Vzdělávání podnikatelů v zemědělství, lesnictví a potravinářství na modelových lokalitách
Značení místních produktů, marketing a propagace značky (studijní materiály k akci)
TENTO PROJEKT „Vzdělávání podnikatelů v zemědělství, lesnictví a potravinářství na modelových lokalitách “ JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKOU UNIÍ Z EVROPSKÉHO ZEMĚDĚLSKÉHO FONDU PRO ROZVOJ VENKOVA v rámci opatření I.3.1. Další odborné vzdělávání a informační činnost Programu rozvoje venkova ČR
Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí
1
Vzdělávání podnikatelů v zemědělství, lesnictví a potravinářství na modelových lokalitách
Obsah
CO JE TO MARKETING? REGIONÁLNÍ TRHY V GLOBÁLNÍ EKONOMICE PŘIDANÁ HODNOTA MARKETINGOVÉ ŘÍZENÍ - POSLÁNÍ, VIZE, PODNIKATELSKÝ NÁPAD MARKETINGOVÁ STRATEGIE - CO TO JE A JAK TO JDE DOHROMADY S MARKETINGOVÝM PLÁNEM MARKETINGOVÝ PLÁN - A JEHO JEDNOTLIVÉ ČÁSTI ODKAZY NA ZÁKONY TÝKAJÍCÍ SE POTRAVINÁŘSTVÍ, OCHRANY SPOTŘEBITELE, OBALŮ, REKLAMY, OZNAČOVÁNÍ POTRAVIN A EKOLOGICKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ REGIONÁLNÍ ZNAČKY – ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY PŘÍNOSY REGIONÁLNÍCH ZNAČEK REGIONÁLNÍ ZNAČKY VERSUS NÁRODNÍ ČI EVROPSKÉ CERTIFIKACE SYSTÉM DOMÁCÍ VÝROBKY A ASOCIACE REGIONÁLNÍCH ZNAČEK, O.S HISTORIE REGIONÁLNÍCH ZNAČEK – SYSTÉMU DOMÁCÍ VÝROBKY ASOCIACE REGIONÁLNÍCH ZNAČEK, O.S. - ZÁKLADNÍ INFORMACE PODMÍNKY ČLENSTVÍ V ASOCIACI REGIONÁLNÍCH ZNAČEK REGIONÁLNÍ ZNAČENÍ SLUŽEB – PILOTNÍ PROVOZ NA ŠUMAVĚ DALŠÍ REGIONÁLNÍ ZNAČKY V ČR ZNAČKA MORAVSKÝ KRAS REGIONÁLNÍ PRODUKT ZÁKLADNÍ INFORMACE O ZNAČCE KRITÉRIA PRO UDÍLENÍ ZNAČKY KRITÉRIA PRO VÝROBCE 2
Vzdělávání podnikatelů v zemědělství, lesnictví a potravinářství na modelových lokalitách KRITÉRIA PRO VÝROBEK PRAVIDLA (ZÁSADY) FUNGOVÁNÍ SYSTÉMU ZNAČENÍ PROCES UDÍLENÍ ZNAČKY POVINNOSTI DRŽITELŮ ZNAČKY PRODEJNÍ MÍSTA PROPAGACE A MARKETING REGIONÁLNÍCH PRODUKTŮ AKTIVITY MAS MORAVSKÝ KRAS (A ARZ ZNAČKA JAKO NÁSTROJ VIZUÁLNÍ PREZENTACE ZNAČKY ZÁKLADNÍ PRAVIDLA PRO UŽÍVÁNÍ ZNAČKY VIZUÁLNÍ PREZENTACE VÝROBKŮ – FOTOGRAFIE TECHNICKÉ POŽADAVKY NA FOTOGRAFIE POŽADAVKY NA KVALITU A OBSAH FOTOGRAFIÍ PŘÍKLADY VHODNÝCH A NEVHODNÝCH FOTOGRAFIÍ KONTAKTY
(autoři: Zuzana Petrová, Tom Václavík, Iva Dyková)
3
Vzdělávání podnikatelů v zemědělství, lesnictví a potravinářství na modelových lokalitách
Co je to marketing? Pokud máte pekárnu a vyvěsíte na náměstí ceduli, která říká: „Čerstvé rohlíky od Pepy Koblihy", to je REKLAMA. Pokud tuto ceduli umístíte na záda slonovi a projdete se s ním přes náměstí, tomu se říká PROPAGACE. Pokud slon pošlape starostovi záhonky před radnicí, to je PUBLICITA. Pokud se Vám podaří, aby se tomu starosta zasmál a napsaly o tom místní noviny, to je PUBLIC RELATIONS. A pokud jste cestu slona záhonky naplánovali, tak to je MARKETING. Jak se liší marketing od prodeje? Prodej se snaží přimět zákazníky k nákupu zboží, které podnik již vyrobil. Marketing usiluje o to, aby podnik vyráběl a prodával to zboží, které zákazník požaduje. Zjišťuje proto jeho potřeby a přání a jim přizpůsobuje své výrobky, jejich cenu, způsob prodeje, propagaci, design, balení atd. Funkce marketingu • Analýza potřeb potenciálních zájemců o Váš výrobek • Předpověď, jaké typy výrobky od Vás budou různí zákazníci chtít • Rozhodnutí, které z těchto zákazníků můžete opravdu obsloužit • Odhadnout, kolik lidí a kdy si budou chtít výrobky zakoupit • Odhadnout, kolik budou ochotni zaplatit • Zjistit, jestli při stanovené ceně můžete dosáhnout zisku • Rozhodnout, jak potenciální zákazníky efektivně oslovit a informovat je o Vás a Vašich výrobcích • Odhadnout konkurenci Marketingový proces Začíná zjišťováním potřeb spotřebitelů, pokračuje poskytováním potřebných informací a vytvářením takových představ o produktech, které spotřebitelům dají možnost se s nabízenými produkty dostatečně seznámit, a končí úplným uspokojením všech jejich potřeb, a to i za delší dobu po prodeji. Cílem marketingu je tedy zajištění trvalého prodeje a dosažení zisku. Zisk Vám dává informaci o tom, že jste se rozhodli pro správný výrobek, dobře jste poznali svého zákazníka a nabídli mu výrobek vhodnou cestou. Zisk Vám umožňuje pokračovat v podnikání, proto, ačkoli nemusí být prvotním motivem tvorba zisku, bez něj svoje podnikání nemůžete dostatečně rozvinout. Podnikání je úspěšné pouze tehdy, jsou-li zákazníci spokojeni s nabízenými produkty a pokud své nákupy opakují. Často se lidé pustí do podnikání proto, že mají nápad, rádi vyrábějí... Nezačínají většinou proto, že rádi prodávají, ale právě prodej je to, co je nakonec živí... ... Hlavní funkcí marketingu je zkoordinovat Vaše nápady s přáními a potřebami zákazníků, pravidly trhu a Vašimi možnostmi (s ohledem na konkurenci, vaše zdroje apod.) ...
4
Vzdělávání podnikatelů v zemědělství, lesnictví a potravinářství na modelových lokalitách
Regionální trhy v globální ekonomice 10 důvodů, proč podnikat na regionálním trhu: • • • • • • • • •
Peníze zůstávají v regionu Lepší přístup k zákazníkům, možnost si je „vychovat" Možnost nabídnout výrobek s vysokou přidanou hodnotou Podporuje turistiku v regionu ^ Udržení regionální tradice Regionální výroba/zpracování nebo pěstování zeleniny/ovoce pomáhá životnímu prostředí, výrobky necestují tisíce kilometrů ^ Cena výrobku může být vyšší a je odolnější vůči cenovým výkyvům, pokud zákazník vnímá výrobek jako jedinečný a zvláštní ^ Maximální čerstvost potravin Výroba pro regionální trh si žádá menší kapacitu, tím však přispívá k jedinečnosti výrobku ^ Národní trh nebo zahraniční trh zůstává stále otevřený, a pokud je region známý a značka výrobku/výrobce zákazníkům dobře „podána", může být expanze velice úspěšná - výrobek si s sebou ponese stále svoji jedinečnost
Přidaná hodnota Jednou z možností, jak může podnikatel zvýšit naději na úspěch svého podniku, je výroba zboží s přidanou hodnotou. Může se jednat o maličkost, která ale může být pro zákazníka rozhodující. Pokud jste např. zemědělec, může se pod přidanou hodnotou skrývat např. omytí zboží, sušení přebytků, výroba marmelády místo radikálního snížení ceny u produkce, kterou byste těžko prodávali apod. Za tyto výrobky je možno dostat mnohem vyšší cenu než za čerstvé, nezpracované a mohou tak pomoci diverzifikovat zdroje příjmů farmy. Nebo k nezpracované surovině (např. řepě) nabídněte brožurku nebo kartičku s recepty, doporučte koření, nabídněte kus na ochutnání, připojte povídání o farmě... Přidaná hodnota Vám umožní získat tzv. CENOVOU PRÉMII.
