ZPRÁVA O ČINNOSTI ÚŘADU PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ZA ROK 2001

ZPRÁVA O ČINNOSTI ÚŘADU PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ZA ROK 2001

BRNO Květen 2002

OBSAH I.

ÚVOD...............................................................................................................................................................3

II. LEGISLATIVNÍ RÁMEC ČINNOSTI ÚŘADU 1.

NÁVRHY NOVÝCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ V PŮSOBNOSTI ÚŘADU A JEJICH PŘIZPŮSOBOVÁNÍ PRÁVU EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ..........................................................................................................8

2. NOVÝ ZÁKON O OCHRANĚ HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE (ZÁKON Č.143/2001 SB.) .......................................................................................................................................................9 3. BLOKOVÉ VYJÍMKY ......................................................................................................................11 4. VYHLÁŠKA ÚŘADU, KTEROU SE STANOVÍ PODROBNOSTI O NÁLEŽITOSTECH NÁVRHU NA POVOLENÍ SPOJENÍ SOUTĚŽITELŮ ...............................................................................................12 5. PASIVNÍ LEGISLATIVA ...................................................................................................................12 6. ROLE SOUTĚŽNÍHO ÚŘADU V REGULOVANÝCH ODVĚTVÍCH .........................................................18 7. VYHODNOCENÍ SPOLUPRÁCE ÚŘADU S REGULAČNIMY ORGÁNY ................................................18 8. MATERIÁLY VLÁDY, KTERÉ BYLY V RÁMCI PŘIPOMÍNKOVÉHO ŘÍZENÍ ZASLÁNY ÚŘADU OPOŽDĚNĚ NEBO AŽ PO TERMÍNU PRO ZASLÁNÍ STANOVISKA, PŘÍPADNĚ NEBYLY ZASLÁNY VŮBEC . ........................................................................................................................................20

III.

APLIKACE ZÁKONA O OCHRANĚ HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ................................................23 A. DOHODY OMEZUJÍCÍ SOUTĚŽ 1. 2. 3.

ZHODNOCENÍ ČINNOSTI ................................................................................................................25 VYUŽITÍ POZNATKŮ Z ROZHODOVACÍ PRAXE EK PŘI ROZHODOVÁNÍ ÚŘADU ...............................30 VYBRANÉ PŘÍPADY .......................................................................................................................35

B. ZNEUŽITÍ DOMINANTNÍHO POSTAVENÍ 1. ZHODNOCENÍ ČINNOSTI ................................................................................................................37 2. VYUŽITÍ POZNATKŮ Z ROZHODOVACÍ PRAXE EK PŘI ROZHODOVÁNÍ ÚŘADU .............................37 3. VYBRANÉ PŘÍPADY ......................................................................................................................38 C. SPOJOVÁNÍ PODNIKŮ SOUTĚŽITELŮ 1. 2. 3. 4.

ZHODNOCENÍ ČINNOSTI ...............................................................................................................39 VYUŽITÍ POZNATKŮ Z ROZHODOVACÍ PRAXE EK PŘI ROZHODOVÁNÍ ÚŘADU .............................41 VYBRANÉ PŘÍPADY .....................................................................................................................44 STATISTICKÉ ÚDAJE ....................................................................................................................47

D. ROZKLADOVÉ ŘÍZENÍ .....................................................................................................................51 IV.

VEŘEJNÉ ZAKÁZKY 1. 2. 3. 4. 5.

ZHODNOCENÍ ČINNOSTI ÚŘADU ...................................................................................................54 VYUŽITÍ POZNATKŮ Z ROZHODOVACÍ PRAXE EVROPSKÉ UNIE PŘI ROZHODOVÁNÍ ÚŘADU .........58 VYBRANÉ PŘÍPADY ......................................................................................................................59 STATISTICKÉ ÚDAJE.....................................................................................................................61 ROZKLADOVÉ ŘÍZENÍ ...................................................................................................................63

1

V.

VEŘEJNÁ PODPORA 1. 2. 3. 4. 5. 6.

PERSONÁLNÍ ZAJIŠTĚNÍ ČINNOSTI ................................................................................................64 ČINNOST V OBLASTI METODICKÉ .................................................................................................64 ČINNOST V OBLASTI ROZHODOVACÍ ............................................................................................65 ČINNOST V OBLASTI MONITORINGU ..............................................................................................65 KONTAKTY A SPOLUPRÁCE S EVROPSKOU KOMISÍ .......................................................................66 VYBRANÉ PŘÍPADY A STATISTICKÉ ÚDAJE ....................................................................................67

VI.

ŽALOBY PODANÉ PROTI ROZHODNUTÍM ÚŘADU U VRCHNÍCH SOUDŮ 1. HOSPODÁŘSKÁ SOUTĚŽ ................................................................................................................70 2. VEŘEJNÉ ZAKÁZKY .......................................................................................................................73

VII.

MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE 1. EVROPSKÁ UNIE ...........................................................................................................................75 2. WTO A OECD..............................................................................................................................76 3. SPOLUPRÁCE SE ZAHRANIČNÍMI SOUTĚŽNÍMI ÚŘADY ...................................................................78

VIII. INFORMAČNÍ ČINNOST ÚŘADU .......................................................................................................79 IX.

ŠKOLENÍ PRACOVNÍKŮ......................................................................................................................82

PŘÍLOHY PŘÍLOHA Č. 1 – SLEDOVÁNÍ TRENDŮ ROZVOJE SOUTĚŽNÍHO PROSTŘEDÍ NA NĚKTERÝCH RELEVANTNÍCH TRZÍCH

PŘÍLOHA Č.2 – MEMORANDUM O SPOLUPRÁCI MEZI ÚŘADEM PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE A ČESKÝM TELEKOMUNIKAČNÍM ÚŘADEM

2

I.

ÚVOD

Působnost Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) a postavení jeho předsedy je vymezeno zákonem č. 273/1996 Sb., o působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, ve znění zákona č. 187/1999 Sb. Zákonem vymezená působnost Úřadu se vztahuje na podporu a ochranu hospodářské soutěže proti jejímu nedovolenému omezení, na dohled nad zadáváním veřejných zakázek a na kontrolu veřejné podpory. Do kompetence Úřadu patří i některé pravomoci související s aplikací zákona na ochranu před dovozem dumpingových výrobků. Svými rozhodnutími či stanovisky Úřad významně ovlivňuje ekonomiku České republiky a její vstup do EU. Je to vidět velmi zřetelně například při provádění rozhodovací a monitorovací činnosti Úřadu v oblasti veřejné podpory. Činnost související se soutěžní advokacií je vnímána jako fenomén pro propagaci principů hospodářské soutěže a tržních metod při tvorbě nejenom restrukturalizačních a privatizačních politik, ale i při prosazování soutěžních principů při přípravě právních předpisů. V rámci rozhodovací činnosti je Úřad zcela nezávislý. Při vedení řízení je vázán toliko obecně závaznými předpisy, výsledky dokazování a zásadou správního uvážení. Nezávislost Úřadu jako instituce je zaručena prostřednictvím nezávislosti osoby, která stojí v jejím čele, tj. předsedy Úřadu, vyplývající ze zvláštního zákona. Činnost Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže byla v roce 2001 věnována především na splnění úkolů, které pro něj vyplývají ze závazků České republiky obsažených v Evropské dohodě a na odstraňování nedostatků, na něž poukázala Pravidelná zpráva Evropské komise o České republice za rok 2000. Značné úsilí bylo věnováno legislativní činnosti. V roce 2001 Úřad v oblasti ochrany hospodářské soutěže vypracoval řadu legislativních návrhů. Nejdůležitějším právním předpisem, který byl vypracován na základě usnesení vlády byl nový zákon o ochraně hospodářské soutěže (dále jen „zákon“), který byl publikován ve Sbírce zákonů pod č.143/2001 Sb. a nabyl účinnosti ke dni 1.7.2001. V návaznosti na tento nový zákon o ochraně hospodářské soutěže Úřad dále vypracoval osm vyhlášek o povolení obecných (blokových) výjimek ze zákazu dohod narušujících soutěž podle § 3 odst.1 zákona. Úřad rovněž vypracoval další vyhlášku, kterou se stanoví podrobnosti o náležitostech návrhu na povolení spojení soutěžitelů. Tato vyhláška byla vydána na základě zákonného zmocnění obsaženého v § 26 odst.4 zákona. Ve smyslu doporučení č. 13 materiálu Ministerstva vnitra ČR ze dne 13. června 2001 „Analýza doporučení OECD pro další postup v oblasti regulatorní reformy v ČR a návrhy opatření k naplňování těchto doporučení“ Úřad zpracoval Program o podmínkách aplikace mírnějšího režimu při ukládání pokut ze zakázaných dohod narušujících soutěž – leniency program, který byl oficiálně prezentován předsedou Úřadu Josefem Bednářem na tiskové konferenci Úřadu dne 3. července 2001. Mírnější režim při ukládání pokut lze aplikovat na soutěžitele, který poskytne jako první Úřadu veškeré relevantní informace, dokumenty, důkazy a svědectví o existenci dohody narušující soutěž, o které Úřad neměl do té doby povědomí anebo byl o dohodě informován, ale nemohl získat dostačující množství spolehlivých důkazů z jiných zdrojů, aby mohl ve správním řízení prokázat existenci předpokládané kartelové dohody. Přijetím a aplikací leniency programu se Česká republika stala 7. zemí světa, které takový program aplikují. (Jedná se o USA, Kanadu, Velkou Británii, Německo, Jižní Koreu a Evropskou komisi). Úřad připravil leniency program, který vychází z leniency programu Evropské komise. Leniency program je dalším účinným nástrojem v boji proti kartelovým dohodám. 3

S cílem zajištění jednotného výkladu nového zákona o ochraně hospodářské soutěže č. 143/2001 Sb. byl v roce 2001 zpracován Komentář k tomuto zákonu, který po ukončení příslušných redakčních korektur bude v brzké době zveřejněn. Komentář byl zpracován i k zákonu č. 59/2000 Sb. o veřejné podpoře. Pro sjednocení přístupů aplikovaných pracovníky Úřadu ve výkonných oblastech bylo vypracováno šest interních metodických pokynů zaměřených na odhalování kartelových dohod, posuzování spojování soutěžitelů, vymezení relevantního trhu nebo stanovování výše pokut. V souvislosti s pokračováním vstupních rozhovorů o přistoupení České republiky k Evropské unii bylo velkou prioritou Úřadu splnění závazků vyplývajících z Evropské dohody, což by mělo přispět k uzavření kapitoly hospodářská soutěž. Úřad proto klade důraz na zahraniční spolupráci s Evropskou unií, a to zejména s Generálním ředitelstvím Evropské komise pro hospodářskou soutěž a Generálním ředitelstvím pro vnitřní trh, do jehož působnosti náleží mj. i veřejné zakázky. Došlo ke zintenzivnění komunikace mezi Úřadem a Evropskou komisí, v rámci které poskytl Úřad řadu informací o pokroku dosaženém v oblasti hospodářské soutěže a veřejné podpory. Kladně byla hodnocena Výroční zpráva o veřejné podpoře za rok 2000. Nabytím účinnosti zákona č. 143/2001 Sb. o ochraně hospodářské soutěže a osmi vyhlášek Úřadu transponujících evropský systém blokových výjimek byla zajištěna plná slučitelnost se soutěžním právem Evropských společenství. V listopadu byla publikována pravidelná Zpráva Evropské komise o pokroku České republiky při přípravě na členství v Evropské unii. Ve zprávě je pozitivně hodnocen pokrok v oblasti hospodářské soutěže v souvislosti s nabytím účinnosti nového zákona o ochraně hospodářské soutěže a blokových výjimek. Nový zákon byl pozitivně hodnocen a dán za vzor ostatním kandidátským zemím. Kladně byla hodnocena i oblast veřejné podpory. Zpráva se zmiňuje i o dobrém personálním zajištění činnosti Úřadu a dobré úrovni kvalifikace jeho zaměstnanců. Zástupci Úřadu se rovněž aktivně zúčastňovali zasedání Výboru pro soutěžní právo a politiku OECD a jednání v rámci Světové obchodní organizace. Nejvýznamnější událostí ve vztahu k OECD v roce 2001 bylo hloubkové hodnocení regulatorních mechanismů České republiky (regulatory reform review), jehož významnou součástí bylo úspěšné projednávání kapitoly: „Role soutěžní politiky v regulatorní reformě“ dne 14. února 2001 na zasedání Výboru pro soutěžní právo a politiku OECD v Paříži. Dále Úřad neformálně spolupracoval s odborníky soutěžních úřadů zemí EK a OECD při řešení konkrétních případů v rozhodovací činnosti. Za účelem dosažení mezinárodní transparentnosti při posuzování veřejných podpor Úřad zajistil přeložení jednotlivých evropských předpisů a zpracoval metodické pokyny pro každou z oblastí veřejných podpor. Úřad rovněž navrhnul ve spolupráci s ostatními resorty regionální mapy pro veřejnou podporu pro rok 2001 a pro období let 2002 – 2006 s ohledem na ekonomickou vyspělost jednotlivých regionů. V oblasti dohledu nad zadáváním veřejných zakázek byl v minulém roce spolu s Ministerstvem pro místní rozvoj předložen do Legislativní rady Vlády ČR návrh nového zákona o zadávání veřejných zakázek a dohledu nad jeho zadáváním, který podle názoru předkladatele byl plně slučitelný s právem Evropského společenství a který měl zjednodušit zadávací proces. Návrh nového zákona, který byl po schválení vládou předložen k projednání Parlamentu České republiky, však Poslanecká sněmovna PČR vrátila předkladateli k přepracování. V rámci plnění nelegislativních úkolů vyplývajících z kompetencí Úřadu byla zaměřena zvýšená pozornost především na rychlost vyřizování podnětů, oznámení a návrhů na zahájení správního řízení podle zákona o zadávání veřejných zakázek, samozřejmě při současném zvyšování kvality správních rozhodnutí. Oproti minulému období byla zintenzívněna

4

kontrola postupů zadavatelů veřejných zakázek v místě jejich sídla podle zákona o státní kontrole, přičemž Úřad vycházel mimo jiné, i z podnětů Nejvyššího kontrolního úřadu. Významnou činností Úřadu byla přednášky zaměřené na prezentaci Úřadu, osvětová činnost a průběžné seznamování zadavatelů i uchazečů o veřejné zakázky s výkladem zákona o zadávání veřejných zakázek, přičemž v průběhu roku 2001 bylo zodpovězeno více jak 800 písemných dotazů týkajících se výkladů tohoto zákona. Díky všem těmto aktivitám došlo u zadavatelů, kteří mají delší dobu praktické zkušenosti s aplikací tohoto zákona, k dílčímu zlepšení zadávací činnosti. Vzhledem k tomu, že v roce 2001 věnovala veřejnost proti minulému období zvýšenou pozornost zadávání veřejných zakázek, zvýšil se počet podání občanů, veřejných činitelů i orgánů činných v trestním řízení požadujících prošetření konkrétních veřejných zakázek, u kterých existuje důvodné podezření, že zadavatelé nedodrželi zákon. Důkladné prověření těchto podnětů či stížností, již začíná přesahovat rámec možností Úřadu ve stávajícím personálním obsazení a z tohoto důvodu Úřad považuje za nezbytné pro další období zvýšit rozpočtové prostředky minimálně o 10%. Jednou z hlavních priorit Úřadu je ochrana a podpora soutěže jako fenoménu v nejširším smyslu, tedy nejen v oblasti privatizace a restrukturalizace. Úřad se například aktivně podílel na prosazování soutěžní advokacie v oblasti elektronergetiky, kterou vnímá jako strategické odvětví pro celou ekonomiku z hlediska dopadů pro miliony občanů naší republiky. Úřad upozorňoval na negativní dopady vertikální integrace, zejména v oblasti obtížné regulace vertikálně integrované firmy a nebezpečí zneužití dominantního postavení. V rámci soutěžní advokacie Úřad prosazoval, aby nový telekomunikační zákon podřídil pod dohled ČTÚ i odvětví provozování kabelové televize. Úřad se zaměřil na spolupráci s nově zavedenými regulátory v oblasti dynamicky se rozvíjejících trhů. Z tohoto důvodu inicioval předseda Úřadu vznik Memoranda o spolupráci mezi Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže a Českým telekomunikačním úřadem (Memorandum je v příloze č. 3 této Zprávy) a již během roku 2001 došlo ke konkrétnímu plnění ustanovení Memoranda. Rovněž se začalo se společnými konzultacemi se zástupci ERÚ. Spolupráci s ostatními institucemi státní správy lze hodnotit pozitivně, i když přesto existují oblasti, ve kterých je nutné ještě zkvalitnit spolupráci. Jedná se zejména o oblast veřejné podpory a případy privatizace a restrukturalizace ocelářství, hutnictví a elektroenergetiky. Úřad považuje za důležité, aby mu byly žádosti o stanoviska k předmětným případům zasílány včas před konečným rozhodnutím vlády. Činnost Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže byla zaměřena zejména na případy závažných porušení pravidel hospodářské soutěže a na spojování podniků vedoucích k negativním změnám na trzích s velkými negativními dopady na občany. Za porušení soutěžních pravidel uděloval Úřad podstatně vyšší sankce než v předcházejících letech. Obecně lze konstatovat, že správní řízení vedené v oblasti ochrany hospodářské soutěže v roce 2001 byla zaměřena zejména na posuzování porušování soutěžních pravidel z hlediska dopadu na ekonomiku a zároveň z hlediska negativních dopadů na občany. Proto i uložené výše pokut v minulém roce v porovnání s předcházejícími lety byly podstatně vyšší, protože zohledňují i míru společenského nebezpečí pro spotřebitele z aplikací protisoutěžních praktik. V oblasti hospodářské soutěže v roce 2001 Vrchní soud rozhodoval o 5 žalobách proti rozhodnutí předsedy Úřadu o rozkladech, podaných proti rozhodnutím vydaných podle zákona č.63 / 1991 Sb. o ochraně hospodářské soutěže. Vrchní soud všechny žaloby zamítl.

5

Byly potvrzeny takové důležité případy jako byl případ ČEZ / MUS (redukce sjednaných odběrů uhlí), případ Český Telecom / Dattel (nerovné podmínky při tzv. internetovém volání) nebo případ Jihomoravské plynárenské, a.s. (JMP zneužila svého monopolního postavení na trhu dodávek plynu k újmě spotřebitelů tím, že neoprávněně vybírala nad rámec energetického zákona od odběratelů poplatek za osazení plynoměru). Uvedený případ je významný ze dvou hledisek. Potvrdilo se, že soutěžní pravidla existují proto, aby zajistila spotřebitelům prospěch. V důsledku zásahu Úřadu v tomto případě dostalo zpět 65 000 konečných spotřebitelů neoprávněně vybrané peníze a nebudou nadále vybírány. Rozhodnutí, které Vrchní soud potvrdil, přispělo i ke kultivaci soutěžního prostředí. V tisku byla otištěna zpráva, že ředitel plynárenské společnosti se osobním dopisem omlouvá všem postiženým spotřebitelům. V oblasti veřejných zakázek se Úřad zaměřil kromě zkrácení lhůt v rozhodovací činnosti na intenzivnější provádění kontrolní činnosti v rámci svých kapacit. Činnost ÚOHS v oblasti dohledu nad zadáváním veřejných zakázek přispěla ke kultivaci soutěžního prostředí. Např. ve věci dvou veřejných zakázek na „výměnu plynových kotlů“ a „zajištění dodávek výpočetní techniky“ Úřad ve svém rozhodnutí konstatoval u zadavatele Okresního úřadu ve Vyškově závažná porušení zákona při prokazování kvalifikačních předpokladů uchazečů a při hodnocení nabídek, zadavatel tyto výtky plně akceptoval a učinil personální a organizační opatření, aby v budoucnu k podobným pochybením na OÚ nedocházelo. V dalším rozhodnutí Úřad shledal u zadavatele Statutárního města Brna, městské části Brno-střed při zadávání veřejných zakázek na stavební a rekonstrukční práce závažná porušení zákona pro neodůvodněný výběr mimořádných způsobů zadání veřejné zakázky, při prokazování splnění kvalifikačních předpokladů uchazeči a při hodnocení nabídek, přičemž zadavatel opět názor Úřadu z podstatné části akceptoval a na jeho základě přistoupil ukončení pracovního poměru s odpovědným pracovníkem a ke snížení osobního ohodnocení u dalších pracovníků. V oblasti veřejných zakázek v roce 2001 bylo k Vrchnímu soudu podáno 14 žalob proti rozhodnutí předsedy Úřadu o rozkladech, podaných proti rozhodnutím, vydaných podle zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek. Vrchní soud rozhodl o 6 žalobách, z toho u 2 žalob vydal soud usnesení o zastavení řízení, 3 žalobám vyhověl a 1 žalobu zamítl. V oblasti veřejných podpor Úřad nepovolil veřejnou podporu v sektoru ocelářství, čímž dal jasný signál o vytváření stejně příznivého prostředí pro všechny potenciální hráče na trhu. Podnikatelé ze zahraničí přicházejí do stejného prostředí, na které jsou zvyklí. V oblasti veřejné podpory nebyla dosud podána žaloba proti rozhodnutí Úřadu k Vrchnímu Soudu. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže stále ve větší míře používá podpůrně ve svých rozhodnutích poznatky z rozhodovací praxe Evropské komise a Evropského soudního dvora. V uplynulém roce Úřad nadále prováděl aktivní dozor nad plněním podmínek, uložených ve vydaných rozhodnutích. Činnost Úřadu je svou náročností srovnatelná s činností soudu. Z tohoto důvodu je nutné, aby byli pracovníci neustále vzděláváni. Nestačí pouze získaná jazyková vybavenost, odborná připravenost a praxe, ale je nutné každodenní vzdělávání pracovníků a jejich stabilizace. Úřad očekává v tomto smyslu i podporu vlády. V roce 2001 provedl Úřad řadu opatření ke stabilizaci svých pracovníků. Opatření nesledovala pouze stabilizaci počtu zaměstnanců, ale zejména stabilizaci těch zaměstnanců, kteří mají z hlediska odbornosti, výkonu, schopností i pracovního nasazení pro činnost Úřadu největší přínos.

6

V souvislosti s harmonizací českého soutěžního práva s právem Evropských společenství a s přípravou České republiky na vstup do Evropské unie kladl Úřad v roce 2001 důraz na školení zaměstnanců v praktických aspektech aplikace příslušných pravidel komunitárního práva. V oblasti ochrany hospodářské soutěže proběhl v červnu ve spolupráci s TAIEXem Evropské komise seminář zaměřený na metodiku šetření kartelových dohod ve spolupráci s italským a dánským soutěžním úřadem. V oblasti veřejné podpory bylo školení pracovníků Úřadu zajišťováno v rámci twinningového projektu Phare, problematika judikatury Evropského soudního dvora v oblasti zadávání veřejných zakázek byla předmětem semináře pořádaného s využitím prostředků Phare v Brně v dubnu 2001 za účasti italského experta. V roce 2001 byli v rámci výběrového řízení vybráni twinningoví školitelé pro oblast hospodářské soutěže a oblast dohledu nad zadáváním veřejných zakázek. Přijetím nového zákona o ochraně hospodářské soutěže, ve kterém byly provedeny významné změny zejména v oblasti povolování spojení, vyvolalo potřebu na tyto změny reagovat a pracovníky více specializovat podle toho, zda se jedná o výkonnou činnost související s dohodami narušujícími soutěž či zneužití dominantního postavení nebo o rozhodování ve věci povolování spojení. Z tohoto důvodu byla provedena významná organizační změna spočívající ve vytvoření samostatného úseku se specializací na rozhodování ve věcech dohod narušujících soutěž a zneužívání dominantního postavení a samostatného úseku rozhodujícího o povolování spojení soutěžitelů (fúzí). Oddělení zmíněných činností umožnilo větší soustředěnost, specializaci a odbornou fundovanost při řešení jednotlivých antitrustových případů stejné či podobné věcné povahy a tím i vyšší efektivitu šetření. S cílem zajištění co nejvyšší transparentnosti a zlepšení komunikace Úřadu s veřejností, sdělovacími prostředky a zpravodajskými agenturami funguje na Úřadě oddělení tisku a informací. Jeho pracovníci odpovídají na stovky dotazů, týkající se oblasti hospodářské soutěže, veřejné podpory a zadávání veřejných zakázek, zajišťují vystoupení předsedy Úřadu a pracovníků Úřadu v médiích, informují o zahraničních cestách pracovníků Úřadu, o účasti na konferencích, jednáních ve Výboru pro soutěžní právo OECD, o jednáních se zástupci Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž v Bruselu apod. V oblasti informování ostatních subjektů vzrostl význam Obchodního věstníku. Aktivní komunikace Úřadu s veřejností přispívá ke kultivaci podnikatelského prostředí.

7

II. LEGISLATIVNÍ RÁMEC ČINNOSTI ÚŘADU 1. Návrhy nových právních předpisů v působnosti Úřadu a jejich přizpůsobování právu Evropských společenství 1.1

Oblast hospodářské soutěže

V roce 2001 Úřad v oblasti ochrany hospodářské soutěže vypracoval řadu legislativních návrhů. Nejdůležitějším právním předpisem, který byl vypracován na základě usnesení vlády č.660 ze dne 28.6.1999 a usnesení vlády č.1350 ze dne 22.12. 1999 byl nový zákon o ochraně hospodářské soutěže (dále jen „zákon“), který byl publikován ve Sbírce zákonů pod č.143/2001 Sb. a nabyl účinnosti ke dni 1.7.2001. V návaznosti na tento nový zákon o ochraně hospodářské soutěže Úřad dále vypracoval osm vyhlášek o povolení obecných (blokových) výjimek ze zákazu dohod narušujících soutěž podle § 3 odst.1 zákona. K vydání vyhlášek o povolení obecných výjimek ze zákazu dohod narušujících soutěž došlo na základě zmocnění obsaženého v ustanovení § 26 odst.1 zákona. Úřad rovněž vypracoval další vyhlášku, kterou se stanoví podrobnosti o náležitostech návrhu na povolení spojení soutěžitelů, která byla publikována pod č. 368/2001 Sb. Tato vyhláška byla vydána na základě zákonného zmocnění obsaženého v § 26 odst.4 zákona. 1.2

Oblast zadávání veřejných zakázek

1.2.1 Novely zákona o zadávání veřejných zakázek V roce 2001 byl zákon o zadávání veřejných zakázek poprvé novelizován zákonem č. 39/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů, a o změně některých dalších zákonů. Zákon č. 39/2001 Sb., který nabyl účinnosti dne 25.1.2001, zařadil mezi zadavatele veřejných zakázek Českou televizi a Český rozhlas. Dne 3.4.2001 Parlament České republiky schválil poslanecký návrh novely zákona o zadávání veřejných zakázek, která byla dne 26.4.2001 publikována ve Sbírce zákonů pod č. 142/2001 Sb. a která nabyla účinnosti téhož dne, tj. 26. dubna 2001. Uvedenou poslední novelou byly z řad zadavatelů veřejných zakázek vyjmuti provozovatelé veřejných telekomunikačních sítí nebo provozovatelé telekomunikačních služeb, a dále společnosti provádějící těžbu ropy, plynu, uhlí nebo jiných paliv. Novela rovněž změnila (navýšila) limity peněžitých závazků bez daně z přidané hodnoty u jednotlivých způsobů zadání veřejných zakázek, které jsou jedním z rozhodujících faktorů při volbě způsobu zadání veřejné zakázky. 1.2.2 Stav přípravy nové právní úpravy v oblasti zadávání veřejných zakázek Návrh nového zákona o zadávání veřejných zakázek a o výkonu dohledu, který byl po schválení vládou předložen k projednání Parlamentu České republiky, Poslanecká sněmovna PČR vrátila MMR k přepracování. Z tohoto důvodu usnesení Vlády České republiky ze dne 19. prosince 2001 č. 1355 o Plánu legislativních prací vlády na rok 2002 obsahuje legislativní úkol, podle kterého má MMR předložit Vládě v září tohoto roku nový návrh zákona o zadávání veřejných zakázek. Při zpracování a projednávání tohoto návrhu bude Úřad i nadále prosazovat soutěžní principy, aby byla zajištěna co nejvyšší efektivita vynakládaných veřejných prostředků při zadávání veřejných zakázek. Dle dosavadní aplikační praxe se jeví žádoucí, aby byly uplatněny v maximální míře soutěžní principy a naopak výjimky jen ve

8

velmi omezené a zákonem definované míře, a aby byla současně zvážena možnost právní odpovědnosti konkrétních fyzických osob. 2. Nový zákon o ochraně hospodářské soutěže (zákon č.143/2001 Sb.) Vzhledem k nutnosti dosáhnout slučitelnosti zákona se soutěžním právem Evropských společenství, a to ve všech oblastech veřejného soutěžního práva, doznal nový zákon celou řadu významných změn. V důsledku provedení těchto změn se podařilo tohoto cíle dosáhnout a vytvořit tak moderní právní normu, která nejen splňuje požadavek její slučitelnosti se soutěžním právem ES, ale která umožní reagovat na aktuální potřebu zachování efektivní hospodářské soutěže a uplatňovat základní a nezbytné principy, které jsou aplikovány Evropskou komisí i antimonopolními úřady členských států EU. Návrh zákona byl konzultován s Výborem pro evropskou integraci Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, který konstatoval jeho plný soulad s právem Evropských společenství, i s předními českými i zahraničními odborníky v oblasti soutěžního práva. Plná slučitelnost byla potvrzena i ve stanovisku odboru kompatibility Úřadu vlády. Současně s předáním návrhu zákona vládě byl návrh zaslán k posouzení také Evropské komisi, která rovněž ocenila vysoký stupeň slučitelnosti zákona s právní úpravou Evropských společenství. •

Již vymezení věcné působnosti zákona je mnohem přesnější než tomu bylo v zákoně předcházejícím, neboť pod společnou legislativní zkratku „narušení“ hospodářské soutěže se zahrnuje vyloučení, omezení, jiné narušení a rovněž pouhé ohrožení hospodářské soutěže. Z hlediska protiprávnosti je přitom nerozhodné o jakou formu narušení soutěže se jedná. Zákon poprvé upravuje způsob aplikace soutěžních pravidel na soutěžitele, kteří poskytují služby obecného hospodářského významu. Na tyto soutěžitele se zákon vztahuje s výjimkou případů, pokud jeho aplikaci neznemožní právě plnění zvláštních úkolů, které byly těmto subjektům svěřeny.

•

Zákon vymezuje odlišně i osobní působnost. Za soutěžitele mohou být považovány nejen subjekty, ale i non-subjekty. Účastníky hospodářské soutěže, tedy soutěžiteli, mohou být nejen fyzické a právnické osoby, ale i sdružení těchto osob bez ohledu na to, zda jde o sdružení s právní subjektivitou nebo bez ní. Podmínkou přiznání statutu soutěžitele je však vždy možnost svou činností soutěž alespoň ovlivňovat. Takto vymezená osobní působnost detailněji stanovuje, které subjekty lze rozumět pod pojmem soutěžitel.

•

V oblasti dohod narušujících soutěž spočívá hlavní změna v upuštění od dosavadního principu schvalování nezakázaných a platných dohod jen za účelem nabytí jejich účinnosti (§ 3 odst.4 a 5 zrušeného zákona o ochraně hospodářské soutěže). Toto ustanovení ztratilo svůj praktický význam a zákon tedy vychází shodně jako soutěžní právo ES z obecného zákazu dohod narušujících soutěž. Dohoda je tedy buď zakázaná nebo nikoliv, přičemž ze zákazu lze povolit individuální výjimku ve správním řízení, nebo výjimku obecnou na základě příslušné vyhlášky Úřadu.

•

Další velmi důležitou změnu v oblasti dohod představuje nová úprava pravidla de minimis, které je aplikováno odlišně pro dohody horizontální a odlišně pro dohody vertikální, které nemají na soutěž citlivý dopad a tudíž nepodléhají zákazu dohod narušujících soutěž. Zákon současně vymezuje, kdy nebude pravidlo de minimis aplikováno. Jde zejména o horizontální cenové dohody a dohody o rozdělení trhu nebo nákupních zdrojů a vertikální dohody v případech, kdy dohoda určuje kupujícímu 9

cenu pro další prodej nebo mu pro tento prodej poskytuje úplnou územní ochranu. Pravidlo de minimis nelze dále aplikovat na soubory dohod, kterých se na jedné straně účastní vždy tentýž soutěžitel, popř. kdy v jejich důsledku dochází k podstatnému narušení hospodářské soutěže kumulativním účinkem paralelních sítí. •

Novým institutem zavedeným zákonem je tzv. negativní atest. V případě, že si soutěžitelé nejsou jisti, zda dohoda, kterou hodlají uzavřít, nepodléhá zákazu podle § 3 odst.1 zákona, mohou podat návrh na určení, zda se jedná o zakázanou dohodu či nikoliv. Tento institut je upraven i v oblasti zneužívání dominantního postavení.

•

K zásadní změně došlo rovněž v úpravě kritérií pro povolení individuální výjimky. Kritérium veřejného zájmu již není v jejich výčtu výslovně uvedeno a namísto něj zákon zavádí výhradně soutěžní kritéria. Podmínky stanovené zákonem musí být splněny kumulativně v rámci každé konkrétní dohody.

•

Nově jsou rovněž stanoveny taxativním způsobem náležitosti návrhu a povolení výjimky. V zájmu zvýšení právní jistoty a zajištění rovného postavení účastníků řízení o povolení výjimky je v zákoně rovněž zakotveno pravidlo, podle něhož pokud Úřad nerozhodne ve stanovené lhůtě, platí domněnka, že individuální výjimka byla povolena na dobu požadovanou navrhovatelem (nejdéle však na dva roky).

•

K významným změnám došlo v úpravě dominantního postavení a jeho zneužívání. Dominantní postavení je založeno na principu tržní síly soutěžitelů, která je souhrnem více kritérií než pouze výše tržního podílu. Tedy zůstává sice významným, nikoliv však jediným kritériem pro posouzení postavení soutěžitele na trhu. V souvislosti s novým pojetím dominance zákon opouští princip povinné notifikace takového postavení soutěžitele na trhu. Oproti předchozí právní úpravě je rovněž upuštěno od konstrukce monopolního postavení na trhu, a to v souladu s pojetím dominance v soutěžním právu ES.

•

Naopak nově je v zákoně uveden do českého soutěžního práva institut kolektivní (společné) dominance několika subjektů. Tento institut není ani v evropské právní praxi jednoznačně vymezen, avšak jeho atributy lze charakterizovat např. na základě judikatury Evropského soudního dvora. Uvedený pojem v sobě nezahrnuje žádný prvek shody, kooperace nebo jiné formy konsensu. Pod společnou dominanci však lze zahrnout situaci, kdy několik silných soutěžitelů na trhu, kteří (aniž by mezi nimi existovala jakákoliv forma konsensu) namísto vzájemného konkurenčního boje směřují své konkurenční chování proti třetím subjektům, kteří by mohli vstoupit na trh nebo podobné chování proti spotřebitelům.

•

Nejvýznamnější změny byly provedeny v právní úpravě spojování soutěžitelů. Nově je upravena definice spojení a vychází přitom z § 69 obchodního zákoníku. Rozhodujícím kritériem pro posouzení, zda se jedná o spojení, je samostatnost spojujících se soutěžitelů v působení na trhu. Jako jednu z forem zákon výslovně zavádí založení nového soutěžitele společně kontrolovaného více soutěžiteli (společně kontrolovaný podnik).

•

Zcela odlišně od dříve platného pojetí zákon zavedl výši obratu jako kritérium pro určení, zda dané spojení podléhá povolení Úřadu nebo ne. Zákon přitom vychází z principu, že povolení podléhají pouze ta spojení, která mohou podstatným způsobem 10

dopadat na efektivní fungování hospodářské soutěže. Zákon rovněž vymezuje co se rozumí čistým obratem a jak bude stanoven společný čistý obrat spojujících se soutěžitelů. •

K dalším důležitým změnám došlo i v oblasti řízení o povolení spojení zejména zavedením lhůt, ve kterých je Úřad povinen vydat rozhodnutí o spojení. Úprava těchto lhůt přispívá k zajištění právní jistoty soutěžitelů. Nově je dále upraven zákaz soutěžitelům uskutečňovat spojení před právní mocí rozhodnutí Úřadu o povolení spojení, přičemž zákon upravuje i výjimky z tohoto principu.

•

V oblasti ukládání pokut došlo k důležité změně, když byla vypuštěna jednoroční subjektivní lhůta pro uložení pokuty. Tato lhůta byla značně nepraktická, neboť zejména v případech právně i věcně složitých nebylo již možno pokutu uložit pro marné uplynutí této lhůty. Šlo zejména o případy, kdy pravomocná rozhodnutí Úřadu přezkoumával soud.

•

Zákon obsahuje rovněž novou povinnost Úřadu vést kartelový rejstřík (rejstřík dohod), z jejichž zákazu povolil, prodloužil nebo zrušil výjimku, nebo u nichž určil, že dohoda podléhá zákazu. Veřejná povaha kartelového rejstříku přispěje k transparentnosti činnosti Úřadu i soutěžního prostředí na daném trhu.

3. Blokové výjimky Závazek Úřadu k přijetí celého systému obecných výjimek aplikovaných v rámci EU je obsažen ve zmocňovacím ustanovení zákona (§ 26 odst.1). V rámci systému blokových výjimek se dohoda, která je uzavřena v souladu s pravidly obsaženými v příslušné vyhlášce, považuje za automaticky vyjmutou z obecného zákazu dohod narušujících soutěž a není tudíž třeba žádat Úřad o povolení individuální výjimky. Celkem došlo na základě tohoto ustanovení k vydání osmi vyhlášek o povolení obecné výjimky ze zákazu dohod narušujících soutěž: •

Vyhláška Úřadu č. 198/2001 Sb. o povolení obecné výjimky ze zákazu dohod narušujících soutěž podle § 3 odst.1 zákona pro určité druhy vertikálních dohod

•

Vyhláška Úřadu č.199/2001 Sb., o povolení obecné výjimky ze zákazu dohod narušujících soutěž podle § 3 odst. 1 zákona pro určité druhy dohod o výzkumu a vývoji

•

Vyhláška Úřadu č. 200/2001 Sb., o povolení obecné výjimky ze zákazu dohod narušujících soutěž podle § 3 odst. 1 a § 4 odst. 1 zákona, pro určité druhy dohod o poskytování technologií

•

Vyhláška Úřadu č. 201/2001 Sb., o povolení obecné výjimky ze zákazu dohod narušujících soutěž podle § 3 odst. 1 zákona pro určité druhy dohod o specializaci

•

Vyhláška Úřadu č. 202/2001 Sb., o povolení obecné výjimky ze zákazu dohod narušujících soutěž podle § 3 odst. 1 zákona pro určité druhy dohod v oblasti pojišťovnictví 11

•

Vyhláška Úřadu č. 203/2001 Sb., o povolení obecné výjimky ze zákazu dohod narušujících soutěž podle § 3 odst. 1 zákona pro určité druhy dohod týkajících se konzultací o cenách v osobní letecké dopravě a přidělování volného letištního času

•

Vyhláška Úřadu č. 204/2001 Sb., o povolení obecné výjimky ze zákazu dohod narušujících soutěž podle § 3 odst. 1 zákona pro určité druhy dohod o distribuci a servisu motorových vozidel

•

Vyhláška Úřadu č. 205/2001 Sb., o povolení obecné výjimky ze zákazu dohod narušujících soutěž podle § 3 odst.1 zákona pro určité druhy dohod v oblasti drážní, silniční a vnitrozemské vodní dopravy

Přijetí obecných výjimek tak povede ke zvýšení právní jistoty soutěžitelů a současně povede i ke snížení administrativní zátěže Úřadu, který se bude moci věnovat závažnějším narušením hospodářské soutěže. 4. Vyhláška Úřadu, kterou se stanoví podrobnosti o náležitostech návrhu na povolení spojení soutěžitelů Řízení o povolení spojení je podle § 15 odst.1 zákona vždy zahájeno na návrh. Povinnost podat návrh na zahájení řízení mají soutěžitelé, kteří se hodlají spojit přeměnou, mají nabýt podnik jiného soutěžitele nebo jeho podstatnou část smlouvou o prodeji podniku, nebo mají založit společně kontrolovaný podnik. Povinnost podat návrh na povolení spojení se týká rovněž soutěžitelů, kteří mají získat možnost přímo nebo nepřímo kontrolovat jiný podnik. Ustanovení § 15 odst. 4 vymezuje obecně náležitosti tohoto návrhu a výslovně odkazuje na vyhlášku Úřadu, která tyto náležitosti podrobně upravuje. Úřad proto vypracoval vyhlášku č. 368/2001 Sb., ze dne 3. října 2001, kterou se stanoví podrobnosti o náležitostech návrhu na povolení spojení soutěžitelů. Tato vyhláška vychází z principu Nařízení Komise č.447/98 o oznámeních, lhůtách a slyšení stanovených v Nařízení Rady č.4064/89 o kontrole spojování podniků. Uvedená vyhláška je prováděcím předpisem zákona č.143/2001 o ochraně hospodářské soutěže. Vydání této vyhlášky bylo nezbytné zejména pro zajištění realizace povinnosti podání řádného návrhu na povolení spojení a právní jistoty soutěžitelů. Vyhláška přehledným a transparentním způsobem vymezuje, jaké doklady a další náležitosti musí návrh mít, aby jej bylo možno považovat za právně bezvadný. Nedílnou součástí vyhlášky je dotazník, který obsahuje podrobné informace o zamýšleném spojení. 5. Pasivní legislativa Návrh opatření k dalšímu rozvoji konkurence na telekomunikačním trhu v České republice V současné době má na rozvoj hospodářství velký vliv rozvoj telekomunikačního sektoru a tedy i řádně fungující konkurenční prostředí v tomto sektoru. Proto Úřad věnuje značnou pozornost podpoře soutěžního prostředí v tomto dynamicky se rozvíjejícím odvětví. Vzhledem k tomu, že je nezbytné urychlit rozvoj konkurenčního prostředí na trhu poskytování telekomunikačních služeb prostřednictvím veřejné pevné telefonní sítě, požadoval Úřad, aby

12

se mohl podílet na přípravě novelizace platného telekomunikačního zákona. Úřad jako orgán působící v oblasti ochrany hospodářské soutěže může přispět ke kvalitě zpracování uvedené novely a tedy i k posílení konkurence v uvedeném segmentu trhu. Tato připomínka byla akceptována a Úřad tedy bude členem pracovní skupiny, která bude pracovat na návrhu novely telekomunikačního zákona. V další zásadní připomínce k tomuto materiálu bylo požadováno, aby rozsah novely byl rozšířen rovněž o oblast služeb poskytovaných kabelovou televizí, která věcně spadá do působnosti zákona o telekomunikacích. V případě, že by zákon o telekomunikacích obsahoval rovněž úpravu uvedených služeb, vykonával by Český telekomunikační úřad také dohled v odvětví kabelové televize. Úřad obdržel desítky stížností spotřebitelů týkajících se výrazného zvyšování cen za poskytování služeb kabelových televizí a zjistil, že tito poskytovatelé nejsou vystaveni řádné konkurenci, která by zajistila objektivní nastavení cen. Vzhledem k tomu, že kabelové televize nebudou v blízké době vystaveni konkurenčnímu tlaku, inicioval Úřad jednání s ČTÚ a MF s cílem nalezení řešení pro kabelové televize ve prospěch spotřebitele. Podle současného stavu prací na novele zákona o telekomunikacích, bude tato novela zpracována tak, že v ní bude upraveno i odvětví kabelové televize. Připomínka Úřadu byla tedy akceptována, což jistě povede ke zlepšení podmínek pro efektivní hospodářskou soutěž na tomto trhu. Návrh vyhlášky o podmínkách připojení a dopravy elektřiny v elektrizační soustavě K předmětnému návrhu uplatnil Úřad zásadní připomínku, v níž požadoval blíže vymezit pojem „účelný technologický rozvoj“ přenosové nebo distribuční soustavy, a to vzhledem ke skutečnosti, že žadatel o připojení k těmto soustavám se podílí na oprávněně vynaložených nákladech provozovatele. Úřad zejména požadoval, aby z tohoto pojmu bylo zřejmé, že účelný technologický rozvoj přenosové nebo distribuční soustavy bude uskutečněn zejména v případě, že soustava nemůže pokrýt požadavky nových žadatelů o přenos rezervovaného výkonu, a že jde tedy o rozvoj soustavy, která je již provozována. Tato připomínka Úřadu byla akceptována a návrh vyhlášky byl upraven v souladu s uplatněnou připomínkou. Návrh zákona, kterým se mění zákon č.13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů Citovaný návrh předpokládal, že financování a zajišťování výstavby, provozování a údržby dálnice nebo rychlostní silnice a poskytování služeb s těmito činnostmi spojených bude zajišťovat koncesovaná právnická osoba (koncesionář) na základě koncese, kterou se rozumí správní rozhodnutí Ministerstva dopravy a spojů. Vzhledem k tomu, že v uvedeném případě jde o veřejnou zakázku podle § 2 písm.a) zákona č.199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, je zadavatel povinen postupovat při výběru koncesionáře podle tohoto zákona. Pokud by byla schválena předložená novela zákona o pozemních komunikacích v nezměněné podobě, došlo by tím k rozporu obou uvedených zákonů a k významnému omezení působnosti Úřadu v oblasti zadávání veřejných zakázek. Úřad proto ve své připomínce k novele zákona o pozemních komunikacích požadoval, aby výběr koncesionáře byl proveden v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek. Připomínka Úřadu byla akceptována. Tím bylo dosaženo

13

souladu obou právních norem, byla zachována působnost Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a dohled nad vynakládáním veřejných prostředků v dané oblasti. Návrh novely zákona č.15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění dalších zákonů Výše uvedený návrh v ustanovení § 26 vymezil subjekty, kterým Komise pro cenné papíry může poskytnout informace. Vzhledem ke skutečnosti, že mezi těmito subjekty nebyl uveden Úřad pro ochranu hospodářské soutěže bylo požadováno doplnění tohoto ustanovení a zařazení Úřadu mezi oprávněné subjekty , které mohou tyto informace požadovat. Zásadní připomínce Úřadu bylo vyhověno, čímž Úřad získal významné oprávnění, které mu umožní přístup k důležitým informacím o účastnících kapitálového trhu, zejména o poskytovatelích služeb na kapitálovém trhu, investičních instrumentech a operacích uskutečněných na tomto trhu. Oprávnění požadovat informace, které Komise při své činnosti získá, tak může významně napomoci zejména při vedení příslušných správních řízení. Návrh věcného záměru zákona o standardizaci vybraných veřejných služeb Z části čtvrté předloženého návrhu vyplynulo, že v oblasti poskytování veřejných služeb bude mezi poskytovatelem těchto služeb a příslušným garantem uzavírána smlouva, která upraví vzájemný vztah těchto subjektů a jejich práva a povinnosti. Dále bylo v návrhu uvedeno, že „na uzavření této smlouvy se vztahuje zákon o zadávání veřejných zakázek“. Návrh tohoto zákona rovněž stanovil, že garantem vybrané veřejné služby je kraj nebo zákonem určená obec k zabezpečení dostupnosti zákonem vymezené veřejné služby. Podle § 1 odst.2 písm.e) zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, se však tento zákon nevztahuje na závazky veřejné služby a jiné obdobné závazky, na jejichž úhradě se podílejí veřejné finanční prostředky. Předložený věcný záměr zákona v tomto směru nekoresponduje se stávající právní úpravou. Uvedené zásadní připomínce Úřadu bylo vyhověno. Dojde tedy k přepracování předloženého návrhu, konečná podoba jeho znění však není dosud stanovena. Akceptací této připomínky Úřadu tak bude dosaženo, že oblast poskytování vybraných veřejných služeb bude v souladu s úpravou platnou při zadávání veřejných zakázek. Návrh zákona o patentových zástupcích V zásadní připomínce, uplatněné k předmětnému návrhu zákona Úřad zejména požadoval, aby nebylo odlišně upraveno postavení asistenta patentového zástupce a postavení jiného žadatele o zápis do rejstříku patentových zástupců. Uvedený zápis je totiž podmínkou pro možnost výkonu činností patentového zástupce. Šlo tedy zejména o to, aby přístup obou žadatelů k výkonu činností patentového zástupce byl založen na základě rovných podmínek. Úřad požadoval, aby princip zákona byl upraven tak, aby při splnění podmínky získání odborné praxe v požadované délce nebylo rozlišováno mezi délkou výkonu praxe asistenta patentového zástupce a délkou praxe jiného žadatele. Uvedená zásadní připomínka byla akceptována, čímž byly zajištěny shodné podmínky všech žadatelů o přístup k výkonu činností patentového zástupce na nediskriminačním základě.

