Zpráva o průběhu a výsledcích akce LETNÍ ŠKOLA Zd ra výc h měst, o bcí , r e gio nů 2003 O BSA H A. Základní informace o akci B. Cíle a průběh akce C. Výstupy akce 1. Prezentace koordinátorů pokročilých měst, obcí, regionů 2. Přednášky a panelové diskuse odborných partnerů 3. Metodika NSZM ČR – místní systém realizace PZM a MA21 A. Základní informace o akci Místo a termín:
Třebíč (zámek), 11.-14. srpna 2003
Partneři:
Univerzita Karlova, Zdravé město Třebíč, Zdravý kraj Vysočina
Lektoři:
PhDr. Ivan Rynda (UK) Ing. Dalimil Vítek Ing. Petr Švec (NSZM ČR)
Hosté:
MUDr. Alena Šteflová, MUDr. Jarmila Rážová (MZ ČR) Ing. Karel Jech, Ing. Marie Petrová (MŽP ČR) RNDr. Roman Vyhnánek (NVF) Ing. Jan Brožek (KARR) p. Simon Smith (University of Paisley - Scotland) p. Markéta Židlická (Spiralis o.s.)
Účastníci:
politikové PZM a MA21 [7] – MUDr. Olga Sehnalová (Kroměříž), Ing. Marie Nechutová (M.Třebová), Ing. Marie Černá (Vysočina), Mgr. Petr Hermann (Litoměřice), Mgr. Ladislav Ambrozek (Hodonín), Mgr. Petr Řezníček (Chrudim), p. Jan Ouška (Třeboň) koordinátoři PZM a MA21 [12] – PhDr. Jindra Stříbrská (Třebíč), Ing. Marie Pokorná (Kroměříž), Ing. Milan Půček (Vsetín), p. Martina Pilková (Hodonín), Mgr. Ivana Draholová (Brno), Ing. Petr Holý (Vysočina), p. Šárka Trunečková (Chrudim), PhDr. Marie Blažková (M.Třebová), p. Lenka Malecová (Litoměřice), Mgr. Pavel Kratina (Zlín), Ing. Josef Švec (Vel.Meziříčí), p. Václav Pošmurný (Chopos) Studenti [6] – Ing. Miroslav Andrt, Bc. Jitka Boušková, Bc. Radka Veselá, Mgr. Markéta Romanová, MUDr. Simona Krýslová, Bc. Renata Knotková, a dále – sl. Iva Stříbrská (Třebíč), p. Pavlína Kuhnová, p. Jitka Salusová (MěÚ Litoměřice), p. Rohrichová (Chrudim), Ing. Soňa Buzková (Magistrát Hradec Králové), p. Bohuslava Zemanová (Chopos), RNDr. Zita Kučerová (KARR), Ing. Jana Kotoučková (ZO ČSOP Jihlava), zastupitelé Města Třebíče a zástupci nevládních organizací z Třebíče
1
Letní škola ZM 2003 B. Cíle a průběh akce Letní škola ZM je akcí zaměřenou na profesní vzdělávání koordinátorů PZM a MA21. Ve spolupráci s odbornými lektory byl připraven 3,5 denní program, zaměřený na priority: • projednání a inovace metodiky NSZM ČR • výměna zkušeností mezi členy NSZM ČR • rozvoj prezentačních dovedností koordinátorů • diskuse se zástupci institucí, odborných organizací a s univerzitními studenty • informace o možnostech získávání finančních zdrojů, zejména z fondů EU.
Akci zahájili za NSZM ČR a hostitelské město: MUDr. Olga Sehnalová (předsedkyně NSZM ČR, místostarostka Města Kroměříže), p. Miloš Mašek (starosta Města Třebíče) a Ing. Radek Číhal (místostarosta Města Třebíče). Program akce řídili lektoři: RNDr. Ivan Rynda (hlavní moderátor), Ing. Dalimil Vítek a Ing. Petr Švec. Jednání ve dnech 11. až 13.08. byla vždy členěna do tří bloků: a) prezentace koordinátorů z pokročilých měst b) projednávání metodiky c) mini-přednášky nebo panelové diskuse s odbornými partnery (viz hosté).
