CEEC LOGON
Sí samosprávných územních celků středoevropských a východoevropských zemí
ZPRÁVA LOGON 2002 – lobování v Evropě Úkol pro samosprávné územní celky a regionální vlády
Ministerstvo zahraničních věcí ČR
ZPRÁVA LOGON 2002 – lobování v Evropě
Vydavatel: Ministerstvo zahranièních vìcí ÈR pro Svaz mìst a obcí ÈR
Vydavatel: © Ministerstvo zahranièních vìcí ÈR, Odbor komunikaèní strategie
OBSAH
1 2 2. 1 2. 2 2. 2. 1 2. 2. 2 2. 2. 3 2. 2. 4 2. 3 2. 4 2. 4. 1 2. 4. 2 2. 4. 3 2. 5 2. 6 2. 6. 1 2. 6. 2 2. 7 3 3. 1 3. 2 3. 3 3. 3. 3. 3. 3. 3. 3. 3. 3. 4 4 4. 1 4. 1. 4. 1. 4. 1. 4. 1. 4. 2 4. 2. 4. 2. 4. 3 4. 3.
4. 3. 4. 3. 4. 3. 4. 3. 5 5. 1
1 2 3 4
1 2 3 4 1 2 1
2 3 4 5
PŘEDMLUVA: JUDr. Cyril Svoboda, místopøedseda vlády a ministr zahranièních vìcí ÈR ÚVOD: Ing. Oldøich Vlasák, pøedseda Svazu mìst a obcí Èeské republiky Giscard d’Estaing, prezident CEMR Primátor Michael Häupl, výkonný prezident CEMR SOUHRN PRO VEDENÍ PROCES ROZHODOVÁNÍ V EVROPSKÉ UNII PØEDBÌŽNÉ KROKY LEGISLATIVNÍHO PROCESU – KOMISE, RADA A PARLAMENT POSTAVENÍ EVROPSKÉ KOMISE Právo iniciativy a útvary Komise Poradní výbory pøi Komisi Další kroky a proces rozhodování v Komisi Vyhlašování FÁZE SLYŠENÍ PROCES ROZHODOVÁNÍ Stálý výbor zástupcù (PRC) a pracovní skupiny Položky A a B Postup rozhodování ÚLOHA EVROPSKÉHO PARLAMENTU KOMITOLOGIE – PROVÁDÌNÍ ROZHODNUTÍ Stálý výbor zástupcù (PRC) a pracovní skupiny Položky A a B ZÁVÌR LOBOVÁNÍ – SHROMAŽĎOVÁNÍ INFORMACÍ, BUDOVÁNÍ KOALIC, ZVYŠOVÁNÍ VLIVU, ZVYŠOVÁNÍ LEGISLATIVNÍHO ÚČINKU NA MAXIMUM MOŽNÉ DEFINICE LOBOVÁNÍ NEZBYTNOST LOBOVÁNÍ NA ÚROVNI EU METODY LOBOVÁNÍ Neformální a formální kontakty Informaèní zprávy, pozièní dokumenty, práce se sdìlovacími prostøedky Budování sítí Úèast v pracovních skupinách Komise ROZDÍLY V PØÍSTUPU K ORGANIZOVANÉMU LOBOVÁNÍ STYČNÉ KANCELÁŘE V BRUSELU PRÁCE STYÈNÝCH KANCELÁØÍ SAMOSPRÁVNÝCH ÚZEMNÍCH CELKÙ A REGIONÙ V BRUSELU Výchozí situace Administrativní zøízení Úloha, funkce a výstupy Výhled EVROPSKÉ ZASTØEŠUJÍCÍ ORGANIZACE MÍSTNÍ A REGIONÁLNÍ ÚROVNÌ Rada evropských obcí a regionù:Lobování pro formální zastoupení na úrovni EU Euromìsta STYÈNÉ KANCELÁØE MÍSTNÍCH A REGIONÁLNÍCH SDRUŽENÍ Mezinárodní kanceláø samosprávných územních celkù, Spoleèný bruselský úøad Mezinárodní kanceláøe samosprávných územních celkù (LGIB) a Sdružení samosprávných územních celkù (LGA) Bruselská kanceláø Asociace nìmeckých mìst a obcí (GATM) Styèná kanceláø Vídnì Konkrétní pøíklad: Rakouský model Dánské regiony ZKUŠENOSTI S LOBOVÁNÍM, ZÍSKANÉ ODBORNÍKY NA MÍSTNÍ A REGIONÁLNÍ ÚROVNI LOBOVÁNÍ V EVROPSKÉM PARLAMENTU
9 10 11 12 13 18 18 18 18 18 19 19 19 19 19 19 20 20 20 20 20 20 22 22 22 23 23 23 24 24 24 26 26 26 26 28 31 32 32 37 42
42 46 49 51 52 54 54
5. 1. 1 5. 1. 2 5. 1. 3 5. 1. 4 5. 1. 5 5. 1. 6 5. 1. 7 5. 1. 8 5. 2 5. 3 5. 3. 1 5. 3. 2 5. 3. 3 5. 3. 4 5. 4 5. 5 5. 5. 1 5. 5. 2 5. 5. 3 5. 6 5. 6. 1 5. 6. 2 5. 6. 3 5. 6. 4 5. 6. 5 5. 6. 6 5. 6. 7 5. 6. 8 5. 6. 9 6 6. 1 6. 1. 1 6. 1. 2 6. 1. 3 6. 1. 4 6. 1. 5 6. 1. 6 6. 1. 7 6. 2 6. 2. 1 6. 2. 2 6. 2. 3 6. 2. 4 6. 2. 5 6. 3 6. 3. 1 6. 3. 2 6. 3. 3 6. 3. 4 6. 3. 5 6. 3. 6 6. 3. 7
Úvod Evropský parlament Poslanci Politické skupiny Spolurozhodování Rozhovory s poslanci Evropského parlamentu Závìr Pøíklad písemného pozmìòovacího návrhu VÝBOR REGIONÙ – OVLIVÒOVÁNÍ EVROPSKÉ POLITIKY LOBOVACÍ ZKUŠENOSTI SDRUŽENÍ FINSKÝCH MÍSTNÍCH A REGIONÁLNÍCH ORGÁNÙ Finský systém samosprávných územních celkù ve sjednocující se Evropì Politika Asociace finských místních a regionálních orgánù vùèi EU Lobování Asociace finských místních a regionálních orgánù vùèi EU Organizace Asociace v EU ASOCIACE OBCÍ NIZOZEMSKA (VNG) JAK VYJÁDØIT NÁZOR NA POLITIKU ŽIVOTNÍHO PROSTØEDÍ Tìžký úkol politiky životního prostøedí Jak splnit tento úkol a vyjádøit svùj názor Závìr SLUŽBY VEØEJNÉHO ZÁJMU VÙÈI PRAVIDLÙM O STÁTNÍ PODPOØE A HOSPODÁØSKÉ SOUTÌŽI – KAM KRÁÈÍŠ, EVROPO? Úvod Nová strategie pro Evropu Odpor vzrùstá Šance na politickou zmìnu? Evropský soudní dvùr a výnos generálního advokáta v pøípadu Magdeburg Situace v Rakousku Jsou kritéria konvergence prostøednictvím otevøení trhù nedosažitelná? Lobování za rovnost ve zbrojení a sociálním zabezpeèení Závìry ČINNOSTI POMÁHAJÍCÍ MÍSTNÍM ORGÁNŮM V KANDIDÁTSKÝCH ZEMÍCH PROGRAMY EVROPSKÝCH ORGANIZACÍ Rada evropských obcí a regionù (CEMR) Rada Evropy Shromáždìní evropských regionù (AER) Evropská komise Výbor regionù (CoR) Evropská investièní banka (EIB) Italská obchodní komora PROGRAMY S NÌKOLIKA ZAPOJENÝMI ORGANIZACEMI LOGIN (Informaèní sí samosprávných územních celkù) FDI (Iniciativa fiskální decentralizace pro Støední a Východní Evropu) Svìtová banka a ostatní Program rozvoje nižších celkù Kanadského mìstského institutu (CUI) a Svìtové banky Spoleèný vídeòský institut (JVI) ZPRÁVY JEDNOTLIVÝCH ZEMÍ Rakousko Bulharsko Kypr Èeská republika Dánsko Estonsko Finsko
54 54 54 54 55 56 57 57 58 60 60 60 61 63 64 66 66 67 68 69 69 69 69 70 70 70 71 71 72 73 73 73 74 74 75 77 78 79 79 79 80 81 83 84 85 85 85 85 85 89 90 92
6. 3. 8 6. 3. 9 6. 3. 10 6. 3. 11 6. 3. 12 6. 3. 13 6. 3. 14 6. 3. 15 6. 3. 16 6. 3. 17 6. 3. 18 6. 3. 19 6. 3.20 6. 3. 21 6. 3. 22 6. 3. 23 7 7. 1 7. 2 7. 3 7. 4 7. 5 7. 6 7. 7 7. 8 8 8. 1 8. 2 8. 2. 1 8.2. 2 8. 2. 3 8. 2. 4 8. 3 8. 4 8. 5 8. 6 8. 7 8. 8 8. 9 8. 9. 1 8. 9. 2 8. 9. 3 8.10 8.10. 1 8.10. 2 8. 11 8. 12 8.12. 1 8.12. 2 8.12. 3
Nìmecko Øecko Maïarsko Lotyšsko Litva Malta Nizozemsko Norsko Polsko Rumunsko Skotsko Slovensko Slovinsko Švédsko Spojené království Jugoslávie KONVENT O BUDOUCNOSTI EVROPY – POZIČNÍ DOKUMENT CEMR ÚVOD SOUVISLOSTI EVROPSKÁ UNIE ZÍTØKA – CÍLE A ZÁSADY KOMPETENCE UNIE SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA INSTITUCE UNIE POLITIKA UNIE VZTAH MÍSTNÍ A REGIONÁLNÍ SPRÁVY K OBÈANSKÉ SPOLEÈNOSTI ZAVÁDĚNÍ ACQUIS EU NA MÍSTNÍ A REGIONÁLNÍ ÚROVNI ÚVOD LEGISLATIVNÍ A RÁMCOVÉ PODMÍNKY TÝKAJÍCÍ SE SEKTORU ŽIVOTNÍHO PROSTØEDÍ Odpadové hospodáøství Kvalita vody – pitná voda, odpadní voda Kvalita ovzduší Pøedpisy pøesahující meze jediného sektoru LEGISLATIVA A RÁMCOVÉ PODMÍNKY TÝKAJÍCÍ SE VEØEJNÝCH ZAKÁZEK LEGISLATIVA A RÁMCOVÉ PODMÍNKY TÝKAJÍCÍ SE STÁTNÍ POMOCI RÁMCOVÉ PODMÍNKY PRO MÍSTNÍ ORGÁNY V OBLASTI HOSPODAØENÍ S ELEKTRICKOU ENERGIÍ A PLYNEM RÁMCOVÉ PODMÍNKY PRO VEØEJNÌ PROSPÉŠNÉ PODNIKY LEGISLATIVA A RÁMCOVÉ PODMÍNKY TÝKAJÍCÍ SE PROTIDISKRIMINAÈNÍCH OPATØENÍ A VOLNÉHO POHYBU OSOB NABÝVÁNÍ PÙDY CIZÍMI STÁTNÍMI PØÍSLUŠNÍKY LEGISLATIVA A RÁMCOVÉ PODMÍNKY TÝKAJÍCÍ SE SOCIÁLNÍ POLITIKY Ochrana zdraví a bezpeènost pøi práci Rovné pøíležitosti Sociální pojištìní, odchod do dùchodu a starobní dùchody RÁMCOVÉ PODMÍNKY TÝKAJÍCÍ SE MÍSTNÍCH A REGIONÁLNÍCH FINANCÍ Dopady související s místními danìmi Evropská mìnová unie (EMU) LEGISLATIVA TÝKAJÍCÍ SE MÍSTNÍCH VOLEB LEGISLATIVA A RÁMCOVÉ PODMÍNKY TÝKAJÍCÍ SE STRUKTURÁLNÍCH FONDÙ A REGIONÁLNÍ POLITIKY Pøedvstupní pomoc EU: Programy ISPA, SAPARD a PHARE 2000 ISPA – Nástroj strukturálních strategií pøedvstupní pomoci SAPARD – Speciální pøístupový program pro rozvoj zemìdìlství a venkova
92 95 95 95 100 103 103 104 105 108 108 109 110 110 110 111 113 113 113 114 115 116 117 118 118 119 119 120 120 123 126 127 127 129 129 130 130 131 132 132 134 134 135 135 135 135 137 137 137 137
8. 12 .4 8. 13 8.14 8. 15 8.16 9 9. 1 9. 2 10 10.1 10.1. 1 10.1. 2 10.1. 3 10.1 .4 10.1. 5 10.2 10.2. 1 10.2. 2 10.2. 3 10.2. 4 10.3 10.3. 1 10.3. 2 10.3. 3 10.3. 4 10.3. 5 10.4 10.4. 1 10.4.2 10.4.3 10.5 10.5. 1 10.5. 2 10.6 10.6. 1 10.6.2 10.6.3 10.6.4 10.6.5 10.7 10.7. 1 10.7. 2 10.7. 3 10.8 10.8. 1 10.9 10.9. 1 10.9 .2 10.10 11 11. 1 11. 2 11. 3
Program Phare RÁMCOVÉ PODMÍNKY TÝKAJÍCÍ SE OCHRANY SPOTØEBITELÙ LEGISLATIVA A RÁMCOVÉ PODMÍNKY TÝKAJÍCÍ SE DOPRAVY LEGISLATIVA A RÁMCOVÉ PODMÍNKY TÝKAJÍCÍ SE POLICEJNÍ A JUSTIÈNÍ SPOLUPRÁCE ZÁVÌREÈNÉ ÚVAHY FINANCOVÁNÍ MÍSTNÍCH A REGIONÁLNÍCH ÚROVNÍ Z FONDŮ EU PØEDVSTUPNÍ NÁSTROJE PROGRAMY SPOLEÈENSTVÍ KLÍČOVÉ INSTITUCE EU PRO MÍSTNÍ A REGIONÁLNÍ ORGÁNY EVROPSKÝ PARLAMENT Legislativní pravomoci Schvalování rozpoètu Dohled nad výkonnou mocí Uspoøádání Parlamentu Význam pro místní úroveò RADA EVROPSKÉ UNIE Rozhodování Legislativa Spoleèenství Uspoøádání Význam pro místní úroveò EVROPSKÁ KOMISE Èlenové Komise Demokratická povinnost skládat úèty Uspoøádání Úkoly Význam pro místní úroveò SOUDNÍ DVÙR EVROPSKÝCH SPOLEÈENSTVÍ (ECJ) Soudní dvùr Soud první instance Význam pro místní úroveò EVROPSKÝ ÚÈETNÍ DVÙR Zprávy, stanoviska a prohlášení o ujištìní Význam pro místní úroveò EVROPSKÝ SYSTÉM CENTRÁLNÍCH BANK (ESCB) A EVROPSKÁ CENTRÁLNÍ BANKA (ECB) Složení ESCB Rozhodovací orgány ECB Nezávislost Kapitál Základní jmìní v devizových rezervách EVROPSKÁ INVESTIÈNÍ BANKA (EIB) Pùjèování mimo prostor Unie Zdroje finanèních prostøedkù Význam pro místní úroveò SOCIÁLNÍ A HOSPODÁØSKÝ VÝBOR Stanoviska VÝBOR REGIONÙ Organizace Význam pro místní úroveò EVROPSKÝ OCHRÁNCE PRÁV INFORMAČNÍ MÍSTA CEEC–LOGON NA INTERNETU ÚVOD ZPRÁVY PRACOVNÍ SKUPINY
138 138 139 140 141 143 143 144 159 159 159 160 160 160 161 161 161 163 163 163 163 164 164 164 164 165 166 166 166 167 167 168 168 169 169 169 170 170 170 171 171 171 172 172 172 173 173 174 174 175 175 176 177
11. 4 11. 5 11. 6 11. 7 11. 8 11. 9
KONFERENCE A SEMINÁØE PROJEKT PARTNEØI DOKUMENTY ODKAZY KONTAKT Shrnutí LOGON 2002 Informace o brožuøe Další informace o EU
178 179 180 181 182 187 188 189 190
–8–
Vážení pøátelé, vstup naší zemì do Evropské unie pøináší øadu zmìn, které se dotýkají nejen státních institucí, ale pøedevším místních a regionálních samosprávných územních celkù. Právì jim vìnuje Ministerstvo zahranièních vìcí Èeské republiky pøíruèku, kterou držíte v ruce. Vìøím, že vydávaná publikace Vám odpoví na èasto kladené otázky a umožní Vám orientaci ve složité problematice fungování Evropské unie – cílù, zásad, pravidel subsidiarity a proporcionality, legislativy a legislativních procesù, rozhodování, metod lobování, finanèního chodu EU, kompetencí jednotlivých institucí a organizací EU, rámcových podmínek využití strukturálních fondù, a zároveò Vám ulehèí užití tìchto pravidel v praxi. Vstup do Evropské unie vnímám jako šanci zejména pro pøipravené. Budu proto rád, když informace, obsažené v této pøíruèce, využijete k prospìchu Vašeho regionu èi obce.
JUDr. Cyril Svoboda místopøedseda vlády a ministr zahranièních vìcí ÈR
–9–
Vážené kolegynì, vážení kolegové, v tomto roce vstupuje Èeská republika do Evropská unie. Formálnì se tak vrací do prostoru, kam duchovnì, historicky i zemìpisnì vždy patøila. Nikoho tedy nepøekvapí, že Svaz mìst a obcí Èeské republiky klade pøi své èinnosti na podporu obcím a mìstùm pøi vstupu do Evropské unie velký dùraz. Vybavit obce a mìsta znalostmi prostøedí Evropské Unie a fungování Evropských institucí je proto také jednou z priorit èinnosti Svazu mìst a obcí Èeské republiky schválených VIII. Snìmem Svazu v kvìtnu roku 2003. Cílem Svazu je, aby se èeská mìsta a obce umìly pohybovat ve složitém prostøedí Evropské unie a byly schopny využívat existujících institucí a kontaktù. Tyto dovednosti jim budou sloužit k tomu, aby co nejlépe mohly naplòovat úkoly, jejichž uskuteènìním je obèané Èeské republiky povìøili ve volbách. Publikace LOGON 2000 a 2002, které máte dnes pøed sebou, jsou výsledkem pøínosné spolupráce národních asociací samospráv èlenských zemí Unie, zemí pøistupujících a Rady evropských obcí a regionù. Národní asociace, které již pøistoupení a jeho dopad prakticky zažily, pøibližují tento proces obcím a mìstùm pøistupujících zemí. Díky patøí Rakouské asociaci mìst Österreichischer Städtebund, která celý projekt vede. Èeské vydání tìchto dvou publikací je jedním z konkrétních výstupù, kterými Svaz za významné podpory Ministerstva zahranièních vìcí Èeské republiky plní to, k èemu se na Snìmu svým èlenùm zavázal. Zprávy LOGON 2000 a 2002 obsahují analýzu legislativy, jež mùže ovlivnit také èeská mìsta a obce, informace o dotaèních programech i praktické zkušenosti s pøistoupením k Unii, které nabyly Finsko, Rakousko i Švédsko. Dále v nich naleznete zajímavé poznatky o zpùsobech, jakými samosprávy a jejich asociace ovlivòují zákonodárné a rozhodovací procesy, které v Evropské unii probíhají. Takové poznatky budou jistì pro zástupce èeské samosprávy cenným zdrojem informací. Právì kvalitní informace, jejich rychlé získávání, zpracování a využití, jsou jednou ze zásadních podmínek prosperity èeských obcí a mìst ve stále rychleji se vyvíjejícím, propojeném a globalizujícím se prostøedí Evropské unie. Prosperita obcí totiž vždy znamená prosperitu území èi státu a toto pravidlo se nemìní ani vzhledem k Evropské unii.
Ing. Oldøich Vlasák pøedseda Svazu mìst a obcí Èeské republiky
– 10 –
POSELSTVÍ PREZIDENTA VALERYHO GISCARD D'ESTAING Jakožto prezident Rady evropských obcí a regionù vítám práci, provádìnou naší národní asociací v rámci projektu LOGON, vzhledem k pøípravám na rozšíøení. Rozšíøení a Úmluva o budoucnosti Evropy pøedstavují dùležité výzvy pro výstavbu Evropy a v nadcházejících mìsících budeme muset hledat na tyto výzvy odpovìdi. Spolu s Konventem pøipravujeme Ústavní smlouvu, která by mìla vyjasnit a posílit politickou strukturu Unie, aby jí umožnila úspìšnì obstát v této fázi rozšíøení, která je absolutnì nezbytná, ale velmi složitá. Je proto nezbytnì nutné, aby bylo vše pro tuto fázi pøipraveno jako blízké našim obèanùm, kteøí, jak se zdá, nìkdy váhají a dokonce jsou k tomuto projektu zdrženliví. To je cílem projektu LOGON, který je zamìøen na zvýšení uvìdomìlosti mezi místními a regionálními orgány, zejména prostøednictvím tematických publikací. Vøele vítám kvalitu této práce, která znamená dùležitý pøíspìvek k našim diskusím a k této zásadní fázi výstavby Spojené Evropy.
Giscard d'Estaing prezident CEMR Paøíž, øíjen 2002
– 11 –
PŘEDMLUVA KE ZPRÁVĚ LOGON 2002 Pøed Evropou stojí velmi dùležitá fáze jejích dìjin. Rozšíøení Evropské unie o zemì Støední a Východní Evropy získává stále konkrétnìjší tvary. Proces vyjednávání se urychluje a pøistoupení vìtšiny kandidátských zemí se oèekává v roce 2004. Místní orgány a jejich sdružení se musí pøipravit na používání acquis communautaire a využívání mnoha pøíležitostí, finanèních èi jiných než finanèních, které jsou spojeny s èlenstvím v Evropské unii. Je na odpovìdnosti národních úrovní kandidátských zemí, aby vypracovaly nezbytnou právní, organizaèní a finanèní strukturu. Je však také neobyèejnì užiteèné vzájemnì si vymìòovat informace mezi mìsty a obcemi jak v èlenských, tak kandidátských zemích, aby se lépe zvládly mnohé zmìny, které s sebou pøistoupení nese. LOGON je projekt zahájený v roce 1998 a provádìný pod záštitou Rady evropských obcí a regionù. Má za úèel organizovat tuto výmìnu zkušeností a je to Zpráva LOGON 2000, vydaná pøed dvìma lety, která obsahuje všechny nezbytné informace z místního pohledu, jak se nejlépe pøipravit na èlenství v EU. Nyní, když se pøistoupení pøibližuje, je nezbytné uèinit krok k partnerství mezi sdruženími èlenských a kandidátských zemí EU v tom, „aby byl jejich hlas v Unii slyšet“ a tedy posílit ztotožnìní obèanù s Evropou. Tato zpráva LOGON 2002 se tudíž soustøeïuje na „lobování“. Podává pøehled evropských postupù rozhodování a èetných dobrých praktických postupù pro zastupování zájmù místní úrovnì ve formování nových evropských právních pøedpisù. Jakožto výkonný prezident Rady evropských obcí a regionù a prezident Rakouské asociace mìsta a obcí – která pøevzala vedoucí úlohu v tomto projektu, bych rád vyjádøil své díky mnoha vynikajícím odborníkùm, kteøí spojili své zkušenosti a moudrost v této publikaci. Mnohé díky patøí také rakouské vládì a Interregu. Oba neustále podporují tento projekt, který je dle mého názoru neobyèejnì cenným pøíspìvkem k tomu, aby bylo rozšíøení úspìšné a poskytlo dobrou pøíležitost k rozvoji nové Evropy, založené na demokratických právech, bohatství, míru a místní síle.
Michael Häupl primátor Vídnì, výkonný prezident CEMR Vídeò, øíjen 2002
– 12 –
1. SOUHRN PRO VEDENÍ Thomas Weninger, Město Vídeň, Úřad primátora – zástupce vedoucího odboru pro evropskou integraci
AŤ JE VÁŠ HLAS SLYŠET Evropská unie se jako nadnárodní sdružení státù vyvíjela historicky v posledních 50 letech. Koncepce, na jejímž základì byla Unie založena, bylo pøekonání historických rozdílù mezi Francií a Nìmeckem a zajištìní trvalého míru, bezpeènosti a demokracie v Evropì. Avšak místní úroveò, která je bezesporu úrovní nejbližší obèanùm, kde se obèané setkávají s politikou a správou zcela bezprostøednì, se na scénu evropské integrace dostávala jen zvolna. Postupující proces integrace, pobízený pøedevším harmonizací pravidel a pøedpisù v ekonomické sféøe, vytváøení spoleèného trhu a zavádìní eura jako spoleèné mìny, rostoucí mìrou podporují politickou integraci Unie. Pro místní a regionální úroveò má tedy rostoucí význam to, aby byly slyšet, vyjadøovaly své obavy a zájmy v Unii a pøímo se zapojovaly do procesù rozhodování. Velkomìsta, mìsta, obce a regiony stojí pøed øadou bezprostøedních vážných úkolù, souvisejících s používáním a provádìním evropské legislativy, i nepøímých výzev, které vyplývají z mechanismù rozhodování, které se vytvoøily na evropské úrovni. V Bruselu se èiní stále více a více rozhodnutí, pøièemž se stále zvìtšuje poèet úèastníkù, jichž se týkají. Procesy a postupy jsou stále složitìjší a nároènìjší na práci a zmìny v rozhodovacích strukturách a nové informaèní kanály vyžadují zvýšení komunikace a znaènou pružnost pro pøizpùsobení se tìmto novým strukturám. Tím, co èiní z èlenství v Evropské unii dosti citlivý problém pro místní a regionální úroveò, je hlavnì ta skuteènost, že do rozhodovacích procesù vstupují další úèastníci, které je nutno brát v úvahu. Do formálních a neformálních zpùsobù úèasti na definování a rozhodování o skuteèném obsahu pøedpisù podle evropského práva se zapojuje více úèastníkù, než se až dosud zpravidla zapojovalo do vyjednávacích procesù na vnitrostátní úrovni. V národních legislativních procesech, s nimiž jsou obce a regiony dobøe obeznámeny, je poèet úèastníkù pøedem znám. Vzhledem k mnohaletým zkušenostem s tìmito procesy, jsou úèastníci na národní (=celostátní) úrovni pøedvídatelní a jejich jednání lze ovlivnit. Èlenství v Evropské unii z místního a regionálního hlediska zpùsobuje, že se tento okruh známých úèastníkù rozšiøuje, nejenom o èlenské státy a orgány Evropské unie, ale také o rùzné místní právní subjekty jednotlivých èlenských státù. Bylo by od místních a regionálních úèastníkù chybné pøedpokládat, že soulad zájmù existuje už od samého poèátku. Naopak, jako následek èlenství v EU se již objevující soutìž mezi jednotlivými obcemi a regiony na vnitrostátní úrovni, napø. o zøizování podnikù, musí být nahlížena z nového, dynamiètìjšího pohledu. Koalice zájmù jednotlivých obcí a regionù bude proto zpravidla založena na podobných sociálnì-ekonomických, právních, politických èi ekologických podmínkách a nebude jen urèována tím, že náležejí na stejnou vládní úroveò. Linie sporu mohou docela dobøe probíhat pøes státní hranice. Tím bude ještì dùležitìjší rychle se pøizpùsobit nové situaci, aby bylo možné využít výhod pøíležitosti upozornit na vlastní problémy. To lze provést dvìma zpùsoby: na vnitøní úrovni, jak na to pamatuje národní ústavní zákon – v tomto ohledu je tøeba zvláštì zmínit závìreèné prohlášení první konference LOGON ve vídeòské radnici v r. 1999, jehož jedna zásadní položka požaduje úèast na národních procesech rozhodování a tvorby politiky, které se týkají oblastí evropské politiky; a samozøejmì, jako nová možnost, na vnìjší úrovni v Bruselu, což mùže také zahrnout problémy, týkající se obcí a regionù v jiných èlenských státech. Úøednì musí obce a regiony sdìlovat své vlastní záležitosti prostøednictvím pøíslušného èlenského státu, protože v rámci rozhodovacích struktur EU musí být národní zájmy zastupovány jednotlivými èlenskými státy. Tato místní a regionální úroveò je úøednì zapojena do rozhodovacích struktur až od vytvoøení Výboru regionù, pro nìjž poskytla pøíslušný právní základ Maastrichtská smlouva v roce 1992. Výbor regionù však má pouze poradní funkci a v souèasnosti se do procesu rozhodování EU nezapojuje až do jeho pomìrnì pozdní fáze. Proto jsou obce a regiony vyzývány, aby své vlastní zájmy a obavy dávaly najevo neformálním zpùsobem lobováním v Bruselu a vnášely je do rozhodovacího procesu brzy, ve fázi pøípravy koncepce nových evropských pravidel a pøedpisù. – 13 –
POŽADAVKY NA ÚSPĚŠNÉ LOBOVÁNÍ Pro úspìch lobování v Bruselu jsou nepostradatelné tyto požadavky: Vyjadøování vlastních zájmù jasnì a jednoznaènì. Jinými slovy, místní a regionální úroveò je obvykle schopna nalézt posluchaèe pro své záležitosti, má-li dobré argumenty, dobré nápady a dobré koncepce, podle hesla: „pøedkládat nápady je lepší, než jim odporovat“. Aktivní, konstruktivní a inovaèní návrhy jsou zøetelnì vítanìjší, než pouhý odpor a aktivity, které mají za cíl pouze nìèemu zabránit. Kdo je tím správným posluchaèem pro mé záležitosti? „Není to vždy to, co znáte, ale ten, koho znáte.“ Koneènì, lobování je také otázka naèasování. „Jak dostat správné informace správné osobì ve správný èas.“ Jako úspìšná strategie lobování se ukázalo zøízení takzvaných „bruselských kanceláøí“, které mají zastupovat místní a regionální zájmy v Bruselu a zdùrazòovat jejich dùležitost. V souèasnosti provozuje své vlastní kanceláøe v Bruselu asi 2.600 zainteresovaných osob, vèetnì asi 200 kanceláøí, které zastupují regionální nebo místní úroveò. K požadavkùm na úspìšnou èinnost kanceláøe v Bruselu patøí: Trvalé udržování tìsných stykù s „domovem“. Pøedevším to znamená získávání jasných instrukcí z pøíslušné obce èi regionu nebo z pøíslušného sdružení. Èím jsou lepší styky mezi kanceláøí v Bruselu a pøíslušnými subjekty v domovinì, tím je vyšší pravdìpodobnost úspìšného hájení vlastních záležitostí a zájmù. Absolutní nutností je zajištìní dostateèných zdrojù pokud jde jak o personál, tak i o nezbytné pracovní materiály a vybavení, zvláštì reprezentativní místnosti a komunikaèní techniku na soudobé úrovni. Bez pøimìøené infrastruktury nebude bruselská kanceláø zpravidla schopná zajistit úspìch svých aktivit pøi lobování. Má se zato, že rozpoèet roèních udržovacích nákladù kanceláøe dosahuje nejménì 150 000 EUR, která normálnì pokrývá veškeré personální náklady (úøedního delegáta, dalšího experta na EU a podpùrný sekretariát), nájem kanceláøe a další náklady na administrativu i reprezentaci.
Úkoly „bruselské kanceláře“ Jaké jsou nejdùležitìjší úkoly, které má plnit bruselská kanceláø, tzv. „styèná kanceláø“ obce èi regionu nebo nìjakého sdružení v Bruselu? Bruselská kanceláø v zásadì zastupuje zájmy této nižší úrovnì s cílem umožnit jí tìžit z èlenství v EU co nejvyšší zisk. V této souvislosti bruselská kanceláø plní tyto funkce: Zpravodajskou činnost: pozorování, analýzy a nakonec spolupráci s pøíslušnými subjekty doma, s cílem zformulovat vlastní stanoviska a zájmy a vnášet je do procesù rozhodování EU. Vyžaduje to znalosti a chápání pravidel a postupù evropských institucí; bez dostateèných znalostí pøíslušných pracovních metod a kompetentních osob nelze úspìšné shromažïování informací a práci s informacemi zaruèit. Informace tvoøí základ každé úèinné politiky a každého úspìšného pokusu ovlivnit nìjaké rozhodnutí. Pro „informaèní explozi“, ohromné – a dennì narùstající – množství informací, týkající se evropské integrace, je nezbytnì nutné provádìt správnì zamìøenou èinnost stykù s veøejností, která se zabývá tìmito otázkami v rozsahu, daném lokálním øízením informací. Usmìròování záplavy „evropských“ informací, urèování objemu informací potøebného pro nezbytná rozhodnutí a detekce a odstraòování nedostatku informací jsou nezbytnými pøedpoklady pro pokraèování plodné místní a regionální politiky ve spojené Evropì. K této komplexní a kritické práci s informacemi patøí zejména sbìr, zpracování, neustálé ovìøování a sdìlování informací. V tomto ohledu má bruselská kanceláø prominentní úlohu a pùsobí v Bruselu jako situované propojení mezi EU a vlastní obcí, regionem èi sdružením. Opatřování finančních prostředků: èlenství v Evropské unii otevírá možnost požádat o finanèní podporu z regionálních a strukturálních fondù Unie. Vèasné informace o aktuálnì vyhlašovaných nabídkových øízeních, znalosti o èasovì nároèných a nìkdy zdlouhavých postupech a nezbytné koordinaci mezi místní, regionální, národní a evropskou úrovní tvoøí zásadní a nutné požadavky, které podmiòují úspìšnou žádost o podporu z EU a její realizaci. Kromì strukturálních fondù nabízí EU za úèelem získání další finanèní podpory urèité množství programù a iniciativ Spoleèenství, napøíklad v oblasti vzdìlávání a školení a podpory pøeshranièní a mezikomunitní spolupráce, pøístupných pro regiony – 14 –
a obce. V tomto kontextu bruselská kanceláø provádí øadu nezbytnì nutných úkolù, sahajících od vèasného získávání informací o vyhlašování nabídkových øízení až k pomoci pøi podávání projektových žádostí u Evropské komise. Lobování: lobování znamená být schopen vysvìtlit místní a regionální stanovisko osobám, které v EU rozhodují, s cílem, aby bylo toto místní a regionální stanovisko pochopeno a již v èasné fázi pøijato. Budování sítí a vztahů: schopnost mít vøelé vztahy s kontaktními osobami je daleko dùležitìjší a má daleko vìtší vliv, než jakýkoli pozièní dokument. Je tøeba, aby budování spojenectví bylo co nejširší i ve spolupráci s tìmi, kteøí vám normálnì odporují. Budování vazeb s jinými místními a regionálními reprezentacemi nebo jinými národními sdruženími je stejnì dùležité, jako patøit k evropské organizaci (tj. CEMR). Výhoda záleží nejenom ve vìtším vlivu vyvíjeném pøes øadu zastoupených místních a regionálních orgánù, ale také prostøednictvím jejich personálu, zkušeností a v možnosti, že získají brzy informace o budoucím vývoji politiky. Konání periodických schùzek (v pevnì stanovených dnech – jours fixes) s jinými místními èi regionálními styènými kanceláøemi je dalším zásadním kritériem pro úspìšné lobování v Bruselu. „Budování národních sítí“: všichni obèané EU jsou oprávnìni pracovat pro nìjakou instituci EU, ve vìtšinì pøípadù po složení potøebné vstupní zkoušky. Úspìšná bruselská kanceláø pøisuzuje zvláštní význam svým stykùm se svými „spoluobèany“ v jednotlivých institucích EU, zvláštì v Komisi. Tito „spoluobèané“ pøedstavují pro bruselskou kanceláø zásadní zdroj informací. Na jedné stranì to jsou dùležité neformální kontakty a na druhé stranì to jsou odborníci, kteøí mohou být zváni, aby doma promluvili o technických záležitostech za úèelem podávání zpráv o aktuálním vývoji v jednotlivých oblastech. Zøízení a udržování tìchto stykù významnì pøispívá k dlouhodobé efektivnosti bruselské kanceláøe. Pomoc a poradenství pro politiky: výsledkem èlenství v Evropské unii je, že se od èetných místních a regionálních politikù požaduje, aby poprvé jednali s evropskými institucemi a ústavy. Dostateèná pøíprava a následné poradenství a pomoc prostøednictvím bruselské kanceláøe proto jsou dùležitým nezbytným pøedpokladem pro úspìšné „politické“ rozhovory s politiky a pøedstaviteli institucí Evropské unie. Jedním z ústøedních prvkù této „politické“ práce je nepochybnì èlenství ve Výboru regionù (CoR). Poskytování pomoci èlenu CoR pøedstavuje zvláštní dùležitý úkol, protože pøedpokládá, že je bruselská kanceláø seznámena s jednotlivými problémy, které se probírají v jednotlivých specializovaných komisích, a je schopna èlena CoR rychle informovat o specifických stanoviscích, která se právì pøipravují. Mimoto, spolupráce s jinými regiony a obcemi je v CoR také významná pro získání vìtšiny pro vlastní stanovisko. Propagace a reprezentace: bruselská kanceláø slouží také jako ekonomické a kulturní zastoupení pøíslušné obce nebo regionu v Bruselu. V ideálním pøípadì se bruselská kanceláø stane populárním místem setkávání. V tomto ohledu je také neobyèejnì dùležité zvát zástupce sdìlovacích prostøedkù, aby podpoøili práci ve vztazích s veøejností. Školení: s cílem vybudování spolehlivé sítì ve vlastní organizaci je také tøeba, aby bruselská kanceláø byla využívána také jako zaøízení pro školení a pokraèovací školení. Na jedné stranì se praxe nabízení interních stáží v Bruselu pro administrativní personál ukázala být velmi úspìšná, protože pøispívá k pevnému zakotvení evropského rozmìru ve vlastní administrativì a zvýšení povìdomí lidí o evropských problémech. Jestliže si obce a regiony zaènou být vìdomy evropského rozmìru své administrativní práce jako dùsledku èlenství v EU, budou schopny pokraèovat ve své pøíznivé sérii úspìchù v Evropské unii. Na druhé stranì, poskytování interních stáží zamìstnancùm z obcí nebo partnerských regionù z jiných èlenských státù nabízí dobrou pøíležitost ke zøizování støednìdobých a dlouhodobých kontaktù, které jsou nezbytnì nutným faktorem pro úèinnou spoleènou èinnost v lobování. Partneři pro úspěšné lobování K hlavním partnerùm pro úèinnou èinnost v lobování, provádìném bruselskou kanceláøí, patøí: Evropská komise, která se dìlí na generální øeditelství, doèasné pracovní skupiny, výbory atd. Je to v Evropské komisi, kde se zahajují iniciativy pro nové právní pøedpisy EU. Získání vèasných informací o takovýchto iniciativách otevírá pøíležitost pøedstavit vlastní stanovisko konstruktivním a inovaèním zpùsobem již v èasné fázi. – 15 –
Evropský parlament. Mimo dobré styky se èleny Evropského parlamentu z „vlastního“ èlenského státu je pro úèinné lobování zase naprosto nepostradatelná dùkladná znalost procesù a organizaèních postupù. Evropská rada/Rada Evropské unie je orgán, zastupující národní prvek, proto je vliv, který lze na Radu uplatòovat v Bruselu, dosti omezený. Maxima, která praví, že politická stanoviska èlenského státu musí být nejprve a pøedevším ovlivòována doma, ve vlastním èlenském státì, platí rovnìž, jde-li o Radu. Pokud jde o efektivnost lobování, platí pro všechny tøi orgány Evropské unie podobnì táž zásada, že ten, kdo je schopen pøedložit silné argumenty a uèinit konstruktivní a novátorské návrhy pravdìpodobnìji získá pozornost a podporu než ten, kdo pouze chce nìèemu zabránit, nebo nepøednese jasná stanoviska. Èlenství v Evropské unii však od obcí a regionù v pøíslušných èlenských státech požaduje nejenom, aby uvážily, zda je nebo není rozumné zøídit v Bruselu vlastní zastoupení, buï spoleènì s jinými obcemi a regiony nebo jen své vlastní – s ohledem na velikost a dostupné zdroje, ale pøedevším, aby pøizpùsobily svou vlastní administrativu a politickou úroveò novì vznikajícímu „evropskému“ prostøedí. V tomto smìru je dùležité zajistit: aby se sledovaly správné cíle; aby bylo možné pružnì reagovat na nový vývoj; aby bylo možné v èinnosti projevit pøedvídavost a oèekávání – opìt je tu nepostradatelná spolupráce s bruselskou kanceláøí; aby byla zaruèena konstruktivní komunikace a konstruktivní tok informací mezi jednotlivými odbory administrativy a aby byl evropský rozmìr považován za nedílnou souèást pøíslušného úkolu, o který se jedná, ve všech oblastech administrativy. Závìrem je nutno znovu poukázat na to, že èlenství v Evropské unii na jedné stranì pøedstavuje významný vzrùst informací, což sice vyvolává nutnost provádìt jejich filtraci, aby se získaly jen ty informace, které mají význam pro jednotlivé obce a regiony, ale na druhé stranì nabízí také pole možností a pøíležitostí pro rozvoj místní a regionální úrovnì v Evropì. Jestliže obce a regiony potøebují být na evropské úrovni úspìšné, je tøeba, aby zaujímaly jasná stanoviska, formulovaly jasná hlediska a zastupovaly zájmy svých obèanù, obèanù Evropy. Úspìšné lobování v Bruselu vyžaduje patøièné vytváøení sítì doma. Jak uvádí ve své práci Simona Wolesa(ová): „Bruselská kanceláø je jen tak dobrá, jakou ji chce mít její domácí základna.“
KONVENT EU – ZAMĚŘENÍ NA POSÍLENÍ MÍSTNÍ A REGIONÁLNÍ ÚROVNĚ V budoucnosti bude na subjektech, které zastupují místní a regionální zájmy, aby pozvedly svùj hlas, bude-li revidována struktura Evropské unie, aby se pouèily z nejlepších praktických postupù a spojily síly pro zabezpeèení spoleèných zájmù. V dobì, kdy se zpracovávala tato zpráva LOGON, dosahovala vrcholu diskuse o „ústavì“ Evropské unie. Úøednì byla místní úroveò zapojena do práce Konventu a do všeobecných rozhodovacích procesù EU pouze prostøednictvím Výboru regionù s jeho poradní funkcí. Konvent nabízel pøíležitost zøetelnì zdùraznit úlohu a význam velkých mìst a regionù v Evropské unii a požadovat silnìjší integraci místních a regionálních organizací do procesù rozhodování, stejnì jako úèast velkých mìst a obcí v oblastech jejich pøímého zájmu. Zástupci v Konventu si byli vìdomi, že pouze tímto zpùsobem budou moci naplnit hlavní cíl Konventu – vytvoøení „nové“, transparentní zjednodušené a na obèana orientované Evropské unie. Pozièní dokument CEMR „Úmluva o budoucnosti Evropy“ a spoleèné akce CEMR a národních asociací pøi oslovování zástupcù Konventu posloužily pro zdùraznìní tohoto bodu. Kromì tohoto formálního, institucionálního pøístupu k posilování místní a regionální úrovnì v EU, se musíme sami sebe ptát, jak se mùžeme pouèit z lobování a co mùžeme získat z nejlepších praktických postupù. Zkušenosti ukazují, že lobování je nejefektivnìjší, když nìkolik sdružení nebo zájmových skupin zaujme spoleèné stanovisko, aby dosáhly svých cílù. Instituce EU se nepøesvìdèí pozièním dokumentem, vypracovaným jediným národním sdružením, ale tím, že je toto stanovisko pøedloženo nìkolika sdruženími, která hovoøí týmž hlasem. Brusel je plný kanceláøí místních a regionálních sdružení, obcí a regionù. Sa– 16 –
mozøejmì, urèité úlohy mohou být provádìny pouze jednotlivými kanceláøemi, ale proè by kanceláøe, které sdílejí stejné zájmy, pøi jejich obranì nespolupracovaly? V nìkterých oblastech se to už stalo bìžnou praxí. Výsledky, dosahované takovouto spoluprací, jsou pøesvìdèivé zejména pokud jde o podporu výzkumu a vývoje z rozpoètu Evropské komise. V budoucnosti by nás to mohlo pøivést k pøijetí této strategie – kdykoli existují spoleèné zájmy, musí být posílena spolupráce jednotlivých kanceláøí v Bruselu a také jejich koordinované úsilí vùèi institucím EU. Tìsnìjší spolupráce mezi místními a regionálními styènými kanceláøemi a jejich zastøešujícími evropskými organizacemi nebude pøínosná pouze pro evropská velkomìsta a regiony. Evropská unie bude mít z takovéto spolupráce také prospìch, protože národní sdružení kandidátských zemí byla pøipuštìna a integrována do pøíslušných evropských zastøešujících organizací dlouho pøed pøistoupením tìchto zemí k Unii a patøièné pøípravy pro rozšíøení EU na místní a regionální úrovni již byly uèinìny. Silná velkomìsta a regiony tvoøí základ ekonomické a sociální soudržnosti, která zajistí úspìch evropské integrace. Touto publikací a rùzným jiným úsilím chce CEMR poskytnout vlastní pøíspìvek ke splnìní tohoto cíle.
– 17 –
2. PROCES ROZHODOVÁNÍ V EVROPSKÉ UNII Thomas Prorok, KDZ – Středisko pro výzkum veřejné správy Úèinné lobování je založeno na znalostech struktury, postupù a procesù rozhodování uvnitø politických a ekonomických systémù. Evropská unie nabízí zájmovým skupinám èetné možnosti, jak ovlivòovat rozhodnutí Evropské unie. Následující konkrétní pohled do interních (nadnárodních) postupù v EU ukazuje kde, jak a kdy mùže být úspìšné úsilí vyvíjené pøi lobování samosprávnými územními celky a sdruženími.
2.1
PŘEDBĚŽNÉ KROKY LEGISLATIVNÍHO POSTUPU – KOMISE, RADA A PARLAMENT
Pøedtím, než mùže být legislativní proces vùbec zahájen, musí být nalezeny a sdìleny myšlenky. Evropská komise za tímto úèelem pravidelnì vydává Zelenou a Bílou knihu, které se zabývají strategickými tématy, která Evropská unie projednává. Rada a parlament mohou Komisi požádat, aby pøedložila návrhy ke konkrétním tématùm. I když to neomezuje výhradní právo iniciativy, které má Komise, je tøeba, aby politická autorita Rady nebyla podcenìna. Evropská rada poskytuje Unii impulsy potøebné pro její rozvoj a definuje všeobecné politické cíle.
2.2
STANOVISKO EVROPSKÉ KOMISE
2.2.1
Právo iniciativy a odbory Komise
Legislativní postup je iniciován Komisí, která na základì svého práva iniciativy vypracuje návrh na opatøení Spoleèenství, které je tøeba pøijmout. Návrh pøichází z pøíslušného odboru Komise. Právo iniciativy dává formálnì Komisi monopol na rozhodnutí ohlednì data, formy a obsahu legislativního opatøení. Komise má také pravomoc dále ovlivòovat legislativní postup tím, že upraví nebo stáhne svùj návrh. Tuto práci provádí zpravidla odbor. Za problémy, jež se týkají rùzných odborù, nese vždy odpovìdnost jeden odbor, který je oprávnìn soubor dokumentù konzultovat a navazovat proto styky s jinými souvisejícími službami, které se do vìci zapojují. Tyto pøíslušné odbory jsou pak požádány, aby podaly vyjádøení. Mimo to se zorganizují schùzky mezi tìmito službami. Oprávnìný odbor se vždy snaží dosáhnout shody, protože jinak jeden z èlenù Komise mùže návrh odmítnout pøi hlasování na shromáždìní. Návrhy jsou obecnì schvalovány experty jednotlivých státù. Tito experti se sejdou buï ve výborech, ustavených pro konkrétní úèel, nebo informace pøicházejí z rozhovorù s experty, kteøí jsou zamìøeni na pøíslušný problém.
2.2.2
Poradní výbory v rámci Komise
Prostøednictvím svých zamìstnancù Komise udržuje èetné styky s experty a státními úøedníky èlenských státù. Protože tito experti ve vìtšinì pøípadù pùsobí také jako èlenové pracovních skupin zøizovaných Radou, èasný styk mezi komisí a experty znaènì zvyšuje pravdìpodobnost, že návrh bude realizován. Slyšení výborù mùže být buï nepovinné nebo povinné. Výbory jsou jak poradní, tak podpùrné. Nìkteré byly zøízeny Øímskou smlouvou, ale vìtšina byla ustavena druhotnými právními pøedpisy. V praxi mají tyto výbory zvláštní dùležitost. Komise získá pøedstavu o pozdìjších možných dùsledcích návrhù a mùže vypracovat ústupky. Návrhy a postoje projevené èlenskými státy a dalšími orgány se zvažují na všech procedurálních úrovních. Èlenské státy se snaží realizovat své vlastní zájmy tak èasnì jako v odborných výborech.
– 18 –
2.2.3
Další kroky a proces rozhodování v Komisi
Právní služba ovìøuje právní dùslednost návrhù. Pøímý štáb èlenù Komise (chefs de cabinet nebo èlenové kabinetu) se schází, aby pøipravil a usnadnil konzultace v Komisi. Na zaèátku každého týdne je návrh (pøedloha) nejprve pøedložen na schùzi „chefs de cabinet“. Jestliže se èlenové kabinetu dohodnou na nìjakém øešení (položky A), Komise na své schùzi potom potøebuje toto øešení pouze formálnì schválit. Nedosažení dohody na schùzích èlenù kabinetu a Komise zpùsobí, že je nutné svolávat mimoøádné schùze „chefs de cabinet“. Èlenové Komise konzultují návrh, který se schvaluje prostou vìtšinou v souladu se zásadami výborù. Navíc k „ústnímu jednání na spoleèné schùzi“ jednací øád stanoví jako možnosti rozhodování také „písemný postup“ a „postup s pøenesením pravomoci“. Postupem s pøenesením pravomoci se povìøuje urèitý èlen Komise urèitými opatøeními ohlednì øízení a administrativy. V prùbìhu schùze Komise jednoznaènì pøenese rozhodovací pravomoc na dotyènou osobu. Tímto zpùsobem se pøijímá 60 % rozhodnutí, zatímco 15 % v ústním a 60 % v písemném postupu.
2.2.4
Zveřejnění
Návrh je postoupen Radì jako návrh Komise spoleènì s odùvodnìním. Poté, co jsou dodány Radì, jsou návrhy a zmìny schválené Komisí zveøejnìny v Úøedním vìstníku Spoleèenství, øadì C.
2.3
FÁZE SLYŠENÍ
Rada musí nyní ovìøit, zda ostatní instituce (napø. Výbor regionù) mají právo slyšení. Ve vìtšinì pøípadù je toto právo slyšení zaruèeno smlouvami (povinné slyšení); mimo to se témìø ve všech pøípadech stala pravidlem nepovinná slyšení. I když Rada není tìmito stanovisky vázána, mají neobyèejný politický význam.
2.4
PROCES ROZHODOVÁNÍ
Po skonèení fáze slyšení mùže mít Rada upravenou verzi návrhu Komise.
2.4.1
PRC a pracovní skupiny
Výbor stálých zástupcù (PRC, COREPER) pøipravuje schùze Rady. PRC je silnì formální instituce na úrovni velvyslancù, která se schází týdnì a pøipravuje schùze Rady. PRC je dále odpovìdný za mnoho pracovních skupin zøizovaných pro všechny oblasti èinnosti Spoleèenství. Pøedtím, než návrh Komise podrobnì analyzují stálí zástupci, zabývají se návrhem pracovní skupiny zøízené stálými zástupci. K tomu úèelu se scházejí experti z ministerstev èlenských státù. Nyní tento návrh pøevezmou pracovní skupiny Rady. Je zajímavé, že se ve vìtšinì pøípadù skládají ze stejných zástupcù èlenských státù jako podpùrné výbory v Komisi. Zde však jednají jako zástupci národních vlád, vázaní zvláštními pøíkazy a musí kontrolovat a snad upravovat návrhy Komise za úèelem rozhodnutí v Radì. Jestliže tyto problémy nelze vyøešit v pracovních skupinách, projednávají se ve Výboru stálých zástupcù. Problémy, které se na této úrovni nevyøeší, projedná nakonec sama Rada.
2.4.2
Položky A a B
Jestliže je v pracovní skupinì Výboru stálých zástupcù dosaženo dohody, je pouze potøebné, aby ji Rada potvrdila. Toto souhrnné rozhodování pøedchází skuteèné položky programu (položky B), jež mají být prodiskutovány pøedtím, než Rada pøijme rozhodnutí. Položky A již byly vytøídìny v PRC. Jsou již pøipraveny k hlasování a pøedkládají se Radì pouze za úèelem souhrnného rozhodnutí bez jakékoli pøedcházející diskuse. Asi 80 % rozhodnutí se pøijímá v souladu s postupem pro položky A. – 19 –
2.4.3
Postup rozhodování
Rozhodnutí se v Radì pøijímají buï prostou vìtšinou, kvalifikovanou vìtšinou nebo jednohlasnì. Ve skuteènosti je vìtšina rozhodnutí pøijímána kvalifikovanou vìtšinou.
2.5
ÚLOHA EVROPSKÉHO PARLAMENTU
Od Amsterdamské smlouvy se pro vìtšinu legislativy Spoleèenství používá postup spolurozhodování. Použití postupu spolupráce je nyní omezeno na nìkolik rozhodnutí v oblasti hospodáøského a mìnového sjednocování. Konzultaèní postup se nadále používá na „citlivé“ oblasti, které stále vyžadují jednomyslnost v Radì, jako je zdanìní, prùmyslová politika, regionální plánování nebo hospodaøení s vodními zdroji, a dále na dvì oblasti, které vyžadují kvalifikovanou vìtšinu, tj. zemìdìlskou politiku a politiku hospodáøské soutìže. Základní legislativu, kterou se øídí strukturálními fondy, pøijímá Rada jednomyslnì poté, co obdrží souhlas Parlamentu. Postup souhlasu se vztahuje také na pøijímání mezinárodních smluv, které znamenají pozmìnìní nìjakého zákona, pøijatého postupem spolurozhodování, mají významný dopad na rozpoèet, nebo se jimi zøizuje zvláštní institucionální rámec.
2.6
KOMITOLOGIE – PROVÁDĚNÍ ROZHODNUTÍ
Rada musí pøenést pravomoc pro provádìní legislativy ES, kterou pøijala, v tìchto zákonech na Komisi. Jako souèást tohoto procesu Rada mùže urèit pro vykonávání tìchto pravomocí nìkteré prostøedky. Z tohoto dùvodu v roce 1987 pøijala rozhodnutí o komitologii, kterým se stanoví jednání rùzných výborù pro doporuèování a kontrolování Komise pøitom, když její provádìcí pravomoci vykonávají vysocí státní úøedníci z èlenských státù.
2.6.1
Co je komitologie?
Komitologie je vyhlašování provádìcích ustanovení Komisí ve spolupráci s výbory, složenými ze státních úøedníkù jednotlivých státù. Pro tento úèel jsou zøízeny tøi druhy jednání výborù, tj. poradních výborù, øídících výborù a regulaèních výborù. Poradní výbory se angažují zejména v provádìní vnitøního trhu. Poradní výbory jsou složeny ze zástupcù èlenských státù a pøedsedá jim zástupce Komise. Výbor vydává své stanovisko k opatøením, která Komise plánuje. Komise musí na toto stanovisko co nejvíce respektovat. Øídící výbory se zapojují do provádìcích ustanovení v zemìdìlství od roku 1962. Postup regulaèního výboru se používá v jiných oblastech politiky Spoleèenství, v nichž kvalifikovanou vìtšinou poskytuje stanoviska k provádìcím ustanovením, která Komise plánuje. Jestliže je odmítne, Komise nemùže tato ustanovení okamžitì vydat, ale musí je pøedtím pøedložit k hlasování v Radì.
2.6.2
Důležitost komitologie?
Je tøeba, aby komitologie, právì jako celý systém výborù v Evropské unii, nebyla podceòována. Integruje èlenské státy do všech rozhodovacích procesù nezávisle na úrovni a orgánu. Pøesný poèet výborù na úrovni Unie není možné urèit, protože množství výborù ustavených ad hoc tuto statistiku zkresluje. Dohromady je jejich celkový poèet urèitì vìtší, než 6000.
2.7
ZÁVĚR
Jak se odhaduje, Brusel má pøibližnì 3000 národních nebo evropských skupin. Lze pøedpokládat, že za profesionální lobisty lze oznaèit více než 10.000 lidí. Nejsou úøednì registrováni. – 20 –
Všichni se snaží ovlivòovat procesy rozhodování podle svých zájmù a pomocí osobních neformálních stykù. Tyto aktivity se zamìøují zejména na Komisi, ale také na Evropský parlament a Radu prostøednictvím státních úøedníkù jednotlivých státù, dalších institucí Unie a poèetných výborù. Komise nìkdy sama využívá odborné znalosti lobistù, když èasto uvádí do èinnosti synergický efekt pùsobení zástupcù tìchto zájmových skupin a evropských institucí. Obecnì øeèeno, možnosti získat vliv v rámci EU jsou pro zástupce zájmových skupin, a tedy také pro sdružení samosprávných územních celkù a regionù, èetné a rozmanité. Pøíklady lze nalézt i v nadnárodním legislativním procesu: pøed legislativním øízením (výbory Komise), bìhem øízení (pracovní skupiny v radì, PRC, Evropský parlament a výbor regionù) a dokonce po uzavøení legislativního procesu bìhem fáze provádìní (komitologie).
– 21 –
3. LOBOVÁNÍ – SHROMAŽĎOVÁNÍ INFORMACÍ, BUDOVÁNÍ KOALIC, ZVYŠOVÁNÍ VLIVU, ZVĚTŠOVÁNÍ LEGISLATIVNÍHO DOPADU NA MAXIMUM Simona Wolesa, Rakouská asociace velkoměst a měst – bruselská kancelář, vedoucí
3.1
MOŽNÁ DEFINICE LOBOVÁNÍ
Slovo „lobování“ má své koøeny v britské parlamentní tradici. „Lobby“ (pøedsíò) je pøed diskusní místností Dolní komory Britského parlamentu (House of Commons), je to místo, kde se poslanci scházejí s veøejností, která se jim snaží nìco vysvìtlit, pøesvìdèuje je nebo na nì naléhá, aby podpoøili nebo se postavili proti v nìjaké kauze. Lobování stále zùstává zpùsobem, jak ovlivòovat proces politického rozhodování ve prospìch zvláštních zájmových nebo nátlakových skupin. Má negativní povìst a èasto se podezøívá z toho, že ohrožuje demokracii, protože je schùdnìjší pro finanènì silné instituce a nadnárodní spoleènosti, než pro spoleèensky výluèné, nezamìstnané nebo pro samosprávné územní celky. Demokracie je však v bezpeèí, dokud existují politické strany, NGO, samosprávné územní celky a jiné nestátní subjekty, které se ujímají zájmù slabších èlenù spoleènosti. Èím je vìtší soutìž mezi rùznými zájmy, tím lépe pro demokracii EU, pokud tato soutìž zùstává otevøená pro nové úèastníky. Lobování vlád a obèanské spoleènosti pøispívá k mírové integraci Evropy.
3.2
NEZBYTNOST LOBOVÁNÍ NA ÚROVNI EU
EU pomáhá formovat, navrhovat, provádìt a nebo ovlivòovat pøibližnì 80 % veškerých ekonomických a 50 % politických rozhodnutí, která se dnes ve Spoleèenství pøijímají. Proto nejenom soukromé spoleènosti, ale také celá obèanská spoleènost vèetnì samosprávných územních celkù a jejich sdružení potøebují pøímé vazby na Brusel a instituce EU. Kvùli svému postavení blízkému obèanùm si samosprávné územní celky vydobyly zvláštní místo v rozhodovacím procesu EU. Pøítomnost v Bruselu je pro samosprávné územní celky životnì dùležitá, aby mohly úèinnì ovlivòovat tvorbu a provádìní politiky a patøiènì reagovat na rychle se mìnící prostøedí. V Bruselu skuteènì existují tisíce národních i mezinárodních nátlakových skupin. Pøi posledním poèítání bylo v Bruselu 2600 zájmových skupin1 (viz: van Schendelen, 2002) a 850 akreditovaných novináøù – mnohem více, než ve Washingtonu DC. Ti všichni vìdí, že styk a správné naèasování jsou klíèe k ovlivòování rozhodovacího procesu v EU. Tyto lobovací kanceláøe se vzájemnì liší kvalitou své práce, správné lobování vyžaduje èas a odbornost. Informace musí být shromáždìny, stanoveny jejich priority, analyzovány, zhuštìny, rozšíøeny a pak se podle nich musí ve vhodné chvíli jednat. Lobování je složité a vyžaduje stejnì umìní budovat vzájemné vztahy, jako vìdu o komunikaci. Mašinérie spoleèného rozhodování EU mùže být zmanipulována zvenku a èasto je možné tak získat více èi ménì žádoucí výsledek.
1
Evropské odborové federace (32 %), obchodní poradci (20 %), firmy (13 %), evropské nevládní organizace pro životní prostøe-
dí, zdravotnictví, lidská práva (11 %), národní obchodní sdružení a sdružení práce (10 %), zastoupení regionù a samosprávných územních celkù (6 %), mezinárodní organizace (5 %), názorové skupiny (1 %) plus stálé reprezentace èlenských státù EU a asi 150 delegací cizích vlád. – 22 –
3.3
METODY LOBOVÁNÍ
A použijete jakoukoli metodu, nejkritiètìjší její složkou je vždy naèasování („jak dostat správné informace ke správné osobì ve správnou dobu“). Je nezbytnì nutné rozumìt legislativnímu procesu a klíèovým bodùm, v nichž vaše organizace mùže nejlépe prosadit svùj hlas a názor, aby byl slyšet a jednalo se podle nìj. Na osobnìjší úrovni je tøeba, abyste oceòovali hodnotu èasu styèné osoby tím, že budete poskytovat pouze struèné a konkrétní informace, vedoucí k závìru, o který usilujete.
3.3.1
Neformální a formální styky
Osobní styk, založený na vzájemné dùvìøe a úctì je nezbytnì nutný. Nekontaktujte pøíslušného funkcionáøe døíve, dokud nejste dùkladnì pøipraveni zabývat se problémy, které jej znepokojují. Pøiznejte si sílu druhých stran a/nebo slabost vašeho sdružení/územního celku pøitom, když budete odmítat argumenty druhé strany. Mnohé osobní styky, které máte ve vlastní zemi, musíte v Bruselu rozvíjet taktéž. Èím lépe se zapojíte, tím budete úspìšnìjší (Není to vždy o tom, kým jste, ale o tom, koho znáte). I když tam skuteènì máte kanceláø, je tøeba, aby cesta do Bruselu byla stejnì normální, jako cesta do hlavního mìsta vaší zemì. Administrativa v Bruselu je VAŠE administrativa. S tou výjimkou, že státní úøedníci v Bruselu jsou mnohem otevøenìjší a pøístupnìjší a zajímají se o podrobnìjší informace, než jaké byste kdy oèekávali v dotazech od vlastních státních úøedníkù. Abyste konali svou práci efektivnì a zajistili, že vám tyto osobní styky a diskuse k nìèemu budou, je tøeba, abyste byli schopni zvládnout tempo tvorby a realizace politiky EU. Základní informace, s nimiž se potøebujete seznamovat, zveøejòuje Komise v Úøedním vìstníku EU a jeho dodatcích, a mùže to klidnì být za rok až 40.000 dokumentù. Mimo tyto zdroje patøí k užiteèným zdrojùm informací také pravidelné zprávy o konkrétních oblastech politiky (jako je hospodáøská soutìž, jednotný trh, zadávání veøejných zakázek apod.), vydávané Evropskou komisí, zprávy Evropského parlamentu, zprávy Výboru regionù a Sociálního a ekonomického výboru. K dalším dùležitým informaèním zdrojùm patøí: Zelené knihy: tyto zprávy, zveøejòované Komisí, se zabývají specifickými oblastmi politiky, které mají znaèný význam. Zelené knihy poskytují pøehled o statu quo a povzbuzují diskusi v obèanské spoleènosti o možných zmìnách. Døíve byly zelené knihy publikovány napøíklad o dopravì, energetice, zadávání státních zakázek atd. Bílé knihy: tyto zprávy již obsahují pøesné právní návrhy z Komise. Existují bílé knihy napø. o nezamìstnanosti v Evropì èi hospodáøské soutìži. Tyto zprávy jsou zvláštì dùležité pro samosprávné územní celky, protože mohou pøedkládat dokumenty se stanovisky pøímo Komisi, aniž by mezi nì vstupovala národní vláda. Koneènì, roèní legislativní program Komise je cenný nástroj, jak být aktuálnì informován o pracovní agendì EU.
3.3.2
Informační dokumenty, poziční dokumenty2, práce se sdělovacími prostředky
Informace, které poskytujete, musí být struèné, vìdecké a musí obsahovat fakta: zkresleným informacím je nutné se vyhnout, stejnì jako emotivním projevùm. Buïte vždy konstruktivní: navrhujte alternativní øešení, formulace, kompromisní texty, jak je namístì. Jestliže existují lobisté, pracující proti vámi preferovanému øešení, je dobré se s nimi seznámit, a kde to je vhodné a proveditelné, prozkoumat kompromisní návrhy, nebo pøinejmenším stanovit oblasti se spoleèným základem a oblasti sporù.
2
Žargonový termín – jde o dokument, který vyjadøuje „position“, tj. stanovisko – pozn. pøekl. – 23 –
3.3.3
Budování sítí3
Kampaò lobování vyžaduje soudržnou politickou strategii. Budování spojeneckých svazkù (aliancí) by mìlo být co nejširší, i ve spolupráci s tìmi, kteøí normálnì stojí proti vám, abychom citovali Winstona Churchilla: „Nepøítel mého nepøítele je mùj pøítel.“ Budování vazeb s jinými lokálními a regionálními reprezentacemi nebo jinými národními sdruženími je stejnì dùležité, jako náležet k nìjaké evropské organizaci (tj. CEMR). Výhoda spoèívá nejenom ve vìtším vlivu, uplatòovaném prostøednictvím øady zastoupených lokálních a regionálních orgánù, ale také prostøednictvím jejich personálu, jeho zkušeností a možností získávat brzy informace o budoucím vývoji politiky. To vám dá pøíležitost zahájit brzy lobování. Nemùže to však nahrazovat práci jednotlivých kanceláøí. Budování sítí také pomáhá, když hledáte partnery a spojence pro pøedložení nadregionálního návrhu a projektù pro financování.
3.3.4
Účast v pracovních skupinách Komise
Dobrý zpùsob, jak dosáhnout vyslyšení svého stanoviska, jsou oficiální pracovní skupiny. Jen v samotné Komisi existují tisíce pracovních skupin, které se zabývají námìty všeho druhu. Kde to je možné a vhodné, mìli byste se pokusit o zaèlenìní do tìchto pracovních skupin, buï individuálnì a/nebo jako souèást širší koalice èi aliance. Pozvání k úèasti Komise zasílá stálým zástupcùm v EU. Ti potom pøedávají tato pozvání ministerstvùm ve svých zemích. Kdo se potom úèastní, o tom se rozhoduje hlavnì na národní úrovni. Jestliže vaše pracovní vztahy s národní vládou nejsou nijak dobré, mùžete mít potíže v umísování expertù do národního zastoupení v tìchto pracovních skupinách Komise. Jinou možností je proto vyslat experta do delegace nìjaké evropské organizace (tj. CEMR), do pracovních skupin, které se týkají samosprávných územních celkù a regionù (hospodaøení s odpadem, správný zpùsob vládnutí, atd.).Tyto organizace mají vyhrazená místa v pracovních skupinách. Dominantními úèastníky jsou však národní vlády a prùmysl.
3.4
ROZDÍLY V PŘÍSTUPU K ORGANIZOVANÉMU LOBOVÁNÍ
Ne všechny lobistické skupiny, zvláštní zájmové skupiny a subjekty obèanské spoleènosti, které se snaží získat pøátele a ovlivòovat tvorbu politiky v institucích EU, nejsou stejnì efektivní v dosahování svých cílù, a je to zajistit povolení k provozu nebo podpoøit rozvahu. Žádná lobistická skupina nemá své záležitosti doma v dokonale organizovaném stavu, ale nìkteré prostì rozumìjí procesùm EU lépe než jiné (Srov. van Schendelen, 2002). Mnohonárodní společnosti (MNC) nastavují trend vyøizovat své záležitosti s veøejností EU profesionálnì, jak uvnitø, tak navenek. Musí to tak dìlat. Uvnitø si musí poradit s výjimeènou variabilitou kultur, oèekávanými úlohami a formálními povinnostmi. Zvenku na nì EU klade neobyèejné požadavky. Vìtšina rozhodnutí EU se týká integrace evropských trhù a sektorù a tedy zvláštì postihuje MNC. MNC nemusí jen tomuto procesu rozumìt, ony jej musí ovlivòovat. Také si již k tomu vyvinuly schopnosti. MNC se obvykle opírají o dostateèné finanèní prostøedky, technické experty, dùležité sítì a významné pozice. Mnohé MNC mají dobrou povìst, dostávají øadu pozvání, zvláštì od komise a parlamentu, aby vstoupily „do chodby4“ a úèastnily se v odborných skupinách nebo mezinárodních skupinách. Samozøejmì, že se úmysly mnohonárodních firem v Bruselu vzájemnì liší, ale pøesto má vìtšina spoleènou základní strukturu své vnitøní organizace. Ústøední jednotkou je kanceláø veøejných záležitostí EU, umístìná v ústøedí a pod pøímou odpovìdností nìkterého èlena správní rady. Bruselská kanceláø obvykle spadá pod kontrolu kanceláøe veøejných záležitostí EU. Efektivní bruselská zastoupení pøedních evropských firem mají jasný mandát z ústøedí spoleènosti a souèasnì obousmìrné komunikaèní linky. Mùže se stát, že firemní kanceláøe v Bruselu, které nemají pravomoc provést patøiènou akci jestliže a kdy je to potøebné, nemohou splnit oèekávání svých zamìstnavatelù. Ce3
Rozumí se sítì stykù, známostí na nejrùznìjších úrovních, komunikace – pozn. pøekl.
4
Do „chodby“ z „pøedsínì (tj. z „lobby“) – pozn. pøekl. – 24 –
na, kterou mnohonárodní firmy platí za nedùvìru ke své bruselské kanceláøi je nevynucená pasivita spoleènosti nebo nepøítomnost na høišti EU. Samosprávné územní celky5 mají ponìkud slabší impuls pro akci v EU, mnohem ménì zdrojù a zbìhlosti a více lokální a regionální než evropské zamìøení zájmù. Nìkolik jich má vlastní bruselské kanceláøe, ale mnohé jsou zastupovány jejich sdružením národních samosprávných územních celkù v Bruselu. Kanceláře regionálních orgánů jsou pøimìøenì financovány, mají vlastní bruselskou kanceláø, lobby pro subvence a jsou zvány k úèasti na poloformálních a formálních shromáždìních EU. Pøi spolupráci s ostatními evropskými regiony úspìšnì pøedstavují (svou) evropskou tváø. Ale vìtšinou mají špatnou organizaci doma. Jejich správní základ s volenými politiky a masovou publicitou na domácí frontì èasto velmi ztìžuje urèení struèného seznamu priorit s pøedem stanovenými jasnými konkrétními cíli a kritickým hodnocením na závìr. Jejich výkonnost v EU je èasto dána jen výkonem jejich malé skupiny v Bruselu, která jedná nezávisle. Nevládní organizace (NGO) vykazují rùznou efektivitu. Mnohé z nich jsou jen lokální èi regionální a mají podobné problémy jako samosprávné územní celky. Ale nìkteré NGO (jako Greenpeace èi Amnesty International), které jsou obvykle skvìle zajištìny finanènì a organizovány vèetnì speciálních skupin a bruselské kanceláøe, se svou efektivitou blíží nadnárodním spoleènostem. Nìkteré z nich jsou národní zájmové skupiny v evropském pøevleku (Animal Welfare UK6, Union of European SME´s7 – UEAPME – D). Jejich pozièní dokumenty jsou obvykle dobøe pøizpùsobeny evropskému høišti. Trpí nedostatkem prostøedkù a vnitøním rozštìpením. Zájmové skupiny mimo EU mají velmi pestré vnitøní struktury. Mise USA a Americká obchodní komora fungují jako mnohonárodní model a mají komunikaèní linky na spousty subjektù a experty ve Washingtonu. Ti, kdo mají ménì zdrojù a/nebo menší zájmy v EU, se spoléhají na reprezentace svých národních vlád v Bruselu a národní sdružení, aby se udrželi na vlnì bruselského vývoje.
LITERATURA: Van Schendelen R., 2002, „Macchiavelli in Brussels: The Art of Lobbying the EU“ (Macchiavelli v Bruselu: Umìní lobování v EU), Amsterdam University Press.
5
Local government – doslova „místní vláda“ – pøekládá se jako „samosprávný územní celek“ dle závazných termínù KRC pro
pøeklady materiálù Unie – pozn. pøekl. 6
Péèe o zvíøata
7
Unie evropských malých a støedních podnikù – 25 –
4. STYČNÉ KANCELÁŘE V BRUSELU Simona Wolesa, Rakouská asociace velkoměst a měst – bruselská kancelář, vedoucí
4.1
PRÁCE STYČNÝCH KANCELÁŘÍ SAMOSPRÁVNÝCH ÚZEMNÍCH CELKŮ A REGIONŮ V BRUSELU
4.1.1
Výchozí situace
První styèné kanceláøe se objevily v polovinì 80. let asi 30 let po založení Evropského spoleèenství. Toto zpoždìné uznání a zaèlenìní nižší úrovnì do evropských právních rámcù je výsledkem historického vývoje Spoleèenství – spoleèenství pouze národních státù (viz též Hierl, 1995). I pøijetí Jednotného evropského aktu (1986), které demonstrovalo posun od harmonizace smìrem k vzájemnému uznávání a tudíž k ohledu na nižší jednotky, než je stát, nemohlo zakrýt skuteènost, že úroveò samosprávných územních celkù a regionù byla z vývoje politického procesu ES vylouèena. Zøízení Výboru regionù (Maastrichtská smlouva, 1992) bylo prvním krokem formálního uznání úlohy lokálních a regionálních hráèù ve vývoji Unie. Poskytlo rámec pro jejich práci, posílilo statut styèných kanceláøí a pomohlo je prosadit. Pøedtím byla jen malá nebo žádná možnost, aby nižší jednotky, než stát spolupracovaly nebo ovlivòovaly záležitosti, které se jich dotýkají. „Nedostatek dodávek“ (informací) z evropských institucí, stálých zastoupení a národních vlád jen k jejich slabému postavení pøispívaly. Tyto kanceláøe byly nežádoucí a mnohá stálá zastoupení byla jimi podráždìna. Pøedstavovaly otevøenou výzvu legitimní úloze ústøedních vlád v zastupování státu navenek (viz též Connors, 1988; Jeffery, 1996). Poèáteèní odpor èlenských státù a jejich zastoupení k otvírání styèných kanceláøí byl zøejmý z toho, že se vzájemnì témìø nestýkaly. Èasem se však postupnì jejich vzájemné vztahy znaènì zlepšily. Bylo také obtížné nalézt shodu s belgickými úøady, pøedevším s mìstskou správou Bruselu, ohlednì právního statutu tìchto kanceláøí a jejich personálu. Po letech vyjednávání bylo nakonec dohodnuto, že se s kanceláøemi bude neformálnì jednat, jako kdyby mìly status právnické osoby, èímž se vyøešila znaèná èást technických a právních problémù spojených s jejich zøizováním. Krátce potom byla podepsána zvláštní smlouva s hostitelskou zemí ohlednì zdanìní. Personálu jako takovému je povoleno (èi je povinen) mít své platy (a prémie) zdanìny v domovinì. Právní kontext kanceláø od kanceláøe ještì kolísá, pøièemž èasto závisí na druhu modelu, který byl zvolen. Význam styèných kanceláøí vzrostl s rostoucí složitostí mechanismù rozhodování a kvùli záplavì zákonù a široce diskutovanému „nedostatku prùhlednosti“ v Evropském spoleèenství. I když se mohou lišit velikostí, strukturou a funkcí, práce a pøítomnost tìchto kanceláøí je kriticky dùležitá pro nižší, než národní úroveò, kterou zastupují a pro proces evropské integrace jako celek (viz Heichlinger, 1999).
