Zpráva o činnosti OIKT ČZU v roce 2009

Odbor informačních a komunikačních technologií ředitel Ing. Ondřej Hradecký

Kamýcká 129, 165 21 Praha 6 – Suchdol Tel.: +420 224 384 338, E-mail: [email protected]

Zpráva o činnosti OIKT ČZU v roce 2009 Ing. Ondřej Hradecký Ing. Pavel Jirsa Ing. Václav Dvořák Ing. Jindřich Vlček Ing. Jiří Mach Martina Cestrová Ing. Václav Lohr

březen 2010

Zpráva o činnosti OIKT ČZU v roce 2009

Obsah Obsah......................................................................................................................................... 2 Personální zajištění na pozici vedoucích................................................................................... 4 Priority činností OIKT v roce 2009........................................................................................... 4 Participace při realizaci rozvojových projektů a grantů............................................................ 7 Středisko správy sítí (SSS)........................................................................................................ 8 Personální zajištění................................................................................................................ 8 Priority................................................................................................................................... 8 Participace na rozvojových projektech ................................................................................. 9 Nejdůležitější řešené projekty a akce .................................................................................... 9 Spolupráce na rekonstrukčních a stavebních pracích budov ČZU – slaboproud.............. 9 Implementace bezdrátové sítě v budově B kolejí ČZU................................................... 10 Řešení centrálního datového úložiště.............................................................................. 11 Zvýšení zabezpečení ověření uživatelů kolejní sítě – systém Freeradius ....................... 12 Změna zabezpečeného připojení klientů do sítě Eduroam.............................................. 12 Implementace systému pro vzdálený přístup k elektronickým informačním zdrojům ... 12 Optimalizace klimatizačního systému datového centra v budově rektorátu ................... 13 Propojení systému správy identit s ostatními IS ČZU .................................................... 13 Implementace komponenty Security and Patch Management projektu LANDesk......... 14 Virtualizace serverů......................................................................................................... 14 Modernizace síťových prvků fakultních a kolejních sítí................................................. 14 Běžná administrace ......................................................................................................... 14 SSS OIKT v číslech............................................................................................................. 15 Středisko správy informačních systémů (SSIS) ...................................................................... 16 Personální zajištění.............................................................................................................. 16 Priority................................................................................................................................. 16 Participace na rozvojových projektech ............................................................................... 19 Spolupráce s externími firmami .......................................................................................... 19 Zprávy za jednotlivá pracoviště .......................................................................................... 19 Správa EIS Magion a DMS............................................................................................. 23 Správa PaMs MAGION .................................................................................................. 24 Grafické a DTP činnosti.................................................................................................. 25 Programátorské práce...................................................................................................... 26 Středisko správy HW a SW (SSHS) ....................................................................................... 29 Personální zajištění.............................................................................................................. 29 Priority................................................................................................................................. 29 Zprávy za jednotlivá pracoviště .......................................................................................... 32 Licenční manažer ............................................................................................................ 32 Rektorát ........................................................................................................................... 34 PEF .................................................................................................................................. 34 TF .................................................................................................................................... 36 FŽP a FLD....................................................................................................................... 38 ITS................................................................................................................................... 40 IVP .................................................................................................................................. 41 Koleje ČZU v Praze, KaM .............................................................................................. 42 Středisko podpory uživatelů (SPU)......................................................................................... 43 Personální zajištění.............................................................................................................. 43 Odbor informačních a komunikačních technologií, ČZU, Kamýcká 129, 165 21 Praha 6

-2-


Priority................................................................................................................................. 43 Participace na rozvojových projektech ............................................................................... 46 Nejdůležitější řešené události.............................................................................................. 47 Zprávy za jednotlivá pracoviště .......................................................................................... 48 Helpdesk.......................................................................................................................... 48 FLD/FŽP ......................................................................................................................... 49 ITS................................................................................................................................... 50 Středisko správy učeben (SSU)............................................................................................... 52 Personální zajištění.............................................................................................................. 52 Priority................................................................................................................................. 52 Zprávy za jednotlivá pracoviště .......................................................................................... 53 PEF .................................................................................................................................. 53 Internetový pavilon ......................................................................................................... 55 Počítačové centrum kolej JIH ......................................................................................... 56 Počítačové centrum kolej F ............................................................................................. 56 Středisko podpory elektronické výuky (SPEV) ...................................................................... 57 Personální zajištění.............................................................................................................. 58 Priority................................................................................................................................. 58 Moodle a další Open Source elektronická podpora výuky ............................................. 58 Videokonference a videozáznamy .................................................................................. 58 Propagace ........................................................................................................................ 59 Participace na rozvojových projektech ............................................................................... 61 E-learning ............................................................................................................................ 62 Základní přehled činností ................................................................................................ 62 Přehled událostí z časového hlediska .............................................................................. 62 Soulad s plánem práce na rok 2009................................................................................. 65 Události z věcného hlediska............................................................................................ 66 Videokonference ................................................................................................................. 71 Základní přehled činností ................................................................................................ 72 Přehled událostí z časového hlediska .............................................................................. 73 Soulad s plánem práce na rok 2009................................................................................. 79 Problémy k řešení................................................................................................................ 79 Statistiky využití systému Moodle.czu.cz ........................................................................... 80

Odbor informačních a komunikačních technologií, ČZU, Kamýcká 129, 165 21 Praha 6

-3-


Personální zajištění na pozici vedoucích Ředitel OIKT

Ing. Ondřej Hradecký, [email protected], linka 4338, PEF E221 Středisko správy sítí Ing. Pavel Jirsa, [email protected], linka 4387, PEF E235 Středisko správy informačních systémů Ing. Václav Dvořák, [email protected], linka 2259, PEF E229 Středisko správy HW/SW Ing. Jindřich Vlček, [email protected], linka 2471, PEF E231 Středisko podpory uživatelů

Ing. Jiří Mach, [email protected], linka 3243, PEF E222 Středisko správy učeben

Martina Cestrová, [email protected], linka 4292, PEF E339 Středisko podpory elektronického vzdělávání Ing. Václav Lohr, [email protected], linka 2045, PEF E301

Priority činností OIKT v roce 2009 V březnu OIKT vypracovalo a předložilo vedení ČZU plán práce OIKT pro rok 2009 (v příloze č. 2) včetně požadovaného finančního rozpočtu. Rozpočet byl schválen a přidělené prostředky umožnily financovat cíleně a plánovaně rozvoj ve vybraných oblastech. Dalším významným zdrojem finančních prostředků byly rozvojové programy, granty a výnosy z poplatků za počítačové přípojky na kolejích ČZU. V květnu 2009 došlo k havárii na datovém úložišti a následné 6-ti hodinové nedostupnosti většiny informačních systémů. Tato havárie jasně signalizovala nutnost akutního a razantního řešení redundantního provozu všech součástí serverové infrastruktury pro zajištění dostatečné spolehlivosti a bezpečnosti provozu informačních systémů. V průběhu prázdnin bylo na základě analýzy serverové infrastruktury rozhodnuto o nákupu nového redundantního datového úložiště rozloženého do dvou lokalit. OIKT zpracovalo návrh zadání pro výběrové řízení a na konci roku proběhlo výběrové řízení na dodavatele. Finanční zdroje byly poskytnuty ze zdrojů kvestora ČZU. Mezi priority plánu práce pro rok 2009 v oblasti IKT patřilo zejména: • • • • • • •

spolupráce na rekonstrukčních pracích budov ČZU – slaboproud, implementace bezdrátové sítě v budově B kolejí ČZU, změna zabezpečeného připojení klientů do sítě Eduroam, propojení systému správy identit s ostatními IS ČZU, virtualizace serverů, implementace komponenty Security and Patch Management projektu LANDesk, modernizace síťových prvků fakultních a kolejních sítí, Odbor informačních a komunikačních technologií, ČZU, Kamýcká 129, 165 21 Praha 6

-4-


• pokračování v projektu Identity Management, • řešení projektu „Implementace systému elektronické peněženky“, • příprava na přechod na kartu s čipem MIFARE DESFire, • dokončení orientačního informačního systému (ORIS), • implementace modulu DMS pro správu datových schránek, • obnova a modernizace počítačových učeben, • nákup a legalizace SW na univerzitě - zejména formou multilicencí, • tvorba dvojjazyčného dokumentu Diploma Suplement, • řešení projektu „Národní registr VŠKP a systém na odhalování plagiátů“, • řešení projektu využití obálkovacího a frankovacího stroje, • inovace webu http://prijimacky.czu.cz, • vytvoření kurzu „Úvod do studia“ v LMS Moodle, • upgrade systému Moodle, integrace s IS Studium a tvorba specifických modulů pro ČZU, • školení pedagogů a garantů elektronické podpory v systému Moodle, • podpora převodu elektronických skript (systému E-text) do systému projekty.czu.cz , • kurz ovládání řídicího systému poslucháren PEF, • spolupráce při řešení projektu FRVŠ pro podporu handicapovaných, • dokončení zavádění řídicího systému videokonferencí PEF ČZU v posluchárnách EIV a EV, • testování a zprovoznění videokonferenčních jednotek v areálu ČZU (RKU TF, PEF, FAPPZ), • instalace videokonferenčních zařízení v konzultačních střediscích ČZU, • podpora videokonferenčních spojení ELLS, • záznam konferencí (ECCB 2009, Webexpo 2009), • školení zaměstnanců v oblasti IKT. Rok 2009 potvrdil, že nastolený trend projektově řízených činností OIKT ve vybraných oblastech je dalším krokem k rychlejšímu a efektivnějšímu dosahování stanovených cílů a podíl takto řízených projektů se bude zřejmě zvyšovat i v roce 2010 plánovaným zřízením střediska řízení projektů. Je zřejmé, že tato forma řízení projektů přináší rychleji výsledky z řešených projektů. Jak již bylo naznačeno, v průběhu roku 2009 vyvstala potřeba řešení nevyhovujícího stavu síťových souborových služeb. Tento stav se projevoval stále vyšším omezením v možnostech SSS vyhovět narůstajícím požadavkům uživatelů na dostupnost, kapacitu a výkon těchto služeb. Současně využívané systémy diskových úložišť byl shledány jako již nevyhovující potřebám a požadavkům dynamicky rozvíjejícího se prostředí ČZU. Proto se od léta 2009 OIKT intenzivně zabývalo řešením způsobu, jak těmto požadavkům vyhovět v podobě implementace robustního centrálního datového úložiště splňujícího definované požadavky, z nichž nejdůležitější jsou: • úložiště musí být rozloženo ve dvou lokalitách se synchronní replikací v prostředí SAN včetně SAN prvků, • řešení musí být plně redundantní a to jak v SAN infrastruktuře, tak v prvcích samotného datového úložiště (řadiče, zdroje apod.), • řešení musí obsahovat příslušné licence SW pro požadovanou funkcionalitu na všechny použité komponenty. Odbor informačních a komunikačních technologií, ČZU, Kamýcká 129, 165 21 Praha 6

-5-


23. listopadu 2009 bylo vyhlášeno výběrové řízení na veřejnou zakázku – „Realizace centrálního datového úložiště na ČZU“. Dodání a implementace centrálního datového úložiště bude probíhat začátkem roku 2010. Jedním z nejvíce diskutovaných témat v oblasti IKT v ČR byl v loňském roce projekt datových schránek - elektronického úložiště určeného k doručování a k provádění úkonů vůči orgánům veřejné moci. Jelikož ČZU provozovala již 2. rokem systém řízení oběhu dokumentů (DMS) v prostředí systému LiveLink, bylo napojení na datové schránky ČZU realizováno právě pomocí implementace nového modulu DMS - „Datové schránky“. Po analýze ve spolupráci s firmou Syconix, která pro ČZU zajišťuje vývoj a správu DMS, byl vytvořen systém, který v pravidelných intervalech kontroluje datovou schránku univerzity a synchronizuje příchozí a odchozí datové zprávy s DMS systémem. Řešení bylo nasazeno do produkčního provozu 1.11.2009. Systém Univerzitní elektronické peněženky (UEP) byl spuštěn do ostrého provozu 1. září 2009. Od tohoto data do 18. prosince 2009 bylo připraveno zhruba 11.000 kusů karet typu MIFARE DESFire pro studenty všech oborů v prezenční formě studia a zároveň kolem 1300 kusů karet pro zaměstnance. Elektronická peněženka byla v loňském roce využita především v menze ČZU, připraveny jsou i platební terminály v provozovnách firmy Maur (PEF, FLD/FŽP, Restaurace Na Farmě, Večerka F) a možnost platby kolejného na dobíjecích automatech). Jelikož svými vlastnostmi nevyhovoval dosavadní typ čipových karet (Mifare Standard) přísným bezpečnostním požadavkům kladeným na systém elektronické peněženky, bylo nutné provést přechod na nový typ čipových karet typu Mifare DESFire 4k, který nabízí dokonalejší a spolehlivější šifrování komunikace pomocí algoritmu Triple-DES. Přechod na tento typ karet byl připraven a navržen ve třech fázích. V prvních dvou fázích se jednalo o výdej nových a výměnu stávajících karet pro studenty všech oborů v prezenční formě studia. Tyto dvě fáze byly řešeny ve spolupráci s Komerční bankou, a.s., která karty pro ČZU, dle uzavřené smlouvy, dodává. Třetí fáze se týkala výměny a výdeje nových zaměstnaneckých karet, které si ČZU zajišťuje vlastními prostředky. Během roku 2009 probíhala komunikace s vedením Českých drah jak ze strany dodavatelské firmy XT-Card a.s. formou osobního jednání, tak ze strany ČZU v Praze zastoupené kvestorem formou písemnou. Výsledkem všech jednání je řešení, které obě strany akceptovaly, a které UEP nyní připravilo k propojení s projektem In-karta Českých drah. Samotná implementace nahrávání zvýhodněných kupónů In-karty na kartu Univerzitní elektronické peněženky je plánována během roku 2010. Možnost propojení s projektem OpenCard byla v průběhu roku 2009 řešena formou jednání ČZU a XT-Card s magistrátem hl. m. Prahy a vedením Dopravních podniků. Kvůli problémům, se kterými se od poloviny roku projekt OpenCard potýká, se nepodařilo dohodnout akceptovatelné řešení pro obě strany. Z technického hlediska je elektronická peněženka k propojení a nahrávání kupónů pro OpenCard připravena. Na základě zkušeností s úspěšným řešením projektu Theses.cz byl opět s prorektorem pro strategii prof. RNDr. Václavem Slavíkem, DrSc. řešen navazující projekt „Systém pro odhalování plagiátů v seminárních nebo jiných pracích“. Cílem projektu bylo navržení systému pro odevzdávání seminárních prací a dokumentů učiteli, kontrola podobností v textech (ověření originality), vyhledávání podobných souborů i vůči závěrečným pracím (Theses.cz) a dalším zdrojům a následná prevence opisování a stahování cizích textů pro seminární práce z Internetu. Jako nejvhodnější systém byl vybrán LMS Moodle. Koncem roku 2009 bylo dokončeno testování a bude následovat ostré spuštění. Zároveň budou také Odbor informačních a komunikačních technologií, ČZU, Kamýcká 129, 165 21 Praha 6

-6-


připraveny informace pro uživatele, aby mohli práce odevzdávané studenty kontrolovat v tomto systému. Cílem další fáze projektu LANDesk bylo zajistit bezpečnost stanic pomocí aktualizací aplikací, které jsou již nainstalovány na cílových stanicích v majetku ČZU. Tyto aktualizace řeší „bezpečnostní díry“ u nainstalovaného software, díky čemuž je možné proaktivně zamezit bezpečnostním hrozbám, jimiž jsou hlavně změna, zneužití a ztráta dat. Výsledkem toho projektu je centralizace a zjednodušení správy bezpečnostních aktualizací v souladu se základními požadavky na uživatelské koncové stanice (opatření kvestora č. 9/2008), což je v řádu s bezpečnostní politikou ČZU. Tato část projektu a jeho kvalita zpracování je důležitým krokem k nasazení důležité komponenty LANDesk Trusted Access, která umožní automatickou detekci všech zařízení připojující se do sítě ČZU. V rámci této detekce pak systém vyhodnotí, podle definovaných politik, zda je dané zařízení způsobilé pro přístup do sítě ČZU či ne. ČZU i v roce 2009 rozšířila pokrytí videokonferenční sítě nákupem (a pronájmem s možností nákupu) dalších jednotek. Konkrétně bylo dodáno záznamové zařízení RSS 2000 a jednotka RMX 2000 zajišťující plánování, streaming a automatické spojování videokonferencí. Videokonference realizované prostřednictvím pevných zařízení instalovaných v posluchárnách a videokonferenčních místnostech vykazují vysokou kvalitu audiovizuálního přenosu (HD) a je možné je využívat v různých kombinacích.

Participace při realizaci rozvojových projektů a grantů OIKT se v roce 2009 podílelo na realizaci mnoha rozvojových projektů a grantů na různých pracovištích ČZU. Mezi nejvýznamnější projekty patří : • Podpora získání ECTS/DS Label (ČZU, rozvojový program MŠMT, řešitel prof. Ing. Pavel Kovář, DrSc.) • Plnění technických požadavků, předpisy (ČZU, rozvojový program MŠMT, řešitel Ing. Jiří Boháček) • Implementace systému elektronické peněženky (ČZU, rozvojový program MŠMT, řešitel doc.Ing. Ivana Tichá, Ph.D.) • Národní registr VŠKP a systém na odhalování plagiátů (ČZU, rozvojový program MŠMT, řešitel prof. RNDr. Václav Slavík, DrSc.)


-7-


Středisko správy sítí (SSS) Personální zajištění Vedoucí střediska Ing. Pavel Jirsa Správa sítí Ing. Daniel Fertšák Ing. Jan Lihnart Bc. Jan Pinta Správa bezdrátových sítí Filip Havlíček Správa systémů Novell Jan Richter Jan Dvořák Správa serverů DB, Unix/Linux Ing. Libor Vejpustek Správa serverů Microsoft Ing. Jiří Pavlica Správa zálohovacích systémů Bc. Jan Pinta RNDr. Stanislav Jelen Správa hlasových sítí a telefonní ústředny Ing. Jaromír Kolářík Pavel Chuman V průběhu roku 2009 došlo k několika personálním změnám. Koncem července 2009 opustil středisko Marian Bartl. Na pozici vedoucího střediska nahradil odcházejícího Mariana Bartla Ing. Pavel Jirsa, který dříve působil ve Středisku správy sítí jako správce systémů Novell. V dubnu 2009 přešel Petr Dlubal do Střediska správy HW/SW. Petr Dlubal měl pod SSS na starosti správu učeben PEF. Tuto pracovní činnost vykonává i nadále. Důvodem přesunu bylo sjednocení správy učeben pod jeden útvar OIKT. V září 2009 odešel Ing. Michal Bačovský. Jeho pracovní povinnosti převzal Bc. Jan Pinta.

Priority Středisko správy sítí OIKT se v roce 2009 soustředilo především na zvýšení kvality a dostupnosti poskytovaných služeb. Z mnoha činností byly prvořadé zejména následující: • spolupráce na rekonstrukčních pracích budov ČZU – slaboproud, • implementace bezdrátové sítě v budově B kolejí ČZU, • řešení centrálního datového úložiště, • zvýšení zabezpečení ověření uživatelů kolejní sítě – systém Freeradius, • změna zabezpečeného připojení klientů do sítě Eduroam, • implementace systému pro vzdálený přístup k datovým zdrojům, • optimalizace klimatizačního systému datového centra v budově rektorátu, • propojení systému správy identit s ostatními IS ČZU, • implementace komponenty Security and Patch Management projektu LANDesk, • virtualizace serverů,


-8-


•

modernizace síťových prvků fakultních a kolejních sítí.

Participace na rozvojových projektech -

Implementace protokolu IPv6 v síti ČZU (ČZU, Fond rozvoje CESNET, řešitel Ing. Jiří Boháček) – příprava projektu Implementace redundantní architektury centra datové sítě ČZU (ČZU, rozvojový program MŠMT, řešitel doc. Ing. Ivana Tichá, Ph.D.) - – příprava projektu Implementace systému elektronické peněženky (ČZU, rozvojový program MŠMT, řešitel doc. Ing. Ivana Tichá, Ph.D.) – realizace projektu

Nejdůležitější řešené projekty a akce Spolupráce na rekonstrukčních a stavebních pracích budov ČZU – slaboproud V roce 2009 SSS spolupracovalo na některých rekonstrukčních a stavebních projektech budov ČZU. V rámci těchto projektů bylo nutné zajistit, aby výsledná datová a hlasová infrastruktura odpovídala požadované kvalitě a hustotě v podobě použité strukturované kabeláži, hlasových kabelů, optických tras a počtu koncových portů. SSS spolupracovalo na následujících projektech: • připojení budovy truhlárny FLD do páteřní sítě ČZU, Vybudování nové trasy optických vláken (4 x multi mode). • rekonstrukce budovy FAPPZ-C, Vybudování nové trasy optických vláken pro datové připojení budovy do páteřní sítě ČZU (4 x multi mode). • rekonstrukce TF I, Propojení bloků budov TF I, II optickými vlákny (2 x multi mode). • rekonstrukce PEF – učebny, posluchárny, Doplnění datové infrastruktury o technologii Power Over Ethernet (PoE) pro možnost snadného nasazení VoIP telefonů na učebnách a posluchárnách umožňující rychlé spojení s pracovníky Střediska správy učeben a helpdesku. Osazení poslucháren I, II, III řiditelnými aktivními přepínači jako požadavek na vybavení novým moderním A/V systémem. • rekonstrukce kolej A – přízemí, Osazení novou strukturovanou kabeláží v nových trasách. Trasy byly řešeny položením husích krků ve zdi pod omítkou ústící na chodbu do plastových žlabů. • rekonstrukce ředitelství kolejí a menz – přízemí koleje B, Osazení novou strukturovanou kabeláží ukončenou v centrální rozvodně budovy B v 2. patře. Spolu se strukturovanou kabeláží byla položena i kabeláž pro elektronický zabezpečovací systém (EZS) dle specifikace Odboru bezpečnosti. Trasy byly budovány a vedeny jednotlivými místnostmi


-9-


v podparapetních žlabech. • přeložka optické trasy budovy MCEV, Původní trasa s optickým kabelem zajištující datový provoz budovy FLD, FŽP a dalších přilehlých budov, musela být po dobu stavby nahrazena novým kabelem. Tento původní kabel vedl pod staveništěm a bránil výkopovým pracím. Pro zajištění datového provozu bylo nutné vybudovat novou trasu okolo staveniště budovy MCEV a položení optického (8 x single mode) a telefonního kabelu (400 párů) v nové trase mezi budovami FLD/FZP a FAPPZ. Spolu s optickým kabelem byl ve stejné trase položen nový telefonní kabel pro zajištění hlasových služeb v budově MCEV. Na tuto první fázi navazovalo dokončení optické trasy do centrálního datového uzlu páteřní sítě ČZU umístěného v budově rektorátu. V trase mezi budovami FAPPZ a rektorátu byl položen optický kabel s počtem vláken dimenzovaný pro zajištění datového provozu nejen pro samotnou přeložku ale i pro budovu FAPPZ, jejíž stávající páteřní připojení bylo nevyhovující (kvalitou i kapacitně). Po zprovoznění datového provozu novou optickou trasou byl původní optický kabel vytažen z budovy FLD/FŽP a zakonzervován v kabelové komoře u hranice staveniště. Po dokončení stavby bude vytažen a ukončen v nové rozvodně slaboproudu budovy MCEV.V roce 2010 dojde k dokončení pokládky telefonního kabelu z FAPPZ do centrální telefonní ústředny ČZU. • rekonstrukce datové sítě v budově menzy Na konci roku 2009 převzalo SSS správu datové sítě v budově menzy ČZU. Na základě tohoto rozhodnutí byla provedena pokládka nové strukturované kabeláže s ukončením v centrálním řiditelném přepínači menzy. • rekonstrukce budovy staré menzy SSS bylo pozváno ke konzultaci projektu rekonstrukce budovy staré menzy, kde se ukázalo, že stavbou prochází trasa optických a telefonních kabelů zajišťujících datový a hlasový provoz východní části areálu ČZU (budovy menzy, kolejí, zdravotního střediska a KTV. Dále bylo zjištěno a upozorněno na umístění rozvaděče přívodu telefonního kabelu státních linek do ČZU (Telefónica O2 Czech Republic a.s.) na plášti budovy. SSS provedlo prvotní návrh řešení přeložky optického a telefonního kabelu vedoucí objektem a návrh řešení přeložky telefonního rozvaděče přívodního telefonního kabelu státních linek do ČZU umístěného na plášti budovy.

