ZNEUŽITÍ HORMONŮ A LÁTEK JIM PODOBNÝCH V DOPINGU, SOUČASNÉ TRENDY V DOPINGU A V BOJI PROTI DOPINGU

endokrinologie

ZNEUŽITÍ HORMONŮ A LÁTEK JIM PODOBNÝCH V DOPINGU, SOUČASNÉ TRENDY V DOPINGU A V BOJI PROTI DOPINGU ABUSE OF HORMONES AND RELATED SUBSTANCES IN DOPING, CONTEMPORARY TRENDS IN DOPING STRATEGIES AND COUNTERSTRATEGIES 1

MARTA ŠNAJDEROVÁ, 2JAN CHLUMSKÝ

1

Pediatrická klinika, endokrinologické oddělení, UK 2. LF a FN Motol, Praha 2 Exekutiva pro kontrolu dopingu, Antidopingový výbor ČR, Praha

SOUHRN Cílem dopingu je nepovoleným způsobem zvýšit toleranci organismu k tělesné zátěži a dosáhnout vyšších sportovních výkonů. Nepovolené prostředky a postupy uvádí Mezinárodní standard – Seznam zakázaných látek a metod dopingu, který je přílohou Světového antidopingového kodexu. Poslední úprava je platná pro r. 2006. Doping se uplatňuje ve vrcholovém, výkonnostním i v rekreačním sportu v různých věkových kategoriích. Může mít závažný zdravotní dopad s trvalými, někdy i fatálními následky. Často jsou k dopingu zneužívány anabolické androgenní steroidy a další hormony, včetně hormonů vyrobených pomocí moderní genové technologie. Jedná se zejména o růstový hormon (hGH), erytropoetin (EPO), inzulinu podobný růstový faktor-I (IGF-I) a další látky. Některé z nich podporují narůst svalové hmoty a síly, jiné zvyšují transportní kapacitu krve pro přenos kyslíku. Obvykle se při dopingu kombinuje více nepovolených látek, někdy spolu se zakázanými postupy, které při kontrole maskují přítomnost těchto látek nebo jejich metabolitů. Uvádíme přehled nejčastěji zneužívaných hormonů a jim podobných látek, možnosti detekce těchto látek, současné trendy a rozbor negativních zdravotních dopadů dopingu. Klíčová slova: doping, gonadotropiny, anabolické steroidy, lidský růstový hormon, erytropoetin, genový doping SUMMARY Aim of doping in sports and games is to increase illegally tolerance to the physical exercise and to enhance the performance. The World Anti-Doping Code and the 2006 Prohibited List is a universal contemporary international standard to fight doping. Anabolic-androgenic steroids and other hormones are frequently abused by athletes at all levels, as well as by „recreational“ drug users. Medical risks of doping abuse may be serious, permanent or fatal in some cases. Advances in recombinant DNA technology have created proteins which are abused in the current doping arsenal: recombinant human growth hormone (hGH), erythropoietin (EPO), insulin-like growth factor-I (IGF-I) and others. Mechanism of their action is to increase the muscle mass and muscle strength or to increase maximum oxygen consumption capacity by others. Common strategy is to combine more than one of doping substances and/or to add some prohibited methods of masking their detection. The goal of this article is to summarize the clinically relevant issues regarding hormone abuse in doping, including mechanism of action, adverse events and to describe contemporary methods of doping detection. Keywords: doping, gonadotrophins, anabolic steroids, human growth hormone, erythropoietin, gene doping

188

DMEV 4/2006

endokrinologie ÚVOD

CÍLE DOPINGU A NĚKTERÉ PROBLÉMY SPOJENÉ S DOPINGEM

V  mnoha sportovních odvětvích se současné nejlepší výkony pohybují na „hranici lidských možností“. Přesto trvá snaha nalézt nové cesty k dalšímu zlepšení výkonů. Rezervy se hledají nejen v  tréninkových metodách, ale i  v  denním režimu, složení stravy, v přípravě a pobytu ve vysokých nadmořských výškách. Dosažení mimořádných výkonů i za cenu dopingu bývá obvykle spojeno s  komerčními zájmy. Někdy jsou k zlepšení výkonnosti podávány takzvané „podpůrné prostředky“, z nichž některé již patří k nepovolenému dopingu. Celá řada léků uvedených v dopingovém seznamu nepovolených preparátů není zdraví nebezpečná jako taková. Jsou to obvykle přípravky řádně registrované a v medicínské praxi vyzkoušené. Nebezpečné je jejich zneužití, zejména při nevhodném dávkování, v kombinaci s nadměrnou fyzickou zátěží a dalšími nepříznivými faktory. Hlavní hledisko v pohledu na doping je etické. Nicméně zdravotní dopad dopingu může být velmi závažný a následkem může být trvalé poškození nebo i  úmrtí dopujícího sportovce (Dhar et al., 2005). Cílem tohoto sdělení je podat přehled o některých hormonech a jim příbuzných látkách zneužívaných k dopingu, podat rozbor zdravotních následků dopingu, informovat o některých současných metodách detekce a o současných trendech dopingu.