4.1.2
Výchozí situace
4.1.2.1 Úvod Druh modelu použitého pro prosazování zájmù, skladba a zdroje, možnosti financování a v nìkterých pøípadech i sponzoøi mohou být velmi rùzné. Obecnì je však tøeba, aby bruselská kanceláø byla rozèlenìna zpùsobem, kterým se na maximum zvyšuje výkon pracovníkù, a který rozvíjí jejich komplementární schopnosti. Je tøeba pøesnì vymezit oblasti práce, pøi souèasném udržení pøizpùsobivosti. Nezbytnì nutná je dobrá databáze. Dosti velké množství informací lze kupovat (napø. z EP), èímž se ušetøí velmi mnoho èasu. Nároky bruselské kanceláøe je tøeba držet úmìrné poètu zamìstnávaných osob. Od samého zaèátku je potøebné se dohodnout na tom, jak se bude rozhodovat o pozièních dokumentech a kdo je bude psát (po– 26 –
radce/kanceláø doma/ bruselská kanceláø). Musejí se konat týdenní schùze, aby byl každý aktuálnì informován a orientován. Musí se poskytnout èas na ètení a prostor pro všechny èleny personálu, aby mohli rozvíjet svou vlastní odbornou oblast. Za pøedpokladu, že tok informací je stálý, pøizpùsobivý, imaginativní a aktualizovaný. Úspìšná kanceláø stojí na atmosféøe dùvìry, respektu mezi spolupracovníky a srdeènosti. Úspìšné lobování konec koncù závisí na osobních kontaktech a tak ideální lobista má být otevøený a pøíjemný. On èi ona se mají cítit dobøe v každém prostøedí, s mnoha rùznými kulturami a tradicemi. Schopnost udržovat srdeèné vztahy se styènými osobami je mnohem dùležitìjší a má mnohem vìtší vliv než jakýkoli pozièní dokument. „Typická“ základna v Bruselu je umístìna v centru (tj. blízko institucím EU), má jednoho pøedstavitele, úøednì jmenovaného jeho pøíslušným nižším orgánem nebo seskupením, který je podporován jedním èi dvìma dalšími èleny personálu pøi plnìní administrativních úloh a dalších funkcí. Moderní styèný úøad má mít moderní PC s rychlým pøipojením na internet, protože práce hodnì závisí na spojení a schopnosti dostat se k informacím rychle a snadno. Mimo to, k nezbytnému standardnímu vybavení patøí telefon, kopírka a fax. Konferenèní místnost by mìla umožòovat funkcionáøùm „z domova“, aby pokraèovali ve své práci v Bruselu, zvláštì mezi konferencemi, schùzemi výborù atd. Èasto se o ni dìlí s jinými styènými kanceláøemi. Je tøeba, aby kanceláø mìla informace o EU a o subjektu, který zastupuje. Rozpoèet roèních nákladù na udržování kanceláøe se odhaduje nejménì na 150.000 EUR, což normálnì pokryje všechny personální náklady (oficiálního delegáta, dalšího experta na EU a sekretariát), nájem kanceláøe a další administrativní a reprezentaèní náklady. Tato èástka však mùže být až desateronásobná v pøípadech nìkterých nìmeckých èi španìlských kanceláøí, nebo kanceláøí, které zastupují nìjaké konsorcium úøadù a agentur (srov. Heichlinger, 1999). Obecnì øeèeno, kanceláø, která zastupuje jeden region z nìjakého více federalizovaného èlenského státu, bývá vìtší a lépe vybavená. Obvykle mívá z domova lepší pokyny a následkem toho je dobøe usazená v národní institucionální struktuøe a má pøesnìji zamìøený zdroj financování. Pokud jde o strukturu, úroveò zdrojù a druh operací, které tyto kanceláøe v Bruselu provádìjí, existují znaèné rozdíly. Projevují velkou rozmanitost (viz John, 1994).
4.1.2.2 Druhy kanceláří Kancelář jediného samosprávného územního celku nebo regionu: Tyto kanceláøe zastupují pouze jeden samosprávný územní celek nebo region. Tento model lze nalézt u nižších celkù z federalizovaných a regionalizovaných èlenských státù, jako jsou Nìmecko, Rakousko, Itálie a Španìlsko, ale je bìžný i v centralizovanìjších státech (napø. ve Spojeném království, Francii) èi to jsou kanceláøe velkomìst (napø. Londýna, Prahy, Stockholmu, Vídnì). Kancelář konsorcia samosprávných územních celků nebo regionů: Nìkolik regionálních, ale hlavnì lokálních seskupení si otevøelo kanceláøe v Bruselu. Jejich spoleèné èinitele spoèívají v zemìpisné, hospodáøské nebo politické pøíbuznosti. Náklady se obecnì dìlí mezi èleny. Napøíklad kanceláøe hrabství Støední Anglie (East Midlands), provincií Severního Švédska èi Východního Nizozemska jsou kanceláøe, zastupující více než jeden samosprávný územní celek, menší než stát. Kancelář sdružení: Soustøedìný celek nižších subjektù už má „hlas“, aby prosadil své zájmy v národním rámci a na úrovni EU. Tyto bruselské kanceláøe obecnì sledují funkci, která více souvisí s legislativním procesem a politikou EU a ménì s èinnostmi ve financování (COSLA, AACT, NALAD, SALA atd.). „Zastřešující“ organizace: Ústøední vláda pøejímá vedení a udržuje misi, která poskytuje objekty a služby zástupcùm soukromého a veøejného sektoru èlenù na nižší úrovni (než je stát). Tyto kanceláøe mají širší základnu partnerských vztahù, mezi nìž mohou patøit univerzity, obchodní komory a orgány cestovního ruchu a èasto provádìjí placené poradenské služby. K pøíkladùm, které v souèasnosti existují, lze poèítat Welsh European Centre, Scotland Europa a Northern Ireland Centre. „Partnerská“ kancelář: Partnerské vztahy nižších celkù se vytváøejí pro spoleènou práci na øadì problémù, jež mají evropský rozmìr [napø. Regio Randstadt (Nizozemsko)]. – 27 –
Přeshraniční regionální kancelář: Kanceláø je složena z nižších subjektù z rùzných èlenských státù. Èasto je založena na dobøe zavedených a tudíž tìsných vztazích mezi subjekty, spoleèných tradicích a spoleèné úèasti v evropských iniciativách a programech. Pøi tìchto výhodách lze tento model považovat za model budoucnosti pro základny v EU [napø. Rakousko-italská kanceláø Tyrolska pro styk s EU (A), Alto Adige a Trentino (I), Anglo-francouzská kanceláø Essexu a Picardie]. Tento seznam modelù kanceláøí není pochopitelnì vyèerpávající, lze nalézt více forem zastoupení a také kategorizace kanceláøí mùže být jiná. Pøechody mezi druhy kanceláøí jsou také možné.
4.1.3
Úloha, funkce a výstupy
4.1.3.1 Úvod Povahu, úlohu a funkce styèných kanceláøí samosprávných územních celkù a regionù v Bruselu determinuje øada faktorù. Nìkteré z nich již byly probrány (tj. forma národní vlády: federální nebo unitární; složení sponzorù a celková velikost lokálního/regionálního orgánu). Tyto faktory je tøeba mít na mysli, když stanovujeme vyhlídky a hodnotíme výkonnost zastoupení. Pro jedinou obec, zvláštì menší, není jednoduché se pokoušet o ovlivnìní vnitrostátní legislativy, nebo legislativy EU. Proto je spolupráce s institucemi státu a EU pro samosprávné územní celky a regiony dùležitým aspektem. Je absolutnì nutné, aby samosprávné územní celky/regiony a národní vlády udržovaly tìsné pracovní vztahy. Je to zvláštì dùležité, když se zkoumá použití legislativy spoleèenství na nižší, než státní úrovni, nebo se kontrolují pøíležitosti pro samosprávné územní celky a regiony, jak ovlivnit vývoj legislativy státu a EU. Jsou to zástupci státu, kteøí mají pravidelné oficiální styky s tìmi, kdo „hýbou a cloumají“ Evropskou unií. Nižší jednotky si nepøejí jednoduše pasivnì dodržovat právní pøedpisy EU. Pro nì je dùležité ovlivòovat vývoj aktivit EU co nejdøíve. Výsledkem je, že mnohé mají v Bruselu kanceláøe, které hrají dùležitou úlohu v pøístupu k informacím a budování sítí. Celkem tato národní sdružení podstatnì zkvalitnila svou spolupráci s institucemi EU a se svými zastupujícími orgány v EU, jako jsou CLRAE a Rada Evropy, CEMR a AER. Aby mohly být nové zákonodárné iniciativy skuteènì ovlivnìny, je potøebné mít pracovní vztah zvláštì s funkcionáøi Evropského parlamentu (pøinejmenším je nezbytnì nutný pravidelný styk s poslanci nejménì z vlastního geografického èi jazykového okruhu, bez ohledu na to, kde se realizuje), Evropské komise (je nezbytný, jestliže je žádoucí získávat informace v èasné fázi pøípravy budoucí legislativy EU) a Výboru regionù (COR) (jakožto oficiální kanál, kterým regiony a samosprávné územní celky ovlivòují rozhodování v Unii, má COR pøíležitost vyjadøovat své názory na všechny legislativní iniciativy, jež mají nìjaký dopad na obce a regiony, COR mùže iniciativními zprávami pøinášet nové myšlenky pro vývoj legislativy EU).
4.1.3.2 Úloha Bruselská kanceláø zastupuje zájmy nižší jednotky a zajišuje jí, že získává maximální prospìch ze své úèasti v Evropské unii. Základními úlohami tady jsou soustavné sledování, lobování, budování sítí a propagace (srov. Heichlinger, 1999). Úloha „soustavného sledování“ (monitoringu) znamená pozorování vývoje budoucí legislativy EU, zvláštì ve vztahu k Evropské komisi (která má výhradní právo právní pøedpisy EU iniciovat) a Evropskému parlamentu, zvláštì pak v oblastech, kde má pravomoc spolurozhodovat s Radou. Je tedy tøeba, aby kanceláø na takové informace reagovala a pokud to je nutné, s podobnì smýšlejícími kanceláøemi použila svùj vliv, aby byl návrh upraven ve prospìch velkomìsta èi regionu. Praktická rada Pro právní monitoring je nezbytnì nutná dobrá znalost institucí EU. Je rovnìž nezbytnì nutné znát hlavní hráèe v konkrétní oblasti práce. To mùže být dosti èasovì nároèné a navíc jsou (zejména v Komisi) èasté personální zmìny. Znalosti toho, jaké vazby mají generální øeditelství (Directorate General, DGs) ke specifickým pracovním oblastem, kdy je právní návrh pøipravený a kdo v DGs na nìm pracuje, jsou nezbytné. Je – 28 –
dùležité zjistit, zda mají vybrané DGs (formálnì ustavené) vztahy s lokálními orgány. Pokud ne, mùže být užiteèné pomoci je zøídit. Pro kanceláøe je dùležité aby si udìlaly jméno zvláštì v oblastech pro nì dùležitých tak, aby je funkcionáøi EU kontaktovali a zapojili do vývoje (právních pøedpisù). Pomáhají pøitom neformální vztahy navázané s klíèovými osobami Komise. Tito funkcionáøi mohou jen zøídka být na nejvyšší úrovni, ale øeknou vám, co se uvnitø Komise dìje. Úloha „lobování“ znamená být schopen vysvìtlovat (své) lokální/regionální stanovisko lidem, kteøí v EU rozhodují tak, aby bylo toto lokální èi regionální stanovisko pochopeno a pøijato již v èasné fázi. Místy, kam je nutno soustøedit aktivitu, jsou funkcionáøi Evropské komise a Evropského parlamentu a poslanci Evropského parlamentu (MEPs). Praktická rada. Pozièní dokumenty používané k této èinnosti mají být jasné, krátké a k vìci. Tyto dokumenty je tøeba psát snadno pøístupným jazykem, pøinejmenším anglicky a francouzsky. Návaznost tìchto dokumentù je velmi dùležitá. Dokumenty musí pøedcházet diskuse s vhodnými funkcionáøi, aby se zjistilo jejich výchozí stanovisko. Je také tøeba, aby po nich následovala setkání nabízející vysvìtlení pøedloženého stanoviska nebo zjistit zda, a pokud ano, kde by jeho zaèlenìní pùsobilo problémy. Souèasnì mùže být vhodné uvést váš dokument do obìhu a setkat se s nìkterými nebo všemi tìmito lidmi: dalšími DG, funkcionáøi z jiných institucí EU, sdìlovacími prostøedky, zastupitelskými úøady a nevládními organizacemi (NGO). Evropský parlament je hned po Evropské komisi velmi dobrý nástroj pro vyvíjení nátlaku ve specifických oblastech a nadhazování problémù. Stejnì jako u Komise jsou nezbytnì nutné znalosti o výborech EP a o tom, které z nich jsou pøíslušné pro specifickou oblast práce. Je také dùležité znát jednací øád parlamentu, stejnì jako zjistit, který poslanec8 sedí ve skupinì koordinátorù konkrétního výboru. Velkým pøínosem je nalézt osobu MEP, která je ochotná pøedávat informace o rozhodnutích pøijímaných na schùzích koordinátorù. Tyto informace mohou být o zprávách pøicházejících na poøad, budoucích zpravodajích a jejich politických skupinách nebo o plánovaných veøejných slyšeních a možnosti pøizvání expertù. Kanceláø se musí pokoušet tato rozhodnutí ovlivòovat. Možná, že by mohli být z domova pozváni zástupci, aby promluvili na slyšení. Jinak byste mohli zajistit, aby byli zahrnuti mezi øeèníky na zvláštì svolané schùzi. Kanceláø se musí pokoušet ovlivòovat zprávy, které poslanci píší. Poslanci jsou také nápomocní pøi formulování písemných èi ústních otázek o konkrétních problémech Radì a Komisi. Vždy je prospìšné udržovat dobré vztahy s jednotlivými MEP a jejich asistenty. Dobrý asistent mùže být stejnì dùležitý jako sám MEP. Funkcionáøi EP jsou èasto stejnì dùležití – ne-li dùležitìjší – než MEP. Toto pozorování platí stejnì pro ty, kteøí pracují v politických skupinách, jako pro ty, kteøí pracují v jednotlivých výborech. Jestliže vìdí, že kanceláø má co øíci a je dobøe pøipravena, budou ji kontaktovat pro pøíští vstup. S Radou Evropské unie není tak snadné pracovat, protože zastupuje jen zájmy jednotlivých státù. Má dosti odtažité vztahy se samosprávnými územními celky a regiony. Proti nebo pro rozhodnutí Rady se musí lobovat v pøíslušných èlenských státech. Jakmile se jednou téma dostane na bruselskou platformu Rady, je ovlivnìní velmi omezeno. V otázkách, týkajících se schùzí, programù schùzí a jiných problémù, sekretariát Rady (administrativní orgán Rady) témìø vždy lobisty odkáže na stálé reprezentace pøíslušných zemí. Nicménì je dùležité být v adresáøi Sekretariátu pro pozvánky na významné schùze. Je také užiteèné zjistit, kdo se ve stálé reprezentaci zabývá oblastí zájmu a sjednat si pravidelné schùze s touto osobou. Existuje možnost zjistit, jaké problémy budou v popøedí programu pøíštího pøedsednictví. Jestliže bude pøíští pøedsednictví zastávat vlastní zemì, potom existuje urèitá možnost lobování v konkrétních záležitostech, které mají pøijít na poøad. Budoucí pøedsednictví pro nì témìø jistì zøídí zvláštní sekce, které budou zastupovat a koordinovat práci všech pøíslušných ministerstev. Nìkdy se tato práce zahajuje již 18 mìsícù pøed nástupem nového pøedsednictví. Pro lobování je nejlepší, když se provádí „doma“ a ne v Bruselu, aèkoliv stálá reprezentace také dodá nìjaký pøínos, který by bylo možné ovlivnit. 8
MEP – Member of Parliament = poslanec (EP) – 29 –
Úloha „budování sítí“ znamená budovat svazky s jinými regionálními a lokálními pøedstaviteli a s funkcionáøi institucí EU prostøednictvím spoleèenských i formálních osobních stykù. Stojí zato prozkoumat spoleèné koníèky, záliby a zájmy a stavìt na nich. Praktická rada Zvláštì pøi diskusích roèního rozpoètu mùže být dobré stát se souèástí skupiny lobistù z rùzných kanceláøí. „Propagační“ úloha: Nìkteré kanceláøe organizují takové akce, jako jsou recepce, výstavy umìní, prezentace knih a hudební pøedstavení, které poskytují mùstky nebo styèné body pro vztahy mezi kulturami. Takové akce jsou obvykle velmi nákladné a bývají proto organizovány vìtšími kanceláøemi. Kanceláøe také propagují svou znalost EU v pøíslušné obci nebo regionu. Organizují se školení, konference a kulaté stoly, vydávají se pravidelné informaèní bulletiny a podporují se pracovní pobyty pro funkcionáøe „z domova“. Populární jsou také studijní návštìvy v institucích EU. Návštìvy tohoto druhu jsou nejúspìšnìjší, když mají stanoveny jasné cíle. Je potøebné zdùraznit dùležitost pøedbìžné pøípravy pøed takovou návštìvou (pobytem). Klíèové kontaktní osoby v Bruselu si lépe zapamatují dobøe organizované, pouèené a angažované delegace. Praktická rada Nezapomeòte na to, že je tøeba dát sdìlovacím prostøedkùm na vìdomí, že kanceláø má co sdìlit. Vždy je užiteèné zjistit, kteøí novináøi pracují v kterých oblastech. Nejlepší možnost, jak se stát známým v Bruselu, je být citován v „Agence Europe“, což je novinový bulletin o všech oblastech politiky EU. Agence Europe ète témìø každý, kdo má co dìlat s evropskými záležitostmi. Je dùležité otisknout pozièní dokumenty a zprávy pro tisk. Vlivným týdeníkem je European Voice (odnož The Economist). Pøehled profesionálního øízení aktivit EU (viz van Schendenlen, 2002) Otázka Domácí úkol: analýza 1. Kdo pùsobí? Vnitøní organizace 2. Proè? Hrozby a pøíležitosti 3. Kvùli èemu? Varianty 4. Na koho? Klíèoví hráèi 5. Kde? Arény 6. Na co? Dokumentace a problémy 7. Kdy? Doba a stadium projednávání 8. Jak? Metody, techniky, cesty 9. Výsledek? Hodnocení procesu
Oblast práce: organizování Zlepšování organizace Volba strategie Stanovení konkrétních cílù Vytváøení vztahù, sítí Vytváøení koalic Vyjednávání Naèasování, výstavba programu Lobování Pouèení se
4.1.3.3 Funkce Komunikace a informace tvoøí základ mechanismu poskytování služeb v Bruselu – všechny kanceláøe patøí do oboru poskytování informací. Je tøeba, aby bruselská kanceláø stále informovala domácí základnu o probíhajících nebo nadcházejících problémech øešených v Bruselu. Je však také dùležité, aby domácí základna sdìlovala bruselské kanceláøi informace, které snad mùže znát, a které možná bruselská kanceláø nezná. Je nìkolik zpùsobù, jak se informace vymìòují: úèast na tiskových konferencích, konferencích, schùzích, semináøích a dalších akcích, nebo jejich organizování (sbìr „tvrdých informací“); odesílání informací EU, získaných na specifické tiskové konferenci èi akci; odpovídání na dotazy; neformální hovory („budování sítí“), tj. udržování stálých osobních stykù, jež se èasto mìní v dlouhodobé vztahy s funkcionáøi EU, novináøi a jinými delegáty, které dláždí cestu pro zástupce, aby získali „tipy“ o vývoji politiky EU (sbìr „mìkkých informací“). 9
CEMR sluèuje 42 národních sdružení, které dohromady pøedstavují 100 000 místních a regionálních úøadù v širší Evropì. – 30 –
4.1.3.4 Výstupy Efektivitu je obtížné definovat. Èasto se spojuje s vlivem, který je opìt nahlížen jako vedlejší produkt pøístupu a schopnosti poskytovat informace aktérùm v EU. Pøístup ale neznamená automaticky vliv. Nìkteré kanceláøe mohou být posuzovány na základì „povìøení“ shánìt finance, jiné se hodnotí podle mnohem širší evropské strategie a tudíž se kritéria, používaná pro mìøení jejich výkonu, dosti liší. Praktická rada Zpravidla lze øíci, že pokud nejsou v domovském velkomìstì, regionu èi sdružení stanoveny pøesné úkoly, má bruselská kanceláø zpravidla omezený úspìch. Vždy tu existuje otázka: má domovská základna skuteèný zájem na tom, mít silnou kanceláø, která ji v Bruselu reprezentuje a je ochotna ji podporovat? Je ochotna reagovat na požadavky z bruselské kanceláøe, aby dodala vstupy do zpráv, èi na zvláštní dotazy z komise nebo poslancù EP? Pøeje si, aby byla používána jako místo, kam je možno pøedávat záležitosti k vyøízení (odpovìdi na otázky sdìlovacích prostøedkù, poslancù EP, funkcionáøù EU atd.)? Je pøirozené, že bruselská kanceláø potøebuje být informována, zda a kdy se konají schùze s lidmi, kteøí v EU rozhodují. Jak efektivní kanceláø je pøi zajišování cílù, pokud jde o nìkterá pole politiky a nebo financování, závisí na cílech a úkolech, které byly stanoveny bruselské kanceláøi domovskou kanceláøí. Bruselská kanceláø bude jen tak dobrá, jakou ji chce mít domovská základna.
4.1.4
Vyhlídky
Podle toho, jak roste poèet kanceláøí, zvìtšuje se jejich personál a finanèní zdroje a zvyšuje se uznání jejich pøíspìvku k procesu rozhodování a formulování politiky EU na národní a evropské úrovni, se zdá, že bruselské kanceláøe fungují docela dobøe.
LITERATURA: Brita Bastogi, 2001, Nepublikovaný pracovní dokument, Brusel Connors T.D., 1988, The Non-Pofit Organization Handbook (Pøíruèka nevládních organizací), 2nd Edition, McGraw-Hill, New York Heichlinger A., 1999, „A Regional Representation in Brussels: The right idea for influencing EU policy-making?“ (Regionální zastoupení v Bruselu: Dobrý nápad jak ovlivòovat politiku EU?), EIPA Maastricht Hierl, 1995, Europa der Regionen: Eine Idee setzt sich durch: Ausschuss der regionen„ , Economica, Bonn Jeffery C., 1997 „Regional Information Offices in Brussels and Multi-Level Governance in the EU: A UK-German Comparison“ (Regionální informaèní kanceláøe v Bruselu a mnohaúrovòová vláda v EU: Porovnání Spojené království – Nìmecko) a „Conclusions Sub-national Authorities and European Domestic Policy“ (Závìry: Nižší správní orgány a evropská vnitøní politika) v knize The regional Dimensions of the European union, Frank Cass, Londýn John P., 1995 „A Base in Brussels. A Good Investment for Local Authorities?“ (Základna v Bruselu. Je to dobrá investice pro lokální správní orgány?) v LGIB, Londýn Zpráva LOGON 2000, redigovaná Rakouskou asociací mìst a obcí, Vídeò 2000. Van Schendelen R., 2002, „Macchiavelli in Brussels: The Art of Lobbying the EU (Macchiavelli v Bruselu: Umìní lobování v EU), Amsterdam University Press.“
– 31 –
4.2
EVROPSKÉ ZASTŘEŠUJÍCÍ ORGANIZACE NA ÚROVNI SAMOSPRÁVNÝCH ÚZEMNÍCH CELKŮ A REGIONŮ
Walter Wenzel, CEMR, ředitel bruselské kanceláře
4.2.1
Rada evropských obcí a regionů (CEMR): Lobování pro reprezentaci formální úrovně EU
4.2.1.1 Úvod CEMR pøedevším usiluje o dosažení patøièného zastoupení samosprávných územních celkù a regionù na evropské úrovni. Koneèný úspìch mùže znamenat, že další lobování nebude nutné, protože by mohly být nalezeny správné kanály pro úèinné konzultace – realisticky posouzeno je k tomu však ještì dlouhá cesta. Nìkolik èlenských sdružení nìkdy prohlásilo, že toho dosáhly i na své vnitrostátní úrovni (www.cemr.org, viz publikace o vnitrostátních konzultaèních postupech). Na evropské úrovni CEMR stále bojuje o to, aby získal a nìco jako právní èi ústavní záruky, které nìkterá z jejích sdružení na národní úrovni využívají9. V Evropské sféøe se centrální problémy stále øeší vyjednáváním èlenských státù na mezivládních konferencích, což potom vede k novým ustanovením mezinárodních smluv. CEMR v tomto ohledu funguje jako nezbytná volná tribuna informací a výmìny názorù, aby umožnila pøedem dohodnuté akce na ovlivnìní stanovisek státní „zahranièní politiky“ k problémùm sahajícím od „budoucnosti Evropy k tak bezprostøedním záležitostem, jako je liberalizace služeb všeobecného zájmu. Podobnì Londýnská deklarace CEMR pøed ètyømi lety požadovala zapojení sdružení samosprávných územních celkù do vyjednávání o pøistoupení. Skupina LOGON tehdy zajistila praktický výsledek prostøednictvím výmìny názorù se sdruženími z pøistupujících zemí o dùsledcích „acquis communautaire“ pro samosprávné územní celky. Koneèné pøijetí politiky EU je v rukou Rady, od té chvíle ovládané vládami jednotlivých státù, které obvykle reagují nervóznì na pøímé reprezentace samosprávných územních celkù a zejména regionù, aèkoliv (nebo spíše protože) Maastrichtská smlouva již poskytuje federálním regionùm pøístup na schùze Rady. Evropská komise se na druhé stranì již dávno zaèala obracet dále, než k formální komitologii a diskutuje s námi prostøednictvím schùzí našich vlastních výborù o dopadu politiky. Pokud jde o Evropský parlament, èlenové parlamentu obecnì s naším stanoviskem sympatizují, ale v praxi mívají na problémy samosprávných územních celkù krátkou pamì. Radìji pøipomínají každou angažovanost v samosprávných územních celcích, když se blíží volby do Evropského parlamentu. Souèasné diskuse o zpùsobu evropské vlády a budoucnosti Evropy poskytují samostatným územním celkùm možnost dalších krokù vpøed. CEMR upravuje svou strategii a nástroje k lobování tak, aby prorazila s nìkterými svými dlouhodobými požadavky a v rámci mìnícího se kontextu samostatných územních celkù a regionù vytváøí nová spojenectví a partnerské vztahy.
4.2.1.2 Měnící se struktura výborů CEMR Souèasné lobování v evropské legislativì a politice se toèí kolem 13 výborù CEMR, pracovních skupin a sítí, jejichž témata odrážejí pøíslušná generální øeditelství Evropské komise. Pokrývají všechno od ekologické politiky až po zadávání státních zakázek èi evropský sociální dialog. Mimo to, že pùsobí jako platformy pro výmìnu názorù mezi èlenskými sdruženími ohlednì realizace práva EU, jejich primárním zamìøením je ovlivòovat politiku Evropské komise v ranné fázi. Pozièní dokumenty, které se navrhnou v dialogu s Evropskou komisí stále více vedou k následným akcím v Parlamentu nebo prostøednictvím konferencí pøedsednictví Rady (podrobnosti naleznete v pøíloze). V posledních dvou až tøech letech jsou národní sdružení stále úspìšnìjší pøi organizování konferencí o tématech samosprávných územních celkù v dobì, kdy jejich zemì zastává pøedsednictví a èerpají podporu CEMR. V dobì pøedsednictví Dánska jsme tak v souèasnosti aktivnì zapojeni do ètyø takových akcí. 9
CEMR sluèuje 42 národních sdružení, která dohromady pøedstavují 100 000 místních a regionálních úøadù v širší Evropì – 32 –
Jaká je tedy potom dùležitá inovace ve struktuøe výborù CEMR? Tato práce bude mít profil vyšší politiky a stane se aktivnìjší pøímým zaangažováním politikù. Je tøeba, aby nám zapojení primátorù a regionálních politikù umožnilo nasbírat více o problémech bezprostøedního zájmu našich èlenských orgánù, namísto pouhého reagování na priority EU. Stávající pracovní skupiny budou pokraèovat v zapojování expertù z našich sdružení, ale budou organizovány tak, aby podávaly zprávy jednomu ze tøí hlavních politických fór (volných tribun), která se budou scházet jednou za rok, aby prodiskutovala priority politiky v tìchto oblastech: Udržitelný rozvoj (životní prostøedí, doprava) Politika soudržnosti (politika mìstských oblastí, venkova a strukturální fondy) Lisabonská agenda (zamìstnanost, spoleèenské zaèlenìní a spoleènost vìdomostí) Z praktických dùvodù se budou nìkteré z tìchto schùzí volných tribun konat ve stejné dobì se schùzemi našeho Politického výboru (což je náš rozhodovací orgán), aby se našim politikùm umožnila snadná úèast na obou akcích. Tím se zajistí bezprostøední návaznost politiky na politická doporuèení, která podpoøí širší skupina úèastníkù volné tribuny.
4.2.1.3 Otevřená metoda koordinace a zapojení samosprávných územních celků Jediná volná tribuna se bude zabývat Lisabonskou agendou nejenom proto, že úloha „jak udìlat z Evropy do roku 2010 nejlépe konkurenènì schopnou ekonomiku na svìtì, založenou na znalostech, zaruèující (plnou) zamìstnanost, zaèlenìní a udržitelný rozvoj pøináší samosprávnému územnímu celku klíèové problémy“. Je to také oblast, v níž nachází široké uplatnìní takzvaná „otevøená metoda koordinace“ (OMC). OMC má za cíl doplòovat metodu Spoleèenství v oblastech, kde Spoleèenství nemá žádné nebo má nedostateèné kompetence k jednání, ale kde se koordinace na evropské úrovni považuje za nezbytnou. Funguje jako pokraèující cyklus evropských strategických dokumentù nebo pokynù, které jsou pøijímány radou a navazují na nì akèní plány jednotlivých státù („národní akèní plány – National Action Plans /NAP/), jejichž výsledky se pak hodnotí a porovnávají na každém jarním zasedání Rady. Od zaèátku CEMR tìsnì spolupracuje s Komisí na evropské strategii zamìstnanosti. Je to Komise, která každý rok navrhuje její pøijetí radì a hodnotí výsledky národních akèních plánù. Výsledkem je, že v posledních dvou letech tyto pokyny pøistoupily k výslovnému uznání úlohy samosprávných územních celkù a regionù ve skuteèném úsilí o realizaci iniciativ v otázce zamìstnanosti. Komise také akceptovala zavedení zvláštního rozpoètového øádku pro podporu inovací na lokální úrovni. Na úrovni jednotlivých státù ústøední orgány nyní pravidelnì konzultují mnohá naše sdružení ohlednì definování národních akèních plánù, což pøedtím nedìlaly. Na lisabonské schùzce rady pøed dvìma lety byla OMC rozšíøena tak, aby zahrnovala problémy zaèlenìní (do spoleènosti), zdravotní péèe, vzdìlání a spoleènosti znalostí. Znovu to jsou oblasti, v nichž samosprávné územní celky a regiony mohou prostøednictvím svých sdružení významnì pøispìt. Ukazuje se také, že Komise je dosti pøístupná návrhùm CEMR o hodnocení a porovnávání výkonnosti. Funkcionáøi se zajímají o naši zpìtnou vazbu na zapojení sdružení samosprávných územních celkù v definování národních akèních plánù. Diskutujeme také, jak lze užiteènì rozšiøovat porovnávání (se standardy) nebo lépe „uèení se standardùm“ na místní a regionální úroveò. Diskutujeme EU spolufinancovanou konferenci v Nìmecku, která se má konat pøíští rok a zabývat se strategiemi porovnávání (a stanovení standardù) lokální zamìstnanosti. Komise opìt sledovala naše doporuèení neomezovat porovnávání v novém evropském akèním plánu 2005 na národní úroveò. Náš souèasný projekt KeELAN, financovaný z rámcového programu EU pro výzkum – již vypracovává typologie a „cestovní mapy“ pro primátory a regionální politiky pro definování vlastních strategií samosprávných územních celkù a poskytne základnu pro vývoj „okruhù uèení se standardùm“ a šíøení nejlepších praktických postupù.
4.2.1.4 Partnerské vztahy s jinými organizacemi samosprávných územních celků Jinou dùležitou vìcí, která se vyvíjí v posledních dvou letech, je spolupráce CEMR s jinými významnými evropskými organizacemi a sítìmi samosprávných územních celkù na vytváøení spoleèných politických platforem èi stanovisek. – 33 –
Pøi vypracování našeho aktuálního politického dokumentu o politice soudržnosti po roce 2006 jsme nejenom vedli dùvìrný dialog s funkcionáøi Komise, ale také s nìkterými klíèovými vládními organizacemi, jako jsou Sdružení evropských pøíhranièních regionù (AEBR), Evropské sdružení rozvojových agentur (EURADA), Evropské sdružení pro informace o místním rozvoji (AEIDL) nebo Konference okrajových pøímoøských regionù Evropy (CPMR). Úèelem bylo vybudovat co nejvíce spoleènou základnu pro usnadnìní spoleèných pøístupù v boji proti tendencím èlenských státù postavit politiku soudržnosti znovu na národní základ a pro zajištìní dostateèného financování. Z týchž dùvodù se CEMR úèastní na spoleèných evropských platformách jako je iniciativa pro vytvoøení spoleèné Evropské veøejné sociální platformy se Shromáždìním evropských regionù (AER), EUROCITIES, Quartiers en Crise a Evropskou sociální sítí (ESN), což je sdružení øeditelù peèovatelských služeb, aby dodala vìtší váhu našim spoleèným požadavkùm ve srovnání se stávajícími platformami nevládních organizací. Pokud jde o frontu informaèní spoleènosti, tìsnì spolupracujeme prostøednictvím naší sítì informaèní spoleènosti (ELANET) s Telecities a sítí ERISA (což je sí regionù IT), abychom prosadili spoleèné pøedstavy o informaèní spoleènosti, které mají samosprávné územní celky a regiony. Také jsme uvítali nedávné rozšíøení kampanì „Udržitelná velkomìsta“, v které CEMR již dlouho hraje aktivní úlohu, aby nyní zahrnovala asi 15 organizací samosprávných územních celkù a sítí. Takovéto iniciativy jsou také obecnìji užiteèné pro organizaci systematické reprezentace samosprávných územních celkù v dobì, kdy Evropská komise, pøemožená výhledem na to, že bude muset konzultovat nìjakých 70 000 místních a regionálních orgánù, se prostì obrátila na tìch zhruba 200 pøevážnì regionálních kanceláøí v Bruselu, aby pøednesly problémy a obavy samosprávných územních celkù a regionù.
4.2.1.5 Evropský způsob vládnutí a reprezentace samosprávných územních celků Celkem vzato, diskuse o zpùsobu vládnutí posílila úlohu samosprávných územních celkù jako klíèové sféry vládnutí, pøinejmenším vùèi Komisi. V ohlášení zvláštního sdìlení o tom, jak organizovat konzultace se samosprávnými územními celky a regiony v budoucnosti Komise tuto skuteènost oficiálnì uznala. CEMR již pøedložila øadu konkrétních návrhù a požádala o pravidla pro zaruèení reprezentativnosti v procesu konzultací. Uznala také úlohu sdružení samosprávných územních celkù v organizování zpùsobu vládnutí. Prvním krokem v tomto smìru je pøedkládat nìkteré návrhy spoleènì s EUROCITIES. Toto spoleèné stanovisko navíc jasnì rozlišuje pøíspìvky, jakými mohou CoR a sdružení samosprávných územních celkù pøispìt k rùzným fázím konzultací. Zatímco tento dokument vítá posílenou úlohu CoR ve formálním procesu meziinstitucionálních konzultací, zároveò zdùrazòuje úlohu sdružení ve fázi pøed konzultacemi Evropské komise pøi pøípravì nové politiky nebo zákonodárné iniciativy. Pokud jde o Úmluvu o budoucnosti Evropy, tato poèáteèní spolupráce mezi CEMR a EUROCITIES byla nyní rozšíøena na pravidelné schùzky, kterých se také úèastní generální tajemníci AER a CPMR, aby se tak všechna klíèová panevropská sdružení samosprávných územních celkù a regionù spojila na vypracování spoleèného politického vkladu. Pøes pøirozené sympatie ke starostem samosprávných územních celkù, které prezident Konventu Valéry Giscard d'Estaing mùže mít jako prezident CEMR, tyto sympatie nenalézají pøílišný ohlas u èlenù Konventu. Ve své zprávì pracovní podskupina pro subsidiaritu jen nepøímo naznaèuje skuteènost, že subsidiarita je zásada, která platí nejenom pro vztahy mezi Evropskou unií a vládami jednotlivých státù, zatímco návrh zøídit zvláštní pracovní skupinu pro samosprávné územní celky a regiony byl zamítnut už na zaèátku, když se setkal se striktním odmítnutím zástupcù nìkterých èlenských státù. Jeden z dlouhotrvajících požadavkù CEMR, totiž pøiblížit Evropu blíže obèanùm, by byl splnìn, kdyby Konvent uspìl pøi vypracování ústavy – což je výsledek, který nyní vypadá pravdìpodobnìji. Skuteènost že otevøenìjší proces, jako je Konvent, pøipravuje mezivládní konferenci pro rok 2004, je stejnì pozitivním znamením.
4.2.1.6 Závěry A bude koneèný výsledek Konventu jakýkoliv, CEMR bude pokraèovat v lobování za své ústøední požadavky: právní záruky na konzultace; úplnìjší formulace zásady subsidiarity; – 34 –
zaèlenìní zásad Charty místních samospráv do Smlouvy;· možnost, zejména pro CoR, aby se odvolala k Evropskému soudnímu dvoru proti porušování zásady subsidiarity. Každý úspìch pøi dosažení splnìní nìkterých z tìchto požadavkù vyžaduje, aby CEMR revidovala svou strategii lobování a své institucionální zamìøení, jak je nezbytné po pøedchozích úspìších pøi získávání návrhù a ratifikaci Charty místních samospráv Rady Evropy (ratifikace Regionální charty se ještì ukazuje být problematiètìjší) a zøízení CoR v prùbìhu maastrichtského jednání. Koneckoncù lze øíci, že zapojení samosprávných územních celkù a regionù do evropského rozhodování zùstává jediným skuteèným opatøením budování demokratické Evropy, a že CEMR bude muset pokraèovat v lobování za jeho dosažení.
PŘÍLOHA Příklad lobování CEMR: Směrnice o zadávání veřejných zakázek Komise v kvìtnu 2000 navrhla dvì nové smìrnice10 pro revidování platných pravidel, jimiž se øídí zadávání veøejných zakázek v EU, po vydání Zelené knihy o tomto tématu v roce 1996 a dìlení o prioritách politiky v r. 1998. CEMR vytvoøila zvláštní sí expertù (PPN) v roce 1997 pro sledování a zajištìní vkladu do tohoto procesu. PPN reagovala jak na Zelenou knihu, tak na následující sdìlení. Po zveøejnìní návrhù smìrnic PPN pøijala celkový pozièní dokument k tomuto tématu. Na tomto základì dva experti z PPN vypracovali v prosinci 2000 dùkladný seznam zmìn (dodatkù), který PPN schválila na své schùzi v únoru 2001. Evropský parlament, který má v této vìci spolurozhodovací pravomoc, pøijal tyto zmìny návrhu v lednu 2002. Komise pøedložila upravenou verzi návrhu v kvìtnu 2002. Rada dosáhla politické dohody v kvìtnu 2002. Evropský parlament Lobování koordinované sekretariátem CEMR se zamìøilo hlavnì na Evropský parlament. Odpovìdným výborem v rámci Parlamentu je Výbor pro právní záležitosti a vnitøní trh. Za pøípravu stanovisek k tomuto návrhu jsou odpovìdné Výbor pro životní prostøedí, Výbor pro sociální záležitosti a Ekonomický a mìnový výbor. Èlenové PPN mìli první schùzku se zpravodajem z Výboru pro právní záležitosti p. Zappalou (PPE) v prosinci 2000. Od února sekretariát CEMR rozesílal své návrhy zmìn jak zpravodaji, tak stínovým zpravodajùm v každé skupinì a koordinátorùm, odpovìdným za Výbor pro právní záležitosti v každé skupinì. Zmìny zaslal také zpravodajùm, odpovìdným za stanoviska v ostatních výborech, stejnì jako ostatním poslancùm EP, zaangažovaným v tomto problému. Sekretariát také vypracoval standardní „lobovací“ dopis a zaslal jej èlenùm PPN a ELAN, aby lobovali pøíslušné MEP ze svých zemí. 10
Návrh na smìrnici o koordinaci postupù pro uzavírání kontraktù na veøejné dodávky, uzavírání kontraktù na veøejné služby
a kontraktù na veøejné práce, COM (2000)275; návrh na smìrnici o koordinaci postupù zadávání veøejných zakázek ekonomických subjektù èinných v odvìtvích vodohospodáøství, energetiky a dopravy, COM(2000)276. – 35 –
V dobì od dubna do èervna 2001 sekretariát CEMR uspoøádal první øadu schùzek pro omezený poèet expertù PPN (3 èi 4) se stínovými zpravodaji/koordinátory ve Výboru pro právní záležitosti, pro základní politické skupiny (jiné než PPE): PSE (Berger (Rak), Medina Ortega (Sp)), ELDR (Wallis (VB), Thors (S), Zelení (Hautala (F)). Vìtšina poslancù EP projevila živý zájem o zmìny CEMR a navrhla nìkteré z nich dát na poøad k hlasování o zprávì ve výboru. Zmìny projednané na Výboru pro právní záležitosti podle názoru zpravodajù a jednotlivých poslancù EP obsahovaly vìtšinu zmìn navrhovaných CEMR. Na tomto základì sekretariát CEMR s pomocí expertù z PPN vypracoval hlasovací seznam. Tento seznam byl zaslán elektronickou poštou a faxem všem èlenùm Výboru pro právní záležitosti nìkolik dnù pøed hlasováním. Èlenové PPN a ELAN také zaslali svým MEP hlasovací seznam. Mnoho zmìn podle CEMR bylo Výborem pøijato. Avšak k nìkterým dùležitým problémùm bylo pøijato nìkolik rozporných zmìn. Experti z PPN proto na tomto základì pøipravili nìkteré návrhy na kompromisní zmìny, které byly pak zaslány všem pøíslušným MEP. Sekretariát potom zorganizoval druhou øadu schùzek s poslanci EP v prosinci 2001 pøed plenárním hlasováním, aby zajistil, že zmìny odhlasované ve Výboru projdou i v plénu, a že ty, které by neprošly, budou znovu dány na poøad. Tìmito poslanci byli Wuermeling (PPE), Walli (ELDR), Berger (PSE) a Crowley (EDD). Jak se ukázalo, schùzky byly užiteèné a experti byli schopni prodiskutovat možné kompromisní zmìny tak, aby byly dány na poøad hlavnì Wuermelingem. Berger mìl dát znovu na poøad nìkteré z našich dùležitých zmìn. Sekretariát CEMR, s pomocí expertù PPN, vypracoval seznam k hlasování pro plenární schùzi na základì na poøad pøedložených zmìn a rozeslal jej elektronickou poštou vìtšinì MEP a faxem MEP, odpovìdným za tento problém v každé skupinì. Vìtšina zmìn, navržených CEMR a pøijatých Výborem, na plenárním zasedání prošla. Byly pøijaty také nìkteré kompromisní zmìny. Rada Pozièní dokumenty a zmìny CEMR byly zaslány stálým reprezentacím v Bruselu. Èlenové PPN je také zaslali svým vládám. Byl navázán dobrý styk s osobou, odpovìdnou za tento problém ve stálé reprezentaci Dánska.
HODNOCENÍ Tento problém je pro místní a regionální orgány velmi dùležitý, a proto se v nìm sdružení CEMR velmi angažovala. Pro tento problém existuje v rámci PPN znaèná odborná kapacita. Dva experti byli ochotni vypracovat dùkladné zmìny s jasným odùvodnìním. Experti byli ochotni pøijet do Bruselu a setkat se s MEP. ELAN (skupina bruselských funkcionáøù národních sdružení) velmi významnì pøispìla lobováním svých poslancù EP a poskytováním zpìtných informací sekretariátu. Sekretariát CEMR byl schopen koordinovat všechny tyto akce. Technická povaha souboru dokumentù znamenala, že mnozí poslanci EP ocenili skuteènost, že dostali zmìny „hotové k použití“.
– 36 –
4.2.2 EUROCITIES Catherine Parmentier, EUROCITIES, generální tajemnice
4.2.2.1 Výchozí situace a historie Sí evropských velkomìst EUROCITIES byla založena v r. 1986 skupinou evropských velkomìst. Mìla pocit, že potøebují spojit své síly do sítì, jednak aby si vymìòovala odborné poznatky o tom, jak si poradit s novými nároènými úkoly, kterým velkomìsta èelí ve stále více urbanizovaném svìtì, jednak aby zvýšila povìdomí o úloze velkomìst v Evropì, jako dùležitých hospodáøských, spoleèenských a kulturních centrech a o nezbytnosti mìstského rozmìru evropské politiky. Sí v období od roku 1986 do konce 90. let rychle rostla a nyní shromažduje asi 120 tìch nejvìtších evropských mìst, z nich se 20 % nachází ve Støední a Východní Evropì. Cíle organizace jsou tyto: zajistit, aby byly záležitosti mìst kladeny na pøední místo politického programu Evropské unie; prosazování projektù nadnárodní spolupráce mezi svými èlenskými mìsty po celé Evropì; prosazování výmìny nejlepších praktických postupù a budování sítì mezi evropskými velkomìsty.
4.2.2.2 Administrativní připravenost Organizaci vede Výkonný výbor dvanácti velkomìst. V roce 2002 mu pøedsedají Helsinky, zastupované paní Evou-Rittou Siitonenovou, primátorkou Helsinek, funkci místopøedsedy („viceprezidenta“) zastává Lipsko v osobì p. Wolfganga Tiefensee, primátora Lipska. Organizace zøídila ústøední kanceláø v Bruselu, kterou øídí Catherine Parmentierová, výkonná øeditelka. Kanceláø v souèasnosti má asi 30 èlenù personálu, vìtšina z nich jsou specialisté na rùzné oblasti mìstské politiky. Pracujeme v øadì odvìtvových skupin, jež vyvíjejí èinnost ve všech oblastech politiky, které jsou pro mìstskou politiku významné: zpùsob vládnutí, životní prostøedí, doprava, liberalizace služeb obecného zájmu, výzkum, nová technika, sociální péèe, zamìstnanost, regenerace mìst, bytová výstavba, vzdìlávání, mìstská bezpeènost, kultura, spolupráce Východ-Západ a evropsko-støedomoøská spolupráce.
4.2.2.3 Směry činnosti Sí EUROCITIES rozvíjí svou èinnost ve tøech rùzných a vzájemnì se doplòujících smìrech èinnosti. Jsou to: vývoj politiky; sdílení zkušeností a nadnárodní projekty; kampanì. Máme skuteènì pocit, že soubìžný rozvoj tìchto tøí vzájemnì se doplòujících smìrù je zásadní vìc. Práce „lobby11 v zastoupení regionálních (samo)správních orgánù je zvláštní v tom smyslu, že ji nelze považovat za lobování ve prospìch nìjakých konkrétních sektorových zájmù. Hlavním mandátem veøejných správních orgánù, bez ohledu na to, zda jsou místní, regionální, státní nebo evropské, je obecný zájem, spoleèné blaho obèanù. V tomto ohledu má evropská èinnost samosprávných územních celkù za cíl získání postavení svých èlenù, aby mohli jednat v celkovém procesu rozhodování jako partneøi. Je zamìøena na zvyšování povìdomí jak o problémech, s kterými se setkává místní úroveò, tak o pøíležitostech, které místní úroveò nabízí. Je zamìøena také na posilování kolektivní odpovìdnosti veøejnosti z evropské na místní úroveò a naopak. Proto je potøebné, aby byl aspekt vývoje politiky založen na praxi a na zkušenostech od základu. Potøebujeme pøedkládat aktivní, vstøícné a tvùrèí návrhy s ohledem na formování budoucí politiky, a potøebujeme je na místní úrovni vyzkoušet. Na druhé stranì také potøebujeme zvyšovat uvìdomìlost obèanù. Formování nebo realizace dobré politiky nestaèí. V mnoha oblastech také potøebujeme informovat obèany o tom, jaké hlavní problémy je nut11
„Lobby“ v pøeneseném smyslu znamená „lobisty“ (kteøí v „pøedsíni“ (lobby) èekají na poslance). Pozn. pøekl. – 37 –
no vyøešit na místní úrovni, proè se pøijímají taková a taková opatøení a jak mohou obèané pøispìt ke zlepšení kvality života v budoucnosti. Proto soustøeïujeme množství našich èinností na kampaòové akce: kampanì pro zvýšení uvìdomìlosti mezi našimi èleny na prvním místì a pak mezi našimi obèany, o potøebì nových pøístupù, nových praktických postupù a nových zpùsobù spotøeby a nového chování. To je dùvod, proè se EUROCITIES v nìkolika minulých letech zapojuje do øady rozsáhlých kampaní, zacílených buï na místní úroveò nebo na obèany samotné: Program Euro Exchange (výmìny za euro) zamìøený na pomoc velkomìstùm pøi propagaci užívání eura mezi znevýhodnìnými skupinami; Evropský den podnikatele zamìøený na povzbuzení velkomìst, aby podporovala podnikání a vytváøení malých a støedních podnikù; Evropský den bez automobilù, ke kterému se každý rok pøipojuje asi 1000 mìst v celé Evropì; Evropský týden mobility, organizovaný poprvé v záøí 2002 z iniciativy ACCESS-EUROCITIES pro novou kulturu mobility a zamìøený na zvýšení celoevropské uvìdomìlosti o problémech mobility uvnitø mìst a upozornìní na používání alternativních øešení a jejich propagaci pro zlepšení kvality života pro všechny.
4.2.2.4 Priority práce pro několik příštích let Prioritami naší práce pro nìkolik pøíštích let jsou: Posílení role velkoměst v evropském způsobu vládnutí To na jedné stranì znamená pøispívat k práci Konventu o budoucnosti Evropy, aby se posílila úloha velkomìst na evropské úrovni a zapojila se do procesu rozhodování. Znamená to také pochybovat o nových zpùsobech vládnutí na místní úrovni a pravidelnì vymìòovat názory o nových praktických postupech vládnutí na místní úrovni. Zvláštì to bude podporováno v rámci EUROCITIES organizováním øady evropských konferencí o zpùsobu vládnutí, pøièemž se každá zamìøí na jiné dùležité problémy místního vládnutí: úèast obèanù, budování pøedstavy velkomìsta budoucnosti s øadou rùzných zainteresovaných osob, posuzování koncepce vùdcovství nebo pøizpùsobení se hlavnímu proudu rùzných oblastí evropské politiky v každodenním praktickém jednání místní správy. Prosazování sociální a teritoriální soudržnosti To je jeden z hlavních úkolù Evropské unie a je to klíèový úkol také pro velkomìsta. Nutnì s sebou nese nezbytnost uznání mìstského rozmìru v politice fondu soudržnosti a strukturálních fondù po rozšíøení. Také znamená nezbytnost realizovat úspìšná opatøení pro odstranìní sociálního vylouèení v našich velkomìstech. V tomto ohledu jsou místní a regionální orgány klíèovými partnery národních vlád a je tøeba, aby byly plnì zapojeny do koncepce národních akèních plánù sociálního zaèleòování, aby plnì pøispívaly ke strategii EU pro sociální zaèleòování. Velkomìsta mají také obavy ohlednì rychlosti liberalizace služeb veøejného zájmu, které byly v minulosti a stále jsou dùležitým aspektem sociální ochrany v mnoha zemích. Je tøeba, aby byl dùkladnì pøedbìžnì posouzen dopad liberalizace na (finanèní) dostupnost a rovnost pøístupu s cílem zabezpeèit pøístup ke všem základním právùm. Koneènì, informaèní a komunikaèní technologie a možnosti jejich využití velkomìsty nabízejí nové perspektivy pro teritoriální (virtuální) soudržnost a nové možnosti pro praktické postupy vládnutí a participativní demokracii. Sí TELECITIES (EUROCITIES pro nové technologie) je v tomto ohledu velmi aktivní a podporuje styky, výmìnu praktických postupù, posuzování úspìšných praktických postupù a výzkum v této oblasti. Teritoriální soudržnost bude také záviset na tom, jak navážeme styky s novými èlenskými státy a jejich velkomìsty. Prostøednictvím svého Výboru východ-západ sí EUROCITIES již rozvinula pevnou spolupráci a pracovní vztahy s velkomìsty ze Støední a Východní Evropy. Pøedtím, než k rozšíøení skuteènì dojde, velkomìsta již vyvinula pevnou sí, která daleko pøesahuje souèasné hranice EU. Dále, mimo souèasné i budoucí hranice Evropské unie, èlenové EUROCITIES aktivnì spolupracují s velkomìsty v oblastech obklopujících Støedozemní moøe prostøednictvím aktivit EUROMED, které mají také za cíl podporovat výmìny, správné praktické postupy a politické návrhy. – 38 –
Podpora udržitelného rozvoje Od vrcholné schùzky v Göteborgu se udržitelný rozvoj stal další prioritou Evropské unie. Velkomìsta jsou klíèovými aktéry v této oblasti; jsou jak spotøebiteli tak hlavními støedisky ekonomického rozvoje a klíèovým prvkem spojení mezi obèany. Pokud jde o to, sí EUROCITIES je pøesvìdèena, že víc, než vypracování vhodné politiky, velkomìsta potøebují ukázat cestu. To je hlavní cíl Evropských dnù bez automobilù organizovaných každoroènì od roku 2000 z iniciativy ACCESS-EUROCITIES pro novou sí Kultury mobility, která se nyní vyvinula v Evropský týden mobility. Mimo to, že se na rùzných úrovních pøijímají dùležité právní normy, evropské èi vnitrostátní, je dùležitým aspektem udržitelného rozvoje zvyšování uvìdomìlosti mezi obèany, aby pochopili úèel a užiteènost jednoúèelových politických opatøení a zmìnili své chování a usilovali o spoleèné cíle, k nimž by mìl každý z nás pøispìt a cítit se jejich souèástí. Na druhé stranì, sí EUROCITIES je také velmi aktivní na politické úrovni jako partner DG Environment12 pøi vypracovávání tematické mìstské strategie, ohlášené v VI. akèním plánu pro životní prostøedí, která je také jedním z úkolù, které je tøeba rozvíjet pomocí zkušební fáze nových dohod o tripartitních kontraktech (mezi místní, národní a evropskou úrovní). Viditelnost Mimo to organizace jako EUROCITIES potøebuje pracovat na svém image. Potøebuje být spolehlivým zdrojem informací a odborných znalostí jak pro své èleny, tak pro evropské instituce. Sítí EUROCITIES vyvinuté komunikaèní nástroje hrají klíèovou úlohu v podporování soudržné politiky a praxe lobování. Patøí sem spolupráce s národním a mezinárodním tiskem, organizace mezinárodních konferencí na vysoké úrovni, aktivní webová stránka, stálé, pravidelné, významné a aktuální informace od èlenù a pro èleny a pravidelné publikace, uvádìjící nejlepší praktické postupy, výsledky projektù nebo diskusní pøíspìvky. Posilování vnitřních schopností a synergií Evropská komise se stále více obrací na EUROCITIES pro formální i neformální konzultace o pøedstavách a aktivních návrzích v oblasti výzkumu, nových technologií, dopravy, ekologie nebo regionální politiky. To je dùvod, proè také potøebujeme posílit „evropské odborné schopnosti uvnitø své vlastní organizace a mezi svými èleny. Potøebujeme zaèít vyplòovat mezeru mezi evropskými experty a místními odborníky. Spoleènì potøebujeme rozvinout zavádìní hlavního proudu evropských znalostí do našich mìstských útvarù, aby se rozvíjel také na místní úrovni evropský rámec, v nìmž je nutné pracovat a k nìmuž je tøeba pøispìt. Koneènì, EUROCITIES je pøesvìdèena o potøebì a pøidané hodnotì budování pevných spojeneckých svazkù se sdruženými sítìmi na úèelovém základì. Buduje je u obecných horizontálních problémù, jako je zpùsob vládnutí a práce konventu, s evropskými sdruženími samosprávných územních celkù a regionù, jako je Rada evropských obcí a regionù, Konference okrajových pøímoøských regionù Evropy, Shromáždìní evropských regionù nebo Shromáždìní evropských pøíhranièních regionù. Pracuje také v synergii s výzkumnými sítìmi, jako je EURA (Evropské sdružení pro výzkum mìst) nebo EURICUR (Evropský ústav pro porovnávací výzkum mìst). Spolupracuje s regionálními sítìmi jako je Svaz baltských (velko)mìst. Sí EUROCITIES také organizuje spoleèné akce v partnerském vztahu s organizacemi, s nimiž máme spoleèný program: v oblasti chudoby s Evropskou sítí proti chudobì nebo Sociální platformou nevládních organizací; v oblasti liberalizace veøejných služeb s CEEP (Evropské støedisko podnikù s veøejnou úèastí) a CELKSIG (Evropský styèný výbor pro služby obecného zájmu); v oblasti životního prostøedí, prostøednictvím kampanì „Evropská udržitelná mìsta, jmenovitì s Energie-Cités, the Climate Alliance, ICLEI nebo Svìtovou zdravotnickou organizací.
4.2.2.5 Studie případu: nový evropský způsob vládnutí13 a Konvent Pro ilustraci toho, jak EUROCITIES pracuje, uvádíme níže struèný popis našich minulých a plánovaných èinností v oblasti nového evropského zpùsobu vlády. 12
Generální øeditelství Životní prostøedí – pozn. pøekl.
13
„Governance“ – vládnutí, zpùsob vládnutí, dle „Macmillan English Dictionary“ „very formal word“. Pozn. pøekl. – 39 –
Diskuse o novém evropském zpùsobu vládnutí zahájil pøedseda Komise Prodi zaèátkem roku 2000, když poprvé ohlásil vydání Bílé knihy o evropském vládnutí Evropskou komisí. Tato výzva pro velkomìsta byla vícenásobná: otázka nového evropského zpùsobu vládnutí na jedné stranì s sebou nese úlohu, kterou velkomìsta mohou a mìla by hrát na evropské úrovni, dále s sebou nese vztahy mezi samosprávnými územními celky a regiony a vládami státù a zpùsob, kterým se tyto procesy koordinují, a koneènì s sebou nese praktické postupy místního zpùsobu vládnutí a zpùsob, kterým velkomìsta „doma uplatòují nové zpùsoby vládnutí“ a s jakou mírou úspìšnosti. Sí EUROCITIES to považovala za jedineènou pøíležitost pro prosazení nezbytnosti vertikální spolupráce s rùznými „sférami“ vládnutí, nezbytnosti posílit spolupráci mezi (velko)mìsty na vnitrostátní úrovni s cílem dostat samosprávné územní celky do postavení partnerù národních vlád a koneènì i nezbytnosti výmìny zkušeností s novými zpùsoby vládnutí, novými formami vùdcovství na místní úrovni, které umožní ustavení demokracie s vìtší úèastí obèanù. Od samého poèátku procesu navrhování Bílé knihy o evropském vládnutí EUROCITIES pøispívala k tomuto dokumentu pozièními dokumenty a návrhy, které vypracovala její pro tento úèel sestavená pracovní skupina pro vládnutí. Úkolová skupina Komise pro vládnutí byla kontaktována již od poèátku. Jérôme Vignon, vedoucí úkolové skupiny, se úèastnil nìkolika schùzek výkonného výboru EUROCITIES a vymìnil si s ním názory o statutu a úloze orgánù samosprávných územních celkù a regionù v nové Evropì. Výsledkem toho bylo, že Bílá kniha, která byla publikována Evropskou komisí v létì 2001, skuteènì a poprvé uznala velmi specifický statut organizace orgánù samosprávných územních celkù a regionù v porovnání se svìtem NGO (nevládních organizací), nebo organizovanou obèanskou spoleèností, a naléhala na zvýšenou synergii mezi rùznými úrovnìmi veøejných správních orgánù. To je pro nás dùležitý úspìch v tom smyslu, že se spolupráce s místními a regionálními úrovnìmi správy nemá považovat za rozøeïování èi dokonce hrozbu veøejné odpovìdnosti, ale spíše za celkové posílení pravomoci a odpovìdnosti volených zástupcù, v rámci pokraèující diskuse a konzultací s dlouhou øadou zainteresovaných osob a skupin. V Bílé knize byla nadhozena také myšlenka tripartitních smluv, jako možnost pro rùzné správy spolupracovat na spoleèných úkolech. Pokud jde o to, sí EUROCITIES okamžitì zmobilizovala velký poèet èlenských mìst a jejich okolní regiony, aby vstoupily do zkušební fáze, zamìøené na pøedložení – spolu s Evropskou komisí, do konce roku 2002 – vzorù pro dohody o tripartitních smlouvách. V tomto ohledu EUROCITIES, více než jako lobistická skupina, fungovala jako partner evropských institucí, mobilizovala své èleny a jejich partnerské regiony s cílem spoleèné práce na vyšetøení potenciálu a nezbytných variantních forem tripartitních smluv. Zkušební fáze byla zahájena 11. záøí 2002 v pøítomnosti komisaøky Margot Wallströmové, která této iniciativì poskytla osobní podporu. S ohledem na úlohu velkomìst a regionù na evropské úrovni, je práce EUROCITIES v této chvíli zamìøena pøedevším na práci Konventu a místo, které by mohly nebo mìly samosprávné územní celky a regiony mít v budoucí ústavní smlouvì. Pokud jde o to, brzy zaèalo být jasné, že by rùzné organizace a orgány zastupující samosprávné územní celky a regiony musely sladit svá stanoviska a mluvit jedním hlasem, aby to mìlo nìjaký dopad. Poèátkem bøezna 2002, když zaèal Konvent pracovat, se sešly první neformální schùzky evropských sdružení orgánù samosprávných územních celkù a regionù. Vedly nakonec k ustavení neformální platformy, shromažïující CEMR (Radu evropských obcí a regionù), CPMR (Konferenci okrajových pøímoøských regionù Evropy), AER (Shromáždìní evropských regionù) a EUROCITIES. Tyto ètyøi organizace ohlásily svùj spoleèný pøístup k práci Konventu oficiálnì Giscardovi d'Estaing zaèátkem kvìtna 2002. Soubìžnì zahájily spolupráci s Výborem regionù, pøièemž se úèastnily v pracovní skupinì CoR. Spoleènì s CoR a v tìsné spolupráci s úøadem prezidenta Konventu tyto organizace zaøídily v èervnu 2002 konání zvláštního zasedání, vìnovaného slyšení orgánù samosprávných územních celkù a regionù, v rámci slyšení vìnovaných obèanské spoleènosti.To byl první zdráhavý krok na úrovni EU k oficiálnímu uznání, že jsou (správní) orgány samosprávných územních celkù a regionù odlišné od organizované obèanské spoleènosti. Evropská sdružení samosprávných územních celkù a regionù dokázala prezentovat spoleèné modely uvažování a èinnosti. Jako pokraèování tohoto slyšení oba komisaøi, zastupující Evropskou komisi v konventu, A. Vitorino a M. Barnier, zorganizovali zvláštní zasedání v záøí 2002, kde mohla být vyslyšena evropská sdružení samosprávných územních celkù a regionù. – 40 –
„Naslouchací fáze Evropského Konventu se obnovila v roce 2003. Konvent zøídil øadu pracovních skupin s mandátem pøipravit klíèové dokumenty o specifických tématech, které Konvent pozdìji posoudil na plenárních zasedáních. Mají-li samosprávné územní celky a regiony být souèástí architektury veøejných správních systémù („vlád) v budoucnosti, je tøeba udìlat ještì spousty práce, kterou by mìly tvùrèím zpùsobem popohnat vpøed hlavní politické strany v Evropì. V tomto pøípadì se to podaøilo prostøednictvím klíèových jednotlivcù v Konventu. Pøestože problém subsidiarity ve vztahu k samosprávné demokracii jako takový na programu nebyl, podaøilo se jej prosadit a zaèlenit do hlavního proudu pomocí øady vznášených otázek. Od èlenù Konventu to vyžadovalo jak odvahu, tak tvùrèí pøístup. Velmi úèinnou se v tomto ohledu projevila platforma, kterou evropská sdružení samosprávných územních celkù a regionù ustavila, která nyní byla mobilizována prostøednictvím jejích národních regionálních a místních èlenù. Bìhem týdnù a mìsícù byla po celé Evropì organizována setkání a semináøe pro výmìnu zkušeností o úloze místní a regionální úrovnì samosprávy v budoucí Evropì. Zástupci velkomìst a regionù pøipomínali a podtrhovali zásadní úlohu samosprávných územních celkù a regionù v architektuøe Evropy. Poukazovali na to, že Evropa nedokáže vyplnit mezeru v demokracii, jestliže nebude spolupracovat v tìsné synergii s místní úrovní, tou, která je obèanùm nejblíže. Cílem platformy bylo: zajistit, aby zásada subsidiarity byla definována a chápána tak, že zahrnuje všechny úrovnì (samo)správy nižší, než je úroveò státu, vèetnì samosprávných územních celkù a regionù; zajistit, aby v budoucí ústavní smlouvì byly souèástí procesu rozhodování také konzultace s samosprávnými územními celky a regiony. Tento smìr potvrdilo i sdìlení, které Evropská komise vydala o konzultování orgánù samosprávných územních celkù a regionù. Na podobì sdìlení mìly jistì i podíl EUROCITIES spoleènì se svými partnerskými organizacemi na evropské úrovni, které zajistily, aby autorùm v komisi byl v této vìci zaslán aktivní návrh. Dnes je skuteèností, že pøevážná vìtšina evropských obèanù žije ve mìstech. Evropa je nejurbanizovanìjší svìtadíl na svìtì. Jsou to její velkomìsta a regiony, kdo musí realizovat nejvìtší èást evropské politiky, jsou to velkomìsta a regiony, které umožní sociální soudržnost, hospodáøský, spoleèenský a kulturní vývoj, nebo mu zabrání. Velkomìsta a regiony jsou klíèovými partnery pro dùležité úkoly a cíle Unie, vèetnì udržitelného rozvoje. Evropa nedosáhne na svùj plný potenciál, aniž je plnì zapojí do svých rozhodovacích procesù. Konvent je klíèovou pøíležitostí pro velkomìsta, aby prostøednictvím svých sítí modernizovaly evropský rámec.
– 41 –
4.3
STYČNÉ KANCELÁŘE MÍSTNÍCH A REGIONÁLNÍCH SDRUŽENÍ
Richard Kitt, Spojená bruselská kancelář, Mezinárodní kancelář samosprávných územních celků a Sdružení samosprávných územních celků
4.3.1
Mezinárodní kancelář samosprávných územních celků, Spojená bruselská kancelář Mezinárodní kanceláře samosprávných územních celků (LGIB) a Sdružení samosprávných územních celků (LGA)
4.3.1.1 Přehled Mezinárodní kanceláø samosprávných územních celkù byla zøízena v roce 1988. LGIB ve skuteènosti pracuje jako evropská a mezinárodní vìtev Sdružení samosprávných územních celkù pro Anglii a Wales (LGA), která zastupuje všechny místní úøady v Anglii a Walesu. Zastupuje také nové Sdružení samosprávných územních celkù Severního Irska (NILGA) a zajišuje sekretariáty v celém Spojeném království (vèetnì Skotska) pro CEMR, Výbor regionù a CLRAE. LGIB má nyní 26 èlenù personálu, z toho jich je 22 v Londýnì, 3 v Bruselu a 1 ve Walesu. Naším celkovým cílem je: „podporovat velmi kvalitní místní (samo)správu a její zájmy v Evropì a na mezinárodním poli. Máme také osm klíèových úkolù, které tvoøí jádro plánovacího procesu naší spoleènosti: ovlivòovat klíèové osoby, které rozhodují a formulují stanoviska, abychom prosadili zájmy Spojeného království a evropských samosprávných územních celkù; prosazovat hodnoty a úlohu místní demokracie v evropském a mezinárodním rámci; udržovat informovanost samosprávných územních celkù ve Spojeném království o evropské a mezinárodní politice, legislativì a vývoji, které mohou ovlivòovat jejich èinnost a služby; podporovat zvolené poslance, jmenované, aby zastupovali samosprávné územní celky Spojeného království v evropských a mezinárodních orgánech; poskytovat akèní zdroj výzkumu praktických postupù a systémù místní (samo)správy na celém svìtì; prosazovat mezinárodní vztahy a výmìnu zkušeností mezi místními orgány a jejich sdruženími pro vzájemný prospìch a pouèení; úèastnit se procesu vytváøení kapacit a podporovat místní (samo)správu na mezinárodní úrovni pøi jejich budováníù být úèinným vyslancem samosprávných územních celkù Spojeného království.
4.3.1.2 Bruselská kancelář LGIB Bruselská kanceláø byla zøízena v prosinci 1992 jako reprezentativní kanceláø LGIB a (od roku 1997) také Sdružení samosprávných územních celkù. Bruselská kanceláø spojuje úlohy místa, kde se naslouchá, obhájce zájmù samosprávných územních celkù a podpory zvolených zástupcù. Pøesnìji øeèeno, kanceláø zajišuje a vyøizuje: místní bod pro primární styk ve více jazycích o anglické a britské místní (samo)správì pro poslance EP a instituce EU; stálé zastoupení Spojeného království, bruselský tisk a sdìlovací prostøedky, a dotazy od jiných než britských místních orgánù; zpravodajskou èinnost ohlednì vývoje legislativy, politiky a financování a obecnì poradnu pro místní orgány, jak prostøednictvím bulletinu LGIB „European Information Service a pøíspìvkù pro výbory a pracovní skupiny LGA, tak v reakcích na pøímé dotazy, ústní spory a pøíspìvky do publikací; vliv prostøednictvím zavedených stykù s klíèovými osobami, které vytváøejí politiku, rozhodují a formulují názory; spolupráci s ostatními zastupitelskými kanceláøemi Spojeného království, koordinaci pravidelných schùzek a tiskových konferencí sítì Spojeného království, zastupování anglické místní (samo)správy v rùzných sítích a na vnìjší volné tribunì; – 42 –
poskytování strategických doporuèení, plánování, znalostí o místních pomìrech, stycích a možnostech navštìvovat delegace LGA; pøíspìvky pro jiné delegace místních správ v Bruselu, ze Spojeného království i odjinud, pøíspìvky do návštìvnického programu EU (zaøízení EP a Komise pro oficiální návštìvy); všeobecné styky s bruselskými kanceláøemi jiných národních sdružení, jak bilaterální, tak pøes Evropskou sí místních orgánù (ELAN); odstraòování „místních závad a postup v zájmu kolegù z LGIB a LGA. Kromì shora uvedeného, bruselská kanceláø plní úlohu LGIB jakožto sekretariátu delegace Spojeného království ve Výboru regionù, ve spolupráci s londýnskou kanceláøí LGIB. Pokud jde o bruselskou kanceláø, znamená to úèast na všech schùzkách (plenárních zasedáních, schùzích výborù a úèelovì sestavených pracovních skupin, i na pøípravných schùzkách), aby byla zajištìna pomoc èlenùm ze Spojeného království pøímo na místì; styk se sekretariátem CoR, politickými skupinami a jinými národními delegacemi; pøíspìvek do procesu informování; pøíležitostné navrhování zpráv; zjišování více podrobností o pøijatých stanoviscích. Tato funkce pøedstavuje významnou souèást pracovní náplnì.
4.3.1.3 Lobování Lobování je pravdìpodobnì nejdùležitìjší funkcí bruselské kanceláøe LGIB a LGIB obecnì. Stanovení priorit Tento proces se zahajuje stanovením roèních priorit lobování zaèátkem každého roku. Je to v praxi založeno na prioritách spoleèné strategie LGIB; vnitrostátních prioritách Sdružení samosprávných územních celkù (LGA) a na analýze, jaký dopad bude mít pracovní program Evropské komise na tyto priority. Je to v podstatì proces akce a reakce, aèkoliv se stále více snažíme aktivnì ovlivòovat vlastní program Komise. V prùbìhu této fáze si vymìòujeme informace s jinými národními sdruženími samosprávných územních celkù, zejména prostøednictvím sítì ELAN, s cílem podìlit se o posouzení pracovního programu Komise a pomoci formulovat pracovní program CEMR. Priority lobování LGIB se schvalují na politické úrovni evropskou a mezinárodní exekutivou LGA. Strategické plánování Po stanovení priorit se snažíme stanovit strategii tak, že identifikujeme klíèové úkoly, identifikujeme klíèové kontakty, odhadneme pravdìpodobný èasový plán kritických událostí a vypracujeme strategii pro sdìlovací prostøedky. Realizace tìchto strategií se soustavnì sleduje a øídí prostøednictvím mìsíèních schùzek všech funkcionáøù, jimiž pøísluší politika LGIB, z londýnské a bruselské kanceláøe. Veškeré èasné zpravodajství o pravdìpodobném obsahu nadcházejících návrhù, uvedených v pracovním programu Komise, je v tomto procesu velmi dùležité. Lze je zajistit z pøímých kontaktù na úøedníky Komise, informaèních schùzek poskytnutých síti bruselských kanceláøí Spojeného království, informací poskytnutých na schùzkách ELAN a prostøednictvím úøedních prohlášení Komise pro CEMR, CoR a výbory EP. Jak ovlivňovat rozhodování fáze pøípravy návrhu Nejúèinnìjší fází pro ovlivnìní nové politiky a legislativy je období, kdy Komise pøipravuje návrh. LGIB pøikládá velkou hodnotu zøízení a udržování stykù s funkcionáøi Komise. Napøíklad styk s úøedníkem provádìjícím redakci návrhu Akèního programu sociálního zaèlenìní vedl k tomu, že èásti návrhu byly ve skuteènosti navrženy s tímto úøedníkem v kanceláøi LGIB. Není to však bìžný pøípad a bilaterální styky jsou zøídkakdy tak plodné. Úøedníci Komise jsou pomìrnì pøístupní a nápomocní, ale jak se zdá, radìji pøijímají reprezentativní skupiny,pokrývající nìkolik èlenských státù,než zvláštní žádost od jednotlivé zemì èi regionu.To je místo,kde mùže být úloha CEMR jako reprezentativního orgánu rozhodující,a LGIB neustále uvádí dùvody ve prospìch zaèlenìní CEMR do pracovních skupin Komise. LGIB úspìšnì lobovala pro to,aby Bílá kniha o zpùsobu vládnutí obsahovala závazek k „systematickému dialogu s národními a evropským sdruženími samosprávných územních celkù. Nyní spolu s kolegy z CEMR a ELAN lobujeme, aby byl tento závazek realizován. – 43 –
politická fáze Jakmile je návrh Komise zveøejnìn, vstupuje do fáze pøijímání rozhodnutí, která má více politický charakter a zapojuje Výbor regionù (CoR) jako poradní orgán a EP a Radu jako klíèové rozhodující orgány. LGIB, což je sekretariát delegace Spojeného království ve Výboru regionù, zjišuje, že CoR je úèinný orgán, který mùže dát hlas obavám místních správních orgánù v prùbìhu této politické fáze. Z tohoto dùvodu delegace Spojeného království aktivnì usiluje o funkci zpravodaje o klíèových stanoviscích. Delegace se také snaží podpoøit dopad svých názorù tím, že usnadòuje pøímý styk mezi britskými zpravodaji, jejich protìjšky z ERP a rozesílá názory CoR pøíslušným parlamentním výborùm a vládním úøedníkùm Spojeného království. Tedy, vzhledem k tomu, že CoR nemá v procesu rozhodování žádné formální pravomoci, jeho názory mohou ovlivnit stanovisko EP a tedy koneènou legislativu. Bylo tomu tak napøíklad, když se britský zpravodaj a dánský zpravodaj shodli na stanovisku CoR k evropské strategii zamìstnanosti a vyzvali národní vlády, aby konzultovaly sdružení samosprávných územních celkù pøi navrhování a realizaci národních akèních plánù – to pochopil EP poté, co to britský zpravodaj pøednesl pøed Výborem pro zamìstnanost EP a doplnil to navrženými zmìnami textu, které byly „pøátelsky pøedloženy poslanci EP za Spojené království, Dánsko a Nìmecko. Evropský parlament je pravdìpodobnì nejefektivnìjší objekt pro vyvíjení vlivu, protože se do koneèné legislativy dostává více než 55 % z jeho pozmìòovacích návrhù. Proto je funkcionáø bruselské kanceláøe LGIB èasto pøítomen ve výborech EP, aby si udržel styky s poslanci EP za Spojené království a sledoval vývoj. LGIB aktivnì navrhuje zmìny zpráv EP, buï pomocí obecných informaèních konferencí nebo (úèinnìji) skuteèným pøedkládáním navrhovaných textù. Mohou-li být podloženy názorem CoR, tím lépe. LGIB také usiluje o získání podpory od jiných národních sdružení pøi navazování kontaktù s jejich MEP. Tento pøístup je zvláštì úèinný v oblasti rozpoètù, kde koordinovaná akce kolegù z ELAN zopakovala zajištìní rùstu spojeného rozpoètu, od navrhovaných 4 milionù EUR pøed nìkolika lety, na dnešních 10 milionù EUR. Rada ministrù pøijímá koneèné rozhodnutí – rostoucí mìrou ve spolurozhodování s EP – proto pøedstavuje kritickou fázi pøijímání rozhodnutí. Bohužel, je také nejuzavøenìjší a nejhùøe proniknutelná. LGIB se snaží zlepšit své domácí kontakty s vládními úøedníky a pøíslušnými MEP, protože pomáhají stanovit britskou „linku“. V dobì psaní této zprávy také využíváme tìsný vztah s britskou vládou ohlednì Konventu o budoucnosti EU, který bude vrcholit velkou smíšenou konferencí v Londýnì v listopadu 2002. Bruselská kanceláø má dobrá spojení na stálé zastoupení Spojeného království, které je èasto užiteèným zdrojem informací, ale stejnì jako sama bruselská kanceláø LGIB, stálé zastoupení prosazuje hlavnì nìjaký politický cíl, stanovený „doma“. okrajová opatření CEMR má v prùbìhu politické fáze i nadále urèitou úlohu díky své schopnosti vyjadøovat technicky propracovaná a odborná stanoviska o aktuálních legislativních návrzích. Britská sekce byla zvláštì aktivní v pøípravì a propagaci pozièního dokumentu CEMR o zadávání veøejných zakázek. Propagace tohoto dokumentu byla kriticky dùležitá a byla velmi efektivnì zorganizována sekretariátem CEMR, který nasadil národní sdružení na „zlobování jejich pøíslušných poslancù EP s dobrým výsledkem. Poslanci EP pøedložili asi 50 pozmìòovacích návrhù z dílny CEMR. Také je dùležité identifikovat strategické èi taktické spojence z rùzných zájmových skupin, nevládních organizací a dalších subjektù formujících stanoviska v Bruselu i na národní úrovni. Bruselská kanceláø LGIB v posledních mìsících tìsnì spolupracovala s Evropským fórem postižených na pøípravì evropského Roku postižených v roce 2003 a s Britským úøadem pro cestovní ruch (British Tourist Authority) na aktuálním pøeorientování politiky cestovního ruchu EU. Spolupráce s takovýmito orgány, a to jsou evropské nevládní organizace nebo národní zájmové skupiny, poskytuje LGIB pøístup ke klíèovým osobám rozhodování, kde politická specializace dotyèného orgánu mùže nést poselství s vìtší autoritou a dopadem, než by mohl nìjaký orgán samosprávných územních celkù. Podobnì sítì národních a regionálních reprezentací mohou být efektivní, když se spojí, aby poskytly pøístup k tìm, kteøí rozhodují a mají zvláštní vazby na nìjaký jednotlivý region, jako jsou poslanci EP, vybraní na základì regionálních mandátù. Bruselská kanceláø LGIB umožòuje sí britských regionálních a subregionálních reprezentací – pomocí schùzek, e-mailových obìžníkù a jednoúèelové webové stránky bruselské kanceláøe Spojeného království – aby podpoøila stanoviska LGIB, jež mají horizontální dopad. Londýnská kanceláø LGIB umožòuje paralelní sít evropských funkcionáøù. Tyto dvì sítì by– 44 –
ly efektivní v prùbìhu poslední fáze reformy strukturálních fondù, kde rùzné styky s jednotlivými úøedníku Komise, regionálními poslanci EP a národními MEP a styky s regiony z jiných èlenských státù pùsobily dohromady pro zajištìní urèitých klíèových cílù v diskusi o Agendì 2000. fáze realizace a hodnocení Tato fáze se stává stále kritiètìjší. Legislativa EU se stále více pøijímá jako „rámcová legislativa a smìrnice“, což ponechává vìtší pole pùsobnosti národním parlamentùm, aby realizovaly to, co považují za vhodné. Zejména je to bod, v nìmž mùže být zavádìna nadmìrná byrokracie a je to bod, v nìmž se pøijímají vnitrostátní rozhodnutí o tom, kdo bude odpovìdný za realizaci nové politiky a kdo za ni zaplatí. Názorným pøíkladem je „Smìrnice o látkách, které poškozují ozónovou vrstvu“, kterážto smìrnice mlèí o tom, kdo musí provádìt sbìr a recyklaci vyøazených lednièek a podobných produktù. Ve Spojeném království vnitrostátní provádìcí legislativa úèinnì – a diskutabilnì – pøenáší tuto odpovìdnost na místní úøady, na které tak bylo vloženo velké finanèní bøemeno. Je to oblast, kde mùže mít skupina „ústøedí“ zvláštì velký vliv. A bude pravdìpodobnì stále dùležitìjší pøi stále èastìjším používání tak zvané otevøené metody koordinace. Další informace: www.lgib.gov.uk nebo formou dotazu elektronickou poštou na
[email protected] (nebo telefonicky na è. + 44 20 7644 3100). V dobì psaní tohoto pøíspìvku autor dokonèuje publikaci o zastupování samosprávných územních celkù a lobování v EU.
