Zpracování KMD v k.ú. Loučeň. Processing of KMD in cadastral district Loučeň

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavební Katedra mapování a kartografie

Zpracování KMD v k.ú. Loučeň

Processing of KMD in cadastral district Loučeň

Diplomová práce

Studijní program: Studijní obor:

Geodézie a kartografie Geodézie a kartografie

Vedoucí práce:

Ing. Karel Benda, CSc.

Bc. Veronika Stýblová

Praha 2012

Zde vložit list zadání

Prohlašuji, že jsem předloženou práci vypracovala samostatně a že jsem uvedla veškeré použité informační zdroje v souladu s Metodickým pokynem o etické přípravě vysokoškolských závěrečných prací.

V Sokolči dne 9.12.2012

..................................................... Bc. Stýblová Veronika

Tímto bych ráda poděkovala panu Ing. Karlu Bendovi, CSc., který mně jako vedoucí diplomové práce poskytl řadu informací a odborných rad. Dále bych chtěla poděkovat zaměstnancům Katastrálního pracoviště Nymburk za cenné rady, odbornou pomoc a své rodině a partnerovi za podporu, kterou mi poskytovali po celou dobu studia.

Anotace

Cílem diplomové práce bylo vyhotovení katastrální mapy digitalizované pro katastrální území Loučeň, které spadá pod působnost Katastrálního pracoviště

v

Nymburce.

přepracováním

souboru

Jedná

se

geodetických

o

obnovu

informací

katastrálního na

operátu

katastrální

mapu

digitalizovanou. Podkladem pro její vyhotovení byly rastrové soubory map bývalého pozemkového katastru v měřítku 1:2 880 a rastrové soubory map katastru nemovitostí. Dále byly využity dostupné archivované výsledky zeměměřických činností. Obnova katastrálního operátu byla realizována v souladu s platnými právními předpisy. Jsou zde popsány jednotlivé fáze obnovy, činnosti, které byly prováděny a problémy, které se během těchto činností vyskytly.

Annotation

The aim of the submitted diploma theses is to describe the making of the digitized version of the cadastral map of Loučeň cadastral region, which is under operation of Cadastral office in Nymburk. It means the renovation of cadastre documentation by creating a digitized cadastral map using of the file of geodetic information. The former land register raster files of maps on a scale 1:2 880, and raster files of map of the real estate cadastre were the sources for the map creation. Accessible results of geodetic works were also used. The restoration of the cadastral documentation was realised in compliance with valid rules and regulations. There are described different stages of the renewal, activities carried out as well as problems occurring during these activities.

Klíčová slova

katastr nemovitostí, katastrální operát, soubor geodetických informací, katastrální mapa digitalizovaná, digitální katastrální mapa, zjednodušená evidence, obnova katastrálního operátu přepracováním, vektorizace

Key words

cadastre of real estates, cadastral documentation, file of geodetic information, cadastral map digitized from an analogue map, digital cadastral map, simplified land inventory, renewal of cadastre documentation by revesion, vectorization

Seznam použitých zkratek

BPEJ

- bonitovaná půdně ekologická jednotka

CZEPOS

- síť permanentních stanic pro určování polohy

ČÚZK

- Český úřad zeměměřický a katastrální

DB

- databáze bodů

DKM

- digitální katastrální mapa

EN

- evidence nemovitostí

geonames

- databáze geografických jmen

GNSS

- Global navigation satellite system (globální navigační družicový systém)

GPU

- geometrické a polohové určení

ISKN

- Informační systém katastru nemovitostí

JEP

- jednotná evidence půdy

k.ú.

- katastrální území

katV

- vyhláška č. 26/2007 Sb., kterou se provádějí zákony č. 265/1992 Sb. a 344/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů [7]

katZ

- zákon č. 344/1992 Sb. - o katastru nemovitostí České republiky ve znění pozdějších předpisů [6]

KGS

- konečný grafický soubor

KMD

- katastrální mapa digitalizovaná v S-JTSK

KM-D

- katastrální mapa digitalizovaná v souřadnicových systémech stabilního katastru

KN

- katastr nemovitostí České republiky

KO

- katastrální operát

KON

- koncept KMD

KP

- katastrální pracoviště

LV

- list vlastnictví

Návod

- Návod pro obnovu katastrálního operátu a převod: ve znění dodatku č. 1 a 2 [17]

OO

- řízení obnovy katastrálního operátu

OOKO

- odbor obnovy katastrálního operátu

OR

- řízení „ostatní rozhodnutí“

PK

- pozemkový katastr

PPBP

- podrobné polohové bodové pole

RES

- registr evidence souřadnic

SGI

- soubor geodetických informací

SGS

- srovnávací grafický soubor

S-JTSK

- souřadnicový systém Jednotné trigonometrické sítě katastrální

SK

- stabilní katastr

SPI

- soubor popisných informací

S-SK

- souřadnicový systém stabilního katastru (gusterbergský, svatoštěpánský)

ÚZSVM

- Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových

vfk

- výměnný formát

VÚGTK

- Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický

WGS84

- World geodetic system 1984 (Světový geodetický systém 1984)

Z

- řízení „záznam“

ZDŘ

- řízení „záznam pro další řízení“

ZE

- zjednodušená evidence

ZKI

- zeměměřický a katastrální inspektorát

ZPMZ

- záznam podrobného měření změn

Úvod ................................................................................................................. 10 1

Vývoj katastru nemovitostí ............................................................................ 12 1.1

Historický vývoj evidence nemovitostí ....................................................... 12

1.2

Současný stav katastru nemovitostí .......................................................... 14

1.3

Obsah katastrálního operátu ..................................................................... 15

1.3.1

SGI .................................................................................................... 16

1.3.2

SPI ..................................................................................................... 16

1.3.3

Souhrnné přehledy o půdním fondu ................................................... 17

1.3.4

Dokumentace výsledků šetření a měření ........................................... 17

1.3.5

Sbírka listin ........................................................................................ 18

1.4

2

Obnova katastrálního operátu ................................................................... 18

1.4.1

Způsoby obnovy................................................................................. 19

1.4.2

Cíle a současný stav obnovy.............................................................. 21

Obnova katastrálního operátu přepracováním na KMD v k.ú. Loučeň ....... 26 2.1

Specifikace zpracovávaného území .......................................................... 26

2.2

Postup při zpracování KMD ....................................................................... 27

2.3

Zahájení obnovy a přípravné práce ........................................................... 28

2.4

Revize a doplnění PPBP ........................................................................... 29

2.5

Částečná revize katastru ........................................................................... 30

2.6

Výběr a příprava využitelných podkladů .................................................... 31

2.7

Vyhledání a zaměření identických bodů .................................................... 34

2.8

Obnovení SGI, včetně doplnění pozemků zjednodušené evidence ........... 35

2.8.1

Tvorba souvislého rastru v S-JTSK .................................................... 35

2.8.2

Tvorba zpřesněného rastru ................................................................ 35

2.8.3

Tvorba rastrového obrazu katastrální mapy ....................................... 37

2.8.4

Určení souřadnic podrobných bodů.................................................... 37

2.8.5

Postup tvorby KMD ............................................................................ 38

2.8.6

Doplnění výkresu o další prvky .......................................................... 39

2.8.7

Kontroly kresby .................................................................................. 40

2.8.8

Koncept, konečný grafický soubor...................................................... 42

2.8.9

Databáze bodů................................................................................... 43

2.9

Obnovení SPI............................................................................................ 44

2.10

Námitkové řízení ....................................................................................... 45

2.11

Vyhlášení platnosti obnoveného katastrálního operátu ............................. 46

2.12

Nový výpočet výměr dílů BPEJ ................................................................. 47

2.13

Výsledný elaborát obnovy ......................................................................... 47

8

3

4

Nalezené nesoulady při obnově k.ú. Loučeň a jejich řešení ....................... 49 3.1

Chybně vedená výměra u parcely ZE č. 429/9 .......................................... 49

3.2

Poškozený rastrový podklad PK mapy ...................................................... 51

3.3

Chybné přisloučení rušené parcely ........................................................... 55

3.4

Oprava zobrazení...................................................................................... 57

3.5

Obnovení stavební parcely č. 64 bývalého pozemkového katastru ........... 60

Další nalezené nesoulady .............................................................................. 62 4.1

Pochybné výsledky ZPMZ ......................................................................... 62

4.2

Výměry...................................................................................................... 63

Závěr ................................................................................................................ 65 Seznam použité literatury a zdrojů ................................................................ 66 Seznam grafů, obrázků a tabulek .................................................................. 69 Seznam příloh ................................................................................................. 70

9

Úvod Katastr nemovitostí má v českých zemích velmi dlouhou tradici a hraje důležitou roli v životě celé naší společnosti. V závislosti na jejích potřebách a vývoji techniky se vyvíjelo i toto velmi nákladné a rozsáhlé dílo. Katastr nemovitostí obsahuje obrovské množství údajů, které musí být spravovány zodpovědně, rychle a efektivně, z čehož vyplývá předpoklad pro řešení tohoto požadavku, to jsou data v digitální podobě. V současné době je operát katastru nemovitostí k dispozici v digitální podobě z části. Soubor popisných informací je veden digitálně již čtrnáct let. Na digitální podobě souboru geodetických informací se stejně dlouhou dobu, více či méně, pracuje. Z počátku byly práce na digitalizaci map pomalejší, neboť se hledaly způsoby řešení a nejvhodnější postupy, v současnosti jsou práce intenzivní. Je otázkou, jak dlouho tomu tak bude, zda financování digitalizace ze státního rozpočtu bude dostatečné a dovolí udržet nynější tempo, a jaké změny v podobě přesunu pracovních sil přinese přijetí nového občanského zákoníku a nového katastrálního zákona v roce 2014. Tato diplomová práce se zabývá obnovou katastrálního operátu přepracováním

souboru

geodetických

informací

v katastrálním

území

Loučeň, které spadá pod působnost Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště v Nymburce. Na počátku práce je uveden stručný vývoj a současný stav katastru nemovitostí v České republice. Dále jsou podrobně popsány práce, které byly, respektive budou vykonány při obnově operátu ve zpracovávaném území. Poslední část práce je z mého hlediska nejzajímavější, zabývá se definováním problémů, které proces obnovy provázely. Jedná se o různorodé komplikace, u některých je řešení upraveno závaznými předpisy, na řešení některých případů se však zcela podepisuje úsudek jejich řešitele. Cílem diplomové práce je zpracovat digitální katastrální mapu pro katastrální území Loučeň a poukázat na rozsáhlost postupů při obnově operátu přepracováním souboru geodetických informací. Dalším cílem je dát čtenáři v podvědomí, že ačkoli podle mého není způsob obnovy operátu přepracováním souboru geodetických informací tím nejšťastnějším řešením, jsou při zpracování odhaleny a odstraněny chyby, které se v operátu 10

vyskytují. Při následném vedení dat v digitální podobě je pak kontrolními mechanismy zamezeno vzniku nových chyb některých typů, například přiřazení duplicitního parcelního čísla.

11

1

Vývoj katastru nemovitostí Pro samotný proces obnovy katastrálního operátu je nutné se, alespoň stručně, seznámit s historickým vývojem evidence nemovitostí na našem území a porozumět mu.

1.1

Historický vývoj evidence nemovitostí Základem nynější evidence je stabilní katastr (dále jen „SK“), který

vznikl vydáním císařského patentu o dani pozemkové ze dne 23. prosince 1817

rakouským

císařem

Františkem

I.

Obsahoval

přesný

soupis

a geodetické zaměření veškeré půdy, zaměřené pozemky byly zobrazeny a očíslovány jako parcely. Tyto katastrální mapy, zpravidla v měřítku 1 : 2 8801, jsou dosud platné na cca 34%2 území dnešního státu. V době svého vzniku se jednalo o dílo důmyslné, promyšlené, proto nazvané přívlastkem stabilní. Avšak jelikož nebyla zajištěna jeho systematická údržba, došlo brzy k zastarávání a byla proto roku 1869 nařízena jednorázová reambulace. „Spěch a neodborní pracovníci, jenž se na reambulaci podíleli, způsobili, že byl tehdy dobrý měřický operát znehodnocen s následky, které se ještě i dnes projevují v mapách SK“ [3], str. 63. Významnou událostí v historii evidování půdy bylo vydání zákona č. 92/1874 Č. z. z.3 o založení nových pozemkových knih pro království České a o jejich vnitřním zařízení. Předmětem evidence byly všechny pozemky a stavby na nich stojící a právní poměry s nimi spojené. Velmi důležitý byl intabulační princip, který zajišťoval vysoký soulad mezi skutečností a evidovaným stavem.

1

Zvolené základní měřítko zobrazení vycházelo z tehdejšího požadavku, aby se jedno dolnorakouské jitro (tj. čtverec o straně 40 sáhů) na mapě zobrazilo jako jeden čtvereční palec (1 sáh = 6 stop, 1 stopa = 12 palců, 40 sáhů x 6 stop x 12 palců = 2880). Citováno z: Stručná historie katastru nemovitostí [1]. 2 Zápis č. 3/2012 z porady ředitelů Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, konané ve dnech 21. a 22. června 2012 v Otradovicích [13]. 3 Český zemský zákoník.

12

„Novodobé dějiny se v této oblasti lidské činnosti začínají psát 16. prosince 1927, vydáním zákona č. 177/1927 Sb. z. a n.4 o pozemkovém katastru a jeho vedení.“ [4], str. 22. Původní daňové poslání, jež evidování nemovitostí dosud mělo, se začalo přetvářet na účel právní, všeobecně hospodářský a technický. Zavedeny byly přesné geodetické základy, „katastrální mapy byly zobrazovány v lokálním národním souřadnicovém systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální (dále jen „S-JTSK“), charakterizovaným

Besselovým

elipsoidem

a Křovákovým

konformním

kuželovým zobrazením v obecné poloze“ [1]. Stanovena byla všeobecná ohlašovací povinnost, proto byla evidence Pozemkového katastru (dále jen „PK“) spolehlivě vedena v souladu se skutečným stavem. K tomuto stavu přispívala i zákonná povinnost vzájemného propojení pozemkových knih, jež vedly knihovní soudy a PK, jež vedly katastrální měřické úřady. Tento dokonale fungující systém byl zničen nabytím účinnosti občanského zákoníku č. 141/1950 Sb., který zrušil konstitutivnost zápisů do pozemkové knihy a vlastnická práva vznikala, měnila se nebo zanikala nadále pouhou smlouvou. Přitom ohlašovací povinnost stanovena nebyla, záleželo pouze na vlastnících, zda zápis změny sami navrhnou. Povinnost knihovat zůstala organizacím. S vývojem tehdejší politické situace nastala potřeba státu plánovat a řídit zemědělskou výrobu, což vedlo k zavedení nového systému evidence půdy. V roce 1956 bylo přijato usnesení k založení Jednotné evidence půdy (dále jen „JEP“). Vážným nedostatkem této evidence bylo zanedbání vlastnických vztahů, nemožnost na mapě rozlišit hranici vlastnickou od užívací či druhu pozemku, celkové snížení geometrické kvality map vlivem výrazného zvýšení mezních odchylek a nekvalifikované pracovní síly pro polní i kancelářské práce v rámci požadavku rychlého založení JEP na celém území republiky. Potřeba vést současně skutečné užívací vztahy k půdě i vlastnické vztahy k nemovitostem vedla k přijetí zákona č. 22/1964 Sb. o evidenci nemovitostí (dále jen „EN“) s účinností od 1. 4. 1964. EN navázala na předchozí JEP s tím, že bude postupně doplňovat evidenci právních vztahů k nemovitostem s využitím zápisů v pozemkové knize a přímého šetření 4

Sbírka zákonů a nařízení.