14

Návrh vyhlášky o způsobu výběru držitele licence pro výkon povinností dodávek nad rámec licence, o způsobu výpočtu prokazatelné ztráty při plnění této povinnosti a o finančních příspěvcích do Energetického regulačního fondu a pravidlech čerpání finančních prostředků z tohoto fondu Uvedený návrh obsahoval ustanovení, podle něhož výběr držitele licence pro výkon povinností dodávek nad rámec licence podléhá zákonu o zadávání veřejných zakázek. Výběr držitele licence je sice veřejnou zakázkou, neboť k úhradě prokazatelné ztráty určeného držitele budou použity prostředky Energetického regulačního fondu, avšak povinnost dodávek nad rámec licence podléhá s ohledem na její charakter exempci podle § 1 odst.2 písm.e) zákona o zadávání veřejných zakázek (závazek veřejné služby a jiné obdobné závazky, na jejichž úhradě se podílejí veřejné finanční prostředky). Zákon o zadávání veřejných zakázek se tedy na tyto případy nevztahuje. Ve smyslu § 17 odst.7 písm.b) zákona č. 458/2000 Sb., (energetický zákon) stanoví Energetický regulační úřad prováděcím předpisem způsob výběru držitele licence pro výkon povinnosti nad rámec licence. Jedná se tedy vždy o povinnost držitele licence nad rozdíl od zadávání veřejných zakázek, kdy se o výkon povinnosti nejedná. Úřad proto požadoval, aby ze znění zákona byla vypuštěna klauzule o tom, že výběr držitele licence podléhá zákonu o zadávání veřejných zakázek a tato připomínka byla akceptována. Implementační strategie pro oblast dopravy Podstatou předloženého materiálu je zhodnocení přípravy sektoru dopravy na vstup České republiky do Evropské unie. K předloženému materiálu uplatnil Úřad několik zásadních připomínek, které byly předkladatelem akceptovány. V části C (oblast železniční dopravy) bylo mimo jiné uvedeno, že aplikací pravidel soutěže při podnikání v dopravě se bude do přistoupení ČR k EU zabývat Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Úřad požadoval, aby do této části bylo doplněno, že aplikací těchto pravidel se bude zabývat i po vstupu ĆR do EU. Pravomoci Evropské komise totiž přejdou pouze na případy protisoutěžního chování, které ovlivní obchod mezi členskými státy EU. Veškeré ostatní případy zůstanou v kompetenci Úřadu podle českého soutěžního práva. V této oblasti Úřad dále požadoval, aby v materiálu bylo doplněno, že aplikaci pravidel státních intervencí bude v souladu s podmínkami stanovenými zákonem č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře, zajišťovat Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Shodná připomínka byla Úřadem uplatněna i pro oblast dopravy silniční. V části věnované oblasti letecké dopravy bylo navrženo, aby sledování pravidel soutěže v této oblasti sledovalo Ministerstvo dopravy a spojů (dále jen „ministerstvo“), které by se následně po vstupu ČR do EU podílelo i na zahájení správních řízení, přijímání opatření a případně i udělování pokut. Nařízení Rady č. 3975/87/EEC zakotvuje úzkou spolupráci Evropské komise a „kompetentních orgánů“ členských států v dané oblasti. Jako kompetentní orgány je třeba chápat jak orgány odpovědné za ochranu hospodářské soutěže, tak orgány gesčně odpovědné za leteckou dopravu. Za spolupráci s Evropskou komisí při ochraně soutěže bude tedy obecně odpovídat Úřad. Vzhledem k tomu, že veškeré uplatněné připomínky byly akceptovány, došlo k vyjasnění vzájemných kompetencí Úřadu a ministerstva a vymezení spolupráce v oblasti dopravy.

15

Návrh zákona o obalech Uvedený návrh předpokládal, že výše zálohy pro jednotlivé druhy vratných zálohovaných obalů (nebo pro vratné zálohované obaly pro jednotlivé druhy výrobků) bude stanovena dohodou o výši zálohy, uzavřenou mezi subjekty oprávněnými k podnikání, které uvádějí na trh nebo do oběhu výrobky ve vratných zálohovaných obalech. V tomto případě jde tedy o dohodu uzavřenou po vertikální linii výrobce -distributor -prodejce. Úřad upozornil, že takové dohody mají výrazný negativní dopad na hospodářskou soutěž, neboť při rozdílných cenách vratných zálohovaných obalů u více výrobců téhož zboží, bude distributor nakupovat zboží pouze u jediného výrobce v závislosti na ceně, za kterou zboží distribuoval. Tím zanikne u jednotlivých distributorů alternativní nabídka téhož zboží od více výrobců, což se negativně projeví i v maloobchodní síti. Tento způsob stanovení výše zálohy je pro Úřad nepřijatelný a Úřad proto požadoval stanovit výši zálohy přímo nařízením vlády. Tato připomínka byla plně akceptována a Ministerstvo průmyslu a obchodu již vydalo návrh nařízení vlády, kterým se stanoví jednotná výše zálohy pro vybrané druhy vratných zálohovaných obalů, což významně přispěje k zachování vysoké úrovně hospodářské soutěže na tomto trhu. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a zákon o živnostenském podnikání Cílem předloženého návrhu je mimo jiné dokončení vytvoření konkurenčního prostředí v přístupu na trh pozemních odbavovacích služeb na letištích. V úpravě služeb odbavovacího procesu na letištích je zakotveno oprávnění Ministerstva dopravy a spojů omezit počet poskytovatelů oprávněných poskytovat služby odbavování zavazadel, nákladů a pošty, technického a provozního odbavení letadla na odbavovací ploše a manipulace s leteckými pohonnými hmotami a oleji pro cizí potřeby, případně vyhradit poskytování uvedených služeb omezenému počtu, nejméně však dvěma dopravcům. Omezení počtu poskytovatelů uvedených služeb, případně vyhrazení poskytování těchto služeb omezenému počtu dopravců však bude mít negativní vliv na úroveň hospodářské soutěže mezi dodavateli těchto služeb. Úřad proto požadoval, aby k omezení přístupu na trh bylo přikročeno pouze na základě relevantních, objektivních, transparentních a nediskriminačních podmínek. Vzhledem k tomu, že v předloženém návrhu taková kritéria obsažena nejsou, požadoval Úřad v tomto smyslu návrh doplnit. Předkladatel zákona připomínku akceptoval a návrh tedy bude doplněn tak, aby obsahoval konkrétní důvody pro přijetí opatření, kterými bude možno regulovat poskytování těchto služeb. K omezení přístupu na trh bude moci dojít pouze výjimečně v nutných případech, např. při nedostatku kapacit z důvodu pracovního přetížení letiště nebo v zájmu zajištění bezpečnosti leteckého provozu. Poskytovatel služeb bude přitom určen na základě výběrového řízení. Nové znění návrhu však bude ještě zasláno před jeho předložením vládě k připomínkám. Návrh zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích, a samostatných likvidátorech pojistných událostí

pojišťovacích

poradcích

K návrhu zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích, pojišťovacích poradcích a samostatných likvidátorech pojistných událostí (dále jen „pojišťovací zprostředkovatelé“) Úřad vznesl tyto připomínky:

16

Finanční náročnost, kterou návrh zákona deklaruje pro pojišťovací zprostředkovatele, se z hlediska hospodářské soutěže a dopadů na trh poskytování služby zprostředkování pojištění jeví jako výrazně omezující faktor. Při správním poplatku 20 tis. Kč ročně, ročním poplatku za vedení registru 5000 Kč, uzavření pojištění odpovědnosti za škodu (s limitem pojistného plnění min. 35 tis. Kč na jednu pojistnou událost) a zejména prokázaným vlastnictvím majetku v minimální výši 2 mil. Kč bude okruh těch, kteří mohou vyhovět těmto podmínkám, výrazně omezen. Návrh zákona rovněž omezuje i činnost dosavadních zprostředkovatelů, kteří jako zaměstnanci pojišťoven (příp. zajišťoven) jménem pojišťoven a na jejich účet uzavírají pojistné (zajišťovací) smlouvy. Z § 1 odst. 2 vyplývá, že životní pojištění, pojištění odpovědnosti za škodu a pojištění uzavíraná na dobu delší než 1 rok již nebudou uzavírána stávajícími zprostředkovateli. Vzhledem k tomu, že většina pojistných smluv je uzavírána na dobu neurčitou, došlo by po schválení zákona k výraznému omezení hospodářské soutěže na trhu zprostředkování pojištění. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některé související předpisy Úřad doporučil doplnit mezi orgány, jimž mohou být poskytnuty informace, také Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Toto stanovisko úřadu bylo do přepracovaného návrhu zákona zapracováno. Rozvoj státní podpory exportu v působnosti společnosti v současné fázi transformace národního hospodářství

EGAP a společnosti ČEB

Ve stanovisku k uvedenému materiálu uplatnil Úřad zásadní připomínky týkající se činnosti obou uvedených společností. V návaznosti na snahu společnosti EGAP uvést na trh nový pojistný produkt (pojištění prospekce trhu) a společnosti ČEB na další rozšíření produktů a zkvalitnění nabízených služeb Úřad požadoval, aby mu byly zaslány veškeré informace o nových pojistných produktech obou společností za účelem posouzení jejich slučitelnosti se závazky vyplývajícími z Evropské dohody. Této připomínce bylo vyhověno a Úřad tedy bude mít možnost tyto produkty posoudit předem a zajistit jejich slučitelnost podle zákona č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře. Důležitá připomínka byla uplatněna k části materiálu týkající se budoucích legislativních opatření, zejména novelizace zákona č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů. Úřad požadoval, aby záruky státu byly omezeny pouze na závazky plynoucí z oblasti středně a dlouhodobého pojišťování. Pokud by se totiž záruka vztahovala i na závazky plynoucí z krátkodobého (tržně zastupitelného) pojišťování, šlo by o veřejnou podporu, která není slučitelná se závazky vyplývajícími z Evropské dohody a nelze tudíž povolit výjimku podle zákona o veřejné podpoře. Tato zásadní připomínka byla akceptována a zákon č. 58/1995 Sb. byl novelizován v tom smyslu, že veškeré poskytované produkty musí být v souladu se zákonem o veřejné podpoře.

17

6. Role soutěžního Úřadu v regulovaných odvětvích Zákon o ochraně hospodářské soutěže vymezuje okruh subjektů, jejichž chování v rámci hospodářské soutěže upravuje. Zákon se vztahuje na všechny subjekty, které lze podřadit pod legislativní zkratku „soutěžitel“ ve smyslu § 2 zákona. Podle rozsudku Vrchního soudu v Olomouci čj. 2 A 8/2000-47 ze dne 1.2.2001 může být zneužitím monopolního nebo dominantního postavení jednání, kdy monopolní soutěžitel soustavně porušuje zákon regulující výkon jeho předmětu činnosti (v daném případě to byl energetický zákon se souvisejícími prováděcími předpisy), působí-li tím újmu spotřebitelům, od nichž požaduje platbu za určité úkony související s dodávkou jeho zboží nad rámec tohoto zvláštního zákona. Lze tedy konstatovat, že Regulační úřady jako ČTÚ nebo ERÚ činí opatření vedoucí k dosažení a udržení konkurenčního prostředí v oblasti, kde efektivní hospodářská soutěž téměř neexistuje, zatímco Úřad pro ochranu hospodářské soutěže konkrétními zásahy ve správních řízeních může postihnout chování soutěžitele, které jde nad rámec zvláštního regulačního zákona. Zákon o ochraně hospodářské soutěže se tedy vztahuje na všechny sektory hospodářství bez výjimky, stejně jako na veřejné a soukromé podniky. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže je jediným orgánem, který je oprávněn posuzovat případné porušení zákona o ochraně hospodářské soutěže. Např. jedna energetická společnost ve své žalobě proti rozhodnutí předsedy Úřadu ve věci zneužití monopolního postavení zpochybňovala působnost zákona o ochraně hospodářské soutěže na distributory elektrické energie s tím, že v těchto případech je hospodářská soutěž nahrazena činností regulačního orgánu. Vrchní soud v Olomouci tento názor odmítl a ve svém rozsudku uvedl, že monopolní prostředí není ničím jiným než absolutní koncentrací trhu, a zákon o ochraně hospodářské soutěže tudíž plně dopadá na chování regulovaných, resp. přirozených monopolů (Rozsudek Vrchního soudu 2 A 6/97). 7. Vyhodnocení spolupráce Úřadu s regulačními orgány 7.1. Spolupráce s Českým telekomunikačním úřadem (ČTÚ) Úřad přikládá velký význam spolupráci s nově zřízenými regulátory v oblasti dynamicky se rozvíjejících trhů. Z tohoto důvodu inicioval předseda Úřadu vznik Memoranda o spolupráci mezi Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže a Českým telekomunikačním úřadem a již během roku 2001 došlo ke konkrétnímu plnění Memoranda, zejména v těchto oblastech: Stížnosti uživatelů služeb kabelových televizí Během posledních let Úřad obdržel desítky stížností občanů užívajících služeb kabelových televizí, které se týkaly výrazného zvyšování měsíčních poplatků za poskytování služeb. Analýzy Úřadu prokázaly, že poskytovatelé služeb kabelových televizí nejsou vystaveni řádné konkurenci, která by zajistila objektivní nastavení cen. Vzhledem k tomu, že kabelové televize nebudou ani v blízké době vystaveny soutěžnímu tlaku, inicioval Úřad jednání s ČTÚ

18

o předmětné problematice. Úřad spatřuje jako možné dočasné řešení uvedeného stavu podřazení činnosti poskytování služeb kabelových televizí pod působnost zákona o telekomunikacích. V případě, že by zákon o telekomunikacích obsahoval rovněž úpravu uvedených služeb, byť i jen na dočasnou dobu, vykonával by Český telekomunikační úřad rovněž dohled v odvětví kabelové televize, což by nesporně přispělo k dosažení a udržení konkurenčního prostředí ve smyslu § 19 zákona č. 151/2000 Sb. o telekomunikacích. Prvním krokem vedoucím k řešení uvedené problematiky, která se dotýká tisíců koncesionářů, bylo akceptování požadavku Úřadu vzneseného během meziresortního připomínkového řízení k materiálu č.j. 4380/01 „Návrh opatření k dalšímu rozvoji konkurence na telekomunikačním trhu v České republice“ a to podřadit odvětví kabelové televize do novelizovaného telekomunikačního zákona. K této problematice proběhlo dne 12.3. 2002 na ČTÚ jednání mezi pracovníky Úřadu a ČTÚ a byly učiněny závěry pro další postup v uvedené věci. Výběrové řízení na provozovatele UMTS V lednu 2001 Úřad v rámci připomínkového řízení poskytl ČTÚ stanovisko k materiálu „Návrh rámcových podmínek výběrového řízení na provozovatele UMTS“. Úřad prosazoval, aby výběr provozovatelů UMTS byl proveden při uplatnění stejné metody výběru pro všechny uchazeče v rámci jednoho kola a to i pro stávající provozovatele GSM. Úřad měl i několik připomínek v oblasti zadávání veřejných zakázek, týkaly se úpravy výběrových řízení. Vyjádření Úřadu však nebylo ze strany ČTÚ zohledněno. Cenová kontrola ve společnosti EuroTel Praha V lednu 2001 se Úřad zabýval možným podezřením na porušení ZOHS společností EuroTel Praha při účtování rozdílných telefonních poplatků na různé operátory, které jiný soutěžitel považoval za diskriminační. Úřad inicioval jednání s ČTÚ ohledně cenové kontroly ČTÚ ve společnosti EuroTel Praha. Jednání se též týkalo problematiky propojovacích poplatků a účtování cen konečným spotřebitelům. Požadované výsledky cenové kontroly ani informace o jejím ukončení nebyly Úřadu od ČTÚ poskytnuty, byť byly pro Úřadem vedené správní řízení se společností EuroTel potřebné. Systémová regulace cen za služby televizního signálu prostřednictvím kabelových rozvodů Dne 31.1. 2001 se uskutečnilo jednání mezi Úřadem, ČTÚ a MF v dané věci. Vyvstal spor ohledně kompetencí, kdy ČTÚ dle svého názoru nepokládá šíření televizního signálu za telekomunikační službu. Jak však již bylo uvedeno, na jednání mezi Úřadem a ČTÚ konaném dne 12.3.2002 byly učiněny závěry pro další postup v uvedené věci. Výsledkem jednání bylo zahájení cenové kontroly Ministerstvem financí u společností Dattelkabel a KabelNet Holding u cen platných pro rok 2001. Informace o parametrech sítí V září roku 2001 proběhlo z iniciativy Úřadu jednání o parametrech sítí GSM a NMT, zaměnitelnosti služeb v těchto sítích a o předpisech upravujících povinnost mobilních operátorů tvořit cenové kalkulace.

19

Zvýšení ceny za univerzální službu Dne 8.2. 2002 proběhlo z iniciativy Úřadu jednání ve věci zvýšení cen za univerzální službu společností Český Telecom, kdy o zvýšení ceny rozhodl ČTÚ dle cenového rozhodnutí. S ČTÚ bylo dohodnuto, že další úpravy cen budou předem projednány s Úřadem. Dne 20.2.2002 požádal Úřad o vyjádření k problematice programu HOME MINI, vyjádření bylo obdrženo až po urgencích. Podněty zaslané Úřadu Úřadu bylo zasláno několik podnětů, které patří do kompetence ČTÚ. Týkaly se plnění rozhodnutí ČTÚ o stanovení rozdílných cenových programů pro soukromé osoby a pro podnikatele, výše propojovacích poplatků, zvýšení cen za univerzální službu a za Internet od 1.2.2002 a poplatku za změnu/převod účastníka telefonní stanice. Tyto podněty byly ČTÚ předány. Dosavadní zkušenosti ukazují nezbytnost, aby spolupráce byla nadále zefektivňována, a to jak v oblasti legislativní, tak aplikační. Zejména se jeví jako nutné zvýšit intenzitu spolupráce v oblasti řešení problematiky kabelových televizí a v oblasti zajištění konkurenčního prostředí při poskytování telefonních služeb. 7.2. Spolupráce s Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) Smyslem spolupráce mezi Úřadem a ERÚ je zajištění ochrany a podpory rozvoje efektivní hospodářské soutěže s pozitivním dopadem na spotřebitele v oblasti elektroenergetiky, plynárenství a teplárenství. Úřad a ERÚ spolupracovaly při přípravě některých prováděcích vyhlášek. V několika případech získal Úřad znění připravovaného předpisu dříve, než byl odeslán do oficiálního připomínkového řízení. Předseda Úřadu inicioval zahájení společných konsultací se zástupci ERÚ. Dosavadní spolupráce se např. týkala vysvětlení ERÚ, jímž objasnil důvod realizace změny způsobu účtování zemního plynu (přechod z m2 na kWh), dále vyjasnění proč ERÚ zvyšoval stálou složku měsíční platby za elektřinu a plyn. Byla vyjasněna stanoviska obou Úřadů k problematice dovozu elektřiny ze zahraničí společností Pražská energetika, a to díky společnému jednání pracovníků Úřadu a ERÚ. Při posuzování návrhu na spojení společnosti RWE/Transgas/distribuční společnosti se Úřad obrátil na ERÚ se žádostí o stanovisko k námitkám, jež byly k předmětnému spojení vzneseny třetími stranami.ERÚ požadované stanovisko Úřadu dodal. Výše uvedený přehled spolupráce svědčí o uspokojivém zahájení spolupráce obou Úřadů.

20

8. Materiály vlády, které byly v rámci připomínkového řízení zaslány Úřadu opožděně nebo až po termínu pro zaslání stanoviska, případně nebyly zaslány vůbec. V období let 2000 až 2001 v oblasti veřejné podpory a v roce 2001 v oblasti hospodářské soutěže se v rámci připomínkového řízení dle Legislativních pravidel vlády a Jednacího řadu vlády vyskytly případy, kdy materiály nebyly Úřadu zaslány vůbec, případně byly doručeny opožděně nebo až po termínu pro zaslání stanoviska. Celkový počet případů, kdy v důsledku nedodržení Legislativních pravidel vlády nebo Jednacího řádu vlády se Úřad nemohl vůbec vyjádřit nebo vznikly Úřadu časové problémy, činí 24. Z toho v oblasti hospodářské soutěže jde o 18 případů a v oblasti veřejné podpory o 6 případů. Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže nebylo vůbec zasláno v rámci připomínkového řízení 7 materiálů, z toho v oblasti hospodářské soutěže jde o 3 případy a v oblasti veřejné podpory o 4 případy. V oblasti hospodářské soutěže šlo o návrh zákona o Finanční arbitráži, kterým se mění zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č.64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění pozdějších předpisů a zákon č.151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č.274/2000 Sb., návrh zákona , kterým se mění zákon č.505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů a zákon č.20/1993 Sb., o zabezpečení výkonu státní správy v oblasti technické normalizace, metrologie a státního zkušebnictví, ve znění pozdějších předpisů. Tyto materiály však neměly zásadní povahu. V oblasti veřejné podpory jde o tyto 4 materiály zásadní povahy: Tatra a.s., Škoda Holding, Komerční banka a.s. a Restrukturalizace českého ocelářství. Tyto případy mají zásadní význam. K opožděnému zaslání materiálů došlo v loňském roce celkem v 15 případech, a to vždy v oblasti hospodářské soutěže, přičemž 3 materiály byly zásadní povahy. Jedná se o „Zprávu o postupu dopracování dílčích koncepcí k reformě veřejné správy a k návrhu koncepce modernizace ústřední státní správy s přihlédnutím k systemizaci a organizačnímu uspořádání správních úřadů“, návrh poslanců na vydání zákona, kterým se bude novelizovat zákon o správě daní a poplatků a návrh zákona o dani z přidané hodnoty. K těmto materiálům byly uplatněny zásadní připomínky. V případě dalších čtyř návrhů byly uplatněny připomínky doporučující povahy. V oblasti veřejné podpory šlo ve dvou případech o materiály zásadní povahy, které sice byly Úřadu zaslány, byly k nim uplatněny připomínky, ale Úřad nebyl včas přizván k projednání těchto připomínek. Jedná se o případy Restrukturalizace českého ocelářství a Zetor, a.s. V období 1. čtvrtletí 2002 bylo v oblasti legislativních úkolů evidováno 8 nejvýznamnějších případů, kdy byla stanoviska ze strany Úřadu vyžadována ve velmi krátké lhůtě a nebyla tak dodržena lhůta pro uplatnění připomínek podle legislativních pravidel vlády. Jednalo se o následující materiály: „Návrh vyhlášky MF o omezení aktivního zušlechťovacího styku v podmíněném systému u vybraných druhů zboží“, „Návrh nařízení vlády o hmotné podpoře při vytváření nových pracovních míst a rekvalifikaci zaměstnanců v rámci investičních pobídek“, „Zpráva o sbližování právních předpisů ČR s právem EU za IV. čtvrtletí 2001“, „Návrh postupu při převodu budov, souvisejících pozemků a movitého

21

majetku, určených pro potřeby krajů, z majetku státu do vlastnictví krajů“, „Návrh poslanců na vydání zákona o poskytnutí státní podpory ČR na zajištění úvěru určeného pro financování projektu „Mezinárodní multimediální park komunikace a informačních technologií“, „Návrh zákona o koordinátorovi BOZP na staveništích“, „Návrh vyhlášky MPSV, kterou se stanoví bližší připomínky pro poskytování příspěvku zaměstnavatelům zaměstnávajícím více jak 50% občanů se změněnou pracovní schopností“, „Návrh novely zákona o ochraně ovzduší a zákona o integrované prevenci“ V období 1. čtvrtletí 2002 byly v oblasti nelegislativních úkolů vlády evidovány případy týkající se oblasti veřejné podpory, které vyžadovaly zaslání stanoviska Úřadu pro hospodářskou soutěž a přesto nebyly Úřadu příslušným orgánem zaslány včas. Jednalo se o následující materiály: „Postup Programu restrukturalizace ocelářského průmyslu v České republice“ a „Návrh na čerpání finančních prostředků k řešení ekologických škod, které vznikly před privatizací hnědouhelných těžebních společností“. Nejčastěji došlo v loňském roce k pozdnímu předložení materiálů nebo jejich nepředložení u těchto předkladatelů: Ministerstvo financí 10 případů, z toho 6 případů v oblasti hospodářské soutěže a 4 případy v oblasti veřejné podpory, Ministerstvo průmyslu a obchodu 4 případy, z toho 2 případy v oblasti hospodářské soutěže a 2 případy v oblasti veřejné podpory. Dalšími předkladateli, kteří nepředložili včas potřebné materiály jsou Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo dopravy a spojů, Česká národní bank a Úřad vlády. Průměrná doba, kterou měl Úřad k dispozici pro vyřízení jednotlivých uvedených problémových případů v oblasti hospodářské soutěže činí 1,2 pracovního dne.

22

III.

APLIKACE ZÁKONA O OCHRANĚ HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE

Počet podnětů a správních řízení včetně rozkladů proti rozhodnutím vydaným prvoinstančním orgánem a počet žalob podaných u Vrchního soudu proti rozhodnutím ministra1 pro hospodářskou soutěž a předsedy Úřadu o rozkladech v letech 1992-2001. Podněty

1992

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

Celkem

169

312

601

655

527

611

590

548

607

464

Správní řízení

1992

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

15

9

15

28

30

27

67

54

36

36

Zneužití dominantního postavení Spojování podniků

20

20

16

29

24

5

4

13

11

9

27

83

36

51

74

58

57

51

57

140

Ostatní (zastavení, přerušení a procesní pokuty)

14

13

6

5

15

18

35

70

66

59

Celkem správních řízení

76

125

73

113

143

108

163

188

170

244

Počet rozkladů

12

36

31

34

36

37

20

19

16

112

5

3

10

6

10

5

1

2

3

Dohody narušující soutěž

Počet žalob k Vrchnímu soudu

Celková výše uložených pokut v roce 2001 (rozhodnutí vydaná v roce 2001)

67.520.000Kč

Počet správních řízení

Správní řízení Úřadu v letech 1992 - 2001 240 220 200 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0

Ostatní Spojování podniků Zneužití dominantního postavení Dohody narušující soutěž

1992

1 2

1993

1994

1995

1996 1997 Rok

1998

1999

2000

2001

Do 31.10.1996 Počet podaných rozkladů, z toho 10 vydaných rozhodnutí o rozkladu, z nichž 5 bylo vydáno v roce 2001.

23

ČLENĚNÍ ROZHODNUTÍ VYDANÝCH V ROCE 20011 Kriterium členění

Podle způsobu regulace oblasti

Podle druhu vlastnictví

Počet vydaných rozhodnutí

Celkem dohod narušujících soutěž, regulovaná oblast zneužití dominantního postavení a spojení neregulovaná oblast podniků 158 Z toho společnosti: Ve 40 vydaných - v soukromém vlastnictví rozhodnutí o - s majoritou státu dohodách narušujících soutěž - s majoritou obce a ZDP bylo 74 - ostatní účastníků řízení Ve 118 vydaných rozhodnutí o povolení spojení se spojení týkalo 132 společností

34

Podle skutkové podstaty § 3 Dohody narušující soutěž

Podle skutkové podstaty § 11 Zneužití dominantního postavení

Podle velikosti tržního podílu (spojování podniků soutěžitelů a zneužití dominantního postavení)2

1 2

Sledovaná veličina, forma narušení zákona

26 dohod narušujících soutěž označených jako ostatní lze rozdělit na:

6

Z toho společnosti: - v soukromém vlastnictví - s majoritou státu - s majoritou obce - ostatní

Počet případů

Počet případů [v %]

17

10,8

141

89,2

74

100

---

0

---

0

---

0

126

95,4

5

3,8

---

0

1

0,8

sjednocení cen

6

17,6

určení cen

2

5,9

rozdělení trhu

---

0

ostatní

26

76,5

frančízové dohody

7

26,9

dohody o výhradním prodeji

9

34,6

dohody o výhradním nákupu

---

0

určovací řízení dle §7

2

7,7

Individuální výjimky dle § 8

8

30,8

odmítnutí dodávek

---

0

rozdílné podmínky

4

66,7

---

0

2

33,3

53

52,5

29

28,7

50 – 70 %

7

6,9

70 – 100 %

12

11,9

vynucování nepřiměřených podmínek ostatní tržní podíl sledovaných společností v rozmezí: 0-30%

124 z toho bylo analyzováno 101 případů

30 – 50 %

Vydaná rozhodnutí zahrnující případy, které byly zahájeny v předcházejícím roce. V případě, že účastník řízení působí na několika trzích, byl zaznamenán trh s největším tržním podílem účastníka.

24

A. DOHODY OMEZUJÍCÍ SOUTĚŽ 1. ZHODNOCENÍ ČINNOSTI •

V roce 2001 poklesl počet dohod o frančíze oproti roku 2000 z 10 na 7 (pro srovnání – v roce 1999 bylo 19 správních řízení).

•

V roce 2001 došlo oproti roku 2000 mírnému nárůstu v počtu správních řízení týkajících se horizontálních a vertikálních dohod (bez frančízových dohod), a to zejména u vertikálních dohod o výhradním nákupu a prodeji (v roce 2000 bylo těchto dohod 7, v roce 2001 to bylo 9).

•

V roce 2001 Úřad zaznamenal zvýšený počet případů zavazování maloobchodních prodejců k dodržování doporučených cen v rámci obchodních sítí. Dodavatel může doporučit ceny svým odběratelům, nesmí to však činit formou závazku nebo jinou formou nátlaku. V takovém případě by se jednalo o stanovení ceny pro další prodej, což zákon přísně zakazuje.

•

Úřad jako sedmý antimonopolní úřad na světě (po EK, USA, Kanadě, SRN, Anglii a Koreji) zavedl s účinností od 1.7.2001 Program o podmínkách aplikace mírnějšího režimu při ukládání pokut podle §22 zákona č.143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže u zakázaných dohod narušujících soutěž. Úřad považuje za jednu z hlavních priorit své činnosti boj proti kartelovým dohodám, jakožto důležitou součást jeho snažení k docílení trvalého hospodářského růstu, podpory konkurenceschopnosti, zachování zaměstnanosti a celkové kultivaci soutěžního prostředí. K tomu je zapotřebí včasný a účinný komplexní přístup pro detekci a rozbití kartelových dohod, který kromě použití přísných sankcí proti účastníkům prokázaných kartelových dohod v souladu se zákonem č.143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže umožní na základě celospolečenského zájmu i aplikaci mírnějšího režimu ukládání pokut, tzv. Leniency program pro ty soutěžitele, kteří se rozhodnou za splnění určitých podmínek při odhalování kartelové dohody s Úřadem spolupracovat. Soutěžitelům, kteří by chtěli ukončit svou další účast v kartelové dohodě, ale dosud se k takovému kroku neodvážili ze strachu z uložení velké pokuty, je určen uvedený program. Leniency program je zveřejněn na webových stránkách Úřadu.

•

V roce 2001 byla vypracována interní metodika Úřadu pro odhalování dohod narušujících soutěž.

•

V roce 2001 začal Úřad využívat nástrojů a metod k účinnému odhalování kartelových dohod v souladu s přijetím nového zákona o ochraně hospodářské soutěže i s pomocí poznatků a zkušeností antimonopolních úřadů v zemích EU a provedl několik neohlášených šetření přímo v místě soutěžitelů .

25

Přehled rozhodnutí za rok 2001 ve věcech dohod omezujících soutěž, členěný podle odvětví a skutkové podstaty Odvětví, obor

Skutková podstata případu •

Úřad prošetřoval rozhodnutí představenstva Agropork družstvo o vyhlášení nákupní ceny za 1 kg masa živé hmotnosti jatečních prasat v základní třídě ve výši 30,- Kč, s platností od 21.6.1999 obsažené v zápisu ze společného jednání představenstev Agroporku a Svazu producentů vepřového masa, drůbežího masa a vajec, s výzvou, aby členové těchto sdružení tuto cenu od zpracovatelů masa požadovali. Úřad toto rozhodnutí kvalifikoval jako zakázané a neplatné sdružení podnikatelů o přímém určení ceny ve smyslu § 3 odst. 2 písm. a) zákona a uložil společnostem pokutu.

•

Osm horizontálních konkurentů působících v oblasti šlechtění a plemenitby hospodářských zvířat porušilo zákon tím, že jednalo ve vzájemné shodě při stanovování prodejních cen inseminačních dávek plemenných býků pro své odběratele – chovatele skotu. Navzájem se předem informovali o výši svých prodejních cen inseminačních dávek a realizovali společný záměr neprodávat tyto dávky za ceny nižší, nežli je cena stanovená vlastníkem plemenného býka. Tři z uvedených konkurentů uzavřeli mezi sebou i písemnou dohodu. Za porušení zákona osmi účastníkům řízení uložil úřad pokutu.

Maloobchod

•

Úřad konstatoval, že účastník řízení, společnost GILLETTE CZECH, s.r.o., porušila § 3 odst. 1 zákona tím, že ve smlouvách s velkoobchodními prodejci - odběrateli zavazoval tyto odběratele dodržovat doporučené ceny pro maloobchodní odběratele dle ceníků účastníka řízení; jde o zakázané a neplatné dohody o přímém určení ceny zboží pro další prodej ve smyslu § 3 odst. 2 písm. a) zákona. Za porušení zákona Úřad udělil pokutu 800.000Kč.

Komory

•

Úřad konstatoval, že rozhodnutí orgánu Komory veterinárních lékařů ze dne 19.12.1998 a 18.6.1999 o minimální ceně za posouzení RTG snímku kyčelních kloubů na dysplasii kyčelních kloubů psů ve výši 350,- Kč je zakázaným a neplatným rozhodnutím sdružení podnikatelů narušující soutěž dle § 3 odst. 1 zákona

Zemědělství Živočišná výroba

26

Stavebnictví

•

Společnost RIGIPS zavázala jednotlivé distributory ve smlouvách k dodržování obvyklé cenové úrovně v daném regionu. Úřad takové jednání posoudil jako zakázanou dohodu o určení ceny pro konečného spotřebitele. Za toto jednání Úřad uložil společnosti RIGIPS pokutu a současně společnosti nařídil upravit smlouvy s distributory tak, aby z nich byla vypuštěna protisoutěžní ustanovení.

•

Úřad šetřil zavazování nezávislých maloobchodních prodejců členů sítě BALA, ve smlouvách o podmínkách zřízení maloobchodní sítě a smlouvách o zařazení provozovny do systému BALA mini, dodržovat rozhodnutí členů pracovní skupiny sítě, týkající se doporučených cen zboží zařazeného do letákových a promočních akcí organizovaných na podporu prodeje zboží v síti Bala. Úřad dosáhl nápravy zjednané v průběhu SŘ (účastník odstranil protisoutěžní ustanovení ze smluv)

•

Úřad šetřil zavazování nezávislých maloobchodních prodejců zařazených do obchodní sítě ENAPO ve smlouvách o členství v obchodní síti ENAPO, k dodržování doporučených cen zboží zařazeného do letákových a jiných promočních akcí. Úřad dosáhl nápravy zjednané v průběhu SŘ (účastník odstranil protisoutěžní ustanovení ze smlouvy o členství v obchodní síti ENAPO)

Sádrokartonové desky

Maloobchod Maloobchod se smíšeným zbožím

• Úřad šetřil zavazování členů Družstva ESO MARKET maloobchodních prodejců (ve stanovách a organizačním řádu) plnit rozhodnutí orgánů družstva týkajících se podmínek prodeje zboží zařazeného do letákových a jiných akcí pořádaných pro členy družstva na podporu prodeje zboží a obdobně rozhodnutí o zákazu prodeje výrobků a zboží určitých výrobců či dodavatelů z důvodu možnosti naplňování určité strategie družstva. Úřad dosáhl nápravy zjednané v průběhu SŘ (účastník odstranil protisoutěžní ustanovení ze stanov a organizačního řádu družstva) •

Úřad prošetřoval zavazování maloobchodních prodejců zařazených do obchodní sítě prodejen SVOP v kupních smlouvách a dohodách o platebních podmínkách, dodržovat u zboží zařazeného do letákových a promočních akcí organizovaných na podporu prodeje zboží v síti doporučené prodejní ceny organizátorem sítě (PDS). Úřad dosáhl nápravy zjednané v průběhu SŘ (účastník odstranil protisoutěžní ustanovení z kupní smlouvy a dohody o platebních podmínkách)

27

• Úřad se zabýval šetřením povinnosti dodržování podmínek při prodeji zboží, stanovené účastníkům maloobchodní sítě HRUŠKA, spol. s r.o. ve smlouvě o účasti v maloobchodní síti HRUŠKA, spol. s r.o., jejichž součástí je také stanovení prodejních cen zboží v letákových akcích účastníkům této sítě. Úřad dosáhl nápravy zjednané v průběhu SŘ (účastník odstranil protisoutěžní ustanovení ze smlouvy o účasti v MO síti HRUŠKA, spol. s r.o.) Rafinérské zpracování ropy

•

Úřad na základě podaného rozkladu zrušil rozhodnutí a zastavil řízení se společnostmi RoBIN OIL. s.r.o. a LIANA, a.s. (Dohoda o způsobu stanovení maloobchodních cen PHM pro prodej na ČS společnosti LIANA, a.s. obsažená ve Smlouvě o vzájemné výhodné spolupráci.)

•

Úřad rozhodl o tom, že dohoda společností GLOBUS ČR,k.s. a Aral ČR a.s. o výhradním odběru pohonných hmot, obsažená ve Smlouvě o dodávkách zboží, nepodléhá zákazu dohod dle § 3/1 zákona ( jsou naplněny podmínky pro aplikaci obecné výjimky ze zákazu dohod narušujících zákon dle vyhl. č. 198/01 Sb.)

•

Úřad schválil dohody o výhradním nákupu smluvního zboží od poskytovatele frančízy a dohody o výhradním prodeji pneu zboží ve vymezeném území obsažené ve Smlouvách o franchisingu schválených dle § 3 odst. 5 zákona (a ve smyslu § 3 odst. 4 písm. b) zákona č.63/1991 Sb.,), které uzavřela společnost Barum Continental spol. s r.o. se sedmi distributory plášťů

•

Úřad povolil individuální výjimku dle § 9 odst. 2 zákona č.143/2001 Sb., pro dohodu o výhradní distribuci smluvního zboží obsažené ve Smlouvě o franchisingu společnosti Barum Continental spol.