Marketingové řízení - poslání, vize, podnikatelský nápad Jedním z úkolů marketingu je vytváření a formulování základní podnikatelské koncepce - kam se chce podnik dostat a jakým směrem se tedy ubírat. Sledování zájmů a potřeb zákazníků přispívá k efektivnějšímu využívání tržních příležitostí. Příležitosti trhu Najděte příležitosti, které Vám trh skýtá. Výzvou je POZNAT TRH - vědět, co lidé chtějí, kolik budou ochotni zaplatit a jak k nim Váš výrobek dostat. Poznejte trh a objevte příležitosti v 6 krocích: 1. Než s novým výrobkem začnete, ptejte se, získejte informace, naslouchejte trhu 2. Sestavte si marketingový plán 3. Zjistěte, co na to trh (např. metodou focus group, dotazování stávajících a potenciálních zákazníků apod.) 4. Začněte s menší výrobou a zkuste, jak trh zareaguje 5. Rozjeďte výrobu ve větším měřítku 6. Znovu se podívejte na svůj plán, pozměňte ho, vylepšete výrobek a marketing (včetně propagace) Nezáleží na tom, jestli prodáváte jen nějakou primární surovinu, např. dřevo, obilí, mléko nebo zeleninu, tato tzv. ANALÝZA TRHU je společná pro všechny výrobky a služby. 5
Vzdělávání podnikatelů v zemědělství, lesnictví a potravinářství na modelových lokalitách Ale struktura každého trhu (tzn. trhu např. s obilím nebo trhu se zpracovanými cereáliemi formou můsli) je jiná a proto budete pro každý trh muset zvolit jinou MARKETINGOVOU STRATEGII. Podnikatelská koncepce Vize - výhled do budoucnosti. Každý podnikatelský subjekt, ať už se jedná o jednotlivce nebo společnost, by měl mít nějakou vizi. Podnik může být krátkodobě efektivní, aniž by takovou dlouhodobou vizi měl, ale bude efektivnější, pokud bude mít představu, kam se v budoucnosti chce ubírat. Vize popisuje, co chce společnost dosáhnout v následujících 5, 10, 20 letech. Jaká bude vize, to záleží na společnosti - můžete chtít dosáhnout většího tržního podílu, maximálního uspokojení zákazníka nebo např. přispět k rozvoji regionu. Podnikatelský nápad Vize jde ruku v ruce s podnikatelským nápadem - tedy jak takovou vizi, která by měla ale být v souladu s posláním společnosti, uskutečnit. Je to řešení nějakého problému, vývoj něčeho nového. Může to být nový podnik, nový výrobek, služba, nový zpracovatelský postup, distribuční cesta nebo jakákoli myšlenka přinášející zlepšení ve výrobě či při prodeji. Některé metody, které mohou vést k podnikatelskému nápadu • Brainstorming - sbírání nejrůznějších, i velmi bláznivých a neuvěřitelných nápadů od spolupracovníků, známých, Vás, dětí, zákazníků... Nejlépe se brainstorming (česky „bouře mozků") provádí ve skupině několika osob, kdy se o problému chvíli bavíte a pak všichni doslova „střílí", co je napadne za řešení. Většina není využitelná, ale vzniknou z nich dobré nápady. Pokud ne, tak zkuste problém či otázku přeformulovat a vyzkoušejte to třeba jindy. • Naslouchání zákazníkům • Sledování konkurence a jejího chování • Naslouchání dodavatelům, odběratelům, distribučním partnerům • Focus group - používaná zejména u větších společností. Jedná se o metodu, kdy se sejde skupina potenciálních zákazníků (např. ženy ve věku 25-30 let s dítětem do 3 let) a moderátor jim představí např. nový výrobek, konkurenční výrobky, téma, o kterém se bude jednat. Účastníci pak podle pokynů moderátora diskutují, vyjadřují své názory. Můžete např. zjistit, že obal výrobku by danou skupinu od nákupu odradil, a dozvíte se, proč je konkurenční obal lepší.
Marketingová strategie - co to je a jak to jde dohromady s marketingovým plánem Marketingová strategie odpovídá na otázky: CO DĚLAT a KAM DOJÍT? Abyste dosáhli toho, co chcete, AKCÍ a TAKTIKOU na ni odpovíte: JAK TO DĚLAT? Co to je MARKETINGOVÁ STRATEGIE a co obsahuje? • • • • •
Cílový trh - popis cílového zákazníka/konečného uživatele našich produktů a služeb Umístění (positioning, pozice) - určení jedinečného postavení naší firmy a našich produktů vůči konkurenci, důvody, čím je výrobek jedinečný a čím si podmaní zákazníky Cena - cenová strategie vůči konkurenci Distribuce - informace o velikosti a důležitosti jednotlivých distribučních cest, které prodejní kanály budeme využívat Strategie výdajů na reklamu, propagaci a podporu prodeje 6
Vzdělávání podnikatelů v zemědělství, lesnictví a potravinářství na modelových lokalitách
Příklady strategií • Strategie tržní penetrace - Snažíte se lépe uspokojit potřeby současného trhu stávající produktovou nabídkou a tím zvýšit počet zákazníků daného produktu a/nebo zvýšit spotřebu produktu stávajícími zákazníky - Příklad: spotřebu zeleniny u maminek s dětmi můžete zvýšit tak, že pro ně připravíte speciální balíček „Zelňáček", kde bude pár kusů zeleniny, kterou děti obvykle mají rády • Strategie rozvoje trhu - Snažíte se nalézt nové zákazníky pro své stávající zboží - Příklad: oslovíte kantýnu místní firmy a nabídnete jim své kořeněné sýry dosud prodávané jen z farmy • Strategie rozvoje produktů - Pro Vaše stávající zákazníky vytvoříte nový produkt - Příklad: nabídnete různě velká balení, nové příchutě apod. • Strategie diverzifikace - Přijdete s novým výrobkem nebo službou pro zcela novou skupinu zákazníků - Příklad: vyrábíte sýry pro prodej z farmy - nově zkusíte sýry dodávat rovnou v bagetách do místní prodejny lahůdek
Marketingový plán - a jeho jednotlivé části Marketingový plán je ústředním nástrojem pro řízení a koordinování marketingového úsilí. Nemusí to být nic složitého, ale je dobré mít marketingový plán v písemné podobě, nejen ve Vaší mysli. V případě potřeby se do něho vždy můžete podívat a slouží také jako podklad např. pro získání úvěru. Pokud ho již jednou budete mít sepsán, snadněji se Vám také mohou připravovat podklady pro získání různých podpor, grantů, dotací apod. Pokud hledáte sponzory či partnery, určitě na ně bude působit dobře, pokud se s Vaší společností a jejími výrobky budou moci seznámit podrobněji. Prostě, marketingový plán rozhodně využijete a dnes již existuje mnoho příležitostí a míst, kde získat radu, jak ho správně sestavit. • Shrnutí myšlenek a nápadů o výrobku • Popisuje, jak dostat výrobek k zákazníkovi • Nemusí být dlouhý, ale musí být jasný Jaký je rozdíl mezi marketingovým plánem a marketingovou strategií? Marketingový plán představuje něco jako „cestovní mapu" Vašeho podnikání. Hned z úvodní části, tzv. analýzy výchozího stavu, zjistíte, kde vlastně stojíte a jak na tom jste. Zvolenou marketingovou strategií si pak stanovujete, kam chcete dospět. Marketingovou strategii můžete mít pro různé výrobky různou, ale marketingový plán může působit jako takový zastřešující deštník. Marketingové prostředí Ještě než budete sestavovat marketingový plán a zamýšlet se nad marketingovou strategií a určitě ještě dříve, než začnete vyrábět nový výrobek, je vhodné si udělat analýzu marketingového prostředí. Není od věci zhodnotit také Vaše silné a slabé stránky, a nezáleží na tom, jestli podnikáte jako fyzická osoba nebo se vás deset spojilo v rámci nějaké firmy. 7
Vzdělávání podnikatelů v zemědělství, lesnictví a potravinářství na modelových lokalitách