Implementace bezdrátové sítě v budově B kolejí ČZU Jako první úkol implementace vypracovalo SSS projekt pro pokrytí koleje B a venkovního prostoru mezi kolejemi WiFi signálem. Proběhla příprava infrastruktury pro montáž přístupových bodů – instalace strukturované kabeláže, nákup síťových přepínačů, instalace venkovních držáků pro antény. Bylo zakoupeno 28 přístupových bodů H3C, kontrolér umožňující jejich centrální správu a software pro management. Dokončení projektu je plánováno na první čtvrtletí roku 2010.


- 10 -


Řešení centrálního datového úložiště V průběhu roku 2009 vyvstala potřeba řešení nevyhovujícího stavu síťových souborových služeb. Tento stav se projevoval stále vyšším omezením v možnostech SSS vyhovět narůstajícím požadavkům uživatelů na dostupnost, kapacitu a výkon těchto služeb. Současně využívané systémy diskových úložišť byly shledány jako již nevyhovující potřebám a požadavkům dynamicky rozvíjejícího se prostředí ČZU. Proto se od léta 2009 SSS intenzivně zabývalo řešením způsobu, jak těmto požadavkům vyhovět. Výsledkem je implementace robustního centrálního datového úložiště splňující definované požadavky, z nichž nejdůležitější jsou: • úložiště musí být rozloženo ve dvou lokalitách se synchronní replikací v prostředí SAN včetně SAN prvků, • řešení musí být plně redundantní a to jak v SAN infrastruktuře, tak v prvcích samotného datového úložiště (řadiče, zdroje apod.), • řešení musí obsahovat příslušné licence SW pro požadovanou funkcionalitu na všechny použité komponenty.

Obr. 1 Schema zapojení SAN


- 11 -


23. listopadu 2009 bylo vyhlášeno výběrové řízení na veřejnou zakázku - „Realizace centrálního datového úložiště na ČZU“. Dodání a implementace centrálního datového úložiště bude probíhat začátkem roku 2010.

Zvýšení zabezpečení ověření uživatelů kolejní sítě – systém Freeradius V roce 2009 došlo k zvýšení zabezpečení kolejní sítě proti neoprávněnému přístupu. Uživatelé z řad studentů jsou ověřováni proti centrální databázi. K ověřování uživatelů je použit sítový protokol RADIUS. (Remote Authentication Dial In User Service). RADIUS umožňuje uživatelům přístup do sítě na základě ověření jejich identity, dále RADIUS určuje které zdroje v síti mohou ověření uživatelé používat. Jako RADIUS server byl použit volně dostupný server FreeRADIUS v implementaci pro OS Linux.

Změna zabezpečeného připojení klientů do sítě Eduroam Na základě vydání varování před použitím šifrování TKIP skupinou Eduroam Operations Team (nové instalace Eduroamu by měly být zabezpečeny pomocí WPA2/AES a stávající by měli směřovat k jeho zavedení), zahájilo SSS na jaře 2009 práci na povýšení zabezpečení z WPA/TKIP na WPA2/AES. WPA byl přechodný standard před schválením WPA2 a v kombinaci s šifrováním TKIP se již stal prolomitelným. V souvislosti s tím byl spuštěn nový web pro podporu systému Eduroam na ČZU (http://www.eduroam.czu.cz) a vytvořeny nové návody na konfiguraci klienta. Usnadnění přechodu a zkvalitnění poskytování služeb připojení k síti Eduroam umožnilo nasazení Cisco Wireless LAN Controlleru (dále jen WLC) - zařízení pro centrální správu přístupových bodů. WLC zefektivňuje využití daného prostoru pomoci automatického řízení radiových kanálů a vysílacího výkonu. Rozšiřuje funkce sítě a výrazně usnadňuje její správu.

Implementace systému pro vzdálený přístup k elektronickým informačním zdrojům ČZU nabízí zaměstnancům a studentům přístup k předplaceným elektronickým informačním zdrojům (dále jen zdroje). V roce 2009 jsme řešili ve spolupráci s pracovištěm SIC dva úkoly: 1. Diferencovaný přístup uživatelů ke zdrojům Diferencovaný přístup k těmto zdrojům, podle toho komu jsou příslušné zdroje určeny, je na straně poskytovatele zdrojů standardně řešen podle IP adres, ze kterých uživatel ke zdrojům přistupuje. Nevýhody tohoto způsobu řešení spočívají v nedostatečně pružné reakci poskytovatele zdrojů na požadované změny a v omezené možnosti škálovatelnosti diferenciace přístupu uživatelů ke zdrojům. Zařízení umožňující přístup k internetu standardně dostávají v síti ČZU neveřejné IP adresy, které se v případě komunikace do internetu překládají na společnou veřejnou adresu. Jen tato veřejná adresa pak může být na straně poskytovatele zdroje použita pro povolení přístupu ke zdrojům. Jak je patrné z předchozích vět, přístup ke zdrojům dostanou automaticky všechna zařízení, jejichž neveřejné adresy se překládají na veřejnou adresu, která byla použita pro povolení přístupu. Diferenciace přístupu ke zdrojům je tedy možná jen podle architektury sítě a je závislá na lokaci jednotlivých zařízení, ze kterých se ke zdrojům přistupuje. S přibývajícími předplatnými zdrojů různými útvary ČZU se stal výše popsaný způsob řešení přístupu uživatelů ke zdrojům nevyhovující.


- 12 -


2. Vzdálený přístup uživatelů ke zdrojům Řešení přístupu na základě IP adres komplikuje přímý přístup uživatelů přistupujících ke zdrojům mimo síť ČZU. Jediným dostupným řešením bylo přistupování uživatelů ke zdrojům za pomoci použití technologie virtuální privátní sítě (VPN). Tato technologie však pro tyto účely není určená a vhodná. Na žádost Studijního informačního centra začalo SSS testovat technologii EZproxy – software určený pro autentizaci a přístup k internetovým zdrojům. EZproxy umožňuje přístup ke zdrojům pod jednou IP adresou a na základě ověření uživatele centrální adresářovou službou ČZU (LDAP). Ukázalo se, že EZproxy řeší oba výše uvedené problémy. Po otestování EZProxy byl navržen koncept pro ostré nasazení. Ostré nasazení se rozdělilo do dvou částí. První část řešilo v roce 2009 SSS v podobě instalace prostředí pro běh systému EZproxy (server ve virtualizačním prostředí ESX VMware), instalace systému EZproxy a jeho konfigurace. Další část spočívala ve vytvoření portálu pro vyhledávání, správu a přístup ke zdrojům. Vytvoření portálu zajišťuje SSIS a bude dokončen začátkem roku 2010.

Optimalizace klimatizačního systému datového centra v budově rektorátu Začátkem roku 2009 řešilo SSS problém s výpadky venkovních klimatizačních jednotek datového centra v budově rektorátu místnosti S008. Tyto výpadky klimatizace měly vliv na běh a dostupnost většiny síťových služeb a informačních systémů ČZU. Problém s výpadky měl dvě nezávislé příčiny, které se objevily s odstupem 4 měsíců. První příčina byla v podobě vadného centrálního elektrického jističe. Druhá příčina se naplno projevila v letních měsících roku 2009. Místnost S008 je vybavena třemi klimatizačními jednotkami, jejichž venkovní části jsou umístěné v anglickém dvorku budovy. Jednotky se střídavě přehřívaly a vlivem vysokých teplot kompresorů se automaticky vypínaly. Na základě tohoto stavu SSS navrhlo úpravu umístění jednotek tak, že každá jednotka byla umístěna samostatně (ve vlastním anglickém dvorku budovy) otočena o 90 stupňů a vyvýšena do maximální výšky těsně pod kovový rošt anglického dvorku. Tímto bylo dosaženo volného proudění horkého vzduchu z jednotek a následného unikání z prostoru umístění jednotek. Návrh úpravy byl následně konzultován se servisní firmou a jejími pracovníky také doporučen. V rámci posuzování příčiny přehřívání servisní firmou byla zjištěna chyba v projektu rozmístění venkovních jednotek a práce spojené s úpravou rozmístění jednotek nebyly ČZU účtovány. V souvislosti s těmito událostmi vyjádřilo SSS návrh na rekonstrukci elektrického připojení místností datového centra. Jedná se zejména o řešení nezávislého způsobu elektrického připojení místností s napojením na záložní agregát.

Propojení systému správy identit s ostatními IS ČZU V roce 2009 pokračovaly práce na projektu Identity Management (dále IM) na ČZU. SSS se podílelo na začlenění dalšího autoritativního zdroje pro trezor identit (dále TI) v souvislosti s propagací potřebných informací z TI do koncových systémů – eDirectory (centrální adresářová služba) a poštovního systému GroupWise (dále GW). Podíl práce SSS spočíval především v analýze potřeb koncových systémů pro vytvoření konektorů mezi autoritativním systémem eDoktorand a TI, TI a eDirectory a úpravou stávajících konektorů eDirectory/GW. Dále se SSS podílelo na rozšíření studentské části IM. Rozšíření spočívalo v doplnění systému o automatické přidělování síťového diskového prostoru studentům. Systém funguje na základě definování vyučovaných předmětů, které vyžadují více diskového prostoru a speciální architekturu adresářů. Na tyto předměty pak systém reaguje tak, že po zapsání takového předmětu studentem se automaticky vytvoří příslušný adresář na centrálním Odbor informačních a komunikačních technologií, ČZU, Kamýcká 129, 165 21 Praha 6

- 13 -


datovém úložišti s příslušnými právy a kvótou. Adresář je poté dostupný jako další síťový disk po přihlášení do sítě Novell. Systém je navržen tak, speciální diskový prostor se studentům přiděluje dynamicky v závislosti na stavu studia těchto předmětů a také umožňuje operativně začleňovat a odebírat další předměty podle potřeby.

Implementace komponenty Security and Patch Management projektu LANDesk Cílem další fáze projektu LANDesk bylo zajistit bezpečnost stanic pomocí aktualizací aplikací, které jsou již nainstalovány na cílových stanicích v majetku ČZU. Tyto aktualizace řeší bezpečnostní díry u nainstalovaného software, díky čemuž je možné proaktivně zamezit bezpečnostním hrozbám, jimiž jsou hlavně zneužití a ztráta dat. V prvním kroku nasazení produktu LANDesk Security Suite došlo k zmapování současného stavu, tzn., jaké aplikace jsou na stanicích nainstalovány, jaké metody se používají pro jejich aktualizaci aj. Po této analýze následoval upgrade serveru LANDesk na verzi 8.8 SP3, úprava konfigurace LANDesk agenta a jeho instalace na všechny stanice, které neměli klientskou část nainstalovanou. Po spuštění bezpečnostního scanu u všech stanic byl výsledkem seznam aplikací, které je nutno aktualizovat. Na vzorku stanic se otestovala detekce a následná aktualizace požadovaného software. Po dodatečných úpravách konfigurace se provedla instalace aktualizací na všech počítačích a celý proces byl nakonec automatizován, takže při detekci starší verze aplikace dochází k její aktualizaci, aniž by bylo třeba manuálního zásahu správce. Výsledkem toho projektu je centralizace a zjednodušení správy bezpečnostních aktualizací v souladu se základními požadavky na uživatelské koncové stanice (opatření kvestora č. 9/2008), což je v řádu s bezpečnostní politikou ČZU. Tato část projektu a jeho kvalita zpracování je důležitým krokem k nasazení důležité komponenty LANDesk Trusted Access, která umožní automatickou detekci všech zařízení připojující se do sítě ČZU. V rámci této detekce pak systém vyhodnotí, podle definovaných politik, zda je dané zařízení způsobilé pro přístup do sítě ČZU.

Virtualizace serverů V uplynulém roce došlo k posílení Blade systému pro rozšíření možností vytváření nových virtuálních serverů ve vizualizačním prostředí VMware ESX a SLES Xen Server. Do konce roku 2009 bylo vytvořeno a do ostrého provozu nasazeno 18 (VMware ESX) a 9 (SLES Xen Server) virtuálních serverů.

Modernizace síťových prvků fakultních a kolejních sítí Během roku 2009 pokračovala modernizace aktivních prvků datových sítí. Stávající aktivní prvky byly nahrazeny prvky s lepšími parametry a vyšší stabilitou. Původní prvky pak nahradily dosluhující prvky kolejní sítě a prvky nacházející se v méně vytížených lokalitách sítě ČZU. Těmito kroky dochází ke stálému přibližování datové sítě ke spuštění systému dynamických VLAN. Výsledkem bude usnadnění používání sítě pro hosty a návštěvníky ČZU.

Běžná administrace SSS OIKT v roce 2009 zajišťovalo chod 105 serverů na platformách Novell, Microsoft, Linux a AIX. Jedná se o webové, databázové a aplikační servery zajišťující základní služby studentům a zaměstnancům ČZU. V síťové oblasti zajišťuje SSS OIKT chod 193 aktivních síťových prvků napříč celou ČZU.


- 14 -


K běžné administraci patří: • tvorba uživatelských kont pro různé aplikace a systémy • zřizování a správa doménových názvů • registrace a správa domén • administrace poštovního systému GroupWise a NetMail • vytváření serverových prostředí pro běh webů a aplikací • zajištění datové a hlasové infrastruktury pro připojování zařízení do sítě ČZU a jejích detašovaných pracovišť • vytváření datových mostů mezi jednotlivými systémy na ČZU (IS Studium, IS Magion, eDoktorand, datový sklad, kartový systém, systém samoobslužných tisků, atd.) • zálohování uživatelských dat v celé síti ČZU • odpojení a přesun dat z dosluhujících serverů všech platforem

SSS OIKT v číslech Počet serverových místností: Počet páteřních směrovačů vč. FW: Počet aktivních prvků na externích pracovištích: Počet administrovatelných síťových přepínačů: Počet současně aktivních PC (závisí na dni v týdnu a hodině): Počet přípojných portů Počet serverů: Počet optických spojů: Počet přístupových bodů WiFi

6 (3x centrální, 3 fakultní) 3 12 193 1600 – 2200 6648 105 25 113


- 15 -


Středisko správy informačních systémů (SSIS) Personální zajištění Vedoucí střediska Ing. Václav Dvořák Projektový manažer Ing. Petr Dvořák Programátoři Ing. Jiří Beneš (do června 2009) Ing. Jan Vondrus (od června 2009) Petr Cihelka RNDr. Jarmila Kedrštová Grafické a DTP práce Ing. Michal Hruška EIS MAGION, DMS Ing. Andrea Kekeláková Marcela Zimmerová V červnu tohoto roku došlo ve středisku SSIS v personální výměně na pozici programátora. Odešel Ing. Jiří Beneš a na jeho pozici nastoupil Ing. Jan Vondrus, který byl dosavadním správcem multimediálních laboratoří na kolejích ČZU.

Priority Elektronická peněženka UEP je elektronický platební systém připravovaný pro studenty a zaměstnance ČZU umožňující uživatelům prostřednictvím nových identifikačních průkazů jednoduchý a centralizovaný způsob placení za služby a zboží, které nabízí a poskytuje univerzita a smluvní partneři působící v areálu ČZU. Jedná se především o platby za stravování v menze, platby kolejného, studijní poplatky, platby za tiskové a knihovní služby, dále možnost platit v bufetech a restauracích v areálu ČZU atd. Systém Univerzitní elektronické peněženky byl spuštěn v ostrém provozu od 1. září 2009. Od tohoto data do 18. prosince 2009 bylo připraveno zhruba 11.000 kusů karet typu MIFARE DESFire pro studenty všech oborů v prezenční formě studia a zároveň zhruba 1300 kusů karet pro zaměstnance. Z tohoto počtu si studenti/zaměstnanci vyzvedli a aktivně používají 5120 / 1150 kusů karet. Nízký počet vyzvednutých karet studenty je výsledkem duálního provozu obou typů karet současně (plánováno do konce roku 2009) a odložením vyzvednutí karty na leden 2010. Z tohoto důvodu byl pro studenty prodloužen duální provoz pro oba typy karet do 28. února 2010, zatím co zaměstnanci mohou od 1. ledna 2010 využít již pouze nový typ karty. Od svého nasazení ke dni 2. listopadu 2009 byly také plně využívány tři samoobslužné dobíjecí automaty, na kterých je možno uložit hotovost na účet elektronické peněženky. Této možnosti je využíváno hlavně studenty, jelikož zaměstnanci mají možnost každý měsíc čerpat do záporného zůstatku až 2000,- Kč. Zaměstnancům je pak záporný zůstatek stržen ze mzdy vždy k příslušnému měsíci a vyrovnán převodem na účet elektronické peněženky daného zaměstnance. Během roku probíhala komunikace s vedením Českých drah jak ze strany Odbor informačních a komunikačních technologií, ČZU, Kamýcká 129, 165 21 Praha 6

- 16 -


dodavatelské firmy XT-Card a.s. formou osobního jednání, tak ze strany ČZU v Praze zastoupené kvestorem formou písemnou. Výsledkem všech jednání je výsledné řešení, které obě strany akceptovaly a dohodly se na jeho implementaci. Univerzitní elektronická peněženka je nyní připravena pro propojení s projektem Inkarta Českých drah. Samotná implementace nahrávání zvýhodněných kupónů In-karty na kartu Univerzitní elektronické peněženky je plánována od dubna 2010. Možnost propojení s projektem OpenCard byla v průběhu roku 2009 řešena formou jednání ČZU a XT-Card s magistrátem hl. m. Prahy a vedením Dopravních podniků. Kvůli problémům, se kterými se od poloviny roku projekt OpenCard potýká, se nepodařilo dohodnout akceptovatelné řešení pro obě strany. Z technického hlediska je elektronická peněženka k propojení a nahrávání kupónů pro OpenCard připravena. Identity management V roce 2008 bylo dokončeno testování propojení systému Identity management se systémem pro správu doktorského studia na ČZU – E-Doktorand. Navržené řešení, které se do ostrého provozu dostalo v roce 2009, se týkalo vzniku objektů studentů doktorského studia v Trezoru identit. K tomuto účelu byl vytvořen XML protokol založený na SOAP, kterým spolu tyto dva systémy komunikují. Po úspěšně složených přijímacích zkouškách, a zavedení do systému E-doktorand je identita přenesena do trezoru identit, odkud se dostává do dalších systémů. Jedním z těchto systémů je provozní eDirectory, která je nosným systémem na ČZU. Zde bylo potřeba vyřešit tvorbu uživatelského účtu, vygenerování hesla a jeho distribuci oprávněným osobám. Řešením bylo přenesení vytvořeného uživatelského jména a hesla zpět do systému E-doktorand, odkud jsou údaje odesílány uživateli. Dále se identity studentů doktorských studijních programů propisovány do provozní databáze ČZU, ze které je čerpají jednotlivé systémy, například Intranet, webové prezentace, BADIS, CV apod. Dalším úspěšně implementovaným konektorem je propojení s kartovým systémem. Tento konektor umožňuje distribuci údajů o čipových kartách studentů a zaměstnanců do systému, které s nimi potřebují pracovat (např. v IS KaM pro umožnění platby poplatků spojených s ubytováním na kolejích pomocí Elektronické peněženky). Vzhledem k požadavku vzešlému z Fakulty životního prostředí bylo v roce 2009 nutné modifikovat stávající konektor do IS Studium. Zde bylo nutno rozšířit schéma sbíraných údajů o předměty, ze kterých student v daném semestru skládá zkoušku. Z těchto dat lze na úrovni trezoru identit posléze přidělovat oprávnění na speciální datové úložiště určené pro výuku předmětů se zaměřením na GIS. Dalším systémem, který byl napojen na Trezor identit, byl systém IS KaM pro správu kolejí a menz na ČZU. Do tohoto systému jsou přenášena data o studentech, tak aby nebylo potřeba je vyplňovat v tomto systému ručně. Naopak z tohoto systému jsou přenášena data o tom, na které koleji a na kterém pokoji student bydlí. Systém pro správu doktorského studia V minulém roce byl systém E-doktorand propojen s Identity managementem a nyní již dochází k automatickému zpracování a vytváření uživatelských účtů, emailových schránek a nastavení inicializačních hesel pro nově přijaté doktorandy. Dále bylo vytvořeno několik SOAP služeb, které do systému poskytují data z interních systémů ČZU. Jedná se o přenášení údajů o vyučovaných doktorských předmětech (aplikace Sylabus), publikační činnosti doktorandů (aplikace CV), stavu karet (kartový systém ČZU). Dále byl přepracován design aplikace tak aby jeho ergonomie lépe odpovídala požadavkům uživatelů. Redesign bude nasazen v průběhu února 2010. Odbor informačních a komunikačních technologií, ČZU, Kamýcká 129, 165 21 Praha 6

- 17 -


Document Management Systém (DMS) V roce 2009 bylo v rámci DMS nutno implementovat modul pro správu datových schránek. Po analýze ve spolupráci s firmou Syconix, která je dodavatelem DMS, byl navržen systém, který v pravidelných intervalech kontroluje datovou schránku univerzity a synchronizuje příchozí a odchozí datové zprávy s DMS. Základním uzlem pro příchozí zprávy je tzv. registrátor, který určuje komu, případně na jaké pracoviště, bude příchozí zpráva distribuována. Zpráva dojde na místo určení, útvar, kde je zpracována odpovědným pracovníkem a, pokud zpráva vyžaduje odpověď, je tato odeslána. Identifikační průkazy Z důvodu nasazení výše zmíněného systému Elektronické peněženky, bylo nutné vyměnit stávající čipové karty za nový typ, který obsahuje čip technologie MIFARE DESFIRE, který je naproti stávajícímu čipu MIFARE Standard bezpečnější. Kromě hlediska bezpečnosti, obsahuje tato karta také větší paměť, tudíž bude možné nové karty využít i pro další projekty, jak je již naznačeno v odstavci týkajícím se elektronické peněženky. Po podepsání dodatku smlouvy byla ve spolupráci s Komerční bankou zahájena výměna dosud vydaných karet MIFARE Standard za nové elektronické průkazy. Stejně tak bylo nutné vyměnit identifikační karty i zaměstnancům univerzity, která byla provedena ve spolupráci s Personálním oddělením rektorátu a s děkanáty jednotlivých fakult a institutů. Portál ECTS Label Po neúspěšném kole udělování ECTS Label bylo v roce 2009 ve spolupráci s oddělením mezinárodních vztahů na ČZU kompletně přepracován portál ECTS label. Stránky byly umístěny do struktury webové prezentace univerzity. GT Facility V roce 2009 byl uveden do pilotního provozu modul údržba, který zajišťuje plánování revizí, oprav, evidenci činností údržby a evidenci materiálu ve spojitosti se skladovým hospodářstvím IS Magion. Tento pilotní provoz byl spuštěn pro útvary KaM a rektorátní pracoviště. V první polovině roku 2009 proběhla aktualizace cest a tím k jednoduššímu vyhledání trasy v rámci areálu.


- 18 -


Další činnost Kromě všech výše uvedených činností se SSIS podílelo na podpoře chodu univerzity ve všech oblastech jejího zaměření, v pedagogické oblasti zejména rozvojem systému BADIS, sloužícího k zachycení životního cyklu bakalářských a diplomových prací, a jeho implementováním na fakulty, na kterých nebyl systém dosud využíván, v oblasti vědy a výzkumu pak podporou systému CV, který doznal změn v závislosti na změně struktury dat vykazovaných do centrální evidence ministerstva školství - RIV.

Participace na rozvojových projektech Hlavním projektem, na kterém středisko spolupracovalo, je projekt Elektronické peněženky. Dalším pokračujícím projektem je Identity management, ve kterém se bude v roce 2010 pokračovat zejména v oblasti integrace Personálního systému a tvorby portálu pro správu Trezoru identit.

Spolupráce s externími firmami Stejně jako v předchozích letech, i v minulém roce probíhala spolupráce s externími dodavateli klíčových systémů, tj. firmou Erudio s.r.o. (systém IS Studium) a firmou Magion a.s. (EIS Magion). Spolupráce s firmou Erudio je na dobré úrovni, kterou bychom rozhodně chtěli zachovat i v dalších letech. Spolupráce s firmou Magion je v současné době poznamenána zejména nevhodně uzavřenou smlouvou, ze které pramení řada neshod a nejasností. Tento fakt bychom však chtěli v tomto roce řešit a smluvní vztahy upravit k oboustranné spokojenosti. Dále probíhala spolupráce s firmou Clarionet s.r.o., která je smluvním dodavatelem sytému správy identit - Identity management. S touto firmou má Česká zemědělská univerzita velmi dobré vztahya spolupráce je na výborné úrovni. S firmou Gravastar s.r.o. probíhá spolupráce na vývoji systému E-Doktorand, který se týká evidence doktorského studia na univerzitě. V závěru roku 2009 byla dokončena úvodní studie pro zavedení systému Personalistiky a Mezd ve spolupráci s firmou Epass s.r.o. V průběhu jednoho měsíce probíhaly intenzivní rozhovory s klíčovými pracovníky těchto úseků. Z tohoto vznikla Úvodní studie pro zavedení personálního a mzdového informačního systému, která byla předána vedení univerzity. Ve spolupráci s firmou Syconix a.s. byl v průběhu minulého roku implementován modul Datových schránek do systému DMS. Tento modul je popsán výše. V roce 2010 by měl být ve spolupráci s firmou realizován projekt Spisové služby.