– 45 –
4.3.2 BRUSELSKÁ KANCELÁŘ NĚMECKÉ ASOCIACE MĚST A OBCÍ (GATM) Klaus Nutzenberger, bruselská kancelář Německé asociace měst a obcí
4.3.2.1 Úvodní poznámky Nová bruselská kanceláø nìmecké asociace mìst a obcí byla zøízena 1. dubna 2002. Kanceláø hraje dùležitou úlohu „evropské práci GATM. Její èinnost se soustøeïuje na informace, výmìnu, vztahy a lobování. Výsledek její èinnosti má vést k vyšší uvìdomìlosti o èinnosti EU a lepšímu vlivu na politiku EU. Na druhé stranì má bruselská kanceláø také významný úkol zvyšovat uvìdomìlost o evropské politice v obcích. Bruselská kanceláø GATM je souèástí a pøedsedá Nìmecké kanceláøi samosprávných územních celkù (Eurocommunale), což je spoleèná evropská kanceláø rùzných nìmeckých asociací samosprávných územních celkù na spolkové úrovni, která má v Bruselu osm zamìstnancù. Nìmecká asociace mìst a obcí se sídlem v Berlínì (ústøedí) a v Bonnu, zastupuje více než 13.000 obecních úøadù v Nìmecku, hlavnì mìst a obcí støední velikosti, celkem s asi 43 miliony obyvateli. GATM provádí svou práci nezávisle na jakýchkoli státních subvencích. Postavení v orgánech asociace (napø. v politickém výboru a výkonné radì) se obsazují podle výsledkù voleb na nižší úrovni v Nìmecku.
4.3.2.2 Pracovní náplň Oblasti práce bruselské kanceláøe GATM se øídí podle aktivit EU, zejména Evropské komise, Evropského parlamentu a všeobecné politické diskuse. Bruselská kanceláø spolu s evropským odborem GATM vždy vypracují seznam tematických priorit podle roèního pracovního programu Komise. Kategorie pracovních oblastí (vzájemné køížení je možné): aktivity EU, které ovlivòují institucionální a politickou úlohu samosprávných územních celkù (napø. Konvent EU, služby veøejného zájmu, postavení místních samospráv v Evropì, reforma CoR); aktivity EU, jež ovlivòují øídící funkci místních správních orgánù (napø. ochrana životního prostøedí, zdravotní péèe, civilní ochrana, právo azylu a imigraèní zákon); aktivity EU, které ovlivòují ekonomickou aktivitu samosprávných územních celkù (èl. 16 TEU) (napø. hospodaøení s vodou a odpady, obecní veøejné služby (voda, plyn, elektøina), spoøitelny, zadávání veøejných zakázek, obecní nemocnice). Pøi uvážení shora uvedených oblastí je snadné rozpoznat intenzivní vztah mezi politikou, provádìnou na evropské a na místní úrovni. Je to vzájemný vztah, který je pøekvapivý jen na první pohled. Po rozhodnutí evropské vrcholné schùzky v Nice má Evropská unie restrukturalizovat odpovìdnosti a kompetence mezi rùznými úrovnìmi správy, tj. evropskou, èlenských státù a regionù. To vyvolává otázky o složení a úloze samosprávy v EU. Jestliže Evropská unie hodlá zavést vše pokrývající regulaèní sí pro 15 a brzy pro 20 èlenských státù, musí zodpovìdìt otázku, na kom bude spoèívat odpovìdnost za udržování veøejných služeb. Bude to EU, budou to èlenské státy, regionální, nebo místní úroveò? Tyto dùležité problémy jsou v souèasnosti pro bruselskou kanceláø GATM nejvyšší priority lobování.
4.3.2.3 Pracovní metoda a) Evropské instituce Evropská komise Pøitom, když Evropská komise má právo iniciativy, je pro kanceláø hlavním terèem lobování Komise. Kontaktními osobami jsou odpovìdní úøedníci generálních øeditelství (DG, Directorate General), kteøí sesta– 46 –
vují první právní návrhy. Rùzná DG obvykle oceòují informace z první ruky ke konkrétním tématùm (jako jsou napø. doprava, ochrana životního prostøedí, hospodáøská soutìž, sociální záležitosti a vnitøní trh). Bruselská kanceláø napøíklad udržuje tìsné styky s úøedníky odpovìdnými za zpracování návrhu naøízení o zadávání veøejných zakázek ve veøejné dopravì a také se angažuje v lobování v otázkách ekologické odpovìdnosti a v diskusi o liberalizaci odvìtví vodního hospodáøství. Komise se pøíležitostnì pøibližuje ke scénì lobování v Bruselu, když organizuje veøejná slyšení a požaduje pozièní dokumenty k rùzným aktuálním tématùm. Je dùležité úèastnit se takovýchto veøejných slyšení a pøedkládat pozièní dokumenty. Bílá kniha o „evropském zpùsobu vládnutí a sdìlení o „konzultaèním postupu mají tudíž pro práci kanceláøe znaèný význam. Evropský parlament (EP) Kromì Komise je EP také pøístupný k lobování z místní úrovnì. EP je zvláštì vlivný v procesu spolurozhodování (napø. o ochranì životního prostøedí). Staèí øíci, že zdaleka nestaèí „zlobovat“ nìjakou zvláštní politickou skupinu nebo nìjaké poslance Evropského parlamentu (MEP). Úsilí v lobování se musí vést napøíè stranickými liniemi a èlenskými státy. Pro EP a Komisi je zajímavý pøínos expertù, zvláštì z místní úrovnì, která koneckoncù musí evropský právní øád realizovat. Zvážíme-li tuto situaci, je klíèovou úlohou evropské kanceláøe samostatného územního celku být „prostøedníkem“ mezi evropskými institucemi a zástupci samostatných územních celkù. To je dùvod, proè bruselská kanceláø GATM organizuje schùzky nebo kulaté stoly s poslanci EP, asistenty, funkcionáøi EU a zástupci samostatných územních celkù z Nìmecka a jiných státù.
b) Mezinárodní spolupráce Vede to pøímo k jiné složce úspìšné „evropské práce“ pro naši kanceláø – mezinárodní spolupráci. Zvláštì diskuse o službách veøejného zájmu (èl. 16 Smlouvy14) ukázala, jak se na tyto politické záležitosti rozdílnì pohlíží a jak se s nimi manipuluje v rùzných èlenských státech. Velmi èasto je složité zjistit a definovat spoleèné evropské stanovisko ohlednì nových návrhù a složek politiky EU. Pøesto je tato úloha dùležitá a musí být úspìšnì vyøešena. Dùležitou platformou pro „lokální evropskou diskusi“ v rámci EU je CEMR – Rada evropských obcí a regionù. CEMR je evropská zastøešující organizace, která reprezentuje více než 40 národních sdružení samosprávných územních celkù v Evropì. GATM je èlenem CEMR. Spolupráce s CEMR patøí ke všední pravidelné práci bruselské kanceláøe. Bruselská kanceláø GATM je také èlenem CEEP, Evropského sdružení veøejnoprávních podnikù. To ukazuje, že mezinárodní spolupráce má pro bruselskou kanceláø znaèný význam, který v budoucnosti ještì vzroste. Protože se Evropská unie vyvíjí, sdružení samosprávných územních celkù bude muset dìlat totéž. Budování spojeneckých svazkù smìøuje k hlavní koncepci aktivit lobování v budoucnosti. Místní reprezentace v Unii musejí rozvíjet ještì tìsnìjší spolupráci. Platí to zvláštì pro spolupráci se sdruženími samosprávných územních celkù z kandidátských zemí. Sdružení, která jsou již v hlavním mìstì Evropy zastoupena, jejich pøíchod do Bruselu dychtivì oèekávají. Další informace: Deutscher Städte – und Gemeindebund Nìmecká asociace mìst a obcí www.dsgb.de (v nìmèinì)
14
Smlouvy o založení ES – pozn. pøekl. – 47 –
Bruselská kanceláø: Deutscher Städte – und Gemeindebund – øeditel Dr. Klaus M. Nutzenberger Avenue des Nerviens, 9 – 31 B-1040 Brusel tel.: 0032-2-7401640 fax: 0032-2-7401641 e-mail:
[email protected]
– 48 –
4.3.3 STYČNÁ KANCELÁŘ VÍDNĚ Eva Pretscherová, Vídeňský dům v Bruselu, vedoucí „Vídeňský dům“ Po úspìšném referendu o pøistoupení k Evropské unii v roce 1994 (66 % hlasù pro) se mìsto Vídeò rozhodlo zøídit v Bruselu styènou kanceláø. V roce 1995 se mìstská rada rozhodla zakoupit mìšanský dùm z konce 19. století (1895)15, nacházející se na jižním konci Evropské ètvrti, budovu ideálnì navrženou tak, že také reprezentuje kulturní hodnoty mìsta svým vysoce kultivovaným art de vivre. Ale Vídeòský dùm byl od zaèátku mínìn také k tomu, aby hostil dvì odlišné instituce: administrativu mìsta Vídnì – Styèný úøad mìsta Vídnì, a bruselskou kanceláø Vídeòské obchodní propagaèní agentury – WWEE. Jádrem domu je, pøinejmenším pro návštìvy, nádherný pøijímací pokoj v pøízemí. Konferencí a recepcí se tam mùže úèastnit více než sto osob. Kanceláøe jsou umístìny ve všech tøech patrech nad ní, nejvyšší podlaží nabízí prostorné apartmá pro úèastníky školení z vídeòské mìstské správy nebo mìstských správ z kandidátských zemí EU. Politika a ekonomika: dobře spojené ve Vídeňském domě Vídeòský dùm je poboèkou úøadu výkonného øeditele vídeòské mìstské správy a zahrnuje jeho skuteèný styèný úøad – jenž se zamìøuje na všechny právní a politické záležitosti zajímavé pro regionální správní orgán – a bruselskou kanceláø Vídeòské obchodní propagaèní agentury, která se zabývá všemi zájmovými tématy ekonomiky, soukromého podnikání (malé a støední podniky!), soukromých institucí (výzkumný sektor!) a poskytuje urèené informace a provádí lobování ohlednì možností financování. Bruselská kanceláø, která je dobøe zavedena v odboru pro evropské záležitosti doma (spoleènì s Euro-Info-Centrem a Euro-Info-Pointem) se mùže soustøedit na pøesné odpovìdi a budování sítí v oblastech zvláštního zájmu. Mìsto Vídeò organizuje své evropské záležitosti v doma sídlícím odboru (MA 27) pro otázky ekonomiky, techniky a financování (Objective 2, Urban I, Urban II, Interreg, atd.) a definuje své obecné politické strategie prostøednictvím Úøadu výkonného øeditele (MD-EIW). K nìmu je Styèná kanceláø pøipojena. Styčná kancelář města Vídně Má tyto funkce: shromažïovat informace o návrzích a vývoji v rámci Evropské unie, filtrovat je a analyzovat a pak je pøedávat pøíslušnému oddìlení èi osobì ve Vídni („funkce zpravodajství a sbìru“); udržovat stálý styk se všemi úrovnìmi úøedníkù institucí EU a diskutovat s nimi zájmy mìsta Vídnì („funkce lobování“); reprezentovat sociální, kulturní a ekonomické hodnoty hlavního mìsta Rakouska („reprezentaèní funkce“); školit funkcionáøe regionální a místní správy v záležitostech EU. Styèná kanceláø dosud uvítala 40 funkcionáøù z 8 zemí na svých dvou plnì vybavených školicích pultech („školicí funkce“); pøijímat návštìvy z politiky, ekonomiky, správy, soukromých a veøejnoprávních sdružení, univerzit a škol, aby se dobøe seznámily s pracovními metodami EU. Styèné kanceláøe mohou a mìly by být dùležitým prostøedníkem, který pracuje ve prospìch pøijímání a chápání EU v naší pøíslušné domovské zemi („funkce informaèní"). Politiètí návštìvníci se také mohou spolehnout na své styèné kanceláøe jako na svá „regionální vyslanectví“, že jim pøipraví mezinárodní setkání s mnoha lidmi pøi zasedáních Výboru regionù a kolem nìho i ostatních oficiálních èi neformálních schùzkách EU. Shromažďování informací Úèelem není hromadit informace – vykládat informace v jejich kontextu a – zejména – dùkladnì je probrat s patøiènými partnery doma, to je to, èeho se má dosáhnout. Navíc: dokonalá spolupráce mezi „generalisty“ v Bruselu a „specialisty“ na ústøedí. Až dosud se Vídeòská styèná kanceláø angažovala v zadávání veøejných zakázek, liberalizaci veøejných služeb, vyhýbání se øízením pro nedostatky (napøíklad kvùli vídeòskému vèelaøskému zákonu …), ve výzkumu podrobností v naøízeních o programech a mnoha jiných záležitostech.
15
V originálu je zjevnì omyl (1995), „fin de siecle“ je konec 19. století – pozn. pøekl. – 49 –
Lobování Na rozdíl od èetných pøíkladù, jaké mohou uvádìt televizní seriály, lobování neznamená podplácení v pìtihvìzdièkové restauraci. Lobování je ve skuteènosti trávení mnoha hodin v jedné z tìch malých kanceláøí Komise EU probíráním èísel, statistik, pøechodných období, mnoha a mnoha podrobností a bojem o formulace. Znamená vést spory v zájmu vašeho mìsta nebo regionu s použitím podrobných faktù místo zbraní. A zvolení správného okamžiku, kdy to provést, tj. dokud je sama Komise v plánovací fázi, má-li být téma vùbec a nìjak na evropské úrovni zvládnuto. Mimochodem, takovýto dialog je pøístupný pouze pro èleny Evropské unie! Lobování je v tomto smyslu také bìžnou praxí u poslancù Evropského parlamentu, zvláštì od chvíle, kdy Maastrichtská smlouva definovala postup spolurozhodování. Více èi ménì pravidelné informaèní schùzky s poslanci EP pomáhají udržet styèné kanceláøe aktuálnì informované. Ale lobování znamená také svést dohromady vídeòské politiky a funkcionáøe s „tìmi správnými lidmi“ v evropských institucích a všech tìch ostatních sítích tady v Bruselu. Mottem tu je: vlivní lidé nejsou nikdy sami! Budování sítí Mnohé regionální kanceláøe skuteènì udržují tìsné styky a spojenectví ve významných tématech, napøíklad Vídeò s jinými mìstskými regiony, jinými hlavními mìsty nebo metropolemi, jako jsou Berlín, Hamburg, Stockholm, Madrid, Londýn a s jinými sítìmi (Eurocities, CCRE, UITP atd.), aby koordinovaly svá stanoviska v otázkách mìstské politiky vùèi komisi. Zasedání Výboru regionù se používají pro neformální schùzky mezi zástupci regionù pro definování nejlepších praktických postupù a pøípadných spojenectví. Místo setkání Vídeň: reprezentativní funkce Styèná kanceláø nemá jen spojovat EU-Brusel (v tomto pøípadì) s Vídní, ale spojovat také Vídeò s Bruselem: seznamovat tuto mezinárodní evropskou veøejnost s vídeòskou kulturou, pøispívat ke „spoleèné Evropì lidí“ a vnášet vídeòské art de vivre do naneštìstí velmi technokratické bruselské døiny všedního života. Kulturní veèery ve Vídeòském domì – po nichž vždy následuje recepce – si za šest let existence získaly v Bruselu skvìlou reputaci a prezentovaly tak výrazné idoly, jako jsou Johann Strauss a Ludwig Wittgenstein, Franz Schubert a Adolf Loos, židovskou Vídeò a mladé a/nebo kontroverzní autory. Konec koncù, Vídeò se také proslavila jako støedobod svìtové kultury. Jako pøíspìvek k evropské kulturní rozmanitosti se tyto konference vždy vedou v nìmèinì. Vídeòský dùm slouží také jako platforma pro prezentaci nejrùznìjších témat,jako jsou:podunajské regiony a dopravní sítì TINA,rakouská iniciativa pro evropskou migraèní politiku,srbská opozièní radiostanice B 92 za Miloševièova režimu, založení Konference letištních regionù,diskuse paktu stability a Balkánu,rozšíøení na východ a mnohá jiná. Každoroènì navštíví Vídeòský dùm asi 3000 lidí, kteøí využijí pøíležitost k neformální konverzaci v uvolnìné atmosféøe. Úspìšná politika takových akcí pomáhá položit základy pro úspìšné lobování. Místo pro stážisty Dvì plnì zaøízená pracovištì pro školení pracovníkù (s telefonem, faxem, internetem/e-mailem atd.) a jedno stejnì plnì zaøízené a vybavené apartmá je k dispozici kolegùm z rùzných odborù administrativy mìsta Vídnì, nebo magistrátním úøedníkùm z kandidátských zemí. Dosud mìlo 40 osob (27 z osmi kandidátských zemí a 13 z rùzných odborù mìsta Vídnì) tu pøíležitost se s námi dìlit o zkušenosti po dobu tøí až šesti týdnù, seznamovat se s pracovními metodami institucí Evropské unie a uèit se jejich „pravidla hry“. Teoretická výuka se skládá z vysvìtlování primárního práva, forem procesù tvorby zákonù vèetnì procesu spolurozhodování, praktická výuka z toho, jak získávat informace a jak s nimi nakládat. Hlavními tématy jsou otázky regionální a mìstské politiky, pøíležitosti k financování z EU, ekologická politika atd. Úèastníci jsou posíláni do Bruselu, aby navštìvovali a setkávali se s rùznými úøedníky z Komise, Rady, Parlamentu a jejich pøíslušnou misí, aby se zajistilo, že si domù odnesou praktické zkušenosti a èetné osobní kontakty. Personál Styèná kanceláø mìsta Vídnì zamìstnává dohromady ètyøi osoby: jednu vedoucí kanceláøe, jednoho zástupce, jednoho administrativního asistenta a jednu sekretáøku. Bruselská kanceláø Vídeòské obchodní propagaèní agentury zamìstnává dvì až tøi osoby: vedoucího kanceláøe, asistenta a pøípadnì dlouhodobého stážistu. Trvalý personál je výhradnì pøijímán a vysílán z Vídnì, s výjimkou sekretáøky styèné kanceláøe (místní Belgièanka na smlouvu). – 50 –
4.3.4 STUDIE PŘÍPADU: RAKOUSKÝ MODEL Simona Wolesa, Rakouská asociace velkoměst a měst – bruselská kancelář, vedoucí Zájmy rakouských samosprávných územních celkù jsou zajišovány Rakouskou asociací velkomìst a mìst (AACT) a Asociací rakouských obcí (AAM)16. V roce 1995 v prùbìhu úprav spolkové ústavy podle EU dostaly spolkové zemì a samosprávné územní celky právo úèastnit se na problémech integraèní politiky, které se jich dotýkají (èlánek 23 písm. a)17 a d)18 spolkové ústavy). AACT a AAM mají právo být informovány a vznášet pøipomínky k problémùm, týkajících se samosprávných územních celkù. Informace jsou šíøeny prostøednictvím úøadu spolkového kancléøe, spolkového ministerstva zahranièí a jiných pøíslušných spolkových ministerstev. Sdružení dostávají øadu rùzných dokumentù a úèastní se na vnitøních pøedbìžných diskusích ministerstev (èlánek 23 písm. d) odst. 1). Podle ustanovení rakouské ústavy jsou spolkové zemì a obì asociace dále oprávnìny navrhovat vládì delegáty, kteøí mají být nominováni do Výboru regionù Evropské unie (èlánek 23 písm. c) odst. 4). Již v srpnu 1994 AACT, a AAM v roce 1996, delegovaly po jednom èlenu personálu do Bruselu. Oba èlenové personálu byli zaèlenìni do organizaèního systému rakouské stálé reprezentace (PermRep). To, že mají v rakouském PermRepu kanceláø, zaruèuje rychlou výmìnu informací s pøedstaviteli spolkových ministerstev a pøímý styk s ostatními rakouskými zastupitelskými orgány v PermRepu (zástupci spolkových zemí, Obchodní komory, Komory práce, Federace prùmyslu, Národní banky, Sdružení zemìdìlcù, odborù). Protože èlenové personálu za AACT a AAM patøí k oficiální rakouské delegaci v EU, mohou se úèastnit pracovních skupin Rady, což je dosti unikátní možnost v Unii. Pøesto je jejich hlavní náplò v Bruselu podobná, jako práce zbytku styèných kanceláøí samosprávných územních celkù v Bruselu, tj. monitorování, lobování, budování sítí a prosazování zájmù samosprávných územních celkù na evropské úrovni.
16
Èlánek 115 odst. 2 rakouské spolkové ústavy (B-VG) stanoví, že: „Asociace rakouských obcí a Asociace rakouských velkomìst a
mìst jsou oprávnìnými zástupci zájmù samosprávných územních celkù.“ 17
Èlánek 23c odst. 4 spolkové ústavy: “Rakouskou spolupráci pøi nominaci èlenù Výboru regionù a jejich zástupcù je tøeba za-
ložit na návrzích, pøedkládaných spolkovými zemìmi, Asociací rakouských velkomìst a mìst a Asociací rakouských obcí. V tomto ohledu je tøeba, aby spolkové zemì, Asociace rakouských velkomìst a mìst a Asociace rakouských obcí dohromady nominovaly tøi zástupce.“ 18
Èlánek 23d odst. 1 spolkové ústavy:„Spolková vláda musí neprodlenì informovat spolkové zemì o každém projektu v rámci
Evropské unie, který ovlivòuje autonomní oblast èinnosti spolkových zemí nebo se jich mùže jinak dotknout, a dát jim pøíležitost vznést k nìmu pøipomínky. Takovéto pøipomínky je tøeba adresovat Úøadu spolkového kancléøe. Totéž platí pro samostatné územní celky v pøípadech, kdy se jedná o jejich skuteènou oblast aktivity, nebo jiné dùležité zájmy. V tìchto záležitostech jsou za zastupování samosprávných územních celkù odpovìdné Asociace rakouských velkomìst a mìst a Asociace rakouských obcí (èl.- 115 odst 3).“ – 51 –
4.3.5 DÁNSKÉ REGIONY Niels Boye, Dánské regiony, vedoucí bruselské kanceláře Úvod „Dánské regiony“ byly založeny v roce 1913 a zastupují zájmy všech 14 regionù v Dánsku a poskytují služby a informace, aby podpoøily politiky regionù. Dánské regiony prosazují a podporují zásady regionální autonomie a jednají jako mluvèí zájmù regionálních samospráv vùèi ústøední vládì a jiným spoleèenským partnerùm. Dále Dánské regiony slouží jako ústøední organizace mzdových vyjednávání regionù. Hlavní úlohy regionù v Dánsku jsou: nemocnice, zdravotní péèe a léky, sociální služby, vzdìlávání, veøejná doprava, regionální plánování a ochrana životního prostøedí. Účel kanceláře v Bruselu Protože se stále více legislativy EU stává vnitrostátní politikou a realizují ji regionální a místní orgány, je životnì dùležité prosazovat zájmy Dánských regionù vùèi institucím EU získáváním informací již v èasném stadiu, navazovat pøíslušné styky a pøednášet stanoviska Dánských regionù v procesu rozhodování co nejdøíve. Je tøeba, aby bruselská kanceláø zajišovala ve vztazích s institucemi EU a dalšími významnými orgány kontinuitu a dostupnost. Struktura Bruselská kanceláø je nedílnou souèástí Odboru mezinárodních vztahù a rozvoje obchodu v Dánských regionech a kanceláø rovnìž slouží jako všeobecná kanceláø pro EU pro všechny odbory Dánských regionù. Dále existuje dohoda s mìstskou správou Frederiksbergu, která zajišuje, že mìstská správa obdrží èasné informace o každé významné iniciativì EU. Bruselská kanceláø sama zamìstnává jednoho vedoucího kanceláøe, jednoho reprezentanta a jednoho praktikanta. Dvakrát za rok je v kanceláøi také zamìstnanec jednoho z odborù Dánských regionù na tøímìsíèním pobytu. Oblasti práce Poskytování èasných informací o politických iniciativách z evropských institucí významných pro Dánské regiony, navazování pøíslušných stykù a pøednášení stanovisek Dánských regionù v procesu rozhodování co nejdøíve; pomoc dánským èlenùm Výboru regionù ve spolupráci s Odborem mezinárodních vztahù a rozvoje obchodu v Dánských regionech; identifikování perspektiv vývoje v EU zajímavých pro Dánské regiony a informování o nich; šíøení informace o Dánských regionech a systému regionální (samo)správy. Jak pracujeme sbíráme informace o nových iniciativách v èasném stadiu (vypracování návrhu); podáváme pøehled o procesu rozhodování, napø. o harmonogramu; dodáváme informace a stanoviska ke konkrétním oborùm politiky a iniciativám Evropské komisi; pøednášíme možné zmìny/dodatky poslancùm EP, abychom prosadili své stanovisko; vedeme dialog s dánskou stálou reprezentací u EU; identifikujeme, navazujeme a udržujeme vztahy se spojenci („pøáteli“). Lobování Jak se zdá, pro efektivní lobování v EU existují nìkteré dùležité pøedbìžné podmínky. Patøí k nim: èasné informace a upozoròování na nové iniciativy; dùkladné a konkrétní znalosti a vstup k osobám, které rozhodují – napø. pøíslušné kritické postoje a/nebo nové myšlenky; evropské myšlení – získávání partnerù z jiných zemí, kteøí sdílejí vaše stanovisko; sledování pøípadu po celou dobu procesu, v nìmž se o nìm rozhoduje. – 52 –
Partneři a sítě funkcionáøi/úøedníci pracující v rùzných institucích EU dánské stálé zastoupení (PermRep) pøi EU sekretariát Výboru regionù sekretariáty národních delegací Evropská komise Evropský parlament informaèní/tiskové konference Dánského stálého zastoupení (napø. o životním prostøedí, vzdìlávání a zamìstnanosti) sítì zástupcù Pobaltského regionu (neformální skupina „Baltské moøe“ apod.) národní sdružení místních a regionálních orgánù z jiných zemí EU (skupina ELAN) bruselské kanceláøe rùzných zemí. Další informace: Danish Regions, Head of Bruxelles Office, Mr. Niels Boye Rue de la science 4, B-1000 Bruxelles tel.: (+ 32) 2 550 12 80; fax: (+ 32) 2 550 12 75 e-mail:
[email protected]
– 53 –
5. ZKUŠENOSTI S LOBOVÁNÍM ZÍSKANÉ ODBORNÍKY NA MÍSTNÍ A REGIONÁLNÍ ÚROVNI Vera Fochler, Vídeň, TINA Vienna Transport Strategies GmbH, bývalá členka kanceláře rakouského poslance Evropského parlamentu Hannes Swoboda
5.1
LOBOVÁNÍ V EVROPSKÉM PARLAMENTU
5.1.1
Úvod
Lobování má na rozdíl od tradièních institucí a orgánù reprezentujících spoleèné nebo veøejné zájmy vysoce dynamický charakter a vyžaduje pružné vedení podobné øízení projektu. Spustit proces rozvoje je jedna vìc, jeho øízení vìc druhá. Vìnuje-li nìkdo tomuto výnosu pozornost, musí znát evropské instituce a postupy pøijímání práva EU na základì návrhu/sdìlení Evropské komise. Lobista musí ve správný èas na správném místì požadovat podrobné informace o veškerých zájmech skupin, které zastupuje, a správnì formulovat fakta.
5.1.2
Evropský parlament
Prostøednictvím 626 zástupcù 15 zemí zapojených do procesu evropské integrace zastupuje Evropský parlament 375 milionù Evropanù. Pøíchod nových èlenù obohatí EU díky zvýšené kulturní rozmanitosti, výmìnì názorù a lepšímu porozumìní ostatním národùm. Každých pìt let volí pøíslušníci státù Evropy poslance jediného Parlamentu. Podobnì jako všechny parlamenty má Evropský parlament tøi základní moci: moc zákonodárnou, rozpoètovou a kontrolní. Jeho politická funkce v rámci EU roste. Evropský parlament soustavnì získával vìtší vliv a moc díky øadì smluv. Tyto smlouvy, zejména pak Maastrichtská smlouva roku 1992 a Amsterdamská smlouva roku 1997, transformovaly Evropský parlament z ryze poradního shromáždìní na zákonodárný parlament s výkonnou mocí, podobnì jako je tomu u parlamentù na národní úrovni. Dnes, jako rovnocenný partner Rady ministrù, schvaluje Evropský parlament vìtšinu zákonù EU – zákonù, které ovlivòují životy obyvatel Evropy.
5.1.3
Poslanci
Poslanci Evropského parlamentu (MEP) zasedají v Komoøe jako politická uskupení, nikoliv jako národní delegace. V souèasné dobì Parlament sestává ze sedmi politických skupin a „nezávislých“ poslancù. Tito jsou rovnìž èleny parlamentních výborù a delegací buï jako øádní nebo zastupující poslanci, kteøí tráví jeden týden každého mìsíce na plenárním zasedání ve Štrasburku – velké plénum Parlamentu, dále na dvoudenním plenárním zasedání, které se koná v Bruselu, dva týdny jsou vyhrazeny na zasedání parlamentních výborù v Bruselu a zbývající týden je vìnován schùzím politických skupin. Zástupci každé zemì mají právo zpracovávat veškeré dokumenty, záznamy, pozmìòovací návrhy i pøíspìvky ze zasedání ve svém mateøském jazyce. Pøekladatelé a tlumoèníci Evropského parlamentu pracují v jedenácti úøedních jazycích EU (dánštinì, nizozemštinì, angliètinì, finštinì, francouzštinì, nìmèinì, øeètinì, italštinì, portugalštinì, španìlštinì a švédštinì).Tyto budou velmi brzy doplnìny o pøíslušné jazyky všech kandidátských zemí rozšíøené unie.
5.1.4
Politické skupiny
Velká vìtšina poslancù Evropského parlamentu je spjata s jednou z politických skupin. Poslanci EP, kteøí se nehlásí k žádné z tìchto skupin, jsou tzv. „nezávislí poslanci“. Každá politická skupina musí zahrnovat pøí– 54 –
slušníky více než jedné èlenské zemì a mít urèitý minimální poèet poslancù. V souèasné dobì je v EP sedm politických skupin. Tyto skupiny èerpají z více než sta stran èlenských zemí. Nìkteré politické skupiny jsou spjaty se stranami na evropské úrovni, uznanými smlouvou, jako integraèním faktorem v rámci EU, který pøispívá k formování evropské pøipravenosti a vyjadøuje politickou vùli obyvatel. Každá politická skupina má svého pøedsedu, úøad a sekretariát. Pøed hlasováním na plenárním zasedání posuzují tyto skupiny zprávy z parlamentních výborù vzhledem ke svým politickým pøedstavám a èasto k nim pøipojují pozmìòovací návrhy. Hrají také dùležitou roli pøi rozhodování o jednacích programech plenárních schùzí a výbìru tématických otázek zaøazených do tìchto programù. Parlamentní výbor, politická skupina nebo urèitý poèet poslancù mohou Radì nebo Komisi pokládat otázky ústnì. Tyto otázky na politicky dùležitá témata zpravidla vedou k diskusi.
5.1.5
Spolurozhodování
Spolurozhodovací proces zahrnuje jedno, dvì nebo tøi ètení. Jeho efekt je oceòován pro zvýšení poètu kontaktù mezi Evropským parlamentem a Radou, zákonodárci a Komisí. Komise pøedkládá návrh právního aktu a jednomu ze stálých výborù („odpovìdný výbor“) je dán pokyn k vypracování zprávy a ustanovení referenta (tj. èlena výboru, který je povìøen sepsáním konceptu zprávy tohoto výboru). Jeden nebo více dalších výborù mohou být požádány o podání odborných vyjádøení. Každý z výborù zaujme své stanovisko a pøedá jej odpovìdnému výboru; poslanci EP – a výbory požádané o vydání stanoviska – mohou ke konceptu zprávy sepsané referentem uvést pozmìòovací návrhy. Toto je první pøíležitost k pøedložení zájmù lobistù, která se zástupci nabízí. Mùže se odehrávat formou telefonického rozhovoru, krátkých dopisù, osobních rozhovorù nebo schùzek mezi stejnì smýšlející zájmovou skupinou a zástupcem. První telefonický kontakt s rozhodujícím zástupcem EP musí být navázán až poté, co Komise zprávu vydá. Návrh Komise je lobistovi vyložen z pohledu referenta, který zformuluje dodatky zprávy podle míry jejich dùležitosti. Politické skupiny se na tuto zprávu dívají ze své politické perspektivy. Pokud lobista uplatòuje své zájmy v této fázi, jsou na tuto možnost výbory také dobøe pøipraveny. Dochází k tomu pomocí jeho/jejího dùvìryhodného zástupce, pravdìpodobnì písemnou formou textu smìøovaného pøímo parlamentní stranì. Odpovìdný výbor poté pøijme tento text, patrnì s nìjakými zmìnami. Pokud je lobista informován pøíliš pozdì od doby pøedložení návrhu Komise, bude mít další možnost (pøed hlasováním na plenární schùzi) ovlivnit obsah tohoto dokumentu bìhem schùzky s referentem, kdy bude možné jednat o zmìnì a vhodném kompromisním øešení. Nakonec je zpráva projednávána na plenární schùzi. Odpovìdný výbor, politické skupiny a celá øada poslancù k ní mohou pøedkládat pozmìòovací návrhy. V tomto bodì stále ještì existuje možnost ústního dotazování, pozmìòovacího návrhu. Nicménì šance na ovlivnìní je vzhledem ke krátké dobì mezi projednáváním a hlasováním pléna velmi malá. Pokud se návrh Evropské komise tìší širokému zájmu veøejnosti a ovlivòuje trvání nebo existenci pøedbìžného opatøení (napø. veøejná doprava, liberalizace poštovních služeb), ke kterému již bylo pøedloženo mnoho pozmìòovacích návrhù, mùže se prùbìh prvního ètení pozdržet. V takovém pøípadì mùže Parlament nebo parlamentní strana pro lepší porozumìní tomuto návrhu uspoøádat veøejná slyšení. K tìmto slyšením jsou pøizváni všichni èlenové výboru, zástupci Komise, odborníci na dané téma i veøejnost. Referent má možnost vysvìtlit svá stanoviska ještì jednou. Ještì nyní by mohla nastat možnost sjednat si schùzku se zástupcem nebo odborníky na zájmy lobistù (pokud nebyly do této doby dostateènì uspokojeny). Parlament hlasuje o zprávì, èímž pøijímá její pozici v pùvodním návrhu. Toto je první ètení. Rada ministrù buï schválí návrhy Parlamentu, v tomto pøípadì je legislativní návrh pøijat – nebo je pøi zaujetí spoleèného postoje pozmìní. Na základì doporuèení pøíslušného stálého výboru podává Evropský parlament vyjádøení ke druhému ètení: schválí, zamítne nebo doplní postoj Rady absolutní vìtšinou svých poslancù (314 hlasù). – 55 –
Toto druhé ètení se od procesu prvního ètení neliší. Poté co Komise pøedá tento text zpìt Parlamentu, nastává další možnost lobistù kontaktovat referenta, aby prosadili své zájmy. Po ujednání mùže též lobista vèas pøipravit pro pøíslušného poslance EP písemné pozmìòovací návrhy. Po plenárním hlasování pøihlédne Komise k dodatkùm Parlamentu a pøedá doplnìný návrh Radì. Rada mùže Parlamentem doplnìné zmìny, které byly Komisí pøijaty, buï kvalifikovanou vìtšinou pøijmout anebo jednomyslnì odhlasovat jejich úpravu. V pøípadì neshody mezi Parlamentem a Radou zasedá na maximálnì šest týdnù parlamentní delegace a smírèí výbor tvoøený èleny Rady. Patnáctièlenné delegaci Evropského parlamentu, která reflektuje složení Parlamentu, pøedsedá jeden z viceprezidentù. Vždy je v ní pøítomen referent. Ve velké vìtšinì pøípadù dosáhnou tyto dvì strany shody formou spoleèného prohlášení. Parlament je pøi tøetím ètení pøizván k potvrzení této dohody. Pokud dohody nebylo dosaženo, nebyl návrh na komunální „zákon“ pøijat (tj. byl stornován).
5.1.6
Rozhovory s poslanci Evropského parlamentu
Rozhovory s poslanci napøíè Evropským parlamentem, zastoupenými v rùzných politických skupinách, již probìhly. Dohoda obstála díky otázkám podobným tìm následujícím: Co znamená efektivní lobování? Diskuse musí být problémovì orientována formou osobních rozhovorù, nikoliv na základì veøejné diskuse; Èasu a trpìlivosti poslance EP stejnì jako jeho/jejích asistentù by nemìlo být zneužíváno; Pokud je to možné, pøedkládejte již pøesné specifikace problematických bodù nebo dodatkù; Zlepšovací návrhy pøedkládejte s podrobným vysvìtlením; S ohledem na hlasování zùstaòte zdrženliví; Písemné informace lobovacích skupin bez uvedení jakéhokoliv osobního kontaktu se nezdají být pøíliš efektivní. Co v tomto kontextu znamená „včas“? Co nejdøíve si dohodnìte schùzku s referentem (jakmile komise pøedá legislativní pøedpis Parlamentu); Záleží na nesrovnalostech ve zprávì, rozsahu této skuteènosti a navrhovaných úpravách; U zpráv bez referenta a opozice by mìly být dodatky pøedkládány pøibližnì týden pøed uplynutím lhùty, bìžnì však døíve. Pokud se jedná o doporuèení k hlasování staèí nìkolik dní. Kde jsou meze pro lobování? Dobrý lobista musí rozpoznat hranice svých možností. Pokud zaène vytváøet tlak na rozhodující èinitele nebo posouvat do popøedí svùj vlastní užitek, mùže lobováním dosáhnout zcela opaèného efektu. Ohlednì omezení textu se též vedou pøe, jako napøíklad o doèasná omezení (je totiž možné, že rozhodující èinitel nemá v danou chvíli na konzultaci vùbec èas). Ujistìte se, zda jste na schùzce vítáni (telefonicky, krátkým oznamovacím dopisem); Choïte na schùzky vèas; Pøijímejte, prosím, i jiné názory (je možné, že rozhodující èinitel si stojí na svém pùvodním stanovisku a není pravdìpodobnì ochoten ustoupit, takže se lobista musí spokojit s kompromisem); Pokuste se pøedkládat své požadavky ve zkrácené podobì (bez dlouhých pøednášek zanedbatelného významu).
– 56 –
5.1.7
Závěr
Lobování je dùležitou formou komunikace a mìlo by sloužit k dorozumìní mezi lidmi a jejich zástupci v institucích. Lobování musí být vnímáno jako dùležitý prostøedek pro formování názorù. Poté se lobista stává úspìšným, pokud: dobøe zná zájmy lidí, které zastupuje; peèlivì studuje pobídky Komise; vede o pøíslušném tématu diskusi s odborníkem; jasnì formuluje pozmìòovací návrhy poté, co jednal s referentem nebo politickým zástupcem; správnì formuluje dodatky, jejich formulace je dùležitá pro zaruèení prùbìhu procesu a pro usnadnìní práce parlamentním úøedníkùm a pøekladatelùm (viz pøíklad pozmìòovacího návrhu).
5.1.8
Příklad písemného pozměňovacího návrhu
K NÁVRHU ZPRÁVY o naøízení pøedloženém Evropskému parlamentu a Radì o založení Evropské železnièní agentury (European Railway Agency) (COM(2002)23 – C5-0046/2002–2002/0024(COD)) Výbor pro regionální politiku, dopravní a cestovní ruch Referent: Gilles Savary
– 57 –
5.2
VÝBOR REGIONŮ – OVLIVŇOVÁNÍ EVROPSKÉ POLITIKY
Prof. Dr. Manfred Dammeyer, člen Výboru regionů, člen Evropského shromáždění Nìkteré z nejvýznaènìjších a nejbìžnìjších øeènických postojù zahrnují, ve spojení s evropskou politikou, prohlášení o stoupající evropské integraci a o stále èastìjším nahrazování národního práva evropskými pøedpisy, smìrnicemi a naøízeními, které už nadále nejsou schvalovány hlavními mìsty státù, regionálními parlamenty ani mìstskými radami, ale Bruselem – tento trend se nutnì bude v budoucnosti ještì více stupòovat. Podle toho, jaký postoj øeèník zaujme, bude tento trend následován buï výmluvnými stížnostmi na neoprávnìnou ztrátu pravomocí „nižší“ úrovnì, která je obèanùm nejblíže, a na nárùst pravomocí a nekontrolovatelné aktivity byrokracie EU, anebo apelováním, aby bylo sjednocování Evropy vnímáno jako seriózní proces, upravený smlouvami sjednanými a schválenými èlenskými zemìmi, kdy jsou politické aktivity pochopitelnì pøevedeny na evropské orgány a instituce. Pro protagonisty obou stran je èasto tìžké udržet pøesnou rovnováhu mezi oprávnìným požadavkem nezbavovat ony obèanùm blízké orgány veškerých pravomocí a omezit aktivity na evropské úrovni na stranì jedné a na druhé stranì nezbytností pøijímat nadnárodní, v tomto pøípadì evropský, vliv na rozhodovací procesy v evropských institucích. Nedostatky v tomto procesu nejsou samozøejmì ani v nejmenším výsadním právem zástupcù obcí, regionù ani státních instancí. Co dnes vnímáme jako Evropskou unii, je produkt vytvoøený mnoha dílèími kroky, vyjednáváním a aktivitami, které mìly daleko do pøímoèarého vývoje. Po velmi dlouhou dobu byla Evropská unie (nebo radìji: Evropské spoleèenství) slepá k regionùm a obcím èlenských státù EU jako nezávislým institucím neomezenì podporovaným mandátem volièù. Je také udivující, že k tomu docházelo ještì poté, kdy se o sjednocení Evropy již usilovalo. Územní rozloha byla jedním z dùvodù pro veškeré snahy o unifikaci: již ve svém projevu dne 9. kvìtna 1949, mnoha lidmi považovaném za rodný list sjednocené Evropy, požadoval francouzský ministr zahranièí Robert Schumann založení instituce, která by kontrolovala francouzskou a nìmeckou produkci uhlí a oceli, aby omezila pùsobnost státu na tyto pro válku tolik dùležité sektory a zprostila regiony ovládané tìmito sektory ve všech zemích od výroby zbraní, jejichž první obìtí se opìt a opìt stávaly. Evropské spoleèenství uhlí a oceli (ECSC) v dobì, kdy od založení této první evropské instituce uplynulo již padesát let a právì teï má být zrušena, se ve skuteènosti vždy angažovalo v regionální politice. A v rámci Evropského hospodáøského spoleèenství (EEC) byla regionální politika a plány podpory regionálního hospodáøství, stejnì jako regionální dotace, vždy opìrným pilíøem ekonomické pùsobnosti Evropské komise. Nikdy však nebyly regiony, cíle takových aktivit, herci ani režiséøi na evropském jevišti. To vše se zmìnilo, až když si první regiony zøídily svá vlastní zastoupení v Bruselu, v první øadì to byly dvì nìmecké spolkové zemì Severní Porýní/Vestfálsko a Bavorsko, a když pøesnì v ten samý èas byly uznány také právoplatnými èiniteli jak v Jednotném evropském aktu z roku 1986, tak i ve spojení s evropskými institucemi, díky vyvíjenému tlaku na své národní vlády. Na základì Maastrichtské smlouvy z roku 1992 – a opìt díky pùsobení na své národní vlády, vyjednávající o této dohodì – dosáhly založení Výboru regionù a zaèlenìní principu podpory do všech smluv závazných pro všechny evropské instituce, který kontroluje a omezuje aktivity na evropské úrovni a je uznán jako politický princip s ohledem na pùvodní kompetence obyvatelùm bližších „nižších“ instancí. Amsterdamská smlouva roku 1997 pùsobnost tohoto Výboru regionù ještì více rozšíøila. Mezitím se Výbor regionù stal právì tím orgánem EU, v nìmž se zástupci regionù a obcí samostatnì angažovali v aktivitách rùzných politických oblastí spoleènì i vùèi ostatním evropským institucím. Ale osvìdèuje se též uzavírání bi- a multilaterálních dohod a smluv sloužících jako základ pro jednotný postoj nìkolika partnerù nebo realizaci spoleèných celoregionálních a celostátních projektù. Pro oba tyto pøípady existuje mnoho pøíkladù. Zástupci regionù a obcí se tak stali skuteènými a uznávanými partnery evropských politických rozprav, které kromì významné protihodnoty pro pøíslušnou státní politiku pøedevším posílily pùsobnost a eventuální vliv regionù rùzných èlenských zemí EU. Nikde nejsou znát jakékoliv tendence k centralismu; zato témìø všem regionùm vzrostly jejich pravomoci; pøevod pravomocí posilujících skotský a velšský parlament ve Velké Británii, procesy „Regionförbundet“ ve Švédsku, nová øešení pro rozpaèité regiony v Itálii, atd. atd. A tento národní vzrùst pravomocí regionù je samozøejmì pozorován i v Bruselu a je natolik respektovaný, že i tam mohou jednat s mnohem vìtším sebevìdomím. A tyto znaky již nejsou v Bruselu nikterak vyhra– 58 –
zené jen pro vrcholné zástupce regionù a obcí, ministerské pøedsedy a provinciální místodržitele, ministry a primátory Londýna. Nyní si už všechny evropské regiony a regionální federace, mnoho velkých mìst a všechna obecní sdružení zøídily svá vlastní zastupitelství v Bruselu. A tato zastupitelství, která èasto sama sebe vcelku skromnì oznaèují za informaèní kanceláøe, jsou kolbišti obratných prostøedníkù evropského rokování jednajících obìma smìry: ovlivòování evropských institucí a navazování kontaktù pro státní zastupitele. Právì tak jako mnoho velkých mìst vzaly regiony zastupování svých zájmù do svých vlastních rukou, postupují nezávisle a koordinovanì s dalšími, prezentujícími stejné nebo podobné zájmy. V každém pøípadì dosáhly bìhem velmi krátké doby dostateèné pravomoci, aby nebyly podøízeny evropským institucím. Získávají informace o plánovaném evropském právním pøedpisu, pøipraví jej pro své vlastní zemì ve svém domácím prostøedí, kde mùže být projednán a odkud mohou procesy v Bruselu také ovlivòovat. Politici a správci z pøíslušných regionù tak mají možnost se také osobnì nauèit, jak jsou rozhodnutí v Bruselu ustavována a pøijímána, kdo na nich participuje, jak mohou být ovlivnìna, jak jedna a tatáž otázka mùže být v rùzných zemích rùznì vnímána a hodnocena a také možná jak rozdílné tradice, zkušenosti a zájmy jiných zemí mohou též vést k politice odlišné od té domácí a o jejíž náležitosti nebylo dosud pochybováno. Takto formulované reálné myšlenky by též mìly upozoròovat na fakt, že to, co je bìžné na domácím poli, nemùže být považováno za model hodný kopírování ostatními: každý jedná rùznì. Naproti tomu mùže ale také nìkdo zjistit, že pokud chce ovlivnit evropská usnesení, je nutné usilovat o evropský dialog a držet se výhradnì domácí praxe. To je mimoøádnì dùležité, pokud mají být taková usnesení ovlivòována za takových podmínek, které jsou obzvláštì intenzivnì vytváøené životnì dùležitými zájmy jednotlivce, a pokud je nìkdo pevnì pøesvìdèen, že øešení projednávaná evropskými institucemi jsou špatná. Je také dùležité uvìdomit si význam spolupráce s takovými èástmi obèanské spoleènosti, které prosazují stejné zájmy. A jak dùležité je zapojit tyto osobnosti z federací a spoleèností do politických debat o evropských øešeních. Jak evropské instituce, tak i byrokraté EU samozøejmì respektují osvìdèenou praxi, znají podstatu dobrých øešení, zajímají se o pøijatelná øešení, možná dokonce chápou požadavek na omezení evropské úrovnì, založené na principu podøízenosti. A to je dùvod, proè má každá diskuse smysl, a to jak požadující uvedení pokynù a pøíprav k rozhodnutí, tak i jasnì odkazující na vlastní zájmy jednotlivce a jejich promìnlivost. Pøedstava, že evropské regulace, evropské diskuse a nadnárodnì definované rozhodovací postupy skuteènì postihnou všechny politické oblasti, tak bude mít za reálný následek zapojení opravdu všech (!!!) hráèù do vyjednávacího procesu o evropské integraci. Zejména takové sektory, které se až dosud považovaly do znaèné míry za neangažované, se budou muset nauèit tomuto procesu porozumìt. Proto ty strany, které umožòují a zmíròují pùsobení na evropská rozhodnutí v Bruselu – napøíklad v evropských institucích – zároveò vždy též ovlivòují úèastníky neznalé evropských pomìrù. Je zcela zøejmé, že takové postupy byly nezbytné. Každý hájí své vlastní zájmy, o tom sotva kdy rozhoduje nìkdo jiný. A pokud nechce jiný úèastník pøihlížet nebo naslouchat, nepochopil (ještì), že musí být buï pozorný, anebo pøehodnotit své zájmy – je potøeba mu pomoci. A to vyžaduje spojence. A tady se znovu uèíme, že evropské otázky vyžadují také evropskou, nadnárodní odpovìï.
– 59 –
5.3
LOBOVACÍ ZKUŠENOSTI ASOCIACE FINSKÝCH MÍSTNÍCH A REGIONÁLNÍCH ORGÁNŮ
Erja Horttanainen, Asociace finských místních a regionálních orgánů
5.3.1
Finský systém samosprávných územních celků ve sjednocující se Evropě
Ve skandinávských zemích mají místní orgány mimoøádnì široký okruh funkcí: místní orgány jsou zodpovìdné pøedevším za služby sociální péèe a základní technické služby. Podíl místních orgánù na veøejných výdajích je vyšší než v ostatních zemích Evropy. Ve srovnání se støední a jižní Evropou je také velikost municipalit relativnì znaèná. Ve Finsku mají obce obzvláštì významné postavení a vykonávají široký okruh funkcí. Èlenství v Evropské unii a její vývoj stanovují nové požadavky na regionální úrovni. Finsko vyvinulo nový originální koncept regionální samosprávy se sídlem v místních orgánech. Regionální rady se staly orgánem zodpovìdným za regionální strategie a plánování využívání pùdy, hrají též významnou roli pøi navrhování a zavádìní programù strukturálního fondu EU. Názory na evropskou politiku Asociace finských místních a regionálních orgánù jsou vymezeny zvláštními charakteristikami finského samosprávného územního celku. Evropská unie se od vytvoøení vnitøního trhu vyvíjí smìrem k obèanské unii, která také klade dùraz na sociální a kulturní hodnoty. Velký poèet problémù dùležitých pro tyto oblasti a regiony je nyní na programu jednání EU. Dnes je též zøejmé, že má Evropská unie významný nepøímý vliv na èinnost samosprávného územního celku. Ekonomické smìrnice EU postihují napøíklad zdroje financování místních orgánù a tak i jejich možnosti zajišovat svým obèanùm základní služby. Kromì toho se v rámci EU vyvíjejí nové regulaèní mechanismy, které mají vliv na oblasti, o kterých EU naprosto jasnì øíká, že mají minimální nebo žádnou zákonodárnou pravomoc. Dobrým pøíkladem je otevøený zpùsob spolupráce. Z hlediska finského samosprávného územního celku existuje v poslední dobì vývoje EU jeden trend, který urèitì stojí za povšimnutí: díky tìmto smìrnicím a regulaèním mechanismùm zaèíná být vliv EU pociován ve velkých odvìtvích samosprávných územních celkù poskytujících základní služby, jako jsou napøíklad sociální péèe, zdravotní péèe a vzdìlávání. Èásteèným dùsledkem tohoto vývoje je pro EU oproti minulosti vìtší nutnost zapojit tyto oblasti a regiony tak, aby mohly ovlivòovat politiku EU. V tomto smìru bylo dùležitým krokem zøízení Výboru regionù. Významné postavení regionù a oblastí bylo též uznáno pøi pøípravách nové Evropské správy. Pozitivním faktorem je intenzivnìjší dialog mezi samosprávným územním celkem a EU. Nicménì nìkdo musí zároveò vyzdvihnout význam jasného rozdìlení kompetencí mezi EU a èlenské zemì. Vymezení pøíslušných kompetencí musí být založeno na principu bezprostøednosti a podpory. Èlenství Finska v EU zmìnilo èinnost Asociace finských místních a regionálních orgánù na lobující organizaci. Jako významná souèást EU se legislativa vztahuje k otázkám spadajícím pod pravomoci místních a regionálních orgánù, kde lobování EU hraje v èinnosti Asociace významnou roli. Podstatné je, že se místní orgány i regiony podílejí na vytváøení politiky EU stejnì jako na øešení konkrétních záležitostí EU.
5.3.2
Politika Asociace finských místních a regionálních orgánů vůči EU
Pøi vymezování a zavádìní místní a regionální politiky vùèi EU musí být kladen dùraz na urèení cílù a priorit. Je dùležité, aby byly aktivity EU stejnì jako aktivity státu zámìrné a založené na jasnì definovaných cílech. Vymezení cílù a jejich implementace je samozøejmì mnohem obtížnìjší v mezinárodním než v národním kontextu, nebo je vždy tøeba brát v úvahu též støety zájmù a kulturní diference. Nicménì cílené jednání je nezbytným pøedpokladem pro ty, kteøí chtìjí na mezinárodním poli pùsobit. Nedostatek informací již dávno pøestal být problémem v záležitostech EU, avšak najít pøíslušnou informaci se mùže nìkomu v té spoustì jinak zajímavých informací zdát obtížné. Po stanovení priorit je však mnohem snazší tím tokem informací proniknout. Nicménì nové otázky neustále vyvstávají a je dùležité umìt je nìkdy i bez pøípravy detailnì nastudovat.
– 60 –
Asociace finských místních a regionálních orgánù vymezila cíle své evropské politiky v pravidelnì aktualizovaném dokumentu, nazvaném „Evropská politika finských místních a regionálních orgánù“. Tento dokument byl poprvé napsán roku 1995, když se øádnì projednávané záležitosti EU poprvé objevily na programu jednání Asociace. Dopady integrace na samosprávné územní celky ve Finsku byly Asociací samozøejmì analyzovány ještì pøed samotným pøipojením Finska k EU. Smìrnice evropské politiky Asociace byly pøehodnoceny roku 1998, kdy už bylo pomìrnì snadné udìlat si pøedstavu o významu Unie pro oblasti samosprávných územních celkù. Dokument o evropské politice Asociace byl aktualizován ještì jednou na jaøe roku 2002. V posledních letech byl vývoj Unie tak rychlý a zmìny natolik obrovské, že bylo nezbytné tyto politické smìrnice pøehodnotit. Dopady EU na finské samosprávné územní celky, na náš model sociální péèe a regionální rozvoj jsou zhodnoceny v tomto dokumentu schváleném výborem Asociace. Tento dokument stanovuje hlavní cíle Asociace jako zájmové skupiny a zkoumá evropskou politiku z hlediska místních orgánù a regionálních rad. Evropská politika Asociace je založena na potøebì zabezpeèovat a rozvíjet efektivitu finské místní správy pùsobením na rozhodovací procesy EU a využíváním možností mezinárodní spolupráce, které Unie poskytuje. Cílem Asociace je demokratická, otevøená Evropská unie, která pøi rozhodování bere v úvahu postoje obèanù i místních a regionálních orgánù. Aktivity EU musí být založeny na principech transparentnosti, pøimìøenosti a bezprostøednosti. Evropská unie by mìla ve všech oblastech podporovat rovnoprávnost mezi lidmi. Podpora dlouhodobého rozvoje je pro EU dùležitým globálním úkolem. V èlenských zemích jsou veøejné služby poskytovány a financovány velmi rozdílnými zpùsoby. Tyto rozdíly a rùznorodost mezi èlenskými zemìmi, regiony a místními orgány musí být rozpoznány. Povinnost respektovat národní význaèné rysy obsažená ve Smlouvì o založení Evropské unie musí být zohlednìna pøi pøípravì veškerých aktivit EU. Předměty evropské politiky Asociace: Místní a regionální postoje jsou v rozhodovacích procesech EU zohlednìny; Rozhodující èinitelé EU respektují princip samosprávného územního celku a rùznorodost a rozdíly mezi èlenskými zemìmi, regiony a místními orgány; Význaèné rysy – rovnoprávnost, všestrannost a financování z daòových pøíjmù – skandinávského modelu sociální péèe místních orgánù jsou pøi pøípravì rozhodnutí na evropské úrovni zohledòovány; Správní a ekonomické dopady zákonodárství EU na èinnosti regionù a místních orgánù jsou objasòovány ještì pøed pøijímáním daného rozhodnutí; Legislativa EU je redukována a zjednodušena vypuštìním zbyteèných a pøíliš detailních naøízení; Jsou zvýšeny možnosti místních orgánù ovlivnit pøípravu evropských záležitostí na vnitrostátní úrovni; Evropské instituce, zejména pak Komise, musejí vytváøet øádná procedurální øízení, kdy mohou být názory regionù a místních orgánù vyslyšeny již v raném stádiu pøípravy tìchto záležitostí; Veøejná diskuse o záležitostech EU je prohloubena; Otevøenost evropského rozhodovacího procesu a správa je zvýšena; Pozice Výboru regionù, jako zprostøedkovatele vlivu regionù a místních orgánù, je posílena; Finští politici jednají v klíèových pozicích evropských asociací a institucích regionù a místních orgánù.
5.3.3
Lobování Asociace finských místních a regionálních orgánů vůči EU
V dokumentu o evropské politice je role Asociace ve vztahu k záležitostem EU vymezena následujícím zpùsobem: ovlivòování rozhodovacích procesù EU; zajištìní odborných a školících služeb; šíøení informací EU; vìtší zviditelnìní samosprávných územních celkù ve Finsku a systému sociální péèe; šíøení dobrých zkušeností pomocí projektù EU. Pøedpokladem efektivního lobování je neustálé pøedkládání podstaty sdìlení. V záležitostech EU by mìly být oblasti a regiony schopné ovlivòovat jejich pøípravný proces na národní úrovni. Kromì toho je nezbytné mít kontakty s institucemi EU. – 61 –
Odborníci této Asociace se snaží udržovat pøímé kontakty s Komisí. To je podstatné, nebo Komise musí dostávat informace od zástupcù regionù a místních orgánù jako základ pro svá mìøítka. A to je obzvláštì významné pro Finsko i pro ostatní skandinávské zemì, protože skandinávský systém sociální péèe a silný samosprávný územní celek jsou vìtšinou v institucích EU málo známé. Styky s finskými èleny Evropského parlamentu a s výbory regionù jsou pro Asociaci rovnìž dùležité pøi lobování v EU. Asociace jedná jako sekretariát finské delegace Výboru regionù a její odborníci radí finským èlenùm tohoto Výboru pøi pøípravì vyjádøení Výboru. Mnoho evropských sdružení regionálních a místních orgánù zamìøuje své aktivity na lobování v EU. Asociace finských místních a regionálních orgánù považuje za dùležité, aby se finští politici úèastnili aktivit rùzných organizací. Dosažení vlivného postavení v rozhodovacích systémech tìchto sdružení vyžaduje od jejich èlenù aktivní pøístup a dlouhodobou èinnost. Asociace napomáhá zástupcùm finských místních a regionálních orgánù, kteøí byli jmenováni pøedsedy sdružení nebo èleny jejich výborù. Pokud legislativní projekty EU postihují samosprávný územní nebo regionální celek, mìli by se zástupci místních a regionálních orgánù na národní úrovni aktivnì podílet na pøípravì tìchto záležitostí. Asociace je zastupována v øadì podvýborù finského národního výboru pro záležitosti EU. Tyto podvýbory jsou pro Asociaci významným informaèním kanálem. Asociace se o tìchto evropských záležitostech vyjadøuje ministerstvùm: v nìkterých pøípadech byli zástupci Asociace èleny pracovních skupin ministerstev, ve kterých pøipravovali evropské záležitosti. Parlamentní výbory se též radily s Asociací. V tomto stádiu už se však Asociace systematicky nepodílí na pøípravì finských národních postojù vùèi EU v otázkách postihujících místní orgány. Politika EU v souvislosti s lobovacími aktivitami Asociace V zastupování zájmù svých èlenù se tato Asociace zamìøuje na pokrývání všech oblastí politiky EU, které mají vliv na finské regionální a místní orgány, pøi neustálém lobování v následujících oblastech: služby sociální a zdravotní péèe; vzdìlávání; kultura; mládež a sporty; obèanství EU z hlediska místních orgánù; volný pohyb obyvatelstva a imigraèní politika; politika zamìstnanosti a její místní rozmìr; regionální politika; regionální plánování; mìstská politika; rozvoj venkova; životní prostøedí; energetika; politika dopravy; transevropské sítì; konkurenèní politika EU; státní dodávky; prùmyslová politika a státní podpora; veøejné (komunální) služby; informovanost spoleènosti; rovnoprávnost; politika trhu práce. Nová evropská vláda a budoucnost Evropy jsou dalšími pøíklady souèasné problematiky Asociace. Tato Asociace pøedstavila Komisi své názory na vývoj evropské vlády. Asociace též participovala v pracovní skupinì, která na návrh Komise koncipovala pozici finské vlády. Asociace poté sledovala práci Evropského shromáždìní, a to èásteènì díky Výboru regionù a finským èlenùm tohoto shromáždìní. Snahy o ovlivnìní reformy strukturálního fondu jsou samozøejmì momentálnì nejdùležitìjším problémem. Finské regionální rady a Asociace spoleènì navrhly své postoje, které mají být prezentovány Komisi. V tomto pøípadì byla spolupráce navázána též s ministerstvem vnitra. – 62 –
5.3.4
Organizace Asociace v EU
Záležitosti EU patøí mezi bìžné lobovací úkoly Asociace, a proto mezi nì byla rozdìlena zodpovìdnost témìø stejným zpùsobem jako mezi ostatní aktivity Asociace. Výbor Asociace se usnesl na postojích Asociace v zásadních evropských záležitostech. Útvar regionálního a prùmyslového rozvoje Asociace je zodpovìdný za koordinaci záležitostí spojených s Evropskou unií, zatímco ostatní útvary nesou zodpovìdnost za záležitosti EU v rámci svého vlastního pole pùsobnosti. Odborníci, kteøí se záležitostmi EU zabývají, tvoøí skupinu expertù EU této Asociace. Ti se ètyøikrát až pìtkrát do roka scházejí, aby jednali o aktuálních záležitostech EU. Zástupci ústøední samosprávy nebo výzkumných ústavù jsou èasto zváni, aby na tìchto schùzích promluvili. Tímto zpùsobem jsou experti EU informováni o aktuální problematice. Zároveò získává Asociace možnost prezentovat své vlastní názory. Mezi pozvané mluvèí patøí i èlen Evropského shromáždìní a poslanec Evropského parlamentu, kteøí se úèastnili navrhování Charty základních práv EU. Zástupci sekretariátu EU v kanceláøi ministerského pøedsedy podávají zprávy napøíklad o zasedáních EU. Bruselský úřad Asociace finských místních a regionálních orgánù a Švédská asociace místních a regionálních orgánù sdílejí v Bruselu od podzimu roku 1992 jeden úøad. Tento úøad získává informace a aplikuje názory Asociace zejména na takovou politiku EU a takové regulaèní projekty, které bezprostøednì pùsobí na finské regiony a místní orgány. Jednání a semináøe, které propagují cíle Asociace, se konají na bruselském úøadì, aby udržely kontakt s Evropskou komisí. Kdykoliv je tøeba, je kromì toho bruselský úøad používán jako základna pro finské místní a regionální rozhodující èinitele, napøíklad èleny finské delegace Výboru regionù. Souèasná problematika bruselského úøadu Asociace zahrnuje služby veøejného zájmu, otázky životního prostøedí a otevøené metody spolupráce, stejnì jako další metody související s finským modelem sociální péèe. Bruselský úøad samozøejmì aktivnì monitoruje pokraèující reformní projekty, jako napøíklad diskuse o budoucnosti Evropy a reforma strukturálního fondu. Informace a projekty EU Evropské aktivity Asociace také zahrnují poskytování informací svým èlenùm. Asociace aktivnì šíøí informace o všech èinnostech EU, které mají pro místní orgány význam. Tyto informace jsou distribuovány napøíklad na webové stránky Asociace, do jejího bulletinu i samostatných publikací. Èlenové skupiny expertù EU této Asociace poskytují poradenství v záležitostech EU týkajících se jejich pùsobnosti. Asociace podporuje úèast místních orgánù na programech EU. Pro tyto úèely byl vyhotoven prùvodce, který poskytuje celkový pøehled o možnostech financování nabízených Evropskou unií. Informace o programech a možnostech financování jsou též pravidelnì publikovány na domovské stránce Asociace. Knihovnou Asociace je Evropské referenèní centrum. Asociace se podílí na øadì projektù financovaných EU, buï jako koordinátor projektu nebo jako jeden z partnerù projektu. Úèast na tìchto projektech pøispívá k podpoøe lobování v EU, jako zpùsob získávání praktických zkušeností se zavádìním politiky EU. Mnoho místních orgánù se tìchto projektù zúèastòuje. Do nìkterých projektù se zapojili dokonce i úèastníci z jiných evropských zemí. Projekty Asociace v rámci EU pokrývají široký okruh problémù vèetnì spoleèenské informovanosti, zavádìní evropské strategie zamìstnanosti, osobních záležitostí týkajících se sociální a zdravotní péèe a metod, které podporují vzdìlávací schopnosti dìtí, které mají potíže se ètením a uèením. Asociace zavedla rozsáhlý projekt Tacis zamìøující se na reformu ruského samosprávného územního celku. Tato Asociace též rùznými vzdìlávacími projekty školí zástupce místních a regionálních samosprávných územních celkù kandidujících zemí EU v záležitostech vztahujících se k èlenství v EU.
– 63 –
5.4
ASOCIACE OBCÍ NIZOZEMSKA (VNG)
Frank Hiltermann, Asociace obcí Nizozemska Roku 1912 se nizozemské obce rozhodly zøídit asociaci, která bude reprezentovat jejich zájmy. Prvním úkolem Asociace byl spoleèný nákup uhlí pro své dodávky energie. Brzy poté se úkoly VNG staly platformou pro šíøení znalostí a výmìnu zkušeností. Tìmito úkoly byla povìøena VNG jako ústøední zamìstnavatel všech obecních úøedníkù. Ti poté spojili své síly v Asociaci a povìøili ji správou všech svých spoleèných zájmù. Odbornost a efektivnost VNG rapidnì vzrostla. Ta pøijímala stále vyšší poèet specialistù ze všech politických oborù pro zásadní správní otázky. Tito specialisté nabízeli stále více produktù a služeb zamìøených na každodenní problematiku místní správy, pohybující se od modelového zákonodárství po speciální pojistné krytí, od výzkumu po poèítaèové databáze. Díky specializovaným helpdeskùm mají správci a úøedníci pøístup ke všem podkladùm a znalostem VNG i k dalším zdrojùm prùvodních informací. Dnes má tato Asociace více než 500 zamìstnancù. Všechny obce jsou dobrovolnými èleny Asociace již více než 50 let. Toto stoprocentní zastoupení stupòuje vliv a zlepšuje profil této Asociace jako ochránce zájmù samosprávného územního celku a jako vyjednávajícího partnera pro ostatní vládní vrstvy a národní i mezinárodní investory. Asociace se nauèila vypoøádávat s protichùdnými zájmy svých èlenù. V souèasné dobì hraje VNG dùležitou roli v pomoci nasmìrovat budoucí vývoj politického/správního systému v Nizozemsku. V posledních patnácti letech se èasto pøekvapivì ukázalo, že legislativa Evropského spoleèenství má stále sílící vliv na mnoho èinností místních a regionálních orgánù. Je logické, že se obce snažily postupnì intervenovat na evropské úrovni. V posledních letech našly obce nové metody, jak se úèinnì postavit za své vlastní zájmy, zejména neoficiálními cestami. Oficiální cesty nabízejí obcím velmi málo možností k ovlivòování. Evropský rozhodovací proces byl pùvodnì mezistátní záležitostí a èasem se v tomto ohledu událo jen nìkolik zmìn. Obtížná rozhodnutí jsou vydávána pøedevším Radou a se vzrùstajícím poètem pøípadù též Evropským parlamentem. Nicménì postupem doby vzrostl v rámci EU význam regionù a samosprávného územního celku s tím výsledkem, že národní vlády ztratily èást svých pravomocí. Tento trend byl nastartován vznikem Výboru regionù. V Nizozemsku jsou kandidáti pro nizozemskou delegaci ve Výboru regionù navrhováni VNG a IPO (organizace nizozemských provincií). Obì organizace mají sekretariát i pro tuto delegaci. Kromì Výboru regionù je VNG též zapojena do èinností CEMR. Nìkolik zamìstnancù VNG participuje v pracovních skupinách CEMR a zástupci VNG v Bruselu též participují v pracovní skupinì ELAN, skupinì zástupcù národních sdružení místních a regionálních orgánù v Nizozemsku. Od roku 1993 má VNG v Bruselu vlastní úøad. Základními aktivitami tohoto úøadu jsou: shromažïování informací významných pro naše èleny; ovlivòování politických a rozhodovacích procesù, lobování; podpora èlenù Výboru regionù; podpora úèastníkù pracovních skupin CEMR nebo spoluúèast v tìchto skupinách v zájmu VNG; úèast na dalších významných jednáních za úèelem shromažïování informací a propagace zájmù; koordinování evropské politiky v rámci Asociace; úèast na státních jednáních o evropské politice; podpora zástupcù samosprávných územních celkù bìhem návštìv v Bruselu. Na národní úrovni participuje VNG v Evropské konzultaèní skupinì. To je každomìsíèní shromáždìní politických úøedníkù VNG, Asociace nizozemských provincií (IPO), ministerstva vnitra a ministerstva zahranièních vìcí. V rámci této skupiny je projednáván rotaèní program Evropské unie a probíhá výmìna názorù nad body tohoto programu. VNG a IPO participují v Národní pracovní skupinì na nových návrzích Evropské komise. Tato skupina se schází dvakrát do mìsíce. V rámci této pracovní skupiny se setkávají všechna národní ministerstva, VNG a IPO, aby diskutovaly o nejnovìjších návrzích Evropské komise. Po tìchto debatách jsou sepsány struèné – 64 –
názorové materiály. Tyto materiály jsou posílány národním parlamentùm a jsou využívány pracovními skupinami Rady ministrù. VNG participuje v nìkolika pracovních skupinách národní vlády, napøíklad na státní podpoøe, státním zásobování a strukturálních fondech. Národní vláda, VNG, IPO a Asociace nizozemských vodohospodáøských výborù zøídily odborné støedisko pro evropské právo a politiku pro decentralizované orgány. Toto odborné støedisko informuje místní a regionální orgány o nové evropské legislativì, politice a programech. Tyto místní a regionální orgány mohou vznášet dotazy nebo si pøedávat své zkušenosti. Toto støedisko mùže též poradit národní vládì v evropských otázkách významných pro místní a regionální orgány. Vzhledem k zavádìní evropské legislativy mohou být též poskytovány odborné znalosti a podpora. Bližší informace: Ruthy Reinders,
[email protected] Frank Hiltermann,
[email protected]
– 65 –
5.5
JAK VYJÁDŘIT NÁZOR NA POLITIKU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
Edward Cameron, nezávislý konzultant pro dlouhodobě udržitelný rozvoj, Brusel
5.5.1
Těžký úkol politiky životního prostředí
Byly doby, a není to tak dávno, kdy byla politika životního prostøedí relativnì pøímoèará. V tìchto dobách nemuseli lobisté znát o mnoho víc než jen rozdíl mezi konzultací a spolurozhodováním, aby své zájmy prosadili. Rozpoznání odlišnosti mezi stanovou a smìrnicí bylo asi tak složité jako samotný proces. Povaha politiky životního prostøedí se ubírala osvìdèenou cestou naøízení a kontroly, kdy evropské instituce legislativu schvalovaly a èlenské zemì ji (údajnì) zavádìly. Vìci však už nejsou bohužel tak jednoduché, jak bývaly. Stinné stránky tohoto tradièního pøístupu byly odhaleny následnými hodnoceními politiky EU, nejnovìji v globálním hodnocení Pátého akèního plánu týkajícího se životního prostøedí. Toto hodnocení prokázalo chybné jednání pøi zavádìní mnoha právních pøedpisù na národní, regionální i místní úrovni. Navíc toto hodnocení poukázalo jak na zvýšené zatìžování evropských mìstských center, tak i na pokraèující se zhoršování evropského životního prostøedí. Výsledkem je, že se politika životního prostøedí v Evropské unii nyní nachází na klíèovém rozcestí. Zatímco se nejvíce skupin investorù zabývá efektivností používání naøízení a kontroly jako jediného politického mechanismu, pomalu se do popøedí dostávají pružnìjší možnosti. Ty zahrnují tržnì orientované nástroje, jako jsou danì nebo zodpovìdnost za životní prostøedí (efektivní vynakládání prostøedkù na úklidové práce a na vhodné usmìròování chování spotøebitelù a prùmyslu a tím i zmíròování jejich negativního pùsobení na životní prostøedí), a preventivní nástroje, jako jsou analýza vlivù na životní prostøedí a strategická analýza životního prostøedí. Z tohoto titulu si prùmyslové skupiny stále pochvalují dobrovolné úmluvy jako jsou EMAS a znaèení Eco. Tento již tak složitý soubor nástrojù je zøízen pro zvýšení míry rozvoje tripartitních smluv, pokraèující vládní rozpravy a novì i dùrazu na komunikaci o životním prostøedí. Také další faktory mají vliv na zpùsob a smìr, jakým je tato politika vedena. Mezi nì patøí: Stále rostoucí poèet lobistù v Bruselu. Jeden pohled na seznam evropských veøejných záležitostí odhalí více než 10.000 lobistù hájících zájmy rùzných nadnárodních spoleèností, lidská práva nevládních organizací a samozøejmì zájmy místních a regionálních samosprávných územních celkù. Tento výèet není zdaleka úplný, ale buïte si jistí, že všichni mají co prosazovat a že všichni mají své zpùsoby, jak zajistit, aby byla jejich stanoviska vyslyšena. Postupný pøechod od prosté ochrany životního prostøedí k pøístupu soustøedìnému na tøi pilíøe trvalého rozvoje (sociální, hospodáøský a ekologický), což se samo o sobì mùže projevit mnoha rùznými zpùsoby, nìkterými pozitivními, nìkterými už ne tolik pozitivními. Nìkteré zájmové skupiny vnímají dlouhodobý rozvoj jako jistou formu „ekologického plížení“, díky kterému jsou ostatní oblasti politiky nuceny pøizpùsobit se pøísným ekologickým kritériím. Ekologické nevládní organizace na druhou stranu namítají, že „integrace“ ve skuteènosti umožní zájmovým skupinám lobujícím za energetické a zemìdìlské zájmy rozmìlnit politiku životního prostøedí. Jedna vìc je ale jistá, politika životního prostøedí postihuje všechny oblasti a všechny investory jako nikdy pøedtím, a tak musejí mít úspìšní lobisté širší obzory než døíve. Pokraèující vládní diskuse by mohla mít obrovský dopad na koncepci politiky, pokud se transparentnost, participace a konzultace stanou bìžnými záležitostmi. To by mohlo zajistit nové komunikaèní kanály mezi institucemi a rùznými zájmovými skupinami. Na jedné stranì by to mohlo znamenat obrovské výhody pro místní a regionální samosprávné územní celky díky zpøístupnìní døíve uzavøené skupiny expertù v Komisi. Na druhou stranu by mohla být zajištìním pøístupu k více zájmovým skupinám rozmìlnìna pravomoc vládního procesu do rukou zvolených zástupcù na místních i evropských úrovních. Posun politických priorit vùèi novým cílùm. Politika životního prostøedí je èasto pøedurèená politickými cíli, nikoliv cíli ekologickými. Co je dùležitìjší, recyklace materiálù nebo obnova energie? Který cíl bychom mìli sledovat, zvyšování množství recyklovaných surovin nebo plnit své závazky vùèi Kyotu? V dokonalém svìtì by bylo možné splnit oba tyto závazky najednou, nicménì politika životního prostøedí je èasto charakterizována pokusy o dosažení té nejlepší dohody, zatímco dokonalý svìt je odkládán na neurèito. – 66 –
Koneèný dùsledek toho všeho je vcelku zøejmý, totiž že koncepce politiky životního prostøedí se stává v Bruselu jedním z komplexnìjších procesù a že ovlivòování této diskuse vyžaduje velmi promyšlený pøístup.