Cílem dopingu je zvládnout vyšší tréninkové dávky a zkrátit dobu regenerace po zátěži, zvýšit nárůst svalové hmoty a síly a/nebo zlepšit aerobní vlastnosti krve zvýšením transportní kapacity krve pro kyslík. Některé látky zlepšují výkon ovlivněním psychiky nebo jinými mechanismy (Pagonis et al., 2005). S  dopingem se nesetkáváme jen ve vrcholovém sportu, ale i ve výkonnostním a dokonce i v rekreačním sportu ve všech věkových obdobích (Foley et al., 1993; Rogol et al., 1992). Zejména mezi sportovci ze skupiny silových sportů a  kulturisty, takzvanými „bodybuilders“, je zájem o  podpůrné prostředky a potravinové doplňky ke zvýšení svalové síly. Ne vždy se ale jedná o prostředky povolené. I do těchto preparátů pronikají někdy látky ze skupiny zakázaných. Určitým úskalím je skutečnost, že u některých součástí potravinových doplňků nejsou přidané „zakázané látky“ deklarovány ve složení preparátů (Striegel et al., 2005). Tyto prostředky jsou dostupné zejména na černém trhu a v posilovnách. Drtivá většina dopingových preparátů jsou však běžné a  hromadně vyráběné léčivé přípravky. Proto může někdy vzniknout problém při jejich podávání v  rámci nezbytné léčby u  registrovaných sportovců. Žádný aktivní sportovec by se i  z  tohoto důvodu nikdy neměl „léčit sám“ nebo jen podle rad trenéra. Ošetřující lékař musí být vždy upozorněn na to, že léčba aktivního sportovce umožňuje podávat jen takové léky, které neobsahují zakázané dopingové prostředky. V  zájmu sportovce by ošetřující lékař měl v  léčbě zohlednit všechna omezení, která sportovec dobrovolně akceptoval registrací ve sportovním svazu. Antidopingový výbor (ADV) ČR vydává pro tyto účely každý rok Seznam hromadně vyráběných léčebných přípravků obsahujících zakázané látky, které sportovec nesmí užívat vůbec, a také ty prostředky, které nesmí užívat pouze při sportovní soutěži. Tento seznam je v aktualizované  podobě uveden na adrese www.antidoping.cz a měl by ho mít k dispozici každý lékař pracující se sportovci. Pokud zdravotní stav sportovce prokazatelně vyžaduje užití některých léků s obsahem zakázané látky a přitom ho jeho zdravotní stav nevyřazuje ze sportovní činnosti, může požádat o terapeutickou výjimku (TV). Udělení této výjimky podléhá přesným pravidlům stanoveným ve Světovém antidopingovém kodexu: 1. zdraví sportovce by se významně zhoršilo, pokud by nemohl zakázanou látku použít v průběhu léčby akutního nebo chronického zdravotního stavu, 2. použití léku se zakázanou látkou by nemělo způsobit zvýšení výkonu nad úroveň, které by sportovec dosahoval jako sportovec zdravý, 3. k  léčení sportovce nelze použít žádný alternativní lék nebo lékařský postup, 4. použití léku se zakázanou látkou nemůže sloužit jako argument následku dřívějšího neterapeutického použití některé ze zakázaných látek, 5. sportovci začlenění příslušnou mezinárodní sportovní federací do mezinárodního registru pro testování a další sportovci musí před účastí na mezinárodní akci obdržet terapeutickou výjimku od mezinárodní federace. To je nezbytné i  v  případě, že sportovec  již dříve obdržel výjimku od Komise pro TV, kterou nahlásí včetně kopií