13

u vlastníků nemovitostí. S přijetím zákona o EN byly ukončeny zápisy do pozemkových knih. Proti předchozí JEP zaznamenala EN výrazný pokrok, neboť zavedla důležité principy, jako jsou zásady legality, speciality, jednotnosti, univerzálnosti, veřejnosti, závaznosti, oficiality a bezplatnosti zápisů. Avšak intabulační princip obnoven nebyl. Tento systém dvojího evidování, jak užívacích, tak i vlastnických vztahů k nemovitostem, byl velice komplikovaný, bylo tedy nutné nastalou situaci řešit. Po obnově demokratických politických poměrů v roce 1989 bylo třeba založit evidenci novou, která bude obsahovat důležité a osvědčené zásady.

Průlom

přineslo

přijetí

zákona

č. 265/1992 Sb.,

o zápisech

vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem s účinností od 1. 1. 1993. S tímto zákonem zároveň nabyl účinnosti zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (dále jen „katZ“) a zákon č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech. Těmito zákony byl založen katastr nemovitostí (dále jen „KN“), který je dosud platný na území našeho státu.

1.2

Současný stav katastru nemovitostí Od roku 1992, kdy byly přijaty výše uvedené zákony, týkající se KN,

došlo k dalším změnám a významnému vývoji. S nástupem počítačů do lidského života se digitalizace dat nevyhnula ani našemu oboru. Nejprve byla provedena digitalizace souboru popisných informací, kdy byly údaje zapisovány na paměťová média. Převod popisných informací do digitální podoby byl ukončen v 1. čtvrtletí roku 1999 [4], str. 25. Zároveň s tímto krokem byla založena zjednodušená evidence pozemků, která v sobě nese soukromé pozemky dříve užívané socialistickými organizacemi. Tyto pozemky nejsou zobrazeny v platných katastrálních mapách, je využíváno jejich zobrazení v mapách bývalého PK nebo navazujících operátech přídělového a scelovacího řízení. Dále byly v tomto období k většině zemědělských pozemků nově doplněny údaje o bonitovaných půdně ekologických jednotkách (dále jen

14

„BPEJ“), které slouží k oceňování nemovitostí či ke stanovování daní z pozemků. Po dokončení digitalizace popisné části operátu bylo přistoupeno k vyhotovování grafické části v digitální podobě. Tento rozsáhlý a finančně velmi náročný úkol měl být podle původních předpokladů již splněn. Nyní však víme, že tomu tak dosud není. Významným krokem bylo přijetí koncepce propojení prací na komplexních pozemkových úpravách s obnovou katastrálního operátu (dále jen „KO“), přičemž zároveň s novým uspořádáváním vlastnických vztahů a jiných věcných práv k nemovitostem vzniká i nová digitální katastrální mapa. Těmito činnostmi je postupně naplňována Koncepce digitalizace katastru nemovitostí [9], přijatá usnesením vlády České republiky v roce 1993. Jejím cílem bylo vytvořit moderní zdokonalený informační systém katastru nemovitostí, který bude mít vysokou důvěru veřejnosti a bude srovnatelný

s obdobnými

systémy

v zemích

Evropské

unie.

Jednou

z předpokládaných výhod digitální formy map dle této koncepce je možnost „dosáhnout úplného souladu souboru popisných informací se souborem geodetických informací“ [8]. Tato problematika bude v rámci diplomové práce rozebrána podrobněji.

1.3

Obsah katastrálního operátu „Katastrální operát je souborné označení pro dokumentační materiály

potřebné pro vedení a obnovu KN České republiky“ [5]. Obsah katastru je uspořádán v KO podle katastrálních území (dále jen „k.ú.“). KO je tvořen následujícími částmi: − soubor geodetických informací (dále jen „SGI“), − soubor popisných informací (dále jen „SPI“), − souhrnné přehledy o půdním fondu, − dokumentace výsledků šetření a měření, − sbírka listin.

15

1.3.1 SGI SGI je část KO, která zahrnuje katastrální mapu a ve stanovených k.ú. i její číselné vyjádření. Katastrální mapa je závazným státním mapovým dílem velkého měřítka a obsahuje body bodového pole, polohopis a popis. § 16 odst. 1 vyhlášky č. 26/2007 Sb. (dále jen „katV“) stanoví, že má katastrální mapa tyto tři formy: a) „katastrální mapa v S-JTSK vyhotovená při obnově KO novým mapováním (§ 54 až 62), na podkladě výsledků pozemkových úprav (§ 64 až 66), přepracováním SGI, s výjimkou mapy vyhotovené podle písmene c), nebo převedením jejího číselného vyjádření do digitální formy (§ 63) (dále jen „digitální mapa“), b) katastrální mapa na plastové fólii s přesností a v zobrazovací soustavě stanovenými v době jejího vzniku (dále jen „analogová mapa“), c) katastrální

mapa

v S-JTSK

vyhotovená

přepracováním

analogové mapy v souřadnicovém systému gusterbergském nebo svatoštěpánském do digitální formy nebo digitální forma katastrální

mapy

vyhotovená

podle

dřívějších

předpisů,

zejména v souřadnicovém systému gusterbergském nebo svatoštěpánském (dále jen „digitalizovaná mapa“).“ Jednotlivé formy katastrální mapy se tedy odlišují především technickými parametry, a to zobrazovací soustavou a přesností, dále obsahem mapy, platnými v době jejího vzniku. V ucelených částech k.ú. může mít katastrální mapa různou formu.

1.3.2 SPI „SPI je část KO, která zahrnuje údaje o k.ú., o parcelách, o stavbách, o bytech a nebytových prostorech, o vlastnících a jiných oprávněných, o právních vztazích a dalších stanovených právech a skutečnostech“ [5]. Tyto údaje byly vedeny automatizovaně v lokálních počítačových sítích na všech katastrálních pracovištích. V srpnu roku 2011 došlo ke

16

sloučení lokálních databází jednotlivých pracovišť do jedné databáze. Nyní je Informační systém katastru nemovitostí (dále jen „ISKN“) centralizován. Tento krok v sobě nese pozitiva i negativa. V první polovině roku 2011 vyžadovalo testování připravované centralizované verze mnoho času pracovníků v resortu při zátěžových zkouškách. Po samotné migraci dat v srpnu byly zpočátku časté pomalejší odezvy při práci v ISKN. Na druhou stranu je výhodou centrálního systému možnost získání informací na jakémkoli pracovišti i mimo působnost pracoviště, pod které informovaná nemovitost spadá.

1.3.3 Souhrnné přehledy o půdním fondu Tuto část KO tvoří přehledy o půdním fondu vyhotovované ke stanovenému datu z SPI katastru nemovitostí. § 18 katV [7] toto datum stanovuje na 31. prosinec, pokud není dohodnuto jinak. „Přehledy neobsahují údaje o parcelách vedených ve zjednodušené evidenci“ [3], str. 125. Přehled je každým rokem publikován v Souhrnných přehledech o půdním fondu z údajů katastru nemovitostí České republiky, kterou od roku 2010 vydává Český úřad zeměměřický a katastrální (dále jen „ČÚZK“). Tato publikace nahradila původní Statistickou ročenku půdního fondu České republiky. Uvedené souhrnné výstupy z SPI od roku 1994 jsou přístupné na webových stránkách ČÚZK. Ročenky z let 1960 až 1993 jsou v tištěné podobě uloženy v Zeměměřické knihovně Výzkumného ústavu geodetického, topografického a kartografického (dále jen „VÚGTK“).

1.3.4 Dokumentace výsledků šetření a měření „Dokumentace výsledků šetření a měření je součást katastrálního operátu obsahující výsledky činností v podrobném polohovém bodovém poli (dále jen „PPBP“), při zjišťování průběhu hranic a podrobném měření a při projednávání místních a pomístních jmen, uspořádané podle katastrálních území“ [5].

17

Jedná se o dokumenty sloužící k vedení a obnově SGI, mezi které patří např. geodetické

údaje o PPBP, seznamy souřadnic, záznamy

podrobného měření změn (dále jen „ZPMZ“), neměřické záznamy, seznamy místních a pomístních názvů a další. Jejich úplný výčet je v § 19 katV [7]. V této části KO jsou uloženy i výsledky zeměměřických činností prováděných podle dřívějších předpisů v bývalém PK, JEP a v EN.

1.3.5 Sbírka listin Sbírku listin tvoří dokumenty, tedy listiny a další podklady, podle nichž byly provedeny změny v údajích katastru nemovitostí. Úplný výčet podkladů sloužících pro vedení SPI je uveden v § 20 katV [7]. Vedení sbírky listin má přesně stanovený režim, který zaručuje trvalou orientaci v této části KO.

1.4

Obnova katastrálního operátu Důvodem pro obnovu KO je především stav SGI, neboť počet změn

od doby prvního vyhotovení platné katastrální mapy vyvolává problémy s jejich zákresem a čitelnost těchto map je mnohdy nevalná. Dalším důvodem je částečné zničení katastrální mapy, kdy by její uvedení do původního stavu z dochovaných údajů bylo nemožné. V neposlední řadě přesnost a měřítko mapy již nevyhovuje dnešním požadavkům na geometrické a polohové určení nemovitosti (dále jen „GPU“). S nástupem a rychlým vývojem digitálních technologií rostly potřeby vést KN v digitální formě, která by umožňovala, mimo jiné, dosáhnout úplného souladu mezi SPI a SGI. Roku 1993, kromě zásadních zákonů, které se týkají založení a vedení KN, vznikly stěžejní koncepční dokumenty pro digitalizaci dat a jejich poskytování veřejnosti. Jsou to Koncepce digitalizace katastru nemovitostí [9], Pravidla spolupráce katastrálních úřadů s dalšími správci nově vytvořených informačních systémů a standard Struktura a výměnný formát digitální katastrální mapy a souboru popisných informací katastru nemovitostí České republiky. 18

Přestože byly některé údaje o nemovitostech vedeny elektronicky už v roce 1972, významným mezníkem byl zákon č. 120/2000 Sb., kterým bylo stanoveno,

že

katastr je

veden

jako informační systém

převážně

počítačovými prostředky. Od roku 2001 je KN veden v ISKN, který je dosud platný [1]. Tabulka č. 1 ukazuje, jaké ohromné množství informací obsahoval ISKN k 31. prosinci 2011 a vývoj oproti roku předchozímu.

Tab. 1:

Vývoj počtu objektů v ISKN za rok 2011

Objekty ISKN

31.12.2010

Kraje Okresy Obce Katastrální území Části obcí Parcely Stavby Jednotky Oprávněné subjekty Listy vlastnictví Právní vztah typu vlastnictví Jiné právní vztahy Listiny Bonitní díly parcel Celkem

5

31.12.2011

Změna

14 77 6 249 13 027 15 059 22 650 405 3 933 226 1 730 938 7 966 267 5 899 181

14 77 6 250 13 026 15 062 22 805 426 3 960 719 1 788 774 6 894 746 5 980 680

0 0 1 -1 3 155 021 27 493 57 836 -1 071 521 81 499

9 831 039

10 010 227

179 188

19 072 538 24 638 612 14 149 222 109 905 854

21 183 258 26 804 533 14 566 943 114 029 735

2 110 720 2 165 921 417 721 4 123 881

1.4.1 Způsoby obnovy § 13 katZ [6] stanoví tři způsoby obnovy KO, jsou to a) „novým mapováním, b) přepracováním souboru geodetických informací, nebo c) na podkladě výsledků pozemkových úprav“.

Výběr způsobu

obnovy KO

závisí na

několika

parametrech.

Nejdůležitější je forma mapy, která je v příslušném k.ú. k dispozici, a její souřadnicová a zobrazovací soustava, ve které je mapa vyhotovena. Dále je nutné zohlednit, zda v prostoru k.ú. není část území, kde je nevyřešené přídělové a scelovací řízení nebo zda se v tomto k.ú. neplánují pozemkové úpravy. Omezujícím faktorem, na který se bere zřetel vždy, jsou finance

5

Souhrnné přehledy o půdním fondu z údajů katastru nemovitostí České republiky: Stav ke dni 31. prosince 2011 [11].

19

a čas potřebný pro zpracování. Z tohoto důvodu se v drtivé většině případů volí obnova operátu přepracováním SGI.

Obnova KO novým mapováním je nejlepší variantou, co se týče přesnosti budoucí digitální katastrální mapy. Hranice pozemků jsou v terénu vyšetřeny a lomové body zaměřeny. Výsledkem je digitální katastrální mapa (dále jen „DKM“). Tímto způsobem je však provedena obnova operátu na malé části území ČR, neboť na nové mapování nejsou vyčleněny finance ze státního rozpočtu a navíc časová náročnost tohoto díla je neúnosná.

U obnovy operátu přepracováním SGI je důležité, z jaké analogové mapy se vychází. V případě mapy s číselným vyjádřením bodů polohopisu v S-JTSK podle dřívějších předpisů pro tvorbu Základní mapy ČR velkého měřítka nebo podle předpisů pro tvorbu technickohospodářské mapy, kdy jde o mapy v dekadických měřítkách, ke kterým jsou doložitelné měřické náčrty, je výsledkem DKM. Při přepracování analogové mapy v sáhovém měřítku do systému S-JTSK, vzniká katastrální mapa digitalizovaná (dále jen „KMD“). Podle dřívějších předpisů, konkrétně se jedná o Prozatímní návod pro obnovu

katastrálního

operátu

přepracováním

souboru

geodetických

informací a jeho vedení ze dne 21. prosince 1998 [11] a Zásady pro obnovu sáhových katastrálních map přepracováním do digitálního vyjádření KM-D ze dne 9. června 1998, vznikala katastrální mapa digitalizovaná (dále jen „KM-D“). Má ponechaný původní systém stabilního katastru, gusterbergský nebo svatoštěpánský, z tohoto důvodu je její údržba velmi komplikovaná. Mnoho problémů způsobují zejména dvojí souřadnice při zpracování geometrického plánu v území s platnou KM-D, neboť výsledky měření jsou v S-JTSK a mapa je v původním systému. Tato forma katastrální mapy se již nevyhotovuje, ba naopak se přistoupilo k postupnému přepracování do S-JTSK, kdy je výsledkem KMD.

