II.
Zpráva o plnění Exportní strategie České republiky pro období 2012 až 2020
Exekutivní shrnutí za rok 2014
Obsah Úvod...................................................................................................................................... 3 Vyhodnocení výsledků realizovaných opatření za období 2012 - 2014 .................................. 4 Předběžné výsledky zahraničního obchodu České republiky v roce 2014.......................... 4 Podíl malých a středních podniků ...................................................................................... 7 Globální diverzifikace českého exportu .............................................................................. 7 Export v letech 2011 - 2014 do EU, prioritních a zájmových zemí ...................................9 Vývoj exportu služeb ČR za období 2011 – 2014..............................................................10 Témata Exportní strategie ....................................................................................................11 Plné využití nástrojů Evropské unie k podpoře českého exportu .......................................11 Společná obchodní politika EU ......................................................................................11 Světová obchodní organizace (WTO) ............................................................................11 Dohody o volném obchodu ............................................................................................11 Nástroje na ochranu trhu ...............................................................................................11 Jednotný vnitřní trh ........................................................................................................12 Ekonomická diplomacie ....................................................................................................13 Služby a informace pro exportéry......................................................................................13 Služby zahraničních kanceláří CzechTrade ...................................................................14 Businessinfo.cz .............................................................................................................14 Zpravodajství pro export (ZPE)......................................................................................14 Partnerská zóna ............................................................................................................14 Klientská zóna (KZ) .......................................................................................................14 Sdílený informační prostor - IS SINPRO........................................................................15 Klientské centrum pro export (KCPE) ............................................................................15 Exportní příležitosti ........................................................................................................15 Systém interního vzdělávání .........................................................................................15 Společná účast na specializovaných výstavách a veletrzích v zahraničí .......................16 Oficiální účastí na mezinárodních výstavách a veletrzích v zahraničí ............................16 Design pro konkurenceschopnost .................................................................................16 Zelená linka pro export (ZLPE) ......................................................................................16 Podpora exportu formou exportního financování a pojištění se státní podporou ...............17 Mezinárodní zdroje financování a rozvojová spolupráce ...................................................19 Aid for Trade .................................................................................................................20 Investice a inovace pro export zboží a služeb ...................................................................20 Podpora regionálních exportních aktivit ............................................................................21 Příloha 1: tabulky..................................................................................................................23
Úvod Exportní strategie České republiky pro období 2012 – 2020 byla schválena usnesením vlády ČR č. 154 dne 14. března 2012. Strategie vymezuje základní rámec proexportní politiky do roku 2020 a shrnuje celkovou vizi proexportních aktivit státu, jejich cíle a rovněž opatření, jejichž prostřednictvím má dojít k naplnění těchto cílů. Exportní strategie (dále jen Strategie) přistupuje k proexportním činnostem relativně široce – zaměřuje se nejen na činnosti a postupy, které mají přímý a výhradní vztah k exportním procesům, ale i na další, související a navazující politiky státu1. Plnění úkolů Exportní strategie bylo v minulém roce zásadně ovlivněno zejména v souvislosti s programovým prohlášením vlády a nově nastavenými prioritami v oblasti proexportní politiky státu. Došlo k znovunavázání pracovních vztahů MPO – MZV v oblasti ekonomické diplomacie (Rámcová dohoda mezi MPO a MZV o zásadách spolupráce při zajišťování podpory exportu a ekonomické diplomacie České republiky), obchodní mise MPO, které vznikly v r. 2012 ze zahraničních kanceláří CzechTrade byly převedeny zpět pod CzechTrade, zabránilo se zrušení CzechTrade a jeho sloučení s CzechInvest, bylo zřízeno Klientské centrum společně provozované s MZV a CzechTrade jako vstupní informační místo pro exportéry, v život byl uveden systém společného ekonomického vzdělávání pracovníků MPO a MZV. Pravidelné koordinační schůzky náměstků obou resortů umožnily operativní řešení řady úkolů a zajistily efektivní spolupráci obou resortů v ekonomické diplomacii. Vláda přijala implementační plán opatření v reakci na přijetí sankcí v rámci ukrajinské krize, na základě kterého bylo rozhodnuto o posílení ekonomické diplomacie prostřednictvím navýšení počtu ekonomických diplomatů na obchodních úsecích vybraných zastupitelských úřadů v zahraničí. Probíhaly též diskuse zejména se sociálními partnery o konceptu prioritních a zájmových zemí v kontextu vývoje na Ukrajině, v Rusku, Iráku (zařazené mezi prioritní země). Strategie je plánována na období 2012 – 2020, což je z hlediska zahraničního obchodu relativně dlouhá doba. Z tohoto důvodu byly předpokládány dva kontrolní body pro aktualizaci nastavení mechanismů implementace Strategie, a to rok 2014 a 2017. Období tří let zároveň umožňuje hodnotit výsledky všech realizovaných opatření (tedy i těch, jejichž výsledky se projevují až s časovým odstupem). Vyhodnocení po roce 2014 je tedy prvním kontrolním bodem k posouzení dosavadních opatření a nasměrování aktivit k naplnění cílů Strategie2. Hlavním účelem střednědobého vyhodnocení Strategie je zhodnotit, zda priority a principy stanovené Strategií jsou stále relevantní a odpovídají současným výzvám, anebo zda je třeba na následující období aktualizovat základní cíle podpory exportu (a nastavené indikátory). Vzhledem k probíhajícím změnám je vhodná doba pro formulaci a nastavení reálných záměrů, k předložení doporučení směřujících k efektivnější podpoře exportu jako celku a projednání celé problematiky s partnery v rámci Řídícího výboru. Strategie byla v uplynulém roce realizována v kontextu programového prohlášení vlády, která považuje vývoz zboží a služeb za důležitý faktor hospodářského růstu v otevřené ekonomice České republiky, a v souladu s nastavenými prioritami v oblasti 1
Strategie se plně hlásí k přístupu zvolenému v rámci Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti ČR pro období 2012 – 2020 (schválené vládou dne 27. 9. 2011), dále navazuje na Národní inovační strategii (schválenou vládou dne 27.9.2011), na Koncepci zahraniční politiky (schválenou vládou dne 20.7.2011) a na Bezpečnostní strategii ČR (schválenou dne 8.9.2011). Strategie respektuje zásady obsažené ve Strategickém rámci udržitelného rozvoje ČR (schválený vládou dne 11.1.2010). 2 Výroční zpráva o plnění Exportní strategie je předkládána členům vlády za každý kalendářní rok ve formě exekutivního shrnutí, doposud za roky 2012 a 2013.
3
proexportní politiky státu, např. vytvoření koncepce ekonomické diplomacie a nastavení vztahů MPO a MZV či stabilizace agentur CzechTrade a CzechInvest. V úvodní části jsou uvedeny údaje o zahraničním obchodě ČR v roce 2014 a v grafech pro srovnání i předcházející roky. Zahraniční obchod ČR překonal v roce 2014 výsledky dosažené v předcházejícím roce. Vlivem oslabení směnného kurzu koruny vzrostly jak ceny vývozu, tak i dovozu. Bez tohoto kurzového vlivu by byly ceny zahraničního obchodu mnohem nižší. Slabá koruna na straně vývozů napomohla ke zvýšení konkurenceschopnosti českých exportérů, u dovozů omezovala deflační tlaky pramenící z celosvětového poklesu cen některých komodit, především minerálních paliv a energií. Po prvních třech letech implementace Strategie došlo ve vývoji ekonomiky České republiky po několikaleté recesi k oživení. Jakkoliv výsledky zahraničního obchodu byly ovlivněny oslabením koruny, i meziroční srovnání jeho hodnot vyjádřených v euro řadí Českou republiku mezi členské státy EU s nejvyšší dynamikou růstu vývozu a dovozu. Exportní strategie nemůže být neměnným dokumentem, v souvislosti s politickým a ekonomickým vývojem ve světě se mění i podmínky pro export českých podnikatelů, proto je nutné pružně reagovat. Z tohoto pohledu bude Exportní strategie aktualizována, aby odpovídala na výzvy dneška a nejbližších let.
Vyhodnocení výsledků realizovaných opatření za období 2012 2014 Strategie určuje hlavní cíle pro roky 2012 až 2020 a sledování jejich plnění podle daných indikátorů. Pro účely tohoto střednědobého vyhodnocení byly sledovány indikátory v těchto oblastech: A.
Zvýšení exportu per capita, celkového počtu exportérů a počtu exportérů z řad malých a středních podniků mezi roky 2011 - 2014
B.
Vývoz do zemí mimo EU, vývoj mezi roky 2011 – 2014, tempo růstu vývozu do prioritních a zájmových zemí ve srovnání s vývozem do zemí EU
C.
Udržení aktivní obchodní bilance se státy EU mezi roky 2011 - 20143
Předběžné výsledky zahraničního obchodu České republiky v roce 2014 Zahraniční obchod České republiky (podle předběžných údajů přeshraniční statistiky) v roce 2014 znovu překonal rekordy dosažené v předchozím roce. Jeho obrat v roce 2014 stoupl na 6.790,4 mld. Kč (meziroční růst o 792,3 mld. Kč), obchodní bilance vylepšila svůj předchozí historický přebytek růstem na 442,5 mld. Kč (meziročně o 91,3 mld. Kč více). Vynikající výsledek dosáhl vývoz hodnotou 3.616,5 mld. Kč a meziročním růstem o 13,9 %, za kterým zaostal dovoz objemem 3.174,0 mld. Kč a s růstem o 12,4 %. Export v loňském roce těžil zejména z dobré situace na evropských automobilových trzích i z poptávky po výrobcích řady dalších oborů zpracovatelského průmyslu. Na výsledek zahraničního obchodu pozitivně také působila slabá koruna, která posílila konkurenceschopnost domácích výrobců. Její dopad na dovozy tlumily klesající ceny energetických surovin, i přesto, že solidní domácí poptávka a kurz koruny je tlačily nahoru. Podobnou tendenci vykázaly i výsledky zahraničního obchodu podle metodiky národního pojetí4 (sleduje skutečný obchod se zbožím realizovaný mezi českými 3
Rok 2011 je uveden pro orientaci.