2
Letní škola ZM 2003 K prezentacím bylo vyzváno 11 koordinátorů PZM a MA21 z pokročilých měst, z nichž na Letní škole prezentovalo 8 - ostatní provedou prezentace na dalších akcích NSZM ČR. Proběhly též prezentace nových členských regionů (Kraj Vysočina, Mikroregion Chopos). Prezentace byly hodnoceny ze strany posluchačů (anketa dle 5ti kritérií). Posluchači hodnotili jako nejlepší prezentace měst: Brno, Třebíč, Kroměříž. Projednávání metodiky Česká Brána 21 bylo zaměřeno na obsah (popis místního systému realizace PZM a MA21, jednotlivé časti systému – „kameny brány“). Ke každé části byly navrženy indikátory procesu, tj. hodnotitelné ukazatele kvality postupu člena NSZM ČR. Výstupy této části jednání Letní školy jsou pokladem pro Radu NSZM ČR, která znovu posoudí jednotlivé indikátory a určí míru jejich závaznosti. Na základě rozhodnutí Rady budou stanovena též nová pravidla Ligy ZM (tj. řazení členů NSZM ČR do kategorií dle kvality jejich postupu). Mini-přednášky a panelové diskuse byly zaměřeny na témata: • • •
udržitelný rozvoj jako východisko pro metodiku NSZM ČR (Dr.Rynda) strategické řízení municipalit, uplatnění metodiky NSZM ČR (Ing.Vítek) možné finanční zdroje ministerstev a EU pro NSZM ČR a její členy (Dr.Šteflová, Dr.Rážová, Ing.Lech, Ing.Brožek, Dr.Vyhnánek)
Shrnující reporty za jednotlivé dny zajišťovali univerzitní studenti, kteří jsou většinou současně pracovníky celostátních organizací a institucí (MŽP ČR, ČEÚ): Ing. Miroslav Andrt, Bc. Jitka Boušková, Bc. Radka Veselá a Mgr. Markéta Romanová. Závěrečné slovo k akci za NSZM ČR měli MUDr. Olga Sehnalová a Ing. Petr Švec.
3
Letní škola ZM 2003 C. Výstupy akce C.1 Prezentace koordinátorů pokročilých měst, obcí, regionů
KROMĚŘÍŽ Ing. Marie Pokorná
Projekt Bezpečná komunita
(dílčí komunitní projekt v rámci PZM a MA21) Základní informace: • Kroměříž - Projekt Zdravé město pracuje od roku 1995 • Bezpečná komunita (BK) je komunitní projekt WHO ke snižování úrazovosti • BK v Kroměříži jako pilotní projekt NSZM ČR zahájen v roce 2001 • po volbách 2002 ustavena samostatná komise pro projekt BK založená na obdobných principech jako Komise PZM, navíc osloveni a vtaženi noví partneři. • existence dvou samostatných komisí - pro PZM a BK (mají společného tajemníkakoordinátora a rozpočet) • jsou stanoveny vlastní ukazatele úrazovosti včetně vlastního monitoringu a průzkumů (intenzivní spolupráce se Zdravotním ústavem v Kroměříži) • realizované aktivity: Národní dny bez úrazů; Konference; Plavecká školička; Bezpečný domov; Dny zdraví; Koncepce cyklodopravy, Dětská hřiště ap. Silné / ⊕ ⊕ ⊕ ⊕ ⊕
slabé stránky: problematika úrazů se prokázala jako dobře uchopitelná pro politiky a veřejnost výsledky projektu jsou dobře měřitelné byla využita metodika WHO a zároveň metodika Česká Brána 21 mezinárodní rozměr – Kroměříž se stala členem mezinárodní sítě Bezpečných komunit WHO (předpokladem bylo splnění 6 kritérií WHO) letos získala Kroměříž certifikát WHO jako první BK ve střední a východní Evropě.
Poznámky k přenosu inspirace - pro ostatní členy NSZM ČR: • podpora a zaštítění ze strany místních politiků • ne/existence odborného zázemí (viz Zdravotní ústav) • nutno stále mít jasnou vazbu mezi projekty BK a PZM (BK je subprojekt) • potíže s vícekolejností agendy v rámci jednotlivých orgánů úřadu veřejné správy (jednu problematiku souběžně řeší více komisí ap.) • konstrukce rozpočtu PZM/BK • schopnost zapojit veřejnost do spolupráce na BK.
