Zpracování vstupů pro implementaci konceptu TIM. Studie v rámci realizace projektu MSB INNOCAT

Zpracování vstupů pro implementaci konceptu TIM Studie v rámci realizace projektu MSB INNOCAT říjen 2012

Autor studie: Externí zpracovatel:

Jihočeská agentura pro podporu inovačního podnikání, o. p. s. AgEnDa o.s. na základě výsledků poptávkového řízení a v rámci projektu „Inovační katalyzátor pro oblast Mühlviertel-jižní Čechy (MSB-Innocat)“

Podpořeno z programu Evropská územní spolupráce Rakousko – Česká republika 2007 – 2013

MSB INNOCAT

Zpracování vstupů pro implementaci konceptu TIM říjen 2012

Obsah 1.

Úvod .............................................................................................................................. 1

2.

Stručné porovnání obou regionů................................................................................. 3

3.

Analýza nabídek VaV služeb a poptávky po těchto službách ze strany MSP ........... 9 3.1. Nabídka VaV služeb v Jihočeském kraji ................................................................... 9 3.1.1. Projekty VaV kapacit s dopadem na inovační potenciál Jihočeského kraje ..............14 3.2. Poptávka po VaV službách ze strany MSP v Jihočeském kraji ................................15 3.3. Shrnutí .....................................................................................................................17

4.

Analýza inovační infrastruktury ..................................................................................19 4.1. Inovační infrastruktura v Jihočeském kraji ...............................................................20 4.1.1. Fyzická inovační infrastruktura ................................................................................20 4.1.2. Servisní inovační infrastruktura................................................................................23 4.2. Inovační infrastruktura v Horním Rakousku .............................................................26 4.2.1. Fyzická infrastruktura...............................................................................................26 4.2.2. Servisní infrastruktura ..............................................................................................29 4.3. Porovnání možností inovační infrastruktury obou regionů ........................................33 4.4. Shrnutí .....................................................................................................................35

5. Porovnání možností financování transferu technologií v Jihočeském kraji a v Horním Rakousku ............................................................................................................37 5.1. Podpora transferu technologií v Jihočeském kraji ....................................................38 5.1.1. Uvedení nejvýznamnějších nástrojů na národní úrovni ............................................41 5.2. Podpora transferu technologií v Horním Rakousku ..................................................50 5.2.1. Nejvýznamnější nástroje podpory transferu technologií na národní úrovni...............55 5.3. Shrnutí .....................................................................................................................57 6.

Koncept TIM .................................................................................................................60 6.1. Popis konceptu a jeho specifika ...............................................................................60 6.2. Postupy iniciace projektů transferu know-how a technologií ....................................62

7.

Využitelnost konceptu TIM v podmínkách jižních Čech............................................65 7.1. Návrhy na přizpůsobení konceptu TIM strukturám a postupům v jižních Čechách ...67 7.2. Přínos konceptu TIM pro potenciální rozvoj Jihočeského kraje ................................70

8.

Závěr .............................................................................................................................73

9.

Použitá literatura..........................................................................................................76

Seznam tabulek ..................................................................................................................78 Seznam obrázků .................................................................................................................78 Seznam použitých zkratek .................................................................................................78 10. Přílohy ..........................................................................................................................80 3

MSB INNOCAT


1. Úvod

Tato studie je věcným plněním veřejné zakázky malého rozsahu „Zpracování vstupů pro implementaci konceptu TIM“ pro Jihočeskou agenturu pro podporu inovačního podnikání. Studie byla vypracována v rámci realizace projektu „Inovační katalyzátor pro oblast Mühlviertel-Jižní Čechy“ (zkráceně MSB Innocat), který byl podpořen z prostředků programu Evropská územní spolupráce Rakousko – Česká republika 2007-2013. Smyslem studie je porovnání systému podpory inovací Horního Rakouska a Jihočeského kraje a posouzení aplikovatelnosti hornorakouského konceptu Technology and Innovation Management – volně přeloženo technologický a inovační management (TIM) v podmínkách České republiky a především Jihočeského kraje. Vzhledem k tomu, že tato studie je vůbec prvním pokusem o analyzování aplikovatelnosti konceptu TIM v Jihočeském kraji, je koncipována spíše obecně. Pro případnou implementaci konceptu TIM proto bude nutné vypracovat studii, která by byla „prováděcím dokumentem“ této obecnější analýzy. Autor však uvedl alespoň indikativní výčet aktivit, se kterými by bylo nutné konfrontovat případného řešitele navazujícího projektu, a návrhy činností, kterými by se mohl TIM v Jihočeském kraji zabývat. Tyto návrhy jsou součástí příloh. Nejprve jsou stručně porovnány oba regiony podle základních socioekonomických charakteristik, následuje analýza nabídek služeb výzkumu a vývoje (VaV ) v Jihočeském kraji, která je východiskem pro vznik inovací. Zkoumána je nejenom nabídka, ale také poptávka po službách VaV ze strany malých a středních podniků (MSP). Čtvrtá kapitola zevrubně popisuje inovační infrastrukturu v obou zkoumaných regionech, která je představována jednak fyzickou infrastrukturou (budovy pro začínající podnikatele a technologické vybavení těchto budov), jednak nabídkou služeb pro rozvoj inovací. Součástí kapitoly je porovnání inovační infrastruktury Horního Rakouska a Jihočeského kraje, především její kapacity a kvality. Pátá kapitola porovnává možnosti obou zkoumaných regionů ve financování transferu technologií, na který jsou orientovány služby konceptu TIM. Transfer technologií je zásadní pro rozvoj inovací a komercializaci výsledků výzkumu a vývoje, což je podstatná část portfolia služeb v rámci konceptu TIM. Kromě nástrojů na regionální úrovni jsou uvedeny i nejdůležitější nástroje z úrovně národní. Národní úroveň je uvedena jako podkapitola nižší úrovně, což není obvyklé, ale vzhledem k tomu, že tato studie primárně řeší regionální systémy, jsou nástroje pro podporu transferu technologií

1

MSB INNOCAT


z národní úrovně „pouze“ doplňující, přestože, především v případě Jihočeského kraje, mají zásadní vliv. Šestá a sedmá kapitola se zabývají již konceptem TIM. Nejprve je uveden popis konceptu včetně detailního popisu postupu iniciace a podpory projektů transferu technologií. V sedmé stěžejní kapitole jsou analyzovány možnosti využitelnosti konceptu TIM v podmínkách Jihočeského kraje, která shrnuje předchozí poznatky o obou regionech, definuje zásadní překážky pro implementaci konceptu TIM a navrhuje řešení na odstranění těchto překážek, resp. přináší návrhy na přizpůsobení konceptu TIM strukturám a postupům v Jihočeském kraji a obecně v České republice. Součástí sedmé kapitoly je rovněž zhodnocení přínosu konceptu TIM pro potenciální rozvoj Jihočeského kraje v obecnější rovině. Součástí každé větší kapitoly je průběžné shrnutí, které usnadňuje orientaci v textu. Studie byla průběžně konzultována se zadavatelem, který zpracovateli poskytoval jednak zpětnou vazbu pro dosažení požadovaných parametrů, jednak informační zdroje pro zpracování některých kapitol. V průběhu zpracování studie se neobjevil závažnější problém kromě dostupnosti informací o hornorakouském prostředí a samotnému konceptu TIM. To se však podařilo vyřešit díky intenzivní komunikaci zadavatele s hornorakouskými partnery.

2

MSB INNOCAT


2. Stručné porovnání obou regionů

Jihočeský kraj podstatnou částí svých hranic sousedí s Horním Rakouskem, z Českých Budějovic do Lince je to 95km, zatímco do Prahy ještě o 50km dále. Prostorová blízkost oběma regionům umožňuje navazovat intenzivní spolupráci, nicméně oba regiony se zároveň liší v řadě charakteristik, které jsou dané širším socioekonomickým kontextem a jejich vývojem. Jihočeský kraj i Horní Rakousko jsou regiony s čistým a velmi zachovalým životním prostředím, oba regiony mají také podobnou rozlohu. Počtem obyvatel, a tudíž ani hustotou osídlení, se však nemohou rovnat (viz tab. 1). Téměř dvojnásobná hustota osídlení v Horním Rakousku se odráží i v systému osídlení, který je modifikovaný také členitostí terénu. Tab. 1: Základní charakteristiky obou regionů Horní Rakousko počet obyvatel roku 2012 (tis.)

Jihočeský kraj

1417

636

rozloha (km2)

11980

10056

hustota osídlení (obyv./km2)

118,28

63,25

Zdroj: ČSÚ, Statistická ročenka Rakouska 2012

Zatímco obyvatelstvo Horního Rakouska se výrazně koncentrovalo do oblasti spolkového hlavního města a jeho zázemí (oblast Linec-Wels měla v roce 2011 více než 550 tisíc obyvatel), obecněji do severní poloviny území (viz příloha 1), sídelní systém Jihočeského kraje je mnohem rovnoměrnější (tab. 2) - druhé největší město v Jihočeském kraji dosahuje přibližně 37% velikosti Českých Budějovic. Obyvatelstvo Jihočeského kraje relativně rovnoměrně rozmístěno na území regionu ve vnitřních částech, oblast kolem státních hranic a hranic se Středočeským krajem je osídlená velmi řídce (viz příloha 2). Aglomerace Lince a Welsu vytváří velmi silné rozvojové území, na které je navázáno mnoho ekonomických aktivit v jejich zázemí (viz příloha 3). Jihočeský kraj nedisponuje takovou koncentrací obyvatel, proto jsou aglomerační efekty výrazně slabší. Z toho například vyplývá, že Jihočeský kraj je mnohem menší trh a struktura ekonomiky nebude tolik pestrá, proto zde bude také menší prostor pro vývoj nových odvětví (menší pracovní trh).

3

MSB INNOCAT


Tab. 2: Největší města podle počtu obyvatel (tis.) a jejich podíl na celkovém počtu (%) Horní Rakousko (za rok 2011)

Jihočeský kraj (za rok 2010)

Linec

189,4

Č. Budějovice

94,8

Wels Steyr

58,7 38,3

Tábor Písek

35,3 29,9

celkem podíl (%)

286,4 20,2

160 25,2

Zdroj: ČSÚ, Statistik Austria

Poloha Jihočeského kraje je ve srovnání s ostatními českými regiony periferní, není zde žádné důležité ekonomické centrum celostátního významu ani neleží na významné rozvojové ose. Po změně geopolitické situace v roce 1989 se však z periferního území bez významnější průmyslové činnosti stal region přímo sousedící s nejvyspělejšími evropskými regiony. Zachovalé životní prostředí (i díky restrikcím komunistického režimu v pohraničních oblastech) se stalo prostředkem pro masivní rozvoj cestovního ruchu a atraktivní blízkost rakouských a německých regionů láká zahraniční investice (Technologické centrum, 2012). Region tak má velmi dobré předpoklady pro ekonomický rozvoj. Území však prozatím postrádá dálniční napojení na evropskou dálniční síť a přetrvává horší dopravní dostupnost. Buduje se však IV. železniční koridor z Prahy přes Tábor a České Budějovice na státní hranici s Rakouskem a dálnice D3 ve stejném směru, která je v okolí Tábora již zprovozněná. Od Písku a Strakonic směrem na Prahu je v plánu výstavba rychlostní silnice R4, jejíž části jsou již také v provozu. Výstavba kapacitnější dopravní infrastruktury zpřístupní region jižních Čech pro investory a další rozvoj turistiky. Modernizace dopravního spojení mezi oběma regiony by zároveň prospěla intenzivnější ekonomické spolupráci. Jihočeský kraj se podílí na tvorbě hrubého domácího produktu (HDP) České republiky 5,2 %, ale v přepočtu na jednoho obyvatele dosahuje 12 134 EUR (přibližně 85,5% úroveň produktivity práce v České republice (ČR), což je vzhledem k výrazné koncentraci ekonomických činností do Prahy v podmínkách ČR velmi slušný výsledek. Spolková země Horní Rakousko se podílí na HDP Rakouska přibližně 16,7 % (údaj za rok 2008) a produktivita práce je v Horním Rakousku také mnohem vyšší, když roku 2008 dosahovala 33 600 EUR na jednu osobu (cca 99 % produktivity Rakouska). Vezmemeli v úvahu, že HDP Rakouska je přibližně dvakrát větší než HDP České republiky, je z těchto čísel patrné, že oba regiony (o zhruba stejně velkém území) představují ekonomiky řádově rozdílných velikostí. Disproporce ve velikosti regionálních ekonomik nevylučuje, že mezi oběma regiony může docházet k hospodářské spolupráci, ale zároveň je jedním z limitujících faktorů rozsahu takové spolupráce. Důležitým aspektem rozvoje spolupráce je struktura ekonomiky resp. odvětvová blízkost a hospodářská vyspělost a s ní spojená poptávka po specializovaných podpůrných službách. 4

MSB INNOCAT


Tab. 3: Hrubá přidaná hodnota (%) podle vybraných odvětví roku 2010 zeměděl., zpracovatelstavebnictví lesnictví a ský průmysl rybářství Rakousko* Horní Rakousko* Česká republika Jihočeský kraj

1,4 1,7 1,7 3,8

17,3 27,0 23,3 23,8

7,2 8,2 7,2 9

služby

profesní, vědecké, administrat. a podpůrné činnosti

70,3 59,7 60,7 53,9

8,9 8,7 7,0 4,3

* za rok 2009 Zdroj: ČSÚ, Statistik Austria

Na základě porovnání struktury ekonomiky obou regionů a národních průměrů podle podílu jednotlivých sektorů na hrubé přidané hodnotě je patrné, že v ekonomice Jihočeského kraje má zemědělství, lesnictví a rybářství důležitější postavení než je tomu v ČR i v Horním Rakousku. V případě Jihočeského kraje hraje specifickou úlohu silně rozvinuté rybníkářství. Z dlouhodobého pohledu však dochází ke snižování podílu zemědělství, lesnictví a rybářství ve struktuře ekonomiky a naopak se zvyšuje podíl sekundárního sektoru, především zpracovatelského průmyslu. Zvyšuje se také podíl služeb, zvláštní pozornost byla věnována službám kategorie M - Profesní, vědecké a technické činnosti a N - Administrativní a podpůrné činnosti, které jsou důležité pro podporu progresivního podnikání. Zde je patrný značný rozdíl oproti Hornímu Rakousku, ale i průměru České republiky, kde je tento sektor služeb výrazně rozvinutější. Oba regiony mají svá specifika, kterými se odlišují od národních průměrů. Lze konstatovat, že jak Horní Rakousko, tak Jihočeský kraj jsou spíše průmyslové s nižším podílem služeb. Z tohoto důvodu je možné se domnívat, že oba regiony mají styčné body v oblasti zpracovatelského průmyslu, avšak sektor služeb – zejména těch, které jsou důležité pro podporu podnikání – je v Jihočeském kraji nedostatečně rozvinutý. Pro rozvoj vzájemné hospodářské spolupráce však je kromě oborové blízkosti důležitá i podobná úroveň ekonomické a technologické vyspělosti. Celková ekonomická vyspělost je z velké části určena i podílem progresivních výrob s větším podílem VaV na produkci. Základní údaje o VaV jsou uvedeny v tabulce č. 4, výběr dat však byl omezený jejich dostupností – přestože bylo možné za Jihočeský kraj použít údaje z roku 2011, pro porovnání obou regionů musel být zvolen rok 2009, který byl v době zpracování této studie tím nejaktuálnějším, co bylo možné získat za Horní Rakousko. Ze srovnání absolutních údajů o sektoru VaV je patrné, jak diametrálně odlišné váhy oba regiony představují. Počet VaV pracovišť je v Horním Rakousku přibližně osmkrát vyšší než v Jihočeském kraji, 5

MSB INNOCAT


VaV zaměstnanců je přibližně čtyřikrát více v Horním Rakousku. Za VaV pracoviště je považován každý subjekt z podnikatelského, vládního univerzitního nebo neziskového sektoru, který se soustavně věnuje VaV. Mnohem výraznější rozdíl je ve výdajích na VaV, které jsou v Horním Rakousku přibližně 14x větší než v Jihočeském kraji, výdaje podnikatelského sektoru na VaV dokonce 25x větší. Pro porovnatelnost VaV výdajů obou regionů bylo nutné přepočítat částky za Jihočeský kraj do vyjádření v EUR, pro přepočet byl použit průměrný roční kurz koruny vůči euru ze stránek České národní banky, který byl 26,4 CZK/EUR za rok 2009. Tab. 4: Základní údaje o VaV v Jihočeském kraji a v Horním Rakousku za rok 2009 ukazatel Počet VaV pracovišť Zaměstnanci VaV (FTE) Výdaje na VaV (mil. EUR) Z toho výdaje v podnikatelském sektoru (mil. EUR) Podíl VaV výdajů v podnikatelském sektoru na celkových VaV výdajích

Jihočeský kraj

Horní Rakousko

100 2 050 80,415

816 8 957,9 1 134,141

40,666

1 008,656

50,6 %

88,9 %


Horní Rakousko patří ve většině ukazatelů uvedených v tabulce č. čtyři na třetí místo mezi ostatními spolkovými zeměmi za Vídeň a Dolní Rakousko, přičemž ve výdajích podnikatelského sektoru dokonce na druhé místo. Výdaje na VaV podnikatelského sektoru tvořily v roce 2009 téměř 89 % celkových VaV výdajů ve spolkové zemi. To svědčí o velmi silném postavení Horního Rakouska, zejména jeho podnikatelského sektoru, ve VaV. Pro Horní Rakousko bude spolupráce v oblasti VaV s Jihočeským krajem vzhledem k malé kapacitě Jihočeského kraje spíše doplňková záležitost, to ale neznamená, že by nemohlo být dosaženo velmi dobrých výsledků ve vybraných oborech. Z porovnání struktury zdrojů pro financování VaV je znovu zřejmé, jak silné postavení má podnikatelský sektor v Horním Rakousku, jenž pokrývá více jak tři čtvrtiny všech výdajů na VaV v Horním Rakousku. Naproti tomu činnosti VaV v Jihočeském kraji jsou z poloviny financovány ze státního rozpočtu, jde především o prostředky pro pracoviště Akademie věd České republiky (AV ČR) a univerzitní pracoviště. V případě Jihočeského kraje jsou však důležitým zdrojem také soukromé zahraniční zdroje, jejichž vyšší podíl na struktuře výdajů je možné pozorovat právě od roku 2009, přičemž v předchozích letech byly téměř nulové (ČSÚ, 2011a). Za skokovým zvýšením podílu zahraničního soukromého kapitálu na VaV výdajích v Jihočeském kraji s největší pravděpodobností stojí převzetí podniku či podniků zahraničním investorem. Pokud sečteme soukromé zdroje národní i

6

MSB INNOCAT


zahraniční, tak se v případě Jihočeského kraje podílí přibližně 45 % na celkových VaV výdajích, což je však stále výrazně méně než v případě Horního Rakouska i České republiky. Specifickým rysem Jihočeského kraje a České republiky je vyšší podíl veřejných zahraničních zdrojů, které pocházejí především z evropských operačních programů. Jejich podíl na financování VaV v Jihočeském kraji se od roku 2009 zvýšil až na 10 % roku 2011, což souvisí s rozjíždějícími se projekty výstavby VaV infrastruktury. Tab. 5: Struktura zdrojů financování VaV (%) v Jihočeském kraji a v Horním Rakousku roku 2009 sektor financování Podnikatelský (soukromé národní zdroje) Vládní (státní rozpočet) Soukromé zahraniční zdroje Veřejné zahraniční zdroje Ostatní národní zdroje

Jihočeský kraj

Horní Rakousko

21,8

76,6

49,5 23,5 3,7 1,4

12,6 3,1 0,7 7,2


Vypovídací hodnota absolutních údajů je vhodná pro znázornění celkové velikosti či váhy, ale nevypovídají nic o intenzitě zkoumaného jevu. Pro účely srovnání obou zkoumaných regionů jsou proto v následující tabulce č. šest uvedeny ukazatele VaV, které jsou vztaženy ke společnému standardu (např. počet obyvatel, počet zaměstnanců, HDP apod.). Tab. 6: Intenzita VaV v Jihočeském kraji a v Horním Rakousku v roce 2009 ukazatel

Jihočeský kraj

Horní Rakousko

Počet zaměstnanců VaV (FTE) na jedno VaV pracoviště Výdaje VaV (tis. EUR) na jedno VaV pracoviště Výdaje na VaV (tis. EUR) na jednoho zaměstnance VaV (FTE)

20,5

10,98

804,15

1 389,88

39,23

126,61

Podíl VaV výdajů na regionálním HDP

1,08 %*

2,59 %

Podíl VaV výdajů v podnikatelském sektoru na regionálním HDP

0,53 %*

2,32 %

*údaje za rok 2010 Zdroj: ČSÚ, Statistik Austria, Erawatch database

Z údajů o intenzitě výzkumu a vývoje je patrné, že v Jihočeském kraji je VaV pracoviště v průměru dvakrát větší než v Horním Rakousku, ale jde pouze o velmi hrubý odhad, neboť nejsou k dispozici podrobnější data o velikostní struktuře VaV pracovišť v Horním Rakousku. Přestože průměrné VaV

7

MSB INNOCAT


pracoviště je podle počtu zaměstnanců v jižních Čechách dvakrát větší, finanční výdaje jsou ve srovnání s Horním Rakouskem mnohem nižší. Přibližně 40 % výdajů na VaV tvoří mzdy zaměstnanců, nižší průměrné výdaje na VaV pracovníka v Jihočeském kraji proto způsobují, že výdaje na jedno VaV pracoviště jsou výrazně nižší než v Horním Rakousku. Pro přesné závěry by však bylo nutné znát konkrétní strukturu výdajů VaV pracovišť. Často užívaným ukazatelem je podíl VaV výdajů na HDP nebo také intenzita VaV. Jihočeský kraj dosahuje značně nižší intenzity VaV než Horní Rakousko. V České republice však přetrvává velmi nerovnoměrné rozmístění VaV kapacit, které jsou koncentrovány především do Prahy a jejího zázemí, částečně do Jihomoravského a Moravskoslezského kraje (ČSÚ, 2011a). Jihočeský kraj nedisponuje dostatečnou kapacitou VaV, která by umožnila zvýšit podíl výdajů na výzkum a vývoj na HDP. Obdobně je tomu u intenzity VaV výdajů v podnikatelském sektoru, která je přibližně čtyřikrát nižší v Jihočeském kraji než v Horním Rakousku. Intenzita výdajů na VaV v podnikatelském sektoru je však v České republice na celkově nižší úrovni než v Rakousku (roku 2009 činil podíl výdajů podnikatelského sektoru na VaV 0,89 % HDP v ČR a 1,85 % v Rakousku).

8

MSB INNOCAT


3. Analýza nabídek VaV služeb a poptávky po těchto službách ze strany MSP

Smyslem této kapitoly je stručně představit VaV organizace působící v regionu, porovnat je s potřebami ekonomiky a odhadnout poptávku MSP po službách těchto výzkumných organizací.

3.1. Nabídka VaV služeb v Jihočeském kraji Pojem VaV služby v této studii představuje soubor oblastí, aktivit, nástrojů a podmínek, které vychází z badatelské, výzkumné či vývojové činnosti. Prvním krokem pro identifikaci VaV služeb je proto zmapování VaV organizací v regionu. V Jihočeském kraji v roce 2012 působily dvě veřejné vysoké školy, tři soukromé vysoké školy a jedna veřejná výzkumná instituce. Vysoké školy Největší vysokou školou v regionu je Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích (JU) s osmi fakultami (Ekonomická, Filozofická, Pedagogická, Přírodovědecká, Teologická, Zdravotně sociální a Zemědělská, Rybářství a ochrany vod), jedním vysokoškolským ústavem (Ústav fyzikální biologie) a více než 13 000 studenty, z nichž 619 bylo zapsáno v doktorském studiu. Vzdělávací, vědecká, výzkumná, vývojová, umělecká a další tvůrčí činnost rozvíjená na JU zahrnuje všechny typy a stupně studia. V roce 2012 získalo titul na JU téměř tři tisíce absolventů (více než polovina z nich byli bakaláři), přičemž největší počet absolventů zaznamenaly pedagogické obory a sociální péče (837 absolventů roku 2012). V témže roce získalo 79 studentů doktorský titul, přičemž 38 z nich v oborech přírodní vědy a 19 v oborech lesnických a veterinárních věd. Protože JU je tvořena částmi velmi odlišného zaměření, vědecko-výzkumná práce je značně různorodá. Mezinárodního uznání dosahují především vědecké týmy z oborů molekulární a evoluční biologie, ekologie na Přírodovědecké fakultě, biofyziky, biochemie a rostlinné fyziologie na Ústavu fyzikální biologie, genetika ryb na fakultě rybářství a ochrany vod nebo literárně historické týmy Filozofické fakulty. To víceméně odpovídá podílům studentů v doktorských studijních programech a jejich absolventů, jak je uvedeno v předchozím odstavci. Jihočeská univerzita se proto profiluje jako univerzita výzkumná s orientací zejména na problematiku přírodních, humanitních a sociálních věd. Velmi významným charakteristickým rysem vědecko-výzkumné činnosti univerzity je její úzká spolupráce s ústavy Akademie věd České republiky, především s Biologickým centrem, která posiluje výzkumný a vzdělávací charakter zejména přírodovědných oborů JU.

9

MSB INNOCAT


Přestože se JU profiluje především jako výzkumná univerzita se silnou rolí základního výzkumu, snaží se podporovat i spolupráce s aplikační sférou. Tu možné spatřovat v podpoře výstavby infrastruktury pro rozvoj inovativních podniků (Centrum biologických technologií v Nových Hradech a Jihočeský vědeckotechnický park), ve kterých má univerzita majetkové podíly. Jak vyplývá z Bilanční zprávy JU, spolupráce na tvorbě inovací s externími subjekty existuje, ale není pevně zakotvena ve stanovách. Je třeba také podotknout, že spolupráce s aplikační sférou má na každé fakultě specifické rysy, které vyplývají z její oborové náplně. V tvorbě nových znalostí a jejich přenosu do aplikační sféry formou spolupráce na společných projektech jsou aktivní zejména fakulta Ekonomická (zadávání úkolů z praxe do výuky, jejichž výstupem mohou být chráněné užitné nebo průmyslové vzory), Rybářství a ochrany vod, jejíž pracovníci často konzultují návrh řešení s produkčními podniky ve věcech reprodukce ryb. Zemědělská fakulta spolupracuje s podnikatelskými subjekty například v oblasti řízení kvality potravin, šlechtění skotu a prasat nebo v péči o vodní režim v krajině. Archeologický ústav Filozofické fakulty spolu s Přírodovědeckou fakultou se podílí na půdních analýzách pro komerční podniky. Pedagogická fakulta má uzavřeny smlouvy s řadou pedagogických pracovišť. Z uvedeného výčtu je patrné, že spolupráce jednotlivých fakult JU s aplikační sférou je velmi různorodá, ale pokud se zaměříme na čistě komerční smlouvy na prodej licencí a smluvní výzkum, je situace již méně příznivá. Podle údajů v Bilanční zprávě vlastní JU několik desítek patentů, užitných a průmyslových vzorů, na které jsou uzavřeny čtyři licenční smlouvy (patent Zemědělské fakulty, patent Ekonomické fakulty, patent a užitný vzor Fakulty rybářství a ochrany vod). Nicméně v roce 2011 neplynuly z těchto licenčních smluv univerzitě žádné příjmy. Jak je uvedeno, některé licenční smlouvy poskytují pouze nepeněžní plnění (např. spolupráce na dalších projektech, praxe studentů apod.)Peněžní příjmy ze smluvního výzkumu činily v roce 2011 částku 5,8 mil. Kč bez bližší specifikace, ale na základě výše napsaného textu si lze utvořit přibližný obrázek o aktivitě jednotlivých částí JU. Příjmy plynuly JU i ze vzdělávací a poradenské činnosti pro externí subjekty. Podnikové vzdělávání připravované na základě smlouvy podle konkrétních požadavků bylo realizováno na Pedagogické, Přírodovědecké a Teologické fakultě. Finanční prostředky, které obdržely tyto fakulty za placené kurzy, v roce 2011 činily 195 tis. Kč. Finančně přínosnější byly příjmy z odborných konzultací a poradenství pro subjekty aplikační sféry, které přinesly Fakultě Ekonomické, Rybářství a ochrany vod a Zemědělské celkem 1,6 mil. Kč. Univerzita zdůrazňuje, že vzdělávací aktivity pro zaměstnance externích subjektů stejně jako možnost konzultace a poradenství jsou otevřené všem zájemcům.