•

Úřad povolil individuální výjimky dle § 9 odst. 2 zákona pro dohody o výhradní distribuci zmrzlinových výrobků zn. Algida ve vymezeném území, obsažené ve Smlouvách o distribuci - na dobu 5 let, kterou uzavřela společnost UNILEVER ČR spol. s r.o. se šesti společnostmi

Maloobchod PHM

Gumárenský a plastikářský průmysl Výroba pneumatik a duší

Potravinářství

28

Chemický a farmaceutický průmysl

•

Úřad dle § 3 odst. 5 zákona (a ve smyslu § 3 odst. 4 písm. b) zákona č.63/19991 Sb.,) schválil dohody o výhradním prodeji smluvního zboží ve vymezeném místním trhu obsažené ve Smlouvách o distribuci, které společnost UNILEVER ČR spol. s r.o. uzavřela s 5 společnostmi.

•

Bristol-Myers Squibb spol.s r.o.- dodavatel léčivého přípravku Lipostat 30 x 20 mg na tuzemský trh uzavřel s velkoobchodním distributorem léčivých přípravků PHOENIX lékárenský velkoobchod, a.s. dohodu o ceně (resp. složce ceny) tohoto přípravku, dle které se velkoobchodní distributor zavázal neúčtovat svou obchodní přirážku za výkony velkoobchodu při prodeji léčivého přípravku Lipostat 30 x 20 mg do vybraných lékáren. Uvedená dohoda je zakázanou a neplatnou dohodou o ceně zboží

•

Úřad zjistil, že dohoda o výhradním odběru nebaleného výrobku s obsahem amlodipinu za účelem jeho balení a následného prodeje na tuzemském trhu a dohoda o nekonkurenčním ujednání, obě obsažené v Alianční dohodě mezi společnostmi Pfizer Overseas Inc., PLIVA-Lachema a.s., podléhají zákazu dohod narušujících soutěž dle §3/1 zákona (nenaplněny podmínky pro aplikaci obecné výjimky ze zákazu dohod narušujících zákon dle vyhl. č. 198/01 Sb.)

•

Úřad povolil individuální výjimku dle § 9 odst. 2 zákona pro dohodu o výhradním odběru nebaleného výrobku s obsahem amlodipinu za účelem jeho balení a následného prodeje a dohodu o nekonkurenčním ujednání - obě obsažené v Alianční dohodě mezi společnostmi Pfizer Overseas Inc., PLIVA-Lachema a.s. - na dobu 5 let

•

Úřad dle § 3 odst. 5 z.č. 63/91 Sb. schválil dohodu obsaženou v distribuční smlouvě, dle které nebude distributor nabízet svým zákazníkům konkurující zboží jiného výrobce, nežli dodavatele. Jedná se o bagatelní dohodu ve smyslu § 3 odst. 4 písm. c) zákona

Farmacie – výroba léků

Barvy a laky

29

2. VYUŽITÍ POZNATKŮ Z ROZHODOVACÍ PRAXE EK A ESD PŘI ROZHODOVÁNÍ Článek 81 Smlouvy o založení Evropských společenství stanoví, které dohody jsou zakázány. Tím, že soutěžní právo České republiky je plně slučitelné s právem ES, projevuje se tato skutečnost v rozhodovací praxi Úřadu, který podpůrně využívá ve svých rozhodnutích judikáty EK a Evropského soudního dvora („ESD“) při posuzování obdobných případů porušení pravidel hospodářské soutěže. V 2001 Úřad zahájil správní řízení se společností RIGIPS, jehož předmětem bylo zjistit, zda společnost omezuje distributory výrobků značky RIGIPS při stanovení cen pro konečné spotřebitele, což se následně prokázalo. V tomto případě Úřad přihlédl k případu HannesyHenkel, kde EK považovala ustanovení v dohodě mezi dodavatelem a odběratelem, ve které dodavatel požadoval, aby distributor stanovil prodejní ceny v určitém rozpětí za zakázanou klauzuli, ledaže distributor získá souhlas dodavatele ke stanovení odlišné ceny. V případě zakázané dohody při stanovování prodejních cen inseminačních dávek plemenných býků pro odběratele přihlédl Úřad k rozhodnutí ESD ve věci Imperial Industries Ltd., kde bylo prokázáno, že společnosti se předem vzájemně informovaly o postupu, který zamýšlejí tak, aby každá z nich mohla regulovat své chování. Při posuzování dohody o přímém určení ceny zboží pro prodej maloobchodním odběratelům uzavřené mezi společností GILLETTE CZECH, s.r.o. a velkoobchodními prodejci přihlédl Úřad k případům Systemform, Telefunken, kde bylo ve smlouvách uzavřených mezi společností Telefunken a dalšími distributory zjištěno a prokázáno ustanovení, které nepřímo určovalo prodejní ceny těchto distributorů a posouzeno jako zakázaná kartelová dohoda formy RPM – resale price maintenance. Přehled poznatků z rozhodovací praxe EK a ESD, ke kterým Úřad ve svých rozhodnutích přihlédl Č. správního řízení S 12/01

S 35/00 pravomocné

S 70/00 pravomocné

j.

Účastník řízení, výrok

Odkaz na rozhodnutí

Rozhodnutí Komise Hannesy-Henkel, kde EK považovala za zakázanou klauzuli, ve které dodavatel požadoval, aby distributor stanovil prodejní ceny v určitém rozpětí, ledaže distributor získá souhlas dodavatele ke stanovení odlišné ceny GILLETTE CZECH, s.r.o. Rozhodnutí Komise ve věci Telefunken v oblasti Zakázaná vertikální dohoda cenových dohod (82/267/EEC DOCNUM 382 DO 267) o cenách zboží pro další Obdobně Úřad přihlédl k rozhodnutí Komise ve věci prodej Systemform týkající se cenových dohod (Official Journal L 047, 18/02/1997), Při vymezení pojmu soutěžitel Úřad přihlédl k Komora veterinárních Rozhodnutí Komise ve věci Höfner (Clékařů ČR Zakázané 41/90/1993/4CMLR 306) rozhodnutí sdružení Při posuzování rozhodnutí sdružení podnikatelů podnikatelů o stanovení ceny za vyhodnocení RTG Úřad přihlédl k Rozhodnutí Komise ve věci Van Maewijk/FNK-SCK ve věci aplikace doporučených cen snímků u psů Rigips, a.s.

30

S 99/01 nepravomocné

S 107/01 nepravomocné

S 23/01 nepravomocné

S 14/01 pravomocné S 17/01 pravomocné S 16/01 pravomocné S 15/01 pravomocné

Česká lékařská komora Zakázané rozhodnutí sdružení podnikatelů o stanovení minimálních cen služeb ambulantní zdravotní péče nehrazených z veřejného zdravotního pojištění Bristol-Myers Squibb spol.s r.o. PHOENIX lékárenský velkoobchod, a.s. Zakázaná cenová dohoda

Při právním posouzení věci Úřad přihlédl k rozhodnutí Komise ve věci Fenex v oblasti rozhodnutí sdružení podnikatelů (96/438/EC), Obdobně Úřad přihlédl k rozhodnutí Komise ve věci Vereeniging van Cementhandelaren ve věci doporučených cen (8/72) Při právním posouzení věci Úřad přihlédl k rozhodnutí Komise ve věci Telefunken v oblasti cenových dohod (82/267/EEC DOCNUM 382 DO 267) Obdobně Úřad přihlédl k rozhodnutí Komise ve věci Systemform v oblasti cenových dohod (Official Journal L 047, 18/02/1997) Při vymezení pojmu jednání ve vzájemné shodě přihlédl Úřad k rozhodnutí ESD ve věci Imperial Industries Ltd., kdy ESD potvrdil rozhodnutí Komise

Holding Českomoravská plemenářská unie,k.s. Jihočeský chovatel a.s. REPROGEN, a.s. PLEBO BRNO, a.s. AGRO-Měřín, a.s. Plemenáři Brno, a.s. CHOVSERVIS a.s. PLEMENÁŘSKÉ SLUŽBY a.s. Jednání ve shodě při stanovování prodejních cen Úřad poukázal na obdobné posuzování dohod o UNILEVER ČR spol. s r.o., PK FROST, s.r.o. výhradním prodeji, které jsou v rámci soutěžního práva ES upraveny blokovou výjimkou - Nařízením Smlouva o výhradní Evropské komise č. 2790/1999 ze dne 22.12.1999 o distribuci aplikaci čl. 81 odst. 3 Smlouvy o založení ES na UNILEVER ČR spol. s r.o., ARKTIDA, spol. s r.o. konkrétní druhy vertikálních dohod a jednání ve vzájemné shodě (OJ L 336 ze dne 29.12.1999). Smlouva o výhradní distribuci UNILEVER ČR spol. s r.o., ZVOS NOVA spol. s r.o. Smlouva o výhradní distribuci UNILEVER ČR spol. s r.o., FRIZA, spol. s r.o. Smlouva o výhradní distribuci

31

S 30/01 pravomocné S 36/01 pravomocné S 40/01 pravomocné S 41/01 pravomocné S 42/01 pravomocné S 43/01 pravomocné S 48/01 pravomocné S 97/01 pravomocné

S 105/01 pravomocné

Barum Continental, spol. s Úřad poukázal na obdobný přístup při posuzování dohod o frančíze, jejichž předmětem je buď výhradní r.o., Pavel Bílý prodej, nebo výhradní odběr zboží, či zahrnují Frančíza Barum Continental, spol. s omezení, uložená ve vztahu k postoupení nebo užívání práv průmyslového vlastnictví, které mají charakter r.o., PROCUS s.r.o. distribuční frančízové dohody (vztahující se na prodej Frančíza Barum Continental, spol. s zboží) či servisní frančízové dohody (vztahující se k poskytování služeb), či kombinují obě činnosti, přijala r.o., VOP GROUP s.r.o. dne 22.12.1999 Evropská komise nařízení č. Frančíza Barum Continental, spol. s 2790/1999, tzv. "blokovou výjimku" vztahující se na r.o., PROFINPNEU s.r.o. vybrané druhy vertikálních dohod, mezi které jsou řazeny i dohody o frančíze. Frančíza Barum Continental, spol. s r.o., Ing. Vladimír Poštulka Frančíza Barum Continental, spol. s r.o., Zdeněk Čepl Frančíza Úřad poukázal na Nařízení Komise č. 2790/1999 o UNILEVER ČR, spol. s r.o., General Bottlers ČR aplikaci čl. 81 odst. 3 Smlouvy o ES na kategorie s.r.o. Dohoda o vertikálních dohod a jednání ve vzájemné shodě (tzv. bloková výjimka), čl. 2. bod 4. výhradní distribuci Vertikální dohody uzavírané mezi konkurenty jsou v GLOBUS ČR, k.s., soutěžním právu EU upraveny Nařízením Komise č. Aral ČR a.s. Určovací řízení dle § 7/2 2790/1999 o aplikaci čl. 81 odst. 3 Smlouvy o ES na kategorie vertikálních dohod a jednání ve vzájemné ZOHS - dohoda o shodě (tzv. bloková výjimka), čl. 2 bod 4. výhradním odběru nepodléhá zákazu dle § 3/1 ZOHS (naplňuje podmínky pro aplikaci obecné výjimky ze zákazu dohod narušujících soutěž dle vyhl. č. 198/01 Sb.) Vertikální dohody uzavírané mezi konkurenty jsou v Pfizer Overseas Inc., soutěžním právu EU upraveny Nařízením Komise č. PLIVA - Lachema a.s. Určovací řízení dle § 7/2 2790/1999 o aplikaci čl. 81 odst. 3 Smlouvy o ES na kategorie vertikálních dohod a jednání ve vzájemné ZOHS - dohoda o shodě (tzv. bloková výjimka), čl. 2 bod 4. výhradním odběru a dohoda o nekonkurenčním ujednání podléhají zákazu dle § 3/1 ZOHS (nesplněny podmínky pro aplikaci obecné výjimky ze zákazu dohod narušujících soutěž dle vyhl. č. 198/01 Sb.)

32

Dohody o výhradním prodeji jsou v současné době v UNILEVER ČR spol. s r.o., FRIZA, spol. s r.o. rámci soutěžního práva ES upraveny Nařízením Evropské komise č. 2790/1999 ze dne 22.12.1999 o Povolena individuální aplikaci čl. 81 odst. 3 Smlouvy o ES na kategorie výjimka pro dohody o vertikálních dohod a jednání ve vzájemné shodě - tzv. výhradní distribuci ve bloková výjimka (OJ L 336 ze dne 29.12.1999). vymezeném území (Bloková výjimka obsažená ve výše uvedeném nařízení S 132/01 UNILEVER ČR spol. s nahradila tři dřívější nařízení o blokových výjimkách pravomocné r.o., Arktida, spol. s r.o. Povolena pro dohody o výhradním prodeji, výhradním nákupu a individuální výjimka pro dohody o frančíze). dohody o výhradní distribuci ve vymezeném území S 133/01 UNILEVER ČR spol. s pravomocné r.o., ZVOS NOVA, spol. s r.o. Povolena individuální výjimka pro dohody o výhradní distribuci ve vymezeném území S 134/01 UNILEVER ČR spol. s pravomocné r.o., MAREN, spol. s r.o. Povolena individuální výjimka pro dohody o výhradní distribuci ve vymezeném území S 135/01 UNILEVER ČR spol. s pravomocné r.o., GMG Logistic, spol. s r.o. Povolena individuální výjimka pro dohody o výhradní distribuci ve vymezeném území S 136/01 UNILEVER ČR spol. s pravomocné r.o., PK FROST, spol. s r.o. Povolena individuální výjimka pro dohody o výhradní distribuci ve vymezeném území S 139/01 Barum Continental, spol. s nepravomocné r.o., Jaroslav Horák Povolena individuální výjimka pro dohodu o výhradní distribuci S 131/01 pravomocné

33

S 156/01 ZUD Letek, s.r.o., nepravomocné Hüttenes-Albertus CZ, s.r.o. Povolena individuální výjimka pro dohodu o výhradním prodeji a dohodu o výhradní distribuci S 163/01 Pfizer Overseas Inc., pravomocné PLIVA - Lachema a.s. Povolena individuální výjimka pro dohodu o výhradním odběru a dohodu o nekonkurenčním ujednání S 71/00 FLOP JIH spol. s r.o. pravomocné Zakázaná dohoda o cenách - SŘ zastaveno (účastník odstranil protisoutěžní ustanovení ze smlouvy) S 72/00 pravomocné

S 74/00 pravomocné

S 75/00 pravomocné

S 79/00 pravomocné

S 63/00 pravomocné

ENAPO s.r.o. Zakázaná dohoda o cenách - SŘ zastaveno (účastník odstranil protisoutěžní ustanovení ze smlouvy) BALA s.r.o. Zakázaná dohoda o cenách - SŘ zastaveno (účastník odstranil protisoutěžní ustanovení ze smlouvy) Družstvo ESO MARKET Zakázaná dohoda o cenách - SŘ zastaveno (účastník odstranil protisoutěžní ustanovení ze smlouvy) Družstvo ESO MARKET Zakázaná dohoda o cenách - SŘ zastaveno (účastník odstranil protisoutěžní ustanovení ze smlouvy) PDS - spol. s r.o. Zakázaná dohoda o cenách - SŘ zastaveno (účastník odstranil protisoutěžní ustanovení ze smlouvy)

Při vymezování relevantního trhu z hlediska věcného přihlédl Úřad podpůrně i k rozhodnutí Evropské komise č.j. 97/277 z 20.11.1996 (Case No IV/M.784 - Kesko/Tuko), Při právním hodnocení případů poukázal Úřad na oznámení Evropské komise o dohodách zanedbatelného významu ("de minimis"), uveřejněného v Official Journal of the European Communities C 372 z 9.12.1997, čl. II. bod 11., dle kterého pravidlo „de minimis“ nelze aplikovat v případech jako jsou dohody o cenách nebo rozdělení trhu.

34

3. VYBRANÉ PŘÍPADY Dohoda o ceně mezi dodavatelem léčivého přípravku Lipostat 30x20 mg a velkoobchodním distributorem léčivých přípravků Společnost Bristol-Myers Squibb spol. s r.o., dodavatel léčivého přípravku Lipostat 30 x 20 mg na tuzemský trh, uzavřel s velkoobchodním distributorem léčivých přípravků PHOENIX lékárenský velkoobchod, a.s. dohodu o ceně (resp. složce ceny) tohoto přípravku, dle které se velkoobchodní distributor zavázal neúčtovat svou obchodní přirážku za výkony velkoobchodu při prodeji léčivého přípravku Lipostat 30 x 20 mg do vybraných lékáren. Uvedená dohoda je zakázanou a neplatnou dohodou o ceně zboží pro jeho další prodej dle § 3 odst. 1 zákona a ve smyslu § 3 odst. 2 písm. a) zákona, která narušila hospodářskou soutěž na relevantním trhu léčivých přípravků označovaných jako statiny. Úřad v rozhodnutí plnění uvedené dohody zakázal a oběma účastníkům řízení uložil za porušení zákona pokutu v diferencované výši 850 000,- Kč a 600 000,- Kč. Rozhodnutí doposud nenabylo právní moci. Dohody o přímém určení ceny zboží pro prodej maloobchodním odběratelům uzavřené mezi společností GILLETTE CZECH, s.r.o. a velkoobchodními prodejci Společnost GILLETTE CZECH, s.r.o. uzavřela ve smlouvách uzavíraných v roce 1998 a 1999 s velkoobchodními prodejci - odběrateli zboží značky Gillette (včetně zboží značky Astra), Oral-B a Duracell dohodu, dle níž se odběratelé zavazovali dodržovat doporučené ceny pro maloobchodní prodejce podle ceníku společnosti Gillette Czech, s.r.o. Tuto dohodu kvalifikoval Úřad jako zakázanou a neplatnou dohodu o přímém určení ceny zboží pro prodej maloobchodním odběratelům ve smyslu § 3 odst. 2 písm. a) zákona o ochraně hospodářské soutěže, která v letech 1998 a 1999 vedla k narušení hospodářské soutěže na trhu výrobků pro mokré holení, na trhu prostředků pro mechanické čištění chrupu a na trhu kosmetických přípravků před, při a po holení. Za porušení zákazu uvedeného v § 3 odst. 1 zákona uložil úřad společnosti GILLETTE CZECH, s.r.o. pokutu ve výši 800 000,- Kč. Rozhodnutí nabylo právní moci. Zakázaná dohoda o určení ceny na trhu sádrokartonových desek V roce 2001 Úřad šetřil trh stavebních hmot, konkrétně trh sádrokartonových desek, na kterém působí společnosti RIGIPS, KNAUF, NORGIPS, LAFARGE Gips a další z důvodu podezření, že jeden ze soutěžitelů by mohl porušovat soutěžní pravidla Šetřením Úřad zjistil, že společnost RIGIPS zřejmě omezuje distributory výrobků značky RIGIPS ve stanovení cen pro konečné spotřebitele. Na základě tohoto zjištění zahájil Úřad v březnu 2001 správní řízení se společností RIGIPS, jehož předmětem bylo ověřit, zda k takovému nedovolenému omezování hospodářské soutěže skutečně dochází. V průběhu správního řízení bylo prokázáno, že společnost RIGIPS skutečně jednotlivé distributory ve smlouvách zavázala k dodržování obvyklé cenové úrovně v daném regionu. Úřad takové jednání posoudil jako zakázanou dohodu o určení ceny pro konečného spotřebitele, ve smyslu příslušného ustanovení zákona o ochraně hospodářské soutěže, která může vést k narušení hospodářské soutěže na trhu sádrokartonových desek v České republice. Za toto jednání Úřad uložil společnosti RIGIPS pokutu ve výši 500 000,- Kč a současně Úřad nařídil společnosti RIGIPS upravit smlouvy s distributory tak, aby z nich byla vypuštěna protisoutěžní ustanovení. Rozhodnutí dosud nenabylo právní moci.

35

Rozhodnutí sdružení podnikatelů - Komory veterinárních lékařů ČR o minimální ceně za posouzení RTG snímků kyčelních kloubů psů na dysplasii kyčelního kloubu (DKK) Komora veterinárních lékařů ČR porušila ustanovení § 3 odst. 1 zákona o ochraně hospodářské soutěže tím, že Klub posuzovatelů DKK a DKL, který je její organizační součástí jako specializovaný orgán v oboru ortopedie, rozhodl opakovaně na svých schůzích o stanovení minimální ceny za posouzení RTG snímku kyčelních kloubů na DKK psů ve výši 350,- Kč. Rozhodnutí o stanovení minimální ceny za uvedenou službu Úřad kvalifikoval jako zakázané a neplatné rozhodnutí sdružení podnikatelů, které na trhu posuzování RTG snímků na DKK psů v ČR vedlo k narušení hospodářské soutěže mezi poskytovateli této služby. Za porušení zákazu uvedeného v § 3 odst. 1 zákona Úřad uložil sdružení podnikatelů pokutu ve výši 200 000,- Kč. Současně bylo Komoře veterinárních lékařů ČR uloženo, aby rozhodnutí Klubu posuzovatelů DKK a DKL o stanovení minimální ceny za uvedenou službu zrušila a o důvodech zrušení informovala všechny své členy. Po nabytí právní moci rozhodnutí Komora uložené nápravné opatření splnila a své členy informovala o důvodech zrušení výše uvedeného rozhodnutí prostřednictvím svého profesního časopisu. Zakázaná dohoda při stanovování prodejních cen inseminačních dávek plemenných býků pro odběratele Porušení § 3 odst. 1 zákona se dopustilo osm horizontálních konkurentů působících v oblasti šlechtění a plemenitby hospodářských zvířat tím, že jednalo ve vzájemné shodě při stanovování prodejních cen inseminačních dávek plemenných býků pro své odběratele – chovatele skotu. K naplnění jednání ve vzájemné shodě došlo tím, že se navzájem předem informovali o výši svých prodejních cen inseminačních dávek plemenných býků, jakož i o jejich budoucích změnách a realizovali společný záměr neprodávat tyto dávky za ceny nižší, nežli je cena stanovená vlastníkem plemenného býka a tento záměr následně na trhu inseminačních dávek plemenných býků také dodržovali. V rámci správního řízení bylo dále prokázáno, že tři z uvedených konkurentů uzavřeli mezi sebou i písemnou dohodu o záměru neprodávat inseminační dávky plemenného skotu za ceny nižší, nežli je cena stanovená vlastníkem býka, čímž současně porušili § 3 odst. 1 zákona uzavřením zakázané dohody o cenách ve smyslu § 3 odst. 2 písm. a) téhož zákona. Shora uvedeným jednáním účastníků řízení došlo k narušení hospodářské soutěže na trhu inseminačních dávek plemenného skotu. Proti dalšímu účastníku řízení Úřad správní řízení zastavil, neboť na základě zjištěných skutečností ve správním řízení (vlastnických a personálních vztahů) dospěl k závěru, že není konkurentem vůči ostatním účastníkům řízení a nemohl být tedy subjektem porušení § 3 odst. 1 zákona. Za porušení zákona úřad osmi účastníkům řízení uložil úřad pokutu v diferencované výši jednomu 270 000,-Kč, šesti účastníkům řízení po 300 000,- Kč a jednomu 500 000,- Kč. Rozhodnutí doposud nenabylo právní moci.

36

B. ZNEUŽITÍ DOMINANTNÍHO POSTAVENÍ 1. ZHODNOCENÍ ČINNOSTI •

V roce 2001 se ve věci zneužití dominantního postavení jednalo o významné případy s dopadem na velký počet spotřebitelů, kde byly uloženy jedny z nejvyšších pokut za dobu působení Úřadu.

•

Dvě z rozhodnutí ve věci zneužití dominantního postavení se týkala uplatňování rozdílných podmínek (Eurotel Praha, RadioMobil). V těchto případech byla účastníkům uložena prvoinstanční pokuta v souhrnné výši 63 mil Kč.

•

Celkově byly v první instanci v roce 2001 uloženy pokuty ve výši 65,57 mil. Kč.

2. VYUŽITÍ POZNATKŮ Z ROZHODOVACÍ PRAXE EU PŘI ROZHODOVÁNÍ ÚŘADU Při svém rozhodování Úřad použil jako podpůrný právní názor některá rozhodnutí Evropské komise. Např. v případě zneužití dominantního postavení dvěma operátory na trhu mobilních telefonů bylo při vymezování relevantního trhu využito rozhodnutí EK, které se týká problematiky radiotelefonních služeb ve Španělsku.

Využití evropské legislativy v rozhodovací praxi Úřadu. Č. j. správního Účastník řízení, výrok řízení S 18/01

Eurotel Praha, spol. s r.o.

S 19/01

RadioMobil a.s.

Odkaz na rozhodnutí Rozhodnutí Komise, které se týká podmínek uložených druhému operátorovi GSM radiotelefonních služeb ve Španělsku (97/181/EC, OJ ze dne 18. 3. 1997) pro vymezení relevantního trhu . Rozhodnutí Komise, které se týká podmínek uložených druhému operátorovi GSM radiotelefonních služeb ve Španělsku (97/181/EC, OJ ze dne 18. 3. 1997) pro vymezení relevantního trhu .

37

3. VYBRANÉ PŘÍPADY Zneužití dominantního postavení dvěma operátory v sektoru telekomunikací V tomto případě se jednalo o zneužití dominantního postavení dvěma operátory, společnostmi Eurotel Praha, spol. s r.o. a RadioMobil a.s., kteří působí na trhu poskytování mobilních radiotelefonních služeb ve veřejných mobilních telekomunikačních sítích. Úřad ve dvou samostatných správních řízeních rozhodl, že společnost Eurotel Praha, spol. s r.o., zneužila svého dominantního postavení na trhu mobilních radiotelefonních služeb ve veřejných mobilních telekomunikačních sítích GSM a svého monopolního postavení na trhu mobilních radiotelefonních služeb ve veřejných mobilních telekomunikačních sítích NMT a že společnost RadioMobil a. s. zneužila svého dominantního postavení na trhu mobilních radiotelefonních služeb ve veřejných mobilních telekomunikačních sítích GSM tím, že obě společnosti účtovaly svým zákazníkům za minutu volání do sítě společnosti Český Mobil a.s. částku vyšší než za minutu volání, jakou si účtovaly navzájem za volání mezi svými sítěmi. Tímto jednáním účastníci řízení porušili ustanovení § 9 odst. 3 zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění pozdějších předpisů, k újmě společnosti Český Mobil a.s., která nezískala z důvodu vyšších cen, které společnosti EuroTel Praha, spol. s r. o. a RadioMobil a.s. účtovaly svým zákazníkům za volání do sítě společnosti Český Mobil a.s. takový počet nových zákazníků, jako za podmínek rovné hospodářské soutěže. Z důvodu těchto vyšších cen došlo k nižšímu objemu odchozího provozu ze sítě provozované účastníky řízení do sítě společnosti Český Mobil a.s. oproti provozu v opačném směru, čímž byla společnost Český Mobil a.s. znevýhodněna v hospodářské soutěži. Jednání účastníků řízení mělo za následek také újmu spotřebitelů – zákazníků účastníků řízení, kteří za srovnatelnou službu při volání do sítě společnosti Český Mobil a.s. platili na hovorném v některých tarifech částku vyšší, než za volání do sítě druhého účastníka řízení. Úřad jim svými rozhodnutími zakázal pokračovat ve zneužívání dominantního postavení a společnosti Eurotel Praha, spol. s r.o. uložil pokutu ve výši 48 mil. Kč a společnosti RadioMobil a.s. uložil pokutu ve výši 15 mil. Kč. Při stanovení výše pokuty Úřad v obou případech zohlednil, že každý z účastníků řízení přistoupil po zahájení správních řízení k částečné nápravě svého chování. Obě společnosti proti rozhodnutí Úřadu podaly rozklad.

38

C. SPOJOVÁNÍ PODNIKŮ SOUTĚŽITELŮ 1. ZHODNOCENÍ ČINNOSTI •

V roce 2001 Úřad věnoval zvýšenou pozornost zkvalitnění, zrychlení a zvýšení transparentnosti procesu schvalování spojování podniků. Úřad aktivně využíval svých kompetencí a u spojení podniků, vedoucích k vytvoření silného postavení na trhu s nebezpečím zneužití tohoto postavení, ukládal spojovaným stranám podmínky, které mají ve svém důsledku eliminovat negativní dopady na hospodářskou soutěž. Omezení či podmínky byly uloženy v 6 případech ze 140 případů posuzovaných Úřadem v roce 2001. V jednom případě Úřad spojení nepovolil.

•

Největší počet případů spojování podniků zaznamenalo v roce 2001 strojírenství, chemický průmysl a potravinářský průmysl. Podíl spojování podniků ve strojírenství od roku 2000 vzrostl. Silné tendence ke spojování podniků v chemickém průmyslu se projevily již v roce 2000 a pokračovaly i v roce 2001.

•

Počet spojení podniků oproti roku 2000 vzrostl z 57 na 140 případů. Podstatný nárůst případů povolování spojení soutěžitelů souvisí s nabytím účinnosti nového zákona č. 43/2001 Sb., kde jako jedna z podmínek pro notifikaci je dosažení stanovené výše buď celosvětového čistého obratu (5 mld. Kč) nebo obratu dosaženého v České republice (550 mil Kč), přičemž alespoň dva ze spojovaných musí dosáhnout obratu nejméně 200 mil Kč. Z tohoto důvodu řada spojení soutěžitelů v zahraničí, kteří však mají v České republice dceřinné společnosti nebo obchodní zastoupení nebo se soutěže na trhu účastní dovozy, jsou Úřadem notifikována.

•

Zavedením nového zákona č. 143/2001 Sb. byl zaznamenán narůstající počet případů, kdy účastníci řízení žádají o povolení výjimky ze zákazu uskutečňování spojení ve smyslu § 18 odst. 3 před nabytím právní moci rozhodnutí Úřadu, aniž by prokazatelným způsobem prokázali vznik případné závažné škody nebo újmy podmiňující udělení výjimky. Rovněž dochází k nárůstu případů, kdy třetí osoby žádají o přiznání postavení účastníka řízení.

•

V roce 2001 podaly některé zahraniční společnosti až 6-7 návrhů na povolení spojení, přičemž některé z nich rozšiřují svou působnost na různých trzích v České republice (např. společnost General Electric z USA nebo Tyco International Bermudy), jiné jako společnost GEHE se prostřednictvím své dceřinné společnosti lékárny Lloyds zaměřuje na posílení svého postavení pouze na jednom trhu, konkrétně na trhu lékáren.

•

V roce 2001 byl rovněž zaznamenán zvyšující se počet navrhovaných spojení, kdy se jako strana prodávající objevuje správce konkurzní podstaty (případ Moulinex z Francie, správce konkurzní podstaty společnosti Tchecomalt nebo Potravinářský holding při prodeji ZZN). V takových případech lze použít postup EK pro případy tzv. záchranných fúzí týkající se soutěžitelů nacházejících se v pozici bankrotující společnosti.

•

Ve správním řízení o povolení spojení Allied Signal Central Europe/Mora Aerospace hrozilo z důvodu faktického nebezpečí omezení až ukončení výroby dvou českých výrobců leteckých motorů a letecké techniky, z nichž jeden zaměstnával 240 lidí. Úřad během jednání s účastníkem řízení docílil, že účastník řízení dobrovolně rozhodl pokračovat ve vztazích společnosti Mora s jejími odběrateli a dodavateli v rámci obvyklých tržních podmínek.

Přehled odvětví podle počtu posuzovaných spojení podniků v letech 1997 – 2001. 39

Odvětví (obor)

1997 Strojírenství (spojovací součásti, letecké motory, upínací nářadí, závitníky, lokomotivy, tramvaje, pletací stroje, chemodialyzační přístroje, turbíny, kotle) Potravinářský průmysl (rýže, luštěniny, sýry, cukr, margarín, oleje, vitamínové nápoje) Dřevařský průmysl (pěstování, těžba a prodej surového dřeva) Papírenský průmysl (cigaretový papír, novinový papír, buničina, lepenky) Distribuce tisku Sklářský průmysl (sklo, polotovary pro výrobu bižuterie) Gumárenský a plastikářský průmysl (výroba pneumatik, obaly z plastů) Zásobování pitnou vodou a čištění odpadních vod Telekomunikační zařízení Hutnictví Teplárenství Stavebnictví Textilní průmysl

1998 Sklářský průmysl (skleněná vlákna a nádobí) Stavebnictví Teplárenství Strojírenství (letadla, elektrické motory, valivá ložiska, válcované výrobky)

1999

2000

Potravinářský průmysl (rostlinné oleje, droždí, víno, nealkoholické nápoje)

Chemický průmysl (výroba hnojiv a léčiv)

Zásobování pitnou vodou a čištění odpadních vod

Telekomunikace

Strojírenství (dopravní systémy, Potravinářský kotle, turbíny, letecké průmysl motory, nástroje (víno, mléko, minerální pro obrábění) vody, nealkoholické nápoje a likéry, Teplárenství drůbežářství a další) Chemický průmysl (výroba hnojiv a léčiv, Stavební hmoty prací prášky) a materiály Chemický průmysl (výroba papíru a kartonů, pryže, léčiv a aditiv) Bankovnictví Pojišťovnictví

Elektroenergetický průmysl

Zásobování pitnou vodou a čištění odpadních vod Strojírenství (letecké motory, výroba optických přístrojů, nástroje pro obrábění) Potravinářský průmysl

2001 Strojírenství (přístroje,průmyslové nářadí, motory, komponenty a systémy, kompresory,ložiska) Chemický průmysl (výroba hnojiv, léků, plastů, pryží, maziv ) Potravinářský průmysl (pivo, krmiva, mléko, minerální vody)

Sklářský průmysl (sklo pro stavebnictví, Hutnictví nádobí) Gumárenský a plastikářský Gumárenský průmysl a plastikářský (výroba rohoží, průmysl polyuretanová pěna) (výroba pneumatik, polyuretanová pěna) Výroba a distribuce technických plynů Automobilový průmysl Bankovnictví (výroba autodílů) Textilní průmysl Pošty (kurýrní služby) Průmysl stavebních hmot Zdravotnická Zemědělství technika (živočišná výroba) (umělé náhrady kloubů, diagnostické Dobývání nerostných přístroje) surovin

Sdělovací prostředky (tisk, reklama, televize)

Telekomunikace

Telekomunikace Služby

Keramický průmysl Výroba a distribuce technických plynů

Výroba skla, keramiky a stavebních hmot Výroba dopravních prostředků (letadla a letecké komponenty, železniční vagóny, autobusy) Zásobování pitnou vodou a čištění odpadních vod Bankovnictví a pojišťovnictví

(logistika, poradenství, pronájmy) Elektroenergetický průmysl

Elektrotechnický Průmysl Pojišťovnictví

Papírenský průmysl

Petrochemie

Gumárenský a plastikářský průmysl

Výroba a distribuce technických plynů

Zemědělství

40

2. VYUŽITÍ POZNATKŮ Z ROZHODOVACÍ PRAXE EK PŘI ROZHODOVÁNÍ ÚŘADU Hlavním nástrojem kontroly koncentrace v rámci evropského soutěžního práva je Nařízení Rady č. 4064/89, o kontrole spojování podniků, ve znění Nařízení č. 1310/97. Kontrola fúzí představuje preventivní fázi ochrany hospodářské soutěže, která brání vzniku dominantního postavení, které by ve svém důsledku mohlo vést k narušení efektivní soutěže na trhu. Při svém rozhodování v roce 2001 Úřad v mnoha případech využil poznatků z dlouholeté rozhodovací praxe Evropské komise, Evropského soudního dvora a také dalších antimonopolních úřadů ze zemí Evropské unie. Nejčastěji se jednalo o vymezení relevantního trhu, např. v oblasti chemického průmyslu při spojování podniků Unipetrol a Paramo (přihlédnuto k případu BP/MOBIL) a vymezení relevantního trhu v bankovnictví v případě spojení podniků Société Générale S.A. a Komerční banka, a.s. (přihlédnuto k případům Skandinaviska Enskilda Banken/BFG Bank nebo BAYERISCHE VEREINSBANK/FGH Bank) a Česká pojišťovna a První městská banka (přihlédnuto k případům CODAN/HAFNIA a Commercial Union/Berlinische Lebenversicherung). Využití poznatků z rozhodovací praxe EK při rozhodování Úřadu o povolení spojení Č. j. správního Účastník řízení, výrok řízení S 31/01

Odkaz na rozhodnutí V souvislosti s posílením tržní síly subjektu po případném spojení byly použita tato rozhodnutí EK: Vlastnění velkého počtu spontánně známých obchodních značek (Guinness/Grand Metropolitan, IV/M.138), silné finanční zázemí zahraničního vlastníka (United Brands, case 27/70, Nestle/San Pellegrino IV/M.1065), převažující distribuce přes tzv. moderní distribuce (Coca Cola Company/Carlsberg IV/M.833), minimální dovoz (Coca Cola Company/Carlsberg IV/M.833), stabilizovaný trh bez výrazných výkyvů (Hoffmann La Roche, case 85/76), velký odstup tržních podílů ostatních konkurentů a tržního podílu spojeného subjektu (Hoffmann La Roche, case 85/76), vyzrálý trh, kde se snadněji ochrání dominantní postavení (Hilti, case 88/138 EEC)

Karlovarské minerální vody Poděbradka Hanácká kyselka Spojení nepovoleno

S92/00

Při věcném vymezení relevantního trhu Úřad přihlédl k Rozhodnutí Komise při posuzování fúze BP/MOBIL (Case No IV/M. 727)

UNIPETROL, a.s. Paramo, a.s. Spojení povoleno s podmínkou

41

S61/01

Při věcném vymezení relevantního trhu Úřad přihlédl k Rozhodnutí Komise při posuzování fúze Skandinavska Enskilda Banken/BFG Bank (Case No IV/M. 1764) a Bayerische Vereinsbank/FGH (Case No IV/M. 1106)

Société Générale S.A. Komerční banka, a.s.

Spojení povoleno S91/00

S9/01

S 7/01

S21/01

Při věcném vymezení relevantního trhu Úřad přihlédl k Rozhodnutí Komise při posuzování fúze Saint-Gobain/Wacker-Chemie/NOM (Case No. IV/M. 774) a Starck/Weinerberger (Case No. IV/M. 702) Spojení povoleno s podmínkou Při posuzování posílení dominantního Bijou Terra, s.r.o. postavení Úřad přihlédl k Rozhodnutí Komise Železnobrodské sklo, a.s. při posuzování fúze Alcatel/Telettra (Case No IV/M.42) a Tetra Pack/Alfa-Laval (Case No IV/M.2416) a Linde/AGA (Case No Spojení povoleno s omezením IV/M.1641) PRAGUE WATER CGE-AW, Při vymezování relevantního trhu Úřad přihlédl k Rozhodnutí Komise při posuzování Paříž, Francie Pražské vodovody a kanalizace fúze Lyonnaise des Eaux/ Northumbrian a.s., Praha Water (Case No IV/M.567) Treibacher Schleifmittel, s.r.o. Chemické závody Sokolov, a.s.

Spojení povoleno se závazkem Startskottet 20986 AB AssiDomän

Při věcném vymezení relevantního trhu Úřad přihlédl k Rozhodnutí Komise při posuzování fúze Stora Enso/AssiDomän/JV (Case No COMP/M.2243) a SCA Packaging/Metsä Crrugated (Case No COMP/M.2032)

Spojení povoleno S99/01

Při věcném vymezení relevantního trhu Úřad přihlédl k Rozhodnutí Komise při posuzování fúze Orkla/Volvo (Case No IV/M 582) a Interbrew/Bass (Case No IV/M.2044)

Interbrew S.A. Brauerei Beck GmbH & Co, KG Spojení povoleno

S110/01

Při věcném vymezení relevantního trhu Úřad přihlédl k Rozhodnutí Komise při posuzování fúze Recolets/Unedisa (Case No IV/M.423)

RINGIER ČR, a.s. Československý sport, s.r.o. Spojení povoleno

S115/01

Evropská komise řešila případ souběžně, rozhodnutí Tyco/C.R. Bard (Case No COMP/M. 2505) využito při vymezení relevantního trhu.

Tyco International Ltd. C.R. Bard Inc. Spojení povoleno

42

S24/01

Při věcném vymezení relevantního trhu Úřad přihlédl k Rozhodnutí Komise při posuzování fúze Lyonnaise des Eaux/Northumbrian Water (Case No IV/M.567)

ONDEO Services S.A. Šumperská provozní vodohospodářská společnost, a.s. Spojení povoleno

S28/01

Při věcném vymezení relevantního trhu Úřad přihlédl k Rozhodnutí Komise při posuzování fúze Vattenfall AB/Hamburgishe Electricitäts-Werke AG (Case No IV/M.1842) Při posuzování o slučitelnosti kooperace E.ON Energie AG a Energie AG oberostereich ve společnostech JME a JČE se společným trhem EU bylo použito rozhodnutí EK a (No COMP/M.2219)

E.ON Energie AG Energie AG Oberöstereich Jihomoravská energetika,a.s

Spojení povoleno

S54/01

Při věcném vymezení relevantního trhu Úřad přihlédl k Rozhodnutí Komise při posuzování fúze CODAN/HAFNIA (Case No IV/M.344) a Commercial Union/Berlinische Lebenversicherung (Case No IV/M.1129)

Česká pojišťovna, a.s. První městská banka, a.s. Spojení povoleno

S33/01

Při věcném vymezení relevantního trhu Úřad přihlédl k Rozhodnutí Komise při posuzování fúze VIAG/Continental Can (Case No IV/M.081) a Owens-Illinois/BTR Packaging (Case No IV/M.1109)

Tetra Laval, S.A. Sidel, S.A. Spojení povoleno

S71/01

Při věcném vymezení relevantního trhu Úřad přihlédl k Rozhodnutí Komise při posuzování fúze Varta/Bosch (Case No IV/M.012)

Tecumseh Products Comp. MOTOCO, a.s. Spojení povoleno

43

3. VYBRANÉ PŘIPADY Spojení podniků Karlovarské minerální vody, a.s. a Poděbradka, s.r.o. a Hanácká kyselka Úřad nepovolil spojení uvedených soutěžitelů, k němuž mělo dojít na základě „Smlouvy o převodu obchodního podílu firmy Poděbradka, s.r.o.“ (dále P) na jejímž základě měly Karlovarské minerální vody a.s. (dále KMV) nabýt 100% obchodního podílu této společnosti a získání minimálně 51 % obchodního podílu ve společnosti Hanácká kyselka na základě „Smlouvy o převodu obchodního podílu firmy Hanácká kyselka s.r.o.“. (dále HK) Úřad spojení nepovolil z důvodu, že uspokojení poptávky konečného spotřebitele u balených přírodních vod minerálních a stolních a balených ochucených vod minerálních a stolních při akceptaci výhod, jak je uvádí účastník řízení, bude probíhat za podmínek, které bude určovat subjekt s velkou tržní silou danou vysokým tržním podílem a dalšími pro něho zvýhodňujícími faktory, kterými jsou: • • • • • • • • • •

nízké využití velké kapacity povolených zdrojů vlastnění velkého počtu spontánně známých obchodních značek silné finanční zázemí zahraničního vlastníka spojených podniků společnosti RONALDSAY převažující distribuce přes distribuční systém tzv. moderní distribuce (hypermarkety, malé a velké supermarkety, diskontní prodejny) minimální dovoz (v % vyjádření cca 0,1% na trhu balených přírodních vod minerálních a stolních) i za neexistence bariéry pro vstup na trh (zrušení dovozního cla) stabilizovaný trh, na kterém nedocházelo k výrazným výkyvům za poslední tři roky velký odstup tržních podílů ostatních konkurentů od tržního podílu spojeného subjektu skutečnost, že se jedná o „vyzrálý“ trh, na rozdíl od dynamických, rychle měnících se trhů jako telekomunikace, farmacie apod., na kterém soutěžitelé mohou mnohem snadněji ochránit své dominantní postavení vznik značné portfoliové síly umožňující rozložení rizika při prodeji výrobků, a tak i prodej vlastních nekonkurenčních výrobků možnost těžení z úspor z rozsahu z prodeje velkých objemů, což bude výhodou při sjednávání podmínek se subjekty patřícími do systému tzv. moderní distribuce. Tím by byla ohrožena dostupnost obchodních značek ostatních výrobců balených přírodních vod minerálních a stolních, což by znamenalo snížení výběru pro spotřebitele a nemožnost střídání základních typů minerálních vod, resp. získávání široké palety minerálních látek pro lidský organismus. Vytlačení menších soutěžitelů z trhu by rovněž znamenalo prodej přírodních minerálních vod za podstatně vyšší ceny.