4
Letní škola ZM 2003
HODONÍN p. Martina Pilková
Kampaň: „Mezinárodní den tance“
(nová komunitní kampaň v rámci PZM a MA21) Základní informace: • kampaň Den tance pochází ze Zdravých měst Irska – dnes je zastřešená WHO a podporovaná též mezinárodní sítí ZM • smyslem je rozvíjet zdraví pohybem, ale jedná se též o společenskou událost spojenou se zábavou a vyjádřením radosti ze života • kampaň může být dobrým nástrojem propagace projektu ZM pro širokou veřejnost. • počítá se s organizovanou přípravou dalšího ročníku Silné / slabé stránky: ⊕ došlo k zapojení a vzájemnému poznání mnoha rozličných místních tanečních souborů ⊕ spontánnost zapojení partnerů do akce ⊕ zapojení úředníků veřejné správy (tančilo se i na poradě vedení města a vedoucích odborů) ⊕ zapojení místních MŠ a ZŠ ⊕ poměrně vysoká účast veřejnosti ≡ jednalo se o narychlo uspořádaný 1. ročník kampaně, proto byly prakticky nulové finanční prostředky a tedy nedostatečné zázemí akce ≡ nedostatečné využití kampaně k propagaci celého PZM Poznámky k přenosu inspirace - pro ostatní členy NSZM ČR: • úroveň společenského života (tanec nemusí být všude uznáván) • ne/dostatek aktivně působících tanečních souborů či spolků • schopnost náležitě vysvětlit spojitost mezi Dnem tance a PZM • zachování osvětového rozměr celé akce (proč to vůbec děláme) • zapojení celé škály věkových kategorií.
5
Letní škola ZM 2003
VSETÍN Ing. Milan Půček
Rotace práce - využití v praxi Městského úřadu (řešení projektů a zdrojů ve městě)
Základní informace: • systém „Rotace práce“ vychází z iniciativy EQUAL (iniciativa EU pro potírání diskriminace a nerovností na trhu práce) • MěÚ Vsetín se zapojil do této aktivity v rámci projektu Flexibilní pracoviště, jehož nositelem je DHV • principem je bezplatné využití stážistů (tj. vybraných lidí registrovaných na úřadu práce) jako zástupců za momentálně nepřítomné kmenové pracovníky úřadu. Silné / slabé stránky: Přínosy „rotace práce“ pro stážisty ⊕ získání nových zkušeností a informací, rekvalifikace ⊕ lepší uplatnění na trhu práce ⊕ zvýhodněná pozice při případném výběrovém řízení na daném úřadě. Přínosy „rotace práce“ pro zaměstnavatele: ⊕ úspora času, lidských zdrojů a finančních prostředků ⊕ zvýšení efektivity práce. Dále bylo řešeno: ⊕ snadná měřitelnosti úspěchu prostřednictvím indikátorů (př. finanční úspory, pokrytí dnů neodpracovaných kmenovými pracovníky) ≡ zpočátku nedůvěra kmenových zaměstnanců ≡ obava z úniku informací z odborů MěÚ. Poznámky k přenosu inspirace - pro ostatní členy NSZM ČR: • je vysoká pravděpodobnost přenositelnosti projektu, vzhledem k obecné možnosti uplatnění na úřadech.
6
Letní škola ZM 2003
LITOMĚŘICE Lenka Malecová, DiS.
Riziko: Dvojkolejnost MA21 a PZM
(riziko pro efektivní realizaci PZM a MA21) Základní informace: • „PZM je realizací (formou) MA21, ale ne vždy je to pochopeno; v žádném případě nemá jít o konkurenci, ale vždy o partnerství.“ • Situace v Litoměřicích: vznik dvou oddělených iniciativ - MA21 (1999) a PZM (2000), ovšem se společným koordinátorem a politikem • ze strany koordinátora a zdravotní komise byla silná snaha o propojení procesů – nebyla k tomu však vůle ze strany politika • v průběhu dvou let došlo k nezájmu veřejnosti o MA21, která byla vedena direktivně • ke konci volebního období byla komisí prosazena změna politika PZM • po změně politického vedení v roce 2002 došlo ke spojení procesu PZM a MA21. Silné / slabé stránky: Přínosy propojení procesů PZM a MA21 ⊕ možnost společných žádostí o granty ⊕ zlepšení spolupráce se společnými partnery (předtím nastávaly zmatky a nervozita) ⊕ ztráta vzájemné „konkurence“ V čem je PZM/MA21 „silnější“ oproti obecné MA21: ⊕ síťování – zajištění partnerů, servis, sdílení informací a zkušeností ⊕ systémovější přístup, společná metodika Možnost vzniku rizika u ostatních členů NSZM ČR: • riziko dvojkolejnosti PZM a MA21 hrozí zejména pokud již před PZM existovala ve městě MA21 – důvodem dvojkolejnosti může být snaha zájmové skupiny nebo osoby udržet si své dosavadní „společenské“ postavení v MA21 (příp.neochota ke spolupráci s radnicí) • pokud by dvojkolejnost PZM a MA21 vznikla během realizace PZM, je to vážný signál chybně vedeného komunitního procesu PZM.