Z výsledků komplexních pozemkových úprav vzniká vždy DKM. § 15a katZ [6] říká, že se výsledky jednoduché pozemkové úpravy využijí pro

20

tvorbu DKM, je-li zpracována souvislá část katastrálního území. V tom případě vzniknou ostrovní mapy, kdy je část území zpracována do formy DKM a zbylá část má formu buď KMD nebo analogovou. Pokud jednoduchá pozemková úprava zasahuje pouze malou, nesouvislou část území, je zpracována jako geometrický plán s přesností lomových bodů danou kódem kvality 3.

1.4.2 Cíle a současný stav obnovy Dle Koncepce digitalizace katastru nemovitostí [9] je cílovým stavem „vybudování KN České republiky jako moderní databáze, integrující funkce evidence právních vztahů k nemovitostem, základního zdroje dat pro geoinformační systémy a daňový

systém

a nositele

dalších

územně

orientovaných informací tvořících součást státního informačního systému“. Dokument si vytyčuje pět cílů, z přímého hlediska digitalizace jsou důležité první dva. Dokončení digitalizace SPI v roce 1998, kdy bylo prioritou doplnění KN o parcely sloučené v půdních celcích (tzn. parcel vedených ve zjednodušené evidenci) a převod listů vlastnictví (dále jen „LV“) do počítačových souborů, splněno bylo. Druhým stanoveným cílem bylo „dokončení převodu katastrálních map do digitální podoby v roce 2006 včetně parcel v půdních celcích s tím, že v roce 2000 bude převod proveden na 50% území ČR“ [9]. Tento bod koncepce naplněn nebyl, neboť v roce 2000 bylo zpracováno do digitální podoby pouze okolo 15% z celkového počtu k.ú. Z hlediska financí a času je cílem digitalizace obnovení KO bez nutnosti nového mapování, tedy převedením obsahu stávající analogové mapy do digitální podoby. Digitální forma katastrální mapy s sebou nese nesporné výhody, mezi které patří dosáhnutí souladu mezi SPI a SGI, možnost propojení údajů katastru s jinými informačními systémy, odstranění parcel vedených dosud zjednodušeným způsobem a poskytování údajů formou vzdáleného přístupu. Je tedy vhodné, i přes mnohé komplikace, toto všestranně náročné dílo dokončit, nejen kvůli výhodám, které přinese, ale i kvůli úsilí, které již bylo vynaloženo k dosažení současných výsledků.

21

Počet k.ú., ve kterých je k dispozici katastrální mapa v digitální formě, byl k 1. říjnu 2012 8611, což představuje 66,11% území České republiky.6 Vzhledem k úsporným opatřením již není možné tempo nadále zvyšovat, naopak snižování počtu zaměstnanců se projevuje omezováním kapacit určených na digitalizaci katastrálních map. Navíc s přijetím nového občanského zákoníku v roce 2014 začne platit i nový katastrální zákon, který zvyšuje

počet

zapisovaných

věcných

práv

do

katastru,

tudíž

lze

předpokládat, že bude velké množství zaměstnanců převedeno z digitalizace na zajištění úkolů spojených s přijetím nových zákonů. Z uvedených skutečností vyplývá, že bude nutné digitalizaci katastrálních map výrazně omezit a v roce 2014 prakticky zastavit se všemi negativními důsledky takového kroku“ [2], str. 2. Tabulka č. 2 bilancuje vývoj digitalizace SGI v letech 2002 - 2011.

Tab. 2:

Vývoj digitalizace SGI v letech 2002 - 2011

Rok Zdigitalizováno [MJ: k.ú.] Celkem v dig. formě [MJ: k.ú.] roční přírůstek [%] podíl z celk. počtu [%]

7

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2881

543

383

314

279

263

313

763

1106

1094

2881

3424

3807

4121

4400

4663

4976

5739

6845

7941

4,2

2,9

2,4

2,1

2,0

2,4

5,9

8,5

8,5

26,3

29,2

31,6

33,8

35,8

38,2

44,1

52,5

61,0

22,1

Tabulka č. 3 předvídá průběh digitalizace SGI do roku 2017, což je v současné době předpokládaný termín dosažení 100% pokrytí území ČR katastrálními mapami v digitální formě.

Tab. 3:

Plán průběhu digitalizace SGI v letech 2012-2017

Rok Návrh počtu k.ú. k digitalizaci Celkový počet k.ú. s kat. mapou v digitální formě Roční přírůstek z celk. počtu k.ú. Podíl z celkového počtu 6 7 8

1997-2011

2012

2013

8

2014

2015

2016

2017

-

1045

1045

998

879

760

361

7941

8935

9980

10978

11857

12617

13027

-

8,0%

8,0%

7,8%

6,8%

5,8%

2,6%

61,0%

69,0%

77,0%

84,8%

91,6%

97,4%

100%

Zdroj dat: Metadata ČÚZK. Výroční zpráva - 2011 [2], str. 14. Výroční zpráva - 2011 [2], str. 16.

22

Pro porovnání je uveden graf č. 1 vyhotovený v rámci Koncepce digitalizace katastru nemovitostí [9] a graf č. 2 vyhotovený z reálných dat získaných z výročních zpráv, které každoročně vydává ČÚZK. Použitá data jsou uvedena v tabulce č. 4.

Tato diplomová práce se zabývá tvorbou KMD v k.ú. Loučeň, které spadá pod působnost Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Nymburk. Ke dni 1. říjnu 2012 bylo v rámci Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj zdigitalizováno pouze 57,08% území9, což je nejméně ze všech krajů. Konkrétně v působnosti Katastrálního pracoviště (dále jen „KP“) Nymburk bylo k tomu samému dni zdigitalizováno pouhých 44,21% území, přičemž průměr pro Středočeský kraj činí 57,49%10. Tento výrazně podprůměrný výsledek lze vysvětlit nedostatečným počtem pracovníků, kdy na KP Nymburk mělo být v roce 2012 na digitalizaci vyčleněno 17 pracovníků, reálný stav je ale o 6 nižší [13]. Částečně je podstav kompenzován formou kooperací s odborem obnovy katastrálního operátu (dále jen „OOKO“). Obrázek č. 1 ukazuje stav digitalizace katastrálních map v působnosti KP Nymburk.

9 10

Zdroj dat: Metadata ČÚZK. Zdroj dat: Metadata ČÚZK.

23

Graf 1:

Program postupu digitalizace [9]

stupeň digitalizace [%]

Reálný postup digitalizace SGI 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

Graf 2:

Reálný postup digitalizace SGI

Tab. 4:

Procentuální podíl k.ú. s digitální mapou z celkového počtu (1997-2011)

Procentuální podíl k.ú. s digitální mapou z celkového počtu (1997 - 2011) rok % k.ú. z celku

1997 3,4

1998 4,7

1999 7,2

2000 15,3

2001 18,6

2002 22,1

2003 26,3

rok % k.ú. z celku

2005 31,6

2006 33,8

2007 35,8

2008 38,2

2009 44,1

2010 52,5

2011 61,0

24

2004 29,2

Obr. 1: Přehled digitalizace SGI (dle jednotlivých typů map) pro KP Nymburk, stav ke dni 1. října 2012

25

2

Obnova katastrálního operátu přepracováním na KMD v k.ú. Loučeň

2.1

Specifikace zpracovávaného území Obec Loučeň leží ve výšce 257 m nad mořem na severním okraji

nymburského okresu, rozkládá se na 1028 ha. První písemná zmínka pochází z roku 1223. Patří k velmi starým osadám, ve starých listinách se píše Lúczen, Lúcín, Loučím nebo Lovczín [14]. Roku 1906 byla povýšena na městečko, 10. října 2006 byl obci udělen status městyse. Dominantou je barokní zámek, který obklopuje rozlehlý anglický park s mnoha labyrinty a bludišti.

11

Obr. 2:

Zámek Loučeň

Obr. 3:

Tisové bludiště

11

Fotogalerie zámku Loučeň [15].

12

Fotogalerie zámku Loučeň [15].

26

12

Městys je rozdělen na k.ú. Loučeň, Patřín a Studce. S k.ú. Loučeň sousedí k.ú. Patřín, Jíkev, Studce, Mcely, Jabkenice, Chudíř, Rejšice, Vlkava, což je znázorněno na obrázku č. 4, kde červená linie značí okresní hranici se sousedním okresem Mladá Boleslav. Úhrnné hodnoty druhů pozemků, které popisují dané k.ú. jsou přílohou č. 1.

Obr. 4:

2.2

Ortofoto snímek se správním členěním [16]

Postup při zpracování KMD Postup se řídí platnou legislativou, která danou problematiku upravuje.

Jedná se zvláště o §63 katV [7], dále pak o katZ [6], Návod na obnovu katastrálního operátu a převod ve znění dodatku č. 1 a 2 (dále jen „Návod“) [17], Návod pro převod map v systémech stabilního katastru do souvislého zobrazení

v S-JTSK

v systémech

[18]

stabilního

a Technologický

katastru

do

postup

souvislého

pro

převod

zobrazení

map

v S-JTSK

systémem Kokeš [19]. Vyhotovení KMD probíhá v programu MicroGEOS Nautil, což je systém pro obnovu KO, jehož autorem je VÚGTK. Tento systém slouží ke zpracování všech způsobů obnovy KO podle Návodu [17] od importu stávajících dat až po export do ISKN ve výměnném formátu (dále jen „vfk“).

27

Program je využíván v resortu ČÚZK v neomezeném počtu licencí, dále je poskytován externím firmám, které se na obnově KO podílejí formou veřejných zakázek. „Program se skládá ze dvou neoddělitelných částí, kterými jsou: − část databázová, určená zejména pro zpracování SPI katastru nemovitostí, správu projektů a správu uživatelských účtů vytvořenou nad databázovými produkty, − část grafická, určená pro práci s SGI katastru nemovitostí, grafické programy v jazyce MDL systému MicroStation“ [20]. MicroGEOS Nautil je propracovaný systém, obsahuje širokou paletu nástrojů pro všechny etapy tvorby mapy v digitální podobě. Toto dílo značně ovlivnilo, urychlilo a zkvalitnilo obnovu KO.

2.3

Zahájení obnovy a přípravné práce Dne 3. ledna 2012 bylo v ISKN založeno řízení o obnově operátu

v k.ú. Loučeň, vedeného pod spisovou značkou OO-1/2012. Následně bylo v souladu s § 63 odst. 2 katV [7] obci zasláno Oznámení o zahájení obnovy katastrálního operátu přepracováním souboru geodetických informací do digitální podoby. Toto oznámení je přílohou č. 2. V příloze dopisu je zasílán vzor oznámení o zahájení obnovy KO přepracováním SGI do digitální podoby, které obsahuje nezbytné informace pro vlastníky nemovitostí a jiné oprávněné. Oznámení se uveřejňuje způsobem v místě obvyklém po dobu 30 dnů. Dne 10. ledna 2012 bylo vyvěšeno na úřední desce Městyse Loučeň, a to do 10. února.

Toto

oznámení je přílohou č. 3. Jelikož k.ú. Loučeň sousedí s k.ú. Jabkenice, Chudíř, Rejšice, Vlkava, které jsou mimo územní obvod KP Nymburk, nýbrž spadají pod KP Mladá Boleslav, bylo současně oznámení o obnově KO zasláno i na toto KP s výzvou ke spolupráci podle čl. 1.9 Návodu [17]. Spoluprací se rozumí zejména poskytnutí podkladů potřebných pro obnovu. Na počátku veškerých činností na obnově KO je pro každé obnovované k.ú. vyhotoven projekt v souladu s čl. 1.7 Návodu [17]. Pro 28

obnovu k.ú. Loučeň byl projekt zpracován dne 14. února 2012, následně byl podán ke schválení řediteli KP a řediteli technické sekce Katastrálního úřadu. Dále se část A projektu, která obsahuje technické údaje o k.ú. zasílá k vyjádření Zeměměřickému a katastrálnímu inspektorátu (dále jen „ZKI“), který vyslovil souhlas dne 9. března 2012. Projekt

a

průvodní

záznam

obnovy

katastrálního

operátu

přepracováním na KMD v katastrálním území Loučeň se dělí na tři části. Úvodní částí, označené A, jsou technické údaje, které charakterizují dané území z hlediska rozsahu, počtu parcel, jsou zde uvedeny dosavadní katastrální mapy, jejich souřadnicový systém, měřítko, kódy kvality bodů a počty mapových listů. Dále pak potřeba doplnění podrobného polohového pole, potřeba ověření přesnosti a zajištění homogenity s bodovým polem a výčet podkladů pro přepracování operátu. V části B jsou navrženy termíny jednotlivých činností a případné kooperace. Zde se v průběhu prací zaznamenávají jednotlivé činnosti s datem jejich skutečného dokončení, ztvrzené podpisem zpracovatele etapy. Na závěr části B je uvedena předpokládaná časová náročnost celé obnovy dotčeného k.ú, která vychází z počtu parcel KN, počtu parcel dosud vedených ve zjednodušené evidenci (dále jen „ZE“) a rozlohy území. Část C obsahuje podrobnější etapy jednotlivých činností. V závěru projektu jsou uvedeny podpisy zpracovatele projektu, ředitele KP, ředitele technického útvaru a připojí se stanovisko ZKI. Při vyhlášení obnovy operátu je založen průvodní záznam, ve kterém se dokumentují dokončené činnosti a jejich autor, vede se v celém průběhu obnovy katastrálního operátu. Projekt je přílohou č. 4, průvodní záznam je přílohou č. 5.

2.4

Revize a doplnění PPBP V obvodu k.ú. Loučeň bylo před zahájením obnovy KO evidováno 178

bodů PPBP. V rámci revize, kterou provádí OOKO Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, bylo nalezeno 64 bodů, zbývající byly prohlášeny za

29

zničené. Body zanikly většinou v důsledku zemědělských činností, přestavby a zateplování budov. Vybrané body byly kontrolně zaměřeny metodou Global navigation satellite system (dále jen „GNSS“) s využitím České sítě permanentních stanic pro určování polohy (dále jen „CZEPOS“). Pro převod souřadnic z World Geodetic System 1984 (dále jen „WGS84) do S-JTSK byl použit globální klíč CZ JT10. Určené souřadnice byly porovnány s původními a dosažené rozdíly porovnány s mezní souřadnicovou chybou, která nebyla překročena. Po revizi bylo shledáno, že dochovaných bodů PPBP je dostatečné množství a není třeba území doplňovat body novými. Oznámení závad a změn na bodech PPBP je přílohou č. 6.