Všechny uvedené skutečnosti vedou k závěru, že újma která narušením soutěže může vzniknout nebude převážena hospodářskými výhodami, které účastník uvádí. Ke zmírnění újmy nemohou přispět ani navržená omezení a závazky, která svým charakterem nenaplňují znaky pro omezení a závazky, které by mohly hospodářskou soutěž ovlivnit. Z uvedených důvodů Úřad spojení podniků KMV+ HK+P nepovolil. Spojení podniků Société Générale S.A. a Komerční banka, a.s. Ke spojení podniků Société Générale S.A. (dále jen SG) a Komerční banka (dále jen KB), a.s došlo na základě Smlouvy o koupi akcií mezi společností SG jako kupujícím a Fondem 44

národního majetku jako prodávajícím. Předmětem převodu je 60% podíl na základním kapitálu KB. Prodej uvedených akcií schválila vláda v rámci privatizace, tímto spojením došlo k dokončení privatizace bankovních domů v České republice. SG se účastnila hospodářské soutěže pouze okrajovým způsobem, naopak KB je dle výše aktiv druhou největší bankou na území České republiky s širokou sítí poboček. Tímto spojením došlo ke zvýšení tržní síly KB. Na základě analýzy dopadu spojení na hospodářskou soutěž a posouzení výhod tohoto spojení Úřad dospěl k závěru, že nevznikne nebo nebude posíleno dominantní postavení spojujících se soutěžitelů, které by mělo za následek podstatné omezení hospodářské soutěže a spojení povolil. Kromě toho spojení podniků přinese výhody (především v prohloubení zaměření na potřeby klientů, k větší flexibilitě při nabízení produktů a jejich inovaci a k urychlení vývoje bankovních technologií), na nichž budou v konečném důsledku participovat spotřebitelé. Spojení podniků BIJOU TERRA, s.r.o. a Železnobrodské sklo, a.s. Úřad povolil s omezeními spojení podniků Bijou Terra, s.r.o. a Železnobrodské sklo, a.s., k němuž došlo získáním 89,26% akcií společnosti Železnobrodské sklo, a.s. na základě smlouvy o úplatném převodu cenných papírů mezi FNM a Bijou Terra, s.r.o. •

•

• •

•

Bijou Terra, s.r.o. byla uloženo učinit taková opatření, aby po dobu nejméně 10 let od právní moci tohoto rozhodnutí společnost Železnobrodské sklo a.s. zachovala dodávky skleněných technických kuliček a polotovarů pro výrobu bižuterie svým odběratelům v České republice, minimálně v rozsahu dodávek v roce 2000. Účastníkům řízení Bižuterie Česká Mincovna a.s., ORNELA, a.s. a PRECIOSA, a.s. bylo uloženo, aby po dobu nejméně 10 let zachovali dodávky skleněných technických kuliček, skla ve tvaru tyčí a polotovarů pro výrobu bižuterie stávajícím odběratelům v České republice, včetně dodávek ze společnosti Jizerské sklo, a.s. a to minimálně v rozsahu dodávek v roce 2000. Účastníku ORNELA, a.s. bylo uloženo nabídnout k odkoupení jeho majetkové podíly ve společnosti Sklářská surovina s.r.o. do výše podílu při založení této společnosti Účastníkům řízení Bijou Terra, s.r.o., Bižuterie Česká Mincovna a.s., ORNELA, a.s. a PRECIOSA, a.s. bylo uloženo odstranit personální propojení mezi společníky společnosti Bijou Terra s.r.o., Sklářská surovina s.r.o. a Jizerské sklo a.s., a to na úrovni členů představenstev, dozorčích rad, případně jednatelů a vrcholového managementu společnosti. Účastníkům Bijou Terra, s.r.o., Bižuterie Česká Mincovna a.s., ORNELA, a.s. a PRECIOSA, a.s. bylo uloženo zasílat Úřadu písemné vyhodnocení plnění prvních dvou bodů tohoto rozhodnutí, a to vždy za uplynulý kalendářní rok.

Spojení podniků Bivideon B.V. a České Radiokomunikace, a.s. Úřad povolil spojení podniků Bivideon B.V a Českých radiokomunikací, a.s. (dále jen ČRa) k němuž došlo na základě Smlouvy o koupi akcií. Na základě této smlouvy získá Bivideon kmenové akcie představující 51% základního kapitálu ČRa. Prodej uvedených akcií schválila vláda v rámci privatizace. Jedná se o konglomerátní fúzi, jímž důsledkem nedojde k posílení či vytvoření dominantního postavení na vymezených relevantních trzích. Uvedené spojení se odehrálo na dynamicky rostoucím trhu telekomunikačních služeb multifunkční sítě. Tento trh je ovlivněn zaostalostí v minulých letech a také růstem poptávky po daných službách. Spojením podniků dojde k rychlejšímu přejímání výsledků výzkumu a vývoje, který je pro tento sektor s rychlým 45

inovačním cyklem velmi důležitý. To bude znamenat zlepšení nabídky a kvality služeb, což bude mít příznivý dopad na konečného spotřebitele daných služeb v České republice. V souladu s Implementačními pravidly Smlouvy o EU Úřad dne 16. listopadu 2001 informoval o posuzovaném spojení soutěžitelů Evropskou Komisi. Spojení podniků PRAGUE WATER CGE-AW, Paříž, Francie – Pražské vodovody a kanalizace a.s., Praha Ke spojení podniků došlo tím, že společnost PRAGUE WATER CGE-AW se sídlem v Paříži, Francie (dále jen „PRAGUE WATER“) nabyla 66 % akcií společnosti Pražské vodovody a kanalizace a.s. (dále jen „PVK“) od Fondu národního majetku ČR (dále jen „FNM“) na základě výsledků výběrového řízení dle § 8a odst. 2 zákona č. 63/1991 Sb. Společnost PRAGUE WATER působí na trhu výroby a distribuce vody, čištění odpadních vod, provozování vodohospodářských zařízení a poradenské činnosti v oblasti životního prostředí. Společnost PVK provozuje vodovody a kanalizace na území hlavního města Prahy a působí na trhu výroby pitné a užitkové vody. Úřad spojení podniků povolil, současně ale stanovil společnosti PRAGUE WATER splnění závazku z důvodu nezbytné ochrany hospodářské soutěže s přihlédnutím k možným dopadům na konečného spotřebitele. Ve spolupráci s hlavním městem Prahou musí v průběhu pěti let od nabytí právní moci rozhodnutí dosáhnout snížení meziročního nárůstu ceny pitné vody a stočného ze stávajících 7,6 % v roce 2001 na inflační nárůst, ledaže by splnění tohoto závazku bránily mimořádné investiční náklady hlavního města Prahy. Spojení podniků UNIPETROL, a.s. – PARAMO, a.s. Úřad povolil spojení podniků UNIPETROL, a.s. a PARAMO a.s., k němuž došlo tím, že společnost UNIPETROL, a.s. nabyla 70,87 % akcií společnosti PARAMO a.s. od Fondu národního majetku ČR formou veřejného výběrového řízení dle § 8a odst. 2 zákona č. 63/1993 Sb. Společnost UNIPETROL, a.s. je mateřskou společností průmyslové skupiny UNIPETROL a vlastní akcie společností podnikajících v oborech rafinérského zpracování ropy, distribuce ropných produktů, petrochemie a agrochemie. Společnost PARAMO a.s. se zabývá primárním zpracováním ropy na petrochemické suroviny, motorové nafty, topné a mazací oleje, asfalty a asfaltové výrobky. Spojení Úřad povolil s podmínkou nezbytnou pro ochranu hospodářské soutěže. Úřad stanovil společnosti UNIPETROL, a.s. nesnížit oproti stavu ke dni vydání tohoto rozhodnutí bez ospravedlnitelných důvodů dodávky asfaltů, motorové nafty, motorových, převodových, průmyslových a ostatních mazacích olejů na tuzemský trh vyráběných společností PARAMO a.s. Tato podmínka byla stanovena na dobu 5 let od nabytí právní moci rozhodnutí.

46

4. STATISTICKÉ ÚDAJE Rok

Spojování podniků – počet zahájených správních řízení

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

83

36

51

74

58

57

51

57

140

V roce 2001 zahájil Úřad 140 správních řízení o povolení spojení podniků, z toho 35 správních řízení podle zákona č. 63/1991 Sb. a 105 podle zákona č.143/2001 Sb. Z toho 84 jich bylo povoleno (v šesti případech Úřad uložil účastníkům řízení doplňující podmínky či omezení nutné pro ochranu hospodářské soutěže). 10 správních řízení o povolení spojení podniků, které byly zahájeny ke konci roku 2001, bylo ukončeno v zákonných lhůtách na začátku roku 2002. Spojení soutěžitelů, které nepodléhá povolení ze strany Úřadu, bylo 20. Počet, typ a výhody posuzovaných spojení podniků. Počet spojení podniků

140

Počet spojení podniků, ve kterých byly uloženy podmínky a omezení

6

Převažující typ spojení podniků

Horizontální Strojírenský průmysl Chemický průmysl Potravinářský průmysl Papírenský průmysl Gumárenský a plastikářský průmysl Zemědělství

Odvětví se silnou tendencí ke spojování podniků Odvětví se slabou tendencí ke spojování podniků Nejčastější hospodářské výhody pro zamýšlené spojování podniků uváděné účastníky řízení (dle zákona č. 63/1991 Sb., účinný do 1.7.2001)

1. Zajištění investic pro rekonstrukce a modernizace výrob pro nové technologie. Získání přímých finančních zdrojů na investice (včetně zlepšení finanční situace podniků, zajištění finanční stability a provázanosti zdrojů, apod.), vytvoření kapitálově silné struktury 2. Zlepšení spotřebitelského komfortu (kvalitnější zboží, nabídka komplexnějších služeb, nabízení skupiny výrobků ve formě paketu) 3. Zkrácení návratnosti investic, úspora nákladů, včetně úspory energie 4. Společný výzkum, získání poznatků technického rozvoje, optimalizace technologického rozvoje. 5. Zajištění know-how v technologii

47

Nejčastější hospodářské výhody pro zamýšlené spojování podniků uváděné účastníky řízení v roce 2001 a jejich srovnání s předcházejícími lety. 1996

1997

1998

1999

2000

2001

25×

16×

11×

20×

26x

21x

16×

9×

-

25×

20x

18x

11×

15×

7×

16×

17x

16x

10×

12×

2×

11×

17x

12x

3×

17×

9×

5×

16x

15x

1×

7×

14x

11x

1. Zajištění investic pro rekonstrukce a

modernizace výrob pro nové technologie. Získání přímých finančních zdrojů na investice (včetně zlepšení finanční situace podniků, zajištění finanční stability a provázanosti zdrojů, apod.), vytvoření kapitálově silné struktury

2. Zlepšení spotřebitelského komfortu (kvalitnější zboží, nabídka komplexnějších služeb, nabízení skupiny výrobků ve formě paketu)

3. Zajištění know-how v technologii 4. Společný výzkum, získání poznatků technického rozvoje, optimalizace technologického rozvoje

5. Zkrácení návratnosti investic, úspora nákladů, včetně úspory energie

6. Snížení administrativy a režijních nákladů

1)

7×

7. Udržení zaměstnanosti a vytváření

nových pracovních příležitostí včetně zachování stávajících sociálních podmínek

8. Zvýšení kvality výrobků a kvality prodeje promítající se do zvýšení konkurenceschopnosti

9. Umožnění zvýšení exportu, včetně zajištění vstupu na zahraniční trhy

10. Zabezpečení vyšší profesionality práce

(školení zaměstnanců, řídících pracovníků, zlepšení organizace práce)

11. Racionalizace hospodářské činnosti (výroba, služby, atd.)

10×

6×

5×

9×

11x

6x

18×

22×

20×

11×

10x

13x

11×

13×

15×

5×

9x

8x

11×

9×

2×

5×

8x

5x

1)

6×

10×

7×

7x

9x

9×

11×

6×

7×

7x

4x

7×

9×

9×

4×

6x

3x

12. Zajištění plného využití stávajících

výrobních kapacit a zabezpečení odbytu, rozšíření nedostatečné výrobní kapacity a zvýšení sériovosti výrobků

13. Umožnění vstupu do zavedených

prodejních sítí zahraničního nebo domácího partnera

48

14. Zlevnění výrobků na tuzemském trhu

1)

3×

2×

3×

6x

5x

15. Posílení důvěry investorů a bank

1)

1×

-

3×

6x

1x

16. Optimalizace logistiky na trhu ČR a

1)

7×

-

4×

5x

4x

17. Zachování proslulé značky výrobku

4×

2×

-

3×

5x

4x

13×

12×

7×

18×

4x

8x

7×

5×

2×

8×

4x

4x

17×

11×

21×

7×

4x

6x

-

9×

1×

8×

3x

2x

1)

2×

1×

5×

2x

1x

9×

6×

-

3×

1x

2x

zvýšení efektivity stávajících obchodních sítí jejich propojením

18. Zajištění důslednější ochrany

životního prostředí, zavádění výroby ekologicky nezávadných výrobků a docílení větší bezpečnosti pro uživatele, zlepšení hospodaření s odpady

19. Přizpůsobení se mezinárodním

normám standardizace a normalizace, včetně standardu pro ochranu života a zdraví zaměstnanců

20. Rozšíření sortimentu výrobků 21. Poskytování know-how pro efektivní řízení společnosti (zavedení marketingu, zavedení totálního systému kontroly jakosti, jednotný systém péče o základní fondy)

22. Unifikace provozovaných technologií, jednotné využívání účetní evidence, informovanosti, apod.

23. Pevnější pozice při zabezpečení

plynulosti dovozu surovin a optimalizace logistiky dovozu a expedice výrobků

(Pozn. fúze schvalované dle zákona č. 63/1991 Sb.)

Z analýzy hospodářských výhod uváděných účastníky řízení v žádostech o povolení spojení podniků v roce 2001 nejsou patrné výraznější změny oproti výhodám uváděným v roce 2000. Nejčastěji uváděnou výhodou bylo zajištění investic pro rekonstrukce a modernizace výrob pro nové technologie, získání přímých finančních zdrojů na investice a vytvoření kapitálově silné struktury. Vzrostl počet případů, jejichž realizací došlo ke zkrácení návratnosti investic, včetně úspory nákladů a energie. Velký důraz byl také kladen na zlepšení spotřebitelského komfortu (kvalitnější zboží, nabídka komplexnějších služeb, nabízení skupiny výrobků ve formě parketu), a na společný výzkum a vývoj. Došlo k relativnímu poklesu spojení podniků motivovaných snížením administrativním a režijním nákladům a motivovaných rovněž také zabezpečením vyšší profesionality práce. Poklesl význam udržení zaměstnanosti a vytváření nových pracovních příležitostí včetně zachování stávajících sociálních podmínek.

49

Někteří soutěžitelé disponují značnou finanční silou a působí na mnoha trzích. Například - jak již bylo uvedeno- společnost Tyco International, kótovaná na NYSE, je prostřednictvím svých mnoha dceřinných společností činná v mnoha oblastech v ČR. Tím, že jako jedna z notifikačních podmínek pro povolení spojení je dle nového zákona č. 143/2001 Sb. čistý celosvětový nebo čistý obrat v ČR spojujících se soutěžitelů, bylo možno provést členění analyzovaných spojení dle výše dosahovaného obratu. Členění analyzovaných spojení podniků dle čistého celosvětového obratu spojovaných soutěžitelů: Čistý obrat (v Kč) nad 1 000 miliard 500 – 1000 miliard 100 – 500 miliard 50 – 100 miliard 5 – 50 miliard pod 5 miliard Počet analyzovaných spojení

Počet spojení podniků 13 7 19 6 16 5 66

Členění analyzovaných spojení podniků dle čistého obratu v České republice spojovaných soutěžitelů: Čistý obrat (v Kč) nad 10 miliard 1 – 10 miliard 550 milionů – 1 miliarda 200 – 550 milionů pod 200 milionů Počet analyzovaných spojení

Počet spojení podniků 13 26 6 8 13 66

50

D. ROZKLADOVÉ ŘÍZENÍ • • • • • • •

Počet rozhodnutí napadených rozklady v roce 2000 z toho rozhodnutých v roce 2001 v období leden – duben 2002

16

Počet rozhodnutí napadených rozklady v roce 2001 z toho rozhodnutých v roce 2001 v období leden – duben 2002

11

Celkový počet rozhodnutí o rozkladech v období 2001 a leden až duben 2002

7 1

5 5 18

Z přehledu je patrný pokračující pozitivní trend v rozhodovací činnosti Úřadu, kdy v roce 1999 bylo rozkladem napadeno 19 rozhodnutí, v roce 2000 16 rozhodnutí a v roce 2001 se počet snížil na 11 rozhodnutí. Současně výsledky rozkladového řízení v roce 2001 dokladují, že převážně (u cca 75 % případů) druhostupňové rozhodnutí v zásadě potvrdilo porušení zákona účastníky řízení tak, jak konstatovalo rozhodnutí prvního stupně. Soudní přezkum rozhodnutí Úřadu v roce 2001, o kterém bude zmíněno v části VI. této zprávy, přitom žaloby a ústavní stížnosti proti rozhodnutím Úřadu zamítl. Ke kvalitativně vyšší úrovni rozhodovací činnosti přispěla řada opatření organizačního a školícího charakteru. Významnou organizační změnou bylo vytvoření samostatného úseku se specializací na rozhodování ve věcech dohod narušujících soutěž a zneužívání dominantního postavení a samostatného úseku rozhodujícího o povolování spojení soutěžitelů (fúzí). Oddělení zmíněných činností umožnilo větší soustředěnost na řešení jednotlivých antitrustových případů stejné či podobné věcné povahy a tím i vyšší efektivitu šetření. Značná pozornost byla v roce 2001 věnována také odborným školením zaměstnanců, a to jak v oblasti aplikace nového zákona o ochraně hospodářské soutěže účinného od 1. 7. 2001 a souvisejících prováděcích předpisů, tak v oblasti prohlubování znalostí o soutěžním právu Evropských společenství. V tomto směru byly na rozhodovací činnost prvního i druhého stupně kladeny vysoké nároky s důrazem na to, aby aplikace zákona o ochraně hospodářské soutěže byla vždy v souladu s komunitárním soutěžním právem a s řešením obdobných konkrétních případů Evropskou komisí, popřípadě členskými státy Evropské unie. Vybraná významná rozhodnutí o rozkladech vydaná v roce 2001 •

R 18/2000 ze dne 18. 7. 2001 – zakázaná vertikální dohoda o přímém určení ceny odběrateli pro další prodej zboží Společnost GILLETTE CZECH, s. r. o. porušila ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění pozdějších předpisů (s účinností od 1. 7. 2001 zrušeného zákonem č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů), tím, že do smluv se svými obchodními partnery (odběrateli zboží značky Gillete, Astra, Oral-B a Duracell) zakotvila jejich závazek dodržovat jí stanovené ceny tohoto zboží při dalším prodeji. Úřad po provedeném dokazování dospěl k závěru, že takováto smluvní ujednání jsou zakázanými a neplatnými dohodami, které na příslušném trhu daného zboží narušily hospodářskou soutěž, neboť odběratele omezovaly ve 51

svobodném podnikatelském rozhodování o cenách jimi prodávaného zboží. Narušení hospodářské soutěže bylo umocněno tím, že společnost GILLETTE CZECH, s. r. o. zaujímá na příslušném trhu dominantní postavení a disponuje velmi rozsáhlou distribuční sítí. Právní kvalifikace těchto dohod byla v souladu s čl. 81 Smlouvy o založení Evropských společenství ve znění Amsterodamské smlouvy (dále jen “Smlouva”), dalšími souvisejícími předpisy komunitárního soutěžního práva a rozhodovací praxí Evropské komise (např. rozhodnutí Komise v případu Telefunken 82/267/EEC, DOCNUM 382 DO 267, v případu Systemform – Official Journal L 047, 18/02/1997). •

R 3/2001 ze dne 9. 11. 2001 – zakázaná vertikální dohoda o přímém určení ceny odběrateli pro další prodej zboží Společnost Adidas ČR s. r. o. porušila ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění pozdějších předpisů, tím, že do smluv se svými obchodními partnery (odběrateli sportovní obuvi a sportovních oděvů pro volný čas vysoké ceny a kvality) zakotvila ujednání, že nedodržení doporučené ceny tohoto zboží odběratelem jí dává jako dodavateli právo s okamžitou platností od smlouvy odstoupit. Úřad po provedeném dokazování obdobně jako u společnosti GILLETTE CZECH, s. r. o., dospěl k závěru, že takováto smluvní ujednání jsou zakázanými a neplatnými dohodami, které na příslušných trzích narušily hospodářskou soutěž, neboť odběratele omezovaly ve svobodném podnikatelském rozhodování o cenách jimi prodávaného zboží. Při právní kvalifikaci těchto dohod podle zákona o ochraně hospodářské soutěže Úřad stejně jako v případě společnosti GILLETTE CZECH, s. r. o. vycházel z čl. 81 (1) Smlouvy, jejich souvisejících předpisů a rozhodovací praxe Evropské komise.

•

R 15/2001 ze dne 9. 5. 2002 a R 16/2001 ze dne 9. 5. 2002 – zneužití dominantního postavení na trhu mobilních radiotelefonních služeb ve veřejných telekomunikačních sítích Společnost Eurotel Praha, spol. s r. o., porušila ustanovení § 9 odst. 3 zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění pozdějších předpisů, tím, že zneužila své dominantní postavení na trhu mobilních radiotelefonních služeb ve veřejných telekomunikačních sítích, neboť účtovala svým zákazníkům za minutu volání do sítě provozované společností Český Mobil, a. s. částku vyšší, než za minutu volání do sítě provozované společností RadioMobil, a. s. Obdobně zneužil své postavení druhý dominantní soutěžitel na tomto trhu společnost RadioMobil, a. s., která také za minutu volání do sítě společnosti Český Mobil, a. s. účtovala svým zákazníkům částku vyšší, než za minutu volání do sítě společnosti Eurotel Praha, spol. s r. o. Ustanovení § 9 odst. 3 zmíněného zákona zakazuje soutěžitelům zneužívat své dominantní postavení na újmu jiných soutěžitelů nebo spotřebitelů, nebo na úkor veřejného zájmu. Úřad po posouzení věci dospěl k závěru, že vyšší cena za volání do sítě společnosti Český Mobil, a. s. tohoto soutěžitele diskriminovala, neboť mu neumožnila soutěžit o získání zákazníků za rovných soutěžních podmínek. Jednání společností Eurotel Praha, spol. s r. o. a RadioMobil, a. s. působilo újmu také těm spotřebitelům, kteří volali do sítě Oskar společnosti Český Mobil, a. s. za nevýhodnější ceny, než při volání do sítí provozovaných dalšími dvěma operátory. Úřad v řízení neshledal, že oba dominantní soutěžitelé měli pro své jednání objektivně ospravedlnitelné důvody. Právní kvalifikace jednání mobilních operátorů podle zákona o ochraně hospodářské soutěže byla v souladu s čl. 82 (1) Smlouvy.

52

•

R 18/2001 ze dne 6.3.2002 – nepovolení spojení společností Karlovarské minerální vody, a. s. a Poděbradka, spol. s r. o.

Úřad nepovolil spojení společností Karlovarské minerální vody, a. s. a Poděbradka, spol. s r. o., k němuž mělo dojít nabytím kontroly společnosti Karlovarské minerální vody, a. s. nad jmenovanou společností, a to na základě převodu obchodních podílů jejich společníků ve prospěch společnosti Karlovarské minerální vody, a.s. tak, aby ve společnosti Poděbradka, spol. s r. o. získala majoritu. Spojující se výrobci minerálních vod mají velké kapacity povolených zdrojů minerálních vod, které i přes jejich částečné využívání jsou schopny ovládnout podstatnou část trhu. Jejich silná vyjednávací pozice vůči supermarketům a hypermarketům a známost jejich obchodních značek jim umožní nabízet mnohem lepší podmínky pro odběratele, což povede k potlačení dostupnosti jiných obchodních značek a ke zvyšování cen minerálních vod na úkor konečného spotřebitele. Nepovolení spojení umožní 1,5 až 2 milionům rodin ušetřit ročně 310 až 850 Kč a umožní spotřebitelům, aby střídali základní typy minerálních vod potřebných pro lidský organismus. Úřad v rozhodnutí věnoval velkou pozornost argumentaci o nepovolení spojení, kterou mj. podpůrně opřel o řadu rozhodnutí a postupů Evropské komise a rozhodnutí členských států Evropské unie v obdobných věcech (např. Michelin-Case 322/81 NV Nederlandische Baden – Industrie Michelin vs Commission, 1983, ECR 3461; Case 85/76 Hoffmann - La Roche, 1979 – a další, rozhodnutí německého Spolkového kartelového úřadu ze dne 20. 9. 1999 ve věci spojení podniků Henkel KgaA a Luhns GmbH - a další), jakož i o rozhodovací praxi amerického soutěžního práva v oblasti monopolizace trhu.

53

IV. VEŘEJNÉ ZAKÁZKY 1. ZHODNOCENÍ ČINNOSTI ÚŘADU •

V průběhu roku 2001 Úřad provedl na základě zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v platném znění, a v souladu se zákonem č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, v platném znění, kontrolu postupů zadavatelů veřejných zakázek. Po provedené analýze počtu vedených správních řízení, obdržených podnětů a stížností občanů, oznámení orgánů činných v trestním řízení, a v neposlední řadě rovněž i na základě vyhodnocení počtu a věcného obsahu dotazů od samotných zadavatelů veřejných zakázek za období roku 2000, byl stejně jako v minulých letech schválený „Plán kontrolní činnosti u zadavatelů veřejných zakázek“. Místa provádění kontrol v uplynulém roce byla stanovena po zralé úvaze, a to plošně po celé republice, s přihlédnutím ke kapacitním možnostem Úřadu. V roce 2001 se jednalo o následující zadavatele: - město Žďár nad Sázavou - město Rosice u Brna - statutární město Ostrava-městský obvod Ostrava-Poruba - město Kašperské Hory - statutární město Brno-městská část Brno-střed - Státní památkový ústav v Pardubicích - nemocnice Břeclav - město Kroměříž.

•

Podle důležitosti a konkrétních okolností zakázky se pracovníci Úřadu zúčastňovali i otevírání obálek s nabídkami u zadavatelů veřejných zakázek, a to u Českých drah, Psychiatrické léčebny Brno, Fakultní nemocnice Brno-Bohunice, Dopravního podniku města Brna, města Polná u Jihlavy, statutárního města Brna (opakovaně), Policie ČRSpráva Jihomoravského kraje, Fakultní nemocnice Brno-sv. Anna, Fakultní nemocnice Olomouc.

•

K velmi výraznému nárůstu oproti roku 2000 došlo v počtu vedených šetření na základě podnětů Nejvyššího kontrolního úřadu. Byl přezkoumán postup při zadávání veřejných zakázek u Nemocnice v Ústí nad Orlicí, Nemocnice s poliklinikou ve Vyškově, Nemocnice v Kroměříži, Státní oblastní nemocnice v Trutnově, Nemocnice v Liberci, Nemocnice Českém Krumlově, Okresní nemocnice v Chebu, Nemocnice v Kolíně, Nemocnice s poliklinikou v Mělníku, Okresní nemocnice v Táboře, Státní veterinární správy, Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv, Okresní veterinární správy v Chebu, Státního veterinárního ústavu Praha, Dětské psychiatrické léčebny Opařany, Psychiatrické léčebny Dobřany, Státního veterinárního ústavu Jihlava, Státního ústavu radiační ochrany, Institutu vzdělávání ministerstva spravedlnosti, Zotavovny v Pracově a ve Šlovicích (příspěvkové organizace ministerstva spravedlnosti), Institutu pro kriminologii a sociální prevenci, Ministerstva vnitra (Policejního prezidia, Správy Jihomoravského kraje, Správy Severomoravského kraje), Ministerstva zahraničních věci (Diplomatický servis, Konferenční centrum Štiřín), Ministerstva kultury, Památkového ústavu Brno, Státního památkového ústavu Plzeň, Památníku národního písemnictví, Ústavu archeologické památkové péče v Brně, Státní vědecké knihovny v Plzni, Finančního ředitelství pro hlavní město Prahu, Finančního ředitelství v Českých Budějovicích, v Plzni, v Ústí nad Labem, v Brně, v Ostravě, Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního, Zeměměřičského 54

úřadu se sídlem v Praze, Katastrálního úřadu v Brně, v Opavě, v Pardubicích, v Liberci, v Českých Budějovicích, Komise pro cenné papíry, Vysokého učení technického v Brně, Univerzity Palackého v Olomouci, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Technické univerzity v Liberci, OkÚ Tábor, OkÚ Chomutov, OkÚ Chrudim, OkÚ Kolín, OkÚ Zlín, OkÚ Pardubice, města Teplice, Krnova, Olomouce, Šumperku, Mladé Boleslavi, Nepomuku, a u Stavebního bytového družstva Družba-Brno. •

Na základě požadavků Státního fondu životního prostředí, popř. samotných zadavatelů veřejných zakázek, prováděl Úřad nad rámec svých povinností vyplývajících ze zákona o zadávání veřejných zakázek posouzení postupů zadavatelů při realizaci investičních akcí, na které následně byly vyžadovány dotace. Jednalo se o investiční akce, jejichž realizace vedla ke zlepšení životního prostředí (čističky odpadních vod, kanalizace, plynofikace obcí), a to města Rychvald, sdružení obcí Jemnického regionu, obcí Lelekovice u Brna, Dolní Poustevny, Semice, obchodní společnosti ZVZ Milevsko, a.s. a Zemědělské vodohospodářské správy Ostrava.

•

Nezanedbatelnou činností úseku dohledu je seznamování veřejnosti (zadavatelů i uchazečů o veřejné zakázky) s výkladem zákona o zadávání veřejných zakázek. Jak již bylo uvedeno, v průběhu roku 2001 bylo zodpovězeno cca 800 písemných odpovědí na dotazy, týkající se zákona o zadávání veřejných zakázek. Úsek dohledu se rovněž podílel na přednáškách a seminářích pro zadavatele a uchazeče o veřejné zakázky, které pořádalo Vzdělávací centrum pro veřejnou správu ČR, o. p. s., právní nástupce nadace FPMS ČR.

•

I přes mnohdy věcnou i procesní složitost vedených správních řízení se v hodnoceném období podařilo dodržet dobu (počet dnů) do vydání rozhodnutí cca na stejné úrovni jako v roce 2000, když počet dnů do vydání rozhodnutí ve věci se zvýšil o 1 den, a naopak počet dnů do vydání rozhodnutí ostatních se o 1 den snížil.

Používání ustanovení § 50 odst. 1 písm. a) zákona o zadávání veřejných zakázek na základě rozhodnutí Vlády ČR o zadání veřejných zakázek výzvou jednomu zájemci k podání nabídky Současné znění zákona o zadávání veřejných zakázek vládě umožňuje v případě naléhavé potřeby rozhodnout o výjimečném způsobu zadání veřejné zakázky výzvou jednomu zájemci k podání nabídky. Jak uvádí důvodová zpráva příslušné novely zákona, lze toto ustanovení použít např. v souvislosti s vyhlášením předčasných voleb. Je tedy nepochybné, že pokud má být Vládou ČR aplikován § 50 odst. 1 písm. a) zákona, musí proto existovat objektivní důvody. Ve všech případech prověřovaných ÚOHS, Vláda ČR schválila svým usnesením zadání veřejné zakázky výzvou jednomu zájemci k podání nabídky na základě odůvodnění předkladatelů návrhů. Z uvedeného lze dospět k závěru, že byly splněny zákonné předpoklady, aby vláda pro zadní dotyčných zakázek zvolila postup přímého zadání. Pokud se však prokáže, že předkladatel svůj návrh usnesení Vlády nedoložil objektivními důvody pro takový postup a předkladatel tak uzavře smlouvu o zadání veřejné zakázky v rozporu se zákonem, Úřad s ním může jako se zadavatelem zahájit správní řízení o uložení pokuty .

55

Přehled prověřovaných zakázek, pro jejichž zadání bylo použito ustanovení § 50 odst. 1 písm. a), b) zákona o zadávání veřejných zakázek. Veřejná zakázka Úvěr pro FNM od Konsolidační banky Komplexní fin. služby pro FNM Služby pro inform. systém veř. správy Dálnice D 47 Nájem nebyt. prostor - MDS Opravy voj. techniky Ubytovací areál pro UK Praha Poradce pro privat. UNIPETROL Ochrana občanů Ruské federace Poradce pro privatizaci elektroenergetiky Poradce pro privatizaci plynárenství Poradce pro restrukturalizaci ocelářství

Způsob zadání § 50/1/a) § 50/1/a) § 50/1/b) § 50/1/a) § 50/1/a) § 50/1/a) § 50/1/a) § 50/1/a) § 50/1/a) § 50/1/a) § 50/1/a) § 50/1/a)

usnesení vlády 2001-02-07/ č. 118 2001-02-26/ č.194 2001-03-21/ č.271 2001-03-21/ č.272 2001-04-16/ č. 370 2001-05-09/ č.469 2001-05-30/ č.530 2001-07-13/ č. 607 2001-07-18/ č. 721 2001-07-19/ č. 742 2001-07-25/ č. 790 2001-08-29/ č. 840

Analýza nedostatků, k nimž dochází při zadávání veřejných zakázek Přes více jak šestiletou existenci zákona o zadávání veřejných zakázek, tedy náležitě dlouhého období, za které se mohli zadavatelé i uchazeči se zněním zákona a jeho praktickou aplikací podrobně seznámit, dochází i přes prováděná školení a semináře nadále v praktické aplikaci zákona ze strany zadavatelů a uchazečů k některým pochybením, většinou formálního rázu, a to z důvodu nepochopení či špatného výkladu zákona. a) Nejčastější chyby zadavatelů při zadávání veřejných zakázek: • • • • •

•

stanovení nejasných podmínek zadání veřejné zakázky, resp. podmínek, které připouští v řadě případů různý výklad, takže není jasné, jak mají uchazeči zpracovat své nabídky, aby vyhověly podmínkám zadání, případně aby co nejlépe vyhověly kritériím hodnocení, mnohdy nejsou brány do úvahy novely zákona, které v okamžiku zahájení procesu zadávání veřejné zakázky nabyly účinnosti a které mají zásadní význam např. ke správnému prokázání kvalifikačních předpokladů, nadále přetrvává závažné pochybení, že při zadání veřejné zakázky formou výzvy více zájemcům o veřejnou zakázku k podání nabídky zadavatelé vyzvou menší počet subjektů, než stanoví zákon, nejsou požadovány všechny zákonem stanovené podmínky, např. stanovení platebních podmínek, u kterých mnohdy zadavatelé požadují, aby je naopak v nabídkách uvedli uchazeči, resp. jsou platební podmínky uváděny jako jedno z kritérií hodnocení nabídek, volbě kritérií hodnocení nabídek s ohledem na předmět plnění veřejné zakázky není věnována náležitá pozornost (kritéria jsou mnohdy obecná – např. celková výhodnost nabídky – ze kterých nelze objektivně zjistit, co konkrétně zadavatel zamýšlí v rámci takto stanoveného kritéria hodnotit – hodnocení podle vágně formulovaného kritéria je netransparentní), v zadání není stanoven požadavek, čím má být v nabídce prokázáno naplnění kritéria,

56

• • • •

podmínky zadání obsahují diskriminační prvky, když např. tzv. zvláštní podmínky k provedení zakázky jsou využívány ke zvýhodnění některých uchazečů, nad rámec zákona stanoví zadavatel „velice přísné podmínky“, přičemž při hodnocení a posuzování nabídek zjistí, že jsou pro něj přijatelné (mnohdy i výhodné) nabídky nesplňující takto rigorózně stanovené podmínky, zakázka je záměrně dělena, aby zadavatel nemusel použít procesně složitější způsob zadání veřejné zakázky, zadavatel použije mimořádného způsobu zadání veřejné zakázky výzvou jednomu zájemci, přestože nejsou pro tento způsob splněny zákonné podmínky.

b) Nejčastější chyby zadavatelů při hodnocení a výběru nejvhodnější nabídky: Při hodnocení nabídek nadále dochází k pochybení při respektování základních principů platných pro zadávání veřejných zakázek, a to transparentnost postupu zadavatele, nediskriminace žádného z uchazečů o veřejnou zakázku, a možnost přezkoumání rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky. Hodnocení nabídek se provádí podle výše nabídkové ceny nebo tzv. ekonomické vhodnosti nabídek v souladu s kritérii uvedenými v podmínkách zadání veřejné zakázky (§ 6 zákona). Pokud zadavatel zvolí formu hodnocení podle ekonomické vhodnosti nabídek, je velmi důležitým krokem v procesu zadávání volba odpovídajících kritérií podle předmětu plnění veřejné zakázky, která mají vést k výběru skutečně nejvhodnější nabídky. Nadále přetrvává nedostatek, že zadavatelé volí nevhodná kritéria, jako např. „splnění kvalifikačních předpokladů“, „dodržení termínu zahájení plnění“ apod. Zcela vágními kritérii jsou např. „celková výhodnost nabídky“, „komplexnost nabídky“, „výhodnost smlouvy o dílo“ apod., což uchazečům neumožňuje zjistit, co je pro zadavatele výhodnějším, co zadavatel tedy preferuje. Vlastní hodnocení nabídek podle více kritérií je v řadě případů nepřezkoumatelné, jelikož zpráva o posouzení a hodnocení nabídek neobsahuje stručný popis způsobu hodnocení. Popis by měl být zvláště důkladný u objektivně neměřitelných kritérií hodnocení. Dalšími nejčastějšími nedostatky v procesu posuzování a hodnocení nabídek je: • porušení zásady rovnosti všech uchazečů, kdy je např. uzavřena smlouva na předmět plnění veřejné zakázky s uchazečem, který měl být vyloučen z další účasti na veřejné zakázce z důvodu neprokázání kvalifikačních předpokladů, resp. nesplnění podmínek zadání veřejné zakázky, • rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky (popř. o vyloučení uchazeče), které musí učinit podle zákona zadavatel, učiní osoba pověřená výkonem zadavatelských činností, • nesprávně je posuzováno prokázání kvalifikačních předpokladů uchazečů, resp. splnění podmínek zadání, • absence či nedostatečné zdůvodnění úvah zadavatele při rozhodování co je či není mimořádně nízká nabídková cena, • není rozlišován stupeň významu jednotlivých kritérií hodnocení nabídek, • nabídky jsou hodnoceny podle jiných kritérií, než která byla uvedena v podmínkách zadání veřejné zakázky, popř. zadavatel rozdělí základní kritérium na podkritéria, ze kterých však některá svým obsahem (předmětem hodnocení) neodpovídají základnímu kritériu, • členové komise pro posouzení a hodnocení nabídek hodnotí nabídky individuálně s následným stanovením průměru hodnocení (někdy dokonce i hlasováním), což může vést k chybnému výběru nejvhodnější nabídky,

57

• • •

• •

ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek chybí slovní zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky, před uzavřením smlouvy s vybraným uchazečem nejsou vyžadovány doklady stanovené zákonem k prokázání kvalifikačních předpokladů, rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky či následné rozhodnutí o námitkách nejsou uchazečům zasílána doporučeně s doručenkou, znemožňuje zadavatelům objektivně posoudit běh lhůty pro podání námitek, resp. běh lhůty pro podání návrhu na přezkoumání rozhodnutí zadavatele o námitkách, u rozhodnutí o námitkách chybí poučení o možnosti podat návrh na zahájení řízení u orgánu dohledu, nejsou archivovány veškeré doklady pořízené v souvislosti s výběrem nejvhodnější nabídky včetně podaných nabídek, což objektivně znemožňuje provedení kontroly správnosti postupu zadavatele.

c) Nedostatky vyskytující se u uchazečů při podání nabídky a při podání námitek, resp. návrhů na přezkoumání rozhodnutí zadavatele o námitkách: • • • • • • •

uchazeči uvádí ve svých nabídkách pouze jednotkové ceny a nikoliv cenu za splnění veřejné zakázky jako celku, což bývá mnohdy zapříčiněno nejasnými podmínkami zadání, v nabídkách jsou předkládána neúplná čestná prohlášení o splnění kvalifikačních předpokladů, resp. je odkazováno na jiné zákony (dílčí novely), než na zákon č. 199/1994 Sb. v platném znění, doklady prokazující splnění kvalifikačních předpokladů jsou předkládány v neověřených kopiích, resp. stáří dokladů neodpovídá zákonu, při zpracování nabídek uchazeči mnohdy neberou v úvahu novely zákona, které nabyly účinnosti, nabídky nejsou zpracovány podle podmínek zadání (chybí doklady či údaje požadované zadavatelem, nabídky nejsou zabezpečeny proti neoprávněné manipulaci apod.), námitky, resp. návrhy na přezkoumání rozhodnutí zadavatele o námitkách jsou podávány opožděně, v případě návrhů nejsou tyto předkládány i zadavateli veřejné zakázky, námitky, resp. návrhy neobsahují náležitosti stanovené zákonem, uchazeči vytýkají zadavatelům porušení ustanovení zákona, která zadavatel při zvolené formě zadání není povinen respektovat.

2. VYUŽITÍ POZNATKŮ Z ROZHODOVACÍ PRAXE EVROPSKÉ UNIE PŘI ROZHODOVÁNÍ ÚŘADU Úřad při svém rozhodování přihlíží zejména k základním zásadám platným pro zadávání zakázek v zemích Evropské unie, a to k zásadě transparentnosti, rovného přístupu zadavatelů ke všem uchazečům a k zásadě, podle které musí být umožněno jak administrativní, tak i soudní přezkoumání postupů zadavatelů při výběru nabídek u veřejných zakázek. Úřad dále zpracoval „Seznam judikátů Soudního dvora Evropských společenství“ a zajistil překlad relevantních rozhodnutí, která lze, z hlediska stupně slučitelnosti platného zákona o zadávání veřejných zakázek s právní úpravou v zemích Evropské unie, aplikovat na případy, které Úřad v současnosti řeší. V odůvodnění svých rozhodnutí pak Úřad na příslušné judikáty odkazuje.