5.5.2
Jak splnit tento úkol a vyjádřit svůj názor
Existují tøi druhy principù pøesvìdèování mluveným slovem. První druh záleží na osobním charakteru mluvèího; druhý na patøièném naladìní posluchaèù; tøetí na pøesvìdèivosti samotného projevu – Aristoteles (384 – 323 pøed n. l.). V posledních letech získal pojem lobování spíše negativní obsahový význam. Mnoha lidmi je pojem lobování považován za formu propagace nebo úplatkáøství, praktikovanou bezohlednými lidmi pùsobícími v temných prostorách. Z tohoto hlediska není ode mne patrnì pøíliš èestné, že oznaèím Aristotela za prvního velkého lobistu, nicménì onen citát výše zachycuje podstatu toho, co se od úspìšného lobisty oèekává, zejména nabízený nový pohled na kontrolu životního prostøedí. Pokud Aristotela èteme mezi øádky, mùžeme zachytit nìkolik základních pravidel, která by mìl lobista za životní prostøedí dodržovat. Pokusil jsem se je podrobnì zpracovat níže: Načasování: Obvyklý výklad rozhodovacího procesu EU nìkoho pøivede k pøesvìdèení, že politika je vytváøena výsledky citlivého vyjednávání mezi Komisí, Radou a Parlamentem. Podle mých zkušeností s vyjednáváním o politice trvalého rozvoje je nejlepší místo pro ovlivòování politiky právì na samém poèátku procesu ve skupinách expertù Komise. Právì pøi tìchto diskusích se scházejí rùzní investoøi, aby pøipravili nové iniciativy, zjistili nejlepší metody a údaje a prodiskutovali nedostatky stávajících režimù. Pravdou je, že tyto tøi hlavní instituce pøijímají závažná rozhodnutí, ta jsou ale založena na informacích, které pøicházejí z expertních skupin. Je proto velice dùležité vybudovat si dobrý pracovní vztah s úøedníky v Komisi. Důkladně poznejte toho, s kým jednáte: Být schopným zástupcem vyžaduje dùkladnou znalost toho, koho zatupujete, a také toho, koho se snažíte ovlivnit. Svými činy dosáhnete více než svými argumenty: Evropská komise dostává nespoèet pozièních dokumentù od obrovského poètu zájmových skupin. Pøíspìvek opírající se o vlastní nejlepší zkušenost dojde dál než politický/pozièní dokument. Cílem je propagovat myšlenku nebo koncept, nikoliv propagovat samotnou organizaci. Taková organizace, která se zabývá vlastní propagací, bude obcházena. Osobní kontakty jsou základ: Vaše zastupování v Bruselu musejí zajišovat lidé, kteøí snadno navazují kontakty, a takoví lidé, kteøí spíše pøesvìdèují než prodávají. Pøítel nebo bývalý kolega v Komisi èasto udìlá cokoliv navíc, aby podpoøil Vás i Vaši práci. Nauète se být pro instituce nepostradatelný: Øada organizací se nauèila být nepostradatelnými; mezi nì patøí èlenové Zelené osmièky a také øada orgánù samosprávných územních celkù. Hlavním dùvodem je to, že se tyto organizace samy ustanovily inovátory. Komise se na nì nyní obrací pro nápady, a tak mají pøi získávání informací nebo ovlivòování politiky pøednostní postavení. Tak moc záleží na reputaci – střežte ji svým životem: Povìst znamená vše. Takové organizace, které mají dobrou povìst díky plnìní závazkù, tvoøivosti a inovativnosti, to jsou organizace, které mají vliv, to jsou organizace, které pùsobí na politiku, to jsou organizace, které dostávají dotace. Jakmile je dobrá povìst jednou poškozena, je velmi obtížné ji obnovovat. V Bruselu je nespoèet organizací, pokud Vaše organizace neplní své závazky, obrátí se Komise na takovou organizaci, která je plnit bude. Jděte příkladem změnami, které chcete prosadit: Vládní diskuse se na reformu soustøedí v tom nejširším možném mìøítku. Pokud podnìcujete evropské instituce k reformì, mìli byste si být vìdomi též své vlastní potøeby zmìny a inovace. Spolupráce: Snažte se navázat spolupráci v širokém spektru organizací a zájmových skupin. Neztrácejte pøíliš mnoho èasu kázáním tìm, co jsou již pøesvìdèeni, potøebujete investovat do nových partnerství a budoucích posluchaèù – šiøte své názory mezi lidmi, kteøí proti nim budou vznášet námitky a tak je upøesní. Pozitivní zpráva: Pøíliš mnoho organizací zakládá své lobovací aktivity na tom, proti èemu protestují. Zejména obchodní spoleènosti mají špatnou povìst za svùj negativní a konfrontaèní pøístup k domácímu a celosvìtovému životnímu prostøedí. Daleko více dosáhnete pøedkládáním návrhù než oponováním tìm stávajícím. – 67 –
5.5.3
Závěr
Tento èlánek jsem zaèal pokusem o jasné vymezení hranice mezi tím, jak politika životního prostøedí vypadala døíve, a kam se ubírá dnes. Na závìr bych rád podobným zpùsobem rozlišil typ lobování/komunikace, jehož jsem byl sám svìdkem bìhem mého pùsobení v posledních ètyøech letech v Bruselu, od typu, který bych rád vidìl fungovat v budoucnosti. Ten tradièní a omšelý model bývá charakterizován: Lobováním jen v pozici odpùrce iniciativy; Odmítáním dialogu s dalšími skupinami investorù jen proto, že mají jiný názor; Pøedkládáním pozièních dokumentù bez reálného obsahu – pokus o získání vlivu za úèelem pøizpùsobení svých návrhù se nepoèítá mezi zpùsoby inovativního smýšlení; Zamìøováním se na špatné lidi ve špatný èas. Existuje však také alternativní model, ten, který je charakterizován aktivním, tvoøivým a inovativním jednáním. Je to ten, který upøednostòuje podávání výsledkù rozhodujícím èinitelùm pøed pozièními dokumenty. Ten, který vyžaduje spíše navazování spolupráce s širokým spektrem investorù než hledání podpory ve vlastním blízkém okolí. To je ten model, který skýtá ty nejlepší výsledky. Nakonec, vìøím tomu, že úspìšná organizace je ta, která si uvìdomuje, že potøebujeme vymìnit lobisty za aktivisty.
– 68 –
5.6
SLUŽBY VEŘEJNÉHO ZÁJMU VŮČI PRAVIDLŮM O STÁTNÍ PODPOŘE A HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽI – KAM KRÁČÍŠ, EVROPO?
Martin Pospischill, Vídeň, výkonný předseda akciové společnosti, statutární záležitosti, náhrady a odvolací řízení
5.6.1
Úvod
Stále se vyvíjející trhy v sektoru služeb, tradiènì ovládané státem, jako jsou energetické, telekomunikaèní a poštovní služby nebo veøejná doprava, vyvolaly v poslední dobì nové diskuse o budoucnosti veøejných služeb a jednotného trhu. Služby veøejného zájmu pokrývají tržní i netržní služby, které státní orgány klasifikují jako služby podléhající specifickým povinnostem veøejných služeb. V Evropì jsme nyní všichni svìdky procesu liberalizace energetických trhù. Otevøení ostatních trhù již probìhlo (napø. telekomunikace) nebo je na dosah (napø. veøejná doprava). Soukromé spoleènosti a noví provozovatelé již nenabízejí veøejné služby pouze v rámci jednotlivých èlenských zemí. Jejich ekonomické aktivity mají stále vìtší dopad na obchod mezi èlenskými zemìmi. Tržnì orientované služby se mohou dostat do konfliktu s pravidly jednotného trhu. To je problémem zejména v èlenských státech s dlouhou a úspìšnou tradicí státních podnikù (ve státním vlastnictví). Brzy budou pøijata rozhodnutí, zda se pravidla veøejné státní podpory a hospodáøské soutìže plnì vztahují i na státní podniky. Pokud ano, budou tyto výsledky pøímo formovat budoucí obraz evropské spoleènosti a funkci národních vlád èlenských zemí. Jinak budou muset být tyto funkce národních vlád a státních podnikù upøesnìny a transparentnì rozvrženy. To také povede k otázce, jaké kompetence by mìly èlenským zemím budoucí Evropy zùstat.
5.6.2
Nová strategie pro Evropu
Navzdory pozadí globalizace obchodu, doplnìní vnitøního trhu a rychlému technologickému vývoji, požádala Evropská rada v Lisabonu Komisi, aby pro Evropu navrhla strategii vnitøního trhu služeb. Podle té by se mìla Evropa do roku 2010 stát nejkonkurenceschopnìjší a nejdynamiètìjší expertní svìtovou ekonomikou. Konference v Lisabonu samozøejmì úmyslnì vyslala svým èlenùm optimistický signál, že Evropa si je velmi dobøe vìdoma znepokojujících èísel týkajících se demografického vývoje kontinentu po roce 2010 a že se tento vývoj støetne s jasnou strategií. Na druhou stranu ale bruselští stratégové upøímnì pøiznávají, že „bitva“ o podíly na svìtovém trhu – zejména proti Spojeným státùm – bude úspìšná pouze tehdy, když bude právní rámec zajišován v dobì, která umožní evropské ekonomice trvalý rùst alespoò o 3 % roènì. K dosažení tìchto cílù se Evropská komise zamìøuje na liberalizaci trhù nabízením jednotlivých sektorù služeb do veøejné obchodní soutìže. Tím by mìly být klasické státní služby zpøístupnìny také soukromým provozovatelùm. Pøedpokládá se, že otevøení trhù bude mít za následek øádnou hospodáøskou soutìž mezi mnoha soukromými a státními provozovateli a nižší výdaje pro spotøebitele. Dalším cílem je uvolnìní potenciálu jednotného trhu v plné míøe. Tržní bariéry a omezovací metody budou odstranìny. Evropská komise v neposlední øadì namítá, že kapitálové trhy vyžadují prùhlednost a hospodáøskou soutìž, aby posílily svou výkonnost a spoleènou mìnu. Na první pohled se zdá, že jediným opravným prostøedkem na evropské bolístky a trápení se zdá být pouze liberalizace sektoru veøejných služeb.
5.6.3
Odpor vzrůstá
Pøestože jsou èlenské zemì vázány samotnou Amsterdamskou smlouvou ke zrušení veškerých metod zakázaných dotací a pøekážek hospodáøské soutìže a obchodu týkajících se jejich státních podnikù jsou poslední dobou stále hlasitìji slyšet názory zastáncù jiných øešení tohoto problému. Kritikové prohlašují, že ani odst. 16 ani odst. 86 paragrafu 2 neposkytují základní právní ochranu služeb veøejného zájmu pøed pravidly hospodáøské soutìže a státní podpory, ani neobsahují jakoukoliv definici, která by objasnila jak úèel, tak obsah takových služeb. Ve skuteènosti se mohou pro právì probíhající diskusi ukázat pravidla hospodáøské soutìže a státní podpory jako kontraproduktivní, pokud se zdají být spíše právnì chránìna pøed službami veøejného zájmu, než naopak. Oprávnìní udržet tento sektor v souladu s odst. 86 paragrafu 2 – 69 –
v rámci služeb veøejného zájmu vyžaduje prokázání, že aplikací pravidel hospodáøské soutìže a státní podpory se právoplatnì nebo skuteènì zabrání naplnìní tohoto mimoøádného problému. Ve skuteènosti bude témìø nemožné s takovým dùkazem pøijít a uspìt. Negativní pøíklady otevøení trhù ve Spojených státech a Velké Británii jasnì dokazují, že všechno také nemusí zcela vyjít. Jedním z hlavních problémù liberalizace tržních sektorù se zdá být fakt, že se hospodáøská soutìž èasto omezuje výhradnì na cenu služby. Selhání energetického trhu v Kalifornii, Silicon Valley, roku 2000 a drama britských drah, které po mnoho let témìø neinvestovaly do infrastruktury, by nás mìly varovat pøed nevšímavostí vùèi tomu, co se v Evropì dìje v zákulisí. Kritikové varují, že cenová hospodáøská soutìž bez podpory ekologických a sociálních opatøení nikdy nevyústí v dlouhodobì udržitelný evropský hospodáøský rozvoj. Udržitelnost je klíèovou souèástí rovnomìrného procesu hospodáøského rùstu, která nesmí být pøehlížena.
5.6.4
Šance na politickou změnu?
V reakci na kritiku vztahující se k diktatuøe pravidel spoleèné hospodáøské soutìže a státní podpory ve všech oblastech evropské integrace prokázaly evropské instituce v posledních nìkolika mìsících intenzivní boj o budoucnost služeb veøejného zájmu: 15. øíjna 2001 vydala Komise interpretaèní sdìlení pro komunální zákon, použitelné pro veøejné dodávky a možnosti zaèlenìní sociálních plnìní do státních dodávek. Jiné interpretaèní sdìlení bylo však vydáno již 4. èervence 2001 obdobnì pro zaèlenìní ekologického plnìní do státních dodávek; O nìkolik týdnù pozdìji pøijal Evropský parlament (EP) zprávu o sdìlení Evropské komise – služby veøejného zájmu v Evropì. V nìm EP významnì pozmìnil pùvodní text ve prospìch služeb veøejného zájmu a odstranil veškeré snahy a zámìry Komise otevøít také vodohospodáøský trh; 14. listopadu 2001 byl na prvním zasedání EP pøesvìdèivou vìtšinou zamítnut návrh naøízení Komise na liberalizaci veøejné dopravy v Evropì. EP pøijal ke znìní tohoto návrhu øadu pozmìòovacích návrhù a jasnì se vyslovil pro explicitnì vymezený sektor, ve kterém by mohly být vzhledem k právnímu rámci plnìny specifické povinnosti státních služeb, narozdíl od naøízení pro vnitøní trh; Nakonec byly služby veøejného zájmu na programu jednání evropské konference v Laekenu. Tam Evropská rada žádala po Komisi, aby zajistila právní rámec, který bude poèítat s vìtší právní ochranou a poskytovat ji službám veøejného zájmu.
5.6.5
Evropský soudní dvůr a výnos generálního advokáta v případu Magdeburg
Ke stavu tìchto vìcí pøibyl další úhel pohledu díky otázce, zda dotace na kompenzaci nákladù, které vyplývají z plnìní povinností vztahujících se na služby veøejného zájmu, porušují komunální zákon, zejména pak odst. 82, paragraf 1 Smlouvy. V souèasné dobì je pøed soudem nevyøízený pøípad (odvolání k pøedbìžnému rozhodnutí nìmeckého Bundesverwaltungsgericht – pøípad C-280/00 „Magdeburg“), týkající se plateb státní podpory ve veøejné dopravì. Ve svých výnosech z 19. bøezna 2002 doporuèuje generální advokát soudu zmìnit jeho stanovisko v pøípadu „Ferring“ (C-53/00) a zahrnout veškeré platby státní podpory do pravidel komunálního zákona. Tento generální advokát argumentuje tím, že øádná a výkonná kontrola státní podpory Evropskou komisí je jedinou zárukou èestného jednání na vnitøním trhu. A už soud vynese jakýkoliv rozsudek, bude toto rozhodnutí životnì dùležité pro budoucnost služeb veøejného zájmu v Evropì.
5.6.6
Situace v Rakousku
Rakousko je èlenskou zemí s dlouhou tradicí státních služeb a jejich specifických povinností. Zde není na státní služby pohlíženo jako na obchodní zboží. Státní služby tu byly jen pro udržení a zajištìní dodávek. Postupné pøistupování k otevírání evropských trhù vedlo k radikálním zmìnám v mnoha oblastech. Struktury, døíve urèené pro zajištìní zdroje øádných a dostaèujících služeb, se najednou staly nepotøebnými. Státní podniky èelí novým výzvám v roli (nìkdy celosvìtových) hráèù na trhu. Místní a regionální or– 70 –
gány si stále èastìji uvìdomují, že jsou v pozici, kdy si spíše objednávají služby, než aby pùsobily na trhu. To skýtá mìøítka a èas potøebný k restrukturalizaci tradièních státních služeb.
5.6.7
Jsou kriteria konvergence prostřednictvím otevření trhů nedosažitelná?
Pøekážkou rychlé zmìnì tìchto struktur je otázka zamìstnanosti a nákladù na personál. To se týká pøedevším zemí s vysokými pøíjmy, jako je Rakousko. Odborníci pøipouštìjí, že úspìšné pøíklady restrukturalizace vykazují úspory okolo 80 % v oblasti personálu a pouze okolo 20 % díky technickým inovacím, zmìnám režimù výroby nebo rozsahu služeb. Navíc s mnoha zamìstnanci byly uzavøeny garantované pracovní smlouvy s místními nebo regionálními orgány, které není možné vypovìdìt. To pøedstavuje obrovskou finanèní zátìž pro provozovatele státního orgánu, zejména pokud nevzejde z nabídkového øízení jako nejlepší kandidát (napø. proto, že soukromý provozovatel je schopen podat levnìjší nabídku vzhledem k nižším nákladùm na personál). Státní orgány tak musí platit velkou èást svých zamìstnancù, i když už v souèasné dobì nejsou „zamìstnaní“. Lze jen ztìží uvìøit tomu, že otevøení trhù s nevyøešenou otázkou zamìstnanosti a personálu povede ke stabilnímu rozpoètu a zaruèení tzv. Maastrichtských kritérií. Pøesto znamená proces liberalizace a outsourcingu (používání externích služeb) také ztrátu místní demokracie: politici jsou „zbaveni“ svých rozhodovacích pravomocí a odpovìdnosti za hospodáøský rozvoj regionu. Hospodáøská samostatnost je tímto oslabena, obyvatelé jsou zbaveni svých politických práv ovlivòovat místní hospodáøskou situaci. Je zajímavé sledovat tu propast mezi samotným obèanem a rozšíøenými evropskými institucemi. Najít zpùsob, jak pøemostit tuto propast a „prodat“ Evropu jejím obyvatelùm, je výzvou již nad síly vìtšiny politikù. Jedním z dùvodù vzrùstajícího neklidu vùèi všem typùm liberalizace, otevírání trhu a outsourcingu by mohla být skuteènost, že se EU a její instituce vyhýbají každému dùkazu o tom, že se nakonec tento nový systém osvìdèí jako prospìšný pro všechny Evropany. A co když tato spolupráce nepøinese kýžené úplné uvolnìní potenciálu jednotného trhu a bude mít trvalý dopad na vývoj evropského procesu integrace? Zdá se, že tato diskuse pomalu dosahuje bodu zvratu a že pomoc – pøekvapivì – pøijde od samotných evropských institucí. Jak byl jeden z hlavních problémù – otázka zamìstnanosti a personálu – do této chvíle nedostateènì øešen, ukáže následující pøíklad: 25. ledna 2002 rozhodl Evropský soudní dvùr (C-172/99), že na situaci, kdy provozování autobusové linky pøechází z jednoho podniku na jiný jako následek procesu veøejné obchodní soutìže na základì smìrnice 92/50/EEC o smlouvách ve státních službách, je nutno pohlížet jako na pøevod obchodní èinnosti ve smyslu odst. 1 (1) smìrnice 77/187/EEC. Toto je pøíliš malý krùèek tím správným smìrem k ochranì práv zamìstnancù v pøípadì pøevodù podnikù. Nicménì nevyøeší však ten základní problém, a sice jak v takovémto pøípadì postupovat pøi velkém množství pracovního materiálu. Koneènì je pøeci velmi rozdílné øešit personální problém jedné autobusové linky nebo liberalizovat všechny typy veøejné dopravy v metropolích jako jsou Paøíž, Londýn, Berlín nebo Vídeò. Evropské instituce dosud nepøedložily žádné konkrétní pøedstavy, jak øešit tyto problémy, ani nenavrhly žádné rekvalifikaèní programy pro ty zamìstnance, kteøí pravdìpodobnì „nepøežijí“ vlnu liberalizace. V období hospodáøské recese bude muset Evropa spíše najít konkrétní odpovìdi na hlavní tržní otázky než pøedkládat obecné strategie pro nejlepší zhodnocení akcií.
5.6.8
Lobování za rovnost ve zbrojení a sociálním zabezpečení
Úspìšný pøíbìh evropské integrace je v první øadì založen na úzké hospodáøské spolupráci mezi èlenskými zemìmi na spoleèném trhu bez jakýchkoliv obchodních bariér. Tento proces dùraznì zformoval podstatu EU a ještì není v žádném pøípadì dokonèen. Kontrola pravidel hospodáøské soutìže a státní podpory je dnes stejnì dùležitá jako na samém poèátku jednotného trhu. Základní principy Evropské hospodáøské spoleènosti zde není nutno rozebírat. Dùraz však musí být položen na ostatní principy, které byly doplnìny pozdìji, když se Evropa posunovala dále smìrem k politické unii. Proces integrace vedl k nìkolika kolizím, kdy se pøekrývaly pùsobnosti Evropy a èlenských zemí. V souèasné dobì èelíme politickým diskusím smìøujícím k sepsání výètu jednotlivých kompetencí na evropské a vnitrostátní úrovni. Otázka výètu kompetencí je pro Evropu pøímo spojena s ohranièením jednotného trhu. Jak se bude vnitøní trh dále rozvíjet, bude na evropskou úroveò nepøímo – 71 –
pøevádìno stále víc kompetencí – to opìt vede k otázce, jak mohou v plnì harmonizovaném trhu komunální podniky pøežít a zároveò plnit své specifické povinnosti. Díky pøemrštìným èástkám za (pøátelské nebo nepøátelské) pøebírání komunálních podnikù giganty celosvìtového trhu, jako jsou Vivendi, Connex, Stagecoach, EdF, RWE, E.On atd., na poli životnì dùležitých zájmù, jako napøíklad energetika, dodávky pitné vody nebo veøejná doprava, lze jen ztìží uvìøit, že budou plnìny cíle vyjmenované ve strategii vnitøního trhu Evropské komise namísto maximalizování hodnoty akcií velkých investorù. Smutný pøípad britských drah by mìl být varovným signálem, abychom nenechali kohokoliv, kdo privatizuje, vyhrát a toho, kdo zestátòuje, prohrát. Hospodáøské zájmy jsou obrovské. Státní podniky se budou muset rychle nauèit nahlas hájit své zájmy na evropské úrovni a zasáhnout do boje také za jiné tržní ukazatele, než jen ty cenové a personální. To jim za stejných podmínek umožní konkurovat v procesech veøejné obchodní soutìže. Souèasná diskuse napøíè kontinentem o budoucnosti státních služeb veøejného zájmu poskytuje dobrou pøíležitost k objasnìní tìchto bodù. Srovnávací metodou bude možné pøesnì definovat ukazatele a vystavit je pro veškeré státní služby na celém kontinentu. Mezinárodní srovnání pomùže odhalit a doložit pøíklady tìch nejlepších zkušeností a chyb v procesu otevírání trhù. Tyto údaje by mìly postavit Evropskou komisi do pozice, kdy se bude muset na právním základì tìchto spolehlivých údajù rozhodnout, zda má nebo nemá smysl liberalizovat sektor státních služeb.
5.6.9
Závěry
Diskuse o budoucnosti státních služeb veøejného zájmu v Evropì je v plném proudu. V podstatì èekáme jen na zprávu, kterou cestou se vydat: radìji kopírovat americký model nebo jít ovìøenou evropskou cestou. Vìøím, že je toho mnoho, co se uèit od Spojených státù, ale napodobování postojù Spojených státù na celém svìtì (napø. WTO, Kyoto, sociální zabezpeèení a zdravotní služby) tìžko pøispìje k trvalému rozvoji v Evropì a zbytku svìta. Evropa by mìla mít odvahu jít svou vlastní cestou. Služby veøejného zájmu v Evropì formují významný pilíø evropské spoleènosti, nemìl by proto být nedbale ztracen. Dobøe si vìdomy velké zodpovìdnosti váhají stále Evropská komise i Evropský soudní dvùr s rozhodováním o tìchto významných záležitostech. Státní podniky mají nyní šanci poukázat na pozitivní aspekty svých služeb, zaujmout jasná stanoviska v právì probíhající diskusi a stále zvyšovat své konkurenèní schopnosti.
– 72 –
6. AKTIVITY NA PODPORU MÍSTNÍCH ORGÁNŮ V KANDIDÁTSKÝCH ZEMÍCH Simona Wolesa, Rakouská asociace měst a obcí – Bruselský úřad, vedoucí
6.1
PROGRAMY EVROPSKÝCH ORGANIZACÍ
6.1.1
Rada evropských obcí a regionů (CEMR)
6.1.1.1 Činnost CEMR CEMR aktivnì pøipravuje místní a regionální orgány na dopady evropské integrace pomocí svých výborù. CEMR upozoròuje na svou organizovanou pøítomnost ve Støední a Východní Evropì díky svým posíleným zastupujícím organizacím, což podnìcuje výmìnu zkušeností mezi místními a regionálními úøady a brání pozici samosprávného územního celku v pøístupovém procesu.
6.1.1.2 Program L O G O N (Sí samosprávných územních celků zemí Střední a Východní Evropy) Historie: vytvoøen roku 1997; bìhem první fáze až do roku 2000 sbíraly místní orgány èlenských zemí (Rakousko, Švédsko, Finsko) zkušenosti z pøístupového procesu, aby pak mohly tyto informace pøedávat sdružením v kandidátských zemích; LOGON pøimìl národní sdružení ze všech kandidátských zemí a ze souèasných èlenských zemí EU, aby se nìkolikrát bìhem let 2002 a 2003 sešla a pøipravila se na svou roli v pøístupovém procesu. Hlavní partner: Rakouská asociace mìst a obcí. Cíle: posílit zaštiující organizace místních orgánù kandidátských zemí; projednat zkušenosti místních orgánù èlenských zemí EU (kompetence a povinnosti místní úrovnì) a tak ustavit státní organizace nástrojem hodným posílení místní úrovnì kandidátských zemí. Tento projekt je zamìøen na vybudování komunikaèních struktur na podporu výmìny know-how v hlavních otázkách odpovìdnosti místních orgánù. Jednotlivá opatøení projektu LOGON jsou shrnuta v pracovních balíècích podle témat: Odborné studie, zprávy a pokyny k práci; Jednání (lobování, dobrá správa, služby veøejného zájmu); odborné semináøe (nová státní správa); Studijní návštìvy; Komunikace a dokumentace (platforma internetu a virtuální styèný bod); Projektová dokumentace a odesílání; Celková správa – øízení projektu. Financování: Tento projekt financuje pøevážnì rakouské ministerstvo zahranièních vìcí, Interreg, Rakouská asociace mìst a obcí, finská a švédská místní a regionální sdružení. Ubytování a cestovní výlohy jsou úèastníkùm do jisté míry hrazeny kandidátskými zemìmi. Časový rámec: od roku 2002 do konce roku 2003 Kontaktní adresy: SecGen Erich Pramböck, Asociace rakouských mìst a obcí tel.: + 43 1 4000 899 91, fax: + 43 1 4000 71 35 e-mail:
[email protected] Thomas Prorok, KDZ – Centrum pro prùzkum státní správy tel.: + 43 1 892 34 92 0, fax: + 43 1 892 34 92 20 e-mail:
[email protected] Internet: www.ceec-logon.net – 73 –
6.1.2
Rada Evropy
6.1.2.1 Kongres evropských místních a regionálních orgánů (Congress of Local and Regional Associations of Europe, CLRAE) Programové prohlášení: CLRAE nevykonává žádnou specifickou èinnost vzhledem k rozšiøování EU, zamìøuje se na všechny èleny Rady Evropy. Praktická pomoc CLRAE kandidujícím zemím je jeho jediným programem, nazvaným ENTO.
6.1.2.2 Program E N T O – (Evropská sí školících organizací pro místní a regionální orgány) Historie: vytvoøen Radou Evropy roku 1994; ENTO je nevládní organizací se statutem pozorovatele CLRAE. Zatímco sleduje své cíle, snaží se též podporovat práci Rady Evropy a Evropské unie v zájmu lepších podmínek státní správy po celé Evropì. ENTO poskytuje pro zamìstnance místních a regionálních orgánù odbornou pomoc a školení. Tvorbou vazeb mezi státními organizacemi a jejich protìjšky v ostatních zemích prosazuje spolupráci mezi školicími støedisky místních a regionálních samosprávných územních celkù. Činnost: Každoroèní organizování jednoho nebo dvou semináøù o otázkách významných pro správu místních a regionálních orgánù, se zamìøením zejména na význam vývojových a školicích služeb. Každý semináø je poøádán jedním ze èlenù ENTO a koná se pokaždé v jiné evropské zemi. Vydávání informaèního bulletinu s detaily o èinnosti ENTO poskytuje aktuální informace o práci Rady Evropy a Evropské unie, informace o èlenech a jejich èinnosti, èlánky o veøejných zájmech a o možnostech èlenù propagovat svou èinnost a své produkty a žádat ostatní èleny o pomoc nebo informace. Zveøejnìní seznamu, který podává detailní informace o všech èlenských organizacích, vèetnì kontaktních jmen, adres, telefonních/faxových èísel, e-mailových adres, popisu organizací, jejich cílù a èinností. Podpora partnerství mezi èleny. Podnìcování výmìnných pobytù zamìstnancù a volených zástupcù místních a regionálních orgánù, úèastníkù školení, uèitelù a studentù. Podpora èlenù v pøípravì studijních cest do jiných zemí poskytnutím kontaktù a informací. Financování: Èlenské poplatky, sponzorování urèitými èlenskými organizacemi a finanèní podpora Rady Evropy. Kontaktní adresy: Ulrich Bohner, zástupce generálního øeditele CLRAE tel.: + 33 3 88 41 22 48, fax: + 33 3 88 41 27 51 e-mail:
[email protected] Linette Taesch, sekretáøka e-mail:
[email protected] ENTO – Sekretariát, tel.: + 33 3 88 21 45 28, fax: + 33 3 88 21 45 29
6.1.3
Shromáždění evropských regionů (Assembly of European Regions)
6.1.3.1 Činnost AER AER bude zejména: Fungovat jako úèinný systém pøenosu know-how a informací svým èlenùm. Zdokonalovat Letní školu AER a pøimìt více regionù Západní Evropy k úèasti na jejím budoucím rozvoji. – 74 –
Prodlužovat a zintenzivòovat program CENTURIO, napøíklad zajišováním vhodných následných opatøení. Podporovat všechny formy partnerských projektù mezi regiony Východní, Støední a Západní Evropy a programy EU.
6.1.3.2 Program C E N T U R I O Historie: Vytvoøen AER roku 1994; CENTURIO se zamìøuje na propagaci výmìny know-how a zkušeností na poli regionální demokracie a správy mezi státními úøedníky a volenými zástupci evropských regionù. Činnost: a) Klasická školení CENTURIO: Organizována regionálními správci pro volené zástupce a státní úøedníky zemí Støední a Východní Evropy. Tato školení se obecnì konají ve dvou rùzných regionech, pokaždé po dobu pøibližnì 4 týdnù, aby umožnila svým úèastníkùm rozvíjet své zkušenosti a rozšíøit své vzájemné kontakty. b) Zdvojená školení: Vzájemné výmìnné pobyty (souèasné nebo navazující) mezi správci a/nebo volenými zástupci regionù Západní, Støední a Východní Evropy. c) Školení organizovaná regiony Střední a Východní Evropy: Zástupci jednoho (nebo nìkolika) správcù regionù Západní Evropy mohou být regiony Støední a Východní Evropy pozváni, aby politikùm a úøedníkùm tìchto regionù navrhli uspoøádání „v dané oblasti“; mohou být organizována v rámci následných opatøení „klasického“ školení CENTURIO a mohou též zahrnovat bývalé koordinátory a úèastníky školení CENTURIO. d) CENTURIO fórum: Hosté i hostitelé jsou jednou roènì zváni k výmìnì svých zkušeností a ke zhodnocení výsledkù školení Centurio. Toto fórum je též zamìøeno na budování nových partnerství. Další fórum: 25. øíjna 2002 ve Vídni. Financování: Každé školení je kompletnì financováno úèastnícími se regiony: úèastníci tohoto školení si sami hradí cestovní výlohy a koordinátoøi hradí ubytování a denní výlohy tìchto úèastníkù. Časový rámec: roènì Kontaktní adresy: Laura de Rose, programová vedoucí e-mail:
[email protected] Agnes Ciccarone, asistentka e-mail:
[email protected] tel.: + 33 3 88 22 07 07, fax: + 33 3 88 75 67 19 Internet: http://www.are-regions-europe.org
6.1.4
Evropská komise (European Commission, EC)
Program: TAIEX (technická pomoc úøadu výmìny informací) Historie: zøízen v lednu 1996, aby poskytoval zemím Støední a Východní Evropy technickou pomoc pøi pøibližování jejich legislativy Evropské unii. Služba „pomoc nižší národní úrovni“ byla spuštìna roku 1997, aby pøipravila a informovala místní orgány a státní správu nižší národní úrovnì kandidátských zemí o jejich právech a povinnostech s ohledem na úèinné prosazování pøevádìného práva Evropské komise. TAIEX je služba Komise podporovaná mezinárodním programem PHARE a je souèástí rozšíøení generálního direktoriátu Evropské komise. Služby tohoto programu jsou doplòky služeb døíve již nabízených dalšími pøíslušnými programy PHARE. – 75 –
Zatímco v minulosti byla pomoc TAIEX limitována legislativou jednotného trhu, Agenda 2000 její mandát rozšíøila tak, aby pokryl veškerou legislativu EU (Acquis Communautaire jako celek) a aby také zajistil pomoc na všech vládních úrovních. Dnes je tato pomoc dostupná i Kypru. Činnost: TAIEX se zamìøuje na zvyšování znalostí o aspektech legislativy Evropské komise na nižší národní úrovni a na podporu úspìšného pøevodu legislativních opatøení Evropské komise ve specifických oblastech na regionální a místní úrovni (životní prostøedí, státní dodávky, státní podpora, ochrana spotøebitele, sociální otázky, doprava, atd.) formou odborných programù, semináøù, pracovních porad a studijních návštìv. Také kandidátským zemím poskytuje databázové nástroje, které jak usnadòují a sledují pøibližovací postup, tak i odhalují potøeby technické podpory. TAIEX však nepokrývá další subjekty, jako jsou mezinárodní spolupráce, regionální politika a regionální vývoj, pøístup ke strukturálním fondùm a programování. Služby: Odborné posudky jsou poskytovány též úøedníky Evropské komise, ale vìtšinou úøedníky centrálních, místních a regionálních orgánù èlenských zemí EU, kteøí mají na starost prosazování legislativy EU. Mezinárodní pracovní porady v Bruselu a v kandidátských zemích; Krátkodobé shromáždìní odborníkù; Studijní návštìvy v Evropské komisi a èlenských státech; Mohou být též podávána hlášení o situaci a hodnotící analytické studie. Další služby: Externí pracovní skupiny v kandidátských zemích; Podpora pro sdružení soukromého sektoru v oblasti zemìdìlství, pro parlamenty a legislativní rady, pro finanèní sektor v oblasti soudnictví a vnitøních záležitostí a v oblasti tlumoèení a pøekládání. Podpora je poskytována komplexním zpùsobem. Kde je to možné, je podpùrná èinnost uspoøádána v takovém poøadí subjektù, cílových skupin nebo pøístupù, aby se navzájem doplòovaly nebo následovaly za sebou. Z toho vyplývá, že požadavky na podporu budou muset být zaèlenìny do tohoto obecného schématu. Cílové skupiny na nižší státní úrovni: Státní úøedníci decentralizovaných oddìlení ústøední správy a státní úøedníci místních a regionálních orgánù, kteøí mají na starost prosazení a zaèlenìní legislativy na nižších státních úrovních. Další cílové skupiny: správci vládních i nevládních státních správ, státní úøedníci, kteøí pùsobí v parlamentech a legislativních radách; profesionální i komerèní sdružení, zastupující sociální partnery, zástupci odborových svazù a sdružení zamìstnavatelù; soudci a právníci; tlumoèníci, korektoøi a pøekladatelé legislativních textù. Aplikace: Je doporuèeno zkoordinovat požadavek s centrálními orgány kandidátských zemí, jako je ministerstvo nebo ústøedí zodpovìdné za regionální otázky, státní správu nebo evropskou integraci, anebo pøíslušné ministerstvo pro danou oblast, kterého se požadavek týká, školicí instituce, jako jsou úøady státní správy a další orgány a sdružení zastupující místní a regionální orgány. Financování: Tyto služby jsou dotovány mezinárodním programem PHARE k dispozici úøadu TAIEX, jsou v podstatì bezplatné pro uživatele z pøidružených zemí. Náklady na organizování pracovních porad, studijních návštìv, shromáždìní odborníkù èlenských státù a další služby TAIEX jsou hrazeny z programu PHARE podle pøedem stanovených pravidel a sazeb na základì obecných správních pokynù. Pokud klienti z èlenských zemí pøijedou a jednají jako mluvèí, obdrží denní pøíspìvek (DSA) a pevný dodateèný pøíspìvek (FAA). Všeobecnì platí TAIEX pouze DSA, který obdrží také zástupci kandidátských zemí. Tlumoèení je placeno, pouze pokud TAIEX poøádá semináø. Kontaktní adresa: Adam Aldridge 80, av de Cortenberg, 1049 Brussels/Belgium tel.: + 32 2 299 19 35, fax: + 32 2 296 68 40 e-mail:
[email protected] Internet: http://cadmos.carlbro.be
– 76 –
6.1.5
Výbor regionů (Council of Regions, CoR)
Historie: Postavení, které v procesu rozšíøení zaujímají místní a regionální samosprávné územní celky, není zcela správnì chápáno. Ani v rámci institucí EU není vždy kladen dostateèný dùraz na fakt, že klíèem k úspìšnému rozšíøení jsou pevné místní a regionální základny. Práce EU se obrovsky zrychlila díky dobøe fungujícím a do znaèné míry nezávislým obcím a regionùm. Pokraèující vyjednávání klade na tento fakt pøíliš malý dùraz. Je proto dùležité upozornit vlády a parlamenty kandidátských zemí na hlavní faktor úspìšného èlenství v EU, kterým je silný samosprávný územní celek. Programové prohlášení: Poskytování informací o místních a regionálních dùsledcích èlenství v EU; Poskytnutí možnosti zástupcùm místních a regionálních orgánù kandidátských zemí vyzkoušet si práci Výboru regionù døíve, než se stanou èleny; Zamìøení se na nezbytnost okamžité aplikace principu subsidiarity i v období pøed vstupem do EU. VÝBORY CoR: a) Zahraniční styky (RELEX) (nahrazují bývalou CoR-EU styčnou skupinu uchazečských zemí): Tento výbor se zabývá rozšíøením a s ním souvisejícími otázkami. Další výbory CoR budou pokraèovat v jednáních o otázkách rozšíøení týkajících se jejich vlastní pùsobnosti. CoR chce zajistit, aby bylo pøi práci ostatních institucí EU poèítáno se zájmy místních a regionálních orgánù. Pracovní program: rùzná hlášení a úvodní zpráva CoR pod názvem „Vztahy s regiony a místními orgány kandidátských zemí“ jsou plánovány na rok 2002. b) Společné konzultační výbory (JCC): Tyto výbory jsou zákonnými orgány, které jednají jako konzultaèní orgán Rady sdružení (AC). Tato Rada do své èinnosti zapojuje EU a hlavy uchazeèských zemí. Konzultaèní výbory mohou Radì sdružení pøedkládat doporuèení týkající se pøíslušné uchazeèské zemì. Je to proto významný mechanismus, který zajišuje, aby názory místního/regionálního samosprávného územního celku byly uplatòovány pøímo v pøístupovém procesu. Podobné výbory Rady sdružení byly již zøízeny na parlamentní úrovni, rovnìž aby zastupovaly sociální partnery. Zastupujícími orgány EU jsou pro každý pøíslušný pøípad Evropský parlament (EP) a Evropská sociální rada (ESC). Tato nejnovìjší iniciativa k podpoøe procesu rozšíøení na místních a regionálních úrovních uchazeèských zemí je pro místní a regionální samosprávné územní celky a kandidátské zemì významnou možností pøímého dialogu. Zvýšená pozornost je vìnována složení a organizaci výborù a potøebì administrativní podpory. Rada se vyslovila pro zøízení spoleèného výboru s Polskem, Èeskou republikou a Kyprem. Spoleèné výbory s Bulharskem, Slovinskem a Slovenskem jsou plánovány. Činnost: Øada konferencí v kandidátských zemích. Každá konference je následována pokraèujícími styky mezi místními a regionálními zástupci èlenských zemí a uchazeèské zemì hostící konferenci. Na těchto konferencích jsou projednávány 4 pilíře: Místní a regionální orgány v pøedveèer rozšíøení EU – zpráva o stavu, Rozšíøení EU a rozvìtvení na místní a regionální orgány pøíslušné zemì, Pøíprava místních a regionálních orgánù na pøistoupení, Rozvìtvení èlenství na místní a regionální orgány. Financování: Urèitá èást rozpoètu Výboru regionù (pro volené úèastníky z èlenských a kandidátských zemí jsou hrazeny výdaje na ubytování a dopravu; pokud organizuje schùzi, snaží se Výbor regionù sdílet vìtšinu nákladù s hostujícím regionem/mìstem). Kontaktní adresy: Thierry Castillion, Výbor regionù tel.: + 32 2 282 22 03, fax: + 32 2 282 23 21 e-mail:
[email protected]
– 77 –
Výbor RELEX: Olga Baus, sekretáøka e-mail:
[email protected]
6.1.6
Evropská investiční banka (European Investment Bank, EIB)
Historie: Evropská investièní banka je úvìrovým ústavem Evropské unie. Byla založena na základì Øímské smlouvy a jejími akcionáøi je patnáct èlenských zemí Evropské unie. Banka je finanènì nezávislá. EIB je nejvìtším multilaterálním úvìrovým ústavem na svìtì. EIB má hodnocení první tøídy, což jí umožòuje velmi rychle získávat prostøedky na kapitálových trzích. Poskytuje støednìdobé a dlouhodobé úvìry pro projekty splòující cíle politiky Unie. Financování EIB ve Støední a Východní Evropì se odehrává v rámci podpory Evropské unie pro zemì pøíslušného regionu. Činnost: Banka financuje realizovatelné projekty státního i soukromého sektoru týkající se infrastruktury, prùmyslu, zemìdìlského prùmyslu, energetiky, turistiky a služeb ve prospìch výrobního sektoru. Podporuje projekty infrastruktury se zvláštním dùrazem na transevropské sítì (TENs), napøíklad energetiku, telekomunikaci a dopravu, stejnì jako investice do životního prostøedí. Investièní projekty v sociální infrastruktuøe, jako jsou zdravotnictví, veøejné vzdìlávání a sociální péèe, jsou zpùsobilé pro financování EIB od Amsterdamské konference (1997). Malé a støednì rozsáhlé projekty s celkovými investièními náklady nepøesahujícími 25 milionù eur jsou financovány pomocí zprostøedkovatelských finanèních ústavù podle globálního schématu úvìrù EIB. Funkce obcí: Nìkteré z projektù státního sektoru zpùsobilé pro financování EIB jsou podporovány obcemi. Typickými pøíklady projektù obcí jsou ekologické projekty o vodách a odpadních vodách, mìstské dopravì a dalších investicích mìst zamìøených na zlepšení životních podmínek. Z rùzných dùvodù, vèetnì rozpoètové politiky, nejsou centrální orgány èasto pøipraveny se zaruèit za pùjèky obcí. Pro práci banky v regionu je tedy velmi dùležité, aby pøispívala k rozvoji takové schopnosti obcí uzavøít pùjèku, jakou pøedstavují obce v Evropské unii. Ta mùže být dosažena a vyrovnána pouze na základì podpùrných struktur, poskytujících dostatek bezpeènosti a komfortu budoucím vìøitelùm obcí v každé pøíslušné zemi. Banka je v pøistupujících zemích Støední a Východní Evropy zavázána k rozšiøování schopnosti obcí uzavøít pùjèku a již v tìchto pøistupujících zemích zaèala s rùznými iniciativami (viz pøístupová strategie banky „pøehled souèasné a budoucí úvìrové politiky“). Financování: EIB je doplòkovým zdrojem prostøedkù a je schopná, v rámci pøíslušného finanèního plánu, krýt až 50 % nákladù projektu. Finanèní aktivity banky jsou proto vždy podnikány ve spojení s vlastními zdroji navrhovatele a dalšími zdroji dlouhodobého financování. Kontaktní adresy: Øeditelství EIB 100, boulevard Konrad Adenauer, L-2950 Luxembourg tel.: + 352 4379 1, fax: + 352 4377 04 Max Messner, tiskový mluvèí pro zemì Støední a Východní Evropy tel.: + 352 4379 3150, fax: + 352 4379 3189 e-mail:
[email protected] Internet: http://ww.eib.org
– 78 –
6.1.7
Italská obchodní komora
Iniciativa støedoevropských obchodních komor (CECCI) Historie: Založena roku 1995, Evropská komise uznává CECCI jako významný nástroj pro zlepšení spolupráce mezi evropskými zemìmi støedního Východu, za úèelem zajištìní stability a zabránìní vzniku nových dìlících linií v Evropì. CECCI zahrnuje 16 zemí, mezi nìž patøí Bulharsko, Èeská republika, Maïarsko, Polsko, Slovensko, Slovinsko, Rumunsko, Rakousko a Itálie. Záměr: Tato spolupráce umožòuje pøedávání know-how a srovnávání mnoha významných aktivit komory, jako jsou kvalitní služby, právní statut, ekonomické a legislativní informace týkající se pøedevším malých a støedních podnikù (SME). Činnost: Obchodní komory zamìøují svou pozornost na obchodní zásady, pøedevším pak na ekonomické a vzdìlávací informaèní aktivity. Byly vytvoøeny dvì pracovní skupiny: skupina pro ekonomické informace a skupina pro manažerská a podnikatelská školení. Každá komora je v pracovních skupinách zastoupena svým vlastním delegátem. Cílem tìchto pracovních skupin je navrhování projektù a hledání potøebné finanèní podpory, zejména pak od mezinárodních organizací (napøíklad Evropské banky pro rekonstrukci a rozvoj nebo Evropské unie). Ètvrté ekonomické fórum CEI se konalo v Terstu v listopadu roku 2001. Programy: „Vzdìlávací program“: financován pomocí PHARE se zamìøením na zlepšení integraèního procesu a spolupráci západních a východní komor úèastnících se tohoto projektu. Program „Školení instruktorù“: úèelovì zamìøen na vznik a podporu malých a støedních podnikù (SME); projekt je financován italským ministerstvem zahranièních vìcí a Spolkovou hospodáøskou komorou Rakouska. Støedoevropská hospodáøská sí: tento program je financován italským ministerstvem zahranièních vìcí se zamìøením na podporu a rozvoj obchodních možností èlenù CECCI. Tato sí je rozdìlena na dvì èásti: dokumentární systém a systém nabídky a poptávky. Kontaktní adresy: Marco Lopriore e-mail:
[email protected] Carlo Spagnoli e-mail:
[email protected] UNIONCAMERE 22, rue de l´Industrie, B-1040 Brussels tel.: + 32 2 512 22 40, fax: + 32 2 512 49 11
6.2
PROGRAMY S NĚKOLIKA ZAPOJENÝMI ORGANIZACEMI
6.2.1
LOGIN (Informační sí samosprávných územních celků); založeno roku 1998
Organizace zapojené do tohoto programu: Rada Evropy, Institut pro otevøenou spoleènost, Svìtová banka, Agentura Spojených státù pro mezinárodní rozvoj (USAID), Rozvojový program Spojených národù (UNDP). Historie: Program LOGIN byl zøízen, aby zavedl plán pro „vývoj nástroje šíøícího on-line informace, se zamìøením na budování schopností rozhodujících èinitelù koncipovat politiku na úrovni samosprávného – 79 –
územního celku“. Byl založen, aby zvýšil schopnost a profesionalitu èinitelù rozvíjet samosprávný územní celek i obce pomocí výmìny názorù a zkušeností získaných v evropských zemích støedního Východu a zemích bývalého Sovìtského svazu. Slouží jako referenèní støedisko pro informace a èinnosti týkající se úøedníkù samosprávných územních celkù, na podporu jejich profesionálního rozvoje a reformy místní státní správy. Od dubna roku 2002 je LOGIN zaveden v Polsku, Maïarsku, Lotyšsku, Litvì, Bulharsku, Rusku a Ukrajinì. Cílem tohoto projektu je zapojit všechny evropské zemì støedního Východu do této sítì. Činnost: LOGIN poskytuje aktualizované, praktické a pro uživatele optimální informace o zákonných a administrativních strukturách, místních financích a finanèním managementu, politice a politické kultuøe, poskytování služeb pro minoritní problematiku samosprávného územního celku, privatizaci, outsourcingu, spolupráci se státními organizacemi, rozvoji institucí, vzdìlávání, o dopravì a dalších. On-line knihovna LOGIN obsahuje 3034 textových dokumentù ke stažení (k 28. 4. 2002) v devíti jazycích, tento poèet stále narùstá. Organizace: Na regionální úrovni se regionální koordinátor nachází v Open Society Institute v Budapešti. Na státní úrovni jsou organizace zvolené za stìžejní zodpovìdné za informace nutné k posouzení, sbìr informací, jejich zpracování a rozšiøování, stejnì tak jako za spolupráci s regionálním koordinátorem na dalších úkolech spojených s LOGIN, jako napøíklad propagování tohoto systému. Financování: Hlavními zùstaviteli LOGINu jsou jeho zakládající orgány: Rada Evropy, Open Society Institute, Iniciativy samosprávných územních celkù, Svìtová banka a USAID. V dobì, kdy už byl tento projekt vyvinut, se pøipojili další zakládající èlenové, jako UNDP, dánské ministerstvo vnitra, vláda Èeské republiky a Informaèní program Open Society Institute. Zùstavitelé zajišují finanèní prostøedky pro partnerské instituce státu a pokrývají náklady na údržbu regionálního úøadu. Kontaktní adresa: Kristof Zoltan Varga, vedoucí projektu LOGIN – Budapest 1397 Pf. 519; Hungary tel.: + 36 1 327 3100 nebo 2420, fax: + 36 1 235 6180 e-mail:
[email protected] Internet: www.logincee.org
6.2.2
FDI (Iniciativa fiskální decentralizace pro Střední a Východní Evropu)
Organizace zapojené do tohoto programu: Rada Evropy, Organizace pro hospodáøskou spolupráci a rozvoj (OECD), Agentura Spojených státù pro mezinárodní rozvoj (USAID), Svìtová banka, Open Society Institute, dánské ministerstvo vnitra, italské ministerstvo zahranièních vìcí, kanadská Agentura pro mezinárodní rozvoj a Rozvojový program Spojených národù (UNDP). Historie: FDI byl založen v reakci na potøebu ekonomik v pøechodném stádiu úèinnì jednat pøi formování decentralizaèní politiky na všech samosprávných úrovních, zejména pak na místní úrovni. FDI poskytuje prostøedky na podporu èinností urèených a vykonávaných institucemi a odborníky Støední a Východní Evropy. Tento program se øídí potøebami samosprávných územních celkù a dalších institucí, kterých se proces decentralizace pøímo dotýká. Cílové skupiny: Samosprávné územní celky (obce, mìstské rady, atd.), instituce pracující v oblastech procedurálnì orientovaného výzkumu, školení a politické analýzy pøíslušného samosprávného územního celku, regionální a národní sdružení místních orgánù, nevládní organizace èinné v obchodech týkajících se obecního a komunálního rozvoje, ministerstva ústøední vlády nebo agentury zapojené do rozvoje samosprávného územního celku, nezávislí pracovníci výzkumu. Činnost: konference, semináøe a politické studie, které staví na operaèním procedurálnì orientovaném výzkumu pøedmìtù politiky fiskální decentralizace týkajících se místní správy, stanovení výdajových funkcí, díl– 80 –
èích státních financí, mezivládních fiskálních pøevodù, pùjèek a zadlužení samosprávných územních celkù, podnikù vlastnìných samosprávnými územními celky a finanèního managementu samosprávných územních celkù. technická pomoc pøi analýze a hledání øešení pro specifické problémy postihující samosprávné územní celky; studie a akèní plány posilující pozice institucí; usnadnìní pøístupu k celosvìtovým zkušenostem se specifickými tématy; pøíprava srovnatelných pøípadových studií; podpora komunikace a výmìny praktických zkušeností a osvìdèené praxe v rámci Støední a Východní Evropy. omezené množství grantù zamìøených na budování zpùsobilosti samosprávných územních celkù øešit otázky rozvoje obcí, jako jsou správa pøíjmù a výdajù, samosprávné územní celky a finanèní trhy, místní hospodáøský rozvoj, obecní úèetnictví, základní hospodáøská analýza, privatizace státních podnikù, zajištìní infrastruktury, management a financování. podpora obcí a sdružení samosprávných územních celkù a pobídky ke zlepšení poskytování místních služeb; výmìny názorù a pracovní porady pro posílení schopnosti obecních sdružení vycházet s institucemi ústøední vlády v otázkách fiskální decentralizace. Kontaktní adresy: Ondrej Simek, sekretariát FDI PO Box 519, 1397 Budapest tel.: + 36 1 327 3862 nebo 2402, fax: + 36 1 327 3105 e-mail:
[email protected] Internet: http://lgi.osi.hu/fdi Alessandro Mancini, Rada Evropy tel.: + 33 388 41 22 65, fax: + 33 388 41 27 84 e-mail:
[email protected] Leif Jensen, OECD – Paøíž tel.: + 33 1 45 24 94 90, fax: + 33 1 45 24 18 84 e-mail:
[email protected] Robert Ebel, Svìtová Banka, Washington, DC tel.: + 1 202 473 41 50, fax: + 1 202 676 98 10 e-mail:
[email protected] Tony Verheijen, Rozvojový program Spojených národù (UNDP) tel.: + 421 2 59337 435, fax: + 421 2 59337 450 e-mail:
[email protected]
6.2.3
Světová banka a ostatní
Historie: Aby mohla Svìtová banka lépe sloužit zemím Støední a Východní Evropy, zintenzivnila svou spolupráci s Evropskou komisí a dalšími mezinárodními institucemi èinnými v tomto regionu. V dubnu roku 1998 bylo podepsáno Memorandum o porozumìní (MoU) mezi Svìtovou bankou, Evropskou komisí a Evropskou bankou pro rekonstrukci a rozvoj. Se signatáøi MoU se na pøípadné blízké spolupráci dohodla také Evropská investièní banka. MoU bylo pozdìji podepsáno též Mezinárodní finanèní korporací, Skandinávskou investièní bankou a Skandinávskou finanèní korporací. V kvìtnu roku 2000 bylo v zájmu zlepšení spolupráce ve vybraných kandidátských zemích Evropské unie podepsáno Svìtovou bankou podobné MoU s Rozvojovou bankou Rady Evropy. V bøeznu roku 2000 bylo toto MoU, pùvodnì pokrývající finanèní nástroj Phare na stranì Evropské komise, rozšíøeno k ISPA a SAPARD. Strategie: Strategie státní pomoci Svìtové banky pro kandidátské zemì EU napomáhá s pøístupovou agendou EU. V tìchto zemích se též zamìøuje na celkový hospodáøský rozvoj, rùst a omezení chudoby. Tato banka pomáhá zemím prostøednictvím úvìrových operací nasmìrovaných na pomoc kandidátùm plnit pøíslušné potøeby infrastruktury vzhledem k evropskému pøístupovému procesu, stejnì tak zavádìt „ac– 81 –
quis communautaire“, jež však nìkteré projekty a aktivity explicitnì nepokrývají (vzdìlávání, zdravotnictví, sociální rozvoj a ochrana, státní správa a dobrá samospráva, znalostní hospodáøství), a proto jsou podporovány Svìtovou bankou. Svìtová banka pomáhá též prostøednictvím analýz a šíøení informací, vèetnì státních hospodáøských studií zamìøených na pøístupový proces (zdùraznìní spojitosti a správného poøadí reforem a øízení fiskálních nákladù splòujících podmínky EU), a prostøednictvím celostátních programù pro odvození úkolù pro všechny pøistupující zemì, a také díky zøízení patøièných sítí mezi kandidátskými a èlenskými zemìmi EU. Všeobecný smìr a obsah programù Svìtové banky je podrobnì vysvìtlen v jednotlivých strategiích státní pomoci (CAS), které jsou projednávány jak s vládami èlenù Banky, tak i se zástupci obèanské spoleènosti. Přispívání k procesu rozšíření: Kandidátské zemì jsou již nìkolik let èleny Svìtové banky a obdržely významnou úvìrovou i neúvìrovou podporu. Požádaly Svìtovou banku, aby svou podporu zamìøila na jejich úsilí stát se èleny EU. Evropská komise se dùkladnì radí se Svìtovou bankou, Mezinárodním mìnovým fondem (IMF), OECD a dalšími evropskými finanèními institucemi bìhem pøípravy hospodáøské kapitoly svých výroèních „øádných zpráv“, které hodnotí vývoj kandidátských zemí vzhledem k plnìní podmínek èlenství v EU. Podpora jednotlivých zemí je podrobnì vysvìtlena v pøíslušné strategii státní pomoci (CAS). Kromì toho je práce pøíslušné zemì na vstupu do EU doplòována Svìtovou bankou prostøednictvím celostátní analýzy jak: (i) dùkladnìji studovat jen takové dùležité otázky, které mohou být celostátní analýzou dotèeny, (ii) odvodit obecnì politické úkoly, které mohou být pro všechny pøistupující zemì užiteèné, a (iii) urèit oblasti v integraèních/pøístupových strategiích, ve kterých mùže být spolupráce mezi pøistupujícími zemìmi výhodná. Tato celostátní práce se zamìøuje, mimo jiné, na dvì oblasti: (i) aby byla zajištìna schopnost zemí pøistupujících k EU konkurovat na jednotném trhu EU a (ii) co nejúèinnìjší zavádìní naøízení EU. Práce v první oblasti pokrývá obchod, trhy práce, regionální rozvoj a investièní a makrofinanèní politiku. Druhá oblast je zamìøena na posilování institucí a správní reformy. Programy: Svìtová banka vede pøímá i nepøímá partnerská jednání s Evropskou komisí a s rùznými bia multilaterálními agenturami a institucemi v Evropské unii a kandidátských zemích EU: a) Evropská komise, EBRD, NIB, NEIC, CoEDB; b) Open Society Institute: Program pro monitoring pøistupování k EU; c) Bertelsmannova nadace: Programy Smìrem k integraci EU & Promìna mìst.
6.2.3.1 Partnerství s Evropskou komisí (EC) Spolupráce pøi rozšiøování EU dostává formu Memoranda o porozumìní (MoU). MoU zahrnuje jednání takzvané „vyšší úrovnì“ – na viceprezidentské úrovni – jednou za rok a èastìjší jednání pracovních skupin – na kterých je Evropská banka zastoupena svým hlavním poradcem pro partnerské záležitosti sídlícím v Budapešti. Tato jednání vyšší úrovnì mají za úkol koordinovat pøíslušné strategie pomoci, a to jak co se týèe úvìrù, tak i analytických pøehledù a podpory. Tento program má svou „výstupní strategii" v tom smyslu, že jakmile se pøíslušné zemì stanou èlenskými zemìmi EU, pomoc Evropské banky tìmto zemím bude zastavena. Od poloviny roku 2001 klade tato spolupráce banky a Evropské komise zvláštní dùraz na otázku „znalostního hospodáøství“ (KE), která pøi úzké spolupráci s EIB, EBRD a OECD pomáhá kandidátským zemím EU spustit své národní strategie KE.
6.2.3.2 Partnerství s Open Society Institute (OSI) Program pro monitoring pøistupování k EU Open Society Institute sleduje dodržování aspektù Kodaòských politických kritérií pro pøístupový proces. Reaguje na zájmy sítì nadací Soros, sleduje pøístup k právùm menšin, nezávislost soudù, korupci a dodržování rovných možností pro ženy i muže. Cíle monitoringu jsou následující: Podporovat povìdomí veøejnosti o pøístupovém procesu EU; – 82 –
Pomoci zajistit, aby byla výroèní hodnocení EU o dodržování Kodaòských politických kritérií kandidátskými státy provádìna zøetelnì a dùslednì, na základì pøesných a vyèerpávajících informací dodávaných nezávislými nevládními pozorovateli; Vyhodnocovat a podporovat transparentnost pomoci EU kandidátským zemím a tak urèit pøípadné oblasti, ve kterých mohou OSI a další instituce poskytující finanèní prostøedky pomoci pøíslušným vládám a EU podporovat dodržování Kodaòských politických kritérií; Prostøednictvím obèanské spoleènosti podporovat pokraèující monitoring problematiky lidských práv a právních norem v celé Evropské unii.
6.2.3.3 Partnerství s Bertelsmannovou nadací Program „Proměna měst“ je založen na Memorandu o porozumìní (MoU) podepsaném nìmeckou Bertelsmannovou nadací roku 1998. Je urèený jako prostøedek k vybudování úzkých vazeb mezi deseti reformnì smýšlejícími sekundárními mìsty Støední Evropy, z nichž všechna byla hluboce zasažena jak programy hospodáøské reformy svých zemí, tak i pøedpokládaným vstupem do Evropské unie. Úèelem této sítì je pomoci místním orgánùm pøipravit místní instituce pro plnìní úkolù decentralizovaného tržního hospodáøství v širším regionálním a globálním kontextu. Tato celostátní sí zajišuje, že zkušenosti budou sdíleny ve vìtší míøe a uèení pøekroèí hranice státu, a to jak mezi technickými pracovníky, tak i politickým vedením. Celý program uèení je založen na strategickém øízení pøístupu k samosprávnému územnímu celku a na povzbuzování akcionáøù k participaci. Souèasnými èleny této sítì jsou Smolyan a Pazerdjik v Bulharsku, Gyor a Tatabanya v Maïarsku, Liepaja a Rezekne v Lotyšsku, Poznan a Ostrow-Wielkopolski v Polsku a Poprad a Košice na Slovensku. Tato sí pùsobí ve dvou sdružených skupinách po pìti mìstech z pìti rùzných zemí. Spoleèná témata jsou zamìøena na klíèové úkoly rozvoje v otázkách správy životního prostøedí, zejména pak tuhých odpadù, a zlepšení rozvoje místního hospodáøství. Jednou roènì se pro všechny èleny této sítì koná plenární zasedání, kterému pøedcházejí 4 spoleèná jednání, dvì pro každé z témat. MoU uvažuje o pìtiletém programu rozdìleném na dvì èásti, pøièemž dokonèení první úvodní èásti je naplánováno na rok 2002. Program „Směrem k integraci EU“ je založen na Memorandu o porozumìní (MoU) sjednaném nìmeckou Bertelsmannovou nadací roku 1997. Je urèený jako prostøedek k naslouchání a šíøení názorù obèanské spoleènosti kandidátských zemí EU v záležitostech zainteresovanosti a podílu na rozhovorech o rozšiøování EU. Události v rámci sítì jsou projednávány pøibližnì tøikrát do roka se zamìøením na poptávkou øízené námìty. Zápisy z jednání sítì byly zveøejnìny v listopadu roku 2001, bylo rozhodnuto rozšíøit tuto sí a otevøít ji výzkumným ústavùm a výzkumným týmùm ze zemí západního Balkánu, kterým byla nabídnuta „perspektiva evropské integrace“, a které tak chtìjí sdílet znalosti a zkušenosti se svými vrstevníky z kandidátských zemí EU. Kontaktní adresy: Rachel Taylor, Svìtová banka – Bruselský úøad 10, rue Montoyer, Brussels tel.: + 32 2 552 00 52, fax: + 32 2 552 0025 e-mail:
[email protected] Internet: http://www.worldbank.org Vivien Gyuris, Regionální kanceláø, Maïarsko Bajcsy-Zsilinsky 42-46 H-1054 Budapest tel.: + 36 1 374 95 73, fax: + 36 1 375 9510 e-mail:
[email protected]
6.2.4
Program rozvoje nižších celků Kanadského městského institutu (Canadian Urban Institute, CUI) a Světové banky (Sub National Development Programme, SNDP)
Historie: Program rozvoje nižších celkù je pokusem o další rozvoj pùvodního konceptu pomoci vedoucí ke komplexnìjšímu a stabilnìjšímu typu technické pomoci. Posláním tohoto programu je navrhnout ústøední vládì strategii pro zavádìní toho, co již podpoøil a pøijal též samosprávný územní celek. Analýzy – 83 –
a nálezy LGI (Open Society Local Government Initiative, Iniciativa samosprávných územních celkù) jsou použity pro vykonavatele projektu SNDP. CUI se angažuje ve vývoji programu na zvýšení nezávislosti obecní úrovnì v Maïarsku. Aby bylo tohoto cíle dosaženo, bude se tento program zabývat výzkumem (ve specifických obcích), koordinací investorù a budováním kapacit. Činnost: Poskytování služeb, zdanìní majetku, úvìruschopnost obcí Kontaktní adresa: Kanadský mìstský institut Karie Mark, Regionální øeditel tel.: + 36 1 217 9041/103, fax: + 36 1 216 3001 e-mail:
[email protected]
6.2.5
Společný vídeňský institut (Joint Vienna Institute, JVI)
Organizace zapojené do tohoto programu: Banka pro mezinárodní vypoøádání, Evropská banka pro rekonstrukci a rozvoj, Mezinárodní banka pro rekonstrukci a rozvoj, Mezinárodní mìnový fond, Organizace pro hospodáøskou spolupráci a rozvoj a Svìtová obchodní organizace. Historie: JVI byl založen roku 1992, aby poskytoval vysoce kvalitní, praktická školení úøedníkùm státního sektoru a manažerùm soukromého sektoru pøistupujících zemí. JVI je kooperaèním podnikem svých podpùrných organizací. Evropská komise prostøednictvím svého programu TACIS hraje dùležitou roli a financuje poskytování pøípravných kurzù v centrech JVI. Všeobecná finanèní podpora a spolupráce je hrazena jak rakouskými orgány, tak i øadou dárcovských zemí (Belgie, Nizozemsko, Norsko, Švýcarsko). Činnost: Školení je poskytováno prostøednictvím rozsáhlého programu semináøù zamìøených na odbornou problematiku a prostøednictvím dlouhodobìjšího, politicky orientovaného kurzu pokrývajícího otázky, které vyvstávají v rùzných oblastech hospodáøské politiky. Podpùrné organizace zajišují školící personál, finanèní zdroje a jejich expertízu. Kurzy a semináře: Makroekonomický management; Finanèní systémy; Obchodní politika a mezinárodní obchodní režimy; Evropské aspekty; Sociální politika; Podniková správa a rozvoj soukromého sektoru; Pøechodná správa; Bankovní dohled; Mìnící se role vlády pøi hospodáøských reformách; EU/EMU – jednoletá zkušenost; Politika výdajù a sítì sociálního zabezpeèení; Všeobecný systém šíøení údajù; Dùchodová politika a dùchodová reforma; Státní výdaje a finanèní správa, atd. Kontaktní adresa: Pamela Bradley, øeditelka JVI Erdbergstrasse 186–190, A–1030 Vienna tel.: + 43 1 798 9495, fax: + 43 1 798 0525 e-mail:
[email protected] Internet: http://www.jvi.org – 84 –
6.3
ZPRÁVY JEDNOTLIVÝCH ZEMÍ
Kapitola 6.3 se zakládá na prùzkumu. U orgánù tìch kandidátských zemí, které se prùzkumu nezúèastnily, jsou uvedeny kontaktní osoby.
6.3.1
RAKOUSKO – Rakouská asociace měst a obcí
Viz LOGON
6.3.2
BULHARSKO – Národní asociace obcí a regionů Bulharska
Informace dostupné u: Monika Romenska Národní asociace obcí a regionù Bulharska 16–20 Alabin Street, 1000 Sofia tel.: + 359 2 9800 304, fax: + 359 2 9800 313 e-mail:
[email protected]
6.3.3
KYPR – Svaz kyperských obcí
Informace dostupné u: Athos Germanos, PO Box 22033, 1516 Nicosia tel.: + 357 2 2669 150, fax: + 357 2 2677 230 e-mail:
[email protected]
6.3.4
ČESKÁ REPUBLIKA – Svaz měst a obcí České republiky (SMO ČR)
6.3.4.1 Evropský projekt – Posílení aktivní účasti místní úrovně na přístupovém procesu Evropské unie (Program EAP)
Historie: Tento projekt zaèal v bøeznu roku 2001 dohodou ètyø asociací samosprávných územních celkù zemí Støední a Východní Evropy s podporou Iniciativy samosprávných územních celkù (LGI) a Open Society Institute (OSI). Jako poradci jsou též zapojena sdružení EU – Finska, Švédska a Nizozemska. Partneři projektu: Asociace samosprávných územních celkù Maïarska, Polska, Slovenska a Èeské republiky, Iniciativa samosprávných územních celkù (Local Government Initiative, LGI), Open Society Institute (OSI) a Asociace finských místních a regionálních orgánù, Švédská asociace místních orgánù (SALA) a Asociace obcí Nizozemska (VNG). Cíle: Posílení vazeb mezi asociacemi zemí Støední a Východní Evropy; Výmìna zkušeností mezi asociacemi nižších státních orgánù kandidátských zemí EU a èlenských zemí EU; Pomoc národním asociacím místních a regionálních orgánù Støední a Východní Evropy pøi formulování politiky pro proces pøistupování k Evropské unii; Usmìròování èinností asociací ve Støední a Východní Evropì v politické agendì Evropské unie. Časový rámec: od bøezna 2001 do prosince 2002 Financování: Iniciativa samosprávných územních celkù (LGI), Institut pro otevøenou spoleènost (OSI).