2.5

Částečná revize katastru Dle ustanovení §63 odst. 3 písm. a) katV [7] byla v k.ú. Loučeň

vyhlášena částečná revize katastru. Obci byla zaslána žádost o součinnost při prováděné revizi a zároveň Oznámení o vyhlášení částečné revize katastru nemovitostí, kterou obec uveřejnilo způsobem v místě obvyklém, a to dne 10. ledna 2012 do 10. února 2012. V tomto oznámení jsou vlastníci a jiní oprávnění upozorněni na povinnosti, které jim plynou z §10 odst. 1 katZ [6]. Oznámení je přílohou č. 7. Z ustanovení §63 odst. písm. a) katV [7] vyplývá, že při obnově KO přepracováním je předmětem revize katastru následující: − hranice katastrálního území, − zápisy v záznamu pro další řízení (dále jen „ZDŘ“), − seznamy budov s čísly popisnými a budov s čísly evidenčními a seznamy budov bez čísel popisných a evidenčních, − body polohového bodového pole, − místní a pomístní názvy, − chybějící údaje o fyzických či právnických osobách, které jsou vlastníky.

30

Revize katastrální hranice se provádí pochůzkou v terénu, většinou za pomoci ručního navigačního přístroje. Pokud jsou hraniční mezníky zachovány a nalezeny, jsou zapsány na seznam identických bodů a po zaměření následně použity pro transformaci rastrů katastrálních map. Častým důvodem pro ZDŘ je zápis stavby, kdy je v katastru evidovaná stavební parcela, chybí však listina potřebná pro zápis stavby na ní stojící. Vlastník dotčené nemovitosti je vyzván k nápravě ve stanovené lhůtě. Pokud tuto svou povinnost, kterou mu ukládá §10 katZ [6], nesplní, dopustí se porušení pořádku na úseku katastru a hrozí mu sankce podle §24 a 25 katZ [6]. Před obnovou operátu nebyl evidován žádný ZDŘ. Při revizi se provádí též porovnání seznamů budov s čísly popisnými a evidenčními, i bez čísel popisných a evidenčních. Nalezené nesoulady jsou zaznamenány jako nové ZDŘ a vlastníci vyzváni k odstranění nesouladu. Revize bodového pole je shrnuta v kapitole 2.4 této diplomové práce. Revize místního a pomístního názvosloví vyžaduje součinnost obce. Oba seznamy se vyhotoví z databáze geografických jmen uvedených na Základní mapě ČR 1:10 000 (dále jen „Geonames“). Provede se porovnání stávajících názvů v katastrální mapě s názvy z Geonames, následuje předložení obci ke kontrole a doplnění. Zrevidované seznamy se předají Názvoslovné komisi ČÚZK k posouzení a ke schválení. Výsledný seznam místních a seznam pomístních názvů je přílohou č. 8. Protokol o provedení částečné revize údajů katastru nemovitostí je přílohou č. 9.

2.6

Výběr a příprava využitelných podkladů Kvalita a využitelnost podkladů do značné míry ovlivňuje kvalitu

výsledného díla. Posoudit dobře všechny podklady je náročným požadavkem na znalosti a zkušenosti zainteresovaných pracovníků. Obnova KO přepracováním probíhá v prvé řadě na podkladě dosud platného SGI a SPI. Pro doplnění pozemků ZE je využit mapový operát PK v měřítku 1:2 880. Dosud platné mapy KN, taktéž v měřítku 1:2 880, i mapy

31

bývalého PK jsou k dispozici v analogové i digitální formě v podobě rastrových souborů. Klad mapových listů obou operátů je na obrázku č. 5 a 6.

Obr. 5:

Klad listů PK

Obr. 6:

Klad listů KN

Důležitým podkladem pro obnovu operátu jsou data z registru souřadnic (dále jen „RES“) a výsledky zeměměřických činností katastru nemovitostí i dřívějších evidencí, uložených v měřické dokumentaci. Dle čl. 6.2.2 Návodu [17] byl založen přehled ZPMZ, který slouží k lepší orientaci ve stávajících podkladech. Má formu textu v podobě tabulek nebo formu grafického souboru, kdy se v prostoru změny objevují odkazy na příslušná ZPMZ s barevným rozlišením souřadnicového systému S-JTSK, místního nebo ZPMZ pro vyznačení věcného břemene. V případě ZPMZ, které nejsou číslovány v aktuální číselné řadě podle bodu 16.9 přílohy katV [7], je zavedena zvláštní záporná číselná řada. Součástí dokumentace je také geometrický plán, který dokládá zaměření melioračních příkopů, jehož přepočet byl proveden v rámci ZPMZ 844. Rozmanitost podkladů v závislosti na době vzniku je zachycena na obrázcích 7 až 10. Zásadou přepracování je v maximální možné míře využít všechny dostupné výsledky zeměměřických činností tak, aby výsledná mapa obsahovala co nejvíce přesně určených podrobných bodů. Na druhé straně 32

je ale potřeba posoudit míru časové náročnosti při využití některých podkladů, vzhledem k mnohdy kvalitativně nevalným výsledkům.

Obr. 7: Nejstarší polní náčrt z roku 1884

Obr. 8: Náčrt z roku 1959

Obr. 9: Náčrt z roku 1968

Obr. 10: Zaměření meliorací

33

2.7

Vyhledání a zaměření identických bodů Identické body slouží k transformaci souřadnic bodů z využitelných

podkladů a pro zpřesňující transformaci souvislého rastru. Z uvedeného vyplývá, že vhodná volba identických bodů významně ovlivní tvorbu grafického souboru. Začátkem

této

etapy

obnovy

operátu

je

průzkum

ZPMZ

dokladovaných v daném k.ú. Dle čl. 3.5.1 Návodu [17] byl založen přehled identických bodů vyhotovený ve formě grafického souboru na základě rastrového obrazu map KN i PK, RES a vektorového hraničního polygonu. Do přehledu byly vyznačeny body v S-JTSK, vyhodnocené jako vhodné podle kritéria jednoznačné identifikovatelnosti bodu v terénu a zobrazeném na transformovaném podkladu. Často se jedná o lomové body na obvodu budov, na hranicích pozemků a zejména trvalým způsobem označené původní lomové body na hranicích k.ú. Předpokladem je původní neměnná poloha. Na základě množství a rozložení využitelných bodů v S-JTSK se dále volí identické body, které je třeba zaměřit. Zpracovatel by v této fázi měl brát v úvahu možnost dalšího využití změřeného bodu a volbu provést tak, aby při pozdějším určování souřadnic bodů byl umožněn přepočet ZPMZ z místního systému do S-JTSK, nejčastěji transformací, ortogonální metodou nebo konstrukčními oměrnými. Obtížná je volba bodů v extravilánu, kde zobrazení komunikací a polních cest je mnohdy dosti odlišné od stavu v terénu a při měření by nebylo možné dokázat, zda hranice z katastrální mapy je skutečně hranicí, která je identifikovatelná v terénu, čímž jsou okraje zpevněné vozovky či polní cesty. Zaměření identických bodů provedl OOKO v březnu až květnu roku 2012. Pro k.ú. Loučeň bylo zaměřeno 1431 bodů. Pro převzetí souřadnic do dokumentace výsledků zeměměřických činností bylo vyhotoveno ZPMZ 831.

34

2.8

Obnovení SGI, včetně doplnění pozemků zjednodušené evidence

2.8.1 Tvorba souvislého rastru v S-JTSK V k.ú. Loučeň jsou k dispozici mapy vyhotovené v systému stabilního katastru gusterbergském (dále jen „S-SK“). Pro obnovu operátu je třeba je převést do souvislého zobrazení v S-JTSK, což je prováděno na základě Návodu pro převod map v systémech stabilního katastru do souvislého zobrazení S-JTSK [18]. Po stanovení obvodu lokality, tedy obvodu k.ú., se provádí rekonstrukce

mapových

listů

a eliminuje

se

jejich

srážka.

Takto

zrekonstruované listy se spojí v jeden, zkontroluje se návaznost kresby na stycích mapových listů. Transformace z S-SK do S-JTSK je provedena prostřednictvím globálního transformačního klíče. Tvorba souvislého rastru v S-JTSK není v kompetenci katastrálních pracovišť, je zajišťována OOKO katastrálních úřadů.

2.8.2 Tvorba zpřesněného rastru Zpřesňující transformace PK rastru celého k.ú. je prováděna v programu Kokeš verze 8.73. Použita byla podobnostní transformace a následně Jungova nereziduální dotransformace na zvolené identické body, čl. 6.2.9.1 [17]. Vlastností tohoto typu transformace je úplné odstranění odchylek na identických bodech. Transformační klíč je tvořen identickými body, jejichž volba je popsána v kapitole 2.7 této práce a body vektorového hraničního polygonu. Dále byly v úseku katastrální hranice společné s k.ú. Studce využity body ze sousedního k.ú. Jedná se o oblast zemědělského družstva v extravilánu, kde je minimum bodů využitelných pro transformaci. Při zadávání jednotlivých bodů do transformačního klíče jsou okamžitě počítány odchylky dY, dX a dXY. Kritériem testu zobrazení podrobných bodů je porovnání odsunuté a měřené délky s mezní hodnotou, která činí 2,96 m. Zpracovatel má možnost již při zadávání jednotlivých bodů kontrolovat 35

dosažené odchylky a případné nevyhovující body rovnou vyloučit. Pokud se ale

jedná

o body

významné

svou

polohou,

lze

je

po

uvážení

v transformačním klíči ponechat. V případě k.ú. Loučeň byly ponechány body s dosaženou hodnotou dXY 3,14 m, 3,26 m a 3, 28 m. Výstupem provedené transformace jsou kromě zpřesněného rastru protokoly

o transformačním

klíči

a protokol

o transformaci,

který

má

náležitosti podle čl. 6.2.9.10 Návodu [17]. Protokol o transformaci je přílohou č. 10. Výkresový

soubor

vznikající

po

transformaci

zobrazuje

body

transformačního klíče, velikost a směr odchylek na bodech ve formě šipek a barevné oblasti, které upozorňují na oblast deformace transformovaného podkladu. Znázornění je modré nebo červené, přičemž červené značí deformaci významnou. Jelikož je zpřesněný PK rastr mnohdy jediným podkladem pro tvorbu mapy, je vhodné tato místa posoudit a pokud je to možné, provést transformaci novou s vhodnější volbou bodů klíče. Případy červeně znázorněných oblastí se častěji vyskytují v extravilánu, kde i při dobře provedené vektorizaci rastru se deformace projeví na výsledné výměře parcely. Deformované oblasti pro k.ú. Loučeň s rozmístěním identických bodů jsou na obrázku č. 11. Přestože je na západní hranici k.ú. vyznačena červená oblast, byly identické body, které byly původci, v klíči ponechány, jelikož jsou polohově významné a deformovaná oblast je za hranicí k.ú.

Obr. 11:

Deformované oblasti, rozmístění identických bodů při zpřesnění PK rastru

36

2.8.3 Tvorba rastrového obrazu katastrální mapy Při přepracování na KMD se za základní grafický podklad považuje souvislý rastr vyhotovený podle Návodu pro převod map v systémech stabilního katastru do souvislého zobrazení v S-JTSK [18], ze kterého se dále tvoří zpřesněný rastr. Z nyní platné katastrální mapy se pak získává jen ten platný obsah, který není zobrazen v mapě pozemkového katastru. Pro doplnění obsahu, který není zobrazen v mapě PK, se provádí transformace mapy KN po blocích na vybrané identické body zpřesněného rastru PK nebo na body z RES. Využívá se afinní transformace. Identické body jsou voleny ve vhodné konfiguraci, nejlépe rozložené po obvodu transformovaného bloku. Počet identických bodů je minimálně tři, většinou se ale jedná o počet mnohem větší, kolem dvaceti. Provedených blokových transformací bylo 60, ke každé je uložen transformační klíč, protokol o transformaci a přetransformovaný rastr v dokumentaci obnovy operátu (dále jen „OO“).

2.8.4 Určení souřadnic podrobných bodů Metody

určení

souřadnic

lomových

bodů

stanovuje

§

63

odst. 4 katV [7]. V k.ú. Loučeň se v prvé řadě převzaly body z RES. Dále se vyskytly 4 případy, kdy bylo měření dokumentováno v místním souřadnicovém systému a transformací převedeno do systému S-JTSK. Na tyto výpočty byly založeny nové ZPMZ. Geometrický plán na zaměření melioračních příkopů byl přepočítán v rámci ZPMZ 844 pomocí metod ortogonální, polární a protínání z délek. V případě, kdy byly původní využitelné podklady zaměřeny v místním systému a neexistovala možnost jejich transformace do S-JTSK, buď z důvodu absence identických bodů, nebo jejich nevhodné konfigurace, byla snaha zaměření využít jinými způsoby. Zaměřená změna byla zpracována pomocí grafické transformace ohradou v programu MicroGEOS Nautil do obnovovaného operátu. Vždy byla snaha využít v maximální možné míře oměrné míry, pokud nešlo měření zpracovat efektivněji.

37

Posledním

případem

určení

podrobných

bodů

je

vektorizace

rastrového obrazu. Ta by se měla řídit několika základními pravidly, mezi která patří: − zachovávat přímost linií, jejich rovnoběžnost a pravoúhlost, délky

mezi

lomovými

body

hranic,

pokud

vyplývají

z dokumentovaných výsledků měření, − zobrazovat polohopis v souladu se zobrazením PPBP, − nevytvářet nezbytné lomové body na hranicích parcel a na vnitřní kresbě parcel, − vyrovnávat návaznost kresby na stycích mapových listů. Přednost určení souřadnic se dává zpravidla způsobům v uvedeném pořadí.