58

VYBRANÉ PŘÍPADY Úřad pro státní informační systém - Zřízení a zabezpečení provozu monitorovacího centra pro podporu problematiky Y2K v souvislosti s Národním krizovým plánem a zřízení a zabezpečení provozu call centra pro zabezpečení zodpovídání dotazů Na základě kontrolní akce hospodaření s majetkem státu a prostředky státního rozpočtu Úřadu pro státní informační systém, provedené Nejvyšším kontrolním úřadem, provedl Úřad u zadavatele kontrolu jeho postupu směřujícího k uzavření smluv na „Zřízení a zabezpečení provozu monitorovacího centra pro podporu problematiky Y2K v souvislosti s Národním krizovým plánem“ a na „Zřízení a zabezpečení provozu call centra pro zabezpečení zodpovídání dotazů souvisejících s problémem Y2K“. Kontrolou bylo zjištěno, že v případě první veřejné zakázky zadavatel vyzval pouze jednoho zájemce T-SOFT, s.r.o. k podání nabídky ve smyslu § 50 zákona o zadávání veřejných zakázek, s nímž následně uzavřel smlouvu o dílo ve výši 24 000 000,- Kč, včetně DPH. Zadavatel ve správním řízení neprokázal, že byly splněny zákonné podmínky uvedené v citovaném ustanovení zákona, za kterých je možno aplikovat tento výjimečný způsob zadání veřejné zakázky. Vzhledem k výši budoucího peněžitého závazku, byl zadavatel povinen vyhlásit obchodní veřejnou soutěž. Za zjištěné závažné porušení zákona byla zadavateli uložena pokuta ve výši 100 000,- Kč Při zadání druhé veřejné zakázky na zřízení a zabezpečení provozu call centra pro zabezpečení zodpovídání dotazů souvisejících s problémem Y2K zadavatel vyzval 6 zájemců k podání nabídky ve smyslu ustanovení § 49 odst. 1 zákona o zadávání veřejných zakázek. Při zadání uvedené veřejné zakázky, která spočívala ve vytištění a distribuci metodických letáků se stejným obsahem i formou a jejich otištění ve formě placených inzerátů v denním tisku, zadavatel následně uzavřel tři smlouvy o dílo. Vzhledem k tomu, že pro určení způsobu zadání je rozhodující součet všech peněžitých závazků ze zadání veřejných zakázek stejného nebo srovnatelného druhu v jednom rozpočtovém roce, byl zadavatel rovněž povinen vyhlásit obchodní veřejnou soutěž. Za zjištěné závažné porušení zákona byla zadavateli uložena pokuta ve výši 50 000,- Kč. Ministerstvo dopravy a spojů - výroba zkušebních testů k získání řidičských oprávnění k řízení motorových vozidel Zadavatel Česká republika – Ministerstvo dopravy a spojů, zadal veřejnou zakázku na výrobu zkušebních testů k získání řidičských oprávnění k řízení motorových vozidel uchazeči podnikateli Stanislavu Syptákovi, se kterým již měl uzavřenou smlouvu ze dne 24.11.1994 s tím, že smlouva je dosud platná. Ve správním řízení zadavatel uvedl, že výrobce může tisknout i velice náročné tiskopisy, pokud jde o vlastní krycí prvky, použitý materiál a technologii. Výrobní závod je zajištěn tak, aby nedošlo k úniku žádného z vyráběných tiskopisů. Závod vyrábí v bezkonkurenčních lhůtách, ve velmi dobré kvalitě a ceny výrobků jsou nižší než u výrobců ve větších městech. Vzhledem k času, který měl zadavatel na přípravu náběhu nových tiskopisů související s převodem kompetencí z MV a Policie ČR na MDS a okresní úřady, bylo nutné přijmout taková opatření, aby se výkon státní správy nezastavil. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže v rozhodnutí konstatoval, že zadavatel nemohl zadat zakázku dodatkem k dříve uzavřené smlouvě, neboť jejím předmětem byla zcela jiná zakázka - výroba tiskopisů k dokladům o technické způsobilosti vozidel. Zadavatel byl povinen, s ohledem na peněžitý závazek ze zadání, vyhlásit obchodní veřejnou soutěž. Tím, že zadavatel předmětnou zakázku zadal aniž by vyhlásil obchodní veřejnou soutěž, závažně porušil zákon a proto mu byla uložena pokuta 100 000,- Kč. Při stanovení výše pokuty bylo přihlédnuto k tomu, že zadavatel musel přijmout urychleně takové opatření, aby se výkon státní správy se zajištěním dopravně správní agendy spojený s převodem

59

kompetencí z Ministerstva vnitra a Policie ČR na Ministerstvo dopravy a spojů a okresní úřady nezastavil. Obchodní společnost HP trend, s. r. o., Ludgeřovice – dodávka extruderu, přípravků pro dilatační smyčky, lisovacích přípravků pro výhybky, vstřikovacích lisů, strojů a forem, a na dodávku výrobní haly Jmenovaná obchodní společnost na základě smlouvy uzavřené s Ministerstvem průmyslu a obchodu k realizaci programu tvorby nových pracovních příležitostí v utlumované části OKD, zadala celkem pět veřejných zakázek, a to výzvami více zájemcům o veřejnou zakázku k podání nabídky podle § 49, resp. § 49a zákona o zadávání veřejných zakázek. V předmětném případě zadavatel závažným způsobem porušil zákon, neboť neuvedl jasná a srozumitelná kritéria hodnocení nabídek, a následně nestanovil stupeň jejich významu. Uchazeči o veřejnou zakázku tedy nemohli zpracovat své nabídky způsobem, který by vyhovoval předem určeným kritériím, a nabídky tedy byly ve svém důsledku vzájemně neporovnatelnými. Uvedeným postupem nebyla naplněna zásada transparentnosti zadávacího procesu. Zadavatel rovněž nerespektoval příslušná ustanovení zákona upravující prokazování kvalifikačních předpokladů uchazečů o veřejnou zakázku, když z další účasti ve veřejné zakázce nevyloučil uchazeče, kteří neprokázali všechny kvalifikační předpoklady. Tím, že nabídky těchto uchazečů dále hodnotil, porušil rovněž další ze základních zásad zadávacího procesu, a to zásadu rovného přístupu ke všem uchazečům. Vzhledem k tomu, že veřejné zakázky byly již realizovány, nemohlo být uloženo nové zadání veřejné zakázky, nýbrž bylo přistoupeno k uložení sankce podle § 62 odst. 1 zákona o zadávání veřejných zakázek, a to ve výši 50 000,- Kč. Dopravní podnik hl. m. Prahy, a. s. – bezpečnostní služby pro Dopravní podnik hl. m. Prahy, a. s., Dopravní podnik – Autobusy, odštěpný závod, Praha 10 Dopravní podnik hl. m. Prahy, a. s., vyhlásil podle části druhé zákona o zadávání veřejných zakázek obchodní veřejnou soutěž na zajištění bezpečnostních služeb. V podmínkách soutěže zadavatel nestanovil jednoznačná kritéria hodnocení nabídek. Jako první kritérium s nejvyšším stupněm důležitosti zadavatel stanovil „celkovou výhodnost nabídky“. Zadavatel v podmínkách soutěže ani v zadávací dokumentaci neuvedl žádné další informace o tom, které skutečnosti budou v rámci kritéria „celková výhodnost nabídky“ hodnoceny. Podle § 2 písm. g) zákona o zadávání veřejných zakázek se nabídkou rozumí návrh na uzavření smlouvy, doložený doklady požadovanými v zadání veřejné zakázky. Nabídkou je tedy nejen návrh smlouvy o dílo, ale i veškeré údaje v nabídce uvedené, vč. nabídkové ceny, prokázání dalších předpokladů uchazeče, atd. Aby bylo hodnocení nabídek podle předmětného kritéria v souladu se zákonem, musel by zadavatel v rámci tohoto kritéria hodnotit teoreticky i prakticky komplexně celou nabídku, neboť tato je návrhem na uzavření smlouvy (§ 2 písm. g) zákona). V rámci celého komplexu kritérií zvolených zadavatelem by však ani tento postup nebyl v souladu se zákonem, neboť některá kritéria, jako např. nabídková cena, atd., by byla hodnocena duplicitně, čímž by v přezkoumávaném případě došlo k ovlivnění stupně významu jednotlivých kritérií. Vzhledem k tomu, že zadavatel neupřesnil, které skutečnosti budou hodnoceny v rámci kritéria „celková výhodnost nabídky“, nemohli uchazeči podat vzájemně srovnatelné nabídky, jelikož ani nevěděli, jak má nabídka vypadat, aby takto nejasně formulovanému kritériu vyhověla nejlépe. Svým postupem zadavatel nedodržel jednu ze základních zásad zadávacího procesu, transparentnost. Úřad proto na základě zjištěných nedostatků, a to již v samotném zadání veřejné zakázky, rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky zrušil a současně zrušil i zadání veřejné zakázky.

60

STATISTICKÉ ÚDAJE a) Přehled vedených správních řízení v oblasti dohledu nad zadáváním veřejných zakázek podle zákona v roce 2001 Celkem Počet obdržených podání (návrhy+podněty) 758 Zahájená správní řízení 446 286 Vydaná rozhodnutí ve věci 97 Zastavená správní řízení Počet návrhů zamítnutých rozhodnutím 80 Počet uložených pokut 84 Výše pokut uložených prvoinstančním rozhodnutím v tis. Kč 2 094 Výše pokut, kdy rozhodnutí nabyla právní moci v r. 2001 v tis. Kč 1 692 Jiná rozhodnutí vydaná v rámci správního řízení (např. předběžné opatření) 55 Správní poplatky za r. 2001 v tis. Kč 3 908 b) Přehled rozhodnutí, která nabyla právní moci v roce 2001, členěná podle skutkové podstaty Celkem Návrh uchazeče zamítnut (§ 59 písm. b) a § 60 písm. b) zákona č. 199/1994 61 Sb.) Zrušení zadání veřejné zakázky (§ 59 písm. a) a § 60 písm. b) zákona č. 76 199/1994 Sb.) Zadavateli uložen nový výběr (§ 59 písm. a) zákona č. 199/1994 Sb.) 43 Zadavateli uloženo provést nápravu (§ 60 písm. b) zákona č. 199/1994 Sb.) 26 Zadavateli samostatně uložena pokuta (§ 62 zákona č. 199/1994 Sb.) 72 Prům.počet dnů do vydání rozhodnutí ve věci v r. 2000/2001 37/38 Prům.počet dnů do vydání rozhodnutí ostatních v r. 2000/2001 37/36 c) Rozhodnutí, která nabyla právní moci v r. 2001, v podrobném členění 1. Vydaná rozhodnutí celkem 2. Členění podle charakteru rozhodnutí A. Rozhodnutí ve věci 1. Návrh uchazeče zamítnut • Zadání veřejné zakázky zrušeno • Uložen nový výběr • Jiné provedení nápravy • Uložena pokuta B. Rozhodnutí o zastavení správního řízení C. Rozhodnutí o zamítnutí návrhu 3. Členění podle důvodů zahájení správního řízení A. Rozhodnutí ve správním řízení zahájeném na návrh B. Rozhodnutí ve správním řízení zahájeném ex offo 4. Členění podle předmětu veřejné zakázky 61

Celkem 396 278 61 76 43 26 72 97 80 256 140

A. Veřejné zakázky, jejichž předmětem jsou práce B. Veřejné zakázky, jejichž předmětem jsou služby C. Veřejné zakázky, jejichž předmětem je zboží 5. Členění podle zadavatele A. Veřejné zakázky zadávané ústředními orgány státní správy B. Veřejné zakázky zadávané orgány státní správy a samosprávy s místní působností (obce, okresní úřady) C. Veřejné zakázky zadávané ostatními subjekty D. Monopoly

62

166 140 90 57 127 167 45

ROZKLADOVÉ ŘÍZENÍ 5.1 Počet podaných rozkladů proti rozhodnutím vydaných v prvním stupni odbory dohledu nad zadáváním veřejných zakázek: (v roce 2000:

110 rozkladů 101 rozkladů)

5.2 Vývoj rozkladového řízení Vývoj projednávaných rozkladů je dán jednak rozsahem vyřizovacích případů a jednak jejich stále se zvyšující složitostí. Z praxe činnosti rozkladových komisí, poradních orgánů předsedy Úřadu, vyplývá, že rozsah a složitost zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů a zejména složitost zadávaných soutěží má za následek vzrůst podaných rozkladů proti rozhodnutím odboru dohledu nad zadáváním veřejných zakázek. Tento vzestup je způsoben skutečností, že odbor dohledu zahájil větší počet správních řízení, a že tím ukládá větší počet pokut za zajištěná porušení zákona, proti čemuž podávají postižené subjekty vždy rozklad. V této souvislosti je však nutno upozornit na skutečnost, že některé ústřední orgány státní správy, mnohdy i orgány samosprávy, podávají opravné prostředky proti rozhodnutím Úřadu (rozklady) i v případech, kdy byla Úřadem jednoznačně zjištěna závažná porušení zákona o zadávání veřejných zakázek a uložena pokuta. Tito zadavatelé zřejmě nechápou rozhodnutí Úřadu jako metodiku, podle které by v budoucnu mohli korigovat své postupy při zadávání veřejných zakázek, ale jako prostředek, kterým by měly být eliminovány nepříznivé následky vyplývající z rozhodovací činnosti Úřadu. Takový postup nejenom že prodlužuje správní řízení, ale i výrazně zvyšuje náklady na jeho vedení. Z činnosti rozkladových komisí také vyplývá trvající pokles vydaných druhostupňových rozhodnutí o odvolání proti platebním výměrům, což nasvědčuje tomu, že uchazeči (v daném případě poplatníci) jsou již dostatečně obeznámeni se zákonem č. 368/1992 Sb. O správních poplatních, ve znění pozdějších předpisů. Dochází nadále ke zkvalitnění úrovně vydaných prvostupňových rozhodnutí, i když z důvodu, že zadavatelé i uchazeči prohlubují neustále své znalosti na základě výše uvedených opatření Úřad, věcná i procesní stránka vydaných rozhodnutí je stále složitější, o čemž svědčí i mírný nárůst podaných žalob k Vrchnímu soudu v Olomouci. V roce 2001 došlo i ke zkrácení lhůt k vyřízení rozkladů rozkladovými komisemi. O podaných rozkladech je od termínu jejich předání do rozkladové komise rozhodnuto vždy do 2 měsíců.

63

V.

VEŘEJNÁ PODPORA

Veřejná podpora je důležitou oblastí pro uzavření kapitoly hospodářská soutěž a tedy i pro proces začleňování ČR do EU. I přes pozitivní hodnotící zprávy ze strany EK je třeba zajistit efektivnější součinnost zejména s Ministerstvem průmyslu a obchodu (oblast ocelářství) a Ministerstvem financí (resort bankovnictví). Rok 2001 byl druhým rokem, kdy jako monitorující instituce v oblasti veřejné podpory působil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. I v tomto roce došlo k významným pokrokům v procesu předběžného uzavření kapitoly hospodářská soutěž. 1. PERSONÁLNÍ ZAJIŠTĚNÍ ČINNOSTI V průběhu roku se počet pracovníků odboru zvýšil na 16. Co se týče kvalifikačního zaměření, mírně převažuje počet ekonomů oproti právníkům. Na pracovníky jsou kladeny vysoké požadavky, zejména v oblasti jazykové vybavenosti a schopnosti orientace v množství pravidel ES v různých oblastech veřejné podpory. V této souvislosti Evropská komise konstatovala dostatečnou připravenost a dobrou schopnost pracovníků implementovat acquis v oblasti veřejné podpory. Pracovníci odboru veřejné podpory se zúčastnili školení francouzskými a britskými experty v oblasti veřejné podpory např. v oblasti rizikového kapitálu, problematiky uhelných a ocelářských společností či strukturálních fondů. Vzdělávání lze označit za jeden ze základních pilířů činnosti odboru. Pracovníci Úřadu se rovněž zúčastnili školení v zahraničí (Brusel, Trier, Paříž). 2. ČINNOST V OBLASTI METODICKÉ Jedním ze základních požadavků Evropské unie je transparentnost při posuzování veřejných podpor. Za tímto účelem byly jednotlivé evropské předpisy přeloženy do českého jazyka a zpracovány metodické pokyny pro každou z oblastí a jsou v souladu s vývojem pravidel ES aktualizovány (oblast tzv. uvízlých nákladů, rizikového kapitálu či služeb obecného hospodářského zájmu). Na základě § 4 odst. 2 zákona o veřejné podpoře a pravidel ES byly zpracovány metodické pokyny, upravující skupinové výjimky ze zákazu veřejné podpory, a to v oblasti veřejné podpory ve prospěch malého a středního podnikání, rekvalifikace a zaměstnanosti. Došlo rovněž ke stanovení referenční úrokové sazby, na jejímž základě lze provést vyčíslení veřejné podpory, případně stanovit, zda-li se o veřejnou podporu jedná či nikoli. Referenční úroková sazba je stanovena na základě výpočtu vycházejícího z metodologie Evropské komise. Konkrétní závěry byly učiněny rovněž při posuzování veřejné podpory formou odpuštění penále. Na základě usnesení vlády č.389 pokračovala činnost meziresortní pracovní skupiny. Tato skupina vypracovala za aktivního přispění pracovníků Úřadu návrh regionální mapy pro rok 2001 a regionální mapy pro období let 2002 - 2006 s ohledem na ekonomickou vyspělost jednotlivých regionů, a to v souladu s požadavky Evropské komise, s níž probíhaly aktivní konzultace. Regionální mapy stanovují maximální přípustnou míru veřejné podpory v jednotlivých regionech. Do konce roku 2001 byla Česká republika považována na základě rozhodnutí Rady přidružení za oblast, kde může být poskytnuta vyšší míra veřejné

64

podpory, v roce 2002 je však již nutno míru veřejné podpory přizpůsobit regionální mapě veřejné podpory. 3. ČINNOST V OBLASTI ROZHODOVACÍ V roce 2001 bylo zahájeno celkem 143 a ukončeno 137 správních řízení, z vlastního podnětu byla zahájena 3 řízení. Převážná část z tohoto počtu ukončených správních řízení se týkala investičních pobídek. Úřad se i nadále zabýval problematikou veřejné podpory ocelářským podnikům (Vítkovice, a.s., Nová Huť, a.s., Válcovny plechu Frýdek Místek), v této oblasti je však povolena bez prodloužení výjimky ze strany Evropské komise pouze veřejná podpora pro účely ochrany životního prostředí, vědu a výzkum případně činnosti související s útlumem činnosti. Evropská komise podmiňuje prodloužení výjimky ze zákazu poskytování veřejné podpory zpracováním plánu restrukturalizace ocelářského průmyslu České republiky. V této souvislosti byla koncem roku iniciována celkem tři jednání s Evropskou komisí, těchto jednání se zúčastnili i zástupci Úřadu. Vzhledem k tomu, že nebylo dosaženo prodloužení výjimky, Úřad obnovil přerušená řízení v případě společností Vítkovice, a.s. a Nová Huť, a.s. a nepovolil veřejnou podporu společnosti Válcovny plechu, a.s. a Nová Huť, a.s., u níž bylo zahájeno i řízení o zrušení poskytnuté veřejné podpory. V souvislosti s nemožností splnit podmínku Úřadu, předložit konkrétní výši veřejné podpory, uloženou v rozhodnutí, jímž byla povolena veřejná podpora organizační jednotce ČSOB IPB, Úřad povolil na základě žádosti Ministerstva financí obnovu tohoto řízení. Obnovené řízení nebylo prozatím ukončeno z důvodu nevyčíslení čisté hodnoty aktiv bývalé IPB poskytovatelem veřejné podpory. Úřad v roce 2001 posuzoval slučitelnost veřejné podpory ve formě investičních pobídek v sektoru strategických služeb společnostem Accenture Cental Europe BM a IBM. Pracovníci získávali nové zkušenosti v posuzování restrukturalizačních plánů podniků v obtížích, kdy je nezbytná aktivní spolupráce s poskytovatelem veřejné podpory. I nadále byl kladen důraz na projednání případů veřejné podpory před jejím poskytnutím, tzn. v době před rozhodnutím o jejím poskytnutí Úřadem. Například konkrétnímu restrukturalizačnímu opatření v podobě veřejné podpory obvykle předchází usnesení vlády. Již schválení veřejné podpory tímto usnesením je po vzoru Evropské komise pokládáno za moment poskytnutí veřejné podpory. 4. ČINNOST V OBLASTI MONITORINGU Pokroku bylo dosaženo rovněž v oblasti monitoringu veřejné podpory. Základem pro výkon monitorující funkce odboru je vyhláška Úřadu ze dne 14.12.2000 č. 435, kterou se stanoví informační povinnost poskytovatelů o poskytnutých veřejných podporách. Za účelem řádného monitoringu byla dokončena instalace Informačního systému veřejné podpory, a to zejména s ohledem na rozsah agendy, náročnosti zpracování dat, sledování historie veřejné podpory a kontrolní činnosti odboru.

65

V prosinci 2001 byla zaslána Evropské komisi již druhá výroční zpráva o poskytovaných veřejných podporách za rok 2000. Evropská komise ocenila, že zpráva byla připravena v souladu s metodologií Evropské komise a rovněž pozitivně hodnotila detailnost zprávy a její strukturování dle regionů. I tato výroční zpráva významně přispěla k požadavku transparentnosti veřejných podpor. Na základě přílohy ke Smlouvě o založení ES a s využitím Odvětvové klasifikace ekonomických činností byl vymezen sektor zemědělství pro účely zákona o veřejné podpoře. Sektory, které lze pod oblast zemědělství zařadit, nepodléhají proceduře dle zákona o veřejné podpoře, neboť se na ně zákon nevztahuje. Základem pro rozhodovací činnost Úřadu v oblasti veřejné podpory je monitoring precedenčního práva Evropské komise, soudů první instance a Soudního dvora ES, jakož i zvláštních pokynů a sekundární legislativy ES. Dochází k rozšiřování znalostí těchto materiálů a jejich využívání při analýze konkrétních případů. Na základě ustanovení § 12 zákona o veřejné podpoře byl zpracován seznam poskytovaných veřejných podpor, včetně veřejných podpor, jejichž poskytování bylo zahájeno a nebylo ukončeno před účinností zákona o veřejné podpoře tzv. Inventory. Tento seznam, který obsahuje veřejné podpory a programy veřejných podpor schválených Úřadem od účinnosti zákona o veřejné podpoře do března 2001, byl zaslán Evropské komisi. Byl zpracován úplný přehled evropských norem týkajících se veřejné podpory, samozřejmostí je jeho aktualizace. V oblasti poradenské poskytuje Úřad poskytovatelům podpory rady formou přednášek či individuálních konzultací. Konkrétnímu restrukturalizačnímu opatření v podobě veřejné podpory často předchází usnesení vlády. Již schválení veřejné podpory tímto usnesením je pokládáno na základě závazků České republiky vyplývajících z Evropské dohody za poskytnutí veřejné podpory. Je proto třeba, aby bylo před jednáním vlády zajištěno nejen vyjádření Úřadu, ale taky aby bylo akceptováno. Tento postup je nutný pro zajištění souladu se zákonem o veřejné podpoře a důsledný monitoring veškeré veřejné podpory. 5. KONTAKTY A SPOLUPRÁCE S EVROPSKOU KOMISÍ Pracovníci Úřadu se účastnili jednání s představiteli Evropské komise. Tato jednání se uskutečnila jak na Úřadě pro ochranu hospodářské soutěže (květen 2001), tak na půdě Evropské komise. Na jednáních byly řešeny otázky související s procesem uzavírání kapitoly Hospodářská soutěž, s problematikou investičních pobídek, postavení Českomoravské záruční a rozvojové banky z pohledu soutěžního práva a posuzování veřejných podpor v oblasti bankovnictví a ocelářským podnikům. V zájmu pozornosti EK je, s ohledem na proces uzavírání kapitoly Hospodářská soutěž, prosazování zákona o veřejné podpoře v praxi, a to zejména v oblasti bankovnictví a ocelářství. Evropská komise tedy velmi pozorně sleduje aplikaci soutěžních pravidel Úřadem.

66

V červnu 2001 se v Lublani uskutečnila VII. Soutěžní konference kandidátských zemí pořádaná Evropskou komisí. Zástupci Úřadu byl prezentován příspěvek na téma kontroly poskytované veřejné podpory formou investičních pobídek. 5.1 Závěry Evropské komise v oblasti veřejné podpory Evropská komise vyjádřila stanovisko, že Česká republika i nadále pokračovala v dosahování pokroku. Podle jejího vyjádření Úřad prosazuje pravidla veřejné podpory uspokojivým způsobem a vykazuje poměrně dobré výsledky v aplikaci zákona o veřejné podpoře. Evropská komise uvádí, že Úřad je personálně i odborně dobře vybaven. Podle zprávy EK je pro řádný dohled v oblasti veřejné podpory nezbytné efektivní prosazování pravidel, zvýšená transparentnost a schopnost Úřadu jednat nezávisle a s plnou spoluprácí poskytovatelů veřejné podpory, a to i v citlivých oblastech, jakými jsou restrukturalizace neživotaschopných segmentů ocelářského průmyslu a závěrečné fáze restrukturalizace a privatizace finančního sektoru. České orgány by měly být vyzvány k respektování potřeby plné transparentnosti a ex ante notifikaci všech projektů veřejné podpory, vztahujících se k případům restrukturalizace bank tak, aby Úřad mohl naplnit svoji roli. V oblasti ocelářství, je předpokladem pro udělení veřejné podpory implementace restrukturalizačního programu, demonstrujícího životaschopnost ocelářských společností. Restrukturalizace je základní podmínkou pro přípravu českého ocelářství na soutěžní podmínky v rámci EU. O navrhovaném restrukturalizačním programu je vedena diskuse mezi českou vládou a Evropskou komisí. Nezbytná je důsledná kontrola podpory Úřadem, směřující do ocelářského průmyslu. 5.2 Doporučení EK v oblasti veřejné podpory • •

zajistit účinnější a transparentnější vynucování acquis v oblasti veřejné podpory, zejména pokud jde o případy restrukturalizace bank; a zajistit aby byla pravidla veřejné podpory v oblasti výroby ocele řádně vynucována Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže a aby byla uvedena do souladu s acquis a s Evropskou dohodou

Úplná aplikace acquis je nezbytná proto, aby se soutěžitelé mohli přizpůsobit ještě před přistoupením a byli tak schopni odolat tlakům v rámci jednotného vnitřního trhu vyplývajícím z plné aplikace soutěžního práva po přistoupení. 6. VYBRANÉ PŘÍPADY A STATISTICKÉ ÚDAJE Dne 17. prosince 2001 bylo vydáno správní rozhodnutí, kterým se nepovoluje výjimka ze zákazu veřejné podpory ve prospěch společnosti NOVÁ HUŤ, a.s. formou provozního úvěru poskytnutého Konsolidační bankou Praha, a.s. v celkové výši 750 mil. Kč. Důvodem pro nepovolení byla skutečnost, že nebyl prokázán princip soukromého investora a jedná se tedy o veřejnou podporu. Veřejnou podporu do oblasti ocelářství však nelze do doby prodloužení výjimky ze strany Evropské Komise poskytnout. Poskytování veřejné podpory ve formě, výši, za účelem a podmínek, které byly popsány v předložené žádosti není slučitelné se závazky vyplývajícími z Evropské dohody a se zákonem. Hrozilo narušení hospodářské soutěže, neboť

67

poskytnutí veřejné podpory by umožnilo příjemci veřejné podpory udržet výrobu a v konečném důsledku by mohlo dojít k posílení tržního podílu na trhu s ocelářskými výrobky. Dne 7. listopadu 2001 nebyla povolena výjimka ze zákazu veřejné podpory společnosti VÁLCOVNY PLECHU, a.s. ve formě kapitalizace pohledávky České konsolidační agentury a její dceřinné společnosti Konpo, s.r.o. ve výši 291 760 000,- Kč, jejich vkladem do základního jmění společnosti VÁLCOVNY PLECHU, a.s. V zamýšlené kapitalizaci pohledávek Úřad konstatoval veřejnou podporu, protože nebyl prokázán princip soukromého investora. Současně neexistuje výjimka pro oblast ocelářství ze strany Evropské Komise. Správní řízení o povolení výjimky ze zákazu veřejné podpory formou garance specifikované ve „Smlouvě o garanci“ ze dne 29.12.2000 mezi společnostmi Konsolidační banka Praha, s.p.ú. a Komerční banka, a.s. bylo rozhodnutím ze dne 20. září 2001 zastaveno. Vzhledem ke skutečnosti, že výběrové řízení splňovalo podmínky požadované Evropskou komisí, tak kroky podniknuté státními orgány a společnostmi pod přímou a nepřímou kontrolou státu lze považovat za chování, které odpovídá standardním tržním principům. Úřad tedy konstatoval, že uvedená opatření neobsahují veřejnou podporu. Dne 7. března 2001 bylo vydáno správní rozhodnutí, kterým se povolila výjimka ze zákazu veřejné podpory společnosti SPOLANA a.s. ve formě kapitalizace pohledávek Konsolidační banky Praha, s.p.ú., do výše cca 2 260 mil. Kč, jejich vkladem do základního jmění společnosti SPOLANA a.s. Tento výrok byl podmíněn tím, že Ministerstvo financí ČR do šesti měsíců od nabytí právní moci rozhodnutí předloží Úřadu zprávu o plnění schváleného restrukturalizačního plánu v podobě střednědobého plánu pro roky 2001-2004 společnosti SPOLANA a.s., která bude aktualizována každých následujících šest měsíců a po ukončení restrukturalizace bude předložena závěrečná hodnotící zpráva o jejím průběhu. Dne 10. dubna 2001 bylo vydáno správní rozhodnutí, kterým Úřad povolil výjimku ze zákazu veřejné podpory formou investiční pobídky pro společnost BOSCH DIESEL s.r.o., a to slevou na dani z příjmů podle § 35b zákona č. 586/192 Sb., o daních z příjmů. Výrok Úřadu byl podmíněn tím, že celková hodnota veřejné podpory nepřekročí 31,25 % celkové hodnoty investičních nákladů vhodných na poskytování podpory a vztahujících se k investičnímu projektu uvedenému v podkladech Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Náklady vhodné na poskytnutí podpory jsou tvořeny náklady na nákup pozemků a přípravu staveniště, náklady na nákup budov a náklady na nákup strojů. Současně nesmí celková výše veřejné podpory formou slevy na dani přesáhnout částku 1620,3 mil. Kč. Investice musí být zachována nejméně po dobu 5 let ode dne právní moci kolaudačního rozhodnutí na první stavbu nebo část stavby, jíž se investiční pobídka týká. Počet vydaných rozhodnutí v roce 2001 Celkem Vydaná rozhodnutí 137 - povoleno 6 - povoleno s podmínkami 75 - nepovoleno 4 - zastaveno řízení 48 - z části povoleno s pod., z části nepovoleno 4

68

Pravomocná rozhodnutí odboru veřejná podpora v roce 2001 Sektor Uhelné a ostatní hornictví Doprava Ostatní Celkem

Účel Věda a výzkum Životní prostředí Malé a střední podniky Záchrana a restrukturalizace podniků Podpora zaměstnanosti a vzdělávání Podpora investic (IP) Komunální podpora (města obce) Cestovní ruch Průmyslové zóny Ostatní Celkem

Počet vydaných pravomocných rozhodnutí 5 10 122 137

Podíl na celkovém počtu vydaných pravomocných rozhodnutí (%) 3,6% 7,2% 89,2% 100 %

Počet vydaných pravomocných rozhodnutí 2 11 15 3 3 91 2 2 4 4 137

Podíl na celkovém počtu vydaných pravomocných rozhodnutí (%) 1,2% 8,4% 10,9% 2,4% 2,4% 66,3% 1,2% 1,2% 2,4% 2,4% 100 %

69

VI.

ŽALOBY PODANÉ PROTI ROZHODNUTÍM ÚŘADU U VRCHNÍHO SOUDU A ÚSTAVNÍ STÍŽNOSTI

1. HOSPODÁŘSKÁ SOUTĚŽ a) Žaloby podané u Vrchního soudu v Olomouci proti rozhodnutím předsedy Úřadu o rozkladech podaných proti rozhodnutím vydaným podle zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění zákona pozdějších předpisů Počet žalob podaných v roce 2001 z toho rozsudků

3 3

Počet rozsudků o žalobách podaných před rokem 2001

2

Celkem bylo v roce 2001 rozhodnuto o 5 žalobách, Vrchní soud všech 5 žalob zamítl. Z přehledu dále vyplývá, že Úřad v uplynulém období zaznamenal 100 % úspěšnost soudního přezkumu žalobou napadených rozhodnutí (včetně Ústavním soudem odmítnuté ústavní stížnosti na postup Úřadu zmíněné v bodu b). Tento nesporně pozitivní výsledek je důkazem vzrůstající kvality rozhodovací činnosti Úřadu, kdy každý rozklad podaný proti prvostupňovému rozhodnutí je posuzován nejen podle českého právního řádu, zejména zákona o ochraně hospodářské soutěže a správního řádu, ale postup prvostupňového orgánu je důsledně zkoumán i z hlediska právních předpisů komunitárního soutěžního práva a jeho aplikace v Evropských společenstvích. b) Nejvýznamnější právní názory obsažené v rozsudcích Vrchního soudu v Olomouci pro další rozhodovací činnost Úřadu: •

porušení zvláštního zákona, který reguluje v monopolním nebo dominantním postavení

předmět

činnosti

soutěžitele

Podle rozsudku Vrchního soudu v Olomouci čj. 2 A 8/2000-47 ze dne 1. 2. 2001 ve věci Jihomoravská plynárenská, a.s. (JMP) může být zneužitím monopolního nebo dominantního postavení jednání, kdy monopolní soutěžitel soustavně porušuje zákon regulující výkon jeho předmětu činnosti (v daném případě to byl energetický zákon se souvisejícími prováděcími předpisy), působí-li tím újmu spotřebitelům, od nichž požaduje úplatu za určité úkony související s dodávkou jeho zboží nad rámec tohoto zvláštního zákona. JMP zneužila svého monopolního postavení na trhu dodávek plynu k újmě spotřebitelů tím, že neoprávněně vybírala nad rámec energetického zákona od odběratelů poplatek za osazení plynoměru. Uvedený případ je významný ze dvou hledisek. Potvrdilo se, že soutěžní pravidla existují proto, aby zajistila spotřebitelům prospěch. V důsledku zásahu Úřadu v tomto případě dostalo zpět 65 000 konečných spotřebitelů neoprávněně vybrané peníze a nebudou nadále vybírány. Rozhodnutí, které Vrchní soud potvrdil, přispělo i ke kultivaci soutěžního prostředí. V tisku byla otištěna zpráva, že ředitel plynárenské společnosti se osobním dopisem omlouvá všem postiženým spotřebitelům.

70

•

zneužití dominantního postavení na straně nákupu daného zboží nerovnoměrným snížením sjednaných dodávek vůči jednotlivým dlouhodobým dodavatelům za mimořádné situace na trhu Podle rozsudku Vrchního soudu v Olomouci čj. 2 A 3/2001 ze dne 23. 10. 2001 ve věci ČEZ, a.s. nesmí soutěžitel, který zaujímá dominantní postavení v nákupu uhlí pro výrobu elektřiny, postupovat tak, aby redukci sjednaných odběrů uhlí při výrazném snížení poptávky po elektrické energii záměrně přenesl pouze na jednoho ze svých dlouhodobých dodavatelů. Z pohledu ochrany hospodářské soutěže nebylo dominantnímu soutěžiteli vytýkáno snížení objemu odběrů, které mohlo mít objektivní příčiny, ale nerovný přístup ke svým zákazníkům při řešení své situace na trhu.

•

zneužití dominantního postavení odmítnutím přistoupení na dohodu se svým konkurentem Vrchní soud v Olomouci usnesením čj. 2 A 11/2001-70 ze dne 25. 2. 2002 zamítl žalobu ČESKÉHO TELECOMU, a.s. podanou proti ÚOHS o přezkoumání rozhodnutí předsedy ÚOHS ze dne 20. 7. 2001, dle kterého ČESKÝ TELECOM, a. s. zneužil své dominantní postavení na trhu provozování jednotné telekomunikační sítě (dále jen „JTS”) v UTO 02 Praha tím, že odmítl přistoupit na dohodu se svým konkurentem o takových podmínkách propojení obou částí JTS, která by jeho konkurentovi i v případě tzv. internetových volání mezi sítěmi umožnila získat poměrnou část příjmů z příchozího provozu v síti provozované společností ČESKÝ TELECOM, a. s., čímž jej ekonomicky znevýhodnil. Za toto jednání byla ČESKÉMU TELECOMU, a.s. uložena pokuta 1.800.000,- Kč. Vrchní soud považoval výši pokuty vzhledem k závažnosti jednání žalobce, jak byla prokázána, a s ohledem na možnou horní hranici zákonem stanovené sazby za přiměřenou a žalovaným odůvodněnou, proto žalobu v celém rozsahu zamítnul.

•

přiznání postavení účastníka v řízení o povolení spojení soutěžitelů Vrchní soud v Olomouci usnesením čj. 2 A 5/2001-42 ze dne 6. 12. 2001 zastavil řízení ve věci Sdružení odběratelů vody žalobního návrhu, kterým se občanské sdružení založené za účelem ochrany spotřebitele podle zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, domáhalo zrušení rozhodnutí Úřadu o povolení spojení soutěžitelů působících v oblasti vodárenství a kanalizace z důvodu, že mu nebylo přiznáno účastenství v řízení. Soud v usnesení mj. vyslovil právní názor, že zákon o ochraně hospodářské soutěže konstruuje takové pojetí účastníka řízení, že je jím pouze ten, o jehož výlučně objektivních právech a povinnostech má být jednáno, to znamená o nárocích plynoucích z práva objektivního, nikoli o zájmech, které objektivní právo chrání. Účastníkem řízení nemůže být ten, kdo v daném řízení nedisponuje pozitivně vymezeným právem nebo není stižen pozitivně určenou povinností, jestliže právě o těchto konkrétních subjektivních právech a povinnostech má být v řízení rozhodnuto.

71

c) Ústavní stížnost Několik soutěžitelů působících na trhu zemědělských komodit, kteří se v roce 2001 domáhali zásahu Úřadu ve věci jejich údajného poškození, k němuž mělo dojít tím, že jim nebyla poskytnuta státní finanční podpora ke zmírnění následků škod na porostech způsobených suchem v roce 2000 ve smyslu nařízení vlády č. 420/2000 Sb., podali k Ústavnímu soudu stížnost na postup Úřadu. Ústavní stížnost Úřadu vytýkala nečinnost, když věc postoupil k vyřízení kompetentnímu orgánu Ministerstvu zemědělství ČR. Ústavní soud stížnost odmítl s vyslovením názoru, že postup Úřadu byl ústavně konformní, kterým nedošlo k porušení ústavně zaručeného práva stěžovatelů podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

72

2. VEŘEJNÉ ZAKÁZKY a)

Žaloby podané u Vrchního soudu v Olomouci proti rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže o rozkladech podaných proti rozhodnutím vydaných podle zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů Počet žalob podaných v roce 2001

14

z toho rozsudků

7

č.j. žaloby 2A 1/2001 2A 2/2001 2A 4/2001 2A 6/2001 2A 7/2001 2A 8/2001 2A 9/2001 2A 10/2001 2A 12/2001 2A 13/2001 2A 14/2001 2A 15/2001 2A 16/2001 2A 17/2001 2A 18/2001

(v roce 2000

č.j. napadeného rozhodnutí 3R 67/00-Ku, S 191-R/001143/140/OŠ 3R 69b/00-Ku 3R 65/00-Ku 3R 9/01-Ku 2R 8/01-Ju, S 203/2000152/189/01-Vs 3R 11/01-Ku 2R 24/01-Ku, S 74/01151/1884/01-Hr 2R 19, 20, 21/01-Hr, S 53/01152/1883/01jl, S 85/01-152/1969/01-jl 2R 17/01-Hr, S 26/01152/1389/01-Te 2R 18/01-Hr 3R 21/01-Ku, S 230-R/00VP/140/An, 3R 3/01-Ku, S 126-OR-01-896/140/AN 3R 17/01-Ku, S 56-R/01431/140/OŠ, S 59-R/01442/140/OŠ 3R 35/01-Ku, S 124-R/01880/140/An 2R 31/01-Hr, S 141/01153/3072/01-Dh

8)

Rozhodnutí rozhodnutí se zrušují žaloba se zamítá rozhodnutí se zrušuje řízení se zastavuje rozhodnutí se zrušují řízení se zastavuje nerozhodnuto nerozhodnuto nerozhodnuto nerozhodnuto nerozhodnuto řízení se zastavuje nerozhodnuto nerozhodnuto nerozhodnuto

Celkem bylo v roce 2001 rozhodnuto o 6 žalobách, z toho u 2 žalob vydal soud usnesení o zastavení řízení , 3 žalobám vyhověl a 1 žalobu zamítl.

73

b)

Nejvýznamnější právní názor obsažený v rozsudcích a usneseních vztahující se k rozhodovací činnosti ÚOHS:

Výklad týkající se otázky, zda osoba pověřená ve smyslu § 69 je účastníkem řízení. Podle rozsudku č. j. 2A 2/2001 je stanovení okruhu účastníků řízení v souvislosti s přezkoumáváním rozhodnutí zadavatele o námitkách proti výběru nejvhodnější nabídky v obchodní veřejné soutěži provedeno v § 58 zákona a je věcí jeho výkladu. Samotná formulace vylučuje jiné než zákonem zmíněné subjekty z účasti na řízení, a to stupňovitě. Právní úprava vylučuje, aby za účastníka řízení byl považován i ten, jehož práva, právem chráněné zájmy nebo povinnosti mohou být rozhodnutím dotčeny, nebo dokonce ten, kdo pouze tvrdí, že může být rozhodnutím přímo dotčen ve svých právech, právem chráněných zájmech nebo povinnostech, a to až do doby než se prokáže opak. Opačná interpretace by totiž popírala smysl vymezení účastníka řízení v zákoně o zadávání VZ, který je zákonem speciálním.