4
a zahraničními subjekty, tj. změnu vlastnictví mezi rezidenty a nerezidenty). V roce 2014 vzrostl vývoz na 3.151,0 mld. Kč, tj. meziročně o 13,1 % a dovoz na 2.995,8 mld. Kč, tj. o 11,8 %. Přebytek obchodní bilance v národním pojetí se zvýšil na 155,2 mld. Kč, což je meziročně více o 48,7 mld. Kč (viz. graf). Majoritní část českého vývozu a dovozu byla v roce 2014 tradičně realizována v rámci zemí evropské osmadvacítky, kam směřovalo 82,1 % celkového domácího vývozu a uskutečnilo se 66,3 % dovozu. Vývoz do tohoto uskupení vzrostl meziročně o 15,5 % a dovoz o 14,3 %. Celkový obrat v porovnání se stejným obdobím předchozího roku stoupl o 660,6 mld. Kč na 5.074,5 mld. Kč a obchodní bilance se státy Evropské unie skončila aktivem v náš prospěch ve výši 867,3 mld. Kč, což je o 135,2 mld. Kč více než v roce 2013. Tyto výsledky opět potvrdily vazbu České republiky na státech Evropské unie, jejichž ekonomická situace proto silně ovlivňuje výkon našeho národního hospodářství. Pro zahraniční obchod České republiky jsou pak dlouhodobě významné především sousední státy, jež jsou zároveň členskými zeměmi Evropské unie.
4
Národní pojetí zahraničního obchodu vypovídá o vývozní a dovozní výkonnosti české ekonomiky, tedy i o obchodní bilanci zahraničního obchodu české ekonomiky. Sleduje skutečný obchod se zbožím realizovaný mezi českými a zahraničními subjekty, tj. změnu vlastnictví mezi rezidenty a nerezidenty. Přeshraniční pojetí zahraničního obchodu naopak vypovídá výhradně o fyzickém pohybu zboží přes hranice bez ohledu na to, zda dochází k obchodu mezi českými a zahraničními subjekty. Tyto údaje jsou mezinárodně srovnatelné a mohou sloužit jako indikátor vývoje hodnoty obchodu.
5
Zahraniční obchod České republiky za období 2011 – 2014 2011 1 Vývoz (meziroční změna v %) Dovoz (meziroční změna v %) Saldo - přeshraniční stat. (mld. Kč) Saldo -národní pojetí (mld. Kč)
2
3
4
5
6
2012 7
8
9
10
11
12
1
2
3
4
5
6
2013 7
8
9
10
11
12
1
2
3
4
5
6
2014 7
8
9
10
11
12
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
27,0 17,3 18,3 14,8 18,0 19,8 10,1 11,4 19,2 11,9 10,2 19,4 13,1 16,0 7,4 8,2 4,5 6,8 11,0 8,3 0,8 9,2 4,0 -7,0 -2,5 -3,9 -6,5 7,7 0,4 -2,0 4,6 2,5 9,7 4,8 8,7 19,8 18,0 16,7 18,6 11,8 12,5 16,1 19,5 4,0 18,1 12,0 5,9 10,3 29,3 20,0 16,7 15,6 19,4 5,9 5,8 11,2 4,3 4,3 7,0 5,9 8,0 10,3 2,8 5,7 0,8 2,4 6,2 1,4 -2,4 10,2 -1,8 -6,4 -3,6 -6,2 -6,0 1,7 -2,1 -3,9 3,8 1,1 8,2 5,7 8,9 18,5 14,7 19,0 14,0 11,2 11,1 15,7 17,6 3,7 15,7 9,7 6,3 5,1 17,8 13,7 23,6 13,4 12,3 16,9 12,0 1,3 22,4 32,2 18,3 7,2 30,7 27,5 36,3 20,0 21,4 28,3 23,3 16,3 30,0 32,8 33,7 5,4 32,4 31,8 32,6 35,2 27,4 32,2 26,3 19,9 36,3 32,0 36,0 9,2 45,5 32,2 49,2 40,8 34,1 38,3 35,7 21,2 48,7 42,0 37,0 22,7 3,9 0,6 9,4 2,1 0,5 5,0 -3,8 -14,4 5,8 12,8 -0,7 -9,2 5,7 12,2 13,5 5,6 1,8 11,3 2,8 0,2 9,8 -0,1 8,1 -6,5 3,7 16,7 15,2 15,8 13,4 14,9 4,9 1,1 11,1 8,6 11,4 -10,3 15,6 14,0 25,1 16,3 13,0 18,7 10,6 2,2 19,8 12,7 11,8 -3,0
Zdroj: ČSÚ, tab. MPO
Zdroj: ČSÚ, graf MPO
6
Zostřené geopolitické napětí na východě Evropy způsobilo, že se snížil objem českého exportu do Společenství nezávislých států (meziročně o 8,9 %, na 157,7 mld. Kč), a to především z důvodu hlubokého propadu vývozu na Ukrajinu. Tato země se vlivem válečného konfliktu dostala do ekonomických a sociálních problémů, které ve vztahu k České republice vyústily v pokles našeho vývozu na Ukrajinu o 36,5 % meziročně. Podíl Ukrajiny na celkových českých vývozech oslabil o 0,4 p.b. na 0,6 %. V obchodních vztazích s Ruskem se vliv protiruských a ruských sankcí na naši ekonomiku zatím plně neprojevil. Vývoz do Ruské federace se sice meziročně snížil o 2,7 % na 113,0 mld. Kč a její podíl na našich celkových vývozech klesl o 0,6 p.b. na 3,1 %, nicméně vývoz do tohoto teritoria v jednotlivých letech bývá značně volatilní (např. v roce 2013 došlo k jeho poklesu o 1,6 %). Vzhledem k tomu, že značně klesl dovoz z Ruska (meziročně o 15,0 %), který stlačily klesající světové ceny minerálních paliv a nižší objem dovozu plynu, snížil se výrazně také deficit obchodní bilance o 19,6 mld. Kč, na 16,3 mld. Kč.
Podíl malých a středních podniků V období 2003–2012 jsme zaznamenali pozitivní trend neustálého růstu podílu malých a středních podniků na celkovém českém exportu; zatímco v roce 2003 tento podíl činil pouze 34,0 %, v roce 2011 dosáhl již 51,5 % a v roce 2012 vzrostl na 52,8 % (tj. nárůst o jeden a půl procentního bodu proti roku 2011). Dle údajů Českého statistického úřadu pokračuje pozitivní trend růstu podílu MSP na celkovém exportu i v roce 2013, podíl MSP tvořil 53,6 %. Předběžné údaje za rok 2014 nejsou v okamžiku vzniku zprávy k dispozici.5 Plnění indikátorů A. Export na osobu, počet exportérů, počet exportujících MSP
2011 Objem exportu per capita Počet exportérů Počet exportérů z řad MSP
Objem exportu per capita (v tis. Kč) Rozdíl oproti roku 2010 (%) Počet exportérů Rozdíl proti roku 2010 (%) Počet exportérů MSP Zvýšení proti roku 2011 (%)
273,13 14% 18 736 4% 9 649 -
2012
2013
2014
292,18 300,97 343,70 22% 25% 43% 20 149 20 774 20 937 12% 15% 16% 10 639 11 135 N/A 10% 15% N/A
Zdroj: ČSÚ, tab. MPO
Globální diverzifikace českého exportu V roce 2014 byly aktivity na podporu diverzifikace českého exportu zaměřeny na vytváření podmínek pro celkový pozitivní vývoj vývozů, rozšiřování exportních oborů s vyšší přidanou hodnotou, nárůst českého exportu do mimoevropských zemí a podporu českých firem, zejména malých a středních podniků, při vstupu na zahraniční trhy. Pro přípravu a realizaci jednotlivých aktivit v rámci Exportní strategie bylo stanoveno 12 prioritních zemí, tj. relací, jejichž ekonomický rozměr a růstová tempa představuje významný potenciál pro umístění české exportní nabídky. Záměrem pro toto vymezení bylo přispět ke zvýšení a diverzifikaci českého vývozu a zároveň soustředit aktivity státních proexportních institucí na trhy, které mají výrazný potenciál růstu vývozu. Do této kategorie bylo zařazeno 12 zemí: Brazílie, Čína, Indie, Irák, Kazachstán, Mexiko, Ruská federace, 5
Podrobná zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2014 bude zveřejněna v květnu tohoto roku.
