Zpráva o kvalitě a úrovni údržby zařízení přenosové soustavy a o opatřeních na pokrytí špičkové spotřeby elektřiny a řešení výpadku výroben elektřiny za rok 2013
Zpracováno ČEPS, a.s. 21. 2. 2014
I.
Údržba zařízení přenosové soustavy v r. 2013
Provozovatel přenosové soustavy (PPS) je dle § 24 odst. 10 písm. t) zákona č. 458/2000 Sb. v platném znění a § 23, odst. 3 vyhlášky č. 540/2005 Sb. v platném znění o kvalitě dodávek elektřiny a služeb v elektroenergetice povinen zpracovávat a předávat ministerstvu a Energetickému regulačnímu úřadu jednou ročně zprávu o kvalitě a úrovni údržby zařízení přenosové soustavy za uplynulý rok. Držitel licence na přenos elektrické energie je povinen, dle zákona č. 458/2000 Sb. § 11 odstavec 1 písm. c) v platném znění, zajistit, aby k výkonu licencované činnosti byla používána technická zařízení, která splňují požadavky bezpečnosti a spolehlivosti stanovené právními předpisy a technickými normami. Pro provozování licencovaných zařízení platí kromě uvedeného zákona normy ČSN 33 2000-6 – Výchozí revize, ČSN 33 1500 – Revize elektrických zařízení, PNE 33 0000-3 – Revize a kontroly elektrických zařízení přenosové a distribuční soustavy, vyhláška ČÚBP č. 73/2010 Sb. v platném znění, kterou se určují vyhrazená elektrická zařízení a stanoví podmínky k zajištění jejich bezpečnosti a také „Pravidla pro provozování přenosové soustavy - Kodex přenosové soustavy“ (PPPS), schvalovaná ERÚ. Zařízením přenosové soustavy (PS) se ve smyslu energetického zákona rozumí vedení a zařízení 110 kV, která nejsou součástí distribuční soustavy a vedení a zařízení o napětí 400 kV a 220 kV, sloužící k zajištění přenosu elektřiny na území České republiky, včetně systémů měřící, ochranné, řídící, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky. Zajištění bezpečnosti a provozuschopnosti technických zařízení PS se děje pravidelnými revizemi zařízení, jejichž periodicita je předepsána ČSN 33 1500, ČSN 69 0012, ČSN 33 2000-6 a PNE 33 0000-3. Pravidelné revize zařízení mohou být nahrazeny průběžně prováděnými údržbovými úkony včetně kontrol zařízení prováděnými v souladu s Řádem preventivní údržby, zpracovaným PPS se zřetelem k podmínkám, za nichž je zařízení provozováno. Řád preventivní údržby PS, stanovený na základě uvedených norem ČSN 33 1500, PNE 33 0000-3, PPPS a vyhlášky ČÚBP č. 73/2010 Sb. v platném znění, se zpracovává na všechna elektrická zařízení PS včetně souvisejících zařízení, nezbytných pro zajištění jejich provozu. Pro každý druh zařízení je stanoven rozsah preventivní údržby, v doporučeném členění dle PPPS, který zajišťuje bezpečné a spolehlivé provozování elektrických zařízení. O výsledcích provedených revizí, kontrol a preventivní údržbě jsou prováděny písemné záznamy potvrzené podpisem pověřeného pracovníka. Písemný záznam obsahuje závěrečné stanovisko, zda je elektrické zařízení schopno bezpečného a spolehlivého provozu a soupis závad, pokud byly zjištěny. Písemné záznamy o provedených revizích, kontrolách a preventivní údržbě jsou uloženy u provozovatele zařízení. Záznamy jsou přístupné orgánům odborného dozoru a SEI. Výsledky provedených revizí, kontrol a preventivní údržby jsou podkladem sloužícím k rozhodnutí o způsobu další péče o zařízení PS.
ČEPS, a.s.
1
Úroveň péče o zařízení přenosové soustavy je podle vyhl. č. 540/2005 Sb. v platném znění o kvalitě dodávek elektřiny a souvisejících služeb v elektroenergetice vymezena „Souhrnnou zprávou o dosažené úrovni nepřetržitosti přenosu elektřiny “ podle par. § 21 a přílohy 7 této vyhlášky jako: 1. průměrná doba trvání jednoho přerušení přenosu elektřiny v kalendářním roce, 2. nedodaná elektrická energie v kalendářním roce
Výkaz standardu plynulosti přenosu nebo distribuce elektřiny – podle Přílohy č. 7 k vyhlášce č. 540/2005 Sb. Příloha č. 7 k vyhlášce č. 540/2005 Sb.
