Zonace a management národních parků z biologického hlediska
Co vlastně chrání ochrana přírody?
Kde je problém?
Oficiální databáze IUCN (http://www.iucnredlist.org) během let 1996-2013: 799 druhů 61 druhů 4224 druhů 6243 druhů
vyhynulo vyhynulo ve volné přírodě a chovají se jen v zoo či bot. zahradách je kriticky ohroženo je "pouze" ohroženo
(počítány jen druhy, o nichž víme - mnoho dalších vyhyne, aniž se o tom dozvíme)
Vždyť my přírodu ani pořádně neznáme!
Synanthedon soffneri (Lepidoptera) nový druh motýla pro svět objeven na Šumavě v roce 1983 Karlem Špatenkou
Smrk ztepilý NENÍ ohroženým druhem!
Největší hrozbou pro světovou biodiverzitu je ztráta a degradace přírodních stanovišť Vyhynutí je jednou provždy!
Co potřebují druhy k přežití?
K tomu, aby druh mohl na stanovišti přežít, musí být jeho populace dostatečně velká K tomu potřebuje druh dostatečně velký areál
K tomu, aby druh mohl na stanovišti přežít, musí být jeho populace dostatečně velká K tomu potřebuje druh dostatečně velký areál
Tetřev na Šumavě: Současná populace: ~550-570 jedinců (Chao 1984, Müller & Rösner 2012)
Minimální velikost populace, u které je možné dlohodobé přežití: 470 jedinců (Grimm & Storch 2000) Z toho plyne: Je potřeba dostatečně velkých jádrových zón, kde bude tetřev ponechán v klidu
Jak ovlivňují asanační zásahy biodiverzitu horských smrčin?
1
Hylobius abietis (Linnaeus, 1758)
Carabus glabratus Paykull, 1790
Quedius plagiatus Mannerheim, 1843
Liogluta granigera (Kiesenwetter, 1850)
Ips typographus (Linnaeus, 1758)
Tachinus laticollis Gravenhorst, 1802
100
Hister unicolor Linnaeus, 1758
Druhy epigeických brouků
Amara communis (Panzer, 1797)
Melanotus rufipes (Herbst, 1784)
Otiorhynchus singularis (Linnaeus, 1758)
Platystetheus nitens (C. R. SAHLBERG, 1832)
Cercyon sp.
Oxypoda soror C. G. Thomson, 1855
Agriotes sputator (Linnaeus, 1758)
Lathrobium fulvipenne (Gravenhorst, 1806)
Coccinella septempunctata (Linnaeus, 1758)
Philonthus atratus (Gravenhorst, 1802)
Gabrius pennatus Sharp, 1910
Anotylus rugosus (Fabricius, 1775)
Notiophilus biguttatus (Fabricius, 1779)
Tachyporus hypnorum ( Fabricius, 1775)
Mycetoporus clavicornis (Stephens, 1832)
Pseudoophonus rufipes O.F. Müller, 1776
Eucnecosum brachypterum (Gravenhorst, 1802)
Omalium rivulare (Paykull, 1789)
Omalium caesum Gravenhorst, 1802
Calathus fuscus (Fabricius, 1792)
Bembidion lampros (Herbst, 1784)
Amara aenea (DeGeer, 1774)
Othius angustatus Stephens, 1833
Mycetoporus erichsonanus Fagel, 1965
Dinaraea aequata (Erichson, 1837)
Mycetoporus lepidus (Gravenhorst, 1806)
Platynus assimilis Paykull, 1790
Othius myrmecophilus Kiesenwetter, 1843
Atheta crassicornis (Fabricius, 1792)
Gaurotes virginea (Linnaeus, 1758)
Pterostichus burmeisteri Heer, 1841
Acrotrichis sp.
Leptusa pulchella (Mannerheim, 1830)
Carabus sylvestris Panzer, 1910
Abax ovalis (Duftschmid, 1812)
Carabus linnaei Panzer, 1810
Carabus auronitens Fabricius, 1792
Horská smrčina zásahy způsobí vyhynutí druhů
1000
"Zelený" les "Šedivý" les Paseka
10
Denní kolísání teploty na půdním povrchu v lesních ekosystémech v oblasti Modravy L - živý či odumírající porost D - stromové patro odumřelo, ale dřevo bylo ponecháno na místě C - po rozpadu stromového patra provedena "asanační" těžba
Denní kolísání relativní vzdušné vlhkosti v lesních ekosystémech v oblasti Modravy L - živý či odumírající porost D - stromové patro odumřelo, ale dřevo bylo ponecháno na místě C - po rozpadu stromového patra provedena "asanační" těžba
Zregeneruje se les po kůrovcovém žíru bez naší pomoci?
