Zpoplatnění výherních automatů

Právnická fakulta Masarykovy univerzity Obor Právo a podnikání Katedra finančního práva a národního hospodářství

Bakalářská práce

Zpoplatnění výherních automatů Radomír Kop

2013

Čestné prohlášení: „Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Zpoplatnění výherních automatů zpracoval sám. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použil k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury.“

RadomírKop

1

Dovoluji si tímto poděkovat vedoucímu bakalářské práce JUDr. Ing. Michalu Radvanovi, Ph.D. za cenné připomínky a rady poskytované při přípravě a zpracování mé bakalářské práce. Poděkování rovněž patří panu Ing. Karlu Koryntovi.

2

Anotace Tato bakalářská práce pojednává o problematice a náleţitostech spojených se zpoplatněním výherních automatů. Z důvodu zrušení místního poplatku za výherní hrací přístroje se věnuji analýze právního stavu de lege lata a dále moţnostem regulace pomocí obecně závazné vyhlášky dle novely loterního zákona z roku 2012. Definuji nezbytné náleţitosti a podmínky potřebné při povolování výherních hracích přístrojů, jejich provoz samotný a následnou státní kontrolou. Porovnávám odvody výtěţků na veřejně prospěšné projekty za rok 2010 a rok 2011 v návaznosti na zásadní změnu odvodové povinnosti provozovatelů loterií. V závěru připomínkuji vybraná ustanovení připravovaného návrhu zákona o provozování sázkových her.

Klíčová slova výherní hrací přístroj, loterní zákon, místní poplatek, obecně závazná vyhláška, video loterijní terminál, státní dozor, loterie, kurzové sázení

Abstract This thesis deals with the issues and terms associated with putting a price on slot machines. Due to cancellation of local fee for winning slot machine I devote to analyze the legal status of de lege lata and opportunities of regulation by using the generally binding regulation from the amendment of the lottery law from year 2012. I define the necessary terms and conditions which are needed for the acceptance of slot gaming devices, their operation itself and State control. I also compare payment of profits on publicly beneficial projects for the year 2010 and 2011 in response to the major change in contribution obligations of lottery operators. At the end of my thesis I comment the selected provisions of the upcoming proposal of law about operation of gambling.

Key words winning slot machine, lottery law, local fee, generally binding notice, video lottery terminal, state supervision, lottery, sports betting.

3

1

Úvod ................................................................................................................................... 6

2

Definice výherních hracích přístrojů ............................................................................ 11

3

Vznik a historie výherních hracích přístrojů ............................................................... 13 3.1 Historie výherních hracích přístrojů v českých zemích ................................................ 15

4

Právní úprava loterií a sázkových her .......................................................................... 17 4.1 Herní právo ................................................................................................................... 17 4.2 Právní úprava sázek a her ............................................................................................. 18

5

Podmínky povolování loterií a sázkových her ............................................................. 20 5.1 Provozovatelé loterií a jiných podobných her .............................................................. 20 5.2 Vznik oprávnění k provozu loterií a jiných podobných her ......................................... 20 5.3 Správní poplatky ........................................................................................................... 21

6

Definice státního dozoru nad sázkovými hrami a loteriemi ....................................... 23 6.1 Kontrola ve státním dozoru nad sázkovými hrami a lotriemi ...................................... 23

7

Veřejně prospěšné projekty – příspěvky na veřejně prospěšné účely u loterií ......... 26 7.1 Zrušení odvodu na veřejně prospěšné projekty novelou loterního zákona................... 28

8 Realizace povolovacího řízení, rozhodnutí o povolení a vyúčtování provozu výherních hracích přístrojů ................................................................................................... 32 8.1 Náleţitosti ţádosti o povolení....................................................................................... 32 8.2 Rozhodnutí o povolení provozu.................................................................................... 35 8.3 Vyúčtování provozování výherních hracích přístrojů .................................................. 36 9

Provoz a kontrola výherních hracích přístrojů – vymezení základních pojmů ....... 37 9.1 Základní definice a povinnosti provozu výherních hracích přístrojů ........................... 37 9.2 Ukončení provozování .................................................................................................. 38 9.3 Kontrola provozování výherních hracích přístrojů ....................................................... 39

10

Stanovení a výběr místních poplatků z provozování výherních hracích přístrojů .. 40

11 Regulace a výběr místních poplatků ve vztahu k videoloterijním terminálům a elektromechanickým ruletám ................................................................................................ 42 11.1 Regulace na základě obecně závazné vyhlášky ............................................................ 42 11.2 Zhodnocení odvodu za rok 2012 nezávislým subjektem.............................................. 45 12

Závěr ................................................................................................................................ 46

13

Resume ............................................................................................................................. 50 4

14

Seznam tabulek a použité literatury ............................................................................. 52 14.1 Seznam tabulek ............................................................................................................. 52 14.2 Seznam pouţité literatury, přehled právních předpisů a jiných pramenů ..................... 52

5

1 Úvod Prakticky od nepaměti touţili lidé se na chvilku zastavit a odpočinout si od kaţdodenního koloběhu ţivota. Není proto známo, kdo první počal pro vlastní kratochvíli provozovat nějakou hru. Od klasických společenských her tak, jak je známe dodnes, se velmi záhy oddělily hry a jiné aktivity, tehdy i dnes označované přívlastkem hazardní. Lze konstatovat, ţe prakticky se vznikem peněz a peněţního hospodářství se začaly rozmáhat hazardní hry o peníze. Jiţ staří Římané znali aleu, tj. hazardní hru v kostky o peníze. Prakticky zároveň s výskytem hazardních her se objevují i pokusy zákonodárcovy buďto regulovat anebo hazardní aktivity přímo zakazovat.1 Z historie víme, ţe touha lidí hrát a vítězit je v dějinách lidské existence vţdy na prvním místě. Typická soutěţivost, uzavírání sázek a účast v loteriích všech moţných typů dokáţe plně uspokojit pudovou touhu po výhře, na druhou stranu, jsou s tím spojená rizika prohry. Hráče i přes toto riziko ţene kupředu vidina snadného a ne moc pracného zisku. Tento však bývá zřídka kdy vysoký. Většina psychologů se shoduje na stejném závěru, ţe se hráč stiţen vidinou lehkého zbohatnutí chová nerozumně a není schopen si v danou chvíli dostatečně uvědomit budoucí dopad této situace. Ekonomové navíc upozorňují, ţe tímto chováním dochází k riskování s penězi, výměnou za negativní naději, která je podloţena faktem, ţe všechny loterijní hry jsou v prvé řadě provozovány za účelem výnosu pro provozovatele nikoli pro hráče. Procento výhry je vţdy nastaveno v hráčův neprospěch, respektive v prospěch provozovatele. Na to, kde se v člověku bere to nerozváţné hazardování s penězi, je sepsáno několikero odborných studií, které toto popisují jako lidskou vášeň ke hře zaloţenou na iracionální touze po vlastním proţitku, jenţ se projevuje pokoušením šťastné náhody osudu, poznáním nepopsatelných slastí, které se zdají být snadno a lehce dosaţitelné, či moţnost vydobýt si šanci prostřednictvím fortuny. Uspokojování těchto vášní bylo vţdy povaţováno na rozdíl od jiných lidských činností za cosi morálně závadného. V případě kdy část výtěţku z provozu slouţí k respektovanému účelu, jde ovšem jakýsi tento morální kodex stranou, protoţe z takovéto hry má uţitek nejen její hráč v případě, ţe se štěstěna postaví na jeho stranu, ale taktéţ celá společnost.2

1

JUDr. DVOŘÁK, T. Zákon o loteriích a jiných podobných hrách s poznámkami a souvisejícími předpisy. Linde Praha, 2003. s. 11. 2 Kolektiv aut. Evropské loterie a hry. Praha: Olympia, 1998. s. 9

6

Jen málo vynálezů posledních sta let bylo tak obdivováno a současně zatracováno jako výherní automaty. Důvody obou postojů jsou nasnadě. Obdivují je ti, kterým přinášejí zábavu, vzrušení a mnohým i peněţité výhry. Zatracují je všichni, kdo v nich vidí nástroj k ochuzování druhých. Protoţe jsou pravdy dvě, je těţké se přiklánět na stranu pouze jedné z nich.3 Jiţ v roce 1909 se na stránkách slavného Sanfranciského deníku Morning Call objevil článek v tomto znění: Kaţdý dnes touţí pokusit své štěstí, vybudovat podnik a proţít plný ţivot. Není muţe, ţeny nebo dítěte, kteří by nechtěli zkusit své štěstí. Tuto příleţitost poskytuje řada zařízení, která se souhrnně označují jako výherní automaty. Abyste poznali, zda při Vás štěstí stojí či nikoli, stačí jen malý vklad. Škála výrobků, které lze vyhrát se stále rozšiřuje a dnes jiţ zahrnuje tolik poloţek, ţe prakticky kaţdý si můţe vybrat. Honba za výhrou, při které pokoušíte své štěstí, je pravděpodobně stejně zábavná jako kterýkoliv jiný geniální vynález člověka. Jen málo lidí v zemi dosud nevyzkoušelo hru na výherních automatech a jen málo z nich neobjevilo kouzlo této činnosti, jeţ je ke hře přitahuje stále znovu a znovu. Vítěz je neodbytně váben svým štěstím a ten, kdo nevyhrál, se naopak snaţí co nejdřív obrátit Štěstěnu na svou stranu. Výherní automaty jsou populární a pomáhají ukrátit volnou chvíli, která by, jinak uplynula nevyuţita. Výherní automaty jsou oblíbeny zejména v San Francisku a všude v Kalifornii, kde se drobné nedrţí s přílišným respektem a kde panuje atmosféra zábavy a pokoušení svého štěstí. Prakticky na kaţdém rohu oblíbené obchodní čtvrti tohoto města se nachází výherní automat, který nabízí více zábavy neţ jakákoliv podobně laciná činnost.4 Sázky a hry tvoří poměrně významný prvek trţní ekonomiky v České republice. Nebylo tomu tak ale vţdy. Před rokem 1989 bylo sázení a hraní o výhry zaloţené na náhodě nebo jisté/nejisté okolnosti u nás obecně povaţováno za dlouhodobě neslučitelné s perspektivou společenského rozvoje a soukromé podnikání v této oblasti neexistovalo. Události listopadu 1989 přinesly však značně liberální zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách (tzv. loterní zákon). Ten znamenal příslovečné vychýlení historického kyvadla zcela opačným směrem a umoţnil bouřlivý nárůst podnikatelského provozování her na výherních hracích přístrojích, her v kasinech, kursových sázek, loterií a dalších tzv. hazardních her.

3 4

VÝHERNÍ AUTOMATY Průmysl a zábava. Praha: Olympia, 1999. s. 5 VÝHERNÍ AUTOMATY Průmysl a zábava. Praha: Olympia, 1999. s. 8

7

Během devadesátých let 20. století se podnikání v této oblasti stalo postupně velmi výrazně vnímanou součástí národní ekonomiky a důleţitým prvkem změn ve společenské kultuře, a to se všemi z toho vyplývajícími pozitivy i negativy. Celkový roční objem trţeb z těchto her se u nás v posledních letech počítal v řádu mnoha desítek miliard korun. S ekonomickými výsledky je bezprostředně spojena existence mnoha nově vytvořených pracovních míst a také částka značného mnoţství peněţních prostředků odvedených během let podle loterního zákona na veřejně prospěšné účely v oblasti zdravotnictví, školství, kultury a sportu a péče o mládeţ. Na druhé straně je však zřejmé, ţe podnikatelský vzestup v této specifické oblasti je provázen i nezanedbatelnými společenskými riziky. Při nedostatečné nebo neefektivní regulaci této oblasti podnikání mohou být její ekonomické přínosy relativizovány například nárůstem případů patologického hráčství u některých typů her. Problémem můţe být téţ nekontrolované zvyšování počtu podnikatelských subjektů, které nakládají s kapitálovými prostředky ne vţdy transparentního zahraničního původu a jejichţ předmět podnikání inklinuje k propojování s činnostmi nelegálního charakteru. Neúměrný nárůst provozoven sázek a her, zřizovaných často na úkor tradičních zařízení občanské vybavenosti, můţe neţádoucím způsobem zvyšovat zájem zejména mladých lidí o hazardní hraní namísto prospěšnějších a hodnotnějších forem trávení volného času. Rozvoj tzv. sázkového a herního, resp. loterijního průmyslu, jak bývá tento segment podnikání ve světě obvykle nazýván (gaming, gambling či lottery industry) není však fenoménem charakteristickým jen pro Českou republiku, nýbrţ doslova pro celý současný globalizovaný svět. V nejvyspělejších světových ekonomikách, je tato oblast dlouhodobě na vrcholu všech průmyslových odvětví, pokud jde o objemy tempa růstu vynaloţených investic. Řada specifických problémů z různých odborných oblastí přichází s nástupem stále více se rozvíjejícího herního průmyslu, které přitahují pozornost stále širšího okruhu profesionálů v soukromém a sekundárně i veřejném sektoru včetně veřejné správy, legislativy i soudnictví. V oblasti práva lze v tomto směru zmínit např. problémy související s naplňováním zákonných předpokladů při získávání povolení či koncese k provozování loterie či jiné podobné hry nebo s postupy při plnění povinností vůči vykonavatelům správního dozoru, problémy

související

s plněním

dalších

specifických

veřejnoprávních

povinností

vyplývajících z loterního zákona, zákonů daňových a poplatkových, zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a dalších předpisů veřejného práva.

8

S rozvojem herního průmyslu přichází také tlak na zvyšování kvalifikace a úrovně odborných poţadavků na zaměstnance pracující ve veřejné správě se vztahem k této oblasti. Vysoká znalost obecných i specializovaných právních, rozhodovacích, dozorčích a zčásti i normotvorných postupů, národní i evropské soudní judikatury v této oblasti, stejně jako znalost mechanismů fungování podniků herního průmyslu, modelů a tendencí vývoje státní regulace a kontroly hazardního hraní ve světě, by měla být jejich samozřejmou součástí. Jde o důleţitý předpoklad schopnosti veřejných institucí zajišťovat vytváření a důsledné dodrţování legislativních a dalších pravidel pro fungování herního průmyslu, která umoţňují odpovídající rozvoj konkurenceschopného národního podnikání při současné existenci efektivních zábran před dopady negativních stránek her a hráčství na občanskou společnost.5 Cílem mé bakalářské práce je na základě analýzy problematiky a náleţitostí spojených se zpoplatněním výherních automatů, definovat jednotlivé části procesu povolování, dozoru a výběru poplatků z této podnikatelské činnosti. Zhodnocení právní regulace v návaznosti na původní znění loterního zákona a porovnání s novelou aktuální. Ověření hypotézy, ţe Ministerstvo financí nepostupuje vţdy v rámci povolování a konáním ve své působnosti v mezích zákona. Dále téţ rozbor, hodnocení a pokus o inovaci na základě vhodnosti ustanovení vybraných částí připravovaného návrhu zákona o provozování sázkových her. V druhé kapitole se zaměřím na definici moţných druhů výherních přístrojů, jako jsou výherní hrací přístroje ( dále téţ VHP ), automaty digitální a téţ video loterijní terminály ( dáke téţ VLT ). Dále se zamyslím nad on-line výhrami z pohodlí domova a téţ rozdělením VHP dle technických parametrů a způsobu vyplácení výher. Třetí kapitola této práce je věnována historii výherních hracích přístrojů od jejich vzniku v USA, dále postupnému rozvoji VHP v Evropě a nezbytnému shrnutím historie VHP v České republice. Ve čtvrté kapitole se zabývám právní úpravou loterií a sázkových her. V kapitolách pět, šest a sedm popíšu podmínky povolování loterií a sázkových her, a taktéţ jakou funkci plní státní dozor nad sázkovými hrami a loteriemi a také kam plyne část prostředků z vybraných poplatků z provozování loterií. Osmá a devátá kapitola je věnována popisu povolení, účetní problematice, samotnému provozování VHP a kontrole provozu.

5

KRAMÁŘ, K., HUŠAK, A. a kol. Herní právo. 1. vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2006. s. 7-9.