74

VII. MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE 1. EVROPSKÁ UNIE V souvislosti s pokračováním vstupních rozhovorů o přistoupení České republiky k Evropské unii bylo prioritou splnění závazků vyplývajících z Evropské dohody a přispět tak svojí činností k úspěšnému přijetí České republiky do EU. Úřad proto klade důraz na zahraniční spolupráci s Evropskou unií, a to zejména s Generálním ředitelstvím Evropské komise pro hospodářskou soutěž a Generálním ředitelstvím pro vnitřní trh, do jehož působnosti náleží mj. i veřejné zakázky. V průběhu roku 2001 se dále zintensivnila komunikace mezi Úřadem a Evropskou komisí, v rámci které poskytl Úřad řadu informací o pokroku dosaženém Českou republikou v oblasti hospodářské soutěže a veřejné podpory. Úřad zpracoval na žádost Evropské komise v únoru 2001 podrobné přehledy rozhodnutí v oblasti veřejné podpory a ochrany hospodářské soutěže za rok 2000. Zároveň poskytl Evropské komisi podrobnější informace o významných případech v obou oblastech. V dubnu 2001 byl v souladu s § 12 zákona č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře vypracován seznam poskytovaných veřejných podpor a programů veřejné podpory (tzv. state aid inventory), který byl předán Evropské komisi. V listopadu 2001 byla zaslána Výroční zpráva o veřejné podpoře v České republice za rok 2000, která byla Evropskou komisí pozitivně hodnocena především z hlediska souladu použité metodologie s metodologií užívanou v Evropské unii. Úřad poskytl Evropské komisi také podrobné informace o změnách soutěžní legislativy České republiky souvisejících s nabytím účinnosti zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a osmi vyhlášek Úřadu transponujících evropský systém blokových výjimek, čímž byla zajištěna slučitelnost se soutěžním právem Evropských společenství. V souvislosti s probíhajícími jednáními v rámci negociační kapitoly Hospodářská soutěž odpovídal Úřad v průběhu roku na řadu dalších dotazů Evropské komise týkajících se převážně rozhodovací činnosti Úřadu v oblasti veřejné podpory. Legislativní změny a rozhodovací praxe Úřadu v oblastech hospodářské soutěže a veřejné podpory byly předmětem celodenního jednání zástupců Úřadu se zástupci Evropské komise, které proběhlo v Brně v květnu 2001. Zástupci Úřadu byli také členy delegace České republiky na řadě jednání se zástupci Evropské komise v souvislosti s problematikou restrukturalizace českého ocelářského průmyslu, poskytování veřejné podpory do oblasti bankovního sektoru či investičních pobídek. Jednání s Evropskou unií se v roce 2001 konala také v rámci společných orgánů monitorujících plnění závazků vyplývajících z Evropské dohody. Jednalo se především o zasedání Výboru přidružení Evropské unie – České republiky, které se konalo v červenci 2001 v Bruselu. Na tomto jednání zástupci Úřadu prezentovali legislativní změny v oblasti hospodářské soutěže a pokrok dosažený při prosazování zákona o veřejné podpoře. V červnu 2001 se v Ljubljani uskutečnila sedmá Soutěžní konference zemí střední a východní Evropy, pořádaná Evropskou komisí a slovinským soutěžním úřadem, která byla zaměřena především na otázky řádného prosazování soutěžního práva včetně pravidel pro veřejnou podporu. Předseda Úřadu se při této příležitosti setkal s generálním ředitelem pro hospodářskou soutěž Alexandrem Schaubem, přičemž předmětem jednání byly mimo jiné zkušenosti s vynucováním soutěžního práva a další prohlubování soutěžní kultury. V rámci programu dále proběhla řada seminářů týkajících se konkrétních oblastí pravidel hospodářské soutěže a veřejné podpory s důrazem na jejich praktické prosazování. Úřad na konferenci prezentoval písemný příspěvek zabývající se kontrolou poskytování investičních pobídek

75

v České republice z hlediska zákona o veřejné podpoře, který byl zástupci Evropské komise velmi pozitivně hodnocen jako vzor pro ostatní kandidátské země pro posuzování investičních pobídek v souladu s acquis v oblasti veřejné podpory. V roce 2001 Úřad opakovaně vyslal řadu pracovníků v různých pracovních zařazeních – od ředitele odborů po referenty na semináře a školení organizované Akademií evropského práva v Trieru, které se týkaly práva hospodářské soutěže v EU, nového vývoje v oblasti veřejných podpor a komunitárního práva o horizontálních dohodách narušujících hospodářskou soutěž. Pracovníci odboru veřejné podpory se zúčastnili v Paříži týdenní stáže zaměřené na zkušenosti Francie s poskytováním veřejné podpory a jejím monitoringem a v Bruselu semináře organizovaného TAIEXem Evropské komise, který se zabýval zkušenostmi zemí kandidujících na vstup do Evropské unie. Poznatky získané v rámci seminářů a konferencí jsou Úřadem využívány ve všech oblastech jeho činnosti, tedy zejména v rámci rozhodovací činnosti, soutěžní advokacie a přípravy legislativních návrhů. V listopadu 2001 byla publikována pravidelná Zpráva Evropské komise o pokroku České republiky při přípravě na členství v Evropské unii (dále jen „Pravidelná zpráva“). Pravidelná zpráva pozitivně hodnotí pokrok učiněný v oblasti hospodářské soutěže v souvislosti s nabytím účinnosti nového zákona o ochraně hospodářské soutěže a systému obecných (blokových) výjimek. Pravidelná zpráva konstatuje, že soutěžní legislativa České republiky je v současnosti již velkou měrou slučitelná s acquis a pozitivně hodnotí dosavadní rozhodovací činnost Úřadu. Další harmonizace se předpokládá pouze s novými předpisy. V oblasti veřejné podpory oceňuje Pravidelná zpráva pokrok učiněný v souvislosti se zajištěním slučitelnosti existující veřejné podpory, předložením seznamu poskytované veřejné podpory a zpracováním návrhu regionální mapy veřejné podpory pro rok 2001, který byl schválen Evropskou komisí v červenci 2001. V oblasti zadávání veřejných zakázek Pravidelná zpráva konstatuje, že je potřebné učinit další pokrok v legislativní oblasti v souvislosti s přípravou nového zákona o zadávání veřejných zakázek a o výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek. Úřad v této souvislosti spolupracuje na přípravě návrhu nového zákona s Ministerstvem pro místní rozvoj a poskytuje expertní zkušenosti pracovníků Úřadu nabyté za dobu vykonávání dohledu nad zadáváním veřejných zakázek. Pravidelná zpráva pozitivně hodnotí celkové personální zajištění činnosti Úřadu a úroveň kvalifikace jeho pracovníků. 2. OECD A WTO 2.1

Projednávání návrhu kapitoly 3 – „Role soutěžní politiky v regulatorní reformě“ na zasedání Výboru pro soutěžní právo a politiku OECD

Nejvýznamnější událostí ve vztahu k OECD v roce 2001 bylo hloubkové hodnocení regulatorních mechanismů České republiky (regulatory reform review), jehož významnou součástí bylo projednávání kapitoly „Role soutěžní politiky v regulatorní reformě“ dne 14. února 2001 na zasedání Výboru pro soutěžní právo a politiku OECD v Paříži. Výsledkem projektu hodnocení regulatorní reformy byla rozsáhlá zpráva obsahující mimo jiné výše zmíněnou kapitolu spadající do gesce Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Úřad si od začátku tohoto projektu uvědomoval jeho význam pro Českou republiku, a proto se projednávání této kapitoly ve Výboru OECD zúčastnila šestičlenná delegace vedená předsedou Úřadu a dále zástupci Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva financí, Ministerstva vnitra a Stálé mise České republiky při OECD.

76

Předseda Úřadu ve svém vystoupení stručně shrnul dosavadní historii soutěžní politiky a Úřadu a také zdůraznil současné zaměření činnosti Úřadu na harmonizaci soutěžního práva s právem Evropských společenství a schopnost Úřadu rozhodovat a postupovat v souladu s tímto právem. Dále se věnoval stanoviskům České republiky k doporučením obsaženým v návrhu kapitoly 3, přičemž mnohá z těchto doporučení plně akceptoval s tím, že pro jejich naplnění již Úřad podnikl či podniká konkrétní kroky (například doporučení k prosazování prosoutěžních principů v procesu restrukturalizace a privatizace, k vyjasnění vztahů s nově ustavenými sektorovými regulátory, k odstranění podílu na trhu jako faktoru pro oznamovací povinnost spojovaných podniků podle nového zákona či vznik tzv. leniency programu, což je snížení nebo úplné odpuštění pokut pro ty účastníky kartelové dohody, kteří informují Úřad o její existenci a poskytnou důkazy). Po úvodním vystoupení předsedy Úřadu následovalo kladení otázek odborného charakteru ze strany examinátorů, kterými byli zástupci Polska a Španělska, a posléze diskuse i se zástupci dalších států OECD. Ze závěrečného vystoupení předsedajícího Výboru pro soutěžní právo a politiku, profesora Jenny, a z reakcí ostatních účastníků jednání lze jednoznačně konstatovat, že diskuse vyzněla pro Českou republiku výrazně pozitivně a projednávání tedy může být považováno za velmi úspěšné. 2.2 Jednání Výboru pro soutěžní právo a politiku OECD a Globálního fóra pro hospodářskou soutěž Zástupci Úřadu se v průběhu roku 2001 dále aktivně zúčastňovali zasedání Výboru pro soutěžní právo a politiku OECD a jeho pracovních skupin. Pro první zasedání v únoru 2001 byl Úřadem vypracován písemný příspěvek pro diskusi v rámci kulatého stolu k otázce vztahu soutěžní politiky a poskytování veřejné podpory. K jarnímu zasedání na přelomu května a června 2001 vypracoval Úřad Výroční zprávu o soutěžní politice za rok 2000 a tři písemné příspěvky pro kulaté stoly o problematice cenové transparentnosti a jejího vlivu na hospodářskou soutěž, o způsobu zajištění efektivního školení zaměstnanců Úřadu a o soutěžních a regulačních otázkách v sektoru telekomunikací. Pro zasedání Výboru pro soutěžní právo a politiku v říjnu 2001 připravil Úřad písemný příspěvek o nástrojích využívaných pro šetření kartelových dohod a ve spolupráci s Českým telekomunikačním úřadem příspěvek k problematice stanovení cen za přístup do sítě v sektoru telekomunikací. V říjnu 2001 proběhlo první jednání nově zřízeného Globálního fóra OECD pro hospodářskou soutěž, jehož se zúčastnila delegace vedená předsedou Úřadu. Předmětem zasedání, kterého se kromě 30 členských zemí OECD a 5 pozorovatelských zemí zúčastnilo také 21 nečlenských zemí, byly otázky mezinárodní spolupráce soutěžních úřadů, základních nástrojů a principů soutěžní politiky a problematika tzv. tvrdých kartelů a transnacionálních fúzí. K řadě z těchto témat se ve svých vystoupeních na Globálním fóru vyjádřil také předseda Úřadu. 2.3 Světová obchodní organizace V rámci Světové obchodní organizace (WTO) pokračovalo v roce 2001 jednání v rámci pracovní skupiny o vztahu mezi obchodní a soutěžní politikou, jehož se v březnu 2001 zúčastnil zástupce Úřadu. Na jednání prezentoval písemný příspěvek k problematice mezinárodní spolupráce v oblasti ochrany hospodářské soutěže a k otázce základních principů případné multilaterální dohody o soutěžních pravidlech. Úřad zastává stanovisko, že v zájmu zajištění srovnatelných podmínek pro podnikatelské subjekty v celosvětovém měřítku je prospěšné usilovat o prosazení mnohostranné dohody o pravidlech spravedlivé hospodářské soutěže, založené na principu nediskriminace, transparentnosti a spolupráce mezi

77

jednotlivými soutěžními úřady. Výsledky 4. zasedání Ministerské konference WTO v Doha v listopadu 2001 potvrdily význam takovéhoto mnohostranného rámce, přičemž vyjednávání v této oblasti by měla být zahájena po 5. zasedání Ministerské konference WTO. Do té doby bude pokračovat aktivita pracovní skupiny o vztahu mezi obchodní a soutěžní politikou s cílem vyjasnit základní principy tohoto rámce a modality budoucích negociací. 3. SPOLUPRÁCE SE ZAHRANIČNÍMI SOUTĚŽNÍMI ÚŘADY Vlivem globalizace ekonomik se objevuje stále více soutěžních problémů přesahujících hranice jednotlivých států: mezinárodní kartely, spojování soutěžitelů aktivních v globálním měřítku či protisoutěžní praktiky v oblastech, které jsou již svoji povahou mezinárodní či ovlivňují trhy ve více zemích. Efektivní šetření všech těchto případů většinou vyžaduje intenzivní spolupráci mezi soutěžními úřady různých zemí. Proto Úřad považuje úzkou spolupráci se zahraničními soutěžními úřady za jednu ze svých priorit. V rámci navazování bližších vztahů se soutěžními úřady členských zemí Evropské unie proběhl v Brně v červnu 2001 seminář ve spolupráci s dánským a italským soutěžním úřadem za organizační a technické pomoci TAIEXu Evropské komise. Předmětem semináře byla problematika metodiky šetření kartelových dohod a výměna zkušeností z vyšetřovací praxe zúčastněných soutěžních úřadů. S cílem předat zkušenosti s implementací a prosazováním soutěžního práva v České republice se zástupce Úřadu zúčastnil v listopadu 2001 jako člen panelu expertů semináře organizovaného OECD a slovinským soutěžním úřadem pro zástupce soutěžních úřadů zemí střední a východní Evropy. Důležitou formou mezinárodní spolupráce Úřadu v roce 2001 byla neformální spolupráce s odborníky zahraničních soutěžních úřadů při řešení jednotlivých případů. Jednalo se například o zkušenosti zahraničních úřadů s případy na trhu pohonných hmot, s posuzováním stanovení poplatků mezi bankami za využití bankomatů, s posuzováním spojení soutěžitelů na trzích technických plynů nebo s posuzováním spojení podniků na trhu dlažeb a obkladů. Řada zahraničních soutěžních úřadů byla konzultována při přípravě přehledu významných horizontálních kartelových dohod odhalených v zahraničí, jehož cílem bylo analyzovat použité metodiky šetření a nalezené důkazy svědčící o existenci kartelové dohody. V roce 2001 došlo k takovéto spolupráci především se soutěžními úřady Německa, Velké Británie, Francie, Finska, Norska, Dánska, Itálie, Polska a Maďarska. Úřad se v roce 2001 stal členem nově založené Mezinárodní soutěžní sítě (International Competition Network – ICN). Úkolem této organizace bude poskytovat členským soutěžním úřadům speciální a neformální místo pro pravidelná setkávání a projednávání praktických otázek hospodářské soutěže. ICN, která již v současnosti sdružuje soutěžní úřady z více jak 50 zemí světa, usiluje o to, stát se jedinou globální institucí zaměřenou výhradně na soutěžněprávní problematiku. Úřad se aktivně podílí na přípravě první výroční konference, která se uskuteční na podzim roku 2002 v Itálii, a to konkrétně na dvou zahajovacích projektech, zaměřených na proces kontroly spojování soutěžitelů v multi-jurisdikčním kontextu a na roli soutěžní advokacie. Výstupem práce tomu odpovídajících pracovních skupin a zasedání výroční konference bude vydání doporučení o best practices, která budou soutěžním úřadům k dispozici pro další využití v jejich každodenní praktické činnosti.

78

VIII. INFORMAČNÍ ČINNOST ÚŘADU V rámci zajištění co nejvyšší transparentnosti a zlepšení komunikace Úřadu s veřejností, sdělovacími prostředky a zpravodajskými agenturami funguje na Úřadě oddělení tisku a informací. Jeho pracovníci odpovídají na stovky dotazů, týkající se nejen oblasti hospodářské soutěže, ale i veřejné podpory a zadávání veřejných zakázek. V loňském roce byl zaznamenán další nárůst počtu dotazů z řad novinářů na činnost Úřadu. Počet článků v médiích týkajících se ÚOHS se oproti roku 2000 zvýšil o plnou třetinu. Odbor zajišťuje i vystoupení předsedy Úřadu a pracovníků Úřadu v médiích, informují o zahraničních cestách pracovníků Úřadu, o účasti na konferencích, jednáních ve Výboru pro soutěžní právo OECD, o jednáních se zástupci Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž v Bruselu apod. V oblasti informování ostatních subjektů vzrostl význam Obchodního věstníku. Aktivní komunikace Úřadu s veřejností přispívá ke kultivaci podnikatelského prostředí. Na základě zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ze dne 11. května 1999 vznikla Úřadu, jako státnímu orgánu, povinnost zajistit s účinností od 1. ledna 2000 žadatelům z okruhu fyzických i právnických osob svobodný přístup k informacím. Vnitřní organizační opatření, přijatá předsedou Úřadu, zabezpečují realizaci této zákonné povinnosti. Poskytováním informací podle této části Zprávy o činnosti se rozumí zpracování odpovědí na žádosti subjektů o podání informací, podané ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb. Úsek Veřejná podpora

Dohled nad zadáváním veřejných zakázek

Žadatel Nomura Hutnická zaměstnanecká pojišťovna JUDr. Alojz Baránik, Praha

Datum obdržení/ vyřízení 17.9.2001/ 7.11.2001 6.3.2001 18.4.2001/ 30.4.2001

JUDr. Alojz Baránik, Praha

4.5.2001/ 24.8.2001

Ing. Stanislav Mach, starosta města Mikulov

22.8.2001/ 4.9.2001

Obsah žádosti Dotaz k případu IPB/ČSOB – ve věci vydána dvě rozhodnutí, proti nimž nebylo odvolání Stanovisko ve věci postoupení pohledávek zdravotními pojišťovnami Konsolidační bance Praha Požádáno o sdělení autora podání podnětu na prošetření postupu zadavatele VZ Jihomoravská energetika, a.s. Žádosti o sdělení identity pisatele podnětu nebylo vyhověno Podán rozklad proti rozhodnutí o nevyhovění žádosti o informaci V zákoně č. 106/1999 Sb. stanovené lhůtě nebylo o rozkladu rozhodnuto, má se tedy dle § 16 za to, že úřad vydal rozhodnutí, kterým rozklad zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil Požádáno o sdělení autora podání podnětu na prošetření postupu zadavatele VZ města Mikulov Žádosti o sdělení identity pisatele podnětu nebylo vyhověno

79

Dagmar Filipová, 19.11.2001/ 1) zda a kdy ÚOHS rozhodne o povinnosti 21.11.2001 zadavatele hradit náklady řízení jednatel 2) zda výrok rozhodnutí předsedy ÚOHS č. PROFINVESTIK j. 2R 35/01-Hr není v rozporu s s. r. o. odůvodněním Žádosti o sdělení identity pisatele podnětu nebylo vyhověno 1) ÚOHS nemůže přiznat nárok na náhradu nákladů řízení, protože nevznikly náklady ve smyslu § 31 odst. 2 správního řádu Rozpor nevznikl, protože v odůvodnění byl zadavatel pouze poučen o možnosti využít své právo na zrušení zadání Haličovič 23.8. 2001 Informace o správních řízeních ve věci veřejné zakázky na dodávkách vybraných prvků a poskytování vybraných služeb komunikační a informační infrastruktury pro školská zařízení Šmilhaus Petr 25.9.2001 Vyjádření k veřejné zakázce na dodávkách vybraných prvků a poskytování vybraných služeb komunikační a informační infrastruktury pro školská zařízení Matysová Z. 8.10.2001 Informace o rozhodnutí ve věci investiční pobídky pro firmu ACCENTURE 15.1. 2001 Informace ohledně postoje ÚOHS k Hospodářská Hnutí DUHA problematice vratných lahví soutěž Boháč M. 20.6. 2001 Informace o povolení výjimky pro dohodu mezi pojišťovnami Jiří Němec 17. 7. 2001 Informace ohledně struktury Úřadu, přípravy vyhlášky podle § 26 odst. 4 ZOHS JUDr. Petr 3.9.2001 Žádost o poskytnutí informace, která se Červený týkala povinnosti společnosti MORAVSKOSLEZSKÉ TEPLÁRNY, a.s. podle § 9 odst. 1 zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění pozdějších předpisů. Úřad žadateli odpověděl dne 12.9.2001. V dopise úřad sdělil, že eviduje vždy poslední potvrzení dominantního postavení konkrétního subjektu. V případě společnosti MORAVSKOSLEZSKÉ TEPLÁRNY, a.s. se jedná o pravomocné rozhodnutí S 18/99, které je k dispozici na internetu na stránkách úřadu. Za podání této informace úřad úhradu nákladů nepožadoval. Pelíšek M. Nový K.

5.10.2001 Informace a šetření na trhu PHM 24.10.2001 Informace o rozhodnutí ÚOHS ve věci zúčtovacích období PRE

80

Otava F.

Fúze

30.10.2001 Informace pro bakalářskou práci z oblasti pivovarnictví Pavel Bratinka 19. 12. Informace ohledně vydání vyhlášky pro 2001 frančízové dohody Černý Milan 22.1. 2001 Informace o počtu schválených fúzí Machoš Petr 1.3. 2001 Informace pro diplomovou práci týkající se spojování podniků Klusoňová 20.3. 2001 Informace o počtu schválených fúzí pro Markéta diplomovou práci Petra Slováčková 13. 9. 2001 Žádost o poskytnutí návrhu vyhlášky podle § 26 odst. 4 ZOHS JUDr. Radovan 25. 6. 2001 Informace, zda byla vydána prováděcí Mrázek vyhláška podle § 26 odst. 4 ZOHS JUDr. Jana 22.11. 2001 Informace, zda je či bylo vedeno řízení ve Ištvánková věci nepovoleného spojení I.B.C. – Erika a.s. Kudrna Z. 14.12.2001 Informace o rozhodnutích a stanoviscích ke spojení Plzeňský Prazdroj - Radegast

81

IX. ŠKOLENÍ PRACOVNÍKŮ 1.

Spolupráce se zahraničím

V souvislosti s harmonizací českého soutěžního práva s právem Evropských společenství a s přípravou České republiky na vstup do Evropské unie kladl Úřad v roce 2001 důraz na školení pracovníků v praktických aspektech aplikace příslušných pravidel komunitárního práva. V oblasti ochrany hospodářské soutěže proběhl v červnu za technické a organizační pomoci TAIEXu Evropské komise ve spolupráci s italským a dánským soutěžním úřadem seminář, zaměřený na metodiku šetření kartelových dohod a výměnu zkušeností z vyšetřovací praxe zúčastněných soutěžních úřadů. V dubnu 2001 uspořádal Úřad s využitím prostředků Phare a za účasti bývalého člena vedení německého Spolkového kartelového úřadu seminář zaměřený na výklad nejvýznamnější judikatury Evropského soudního dvora v oblasti hospodářské soutěže. V prosinci 2001 se konal v Brně ve spolupráci s Evropským institutem v Kodani seminář pro pracovníky Úřadu zaměřený na praktické aspekty soutěžního práva Evropských společenství. Pracovníci Úřadu se dále zúčastnili seminářů organizovaných Akademií evropského soutěžního práva v Trieru zaměřených na různé oblasti soutěžního práva ES. V období květen až červenec absolvoval pracovník Úřadu tříměsíční stáž na Generálním ředitelství pro hospodářskou soutěž v Bruselu. V oblasti veřejné podpory bylo školení pracovníků Úřadu zajišťováno v rámci twinningového projektu Phare „Veřejná podpora“ dlouhodobým poradcem a přizvanými krátkodobými experty. V roce 2001 byla takto zorganizována řada seminářů pro pracovníky Úřadu i pro poskytovatele veřejné podpory zaměřených na jednotlivé konkrétní oblasti pravidel veřejné podpory Evropských společenství (podpora pro restrukturalizaci podniků, podpora investic, financování státem vlastněných společností, veřejná podpora biotechnologií, veřejná podpora a kapitálové trhy a další). Součástí twinningového projektu byla studijní cesta dvou pracovníků Úřadu na monitorující jednotku pro veřejnou podporu ve Francii v listopadu 2001. Mimo twinningový projekt se pracovníci Úřadu zúčastnili semináře o zkušenostech kandidátských zemí s implementací a prosazováním pravidel o veřejné podpoře, který uspořádal TAIEX Evropské komise v březnu 2001 v Bruselu, a semináře pořádaného Akademií evropského práva v Trieru zaměřeného na aktuální vývoj legislativy a novou judikaturu v oblasti veřejné podpory v Evropské unii. Problematika judikatury Evropského soudního dvora v oblasti zadávání veřejných zakázek byla předmětem semináře pořádaného s využitím prostředků Phare v Brně v dubnu 2001 za účasti italského experta. V říjnu 2001 byl zorganizován ve spolupráci s Evropským institutem v Kodani seminář zaměřený na legislativní úpravu zadávání veřejných zakázek v Evropské unii a zkušenosti s jeho implementací v členských státech. V prosinci 2001 se pracovník Úřadu zúčastnil dvoudenního semináře k aktuálním otázkám veřejných zakázek v Evropské unii organizovaného Evropským institutem pro veřejnou správu v Maastrichtu. 2. Provedená opatření ke zkvalitnění odbornosti pracovníků Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Vzdělávání a vytváření předpokladů pro rozvoj pracovníků Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže je součástí celého systému personální práce Úřadu. Prováděná opatření ke zkvalitňování odbornosti pracovníků Úřadu lze rozdělit do dvou rovin: • prověřování úrovně odborných předpokladů a znalostí při přijímání nových pracovníků, • zvyšování odbornosti stávajících pracovníků. 82

2.1. Prověřování úrovně odborných předpokladů a znalostí při přijímání nových pracovníků Činnost Úřadu je svou náročností srovnatelná s činností soudu. Je nutné, aby byli pracovníci neustále vzděláváni. Aby bylo možné kontinuálně zajistit požadované zvyšování úrovně odbornosti pracovníků Úřadu, je nezbytné zajistit stabilizaci pracovníků, tj. nejen jejich ohodnocení, ale i ostatní pracovní podmínky (další vzdělávání, školení apod.). Při získávání nových pracovníků Úřad preferuje používání metod, které vhodně oslovují ideálního uchazeče na určité pracovní místo. Jsou to: • inzerce ve sdělovacích prostředcích a na internetových stránkách, • spolupráce se vzdělávacími institucemi, • reference od stávajícího pracovníka. K prověření úrovně odborných znalostí při přijímání pracovníků, slouží několikastupňový systém výběrového řízení na pracovní místa Úřadu. To je zaměřeno na prověření úrovně odborných a jazykových znalostí a předpokladů uchazečů o zaměstnání. Systém výběru pracovníků zabezpečuje, že jsou do pracovního poměru přijímáni dostatečně odborně zdatní uchazeči, kteří jsou vybaveni teoretickými znalostmi i jazykovými dovednosti. Vzhledem k úzké spolupráci Úřadu s Evropskou komisí, vyplývající zejména z Evropské dohody, je výborná jazyková úroveň základním předpokladem dalšího odborného růstu pracovníků. Zároveň je však nutnou nezbytností při každodenní práci s judikaturou EK a ESD při řešení konkrétních případů. 2.2. Zvyšování odbornosti stávajících pracovníků K zvyšování odbornosti stávajících pracovníků organizuje a zajišťuje Úřad přednášky, semináře i zahraniční stáže prostřednictvím interních i externích odborníků. Semináře zajišťované z řad vlastních odborníků jsou orientované především na analýzy rozhodnutí Úřadu a Vrchního soudu v oblasti hospodářské soutěže, dohledu nad zadáváním veřejných zakázek. V procesu vzdělávání je velmi důležitá spolupráce se zahraničím. V roce 2001 se pracovníci účastnili řady seminářů a kurzů v oblasti soutěžního práva na Evropské právní akademii v Trieru (SRN). Úřad významně spolupracoval s Evropským institutem v Kodani, který pro pracovníky uspořádal semináře v Brně, zaměřené na aspekty soutěžního práva v EU a problematiku veřejných zakázek v EU. Velkým přínosem jsou krátkodobé stáže zaměřené na řešení aktuálních problémů v konkrétních oblastech. V oblasti dohledu nad poskytováním veřejné podpory se pracovníci příslušného odboru účastnili v rámci twinningového projektu řady seminářů, zaměřených na seznámení se s přístupy Evropské komise k nejaktuálnějším problémům. Součástí zmíněného projektu byla i studijní návštěva ve Francii, zaměřená zejména na kontrolu poskytování regionální podpory. Ve spolupráci s Ekonomicko-správní fakultou Masarykovy university v Brně Úřad pro své pracovníky uspořádal cyklus přednášek „Ekonomie pro potřeby ÚOHS“, vedených proděkanem doc. Kamilem Fuchsem, CSc. Úřad zajišťuje i vzdělávání pracovníků v souladu s plněním úkolů dle usnesení vlády České republiky č. 46/2000 a 410/2000. Tato usnesení se týkají vzdělávání v evropských záležitostech, kde bylo v roce 2001 proškoleno v základním vzdělávacím modulu 53

83

pracovníků, a jazykového vzdělávání, které Úřad zajišťuje dvěmi jazykovýmu kurzy dle pokročilosti, s celkovým objemem 229 vyučovacích hodin za rok. 3. Provedená opatření ke stabilizaci pracovníků Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Opatření provedená ke stabilizaci pracovníků v roce 2001 sledovaly tři základní cíle: 1. stabilizovat pracovníky, kteří vykazují velmi dobré pracovní výsledky 2. získat kvalitní nové pracovníky, 3. naplnit plánovaný počet pracovníků Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Opatření nesledovala pouze stabilizaci počtu pracovníků, ale hlavním úkolem bylo stabilizovat ty pracovníky, kteří mají z hlediska odbornosti, výkonu, schopností i pracovního nasazení pro činnost Úřadu největší přínos. Některá provedená opatření: • Odměňování - vedoucí pracovníci provedli analýzu platového ohodnocení svých podřízených a ve spolupráci se sekretariátem předsedy byly navrženy úpravy osobních příplatků (zvýšení/snížení), popř. poskytnutí odměny za splnění mimořádných nebo zvlášť významných pracovních úkolů. Systém odměňování je veden potřebou ohodnotit práci přínosnou pro Úřad, čímž vedení Úřadu vysílá signál pracovníkům o tom, co je důležité, a tak zabezpečuje kvalifikovanou a dobře motivovanou pracovní sílu. V roce 2000 činila průměrná mzda na jednoho pracovníka 16.562 Kč, zatímco v roce 2001 se průměrná mzda zvýšila na 18.440 Kč. • Možnost kariérního postupu - perspektivní pracovníci dostávají po ověření jejich schopností při plnění konkrétních pracovních úkolů šanci na kariérní a profesní růst. 4. Počty nástupů a odchodů pracovníků, počty výběrových řízení za rok 2001 Tabulka č. 1: Počet nástupů a odchodů pracovníků Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže za rok 2001 Měsíc Nástup Odchod Bilance Počet pracovníků

I. 3 4 -1

II. 4 1 +3

III. 3 4 -1

IV. 5 3 +2

V. 2 4 -2

VI. 6 4 +2

VII. 3 3 0

VIII. 4 3 +1

113 116 115 117 115 117 117 118

IX. 5 4 +1

X. 0 1 -1

XI. 3 3 0

XII. 3 3 0

Celkem 41 37 +4 Průměr: 119 118 117 117 116,58

Tabulka č. 2: Počty výběrových řízení na obsazení pracovních míst Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže v roce 2001 Měsíc I. Počet výběrových 0 řízení

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII. VIII. IX.

X.

XI.

XII. Celkem

3

1

3

2

3

2

2

2

2

84

3

2

25

85

PŘÍLOHA Č. 1 – SLEDOVÁNÍ TRENDŮ ROZVOJE SOUTĚŽNÍHO PROSTŘEDÍ NA NĚKTERÝCH RELEVANTNÍCH TRZÍCH

1. POUŽITÉ PŘÍSTUPY Posuzování stavu soutěžního prostředí na sledovaných trzích bylo učiněno buď expertně, na základě zhodnocení dostupných informací o příslušném trhu souvisejících s níže uvedenými kriteriálními veličinami, nebo podle metodiky COMP.

1.1

Kriteriální veličiny pro expertní hodnocení

Při expertním hodnocení sledovaných trhů Úřad přihlíží k případným změnám u těchto kriteriálních veličin:

1.2

• • • • • • • • •

počet podnikatelských subjektů na trhu; velikost tržních podílů soutěžitelů; kapitálová náročnost pro vstup na trh; výskyt vertikální integrace mezi výrobcem a prodejci; bariéry pro vstup na trh, jako jsou např. přístup k patentu, know-how; míra využitelnosti výrobních kapacit; inovační dynamika odvětví; reziduální složka trhu; možnost ovlivnění dynamiky rozvoje jednoho hospodářského stupně jiným hospodářským stupněm;

•

vliv množství a ceny vstupních surovin na nabídku (přístup k surovinovým zdrojům).

Metodika COMP

V roce 1993 byla zpracována původní metodika COMP pro orientační zhodnocení kvality soutěžního prostředí na relevantních trzích. Konstrukce metodiky je založena na sledování a kvantifikaci pěti kriteriálních veličin, používaných (v různých modifikacích) v USA a v zemích OECD při analýze tržní moci firem a podmínek jejich volného vstupu na trh, včetně zjišťování stupně koncentrace trhu (Herfindahl-Hirshmanův index, kapitálová náročnost pro vstup na trh, inovační dynamika v odvětví včetně možnosti přístupu k patentům a know-how, dále výskyt vertikální integrace a reziduální složka trhu)∗. Kvantifikace pěti kriteriálních veličin u metodiky COMP je provedena za použití pětistupňové klasifikační stupnice v bodovém rozmezí 5 – 25 bodů. Na základě praktických zkušeností pracovníků výkonných odborů Úřad při posuzování vývoje tržních struktur na příslušných relevantních ∗

Doplňující vysvětlení: Herfindahl-Hirshmanův index – měří stupeň koncentrace (monopolizace) trhu, reziduální složka trhu – zohledňuje statisticky nepodchycený soukromý sektor (např. malý samozásobitel masem), případně dovoz zboží drobnými překupníky (stánkaři). Reziduální složka trhu ve svém důsledku může ovlivnit výslednou charakteristiku stupně koncentrace na místních a regionálních trzích, vertikální integrace mezi dvěma hospodářskými stupni (vazby dodavatel – odběratel, jejichž projevem jsou cenové provázanosti, příp. existence vlastní distribuční sítě, která se stává bariérou pro vstup dalších soutěžitelů na trh).

1

trzích (při povolování spojení podniků, šetření ve věci zjišťování dominantního postavení na místních a celostátních trzích, účasti v privatizačním procesu apod.) byla odvozena kritická hodnota COMP = 16 bodů. Kvalita soutěžního prostředí na relevantním trhu se v závislosti na hodnotě COMP člení do dvou pásem: • COMP od 5 do 16 bodů – málo soutěžní prostředí; • COMP od 16 do 25 bodů – dobré soutěžní prostředí.

2. TRENDY ROZVOJE SOUTĚŽNÍHO PROSTŘEDÍ NA NĚKTERÝCH RELEVANTNÍCH TRZÍCH Úřad pro ochranu hospodářské soutěže průběžně sleduje vývoj na některých relevantních trzích. Trhy jsou seřazeny podle výše jejich podílu na tvorbě hrubého domácího produktu. Stav konkurenčního prostředí je posuzován Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže v souladu se zákony a usnesením vlády České republiky. DOPRAVA, POŠTA A TELEKOMUNIKACE Doprava Proces privatizace v dopravě byl již prakticky ukončen až na oblast železniční dopravy. Změny s tím spojené, jako jsou např. změny vlastnických vztahů či nová orientace na evropské trhy, se výrazně projevily v poptávce po přepravě. Nově přijímané zákony maximálně liberalizovaly přístup k trhu. Tyto skutečnosti způsobily, že v současné době výrazně převyšuje nabídka poptávku, což má za následek značné existenční problémy pro střední a drobné dopravce a s tím související očekávaný úbytek soutěžitelů na trhu. Nákladní automobilová doprava Globalizace trhů vede k nárůstu poptávky v nákladní dopravě a současně ke zvýšení nároků na kvalitu přepravy zboží. Výkony silniční dopravy zásluhou mezinárodní dopravy v roce 2001 zaznamenaly oproti předchozím rokům nárůst. Tento trend je očekáván i do budoucna, protože ve vztahu k ostatním druhům dopravy nákladní automobilová doprava převažuje u přeprav na kratší a středně dlouhé vzdálenosti a také v mezinárodní přepravě. V této oblasti je však vážným problémem disproporce mezi počtem zahraničních vstupních povolení a počtem subjektů, které je požadují a rozdělování povolenek pro výjezdy kamionů do zahraničí se zvýhodňováním velkých firem. Bariéry vstupu na trh jsou nízké, jak po stránce ekonomické, tak administrativní. Počátkem roku 2001 byla ukončena jednání zástupců několika svazů malých autodopravců s ministrem dopravy a předsedou vlády ČR Jednalo se o požadavky v oblasti regulace výše cen pohonných hmot, snížení daňového zatížení pro silniční dopravu, podporování ekologických vozidel (v rámci daní), řešení problematiky cen v silniční dopravě, cen silničních známek, problematiky hraničních přechodů a průjezdnosti a dalších. Záměrem bylo odstranění tlaku

2

neustálého zvyšování cen pohonných hmot na náklady a tím na existenční situaci malých autodopravců. Rovnost přístupu k trhu je nutno zabezpečit zejména uplatňováním principů mezinárodních povolení z bilaterálních dohod a systému vícestranných povolení CEMT, dále postupným převzetím systémů a pravidel Evropské unie na základě dodržování zásady nediskriminace a rovnosti podmínek a v návaznosti na to navyšováním kvót zahraničních vstupních povolení, resp. postupnou liberalizací způsobem, při kterém by nedocházelo k diskriminaci českých dopravců například uplatňováním barier pro jejich působení na trzích EU – konkrétně navrhovaným omezením českých dopravců v přepravě mezi zeměmi Evropské unie po dobu 4 let po přijetí České republiky mezi členy Evropské unie. Vzhledem k velkému počtu soutěžitelů na trhu nákladní automobilové dopravy je soutěžní prostředí velmi dobré. Autobusová doprava V autobusové dopravě pravidelné i nepravidelné podniká celkem asi 4 500 subjektů dle podkladů z Ministerstva dopravy a spojů. Trh vnitrostátní autobusové dopravy má i nadále regionální povahu, přičemž v jednotlivých regionech zaujímají dominantní postavení převážně společnosti vzniklé privatizací bývalých státních podniků ČSAD. Veřejná linková autobusová doprava, kterou se zabezpečuje základní dopravní obslužnost území (meziměstská a příměstská), je v souladu se zákonem o silniční dopravě podporována dotací ze státního rozpočtu prostřednictvím okresních úřadů. Znamená to, že okresní úřady hradí dopravci, se kterým je uzavřena smlouva o závazku veřejné služby, prokazatelnou ztrátu vzniklou z provozu této dopravy. Zákon o silniční dopravě v těchto případech omezuje možnost konkurence mezi autobusovými dopravci. Bariérou vstupu je poměrně vysoká ekonomická náročnost na vybudování a provozování autobusové dopravy. V těch případech, kdy dopravu zabezpečuje několik dopravců, bývá uplatňována jednotlivými dopravci rozdílná cenová politika, tj. nižší jízdné na linkách s konkurencí, což umožňuje stávající věcně usměrňované jízdné. Setrvávající regulace cen jízdného limituje i nadále zájem o provozování linkové osobní dopravy; stejně tak regulační zásahy pro vstup do odvětví, související s dotováním ztrátových linek, omezují možnost rozšíření konkurenčního prostředí, neboť na dotovanou linku není udělena licence dalším soutěžitelům Dopravní úřady mohou udělení licence vázat na provozování jiných linek nebo závazkem veřejné služby při současném právu dopravce na vyrovnání prokazatelné ztráty. Úřad obdržel v roce 2001 řadu stížností na potíže a překážky provázející zřízení a provoz autobusových linek, na problémy s jízdními řády konkurenčních firem, s přistavováním autobusů na linky v časech odjezdů konkurenčních spojů, se snižováním jízdného atd. Jednalo se obvykle o vztahy mezi dopravci ve veřejné linkové dopravě, mezi dopravci a dopravními úřady, mezi dopravci a majiteli autobusových nádraží, označníků zastávek apod., které spadají do oblasti upravené zákonem č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, v platném znění. Na tomto trhu je málo soutěžní prostředí, které se ale mírně zlepšovalo díky vstupu nových soutěžitelů. Jen část linek a spojů, zabezpečujících vzájemné dopravní spojení převážně sousedních regionů a větších měst nadregionálního významu je vystavena soutěži alespoň dvou, v některých případech i více subjektů. Rozvinutější soutěžní prostředí je v autobusové dopravě na autobusových linkách dálkových, spojujících vzdálenější regiony a velká města, a na linkách mezinárodních.

3

Železniční doprava Až do poloviny devadesátých let výkony železnice klesaly, a to jak relativně vůči výkonům silniční dopravy, tak i v absolutních číslech. Až v roce 2000 se propad zastavil, výkony železniční dopravy se stabilizovaly, ale rostou pomaleji než u silniční dopravy. Železniční doprava je efektivní jen tehdy, když přepravovaná zásilka má dostatečný objem. Nepostradatelná je železnice pouze v hromadné přepravě např. uhlí, rud, velkých množství obilnin či velmi těžkých výrobků. Podíl komodit tohoto typu na celkové přepravě však dlouhodobě klesá. Na přepravních výkonech veřejné osobní dopravy se železnice podílí cca 35 %. Modernizace železniční infrastruktury provázané na evropské sítě umožní zrychlení rozvoje železniční dopravy, a tak dojde k vyrovnání podmínek železnice s jinými druhy dopravy. V současné době se také České dráhy připravují na začlenění České republiky do Evropské unie. Požadavky Evropské unie k harmonizaci předpisů týkajících se železniční dopravy jsou zapracovány do novely zákona o drahách. K připravovanému zákonu o transformaci Českých drah v rámci mezirezortního připomínkového řízení vznesl Úřad připomínky v duchu celoevropské koncepce železniční dopravy, kde postupně dochází k oslabování monopolu národních železničních dopravců a nastupuje volná soutěž. Úřad např. navrhoval aplikaci evropských norem upravujících soutěž v dopravě, což by mělo snížit závislost železnice na státní pomoci. Tyto normy mimo jiné předpokládají, že v krátké době bude vstup na vybranou síť železničních magistrál zcela liberalizován. Aby však tyto normy mohly vstoupit v platnost, je nutné oddělit infrastrukturu od provozování železniční dopravy. V průběhu roku 2001 byl vládou připraven zákon o transformaci českých drah a předložen Poslanecké sněmovně ke schválení. Zákon byl schválen v únoru 2002. Od 1.1.2003 má dojít k účetnímu oddělení provozu železnice od dopravní infrastruktury v souladu s požadavky Evropské unie. Soutěžní prostředí v železniční dopravě zatím neexistuje a k jeho vzniku by mělo dojít až po transformaci Českých drah. Letecká doprava V letecké dopravě trvale rostly výkony. Ve srovnání s rokem 1993 vzrostl počet přepravených osob o více než 100 %. Základním článkem letecké dopravy v České republice jsou především hlavní letiště v Praze, Brně, Pardubicích, Ostravě a Karlových Varech, přičemž nejvyužívanějším letištěm je Praha-Ruzyně, které zajišťuje 96 % celkových výkonů v osobní přepravě a přes 75 % v nákladní letecké dopravě (bez pošty). Dominantní společností na trhu pravidelné mezinárodní letecké dopravy jsou České aerolinie a.s. (ČSA), kterým ale na trhu charterové dopravy výrazně konkurují společnosti Fischer Air a Travel Servis. Uvedené tři společnosti na tomto trhu zaujímají společně přibližně 80 % podíl, zbytek připadá na zahraniční dopravce. Stejně jako u ostatních druhů dopravy je i u letecké dopravy kladen důraz na harmonizaci předpisů s předpisy Evropské unie. Po zářijovém útoku teroristů v New Yorku se vzestupný trend letecké dopravy změnil. V ČSA bylo zastaveno přijímání nových pracovníků, byly omezeny lety do USA a předpokládá se finanční ztráta cca sto milionů korun. Dopad krize byl částečně zmírněn členstvím ČSA v nadnárodní alianci leteckých dopravců Sky Team od 25. března 2001, jejímiž členy jsou Air France, Delta Air Lines, Aeromexico a Korean Air Lines.