2.8.5 Postup tvorby KMD Výkres mapy KMD vzniká v určeném programovém prostředku, kterým je systém MicroGEOS Nautil, blíže popsaný v kapitole 2.2 této práce. Postupuje se tak, aby výsledný SGI svým obsahem odpovídal §16 katV [7] a struktura dat odpovídala zvláštnímu předpisu, který vydal ČÚZK s názvem Struktura a výměnný formát digitální katastrální mapy a souboru popisných informací katastru nemovitostí České republiky ve znění dodatků č. 1, 2, 3, 4, 5 a 6. Před

samotným

zahájením

tvorby

výkresu

byla

do

systému

MicroGEOS Nautil importována data SGI a SPI ve formě vfk a body z RES. Na základě importovaných bodů a s využitím transformovaných rastrů postupně vzniká vektorová kresba platného obsahu katastrální mapy a hranic doplňovaných pozemků ZE. Po doplnění veškerého obsahu, jehož vznik byl doložen v S-JTSK, následovala vektorizace, ta probíhala ve dvou etapách. Nejprve byly nad zpřesněným rastrem mapy PK zvektorizovány hranice původních PK parcel vedených v SPI jako parcely ZE. V rámci druhé etapy pak byly doplněny ty parcely KN, které nebylo možné pomocí jakéhokoli dopočítání převést do 38

S-JTSK. Bodům se přidělí číslo ZPMZ a kód kvality v závislosti na způsobu získání souřadnic. Samotná vektorizace se řídila zásadami uvedenými v závěru kapitoly 2.8.4 této práce. Dle §27 písm. i) katZ [6], který mimo jiné říká, že se stavby zobrazují průmětem svého vnějšího obvodu, bylo opraveno zobrazení budov o redukci střešních plášťů, pokud byl tento stav dokladován ve výsledcích dřívějšího měření. Po dokončení vektorizace se do výkresu doplnily další prvky a následně byl proveden import aktuálního výměnného formátu vfk do systému

MicroGEOS

Nautil,

přistoupilo

se

ke

kontrolám

kresby

a k vyhotovení konečného grafického souboru. Tvorba KMD probíhala v rozmezí března až října 2012.

2.8.6 Doplnění výkresu o další prvky Každá parcela je doplněna parcelním číslem a příslušnou mapovou značkou druhu pozemku a způsobu jeho využití.. Musí obsahovat právě jedno parcelní číslo, umisťuje se zpravidla do středu parcely. Vztažným bodem parcelního čísla je dán definiční bod parcely. V případě malých parcel lze parcelní číslo zmenšit o třetinu, pokud ani toto zmenšení není dostatečné pro zřetelné označení parcely, uvede se minimalizované číslo a vně se uvede

popisné

číslo,

jehož

příslušnost

k parcele

určuje

šipka

vycházející z minimalizovaného čísla. Mapová značka se umisťuje nad parcelní číslo. U malých parcel může být značka opět zmenšena o třetinu nebo ji lze zcela vypustit. Do parcely se uvádí pouze jedna značka, popřípadě žádná, výjimkou jsou stavební parcely. V případě, kdy je na jedné parcele více budov tvořících příslušenství jiné budovy, označují se všechny tyto budovy mapovou značkou. Dále je u stavebních parcel třeba umístit parcelní číslo dovnitř budovy, pokud tomu tak není, je na chybu upozorněno v kontrolách kresby. V rámci OO jsou doplňovány hranice rozsahu věcných břemen. V k.ú. Loučeň je evidováno 68 věcných břemen. Z důvodu dodržení naplánovaného termínu vyhlášení platnosti OO nemohla být do SGI

39

doplněna. Bude tak provedeno dodatečně řízením „záznam“ až po vyhlášení platnosti. Ve zpracovávaném území není evidováno chráněné území ani ochranné pásmo, nebylo tedy do kresby doplněno. Výkres byl doplněn o místní a pomístní názvosloví. Odpovídající body byly doplněny o značku mezníku. „Body PPBP se do výkresu nevyznačují, v ISKN se zobrazují automatizovaně ze souřadnic vedených v databázi polohových bodových polí“, čl. 8.5 Návodu [17].

2.8.7 Kontroly kresby Kontroly zabezpečují grafickou čistotu dat a porovnávají grafiku s SPI. Tvorba srovnávacího grafického souboru (dále jen „SGS“) mapy KMD probíhala zhruba 8 měsíců. Za tuto dobu bylo v k.ú. provedeno mnoho změn. Dne 12. října 2012 byl pro k.ú. Loučeň vyhlášen stop stav, to znamená, že nemohou být prováděny zápisy do KO. Po tomto kroku bylo zažádáno o nový vfk, který zaručuje aktuálnost dat po vyhlášení stop stavu. V SGS byly postupně provedeny následující kontroly: kontrola rozpoznatelnosti elementu, kontrola kresby, plošné kontroly, kontrola DKM-SPI a kontrola k.ú.. O provedených kontrolách byl vytvořen protokol a za pomoci manažeru chyb byly odhalené chyby procházeny a odstraněny. Po odstranění nalezených chyb bylo třeba kontrolu provést znovu, do úplného odstranění chyb. Kontrola rozpoznatelnosti elementu ověřila, zda jsou typy prvků a jejich atributy v souladu s datovým modelem KMD. Kontrola vyznačila jako chybné označení parcely číslem pomocí šipky vytažené mimo předmětnou parcelu. Tato chyba byla ignorována. Při

kontrolách

kresby

byly

zkoumány

geometrické

parametry

nakreslených prvků. Některé chyby lze po zadání opravit automaticky, jistější však je jednu po druhé projít a chybu opravit manuálně, neboť by mohlo dojít k nežádoucímu odstranění prvku, který byl mylně vyhodnocen jako chybný. Příkladem jsou délky mimo rozsah. V rámci kontrol jsou jako chybné označeny délky menší nebo rovné 0,1 m a délky větší než 200 m. Poměrně

40

častým jevem jsou nulové délky, které by bylo vhodné odstranit automatizovaně. Při tomto kroku bychom však riskovali, že systém odstraní i délku, která je rovna 0,1 m, což by bylo nežádoucí. Naopak příliš dlouhé délky se nepovažují za chybné, jelikož by na hranicích parcel neměly být vytvářeny lomové body, které nejsou nezbytné. Kromě délek mimo rozsah jsou v rámci tohoto souboru kontrol ověřovány volné konce, duplicity, vnitřní intersekce apod. Tyto opravy byly prováděny průběžně při tvorbě SGS, proto byl na konci jejich počet minimální a odstranění tedy časově nenáročné. Kontroly ploch vyhledávají neuzavřené linie, označí ty parcely, které nejsou zapsány na LV a zároveň neobsahují parcely ZE nebo parcely zapsané na LV a obsahující parcely ZE. Dále jsou odhaleny duplicity parcelních čísel, parcely bez parcelních čísel, s několika čísly a stavební parcely s číslem neležícím uvnitř budovy. Nástroj DKM-SPI porovnává databázi SPI s grafickým souborem a odhaluje chyby negeometrického charakteru, tedy pokud se parcela nachází pouze v SPI vyznačí chybějící parcelní číslo, pokud se nachází pouze v SGI, pak vyznačí přebývající parcelní číslo. Dále kontroluje správnost kódu druhu pozemku, několik značek druhu pozemku a porovnává výměry tak, jak jsou navrženy ve výkresu SGS a evidovány v SPI s vypočtenými odchylkami. V případě, kdy byl v rámci OO zjištěn nesoulad mezi SPI a SGI v podobě chybějící parcely či se parcela dělila apod., musí být tento stav uveden v nástrojích „obnovované parcely“ či „neobnovované parcely“. Návrh obnovovaných nemovitostí je na obrázku č. 12. Výsledky kontrol jsou přílohou č. 11.

Obr. 12:

Návrh nemovitostí - obnovované parcely

41

2.8.8 Koncept, konečný grafický soubor Po úspěšném provedení kontrol a odstranění nalezených chyb se v další etapě za pomoci aplikace FINAL automatizovaně zpracují soubory koncept KMD (dále jen „KON“) a konečný grafický soubor (dále jen „KGS“). Vstupními daty pro práci aplikace FINAL jsou SGS a databáze SPI. Nejprve byl vytvořen soubor KON, jehož grafická část obsahuje budoucí stav polohopisu KMD. V KON byly opět provedeny předešlé kontroly a proběhlo nastavení parametrů pro přečíslování parcel. V rámci KON je v první fázi provedena obnova parcel KN s LV, kde neprobíhá žádné slučování ani jejich přečíslování. Dále dochází k obnově parcel ZE a to tak, že se parcele ponechá parcelní číslo parcely ZE, nevznikne-li duplicita v číslování parcel. Pokud již toto číslo v operátu KN existuje, označí se pozemek novým parcelním číslem, § 28 odst. 14 katV [7]. Na základě tohoto procesu dochází k naplnění srovnávacího sestavení parcel. To obsahuje porovnání původního v levé části a obnoveného operátu v prostřední části tabulky, vždy pro jeden LV s informací o výměrách a dosažených odchylkách a kvalitou bodů. Soubor KON je přílohou č. 12, srovnávací sestavení parcel je přílohou č. 13. Za pomoci funkce FINAL byl převeden soubor KON na soubor KGS. Ten bylo nutné esteticky upravit jako výslednou mapu, zvlášť manuálně poupravit parcelní čísla, tzn. je posunout, natočit, zmenšit, popřípadě vytvořit popis s šipkou u malých parcel. Taktéž bylo nutné opravit značky druhů pozemků. Obrázek č. 13 porovnává parcelu v grafických souborech SGS, KON a KGS. V souboru SGS se jedná o parcelu vedenou v ZE s parcelním číslem 353/24. Na prostřední části je tato parcela v souboru KON, který obsahuje původní parcelní číslo 353/24 a zároveň nově navržené číslo 333/42. Poslední částí obrázku je soubor KGS, který obsahuje již obnovenou parcelu KN s číslem 333/42.

42

SGS

Obr. 13:

KON

KGS

Porovnání parcely ve výkresech SGS, KON a KGS

2.8.9 Databáze bodů Při výběru využitelných podkladů byly do jednoho seznamu souřadnic importovány veškeré body z RES evidované pro k.ú. Loučeň. Databáze bodů (dále jen „DB“) vznikala a byla udržována současně s tvorbou výkresu SGS. Bylo nutné bodům přiřadit kód kvality podle čl. 6.2.8.2 Návodu [17] a dále

způsob

pořízení,

který

charakterizuje

původ

bodu.

U bodů

geometrického plánu, které tvoří změnu, a jsou napojeny na dosavadní hranici pozemku, ze kterých nová hranice pozemků při dělení vychází, je dán kód kvality kódem kvality vyjadřující nižší přesnost u navazujících kontrolních bodů. Body na nové hranici pozemku nebo na nové vnitřní kresbě, které nejsou napojeny na dosavadní hranice pozemků, dostanou kód kvality 3. V obou případech se jedná o body, které značí změnu oproti předchozímu stavu, těmto bodům se přiřadí způsob pořízení 1, což značí původ bodu v RES. Body převzaté, které plnily ve výsledku zeměměřické činnosti pouze kontrolní či konstrukční funkci, nelze z registru souřadnic použít ve smyslu předchozího odstavce. Jedná se například o navazující kontrolní body, identické body apod. Těmto bodů se přiřadí kód kvality 8 a pořízení 2. Ve výsledku budou označeny jako vektorizované, ale zároveň bude vyznačena vazba na číslo ZPMZ, které bylo při určení souřadnic bodu využito. Tuto situaci zachycuje obrázek č. 14. Body získané vektorizací rastrového obrazu mají přidělen kód kvality 8 a pořízení 3. Označí se číslem ZPMZ, které bylo rezervováno pro body vzniklé při OO. V rámci kontrol KMD-DB byly označeny ty body, které se vyskytují ve výkresu, ale nejsou v DB. Jedná se o body vzniklé vektorizací rastrových

43

podkladů, tedy body bez přiřazeného čísla. Pro jejich očíslování bylo nastaveno číslo k.ú. (tj. 68) a číslo rezervovaného ZPMZ (tj. 855). Číslování bylo nastaveno od 1 s kódem kvality 8, očíslování proběhlo automaticky. Výsledný počet očíslovaných bodů v rámci vektorizace je 9 751. Počet přesáhl 4 000, což je hranice pro obsah bodů jednoho ZPMZ, z tohoto důvodu byly zarezervovány další ZPMZ (tj. 856, 857). Následně byl proveden export kresby do DB, přičemž byla automaticky

provedena

kontrola

vypočtených

výměr

v závislosti

na

nastavených hodnotách v projektu podle pravidel daných katV [7]. Posléze byla data převedena do vfk, čímž byla ukončena práce v MicroGEOS Nautil, další činnosti probíhaly již v ISKN.

Obr. 14:

2.9

Databáze bodů

Obnovení SPI Na

základě

zjištěných

skutečností

v průběhu

celého

procesu

přepracování se aktualizují údaje SPI. Pokud během přepracování došlo na základě listin zapsaných do katastru ke změnám, jsou rovněž promítnuty do nového SPI. Aby bylo možné provést zplatnění operátu bez neustálých nových zápisů, je na krátkou dobu pozastaven zápis veškerých změn do

44

katastru, týká se i rezervací nových ZPMZ a parcelních čísel. Tento krok je nazýván stop stav, pro k.ú. Loučeň byl vyhlášen dne 12. října 2012. Jedním z údajů SPI, které po obnově často podléhá změně, je výměra parcely. Rozdíl mezi výměrou vedenou v SPI a v SGI se řídí mezní odchylkou, která vyplývá z kódu kvality nejméně přesného lomového bodu určované parcely. Určení mezních odchylek je prováděno v souladu s bodem 14.9 katV [7] a je patrné z tabulky č. 5. Tab. 5:

Mezní odchylka mezi výměrou parcely grafického počítačového souboru a výměrou SPI

Kód kvality u nejméně přesného mezní odchylka v m2 lomového bodu na hranici parcely 3

2

8

2,0 ⋅ P + 20

V případě shodného kódu způsobu určení výměry evidované v SPI a nově určené v grafickém počítačovém souboru jsou dosavadní výměry ponechány, pokud není překročena mezní odchylka viz. tabulka č. 5. Pokud je tato odchylka překročena, zavedou se výměry určené z grafického souboru, § 63 odst. 6 katV [7]. Důležitým výstupem je srovnávací sestavení parcel, které porovnává parcely v rámci jednoho LV před a po obnově operátu.