Mikroprostředí Marketingové mikroprostředí ve stručnosti zahrnuje všechny „spoluhráče", kteří mohou ovlivňovat Vaši schopnost vyrábět produkty nebo poskytovat služby. Jedná se o dodavatele, zprostředkovatele (obchodníky, reklamní agentury či studia...), konkurenty atd. Určitě se Vám vyplatí dozvědět se o nich co nejvíce, zejména pokud s nimi budete spolupracovat a Vaše výrobky nebo výroba na nich bude závislá. Do tzv. mikroprostředí spadají i Vaši zaměstnanci, Vaši nejbližší spolupracovníci, případně Vaše rodina. Pokud nepodnikáte sami, jsou právě oni tím nejcennějším, co máte. Oni také komunikují s lidmi mimo organizaci a mohou do značné míry pozitivně nebo negativně ovlivnit chod Vaší firmy. Makroprostředí Do marketingového makroprostředí spadají faktory, které firma nemůže vůbec ovlivnit nebo má jen velmi malou šanci tak udělat, např. formou lobbyingu v rámci nějaké asociace apod. Pro analýzu marketingového makro-prostředí je jednoduchou pomůckou zkratka PESTE, která v sobě skrývá: P - Politické prostředí Do této oblasti spadá legislativa, která upravuje a reguluje podnikání, chrání spotřebitele, investory apod. V rámci zamýšlení se nad politickým prostředím je také třeba zvážit samotnou politickou situaci země nebo regionu, zejména pokud se chystáte vyvážet do zahraničí. E - Ekonomické prostředí Spadají sem takové jevy, jako je vysoká míra inflace, recese, nezaměstnanost apod. Např. úroková míra může podnikatele odradit od rozšiřování výroby nebo mu znesnadnit podnikání. S - Sociální a kulturní prostředí Do této kategorie spadá např. růst populace, stárnutí obyvatelstva, změny v rodině, úroveň vzdělání, migrace, kultura v regionu apod. Zejména v případě, že se rozhodnete pro regionální trh, je třeba tyto faktory dobře zvažovat. Pokud je Váš výrobek určen mladé generaci, ujistěte se, zda v místě, kde ho hodláte nabízet, opravdu je dostatečný počet obyvatel v kýžené věkové skupině. T - Technologické prostředí Inovace, technický rozvoj, životnost výrobků - to jsou témata, nad kterými je nutno se v rámci této kategorie zamyslet. Možná bude Vaše výroba rentabilnější a efektivnější, pokud se poohlédnete po nové výrobní technologii či stroji. E - Ekologické / přírodní prostředí Ekologické / přírodní prostředí - faktory ochrany životního prostředí, ochrana vod, recyklace odpadů, klimatické podmínky, geografická poloha, přístup k surovinám. Analýza výše uvedených okruhů PESTE by Vám měla odkrýt atraktivní příležitosti na trhu, ale i odhalit, jaké nebezpečí a nástrahy jsou zde skryty, co by pro firmu mohlo být výhodné a s jakými riziky je nutno počítat. Lépe se Vám pak bude na tyto příležitosti a hrozby reagovat. SWOT analýza Analýzu mikro a makro prostředí lze spojit do velmi oblíbené SWOT analýzy. Je to velice užitečný a celkem jednoduchý nástroj a pomůcka. Je také základem vypracování každé marketingové strategie a marketingového plánu. Právě ona Vám může dát celkem přehlednou odpověď z hlediska současné situace, tedy analýzu výchozího stavu. Je dobré, pokud se v ní snažíte vymezit konkrétně např. vůči konkurenci (u silných a slabých stránek). Obvykle má formu tabulky. S - silné stránky (strengths), W - slabé stránky (weaknesses), O - příležitosti (opportunities), T - hrozby (threats)
8
Vzdělávání podnikatelů v zemědělství, lesnictví a potravinářství na modelových lokalitách
Cvičení 1. Pár základních otázek Pravděpodobně budete nad těmito otázkami muset chvíli přemýšlet nebo dokonce udělat menší či větší průzkum trhu. Rozhodně Vám však pomohou uvědomit si, jestli má smysl pokračovat v rozvoji Vašeho nápadu nebo v produkci Vašeho výrobku. Pak můžete začít s podrobnějším průzkumem trhu. Pokud přemýšlíte nad více výrobky, pomůže Vám tento dotazník zaměřit se na to, co je pro Vás nejperspektivnější. Výrobek 1. Jasně popište uvažovaný výrobek nebo službu. 2. Je to sezónní produkt? Jakou má trvanlivost? 3. Máte zdroj suroviny pro výrobek nebo přístup k surovinám za stabilní cenu? 4. Máte nebo víte, jaké stroje pro výrobu potřebujete? 5. Máte nebo víte, jaké potřebujete zaměstnance? 6. Jak výrobek budete vyrábět a distribuovat? Zákazníci 7. Kdo je Vaše cílová skupina? 8. Jaký vztah k nim máte? Jste jeden z nich? 9. Zaznamenali jste možný zájem o tento výrobek? 10. Jak ho budete prodávat? 11. Co je pro Vaše zákazníky důležité? 12. Roste počet Vašich potenciálních zákazníků? Roste počet Vašich současných zákazníků? Výhody 13. Pracujete rádi s lidmi a rádi s nimi přímo hovoříte nebo obchodujete? 14. Jaké jsou Vaše osobní silné stránky? S čím do toho „podniku" jdete? 15. Kdo je Vaším konkurentem? 16. Proč by měli zákazníci dát přednost Vašemu výrobku? 17. Jak snadno je Váš výrobek nahraditelný? Lze snadno okopírovat? 18. Máte nějaký signál/důkaz, že zákazníci za Váš výrobek budou ochotni platit cenu, ze které Vy budete mít zisk? 19. Vidíte nějaké své slabiny, pokud se do nového výrobku nebo inovace pustíte? Obsah marketingového plánu Sestavování marketingového plánu můžete zvládnout sami nebo využít služeb konzultantů, neziskových organizací, marketingových kateder univerzit a vysokých škol, hospodářské komory, oborových sdružení podnikatelů apod. Ať už využijete Vašich znalostí nebo služeb někoho jiného, musíte vždy ale vědět, co od marketingového plánu očekáváte. Podívejme se nyní na jeho jednotlivé složky a zároveň si vysvětlíme, proč jsou důležité. 1. Výrobek 2. Marketingové cíle 3. Konkurence 4. Konkurenční výhoda 5. Pozice na trhu 6. Poznejte svůj cílový trh - segmentace trhu, marketingový výzkum, chování zákazníka 7. Cena 8. Distribuce 9
Vzdělávání podnikatelů v zemědělství, lesnictví a potravinářství na modelových lokalitách 9. Značka 10. Marketingová komunikace 11. Měření úspěchu 1. Výrobek Popište svůj výrobek co možná nejpřesněji a nejdetailněji. Pozor, nestačí však jen technický popis. Váš výrobek je mnohem více, než jen např. květový med s obsahem cukru x %. Součástí tohoto popisu jsou také vlastnosti a výhody, které výrobek přináší Vašim zákazníkům. Proč je to důležité? Snažíte se najít sdělení, které nejlépe vystihuje jedinečnost výrobku. Sdělení pak slouží jak základ pro komunikaci se stávajícími a potenciálními zákazníky. Když budete o Vašem výrobku přemýšlet v souvislosti s Vašimi výrobními kapacitami a s ohledem na Vaše konkurenty, možná dojdete k názoru, že je potřeba výrobek pozměnit, začít vyrábět větší množství, použít jiný obal. I když o svém výrobku hodně víte, v této části marketingového plánu ho dáváte do souvislostí. Cvičení 2. Popis výrobku Vlastnosti (fyzický popis výrobku, co umí, jaké obsahuje vitamíny apod.) 1. 2. 3. Výhody (Jak pomáhá? Jak díky svým vlastnostem ulehčí život? Co zákazníkovi přinese? Např. bude zdravější...) 1. 2. 3. Marketingové cíle • Cíle jsou nezbytné pro plánování • Stanovte si konkrétní cíle včetně hodnoty a termínu splnění • Měly by být reálně dosažitelné a optimistické Cvičení 3. Strategické a operativní marketingové cíle Proč je potřeba ujasnit si strategické a operativní marketingové cíle? Stanovením cílů zjistíte, kam chcete směřovat, a jejich vyjádření a písemné zpracování Vám pomůže při kontrole výsledků. Rovněž pomohou při hodnocení, zda se Vám daří s výrobkem či službou naplnit Vaše předsevzetí. Cíle, které si dáváte, se snažte co nejvíce konkretizovat. Rozhodně nezapomeňte na datum, do kdy mají být realizovány, a označte zodpovědnou osobu. O způsobu dosažení cílů se budeme bavit v dalších částech. Časový horizont Vašich cílů je na Vás, může to být 6 měsíců, dva roky apod. Záleží to na Vaší situaci. Přehledně zpracované marketingové cíle Vám pomohou získat třeba úvěr u banky nebo nějakého partnera, kterým může být i nezisková organizace či sdružení výrobců. Pokud budete Vaše cíle s někým konzultovat, možná zjistíte, že nejsou reálné. Nebo jen špatně vyjádřené. Nebo naopak máte na víc. Inspiraci pro sestavení přehledu Vašich cílů naleznete v následující tabulce. Strategický marketingový Operativní Čas Způsob Zodpovědná osoba cíl marketingový cíl (mezník)
