Zpracoval: Mgr. Jakub Krček SOŠ PO a VOŠ PO Frýdek Místek
prostor ohraničený kostěnými výběžky horní čelisti
strop tvoří čelní kost s čichovou kostí a nosní kůstky
od ústní dutiny je oddělena tvrdým a měkkým patrem
hřbet a křídla zevního nosu jsou vyztužena chrupavkami
Vedlejší nosní dutiny jsou tvořeny:
čelními dutinami, dutina v klínové kosti, dutinky v čichové kosti a v dutině horní čelisti tyto dutiny jsou s nosní dutinou spojeny, jsou vystlány sliznicí obsahující hlenové žlázky s bohatým cévním zásobením
dále sem ústí Eustachova trubice a slzovody ze slzných váčku
nosní dutina ústí dvěma otvory do nosohltanu
kost čelní dutiny kosti čelní čichová koule čichová kost čichové nervy a sliznice čichová dráha kost nosní nosní chrupavky
dutiny kosti čelní kost klínová
nosní mandle chrupavky nosního křídla hltanové ústí Eustachovy trubice
kost patrová zub
horní čelisti
skořepy nosní
Zdroj: Atlas anatomie [Svojtka & Vašut, Praha, 1996] [ISBN 80-7180-092-9]
předehřát vdechovaný vzduch na tělesnou teplotu
očistit vzduch od prachu a mikroorganismů – díky epitelu s řasinkami napomáhá odstranění hlenu z dýchacích cest
zvlhčit suchý vzduch
vnímat pachové látky drážděním čichových buněk
vytvořit lymfatickou tkání obrannou bariéru
dochází zde ke křížení cest trávících a dýchacích
nosohltan – horní úsek hltanu, do kterého otvory z nosní dutiny proudí vzduch
z bočních stran ústí Eustachovy trubice z pravého a levého středního ucha
na zadní straně se nachází nosohltanová mandle (lymfatická tkáň), která se v rámci opakovaných zánětů operativně může i odstranit
je 6 cm dlouhý trubicovitý orgán vřazený mezi dolní část hltanu a průdušnici
hrtan je tvořen chrupavkami: štítná, prsténčitá, 3 hlasivkové chrupavky s 2 hlasovými vazy (hlas)
vchod do hrtanu uzavírá hrtanová příklopka ve tvaru listu, připojená k zadní straně štítné chrupavky
hrtan je vystlán epitelem s řasinkami, které umožňují posun hlenu směrem ven
zduření, stažení svalstva může při alergické reakci a nejen při ní (suché tonutí) způsobit dušení až smrt
pohled z boku pohled zepředu
hrtanová příklopka jazylka - kost hlasivkové vazy štítná chrupavka
prstencová chrupavka
hlasivková chrupavka
chrupavky průdušnice http://www.yorku.ca/earmstro/journey/images/larynx_front.gif
http://www.yorku.ca/earmstro/journey/images/larxsec.gif
nosní dutina potrava je polykána přes ústa, hltan a v hrtanové části jde do jícnu. Při polknutí hrtanová příklopka uzavře vchod do hrtanu – tak aby nedošlo k vdechnutí (aspiraci) potravy do dýchacích cest a dušení.
vdechovaný vzduch přijímaná potrava
hrtanová příklopka otevřená – probíhá ventilace
průdušnice http://www.likar.info/pictures/wiki/480.jpg http://www.medical-pictures.de/bilder/-727.jpg
jícen
průdušnice je trubice dlouhá 12-13 cm a široká 2cm, je tvořena 15 – 20 chrupavkami vzájemně spojenými vazy
sliznice je kryta cylindrickým epitelem s řasinkami
ve výši 4.-5. hrudního obratle se průdušnice dělí na pravou a levou hlavní průdušku, které se zanořují do plic
stavba průdušek je stejná jako u průdušnice
v plicích se mnohonásobně dělí a vzniká bronchiální strom, který s okolním vazivem vytváří pružný skelet plic
chrupavky průdušnice průdušnice hlavní levá průduška průdušky pravého horního laloku průdušky pravého středního laloku průdušky pravého dolního laloku
vazy průdušnice chrupavky průdušek průdušky levého horního laloku průdušky levého dolního laloku hlavní levá průduška
http://ms.gsospg.cz:5050/bio/Images/Textbook/Big/0040000/00078.png
párový orgán uložený v hrudní dutině, pravá plíce má 3 laloky a levá plíce 2 laloky
laloky jsou rozděleny na segmenty a ty se dělí dál až na plicní lalůčky uspořádání odpovídá dělení stejně jako u průdušek až po průdušinky a plicní sklípky, plocha plicních sklípků je 80 - 150 m2
svými hroty zasahují nad 1. žebro a širokou základnou naléhají na hlavní dýchací sval – bránici
na povrchu jsou plíce kryty vazivovou blanou – poplicnicí
celou hrudní dutinu vystýlá pohrudnice, mezi oběma blánami je štěrbina s tekutinou vymezující tření při dýchacích pohybech
štítná chrupavka
pravá plíce 3 laloky levá plíce 2 laloky průdušnice hlavní pravá průduška
chrupavky průdušnice hrot plic rozdvojení průdušnice hlavní levá průduška
horní lalok pravé plíce horní lalok levé plíce průdušky střední lalok pravé plíce