Zprávy za jednotlivá pracoviště GTFacility V roce 2009 probíhalo další testování a zavádění modulu údržby. Současně s tímto byl aktualizován modul Zeleň, do kterého bylo přidáno arboretum v areálu Truba. Od začátku roku byla aplikace postupně aktualizována na základě připomínek a požadavků testovacích uživatelů. V polovině roku došlo k upgradu na zcela novou verzi aplikace, která komplexně zastřešila průběžné úpravy a další požadavky uživatelů. Nová verze byla upravena nejen po stránce grafické a ergonomické, ale nabízí také rychlejší komunikaci se serverovou částí. Odbor informačních a komunikačních technologií, ČZU, Kamýcká 129, 165 21 Praha 6

- 19 -


modul Pasport •

V roce 2009 došlo k další aktualizaci dat pro modul Pasport. V areálu Suchdol byly zkontrolovány a zaměřeny jednotlivé budovy a pozemky. Tato data byla zpracovávána průběžně od června 2009 a předána firmě ASP ke zpracování.

modul Údržba • TOd poloviny roku 2009 začal být modul Údržba používán v rámci kolejí v ostrém provozu. Kontrola tohoto provozu byla prováděna průběžně a hlavním vyhodnocením byl výsledek inventury skladů na konci roku, který dopadl uspokojivě. • V listopadu a prosinci byly zpracovány potřebné údaje pro testování údržby v rámci celé ČZU. Začátkem roku 2010 je naplánováno nasazení pilotního provozu údržby.

modul Zeleň • V rámci modulu Zeleň probíhalo od začátku roku testování zvláštní části, která obsahovala arboretum v areálu Truba. Tato část je velmi specifická tím, že bylo potřeba vytvořit prostředí vyhovující arboristickému měření. • Podle základních požadavků a úprav souvisejících s arboretem byla také upravena část modulu Zeleň, která se týká areálu Suchdol, • Testovací provoz byl ukončen v listopadu a obě části, jak arboretum, tak správa zeleně v Suchdole byly uvedeny do ostrého provozu. • V současné době se stále pracuje na zdokonalení obou částí modulu zeleň, především na obsahové části. Aplikace je zpracována tak, aby další úpravy (např. přidání sloupců v DB, atd.) mohl dělat sám uživatel bez nutnosti kontaktu s techniky kvůli zásahu do aplikace. Díky tomuto je tento modul v nynější době nejvíce využívanou částí GTFacility.

ORIS • •

V první polovině roku 2009 proběhla aktualizace cest a tím k jednoduššímu vyhledání trasy v rámci areálu. Ke konci roku byly naplánovány změny týkající se aktualizace dat pro ORIS, který zatím stále zpracovává data ve zvláštní databázi, která vznikla z testovacího provozu.

Elektronická peněženka (pokračování pilotního provozu Univerzitní elektronické peněženky z roku 2008) Nasazení elektronického platebního systému do pilotního provozu bylo přesunuto na únor 2009. Důvodem přesunutí termínu bylo prodloužení dokončení IS z důvodu potřeby implementace změn, které vyplynuly z průběžně zpracovávané podrobné implementační analýzy. Změny se týkaly hlavně přizpůsobení softwaru pro obslužná místa - čtečky a automaty. V závislosti na složitosti systému probíhal pilotní provoz do srpna 2009. Během tohoto provozu byly zpracovány všechny potřebné změny a došlo k přizpůsobení systému potřebám ČZU v Praze. Odbor informačních a komunikačních technologií, ČZU, Kamýcká 129, 165 21 Praha 6

- 20 -


Ostrý provoz systému Univerzitní elektronické peněženky Systém Univerzitní elektronické peněženky byl spuštěn v ostrém provozu od 1. září 2009. Od tohoto data do 18. prosince 2009 bylo připraveno zhruba 11.000 kusů karet typu MIFARE DESFire pro studenty všech oborů v prezenční formě studia a zároveň zhruba 1300 kusů karet pro zaměstnance. Z tohoto počtu si studenti/zaměstnanci vyzvedli a aktivně používají 5120 / 1150 kusů karet. Nízký počet vyzvednutých karet studenty je výsledkem duálního provozu obou typů karet současně (plánováno do konce roku 2009) a odložením vyzvednutí karty na leden 2010. Z tohoto důvodu byl pro studenty prodloužen duální provoz pro oba typy karet do 28. února 2010, zatím co zaměstnanci mohou od 1. ledna 2010 využít již pouze nový typ karty. Od svého nasazení ke dni 2. listopadu 2009 jsou také plně využívány tři samoobslužné dobíjecí automaty, na kterých je možné uložit hotovost na účet elektronické peněženky. Této možnosti využívají hlavně studenti, jelikož zaměstnanci mají k možnost každý měsíc čerpat do záporného zůstatku až 2000,- Kč. Zaměstnancům je pak záporný zůstatek stržen ze mzdy vždy k příslušnému měsíci a vyrovnán převodem na účet elektronické peněženky daného zaměstnance. Příprava propojení systému s In-kartou Během roku probíhala komunikace s vedením Českých drah jak ze strany dodavatelské firmy XT-Card a.s. formou osobního jednání, tak ze strany ČZU v Praze zastoupené kvestorem formou písemnou. Výsledkem všech jednání je výsledné řešení, které obě strany akceptovali a dohodli se na jeho implementaci. Univerzitní elektronická peněženka je nyní připravena pro propojení s projektem Inkarta Českých drah. Samotná implementace nahrávání zvýhodněných kupónů In-karty na kartu Univerzitní elektronické peněženky je plánována od dubna 2010. Příprava propojení systému s OpenCard Možnost propojení s projektem OpenCard byla v průběhu roku řešena formou jednání ČZU a XT-Card s magistrátem hl. m. Prahy a vedením Dopravních podniků. Kvůli problémům, se kterými se od poloviny roku projekt OpenCard potýká, se nepodařilo dohodnout akceptovatelné řešení pro obě strany. Z technického hlediska je elektronická peněženka k propojení a nahrávání kupónů pro OpenCard připravena. Zatím je od listopadu 2009 zajištěna v rámci spolupráce s Dopravním podnikem hlavního města Prahy akceptace studentské ISIC karty na nejdůležitějších místech určených také pro OpenCard. Samotné propojení s projektem OpenCard a nahrávání kupónů DPP pro jízdné není zatím realizováno. Příprava na přechod na kartu s čipem MIFARE DESFire Na ČZU byly používány čipové karty MIFARE Standard, které neposkytovaly možnost dostatečného zabezpečení a jejichž šifrovaná komunikace byla již v minulosti překonána. Svými vlastnostmi dosavadní typ čipových karet nevyhovoval přísným bezpečnostním požadavkům kladeným na systém elektronické peněženky. Z těchto důvodů bylo nutné provést přechod na nový typ čipových karet typu MIFARE DESFire 4k, který nabízí dokonalejší a spolehlivější šifrování komunikace pomocí algoritmu zvaného TripleDES. Přechod na tento typ karet byl připraven a navržen ve třech fázích. V prvních dvou fázích se jednalo o výdej nových a výměnu stávajících karet pro studenty všech oborů v prezenční formě studia. Tyto dvě fáze byly řešeny ve spolupráci s Komerční bankou, která karty pro ČZU dle uzavřené smlouvy dodává. Odbor informačních a komunikačních technologií, ČZU, Kamýcká 129, 165 21 Praha 6

- 21 -


Třetí fáze se týkala výměny a výdeje nových zaměstnaneckých karet, které si ČZU zajišťuje vlastními prostředky. Zavedení nového typu MIFARE DESFire Nový typ karet byl z důvodu velkého počtu dotčených osob zaveden ve třech fázích: V první fázi se jednalo o výdej karet všem novým studentům ve všech oborech v prezenční formě studia. Tato fáze byla zahájena 15. září 2009 a většina studentů si novou kartu vyzvedla během prvního měsíce. Jelikož je průkaz pro působení studenta v areálu ČZU v Praze velmi potřebný bylo zřízeno šest speciálních pracovišť pouze pro podporu výdeje karet s účelem zajištění plynulého provozu, pro minimalizaci doby spojené s výměnou karet a také pro zajištění komfortu studentů. Druhá fáze zahrnovala výměnu karet všem stávajícím studentům ČZU ve všech oborech v prezenční formě studia. Tato fáze byla spuštěna 15. října 2009 a většina studentů si svůj nový průkaz vyzvedla do konce kalendářního roku. Souběžně s výměnou průkazů byl samozřejmě zajištěn duální provoz pro oba typy karet (akceptace karty MIFARE Standard). Kvůli specifickým potřebám a požadavkům studentů je duální provoz plánován až do 26. února 2010. Třetí fáze se týkala výměny průkazů zaměstnancům ČZU. Výměna probíhala pro většinu zaměstnanců jednorázově v termínu od 15. – 26. listopadu 2009 formou distribuce nových karet a potřebných dokumentů přes sekretariáty jednotlivých fakult a oddělení. Nový typ zaměstnaneckých karet byl aktivní od 2. listopadu 2009. Pilotní provoz s propojením na externí systémy Před samotným spuštěním systému v budově menzy ČZU bylo nutné provést úpravy týkající se rozšíření a přizpůsobení datové sítě a prvků v síti. Pilotní provoz s propojením na stravovací systém byl testován od září 2009. Na základě výsledků testovacího provozu byly provedeny úpravy, jak v systému Univerzitní elektronické peněženky, tak ve stravovacím systému V rámci pilotního provozu byly zjištěny další nedostatky, na základě kterých musela být v konečné fázi provedena kompletní rekonstrukce datové infrastruktury v budově menzy. Pro zajištění stabilního provozu převzala ČZU v Praze zodpovědnost za provoz a údržbu datové infrastruktury v budově menzy, kterou do té doby měla firma EUREST zajišťující stravování. Pro stravování ve studentské menze byl systém připravený na začátku semestru 28. září 2009 na jedné pokladně. Další dvě pokladny byly zprovozněny během října a po vyhodnocení provozu v menze byla v prosinci 2009 přidána čtvrtá pokladna. Používání Univerzitní elektronické peněženky v zaměstnanecké menze bylo zahájeno 2. listopadu po předchozím testovacím provozu. Na základě sledování provozu v zaměstnanecké menze byla i zde přidána další pokladna pro zajištění plynulého provozu. Potřeba další pokladny v obou částech menzy vyplývá z delší doby odbavení zákazníka, kterou s sebou elektronická peněženka přináší jako jedinou nevýhodu. Delší doba odbavení je způsobena zvolenou technologií, kdy terminál (pokladna) navazuje nejprve zabezpečenou komunikaci s kartou a po té teprve provádí příslušné transakce. Doba odbavení jednoho zákazníka je oproti původnímu způsobu prodloužena maximálně o 3 – 5 s. Během října a listopadu 2009 probíhalo testování a implementace propojení s externími systémy. Jedná se o systém Gaudeamus (platby kolejného), IS Studium (platby studijních poplatků), systém Aleph (platby za knihovní služby), systém SafeQ (platby za tiskové služby) a zapojení externích subjektů do sítě univerzitní elektronické peněženky. Testování pro systémy Gaudeamus a Aleph je dokončeno a od 29. ledna budou oba systémy používány v ostrém provozu. Zapojení externích subjektů probíhá postupně na základě spolupráce těchto subjektů. Odbor informačních a komunikačních technologií, ČZU, Kamýcká 129, 165 21 Praha 6

- 22 -


Ke dni 23. prosince je do systému Univerzitní elektronické peněženky zapojena firma Maur s.r.o. se svými prodejnami v areálu ČZU v Praze v Suchdole. V případě systému SafeQ došlo ke zdržení oproti plánu z důvodů prodlení ze strany poskytovatele systému.

Správa EIS Magion a DMS Hlavní pracovní náplní je správa aplikace EIS Magion a DMS. V rámci aplikace EIS Magion se jedná o následující pravidelné činnosti: a) vykonávané denně: Zakládání nových uživatelů, editace a rušení stávajících uživatelů. Správa rolí. Zasílání informací o přidělených přístupových právech a o změnách v aplikaci. Správa sestav. Evidence a náprava chyb aplikace – sběr hlášení o chybách od uživatelů, jejich odstranění svépomocí nebo s pomocí firmy Magion a. s. Zadávaní osob do číselníku osob. Kontrola upgradu zasílaných firmou Magion a. s. Podpora uživatelů. b)

vykonávané ročně: Příprava a tisk sestav s inventurou majetku celé univerzity Překlápění roku

Kontrola výplat stipendií, která byla prováděna jednou měsíčně, přešla od 09/2009 zcela na finanční účtárnu, která je schopna vyplácet stipendia bez podpory správce EIS Magion. V letních měsících proběhla detailní kontrola loginů v EIS Magion. V rámci této kontroly byly zneplatněny duplicitní loginy, loginy, které nebyly stejné jako v NDS a nepoužívané od 1.1.2007 v celkovém počtu 168. V dalším kroku byly zneplatněny loginy všech uživatelů, jejichž uživatelské jméno začínalo na „x“ (dříve byli tímto způsobem vedeni doktorandi) v počtu 112. Zneplatněné loginy budou odstraněny do jednoho roku. Nynější počet uživatelů EIS Magion je 457. V rámci aplikace DMS jedná o následující pravidelné činnosti: Řešení přístupů jednotlivých uživatelů, nejčastěji pro modul Faktury. Přístup se mění v závislosti na změně finanční kontroly. Vyhledávání faktur, smluv a datových zpráv. Kontrola dodržování termínů. Správa uživatelů. Evidence a náprava chyb při běhu DMS. V souvislosti s uvedením zákona 300/2008 Sb. o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů do praxe bylo potřeba zavést datovou schránku pro ČZU. Harmonogram zavádění datové schránky na univerzitě:


- 23 -


Syconix, a.s. Kekeláková

15.07 – 31.07

Návštěva jednotlivých pracovišť ČZU – studijní PEF, FAPPZ, Rektorát; skenovací pracoviště; Tajemníci fakult; Kvestor; PTO; Oddělení lidských zdrojů; EO; Školní podniky; Archiv, Právní oddělení, Katedra obchodu a financí; Katedra řízení

23.09 – 30.10

Úpravy v systému, Vytvoření organizační struktury univerzity, import uživatelů pro správu datových zpráv

27.10

Proškolení tajemníků fakult, sekretářek na děkanátu a rektorátních pracovníků

1.

Analýza spisové služby

2.

Implementace

3.

Školení uživatelů

4.

Ostrý start

Syconix, a. s. Kekeláková Dvořák Syconix, a. s. Kekeláková Syconix, a. s.

5.

Školení FAPPZ

Kekeláková

3.12

6.

Individuální školení

Kekeláková

12.11 – 01.12

30.10 Školení na žádost tajemnice FAPPZ, všech sekretářek a tajemníků kateder Individuální školení jednotlivců na jejich žádost

Z důvodu zavádění modulu datové schránky bylo potřeba také přepracovat organizační strukturu univerzity, která vycházela ze struktury stávající. Nicméně pro potřeby správného adresování datových zpráv bylo nutno strukturu některých pracovišť přepracovat a změnit.

Správa PaMs MAGION Hlavní činností je technická podpora mzdového systému Magion.

V rámci mzdového systému Prověřování funkčnosti jednotlivých modulů. Na základě zjištěných nedostatků zajištění nápravy u tvůrce systému a následné testování provedených oprav. Zajišťování servisu pracovnicím mzdového, personálního odd., PaM, v neposlední řadě i zpracování různých souborů pro potřeby kvestora, i jiných vedoucích pracovníků ČZU. Počátkem roku bylo nutno věnovat hodně úsilí přepracování statistického výkazu P1b-04. Během měsíce zpracovávání aktuálních požadavků jednotlivých oddělení. V průběhu měsíce zpracovávat data a provádět průběžnou kontrolu, aby se případné chyby vyřešily před měsíční uzávěrkou. V průběhu roku 2009 byly zavedeny další penzijní fondy – nastavení jejich parametrů a zajištění správných odvodů. Došlo také k legislativním změnám (např. sleva na SP pro rok 2009), bylo proto nutné věnovat větší pozornost kontrole těchto výpočtů. V roce 2009 probíhalo testování nových možností výměny stávajícího mzdového a ekonomického systému. V 2. polovině roku probíhala předběžná analýza stávajícího systému firmou EPASS, bylo nutno připravit podklady. V říjnu 2009 začal fungovat nový systém UEP, bylo nutno zapracovat změny do mzdového a ekonomického systému (úkol stále trvá). Měsíční zpracování – mzdová uzávěrka Zpracování modulu Eurest, zpracování vyúčtovaných cestovních příkazů, výpočet mezd, tisk sestav, výplatních lístků, převod finančních prostředků profibankou do KB, převod hotovostních výplat přes E-banku do KB + zasílání průvodky faxem, výpočet úrazového pojištění, zpracování hlášení pro Sociální správu (RELDP, ELDP) a jejich zaslání na portál ČSSZ, elektronické zasílání zpracovaných dat na některé ZP, zpracování souborů pro PF a jejich elektronické zasílání. V návaznosti na zpracování EURESTU vyřizovat dotazy ohledně stravného a vratek dotací. Čtvrtletní zpracování Odbor informačních a komunikačních technologií, ČZU, Kamýcká 129, 165 21 Praha 6

- 24 -


Mimo běžné uzávěrky zpracovávat průměry, statistické hlášení o průměrných o výdělcích – Trexima Roční uzávěrka Uzavření předcházejícího roku, výpočet průměrů, prověření nastavení všech legislativních změn, platných pro následující rok a případné problémy operativně řešit s tvůrcem mzdového systému. Dále následuje zpracování daňového vyrovnání (předání potvrzení), zpracování ELDP a ML pro celou ČZU. Další činností v rámci podpory PaM ČZU je údržba mzdového systému UNICOS. Tento systém se nyní používá jako archivní, protože mzdový systém Magion neobsahuje mzdovou historii do roku 2003. Zaměstnanci stávající i ti, kteří již na ČZU nepracují, musí mít možnost požádat o historická data zpětně pro potřeby důchodové nebo soudní. Legenda: ELDP evidenční listy důchodového pojištění ML mzdové listy RELDP registr nemocenského pojištění ZP zdravotní pojišťovny SP sociální pojištění PF penzijní fondy

Grafické a DTP činnosti Obecné periodické a udržovací práce Celoroční podpora uživatelů na TF, z hlediska používání webu TF Zadávání informací na web Úprava informací na Intranetu Úprava informací v informačním systému Sylabus Konkrétní a jednotlivé činnosti Grafický manuál o Revize grafického manuálu o Tvorba některých šablon a podkladových materiálů pro FŽP o Tvorba variant logotypů (zjednodušené varianty) o Konzultace o použití grafického manuálu Telefonní seznam o Grafické návrhy telefonního seznamu o Revize a kontrola dat + dohledávání kontaktů + korektury o DTP zlom telefonního seznamu o Komunikace s tiskárnou a manažerské zajištění projektu telefonního seznamu Polepování vozidel o Celkové manažerské zajištění projektu polepování vozidel o Komunikace s dodavatelskou firmou o Osobní dohled při lepení jednotlivých vozidel mimo areál ČZU (Lány, Chloumek) + osobní lepení vozidel Vizitky (dvě akce) o Celkové manažerské zajištění projektu tvorby vizitek o Zpracování údajů + komunikace se zaměstnanci ČZU o DTP zlom vizitek + příprava dat pro tiskárnu Odbor informačních a komunikačních technologií, ČZU, Kamýcká 129, 165 21 Praha 6

- 25 -


o Distribuce vizitek a příprava dat pro účtárnu Kalendáře o Celkové manažerské zajištění projektu tvorby kalendáře pro vedení ČZU o Zpracování dat + komunikace se zaměstnanci ČZU (shánění fotek z různých rozvojových programů) o DTP zlom kalendářů + příprava dat pro tiskárnu

Jednotlivé grafické práce a jiné menší projekty Podpora grafických prací na UEP Návrhy razítka pro rektorát ČZU Zpracování grafických návrhů karet pro ČZU Tvorba několika grafických návrhů pro potisk CD pro různé subjekty na ČZU Tvorba grafických reklamních předmětů pro pivovar ČZU Tvorba a úpravy hlavičkových papírů pro útvary ČZU

Programátorské práce Informační systém Koleje V roce 2009 pokračovalo OIKT spolu se společností CreaSoft, s. r. o. ve správě aplikace Koleje a v podpoře jejích uživatelů (převážně zaměstnanců Kolejí a menzy). K důležitým změnám došlo v souvislosti s automatizovaným propojením procesů žádostí o ubytování a přijímacího řízení ke studiu. Dále byl informační systém Koleje zapojen do Identity Managementu a informace o ubytovaných studentech jsou synchronizovány s Trezorem identit. Následně s nasazením UEP bylo nutné připravit a rozšířit synchronizaci informací o předpisy a následnou úhradu kolejného, a to jak pomocí karty UEP na terminále v pokladně KaM, tak také na kioscích UEP v areálu ČZU. Aplikace Koleje byla dále rozšířena o funkce zajišťující vyšší uživatelský komfort při práci s aplikací a také o funkce podporující propojení s dalšími informačními systémy (např. příprava podkladů pro IS Magion atd.). Spolu se začátkem akademického roku 2009/2010 je umožněno studentům nahlížet na své závazky a pohledávky vůči KaM v aplikaci IS Studium. Informační systém Helpdesk Další rozvoj a správa aplikace Helpdesk, připravení na propojení s dalšími informačními systémy. Dílčí úpravy funkčnosti v souvislosti se zkušeností uživatelů aplikace. Platební brána pro internetové platby kartou (payMUZO) V roce 2009 byla nasazena internetová platební brána (payMUZO) společnosti Global Payments Europe, s. r. o., která umožňuje provádění platebních transakcí pomocí platebních karet prostřednictvím Internetu. Nasazení platební brány probíhalo v souvislosti s podporou konference ECCB. Používání platební brány si vyžádalo další programátorské práce z hlediska účetního zpracování transakcí ekonomickým oddělením ČZU. V roce 2010 bude platební brány využito ve spojitosti s konferencí SWEMP. Konference ECCB OIKT zajišťovalo informační podporu příprav, průběhu i následného zakončení organizačních procesů mezinárodní konference ECCB pořádané Fakultou životního prostředí. Pracovníci OIKT vytvořili internetovou aplikaci pro prezentaci, registraci a správu účastníků. V souvislosti s konferencí ECCB byla nasazena internetová platební brána umožňující platby prostřednictvím platebních karet. Odbor informačních a komunikačních technologií, ČZU, Kamýcká 129, 165 21 Praha 6

- 26 -


Informační portál Student.czu.cz V roce 2009 probíhala údržba a úpravy IS Student, a to jak na základě uživatelských zkušeností, tak na základě požadavků vzniklých implementací Identity Managementu a UEP v prostředí univerzity. Intranet – modul Wi-Fi Informační systém Intranet.czu.cz byl obohacen o další modul – WiFi, který umožňuje správu bezdrátových internetových přípojek zaměstnanců ČZU, ať už se jedná o registraci koncových zařízení, přípojných bodů, nebo bezpečnostní certifikáty. Zmíněný modul je součástí rozsáhlého procesu modernizace bezdrátové přípojné sítě. Aplikace Kolejní síť + návazné moduly pro monitoring počítačové sítě Informační systém pro správu připojení studentů k počítačové síti v areálu kolejí ČZU zaznamenal v roce 2009 řadu změn. Kromě správy, údržby a dalšího rozvoje na základě požadavků uživatelů a správců zmíněné sítě, byla vydána nová verze aplikace zohledňující možnost nového způsobu připojení studentů k počítačové síti. Vedle standardního připojení prostřednictvím sítě LAN je studentům ubytovaným na koleji B umožněno využít nového bezdrátového připojení Wi-Fi. Univerzální konferenční systém – SWEMP 2010 OIKT připravilo novou aplikaci týkající se konferencí pořádaných na půdě univerzity. Aplikace umožňuje rychlou a efektivní správu jakékoliv pořádané konference od registrace, přes správu účastníků až po zaplacení poplatků a přípravu účetních podkladů. Informační systém je od září 2009 testován na konferenci SWEMP, která se bude konat v květnu 2010. Jednotný server DHCP V souvislosti se strategií jednotné správy počítačů na ČZU připravilo OIKT aplikaci umožňující snadnou ale zároveň výkonnou podporu správcům uživatelských přípojek datové sítě ČZU. Aplikace byla v lednu 2009 nasazena v prostředí datové sítě v Kostelci nad Černými Lesy. V průběhu roku probíhal převod stávajících systémů správy DHCP do nové aplikace na Suchdole. Internetová prezentace ŠZP Lány Úprava struktury informací a údržba internetové prezentace školního podniku. Samostatná vědecko-výzkumná odborná činnost, CD Badis OIKT stejně jako každý rok zajišťovalo podporu a zpracování výstupů z IS Badis a akcí týkajících se vědecké činnosti studentů, a to v elektronické podobě na CD. FLD Lýkožrout Spolupráce při přípravě informační stránky projektu www.lykozrout.fld.czu.cz. Intranet V tomto roce probíhala převážně údržba modulů a implementace změn, které byly požadovány uživateli intranetového portálu. Bylo nutné do systému intranet začlenit manažerské výstupy ze systému elektronické peněženky. InfoPanely V polovině roku byl do ostrého provozu nasazen systém pro správu informačních Odbor informačních a komunikačních technologií, ČZU, Kamýcká 129, 165 21 Praha 6

- 27 -


panelů, které jsou rozmístěny v areálu ČZU. Správa informačních panelů je realizována pomocí redakčního systému, který je používán na správu internetových prezentací. Aplikace umožňuje zobrazovat informace ve třech na sobě nezávislých „boxech“. Tyto „boxy“ jsou rozděleny takto: Centrální scéna – jde o největší z boxů, umožňuje zobrazovat textové informace, fotografie a slidy. Podporuje přehrávání videa, v budoucnu přibude i podpora streamovaného videa. Info scéna – Jde o box, který umožňuje přehrávat textové informace. Je-li informace delší, než je zobrazovací plocha boxu, je vertikálně posouván. Ticker scéna – Box zobrazující krátké jednořádkové textové informace. Box je umístěn ve spodní části obrazovky. Badis Byly započaty práce na nové verzi systému pro správu bakalářských a diplomových prací. Plné nasazení tohoto systému je plánováno v průběhu roku 2010.