HISTORIE A SOUČASNOST KONTROLY DOPINGU, DEFINICE DOPINGU Sportovní doping byl opakovaně popsán nejen v současnosti, ale i v minulosti. Kontrola dopingu „v dnešní podobě“ byla oficiálně zahájena v šedesátých letech minulého století. O doping se jedná tehdy, pokud byly použity látky nebo postupy uvedené v  Světovém antidopingovém kodexu v  Mezinárodní standardu –  Seznamu zakázaných látek a metod dopingu pro rok 2006. Za doping se považuje nejen pouhá přítomnost zakázané látky v těle sportovce, ale i nedovolené nakládání s dopingovými preparáty, odmítnutí dopingové kontroly a  různé formy nabádání k dopingu. Pokud sportovec nemůže prokázat, že zvýšená koncentrace endogenní zakázané látky zjištěná při dopingové kontrole byla způsobena fyziologickým či patologickým stavem, bude se mít za to, že vzorek obsahuje zakázanou látku v  případech, kdy koncentrace zakázané látky nebo jejích metabolitů či indikátorů a/nebo příslušné poměry ve vzorku sportovce natolik překročí hodnoty obyčejně zjištěné u lidí, že neodpovídají normální endogenní produkci. Pokud laboratoř po užití spolehlivé analytické metody nahlásila, že zakázaná látka je exogenního původu, bude se mít za to, že vzorek obsahuje zakázanou látku, a bude oznámen pozitivní laboratorní nález. Přítomnost dalších látek s podobnou chemickou strukturou nebo podobnými biologickými účinky, diagnostických indikátorů nebo faktorů stimulujících tvorbu a  uvolňování hormonu uvedeného v „Seznamu“ (viz výše) nebo jiného nálezu, který prokazuje, že nalezená látka je exogenního původu, bude považována za důkaz užití zakázané látky a oznámena jako pozitivní laboratorní nález.

DMEV 4/2006

189

endokrinologie formulářů ADV ČR, příslušnému svazu a Světové antidopingové agentuře (WADA). Další sportovci podléhající testování mohou obdržet terapeutickou výjimku od ADV ČR a musí ji požadovat na příslušném formuláři nejpozději 21 dnů před účastí na soutěži. Tato lhůta nemusí být dodržena pouze u naléhavých případů. Žádost sportovce musí obsahovat dokumenty podle formuláře vydaného WADA zahrnující kompletní zdravotní dokumentaci, výsledky všech vyšetření včetně laboratorních výsledků. Součástí je zpráva dostatečně kvalifikovaného lékaře, dosvědčujícího potřebu léčit sportovce lékem se zakázanou látkou, a  zdůvodnění, proč nemůže být použito alternativní léčivo. V žádosti musí být jasně specifikována dávka, frekvence a způsob podávání a také doba podávání uvažovaného léku se zakázanou látkou. Při častých zdravotních potížích sportovců vyžadujících stálou léčbu mohou být takto povoleny (při zkráceném řízení) k léčbě pouze tyto látky: • inhalační beta 2 agonisté (salbutamol, formoterol, terbutalin, salmeterol), • glukokortikosteroidy s  nesystémovým použitím (kromě lokálních dermatologických, oftalmologických a ORL preparátů, které jsou zcela uvolněny pro použití).

PŘEHLED NĚKTERÝCH HORMONŮ A DALŠÍCH LÁTEK S PODOBNÝM ÚČINKEM NEJČASTĚJI ZNEUŽÍVANÝCH V DOPINGU Níže uvedené látky jsou zakázané vždy, to je mimo soutěž i při soutěži. Pro všechny látky Seznamu platí možnost terapeutické výjimky (uvedeno výše v textu). 1. Androgenní anabolické steroidy (AAS) a) Exogenní AAS: • 1-androstendiol, bolasteron, boldenon, calusteron, clostebol, danazol, fluoxymesteron, formebolon, gestrinon, mesterolon, metandienon, metandriol, metyltestosteron, miboleron, nandrolon, 19-norandrostendion, oxandrolon, oxymesteron, stanozolol, tetrahydrogestrinon, trenbolon a  další látky s  podobnou chemickou strukturou nebo podobnými biologickými účinky. b) Endogenní AAS: • androstendiol, androstendion, dehydroepiandrosteron, dihydrotestosteron, testosteron a další látky s podobnou chemickou strukturou nebo podobnými biologickými účinky. 2. Jiné látky s anabolickým účinkem zahrnující clenbuterol, tibolon, zeranol, zilpaterol a další látky s podobnou chemickou strukturou nebo podobnými biologickými účinky. 3. Hormony a příbuzné látky – jedná se o látky níže uvedené, včetně dalších látek s podobnou chemickou strukturou nebo s podobnými biologickými účinky a o jejich uvolňující faktory: • erytropoetin (EPO), růstový hormon (hGH), inzulinu podobný růstový faktor I  (IGF-I), gonadotropiny (LH, hCG), inzulin, kortikotropin, glukokortikoidy. Lidský choriový gonadotropin (hCG) a luteinizační hormon (LH) jsou nyní zakázány pouze u mužů. 4. Látky nehormonálního charakteru s antiestrogenní aktivitou inhibitory aromatáz • anastrozol, letrozol, aminoglutetimid, exemestan, formes-

190

tan, testolacton a  další látky s  podobnou chemickou strukturou nebo podobnými biologickými účinky; selektivní modulátory estrogenních receptorů (SERM) • raloxifen, tamoxifen, toremifen a další látky s podobnou chemickou strukturou nebo podobnými biologickými účinky; ostatní antiestrogenní látky • klomifen, cyklofenil, fulvestrant a další látky s podobnou chemickou strukturou nebo podobnými biologickými účinky.