SOUHRNNÁ ZPRÁVA O DOSAŽENÉ ÚROVNI NEPŘETRŽITOSTI PŘENOSU ELEKTŘINY
Držitel licence:
ČEPS, a.s.
Množství elektřiny přenesené přenosovou soustavou na výstupu (včetně systémového tranzitu) [GWh] Délka vedení 400 kV [km] Délka vedení 220 kV [km] Počet transformátorů 400/110 kV Počet transformátorů 220/110 kV
62462 3510 1909 46 21
1. Dosažené hodnoty ukazatelů nepřetržitosti přenosu elektřiny v roce 2013 a) všechna přerušení přenosu elektřiny b) pouze přerušení způsobená ČEPS, tj. bez přerušení, která vznikla v distribučních soustavách) všechna Počet přerušení přenosu elektřiny v roce Celková doba trvání přerušení přenosu elektřiny v roce [min] Průměrná doba trvání jednoho přerušení přenosu elektřiny v roce [min] Nedodaná elektrická energie v roce [MWh]
ČEPS, a.s.
12 234
způsobená ČEPS, a.s. 4 113
19,5
28,3
222
118
2
odnoty ukazatelů nep přetržitosti přenosu elektřiny v pposledních 2. Dosažené ho etech (grafficky) 3 le
3. Komentář pro ovozovatele přenoso vé soustav vy k hodno ocenému oobdobí a k dosaženýým hodnotá ám ukazate elů nepřetržitosti přenosu elekttřiny horšení sledovanýc V roce 2013 došlo ke zh s ch ukazattelů nepře etržitosti přen nosu. Hlavvní příčinou u byla vnittřní závada a a násled dný požár T402 v ro ozvodně Chodov dne 18 8.6.
II.
Opatření na n pokrytíí špičkové é spotřeby y elektřiny y v r. 2013
V roce 2013 nadále přetrvá ával trend d zvýšené neplánovaané poruc chovosti n větších n než 100 MW W z posled dních let. T Tento stav v ČEPS bloků parních elektráren ětšími zazznamenanými poruc chami bylyy výpadky y bloků trvale monitorruje. Nejvě jaderné elektrrárny Temelín, spoje ené s kum mulovanými výpadkyy ostatních h bloků. S nu utností po okrytí výpa adku nejvvětšího blo oku v sou ustavě je již počítá áno při obsttarávání podpůrných p h služeb (PpS). Tyto výpad dky jsou zpravidla, pokud nedo ojde ke kumulaci výpadků vííce bloků nebo k so ouběhu výýpadků a špatné pred dikce spotřřeby, odreg gulovány v souladu s požadavk ky ENTSO O-E do 15 minut a násle edně je i pokryta p přís slušná výkkonová odc chylka. Dne e 27. 4. 20013 v odpo oledních hodinách došlo ke kum mulovaným výpadkům m elektráre en: Temellín a Prun néřov 2. Pokrrytí zmíněn ných výpad dků bloků u ukazuje grraf v příloze e č. 1. Stejně jako v posledních pě ěti letech byl b potvrze en pozitivn í dopad metodiky m výpo očtu zúčtovvání systém mové odch hylky OTE na chován ní systémovvé odchylk ky. Základe em pro pln nění systé émových služeb je zejména z oobstarání PpS P dle platn ných pravidel v odpo ovídajícím množství a struktuře. Obstarrané PpS na rok 2013 3 splnily potřeby PPS. Více ne ež 96 % očekávané o potřeby P PpS pro ro ok 2013 bylo pokryto smlouvami s uzavřeným mi na základě celkem tří vícel etých výbě ěrových řízen ní, konanýých v roce 2010 (půvvodně služ žba QS15) a v roce 22012 (služ žby PR,
ČEPS, a.s.