9

V desáté a jedenácté kapitole se zabývám problematikou stanovení místních poplatků. Jejich výběrem a regulací výherních hracích přístrojů v návaznosti na změny dle novely zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů, která vstoupila v platnost 1. ledna 2012 V závěru práce zhodnotím současnou situaci na poli hazardu s uvedením několika příkladů vybraných ustanovení připravovaného návrhu zákona o provozování sázkových her. Toto téma bakalářské práce jsem si vybral proto, ţe problematika provozování a povolování výherních hracích automatů je popsána pouze velice stroze, věnuje se jí malá pozornost a to i přes to, ţe do rozpočtů měst a obcí přináší v některých případech nemalé finanční prostředky. Na druhou stranu, je třeba se zamyslet nad společenským dopadem provozování hracích automatů. Hazard na sebe nabaluje kriminalitu, vandalství, tak jako i rodinné problémy a je proto třeba zváţit, zda při úplném zákazu provozu město či obec nezíská více na klidu a pořádku avšak zároveň nebude-li takto získané peníze muset vynakládat zpět na řešení těchto vzniklých problémů. Ve své práci vycházím především z metody analýzy a syntézy poznatků pro závěry. Vyuţívám veškerou dostupnou literaturu, která se výherním odvětvím zabývá. Dále téţ příslušné zákony a judikaturu, metodické příručky Ministerstva financí k povolovacímu procesu, kontrole a k vyúčtování provozu VHP, metodické příručky pro výkon státního dozoru nad sázkovými hrami a loteriemi a platné znění zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách. Tato část práce byla zpracována k právnímu stavu ke dni 15. 9. 2012

10

2 Definice výherních hracích přístrojů Ministerstvo financí vycházejíc ze zákona o loteriích definuje výherní hrací přístroj jako kompaktní nedělitelné technické zařízení obsahující hardware, programové vybavení a ovládání určené pro jednoho hráče. U výherního hracího přístroje, kde je vyuţíván společný software pro více hracích míst, je za výherní hrací přístroj pro účely zpoplatnění správním poplatkem povaţováno kaţdé takovéto místo.6 V praxi se můţeme setkat se třemi základními druhy výherních automatů. Klasickými mechanickými výherními hracími přístroji, automaty digitálními převáţně s dotykovou LCD obrazovkou a video loterijními terminály. U výherního hracího přístroje mechanického jsou nejdůleţitější součásti stroje kotouče. Dle typu tři aţ pět, které se po stisknutí tlačítka otáčejí a po určitém časovém úseku se kotouče zastaví. Pokud je zaznamenána kombinace symbolů, je hráči připsána výhra podle hodnoty symbolů. S násobením sázek se násobí výhra. Nejvyšší vsazená částka na jednu hru činí 2 Kč, 5 Kč u výherních hracích přístrojů umístěných v hernách a 50 Kč, jsou-li umístěny v kasinech7. Otáčení kotoučů vyvolává u hráče dojem rulety, ale jejich zastavení v určité pozici je řízeno softwarem automatu a hráčem je jen iniciováno okamţikem stisknutí ovladače. Software je nastaven podle všeobecných podmínek. Provozovány mohou být pouze výherní hrací přístroje, jejichţ konstrukce neumoţňuje nastavení výherního podílu niţšího neţ 75% a vyššího neţ 100%8. Nejvyšší výhra z jedné hry činí 300 Kč, u výherních hracích přístrojů umístěných v hernách 750 Kč a 50 000 Kč, jsou-li umístěny v kasinu9. V případě LCD automatů je princip v podstatě stejný, jen je v nabídce více her a automat je moţná trochu více uţivatelsky přívětivý. Video loterijní terminály jsou vzhledem podobné LCD automatům. Ovšem pouze po hardwarové stránce. V případě VLT se jedná o elektronický systém tvořený centrální řídící jednotkou, místními kontrolními jednotkami a neomezeným počtem připojených koncových interaktivních video loterních terminálů ( dále téţ IVT ). Centrální řídící jednotka řídí veškeré herní procesy, losuje výsledky na základě uplatnění náhody, rozhoduje o všech výhrách a výhry okamţitě zobrazuje na interaktivním video loterním terminálu, provádí správu vkladů

6

Portál MFČR, úvod do problematiky, definice základních pojmů, [online], [cit. dne 13. 11.2011]. Dostupné z:
11

vloţených sázejícími a provádí veškerou administraci spojenou s průběhem hry. Centrální řídící jednotka se musí vţdy nacházet na státním území České republiky. Interaktivní video loterní terminál je obsluhován přímo sázejícím a slouţí pouze jako zobrazovací jednotka centrálního loterního systému.10 Výherní hrací automaty všeobecně jsou provozovateli nastaveny tak, aby hráč při dlouhodobé hře prohrával, jinak by automat nemohl být ziskový. Při určeném procentu 8090% na výhry je zisk automatu 10-20% z vhozených sázek. Faktorů ovlivňujících obrat automatů je mnoho, např., zda je období po výplatách, před Vánocemi, mnoţství neonů a LCD displejů vábících potencionální hráče na avizované výše jackpotů apod., stejně tak je rozhodující umístění herny ve vhodné lokalitě s vysokou koncentrací kolemjdoucích. V neposlední řadě je třeba zmínit moţnost sázení z pohodlí domova pomocí on-line výherních automatů provozovaných prostřednictvím internetové sítě kdy zahraniční poskytovatelé nabízí širokou paletu motivů, jackpotů a typů výherních automatů. Zahraniční provozovatelé, kteří tyto hry v tuzemsku prostřednictvím sítě internet nabízejí, a není jich málo, jsou ovšem v České republice povaţováni za nelegální provozovatele.11 On-line výherní automaty je moţné rozdělit, dle počtu válců, kdy vzhledem připomínají klasické mechanické výherní automaty např., 3reel slots, 5reel slots, klasickou verzi anglických automatů Fruit slots a dále, dle způsobu vyplácení výher na nízko sázkový Multiplier, Bonus Multiplier, u kterého je zvýhodněna maximální výše sázky, Multiple Payline, kdy výše sázky závisí na počtu výherních linií, Buy a Pay, kde je pro kaţdou sázku rozdílný výplatní systém, Progresive Slots a také na House Edge, kde je procentuální hodnota výhody kasina ve hře nad hráčem, která se s kaţdou novou hrou mění a pohybuje se obvykle mezi 12-17%. Je mi známo, ţe v České republice je povoleno od 5. ledna 2009 po internetu pouze kursové sázení12 a od 1. 1. 2012 téţ karetní hry13.

10

§ 2 písm. l) zákona č.202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách ve znění pozdějších předpisů společnosti nejsou v České republice registrované, neodvádějí zákonem stanovené odvody a berně a tím státní rozpočet přichází o značnou část prostředků 12 ministerstvo financí pouţilo zmocňovací ustanovení v § 50 loterního zákona, které řeší zcela nové hry a říká, ţe pokud na ně zákon jako takový nepamatuje, má resort financí právo je povolit sám, svým vlastním rozhodnutím. 13 § 2 písm. m) zákona č.202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách ve znění pozdějších předpisů 11

12

3 Vznik a historie výherních hracích přístrojů Zemí vzniku prvních výherních automatů je – jak jinak – Amerika. Pravděpodobně ani konstruktéři prvních výherních automatů netušili, ţe pokládají základní kámen budoucího gigantického průmyslového odvětví a současně rozehrávají novou partii zábavního průmyslu.14 Výherní automat sám souvisí s americkou průmyslovou revolucí v posledních pětadvaceti letech 19. století. Exploze nápadů za americké průmyslové revoluce v letech 1875 – 1900 nemá nikde ve světě obdoby. Tehdy se objevil Thomas Edison a jeho elektrická ţárovka, fonograf, pohyblivé obrázky, Bellův telefon a další vynálezy, které změnily svět. To vše se přičítá americkým geniálním konstruktérům a vynálezcům. Nicméně i tato zařízení byla doprovázena další skupinou vynálezů souvisejících s mincovými přístroji, zábavními přístroji, mincovými vahami a prodejními automaty. Po roce 1890 se na tomto poli objevilo nám dobře známé zařízení – výherní automat. První přístroje se šířily z východního pobřeţí do celé země, ale bylo to San Francisko, kde se zrodily dva nejdůleţitější typy výherních automatů. V letech 1893 – 94 postavil Gustav Schultze řadu automatických zařízení, která zaţehla plamen nového rozvoje. O pouhé tři roky později se celý průmysl dostal do varu poté, co Charles Fey zkonstruoval tříválcový LIBERTY BELL, který se stal tak populární, ţe se jméno Bell stalo synonymem pro výherní automat. Dále pak svůj vynález zdokonaloval aţ do roku 1907, kdy se spojil se společností Mills Novelty, která vyráběla automat „Mills Liberty Bell“. Ve 30. letech 20. století provedla Společnost Mills Novelty řadu změn na výherních automatech, které nakonec způsobily převrat v odvětví. Automaty poté získaly ještě větší popularitu na konci 40. let, kdy jich Bugsy Siegel umístil stovky ve svém hotelu/casinu Flamingo Histon. Původním záměrem bylo pobavit ţeny a přítelkyně hazardních hráčů. Zajímavé je, ţe dnes mnoho velkých hazardních hráčů, ať ţeny či muţi, hrají právě na výherních automatech. 15 Firmy Caille, Watling, Jennings, Pace a Bally stejně jako menší výrobci doplňovaly Millsovu produkci na stovky tisíc přístrojů. Obrovské mnoţství výherních automatů pouţívané v USA před rokem 1951 způsobilo, ţe se právě ony staly stejně nezbytnou součástí amerického způsobu ţivota jako třeba baseball nebo jablkový koláč.16

14

VÝHERNÍ AUTOMATY Průmysl a zábava. Praha: Olympia, 1999. s. 5 VÝHERNÍ AUTOMATY Průmysl a zábava. Praha: Olympia, 1999. s. 8 16 VÝHERNÍ AUTOMATY Průmysl a zábava. Praha: Olympia, 1999. s. 262 15

13

Proti ochotnému přijetí těchto zařízení ze strany hráčů, výrobců a podniků, jeţ je provozovaly, však stála stejně silná skupina křiţáckých reformátorů, kteří se pokoušeli prosadit jejich zákaz. Šíře těchto hnutí společně se stavem národního hospodářství a vynucováním sázkových zákonů předurčily osud sázení na mincových automatech. Silné hnutí proti poţívání alkoholických nápojů z počátku 20. století, kulminující v době prohibice, mělo negativní vliv na produkci výherních automatů. Avšak ohromný prohibiční odpor brzy vyústil ve zlatou éru výherních automatů v letech 1923 – 1950. V době hospodářské krize ve 30. letech představoval příjem z výherních automatů pro tisíce hotelů, čerpacích stanic, obchodů, bufetů a dalších podniků jediný prostředek přeţití. Éra prosperity výherních automatů skončila v roce 1951, kdy Kongres schválil dalekosáhlý Johnsonův zákon, který úspěšně vymýtil výherní automaty z mnoha států, kde byly prohlášeny za nelegální. V 60. letech byla jediným státem, kde byla tato zařízení povolena, Nevada. Nový rozvoj nastal aţ v roce 1976, kdy si zákonodárci New Jersey uvědomili ekonomický přínos legalizovaného sázení a povolili jeho provozování v chátrajícím Atlantic City. K ohromnému růstu pak došlo především v roce 1988, kdy zákon Indian Gaming Act povolil sázení na indiánských územích. V té době začal jeden stát za druhým povolovat legální sázení a zavádět státem provozované loterie. V roce 1996 byly USA největším loterijím trhem světa s 38 státními loteriemi, jejichţ roční trţby dosahovaly 36,4 miliardy US dolarů.17 Na sklonku prvního století historie výherních automatů zaznamenává toto průmyslové odvětví období bezprecedentního rozmachu. Díky rychlému růstu nových kasin v mnoha případech s více neţ 2000 výherními automaty, ke kterému došlo v 90. letech, se Spojené státy staly také největším provozovatelem výherních automatů ve světě. Tohoto postavení jiţ jednou dosáhly a to před přijetím devastujícího Johnsonova zákona v roce 1951. Jednotlivé státy tak zásluhou výherních automatů získávají obrovské daňové příjmy, výherní přístroje přinášejí masivní zaměstnanost a zvýšené příjmy pro řadu dalších souvisejících podniků.18 V Evropě a v USA to s výherními automaty začalo zhruba ve stejnou dobu – v posledních deseti, patnácti letech 19. století. Amerika šla cestou mechanických míchačů karet a přístrojů s válci a symboly, zatímco evropští výrobci sázeli na umění hráče dovedně zacházet s vhazovanou mincí či ovládacími prvky automatu při pohybu kuličky v přístrojovém mechanizmu. Základní rozdíl mezi oběma teritorii byl i v materiálu

17 18

VÝHERNÍ AUTOMATY Průmysl a zábava. Praha: Olympia, 1999. s. 262 VÝHERNÍ AUTOMATY Průmysl a zábava. Praha: Olympia, 1999. s. 8

14

pouţívaném při výrobě automatů. Zatímco v USA převládal kov, pro Evropu bylo od samého začátku charakteristické dřevo, sklo a mosazná mechanika. Aţ padesátá léta 20. století znamenala definitivní evropský příklon k americkému pojetí výherních automatů, tedy k éře válců a později monitorů. První evropské výherní automaty spatřily světlo světa ve Francii, Anglii a Německu přibliţně ve stejném období. Zodpovědně říci, který přístroj je jiţ typicky výherním automatem se všemi jeho znaky, který je nejstarší a kdo od koho opisoval, nikdo ze sběratelů ani historiků nedokáţe.19

3.1 Historie výherních hracích přístrojů v českých zemích Tzv. první republika zákonem č. 11/1918 Sb. o řízení samostatného státu československého převzala do svého právního řádu rakousko-uherské normy. Předpokladem výroby jakéhokoli výrobku bylo jeho reálné vyuţití občany a neexistence omezení či zákazu výroby či následného pouţití či s ním spojených činností. Všeobecný zákoník občanský, zákon č.946/1811 ř.z., byl výrobcům čehokoli nakloněn a provozovat výherní automaty v restauracích a hospodách bylo moţné dle zákona č.227/1859 ř.z. (Řád ţivnostenský), který ve svém § 16 pod písmenem g) stanovil, ţe restauratéři mohou míti ve svých provozovnách hry povolené. Obě podmínky pro zahájení výroby výherních automatů tak byly v českých zemích splněny.20 Jiţ za Rakouska-Uherska se v restauracích objevovaly první výherní automaty. Sem tam se objevil i nějaký americký, angloamerický či německý model a byl náleţitě provozován. Zcela jistě je to známo o německém, typu Bajazzo z r. 1912.21 Co pro Ameriku znamenalo San Francisco a Chicago, tím byly pro Česko Semily, které zaloţily naši tradici výroby výherních automatů. Z materiálů semilského archivu jednoznačně vyplývá, ţe první výherní automat ve městě a zcela pravděpodobně i v Čechách vyrobil Josef Mach ml., jehoţ rodina vlastnila společnost na výrobu nábytku, oltářů, kříţů, kovových osazení výloh, ale téţ francouzských kulečníků. Po vyučení Mach odešel na handl do Innsbrucku a je velmi pravděpodobné, ţe tam se poprvé setkal s výherními automaty, které se ihned po svém návratu rozhodl v rodinné firmě vyrábět. Veškeré potřebné náleţitosti ve firmě jiţ pouţívali k výrobě nábytku, a tudíţ nebylo třeba zavádět výrobu novou. Firma Josef Mach Semily ovšem automaty nejen vyráběla, ale také je v přilehlých hostincích

19

VÝHERNÍ AUTOMATY Průmysl a zábava. Praha: Olympia, 1999. s. 201 VÝHERNÍ AUTOMATY Průmysl a zábava. Praha: Olympia, 1999. s. 229 21 VÝHERNÍ AUTOMATY Průmysl a zábava. Praha: Olympia, 1999. s. 229 20