7
USA, Srbsko, Turecko, Ukrajina, Vietnam. Záměr zvyšovat export do zemí prioritního zájmu, jak je nastavila Exportní strategie, byl komplikován zahraničně politickými a bezpečnostními souvislostmi (Ukrajina, Rusko, Irák) a ovlivněn i nižším ekonomickým výkonem jiných zemí (Brazílie, Vietnam). Na druhé straně bylo v relaci s Čínou dosaženo pozitivního restartu ekonomických vztahů, který se v plné míře projeví v nastávajícím období. Pro informovanost českých exportérů byly aktualizovány v r. 2014 plány nejvýznamnějších proexportních akcí u všech 12 prioritních zemí. Byly též formulovány perspektivní obory pro vývoz, a uvedeny základní SWOT analýzy jednotlivých ekonomik. Byly rovněž zpracovány a aktualizovány plány proexportních akcí v r. 2014 u 25 zájmových zemí, které mají významný potenciál pro české vývozce. Tyto informace byly umístěny na oficiálním portálu pro podnikání a export BusinessInfo.cz.6 Ve spolupráci s MZV byly informace o jednotlivých zemích dopracovány o projekt sektorových priorit, shodný s modelem OECD na sledování rozvojových potřeb a možností států. Z pohledu teritoriální struktury českého vývozu vedle zemí EU, které představují podíl 82,1% na českém vývozu, činí podíl prioritních zemí 9,9% a podíl zájmových zemí 5,6%. Celkově tak země EU + prioritní země + zájmové země představují téměř 98% hodnoty exportu ČR (údaje k 31. 12. 2014). Společně s podnikatelskými asociacemi byly připravovány podnikatelské mise, které se uskutečnily v souvislosti se zahraničními pracovními cestami představitelů MPO, v rámci vrcholových státních návštěv ostatních představitelů ČR v zahraničí nebo v kontextu s jednáním mezivládních společných orgánů pro hospodářskou spolupráci. V roce 2014 bylo takto uskutečněno 24 podnikatelských misí směřujících do 18 zemí (z toho 10 do prioritních zemí a 6 do zájmových zemí). Důsledné podpoře proexportních zájmů ČR byla věnována i příprava a průběh společných mezivládních a mezirezortních orgánů v gesci MPO. V roce 2014 se uskutečnilo 17 zasedání smíšených orgánů pro hospodářskou spolupráci (z toho se 6 prioritními a 5 zájmovými zeměmi). V rámci dalších proexportně zaměřených aktivit proběhlo v minulém roce za účasti českých firem celkem 205 akcí. Výsledky zahraničního obchodu ČR v uplynulém roce ukazují, že přes nepříliš příznivé podmínky na řadě světových trhů pokračoval růst českého vývozu i v roce 2014. Pro celkový přehled o naplňování záměrů Exportní strategie v tomto směru je účelné pro srovnání uvést údaje za první tři roky realizace Exportní strategie. Z těchto údajů vyplývá, že za rok 2014 v porovnání s rokem 2011 vzrostl český vývoz (v Kč) do prioritních zemí o 32,2 % a do zájmových zemí o 35,3 %, přičemž za stejné období dosáhl celkový český vývoz růstu 25,2 %. Z meziročního porovnání výsledků roku 2014 s rokem 2013 vyplývá, že celkový vývoz ČR (v Kč) vzrostl o 13,5 %, přičemž vývoz do prioritních a zájmových zemí v tomto období stoupl o 6,0 % (prioritní země: + 2,8 %; zájmové země: + 12,4 %). Vývoz do zemí EU meziročně za toto období vzrostl o 15,0 %. V roce 2014, i přes nárůst absolutního objemu, klesl podíl vývozu do prioritních zemí, naopak růst podílu zaznamenala EU 28 i eurozóna, podíl vývozu do zájmových zemí stagnoval. I když proces diverzifikace je důležitý, neméně významné je trvalé udržení trhů EU. Z vývoje posledních let vyplývá, že nelze jednoznačně naplánovat tempo růstu vývozu do zemí mimo EU a stálé zvyšování podílu těchto zemí na celkovém vývozu, neboť jde často o vliv řady faktorů s proměnlivou působností časovou i teritoriální. Přesto, nebo právě proto, budou 6
Ve skupině zájmových došlo ke změně v souvislosti se skutečností, že Chorvatsko se k 1. 7. 2013 stalo členskou zemí EU a je nadále vykazováno ve skupině EU 28. Od roku 2015 navrhujeme do skupiny zájmových zemí zařadit Korejskou republiku, která se vedle pozice prominentního investora stává i významnou exportní destinací pro české vývozce;
8
i nadále opatření Exportní strategie zaměřena nejen na udržení objemu vývozu do zemí EU a na aktivní obchodní bilanci v této relaci, ale hlavně na podporu vývozních aktivit do zemí mimo EU. Plnění indikátorů B. Rozložení exportu mezi EU, prioritní a zájmové země
Vývoz do EU Vývoz do prioritních zemí Vývoz do zájmových zemí
2011 83,3% 9,4% 5,1%
2012 81,2% 11,0% 5,4%
2013 81,0% 11,0% 5,6%
2014 82,1% 9,9% 5,6%
Zdroj: ČSÚ únor 2015, tab. MPO
Plnění indikátorů C. Obchodní bilance se státy EU
Obchodní bilance se státy EU (v tis. Kč)
2011 2012 2013 2014 679 319 716 123 732 110 871 217
Zdroj: ČSÚ únor 2015, tab. MPO
Export v letech 2011 - 2014 do EU, prioritních a zájmových zemí
Zdroj: ČSÚ únor 2015, graf MPO
9
Vývoj exportu služeb ČR za období 2011 – 20147 Celková hodnota exportu služeb ČR dosáhla v roce 2013 výše 289 miliard Kč, za první 3 čtvrtletí roku 2014 pak více než 257 miliard Kč (viz.Příloha 2). Mezi lety 2011-2013 došlo k nárůstu celkového exportu služeb ČR o 8,5%. Pokud jde o teritoriální strukturu exportu služeb ČR, pak téměř 70% tohoto exportu směřuje do zemí Evropské unie (v hodnotě necelých 200 miliard Kč). Tento poměr byl v uvedeném období relativně stabilní. Klíčovou destinací pro export služeb ČR je Německo, kam v uvedeném období mířilo 17-20% celkového exportu služeb ČR (v hodnotě 47-55 miliard Kč). Dalšími klíčovými destinacemi bylo Slovensko (klesající trend z 10% v roce 2011 k 7% v roce 2014), a Velká Británie (rostoucí trend z 4,8% v roce 2011 na 6,5% v roce 2014). Ze zemí mimo EU směřuje největší objem exportu služeb ČR do USA (17,2 miliard Kč v roce 2013, představujících 6% celkového exportu služeb), Rusko (4,2% v roce 2013, hodnoty však v čase výrazně oscilují) a Švýcarsko (4,2% v roce 2013). Pokud jde o dynamiku exportu, došlo mezi lety 2011-2013 k výraznému nárůstu exportu ČR do Turecka (nárůst o 144%), Ázerbájdžánu (nárůst o 123%), Kanady (111%), dále do Číny (48% mezi 2011-2013, téměř o 240% pak v prvních 3 čtvrtletích 2014 v důsledku prudkého nárůstu exportu licenčních práv v oblasti výzkumu a vývoje), USA (42,6%), v rámci EU pak do Francie (38% nárůst v období 2011-2013), Velké Británie (37,4%) a Belgie (21,6%). Naopak k významnému poklesu exportu služeb ČR došlo u Srbska (58% za období 2011-2013), klesající trend je patrný také u Švýcarska, Ukrajiny a Slovenska. Ze sektorového hlediska jsou dominantní položkou exportu služeb ČR „služby silniční nákladní dopravy“ (přibližně 50 miliard Kč a 18% celkového exportu služeb, klíčovými destinacemi jsou Německo, Francie, VB, Itálie). Významné a dynamicky se rozvíjející je také export „služeb v oblasti výpočetní techniky“ (40 miliard Kč, 14% exportu, rostoucí trend, klíčové destinace: Německo, USA, Irsko, VB, Francie, Slovensko), „architektonické, inženýrské a ostatní technické služby“ (20 miliard Kč, 7% exportu, rostoucí trend, klíčové destinace: Rusko, Ázerbájdžán, Německo, Slovensko), či služby „poradenství v oblasti podnikání a řízení a služby styku s veřejností (PR)“ (4,4% exportu, významný nárůst, destinace: Slovensko, USA, Německo). K prudkému nárůstu vývozu služeb v roce 2014 dále došlo v kategorii „zemědělské a důlní služby a jiné služby spojené se zpracováním na místě“, který však lze přičíst především změně metodiky a novým zahrnutím zpracovatelských operací, představujících zušlechtění zboží, do hodnoty exportu.
7
Analýza byla vytvořena na základě výpočtů MPO, s využitím statistických dat uvedených ve Výkazu ZO 1-04 dovoz podle zemí a služeb, který je součástí Programu statistických zjišťování Českého statistického úřadu (ČSÚ). Tento Výkaz je sestavován na základě smlouvy mezi ČSÚ a Českou národní bankou (ČNB), která zavedla statistické zjišťování v oblasti dovozu a vývozu služeb. Jedná se o čtvrtletní výběrové šetření, prováděné výkazem ZO 1-04, které ve věcné a teritoriální struktuře splňuje požadavky stanovené Eurostatem. K analýze vývoje exportu byly využity Výkazy za období 1-4 čtvrtletí 2011, 1-4 čtvrtletí 2012, 1 4 čtvrtletí 2013, a 1-3 čtvrtletí 2014. Údaje o exportu služeb ČR za rok 2014 jsou pouze předběžné. Dostupné jsou zatím údaje za první 3 čtvrtletí 2014, údaje za 4 čtvrtletí budou dostupné nejdříve 66 dnů od skončení účtovacího období. Odhad údaje o exportu služeb za celý rok 2014 je vytvořen prodloužením trendu z prvních 3 čtvrtletí na období celého roku. Jeho vypovídací hodnota je tedy pouze orientační! Z původního souboru dat byly odečteny hodnoty, odpovídající položce "Obchodní operace spojené se zbožím" (kód 270), která zobrazuje bilanci inkas a plateb za zboží, které bylo v zahraničí zakoupeno a opět prodáno, aniž překročilo státní hranici ČR (může nabývat i záporných hodnot). Tato položka je relevantním údajem platební bilance, fakticky však neodráží hodnotu exportu žádné konkrétní služby a její zahrnutí by zkreslilo agregované hodnoty exportu služeb.