– 85 –
Kontaktní adresa: Gabriela Nováková Svaz mìst a obcí Èeské republiky, Pacovská 31, 144 00 Praha 4 tel.: 00420 241 733 589, fax: 00420 241 733 586 e-mail:
[email protected]
6.3.4.2 Projekt MATRA II – zvýšení připravenosti volených členů obecních a krajských zastupitelstev v ČR Historie: Odhadovaný poèet èlenù volených ve volbách do místních zastupitelstev v Èeské republice je pøibližnì 74.000 každý ètvrtý rok. Vìtšina èlenù zastupitelstev pochází z velmi malých obcí (80 % z celkového poètu asi 6.200 obcí v Èeské republice má ménì než 1.000 obyvatel, poslední statistická maxima uvádìjí poèty mnohem blíže ke 100 než k 1.000). Zejména této skupinì volených zástupcù místních a regionálních samosprávných územních celkù chybí možnosti školení a poradenství. Nicménì díky komplikovanosti místní správy a novým úkolùm zcela nového pásma vlády na regionální úrovni je nutné jim nabídnout poutavé a profesionální školicí a vzdìlávací produkty, aby si poradili se souèasnými úkoly v èeské spoleènosti. Jedním z cílù tohoto projektu je tuto mezeru odstranit. Smluvní strana: Asociace obcí Nizozemska (VNG) Partneři projektu: VNG, SMO ÈR, Asociace krajù, Ministerstvo vnitra Nizozemska, Ministerstvo vnitra Èeské republiky, Ministerstvo pro místní rozvoj Èeské republiky, Vzdìlávací centrum pro veøejnou správu (FALA), Èeská televize, Platforma Habitat NL. Cíl projektu: Hlavním cílem projektu je zvýšit pøipravenost volených zastupitelù místních a regionálních samosprávných územních celkù Èeské republiky, èehož bylo dosaženo vydáním odborné pøíruèky zamìøené na (novì) zvolené místní zastupitele v Èeské republice, v kombinaci se dvìmi sériemi televizních programù a s vybudováním strukturovaného školicího systému pro informaèní a vzdìlávací potøeby zvolených èlenù zastupitelstva. Dalším cílem projektu je zlepšení pracovních vztahù mezi ministerstvy vnitra a asociacemi obcí a krajù Èeské republiky a Nizozemska jako pøíspìvek k procesu modernizace státní správy v Èeské republice. Cílová skupina: Všichni (novì) zvolení èlenové zastupitelstev, asociace obcí a krajù, školicí centrum pro místní správu a ministerstvo vnitra Èeské republiky. Časový rámec: 30 mìsícù (èerven 2001 – prosinec 2003) Celkový rozpočet projektu: NLG 1.995.617. Vìtšina této èástky pùjde z nizozemského ministerstva zahranièních vìcí (Matra). Kontaktní adresa: Jaromír Jech výkonný místopøedseda a øeditel Kanceláøe SMO ÈR Svaz mìst a obcí Èeské republiky, Pacovská 31, 144 00 Praha 4 tel.: 00420 241 733 589, fax: 00420 241 733 586 e-mail:
[email protected]
6.3.4.3 Program podpory samosprávných územních celků – Střední Evropa (LGSP–CE) Historie: Mezi Federací kanadských obcí (Federation of Canadian Municipalities, FCM) a SMO ÈR byly v druhé polovinì devadesátých let minulého století navázány partnerské kontakty. Také v nìkolika dalších zemích Støední Evropy se angažovala FCM a/nebo další kanadské orgány (napø. Kanadský mìstský institut – – 86 –
CUI, Kanadská poboèka Mezinárodního centra na podporu mìst – ICSC nebo Kanadská mezinárodní rozvojová agentura – CIDA). Poté, co se kanadská vláda rozhodla podporovat pouze multilaterální mezinárodní projekty, byl v prosinci roku 2001 odstartován program LGSP – CE pro ètyøi støedoevropské zemì. Partneři projektu: Zástupci místních asociací, vlád a municipalit ètyø zemí Støední Evropy, CUI, FCM, ICSC, CIDA. Cíle projektu: Zvýšení úèinnosti nižších národních reforem budováním kapacit samosprávných územních celkù a jejich sdružení v Èeské republice, Maïarsku, Polsku a Slovensku. Posílení obecních závazkù vùèi podpoøe mìst prostøednictvím plánování a navrhování praktických ukázkových projektù. Synchronizování a urychlení pøistoupení tìchto ètyø zúèastnìných zemí Støední Evropy k Evropské unii. Činnost: Komponent 100: Budování kapacit asociací obcí Zamìøuje se na jejich roli šiøitele informací pro obce a jednání jako mluvèího za obecní zájmy. Komponent 200: Budování kapacit obcí Posílení kapacity dvou obcí v každé ze ètyø zemí tak, aby mohly lépe upøednostòovat své potøeby zakládající se na demokratických procesech a pøipravit užiteèné návrhy založené na tìchto potøebách pro financující agentury. Komponent 300: Navrhování a pøíprava ukázkových projektù Zamìøí se na urèení prioritních projektù, jejich zhodnocení a pøípravu projektových pracovních plánù a rozpoètù. Komponent 400: Komunikace a šíøení informací Sdílení nauèených poznatkù a maximalizování expozice a pùsobnosti aktivit tìchto projektù na obce, asociace, univerzity a další zainteresované organizace. Komponent 500: Správa projektu Nastavení systémù a procesù pro efektivní správu a ohodnocení provedení rùzných komponentù projektu. Ustavení a udržování systémù pro projektovou a finanèní správu, stejnì tak jako systémù pro hodnocení èinností, aby bylo zajištìno, že tento program citlivì reaguje na zmìny potøeb a dosahuje výsledkù. Časový rámec: 30 mìsícù Financování: CIDA (okolo 2,5 mil. CAD), blíže neurèená podpora (napø. èást cestovních výdajù) od zúèastnìných asociací a obcí. Kontaktní adresa: Mgr. Milena Jabùrková, MA vedoucí zahranièního oddìlení Svaz mìst a obcí Èeské republiky, Pacovská 31, 144 00 Praha 4 tel.: 00420 241 733 589, fax: 00420 241 733 586 e-mail:
[email protected]
6.3.4.4 LOGIN – Informační sí samosprávných územních celků Od roku 2001 do pøedèasného ukonèení projektu v bøeznu roku 2003 byl Svaz mìst a obcí ÈR zapojen v projektu LOGIN, jehož cílem bylo: Poskytovat informace rozhodujícím èinitelùm na místní úrovni prostøednictvím výmìny poznatkù a zkušeností jak na národním, tak na mezinárodním základì; Sdílet informace,rozvíjet sítì,zlepšit služby,které jsou poskytovány obcím na národním i mezinárodním základì; Rozvíjet schopnost hledání øešení pro lokální problémy, aniž by bylo financování ústøední vládou shledáváno jako jediné øešení. – 87 –
6.3.4.5 Partnerství se Stálou konferencí měst a obcí Jugoslávie (SCTMY) Historie: Po politických zmìnách v bývalé Federální republice Jugoslávie (nyní Republika Srbko – Èerná Hora) kontaktovali Svaz mìst a obcí ÈR zástupci SCTMY s cílem obnovit staré tradièní a pøátelské vztahy mezi Èechy a Srby. Rozhodnutím Rady SMO ÈR to bylo pøijato. Následovala návštìva zástupcù SCTMY v Praze v rámci projednání forem a obsahu spolupráce. Výsledkem byl Pracovní plán pro první rok spolupráce. 16. záøí 2002 byla podepsána Dohoda o spolupráci mezi Svazem mìst a obcí ÈR a SCTMY, na jejímž základì spolupráce a výmìna zkušeností pokraèuje. Partneři projektu: Svaz mìst a obcí ÈR (SMO ÈR) a SCTMY, zástupci obcí obou zemí. Cíle: Podpora spolupráce těchto dvou zemí a) prostøednictvím partnerství (twinningu) jak obcí, tak i místních orgánù; b) vzájemnými návštìvami odborníkù a mladých zastupitelù obou zemí. Výměna informací používáním sítì Národní asociace místních orgánù (NALAs) jihovýchodní Evropy (SEE). Podpora rozvoje samosprávných územních celků a obecních státních služeb v Jugoslávii, zejména prostřednictvím: a) výmìny zkušeností týkajících se privatizace státních služeb v Èeské republice, spoluúèasti obèanù na rozhodovacích procesech a zavedení Evropské charty místních samosprávných územních celkù; b) organizace obecní správy výmìnou konkrétních pøíkladù organizace obecních úøadù obou zemí, návštìvy obcí státními úøedníky. Rozšíření tohoto bilaterálního projektu na multilaterální prostøednictvím vyjednávání se sdruženími samosprávných územních celkù EU o pøipojení se k tomuto partnerství. Časový rámec: není omezen Financování: SMO ÈR za pomoci Open Society Institute (OSI) v rámci programu East – East Kontaktní adresa: Vìra Jírová Zahranièní oddìlení Svaz mìst a obcí Èeské republiky, Pacovská 31, 144 00 Praha 4 tel.: 00420 241 733 589, fax: 00420 241 733 586 e-mail:
[email protected]
6.3.4.6 Návštěvy delegací starostů Běloruska, Albánie a Černé Hory v České republice Historie: Roku 1999 byla odstartována tradice návštìv delegací bìloruských starostù v Èeské republice. Tyto návštìvy se uskuteèòují pod záštitou Kongresu místních a regionálních orgánù Evropy (CLRAE) a bìloruského úøadu Organizace pro hospodáøskou spolupráci a rozvoj (Organisation for Economic Cooperation and Development, OECD). Tato tradice se stala zvykem též pro Albánii a roku 2002 i pro Èernou Horu. Návštìvy na území Èeské republiky jsou obvykle organizovány tak, že delegaci starostù hostí nìkolik èeských obcí. Partneři projektu: SMO ÈR, CLRAE, VNG (Nizozemská asociace mìst a obcí), OECD, Sdružení místních obcí a obce Èeské republiky.
– 88 –
Cíle: volení zástupci pøíslušných zemí (starostové, zastupitelé) získávají povìdomí o samosprávì v Èeské republice – v prostøedí èeských obcí, které jsou èleny SMO ÈR; výmìna informací o povinnostech, vlastnickém právu, systému financování atd. mezi obcemi Èeské republiky a hostující zemì; projednání legislativního rámce obcí tìchto zemí, dùvody pro a proti; pøedstavení Èeské republiky a jejích obcí z širšího pohledu než jen z pohledu hlavního mìsta. Časový rámec: neomezený Financování: SMO ÈR, OECD (pro Bìlorusko), VNG (pro Èernou Horu) a Vzdìlávací centrum pro veøejnou správu – VCVS (pro Èernou Horu). Kontaktní adresa: Ing. Tomáš Jirsa, starosta obce Hluboká nad Vltavou èlen Pøedsednictva SMO ÈR vedoucí delegace SMO ÈR v CLRAE Mìstský úøad Hluboká nad Vltavou Masarykova 36, 373 41 Hluboká nad Vltavou tel.: + 420 38 7966 156, fax: + 420 38 7966 152 e-mail:
[email protected]
6.3.4.7 Projekt CEMR LOGON – sí samosprávných územních celků Historie: Pøedsednictvo SMO ÈR schválilo úèast v projektu LOGON dne 16. kvìtna 2002. Kontaktní adresa: Mgr. Milena Jabùrková, MA, vedoucí zahranièního oddìlení SMO ÈR Svaz mìst a obcí Èeské republiky, Pacovská 31, 140 00 Praha 4 tel.: + 420 241 733 589, fax: + 420 241 733 586 e-mail:
[email protected]
6.3.5
DÁNSKO – Národní asociace místních orgánů v Dánsku (NALAD)
Historie: NALAD se intenzivnì angažuje v transformaèním procesu smìøujícím k demokracii ve Støední a Východní Evropì. Jejich konzultaèní služby jsou financovány bilaterálními a multilaterálními organizacemi jako jsou Svìtová banka, Evropská unie, OECD, UNDP, dánská vláda, DENIDA. Èinnost: decentralizaèní reformy a budování institucí; rozvoj vzdìlávání a lidských zdrojù; podpora sdružení samosprávných územních celkù; pøíprava a pøistoupení k EU; spolupráce mezi obcemi; audit hospodaøení a správa obchodních stykù; organizaèní rozvoj; ochrana životního prostøedí; bytové a územní plánování; informaèní technologie samosprávných územních celkù; péèe o seniory; registraèní a informaèní systémy; spolupráce státního a soukromého sektoru; spolupráce mezi ústøedními a místními správami; – 89 –
územní reforma samosprávných územních celkù; financování samosprávných územních celkù. Projekty jsou vedeny v úzké spolupráci se širokým okruhem partnerù (ministerstva, sdružení samosprávných územních celkù, soukromé spoleènosti, atd.). Kontaktní adresa: Národní asociace místních orgánù v Dánsku Gyldenlovesgade 11, DK-1600 Copenhagen V, Denmark tel.: + 45 33 1227 88, fax: + 45 33 1440 41
6.3.6
ESTONSKO – Asociace měst Estonska (AEC)
Historie: AEC upøednostòuje úzkou spolupráci s národními sdruženími místních orgánù ostatních zemí, jmenovitì jsou rozpracovány projekty o spolupráci se státními zastupitelskými organizacemi místních orgánù Nizozemska, Dánska, Belgie (Vlámsko), Finska, Švédska a Polska. Ve vývoji je spolupráce se státem Maryland v USA. Programy: AEC si stále udržuje dobré pracovní vztahy s Asociací finských místních a regionálních orgánù. V rámci této spolupráce se každé tøi roky konají estonsko-finské twinningové konference, na kterých finští i estonští mìstští úøedníci jednají o výsledcích svých spoleèných aktivit a možnostech rozvoje do budoucna. Spolupráce s finskou asociací je aktivní i v dalších oblastech. V souladu s protokolem o spolupráci jsou pro obce organizovány semináøe na aktuální témata, napøíklad o evropské integraci nebo legislativì místní samosprávy. Senioøi a starostové estonských a finských obcí jezdí na studijní pobyty do Finska a Estonska. Tato spolupráce je financována z fondù finské a estonské asociace. Vztahy s naším dlouhodobým partnerem VNG, Asociací obcí Nizozemska, jsou již po léta plodné. Spoleènì jsme pracovali na projektu veøejné sociální péèe financovaném nizozemskou vládou. Tento projekt byl adresován mìstùm majícím twinningové vazby na nizozemská mìsta (Tallinn, Tartu, Pärnu). V rámci toho samého projektu provedla AEC výzkum zamìøený na problémy estonských samosprávných územních celkù v oblasti veøejné sociální péèe, který se detailnìji zabývá pøípady nìjakých deseti typických samosprávných územních celkù. Výsledkem tohoto výzkumu byla publikace a semináø, jejichž prostøednictvím byly materiály výzkumu zveøejnìny. Bìhem projektu „Evropský rozmìr politiky samosprávných územních celkù v Estonsku“ byl v letech 2000–2001 proveden prùzkum zamìøený na legislativu EU pro samosprávné územní celky v Estonsku. Výsledkem tohoto prùzkumu bylo zvolení tøí oborù (zamìstnanost, životní prostøedí a rozvoj venkova), které byly dále zkoumány ve tøech estonských regionech, a v souladu s výsledky byly zpracovány politické podklady. Tento projekt byl financován z programu MATRA. V souèasné dobì je program školení hlavních pøedstavitelù samosprávných územních celkù realizován v estonském Business School Executive Training Center ve spolupráci s VNG a je financován z programu spolupráce mezi obcemi Nizozemska pro pøistoupení k EU (GST Program). Naše spolupráce se dnes zamìøuje pøedevším na práci s vlámskou oblastí Belgie – Asociací vlámských mìst a obcí. Vzhledem k dohodì o spolupráci z let 1997–1998 jsme se zabývali následujícími oblastmi: rozvoj twinningových vztahù (zøízení twinningového trhu na internetu), školení a konzultace o evropských záležitostech pro úøedníky AEC, výmìna a pøedávání know-how v dalších otázkách, pøístup k evropské databázi. V rámci programu z let 2000–2001 „Podpora Asociace mìst Estonska (AEC) a školení státních úøedníkù a funkcionáøù mìst Estonska“ se konal školicí cyklus pro estonské politiky a státní úøedníky v rámci budování kapacit, výmìny know-how o spolupráci a bytové politice mezi obcemi a podpory obecního IT centra v Estonsku. Tento projekt je financován Ministerstvem vlámského spoleèenství. Roste význam vztahù se samosprávným územním celkem Dánska. Jednou z našich spoleèných aktivit byl projekt Phare Partnership II. Tento projekt se orientoval na rozvoj kapacit baltských obecních sdružení a na spolupráci s nimi. Spolu s dánskou asociací a za podpory UNDP školíme místní politiky. Dal– 90 –
ším cílem tohoto projektu bylo najít potenciální instruktory pro místní školicí centra, kteøí by na následujících semináøích vystupovali jako školitelé. V rámci tohoto programu spolupráce byl každý úøedník EU pro styk s veøejností, který byl vyškolen v Dánsku nebo Bruselu, zamìstnán. Ve spolupráci s dánskou asociací byla publikace „Evropská unie a estonské samosprávné územní celky: Pøímé a nepøímé vlivy na estonské samosprávné územní celky“ financována programem FEU dánského ministerstva zahranièí. Po léta spolupracovalo AEC se Švédskou asociací místních orgánù v oblastech místní demokracie a samosprávy. Cílem posledního projektu „Podpora sesterských Asociací místních orgánù baltských zemí a Polska v pøípravném procesu pro èlenství v Evropské unii“ bylo posílení image a postavení místních orgánù a jejich pøíslušných sdružení v procesu státních vyjednávání o èlenství v EU, pøipravení politiky na proces zavádìní legislativy EU, zøízení sítí a pøíprava modelù pro práci s orgány EU. Tyto projekty byly financovány Švédskou mezinárodní rozvojovou agenturou (SIDA). Roku 1999 byla podepsána dohoda o spolupráci s Asociací polských mìst. Ta mìla za cíl podporovat demokratické a efektivní samosprávné územní celky v Estonsku a Polsku; pøispívat k lepší správì samosprávných územních celkù; k dalšímu pøátelství a twinningovým vztahùm mezi místními orgány obou tìchto zemí; pomáhat pøi rozšiøování Evropské unie a pøistupování Estonska a Polska. V kvìtnu roku 1999 se konala velká twinningová konference mezi estonskými a polskými mìsty. Roku 1999 navštívili polští zastupitelé mìst své protìjšky. V listopadu roku 1999 navštívila delegace, sestávající ze zastupitelù Asociace estonských mìst a místních orgánù, veletrh ve Varšavì. Zastupitelé Asociace estonských mìst a obce Kunda se zúèastnili kongresu „Baltica 2000“ – kongresu nevládních organizací z evropských twinningových mìst v Gdaòsku v záøí roku 2000. Tyto události byly financovány twinningovými partnery a obìma sdruženími. Spolupráce s Asociací místních orgánù Lotyšska a Litvy probíhá pøevážnì spolu se skandinávskými sdruženími. V rámci Open Society Institute hodnotí projekt financovaný tímto institutem a baltskými sdruženími pùsobení EU na místní orgány. Baltská sdružení jsou rovnìž zapojena do projektu skandinávské Rady ministrù zamìøeného na rozvoj místní a regionální správy. Cílem je posílení spolupráce mezi sdruženími baltských zemí, zvýšení jejích kapacit a kvality služeb poskytovaných jejich èlenùm. Dalším cílem je zøízení fondu, u kterého budou moci místní orgány a další instituce (zúèastnìné strany, univerzity atd.) za spolupráce se skandinávskými zemìmi žádat o podporu pøi zavádìní nìkterých místnì iniciovaných aktivit malého rozsahu týkajících se problematiky EU. To je financováno skandinávskou Radou ministrù. Spolupráce s Norskou asociací místních a regionálních orgánù odstartovala roku 1991 v dobì, kdy Estonsko navštívila norská vládní delegace. Roku 2001 navštívila Estonsko delegace Norské asociace místních a regionálních orgánù. V souèasnosti se pøipravuje výzkumné centrum pro školení místních orgánù a managementu, které bude financováno norským ministerstvem zahranièních vìcí. Stále se snažíme rozšiøovat oblast naší spolupráce a neomezovat své kontakty jen na Severní Evropu. V kvìtnu roku 1996 navázala AEC pracovní vztahy s Národní asociací místních zastupitelstev Velké Británie a uzavøeli jsme mezinárodní dohodu o spolupráci. Od roku 1995 udržuje AEC pracovní styky s mìstem North Tyneside ve Velké Británii. V rámci této spolupráce byl zorganizován semináø školení pro klíèové politiky estonských samosprávných územních celkù a 5 z nich odjelo na 6 týdnù na individuální asistentskou praxi do North Tyneside. Tento projekt financoval Britský know-how fond. V øíjnu roku 1999 a bøeznu roku 2000 AEC pomáhala pøi organizaci výmìnných pobytù mládeže týkajících se problematiky drogové prevence a zamìstnanosti mládeže mezi mladistvými delikventy a sociálními pracovníky mìsta North Tyneside a jejich estonskými protìjšky. I tuto událost financoval Britský know-how fond. Kontaktní osoba: Katri-Liis Lepik, referent pro mezinárodní vztahy Eesti Linnade Liit Vana-Viru 12, 15078 Tallinn tel.: + 372 69 43 411 e-mail:
[email protected];
[email protected] – 91 –
6.3.7
FINSKO – Asociace finských místních a regionálních orgánů
Historie: Pøi pøípravách rozšíøení Evropské unie zaznamenala Asociace finských místních a regionálních orgánù zejména potøebu dobøe fungujících správních systémù v kandidátských zemích. Tato asociace školila samosprávné územní celky kandidátských zemí s ohledem na èlenství v EU prostøednictvím rùzných projektù a bilaterálních kontaktù. Kooperační projekty: ESTONSKO – Asociace uzavøela dohodu o spolupráci s estonskými sdruženími. Na základì této dohody zorganizovala finská asociace øadu semináøù v Estonsku a studijní pobyty. Semináøe zahrnovaly témata, jako je napøíklad obecní legislativa, místní orgány jako zamìstnavatelé, Evropská unie, technické služby a hospodaøení s odpady. Rozvoj místní demokracie bude v budoucnosti jedním z témat semináøù a jednání odborníkù. Pøíslušné právní pøedpisy v obou zemích byly pøeloženy do estonštiny, resp. finštiny. Pravidelnì se též konají jednání øeditelù estonských a finských asociací. LOTYŠSKO – Asociace zorganizovala pro lotyšské místní orgány školicí projekt v Rize zamìøený na evropskou integraci. Cílem tohoto projektu bylo nabídnout informace instruktorùm, kteøí støídavì poøádali kurzy pro zástupce místních orgánù. Bylo vyškoleno 15 instruktorù a pro obce byla pøipravena publikace. Spoleèný semináø pro místní orgány v Lotyšsku a Finsku bude uspoøádán v záøí roku 2002. LITVA – Ve spolupráci s Asociací litevských místních orgánù uspoøádaly v øíjnu roku 2001 ministerstva zahranièních vìcí obou zemí a finská asociace semináø týkající se veøejné úèasti. V dohlednu jsou vyjednávání s Litvou o další spolupráci. Projekt „Aktivní účasti sdružení zemí Střední a Východní Evropy“: Zvýšení aktivní úèasti sdružení místních a regionálních orgánù zemí Støední a Východní Evropy v procesu rozšiøování Evropské unie je projektem, do kterého se zapojila Asociace polských mìst, Asociace mìst a obcí Slovenska, Svaz mìst a obcí Èeské republiky a Partnerství maïarských samosprávných územních celkù. Asociace finských místních a regionálních orgánù se jako poradní sdružení angažuje v otázkách informaèní spoleènosti. Projekt „Locregis“: Projekt Locregis (Místní a regionální informaèní spoleènost) je zamìøený na vývoj nástrojù pro posouzení vlivù projektù místní a regionální informaèní spoleènosti na regionální rozvoj. Zúèastnìné zemì Støední a Východní Evropy byly Maïarsko, Slovensko, Èeská republika, Estonsko a Lotyšsko. V rámci tohoto projektu byla též navázána spolupráce s Polskem a Slovinskem. Twinning měst: Finská mìsta a obce mají v kandidátských zemích nìkolik párových mìst, nejvíce v Estonsku (více než 200). Asociace finských místních a regionálních orgánù poøádá schùze zastupitelù tìchto mìst, jako napøíklad setkání estonských a finských párových mìst, které se konalo v estonském Tartu v záøí roku 2001 pod názvem „Rozšiøování Evropské unie a regionální rozvoj“, jehož se úèastnili zastupitelé více než 80 obcí obou zemí. Kontaktní adresa: Erja Horttanainen, manažerka pro záležitosti EU Asociace finských místních a regionálních orgánù Toinen Linja 14, FIN-00530 Helsinki tel.: + 358 9 771 2528, fax: + 358 9 771 2535 e-mail:
[email protected]
6.3.8
NĚMECKO – Asociace německých měst
Téma projektu: Obecní ochrana životního prostøedí ve Støední a Východní Evropì. Vyvolávání veøejných diskusí pro obce v Polsku, Èeské republice, Maïarsku, baltských státech a Nìmecku. Historie: Za tímto projektem stojí myšlenka, že zkušenosti obcí s ochranou životního prostøedí získané ve spolkových zemích Východního Nìmecka, které vyvstaly za podobné situace, mohou být též použity pro rozvoj místních orgánù a samosprávných územních celkù v zemích Støední a Východní Evropy. Difu, jako – 92 –
spoleèný výzkumný ústav nìmeckých obcí, mùže pøi zavádìní obecní ochrany životního prostøedí využít rozsáhlé zkušenosti s transformaèním procesem ve Východním Nìmecku. Kromì toho jsou souèasné aktivity založené na pøedchozím projektu uskuteènìném ústavem Difu v letech 1993 až 1998 s podporou spolkového ministerstva pro životní prostøedí, ochrany pøírody a jaderné bezpeènosti (BMU) pro obecní ochranu životního prostøedí v zemích Støední a Východní Evropy (Maïarsku, Slovensku, Èeské republice a Bulharsku). K dnešnímu dni se již øada zemí Støední a Východní Evropy na místní úrovni zapojila do projektù týkajících se ochrany životního prostøedí. Zkušenost ukazuje, že pokud stávající správní systém dosud nepovolil zavedení úèinných opatøení na ochranu životního prostøedí, bude pøedávání znalostí stát pøed omezeními. Dalším nezbytným pøedpokladem pro pøedávání know-how je dostateèná znalost správních systémù a reforem cílových zemí. Úspìšná nadnárodní spolupráce v obecní ochranì životního prostøedí nesmí být pouze jednostranná; ve znaèné míøe vyžaduje vzájemnou výmìnu zkušeností mezi všemi zainteresovanými stranami. Plánované aktivity v rámci tohoto projektu jsou proto založeny na následujících požadavcích: Mìlo by se stavìt na stávajících partnerských vztazích mezi obcemi; mìly by být vyvíjeny a zavádìny závazné a pøesnì definované cíle pro trvalé systémy; · Iniciativy a opatøení pro obecní ochranu životního prostøedí, která již byly navrženy a/nebo pøijaty v zemích Støední a Východní Evropy, by mìly být zohlednìny a zaèlenìny do plánování dalších projektù. Výsledky by v cílových zemích mìly být dostupné (používání a rozšiøování stávajících systémù národních informaèních sítí pro obecní ochranu životního prostøedí v zemích Støední a Východní Evropy, vytváøení sítí a rozvoj spolupráce pøi pøedávání znalostí); Rozvoj nových forem pøedávání know-how a výmìny zkušeností odpovídajících potøebám a uživatelùm (rozšíøení rozsahu služeb oproti publikacím a semináøùm); Podobnì by mìly být Nìmecku zprostøedkovávány – kromì pøedávání odborných znalostí – kontakty a informace, které nìmeckým obcím poskytnou základ pro styky se Støední a Východní Evropou. Tématická specifikace: Bude pokryt široký okruh témat v rozsahu od odpadového hospodáøství, úpravy odpadních vod, dodávek vody, dodávek energie až po kontrolu zneèištìní ovzduší. Tato témata se budou kromì toho též orientovat na dopravní systémy, partnerství státní–soukromý sektor (PPPs), správu životního prostøedí, informaèní systémy zprávy o stavu místního pøírodního prostøedí, veøejnou participaci, mìstské tržní hospodáøství a Místní agendu 21 (Local Agenda 21). Pøi poradách s partnery bude rozvíjena konkrétní náplò a detailní plán èinnosti. Náplň: Tento projekt je zamìøen na realizaci následujících procesù: Rozvoj a organizace výmìny uživatelských zkušeností a know-how prostøednictvím semináøù a pracovních porad v Polsku, Èeské republice, Maïarsku, baltských státech a Nìmecku (3 semináøe roènì v každé z tìchto zemí); Iniciace a podpora spoleèných postupù, vèetnì stávajících kooperaèních projektù, a multilaterálních veøejných diskusí v zájmu výmìny informací mezi samosprávnými územními celky, institucemi pro mìstské záležitosti, sdruženími obcí, skupinami ochráncù životního prostøedí a dalšími komunálními investory; Vývoj internetové stránky, „Veøejná diskuse samosprávných územních celkù Støední a Východní Evropy o ochranì životního prostøedí“, jako sdružené informaèní oblasti a jako místa pro interaktivní veøejnou diskusi; Technická podpora transformaèních procesù týkajících se ochrany životního prostøedí na místní úrovni, v zemích Støední a Východní Evropy (pracovní materiály, pøímé zprostøedkování znaleckých posudkù, databáze odborníkù atd.); Spolupráce s mezinárodními obecními organizacemi, jako jsou Rada evropských obcí a regionù (CEMR), národní obecní sdružení, mezinárodní ekologické a finanèní ústavy, stejnì jako styk s veøejností za úèelem zviditelnìní tohoto projektu a jeho podpory; – 93 –
Spolupráce s výzkumnými ústavy pro rozvoj mìst a komunální záležitosti, aby byla zajištìna odborná kvalita a praktické zavádìní tìchto projektù v zemích Støední a Východní Evropy. Cíle: Cílem projektu „Ochrana životního prostøední na obecní úrovni v zemích Støední a Východní Evropy (CEE)“ je podporovat místní orgány v rozvoji jejich ekologických kapacit a pøi plnìní jejich ekologických úkolù. Za tímto úèelem zavádí a podporuje Nìmecký institut pro záležitosti mìst (Difu) spolu se svými partnerskými ústavy v zemích Støední a Východní Evropy komplexní a odpovídající pøedávání znalostí týkajících se jim blízké problematiky, se zamìøením na obce zemí Støední a Východní Evropy (nabídky informací a administrativní výmìny know-how prostøednictvím semináøù, pracovních porad, nadnárodních a mezinárodních konferencí, veøejná diskuse na internetových stránkách a vzájemná výmìna informací). Kromì pøedávání odborných znalostí do Støední a Východní Evropy se projekt také zamìøuje na usnadnìní toku informací a kontaktù do Nìmecka a na spouštìní a podporu spoleèných postupù. Má být vybudována odpovídající sí, která tak poskytne nìmeckým obcím platformu pro kontakty se zemìmi Støední a Východní Evropy. Výsledky: Prostøednictvím podpory znalostí a budováním kapacit obcí a místních ekologických správ využije tento projekt na jednu stranu své možnosti hledání øešení a vypoøádá se s ekologickými problémy na místní úrovni, což vyústí v pøímé zlepšení životního prostøedí. Na druhou stranu však bude tento projekt docenìn až na základì jeho støednìdobé a dlouhodobé efektivity. Bude napomáhat budování kapacit místních orgánù v zemích Støední a Východní Evropy a vytvoøí základnu pro zaèlenìní ekologických otázek do jednání obcí a administrativního øízení. Adresáti: Pøestože je tento projekt zamìøen pøevážnì na Maïarsko, Èeskou republiku, Polsko, baltské zemì a Nìmecko, mùže a má být v budoucnu rozšíøen i do dalších zemí Støední a Východní Evropy a èlenských zemí EU. Hlavními adresáty jsou obecní správy pro životní prostøedí, mìstský rozvoj a dopravu, výzkumné ústavy pro mìstské záležitosti, organizace veøejných služeb partnerských zemí i zainteresované nìmecké obce a regionální sdružení. Dalšími adresáty budou též obecní i neobecní investoøi, jako jsou malé a støední podniky pùsobící napøíklad v oblastech energetiky a životního prostøedí. Finanční zdroje: Nìmecká ekologická nadace „Deutsche Bundesstiftung Umwelt“ (DBU) má na tomto projektu velký zájem, a proto navrhla a financuje desetimìsíèní pøedbìžnou studii. Pøedpokládá se, že budou hledány další finanèní zdroje, jako napøíklad ve státních fondech pro ochranu pøírodního prostøedí, INTERREG III, ISPA nebo jiných, za prvé aby byl rozšíøen rozsah pùsobnosti tohoto projektu a navýšeny prostøedky na pøedávání informací, a za druhé aby mohl projekt pokraèovat i po skonèení poèáteèního financování. Časový harmonogram: Délka tohoto projektu je zatím naplánována na tøi roky, pøièemž jeho spuštìní je optimisticky stanoveno na listopad roku 2002. Předběžná studie: Od øíjna roku 2001 až do poloviny srpna 2002 bude Difu provádìt pøedbìžnou studii. V souèasné dobì je konkretizován program tohoto projektu, zdùvodnìn jeho návrh a jsou zhodnoceny konkrétní potøeby a situace každé zemì. Vzhledem k tomu, že by znaèná èást koordinace projektu a odborných informací mìla být zajišována partnerskými institucemi cílových zemí, je prvoøadým úkolem této pøedbìžné etapy najít vhodné partnery projektu pro úzkou spolupráci pøi vnitrostátním plánování a realizaci projektu i z hlediska odborných informací. Informace o projektu: Pøedbìžná studie øíjen 2001 až srpen 2002; hlavní etapa plánována na listopad 2002 až øíjen 2005; s podporou nìmecké ekologické nadace „Deutsche Bundesstiftung Umwelt“ (DBU).
– 94 –
Kontaktní adresa: Jens Libbe, Christine Krüger, Deutsches Institut für Urbanistik Strasse des 17. Juni 112 D-10623 Berlin tel.: + 49 30 39001 184 e-mail:
[email protected] pro informace o dalších projektech navštivte: www.avantis.org.nl
6.3.9
ŘECKO – Helénská agentura pro regionální rozvoj a místní správu (EETAA)
Historie: Øecko se domáhá zapojení do èinnosti odborné mezinárodní organizace, jakou je napøíklad Výbor pro podporu rozvoje (DAC) Organizace pro hospodáøskou spolupráci a rozvoj (OECD). Prostøednictvím ministerstva národního hospodáøství zavedlo Øecko pìtiletý program (od roku 1997 do roku 2001) bilaterální státní podpory rozvoje. Technická spolupráce je obzvláštì dùležitá. Zahrnuje pøedávání know-how a rozvíjí svou èinnost v rozlièných otázkách. Program: Vývoj správy a obèanské spoleènosti – Tento cílový sektor je implementován Helénskou agenturou pro regionální rozvoj a místní správu v zastoupení ministerstva vnitra, státní správy a decentralizace. Dotýká se zajištìní podpory pro posilování správního mechanismu, pro propagaci výkonné a úèinné správy a pro životní prostøedí a kvalitu života. Činnost: Konkrétní projekty byly pod názvy „Technická spolupráce se samosprávnými orgány v Polsku pro jeho pøistoupení k Evropské unii“, „Rozvoj a posílení bulharských a rumunských energetických úøadù zodpovìdných za úspory energie ve státních a obecních budovách“, „Technická spolupráce s Kyprem pro jeho pøistoupení k Evropské unii“ a „Konzultativní podpora kyperským místním orgánùm pro pøistoupení k Evropské unii“ zavedeny v zemích Støední a Východní Evropy – Polsku, Bulharsku, Rumunsku a Kypru. Kontaktní adresa: Mrs. Valia Pelekanou Helénská agentura pro regionální rozvoj a místní správu (EETAA) Solonos 43, 10672 Athens tel.: + 30 10 364 08 30, fax: + 30 10 363 94 12 e-mail:
[email protected] Internet: http://www.ypes.gr/KAB a http://www.eetaa.gr
6.3.10 MAĎARSKO Informace dostupné u: Dr. György Csalotzky TÖOSZ, Eötvös u. 10, 1067 Budapest tel.: + 36 1 322 38 43, fax: + 36 94 322 74 07 e-mail:
[email protected]
6.3.11 LOTYŠSKO – Asociace místní a regionální správy Lotyšska (ULRGL) LOGIN – Informační sí samosprávných územních celků Stručná charakteristika: Sí, založená na znalosti internetu, šíøí reálné odborné poznatky o problematice samosprávných územních celkù od obecních financí a rozpoètu až po obèanskou spoluúèast a evropskou integraci (sofistikovaná datová základna na internetu). Podrobné zpracování a zdokonalení domovské stránky ULRGL na www.lps.lv.
– 95 –
Partneři: Projekt je realizován za úèasti dalších zemí Støední a Východní Evropy, jako je Polsko, Maïarsko, Litva, Bulharsko, Ukrajina, atd. Financování: Open Society Institute v Maïarsku – finanèní podpora, iniciativa FDI Svìtové banky – finanèní podpora, ULRGL – naturálie. Kontaktní osoba: Kristof Zoltan Varga e-mail:
[email protected] Evita Grzibovska e-mail:
[email protected]
Posilování spolupráce mezi Sdruženími místních a regionálních orgánů v baltských zemích Stručná charakteristika: Výmìna zkušeností mezi 3 baltskými sdruženími, týkajících se rùzné problematiky (historie, úkoly, struktury sdružení, systém vyjednávání s ústøední vládou, úloha sdružení pøi propagaci regionálního rozvoje ve smyslu rozšiøování EU, spolupráce s mezinárodními organizacemi, další jednání – práce se èleny, pøíjmy samosprávných územních celkù, budoucí spolupráce, skandinávské zkušenosti). Partneři: Asociace estonských mìst (AEC), Svaz estonských sdružení místních orgánù (UEALA), Asociace místních orgánù Litvy (ALAL), skandinávská Rada ministrù, úøad Klaipeda (NCM). Financování: Finanèní podpora NCM, ULRGL – naturálie. Kontaktní osoba: Justas Sakenas, ALAL e-mail:
[email protected] Dace Damkevica, ULRGL e-mail:
[email protected]
Zvyšování aktivní spoluúčasti nižších národních vlád baltských zemí v procesu rozšiřování EU Stručná charakteristika: Odborníky každého sdružení v baltských zemích mají být vypracovány 3 národní studie na téma regionálního rozvoje, zamìstnanosti a životního prostøedí, poté mají být každou zemí vypracovány 3 národní pozièní dokumenty, 3 regionální studie (všemi tøemi zemìmi) a 3 regionální pozièní dokumenty, dále má být též pøipraveno 9 národních strategií obhajoby pro každý pozièní dokument, 2 pracovní porady, konference, atd. Partneři: Open Society Institute v Maïarsku (OSI), ALAL, AEC. Financování: OSI – finanèní podpora, ULRGL – naturálie. Kontaktní osoba: Ondrej Simek e-mail:
[email protected] Dace Damkevica, ULRGL e-mail:
[email protected]
– 96 –
Zefektivnění vztahů mezi občany a místními orgány v Lotyšsku Stručná charakteristika: Školení instruktorù na témata kolobìhu politiky samosprávných územních celkù, vztahù s obyvateli, správy, atd. 2 pøedbìžné projekty – zapojení obèanù do rozhodovacího procesu o administrativní územní reformì a integraci menšin do samosprávného územního celku. Partneři: VNG (Asociace nizozemských obcí), Školicí centrum samosprávného územního celku – Lotyšsko (LGTC). Financování: Program MATRA – finanèní podpora, ULRGL – naturálie. Kontaktní osoba: Dace Damkevica, ULRGL e-mail:
[email protected] Norbert Pijls e-mail:
[email protected]
Propagace twinningových aktivit mezi místními orgány Finska a Lotyšska Stručná charakteristika: Organizování twinningových konferencí ve Finsku pro zainteresované místní a regionální orgány z Lotyšska a Finska, zprávy/diskuse o rozdílných tématech spoleèného zájmu. Partneři: Asociace finských místních a regionálních orgánù Financování: Finské ministerstvo vnitra – finanèní podpora, Twinningový program Evropské komise – finanèní podpora (zatím nepotvrzeno), obì asociace – naturálie. Kontaktní osoba: Helena Johansson e-mail:
[email protected] Evita Grzibovska e-mail:
[email protected]
Zlepšení práce ULRGL užitím zkušeností Norské asociace místních orgánů Stručná charakteristika: Zmìna modelu této Asociace – prostøednictvím politických stran. Spolupráce a jednání ve smyslu rozšiøování EU. Partneři: Norská asociace místních orgánù Financování: Norské ministerstvo zahranièních vìcí – finanèní pøíspìvky, ULRGL – naturálie. Kontaktní osoba: Elita Cakule e-mail:
[email protected] Dace Damkevica, ULRGL e-mail:
[email protected]
– 97 –
Výměna zkušeností výkonných ředitelů Stručná charakteristika: Výmìna zkušeností s rozvíjením aktivit. Partneři: Norská asociace místních orgánù, Asociace výkonných øeditelù samosprávných územních celkù Lotyšska (AELGL). Financování: Norské ministerstvo zahranièních vìcí – finanèní pøíspìvky, AELGL – finanèní pøíspìvky. Kontaktní osoba: Elita Cakule e-mail:
[email protected] Bruno Otersons e-mail:
[email protected]
Posilování úlohy a funkcí výkonných ředitelů samosprávných územních celků Lotyšska Stručná charakteristika: Školení výkonných øeditelù samosprávy v Lotyšsku, studijní pobyty v Dánsku (výmìna zkušeností), vypracování pøíruèky pro výkonné øeditele. Partneři: Samosprávné územní celky Dánska, Asociace výkonných øeditelù lotyšských místních a regionálních samosprávných územních celkù, ULRGL jako partnerská instituce. Financování: Ministerstvo vnitra Dánského království – finanèní podpora, Asociace výkonných øeditelù lotyšských místních a regionálních samosprávných územních celkù – 15 % finanèní podpora a naturálie. Kontaktní osoba: Holger Pyndt, vedoucí projektu, LGDK e-mail:
[email protected] Bruno Otersons e-mail:
[email protected]
Projekt evropské integrace Stručná charakteristika: Školení pro zastupitele samosprávných územních celkù z regionálních informaèních center ULRGL a dalších informaèních center místní správy, regionálního plánování, atd. v problematice EU, finanèních možnostech a pøípravì projektu. Vypracování informaèních materiálù. Partneři: Samosprávné územní celky Dánska Financování: Ministerstvo zahranièních vìcí Dánského království – finanèní podpora, ULRGL – naturálie. Kontaktní osoba: Holger Pyndt, vedoucí projektu, LGDK e-mail:
[email protected] Dace Damkevica, ULRGL e-mail:
[email protected]
– 98 –
Podpora sesterských organizací Asociací místních orgánů Estonska, Lotyšska, Litvy a Polska v přípravném procesu na členství v EU Stručná charakteristika: Cílem tohoto projektu bylo pøedstavit zastupitelùm samosprávných územních celkù právní a další požadavky EU pro místní úroveò, vzdìlávací pobyty ve Švédsku, Bruselu (zastupitelské úøady švédských místních orgánù a regionù), konference v Polsku, vypracování strategií šíøení informací EU pro èleny asociací. Pøedpokládá se pokraèování tohoto projektu. Partneři: Mezinárodní rozvojová agentura Švédské asociace místních orgánù (SALA IDA) Financování: SALA IDA – finanèní podpora, ULRGL – naturálie. Kontaktní osoba: Lea Lisagor (od této chvíle) e-mail:
[email protected] Evita Grzibovska e-mail:
[email protected]
Sociální podpora pro ohrožené skupiny mládeže Stručná charakteristika: Cílem tohoto projektu bylo obeznámit se se systémem sociální péèe ve Švédsku a s jeho zkušenostmi za úèelem použití pozitivních zkušeností ke zlepšení sociálního systému v Lotyšsku. Již se konalo nìkolik studijních pobytù a schùzek. Partneři: Švédská asociace místních orgánù, 7 lotyšských místních orgánù Financování: SALA IDA – finanèní podpora, ULRGL – naturálie. Kontaktní osoba: Marianne Brattberg e-mail:
[email protected] Silvija Simfa e-mail:
[email protected]
Spolupráce se Stockholmem – region Malar ve Švédsku Stručná charakteristika: Smlouva o vzájemné spolupráci byla podepsána pro podpoøení následujících oblastí: budování místní a regionální demokracie a institucí, regionální plánování a infrastruktura, obchod, malé a støední podnikání, cestovní ruch, životní prostøedí, vzdìlávání, školení, èinnosti mládeže, kultura, sport, zdravotní péèe a sociální ochrana, integrace do EU. Nìkolik schùzek se již konalo. Semináøe o problematice životního prostøedí, kultury, cestovního ruchu a sociální a zdravotní péèe jsou plánovány. Partneři: Stockholmské obce – region Malar Financování: Stockholm – region Malar – rùzné fondy, ULRGL – naturálie. Kontaktní osoba: Lilliane Westerberg Ligita Zacesta e-mail:
[email protected] – 99 –
Obecní ročenka (zatím nepotvrzeno) Stručná charakteristika: Zpracování publikace, která obsahuje veškeré statistické informace o místní a regionální správì Lotyšska (o populaci, poètu obyvatel, financích, atd.). Bude vydávána jednou za dva roky. Partneři: Open Society Institute v Maïarsku Financování: OSI – finanèní podpora, ULRGL – naturálie Kontaktní osoba: Kasso Zsuzsanna e-mail:
[email protected] Evita Grzibovska e-mail:
[email protected]
Podpora informačního centra EU – Saeima – tisk aktuálního přehledu základních skutečností pro obyvatele venkova (zatím není definitivně potvrzeno) Stručná charakteristika: Projekt v rámci bilaterálních vztahù mezi finským velvyslanectvím v Lotyšsku a informaèním centrem Saeima, týkající se tisku pøehledu základních skuteèností o aktuálních bodech pùsobnosti EU – informace, které splòují potøeby rùzných skupin spoleènosti (hospodynì, dùchodci, zamìstnanci malých a støedních podnikù, nezamìstnaní, farmáøi atd.), a jejich distribuce obyvatelùm prostøednictvím samosprávných územních celkù. Partneři: Informaèní centrum EU – Saeima, Výbor inf. centra Saeima pro evropské záležitosti, finské velvyslanectví v Lotyšsku. Financování: Finské velvyslanectví v Lotyšsku – finanèní podpora, ULRGL – naturálie Kontaktní osoba: Ivars Busmanis e-mail:
[email protected] Dace Damkevica, ULRGL e-mail:
[email protected]
CEEC–LOGON II Viz LOGON Kontaktní osoba: Evita Grzibovska, poradce pro zahranièní záležitosti, ULRGL tel.: + 371 750 8534 e-mail:
[email protected]
6.3.12 LITVA – Asociace místních orgánů Litvy (ALAL) Posílení image a kompetencí ALAL Činnost: Pøíprava výroèní zprávy ALAL. Vytvoøení poèítaèové databáze pro obecní finanèní ukazatele. Partneři: Švédská asociace místních orgánù (SALA), Švédská mezinárodní rozvojová agentura (SIDA). – 100 –
Financování: SIDA – finanèní a technická podpora, ALAL – naturálie. Kontaktní osoba: Justas Sakenas (ALAL) tel.: + 370 2 79 13 53 e-mail:
[email protected] Elin Haggbom (SALA) tel.: + 46 8 4527100 e-mail:
[email protected]
Zřízení konzultačního centra ALAL Činnost: Pøíprava obchodního plánu pro zøízení konzultaèního centra ALAL. Pøedpokládá se, že toto centrum bude obcím poskytovat placené služby. Partneři: Norská asociace místních a regionálních orgánù (NALRA) Financování: NALRA – finanèní a technická podpora, ALAL – naturálie. Kontaktní osoba: Justas Sakenas (ALAL) tel.: + 370 2 79 13 53 e-mail:
[email protected] Lars Ramstad (NALRA) e-mail:
[email protected]
Posílení spolupráce mezi asociacemi místních a regionálních orgánů v baltských zemích Činnost: Propagace obèanské spoluúèasti v záležitostech místní samosprávy. Partneři: Asociace estonských mìst (AEC), Svaz estonských sdružení místních orgánù (UEALA), Svaz místních a regionálních orgánù v Lotyšsku (ULRGL), skandinávská Rada ministrù (NCM). Financování: NCM – finanèní podpora, ALAL – naturálie. Kontaktní osoba: Justas Sakenas (ALAL) tel.: + 370 2 79 13 53 e-mail:
[email protected] Audrone Auzbikaviciute (NCM) tel.: + 370 6 420530 e-mail:
[email protected] Dace Damkevica (ULRGL) tel.: + 371 7508535 e-mail:
[email protected] Jaanus Tarnov (AES) tel.: + 372 6943420 e-mail:
[email protected] – 101 –
Budování kapacit litevské místní samosprávy Činnost: Semináøe a školení Partneři: Finské ministerstvo vnitra, Asociace finských místních a regionálních orgánù (AFLRA). Financování: Finské ministerstvo vnitra, ALAL – naturálie. Kontaktní osoba: Justas Sakenas (ALAL) tel.: + 370 2 79 13 53 e-mail:
[email protected]
Posílení funkce litevských místních orgánů v procesu rozšiřování EU Činnost: Podpora ALAL a jeho konzultaèního centra, podpora ALAL pøi zastupování zájmù litevských místních orgánù v záležitostech EU, školení. Partneři: NALRA Financování: Podpora NALRA, ALAL – naturálie. Kontaktní osoba: Justas Sakenas (ALAL) tel.: + 370 2 79 13 53 e-mail:
[email protected] Timo Linkola (AFLRA) tel.: + 358 9 7711 e-mail:
[email protected] Podpora ALAL: školení a konzultace EU Činnost: Školení a konzultace pro litevské obce: strategické plánování, pøíprava projektù, lobování v institucích EU. Partneři: Mezinárodní kooperaèní agentura Asociace nizozemských obcí (VNG-International). Financování: VNG-International – finanèní podpora, ALAL – naturálie. Kontaktní osoba: Justas Sakenas (ALAL) tel.: + 370 2 79 13 53 e-mail:
[email protected] Norbert Pijls tel.: + 31 70 373 83 02 e-mail:
[email protected]
Zvyšování aktivní účasti nižších národních vlád baltských zemí v procesu rozšiřování EU Činnost: Studie regionálního rozvoje. – 102 –
Partneři: OSI (Maïarsko), ULRGL, AEC. Financování: OSI – finanèní podpora, ALAL – naturálie. Kontaktní osoba: Justas Sakenas (ALAL) tel.: + 370 2 79 13 53 e-mail:
[email protected] Ondrej Simek (OSI) tel.: + 36 1 327 3862 e-mail:
[email protected]
Evropská integrace Litvy na úrovni samosprávných územních celků Činnost: Vývoj konzultaèních služeb pro místní a regionální orgány v Litvì. Vytvoøení sítì zpravodajù EU. Školení, konzultace – problematika EU. Partneři: Samosprávné územní celky Dánska (LGD) Financování: LGD – finanèní podpora, ALAL – naturálie. Kontaktní osoba: Justas Sakenas (ALAL) tel.: + 370 2 79 13 53 e-mail:
[email protected] Helle Willumsen tel.: + 45 24 27 48 19 e-mail:
[email protected]
6.3.13 MALTA Informace dostupné u: Malta – Asociace místního zastupitelstva e-mail:
[email protected]
6.3.14 NIZOZEMSKO – VNG International – Mezinárodní agentura pro spolupráci Asociace nizozemských obcí (VNG) Program: Spolupráce obcí s přistupujícími zeměmi (program GST) Historie: GST byl vytvoøen roku 1998 nizozemským ministerstvem zahranièních vìcí, aby radil místním orgánùm kandidátských zemí pøi pøípravách na èlenství v EU. Činnost: Pro financování pøicházejí v úvahu dva typy èinností: twinningové projekty mezi místními orgány v Nizozemsku a pøistupujícími zemìmi v rámci lepšího pøijímání a zavádìní tzv. acquis communautaire na úrovni místních orgánù pøistupujících zemí. (tj. význam èlenství v EU pro obce, zavádìní legislativy EU na místní úrovni, zvýšení kvality státního sektoru, sepisování návrhù pro získávání dotací EU, spravování/monitorování projektù financovaných EU, atd.) – 103 –
twinningové projekty mezi místními orgány v Nizozemsku a pøistupujícími zemìmi v rámci úpravy organizaèní struktury a funkce institucí místních orgánù pøistupujících zemí. (tj. zvýšení kvality místní správy, místní demokracie, obèanská spoluúèast, státní služby, styk s veøejností a komunikace, atd.) Časový rámec: Do konce roku 2004 Financování: Ministerstvo zahranièních vìcí: 1998: €€200.000, 1999–2004: €1.000.000 Kontaktní adresa Drs. Norbert A. E. M. Pijls VNG International Sophialaan 9, PO Box 30435 2500 GK The Hague – The Netherlands tel.: + 31 70 373 87 09, fax: + 31 70 373 86 60 e-mail:
[email protected] Internet: www.vng-international.nl
6.3.15 NORSKO – Norská asociace místních a regionálních orgánů Spolupráce mezi norskými obcemi a kandidátskými zeměmi. S podporou ministerstva zahranièních vìcí spolupracuje 8 norských obcí a 2 regiony s obcemi v Lotyšsku; 8 norských obcí a 2 regiony spolupracují s obcemi v Litvì. Cílem této spolupráce je dosáhnout demokracie a dlouhodobého tržního hospodáøství, budování kapacit samosprávných územních celkù. Budování kapacit národních asociací místních a regionálních sdružení v kandidátských zemích EU. Tato norská asociace podporuje projekty budování kapacit a spolupracuje se sesterskými organizacemi v Estonsku (Svaz estonských mìst a Svaz estonských sdružení místních orgánù), Lotyšsku (Svaz místních a regionálních samosprávných územních celkù Lotyšska), Litvì (Asociace místních orgánù Litvy) a na Slovensku. Mezinárodní spolupráce: Norská asociace rovnìž podporuje projekty mezinárodní spolupráce regionù. Partnery této spolupráce jsou Rada pro mezinárodní spolupráci Ruska, Estonska a Lotyšska a Rada pro mezinárodní spolupráci Lotyšska, Litvy a Bìloruska. Tyto projekty jsou financovány norským ministerstvem zahranièních vìcí. Cíle spolupráce: Zvýšit povìdomí o problematice mezinárodní spolupráce mezi regiony Lotyšska, Estonska, Litvy, Ruska a Bìloruska: transformace hranice z dìlící èáry na místo pro komunikaci mezi sousedy; pøekonání vzájemných pøedsudkù – vybudování úcty a porozumìní; pøekonání národní perifernosti a izolace; podpora hospodáøského rùstu, rozvoje a zlepšení životní úrovnì. Posílit správní struktury rad a místních orgánù, jako hlavních èinitelù spolupráce. Umožnit efektivní pøenos informací, osvìdèené praxe a odborných poznatkù v rámci mezinárodní spolupráce. Kontaktní adresa: Elita Cakule, Norská asociace místních a regionálních orgánù Haakon VII´s gt.9, Postboks 1378 Vika, 0114 Oslo tel.: + 47 24 13 27 04, fax: + 47 22 83 62 04 e-mail:
[email protected] – 104 –
6.3.16 POLSKO 6.3.16.1
Svaz venkovských obcí Polské republiky
Podpora pro místní orgány venkovských oblastí při zavádění norem EU (PHARE) Cíle projektu: Vytvoøení informaèního systému pro místní orgány venkovských oblastí, pokud jde o pùsobnosti realizace Acquis Communautaire, související se vstupem Polska do EU, na venkovské místní orgány (s ohledem na problematiku, specifickou pro venkovské obce). Cílové skupiny: Zastupitelé místních orgánù z venkovských oblastí, nepøímo též obyvatelé venkovských oblastí. Partneři: COSLA Skotsko Financování: €19.050 – 75 % celkových pøedpokládaných nákladù na tento projekt získané od delegace Evropské komise ve Varšavì. Kontaktní adresa: COSLA/SKOTSKÝ ÚØAD SAMOSPRÁVNÝCH ÚZEMNÍCH CELKÙ Scotland House (Skotský dùm) Rond-Point Schuman, 6, B1040 Brussels tel.: + 322 282 8395, fax: + 322 282 8429
Evropský dialog venkovských obcí o ochraně životního prostředí (PHARE, zažádáno) Cíl projektu: Vytvoøení podpùrného systému pro venkovské obce, zamìøeného na realizaci úkolù v oblasti ochrany životního prostøedí v souladu s pøedpisy EU. Cílové skupiny: Tento projekt bude jednoznaènì urèený asi 600 zastupitelùm z pøibližnì 200 venkovských obcí (obyvatelé, radní, místní orgány, zástupci nevládních organizací). Nepøímo se bude tento projekt (prostøednictvím publikací, brožurek, tisku, webových stránek) týkat zbývajících 2.200 obyvatel venkovských obcí. Partneři: COSLA Skotsko, IWU Nìmecko Kontaktní adresa: COSLA/SKOTSKÝ ÚØAD SAMOSPRÁVNÝCH ÚZEMNÍCH CELKÙ Scotland House (Skotský dùm) Rond-Point Schuman, 6, B1040 Brussels tel.: + 322 282 8395, fax: + 322 282 8429
Posílení realizace Acquis na regionální úrovni (PHARE) Cíl projektu: Zajistit, aby Acquis nebyl pouze zaèlenìn do legislativy, ale aby byl také aplikován v polských místních orgánech (krajích, obcích). Cílové skupiny: Místní orgány krajù a obcí, nepøímo jejich obyvatelé. Partneři: LGDK – Dánsko
– 105 –
Kontaktní osoba: Kim Bonne Poradce pro záležitosti pøed pøistoupením k EU, Twinningový projekt PHARE e-mail:
[email protected]
Spoluúčast EU ve sdruženích samosprávných územních celků Polska, České republiky, Maďarska a Slovenska (Open Society Institute, OSI) Cíl projektu: zahájit a rozvíjet spolupráci se zastupiteli organizací místních orgánù zastoupených v Bruselu. Tato spolupráce bude zamìøena pøedevším na problematiku týkající se vlivu, který mùže mít pøistoupení Polska k EU na venkovské obce. Partneři: COSLA – Skotsko Financování: Èástka získaná od LGI – €2.230,– Kontaktní osoba: Ondrej Simek, vedoucí projektu Iniciativa reformy samosprávných územních celkù a veøejných služeb, OSI H -1051 Budapest, Nador u. 11 tel.: + 36 1 327-3104 nebo 2402, fax: + 36 1 327-3105 Internet: http://lgi.osi.hu Svaz venkovských obcí Polska Waldemar Grzegorczyk, referent pro mezinárodní vztahy ul. Kantaka 4, 61-812 Poznan, Poland tel.: 061 851 74 18, fax: 061 851 99 61 e-mail:
[email protected]
6.3.16.2
Asociace polských měst (APC)
Evropská integrace a místní orgány v Polsku Tento program je realizován spoleènì LGDK – Samosprávnými územními celky Dánska a APC – Asociací polských mìst. Projekt je financován dánskou vládou. Časový rámec: 1. ledna 1999–22. dubna 2002 Hlavním cílem tohoto projektu je pomoci polským místním orgánùm pøi pøípravách na èlenství v EU. Tento cíl bude splnìn, až budou místní orgány v celém Polsku obeznámeny s požadavky, které budoucí èlenství v EU pøinese jejich správì, zejména ve vztahu k otázce zavádìní legislativy EU. Tento projekt staví na dánských zkušenostech se èlenstvím v EU, nicménì pro polské místní orgány je stále mnohem dùležitìjší, aby samy shromažïovaly nové poznatky a zkušenosti. Aby byl tento cíl zcela splnìn, sestává se tento projekt z následujících èinností: Analýza zkušebních místních orgánù v Polsku zabývající se budoucími nároky èlenství v EU. Bylo vybráno 5 místních orgánù, které pøedstavují vìtšinu rozdílných charakteristik polských místních orgánù co se týèe jejich velikosti, hospodáøského rozvoje a zemìpisných podmínek. Vybranými místními orgány jsou Zelow/Belchatow, Torun, Tuchota, Biala Podlaska a Borne Sulinowo. Tyto jsou zkoumány z hlediska jejich souèasných správních schopností k uplatòování politiky a naøízení EU, s doporuèením pøípadných zmìn. Každý místní orgán byl vybrán pro urèitou oblast analýzy. Zkoumané oblasti jsou následující: – Veøejné dodávky v místním orgánu Zelow/Belchatow; – Životní prostøedí v místním orgánu Toru; – Sociální politika a politika trhu práce v místním orgánu Tuchola; – 106 –
– Energetika v místním orgánu Biala Podlaska; – Zemìdìlství a rozvoj venkova v místním orgánu Borne Sulinowo. Podpora Asociace polských mìst pøi informování svých èlenù bìhem pøípravného procesu na èlenství v EU. Asociace polských mìst bude podporována pøi plnìní úkolu pomáhat místním orgánùm v Polsku v procesu integrace EU. Pro tuto oblast jsou v rámci asociace školeny dvì odpovìdné osoby. Ty jsou a budou schopny poskytovat èlenùm informace, pomoc a rady, týkající se problematiky EU. Školení klíèových osob místních orgánù, vybraných jako zkušební oblasti, a úøedníkù EU, zamìstnaných v APC. Rozsáhlé školení je poskytováno celkem 9 osobám z místních orgánù, vybraných jako zkušební oblasti, stejnì jako odpovìdným osobám z APC. Toto školení se zèásti koná formou studijních cest do Kodanì a Bruselu a zèásti formou školení na pracovišti a schùzemi v Polsku, kde si úèastníci vymìòují své zkušenosti a jsou školeni v konkrétních oborech. Tyto vyškolené osoby tvoøí sí odborníkù EU v oblasti samosprávných územních celkù a jejich znalosti budou pozdìji využity, až bude tato sí zèásti zodpovìdná za informování o výsledcích této analýzy. Podpora vydávání informaèních materiálù o záležitostech EU a jejich významu pro místní a regionální orgány. Výsledky tohoto projektu jsou publikovány APC. Regionální semináøe v Polsku. Zastupitelé všech místních orgánù v Polsku se mohou úèastnit tìchto regionálních semináøù, na kterých jsou zveøejòovány výsledky tohoto projektu. Série 4 semináøù se na toto téma uskuteèní ve 4 rùzných zemìpisných lokalitách Polska. Tyto semináøe se konaly na zaèátku roku 2002. Metodika práce na této analýze: Výsledky tohoto projektu jsou publikovány najednou a šíøeny bìhem odborných regionálních semináøù. Tato publikace sestává z 5 analýz, vìnovaných následujícím oblastem správních pravomocí místních orgánù: veøejné dodávky, životní prostøedí, energetika, zemìdìlství a rozvoj venkova, sociální politika a trh práce. Každá z tìchto analýz byla vyhotovena za spoleèného úsilí dánských odborníkù, vybraných pro tento úkol Národní asociací místních orgánù v Dánsku, a polských odborníkù, stanovených již zmínìnými zkušebními místními orgány a Asociací polských mìst. Dánští odborníci krátce navštìvovali (5 pracovních dní) místní orgány v Polsku, aby mohli vést rozhovory a jednání s místními obyvateli, za úèelem odborného posouzení pøíslušné oblasti výzkumu. Úkolem dánských odborníkù bylo také prezentovat zapojení dánských místních orgánù do již zmínìné politiky EU, napø. politiky životního prostøedí. Tyto poznatky a zkušenosti byly dále analyzovány z hlediska správní struktury a úkolù polských místních orgánù. Nakonec byly tyto výsledky konfrontovány se stávajícími zprávami a studiemi o pøistupování Polska k EU, napøíklad pozièní dokumenty Polska pro pøístupová jednání s Evropskou unií, a navrhovanou legislativou, která je pro polský parlament prioritou v zájmu zajištìní souladu s acquis communautaire. Následnì na základì dánských zkušeností ukázala tato analýza ono bøemeno úkolù, vztahujících se k EU, kterému místní orgány v Polsku èelí. Zprávy o stavu životního prostøedí, sociální politiky, trhu práce a veøejných dodávkách mají v porovnání se zprávami o energetice, zemìdìlství a rozvoji obcí, které se zamìøují na „své“ zkušební místní orgány, obecnìjší charakter. Tyto zprávy však mají jistou vypovídací hodnotu, která všem místním orgánùm v Polsku umožòuje výsledky všech tìchto zpráv použít. Zvýšení aktivní úèasti Asociací místních a regionálních orgánù zemí Støední a Východní Evropy v evropských aktivitách (EAP) Partnerství maïarských asociací samosprávných územních celkù tento projekt spustilo s finanèní podporou a pomocí Iniciativy samosprávných územních celkù (Budapeš). Prostøednictvím této iniciativy se oèekává, že samosprávné územní celky v zúèastnìných zemích Støední a Východní Evropy a jejich asociace budou schopné ovlivnit proces vyjednávání a pøistupování k EU, vedený svými národními vládami. Projekt EAP pobìží od 1. února 2001 až do konce èervna 2002 za spoleèného úsilí ètyø asociací zemí Støední a Východní Evropy: Polské, Èeské, Slovenské a Maïarské. Cíle tohoto projektu jsou: zvýšení intenzity spolupráce mezi asociacemi zemí Støední a Východní Evropy; výmìna zkušeností; pomoc národním asociacím místních orgánù zemí Støední a Východní Evropy s procesem vytváøení jejich politiky pro pøistoupení k EU; – 107 –
usmìrnìní èinností asociací zemí Støední a Východní Evropy vzhledem k politické agendì Evropské unie prostøednictvím Výboru regionù a aktivní práce v CEMR. Strategie projektu: Zøízení 4 pracovních skupin, které sestávají ze zástupcù každé z asociací zemí Støední a Východní Evropy a jednoho zástupce z poradního sdružení. Každá pracovní skupina pøipraví 2 studie, které budou sloužit jako podklady pro pøípravu pozièních dokumentù, které budou pro tyto asociace obhajujícím nástrojem, a budou pøedstavovat spoleèné stanovisko všech 4 asociací. Témata vybraná pracovním skupinám: Zamìstnanost; Regionalizace; Sladìní práva EU; Informaèní spoleènost. Poradní sdružení: VNG (Nizozemská asociace mìst a obcí), Švédská asociace místních orgánù, Asociace finských místních a regionálních orgánù. Zúèastnìné asociace ze zemí Støední a Východní Evropy: Asociace polských mìst, Asociace mìst a obcí Slovenska, Svaz mìst a obcí Èeské republiky a Partnerství maïarských samosprávných územních celkù. Finanční a odborná podpora: Iniciativa samosprávných územních celkù (LGI), Open Society Institute. Kontaktní osoba: Katarzyna Halas, koordinátor projektu, Asociace polských mìst tel.: + 48 61 8530 813, fax: + 48 61 8530 842 e-mail:
[email protected]
6.3.17 RUMUNSKO – Svaz obcí Rumunska Informace dostupné u: Christine Mihaescu e-mail:
[email protected]
6.3.18 SKOTSKO – Spolek skotských místních orgánů (COSLA) Historie: COSLA v souèasné dobì zamìøuje své aktivity vùèi kandidátským zemím na polské regiony a obce. „Spoluúčast EU ve sdruženích samosprávných územních celků České republiky, Maďarska, Polska a Slovenska“ je finanènì kryta Iniciativou pro reformu samosprávných územních celkù Open Society Institute (projekt ve spolupráci se Svazem venkovských obcí Polské republiky). Cíle: zahájit a rozvíjet spolupráci mezi polským Svazem venkovských obcí, klíèovými úøedníky EU a evropskými organizacemi a sdruženími samosprávných územních celkù. Tato spolupráce se zamìøuje na strategie a reformy na místní úrovni, potøebné k efektivnímu zareagování na dopad vstupu do EU na venkovské orgány. Støednìdobým cílem je vytvoøit pro místní orgány informaèní systém realizující acquis communautaire. pomoci polskému svazu pøi shromažïování informací, budování advokacie a partnerství, financování vhodných pøíležitostí, podpoøe zvolených èlenù, v osvìdèené praxi pøi veøejném plánování a místním rozvoji. „Týmy snů“ (pokraèující projekt s regionem Swietokrzyskie, Polsko) – 108 –
Cíle: poskytovat mladým absolventùm z polských regionù s velkou mírou nezamìstnanosti možnosti školení a spolupráce; · vytváøet pracovní sílu s velkým potenciálem dovedností a schopností snadno spolupracovat s jinými evropskými spoleènostmi a orgány státního sektoru; zvyšovat povìdomí úøedníkù polských samosprávných územních celkù a dalších skupin mladých odborníkù o možnostech a úkolech, které vstup Polska do EU pøedstavuje; · krátkodobé výmìny bruselských úøedníkù samosprávných územních celkù daného regionu; · spoleènì s partnery z Bulharska, Èeské republiky, Švédska, Španìlska a Nizozemska žádat EU o finanèní krytí programù pro mladé se spoluúèastí místní/regionální správy/nevládní organizace daného regionu. Kontaktní adresa: COSLA Brussels office, Scotland House 6 Rond Point Schuman, 1040 Brussels tel.: + 32 2 282 83 95, fax: + 32 2 282 83 99 e-mail:
[email protected]
6.3.19 SLOVENSKO – Sdružení měst a obcí Slovenska · Dopad èlenství v EU na dánské obce a jejich zapojení do evropských záležitostí (25/7–3/8/2001) Partner: AgroForum, Dánsko · Dopad èlenství v EU na dánské obce a jejich zapojení do evropských záležitostí – 2. fáze (2002, pøipravuje se) Partner: AgroForum, Dánsko · Technická podpora a pøíprava na vývoj technické a administrativní metodiky pro programy obecních strukturálních fondù (2002, pøipravuje se) Partner: Europrogetti e Finanza, Itálie · LOGIN – Informaèní sí samosprávných územních celkù 2001 Partner: OSI samosprávných územních celkù a Iniciativa pro reformu veøejných služeb · Spolupráce na místní úrovni: Fond pro zahájení komplexních projektù mezi místními orgány a romskými menšinami na Slovensku (2002, pøipravuje se) Partner: VNG International, Nizozemsko · Zavádìní fiskální decentralizace na Slovensku 2000–2001 Partner: Kanadský mìstský institut, Toronto, Kanada · Zajištìní Evropské informaèní služby ve Slovenské republice 2002 Partner: Know-how fond, Informaèní úøad samosprávných územních celkù, Londýn, VB · Zvyšování aktivní úèasti místní úrovnì na procesu evropské integrace, 2001–2002 Partner: Open Society Institute, Budapeš, Maïarsko · LOGON – Spolupráce samosprávných územních celkù, 2. fáze, 2002 Partner: CEMR, Rakouská asociace mìst a obcí Kontaktní osoba: Ing. Rudolf Damasek, vedoucí útvaru mezinárodních vztahù Združenie miest a obcí Slovenska (ZMOS) Sdružení mìst a obcí Slovenska – 109 –
Bezruèova 9, 811 09 Bratislava, Slovensko tel.: + 421 2 529 64 914, fax: + 421 2 529 64 256 e-mail:
[email protected]
6.3.20 SLOVINSKO – Asociace obcí Slovinska Tato slovinská asociace úzce spolupracuje s rùznými rakouskými partnery, zejména pak s Rakouskou asociací mìst a s Rakouskou asociací obcí. V rámci INTERREG III C byl roku 2002 spuštìn tøíletý projekt ve spolupráci s Centrem pro výzkum státní správy (KDZ), ústavem pro státní správu (TECHNIKUM) a italským partnerem (Friuli). Tento projekt se zamìøuje na posílení lidských zdrojù Asociace, která na oplátku vybuduje centrum pro posilování slovinské místní samosprávy (podobné výše zmínìnému Centru pro výzkum státní správy – KDZ). V souèasné dobì se tento projekt nachází ve fázi pøíprav, jeho spuštìní je naplánováno na jaro roku 2003. Tento projekt budou krýt finanèní prostøedky INTERREG III C. K dispozici jsou rovnìž dotace KDZ a Asociace slovinských obcí. Kontaktní osoba: Dr. Mitja Slane, Asociace slovinských obcí Kopiterjev trg 1, SI-1217 Vodice tel.: + 386 833 22 93, fax: + 386 833 22 95 e-mail:
[email protected] Internet: www.zdruzenjeobcin.si
6.3.21 ŠVÉDSKO – Švédská asociace krajských zastupitelstev, Švédská asociace místních orgánů Informace dostupné u: Tommy Holm, 118 82 Stockholm tel.: + 46 20 31 32 30, fax: + 46 20 31 32 40 e-mail:
[email protected]
6.3.22 SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ – Mezinárodní úřad pro samosprávné územní celky (LGIB) LGIB se v souèasné dobì angažuje v následujících projektech: · POLSKO: LGIB bìhem posledních dvou let úzce spolupracoval s britským velvyslanectvím ve Varšavì a s ministerstvem zahranièních vìcí pøi jednáních o podpoøe polských regionù. Ta zahrnovala úèast na konferenci v Gdaòsku a zajištìní semináøe v Opole pro Marszalkùv úøad na bruselském zastupitelstvu. V souèasné dobì organizuje LGIB spolu s Asociací polských mìst 3. konferenci VB o polských samosprávných územních celcích. Tato konference se bude konat v dubnu v polském støedisku Sopot a zúèastní se jí více než 120 osob, vèetnì britských a polských velvyslancù. Mezi tématy této konference bude pøistoupení k EU a správa evropského financování, rozvoj propojení regionù a možnosti obchodních zmìn. Tato konference rovnìž poskytne možnost k dialogu o tom, jakým zpùsobem mohou samosprávné územní celky Spojeného království dále podporovat a spolupracovat se svými polskými místními a regionálními protìjšky. · ČESKÁ REPUBLIKA: LGIB je spolu s FCO a britským velvyslanectvím v Praze zapojen do podobného programu regionální správy. V létì roku 2001 navštívili hejtmani (èeští regionální správci) Spojené království, èehož výsledkem byl vývoj projektu, který umožnil èeským hejtmanùm z rùzných oborù navštívit Spojené království v rámci jednotýdenní stínové pracovní návštìvy. Tato návštìva se konala v listopadu roku 2001 a byla koordinována LGIB. 19 regionálních a místních orgánù Spojeného království hostilo 27 èeských hejtmanù. Následné konference se v lednu v Praze zúèastnili zastupitelé místních a regionálních správ Spojeného království a Èeské republiky a britský ministr pro místní správu Nick Raynsford. Díky úspìchu to– 110 –
hoto projektu jedná LGIB a britské velvyslanectví v Praze o další spolupráci zahrnující øadu projektù, které se budou více zamìøovat na výmìnné pobyty úøedníkù/stínové pracovní návštìvy. · MAĎARSKO: Velmi uznávaný deník Evropská informaèní služba (EIS) je LGIB dodáván do Maïarska. V rámci projektu, financovaného vládou Spojeného království, jsou informace o nejrùznìjších evropských otázkách pøekládány do maïarštiny a distribuovány všem maïarským místním orgánùm. Tento projekt bìží již druhým rokem. · SLOVENSKO: Projekt, podobný tomu v Maïarsku, byl nedávno vypracován pro Slovenskou republiku. Tento projekt je podporován britským velvyslanectvím v Bratislavì a umožòuje slovenskému Sdružení mìst a obcí distribuovat evropské informace svým èlenùm na Slovensku. Financování: Všechny tyto projekty jsou financovány ministerstvem zahranièních vìcí Spojeného království. Udìlování licencí k publikování EIS (Evropská informaèní služba) stojí okolo 2.000 L roènì. Celkové náklady na èeskou základní stínovou pracovní èinnost byly pøibližnì 20.000 L. LGIB chce rozšíøit své aktivity i do dalších zemí, ucházejících se o èlenství, zejména Maïarska a Bulharska. Kontaktní adresa: James Beadle, referent pro hlavní mezinárodní styky Mezinárodní úøad pro samosprávné územní celky 35 Great Smith Street, London SW 19 3BJ tel.: + 44 171 664 3118, fax: + 44 171 664 3138 e-mail:
[email protected]
6.3.23 JUGOSLÁVIE – Stálá konference měst a obcí Jugoslávie (SCTMY) SCTMY se v souèasné dobì angažuje v následujících èinnostech:
6.3.23.1
Multilaterální aktivity
Sí národních asociací místních orgánù jihovýchodní Evropy (NALAS–SEE), pod záštitou Rady Evropy – Kongres místních a regionálních orgánù Evropy. Tato sí je zamìøena na vybudování užší spolupráce mezi sdruženími samosprávných územních celkù Chorvatska, Bosny (obì entity), Slovinska, Srbska, Èerné Hory, Kosova, Albánie, Øecka, Bulharska, Rumunska a Moldavska. Letošní plán èinností zahrnuje jak rùzná jednání a školicí schùze, tak i vytvoøení webové stránky. Tato sí se sice stále ještì buduje, nicménì první výsledky její práce jsou již zøejmé, jedním z nich je webová stránka NALAs (www.nalas–see.org). V souèasné dobì je tento projekt financován švýcarskou nadací FEDRE, dále pak CLRAE a (pro školicí kurzy) OSI. Kontaktní osoba: Alessandro Mancini (CLRAE) e-mail:
[email protected] Monika Romenska (NAMRB) e-mail:
[email protected] Sí agentur pro místní demokracii je rovnìž jednou ze sítí, vytvoøenou CLRAE, aby podporovala prosazování místní demokracie v oblastech bývalé Jugoslávie a v jihovýchodní Evropì i pøedstavovala nová partnerství mezi obcemi tohoto regionu a tìmi evropskými. Od doby, kdy ve FRY (Srbsku a Èerné Hoøe) fungují tøi agentury pro místní demokracii – Subotica, Niksic a Nis, zaujímá Stálá konference významnou roli v pøíslušných jednáních a ve zveøejòování jejich výsledkù. Financování: Hlavní finanèní oporou je pro tuto sí irská vláda, nicménì o finanèní prostøedky jsou rovnìž – 111 –
žádáni rùzní externí partneøi (organizace a jednotlivé obce ze Západní Evropy). Kontaktní osoba: Antonella Valmorbida e-mail:
[email protected]
6.3.23.2
Bilaterální projekty
Minulý rok byla zapoèata spolupráce s CUF (Cités Unies France) na projektu, který se zamìøuje na budování kapacit Stálé konference, pøièemž zahrnuje školení, rozvoj webové stránky SCTMY a organizaci decentralizující spolupráce mìsto-mìsto mezi francouzskými a srbskými mìsty. Tento projekt je financován francouzským ministerstvem zahranièních vìcí a realizován za spolupráce CUF a SCTMY. Kontaktní osoba: Andreas Korb e-mail:
[email protected] Od roku 2001 podporuje švédská vláda budování kapacit SCTMY. Trvání: tøi roky. Zámìr: školení èlenù výboru SCTMY a dalšího personálu pøi vymezování poslání a pøi rozvoji strategie pro pøíslušné sdružení. Tento projekt rovnìž zajišuje technickou podporu SCTMY. Finanèní podpora: SIDA (Švédská mezinárodní rozvojová agentura). Tento projekt byl v prvním roce realizován díky SALA – IDA (Švédská asociace místních orgánù). Pro další dva roky bude mezinárodní dodavatel zvolen dle pravidel agentury SIDA pro státní dodávky. Kontaktní osoba: Adam Amberg, SIDA, Belgrade e-mail:
[email protected] Zanedlouho bude spuštìn pìtiletý projekt budování kapacit pro SCTMY, financovaný USAID, který se zamìøuje na strategii rozvoje a školení vedoucích pracovníkù a personálu SCTMY pro všechny typy èinností sdružení. Realizace projektu: spoleènost DAI (Development Alternatives Inc.). Tento projekt je souèástí širokého okruhu èinností – SLGRP (Srbský program reformy samosprávných územních celkù), zamìøený na reformu systému samosprávných územních celkù a praxe v Srbsku. Kontaktní osoba: Steven Rosenberg, øeditel SLGRP e-mail:
[email protected] Konkrétní projekty: Projekt Spolku pro úsporu energie, financovaný USAID, se zamìøuje na rozvoj efektivního využívání energie v obcích Srbska a je realizován Výborem SCTMY pro úsporu energie. Délka – jeden rok, možnost dalšího pokraèování. Projekt DFID (Ministerstvo pro mezinárodní rozvoj – Spojené království), jehož úkolem je zøídit Výbor pro sociální péèi v rámci SCTMY. Pøedpokládaným rokem spuštìní tohoto projektu je rok 2002. Projekt ICMA (Mezinárodní asociace mìstských/okresních starostù), zamìøený na školení místních zastupitelù v technikách a schopnostech mìstské správy. Kontakt: e-mail:
[email protected] – 112 –
7. KONVENT O BUDOUCNOSTI EVROPY – POZIČNÍ DOKUMENT CEMR 7.1
ÚVOD
Výbor evropských obcí a regionù (CEMR) zastupuje 42 národních sdružení místní a regionální správy ve 30 zemích Evropy. Naše èlenská sdružení zastupují zhruba 100.000 místních a regionálních orgánù. Již více než 50 let podporuje CEMR politicky integrovanou Evropu, obdaøuje ji silnými spoleènými institucemi a v rámci tìchto procesù stále podporuje místní a regionální správu jako její nedílnou souèást. Místní a regionální správy pøedstavují hluboké koøeny evropské i národní demokracie. CEMR uvítal rozhodnutí ustanovit Konvent a podporuje perspektivu vybudování ústavního rámce pro Evropskou unii. CEMR byl poctìn, že náš prezident, Valéry Giscard d'Estaing, byl zvolen prezidentem tohoto Konventu. Ve Valencii se poøádala první schùze a s ohledem na pracovní náplò Konventu jsme dosáhli základních politických postojù. Tento pozièní dokument je výsledkem dalších vyjádøení našich èlenù, kteøí jsou v otázce naší vize silné, demokratické, transparentní a efektivní Evropské unie jednotní. Vìøíme zkrátka tomu, že nadešel èas, aby byla Evropská unie vybudována na ústavním základì, který by byl pro naše obèany pochopitelný, byl by jim blízký a stal by se místem, kde by mohli uplatòovat své zájmy. Na úvod bychom chtìli upozornit na skuteènost, že právì první èlánek smlouvy o Evropské unii vyjadøuje, že: „budujeme stále užší spojení mezi obyvateli Evropy, v jehož rámci jsou rozhodnutí pøijímána co možná nejotevøenìji a co možná nejblíže obèanùm“. Vìøíme, že nadešel èas, aby byl tento závazek o pøivedení Unie blíže k obèanùm postaven na mnohem pevnìjším základì. Tento bod se ve skuteènosti zakládá na Laekenské deklaraci.