- 28 -


Středisko správy HW a SW (SSHS) Personální zajištění Vedoucí střediska Ing. Jindřich Vlček Technici pro PEF Ing. Václav Rathouský Ing. Petr Burdych Aleš Adam (správce licencí) Petr Dlubal Technik pro FLD Ing. Radek Šolc Technici pro FŽP Ing. Martin Besta Ing. Roman Kožín Technici pro TF Ing. Jan Sander Jan Růžička Martin Kotek Technik pro IVP Jiří Havlíček Technik pro rektorát Ing. Bohuslav Peterka Ph.D. Technik pro koleje a KaM Bc. Václav Machač Technik pro ITS Bc. Michal Plachý V organizaci SSHS došlo v průběhu roku 2009 k plánovanému přesunu organizace správy koncových stanic na učebnách PEF ze Střediska správy sítí.

Priority Zajištění kontinuálního chodu koncových zařízení Prvořadým úkolem bylo zajistit kontinuální chod veškerých koncových zařízení na svěřených pracovištích, učebnách, počítačových laboratořích, posluchárnách, seminárních a zasedacích místnostech, vestibulech a internetovém pavilonu. Pro zlepšení zpětné vazby a rychlejší řešení možných problémů na učebnách a posluchárnách PEF zde byly zapojeny telefony, díky nimž je možně spojení s techniky, či pracovištěm Helpdesk. Licenční politika Další prioritou SSHS byla správa licencovaného SW pro ČZU v Praze. Jednalo se o správu a prodlužování stávajících licencí, vytipovávání a sběr žádostí na uzavírání nových licenčních smluv a konzultace a zprostředkování nákupu různého SW na útvary ČZU v Praze. Snahou bylo dosažení plné legalizace SW na ČZU v Praze a propojení evidence používaného SW na různých útvarech univerzity tak, aby se zefektivnilo použití SW a dosáhlo finančních úspor. Odbor informačních a komunikačních technologií, ČZU, Kamýcká 129, 165 21 Praha 6

- 29 -


Rozvoj v IKT Významným počinem v roce 2009 bylo celoplošné nasazení jednotného imagovacího nástroje LANDesk Operating System Deployment (dále jen LANDesk OSD). Původní nástroj, který sloužil pro imagování koncových stanic byl postupně nahrazován právě tímto nástrojem. Nutno podotknout, že LANDesk OSD je pouze součást sady LANDesk Management Suite, která je nasazena již druhým rokem. Nasazením LANDesk OSD došlo k sjednocení procesu imagování koncových stanic. Principem této platformy je využívání technologie PXE (Preboot Execution Enviroment), která umožňuje nabootovat stanice prostřednictvím síťového rozhraní nezávisle na ostatních hardwarových komponentách. Bylo tedy nutné vytvořit tzv. PXE reprezentanty, a to pro každý síťový segment zvlášť. Tyto stroje realizují PXE bootování do předem připraveného prostředí Windows PE. Potom je prostřednictvím předem připravených skriptů spouštěn vlastní imagovací nástroj, který v konečné fázi realizuje proces imagování, tedy přenáší obraz disku z úložiště imagů na pevný disk konkrétního stroje. Přes prvotní komplikace a určité problémy je imagovací nástroj již plně nasazen v produkčním prostředí. Velkému využití dostál tento nástroj při modernizaci učeben na Provozně ekonomické fakultě, kde byly využity zejména jeho pokročilejší funkce, a to: přidávání koncového (právě imagovaného) stroje do místní domény, přejmenování názvu pracovní stanice dle předem připravené šablony. V budoucnu je plánováno nasazení další komponenty sady LANDesk Management Suite, a to LANDesk Provisioning. Tato komponenta umožňuje vytváření šablon pro post-instalační proces; instalaci dalších potřebných aplikací. Mezi výhody tohoto systému lze vyjmenovat například: centralizované řešení, umístění imagů v jednom úložišti, dále pak skutečnost, že pro použití stačí síťová konektivita, tedy přítomnost ethernetového rozhraní a přidělená IP adresa v DHCP serveru a nezávislost na ostatních komponentách. Další činností SSHS v roce 2009 přesahující rámec běžného provozu byl výběr vhodného řešení technologie tenkých klientů. Využití této technologie je vhodné na učebny, které nemusí poskytovat vysoký výpočetní výkon, nebo nemají vysoké nároky na grafické zobrazování a přenos dat. Ideální pro zavedení této technologie jsou některé počítačové učebny na provozně ekonomické fakultě, počítače sloužící studentům ve vestibulech fakult nebo internetový pavilon a dále pak koncové stanice u infopanelů. Tato technologie je vhodná vzhledem k jednoduchosti správy koncových stanic, ekonomické výhodnosti v porovnání s klasickým řešením jak při pořizování, tak při provozu. SSHS se seznámilo s několika řešeními od různých výrobců a na základě srovnávání dle vybraných kritérií vybralo řešení firmy IBM. Nákup však ještě nebyl realizován, byl přesunut na rok 2010. Pro představu SSHS spravuje přes 1300 zaměstnaneckých koncových stanic a téměř 650 koncových stanic určených pro výuku v počítačových místnostech. Tabulka počítačových místností ve správě OIKT (data k listopadu 2009) Přehled počítačových místností pod správou OIKT označení místnosti

počet PC další vybavení

Internetový pavilon

60

audiovizuální technika, tabule, barevný tisk, černobílý tisk, kopírka

Počítačové centrum JIH Počítačové centrum F

34 26

audiovizuální technika, tabule, barevný tisk, černobílý tisk, kopírka, 2xscanner, tiskárna na digitální fotografie audiovizuální technika, tabule, barevná tisk, černobílý tisk


- 30 -


E223 E239 E309 E323 E333 E341 C11 C13 C21 C22 C23 C24 S16 mobilní učebna PEF vestibul PEF L016 L023 L024 L332 vestibul FLD, FŽP S19 1.patro REK 2.patro REK mobilní učebna IVP celkem PC

26 26 25 26 25 25 31 26 31 31 26 31 30 13 20 16 13 21 21 10 17 10 10 12 642

audiovizuální technika, tabule audiovizuální technika, tabule audiovizuální technika, tabule audiovizuální technika, tabule audiovizuální technika, tabule audiovizuální technika, tabule audiovizuální technika, tabule audiovizuální technika, tabule audiovizuální technika, tabule audiovizuální technika, tabule audiovizuální technika, tabule audiovizuální technika, tabule audiovizuální technika, tabule wifi router, wifi tiskárna, dataprojektor audiovizuální technika, tabule audiovizuální technika, tabule audiovizuální technika, tabule audiovizuální technika, tabule audiovizuální technika, tabule

Tabulka zaměstnaneckých PC ve správě OIKT (data k listopadu 2009) Přehled zaměstnaneckých PC včetně notebooků na ČZU pod správou OIKT fakulty a součásti ČZU Rektorát PEF FAPPZ FLD, FŽP TF IVP ITS KaM SIC

počet PC 120 500 neuvedeno, nespravuje OIKT 450 150 35 80 30 neuvedeno, nespravuje OIKT

celkem PC

1365


- 31 -


Zprávy za jednotlivá pracoviště Licenční manažer Hlavními činností licenčního manažera v roce 2009 byla spolupráce a konzultace při nákupu nového SW pro jednotlivé útvary a katedry ČZU. Samozřejmostí bylo prodlužení celouniverzitních multilicenčních smluv a snaha o průběžnou legalizaci SW na ČZU v Praze. Další důležitou činností v roce 2009 byl výběr a následné zprostředkování nákupu a nasazení legálního nástroje na hromadnou instalaci a zálohování počítačových stanic v síti ČZU. Hlavními kandidáty pro výběr byly SW: NORTON GHOST, ACRONIS TRUE IMAGE a LANDesk Operating System Deployment. Na základě srovnávání a testování byl vybrán LANDesk Operating System Deployment. Průběžně pak licenční manažer zajišťoval dalších partnery pro dodávání SW na ČZU v Praze se snahou k zajištění nižších cen. Shrnutí nejvýznamnějších činností za rok 2009: • Prodloužení licence celouniverzitního antivirového systému NOD 32 na ČZU • Prodloužení stávající smlouvy Campus, která již není pouze pro naši univerzitu, ale pro více univerzit v ČR, čímž se docílilo nižší ceny licencí. • Pokračování konsolidace stavu licencí na ČZU v Praze • Zajištění prodloužení multilicenčních smluv pro ČZU v Praze (např.: AutoCad, MathCad, ArcGIS, Statistica 2009, Adobe Connect atd.) • Zprostředkování nákupu licenčních smluv pro jednotlivé útvary a katedry na ČZU v Praze (snaha o legalizaci SW produktů v prostředí ČZU) Odbor informačních a komunikačních technologií, ČZU, Kamýcká 129, 165 21 Praha 6

- 32 -


Přehled platných celouniverzitních licencí na ČZU v Praze k 1.1.2010 Počtem neomezené licence: 1. Software vyplývající ze smlouvy Campus Agreement: a. MS Windows - všechny verze b. MS Office - všechny verze c. MS Project Pro 2. Statistica - Data miner 3. Servant Salamander 4. ArcGis site licence a. ArcInfo b. ArcInfo Workstation c. ArcEditor Concurrent d. ArcView Concurrent e. ArcGIS Spatial Analyst f. ArcGIS 3D Analyst g. ArcGIS Network Analys h. ArcGIS Geostatistical Analyst i. ArcGIS Publisher j. ArcGIS Scematics k. ArcGIS Survey Analyst l. ArcScan for ArcGIS m. Maplex for ArcGIS 5. Slovník WinGed a. anglický b. německý c. ruský d. francouzský e. španělský f. italský g. polský h. rumunský 6. SAS 7. VMware software a. VMware Workstation for Windows b. VMware Workstation for Linux c. VMware Server for Windows d. VMware Server for Linux e. VMware Fusion (for Mac) Počtem omezené licence: 1. AutoCad - 120 licencí 2. Civil 3D - 40 + 6 licencí 3. ASPI - 45 floating licencí pro studenty + 5 floating pro zaměstnace 4. MathCad - 200 plovoucích licencí + 20 professor home use 5. ESET Smart Security Business Edition - 2000 stanic 6. Photoshop Elements 5 - all languages - 200 licencí


- 33 -


Rektorát V průběhu celého roku 2009 byla na rektorátě tradičně zajišťována uživatelská podpora v oblasti HW/SW a prováděny běžné činnosti jako je například obnova prostředků ICT, poradenství při jejich nákupu, odepisování starého a nefunkčního HW vybaveni apod. Žádné jiné významnější činnosti nad rámec běžného provozu nebyly v roce 2009 na rektorátních útvarech prováděny. Pod správu OIKT spadá také internetový pavilon v přízemí rektorátu. Internetový pavilon je prostor určený pro práci studentů ČZU v Praze na celkem 59 počítačových stanicích.

PEF SSHS zajišťuje na PEF ČZU v Praze komplexní správu, provoz a rozvoj prostředků IKT. V roce 2009 byla hlavní prioritou rekonstrukce tří poslucháren EI, EII a EIII. Jednalo se o velmi významnou rekonstrukci prostředků A/V techniky a systému ovládání. Vzhledem k časové náročnosti byla tato akce technicky provedena o prázdninách. Od zimního semestru již mohli pedagogové a studenti využívat výhod dvou projekčních ploch, výkonnějších dataprojektorů, vznikla nová přípojná místa pro vstupy do systému projekce, a v každé posluchárně je možnost připojení mobilní videokonference. Celý systém je možno řídit dotykovým displejem, pro vyšší komfort ovládání však byla naprogramována funkční tlačítka, díky nimž je možno ovládat hlavní funkce systému, jako je projekce stolního PC, projekce přenosného PC a projekce visualizéru na vybranou, nebo obě projekční plochy. Další důležitou činností byla realizace dvou nových počítačových učeben C11 (30+1 PC) a C13 (25+1 PC) a modernizace PC učeben s navýšením kapacity stanic na 24+1 PC v každé z nich. Samozřejmostí bylo zajištění bezproblémového chodu všech koncových stanic, počítačových laboratoří, učeben, poslucháren, zasedacích místností a vestibulu PEF a poskytování uživatelské podpory zaměstnancům PEF. Shrnutí nejvýznamnějších činností za rok 2009: • Modernizace - výměna počítačového vybavení na učebně E309 s navýšením kapacity na současných 25 počítačů • Modernizace - výměna počítačového vybavení na učebně E333 s navýšením kapacity na současných 25 počítačů • Realizace PC učebny C11 s kapacitou 30+1 PC • Realizace PC učebny C13 s kapacitou 25+1 PC • Přechod na nový systém pro vzdálenou instalaci koncových stanic LANDesk Operating System Deployment • Kompletní správa systémů infopanelů na ČZU v Praze, včetně zajištění profylaktického čistění. • Zajištění odvozu staré a nefunkční výpočetní a kancelářské techniky z kateder PEF ČZU v Praze • Zajištění antivirové ochrany na PEF • Poradenství v oblasti nákupu prostředků ICT • Zajištění technické podpory pro laboratoře a posluchárny PEF ČZU v Praze. Jedná se o počítačové učebny S16, E215, E223, E239, E309, E323, E333, E341, C11, C13, C21, C22, C23 a C24, posluchárny EI, EII, EIII, EIV a EV, zasedací místnosti E209 a E155 a seminární místnosti E255, E355 a E455 a všechny další nepočítačové učebny. • Zajištění provozu audiovizuálního vybavení na všech učebnách PEF ČZU. Standardem je napevno nainstalovaný dataprojektor, projekční plocha a pevné Odbor informačních a komunikačních technologií, ČZU, Kamýcká 129, 165 21 Praha 6

- 34 -


• • •

přípojné místo, umožňující připojit a přes dataprojektor prezentovat výstupy mobilních zařízení, jako jsou například notebooky, nebo visualizéry. Zajištění profylaktického čištění všech dataprojektorů na PEF, IP, JIH, F. Technická podpora při veřejných prezentacích PEF ČZU v Praze Poskytování uživatelské podpory zaměstnancům PEF

Tabulka počítačových učeben pod správou OIKT na PEF Přehled počítačových učeben pod správou OIKT na PEF počet další vybavení označení místnosti PC S16 30 audiovizuální technika, tabule E223 26 audiovizuální technika, tabule E239 26 audiovizuální technika, tabule E309 25 audiovizuální technika, tabule E323 25 audiovizuální technika, tabule E333 25 audiovizuální technika, tabule E341 25 audiovizuální technika, tabule C11 31 audiovizuální technika, tabule C13 26 audiovizuální technika, tabule C21 31 audiovizuální technika, tabule C22 31 audiovizuální technika, tabule C23 26 audiovizuální technika, tabule C24 31 audiovizuální technika, tabule mobilní učebna 13 wifi router, wifi tiskárna, dataprojektor vestibul PEF 20 internetový pavilon

60

celkem PC

451


Tabulka poslucháren, zasedacích a seminárních místností pod správou OIKT na PEF Přehled poslucháren, zasedacích a seminárních místností pod správou OIKT na PEF Vybavení označení místnosti EI EII EIII EIV EV E209 E155

dataprojektor a projekční typ místnosti plocha posluchárna ano, 2x posluchárna ano, 2x posluchárna ano, 2x posluchárna ano, 2x posluchárna ano, 2x zasedací místnost ano zasedací místnost ano

učitelský PC ano ano ano ano ano ano ano

přípojné místo ano, 3x ano, 3x ano, 3x ano, 2x ano, 2x ano ano

vizualizér ano ano ano ano ano ne ne

vidokonference ne ne ne ano ano ne ne


- 35 -


E255 E355 E455

seminární místnost seminární místnost seminární místnost

ano

ano

ano

ne

ne

ano

ano

ano

ne

ne

ano

ano

ano

ne

ne

Tabulka nepočítačových učeben pod správou OIKT na PEF Přehled nepočítačových učeben PEF vybavení označení místnosti C12 C14 E115 E119 E409 E423 E431 E439 JIH1 JIH2 JIH3 JIH4 JIH5

typ místnosti učebna učebna učebna učebna učebna učebna učebna učebna učebna učebna učebna učebna učebna

dataprojektor a projekční plocha ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano

učitelský PC ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano

přípojné místo ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano

TF SSHS na TF především zajišťovalo komplexní správu koncových stanic, poskytovalo uživatelskou podporu, spolupracovalo s útvarem SSS při přechodu TF na nový systém registrace koncových zařízení v centrálním systému přidělování IP adres (DHCP) a snažilo se zvýšit komfort uživatelů TF v oblasti ICT. Na většině počítačů na TF byl dle příkazu kvestora nainstalován nástroj pro vzdálenou správu LanDesk. Přednáškové sály v Kruhové hale byly vybaveny novými počítači a novým systémem ozvučení. Ve vestibulu TF, kde se nacházejí veřejně přístupné počítače, byly vyměněny monitory. Dále se SSHS podílelo na obnově výpočetní techniky na studijním oddělení a v laboratoři dopravního inženýrství na katedře Vozidel a pozemní dopravy. Přes prázdniny proběhla na prvním pavilonu TF rekonstrukce rozvodů elektro a datových sítí, kde SSHS spolupracovalo na zapojování sítě, instalaci AV techniky, zapojování koncových stanic atd. Shrnutí nejvýznamnějších činností za rok 2009: 1. základní podpora uživatelů na fakultě a zajištění kontinuálního chodu koncových zařízení 2. správa koncových stanic v systému LanDesk Odbor informačních a komunikačních technologií, ČZU, Kamýcká 129, 165 21 Praha 6

- 36 -


3. instalace nových počítačů a migrace dat včetně zálohování 4. diagnostika a opravy HW 5. záchrana dat z poškozených médií 6. zajišťování antivirové ochrany a odvirovávání počítačů 7. zajišťování individuálního software včetně instalace pro uživatele 8. evidence a autorizace uživatelů sítě včetně výroby připojovacích kabelů 9. správa datových zásuvek (aktivace/deaktivace) 10. podpora audiovizuálního provozu na posluchárnách, učebnách a v kruhové hale 11. správa počítačů ve vestibulu TF 12. konzultační činnost při nákupech audiovizuální a výpočetní techniky včetně zajištění a instalace 13. čištění dataprojektorů 14. poradenství v oblasti ICT 15. výpomoc při rekonstrukci prvního pavilonu TF 16. opravy A/V techniky 17. opravy a prototypové úpravy laboratorních zařízení fakulty 18. technické zprávy pro vyřazování el. zařízení z evidence Tabulka nepočítačových učeben pod správou OIKT na TF Přehled nepočítačových místností pod správou OIKT na TF vybavení dataprojektor a učitelský přípojné projekční plocha PC místo

označení místnosti

typ místnosti

MI

posluchárna

ano

ano

ano

MII

posluchárna

ano

ano

ano

MIII

posluchárna

ano

ano

ano

RKU1

posluchárna

ano

ano

ano

RKU2

posluchárna

ano

ano

ano

M121/1

učebna

ano

ano

ano

M124/1

učebna

ano

ano

ano

M127/1

učebna

ano

ano

ano

M6/1

učebna

ano

ano

ano

M08/1

učebna

ano

ano

ano

M34/4

učebna

ano

ano

ano

veřejně přístupné místo

ne

7 PC

ne

Vestibul TF


- 37 -


FŽP a FLD SSHS poskytovalo na FŽP a FLD komplexní správu koncových stanic. Shrnutí nejvýznamnějších činností za rok 2009: • Poradenství a podpora uživatelů: o Vytváření návodů pro studenty a zaměstnance. Ve spolupráci s SPÚ (ing. Kott) byly vytvořeny nové manuály, které jsou umístěny v rámci zkušebního provozu na rozcestníku FŽP. Jedná se podrobné materiály pro práci s aplikacemi a návody na řešení nejčastějších problémů. o Řešení konkrétních problémů s uživateli. o Nastavování wifi Eduroam a změna nastavení wifi Eduroam u stávajících uživatelů na nové zabezpečení. o Vyřizování žádostí pro vytvoření účtů do IS studium, Magion, VPN a jiné. o Zprostředkování vytváření účtů pro nově příchozí zaměstnance, jejich proškolení v informačních systémech a poučení o bezpečnosti práce v síti ČZU. o Podpora, konzultace při nákupu nového HW/SW vybavení a následné instalace a servis. • Postupná migrace na OS Windows 7, týkající se zejména notebooků, u kterých skončil vývoj ovladačů pro WIN XP. • Instalace dataprojektorů, PC, plátna a přípojných bodů v místnostech L160, L164 a učebně L356. • Školení LANDesk management, testování imagingu pomocí LANDesku. • Upgrade LANDesk agenta. Implementace nových nástrojů pro vzdálenou správu pomocí LANDesku – zejména notebooků (LANdesk management gateway). • Dlouhodobé testování Acronis Snap Deploy 3 - pro tvorbu a správu instalačních obrazů – nastavení deploymentu (tvorba účtů, přejmenování stanic, přihlášení do domény, implementace ovladačů napříč HAL vrstvami). • Tvorba nových, aktuálních obrazů pro učebny ve správě FLD, FŽP - L016, L023, L024, L332 a Kostelec n. Č. L. – využití multilinguálního OS pro potřeby zahraničních studentů a výuky anglických studijních programů. • Správa OS Linux (Debian, Ubuntu) do učebny L016 - pro potřeby výuky katedry KVHEM. • Čištění dataprojektorů v budově FLD, FŽP během letního období. • Rekonstrukce PC v hale FDL, FŽP – rekonstrukce datové a elektrické sítě. Rozšíření počtu počítačů a jejich výměna. • Rekonstrukce PC učebny L016 v rámci rozvojového projektu FRVŠ – proběhla obnova PC stanic, LCD a výměna audio-vizuální techniky • Obnova datové sítě – ve spolupráci s ÚVT proběhla rekonstrukce datové sítě v místnostech L401, L402 z důvodu špatné konektivity v síti NOVELL. Provedena kabeláže, umístění nového patch panelu a switche. • Rekonstrukce elektrické sítě v místnosti L114 (SSHS, SPÚ) – z důvodu kapacitně a bezpečnostně nevyhovujícímu stavu elektrických rozvodů proběhla celková rekonstrukce zahrnující rozšíření počtu přípojných míst. Oddělení vzájemných pracovních míst samostatnými jističi a přepěťovou ochranou. • Technické zázemí pro kongres ECCB 2009 – zajištění výpočetní techniky pro administrativu kongresu. Její deployment, rozvoz a zapojení a správa v budovách Odbor informačních a komunikačních technologií, ČZU, Kamýcká 129, 165 21 Praha 6

- 38 -


• •

• • • • • • • • • •

• • • •

• • • •

ČZU. Posudková činnost pro vyřazování použitého či nefunkčního hardwarového vybavení. Návrh a realizace zefektivnění tiskových služeb na FLD a FŽP – rozšíření velkých multifunkčních zařízení za účelem snížení nákladů. (Nákup nových multifunkčních zařízení Canon na KEŘLH, studijní oddělení FŽP, inovace tiskového zařízení na DTP FLD). Zprovoznění síťového skenování na katedrách formou síťového úložiště, skenování a posílaní do emailové schránky, přímé skenování přes Canon rozhraní ScanGear. Pomoc při tvorbě elektronických sborníků z konferencí a webových prezentací výzkumných projektů FLD, FŽP. Reorganizace pracoviště SSHS v budově FLD, FŽP. Nákup SW licencí pro FLD a FŽP. Technická podpora při prezentacích FŽP a FLD. Technická podpora zaměstnanců detašovaných pracovišť – Kostelec n. Č. l. a stanice Truba. Podpora při řešení problémů se síťovým připojením - instalace switchů, výměny kabelů, konfigurace síťových karet. Migrace a testování nového DHCP v Kostelci n. Č. l. a později v Praze FLD, FŽP. Správa a organizace výpůjček ICT pro potřeby výuky a prezentace FŽP/FLD. Údržba prezentační techniky a techniky využívané při výuce a prezentaci FŽP/FLD (výměna lamp v dataprojektorech a obecně údržba provozuschopného stavu dataprojektorů, údržba notebooků). Průběžná činnost - správa učeben, správa PC ve vestibulu FLE, údržba veškeré techniky a dalších zařízení v majetku FŽP, FLD (PC, tiskárny, kopírky, elektronické pokladny, mobilní telefony, kalkulačky, nástěnné hodiny, pojistkové skříně, rozvaděče chodbové, hlavní.) Správa informačního panelu ve vestibulu budovy FŽP/FLD. Správa DHCP, kartového systému K4 pro budovu FŽP/FLD. Stěhování a zařizování převodu nábytku z učeben PEF pro FLD, FŽP a jeho uskladnění. Spolupráce na podávání grantových projektů týkajících se výpočetní a audiovizuální techniky v rámci FLD, FŽP (v roce 2009 byli podávány projekty katedrami KAGUP. KHÚL, KOLM). Konzultace na návrh vybavení a oficiálních cenových nabídek dodavatelů bylo prováděno i pro jiné grantové projekty. Spolupráce při návrhu zasíťování učeben budovaného mezifakultního environmentálního centra a jejich návrhu jejich vybavení audio-vizuální technikou. Zprovoznění NOD Administration Console - umožňující vzdálenou správu stanic z hlediska antivirové ochrany - hromadné testování a skenování stanic. Zprovoznění instalačního serveru Statistica - umožňující zjednodušenou instalaci Softwaru Statistica 8.0 – který umožňuje její deployment na stanice bez registrace na serveru STATSoftu. Instalace nových licenčních serverů pro licencování produktů firmy GEPRO (Kokeš, ProLand), firmy HSI (POZEM - nadstavba pro pozemkové úpravy na Bentley Microstation) a firmy DHI software (produkt MIKE, MOUSE a URBAN), firmy ERDAS (Balík SW ERDAS Imagine, nadstavby pro program ArcGIS Desktop).