ÚČINKY, ZDRAVOTNÍ RIZIKA A MOŽNOSTI DETEKCE 1. Anabolické androgenní steroidy (AAS) V dopingu jsou AAS používány zejména k zvýšení pozitivní dusíkové bilance a  tvorbě proteinů v  kosterních svalech. Svalová hmota narůstá a zvyšuje se svalová síla. Doba potřebná k regeneraci po tělesné zátěži se zkracuje, urychluje se hojení sportovních poranění. Androgeny mají také stimulační vliv na mozek, po jejich podávání stoupá euforie, zvyšuje se agresivita a klesá pocit únavy (Pagonis, 2006). Tyto účinky pociťují dopující sportovci nejen na vrcholové, ale i  na výkonnostní či rekreační úrovni, v  závislosti na množství a dávce AAS. Při intenzivní zátěži je kompeticí AAS s  glukokortikoidy na úrovni receptorů blokován proteokatabolický účinek glukokortikoidů (Wilson a Griffin, 1980). Snahou je vyrobit AAS s  prolongovanou biologickou aktivitou, v perorální formě, s nízkou androgenní a vysokou anabolickou účinností. Nyní dostupné AAS mají významné anabolické účinky, jejich androgenicita je v porovnání s čistými androgeny poněkud snížená (Shahidi et al., 2001). Úplné oddělení androgenního a anabolického efektu se dosud nezdařilo. I přes veřejnou informovanost o škodlivosti AAS v dopingu jejich zneužívání neklesá. AAS jsou dostupné zejména na černém trhu a v posilovnách. Obvykle je současně podáváno více preparátů, jeden preparát perorální a další ve formě injekční. Systémy podávání jsou různé. Někdy se postupně dávky zvyšují a následuje přerušení aplikace. Vzácností není ani zneužívání AAS v dětském věku (Foley et al., 1993; Rogol et al., 1992). Androgenní anabolické steroidy nejčastěji zneužívané v dopingu uvádí tabulka 1.

Tab. 1 Androgenní anabolické steroidy nejčastěji zneužívané v dopingu Orální AAS (generické názvy)

Injekční AAS (generické názvy)