3
SR, MZt). Podpůrné služby byly pro vybraná období roku doplněny nákupem služby SV30 a operativními nákupy na denním trhu s podpůrnými službami. Na poskytování podpůrných služeb se v roce 2013 podílelo celkem sedmnáct tuzemských výrobců elektřiny. Podíly dodané regulační energie podle jednotlivých subjektů jsou graficky znázorněny v příloze č. 8. ČEPS pokračuje v úsilí o ekonomicky efektivní obstarávání PpS s cílem optimalizovat jejich skladbu vzhledem k potřebám operativního řízení. V praxi to znamená možnost substitucí zaměnitelných typů PpS podle aktuální nabídky poskytovatelů a vývoje cen. Dalším aspektem je tendence k preferenci PpS s kratší dobou aktivace, které jsou mnohem pružnější a více zapadají do současného modelu řízení výkonové rovnováhy v reálném čase. V souladu s výše uvedenou Dohodou byly od roku 2013 zavedeny nové kategorie PpS, a to minutové rezervy MZ5 a MZ15, které nahradily stávající kategorie QS10, QS15 a TR. U služeb MZt není rozlišována skutečnost, jakým způsobem dochází k aktivaci regulační zálohy (zda změnou výkonu, či najetím odstaveného bloku). Důležitý je pouze čas do plné aktivace, který je parametrem služby. PpS MZ15 je nabízena téměř všemi subjekty, PpS MZ5 je poskytována zejména přečerpávacími a vodními elektrárnami. Nově je poskytována také na zdrojích, které spalují kapalné či plynné palivo. V roce 2012 se ČEPS připojila k mezinárodnímu projektu Grid Control Cooperation (IGCC). Jeho účastníky jsou dále provozovatelé přenosových soustav v Německu, Švýcarsku, Belgii, Dánsku a Holandsku. Smyslem projektu IGCC je spolupráce synchronně propojených provozovatelů přenosových soustav (PPS) s cílem zabránění regulace sekundárních regulátorů v opačných směrech. Výsledkem je optimalizace aktivace SR. GCC je tedy aktivní pouze v případech, kdy sekundární regulátory Účastníků vysílají signály k aktivaci bloků zapojených do sekundární regulace v opačných směrech. Součinnost při regulaci elektrizačních soustav v rámci IGCC tak vede ke snížení aktivace sekundární regulace. Neaktivovaná část SR zůstává připravena k řešení zvýšené bilanční nerovnováhy. Protože však dodávka regulační energie v rámci systému IGCC není garantována, má IGCC pouze doplňkovou roli při řízení bilanční rovnováhy (objem obstarávané SR zůstává zachován). V rámci obdobné iniciativy e-GCC, ve které se kromě ČR účastní dále Slovensko a Maďarsko bylo dovezeno 102,5 GWh a vyvezeno 79,1 GWh, v rámci IGCC bylo dovezeno 108,6 GWh a vyvezeno 77,8 GWh regulační energie. Vyrovnávací trh s elektrickou energií, jehož podstatou je nákup regulační energie, slouží jako pomocný prostředek k vyrovnání systémové odchylky. Díky obstarání regulační energie na vyrovnávacím trhu dochází k nižšímu využívání dražší regulační energie ze standardních PpS a tím se šetří celkové náklady na pokrytí systémové odchylky. Meziročně došlo k nárůstu objemu regulační energie opatřené na vyrovnávacím trhu. V roce 2013 zde bylo nakoupeno celkem 46 652 MWh kladné regulační energie (což představuje 9 % z celkového množství kladné RE), záporné regulační energie bylo na vyrovnávacím trhu nakoupeno 76 177 MWh (což představuje 12 % z celkového množství záporné RE). Maximální objem regulační energie opatřené v jedné obchodní hodině dosáhl +163 MWh a -200 MWh.
ČEPS, a.s.