- 39 -


Tabulka počítačových místností pod správou OIKT na FLD, FŽP Přehled počítačových místností FLD, FŽP označení počet další vybavení místnosti PC L016 16 audiovizuální technika, tabule L023 13 audiovizuální technika, tabule L024 21 audiovizuální technika, tabule L332 21 audiovizuální technika, tabule vestibul 10 celkem PC 81

Tabulka nepočítačových místností pod správou OIKT na FLD, FŽP Přehled nepočítačových místností na FLD, FŽP pod správou OIKT vybavení

označení místnosti L054 L155 L171 L232 L255 L271 L160 L164 L356 L372 LI LII

dataprojektor a projekční plocha učebna ano učebna ano učebna ano učebna ano učebna ano učebna ano učebna ano učebna ano učebna ano učebna ano posluchárna ano posluchárna ano typ místnosti

učitelský PC ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano

přípojné místo ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano

ITS SSHS poskytovalo ITS plnohodnotnou komplexní podporu v oblasti IKT. Specifikem činnosti SSHS na ITS oproti jiným pracovištím tohoto útvaru je silné zaměření na cizojazyčné studenty, stážisty i vyučující. Stěžejním cílem roku 2009 byla snaha o zavedení určité standardizace v rámci nákupu HW vybavení Institutu tropů a subtropů. U stolních osobních počítačů a převážné části periferních zařízení nebyl v tomto směru žádný problém. Podstatně horší situace nastávala při nákupu notebooků. Významnou změnou byl vznik dvou nových laboratorních učeben na kolejích BCD a renovace IT parku ve stávajících učebnách spadajících pod ITS. Pro všechny tyto místnosti bylo nakoupeno celkem 8 osobních počítačů, 9 LCD monitorů a další HW vybavení (scannery, multifunkční zařízení, osobní tablety atd.). Odbor informačních a komunikačních technologií, ČZU, Kamýcká 129, 165 21 Praha 6

- 40 -


Shrnutí nejvýznamnějších činností za rok 2009: • Nákup a instalace osobních počítačů pro kanceláře ITS na BCD • Nákup a instalace osobních počítačů a notebooků pro nové doktorandy na ITS • Nákup a instalace osobních počítačů a jiných zařízení výpočetní techniky pro nové učebny na BCD a místnost pro doktorandy ve druhém patře rektorátní budovy (celkem 10 x PC) • Obměna HW vybavení kanceláří na ITS • Školení ohledně audiotechniky na učebně č. 211 • HW rekonstrukce kancelářských místností na BCD • Zabezpečení technické stránky (notebooky, projektory, plátna, GPS navigace) realizování projektů ITS (Moldávie, Vietnam, Kyrgyzstan, Angola, Mongolsko a Peru) • Editace, aktualizace a zakládání informací na webu ITS Tabulka počítačových místností pod správou OIKT na ITS Přehled počítačových místností ITS označení místnosti S19 2.patro REK 1.patro REK celkem PC

počet PC 17 10 11 39

další vybavení audiovizuální technika, tabule

IVP SSHS zajišťovalo na IVP běžný provoz. Mezi tyto činnosti patří správa koncových stanic a periferií včetně podpory uživatelů, správa síťových i osobních tiskáren, provoz audiovizuální techniky, asistence při výuce, pořizování a zpracování videa, správa obsahu webových prezentací IVP a U3V, asistence při vytváření kurzů pro web podpory studia na IVP. Významnější činností bylo pořízení tiskárny pro studenty se samoobslužným kartovým systémem. Shrnutí nejvýznamnějších činností za rok 2009: • Provoz a správa koncových stanic a PC periferií (instalace, údržba, opravy). • Zajištění chodu mobilní počítačové učebny. • Nákup HW a SW. • Provoz a nákup audiovizuální techniky. • Půjčování audiovizuální techniky a notebooků. • Pořizování a zpracování videa. • Podpora uživatelů. • Nákup a výměna spotřebního materiálu. • Obsluha zabezpečení budovy. • Tvorba a zpracování formulářů Remark Office OMR. Odbor informačních a komunikačních technologií, ČZU, Kamýcká 129, 165 21 Praha 6

- 41 -


• • • • •

Správa obsahu webových prezentací a webu pro podporu studia na IVP. Rozšíření počítačové sítě. Pořízení tiskárny pro studenty se samoobslužným kartovým systémem. Práce s IS Studium. Příprava a tisk bakalářských diplomů.

Tabulka nepočítačových učeben pod správou OIKT na IVP Přehled nepočítačových učeben na IVP pod správou OIKT vybavení označení místnosti 7 8 65 68 SAF/11 SAF/12 SAF/13

dataprojektor typ a projekční místnosti plocha učebna ano učebna ano učebna ano učebna ano učebna ano učebna ano učebna ano


přípojné místo ano ano ano ano ano ano ano

Koleje ČZU v Praze, KaM V roce 2009 SSHS na kolejích ČZU v Praze a pro útvar KaM neprovádělo nad rámec běžného provozu žádné významnější činnosti. Průběžně podporovalo provoz učeben JIH I, II, III, IV a V v areálu kolejí, Počítačového centra na koleji JIH a podílelo se na provozu Koordinačního centra U3V na koleji EF. Učebny jsou využívány studenty ČZU k samostatné práci, studenty kurzů U3V a také k potřebám školení zaměstnanců ČZU. Od září 2008 zajišťuje i hardwarovou a softwarovou podporu novým učebnám. Dále SSHS v areálu kolejí poskytuje podporu i dalším útvarům ČZU, jako např. KVD FAPPZ (kolej BCD), IAAS (kolej BCD), IVP (kolej EF) a dalších. SSHS zajišťovalo technickou a uživatelskou podporu a komplexní správu SW a HW vybavení zaměstnanců Kolejí a Menz (dále KaM) sídlících v areálu Kolejí. Shrnutí nejvýznamnějších činností za rok 2009: • HW a SW podpora provozu PC učeben na kolejích JIH a EF • vybavení nových učeben JIH I, II, III, IV a V • podpora při školení zaměstnanců ČZU • aktualizace SW/HW (RAM, tiskárny atp.) • uživatelská podpora, konzultace, návody, řešení problémů s IS Koleje • likvidace zastaralého majetku ICT KaM ICT podpora zaměstnanců, konzultace, řešení uživatelských problémů


- 42 -


Středisko podpory uživatelů (SPU) Personální zajištění Vedoucí střediska Ing. Jiří Mach Správa a rozvoj IS Studium Ing. Martin Pelikán, Ph.D. Alena Kuklová Podpora SO Ing. Tomáš Kot (FLD+FŽP) Ing. Petr Kos (ITS) Bc. Petr Kadlec (PEF) Helpdesk Ing. Alena Stránská (vedoucí pracoviště) Bc. Ondřej Tůma Bc. Kateřina Janotová Ondřej Schmidt Zpracování DTP, infopanely, weby Ing. Pavel Brom Ve středisku podpory uživatelů došlo během roku 2009 k podstatným personálním změnám. Hlavním krokem bylo oddělení činnosti bezpečnostních manažerů, kteří svou pracovní náplní měli jen málo společného se střediskem podpory uživatelů. Ti přešli do přímé působnosti kvestora univerzity a nejsou tak již součástí odboru informačních a komunikačních technologií. Druhou podstatnou změnou bylo posílení technické podpory na provozně ekonomické fakultě Bc. Petrem Kadlecem, což se vzhledem k množství studentů na této fakultě ukázalo jako nutné.

Priority Karta studenta – optimalizace a využití pro hromadné zpracování Evidenční list byl zaveden před dvěma lety. Řeší problematiku ochrany osobních údajů a sjednocuje sběr dat o studentech do informačního systému - zejména pak dat (fotografií a požadavků) pro tisk studentských průkazů a kontrolu změn dat v systému od přijímacího řízení. Evidenční listy z technického hlediska představují vytištěný formulář s přesně vymezenými poli, ze kterých je možné získat data v digitální podobě. Proces začíná návrhem formuláře pro požadovaná data. Nejnáročnější je optimalizace formuláře, která se během uplynulých dvou let podařila. Výsledný vyplněný formulář každého respondenta se digitalizuje za pomoci skeneru. Z digitální podoby (rastrový dokument) se pomocí specializovaného softwaru získají data formou textového souboru. Před tímto procesem je třeba vyladit tzv. šablonu v daném softwaru na vzorový formulář, který reprezentuje celý balík zbývajících formulářů. Tento datový soubor je dále předán k importu do databáze. Dalším výstupem je automaticky vyříznutá pasová fotografie pojmenovaná rodným číslem respondenta, která se posléze také importuje do databáze. Nejpracnější a časově nejnáročnější část tohoto procesu je kontrola a oprava Odbor informačních a komunikačních technologií, ČZU, Kamýcká 129, 165 21 Praha 6

- 43 -


vytěžených dat každé jedné karty vůči skutečnosti. Proces kontroly operátorem není možné vynechat, protože u strojového vytěžování dat z ručně psaných znaků nelze zajistit absolutní přesnost. Řešení bylo také úspěšně prezentováno na mezinárodní konferenci pořádané společností EUNIS-CZ. O úspěšnosti hovořily jak reakce ostatních účastníků konference, tak i fakt, že na ČZU v Praze se o technickém řešení přijeli informovat zástupci Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Prezentační systém pro Infopanely V letošním roce se podařilo nasadit prezentační systém pro správu Infopanelů. Současný systém nahradil dříve používaný a neefektivní postup při publikování informací. Před nasazením redakčního systému na Infopanely musely být prezentace editovány zvlášť pro jednotlivé fakulty, pokud došlo k jakékoliv změně. V praxi to představovalo neustálý proces úprav prezentací kvůli každé změně v jakékoliv konkrétní informaci, která byla součástí prezentace. Po každé úpravě musely být zaktualizované prezentace znovu nahrány na každý jeden počítač, který obsluhuje jednotlivé Infopanely. Toto řešení bylo zastaralé a v současném počtu Infopanelů a rozsahu jejich využívání naprosto nevyhovující. Systém pro zobrazování informací na veřejných LCD obrazovkách – Infopanelech v současné chvíli dokáže zobrazovat textové informace a obrazové formáty. Obrazovka je rozdělena na tři oblasti. Centrální část dokáže zobrazit obrazy v poměru stran 4:3. Obrazy s jiným poměrem stran se automaticky na tento poměr deformují. Dále je v této části možné zobrazovat textovou informaci s jednoduchým formátováním. Další oblastí je sloupec na pravé straně obrazovky, kde se rolují textové informace s jednoduchým formátováním. Poslední oblastí je řádek ve spodu obrazovky, kde se zobrazují běžící neformátované textové informace. Informace jsou na Infopanely publikovány prostřednictvím redakčního systému „CZUWebBrowser“, který se využívá i pro správu obsahu prezentačních webů ČZU v Praze. Publikování informace lze konfigurovat pro zobrazení na konkrétních Infopanelech s platností od či do konkrétního kalendářního data. V současné chvíli není možné nastavit dobu zobrazení jednotlivých snímků. Pro každý jeden snímek je nastavena doba 15 sekund bez ohledu na jeho obsah. Příprava rozšíření systému o tuto vlastnost však již probíhá. Technické požadavky na formát zobrazovaných informací (kterýkoliv z níže uvedených formátů je možné zobrazit): • • • • • • •

obrázky ve formátu „jpg“, nebo „png“ s rozlišením 800 na 600 obrazových bodů při 72 dpi (nepotřebují žádnou úpravu) libovolné obrázky s poměrem stran 4 ku 3 (jsme schopni sami upravit) libovolné obrázky (jsme schopni sami upravit, ale nevyužije se celá plocha) prezentace se snímky o poměru stran 4 ku 3 (jsme schopni sami upravit) pdf dokumenty s poměrem stran 4 ku 3 prostý text jednoduše formátovaný text (tučné písmo, kurzíva, nadpis, barevné písmo, …) v libovolném běžném formátu dokumentu (doc, docx, rtf, odt, …)

Dvojjazyčný Diploma Supplement Po dohodě s prorektorem pro pedagogickou činnost, prof. RNDr. Jaroslavem Havlíčkem, CSc. a v rámci zdokonalování datových výstupů, byla vytvořena nová dvojjazyčná verze Diploma Supplementu. Dodatek k diplomu - Diploma Supplement je dokument, který shrnuje údaje o Odbor informačních a komunikačních technologií, ČZU, Kamýcká 129, 165 21 Praha 6

- 44 -


absolvovaném studijním programu včetně výpisu všech vykonaných zkoušek a zápočtů a dosaženého hodnocení. Dokument je vyhotoven dvojjazyčně, a to česky a anglicky. Jeho struktura je v souladu s jednotnou osnovou stanovenou Evropskou komisí, Radou Evropy a organizací UNESCO/CEPES. Dodatek k diplomu informuje o totožnosti držitele kvalifikace, o obsahu studia, o úrovni a postavení absolvovaných studijních programů a o dosažených studijních výsledcích. Obsahuje popis vzdělávacího systému v České republice. Dodatek k diplomu doplňuje vysokoškolský diplom údaji, které přispívají k jeho srozumitelnosti a ke spravedlivému akademickému a profesnímu uznání získané kvalifikace na mezinárodní úrovni. Diploma Supplement Label Koncem roku 2009 bylo Středisko podpory uživatelů OIKT požádáno zahraničním oddělením univerzity o spolupráci při získání ocenění Diploma Supplement Label. Dle informací z Boloňského procesu byl univerzitní Diploma Supplement zkontrolován, opraven a předán ke kontrole zahraničnímu oddělení. To předalo dokument s žádostí o DS Label dále. Obálkovací a frankovací stroj Při zkoumání logistických procesů bylo vyhodnoceno, že jako nejnáročnější a to jak z administrativního, fyzického i ekonomického hlediska, je zpracování dopisů pro uchazeče o studium. Nejdříve tisk, obálkování a odeslání pozvánek uchazečům o studium a dále pak obdobná akce s rozesíláním výsledků. K tomu je také nutno ještě přidat proces s náhradními termíny a odvoláním oproti výsledkům přijímacího řízení. Uvažujeme-li, že jen Provozně ekonomické fakulta má každoročně přes 10.000 uchazečů, jedná se minimálně o 20000 listovních zásilek. Při zkoumání, jak tento proces více zautomatizovat a urychlit, byly navrženy a následně realizovány tyto kroky: 1. Tisk veškerých dokumentů na profesionální tiskárně, která svou rychlostí a cenou tisku překonala dosavadní způsob. Tiskárna provozovaná OIKT je majetkem univerzity, proto se nejednalo o žádné navýšení nákladů. 2. Zdroj dat přímo z databáze IS Studium – ulehčení práce studijním referentkám. 3. Návrh na pořízení obálkovacího a frankovacího stroje. Vzhledem k možnostem se podařilo ve spolupráci s tajemnicí Provozně ekonomické fakulty pořídit obálkovací stroj DS-50, který kapacitně stačí pro potřeby přijímacího řízení. Co se týče frankovacího stroje, je jeho zapojení do procesu náročnější. V současné době se vypracovává návrh na jeho pořízení a zapojení do procesu zpracování celouniverzitní pošty. Jedním z důvodů zavedení stroje je i fakt, že při každém zpracování listovní zásilky šetří 5% z ceny zásilky a vyplatilo by se i jeho pořízení jen pro fakultu PEF. Cílem ovšem je a zůstává využití stroje na celouniverzitní úrovni. Inovace webu http://prijimacky.czu.cz Inovace souvisí s dnes vyžadovaným způsobem, jakým je elektronický systém publikovaný na internetu, který zájemcům o studium poskytuje nejrychleji důležité informace. Zásadním krokem byla změna filozofie tohoto systému. Původně byl systém navržen tak, aby informace, které se zpracují pro potřeby České zemědělské univerzity v Praze a Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy ČR, byly po odsouhlasení opětovně pořízeny do informačního systému, který je dostupný na internetu. Docházelo tak k časovým prodlevám, které byly spojeny s opakovaným pořízením informací, větším rizikům ohledně chybovosti a zároveň i k vyšší finanční náročnosti. Nově navržený a zprovozněný systém Odbor informačních a komunikačních technologií, ČZU, Kamýcká 129, 165 21 Praha 6

- 45 -


využívá možností informačního systému ČZU, ze kterého bere všechny potřebné informace. Došlo tedy k časové a finanční úspoře.

Kurz Úvod do studia v LMS Moodle V návaznosti na Příručku studenta, kterou středisko vytvořilo pro PEF ČZU v Praze, se Středisko podpory uživatelů rozhodlo tuto příručku převést do elektronické formy. Jako vhodný prostředek byl vybrán LMS Moodle. V rámci zdokonalení příručky a její větší využitelnosti byl vytvořen kurz Úvod do studia, který by měl pomoci všem začínajícím studentům na ČZU. Testování se opět ujala Provozně ekonomická fakulta. Po dohodě byl do kurzu implementován i blok týkající se bezpečnosti práce. Kurz měl v sobě testové otázky, na které studenti museli odpovídat, aby získali nárok na zápočet. Otázky byly postaveny tak, aby se studenti dokázali orientovat v areálu ČZU, informačních systémech a v neposlední řadě i prokázali znalost a srozumitelnost pravidel bezpečnosti práce. Dle hodnocení studentů i pedagogů byl tento kurz přínosem. V roce 2010 bude nabídnut i ostatním fakultám, aby ho mohli plnit i jejich studenti, a zároveň pedagogové získali nové zkušenosti a především ucelené informace o univerzitě a jejím prostředí.

Participace na rozvojových projektech Národní registr VŠKP a systém na odhalování plagiátů (theses.cz) Systém na odhalování plagiátů, na kterém od počátku spolupracovalo OIKT s prorektorem pro strategii, prof. RNDr. Václavem Slavíkem, DrSc., získal prestižní cenu Inforum 2009. Proděkani jednotlivých fakult a studijní oddělení rektorátu získali do systému přístup a mohou tak sami kontrolovat kvalitu prací svých studentů. Systém pro odhalování plagiátů v seminárních nebo jiných pracích (odevzdej.cz) Na základě zkušeností s úspěšným řešením projektu Theses.cz byl opět s prorektorem pro strategii prof. RNDr. Václavem Slavíkem, DrSc. řešen Systém pro odhalování plagiátů v seminárních nebo jiných pracích. Cílem projektu je: • • • •

Odevzdávání seminárních prací a dokumentů učiteli. Kontrola podobností v textech – ověření originality. Vyhledávání podobných souborů i vůči závěrečným pracím (Theses.cz) a dalším zdrojům. Prevence opisování a stahování cizích textů pro seminární práce z Internetu.

Doporučením Vývojového týmu Informačního systému Masarykovy univerzity bylo, aby školy využívaly jejich systém Odevzdej.cz. Po dohodě s prorektorem bylo rozhodnuto, že tato možnost zůstane studentům i pedagogům ponechána, ale primárním cílem bude integrace kontroly do celouniverzitního e-learningového systému. Jako vhodný byl vybrán LMS Moodle. Koncem roku 2009 bylo dokončeno testování a bude následovat ostré spuštění. Zároveň budou také připraveny informace pro uživatele, aby mohli práce, odevzdávané studenty, kontrolovat v tomto systému. Univerzitní elektronická peněženka - UEP Odbor informačních a komunikačních technologií, ČZU, Kamýcká 129, 165 21 Praha 6

- 46 -


Při realizaci projektu UEP na ČZU se Středisko podpory uživatelů podíleno na přípravě materiálů – tisk a obálkování podkladů pro zaměstnance. Na řešení problémů se aktivně nejvíce podílelo a dále podílí oddělení Helpdesk. Shromažduje požadavky na řešení problémů s novými kartami, připomínky od studentů i zaměstnanců a poskytuje podporu uživatelům UEP (za tímto účelem byla na Helpdesk instalována čtečka karet). S projektem UEP (Univerzitní elektronická peněženka) vznikl požadavek, aby studenti sami mohli v IS Studium (http://hroch.czu.cz) zablokovat kartu proti zneužití. Tento požadavek byl řešen společně s dodavatelem IS Studium, společností Erudio s.r.o. V současné době mají studenti tuto možnost přes webový portál http://hroch.czu.cz nebo přes oddělení Helpdesk, které jim po identifikaci může kartu zablokovat.