7
Letní škola ZM 2003
CHRUDIM Šárka Trunečková, DiS. Mgr. Petr Řezníček
Riziko: Krize v regionálních médiích (riziko pro stabilitu PZM a MA21)
Základní informace: • V předvolebním období 2002 nastala v Chrudimi snaha o negativní obraz PZM (aby byl zasažen politik PZM) • v regionální MF Dnes byl chrudimský Plán zdraví a kvality života prezentován jako „existující pouze na papíře“, paradoxně z řad spolutvůrců Plánu (2 nevládní garanti) • po konzultaci s NSZM ČR byl zvolen „týmový“ postup: o sešla se komise PZM a MA21, do které patří i spoluautoři negativního článku o členové komise (nikoliv radnice) žádali vysvětlení o aktéři se sami od článku distancovali Silné / slabé stránky: ⊕ od koordinátora byla snaha v kritickém období dostat do místních médií co nejvíce pozitivních článků o PZM a MA21 ⊕ důležité je, že existuje PR a mediální pomoc koordinátorům (NSZM ČR, v současné době ve spolupráci s agenturou Spiralis) ≡ do budoucna je nutné, aby každý koordinátor dobře znal problematiku PR a médií a neprodleně konzultoval případnou krizi s NSZM ČR a mediální agenturou Spiralis („jde o hodiny“) Možnost vzniku rizika u ostatních členů NSZM ČR: • riziko hrozí zejména dokud je PZM spojován s konkrétním politikem nebo politickou stranou – to by měli mít všichni aktéři PZM a MA21 na zřeteli.
8
Letní škola ZM 2003
TŘEBÍČ PhDr. Jindra Stříbrská
Grantový systém ve Zdravém městě (důležitý nástroj pro realizaci PZM a MA21)
Základní informace: • „Grantový systém (GS) je důležitým nástrojem naplňování Plánu zdraví a kvality života. Bez jeho existence si lze rozvoj projektu jen stěží představit, z dlouhodobého hlediska jde o riziko stagnace a ohrožení Projektu Zdravé město v jeho základech.“ • od roku 2003, kdy byl schválen Plán zdraví a kvality života (PZ) je možné zaměřit priority GS podle poptávky odborníků a veřejnosti • v současné době má GS města dílčí programy: o Granty Projektu Zdravé město a MA21 (malé – iniciační, startovní) o Prevence kriminality o Sport ve městě o Kultura ve městě • v roce 2003 je vyčleněno v rozpočtu města celkem 2,3 mil.Kč; z toho 200 tis.Kč tvoří granty ZM a MA21. • existuje grantová komise - projekty musí být v souladu s PZ, musí být komunitní a musí přinášet změnu. • Příklady podpořených projektů: o Proti kouření školní mládeže; Aktivity svazu tělesně postižených; Prevence úrazů u vody, tonutí , první pomoc; Plavání pro všechny; Komunikační formy pro neslyšící a nedoslýchavé; Projekt Herní terapie (příprava dětí na hospitalizaci beze strachu); Studentský klub Katolického gymnázia; Mládež a Třebíč - debatní pohár. • Shrnutí r. 2003: o rozděleno 200 000,- Kč; předloženo 38 projektů, schváleno 28; o nové projekty – 23, opakovaně – 5; 21 – podpora zdraví, prevence soc. patologie, volný čas; 4 – sociální problematika; 2 – environmentální /ekovýchova; 1 – rozvoj neziskových organizací. Silné / ⊕ ⊕ ⊕ ⊕
slabé stránky: Cesta k naplňování deklarace „Projekt Třebíč – Zdravé město“ nástroj rozvoje zapojení partnerských organizací do realizace PZM a MA21 vznik a rozvoj mnoha projektů a aktivit ve městě rozvoj partnerských organizací.
Poznámky k přenosu inspirace - pro ostatní členy NSZM ČR: • Jedná se o významnou inspiraci pro ostatní Zdravá města, obce, regiony - podrobný návod jak propojit grantový systém municipality s PZM a MA21.