10

MSB INNOCAT


Otázkou však je, jaká je skutečná dostupnost nabízených služeb, zda univerzita, případně jednotlivé fakulty, aktivně vyhledávají spolupráci se subjekty aplikační sféry. Neméně důležitým prvkem spolupráce s podniky je společná tvorba a realizace studijních programů, které reálněji reflektují požadavky pracovního trhu na absolventy JU, přičemž každá fakulta má odlišný přístup k této formě spolupráce, ale zpravidla se externí odborníci podílejí na výuce a rovněž bývají členy fakultních vědeckých rad. Další veřejnou vysokou školou v Jihočeském kraji je Vysoká škola technická a ekonomická (VŠTE) v Českých Budějovicích. VŠTE je doposud nejmladší veřejnou vysokou školou v České republice (dvacátá šestá v pořadí). VŠTE vznikla dne 27. 4. 2006. VŠTE je veřejnou vysokou školou neuniverzitního typu, což znamená, že se nedělí na fakulty, uskutečňuje především bakalářské studijní programy a může též uskutečňovat studijní programy magisterské a v souvislosti s tím výzkumnou, vývojovou a tvůrčí činnost. V současnosti na VŠTE studuje v pěti bakalářských studijních oborech přibližně 3000 studentů v prezenční a kombinované formě. Vzhledem k tomu, že VŠTE je vysoká škola neuniverzitního směru, na půdě školy není uskutečňována čistě vědecká činnost. O to má výzkumná, vývojová a tvůrčí činnost na VŠTE větší váhu a opodstatnění, ale vzhledem k malé personální kapacitě nelze očekávat velké množství výstupů. Prioritní je proto realizace profesních bakalářských studijních programů, která je podporována v součinnosti podnikatelských subjektů v regionu. Díky zapojení externích odborníků do výuky je zajištěna je zpětná vazba mezi pedagogickou a uživatelskou sférou a průběžné inovování obsahové náplně příslušných učebních osnov a náplní jednotlivých předmětů v souladu se stupněm poznání i relevantními potřebami praxe. Kromě dvou veřejných vysokých škol působí v Jihočeském kraji rovněž katedra managementu Vysoké školy ekonomické v Jindřichově Hradci, na které v roce 2011 studovalo 1368 studentů, z nich 40 bylo zapsáno v doktorském studiu. Jak je uvedeno ve výroční zprávě fakulty za rok 2012, fakulta aktivně vyhledává podnikatelské subjekty ke spolupráci, s vybranými partnery pak uzavírá smlouvy o spolupráci, která spočívá především v účasti externích odborníků na výuce, poskytování praxí apod. Vzhledem ke společenskovědnímu zaměření fakulty je nejvýraznější formou spolupráce pořádání seminářů pro externí subjekty a kurzů celoživotní vzdělávání. Výjimkou je uzavření jedné smlouvy s podnikatelským subjektem na využití výsledků výzkumného projektu, na jehož řešení se spolu s fakultou podílel. Fakulta rovněž spolupracuje s řadou subjektů, které zadávají diplomové práce studentům na zakázku.

11

MSB INNOCAT


V Jihočeském kraji mají sídlo rovněž dvě soukromé vysoké školy a jedna pobočka soukromé vysoké školy, které jsou zaměřeny na humanitní, společenské a kulturní vědy. Jsou to Vysoká škola evropských a regionálních studií (VŠERS) v Českých Budějovicích, Filmová akademie Miroslava Ondříčka v Písku a pobočka Vysoké školy podnikání Ostrava v Písku. Vzhledem k zaměření soukromých vysokých škol připadá jako relevantní forma spolupráce s aplikační sférou zajišťování seminářů a vzdělávání pro externí zájemce a spoluúčast odborníků z praxe na výuce a chodu škol. Nicméně největší z těchto škol VŠERS má uzavřené smlouvy o využití výsledků výzkumných projektů. Veřejné výzkumné instituce Nejvýznamnější veřejnou výzkumnou institucí v Jihočeském kraji je Biologické centrum Akademie věd České republiky, v. v. i. (BC). Biologické centrum bylo vytvořenou sloučením pěti jihočeských ústavů Akademie věd (Entomologický ústav, Hydrobiologický ústav, Parazitologický ústav, Ústav molekulární biologie rostlin, Ústav půdní biologie) roku 2005. Ústavy vytvářející Biologické centrum mají dobrou mezinárodní reputaci, jsou v povědomí odborné veřejnosti celého světa a v některých oborech jsou jejich výsledky světové úrovně. Každoročně se v Českých Budějovicích rovněž pořádá několik mezinárodních vědeckých setkání se stovkami účastníků. Akademičtí pracovníci BC se podílejí na pedagogické činnosti na JU a s univerzitou úzce spolupracují také ve vědě a výzkumu, výchově studentů i rozvoji společného areálu. Studenti doktorských programů JU mají možnost pracovat v laboratořích BC. V rámci vědecké činnosti BC velmi často spolupracuje se subjekty aplikační sféry (nejčastěji šlechtitelské stanice a orgány státní správy), které využívají výsledků ze společných VaV projektů. S několika subjekty mají ústavy BC uzavřeny smlouvy o spolupráci na dodání konkrétního řešení (mezi nimi například firma Bosch). V roce 2011 BC vlastnilo práva na sedm vynálezů, patentů či užitných vzorů. O snaze BC najít uplatnění pro výsledky své výzkumné činnosti svědčí například i to, že u každého vynálezu je uveden stručný popis, možné využití a kontaktní osoba. Tři ústavy BC (Entomologický, Hydrobiologický a Parazitologický) jsou rovněž na seznamu kvalifikovaných subjektů pro znaleckou činnost podle § 21 zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících. Entomologický ústav má znalecké oprávnění na oblast ekologie, fyziologie, patologie a toxikologie hmyzu. Hydrobiologický ústav může vykonávat znaleckou činnost v oborech hydrobiologie,

zejména

přehradních

nádrží,

posuzování

chemických,

biologických

a

mikrobiologických parametrů kvality vody a prognózy vývoje kvality vody a eutrofizace v nádržích a soustavách, vyhodnocování antropogenních vlivů a znečištění, hodnocení rybích obsádek nádrží.

12

MSB INNOCAT


Parazitologický ústav má rozsah znaleckého oprávnění na biologickou podstatu parazitismu, prostorovou strukturu a dynamiku přírodních ohnisek nákaz. BC rovněž nabízí služby kompletně vybavených laboratoří elektronové mikroskopie a genomiky ke komerčním účelům. Zejména laboratoř genomiky je v komerčním poskytování VaV služeb poměrně daleko. Na webových stránkách nabízí konkrétní služby včetně jejich cen, popis přístroje a metody zkoušení. Doba zpracování vzorků je standardně do dvou pracovních dnů. Dalšími VaV pracovišti v Jihočeském kraji jsou Botanický ústav Akademie věd České republiky, v. v. i., v Třeboni, který se zabývá zejména základním výzkumem v oblasti ekologie rostlin a taxonomie, ekologie a fyziologie sinic a řas, kde se také podílí na projektech aplikovaného výzkumu. Vědeckým oddělením i externím zákazníkům je k dispozici analytická laboratoř vybavená zejména pro chemické analýzy povrchových, podzemních a odpadních vod, analýzy půd a sedimentů. Laboratoř provádí převážně servisní analytické práce jednotlivým řešitelským skupinám a nositelům grantů v rámci Biologického ústavu. Nabídka analytických prací zahrnuje analýzy povrchových vod, půd a rostlinné biomasy, pro které jsou v laboratoři vypracovány metodiky dle platných ČSN nebo ISO norem a daného přístrojového vybavení. Laboratoř umožňuje pracovat a využívat její zařízení také studentům Přírodovědecké fakulty JU a sama spolupracuje s dalšími externími institucemi formou odborných konzultací týkajících se porovnávání analytických postupů. K jednotlivým úkonům je vypracován ceník a nechybí kontaktní údaje na zodpovědné zaměstnance. V Třeboni se nachází také další VaV instituce - Detašované pracoviště Mikrobiologického ústavu v. v. i. AV ČR, které se zaměřuje na studium a využití fotosyntetických mikroorganismů, zelených řas, sinic a fotosyntetických bakterií. Sídlí zde Centrum řasových biotechnologií Algatech, jehož vznik byl podpořen z OP VaVpI. Cílem projektu je vyvinout nová kultivační zařízení a postupy zpracování řasové biomasy pro výrobu biopaliv, krmiv, potravních doplňků a cenných látek. Centrum Algatech se zabývá i aplikovaným výzkumem a zprostředkováním komunikace mezi vědou a komerčními subjekty. Firmám nabízí smluvní výzkum, případně i jinou spolupráci. Tak mohou podniky a biotechnologické firmy získat přístup k výsledkům výzkumu a vývoje, či k využití přístrojů a zařízení včetně odborné obsluhy, zpracování dat a poradenství. Nabídka centra Algatech se vztahuje především na komerční využití mikrořas. Na webových stránkách jsou uvedeny kontakty a rozpis nabízených služeb. Posledním z ústavů Akademie věd, které mají své zastoupení v Jihočeském kraji je Centrum výzkumu globální změny v. v. i. (dříve Ústav systémové biologie a ekologie) s pracovišti v Českých Budějovicích a Nových Hradech (Akademické a univerzitní centrum v Nových Hradech spolu s Ústavem fyzikální

13

MSB INNOCAT


biologie JU). Akademické a univerzitní centrum v Nových Hradech realizuje výzkum ve dvou základních oblastech: −

systémová biologie na úrovni molekul, buněk, tkání organismů; tímto poskytuje poznatky o molekulární podstatě strukturních elementů systémů a jejich principiálních metabolických a řídících drahách. Poznává vazby mezi těmito elementy a tak popisuje strukturu biologických systémů.

−

nanobiotechnologie, kde je výzkum zaměřen na vývoj a přípravu nových typů biokompatibilních (nano)kompozitních materiálů a jejich praktické využití a dále na studium a využití interakcí biologických struktur s nano- a mikročásticemi a chemickými a fyzikálními faktory.

Laboratoře a vzdělávací centrum v Nových Hradech byly založeny v roce 2002. Úspěšně byly zavedeny metody v bioinformatice, molekulární biologie, mikroskopii, spektroskopii, molekulárním modelování a metodiky stanovování proteinových struktur, především metody proteinové krystalografie. Rovněž obě pracoviště Centra výzkumu globální změny spolupracují na výzkumných projektech se soukromými subjekty, ale nabídka spolupráce s aplikační sférou není více rozvedena.

3.1.1. Projekty VaV kapacit s dopadem na inovační potenciál Jihočeského kraje Důležitým faktorem jak pro iniciaci tak i rozvoj inovační infrastruktury je využívání předmětných dotačních titulů. Jihočeský kraj, resp. Jihočeská univerzita dokázala v programovém období 2007 – 2013 využít Operační program Výzkum a vývoj pro inovace (prioritní osy 1 a 2) pro dva své záměry spadající do kategorie inovační infrastruktury a odpovídající dlouhodobým výzkumným strategiím. Kromě již zmíněného centra Algatech to je především Jihočeské výzkumné centrum akvakultury a biodiverzity hydrocenóz. Úkolem centra bude realizace celkem šesti výzkumných programů orientovaných na kvalitu rybího masa, technologii produkce kaviáru, inovaci metod produkce hospodářsky a sportovně významných druhů ryb, vývoj a inovace systémů kontinuálního monitoringu kvality vody využívající ryby a raky jako bioindikátory v rámci managementu vodárenských nádrží, inovace sledování výskytu cizorodých látek v životním prostředí, hodnocení vlivu na exponované organismy s mozností eliminace v čistírenských procesech a budovaní a využití základny znalostí pro vývoj experimentálních technik. Zajímavým využitím dotačních titulů je projekt Bridge for Innovation (B4I), který je souborem nástrojů na podporu spolupráce mezi průmyslem, výzkumnými pracovišti a veřejnou správou. B4I zprostředkovává propojení univerzity a vědeckovýzkumných institucí z jihočeského regionu s 14

MSB INNOCAT


podnikatelskou sférou, s důrazem na komerční využití výsledků výzkumu a vývoje. B4I je projekt Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Jihočeské agentury pro podporu inovačního podnikání a Biologického centra Akademie věd České republiky v.v.i. financovaný z Evropského sociálního fondu Evropské unie pře OP VK. Cílem projektu je vybudovat multifunkční platformu pro podporu a popularizaci výzkumu, vývoje a inovací, tedy platformu spolupráce vybraných klíčových regionálních partnerů s výrazným zapojením podnikatelské a veřejné sféry v rámci Jihočeského kraje. Výstupem projektu, který má největší potenciál pro další rozvoj inovačního podnikání, je vytvoření databáze laboratoří, přístrojů, služeb a technologií, které mohou zainteresovaná VaV pracoviště poskytnout případným zájemcům o spolupráci. Dalším zajímavým projektem podobného typu je Transfer znalostí a technologií ve vybraných regionech – aplikace evropského vzdělávacího modelu „Technology Transfer Manager“, který byl podpořený rovněž z OP VK. Projekt byl realizovaný konsorciem partnerů se zastoupením subjektů z Jihočeského kraje, mezi nimi především BC, JU a JAIP. Projekt Transfer znalostí a technologií ve vybraných regionech byl realizován jako součást nové koncepce Biologického centra AV v Českých Budějovicích, která je zaměřena kromě základního výzkumu i na oblast výzkumu aplikovaného. Náplní projektu byly vzdělávací a školicí aktivity vedoucí ke zvýšení vzájemné spolupráce mezi vysokými školami, vědecko-výzkumnými pracovišti a podnikatelským sektorem.

3.2. Poptávka po VaV službách ze strany MSP v Jihočeském kraji Podkladem pro tuto kapitolu byl průzkum inovačního potenciálu MSP Jihočeského kraje, který byl provedený na přelomu roku 2011 a 2012 pro Jihočeský vědeckotechnický park, a.s. (JVTP a.s.) průzkum byl prováděn ve spolupráci se Zemědělskou fakultou Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, VŠERS České Budějovice, VŠTE v Českých Budějovicích a s Vysokou školou ekonomickou Praha, Fakultou managementu Jindřichův Hradec. V rámci dotazování bylo osloveno 305 firem Jihočeského regionu. Z těchto 305 oslovených firem se téměř 90 % řadí mezi MSP, téměř 66 % z těchto firem se považuje za inovativní. Z výběrového šetření vyplývá, že nejzávažnější bariérou firem pro zavádění inovací je nedostatek finančních prostředků a nedostačující nabídka kvalifikovaných pracovníků (viz následující obrázek). Mnohem zajímavější však je, že pro 39 % oslovených firem jsou závažnou překážkou pro zavádění inovací chybějící vlastní výzkumné kapacity. Zároveň je pro 25,6 % determinující chybějící zázemí, což se může částečně překrývat s vlastními výzkumnými kapacitami. Nicméně pro firmy, které uvedly

15

MSB INNOCAT


jednu z těchto dvou odpovědí, by mohla být nabídka VaV služeb potenciálně zajímavá. Otázkou je, zda by se nabídka regionálních VaV kapacit shodovala s poptávkou oslovených firem. Obr. 1: Nejzávažnější překážky pro zavádění inovací v MSP v Jihočeském kraji (%)

Zdroj: JVTP a.s. (2012)

Přestože šetření se nezaměřovalo přímo na zjištění ochoty ke spolupráci s VaV organizacemi, jedna z otázek hodnotila její kvalitu. Téměř 58 % oslovených firem uvedlo, že žádnou spolupráci s regionálními VaV organizacemi nemá, z firem, které spolupracují s VaV organizacemi však 22,5 % uvedlo, že není dobrá nebo že cítí potřebu zlepšení. Přes relativní nezájem firem o VaV spolupráci následující obrázek ukazuje, že oslovené podniky by byly ochotné svěřit část aktivit spojených se zaváděním inovací externím subjektům. Z odpovědí vyplývá, že největší potenciální poptávka by byla po poradenství ve věcech transferu technologií a technických a technologických řešeních. Zatímco poradenství k transferu technologií je spíše v kompetenci subjektů podpůrné inovační infrastruktury (viz další kapitoly), návrh technických a technologických řešení by mohl být svěřen i VaV organizacím. Nicméně z průzkumu také vyplývá, že zprostředkování spolupráce s VŠ či s výzkumnými ústavy nebo zprostředkování provedení výzkumného úkolu není chápáno jako nutná potřeba při zavádění inovací. Není však již zjištěno, co je příčinou nezájmu o spolupráci s VaV organizacemi, která je považována za velmi žádoucí v procesu inovací. Vhodným nástrojem pro motivaci spolupráce jsou například inovační vouchery, které jsou jednoduché, přehledné a mají s nimi zkušenosti i české regiony.

16

MSB INNOCAT


Obr. 2: Definování potřeb ze strany MSP ve vztahu k inovacím (%)

Zdroj: JVTP a.s. (2012)

3.3. Shrnutí Jihočeský kraj má v přírodovědných oborech velmi silnou vědecko-výzkumnou základnu včetně zastoupení ústavů AV ČR. Místní uspořádání veřejných vzdělávacích a VaV kapacit je nejvýznamnější v hospodářském centru regionu, tedy v Českých Budějovicích. Nicméně pracoviště VaV jsou lokalizována i mimo krajskou metropoli, především na Třeboňsku, v Nových Hradech nebo v Jindřichově Hradci. V oblasti přírodních věd je Jihočeský kraj významným centrem na úrovni ČR, v některých případech mají VaV pracoviště dokonce světový význam. V regionu přítomné VaV kapacity nabízejí velký potenciál pro spolupráci s aplikační sférou, která již probíhá na úrovni výuky, v mnoha případech i na úrovni společných výzkumných projektů a smluvního výzkumu. Z výčtu VaV kapacit v Jihočeském kraji je zřejmé, že nejširší nabídku má Jihočeský kraj v přírodovědných oborech, sociálních a humanitních vědách. Oborové zaměření VaV kapacit se proto neslučuje se zaměřením regionální ekonomiky, jejíž podstatnou část tvoří zpracovatelský průmysl.(případně doplnit o zjištění o zprac prům.). Odlišná oborová orientace VaV organizací a regionální ekonomiky znesnadňuje intenzivnější spolupráci místních podnikatelských subjektů s VaV pracovišti. Na základě shrnutí výsledků z průzkumu prováděného mezi jihočeskými podniky za účelem zmapování jejich inovačního potenciálu lze však také konstatovat, že podniky nejeví velký zájem o spolupráci s regionálními VaV kapacitami. Přednost by daly spíše podpůrným inovačním službám typu poradenství k ochraně duševního vlastnictví, zpracování projektových žádostí apod.

17

MSB INNOCAT


Spolupráci s VaV institucemi by mohl vhodně podpořit jednoduchý finanční nástroj typu inovační vouchery.

18

MSB INNOCAT


4. Analýza inovační infrastruktury

Definice inovační infrastruktury není jednotná a je chápána různými zájmovými skupinami odlišně. V tom nejširším pohledu tvoří inovační infrastrukturu souhrn reálných předpokladů a prostředků, které je možno v regionu využívat k rozvoji inovací v rámci celého inovačního procesu (JAIP, 2009). Tuto definici je nutné upravit, protože za infrastrukturu není vhodné považovat předpoklady k rozvoji inovačního procesu. Tímto způsobem by za inovační infrastrukturu mohl být považován veškerý potenciál pro realizaci inovačních aktivit, tedy například počet výzkumných pracovníků, počet Ph.D. studentů či kvalita internetového připojení. Podle teorie regionálních inovačních systémů (Cooke, 2004) existují subjekty, které znalosti poskytují a podporují jejich další využití, a na druhé straně subjekty, které vytvářené znalosti využívají (zde především firmy). Tato podpůrná infrastruktura v sobě zahrnuje výzkumné organizace a další subjekty, které podporují využití výsledků VaV v následných krocích, které vedou k využití nového poznatku v komerčním produktu. Výzkumné organizace nelze považovat celé za část podpůrné inovační infrastruktury, ale často mají k těmto účelům vyhrazenu samostatnou jednotku (např. centrum transferu technologií) nebo několik zaměstnanců, kteří zabezpečují služby pro podporu inovací pro celý subjekt. V případě, že daný subjekt nemá vlastní oddělení ani zaměstnance zajišťující činnosti spojené s realizací inovací, mohou se obrátit na instituce, které takové služby nabízejí. Za inovační infrastrukturu lze proto považovat účelově zřízené instituce a služby podporující realizaci inovací. Mezi tyto subjekty nejčastěji patří: −

Vědeckotechnické parky a podnikatelské inkubátory

−

Podnikatelská centra a centra strategických služeb

−

Pracoviště materiálového inženýrství

−

Pracoviště transferu technologií

−

Technologické platformy a klastry

Často je důležitější než samotná přítomnost subjektů inovační infrastruktury kvalita služeb, které jsou poskytovány těmito subjekty. Pojmem inovační infrastruktura se mnohdy rozumí poměrně široké spektrum technických, lidských, finančních a politických prostředků a činností. Ve svém důsledku by bylo možné za inovační infrastrukturu považovat veškeré subjekty, které nějakým způsobem utváří kulturu inovačního podnikání v regionu (např. orgány samosprávy, banky, různé asociace a sdružení

19

MSB INNOCAT


apod.), ale v této studii bude za inovační infrastrukturu chápán pouze takový subjekt, který spadá do jednoho z výše jmenovaných typů a služby, které poskytují. Inovační infrastrukturu lze rozdělit například podle toho, zda se jedná o fyzickou infrastrukturu zahrnující budovy a plochy včetně jejich technického vybavení nebo o infrastrukturu ve smyslu poskytovaných služeb. Podle tohoto hlediska lze inovační infrastrukturu rozdělit na: I.

infrastruktura fyzická (budovy a jejich technické zázemí, přístroje, laboratoře atd.)

II.

infrastruktura servisní („měkká infrastruktura“ - služeb),

4.1. Inovační infrastruktura v Jihočeském kraji Inovační infrastruktura je úzce propojena s obory, které mají vazbu na vědeckovýzkumné kapacity v daném regionu. Z toho pohledu je nutné s odkazem na výzkumně-vývojový a inovační (VaVaI) profil Jihočeského kraje a na předchozí kapitoly konstatovat, že se zde nachází špičková pracoviště biologických, environmentálních, biochemických, biofyzikálních a ekologických oborů. Fakt, že průmyslová odvětví podílející se na majoritě regionální ekonomiky neodpovídají VaV profilu a musí hledat oporu v jiných regionech (Praha, Jihomoravský kraj, Plzeňský kraj), je bohužel determinující pro aktuální inovační potenciál Jihočeského kraje. Služby a zaměření výzkumu a vývoje v Jihočeském kraji byly popsány v předchozí kapitole, proto se v této části budeme zabývat pouze službami pro podporu inovací.

4.1.1. Fyzická inovační infrastruktura Do fyzické inovační infrastruktury v Jihočeském kraji můžeme na základě typologie uvedené výše zahrnout následující: Vědeckotechnické parky a podnikatelské inkubátory Vědeckotechnické parky či technologické parky a podnikatelské inkubátory jsou v této studii v prvé řadě považovány za fyzickou infrastrukturu bez detailnějšího rozlišení. Jejich společným rysem je, že podporují podnikatelské záměry začínajících podnikatelů, jejichž cílem je přivést na trh produkt, který je založený na novém poznatku často pocházejícím z akademického prostředí. Dalším společným cílem tohoto typu infrastruktury je napojení na akademickou i podnikatelskou sféru a jejich vzájemné propojení za účelem podpory inovačního podnikání. Spolu se zvýhodněným pronájmem prostor a zařízení často poskytuje tento typ infrastruktury také další podpůrné služby pro zasídlené firmy.