Oxymetholon

Nandrolon dekanoát

Oxandrolon

Nandrolon phenpropionát

Methandrosteron

Testosteron cypionát

Ethylestrenol

Testosteron enanthát

Stanozolol

Testosteron propionát

Fluoxymesteron

Boldenon undecylonát

Norethandrolon

Trenbolon acetát

Mesterolon

Trenbolon

Testosteron undekanoát

Stanozolol

AAS: androgenní anabolické steroidy

DMEV 4/2006

endokrinologie Nežádoucí vedlejší účinky AAS jsou obvykle úměrné použité dávce. Objevují se po opakovaném podávání vysokých dávek AAS, mohou být závažné a ireverzibilní (Maravelias et al., 2005). U mužů dochází k poklesu tvorby endogenních pohlavních steroidů, zmenšuje se objem varlat, lze prokázat oligospermii a/nebo azoospermii i  několik měsíců po ukončení podávání AAS. Mezi prokázané následky zneužívání AAS v  dopingu náleží u  mužů poruchy plodnosti, impotence, hypertrofie a/nebo karcinom prostaty, gynekomastie, priapismus, akné, vypadávání vlasů (Lamb, 1984; Parssinen et al., 2002; Dohle, 2003; Halvorsen et al., 2004). U žen dochází k  poruchám menstruačního cyklu, k  projevům virilizace (hypertrofie klitoridy, zhrubění a  ireverzibilní prohloubení hlasu, vypadávání vlasů a  mužský charakter kštice, akné), k atrofii dělohy a prsů, poruchám plodnosti. Pokud je sportující žena těhotná, účinky na plod mohou být teratogenní (Elliot, 2000; Bahrke, 2004). Zneužívání AAS v dopingu může mít odraz i v poškození dalších orgánů a  tělesných systémů. Při poškození jater stoupají hladiny jaterních enzymů (ALT, AST, LD), může dojít k  cholestáze (se vznikem cholestatické žloutenky), uvádí se též peliosis hepatica, hepatoadenom nebo hepatokarcinom. Změny lze pozorovat i v metabolismu glycidů (snížení glukózové tolerance) a lipidů s dopadem na cévy a  kardiovaskulární systém. Po dlouhodobém a  opakovaném podávání vysokých dávek AAS stoupá hematokrit a  počet erytrocytů, zvyšuje se hladina celkového cholesterolu, klesá hladina HDL-cholesterolu, může vzniknout hypertenze. Může též dojít k infarktu myokardu, iktu, ireverzibilní koncentrické hypertrofii levé srdeční komory, k trombóze, letálnímu edému mozku a náhlému úmrtí při sportu (Midlemann, 1993; Shahidi et al., 2001). Zneužívání AAS se projevuje i  na muskuloskeletálním systému vyšším výskytem poranění šlach, svalových natažení a ruptur (Evans et al., 1998). U dětí v období puberty dochází k časnému uzávěru růstových štěrbin a urychluje se pohlavní vývoj (Rogol, 1992; Foley, 1993). Možný je i přenos hepatitidy B, C a HIV pomocí injekčních stříkaček při opakovaném použití různými jedinci. Psychické účinky AAS již byly uvedeny výše. Patří k nim nejen agresivní chování, euforie, změna libida, ale i deprese, psychóza a pocity vyřazení, závislosti, nebo i únava po přerušení aplikace AAS (Pagonis et al., 2005). Průkaz porušení antidopingového pravidla podáním testosteronu je založen na stanovení poměru testosteron (T) /epitestosteron (E) v moči plynovou chromatografií a hmotovou spektrometrií. Poměr T/E  4 je průkazem pozitivity vzorku (Kicman et al., 1990). U  syntetických AAS je nález jakéhokoliv množství průkazem porušení antidopingového pravidla (kromě norandrosteronu – limit tolerance 2 ng/ml). 2. Lidský choriový gonadotropin (hCG) Stejně jako luteinizační hormon (LH) nelze hCG podle poslední úpravy „Seznamu“ (viz výše) podávat jen u mužů. V dopingu se podává u mužů ke stimulaci tvorby testosteronu a k zlepšení spermatogeneze, k prevenci atrofie gonád při dlouhodobém dopingu AAS (Martikainen et al., 1984; Karila et al., 2004). Po hCG sice dochází k vzestupu spermatogeneze, byl ale prokázán negativní vztah mezi dávkou hCG a abnormální morfologií spermií (Karila et al., 2004). Po injekční aplikaci 10  000 IU hCG lze zvýšené hladiny hCG prokázat po dobu 7–11 dnů. Protože hCG stimuluje tvorbu T i E, poměr T/E v moči nepřevyšuje normu. K detekci podávání hCG v dopingu lze využít poměru T/lidský luteinizační hormon (hLH) v séru. Při dopingové kontrole se stanoDMEV 4/2006