9
Letní škola ZM 2003
MORAVSKÁ TŘEBOVÁ PhDr. Marie Blažková
Soutěž „Rozkvetlá ulice“
(nástroj pro zapojení široké veřejnosti) Základní informace: • M.Třebová chtěla zapojit více lidí do péče o nejbližší okolí a zlepšit estetický vzhled města • „I veřejně pasivní občané se dají zapojit.“ • Interní dělení obyvatel podle míry zapojení o veřejně aktivní: použitelný v celém městě o veřejně pasivní, ale aktivní v okolí svého domu o veřejně pasivní, negativně naladěný (pouze nadávající, „nepoužitelný“). • Zájem veřejnosti o soutěž měl postupně stoupající trend: o 1. rok: prakticky nulová odezva – proto nastala vlastní iniciativa MěÚ (fotografie míst) za dobrovolné pomoci Svazu českých zahrádkářů o byla pouze 1 kategorie; z 10 vyhodnocených občanů přišli pouze 4 o výherci získali finanční odměnu na zahradní materiál. o 6. rok: téměř 200 přihlášených o další kategorie (např. za dlouhodobé výsledky, podnikatelské objekty, rozkvetlé náměstí, zákoutí aj.) o z vyhlášených občanů se dostavili všichni Poznámky k přenosu inspirace - pro ostatní členy NSZM ČR: • je nutné pracovat s občany, kteří jsou hodně aktivní (ale ne veřejně) a využít jejich potenciál • nelze „bombardovat“ veřejnost pouze dotazníky – je nutné zapůsobit něčím, co lidi osloví • je nutné dobře motivovat občany, aby měli chuť se sami zúčastnit.
10
Letní škola ZM 2003
BRNO Mgr. Ivana Draholová
Kampaň: „Dny zdraví“
(nástroj pro rozvoj spolupráce z partnery a propagaci) Základní informace: • Brněnské dny pro zdraví jsou největší celoměstskou akcí propagující zdraví životní styl (a současně největší takovouto kampaní v rámci ČR) • koordinaci a propagaci zajišťuje Kancelář Brno-Zdravé město. o 1. ročník: jednodenní akce o 8. ročník akce o 34 samostatných akcí pro zdraví (v r. 2003 již bude 50) o v roce 2002 bylo 27 zapojených organizací o celkem 15.000 návštěvníků • Celoroční průběh koordinace akce: o Leden: oznámení termínu o Květen: rozesílání výzvy o Červen: výběr přihlášených akcí dle kritérií: kvalita, bezpečnost o Červenec: příprava propagační kampaně o Srpen: výroba propagačních materiálů o Září: koordinační schůzka, distribuce materiálů, tisková konference, cyklus besed v ČRo o Říjen: Sběr informací k vyhodnocení akce o Listopad: Propagace výsledků akce o Prosinec: Setkání k vyhodnocení akce. • Propagace s výstupy akce: o informační brožura o celkovém průběhu akce; plakát, leták, skládačka; propagační předměty; transparenty; tisk, rozhlas, TV, i-net Silné / ⊕ ⊕ ⊕ ⊕ ⊕
slabé stránky: přitažlivý způsob osvěty o zdravém životním stylu propagace možností zdravého životního stylu v Brně podpora komunitní spolupráce propagace PZM (v roce 1997 znalo projekt 14% obyvatel; 2001 – 48 % obyvatel) dobrá vizitka města na národní i mezinárodní úrovni.
Poznámky k přenosu inspirace - pro ostatní členy NSZM ČR: • Jedná se o významnou inspiraci pro ostatní Zdravá města, obce, regiony - podrobný návod jak organizovat kvalitní komunitní kampaň.
11
Letní škola ZM 2003
Kraj VYSOČINA Ing. Petr Holý
Zdravý kraj Vysočina
(pilotní postup na úrovni kraje) Základní informace: • NSZM ČR v roce 2002 oslovila Kraj Vysočina s možností vstoupit jako první Zdravý kraj • existuje rozdíl Zdravého města a Zdravého kraje (komunikace uvnitř úřadu je podobná jako ve městech, komunikace navenek je složitější vlivem podstatně většího rozsahu působnosti) • byla vytvořena prezentace pro zastupitele • došlo ke schválení projektu zastupitelstvem a k přistoupení kraje do NSZM ČR. • Prezentace pro zastupitele (odůvodnění vstupu kraje do NSZM ČR) obsahovala: o Jaké jsou naše cíle? o Jakými způsoby cílů dosáhnout? o Co je NSZM ČR? o Jaké jsou výhody vstupu do NSZM ČR? o Co to bude stát? • V současné době funguje v kraji strategické plánování, ve kterém jsou zastoupeny subjekty: o Zastupitelstvo (výbory) o Rada (komise) o RRAV o NNO (5 oblastí) o instituce a obce o podnikatelská sféra (Hospodářská a Agrární komora, RPIC). Očekávané přínosy: ⊕ Vzájemná propojenost menších obcí a její efektivita, posílení komunikace v rámci kraje ⊕ sdílení informací a zkušeností s dalšími členy NSZM ČR ⊕ společní odborní partneři na národní a mezinárodní úrovni ⊕ zlepšení „image“ kraje a mezinárodní spolupráce.