130 náhodně vybraných ploch v bezzásahových zónách NP Šumava: Průměrná hustota spontánně vzrostlých semenáčků: 4848 ks/ha! Čížková P., Svoboda M., Křenová Z. (2011) Natural regeneration of acidophilous spruce mountain forests in non-intervention management areas of the Šumava National Park – the first results of the Biomonitoring project. Silva Gabreta 17:19-35.
Kde mají být na Šumavě jádrové zóny?
Jaké je složení biotopů na Šumavě a jejich ovlivnění člověkem?
smrčiny ~1200 m n.m.
bukojedliny
dubohabřiny
teplomilné doubravy
Vývoj počtu obyvatel Šumavy
Kde byly smrky odjakživa a kde je vysázel člověk?
Neexistují důkazy o tom, že tyto oblasti byly člověkem nějak podstatně přeměněny
smrčiny ~1200 m n.m.
Člověkem přeměněny na smrkové plantáže
bukojedliny
dubohabřiny
teplomilné doubravy
Národní park jádrová zóna nárazníková zóna
Vědecký přístup k zonaci: Mapy výskytu chráněných organismů a biotopů
překrytí map
arondace
• • • • •
minimální velikost areálu metapopulační dynamika okrajové efekty konvexita území ...
Zdroj dat: mapování biotopů pro síť NATURA 2000 (pořízené zcela nezávisle na vytváření zonace)
Vstupní podklady Rozšíření přirozených smrčin
dle vrstvy mapování biotopů NATURA 2000 na území NP:
• • • •
L9.1 – Horské třtinové smrčiny L9.2A – Rašelinné smrčiny L9.2B – Podmáčené smrčiny L9.3 – Papratkové smrčiny
Zdroj:
AOPK ČR, Správa NP a CHKO Šumava
Vstupní podklady Rozšíření bučin
dle vrstvy mapování biotopů NATURA 2000 na území NP (pouze segmenty s nejlepší reprezentativností a věkovou skladbou P nebo Q, tzn. přirozená struktura, případně dostatečně rozrůzněná patrovitost porostu):
• L5.1 – Květnaté bučiny • L5.2 – Horské klenové bučiny • L5.4 – Acidofilní bučiny
Vstupní podklady Rozšíření dalších cenných biotopů
dle vrstvy mapování biotopů NATURA 2000 na území NP:
A4 - Subalpínská vysokobylinná vegetace K1 - Mokřadní vrbiny L2 - Horské olšiny, jasanovo-olšové luhy L4 - Suťové lesy L10 - Rašelinné březiny, brusnicové bory M1 - Rákosiny a vegetace vys. ostřic R1 - Prameniště R2 - Slatinná a přechodová rašeliniště R3 - Vrchoviště T1 - Louky a pastviny T2 - Smilkové trávníky T8 - Vřesoviště V1 - Makrofytní vegetace přir. eutrof. a mezotrof. vod V3 - Makrofytní vegetace oligotrof. jezírek a tůní
Zdroj: AOPK ČR, Správa NP a CHKO Šumava
Vstupní podklady Údolní fenomén neregulovaných horských toků (Křemelná, Vydra, Otava)
Zdroj: AOPK ČR, Správa NP a CHKO Šumava
Vstupní podklady Jádrové oblasti výskytu tetřeva hlušce
Vstupní podklady Souhrn všech podkladů
Výstupní návrh Arondace + + + + -
-
výskyt, tokaniště a hnízdiště tetřívka obecného zachovalé smíšené porosty s jedlí sukcese scelení fragmentovaných částí okolí obcí zjednodušení hranic podle stávajících linií (cesty, průseky) pufrační zóna podél hranic NP: ochrana proti šíření kůrovce ven z NP Pufrační zóna na hranici s Rakouskem (mezinárodní úmluva)
Výstupní návrh I. zóna (celkem 52.2%) 49.8% 2.1% 0,3%
bezzásahová spec. management (bezlesí) zóna spec. managementu (1200 m dle mezivládní dohody s Rakouskem, při hranici NP do vnitrozemí vyjmut pás 500 m)
II. zóna (42.9%) III. zóna (4.9%) (stav dle současně platné zonace)
Socioekonomické aspekty zonace NP Šumava
Pavel Kindlmann Přírodovědecká fakulta UK, Praha
Otázky – jaký vliv má zonace, čili přítomnost divočiny na:
•
nezaměstnanost
•
bohatství obcí
•
vylidňování oblasti
•
turistický ruch
Jsou lidé na Šumavě bez práce?
Jsou lidé na Šumavě bez práce?