15

provozovala, na coţ jako první v Semilech obdrţela licenci, jak dokládá zápis v knize Licence kočovné a ţebravé ze dne 16. 3. 1926. Výroba v rodinné firmě skončila před druhou světovou válkou a v jiných aktivitách pokračovala aţ do roku 1950, kdy jí byla nařízena státní správa. České jméno však dala automatům aţ Machova konkurence, firma kterou prakticky ve stejné době zaloţil také v Semilech Josef Vaněk. Tím jménem dodnes v Česku pro automat typickým a uţívaným je FORBES.22 Josef Vaněk byl s tímto přístrojem tak úspěšný, ţe dokázal v Semilech postavit továrnu na jeho výrobu a v Polsku ve Varšavě její filiálku. Výherní automaty Forbes byly umísťovány nejen do restaurací a hospod, ale ve speciálním provedení se objevovaly i v kasinech českých lázeňských měst. Vedle zmíněných průkopnických firem se výrobě mechanických výherních automatů v tehdejším Československu věnovaly nebo hodlaly věnovat i jiné firmy či výrobní subjekty jako Franz Fuchs, ETA, Alexius Szederkényi, Ing. Václav Zimmer, Centrála automatů Koehler, Muenzer a spol., Raffaele Gimeli, Gérard Madieu a další.23 Komunistický reţim vládnoucí od roku 1948 prohlásil výherní automaty za kapitalistický přeţitek a jejich výrobu zmrazil. Pouze v období dvouletého uvolnění v letech 1967–69 se Petru Havlíkovi (v předválečném Československu distribuoval a provozoval hry Forbes) podařilo podobný přístroj vyrobit a provozovat. O totéţ se snaţili i jiní. Dobové dokumenty dokládají s jakými obtíţemi, často nepřekonatelnými, se přitom setkávali jak výrobci, tak provozovatelé výherních automatů. Listopad roku 1989 přinesl nové politické a ekonomické podmínky jak pro celou společnost, tak i pro loterie a jiné hry. Následují první kontakty zahraničních výrobců a distributorů zábavní techniky s oficiálními českými dovozními podniky i osobami, které jiţ začaly podnikat „po novém“. A některé firmy v Československu a později v Česku se pokoušejí o samostatnou výrobu výherních automatů. Subjektů, jeţ na českém trhu nabízely výherní automaty k provozování, bylo pochopitelně velké mnoţství. Mezi přední výrobce, kteří vyvinuli jak software, tak část hardwaru přístroje, patřili ZPA Čakovice, Krijcos a Income Praha.24

22

VÝHERNÍ AUTOMATY Průmysl a zábava. Praha: Olympia, 1999. s. 230 VÝHERNÍ AUTOMATY Průmysl a zábava. Praha: Olympia, 1999. s. 263 24 VÝHERNÍ AUTOMATY Průmysl a zábava. Praha: Olympia, 1999. s. 263 23

16

4 Právní úprava loterií a sázkových her 4.1 Herní právo Právní teorie tradičně strukturalizuje objektivní právo na právní odvětví. V kontinentálním typu právní kultury jde především o dělení na odvětví práva soukromého a veřejného, které se pak dále člení na jednotlivá odvětví práva občanského, obchodního, ústavního, správního, trestního a podobně. Právní odvětví jsou části systému práva, vyznačující se relativní autonomií na základě tří rozlišovacích znaků: předmětu úpravy, metody úpravy a účelu úpravy. V soudobém právu sílí subjektivní prvky při strukturalizaci objektivního práva a posiluje se tendence k jeho fragmentarizaci.25 Herní právo není právním odvětvím ve výše uvedeném smyslu. Jeho normy netvoří autonomní část systému práva, vyznačující se shodným předmětem, metodou a účelem úpravy. Jsou toliko účelovým souhrnem právních norem obsaţených v předpisech různých právních odvětví. Sjednocujícím znakem těchto norem tedy není to, ţe se týkají skupiny povahově stejnorodých právních vztahů, nýbrţ to, ţe se svým obsahem vztahují k určité relativně stejnorodé oblasti lidské činnosti, kterou je uskutečňování sázek a her.26 Normy herního práva upravují vztahy vznikající jak mezi fyzickými tak právnickými osobami v návaznosti na uzavírání sázek a her dále vztahy při rozhodovací, dozorčí a normotvorné činnosti veřejné správy na úseku této oblasti. Na základě tohoto náleţí normy herního práva převáţně do odvětví práva občanského, správního, finančního a trestního. Souhrnně lze tedy herní právo charakterizovat jako účelový soubor právních norem z různých odvětví soukromého i veřejného práva, upravující společenské vztahy vznikající v souvislosti s uskutečňováním sázek a her a zakotvujících tomu odpovídající specifické právní pojmy a instituty.27 Základ dnešní platné úpravy sázky a hry a v jistém smyslu i celého soudobého českého herního práva tvoří především ustanovení §§ 845 a 846 hlavy osmnácté „Sázka a hra“ části osmé „Závazkové právo“ občanského zákoníku č. 40/1964Sb., ve znění zákona č. 509/1991 Sb. Historický původ těchto obsahově velmi stručných ustanovení platné úpravy sahá poměrně hluboko do minulosti. Jiţ České zřízení zemské z roku 1549 zavedlo pravidlo, ţe

25

GERLOCH, A. Teorie práva. Dobrá Voda: nakladatelství Aleš Čeněk, 2000. str. 49. KRAMÁŘ, K., HUŠAK, A. a kol. Herní právo. 1. vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2006. s. 11. 27 KRAMÁŘ, K., HUŠAK, A. a kol. Herní právo. 1. vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2006. s. 12. 26

17

veškeré dluhy za hry, i písemně uznané, jsou nevymahatelné a nemají být na škodu nikomu, kdo je učinil, a jejich nesplacení nemá způsobit ani sníţení cti. Rakouský všeobecný občanský zákoník z roku 1811 upravoval ve svých ustanoveních §§1267 aţ 1274 sázku a hru výslovně jako druhy tzv. odváţných čili aleatorních smluv tj. smlouvami, kterými se slibuje a přijímá naděje ještě nejisté výhody a dále, ţe kaţdá hra je druhem sázky. Práva ustanovená pro sázku platí také pro hry. Úprava sázek a her obsaţená v Rakouském všeobecném zákoníku platila na našem území aţ do roku 1950. Ačkoliv za normálních okolností společenského vývoje by se legislativní úprava v této oblasti jistě dále rozvíjela a propracovávala, události té doby vedly ke zcela jinému výsledku. Na sázky a hry bylo nahlíţeno jako na burţoazní přeţitek a proto došlo v novém občanském zákoníku z roku 1950 k podstatné redukci a obsahové nepřehlednosti původní vcelku konzistentní a srozumitelné legislativní úpravy. Rozsáhlá novela občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., přijatá pod vlivem společenských událostí roku 1989 pod číslem 509/1991 Sb. a účinná od 1. 1. 1992 přinesla opětovné zakotvení resp. obnovení samostatných ustanovení o sázce a hře, jímţ bylo reagováno na razantní nástup zábavního průmyslu v obnovené trţní ekonomice. Nicméně dnes platná ustanovení §§ 548 a 846, která tato novela přinesla, stále dostatečně nenaplňuje současné potřeby regulace v této dynamicky se rozvíjející oblasti ekonomického ţivota.28

4.2 Právní úprava sázek a her Sázky a hry jsou ve své podstatě soukromoprávní vztahy, jsou však i předmětem úpravy předpisů z oblasti veřejného práva. Veřejnoprávní regulace na rozdíl od obecné úpravy závazkových vztahů a ustanovení hlavy 18, část 8 občanského zákoníku nedopadá na všechny vztahy sázky a hry, nýbrţ jen na ty z nich, u nichţ je to potřebné s ohledem na jejich specifickou povahu a s tím související ochranu některých veřejných zájmů. Normy veřejného práva tyto soukromoprávní vztahy sázky a hry určitým způsobem modifikují s vyuţitím metody veřejnoprávní regulace. Pro tu je typická nerovnost subjektů, z níţ jeden (orgán veřejné moci) má pravomoc autoritativně rozhodovat o právech a povinnostech druhého (fyzické nebo právnické osoby). Neuplatňuje se tu tedy běţný smluvní princip (základ kaţdého vztahu sázky a hry), nýbrţ individuální právní akt nebo jiný právně mocenský úkon (vydání normativního právního aktu, faktického pokynu, uplatnění bezprostředního zásahu

28

KRAMÁŘ, K., HUŠAK, A. a kol. Herní právo. 1. vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2006. s. 18 – 21.

18

apod.). Práva a povinnosti subjektu mohou vznikat i proti jeho vůli, přičemţ ochranu proti mocenské svévoli poskytuje zejména správní a ústavní soudnictví.29 Veřejnoprávní úpravy regulují zejména sázky a hry, na nichţ je účast přístupná veřejnosti a které jsou uskutečňovány jako podnikání nebo v souvislosti s podnikáním. Na základě norem veřejného práva tak správní úřady vydávají a odnímají povolení k provozování určitých druhů sázek a her a schvalují jejich herní pravidla (herní plány), vyměřují správní poplatky za vydaná povolení, vykonávají správní dozor nad dodrţováním zákonnosti při provozování her, vydávají obecně závazné vyhlášky upravující provozování výherních hracích přístrojů apod. Provozovatelé sázek a her i ti, kdoţ se na nich nějakým způsobem účastní, pak plní tomu odpovídající veřejnoprávní povinnosti (např. předkládají správním úřadům stanovené písemnosti a podklady, zpřístupňují provozovny úředním osobám vykonávajícím dozor, odvádějí část výtěţku ze sázek a her na veřejně prospěšné účely, nezúčastňují se na sázkách a hrách organizovaných na území ČR cizozemskými osobami, nakládají určitým způsobem s jim poskytnutou částí výtěţku ze sázek a her) a podle potřeby také uplatňují svá s tím související subjektivní veřejná práva (např. podávají opravné prostředky proti vydaným rozhodnutí správních úřadů). Veřejnoprávní úpravy vztahů sázky a hry představují co do svého počtu a druhu podstatně obsáhlejší a také

různorodou mnoţinu pramenů herního práva neţli úpravy

soukromoprávní. Jde především o normy práva správního, finančního a trestního. Hranice mezi předpisy z oblasti práva správního a finančního jsou přitom značně relativní. Správní právo upravuje organizaci a činnost veřejné správy a s touto činností spojené společenské vztahy, zatímco finanční právo upravuje vztahy vznikající v procesu tvorby, rozdělování, přerozdělování a pouţívání peněţní sumy a jejích částí. Z tohoto hlediska v některých veřejnoprávních předpisech upravujících vztahy sázky a hry (např. loterní zákon, zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti) jsou společně s normami práva správního obsaţeny i normy práva finančního. 30

29

KRAMÁŘ, K., HUŠAK, A. a kol. Herní právo. 1. vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2006. s. 34. 30 KRAMÁŘ, K., HUŠAK, A. a kol. Herní právo. 1. vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2006. s. 35.

19

5 Podmínky povolování loterií a sázkových her 5.1 Provozovatelé loterií a jiných podobných her Loterní zákon výslovně upravuje, kdo můţe být provozovatelem loterií či jiných podobných her, pro něţ je ze zákona třeba zajisti si pro provoz úřední povolení. §1 odst. 7 loterního zákona stanoví, ţe tímto provozovatelem, můţe být jen právnická osoba se sídlem na území České republiky, které oprávněný orgán vydal povolení k provozování loterie nebo jiné podobné hry. Stejné ustanovení je téţ v §4 odst. 1., ţe loterie a jiné podobné hry mohou být provozovány pouze na základě povolení vydaného příslušným orgánem. Sázkové hry provozované pomocí elektronicky nebo elektromechanicky řízených výherních hracích přístrojů nebo podobných zařízení, tedy VLT smí provozovat pouze akciová společnost se sídlem na území České republiky, která je zaloţena k provozování těchto her a jejíţ veškeré akcie znějí na jméno31. Je-li akcionářem této akciové společnosti jiná akciová společnost, musí i její veškeré akcie znít na jméno. Základní kapitál této akciové společnosti musí činit nejméně 30 000 000 Kč a nesmí být sníţen pod tuto minimální výši po celou dobu platnosti povolení. Základní kapitál ve stanovené výši musí být splacen pouze peněţitými vklady. Základní kapitál musí být splacen před podáním ţádosti o povolení, jinak se povolení nevydá. Ze zákona je dále ustanovena povinnost ţadatele sloţit na zvláštní účet u banky nebo spořitelního a úvěrového druţstva peněţní částku k zajištění pohledávek státu, obcí a výplat výher sázejícím dle § 4b tohoto zákona, ve výši 2 000 000 Kč u her podle §2 písm. e) 32.

5.2 Vznik oprávnění k provozu loterií a jiných podobných her Vznik oprávnění provozovat loterii nebo jinou podobnou hru v platném loterním zákoně uplatňují reţimy ohlašovací, povolovací a koncesní. Podle zákona č.455/1991 Sb. o ţivnostenském podnikání, není provozování loterií a jiných podobných her ţivností. Ten, kdo hodlá zahájit činnost spojenou s provozem loterií, musí v ohlašovacím reţimu splňovat stanovené hmotně právní předpoklady a musí svůj záměr předem ohlásit příslušnému správnímu úřadu. Jestliţe stanovené předpoklady skutečně splňuje a jestliţe je ohlášení řádné, vzniká oprávnění jiţ samotným ohlášením úřadu, popřípadě pozdějším dnem, který je předem stanoven. Nejsou-li stanovené hmotně právní předpoklady splněny nebo trpí-li ohlášení vadami, které nebyly zhojeny, bývá pravidlem vydat deklaratorní

31

§ 4 odst. 7 zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů § 4b odst. 1 písm. b) zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů 32

20

rozhodnutí, ţe ohlášením oprávnění nevzniklo.33 Splnění podmínek stanovených hmotně právními předpoklady a podání ţádosti o vydání rozhodnutí místně příslušnému správnímu úřadu tím kdo hodlá provozovat činnost je zahájeno jednání v povolovacím reţimu. Oprávnění vzniká právní mocí rozhodnutí vydaného správním úřadem. Při splnění hmotně právních předpokladů a předloţení ţádosti, která má stanovené náleţitosti, je na kladné rozhodnutí o ţádosti právní nárok.34 V koncesním reţimu na rozdíl od povolovacího reţimu není ani při splnění zákonem stanovených předpokladů na kladné rozhodnutí o ţádosti právní nárok, řešení merita věci je záleţitostí volné úvahy úřadu35. Při vzniku oprávnění provozovat podle § 2 písm. e) výherní hrací přístroje se uplatňuje reţim povolovací. Povolení je vzhledem k obecným hmotně právním předpokladům vydání, vázáno splněním neurčitých právních pojmů v ustanovení § 4 odst. 2 loterního zákona. Obecně se povolení k provozování výherního hracího přístroje vydá, jestliţe ţádost o povolení obsahuje veškeré náleţitosti stanovené zákonem o loteriích a jiných podobných hrách a ţadatel splnil podmínky tímto zákonem stanovené, provozování výherních hracích přístrojů je v souladu s jinými právními předpisy, nenarušuje veřejný pořádek, je zaručeno jejich řádné provozování, včetně řádného technického vybavení, ţadatel prokáţe zajištění odborného servisu a podle osvědčení pověřené autorizované osoby je výherní hrací přístroj provozuschopný. Na vydání povolení má ţadatel při splnění výše uvedených zákonných podmínek právní nárok, tento vyplívá z ustanovení § 4 odst. 2 loterního zákona dikcí “povolení se vydá”. Loterní zákon ovšem také přesně vymezuje svým ustanovením podmínky, za kterých můţe být stanoveno částečné nebo úplné zakázání provozování výherních zařízení na území obcí.

5.3 Správní poplatky Dne 1. 1. 2012 vstoupil v účinnost zákon č. 458/2011 Sb., o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů, v jehoţ rámci byla změněna Část 1 Poloţka 21 Přílohy - Sazebníku zákona č.634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.