Nejdůležitější řešené události Doplnění UIČ pro Identity management Počátkem roku 2009 se oddělení aktivně podílelo na aktualizaci dat v databázích ČZU, která byla potřebná pro tisk telefonních seznamů. Následně byl dohodnut jednotný identifikátor v databázích – UIČ ( Univerzitní identifikační číslo), aby byly ty to akce v budoucnu automatické. Oddělení Helpdesk pak provádělo doplňování tohoto identifikátoru do databází. Dovolené v Novell GroupWise - zobrazení oddělení Helpdesku Vzhledem k neustále větší provázanosti jednotlivých středisek a lepší informovanosti oddělení Helpdesk vedení OIKT rozhodlo, aby všechna střediska OIKT měla společný kalendář integrovaný do poštovního systému Novell GroupWise. Díky tomuto opatření došlo ke zrychlení komunikace mezi členy OIKT v případě řešení problémů. Pokud se uživatelé obracejí na oddělení Helpdesk s požadavkem na řešení problému konkrétní osobou, jsou jeho pracovníci lépe informováni o tom, zda je tato osoba momentálně k zastižení. Modul ANKETA FAPPZ Dle požadavku Fakulty agrobiologie potravinových a přírodních zdrojů na hodnocení kvality výuky byla od společnosti Erudio s.r.o zakoupena licence nového modulu Studentská anketa. Testování a ladění programu bylo velmi náročné, ale vše se povedlo nasměrovat ke správnému cíli a ve zkouškovém období ZS akademického roku 2009/2010 již mohla fakulta nový modul využívat. Odpověď studenta na anketu je vynucena podmínkou tak, aby se student nemohl přihlásit na zkouškový termín. Studenti byli prostřednictvím webu http://hroch.czu.cz a hromadných emailů předem informováni o funkci modulu a postupu, jak anketu vyplnit. Vzhledem k množství práce a času stráveného nad přípravou modulu je výhodné, že pro zakoupení licence se rozhodla i Fakulta životního prostředí ČZU, která se do využívání modulu zapojila s počátkem roku 2010. Prioritou pro příští rok bude sjednocení postupů a zakoupení hromadné licence pro celou ČZU.


- 47 -


Zprávy za jednotlivá pracoviště

Helpdesk Na začátku roku 2009 spolupracovalo oddělení Helpdesk na aktualizaci telefonního seznamu, a také na porovnání a doplnění údajů o pedagozích mezi databázemi ČZU (IS Studium – CZUBrowser). O prázdninách došlo ke změně vnitřního uspořádání kanceláře Helpdesku, byl zakoupen nový nábytek a vybudována minikuchyňka. Díky tomu se podmínky k práci výrazně zlepšily. Došlo též k navýšení pracovních úvazků dvou zaměstnanců, přispělo se tím k lepší vzájemné informovanosti o řešených problémech. Další činností oddělení byla spolupráce na vytvoření e-learningového kurzu Úvod do studia pro studenty PEF, kde byly doplněny návody pro práci v aplikacích a systémech spojených s ČZU. Součástí kurzu je Studentská příručka, která byla rozšířena a doplněna o nové informace. Byla vydána jak v tištěné, tak v elektronické podobě, kde může být průběžně aktualizována. Příručka zatím slouží pro potřeby Provozně ekonomické fakulty, výhledově se počítá s rozšířením elektronické verze pro využití na celé univerzitě. Při zavádění systému UEP na ČZU se oddělení Helpdesk aktivně podílelo a dále podílí na řešení problémů s novými kartami, shromažďuje připomínky od studentů i zaměstnanců a poskytuje podporu uživatelům UEP (za tímto účelem byla na Helpdesk instalována čtečka karet). V současné době probíhá vytváření informační kartičky, která by měla novým studentům usnadnit orientaci na začátku studia na ČZU. Mezi běžné celoroční činnosti oddělení Helpdesk patří: • hotline uživatelská podpora (pro zaměstnance i studenty ČZU) • u studentů je to převážně dohledání loginů, administrace hesel, podpora k aplikacím SIS, e-Student, e-Doktorand, Badis, nastavení studentského e-mailu a práce se studentským NetStorage • u zaměstnanců je to řešení problémů se systémem Novell a poštovním systémem Novell GroupWise, nastavování práv vázaných na katedru do aplikací Badis, CV a Sylabus, nastavování práv a hesel do IS Studium, podpora k DMS a aplikacím Badis, Sylabus, CV, IS Studium, e-Doktorand • sběr, záznam a vyhodnocení uživatelských požadavků • redistribuce požadavků na příslušná střediska • kontrola stavu řešení požadavku • vyrozumění uživatele o vyřešení požadavku • vyhodnocení problému a následný záznam do znalostní databáze • administrace probíhajících kurzů na ČZU • ověřování údajů osob v databázi ČZU • správa FAQ a KnowledgeBase • zpracování výstupních sestav • testování software • tisky Evidenčních listů studenta pro celou ČZU • tisky diplomů a Diploma Supplement pro některé fakulty ČZU • pořizování informací na weby ČZU


- 48 -


FLD/FŽP •

•

•

• • • •

podpora studijního oddělení o zajištění tisku Diplomů a Diploma Supplementů pro nové absolventy (popř. i dřívější absolventy FLE pokud projeví zájem – anglická verze Diplomu) o tvorba nových tiskových sestav pro členy SO o technická podpora u programů MS Office, Student, uchazeč o vyřizování hromadné korespondence pro uchazeče o studium, ukončení studia apod. webové prezentace a informační panely o aktualizace webových stránek FŽP a FLD včetně vytváření flash prezentací o zajišťování rozšíření jednotlivých kategorií na webových stránkách fakulty v závislosti na potřebách jednotlivých oddělení o vytváření doprovodných webových stránek k tvořeným projektům, tvorba prezentačních CD ke konferencím nebo výukových CD o aktualizace webu akreditací pro FŽP a FLD o správa informačního panelu ve vestibulu budovy FŽP/FLD poradenství a podpora uživatelů o vytváření návodů pro studenty a zaměstnance o úvod do studia pro studenty bakalářský studijních programů a doktorských studijních programů o řešení konkrétních problémů s uživateli – e-mailová korespondence / telefonické odpovědi o nastavování wifi Eduroam méně zkušeným uživatelům, kteří ji nedokážou nastavit ani podle informačního portálu eduroam.czu.cz o přijímání žádostí pro vytvoření účtů do IS studium, Magion, VPN, kartový systém atd. o zprostředkování vytváření účtů pro nově příchozí zaměstnance, jejich proškolení v informačních systémech a poučení o bezpečnosti práce v síti ČZU o podpora, konzultace při nákupu nového HW/SW vybavení dokončení procesu reorganizace FŽP, která měla za následek vznik dvou nových kateder a zánik jedné správa kartového systému K4 pro budovu FŽP/FLD kamerový systém – kontrolování chodu kamerového systému, odhalování odcizených věcí ze společných prostor vestibulu a počítačových učeben podpora při zařizování nové místnosti pro doktorandy FŽP v místnosti B11 (kolej BCD)

Pracovní priority: Pracovní priority se odvíjejí od potřeb uživatelů a mění se v závislosti na okolnostech. Nejvyšší mírou na úpravu priorit se podílí vedení fakulty (děkan, tajemník, proděkani), u kterých se snažíme o co nejrychlejší vyřešení zadaných úkolů. Další prioritou je podpora studijního oddělení, kde pro ně vytváříme tiskové sestavy, manuály a snažíme se v nejkratší možné době reagovat na jejich úkoly. Systémovou prací se jim snažíme ulehčit práci a zkrátit časovou náročnost hlavně v období přijímacích řízení, přípravy podkladů pro tisky úředních dopisů, Diplomů a Diploma Supplementů. Pokračování v aktivní spolupráci s ostatními pracovišti OIKT, pomocí které bude možno udržovat aktuální údaje v databázích ČZU.


- 49 -


Participace na rozvojových projektech • v roce 2009 jsme se podíleli na zprovoznění nové počítačové učebny „informatiky a hydroinformatických výpočtů“ • spolupráce při organizování mezinárodní konference Water policy 2009 – 22.-26. červen 2009, kde jsme zajišťovali technickou podporu, tvorbu webových stránek a elektronických sborníků na CD • technická podpora při pořádaná mezinárodní konferenci ECCB 2009 - 1. -5. září 2009 • spolupráce na mezinárodní konferenci FWW 2009, kde jsme vytvořili webové stránky konference a zajistili vytvoření elektronických sborníků na CD Shrnutí a výhled do roku 2010 • participace na rekonstrukci počítačové učebny GISových aplikací • technická podpora při organizování mezinárodní konference SWEMP 2010 – 24.26.5.2010 • získání zdrojové databáze pro tisk Diplomů a Diploma Supplementů z prostředí nově přeprogramovaného portálu Badis • dokončení zabezpečení na učebně L332, která byla zřízena v roce 2007. Zde chybí čtečka pro přístupové karty, monitorující kamera) • tvorba nové propracované verze databáze pro výpočet úvazků

ITS • • •

•

• • • •

Vytvoření několika nových oborů pro ITS a definování životního cyklu oboru. Správa nových prostor pro doktorandy – chodba ve 2. patře rektoratu. Webové prezentace. o aktualizace webových stránek ITS o administrace sylabu pro ITS o seznámení pracovníků ITS s možností správy webu ITS pro dané katedry. Poradenství a podpora uživatelů. o návrhy SW a HW řešení na základě analýzy potřeb uživatelů ITS o řešení konkrétních problémů s uživateli – e-mailová korespondence / telefonické odpovědi o přijímání žádostí pro vytvoření účtů do IS studium, Magion, VPN o zprostředkování vytváření účtů pro nově příchozí zaměstnance, jejich proškolení v informačních systémech ČZU Zajištění tisku diplomů a diploma suplementů pro absolventy ITS. Správa DHCP pro uživatele ITS. Tvorba malých skupin pro rok 2010. Pomoc při zavedení standardu při nákupu PC a zlepšení jejich evidence ve spolupráci s OIKT SSHS.

Pracovní priority: Hlavní prioritou je podpora studijního oddělení, kde pro ně vytváříme tiskové sestavy, manuály a snažíme se v nejkratší možné době reagovat na jejich úkoly. Systémovou prací se jim snažíme ulehčit práci a zkrátit časovou náročnost hlavně v období přijímacích řízení, přípravy podkladů pro tisky úředních dopisů, diplomů a diploma suplementů. Pro rok 2010 se pak plánuje zavedení systému Badis pro automatizaci zadávání DP. Spolupráce s pracovištěm Helpdesk při publikování informací na webu ITS, evidenci Odbor informačních a komunikačních technologií, ČZU, Kamýcká 129, 165 21 Praha 6

- 50 -


studentů a řešení jiných aktuálních potřeb ITS. Pomoc při zajištění aktivit ITS (jako je např. Den otevřených dveří). Shrnutí a výhled do roku 2010 • Přechod správy DHCP na webové rozhraní pro rok 2010. • Zavedení tisku dvoujazyčných diploma suplementů ve spojení se systémem Badis.


- 51 -


Středisko správy učeben (SSU) Hlavním cílem útvaru je zajistit bezproblémový provoz prostředků IKT v učebnách a posluchárnách PEF, správou audiovizuální techniky, nacházející se v těchto prostorách, zajištění chodu internetového pavilonu na rektorátě ČZU, počítačového centra určeného pro samostatnou práci studentů na koleji JIH a počítačového centra určeného pro výuku Univerzity třetího věku na koleji F. Další souběžnou činností je objednávání a distribuce spotřebního materiálu na katedry PEF a na učebny a posluchárny, průběžná údržba a čištění výpočetní techniky na veřejných pracovištích a přijímání požadavků na servisní zásahy.

Personální zajištění Vedoucí střediska Martina Cestrová Technik pro provoz Tomáš Patočka V SSU nedošlo v minulém roce žádné významné organizační změně. Na zajištění technických služeb a dozoru na učebnách jsou najímáni stipendisté z řad studentů ČZU v Praze. V roce 2009 se jejich počet pohyboval kolem dvaceti.

Priority Hlavní změnou oproti předchozímu období bylo v roce 2009 zvýšení náročnosti údržby a zvýšení četnosti zákroků uživatelské podpory na nově zrekonstruovaných posluchárnách PEF EI, EII a EIII. Díky rozmístění telefonů na posluchárny a učebny PEF byl sice kontakt mezi techniky a žadateli o technickou podporu urychlen, přesto však byl nárůst žádostí o podporu značný. Z podstatné části byl způsoben i tím, že uživatelé nevyužili nabízených školení na ovládání A/V techniky v nově zrekonstruovaných posluchárnách. Tento nárůst v drtivé většině vyřešil právě útvar SSU. Na útvar SSHS se dostalo minimum požadavků a i to jen proto, že je SSU nedokázalo tak velký objem kapacitně zastoupit. Stejně jako v minulém období, i v roce 2009 zodpovídalo a zajišťovalo SSU především plynulou výuku na všech učebnách a posluchárnách i provoz seminárních a zasedacích místností a společných prostor na PEF ČZU v Praze a technický dozor. Na chodu počítačového centra na koleji JIH, počítačového centra na koleji F a Internetového pavilonu byly prováděny pouze činnosti v rámci běžného provozu. V neposlední řadě SSU také pomáhá zajistit doplňkové služby pro zvýšení komfortu výuky. Jedná se například o zapůjčení mobilní učebny, mobilních prezentačních zařízení, prezenterů, notebooků, ozvučovacích zařízení apod. Na základě požadavků zahraničního oddělení PEF byla v roce 2009 mobilní učebna instalována dvojjazyčně. Uživatelé tedy mohli využít vedle českého i anglické prostředí.


- 52 -


Zprávy za jednotlivá pracoviště PEF Na PEF je 13 počítačových laboratoří, v nichž SSU zajišťovalo technickou podporu výuky a které jsou určeny pro výuku nebo volnou práci studentů v době mimo výuku. PC laboratoře na PEF jsou standardně vybaveny dataprojektorem a plátnem a lze tu připojit notebook, visualizér či jiné zařízení, které může vyučující využít k projekci. Informace o tom, jaký software je nainstalován na jednotlivých učebnách, je uvedena na nástěnce u místnosti 339 a také na webových stránkách OIKT v sekci SSU. Dále SSU na PEF spravuje učebny určené k výuce nepočítačových předmětů. I v těchto místnostech lze využívat dataprojektor a je zde možné připojit notebook, visualizér či jiné zařízení, včetně propojení na projekci. SSU půjčuje ovladače audiovizuální techniky, případně zajišťuje technickou podporu při prezentacích. Provozní doba učeben na PEF: pondělí – pátek 7:00 – 21:00 Počítačové laboratoře: Přehled počítačových učeben pod správou OIKT na PEF počet další vybavení označení místnosti PC S16 30 audiovizuální technika, tabule E223 26 audiovizuální technika, tabule E239 26 audiovizuální technika, tabule E309 25 audiovizuální technika, tabule E323 25 audiovizuální technika, tabule E333 25 audiovizuální technika, tabule E341 25 audiovizuální technika, tabule C11 31 audiovizuální technika, tabule C13 26 audiovizuální technika, tabule C21 31 audiovizuální technika, tabule C22 31 audiovizuální technika, tabule C23 26 audiovizuální technika, tabule C24 31 audiovizuální technika, tabule mobilní učebna 13 wifi router, wifi tiskárna, dataprojektor vestibul PEF 20 internetový pavilon

60

celkem PC

451



- 53 -


Posluchárny, zasedací místnosti, seminární místnosti na PEF Přehled poslucháren, zasedacích a seminárních místností pod správou OIKT na PEF vybavení označení místnosti EI EII EIII EIV EV E209 E155 E255 E355 E455

dataprojektor a projekční typ místnosti plocha posluchárna ano, 2x posluchárna ano, 2x posluchárna ano, 2x posluchárna ano, 2x posluchárna ano, 2x zasedací místnost ano zasedací místnost ano seminární místnost ano seminární místnost ano seminární místnost ano


přípojné místo ano, 3x ano, 3x ano, 3x ano, 2x ano, 2x ano ano

vizualizér ano ano ano ano ano ne ne

vidokonference ne ne ne ano ano ne ne

ano

ano

ne

ne

ano

ano

ne

ne

ano

ano

ne

ne


- 54 -


Nepočítačové laboratoře: Všechny nepočítačové laboratoře, seminární místnosti i zasedací místnosti PEF ČZU v Praze jsou vybaveny učitelským stolním počítačem, který je možné využít k promítání prezentace, přípojnými body umožňujícími připojení notebooků či jiných zařízení, dataprojektorem, projekční plochou a tabulí. Přehled nepočítačových učeben PEF vybavení označení místnosti

typ místnosti

C12 C14 E115 E119 E409 E423 E431 E439 JIH1 JIH2 JIH3 JIH4 JIH5

učebna učebna učebna učebna učebna učebna učebna učebna učebna učebna učebna učebna učebna

dataprojektor a projekční plocha ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano

učitelský PC ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano

přípojné místo ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano

Shrnutí nejvýznamnějších činností za rok 2009: • Zajištění technické podpory pro laboratoře a posluchárny PEF ČZU v Praze. Jedná se o počítačové učebny S16, E223, E239, E309, E323, E333, E341, C11, C13, C21, C22, C23 a C24, posluchárny EI, EII, EIII, EIV a EV, zasedací místnosti E209 a E155 a seminární místnosti E255, E355 a E455 a všechny další nepočítačové učebny. • Zajištění provozu audiovizuálního vybavení na všech učebnách PEF ČZU. Standardem je napevno nainstalovaný dataprojektor, projekční plocha a pevné přípojné místo, umožňující připojit a přes dataprojektor prezentovat výstupy mobilních zařízení, jako jsou například notebooky, nebo visualizéry. • Zajištění profylaktického čištění všech dataprojektoprů na PEF, IP, JIH, F. • Čištění veškerého počítačového vybavení na učebnách PEF. • Vypracování přehledu SW vybavení učeben a poslucháren a jeho umístění na stránkách OIKT.

Internetový pavilon Internetový pavilon je prostor určený pro práci studentů ČZU v Praze na celkem 60 počítačových stanicích. SSU se podílelo na inovaci počítačového vybavení, ale hlavně na zajištění technického dozoru a služeb poskytovaných studentům, jako je například tisk nebo kopírování dokumentů.


- 55 -


Shrnutí nejvýznamnějších činností za rok 2009: • přístup studentů k akademické síti, popř. síti Internet • černobílý/barevný tisk o formátu A4 • vypalování cd • prodej cd a další služby zvyšující komfort uživatelů

Počítačové centrum kolej JIH Počítačové centrum JIH je určeno jak pro výuku, tak pro samostatnou práci studentů ČZU v Praze. SSU zajišťuje technický dozor a poskytuje uživatelům služby spojené s využíváním této laboratoře – skenování, tisk dokumentů i fotek na specializovaném zařízení. Vybavení: 32 PC stanic + 2 pro týmovou spolupráci uživatelů HP Compaq dc5100 (Intel Pentium 4 3GHz, 512MB RAM, HDD Samsung 80 GB, DVD-RW), 17" monitory Eizo FlexScan L568, diaprojektor, barevná laserová tiskárna HP color LaserJet 3700, 2x scanner HP, tiskárna na digitální fotografie Sony SnapLab. Shrnutí nejvýznamnějších činností za rok 2009: • přístup studentů k akademické síti, popř. síti Internet • černobílý/barevný tisk ve formátu A4 • možnost samostatného skenování na dvou scannerech • možnost vypalování CD/DVD na každém z počítačů • tisk digitálních fotografií do formátu 10x15cm • poskytování rad a řešení základních uživatelských problémů v kolejní síti (ve spolupráci se Střediskem správy HW/SW a Střediskem správy sítě)

Počítačové centrum kolej F Počítačové centrum na koleji F je primárně určeno pro Univerzitu třetího věku na ČZU v Praze. Je vybaveno 26 stanicemi HP Compaq dc5100 SFF, s procesorem Intel Pentium 4.3GHz, operační pamětí 512 MB DDR2 a pevným diskem Samsung o kapacitě 80GB. Stanice jsou také vybaveny čtečkou paměťových karet a USB pamětí. Standardem je již vybavení LCD monitorem o velikosti úhlopříčky 17″. Samozřejmostí je také vybavení centra audiovizuální technikou a konvenční prezentační technikou. SSU zde zajišťuje kompletní servis uživatelům a technický dozor. Shrnutí nejvýznamnějších činností za rok 2009: • přístup studentů k akademické síti, popř. síti Internet • černobílý/barevný tisk o formátu A4 • možnost vypalování CD/DVD na každém z počítačů


- 56 -


Středisko podpory elektronické výuky (SPEV) Středisko zajišťuje správu a vývoj LMS Moodle, podporu při zavádění a využívání videokonferenčních systémů ve výuce a týmové spolupráci a také záznam a následnou úpravu přednášek a dalších audiovizuálních nahrávek. Cílem SPEV je zavádění moderních technologií do výukového procesu na ČZU. Základní myšlenkou při využívání technologií, jako jsou videokonference a LMS systémy, je jejich vzájemná integrace do jednoho celku.


- 57 -


Personální zajištění Vedoucí střediska, správa LMS Moodle Ing. Václav Lohr Zástupce vedoucího střediska, správa videokonferencí, konzultant LMS Moodle Ing. Petr Benda Programátor LMS Moodle Ing. David Buchtela Podpora LMS Moodle Ing. Dana Vynikarová Podpora videokonferencí, střih Ladislav Havelka

Priority Moodle a další Open Source elektronická podpora výuky • Provoz systémů o moodle.czu.cz - celouniverzitní e-learningový server o projekty.czu.cz - Moodle server pro externí spolupráci o dotaznik.czu.cz - dotazníkový systém o su2009.czu.cz / su-ells.czu.cz - Moodle pro podporu Summer university ELLS o studentsky-moodle.czu.cz - studentský server podporující výzkumnou činnost • Upgrade systému Moodle, integrace s IS Studium a tvorba specifických modulů pro ČZU • Školení garantů elektronické podpory v systému Moodle • Školení pedagogů v systému Moodle • Převod elektronických skript (systému E-text) do systému projekty.czu.cz (desítky skript) • Kurz ovládání řídicího systému poslucháren PEF • Spolupráce při řešení projektu FRVŠ pro podporu handicapovaných

Videokonference a videozáznamy • Provoz systémů o breeze.czu.cz - Adobe Connect - desktopové videokonference s minimálními nároky na koncové zařízení o LifeSize Room - videokonferenční jednotky o Polycom RSS 2000 - záznamové zařízení o Polycom RMX 2000 - streamovací server Odbor informačních a komunikačních technologií, ČZU, Kamýcká 129, 165 21 Praha 6

- 58 -


• • • • • • •

Podpora videokonferenčních spojení ELLS Nahrávání přednášek katedry systémového inženýrství PEF Záznam konference ECCB 2009 Záznam konference Webexpo 2009 Online přenos a videozáznam projevů kandidátů na rektora ČZU Online přenos a videozáznam projevů kandidátů na děkana PEF Dokončení zavádění řídicího systému videokonferencí PEF ČZU v posluchárnách EIV a EV • Testování a zprovoznění videokonferenčních jednotek v areálu ČZU (RKU TF, PEF, FAPPZ) • Instalace videokonferenčních zařízení v konzultačních střediscích ČZU

Propagace SPEV průběžně zajišťovalo podporu propagace organizačních jednotek a akcí ČZU prostřednictvím elektronických médií. Příkladem může být spolupráce s tiskovým oddělením PEF ČZU, ze které vznikla oficiální stránka fakulty na celosvětové sociální síti Facebook a informační kanál @pefczucz v síti Twitter. Oficiální stránka PEF na Facebooku:


- 59 -


Přehled vývoje počtu fanoušků PEF na Facebooku (od 20. října 2009)


- 60 -


Následující graf znázorňuje počty příspěvků publikovaných uživatelem @pefczucz v sociální síti Twitter od května 2009 do ledna 2010.

Po založení stránky PEF na Facebooku bylo publikování příspěvků na Facebooku spojeno s publikováním na Twitteru.