10
Vzdělávání podnikatelů v zemědělství, lesnictví a potravinářství na modelových lokalitách Zvýšit zisk o 100 000 Kč
Zvýšit povědomí o výrobku v regionu o 50%
Do 1 roku
Strategický marketingový cíl
Operativní marketingový cíl (mezník)
Čas
Účast na Slavnostech jara, ochutnávka na fotbalovém turnaji, sponzoring Dětského dne Způsob
Eva
Zodpovědná osoba
3. Konkurence V této části marketingového plánu se věnujeme konkurenci. Hledáte cestu, jak nabídnout a prodat Váš výrobek zákazníkovi. Proto musíte vědět, kdo další nabízí podobný výrobek a jakým způsobem. Zamyslete se nad Vaší konkurencí, kterou mohou být například firmy, které nabízí podobný výrobek a služby, nebo také firmy, které sice nabízí úplně jiný výrobek, ale zákazníkovi přináší STEJNÉ výhody a uspokojení, jako kdyby si koupil výrobek Váš. Pokud např. vyrábíte a prodáváte nábytek, Vaším konkurentem bude nejen výrobce nábytku, ale také prodejce nábytku. Oba dva musíte považovat za konkurenci a snažit se je zahrnout do Vašich úvah. Někdy pro Vás může být dokonce výhodnější, pokud s nimi začnete spolupracovat. Snažte se najít odpovědi na následující otázky: • Kdo nabízí podobný výrobek? • Jak ho nabízí? • Proč jsou úspěšní? • Za jakou cenu? • Nabízí přímo nebo přes velkoobchod/distributory? • Proč by si měl zákazník vybrat právě Vás před konkurencí? • Nebylo by výhodné s konkurentem spolupracovat? Popište konkurenty, kteří již podobný výrobek nabízejí a napište, proč by měl zákazník preferovat Váš výrobek Konkurent Konkurent 1 Konkurent 2 Proč je úspěšný:
Cena výrobku: Distribuce: Proč je Váš výrobek lepší? 4. Konkurenční výhoda Jsou některé z vlastností výrobku a jeho výhody jedinečné? Vyrábíte svůj výrobek tradičním způsobem? Nebo třeba pomocí úplně nové technologie? Máte nějakou zvláštní distribuční cestu, jak se výrobek dostává k zákazníkovi? Váže se třeba úzce na region? Je to tradiční a unikátní recept? Svůj výrobek znáte nejlépe Vy sami. Pokud se Vás teď zeptám, tak mi o něm dokážete vyprávět třeba i hodinu. Jak vznikal, jak jste přišli k nápadu ho vyrábět, čím je prostě nejlepší. To stejné ale řekněte i 11
Vzdělávání podnikatelů v zemědělství, lesnictví a potravinářství na modelových lokalitách svým zákazníkům, vybavte své „děťátko" na cestu příběhem, sdělte světu, CO je Váš výrobek nebo služba zač. Bohatě se Vám to vyplatí. Najdete tak a pojmenujete tzv. KONKURENČNÍ VÝHODU. Cvičení 5. Sepište důvody Vašeho úspěchu i úspěchu konkurence Konkurenční výhoda Výrobek Konkurent 1
Konkurent 2
Konkurent 3
5. Pozice na trhu Věděli jste, že ... Zákazníci nekupují Vaše produkty a služby, ale... ♦ Kupují výhody, ne vlastnosti ♦ Kupují Vaše sliby ♦ Kupují sliby, které chtějí osobně splnit ♦ Kupují Vaši důvěryhodnost, v případě, že nejste důvěryhodní, nekupují nic ♦ Kupují řešení svých problémů ♦ Kupují názor druhých na Váš výrobek ♦ Kupují očekávání vycházející z Vaší marketingové komunikace ♦ Kupují věrohodná očekávání ♦ Kupují značková jména, kterým dávají přednost před neznámými jmény ♦ Kupují hodnotu, což není totéž co cena ♦ Kupují styl - styl, který sami preferují ♦ Kupují upřímnost - stačí jedno neupřímné slovo a nic neprodáte T ak zvaná tržní pozice Vám ukazuje, jakým způsobem vnímají zákazníci Váš produkt (může být i navrhovaný) ve srovnání s produkty konkurence, které jsou k dispozici na trhu. Při nákupním rozhodování totiž mnohem větší roli hrají subjektivně vnímané parametry produktu než ty reálné, tedy jak spotřebitel hodnotí např. kvalitu produktu ve srovnání s ostatními nabízenými variantami, na rozdíl od reálných výsledků např. dle testů. Je-li výrobek zákazníky vnímán stejně jako výrobky ostatní a neodlišu-je-li se něčím od výrobků srovnatelných, nemají zákazníci žádný důvod k tomu, aby ho kupovali. Dobrá pozice výrobku na trhu tedy znamená, že zákazníci vnímají tento výrobek více než výrobky ostatní, že ho považují za lepší, je pro ně lákavější a přitažlivější. Proto je velice důležité znát konkurenční výhodu (viz kapitola Výrobek). Pokud ji dobře specifikujete, můžete namíchat chutný „komunikační koktejl" a oslovit tak správně právě tu Vaši cílovou skupinu (viz Marketingová komunikace). 12
Vzdělávání podnikatelů v zemědělství, lesnictví a potravinářství na modelových lokalitách
6. Poznejte svůj cílový trh - segmentace trhu, marketingový výzkum, chování zákazníka Kde hledat inspiraci a získávat informace o trhu? Dobré nápady pro nové výrobky, ale i pro inovaci již zavedených výrobků většinou přichází od samotných zákazníků a spotřebitelů. Stejně tak sledování konkurence, jejích kroků a novinek je hnacím motorem inovací. Rozhodně je důležité snažit se pochopit motivy zákazníků pro koupi výrobku. Nejen v případě rodinných podniků mohou být právě rodinní příslušníci a jejich nápady velkým stimulem pro nové nebo inovované výrobky. Vždyť i oni sami jsou spotřebiteli a mají také spoustu známých. • Ptejte se Vašich stávajících zákazníků • Porozumějte potřebám svých zákazníků • Sledujte konkurenci • Sledujte trendy a zkuste je využít a promítnout do Vašich výrobků • Exkurze do zahraničí/ostatních regionů/prodejen • Co Vaši přátelé, známí, rodina? • Je Váš nápad životaschopný? Je pro nový výrobek dostatečně velký trh? • Regionální hospodářská komora • Internet • Neziskové organizace • Czech Invest, Czech Trade, Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo zemědělství apod. Marketing nefunguje proto, že by prodával produkty nebo služby, ale proto, že pomáhá lidem uvědomit si výhody plynoucí z vlastnictví příslušných produktů či služeb. Místní výrobky nabízejí hodnoty, které je třeba spotřebitelům dostatečně zdůraznit a vysvětlit. Kupující musí být přesvědčen o tom, že je pro něj výhodné místní výrobky nakoupit, i když mohou být dražší. V centru podnikatelského snažení vždy musí být zákazník a jeho potřeby. Proto je nutné proces uplatnění výrobků na trhu plánovat, ovládat metody moderní komunikace a využívat všech vhodných marketingových nástrojů. Kdo je Váš zákazník? Když Vám někdo položí tuto otázku, jak odpovíte? Velice často lze slyšet tuto odpověď: VŠICHNI! Často následuje věta: „Všichni ti, kdo si můj výrobek koupí." No ale kdo si Váš výrobek kupuje? Kdo chcete, aby si Váš výrobek koupil? Pokud máte jasnou představu a o svých zákaznících toho hodně víte, máte ulehčenou práci, protože je pak můžete lépe oslovit, nalákat na Vaše výrobky, poskytnout jim služby, které uvítají apod. Aby se Vám lépe „definovalo", kdo je tím Vaším zákazníkem (samozřejmě to může být i firma, nejen jednotlivec) a konečným spotřebitelem, hovoříme o tzv. SEGMENTACI (členění) TRHU. Segmentace trhu • Geografická - obce, regiony, země • Demografická - skupiny podle věku, pohlaví, příjmové kategorie, vzdělání • Psychografická - příslušnost zákazníků do společenských tříd, které se vyznačují určitým životním stylem • Behaviorální - podle chování zákazníků, jak používají určité výrobky, podle loajality ke značce, podle místa nákupu.