4
V praxi se opakovaně osvědčila možnost nakupovat regulační energii v zahraničí podobně jako v předcházejících letech. V roce 2013 bylo touto formou obstaráno celkem 6 400 MWh regulační energie, a to v 8 dnech v rámci celého roku. Dovoz regulační energie je vhodným doplňkem standardních podpůrných služeb. Přestože je dovoz regulační energie zcela negarantovaný, v praxi je obvykle realizovatelný s poměrně vysokou spolehlivostí. Omezujícím faktorem je zde zejména kapacita přeshraničních profilů a dostupnost volného výkonu v zahraničí. Cena opatřené energie je závislá na energetické situaci v Evropě a může v průběhu roku velmi kolísat. Všechny dovozy regulační energie ze zahraničí v roce 2013 byly realizovány přes německý přenosový profil 50Hertz, protože v ostatních přenosových soustavách neexistuje administrativní postup pro realizaci tohoto mechanismu. Podíly výše zmíněných zdrojů kladné a záporné regulační energie v roce 2013 jsou graficky znázorněny v příloze č. 7. Standardním nástrojem řešení mimořádných událostí v PS zůstávají smlouvy na havarijní výpomoci se sousedními zahraničními provozovateli přenosových soustav. Základním principem těchto smluv je rychlost využití (do 15 minut) a jejich reciprocita, tj. možnost využití oběma sousedícími provozovateli přenosových soustav. Tyto havarijní výpomoci významným způsobem zvyšují zajištění náhradního operativního výkonu při řešení závažných havárií v přenosové soustavě v souladu s mezinárodními pravidly RG CE ENTSO-E. V současné době má ČEPS uzavřeny smlouvy tohoto typu se všemi sousedními provozovateli přenosových soustav mimo APG, kde tomu brání rakouská legislativa. V roce 2013 byla využita havarijní výpomoc mezi ČEPS a SEPS třikrát na žádost ČEPS, celkem bylo na tomto profilu dovezeno 1 125 MWh. Mezi ČEPS od TenneT DE byla havarijní výpomoc využita celkem ve 12 dnech, z toho pouze jednou na žádost ČEPS. Celkem bylo na tomto profilu dovezeno 12 135 MWh. Využití havarijní výpomoci od sousedního PPS je ponecháváno vždy pro případy, kdy ostatní negarantované formy obstarání regulační energie selhávají. Na dispečerské řízení ES ČR mělo i v roce 2013 vliv provozování fotovoltaických elektráren (FVE) o celkovém instalovaném výkonu 2 132 MW (k 31. 12. 2013). Přestože došlo k vylepšení predikčních nástrojů výroby elektřiny z FVE, zůstává potřeba, aby ČEPS byla schopna vyrovnat chyby v odhadu výroby v delším časovém horizontu. Typickým příkladem jsou dny pracovního klidu, kdy klesá likvidita na krátkodobých trzích a ne všichni účastníci trhu jsou schopni přizpůsobit svoji obchodní pozici skutečné dodávce. Na úrovni ČEPS byla problematika intermitentních zdrojů řešena zejména zvýšením obstarávaných regulačních záloh, mimořádným operativním nákupem záporných PpS (konkrétně SV30) na dny s očekávanou nízkou spotřebou a vysokou výrobou ve FVE a dále uzavřením Dohody o způsobu využívání vodních elektráren při poskytování PpS. Vlivem chybné predikce výroby ve FVE a následného uplatnění očekávané výroby na trhu s elektřinou se v průběhu celého roku 2013 vyskytovaly obchodní hodiny jak s nedostatkem výkonu (například 23. 9. 2013.), tak s přebytkem výkonu (například 21. 4. 2013). Přehled aktivace PpS v těchto dnech je uveden v příloze č. 2. Pro případ vysokého přebytku elektřiny vlivem provozování FVE má ČEPS připraveno dispečerské řízení téměř 500 MW instalovaného výkonu FVE, u kterých může výrobu omezit nebo úplně zastavit. Omezení je samozřejmě
ČEPS, a.s.
5
kompenzováno náhradou za neodebranou elektřinu dle EZ a příslušné prováděcí vyhlášky. Toto opatření nebylo nutné v roce 2013 použít. III.
Vybrané mimořádné události v PS v roce 2013
17. 01. v 15:09 byla provedena rekonfigurace v Rz Hradec. Vedení V411 Hradec Západ - Výškov bylo převedeno z Hradce Západ do Hradce Východ. Důvod: kontingence mezi V441 Etzentricht - Hradec Západ a V432 Kočín – Přeštice. Ukončení rekonfigurace 26. 01. v 21:50.
24. 01. v 12:43 výpadek T401 a T402 Kletné působením ROP 110 kV. Omezení spotřeby 33 MWh (max. 88 MW a max. 37 min.) Příčina: padající námraza. V 15:08 hod. Kletné T401 a T402 402 zapnuty do přenosu.
25. 01. v 23:48 výpadek V459 Kletné - H. Životice Omezení spotřeby cca 100 MW na 3 minuty. Příčina: neúspěšný OZ 26. 01. v 12:49 vedení V459 zapnuto do přenosu
29. 01. na žádost PSE byl realizován mezinárodní redispečink (vPST) ČEPS 50HzT: 4:00 - 5:00 - 100MW (EDA – odst. čerpání), 5:00 - 6:00 - 200MW (EPOC + 200MW).