20

MSB INNOCAT


Akademické a univerzitní centrum Nové Hrady Je společným projektem Ústavu nanobiologie a strukturní biologie Centra výzkumu globálních změn a Jihočeské Univerzity v Českých Budějovicích. Součástí centra, které je zaměřeno na aplikovaný výzkum v oboru biotechnologií, je také vědeckotechnický (VT) park s několika zasídlenými firmami, které využívají prostory a vybavení centra. Třeboňské inovační centrum (TIC) Obsahové zaměření vědeckotechnického parku v Třeboni bylo zvoleno tak, aby se využila podnikatelská tradice a zkušenosti zakladatele, společnosti ENVI, s.r.o. a výzkumná aktivita ENKI, o.p.s., jakožto spoluprovozovatele, a přitom se umožnil rozvoj i zcela nových aktivit. Třeboňské inovační centrum zahrnuje: −

centrum aplikovaného výzkumu

−

centrum inovačního podnikání (včetně podnikatelského inkubátoru)

Centrum aplikovaného výzkumu zajišťuje obecně prospěšná společnost ENKI. Podílí se na něm významně rovněž pracoviště Centra výzkumu globální změny AV ČR. Zvláštní smlouva je uzavřena s Jihočeskou univerzitou a Strojní Fakultou Českého vysokého učení technického. Podnikatelský inkubátor je nedílnou součástí aktivity TIC. Jeho smyslem je vznik nových aktivit, popř. nových firem, živností či podniků zaměřených přednostně na technologické inovace nebo na transfer technologií. Zakladatel vědecko-technického parku poskytuje vybrané přístrojové a kancelářské vybavení pro využití v prostorách vědecko-technického parku. Jihočeský vědeckotechnický park České Budějovice Nositelem projektu JVTP je Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Projekt je úzce provázán také s Biologickým centrem AV ČR a s Centrem výzkumu globální změny AV ČR. Objekt JVTP byl dostavěn a zkolaudován v polovině roku 2008. Správou JVTP byla pověřena Jihočeská agentura pro podporu inovačního podnikání. I. etapa fungování JVTP České Budějovice se zaměřila na vytvoření prostorové kapacity pro zasídlení a podporu inovačních záměrů, spolu s podporou VaV a transferu technologií. V současné době se připravuje realizace návazného investičního projektu „Rozvoj JVTP Etapa IIA“ spolufinancovaného z Operačního programu Podnikání a inovace - program Prosperita. Výstupem projektu bude novostavba Jihočeského vědeckotechnického parku s užitnou plochou 3097 m2. V první fázi realizace se jedná nejprve o demolici stávajících nemovitostí na pozemcích určených k zástavbě, v další fázi půjde o výstavbu budovy II. etapy JVTP, jejíž realizací dojde ke komplexnímu 21

MSB INNOCAT


uspořádání areálu JVTP a zároveň dojde k provoznímu propojení nové budovy se současnou. Takto vznikne nové infrastrukturní prostředí, které bude disponovat vybavenými kancelářskými prostory, laboratořemi, poloprovozními halami a také zasedacími místnostmi o různé velikosti. Potenciálními klienty JVTP jsou a budou vědecké týmy s technickým řešením aplikovatelným v praxi, začínající podnikatelé s vazbou na Jihočeskou univerzitu a další instituce terciárního vzdělávání v regionu, fungující inovativní firmy a další firmy poskytující podpůrné a servisní služby především pro zasídlené firmy. Technologické centrum Písek (v realizaci) Je to zatím poslední subjekt, který spadá do kategorie vědeckotechnických parků a podnikatelských inkubátorů v Jihočeském kraji. Cílem projektu je vybudování technologického centra orientovaného na informační technologie a poskytnout tak jihočeskému regionu infrastrukturu pro rozvoj inovativního podnikání a moderních IT služeb. V současnosti se dokončuje rekonstrukce budovy TCP I., která nabídne 7300 m2 kancelářských ploch, a 300 m2 v rámci podnikatelského inkubátoru. Centrum bude schopné nabídnout velmi flexibilní infrastrukturu připravenou na specifické požadavky klientů, jež mají v úmyslu svoji podnikatelskou činnost v budoucnosti rozšiřovat nebo požadují speciální prostředí. Kromě kancelářských prostor bude Technologické centrum (TC) Písek schopné poskytnout laboratoře, dílny pro lehkou výrobu nebo speciální prostory s vysokým zabezpečením. Podstatnou částí projektu, která mu zajišťuje udržitelnost, je vybudování jednoho z nejmodernějších datových center v Evropě, které bude zaměřené především na poskytování moderních ICT služeb a Cloud Computing. Projekt TC Písek by měl být dokončen do 31.3. 2013. Tab. 7: VT parky a podnikatelské inkubátory v Jihočeském kraji Rok zahájení provozu

Pronajímaná plocha pro podnikatele

AUC Nové Hrady

2003

1.500 m

TIC Třeboň

2002

1.496 m

JVTP

2008

621 m

TC Písek

2013

7.300 m

Název

Celkem

Investice

Počet zasídlených podniků

Z toho v podnik. inkubátoru

Počet zaměst. ve firmách

2

40 mil Kč

10

4

104

2

35 mil Kč

6

4

60

40 mil Kč

7

3

13

450,7 mil Kč

-

-

-

565,7 mil Kč

23

11

177

2 2

10.917 m

2

Zdroj: JAIP (2011), TC Písek

22

MSB INNOCAT


4.1.2. Servisní inovační infrastruktura Do oblasti servisní inovační infrastruktury se nejčastěji řadí organizace, jež se zabývají problematikou podpory VaV, transferem technologií, podporou investic a podporou MSP. Poskytované služby mohou být poradenského charakteru, stejně jako např. školení, přednášky, vzdělávací kurzy, marketing, apod. Pokud se držíme typologie subjektů inovační infrastruktury, spadají do této kapitoly podnikatelská centra a centra strategických služeb, pracoviště materiálového inženýrství a centra transferu technologií. Podnikatelská centra a centra strategických služeb Pod tímto typem institucí jsou uvedeny subjekty, jejichž primárním úkolem je poskytovat odborné poradenství (nejen) začínajícím podnikatelům, kteří chtějí realizovat své inovativní podnikatelské záměry. Podnikatelská centra poskytují například podporu zakládání nových technologicky zaměřených firem, asistenci při rozvoji již existujících firem, pomoc při vyhledávání a získávání finančních zdrojů pro rozvojové projekty, zapojování firem do národních i evropských programů, podporu při zavádění inovací ve firmách a při nalézání vhodných partnerů pro vývojovou, výrobní i obchodní spolupráci, nabídku prostor pro inovační podnikání včetně komplexu navazujících služeb, informační a poradenské služby pro podnikání v Evropské unii (EU). Velmi často se činnost podnikatelských center doplňuje s centry transferu technologií a pronajímáním ploch ve vědeckotechnických parcích (VTP). Typické podnikatelské centrum v Jihočeském kraji není, tyto služby neposkytuje ani žádný ze stávajících VTP, ale v regionu je přítomných několik subjektů, které poskytují některé z výše uvedených služeb. Jihočeská agentura pro podporu inovačního podnikání, o. p. s. (JAIP) Společnost byla založena Jihočeskou hospodářskou komorou a dalšími regionálními partnery se záměrem zaštítit oblast podpory výzkumu, vývoje a inovací v Jihočeském kraji. Agentura sdružuje zástupce firem a institucí, které se zabývají problematikou výzkumu, vývoje a inovací, zprostředkovává komunikaci a tvoří platformu pro spolupráci akademické obce, veřejné samosprávy a podnikatelské sféry. Hlavním posláním agentury, poskytující asistenci Jihočeskému kraji pro oblast VaV, je navrhovat a aplikovat politiku podpory inovačního podnikání, technologického rozvoje a výzkumně-vývojové základny s ohledem na národní rámec a regionální specifika. JAIP byla založena podle vzoru podobných specializovaných agentur působících v zahraničí či v jiných regionech ČR (JIC, BIC Plzeň, TMG v Horním Rakousku atd.), nicméně zatím nedosahuje velikosti ani výkonnosti svých vzorů.

23

MSB INNOCAT


Jihočeská hospodářská komora Je organizací založenou za účelem podpory podnikání a hájení zájmů svých členů. Má své nezastupitelné místo v oblasti shromažďování a poskytování informací pro podnikatele a v oblasti vytváření neformálních obchodních kontaktů. Ze služeb, které komora nabízí, a jsou pro tuto studii relevantní, to jsou například monitoring dotačních titulů a dotační poradenství, pořádání odborných a informačních seminářů (nejčastěji s tematikou řízení podniku, legislativní a daňové úpravy apod.), poradenství začínajícím podnikatelům, rating MSP. Regionální rozvojová agentura Je organizací založenou na principu PPP a má poměrně široké spektrum činností, do kterých se začlenila i činnost spadající do oblasti inovací a inovačního podnikání. Zaměřuje se na zpracování inovačních projektů, resp. projektů zaměřených na získání financování pro inovační aktivity. Za tímto účelem agentura monitoruje vhodné dotační tituly, zpracovává grantové žádosti, vyhledává vhodné objekty a lokality k podnikání nebo asistuje při realizaci projektů (např. zpracování monitorovacích zpráv projektů podpořených z veřejných dotací nebo příprava výběrových řízení). Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest Agentura CzechInvest je státní příspěvková organizace podřízená Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR, byla založena v listopadu 1992 a jejím hlavním cílem bylo podporovat příliv přímých zahraničních investic do České republiky. Svým klientům nabízí potřebné informace, poradenství i kontakty a pomáhá jim realizovat jejich projekty v oblasti výroby, výzkumu a sdílených služeb. Služby Czechinvestu jsou například: −

informace o možnostech podpory pro malé a střední podnikatele

−

implementace dotačních programů financovaných EU a státem

−

formální poradenství k projektům

−

správa databáze podnikatelských nemovitostí

−

podpora subdodavatelů – správa databáze českých dodavatelských firem

−

pomoc při realizaci investičních projektů

−

zprostředkování státní investiční podpory

−

AfterCare – služby pro zahraniční investory, kteří již působí v České republice, podpora při reinvesticích

Agentura CzechInvest založila na začátku roku 2004 síť třinácti regionálních kanceláří ve všech krajských městech. Regionální kanceláře agentury CzechInvest poskytují informace o službách 24

MSB INNOCAT


agentury a možnostech podpory podnikání ze strukturálních fondů EU, pomáhají firmám, které mají zájem realizovat svou investici v daném regionu a spolupracují se zástupci místní správy a samosprávy, školami a dalšími regionálními institucemi při hledání příležitostí rozvoje podnikatelského prostředí regionu. Díky zastoupení agentury v Jihočeském kraji jsou výše jmenované služby dostupné i ve zkoumaném regionu. Pracoviště materiálového inženýrství Za prvky inovační infrastruktury lze do jisté míry považovat také zkušební a normotvorné ústavy, bez jejichž ověření často není možné uvést výrobek na trh. V Jihočeském kraji působí Zkušební ústav lehkého průmyslu, Výzkumný ústav výroby paliv a energií z obnovitelných zdrojů s.r.o., pobočka Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského, pobočka Státního ústavu pro kontrolu léčiv a pobočka Výzkumného ústavu jaderných elektráren. Tyto subjekty nejsou podporovány z regionálního rozpočtu, ale mohou mít určitý vliv na transfer znalostí do soukromých podniků. Pracoviště transferu technologií V Jihočeském kraji nemá sídlo žádné etablované pracoviště transferu technologií. V omezeném rozsahu nabízí služby transferu technologií JAIP, nicméně jeho role spočívá především v zajištění podmínek pro vznik a rozvoj spin-off firem v rámci JVTP, jehož správcem je právě JAIP. Roku 2012 bylo založeno Jihočeské univerzitní a akademické centrum transferu technologií, které však zatím nemá stabilní pozici a nemůže vykázat žádné výsledky. Jihočeské univerzitní a akademické centrum transferu technologií Realizace nového centra transferu technologií (CTT) podpořeného dotačním programem Výzkum a vývoj pro inovace byla zahájena 1. května 2012. Hlavním cílem tohoto projektu je ustanovení a zprovoznění Centra transferu technologií resp. kanceláře transferu technologií Jihočeské univerzity a kanceláře transferu technologií Biologického centra, vymezení jejich základních materiálních, finančních i provozních předpokladů pro efektivní provoz a zabezpečení pilotního provozu a eventuální optimalizace podmínek fungování. Základním úkolem projektu bude propojování nabídky výsledků VaV obou organizací s uspokojováním technologické poptávky subjektů aplikační sféry. CTT bude v konečném důsledku zajišťovat komplexní portfolio služeb v oblasti komercializace duševního vlastnictví od mapování výzkumného potenciálu obou partnerů až po uplatnění výsledků výzkumu v praxi přímými obchodními aktivitami. Hlavní oborovou oblastí budou biotechnologie v širokém pojetí. Hlavními partnery z aplikační sféry budou převážně zemědělské podniky, nemocnice, územní samosprávné orgány a jejich organizace zvláště v Jihočeském kraji a sousedních regionech. Realizace projektu a 25

MSB INNOCAT


funkčnost CTT bude přínosem nejen na úrovni JU a BC, ale i aplikační sféry. Projekt CTT vychází z dosavadních zjištění v rámci analytických prací, předprojektové přípravy i projektů, které řeší dílčí oblasti systému TT. Zároveň je koncipován tak, aby navázal na výstupy předchozích projektů a na činnost JVTP. Zprovoznění kanceláří transferu technologií umožní rozvoj instituce, jež bude schopna koordinovat regionální aktéry v podpoře výzkumu, vývoje a inovací. Jednou z hlavních priorit je vytvářet podmínky pro rozvoj technologicky a znalostně orientované ekonomiky, která je klíčem k zajištění regionální konkurenceschopnosti. Tímto krokem bude podpořeno výlučné postavení JU a BC v rámci výzkumněvzdělávacích institucí regionu. Spolupráce s podnikatelskými subjekty bude přinášet v neposlední řadě finanční zdroje, které lze využít k rozvoji dalších výzkumných aktivit.

4.2. Inovační infrastruktura v Horním Rakousku V roce 1998 spolková země Horní Rakousko schválila střednědobý rozvojový dokument, který měl zásadní vliv na současnou podobu inovační infrastruktury. Strategický program Horní Rakousko 2000+ definoval potřebu založení a podpory: −

11 klastrových iniciativ

−

Založení a rozvoj sítě přibližně 20 technologických center

−

Založení center kompetence spolufinancovaných průmyslovými partnery

−

Založení společnosti Upper Austrian Research

Tyto aktivity vedly v následujícím období k masivní podpoře VaV a inovací v Horním Rakousku a staly se de facto hnací silou dalšího rozvoje inovační infrastruktury v regionu.

4.2.1. Fyzická infrastruktura Vědeckotechnické parky a podnikatelské inkubátory Horní Rakousko od roku 1998, kdy byl schválen strategický dokument Horní Rakousko 2000+, vybudovalo síť 21 tzv. impulzních center, která jsou obdobou českých VT parků a podnikatelských inkubátorů. Jejich přehled se základními údaji uvádí následující tabulka.

26

MSB INNOCAT


Tab. 8: VT parky a podnikatelské inkubátory v Horním Rakousku

Název

Rok Pronajímaná zahájení plocha pro provozu podnikatele 2

Softwarepark Hagenberg

1989

14.100 m

TZ Attnang-Puchheim TGZ Bad Leonfelden

2000

1.503 m

2006 2004

TZIS Bad Ischl Techno-Z Braunau Logistikzentrum Ennshafen TDZ Ennstal TZ Freistadt TZS Gmunden TIZ Kirchdorf TIZ Landl-Grieskirchen TechCenter Linz-Winterhafen TDZ Neufelden/Haslach TZ Mondseeland TZ Perg Techno-Z Ried TIZ St. Florian TGZ Schärding TIC Steyer

1994 2000 2005 1999 2000 2002 2003

Počet zaměst. ve firmách

29,76 mil €

55

7

585

2,24 mil €

21

1

64

2.847 m2

2,6 mil €

7

1

65

1.619 m

2

2,5 mil €

23

11

51

3.143 m

2

3,77 mil €

22

4

75

4.344 m

2

5,03 mil €

12

1

78

1.437 m

2

2,55 mil €

12

1

26

1.670 m

2

2,23 mil €

13

5

69

1.430 m

2

2,1 mil €

30

11

81

2.794 m

2

3,52 mil €

16

5

130

3.382 m

2

5,2 mil €

10

4

70

2

2

2002

12.800 m

26,53 mil €

67

16

439

2002

2

3,04 mil €

12

4

63

1.524 m

2

2,5 mil €

19

2.281 m

2

5,48 mil €

23

10

74

2.706 m

2

3,6 mil €

24

8

134

5.790 m

2

8,48 mil €

30

4

350

2.993 m

2

6,1 mil €

24

5

115

2.932 m

2

5,57 mil €

53

4

107

15,00 mil €

56

6

274

461,26 mil €

551

108

2850

2007 2003 2000 1999 2001 2001

1893 m

GTZ Wels

1996

5.800 m

2

BIZ Wels

2003

9.150 m

2

Celkem

Investice

Počet Z toho zasídlených v podnik. podniků inkubátoru

86.138 m

2

22

Zdroj: JAIP (2011), http://www.technologiezentren.at

Z výše uvedených údajů je patrné, že v Horním Rakousku je dobře vybudovaná síť impulsních a technologických center. Až na výjimky jde přitom o centra, která byla založena po roce 2000, nicméně si již dokázala získat svoje zákazníky. To, že jde o atraktivní místa pro založení firmy, potvrzuje zasídlení zhruba 550 podniků s přibližně 3.000 zaměstnanci. Rozhodující však není zvýhodněný pronájem prostor a vybavení parků, ale především doprovodné služby pro zasídlené podniky. Tzv. impulsní centra poskytují profesionální infrastrukturu a služby a rozsáhlou informační a kontaktní síť a zvyšují atraktivitu jednotlivých lokalit pro zakládání a rozvoj inovačních podniků v rámci center i mimo ně.

27

MSB INNOCAT


Hornorakouská impulsní a technologická centra mají tyto hlavní úkoly: −

podpora zakládání a rozvoje inovačních anebo technologicky orientovaných podniků,

−

podpora transferu inovací, technologií a vědomostí k podnikům v regionu,

−

spolupráce na regionálním rozvoji hospodářství,

−

podpora kooperace na regionální úrovni a zapojení do nadřazených sítí.

Impulsní centra přispívají ve svém regionu ke stimulování celkového regionálního hospodářského vývoje – a tím také k vytváření pracovních míst. Impulsní centra jsou důležitými body inovační infrastruktury Horního Rakouska, protože zprostředkovávají kontakt na poskytovatele navazujících služeb pro podnikatele v rámci sítě Technologické a marketingové společnosti (TMG, viz dále v této kapitole). Impulsní centra mají zásadní vliv na rozvoj podnikání, a proto se stala důležitou technologickou platformou v jednotlivých regionech. Základ této sítě byl položen vypracováním dvou strategických programů: „Strategický Program Horní Rakousko 2000 + " Program byl zahájen v květnu 1998, trvání programu 7/1998 - 3/2003, financování: federální vládou, soukromým sektorem, EU. Celkové náklady programu činily více než 300 mil EUR, z toho 81 mil EUR ze státních fondů. Rozšíření „Horní Rakousko 2000 +" Trvání programu 7/2003 - 6/2005. Celkové náklady programu činily více než 160 mil EUR z toho 45mil EUR ze státních fondů. Přibližně třetina finančních prostředků byla vynakládána na vznik a rozvoj institucí zaměřených na neuniverzitní výzkum - centra excelence, na ostatní kontaktní místa klastrových iniciativ cca 24 %, dále na Puls centra (22 %) a Centra pro transfer technologií a technologických poradenských služeb (14 %). „ Inovační Horní Rakousko 2010“ Trvání programu 7/2005 - 6/2010, celkové náklady programu činily více než 600 mil EUR, z toho 200 mil EUR ze státních fondů. Hospodářský program "Inovační Horní Rakousko 2010“ navazuje na předchozí program „Horní Rakousko 2000+“ a je zaměřen na tematickou oblast výzkumu a vývoje. Téměř 60% z celkových výdajů bylo určeno na rozšíření institucí neuniverzitního výzkumu a podporu výzkumu a vývoje.

28

MSB INNOCAT


4.2.2. Servisní infrastruktura Služby spojené s podporou inovačního podnikání včetně transferu technologií jsou v Horním Rakousku soustavně a koncepčně podporovány již od poloviny devadesátých let. V té době po připojení Rakouska k Evropské unii došlo k posílení úlohy regionálních samospráv a byly jim svěřeny pravomoci v oblasti VaV a inovací. Každá ze spolkových zemí má vypracovanou vlastní koncepci regionální VaV či inovační politiky, případně tuto problematiku upravuje v jiném dokumentu. Většina spolkových zemí se zabývá především podporou inovací, ale Horní Rakousko má vypracovaný přístup i k podpoře výzkumu a vývoje. Všechny spolkové země rovněž provozují alespoň jednu agenturu, která podporuje VaV, spravuje dotační tituly na podporu inovací a VaV a poskytuje odborné služby. Spolková země Horní Rakousko má vypracovaný poměrně důmyslný systém podpory VaV a inovací, což se odráží i na komplexnosti řešení. Pro realizaci politiky spolkové země byla již roku 1991 založena TMG. Technologická a marketingová společnost Majoritním akcionářem byla a je provincie Horní Rakousko (res. Zemský holding, do kterého patří mnoho dalších organizací zřizovaných spolkovou zemí), dalšími podílníky jsou například Hospodářská komora Horního Rakouska, Svaz zaměstnanců, město Linec nebo Svaz průmyslu. Společnost má širokou základnu se zapojením sociálních a statutárních partnerů. Na počátku stály dvě obchodní jednotky, jejichž cílem byla podpora investic a uvádění technologií na trh. V dalším vývoji TMG podporovalo zakládání nových inovativních podniků, jejich obchodní expanzi, inovace, transfer technologií, výzkum a vývoj a místní rozvoj včetně propagace na webových stránkách. Oblasti činnosti TMG se dají shrnout do dvou skupin: 1. Regionální marketing 2. Inovace a technologie Regionální marketing Pokud jde o marketing regionu a akvizici nových investičních projektů, existuje úzká spolupráce a koordinace s Rakouskou obchodní agenturou a Národní agenturou pro podporu investic. Reklama TMG, zaměřená na zahraničí, se soustřeďuje hlavně na Německo a to zejména na jih Německa. Na Německo připadá přibližně 70 % z 1200 společností z Horního Rakouska, které mají účast zahraničního investora. Tradiční reklamní nástroje, jako je reklama v tištěných médiích, poštovní zásilky, spotřebitelské soutěže atd., mají z hlediska efektivity spíše druhořadý význam. Mnohem

29

MSB INNOCAT


důležitější se stal "networking", pomocí kterého již v Horním Rakousku využívá cílenou prezentaci s partery (většinou bankami) mnoho obchodních organizací, včetně zahraničních. Činností související a úzce navazující na regionální marketing je asistence při umisťování investic firem v Horním Rakousku a jejich rozšiřování. Jedním z úkolů TMG je také monitoring investičních plánů podnikatelských subjektů. Při těchto aktivitách jde o podporu expanze, nové zasídlení, ale také o podporu investičních snah managementu o zvýšení konkurenceschopnosti jednotlivých firem a tím celého regionu. TMG nabízí investorům možnosti využití komplexního servisu spočívajícího především v podpoře při: −

hledání vhodných lokalit investice

−

řešení právních a regulačních záležitostí

−

vyhledávání podpory a financování

−

hledání kvalifikované pracovní síly

V průběhu své činnosti získává a zpracovává požadavky ke spolupráci od různých partnerů z řad podnikatelů, ale také úřadů či vzdělávacích institucí. Tak vzniká úspěšná spolupráce pro podání a realizaci projektů. Důkazem je, že v období mezi roky 1994 – 2006 bylo realizováno 477 projektů s výší investic 2 635 mil. EUR a bylo vytvořeno 13 182 nových pracovních míst. Oblast inovací a technologií Základním východiskem činnosti v podpoře inovací, investic, kooperace a kvalifikace jsou programové dokumenty „Strategický program Horní Rakousko 2000+“ a „Inovační Horní Rakousko 2010“. Na konci roku 2008 začala TMG z pověření zemského rady pro hospodářství a technologie proces koncipování a návrhu programu „Další rozvoj Horního Rakouska 2010“, který nyní vytváří základ pro činnost skupiny TMG. Již na programových dokumentech za předchozí období se TMG aktivně podílela a de facto vytvořila rámcové podmínky pro podporu inovací a technologií v Horním Rakousku. Koordinace přípravy a implementace strategických programů stejně jako další rozvoj v oblasti výzkumu, znalostí a inovací se provádí v úzké spolupráci s oblastními a národními VaV a inovačními institucemi a při zapojení v národních a evropských programech. V průběhu existence TMG vznikla pozoruhodná síť impulzních center ve všech okresech Horního Rakouska, jejichž výstavbu a další rozvoj některých z nich řídí právě TMG. Zvláštní význam v oblasti poradenství má společnost CATT Innovation Management GmbH, 100% vlastněná TMG, se svou rozsáhlou nabídkou podpory a poradenství ve všech otázkách podpory výzkumu a transferu technologií a vědomostí (viz níže). Další iniciativou TMG je podpora sítí a spolupráce v rámci společnosti Clusterland Horní Rakousko, ve které má TMG podíl 61 %. 30

MSB INNOCAT


CATT Innovation Management Firma CATT byla založena roku 1990 v Linci jako nezisková společnost, ale již 20 let je součástí skupiny TMG, v současnosti má 23 zaměstnanců. Jejím posláním je podporovat a doprovázet hornorakouské podniky a VaV instituce během celého cyklu trvání jejich technologických a VaV projektů. Firma CATT se soustřeďuje na poskytování odborných služeb při zavádění inovací (tzn. inovační management) v malých a středních firmách a ve výzkumných organizacích. Pro svoji činnost CATT využívá rozsáhlou síť kontaktů na rakouské i zahraniční organizace, mezi které patří vedle mnoha firem například ministerstva. Samozřejmostí jsou kontakty na spolkovou zemi Horní Rakousko, Hospodářskou komoru, město Linec a další kontakty z Horního Rakouska, které patří mezi nejdůležitější partnery. Na mezinárodní úrovni jsou intenzivně využívány kontakty na Evropskou komisi a mezinárodní sítě jako například Enterprise Europe Network. Klienty jsou především podniky a výzkumné organizace z Horního Rakouska, spolková ministerstva (především Ministerstvo vědy a výzkumu a Ministerstvo hospodářství a zaměstnanosti). CATT poskytuje hornorakouské hospodářské a výzkumné sféře služby v následujících oblastech: −

Poradenství k regionálním, národním a evropským dotačním programům

−

Programový management (navržení programů, hodnocení projektů)

−

Transfer znalostí (např. zajištění školicích a tréninkových programů)

−

Poradenství v oblasti patentového a práva na ochranu duševního vlastnictví

−

Transfer technologií (zajištění spolupráce mezi podniky a VaV organizacemi, VaV management v podnicích)

−

Networking (zprostředkování kontaktů s poskytovateli služeb VaV, s patentovými zástupci apod.)

Firma CATT je koncipována tak, aby sloužila jako one-stop-shop pro všechny klienty, kteří potřebují asistenci se svými inovačními projekty, po dobu celého životního cyklu projektu od návrhu koncepce projektu po zajištění financování, technologického transferu a uplatnění práv duševního vlastnictví. CATT tudíž významně urychluje zavádění nových technologií na trh a je důležitou součástí inovační infrastruktury v Horním Rakousku. Clusterland Horní Rakousko GmbH Dne 2. prosince 2005 byla založena společnost Clusterland Horní Rakousko GmbH, do které se přesunuly všechny aktivity klastrů a sítí, které doposud probíhaly v TMG. Operativní činnost zahájila společnost 1. ledna 2006. Součástí nového podniku je celkem šest klastrových a tří síťové iniciativy.

31

MSB INNOCAT


Klastrová politika je zásadní součástí hospodářské politiky Horního Rakouska. Cílem klastrů je posílit inovační schopnost podniků díky kooperativní spolupráci a rozvoj existujících hospodářských a technologických oblastí v Horním Rakousku. Iniciativa Clusterland se zaměřuje především na malé a střední podniky. Činnosti prováděné pro partnery klastrů a sítí: • • • • •

Informace a komunikace – vytvořit informační náskok Kvalifikace – posílení silných stránek transferem know-how Kooperace – společná realizace inovačních myšlenek Marketing a PR – lepší zviditelnění a posílení činnosti Internacionalizace – usnadnit přístup k novým trhům

Součástí společnosti Clusterland Oberösterreich GmbH je šest klastrových iniciativ (Automobilový klastr, Klastr plastů, Klastr pro nábytek a výrobu ze dřeva, Zdravotnický klastr, Klastr mechatroniky, Klastr environmentálních technologií). Spolu s dalšími dvěma klastrovými iniciativami, které nespadají pod Clusterland (Potravinářský klastr, Klastr ekoenergie), tvoří kompletní síť klastrů existujících v Horním Rakousku. Klastrové iniciativy představují sdružení subjektů z jednotlivých oborů, které zahrnují aktéry všech fází tvorby produktu. Četné oblasti, které pozitivně ovlivňují konkurenceschopnost a kompetenci, nejsou vůbec nebo jsou pouze omezeně specifické pro jeden obor. Zkušenosti z jedné branže lze mnohokrát využít k dobru podniků z jiných sektorů. Z tohoto důvodu byly v Horním Rakousku založeny čtyři iniciativy překračující hranice jednotlivých oborů, přičemž tři z nich jsou organizovány společností Clusterland: Lidské zdroje, Design a media a Zdroje a energetická efektivita. Upper Austrian Research (UAR) Zatímco oblast inovací a technologií je komplexně řešena společností TMG, aplikovaný výzkum a vývoj spadá do kompetence společnosti UAR, která je rovněž součástí Zemského holdingu (tzn. vlastněná spolkovou zemí). Společnost UAR, založená roku 1999, koordinuje činnost výzkumných organizací, které nespadají pod univerzity, což jsou především kompetenční centra a další výzkumné ústavy. Hlavním posláním UAR je podporovat dotažení nových objevů a myšlenek do realizovatelné fáze. Na rozdíl od TMG, který podporuje především inovace (tzn. produkty již velmi blízké komerčnímu uplatnění), tak UAR podporuje aktivity na pomezí základního a aplikovaného výzkumu, které ještě neumožňují vstup na trh. UAR zprostředkovává spolupráci se špičkovými výzkumnými organizacemi, důležitými partnery jsou Univerzita Johannese Keplera v Linci a Univerzita aplikovaných věd.