2.10 Námitkové řízení V řízení o námitkách se postupuje podle § 16 katZ [6]. Dne 1. října 2012 bylo obci Loučeň zasláno Oznámení o dokončení obnovy katastrálního operátu a jeho vyložení k veřejnému nahlédnutí. Toto oznámení se zasílá v takovém předstihu, aby obec mohla zveřejnit termín a místo vyložení obnoveného operátu k veřejnému nahlédnutí způsobem v místě obvyklým nejméně 30 dnů před jeho vyložením. Vlastníci, kteří nemají v obnovovaném území trvalé bydliště či sídlo, jsou na vyložení operátu upozorněni doporučeným dopisem, který byl zaslán taktéž 1. října 2012. Vrácené doručenky nebo nedoručené dopisy se následně archivují ve spisové dokumentaci. Vlastníci jsou informováni, kdy budou vyložení operátu 45

přítomni pracovníci KP, aby mohli podávat informace o obnoveném operátu a jeho vzniku a zodpovídat případné dotazy, neboť Katastrální úřad, jakožto článek veřejné správy je službou veřejnosti a veřejnosti by tedy měl sloužit. Ve dnech 12. až 23. listopadu 2012 proběhlo řízení o námitkách v budově Úřadu Městyse Loučeň. Pro podání informací vlastníkům sloužily mapové listy obnoveného SGI, seznam a rejstřík vlastníků a srovnávací sestavení parcel. Pracovníci KP byli přítomni 12. a 22. listopadu, v ostatních dnech byly informace podávány panem starostou a pracovníky Úřadu Městyse Loučeň. O účasti na vyložení obnoveného operátu se vede prezenční listina, podle které se zúčastnilo 122 osob. Během doby vyložení operátu a 15 dnů od konce jeho vyložení, mohou vlastníci a jiní oprávnění podávat námitky proti jeho obsahu. O podaných námitkách rozhoduje KP dle § 16 odst. 3 katZ [6]. V případě uznání oprávněnosti námitky je provedena oprava. Při zamítnutí námitky má vlastník či jiný oprávněný možnost podat odvolání k ZKI v jehož obvodu je dotčená nemovitost. Do ukončení zpracování diplomové práce nebyla podána žádná námitka.

2.11 Vyhlášení platnosti obnoveného katastrálního operátu Vyhlášení § 17 katZ [6]

platnosti

obnoveného

a § 63 odst. 8 katV [7].

operátu

Platnost

se

řídí

obnoveného

ustanovením operátu

je

vyhlášena ke dni, kdy je dosavadní KO nahrazen obnoveným KO v ISKN. Tímto krokem se dosavadní KO stává neplatným a nadále se používá obnovený KO. „Vybrané části neplatného katastrálního operátu mají trvalou dokumentární hodnotu a jsou archiváliemi“ § 17 odst. 2 katZ [6]. Vyhlášení platnost obnoveného KO pro k.ú. Loučeň je naplánována na prosinec 2012. Sdělení o vyhlášení platnosti obnoveného KO bude zasláno Úřadu Městyse Loučeň. KP a Městys zveřejní vyhlášení platnosti obnoveného KO na svých internetových stránkách a úředních deskách. 46

2.12 Nový výpočet výměr dílů BPEJ BPEJ spravuje veřejná výzkumná organizace Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy. Tento bude vyzván, aby vyhotovil podklady pro rebonitaci, nebo-li aktualizaci BPEJ. Samotná rebonitace se provede průnikem nového SGI s grafickým podkladem tematického obsahu BPEJ.

2.13 Výsledný elaborát obnovy Obsah výsledného elaborátu obnovy přepracováním se řídí čl. 18 Návodu [17] a je následující:

1.

PROJEKT

2.

PRŮVODNÍ ZÁZNAM

3.

OZNÁMENÍ O ZAHÁJENÍ ŘÍZENÍ 3.1. Oznámení obci 3.2. Oznámení zveřejněné na úřední desce 3.3. Oznámení sousednímu okresu

4.

ELABORÁT REVIZE PPBP 4.1. Oznámení závad a změn na bodech PPBP 4.2. Přehled PPBP 4.3. Protokol o jednotlivých GNSS observacích, porovnání souřadnic PPBP 4.4. Seznam souřadnic PPBP 4.5. Technická zpráva

5.

ELABORÁT ČÁSTEČNÉ REVIZE 5.1. Oznámení o vyhlášení částečné revize 5.2. Protokol o provedení částečné revize 5.3. Revize čísel popisných a evidenčních 5.4. Seznam místních a pomístních názvů 5.5. Grafický přehled místních a pomístních názvů

47

6.

IDENTICKÉ BODY 6.1. Grafický přehled identických bodů 6.2. Zápisník měřených hodnot 6.3. Protokoly o výpočtech 6.4. Seznam souřadnic identických bodů

7.

ELABORÁT NOVÉHO SGI 6.1. Protokol o transformaci rastrů 6.2. Přehled ZPMZ 6.3. KMD ve formě VFK 6.4. Koncept KMD 6.5. SGS, KGS

8.

ELABORÁT NOVÉHO SPI 7.1. Soupis parcel 7.2. Soupis budov 7.3. Rejstřík a soupis oprávněných subjektů 7.4. Srovnávací sestavení parcel 7.5. Rejstřík porovnání dosavadního a nového stavu 7.6. Rejstřík porovnání nového a dosavadního stavu

9. 10.

TECHNICKÁ ZPRÁVA DOKUMENTACE O NÁMITKÁCH 9.1. Oznámení obci 9.2. Oznámení zveřejněné na úřední desce Městyse 9.3. Oznámení vlastníkům s bydlištěm mimo k.ú. Loučeň 9.4. Doručené a nedoručené zásilky 9.5. Prezenční listina řízení o námitkách 9.6. Protokol o výsledcích řízení o námitkách

11.

DOKUMENTACE VYHLÁŠENÍ PLATNOSTI OO

12.

OSTATNÍ DOKUMENTACE

Výsledný elaborát obnovy přepracováním na KMD katastrálního území Loučeň je přílohou č. 14.

48

3

Nalezené nesoulady při obnově k.ú. Loučeň a jejich řešení

3.1

Chybně vedená výměra u parcely ZE č. 429/9 Při vektorizaci zpřesněného rastrového podkladu PK mapy, konkrétně

parcely ZE č. 429/9, došlo k velkému rozdílu ve výměře evidované v SPI a právě zvektorizované parcely. Výměra evidovaná v SPI činila 17 900 m2, výměra

určená

z digitálního

výkresu

činila

20 194 m2.

Byla

tedy

mnohonásobně překročena mezní odchylka mezi výměrami, určená dle bodu 14.9 přílohy katV [7], která pro tuto parcelu, tvořenou body s kódem kvality 8, činí 304 m2. Jelikož se jedná o parcelu, která vznikla v období pozemkového katastru, proběhlo prvotní šetření v parcelním protokolu pozemkového katastru. Zde bylo zjištěno, že údaj vedený dosud v SPI katastru nemovitostí je chybný. Chyba vznikla při digitalizaci SPI v roce 1998, kdy došlo k chybnému součtu výměr částí parcely PK č. 429/9. V parcelním protokolu jsou vedeny výměry jednotlivých částí podle tehdy platných tříd pozemku, a to 12 000 m2 a 7 900 m2,viz. obrázek č. 15. Správná výměra je součtem obou částí, což je 19 900 m2. Jde zřejmě o omyl, který vznikl působením lidského faktoru, což dokládá výkaz změn z archivu. Položka výkazu změn č. 163/1998 dokazuje, že PK parcela č. 429/9 byla zaevidována do databáze SPI v roce 1998 s výměrou 17 900 m2, neboť kategorie změny 3 v prvním sloupci na řádku dotčené parcely značí vytvoření nového objektu, viz. obrázek č. 16. Pro nápravu bylo založeno řízení o Ostatním rozhodnutí (dále jen „OR“), vedeného pod spisovou značkou OR-242/2012-208 a oprava v údajích SPI byla provedena řízením Záznam (dále jen „Z“), vedeným pod spisovou značkou Z-10044/2012-208. Účastníky řízení jsou vlastníci dotčené parcely. Ti byli dne 31. července 2012 vyrozuměni o opravě chyby v údajích SPI katastru nemovitostí, s poučením o možnosti vyslovení nesouhlasu

49

s provedenou opravou chyby ve lhůtě 30 dnů od doručení oznámení. Lhůta uplynula dne 7. září 2012, žádný z vlastníků se neodvolal. Kompletní spis OR-242/2012-208 je přílohou č. 15.

Obr. 15:

Parcelní protokol, parcela č. 429/9

Obr. 16:

Položka výkazu změn č. 163/1998

50

3.2

Poškozený rastrový podklad PK mapy Originál mapy bývalého pozemkového katastru je vyhotovený na

tuhém papíře. Jednotlivé mapové listy jsou vloženy do igelitového obalu a uloženy na KP. Jelikož se jedná o archiválie, často velice poškozené, bylo jejich používání v běžné praxi nadále neúnosné. Z tohoto důvodu se přistoupilo k naskenování jednotlivých mapových listů, poté byly barevně vytištěny a zataveny mezi dvě plastové fólie. Bohužel přišel tento krok v některých případech pozdě a poškození mapových listů je opravdu značné. V k.ú. Loučeň je spodní část mapového listu č. 6 zcela odtržena. Toto znehodnocení je navíc umocněno oblepením otrhaného okraje tmavou izolační páskou. Po naskenování mapy do digitální podoby a následném vytvoření souvislého rastrového podkladu vypadá výsledek tak, jak je zachycen na obrázku č. 17. V tomto

prostoru

k.ú. se

nacházejí

parcely

dosud

vedené

zjednodušeným způsobem, které vznikly rozdělením parcely č. 382 v roce 1951, k čemuž se nedochoval žádný doklad. Tím nastala situace, kdy by měla být použita vektorizace původního rastrového podkladu, ten je však značně poškozen. Domněnku, že nově vzniklé parcely jsou tvořeny rovnými hranicemi, bez dalších lomových bodů na přímé linii, částečně potvrdila indikační skica, na které je zobrazeno rozdělení původní parcely č. 382 červenou barvou. Pouze částečné potvrzení spočívá v nenávaznosti hranic parcel, které se rozkládají na dvou mapových listech indikační skici. Přes celé zájmové území, mezi dvěma řadami parcel, vede parcela č. 382/24. Na levé části obrázku č. 18 je zachycena situace, kdy jsou obě části indikační skici nalícovány tak, aby byla návaznost hranic parcely č. 382/24. Z tohoto je ale zřejmé, že pokud lícují hranice parcely č. 382/24, zároveň nenavazují hranice okolních parcel, které jsou taktéž na obou mapových listech. V případě pravé části obrázku č. 18 byly nalícovány hranice okolních parcel, čímž vznikla nenávaznost parcely č. 382/24. Otázkou je, jak vlastně ona indikační skica vznikla. Jedná se o kolorovanou kopii sekčního mapového listu, která se rozčtvrtila a podlepila tuhým papírem. Sloužila jako polní příruční mapa, do které byly při polním

51

měření doplňovány změny [21]. Z našeho hlediska je důležité, že do indikační skici byly změny zobrazovány přímo v terénu, proto považuji nenávaznost kresby na stycích mapových listů za méně podstatný fakt než to, že linie hranic pozemku jsou přímé. Po tomto konstatování bylo při vektorizaci hranic postupováno podle článku 8.7 Návodu [17], který ukládá odstranění nenávaznosti kresby na stycích dvou mapových listů vytvořením spojnice nejbližších lomových bodů.

Obr. 17:

Poškozený mapový list bývalého pozemkového katastru

Obr. 18: Nenávaznost kresby na styku mapových listů (návaznost hranic parcely 382/24; návaznost hranic okolních parcel)

52

Už tak dost neobvyklá situace se více zkomplikovala překročením mezních odchylek podle bodu 14.9 přílohy katV [7] u výměr některých nově určených parcel. Nutno podotknout, že se nejedná o ojedinělý případ v k.ú. Loučeň, zvláště pak u parcel ZE, neboť tato problematika je poměrně rozsáhlá, bude jí věnována část čtvrté kapitoly. Porovnání dosavadního a nového stavu v rámci jednotlivých LV shrnuje tabulka č. 6. Ve sloupci „původní stav“ je uvedeno původní parcelní číslo a parcela evidovaná v SPI, ve sloupci „nový stav“ jsou tyto hodnoty získané z nového SGI. „Rozdíl“ v části tabulky „posouzení výměr“ zahrnuje rozdíl výměry dosud evidované v SPI a výměry získané z grafického souboru KON, „uMp“ je mezní odchylka podle bodu 14.9 přílohy katV [7]. Sloupec „překročeno“ je vyplněn pouze v případě, že absolutní hodnota rozdílu je větší než povolená odchylka. Pokud toto nastane, je dosavadní výměra nahrazena nově určenou.

Tab. 6:

Upravené srovnávací sestavení parcel v prostoru poškozeného rastrového podkladu mapy PK

10836

List vlastnictví: 97 nový stav posouzení výměr parcela výměra rozdíl uMp překročeno 382/22 4512 -532 162 370 360/1 5446 107 169 373/8 7 58 346 5792 -532 celkem 10304 rozdíl

původní stav parcela výměra PK 382/24 6700 PK 382/26 3200 celkem 9900

List vlastnictví: 420 nový stav posouzení výměr parcela výměra rozdíl uMp překročeno 382/24 6187 -513 184 329 382/26 3529 329 139 190 -184 celkem 9716 rozdíl

původní stav parcela výměra PK 382/34 1630 celkem 1630

List vlastnictví: 421 nový stav parcela výměra rozdíl 382/34 1826 196 celkem 1826 rozdíl

původní stav parcela výměra PK 382/22 5044 PK 382/28 5792

celkem

původní stav parcela výměra PK 382/21 5000 PK 382/29 5021

celkem

10021

posouzení výměr uMp překročeno 105 91 196

List vlastnictví: 509 nový stav posouzení výměr parcela výměra rozdíl uMp překročeno 382/21 4563 -437 161 276 360/6 4844 21 159 373/9 1 47 177 5021 -437 celkem 9584 rozdíl

53

původní stav parcela výměra PK 382/17 7600 celkem 7600

původní stav parcela výměra PK 382/19 5000 PK 382/31 5040

celkem

10040

List vlastnictví: 676 nový stav posouzení výměr parcela výměra rozdíl uMp překročeno 382/17 7600 -166 194 0 celkem 7600 rozdíl List vlastnictví: 699 nový stav posouzení výměr parcela výměra rozdíl uMp překročeno 382/19 5000 -63 161 360/10 4528 -476 161 315 373/11 -3 32 33 4561 -479 celkem 9561 rozdíl

10060

List vlastnictví: 847 nový stav posouzení výměr parcela výměra rozdíl uMp překročeno 382/18 5000 150 164 360/11 4348 -540 160 380 373/12 -19 46 153 4501 -559 celkem 9501 rozdíl

původní stav parcela výměra PK 382/23 6200 PK 382/27 3200 celkem 9400

List vlastnictví: 909 nový stav posouzení výměr parcela výměra rozdíl uMp překročeno 382/23 5913 -287 177 110 382/27 3417 217 137 80 -70 celkem 9330 rozdíl

původní stav parcela výměra PK 382/18 5000 PK 382/32 5060

celkem

10040

List vlastnictví: 1150 nový stav parcela výměra rozdíl 382/20 5000 360/7 4948 373/10 92 5040 celkem 10040 rozdíl

původní stav parcela výměra PK 382/1 10000 celkem 10000

List vlastnictví: 1283 nový stav parcela výměra rozdíl 382/1 10000 celkem 10000 rozdíl

původní stav parcela výměra PK 382/20 5000 PK 382/30 5040

celkem

původní stav parcela výměra PK 382/33 10280

celkem

10280

posouzení výměr uMp překročeno 66 162 38 161 1 39 0

posouzení výměr uMp překročeno 64 221 0

List vlastnictví: 1317 nový stav posouzení výměr parcela výměra rozdíl uMp překročeno 360/12 9891 -35 219 373/13 -1 59 389 10280 0 celkem 10280 rozdíl

54

Na listech vlastnictví č. 676, 1150, 1283 a 1317 nedochází ke změně výměry, neboť rozdíly, které při vektorizaci parcel vznikly, nepřekročily mezní odchylku. V případě LV č. 420 a 909 se kladný a záporný rozdíl alespoň částečně vykompenzoval. Na několika LV bohužel dochází k méně či více výrazným změnám ve výměrách.