33

KRAMÁŘ, K., HUŠAK, A. a kol. Herní právo. 1. vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2006. s. 50 34 KRAMÁŘ, K., HUŠAK, A. a kol. Herní právo. 1. vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2006. s. 50 35 KRAMÁŘ, K., HUŠAK, A. a kol. Herní právo. 1. vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2006. s. 51

21

Za správní úkon přijetí ţádosti o vydání povolení k provozování VHP nebo změnu povolení k provozování VHP je ţadatel povinen zaplatit za kaţdý jednotlivý přístroj správní poplatek. Doklad o zaplacení správního poplatku v částce stanovené Sazebníkem správních poplatků, je povinnou přílohou ţádosti o vydání povolení provozu VHP. Poplatky stanovené v sazebníku pevnou částkou jsou splatné buď při přijetí podání nebo později, vţdy však před provedením úkonu, a to podle jeho vymezení v jednotlivých poloţkách sazebníku, nestanovíli sazebník jinak. Na základě § 6 odst. 8 zákona o správních poplatcích budou výše uvedené poplatky placeny kolkovými známkami. Vzhledem ke skutečnosti, ţe dle § 5 odst. 2 zákona o správních poplatcích jsou správní poplatky splatné při přijetí ţádosti. Ţadatel, je povinen nalepit kolkové známky celé (tj. horní i dolní díl pohromadě) na samotnou ţádost. Nezaplatíli poplatník poplatek v této lhůtě, vyzve ho správní úřad, aby tak učinil ve lhůtě do 15 dnů ode dne, který následuje po doručení výzvy k zaplacení poplatku, která je rozhodnutím podle zvláštního právního předpisu upravujícího správu daní. V tomto případě splní svou povinnost vylepením obou dílů kolkové známky na zadní stranu této výzvy, kterou ţadatel zašle zpět do 15 dnů ode dne, který následuje po jejím doručení na adresu Ministerstva financí. Ve výzvě k zaplacení poplatku správní úřad zároveň upozorní poplatníka o poučení o opravném prostředku a dále o důsledcích nezaplacení poplatku. Tímto důsledkem bude v souladu s § 5 odst. 4 zákona o správních poplatcích, zastavení řízení o vydání resp. změně povolení k provozování loterie nebo jiné podobné hry.36 Proti výzvě k zaplacení poplatku lze podat odvolání ve lhůtě do 15 dnů ode dne, který následuje po jejím doručení37. Správní poplatek hradí osoba, která má zájem na provedení správního úkonu. Poplatky vyměřuje, vybírá a vymáhá úřad příslušný k provedení úkonu, nestanoví-li sazebník jinak38. Z výše uvedeného vyplývá, ţe ţadatel je povinen uhradit správní poplatky před provedením správního úkonu, coţ povolovací orgán ověří na základě výpisu z účtu povolovacího místa. Poloţkou 21 Sazebníku se ustanovují poplatky pro správní úkony spojené s vydáním rozhodnutí ţádosti podle Písm. a) vydání povolení k provozování loterie nebo jiné podobné hry 5 000 Kč, a podle Písm. b) změnu povolení k provozování loterie nebo jiné podobné hry 3 000 Kč Novelou s účinností od 1. ledna 2012 vyměřuje poplatek podle písmene b) finanční úřad s přihlédnutí k podmínkám ve vydaném povolení.39

36

Metodická příručka MF Č.j.: 34/131901/2010 pro výkon státního dozoru nad sázkovými hrami a loteriemi § 5 odst. 2 zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích 38 § 5 odst. 1 zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích 39 zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, část I. poloţka 21 37

22

6 Definice státního dozoru nad sázkovými hrami a loteriemi Kontrolní činnost tvoří nezbytnou součást činností státní správy. Její funkcí je prosadit realizaci přijatých pravidel chování (funkce regulační), odstranit jakýkoliv nesoulad mezi skutečností a přijatými pravidly chování (funkce negační, nápravná), zjišťovat, hodnotit a signalizovat skutečný stav (funkce informační, poznávací). Státní kontrolou se pro účely zákona o státní kontrole rozumí činnost orgánů uvedených v § 2 zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, zaměřená na hospodaření s finančními a hmotnými prostředky České republiky a plnění povinností vyplývajících z obecně závazných právních předpisů nebo uloţených na základě těchto předpisů.40

6.1 Kontrola ve státním dozoru nad sázkovými hrami a lotriemi Výkon státního dozoru je z procesního hlediska upraven loterním zákonem, zákonem o státní kontrole a správním řádem. Státní dozor nad dodrţováním zákona provozovateli loterií a jiných podobných her vykonávají na základě loterního zákona obce a krajské úřady v případech, kdy vydávají povolení k provozování loterií a jiných podobných her, příslušné finanční úřady. Finanční úřad sepíše o výsledku kontroly protokol a předá jej k dalšímu opatření povolujícímu orgánu a provozovateli. Případnou pokutu ukládá a vymáhá povolující orgán, který o přijatém opatření (uloţení pokuty) vyrozumí finanční úřad, který prováděl státní dozor. Finanční úřady, v jejichţ územním obvodu se nacházejí jednotlivé provozovny, v případech, kdy povolení k provozování loterií a jiných podobných her vydává Ministerstvo financí. Je-li součástí výkonu státního dozoru nad provozováním výherních hracích přístrojů i technická kontrola dodrţování podmínek uvedených v osvědčení o provozuschopnosti výherního hracího přístroje41, je orgán provádějící státní dozor povinen přizvat pověřenou autorizovanou osobu42. Správní orgán, který je příslušný k vydání povolení, je téţ příslušný k výkonu státního dozoru nad dodrţováním loterního zákona, jiných právních předpisů a podmínek vydaného povolení43. Krajské a obecní úřady, úřady městských částí hl. města Prahy a úřady městských částí a městských obvodů statutárních měst zde jednají v přenesené působnosti. Státní dozor zkoumá dodrţování podmínek zákona o loteriích, dozoruje tok finančních prostředků při provozování loterií, plní funkci kontroly, zda je dostatečně a podle zákona 40

Metodická příručka MF Č.j.: 34/131901/2010 pro výkon státního dozoru nad sázkovými hrami a loteriemi zákon č. 22/1997 Sb., o technických poţadavcích na výrobky, ve znění pozdějších předpisů 42 § 46 Zákona 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů 43 § 47 odst. 1 Zákona 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů 41

23

dodrţována ochrana společnosti před negativními důsledky hazardu a zároveň bojuje proti nelegálnímu provozování hazardních heren, zkoumá, zda neexistují nesrovnalosti mezi skutečností a fakty ve vydaných povoleních a dozoruje nad povinnostmi daným provozovatelům. Komplexní postup státního dozoru se vykonává na základě zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů44. Provozovatel je na základě zákona o státní kontrole a loterního zákona povinen strpět a umoţnit orgánům vykonávajícím státní dozor vstup do provozních místností, předloţit účetní doklady, závěrky, výkazy a další jiné záznamy související s kontrolou, umoţnit kontrolu technických herních zařízení a projevit plnou součinnost při kontrole45. Správním deliktem provozovatele je porušení povinností podle § 47 odst. 2 loterního zákona, které je postiţitelné pokutou 50 000 Kč.46 Pokutu 150 000 Kč můţe uloţit obec provozovateli, který bez povolení udrţuje v provozu výherní hrací přístroj na území této obce nebo tento provozuje v rozporu s loterním zákonem, herním plánem nebo podmínkami, které byly provozovateli v povolení uloţeny. Příjmy z těchto uloţených pokut jsou příjmem rozpočtu těch orgánů, který je uloţil a tento orgán je také vybírá. Plynou tedy podle tohoto do rozpočtů obcí, krajských úřadů a pokud jsou uloţeny finančním úřadem, stávají se příjmem státního rozpočtu České republiky. Pokutu lze uloţit do jednoho roku ode dne, kdy se orgán oprávněný k uloţení pokuty o nesrovnalosti dozvěděl, nejpozději však do tří let ode dne kdy k porušení došlo. Splatnost je jeden měsíc od nabytí právní moci.47 Vzhledem k tomu, ţe jak vlastní výkon státního dozoru, tak případně navazující správní řízení o uloţení pokuty, je správním řízením, je nutné na všechny úkony aplikovat v plném rozsahu zásady správního řízení. Tato základní pravidla mají významnou výkladovou funkci při aplikaci jednotlivých ustanovení správního řádu:48 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

zásada zákonnosti (§ 2 odst. 1 správního řádu) zásada ochrany práv nabytých v dobré víře (§ 2 odst. 3 správního řádu) zásada přiměřenosti (§ 2 odst. 4, § 6 odst. 2 správního řádu) zásada oficiality (§ 46 správního řádu) forma řízení písemná (§ 49 správního řádu) zásada rychlosti a hospodárnosti (§ 6 správního řádu) zásada vyhledávací (§ 50 odst. 2 správního řádu)

44

Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů. § 47 odst. 2 Zákona 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů 46 § 48 odst. 1 písm. e) Zákona 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů 47 § 48 Zákona 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů 48 Metodická příručka MF Č.j.: 34/131901/2010 pro výkon státního dozoru nad sázkovými hrami a loteriemi 45

24

8. zásada materiální (objektivní) pravdy (§ 3 správního řádu) 9. zásada maximální ochrany veřejných zájmů (§§ 2 odst. 4 a 50 odst. 3 správního řádu) 10. zásada rovnosti účastníků (§ 7 správního řádu) 11. zásada předvídatelnosti a právní jistoty (§ 2 odst. 4 správního řádu) 12. předzvěst (§ 4 odst. 3 správního řádu) 13. zásada zdvořilosti a vstřícnosti (§ 4 odst. 1 správního řádu) 14. zásada koncentrace řízení (§ 82 odst. 4 správního řádu) 15. zásada volného hodnocení důkazů (§ 50 odst. 4 správního řádu) 16. zásada nestrannosti správního orgánu (§ 7 správního řádu) 17. poučovací povinnost správního orgánu (§ 4 odst. 2 správního řádu) 18. zásada dvouinstančnosti řízení (§ 81 odst. 1 správního řádu). Oddělení státního dozoru vykonává i dozor zaměřený na technickou kontrolu sázkových zařízení. V takovém případě vykonává dozor za přítomnosti pověřené autorizované osoby.49 Za předpokladu, ţe státní dozorující uskuteční při kontrole výherního hracího přístroje sázku je státní dozorující schopen klíčové funkční vlastnosti výherního hracího přístroje ověřit a tím vykonat základní kontrolu. Hlubší kontrola funkčních vlastností výherního hracího přístroje je vykonávána pověřenou autorizační osobou na základě vyţádání a v součinnosti se státním dozorujícím. Technickou kontrolu, kterou provádí pověřená autorizovaná osoba, lze rozdělit do tří stupňů, které jsou definovány v metodické příručce pro výkon státního dozoru nad sázkovými hrami a loteriemi vydané Ministerstvem financí.50

49 50

§ 46 odst. 3 Zákona 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů Metodická příručka MF Č.j.: 34/131901/2010 pro výkon státního dozoru nad sázkovými hrami a loteriemi

25

7 Veřejně prospěšné projekty – příspěvky na veřejně prospěšné účely u loterií Dle původního znění loterního zákona účinného před 1. lednem 2012 bylo stanoveno, ţe jednou z podmínek příslušného povolení k provozování loterií a jiných podobných her je i splnění povinnosti odvedení stanovené části výtěţku na sociální, zdravotní, sportovní, ekologický, kulturní nebo jinak veřejně prospěšný účel.51 Odvod části výtěţku na tzv. veřejně prospěšné účely byl tedy zákonem povinně uloţen všem provozovatelům loterií a jiných podobných her. Subjekty, vyvíjející činnost ve shora uvedených veřejně prospěšných oblastech, měly moţnost kontaktovat s návrhem na financování svých projektů některého z provozovatelů loterií nebo jiných podobných her. Seznam těchto provozovatelů loterií a sázkových her zveřejňovalo na svých internetových stránkách kaţdoročně Ministerstvo financí. Tabulka č.1:. Podíl jednotlivých typů účelů na celkových výdajích na veřejně prospěšné účely Ekologie Kultura Nadace Obce Sociální Sport Školství Zdravotnictví 2006 2007 2008 2009 2010 2011

0,0% 0,8% 0,6% 1,1% 0,8% 0,4%

2,0% 2,4% 33,8% 2,5% 6,7% 32,0% 3,6% 8,4% 37,5% 6,8% 10,2% 21,9% 5,6% 12,9% 14,6% 7,3% 12,1% 12,2%

1,2% 0,8% 2,1% 4,1% 4,1% 5,3%

59,1% 55,6% 45,0% 52,4% 58,9% 59,7%

0,5% 0,4% 0,6% 0,7% 1,1% 1,3%

1,0% 1,4% 2,2% 2,9% 1,9% 1,7%

Zdroj: MF - odbor 34 Státní dozor nad sázkovými hrami a loteriemi, publikováno 07. 08. 2012

Z výtěţku za rok 2010 odvedli provozovatelé loterií a jiných podobných her povolovaných podle loterního zákona, na veřejně prospěšné účely částku 3 688 mil. Kč. Oproti roku 2009 došlo k nárůstu o 327 mil. Kč, tj. o 10%. Ve srovnání s rokem 2008 jde o nárůst o 2%. Za hry povolené Ministerstvem financí odvedli provozovatelé 3 379 mil. Kč, coţ je o 157 mil. Kč více neţ zákonem stanovené minimum. Stejně jako v předchozích letech byl i v roce 2010 největší podíl prostředků pouţit na sportovní účely, a to 2 173 mil. Kč. Obce obdrţely od provozovatelů celkem 537 mil. Kč., o 27% méně neţ v roce 2009. Za tímto poklesem stojí především pokles zájmu provozovatelů o provozování výherních hracích

51

§ 4 odst. 2 Zákona 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, platný před novelizací 1. 1. 2012

26

přístrojů povolovaných obcemi, z nichţ jsou ze zákona povinni odvádět prostředky na veřejně prospěšné účely přímo obcím.52 Tabulka č.2:. Přehled uţití prostředků na VPÚ za rok 2011 - součty za účely Účel

Částka

13 373 245 Kč ekologický 251 188 046 Kč kulturní 417 488 184 Kč nadace 423 161 685 Kč obec 184 623 245 Kč sociální 2 067 312 527 Kč sportovní 46 094 681 Kč školství 59 150 671 Kč zdravotní Celkem včetně VHP v obcích 3 462 392 284 Kč VHP v obcích

211 125 000 Kč

Zdroj: MF - odbor 34 Státní dozor nad sázkovými hrami a loteriemi, publikováno 07.08.2012

Z výtěţku za rok 2011 odvedli provozovatelé loterií a jiných podobných her na veřejně prospěšné účely53 částku 3,46 mld. Kč. Oproti roku 2010 došlo k poklesu o 0,23 mld. Kč, tj. o přibliţně 6%. Ve srovnání s rokem 2009 jde o nárůst o přibliţně 3%. Za hry povolené Ministerstvem financí odvedli provozovatelé 3,25 mld. Kč. Stejně jako v předchozích letech byl i v roce 2011 největší podíl prostředků pouţit na sportovní účely, a to 2,07 mld. Kč. Oproti roku 2010 jde o pokles o 7%. Obce obdrţely od provozovatelů celkem 0,42 mld. Kč., o 21% méně neţ v roce 2010. Za tímto poklesem stojí především pokles zájmu provozovatelů o provozování výherních hracích přístrojů povolovaných obcemi, z nichţ jsou ze zákona povinni odvádět prostředky na veřejně prospěšné účely přímo obcím. Podíl obcí na celkové částce byl 12,2%, tedy o 2,4 procentních bodů méně neţ v roce 2010. Nadacím a na charitativní účely odvedli provozovatelé celkem 0,42 mld. Kč. V této oblasti došlo k poklesu oproti roku 2010 o 12%. Podíl na celkové částce se oproti roku 2010 sníţil o 0,8 procentního bodu. O 16% prostředků vydaných na veřejně prospěšné účely se podělili příjemci z oblasti ekologie (13 mil. Kč), kultury (251 mil. Kč), školství (46 mil. Kč), zdravotnictví (59 mil. Kč)

52

Portál MFČR, hodnocení vyúčtování prostředků na VP za rok 2010. 31. srpna 2012[online], [cit. dne16. 3. 2013] Dostupné z< http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/loterie_statistika_64033.html 53 § 4 odst. 2 Zákona 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, před novelizací 1. 1. 2012

27

a oblasti sociální (185 mil. Kč). K těmto částkám je však nutné připočíst také prostředky přerozdělené do těchto oblastí nadacemi a obcemi.54 Tabulka č.3: Prostředky na veřejně prospěšné účely v letech 2006-2011 Ekologie Kultura Nadace 2006

Obce

Sociální

Sport

Školství Zdravotnictví

Součet

48311

58 967

818106

27971 1429987

11883

24221

2419446

21287 1511454

10325

38008

2720610

2007

21053

67768

180968

869747

rozdíl 07/06

21053

19457

122001

51641

-6684

81467

-1558

13787

301164

index 07/06

140%

307%

106%

76%

106%

87%

157%

112%

2008

23205 130607

304351 1356787

76555 1628167

20041

79510

3619223

rozdíl 08/07

2152

62839

123383

487040

55268

116713

9716

41502

898613

index 08/07

110%

193%

168%

156%

360%

108%

194%

209%

133%

2009

36823 228532

342668

735618 136942 1762784

21954

95971 3 361292

rozdíl 09/08

13618

97925

38317

-621169

60387

134617

1913

16461

-257931

index 09/08

159%

175%

113%

54%

179%

108%

110%

121%

93%

2010

30486 206896

477053

536733 152326 2173246

40942

70513

3688195

rozdíl 10/09

-6337

-21636

134385

-198885

15384

410462

18988

-25458

326903

index 10/09

83%

91%

139%

73%

111%

123%

186%

73%

110%

13373 251188

417488

423162 184623 2067313

46095

59151

3462393

2011 rozdíl 11/10

-17113

44292

-59565

-113571

32297

-105933

5153

-11362

-225802

index 11/10

44%

121%

88%

79%

121%

95%

113%

84%

94%

Zdroj: MF - odbor 34 Státní dozor nad sázkovými hrami a loteriemi, publikováno 07.08.2012

7.1 Zrušení odvodu na veřejně prospěšné projekty novelou loterního zákona S účinností k 1. lednu 2012 došlo k novelizaci zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, v platném znění, a to novelou publikovanou dne 30. prosince 2011 ve Sbírce zákonů pod číslem 458/2011. Předmětnou novelou se především zásadně mění odvodové povinnosti provozovatelů loterií a podobných her.