průdušinky
dolní lalok pravé plíce
základna plic dolní lalok levé plíce
http://skolajecna.cz/biologie/Images/Textbook/Big/0040000/00081.png
vdechovaný vzduch bohatý na O2
kapiláry se spojují do plicních žil mířících k srdci (levé síni)
okysličená krev
vydechovaný vzduch s velkou koncentrací CO2
vstup krve od srdce (pravá komora) bohaté na CO2
krev s velkou koncentrací CO2
kapiláry tepenného systému http://skolajecna.cz/biologie/Images/Textbook/Big/0040000/00082.png
kapiláry žilního systému
prostup O2 ze sklípku přes stěnu kapiláry do krve plicních žíla
proudění vzduchu do sklípku vstup krve od srdce (pravá komora) bohaté na CO2
sklípek
plicní tepna
okysličená krev
prostup CO2 přes stěnu kapiláry do sklípku
kapiláry
plicní sklípky
Zdroj: Atlas anatomie [Svojtka & Vašut, Praha, 1996] [ISBN 80-7180-092-9]
mezižeberní svaly
průdušnice
bránice aktivní pohyb
pasivní pohyb
http://files.lidsketelo.webnode.cz/200000008-5b34d5c2ec/dychacimechanismus.jpg
soubor kosterních svalů, působící při nádechu a výdechu
hlavní svaly – v akci při každém nádechu a výdechu
pomocné svaly – zapojeny jen při intenzivním dýchání nebo za chorobných stavů
zdvihají žebra - zdvižením žeber → předozadní a příčné rozšíření
bránice - stahem bránice → zvětšení ve směru od shora dolů
podle převahy činnosti mezižeberních svalů nebo bránice – dva typy dýchání: žeberní (převažuje u ♀) a břišní (převažuje u ♂) = normální dýchání → smíšené, účast obou typů
bránice
je kruhový a plochý sval začínající od bederní páteře, vnitřní plochy žeber , od mečovitého výběžku hrudní kosti, vyklenující se do hrudníku a odděluje tak hrudní dutinu od břišní dutiny
hlavní funkcí bránice je nádechová funkce, při aktivitě se bránice oploští, následně se zvětší objem hrudní dutiny a tím se tvoří podtlak, při čemž se do plic dostává vzduch
http://www.joshfrana.cz/wp-content/uploads/2014/01/branice-mag.-2-dil.jpg
pomocné: všechny svaly upínající se shora na žebra, nebo na nich začínají
svaly šikmé – v akci i při klidovém dýchání, pohybují horními žebry
pilovitý sval přední
široký sval zádový
pilovitý sval zadní horní
velký a malý prsní sval
zdvihač hlavy
zevní svaly mezižeberní
zevní svaly mezižeberní – nádech (více k povrchu) www.jimigym.be/pics/anatomie/spieren/01_rugbuikadem/30_intercostales_ext.jpg
vnitřní svaly mezižeberní
vnitřní svaly mezižeberní – výdech (hlubší vrstva svalů) www.jimigym.be/pics/anatomie/spieren/01_rugbuikadem/31_intercostales_int.jpg
Surfaktant je tvořen směsí fosfolipidů, bílkovin a iontů Funkce: snižuje povrchové napětí na rozhraní tekutina-vzduch v alveolech snižuje práci dýchacích svalů zabraňuje kolapsu alveolů při výdechu znesnadňuje vznik plicního otoku antimikrobiální účinek usnadňuje transport hlenu z alveolů směrem nahoru v dýchacích cestách
Věková skupina
Dechová frekvence
novorozenci 6 měsíců 1 – 2 roky
30 – 50/min 20 – 40/min 20 – 30/min
2 – 6 let víc jak 6 let
15 – 25/min 13 – 20/min
Objem vzduchu v (l)
maximální nádech
3
nádechový rezervní objem
dechový objem Vitální kapacita plic
0,5 0
výdechový rezervní objem
maximální výdech 1,5 2
zbytkový vzduch v plicích čas
kontrola dechu: poslechem - ucho zachránce k nosu a puse postiženého, pohmatem - ruce na hrudník a nadbřišek, pohledem - zvedá se hrudník
První krok je vyčištění ústní dutiny (zubní protézy, zbytky potravy, žvýkačky) včetně tekuté části (zvratky, krev)
Druhý krok je záklon hlavy
zajistím záklonem hlavy a vyčištěním ústní dutiny (mohou se vyskytovat zubní protézy, zvratky, sliny či krevní sraženiny) uzavřené dýchací cesty
otevřené dýchací cesty
1
2
4 3 http://www.mirusa.eu/site/mirusa.eu/attachments/images/obrazek1.png
jsou-li zachovány základní životní funkce (dýchání a srdeční akce), ale postižený je v bezvědomí ukládáme jej do zotavovací polohy na boku, která zabezpečuje stále volné dýchací cesty, zabraňuje event. aspiraci – vdechnutí zvratků či jiných předmětů do dýchacích cest
http://www.mirusa.eu/site/mirusa.eu/attachments/images/obrazek1.png
Jiří Pokorný et al.,URGENTNÍ MEDICÍNA První vydání,ISBN 80-7262-259-5 Příručka první pomoci, Gallus Ruber, Praha 1998, ISBN 80-0701036-X Učebnice pro Záchrannou zdravotnickou službu, Miroslav Bíca a kolektiv, Praha 1996 , ISBN 80-900803-1-6