4

Konkurenční prostředí na trhu charterových letů je málo soutěžní, na trhu mezinárodní letecké dopravy je soutěžní prostředí dobré. Taxislužba V dané oblasti nedošlo v průběhu roku 2001 oproti předchozím rokům k žádným významným změnám. Systém poskytování služby a s tím související vztahy se ve značné míře stabilizovaly. Ve větších městech České republiky je i nadále využívána forma cenové regulace stanovením maximálních cen. Bariéry vstupu do odvětví jsou nízké. Určitým problémem souvisejícím s provozováním taxislužby v Praze je předražování jízdného. Situaci řeší pražský magistrát se zástupci z řad taxikářů a s Ministerstvem dopravy. Soutěžní prostředí v oblasti taxislužby je dobré, je charakterizováno velkým počtem soutěžitelů na místních trzích. Poštovní služby Český poštovní sektor byl legislativně upraven v souladu s evropskými předpisy zákonem č. 29/2000 Sb., o poštovních službách, který nahradil již nevyhovující poštovní zákon z roku 1946. Z pohledu hospodářské soutěže znamenal tento zákon významný posun k vytvoření soutěžního prostředí ve všech komoditách poštovních služeb. Státním poštovním operátorem zůstává (podle nového zákona držitelem souhlasu k provozování poštovních služeb a poštovní licence) do konce kalendářního roku 2003 Česká pošta, která má postavení státního podniku se samostatným financováním bez nároků na dotace ze státního rozpočtu. Přeprava listovních zásilek, na níž má monopol, zajistí cca 20 % příjmů České pošty. V roce 2001 pokračovaly přípravy k přeměně České pošty na akciovou společnost, což by zvýšilo její podnikatelské možnosti. V zákoně o poštovních službách je stanoveno, že souhlas k provozování poštovních služeb udělí Ministerstvo dopravy a spojů každé právnické nebo fyzické osobě, která prokáže, že splňuje podmínky podle tohoto zákona. Na základě tohoto zákona musí k provozování poštovních služeb spočívajících v dodání poštovních zásilek, jejichž hmotnost je nižší než 350 g a obsahem jsou písemné zprávy, a to za cenu nižší než je částka stanovená vládním nařízením, mít provozovatel vedle souhlasu Ministerstva dopravy a spojů též poštovní licenci nebo zvláštní poštovní licenci udělenou rovněž Ministerstvem dopravy a spojů. Držitel poštovní licence je povinen poskytovat základní služby ve smyslu „poštovního závazku“ a zajistit jejich dostupnost na celém území České republiky. Mimo základní služby, které mohou provozovat pouze držitelé poštovní licence nebo zvláštní licence, jsou podle platné právní úpravy otevřeny hospodářské soutěži všechny trhy poštovních služeb, tj. sběr, třídění, přeprava a konečné doručování zásilek s písemnými zprávami nad stanovenou hmotnost, mezinárodní služby, dodání poukázané peněžní částky. Nové zákonné podmínky vytvořily předpoklady pro výraznou redukci služeb dosud vyhrazených pouze jednomu provozovateli a současně zajistily všeobecnou dostupnost základních poštovních služeb. U vnitrostátních poštovních služeb se uplatňují věcně usměrňované ceny, platné v oblasti distribuce listovních zásilek a cenných psaní, distribuce balíků a ostatních poštovních služeb včetně služeb poštovních přepážek s tím, že u vybraných služeb je výše usměrňované ceny určena jako maximálně přípustná (cenový strop). Cenová regulace je uplatňována stejně vůči 5

všem soutěžitelům na trhu poštovních služeb. Výhradnost státu zůstala v oblasti vydávání poštovních známek. Česká pošta poskytuje všechny klasické poštovní služby, expresní služby a peněžní služby včetně doručování důchodů a soutěží s peněžními ústavy v peněžních službách a v doručování důchodů. V expresních a kurýrních službách i v přepravě balíkových zásilek soutěží Česká pošta s řadou soukromých společností (DHL, Worldwide Express, United Parcel Service, Messenger aj.). Přepravní společnosti se specializují na rychlou přepravu kusových předmětů. Rychlost a přesnost doručení zásilky je pro spotřebitele určujícím aspektem při výběru přepravní firmy. V dané oblasti se stále více uplatňují vedle České pošty soutěžitelé, kteří jsou schopni poskytovat komplexní služby, především na území s vysokou koncentrací firem a obyvatelstva. Problémem v oblasti poštovních služeb zůstává stálé snižování počtu poštovních schránek a pokles zájmu o doručování zásilek v odlehlých místech. MDS proto vyhláškou stanovilo minimální vybavení obcí poštovními schránkami v závislosti na počtu obyvatel a maximální vzdálenosti schránek od obydlí. Úpravy cen provedené Českou poštou v oblastech mimo základní služby vyvolaly kritiku ze strany občanů. Úřad řešil v roce 2001 opakované stížnosti na postup společnosti Česká pošta, s.p. při účtování poplatku za dosílání zásilek na místo dočasného pobytu adresáta. Poplatek, který byl původně ve výši 10 Kč, byl Českou poštou, s.p. změněn na 100 Kč za každý započatý měsíc bez ohledu na množství dosílané pošty. Úřad vyzval MDS a Českou poštu, aby v této oblasti uplatnili jiný systém stanovení poplatku za dosílání, který by zohlednil rozdíly mezi subjekty používající tuto službu (m.j. rozdíl mezi právnickými a fyzickými osobami). V oblasti přepravy listovních zásilek má monopol Česká pošta, na tomto trhu tedy neexistuje soutěžní prostředí. V oblasti přepravy zásilek je dobré konkurenční prostředí, na relevantních trzích působí mnoho soutěžitelů.

Telekomunikace Pevná hlasová telefonie Nový telekomunikační zákon, který nabyl účinnosti dne 1.7.2000, otevřel od 1. ledna 2001 telekomunikační trh a ukončil výhradní práva do té doby monopolního provozovatele, společnosti ČESKÝ TELECOM, a.s. Tímto krokem byla v oblasti hlasových služeb poskytovaných na pevných telekomunikačních sítích zavedena konkurence a na daný telekomunikační trh byl umožněn vstup každému, kdo splnil podmínky dané zákonem. Od 1.7.2002 lze očekávat, že dojde mezi operátory pevných linek ke vzniku účinnější soutěže, poněvadž si spotřebitelé budou moci vybrat operátora buď formou krátké individuální předvolby čísel pro jednotlivá volání nebo formou nastavení předvolby čísel. Vstup na trh hlasových telekomunikačních služeb poskytovaných prostřednictvím pevné sítě i na trh telekomunikačních služeb v mobilních sítích je ovlivňován administrativními bariérami (pověření ke zřizování a provozování jednotné telekomunikační sítě) a vysokou investiční bariérou, dále alternativní operátoři pevných sítí musí mezi sebou uzavřít propojovací dohody, které mimo jiné umožní účtování telefonního provozu pro účastníky volající mezi oběma sítěmi. Tato cena za propojení ovlivňuje konečnou cenu nabízenou zákazníkům. V první polovině roku 2001 byly uzavřeny propojovací smlouvy mezi společností ČESKÝ TELECOM, a.s. a novými operátory pevných sítí. Podpis těchto dohod 6

byl však možný pouze proto, že alternativní operátoři upustili od požadavku, aby tyto dohody pokryly všechny aspekty vzájemného propojení. Podepsané dohody nakonec pokrývaly pouze oblast základních hlasových služeb a nikoli i ostatní služby, mezi které patří například přístup k Internetu, datové služby či volání na bezplatné linky. Počátkem roku 2001 bylo na základě iniciativy předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže v souladu s doporučením Výboru pro soutěžní právo a politiku OECD podepsáno Memorandum o spolupráci mezi oběma úřady v oblasti telekomunikací. Spolupráce Úřadu s ČTÚ na základě podepsaného Memoranda o spolupráci spočívá zejména ve vzájemných konzultacích o případech, které spadají do kompetencí obou úřadů, v předávání informací o podáních jednotlivých soutěžitelů s cílem předejít zasahování do kompetence druhého úřadu a ve spolupráci v legislativní oblasti. Cílem spolupráce obou úřadů je udržení srozumitelného a stabilního regulačního rámce v odvětví telekomunikací. Spolupráce mezi oběma úřady již nabyla konkrétních forem například v průběhu správních řízení týkajících se zneužití dominantního postavení operátory na trhu veřejných mobilních telekomunikačních sítí. Byla rovněž zřízena společná pracovní skupina složená z odborníků obou Úřadů, která projednala např. otázky související s nabízeným balíčkem Home mini a možnosti dočasné regulace kabelové televize. Navzdory uvedenému vývoji zůstalo v roce 2001 na trhu pevných hlasových telekomunikačních služeb zachováno málo soutěžní prostředí. Mobilní telefonie V současné době v České republice veřejné mobilní telekomunikační sítě provozují a mobilní služby poskytují tři společnosti. K 31. 12. 2001 měla společnost EuroTel Praha, spol. s r.o. cca 3,24 mil. zákazníků (cca 47,37 %) a společnost RadioMobil a.s. s cca 2,85 mil. zákazníky (41,67 %). Dále na daném trhu působí společnost Český Mobil a.s., která vstoupila na trh počátkem roku 2000 a získala ke konci roku 2001 asi 750 tis. klientů (10,96 %). Celková penetrace trhu v České republice činila k 31. 12. 2001 přibližně 68 %. V roce 2001 proběhlo výběrové řízení na udělení telekomunikačních licencí ke zřizování a provozování veřejných mobilních telekomunikačních sítí v systému UMTS a dne 14.12. 2001 udělil Český telekomunikační úřad společnostem RadioMobil a.s. a Eurotel Praha, spol. s r.o. příslušné telekomunikační licence. Po vstupu třetího mobilního operátora došlo ke zintenzivnění soutěže, které se příznivě projevilo v širší nabídce služeb a ve snižování cen pro konečného spotřebitele. Díky tomu roste počet uživatelů mobilních telefonů. Přesto na tomto trhu došlo v roce 2001 ke zneužití dominantního postavení dvěma operátory – společnostmi EuroTel Praha a RadioMobil – tím, že obě společnostmi účtovaly svým zákazníkům za minutu volání do společnosti Český Mobil částku vyšší než za minutu volání, jakou si účtovaly navzájem za volání mezi svými sítěmi. Za zneužití dominantního postavení Úřad uložil oběma operátorům pokuty ve výši 48 mil. Kč a 15 mil. Kč. I přes relativně nízký počet soutěžitelů probíhá na tomto trhu ostrá konkurence v boji o zákazníky, soutěžní prostředí lze hodnotit jako dobré. Kabelové televize V České republice působí cca 90 subjektů provozujících vysílání v televizních kabelových rozvodech. Tři uskupení velkých zahraničních akcionářů dodávají signál asi 80 % všech zákazníků. Jedná se o společnosti United Pan-Europe Communication N.V. (tvořena společnostmi UPC ČR, a.s., KabelNet Holding, a.s., Dattelkabel, a.s.), Vision Networks 7

Tsjechie Holding B.V. (Intercable CZ, a.s.) a ING Baring, USA – Central Europe Cable Holdings (TES Media s.r.o.). Kapacita sítí těchto tří provozovatelů je 1 086 000 zásuvek, přičemž připojeno je 665 tisíc zákazníků. Lídrem je skupina UPC se zhruba 390 tisíci zákazníky, druhý Intercable CZ, a.s. má bezmála 200 tisíc klientů a TES Media s.r.o. provozuje 85 tisíc přípojek. Provozovatelé kabelových televizí většinou disponují dominantním postavením a jejich jednání ovlivňuje velký počet konečných spotřebitelů. Oblast kabelových televizí není cenově regulována. Vysoká investiční náročnost (zejména daná vybudováním kabelové infrastruktury) a dlouhá doba návratnosti investic odrazuje provozovatele vstupovat na území, která jsou již obsazena jiným provozovatelem a kde je již nasycená poptávka. Během posledních let Úřad obdržel desítky stížností občanů užívajících služeb kabelových televizí, které se týkaly výrazného zvyšování měsíčních poplatků za poskytování služeb. Analýzy Úřadu prokázaly, že poskytovatelé služeb kabelových televizí nejsou vystaveni řádné konkurenci, která by zajistila objektivní nastavení cen. Vzhledem k tomu, že kabelové televize nebudou ani v blízké době vystaveny soutěžnímu tlaku, inicioval Úřad jednání s ČTÚ o předmětné problematice. Úřad spatřuje jako možné dočasné řešení uvedeného stavu podřazení činnosti poskytování služeb kabelových televizí pod působnost zákona o telekomunikacích. V případě, že by zákon o telekomunikacích obsahoval rovněž úpravu uvedených služeb, byť i jen na dočasnou dobu, vykonával by Český telekomunikační úřad rovněž dohled v odvětví kabelové televize, což by nesporně přispělo k dosažení a udržení konkurenčního prostředí ve smyslu § 19 zákona č. 151/2000 Sb. o telekomunikacích. Prvním krokem vedoucím k řešení uvedené problematiky, která se dotýká tisíců koncesionářů, bylo akceptování požadavku Úřadu vzneseného během meziresortního připomínkového řízení k materiálu č.j. 4380/01 „Návrh opatření k dalšímu rozvoji konkurence na telekomunikačním trhu v České republice“ a to podřadit odvětví kabelové televize do novelizovaného telekomunikačního zákona. K této problematice proběhlo dne 12.3. 2002 na ČTÚ jednání mezi pracovníky Úřadu a ČTÚ a byly učiněny závěry pro další postup v uvedené věci. Situaci v sektoru kabelových televizí významně ovlivnilo rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu ukončit vysílání v systému MMDS k 31.12.2001. Frekvenční pásmo využívané systémem MMDS je od začátku roku 2002 určeno pro šíření signálu třetí generace mobilních telefonů (UMTS). Z tohoto důvodu nebyly společnostem provozujícím systém MMDS Radou pro rozhlasové a televizní vysílání a Českým telekomunikačním úřadem prodlouženy vysílací licence. Vzhledem k této skutečnosti byly společnosti vysílající systémem MMDS nuceny vypovědět svým zákazníkům smlouvy o dodávce televizního signálu a tito zákazníci museli přejít na jiný způsob příjmu TV signálu. Zrušením systému MMDS vedlo ke ztrátě této alternativní možnosti příjmu televizního signálu, čímž došlo k posílení postavení kabelové televize. Na základě výše uvedeného doporučuje Úřad vládě zvážit možnost povolit operátorům telekomunikačních služeb přenášet i televizní signál, případně zavést cenovou regulaci až do okamžiku povolení této možnosti. Vzhledem ke specifickému charakteru dané služby neexistuje v oblasti vysílání prostřednictvím televizních kabelových rozvodů účinná konkurence.

8

VÝROBA A ROZVOD EKETŘINY, PLYNU A TEPLA Elektroenergetika Energetická náročnost tvorby hrubého domácího produktu je v České republice ve srovnání s vyspělými státy stále relativně vysoká. Hlavní příčinou je výrazně nižší souhrnná hospodářská produktivita, struktura primárních energetických zdrojů a vysoký podíl energeticky náročných odvětví (hutní výroba, průmysl stavebních hmot apod.). Prognóza spotřeby energie předpokládá zvýšení poptávky jak v průmyslu, tak i u obyvatelstva. V roce 2001 však existoval přebytek nabídky nad poptávkou, který byl do určité míry řešen vývozem elektřiny. Po spuštění jaderné elektrárny Temelín se přebytek výrobních kapacit pravděpodobně ještě zvýší. Pokud jde o subjekty působící v odvětví elektroenergetiky, nedošlo oproti předchozím rokům k žádným podstatným změnám. Jako dominantní výrobce elektřiny působí na trhu stále společnost ČEZ, a.s., která dodává cca 70% veškeré elektřiny. Na trhu distribuce elektřiny působí i nadále 8 regionálních distributorů, kteří v daném regionu mají monopolní postavení. V šesti z nich má stát prostřednictvím FNM majoritu. Provoz přenosové soustavy (jde o 3 tis. km sítí 400 kV a 220 kV) zabezpečuje společnost ČEPS, a.s., která je 100% dcerou společnosti ČEZ, a.s. V odvětví elektroenergetiky došlo v průběhu roku 2001 k několika závažným skutečnostem. Především dnem 1.1.2001 nabyl účinnosti zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon), který nahradil do té doby platný zákon č. 222/1994 Sb. Nový energetický zákon je budován na principech obsažených ve Směrnici Evropského parlamentu a Rady 96/92/EC o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a obsahuje tak mimo jiné i ustanovení o postupném otevírání trhu s elektřinou. V březnu 2002 na summitu v Barceloně se členské státy EU dohodly, že během dvou let otevřou volné soutěži trh s elektřinou a plynem pro všechny spotřebitele s výjimkou domácností. Dohoda o liberalizaci energetického trhu v EU je důležitým rozhodnutím, které pravděpodobně urychlí liberalizaci trhu s elektřinou a plynem v České republice s perspektivou vstupu ČR do EU v roce 2004. Vedle toho je novým energetickým zákonem ustaven i regulační orgán – Energetický regulační úřad, v jehož působnosti je podpora hospodářské soutěže a ochrana zájmů spotřebitelů v těch oblastech energetických odvětví, kde není možná konkurence. Energetický regulační úřad rozhoduje rovněž např. o licencích k podnikání v odvětví elektroenergetiky, vykonává cenovou regulaci, rozhoduje spory v případech, kdy nedojde k dohodě o uzavření smlouvy mezi držiteli licencí, schvaluje pravidla provozování přenosové a distribučních soustav apod. ERÚ je nezávislý regulátor pro odvětví tzv. přirozených monopolů s jednoznačně vymezenými kompetencemi a je jedním z nezbytných předpokladů pro zajištění dobře fungujícího hospodářského prostředí, který povede postupnou aplikací regulačních prvků nahrazujících konkurenci ke zrychlení celkového hospodářského růstu. Srozumitelný a stabilní regulační rámec je i důležitým signálem pro zahraniční investory, kteří mají zájem investovat do infrastruktury. Tyto zahraniční investory zajímá především způsob regulace cen, možnosti přístupu k sítím, včetně řešení případných sporů. V roce 2001 přijala vláda České republiky usnesení č. 1013 ze dne 3.října 2001 o změně usnesení vlády ze dne 4.října 2000 č. 967 k návrhu postupu privatizace energetických společností ČEZ, a.s. a regionálních elektroenergetických distribučních společností. Před schválením způsobu privatizace elektroenergetiky Úřad v rámci meziresortního připomínkového řízení vyjádřil své stanovisko z hlediska zákona o ochraně hospodářské soutěže. Úřad zejména poukázal na skutečnost, že vstup strategického investora do vertikálně

9

integrovaného systému výroba – přenos a distribuce elektrické energie by bylo spojení podle zákona č.143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, které by bylo posuzováno podle ustanovení §17(1). Úřad na základě informací, které v této době získal, měl za to, že navrhovaný způsob privatizace elektroenergetiky narušuje hospodářskou soutěž na trhu České republiky, když většina kritérií podle ust. § 17 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, vyznívá pro navrhovaný způsob privatizace negativně. Ve svém stanovisku Úřad konkrétně poukázal, že při rozhodování o návrhu na povolení spojení Úřad v souladu s ust. § 17 odst. 1 zákona posuzuje zejména potřebu zachování a rozvíjení účinné hospodářské soutěže, strukturu všech spojením dotčených trhů, podíl spojujících se soutěžitelů na těchto trzích, jejich hospodářskou a finanční sílu, právní a jiné překážky vstupu dalších soutěžitelů na spojením dotčené trhy, možnost volby dodavatelů nebo odběratelů spojujících se soutěžitelů, vývoj nabídky a poptávky na dotčených trzích, potřeby a zájmy spotřebitelů a výzkum a vývoj, jehož výsledky jsou k prospěchu spotřebitele a nebrání účinné soutěži. Z pohledu potřeby zachování a rozvíjení účinné hospodářské soutěže má navrhovaný způsob privatizace elektroenergetiky jednoznačně negativní dopad. Zatímco v současné době působí na trhu elektroenergetiky vedle dominantního soutěžitele (ČEZ) řada menších nezávislých výrobců elektroenergie, kteří zajišťují část dodávek jednotlivým distribučním společnostem, navrhovaný model privatizace tento stav pravděpodobně znemožní. Vzhledem k tomu, že ceny v oblasti elektroenergetiky jsou stanoveny jako ceny maximální, může budoucí subjekt kontrolující společnosti ČEZ a ČEPS cenu elektrické energie pro distribuční společnosti snížit pod hranici ekonomické rentability a vzniklé ztráty vykompenzovat vyššími cenami za systémové služby a přenos elektrické energie, tedy v oblasti kde bude mít monopolní postavení. Přestože výše těchto cen je kontrolována prostřednictvím Energetického regulačního úřadu, v praxi bude zřejmě obtížné ne-li nemožné ověřovat opodstatněnost všech nákladových položek, na základě kterých bude ČEZ a ČEPS tyto ceny stanovovat. Podle názoru Úřadu jsou vertikálně integrované společnosti hůře regulovatelné a vzniká zde větší možnost diverzifikace rizik a přelévání nákladů než v případě, když jsou tyto činnosti odděleny v rámci jednoho subjektu nebo jsou zcela samostatné. Úřad také poukázal,že integrovaný celek výroba – přenosová síť – distribuce rovněž nebude mít zájem investovat do posílení kapacit propojovacích bodů (pozn. kapacity na přehraničních profilech) na mezinárodní přenosový systém, neboť by to takové tendence vedly k možnosti vyšších dovozů levnější energie. Naopak, samostatná přenosová síť by ve vlastním zájmu investovala do rozšíření propojovacích bodů na mezinárodní přenosový systém, neboť by měla vyšší výnosy z přenosu elektroenergie. Z toho by měl ale užitek především spotřebitel, který by těžil z konkurence. Vzhledem k vertikálnímu charakteru navrhovaného modelu privatizace budou dotčeny všechny trhy v oblasti elektroenergetiky, tedy výroba, přenos i distribuce elektrické energie. Z uvedených skutečností je navíc zřejmé, že případné sloučení společností ČEZ a ČEPS do jedné vlastnické struktury povede ke stavu, kdy nezávislí výrobci elektřiny budou na tomto subjektu ekonomicky závislí, vzhledem k jeho velmi silnému postavení na trhu přenosu a distribuce elektřiny a s ohledem na hospodářskou a finanční sílu těchto společností. Dalším problémem, který Úřad v navrženém způsobu privatizace spatřuje je ztráta určitého stupně nezávislosti distribučních společností na dodávkách elektřiny od stávajícího dominantního výrobce. V současné době totiž dodávky elektřiny od ČEZ, a.s. představují v průměru cca 75% podíl potřeby elektřiny u distribučních společností. Zbývající potřebu elektřiny tak mohou distribuční společnosti získat od konkurentů ČEZ, a.s. V případě 10

realizace navrženého modelu privatizace však bude tato možnost s největší pravděpodobností nereálná. Vysoké podíly jednotlivých společností na trzích, které ve vztahu ke spotřebiteli na sebe navazují, společně s velice významnou finanční silou umocněnou finanční silou zahraničního investora prakticky s jistotou umožňují zcela nezávislé chování v rámci celého vertikálního řetězce na ostatních soutěžitelích. Usnesení vlády České republiky ze dne 9. ledna 2002 č. 44 zrušilo usnesení vlády ze dne 4.října 2000 č. 967, k návrhu postupu privatizace energetických společností – ČEZ, a.s. a regionálních elektroenergetických distribučních společností, ve znění usnesení vlády ze dne 18. červena 2001 č. 742, ze dne 3. října 2001 č. 1013 a ze dne 17. prosince 2001 č. 1341. Dne 11. března 2002 vláda České republiky přijala usnesení č. 250 o dalším postupu privatizace majetkové účasti státu na podnikání společnosti ČEZ, a.s. a regionálních elektroenergetických distribučních společností. V rámci meziresortního připomínkového řízení před přijetím uvedeného usnesení, Úřad předložil k materiálu Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva financí č. 9482/02/6240/1000 „Návrh dalšího postupu privatizace majetkové účasti státu na podnikání společnosti ČEZ, a.s. a osmi regionálních distribučních společností“ stanovisko. Dle stanoviska Úřadu realizací předkládaného návrhu dojde k faktickému propojení dominantního výrobce elektřiny s distribucí elektřiny u nadpolovičního počtu regionálních distributorů elektřiny. V případě propojení výroby a distribuce elektřiny by došlo k tomu, že dominantní výrobce elektřiny, který by ovládal i 6 distribučních společností, by měl zájem na umístění své vlastní elektřiny na trhu v ČR prostřednictvím těchto distribučních společností. Po propojení výroby a distribuce prostor pro konkurenční boj výrobců elektřiny o možnost dodávat elektřinu distribučním společnostem zmizí. Negativní dopad se tak může projevit i v ceně pro konečného spotřebitele. Soutěžní prostředí na trhu elektřiny není dobré. Konkurence je možná částečně pouze v oblasti dodávek elektřiny distribučním společnostem, kde vedle dominantního výrobce ČEZ, a.s. působí nezávislí výrobci elektřiny a určitý objem elektřiny lze zajistit i ze zahraničí. Privatizace elektroenergetického odvětví zatím není ukončena. Plynárenství Odvětví plynárenství lze rozdělit na přenos (prostřednictvím vysokotlakých plynovodů), distribuci (pomocí středně a vysokotlakých plynovodů) a skladování (v podzemních zásobnících. Po otevření trhu s plynem vzroste význam s jeho obchodováním. Přenos plynu zajišťuje pouze statní podnik Transgas, na trhu skladování plynu má Transgas dominantní postavení. Na trhu distribuce zemního plynu působí osm plynárenských distribučních společností a každá ve svém regionu zaujímá monopolní postavení. Stát drží přímo prostřednictvím Fondu národního majetku a nepřímo prostřednictvím státního podniku Transgas majoritní podíl v distribučních společnostech, kromě společností Jihočeská plynárenská a Pražská plynárenská. Zemní plyn je zdrojem, který konkuruje jiným energetickým zdrojům, zejména pokud jde o zdroje tepelné energie či výrobu elektřiny V roce 1997 došlo k diverzifikaci zahraničních dodavatelů zemního plynu. Monopolním dodavatelem na tuzemský trh je státní podnik Transgas, který téměř 90 % plynu od společnosti Gazprom. Norské společnosti Statoil, Saga Norsk Hydro pokrývají pouze 7 % dodávek na tuzemský trh, necelá 3 % dodávají Moravské naftové doly. Při privatizaci v rámci plynárenského sektoru Úřad doporučoval vyloučení vertikální integrace, tedy propojení distribučních společností se současným monopolním dovozcem 11

plynu. Úřad také doporučil privatizovat distributory plynu a elektřiny tak, aby jeden vlastník nezískal dvě či více společností stejného druhu, které působí na sousedících geografických trzích, popř. dvě společnosti různého druhu na stejném území. Podobně jako elektroenergetiku vnímá Úřad i odvětví plynárenství jako strategické odvětví ovlivňující celou ekonomiku a mající velké dopady na celou společnost. Společnost Transgas se podle usnesení vlády č. 1072 z listopadu roku 2000 transformovala na akciovou společnost. Následně mělo dojít k převodu podílu Fondu národního majetku v této společnosti spolu s podíly Fondu národního majetku a podíly nabídnutými municipalitami v regionálních plynárenských distribučních společnostech vybranému strategickému partnerovi. Začátkem roku 2002 byl jako strategický investor vybrána společnost RWE GAS. Úřad povolil spojení RWE GAS AG se společností Transgas a osmi distribučními plynárenskými společnostmi a stanovil tři podmínky, na základě kterých bude spojení povoleno. Společnost RWE nesmí přímo či nepřímo nabýt kontrolu nad společností Moravské naftové doly, a.s., a blokovat její rozhodnutí o záměrech, které budou mít zjevně konkurenční charakter vůči společnosti RWE. Dále společnost RWE do doby ukončení privatizace nesmí nabývat kontrolní podíly nabývat podíly v elektroenergetických distribučních a teplárenských distribučních společnostech nebo budovat nové elektroenergetické distribuční a teplárenské distribuční společnosti v České republice do doby ukončení privatizace elektroenergetiky, nejdéle však po dobu 5 let. Úřad stanovením podmínek vytvořil předpoklady pro účinnou soutěž zejména do budoucna v souvislosti s předpokládanou liberalizací trhu. Úřad dále zohlednil, aby spotřebitel nebyl pod tlakem monopolních cen, ale aby ceny za plyn byly výsledkem konkurence. Případ fúze RWE a Transgasu byl dosud největším, jakým se Úřad ve své desetileté historii zabýval z hlediska velikosti transakce. V roce 2000 byl připraven a schválen nový energetický zákon, který nabyl účinnosti dne 1. 1. 2001. Dle tohoto zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, bude trh s plynem organizován na základě sjednaného přístupu k přepravní soustavě a regulovaného přístupu k distribučním soustavám a autorizačního přístupu k výstavbě vybraných plynových zařízení podle podmínek stanovených tímto zákonem. K otevírání trhu s plynem dojde postupně a to od 1. 1. 2005 pro odběratele, jejichž spotřeba představuje 20% celkové roční spotřeby plynu v zemi, a dále od 10. 8. 2008 pro zákazníky, jejichž odběr činí celkem 33 % roční spotřeby plynu v České republice. Soutěž jak na trhu dodávek plynu pro distributory, tak na trhu dodávek plynu spotřebitelům, dosud neexistuje. Privatizační proces v plynárenství byl dokončen. Teplárenství Dlouhodobým cílem v oblasti zásobování teplem je tvorba podmínek pro využití všech existujících konkurenceschopných zdrojů energie pro výrobu tepla na regionální úrovni, včetně obnovitelných zdrojů energie pro dosažení maximálně možné soběstačnosti zdrojů tepla v příslušném regionu. Postupně jsou uváděné do provozu další teplárenské zdroje s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla. Vedle velkých zdrojů se budují i menší teplárenské jednotky. Budují se za účelem vytápění domácností, ale také v areálech velkých podniků pro vnitropodnikové využití. V oblasti zásobování teplem pokračovalo v roce 2001 skupování městských tepláren finančně silnými, především zahraničními společnostmi. 12

Působení Úřadu v oblasti teplárenství bylo v roce 2001 významně ovlivněno tím, že dne 1.1.2001 vstoupil v platnost nový energetický zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích. Tento zákon zřídil pro výkon regulace v energetice samostatný Energetický regulační úřad. ERÚ rozhoduje i o regulaci cen dodávaného tepla. Vzhledem k opakovaným stížnostem občanů a distributorů tepla na zvyšování cen tepla ze strany jeho výrobců se v roce 2001 uskutečnila řada jednání pracovníků Úřadu s příslušnými pracovníky Energetického regulačního úřadu (případně i za účasti zástupce oblastního pracoviště Státní energetické inspekce) za účelem vyjasnění stanovisek k problémům změn smluv v souvislosti s úpravou cen za dodávané teplo. Úřad se úspěšně zasadil o odstranění bariér pro vstup na trh teplárenství v důsledku přijímání rozhodnutí některých obcí, které zakazovaly u nových staveb použití jiných topných médií, než centrální zásobování teplem. Vzhledem k síťovému charakteru teplárenství jsou odběratelé napojení jen na jeden zdroj. Na trhu dodávek tepla je nesoutěžní prostředí. Vodárenství Dodávky vody prostřednictvím veřejné vodovodní sítě a služby spočívající v odvádění a čištění odpadních vod prostřednictvím veřejné kanalizační sítě poskytuje v ČR velký počet soutěžitelů, kteří provozují infrastrukturní sítě vodovodů a kanalizací na základě smluvních vztahů s jejich vlastníky, kterými jsou zejména obce a města. Pro uvedené trhy je charakteristické, že se nejedná o celostátní trhy, nýbrž o jednotlivé místní trhy, kde provozovatel má monopolní postavení, neboť spotřebitel nemá možnost na daném území získat dodávky vody a služby spočívající v odvádění a čištění odpadních vod od jiného soutěžitele (lokální síťové monopoly). Stále dochází k poklesu spotřeby vody jak v průmyslu, tak u obyvatelstva. V důsledku vyšších cen dochází k šetření vodou v domácnostech, což vede ke snižování příjmu vodárenských společností. Ceny vodného a stočného podléhají věcnému usměrňování dle zákona č. 526/1990 Sb. o cenách, v platném znění. Většina tuzemských společností provozující sítě veřejných vodovodů a kanalizací je již v rukou zahraničních společností. Mezi nejvýznamnější zahraniční subjekty patří společnosti ONDEO (dříve Suez Lyonnaise des Eaux), Anglian Water a Vivendi Water. V roce 2001 došlo ke vstupu společnosti Prague Water CGW-AW do největší vodárenské společnosti v České republice – Pražských vodovodů a kanalizací, kde získala 66% podíl. Úřad spojení povolil se závazkem snížení meziročního nárůstu ceny pitné vody a stočného pro odběratele. V roce 2001 Úřad povolil spojení podniků ONDEO Services S.A. a Šumperské provozní hospodářské společnosti. Na jednotlivých místních trzích neexistuje konkurence.

VÝROBA KOVŮ VČETNĚ HUTNÍHO ZPRACOVÁNÍ Hutnictví železa Hutnictví železa se zabývá především výrobou základních hutních výrobků, tj. surového železa (ocelárenské, slévárenské, speciální), surové oceli, válcovaného materiálu, ocelových

13

trubek včetně uzavřených svařovaných profilů, pásové oceli válcované, otevřených ohýbaných profilů, tažené, broušené a loupané oceli a taženého drátu. Odvětví je charakteristické produkcí výrobků pro navazující odvětví, jako je strojírenství, stavebnictví a elektrotechnický průmysl. Rozvoj těchto průmyslových oborů přímo ovlivňuje poptávku po hutní produkci. Pro odvětví hutnictví železa je charakteristická nasycenost domácího trhu a snaha o průnik na mezinárodní trhy. Na začátku devadesátých let domácí společnosti nebyly v plné míře schopny zajistit požadavky odběratelů jak v čase, tak kvalitě a ceně, což vedlo k růstu importu především výrobků z vyšším stupněm zpracování. Nové investice vedou ke změnám ve výrobním sortimentu pro zabezpečení souladu poptávky a nabídky. Trh oboru hutnictví železa má již dnes v podstatě celosvětový globální charakter, který je určující i pro situaci na domácím trhu a pozici domácích subjektů na trhu. Celosvětový trh oceli je v současné době v recesi, pokračuje převis nabídky nad poptávkou, zejména u plochých výrobků. Výrobci ve svých rozvojových programech nepředpokládají v budoucnu navyšování objemů výroby, ale prioritu dávají změnám výrobkové struktury, která zajistí udržení konkurenceschopnosti produkce a vyšší realizační ceny s odpovídajícími ekonomickými efekty. Trh surového železa Surové železo v ČR vyrábí pouze dva tuzemští soutěžitelé – Vysoké pece Ostrava, a.s. (tj. společný podnik společností Nová huť, a.s. a Vítkovice, a.s. vyrábějící pro tyto podniky surové železo) a Třinecké železárny, a.s. Trh výrobků válcovaných za tepla U dlouhých výrobků, které tvoří většinu její produkce, má Nová huť dominantní postavení na trhu. Nová Huť je jediným tuzemským výrobcem plochých výrobků válcovaných za tepla, ocelových trubek spirálovitě svařovaných, důlních výztuží a silničních svodidel. Vítkovice, a.s. mají dominantní postavení ve výrobě tlustých plechů, významnou skupinou jejich výrobků jsou i dlouhé výrobky válcované za tepla. Trh profilové oceli Třinecké železárny, a.s. jsou jediným tuzemským výrobcem železničních kolejnic. Dominantní postavení mají ve výrobě jemné a střední profilové oceli, válcovaného drátu a betonářské oceli. Tuzemskými konkurenty ve výrobě profilové oceli jsou Nová Huť, Vítkovice a Železárny Hrádek, žádný z těchto soutěžitelů nemá na tomto trhu dominantní postavení. Trh válcovaného drátu a betonářské oceli Ve výrobě válcovaného drátu a betonářské oceli je největším soutěžitelem Nová Huť (nemá však na těchto trzích dominantní postavení), na obou těchto trzích je patrný růst podílu importu. Na tuzemském trhu působí tři velké podniky zpracovávající hutní materiál – Třinecké železárny, a.s., Nová Huť, a.s., Vítkovice, a.s. Restrukturalizace hutních podniků není dosud ukončena. Hlavní myšlenkou restrukturalizace českého ocelářství je vytvoření Českého ocelářského podniku, který by zahrnoval společnosti Vítkovice Steel (dceřinná společnost Vítkovice a.s.), Vysoké pece Ostrava (dceřinná společnost Nové huti) a další vybraná aktiva Nové Huti a.s. Takto vytvořený integrovaný podnik by měl dosahovat synergických efektů

14

zejména v úspoře nákladů, ve zvýšení rentability a investičního potenciálu. Český ocelářský podnik (ČOP) by pak byl prodán strategickému investorovi. Restrukturalizační kroky hutních společností by měly vést zejména ke: •

zvýšení využití výrobních kapacit u ocelárenských technologií a technologií na válcování

•

zvýšení přidané a užitné hodnoty produkce, a to i při stagnaci výroby v objemových ukazatelích;

•

snížení materiálové a energetické náročnosti

•

poklesu zaměstnanosti

Restrukturalizace českého ocelářského průmyslu nebyla dosud ukončena. Na ocelářském trhu je málo soutěžní prostředí, jde o silně koncentrovaný trh. Realizované dovozy se týkají především výrobků z ušlechtilé oceli.

Trh piva V r. 2001 působilo na trhu České republiky celkem 50 společností vyrábějících pivo, které vlastnily cca 60 pivovarů a dále na trhu působilo přibližně 20 minipivovarů (jejichž roční objem dodávek piva nepřesahuje 2 tis. hl). Struktura pivovarů z hlediska jejich velikosti je dána objemem jejich ročního výstavu piva, který činí u nejmenších pivovarů do 20.000 hl za rok, až po pivovary s výstavem vyšším než 1 mil. hl piva ročně. Na celkovém ročním výstavu piva se jednotlivé velikostní skupiny pivovarů podílely takto: Struktura ročního výstavu piva v r. 2001.

Společnost vyrábějící pivo - výstav do 20.000 hl 20.000 - 60.000 hl 60.000 -120.000 hl 120.000 - 200.000 hl 200.000 - 300.000 hl 300.000 - 500.000 hl 500.000 - 1.000.000 hl nad 1.000.000 hl

Podíl na celkovém výstavu piva v ČR 0,27% 1,55% 6,73% 6,27% 3,80% 2,75% 17,68% 60,96%

Do poslední skupiny (s výstavem nad 1 mil. hl piva) spadají celkem čtyři pivovary (Plzeňský Prazdroj, Pražské pivovary, Radegast a Budvar). Objem dodávek piva na tuzemský trh se oproti roku 2000 mírně snížil (v r. 2000 činil 16.504.911 hl piva, v r. 2001 činil 16.203.576 hl piva, tj. pokles o 1,8 %).

15

Největší podíl na trhu zaujímá stejně jako v minulých letech skupina Plzeňský Prazdroj (zahrnující dodávky z pivovarů Plzeňský Prazdroj, a.s., Pivovaru RADEGAST a.s. a Pivovaru Velké Popovice a.s.). Její celkový podíl na trhu piva v České republice dosáhl v r. 2001 přibližně 45 %. Oproti roku 2000 se u této skupiny projevil v r. 2001 nárůst o 1,5 % (největší nárůst dodávek piva na trh ve skupině připadl na Pivovar Velké Popovice a.s.). Druhým největším soutěžitelem na trhu piva je společnost Pražské pivovary a.s., jejíž celkový podíl na trhu dosáhl 13,5 %. I u této společnosti se projevil v r. 2001 nárůst o 1 % oproti r. 2000. U dalších středních a malých pivovarů je patrná stagnace, popřípadě mírný pokles podílu jejich dodávek na tuzemský trh. Úřad v minulosti zakázal společnostem Plzeňský Prazdroj, a.s., Pivovar RADEGAST a.s. a Královský pivovar Krušovice, a.s. zavazovat provozovatele restauračních zařízení k výhradnímu odběru piva od těchto dodavatelů. Společnostem Pivovar RADEGAST a.s. a Královský pivovar Krušovice, a.s. byla povolena výjimka ze zákazu výše uvedených dohod (pro dohody o výhradních dodávkách piva uzavírané s pohostinskými zařízeními) platná do r. 2003. V roce 2001 Úřad zaznamenal stížnosti malých pivovarů v médiích, které poukazovaly na praktiky uplatňované velkými soutěžiteli na trhu spočívající ve skrytém zavazování pohostinských zařízení s cílem získaní části distribuční sítě jen pro dodávky piva svého pivovaru. Opakovaně se objevují stížnosti na účinek vertikálních distribučních dohod paralelně uzavíraných na trhu více pivovary, jejichž předmětem je výslovné (příp. skryté) zavazování pohostinských zařízení odběrem piva od určitého pivovaru, proto bylo zahájeno správní řízení se dvěma soutěžiteli, kteří jsou součástí nejsilnější skupiny na trhu, a kteří nemohou pro své vertikální distribuční dohody využít výhod blokové výjimky. Vzhledem k tomu, že na trhu piva působí vysoký počet soutěžitelů, kvalitu soutěžního prostředí lze hodnotit jako dobrou.

BANKOVNICTVÍ A POJIŠTOVNICTVÍ Bankovnictví K 31. 12. 2001 působilo v bankovním sektoru 38 aktivních bank a poboček zahraničních bank, což je o 2 méně než v roce předcházejícím V roce 2001 byl prakticky zakončen proces privatizace velkých bank. Majoritním vlastníkem Komerční banky, a.s. se stala francouzská Société Générale S. A. V této věci bylo dne 17.8. 2001 Úřadem vydáno rozhodnutí povolení spojení podniků. Další významnou událostí na bankovním trhu bylo sloučení společností HypoVereinsbank CZ a.s. a Bank Austria Creditanstalt Czech Republic dne 1.10. 2001, a.s. Jako nástupnický subjekt sloučených bank působí nyní společnost HVB Bank Czech Republic, a.s.

16

Celkový přehled bank působících v České republice k 31. 12. 2001 Typ bankovního ústavu

Počet bank

Banky s převážně českou majetkovou účastí

11

Banky s převážně zahraniční majetkovou účastí

16

Pobočky zahraničních bank

10

Banky v nucené správě

1

Aktivní banky celkem

38

z toho stavebních spořitelen

6

Následující přehled bank je rozdělen do skupin dle velikosti spravované bilanční sumy a specializace banky. •

Velké banky (bilanční suma nad 100 mld. Kč.)

Československá obchodní banka, a.s., Česká spořitelna, a.s., Komerční banka, a.s. Velké banky nejvíce ovlivňují bankovní sektor jako celek. Největší z nich je dle bilanční sumy ČSOB, která v polovině roku 2000 koupila IPB od jejího nuceného správce. •

Střední banky (bilanční suma 15 až 100 mld. Kč.)

HVB Bank Czech Republic, a.s, Citibank a.s., Dresdner bank CZ a.s, CREDIT LYONNAIS BANK PRAHA a.s., Česká exportní banka, a.s., Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s., GE Capital Bank, a.s., Raiffaisenbank, a.s., Union banka, a.s., Živnostenská banka, a.s. •

Malé banky (bilanční suma pod 15 mld. Kč)

Českomoravská hypoteční banka, a.s., eBanka, a.s., IC Banka, a.s., Interbanka, a.s., J&T Banka, a.s., Plzeňská banka, a.s., První městská banka, a.s., Volksbank CZ, a.s. Tato skupina zahrnuje banky převážně s českým kapitálem, které začaly působit v bankovním sektoru mezi roky 1991-1993. Řada z nich však kvůli špatným obchodům v počátcích transformace zanikla. Pobočky zahraničních bank ABN Amro Bank, Commerzbank, Deutsche Bank, ING Bank, Raiffeisenbank im Stifland, Societe Generale, Sparkasse Mühlviertel, Všeobecná úverová banka, Waldviertel Sparkasse, HSBC Bank plc. Význam zahraničních bank v bankovním sektoru se zvyšuje nejen z pohledu spravované bilanční sumy, ale zejména z hlediska pozitivních vlivů, které tyto banky mají na rozvoj konkurence v bankovním podnikání. To se dotýká především zkvalitňování služeb poskytovaných klientům. Na druhé straně mají zahraniční banky určité konkurenční výhody, spočívající zejména v dobrém jméně své mateřské banky, snazším přístupu ke kvalitnímu know-how a možnosti přístupu k levnějším zdrojům od mateřské banky.