7.2
SOUVISLOSTI
V dnešním zrychleném a složitém svìtì je ke splnìní tìžkých úkolù, kterým naši obèané a spoleènosti èelí, zapotøebí nových forem vlády a správy. Žádná z hlavních sporných otázek nemùže být úspìšnì øešena na jedné úrovni nebo v jedné oblasti správy. Spíše je zde zapotøebí souvislého a integrovaného systému správy, od evropské až po místní. Vezmeme-li v úvahu problematiku vytváøení pracovních pøíležitostí, sociálního zabezpeèení, politiky mìst, rozvoje venkova, migrace nebo životního prostøedí, je zøejmé, že úèinné øešení každé z tìchto otázek vyžaduje aktivní partnerskou spolupráci mezi všemi oblastmi vlády. V tomto ohledu hrají evropská a národní sdružení místní a regionální správy klíèovou roli. Tento bod byl zpracován v „Bílém dokumentu o evropské správì“ Evropské komise v roce 2001, který urèuje, že legitimita Evropské unie „dnes závisí na zapojení se a spoluúèasti. To znamená, že lineární model vykonávání výše zmínìné vládní politiky musí být nahrazen úèinným cyklem, založeným na zpìtné vazbì, spolupráci a zapojení se od vytváøení politiky až po její zavádìní na všech úrovních“. Odkaz na ony „všechny úrovnì“ zahrnuje samozøejmì tyto ètyøi úrovnì – evropskou, národní, regionální a místní. Všechny hrají ve vládì a správì Evropy podstatnou roli. Evropská unie zaznamenává obrovské úspìchy. A už to je její boj za mír ve vnitrozemí nebo její zahranièní politika podporující demokracii, zvyšování prosperity a sociální pokrok. Avšak pro udržení a rozšíøení této podpory a v zájmu prosazování svých základních hodnot se Evropská unie potøebuje rozvinout do nového stadia. Smlouva z Nice demonstrovala omezenost pøedchozích možností ke zmìnì smluv, které – 113 –
vedly k velmi komplikovaným opatøením a reflektování dílèích zájmù. Jsme na pokraji velkého procesu rozšíøení, který nám dává možnost prosazovat své hodnoty v širším kontinentálním rámci. Aby si zajistila svou budoucí záønost a úspìch, potøebuje mít Evropa pøesvìdèivìjší vizi i praktickou politickou strukturu. Kromì toho upozornily nedávné události na potøebu, již zmínìnou v Laekenské deklaraci, která ustanovila Konvent, zmenšit pomyslnou propast mezi Unií a mnoha jejími obèany. Jedním ze základních prostøedkù, jak ovlivnit tuto propast, je zajistit, aby byla Unie zítøka postavena na principu subsidiarity a pøisoudila hlavní úlohu místní a regionální správì jako jejích nepostradatelných stavebních souèástí. Struènì øeèeno Evropská unie potøebuje být obdaøena aktualizovaným ústavním rámcem, který je srozumitelný a transparentní, bližší obèanùm, je založen na základních principech (vèetnì demokracie a subsidiarity) a na partnerské spolupráci. Kromì toho klade CEMR dùraz jak na mužskou, tak i na ženskou rovnocennou úèast v evropském politickém životì.
7.3
EVROPSKÁ UNIE ZÍTŘKA – CÍLE A ZÁSADY
Navrhujeme, aby byl pro novou Evropskou unii ustaven pomìrnì struèný zakládající dokument, který urèí její poslání a cíle, její klíèové principy, její kompetence a její instituce. Detailnìjší záležitosti by mìly být ustaveny v jeho druhé èásti, která by mohla být pozmìnitelná jednodušeji než první èást. Jako první krok k transparentnosti a jednoduchosti doporuèujeme, aby byl odstranìn souèasný rozdíl mezi Evropskou unií a Evropským spoleèenstvím (spolu s rozdílnými smlouvami a cíli). Navrhujeme, aby existovala jednotná Evropská unie, a to na základì jedné smlouvy/ústavního textu, obdaøená právní subjektivitou. To však nezabrání tomu, aby zde existovaly samostatné pilíøe pro specifické typy pøípadù a možnosti jednání, aèkoli z našeho hlediska zaznamenáváme, že souèasná metodika Spoleèenství by mìla být co možná nejdominantnìjším prostøedkem pøi rozhodování a jednání Unie. Domníváme se, že Charta EU o základních právech by mìla být obsažena v úvodu nové ustavující Smlouvy Evropské unie. Tím bude deklarován jasný závazek Unie a èlenských zemí dodržovat tato práva, ustavená Chartou EU, a posílen pojem a náplò evropského obèanství. Nicménì se domníváme, že hospodáøská a sociální práva, ustavená touto Chartou, by nemìla vést k novým finanèním závazkùm místních a regionálních správ, pokud tyto nebudou po poradì plnì kryty. Myslíme si, že je potøeba vyjádøit cíle Evropské unie jasnou a struènou formou. Vìtšina hlavních cílù by se mìla nacházet ve druhém èlánku Smlouvy o EU a do znaèné míry se krýt s „úkoly“ Evropského spoleèenství vyjádøenými druhým èlánkem zakládající smlouvy Evropského spoleèenství. Tyto cíle je však potøeba formulovat jednodušeji. Klademe též dùraz na to, aby hospodáøská a sociální soudržnost zùstala i nadále jedním z klíèových cílù. Navíc se domníváme, že zachování klíèové role veøejných služeb by mìlo být mezi tyto cíle zahrnuto (vývoj koncepce služeb obecného hospodáøského zájmu). Unie nesmí být jen hospodáøským spoleèenstvím, je potøeba, pomocí použití pøeklenovacího konceptu dlouhodobého rozvoje, zajistit také vhodné zapojení hospodáøských, sociálních a ekologických oblastí. Rovnìž navrhujeme, aby jedním z cílù byla podpora twinningu a výmìn zkušeností mezi obèanskou spoleèností a všemi sférami správy, jako klíèových prostøedkù pro vytváøení lepšího porozumìní a solidarity napøíè Unií. Do tohoto nového dokumentu doporuèujeme zapojit dva principy. První se týká toho, èemu øíkáme Zakládající principy Unie, které èerpají z tìch nynìjších, ustanovených v 6. èlánku Smlouvy o Evropské unii. V souèasnosti jsou to: svoboda, demokracie, dodržování základních lidských práv a svobod a zákonné pøedpisy, jako „principy, které jsou spoleèné pro všechny èlenské zemì.“ Pøedpokládáme, že tento výèet bude dále upøesnìn, zejména z pohledu jasnìjšího vývoje v oblasti demokracie. V rámci èinností samotné Evropské unie je potøeba demokracii zvyšovat a musíme zdùraznit, že místní a (kde je již vyvinuta) regionální demokracie jsou vedle národní demokracie jejími významnými souèástmi. Navrhujeme, aby byl v rámci závazku Unie k dodržování demokracie zachován zejména princip místní demokracie. Toho by mohlo být dosaženo zvláštním odkazem a zavázáním se k dodržování principù Charty místní samosprávy Rady Evropy z roku 1985, která byla podepsána všemi souèasnými èlenskými a kandidátskými zemìmi a ratifikována témìø všemi. Mùže být tudíž shledána jako souèást acquis communautaire. Závažným dùvodem k zaèlenìní zvláštního závazku k dodržování principu místní demokracie je ujas– 114 –
nìní, že na jakýkoliv pokus èlenské zemì o zrušení místní demokracie bude pohlíženo jako na porušení Zakládajících principù, což umožní Unii pøijmout potøebná opatøení. V souèasnosti to zjevnì není ten pøípad. V tomto smyslu se rovnìž domníváme, že by nynìjší odkaz, v 6. èlánku Smlouvy o EU, na respektování identity èlenských zemí Evropské unie mìl zahrnovat odkaz na „èlenské zemì, vèetnì (v souladu s jejich interní organizací) jejich regionù a obcí“, nebo nìjakou podobnou formulaci. Kromì Zakládajících principù Unie, nastavujících klíèové hodnoty, se domníváme, že je též zapotøebí stanovení toho, èemu my øíkáme Správní principy, které jsou v dùsledku principy provozními. Z našeho pohledu udìlala již Komise velký pokrok ve specifikaci tìchto principù ve svém Bílém dokumentu o evropské správì. Výèet, navrhovaný Komisí, zahrnuje jak otevøenost, spoluúèast a odpovìdnost, tak i subsidiaritu a proporcionalitu. Navrhujeme, aby zde existovaly další tøi Správní principy, kterými jsou Blízkost (napø. obèanùm) · Konzultace · Partnerství Pro nás jsou dùležité zejména konzultace našich evropských a národních sdružení ve stádiu utváøení pokaždé, když je vyvíjena nová legislativa, která se bude dotýkat našich hlavních povinností. Tyto správní principy jsou dùležité zejména pro zajištìní toho, aby Unie v budoucnu jednala v rámci více-úrovòového nebo více-oborového partnerství. Takové partnerství vyžaduje, aby pøínos místních, regionálních, národních i evropských správ byl ucelený a bylo na nìj pohlíženo jako na komplexní systém, jehož cílem je rozvoj a pøínos lepší politiky pro obèany. Celkem vzato pohlížíme na tyto správní principy jako na ty, které pokládají základy normotvorné a spolehlivé praxi, a ne jako na právnì formalistické. Výjimkami mohou být subsidiarita a proporcionalita, které jsou pro nás obzvláštì dùležité, a ke kterým se ještì vrátíme v odstavci 26.
7.4
KOMPETENCE UNIE
Dnes jsou témìø všechny „kompetence“ Evropské unie a Evropského spoleèenství sdílené. Domníváme se, že by tento stav mìl z níže uvedených dùvodù zùstat zachován i do budoucna. Nejprve je tøeba vysvìtlit, že dnešní EU a ES nedisponují tím, co nazýváme kompetencemi – spíše jsou ve 3. èlánku Smlouvy o Evropském spoleèenství popsány jako „èinnosti“. Výèet èinností v tomto èlánku používá velmi odlišný jazyk a díky rozdílným smlouvám se v nìm odráží „geologický“ rozvoj Spoleèenství. Navíc nejsou souèasné smlouvy, jako nositelé zákonodárných mocí, koncipovány transparentnì. Domníváme se, že Unie, založená na demokracii a zákonných pøedpisech, vyžaduje jasné stanovení svých kompetencí. Pokud vládní orgán bude schvalovat zákony, je žádoucí, aby obèané vìdìli, kterého subjektu se taková zákonodárná moc týká. Rùzné spolkové zemì mají rùzné odpovìdi na otázku rozdìlování kompetencí, pøièemž váhají mezi rùznými zpùsoby dosažení požadované jistoty a potøebou budoucí pružnosti. Nìmecké Základní právo je pøíkladem detailnìjšího rozdìlení kompetencí; na druhou stranu ústava Spojených státù je pøíkladem federace zemí s velmi malým poètem jasnì vymezených kompetencí. Doporuèujeme, aby mìla Unie jasný výèet kompetencí s jasnì vymezeným rozsahem a aby tyto kompetence byly vyjádøeny obecnými pojmy. Tím bude zajištìna jasná rovnováha mezi jistotou a pružností. Pøedstavme si napøíklad takovou Unii, která disponuje kompetencemi, jako jsou „politika životního prostøedí“ nebo „hospodáøská a sociální soudržnost“. Nemyslíme si, že je v tomto stadiu možné vymezit kompetence jednotlivých èlenských zemí – ty budou mít pravomoc vydávat zákony a jednat v oblastech, které právì nepokrývá pùsobnost Unie. Domníváme se, že existují tøi typy kompetencí. Tím prvním jsou výluèné kompetence Unie, kterých je v souèasné dobì málo. Ty zahrnují celní a obchodní politiku, mìnovou politiku v rámci euro-zóny a právní základ vnitøního trhu. Nìkteøí naši èlenové by si pøáli rozšíøení tohoto souboru výluèných kompetencí, napø. v oblasti zahranièních záležitostí. Druhým typem jsou primárnì sdílené kompetence, ve kterých Unie oèividnì udává tón ve vztahu k politice a legislativì, ale kde mají èlenské zemì (a jejich pøíslušné regionální a místní orgány) pravomoc vydávat zákony a jednat do té chvíle, kdy to nebude odporovat primární evropské politice a zákonodárství. Tøetím typem jsou pomocné sdílené kompetence, kde hlavní role zùstá– 115 –
vá èlenským zemím, ale kde se též Unie úèastní v pomocné roli, napø. prostøednictvím finanèních nebo zkušebních programù anebo prostøednictvím aktivní koordinace. Díky tomuto trojímu rozdìlení typù kompetencí by mohl ústavní text stanovit, pod kterou pravomoc jaká kompetence spadá, a jaké pravomoci má ve vztahu ke každé z kompetencí Evropská unie. Má pravomoc vydávat zákony? Má pravomoc vynakládat finanèní prostøedky a koordinovat jejich tok? Pokud daná kompetence znamená pravomoc vydávat zákony, zahrnuje pravomoc pro schvalování naøízení s pøímo aplikovatelnými a pravdìpodobnì detailními opatøeními? Nebo má pravomoc schvalovat rámcové smìrnice, které stanovují cíle legislativy, zatímco nechává èlenské zemì, aby je zavádìly, poèítajíc více s místními okolnostmi a tradicemi? Kdekoliv je to možné, pøiklání se CEMR k rámcovým smìrnicím – viz odstavec 29 níže. V každém pøípadì by mìla být rozhodnutí nebo jednání Evropské unie, která mají finanèní dopad na místní a regionální orgány, pøijímána pouze tam, kde jsou bezpeènì zajištìny potøebné finanèní zdroje. To, že nové úkoly a závazky musejí být dostateènì financovány, je pro nás jednou z nejdùležitìjších zásad, pokud místní a regionální správa musí zavádìt spoustu evropské legislativy, a je potøeba to v samotné Smlouvì zakotvit. Zatímco vìøíme v potøebu stanovení zvláštních kompetencí, uvìdomujeme si také, že Evropská unie musí být po desetiletí schopna vyvíjet a zabývat se novými otázkami. Navrhujeme proto, aby mìla Unie pravomoc, stejnì jako v souèasné dobì (èlánek 308), pøidávat nové kompetence, ale pouze tam, kde to rovnìž oba zákonodárné orgány (Rada i Parlament) schválí, a to zøejmì prostøednictvím urèité vìtšiny. Navrhujeme, aby mìl Evropský soudní dvùr pravomoc rozhodnout, zda jednají ostatní instituce Evropské unie v rozporu s rozsahem svých kompetencí a pokud ano, prohlásit takové jednání za neplatné. Z výše uvedeného bude zøejmé, že na tyto kompetence nepohlížíme jen jako na legislativní problematiku, ale jako na problematiku pokrývající jakoukoliv právní moc k jednání. V tomto smyslu disponují všechny typy místní a regionální správy dùležitými kompetencemi. Nìkteré evropské regiony legislativní pravomoc mají, jiné ne. Legislativa je dùležitým, i když ne nejdùležitìjším ani jediným, prostøedkem k jednání ve veøejné sféøe. Proto v mnoha hlavních oblastech Unie, jako jsou doprava, zamìstnanost, politika venkova, životní prostøedí, sociální problematika atd., hrají v rámci souvislého a integrovaného systému správy významnou roli místní a regionální orgány. Tento bod je životnì dùležitý, pokud budeme brát v úvahu otázku subsidiarity.
7.5
SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA
V úvodu tohoto dokumentu jsme navázali na 1. èlánek Smlouvy o Evropské unii s odkazem na rozhodnutí pøijímaná co možná nejblíže obèanovi. Ještì dnes však smlouvy neobsahují žádné srozumitelné zpùsoby jak toto realizovat. Ustanovení 1. èlánku je potøeba v novém ústavním textu zachovat. Zøejmý a logický zpùsob, jak 1. èlánek realizovat, je pomocí principu subsidiarity. V souèasné dobì smlouvy vymezují aplikaci tohoto principu v rámci vztahu mezi Evropskou unií a èlenskými zemìmi. Princip subsidiarity je však popravdì organizaèním principem, který se dotýká všech oblastí správy. Ve skuteènosti subsidiarita znamená, že jednání a rozhodnutí by mìla být za úèelem vyšší efektivnosti pøijímána obèanùm nejbližší správní oblastí. Ve velmi mnoha pøípadech jsou místní a regionální správy vhodnými oblastmi. Ještì dnes je místní a regionální samospráva èasto podrývána nepøimìøenì obšírnou legislativou pocházející z Evropské unie (a rádi bychom dodali, že také z národních zákonodárných orgánù). Proto by mìly principy subsidiarity a proporcionality vést EU, aby se zamìøila spíše na rámcové smìrnice, než na detailní naøízení. Tak se bral zøetel na roli a rozmanitost národních a regionálních úèastníkù a umožnilo by se místním a regionálním orgánùm, aby pøizpùsobily cíle evropské legislativy svým individuálním pomìrùm a potøebám. Detailních naøízení by mìlo být užíváno v nejnižší možné míøe, když bude potøeba pøeklenout jednotnost evropských pøedpisù, napø. ve vztahu k jednotnému trhu. V systému mnoha sdílených kompetencí je stále nezbytné vìdìt, kdo má co dìlat. Vezmìme si napøíklad životní prostøedí. Úkolem Unie je vydávat zákony tam, kde je to jasným zájmem celé Evropy. Národní vlády mohou vydávat zákony nebo mít svou vlastní politiku, pokud to však neodporuje evropskému právu. Regionál– 116 –
ní a místní správy jednají v rámci svých vlastních polí pùsobnosti, napø. prostøednictvím místní Agendy 21. Tím, co urèuje ono „kdo má dìlat co“, je právì princip subsidiarity doplòovaný principem proporcionality. Uznáváme tak, že ústava pro Evropskou unii musí být založena na principech, které jsou spoleèné pro Unii i všechny èlenské zemì. Subsidiarita je právì takovým principem. Základní text by však nemìl èlenské státy tlaèit k tomu, aby organizovaly svùj vnitøní rámec regionální a místní správy specifickými zpùsoby. Vzhledem k výše uvedenému se domníváme, že je nezbytné, aby nový ústavní text definoval subsidiaritu komplexním zpùsobem, pokrývajícím regionální i místní správy stejnì tak, jako evropské a národní vlády. Je nezbytné znovu zdùraznit principy místní a regionální samosprávy, které èerpají ze všeobecnì pøijímaných principù Evropské charty místní samosprávy. Aby bylo dosaženo tohoto výsledku, chtìli bychom nabídnout pøedbìžné koncepèní poznámky; pøíklady možných dodatkù jsou pøiloženy k tomuto dokumentu. Navrhujeme zejména, aby byl stávající 5. èlánek doplnìn o zahrnutí konkrétního odkazu na regionální a místní orgány. Je potøeba, aby existoval mechanismus (zákonný nebo politický) pro zhodnocení použití takového principu, jako mezi Unií a èlenskými zemìmi – viz. další odstavec. Navrhujeme, aby v rámci každé èlenské zemì existovala povinnost mít hodnotící mechanismus pro aplikaci principu subsidiarity, jakmile bude danou zemí uplatnìn. Unie by se mìla pøesvìdèit, zda takový mechanismus v praxi existuje, nemìla by však zasahovat do toho, jakým zpùsobem je uplatòován.Nemáme jednotný názor na to, zda by mìl být tento princip subsidiarity, tak jak ovlivòuje EU, prosazován prostøednictvím zákonných prostøedkù (s odvoláním na Evropský soudní dvùr) nebo pomocí politického mechanismu. Zatímco „zákonný“ postup je pøitažlivý, existuje riziko udìlování pøíliš velké pravomoci právníkùm a soudcùm na úkor demokratických rozhodujících èinitelù. Pokud bude vybrán politický postup, navrhujeme zøízení Subsidiárního výboru, jehož mandatáøi budou muset být vybráni jak z místní a regionální správy, tak i z institucí Evropské unie a národních parlamentù. Domníváme se, že texty, stanovené v Protokolu o subsidiaritì a proporcionalitì, mohou zùstat v platnosti a být pøizpùsobeny pro vnitrostátní uplatnìní.
7.6
INSTITUCE UNIE
CEMR zùstává vìrný používání spoleèné metodiky v maximálním možném rozsahu. Domníváme se, že je obzvláštì dùležité neobcházet Parlament v závažných otázkách a vzít v úvahu, že pøedmìty otevøené metody koordinace se musejí zakládat na ústavním znìní a podléhat parlamentnímu podrobnému pøezkoumání do takové míry, jakou si pevná rozhodnutí vyžadují. Jsme rovnìž pevnì pøesvìdèeni, že místní a regionální správa musí být plnì zapojena do procesù otevøené koordinace, které se našich hlavních kompetencí dotýkají. Pokud jde o legislativu, navrhujeme, aby se spolurozhodování mezi Parlamentem a Radou stalo standardem. Je to v zásadì demokratiètìjší a snáze pochopitelné. Domníváme se, že souèasné složení institucí poèítá se dvìma zákonodárnými komorami, Parlamentem a Radou, a nepøipouští potøebu další komory. Na druhou stranu se v zásadì domníváme, že v zájmu otevøenosti a demokracie bude Rada pøi vydávání zákonù jednat otevøenì a veøejnì, s intenzivnìjším zaèlenìním svých postupù do spolupráce s národními nebo spolkovými zákonodárnými orgány. Pøijímáme potøebu Unie, zejména na vnitrostátní úrovni, mít výraznìjší identitu a vystupování, což je zèásti záležitostí kompetencí a zèásti záležitostí pùsobnosti Evropské rady. Považujeme však za nebezpeèné udìlovat Evropské radì významné nové výkonné pravomoci, které nepodléhají demokratické správì institucí EU. Domníváme se, že by se v tomto pøípadì stále více rozrùstalo odlouèení mezi „vládnoucí elitou“ Unie a obèany. Znovu zdùrazòujeme naše pøesvìdèení o dùležitosti Výboru regionù v rámci Evropské unie zastupujícího místní a regionální správu v oficiálním rozhodovacím procesu. Navrhujeme, aby byl tento Výbor ustanoven jako instituce Unie, v níž se bude odrážet významná úloha našich správních oblastí pøi spravování Evropy. Chtìli bychom poznamenat, že úplný název tohoto Výboru zahrnuje jak místní, tak i regionální orgány, a vìøíme, že je to do budoucna nezbytné. V souèasné dobì je v delegacích nìkterých zemí pøítomno jen málo zastupitelù místní správy, pokud jsou zastoupeni vùbec. Navrhujeme, aby bylo povinností každé státní delegace zajistit spravedlivou rovnováhu zastupitelù místní i regionální správy. – 117 –
7.7
POLITIKA UNIE
V pøedchozích èástech tohoto dokumentu jsme se zabývali kompetencemi z formálního hlediska – jaké jsou, jaké pøinášejí pravomoci atd. Dosud jsme se jimi však nezabývali z hlediska jejich podstaty. Nemáme v úmyslu zacházet na tomto stupni do pøílišných detailù, rádi bychom ale uvedli nìkolik bodù. Domníváme se, jak je uvedeno pod cíli, že hospodáøská, sociální a územní soudržnost a regionální politika vùbec, zùstávají pro Unii závažnými otázkami. Jsou to klíèové oblasti, na kterých Unie demonstruje svou solidárnost a závazek vìnovat se strukturálním nerovnostem. Proto se stavíme proti jakémukoliv pokusu o „znárodòování“ takových kompetencí. Také se domníváme, že odkaz na venkovské oblasti v èlánku 158 je potøeba vyvážit odkazem na oblasti mìstské. Vìtšina populace Unie žije a bude žít v mìstských oblastech, je tedy potøeba, aby byla Unie schopná strategickou cestou zasahovat jak v mìstských, tak i ve venkovských strukturálních nerovnostech. Kromì toho, s ohledem na politiku venkova a zemìdìlství, se dùraznì pøikláníme k takovému politickému pøístupu, který propaguje spíše rozvoj venkova, než neomezenou státní podporu zemìdìlské produkce. Doufáme, že tato zmìna zamìøení bude pøijata. V souladu s návrhem, aby twinning a výmìna zkušeností byly ze svého titulu pøidány k cílùm Unie, je potøeba, aby mìla Unie zvláštní kompetenci (ne prostøednictvím legislativy) takové aktivity podporovat a financovat. Tato pravomoc by se nemìla omezovat jen na výmìny v rámci Unie, mìla by též zahrnovat twinning a výmìny s protìjšky z ostatních zemí, ve kterých je to zájmem Unie.
7.8
VZTAH MÍSTNÍ A REGIONÁLNÍ SPRÁVY K OBČANSKÉ SPOLEČNOSTI
Na tomto stupni pohlížel Konvent na místní a regionální správu, jako by spadala pod „deštník“ obèanské spoleènosti. Rádi bychom zdùraznili, že naše správní oblasti jsou samozøejmì vládními a nikoli nevládními. Je potøeba, aby se všechny oblasti správy podrobnì zabývaly obèanskou spoleèností – to je jedna z klíèových cest, jak pøivést Unii blíže svým obèanùm. Místní a regionální správa má mnoho zkušeností s jednáním s místními komunitami a jejich organizacemi, zkušeností, které se mohou Unii v budoucnosti hodit.
– 118 –
8. ZAVÁDĚNÍ ACQUIS EU NA MÍSTNÍ A REGIONÁLNÍ ÚROVNI Sonja Fiala, město Vídeň, Hlavní výkonný úřad – evropská integrace; Thomas Weninger, město Vídeň, Hlavní výkonný úřad – evropská integrace, zástupce vedoucího (Rakousko)
8.1
ÚVOD*
Samosprávné územní celky musí provést zavedení pøibližnì 60 procent ze všech povinných naøízení založených na evropském právu. Toto je pokus poskytnout pøehled nejdùležitìjších místních èinností požadovaných legislativou Evropské unie. Musí být však øádnì uváženo, že uvedeným formálním právním èinnostem pøedcházejí ve vìtšinì pøípadù nebo probíhají souèasnì kroky, které stále ještì nejsou závazné, ale jsou politicky dùležité ; zmiòme pouze sdìlení EC „Trvale udržitelný mìstský rozvoj v Evropské unii: rámec pro akce“ (KOM/98/06055, koneèná verze 28.10.1998). Pøedevším Bílá kniha Evropské Komise o dokonèení realizace jednotného trhu z roku 1985 (KOM(85)310, koneèné znìní) a ji následující smìrnice a pøedbìžná rozhodnutí daly silný impuls k evropské integraci na místní úrovni. Záøným pøíkladem naøízení týkajících se jednotného trhu a majících okamžitý místní úèinek je udìlování státních zakázek. Trvale probíhající a rozšiøující se integrace smìøující k zavedení známých ètyø svobod dala vznik dalším strategickým polím jak na celoevropské, tak i na místní/regionální úrovni. De facto vzrùstá poèet politických sfér Evropské unie o velkém místním významu. Rozšíøení Evropské unie pøedstavuje velkou výzvu pro Unii jako celek, jakož i pro každou pøistupující zemi, jak na celostátní, tak i regionální a místní úrovni. Místní a regionální orgány budou muset nejen implementovat hlavní èást acquis communautaire a mohou být dokonce i považovány za zodpovìdné za jejich pøípadné nezavedení („pøímý vliv“), ale budou se i muset vypoøádat se spoleèenskými, sociálními, ekonomickými a ekologickými dopady èlenství. · Mìsta/Regiony musejí zavést legislativu EU zapracovanou do státních zákonù a v nìkterých pøesnì definovaných pøípadech („pøímý vliv“ primární a sekundární legislativy, viz dále) budou nuceny dodržovat právo EU i v tom pøípadì, kdy to není zapracováno – anebo není øádnì transponováno – do státního zákona daného státu. Mìsta/Regiony musejí zavést administrativní opatøení v rámci svých oblastí kompetence. Souèasné finanèní prostøedky EU, které jsou k dispozici pro budování institucí na úrovni nižší nežli celostátní, nejsou ovšem dostateèné a neøeší systematicky problémy a potøeby na úrovni nižší nežli celostátní v kandidátských zemích. Jedním z nejvýznaènìjších rysù EU je ten, že v mnoha strategických oblastech nemá své vlastní administrativní aparáty a mechanismy pro zavádìní rozhodnutí, která pøijímá. Obvykle se øíká, že rozhodnutí Unie jsou zavádìna èlenskými státy. Bližší prozkoumání nicménì odhalí, že vzhledem k tomu, že rozsah rozhodovacích pravomocí Unie se rozšíøil tak, že zahrnuje prakticky všechny sektory ekonomické a sociální politiky, jsou její rozhodnutí dnes z praktického hlediska stále ve vìtší míøe zavádìna místními a regionálními orgány, jakkoliv právní zodpovìdnost leží na èlenských státech. Kromì toho se úloha místních a regionálních orgánù neomezuje výhradnì jen na zavádìní legislativy; namísto toho hrají èasto klíèovou úlohu i pøi iniciování a udržování správného smìru vývoje. V tomto kontextu je tøeba poznamenat, že díky své zvláštní struktuøe a postupnému vývoji systém EU funguje nejen na bázi právnì závazných primárních a sekundárních právních pøedpisù, ale rovnìž na bázi sti*
Tato kapitola je revidovanou verzí ze Zprávy Logon 2000. – 119 –
pulace urèitých pobídek (programù a dalších pøíležitostí pro financování) úèastníkùm z obèanské spoleènosti za úèelem lepšího dosažení evropského modelu spoleènosti tak, jak je naznaèeno ve všeobecných ustanoveních Smlouvy o EU. V takových oblastech, jako jsou spoleèenské zaøazení, integrace minorit nebo zamìstnanost, hrají mìsta a regiony hlavní roli pøi pomoci v úsilí o dosahování standardù EU a v podílení se na „procesu vytváøení ještì bližší harmonie mezi lidmi Evropy“. Aktivity mìst a regionù související s EU daleko pøesahují èistì jen právnické zavádìní právního øádu EU, který v mnoha pøípadech sám o sobì nezaruèuje žádoucí dopad na životní podmínky a kvalitu života obèanù EU. Je rovnìž dùležité poznamenat, že mìsta a regiony nabízejí úroveò spravování ležící co nejblíže k obèanùm a místním záležitostem. Tudíž mìsta a regiony mají za úkol/povinnost pøenášet informace o dopadech èlenství v EU a o právních, ekonomických a spoleèenských zmìnách, které toto èlenství pøináší, do obecné veøejnosti. V dùsledku omezeného a spíše úzkého zamìøení tohoto pøehledu nebyly do tohoto výchozího dokumentu zahrnuty ty oblasti legislativy, které mají nepøímý, ale pøesto hluboký dopad na místní orgány. Autorùm tohoto èlánku je jasné, že se povinnosti, zodpovìdnosti a úkoly, jakož i ústavní anebo delegované pravomoci mìst a regionù liší stát od státu. Tudíž i pøímý dopad legislativy EU mùže být stát od státu rozdílný.
8.2
LEGISLATIVA A RÁMCOVÉ PODMÍNKY TÝKAJÍCÍ SE SEKTORU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
Cílem komunální politiky, a politiky ochrany životního prostøedí obzvláš, je dosáhnout trvale udržitelného rozvoje. Principy, na nichž je tato politika postavena, jsou stanoveny v Èlánku 174 Amsterodamské Smlouvy. Podle názoru Komise existuje u všech pøistupujících zemí potøeba posílit administrativní strukturu nezbytnou pro spravování životního prostøedí. Tato obecná slabina je rozdílná co do úrovnì stát od státu a bude potøebné provést nìkterá další šetøení pro zjištìní pøesného rozsahu tohoto problému a pro vypracování jeho øešení. Zavádìní a prosazování legislativy v oblasti ochrany životního prostøedí je èasto delegováno na regionální nebo místní orgány èi jiné instituce zodpovìdné za monitorování, vydávání povolení a provádìní kontrol. V mnoha pøípadech bude práce tìchto úøadù znaènì ovlivnìna novou legislativou, vèetnì dalších povinností vyžadujících efektivnìjší spravování a další vyškolení jejich pracovníkù. Rozvoji regionálních a místních správ ochrany životního prostøedí bude nutné vìnovat zvláštní pozornost ve všech kandidátských zemích. Souèasná zpráva sumarizuje zjištìné závìry možnosti použití kopírování pøíkladu Evropské kampanì za trvale udržitelný rozvoj velkých a malých mìst. Podle této zprávy si je jen malá èást místních orgánù pøidružených zemí plnì vìdoma otázek legislativy EU v oblasti ochrany životního prostøedí: odpovídající znalosti nejsou v pøipojených zemích stále ještì bìžnou záležitostí. Zdá se, že mezery ve znalostech jsou pøevážnì dùsledkem neodpovídajících a nedostateèných komunikaèních struktur a toho, že celostátní vlády zadržují pøenos tìchto informací na místní úroveò. I tehdy, kdy státní vlády disponují dostateènými informacemi, nedochází èasto k jejich pøenosu na místní orgány. To lze pøièíst celé øadì dùvodù, jako je nedostatek pøíslušných finanèních prostøedkù, nedostatek pracovníkù, špatné smìrování informací, nedostatek zodpovìdnosti místních orgánù v tìchto oblastech a celková nízká pozornost vìnovaná tìmto otázkám.
8.2.1
Odpadové hospodářství
Celková obecná struktura efektivního režimu odpadového hospodáøství je stanovena v Rámcové Smìrnici o odpadovém hospodáøství a komplementární Smìrnici o nebezpeèných odpadech. Tyto smìrnice vytváøejí rámec struktury odpadového hospodáøství, který je podrobnì dále rozpracován dvìma typy „dceøiných“ smìrnic: jedna skupina stanovuje požadavky pro povolování a provoz zaøízení pro zneškodòování odpadu. Druhá skupina se zabývá konkrétními typy odpadù, jako jsou oleje, obaly a baterie. – 120 –
Přehled Systému odpadového hospodářství EU Rámcová Smìrnice o odpadovém hospodáøství: Rámcová Smìrnice o odpadovém hospodáøství (75/442/EHS pozmìnìná ve znìní Smìrnice 91/156/EHS) Smìrnice o nebezpeèných odpadech (91/689/EHS). Zvláštní odpady: Obaly (94/62/ES) Odpadní oleje (75/439/EHS) Látky PCB a PCT (96/59/ES) Èistírenské kaly (86/278/EHS) Zpracovávání odpadù a podniky na zneškodòování odpadù Spalování odpadu (2000/76/EC) Vyøazená vozidla (2000/53/EC) Skládkování (99/31/ES) Doprava/dovoz/vývoz: Pøepravování odpadu (259/93/EHS) Proto mají pro místní orgány v souvislosti s odpady základní dùležitost následující statutární dokumenty Evropské unie: Rámcová Směrnice o odpadovém hospodářství Rámcová Smìrnice o odpadovém hospodáøství (75/442/EHS) pozmìnìná ve znìní Smìrnice (91/156/EHS) Tato smìrnice se zamìøuje na ochranu lidského zdraví a životního prostøedí pøed nepøíznivými úèinky sbìru, pøepravy a zneškodòování odpadu. Vzhledem k tomu, že neexistuje žádný projekt, který by øešil všechno, pracuje EU se souborem následujících principù: prevence: produkce odpadù musí být snížena, a tam, kde je to možné, je nutné se jí úplnì vyvarovat; zneèišovatel platí: ti, kteøí vytváøejí odpad, platí veškeré náklady na jejich zneškodnìní; bezpeènostní preventivní opatøení: namísto èekání na to, až se problémy projeví, je tøeba jim pøedcházet; blízkost: manipulaci s odpadem je tøeba provádìt co nejblíže k místu kde vznikají, jak je to možné. Podle této smìrnice musí kompetentní státní orgány co nejdøíve, jak je to možné, zkoncipovat plány odpadového hospodáøství, které budou obsahovat øešení odpadù, které mají být regenerovány nebo zlikvidovány, technické požadavky, zvláštní programy pro urèité konkrétní odpady a vhodná místa a technická zaøízení pro zneškodòování odpadù. Směrnice o nebezpečných odpadech (91/689/EHS) Základním cílem této smìrnice je formulovat obecnou definici nebezpeèného odpadu a zavést vìtší harmonizaci hospodaøení s takovýmto odpadem. Obsahuje pøehledný seznam nebezpeèných odpadù, složek a vlastností, které èiní odpad nebezpeèným. Instituce, které si samy zajišují likvidaci svého vlastního odpadu, budou k tomu potøebovat povolení. Pøíslušnými kompetentními orgány budou muset být uveøejnìny plány hospodaøení s nebezpeèným odpadem, a to buï jako souèást všeobecného plánu hospodaøení s odpadem (v souladu se Smìrnicí 75/442/EHS) nebo samostatnì. Pøíslušné kompetentní orgány musí kontrolovat zaøízení produkující a pøijímající nebezpeèný odpad, jakož i dopravní prostøedky odpad pøepravující. Jsou též vyžadovány pøísnìjší kontrolní postupy, jako jsou kontroly technologických zaøízení. Tak zvané „dceøiné“ smìrnice je možné rozdìlit na smìrnice stanovící požadavky na konkrétní toky odpadù a smìrnice stanovící požadavky na instituce a zaøízení pro zneškodòování odpadù: – 121 –
Zvláštní odpady: Obaly a odpadní obaly (94/62/ES) Smìrnice o obalech pøedepisuje recyklaèní kvóty (vztahující se jak na vlastní materiál, tak i na jeho likvidaci spalováním) pro odpadní obaly (50 až 65 hmotnostních procent), jakož i kvóty pro recyklaci materiálù (25 až 45 hmotnostních procent, pøinejmenším 15 procent pro každý materiál). To pøedpokládá organizování zvláštního sbìru a recyklace tohoto odpadu, které musí být organizovány (a hrazeny) místními orgány. Sbìr odpadních obalù obvykle zajišují nestátní firmy a v nìkterých pøípadech i samy municipality. Bude nutné posoudit a vyhodnotit stávající systémy, aby bylo zaruèeno plnìní požadavkù EU a pro vylouèení možné deformace volného trhu. Likvidace odpadních olejů (75/439/EHS) Tato Smìrnice je zamìøena na vytvoøení harmonizovaného systému sbìru, úpravy, skladování a likvidace použitých/vyjetých olejù; èlenské státy musí zajistit bezpeèný sbìr a likvidaci použitých olejù. Musí být zøízeny adekvátní struktury likvidace a pøísné kontrolní procedury, které zabrání nezákonné nebo nepøimìøené likvidaci použitých olejù. Likvidace látek obsahujících PCB a PCT (96/59/ES) Tato Smìrnice je zamìøena na odstraòování látek obsahujících PCB a PCT a dekontaminaci zaøízení, která je obsahují. Bude nutné vytvoøit nebo posílit pøísné pøedpisy a nástroje pro jejich vynucování, které zaruèí prosazování požadavkù Smìrnice. Baterie a akumulátory, obsahující nebezpečné látky (91/157/EHS). Èlenské státy musí navrhnout programy pro snížení obsahu tìžkých kovù v bateriích a akumulátorech, prosazování marketingu jejich zdokonalených verzí, postupné snižování množství výrobkù vyøazovaných z obìhu, podporu výzkumu a zvýhodnìní používání v nich ménì škodlivých látek je nahrazujících. Spotøebitelé musí být plnì informováni o aspektech nebezpeèí a možnostech likvidace vyøazovaných výrobkù. Čistírenské kaly používané v zemědělství (86/278/EHS) Tato Smìrnice je zamìøena na kontrolu a øízení používání èistírenských kalù v zemìdìlství nastolením maximálních mezních hodnot pro koncentrace tìžkých kovù v pùdì a v kalu a maximálních množství tìžkých kovù (kadmia, mìdi, niklu, olova, zinku a rtuti), která smìjí být do pùdy pøidána. Orgány zodpovìdné za úpravu vody, odpadní hospodáøství, zemìdìlství a prosazování smìrnice budou muset navzájem spolupracovat pro dosažení cílù této smìrnice.
Zařízení a podniky na zpracování a ukládání odpadů: Spalování odpadu (2000/76/ES) Cílem této smìrnice je zabránit nebo co nejvíce omezit negativní vlivy ze spalování nebo spoleèného spalování odpadù na životní prostøedí, zejména zneèištìní emisemi do atmosféry, zemì, povrchové a podzemní vody, a výsledné nebezpeèí pro lidské zdraví. Tento cíl se musí splnit pøísnými provozními podmínkami a technickými požadavky, pomocí stanovení emisních limitních hodnot pro spalovny odpadù v rámci Spoleèenství a rovnìž splnìním požadavkù smìrnice 75/442/EEC. Vozidla na konci své životnosti (2000/53/ES) Tato smìrnice stanoví opatøení, které mají v první øadì za cíl prevenci odpadù z vozidel a navíc regeneraci, recyklaci a ostatní druhy znovuzískávání z vozidel na konci životnosti a jejich souèástí tak, aby došlo ke snížení množství odpadu a rovnìž ke zlepšení ekologické výkonnosti všech ekonomických provozovatelù pùsobících v prùbìhu životnosti vozidel a zejména provozovatelù pøímo zahrnutých ve zpracovávání vozidel na konci životnosti. Směrnice o skládkování (99/31/ES) Zámìrem této Smìrnice je pøedcházet nebo zabránit negativním dopadùm skládkování odpadù na život– 122 –
ní prostøedí, zejména na povrchové vody, spodní vody, pùdu, vzduch a lidské zdraví. Definuje rùzné kategorie odpadù (komunální odpad, nebezpeèný odpad, odpad, který není nebezpeèný a inertní odpad) a platí pro všechny skládky definované jako místa pro likvidaci odpadù uložením odpadu do pùdy nebo na ni. Je definována standardní procedura pøijímání odpadu takovým zpùsobem, který by vyluèoval jakákoliv rizika: odpad musí být pøed uložením na skládku upraven; nebezpeèný odpad ve smyslu smìrnice musí být vyvezen na skládku nebezpeèného odpadu; pro komunální odpad a odpad, který není nebezpeèný, musí být používány skládky ne-nebezpeèného odpadu; lokality skládek inertního odpadu musí být používány jedinì pro inertní odpad. Smìrnice zavádí systém vydávání povolení k provozování pro lokality skládek. Žádosti o toto povolení musí obsahovat následující informace: totožnost žadatele a v nìkterých pøípadech i provozovatele skládky; popis typù a celkového množství odpadu, který má být uložen; kapacita lokality skládky; popis lokality; navrhované zpùsoby prevence a snížení zneèišování ovzduší; navrhovaný plán provozu, monitorování a kontroly; plán postupù uzavøení skládky a následné péèe o ni; studie posouzení dopadù tam, kde je to požadováno podle smìrnice Rady 85/337/EHS o posuzování dopadù nìkterých státních a nestátních projektù na životní prostøedí. Èlenské státy musí zajistit, aby stávající lokality skládek nesmìly pokraèovat v dalším provozu, pokud nesplní ustanovení této smìrnice v co nejkratší možné lhùtì. Èlenské státy musí podat Komisi každé tøi roky zprávu o zavádìní této smìrnice. Na základì tìchto zpráv musí Komise uveøejnit Zprávu Spoleèenství o stavu zavádìní smìrnice. Místní a regionální orgány musejí sehrát pøi zavádìní této smìrnice a pøi podávání zpráv o nìm národním orgánùm hlavní úlohu. Dalšími záležitostmi týkajícími se dopravy, dovozu a vývozu odpadù se zabývá zvláštní naøízení.
Doprava/dovoz/vývoz: Přeprava odpadů Toto naøízení (259/93/EHS) o kontrole a dohledu nad zásilkami odpadu uvnitø, do a z Evropské unie zavádí systém provádìní kontroly pohybu odpadu. Èlenské státy musí urèit pøíslušný kompetentní orgán nebo orgány, které budou zajišovat kontrolu pohybu odpadu podle tohoto naøízení. Lze oèekávat, že pro doplnìní a rozšíøení procedurálních informací bude potøebné zvláštní školení. Co se týèe ostatních právních pøedpisù vztahujících se k odpadùm, probíhá v souèasné dobì diskuse o následujících návrzích: návrh smìrnice o spalování ne-nebezpeèného domovního odpadu, která by nahradila stávající neaktualizovanou smìrnici; návrh smìrnice o recyklování použitých vozidel (uveøejnìný v Úøedním vìstníku è. C 337/3, 1994).
8.2.2
Kvalita vody – pitná voda, odpadní voda
Voda je jednou z nejdokonaleji regulovaných oblastí legislativy EU vztahující se na životní prostøedí. První evropská koncepce ochrany vod se zaèala formovat již v sedmdesátých letech dvacátého století a od té doby se stalo zøejmým, že úèinná ochrana vod potøebuje legislativu stanovící mezní hodnoty emisí, jakož i legislativu pro normy kvality vody, tj. tak zvaný „kombinovaný pøístup“. V následujících odstavcích naleznete popis základních právních pøedpisù Spoleèenství v oblasti koncepce ochrany vod.
– 123 –
Směrnice o pitné vodě (80/778/ES) Tato smìrnice je urèena k ochranì lidského zdraví nastolením pøísných norem pro kvalitu pitné vody. Èlenské státy musí monitorovat kvalitu pitné vody a pøijímat odpovídající kroky pro zajištìní dodržování závazných norem. Mimo jiné si mohou mezní hodnoty pro olovo a trihalogeno-methan (vedlejší produkty chlorování vody) vyžádat zvýšené investièní náklady, protože bude nutné vymìnit stará olovìná vodovodní potrubí za nová. Èlenské státy splòují svoje povinnosti tehdy, nepøekraèuje-li voda v jejich rozvodných vodovodních systémech stanovené mezní hodnoty. Směrnice o městských odpadních vodách (91/271/EHS) Tato smìrnice usiluje o ochranu povrchových vnitrozemských vod a pobøežních vod regulací shromažïování a èištìní mìstských odpadních vod a vypouštìní nìkterých biologicky odbouratelných prùmyslových odpadních vod (v zásadì z odvìtví zpracovávání zemìdìlských produktù a výroby potravin). Všechny obce s více než 15.000 obyvateli (do konce roku 2000), resp. s více než 10.000 obyvateli (do konce roku 2005) musí disponovat zaøízeními pro sekundární úpravu vod, tj. èistírnami s procesem biologického èištìní. Rok 2005 je dále koneèným termínem pro zavedení sekundárního èištìní odpadních vod pro všechny obce se 2.000 až 10.000 obyvateli, jejichž odpadní vody jsou vypouštìny do vnitrozemských vod (nebo ramen ústí øek do moøe). Dùkladnìjší úprava je vyžadována v tak zvaných citlivých oblastech (tj. vodních nádržích podléhajících eutrofizaci nebo jimž hrozí její nebezpeèí). Pro nìkteré moøské vody mùže být postaèující primární, tj. mechanické èištìní, pokud je možné prokázat, že jím není negativnì ovlivòována kvalita vody. Ve spolupráci se svými státními vládami musejí mìsta a regiony: identifikovat ty aglomerace, ve kterých je nutné zøídit kanalizaèní systém a/nebo èistièku odpadních vod nebo její zdokonalení; zpracovat rozfázovaný program realizace výstavby systémù kanalizace a èištìní odpadních vod; vyvinout podrobné strategie kapitálových investic proto, aby zvládly výdaje spojené s výstavbou, zdokonalením nebo výmìnou systémù kanalizace a/nebo èištìní odpadních vod; posoudit náklady na stranì uživatelù, vyvinout strategie náhrady jejich nákladù (plnou náhradu nákladù viz též Rámcová smìrnice o vodách); vyvinout a realizovat strategie pro regeneraci a/nebo likvidaci èistírenských kalù z èistíren odpadních vod, vèetnì – tam, kde to bude nutné – postupného vyøazování vypouštìní nebo vyvážení kalù do vod; posoudit potøebu vyškolení potøebných pracovníkù pro zajišování údržby kanalizaèních systémù a èistíren odpadních vod. Dusičnany podle směrnice o zemědělských zdrojích (91/676/EHS), která se zabývá ochranou vod pøed zneèišováním zpùsobovaným dusiènany pocházejícími ze zemìdìlských zdrojù. Doplòuje smìrnici o mìstských odpadních vodách snížením a pøedcházením zneèišování vod dusiènany pocházejícími ze zemìdìlských zdrojù, tj. chemických umìlých hnojiv a chlévské mrvy, jak z dùvodu zajištìní ochrany zdrojù pitné vody, tak i pro ochranu sladkých i moøských vod pøed eutrofizací. Směrnice 2000/60/ES, vydaná Evropským parlamentem a Radou dne 23. října 2000, která stanovuje rámec činností Společenství v oblasti koncepce ochrany vod Doposud platná pravidla pro hospodaøení s vodou orientovaná na využívání vody byla nahrazena touto vyèerpávající rámcovou smìrnicí o hospodaøení s vodou. Poprvé v historii byly zkombinovány emisní a imisní normy s ekologickou orientací (biologickou kvalitou vody). Principielnì nabízí tento nový nástroj ceny za všechny zpùsoby využívání vody, vèetnì dodávek pitné vody a zacházení s odpadní vodou, kryjící náklady. Myšlenka, z níž vychází tato smìrnice je taková, že smìrnice pøedstavuje úplný základ evropské strategie hospodaøení s vodou. Jejím cílem je pøinést podstatná zlepšení trvale udržitelného a integrovaného hospodaøení s našimi vodními zdroji. Poprvé v historii je v jednom jediném právním textu øešena problematika všech typù a zpùsobù využití vody. Nahrazuje ne ménì než šest stávajících evropských smìrnic o vodì (nebezpeèné látky; povrchové vody; vody urèené k chovu ryb; vody, v nichž žijí korýši a mìkkýši; podzemní vody a výmìna informací). – 124 –
Úèelem této smìrnice je vytvoøit rámec, umožòující dosažení následujících ètyø hlavních cílù strategie trvale udržitelného hospodaøení s vodou: zajištìní dostateèného zásobování pitnou vodou; zajištìní dostateèného zásobování vodou pro pokrytí ostatních ekonomických potøeb; ochrana životního prostøedí; zmírnìní nepøíznivých dopadù povodní a období sucha. Èlenské státy budou muset zajistit, aby služby poskytované uživatelùm vody byly hrazeny v cenách zaruèujících plnou výši návratnosti nákladù (v zásadì ceny za zásobování vodou a sbìr a èištìní odpadních vod). Program pøíslušných opatøení bude muset vycházet ze všech relevantních právních pøedpisù souvisejících s vodou, a již se jedná o úroveò legislativy Spoleèenství, státní, regionální nebo místní, a bude muset být právnì závazný. Rámcovou smìrnicí sleduje Evropská Komise schéma, které nastolila v oblastech odpadového hospodáøství a kvality vzduchu, které jsou rovnìž regulovány jedinou integrovanou rámcovou smìrnicí, podpoøenou sérií technických smìrnic stanovících konkrétní mezní podmínky a požadavky. Následující smìrnice budou zrušeny sedm let poté, co vstoupí v platnost Smìrnice 2000/60/ES vydaná Evropským parlamentem a Radou dne 23. øíjna 2000, která stanovuje rámec èinností Spoleèenství v oblasti koncepce ochrany vod: Směrnice o povrchových vodách určených k získávání pitné vody (75/440/EHS), zabývající se kvalitou, která je vyžadována pro povrchové vody urèené k získávání pitné vody, zavádí požadavky, které zaruèují, že budou splnìny urèité minimální standardy specifikované ve smìrnici. Všude tam, kde vodní nádrž používaná pro získávání pitné vody nebo s níž se pro tento úèel poèítá nesplòuje pøedepsané požadavky, musejí èlenské státy zpracovat a realizovat pøíslušné akèní plány. Směrnice o měření a odebírání vzorků z povrchových vod (79/869/EHS) zavádí postupy mìøení a odebírání vzorkù z vod, na nìž se vztahuje smìrnice 75/440/EHS). Rozhodnutí 77/795/EHS o výmìnì informací stanoví obecný postup výmìny informací o kvalitì povrchových sladkých vod v EU. Toto rozhodnutí stanoví sí monitorovacích bodù s monitorovacím režimem zahrnujícím nìkolik parametrù. Následující smìrnice budou zrušeny třináct let poté, co vstoupí v platnost Smìrnice 2000/60/ES vydaná Evropským parlamentem a Radou dne 23. øíjna 2000, která stanovuje rámec èinností Spoleèenství v oblasti koncepce ochrany vod: Směrnice o vypouštění nebezpečných látek (76/464/EHS) zabývající se zneèišováním zpùsobovaným nìkterými nebezpeènými látkami vypouštìnými do vod vyžaduje, aby èlenské státy kontrolovaly a regulovaly veškeré emise nebezpeèných látek systémem vydávání povolení nebo oprávnìní. Dceøiné smìrnice se až doposud zabývají na úrovni Spoleèenství 18 látkami. Smìrnice zavazuje èlenské státy zavést a dodržovat maximální hodnoty emisních limitù stanovené tìmito Smìrnicemi; Směrnice o vodách určených k chovu ryb (78/659/EHS) usiluje o zajištìní ochrany tìch sladkovodních nádrží, které jsou èlenskými státy oznaèeny za vody urèené k chovu ryb. Stanoví normy kvality vody pro lososovité ryby a pro kaprovité vody; Směrnice o vodách, v nichž žijí korýši a měkkýši (79/923/EHS) usiluje o zajištìní ochrany tìch pobøežních a brakických vodních útvarù, které jsou èlenskými státy oznaèeny za vody, v nichž žijí korýši a mìkkýši. Pro tyto vody stanoví normy kvality vody; Směrnice o podzemních vodách (80/68/EHS) o ochranì podzemních vod pøed zneèišováním zpùsobovaným urèitými nebezpeènými látkami bude zapracována do pøipravované Rámcové smìrnice o vodách. Smìrnice usiluje o kontrolu a regulaci pøímého i nepøímého vypouštìní urèitých látek do podzemních vod. – 125 –
Té má být dosahováno v prvé øadì systémem vydávání povolení k vypouštìní látek, jakož i jejich likvidaci nebo vyvážení na skládku. Pro nìkteré látky nebo skupiny látek je jakékoliv vypouštìní do podzemních vod zakázáno, zatímco u ostatních musí podléhat podrobnì rozpracované proceduøe vystavování povolení; Směrnice o vodách vhodných ke koupání (76/160/EHS) o kvalitì vod vhodných ke koupání usiluje o zajištìní kvality vody vhodné ke koupání v rámci celé EU, a to jak vod sladkých, tak i pobøežních vod moøských v oblastech vhodných ke koupání. Èlenské státy musí pøijmout odpovídající opatøení pro to, aby dodržovaly závazné normy kvality stanovené v této smìrnici.
8.2.3
Kvalita ovzduší
Smìrnice 96/62/ES o posuzování kvality ovzduší a péèi o ni, známá jako Rámcová smìrnice o kvalitì ovzduší, usiluje o stanovení základních principù spoleèné strategie, která: Definuje a nastoluje cíle kvality ovzduší v Unii z dùvodu vyvarování se, prevence nebo snížení škodlivých úèinkù na lidské zdraví a na životní prostøedí jako celek; Hodnotí kvalitu ovzduší v èlenských státech na základì obecných spoleèných metod a kritérií; Produkuje odpovídající veøejnì dostupné informace o kvalitì ovzduší a zaruèuje jejich dostupnost veøejnosti prostøednictvím prahových hodnot pro vydání výstražného upozornìní, atd.; Udržuje kvalitu ovzduší tam, kde je dobrá, a v ostatních pøípadech ji zlepšuje. Rámcová smìrnice stanoví klíèové parametry regulace zneèišování ovzduší pro soukromý sektor. V rámci smìrnice budou pøijaty nové normy, které nahradí døívìjší smìrnice týkající se kyslièníku siøièitého a prachových èástic, olova a oxidù dusíku dále popsané. V prùbìhu deseti- až patnáctiletého období budou stanoveny mezní hodnoty optimální kvality ovzduší, meze tolerancí, procedury hodnocení a požadavky na podávání zpráv pro jednotlivé zneèišující látky formou série dceøiných smìrnic. Prvá z tìchto budoucích dceøiných smìrnic (99/30/ES) týkající se NO2, SO2/prachových èástic a olova byla pøijata v roce 1999. Další dceøiné smìrnice, které byly vydány, jako napøíklad Smìrnice 2000/69/ES, která se vztahuje k benzenu a oxidu uhelnatému v okolním vzduchu a Smìrnice 2000/3/ES týkající se ozónu v okolním vzduchu. Jakmile budou stanoveny mezní hodnoty a prahové hodnoty pro vydání výstražného upozornìní, bude nutné provádìt hodnocení kvality ovzduší. Musí být navrženy akèní plány pro ty oblasti, které nesplòují mezní hodnoty. Pøíslušná opatøení budou muset integrovat ochranu ovzduší, vody a pùdy, a budou muset být zamìøena na dodržování èasových termínù. Veøejnost musí být informována, jakmile dojde k pøekroèení prahových hodnot pro vydání výstražného upozornìní. Požadavky smìrnice pøedpokládají existenci odpovídajících administrativních systémù, vìdeckého know how a režimù øízení kvality ovzduší vycházejících z pøíslušných norem. Èasto budou potøebné nové procedury provádìní konzultací mezi orgány, úpravy monitorovacích a mìøicích metodik, podávání zpráv a provádìní hodnocení. Laboratoøe musí být akreditovány zpùsobem konzistentním s evropskými normami pro zaruèení kvality. Jak laboratoøe, tak i mìøicí pracovištì musí mít organizovány systematické mechanismy vnitøní kontroly kvality. Musí být vyvinuty plány na zlepšení kvality ovzduší pro oblasti s nedostateènou kvalitou ovzduší s konkrétními termíny pro dosažení zlepšení. Tyto plány mohou obsahovat návrhy opatøení pro regulaci nebo pozastavení takových èinností, jako jsou provoz motorových vozidel, které pøispívají k pøekraèování mezních hodnot. Požadavky na zlepšení stavu ovzduší by mìly být konzultovány s pøedstaviteli prùmyslových odvìtví nejvíce zneèišujících ovzduší, jakož i s ostatními zainteresovanými stranami, zejména v otázce zpracovávání plánù na zlepšení stavu proto, aby byla uhlazena cesta k dosažení splnìní norem kvality vzduchu. Státní mezní hodnoty emisí pro určité látky znečišující atmosféru (2001/81/EC) Cílem této smìrnice je stanovit mezní hodnoty emisí zpùsobujících kyselost a eutrofii vod a prekurzorù ozonu, aby se v rámci Spoleèenství zlepšila ochrana životního prostøedí a zdraví lidí proti škodlivým vlivùm okyselování, eutrofie pùdy a pøízemního ozónu. Dalším cílem této smìrnice je posun smìrem k dlouhodobým cílùm, aby se nepøekraèovaly mezní hodnoty a zátìže efektivní ochrany všech lidí vùèi zjištìným zdravotním rizikùm plynoucím ze zneèištìní vzduchu tak, že se stanovují státní mezní hodnoty emisí, pøièemž se stanovují jako cílové roky 2010 a 2020 a prostøednictvím následnì vypracovávaných zpráv. – 126 –
Omezení emisí určitých znečiš ujících látek do vzduchu u velkých podniků používajících spalování (2001/80/ES) Tato smìrnice se vztahuje na podniky spalující palivo, jejichž jmenovitý tepelný vstup je roven nebo vìtší než 50 MW, bez ohledu na to, jaký typ paliva používají (tuhá, kapalná nebo plynná). Pro tyto podniky jsou stanoveny pøíslušné pøedpisy pro udìlování povolení nebo licencí a rovnìž jsou stanoveny mezní hodnoty emisí prachu, SO2 a NOx.
8.2.4
Předpisy přesahující meze jediného sektoru
Směrnice IPPC (směrnice o integrovaném řízení prevence znečiš ování ovzduší) (96/61/ES ze dne 24. záøí 1996, uveøejnìná v Úøedním vìstníku è. L 257 z 10. øíjna 1996) Smìrnice IPPC se vztahuje jak na nová, tak i stávající zaøízení. Pro zajištìní vysoké úrovnì ochrany životního prostøedí obecnì je nutné provést vyèerpávajícím zpùsobem revizi úèinkù zaøízení, které mají vliv na stav životního prostøedí, aby bylo zabránìno pøesunutí emisí z jednoho média (ovzduší, vody, pùdy) na jiné. Podmínky pro udìlování licenèních povolení musí být založeny na požadavcích BAT (Optimální dostupné technologie). Pøístup smìrnice IPPC k této problematice z imisního hlediska vyvolal urèité diskuse, protože tento pøístup by umožòoval zneèišovatelùm ve smyslu naøízení emitovat vìtší množství škodlivin v ménì zneèištìných oblastech nežli v oblastech s vysokými hladinami škodlivin. Směrnice 85/337/EHS (Posuzování vlivů na životní prostředí – EIA) Regionální a místní orgány mají rozsáhlé kompetence v oblastech plánování prostorového rozvoje a využívání pùdního fondu. Smìrnice EIA je zavazuje posuzovat dopad infrastruktury a dalších projektù na životní prostøedí. Zodpovìdnost za formální zavádìní smìrnice leží proto nejen na národních vládách, nýbrž též na regionálních a místních orgánech. Souèasná zpráva navrhuje, aby každá studie EIA požadovala celou øadu krokù, takže minimální úroveò nákladù na ni se bude pravdìpodobnì pohybovat v rozmezí od 10 000 do 20 000 euro. Nejvìtší náklady vzniknou v dùsledku využívání èasu vlastních pracovníkù, úhrad za rady odborníkù a jejich èas strávený konzultacemi, úhrad za propagaci a vydávání publikací. Na tìchto nákladech se více než 90 % budou podílet náklady na mzdy pracovníkù a odmìny za konzultace. Ze získaných dùkazù vyplývá, že zavedení strategického posuzování dopadù na životní prostøedí pøi plánování využití pùdního fondu na regionální a místní úrovni mùže zvýšit náklady o 5 až 10 %.
8.3
LEGISLATIVA A RÁMCOVÉ PODMÍNKY TÝKAJÍCÍ SE VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK
Z dùvodu dokonèení vytváøení mezinárodního trhu a zabezpeèení volného pohybu zboží, služeb a osob musí být obdobnì otevøeny obecné volné konkurenci i veøejné/státní zakázky. Od roku 1970 zajišovalo zákonný výchozí základ pro toto otevøení nìkolik smìrnic. Tento základ ovšem zùstával bez úèinku, dokud nebyly vydány doplòující smìrnice, které umožnily podnikùm ovlivnìným tímto nedostateèným vìnováním pozornosti iniciovat formální soudní øízení, která pøinesla výroky o škodách. Tyto smìrnice ovšem platí jen tehdy, pøekraèují-li kontrakty, které mají být udìleny, urèitou èástku. Prahovými hodnotami kontraktù jsou 200.000 euro pro smlouvy o státních dodávkách a službách, resp. 5 milionù euro pro práce na státních zakázkách. V praxi to znamená, že u kontraktù pøesahujících tyto prahové èástky se pøedpokládá vypsání veøejného nabídkového øízení na celém území EU. Konkrétní procedura podávání informací musí být pro tento úèel navržena státními úøady pøíslušného státu. Zatímco státní úøady mohly v minulosti použít pøi udìlování kontraktù doplòující kritéria, napø. svìøení zakázek pøedevším podnikùm z jejich vlastní mìstské oblasti nebo regionu, èímž si øešily otázku zamìstnanosti v daném místì, je nyní nutné poèítat s uchazeèi z celé EU. Proto, aby nedocházelo k problémùm, musí být služby/práce, které mají být poskytovány, resp. provedeny, pøesnì popsány. Do veøejného øízení mohou být rovnìž zahrnuty budoucí práce na servisní i nápravné údržbì, èímž bude umožnìno místním podnikatelùm promìnit jejich fyzickou blízkost ve výhodu. Zvláštní samostatná smìrnice se zabývá veøejnými zakázkami v odvìtvích vody, energetiky, dopravy a telekomunikací, nebo na tyto služby se zèásti vztahuje veøejné právo a zèásti soukromé právo. Prahové hod– 127 –
noty kontraktù pro tato odvìtví jsou následující: 400.000 euro pro kontrakty na poskytování služeb a zajišování dodávek u provozovatelù rozvodných sítí v oborech dodávek energií, zásobování pitnou vodou a dopravy, resp. 600.000 euro v sektoru telekomunikací. Prahová hodnota pro kontrakty na veøejné práce zùstává nezmìnìna a èiní 5 milionù euro. V souèasnosti by mìly být dodržovány následující smìrnice: Směrnice Rady 93/36/ES ze dne 14. èervna 1993 o koordinaci postupù pøi udìlování kontraktù na veøejné dodávky; Směrnice Rady 93/37/ES ze dne 14. èervna 1993 o koordinaci postupù pøi udìlování kontraktù na veøejné práce; Směrnice Rady 93/38/ES ze dne 14. èervna 1993 o koordinaci postupù pøi udìlování veøejných zakázek právnickým osobám podnikajícím v odvìtvích dodávek energií, vody, dopravy a telekomunikací (všechny publikovány v Úøedním vìstníku è. L 199 ze dne 9. srpna 1993). Tato smìrnice se vztahuje pouze na ty oblasti, kde není ještì trh úplnì liberalizován. (Napøíklad oblast telekomunikací je skoro všude v Evropské unii liberalizována). Evropská komise vydala rozhodnutí pro pøíslušné èlenské státy na základì èlánku 8 smìrnice 93/38/ES pro pøípad, že tato smìrnice již pro urèité oblasti neplatí; Směrnice Rady 92/50/ES ze dne 18. èervna 1992 o koordinaci postupù pøi udìlování kontraktù na veøejné služby (publikovaná v Úøedním vìstníku è. L 209/1 ze dne 24. èervence 1992). Za úèelem zavádìní ustanovení definovaných ve ètyøech shora uvedených smìrnicích byly pøijaty další dvì tak zvané nápravné smìrnice z dùvodu zøízení institucí nabízejících právní nápravu v pøípadì nedodržení procedur udìlování veøejných zakázek. Směrnice Rady ze dne 21. prosince 1989 o koordinaci zákonù, pøedpisù a administrativních opatøení souvisejících s používáním procedur revize udìlení kontraktù na zajištìní veøejných dodávek a provádìní prací na státních zakázkách (89/655/ES, publikovaná v Úøedním vìstníku è. L 395/33 ze dne 30. prosince 1989); Směrnice Rady 92/13/ES ze dne 25. února 1992 o koordinaci zákonù, pøedpisù a administrativních opatøení souvisejících s používáním pravidel Spoleèenství ohlednì postupù udìlování veøejných zakázek právnickým osobám podnikajícím v odvìtvích dodávek energií, vody, dopravy a telekomunikací (publikovaná v Úøedním vìstníku è. L 76/14 ze dne 23. bøezna 1992). Na základì multilaterální dohody o udìlování veøejných zakázek byly pøijaty další dvì smìrnice za úèelem liberalizace a rozšíøení svìtového obchodu, které tak upravují platný právní systém. Směrnice 97/52/ES Evropského Parlamentu a Rady ze dne 13. října 1997, kterou se mìní smìrnice 92/50/ES, 93/36/ES a 93/37/ES, koordinující postupy pøi udìlování kontraktù na poskytování veøejnì prospìšných služeb, kontraktù na zajišování veøejných dodávek a kontraktù na provádìní prací na veøejných zakázkách (publikovaná v Úøedním vìstníku è. L 328 ze dne 28. listopadu 1997); Směrnice 98/4/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 16. února 1998, kterou se mìní smìrnice 93/38/ES koordinující postupy pøi udìlování veøejných zakázek právnickým osobám podnikajícím v odvìtvích dodávek energií, vody, dopravy a telekomunikací (publikovaná v Úøedním vìstníku è. L 101 ze dne 1. dubna 1998). Složitost ustanovení o udìlování státních zakázek vyvolala prudkou kritiku ze strany èlenských státù, takže Komise cítila povinnost navrhnout nìkolik úprav v Zelené knize. Kritiky si mimo jiné stìžovaly na to, že smìrnice byly matoucí z dùvodu jejich mnoha zmìn a doplòkù; že nízké prahové hodnoty èástek mìly za následek vysoké administrativní náklady v porovnání se zanedbatelnými sníženími nákladù, a že tudíž pøinášely vìtší náklady nežli úspory; a koneènì, že postupy udìlování kontraktù v nìkterých oborech byly nadmìrnì tìžkopádné. Místní orgány si navíc stìžovaly na to, že neprovádìjí veøejné práce velkého rozsahu pøíliš èasto; v dùsledku toho by ustanovení smìrnice o provádìní prací na veøejných zakázkách nebyla používána dostateènì èasto proto, aby bylo zaruèeno, že zamìstnanci tìchto orgánù budou dokonale obeznámeni s pøíslušnými naøízeními. Co se týèe smìrnice koordinující veøejné/státní dodávky, ta byla kritizována proto, že nízké prahové hodnoty èástek nepodporovaly širokou úèast podnikù navzdory vyhlášení veøejné soutìže v celé EU. Diskuse vyvolalo i upuštìní od „místních preferencí“, tj. upøednostòování míst– 128 –
ních podnikù. To ovšem bylo již døíve omezeno ve velkých mìstech. Naproti tomu byla explicitnì uvítána vìtší transparentnost udìlování kontraktù a rozšíøení veøejných zakázek na celoevropskou úroveò. Komise má v úmyslu navrhnout celou øadu upøesnìní týkajících se smìrnic o veøejných zakázkách a rovnìž doporuèit nìkteré jejich zmìny a doplnìní.
8.4
LEGISLATIVA A RÁMCOVÉ PODMÍNKY TÝKAJÍCÍ SE STÁTNÍ POMOCI
Podle èlánku 87 odst. 1 Amsterodamské smlouvy je jakákoliv forma vládní pomoci zakázána, pokud má za následek deformaci nebo pokud hrozí v jejím dùsledku deformace konkurenèního prostøedí zhoršením podmínek obchodování mezi èlenskými státy. Nicménì èlánek 87 odst. 2 a 3 obsahuje celou øadu výjimek z tohoto pravidla. V každém pøípadì musí být Komise informována (úøedním oznámením) o všech formách podpor a dotací a poté rozhodne o jejich pøípustnosti a rozsahu formou procesu pøezkoumání. Pro zmírnìní administrativního zatížení v oblasti podpory pro malé a støednì velké podniky (SME) rozhodla Komise, že dotace/subvence nepøesahující èástku 100.000 ECU nemusí být Komisi oznamovány (oznámení Komise ze dne 28. února 1996, publikované v Úøedním vìstníku è. C 68 ze dne 6. dubna 1996). Na podpory nepøesahující urèitou hladinu (napø. 15 % nebo 7,5 %) se vztahuje zrychlená procedura projednávání (Rámec Spoleèenství pro vládní dotace malým a støednì velkým podnikùm, publikovaný v Úøedním vìstníku è. C 213 ze dne 23. èervence 1996). V nìkterých pøípadech jsou z pùsobnosti této zásady (èlánek 87, odst. 2) vyøazeny služby poskytované v obecném ekonomickém zájmu, tj. všechny veøejnì prospìšné služby, které normálnì svým výnosem nepokrývají své výrobní náklady, ale jsou nezbytné pro øádné fungování spoleènosti. Ztráty z tìchto oblastí jsou považovány za „pomoc“. Je ovšem obtížné tyto oblasti vymezit, protože neexistuje žádná definice tìchto služeb, které zùstávají (pøinejmenším alespoò z èásti) záležitostí konkrétních jednotlivých státù, nikoliv Spoleèenství. V zásadì ovšem musí být soukromému i státnímu sektoru poskytnuty stejné pøíležitosti. Tato otázka se stále ještì nachází ve stádiu diskusí. Ovšem v tìch oblastech, ve kterých má výhradní kompetence EU, není možné uplatòovat argument dotování.
8.5
RÁMCOVÉ PODMÍNKY PRO MÍSTNÍ ORGÁNY V OBLASTI HOSPODAŘENÍ S ELEKTRICKOU ENERGIÍ A PLYNEM
Smìrnice o vnitøním trhu s elektrickou energií (96/92/ES). Ta s sebou nese možnost nákupu elektrické energie po celé Evropì na volném trhu a pøenos této energie za úplatu po stávajících pøenosových sítích. Jejím hlavním cílem bylo otevøení trhu pro velké odbìratele již od února 1999, které musí být dokonèeno i pro malé odbìratele do roku 2003. Ve vìtšinì zemí je pøevážná èást dodávek elektrické energie – a to pøedevším ve støednì velkých a velkých mìstech – zajišována komunálními podniky nebo podniky, které jsou z èásti vlastnìny místními nebo regionálními orgány. Tato právní úprava mìla a stále ještì má velký dopad na toto odvìtví v tom smìru, že kompletní transformace nutí místní orgány restrukturalizovat nebo odprodávat rozvodné závody, které se nacházejí v komunálním vlastnictví, což bylo èasto využíváno jako zdroj pro získávání finanèních prostøedkù pro ostatní veøejnì prospìšné podniky, jako jsou veøejná hromadná doprava (vnitøní subvencování). Velmi dùležitý dopad této právní úpravy byl rovnìž pozorován v oblasti komunálního financování a stanovování výše cen, protože velcí klienti mají možnost nakupovat elektrickou energii od velkých dodavatelù levnìji. Smìrnice ES o obecných pravidlech platných pro vnitøní trh se zemním plynem (98/30/ES). Obdobnì jako v pøípadì naøízení obsažených ve smìrnici o vnitøním trhu s elektrickou energií i zde budou èlenské státy oprávnìny jmenovat „koncesované zákazníky“. Cílem místních orgánù a jejich zastupitelských organizací musí být zajištìní získání tohoto statutu „koncesovaných zákazníkù“ pro komunální dodavatele zemního plynu tak, aby tito mohli požívat výhod volného trhu ve prospìch obèanù. – 129 –
8.6
RÁMCOVÉ PODMÍNKY PRO VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ PODNIKY
Ve vìtšinì pøípadù se stát úèastní ekonomického procesu spíše proto, aby sledoval veøejné zájmy, nežli proto, aby dosahoval cílù orientovaných na zisk. Zajišuje tudíž poskytování takových služeb, které jsou nezbytné pro Evropskou Komisi, a které nemohou být poskytovány soukromými podniky za spoleèensky pøijatelné ceny. Cílem je zmenšit existující rozdíly mezi podniky ve státním vlastnictví a soukromými podniky v rámci evropského vnitøního trhu. Z tohoto dùvodu je v zásadì v èlánku 86 odst. 1 Amsterodamské smlouvy stanoveno, že veøejnì prospìšné podniky nesmìjí zaujímat privilegované postavení. To znamená, že kromì zákazu diskriminace budou na veøejnì prospìšné podniky aplikována i naøízení EU o podmínkách konkurence. Tato naøízení obsahují následující zákazy: Kartelové a ostatní dohody vedoucí k praktikám narušujícím konkurenèní prostøedí; Zneužívání dominantních postavení na trhu; Prodej za dumpingové ceny; Subvencování.
Speciální nařízení pro veřejně prospěšné podniky Následující souèasnì se vyskytující podmínky zprošují veøejnì prospìšné podniky povinnosti dodržovat naøízení EU o podmínkách konkurence: Relevantní podniky poskytují služby, které jsou v obecném ekonomickém zájmu. Mezi nì náleží nejen veøejnì prospìšné podniky, ale i státní finanèní monopoly. To ovšem platí výhradnì jen pro výrobní monopoly nacházející se ve státním vlastnictví; státní obchodní monopoly nesmìjí zaujímat privilegované postavení (èlánek 31 Amsterodamské smlouvy). Aplikace naøízení o konkurenèních podmínkách by bránila veøejnì prospìšným podnikùm v plnìní úkolù, kterými byly povìøeny. Rozvoj obchodu mezi èlenskými státy nesmí být negativnì ovlivnìn v takové míøe, která by šla proti zájmùm ES. Směrnice o transparentnosti finančních vztahů mezi členskými státy a veřejně prospěšnými podniky (80/273/EHS) zajímá speciálnì podniky nacházející se ve státním vlastnictví. Podle této smìrnice musí být v nìkterých ekonomických oblastech zveøejòovány nejen aktivní pøevody finanèních prostøedkù (pøidìlení základních èástek), nýbrž i pasivní finanèní pøevody (zøeknutí se zisku nebo úrokù z vynaložených veøejných finanèních prostøedkù). Rozsah platnosti smìrnice o transparentnosti byl rozšíøen další smìrnicí (85/413/EHS) na hospodaøení s vodou a energií, pošty a telekomunikace, jakož i na odvìtví dopravy. Na základì této smìrnice budou nuceny obzvláštì ty podniky, které jsou chronicky trvale ztrátové, objasnit zda pøidìlení státních finanèních prostøedkù lze zdùvodnit nìkterým ze shora zmínìných zprošujících ustanovení. V pøípadì, že nelze uplatnit žádné z tìchto zprošujících ustanovení, bude pravdìpodobnì jediným možným øešením novì definovat status dotèeného podniku, tj. jeho reprivatizací nebo integrováním do všeobecných státních správních struktur.