25. 03. v 11:11 žlutá barva na semaforu RAAS za ČEPS Důvod: nedodržování kritéria N-1 (kontingence na V437,8 do 105 %) V 12:19 Čeps RAAS zelená barva, CA na V437,8 pod 100% 25. 03. v 12:00‐17:00 v rámci vPST realizován tranzit z APG do PSE 600 MW 25. 03. v 17:00‐20:00 v rámci vPST realizován tranzit z APG do PSE 300 MW
07. 04. v 0:20 RZ Hradec Západ tlumivka L401 - při zapínání výpadek pod rukou Příčina: vnitřní zkrat vinutí průchodky ve fázi L1 (… následný požár) 12. 04. v 8:26 – L401 uvedena do provozu (připojena náhradní jednotka)
11. 04. v 15:43 - Rz Slavětice T401 vypnuto ochranou Omezení spotřeby: 26 MW a výroba FVE 6 minut Příčina: zkrat v RZ 110kV 11. 04. v 16:14 - RZ Slavětice T401 zapnuto do přenosu
27. 04. v 8:33 semafor RAAS žlutá: neplnění N - 1 na V224 (omezení vyvedení výkonu Tisové, Vřesové a EVD) Od 9:00 do 10:00 čerpána havarijní výpomoc od SEPS ve výši 75 MW Od 10:00 do 12:00 čerpána havarijní výpomoc od SEPS ve výši 150 MW Od 10:00 do 12:00 nakoupena regulační energie ze zahraničí ve výši 300 MW V 12:00 zelená na semaforu RAAS
ČEPS, a.s.
6
18. 06. v 22:29 v RZ Chodov výpadek T402 – požár transformátoru; Příčina: vadná průchodka 400kV ve fázi L3 Omezení spotřeby: 78 MWh (max. 131 MW, po dobu max. 93 minut) 19. 06. v 0:02 ukončena likvidace bezproudí v Praze
20. 06. v 11:02 v RZ Lískovec výpadek trafa T203 Příčina: porucha terciáru ve vlastní spotřebě transformátoru Omezení spotřeby: 21 MWh (78 MW po dobu 16minut) Omezení výroby: Nová Huť 78 MW, Vítkovice 17 MW 22. 06. v 12:00 T 203 zapnuto do provozu
26. 06. v 22:20 T401 Chodov zapnuto pod zatížení (náhrada za T402)
03. 07. ve 20:21 vypnuto T401 v Rz Bezděčín nadproudovou ochranou; Příčina: vadná funkce nadproudové ochrany Omezení výroby a spotřeby: 150 MW po dobu 8 minut 04. 07. v 17:13 T401zapnuto do přenosu s odpojeným terciárem
15. 07. v 12:06 - 13:06 z důvodu přetěžování V 201 rozepnut SP v OPO2 jako nápravné rekonfigurační opatření Důvod: nedodržování kritéria N – 1 V 13:06 - uvedeno do provozu T401 v CST4 způsobující kontingence a přetěžování V201
27. 07. v 12:09 žlutá barva na semaforu RAAS za ČEPS Příčina: kontingence při výpadku (V417 Sokolnice - Otrokovice a V418 Prosenice – Otrokovice) větší než 100 % a vysoké zatížení V270 Lískovec - P. Bystrica V 18:55 semafor ČEPS RAAS zelená
28. 07. v 14:01 žlutá barva na semaforu RAAS za ČEPS Příčina: kontingence při výpadku V417 a V418 větší než 100 % a vysoké zatížení V270. 29. 7. v 16:11 semafor ČEPS RAAS zelená
02. 08. v 13:17 rozepnut SP v OPO2 V 13:18 rozepnut KSP v PRO2 jako rekonfigurační nápravné opatření Příčina: přetížení V203 Opočinek - Sokolnice a vysoké kontingence V 16:39 zrušena rekonfigurace v PRO2 (v OPO2 zatím zůstává) Vylepšená situace díky uvedení V404 Nošovice - Varín do provozu V 17:25 zrušena rekonfigurace v OPO2, kritérium N - 1 plněno
09. 08. v 5:54 Rz Tábor 220 kV výpadek po působení ASV Příčina: vadná funkce ASV Omezení spotřeby: 56 MW / 1 min., výroby: Planá n. L. 10 MW / 3 min. V 11:41 zapnuta Rz Tábor 220 kV - kompletně pod napětím
ČEPS, a.s.