13
Vzdělávání podnikatelů v zemědělství, lesnictví a potravinářství na modelových lokalitách Příklad: Profil spotřebitele, který si kupuje rostlinné pomazánky značky XY • Geografické hledisko: - větší města • Demografické hledisko: - příjem na domácnost nad 20 000 Kč - SŠ/VŠ vzdělání • Psychografické hledisko: - vzdělanější lidé, kteří žijí aktivním životem, zajímají se o složení své potravy a zdravý životní styl, hledají praktické výrobky - nemají zvláštní dietu, ale jsou mezi nimi i vegetariáni a makrobiotici • Behaviorální hledisko: - kupují občas, používají zejména jako svačinu a večeři - konzumuje celá domácnost - nejčastěji nakupují pomazánky v obchodech se zdravou výživou Vytváření vztahů se zákazníky Předpoklady pro získání zákaznické věrnosti: • Nabízejte hodnoty, kterých si zákazník váží • Vycházejte vstříc, vždy nabídněte „něco navíc" • Řešte zákazníkovy potřeby a problémy • Pravidelně komunikujte (na osobní úrovni) • Napravte chybu, když k ní dojde - Pamatujte si, že zákazník má VŽDYCKY pravdu. Vzpomeňte si na staré dobré „ZÁKAZNÍK, NÁŠ PÁN". I když si Vaše výrobky jen dokola prohlíží a nic si nekoupí, neohrnujte nad ním nos, může se vrátit později nebo se zmínit známým, že je viděl, uvažoval o nich apod. Opravdu nikdy nevíte, na co zrovna myslí a jaké má důvody. Ale to, že si zrovna nic nekoupil, neznamená, že si toho nekoupí mnohem více v budoucnu. Proto i na něj buďte milí a snažte se dobře zapůsobit. Netýká se to jen osobního prodeje, Váš výrobek na regále v obchodě také mluví za Vás. Jeho balení, etiketa, cena, původ... Tohle všechno zákazník sleduje. • Važte si každého zákazníka - Možná Vás teď napadlo, proč byste si měli vážit někoho, kdo výrobek pomlouvá, reklamuje jeho vady apod. Ale i ten je pro Vás velice důležitý, dává Vám podněty k odstranění nedostatků a vlastně Vás nutí pořád se v něčem zlepšovat. Třeba Vás přivede i na nápad, jak rozšířit poskytované služby, výrobky lépe značit, balit apod. • Iniciativně zákazníkovi pomáhejte Hlavním pojmem v úvahách o vztahu se zákazníkem je vytváření hodnoty. K věrnosti ovšem nestačí pouze splnit zákazníkovy základní požadavky, musíme poskytnout mimořádnou péči v lidské rovině. Každý kontakt se zákazníkem by měl být pozitivním zážitkem. Co můžete udělat, aby v klíčových okamžicích byl zákazník příjemně překvapen a abyste zpříjemnili jeho zážitek z nákupu a setkání s Vámi a Vašimi výrobky? • Pravidelná a tvořivá komunikace • Snažte se o nekonvenční myšlení, nedržte se jen stereotypních postupů „jak se to dělalo vždycky" či „jak to dělají všichni" • Poskytnutí záruky kvality služeb • Odměny za časté nákupy • Nabízet zvláštní služby, které zákazník pociťuje jako osobní • Vychovávat zákazníky tím, že je naučíte používat Vaše produkty a služby • Partnerství - mnozí zákazníci stojí o trvalejší vztahy, a tak vstřícnost i v případě, kdy zákazník u nás zrovna nenakupuje, může tyto vztahy utužit 14
Vzdělávání podnikatelů v zemědělství, lesnictví a potravinářství na modelových lokalitách • Neobvyklé znovuzískání - schopnost vyřešit zákazníkovy problémy a chyby firmy prostřednictvím šikovného a dobře zvládnutého jednání • Rozhovory s odcházejícími zákazníky - ti nás mohou informovat, jak a v čem se můžeme zlepšit Nepředpokládejte, že lidé jen čekají, až Váš výrobek dorazí na pulty obchodů. Určitě si je musíte najít sami. A proto musíte mít pokud možno jasnou představu o tom, jací by Vaši zákazníci měli být. 7. Cena Strategie stanovení ceny Při stanovení ceny musí podnik vycházet z toho, v jaké fázi životního cyklu se výrobek nachází. Životním cyklem si projde každý výrobek a jeho fáze trvají u různých výrobků různě dlouho. Hovoříme o fázi zavádění na trh, růstu, zralosti a poklesu. Na konci růstové fáze a v období zralosti výrobku dosahuje firma nejvyšších zisků na výrobek, zisk je stabilní nebo klesá v důsledku vzrůstající konkurence. V poslední fázi (poklesu) vykazuje zisk na výrobek významný pokles a začíná mizet. Každý podnikatel by měl být schopen rozlišit, který výrobek mu přináší tu kterou část zisku, a na základě toho se rozhodnout, zda bude v jeho výrobě pokračovat, rozvine ji, „oživí" výrobek např. novou příchutí nebo jeho výrobu zastaví a investuje energii a prostředky do jiného výrobku. U zcela nových výrobků může podnik volit ze základních cenových strategií: Sbírání smetany Tato metoda spočívá ve stanovení vysokých cen především pro produkty nově uváděné na trh a v postupném snižování cen v průběhu životního cyklu. V takovém případě označujeme tuto strategii jako rychlé sbírání Jak vnímají cenu zákazníci? • Lepší než snižovat cenu je soutěžit vyšší kvalitou • Garantujte kvalitu produktu, zákazník si na vyšší cenu rychle zvykne • Nasazením vyšší ceny máte eventuální prostor pro snížení • Příliš nízká cena je podezřelá • Vyšší cenu můžete zákazníkovi dobře vysvětlit • Pokud Vám zákazník řekne, že viděl nižší cenu, můžete říci, že konkurence zná svou cenu a kvalitu a Vy zase víte o svojí...VĚŘTE SI! smetany. Tato cenová politika bývá typická např. pro počítače či mobilní telefony. Umožňuje soustředit se plně na ty zákazníky, kterým nový produkt přináší největší užitek a jsou tedy ochotni za něj zaplatit. S klesající cenou pak oslovujeme nové segmenty spotřebitelů. Pokud se podaří vytvořit si pozici, kdy si vysokou cenu můžeme účtovat dlouhodobě, jedná se o tzv. pomalé sbírání smetany. Příkladem může být Ferrari. Nebezpečí této strategie je však v tom, že vysoké ceny mohou nalákat konkurenci. Pronikání na trh Spočívá ve stanovení nízkých cen nových produktů v zájmu stimulace co nejvyššího objemu prodeje. Skrývá v sobě vysoké riziko v počátečním období prodeje (výrobce nebo prodejce dobrovolně podstupuje počáteční ztráty), ale nabízí šanci vysokých zisků v dalších fázích životního cyklu produktu. Cílem i zde může být, podobně jako u sbírání smetany, rychle pokrýt počáteční náklady, ne však cestou vysokých cen, ale velkých objemů produkce (resp. jejího prodeje). Firma ji volí zpravidla tehdy, kdy na trhu existuje velká konkurence a podíl na trhu lze získat pouze za podmínky nízké zaváděcí ceny, nebo v případech, kdy spotřebitelé mohou mít k novému produktu velkou nedůvěru a nižší cena tak snižuje i jejich riziko při prvním zkušebním nákupu. Tato strategie není vhodná u produktů, kde náklady jsou ještě tak vysoké, že ani stanovení cen velmi blízko nákladům neučiní produkty pro většinu zákazníků dostupné.
15
Vzdělávání podnikatelů v zemědělství, lesnictví a potravinářství na modelových lokalitách Stanovení ceny na úrovni konkurence Používá se v případě, kdy firma vstupuje na trh, kde konkurence již nabízí své produkty a zákazníci jsou již přivyklí na určitou úroveň ceny. Má-li firma náklady nižší, než je tato úroveň ceny, může být pro ni výhodné přistoupit na stejnou cenu, vyhnout se tak cenové válce a zaměřit se spíše na necenovou konkurenci lepšími charakteristikami produktu. Cenová strategie založená na psychologickém principu Ve vnímání ceny se projevují určité psychologické vlivy. Patří mezi ně hodnoty stanovené těsně pod nejbližší vyšší „kulatou sumou" (např. 9,90; 19,90; 99,90 apod.). Ceny se zdají být nižší, než ve skutečnosti jsou. Tato cenová strategie má význam tam, kde prodejce nechce vzbuzovat dojem luxusnosti produktu. Tuto strategii můžeme kombinovat s jinými cenovými strategiemi. Pro cenovou tvorbu bychom mohli stanovit tato doporučení: Ceny by se neměly zvyšovat příliš často, ale v určitých intervalech. Měla by být brána v úvahu fáze životního cyklu, v níž se výrobek nachází, a zvolená cena by měla zapadat do celkové politiky Vaší firmy. 