vuje volný a celkový hCG v moči, lze určit též ß-podjednotku hCG. Za pozitivní se pokládá koncentrace 10 mIU/ml hCG v nekoncentrované moči (Delbeke et al., 1998; Stenman et al., 1997). Většina dostupných komerčních kitů je určena pro měření hCG v séru. 3. Látky s antiestrogenní aktivitou Některé látky z  této skupiny, například inhibitor aromatázy letrozol, se v dopingu používají ke snížení nežádoucích účinků při extenzivním abúzu AAS. Cílem je zamezit vzniku gynekomastie u  mužů a  zvýšit hladinu testosteronu. Do seznamu zakázaných preparátů byly látky s  antiestrogenní aktivitou zařazeny pro muže od r. 2001, pro ženy od r. 2005. Lze je prokázat v moči plynovou chromatografií a hmotovou spektrometrií (Mareck et al., 2005). 4. Růstový hormon Růstový hormon (hGH) byl poprvé uveden jako prostředek zvyšující svalovou výkonnost již začátkem 80. let minulého století. Zneužití hGH v dopingu bylo popsáno opakovaně (Bidlingmaier et al., 2003; Jenkins et al., 2001). Stalo se tak například u  cyklistů na Tour de France, injekce s  růstovým hormonem byly nalezeny v zavazadle trenéra čínských plavkyň před OH v Sydney. Nejen AAS, ale i růstový hormon je nyní dostupný v posilovnách a na černém trhu. Růstový hormon má též anabolický a  lipolytický účinek a působí jak přímo, tak i nepřímo vlivem inzulinu podobnému růstovému faktoru I (IGF-I). Účinky na organismus dopujícího sportovce jsou obdobné jako u AAS. Stoupá svalová hmota a  svalová síla, zvyšuje se odolnost k  zátěži, stoupá výkonnost, zlepšuje se hojení sportovních poranění a zkracuje se doba potřebná k regeneraci po zátěži. Při krátkodobém podávání nemá hGH výrazné nežádoucí účinky. Růstový hormon a jeho mediátor IGF-I mají též výrazné mitogenní a  anti-apoptotické účinky. Při dlouhodobém podávání a dosažení vysokých hladin IGF-I byla v některých studiích prokázána asociace mezi podáváním růstového hormonu a výskytem karcinomu prostaty, prsu a kolorektálním karcinomem (Bidlingmaier et al., 2003; Allen et al., 2005). Průkaz dopingu je obtížný díky krátkému poločasu růstového hormonu. Lepší než stanovení hladiny rekombinantního hGH (lze detekovat jen po dobu kratší než 24 hodin po aplikaci) je využití potenciálních markerů podáním růstového hormonu. V séru jsou to: IGF-I , IGFBP-2, IGFBP-3, acidolabilní podjednotka (ALS) a markery kostního obratu: osteokalcin, Prokolagen typ III , telopeptid prokolagenu typu 1, C-terminální propeptid kolagenu 1. typu. Lze též využít markery osteoresorpce stanovené v  moči: deoxypyridinolin a  pyridinolin. Látky označené  jsou pokládány za nejvhodnější k průkazu zneužití růstového hormonu, informují o podání růstového hormonu s odstupem až 1 měsíce (Mc Hugh et al., 2005). 5. Inzulin Zneužívání inzulinu zdravými sportovci je zvláště nebezpečné a může být život ohrožující. Na růst svalové hmoty má inzulin anabolický efekt, zejména v kombinaci s „klasickými“ anabolickými steroidy, jejichž účinek zefektivňuje. Díky podobnosti části své molekuly se též váže na receptory pro IGF –I. Neodborné dávkování inzulinu může vyústit v závažnou hypoglykemii se všemi následky, včetně fatálních. 6. Glukokortikoidy Cílem použití glukokortikoidů v  dopingu je zejména snížit anxietu a  stres. Jsou oblíbené zejména v  cyklistice. V  případech s  nutnou nesystémovou léčebnou aplikací je u sportovců nutno předem požádat o takzvanou zkrácenou terapeutickou výjimku. Zcela jsou povoleny aplikace kož-

191

endokrinologie ní, ušní, oční, nosní a bukální. Detekce dopingu se provádí chromatografickou metodou (Nikon et al., 2003). 7. Erytropoetin (EPO) EPO částečně nahradil krevní doping. Je dostupný již přibližně 20 let a jeho zneužití bylo opakovaně prokázáno, například u  cyklistů v  Tour de France (Azzazy et al., 2005; Robinson et al., 2005). EPO zvyšuje transportní kapacitu krve pro kyslík, s  tímto cílem může nahradit trénink ve vysokohorském prostředí. Obvykle se v  rámci screeningu při dopingové kontrole před závody nejprve stanovuje bazální koncentrace hemoglobinu, hematokrit a procento retikulocytů. Při překročení limitů může být sportovec vyřazen ze závodů pro ohrožení zdraví a/nebo následuje kontrola a  stanovení koncentrace močového EPO. EPO lze prokázat v  plazmě, séru i  v  moči. Protože hladina EPO v séru kolísá, k detekci se nejlépe hodí stanovení koncentrace exogenního EPO isotachoforézou, stanovení hematokritu, retikulocytů, makrocytů a  koncentrace solubilních transferinových receptorů (Azzazy et al., 2005; Scott et al., 2005 a další).

GENOVÝ DOPING Použití buněk, genů, genových elementů nebo modifikace exprese genů k jiným než léčebným účelům, tedy i ke zvýšení sportovního výkonu, je zakázané. Mezi moderní metody dopingu patří stimulace tvorby rekombinantních proteinů přímo v buňkách. Těmito postupy lze nahradit podávání exogenních rekombinantních produktů (Lippi, 2004). K genovým dopingovým metodám je či bude použit virový vektor. Genový doping bude zřejmě směřovat k „výrobě“ endogenního EPO (zvyšuje vytrvalost), hGH (k  zvýšení svalové síly), IGF-I (k  zvýšení svalové síly), PPAR δ (peroxisome proliferator-activated receptor-delta) (k zvýšení rychlosti a vytrvalosti) (Grimaldi et al., 2005) a genů inhibujících myostatin (k zvýšení svalové síly) (Whittemore et al., 2003). Cílem genového dopingu budou zřejmě i  geny kódující analgetické peptidy (endorfiny, enkefaliny) (Azzazy et al., 2005). I genový doping má svá velká rizika. Patří k nim zejména možná toxicita z  akumulace proteinů, chemická kontaminace, pyrogeny, letální imunitní odpověď na virový vektor, vznik mutací, neúměrný vývoj svalů v poměru k vývoji šlach. Přesto jsou někteří sportovci ochotni nést rizika spojená s jakýmkoliv, tedy i s genovým dopingem. Použití genového dopingu lze očekávat ve velmi brzké době, zřejmě již na olympijských hrách v  roce 2008 v  Pekingu. Do budoucna lze očekávat zlepšování DNA technologií a bohužel i jejich zneužití v dopingu. Proto je nutné včas vyvinout a připravit účinné metody pro detekci genového dopingu (Azzazy et al., 2005).