7
20. 08. v 16:34 Rz Chodov výpadek celé rozvodny. Současně vypnuty oboustranně T401, V414, V415 a V476. Omezení spotřeby: 35 MWh (max. 190 MW a 16 min.) Příčina: nadbytečné působení rozdílové ochrany přípojnic (+ ASV) V 16:56 obnoveno napětí v Rz Chodov
28. 08. v 9:46 T401 Chodov vypnuto - ze strany 110 kV Omezení spotřeby: 200 MW Příčina: zkrat v rozvodně 110 kV V 18:25 T401 Chodov uvedeno do přenosu v základním zapojení.
31. 08. v 15:40 T402 Chodov zahájen zkušební provoz (náhrada za havarovaný stroj). 02. 09. v 8:00 T402 Chodov ukončen zkušební provoz, stroj předán do dispečerského řízení
09. 09. od 14:08 žlutá barva na semaforu RAAS za ČEPS. Důvod: nedodržování kritéria N – 1; kontingence na V 444 Wielopole – Nošovice. Od 15:00 do 17:00 realizován mezinárodní redispečink mezi ČEPS a PSE ve výši 240 MW, a to formou zvýšení výkonu elektrárny EDS. V 17:10 zelená barva na semaforu RAAS.
21. 09. v 16:00 - Po úspěšném ukončení časové zkoušky pod zatížením bylo zprovozněno podélné dělení hlavních přípojnic W1 a W2 rozvoden Hradec Východ a Hradec Západ.
24. 09. v 6:52 T201 Bezděčín vypnuto Omezení spotřeby 73 MW po dobu 4 minut Příčina: porucha v rozvodně 110 kV V 7:32 T201 Bezděčím zapnuto do přenosu
17. 10. jako nápravné opatření (očekávaná výroba VtE ve 50HzT až 11400 MW) proveden mezinárodní redispečink ve směru z APG do ČEPS v následující výši: 00:00 - 10:00 220 MW, 10:00 - 18:00 620 MW, 18:00 - 24:00 220 MW. Opatření v ČR byla realizována snížením výroby elektráren EDUK, ETEM, EPR1
21. 10. proveden mezinárodní redispečink ve směru z APG do ČEPS v následující výši: 10:00 - 18:00 180 MW z APG do ČEPS jako nápravné opatření (očekávaná vysoká výroba VtE ve 50HzT a následné neplnění kritéria N – 1 na profilu APG). Opatření v ČR byla realizována snížením výroby elektráren: EDUK a EDAL
28. 10. proveden mezinárodní redispečink ve směru z APG do ČEPS v následující výši: 05:00 - 12:00 +500 MW, 12:00 - 13:00 +625 MW, 13:00 - 14:00 +660 MW, 14:00 - 24:00 +700 MW. Jako nápravné opatření (očekávaná výroba VtE ve 50HzT až 11785 MW
ČEPS, a.s.
8
do 24:00 a následné neplnění kritéria N - 1 na profilu APG). Opatření v ČR byla realizována snížením výroby elektráren: ETEM, EDUK
28. 10. od 17:21 do 17:57 (36 minut) průměrná hodnota kmitočtu trvale pod 49,95 Hz. Od 17:36 do 17:47 (11 minut) dokonce pod 49,9 Hz. Příčina je mimo ES ČR.
29. 10. v 7:00 žlutá barva na semaforu RAAS za ČEPS pro nedodržování kritéria N - 1 na profilu s APG. Jako protiopatření pro dodržování kritéria N - 1 sjednán mezinárodní redispečink s APG v době 7:00 - 16:00 hod ve výši +270 MW (v ČR realizování snížením výroby EDUK o 3x90 MW) Ve 22:14 zelená na semaforu RAAS za ČEPS, je dodržováno kritérium N – 1
30. 10. z důvodu neplnění kritéria N - 1 na vedeních V437 a V438 (Slavětice Dürnrohr) sjednán mezinárodní redispečink s APG v době 7:00 - 15:00 ve výši +270 MW (v ČR realizováno snížením výroby elektráren EPC1 a EDAL)
31. 10. z důvodu neplnění N - 1 kritéria na linkách V437,8 (Slavětice Dürnrohr) realizován mezinárodní redispečink z APG do ČEPS v následující výši: 9:00 - 10:00 +310 MW, 10:00 - 14:00 +400 MW, 14:00 - 15:00 +310 MW. Opatření v ČR byla realizována snížením výroby elektráren: EDUK a EDAL
11. 11. z důvodu fyzického přetěžování V432 Kočín ‐ Přeštice realizován vnitrostátní redispečink snížením výroby ETEM B2: od 01:41 ‐ 150 MW, od 2:45 ‐ 210 MW, od 3:10 ‐ 410 MW. Ukončeno v 05:05, blok opět na Pdg od 06:51. Pro vyrovnání redispečinku sjednána od 02:00 do 06:00 HAV od TenneT ‐ postupně 150, 250, 350 a 200 MW.