54

Portál MFČR, hodnocení vyúčtování prostředků na veřejně prospěšné účely za rok 2011. srpen 2012[online], [cit. dne16. 3. 2013]. Dostupné z < http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/ver_prosp_projekty_72067.html

28

Od 1. ledna 2012 jsou odvody na veřejně prospěšný účel, místní poplatek a odvod na stání dozor zrušeny a nahrazeny odvodem z loterií a jiných podobných her55. Správní poplatek je nahrazen sazbou za přijetí ţádosti o povolení nebo změnu jiţ vydaného rozhodnutí o povolení loterie nebo jiné podobné.56 Ministerstvo financí vypracovalo orientační predikci pro rok 2012, která vychází z údajů uvedených ve vyúčtování loterií a jiných podobných her provozovateli za rok 2010. Nutno zdůraznit, ţe se jedná pouze o orientační údaje, které měly napomoci jednotlivým obcím při sestavování rozpočtu na rok 2012. Do orientačního přehledu očekávaných příjmů nejsou zahrnuty daně z příjmů právnických osob.57 Tabulka č.4: Odhad příjmů vybraných obcí v roce 2012 z titulu novely zákona č.202/1990 Sb Kraj Hlavní město Praha Jihočeský kraj Jihočeský kraj Jihomoravský kraj Jihomoravský kraj Jihomoravský kraj Karlovarský kraj Liberecký kraj Liberecký kraj Liberecký kraj Olomoucký kraj Plzeňský kraj Středočeský kraj Vysočina Zlínský kraj Zlínský kraj

Okres X-X-X Český Krumlov Písek Blansko Blansko Brno-město Karlovy Vary Česká Lípa Liberec Semily Olomouc Plzeň-město Rakovník Třebíč Uherské Hradiště Vsetín

Obec ZUJ

obec

554782 545392 549681 581283 581372 582786 554961 561495 564117 577081 500496 554791 541656 590266 592102 545163

Praha Český Krumlov Orlík nad Vltavou Blansko Boskovice Brno Karlovy Vary Doksy Chrastava Harrachov Olomouc Plzeň Rakovník Třebíč Buchlovice Velké Karlovice

Odhad dopadů Odvod z Odvod TZ ostatní 747 605 3 681 15 15 016 10 390 336 251 43 551 2 266 1 193 5 081 123 336 145 693 15 907 13 334 781 119

162 179 448 10 732 362 29 005 2 020 160 186 50 4 269 13 191 566 1 414 76 88

tis.Kč Odvod celkem 909 784 4 129 25 15 748 10 752 365 256 45 571 2 426 1 379 5 131 127 605 158 884 16 473 14 748 857 207

Správní poplatky 14 183 0 0 151 110 2 600 438 66 14 19 1 406 3 175 379 261 18 1

Celkem 923 967 4 129 25 15 900 10 862 367 856 46 009 2 491 1 393 5 150 129 011 162 059 16 852 15 010 875 208

Zdroj:Statistiky loterií a sázkových her, portál MF- odbor 34 - Státní dozor nad sázkovými hrami a loteriemi

Legenda k jednotlivým položkám uvedeným v tabulce č.4: „Odvod z TZ“ představuje odhad finanční částky, kterou jednotlivé obce obdrţí v rámci definovaného poměru z výše dílčího odvodu. Předpokládaný podíl obcí na odvodu je v analýze rozpočítán poměrově podle délky povolení v dané obci. „Odvod ostatní“ představuje odhad částky, kterou jednotlivé obce obdrţí v rámci definovaného poměru z výše dílčího odvodu plynoucího z odvodu z loterií a jiných podobných her. Podíl na odhadovaném příjmu odvodů je v tabulce rozdělen dle

55

§ 41c písm. e) a f) Zákona 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, část I. poloţka 21 57 Portál MFČR, odhad příjmů obcí v roce 2012. 20. ledna 2012[online], [cit. dne16. 3. 2013]Dostupné z < http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/loterie_statistika_67416.html 56

29

vyhlášky 259/2011 Sb., o podílu jednotlivých obcí na stanovených procentních částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů. Odhad příjmu obcí ze správních poplatků, uvedených v tabulce vychází z počtu výherních hracích přístrojů povolených obcemi v roce 2010. Aţ do podání daňových přiznání všech provozovatelů a doplnění doloţení všech nezbytných dokladů k vyúčtování provozu není reálné odhadnout přístup provozovatelů k ekonomickým podmínkám, které nově nastaly v souvislosti s přijetím novely loterního zákona, počínaje 1. lednem 2012 (např. nově nastavené správní poplatky, odvody a zdanění). Tyto mohou mít za následek sníţení počtu povolených technických zařízení, coţ se v důsledku můţe promítnout do sníţení ekonomických výsledků provozovatelů loterií a jiných podobných her.58Odpověď na tuto otázku budeme znát, aţ v druhé polovině roku 2013 kdy Ministerstvo financí po zpracování všech podkladů oznámí na svých stránkách informace o ekonomickém výsledku za odvody z loterií a jiných podobných her. Pro oblast daní je podstatná šestá část loterního zákona59. Do konce roku 2011 byli provozovatelé loterií a jiných podobných her osvobozeni od daně z příjmu právnických osob60 a současně měli moţnost ovlivnit rozmístění výtěţku z provozování loterií. Nově se stanoví provozovatelům loterií povinnost podat hlášení k odvodu z loterií a současně uhradit zálohu61. Podle novely loterního zákona, záloha připadající na dílčí odvod z loterií je stanovena jako dílčí základ odvodu z loterií, vynásobený 20% sazbou62, přičemţ dílčí základ odvodu z loterií tvoří rozdíl mezi úhrnem vsazených částek a úhrnem vyplacených výher za dobu zálohové povinnosti.63 U výherních hracích přístrojů a jiných technických zařízení je kromě poměrné části dílčího odvodu, kde základem odvodu je také rozdíl mezi úhrnem vsazených částek a úhrnem vyplacených výher jako u jiných druhů loterií stanovena záloha připadající na pevnou část dílčího odvodu.64Tuto zálohu tvoří pevná část dílčího základu odvodu, kterým je součet počtu dnů, ve kterých byly výherní hrací přístroje a jiná technické zařízení v době zálohové povinnosti povoleny, vynásobený pevnou denní sazbou 55 Kč.65 Je nutno připomenout, ţe jeden přístroj můţe mít více herních míst, takţe se pro účely odvodu jedná o kaţdé herní

58

Portál MFČR, komentář k odhadu příjmů obcí v roce 2012. 20. ledna 2012[online], [cit. dne16.3.2013]. Dostupné z < http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/loterie_statistika_67417.html 59 § 41 aţ § 41 písm. i) zákona 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů 60 Novelou loterního zákona zrušený § 19 odst. 1 písm. g) zákona 586/1992 Sb. o daních z příjmu 61 § 41g odst. 3 zákona 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů 62 § 41c písm. e) zákona 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů 63 § 41b odst. 3 zákona 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů 64 § 41b odst. 2 zákona 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů 65 § 41c písm. f) zákona 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů

30

místo. V praxi bude provozovatel v příloze odvodového přiznání a čtvrtletního hlášení k odvodu vykazovat celkový počet dní, ve kterých byla zařízení (herní místa) povolena v určitém místě (obci). Toto rozčlenění má návaznost na rozpočtové určení odvodu. Odvod se skládá z dílčích odvodů. Dílčí základ odvodu tvoří částka, o kterou úhrn vsazených částek (tzv. „IN“) převyšuje úhrn vyplacených výher (tzv. „OUT“), jednoduše vyjádřeno, in minus out tvoří částku, ze které se dílčí odvod vypočítává a to podle jednotlivých typů loterií a her. Za vsazenou částku se povaţuje souhrn přijatých plnění provozovatelem, který tvoří vklad (sázka) a případný poplatek či jiné plnění související s uskutečňovaným vkladem (sázkou).66 Dle novely loterního zákona poplatník v průběhu kalendářního roku zaplatí čtvrtletní zálohy67 ve výši, jejichţ součet bude tvořit roční odvod z loterií a touto novelou loterního zákona má zaručeno právo na placení stejných záloh v průběhu celého kalendářního roku. Účelem novely loterního zákona je stanovení pevných sazeb a čtvrtletních záloh v průběhu kalendářního roku a z toho vyplývající pravidelné placení stejných záloh do rozpočtu státu a obcí.68 Dílčí odvod z výherních hracích přístrojů a jiných technických herních zařízení je z 20% příjmem státního rozpočtu a z 80% příjmem rozpočtů obcí. Procento, kterým se jednotlivé obce podílejí na části odvodu jednotlivého poplatníka69, se stanoví v závislosti na poměru průměrného počtu povolených přístrojů a zařízení tomuto poplatníkovi umístněných na území dané obce v jednotlivých dnech odvodového nebo zálohového období k celkovému průměrnému počtu povolených přístrojů a zařízení tomuto poplatníkovi v těchto dnech.70 Částka odvodu se bude automatizovaně vypočítávat na základě odvodového přiznání a hlášení k záloze a vyplněné přílohy k přiznání nebo hlášení.

66

Metodická příručka MF-37405/2013/34 k povolovacímu procesu, kontrole provozu a k vyúčtování provozu výherních hracích přístrojů 67 § 41g odst. 1 zákona 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů 68 UPLNEZNENI.CZ, Nová povinnost daňového odvodu, 17. dubna 2012[online], [cit. dne16.3.2013]Dostupné z < http://www.uplnezneni.cz/clanky/provozovatele-loterii-a-her-a-jejich-nova-povinnost-danoveho-odvodu/ 69 § 41i odst. 1 písm. b) zákona 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů 70 § 41i odst. 2 zákona 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů

31

8 Realizace povolovacího řízení, rozhodnutí o povolení a vyúčtování provozu výherních hracích přístrojů Podle statistiky probíhá kaţdoročně v České republice více neţ 100 000 správních řízení ve věci povolení provozu výherních hracích přístrojů. Postup při tomto řízení se řídí zejména jednotlivými ustanoveními zákona ČNR č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů a o změně dalších zákonů a vyhláškou MF ČR č. 223/1993 Sb., o hracích přístrojích.

8.1 Náležitosti žádosti o povolení Písemnou ţádost o povolení provozu výherního přístroje musí budoucí provozovatel podat na obecní či městský úřad71. Tyto úřady

mohou vydat předmětné povolení

k provozování jen pro území svého obvodu a pokud provozovatel ţádá povolení provozu za tuzemskou měnu. Ţádá-li o vydání povolení k provozu hracího přístroje v kasinu nebo povolení hracího přístroje přijímajícího cizí měnu tak přímo Ministerstvo financí72. O povolení můţe ţádat jen právnická osoba bez majetkové účasti zahraničních osob73. To znamená, ţe povolení k provozování nemůţe být v ţádném případě vydáno právnické osobě se sídlem v zahraničí nebo fyzické osobě. Udělené povolení k provozování VHP je nepřenosné na jinou právnickou osobu. Základním článkem celého kontrolního systému jsou zejména obecní, krajské a finanční úřady jednající podle zákona a obecně závazných vyhlášek při povolovacím řízení provozování VHP. Vyplývá to z ustanovení § 46 loterního zákona, kde se mimo jiné stanoví, ţe státní dozor vykonává orgán, který je oprávněn vydat povolení, tedy ten kdo povoluje i kontroluje. Povolující úřad má i povinnost řádně prověřit předloţenou dokumentaci v ţádosti o vydání povolení. Prověřuje zejména obecné náleţitosti ţádosti: a) Údaje ve výpisu z obchodního rejstříku včetně zapsání povolené aktivity provozování VHP74. Z těchto dokumentů musí jednoznačně vyplývat, ţe ţadatel je právnickou osobou bez majetkové účasti zahraničních osob, a ţe dokumenty jsou pravé a provozovatelská firma skutečně existuje75.

71

§ 18 zákona č.202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách ve znění pozdějších předpisů § 18 odst. 1 písm. c) zákona č.202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů 73 § 4 odst. 4 zákona č.202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách ve znění pozdějších předpisů 74 § 1 odst. 6 zákona č.202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách ve znění pozdějších předpisů 75 § 4 odst. 4 zákona č.202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách ve znění pozdějších předpisů 72

32

V případě, ţe společníci jsou zahraniční fyzické osoby a ve výpisu je uvedena tuzemská adresa, můţe se přesto jednat o zahraniční majetkovou účast, nemá-li takováto osoba povolení k trvalému pobytu na našem území. Provozovatel se společníky, jenţ jsou cizinci s povolením pouze k přechodnému pobytu, nesplňuje podmínky stanovené zákonem a nemůţe mu být vydáno povolení k provozu. Správnost údajů lze kdykoliv dodatečně zkontrolovat u příslušného Obchodního rejstříku, Statistického úřadu nebo z databází programů OVEL, Registr, příp. Obchodního věstníku. Ve výpisu z obchodního rejstříku musí být uveden předmět činnosti, z něhoţ je zřejmá podnikatelská aktivita provozování VHP76. b) Přesné identifikační údaje o modelech a počtech VHP, které mají být provozovány, jejich výrobce a výrobní nebo jiná identifikační čísla. c) Osvědčení o provozuschopnosti VHP ţadatel prokazuje předloţením originálu a kopie výpisu z osvědčení. Osvědčení musí být vystaveno autorizovanou osobou, která byla pro tuto činnost pověřena Ministerstvem financí. Osvědčení vydaná jinými institucemi jsou neplatná. Osvědčení o provozuschopnosti je doklad potvrzující, ţe hra instalovaná v konkrétním výherním hracím přístroji vyhovuje tuzemským právním předpisům o loteriích a jiných podobných hrách. d) Údaje v herním plánu77a návod na hru. V herním plánu jsou uvedeny údaje o maximální sázce na jednu hru, maximální výhře z jedné hry, nastavený výherní podíl (pravděpodobnost výhry), způsob vkládání finančních prostředků a způsob výplaty zbytkového kreditu a popř. další údaje o VHP. V případě, ţe provozovatel provozuje hernu, přikládá navíc návštěvní řád herny. Tento by měl obsahovat i způsob a postup při reklamaci výher, popř. údaje o učiněných opatřeních, aby se hry nemohly zúčastnit osoby mladší 18 let. Návštěvní řád herny, herní plán a návod na hru by měl být umístěn na viditelném místě, aby se s ním mohli hráči seznámit. e) Způsob a podmínky manipulace s VHP, zejména při výběru peněz, prováděných opravách a běţného servisu. Součástí manipulace s VHP musí být záznam o kaţdé opravě VHP, mající vliv na účetní evidenci trţeb, který podepíše servisní technik nebo zástupce provozovatele. Tyto servisní záznamy a protokoly78 tvoří nedílnou součást řádné evidence trţeb. Protokoly musí dokladovat oba dva systémy počítadel79 a jejich návaznost. Doklad

76

Metodická příručka MF-37405/2013/34 k povolovacímu procesu, kontrole provozu a k vyúčtování provozu výherních hracích přístrojů 77 § 42 zákona č.202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách ve znění pozdějších předpisů 78 § 5 odst. 2 vyhlášky č.223/1993 Sb., o hracích přístrojích 79 § 19 odst. 3 písm. b) zákona č.202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách ve znění pozdějších předpisů

33

o osobě, která provádí odborný servis, je provozovatel povinen doloţit výpisem z obchodního rejstříku u právnické osoby nebo ţivnostenským listem v případě fyzické osoby. f) Zajištění odborného servisu80. Servis můţe zajišťovat provozovatel, má-li servisní činnost VHP uvedenou ve svém obchodním rejstříku nebo jiná právnická či fyzická osoba na základě smlouvy, z které musí vyplývat, ţe tuto činnost vykonává v souladu se zákonem. Servisní organizace provádí záznamy o opravách, majících zejména vliv na evidenci trţeb. g) Odpovědná fyzická osoba, která odpovídá za řádný provoz VHP na jeho adrese, musí být jmenovitě uvedena v přiloţené dokumentaci81. Jejímu výběru je třeba věnovat ze strany provozovatele patřičnou pozornost a je nutno ji poučit i o moţných sankcích při neplnění povinností spojených s řádným provozováním VHP a při zajišťování veřejného pořádku. Případnou změnu této osoby je provozovatel povinen nahlásit povolujícímu úřadu v dostatečném časovém předstihu. h) Zkontrolovat doklad prokazující zaplacení správního poplatku za vydání povolení k provozování výherních hracích přístrojů nebo změny povolení umoţňující jeho výměnu či změnu povolení stálého umístění. Uvedený poplatek je splatný bez vyměření a před vydáním ţádaného povolení. To znamená, ţe správní orgán můţe vydat nebo zaslat příslušné povolení aţ poté, co poplatník prokáţe, ţe poplatek za vydané povolení za kaţdý VHP zaplatil ve výši dané Sazebníkem dle zák. č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích. i) Po zaplacení správního poplatku, nejlépe současně s vydáním příslušného povolení k provozování, vydá úřad, který provozování VHP povolil, povolení a známku82. Touto identifikační známkou musí být označen kaţdý povolený a provozovaný hrací přístroj na viditelném místě nejpozději do 15 dnů od začátku platnosti povolení tak, aby nebylo moţno tuto známku poškodit. Doporučuje se, aby známka byla umístěna na přední části přístroje a pod průhledným krytem. Se známkami zachází povolující orgán jako s ceninami. Proto nelze vydat nebo zaslat vyplněnou známku jiné osobě neţ provozovateli nebo jím pověřené osobě. O vydaných, stornovaných a nevyplněných známkách vede povolující úřad průkaznou evidenci pro potřeby kontrolních orgánů. Po skončení kalendářního roku provede povolující úřad vyúčtování známek dle dispozic finančního referátu okresního nebo magistrátního úřadu.