3.3

Chybné přisloučení rušené parcely V roce 1997 proběhlo na žádost Ústředního dopravního institutu

přezkoumání vlastnictví pozemkové parcely č. 826. Bylo založeno řízení ZDŘ-1/97, v němž bylo zjištěno, že původ chyby je již v evidenci bývalého pozemkového katastru a parcela nebyla nikdy evidována na žádném LV. Na základě těchto zjištění bylo rozhodnuto o zrušení parcelního čísla 826 a přisloučení parcely k stavební parcele č. 2/1, zapsané na LV 234. K tomuto kroku byl vytvořen neměřický náčrt č. 437. Následně došlo k navýšení výměry zmíněné stavební parcely o 360 m2. Současně s tím však vznikl ZPMZ 432, v němž došlo k rozdělení stavební parcely č. 2/1 na následující stavební parcely: 2/3, 2/4, 2/5 a část 616. Situace je jasnější při pohledu na grafické znázornění ZPMZ 437 na obrázku č. 19 a ZPMZ 432 na obrázku č. 20. Všechny uvedené parcely jsou zapsány na LV 234. Z grafického znázornění je zřejmé, že parcela, tehdy vedená pod č. 826, měla být při svém rušení přisloučena ke stavební parcele č. 2/5. Nyní tedy dochází k opravě výměry stavební parcely č. 2/1, která je zmenšena o hodnotu 360 m2 a stavební parcely č. 2/5, která je o stejnou hodnotu zvětšena. Obě parcely jsou zapsány na LV 234, k opravě tedy došlo v rámci jednoho vlastnictví a celková výměra na LV se nemění. K opravě chyby bylo založeno řízení OR vedené pod spisovou značkou OR-311/2012-208, samotná oprava výměr byla provedena řízením Z-12303/2012-208. Vlastník akciová společnost Loučeň a.s. byl o provedené opravě vyrozuměn datovou schránkou dne 20. září 2012. Lhůta pro sdělení nesouhlasu

s provedenou

21. října 2012.

Vlastník

opravou

svého

v údajích

práva

55

na

katastru

odvolání

uplynula nevyužil,

dne řízení

OR-311/2012-208 bylo ukončeno a uloženo do dokumentace, zároveň tvoří přílohu č. 16.

Obr. 19:

Obr. 20:

Náčrt, ZPMZ 437

Náčrt, ZPMZ 432

56

3.4

Oprava zobrazení V roce 1979 byla zaměřena přestavba rodinného domu č. p. 84

a přilehlé stavby garáže na stavební parcele č. 9, což dokladuje ZPMZ 83. Zaměření bylo provedeno v místním souřadnicovém systému ortogonální metodou na měřickou přímku, jejíž koncové body byly voleny na plotě, viz. obrázek č. 21. Změna byla následně zobrazena do mapy tak, jak ji zachycuje obrázek č. 22, jedná se o výřez zájmové oblasti z rastrového podkladu mapy KN. Při pohledu na obrázek je viditelné, že stavba garáže svou částí zasahuje na vedlejší parcelu, jedná se o stavbu na cizím pozemku.

Obr. 21:

Náčrt, ZPMZ 83

Obr. 22:

Původní zobrazení stavební parcely č. 9 v mapě KN

57

Jelikož je ZPMZ 83 zpracován v místním souřadnicovém systému, byly některé lomové body budovy na této parcele při výběru identických bodů vybrány a označeny k zaměření, aby bylo možné zaměřenou změnu transformovat do systému S-JTSK. Tyto vybrané body byly zaměřeny v rámci ZPMZ 831 s čísly 1275, 1276, 1277 a bod 1278, který se nachází na stavbě garáže. Uvedené body napomohly k odhalení popisované nesrovnalosti. Původní

zaměření

změny

bylo

provedeno

částečně

metodou

ortogonální, zbylé lomové body měly být dopočítány metodou konstrukčních oměrných. V tomto okamžiku nastal problém, protože při výpočtu zbylých lomových bodů pomocí metody konstrukčních oměrných došlo k výraznému překročení povolených mezních odchylek. Důvodem jsou původní měřená data. Z obrázku č. 21, který zachycuje grafické znázornění ZPMZ 83 je viditelné, že bylo měřeno s přesností 5 cm, neboť jsou na tuto hodnotu všechny míry zaokrouhleny. Avšak i přes překročené mezní odchylky proběhla zkušební transformace do S-JTSK, jejímž výsledkem bylo zobrazení obou staveb, jak rodinného domu, tak i garáže, na stavební parcele č. 9. Situace naznačovala, že bylo tehdejší zobrazení do mapy chybné a stavba garáže se celou svou plochou nachází na stavební parcele č. 9. Kvůli jejímu objasnění byli kontaktováni vlastníci dotčené nemovitosti a bylo dojednáno místní šetření. To proběhlo dne 3. října 2012 za účasti obou vlastníků a dvou pracovníků KP, dokladem je protokol o místním šetření, který je součástí přílohy č. 17. Na místě bylo provedeno zaměření kontrolních oměrných měr stavby rodinného domu, přilehlé garáže a vzdáleností dvou lomových bodů rodinného domu od plotu. Následovalo zpracování měřených hodnot. Na obrázku č. 23, jsou zachyceny míry získané přímým měřením (míry 9,60 m, 9,53 m) a zároveň odsunutím z rastrového podkladu mapy KN v digitální podobě (míry 9,50 m, 5,30 m). Jejich porovnání dokazuje, že v roce 1979 byla změna zaměřována na měřickou přímku s počátkem na plotě, který však není totožný s vlastnickou hranicí.

58

Obr. 23:

Porovnání záměr mezi budovou a vlastnickou/uživatelskou hranicí

Při zobrazení této změny do mapy pak došlo k záměně uživatelské hranice (plotu) za hranici vlastnickou a tudíž k posunu zobrazovaných nemovitostí v rámci stavební parcely č. 9 až za vlastnickou hranici. Kontrolní zaměření bylo využito pro výpočet lomových bodů v systému S-JTSK metodou konstrukčních oměrných. Zpracování je v ZPMZ 854, ke kterému je připojen návrh na opravu chyby v KO podle § 8 katZ [6]. ZPMZ 854 je součástí přílohy č. 17. Z důvodu opravy zobrazení bylo založeno řízení OR vedené pod spisovou značkou OR-324/2012-208. Samotná oprava byla provedena v mapě

vedené

na

plastové

folii

pod

řízením

Z-12893/2012-208.

O provedené opravě byli vyrozuměni vlastníci doporučenou zásilkou dne 4. října 2012. Dne 22. října 2012 byla na KP doručena listina dokladující vzdání se práva na odvolání, podepsaná všemi dotčenými vlastníky či jinými oprávněnými, tudíž bylo řízení OR-324/2012-208 ukončeno. Spis řízení OR-324/2012-208 je přílohou č. 17.

59

3.5

Obnovení stavební parcely č. 64 bývalého pozemkového katastru Parcela katastru nemovitostí č. 848/2 není zapsána na žádném LV,

bylo tedy nutné v tomto prostoru doplnit parcely ZE. Při tom došlo k odhalení parcely, která byla při zakládání zjednodušené evidence do digitální podoby přehlédnuta. Jedná se o stavební parcelu č. 64 bývalého pozemkového katastru o výměře 54 m2. V SPI nebyla vedena, zároveň nebyl nalezen žádný doklad, který by dokazoval její obnovení do KN, sloučení do jiné parcely, případně zrušení. K obnovení parcely je nutné nalézt posledního vlastníka nemovitosti a nabývací titul, kterým nemovitost získal. V parcelním protokolu je uveden odkaz na knihovní vložku s číslem 383. Knihovní vložka byla vyžádána z archivu, její kopie je přílohou č. 18. Z našeho hlediska je důležitý zápis pod číslem sedm, který uvádí, že podle č. d. 404 (číslo

deníku)

ze

dne

13. února

1951

byl

podle

zákona

č. 46/1948 Sb. o nové pozemkové reformě s účinností 21. března 1948 proveden výkup parcel. Tato skutečnost je potvrzena i poznámkou, která je vedena již od doby evidence nemovitostí, kde je u dotčené parcely červenou barvou poznamenáno: LV 2, výkup všech parcel. Listina s č. d. 404/1951 v archivu nalezena nebyla. Tehdejším vlastníkem LV 2 byla Česká republika. V současné době toto LV neexistuje. ČR je nyní, mimo jiné, vlastníkem LV 10002, nemovitosti zde zapsané spravuje Pozemkový fond ČR, dále má ČR vlastnické právo na LV 60000, zde má příslušnost hospodaření s majetkem státu Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (dále jen „ÚZSVM“). Jelikož původní LV 2 již neexistuje, bylo nutné založit LV nové, kde bude vlastníkem ČR. O tomto kroku budou informovány oba úřady hospodařící s majetkem státu, ty by si měly po vzájemné dohodě podat žádost na přidělení nemovitosti do své správy. Z hlediska procesu obnovení zapomenuté parcely existují dva postupy. První z možností je vytvoření neměřického záznamu, ve kterém bude parcela obnovena jako parcela katastru nemovitostí. To znamená v průběhu obnovy bude doplněna do SPI a následně s ní bude nakládáno jako s parcelou KN. Druhou z možností, která byla využita v tomto případě, je obnovení parcely až v závěru prací na obnově KO. Pro parcelu se

60

zarezervuje parcelní číslo, kterým bylo číslo 915. Parcela se zaeviduje do tabulky Návrh nemovitostí v systému MicroGEOS Nautil, viz. obrázek č. 12. Její samotná obnova se provede v grafickém prostředí linií FINAL a přiřazením zarezervovaného parcelního čísla. V této fázi musí být parcela přidělena neznámému vlastníkovi na LV 11000, jak je vidět na obrázku č. 12. Až při přípravě aktualizace v ISKN bylo založeno nové LV s číslem 1420 a vlastníkem ČR, parcela byla na toto LV přiřazena. Budoucí stav nově založeného LV je zachycen na obrázku č. 24.

Obr. 24:

LV 1420, budoucí stav

61

4

Další nalezené nesoulady

4.1

Pochybné výsledky ZPMZ Při zpracování využitelných podkladů, konkrétně ve fázi využití ZPMZ

v systému S-JTSK, byly odhaleny podezřelé výsledky ze ZPMZ 488 a ZPMZ 575. ZPMZ 488 bylo vytvořeno v roce 1999 místním Úředně oprávněným zeměměřickým inženýrem, důvodem změny bylo rozdělení pozemku. Pro připojení do systému S-JTSK zvolil metodu protínání zpět, kdy byly vodorovné směry měřeny na okolní trigonometrické body. Některé z bodů již nejsou v aktuální databázi bodových polí. Body zbylé, které jsou stále dochované, mají trvalou signalizaci makovicí kostela. Ta samá situace platí i pro ZPMZ 575, vytvořený v roce 2003. Oba ZPMZ spojuje stejný zhotovitel a stejné pochybnosti nad výsledky měření. V obou případech se body, které mají tvořit změnu, tedy na hranici parcely, která je oddělována, nenacházejí v místě změny, nýbrž jsou posunuté o několik

metrů.

Z hlediska

geometrického

určení,

měření

odpovídá

skutečnosti, což lze ověřit na připojovacích bodech. Tabulka č. 7 obsahuje analýzu sítě, která byla provedena pro ZPMZ 575. Předmětem zkoumání byl směr a délka posunu bodů ZPMZ 575 vůči okolí. Tab. 7:

Testování sítě ZPMZ 575

délka [m]

testované body 575-12 575-7 575-6 575-4

831-1290 831-1297 831-1298 831-1202

6,23 6,25 6,33 6,27

směrník [gon] 116,53 112,55 114,90 114,95

Z uvedených dat je viditelné, že geometrické určení sítě je v pořádku, neboť jednotlivé body vykazují posun přibližně stejným směrem, o stejnou délku, avšak polohové určení v pořádku není, což je důvod, aby byl systém, ve kterém je ZPMZ zhotoven, považován za místní.

62

Jelikož nejsou všechny body použité pro připojení dostupné v aktuální databázi bodových polí, je obtížné odhalit důvod, který vedl k chybným výsledkům. Pro nápravu byl založen nový ZPMZ, ve kterém byl místní systém transformován do systému S-JTSK, v případě původního ZPMZ 488 byl založen nový ZPMZ 851, respektive ZPMZ 853 v případě ZPMZ 575.