32

MSB INNOCAT


Přes společnost UAR je spolková země spoluvlastníkem devíti výzkumných organizací a jednoho podnikatelského inkubátoru. Vlastnické podíly ve vybraných výzkumných kapacitách umožňují UAR aktivně ovlivňovat využívání výzkumného potenciálu Horního Rakouska ve prospěch místních podniků. Strategické partnerství s oběma regionálními univerzitami zajišťuje, že veškeré poznatky zde vytvořené najdou uplatnění v praxi. Přestože činnost UAR souvisí se zaměřením této studie nepřímo, je dotahování výsledků výzkumu do pilotní fáze důležitým aspektem pro následné možnosti transferu technologií a koordinační role UAR tyto možnosti výrazně rozšiřuje. Tech2b GmbH Tech2bje high-tech inkubátor zřízený v rámci národního programu AplusB v Horním Rakousku. Cílem je rozvinout výzkumné výsledky a inovační myšlenky, především z vědecké oblasti, s podporou tech2b do nových produktů, služeb a podnikatelských aktivit. Centrum tech2b nabízí rozsáhlý servis a poradenství i podporu při startovací fázi zakládání podniků: provozně ekonomické a technické otázky, financování a podpora, poskytování infrastruktury VaV. Zakladatelé jsou podporováni sítí, které se zúčastní Univerzita Johannese Keplera, Odborná vysoká škola Horní Rakousko, neuniverzitní výzkumná zařízení hospodářské komory, banky, investoři a skupina TMG.

4.3. Porovnání možností inovační infrastruktury obou regionů Z prostého porovnání počtu VT parků, pronajímané plochy a počtu zasídlených podniků je patrný propastný rozdíl mezi kapacitou fyzické inovační infrastruktury Jihočeského kraje a Horního Rakouska. Rozdíl je obrovský i při porovnání hodnot vztažených k počtu obyvatel, jak je patrné z následující tabulky. Tab. 9: Porovnání inovační infrastruktury Horního Rakouska a Jihočeského kraje Pronajímaná plocha VT parků

Počet zasídlených firem

Počet obyvatel (tis.)

Pronajímaná 2 plocha (m ) na 1000 obyv.

Počet zasídlených firem na 1000 obyvatel

Intenzita zasídlení*

Jihočeský kraj

10.917 m2

23

636

17,2

0,04

6,9**

Horní Rakousko

86.138 m2

551

1417

60,8

0,34

6,4

* počet zasídlených firem na 1000 m2 pronajímané plochy **bez 7600 m2 TC Písek Zdroj: vlastní zpracování

33

MSB INNOCAT


Při prostém vztažení pronajímané plochy VT parků k počtu obyvatel, do něhož je v případě Jihočeského kraje započítán i nedokončený VT park v Písku, by musel Jihočeský kraj vytvořit ještě více než trojnásobně více ploch, aby byl srovnatelný s Horním Rakouskem. Malá rozloha ploch VT parků v Jihočeském kraji se odráží v počtu zasídlených firem k počtu obyvatel, kde je rozdíl mezi oběma regiony ještě dramatičtější. Je však třeba podotknout, že závisí na struktuře jednotlivých parků – pokud například nabízejí větší plochy jednomu klientovi, VT park vykáže méně zasídlených firem, a lze snadno dosáhnout zkreslených údajů. Za Jihočeský kraj bylo započítáno také TC Písek, které dosud není zasídleno žádnou firmou. Nicméně z porovnání intenzity zasídlení (počet zasídlených firem na m2 pronajímané plochy) vyplývá, že po odečtení plochy TC Písek, je kapacita VT parků v obou regionech využívána s podobnou intenzitou. Z hlediska územního rozložení fyzické inovační infrastruktury má Horní Rakousko podstatnou výhodu v centrálním řízení výstavby impulzních center. Díky tomu bylo docíleno relativně rovnoměrného rozmístění VT parků v regionu včetně menších sídel, ale o odpovídající velikosti. Největší VT parky vznikly přímo v Linci nebo v jeho blízkém okolí. Naproti tomu v Jihočeském kraji vzniká doposud největší kapacita v Písku, zatímco metropolitní území Českých Budějovic zatím není dostatečně zajištěno. Při porovnání servisní inovační infrastruktury obou regionů není rozdíl tak markantní jako v případě fyzické. Oba regiony disponují dostačujícím servisním zázemím pro podporu inovací a podporu podnikání obecně, ale zatímco v Jihočeském kraji poskytuje relevantní služby několik na sobě nezávislých subjektů, v Horním Rakousku jsou služby pro podporu inovací řízeny centrálně. Dalším rozdílem je absence služeb pro aplikovaný výzkum a vývoj včetně služeb transferu technologií v Jihočeském kraji a komplexní přístup spolkové země k podpoře VaV a inovací a podpoře podnikání, která spojila rozvoj služeb pro inovace, VaV a výstavbu fyzické infrastruktury. Podobně jako v případě fyzické infrastruktury je poskytování inovačních služeb v Horním Rakousku řízeno centrálně přes společnost TMG, která představuje ústřední servisní místo (one-stop-shop) pro investory v Horním Rakousku. Kvalita poskytovaných služeb závisí nejen na kompetencích a efektivnosti práce zaměstnanců, ale také na kvalitě spolupráce s velkým množstvím partnerů, kterými jsou nositelé politických rozhodnutí, úřady na místní i spolkové úrovni, podnikatelé, zájmové skupiny, poradci, právníci, banky, vlastníci pozemků a další. Úkolem TMG je poskytovat v tomto prostředí optimální podporu. Nabídka služeb je velmi rozsáhlá a pro jejich kvalitní poskytování je obzvlášť důležitá podpora politiků a správních orgánů, stejně jako kompetence a angažovanost vlastních pracovníků.

34

MSB INNOCAT


4.4. Shrnutí Kapacity inovační infrastruktury v obou regionech mají mnoho rozdílných rysů. Impulzní centra v Horním Rakousku jsou spravována centrálně, zatímco v Jihočeském kraji vzniklo několik na sobě víceméně nezávislých aktivit, které vedly k vybudování VT parků a dalších institucí pro podporu inovací. Díky centralizovanému přístupu v řízení výstavby impulzních center mohlo být dosaženo relativně rovnoměrného pokrytí Horního Rakouska tímto typem infrastruktury o odpovídajících kapacitách. Oproti tomu v Jihočeském kraji je nedostatečně pokryta oblast Českých Budějovic, zatímco největší kapacity vznikají v Písku. Co se týká dostupnosti a kvality podpůrných služeb pro inovace, tak lze konstatovat, že oba regiony disponují dostatečným servisním zázemím. Co do kvantity je rozdíl v přítomnosti služeb společnosti UAR, která se zabývá podporou aplikovaného výzkumu, a služeb TT v Horním Rakousku, zatímco v Jihočeském kraji obdobné služby chybí. Zásadní rozdíl však spočívá v přístupu k poskytování těchto služeb. Zatímco Horní Rakousko spravuje veškeré služby pro podnikatele přes Zemský holding a umožňuje podnikům získat služby v rámci jedné či dvou organizací, v Jihočeském kraji je portfolio obdobných služeb roztříštěno mezi mnoho poskytovatelů. Jedna servisní organizace poskytující služby pro inovace a jedna organizace zajišťující služby pro aplikovaný výzkum má výhodu především v úsporách z rozsahu, protože díky centralizovanému přístupu k rozvoji inovační infrastruktury mohlo být dosaženo úspor z rozsahu, protože pro všechna impulzní centra jsou poskytovány služby v rámci společností TMG a UAR, které jsou vlastnictvím spolkové země. Zároveň je pro podnikatele čitelnější, když mají pouze jednoho partnera pro spolupráci po dobu celého projektu. V Horním Rakousku je větší pozornost než v Jihočeském kraji věnována rovněž podpoře klastrů.

35

MSB INNOCAT


36

MSB INNOCAT


5. Porovnání možností financování transferu technologií v Jihočeském kraji a v Horním Rakousku

Transferem technologií je nejčastěji míněn přenos vědeckých poznatků z výzkumné organizace do soukromé firmy, která je využije pro inovování svých výrobků. Pojem transfer technologií evokuje, že jde především o přenos technického know-how a že se jím mohou zabývat pouze technicky a přírodovědně zaměřené subjekty. Přenos znalostí z výzkumné organizace však může být mnohem širší, může zahrnovat například sociologické a humanitní vědní obory na straně poskytovatelů znalostí a instituce veřejné správy na straně příjemců. V tomto případě je příhodnější používat termín transfer či přenos znalostí. Přenos znalostí nemusí nutně probíhat pouze po trajektorii výzkumná organizace – soukromý podnik/státní instituce, ale také mezi soukromými podniky navzájem či ze soukromého podniku do výzkumné organizace. Vzhledem k zaměření a účelu této studie se však budeme dále bavit pouze o přenosu znalostí mezi výzkumnými organizacemi a soukromými podniky. V případě, že se jedná o spolupráci mezi výzkumnou organizací a soukromým podnikem, je důležitým aspektem transferu znalostí komerční využití takových znalostí v novém či v inovovaném produktu. Jinak řečeno, transfer znalostí je prostředkem komercializace vědeckých poznatků. Transfer znalostí může nabývat několika podob: 1. společné projekty výzkumu a vývoje výzkumné organizace a dalšího subjektu 2. patentování nových poznatků a výrobků a poskytování licencí 3. vytvoření spin-off společností, které jsou založené na know-how mateřské organizace Za transfer znalostí se může počítat také mobilita pracovních sil mezi jednotlivými obory a sektory a rozvoj lidských zdrojů obecně nebo akvizice firem s požadovaným know-how, ale to se již vymyká účelu této studie. Stejně tak lze rozdělit nástroje na podporu transferu znalostí do několika typů: 1. 2. 3. 4.

finanční servisní infrastrukturní systémové

Výše uvedené typy nástrojů na podporu transferu znalostí lze ještě dělit na přímé a nepřímé.

37

MSB INNOCAT


5.1. Podpora transferu technologií v Jihočeském kraji

Nástroje finanční V rámci Jihočeského kraje se nevyskytuje žádný finanční nástroj, který by přímo podporoval transfer znalostí. Nepřímý dopad na transfer znalostí může mít grantový program kraje Podpora veřejných vědeckovýzkumných institucí a vysokých škol, který podporuje realizaci projektů v rámci Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace formou úhrady nezpůsobilých výdajů. Vzhledem k realizaci velkých infrastrukturních projektů univerzity se může jednat o podporu s potenciálně významným nepřímým vlivem na transfer znalostí. Jihočeský kraj dále poskytuje finanční prostředky pro rozvoj malých podnikatelů ve vybraných regionech a Program zvýhodněných regionálních úvěrů pro malé podnikatele a obce v Jihočeském kraji. V případě těchto dvou instrumentů se však nedá hovořit o nepřímém natož o přímém vlivu na transfer technologií, protože ani jeden z grantových programů nepodporuje výdaje na výzkum a vývoj ani poskytování konzultací v této oblasti nebo výstavbu infrastruktury.

Nástroje servisní Za servisní nástroje může být považována podpora organizacím poskytujícím služby pro inovace a TT. V rozpočtu Jihočeského kraje je každoročně stanovena kapitola pro Jihočeskou agenturu pro podporu inovačního podnikání (260 000 Kč) a podpora Jihočeské hospodářské komoře (1,6 mil. Kč). Zároveň nemá kraj žádný poradní orgán nebo organizační složku, která by byla zodpovědná za poradní činnost ve věcech VaV a inovací. Z tohoto důvodu není možné očekávat, že aktivity v oblasti inovací a TT budou dostatečně koordinované a rozvíjené.

Nástroje infrastrukturní V rámci Jihočeského kraje má na transfer znalostí větší vliv než finanční nástroje podpůrná infrastruktura typu vědeckotechnologický park, které jsou v regionu čtyři a jeden je před dokončením (viz kapitola 4.1.1). Financování jejich provozu pak lze považovat za nástroj podpory transferu

38

MSB INNOCAT


znalostí ve formě zvýhodněných podmínek pro začínající firmy, které jsou založené na poznatcích výzkumu a vývoje, a ve formě dalších zvýhodněných služeb (nejen) pro zasídlené firmy. Do tohoto typu nástrojů patří především podpora infrastruktury pro inovace, která je v Jihočeském kraji realizována především financováním výstavby Jihočeského vědeckotechnického parku (realizace I. a příprava II. etapy), stejně jako podpora realizace dalších projektů.

Nástroje systémové Systémové nástroje jsou v Jihočeském kraji reprezentovány především dokumenty Program rozvoje kraje a Regionální inovační strategie. Program rozvoje Jihočeského kraje (PRK) je základním rozvojovým dokumentem, který analyzuje socioekonomickou situaci a stanovuje rozvojové cíle pro další období. Je to obecný dokument, ze kterého vycházejí další strategické dokumenty a postupy kraje. Strategická část Programu rozvoje Jihočeského kraje do roku 2013 je členěna do osmi prioritních os, z nichž nejrelevantnější pro tuto studii je osa první s názvem Ekonomický rozvoj a znalostní ekonomika. Cílem této osy je „zlepšování podmínek pro podnikání na území Jihočeského kraje, posilování konkurenceschopnosti podnikatelských subjektů a využívání kapacit výzkumu a vývoje jako zdroje inovací podnikatelského sektoru“. K dosažení cíle osy jsou definovány tři oblasti opatření (Rozvoj podnikatelského prostředí, Posilování konkurenceschopnosti a Rozvoj výzkumných a rozvojových kapacit). Všechna opatření jsou dobře popsána, strukturována, jsou u nich uvedeny možné aktivity a subjekty, které by je realizovaly, včetně cílových skupin a uznatelných nákladů, ale kromě opatření Rozvoj výzkumných aktivit, které je rozepsáno v Regionální inovační strategii, nejsou navrhovaná opatření dále rozpracována v návazných strategických dokumentech kraje. U celé prioritní osy je uvedena role kraje jako převážně iniciační, kraj by měl především stimulovat aktivity konkrétních regionálních aktérů včetně podpory vytváření absorpční kapacity. Kraj podporuje aktivity dalších subjektů přispívající k naplnění cíle této osy avšak bez přímého zapojení svých zdrojů do realizace aktivit, přesto je kraj připraven se jejich návrhy zabývat a případně je podpořit. Finanční alokace prostřednictvím grantových programů na tuto osu je odpovídající, když dosahuje 1,9 mil. Kč na rok 2013 (Jihočeský kraj, 2012b), a je druhá nejnižší mezi všemi prioritními osami. Role Jihočeského kraje v oblasti podpory výzkumu, vývoje a inovací je proto víceméně nepřímá a pasivní, je očekáváno, že přijdou jiné subjekty s vhodnými nápady, které budou případně podpořeny.

39

MSB INNOCAT


V současné době se zpracovává navazující Program rozvoje Jihočeského kraje 2014-2020 a jeho prováděcí část Strategie rozvoje Jihočeského kraje 2014-2020. Ze strategie je patrné, že oblasti inovací je věnován poměrně velký prostor v prioritní ose č. 1 Konkurenceschopnost regionální ekonomiky a trhu práce, která se člení do pěti skupin opatření: 1. Prostředí pro rozvoj a zvyšování konkurenceschopnosti podnikání 2. Podmínky pro rozvoj vědy, výzkumu a inovací 3. Terciární vzdělávání a celoživotní učení 4. Optimalizace trhu práce 5. Rozvoj a diverzifikace zemědělství, lesnictví a rybářství a podpora místní produkce U jednotlivých opatření jsou podobně jako u předchozího Programu rozvoje Jihočeského kraje uvedeny návrhy aktivit, předpokládá se i uvedení subjektů zapojených do realizace těchto aktivit a možných zdrojů jejich financování. Podobně jako u PRK pro období do roku 2013 nelze ani u aktualizované verze očekávat konkrétní popis postupu realizace jednotlivých opatření, která by měla být rozepsána v navazujících dokumentech. Navazující PRK je však také propojen s Regionální inovační strategií, jejíž realizace by měla být jednou z aktivit v opatření č. dva. Stěžejním dokumentem kraje pro oblast VaV a inovací je Regionální inovační strategie Jihočeského kraje – 2007-2015 (RIS), která popisuje podmínky pro rozvoj VaV, inovací a souvisejících oblastí. Strategie shrnuje problémy související s VaV a především s inovačními aktivitami v regionu a navrhuje činnosti včetně zodpovědnosti za ně k dosažení vize, která se v podstatě překrývá se strategií pro dosažení této vize. Lze říci, že vizí RIS je vytvoření udržitelného inovačního systému, tento systém by měl být zaměřený na vytvoření a stabilizaci předpokladů a podmínek pro terciární vzdělávání s vazbou na vědecko-výzkumné aktivity realizované v přímé interakci s produkční sférou. RIS se člení do čtyř prioritních os a navazujících opatření, přičemž význam jednotlivých os a opatření je „ohodnocen“ podle jejich přínosu pro realizaci RIS. Podle tohoto hodnocení jsou nejdůležitější dvě opatření pro rozvoj infrastrukturních technických a servisních předpokladů pro spolupráci a technologický transfer, což je především rozvoj fyzické a servisní inovační infrastruktury. Kromě rozvoje inovační infrastruktury RIS rovněž navrhuje opatření pro rozvoj institucí terciárního vzdělávání a VaV institucí. Za zmínku stojí především opatření pro rozvoj spolupráce mezi VaV institucemi a soukromými podnikatelskými subjekty a podpora vytváření systémů pro komercializaci VaV výsledků. Obsah a struktura RIS odráží nedostatečnou spolupráci VaV institucí a soukromého sektoru, jejíž příčinou je především rozdílná specializace akademického a soukromého sektoru a nízké výdaje na VaV a inovace ze strany firem.

40

MSB INNOCAT


U jednotlivých opatření jsou uvedeny kromě návrhu aktivit, zodpovědných subjektů a zdrojů financování již i konkrétní připravované projekty. Za implementaci RIS je zodpovědný kraj, nicméně realizace jednotlivých aktivit je na subjektech regionálního inovačního systému (především akademické instituce, subjekty podpůrné inovační infrastruktury a inovativní podniky). Podporované aktivity by měly být financovány z několika zdrojů, příprava projektů by měla být podpořena z veřejných i soukromých regionálních zdrojů, jejich realizace pak z veřejných zdrojů EU, státu i regionu. Zásadní překážkou pro efektivnější implementaci RIS je nepřítomnost orgánu veřejné samosprávy, který by koordinoval činnosti Jihočeského kraje a jednotlivých realizátorů.

5.1.1. Uvedení nejvýznamnějších nástrojů na národní úrovni Národní úroveň je rozhodujícím zdrojem stimulů pro transfer znalostí v České republice vzhledem k zanedbatelnému zájmu krajských samospráv financovat aktivity TT a výzkumu a vývoje obecně. Přestože se v poslední době objevila celá řada regionálních inovačních voucherů na poskytování VaV služeb, jsou tyto nástroje, co do objemu finančních prostředků, zanedbatelné. Nelze však stírat jejich užitečnost, především pro jejich jednoduchost a podporu menších podnikatelských subjektů. V Jihočeském kraji však takový nástroj chybí. Nástroje finanční Pokud sledujeme rozdělení nástrojů pro podporu TT podle výše uvedené klasifikace, tak v případě finančních nástrojů se zpravidla jedná o podporu nepřímou v rámci vyhlašovaných programů pro podporu výzkumu a vývoje. Přesto jsou v České republice nástroje přímé podpory transferu technologií, které však svým objemem zdaleka nedosahují významu nástrojů přímých. Mezi přímé nástroje patří program Inovace, který je realizovaný v rámci operačního programu Podnikání a inovace. Je rozdělen na dva podprogramy – Inovační projekt a Projekty na ochranu práv průmyslového vlastnictví. Program Inovace – Inovační projekt pomáhá podnikům, které na základě vlastní výzkumné a vývojové činnosti či prostřednictvím transferu technologie uvádí inovované produkty do výroby a na trh nebo zavádějí inovovaný výrobní proces. Program Inovace - Projekt na ochranu práv průmyslového vlastnictví podporuje získání průmyslověprávní ochrany nehmotných statků v podobě patentů, užitných vzorů, průmyslových vzorů a ochranných známek. Zájemci mohou v rámci programu získat podporu na výdaje za patentové zástupce, správní poplatky a překlady.

41

MSB INNOCAT


Transfer technologií díky nastavení svých podmínek nepřímo podporuje program TIP, který je vyhlašovaný a spravovaný Ministerstvem průmyslu a obchodu. Účelem programu TIP je poskytovat podporu z veřejných prostředků výzkumným a vývojovým projektům prováděným před vstupem do podmínek tržního prostředí. Předpokládají se výsledky řešení, které budou po navazující etapě přípravy výroby realizovatelné v praxi, nebo které jednoznačně povedou, na základě dalšího navazujícího vývoje a po následné etapě přípravy výroby, k realizaci v praxi a dále takové výsledky, které lze uplatnit i v jiných organizacích a podnikatelských subjektech a výsledky, které mají širší uplatnění. To znamená, že se předpokládá komercializace dosažených výsledků, která je nutně spojená s transferem technologií. Program TIP upřednostňuje žadatele z řad MSP, ale příjemci podpory mohou být jak podnikatelské subjekty, tak uskupení více podniků a výzkumných organizací. Zároveň jsou podporovány takové projekty, které dosahují výsledků uplatnitelných ve více oborech a jsou srovnatelné se světovou špičkou. Výzkumné organizace jsou zároveň povinny zajistit minimálně poloviční spolufinancování z jiných neveřejných zdrojů, pokud jsou žadateli. Podmínky pro hodnocení projektových žádostí jsou nastaveny tak, aby byli žadatelé motivováni ke spolupráci s výzkumnými organizacemi a k vytváření výsledků, které jsou uplatnitelné na trhu. Z těchto důvodů je program TIP motivující pro navazování spolupráce ve výzkumu a vývoji a tudíž i pro transfer znalostí. Z hodnotících kritérií, která motivují žadatele k transferu znalostí, jsou zde vybrány například: −

aktivní orientování výzkumně vývojového potenciálu vysokých škol, vědeckých pracovišť a veřejných výzkumných institucí na výstupy použitelné v průmyslu

−

interdisciplinarita — výrobky a technologie s vícenásobným využitím; mezioborové technologie; komplexní technologie a inovace

−

přesvědčivost nebo šance na uplatnění výsledků řešení (záměru); transfer vědomostí (výsledků výzkumu a vývoje) do praxe; možnost použití pro podniky z různých hospodářských odvětví a vhodnost i pro malé a střední podniky.

Jak je konstatováno ve studii Technologického centra (2011), naprostá většina projektů (téměř 80 %) byla doposud řešena konsorcii podnikatelských subjektů a výzkumných organizací. Hlavním příjemcem dotace je zpravidla podnikatelský subjekt, čímž se výzkumné organizace vyhnou povinnosti shánět spolufinancování projektů. Je však zřejmé, že program TIP motivuje ke spolupráci ve výzkumu a vývoji a k transferu znalostí. Dalším z významných finančních nástrojů s nepřímým vlivem na podporu transferu technologií je program Alfa, který je spravovaný Technologickou agenturou České republiky, člení se na tři podprogramy a trvá do roku 2016. Program je zaměřen na podporu projektů aplikovaného výzkumu 42

MSB INNOCAT


a experimentálního vývoje, jejichž výsledky mají vysoký potenciál pro uplatnění v nových produktech, výrobních postupech a službách. Oprávněnými žadateli v programu Alfa mohou být podniky a výzkumné organizace, které provádí projekt samostatně nebo ve spolupráci s dalším subjektem. Program Alfa je odlišný od předchozích programů, protože přesně stanovuje, co je považováno za tzv. účinnou spolupráci ve výzkumu a vývoji mezi podnikem a výzkumnou organizací. Posílení spolupráce ve výzkumu a vývoji mezi podniky a výzkumnými organizacemi patří k hlavním cílům tohoto programu. Podmínky programu stanovují účinnou spolupráci ve výzkumu a vývoji, za kterou se považuje takový projekt, ve kterém se výzkumná organizace podílí na řešení projektu, na jeho uznaných nákladech a jeho výsledcích alespoň ve výši 10 %. Hodnocení, zda projekt splňuje parametry účinné spolupráce ve výzkumu a vývoji, je prováděno na základě návrhu smlouvy, který je předložen při podání projektové žádosti. Projekty, které splňují parametry účinné spolupráce, jsou při hodnocení projektových žádostí zvýhodněny a získají vyšší míru podpory z prostředků programu. Bez ohledu na typ příjemce je maximální míra podpory na jeden projekt 80 % celkových uznaných nákladů, takže minimální podíl neveřejných prostředků je ve výši 20 %, které musí příjemce a další účastníci projektu společně vynaložit na realizaci projektu. Povinnost kofinancování uznatelných nákladů by měla přispět k dosažení dostatečné motivace k efektivnímu využití podpory při realizaci projektu. Podmínky programu navíc rozlišují mezi aplikovaným výzkumem a experimentálním vývojem, a podle toho se odvíjí výše veřejné podpory. Nejvyšší míru podpory (tzn. 80 %) mohou získat malé podniky, které spolupracují s výzkumnou organizací na projektu aplikovaného výzkumu. O motivačním účinku programu Alfa na spolupráci ve výzkumu a vývoji a na potenciální transfer technologií svědčí výsledky analýzy první veřejné soutěže. Ze schválených 253 projektů bylo celých 92,5 % podáno v konsorciu více subjektů, přičemž 90,5 % bylo podáno společně podniky a výzkumnou organizací. Každý projekt musí dosáhnout minimálně jednoho z podporovaných výsledků, tj. patentu, poloprovozu, užitného vzoru, prototypu, certifikované metodiky a postupu či software, přičemž na základě závazků z první veřejné soutěže by mělo být vytvořeno 105 patentů, 218 poloprovozů, 243 užitných vzorů, 419 prototypů, 223 certifikovaných metodik, 254 software a 558 jiných výsledků. U podpořených projektů je prováděno jejich vyhodnocení před ukončením řešení, přičemž je mimo jiné sledováno využití dosažených výsledků v praxi. Příjemci podpory jsou povinni předložit smlouvu o využití výsledků a v závěrečné zprávě o řešení projektu popsat plán implementace dosažených výsledků do praxe. Do tří roků od ukončení projektu jsou příjemci podpory povinni sdělit poskytovateli konkrétní praktické dopady realizace výsledků projektu v souladu s plánem implementace. Na základě uvedených údajů o programu lze konstatovat, že může jít o potenciálně 43

MSB INNOCAT


velmi významný nástroj podpory transferu technologií a znalostí z výzkumných organizací do podniků a mezi podniky navzájem do praxe. Poslední z finančních nástrojů, který zde bude zmíněn, je program na podporu spolupráce v aplikovaném výzkumu a experimentálním vývoji mezi Českou republikou a Izraelem Gesher/Most. Program je určen na podporu účasti českých podniků všech velikostí ve spolupráci s izraelským partnerem v projektech aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje. Účast veřejné výzkumné instituce je možná pouze ve spolupráci se soukromou firmou. Tento program povinně předepisuje spolupráci, protože každého projektu se musí zúčastnit alespoň jeden účastník z české strany a jeden účastník z izraelské strany, kteří nemají stejného vlastníka či zřizovatele. Navíc účast výzkumné organizace je omezena na realizaci maximálně 30 % způsobilých nákladů projektu, což poukazuje na výraznou snahu dovést výsledky projektu do praxe. Míra podpory projektů aplikovaného výzkumu je na české poměry pouze 50 %, a experimentálního vývoje pouze 25 %. V porovnání s programy TIP a Alfa tak musí žadatelé přidat ze svých prostředků mnohem více, což bude samozřejmě řadu žadatelů odrazovat a raději se pokusí nejprve získat prostředky z jiných programů. Jde tedy o specifický nástroj podpory VaV, který je užitečný především českým firmám hledajícím partnera v Izraeli či které mají v záměru rozvíjet své aktivity na Blízkém východě. Kromě výše uvedených programů je možné zmínit ještě řadu menších programů, které spravuje Ministerstvo školství (např. Ingo, Eupro, Kontakt, Cost, Návrat). Tyto programy jsou určeny především na mezinárodní spolupráci výzkumných pracovníků a navazování nových kontaktů ve výzkumu a vývoji, tudíž nemají přímý dopad na transfer znalostí mezi VaV organizacemi a podnikatelskými subjekty, mohou však pozitivně ovlivňovat mobilitu výzkumných pracovníků a spolupráci mezi VaV organizacemi navzájem. Svým objemem jsou ve srovnání s podprogramy Operačního programu Podnikání a inovace (OP PI) a s programem TIP mnohem menší, řádově disponují stamiliony korun. Nástroje servisní V rámci několika státních institucí jsou poskytovány služby týkající se transferu znalostí, mezi nejdůležitější poskytovatele odborných služeb pro transfer technologií patří agentura Czechinvest a Technologická agentura. Vzhledem k tomu, že v rámci operačního programu Podnikání a inovace jsou nabízeny finanční nástroje na podporu transferu technologií (viz předchozí odstavce této kapitoly), je možné podporu agentury Czechinvest brát jako důležitý servisní nástroj. Díky zastoupení agentury i v Jihočeském kraji má vliv na řešení konkrétních potřeb podnikatelů v regionu ve věcech transferu technologií.