12
Letní škola ZM 2003
Mikroregion CHOPOS Bc. Renata Knotková, p. Václav Pošmurný
Studenti pro venkov
(komunitní projekt v mikroregionu) Základní informace: • Chopos je sdružení (mikroregion) 18 obcí ze Středočeského kraje, je čerstvým členem NSZM ČR • hlavním cílem mikroregionu je skrze množství rozmanitých projektů navrátit venkovu původní vzhled, obnovit místní dění a zvýšit zde kvalitu života • mikroregion spolupracuje s obč.sdružením Podblanickem, které realizuje projekt „Studenti pro venkov“ • cíle projektu jsou o dialog mezi mladými lidmi se zájmem o život na venkově (pracovní skupina) o zahrnutí potřeb venkovské mládeže do strategických dokumentů o medializace venkova.
13
Letní škola ZM 2003
C.2 Přednášky a panelové diskuse odborných partnerů Ing. Jan Brožek, Královéhradecká agentura regionálního rozvoje
Projektový inkubátor • • •
• • •
Cílem je pomoc municipalitám při čerpání finančních zdrojů ze strukturálních fondů EU je v přípravě pomocný manuál (i ve formě webových stránek - na www.karr.cz) možnost interaktivního využití: sdílet zkušenosti a informace (archiv otázek a odpovědí); vyhledávat zahraniční partnery; vyhledávat vhodný dotační titul pro plánovaný projekt snahou je podporovat spolupráci malých obcí za účelem získání finančních prostředků je možné zprostředkovat obcím možnost zapojení do mezinárodních projektů (Leader+, Equal aj.), hledání zahraničních partnerů pro společné projekty NSZM ČR ve spolupráci s KARR bude od podzimu vést speciální jednání v pokročilých ZM, kde budou konzultovány možnosti získání zdrojů na místní projekty.
p. Markéta Židlická, Spiralis o.s. - mediální zastoupení NSZM ČR
Mediální kampaň Zdravých měst, obcí, regionů
• • •
• •
Celostátní medializace NSZM ČR probíhá ve spolupráci s nevládní agenturou Spiralis formy propagace: tiskové zprávy, odborné časopisy, časopisy pro volný čas, rozhlas, televize Zpravodaj NSZM ČR (vychází v digitální podobě pravidelně 1x měsíčně) je využíván jak pro komunikaci s médii, tak pro propagaci ve městech, obcích a regionech a vůči odborným partnerům; Zpravodaj je překládán do angličtiny a rozesílán WHO a zahraničním ZM Důraz je kladen na Dny zdraví – letos poprvé se podařilo získat celostátní mediální partnery (Český rozhlas 2, Osobní lékař, server iDnes) bez informací od koordinátorů nelze zajišťovat medializaci.
Požadavky na koordinátory: • návrhy dalších témat pro celostátní medializaci („čím se můžeme pochlubit“) • intenzivní průběžné zasílání informací o dění v ZM • dostatečný časový předstih v zasílání příspěvků před termínem akcí • dobrá kvalita fotografií (min.300 dpi – je doporučeno nejprve zaslat náhledy foto, které nemusí být v tak vysoké kvalitě).
14
Letní škola ZM 2003
Ing. Dalimil Vítek
Úřad a firma / Metodika Česká Brána 21 jako produkt Úřad a podnik: • paralely existují a že zkušenosti lze vzájemně přebírat • několik zásadních rozdílů, jimiž se úřady a firmy odlišují: o cílem veřejné správy není primárně dosahovat zisku o chybí zde přímá vazba mezi užitím produktu a platbou za něj zákazníkem-občanem o chybí konkurenční produkt – úřad je monopolem • úřady mají řadu nepostradatelných produktů, jejichž důležitost a potřebnost ovšem často nedokážou před veřejností obhájit • existují 2 „firemní kultury“: úřad / zastupitelstvo.
• • •
Metodika ČB21 jako produkt: existuje celá síť od mezinárodních institucí až po místní úroveň, jenž by měla být nositelkou společně sdílených hodnot, a to nejen teoreticky, nýbrž i prakticky (např. metody, metodiky, nástroje apod.) metodika má charakter „B2B“ – klientem (uživatelem) jsou koordinátor a politik, konečným adresátem je veřejnost postup rozvoje a implementace metodiky z národní úrovně je nutné zapracovat do kvalitní Strategie NSZM ČR.