ČEPS, a.s.
9
IV.
Vývoj systémové odchylky
Po vyhodnocení statistických ukazatelů skutečnosti roku 2013, 2012 a porovnání výsledků s rokem 2011 lze konstatovat, že vývoj systémové výkonové odchylky (SySOv) má z hlediska globálních statistických ukazatelů velmi obdobný charakter. Histogramy systémové výkonové odchylky roku 2011, 2012 a 2013 jsou prakticky srovnatelné. Ze sloupcových grafů globálních statistických ukazatelů systémové výkonové odchylky dále vyplývá, že celková hodnota směrodatné odchylky (SMO) vykazuje v roce 2013 mírné zlepšení v porovnání s roky 2011 a 2012. Při podrobnější analýze SMO shledáváme, že podstatný rozdíl vůči roku 2010 vykazují ukazatele systémové výkonové odchylky v letech 2011 až 2013 v jednotlivých hodinách dne sledovaného roku. Rozdíly se projevují v poledních hodinách, kdy dochází k podstatnému zvětšení směrodatné odchylky. Zvětšení SMO, tedy větší rozkolísanost hodnot systémové výkonové odchylky v poledních hodinách dne je způsobena provozem FVE v ES ČR během let 2011 až 2013, jejichž vliv již není zanedbatelný (2126 MW). V ostatních hodinách je SMO prakticky srovnatelná s rokem 2010. Více viz přílohy číslo 3 až 5.
Všechny smluvní mezinárodní závazky týkající se regulace frekvence a salda předávaných výkonů dispečink ČEPS, a.s. v roce 2013 spolehlivě plnil.
ČEPS, a.s.
10
Vysvětlivky a komentář ke grafům v přílohách: V přílohách jsou uvedeny následující typy grafů ilustrující popsanou situaci. 1. Sloupcový graf poruchovosti
nákupu
a
využití
PpS
v případě
kumulované
V grafu je zobrazeno pokrytí výpadku největšího bloku popř. pokrytí kumulované poruchovosti bloků provozovaného bloku v ES ČR kompletním spektrem dostupných podpůrných služeb, včetně havarijních výpomocí a nákupu regulační energie v zahraničí. Graf zobrazuje čerpání podpůrných služeb dne 27. 4. 2013, kdy došlo ke kumulované poruchovosti bloků elektráren. 2. Sloupcové grafy nákupu a využití PpS v případě pokrytí nedostatku nebo přebytku výroby FVE vlivem chybné predikce V prvním grafu je zobrazeno pokrytí přebytku výkonu výroby ve FVE dne 21. 4. 2013 kompletním spektrem záporných podpůrných služeb. V druhém grafu je naopak zobrazeno pokrytí nedostatku výroby FVE kompletním spektrem dostupných kladných podpůrných služeb dne 23. 9. 2013. 3. Sloupcový graf statistických ukazatelů systémové výkonové odchylky. Pro účely statistiky jsou nejzajímavější veličiny průměr a směrodatná odchylka. Průměr ukazuje průměrný roční požadavek na aktivaci PpS. Směrodatná odchylka ukazuje jak moc je průměr reprezentativní hodnotou jednotlivých aktivací PpS. Případná nesymetrie výskytu kladné a záporné systémové odchylky klade zvýšené požadavky na objem PpS. Výše směrodatné odchylky indikuje změnu požadavku na PpS v jednotlivých hodinách a potažmo tak ukazuje na potenciálně vyšší pravděpodobnost extrémních hodnot odchylky. Tyto veličiny jsou zajímavé zejména v porovnání mezi jednotlivými roky. Za roky 2010 až 2013 jsou uvedené celkové statistické ukazatele prakticky srovnatelné. Poznámka: „Systémová výkonová odchylka“ je počítána z hodnot výkonů aktivovaných PpS a má proti „systémové odchylce OTE“ opačné znaménko. 4. Čárové grafy průběhu statistických ukazatelů systémové výkonové odchylky v rámci „typického“ dne. Jedná se o shodné ukazatele jako u sloupcových grafů s tím, že jsou spočteny pro každou hodinu dne zvlášť (jde tedy o zpracování 365 vzorků pro každou hodinu). Ve srovnání s rokem 2010 je patrný vliv nárůstu výroby FVE reprezentovaný zvýšenou hodnotou SMO v poledních hodinách.