10
Témata Exportní strategie Plné využití nástrojů Evropské unie k podpoře českého exportu Společná obchodní politika EU V části obchodní politika (projekt č. 9 – Obchodní politika EU a export na jednotný vnitřní trh) se projekt soustředil na nástroje vedoucí k odstranění překážek v přístupu na nové trhy. Společná obchodní politika EU, vytváří závazný právní rámec pro obchodní vztahy se zeměmi mimo EU. Ten vychází z mnohostranné úpravy v rámci dohod a ujednání WTO a z konkrétních dvoustranných či vícestranných dohod.
Světová obchodní organizace (WTO) V oblasti mnohostranného obchodního systému je hlavní pozornost věnována rozpracování závěrů a rozhodnutí z IX. Konference ministrů členů WTO na Bali. Zejména se podařilo sjednat první globální dohodu od vzniku WTO a DDA (Doha Development Agenda), a to Dohodu o usnadňování obchodu8, nyní běží lhůta pro její ratifikaci. Další dokumenty přijaté na IX. Konferenci se týkají zemědělství a obchodu a rozvoje v DDA9. Rozhodnutí ministrů o vypracování Pracovního programu WTO v jednání o DDA by mohlo odblokovat jednání o agendách, kde má ČR prioritní zájem (zejména NAMA - liberalizace obchodu s nezemědělskými výrobky). Aktivně pokračují i jednání o revizi vícestranné Dohody o informačních technologiích (ITA), o vícestranné Dohodě o obchodu službami (TiSA) či o vícestranné Dohodě o obchodu s environmentálním zbožím (EGA).
Dohody o volném obchodu Pokud jde o dohody o volném obchodu, dosahuje se ambiciózních výsledků zejména prostřednictvím sjednávání prohloubených a komplexních dohod o volném obchodu. Již mezi lety 2011-2013 se začaly předběžně provádět dohody o volném obchodu s Koreou, Kolumbií a Peru a Střední Amerikou. V září 2014 se pak začaly předběžně provádět prohloubené a komplexní oblasti volného obchodu (DCFTA) s Moldavskou republikou a Gruzií. Dále byla oznámena finalizace textu dohody o volném obchodu s Kanadou (CETA). Z hlediska ekonomického přínosu pro ČR považujeme do budoucna i nadále za zásadní jednání o Dohodě o volném obchodu s USA (TTIP) a Japonskem. V tomto směru pokračovala aktivně činnost expertních týmů (v roce 2014 se uskutečnilo celkem 8 jednání, další komunikace probíhá především elektronickou formou). Ve vztahu k dohodě s USA byly vytvořeny zvláštní sekce na BusinessInfo10 a na stránkách MPO11. K TTIP proběhlo 15 akcí k prezentaci dohody podnikatelské sféře, veřejnosti i parlamentu, a to v Praze, Brně a Ostravě, včetně mezinárodní konference. Tyto dohody slibují českým firmám otevření nových příležitostí a výrazné zjednodušení a zlevnění obchodní spolupráce. Možnost vyvážet na nové trhy může brzy poskytnout i dohoda o volném obchodu s Ekvádorem nebo s Kazachstánem, v obou případech došlo v roce 2014 k dokončení jednání.
Nástroje na ochranu trhu Přístup ke tvorbě a uplatňování nástrojů obchodní politiky byl v roce 2014 i nadále založen na intenzivní komunikaci se soukromým sektorem a distribuci informací prostřednictvím webů nebo odborných periodik. MPO uspořádalo seminář „Otevírání bran
8
Očekává se, že prováděním této dohody dojde k úsporám ekonomických subjektů cca o 10% při snížení stávajících nákladů. Českým exportérům se zlepší přístup na trhy partnerů a budou lépe informováni o celních postupech. V oblasti tranzitu se přijaté závazky nedotknou našich dvoustranných dohod v oblasti silniční dopravy. 9 V AGRI bude přínosem pro české exportéry zvýšený tlak na odstraňování všech forem vývozních subvencí členů WTO a částečné zlepšení přístupu na trhy partnerů tlakem na vyšší využívání plné výše tarifních kvót. 10 www.businessinfo.cz/ttip 11 http://www.mpo.cz/dokument144198.html
11
exportních trhů“, kde byly prezentovány možnosti překonávání obchodních překážek třetích zemí, a to zejména s využitím informací ze specializovaných databází.
Jednotný vnitřní trh V rámci podpory exportu na jednotný vnitřní trh EU zrealizovalo MPO v roce 2014 řadu opatření zaměřených na zkvalitňování služeb pro podnikatele působících na vnitřním trhu EU. Mezi ně patří zejména pokračování projektu zrychlené procedury pro vnitropodnikově převáděné zaměstnance zahraničních investorů. Přínosem projektu je rychlejší převod vysoce kvalifikovaných a vedoucích pracovníků ze třetích zemí, kteří jsou dočasně vysláni v rámci jejich společnosti do jednotky umístěné v ČR. V roce 2014 byla zcela naplněna stanovená kvóta pro podané žádosti a byly rovněž zajištěny mimořádné hromadné převody zaměstnanců z Ruska. Dále jde zejména o služby Jednotného kontaktního místa (JKM), SOLVIT centra a Kontaktního místa pro výrobky (ProCoP).12 Tyto tři služby jsou v ČR spojeny v jednotný poradenský systém, podnikatelé a občané tak nemusí složitě zjišťovat, na jaký úřad se v případě problému obrátit. V roce 2014 MPO aktivně zvyšovalo povědomí o těchto službách - proběhly dvě tříměsíční informační kampaně typu „pay-per-click“ na vyhledávačích Google a Seznam, byla aktualizována a v nákladu 20 tisíc kusů vytištěna brožura "Poradce pro podnikání v EU". Brožura je průběžně zdarma distribuována na kontaktní místa v regionech a mezi podnikatele. Na konci 2014 byla zrealizována pilotní informační kampaň v dopravních prostředcích MHD v Chomutově, Karlových Varech, Liberci a Ústí nad Labem. MPO také přímo komunikuje se zástupci podnikatelských asociací a komor, vybranými vysokými školami či veřejností v rámci veřejných akcí. Takto byly zrealizovány semináře např. ve spolupráci s Generálním ředitelstvím Úřadu práce nebo ve spolupráci s Eurocentrem Ostrava. Díky propagační kampani se podařilo zvýšit počet klientů těchto služeb téměř na dvojnásobek oproti roku 2013. V roce 2014 byla zorganizována dvě setkání projektového týmu k vnitřnímu trhu, kde měli zástupci podnikatelské sféry možnost prodiskutovat své zkušenosti s přetrvávajícími překážkami na vnitřním trhu jak se zástupci státní správy, tak se zástupcem EK (DG Markt) a tak se podílet na přípravě nového pracovního programu Evropské komise. Na evropské úrovni se v roce 2015 očekává vydání nové strategie pro vnitřní trh a balíčku pro digitální vnitřní trh. MPO bude ve spolupráci s partnery ze skupiny stejně smýšlejících států k vnitřnímu trhu usilovat o zohlednění společných priorit z roku 2014 v těchto dokumentech, především pokud jde o ty priority a doporučení, které se nepromítly v pracovním programu EK a v poslední Roční analýze růstu. V polovině roku by měla být vydána zpráva EK o překážkách na vnitřním trhu, na jejímž základě budou podniknuty další kroky k odstranění přetrvávajících překážek volnému pohybu služeb a zboží. 12
JKM informuje o podmínkách poskytování služeb v ČR a jiných členských státech EU a zprostředkovává podání na příslušné úřady v ČR. Hlavním přínosem JKM je možnost získat všechny potřebné informace a vyřídit veškeré formality související se vstupem do podnikání v oblasti služeb na jednom místě a elektronicky. Za rok 2014 JKM zodpovědělo 3117 dotazů. SOLVIT centrum nabízí občanům a podnikatelům možnost mimosoudně řešit jejich stížnost na postup českých i zahraničních úřadů, který je v rozporu s principy volného pohybu zboží, služeb i osob. Centrum problémy řeší bezplatně, ve lhůtě max. 10 týdnů. Za rok 2014 přijalo SOLVIT centrum 270 stížností. Převážnou většinu tvořily obvyklé případy, jež centrum obratem úspěšně řeší. ProCoP informuje podnikatele o technických požadavcích, které jsou kladeny na výrobky v neharmonizované sféře zboží národními a evropskými předpisy při jejich uvádění na trh v ČR nebo v jiném státě EU. Podnikatelé se zde mimo jiné dozvědí, zda jimi distribuovaný výrobek v ČR podléhá povinnosti předchozího schválení nebo registrace. ProCoP také poskytuje obecné informace o aplikaci Nařízení o vzájemném uznávání a o uplatňování principu vzájemného uznávání. Za rok 2014 ProCoP zodpověděl 434 dotazů.