Jsou lidé na Šumavě bez práce? Počet nezaměstnaných: 53 uvnitř NPŠ 953 Svaz obcí NPŠ (SONPŠ) ~ 2500 zavření dolu Paskov 25.0
Míra nezaměstnanosti 2013 (%)
20.0
15.0
10.0
5.0
http://www.svazobci.sumavanet.cz/svazobci/onas.asp http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?kapitola_id=15&potvrd=Zobrazit+tabu lku&go_zobraz=1&cas_3_9=20101231&cislotab=TPR6010PU_OB1.159&v o=null&verze=0&voa=tabulka&str=tabdetail.jsp
0.0 Uvnitř NPŠ
Vně NPŠ, člen SONPŠ
vyšebrodsko
okres Český Krumlov
okres Bruntál
http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?childsel0=1&cislotab=MOS+A04+OB 2.53&voa=tabulka&go_zobraz=1&childsel0=1&verze=0
Jsou lidé na Šumavě bez práce?
Hlavní příčiny nezaměstnanosti: Počet nezaměstnaných 2012 55 166 204
Propuštěno 18 50-60 ??
% 32.7 33.1 ??
Důvod uzavření dřevoskladu uzavření mlékárny uzavření dřevozprac. závodu
Obec Nová Pec Horní Planá Volary
http://jihocesky-kraj.5plus2.cz/hulka-jiny-projekt-nez-lanovka-neni-d67/cesky-krumlov.aspx?c=A131128_092942_ppd-cesky-krumlov_52296 http://www.modrenoviny.cz/region/spravu-narodniho-parku-ceka-v-pristim-rocevyrazne-setreni.html http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?kapitola_id=15&potvrd=Zobrazit+tabulku&go_zobraz=1&cas_3 _9=20101231&cislotab=TPR6010PU_OB1.159&vo=null&verze=0&voa=tabulka&str=tabdetail.jsp http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?childsel0=1&cislotab=MOS+A04+OB2.53&voa=tabulka&go_z obraz=1&childsel0=1&verze=0
Jsou šumavské obce chudé?
Obce sdružené ve SONPŠ Tučně: uvnitř NPŠ Bakala
NPŠ (odečtena Modrava) Západočeský kraj Jihočeský kraj
Jsou šumavské obce chudé?
Celkem 6242 obcí Mezi první desítkou tři ze šesti obcí uvnitř NPŠ
Jsou šumavské obce chudé?
Jak si obec též může vydělat „Usměrnění běžeckého lyžování v NP Šumava, část Modrava“, výše dotace 9.066367 Kč vybudování mostu přes Roklanský potok „Obnova lávky Černý Kříž přes Studenou Vltavu“ výše dotace 6.689298 Kč Dotováno z: 6.2 – Podpora biodiverzity Obvykle se tu žádá o podporu: realizace plánů péče o přírodní rezervace, podpory biotopů vzácných organismů budování naučných stezek, …
Zdroj: „Seznam akceptovaných žádostí o podporu v rámci operačního programu životního prostředí schválených řídícím orgánem k poskytnutí podpory“,
Způsobuje NP („divočina“) vylidňování obcí?
Způsobuje NP („divočina“) vylidňování obcí? Uvnitř NPŠ
1992 2012
400 350
Počet obyvatel
300 250 200 150 100 50 0 Srní
Kvilda
Stožec
Prášily
Modrava
Horská Kvilda
Český statistický úřad, www.czso.cz/cz/obce_d/index.htm cs.wikipedia.org/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_park_%C www.npsumava.cz/cz/1214/sekce/obce-nps/
Způsobuje NP („divočina“) vylidňování obcí?
příbytek --->
2
1
0 obce uvnitř NPŠ
<---úbytek
Percentuální změna počtu obyvatel 1992-2012
3
-1
-2
-3
-4
-5
-6
obce vně NPŠ
Vrchovina
Problémy podnikání majitelé či nájemci podniků, penzionů, restaurací nejsou ze Šumavy
daně jdou mimo Šumavu Příklad Kvildy: jen 4 z 13 místní
Problémy tvrdé turistiky výdělky jdou mimo obce noví zaměstnanci často odjinud devastace přírody – zpětná vazba: nižší zájem o divočinu (nejcennější místní devizu) • ale: příležitost pro spekulanty s pozemky • • • •
Některé toky peněz pro obce Místní politici stát
obce
Developerské a stavební firmy, realitní kanceláře
Některé toky peněz pro obce stát
restituce
obec Borová Lada
Některé toky peněz pro obce stát
restituce
obec Borová Lada
cena ~40 mil. Kč
Developerská firma Borová Lada project
Causa Borová Lada
Některé toky peněz pro obce Senátor Jirsa a spol.
stát
Borová Lada Borová Lada project
Některé toky peněz pro ostatní stát
Developerské a stavební firmy, realitní kanceláře
0.77 Kč/m2
3 Kč/m2
Některé toky peněz pro ostatní Senátor Jirsa stát
Jirsův poradce JUDr. Talián
… a radši už dost
Prosíme, nechte nás žít!