17

Stavební spořitelny Raiffeisen stavební spořitelna a.s., Českomoravská stavební spořitelna, a.s., ČS-stavební spořitelna, a.s., HYPO stavební spořitelna a.s., Všeobecná stavební spořitelna Komerční banky, a.s., Wüstenrot - stavební spořitelna a.s. Specializované banky Česká exportní banka, a.s., Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s. Tyto banky kromě zákona o bankách podléhají i speciálním zákonům nebo režimům, které limitují jejich vystavení běžným rizikům bankovního podnikání. Charakteristickým pro vývoj bankovního sektoru v roce 2001 je zvýšený zájem zahraničních bank o sektor drobného bankovnictví, který se odrazil i ve zvýšeném podílu těchto ústavů především na trhu vkladů. Významný nárůst počtu klientů zaznamenaly GE Capital Bank, a.s., Citibank, a.s. a Raiffeisen, a.s. Středně velké zahraniční peněžní ústavy mají v současné době obdobné typy produktů pro drobnou klientelu jako velké banky, přičemž jsou většinou schopny nabízet lepší osobní služby. Tato skutečnost se odrazila ve stagnaci (v případě ČSOB, a.s.) respektive poklesu (v případě KB, a.s.) počtu klientů těchto bank. Jedinou z velkých bank, která dokázala v loňském roce výrazně zvýšit počet svých klientů a dosáhnout významného nárůstu objemu primárních vkladů a úvěrů fyzickým osobám je Česká spořitelna, a.s. Většině bank se v loňské roce podařilo zvýšit dynamiku růstu přímého bankovnictví, podpořenou v řadě případů speciálními marketingovými akcemi (např. mobilní telefon zdarma k běžnému účtu). Došlo k mírnému poklesu podílu klasifikovaných úvěrů převodem nesplácených úvěrů do Konsolidační banky. Stavební spoření Smlouvu o stavebním spoření mělo uzavřeno ke konci loňského roku 4 389 000 klientů, což je nárůst o více než 700 000 klientů oproti roku 2000. Objem naspořených prostředků činil k 31. 12. 2001 133 mld. Kč oproti 110 mld. Kč o rok dříve. Vzhledem k více než 1,5 mil. nových smluv byl loňský rok pro spořitelny rekordní. Smlouvu o stavebním spoření má uzavřenu již více než 40 % obyvatel. Výrazný růst stavebního spoření v loňském roce je zapříčiněn především stále klesajícími úrokovými sazbami termínovaných vkladů bank, kdy atraktivitu stavebního spoření zajišťuje státní podpora. Pozici lídra trhu si loni dále upevnila Českomoravská stavební spořitelna, a.s. Relativně málo je využívána možnost úvěru ke stavebnímu spoření. Trh zůstává rozdělen mezi 6 hlavních spořitelen. Hypoteční bankovnictví Hypoteční banky poskytly v loňském roce 14 837 hypoték v objemu 24,8 mld Kč, což je o cca 45% více než v roce 2000. Od počátku činnosti poskytly hypoteční banky 46 747 úvěrů v objemu 83,2 mld Kč. Výrazný rozvoj hypotečního bankovnictví v roce 2001 byl zapříčiněn především výrazným poklesem úrokových sazeb (od roku 1996 klesly o více než 5 %), což byl důsledek zostřeného konkurenčního boje mezi bankami a poklesem úrokových sazeb ČNB. K výraznému snížení úrokových sazeb sáhla nejdříve Česká spořitelna, a.s. a na její rozhodnutí musely posléze reagovat všechny ostatní hypoteční banky. Oprávnění vydávat hypoteční zástavní listy mají Komerční banka, a.s., Česká spořitelna, a.s, Českomoravská hypoteční banka, a.s., Ćeskoslovenská obchodní banka, a.s., Raiffeisenbank, a.s., GE Capital

18

Bank, a.s., Živnostenská banka, a.s. a HVB Bank Czech Republic, a.s. Pozici lídra trhu si stále udržuje Českomoravská hypoteční banka, a.s. Na vymezených trzích působí i další soutěžitelé (kteří nejsou bankami a neposkytují univerzální služby), kteří jsou ale zaměřeni na určitou specifickou podnikatelskou činnost. Jde zejména o leasingové společnosti nebo společnosti poskytující pojišťovací služby. Další předpokládané vstupy významných bankovních institucí na trh nejsou očekávány, neboť v rámci privatizace bank je spojení KB a SG posledním velkým krokem v bankovním sektoru, ve kterém již v současné době působí řada zahraničních bank. V budoucnu lze očekávat zvýšení kvality soutěže zejména v souvislosti se zvýšením intenzity činnosti těchto zastoupení. Možnost působit jako banka je regulována zákonem č. 21/1992 Sb., o bankách, v platném znění (dále jen „zákon o bankách“). Z jeho ustanovení zejména vyplývá, že působit jako banka může pouze soutěžitel s povolením vydaném Českou národní bankou. Z prováděcího předpisu k zákonu o bankách, konkrétně z § 2 opatření České národní banky č.33/1999 Sb., kterým se stanoví náležitosti o povolení působit jako banka, vyplývá, že minimální základní jmění žadatele o povolení působit jako banka musí být 500 000 000 Kč. Každý žadatel, který splní náležitosti stanovené právním řádem, může o povolení působit jako banka požádat a může mu být umožněno na trhu působit. Z tohoto hlediska lze konstatovat, že neexistuje diskriminace pro potenciální soutěžitele v bankovním sektoru. Nabídka služeb se provádí prostřednictvím vlastních poboček, v současné době rozšiřují možnosti realizace bankovních služeb prostřednictvím telefonu, GSM bankingu a internetu. Zároveň zejména podnikatelské subjekty využívají v současné době služeb více soutěžitelů na trhu bankovních a finančních služeb současně. Nově vznikající subjekty tak budou vystaveny zvyšující se konkurenci uvedených nových způsobů realizace bankovních a finančních služeb. Ve vztahu k vymezeným relevantním trhům je očekáván jejich růst z hlediska objemu, který souvisí s růstem ekonomiky České republiky obecně. Z tohoto hlediska spojení povolená Úřadem přispějí k posílení úrovně spotřeby bankovních produktů na standardní úroveň obvyklou například v zemích Evropské unie. Nejvýznamnější know-how a práva duševního vlastnictví se vztahují k produktům a logu bank. Vzhledem k tomu, že při povolování spojení Úřadem větších světových bank s českými bankami, které disponují významným know-how, právy duševního vlastnictví a známými logy, přispějí tyto skutečnosti ke vzniku silných a stabilních subjektů. V tomto smyslu Úřadem vydaná rozhodnutí související s povolením fúzí přispěla k celkové stabilizaci bankovního sektoru. Rozhodnutí Úřadu týkající se povolení spojení světoznámých bankovních institucí s českými bankami (spojení Komerční banky a Societe Generale, České spořitelny a Erste bank) rovněž přispěla k mnohem přesnějšímu provádění průzkumu trhu v bankovním sektoru a tím i k větší flexibilitě při nabízení produktů, odpovídající potřebám klientů (případně k provádění jejich inovací) a zároveň i k vývoji bankovních technologií (např. telefonní bankovnictví, GSM banking, internetové bankovnictví ) a především k rozšíření a zkvalitnění portfolia nabízených služeb. Soutěžní prostředí na trhu bankovních služeb je dobré.

19

Pojišťovnictví V roce 2001 mělo souhlas k činnosti 43 komerčních pojišťovacích ústavů, z toho 33 akciových společností, 1 družstvo, 8 organizačních složek zahraničních pojišťoven a 1 pojišťovna, která vznikla na základě zvláštního zákona (Všeobecná zdravotní pojišťovna). Z 43 pojišťoven je 16 univerzálních - poskytují životní i neživotní pojištění, 4 pojišťovny poskytují životní pojištění a 23 pojištění neživotní. V průběhu roku 2001 Ministerstvo financí odejmulo povolení k podnikání v pojišťovnictví společnostem Česká úrazová pojišťovna, a.s. a Pojišťovna PATRIE, a.s. Od září 2001 je v nucené správě Pojišťovna Universal, a.s.. V případě společnosti Certusia, pojišťovna a.s. je podán návrh na konkurz. V roce 2001 získaly povolení Ministerstva financí k podnikání v pojišťovnictví, a to jako neživotní pojišťovny, další čtyři subjekty: AIG CZECH REPUBLIC pojišťovna, a.s., ARAG - pojišťovna právní ochrany, a.s., KRAVAG - LOGISTIC Versicherungs - Aktiengesellschaft - organizační složka pro ČR a WINTERTHUR INTERNATIONAL INSURANCE COMPANY LIMITED, organizační složka. Trh pojišťovnictví v České republice zahrnuje více než 200 nabízených pojistných produktů. Úřad sledoval stav konkurenčního prostředí na trhu pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře, na trhu pojištění odpovědnosti za škody z provozu letadla, na trhu pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (povinné ručení), na trhu havarijního pojištění motorových vozidel, na trhu pojištění domácností, na trhu úrazového pojištění a na trhu pojištění životního. Při hodnocení jednotlivých relevantních trhů vycházel Úřad z předepsaného pojistného.

Vývoj počtu soutěžitelů v pojišťovnictví v letech 1993-2001 Pojišťovací služby

Počet soutěžitelů 1993

Pojištění odpovědnosti za škodu 1 způsobenou provozem vozidla Pojištění odpovědnosti za škodu z provozu letadla Havarijní pojištění soukromých 7 motorových vozidel Havarijní pojištění motorových vozidel podnikatelů Pojištění domácností 3 NesleÚrazové pojištění dováno Životní pojištění Pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

1

1

1

1

1

1

12

12

3

nesledováno 7 15 16

20

21

21

19

8

9

15

17

21

21

21

19

10 14

11 15

16 14 14

18 18 18

20 21 19

20 25 20

21 23 20

20 23 19

5

Nebylo poskytováno

20

3

Vývoj postavení České pojišťovny a. s., vyjádření v % tržního podílu v letech 1992-2001 z předepsaného pojistného 1992 Druh pojištění

1.pol 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 1993

Pojištění odpovědnosti 100 100 za škodu způsobenou provozem vozidla Havarijní pojištění soukromých 99,4* 98,9* motorových vozidel Havarijní pojištění motorových vozidel podnikatelů Pojištění domácností 99,9 99,6 Úrazové pojištění nesledován Životní pojištění

100

100

100

100

91,3

52

41

47

60,6

77

70

53

81,2 77,6

85 72

75 65 86

72 73 77

100

100

40

39

43 *

40*

27*

28*

70 74 60

56 65 44

58 61 41

57 63 45

Vzhledem k tomu, že několik pojišťoven nesleduje havarijní pojištění soukromých motorových vozidel a motorových vozidel podnikatelů jako zvláštní ukazatel, nýbrž jako celek, Úřad hodnotil trh havarijního pojištění motorových vozidel jako celek.

*

Vývoj hodnot Herfindahl-Hirschmanova indexu (body) a veličiny COMP na jednotlivých relevantních pojistných trzích COMP 2001 1997 2000 2001 až 1999 10000 10000 2541 2425 2318 13 13 13

1997

1998

HHI 1999 2000

Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla Havarijní pojištění 2634 soukromých motorových vozidel 3340 2457 2275 1726 a vozidel podnikatelů Pojištění domácností 5297 5077 3464 3614 Úrazové pojištění 6017 5551 4377 4201 Životní pojištění 3997 3904 2782 2367 Pojištění nebylo poskytováno Pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře

1744 3604 4189 2441 8049

13

15

13 13 13 13 13 13 Pojištění nebylo poskytováno

15 13 13 13 11

Povinně smluvní pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře (dále jen „pojištění záruky“) v roce 2001 nabízeli pojištění záruky 3 soutěžitelé – Zürich Pojišťovna, organizační složka, Cestovní pojišťovna ADRIA Way a pool devíti pojišťoven. Pojištění záruky poskytované poolem v roce 2001 bylo uzavíráno jménem vedoucího pojistitele poolu pojišťovny Generali Pojišťovna a. s. Realizaci provozování pojištění záruky vykonávala Evropská Cestovní Pojišťovna a. s. 21

Devíti pojišťovnám, sdruženým v poolu, udělil Úřad výjimku z neplatnosti dohody narušující soutěž na dobu 2 let, a to rozhodnutím, které nabylo právní moci dne 12.1.2001. Úřad v rozhodnutí zároveň stanovil, že pojišťovny jsou povinny přijmout taková opatření, aby po ukončení platnosti výjimky byly schopny pojištění záruky poskytovat samostatně. V rámci kontroly plnění rozhodnutí podle § 20 odst. 1 písm. a) zákona Úřad zjistil, že v současné době pojišťovny vytváří interní předpoklady k možnému samostatnému poskytování pojištění záruky. Problémem však zůstává zajištění. Pojišťovny uvedly, že pojistné krytí v oblasti cestovního ruchu je chápáno zajistiteli jako jedno z nejrizikovějších. Do postoje zajistitelů se promítají i události z 11. září 2001, které riziko pojištění záruky zvyšují. Pro samostatné poskytování pojištění záruky po ukončení platnosti výjimky udělené úřadem se žádné z pojišťoven sdružených v poolu prozatím nepodařilo příslib zajištění získat. Na relevantním trhu pojištění záruky zaujímal pool pojišťoven v roce 2001 téměř 90 % podíl. Zbývající část trhu zaujímaly další dva subjekty působící na trhu pojištění záruky. Jedná se o trh s málo soutěžním prostředím. Na relevantním trhu povinně smluvního pojištění odpovědnosti za škody z provozu letadla působilo v roce 2001 pět subjektů. Vysoce dominantní podíl na trhu zaujímal jeden soutěžitel – Allianz pojišťovna. Další tři subjekty - Česká pojišťovna a.s., IPB Pojišťovna, a. s. a Kooperativa, pojišťovna, a. s. zaujímaly společně v roce 2001 na vymezeném relevantním trhu podíl, který nedosahoval 5 %. Na tomto trhu je malá konkurence, jedná se o trh s málo soutěžním prostředím. Na relevantním trhu pojištění odpovědnosti z provozu vozidla působilo 12 soutěžitelů, stejně jako v roce předchozím. Podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla je výše pojistného regulována, a to do 31.12.2002. Minimální pojistné vyhlašuje Česká kancelář pojistitelů. Pojišťovny stanovily pojistné na minimální výši, proto se jejich nabídky v roce 2001 odlišovaly zejména v nabídce souvisejících služeb. Pojištění odpovědnosti již nebylo sjednáváno na konkrétní kalendářní rok, ale na období jednoho roku, např. při koupi vozidla a uzavření pojištění v dubnu je sjednáno povinné ručení do dubna roku následujícího apod. Pojistitelé však vyžadují doplatek pojistného za část roku, která podle smlouvy zasahuje do roku následujícího tak, aby platba pojistného odpovídala vyhlášené regulaci. Na relevantním trhu pojištění odpovědnosti v roce 2001 zaujímala Česká pojišťovna a.s. necelých 39 % trhu, tři další subjekty Allianz pojišťovna, a.s., Komerční pojišťovna, a.s. a Kooperativa, pojišťovna, a.s. celkem cca 45 % podíl. Další čtyři subjekty - Česká podnikatelská pojišťovna, a.s., Generali Pojišťovna a.s., IPB Pojišťovna, a.s. a Pojišťovna České spořitelny, a.s. zaujímaly společně 14 % trhu. Podíl každé ze zbývajících čtyř pojišťoven nedosahoval 1% trhu. V průběhu roku 2001 obdržel úřad 5 podnětů, obsahujících možnost porušení § 3 zákona uzavřením kartelové dohody pojišťovnami, které jsou členy České kanceláře pojistitelů. Tímto podezřením se Úřad zabýval již koncem roku 2000 s výsledkem, že k porušení zákona nedošlo, ani pokud se jedná o zvýšení pojistného, ani pokud se jedná o dohodu pojišťoven. Nicméně ze stížností motoristů – spotřebitelů, lze usoudit, že ukončení regulace výše pojistného k datu 31.12.2002 je celou veřejností netrpělivě očekáváno. Z porovnání výsledků s předchozím kalendářním rokem vyplývá, že postavení na trhu jednotlivých subjektů je poměrně stabilní. Jedná se o trh s dosud málo soutěžním prostředím. Je ovšem třeba vzít v úvahu stávající regulaci pojistného, která ovlivňuje možnosti konkurence pojišťoven na relevantním trhu.

22

Havarijní pojištění motorových vozidel v roce 2001 poskytovalo v České republice 19 pojišťoven. Na trhu havarijního pojištění motorových vozidel zaujímaly tři nejsilnější subjekty - Allianz pojišťovna, a. s., Česká pojišťovna a. s. a Kooperativa, pojišťovna, a. s. společný tržní podíl 67 %. Podíl dalších dvou soutěžitelů – Pojišťovna České spořitelny, a.s. a IPB Pojišťovna, a.s. dosahoval celkem 16 %. Společný podíl dalších 3 pojišťoven -Generali Pojišťovna a. s., UNIQA pojišťovna, a. s. a Zürich Pojišťovna, organizační složka činil celkem 12 %. Společný tržní podíl subjektů Česká podnikatelská pojišťovna, a. s., Komerční pojišťovna, a. s. a ČSOB Pojišťovna a.s. zaujímal celkem 4 % trhu. Podíl každého z ostatních sedmi soutěžitelů se pohyboval v rozmezí do 1% trhu. Z pohledu ochrany hospodářské soutěže se stále jedná o trh s málo soutěžním prostředím. Relevantní trh pojištění domácností je stále ovlivňován působením společnosti Česká pojišťovna a. s., která zaujímá téměř 57 % trhu. Společný podíl dalších 3 subjektů - Allianz pojišťovna, a. s. IPB Pojišťovna, a.s. a Kooperativa, pojišťovna, a. s. činil 29 %. Podíl dalších 4 subjektů - Generali Pojišťovna a. s. , Pojišťovna České spořitelny, a.s. , Hasičská vzájemná pojišťovna, a. s. a UNIQA pojišťovna, a. s. zaujímal 11 % trhu. Podíly každého z dalších 12 subjektů, působících na trhu pojištění domácností, se pohyboval v rozmezí do 1 % trhu. Celkem na trhu pojištění domácností v roce 2001 působilo 20 subjektů, v předchozím roce 21 subjektů. Na tomto trhu je málo soutěžní prostředí. Stav soutěžního prostředí na trhu úrazového pojištění přetrvává dominantní postavení společnosti Česká pojišťovna a. s. Společný podíl subjektů Česká pojišťovna a. s. a Kooperativa, pojišťovna, a. s. činil 74 % trhu. Další dvě pojišťovny Allianz pojišťovna, a. s. a První americko-česká pojišťovna, a. s. v roce 2001 zaujímaly společně 11 % trhu. Podíly každého z následujících čtyř subjektů - UNIQA pojišťovna, a. s., Generali Pojišťovna a.s., IPB Pojišťovna, a.s. a Winterthur pojišťovna, a. s. se pohybují v rozmezí od 2 do 3 % trhu. Podíly dalších dvou subjektů se pohybují od 1 do 2 % trhu. Podíly ostatních 12 pojišťoven, působících na trhu úrazového pojištění, se pohybují od 0 do 1 % trhu. Počet 23 subjektů, které poskytovaly úrazové pojištění v České republice v roce 2000¨zůstal i v roce 2001. Na trhu úrazového pojištění je málo soutěžní prostředí. Životní pojištění poskytovalo v roce 2001 v České republice 19 pojišťoven, to znamená o jednu pojišťovnu méně než v roce předchozím. Tři nejsilnější pojišťovny - Česká pojišťovna a. s., IPB Pojištovna, a. s. a Nationale-Nederlanden, životní pojišťovna, zaujímaly společně na trhu životního pojištění podíl 69 % což je o 6 procent méně než v roce 2000. Tato změna nevznikla snížením podílu nejsilnějšího pojistitele, ten se naopak o 4 % zvýšil, ale snížením podílů dalších dvou soutěžitelů. Společný podíl dalších třech subjektů – Allianz pojišťovna, a. s., Kooperativa, pojišťovna, a. s. a Pojišťovna České spořitelny, a.s. – na trhu životního pojištění činil 16 %. Podíl každé z dalších 6 pojišťoven se pohyboval od 1 do 4 % trhu. Každý z dalších sedmi subjektů, působících na trhu životního pojištění, zaujímal tržní podíl do 1 %. Z pohledu ochrany hospodářské soutěže se jedná o trh s málo soutěžním prostředím.

VÝROBA A PRODEJ DOPRAVNÍCH PROSTŘEDKŮ V roce 2001 bylo prodáno na českém trhu oficiálními výrobci a dovozci silničních motorových vozidel celkem 152 141 ks nových osobních, 13 968 ks lehkých užitkových a 7617 ks nákladních automobilů a 969 ks autobusů. Za srovnatelné období minulého roku to bylo 148 685 ks osobních, 14 057 lehkých užitkových a 7 224 ks nákladních automobilů a

23

723 ks autobusů. Počet prodaných vozů v roce 2001 tak vzrostl oproti předcházejícímu roku o cca 2,5%. Růst prodeje odráží zlepšující se ekonomickou situaci a také stále výhodnější podmínky pro nákup vozidla, jako je havarijní pojištění a pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla až na tři roky při nákupu na leasing, nulové navýšení leasingových splátek, sezónní slevy atd. Osobní automobily Celkově prodej osobních automobilů v roce 2001 vzrostl oproti roku 2000 o 2,32%, přičemž podíl importu z celkového počtu prodaných osobních vozidel činil 47,25%. První je značka Škoda, za ní následují VW, Renault, Opel, Peugeot atd. Celkem bylo v ČR prodáno 152 141 osobních vozů. Dominantní postavení si udržuje Škoda Auto, a.s., která zaujímá 52,5% trhu. Trh osobních vozů je však ovlivňován dalšími faktory, které mohou podmiňovat existenci subtrhů – např. podle výše pojistného, možnosti použití leasingových splátek, dle dostupnosti značkových autoservisů apod.. Z hlediska segmentů vozidel zůstává zachován největší podíl malých vozidel 51,64% (78 569 ks), kde dominantní podíl má Škoda 58 174 ks (74%), dále následuje nižší střední třída 29,52% (44 900 ks), kde podíl Škody činí 48,2%. Nejprodávanějším automobilem v segmentu malých vozidel je Škoda Fabia, které se prodalo 23 142 ks (29,45%), z dovážených vozidel pak Peugeot 206 s 4 105 ks (5,22%). V nižší střední třídě to je Škoda Octavia 14 841ks (33,05%) z dovážených Opel Astra 3 791ks (7,44%). Ve střední třídě je nejprodávanějším vozem VW Passat 3 586 ks (30,59%) Na podzim roku 2001 došlo k ukončení výroby modelu Škoda Felicia, který byl plně nahrazen Škodou Fabií, která vstoupila na trh v roce 2000. V prosinci roku 2001 byl na trh uveden nový model střední třídy Škoda Superb. Ceny osobních automobilů jsou stabilizované, roste význam výše zmíněných subtrhů. Na trhu osobních automobilů je soutěžní prostředí dobré. Prodej nových osobních automobilů v ČR podle obchodních tříd prodej dle tříd

počet aut za rok 2001

podíl na trhu (v %)

malé vozy dovoz malé vozy Škoda celkem malé vozy

20 422 58 147 78 569

26,0 74,0 100,0

nižší střední třída dovoz nižší střední třída Škoda celkem střední třída

23 278 21 629 44 907

51,8 48,2 100,0

střední třída dovoz střední třída Škoda celkem střední třída

11553 168 11721

98,6 1,4 100,0

vyšší a luxusní třída terénní kupé a kabriolety velkoprostorové vozy

3 850 3351 308 9436

24

Počet prodaných osobních vozů v roce 2001 a nárůst podle značek oproti roku 2000 značka

počet prodaných ks

podíl %

Škoda VW Renault Opel Peugeot Ford Citroen Toyota Seat Fiat

79944 9517 8838 8369 8344 4609 4259 3750 2793 2773

52,5 6,2 5,8 5,5 5,4 3,0 2,8 2,5 1,8 1,8

poměr 2001/2000% 2,25 21,5 17,7 -5,7 22,1 5,3 42,5 2,3 -21,3 -17,8

Lehké užitkové automobily V této kategorii vozidel došlo k poklesu prodeje oproti roku 2000 o 1,49% tj. 224 ks. Z celkového počtu prodaných vozidel 14 842 ks je na prvním místě Ford 2 551 ks (17,19%), následuje Škoda 2 461 ks (16,58%), VW 2123 ks (14,30%), Peugeot 1150 ks (7,75%). V roce 2001 tak Škoda ztratila svou vedoucí pozici z předcházejícího roku. Větší vozy (např. Ford Transit, VW Transporter) je možné používat jako rodinný i užitkový vůz s výhodou možného odpočtu daně z přidané hodnoty. Na trhu lehkých užitkových automobilů je soutěžní prostředí dobré. Nákladní automobily Tato kategorie vozidel zaznamenala nárůst o 6,64%. Celkem bylo prodáno 6 633 ks nákladních vozidel, což je o 413 ks více než v roce 2000. Na prvním místě je DAF 893 ks (13,46%), dále MB (Daimler Chrysler) s 884 ks (13,32%), dále Iveco 855 ks (12,89%), MAN 814 ks (12,27%), RVI 794 ks (11,97%), Daewoo Avia 787 ks (11,86%), Volvo 556 ks (8,38%), Scania 555 ks (8,37%). Pokles tržního podílu zaznamenal tuzemský výrobce Daewoo Avia, pramenící zejména z problémů mateřského podniku. V roce 2001 byl na trhu nákladních vozů docílen menší růst než v roce 2000. Na trhu nákladních automobilů je soutěžní prostředí dobré. Autobusy V roce 2001 bylo prodáno 969 ks autobusů, což je nárůst o 246 ks tj. 34,02% oproti roku 2000. Dominantní postavení na trhu má Karosa s 627 ks (64,7%), následuje SOR Libchavy se 119 ks (12,28%), MB se 114 ks (11,76%). Nejvíce prodávané typy autobusů byly linkové a autobusy pro městskou hromadnou dopravu. Na trhu autobusů je soutěžní prostředí dobré.

25

CHEMICKÝ PRŮMYSL V chemickém průmyslu České republiky působí velké množství subjektů – tuzemských i zahraničních. Typické pro toto odvětví je, že tyto společnosti se často zaměřují jen na určitou část chemické výroby. Dovoz chemických výrobků ze zahraničí přispíva ke zkvalitnění hospodářské soutěže. Nejvýznamnějšími soutěžiteli v chemickém průmyslu na území České republiky jsou zejména společnosti Unipetrol a Agrofert Holding, a.s. Postavení Unipetrolu je v české chemii je významné zejména proto, že jeho dceřinné společnosti zajišťují dodávky vstupních surovin pro převážnou většinu tuzemských společností působících v oblasti chemické výroby. Dceřinné společnosti Agrofert Holdingu působí na trhu se zemědělskými potřebami (hnojiva a chemické přípravky). V chemickém průmyslu existují bariéry pro vstup nových soutěžitelů na trh – jsou zde vysoké náklady na know-how, licence, patentovou ochranu, na výzkum a vývoj i na technologické a výrobkové inovace. Trh je však otevřený, což umožňuje, aby zde své dodávky realizovaly i zahraniční společnosti. Dominantní postavení na trhů plynu CO2 posílila společnost Linde Technoplyn spojením s Chemopetrolem. Tato fúze byla povolena s omezeními a závazky umožňující lepší dostupnosti a kvalitnější distribuci tohoto plynu. Začátkem roku 2002 povolil Úřad spojení společností Unipetrol a Spolana. Toto spojení se odehrálo na trhu průmyslových dusíkatých hnojiv, kyseliny sírové a na trhu etylénu. SPOLANA je vertikálně integrovaná prostřednictvím etylénovodu se společností Chemopetrol, kterou kontroluje společnost UNIPETROL. V roce 2001 pokračovala vlna fúzí chemických podniků, některé z nich se projevily i na tuzemském trhu. Spojení firem BASF a Hoechst se projevilo na trhu barviv na celulózová vlákna. Spojení firem Sumitomo a Aventis ovlivnilo tuzemský trh s insekticidy. Obě spojení byly Úřadem povoleny. Soutěžní prostředí v chemickém průmyslu lze charakterizovat jako dobré.

Trh léčiv a jejich distribuce V České republice působí několik desítek soutěžitelů prodávajících léčiva. Někteří z nich mají na určitých trzích léčiv dominantní postavení. Bariérou vstupu distributorů léčiv na trh je především nutnost získat povolení pro užívání léčiv na tuzemském trhu ze strany státních orgánů. Počet spojení v oblasti distribuce léčiv vrostl. Úřad v roce 2001 posuzoval několik spojení notifikované společností Lloyds Praha s.r.o. Praha na trhu provozování lékáren. Uvedené fúze byly povoleny. Soutěžní prostředí na trhu výroby a distribuce léčiv je dobré.

26

RAFINÉRSKÉ ZPRACOVÁNÍ ROPY Rafinérský průmysl Odvětví rafinérského zpracování ropy je závislé z cca 99 % na dovozech ropy. V souvislosti s otevřeností české ekonomiky je rafinérské zpracování ropy vystaveno rostoucímu konkurenčnímu tlaku. V důsledku posilování české koruny vůči americkému dolaru a recesi světové ekonomiky došlo na podzim roku 2001 k snížení ceny ropy a díky tomu posléze i k poklesu cen pohonných hmot na čerpacích stanicích. Tento trh je charakteristický propojením mezi výrobcem a distributorem – jednotliví výrobci pohonných hmot jsou často propojeni s distributory (provozovateli sítí čerpacích stanic). Pro nové potenciální soutěžitele v tomto oboru je největší bariérou vstupu na trh vysoká kapitálová náročnost na vybudování nové rafinérie. Existuje však nadbytek výrobních kapacit (nejen v České republice, ale i ve střední Evropě), které nejsou plně využity. Tuzemští výrobci jsou na daném trhu vystaveni silné konkurenci zahraničních rafinérií (nacházejících se v nevelké vzdálenosti od hranic České republiky – např. Slovnaft, OMV apod.). V roce 2001 došlo k významné vlastnické změně, a to k zařazení společnosti Paramo, a.s. do holdingové společnosti UNIPETROL, a.s. odkupem 70,87 % podílu na společnosti Paramo, a.s. od Fondu národního majetku. Tímto spojením došlo ke koncentraci subjektů působících v rafinérsko – petrochemické výrobě do navazujících a doplňujících se řetězců. Zpracování ropy se vyznačuje vysokou provozní a investiční náročností a je charakterizováno řetězcovým způsobem výroby navazujících produktů, vyžadujících optimalizaci produkce. Spojením došlo k posílení tržních podílů holdingové společnosti UNIPETROL, a.s. na trzích motorové nafty, topných olejů, mazacích olejů a na trhu primárního benzínu. Současně společnost UNIPETROL, a.s. do své skupiny získala komplexní řetězec ropných produktů (včetně ropných asfaltů). V sousedních státech působí několik rafinerií (Rakousko, Polsko, Slovensko, Německo), které se s ohledem na malé přepravní vzdálenosti snaží prosadit své produkty také na tuzemském trhu. Počátkem roku 2002 došlo k završení privatizace rafinérsko-petrochemického průmyslu. Vítězem privatizačního tendru na získání státního podílu ve společnosti UNIPETROL se stala společnost Agrofert, a.s. Soutěžní prostředí na trhu ropných produktů hodnotit jako dobré.

Trh pohonných hmot Na trh pohonných hmot působí 6 významných soutěžitelů (domácích i zahraničních) s celkovým tržním podílem cca 63 % na distribuci pohonných hmot (dále jen „PHM“) a dále velký počet nevýznamných soutěžitelů. Tento počet je veliký zejména na maloobchodní úrovni trhu (prodej u čerpacích stanic konečným spotřebitelům). Největší soutěžitelé působí jak na velkoobchodní úrovni trhu, tak i na maloobchodní úrovni. Ke kvalitě soutěžního prostředí lze uvést, že na trhu působí soutěžitelé, kteří jsou vertikálně integrováni, případně je vertikální integrace zajištěna v rámci propojené skupiny, a to od zpracování (případně i těžby) ropy, přes velkoobchodní trh až po prodej u čerpacích stanic (dále jen „ČS). Působí zde však také soutěžitelé, kteří v menší míře zajišťují velkoobchodní 27

dodávky pohonných hmot i jejich maloobchodní prodej u ČS a dále velký počet malých soutěžitelů, podnikatelů - fyzických osob, kteří působí jen na trhu maloobchodního prodeje pohonných hmot. Tito vlastní jen několik příp. i jedinou ČS a ty také provozují sami na své hospodářské riziko. Významní soutěžitelé vlastnící celé sítě ČS naopak realizují prodej pohonných hmot prostřednictvím nájemců, kde nájemce provozuje ČS ve vlastní režii s výjimkou prodeje PHM, které jsou v těchto sítích ČS prodávány „komisionářským“ způsobem (za provizi dle prodaných litrů), přičemž ceny PHM určuje vlastník ČS, nikoliv nájemce. Trh PHM se v případě velkoobchodu vyznačuje vysokými investičními náklady nutnými na pořízení přepravních cisteren nebo na pořízení a ekologické vybavení překladišť/skladů. Pořízení čerpacích stanic u maloobchodního prodeje je méně investičně náročné. Úřad dlouhodobě sleduje vývoj soutěžního prostředí zejména na maloobchodní úrovni prodeje PHM u ČS, a to i z hlediska vývoje cen PHM a vztahu nabídky a poptávky po tomto zboží. Počet čerpacích stanic v roce 2001 se dle zdrojů České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu odhaduje na cca 1 965 čerpacích stanic (k tomu lze uvést dalších 300 až 500 tzv. areálových/dvorových ČS). Dochází tak ke každoročnímu mírnému nárůstu počtu čerpacích stanic (v roce 1999 bylo na trhu cca 1 830 čerpacích stanic, v roce 2000 pak cca 1 884 čerpacích stanic). Celkový počet ČS nelze přesně zjistit, protože není celostátně evidován. V průběhu roku 2000 došlo k největší změně z hlediska počtu čerpacích stanic u společnosti Čepro a.s. (100% FNM), která odkoupila 187 čerpacích stanic státního podniku Benzina v likvidaci. Jde o síť ČS, z nichž jen malý počet splňuje ekologické parametry a nabízí doplňkové služby pro zákazníky. Část těchto ČS je umístěna v lokalitách, které již neumožňují tyto služby vybudovat, případně jsou tyto ČS umístěny na komunikacích nižší třídy (mimo hlavní dopravní tahy), tzn. v poptávkově méně atraktivním prostředí; zejména pak vyžadují velké ekologické investice. Proto nebyl ze strany významných soutěžitelů zájem o získání celé sítě společnosti Benzina s.p. z důvodu její nízké celkové provozní efektivity. K navýšení počtu ČS došlo v roce 2001 i u společnosti PAP OIL a.s., která je m.j. dosud provozovatelem i 36 ČS sítě Petra (vlastník Chemapol Group, a.s. v konkurzu), jejíž vlastnické poměry nejsou dosud vyřešeny. V roce 2002 se očekává změna struktury trhu PHM, vč. trhu maloobchodního prodeje PHM u ČS, v souvislosti s privatizací 62,99 % akcií společnosti UNIPETROL, a.s. (dosud vlastněných FNM), v jehož skupině se nachází jak tuzemský zpracovatel ropy (Česká rafinérská a.s.), tak také dosud největší (z hlediska počtu ČS) maloobchodní prodejce PHM (Benzina a.s.). Na základě řady stížností na chování významných distributorů pohonných hmot provedl Úřad soustavné sledování tohoto chování a výsledky přinesly v roce 2001 silnou indicii zakládající důvodné podezření, že skupina těchto soutěžitelů si na trhu maloobchodního prodeje PHM u ČS v určitém období roku 2001 přestala konkurovat, případně si nekonkurovala dostatečně účinně. Tato indicie vedla Úřad v roce 2001 k zahájení správního řízení se šesti významnými soutěžiteli na tomto trhu. Řízení není dosud ukončeno. I přes vysoký počet soutěžitelů působících na maloobchodní úrovni trhu lze pozorovat, že na trhu PHM u ČS nefunguje účinná hospodářská soutěž. Charakteristickým projevem této skutečnosti je, že v rámci jedné lokality (např. města) jsou ceny pohonných hmot velice blízké až stejné (liší se cca o 10, max. 20 haléřů). Určité výraznější rozdíly se objevují zejména na trasách mezi regiony (městy), avšak většinou nepostihují poptávkově atraktivnější trasy, jako

28

jsou dálniční trasy či silnice I. třídy apod. Určitým způsobem napomáhají rozvoji hospodářské soutěže benzínové pumpy, stavěné u velkých obchodních řetězců.

SDĚLOVACÍ PROSTŘEDKY Televize V roce 2001 nedošlo k výrazným změnám sledovanosti jednotlivých soutěžitelů, kde si nadále udržela vedoucí postavení TV Nova (podíl 46 %), následovaná ČT (podíl 29 %) a TV Prima (podíl 17 %). Celoplošné televizní vysílání zajišťuje veřejnoprávní Česká televize (na kanálech ČT 1 a ČT 2) a držitelé licencí CET 21, spol. s r.o. (TV Nova) a FTV Premiera, spol. s r.o. (TV Prima). Novým významnějším vysilatelem na trhu České republiky je televize TV 3 (dříve Galaxie), která sice nemá status celoplošné TV, ale je dostupná mnoha domácnostem prostřednictvím satelitního vysílání a televizních kabelových rozvodů. Bariérou vstupu na trh televizního vysílání je získání licence na vysílání a omezená kapacita volných kmitočtů pro přidělení novým zájemcům o vysílání. Odvětví je vysoce kapitálově náročné, avšak provozovatelé televizí mohou profitovat z televizní reklamy. Zlepšení konkurenčního prostředí lze očekávat především v souvislosti s rozvojem digitálního televizního vysílání, které přinese výrazně větší počet vysílacích frekvencí, a tím tedy možnost vstupu na trh pro další soutěžitele. Televizní reklamní trh představuje v současnosti kapacitu přibližně 6 mld. Kč. Pro televizní média je typické, že hlavní část inzerentů pochází z řad výrobců rychloobrátkového zboží. V posledních letech byly největšími zadavateli reklamy společnosti podnikající ve výrobě pracích prostředků, ve výrobě osobních aut, piva, bramborových lupínků, hygienických prostředků atd. V současné době patří mezi největší zadavatele reklamy společnosti z automobilového průmyslu, výrobci piva, minerálních vod, cukrovinek a telekomunikační společnosti. Na daném trhu je málo soutěžní prostředí.

Rozhlas Na trhu rozhlasového vysílání je 7 celoplošně působících soutěžitelů se souhrnným tržním podílem 47 % a 75 lokálně působících soutěžitelů s podílem 52,5 %. Na celoplošném rozhlasovém vysílání se kromě veřejnoprávního Českého rozhlasu podílí Radio Svobodná Evropa, Frekvence 1 a Radio Impuls. Kromě soutěžitelů vysílajících celoplošně zajišťuje rozhlasové vysílání i několik desítek regionálních soutěžitelů, jejichž počet se podstatně nemění. Rozšíření počtu soutěžitelů na trhu brání nutnost získání licence na vysílání a omezená kapacita volných frekvencí pro vysílání. Rozhlasový reklamní trh představoval v roce 2001 kapacitu přibližně 1 mld. Kč. Soutěžní prostředí na tomto trhu je dobré.

29

Tisk Obor tisk tvoří samotná polygrafická výroba, tj. tisk novin, vázání knih a konečné zpracování, sazba a zhotovování tiskařských předloh. Nárůst polygrafické výroby ovlivňovala především tuzemská spotřeba. V roce 2001 nedošlo k výraznému růstu poptávky po potištění výrobků na drobnou propagaci, reklamu a jiných tiskovin.

Polygrafický průmysl Privatizace polygrafického průmyslu a vydavatelství je téměř ukončena. V posledních letech byly rekonstruovány velké moderní tiskárny, většinou za pomoci zahraničního kapitálu. Privatizované tiskárny napojené na vydavatelské domy si v odvětví zachovávají dominantní postavení. Souběžně s privatizací vzniklo značné množství malých organizací, které se snažily prosadit v konkurenci s velkými firmami. Tím se projevil přebytek kapacit a dochází ke zvyšování konkurence. Na trhu se také snaží prosadit zahraniční dodavatelé. Konkurencí pro noviny, časopisy a knihy se stává stále větší rozšíření Internetu.

Denní tisk V oblasti denního tisku nedošlo v roce 2001 k výrazným změnám tržních podílu jednotlivých soutěžitelů. Největším vydavatelem je skupina Vltava-Labe-Press. Bariérou vstupu nových soutěžitelů na trh je vysoká investiční náročnost na nákup moderních tiskařských strojů. V roce 2001 Úřad povolil spojení společností Ringier ČR a Československý sport a.s.

Tržní podíly vydavatelských skupin dle nákladu Vydavatel

Vydávané deníky

Podíl v %

Vltava-Labe-Press Bohemia, DEN, Slovo, ZN Zemské noviny, Svoboda, Rovnost

29,3

Mafra

Mladá fronta DNES

19,9

Ringier ČR

Blesk

19,3

Borgis

Právo

12,9

Lidové noviny

Lidové noviny

5,4

Economia

Hospodářské noviny

4,5

Československý sport

Sport

3,6

ostatní

5,1

Soutěžní prostředí na trhu tisku je dobré.

30

PŘÍLOHA Č. 2 – MEMORANDUM O SPOLUPRÁCI MEZI ÚŘADEM PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE A ČESKÝM TELEKOMUNIKAČNÍM ÚŘADEM

Memorandum o spolupráci mezi Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže a Českým telekomunikačním úřadem Ing. Josef Bednář, Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže se sídlem v Brně, Joštova 8 a Ing. David Stádník Předseda Českého telekomunikačního úřadu se sídlem v Praze, Klimentská 27 uzavřeli toto Memorandum o spolupráci. I. Signatáři tohoto memoranda považují za nezbytný předpoklad a podmínku pro působení subjektů v odvětví telekomunikací vytvoření srozumitelného a stabilního regulačního rámce. II. Signatáři tohoto memoranda, při respektování kompetencí obou úřadů, se dohodli na následujících formách spolupráce, která má přispět k naplnění cíle – vytvoření srozumitelného a stabilního regulačního rámce v odvětví telekomunikací: • • • • •

společné konzultace zástupců obou úřadů v případech, které spadají do kompetencí obou úřadů; aktivní spolupráce obou úřadů při řešení jednotlivých konkrétních případů; předávání informací o podáních jednotlivých soutěžitelů s cílem předejít zasahování do kompetence druhého úřadu; předávání informací o chystaných změnách v legislativě; pravidelné vyhodnocování účinnosti spolupráce obou úřadů, včetně návrhů na zlepšení této spolupráce.

V Brně dne 24.ledna 2001

V Brně dne 24. ledna 2001

Ing. Josef Bednář

Ing. David Stádník

31