44

MSB INNOCAT


Zajímavým nástrojem pro rozvoj služeb transferu technologií, který spravuje agentura Czechinvest, je projekt CzechEkoSystem realizovaný v rámci programu Poradenství a podpořený z OP PI. Cílem projektu je zlepšení kvality a dostupnosti specifických poradenských služeb zaměřených na přípravu projektů inovačních malých a středních podniků jako potenciálních příjemců rizikového kapitálu pro zvýšení jejich konkurenceschopnosti. Podporovanými aktivitami jsou činnosti zaměřené zejména na poskytování poradenství začínajícím a inovačním MSP při plánovaném rozvoji podniku prostřednictvím rizikového kapitálu. Zpravidla jde o podniky, které zakládají své podnikání na inovacích a nových myšlenkách. Maximální doba od započetí podnikatelských aktivit (od data zápisu do obchodního rejstříku nebo data získání živnostenského listu) nesmí přesáhnout pět let. Technologická agentura byla zřízena zákonem č. 130/2002 Sb. (resp. zákonem č. 110/2009 Sb.) ve znění pozdějších předpisů. Jejím hlavním posláním je příprava a realizace programů aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací včetně programů pro potřeby státní správy, veřejných soutěží ve výzkumu, vývoji a inovacích na podporu projektů a zadávání veřejných zakázek. Zřízením Technologické agentury se tak centralizoval systém poskytování veřejných finančních prostředků na podporu projektů aplikovaného výzkumu. Její další funkce má být také poradenství řešitelům projektů a uživatelům výsledků aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací, zejména v oblasti právní, finanční a ochrany duševního vlastnictví. Tato služba je určena především žadatelům, kteří se účastní některé z vyhlašovaných veřejných soutěží, nelze se proto domnívat, že bude široce dostupná pro všechny zájemce o poradenství v oblasti transferu technologií. Kromě výše uvedených služeb Technologické agentury a Czechinvestu je nezbytné zmínit také Radu pro výzkum, vývoj a inovace. Rada pro výzkum, vývoj a inovace je odborným a poradním orgánem vlády České republiky, který byl zřízen zákonem č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů. Nicméně poradní funkce Rady je značně omezena. Zákon přesně vymezuje činnosti, kterými se Rada má zabývat, z nichž poradní funkci nejvíce odpovídá: −

příprava Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a v souladu s mezinárodními smlouvami a její předložení vládě,

−

návrh členů předsednictva a předsedy Technologické agentury České republiky a Grantové agentury České republiky,

−

zpracování priorit aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací České republiky,

45

MSB INNOCAT

−


zpracování pravidelných ročních analýz a hodnocení stavu výzkumu, vývoje a inovací v České republice a jejich srovnání se zahraničím a jejich předložení vládě,

−

zpracování stanovisek k materiálům předkládaným vládě za oblast výzkumu, vývoje a inovací,

−

zpracování návrhu střednědobého výhledu podpory výzkumu, vývoje a inovací.

Vliv Rady pro výzkum, vývoj a inovace je celostátní a z regionální úrovně nelze příliš ovlivnit jejích chod ani nelze očekávat, že její opatření budou cílit na specifické problémy regionu. Nástroje infrastrukturní Kromě výše uvedených finančních schémat, která motivují výzkumné organizace a podnikatelské subjekty ke spolupráci za účelem přenosu znalostí, stát poskytuje finanční prostředky na rozvoj infrastruktury podporující transfer znalostí. Nejvýznamnější z nich jsou financovány z operačních programů, konkrétně program Prosperita v rámci OP PI a operační program Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI), především jeho prioritní osa tři Komercializace a popularizace VaV. Program Prosperita je vyhlašován v rámci OP PI a je spravovaný agenturou Czechinvest. Program byl vyhlášen již v předchozím programovacím období 2004-2006 v rámci operačního programu Průmysl a podnikání, tehdy byl zaměřen na zakládání, podporu činnosti a rozvoje vědeckotechnických parků, podnikatelských inkubátorů a center transferu technologií. Z celkového počtu 69 podaných projektů do programu Prosperita (v letech 2004-2006) bylo schváleno a podpořeno 32 projektů. Celková dotace dosáhla výše zhruba 1,6 mld. Kč. Jak je uvedeno ve zprávě Technologického centra (2011), rozhodující část financí z programu Prosperita byla využita na vytvoření fyzických podmínek pro provoz VTP, inkubátorů a center pro transfer znalostí, a nikoliv na samotný rozvoj služeb poskytovaných těmito podpůrnými institucemi. Je velmi pozitivní, že z celkového počtu 32 podpořených projektů byly tři realizovány v Jihočeském kraji. V následujícím

programovacím

období

program

Prosperita

podpořil

rovněž

zakládání

vědeckotechnických parků, podnikatelských inkubátorů a center pro transfer technologií, ale více prostoru je určeno pro rozvoj stávající infrastruktury podpořené v minulém programovacím období. Rovněž je podporováno zakládání a rozvoj sítí Business Angels , které by měly podněcovat vznik a rozvoj progresivních inovativních firem. V rámci čtyř výzev programu Prosperita bylo podpořeno celkem 58 projektů, z toho v Jihočeském kraji bylo úspěšných šest, přičemž pouze v jednom případě šlo o výstavbu zcela nové infrastruktury (Technologické centrum Písek). Z hlediska objemu finančních prostředků je zcela nejvýznamnějším nástrojem podpory výstavby a rozvoje infrastruktury transferu technologií OP VaVpI, který je v kompetenci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. OP VaVpI je zaměřený na posilování výzkumného, vývojového a inovačního 46

MSB INNOCAT


potenciálu ČR, a to především prostřednictvím podpory vysokých škol, výzkumných institucí a jejich spolupráce se soukromým sektorem. Operační program podporuje vybavení výzkumných pracovišť moderní technikou, budování nových výzkumných pracovišť a zvyšování kapacity terciárního vzdělávání. Z programu byly podpořeny celkem čtyři projekty s místem realizace v Jihočeském kraji (všechny realizované Jihočeskou univerzitou), z nichž tři se zaměřují na výstavbu a rozvoj výzkumné infrastruktury. Pro podporu transferu technologií má význam především prioritní osa tři Komercializace a popularizace, kde je alokováno 213,3 mil. Euro (tj. 10,3 % prostředků OP VaVpI). Cílem prioritní osy tři je podpořit využití výsledků výzkumu a vývoje prostřednictvím zakládání kanceláří pro transfer technologií ve výzkumných organizacích a podpory souvisejících služeb, především vytvoření nástrojů pro financování přenosu poznatků VaV do fáze následného komerčního využití (proof of concept stage) a podpory systému komercializace a ochrany duševního vlastnictví. Finanční prostředky z této prioritní osy jsou určeny rovněž na podporu popularizace a medializace vědy a výzkumu. Z Jihočeského kraje byl podpořen projekt Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích na vybudování Jihočeského univerzitního a akademického CTT. V případě programu Prosperita i OP VaVpI jde o končící programy, dopad podpořených projektů je však dlouhodobý a měl by Jihočeskému kraji přinést nové podněty pro transfer znalostí a zkvalitnění služeb TT. Z tohoto pohledu je důležité, že Jihočeský kraj je úspěšný v získávání národních zdrojů na financování projektů VaV a inovací. Nástroje systémové Poslední skupinou jsou nástroje systémové, které je možné spatřovat především v předpisech, regulacích a další legislativě, která se týká transferu znalostí. Nakládání s výsledky výzkumu a vývoje, které byly podpořeny z veřejných zdrojů, přímo upravuje zákon č. 130/2002 Sb. o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů. Postupy v ochraně práv duševního vlastnictví stanovuje především zákon č. 527/1990 Sb. o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích a zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském. Vztah výzkumných organizací k transferu znalostí definuje zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a zákon č. 341/2005 Sb. o veřejných výzkumných institucích. Zákon 130/2002 ve znění pozdějších předpisů Jde-li o výsledek veřejné zakázky, který nelze chránit podle zákonů upravujících ochranu výsledků autorské, vynálezecké nebo obdobné tvůrčí činnosti (především podle zákona o vynálezech a zlepšovacích návrzích a podle autorského zákona), je vlastníkem výsledků poskytovatel a jejich 47

MSB INNOCAT


zveřejnění a využití je možné pouze s předchozím písemným souhlasem poskytovatele. Jestliže výsledek veřejné zakázky jde chránit podle výše uvedených předpisů, potom příjemce, pokud poskytovatel nestanoví jinak, musí uplatnit právo k výsledkům, zajistit jejich právní ochranu a po jejím udělení vlastnické právo převést na poskytovatele. Zákon tak jednoznačně určuje, že v případě veřejných zakázek ve výzkumu a vývoji je vlastníkem veškerých práv na vzniklé výsledky stát, který s nimi může dále disponovat. V případě, že nejde o veřejnou zakázku ve výzkumu a vývoji (tzn. jde o veřejnou soutěž v rámci programu VaVaI), pak práva k výsledkům patří příjemci veřejné podpory. Zákon také výslovně stanovuje, že příjemce, který není fyzickou osobou, upraví způsob nakládání s výsledky svým vnitřním předpisem. To znamená, že je na každé výzkumné organizaci a firmě, jak naloží s výsledky výzkumu a vývoje podpořeného ze státního rozpočtu. Rozsah využití výsledků VaVaI se liší podle podílu veřejného financování nákladů projektu. Pokud byl výsledek plně financovaný z veřejných prostředků, je příjemce povinen zpřístupnit výsledky za stejných podmínek, stanovených ve smlouvě o využití výsledků, všem zájemcům o jejich využití. Pokud však byl výsledek financovaný z veřejných prostředků méně než ze 100 %, ale více než z 50 %, je příjemce povinen za podmínek stanovených ve smlouvě o využití výsledků přednostně poskytnout výsledky těm subjektům, které se na podpoře z neveřejných zdrojů podílely. A pokud byl výsledek výzkumu financovaný z veřejných prostředků z poloviny nebo menší částí, musí být součástí smlouvy o využití výsledků dohoda o způsobu a termínech využití výsledků s těmi subjekty, které se na podpoře z neveřejných zdrojů podílely. Záleží tak především na nastavení programů VaVaI, které určují, jakým podílem se má na financování projektu žadatel podílet. Ze znění zákona č. 130/2002 Sb. vyplývá, že výzkumné organizace (obecně příjemci) jsou vždy povinny připravit smlouvu o využití výsledků výzkumu v rámci projektů podpořených ve veřejné soutěži VaVaI programů. V případě nevyužití výsledků podílově financovaného z veřejných a z jiných prostředků podle podmínek stanovených ve smlouvě je příjemce povinen poskytnout tyto výsledky k využití za nediskriminujících podmínek za tržní cenu všem zájemcům. Práva duševního vlastnictví Problematiku ochrany duševního vlastnictví v České republice upravuje několik zákonů, ale z nich nejdůležitější jsou: −

zákon č. 527/1990 Sb. o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích

−

zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském

48

MSB INNOCAT


Zmíněné zákony dostatečně přesně upravují práva autora k dílu či vynálezu. V případě obou zákonných norem je zásadní určit, zda majetková práva na vynález nebo na dílo patří přímo autorovi nebo zaměstnavateli. Jinak řečeno, zda byl vynález nebo dílo vytvořen v rámci pracovního poměru, což může být obtížné, a může tak snadno dojít k nesrovnalostem ve věcech výkonu majetkových práv. Z toho důvodu by měla mít každá výzkumná organizace a případně i soukromý podnik upravený způsob nakládání s díly vzniklými v rámci zaměstnaneckého poměru přímo se svými zaměstnanci. Pokud bylo dílo či vynález vytvořeno v rámci výkonu zaměstnání, autor je povinen zaměstnavatele informovat o vytvoření díla či vynálezu a musí mu předat veškeré podklady pro posouzení. Zaměstnavatel má tři měsíce na vyrozumění zaměstnance o svém záměru jeho dílo využít, pokud tak neučiní, přechází majetková práva na zaměstnance. V obou zákonech je ustanovení o nároku autora na přiměřenou odměnu, nicméně její definice je v obou případech velmi vágní, a proto by měla být mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem jasně upravena výše odměny za vytvoření zaměstnaneckého díla či vynálezu. Výzkumné organizace Vztah výzkumných organizací k transferu technologií upravují dva předpisy – zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a zákon č. 341/2005 Sb. o veřejných výzkumných institucích. Veřejná výzkumná instituce je povinna majetek využívat k realizaci hlavní činnosti. K další nebo jiné činnosti může majetek využívat pouze, stanoví-li tak tento zákon; další nebo jiná činnost veřejné výzkumné instituce nesmí být hrazena z veřejných prostředků určených na podporu výzkumu. Veřejná výzkumná instituce sice může provádět kromě své hlavní činnosti i jinou hospodářskou činnost za účelem zisku, ale zároveň je výslovně stanoveno, že pokud je na konci účetního období výsledkem hospodaření v další nebo jiné činnosti ztráta, veřejná výzkumná instituce neprodleně takovou činnost ukončí. Veřejná výzkumná instituce také může sama nebo společně s jinými osobami založit jinou právnickou osobu nebo založit sdružení s jinými právnickými či fyzickými osobami nebo do takového sdružení vstoupit pouze za účelem využívání výsledků své výzkumné činnosti. Nesmí však do jiné právnické osoby vkládat prostředky z poskytnuté dotace s výjimkou institucionální podpory a nesmí zajišťovat závazky jiných osob. Veřejné výzkumné instituce tak mohou zakládat například spin-off firmy založené na výsledcích jejich výzkumu, ale již se nemohou zaručit za případné ztráty takové firmy, které jsou především v jejích počátcích obvyklé. V případě vysokých škol je zákon ještě přísnější, když uvádí, že vysoká škola není oprávněna k převzetí ručení za peněžitý dluh jiné osoby a ke zřízení zástavního práva k nemovitosti ani k peněžitému nebo nepeněžitému vkladu do obchodní společnosti nebo družstva. Veřejné vysoké školy sice mohou

49

MSB INNOCAT


vykonávat doplňkovou činnost (např. společné výzkumné projekty nebo smluvní výzkum), ale ta nesmí ohrozit kvalitu, rozsah a dostupnost činností, k jejichž uskutečňování byla veřejná vysoká škola zřízena.

5.2. Podpora transferu technologií v Horním Rakousku Spolková země Horní Rakousko má vyvinuté vlastní nástroje na podporu VaV a inovací, které doplňují širokou škálu podpůrných opatření na federální úrovni. Koncepce podpory VaV a inovací vychází ze strategického dokumentu Upper Austria 2010+, který navazuje na předchozí obdobný dokument. Zabývá se nejen rozvojem a podporou inovací, ale podporou podnikání obecně, a spojuje ji právě s výzkumem, vývojem a inovacemi. O důležitosti tohoto tématu svědčí také to, že Horní Rakousko má ustavenu Radu pro výzkum a technologie. Nástroje finanční Nejvýznamnějším finančním nástrojem podporujícím TT a inovace je v současnosti (resp. do roku 2013) Operační program Horní Rakousko. Obecným cílem programu je posílit konkurenceschopnost a inovační potenciál regionální ekonomiky a udržet Horní Rakousko jako atraktivní region při dosažení principů udržitelného rozvoje a genderové rovnoprávnosti. Operační program se člení do tří prioritních os, z nichž nejrelevantnější pro podporu inovací a TT je osa Znalostí základna a inovace. Celkový objem finančních prostředků operačního programu činí 191 mil. EUR, z toho největší část (151 mil. EUR) připadá právě na prioritní osu Znalostní základna a inovace. Vzhledem k tomu, že HDP na obyvatele Horního Rakouska činí více než 120 % průměru EU, spadá země do Cíle 3 strukturální politiky EU, a tudíž musí pro získání podpory ze strukturálních fondů přispět 50 % ze svých veřejných zdrojů. Jedním z cílů prioritní osy Znalostní základna a inovace je pomoci uspět firmám z Horního Rakouska v silné evropské a globální konkurenci. Podpora ekonomiky založené na znalostech, zvyšování kvality produkce a rozvoj sektorů, které mají komparativní výhody oproti své konkurenci. Prostředkem k dosažení tohoto stavu je úspěšné uplatnění výsledků VaV v praxi, přičemž důraz je kladen na MSP. Podpora je věnována rovněž klastrům a dalším kooperačním uskupením. Projekty podpořené z prioritní osy Znalostní základna a inovace jsou rozdělené do pěti oblastí aktivit, které se dále člení do dílčích skupin. Jejich přehled včetně výše investovaných prostředků je uvedena v následující tabulce.

50

MSB INNOCAT


Tab. 10: Oblasti aktivit OP Horní Rakousko a udělená podpora Oblast aktivit

Proinvestovaná částka (EUR)

Infrastruktura pro výzkum a technologie pro podnikové prostředí – aplikovaný výzkum Inovace ve výrobě a fyzické infrastruktuře Klastry a sítě Podnikový výzkum Rozvoj podnikání, podpora start-up, rizikový kapitál

71 211 750,29 388 468 289,40 18 012 235,15 32 898 069,00 12 041 794,02

Zdroj: Operační program Horní Rakousko

Z přehledu je jasně patrná převaha aktivit v oblasti Inovace ve výrobě a fyzické infrastruktuře, přičemž podstatná část této sumy (378 mil. EUR) byla směrována do aktivit spojených s investicemi do výroby. Zpravidla jde o rozšiřování výroby (např. stavba nové výrobní haly), pořízení nového vybavení či modernizace stávajícího. Největším projektem bylo pořízení strojního vybavení a výstavba nové haly včetně logistického centra v celkové výši 42,9 mil. EUR firmou Bernecker+Rainer zabývající se výrobou elektroniky. Zajímavé přitom je, že podpora z EU dosáhla 2,5 mil. EUR a podpora z národních zdrojů 2,6 mil. EUR, zbývající část hradila firma ze svých zdrojů. Charakterem podpořených projektů připomíná tato oblast aktivit český program Potenciál v rámci OP PI, nicméně regionální úroveň programu značně usnadňuje žadatelům ze spolkové země získat podporu. Operační program Horní Rakousko (resp. jeho prioritní osa 1) je však přístupná všem žadatelům, kteří se zabývají výzkumem, vývojem či zavádí různé inovace nebo financují tyto procesy. Je proto významným komplexním nástrojem, který je snadno dostupný žadatelům z regionu. Kromě OP Horní Rakousko jsou finanční prostředky přístupné i v rámci dalších menších nástrojů, které řeší dílčí problematiky VaV a inovací. Jedním z takových programů je iniciativa easy2innovate, která je zaměřena na podporu menších projektů (20 až 60 tis. EUR) hornorakouských MSP, které musí být řešeny ve spolupráci s VaV oganizací. Podmínkou získání podpory je předchozí využití finančních nástrojů firmy TMG nebo jejich odborného poradenství či jeho zprostředkování (viz kapitola 6.2). Dalším zajímavým nástrojem pro podporu inovací a TT v Horním Rakousku je Inovační asistent. Tento malý program vyhrazuje finance pro zaměstnání či najmutí odborníků z regionálních VaV organizací pro řízení jejich inovačních projektů po dobu maximálně dvou let. Program je určen opět pouze malým a středním podnikům z Horního Rakouska. Mzda externího odborníka je hrazena v průběhu prvního roku trvání projektu z 50 %, v následujícím roce již pouze z 25 %. Každý žadatel může tuto podporu využít pouze jednou, maximální výdaje jednoho projektu jsou 39 tis. EUR. Posledním regionálním finančním nástrojem na podporu inovací a TT (kromě podpory v rámci konceptu TIM) je iniciativa Kooperační projekty, která je spravována společností Clusterland. 51

MSB INNOCAT


Podporovány jsou projekty MSP, které jsou členy některého z kooperačních uskupení v Horním Rakousku, přičemž se musí jednat o společný projekt alespoň dvou MSP a dalšího subjektu. Podpořeny mohou být pouze projekty zavádějící technologické nebo organizační novinky v oborech médií a designu, lidských zdrojů nebo technologií pro životní prostředí a zpracování energie. Projekty mohou trvat šest až 12 měsíců, maximální možná podpora může dosáhnout 37 tis. EUR na jednoho partnera a míra podpory je 50 %. Iniciativa je řízena společností Clusterland, která však nejprve posílá veškeré projektové žádosti spolkové vládě ke schválení. Všechny finanční nástroje na podporu inovací a TT v Horním Rakousku jsou vázané na programovací období 2007-2013, protože jsou financované z OP Horní Rakousko. Všechny zde uvedené nástroje nepodporují transfer technologií přímo, ale nepřímo. Nástroje servisní Podpora TIM a společností, které koordinují implementaci VaV politiky spolkové země, což jsou TMG a UAR. Konceptem TIM se zabývá celá kapitola 6, proto není nutné jej zde více popisovat. O společnostech TMG a UAR je rovněž pojednáno více na jiném místě této studie. Je však vhodné zmínit Radu pro výzkum a technologie, která je poradním a koordinačním orgánem spolkové země Horní Rakousko ve věcech VaV a inovační politiky. Rada se skládá z 30 členů (převážně zástupci univerzit a podniků), z nichž 28 má hlasovací práva. Cílem Rady je posilovat postavení Horního Rakouska v oblasti VaV v mezinárodním měřítku, podporovat spolupráci mezi výzkumnými a průmyslovými organizacemi, definování oblastí budoucího VaV rozvoje a koncipování jejich podpory. Rada například koordinuje přípravu strategických koncepčních dokumentů spolkové země pro oblast VaV a inovací (např. Horní Rakousko 2010+). Nástroje infrastrukturní Nejviditelnějším nástrojem spolkové země Horní Rakousko pro podporu fyzické infrastruktury pro transfer znalostí je především koordinace a podpora výstavby tzv. impulzních center a jejich další rozvoj. Od roku 1998 bylo vybudováno 21 impulzních center s podporou spolkové země Horní Rakousko o celkové rozloze 86.138 m2, celková investice zatím činí 461 mil. EUR. Impulzní centra jsou popsána v kapitole 4.2.1, proto se zde budeme zabývat pouze způsobem jejich podpory. Hornorakouská impulzní centra byla budována na základě rozhodnutí v předchozích strategických dokumentech, takže v současnosti je již kompletní. Otázka vyvstává s jejich udržitelností. Z těchto důvodů je v následujících letech věnována pozornost rozvoji služeb, které tato centra mají poskytovat pro podnikatele. Spolková vláda si přitom uvědomuje, že v zemědělsky založených oblastech jsou impulzní centra často jediným významným subjektem, který může podnikové služby poskytovat. 52

MSB INNOCAT


V období 2010-2013 Horní Rakousko plánuje podpořit pouze dva infrastrukturní projekty – rozšíření Softwareparku Hagenberg a VT park Univerzity Johannese Keplera v Linci. Rozvoj ostatní fyzické infrastruktury připadá v úvahu pouze tehdy, pokud bude v příslušném regionu dostatečná kvalifikovaná poptávka, která bude vyhodnocena jako přínosná. Veškeré investiční aktivity jsou činěny na základě rozvojových plánů impulzních center, které byly vypracované v letech 2008 až 2009 za každé centrum. Spíše než investiční výstavba však je kladen důraz na networkig existujících center a dosažení synergických efektů, které by byly přínosné pro region. Jako oblasti podpory jsou stanoveny například projekty využívající nové technologie ve firmách, spolupráce firem a VaV organizací na společných projektech, rozšíření kvalifikace a další profesionalizace, rozšíření technologické infrastruktury, pobídky k umístění firem v regionu, podpora internacionalizace firem především díky rozvoji přeshraničních sítí. Jako vhodný nástroj pro realizaci výše jmenovaných aktivit (stejně jako pro výstavbu impulzních center) jsou brány národní a evropské programy, především finance z Evropského fondu regionálního rozvoje doplněné o regionální zdroje. Smyslem těchto aktivit je především podpora inovativních začínajících firem a to nejen přímo v centru, ale i mimo něj v regionu. K tomu, aby byla jednotlivá impulzní centra rozvíjena podle ekonomického přínosu odpovídajícím způsobem, jsou pravidelně hodnocena a je jim poskytována široká podpora ze strany spolkové země přes servisní společnost TMG (viz kapitola 4.2.2). Činnost impulzních center je pravidelně vyhodnocována ve vztahu k jejich rozvojovým plánům a podle toho je koncipována jejich další činnost. Hodnocení aktivit impulzních center a koncipování jejich dalšího rozvoje schvaluje Rada technologických center, kde jsou zástupci Svazu zaměstnanců, spolkové země, společnosti TMG, Hospodářské komory a další. V dalším období se pozornost spolkové vlády bude soustředit, kromě rozvoje služeb impulzních center, na rozšíření Softwareparku Hagenberg a na pokračování projektu high-tech inkubátoru tech2b. Softwarepark Hagenberg je v mnoha ohledech výjimečný nejen v Rakousku, ale i v Evropě. S plochou přes 14 000 m2 je největším VT parkem v Horním Rakousku a spolu s Techcentrem Linz tvoří základ inovační infrastruktury spolkové země. Softwarepark je však zajímavý i tím, že spojuje podnikání, výzkum a výuku do jednoho celku. Dnes v softwareparku působí více než 1000 zaměstnanců v 55 firmách, ve 23 studijních programech studuje přibližně 1500 studentů, kteří jsou vedeni odborníky z 12 výzkumných institucí. Z těchto důvodů bylo přistoupeno k dalšímu rozšíření softwareparku a pokračování podpory spolkové země, která doposud přispívala na jeho provoz. 53