Participace na rozvojových projektech Středisko se podílelo na realizaci následujících projektů: • Adobe Connect server – komunikace s ELLS a NODES • Summer school 2009 (Doc. Lošťák) o vytvoření virtuálního serveru a instalace Moodle (su2008.czu.cz)


- 61 -


• Podpora elektronického vzdělávání na ČZU o správa a upgrade virtuálního serveru Moodlu (studentsky-moodle.czu.cz) o využití pro BP, DP a další studentské práce • Instalace videokonference LifeSize v distančním středisku v Klatovech • Vybudování přípojného místa pro videokonferenci v aule • Dobudování multimediálního střediska („režie“) pro záznam a úpravu přednášek • Rozvojový projekt PEF - poradenská činnost a přímá spolupráce s proděkanem PEF • Podpora výuky zdravotně znevýhodněných studentů (FRVŠ)

E-learning Základní přehled činností SPEV spravuje systémy pro podporu elektronického vzdělávání – e-learning je základní prioritou tohoto střediska. Celouniverzitním e-learningovým systémem je od roku 2008 systém Moodle. Největší podíl správy zahrnuje operativní činnost, ale řešení některých problémů si vyžádalo i rozsáhlejší úpravy celé aplikace. Nejzávažnější z nich byly: o Upgrade systému na nejnovější stabilní verzi (1.9.5) o Opravy modulů o Attendance o Enrol o Quiz o Database • Sloučení nejdůležitějších modulů do nového bloku • Spuštění podpory AJAXu • Aktivace filtru TEX

Přehled událostí z časového hlediska Leden V lednu byly především operativně řešeny problémy uživatelů. Únor V únoru byl vyřešen problém v modulu Enrol, kdy při přidělování rolí a zápisu studentů do skupin se sice požadovaná akce vykonala, ale okno internetového prohlížeče se zablokovalo. Dále byl do systému Moodle ČZU přidán nový blok Strom kurzů, který umožňuje zobrazit hierarchickou strukturu vytvořených kurzů (struktura fakulta-katedra-semestr-kurz) a barevně rozlišit aktivní, skryté a vlastní kurzy. Nový kurz byl přidán na stránku kurzu společně s Odbor informačních a komunikačních technologií, ČZU, Kamýcká 129, 165 21 Praha 6

- 62 -


původním blokem Moje kurzy a byla zahájena anketa uživatelů za účelem zjištění jejich preferencí. Oddělení SPEV OIKT v tomto měsíci zorganizovalo schůzi Gaelpů systému Moodle ČZU, kde Gaelpy informovalo o všech inovacích, změnách a omezeních, týkajících se v systému Moodle. Březen V měsíci březnu proběhlo sloučení bloků Činnosti, Docházka, Osoby a Zprávy do bloku Hlavní činnosti. Změna byla oznámena uživatelům pomocí novinek, zobrazujících se na úvodní straně Moodle ČZU. Po vyhodnocení ankety byl odstraněn blok Strom kurzů a opět nahrazen blokem Moje kurzy. Nyní je tedy v kurzech implicitně nastaven blok Moje kurzy. Blok Strom kurzů může být v případě přání přidán Gaelpem či garantem daného kurzu. Duben SPEV OIKT v tomto měsíci zorganizovalo další schůzi Gaelpů systému Moodle ČZU, kde Gaelpy informovalo o všech inovacích, změnách a omezeních, týkajících se v systému Moodle. Středisko SPEV řešilo problémy s automatickým zálohováním kurzů v systému Moodle, zapříčiňované modulem Docházka. Dále byly řešeny operativní problémy, např. problémy s nastavením modulu Workshop. Květen V květnu byla aktivována v systému Moodle technologie Ajax. Výsledkem je snazší manipulace s objekty formou „drag and drop“ (např. přesouvání dokumentů, modulů, bloků,…) pomocí myši bez nutnosti znovunačítání stránky. K dispozici v režimu úprav. SPEV OIKT v tomto měsíci zorganizovalo další schůzi Gaelpů systému Moodle ČZU, kde Gaelpy informovalo o všech inovacích, změnách a omezeních, týkajících se v systému Moodle. V měsíci květnu dále proběhlo celkem šest blokových školení systému Moodle, konkrétně školení základů práce, pokročilých funkcí a testování v systému Moodle ČZU pro pedagogy ČZU. Červen SPEV OIKT v tomto měsíci zorganizovalo další schůzi Gaelpů systému Moodle ČZU, kde Gaelpy informovalo o všech inovacích, změnách a omezeních, týkajících se v systému Moodle. Dále byly řešeny operativních problémy uživatelů. Červenec V červenci byla úspěšně provedena aktualizace systému Moodle ČZU na novou verzi (1.9.5.). Současně byl proveden i upgrade systémů Projekty.czu.cz a testovacího serveru. Projekty vytvořené na studentském systému studentsky-moodle.czu.cz byly přeneseny do systému Projekty a činnost studentského systému Moodle byla ukončen. Podpora studentských projektů je nadále dostupná v jednotném prostředí systému http://projekty.czu.cz. Srpen V srpnu bylo prováděno doladění všech činností a modulů systému Moodle ČZU po jeho Odbor informačních a komunikačních technologií, ČZU, Kamýcká 129, 165 21 Praha 6

- 63 -


aktualizaci na novou verzi. Změny se projevily v databázi i kompatibilitě nestandardních modulů, které jsou v Moodle.czu.cz, nad rámec modulů základních, používány. Září Do kurzů v systému Moodle byl přidán blok Moji vyučující. Blok se zobrazuje pouze uživatelům v roli Student. Uživatelé v roli Vyučující a vyšší, si mohou blok zobrazit přepnutím se na roli Student. V září bylo zprovozněno omezené spouštění testů pouze na vybraných učebnách PEF ČZU (lze nastavit v daném testu v nabídce „Upravit tuto činnosti - test“ v roletce „vyberte učebnu“). Tento výběr se korektně zobrazuje ve standardních internetových prohlížečích a v Internet Explorer 8. Do systému Moodle byl přidán filtr (interpret) příkazů TEXu, které musí být uzavřené z obou stran do zdvojených symbolů dolaru, tj. $$ příkaz $$. Současně byl přidán i editor vzorců (Java applet) s automatickým generováním výsledného vzorce jako příkazu TEXu. V září byla dokončena integrace systému Moodle a IS Studium (hroch). Všem studentům se na titulní straně systému Moodle ČZU zobrazuje seznam předmětů, které mají zapsány v aktuálním akademickém roce v IS Studium (hroch) s možností přímého odkazu na odpovídající kurz v systému Moodle. V září dále začalo shromažďování údajů od autorů elektronických skript umístěných v aplikaci E-text o převodu těchto výukových materiálů do systému Projekty.czu.cz. Poté byla elektronická skripta do aplikace Projekty.czu.cz úspěšně převedena. Dále v tomto měsíci proběhly změny v nastavení kurzů, zejména zrušení automatického vyškrtávání studenta z kurzu po vypršení časového intervalu, bylo provedeno vložení diakritiky a opravy překladů do českého jazyka v textech, zasílaných prostřednictvím e-mailu uživatelům systému Moodle. V systému Moodle ČZU se v září vyskytl problém se zálohami některých kurzů. Oddělení SPEV prostřednictvím Gaelpů systému Moodle tyto kurzy odstranili a nahradili novými kurzy. Říjen Členové oddělení konzultovali požadavky a problémy Gaelpů systému Moodle, týkající se exportu dat z modulu Klasifikace, tvorby nových podkategorií kurzů, skrývání nepoužívaných kurzů, správného pojmenování kurzů, řešení problému nesprávného ukládání výsledků po uplynutí časového kvanta, nastaveného v testech, apod. S Gaelpy systému Moodle byl dále konzultován souhlas s výmazem nepoužívaných kategorií kurzů pro zimní a letní semestr školního roku 2008/09. V měsíci říjnu dále proběhlo školení základů práce a pokročilých funkcí systému Moodle ČZU pro pedagogy ČZU. SPEV dále řešilo přidělování rolí pro nové Gaelpy, nastavování práv ke kurzům či kategoriím kurzů Gaelpům a dalším uživatelům systému Moodle ČZU. SPEV řešilo chybová hlášení, obsahující problémy, zasílané uživateli systému Moodle ČZU přes formulář v dokumentech Google Docs, například skrývání nepoužívaných kurzů z minulých semestrů, oprava diakritiky jmen uživatelů systému, problémy se zobrazováním a otevíráním dokumentů v systému Moodle, problémy s přihlašování uživatelů, apod. Listopad V listopadu byla aktivována kontrola přihlášených studentů. Všichni uživatelé, jejichž uživatelské jméno začíná znakem „x“ (studenti), jsou při přihlášení autentizováni v databázi IS Studium a ověřeni, zda jsou stále platnými studenty ČZU. Odbor informačních a komunikačních technologií, ČZU, Kamýcká 129, 165 21 Praha 6

- 64 -


Z důvodu bezpečnosti bylo v systému Moodle ČZU omezeno obnovování kurzů ze zálohy. V případě obnovy ze zálohy vytvořené v jiném systému než v Moodle ČZU lze kurzy obnovovat pouze bez dat uživatelů. SPEV OIKT v tomto měsíci zorganizovalo další schůzi Gaelpů systému Moodle ČZU, kde Gaelpy informovalo o všech inovacích, změnách a omezeních, týkajících se v systému Moodle. V měsíci listopadu dále proběhla dvě bloková školení základů práce v systému Moodle ČZU pro pedagogy ČZU. Kromě pořádání školení pro uživatele systému Moodle ČZU SPEV řešilo chybová hlášení těchto uživatelů, zaslaných přes systém Moodle. Problémy se týkali vkládání souborů do kurzů, tvorby testů a dalších nastavení kurzů. Prosinec V prosinci byla dokončena integrace systému Moodle ČZU a Odevzdej.cz. Vyučujícím je v modulu Úkol umožněno odeslání odevzdaných souborů do systému Odevzdej.cz. Výsledkem je kontrola míry plagiátorství, tj. zjištění shody odevzdaného souboru s jinými dokumenty. Dále SPEV řešilo chybová hlášení, obsahující problémy, zasílané uživateli systému Moodle ČZU přes dokumenty Google Docs, například problémy s nalezením či přihlášením do kurzů v systému Moodle, nebo nastavení zasílání e-mailů prostřednictvím systému Moodle. Kromě řešení chybových hlášení probíhaly konzultace s Gaelpy systému Moodle ČZU, na kterých byly například řešeny problémy s Modulem Konzultace, možnosti výstupu z modulu Klasifikaci ve starších verzích prohlížeče Internet Explorer, dále tvorba podkategorií kurzů, konzultace ohledně nastavení práv v kurzu, konzultace ohledně správného pojmenování a okódování kurzů, apod.

Soulad s plánem práce na rok 2009 Plán práce pro rok 2009 zahrnoval v souvislosti s e-learningovými aktivitami střediska následující body: o Příprava koncepce zálohování kurzů a omezení velikosti jednotlivých kurzů. o LMS Moodle – přechod na verzi 1.9. o Vytvoření virtuálního serveru a instalace systému Moodle pro podporu a prezentaci grantů ČZU. Příprava koncepce zálohování kurzů a omezení velikosti jednotlivých kurzů Při provozu systému se ukázalo, že velikost kurzů v současné době není třeba výrazně omezovat, protože Středisku správy sítí se v průběhu roku podařilo zajistit dostatečné diskové kapacity, aby uživatelé nemuseli být tímto způsobem omezováni. LMS Moodle – přechod na verzi 1.9 Přechod LMS Moodle na verzi 1.9 byl důležitým prvkem plánu, neboť umožnil dosáhnout vyššího stupně zabezpečení systému, souladu s posledními možnostmi aplikace a přípravy pro přechod na další verzi, která je v tuto chvíli (leden 2010) teprve v přípravě. Náročnost upgrade aplikace nebyla nízká, ale SPEV se tento úkol podařilo úspěšně vyřešit. Největším problémem byl upgrade již dříve na míru upravených modulů, které středisko vyvíjelo speciálně pro podmínky ČZU. Vytvoření virtuálního serveru a instalace systému Moodle pro podporu a prezentaci grantů ČZU Jako podpora pro prezentace grantů a projektů ČZU byl vytvořen systém projekty.czu.cz, Odbor informačních a komunikačních technologií, ČZU, Kamýcká 129, 165 21 Praha 6

- 65 -


který využívá speciálně upraveného systému přihlašování. Využívat jej mohou stejně všichni akademičtí pracovníci univerzity, studenti ve všech stupních studia, ale zároveň i externí spolupracovníci, či veřejnost. Systém umožňuje přístup uživatelům, kteří nejsou členy akademické obce, po e-mailové registraci.

Události z věcného hlediska Upgrade systému Moodle V červenci byl úspěšně proveden upgrade systému Moodle ČZU na novou verzi (1.9.5.). Současně byl proveden i upgrade systémů Projekty.czu.cz a testovacího serveru. V nové verzi je začleněna především o sada patchů, které upravují a vylepšují vzhled modulu Klasifikace (Gradebook) a přidávají řadu užitečných funkcí pro uživatelské nastavení klasifikace. Jedná se o jednu z největších změn uživatelského rozhraní, ke které kdy došlo. o úprava implementace rolí uživatelů a optimalizace dalších částí zdrojových kódů tak, aby se zvýšila rychlost nahrávání stránek při větším počtu uživatelů a vytvořených kurzů. o možnost sdílet testové otázky v rámci celého systému, v rámci kategorie kurzů nebo jen lokálně v rámci jednoho kurzu. o nová podpora pro použití skupin uživatelů v kurzu a nastavení přístupnosti jednotlivých prvků kurzu pro skupiny. o možnost upravit různou viditelnost jednotlivých bloků v kurzu pro různé role uživatelů, tj. nastavit, kdo vidí vybrané bloky v kurzu a kdo ne. o možnost nastavit maximální počet dnů, které budou zahrnuty při generování statistik o kontrola XML souborů vytvářených při záloze kurzu a možnost rozdělit zálohy na několik menších částí o vylepšená podpora technologie Ajax, příkazů TEXu a dalších Úprava stávajících modulů systému Moodle

Hlavní činnosti Ve všech kurzech systému Moodle ČZU bylo provedeno ke sloučení postranních bloků Činnosti, Docházka, Osoby, Zprávy a činnosti Známky do jednoho souhrnného bloku Hlavní činnosti.


- 66 -


Vytvoření a vložení nových modulů do systému Moodle Strom kurzů

Blok Strom kurzů umožňuje zobrazit hierarchickou strukturu vytvořených kurzů (struktura fakulta-katedra-semestr-kurz) a rozlišit aktivní, skryté a vlastní kurzy. Kurzy jsou rozlišeny barevnou značkou: o oranžová - aktivní kurz (např. spravovaný GAELPem) o modrá – aktivní kurz, ve kterém má uživatel přidělenu roli (vyučující, student, …) o šedá – kurz, který je skrytý pro studenty (studentům se nezobrazuje), ale vyučující do něj přístup mají

Moji vyučující Odbor informačních a komunikačních technologií, ČZU, Kamýcká 129, 165 21 Praha 6

- 67 -


Do kurzů v systému Moodle byl přidán blok Moji vyučující. Blok se zobrazuje pouze uživatelům v roli Student, uživatele v roli Vyučující a vyšší, si mohou blok zobrazit přepnutím se na roli Student.

Každý student vidí odkaz na skupinu, do které je v kurzu zapsán a zároveň seznam vyučujících pro jeho skupinu. Aby se studentům zobrazila správně jejich skupina a jejich vyučující, musí být splněny následující podmínky: o V nastavení kurzu je povolen režim skupin (viditelné nebo oddělené skupiny), o Student je přiřazen do skupiny, o Do stejné skupiny jako student je přiřazen i vyučující. Filtr a editor příkazů TEX

Do textů zobrazených v systému Moodle ČZU je možné vkládat příkazy TEXu uzavřené z obou stran do zdvojených symbolů dolaru, tj. ve tvaru $$ příkaz $$. Pro vkládání matematických vzorců je možné využít Editor vzorců. Editor se spouští speciální ikonkou v HTML editoru. Výsledné zobrazení vzorce

Editor vzorců

Zpětné vložení příkazů – tlačítko Insert

Spuštění editoru vzorců

Zápis příkazů TEX

Integrace systému Moodle s jinými systémy

Integrace IS Studium (hroch) Všem studentům se na titulní straně systému Moodle ČZU zobrazuje seznam předmětů, které mají zapsány v aktuálním akademickém roce v IS Studium (Hroch). Pokud existuje v systému Moodle kurz se stejným kódem předmětu, je studentovi nabídnut přímo odkaz na tento kurz. Předpokladem pro vytvoření odkazu je správné označení Odbor informačních a komunikačních technologií, ČZU, Kamýcká 129, 165 21 Praha 6

- 68 -


kurzu (kódu předmětu) podle pokynů, které byly předány všem GAELPům od SPEV OIKT.

Odkaz na existující kurz v Moodle ČZU

Kontrola studentů v IS Studium Kontrola přihlášení studentů se týká uživatelů, jejichž přihlašovací jméno do systému Moodle ČZU začíná znakem „x“. Student je při každém přihlášení autentizován v databázi IS Studium. Pokud není řádným studentem, je umístěn na tzv. „black list“. Po ověření správnosti seznamu v „black listu“ budou uživatelé odstraněni ze systému Moodle. Odstranění ze systému se týká i doktorandů, kteří se dosud přihlašovali do systému jako studenti ČZU. Je žádoucí, aby se tito doktorandi již nadále přihlašovali do systému Moodle ČZU svými zaměstnaneckými přihlašovacími údaji.

Integrace systému Moodle ČZU a Odevzdej.cz Systém Odevzdej.cz, garantovaný Masarykovou univerzitou v Brně, umožňuje učitelům zřizovat pro účely odevzdání seminárních prací tzv. "odevzdávárny", kam mohou studenti učitelům vkládat práce podle pokynů pedagoga. Každý učitel si může založit hned několik "odevzdáváren" podle počtu svých předmětů nebo skupin studentů a sdílet je podle potřeby s dalšími svými pedagogickými kolegy. Po zpracování vložené práce může vyučující nechat práci kdykoliv zkontrolovat systémem na odhalování podobností, který ji porovná s ostatními vloženými pracemi včetně závěrečných prací uložených v Theses.cz (http://theses.cz/) a s dalšími evidovanými zdroji dat (např. Wikipedie).


- 69 -


Seminární práce odevzdávají studenti obvykle prostřednictvím modulu Úkol v systému Moodle ČZU. Vzhledem k počtu uživatelů a kurzů v systému Moodle byla pro realizaci kontroly seminárních prací zvolena možnost automatického vytvoření "odevzdáváren" a přenášení prací do systému Odevzdej.cz. Pro automatické přenášení prací a výsledků kontroly je na portálu Odevzdej.cz zřízen neosobní účet, který je prostředkem pro zpřístupnění některých funkcí pro vzdálené počítačové systémy. Vyučující mohou v seznamu odevzdaných prací zvolit, zda příslušný soubor zkontrolovat v portálu Odevzdej.cz. Nejprve je provedeno ověření, zda vybraný soubor již byl na portál Odevzdej.cz odevzdán. Pokud ne, je (po souhlasu vyučujícího) pro vybranou seminární práci vygenerován kontrolní XML soubor a proveden jeho import do systému Odevzdej.cz. Souběžně je také vyexportována vlastní seminární práce (odevzdaný soubor) tak, aby bylo umožněno portálu Odevzdej.cz ji automaticky vyzvednout. Import seminární práce probíhá v následujících fázích: o generování kontrolního XML souboru a příprava seminární práce pro import o autentizace neosobního účtu na portálu Odevzdej.cz a uložení cookie pro další fázi o vzdálený import kontrolního XML souboru s využitím autentizační cookie o automatické vytvoření odevzdávány v portálu Odevzdej.cz na základě importovaného souboru o během 24 hodin, na základě importovaného XML souboru, automatické stažení seminární práci ze systému Moodle ČZU portálem Odevzdej.cz o spuštění procesu kontroly seminární práce na portálu Odevzdej.cz Pokud již byla seminární práce na portál Odevzdej.cz odevzdána (importována), je provedeno zjištění výsledku kontroly a jeho zobrazení v systému Moodle ČZU. Ověření Odbor informačních a komunikačních technologií, ČZU, Kamýcká 129, 165 21 Praha 6

- 70 -


výsledku kontroly je provedeno v následujících fázích: o autentizace neosobního účtu na portálu Odevzdej.cz a uložení cookie pro další fázi o přihlášení k "odevzdávárně" odpovídající kontrolované seminární práci s využitím autentizační cookie o nalezení všech podobností seminární práce včetně procentuální shody s jinými dokumenty na portálu Odevzdej.cz o zobrazení nalezených podobností v systému Moodle ČZU s odkazy na podrobný protokol o podobnosti s vyznačením shodných částí kontrolované seminární práce Import kontrolního XML souboru i následné převzetí nalezených podobností seminární práce vyžaduje provést nejprve autentizaci neosobního účtu na Odevzdej.cz. Tento dvoufázový způsob komunikace mezi systémem Moodle ČZU a portálem Odevzdej.cz je řešen pomocí knihovny CURL (Client URL Library). Knihovna CURL umožňuje spojení a komunikaci s mnoha různými typy serverů v mnoha různých typech protokolů včetně zabezpečené komunikace (využitím SSL certifikátů) a autentizace uživatelů.

Videokonference Česká Zemědělská Univerzita v Praze i v roce 2009 rozšířila pokrytí videokonferenční sítě nákupem (a pronájmem s možností nákupu) dalších jednotek. Konkrétně bylo dodáno záznamové zařízení RSS 2000 a jednotka RMX 2000 zajišťující plánování, streaming a automatické spojování videokonferencí. Videokonference realizované prostřednictvím pevných zařízení instalovaných v posluchárnách a videokonferenčních místnostech vykazují vysokou kvalitu audiovizuálního přenosu (HD) a je možné je využívat v různých kombinacích. Pevně zabudovanými videokonferenčními jednotkami jsou vybaveny • posluchárny o SIC – velký sál (400 míst) o PEF – EIV (70 míst) o PEF – EV (70 míst) o FAPPZ – AI (140 míst) o TF – RKU 1 (70 míst; jednotka je majetkem FLD) • speciální konferenční místnosti o PEF – Studio (2 místa) o SIC – konferenční místnost (12 míst) • distanční konzultační střediska fakult o PEF – Sezimovo Ústí – Tábor


- 71 -


o PEF – Klatovy o FŽP – Litvínov o FAPPZ – Mělník Vzhledem k nevybavenosti videokonferenční jednotkou auly, jako reprezentativní místnosti ČZU, ze které je nejméně několikrát ročně potřeba provádět videokonferenční přenosy, zde bylo zbudováno přípojné místo pro přenosnou videokonferenci. Přenosnou videokonferenci pro přenosy dočasně zapůjčila Provozně ekonomická fakulta, jejíž jedna již zakoupená videokonference čeká na instalaci do konzultačního střediska v Chebu. Tato jednotka byla využita jak v aule, tak i v ostatních posluchárnách PEF, které byly nově vybaveny přípojnými místy (EI-EIII).