8. Distribuce Distribuce není nic jiného než to, jak nabízet hotový výrobek ve správné chvíli, ve správném množství, na správném místě, za cenu, kterou je zákazník ochoten a schopen zaplatit. Na příkladu biopotravin a farmářů podnikajících v ekologickém zemědělství si ukažme možné tzv. distribuční cesty. Možnosti uvádění bioproduktů na trh mohou být klasifikovány jako přímé a nepřímé. Při přímém uvádění na trh dochází k interakci mezi producentem a spotřebitelem, při nepřímém vstupuje do hry prostředník. Přímá distribuce je mezi českými ekozemědělci zatím využívána poměrně málo. Nepřímé distribuční cesty: • zprostředkovatelé • velkoobchody • odbytová družstva • zpracovatelé bioproduktů a výrobci biopotravin • specializované prodejny s biopotravinami a racionální výživou • restaurace a hotely • velkokapacitní kuchyně a veřejné stravování (nemocnice, závodní jídelny, armáda) • konvenční prodejny potravin a řetězce supermarketů Přímé distribuční cesty: • prodej přímo na farmě (lze např. spolupracovat s cestovními kancelářemi, které se se svými klienty zastaví u Vás na prohlídku farmy a nákup - velice oblíbený způsob prodeje např. kozích výrobků) • vlastní sběr zákazníky • bio-tržnice • „bio-bedýnka" - jedná se o službu, kdy zákazník dostává pravidelně, např. 1x týdně, čerstvé ovoce a zeleninu, případně další potraviny podle sezónní nabídky přímo domů. Je populární zejména v Dánsku, Velké Británii, ale i v Německu či Rakousku. • nákupní společenství zákazníků (Community Supported Agriculture - Komunitou podporované zemědělství)- jedná se o systém, při kterém si místní spotřebitelé odbytu. Je rozšířené zejména ve Spojených státech, předplatí na celou sezónu pravidelné dodávky čerstvých získává si popularitu ve Velké Británii. bioproduktů. Dávají tím ekologickému zemědělci jistotu • online-nákup přes internet
16
Vzdělávání podnikatelů v zemědělství, lesnictví a potravinářství na modelových lokalitách Srovnání přímé a nepřímé distribuce Přímá distribuce
Nepřímá distribuce
• náročná na čas
• nižší náklady
• prodáváte, místo abyste vyráběli
• méně náročná na čas
• nižší riziko
• vyšší tržní riziko
• úspěch opravdu záleží hlavně na Vás, Vašich schopnostech a možnostech • můžete účtovat vyšší cenu
• Váš úspěch je odvislý od úspěchu Vašeho prodejce
• vytváříte přímý vztah se zákazníky
• nepřímý vztah se zákazníky
• menší odměna
• můžete lépe sdělit svůj příběh Přímý marketing Ekologické zemědělství dalo vzniknout diverzifikovaným, decentralizovaným systémům, ve kterých farmáři mají větší kontrolu nad marketingem a prodejem tím, že vynechávají tradiční odbytové kanály a prodávají přímo zákazníkům na místní nebo regionální úrovni. Potraviny, které nevyžadují mnoho zpracování, jako ovoce, zelenina, maso a některé mléčné výrobky, jsou ideální pro přímý prodej konečným zákazníkům. Přímý prodej má smysl zejména pro zemědělce produkující menší množství širokého spektra plodin. Pro zemědělce produkující velké množství jedné komodity je ziskovější prodávat prostředníkům. Proč přímý marketing? Přímý prodej konečným spotřebitelům slibuje zemědělcům větší podíl na tržbě, a tím pravděpodobně i větší zisk. Pro mnoho menších farmářů může být určité zpracování zemědělských produktů - a tím přidání hodnoty - a jejich nabídka přímým spotřebitelům významným zdrojem finanční jistoty. Farmáři, kteří nejsou schopni konkurence na celostátním trhu, si mohou vybudovat úspěšný, prosperující místní trh. Přímý marketing konečným spotřebitelům je však velmi náročný na čas a pracovní sílu a vyžaduje úsilí, kreativitu, nápaditost, prodejní dovednosti a schopnost jednat slušně a pozitivně s lidmi. Výhodou přímé dodávky konečným spotřebitelům je možnost vytvořit si úzký a vřelý vztah se zákazníky. Zákazníci, kteří k farmáři cítí určitou emocionální vazbu, zůstávají většinou loajální, přestože podobné zboží je k dostání v obchodě za nižší cenu. Většina ekologických zemědělců má sklon využívat přímých trhů až na druhém místě, po vyčerpání nepřímých odbytových možností. Přímý prodej je však většinou výhodný jak pro zemědělce, tak pro spotřebitele. Zemědělci se přímým odbytem konečným spotřebitelům snaží za své zboží získat ceny obvyklé v maloobchodě. Podmínkou ovšem je, že zákazníkům nabídnou služby obvyklé u maloobchodníků. Cena, kterou zákazník platí v maloobchodě, v sobě zahrnuje náklady na produkci, sběr, třídění, balení, transport, velkoobchodní a maloobchodní služby. Aby získali vyšší čistý zisk, snaží se zemědělci poskytnout zákazníkům všechny vyjmenované služby s nižšími náklady, nabídnout některé služby navíc a vyhnout se zbytečným nákladům. Spotřebitelé nakupující přímo od producentů na druhé straně očekávají vysoce kvalitní, čerstvé produkty za rozumné ceny. Kromě finanční směny nabízí přímé trhy také prostor pro sociální interakci. Producentům nabízí příležitost diskutovat a vysvětlovat metody a praktiky ekologického zemědělství, spotřebitelům nabízí možnost navštěvovat farmu a mluvit s lidmi, kteří mají stejné zájmy. Zemědělec si také musí uvědomit, že zajišťování chodu přímého odbytového místa jej může stát příliš času potřebného na produkci. Často proto mají přímý prodej na starosti jiní rodinní příslušníci. Pečlivé hodnocení potenciálních potřeb zákazníků před samotným rozhodnutím ohledně produkce může zemědělci pomoci vybrat vhodné trhy dle jeho marketingových plánů a možností podniku. Producenti musí znát požadavky potenciálních zákazníků na kvalitu, kvantitu, balení a dodávky, a musejí pečlivě zvážit, zda mají schopnosti tyto potřeby uspokojit. Pokud zemědělec zvolí přímý 17
Vzdělávání podnikatelů v zemědělství, lesnictví a potravinářství na modelových lokalitách prodej konečným spotřebitelům, je nutné sledovat trendy v jejich požadavcích. Ani to nejkvalitnější zboží neprodáte, pokud to nebude něco, co lidé chtějí. Důležitou roli v prodeji zákazníkům hraje jejich vzdělávání - většina lidí si zatím neuvědomuje pozitivní dopad ekologického zemědělství na životní prostředí a svoje zdraví. Přímý marketing může přinášet velké uspokojení jak producentům, tak i zákazníkům. Dochází k přímé komunikaci mezi „výrobcem" potravin a konzumenty, což vytváří důležitý aspekt v budování odpovědné spotřeby. Popište, jakými cestami v současnosti nabízíte své výrobky na trhu a jaké máte další možnosti se stávajícími nebo novými výrobky. Jak nabízet výrobky? (Přímo, MO, VO, přes obchodního zástupce apod.) Prostředník - jaké nabízí služby/výhody? (Splatnost faktur, pravidelný odběr, množství . ) Požadavky prostředníka (Objem, podmínky, balení, vzorky, kvalita, certifikace. . ) Jste schopni tyto požadavky splnit? Pokud ne, co musíte udělat? 9. Značka Značka v podstatě označuje výrobce nebo prodejce. Značkou může být jméno, ochranná známka, logo nebo jiný znak. Značka je však ještě mnohem více - je v podstatě příslibem prodejce (výrobce), že bude zákazníkům dodávat zboží s určitými vlastnostmi, funkcemi a službami. • Dává produktu jméno, odlišuje výrobky od konkurenčních • Usnadňuje identifikaci produktu • Vytváří image a reputaci výrobku, zvyšuje jeho atraktivitu • Ujišťuje zákazníka o určité úrovni kvality • Cílem značky je vtisknout povědomí o výrobku do mysli (a srdce) • Znamená pro zákazníka jistotu • Zvyšuje loajalitu zákazníků vůči vašim výrobkům • Zavedení vyžaduje velkou propagaci • Může, ale nemusí opravňovat k vyšší ceně (Klasa, Bio, Activia (Danone) vs. Klasik (Olma)) Jednou z forem nepřímé distribuce je i prodej přes tzv. privátní značky, kdy výrobce dodává maloobchodním řetězcům nebo zpracovatelům svou produkci a ti ji pak prodávají pod svým vlastním jménem. Mnohdy ani není původní výrobce uveden na obale. Tento způsob prodeje má také své výhody a nevýhody. Pro zákazníka je výhodou nižší cena, výrobcům zase šetří náklady na marketing a logistiku, které dnes jinak tvoří podstatnou část ceny. Výroba pro takovéto zákazníky může farmám přinést vyšší obrat a zároveň ukáže na dobrou kvalitu výrobků. Cenou za to je potlačení vlastní značky. Farma se tedy musí rozhodnout, jakou strategii si vybere. Nepřímý prodej, tedy přes prostředníka nebo prostřednictvím privátní značky, je vhodný, zejména pokud máte přebytek např. jedné plodiny nebo suroviny a přímý prodej by tak byl obtížný. I malá změna ve formě přímého prodeje Vám však může přinést vyšší cenu a proto z hlediska regionální produkce a prodeje je pro Vás výhodnější budovat si vlastní značku a vytvářet si silné vztahy se zákazníky. Vytvořte si svou značku Důležité vlastnosti značky (4-6 jedinečných vlastností) Osobnost značky (Přemýšlejte o značce jako o osobě. Co je na ní odlišné od ostatních? Autentické?) Umístění (Umístění značky v myslích zákazníků, 5 slov, která nejlépe popíší značku) Atributy obhajitelné před konkurencí, Slib Co je tím největším přínosem výrobku pro Vaše zákazníky? 10. Marketingová komunikace neboli podpora prodeje Marketingová komunikace zahrnuje všechny nástroje a způsoby, jakými komunikujete s Vašimi zákazníky, cílovou skupinou, abyste podpořili své výrobky, služby nebo image firmy. Hovoříme o tzv. komunikačním mixu (nebo chcete-li komunikačním koktejlu), který zahrnuje pojmy jako reklama, 18