8.7
LEGISLATIVA A RÁMCOVÉ PODMÍNKY TÝKAJÍCÍ SE PROTIDISKRIMINAČNÍCH OPATŘENÍ A VOLNÉHO POHYBU OSOB
V pøípadì volného pohybu osob musí být rozlišováno mezi volným pohybem pracujících (èlánek 39 Amsterodamské smlouvy – ToA) a svobodnou možností zakládat podniky pro nezávislé fyzické nebo právnické osoby (èlánek 43 ToA). Orgány na nižší úrovni nežli státní se støetávají s tìmito ustanoveními smlouvy tehdy, když stanoví pravidla nebo když uplatòují svoji strategii v tìchto oblastech. Kromì toho je pro nì volný pohyb pracovníkù dùležitý rovnìž v jejich postavení zamìstnavatelù. V rozsahu aplikace Smlouvy o ES zakazuje všeobecný zákaz diskriminace ve smyslu èlánku 12 smlouvy ToA veškeré formy diskriminace na bázi státní pøíslušnosti. Totéž zahrnuje tak zvanou „skrytou“ diskriminaci, – 130 –
ke které dochází tehdy, jsou-li právní ustanovení vázána na takové podmínky, které mohou být bìžnì splnìny jedinì, anebo pøinejmenším snadnìji, vlastními státními pøíslušníky. Právo zakládat podniky se vztahuje na provozování takových èinností, jako jsou èinnosti osob vykonávajících samostatnou výdìleènou èinnost a øízení podnikání. Podle tohoto práva jsou obèané Unie oprávnìni založit a øídit podnik v kterémkoliv èlenském státu, totéž platí i pro nakupování požadované produkce a poskytování ubytovacích služeb. Právo na získání bydlištì vázané na právo zakládat podniky se navíc vztahuje i na rodinné pøíslušníky a osoby závislé na pøíjmech osoby samostatnì výdìleènì èinné. Vzájemné uznávání odborné kvalifikace a vysokoškolských diplomù je rovnìž úzce vázáno na právo zakládat podniky. Pod právem volného pohybu pracujících napøíè Unií se rozumí, že pracující, kteøí mají státní pøíslušnost èlenského státu a jsou zamìstnáni na území jiného èlenského státu, požívají stejná práva a výhody jako státní pøíslušníci daného èlenského státu, co se týèe ubytování, které požadují, vèetnì nabývání obydlí. Práva na pøistìhování tak, jak jsou naznaèena v èlánku 39 smlouvy ToA, mohou být omezena z dùvodu možného ohrožení veøejného poøádku, veøejné bezpeènosti a veøejného zdraví. A koneènì smlouva obsahuje výjimku, co se týèe funkèních míst ve vládì, která se vztahuje jak na derogace ustanovení o diskriminaci, tak i na práva na pøistìhování. Pro orgány na úrovni nižší nežli celostátní je v jejich postavení jakožto zamìstnavatele primárnì dùležité to, že výjimka týkající se zamìstnání ve vládì je interpretována zpùsobem vymezeným soudem. Výjimka se vztahuje jen na funkce ve vládì, které mají pøímý èi nepøímý vztah k výkonu veøejných pravomocí, a na funkce, v nichž má dotèená osoba zodpovìdnost za ochranu státních zájmù nebo zájmù jiných veøejných/státních orgánù. Z toho vyplývá, že se zásady volného pohybu pracovníkù budou vztahovat i na mnohé funkce v orgánech na úrovni nižší nežli celostátní. Derogace ustanovení o diskriminaci podle èlánku 39 odst. 2 smlouvy ToA stanoví jasnì, že vláda jakožto zamìstnavatel nemùže v tomto pøípadì vyžadovat, aby uèitel, který má být jmenován, mìl státní pøíslušnost dotèeného èlenského státu. Takového formy nepøímé diskriminace jsou zakázány, to je naprosto evidentní. Ale podle práva ECJ (European Court of Justice), Evropského soudního dvora, má derogace ustanovení o diskriminaci širší dopady. Derogace se vztahuje též na podmínky, které nejsou založeny na rozlišování státní pøíslušnosti, nicménì ale pøesto staví obèany jiných èlenských státù do znevýhodnìného postavení. Pøíkladem této situace bylo ustanovení italských zákonodárných orgánù, které bez jakéhokoliv odkazu na státní pøíslušnost rozhodly, že smlouvy o zamìstnání uèitelù cizích jazykù mohly být uzavírány jen na dobu urèitou, zatímco na ostatní zamìstnance se tato podmínka nevztahovala. Podle rozhodnutí soudu toto pøedstavovalo zakázanou nepøímou diskriminaci. Je jasné, že pøedevším takové formy nepøímé diskriminace, které nejsou okamžitì zøejmé, mohou èinit problémy orgánùm na úrovni nižší nežli celostátní. Èlánek 7 naøízení (EHS) è. 1612/68 o volném pohybu pracovníkù v rámci Spoleèenství zaruèuje rovnost zacházení co se týèe jakýchkoliv podmínek zamìstnání a práce pro pøistìhovavší se pracovníky, kteøí jsou obèany EU, a obzvláštì co se týèe odmìòování, propouštìní ze zamìstnání, a pokud by se tito pracovníci stali nezamìstnanými i možnosti opìtovného dosazení do funkce nebo pøijetí do zamìstnání. Co se týèe pracovního práva, vztahuje se na pøistìhovavší se pracovníky legislativa té zemì, ve které jsou zamìstnáni.
8.8
NABÝVÁNÍ PŮDY CIZÍMI STÁTNÍMI PŘÍSLUŠNÍKY
Pøestože zákonná ustanovení o nabývání, prodeji a pøevádìní majetku netvoøí zvláštní samostatnou kapitolu v rámci práva EU, je tato právní otázka do znaèné míry ovlivòována základními svobodami EU a obecným zákazem diskriminace tak, jak jej stanoví právo EU (èlánek 12 a èlánek 13 Amsterodamské smlouvy, AS). Pro zavádìní práva na zakládání podnikù stanoví èlánek 44 odst. 2 smlouvy AS, že každý obèan èlenského státu EU smí získat a používat pùdu v souvislosti s výkonem svého zamìstnání. V souladu s jurisprudencí Evropského soudního dvora (ECJ) se právo cizincù, kteøí jsou souèasnì státními pøíslušníky EU, na nabývání pùdy vztahuje nejen na výrobní zaøízení, ale i na soukromá obydlí osob samostatnì výdìleènì èinných, jejichž místo podnikání je založeno v jiném èlenském státu. Volný pohyb pracovníkù umožòuje pracovníkùm z ostatních èlenských státù EU získat pùdu v èlen– 131 –
ském státu za tím úèelem, aby v tomto èlenském státu žili. Kromì toho smìrnice o pohybu kapitálu (88/361/ES), pøijatá z dùvodu zavedení volného pohybu kapitálu, umožòuje soukromým osobám, které jsou státními pøíslušníky kteréhokoliv èlenského státu, investovat do nemovitého majetku v kterémkoliv èlenském státu ve stejném rozsahu jako státním pøíslušníkùm dotèeného èlenského státu. Volný pohyb kapitálu mùže ovšem vyvolat pro èlenský stát problémy pokud se napø. v dùsledku dramatických cenových rozdílù nebo konkrétních charakteristik krajiny druhé domovy zaènou rychle množit, zatímco pøístup na trh nemovitého majetku pro skupiny domácího obyvatelstva s nižší kupní silou je omezený, napø. v dùsledku možného nárùstu cen tohoto majetku. Z tohoto dùvodu zavedly èlenské státy opatøení pro regulaci nabývání pùdy obèany Unie za úèelem zakládání druhých domovù. Je však zakázáno bránit nabývání pùdy obèanùm Unie ze úèelem investic kapitálu. V rámci aplikace Smlouvy o EU zakazuje všeobecný zákaz diskriminace podle èlánku 136 smlouvy AS veškeré formy diskriminace na základì státní pøíslušnosti. Ten rovnìž zahrnuje i tak zvanou „skrytou“ diskriminaci, k níž dochází tehdy, pokud zákonná ustanovení jsou vázána na takové podmínky, které mohou být normálnì jedinì, anebo pøinejmenším podstatnì snadnìji, splnìny vlastními státními pøíslušníky. Proto obèanùm Unie, kteøí jsou podle zákona oprávnìni pobývat na území èlenského státu po delší dobu (jedná se o osoby v dùchodu a o finanènì nezávislé osoby vèetnì jejich rodin ve smyslu „smìrnice o bydlišti“ z roku 1990), nemùže být bránìno v nabývání pùdy v tomto èlenském státu za úèelem zøízení jejich hlavního místa bydlištì. Omezující ustanovení o používání pùdy – napø. na základì koncepcí územního plánování, stavebních pøedpisù a norem nebo rozdìlení pùdy do zón podle plánù rozvoje – zùstávají v kompetenci jednotlivých státù, ale musí být aplikována stejnou mìrou na cizince jako na vlastní obèany. To znamená, že omezení týkající se druhých domovù musí platit jak pro obèany a státní pøíslušníky Unie tak, jak to stanoví zákaz diskriminace.
8.9
LEGISLATIVA A RÁMCOVÉ PODMÍNKY TÝKAJÍCÍ SE SOCIÁLNÍ POLITIKY
8.9.1
Ochrana zdraví a bezpečnost při práci
Platná legislativa se týká pøevážnì místních a regionálních orgánù jakožto zamìstnavatelù (veøejná správa, komunální veøejné služby, ostatní služby).
Relevantní platné právní předpisy EU: Směrnice Rady 92/58/EHS ze dne 24. června 1992, kterou se vymezují minimální požadavky na poskytování bezpeènostních a/nebo zdravotních tabulí na pracovišti; Ochrana před vinylchloridovými monomery (směrnice č. 78/610/EHS; Úø. vìst. è. L 197 z roku 1978) – zavedla atmosférické mezní hodnoty, technická preventivní opatøení a opatøení osobní ochrany. Tato smìrnice byla èásteènì pozmìnìna smìrnicí Rady 92/58/EHS (jak je uvedeno výše) a smìrnicí Rady 97/42/EHS ze dne 27. èervna 1997, kterou se poprvé mìní smìrnice 90/394/EHS týkající se ochrany pracovníkù pøed rizikem pùsobení karcinogenních látek v práci a smìrnicí Rady 1999/38/ES ze dne 29. dubna 1999, kterou se podruhé mìní smìrnice 90/394/EHS týkající se ochrany pracovníkù pøed rizikem pùsobení karcinogenních látek v práci a je rozšíøena na mutageny; Prvá Rámcová směrnice (směrnice č. 80/1107/EHS; Úø. vìst. è. L 327 z roku 1980) o ochranì pracovníkù pøed všemi nebezpeènými, fyzikálními, chemickými a biologickými èinidly – konsolidovaná v roce 1988 (smìrnicí è. 88/642/EHS; Úø. vìst. è. L 356 z roku 1988) – zavádí mezní hodnoty pro vystavení pùsobení a požaduje, aby zamìstnavatelé pøijímali preventivní, ochranná a havarijní opatøení, informovali pracovníky a monitorovali jejich zdravotní stav. Tato smìrnice byla pozmìnìna smìrnicí Rady 88/642/EHS ze dne 16. prosince 1988, kterou se mìní smìrnice 80/1107/EHS týkající se ochrany pracovníkù pøed rizikem pùsobení všech nebezpeèných, fyzikálních, chemických a biologických èinidel – 132 –
v práci; · Vystavení působení kovového olova a jeho iontových sloučenin (směrnice č. 82/605/EHS; Úø. vìst. è. L 247 z roku 1982) – zavádí mezní hodnoty pro vystavení pùsobení a naøizuje pravidelné monitorování a klinické sledování a hodnocení pracovníkù vystavených pùsobení; · Vystavení působení azbestu (směrnice č. 83/447/EHS; Úø. vìst. è. L 263 z roku 1983) – stanoví meze koncentrace azbestového prachu na pracovišti a opatøení ohlednì nejvhodnìjšího zpùsobu, jak se jich vyvarovat; Revidována v roce 1991 (smìrnicí è. 91/382/EHS; Úø. vìst. è. L 206 z roku 1991); Vystavení působení hluku (směrnice č. 86/188/EHS; Úø. vìst. è. L 137 z roku 1986) – stanoví maximální pøípustnou hladinu akustických emisí a prùmìrného akustického tlaku; Zákaz používání některých činidel a pracovních činností (směrnice č. 88/364/EHS; Úø. vìst. è. L 179 z roku 1988) – zakazuje výrobu ètyø aromatických aminù; Rámcová směrnice z roku 1989 (směrnice č. 89/391/EHS; Úø. vìst. è. L 183 z roku 1989); Směrnice Rady 89/656/EHS ze dne 30. listopadu 1989, která vymezuje minimální požadavky na ochranu zdraví a bezpeènost práce týkající se používání osobních ochranných pomùcek na pracovišti; Směrnice Rady 89/656/EHS ze dne 30. listopadu 1989, která vymezuje minimální požadavky na ochranu zdraví a bezpeènost práce týkající se používání pracovních pomùcek na pracovišti; Používání pracovních pomůcek (Směrnice č. 89/391/EHS; Úø. vìst. è. L 393 z roku 1989) – znamená, že zamìstnavatelé musí pøijmout nezbytná opatøení pro zajištìní toho, aby pracovní pomùcky a zaøízení, která mají k dispozici pracovníci, bylo možné používat bez ohrožení jejich zdraví a bezpeènosti; · Ruční manipulace s těžkými břemeny (směrnice č. 90/269/EHS; Úø. vìst. è. L 156 z roku 1990) – definuje minimální požadavky na ochranu zdraví a bezpeènost práce pro snížení rizik, pøedevším nebezpeèí poranìní zad, pøítomných pøi manipulaci s tìžkými bøemeny; Práce se zařízeními s obrazovkovými monitory (DSE) (směrnice č. 90/270/EHS; Úø. vìst. è. L 156 z roku 1990) – stanoví normy vèetnì požadavku, aby zamìstnavatelé kontrolovali zrak pracovníkù a aby umožnili zorganizovat èinnost pracovníkù takovým zpùsobem, aby denní pracovní doba na zaøízeních s DSE zahrnovala i pravidelné pøestávky nebo zmìny èinnosti; Vystavení působení karcinogenních látek (směrnice č. 90/394/EHS; Úø. vìst. è. L 196 z roku 1990) – stanoví povinnost zamìstnavatele používat všude, kde je to technicky proveditelné, nekarcinogenní náhrady, naøizuje omezení pøístupu do míst, ve kterých jsou karcinogenní látky používány, a popisuje opatøení osobní hygieny a ochranná zaøízení; Tato směrnice byla změněna směrnicí Rady 97/42/ES ze dne 27. června 1997, kterou se poprvé mìní smìrnice 90/394/EHS týkající se ochrany pracovníkù pøed rizikem pùsobení karcinogenních látek v práci a smìrnicí Rady 1999/38/ES ze dne 29. dubna 1999, kterou se podruhé mìní smìrnice 90/394/EHS; Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/54/ES ze dne 18. září 2000, která se týká ochrany pracovníkù pøed rizikem plynoucím z pùsobení biologických èinidel v práci; Zdraví a bezpečnost pracovníků bez trvalého pracovního poměru (směrnice č. 91/383/EHS; Úø. vìst. è. L 206 z roku 1991); Lékařská péče na plavidlech (směrnice č. 92/29/ES; Úø. vìst. è. L 113 z roku 1992) – zamìøená na zabezpeèení minimální úrovnì zdravotní péèe pro námoøníky, na pøíklad uvedením pøehledného seznamu zdravotnických zásob, které se mají nacházet na palubì; Ochrana těhotných žen a žen v období krátce po porodu v zaměstnání (směrnice č. 92/85/EHS; Úø. vìst. è. L 348 z roku 1992); Uspořádání pracovní doby (směrnice č. 93/104/ES; Úø. vìst. è. 307 z roku 1993); Ochrana mládeže v zaměstnání (Úø. vìst. è. L 216 z roku 1994); Směrnice Rady 89/654/EHS ze dne 30. listopadu, která vymezuje minimální požadavky na ochranu zdraví a bezpeènost práce na pracovišti; Směrnice Rady 98/24/ES ze dne 7. dubna 1998, která se týká ochrany zdraví a bezpeènosti pracovníkù pøed rizikem plynoucím z pùsobení chemických èinidel v práci; Směrnice Rady 1999/38/ES ze dne 29. dubna 1999, kterou se podruhé mìní smìrnice 90/394/EHS týkající se ochrany pracovníkù pøed rizikem pùsobení karcinogenních látek v práci a je rozšíøena na mutageny; Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/92/EC ze dne 16. prosince 1999,která stanovuje minimální po– 133 –
žadavky na zlepšení ochrany zdraví a bezpeènosti pracovníkù potenciálnì ohrožených výbušným prostøedím; Směrnice Komise 2000/39/ES ze dne 8 èervna 2000, která stanovuje první seznam orientaèních mezních hodnot expozicí zamìstnancù, jako realizace smìrnice Komise 98/24/ES, která se týká ochrany zdraví a bezpeènosti pracovníkù pøed rizikem plynoucím z pùsobení chemických èinidel v práci; Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/39/EC ze dne 25. èervna 2002, která stanovuje minimální požadavky na ochranu zdraví a bezpeènost pracovníkù potenciálnì ohrožených fyzikálními èinidly (vibrace). Relevantní legislativní opatøení, nacházející se ve stádiu úvah: Pøepravní èinnosti a pracovištì na dopravních prostøedcích (Úø. vìst. è. 294 z roku 1993) – zabývá se minimálními požadavky na ochranu zdraví a bezpeènost pøi práci a pracovní podmínky na palubách dopravních prostøedkù všech typù; Mobilita a bezpeèná doprava pracujících se sníženou mobilitou (Úø. vìst. è. C 15 z roku 1992).
8.9.2
Rovné příležitosti
Smìrnice o rovném oceòování za vykonanou práci (smìrnice è. 75/117/EHS; Úø. vìst. è. L 45 z roku 1975) pøináší povinnost aplikovat princip rovné mzdy za tutéž odvedenou práci pøi úkolových sazbách vypoètených na základì téže mìøené jednotky a rovné mzdy za práci pøi èasových sazbách za tutéž odvedenou práci. Smìrnice o principu rovného zacházení s muži a ženami co se týèe dostupnosti zamìstnání, odborného výcviku a pracovních podmínek (smìrnice è. 76/207/EHS; Úø. vìst. è. L 39 z roku 1976) stanoví, že rovné zacházení/podmínky znamenají neexistenci jakékoliv diskriminace na bázi pohlaví osoby, vèetnì nepøímé diskriminace vycházející z rodinného nebo manželského stavu.
8.9.3
Sociální pojištění, odchod do důchodu a starobní důchody
Èlánek 141 Amsterodamské smlouvy, který nastolil princip rovného oceòování za vykonanou práci, se týká nejen mezd a platù, nýbrž i pøesèasù, výplaty mimoøádných odmìn, nemocenských dávek a náhrad splatných prostøednictvím zamìstnaneckých dùchodù. EU vynaložila znaèné množství práce v souvislosti se zaruèením rovných pøíležitostí v oblasti starobních dùchodù, sociálního pojištìní a podmínek odchodu do dùchodu. Pøíslušná legislativa zahrnuje směrnici o rovném zacházení ve statutárních schématech sociálního pojištění (směrnice č. 79/7/EHS; Úř. věst. č. L 6 z roku 1979) a nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 ze dne 14. èervna 1971 týkající se uplatòování schémat sociálního pojištìní zamìstnaných osob a jejich rodin stìhujících se v rámci Spoleèenství (naøízení je pøímo uplatòováno v èlenských státech). Toto naøízení se uplatòuje na všechny zákonné akty týkající se sociálního pojištìní, nemocenských dávek a mateøství, plateb invalidního dùchodu a plateb, jejichž cílem je zlepšit nebo podporovat schopnost pracovat. Uplatòuje se rovnìž na platby osob v dùchodu, vdovských dùchodù, platby v pøípadì pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, smrti a dávek v nezamìstnanosti. Toto naøízení koordinuje rùzné systémy sociálního pojištìní v èlenských státech, aby bylo zajištìno, aby všichni zamìstnanci a osoby samostatnì výdìleènì èinné mìli ve všech èlenských státech stejná práva. Zatímco právo EU dovoluje èlenským státùm používat rozdílný vìk pro odchod do starobního dùchodu u mužù a žen, Evropský soudní dvùr (ECJ) stanovil, že všechny ženy zamìstnané ve státním sektoru (veøejnì prospìšných službách) mají právo odejít do starobního dùchodu ve stejném vìku jako muži, s nimiž pracují na stejné úrovni. Navíc navrhla vláda Velké Británie, aby vìk pro odchod do dùchodu byl od roku 2010 srovnán pro obì pohlaví na 65 rokù. V pøípadu Marshallové byla tato žena vedoucí dietáøkou ve Zdravotním úøadu mìsta Southamptonu a jihozápadu hrabství Hampshire po dobu delší než 13 let, když dostala výpovìï v roce 1980 ve vìku 62 let. ECJ rozhodl, že výpovìï byla podána výhradnì z toho dùvodu, že pøekroèila normální vìk pro odchod žen do dùchodu (60 let) a že se jedná o diskriminaci z dùvodu jejího pohlaví. Paní Marshallová obdržela kompenzaci. Tento pøípad potvrdil, že zamìstnavatel porušil smìrnici o „rovném zacházení“ pøi stanovení rozdílného vìku pro odchod do dùchodu pro mužské a ženské pracovníky. Navíc se zamìstnanci ze státního sektoru mohou spoléhat na tyto právní pøedpisy pùsobící proti takové diskriminaci (Pøípad 152/84 1986; Úø. vìst. è. C 79 z roku 1986). – 134 –
Smìrnice o ochranì tìhotných žen v práci a žen v období krátce po porodu (smìrnice è. 92/85/EHS; Úø. vìst. è. L 348 z roku 1992). Ta stanovila minimální délku mateøské dovolené v délce 14 týdnù, právo na nepøítomnost v zamìstnání z dùvodu pøedporodních vyšetøení a zákaz podání výpovìdi z dùvodu mateøství. Dává tudíž všem britským ženám právo na 14-týdenní mateøskou dovolenou bez ohledu na délku doby jejich zamìstnaneckého pomìru, navíc kromì delšího období povolené nepøítomnosti v zamìstnání (až do délky 29 týdnù ode dne narození dítìte) pro ty ženy, které v daném zamìstnání pracovaly alespoò dva roky. Stanoví rovnìž, že tìhotné ženy by nemìly být vystaveny pùsobení nìkterých nebezpeèných látek. Smìrnice o rodièovské dovolené (smìrnice è. 96/34/ES; Úø. vìst. è. L 145 z roku 1996) byla pøijata Radou ministrù v roce 1996. Pracujícím obou pohlaví je touto smìrnicí zaruèena neplacená rodièovská dovolená v délce minimálnì tøí mìsícù z dùvodu péèe o dìti ve vìku až do osmi let. Obdobnì si mohou pracující vybírat pracovní volno z „naléhavých rodinných dùvodù v pøípadech nemoci nebo úrazu“.
8.10
RÁMCOVÉ PODMÍNKY TÝKAJÍCÍ SE MÍSTNÍCH A REGIONÁLNÍCH FINANCÍ
Co se týèe tohoto bodu je nutné poznamenat, že veøejný/státní sektor, který je skuteèným plátcem poplatkù za èlenství v EU, získává zpìt jen velmi malou èást vynaložených èástek ve formì strukturálních fondù a ostatních schémat financování. Jsou to pøedevším sektor zemìdìlské výroby nebo subvencované prùmyslové podniky, kdo tìží z nejvìtší èásti z finanèních prostøedkù EU. Kromì toho musí místní a regionální orgány vynakládat znaèné finanèní prostøedky na modernizaci své infrastruktury a výkonu správy tak, aby splòovaly zákony EU. Kromì toho již bylo zmínìno, že subvence EU musí být doplòovány státními, regionálními i místními finanèními prostøedky (princip spolufinancování), což klade na veøejné finance ještì vìtší nároky.
8.10.1 Dopady související s místními daněmi V zásadì jsou pro místní a regionální orgány závislé na systémech místních a regionálních daní dùležité 6. Smìrnice o DPH (91/680/EHS) a smìrnice o systému spotøebitelských daní, protože tyto nástroje zakazují, aby vybírání daní stanovilo obdobné poplatky nebo ponechávají pro tyto poplatky jen úzký manévrovací prostor. Je velmi dùležité, aby byly tyto komunální poplatky všude tam, kde existují sebemenší pochyby o tom, že jsou v souladu se zákonnými pøedpisy Spoleèenství, peèlivì kontrolovány nejen vyjednávajícími pøedstaviteli Evropské Komise, ale musí být i zaèlenìny do smlouvy o pøidružení.
8.10.2 Evropská měnová unie (EMU) Tato èást acquis communautaire EU se rovnìž vztahuje na zemì pøistupující k EU. Obecnì pøistoupení k Evropské unii nutnì neznamená pøistoupení k EMU. Po pøipojení k EU mohou èlenské státy pøistoupit k EMU nejdøíve za dva roky, to je podmínìno splnìním kritérií Maastrichtské smlouvy. Tato kritéria zajišují stabilitu mìny euro. To znamená, že státy žádající o vstup, musí splòovat tato kritéria po dobu dvou let po pøistoupení k EU, aby byly rovnìž schopny vstoupit do Mìnové unie. Termín „schodek veøejných rozpoètù“ se vztahuje na rozpoèty ústøední vlády jakož i rozpoèty místních a regionálních orgánù a nìkterých dalších státních institucí, jako jsou fondy Správy sociálního zabezpeèení. To znamená, že pokud musí být schodek veøejných rozpoètù snížen, budou tím ovlivnìny i místní rozpoèty. Takže místní a regionální samosprávy tìch zemí, které se stanou èleny EMU, budou pøímo ovlivnìny kritérii povoleného schodku veøejných rozpoètù a podmínkami paktu stability týkajícími se státního dluhu, jakož i požadavky podmiòujícími zavedení euro.
8.11
LEGISLATIVA TÝKAJÍCÍ SE MÍSTNÍCH VOLEB
Èlánek 19 Amsterodamské smlouvy (pùvodnì uveøejnìný v Maastrichtu v roce 1992 jako èlánek 8b) stanoví právo obèanù Unie volit i být volen v komunálních volbách. Èlánek 8b v podstatì nemá za cíl har– 135 –
monizaci právních ustanovení jednotlivých èlenských státù; jeho zámìrem je spíše odstranit existující právní pøekážky a výhrady na místní nebo státní úrovni. Na základì principu rovného zacházení a podmínek pro všechny obèany Unie stanoví èlánek 19 odst. 1 smlouvy ToA, že „každý obèan Unie mající trvalé bydlištì v èlenském státu, jehož není státním pøíslušníkem, musí mít právo volit i být volen v komunálních volbách v tom èlenském státu, ve kterém má trvalé bydlištì, za stejných podmínek jaké mají státní pøíslušníci tohoto státu“. Ustanovení èlánku 19 smlouvy ToA obsahuje dvì klasické pøedbìžné podmínky pro výkon aktivního i pasivního hlasovacího práva: státní pøíslušnost a trvalé bydlištì. Dùležitý nový, „evropský“ prvek spoèívá ve skuteènosti, že koncepce státní pøíslušnosti je nepøímo oddìlena od koncepce národního státu a je povýšena na úroveò Unie. Skuteènì rozhodujícím prvkem tudíž již nadále není státní pøíslušnost ke konkrétnímu individuálnímu èlenském státu, nýbrž státní pøíslušnost k Unii. Ovšem státní pøíslušnost k èlenskému státu zùstává i nadále pøedbìžnou podmínkou pro získání obèanství v Unii. Podrobnosti o zavádìní ustanovení obsažených v èlánku 19 smlouvy ToA byly definovány v roce 1994 ve zvláštní smìrnici shrnující v obrysech podrobná uspoøádání pro výkon práva volit i být volen v komunálních volbách pro obèany Unie mající trvalé bydlištì v èlenském státu, ve kterém nemají jeho státní pøíslušnost (smìrnice 94/80/ES ze dne 19. prosince 1994). Ta se mìla stát státním zákonem ve všech èlenských státech nejpozdìji k 1. lednu 1996. Smìrnice obsahuje následující principy: Ustanovení smìrnice se vztahují jen na komunální (obecní), nikoliv regionální nebo celostátní volby; Právo volit i být volen je dobrovolné, tj. závisí na vlastní iniciativì obèana Unie, zda bude zapsán do pøíslušného hlasovacího seznamu èi nikoliv. Z tohoto dùvodu musí èlenský stát, v nìmž má obèan trvalé bydlištì, informovat všechny osoby oprávnìné k hlasování i vystupování jako kandidáti na zvolení v odpovídající dobì a vhodným zpùsobem o podmínkách a podrobnostech výkonu jejich hlasovacího práva v komunálních volbách v jiném èlenském státu; Podmínky výkonu hlasovacího práva by mìly být stejné pro osoby, které nejsou státními pøíslušníky, jako pro státní pøíslušníky zemì, ve které se volby konají (princip rovného zacházení s osobami, které nejsou státními pøíslušníky, jako se státními pøíslušníky). To se vztahuje pøedevším na pøípadnou pøedepsanou minimální dobu trvalého pobytu v obci, ve které se volby konají; Ustanovení národního státu ohlednì jeho vlastních státních pøíslušníkù nejsou ovlivnìna jmenovitì tehdy, mají-li tito své trvalé bydlištì mimo území svého pùvodního èlenského státu. To umožòuje „soubìžné hlasování“, tj. obèané Unie se smìjí úèastnit komunálních voleb ve svém pùvodním èlenském státu navzdory tomu, že jsou trvale usídleni v jiném èlenském státu, ve kterém jsou obdobnì oprávnìni volit i být voleni v komunálních volbách; Podle smìrnice má být hlasovací právo v komunálních volbách pro obèany Unie zavedeno v kontextu s územními orgány té nejnižší úrovnì. V souladu s dodržováním státních zákonných ustanovení musí tyto územní orgány nejnižší úrovnì disponovat orgány volenými ve všeobecných pøímých volbách a musí mít kompetenci pro nezávislé spravování místních záležitostí na nejnižší úrovni politického i správního uspoøádání. To vedlo mimo jiné k tomu, že hlasovací právo pro komunální volby bylo rovnìž zavedeno na úrovni okresní, napø. v Nìmecku v „mìstských státech“ Hamburku a Berlínu, jakož i ve Vídni, která je jak obcí tak i spolkovou zemí, a kde mnozí komunální funkcionáøi zastávají souèasnì postavení funkcionáøù Spolkové zemì Vídeò. Kromì práva být volen v pøímých volbách do Evropského parlamentu je právo obèanù Unie zúèastnit se komunálních voleb považováno za jasný a evidentní prvek vývoje Evropské unie smìrem k „politické“ Unii a je jistì možné jej považovat za významný krok smìrem k „Evropì obèanù“.
– 136 –
8.12
LEGISLATIVA A RÁMCOVÉ PODMÍNKY TÝKAJÍCÍ SE STRUKTURÁLNÍCH FONDŮ A REGIONÁLNÍ POLITIKY
Blížící se rozšíøení EU je pozoruhodné z dùvodu socio-ekonomických problémù pøistupujících zemí a proto, že nezbytné strukturální strategie prakticky nebo naprosto vùbec neexistují. To znamená, že – obdobnì jako v nových, východních nìmeckých spolkových zemích – pùjde pomoc Spoleèenství ruku v ruce se zavádìním tìchto strategií. Ovšem na rozdíl od situace v nových nìmeckých zemích a pøedcházejících kolech rozšíøení ES bude poprvé konkrétnì smìrovaná strukturální pomoc smìøovat do budoucích èlenských státù a je jim poskytována ještì pøed jejich pøistoupením (pøedvstupní pomoc). Regionální vlády a správy samosprávných územních celkù jsou životnì dùležité pro regionální rozvoj, obzvláštì a konkrétnì pøi podpoøe malých podnikù, projektù místního rozvoje a navazování partnerských vztahù. Pøesto je postup vpøed, co se týèe decentralizace v zemích støední a východní Evropy (CEE), pomalý a komunikace mezi centrální vládou a místními správami nebo s regionálními správami tam, kde tyto existují, je obvykle velmi málo rozvinutá. Vìtšina novì pøistupujících zemí bude muset posílit své kapacity pro vývoj a øízení projektù tak, aby byly schopny podílet se na strukturálních fondech. Budou rovnìž muset vyžadovat, aby regionální a místní orgány, kterým se v souèasnosti nedostává finanèních prostøedkù a technických zkušeností, absorbovaly a nauèily se spravovat strukturální finanèní fondy a vytváøet kulturu partnerství. Proto, aby se pozitivnì a aktivnì podílely na tomto procesu, budou regionální a místní orgány v pøistupujících zemích potøebovat vyškolení a pøípravu ve stejné míøe jako centrální vlády. EU již zkoncipovala a realizovala rùzné programy na pomoc kandidátským zemím v jejich pøípravì na budoucí èlenství v EU; hlavní programy v rámci tak zvané pøedvstupní pomoci jsou následující:
8.12.1 Předvstupní pomoc EU: Programy ISPA, SAFARD a PHARE EU se rozhodla založit (od 1. ledna 2000) tøi pøedvstupní fondy pro spolufinancování projektù souvisejících s pøístupem nových zemí jakožto souèást své Agendy 2000 (soubor politických a finanèních reforem pro roky 2000 – 2006). Tyto fondy podporují projekty v kandidátských zemích øešící problematiku dopravy a životního prostøedí (ISPA), zemìdìlství (SAPARD) a další projekty orientované na èlenství, pøedevším budování institucí (PHARE). Tyto tøi nástroje poskytnou deseti kandidátským zemím støední a východní Evropy (CEEC) 3,12 miliardy euro roènì, tj. celkem okolo 22 miliard euro v letech 2000–2006. Kandidátské zemì musejí samy pøicházet s odpovídajícími dobøe pøipravenými projekty, které musejí být nejen v souladu s pøíslušnými pokyny, ale také v souladu jak s prioritami Pøístupových partnerství (AP), tak i se Státním programem pro pøijetí Acquis (NPAA).
8.12.2 ISPA – Nástroj strukturálních strategií předvstupní pomoci Tato pomoc je zamìøena pøevážnì na úsilí pøistupujících zemí vyrovnat se standardùm Spoleèenství v oblasti infrastruktury, pøedevším v oblasti dopravy a ochrany životního prostøedí. Financuje velké projekty v oblastech dopravní infrastruktury a ochrany životního prostøedí. ISPA má roèní rozpoèet ve výši 1.040 milionu euro a spadá pod zodpovìdnost dnešní DG (Generálního øeditelství) pro regionální politiku. Projekty musí mít finanèní objem ve výši minimálnì 5 milionù euro, i když nìkteré menší projekty mohou být zkombinovány do jednoho vìtšího. ISPA financuje maximálnì 75 procent nákladù na projekt. Právním podkladem je naøízení Rady è. 1267/1999 ES ze dne 21. èervna 1999, zøizující Nástroj strukturálních politik pro pøedvstupní pomoc.V Èeské republice budou po vstupu do EU platit pravidla pro èerpání prostøedkù z Fondu soudržnosti.
8.12.3 SAPARD – Speciální přístupový program pro rozvoj zemědělství a venkova (Special Accession Programme for Agriculture and Rural Development, SAPARD) Cílem programu SAPARD je napomáhat kandidátským zemím vypoøádat se se strukturálními zmìnami v jejich odvìtvích zemìdìlské výroby a ve venkovských oblastech, jakož i se zavádìním acquis communautaire týkajících se Spoleèné zemìdìlské politiky (CAP) a s ním související legislativy. Program SAPARD zaèal „fungovat“ od 1. ledna 2000 a financování jeho rozpoètù je plánováno do roku 2006. Program SAPARD tu– 137 –
díž financuje velké projekty rozvoje zemìdìlství a venkovských oblastí a jeho roèní rozpoèet dosahuje 520 milionù euro. Program SAPARD spadá pod zodpovìdnost DG (Generálního øeditelství) pro zemìdìlství. Právním podkladem je naøízení Rady è. 1268/1999 ES ze dne 21. èervna 1999 o podpoøe Spoleèenství pro pøedvstupní opatøení pøi rozvoji zemìdìlství a venkovských oblastí v pøistupujících zemích støední a východní Evropy v období pøed jejich pøístupem. Kandidátské zemì ovšem mohou využívat výhod zprostøedkovávaných programem SAPARD jen v období mezi rokem 2000 a datem jejich pøistoupení do Unie. K dnešnímu datu (srpen 2002), bylo pøidìleno spravování fondù Sapard následujícím kandidátským zemím: Bulharsku, Estonsku, Slovinsku, Litevsku, Lotyšsku, Èeské republice, Slovensku a Polsku.*
8.12.4 Program PHARE V dokumentu Agenda 2000 navrhla Evropská Komise zamìøit program Phare na pøípravu kandidátských zemí na èlenství v EU soustøedìním své podpory na dvì rozhodující priority pøi pøijímání acquis communautaire: budování institucí a podporu investic. Budování institucí napomáhá zemím CEEC rozšíøit a upevnit jejich institucionální a administrativní kapacity rozvíjením struktur, lidských zdrojù a øídících dovedností. Administrativní a technické odborné znalosti jsou kandidátským zemím na celostátní úrovni poskytovány pøevážnì prostøednictvím nástroje Twinning („Partnerství“). Zhruba 30 procent celkového roèního rozpoètu programu Phare, což pøedstavuje pøibližnì 500 milionù euro, je urèeno na opatøení v rámci schématu budování institucí. Pøibližnì 70 procent je využíváno na zdokonalení právního systému, jakož i na podporu ekonomické a sociální soudržnosti a tudíž na usnadnìní zavádìní acquis communautaire v kandidátských zemích.
8.13
RÁMCOVÉ PODMÍNKY TÝKAJÍCÍ SE OCHRANY SPOTŘEBITELŮ
Oblastí, jíž je nutno vìnovat obzvláštní pozornost, je veøejné zdraví, které si nyní, podle Amsterodamské smlouvy, získává novou dùležitost v záležitostech spojené Evropy. Místní orgány jsou typicky tìmi vynucujícími orgány, které monitorují dodržování pøedpisù a pøijímají zákroky pro jejich vynucování tam, kde je to potøebné. Za prosazování zákonných pøedpisù v oblasti bezpeènosti potravin a hygieny jsou obvykle odpovìdni referenti místních orgánù pro ochranu zdraví a životního prostøedí. Nìkolik èlenských státù,napøíklad skandinávské státy,má silnou tradici v provádìní rozborù a zákrokù v oblasti veøejného zdraví,zatímco jiné mají pro tyto otázky nedostateèné pochopení. Jakkoliv je již ochranì spotøebitelù vìnována pozornost v rámci EU, je tato oblast stále ještì hodnì vzdálena od splòování požadavkù acquis communautaire. S rozšíøením EU bude tøeba klást na veøejné zdraví nový dùraz, protože existuje velmi velké množství strukturálních faktorù, které mají na zdraví a pohodu spotøebitelù velký dopad; napø. hospodaøení s vodou, kanalizace, hygienická zaøízení, bydlení, prùmysl, doprava, místní plánování a další strategie související se životním prostøedím, kterým bylo a je vìnováno pøíliš málo pozornosti v souvislosti se zdravím. Místní orgány jsou velmi dùležitými poskytovateli informací: vzhledem k tomu, že prosazování zákonných pøedpisù o potravinách je èasto svìøováno místním orgánùm, vykonávají místní a regionální orgány kontrolní služby a obvykle mají i nutné pravomoci pro prosazení pøíslušných naøízení a pøijetí odpovídajících opatøení v pøípadì ohrožení veøejného zdraví nebo nedodržování právních pøedpisù. I nadále ovšem pøetrvávají rozpaky a chaos ohlednì pøesného rozsahu a cílù spotøebitelské politiky. To zèásti vysvìtluje obtíže, na které naráží úèinné prosazování spotøebitelského práva. Mezi další faktory, které je nutné øešit, náleží nedostatek odborného personálu, organizaèní nedostatky a nedostatek citlivosti ke spotøebitelským otázkám. Na poli bezpeènosti potravin bylo dne 28. ledna 2002 pøijato jak Komisí, tak i Radou naøízení zøizující Evropskou správu pro bezpeènost potravin (European Food Safety Authority). Èinnost této Správy je stále v poèátcích a bude poskytovat postupy v záležitostech bezpeènosti potravin. Po roce skandálù s potravinami, jako byl napøíklad dioxin v drùbeži a nemoc šílených krav, bylo prioritou Unie zabránit tìmto problémùm a zavést v této oblasti systém vèasného varování. *
V souèasnosti (leden 2004) je program Sapard v Èeské republice ukonèen a jeho priority jsou zaøazeny do Operaèního pro-
gramu Rozvoj venkova a multifunkèní zemìdìlství Ministerstva zemìdìlství. – 138 –
8.14
LEGISLATIVA A RÁMCOVÉ PODMÍNKY TÝKAJÍCÍ SE DOPRAVY
Vzhledem k tomu, že doprava je páteøí vnitøního trhu, je pro EU obzvláštì dùležitá a dopady rozšíøení na toto odvìtví budou znaèné. Vycházeje z toho, že v EU bylo v roce 1996 nìjakých 87 % z celkového objemu osobní dopravy provádìno pozemními cestami, a z toho naprosto pøevážná vìtšina soukromými osobními automobily, a okolo 75 % nákladní dopravy pozemními cestami, pøièemž silnièní doprava zaujímala 58 % z celkového objemu, mùžeme si již pøedstavit dopad, jaký bude mít toto strategické odvìtví na regionální a místní situaci. Jelikož ani dopravní infrastruktura ani dopad silnièní dopravy na životní prostøedí nejsou pøedmìtem této pøehledné úvahy, pøidržíme se èistì jen legislativního dopadu pøijímání acquis communautaire v oblasti dopravy. Kromì udìlování prùjezdních práv budou regionální a místní orgány konfrontovány s nutností prosazovat naøízení a pøedpisy Evropského spoleèenství v následujících sférách: Veøejnì prospìšné služby: liberalizace pøístupu na trh (viz veøejné zakázky), povinnosti poskytování veøejnì prospìšných služeb, státní pomoc (køížové subvencování); Bezpeènost na silnicích (registraèní znaèky, øidièské prùkazy, používání bezpeènostních pásù, zpùsobilost vozidel pro silnièní provoz, pøeprava nebezpeèného zboží); Sociální legislativa pro øidièe (regionální/místní orgány jakožto zamìstnavatelé v obecních veøejnì prospìšných podnicích) a slaïování odborných norem. Nejdùležitìjší právní pøedpisy se vztahem k regionálním/místním orgánùm: Nařízení Rady (EHS) č. 881/92 ze dne 26. bøezna o pøístupu na trh pøepravy zboží po silnici v rámci Spoleèenství na nebo z území èlenského státu nebo formou prùjezdu pøes území jednoho nebo vìtšího poètu èlenských státù, obecná pravidla pro pøístup na trhy mezistátní silnièní nákladní dopravy ve Spoleèenství, kde platí zásady svobody, nediskriminace a rovnosti podmínek pøi poskytování služeb. Mezistátní pøeprava zboží po silnici je založena na dopravních povoleních Spoleèenství neomezovaných stanovením kvót. Nařízení Rady (EHS) č. 3820/85 ze dne 20. prosince 1985 o slaïování nìkterých sociálních právních pøedpisù vztahujících se na silnièní dopravu. Každý øidiè vozidla používaného k pøevážení cestujících nebo zboží po silnici v rámci Spoleèenství, za podmínek urèitých všeobecných úlev a derogací, které mohou zavést èlenské státy. Směrnice Rady č. 88/599/EHS o standardních kontrolních postupech pøi zavádìní naøízení (EHS) è. 3820/85 o slaïování nìkterých sociálních právních pøedpisù vztahujících se na silnièní dopravu, a naøízení (EHS) è. 3821/85 o registraèních zapisovacích pøístrojích v silnièní dopravì. Stanoví jednotné minimální požadavky na provádìní kontrol. Směrnice Rady č. 96/26/ES ze dne 29. dubna 1996 o pøipuštìní do zamìstnání jako provozovatel silnièní nákladní dopravy a provozovatel silnièní osobní hromadné dopravy a o vzájemném uznávání diplomù, osvìdèení a ostatních dokladù prokazujících formální kvalifikaci, urèených k usnadnìní výkonu práva tìchto provozovatelù na svobodu pøi zakládání podnikù podnikajících v oblasti vnitrostátní a mezinárodní dopravy. Upevòuje normy pøístupu k povolání a slaïuje aplikaci tøí kvalitativních kritérií – dobré povìsti, finanèní zpùsobilosti a odborné kompetence. Směrnice Rady č. 76/914/EHS o minimální úrovni výcviku nìkterých øidièù pùsobících v silnièní dopravì. Vzájemné uznávání výcviku a odpovídajících øidièských prùkazù dotèených státù. Nařízení Rady (EHS) č. 1191/69 ze dne 26. èervna 1969 o èinnostech èlenských státù týkajících se povinností obsažených v koncepci veøejnì prospìšných služeb v dopravì kolejové, silnièní a vodní po vnitrozemských vodních cestách (naøízení Rady (EHS) è. 3572/90 (Úø. vìst. è. L 353 ze dne 17. 12. 1990). Nařízení Rady (EHS) č. 1893/91 (Úø. vìst. è. L 169 ze dne 29. 6. 1991). Odstraòuje disproporce vyvolávající deformace konkurenèního prostøedí, reguluje povinnosti veøejnì prospìšných služeb a minimalizuje možnosti køížového subvencování. Směrnice Rady č. 93/89/EHS ze dne 25. øíjna 1993 o zavedení daní v nìkterých èlenských státech z nìkterých vozidel používaných pro pøepravu zboží po silnici a o mýtném a poplatcích za používání nìkterých infrastruktur. Reguluje mýtné a poplatky hrazené uživatelem. – 139 –
Směrnice Rady č. 96/53/ES ze dne 25. èervence 1996 stanovící maximální pøípustné rozmìry ve vnitrostátní a mezistátní dopravì, a maximální pøípustné hmotnosti v mezistátní dopravì pro nìkterá silnièní vozidla pohybující se uvnitø Spoleèenství. Udává nìkteré technické specifikace pro provozování silnièních vozidel v osobní a nákladní dopravì. Směrnice Rady č. 91/439/EHS ze dne 29. 07. 1991 o øidièských prùkazech. Usnadòuje uznávání øidièských prùkazù a pohyb osob sídlících v jiném èlenském státu bez nutnosti podstoupit novou zkoušku, sladìní kategorií vozidel, pøedepisování minimálních požadavkù pro získání øidièského prùkazu, uvádí konkrétní ustanovení pro hendikepované osoby. Směrnice Rady č. 91/671/EHS o sbližování zákonù èlenských státù vztahujících se k povinnému používání bezpeènostních pásù ve vozidlech o užiteèné hmotnosti menší než 5 tun. Slaïuje povinné používání bezpeènostních pásù v èlenských státech. Směrnice Rady č. 96/96/ES ze dne 20. prosince 1996 o sbližování zákonù èlenských státù vztahujících se ke zpùsobilosti motorových vozidel a jejich pøívìsù pro silnièní provoz. Jejím zamìøením je nastolení obdobných bezpeènostních a konkurenèních podmínek a s tímto zámìrem definuje pøehledný seznam kategorií vozidel, která mají být zkoušena, stanoví frekvenci provádìní zkoušek a položky, které mají být zkoušeny. Směrnice Rady č. 94/55/ES o sbližování zákonù èlenských státù týkajících se pøepravy nebezpeèného zboží po silnici. Směrnice Rady č. 95/50/ES ze dne 6. øíjna 1995 o jednotných postupech provádìní kontrol pøepravy nebezpeèného zboží po silnici.
8.15
LEGISLATIVA A RÁMCOVÉ PODMÍNKY TÝKAJÍCÍ SE POLICEJNÍ A JUSTIČNÍ SPOLUPRÁCE
V Agendì 2000 došla Komise k závìru, že nìkteré zásadní výzvy související s pøijímáním nových èlenù leží v oblasti právního prostøedí a vnitøních záležitostí, pøedevším v oblastech azylové politiky, organizované zloèinnosti a závažné trestné èinnosti a zavádìní volnosti pohybu. Prùbìžnì probíhající vytváøení oblasti svobody, bezpeènosti a právního prostøedí uvnitø hranic EU dopadá pøevážnì na regionální a místní orgány s kompetencemi v záležitostech vnitøních a justièních (napø. ministerstva vnitra a spravedlnosti v nìmeckých a rakouských spolkových zemích), jakož i v otázkách policejního dohledu nad dodržováním poøádku (vìtšina místních orgánù). Komise považuje za zvláštì významný problém existence organizovaného zloèinu a s ním související korupce. Boj s organizovaným zloèinem a korupcí proto pøedstavuje další prioritu v partnerských vztazích v souvislosti s pøistupováním nových èlenù. Dalším problémem podle názoru Komise je nedostateèná výkonnost a nedostateèná úèinnost pøíslušných institucí (policie, soudnictví, ostraha hranic) ve vìtšinì pøistupujících zemí. Vzhledem k tomu, že do rámce Evropské unie byly v Amsterodamu (Amsterodamskou smlouvou) integrovány Schengenské „acquis“, musí být tyto „acquis“, jakož i další opatøení pøijímaná institucemi majícími vztah k volnému pohybu osob pøijat v plném rozsahu všemi pøistupujícími zemìmi. To v zásadì znamená, že po pøistoupení by mìl být volný pohyb osob mezi pøistupujícími zemìmi a stávajícími èlenskými státy, které jsou stranami schengenské spolupráce (v souèasnosti jsou to všechny èlenské státy s výjimkou Velké Británie a Irska), skuteèností. To pøedstavuje velkou výzvu z hlediska vytvoøení efektivních struktur na státní, regionální i místní úrovni, pøedevším za úèelem boje s organizovaným zloèinem, praním špinavých penìz, obchodováním s drogami a terorismem. Podle posledních zpráv o postupu prací pøedložily pøistupující zemì jasné dùkazy o existenci problémù v této oblasti. Jsou hlavními poli pùsobnosti organizovaného zloèinu, a nìkteré z nich jsou tranzitními zemìmi mezinárodního obchodu s drogami a/nebo zemìmi v nichž jsou drogy produkovány. Od provedení restrukturalizace programu PHARE se oblast soudnictví a vnitøních záležitostí stala explicitní prioritou v souvislosti s konsolidací demokratických institucí a veøejné správy.
– 140 –
8.16
ZÁVĚREČNÉ ÚVAHY
S rozšíøením EU o nové èlenské zemì musí místní, jakož i regionální orgány brát do úvahy ještì další nový rozmìr práva Spoleèenství zasahující do jejich správních èinností. Pro místní/regionální orgány to znamená zvìtšující se objem povinností v oblasti vedení úèetnictví a podávání hlášení, a to jak z hlediska doplòujícího studia práva EU, tak i nutného pøizpùsobení se úrovni legislativy EU. To ovšem nemìní pøíliš mnoho na èistì formálním øízení správní èinnosti: obdobnì jako v pøípadì vnitøního práva státu je i právo EU zavádìno a vynucováno prostøednictvím celostátních struktur a v souladu s rozdìlením kompetencí v daném státu. Pro místní úroveò lze pøedpokládat, že potenciální problémy, které budou dùsledkem rozšíøení EU, vyvstanou ze skuteènosti, že na rozhodovacím procesu se budou podílet i další úèastníci, to jest že formálních i neformálních procesù smlouvání a vyjednávání se bude úèastnit vìtší poèet lobujících úèastníkù. V tomto kontextu je dùležitý proces uèení, který povede místní/regionální orgány k uvìdomìní si toho, že jimi pøijímaná opatøení na jejich vlastním poli pùsobnosti a využívající jejich vlastních finanèních prostøedkù, napø. podpora místního podnikání, mohou být realizována jedinì za podmínky dodržování pravidel Spoleèenství pro konkurenèní prostøedí, a obvykle musí být schválena pøedem. To platí nejen pro podpory poskytované v hotovosti, ale též i pro další opatøení, jako jsou poskytování subvencovaných pozemkù prùmyslovým podnikùm. To s sebou proto nese omezení autonomie místních orgánù týkající se ekonomické politiky s cílem zabránit deformování konkurenèního prostøedí ve Spoleèenství. Obecnì øeèeno, je nutné vzít na vìdomí a smíøit se s tím, že Evropská unie jakožto nadnárodní organizace omezuje manévrovací prostor èinnosti správních orgánù národních, regionálních a samosprávných územních celkù ve velmi velkém poètu oblastí, takže dotèené strany se musejí nauèit jednat v souladu s touto novou situací. S ohledem na všechny tyto mnohostranné dopady rozšíøení EU na místní a regionální úrovni je nutné upozornit velmi jasnì, jak to již uèinila Závìreèná deklarace konference LOGON „Rozšiøování Evropské unie – výzva pro místní úroveò“ konané ve vídeòské radnici ve dnech 25. – 26. února 1999, na to, že je tøeba ,aby „národní vlády pøistupujících zemí co možná nejdøíve umožnily pøímou a aktivní úèast jejich regionù a místních orgánù na integraèním procesu a aby také Evropská unie zajistila, aby zájmy regionálních a místních orgánù z pøistupující zemí byly pøimìøenì brány v úvahu.“
Hlavní zdroje: Evropská Komise, Úøad TAIEX, Dopady legislativy ES na úrovni nižší než celostátní. Brusel 1999 Eurocities/Evropská Komise (DGXI), Projekt øízení kvality vzduchu v evropských mìstech, Brusel 1997 Eurocities – Výbor Východ-Západ / Mìsto Gdaòsk: Posouzení základních potøeb mìst støední a východní Evropy, Brusel 1999 Eurocities/TAIEX, Semináøe o veøejných zakázkách, hospodaøení s odpady a vodou, Budapeš a Bratislava 1999, Výchozí dokumentace · Evropská komise, Prùvodce sbližováním právních pøedpisù o životním prostøedí v Evropské Unii, Brusel 1999 Evropská komise, oznámení o pøístupových strategiích pro životní prostøedí: Setkání s výzvou rozšíøení s kandidátskými zemìmi ve støední a východní Evropì. Evropská komise, DG Doprava, Prùvodce Acquis v oblasti dopravy, Brusel 1999 Evropská komise, DG24, rùzné zprávy o „výsledcích vyhodnocování oficiálních systémù kontroly potravin“ v èlenských státech EU Evropská komise, DG Životní prostøedí, smìrnice 85/337/EHS: Zpráva, Brusel Evropský úøad pro životní prostøedí/Pøátelé zemì, Rozšíøení EU a životní prostøedí, Brusel 1998 Evropský parlament, Krátká tisková zpráva è. 25, Spolupráce v oblasti soudnictví a vnitøních záležitostí pøi procesu rozšiøování
– 141 –
Sí správ samosprávných územních celkù zemí støední a východní Evropy (LOGON) / KDZ – Centrum pro výzkum veøejné správy: Rozšiøování Evropské Unie – Nová výzva pro místní úroveò, Vídeò 1999 Payne, Anthony a kol.: Rámcové cvièení pro zvìtšení rozmìru Kampanì za trvale udržitelný rozvoj evropských velkomìst a mìst o zemì CEE Schultze, Claus, Nìmecké obce v Evropské Unii: Rozpaky Evropy a sledování zájmù, Nomos-Verlag: Baden-Baden 1997 Podìkování všem kolegùm ve Vídni, zejména: Gerald Kroneder, Thomas Reindl, Siegfried Trybek, Sabine Rath, Helmut Kasper, Franz Eichinger, Adelheid Sagmeister, Karin Posteiner, Dietmar Griebler, Josef Kramhöller, Wolfgang Magesacher, Hans Serban, Walter Pasch, Walter Stöckl a Andreas Rauter LOGON Pracovní skupina Vídeň – kontakty Rakouské sdružení mìst a obcí Radnice – 1082 Vienna tel.: + 43 1 4000 899 80 fax: + 43 1 4000 7135 e-mail:
[email protected] Mìsto Vídeò Koordinaèní úøad vedoucího exekutivy Radnice – 1082 Vídeò Tel.: + 43 1/4000 82 201 fax: + 43 1/4000 7122 e-mail:
[email protected]
– 142 –
9. FINANCOVÁNÍ MÍSTNÍCHA REGIONÁLNÍCH ÚROVNÍ Z FONDŮ EU Katarzyna Szczepanska, KDZ – Centrum pro výzkum veřejné správy (Centre for Public Administration Research)
9.1
PŘEDVSTUPNÍ NÁSTROJE
Až do dne pøístupu budou pøedvstupní programy strukturální pomoci nepøetržitì podporovat rùzné projekty v kandidátských zemích, aby se odpovìdné orgány, hospodáøští a sociální èinitelé seznámili s metodami používanými pøí realizaci pomoci Spoleèenství. Tato pomoc v souèasnosti pøichází z následujících pøedvstupních nástrojù: Phare ISPA – Nástroj pro strukturální pøípravu k pøistoupení SAPARD – Speciální program pøedvstupní pomoci pro zemìdìlství a venkovský rozvoj Další informace o tìchto pøedvstupních nástrojích viz kapitola 8.12 a následující kontakty: Phare http://europa.eu.int/comm/enlargement/pas/phare/index.htm Nebo na: Informaèní centrum programù Phare a Tacis Rue Montoyer 19, B-1000 Brussels tel.: + 32-2-545 90 10 fax: + 32-2-545 90 11 e-mail:
[email protected] ISPA http://europa.eu.int/comm/regional_policy/funds/ispa/ispa_en.htm#ispa Nebo na: European Commission (Evropská komise) Directorate General for Regional Policy (generální øeditelství pro regionální politiku) Rue de la Loi 200, B-1049 Brussels Directorate F: ISPA and pre-accession measures (øeditelství F: ISPA a pøedpøístupová opatøení) Luis Riera Figueras, Director (øeditel) tel.: + 32-2-296 5068 e-mail:
[email protected] SAPARD http://europa.eu.int/comm/agriculture/external/enlarge/back/index_en.htm nebo na: European Commission (Evropská komise) Directorate General for Regional Policy (generální øeditelství pro regionální politiku) Rue de la Loi 200, B-1049 Brussels Directorate B: Cross Border Co-operation (øeditelství B: Pøeshranièní spolupráce) Esben Poulsen – Head of Unit (vedoucí oddìlení) tel.: + 32-2-29 50007 e-mail:
[email protected]
– 143 –
9.2
PROGRAMY SPOLEČENSTVÍ1
O principu otevøení programù Spoleèenství pro pøidružené zemì støední a východní Evropy bylo rozhodnuto Evropskou radou v Kodani v èervnu 1993. Cílem bylo seznámit kandidátské zemì a jejich obèany se zpùsoby politiky Spoleèenství a nástroji užívanými v praxi. Evropská rada v Lucembursku v prosinci 1997 a rovnìž Dokument o strategii rozšíøení a Zprávy o postupu smìrem ke vstupu z listopadu 2000 zdùraznily ještì jednou dùležitost plné úèasti kandidátských zemí v programech Spoleèenství jako souèást pøedvstupní strategie. Pro kandidátské zemì nyní pøichází v úvahu 36 programù spoleèenství, které pokrývají rùzné oblasti, pøièemž tuto skupinu ještì v budoucnu rozšíøí nìkolik málo dalších programù. Tyto programy, roztøídìné podle sektorù, jsou uvedeny níže2: Akce proti násilí Daphne
OJ B P Kontakt
Webová stránka
Akce proti podvodùm Pericles OJ B P
Audio-vizuální oblast Media
OJ B P Kontakt
Webová stránka
Program èinností Spoleèenství, které se týkají preventivních opatøení a boje proti násilí vùèi dìtem, mladým lidem a ženám. Podporuje jejich práva a ochranu zejména proti sexuálnímu vykoøisování a zneužívání. L 34/2000 25 2000–2003 DG JAI – Daphne Programme DG Justice and Home Affairs, European Commission 200 rue de la Loi, B-1049 Brussels tel.: + 32 2 296 58 03, fax: + 32 2 295 60 90 kontaktní osoba: Patrick Trousson, e-mail:
[email protected] http://europa.eu.int/comm/justice_home/jai/prog_en.htm
Program pro výmìnu, pomoc a školení týkající se ochrany eura proti jeho falšování. L 339/2001 4 2002–2005
Program pro povzbuzení rozvoje, distribuce a podporu evropských audiovizuálních dìl a rovnìž pro školení profesionálù v evropském prùmyslu audiovizuálních programù. L 13/2001 & L 26/2001 50 2001–2005 DG EAC C.3 – MEDIA DG Education and Culture European Commission 200 Rue de la Loi, B-1049 Brussels tel.: + 32 2 295 84 06, fax: + 32 2 299 92 14 kontaktní osoba: Jacques Delmoly e-mail:
[email protected] http://europa.eu.int/comm/avpolicy/mediapro/media_en.htm
1
Na základì informací EU: http://www.europa.int/comm/enlargement/pas/ocp/meaning
2
Viz zkratky na konci této kapitoly – 144 –
Civilní ochrana Civil Protection Mechanism OJ B P Kontakt
Kultura Culture 2000
OJ B P Kontakt
Webová stránka
Celnice Customs 2002 OJ B P Plánované pokraèování
Kontakt
Program pro usnadnìní a posílení spolupráce v civilní ochranì, pomoci a pøi zásazích. L 297/2001 5 roèní 2002–a dále DG Environment Civil Protection and environmental accidents unit European Commission 200 Rue de la Loi, B-1049 Brussels tel.: + 32 2 296 38 82, fax: + 32 2 299 03 14 kontaktní osoba: Patrick Vankerckhoven e-mail:
[email protected]
Program èinnosti Spoleèenství v oblasti kulturní spolupráce. Program má za cíl povzbudit kreativní èinnost a znalosti a rozšiøování kultury evropských lidí. Podporuje spolupráci mezi kreativními umìlci, kulturními èinovníky, soukromými a veøejnými poøadateli, aktivity kulturní sítì a ostatní partnery a rovnìž kulturní instituce. L 63/2000 167 2000–2004 DG EAC C.2 – Culture 2000 DG Culture and Education European Commission 200, Rue de la Loi, B-1049 Brussels tel.: + 32 2 296 6599, fax: + 32 2 299 92 83 kontaktní osoba: p. Courades e-mail:
[email protected] http://europa.eu.int/comm/culture/kontakt-point_en.html
Program koherence celních èinností. L 13/2000 80 1996–2002 T Customs OT OJ C 126E/2002 PB 133 PP 2002–2007 SA Konec 2002 e-mail:
[email protected]
– 145 –
Vzdìlávání Socrates II OJ B P Kontakt
Webová stránka
Akèní program Spoleèenství pro rozvoj kvality vzdìlávání a školení a vytváøení otevøeného evropského prostoru pro spolupráci ve vzdìlání. L 28/2000 1 850 2000–2006 DG EAC A.2. A.4 – SOCRATES Programme DG Education and Culture European Commission 200, rue de la Loi, B-1049 Brussels tel.: + 32 2 299 11 11, fax: + 32 2 299 41 50 e-mail:
[email protected] Socrates, Leonardo & Youth Technical Assistance Office 59-61 Rue de Treves, B-1040 Brussels tel.: + 32 2 233 0111, fax: + 32 2 233 0150 e-mail:
[email protected] http://europa.eu.int/comm/education/socrates.html
Elektronická výmìna dat IDA II Program pro elektronickou výmìnu dat mezi úøady. OJ L 203/1999 B 72 P 1998–2004 Plánované T IDA II (modifikace souèasného programu) pokraèování OT COM (2001) 507 PB 74 PP 2002–2004 SA Podzim 2002 Kontakt IDA Central Office European Commission, Directorate General Enterprise Unit B/6 200, rue de la Loi, B-1049 Brussels fax: + 32-2-299 02 86 e-mail:
[email protected]
Zamìstnání Incentive Measuresin the field of employment OJ B P
Mnohaletý program podpory spolupráce v analýze, výzkumu a sledování politiky v oblasti pracovních sil. L 170/2002 55 2001–2005
– 146 –
Energie Altener OJ B P Plánované pokraèování
Kontakt
Webová stránka Energie SAVE OJ B P Plánované pokraèování
Kontakt
Energie SURE OJ B P Plánované pokraèování
Kontakt
Mnohaletý program pro podporu obnovitelných zdrojù energie ve Spoleèenství. L 79/2000 77 1998–2002 T Intelligent Energy for Europe OT COM (2002) 162 PB 215 PP 2003–2006 SA konec 2002 DG Energy and Transport European Commission 200, rue de la Loi, B-1049 Brussels e-mail:
[email protected] http://europa.eu.int/comm/energy/en/informat.htm
Program pro podporu energetické úèinnosti ve Spoleèenství. OJ L 79/2000 66 1998–2002 T Intelligent Energy for Europe OT COM (2002) 162 PB 215 PP 2003–2006 SA konec 2002 DG Energy and Transport European Commission 200, rue de la Loi, B-1049 Brussels e-mail:
[email protected]
Mnohaletý program akcí v oblasti nukleární energie. OJ L 7/1999 9 1998–2002 T Intelligent Energy for Europe OT COM (2002) 162 PB 215 PP 2003–2006 SA konec 2002 DG Energy and Transport European Commission 200, rue de la Loi, B-1049 Brussels e-mail:
[email protected]
– 147 –
Energie ETAP OJ B P Plánované pokraèování
Kontakt
Energie Carnot OJ B P Plánované pokraèování
Kontakt
Webová stránka
Životní prostøedí LIFE
OJ B P Kontakt
Webová stránka
Mnohaletý program studií, analýz, pøedpovìdí a dalších souvisejících prací v oblasti energie. OJ L 7/1999 5 1998–2002 T Intelligent Energy for Europe OT COM (2002) 162 PB 215 PP 2003–2006 SA konec 2002 DG Energy and Transport European Commission 200, rue de la Loi, B-1049 Brussels e-mail:
[email protected]
Mnohaletý program technologických akcí podporujících èisté a efektivní využití tuhých paliv. OJ L 7/1999 3 1998–2002 T Intelligent Energy for Europe OT COM (2002) 162 PB 215 PP 2003–2006 SA konec 2002 DG Energy and Transport European Commission 200, rue de la Loi, B-1049 Brussels Kontaktní osoba: Nikolaos Koukouzas fax : + 32 2 296 58 01 e-mail:
[email protected] http://europa.eu.int/comm/energy/en/informat.htm
Program LIFE je finanèní nástroj pro životní prostøedí, jehož cílem je podporovat rozvoj, zavádìní a aktualizaci legislativy a strategie Spoleèenství v oblasti životního prostøedí. L 192/2000 640 2000–2004 DG ENV D.2 – LIFE DG Environment European Commission 200 rue de la Loi, B-1049 Brussels tel.: + 32 2 295 61 33, fax: + 32 2 296 95 56 http://europa.eu.int/comm/life/home.htm
– 148 –
Životní prostøedí Ochrana životního prostředí NGOs OJ B P Kontakt
Webová stránka
Nepøímé danì Fiscalis OJ B P Plánované pokraèování
Kontakt
Akèní program Spoleèenství podporující nevládní organizace, které jsou v první øadì aktivní v oblasti ochrany životního prostøedí. L 75/2002 32 2002–2006 Environmental protection NGOs DG ENV.5 – Information and Communication DG Environment European Commission 200 rue de la Loi, B-1049 Brussels tel.: + 32 2 296 91 00, fax: + 32 2 296 95 60 http://europa.eu.int/comm/environment/funding/intro_en.htm
Akèní program Spoleèenství pro vylepšení systémù nepøímého zdaòování vnitøního trhu. L 126/1998 40 1998–2002 T Fiscalis OT OJ C 10/2002 PB 68,9 PP 2003–2007 SA konec 2002 Kontakt DG Taxation and Customs European Commission 200, rue de la Loi, B-1049 Brussels MO 51 5/28, B-1049 Brussels e-mail:
[email protected]
Informaèní spoleènost e-Content Mnohaletý program Spoleèenství pro stimulaci rozvoje evropských digitálních zdrojù globální sítì a pro podporu jazykové rùznosti informaèní spoleènosti. Program je širokým konceptem, který pokrývá digitální informace, zábavu, vzdìlávání, propagaci a jakoukoliv kombinaci tìchto funkcí. OJ L 14/2001 B 100 P 2001–2005 Kontakt DG INFSO – eContent central secretariat European Commission EUFO 1179 Rue Alcide De Gaspari, L-2920 Luxemburg tel.: + 352 4301 33721, fax: + 352 4301 34959 e-mail:
[email protected] Webová stránka http://www.cordis.lu/econtent/kontakt.htm
– 149 –
Informaèní spoleènost Safer use of the Internet
OJ B P Plánované pokraèování
Kontakt
Webová stránka
Spolupráce v oblasti práva Framework programme for judicial cooperation in civil matters OJ B P Kontakt
Jaderný vìdecký výzkum 5th Euratom Framework Programme on Research OJ B P Plánované pokraèování
Kontakt
Mnohaletý akèní program Spoleèenství pro podporu bezpeènìjšího používání Internetu, boje proti ilegálnímu a škodlivému obsahu na globálních sítích. L 33/1999 25 1999–2002 T eSafe (rozšíøení souèasného programu) OT COM (2002) 152 PB 13,3 PP 2003–2004 SA konec 2002 DG INFSO – Central Office for Calls of the Internet Action Plan DG Information Society European Commission EUFO 1294 L-2920 Luxembourg tel.: + 352 4301 36060, fax: + 352 4301 34079 e-mail:
[email protected] http://www.europa.eu.int/information_society/programmes/iap/ kontakt/index_en.htm
Všeobecný rámec aktivit Spoleèenství pro usnadnìní zavádìní právní spolupráce v obèanských záležitostech. L 115/2002 15 2002–2006 DG Justice and Home Affairs Famework programme for judical cooperation in civil matters European Commission 200 rue de la Loi, B-1049 Brussels fax: + 32 2 299 64 57 e-mail:
[email protected]
Rámcový program Evropské spoleènosti pro atomovou energii v oblasti výzkumné èinnosti a školení. L 26/1999 1 260 1998–2002 T 6th Euratom Framework Programme on Research OT OJ C180E/2001 PB 1 025 PP 2002–2006 SA Autumn 2002 DG ResearchEuropean Commission SDME 2/85B-1049 Brussels, tel.: + 32 2 299 1865, fax: + 32 2 299 8220 e-mail:
[email protected] – 150 –
Veøejné zdraví Combating Cancer OJ B P Plánované pokraèování
Kontakt
Webová stránka
Veøejné zdraví Prevention of Aids OJ B P Plánované pokraèování
Kontakt
Webová stránka
Akèní plán pro boj s rakovinou v rámci veøejného zdraví. L 79/2001 90 1996–2002 T Community action in the field of public health OT OJ C 337E/2000 PB 300 PP 2001–2006 SA podzim 2002 DG SANCO.G.2 – Prevention of Cancer, drugs dependence and pollution related diseases DG Health and Consumer Protection European Commission EUFO 39/68 Plateau du Kirchberg, L-2920 Luxembourg tel.: + 35 2 4301 32737, fax: + 35 2 4301 34975 kontaktní osoba: John Ryan e-mail:
[email protected] http://europa.eu.int/comm/health/index_en.html
Akce Spoleèenství v rámci veøejného zdraví zamìøená na prevenci AIDS a urèitých ostatních pøenosných chorob. L 79/2001 70 1996–2002 T Community action in the field of public health OT OJ C 337E/2000 PB 300 PP 2001–2006 SA podzim 2002 DG SANCO.G.4 – Communicable rare and emerging diseases DG Health and Consumer Protection European Commission EUFO Plateau Kirchberg, L-2920 Luxembourg tel.: + 352 43011/430134154, fax: + 352 4301 33248 kontaktní osoba: Jader Cane e-mail:
[email protected] http://europa.eu.int/comm/health/index_en.html
– 151 –
Veøejné zdraví Health Promotion OJ B P Plánované pokraèování
Kontakt
Webová stránka
Veøejné zdraví Drug Dependence OJ B P Plánované pokraèování
Kontakt
Webová stránka
Akce Spoleèenství zamìøená na podporu zdraví, informace, vzdìlávání a školení v rámci veøejného zdraví. L 79/2001 49 1996–2002 T Community action in the field of public health OT OJ C 337E/2000 PB 300 PP 2001–2006 SA podzim 2002 DG SANCO.G.3 – Health Promotion, health monitoring and injuryprevention DG Health and Consumer Protection European Commission, EUFO Plateau de Kirchberg, L-2920 Luxembourg tel.: + 352 4301 38502, fax: + 352 4301 32059 kontaktní osoba: Matti Rajala e-mail:
[email protected] http://europa.eu.int/comm/health/index_en.html
Akce Spoleèenství v rámci veøejného zdraví zamìøená na prevenci drogové závislosti. L 79/2001 38 1996–2002 T Community action in the field of public health OT OJ C 337E/2000 PB 300 PP 2001–2006 SA podzim 2002 DG SANCO.G.2 – Prevention on drug dependence DG Health and Consumer Protection European Commission EUROFORUM building L – 2920 Luxembourg tel.: + 352 4301 35010, fax: + 352 4301 34975 kontaktní osoba: Nadine Godou e-mail:
[email protected] http://europa.eu.int/comm/health/index_en.html
– 152 –
Veøejné zdraví Health Monitoring OJ B P Plánované pokraèování
Kontakt
Webová stránka
Veøejné zdraví Injury prevention OJ B P Plánované pokraèování
Kontakt
Webová stránka
Akce Spoleèenství v rámci veøejného zdraví zamìøená na sledování zdraví. L 79/2001 18 1997–2002 T Community action in the field of public health OT OJ C 337E/2000 PB 300 PP 2001–2006 SA podzim 2002 DG SANCO.G.3 – Health Promotion, health monitoring and injuryprevention DG Health and Consumer Protection European Commission EUFO Plateau de Kirchberg, L-2920 Luxembourg tel.: + 352 4301 38502, fax: + 352 4301 32059 kontaktní osoba: Matti Rajala e-mail:
[email protected] http://europa.eu.int/comm/health/index_en.html
Akce Spoleèenství v rámci veøejného zdraví zamìøená na prevenci zranìní. L 46/1999 14 1999–2003 T Community action in the field of public health OT OJ C 337E/2000 PB 300 PP 2001–2006 SA podzim 2002 DG SANCO.G.3 – Health Promotion, health monitoring and injuryprevention DG Health and Consumer Protection European Commission EUFO Plateau de Kirchberg, L-2920 Luxembourg tel.: + 352 4301 38502, fax: + 352 4301 32059 kontaktní osoba: Matti Rajala e-mail:
[email protected] http://europa.eu.int/comm/health/index_en.html
– 153 –
Veøejné zdraví Pollution-related diseases OJ B P Plánované pokraèování
Kontakt
Webová stránka Veøejné zdraví Rare diseases OJ B P Plánované pokraèování
Kontakt
Webová stránka
Akce Spoleèenství v rámci veøejného zdraví zamìøená na nemoci zpùsobené zneèištìním. L 79/2001 5 1999–2002 T Community action in the field of public health OT OJ C 337E/2000 PB 300 PP 2001–2006 SA podzim 2002 DG SANCO.G.2 – Prevention of Cancer, drugs dependence and pollutionrelated diseases DG Health and Consumer Protection European Commission EUFO 39/68 Plateau du Kirchberg, L-2920 Luxembourg tel.: + 35 2 4301 32737, fax: + 35 2 4301 34975 kontaktní osoba: John Ryan e-mail:
[email protected] http://europa.eu.int/comm/health/index_en.html
Akce Spoleèenství v rámci veøejného zdraví zamìøená na zøídka se vyskytující nemoci. L 155/1999 7 1999–2003 T Community action in the field of public health OT OJ C 337E/2000 PB 300 PP 2001–2006 SA podzim 2002 DG SANCO.G.4 – Communicable rare and emerging diseases DG Health and Consumer Protection European Commission EUFO Plateau Kirchberg, L-2920 Luxembourg tel.: + 352 43011/430134154, fax: + 352 4301 33248 kontaktní osoba: Jader Cane e-mail:
[email protected] http://europa.eu.int/comm/health/index_en.html
– 154 –
Vìdecký výzkum 5th EC Framework Programme on Research OJ B P Plánované pokraèování
Kontakt
Social Policy Combating Discrimination
OJ B P Kontakt
Webová stránka
Social Policy Combating Social Exclusion
OJ B P Kontakt
Webová stránka
Aktivity Evropského spoleèenství v oblasti výzkumné èinnosti a technologického rozvoje a ukázek. L 26/1999 13 700 1998–2002 T 6th EC Framework Programme on Research OT OJ C 180E/2001 PB 16 475 PP 2002–2006 SA podzim 2002 DG Research European Commission SDME 2/85, B-1049 Brussels tel.: + 32 2 299 1865, fax: + 32 2 299 8220 e-mail:
[email protected]
Akce Spoleèenství na podporu opatøení v boji s diskriminací založenou na rasovém nebo etnickém pùvodu, náboženství nebo víøe, tìlesném handicapu, vìku nebo sexuální orientaci. L 303/2000 98 2001–2006 DG EMPL.D.4 – Anti-discrimination Fundamental Social Rights and Civil Society DG Employment and Social Affairs European Commission Rue de la Loi 200, B-1049 Brussels tel.: + 32 2 295 5152, fax: + 32 2 295 1899 kontaktní osoba: Wellinghoff-Salavert/S.Bussacehini e-mail:
[email protected] http://europa.eu.int/comm/employment_social/fundamri/prog/in fo_en.htm
Program Spoleèenství na podporu spolupráce, která umožòuje mít Unii a èlenským státùm rozhodující vliv na vymýcení chudoby a vylouèení na okraj spoleènosti. L 10/2002 70 2001–2005 DG EMPL.E.2 – Social Protection and Inclusion policies DG Employment and Social Affairs European Commission 200 rue de la Loi, B-1049 Brussels tel.: + 32 2 296 0231, fax: + 32 2 295 65 61 kontaktní osoba: A. Silva e-mail:
[email protected] http://europa.eu.int/comm/employment_social/soc-prot/soc-in cl/calls_en.htm – 155 –
Social Policy Gender Equality
OJ B P Kontakt
Webová stránka
Malé a støednì velké podniky Enterprise & Entrepreneurship OJ B P Kontakt
Webová stránka
Odborný výcvik Leonardo da Vinci II OJ B P Kontakt
Webová stránka
Program vztahující se k rámcové strategii Spoleèenství zamìøené na rovnost pohlaví vèetnì tradièní politiky týkající se pohlaví a specifických akcí zamìøených na ženy. L 17/2001 50 2001–2005 Kontakt DG EMPL G.1 – Equality for women and men DG Employment and Social Affairs European Commission 200 rue de la Loi, B-1049 Brussels tel.: + 32 2 299 51 83, fax: + 32 2 295 35 62 kontaktní osoba: pí. Donnelly e-mail:
[email protected] http://europa.eu.int/comm/employment_social/equ_opp/index_ en.htm
Program vztahující se k politice Spoleèenství zamìøené na podniky a podnikání zejména u malých a støedních podnikù. L 333/2000 230 2001–2005 DG EnterpriseEuropean Commission Unit A6 – Co-ordination of Enterprise Policy B-1049 Brussels e-mail:
[email protected] http://europa.eu.int/comm/employment_social/equ_opp/index_ en.htm
Akèní plán pro zavádìní politiky Evropského spoleèenství v oblasti odborných výcvikù. L 146/1999 1 150 2000–2006 DG EAC B.1 – LEONARDO Da Vinci Programme DG Education and Culture European Commission Rue de la Loi 200, B-1049 Brussels tel.: + 32 2 2962658, fax: + 32 2 295 5704 kontaktní osoba: Marta Ferreira Lorenço e-mail:
[email protected] Socrates, Leonardo & Youth Technical Assistance Office 59-61 Rue de Treves, B-1040 Brussels tel.: + 32 2 233 0111, fax: + 32 2 233 0150 e-mail:
[email protected] http://europa.eu.int/comm/education/leonardo.html
– 156 –
Mládež Youth
OJ B P Kontakt
Webová stránka
Akèní program Spoleèenství týkající se politiky spolupráce v oblasti mládeže vèetnì výmìn mládeže v rámci Spoleèenství i neèlenských státù. L 117/2000 600 2000–2006 DG EAC D.1 – Youth DG Education and Culture European Commission 200 rue de la Loi, B-1049 Brussels tel.: + 32 2 296 200 9, fax: + 32 2 296 73 58 e-mail:
[email protected] Socrates, Leonardo & Youth Technical Assistance Office 59-61 Rue de Treves, B-1040 Brussels tel.: + 32 2 233 0111, fax: + 32 2 233 0150 e-mail:
[email protected] http://europa.eu.int/comm/education/youth.html
Plánované programy Spoleèenství: Erasmus World Program pro zlepšení kvality vyššího vzdìlání a podpory mezikulturního pochopení pomocí spolupráce se tøetími státy. S Vzdìlávání OT COM (2002) 401 PB 305 PP 2004–2008 SA 2003 Webová stránka http://europa.eu.int/comm/education/index_en.html
Plánované programy Spoleèenství: Ten Telecom Program má za cíl urychlit modernizaci služeb, aby se trvale udržel evropský sociální model široké soudružné spoleènosti. Je velice silnì zamìøen na veøejné služby, a to zejména v tìch oblastech, ve kterých má Evropa konkurenèní pøevahu. S Informaèní spoleènost OT OJ C 103E/2002 PB 275 PP 2002–2006 SA podzim 2002 Kontakt DG INFSO – TEN-Telecom Secretariat DG Information Society Rue de la Loi, 200, B-1049 Brussels tel.: + 32 2 296 8628, fax: + 32 2 296 1740 e-mail:
[email protected] Webová stránka http://europa.eu.int/information_society/programmes/tentele com/index_en.htm
– 157 –
Plánované programy Spoleèenství: Marco Polo Program je smìøován na pomoc v dopravì a logistickém prùmyslu, aby se dosáhlo trvale udržitelného modálního pøesunu silnièní nákladní dopravy na námoøní dopravu na krátké vzdálenosti, železnièní dopravu a vnitrozemskou vodní dopravu. S Doprava OT OJ C 126E/2002 PB 115 (2003–2007) PP 2003–2010 SA konec 2002 Webová stránka http://europa.eu.int/comm/transport/index_en.html
Zkratky: B COM OJ OT P PB PP S SA T
Celkový rozpoèet pro celé období v M € Návrh Komise Oficiální vìstník Evropského spoleèenství Oficiální text/vìstník Období prùbìhu projektu Plánovaný rozpoèet pro celé období v M € Plánované období prùbìhu projektu Oblast Plánované pøijetí Název
ZDROJE: LOGON – Zpráva 2000 http://www.europa.eu.int/comm/enlargement/pas/ocp/meaning stav ze 4. záøí 2002; http://www.eurodesk.org/index.htm stav z 5. záøí 2002; http://europa.eu.int/comm/regional_policy stav ze 4. záøí 2002.