12
Ekonomická diplomacie Jednotná zahraniční síť Síť obchodně ekonomického zastoupení státu v zahraničí je jedním ze základních pilířů podpory exportu a ošetření zájmů české ekonomiky a českých firem v zahraničí. V zájmu efektivní podpory českých exportérů a jejich exportních aktivit na perspektivních trzích zahájilo MPO ve spolupráci s MZV restrukturalizaci a optimalizaci stávajících struktur do jednotné obchodně ekonomické zahraniční sítě, která zajistí kompletní a efektivní ošetření českých ekonomických zájmů v zahraničí a zároveň podmínky pro nasměrování našeho exportu na nové a perspektivní trhy. Jednotná zahraniční síť České republiky pro podporu exportu spojuje ekonomické činnosti zastupitelských úřadů a zahraničních kanceláří agentury CzechTrade. Nestandardním zásahem do zahraniční sítě byl v r. 2012 vznik obchodních misí MPO ze zahraničních kanceláří CzechTrade a CzechInvest. Tyto kanceláře byly od 1. 7. 2014 převedeny zpět pod řízení uvedených organizací, neboť zahraniční kanceláře jsou efektivněji řízeny z CzechTrade jako organizace, která má významnou úlohu v rámci implementace Exportní strategie a je garantem efektivních služeb státu vývozcům. Na konci roku 2014 řídil CzechTrade 48 zahraničních kanceláří v 45 zemích světa. Nedílnou součástí této jednotné sítě ekonomického zastoupení ČR v zahraničí jsou obchodně ekonomičtí diplomaté na zastupitelských úřadech ČR v zahraničí. Ke konci roku 2014 působilo na těchto postech v zahraničí 71 diplomatů pověřených ekonomickou agendou. Zásadní událostí na poli podpory exportu v roce 2014 bylo podepsání Rámcové dohody mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu a Ministerstvem zahraničních věcí o zásadách spolupráce při zajišťování podpory exportu a ekonomické diplomacie České republiky (dále Dohoda) v oblasti budování jednotné sítě obchodně ekonomického zastoupení státu v zahraničí dne 26. června 2014. Současně byl při příležitosti mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně představen i nový katalog služeb této sítě, včetně definování bezplatných služeb. Od tohoto kroku je očekávána zejména vyšší efektivita, sjednocení a zjednodušení služeb pro exportéry, zvýšení podílu bezplatných služeb, zapojení ostatních pracovníků zastupitelských úřadů do podpory exportu, včetně vedoucích zastupitelských úřadů. Současně s výše uvedenou Dohodou byla podepsána Dohoda mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu a Ministerstvem zahraničních věcí o zřízení a fungování společného Klientského centra pro podnikatele (spolupráce MPO/MZV/CzechTrade). Jde o vstupní bránu českých firem k službám sjednocené zahraniční sítě ekonomického zastoupení. Za několik měsíců pilotního a později běžného provozu prokázalo Klientské centrum svou životaschopnost, zájmem českých exportérů řešit otevřené otázky českého exportu. Velmi vhodným krokem se ukázaly dny (1x měsíčně), kdy v Klientském centru odpovídali na dotazy exportérů oba náměstci ministrů (MZV, MPO).
Služby a informace pro exportéry Podpora exportérů ze strany státu byla v roce 2014 zaměřena na tyto základní oblasti: exportní poradenství, služby zahraniční sítě, vzdělávání, informační servis a marketingová podpora v zahraničí (projekt č. 1 – Centrum sdílených služeb a zpravodajství pro export, projekt č. 4 – Služby pro exportéry a projekt č. 11 – Služby zahraniční sítě).
13
Služby zahraničních kanceláří CzechTrade Služby CzechTrade jsou založené na asistenci exportérům v zahraničí prostřednictvím sítě zahraničních kanceláří. V roce 2014 zahraniční kanceláře CzechTrade zpracovaly 1 290 zakázek, což představuje meziroční nárůst o 10 %. Vyjádřeno v počtu odpracovaných hodin zahraničních kanceláří je nárůst více než 18% a počet odpracovaných hodin byl ve výši 41 630. O 3 % vzrostl také počet klientů, kteří si objednali placené služby zahraničních kanceláří CzechTrade a ke konci roku tak bylo evidováno 764 klientů. Důležité bylo průběžné vyhodnocování spolupráce s exportéry a sledování jejich úspěchů v zahraničí. Díky spolupráci s CzechTrade bylo realizováno 103 úspěšných vývozních případů v hodnotě přesahující 6 mld. Kč. K nejvíce poptávaným službám patří služby zahraničních kanceláří, konkrétně pak asistence při vyhledávání obchodních partnerů, organizace obchodních jednání a dlouhodobá exportní asistence ve zvoleném teritoriu. Informační služby pro exportéry jsou považovány za jeden z hlavních předpokladů úspěchu v zahraničí. Informace jsou dostupné především díky portálu BusinessInfo, který je hlavním informačním a komunikačním kanálem pro firmy. Součástí portálu je sekce zahraničního obchodu, která v druhém pololetí 2014 patřila k nejnavštěvovanějším. Hlavním koordinátorem a realizátorem aktivit portálu BusinessInfo je agentura CzechTrade.
Businessinfo.cz Oficiální portál pro podnikání a export především integruje a vzájemně provazuje informace z různých resortů a institucí. Exportérům poskytuje ve své části Zahraniční obchod přehled o všech aktivitách, službách, akcích, exportních příležitostech či zahraničních misích poskytovaných státem či partnerskými institucemi. Rubrika Zahraniční obchod je nejnavštěvovanější oblastí celého portálu (průměrně 52 000 návštěv/měsíc), vedle částí Daně a Legislativa. Byl také kladen větší důraz na cílenější propagaci proexportních služeb státu a nových iniciativ typu Klientské centrum pro export.
Zpravodajství pro export (ZPE) Prioritou pro začátek roku 2014 byl pilotní provoz portálu Zpravodajství pro export. Jedná se o subportál Businessinfo.cz, který má být portálem zacíleným přímo a pouze na české exportéry. Subportál ZPE je přístupný z rubriky Zahraniční obchod Businessinfo.cz a je rozdělen do několika částí, které mají nabízet informace exportéry žádané, tedy aktuální informační servis, aktuální kontakty na státní podporu exportu a v neposlední řadě i uživatelsky přívětivé rozdělení služeb a jejich nabídka. Vzhledem ke slabší návštěvnosti tohoto portálu je nutné přehodnotit celý koncept s cílem zamezit duplicitám a zajistit větší a efektivnější propojení s portálem Businessinfo.cz. Prioritou i nadále zůstává rubrika Zahraniční obchod, na jejíž podobě intenzivněji spolupracuje MPO a CzechTrade s MZV.
Partnerská zóna V roce 2014 byla spuštěna tzv. Partnerská zóna v rámci IS SINPRO. Primárním cílem tohoto webového rozhraní je usnadnit partnerům projektu Zpravodajství pro export jednoduše a rychle aktualizovat obsah tohoto subportálu za každého zapojeného partnera.
Klientská zóna (KZ) Jedná se o uživatelské rozhraní pro klienty CzechTrade, které jim umožní rychleji a efektivněji čerpat podporu. V roce 2014 byla v rámci KZ připravena i část pro členy Exportního klubu CzechTrade.
14
Sdílený informační prostor - IS SINPRO Na konci roku 2013 začal sběr požadavků a následně proběhla analýza v rámci projektu Nové SINPRO, který má za úkol posunout IS SINPRO na vyšší technologickou úroveň. V roce 2014 byla dokončena analytická fáze projektu, byly řešeny varianty nasazení a zvažovány způsoby realizace. V roce 2014 probíhaly na stávajícím systému drobné úpravy, které reflektovaly dohody o spolupráci MPO a MZV. IS SINPRO plní funkci hlavního informačního systému pro podporu činnosti agentury (hlavní i podpůrné procesy agentury, publikace dat na webové stránky atp.) a CRM systému (systém pro řízení vztahů se zákazníky) i pro další subjekty zapojené do proexportních aktivit (MPO, MZV a další). Důvodem nahrazení současného systému je technologická zastaralost, která způsobuje nestabilitu některých komponent systému, zvyšuje náklady na provoz a omezuje i možnosti úprav a budoucího rozvoje. Vzhledem k množství požadavků na nový systém se fáze implementace zpožďuje.
Klientské centrum pro export (KCPE) V říjnu 2014 byl realizován společný projekt MPO, MZV a CzechTrade s názvem Klientské centrum pro export (KCPE). Jeho cílem bylo usnadnit exportérům proces využívání služeb státu tím, že se mohou obrátit na jedno místo. KCPE sídlí v budově CzechTrade, kde umožňuje konzultovat firmám jak se zástupci agentury, tak i s pracovníky MZV. Zájemcům je poskytováno bezplatné úvodní exportní poradenství a doporučeny návazné služby Jednotné zahraniční sítě, tzn. zahraničních kanceláří CzechTrade a ZÚ MZV. Podle katalogu služeb Jednotné zahraniční sítě a Klientského centra pro export jsou firmám k dispozici služby ve více než 90 zemích světa.