Videokonferenční jednotky ČZU (včetně středisek) PEF studio + EIV

Záznam RSS 2000

SIC velký sál

PEF EV

Multipoint RMX 2000

SIC konf. místnost

PEF (přenosná)

FAPPZ AI

FLD RKU 1

PEF Sez. Ústí - Tábor

FAPPZ Mělník

FŽP Litvínov

PEF Klatovy

Základní přehled činností • Multimediální podpora konferencí – technická a audiovizuální podpora odborných konferencí konaných na ČZU. V roce 2009 se kromě menších konferencí SPEV aktivně podílelo zejména na několikadenních konferencích řešených v několika sálech. Nejvíce náročnými akcemi byly konference ECCB a WebExpo. • Záznam akcí pořádaných a konaných na ČZU – SPEV v roce 2009 pořídilo audiovizuální záznamy z mnoha akcí pořádaných na ČZU. Mezi tyto akce lze zařadit odborné přednášky, konference, jednání představitelů univerzity, porady řešitelů grantů, Miss Agro, sportovní akce, aj. Záznamy byly dále zpracovány a předány zadavatelům, případně přímo prezentovány dle požadavků. • Multimediální podpora výuky – pořízení a další zpracování audio a zejména videonahrávek, které jsou dále využívány jako studijní opora pro distanční i prezenční Odbor informačních a komunikačních technologií, ČZU, Kamýcká 129, 165 21 Praha 6

- 72 -


výuku. V roce 2009 byla řešena tvorba těchto materiálů zejména pro Katedru systémového inženýrství PEF. Vytvořené materiály byly zpracovány dle požadavků a umístěny na požadovaná média, případně na server video.czu.cz, který za tímto účelem v roce 2009 vznikl. • Řešení videokonferenčních přenosů – SPEV v roce 2009 zabezpečilo mnoho videokonferenčních přenosů pomocí HD zařízení a také pomocí web-konferenčního systému Adobe Connect. Systém Adobe Conner byl dále používán také pro tvorbu multimediálních studijních opor, vedení konzultací se studenty a byl testován pro nasazení při prezenční výuce jako systém pro podporu výuky zdravotně znevýhodněných studentů. • Řešení projektů videokonferenčních zařízení na ČZU – i v roce 2009 bylo řešeno několik projektů, které řešily rozšíření videokonferenční techniky na ČZU. Jednalo se zejména o vytvoření přípojného místa pro přenosnou HD videokonferenční jednotku LifeSize a rozšíření videokonferenční sítě o zařízení, které, kromě jiného, umožňují HD videokonferencím tvorbu multipoint konference a živý streaming přenosu na web. Všechna tato zařízení byla již v roce 2009 použita při přenosu odborných konferencí pomocí videokonferenčních zařízení a streaming jejich obsahu pro mnoho uživatelů na webu. SPEV na těchto projektech úzce spolupracovalo s ostatními středisky OIKT, zejména SSS. Dalším velkým projektem bylo řešení finální fáze vybavení poslucháren EIV a EV CEMS, včetně zásadních změn v řídicím systému obou poslucháren (EIV a EV) a režie CEMS. • Řešení projektů videokonferenčních zařízení v konzultačních střediscích ČZU • Tvorba podkladů grantů a výběrových řízení – SPEV se podílelo na tvorbě podkladů pro výběrová řízení projektů a grantů na kterých v roce 2009 participovalo, kromě výše zmíněných projektů se jednalo také o dva granty FRVŠ zmíněné dále v textu. • Koordinace řešení projektů audiovizuální techniky

Přehled událostí z časového hlediska Leden Během měsíce ledna byla postupně řešena instalace a zejména testování videokonferenčního řešení pro konzultační středisko PEF v Sezimově Ústí. Zařízení je umístěno v novém přednáškovém sále Budějovická 421, 39102. IP adresa zařízení je 193.113.220.78. Celé řešení je provedeno tak, aby bylo možné zařízení řídit a nastavovat vzdáleně z režie CEMS. V rámci testování videokonferenčního řešení v konzultačním středisku PEF - Sezimovo Ústí začalo probíhat testování všech zařízení pro nadcházející tiskovou konferenci PEF. V rámci příprav na tiskovou konferenci v EIV probíhalo od poloviny ledna testování a ladění všech scénářů zadaných dodavateli (firma Soning) pro režijní místnost CEMS, videokonferenční místnost CEMS a posluchárnu EIV. SPEV se dále podílelo také na řešení koncepce prezentace PEF a ČZU v rámci jednání s externími firmami a tiskovou mluvčí PEF, paní Maraulasovou. Odbor informačních a komunikačních technologií, ČZU, Kamýcká 129, 165 21 Praha 6

- 73 -


Po dobu testování scénářů režijní místnosti CEMS nebylo možné provádět střih záznamů z konference WebExpo. Tento střih byl tedy dokončen až na konci ledna 2009. Během měsíce ledna také vznikl požadavek od prof. Sorokina na provedení několika konzultací pomocí HD videokonference se svými studenty a kolegy na domácí univerzitě. SPEV po otestování spojení s ruskou univerzitou úspěšně zabezpečilo několik těchto konzultací pomocí videokonferenčního řešení LifeSize ve videokonferenční místnosti CEMS a domluvilo se se zahraničními kolegy na jejich účasti při plánované tiskové konferenci PEF. Z této zkušenosti byly zjištěny nedostatky v osvětlení videokonferenční místnosti CEMS a na základě konzultace s odborníky vznikl návrh na změny a doplnění osvětlení. Týden před konáním tiskové konference proběhla tři spojení se všemi participanty. Třemi zahraničními univerzitami a konzultačním střediskem PEF v Sezimově Ústí, kteří se měli živé debaty při tiskové konferenci zúčastnit. Během těchto testů byly zjištěny opakované problémy ve spojení s jedním z participantů. Po dohodě SPEV provedlo ve spolupráci se SSS vzdálené nastavení VK partnerské univerzity a doporučilo změny v síťovém řešení a nastavení firewallu. 30. 1. 2009 proběhla úspěšná prezentace videokonferenčních zařízení, režie CEMS a řešení posluchárny EIV při tiskové konferenci pro novináře. Únor V měsíci únoru probíhala realizace a testování videokonferenčního přenosu z Videokonferenční místnosti CEMS a EIV pro Doc. Lošťáka. Spojení probíhalo vždy s jedním participantem. Dále probíhalo nahrávání výukových materiálů Ing. Houšky pomocí HD kamery a pokračovala jednání o koncepci prezentace PEF a ČZU s externími firmami a tiskovou mluvčí PEF, paní Maraulasovou. SPEV se také zúčastnilo několika zasedání redakční rady ČZU a v rámci měsíce února připravilo do Zpravodaje ČZU dva příspěvky. Březen V měsíci březnu probíhala realizace a testování videokonferenčního přenosu ze Studia CEMS pro Prof. Havlíčka a Doc. Růžičku v rámci ELLS. Pro tyto videokonference bylo také testováno variantní řešení za použití technologie Adobe Connect. Tato technologie byla během roku 2009 použita k tvorbě výukových materiálů, záznamu přednášek a konzultací v několika předmětech vyučovaných na ČZU. Od poloviny března začala být projednávány možnosti technického řešení živého přenosu konference WebExpo 2009 se společností Streamhosting.cz. Toto řešení mělo být použito zejména v budově SIC. SPEV dále pořídilo záznam několika přednášek v posluchárnách PEF a SIC. Dále pokračovala jednání o koncepci prezentace PEF a ČZU s agenturou a tiskovou mluvčí PEF. Duben V měsíci dubnu probíhala realizace a testování dvou videokonferenčních přenosů pro Prof. Kováře prostřednictví Adobe Connect. Dále proběhla realizace a testování videokonferenčního přenosu pro studentský seminář FAPPZ. Videokonferenční řešení ČZU mělo také umožňovat přenosy konferencí z budovy auly. V měsíci dubnu proběhlo několik testování a návrhů tohoto řešení, které bylo během druhé poloviny roku využíváno hned při několika odborných konferencích. Toto řešení bylo navrženo jako přenosná videokonference s přístupovým místem pro videokonferenční zařízení LifeSize na balkóně auly, realizace příprav tohoto řešení byla zadána do července Odbor informačních a komunikačních technologií, ČZU, Kamýcká 129, 165 21 Praha 6

- 74 -


2009. Během dubna došlo k některým dílčím úpravám v systému vzdáleného řízení učebny EIV a režie CEMS. Nové řešení bylo otestováno a nasazeno. V kooperaci se Střediskem správy sítí došlo v dubnu k instalaci a otestování videokonferenčního řešení v konzultačním středisku PEF v Klatovech. Zařízení je umístěno v dlouhé posluchárně v prvním patře a je řešeno jako přenosné. V případě konání videokonference je nutný výjezd technika SPEV a podrobné testování přenosu. SPEV v dubnu také provedlo záznam a střih videomateriálů Ing. Beránkové a přednášky firmy Google v posluchárně AI. V dubnu bylo SPEV přizváno Prof. Havlíčkem k návrhu řešení grantu FRVŠ. Předmětem grantu je realizace rozšíření a dovybavení videokonferenčního a multimediálního vybavení Režijní místnosti a Studia CEMS. Hlavním řešitelem grantu je Katedra humanitních věd. SPEV i v tomto měsíci pokračovalo v jednání o podpoře prezentace PEF a ČZU s externími firmami a tiskovou mluvčí PEF. Květen V měsíci květnu probíhala realizace a testování videokonferenčních přenosů pro Prof. Kováře a Doc. Lošťáka, jak prostřednictvím technologie Adobe Connect, tak i LifeSize. Poprvé došlo k využití přenosné HD videokonference LifeSize v aule ČZU. Pomocí této technologie byla přenášena konference Marketingová komunikace. Tato konference byla zároveň zaznamenávána také pomocí HD kamery na standardní páskové médium. Z provedeného přenosu a množících se požadavků na další využití videokonferencí bylo navrženo pořízení zařízení, které je schopné zaznamenat a také ze záznamu či živě streamovat HD videokonference. Toto řešení bylo následně projednáváno s vedením OIKT a několika firmami. Dále proběhly přípravy pro konání studentské HD videokonference z posluchárny EIV. V květnu SPEV vypracovalo návrhy na výběrová řízení pro dovybavení a úpravy poslucháren v konzultačních střediscích ČZU. Zejména se jednalo o řešení problematiky využití videokonferenčních zařízení. V rámci těchto návrhů proběhlo několik výjezdů do jednotlivých středisek za účelem analýzy prostředí, úpravy dílčích návrhů a pořízení fotodokumentace. SPEV bylo přizváno k řešení grantu FRVŠ. Předmětem grantu je podpora výuky zdravotně znevýhodněných studentů. SPEV vypracovalo několik návrhů řešení a dále na řešení grantu spolupracovalo až do konce roku 2009. V květnu se SPEV opět zúčastnilo všech jednání redakční rady ČZU. V květnu se konalo několik oficiálních akcí ČZU a SPEV z nich pořídilo foto a video dokumentaci. Konkrétně se jedná o akce Miss Agro a Sportovní den ČZU. Červen V měsíci květnu probíhala realizace a testování videokonferenčních přenosů pro Doc. Havlíčka a Prof. Kováře, vše pomocí Adobe Connect. Na základě poznatků z jednání probíhajících v květnu 2009 SPEV vypracovalo podklady výběrového řízení na pořízení zařízení, které bude umožňovat záznam a také živý stream HD videokonference. V posledním červnovém týdnu proběhlo testování videokonferenčního řešení poslucháren RKU1 a AI. Videokonference na FAPPZ je řešena pomocí zařízení LifeSize, které je umístěno v místnosti sousedící s posluchárnou. Pro řízení konference je možné použít dálkového ovládání a částečně také řídicího systému učebny. Zařízení je plně v provozu, stále zapojené a lze jej kompletně řídit vzdáleně. IP zařízení je 193.84.35.7. Toto zařízení je běžně používáno pro testování multikonferenčních spojení. Odbor informačních a komunikačních technologií, ČZU, Kamýcká 129, 165 21 Praha 6

- 75 -


Videokonference v RKU1 je realizována pomocí zařízení LifeSize, které je nainstalováno v racku v katedře posluchárny. Zařízení je plně v provozu, ale z důvodu šetření elektrickou energií je odpojené z elektrické sítě. V případě konání videokonference je nutné zařízení zapnout a dále je možné jej kompletně řídit vzdáleně. IP adresa zařízení je 193.84.35.9. V měsíci červnu SPEV dále vypracovalo podrobnou analýzu, návrh řešení a podklady pro výběrová řízení na řešení finální fáze vybavení a řízení poslucháren EIV, EV a režijní místnosti CEMS. Řešení je realizováno jako plně kompatibilní s ostatními videokonferenčními technologiemi, které jsou na ČZU již používány. SPEV se také podílelo na záznamu dvoudenní konference SCO 2009. Červenec V červenci došlo k předání přípojného místa pro videokonferenční zařízení LifeSize v aule ČZU. Toto řešení bylo společně s videokonferencemi umístěnými v přednáškovém sále SIC, posluchárně AI FAPPZ, EIV a Studia CEMS podrobeno několikadennímu testování. Hlavním důvodem náročného testování bylo ověření a nastavení vzájemné kompatibility všech zařízení. Testování se potýkalo s řadou problémů vyplývajících zejména z velmi omezených možností nastavení zvuku v rámci budovy auly. V polovině měsíce proběhla analýza možnosti realizace videokonferenčního zařízení v konzultačním středisku v Humpolci. Realizace byla odložena z důvodu nevybavenosti nově vzniklých místností a poslucháren jak potřebnými rozvody, tak i nábytkem. Dále proběhla fyzická reinstalace videokonferenčního zařízení v Mělníku. Zařízení Polycom 7000 je umístěno v Aule. Síťové připojení je realizováno přes 5Mbit WiFi. Zařízení není trvale zapnuté a nelze jej vzdáleně spravovat. Původní instalace tohoto zařízení nebyla v kompetenci SPEV. Část zařízení byla SPEV předána k otestování a opravě. Zařízení je nyní zkompletováno a připraveno k použití. V případě konání videokonference je nutný výjezd technika SPEV a SSS, otestování spojení a případné přenastavení místní sítě střediska. Celkové řešení, zejména s přihlédnutím k síťovému řešení, není vhodné pro konání HD videokonference. Ze zkušeností vyplývajících s konáním videokonferencí mezi tuzemskými i zahraničními participanty vyšla najevo nedostatečná informovanost o zařízeních, subjektech a možností jejich propojení. SPEV se tedy rozhodlo realizovat portál, který bude mapovat jednotlivá videokonferenční zařízení v rámci vysokoškolských subjektů a bude tak sloužit jako místo pro sdílení informací o možnostech konání videokonferencí a vzájemné spolupráce vysokoškolských subjektů. Srpen V první polovině srpna došlo k instalaci streamovacího zařízení videokonferencí firmou Gesto. Cílem bylo vybavení stávající videokonferenční sítě záznamovým zařízením s možností streamingu. Zařízení RSS 2000 bylo nainstalováno do racku v režijní místnosti CEMS a zařazeno do videokonferenční sítě jako klient H.323 ve stávající videokonferenční síti. Toto záznamové zařízení splňuje celosvětově platné doporučení (standard) H.323 a dále splňuje všechny minimální požadavky: • záznam audio a video od 128 kbps do 2 Mbps • Live Video v rozlišení QCIF, C(S)IF, 4CIF, SD, HD, XGA, VGA • audio protokoly: G.711, G.722, G.728, G.722.1, Annex C, Siren 14, Siren 22 stereo


- 76 -


• záznam multimediálních prezentací: H.239 • nahrávání, archivování, streamování a přehrávání H323 HD videa. (HD 720p 1280x720) • nahrávat vysoce kvalitní multimediální konference (až H.264 s 30 snímky za vteřinu) se synchronizovaným hlasovým, video a datovým obsahem • streamovat přijímaná data • chránit data heslem • konfigurace a správa zařízení přes vestavěný WEB server • nahrávání dvou souběžných konferencí • podpora IVR a ovládání pomocí IVR • podpora NTP (network time protokol) • ochrana přístupu do zařízení pomocí hesel (přístup v různých úrovních) • podpora XML API • ukládání log souborů • uložit až 600 hodin nahraného obsahu • sledování nahraného obsahu přes internet pomocí běžných přehrávačů jako Windows Media Player nebo RealPlayer • nahrávání v režimu point-to-point a multipoint Po instalaci tohoto zařízení a jeho začlenění do videokonferenční sítě ČZU bylo nutné provést další testování celkového řešení pro mezinárodní konferenci ECCB a to zejména v konferenčním sále SIC a aule. Vzhledem ke studentským prázdninám začala v srpnu probíhat realizace nového řešení poslucháren EIV a EV na CEMS. V tomto měsíci se jednalo konkrétně o dokončení kabeláže a kompletaci truhlářských prací v katedrách obou učeben. V rámci pokračujících změn SPEV provádělo důsledné testování na konci každého týdne. SPEV se dále podílelo na prezentaci PEF a ČZU v podobě tvorby marketingových materiálů pro konferenci WebExpo 2009, kterou PEF spolupořádá. Pro účely rezervace zařízení SPEV zaměstnanci ČZU vznikl ve spolupráci s ostatními středisky „Systém rezervace zařízení SPEV" v rámci aplikace intranet.czu.cz. Září Od 1. do 5. září SPEV realizovalo plnou multimediální podporu mezinárodní konferenci ECCB. Organizátory konference byla spolupráce hodnocena velmi dobře a průběh konference byl, až na pár problémů v komunikaci zařízení, hladký. Každý den konání konference ráno od 7:00 probíhalo testování všech videokonferenčních i záznamových Odbor informačních a komunikačních technologií, ČZU, Kamýcká 129, 165 21 Praha 6

- 77 -


zařízení, které byly pro konferenci využívány. Záznam konference byl předán organizátorům. Dále byly realizovány konference pomocí technologie Adobe Connect pro Prof. Kováře a Doc. Havlíčka. Během září také pokračovalo testování řízení režijní místnosti CEMS a poslucháren EIV a EV. SPEV pokračovalo v tvorbě marketingových materiálů pro konferenci WebExpo 2009, kterou spolupořádá PEF a zúčastnilo se několika jednání o koncepci konference a její realizaci s vystavovateli a organizátory. Říjen V říjnu byly opět realizovány konference pomocí technologie Adobe Connect pro Prof. Kováře a Doc. Havlíčka. Došlo k předání a kompletnímu otestování režijní místnosti CEMS a poslucháren EIV a EV. Ze zjištěného vyplynuly požadavky na dílčí změny v několika scénářích, které byly postupně začleněny do systému řízení do poloviny října. Stávající řešení umožňuje nezávislý provoz obou poslucháren, Režie i Studia CEMS. Obě posluchárny lze vzájemně propojit obrazově a zvukově a zdvojnásobit tak kapacitu jedné místnosti. V každá s poslucháren lze nezávisle použít videokonferenční zařízení. Posluchárny jsou nově vybaveny možností použití pevně připojených, tak i bezdrátových mikrofonů. Obě učebny je možné plně vzdáleně ovládat z režie CEMS. Nové možnosti v řízení učeben pomocí panelu umístěného na katedře poslucháren byly prezentovány zájemcům z řad zaměstnanců ČZU přímo v učebnách. Pro možnost dalšího podrobného nastudování této problematiky byly SPEV vypracovány přehledné multimediální návody v kurzu Moodle.czu.cz. Na konci října došlo k předání a instalaci zařízení RMX 2000 dodaného firmou Gesto. Polycom RMX 2000 je videokonferenční MCU server (multikonferenční server) včetně High Definition (HD) umožňující globální videokonferenční propojení a možnost dohledu přes webové rozhraní. Videokonferenční MCU server Polycom RMX 2000 pracuje dle doporučení H.323 a SIP (IP LAN/WAN) 64kb/s až 6Mb/s a H.320 (ISDN PRI). Toto zařízení je součástí videokonferenční sítě ČZU a univerzitě umožňuje velmi rozšířit potenciál vytváření SPEV se v tomto měsíci opět zúčastnilo všech jednání Redakční rady ČZU a podílelo se na finální části realizace grantu FRVŠ. Předmětem tohoto grantu je podpora výuky zdravotně znevýhodněných studentů. Konkrétně se jednalo o kompletaci požadavků pro dodávku zamýšleného vybavení firmou SPECTRA. 8.10.2009 úspěšně provedlo videokonferenční přenos a živý streaming prezentací kandidátů na rektora ČZU z budovy auly. Přenos byl uskutečněn pomocí HD videokonferenčního zařízení LifeSize s využitím nového vybavení Polycom RSS 2000 a RMX 2000. Živý přenos byl dále distribuován na SIC a bylo jej také možné shlédnout na webu. 16.10. - 18.10. proběhla konference WebExpo 2009, které ze strany SPEV předcházelo mnoho hodin testování. Třídenní program konference zahrnoval více než 60 přednášek, workshopů a diskusí na témata, která souvisí s vývojem, rozvojem a provozem webových a mobilních aplikací. Ve čtyřech sálech se střídaly přednášky, věnované vývoji, webdesignu, frameworkům a byznysu. Listopad V říjnu byly opět realizovány konference pomocí technologie Adobe Connect pro Prof. Kováře a Doc. Havlíčka. Na konci listopadu SPEV ve spolupráci se SSHS provedlo přenos a HD záznam prezentací kandidátů na post děkana Provozně ekonomické fakulty. Technické řešení vlastního přenosu Odbor informačních a komunikačních technologií, ČZU, Kamýcká 129, 165 21 Praha 6

- 78 -


mezi posluchárnami a displeji na chodbách PEF bylo řešeno opět pomocí přenosné videokonference LifeSize. V závěru měsíce byla také řešena žádost o dokončení videokonferenčního řešení v konzultačním středisku Litvínov. Celá věc byla prokonzultována a dále řešena se Střediskem správy sítí. Vlastní finální instalace a testování bude vyřešena do začátku února 2010. Prosinec Odbor informačních a komunikačních technologií využil systém Adobe Connect pro vytvoření videokonferenčního spojení pro řešení projektů s dodavatelem. Středisko se technicky podílelo na přípravě spojení a instalaci zařízení. SPEV zprostředkovalo komunikaci mezi SSS a konzultačním střediskem ČZU v Litvínově, za účelem zajištění instalace sítí pro připojení videokonferenční jednotky.

Soulad s plánem práce na rok 2009 Plán práce pro rok 2009 zahrnoval: • Adobe Connect – testování, správa a školení, integrace s LDAPem • Režie – integrace s videokonferencí, proškolení obsluhy, hledání efektivního způsobu využití ve výuce • Vytvoření datového úložiště pro audiovisuální nahrávky Adobe Connect – testování, správa a školení, integrace s LDAPem Středisko provádělo opakovaná testování systému i jeho správu. Prostřednictvím pravidelných schůzí s Garanty elektronické podpory kateder bylo šířeno povědomí o existenci systému a možnostech jeho užití. Integrace se systémem LDAP ČZU se ukázala jako nerealizovatelná z licenčních důvodů. Univerzita nemá zakoupené dostatečné množství uživatelských kont, ale z hlediska efektivnosti to není ani žádoucí. Přidělování uživatelských kont a virtuálních prostorů je tak i nadále řešeno střediskem na požádání. Režie – integrace s videokonferencí, proškolení obsluhy, hledání efektivního způsobu využití ve výuce Studio a režijní místnost jsou využívány pro nahrávání přednášek a realizaci videokonferenčních spojení. Obsluha je proškolena a seznámena s možnostmi, které prostory nabízejí. V průběhu roku byly dodány také skříně k uskladnění materiálu a používané techniky. Ovládací zařízení poslucháren je na špičkové technické úrovni. Vytvoření datového úložiště pro audiovisuální nahrávky Datové úložiště pro nahrávky bylo vytvořeno na dvou místech. Prvním z nich je záznamové zařízení RSS 2000 od společnosti Polycom dodané společností Gesto Communications. Na něj mohou být nahrávány probíhající videokonferenční přenosy. Pro nahrávky pořízené videokamerou a všechny ostatní audiovizuální produkty byl vytvořen Střediskem správy sítí OIKT diskový prostor dostupný z webu na adrese http://video.czu.cz. Využití nachází diskové úložiště postupně, ale jeho význam je značný.

Problémy k řešení • •

Realizace trvalé sálové videokonference v aule ČZU (včetně rekonstrukce audiosystému) Podpora využití Open Source e-learningových systémů (Moodle, LimeSurvey apod.) Odbor informačních a komunikačních technologií, ČZU, Kamýcká 129, 165 21 Praha 6

- 79 -


• • • • • • • • • • • • •

Propagace aktivit střediska, celého OIKT i ostatních univerzitních útvarů Videokonference pro konzultační střediska ČZU EV, EIV, studio a režie CEMS (dokončení projektu) Multimediální zařízení pro MCEV Realizace konference Webexpo 2010 Zabezpečení učeben pro testování v systému Moodle Dotaznik.czu.cz Školení Moodle (gaelpové, katedry) Správa systému Moodle Video.czu.cz Integrace systému Odevzdej do Moodle Záznamy konferencí a pořizování dalších AV záznamů Realizace videokonferenčního portálu pro spolupráci univerzit a vysokých škol

Statistiky využití systému Moodle.czu.cz

Návštěvy systému Moodle.czu.cz v průběhu roku 2009

Návštěvy Moodle.czu.cz v jednotlivých měsících roku 2009 ve srovnání s rokem 2008. Špička: 193 000 návštěv za měsíc


- 80 -


Návštěvy Moodle.czu.cz v jednotlivých dnech roku 2009 ve srovnání s rokem 2008. Špička: 9940 návštěv za den

Navštívené stránky v jednotlivých měsících roku 2009 ve srovnání s rokem 2008. Špička: 2 386 000 stránek/měsíc

Navštívené stránky v jednotlivých dnech roku 2009 ve srovnání s rokem 2008. Špička: 112 000 stránek/den

Průměrný počet zobrazených stránek za návštěvu v roce 2009 ve srovnání s rokem 2008. Agregace: týden

Průměrná délka návštěvy v roce 2009 ve srovnání s rokem 2008. Agregace: týden


- 81 -


Počty návštěv vedoucích na hlavní stránku, stránku kurzu, stránku testu a prohlížení diskusního fóra v průběhu roku 2009


- 82 -


K návštěvě systému Moodle.czu.cz bylo použito 45 různých internetových prohlížečů. Výše uvedený graf znázorňuje jejich podíly a zároveň i podíly návštěvnosti jednotlivých předem definovaných cílů jednotlivými návštěvami.

Podíly operačních systémů, které využívají návštěvníci Moodle.czu.cz. Z grafu je čitelná jednoznačná nadvláda rodiny operačních systémů Windows, ale je také zřejmé, že existují a jsou využívány alternativní operační systémy a zobrazovací zařízení a je třeba s nimi do budoucna počítat.

Celkový počet návštěv z mobilních zařízení nedosáhl výše ani jednoho promile, avšak zařazení tohoto segmentu do statistik systému Google Analytics probíhá až od října 2009.


- 83 -


Návštěvnost z jednotlivých měst České republiky

Přístupy podle obcí za rok 2009, včetně přístupů z ČZU.


- 84 -

Zpráva o činnosti OIKT ČZU v roce 2009

Recommend Documents