80

§ 19 odst. 2 písm. b) zákona č.202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách ve znění pozdějších předpisů 81 § 18 odst. 2 zákona č.202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách ve znění pozdějších předpisů 82 § 18 odst. 4 zákona č.202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách ve znění pozdějších předpisů

34

Povolení je moţno vydat nejdéle na dobu jednoho kalendářního roku83 nebo na období kratší, které limituje zákon o správních poplatcích č. 634/2004 Sb.

8.2 Rozhodnutí o povolení provozu Pokud ţadatel o povolení provozu splní veškeré poţadavky dané zákonem84je mu vydáno povolení k provozu výherního hracího přístroje. Toto rozhodnutí je platné ex nunc. Rozhodnutí o povolení provozování musí mimo jiné obsahovat uvedení doby, na kterou se provozování VHP povoluje, schválení herního plánu, schválení stálého umístění hracího přístroje, stanovení způsobu a podmínek manipulace s VHP, zejména při výběru peněz a prováděných opravách, stanovení podmínek manipulace s vlastním zařízením umoţňujícím kumulovanou, výhru a s navzájem propojenými přístroji, zejména při výběru finančních hotovostí, při výplatě kumulované výhry a opravách, jména osob, které odpovídají za zákaz hry osob mladších 18 let v místě schváleném pro stálé umístění VHP85. Kromě toho povolení musí obsahovat všechny náleţitosti, které pro rozhodnutí vyţaduje správní řád, tj. výrok, odůvodnění a poučení o opravném prostředku. V rozhodnutí musí být označeni všichni účastníci daného řízení a správní orgán, který rozhodnutí vydal. Dále se rozhodnutí opatří úředním razítkem a podpisem s uvedením jména, příjmení a funkce oprávněné osoby a datem vydání rozhodnutí. Výrok by měl obsahovat rozhodnutí ve věci zda se provozování VHP povoluje, či ne. Pokud je provozování VHP povoleno, pak je nutné formou vedlejších výroků určit podmínky jejich provozování. Výrok rozhodnutí musí být formulován jasně a jednoznačně. Např. schvalovaný herní plán musí být ve výroku rozhodnutí označen tak, aby byl nezaměnitelný s jiným a bylo zcela zřejmé, který herní plán byl schválen. Výrok dále obsahuje označení ustanovení právních předpisů, podle kterých bylo rozhodnuto86. V odůvodnění se uvede, které skutečnosti byly podkladem rozhodnutí, jakými úvahami byl správní orgán veden při hodnocení důkazů a při pouţívání právních předpisů, na základě kterých rozhodoval87. Pokud obec nemá vydanou obecně závaznou vyhlášku, kde přesně definuje podmínky povolení umístění a provozu VHP, a ţadatel splní veškeré zákonné náleţitosti, obec nemá jinou moţnost, neţ automat formou správního rozhodnutí povolit.

83

§ 18 odst. 3 zákona č.202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách ve znění pozdějších předpisů § 19 odst. 2 zákona č.202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách ve znění pozdějších předpisů 85 § 19 odst. 1 zákona č.202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách ve znění pozdějších předpisů 86 §§ 67 a 68 zákona č.500/2004 Sb., správní řád ve znění pozdějších předpisů 87 § 68 odst. 3 zákona č.500/2004 Sb., správní řád ve znění pozdějších předpisů 84

35

8.3 Vyúčtování provozování výherních hracích přístrojů Provozovatel je povinen do dvou měsíců po uplynutí doby, na kterou bylo povolení vydáno, podat vyúčtování provozu jednotlivých výherních hracích přístrojů a předloţit je orgánu, který povolení vydal, a příslušnému finančnímu úřadu88. Ve vyúčtování musí být uvedeny údaje, kdo je povolovacím orgánem, jeho přesná adresa a číslo rozhodnutí, na jehoţ základě byl VHP povolen k provozování. Identifikace VHP dle indentifikační známky, celková vloţená částka (IN), celkově vyplacená částka (OUT) a dosaţená trţba za VHP. Vyúčtování po uplynutí doby povoleného provozování VHP můţe být provedeno souhrnným způsobem pro více VHP a adres umístění, avšak vztahující se vţdy k jednomu povolovacímu orgánu a vypracované dle jednotlivých VHP. Veškeré účetní případy uskutečňované v souvislosti s provozováním výherních hracích přístrojů musí být účtovány odděleně od případného jiného podnikání provozovatele a jejich základem je evidence podle stavů elektromechanických a elektronických počítadel, která pro tyto účely nesmí být nulována. Náklady a výnosy související s provozováním výherních hracích přístrojů jsou součástí hospodářského výsledku provozovatele za účetní období.89 Po dobu 5 aţ 10 let, kterou přesně stanovuuje zákon o účetnictví jsou účetní jednotky povinny uschovávat účetní záznamy jako jsou účetní závěrky a výroční zprávy, účetní knihy, doklady odpisové plány a další doklady pro účely průkazného vedení účetnictví.90 Pro vyúčtování provozování VHP jsou potřebné tyto doklady: Zahajovací protokol – pořizuje se při prvním uvedení VHP do provozu91, protokol o porovnání trţby podle obou systémů počítadel 92. Protokol o opravě VHP 93 a ukončovací protokol – při ukončení provozu VHP na adrese stálého umístění VHP nebo po uplynutí doby, na kterou bylo povolení vydáno.94

88

§ 20 odst. 1 zákona č.202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách ve znění pozdějších předpisů § 20 odst. 2 zákona č.202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách ve znění pozdějších předpisů 90 § 31 zákona č.563/1991 SB., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů 91 § 5 odst. 1 vyhlášky č. 223/1993 Sb. o hracích přístrojích 92 § 5 odst. 2 vyhlášky č. 223/1993 Sb. o hracích přístrojích 93 Metodická příručka MF-37405/2013/34 k povolovacímu procesu, kontrole provozu a k vyúčtování provozu výherních hracích přístrojů 94 § 5 odst. 3 vyhlášky č. 223/1993 Sb. o hracích přístrojích 89

36

9 Provoz a kontrola výherních hracích přístrojů – vymezení základních pojmů 9.1 Základní definice a povinnosti provozu výherních hracích přístrojů Kaţdý, kdo zamýšlí uvést do provozu výherní hrací přístroj, musí k tomuto provozování získat povolení od příslušného úřadu. Moţnosti provozování takového přístroje jsou poměrně obsáhle definovány přímo loterním zákonem. Provoz podle tohoto zákona přímo zahrnuje veškeré povinnosti a činnosti, které směřují k uvedení přístroje do provozu. Výherní hrací přístroj musí být vţdy provozován v souladu se všemi právními předpisy, jeho provoz nesmí narušovat veřejný pořádek a jeho provoz musí být zaručen řádně včetně řádného technického vybavení. Zákon dále stanoví povinnost zajistit řádné plnění všech činností spojených s ukončením a vyúčtováním hry.95 Do provozu mohou být uvedeny pouze takové přístroje, jejichţ konstrukce neumoţňuje nastavit výherní podíl, který by byl niţší neţ 75% a vyšší 100%96. Zákon dále téţ přesně stanoví maximální hodnotu hodinové prohry 1 000 Kč, která je dále rozlišná pro přístroje umístěné v hernách 2 000 Kč a kasinech 10 000 Kč. Hodinová prohra je součinem nejvyššího vkladu do jedné hry na jednom hracím přístroji, nejvyšším počtem her na tomto přístroji za hodinu uskutečněných a setinou rozdílu jednoho sta a nastaveným výherním podílem97. Všichni provozovatelé loterií a jiných podobných her jsou povinni řídit se zákonem o účetnictví při všech operacích souvisejících s provozování loterií a jiných podobných her.98 Povinností provozovatele je pořídit zahajovací protokol o uvedení výherního hracího přístroje (dále jen VHP) do provozu a tento ihned zaslat povolovacímu orgánu. Zahajovací protokol slouţí jako podklad pro vyúčtování provozu VHP a ke kontrole samotného provozu VHP v průběhu jeho provozování.99 Po zaplacení správního poplatku orgán, který provoz výherního hracího přístroje povolil, vydá povolení a známku. Provozovatel je povinen známkou označit výherní hrací přístroj nejpozději do 15 dnů od začátku platnosti povolení na viditelném místě tak, aby nebylo moţno známku poškodit. Náleţitosti známky stanoví právní předpis.100

95

zákon č. 202/1990, Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů § 17 odst. 5 zákona č.202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách ve znění pozdějších předpisů 97 § 17 odst. 6 zákona č.202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách ve znění pozdějších předpisů 98 § 1 odst. 1 a 2 písm. a) zákona č.536/1991 SB., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů 99 § 5 odst. 1 vyhlášky č. 223/1993 Sb. o hracích přístrojích 100 § 18 odst. 4 zákona č.202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách ve znění pozdějších předpisů 96

37

V případě znehodnocení nebo odcizení identifikační známky VHP provozovatel ihned vypracuje protokol o znehodnocení nebo odcizení identifikační známky VHP a poţádá povolovací orgán o vydání duplikát identifikační známky VHP, přičemţ součástí ţádosti je i protokol o znehodnocení nebo odcizení identifikační známky. Provozovatel je povinen nejméně jednou za měsíc provést u kaţdého přístroje porovnání trţby dosaţené podle obou systémů počítadel se skutečnou trţbou. O tomto porovnání musí být pořízen protokol obsahující náleţitosti dle vyhlášky.101 Jakákoliv změna v návaznosti stavu mechanických počítadel dle vyúčtování provozu VHP musí být doloţena samostatným protokolem zdůvodňujícím rozdíl. Tímto protokolem se můţe také stát protokol o opravě VHP, výměně mechanických počítadel VHP, testu VHP nebo záznam přímo v protokolu o porovnání trţeb.102 Na návrh provozovatele je přípustné provést změnu stálého umístění přístroje nebo jeho výměnu; příslušný správní orgán tu rozhoduje ve správním řízení. Povolovací orgán obce103 můţe na základě písemné ţádosti provozovatele změnit povolení, pokud jde o stálé umístění VHP v rámci svého územního obvodu. V daném případě vydá povolovací orgán novou identifikační známku VHP za správní poplatek 3 000 Kč v souladu s poloţkou 21, písm. b) Sazebníku správních poplatků, zákona o správních poplatcích. V rozhodnutí o povolení přemístění VHP povolovací orgán uvede, ţe k původní identifikační známce VHP, kterou bylo VHP povoleno k provozování, je vydaná nová identifikační známka označující, ţe VHP byl přemístěn na nové místo stálého umístění. Vedle původní identifikační známky VHP musí být přemístěný VHP opatřen i novou identifikační známkou.

9.2 Ukončení provozování Ukončovací protokol104 musí zaznamenat údaje shodné s protokolem zahajovacím a v daném případě je evidován konečný stav elektromechanických a elektronických počítadel VHP. Pro zahájení i ukončení provozu VHP je moţné pouţívat stejný formulář protokolu. Povinností provozovatele je zaslat ihned ukončovací protokol povolovacímu orgánu. Obec můţe stanovit obecně závaznou vyhláškou vydanou v samostatné působnosti, ţe výherní hrací přístroje mohou být provozovány pouze na místech a v čase vyhláškou

101

§ 5 odst. 2 vyhlášky č. 223/1993 Sb. o hracích přístrojích Metodická příručka MF-37405/2013/34 k povolovacímu procesu, kontrole provozu a k vyúčtování provozu výherních hracích přístrojů 103 § 19 odst. 4 zákona č.202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách ve znění pozdějších předpisů 104 § 5 odst. 3 vyhlášky č. 223/1993 Sb. o hracích přístrojích 102

38

určených, nebo stanovit, na kterých místech a v jakém čase je v obci provozování VHP zakázáno, nebo úplně zakázat provozování VHP na celém území obce.105 Ustanovení má značný praktický význam neboť umoţňuje obcím podle jejich místních potřeb zakázat obecně závaznou vyhláškou provozování VHP např. v blízkosti radnice, v historicky významných centrech měst a dalších míst. Rovněţ je umoţněno omezit provozování jen na určitou denní či noční dobu, určité místo, sezonu.

9.3 Kontrola provozování výherních hracích přístrojů Orgán, který povolení k provozování loterie nebo jiné podobné hry vydal, je povinen ji i kontrolovat. Orgán vykonávající státní dozor se můţe kdykoliv přesvědčit, zda loterie neb o jiné podobné hry se provozují za podmínek určených v povolení a zda se dodrţují příslušné právní předpisy.106 Předpokladem úspěšné kontroly je přístup kontrolního orgánu k počitadlům výherních hracích přístrojů a příslušným dokladům. Nejsou-li v místě kontroly k dispozici, doporučuje se u výherních hracích přístrojů zapečetit přístupové cesty, zejména k pokladně a vyzvat provozovatele k účasti na kontrole. Výherní hrací přístroj je moţný ponechat v provozu. Procesně je popis kontroly popsán v metodickém návodu Ministerstva financí pro realizaci povolovacího řízení a vyúčtování provozu výherních hracích přístrojů jako příloha č4. – postup kontroly. Kontrole nad provozováním výherních hracích přístrojů se věnuje kapitola 6. této 107

práce.