Exportní příležitosti Získávání a zprostředkování exportních příležitostí, tj. zahraničních poptávek a tendrů, v menší míře i investičních příležitostí, patří mezi vyhledávané služby pro exportéry. Významným zdrojem zahraničních poptávek jsou zahraniční kanceláře CzechTrade, které jsou v úzkém kontaktu se zahraničními subjekty a získávají od nich konkrétní poptávky. Dalšími důležitými zdroji jsou zastupitelské úřady ČR a v neposlední řadě i přímo zahraniční subjekty. Díky jedinečným nástrojům zpracování a evidence CzechTrade poptávky průběžně zpracovává a v reálném čase je poskytuje českým dodavatelům. V roce 2014 bylo takto zpracováno přes 3 000 exportních příležitostí (poptávky – 1.060, tendry – 1.759, investiční příležitosti – 49, nabídky – 131). Počet zprostředkovaných exportních příležitostí oproti roku 2013 poklesl. Důvodem je cílenější spolupráce se zahraničními subjekty i přesnější oslovování konkrétních dodavatelů a větší důraz kladený na B2B akce, tedy zajištění osobních jednání mezi zahraničními zájemci a jejich potenciálními českými dodavateli (incomingové mise a sourcing days). Cílem je získávat pro české podnikatele reálné poptávky a zvýšit tak potenciál obchodních případů.
Systém interního vzdělávání Spolupráce a sdílení informací je podpořeno i systémem interního vzdělávání pro proexportní instituce (MPO, CzechTrade, CzechInvest, MZV, ČEB, EGAP). V roce 2014 byla uskutečněna řada vzdělávacích akcí, a to jak v rámci prezenčního vzdělávání, tak i distanční formou rozvoje. Do prezenčního vzdělávání patří především Kurz obchodní diplomacie (KOD). Dále byly zrealizovány prohlubující semináře, nastavena spolupráce účastí na odborných a teritoriálních seminářích z nabídky Exportního vzdělávání CzechTrade i Diplomatické akademie MZV a také zahájena spolupráce na projektu Společné vzdělávání pracovníků MZV, MPO a CzechTrade v ekonomické agendě. Distanční vzdělávání 15
probíhá formou e-learningových kurzů a testů, případových studií i sdílením Knihovny EA, prostřednictvím portálu Exportní akademie (EA) CzechTrade. Tyto vzdělávací a rozvojové činnosti, které úspěšně probíhaly v roce 2014, budou pokračovat i v roce 2015.
Společná účast na specializovaných výstavách a veletrzích v zahraničí Nadále se velkému zájmu se v oblasti marketingové podpory českých firem v zahraničí těšil i v roce 2014 projekt Společná účast na specializovaných výstavách a veletrzích v zahraničí 2013–2014 (SVV). Agentura CzechTrade ve 2014 podpořila účast 1 503 malých a středních podniků na celkem 76 zahraničních veletrzích. Koncem roku 2014 se agentuře podařilo překlenout období, kdy operační program OPPI končil a OPPIK zatím nebyl zahájen, a došlo k prodloužení projektu na období první poloviny roku 2015 do 30. 6. 2015. Součástí tohoto projektu jsou obecné podpůrné aktivity zahrnující především realizaci doprovodných propagačních akcí zaměřených na prezentaci příslušných oborů průmyslu ČR a společné veletržní účasti na dané akci s cílem posílení konkurenceschopnosti průmyslu ČR v mezinárodním prostředí.
Oficiální účastí na mezinárodních výstavách a veletrzích v zahraničí Projekt SVV doplňuje program společné expozice českých firem zaštítěné státem včetně účasti zástupce MPO. Celkem bylo v roce 2014 uskutečněno 31 českých oficiálních účastí na mezinárodních výstavách a veletrzích v zahraničí, kterých se zúčastnilo 296 vystavovatelů. V souvislosti s konáním XXII. zimních olympijských her v Soči 2014 byla realizována v prostorách Českého domu v Soči společná expozice MPO, EGAP, ČEB, CzechTrade a CzechInvest. Český průmysl zastupovalo 24 společností prostřednictvím zhruba 37 exponátů v podobě výrobků či grafických panelů. MPO poskytlo českým exportérům v době konání ZOH jedinečný prostor prezentovat se na ruském trhu. Nabídky MPO na bezplatnou inzerci nakonec využilo 10 asociací, 24 vystavovatelů a 110 dalších firem. V rámci proexportní podpory na veletrzích i výstavách se již tradičně uskutečnila účast MPO na 56. mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně, jehož stěžejním tématem je v poslední době automatizace.
Design pro konkurenceschopnost Z evropských fondů se realizovala pomoc pro firmy týkající se průmyslového designu. V rámci projektu Design pro konkurenceschopnost, jehož cílem je podpora efektivního využití průmyslového designu, byla poskytnuta konkrétní forma pomoci českým výrobcům: individuální spolupráce s designérem, propagace v zahraničí a odborné vzdělávání.
Zelená linka pro export (ZLPE) Linka byla zřízena v r. 2006 a od svého založení vyřídila již více než 15 tis. dotazů. Cílem ZLPE je zpříjemnit a časově i finančně zefektivnit kontakt se státními institucemi a organizacemi, které podporují export. ZLPE pracuje pro MPO i jako informační centrála pro CzechTrade. Zároveň ZLPE pracuje na anketních a průzkumných projektech při ověřování zájmu o služby podpory exportu. ZLPE je především informační centrálou, na kterou se čím dál tím více subjektů obrací se žádostí o poskytnutí celé řady informací více či méně spjatých s exportní problematikou. V roce 2014 Zelená linka pro export zodpověděla celkem 1 822 dotazů týkajících se problematiky exportu. Na ZLPE se během roku obraceli kromě začínajících podnikatelů, kteří zvažují vývoz svého zboží či služeb, také již fungující exportéři, kteří uvažují o rozšíření svých aktivit i do dalších teritorií. Jako každý rok převažovaly dotazy telefonické nad písemnými, a to v poměru 2:1. Zelenou linku pro export, společně s portálem Businessinfo.cz a pololetně aktualizovaným Exportem 16
v kostce (jednotná nabídka služeb státu na poli podpory exportu, publikovaná v elektronické formě nebo jako tištěná publikace), je tedy možné považovat za rozcestník služeb státu pro exportéry. Jde o velmi efektivní nástroj podpory exportu.
Podpora exportu formou exportního financování a pojištění se státní podporou Mimořádně důležité je stále pro vývozce možnost financování a pojištění se státní podporou, a to především na mimoevropských trzích (projekt č. 5 – Exportní financování a pojištění). To poskytují Česká exportní banka (ČEB) a Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP). V průběhu roku 2014 byla průběžně zajišťována agenda výkonu akcionářských práv v ČEB a EGAP. Byla zajištěna hladká personální výměna zástupců MPO v dozorčích radách obou společností vč. zajištění jejich posouzení Vládním výborem pro personální nominace. MPO má v dozorčí radě ČEB i EGAP po jednom zástupci (externím odborníkovi), který není zaměstnancem MPO. V souvislosti s novou právní úpravou došlo ve spolupráci se zástupci akcionáře a vedením společností k revizi stanov obou společností a jejich schválení valnými hromadami. Probíhala intenzivní příprava koncepčního materiálu s cílem podat „big picture“ o činnosti EGAP a ČEB – pojišťování a financování vývozu se státní podporou s návrhem hlavních cílů EGAP a ČEB a společných krátkodobých opatření v EGAP a ČEB při zachování stávající institucionální struktury exportního pojišťování a financování se státní podporou. Výsledný text by měl být předložen jako společný materiál MPO a MF pro informaci vládě ČR. V oblasti legislativní probíhala příprava malé technické novely zákona č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou (novela je aktuálně projednávána v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR). Na technickou novelizaci naváže na základě usnesení vlády č. 811 ze dne 8. října 2014 další novela zákona č. 58/1995 Sb., jejíž příprava bude probíhat v roce 2015. Dne 2. srpna 2013 nabyla účinnosti novela zákona č. 58/1995 Sb., která předpokládá zavedení systému dorovnávání úrokových sazeb („Interest Make-up Scheme – IMU“), jenž má za cíl umožnit rozšíření státem podpořeného financování i na komerční banky prostřednictvím oboustranného dorovnávání fixních úroků s náklady na pořízení zdrojů komerčních bank z/do státního rozpočtu. Přes veškerou snahu MPO dosud nebyla k zákonu vydána příslušná prováděcí vyhláška Ministerstvem financí a systém není zatím uveden do praxe. Během druhého pololetí došlo k zahájení spolupráce v oblasti podpory exportu výzkumu a vývoje mezi Technologickou agenturou ČR a EGAP. Projekt, který trvá od října 2014 do prosince 2015 je podpořen z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ). Aktuálně probíhá vytipování pilotních projektů TAČR (projekt Alfa), které je možné komercionalizovat na zahraničních trzích prostřednictvím českých exportérů. Vědeckotechnické projekty (s výstupem ve fázi patentu či průmyslového vzoru) bude možné na základě spolupráce s EGAP a dalšími subjekty spárovat s možnými exportéry, kteří by aplikovali získané poznatky do vlastní výroby. Při hodnocení jednotlivých projektů tak budou už od počátku brány do úvahy exportní možnosti. Úvěr pojištěný EGAPem může být poskytnut na nákup intelektuálního vlastnictví (patent, licence)a před-exportní investici na přizpůsobení výroby aplikací výsledků výzkumné organizace. Úvěr bude také možné čerpat na případný dodatečný smluvní výzkum nutný pro aplikaci ve výrobě. Výstupem projektu bude vytvoření metodiky hodnocení projektů pro zařazení do podpory a sběr „best practice“ pro spolupráci exportérů a výzkumných pracovišť. 17