ZÁVĚR S dopingem ve sportu je nutno počítat i v současné době a zřejmě tomu tak bude i v blízké budoucnosti. Narůstající komercionalizace vrcholového sportu vytváří stálý tlak na zvyšování výkonů a výkonnosti, což může vést k zneužívání různých látek a prostředků s tímto cílem. Také některé hormony a látky s podobnými účinky jsou v dopingu často zneužívány. Přes veškeré široce dostupné informace o  škodlivosti a závažných následcích na lidský organismus je doping některými sportovci a jejich trenéry vyhledáván, nežádoucí účinky jsou bagatelizovány.

192

Nelze nevidět, že dopují nejen vrcholoví, ale i výkonnostní a rekreační sportovci, dokonce i děti a adolescenti. Zdroje dopingových prostředků mohou být různé, nejedná se vždy jen o  černý trh a  některé posilovny. Současnému trendu je nutno nejen přizpůsobit vývoj moderních detekčních metod, ale i pokračovat v osvětě a v boji proti dopingu.

LITERATURA 1. Allen NE, Roddam AW, Fentiman IS, Dos Santos Silva I, Peto J. A prospective study of serum insulin-like growth factor-I (IGF-I), IGF-II, IGF-binding protein-3 and breast cancer risk. Br J Cancer 2005; 92: 1287-1287. 2. Azzazy HME, Mansour MMH, Christenson RH. Doping in the recombinant era: Strategies and counterstrategies. Clin Biochem 2005; 38: 959-965. 3. Bahrke MS, Yeasalis CE. Abuse of anabolic-androgenic steroids and related substances in sport and exercise. Curr Opin Pharmacol 2004; 4: 614-620. 4. Bidlingmaier M, Wu Z, Strasburger CJ. Problems with GH doping in sports. J Endocrinol Invest 2003; 26: 924-931. 5. Delbeke FT, Van Eenoo P, De Backer P. Detection of human chorionic gonadotrophin misuse in sports. Int J Sports Med 1998; 19: 287-290. 6. Dhar R, Stout CW, Links MS, Homoud MK, Weinstock J, Estes NA 3rd. Cardiovascular toxicities of performance-enhancing substances in sports. Mayo Clin Proc 2005; 80: 1307-1315. 7. Dohle GR, Sit M, Weber RF. Androgens and male fertility. World J Urol 2003; 21: 341-345. 8. Elliot DL, Goldberg L. Women and anabolic steroids. In: Yeasalis CE (ed.), Anabolic steroids in sport and exercise, Second ed. Human Kinetics, Champaign, pp. 225-246. 9. Evans NA, Bowrey DJ, Newman GR. Ultrastructural analysis of ruptured tendon from anabolic steroid users. Injury 1998; 29: 769-773. 10. Foley JD, Schydlower M. Anabolic steroid and ergogenic drug abuse by adolescents. Adolesc Med 1993; 4: 341-352. 11. Grimaldi PA. Regulatory role of peroxisome proliferatoractivated receptor delta (PPAR delta) in muscle metabolism. A  new target for metabolic syndrome treatment? Biochemie 2005; 87: 5-8. 12. Halvorsen S, Thorsby PM, Haug E. Acute myocardial infarction in a young man who had been using androgenic anabolic steroids. Tidskr Nor Laegeforen 2004; 124: 170-172. 13. Jenkins PJ. Growth hormone and exercise: physiology, use and abuse. Growth Horm IGF Res, 2001; 11 (Suppl.A): p. 571-7. 14. Karila T, Hovatta O, Seppala T. Concomitant abuse of anabolic steroids and human chorionic gonadotrophin impairs spermatogenesis in power athletes. Int J Sports Med 2004; 25: 257-263. 15. Kicman AT, Brooks RV, Collyer SC, Copan DA, Nanjee MN, Southan GJ, Wheeler MJ. Kriteria to indicate testosterone administration. Br J Sports Med 1990; 24: 253-264. 16. Kicman AT, Brooks RV, Copan DA. Human chorionic gonadotrophin and sport. Br J Sports Med 1991; 25: 73-80. 17. Kledal S, Clausen AG, Guldager H. Fatal outcome with cerebral edema following abuse of anabolic steroids. Ugeskr Laeger 2000; 162: 2203-2204. 18. Lamb DR. Anabolic steroids in athletics: How well they work and how dangerous are they? Am J Sports Med 1984; 12: 3138. DMEV 4/2006