4.2

Výměry Zmínku si zaslouží i překročené mezní odchylky výměr, zvláště

u parcel ZE. Podle letáku s názvem Obnova katastrálního operátu a povinnosti vlastníků nemovitostí podle zákona o dani z nemovitosti [22], který vydal ČÚZK dochází při obnově přepracováním SGI ke změně výměry evidované v SPI v přibližně 10% případů. K překročení povolených mezních odchylek dle bodu 14.9 přílohy katV [7] u parcel KN dochází spíše sporadicky, proto bude následující text zaměřen na parcely ZE. K těmto parcelám většinou neexistuje doklad, který by zachycoval jejich vznik, tudíž jsou obnoveny pouze na základě vektorizace podkladu mapy PK. Po obnovení každé parcely je ihned kontrolována nově určená výměra s výměrou původní, pokud je povolená mezní odchylka překročena, hledají se příčiny. Občas bývá chyba při opisu z parcelního protokolu, jak tomu bylo u parcely ZE č. 429/9 viz. odstavec 3.1, v takovém případě je chyba napravena v rámci řízení OR. Často se ale příčina překročené mezní odchylky nenajde a je pravděpodobné, že byla výměra parcely již dříve určena chybně a nyní při výpočtu výměry z digitálních dat je nesprávné určení odhaleno. Zaměříme se na konkrétní případy. Zajímavá situace nastala u parcel ZE č. 353/4, 353/5 a 353/8. Parcely vznikly v roce 1951 dělením původní parcely ZE č. 353 a mají okrouhlou výměru. Parcely č. 353/4 a 353/5 mají dle SPI 5 000 m2, parcela 353/8 21 000 m2. Je otázkou, jak bylo při parcelaci postupováno, neboť dosažení takto okrouhlých výměr u třech nově vzniklých parcel sice nelze teoreticky vyloučit, je však velmi nepravděpodobné. Po vektorizaci hranic dotčených parcel byly dosažené výměry odlišné od původních. U parcel 353/4 a 353/5, které původně měly 5 000 m2 byl zjištěn

63

rozdíl téměř 400 m2, u první jmenované parcely záporný, u druhé naopak kladný. Rozdíl oproti původně evidované výměře v případě parcely č. 353/8 je 816 m2, o který je ve skutečnosti menší. Po tomto zjištění bylo provedeno ověřovací měření pomocí digitálního planimetru X-Plan, které potvrdilo nově určené hodnoty výměr. Ke vzniku parcel nebyl nalezen žádný doklad, lze se nyní pouze domnívat, jak tehdy dělení parcely a určení výměr nově vzniklých parcel proběhlo. Měření byla prováděna z dnešního pohledu primitivními pomůckami a velmi jednoduše. Je ale také možné, že žádné měření provedeno nebylo a parcela byla rozdělena jednoduchým vytýčením či dokonce pouhým odkrokováním geometrických hodnot hranic odpovídajících požadované výměře. Okrouhlá výměra naznačuje, že určení výměry po zobrazení hranic do mapy provedeno nebylo a byla zaznamenána ta hodnota výměry, která měla být oddělena. Jedná se ale pouze o domněnky, neboť průkazné doklady neexistují. Pravděpodobně stejný průběh měla parcelace na původní parcele ZE č. 382, která se nachází v prostoru, kde je PK mapa znehodnocena, jak je rozebráno v kapitole 3.2 této práce. Opět byly původní výměry parcel určeny s přesností 100 m2 a v mnoha případech došlo k překročení mezních odchylek. Bohužel zde nebylo možné na poškozeném mapovém listu provést ověření výměry planimetrem. Tentýž problém se týká i původní parcely č. 372 a 432. Hodnoty výměr určené z digitálního výkresu byly ověřeny měřením planimetrem. Dle § 20 katZ [6] je, mimo jiné, závazným údajem geometrické určení nemovitosti, nikoli výměra, proto dochází ke změně výměry při překročené mezní odchylce, ač to dotčení vlastníci nesou ve většině případů dosti nelibě a jejich domněnka je mnohdy taková, že jim pracovníci KP samotný pozemek fyzicky zmenšili a zbytek věnovali sousedovi.

64

Závěr Cílem diplomové práce bylo zpracovat KMD pro k.ú. Loučeň. Vytyčený cíl byl dodržen, výkresy SGS, KON a KGS tvoří přílohu č. 12, výsledný elaborát obnovy operátu tvoří přílohu č. 14. Obě přílohy jsou pouze v digitální podobě na přiloženém CD. Z uvedeného postupu v druhé kapitole je viditelné, že proces obnovy operátu je velmi obšírnou operací, která má mnoho dílčích úkonů. Jsou kladeny velké nároky na vedoucího pracovníka, aby zajistil koordinaci jednotlivých etap a zpracování obnovy dle platné legislativy, resortních předpisů a nařízení. Samotný zpracovatel KMD pak musí mít alespoň základní vědomosti z oblasti legislativní a praktické geodezie. Obnova operátu v k.ú. Loučeň proběhla převážně v souladu s projektem ze dne 14. února 2012, jednotlivé dílčí činnosti nebyly časově zcela dodrženy, konečný termín by však ohrožen být neměl. Časová náročnost byla projektem stanovena na 2816 hodin, čemuž odpovídá 352 pracovních dní a tedy zhruba 70 pracovních týdnů. V první polovině roku 2012 k.ú. Loučeň zpracovával převážně jeden pracovník KP, výjimku tvoří zaměření identických bodů pro transformaci, částečná revize katastru apod., od druhé poloviny roku byli nasazeni již pracovníci dva. Časová náročnost byla v tomto případě predikována v souladu s realitou. Do výpočtu potřebného času vstupují počet parcel KN, počet parcel ZE a rozloha k.ú. Dle mého názoru má největší vliv kvalita a využitelnost podkladů a výskyt nesouladů. Konkrétní případy, se kterými jsem se setkala při zpracování KMD v k.ú. Loučeň jsou uvedeny v kapitole třetí a čtvrté. Každý případ je jedinečný, většina z nich vyžaduje sáhodlouhé šetření v archivu, procházení mnohých spisů, map a náčrtů. V současné době, v závěru diplomové práce, skončilo vyložení obnoveného operátu a nyní běží patnáctidenní lhůta pro případné podání námitky. Do této doby žádná námitka proti obnovenému operátu podána nebyla. Termín uvedení obnoveného operátu v platnost je stanoven na 12. prosince 2012.

65

Seznam použité literatury a zdrojů [1]

Stručná historie katastru nemovitostí. Český úřad zeměměřický a katastrální [online]. Poslední aktualizace 27.9.2012 [cit. 2012-09-28]. Dostupné z: http://www.cuzk.cz/Dokument.aspx?PRARESKOD=10&MENUID=10017 &AKCE=DOC:10-katastr_historie

[2]

Výroční zpráva - 2011. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2012, 48 s. ISBN 978-80-86918-66-2. Dostupné z: http://www.cuzk.cz/Dokument.aspx?PRARESKOD=10&MENUID=1000 6&AKCE=DOC:10-vyrocni

[3]

MICHAL, Jaroslav a BENDA, Karel. Katastr nemovitostí. Praha: Česká technika - nakladatelství ČVUT, červen 2009, 264 s. ISBN 978-80-01-04336-3.

[4]

KUBA, Bohumil a OLIVOVÁ, Květa. Katastr nemovitostí České republiky. 9. aktualizované. Praha: Linde Praha a.s., 2005, 469 s. ISBN 80-7201-545-1.

[5]

Terminologický slovník zeměměřictví a katastru nemovitostí. Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický [online]. c2005-2012 [cit. 2012-09-30]. Dostupné z: http://www.vugtk.cz/slovnik/

[6]

Česká republika. Zákon č. 344/1992 Sb. - o katastru nemovitostí České republiky ve znění pozdějších předpisů. In: 1992.

[7]

Česká republika. Vyhláška č. 26/2007 Sb., kterou se provádějí zákony č. 265/1992 Sb. a 344/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů. In: 2007.

[8]

VEČEŘE, Karel. Digitalizace katastrálních map v České republice. Zeměměřič: časopis o geodézii, katastru nemovitostí, kartografii a GIS [online]. Praha: Klaudian Praha, 1999 [cit. 2012-10-06]. ISSN 1211-488x. Dostupné z: http://www.zememeric.cz/csgk/mgid/str_13.htm

[9]

Koncepce digitalizace katastru nemovitostí. Zpravodaj Českého úřadu geodetického a kartografického. Český úřad zeměměřický a katastrální, 66

1994. ISSN 0862-9323. [10] POLÁČEK, Jiří. Datové a webové služby v oblasti katastru nemovitostí ČR. In: [online]. 2006 [cit. 2012-10-06]. Dostupné z: http://www.vugtk.cz/odis/sborniky/jine/geos06/paper/44_polacek_j/paper /44_polacek_j.pdf [11] Souhrnné přehledy o půdním fondu z údajů katastru nemovitostí České republiky: Stav ke dni 31. prosince 2011. In: [online]. ISBN 978-80-86918-65-5ISSN 1804-2422. Dostupné z: http://www.cuzk.cz/Dokument.aspx?AKCE=DOC:10ROCENKA [12] Prozatímní návod pro obnovu katastrálního operátu přepracováním souboru geodetických informací a pro jeho vedení. Český úřad zeměměřický a katastrální, 1998. Dostupné z: http://www.cuzk.cz/Dokument.aspx?PRARESKOD=998&MENUID=103 76&AKCE=DOC:10-NAVODY_CUZK [13] KATASTRÁLNÍ ÚŘAD PRO STŘEDOČESKÝ KRAJ. Zápis č. 3/2012 z porady ředitelů Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, konané ve dnech 21. a 22. června 2012 v Otradovicích: Č.j. : KÚ-4012/2012-200-01001. Praha, 27. června 2012. [14] Nejstarší historie. Městys Loučeň [online]. 2008 [cit. 2012-10-13]. Dostupné z: http://www.loucen.cz/nejstarsi-historie/d-1064/p1=52 [15] Fotogalerie zámku Loučeň. Zámek Loučeň [online]. [cit. 2012-10-13]. Dostupné z: http://www.zamekloucen.cz/zamek-loucen-fotogalerie [16] ČÚZK. Geoportál. Dostupné z: http://geoportal.cuzk.cz/geoprohlizec/

[17] Návod pro obnovu katastrálního operátu a převod: ve znění dodatku č. 1 a 2. Praha, 2009. Dostupné z: http://www.cuzk.cz/Dokument.aspx?PRARESKOD=998&MENUID=103 76&AKCE=DOC:10-NAVODY_CUZK

67

[18] Návod pro převod map v systémech stabilního katastru do souvislého zobrazení S-JTSK. Praha, 2004. Dostupné z: http://www.cuzk.cz/Dokument.aspx?PRARESKOD=998&MENUID=103 76&AKCE=DOC:10-NAVODY_CUZK [19] Technologický postup pro převod map v systémech stabilního katastru do souvislého zobrazení v S-JTSK: systémem Kokeš. Praha, červen 2004. Dostupné z: http://www.cuzk.cz/Dokument.aspx?PRARESKOD=998&MENUID=103 76&AKCE=DOC:10-NAVODY_CUZK [20] MicroGEOS Nautil: Systém pro obnovu katastrálního operátu. Dostupné z: http://www.vugtk.cz/gis/info/microgeos.html [21] Stabilní katastr. Krovak.webpark.cz [online]. [cit. 2012-11-09]. Dostupné z: http://krovak.webpark.cz/katastr/sk.htm

[22] Obnova katastrálního operátu a povinnosti vlastníků nemovitostí podle zákona

o

dani

z

nemovitostí.

In: Český

úřad

zeměměřický

a katastrální [online]. 2012 [cit. 2012-11-25]. Dostupné z: http://www.cuzk.cz/Dokument.aspx?PRARESKOD=998&MENUID=0&A KCE=DOC:10-OBNOVAKO

68

Seznam grafů, obrázků a tabulek Graf 1: Program postupu digitalizace [9] ......................................................... 24 Graf 2: Reálný postup digitalizace SGI ........................................................... 24 Obr. 1: Přehled digitalizace SGI (dle jednotlivých typů map) pro KP Nymburk, stav ke dni 1. října 2012 .................................................................................... 25 Obr. 2: Zámek Loučeň .................................................................................... 26 Obr. 3: Tisové bludiště .................................................................................... 26 Obr. 4: Ortofoto snímek se správním členěním [16] ....................................... 27 Obr. 5: Klad listů PK Obr. 6: Klad listů KN .................................................. 32 Obr. 7: Nejstarší polní náčrt z roku 1884........................................................ 33 Obr. 8: Náčrt z roku 1959............................. .................................................. 33 Obr. 9: Náčrt z roku 1968 ............................................................................... 33 Obr. 10: Zaměření meliorací .......................................................................... 33 Obr. 11: Deformované oblasti, rozmístění identických bodů při zpřesnění PK rastru....................... .......................................................................................... 36 Obr. 12: Návrh nemovitostí - obnovované parcely ......................................... 41 Obr. 13: Porovnání parcely ve výkresech SGS, KON a KGS ......................... 43 Obr. 14: Databáze bodů ................................................................................. 44 Obr. 15: Parcelní protokol, parcela č. 429/9 .................................................. 50 Obr. 16: Položka výkazu změn č. 163/1998 ................................................... 50 Obr. 17: Poškozený mapový list bývalého pozemkového katastru ................. 52 Obr. 18: Nenávaznost kresby na styku mapových listů (návaznost hranic parcely 382/24; návaznost hranic okolních parcel) ........................................... 52 Obr. 19: Náčrt, ZPMZ 437 .............................................................................. 56 Obr. 20: Náčrt, ZPMZ 432 .............................................................................. 56 Obr. 21: Náčrt, ZPMZ 83 ................................................................................ 57 Obr. 22: Původní zobrazení stavební parcely č. 9 v mapě KN ....................... 57 Obr. 23: Porovnání záměr mezi budovou a vlastnickou/uživatelskou hranicí . 59 Obr. 24: LV 1420, budoucí stav ...................................................................... 61 Tab. 1: Vývoj počtu objektů v ISKN za rok 2011 ............................................ 19 Tab. 2: Vývoj digitalizace SGI v letech 2002 - 2011 ........................................ 22 Tab. 3: Plán průběhu digitalizace SGI v letech 2012-2017 ............................. 22 Tab. 4: Procentuální podíl k.ú. s digitální mapou z celkového počtu (1997-2011) ...................................................................................................... 24 Tab. 5: Mezní odchylka mezi výměrou parcely grafického počítačového souboru a výměrou SPI .................................................................................... 45 Tab. 6: Upravené srovnávací sestavení parcel v prostoru poškozeného rastrového podkladu mapy PK .......................................................................... 53 Tab. 7: Testování sítě ZPMZ 575.................................................................... 62

69

Seznam příloh příloha č. 1

Úhrnné hodnoty druhů pozemků

příloha č. 2

Oznámení obci o zahájení obnovy přepracováním

příloha č. 3

Oznámení obce o zahájení obnovy přepracováním

příloha č. 4

Projekt

příloha č. 5

Průvodní záznam

příloha č. 6

Oznámení závad a změn na bodech PPBP

příloha č. 7

Oznámení obce o vyhlášení částečné revize

příloha č. 8

Seznam místních a pomístních názvů

příloha č. 9

Protokol o provedení částečné revize údajů katastru nemovitostí

příloha č. 10

Protokol o zpřesňující transformaci PK rastru

příloha č. 11

Protokoly o provedených kontrolách

příloha č. 12

příloha č. 13

Srovnávací grafický soubor, koncept kresby, konečný grafický soubor (tato příloha je pouze v digitální podobě na přiloženém CD) Srovnávací sestavení parcel

příloha č. 14

Výsledný elaborát obnovy katastrálního operátu přepracováním (tato příloha je pouze v digitální podobě na přiloženém CD)

příloha č. 15

Spis OR-242/2012-208

příloha č. 16

Spis OR-311/2012-208

příloha č. 17

Spis OR-324/2012-208

příloha č. 18

Knihovní vložka 383

70