ČEPS, a.s.
11
5. Průběhy nesoudobých maximálních, průměrných a minimálních hodinových hodnot systémové výkonové odchylky ve dnech roku 2013 Na obrázku je uveden průběh pro rok 2013. Průběh je proložen lineárními a polynomickými regresními křivkami. Je možné sledovat tendence vývoje systémové odchylky v roce 2013. Polynomické regresní křivky naznačují změny statistických parametrů odchylky během roku. Lineární regresní přímka ukazuje celkovou tendenci výskytu kladných a záporných odchylek, rozložených s mírnou nesymetrií kolem konstantních mezí v průběhu roku. Systémová odchylka překročila hranici 1000 MW dvakrát, konkrétně 27.4. (vliv výpadku JE Temelín) a 5.4. (kumulované výpadky). 6. Vývoj brutto spotřeby elektrické energie v ES ČR (v GWh) Brutto spotřeba v roce 2013 (70,18 TWh) klesla o 0,4 % oproti roku 2012 (70,45 TWh). V porovnání s velikostí spotřeby v roce 2008 (72,0 TWh) byla o 2,5 % nižší. 7. Zdroje regulační energie v roce 2013 Podle velikosti kladné a záporné regulační energie v jednotlivých kategoriích. 8. Podíl poskytovatelů kladné a záporné RE (včetně VT) Podle velikosti kladné a záporné regulační energie dodané jednotlivými poskytovateli včetně nákupů na vyrovnávacím trhu.
ČEPS, a.s.
12
Příloha č č. 1:
Č ČEPS, a.s.
13
Příloha č. 2:
Č ČEPS, a.s.
14
Č ČEPS, a.s.
15
P Příloha č. 3:
Č ČEPS, a.s.
16
P Příloha č. 4: Čá árové grafy sttatistických uk kazatelů systé émové výkono ové odchylky v rámci „typic ckého“ dne
Č ČEPS, a.s.
17
P Příloha č. 5:
Č ČEPS, a.s.
18
Příloha č. 6: Vývoj brutto spotřeby elektrické energie v ES ČR
ČEPS, a.s.
19
Příloha č. 7: Zdroje regulační energie v roce 2013
ČEPS, a.s.
20
Příloha č. 8: Podíl poskytovatelů kladné RE (včetně VT)
Enepa Trade s.r.o. 1% Elektrárna Chvaletice a.s. 2% Ekologické Zdroje Energie s.r.o. 4% Elektrárna Počerady 4%
Plzeňská energetika a.s. 1% ostatní poskytovatelé s podílem pod 1% 2%
Teplárny Brno, a.s. 1%
ČEZ, a. s. 28%
Elektrárna Dětmarovice, a. s. 4% Plzeňská teplárenská, a.s. 6% Elektrárna Opatovice, a.s 7%
Nano Energies Trade s.r.o. 12%
Dalkia Česká republika, a.s. 8% Alpiq Generation (CZ) s.r.o. 10%
Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s. 11%
Podíl poskytovatelů záporné RE (včetně VT) EP Energy Trading, a.s. 2% Ekologické Zdroje Elektrárna ChvaleticeEnergie s.r.o. 2% a.s. 2% Elektrárna Dětmarovice, a. s. 3% Elektrárna Počerady 4%
Enepa Trade s.r.o. 1% ostatní poskytovatelé s podílem pod 1% 0,4% ČEZ, a. s. 29%
Plzeňská teplárenská, a.s. 5% Dalkia Česká republika, a.s. 8%
Elektrárna Opatovice, a.s 9%
Nano Energies Trade s.r.o. 10%
ČEPS, a.s.
Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s. 14% Alpiq Generation (CZ) s.r.o. 12%
21