MSB INNOCAT


Vedlejším výstupem tohoto projektu bylo založení high-tech inkubátoru tech2b, který je lokalizovaný v Techcentru Linz. High-tech inkubátor byl založen díky dotaci federální vlády z programu AplusB, ale spolufinancování bylo zajištěno spolkovou zemí a soukromými zdroji. Inkubátor získal podporu roku 2002 na pětileté období, které bylo po úspěšné evaluaci prodlouženo o dalších pět let do roku 2012. V současnosti je proto další provoz inkubátoru v přechodném období, protože bylo zažádáno o podporu z navazujícího programu AplusB 10 Plus a očekává se vyhodnocení. Rovněž provoz inkubátoru tech2b je hrazen z rozpočtu spolkové země přes společnost TMG, která je součástí Zemského holdingu. Projekt inkubátoru tech2b považuje spolková země za úspěšný. Ve spolupráci s hlavním partnerem – Univerzitou Johannese Keplera – a s dalšími výzkumnými organizacemi bylo realizováno 67 projektů, z kterých vzniklo více než 50 nových firem s více než 300 zaměstnanců, více než 80 patenty a více než 20 mil. EUR kapitálu. Vzniklé firmy lze považovat za spin-off, protože jde zpravidla o společné projekty vědeckých pracovníků, proto má high-tech inkubátor tech2b výrazný přímý vliv na transfer technologií a znalostí v Horním Rakousku. Nástroje systémové Nejdůležitějším strategickým dokumentem spolkové země je Horní Rakousko 2010+, který navazuje na obdobný dokument Inovační Horní Rakousko 2010. Strategie je členěna do pěti zájmových oblastí a navrhuje 18 postupů a 43 opatření s jasně vymezenými odpovědnostmi, způsobem financování, cílovými skupinami a plánovanými výstupy. Veškerá opatření byla v rámci strategie podpořena částkou 200 mil. EUR ze strany spolkové vlády, celková výše těchto opatření byla vyčíslena na více než 600 mil EUR, přičemž největší díl připadal na zájmovou oblast výzkum a vývoj. Strategie obsahuje celou řadu nástrojů, které přímo či nepřímo ovlivňují inovace a TT, proto je zde uvedeno několik nejzajímavějších cílů a opatření. Pro transfer technologií a podporu inovací jsou důležitá opatření v zájmových oblastech Výzkum a vývoj, Sítě a Horní Rakousko jako podnikatelský a technologický region. Zájmová oblast Výzkum a vývoj mimo jiné stanovuje jako jeden z cílů zesílení podpory VaV spolupráce mezi podnikatelskými subjekty a VaV organizacemi. Opatření v tomto cíli jsou zaměřena na rozvoj největší regionální univerzity – Univerzita Johannese Keplera – a na podporu vysokoškolských technických oborů, protože Horní Rakousko, podobně jako Jihočeský kraj, trpí nedostatkem absolventů technických a přírodovědných oborů. Spolková země proto podporuje různé iniciativy pro nalákání studentů na vybrané obory. Další z cílů, který má dopad na oblast TT a inovací obecně, je pokročilý systém podpor pro projekty, který má vést firmy ke zvýšení investic do VaV. Rovněž cíl výzkumné sítě a transfer technologií se

54

MSB INNOCAT


přímo dotýká oblasti inovací, jeho smyslem je podpora navazování nových kontaktů VaV organizací a podpora těch stávajících. Opatření v rámci zájmové oblasti Sítě se zaměřují na rozvoj klastrových a síťových iniciativ v Horním Rakousku. Podporou klastrů a dalších kooperačních iniciativ sleduje spolková země především rozšíření nabídky služeb a zajištění jejich udržitelnosti. Součástí této zájmové oblasti je rovněž přímá finanční podpora firmám z operačního programu Horní Rakousko (viz výše), které se účastní kooperativních VaV projektů. Součástí strategie jsou také opatření na podporu image Horního Rakouska jako technologicky vyspělého regionu a tuto image také aktivně vytvářet. Takovým nástrojem je například podpora společnosti TMG, resp. CATT, která je iniciátorem VaV projektů ve firmách (více viz kapitola 4.2.2). Strategie Inovační Horní Rakousko 2010+ komplexně řeší podporu inovací a VaV řadou konkrétních opatření. Jedná se již o třetí řadu dokumentů pro politiku VaV a inovace v Horním Rakousku.

5.2.1. Nejvýznamnější nástroje podpory transferu technologií na národní úrovni Při pohledu na výčet nástrojů pro podporu VaV a inovací v Rakousku je zřejmé, že rakouský systém podpory je výrazně propracovanější než ten český. Vzhledem k rozsahu studie však budou uvedeny ty nejdůležitější nástroje se základními informacemi. Nástroje finanční Při bližším pohledu na finanční schémata pro podporu VaV a inovací je zjevné, že převládají nástroje nepřímé podpory TT, podobně jako v České republice. V databázi Erawatch bylo nalezeno 16 finančních nástrojů na podporu VaV spolupráce průmyslu a výzkumu, z nichž pouze jeden byl zaměřen přímo na podporu transferu technologií. Tímto nástrojem je Inovační voucher Rakousko, který se zaměřuje na podporu MSP při zavádění nových technologií a inovací. Cílem nástroje je stimulace transferu znalostí z výzkumných organizací do MSP a zvyšování podílu VaV v jejich výrobě. MSP z celého Rakouska a ze všech odvětví mohou čerpat až 5 000 EUR na vybrané služby VaV organizací (může být i soukromá). Rozpočet Inovačních voucherů činí přibližně 5 mil. EUR ročně. Z nepřímých finančních nástrojů na podporu TT v Rakousku vybíráme pouze ty, které jsou svým finančním objemem největší a které jsou relevantní pro tuto studii. Jedním z nich je program COIN, který se zaměřuje na podporu firemního VaV, podpora je však podmíněna spoluprací s další soukromou firmou nebo s VaV organizací. Program je rozdělen do dvou podprogramů – Spolupráce a sítě, který podporuje spolupráci mezi VaV organizacemi a průmyslem zaměřenou na inovace, druhou částí je podprogram Vývoj, který podporuje zakládání a rozvoj VaV kapacit orientovaných na 55

MSB INNOCAT


aplikovaný výzkum a vývoj. První podprogram je určen především MSP ale i velkým podnikům, zatímco druhý podprogram je především pro výzkumné organizace. Žadatelé mohou být ze všech regionů Rakouska a dokonce i ze zahraničí, odvětvová příslušnost žadatelů není omezena, ale mělo by se jednat o technologicky založené firmy. Rozpočet programu na rok 2011 byl 13,4 mil. EUR. Další zajímavý nástroj je program Bridge, který se skládá ze dvou podprogramů. Smyslem programu je podpořit projekty na pomezí základního a aplikovaného výzkumu s jasnou představou následného komerčního uplatnění. Jeden z podprogramů se zaměřuje na motivaci podnikatelských subjektů spolupracovat na VaV projektech s výzkumnými týmy, které chtějí dovést výsledky ze základního výzkumu do stádia komerčního zužitkování. Přibližný roční rozpočet programu je 10 mil. EUR. Podobným programem jako je v České republice TIP, je v Rakousku Basisprogramme, který podporuje průmyslový výzkum v různých odvětvích po celém Rakousku. Spolupráce na VaV projektech je však nepovinná, přesto je zvýhodněna v projektové žádosti. Program je v účinnosti již od roku 1968 a neustále se s různými obměnami prodlužuje pro svůj zásadní příspěvek řešitelům VaV projektů. V jeho rámci se však vyhlašují časově omezené výzvy podporující specifické téma, například inovace ve službách, podpora začínajících firem, inovační vouchery, program Bridge atd. Roční rozpočet Basisprogramu se bez započtení časově omezených výzev pohybuje nad 200 mil. EUR, což z něj činí největší finanční nástroj na podporu VaV v Rakousku. Program je spravován Rakouskou agenturou pro podporu výzkumu a vývoje. Nástroje servisní Mezi servisní nástroje patří program ProTrans, který podporuje inovační management v MSP a služby pro jeho zdokonalení (např. marketingové studie, definování či optimalizace produktového portfolia, studie proveditelnosti apod.). Oprávněnými žadateli jsou MSP ze všech odvětví a ze všech oblastí Rakouska, které potřebují ke svému projektu externí expertízu. Projekty jsou podporovány ve dvou fázích. V první části žadatel podává žádost o podpoření projektu na definování projektu a vypracování studie proveditelnosti, v druhé části může žádat o uhrazení nákladů na realizaci projektu, který byl navržen v první části. V obou fázích jsou uznatelnými náklady vybrané služby pro podniky. V obou fázích je vyžadována finanční spoluúčast žadatele. Zajímavým nástrojem na podporu inovačních služeb je i2 Business Angel Network. Jak název napovídá, účelem tohoto opatření je podporovat poskytovatele rizikového kapitálu vytvořením sítě pro snazší nalezení vhodných investičních záměrů. Po zaregistrování u Agentury pro podnikové služby, která spravuje tento program, získá investor nebo podnikatel přístup do společné databáze. Přihlášení do programu není omezeno odvětvově ani regionálně, ale rizikový kapitál je určen

56

MSB INNOCAT


především začínajícím technologicky založeným firmám, které potřebují investora. Tento program nemá pevně stanovený rozpočet, slouží spíše jako databáze a zprostředkovatel kontaktů mezi investory a podnikateli. Nástroje infrastrukturní Jedním z nástrojů na podporu inovační infrastruktury je Program AplusB umožňující vytvoření institucí, které se zaměřují na poskytování odborných služeb vědcům, kteří se rozhodli komerčně využít svůj vynález. Mezi poskytovanými službami musí být asistence pro úspěšné založení a rozběh firmy a vedení během jejích počátků. Podpořená centra mohou dostat rozpočet až na deset let dopředu, přičemž od druhé poloviny rozpočtového období musí zvyšovat podíl vlastního financování, zároveň se musí pravidelně podrobovat hodnocení výsledků. Doposud bylo podpořeno devět AplusB center, přičemž jedno z nich – inkubátor Tech2b- i v Horním Rakousku (viz dříve). Vzhledem k tomu, že mezi uznatelné náklady podpořených projektů patří také mzdy a výstavba infrastruktury, nebyl tento nástroj zařazen mezi servisní, ale infrastrukturní nástroje.

5.3. Shrnutí Ze srovnání podpory pro transfer technologií v Horním Rakousku a v Jihočeském kraji včetně jejich národních kontextů vyplývá, že Jihočeský kraj nevěnuje podpoře TT, ale inovací obecně dostatečnou pozornost. Absence regionálních finančních nástrojů podpory TT a inovací obecně v Jihočeském kraji vede k tomu, že místní podnikatelské a VaV subjekty jsou odkázány na národní zdroje, které však nejsou vždy ideálně dosažitelné. Rovněž nedostatečná je podpora rozvoje VaV a inovačních služeb a důležitá je absence orgánu kraje, který by měl jasně vymezené kompetence v oblasti inovací a VaV. Jihočeský kraj má sice část PRK věnovanou oblasti inovací a podpory podnikání, ale implicitně z něj nevyplývá, že by se chtěl kraj aktivně angažovat v podpoře inovací, přesto je zde prostor pro iniciativy zdola. Role Jihočeského kraje v oblasti podpory výzkumu, vývoje a inovací je proto víceméně nepřímá a pasivní, je očekáváno, že přijdou jiné subjekty s vhodnými nápady, které budou případně podpořeny. Pozitivem je existence Regionální inovační strategie, která by mohla být vhodným základem pro regionální politiku VaV a inovací, ale její efektivní implementaci brání nepřítomnost orgánu veřejné samosprávy, který by koordinoval činnosti Jihočeského kraje a jednotlivých realizátorů. Pro podporu TT a inovací obecně v Jihočeském kraji jsou zásadní podněty z národní úrovně. Česká republika má poměrně pestrou nabídku nástrojů, které jsou však zpravidla nepřímé. Nejvýznamnějšími finančními nástroji jsou programy Alfa a TIP, které podporují průmyslový výzkum a

57

MSB INNOCAT


motivují podniky ke spolupráci s VaV organizacemi. Podpora služeb pro TT je v České republice realizovaná především prostřednictvím financování servisních organizací Czechinvest a Technologické agentury, které poskytují odborné poradenství i ve věcech transferu technologií. V případě Technologické agentury jde však především o účastníky některého z programů, které spravuje. Agentura Czechinvest má díky zastoupení v Jihočeském kraji vliv na řešení konkrétních potřeb podnikatelů v regionu ve věcech transferu technologií. Vedle podpory institucí zřízených státem, které poskytují odborné poradenství, jsou v České republice podporovány služby TT a další odborné poradenství pro začínající firmy poskytované soukromými společnostmi například prostřednictvím programu CzechEkosystem, který by bylo možné rovněž využít pro rozvoj služeb inovačního podnikání v regionu. Jde však o malý a relativně nový program, který je vázaný na prostředky z OP PI a bude tudíž končit rokem 2013. Pro podporu infrastruktury pro TT má zcela zásadní význam program Prosperita, který byl vyhlášen již v předchozím programovacím období. V rámci obou programovacích období získalo podporu devět projektů s místem realizace v Jihočeském kraji, z nichž čtyři byly zaměřeny na výstavbu fyzické infrastruktury a pět na rozvoj stávajících zařízení a rozvoj služeb. Na jejich realizaci se větší či menší měrou podílel také Jihočeský kraj. Na základě rozboru právních předpisů vztahujících se k problematice TT v České republice je zřejmé, že příjemci jsou vždy povinni připravit smlouvu o využití výsledků výzkumu v rámci projektů podpořených ve veřejné soutěži VaVaI programů. Rozsah práv pro potenciální využití výsledků VaV podpořených ve veřejných soutěžích se pak liší podle míry veřejné podpory, proto vždy záleží na nastavení podmínek jednotlivých programů. Pro žadatele veřejné podpory z toho vyplývá nutnost připravit si svůj vlastní předpis pro nakládání s výsledky VaV činnosti, který však může najít využití i mimo VaV aktivity realizované za podpory veřejných prostředků. Pro menší subjekty však může být problematické zajistit se pro nakládání s výsledky VaV. České akademické instituce mají zákonem stanovené hranice pro rozvoj činností TT (například založení spin-off firmy nebo smluvní výzkum), důraz je kladen na zabezpečení kvality prováděného VaV, která je jejich hlavní ekonomickou aktivitou. V případě vysokých škol jsou zákonné podmínky ještě přísnější, neboť žádná doplňková činnost nesmí ohrozit kvalitu, rozsah a dostupnost činností, k jejichž uskutečňování byla veřejná vysoká škola zřízena, kam se počítá oproti veřejným výzkumným institucím i výuka. České akademické instituce tak mají zákonem poměrně omezené podmínky pro rozvoj TT. Spolková země Horní Rakousko má vyvinuté vlastní nástroje na podporu VaV a inovací, které doplňují škálu podpůrných opatření na federální úrovni. Významným finančním nástrojem, který 58

MSB INNOCAT


řeší komplexně podporu inovací, je Operační program Horní Rakousko. Navíc je snadno dostupný žadatelům z regionu. Kromě OP Horní Rakousko jsou finanční prostředky přístupné i v rámci dalších menších nástrojů, které řeší dílčí problematiky VaV a inovací, jsou však finančně vázané na OP. Všechny však podporují TT především nepřímo. Pro záležitosti ve věcech podpory VaV a inovací včetně TT má spolková země Horní Rakousko zřízenu Radu pro výzkum a technologie. Rada se podílí na tvorbě všech důležitých dokumentů vztahujících se k podpoře inovací (např. Horní Rakousko 2010+), a usnadňuje, resp. spoluvytváří, rozhodovací procesy spolkové země spojené s politikou VaV a inovací. Zásadní je podpora fyzické infrastruktury pro inovace a TT, která spočívá ve financování výstavby a dalšího rozvoje rozsáhlé sítě tzv. impulzních center. Tato centra podporují rozjezd podnikání díky zvýhodněnému podnájmu prostor a poskytování odborných služeb resp. jejich zprostředkování, a stala se důležitým předpokladem pro rozvoj inovačního podnikání. Spolková země podporovala jak jejich výstavbu, tak jejich provoz a další rozvoj, což bylo jedním z cílů strategických dokumentů pro VaV a inovace. Podpora impulzních center je však upravována na základě pravidelného vyhodnocení jejich činnosti a plnění jejich rozvojových plánů. Realizace inovační politiky je v Horním Rakousku řešena již třetí generací strategických dokumentů, spolková země má proto výrazně více zkušeností než české regiony. Rakousko má propracovaný systém podpory VaV a inovací včetně TT, který je však podobně jako v České republice podporován především nepřímo. Rakouský systém podpory TT je však propracovanější než ten český. Spolková země Horní Rakousko navíc věnuje podpoře inovací značnou pozornost a energii a vhodným způsobem doplňuje národní systém podpory inovací, který ne vždy dokáže postihnout pravé problémy regionu.

59

MSB INNOCAT


6. Koncept TIM

Tato kapitola se zabývá konceptem Technology and Innovation Management (TIM), který vznikl v Horním Rakousku. Smyslem je zde vysvětlit a popsat koncept TIM, poukázat na jeho specifické rysy a posoudit, do jaké míry je aplikovatelný v podmínkách Jihočeského kraje.

6.1. Popis konceptu a jeho specifika Technologický a inovační management je iniciativa Hospodářské komory Horního Rakouska a spolkové země Horní Rakousko pro poskytování technologického poradenství. Cílové skupiny jsou na jedné straně MSP a další podniky z Horního Rakouska, na druhé straně VaV organizace. Smyslem TIM je poskytovat komplexní poradenství společnostem, které se zabývají technickým vývojem svých produktů, pod jednou střechou (tzv. one-stop-shop). Poskytované služby jsou zdarma, ale pouze pro společnosti se sídlem v Horním Rakousku, další podmínkou je, že podporovaný produkt v době realizace podpory nesmí být na trhu, musí být nový. Výzkumným organizacím TIM rozšiřuje možnosti transferu technologií, přináší nové kontakty pro VaV spolupráci, možnosti uplatnění absolventů vysokých škol a přináší také finanční prostředky ze smluvního výzkumu a z poradenství. Vedlejším efektem TIM je zvyšování povědomí o problematice transferu technologií mezi MSP a výzkumnými organizacemi. Prostřednictvím TIM je poskytována odborná podpora a poradenství firmám z Horního Rakouska v inovačních projektech. Služby jsou znázorněny v následujícím schématu.

60

MSB INNOCAT


Obr. 3: Schematické znázornění služeb v rámci konceptu TIM

Konzultace a Koučink

VaV Expertíza

• Identifikace technických problémů • Plánování VaV projektů • Workshopy & semináře

• Nalezení odborníků • Studie proveditelnosti • Nalezení řešení

Rešerše know-how

TIM

• Vyhledání technologií • Počáteční konzultace pro IPR • Patentová rešerše

Financování projektů TT • Harmonogram práce a výdajů • Financování TT • TIM “stimulační” financování

zdroj: TIM

Služby TIM jsou financovány napůl spolkovou zemí Horní Rakousko a Hospodářskou komorou Horního Rakouska (tzn. z veřejných prostředků). Jsou realizovány soukromou společností CATT Innovation Management a Hospodářskou komorou Horního Rakouska. Tyto dvě organizace zajišťují požadavky firem na služby poskytované v rámci TIM. Podstatnou součástí konceptu TIM je monitoring a kontrola implementace. Program TIM je kontrolován řídícím výborem o čtyřech zástupcích (spolková země Horní Rakousko, firma CATT, dva zástupci Hospodářské komory Horního Rakouska), kteří se schází dvakrát do roka. Písemné zprávy o pokroku jsou předkládány každé čtvrtletí a jednou za rok je vypracována komplexní monitorovací zpráva s finančním výkazem. Cílové hodnoty konceptu TIM jsou uvedeny v následující tabulce. Tab. 11: Cílové hodnoty TIM za roky 2012 a 2013 2012 Bilaterální VaV projekty mezi podnikem a VaV organizací Celkový obrat VaV projektů (částka zaplacená firmami) Rozhovory mezi čtyřma očima (podnikatel-vědec)

50 570.000 € 45

2013 52 590.000 € 50

Zdroj: prezentace TIM

Realizační skupina TIM je tvořena čtyřmi poradci se zaměřením na problematiku transferu technologií a jednou pomocnou sílou. Mzdové a režijní náklady jsou hrazeny rovněž napůl spolkovou zemí a hospodářskou komorou. Ze svojí podstaty je koncept TIM (poskytování poradenství pro řízení inovací) určen především malým a středním firmám, které nemají dostatek kompetentních lidských zdrojů pro vlastní realizaci takových aktivit. Dalším rysem TIM je, že z podpory nevylučují produkty s menším 61

MSB INNOCAT


potenciálem, podpora není omezena na vybrané obory. Jsou podporovány i takové produkty, které nejsou dostatečně atraktivní pro soukromé investory, ale které mají potenciál uplatnit se na trhu. Důležitým aspektem efektivního fungování konceptu TIM je úzká spolupráce s vybudovanou sítí impulzních a kompetenčních center, díky které je možné efektivně oslovovat cílové firmy s nabídkou služeb a šířit propagaci spolupracujících výzkumných organizací. Na druhou stranu výsledky zasídlených firem je možné mnohem intenzivněji podporovat od samého počátku až do pokročilejších fází rozvoje.

6.2. Postupy iniciace projektů transferu know-how a technologií Podstatou konceptu TIM je asistence inovačním firmám a VaV organizacím po celou dobu inovačního procesu od vzniku myšlenky po její zhodnocení. Následující schéma ilustruje aktivitu TIM v průběhu jednotlivých fází inovace. Nejde o pevně stanovený postup, protože každá reálná situace je jiná, každý projekt vyžaduje řešení ušité přímo na míru, ale o ideální příklad. Služby v průběhu inovačního procesu jsou zajištěny jak samotnými pracovníky TIM, tak externími odborníky. Podle vyjádření pracovníků TIM je hlavní náplní jejich každodenní práce vyhledávání odborníků a organizací pro VaV spolupráci. Obr. 4: Praktická aplikace konceptu TIM krok za krokem Idea

Financování

Proveditelnost

Konzultace Plán projektu Rešerše technologií Patentová rešerše Konzultace s odborníky

Konzultace - fundraising

Studie proveditelnosti

Zhodnocení

Projekt

Matchmaking

Patentová přihláška

Realizace projektu asistence

Zprostředkování kontaktu na VaV organizaci nebo na podnikatelský subjekt

K přenosu výsledků VaV dochází v zásadě dvěma směry – bottom-up (tzn. od podnikatelů k VaV) a top-down (tzn. od VaV organizací k podnikům). Pracovníci TIM tak musí mít kontakty jak na výzkumné organizace, tak na podnikatelskou sféru.

62

MSB INNOCAT


V případě bottom-up přístupu hraje důležitou roli aktivní oslovování potenciálních klientů přímo pracovníky TIM (nejčastěji telefonem). V případě Horního Rakouska má CATT již vybudovanou síť svých kontaktů a je již poměrně známé, čím se zabývá, podle jejich vyjádření je firmy často oslovují samy. Ale v případě začínajícího subjektu je nejprve nutné představit celý projekt a stručně vysvětlit, s čím může podnikům pomoci. Na základě prvního kontaktu TIM a MSP (resp. osoby odpovědné za vývoj) by měla být v ideálním případě dohodnutá schůzka, jejímž účelem je získání představy o potřebách firmy. Smyslem této schůzky však není navržení technického řešení, ale získání podkladů pro poskytnutí zpětné vazby pro MSP. S prvotními informacemi se pracovník TIM pokusí vyhledat odborníky, kteří by byli vhodní pro řešení definovaného problému, a možné finanční zdroje. Vybrané odborníky TIM kontaktuje a s informacemi od MSP se snaží zjistit nároky (např. náklady, čas, lidské zdroje) na řešení popsaného problému a s upřesňujícími informacemi TIM vypracuje koncept řešení. V případě, že má oslovený odborník i MSP zájem, sjedná TIM společnou schůzku, na které je koncept představen a dále upřesněn. Součástí je rovněž informace o možnostech financování, což zjišťuje TIM ještě před druhým setkáním s MSP. Vedlejším, avšak neméně důležitým důvodem osobního setkání MSP a výzkumníka je zjistit, zda spolu mohou pracovat na denní bázi. V ideálním případě je výsledkem společného setkání smlouva o spolupráci. V případě, že je nutné v počátečních fázích konzultace projektu MSP zajistit právní ochranu vynálezů, pracovníci TIM porovnají současný stav znalostí a techniky s předkládaným projektem a podají první návrh na postup pro případ ochrany duševního vlastnictví. Za účelem iniciace prvního kontaktu MSP a VaV odborníka a snížení rizika pro firmy jsou poskytovány finanční prostředky z dvou finančních nástrojů, které spravuje přímo TIM, resp. TMG. a) Expert day − plně hrazené náklady na setkání VaV odborníků se zástupci MSP až do výše 700 EUR b) Studie proveditelnosti − vypracování studie proveditelnosti hrazeno z 50 %, uznatelné náklady až 3500 EUR Finanční prostředky jsou MSP vypláceny zpětně, čímž by měla být zajištěna kvalita poskytnutých služeb. Náklady na tyto finanční nástroje jsou hrazeny spolkovou zemí a Hospodářskou komorou. Kromě těchto dvou finančních nástrojů jsou v Horním Rakousku dostupné ještě další, které jsou spravované jak spolkovou zemí, tak státem nebo EU a které mají specifické podmínky podporující dílčí fáze projektu.

63

MSB INNOCAT


Po uzavření smlouvy MSP a dalšího subjektu o spolupráci, získání finančních prostředků, vypracování studie proveditelnosti a případně poradenství s ochranou duševního vlastnictví však práce TIM nekončí. Pracovníci TIM jsou připraveni asistovat podpořenému MSP po celou dobu realizace projektu včetně asistence s vyhledáváním vhodných obchodních partnerů, kteří by měli zájem o vytvořený produkt či vynález. U top-down modelu přenosu znalostí je důležité, jaký přehled mají pracovníci TIM o výsledcích VaV, o výzkumných organizacích, tématech a zařízeních pro VaV. Podstatnou částí práce s výzkumnými organizacemi je propagace a PR VaV organizací. Obvyklou formou propagace jsou webové stránky a semináře na vybrané odborné téma pro podnikatelskou veřejnost. Takové semináře pořádá TIM v zásadě tři: a) informační seminář – tři až čtyři klasické přednášky b) tzv. Expert day – prezentovány výsledky VaV, na závěr je možnost konzultace podnikatelů s VaV odborníky mezi čtyřma očima (organizováno předem) c) TechnoLog – jedenkrát do roka šest až osm přednášek na vybrané zásadní téma často ukazující budoucí trendy vývoje Dalším způsobem propagace výzkumu je publikování tzv. success stories (tedy projektů transferu technologií, které byly úspěšně realizovány), tiskových zpráv o plánovaných seminářích a pořádání tiskových konferencí s úspěšnými firmami a se sponzory. Vzhledem k tomu, že TIM není zaměřen na radikální inovace, které by vznikly ze základního výzkumu, ale na inovace menší, na vývoj a na adaptování již existujících technologií, jsou nejčastějšími VaV organizacemi, se kterými TIM spolupracuje, centra kompetence a impulzní centra, dále univerzity, vyšší odborné školy a v omezeném rozsahu i střední školy.