105

§ 50 odst. 4 Zákona 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů § 47 odst. 1 Zákona 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů 107 Kapitola 6. definice státního dozoru nad sázkovými hrami a loteriemi str. 23 106

39

10 Stanovení

a

výběr

místních

poplatků

z provozování

výherních hracích přístrojů V rámci návrhu zákona souvisejícího se zřízením jednotného inkasního místa proběhl v roce 2011 tvrdý boj o to, jakou formou bude hazard zdaněn. Do vzájemného boje se pustily obě komory parlamentu. Loterijní společnosti byly aţ do 1. ledna 2012, kdy nabyla účinnosti novela zákona o daních z příjmu a níţe uvedené zrušila, od daně z příjmů osvobozeny viz. osvobození příjmů z loterií a jiných podobných her – Zákon o daních z příjmu § 19 odst. 1 písm. g). Osvobození, bylo historicky odůvodněno reţimem zdanění upraveným loterním zákonem, povinný odvod části výtěţku, který představují vsazené částky sníţené o vyplacené výhry a povinné poplatky (za povolení apod.). Zrušení osvobození má pouze dopad na vlastníky společností provozujících hazard, neboť sniţuje jejich potenciální zisky. Současně zrušení osvobození znamená výrazné zjednodušení, neboť jiţ nebude nutné klíčovat náklady související s osvobozenými a neosvobozenými příjmy. 108 Provozovatelé, kteří provozovali loterie a jiné podobné hry, na základě povolení vydaného podle loterního zákona ve znění účinném před 1. lednem 2012 měli povinnost nejen odvádět část tzv. výtěţku na dobročinné účely ale navíc museli platit podle zákona o místních poplatcích čtvrtletní poplatek ve výši 1 000 aţ 5 000 Kč za automat obcím. Místní poplatek však před 1.lednem 2012 platili pouze provozovatelé elektromechanicky řízených hracích přístrojů. Za VLT se před 1. lednem 2012 místní poplatek neplatil a od jejich provozovatelů jej inkasovalo Ministerstvo financí. Zákon č. 458/2011 Sb., o změně zákonů souvisejících se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů, zrušil písmeno g) v § 1 zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, včetně poznámky pod čarou, a dále téţ § 10a zákona o místních poplatcích, tímto jsou místní poplatky od 1. ledna 2012 zrušeny. Na základě této skutečnosti není moţné za provozování výherních hracích přístrojů a interaktivních videoloterijních terminálů od 1. ledna 2012 vyměřovat místní poplatky, a to ani v případě, ţe takové provozování bylo povoleno na základě rozhodnutí vydaného před 1. lednem 2012. Provozování výherních hracích přístrojů a interaktivních videoloterijních terminálů od 1. ledna 2012 podléhá odvodu z loterií a jiných podobných her podle 108

Portál MFČR, reforma přímých daní a odvodů. 15. února 2013[online], [cit. dne18.3.2013]Dostupné z < http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Priloha_c2_TK_18032011_Reforma_primych_dani_a_odvodu.pdf

40

§ 41 a násl. zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách.109 Odvod, který nahrazuje místní poplatek a klade si za cíl sjednotit odvody z loterií a jiných podobných her, je tedy spravován místně příslušným Finančním úřadem, dle sídla právnické osoby – provozovatele loterií a jiných podobných her. Pro výherní hrací přístroje a videoloterijní terminály povolené před 1. lednem 2012 na období po 1. lednu 2012 jiţ není moţné podle výše uvedených novel vyměřit místní poplatky. Pravomoc vybírat za povolené výherní hrací přístroje správní poplatky obcím zůstala110, oproti období před začátkem roku 2012 však byla upravena a nově bylo ustanoveno zjednodušení při vyměření a to na vydání povolení k provozování loterie nebo jiné podobné hry a změnu povolení k provozování loterie nebo jiné podobné hry.111 Odvod z loterií a jiných podobných her je tvořen z důvodu dvojího rozpočtového určení dvěma dílčími odvody.112 Oba dílčí odvody, se shodně dělí mezi příjmy státního rozpočtu a příjmy rozpočtů obcí, ale v jiných poměrech a jiným propočtem.113

109

Portál MFČR, odpovědi na nejčastěji kladené otázky. 6. března 2012[online], [cit. dne16.3.2013]. Dostupné z < http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/loterie_odpovedi_na_dotazy.html 110 § 5 odst. 1 zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích 111 zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, část I. poloţka 21 112 § 41b odst. 1,2 3 a 4 zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách ve znění pozdějších předpisů 113 § 41i odst. 1 zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů

41

11 Regulace a výběr místních poplatků ve vztahu k videoloterijním terminálům a elektromechanickým ruletám Vzhledem k tomu, ţe jiţ nelze vybírat místní poplatky viz. popis zákonných změn v předchozí kapitole, shrnu zde především moţnost regulace výherních přístrojů na území obcí.

11.1 Regulace na základě obecně závazné vyhlášky Podle dosavadní úpravy, VHP povolovala obec a z kaţdého VHP plynul místní poplatek do obecního rozpočtu. Na provoz VLT obce nemohly uvalit místní poplatek neboť povolování provozu VLT mělo plně ve své kompetenci Ministerstvo financí. Dle novely loterního zákona, je obcím umoţněno formou místní vyhlášky zakazovat automaty nebo vymezit některá místa, kde mohou být provozovány. VLT i nadále povoluje Ministerstvo financí a aţ do 14. června 2011 převládala zaţitá a tiše podporovaná skutečnost ţe obce nemohou na svém území tyto VLT zakázat. Tuto nesprávně vyloţenou a vţitou skutečnost, zrušil svým rozhodnutím Ústavní soud, kdyţ zamítl návrh Ministerstva vnitra, které navrhovalo zrušení obecně závazné vyhlášky města Chrastava o regulaci umístění videoloterijních terminálů ve městě. Tímto nálezem tedy obce mají moţnost vydat obecně závaznou vyhlášku, kterou se stanoví zákaz nebo omezení hazardu na celém území obce či v její vymezené části. Regulace VHP či VLT bude moţné provádět způsobem stanovení provozní doby i za účelem zabezpečení místního pořádku a to bez ohledu na loterní zákon. Loterní zákon obcím ukládá povinnost dle § 50 odst. 7, informovat Ministerstvo financí o přijetí obecně závazné vyhlášky do 15 dnů ode dne schválení zastupitelstvem. Informaci lze zaslat přímo na adresu ministerstva popřípadě prostřednictvím datové schránky. Ústavní soud je přesvědčen, ţe snaha města o regulaci umístění videoloterijních terminálů nezasahuje do kompetencí Ministerstva financí a je proto přípustné, aby obec, pociťuje-li takovou místní potřebu, regulovala obecně závaznou vyhláškou vydanou dle § 50 odst. 4 loterního zákona ve spojení s § 2 písm. e) téhoţ zákona umístění i ILV, případně dalších přístrojů podobných výherním hracím přístrojům, a to jako součásti širší mnoţiny přístrojů, k jejichţ provozu vydává povolení Ministerstvo financí dle § 50 odst. 3 loterního zákona.114Ústavní soud tedy shledal, ţe regulace umístění ILV spadá do normotvorné působnosti obcí, a to dle ustanovení zvláštního zákona, jak má na mysli i § 10 písm. d) zákona o obcích.

114

Nález Ústavního soudu ze dne 14. 6. 2011, Pl. ÚS 29/10

42

Pokud obec vydá obecně závaznou regulační vyhlášku, která se svým obsahem dostává do rozporu s obsahem vydaného povolení k provozu výherního hracího přístroje (např. vyhláškou zakazuje nově provoz VHP na místě, na kterém je dosud podle platného povolení provoz povolen), pak je třeba příslušné rozhodnutí o povolení VHP změnit115 (upravit dobu na kterou je provoz "dotčeného VHP" povolen), neboť povolení k provozu VHP musí respektovat omezení přijatá v rámci regulační obecně závazné vyhlášky (je třeba dobu platnosti povolení VHP upravit tak, aby korespondovala s datem účinnosti regulace dle obecně závazné vyhlášky). Příslušnému správnímu orgánu je umoţněno změnit podmínky povolení i z vlastní iniciativy proti vůli provozovatele, při splnění předepsané zákonné podmínky116. Konstrukce odstavce 5 písm. b) váţe změnu nebo doplnění jiţ vydaného povolení na existenci veřejného zájmu. Veřejný zájem je právní kategorií dosud uspokojivě nedefinovanou. Jeho existence je předmětem právního posouzení (nikoliv skutkového). Jako pojmová kategorie není veřejný zájem neměnný, nýbrţ jeho pojetí je podmíněno dobovým chápáním a myšlením. Jedná se o pojem relativně pruţný (nikoliv o jednotnou absolutní kategorii), v závislosti na konkrétní právní normě, na kterou je vázán.117 Obecně veřejný zájem118 sleduje naplnění určitého účelu vyhověním širším potřebám nějakého státního, sociálního, územního nebo jiného celku. V konfliktu veřejného a soukromého zájmu má veřejný zájem prioritu, nejedná se však o anulaci soukromého zájmu, ale o spravedlivé vyváţení obou. Při konfliktu různých veřejných zájmů zpravidla převládá zájem státu. Ne kaţdý kolektivní zájem lze označit za veřejný zájem společnosti. Pojem „veřejný zájem“ je třeba chápat vţdy jako takový zájem, který je moţno označit za obecně prospěšný zájem.119 Obec můţe stanovit obecně závaznou vyhláškou vydanou v samostatné působnosti, ţe výherní hrací přístroje mohou být provozovány pouze na místech a v čase vyhláškou určených, nebo stanovit, na kterých místech a v jakém čase je v obci provozování VHP

115

§ 43 odst. 5 písm. b) zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů 116 § 43 odst. 5 zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů 117 Metodická příručka MF-37405/2013/34 k povolovacímu procesu, kontrole provozu a k vyúčtování provozu výherních hracích přístrojů 118 § 4 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb. správní řád 119 Soudní judikatura ve věcech správních, 1999, č. 9, s. 264

43

zakázáno, nebo úplně zakázat provozování VHP na celém území obce.120 Ustanovení má značný praktický význam neboť umoţňuje obcím podle jejich místních potřeb zakázat obecně závaznou vyhláškou provozování VHP např. v blízkosti radnice, v historicky významných centrech měst a dalších míst. Rovněţ je umoţněno omezit provozování jen na určitou denní či noční dobu, určité místo, sezonu. Provozování VHP nesmí být povoleno ve školách, školských zařízeních, v zařízeních sociální a zdravotní péče a v budovách, v nichţ je vykonávána činnost státních orgánů, orgánů veřejné správy nebo činnost registrovaných církví či náboţenských společností.121 Orgán, který loterii nebo jinou podobnou hru povolil, zruší povolení, jestliţe nastanou nebo dodatečně vyjdou najevo okolnosti, pro které by nebylo moţné loterii nebo jinou podobnou hru povolit, nebo se ukáţe dodatečně, ţe údaje, na jejichţ podkladě bylo povolení vydáno, jsou klamné.122 Tímto se konkretizují moţnosti rozhodujícího správního orgánu zrušit své původní pravomocné rozhodnutí o povolení loterie nebo jiné podobné hry. Orgán, který provozování VHP povolil, zruší povolení na všechny výherní hrací přístroje provozovatele v obci, jestliţe provozovatel porušuje své povinnosti tím123, ţe ve třech prokazatelných případech časově odlišných umoţnil zúčastnit se hry osobám mladším 18 let nebo provozuje nepovolený výherní hrací přístroj, popřípadě výherní hrací přístroj neodpovídá svým technickým provedením ustanovení § 17 odst. 3 aţ 6. Přitom nerozhoduje, zda k porušení povinnosti došlo pouze u jediného provozovaného výherního hracího přístroje. Povolující orgán můţe vydat další povolení tomuto provozovateli nejdříve po uplynutí tří let. Je-li prokázáno naplnění některé z podmínek podle § 43 odst. 2, je povinností správního orgánu povolení vydané na VHP podle části druhé loterního zákona zrušit neboť právní uváţení tu nepřipadá v úvahu124. Orgán, který loterii nebo jinou podobnou hru povolil, můţe povolení zrušit, popřípadě provozování dočasně zastavit, není-li splněna některá z podmínek uloţených v povolení nebo nedodrţují-li se předpisy o provozování loterií a jiných podobných her125. Dočasně zastavit provozování loterie nebo jiné podobné hry podle odstavce 3 lze nejdéle na dobu 30 kalendářních dnů. Pokud provozovatel nemůţe ze závaţných důvodů odstranit

120

§ 50 odst. 4 zákona 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů § 50 odst. 5 zákona 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů 122 § 43 odst. 1 Zákona 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů 123 § 43 odst. 2 Zákona 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů 124 Metodická příručka MF-37405/2013/34 k povolovacímu procesu, kontrole provozu a k vyúčtování provozu výherních hracích přístrojů 125 § 43 odst. 3 Zákona 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů 121

44

závady, pro které povolující orgán provozování hry dočasně zastavil, můţe být tato lhůta prodlouţena maximálně o dalších 30 dnů. Při dočasném zastavení provozu je povolující orgán, a u her povolovaných Ministerstvem téţ Finanční úřad, který vykonává státní dozor nad provozováním sázkových her v příslušné provozovně, oprávněn zapečetit výherní hrací přístroje, případně jiná herní zařízení. Finanční úřad je povinen o zapečetění výherního hracího přístroje, případně jiného herního zařízení neprodleně písemně vyrozumět povolující orgán. Dočasné zastavení provozu loterie nebo jiné podobné hry nevylučuje souběţné uloţení pokuty podle § 48. Pokud provozovatel neodstraní závady ve lhůtách uvedených v tomto odstavci, povolující orgán povolení zruší.126 Tato dvě výše uvedená zákonné nařízení jsou velmi důleţité, neboť umoţňují – s výjimkou případů uvedených v odstavci 2127 – téţ místo odebrání povolení pouze dočasné pozastavit provozování loterie za podmínek zde uvedených.

11.2 Zhodnocení odvodu za rok 2012 nezávislým subjektem Sdruţení provozovatelů centrálních loterijních systémů vydalo ke dni 13. 3. 2013 tiskovou zprávu kde konstatuje, ţe provozovatelé loterií odvedou státu za rok 2012 cca 10 miliard korun do veřejných rozpočtů a to formou loterní daně, která byla zavedena novelou loterního zákona. Další stovky milionů pak představují neuplatněná DPH (pozn. loterijní společnosti si nemohou uplatňovat DPH. To znamená, ţe kaţdý nákup zboţí a sluţeb se jim prodraţuje o dalších 21%) a také standardní daň z příjmů právnických osob, kterou provozovatelé nově odvádějí. Celkové odvody se tak budou blíţit k deseti miliardám korun. Přesné údaje budou známy ke dni 30. 6. 2013. “Očekávali jsme, ţe příjmy státního i obecních rozpočtů budou ještě vyšší. Nicméně velkou roli zde sehrály neuváţené regulační vyhlášky, které některá města přijala. Nejen, ţe se tímto krokem připravují o spousty peněz a vytlačují odsud legální podnikatele, ale především otevírají prostor nelegálním provozovatelům. Ti si jako místo svého působení vybírají především místa s nulovou tolerancí k hazardu a dávají o sobě vědět čím dál častěji,“ uvedl Petr Vrzáň, výkonný ředitel SPELOS. Provozovatelé loterií a jiných podobných her jsou nejen jedním z největších přispěvatelů do veřejných rozpočtů.128

126

§ 43 odst. 4 Zákona 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů § 43 odst. 2 Zákona 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů 128 PARLAMENTNÍ LISTY. SPELEOS: Provozovatelé loterií odvedou státu za rok 2012 cca 10 miliard korun. 13. března 2013 [online], [cit. dne17.3.2013]. Dostupné z < http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/tiskovezpravy/SPELOS-Provozovatele-loterii-odvedou-statu-za-rok2012-cca-10-miliard-korun-265621 127