endokrinologie 19. Lippi G, Guidi GC. Gene manipulation and improvement of athletic performances: new strategies in blood doping. Br J Sports Med 2004; 38: 641. 20. Maravelias C, Dona A, Stefanidou M, Spilipoupolou C. Adverse effects of anabolic steroids in athletes. A constant threat. Toxicol Letters 2005; 158: 167-175. 21. Mareck U, Sigmund G, Opfermann G, Zeyer H, Thevis M, Schanzer W. Identification of the aromatase inhibitor letrozole in urine by gas chromatography/mass spectrometry. Rapid Commun Spectrom 2005; 19: 3689-3693. 22. Martikainen H, Alen M, Rahkila P, Vihko R. Testicular responsiveness to human chorionic gonadotrophin during transient hypogonadotrophic hypogonadism induced by androgenic/ anabolic steroids in power athletes. J Steroid Biochem 1986; 25: 109-112. 23. McHugh CM, Park RT, Sonksen PH, Holt RI. Challenges in detecting the abuse of growth hormone in sport. Clin Chem 2005; 51: 1587-1593. 24. Middlemann AB, DuRant RH. Anabolic steroids use and associated health risk behaviours. Sports Med 1996; 21: 251-255. 25. Nikon B, Lekic M, Sober M. Introduction of the new analytical approaches to the doping kontrol on the XIV. Winter Olympic Games. Bosn J Basic Med Aci 2003; 3: 45-49. 26. Pagonis TA, Angelopoulos NV, Koukoulis GN, Hadjichristodoulou CS. Psychiatric side effects induced by supraphysiological doses of combinations of anabolic steroids correlate to the severity of abuse. Eur Psychiatry 2005, in press. 27. Parssinen M, Seppala T. Steroid use and long-term health risks in former athletes. Sports Med 2002; 32: 83-94. 28. Perry PJ, Lund BC, Deninger MJ, Kutscher EC, Schneider J. Anabolic steroid use in weightlifters and bodybuilders: an internet survey of drug utilization. Clin J Sport Med 2005; 15: 326-30. 29. Robinson N, Schattenberg L, Zorzoli M, Mangin P, Saugy M. Haematological analysis conducted at the departure of the Tour de France 2001. Int J Sports Med 2005; 26: 508-509.

DMEV 4/2006

30. Rogol AD, Yeasalis CE. Anabolic-androgen steroids and the adolescent. Pediatr Ann 1992; 21: 175-188. 31. Scott J, Philips GC. Erythropoietin in sports: a new look at an old problem. Curr Sports Med Rep 2005; 4: 224-226. 32. Shahidi NT. A review of the chemistry, biological action, and clinical applications of anabolic-androgenic steroids. Clin Ther 2001; 23: 1355-1390. 33. Sinn PL, Sauter SL, McCray PB. Gene therapy progress and prospects: development of improved lentiviral and retroviral vectors - design, biosafety, and production. Gene Ther 2005; 12: 1089-1098. 34. Stenman UH, Unkila-Kallio L, Korhonen J, Alfthan H. Immunoprocedures for detecting human chorionic gonadotrophin: clinical aspects and doping control. Clin Chem 1997; 43: 12931298. 35. Striegel H, Vollkommer G, Horstmann T, Niess AM. Contamined nutritional supplements-legal protection for elite athletes who tested positive: a case report from Germany. J Sports Sci 2005; 23: 723-726. 36. Wilson JD, Griffin JE. The use and misuse of androgens. Metabolism 1980; 29: 1278-1295. 37. Whittemore LA, Song K, Li X, Aghajanian J, Davies M, Girgenrath S. Inhibition of myostatin in adult mices increases skeletal muscle mass and strength. Biochem Biophys Res Commun 2003; 300: 965-971. 38. Zhou S, Murphy JE, Escobedo JA, Dwarki VJ. Adeno-associated virus-mediated delivery of erythropoietin leads to sustained elevation oh hematocrit in nohuman primates. Gene Ther 1998; 5: 665-670.

Adresa autora: doc. MUDr. Marta Šnajderová, CSc. Pediatrická klinika UK 2. LF a FN Motol V Úvalu 84 150 06 Praha 5 – Motol [email protected]

193