PhDr. Ivan Rynda (UK)
Udržitelný rozvoj a činnost koordinátorů PZM a MA21
Základní charakteristiky současného světa: • svět se v krátké době významně změnil • donedávna existovaly otevřené systémy x dnes se globální prostor „uzavřel a naplnil“ • vývoj je exponenciální – exponenciály nejsou pro lidské myšlení snadno pochopitelné, mají tendenci se hroutit • vyvstávají globální problémy, které mají příčinu i řešení na lokální a regionální úrovni • matice 4 zákl. scénářů popisu vývoj do budoucnosti; již probíhá scénář špatný (tzv. „džez“), tedy výkyvy vnějších vlivů a na ně reagující změny v lidské společnosti. Udržitelný rozvoj: • definice UR: komplexní soubor strategií, jenž umožňuje pomocí ekonomických nástrojů uspokojovat lidské potřeby – materiální, kulturní i duchovní při respektování environmentálních limitů; aby to bylo v současném světě dlouhodobě možné, je třeba redefinovat na místní, regionální i globální úrovni politické instituce a procesy. • lze rozlišit 4 základní pilíře UR: environmentální. ekonomický, sociální (sociálněpolitické instituce a procesy), lidský • podmínkami UR jsou: participativní demokracie, trh posazený v závazných rámcích • existuje individuální odpovědnost za globální stav světa - úkolem koordinátora PZM je systémově přispívat ke posílení hodnot „udržitelný rozvoj, zdraví a kvalita života“ na místní / regionální úrovni institucí a procesů • nástrojem k této činnosti je metodika Česká Brána 21.
15
Letní škola ZM 2003 C.3 METODIKA NSZM ČR – místní systém realizace PZM a MA21 C.3A Metodika: Obsah, zákazníci, popis systému Dohodnutý obsah metodiky: • •
• • • •
Co realizace metodiky přinese pro realizátora (město, politika) sdílené mezinárodní hodnoty (zdraví, udržitelný rozvoj, kvalita života), vize a s nimi spojené cíle (středně a dlouhodobé) popis systému indikátory - měřítka úspěchu (procesy, výstupy, spokojenost klienta) nástroje a jak cíle prosadit příklady a případové studie.
Metodika a její zákazníci: • • •
• • •
metodika ČB21 je produktem NSZM ČR produkt je určen pro Zdravá města, obce a regiony v ČR metodika je nástrojem realizace PZM a MA21 (resp. Agendy 21, Zdraví 21 a NEHAP na místní / regionální úrovni) metodika musí naplňovat požadavky EU (i ohledně fondů EU) primárními zákazníky metodiky jsou koordinátor a politik PZM a MA21 sekundárními zákazníky jsou obyvatelé municipality.
Základní části místního systému - stavební kameny ČB21: 1. projektové zázemí (koordinátor, politik, komise, pracovní skupiny Plánu zdraví a kvality života) 2. oficiální zastřešení (pol. reprezentace) 3. komunitní základ (otevřená liberální občanská společnost) 4. „komunikační pilíř“ (induktivní - komunitní plánování, akční plánování) 5. „pilíř strategického řízení“ (deduktivní - expertní plánování) 6. sledování stavu a vlivu (na UR, zdraví, kvalitu života) 7. vnější vztahy (celostátní a mezinárodní – PR, medializace, zdroje aj.). Indikátory - 2 typy: • •
indikátory stavu (výchozí stav / výsledky) indikátory procesu (trvají v čase, nejsou cílovým stavem, mají aktéry, prostředí a fáze).
Jedním z hlavních cílů Letní školy ZM 03 bylo přiřadit jednotlivým částem místního systému realizace PZM a MA21 – tzv. „stavebním kamenům“ České Brány 21 - odpovídající procesní indikátory.
16
Letní škola ZM 2003 C.3B Metodika: Části systému a jejich procesní indikátory
v 1. [PROJEKTOVÉ ZÁZEMÍ] - organizační zabezpečení PZM a MA21 na úřadě a. přímé zabezpečení PZM a MA21 co je hodnoceno
indikátor
zdroj ověření
pozn.
koordinátor PZM a MA21
ustavení funkce koord.
organizační řád
dle návodu NSZM ČR
komise PZM a MA21
ustavení komise
usnesení rady
dle návodu NSZM ČR
úřad - zapojení
% zapojených úředníků
prezenční list
min. 1 v každé prac.sk.
disponibilní zdroje PZM
% PZM vůči rozpočtu
rozpočet
bez mandatorních výdajů
zdroj ověření
pozn.