64

MSB INNOCAT


7. Využitelnost konceptu TIM v podmínkách jižních Čech

Cílem této kapitoly je shrnout specifické rysy hornorakouského konceptu TIM a zásadní překážky pro jeho adaptaci v podmínkách Jihočeského kraje a navrhnout možná řešení, která by umožnila jeho implementaci. Překážky, stejně jako předpoklady pro aplikaci konceptu TIM v Jihočeském kraji vyplývající z kontextu v obou zkoumaných regionech jsou uvedeny v následující tabulce. Tab. 12: Předpoklady a překážky Jihočeského kraje pro adaptaci konceptu TIM Předpoklady

1. Silná VaV základna v přírodovědných oborech 2. Zkušenost regionálních pracovišť AV ČR s VaV spoluprací s podniky 3. Zájem místních podniků o inovační služby 4. Přítomnost širokého spektra služeb pro podporu inovací 5. Vypracovaná RIS 6. Přítomnost projektu MSB-Innocat a dalších přeshraničních projektů

Překážky

1. Nízký zájem českých podniků o spolupráci s regionálními VaV kapacitami 2. Odlišné oborové zaměření VaV kapacit a ekonomiky regionu 3. Nedostavěná fyzická inovační infrastruktura 4. Roztříštěná servisní inovační infrastruktura mezi mnoho poskytovatelů 5. Absence finančních nástrojů pro podporu inovací na regionální úrovni 6. Pasivní postoj kraje v oblasti inovací a VaV, nedostatečná podpora politické reprezentace 7. Nepřítomnost poradního orgánu kraje pro oblast VaV a inovací 8. Omezující legislativní podmínky VaV institucí pro TT 9. Nezkušenost Jihočeského kraje s podporou VaV a inovací

Zdroj: vlastní zpracování

Jihočeský kraj má v určitých oborech velmi silnou vědecko-výzkumnou základnu a zastoupení ústavů AV ČR, kterou by mohl nabídnout rakouským zájemcům v případě chybějící expertízy v přilehlých rakouských či německých regionech. Například v oblasti přírodních věd je Jihočeský kraj významným centrem na úrovni ČR, v některých případech mají VaV pracoviště dokonce světový význam. Především pracoviště Akademie věd mají zkušenosti se spoluprací na společných VaV projektech s komerčními subjekty a se smluvním výzkumem. Zároveň je však nutné zdůraznit, že české podniky

65

MSB INNOCAT


doposud neprojevují velký zájem o spolupráci s regionálními VaV kapacitami, což však může být do určité míry dáno odlišným oborovým zaměřením VaV kapacit a ekonomiky Jihočeského kraje. Přednost by daly spíše podpůrným inovačním službám typu poradenství k ochraně duševního vlastnictví nebo zpracování projektových žádostí. Z hlediska inovační infrastruktury mohou nastat s možnou implementací konceptu TIM v Jihočeském kraji problémy. Především hustá síť impulzních center v Horním Rakousku velmi usnadňuje nabídku služeb společnosti TMG, která koncept TIM realizuje. Impulzní centra jsou již etablovaným subjektem pro podporu začínajících podniků a to samé platí i o poskytovaných službách pro podporu VaV a inovací. Tato centra se stala důležitým předpokladem pro rozvoj inovačního podnikání v Horním Rakousku. Samotná fyzická infrastruktura pro zavedení služeb TIM v Jihočeském kraji by však neměla být determinujícím faktorem, pokud by byla nahrazena adekvátní propagací a marketingem, její přítomnost by však velmi usnadnila distribuci služeb TIM koncovým zákazníkům. Co se týká dostupnosti a kvality podpůrných služeb pro inovace, tak lze konstatovat, že oba regiony disponují dostatečným servisním zázemím. Co do kvantity je rozdíl snad pouze v přítomnosti služeb společnosti UAR, která se zabývá podporou aplikovaného výzkumu, zatímco v Jihočeském kraji obdobná služba chybí. Zásadní rozdíl však spočívá v přístupu k poskytování těchto služeb. Zatímco Horní Rakousko spravuje inovační služby pro podnikatele přes společnost TMG, v Jihočeském kraji je portfolio obdobných služeb roztříštěno mezi mnoho poskytovatelů. V Horním Rakousku je větší pozornost než v Jihočeském kraji věnována rovněž podpoře klastrů. Nabídka služeb je v Horním Rakousku podporována dalšími doprovodnými nástroji. Důležitým aspektem je provázanost konceptu TIM s rozvojovými dokumenty a politikami spolkové země, jinak řečeno s politickou podporou. Problematika VaV a inovací je komplexně řešena již třetí generací rozvojových dokumentů, pro záležitosti ve věcech podpory VaV a inovací včetně TT má spolková země Horní Rakousko zřízenu Radu pro výzkum a technologie, která usnadňuje, resp. spoluvytváří, rozhodovací procesy spolkové země spojené s politikou VaV a inovací. Zainteresování politických představitelů a jejich podpora je nezbytným předpokladem realizace konceptu TIM, Jihočeský kraj se však v oblasti podpory inovací doposud staví do role pasivního pozorovatele, jehož vliv prozatím zůstává spíše nepřímý. Základním východiskem pro aplikaci konceptu TIM v Jihočeském kraji je Regionální inovační strategie, která se věnuje především rozvoji fyzické a servisní inovační infrastruktury. Jihočeský kraj zcela postrádá finanční nástroje podpory TT a inovací, takže místní podnikatelské a VaV subjekty jsou odkázány na národní zdroje, které však nejsou vždy ideálně dosažitelné a ne vždy

66

MSB INNOCAT


jsou vhodné pro potřeby řešení konkrétního problému. Naproti tomu spolková země Horní Rakousko má vyvinuté vlastní nástroje na podporu VaV a inovací, které doplňují škálu podpůrných opatření na federální úrovni. Významně motivačně působí rovněž Operační program Horní Rakousko, který komplexně řeší podporu inovací a je šitý na míru žadatelům z regionu. Pro aplikaci konceptu TIM v Jihočeském kraji je rovněž omezující nedostatečná podpora VaV a inovačních služeb, po kterých by v regionu byla potenciálně významná poptávka. Důležitá je také absence orgánu kraje, který by měl jasně vymezené kompetence v oblasti inovací a VaV a byl by partnerem krajské samosprávy pro vytváření kvalifikovaných rozhodnutí ve věcech inovační politiky. Omezujícím aspektem pro rozvoj TT v Jihočeském kraji, v České republice obecně, je také národní legislativa týkající se činnosti akademických institucí. Jelikož české akademické instituce mají zákonem stanovené, že jejich doplňková činnost nesmí ohrozit jejich chod a nesmí přebírat závazky za třetí subjekty, tak mají velmi omezené podmínky pro rozvoj TT ať už ve formě zakládání spin-off firem nebo smluvního výzkumu. Legislativní omezení pro rozvoj inovací a TT zejména v MSP se skrývá také v ustanoveních o veřejné podpoře VaV a inovací (např. z programu TIP nebo Alfa). Subjekty, které chtějí získat podporu na své VaV a inovační projekty z veřejných zdrojů musí mít smluvně zabezpečené nakládání s výsledky VaV, což však může být pro menší podnikatelské subjekty problematické vzhledem k jejich nedostatečným kompetencím. Spolková země Horní Rakousko má s realizací inovační politiky výrazně více zkušeností než české regiony. V ČR tak propracovaný systém podpory inovací na regionální úrovni jako v Horním Rakousku zatím neexistuje, což může být způsobeno kratším trváním regionální samosprávy v České republice než v Rakousku. Nezkušenost Jihočeského kraje s podporou inovací a TT by mohla být významným determinujícím prvkem při zavádění konceptu TIM. Projekt MSB-Innocat tak poskytuje Jihočeskému kraji jedinečnou příležitost pro adaptaci best practice ze sousedního regionu Horního Rakouska a zlepšit prostředí pro podnikání v regionu.

7.1. Návrhy na přizpůsobení konceptu TIM strukturám a postupům v jižních Čechách Tato kapitola reaguje na zjištěné předpoklady a překážky Jihočeského kraje pro potenciální adaptaci hornorakouského konceptu TIM a navrhuje odpovídající řešení. Konkrétnější návrhy na přizpůsobení konceptu TIM podmínkám v jižních Čechách jsou uvedeny v příloze č. 4, návrhy potenciálních aktivit v rámci implementace konceptu TIM pak v příloze č. 5. Celá studie je vypracována v obecnějším pojetí, proto by pro případ skutečné implementace konceptu TIM bylo nutné vypracovat detailnější popis postupu, který by mohl vycházet z těchto příloh. Návrhy na přizpůsobení konceptu TIM jsou přehledně uvedeny v následující tabulce a v textu pak více rozepsány. 67

MSB INNOCAT


Tab. 13: Překážky Jihočeského kraje pro adaptaci konceptu TIM a návrhy na přizpůsobení Překážky

1. Nízký zájem českých podniků o spolupráci s regionálními VaV kapacitami 2. Odlišné oborové zaměření VaV kapacit a ekonomiky regionu 3. Nedostavěná fyzická inovační infrastruktura 4. Roztříštěná servisní inovační infrastruktura mezi mnoho poskytovatelů 5. Absence finančních nástrojů pro podporu inovací na regionální úrovni 6. Pasivní postoj kraje v oblasti inovací a VaV, nedostatečná podpora politické reprezentace 7. Nepřítomnost poradního orgánu kraje pro oblast VaV a inovací 8. Omezující legislativní podmínky VaV institucí pro TT 9. Nezkušenost Jihočeského kraje s podporou VaV a inovací

Návrhy na přizpůsobení

1. Vybudování sítě kontaktů na VaV kapacity přesahující hranice kraje včetně přeshraničních kontaktů (především na Horní Rakousko) 2. Propagace silných přírodovědných oborů v rámci přeshraniční sítě poskytovatelů VaV služeb 3. Aktivní oslovování MSP a dostatečná propagace služeb a marketing TIM 4. Zapojení stávajících poskytovatelů inovačních služeb do projektu implementace TIM v Jihočeském kraji 5. Zavedení finančních nástrojů na podporu inovací 6. Navázání dialogu s politickými představiteli Jihočeského kraje a s dalšími klíčovými aktéry pro nalezení shody pro realizaci TIM a podpory inovací 7. Založení platformy pro podporu VaV a inovací v Jihočeském kraji 8. Záruky pro spin-off firmy 9. Přebírání ověřených postupů z Horního Rakouska


Vzhledem k ekonomické struktuře Jihočeského kraje je téměř jisté, že by často nebylo možné nalézt VaV organizaci z jižních Čech s oborovou orientací odpovídající potenciálním zájemcům o VaV služby. Přítomnost VaV institucí v Jihočeském kraji, které by byly vhodné pro spolupráci s podnikatelskou sférou zajišťující odborné služby, sice není determinující pro aplikaci konceptu TIM v jižních Čechách. Bylo by však nutné navázat spolupráci s VaV organizacemi mimo region a tudíž vybudovat síť kontaktů zahrnující VaV organizace doplňující specializace chybějící v regionu. Nabízí se spolupráce se sousedícími českými regiony, ale alternativou by mohla být spolupráce s rakouskými a německými VaV organizacemi, na které by bylo možné přes projektové partnery v Rakousku vytvořit vazby. V případě hornorakouských VaV institucí by bylo možné rozvíjet vzájemnou spolupráci velmi dobře, protože silné obory (technické vědy, chemie) se vhodně doplňují s obory, ve kterých jsou silné jihočeské VaV organizace (přírodní vědy), ale které v Horním Rakousku chybí.

68

MSB INNOCAT


Dílčím řešením pro zvýšení motivace podniků ke spolupráci s regionálními VaV organizacemi by mohlo být získání malého finančního obnosu na služby vybraných VaV organizací. Jako ideální řešení se nabízí poukazy o relativně malé hodnotě pro přesně definované služby vybraných poskytovatelů služeb. Mohlo by se jednat o obdobu inovačních voucherů, které jsou zavedeny například v Jihomoravském nebo v Libereckém kraji. Inovační vouchery se dají snadno administrovat a nepředstavují velkou zátěž ani pro žadatele. Díky zkušenosti některých pracovišť akademie věd s VaV spoluprací s podniky by nemělo být obtížné zapojit je do takového schématu. Překážkou pro adaptaci konceptu TIM v Jihočeském kraji je také nedostačující inovační infrastruktura. V Jihočeském kraji není taková kapacita fyzické inovační infrastruktury, a tudíž zde není tolik podniků umístěno ve VT parcích. To znamená, že by musela být věnována propagaci služeb konceptu TIM větší pozornost než v Horním Rakousku, především by bylo nutné aktivně oslovovat potenciální klienty. Podle průzkumu však v regionu je dostatek MSP, které by měly zájem o inovační služby. Nabídka inovačních služeb v regionu je relativně dostatečná, avšak žádná z existujících institucí neposkytuje komplexní služby pro podnikatele ve smyslu konceptu TIM. Z tohoto důvodu by bylo jako možné východisko uvažovat o zapojení několika stávajících institucí, které by nabízely své služby jako doposud, avšak v rámci jednoho sdružení pro realizaci TIM. Zásadní překážkou pro implementaci konceptu TIM v Jihočeském kraji je nedostatečná finanční podpora inovačních MSP a služeb pro TT, přitom o služby pro zavádění inovací by byl mezi jihočeskými MSP značný zájem. Zajištění finančních zdrojů pro rozjezd TIM v Jihočeském kraji však nelze bez širší politické podpory. Jihočeský kraj zatím projevuje jen malý zájem o problematiku VaV a inovací. Prvořadým úkolem by tudíž mělo být navázání dialogu s politickými představiteli kraje a s dalšími důležitými zástupci, aby bylo nalezeno shody pro podporu realizace konceptu TIM, a pro podporu inovací obecně. Široká shoda ohledně realizace TIM a podpory inovací v Jihočeském kraji by se měla objevit v rozvojových dokumentech, následně by pomohla propagaci myšlenky a snazšímu prosazování u MSP. Podpora inovací a VaV by byla přínosem i pro politiky, protože by jim přinesla moderní image a popularitu v očích veřejnosti. Rozhodování krajské samosprávy ve věcech podpory inovací a VaV omezuje nepřítomnost jakéhokoliv orgánu, který by nesl odpovědnost za realizaci inovační politiky kraje. Řešením by mohlo být založení společné platformy složené z VaV organizací, poskytovatelů inovačních služeb, zástupců Jihočeského kraje a podnikatelů. Tato platforma by byla především diskusním fórem, ze kterého by vycházela nezávazná doporučení pro Jihočeský kraj. Pro realizaci TT je určující národní legislativa, která však s sebou nese značná omezení jak pro VaV organizace, tak pro MSP působící v České republice. Pro realizaci konceptu TIM může být překážkou 69

MSB INNOCAT


zákaz VaV organizací podporovat ze svých finančních zdrojů doplňkovou činnost, která by mohla ohrozit realizaci vlastní hlavní činnosti. VaV organizace například mohou založit spin-off firmu pouze pokud by za ni převzal závazky třetí subjekt. Bez podpory dalšího subjektu proto mají podnikaví vědečtí pracovníci jen malou šanci na založení nového podnikatelského subjektu. Jihočeský kraj by mohl zavedením záruk či jinou formou podpory pro nově založené spin-off firmy částečně suplovat omezení vyplývající z národní legislativy, a tím by mohl usnadnit začít podnikat firmám, které jsou založeny na vědeckých poznatcích. Výraznou překážkou pro implementaci konceptu TIM v podmínkách Jihočeského kraje může být nezkušenost kraje s podporou inovací, která vyplývá jednak z krátkého trvání krajských samospráv v České republice oproti Rakousku, ale také z pasivní role Jihočeského kraje v této oblasti. Přitom může oproti ostatním českým regionům využít geografickou blízkost se spolkovou zemí Horní Rakousko, která je v realizaci inovační politiky velmi zkušená. Jihočeský kraj by se mohl pokusit navázat s Horním Rakouskem intenzivnější kontakty za účelem adaptace best practice a ověřených postupů inovační politiky. Zvýšený zájem politické reprezentace Jihočeského kraje o hornorakouskou politiku inovací a VaV by měl zcela jistě pozitivní dopad i na případnou implementaci konceptu TIM, který je podstatnou součástí hornorakouského inovačního systému.

7.2. Přínos konceptu TIM pro potenciální rozvoj Jihočeského kraje V případě, že by koncept TIM byl realizován v podmínkách Jihočeského kraje, lze očekávat pozitivní dopady na řadu oblastí. Přehledně jsou tyto dopady uvedeny v následující tabulce a rozděleny na přímé a nepřímé. V následujícím textu jsou podrobněji rozepsány. Tab. 14: Přímé a nepřímé přínosy realizace konceptu TIM pro rozvoj Jihočeského kraje

Přímé − − − − −

Zkvalitnění služeb pro podniky Efektivnější využití potenciálu VaV organizací Úspora nákladů MSP a začínajících firem Vylepšení image regionu Plnění RIS a Programu rozvoje Jihočeského kraje

Nepřímé

− − − − − −

Vznik více firem Zvýšení produktivity práce Podpoření vzniku více pracovních míst Podpoření rozvoje VaV organizací Zatraktivnění regionu pro investory Politická prestiž regionu


70

MSB INNOCAT


Především by byly zkvalitněny služby pro technologicky zaměřené firmy, které si dosud musí hledat obchodní a projektové partnery, finanční zdroje, trhy, výsledky VaV, technologická řešení samy. Přitom lze očekávat, že by podobné služby neměly problém s uplatněním, protože již nyní o ně projevují podniky zájem. V případě navázání spolupráce s dalšími regiony při vytváření sítě poskytovatelů VaV služeb by byly podnikům zprostředkovány specializace, které dosud v Jihočeském kraji chybí. Zároveň by byl rozšířen okruh potenciálních klientů VaV organizací, které jsou v regionu přítomné a dosahují velmi dobrých výsledků, což by mělo pozitivní vliv na další rozvoj těchto organizací. Rovněž by byl efektivněji využit potenciál VaV organizací, s nimiž mají soukromé podniky často problém najít společnou řeč, a celý proces spolupráce by byl výrazně usnadněn. Služby technologického a inovačního managementu by díky zprostředkování kontaktů na VaV organizace přispěly k snazšímu zavádění náročnějších řešení do výroby. Výrazně pozitivní vliv by mělo zavedení konceptu TIM na začínající podniky, které často postrádají dostatek kompetencí pro zajištění všech potřebných agend spojených se začátkem podnikání. Pro podniky by rozvoj odborných služeb na profesionální úrovni znamenal výraznou úsporu nákladů a času, které doposud musí, často neefektivně, vydávat ze svých prostředků (hledání vhodných obchodních partnerů, trhů, služeb atd.). Výhodně poskytované služby by nahradily chybějící kompetence začínajících podniků a MSP a usnadnily by start jejich podnikání. Snadná dostupnost služeb pro začínající podniky by přímo podpořila vznik více firem a tím pádem i více pracovních míst. V obecném důsledku by přítomnost odborných služeb inovačního podnikání na profesionální úrovni vedla k urychlení rozvoje produkční sféry Jihočeského kraje, která by byla schopna vytvářet vyšší přidanou hodnotu, více pracovních míst a vyšší platy. Celkové zvýšení efektivity práce by se odrazilo i na snížení nezaměstnanosti v regionu a vyšší prosperitě jeho obyvatel. Ekonomický rozvoj by přinesl více prostředků do regionálního rozpočtu na vybraných daních. Sjednocení služeb pro inovační podniky, které jsou doposud poskytovány mnoha poskytovateli, pod jedním produktem by vedlo k lepší dělbě práce mezi současnými poskytovateli služeb a k lepšímu využití jejich pracovní síly. Zároveň by se jednotliví poskytovatelé mohli hlouběji věnovat jedné oblasti, takže by postupně docházelo k profesionalizaci služeb, a z toho by opět profitovaly podniky. Jednotná nabídka by vedla také k lepší přehlednosti a silnější propagaci poskytovaných služeb, čímž by byla snadněji oslovena cílová skupina. V případě realizace konceptu TIM by byla podpořena nabídka poskytovatelů inovačních služeb, kteří jsou často vázáni na fyzickou infrastrukturu vybudovanou s podporou Jihočeského kraje. Rozvoj fyzické a servisní infrastruktury je přitom stěžejní část RIS, takže zavedení konceptu TIM by výrazně 71

MSB INNOCAT


přispělo k naplnění Regionální inovační strategie Jihočeského kraje, která je součástí Programu rozvoje Jihočeského kraje. Vedlejším, avšak ne nepodstatným, efektem by byla aktivizace politických představitelů kraje a dalších institucí, které by se podílely na realizaci společné vize. To by na jedné straně vedlo ke zvýšení popularity „osvícených“ politiků, které by si veřejnost spojovala s podporou podnikání, progresivních technologií a služeb. Na straně druhé by díky zahrnutí více subjektů do rozhodování bylo snadněji dosahováno všeobecně přijímaných řešení ve věcech rozvoje podnikání, inovací a VaV. Podpora konceptu TIM by proto vedla ke zvýšení prestiže politické reprezentace regionu. Rovněž by byla podporována moderní image regionu, která by mohla přilákat nové investory a obchodní partnery.

72

MSB INNOCAT


8. Závěr

Pro rozvoj inovačních služeb v Jihočeském kraji existuje potenciál, což je patrné i z provedeného průzkumu. Možnou alternativou by mohla být právě aplikace hornorakouského konceptu služeb Technology Innovation Management. Aplikace konceptu TIM je v podmínkách Jihočeského kraje možná, ale bylo by nutné počítat se specifickými rysy obou regionů a koncept TIM by tudíž bylo nutné modifikovat a vyrovnat se s existujícími omezeními. Jihočeský kraj a Horní Rakousko představují regiony o výrazně odlišné populační velikosti, rozsahu ekonomiky a její šíře a struktury. Rozdílná velikost obou regionů omezuje rozsah případné hospodářské spolupráce, ta se však nevylučuje, může k ní docházet ve vybraných oborech. Perspektivní by mohla být například spolupráce jihočeských VaV organizací se silným zaměřením na přírodní vědy s hornorakouskými podniky. Oba regiony mají relativně silné zastoupení průmyslu v ekonomické struktuře, proto by mohla být zajímavá také možnost zintenzivnit spolupráci rakouských VaV organizací a podnikatelských subjektů s podniky z Jihočeského kraje v průmyslovém výzkumu. V případě VaV aktivit jsou oba regiony zcela jiného řádu, podobně jako u ekonomiky, ale i z hlediska intenzity VaV, která indikuje stupeň pokročilosti ekonomiky, je Jihočeský kraj daleko za Horním Rakouskem. Jihočeský kraj sice disponuje kapacitami pro VaV v přírodních vědách, struktura vědních oborů se však příliš nesetkává s oborovou specializací místní ekonomiky. Také to může být důvod, proč místní podniky nejeví velký zájem o spolupráci s regionálními VaV institucemi, ale mají zájem o inovační služby. Obecně nízký zájem podnikatelských subjektů využívat služeb VaV institucí by mohl být motivován jednoduchým finančním nástrojem (např. inovační vouchery), jako je tomu například v Jihomoravském kraj, což by mělo pozitivní vliv také na diverzifikaci ekonomiky a zavádění výrob s vyšší přidanou hodnotou. Existující VaV potenciál pro komerční účely je vhodné využít, ale zároveň by bylo nutné zprostředkovat regionálním podnikatelským subjektům VaV specializace, které zde chybí a které jsou žádané, například vytvořením sítě VaV kapacit, které by nabízely své služby podnikům po celé ČR. Polehčující okolností je, že univerzitní pracoviště mají navázánu spolupráci s aplikační sférou v oblasti výuky, a v mnoha případech mají akademická i univerzitní pracoviště zkušenosti se smluvním výzkumem.

73

MSB INNOCAT


Nedostatečná a velmi nerovnoměrně rozmístěná fyzická inovační infrastruktura v podobě technologických center a VT parků v Jihočeském kraji v porovnání s Horním Rakouskem je dalším omezujícím faktorem pro aplikaci konceptu TIM. Tato infrastruktura sama o sobě sice není determinující pro kvalitu poskytovaných služeb pro inovační podniky, ale na druhou stranu usnadňuje jejich distribuci. Z tohoto důvodu by musela být věnována propagaci služeb konceptu TIM větší pozornost než v Horním Rakousku, především by bylo nutné aktivně oslovovat potenciální klienty. Zajištění finančních zdrojů pro rozjezd TIM v Jihočeském kraji však nelze bez širší politické podpory. Jihočeský kraj zatím projevuje jen malý zájem o problematiku VaV a inovací. Prvořadým úkolem by tudíž mělo být navázání dialogu s politickými představiteli kraje a s dalšími důležitými zástupci, aby bylo nalezeno shody pro podporu realizace konceptu TIM, a pro podporu inovací obecně. Výraznou překážkou pro implementaci konceptu TIM v podmínkách Jihočeského kraje může být nezkušenost kraje s podporou inovací. Rozhodování krajské samosprávy ve věcech podpory inovací a VaV omezuje nepřítomnost jakéhokoliv orgánu, který by nesl odpovědnost za realizaci agendy inovací a VaV. Pro aktivnější zapojení kraje do rozhodování o podpoře inovací by bylo vhodné vytvořit poradní orgán či platformu, která by byla složena ze zástupců VaV organizací, podnikatelů, Jihočeského kraje a dalších subjektů. Již teď však lze říci, že aplikace konceptu TIM v podmínkách Jihočeského kraje by přispěla k naplňování Regionální inovační strategie a tím i Programu rozvoje Jihočeského kraje. Jihočeský kraj je v podpoře inovací doposud pasivní a jeho role je především iniciační. Inspirací by mohlo být právě Horní Rakousko, které má vypracovaný komplexní systém podpory TT a podnikání. Jihočeský kraj má přitom výhodu blízkosti se spolkovou zemí. Jihočeský kraj by se mohl pokusit navázat s Horním Rakouskem intenzivnější kontakty za účelem adaptace best practice a ověřených postupů inovační politiky. Zvýšený zájem politické reprezentace Jihočeského kraje o hornorakouskou politiku inovací a VaV by měl zcela jistě pozitivní dopad i na případnou implementaci konceptu TIM, který je podstatnou součástí hornorakouského inovačního systému. Pokud by došlo k implementaci konceptu TIM v Jihočeském kraji, lze očekávat, že by ve střednědobém a dlouhodobém horizontu byla zkvalitněna a rozšířena nabídka inovačních služeb v regionu, která je sice relativně dostatečná, avšak žádná z existujících institucí neposkytuje komplexní služby pro podnikatele pod jednou střechou a nejsou příliš rozvinuty služby transferu technologií a asistence pro aplikovaný výzkum. Prostřednictvím služeb TIM by byly intenzivněji využívány výsledky regionálních VaV institucí, což by přispělo k jejich dalšímu rozvoji.