Vzdělávání podnikatelů v zemědělství, lesnictví a potravinářství na modelových lokalitách podpora podeje, sponzorování, public relations (vztahy s veřejností), komunikace v prodejním nebo nákupním místě, výstavy a veletrhy, přímý osobní kontakt se zákazníky, osobní prodej atd. Jak komunikovat se zákazníkem? • Nesoustřeďte se pouze na jeden nástroj, namíchejte chutný komunikační koktejl • Nesnažte se oslovit jen zákazníky, ale i své zaměstnance, politiky, názorové vůdce, udavače trendů a další skupiny • Pokaždé použijte různé komunikační prostředky • Sledujte trendy • Hovořte se stávajícími a potenciálními zákazníky a partnery • Sestavte si tzv. testovací komisi • Nechte internet pracovat za Vás - sbírejte ohlasy i z něj • Za pomoci regionálního sdružení, obchodní komory, SŠ/VŠ udělejte průzkum mezi zákazníky - i tak se o Vás dozví • Sbírejte anketní lístky • Plňte sliby, které Váš výrobek a značka zákazníkovi nabízí • V případě reklamace pamatujte, že zákazník má vždy pravdu, zboží vyměňte nebo vraťte peníze udržet stávajícího zákazníka je lehčí, než získat nového či ho získat zpět • Nabízejte přidanou hodnotu - „obalte" svůj výrobek emotivním sdělením Zákazník potřebuje, abyste mu vysvětlili přednosti a výhody produktu přesvědčivěji než Vaše konkurence. Není vždy nezbytně nutné přesvědčovat zákazníky, že Váš produkt je lepší než konkurenční. Není-li si spotřebitel jistý, že konkurenční produkt je stejně dobrý nebo dokonce lepší, pak je vysoká pravděpodobnost, že dá přednost tomu Vašemu. Věnujte prostor tomu, abyste vyjádřili jasně a čestně, v čem je Váš produkt dobrý, a poskytněte k tomu důkazy. Nezapomeňte zahrnout důvod, proč produkt využívat (není ale vždy nutné, když to z názorné ukázky spotřebitel pozná sám). Přínosné je ukázat i nějaký emocionální přínos z využívání produktu (stoupnete v očích svých přátel, budete lepší rodič...). Poznání, jak je Váš produkt vnímán mezi potenciálními uživateli, co si o něm myslí, jak o něm mluví, jaké vlastnosti jsou pro ně důležité a co by je nejspíše motivovalo k využívání, je pro správnou reklamu a komunikaci vůbec klíčové. Dalším důležitým krokem je získat přehled o způsobu propagace obdobných produktů konkurence a nakolik je tento způsob úspěšný. Důležité je promyslet, jakou pozici na trhu pro svůj produkt vůči produktům konkurenčním chcete zvolit. Ještě než začnete o reklamě vůbec uvažovat, zamyslete se nad cíli, které by měla splnit. K základním funkcím reklamy patří: • informovat • přesvědčovat • prodávat Reklama musí mluvit přímo ke spotřebiteli a užívat takový jazyk a takové situace, které spotřebitel zná. Rozhodně je vhodné ji správně načasovat a zacílit na ty správné potenciální nebo současné zákazníky a použít na to vhodná média (místní rozhlas, regionální rozhlasovou stanici, katalog cestovní kanceláře, letáček v turistickém informačním centru apod.). Pokud například prodáváte med, reklama a komunikace by měla vypadat jinak v zimě, kdy si ho všichni rádi dají do čaje, a jinak v létě, kdy ho lze použít místo cukru třeba do ovocných koktejlů. Dobrá reklama • Je postavená na dobré znalosti výrobku • Reflektuje „identitu výrobku - positioning" 19
Vzdělávání podnikatelů v zemědělství, lesnictví a potravinářství na modelových lokalitách • Vysvětluje přednosti produktu a používání přesvědčivěji než konkurence • Nabízí důkazy pro svá tvrzení • Obsahuje emocionální sdělení • Mluví přímo a používá „jazyk", kterým zákazník hovoří Někdy lepší než reklama je... • Vzorky zdarma - „Nabízeli jsme česnekovou pomazánku, kterou jsme vyráběli z česnekových výhonků. Namazali jsme ji na sušenky a nabízeli k ochutnání. Všechnu jsme prodali, a to ze suroviny, kterou bychom jinak neprodali." • Nabídnout „polotovar" - „Některá rajčata, papriky, cibule a česnek byly tak malé, že se pro samostatný prodej prostě nehodily. Přibalili jsme bazalku, oregano a recept, nazvali „SADA NA ŠPAGETY" a prodávali jedna radost... než nás napodobila konkurence." • Z nedostatků udělat přednost, snažte se využít všechny možnosti, jak prodat opravdu všechny výrobky - „Kvůli suchu se nám urodily extrémně maličké brambory, museli bychom je prodávat za opravdu nízkou cenu. Tak jsme je nabalili do 1kg pytlů a nazvali „Brambůrky pro opravdové labužníky" a prodávali za daleko vyšší cenu." • Speciální kartička s recepty, brožurka s vysvětlením, jak výrobek používat • Správné umístění výrobku v prodejně a podpora v místě prodeje • Nezapomínejte, že i Vy jste součástí prodeje a to, jak vypadáte a jak se chováte, je pro prodej důležité. • Pokud lidé věří Vám, věří i Vašemu výrobku Publicita a vztahy s veřejností Public relations neboli práce s veřejností je komunikační nástroj, který podporuje dobré jméno firmy jako celku (případně jejích výrobků). Je to neplacená forma propagace, široce pojatá publicita. Cílem práce s veřejností je vytvoření příznivého klimatu, získání sympatií a podpory veřejnosti a institucí. Jedná se především o články v tisku, projevy, semináře, výroční zprávy, charitativní dary, sponzorství, publikace, lobbying atd. Mělo by jít o cílevědomé dlouhodobé úsilí, které se snaží vytvářet a podporovat vzájemné pochopení mezi organizací a veřejností. Důležitým znakem práce s veřejností je důvěryhodnost firmy, která jej provádí. Pokud se firma těší obecné důvěře, může mnohdy pozitivně ovlivnit i tu část veřejnosti, která není přístupná reklamě. I když nejde o přímou prodejní komunikaci, ovlivňuje tento nástroj perspektivně i kupní jednání a je jedním z důležitých nástrojů integrovaného komunikačního mixu. Publicitu Vaší firmy, tedy co se o Vás říká a píše, ovšem mnohdy nemůžete ovlivnit. Abyste zjistili, kdo všechno může ovlivnit Vaši reputaci a pověst Vašich výrobků (jak v pozitivním, tak negativním smyslu), je dobré si zjistit, kdo jsou tzv. vlivní lidé. Vlivní lidé totiž často vytvářejí názor ostatních. Mohou sem spadat média, politici, lidé ve společnosti, Vaši partneři, dodavatelé, prodejci, konkurence atd. Vlivní lidé Cvičení 7. Vaším úkolem je nalézt lidi, kteří budou mít největší vliv na Vaši cílovou skupinu. Pro různé výrobky mohou být různí „vlivní lidé". - Média - Politici - Lidé ve společnosti - Strategičtí partneři (dodavatelé, prodejci, konkurence apod.) - potenciální i současní Přiklad z praxe: Jak může vypadat práce s veřejností? - příklad kozí eko-farmy Aleny Králové z Karlovarska 20
Vzdělávání podnikatelů v zemědělství, lesnictví a potravinářství na modelových lokalitách Kozí uzenáč z Karlovarska Ve Starém městě pod Sněžníkem se v červenci konaly Bioslavnosti, v rámci nichž byla rovněž uspořádána spotřebitelská soutěž. Testování probíhalo jako anonymní ochutnávka. Zúčastnilo se celkem 56 vzorků, z toho 37 z ČR a 1 9 ze zahraničí. Zúčastnilo se 12 tuzemských farem, zbytek tvořili obchodníci a velcí výrobci. Vítězem testu se stal uzený kozí sýr Aleny Králové ze Žalmanova, které se tak vyplatila sázka na netradiční produkty, jimiž původně řešila krátkodobé výkyvy v odbytu svých čerstvých sýrů. V TOP 10 se umístil i další sýr z její ekofarmy. J iž samotná účast v soutěži je pro ekofarmu a její výrobky skvělá příležitost se zviditelnit, nechat potenciální zákazníky ochutnat a porovnat s ostatními výrobky. I když nevyhrajete, minimálně bude Vaše jméno a logo uvedeno na tabulích na místě akce; pokud se o soutěži bude psát v tisku, na internetu (v tomto případě v měsíčníku BIO a na webových stránkách www.biopo-traviny.info), případně se dokonce dostanete do televizního zpravodajství z regionu, je to pro Vás samozřejmě velice výhodné. A náklady na tuto komunikaci jsou ve srovnání s