b. kvalita úřadu co je hodnoceno
indikátor
proškolení koordinátora
absolv. školení celkem
školení NSZM ČR pro úřad
počet školení celkem
management úřadu
zavádění systému ISO
prezenční list zápis dokumentace, certifikát
event. jiné systémy
17
Letní škola ZM 2003 v 2. [OFICIÁLNÍ ZASTŘEŠENÍ] - podpora PZM napříč zastupitelstvem co je hodnoceno
indikátor
deklarace PZM
schválení deklarace
politikové
závazek k UR
zapojení zastupitelů
% zast. v prac.skup.
zdroj ověření
pozn.
usnesení zastupit. ofic. dokumenty zápisy prac.skup.
v 3. [KOMUNITNÍ ZÁKLAD] - spolupráce, partnerství, kapacita pro změny a. kampaně, akční a komunitní plánování, projekty, grantový systém co je hodnoceno
indikátor
zdroj ověření
spol. kampaně NSZM ČR
počet kampaní za rok
aktivita partnerů PZM
počet aktivit za rok
akční plánování
počet akčních plánování
informace odborů úřadu
komunitní koncepce
počet komunit. koncepcí
informace odborů úřadu
ext.projekty partnerů
poč.doporuč. NSZM ČR
grantový systém
vazba na PZ
pozn.
dokumentace kampaní PZ
evidence projektů pravidla GS
b. respektování hodnot UR a zdraví důležitými subjekty co je hodnoceno
indikátor
zdroj ověření
úřad
zavádění EMS
dokumentace, certifikát
firmy
zavádění EMS
dokumentace, certifikát
školy
ekologický audit
pozn.
certifikát
c. generační změna co je hodnoceno
indikátor
zdroj ověření
dětské zastupitelstvo
ustavení dětského zast.
usnesení zast.
školní parlamenty
% škol.parlamentů
informace škol
pozn.
v 4. [STRAT.ROZVOJ: levý pilíř] - Plán zdraví a kvality života (komunikace) co je hodnoceno
indikátor
zpracování, aktualizace &
zájem veřejnosti
zdroj ověření
pozn.
veř. projed. každý rok
zápis
dle návodu NSZM ČR
projed. zast. každý rok
usn./záp. zast.
počet úč. veř. projed.
prezenční list
v 5. [STRAT.ROZVOJ: pravý pilíř] - Strategický plán rozvoje (řízení) co je hodnoceno
indikátor
zdroj ověření
pozn.
zpracování, aktualizace
pravidelné schvál. zast.
usn. zast.
dle návodu NSZM ČR
překryv Str. plánu a PZ
počet shodných záměrů
Strat.plán / PZ
18
Letní škola ZM 2003 v 6 . [SLEDOVÁNÍ STAVU / VLIVU: na UR, zdraví a kvalitu života] - monitoring, expertní metody, indikátory co je hodnoceno
indikátor
zdroj ověření
sledování stavu UR
indikátory UR (sada EU)
zpráva o indik.
sledování kvality života
spokojenost obyvatel
sledování zdraví obyvatel
zdravotní ukazatele
pozn.
soc.průzkum statistiky
v 7. [VNĚJŠÍ VZTAHY] - externí spolupráce, propagace, zdroje co je hodnoceno
indikátor
zdroj ověření
celostátní propagace
počet publik. zpráv
monitoring médií
mezinárodní propagace
počet publik. zpráv
Zpravodaj WHO
celostátní spolupráce
akce pro ostatní ZM
zápis
&
účast na akcích ZM
prezenční list
&
převzaté projekty ZM
mezinárodní spolupráce
zapojení do WHO &
získané ext. fin. zdroje
projekty se zahr. ZM tis.Kč na rok a 1 obyv.
pozn.
informace koord. usn. zast. informace koord. rozpočet
Zk rat k y : EMS – Environmental System Management (systém šetrnosti k životnímu prostředí v organizacích, viz též ISO) ISO – certifikovaný systém řízení kvality v organizacích (ISO 9000) a šetrnosti k životnímu prostředí (ISO 14000) GS – grantový systém HIA – Health Impact Assesment (metodika sledování dopadů na zdraví) MA21 – místní Agenda 21 (místní aplikace dokumentu Agenda 21 OSN) NSZM ČR – Národní síť Zdravých měst ČR PZ – Plán zdraví a kvality života (dle metodiky NSZM ČR) PZM – Projekt Zdravé město WHO (Healthy Cities Project WHO), mj. forma realizace MA21 UR – udržitelný rozvoj WHO – World Health Organization - Světová zdravotní organizace (agentura OSN pro otázky lidského zdraví) zast. - zastupitelstvo municipality (města, obce, regionu) ZM – Zdravé municipality – obce, města, regiony
19