45

12 Závěr Jako hlavní problém regulace a provozu výherních zařízení v minulosti spatřuji v tom, ţe video loterijní terminály (dále VLT) nebyly v zastaralém loterním zákoně na rozdíl od video herních přístrojů (dále VHP) prakticky upraveny, neboť se o nich zákon explicitně nezmiňoval, ani je nikterak nedefinoval. Povolování VLT tak v minulosti zůstávalo na rozhodnutí Ministerstva financí, které vyuţívalo moţnosti podle § 50 odst. 3 loterního zákona. Zásadní změna nastala novelou loterního zákona a nálezy Ústavního soudu o obecně závazné vyhlášce obcí Chrastava, Františkovy Lázně a Kladna, na které lze nahlíţet, jako na pionýry tohoto problému kdy Ústavní soud postavil všechna technická zařízení na sobě stejnou roveň. V minulosti byla moţnost regulace ze strany obcí takřka nulová. V roce 1998 jim loterní zákon nově umoţnil alespoň částečnou regulaci. Aktuální novelou loterního zákona se bohuţel regulace změnila tím, ţe zákonodárci vypustili větu o sousedství. Tímto ze zákona zmizela jediná plošná regulace a od ledna 2012 je tak legální povolit při splnění podmínek hazard kdekoliv. Na otázku proč zákonodárci vypustili jedinou moţnou platnou regulaci bez přijetí obecně závazné vyhlášky (dále OZV) je argumentováno tím, ţe nařízení podle této regulace stejně nikdo nedodrţoval. OZV ovšem ani před novelou nezaručila úplnou regulaci VHP vzhledem k postupu MF ČR, které povolovalo VLT a ty se poté paradoxně objevovaly v místech, kde byl provoz VHP zakázán OZV. Loterní zákon pochází z počátku 90. let a od té doby objem hazardu stále roste, v souvislosti s tím, je nutné zákon neustále upravovat, nicméně vzhledem k tlaku směrem od zainteresovaných účastníků je tato oblast velmi oţehavá, byla a je velice zpolitizovaná, zlobovaná a mediálně značně sledovaná, coţ má za následek neustálé novelizování zákona, které však končí na úrovni vlády anebo v Poslanecké sněmovně. Při tomto tlaku, je velmi sloţité, pro správný postup pouţívat metodické a prováděcí předpisy, které samy o sobě nejsou ještě plně v souladu s novelou loterního zákona. Aktuální vyhláška ani ţádný jiný prováděcí předpis o VHP k 29. 3. 2013 neexistuje, jen zastaralá, k ničemu a nepouţívaná, i kdyţ stále platná vyhláška Ministerstva financí č. 223/1993 Sb., o hracích přístrojích, která vychází ze starého znění loterního zákona. MF ČR v roce 2012 deklarovalo, ţe je nezbytné připravit zákon zcela nový, toto je ovšem dle mého názoru při jiţ zmíněném tlaku v této oblasti otázkou několika let. Pozitivní změnou, kterou v novele zákona spatřuji, je moţnost daná obcím rozhodnout o omezení, nebo úplném zakázání heren na svém území. Ještě tři roky ovšem budou muset strpět provozovatele heren s VLT, které uţ dříve získaly povolení od MF ČR na deset let. 46

Tříletá přechodná lhůta je zdůvodněna jako ochrana před zahajováním arbitráţí v případě přijetí OZV obsahující regulaci heren. Zde, se mi ovšem potvrdila hypotéza o nesprávném postupu MF ČR v této věci neboť tato lhůta je v konfliktu se zákonem o obcích, kde ţádná přechodná lhůta není a podle něhoţ lze hazard regulovat taktéţ Ústavou ČR, jelikoţ zasahuje do ústavního práva obce na samosprávu. Ústavní soud v nálezu 7. září 2011, Pl. ÚS 56/10 k jiţ zmíněné vyhlášce Františkových Lázní obcím přiznal právo rozhodovat o VLT bez tříletého přechodného období. V návaznosti na toto občanská sdruţení zabývající se bojem proti hazardu obcím rozeslaly informační materiál, v němţ vysvětlují, ţe obcím za přijímání protihazardních vyhlášek nehrozí ţádné soudy ani arbitráţe. Ústavní soud opakovaně potvrdil, ţe obce vţdy mohly a mohou nadále hazard regulovat. Zastrašování arbitráţemi je nemístné uţ vzhledem k tomu, ţe tuto můţe vést jen zahraniční subjekt proti státu, nelze je vést proti fyzickým osobám ani proti obcím. Obcím nikdo, ani parlament, nemůţe nakazovat, aby na svém území trpěly činnosti ohroţující veřejný pořádek. Zrušení místních poplatků a zavedení odvodu z loterií a jiných podobných her povaţuji za rozumné především z důvodu sjednocení. Odvod je spravován finančními úřady, kdy pracovníci jsou ke správnému postupu vyškoleni. Dříve, kdy byly poplatky vyměřovány pracovníky obecních úřadů, kteří postupovali ve většině případů jen podle metodik, nedocházelo dle mého mínění vţdy ke správnému výkladu. V případě sporných situací, podléhaly, tito tlaku ze strany provozovatelů VHT. Pokud se zamyslím, nad regulací sázkových her je Česká republika v unikátním postavení, které spočívá v tom, ţe regulace existuje víceméně jen na papíře. Hrací automaty se vyskytují prakticky na kaţdém rohu a mnoţství omezení ze strany státu na podnikatele činné ve sluţbách je větší neţ na provozovatele heren, kteří zcela jistě provozují problematičtější druh podnikání neţ například majitelé gastronomických provozů. Při srovnání České republiky s okolními státy mi vychází, ţe máme nejvíce automatů na počet obyvatel na světě. Za zcela katastrofální povaţuji maximální výši povolené sázky v návaznosti na příjem obyvatel, díky čemuţ, je nezřídka rodina gamblera, který této vášni propadne, vystavena existenčním problémům, rozkladu rodiny a masivnímu zadluţování se. Provozování výherních přístrojů není podle mého mínění běţná forma podnikání a mělo by být vystaveno daleko přísnější regulaci. Vzhledem k nastavení pravděpodobnosti výher zde není téměř ţádné riziko ztráty vloţeného kapitálu a zároveň se při této činnosti nevytváří přidaná hodnota, jde pouze o garantovaný přesun peněz z kapes hráčů směrem k provozovateli. O regulaci hazardu usilují zejména obecní samosprávy. Obcím daná pravomoc na základě OZV o zákazech provozu VHP a VLT nicméně prozatím nemá kýţený 47

dopad, vzhledem k tomu, ţe MF ČR i kdyţ tak jedná v rozporu se zákonem, odmítá rušit vydaná povolení. Na návrh ombudsmana ze dne 14. 3. 2012 vláda zavázala ministra financí uvést současnou praxi do souladu se zákonem. I zde se potvrzuje hypotéza, ţe MF ČR v této věci ne vţdy jedná v souladu se zákonem. Dne 15. srpna 2012 vláda České republiky přijala usnesení č. 597, kterým byl schválen návrh zákona o provozování sázkových her a návrh zákona o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o provozování sázkových her. Po prostudování mě dostupných materiálů k tomuto návrhu, si myslím, ţe tento návrh nepřehlednou situaci na poli hazardu nevyřeší. Zcela nepochopitelné je pro mě například navýšení limitů pro sázky s ohledem na tu skutečnost, ţe návrh nepřináší ţádné omezení jiných parametrů, jako pravděpodobnosti výhry nebo zavedení časového odstupu mezi jednotlivými hrami. Stále zde chybí vrácená formule o sousedství, kdy například provoz herny v sousedství škol, spatřuji jako velmi nebezpečný. Dále návrh počítá s omezením moţnosti zrušení povolení. Současná úprava je postavena tak, aby orgán, který hru povolil, mohl zrušit povolení, pokud nastanou okolnosti, pro které by ji nebylo moţné povolit. Tento důvod zrušení se v návrhu omezuje na případy, kdy provozovatel přestane splňovat podmínky k udělení povolení nebo kdy se povolení dostane do rozporu s OZV. Podle návrhu bude moţné povolení pro rozpor s OZV zrušit aţ po roce od nabytí účinnosti takové vyhlášky. Judikatura Ústavního soudu hovoří jasně o tomto jako o rozporu s právem na samosprávu (rozhodnutí sp. zn. Pl. ÚS 56/10). Návrh se dále věnuje internetovému sázení pouze v oblasti kurzových sázek, loterie provozované přes internet nejsou nijak upraveny. Zde je třeba připravit zákonnou regulaci her provozovaných prostředím internetu. Vzhledem k tomu, ţe i v případě kdy obec zavede OZV zákaz provozu herních zařízení na svém území, není tímto v dnešní době multimediálních a komunikačních technologií ošetřeno hraní hazardních her na přenosných osobních zařízeních kdekoliv na územích obce. Hráč si přes kartu nabije herní konto a můţe hrát bez omezení prakticky kdekoliv, kdy je v dosahu internetového připojení. Tato regulace musí mít za cíl sjednocení zákona s právem Evropské unie. Dále musí vytvořit legální prostředí pro provozovatele sázkových her se sídlem v zahraničí, kdy bude umoţněno jejich zdanění, které v současné době moţné není. Právní nárok na udělení povolení bude při splnění podmínek procesně dvoustupňový. Ţádoucí by ovšem bylo udělovat povolení v reţimu koncesním tak, aby byla moţnost udělení odmítnout, pokud bude na tomto shledán veřejný zájem. Dle mého soudu by měl být tento návrh zamítnut a v co nejkratší době novelizován. Doporučil bych zahájení příprav na účinné regulace, které vycházejí ze zkušeností a legislativních předpisů našich sousedů v Evropské unii. 48

Předpokládám, ţe stále sílící tlak veřejnosti a médií směřující, kdyţ ne k zákazu, tak alespoň k důsledné regulaci hazardu a zabránění rozšiřování VHP a VLT včetně dalších herních přístrojů pomůţe rozhýbat tyto „zarezlá kola“ směrem k přísnějším regulím. Jako ideální řešení povaţuji dát pravomoc vydávání povolení pouze na jeden rozhodující subjekt, kterým by byla obec povolující provoz na svém území. K zamyšlení je i moţnost celoplošného omezení herních přístrojů podobným způsobem jaký chystají zákonodárci v Maďarsku. K tomuto závěru jsem došel po pečlivém prostudování odborných podkladů literatury a dalších přístupných zdrojů k problematice, kterých je však vydáno a zpracováno velmi málo, vzhledem k ne příliš otevřenému přístupu všech zainteresovaných stran.

49

13 Resume As the main problem of regulation and operation of the game controllers I can see that the video lottery terminals (VLT) have not been modified in old version of the Lottery Law but the video game machine (VGM) have been included. The law made no mention about them neither define them. Only the Ministry of Finance was allowed to decide if VLT will be approved or not in the past. They followed § 50 section 3 of the Lottery Law. A fundamental change was occurred by novelization of the Lottery Law and the findings of the Constitutional Court of generally binding regulation municipality Chrastava, Františkovy lázně and Kladno. The Lottery Law comes from the early 1990's years and since then the volume of gambling is still growing. According to this situation is necessary to constantly modify the law. In this pressure is very complicated to use correct methodical and detailed implementing regulation, which they are not yet fully in line with the amendment of the Lottery Law. The Ministry of finance declared in 2012 that it is necessary to prepare an entirely new law. In my opinion, this is a matter of a few years according to the pressure in this area which has been mentioned before. The positive change which I can see in the amendment of the law is possibility that municipalities may decide to limit or completely disable game rooms on its territory. The municipality will have to endure the gambling operators with the VLT for other three years, because they have obtained before a license from the Ministry of finance for ten years. This three-years transitional period is justified as protection against the setting-up of arbitration in the event of the adoption of generally binding regulation containing the regulation of gambling. However, my hypothesis has been confirmed here over the legality of acts of the Ministry of finance. This deadline is in conflict with the law of municipalities, because there is no transitional period and according to this law is also possible to regulate gambling using the Constitution of the Czech Republic, because it intervene with the constitutional rights of the Local Government. The cancelation of local taxes and the introduction of the payment of profits from lotteries and other similar games I consider it reasonable mainly due to reunification. The levy is maintained by the tax offices, where workers are trained on proper procedure. If I am thinking about the regulation of gambling the Czech Republic is in the unique position, which lies in the fact that there are more or less regulated only on paper work. Slot machines can be found on practically every corner and quantity restrictions from the State side to businesses is greater than to the gambling operators who will certainly provide more 50

business than say owners of gastronomic facilities. In comparison the Czech Republic with the neighbouring States of the Czech Republic is based on me, that we have the most machines to the population in the world. In my opinion the operation of slot machines is not a common form of business and should be subjected to stricter regulation. Due to the setting of likelihood wins, there is almost no risk of loss of capital and at the same time this activity creates no value added, it is only guaranteed to move money out of the pockets of players towards the operators. On 15th August, 2012 the Government of the Czech Republic adopted a resolution no. 597, which approved the proposal of law on the operation of gambling and also approved the proposal of law to amend the laws in connection with the adoption the law on the operation of gambling. After studying all available materials of this proposal, I think that this proposal will not solve the unclear situation in the field of gambling. It is totally incomprehensible to me, for example, an increasing in limits for bets regarding to the fact that the proposal does not provide any restrictions on other parameters. There is still missing the return formula about the neighborhood, for example, the operation of game room in the vicinity of schools which I see as very dangerous. The proposal deals only with Internet betting in the field of betting, lottery operated over the internet are not adjusted. Here it is necessary to prepare a legal regulation of games operated by the Internet. I suppose that the growing public and media pressure directed, if not to prohibit but at least to the rigorous regulation of gambling and the prevention of dissemination of the VLT and VGM and other gaming devices will help galvanize these "rusted round" towards more stringent conditions listed below. I consider as the ideal solution to give the power to issue permits only one subject, which should be a municipality to allow the operation of gambling on its territory. Another option to consider is the nationwide restrictions on gaming devices similar to the way in which they're going to lawmakers in Hungary. I came to this conclusion after a careful review of the academic literature and other open sources on the issue which are released and processed.

51

14 Seznam tabulek a použité literatury 14.1 Seznam tabulek Tabulka č.1:. Podíl jednotlivých typů účelů na celkových výdajích na veřejně prospěšné účely Tabulka č.2:. Přehled uţití prostředků na VPÚ za rok 2011 - součty za účely Tabulka č.3:. Prostředky na veřejně prospěšné účely v letech 2006-2011 Tabulka č.4: Odhad příjmů vybraných obcí v roce 2012 z titulu novely zákona č.202/1990 Sb

14.2 Seznam použité literatury, přehled právních předpisů a jiných pramenů Literatura 1. JUDr. DVOŘÁK T. Zákon o loteriích a jiných podobných hrách s poznámkami a souvisejícími předpisy. Linde Praha, 2003. 159 s. ISBN 80-7501-437-4 2. GERLOCH A. Teorie práva. 1.vydání, Dobrá Voda: nakladatelství Aleš Čeněk, 2000. 222 s. ISBN 80-86473-01-5 3. Kolektiv aut. Evropské loterie a hry. Praha: Olympia, 1998. 63 s. ISBN 80-7033-551-3 4. KRAMÁŘ, K.., HUŠAK, A. a kol. Herní právo. 1. vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2006. 181s. ISBN 80-86898-80-6 5. VÝHERNÍ AUTOMATY Průmysl a zábava. Praha: Olympia, 1999. 264 s. ISBN 80-7033630-7 Právní předpisy zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 22/1997 Sb., o technických poţadavcích na výrobky, ve znění pozdějších předpisů vyhláška MF č. 223/1993 Sb., o hracích přístrojích 52

Soudní judikatura ve věcech správních, 1999, č. 9, s. 264 nález Ústavního soudu ze dne 14. června 2011, Pl. ÚS 29/10 Jiné prameny Metodická příručka MF Č.j.: 34/131901/2010 pro výkon státního dozoru nad sázkovými hrami a loteriemi Metodická příručka MF-37405/2013/34 k povolovacímu procesu, kontrole provozu a k vyúčtování provozu výherních hracích přístrojů PARLAMENTNÍ LISTY. SPELEOS: Provozovatelé loterií odvedou státu za rok 2012 cca 10 miliard korun. 13. března 2013 [online], [cit. dne17.3.2013]. Dostupné z < http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/tiskovezpravy/SPELOS-Provozovatele-loteriiodvedou-statu-za-rok-2012-cca-10-miliard-korun-265621 UPLNEZNENI.CZ , Nová povinnost daňového odovdu, 17. dubna 2012[online], [cit. dne16.3.2013]Dostupné z < http://www.uplnezneni.cz/clanky/provozovatele-loterii-a-her-ajejich-nova-povinnost-danoveho-odvodu/ Portál MFČR, odpovědi na nejčastěji kladené otázky. 6. března 2012[online], [cit. dne16.3.2013]. Dostupné z < http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/loterie_odpovedi_na_dotazy.html Portál MFČR, komentář k odhadu příjmů obcí v roce 2012. 20. ledna 2012[online], [cit. dne16.3.2013]. Dostupné z < http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/loterie_statistika_67417.html Portál MFČR, hodnocení vyúčtování prostředků na veřejně prospěšné účely za rok 2011. srpen 2012[online], [cit. dne16.3.2013]. Dostupné z < http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/ver_prosp_projekty_72067.html Portál MFČR, odhad příjmů obcí v roce 2012. 20. ledna 2012[online], [cit. dne16.3.2013]Dostupné z < http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/loterie_statistika_67416.html Portál MFČR, hodnocení vyúčtování prostředků na VP za rok 2010. 31. srpna 2012[online], [cit. dne16.3.2013] Dostupné z< http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/loterie_statistika_64033.html Portál MFČR, reforma přímých daní a odvodů. 15. února 2013[online], [cit. dne18.3.2013]Dostupné z