V průběhu roku MPO společně s EGAP a ČEB zajišťovalo přípravu rámcových pozic na jednání pracovní skupiny Rady EU pro exportní úvěry a jejich schvalování v Resortní koordinační skupině s cílem eliminovat potenciální riziko poklesu odbytových příležitostí pro český export (mj. v souvislosti s globálními klimaticko-energetickými závazky). MPO se podílí na řešení aktuálních otázek a problémů našich exportérů v souvislosti s rusko-ukrajinskou krizí a poklesem kurzu rublu v oblasti exportního financování a pojištění se státní podporou. MPO souhlasilo s původně neplánovaným doplněním pojistných fondů EGAP v prosinci 2014 s ohledem na očekávaný nárůst pojistných plnění. MPO dbá na velmi důkladné a precizní posouzení jednotlivých obchodních případů ČEB a EGAP v souvislosti s narůstajícím teritoriálním rizikem. MPO napomáhá podnikatelům v hledání alternativních odbytišť a v té souvislosti dochází k úpravám teritoriálních limitů pro tyto nové země: Ázerbájdžán navýšení limitu ze 45 na 55 mld. Kč, Bělorusko navýšení limitu z 11,5 na 18 mld. Kč, Kazachstán navýšení z 22,8 na 24 mld. Kč. Celkově u těchto tří zemí tedy došlo k navýšení o 17,7 mld. Kč, což odpovídá téměř horní hranici hrozícího výpadku exportu do Ruské Federace. Kromě kompenzace hrozícího výpadku exportu do Ruské Federace má dané navýšení částečně vytvořit prostor i pro náhradu neuskutečněného exportu na Ukrajinu, kde měl EGAP v době eskalace konfliktu rozjednané obchodní případy v objemu 10-14 mld. Kč. Na základě dohody ČEB s ČMRZB poskytují zástupci ČMRZB v regionální síti informace o produktech ČEB pro malé a střední podniky. V roce 2015 bude v rámci implementace Exportní strategie pro období 2012 – 2020 v oblasti exportního financování a pojištění pokračovat i nadále spolupráce s Platformou exportérů. Zejména bude pokračovat práce na vytvoření trojstranné standardizované smlouvy o úpravě vztahů v rámci nových pravidel VPP mezi exportní pojišťovnou EGAP, bankou a exportérem. EGAP svým pojištěním v roce 2014 podpořil český export o celkové pojistné hodnotě 47,2 mld. Kč, z toho do prioritních zemí 16,6 mld. Kč a do zájmových zemí 14,6 mld. Kč. Jako reakci na negativní ekonomický a mezinárodně politický vývoj v Rusku snížil EGAP v polovině roku 2014 limit pro Ruskou federaci na 90 mld. Kč. Při dosavadní angažovanosti 55 mld. Kč však zůstal dostatečný prostor pro projednávání nových obchodních případů do Ruska. Pojistné fondy EGAP byly v roce 2014 posíleny dotací ze státního rozpočtu ve výši 1,25 mld. Kč. Pojistná kapacita EGAP (tj. nepřekročitelný limit hodnoty všech platných pojistných smluv) byla v roce 2014 ve státním rozpočtu odsouhlasena ve výši 300 mld. Kč. V roce 2014 došlo k nárůstu objemu pojištěných pohledávek i počtu smluv z řad malých a středních podniků. Objem nově uzavřených smluv vývozců, kteří splňují kritéria MSP, dosáhl v roce 2014 výše 3,191 mld. Kč a byl rozložen do 46 nových pojistných smluv. V roce 2014 podepsala ČEB úvěrové a záruční smlouvy v objemu 10,047 mld. Kč, což představuje plnění plánovaného ukazatele na 83,6 %. Objem nových obchodních případů připravených v roce 2014 do fáze schválení dosáhl 13,34 mld. Kč. Zvýšená obezřetnost v procesu úvěrování a odklad v uzavírání některých významných obchodních případů se projevily v nižším než plánovaném stavu podepsaných smluv (obtížná situace na zahraničních trzích, zejména v Ruské federaci a zhoršená mezinárodní bezpečnostní situace v Iráku a na Ukrajině).
18
Objem čerpání úvěrů dosáhl hodnoty 14,8 mld. Kč, ve srovnání s rokem 2013 došlo ke snížení načerpaného objemu o 5,12 mld. Kč. Vytvořený zisk před zdaněním dosáhl částky 549,1 mil. Kč. Výše zisku po zdanění činí 167,7 mil. Kč. Nárok na dotaci ze státního rozpočtu činil 577,8 mil. Kč, v roce 2013 dotace činila 2,2 mld. Kč. Objem uzavřených smluv mezi ČEB a vývozci ze segmentu MSP dosáhl výše 167 mil. Kč. V roce 2014 bylo podepsáno 19 nových smluv (63 % z celkového počtu 30 nových smluv) včetně dodatků.
Mezinárodní zdroje financování a rozvojová spolupráce Při realizaci projektů zahraniční rozvojové spolupráce i realizaci konkrétních projektů financovaných z mezinárodních zdrojů v rozvojových zemích a zemích s tranzitivní ekonomikou (projekt č. 6 – Mezinárodní zdroje financování a rozvojová spolupráce) je kladen velký důraz na zapojení domácích firem i exportérů. Za rok 2014 se podařilo dosáhnout pokroku v několika úkolech. Předně byl spuštěn program Studie proveditelnosti v gesci České rozvojové agentury (ČRA), který je jedním z důležitých existujících nástrojů pro podporu vyššího zapojování českých subjektů do fondů vnější spolupráce EU. Bylo podpořeno 6 projektových námětů, z toho 4 na Balkáně a 2 v subsaharské Africe v sektorech ochrany životního prostředí, výroby a dodávek energie, vodních zdrojů a zemědělství. Možné využití studií pro následné zapojení českých subjektů do fondů vnější spolupráce EU je poté na rozhodnutí českých realizátorů, přičemž MZV toto druhotné zhodnocení vypracovaných studií plně podporuje. Dále se ve spolupráci ČRA a MZV uskutečnil další seminář o zapojování českých subjektů do rozvojové spolupráce EU s názvem "Fondy vnější spolupráce EU - jak se stát dodavatelem EU?". Na široce zastoupeném semináři vystoupil expert Evropské komise (DG DEVCO) a další hosté. MZV během roku 2014 dále vypracovalo Strategii zapojení českých subjektů do projektů financovaných v rámci Evropského rozvojového fondu13 (EDF) pro roky 2014-2015, včetně podrobného implementačního plánu a aktualizované instrukce a příručky pro ZÚ pro výkon této agendy. V červnu 2014 odeslala ČRA prostřednictvím MZV žádost Evropské komisi o proces tzv. pilířového hodnocení pro delegovanou spolupráci. Vzhledem k nástupu nové Evropské komise a souvisejícím personálním změnám zatím DG DEVCO v procesu hodnocení ČRA příliš nepokročilo, výraznější pokrok je očekáván až v průběhu roku 2015. ČRA také pokračovala ve svém působení jako pozorovatel v síti evropských implementačních agentur EUNIDA14 a zúčastnila se zasedání této sítě v březnu 2014 v Paříži a v prosinci 2014 v Bruselu. V rámci problematiky informačních kanálů a platformy (komunikace se soukromým sektorem) se projektový tým věnoval zmapování propojenosti webových portálů institucí relevantních z hlediska financování rozvojových projektů (bylo provedeno vypracováním „matice propojenosti“). Na základě této matice vzniklo doporučení propojovat informace o mezinárodních zdrojích rozvojového financování na webových stránkách těchto institucí.
13
EDF – Evropský rozvojový fond stojí mimo rozpočet EU a jsou z něho na základě příspěvků členských států financovány projekty v nejchudších zemích Afriky, Karibiku a Tichomoří. 14 EUNIDA – (The European Network of Implementing Development Agencies) Evropská síť rozvojových agentur.
19
Aid for Trade Ačkoli celostátním koordinátorem zahraniční rozvojové spolupráce je MZV a realizátorem ČRA, MPO po dohodě realizuje projekty rozvojové spolupráce programu „Aid for Trade“, které poskytují pomoc při vytváření obchodních politik, podpůrných podmínek a regulatorního rámce obchodu, stanovování strategií k odstraňování obchodních bariér a při budování infrastruktury na podporu obchodu, a to především formou přenosu zkušeností a know-how. Projekty jsou realizovány v souladu s Koncepcí zahraniční rozvojové spolupráce ČR na léta 2010-2017, jsou orientovány na prioritní státy dle koncepce a podle zájmu a potřeb těchto států do jejich prioritních sektorů. Celkem bylo v roce 2014 zrealizováno osm projektů. Partnerskými státy a příjemci pomoci byly Bosna a Hercegovina, Etiopie (3 projekty), Mongolsko, Gruzie, Kosovo a Srbsko. V současné době se připravuje strategie dalšího směřování tohoto programu.