74

MSB INNOCAT


Kvalitnější služby pro podnikatele a jejich širší portfolio by výrazně podpořilo efektivitu začínajících firem, které často nemají dostatek prostředků a kompetencí pro zajištění dílčích agend v rámci svého podnikání. V konečném důsledku by rozvoj služeb pro inovační podnikání podpořil vznik více firem a s tím i více pracovních míst, což by se pozitivně projevilo na celkové ekonomické situaci Jihočeského kraje a jeho obyvatel. V neposlední řadě by implementace konceptu TIM zatraktivnila image regionu, který by mohl být prezentován dalším regionům a případným investorům.

75

MSB INNOCAT


9. Použitá literatura

Asociace výzkumných organizací (2009): Vyhodnocení efektivnosti programu OPPP Prosperita (závěrečná zpráva). Biologické centrum Akademie věd (2012): Základní údaje o činnosti pracoviště AV ČR v roce 2011 a hlavní dosažené výsledky. Textová část. Cooke, P. (2004): Introduction. In: COOKE, P., et al. (2004): Regional Innovation Systems, second edition. Routledge, London, s. 1-18. Český statistický úřad (2012): Výzkum a vývoj. Český statistický úřad (2011a): Ukazatele výzkumu a vývoje 2010. Český statistický úřad (2011b): Statistická ročenka Jihočeského kraje 2011. Fakulta managementu VŠE (2012): Výroční zpráva za rok 2011. Jihočeská agentura pro podporu inovačního podnikání (2011): Porovnání zkušeností rakouských center z pohledu architektonického řešení a technologické vybavenosti center. Jihočeská agentura pro podporu inovačního podnikání (2010): Regionální inovační strategie Jihočeského kraje. Jihočeská agentura pro podporu inovačního podnikání (2009): Studie synergií, část 1: Zjištění stavu. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích (2012): Výroční zpráva za rok 2011. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích (2011):Bilanční zpráva o rozvoji JU za období březen 2004 až únor 2011. Jihočeský kraj (2012a): Program rozvoje Jihočeského kraje 2014-2020. Jihočeský kraj (2012b): Akční plán programu rozvoje kraje pro rok 2013. Jihočeský kraj (2008): Program rozvoje Jihočeského kraje 2007-2013. JVTP a.s. (2012): Průzkum inovačního potenciálu MSP Jihočeského kraje.

76

MSB INNOCAT


Ministerstvo průmyslu a obchodu (2007): Resortní program výzkumu a vývoje "TIP", programová dokumentace. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (2012): Operační program Výzkum a vývoj pro inovace. Rada pro výzkum a technologie Horního Rakouska, TMG (2010): Inovační Horní Rakousko 2010plus. Schuch, K. (2011): Mini Country Report/Austria, Trendchart. Thematic Report 2011 under Specific Contract for the Integration of INNO Policy TrendChart with ERAWATCH (2011-2012). Společnost vědeckotechnických parků ČR (2012): Vědeckotechnické parky v České republice. Statistik Austria (2012): Research and development (R&D), innovation. Technologická agentura České republiky (2011): Vyhodnocení projektů podaných do programu na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje ALFA v rámci první veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích. Technologická agentura České republiky (2010): Program na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje ALFA, programová dokumentace. Technologické centrum AV ČR (2011): Podpora vytváření strategií zaměřených na realizaci výsledků VaV v praxi a ochranu duševního vlastnictví a motivace spolupráce s aplikačním sektorem (závěrečná zpráva). Technologické centrum AV ČR (2008): Analýza inovačního potenciálu krajů České republiky, 132 s. Praha, Sociologické nakladatelství. Technopolis group (2012): Regional Innovation Monitor, Regional Innovation Report (Southwest). VŠERS (2012): Výroční zpráva za rok 2011. Žítek, V., Klímová, V. (2007): Podpůrná infrastruktura inovačního podnikání v regionech ČR, Centrum výzkumu konkurenční schopnosti české ekonomiky, working paper č. 24/2007.

77

MSB INNOCAT


Seznam tabulek Tab. 1: Základní charakteristiky obou regionů ........................................................................................ 3 Tab. 2: Největší města podle počtu obyvatel (tis.) a jejich podíl na celkovém počtu (%) ....................... 3 Tab. 3: Hrubá přidaná hodnota (%) podle vybraných odvětví roku 2010 ............................................... 5 Tab. 4: Základní údaje o VaV v Jihočeském kraji a v Horním Rakousku za rok 2009............................... 6 Tab. 5: Struktura zdrojů financování VaV (%) v Jihočeském kraji a v Horním Rakousku roku 2009 ....... 7 Tab. 6: Intenzita VaV v Jihočeském kraji a v Horním Rakousku v roce 2009........................................... 7 Tab. 7: VT parky a podnikatelské inkubátory v Jihočeském kraji .......................................................... 22 Tab. 8: VT parky a podnikatelské inkubátory v Horním Rakousku ........................................................ 27 Tab. 9: Porovnání inovační infrastruktury Horního Rakouska a Jihočeského kraje .............................. 33 Tab. 10: Oblasti aktivit OP Horní Rakousko a udělená podpora ........................................................... 51 Tab. 11: Cílové hodnoty TIM za roky 2012 a 2013 ................................................................................ 61 Tab. 12: Předpoklady a překážky Jihočeského kraje pro adaptaci konceptu TIM................................. 65 Tab. 13: Překážky Jihočeského kraje pro adaptaci konceptu TIM a návrhy na přizpůsobení ............... 68 Tab. 14: Přímé a nepřímé přínosy realizace konceptu TIM pro rozvoj Jihočeského kraje .................... 70

Seznam obrázků Obr. 1: Nejzávažnější překážky pro zavádění inovací v MSP v Jihočeském kraji (%) ............................. 16 Obr. 2: Definování potřeb ze strany MSP ve vztahu k inovacím (%) ..................................................... 17 Obr. 3: Schematické znázornění služeb v rámci konceptu TIM............................................................. 60 Obr. 4: Praktická aplikace konceptu TIM krok za krokem ..................................................................... 62

Seznam použitých zkratek AV ČR - Akademie věd České republiky B4I - Bridge for Innovation BAT - Best Advantage Technology BC - Biologické centrum Akademie věd České republiky, v. v. i. BP - Best Practice CTT - centrum transferu technologií ČR – Česká republika EU – Evropská unie HDP - hrubý domácí produkt

78

MSB INNOCAT


JAIP – Jihočeská agentura pro podporu inovačního podnikání JU - Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích JVTP a.s. – Jihočeský vědeckotechnický park, a.s. MSB Innocat - Inovační katalyzátor pro oblast Mühlviertel-Jižní Čechy MSP – malé a střední podniky OP – operační program OP PI – Operační program Podnikání a inovace OP VaVpI - Operační program Výzkum a vývoj pro inovace PPP – Public-Private Partnership PR – public relations PRK - Program rozvoje Jihočeského kraje RIS – Regionální inovační strategie Jihočeského kraje – 2007-2015 TC - technologické centrum TIC - Třeboňské inovační centrum TIM – Technologický a inovační management TMG - Technologická a marketingová společnost TT – transfer technologií UAR - Upper Austrian Research VaV - výzkum a vývoj VaVaI – výzkum, vývoj a inovace VŠERS - Vysoká škola evropských a regionálních studií VŠTE – Vysoká škola technická a ekonomická VT - vědeckotechnický VTP - vědeckotechnický park

79

Přílohy studie „Zpracování vstupů pro implementaci konceptu TIM“ říjen 2012

10.

Přílohy

Příloha č. 1 Počet obyvatel na km2 v Horním Rakousku roku 2012

Příloha č. 2 Počet obyvatel na km2 v Jihočeském kraji roku 2008

Zdroj: Statistik Austria

Zdroj: ČSÚ


Příloha č. 3 Jádrové oblasti Rakouska roku 2010

Zdroj: Statistik Austria


Příloha č. 4 Návrhy na přizpůsobení konceptu TIM A Funkce konceptu TIM Funkční Technologický a inovační management musí zajistit všechny potřebné součásti tohoto konceptu. Jedná se o vytvoření podmínek, nastaven procesů a zázemí pro jednotlivé níže uvedené oblasti. Odpovědnost za definici podmínek má zpracovatel projektu, tedy Jihočeská agentura pro podporu inovačního podnikání o.p.s. Vlastní vytvoření struktur, procesů a zázemí bude věcí případného provozovatele konceptu na území Jihočeského kraje. A.1 Konzultace a koučink Pro základní aktivitu, na níž je TIM postaven, tedy pro moderaci, konzultace a koučink, bude nutné zajistit podmínky v oblasti Human Resources. Dále bude nutné zajistit mechanismy pro identifikaci slabých míst a příležitostí, iniciaci společných projektů, zvyšování odbornosti a vytváření dalších vztahů. A.1.1

Zajištění potřebných odborníků – koučů a konzultantů

−

vyhledávání v rámci stávajících kontaktů

−

veřejné výzvy a recruitment

−

spolupráce s poradenskými firmami

−

společné workshopy moderátorů, poradců a koučů – tvorba metodických přístupů

−

systém vzdělávání a certifikace moderátorů, poradců a koučů

A.1.2 −

Identifikace slabých míst a příležitostí

vytvoření metodiky pro vyhledávání potenciálu rozvoje transferu know-how a technologií

−

zaměření přímo do procesů klientů (podniků)

−

vytvoření metodiky pro hodnocení komerčního potenciálu výzkumných projektů

−

pravidelné workshopy, burzy a hodnocení výstupů výzkumu a inovací

−

zapracování do regionálních strategií a dokumentů - návrhy

A.1.3

Společná příprava projektů

−

prostředí pro setkávání poptávky a nabídky

−

hlavní rys tohoto prostředí – rychlost a včasnost – rozesílání nabídek nových příležitostí

−

aktivní vyhledávání výzkumných a inovačních programů


−

definování projektových záměrů na základě požadavku VaV nebo podnikatelů

A.1.4

Odborná soustředění, tvorba vztahů

−

zprostředkování kontaktů na základě přímé poptávky

−

tematicky zaměřené workshopy a semináře

−

internetový obchod – nabídka licencí / výběrová řízení na zpracování řešení problému

−

soutěže pro řešitele

A.2 VaV Expertíza Bez příslušného VaV zázemí není možné TIM koncept realizovat. Zásadní podmínkou je pak rozklíčování, kdo, co, jak a v jakém časovém horizontu umí. Vzhledem k oborově omezenému výzkumnému potenciálu Jihočeského kraje bude nutné doplnit regionální zázemí dalšími kontakty v rámci ČR, resp. Horního Rakouska. A.2.1

Mapování VaV institucí

−

základní přehled je hotov (viz předchozí kapitoly)

−

doplnění o „nedostatkové“ obory, včetně hornorakouských institucí

−

vytvoření kmenových profilů, kde budou zároveň vedeny záznamy o probíhajících projektech

−

pečlivá analýza komerčního potenciálu a jeho využití u jednotlivých institucí, hodnocení

−

návaznost na internetovou burzu a webovou prezentaci TIM

A.2.2

Databáze odborníků – kontaktů

−

databáze životopisů se zaměřením na výstupy a jejich komerční využití

−

vazba na příslušnou instituci a její profil

−

možnost webové prezentace TIM

−

nabídky odborného rozvoje v oblasti transferu technologií

−

systém certifikace a dalšího odborného vzdělávání

−

pravidelné hodnocení jednotlivých odborníků s provázáním na hodnocení institucí a jejich projektů

A.2.3

Databáze technologií a služeb VaV institucí

−

zásadní prvek systému

−

primární role centra transferu technologií (např. CTT JU)


−

přesná specifikace technologií VaV a jejich parametrů

−

přesná definice výkonů, včetně cen a aktuálních termínů plnění

−

příklady využití technologií a know-how pro komerční sféru – prezentace

−

reference, úspěšná řešení – příběhy

A.2.4

Tvorba podpůrných služeb na straně VaV

−

rozvoj center transferu technologií a jejich služeb

−

tvorba aktivních poradenských struktur

−

kurzy koučinku, moderace vzniku projektů

−

projekty podporující transfer technologií a rozvoj vztahů

−

webové nástroje komunikace, intenzivní zveřejňování informací v přístupné formě

A.2.5

Řešení problémů a studie proveditelnosti

−

metodický přístup

−

zjednodušené formy hodnocení záměrů

−

standardizované formuláře, zrychlené mechanismy pro studie proveditelnosti

−

zapracování požadavků bank, investorů a komerční sféry na obsah studií proveditelnosti

A.3 Rešerše know-how Pro rozšíření obzorů jak podnikatelů, tak výzkumníků, případně i veřejné sféry bude potřeba soustředit velké množství aktuálních informací o potenciálech, které jsou skryté v příkladech dobré praxe a nejlepších dostupných technologiích. Tyto informace budou provázány s příležitostmi uplatnění dalšího výzkumu a inovací, stejně jako s konkrétním inovačním poradenstvím v podnicích. Výstupy VaVaI bude nutné pečlivěji definovat a chránit patenty, užitnými a průmyslovými vzory s podporou a odborným vedením již od prvních formulací výstupů. A.3.1

Best Practice (BP) a Best Advantage Technology (BAT)

−

sestavení katalogu BAT, resp. BP pro obory výrazně zastoupené v Jihočeském kraji

−

ve spolupráci s Hospodářskou komorou a VaV institucemi

−

propagace BAT a BP pro zlepšení výkonnosti a konkurenceschopnosti podniků

−

navázání výkonů VaV (inovační a výzkumný potenciál) na zavádění BAT a BP

−

veřejná dostupnost a pravidelná aktualizace


A.3.2

Inovační poradenství

−

identifikace potenciálu, včetně ekonomického dopadu – analytické činnosti expertů

−

databáze vhodných expertů

−

návrhy inovačních struktur, projektů a zdrojů

−

iniciace partnerství, společné prezentace

−

klastrové iniciativy, technologické platformy – podpora rozvoje a uplatnění

A.3.3

Ochrana duševního vlastnictví

−

semináře a další vzdělávání k ochraně duševního vlastnictví

−

patentový servis – dotované konzultační služby

−

patentové rešerše, zajištění procesů ochrany duševního vlastnictví na klíč

−

koučink – rozvoj výstupů VaVaI tak, aby byly patentovatelné

A.4 Financování projektů TT Transfer technologií, přenos know-how, výzkum, vývoj i inovace, to všechno jsou finančně náročné procesy, často s velmi problematicky vyjádřitelným komerčním přínosem. Pro jejich podporu či samotnou realizaci je zapotřebí zajistit dostatek finančních zdrojů, ať už v podobě dotací, úvěrů, nebo kapitálových vkladů. A.4.1 −

Národní zdroje

dotace aplikovaného výzkumu (Technologická agentura ČR, resortní výzkumné programy)

−

dotace inovačních projektů (OP Podnikání a inovace, resp. analogický OP 2014 – 2020)

−

dotované úvěrové zdroje

−

podpora ochrany duševního vlastnictví

−

podpora výchovy a vzdělávání výzkumných a odborných pracovníků

−

tvorba podpůrné inovační infrastruktury a prostředí

−

regionální podpůrné programy

−

inovační vouchery

−

podpora BAT, zejména z pohledu ekologie (OP Doprava, OP Životní prostředí, resp. nové OP)


A.4.2

Mezinárodní programy

−

aplikovaný výzkum a inovace – 7. rámcový program / Horizon 2020, EIT /KIC

−

inovační přístupy – LIFE+, TEN T EA, CIP ECO Innovation

−

podpůrné projekty, PR, iniciace a promotion – Interreg, Central Europe, OP Spolupráce

−

vzdělávací a výměnné programy

A.4.3

Soukromé financování

−

kontakty na sítě Business Angels

−

zpracování podkladů pro investory, ověřování údajů

−

zpracování memorand, promítnutí podmínek investorů do konkrétních případů

−

přímé vyhledávání investorů

−

organizace úpisu akcií, kontakty na investiční společnosti, investiční bankéře, IPO

−

sestavení nových společností, moderace přístupů investorů, výzkumníků a podnikatelů

A.4.4

Bankovní sektor

−

kompletní databáze bank a jejich podmínek pro rozvojové financování

−

vzorové příklady realizovaných úvěrů pro inovace

−

aktivní spolupráce s bankami, zjednodušení přístupu při zapojení TIM / JAIP

−

zpracování podkladů pro banky

−

garanční systémy

B Vytvoření podmínek pro zavedení konceptu TIM TIM může v Jihočeském kraji fungovat pouze v případě nalezení vhodných zdrojů pro personální zajištění. Primárním partnerem by měl být Jihočeský kraj, případně RERA nebo Svaz měst a obcí. Zdroje mohou být jak veřejné, tedy příspěvek Jihočeského kraje a dotační příspěvky státu či EU na základě projektů (přičemž zásadní je vklad kraje, bez něhož nebudou k dispozici ostatní zdroje), nebo soukromé – v podobě příspěvků od velkých průmyslových firem, fondů, úspěšných absolventů programů. Dlouhodobost příspěvku musí být zaručena smluvně, optimálně na 5 a více let. B.1 Financování služeb TIM −

náklady na TIM jsou personální, externí a režijní


−

personální zajištění představuje při dvou expertních a proškolených pracovnících cca 1 mil. Kč ročně

−

externí služby znamenají školení (interní i pro klienty), semináře, workshopy, nákup služeb pro provoz webových serverů a databází, nákup expertních služeb koučů a konzultantů, nákup a získávání dat

−

externí služby v prvním roce spotřebují cca 3,5 mil. Kč, v dalších letech postačí pro základní provoz cca 1,5 mil. Kč

−

režijní služby znamenají cestovné, kancelářské zázemí a administrativní podporu v odhadované hodnotě 0,5 mil. Kč

−

celkově by měl smluvní příspěvek kraje tvořit v prvním roce 100 %, v dalších 50 – 60 % uvedených hodnot, přičemž příspěvek bude možno využít i jako spolufinancování jiných projektů

−

zbytek finančních prostředků bude možno zajistit z grantů a dotací, otázkou je jejich předfinancování, resp. z příspěvků z komerční sféry

−

úspěšní klienti, kteří na základě služeb TIM dosáhnou zlepšení hospodářských výsledků, by měli mít smluvně zakotvenou povinnost přispět jednorázově za poskytnuté služby na základě míry zlepšení výsledků – o to by bylo možné snížit příspěvek kraje

B.2 Organizační zajištění −

organizačně zajistí TIM vybraný smluvní partner – koordinátor

−

minimální počet interních expertů na TIM (organizace, marketing, základní konzultace) je 2

−

minimální počet aktivní externích koučů, konzultantů a moderátorů je 40, v každém základním oboru minimálně 2, v databázi minimálně 200 nezávislých odborníků a institucí

−

počet workshopů, seminářů a dalších odborných školení ročně: 20

−

počet přímo oslovených potenciálních klientů v rámci regionu ročně: 200, z toho 150 MSP

−

počet zprostředkovaných kontaktů ročně: 100

−

počet CV výzkumníků v databázi – 300, ročně minimálně 50 aktualizací

−

počet institucí VaV v databázi – 80, ročně 80 aktualizací

−

počet BP a BAT v databázi – 100, v každém základním oboru alespoň 3

−

počet prezentací a příběhů ročně: alespoň 10

−

počet navázaných investorů, bank a finančních institucí: 30


B.3 Implementace do strategických dokumentů a vztahů −

aktualizace Regionální inovační strategie, obohacení o mechanismy TIM

−

zahrnutí do grantových a dotačních politik kraje

−

Jihočeský kraj musí mít jako prioritu výzkum a inovace, jinak začne výrazně zaostávat za ekonomicky silnými regiony s vlastními zdroji pro VaVaI

−

vytvoření politického zázemí – propagace TIM v rámci jednání s podnikateli

−

přeshraniční a nadregionální souvislosti – Horní Rakousko, Asociace krajů ČR

−

podpora na úrovni republiky – sdílení zkušeností, získávání partnerství v technických oborech

B.4 Cílová skupina −

primárně malé a střední podniky – promotion TIM na všech úrovních a událostech

−

hrozba: cílová skupina je přetížena aktivitami spojenými s dotacemi z EU a nebude mít zájem

−

argument: TIM by měl administrativní zátěž cílové skupiny snižovat

−

vše musí být zúřadováno mimo cílovou skupinu, s minimální zátěží a nároky na personální kapacity

−

náklady ze strany cílové skupiny musí být pouze do vlastní inovace

B.5 Intenzifikace prostředí VaV −

profilace kraje jako impuls pro VaV sféru

−

systémy hodnocení a podpory perspektivních projektů a týmů, selekce, vytvoření priorit

−

kompetenční centra, centra excelence jako základy pro akceleraci kvalitního výzkumu

−

ocenění nových myšlenek

−

zrychlení procesu komercializace = zvyšování objemu financí pro úspěšné řešitele a tedy další multiplikace výsledků

−

vědeckotechnické parky – aktivní role při vytváření inovačního prostředí a poradenství

−

spolupráce při propagaci výsledků VaV a možností pro cílovou skupinu


Příloha č. 5 Potenciální aktivity konceptu TIM A Bottom-up proces Aktivace inovačního potenciálu směrem od podnikatelů k výzkumu může probíhat několika způsoby, a to jak individuálně, tak skupinově. Hlavní roli v tomto procesu hraje organizátor TIM, který musí aktivizovat cílovou skupinu. V rámci tohoto procesu jsou vyhledávány a formulovány inovační potřeby podnikatelů. A.1 Přímé oslovení −

vytipování vhodných subjektů – velmi důležitá činnost, kdy je potřeba přezkoumat potenciál různých podnikatelských subjektů v kraji

−

e-mailové oslovení (resp. newsletter) – prezentace příběhů úspěšných transferů technologií či know-how

−

individuální telefonní rozhovory a osobní konzultace – ověření potenciálu inovací, nabídka spolupráce a podpory

−

reakce na oslovení od firem – posouzení jejich projektových záměrů

−

moderovaná setkání se zástupci VaV

−

podporované vypracování studií proveditelnosti

A.2 Skupinové/veřejné aktivity −

webové stránky s prezentacemi a příběhy úspěšných realizací, upozorňování na ně formou inzerce, newsletterů, letáků, na akcích

−

práce na veletrzích a dalších akcích s koncentrací zástupců cílové skupiny

−

spolupráce na akcích s Hospodářskou komorou, Agrární komorou, profesními svazy a sdruženími

−

tematicky zaměřené semináře a workshopy – nebo jako součást jiných, zdánlivě nesouvisejících aktivit (vzdělávání technických zaměstnanců, školení k novinkám v oblasti daní, norem atd.)

−

navázání na prezentace různých podpůrných a dotačních programů (spolupráce s MPO, TC AV)

−

internetový obchod – výběrová řízení na zpracování řešení problému

−

soutěže pro řešitele, pro zájemce o řešení, studentské kolektivy


A.3 Nepřímá podpora – PR −

články na webových serverech a v odborných časopisech

−

vystoupení v rámci odborných konferencí

−

společenské aktivity, sportovní události – účast a navázání kontaktů

A.4 Impulsy pro VaV −

prezentace potřeb podnikatelů

−

burza námětů pro VaV – vyhledávání řešitelů

−

aktivní spolupráce s vedením VaV institucí

B Top-down proces Využitím výstupů výzkumu a vývoje budou získány podklady pro nabídku inovativních, resp. zcela nových produktů, licencí, zlepšování procesů firem apod. Následně jsou tyto nabídky prezentovány a formulovány podmínky pro jejich reálné využití a zavedení do praxe. B.1 Veřejné aktivity −

nabídkový katalog výstupů VaV – zpracování formou prezentací, animace potenciálních uplatnění

−

webové stránky – nabídkový katalog, internetový obchod – nabídka licencí

−

sestavení katalogu BAT, resp. BP pro obory výrazně zastoupené v Jihočeském kraji – na webu

−

webový katalog řešitelů a řešitelských týmů v návaznosti na VaV instituce

−

databáze technologií a služeb VaV institucí – dostupná na webu

−

aktivní získávání výsledků VaV, pomoc s definicí, s potenciálem komercializace

−

hodnocení výsledků VaV, pravidelné burzy a workshopy

−

pravidelné hodnocení jednotlivých odborníků s provázáním na hodnocení institucí a jejich projektů

−

kongresy, konference, semináře – prezentace výzkumných týmů a jejich výsledků

−

akce navazující na dotační programy

−

budování a prezentace referencí, úspěšná řešení – příběhy

−

semináře a další vzdělávání k ochraně duševního vlastnictví


B.2 Individuální zprostředkování −

aktivní vyhledávání podniků a investorů k realizaci výsledků VaV

−

zprostředkování kontaktů mezi výzkumnými týmy a podnikateli k určitému tématu, projektu

−

působení v rámci asociací a komor – prezentace nabídek a možností jejich členům

−

iniciace výzkumných a inovačních projektů z impulsu výzkumných pracovníků

−

přeshraniční kontakty a spolupráce

B.3 PR podpora −

prezentace výzkumných pracovišť, institucí, vysokých škol v regionu

−

práce se studenty a doktorandy

−

účast na akcích kraje a měst, veletrzích

C Iniciace projektů Vlastní proces od nápadu k jeho realizaci může být velmi krátký, nebo naopak poměrně dlouhý a složitý, každý projekt je jedinečný a vyžaduje specifické služby. Záleží na charakteru nápadu, investiční a provozní náročnosti jeho realizace, partnerech, kapitálových potřebách, licenčních podmínkách, tržních příležitostech apod. Základní struktura procesu je dána několika kroky, které však mohou probíhat paralelně, přičemž ne u všech je nutná asistence týmu TIM. V českém prostředí je možné kroky definovat takto: C.1 Idea −

vyhledávání námětů a témat výzkumu a inovací

−

posuzování námětů, konzultace

−

výběr námětů s primárním potenciálem komercializace

C.2 Proveditelnost −

posouzení proveditelnosti z hlediska trhu, výroby a ekonomiky

−

patentové rešerše, porovnání s databází BAT a BP

−

plán projektu


C.3 Partnerství −

vytipování partnerů pro výzkumné a inovační projekty, forma spolupráce

−

prověření partnerů pro komercializaci a využití výsledků VaV

−

navržení formy využití výsledků – licence, společný podnik

C.4 Financování −

vyhledávání vhodných grantových a dotačních programů

−

zapojení vlastních zdrojů partnerů – podnikatelů

−

prezentace projektů investorům a bankám

C.5 Projekt −

sestavení projektu s důrazem na komerční využití výstupů

−

zapojení partnerů, smluvní řešení práv k výsledkům

−

zajištění spolufinancování

C.6 Ochrana výstupů −

smluvní řešení v rámci projektu

−

návrhy patentové ochrany, definice užitných a průmyslových vzorů

−

pomoc s registrací a následnou licenční smlouvou

C.7 Realizace −

projektové řešení – výstupy projektu

−

ověření výstupů v praxi, zpracování produkčních procesů – asistence kouče

−

uplatnění produktů na trhu – asistence kouče

Zpracování vstupů pro implementaci konceptu TIM. Studie v rámci realizace projektu MSB INNOCAT

Recommend Documents