– 158 –
10. KLÍČOVÉ INSTITUCE EU PRO MÍSTNÍ A REGIONÁLNÍ ORGÁNY Simona Wolesa, Rakouská asociace měst a obcí – Bruselská kancelář, vedoucí Tato kapitola je aktualizovanou verzí zprávy Logon Report 2000. Zahrnuje zmìny Smlouvy z Nice, která v dobì pøípravy této kapitoly k vydání ještì nebyla v platnosti.
10.1
EVROPSKÝ PARLAMENT
Je demokratickým projevem politické vùle lidí Evropské unie a je volen pøímo, je souèasnì nejvìtším mnohonárodnostním parlamentem na svìtì. Jeho primárním cílem je, podobnì jako u ostatních parlamentù, schvalovat dobré zákony a kontrolovat výkonnou moc. Jeho odpovìdnost byla postupnì rozšiøována a jeho moc posilována nejprve Aktem jednotné Evropy z roku 1987, potom Smlouvou o Evropské unii z roku 1993 a v roce 1997 Amsterodamskou smlouvou. Jakožto ochránce práv obèanù ustanovil Parlament též funkci ombudsmana s oprávnìním prozkoumávat stížnosti na nesprávné jednání pøi vyøizování záležitostí vznesené obèany. Nejdùležitìjší pravomoci Evropského parlamentu spadají do tøí kategorií: Legislativa Schvalování rozpoètu Dohled nad výkonnou mocí
10.1.1 Legislativní pravomoci Pùvodnì pøidìlila Øímská smlouva (1957) parlamentu pouze poradní úlohu, která umožòovala Komisi navrhovat a Radì ministrù rozhodovat o legislativì. Následné smlouvy rozšíøily vliv parlamentu na možnost doplòování, pozmìòování a dokonce i pøijímání právních pøedpisù tak, že Parlament a Rada dnes sdílejí pravomoc rozhodování ve velkém poètu oblastí. Poradní procedura vyžaduje stanovisko Parlamentu pøed tím, nežli mùže být legislativní návrh pøedkládaný Komisí pøijat Radou. To se vztahuje napøíklad na úpravy zemìdìlských cen. Procedura spolupráce umožòuje Parlamentu vylepšovat navržené právní pøedpisy jejich pozmìòováním a doplòováním. Její souèástí jsou dvì ètení, která dávají èlenùm dostateènou pøíležitost k revidování a pozmìnìní návrhu Komise a pøedbìžného stanoviska, které k nìmu zaujala Rada. Tato procedura je používána ve velkém poètu oblastí, vèetnì Evropského fondu pro regionální rozvoj, výzkumu, životního prostøedí a spolupráce se zámoøskými zemìmi a jejich rozvoje. Procedura spolurozhodování rozdìluje rozhodovací pravomoc rovným dílem mezi Parlament a Radu. Smírèí komise, složená ze stejného poètu èlenù Parlamentu a Rady, usiluje o nalezení kompromisu nad textem, který následnì schválí Rada i Parlament. Pokud k dohodì nedojde, má Parlament právo na kategorické zamítnutí návrhu. Procedura spoleèného rozhodování se vztahuje na širokou škálu záležitostí, jako jsou volný pohyb pracovníkù, ochrana spotøebitele, školství, kultura, zdravotnictví a transevropské sítì. Amsterodamská smlouva rozšiøuje použitelnost této procedury zejména na zamìstnanost, svobodu podnikání, rovnost platù za stejnou práci vykonanou muži a ženami, atd. Smlouva z Nice povyšuje roli Parlamentu jako spolutvùrce legislativy. Souhlas Parlamentu je vyžadován pro dùležité mezinárodní smlouvy, jako je pøistoupení nových èlenských státù, asociaèní dohody s tøetími zemìmi, uspoøádání a cíle strukturálních fondù a fondu soudržnosti a úkoly a pravomoci Evropské centrální banky.
– 159 –
10.1.2 Schvalování rozpočtu Parlament schvaluje každým rokem rozpoèet Unie. Procedura schvalování rozpoètu umožòuje Parlamentu navrhovat úpravy a zmìny k pùvodním návrhùm Komise a ke stanoviskùm zaujímaným v Radì èlenskými státy. Rada má poslední slovo k výdajùm na zemìdìlství a nákladùm vyplývajícím z mezinárodních dohod, ale v otázce ostatních výdajù, napøíklad na školství, sociální programy, regionální fondy, životní prostøedí a kulturní projekty, rozhoduje Parlament v úzké spolupráci s Radou. Ve výjimeèných pøípadech Parlament dokonce zamítl rozpoèet, když nebyla jeho pøání pøíslušnì respektována. A je to ve skuteènosti právì pøedseda Parlamentu, kdo svým podpisem èiní z rozpoètu zákon. Monitorování výdajù je prùbìžnou èinností parlamentního výboru pro rozpoètovou kontrolu, který usiluje o zaruèení toho, aby finanèní prostøedky byly použity na dohodnutý úèel a o zlepšení prevence a zjišování podvodù. Parlament provádí pøed schválením úèetnictví a jeho prohlášením za schválené roèní posouzení spravování rozpoètu Komisí na základì výroèní zprávy Úèetního dvora.
10.1.3 Dohled nad výkonnou mocí Parlament vykonává celkový politický dohled nad zpùsobem, jakým jsou provádìny politické zámìry Unie. Výkonná moc v Unii je rozdìlena mezi Komisi a Radu ministrù a jejich pøedstavitelé pøedstupují pravidelnì pøed Parlament. Parlament a Komise Každých pìt let jmenuje Parlament pøedsedu a èleny Komise. Vykonává podrobnou kontrolu prostøednictvím peèlivého provìøování mnoha mìsíèních a výroèních zpráv, které je Komise povinna pøedkládat Parlamentu. Èlenové mohou též vznášet na Komisi písemné a ústní dotazy, je jich pøibližnì 6000 roènì, a pravidelnì interpelovat èleny Komise v dobì vyhrazené v parlamentu pro interpelace bìhem plenárních zasedání a schùzí parlamentních komisí. Když má dojít opravdu k nejhoršímu (což skuteènì nastalo v roce 1999), mùže Parlament podat návrh na hlasování o vyøèení napomenutí Komisi a mùže ji i donutit k rezignaci. Parlament a Rada Pøedseda ve funkci pøedsedy Rady pøedkládá svùj program na poèátku svého funkèního období a rovnìž z nìj skládá úèty Parlamentu na konci tohoto období. Pøedseda rovnìž podává zprávy o výsledcích každé Evropské Rady a o pokroku ve vývoji zahranièní a bezpeènostní politiky. Ministøi navštìvují plenární zasedání a úèastní se doby vyhrazené pro interpelace a dùležitých rozprav. Musí rovnìž odpovídat na písemné dotazy. Na zaèátku každé schùze Evropské Rady pøedloží pøedseda Parlamentu zásadní stanoviska Parlamentu k tématùm, která mají být projednávána nejvyššími pøedstaviteli státù nebo vlád. Tato øeè èasto urèuje tón dùležitých rozprav v daném dnu. Smlouva z Nice vytváøí nový právní základ, který umožòuje Radì stanovit naøízení týkající se politických stran na evropské úrovni, zejména jejich financování.
10.1.4 Uspořádání Parlamentu V Parlamentu jsou zastoupeny všechny hlavní politické proudy EU sahající od krajní levice až po krajní pravici, poèet zastoupených politických stran se blíží 100. Jsou uspoøádány do omezeného poètu politických skupin (v souèasnosti je jich devìt). Celkové øízení èinností Parlamentu má na starosti byro, které se skládá z pøedsedy a 14 místopøedsedù. Všichni jeho èlenové jsou voleni na dobu dvou a pùl roku. Pøedsedové politických skupin se zúèastòují s pøedsedou Parlamentu Konference pøedsedù, která zodpovídá za organizaci práce Parlamentu a za sestavování jednacího programu pro plenární zasedání. Vìtšina efektivní práce Parlamentu je vykonávána v jeho 17 výborech, které pokrývají všechny oblasti aktivit Unie, sahající od zemìdìlství až po spoleènou zahranièní a bezpeènostní politiku, od právních záleži– 160 –
tostí a obèanských práv až po spolupráci se zámoøskými zemìmi a jejich rozvoj. Smlouva z Nice omezila poèet èlenù Parlamentu (Members of Parliament – MEPs) na maximální poèet 732 (v souèasnosti jich je 626) a rozdìlila køesla mezi èlenské státy a kandidátské zemì. Kandidátské zemì nebudou samozøejmì reprezentovány v Evropském parlamentu døíve, než se stanou èleny Unie. Pøidìlení køesel v Evropském Parlamentu (Smlouva z Nice – ToN) Èlenské státy Souè. poè. køesel Poè. køesel podle ToN Kandidátské státy Belgie 25 22 Bulharsko Dánsko 16 13 Kypr Nìmecko 99 99 Èeská republika Øecko 25 22 Estonsko Španìlsko 64 50 Maïarsko Francie 87 72 Lotyšsko Irsko 15 12 Litevsko Itálie 87 72 Malta Lucembursko 6 6 Polsko Nizozemí 31 25 Rumunsko Rakousko 21 17 Slovensko Portugalsko 25 22 Slovinsko Finsko 16 13 Švédsko 22 18 Velká Británie 87 72
Poè. køesel podle ToN 17 6 20 6 20 8 12 5 50 33 13 7
10.1.5 Význam pro místní úroveň Lobování v Parlamentu je spíše neformální a pøímé, v závislosti na významu èlena parlamentu. V této souvislosti je relevantní pøíslušnost k rùzným politickým skupinám a zemím a tudíž k rùzným politickým tradicím. Další informace: http://europarl.eu.int
10.2
RADA EVROPSKÉ UNIE
Rada EU funguje na dvou úrovních. Evropská rada hlav státù nebo ministerských pøedsedù se schází dvakrát roènì, aby stanovila hlavní politické smìry, ve kterých se bude Unie rozvíjet. Další setkání jednou roènì se týká záležitostí pracovních sil. Rada ministrù provádí každodenní rozhodnutí a tento orgán nemá svùj ekvivalent nikde na svìtì. Rada je nadstátní a mezivládní organizace, která rozhoduje nìkteré záležitosti hlasováním s rozhodováním kvalifikovanou vìtšinou a jiné jednomyslnì. V jejích postupech, zvycích a øízeních, a pøedevším pøi jejích rozpravách, závisí Rada na urèité míøe solidarity a dùvìry, jaká je ve vztazích mezi samostatnými státy jen zøídka k vidìní. O jejích demokratických mandátech by nemìlo být pochyb. Každé zasedání Rady svádí dohromady pøedstavitele èlenských státù, kteøí jsou zodpovìdní svým národním parlamentùm a veøejnému mínìní. Dnes existují pravidelná zasedání více než 25 rùzných typù schùzí Rady.
10.2.1 Rozhodování Smlouva o Evropské unii postavila fungování Unie na tøech pilíøích a stanovila, že vìtšina rozhodnutí má být pøijímána buï hlasováním s rozhodováním kvalifikovanou vìtšinou, nebo jednomyslným souhlasem. Smlouva z Nice snížila poèet pøípadù, kdy mùže jeden èlenský stát vetovat rozhodnutí. Nyní bude umožnìno rozhodovat kvalifikovanou vìtšinou pøi hlasování u 30 èlánkù Smlouvy, které døíve vyžadovaly jednomyslné rozhodnutí. – 161 –
První pilíø zahrnuje širokou škálu koncepcí a politik Spoleèenství (jako jsou zemìdìlství, doprava, životní prostøedí, energetika, výzkum a vývoj) navržených a realizovaných na základì dobøe vyzkoušeného procesu rozhodování, který zaèíná návrhem Komise. Následnì po podrobném prozkoumání na expertní a politické úrovni mùže Rada návrh Komise buï pøijmout, pozmìnit nebo jej ignorovat. V pøevážné vìtšinì pøípadù (vèetnì zemìdìlství, rybolovu, vnitøního trhu, životního prostøedí a dopravy) Rada rozhoduje hlasováním s rozhodováním kvalifikovanou vìtšinou. Smlouva z Nice umožní rozhodování kvalifikovanou vìtšinou ve všech oblastech nebo v jejich èástech pokrývajících dalších 10 ustanovení. To se bude napøíklad týkat rozhodování v oblasti právní spolupráce v obèanských záležitostech. Obchodní dohody týkající se služeb nebo intelektuálního vlastnictví by mohly být rovnìž teoreticky zahrnuty do oblasti rozhodnutí Rady rozhodovaných kvalifikovanou vìtšinou. Váha hlasù, souèasná situace Nìmecko, Francie, Itálie, Velká Británie Španìlsko Belgie, Øecko, Nizozemsko, Portugalsko Rakousko, Švédsko Lucembursko
10 hlasù 8 hlasù 5 hlasù 4 hlasy 2 hlasy
Když se hlasuje o návrhu Komise, musí být v jeho prospìch pøinejmenším 62 hlasù. V ostatních pøípadech pøedstavuje kvalifikovanou vìtšinu rovnìž 62 hlasù, ale ty musí být získány pøinejmenším od 10 èlenských státù. V praxi se Rada snaží ještì pøed hlasováním o pøijetí rozhodnutí o dosažení co nejširšího možného konsensu. Ty oblasti strategií v Prvém pilíøi, na nìž se vztahuje potøeba jednomyslného souhlasu, zahrnují danì, prùmysl, kulturu, regionální a sociální fondy a rámcový program výzkumu a technického rozvoje. Smlouva z Nice ustanovila zmìny ve váze hlasù, které nastanou po 1. lednu 2005. Byl zmìnìn poèet hlasù pøidìlený každému èlenskému státu a rovnìž byl stanoven poèet hlasù, který bude pøidìlen kandidátským státùm, až vstoupí do Unie. Váha hlasù podle Smlouvy z Nice Èlenské státy Belgie Dánsko Nìmecko Øecko Španìlsko Francie Irsko Itálie Lucembursko Nizozemí Rakousko Portugalsko Finsko Švédsko Velká Británie
Hlasy 12 7 29 12 27 29 7 29 4 13 10 12 7 10 29
Kandidátské státy Bulharsko Kypr Èeská republika Estonsko Maïarsko Lotyšsko Litevsko Malta Polsko Rumunsko Slovensko Slovinsko
Hlasy 10 4 12 4 12 4 7 3 27 14 7 4
V budoucnosti bude pro kvalifikovanou vìtšinu postaèovat pokud: a) rozhodnutí obdrží urèitý poèet hlasù (tato limitní hodnota poètu hlasù bude revidována v závislosti na následných vstupech); b) rozhodnutí bude schváleno vìtšinou èlenských státù (navíc smí èlenský stát požádat o potvrzení toho, aby kvalifikovaná vìtšina reprezentovala nejménì 62 % celkové populace Unie, pokud tomu tak nebude, rozhodnutí pøijato nebude.) – 162 –
Ve zbývajících dvou pilíøích – spoleèné zahranièní a bezpeènostní politice (Druhý pilíø) a spolupráci v oblasti justice a vnitøních záležitostí (Tøetí pilíø), zastává Rada úlohu toho, kdo rozhoduje, jakož i propagátora iniciativ. V obou tìchto pilíøích je zásadou jednomyslnost, s výjimkou zavádìní a realizace spoleèných akcí, o nichž mùže být rozhodováno kvalifikovanou vìtšinou. Smlouva z Nice ruší právo každého èlenského státu vetovat zahájení „posílené spolupráce“, kterou aktuálnì nabízí Smlouva. Minimálnì osm èlenských státù je zapotøebí pro založení posílené spolupráce a zajištìní možnosti posílené spolupráce v oblasti spoleèné zahranièní a bezpeènostní politiky (CSFP), s výjimkou obrany. To zajišuje, že posílená spolupráce bude probíhat v rámci Evropské Unie, pøièemž bude respektovat pøíslušné kompetence a roli institucí Spoleèenství a umožní èlenským státùm, které k této spolupráci nepøistoupí ihned, že se k ní budou moci pøipojit kdykoliv budou chtít.
10.2.2 Legislativa Společenství Právo Spoleèenství pøijímané Radou, nebo Parlamentem a Radou spoleènì v rámci procedury spoleèného rozhodování, mùže mít nìkterou z následujících forem: Naøízení: ta jsou aplikována pøímo, bez nutnosti, aby byla zavádìna národními opatøeními èlenských státù; Smìrnice: zavazují èlenské státy co se týèe cílù, kterých má být dosaženo, pøièemž pravomoc k volbì formy a prostøedkù, které mají být použity, je ponechána na správních orgánech jednotlivých státù; Rozhodnutí: ta jsou závazná ve všech jejich aspektech pro ty, komu jsou adresována. Rozhodnutí mùže být adresováno kterémukoliv nebo všem èlenských státùm, podnikùm nebo jednotlivcùm; Doporuèení a stanoviska: ta jsou nezávazná. Legislativa Spoleèenství, jakož i obecná stanoviska Rady pøenášená do Evropského parlamentu, jsou publikována v Úøedním vìstníku ve všech úøedních jazycích.
10.2.3 Uspořádání Každý èlenský stát má v Bruselu svou národní (státní) delegaci, známou jako Trvalé zastoupení. Na èele tìchto zastoupení stojí Trvalí zástupci, jimiž normálnì bývají velmi zasloužilí diplomaté, a jejichž výbor, zvaný Coreper, pøipravuje ministerská zasedání. Coreper se schází každý týden a jeho hlavním úkolem je zaruèit, aby na ministerské úrovni byly øešeny jen ty nejobtížnìjší a nejcitlivìjší záležitosti. Coreper je též cílovým místem, na které jsou smìrovány zprávy z mnoha pracovních skupin expertù z jednotlivých národù. Tyto pracovní skupiny provádìjí podrobná šetøení a posuzování návrhù Komise a oznaèují mimo jiné oblasti, v nichž je a v nichž není dosahováno shody. Generální sekretariát zajišuje intelektuální i praktickou infrastrukturu Rady na všech úrovních. Pøedstavuje prvek kontinuity pøi øízeních Rady a má v opatrovnictví akta a archivy Rady. Jeho Právní služba radí Radì a výborùm v právních záležitostech. Generální sekretáø je jmenován Radou na základì jednomyslné shody, zodpovídá se pøedsedovi a je nezávislý na Komisi.
10.2.4 Význam pro místní úroveň Lobování u Rady v Bruselu není na místní úrovni úèinné. Rada je pøímo zodpovìdná národním vládám, a proto by lobování mìlo být provádìno národními sdruženími v pøíslušných zemích. Další informace: http://ue.eu.int
– 163 –
10.3
EVROPSKÁ KOMISE
Bez 20 mužù a žen, kteøí jsou jejími èleny, a 16.000 zamìstnancù, kteøí tvoøí jejich podpùrný personál, by Unie nefungovala. Rada i Evropský parlament potøebují k tomu, aby mohly vydat právní pøedpis, návrh od Komise. Komise v úzké spolupráci s Evropskou Radou èasto dodává impuls k další integraci v rozhodujících okamžicích, kdy je to potøebné. Rozhodujícími iniciativami v posledních letech bylo zahájení koncepce, která kulminovala v dokonèení jednotného trhu v roce 1993, úloha Komise pøi navržení plánu na vytvoøení hospodáøské a mìnové unie a její tlak na upevnìní hospodáøské a sociální soudržnosti mezi regiony Evropy.
10.3.1 Členové Komise Pøedseda Komise je volen na schùzi premiérù vlád nebo hlav jednotlivých státù v Evropské Radì po konzultaci s Evropským Parlamentem. Ostatní èlenové Komise jsou jmenováni vládami 15 èlenských státù po konzultaci s nastupujícím pøedsedou Komise. Souèasná Komise má pìt žen. 20 komisaøù zajišuje politické vedení a urèuje smìr. Jejich povinností je být naprosto nezávislými na svých národních vládách a pùsobit jedinì v zájmu Evropské unie. Smlouva z Nice omezuje volbu èlenù Komise na jednoho èlena z jednoho èlenského státu s úèinností po roce 2005. Strop poètu komisaøù bude dosažen tehdy, až bude mít Unie 27 èlenských státù. V té chvíli bude muset Rada uèinit jednomyslné rozhodnutí týkající se pøesného poètu komisaøù (kterých musí být ménì než 27). Státní pøíslušnost komisaøù bude potom urèena systémem rotace, ve kterém budou všechny státy absolutnì rovnoprávné. Komise se schází jednou týdnì k výkonu svých povinností, mezi nìž mùže náležet pøijímání návrhù, dokonèení koneèného znìní strategických dokumentù a projednání vývoje jejích prioritních strategií.
10.3.2 Demokratická povinnost skládat účty Demokratická legitimnost Komise je neustále posilována rozhodnìjším a dùkladným provìøováním èinností pøedsedy a jeho kolegù v Parlamentu. Celá Komise musí být døíve nežli její èlenové pøevezmou své funkce schválena Parlamentem. Parlamentním hlasováním o vyøèení napomenutí mohou být èlenové požádáni o rezignaci en bloc. V roce 1999 Parlament odmítl udìlit Komisi „schválení“ na základì výroèní zprávy Úèetního dvora. Parlament neschválil spravování rozpoètu Komisí, obvinil Komisi z podvodù a nepotismu. Krátce poté Komise vùbec poprvé v historii rezignovala.
10.3.3 Uspořádání S poètem 16 000 svých zamìstnancù je Komise nejvìtší z institucí Unie. Poèet zamìstnancù je ovšem støídmý s pøihlédnutím k šíøi zodpovìdností a povinností Komise, jakož i s pøihlédnutím k tomu, že jednu pìtinu práce pøedstavují pøekladatelské a tlumoènické služby. Komise je rozdìlena na jednotlivé Generální direktoráty (øeditelství) – DG. Ty v souèasnosti již nadále nejsou èíslovány, nýbrž se jejich názvy odvozují od jejich pole pùsobnosti. Každému DG pøedsedá generální øeditel, který se zodpovídá Komisaøi, který nese politickou a funkèní zodpovìdnost za pøíslušný DG. Smlouva z Nice obsahuje rozhodnutí zvýšit pravomoci pøedsedy Komise, na kterého se nyní pohlíží jako na hlavní osobu, která zajišuje soudržnost orgánu rozšíøeného na více než 20 èlenù. Pøedseda bude tudíž rozhodovat o pøidìlení ministerských (komisaøských) køesel a bude smìt pøevádìt pøíslušné aktuální zodpovìdnosti funkèního období Komise. Pøedseda bude rovnìž oprávnìn požadovat rezignaci komisaøù, která bude pøedmìtem schválení Komise.
10.3.4 Úkoly Komise není všemocnou institucí. Její návrhy, akce a rozhodnutí jsou nejrùznìjšími zpùsoby podrobeny zkoumání, kontrolám a jsou posuzovány všemi ostatními institucemi, s výjimkou Evropské investièní ban– 164 –
ky. Nepøijímá ani zásadní rozhodnutí o koncepcích a prioritách Unie – toto je výhradní právo Rady a v nìkterých pøípadech Evropského parlamentu. Klasický popis úlohy Komise rozlišuje tøi její základní funkce: jako iniciátor návrhù na legislativní opatøení; jako ochránce dodržování Smluv; jako správní a výkonný orgán koncepcí a strategií Unie a vztahù v mezinárodním obchodu. Legislativní iniciativa Legislativní proces zaèíná návrhem Komise, bez nìhož nemùže být vytvoøen žádný právní pøedpis Spoleèenství. Pøi pøedkládání návrhù se Komise øídí tøemi trvalými cíli: identifikovat evropský zájem; zajistit konzultaci v potøebné šíøi; a dodržovat princip subsidiarity. Evropský zájem znamená, že legislativní návrh reflektuje mínìní Komise o tom, co je nejlepší pro Unii a její obèany jako celek spíše nežli pro dílèí zájmy jejích jednotlivých zemí. Konzultace je nezbytnou složkou pøípravy a zpracování návrhu. Komise není vìží ze slonoviny. Pøed uzavøením konzultací a zpracováním koneèného znìní návrhu Komise naslouchá názorùm vlád všech úrovní, prùmyslových odvìtví, odborových organizací, zvláštních zájmových skupin a technických expertù. Subsidiarita je vložena jako jeden z principù do Smlouvy o Evropské Unii a je Komisí aplikována takovým zpùsobem, aby bylo zaruèeno, že Unie podnikne jakoukoliv akci jedinì tehdy, bude-li úèinnìjší nežli v pøípadì, kdy by byla ponechána na jednotlivých èlenských státech. Jakmile Komise formálnì odešle svùj návrh Radì a Parlamentu, závisí další proces pøijímání zákonù Unie do velmi znaèné míry na efektivní spolupráci mezi tìmito tøemi institucemi. Komise nemá výhradní právo na iniciativu ve dvou oblastech mezivládní spolupráce, které se týká Smlouva o Evropské Unii, jedná se o spoleènou zahranièní a bezpeènostní politiku a spolupráci v oblasti práva a vnitøních záležitostí. Ale mùže pøedkládat návrhy stejným zpùsobem, jako to mohou èinit vlády jednotlivých státù, a podílí se na diskusích a jednáních na všech úrovních. Ochránce dodržování Smluv Úkolem Komise je zajistit, aby legislativa Unie byla èlenskými státy aplikována správnì. Pokud èlenské státy poruší své závazky a povinnosti vyplývající ze Smlouvy, budou nuceny èelit zásahu Komise, vèetnì odpovídajícího soudního øízení pøed Soudním dvorem. Za urèitých okolností mùže Komise pokutovat jednotlivce, podniky a organizace za porušení Smluvního práva, s možností jejich odvolání se k Soudnímu dvoru. Vytváøení nezákonných kartelù, které se dohodnou na stanovení cen a manipulaci trhu, byly a jsou trvalým pøedmìtem její pozornosti a bývají na nì uvaleny velmi vysoké pokuty. Komise rovnìž zajišuje pøísný dohled nad dotováním prùmyslových podnikù vládami a nìkteré typy státní pomoci musí získat její souhlas tak, jak to vyplývá ze Smlouvy. Správce a vyjednávač Komise spravuje roèní rozpoèet Unie, kterému dominují prostøedky utracené na zemìdìlství rozdìlované Evropským zemìdìlským podpùrným a záruèním fondem a Strukturálními fondy a navrhované tak, aby vyrovnávaly hospodáøské rozdíly mezi bohatšími a chudšími oblastmi. Exekutivní práva a povinnosti Komise jsou široké: deleguje pravomoci vytváøet pravidla, kterými se øídí podrobnosti plnìní legislativy Rady; mùže zavádìt preventivní opatøení s omezenou dobou platnosti na ochranu trhu Spoleèenství pøed dumpingem provádìným tøetími stranami; prosazuje pravidla konkurenèního prostøedí stanovená Smlouvou a reguluje fúze a kupování podnikù pøesahující urèitou stanovenou velikost. Komise reprezentuje Unii a èlenské státy ve všech záležitostech týkajících se mezinárodních obchodních vztahù. Unie plní hlavní funkce v pomoci zemím z tøetího svìta a provádí v nich rùzná školení, pøièemž tuto pomoc vyjednává Komise. Proto je hlavním hráèem na mezinárodní úrovni, dokonce i pøes to, že veškeré smlouvy, které podepisuje, musí být ratifikovány Radou. Více než 100 zemí již má uzavøeno takovéto dohody èi smlouvy s Unií, vèetnì rozvojových zemí Afriky, Karibské a Pacifické oblasti, na nìž se vztahuje Smlouva z Cotonou (Benin), a též zemí ze støední a východní Evropy a bývalého Sovìtského svazu, které získávají významnou technickou pomoc v rámci programù PHARE a TACIS. Pøíjemci evropské rozvojové pomoci jsou rovnìž státy jižního Støedomoøí. – 165 –
10.3.5 Význam pro místní úroveň Komise je hnací silou Evropské unie. Je místem, na kterém se zpracovávají veškeré legislativní iniciativy, a proto by Komise mìla být hlavním objektem pro získávání kontaktù. V zásadì má každý Generální direktorát své kontaktní osoby urèené pro styk s jednotlivými státy, které jsou obeznámeny s aktuálním stavem vìcí co se týèe postavení dotèeného státu. Jinou cestu, jak ovlivòovat legislativní návrhy, pøedstavuje pøímo konkrétní program èinnosti a náplò práce relevantního Generálního direktorátu. Nejlepším zpùsobem, jak navázat kontakt, je získat pozvání ke spoluúèasti jakožto místní správní sdružení v nìkteré z nespoèetných (6000) expertních a pracovních skupin Komise. Možný je i více politický pøístup prostøednictvím pøíslušných vlád nebo prostøednictvím „vlastního“ komisaøe(ù). Další informace http://europa.eu.int
10.4
SOUDNÍ DVŮR EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ (ECJ)
Unie se obdobnì jako Evropské spoleèenství, na jehož základì byla založena, øídí právními normami. Její základní existování je podmínìno uznáváním a dodržováním závazného charakteru jejích pravidel a právních norem èlenskými státy, institucemi i jednotlivci. Úlohou tohoto Dvora je zaruèit a poskytovat právní ochranu nezbytnou pro záruku toho, že bude dodržováno právo pøi interpretaci a aplikaci smluv a obecnì pøi všech èinnostech Spoleèenství. Soudní dvùr mùže zasedat formou plenárních zasedání nebo v komorách tvoøených tøemi nebo pìti soudci. V plenárním zasedání zasedá tehdy, když tak rozhodne, nebo když o to požádá èlenský stát nebo instituce EU, která je stranou tohoto soudního jednání. Soud první instance zasedá v komorách tvoøených tøemi nebo pìti soudci. Mùže zasedat v plenárním zasedání v urèitých dùležitých kauzách. Smlouva z Nice, aby odlehèila zatížení soudu, tak vyøešila efektivnìji rozdìlení úkolù mezi Soudní dvùr a Soud první instance a umožnila vytvoøení specializovaných komor pro pøíslušné oblasti (jako napøíklad spory zahrnující funkcionáøe evropských orgánù). Tato Smlouva rovnìž stanoví, že Soudní dvùr, který se bude v rozšíøené Unii sestávat z jednoho soudce pro každý èlenský stát, smí zasedat ve Velké komoøe o 13 soudcích. Úspìšnost práva Spoleèenství pøi jeho prosazování se do právní praxe èlenských státù, k nìmuž tak dùkladnì dochází, je dána tím, že je vnímáno, interpretováno a aplikováno obèany, správními orgány a soudy všech èlenských státù jakožto jednotný soubor pravidel a zákonù, na nìjž se jednotlivci mohou spolehnout a odvolat u soudních dvorù ve svém státu. Rozhodnutí tohoto Dvora uèinila z práva Spoleèenství pro obèany Evropy skuteènost a èasto také mívají významné ústavní i ekonomické dopady. Na Dvùr se mohou obrátit se žádostí o rozhodnutí kauz èlenské státy, instituce Spoleèenství i jednotlivci a firmy. Soudní dvùr zaruèuje jednotnou interpretaci práva Spoleèenství v celé šíøi Spoleèenství díky úzké spolupráci se soudy jednotlivých státù prostøednictvím procedury pøedbìžného rozhodnutí.
10.4.1 Soudní dvůr Soudní dvùr fungoval samostatnì až do 1. záøí 1989, kdy jej Rada pøipojila k Soudu první instance proto, aby zajistila zlepšení právní ochrany zájmù jednotlivce a aby umožnila Soudnímu dvoru soustøedit jeho aktivity na jeho základní úkol, kterým je zaruèení jednotné interpretace práva Spoleèenství. Soudní dvùr je složen z 15 soudcù, každý èlenský stát jmenuje jednoho soudce na dobu šesti let a tito soudci mohou být jmenováni opakovanì. Jejich nezávislost musí být nezpochybnitelná a musejí být kvalifikováni pro zastávání nejvyšších funkcí v soudnictví ve své odpovídající zemi nebo musí být právními vìdci s uznávanou povìstí. Soudu pomáhá 9 generálních advokátù, jejichž kvalifikace je podobná jako kvalifikace soudcù. Rovnìž slouží v období šesti let a rovnìž mohou být jmenováni opakovanì. Jejich úkolem je poskytovat nezávislá a nestranná stanoviska ke kauzám postoupeným k soudu.
– 166 –
10.4.2 Soud první instance Soud první instance má soudní pravomoc zabývat se všemi právními spory a žalobami vznesenými jednotlivci i firmami proti rozhodnutím institucí a správních úøadù Spoleèenství. Proti jeho soudním rozhodnutím mohou být podána odvolání k Soudnímu dvoru, ale jen ve vìci dodržení zákonnosti. Má 15 soudcù jmenovaných èlenskými státy na stejné funkèní období, které mùže být prodlouženo. Tento soud rovnìž volí svého Prezidenta, ale nemá žádné generální advokáty. Široce a obecnì vzato mohou být k Soudnímu dvoru podávány kauzy dvou typù: 1) Pøímé žaloby mohou být podány k Soudu buï Komisí, jinou institucí Spoleèenství nebo èlenským státem. Kauzy pøedložené jednotlivci nebo spoleènostmi napadající legálnost zákona Spoleèenství se podávají pøímo k Soudu první instance. Je-li podáno odvolání proti rozhodnutí Soudu první instance, zabývá se jím Soudní dvùr procedurami obdobnými tìm, jakými probíhá projednávání ostatních pøímých žalob. 2) Soudy nebo tribunály v èlenských státech si mohou vyžádat „pøedbìžná rozhodnutí“ tehdy, když potøebují mít k dispozici rozhodnutí v otázce práva Spoleèenství proto, aby mohly vynést soudní rozhodnutí. Soud v èlenském státu zformuluje dotazy, pro které hledá rozhodnutí, vèetnì dostateèného nálezu skuteèností, který by soudu umožnil vynést úøední posudek, který, aèkoliv není závazný, je velmi pøesvìdèivý, a následnì jej použije soud v èlenském státì. Pøi pøímé žalobì je jazyk, v nìmž je kauza projednávána, zvolen žalující stranou, zatímco v pøípadì pøedbìžných rozhodnutí používá Soudní dvùr tentýž jazyk jako soud toho státu, který rozhodoval v dotèené kauze. Mùže být tudíž použit kterýkoliv z úøedních jazykù Spoleèenství. Dùležitou souèástí soudních øízení Soudu jsou písemná podání a doklady, a to jak procesních materiálù/spisù, tak i pøi pøedkládání komentáøù. Po skonèení písemné fáze jsou kauzy projednávány ústnì pøed soudem za pøítomnosti veøejnosti. Následnì po projednání pøednese generální advokát pøi veøejném zasedání za pøítomnosti veøejnosti nestranné a nezávislé stanovisko k pøedloženým dùkazùm a interpretaci relevantních zákonných pøedpisù pøed tím, nežli doporuèí rozhodnutí. Jeho nebo její oznámení je nesmírnì pøesvìdèivé a Soud jej ve vìtšinì pøípadù akceptuje. Soudci posoudí kauzu na uzavøeném zasedání a poté vynesou soudní rozhodnutí (rozsudek) na veøejném zasedání. Text soudního rozhodnutí obsahuje i zdùvodnìní, na jehož základì bylo rozhodnuto, a kopie textu rozhodnutí jsou k dispozici ve všech 11 úøedních jazycích. Od roku 1954 bylo k Soudnímu dvoru podáno více než 10.000 kauz a soud vynesl 4.507 soudních rozhodnutí.
10.4.3 Význam pro místní úroveň Soud ovlivòuje místní strategie, protože se zabývá porušováním zákonù o konkurenèním prostøedí, které jsou dùležité pro zadávání veøejných zakázek, liberalizaci energetiky a dopravy, spalování odpadù a èištìní odpadních vod, dotace atd. Zainteresované strany mají právo své žaloby spojit a povìøit právního zástupce. Mají právo být pøítomny ve fázi ústního slyšení. Lobování za místní zájmy za úèelem dosažení zmìny rozhodnutí Soudu je pomìrnì obtížnou záležitostí, jakkoliv je snadné získat informace prostøednictvím tiskového støediska ECJ (Evropského soudního dvora). Další informace http://www.curia.eu.int
10.5
EVROPSKÝ ÚČETNÍ DVŮR
Toto je zástupce zájmù daòových poplatníkù zodpovìdný za to, aby Unie spotøebovávala jejich peníze za dodržování rozpoètových pravidel a pøedpisù a na ty úèely, na nìž byly urèeny. Nìkteøí považují tento Dvùr za „finanèní svìdomí“ Unie, jiní za „hlídacího psa“ jejích penìz. V každém pøí– 167 –
padì zaruèuje to, že budou dodržovány urèité morální, administrativní a úèetní principy a zásady. Zprávy Dvora jsou bohatým zdrojem informací o spravování financí Unie a také zdrojem tlaku na instituce a další orgány se správní zodpovìdností na to, aby je øádnì spravovaly. Funkce Dvora je vykonávána s absolutní nezávislostí. Pøedstavuje životnì dùležitý pøíspìvek k transparentnosti Unie. Objektivní dohled a kontrola opakovanì ujišuje daòové poplatníky o tom, že peníze Unie jsou spravovány zodpovìdnì – je to opakované ujištìní, které je ještì významnìji potvrzováno prostøednictvím rùstu výdajù na vzrùstající škálu koncepcí a strategií bìhem posledních let. V roce 1997 dosáhly rozpoètové operace Unie výše 120 miliard ECU, vèetnì aktivit v oblasti aktivních i pasivních pùjèek. Každá instituce a orgán, které mají pøístup k finanèním prostøedkùm Unie, jsou podrobeny dohledu a kontrole a musejí poskytovat Úèetnímu dvoru takové informace a dokumenty, které si Dvùr vyžádá. Do sféry jeho pùsobnosti spadají nejen evropské instituce, nýbrž všichni pøíjemci financování z fondu Unie bez ohledu na to, do které oblasti patøí. Úkolem Dvora a jeho auditorù je ovìøovat, že pøíjmy a výdaje probíhají podle zákonných pøedpisù a že jsou v souladu s rozpoètovými a úèetními principy Spoleèenství. Souèasnì s tím se Dvùr rovnìž zajímá o ovìøování toho, že Spoleèenství získává za svoje peníze odpovídající hodnotu tím, že kontroluje, zda a do jaké míry jsou dosahovány cíle spravování financí a za jakou cenu. Dvùr provádí namátkové revize na místì, kdekoliv je to potøebné, v prostorách evropských institucí, v èlenských státech i mimo nì. S tìmito kontrolami se neèeká až na ukonèení finanèního roku, nýbrž mohou být provádìny soubìžnì s tím, jak jsou finanèní prostøedky spravovány. Primární zodpovìdnost za prevenci, odhalování a provìøování nesrovnalostí spoèívá na tìch osobách, které jsou zodpovìdné za spravování, øízení a provádìní programù EU. Když Dvùr odhalí chyby, nesrovnalosti a možné pøípady podvodu, oznámí je odpovídajícím správcùm a dalším orgánùm proto, aby byl podniknut pøíslušný zákrok. Upozorní rovnìž na slabá místa v systémech a procedurách, která by mohla umožnit vznik pøíslušných problémù.
10.5.1 Zprávy, stanoviska a prohlášení o ujištění Poznatky Dvora o spravování financí Spoleèenství jsou uveøejòovány v jeho výroèních zprávách spoleènì s odpovìïmi dotyèných institucí. Výroèní zpráva upozoròuje na ty oblasti, ve kterých lze a je žádoucí dosáhnout zlepšení. Zpráva, která je pøijímána v každém roce v listopadu, je posuzována Evropským parlamentem na doporuèení Rady, když ta zvažuje, zda má èi nemá vydat Komisi souhlasné stanovisko s jejím spravováním rozpoètu. Dvùr není ovšem omezen jen na tuto situaci, pokud chce dát najevo svoje názory. Mùže kdykoliv vydávat zvláštní zprávy ke konkrétním oblastem spravování rozpoètu. Obdobnì jako výroèní zprávy jsou i tyto zprávy uveøejòovány v Úøedním vìstníku. Pokud mají instituce samy pocit, že potøebují poradit v nìkterých aspektech svého spravování finanèních prostøedkù, mohou požádat Dvùr o jeho stanovisko a musí tak uèinit døíve, nežli budou pøijaty dokumenty vztahující se k finanèním regulacím a vlastním zdrojùm (rozpoètovým pøíjmùm z rozpoètu EU). Dvùr též poskytuje Evropskému parlamentu a Radì Prohlášení o ujištìní. Tím potvrzuje vedení úètù jako spolehlivé a operace, ke kterým se vztahuje, jako zákonné a øádné a uskuteènìné v rozsahu a za podmínek, podle kterých byly finanèní prostøedky udìleny. Prohlášení je formální deklarací pro daòové poplatníky o tom, že jejich peníze byly utraceny na ty úèely, k nimž byly urèeny. Smlouva z Nice stanovuje, že Úèetní dvùr bude sestávat z pøíslušníkù každého èlenského státu. Èlenové Dvora budou jmenováni Radou na šestileté období na základì rozhodnutí kvalifikovanou vìtšinou (nežli by je schvalovali jednomyslnì). Úèetní dvùr ustanoví komory, které budou pøijímat urèité typy zpráv nebo stanovisek. Smlouva nakonec vybízí Úèetní dvùr a státní kontrolní úøady, aby zintenzivnily spolupráci. Jeden zpùsob, jak toho dosáhnout, spoèívá v tom, že pøedseda Úèetního dvora ustanoví kontaktní výbor, který by tvoøil propojení mezi pøedsedy státních úøadù.
10.5.2 Význam pro místní úroveň Úèetní dvùr má pro místní úroveò význam, protože ovìøuje a monitoruje výdajové (platební) aktivity ze Strukturálních fondù a z rùzných programù. Národní (celostátní), regionální a místní správní orgány, které spravují finanèní prostøedky Spoleèenství, stejnì jako pøíjemci pomoci od Spoleèenství, a to jak uvnitø – 168 –
Unie, tak i mimo ni, musí pøesvìdèit Dvùr k jeho spokojenosti o tom, že je vše v poøádku. Úèetní dvùr vydává velmi dobré a kritické zprávy. Je dùležité si tyto zprávy pøeèíst, a pokud se v nich objeví nìjaké poznámky k uskuteènìní, tak iniciovat schùzku s pøíslušnými funkcionáøi. Další informace http://www.eca.eu.int
10.6
EVROPSKÝ SYSTÉM CENTRÁLNÍCH BANK (ESCB) A EVROPSKÁ CENTRÁLNÍ BANKA (ECB)
Smlouva o Evropské unii (všeobecnì oznaèovaná jako Maastrichtská smlouva), která byla podepsána v únoru 1992 a která zaèala platit od 1. listopadu 1993, tvoøí právní základ hospodáøské a mìnové unie (EMU). Pøíloha ke Smlouvì obsahuje Status Evropského systému centrálních bank (ESCB) a Evropské centrální banky (ECB). Maastrichtská smlouva poèítá s vytvoøením EMU ve tøech etapách: Prvá etapa zaèala 1. èervence 1990; druhá etapa byla zahájena 1. ledna 1994; a tøetí etapa byla zahájena 1. ledna 1999. Dne 2. kvìtna 1998 Rada Evropské unie ve složení tvoøeném nejvyššími pøedstaviteli státù èi vlád jednomyslnì rozhodla, že 11 èlenských státù (A, B, D, F, FIN, IRL, LUX, NL, P a S; Øecko splnilo kritéria nutná k pøipojení na summitu v Nice) splnilo nezbytné podmínky pro pøijetí jednotné mìny od 1. ledna 1999. Tyto zemì se úèastní Tøetí etapy EMU od samého jejího zaèátku. Dne 25. kvìtna 1998 jmenovaly vlády 11 úèastnických èlenských státù prezidenta, viceprezidenta a ètyøi další èleny Výkonné rady ECB. Jejich jmenování vešlo v platnost k 1. èervnu 1998 a znamenalo založení ESCB a ECB. Bance ECB pøedcházel Mìnový institut (EMI), který byl vytvoøen na zaèátku druhé etapy. Jeho základním posláním bylo vést pøípravné práce pro vytvoøení ESCB. EMI pøestal existovat po založení ECB.
10.6.1 Složení ESCB ESCB se skládá z ECB a národních centrálních bank státù EU (bank NCB). Ovšem NCB tìch èlenských státù, které nejsou úèastníky EMU, mají v rámci ESCB zvláštní statut; mají povoleno nadále pokraèovat v provádìní svých vlastních národních mìnových politik, a tudíž se nepodílejí ani na procesu pøijímání rozhodnutí týkajících se jednotné mìnové politiky pro oblast Euro, ani na zavádìní odpovídajících strategických rozhodnutí. Základní úkoly ESCB definovat a zavádìt mìnovou politiku Spoleèenství; provádìt devizové operace; udržovat a spravovat oficiální devizové rezervy èlenských státù; prosazovat hladké fungování platebních systémù. Navíc ESCB pøispívá k hladkému prùbìhu strategií provádìných kompetentními orgány smìrovaných k dohledu nad chováním institucí poskytujících úvìry a nad stabilitou finanèního systému, pøièemž zastává rovnìž poradenskou úlohu vùèi Spoleèenství a národním správním orgánùm v záležitostech, které spadají do sféry jeho pùsobnosti.
10.6.2 Rozhodovací orgány ECB Systém ESCB je øízen rozhodovacími orgány Výkonné rady a guvernéry národních bank (NCB) èlenských státù, na nìž se nevztahuje výjimka, tedy NCB tìch státù, které se plnì podílejí na mìnové unii. Hlavní povinnosti Rady guvernérù jsou tyto: pøijímat pokyny a provádìt rozhodnutí potøebná pro zajištìní provádìní úkolù, kterými je ESCB povìøen; formulovat mìnovou politiku Spoleèenství, vèetnì, pokud je to potøebné, rozhodnutí vztahujících se na dílèí mìnové cíle, klíèové úrokové sazby a zajišování rezerv v ESCB a stanovovat nezbytné pokyny pro jejich zavádìní. – 169 –
Výkonná rada se skládá z prezidenta, viceprezidenta a ètyø dalších èlenù, kteøí jsou všichni voleni z oblasti osob s uznávaným postavením a s profesionálními zkušenostmi v mìnových a bankovních záležitostech. Hlavními povinnostmi Výkonné rady jsou: zavádìt mìnovou politiku v souladu s hlavními liniemi, pokyny a rozhodnutími formulovanými Radou guvernérù a pøi této èinnosti vydávat nezbytné pokyny národním bankám NCB; vykonávat ty pravomoci, které jsou na ni delegovány Radou guvernérù ECB. Generální rada (General Council) se skládá z prezidenta, viceprezidenta a guvernérù všech NCB, t.j. NCB èlenských státù, na nìž se vztahuje i nevztahuje výjimka. Generální rada je zodpovìdná za vykonávání úkolù, které ECB pøevzala od EMI, a dále se podílí, mimo jiné, na: poradenských funkcích ECB; pøípravì ètvrtletních a výroèních zpráv ECB a týdenních konsolidovaných finanèních výpisù; definování pracovních podmínek pro zamìstnance ECB; nezbytných pøípravách neodvolatelného stanovení devizových kursù mìn (které volnì plavou; napø. v rozmezí 0,625 – 0,64) tìch èlenských státù, které mají výjimku (nejsou èleny EMU) vùèi euru a pokud/když žádají o pøijetí.
10.6.3 Nezávislost ESCB je nezávislým systémem. Pøi vykonávání úloh souvisejících s ESCB nesmí ani ECB, ani národní banky NCB, ani kterýkoliv z èlenù jejich rozhodovacích orgánù usilovat o získání nebo pøijímat pokyny od jakéhokoliv externího orgánu. Instituce a orgány Spoleèenství a vlády èlenských státù nesmìjí usilovat o ovlivòování èlenù orgánù ECB ani NCB pøijímajících rozhodnutí pøi výkonu jejich úkolù.
10.6.4 Kapitál Národní centrální banky (NCB) jsou výhradními upisovateli a držiteli kapitálu ECB. Upisování kapitálu je založeno na klíèi vycházejícím z odpovídajících podílù jednotlivých èlenských státù EU na HDP a na poètu obyvatel Spoleèenství. Øídící rada rozhodla na svém prvém zasedání dne 9. èervence 1998, že 11 centrálních bank (NBC) èlenských státù tvoøících zónu eura splatí v plné výši svoje odpovídající subskripce do kapitálu ECB podle tohoto klíèe. Výsledkem toho je skuteènost, že ECB je dotována výchozím kapitálem ve výši o nìco nižší nežli 4.000 milionù EUR.
10.6.5 Základní jmění v devizových rezervách Banky NCB poskytly ECB základní jmìní svých devizových rezerv v mìnách jiných nežli jsou mìny èlenských státù, euro, rezervní pozice IMF a zvláštní práva èerpání (SDRs) až do výše ekvivalentní 50.000 milionùm euro. Pøíspìvky každé z NCB jsou úvìrovány bankou ECB s nárokem odpovídajícím výši jejího pøíspìvku. ECB má výhradní právo držet a spravovat zahranièní mìnové rezervy, které jsou na ni pøevádìny, a používat je pro úèely definované ve Statutu ESCB. Statut ESCB obsahuje konkrétní pravidla týkající se kalkulace tìch èástek, které definitivnì stanoví zisk rozdìlovaný jednotlivým podílníkùm ECB. Další informace: http://www.ecb.int
– 170 –
10.7
EVROPSKÁ INVESTIČNÍ BANKA (EIB)
Tato finanèní instituce Evropské unie poskytuje dlouhodobé pùjèky na investièní výdaje podporující vyvážený hospodáøský rozvoj a integraci Unie. EIB je pružným a efektivním zdrojem finanèních prostøedkù a její objem roènì poskytnutých pùjèek z ní èiní nejvìtší mezinárodní finanèní instituci na svìtì. Pùjèky EIB jsou poskytovány na projekty, které splòují alespoò jednu z následujících podmínek: posilování ekonomického rùstu v regionech s nepøíznivými podmínkami; zlepšování stavu transevropských dopravních, telekomunikaèních a energetických sítí; zvyšování mezinárodní konkurenceschopnosti prùmyslového odvìtví a jeho integrace na evropské úrovni a podpora malých a støednì velkých podnikù; ochrana životního prostøedí a kvality života, podpora výstavby mìst a zabezpeèení zachování architektonického dìdictví EU; podpora bezpeèných a spolehlivých dodávek elektrické energie; rozšiøování a modernizace infrastruktury v sektorech zdravotnictví a školství, jakož i pomoc pøi obnovì mìst v rámci „Amsterodamského speciálního akèního programu“ na podporu rùstu a zamìstnanosti. Banka provádí pøísné odhady a ocenìní každé investice, nejen posouzení její sluèitelnosti se strategií EU, ale rovnìž i provìøení jejího ekonomického a ekologického zdùvodnìní, jakož i její finanèní a technickou realizovatelnost a životaschopnost. EIB není bankou, do které si lidé ukládají svoje peníze, nýbrž je takovou bankou, která namísto vyplácení dividend zlepšuje kvalitu života milionù obèanù. Pøednostním úkolem banky je podpora regionálního rozvoje a dvì tøetiny celkového objemu jejích pùjèek jsou smìrovány do produktivních investic v tìch regionech, které zaostávají nebo které èelí poklesu prùmyslové výroby.
10.7.1 Půjčování mimo prostor Unie I když hlavním objektem aktivit EIB je EU, napomáhá rovnìž i k uskuteèòování finanèních aspektù koncepcí Unie zamìøených na spolupráci s neèlenskými státy. V souèasnosti pùsobí banka ve více než 100 tìchto zemí: pøi podpoøe projektù hospodáøského rozvoje v zemích støední a východní Evropy pøipravujících se na èlenství v EU; pøi podpoøe projektù pøeshranièních infrastruktur a ochrany životního prostøedí, jakož i pøi rozvoji výrobního nestátního sektoru v neèlenských zemích støedomoøské oblasti; formou pøispívání ke vzniku Evro-støedomoøského partnerství zahájeného na Barcelonské konferenci a napomáhání mírovému procesu na Støedním východì; v afrických, karibských a pacifických signatáøských zemích Smlouvy z Cotonou, které jsou dlouhodobými pøíjemci pùjèek od EIB, a v Jihoafrické republice; pøi financování projektù, na nichž mají zájem obì strany, v takových oblastech, jako jsou pøenosy technologií, spoleèné podniky se zahranièní úèastí a ochrana životního prostøedí v asijských a latinsko-amerických zemích, které mají uzavøené smlouvy o spolupráci s EU.
10.7.2 Zdroje finančních prostředků Projekty podporované pùjèkami od EIB jsou zatíženy tím nejnižším možným bøemenem úrokové sazby. Banka získává absolutní vìtšinu svých finanèních prostøedkù ze zdrojù pocházejících z kapitálových trhù, kde jí její nejvyšší možné ocenìní dùvìryhodnosti (AAA) umožòuje vypùjèovat si za nejlepších možných podmínek a tuto výhodu pøenášet na zøizovatele projektù. Prostøednictvím své významné pøítomnosti na kapitálových trzích hraje EIB dùležitou úlohu pøi jejich rozvoji, zejména co se týèe novì vznikajících a rozvíjejících se trhù v kandidátských zemích støední a východní Evropy. Pùjèovací strategie banky je rovnìž zamìøena na pomoc pøi pøípravì pùdy pro vznik velkého a li– 171 –
kvidního euro-kapitálového trhu do znaèné míry tak, jak to èinila pøi podporování ECU poèátkem osmdesátých let dvacátého století, èímž podpoøila dùvìru finanèního trhu k jednotné mìnì.
10.7.3 Význam pro místní úroveň Pùjèky od EIB jsou k dispozici i na místní úrovni. Další informace: http://www.eib.eu.int
10.8
SOCIÁLNÍ A HOSPODÁŘSKÝ VÝBOR
Tento poradní orgán byl založen Øímskou smlouvou v roce 1958. Jeho èlenská základna je brána z celého širokého spektra spoleèenského a hospodáøského života. Nìkteøí èlenové zastupují zamìstnavatele a zamìstnance („sociální partnery“), zatímco každodenní aktivity jiných sahají od farmáøství až po obchod, dopravu, rùzná povolání, družstva, malé i støednì velké podniky a ochranu životního prostøedí a spotøebitelù. Èlenové náležejí do jedné ze tøí skupin o pøibližnì stejné velikosti: zamìstnavatelé (Skupina I), zamìstnanci (Skupina II) a rùzné zájmy (Skupina III). Smlouva z Nice stanovila, že Výbor budou tvoøit zástupci rùzných složek organizované obèanské spoleènosti. Poèet èlenù ESC nesmí pøekroèit 350, což umožní souèasným èlenským státùm udržet si dosavadní poèet køesel (aktuálnì 222): Pøidìlení køesel v Sociálním a hospodáøském výboru podle Smlouvy z Nice* Stát Poèet køesel Stát Francie 24 Portugalsko Nìmecko 24 Švédsko Itálie 24 Dánsko Velká Británie 24 Finsko Polsko 21 Irsko Španìlsko 21 Litevsko Rumunsko 15 Slovensko Rakousko 12 Estonsko Belgie 12 Lotyšsko Bulharsko 12 Slovinsko Èeská republika 12 Kypr Øecko 12 Lucembursko Maïarsko 12 Malta Nizozemí 12 * souèasné èlenské státy EU si podrží svùj souèasný poèet køesel
Poèet køesely 12 12 9 9 9 9 9 7 7 7 6 6 5
10.8.1 Stanoviska Smlouva vyžaduje, aby Komise a Rada pøedávaly legislativní návrhy v urèitých konkrétních oblastech politik k vyjádøení tomuto Výboru. Ponechává na jejich uvážení, zda tak uèiní èi nikoliv v ostatních záležitostech. Od roku 1972 má Výbor též právo vydávat svoje stanoviska na základì své vlastní iniciativy k jakékoliv záležitosti týkající se zájmù Spoleèenství. Poslední doplnìní a zmìny Smlouvy o Evropské unii pøijaté v Amsterodamu rovnìž nyní umožòují Evropskému parlamentu provádìt konzultace se Sociálním a hospodáøským výborem. Žádný evropský zákon jakékoliv dùležitosti nebyl pøijat, aniž by byl vyslechnut hlas Výboru. Od svého založení pøijal Výbor více než 3.000 stanovisek, která byla všechna uveøejnìna v Úøedním vìstníku Evropských spoleèenství. Tím, že vyžaduje od svých èlenù, aby nalezli spoleèný postoj ke každé záležitosti, a aby vyøešili støety zájmù mezi hospodáøskými a spoleèenskými skupinami, pøináší Výbor užiteèný pøíspìvek k dosahování konsensu. – 172 –
Význam pro místní úroveò je omezený. Další informace: www.esc.eu.int
10.9
VÝBOR REGIONŮ
Toto je nejmladší orgán Unie, jehož vytvoøení odráželo silné pøání èlenských státù nejen respektovat regionální a místní identity a výsady, ale rovnìž zapojit je do vyvíjení a realizace strategií a koncepcí EU. Poprvé v historii Evropské unie dnes existuje právní povinnost konzultovat s pøedstaviteli místních a regionálních správních orgánù nejrùznìjší záležitosti, které se jich pøímo dotýkají. Tento Výbor, vytvoøený jako poradní orgán Smlouvou o Evropské unii, se vyvinul v silného ochránce principù subsidiarity hned od svého prvního zasedání v bøeznu 1994. Subsidiarita je v této Smlouvì zakotvena a znamená, že rozhodnutí by mìla být pøijímána tìmi veøejnými správními orgány, které leží co nejblíže k obèanovi, jak jen je to možné. Je to princip, který brání centralizovanému pøijímání rozhodnutí v místech vzdálených obèanovi tam, kde to není nezbytnì nutné. Poèet èlenù (nyní èiní 222) byl s ohledem na rozšíøení omezen na 350: Pøidìlení køesel ve Výboru regionù podle Smlouvy z Nice* Stát Poèet køesel Stát Francie 24 Portugalsko Nìmecko 24 Švédsko Itálie 24 Dánsko Velká Británie 24 Finsko Polsko 21 Irsko Španìlsko 21 Litevsko Rumunsko 15 Slovensko Rakousko 12 Estonsko Belgie 12 Lotyšsko Bulharsko 12 Slovinsko Èeská republika 12 Kypr Øecko 12 Lucembursko Maïarsko 12 Malta Nizozemí 12 * souèasné èlenské státy EU si podrží svùj souèasný poèet køesel
Poèet køesely 12 12 9 9 9 9 9 7 7 7 6 6 5
Smlouva z Nice rovnìž vyžaduje, aby mìli èlenové výboru volební mandát orgánù, které reprezentují, nebo aby jim byli politicky odpovìdní. Úøedníci zvolení do Výboru mají pøímé zkušenosti s tím, jak strategie a legislativa Unie ovlivòují každodenní život jejích obèanù. Díky takovýmto zdrojùm je Výbor schopen pøinášet významné expertýzy a vlivy a ovlivòovat i jiné instituce Unie. K tomu, jak to provádìt, má mnoho pøíležitostí. Smlouva vyžaduje, aby s ním byly konzultovány záležitosti související s transevropskými sítìmi, veøejným zdravotnictvím, školstvím, mládeží, kulturou a hospodáøskou a sociální soudržností. Výbor ale mùže rovnìž sám pøevzít iniciativu a pøedávat svá stanoviska i k dalším koncepèním záležitostem, která ovlivòují mìsta a regiony, jako jsou zemìdìlství a ochrana životního prostøedí.
10.9.1 Organizace Práce Výboru je organizována byrem voleným na dvouleté období.
– 173 –
10.9.2 Význam pro místní úroveň Aèkoliv jeho název je Výbor regionù, jeho èlenové pøicházejí i z místních správních orgánù samosprávných územních celkù. Když se pøipravuje stanovisko, pøihlíží se pøevážnì k místním zájmùm. Výbor doufá, že obdrží právo vést spory pøed ECJ (Evropským soudním dvorem). Další informace: www.cor.eu.int
10.10 EVROPSKÝ OCHRÁNCE PRÁV Jedním z práv obèanù Evropy je stìžovat si u Evropského ochránce práv (ombudsmana). Ochránce práv prošetøuje stížnosti na nesprávné jednání institucí a orgánù Evropského spoleèenství pøi vyøizování záležitostí. Nemùže se zabývat stížnostmi týkajícími se jednání národních (celostátních), regionálních nebo místních správních orgánù èlenských státù. Evropský ochránce práv je volen Evropským parlamentem na dobu trvání jeho funkèního období. Stìžovat si na nesprávné jednání institucí a orgánù Evropského spoleèenství pøi vyøizování svých záležitostí mohou všichni obèané a osoby s trvalým místem pobytu v èlenských státech EU, jakož i podnikatelské subjekty, sdružení èi jiné organizace se sídlem zaregistrovaným v Unii. Nesprávné jednání pøi vyøizování záležitostí znamená chybné nebo nedostateèné vyøizování. K tomu dochází tehdy, neprovede-li instituce nebo orgán (úøad) nìco, co mìl uèinit, nebo provede-li to nesprávným zpùsobem nebo provede-li nìco, co nemìlo být provedeno. Následuje nìkolik pøíkladù: administrativní neregulérnosti (protizákonnosti); nepoctivé jednání; diskriminace; zneužití pravomoci; poskytnutí nedostateèných informací nebo odmítnutí poskytnutí informací; zdržení delší nežli nezbytné. Jak si stěžovat? Standardní tiskopis lze získat od ochránce práv. Stížnost mùže být sepsána v kterémkoliv z 11 úøedních jazykù Unie, musí jasnì definovat totožnost stìžující si fyzické nebo právnické osoby, údaj, proti které instituci nebo orgánu Evropského spoleèenství je stížnost namíøena a na jakém základì. Stížnost musí být podána do dvou rokù od data, ke kterému se stìžovatel seznámil s relevantními skuteènostmi. Nesprávné jednání pøi vyøizování záležitosti, proti nìmuž je stížnost podávána, se nesmí pøímo týkat stìžovatele, avšak musí být již podána pøedbìžná stížnost na dotyèné nesprávné jednání. Ombudsman se nezabývá záležitostmi, které jsou aktuálnì projednávány pøed soudem nebo v nichž již došlo k soudnímu rozhodnutí. Další informace: http://www.euro-ombudsman.eu.int
– 174 –
11. INFORMAČNÍ MÍSTA CEEC–LOGON NA INTERNETU http://www.ceec-logon.net Katarzyna Szczepanska, KDZ – Centrum pro výzkum veřejné správy
11.1
ÚVOD
V lednu 1999 byla publikována webová stránka CEEC–LOGON na internetu s cílem vybudovat v CEEC spoleènou informaèní platformu pro místní a regionální úroveò. Od doby prvního uvedení této stránky došlo k jejímu rychlému rozšíøení a nyní nabízí rùzné informaèní a komunikaèní úrovnì jako napø. dokumenty EU, pracovní materiály a seznamy kontaktù. Obsah stránky LOGON se dá klasifikovat jako informaèní stránka o místní úrovni v Evropì, aèkoliv hlavní pozornost je vìnována rozšíøení EU. Tento èlánek je krátkým prùvodcem poskytujícím pøehled o hlavních kapitolách a zdrojích informací, dokumentaci a sdìleních, které se nacházejí na stránce LOGON. Domovská stránka LOGON, která se dá vyvolat na internetu na adrese: http://www.ceec-logon.net je rozdìlena na 9 hlavních èástí: Zprávy; Pracovní skupiny; Konference a semináøe; Projekt; Partneøi; Dokumenty; Odkazy; Kontaktní informace.
– 175 –
11.2
ZPRÁVY
Stránka News (Zprávy) poskytuje krátký pøehled o nejnovìjším vývoji Projektu LOGON. Tato stránka byla pojata jako úvodní stránka s cílem poskytnout uživateli nejnovìjší a nejdùležitìjší údaje rovnou na první stránce. Je zde uveden hlavnì krátký komentáø o aktualizovaných èástech, nových dokumentech nebo zmìnách na tìchto stránkách a struèný pøehled plánovaných konferencí a zasedání s propojeným odkazem na pøíslušnou stránku, kde se nacházejí úplné informace
– 176 –
11.3
PRACOVNÍ SKUPINY
Stránka Working Groups (Pracovní skupiny) obsahuje informace jak o zasedáních pracovní skupiny CEMR v první a druhé etapì LOGON, vèetnì návrhu agendy, pøihlášek, seznamù úèastníkù a programu zasedání, tak i o budoucích schùzích pracovní skupiny. Tato stránka rovnìž umožòuje pøihlásit se na pøíslušné akce pøímo on-line. Vìtšina informací na této stránce se dá stáhnout jako dokument ve WinWordu nebo se dá èíst on-line.
– 177 –
11.4
KONFERENCE A SEMINÁŘE
Stránka Conferences & Seminars (Konference a semináøe) je spojením pøedchozích dvou stránek: Konference a semináøe/Studijní návštìvy. Poskytuje velký rozsah informací o událostech první etapy LOGON a pøedstavuje informace o druhé etapì. Položka Archive obsahuje seznam úèastníkù, agendu, program konferencí a zasedání, dokumentù, pøednášek jednotlivých øeèníkù a koneèných deklarací týkajících se první konference, konference v Polsku a v Maïarsku, a rovnìž studijních návštìv v Bruselu a v Rakousku. Dále lze na stránkách nižší úrovnì této stránky Konference získat velmi podrobné informace o konferenci ve Vídni vèetnì krátkého popisu událostí, programu, dokumentace, praktických tipù pro úèastníky, jako jsou informace o dopravì, ubytování nebo podnájmu, a rovnìž poskytuje možnost zaregistrovat se on-line.
– 178 –
11.5
PROJEKT
Tato stránka je zamýšlená jako informaèní zdroj pro všechny lidi, kteøí navštíví domovskou stránku LOGON poprvé a kteøí nepatøí mezi partnery projektu. Na této stránce jsou uvedeny krátké poznámky o LOGON, o jeho historii, cílech a jsou zde pøedstaveny organizace, které projekt koordinují.
– 179 –
11.6
PARTNEŘI
Tato stránka je informaèním zdrojem o partnerech projektu LOGON. Na jedné stranì prezentuje žádající zemì a jejich administrativní strukturu a na druhé stranì poskytuje pøímé odkazy na místní a regionální orgány a organizace zahrnuté v projektu a rovnìž poskytuje informace o programech EU, které jsou v souèasnosti realizovány.
– 180 –
11.7
DOKUMENTY
Stránka Documents (Dokumenty) se dá chápat jako „elektronický archiv projektu LOGON“. Poskytuje rozsáhlé informace o procesu rozšiøování Evropské unie, o místní úrovni v CEEC a rovnìž mnoho dalších materiálù, které se týkají místní a regionální úrovnì. Všechny dokumenty jsou shromáždìny v následujících kategoriích: Zpráva LOGON 2000; Zpráva o procesu sledování v pøistupujících zemích; Struktura místní úrovnì v partnerských zemích støední a východní Evropy projektu LOGON; Rùzné materiály týkající se místní úrovnì v Evropské unii uvedené na stránkách nižší úrovnì.
– 181 –
11.8
ODKAZY (LINKS)
Tato kapitola obsahuje soubor odkazù na domovské stránky týkající se obecnì Evropské unie a procesu jejího rozšíøení a konkrétnì místní a regionální oblasti. Všechny odkazy jsou uloženy na následujících stránkách nižší úrovnì: Odkazy na sdružení místních orgánù; Odkazy na oficiální organizace EU; Odkazy na informace o EU; Odkazy na informaèní služby mimo EU.
– 182 –
Stránka nižší úrovně: Sdružení místních orgánů Tato stránka obsahuje soubor odkazù na sdružení místních orgánù, která jsou partnery projektu LOGON nebo která jej podporují a jsou aktivnì zapojena do jeho realizace.
– 183 –
Stránka nižší úrovně: Oficiální organizace EU Tato stránka obsahuje seznam odkazù na oficiální instituce, organizace a orgány Evropské unie, kde se dají najít užiteèné aktuální informace o strategii a politice EU.
– 184 –
Stránka nižší úrovně: Informace EU na Internetu Tato stránka je souborem odkazù na rùzné instituce a organizace v Evropské unii, kde se dají získat nejnovìjší informace, které se vztahují zejména k místní a regionální úrovni. Tato stránka rovnìž nabízí odkazy na základní údaje o rozšíøení EU a o dobré správì.
– 185 –
Stránka nižší úrovně: Informační služby mimo EU Tato stránka obsahuje seznam odkazù na služby a instituce, které jsou aktivní mimo Evropskou unii a obsahují informace týkající se organizací místních a regionálních úrovní.
– 186 –
11.9
KONTAKT (CONTACT)
Tato webová stránka obsahuje kontakty a odkazy na organizace a osoby, které koordinují projekt LOGON.
– 187 –
SHRNUTÍ LOGON 2002 Publikace, která se vám dostává do rukou, je jedním z výstupù projektu LOGON, kterého se Svaz mìst a obcí Èeské republiky od roku 1998 úèastní. Rámec projektu pøipravila pracovní skupina ze zástupcù národních asociací samospráv ustavená Radou evropských obcí a regionù (CEMR) za vedení rakouské asociace mìst Österreichischer Städtebund. Zpráva LOGON 2002 je vìnována prosazování zájmù obcí, mìst a regionù v Evropské unii. Seznamuje zástupce samospráv krok za krokem s rozhodovacími procesy Evropské unie od úplného zaèátku legislativních aktivit v Evropské komisi, Radì a parlamentu až po vysvìtlení termínu komitologie. Národní asociace Finska, Rakouska a Švédska se dìlí o své zkušenosti týkající se práce s informacemi, které k nim z Unie proudí. Popisují, jak vytváøejí koalice a jakým zpùsobem zvyšují svùj vliv na legislativní proces. Odhalují, k èemu slouží jejich zastoupení v Bruselu, jakým zpùsobem a s jakými výsledky zastoupení samospráv pracují. Dále je podrobnì zachycen proces lobování poslancù v Evropském parlamentu a ovlivòování evropské politiky prostøednictvím Výboru regionù. Zajímavý je také popis struktury a fungování tìch institucí Unie, které jsou svou èinností pro samosprávy klíèové, a shrnutí aktivit projektu. Zpráva LOGON 2002 je pøíkladem užiteèné a pøínosné spolupráce mezi národními asociacemi místních samospráv. Zkušenosti, které pøináší, mohou èeská mìsta a obce i národní asociace samospráv využít nejen pøi zvyšování povìdomí o tom, jak vypadá praktický život samospráv v Evropské unii, ale i pro obhajobu svých zájmù na evropské úrovni.
– 188 –
Vydavatel: Ministerstvo zahranièních vìcí ÈR, Odbor komunikaèní strategie pro Svaz mìst a obcí ÈR © MZV ÈR, Praha 2004 Náklad: 10 000 kusù CD-ROM Vydání první Zdroj: LOGON REPORT 2002 Lobbyng in Europe Vídeò 2002
Hledáte odpovìdi týkající se èlenství Èeské republiky v Evropské unii?
Pondìlípátek od 8:00 do 18:00 (mimo svátky) Volání zdarma z pevné linky i mobilního telefonu
Aktuality Základní dokumenty EU Strukturální fondy Volby do Evropského parlamentu Monost poslat e-mailový dotaz Nejèastìjí dotazy v rubrice Ptejte se
Ministerstvo zahranièních vìcí ÈR, Loretánské námìstí 5, 118 00 Praha 1
[email protected]