Investice a inovace pro export zboží a služeb Pro český export je nezastupitelná role zahraničních investorů, protože v sobě většinou spojují na jedné straně investice realizované v ČR a na straně druhé export produktů za hranice naší země (projekt č. 12 – Investice a inovace pro export zboží a služeb). Ačkoliv agentura CzechInvest není primárně zaměřena na podporu exportu, její role je v této oblasti zásadní. Za rok 2014 přijala Agentura CzechInvest celkem 131 záměrů získat investiční pobídku. Ze 131 záměrů se 120 projektů týkalo rozšíření výroby a činnosti (tzv. expanze) a 11 projektů zavedení výroby a činnosti (tzv. greenfieldy). Přijaté investiční záměry roku 2014 představují 87,15 miliard korun plánovaných investičních nákladů a 14 222 nových pracovních míst, a to převážně v krajích Ústeckém, Středočeském či Moravskoslezském. Nejvíce investičních záměrů podaných v roce 2014 spadá do sektoru automobilového průmyslu, strojírenského, plastikářského a gumárenského sektoru. V rámci podpory internacionalizace českých podniků v oblasti výzkumu, vývoje a inovací došlo k realizaci několika projektů. Jedná se např. o projekt GESHER/MOST, v rámci jehož 5 výzev bylo podpořeno 9 firem/institucí. Cílem projektu je vývoj konkurenceschopného produktu s exportním potenciálem, získání dalších kontaktů a zkušeností a internacionalizace firem. Dalším projektem je projekt CzechAccelerator 2011 – 2014, jehož šesti výzev se zúčastnilo 39 společností během 42 pobytů v destinacích USA – východní a západní pobřeží, Singapur, Izrael a Švýcarsko. Dle dostupných údajů (z monitorovacích zpráv účastníků I. až VI. výzvy projektu) bylo do dnešního dne uzavřeno 24 dohod o finanční nebo technologické spolupráci, 29 strategických technologických partnerství, 34 strategických partnerství obchodních, přes stovku strategických partnerství je v dalším jednání. Celkem 24 účastníků pokračuje v obchodní činnosti v destinacích a objem získaných zakázek v souvislosti s projektem účastníci odhadují na více než 18 milionů Kč. Úspěšným příkladem projektu účastníka z poslední šesté výzvy je společnost Click and Study. Tato společnost se během pobytu zúčastnila největší investiční konference v Asii – Seed Forum. Zástupce společnosti Pavel Röder se dostal mezi pět nejlepších společností a získal dvě nabídky od asijských investičních společností. Úspěchu v Silicon Valley dosáhla také společnost be3D (dříve Do-It), která zaznamenala se svou 3D tiskárnou mimořádný úspěch v prestižní mezinárodní soutěži Silicon Valley StartUp Cup. Umístila se mezi 25 nejlepšími společnostmi z celkového počtu dvou a půl tisíc.
20
Program Marketing, který byl realizován v rámci Operačního programu Podnikání a inovace 2007 –2013 (OPPI) byl zaměřen na posílení mezinárodní konkurenceschopnosti zejména malých a středních podniků se sídlem v ČR. Program rozšířil aktivity Ministerstva průmyslu a obchodu podporující uplatnění podnikatelských subjektů na zahraničních trzích formou oficiálních účastí na výstavách a veletrzích. V rámci programu byly podporovány individuální účasti malých a středních podniků na zahraničních veletrzích a výstavách a oborová prezentace prostřednictvím společné účasti cílových skupin – profesních (oborových) organizací a individuálních podniků na vybraných specializovaných veletrzích a výstavách v zahraničí. V rámci individuálních projektů byla v období 2007-2013 poskytována podpora individuálním projektům malých a středních podniků na pronájem výstavní plochy, zřízení a provoz stánku, na výrobu propagačních materiálů, na dopravu výstavních exponátů na veletrh nebo výstavu v zahraničí a zpět.
Podpora regionálních exportních aktivit V oblasti podpory regionálních exportních aktivit spolupracuje MPO především s Hospodářskou komorou ČR a Svazem průmyslu a dopravy ČR (projekt č. 7 – Klastry a proexportní iniciativy samospráv). Specifická pozornost je také věnována nastavení spolupráce s krajskými samosprávami. Úroveň zapojení krajů a internacionalizace v nich působících firem je velmi různorodá. Smyslem podpory je tak mimo jiné nabídnout úspěšná řešení – např. v úvodních etapách zakládání klastrů (např. sklářský či balneologický klastr) a napomáhat tak organizačně, metodicky v jejich rozšíření i do méně úspěšných regionů předáním „best practices“ zejména směrem od východních regionů ČR směrem na Západ, kde tyto aktivity zřetelně zaostávají. V rámci regionálních aktivit je pro MPO také velice důležitá podpora oborových aliancí a klastrů15, do kterých jsou převážně zapojeny inovativní firmy, které mají potenciál uspět i na zahraničních trzích. Klastry jsou v ČR přímo finančně podporovány ze strukturálních fondů EU prostřednictvím agentury CzechInvest. V současné době existuje v ČR asi 60 klastrových iniciativ v různých fázích vývoje, z toho asi 30 již poskytuje systematicky stále lepší servis svým členům. Obdobně postupuje i projekt „Vývozních aliancí“ ve spolupráci s agenturou CzechTrade, řada těchto organizačních firemních seskupení se prolíná či v některých částech proexportních aktivit na sebe volně navazuje (např. Asociace výrobců důlní techniky). Kraje dnes již organizují projekty internacionalizace zejména formou regionálních exportních klubů v rámci krajské Rady podnikatelů navazující na činnost odborů strategického rozvoje a proces přípravy regionálních plánů rozvoje – (RIS3), což napomáhá lepší komunikaci i prostřednictvím regionálních či krajských rad pro rozvoj a podporu exportu, které lépe a rychleji zpřístupní firmám informace, podporuje jejich koordinaci a váže na další informační a asistenční podporu exportu v často již běžících formách mezinárodní spolupráce krajů, měst, vysokých škol apod. Příkladem může být plastikářský a gumárenský klastr Zlínského kraje.
15
Klastr je soubor regionálně propojených společností (podnikatelů) a přidružených institucí a organizací – zejména institucí terciárního vzdělávání (vysokých škol, vyšších odborných škol) – jejichž vazby mají potenciál k upevnění a zvýšení jejich konkurenceschopnosti.
21
Další oblastí spolupráce MPO a krajů je vzájemná spolupráce např. u přeshraničního styku, což se přímo týká 11 krajských reprezentací, v případě zmíněného Zlínského kraje jde o spolupráci se Slovenskem – projekt Kontakt zasahuje již oblast celé Moravy, Dolního Rakouska a Západního Slovenska a částečně i některých maďarských partnerů. V roce 2014 se zintenzivnila komunikace MPO s představiteli Národní klastrové asociace o vhodných formách podpory exportních aktivit inovativních firem sdružených v klastrech ze strany státu a jeho institucí, včetně rozšíření pojetí internacionalizace, např. společným klastrovým seminářem zemí Viszegradu v Ostravě (září 2014). Toto sdružení strategicky směřuje k vytvoření výspy viszegrádského sdružení malých a středních firem v oblasti ASEAN. Konkrétně byla zahájena realizace projektu zapojení 10 účastníků nábytkářského klastru ČR do vzniku české společné firmy formou „joint-venture“ výlučně českého kapitálu (1,3 mil USD) ve Vietnamu, Ho-Či – Minově městě, které nabízí možnost úzké spolupráce i dalším firmám jiných oborů v daném teritoriu s trhem o velikosti přes 1 mld. obyvatel. Vyhlášení zpřesněné výzvy činnosti klastrů v ČR k novému období do r. 2020 se předpokládá v červnu 2015. K posílení mezinárodních podnikatelských aktivit a vazeb došlo rovněž ve spolupráci s EEN (Enterprise Europe Network) a dalšími institucemi řízenými a financovanými evropskou i národní strukturou podpory podnikání směrem k segmentu malých a středních podniků (např. program Trio, podpora ČMZRB atd.).
Očekávaný vývoj zahraničního obchodu v roce 2015 Poslední vývoj ekonomické situace u našich hlavních obchodních partnerů, především pak predikce hospodářského růstu Německa, i nízké ceny energetických komodit, vytvářejí předpoklad pro pokračování příznivého trendu českého zahraničního obchodu i v roce 2015. Možné riziko pro jeho další vývoj představuje případná eskalace napětí mezi Ukrajinou a Ruskem, dále pak i negativní dopady deflačních tlaků, které se v současnosti projevují v zemích EMU. Podpora exportu zůstává nadále prioritou vlády, zejména směrem k malým a středním podnikům. Úkolem státu v této složité situaci je podpořit české firmy v boji o zakázky na globálních trzích. Současně by českým vývozcům měl stát zajišťovat stejné či srovnatelné podmínky a podporu na jakou jsou zvyklí jejich konkurenti, včetně rovného postavení našich vývozců v tržním prostředí cílového trhu. O tom je aktivní podpora exportu zboží a služeb. Naším cílem je tak vytvořit systém, který bude pružně reagovat na situaci na světových trzích, respektovat současné potřeby českých firem, ale zároveň také naše aktuální rozpočtové možnosti. Jde nám o to, aby stát byl českým exportérům spolehlivým partnerem.
22
Příloha 1: tabulky Teritoriální struktura zahraničního obchodu ČR za leden – prosinec 2014 (rok 2013 – definitivní údaje dle závěrky k 28.8.2014)
MPO – odbor řízení exportní strategie vč. dopočtů)
Pramen: ČSÚ (údaje
Zahraniční obchod s prioritními zeměmi za leden – prosinec 2014 (rok 2013 – definitivní údaje dle závěrky k 28.8.2014)
MPO – odbor řízení exportní strategie vč. dopočtů)
Pramen: ČSÚ (údaje
23
Zahraniční obchod se zeměmi zájmu mimo EU za leden - prosinec 2014 (rok 2013 - definitivní údaje dle závěrky k 28.8.2014)
MPO – odbor řízení exportní strategie vč. dopočtů)
Pramen: ČSÚ (údaje
24