tradiční reklamou, inzercí apod. velice nízké. Na podobných akcích můžete navíc navázat nové kontakty s odběrateli, ať už se jedná o soukromé osoby nebo třeba o obchody se zdravou výživou či malé koloniály. V případě této ekofarmy však nezůstalo jen u „oznamovacího" článku o vítězství - ekofarma Aleny Králové byla hned na vedlejší stránce představena i fotografiemi a další dvě strany byly věnovány různým typům sýrů a problémům a radostem produkce a zpracování kozích výrobků samotnými farmáři. Pokud se o Vás píše, můžete si články schovávat a vystavovat na farmě, nebo je připojit k novým výrobkům na ochutnání, které chcete představit např. redaktorům místních novin. Tohle byla jen malá ukázka, která Vám snad pomohla pochopit význam public relations. Sice nemůžete přímo ovlivnit, co vše se o Vás napíše či řekne, ale můžete významnou měrou přispět k pozitivním sdělením kvalitou Vašich výrobků, služeb, příběhem atd. Co funguje? • Ochutnávky • Vzorky zdarma • Emotivní příběh • Vzhledný obal • Recepty nebo návody k použití • Brožurky • Webové stránky • Bulletiny (zasílané poštou nebo e-mailem) - pravidelné novinky z Vaší výroby/farmy • Výstavy, veletrhy, jarmarky. • Komunikace z očí do očí • Dny otevřených dveří • Technika „jedna paní povídala" • Upravený vzhled regálů • Když se o Vás píše • Cedule • Spolupráce Ať už využijete jakéhokoli nástroje marketingové komunikace (reklamy, PR, dne otevřených dveří, brožurek, obalu, w e b u . ) na podporu svých výrobků, je důležité si všechny materiály a postupy rozmyslet předem. Tak si uvědomíte, co vlastně chcete říct a komu, čeho chcete dosáhnout (jestli vyprodat přebytky nebo přivést více lidí přímo k Vám do výroby apod.) a kdy (pokud máte v plánu vyrábět nový sýr, možná se Vám zrovna nebude hodit enormní zájem o čerstvé mléko, na které právě máte reklamu v místním rozhlase). Proto si sestavte plán komunikace, ve kterém si rozmyslete, ke komu (k jaké cílové skupině) chcete hovořit, jaké použijete materiály (brožura, inzerát v tisku, den otevřených dveří apod.), jak je k cílové skupině dostanete, kdo z "vlivných lidí" Vám k tomu může 21
Vzdělávání podnikatelů v zemědělství, lesnictví a potravinářství na modelových lokalitách pomoci a kdy je chcete oslovit. Rozhodně byste také neměli zapomenout na to, že Vás to bude něco stát, a to zahrnout do svých úvah. Někdy méně znamená více, a pokud svoji energii a komunikaci sjednotíte, můžete se stejnými prostředky dosáhnout daleko většího efektu. Níže uvádíme fiktivní vzorový plán komunikace. Cvičení 8. Sestavte si plán komunikace. Navrhněte komunikační mix, který vhodným sdělením osloví zvolenou cílovou skupinu pomocí vhodných prostředků. Cílová skupina: Sdělení pro cílovou skupinu: Jaké materiály a nástroje využijeme? Přehled materiálů pro oslovení cílových skupin Výrobek
Komunikace na prodejně
PR a reklama
Lišta na chladicí box
Komunikace na akcích pro sportovce Letáčky
Značka Obal
Cenovky na regál
Ochutnávka
Produktová brožura pro prodejce
Etiketa
Letáček
Osobní komunikace
Podpora zájm. sdružení
Stojánek na info materiály Letáček Stojánek na info materiály
Plakát, transparent Sportovec se zmíní o výrobku
Propojení se známou osobností Tisková zpráva PR v časopisech (Fit Styl, Marianne apod.)
Motivační program pro prodejce
Webové stránky Kdy konkrétní materiály využijeme? Plán komunikace Časový harmonogram použití a přípravy materiálů na podporu komunikace Měsíc Materiál
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
Vývoj výrobku Návrhy konkrétních materiálů, informace o produkci a termínech dodání, výroba Realizace přijatých materiálů Tvorba webových stránek Uvedení výrobku na trh, tisková zpráva Oslovení nových distribučních míst Vytipování vhodného zařízení pro PR podporu
22
12
Vzdělávání podnikatelů v zemědělství, lesnictví a potravinářství na modelových lokalitách Tisková inzerce
_
Účast na sportovních akcích PR v časopisech Motivační program pro prodejny Ochutnávky
11. Rozpočet • Kolik Vás propagace bude stát? • Kolik Vás bude stát vývoj nebo inovace výrobku? • Můžete odhadnout příjem? • Vysvětlete odhady, na kterých předpověď zakládáte • Zvažte různé varianty Kalkulace rozpočtu Obecné pravidlo neexistuje, ale mnoho menších podnikatelů prostředky na komunikaci podceňuje a nemají prostředky zvlášť vyčleněné. Což je velká CHYBA, protože prostředky investované do správně načasované a vytvořené „kampaně" se Vám bohatě několikanásobně vrátí. Proto s nimi počítejte už od začátku. Nejčastěji používané 4 základní metody tvorby komunikačního rozpočtu jsou: Metoda zůstatkového rozpočtu - podnikatel investuje do reklamy „kolik může", to co mu „zbude" po zaplacení všech ostatních nákladů. Metoda procentuálního podílu z obratu - rozpočet je stanoven formou procenta z realizovaného objemu prodejů v minulém období, neumožňuje rychlou reakci na aktuální situaci. Metoda konkurenční parity - stanovení rozpočtu v přibližně stejné výši jako u konkurence. Cíle a marketingová situace jsou však odlišné. Sledování nákladů konkurence je však důležité pro zaměření komunikační strategie v daném odvětví či teritoriu. Metoda orientovaná na cíle - rozpočet se stanovuje podle nákladové náročnosti jednotlivých cílů a úkolů. Je nutné však dodržet tyto zásady: cíl reklamní kampaně musí být měřitelný, prostředky a média reklamní kampaně musí být jednoznačně stanoveny a výše nákladů na reklamní média a prostředky nám musí být známá. Volba optimálního komunikačního mixu záleží na povaze trhu, povaze výrobku, fázi životního cyklu, ceně, zdrojích dostupných pro propagaci a celé řadě jiných faktorů. 12. Měření úspěchu a hodnocení výsledků Už během realizace Vašich plánů se setkáte s mnohými překvapeními, na která budete muset reagovat a stále kontrolovat, jestli se stále ubíráte správným směrem a k požadovanému výsledku. Víte, že: • obvykle jsou v malých firmách hůře stanoveny cíle a tak je obtížné sledovat, jestli je plní? 23
Vzdělávání podnikatelů v zemědělství, lesnictví a potravinářství na modelových lokalitách • rentabilitu jednotlivých produktů zná méně než polovina firem? Velká část firem také nemá vypracované žádné postupy pro pravidelnou kontrolu, vyhledávání a vyřazování slabých produktů. • téměř polovině firem se nedaří srovnávat své ceny s konkurencí, analyzovat náklady na udržování zásob a distribuci, analyzovat příčiny vracení zboží, provádět formální hodnocení efektivnosti reklamy a komunikace a vyhodnocovat zprávy z prodeje? Ale to už nebude Váš případ. Vždy si zkuste při pohledu na tabulku s Vašimi marketingovými cíli zodpovědět tyto otázky: • Nezbytné stanovení způsobu hodnocení výsledků: - Daří se nám naplňovat naše cíle? - Co jsou kritéria úspěchu? - Jak budeme měřit úspěšnost naplnění plánu? • Jestli některé strategie nepřináší to, co jsme očekávali, zkusme určit proč: - Je strategie chybná? - Je špatně implementovaná nebo načasovaná? - Jak ji můžeme změnit, abychom se pohnuli vpřed? Na závěr průletu marketingem, marketingovým plánem a strategií ještě pár tipů. Hodně štěstí! Marketingové tipy • Věnujte se tomu, co vás baví a co děláte rádi - úspěch se dostaví. • Prodávejte dříve než zasejete. • Začněte v malém a udržujte náklady a dluhy co nejnižší. • Diverzifikujte svoje podnikání i svoje trhy. • Odlište se od ostatních. • Sledujte trendy na trhu. • Kvalita, kvalita, kvalita. • Poznejte svoje zákazníky, naslouchejte jim a vzdělávejte je. • Nesnažte se prodávat každému. • Přidejte hodnotu zpracováním. • Buďte konzistentní ve sdělení. • Pro každý „segment" - skupinu zákazníků najděte nějaký „háček". • Připravte si profesionální propagační materiály.
Odkazy na zákony týkající se potravinářství, ochrany spotřebitele, obalů, reklamy, označování potravin a ekologického zemědělství (platné k 30.11.2008) Označování potravin Označování potravin patří mezi nejsložitější oblasti potravinového práva v Evropské unii. Požadavky na označování potravin jsou upraveny jednak na horizontální úrovni, kdy jsou stanoveny obecné požadavky platné pro všechny potraviny, a dále na vertikální úrovni, kdy se v různých právních předpisech stanoví zvláštní požadavky pro určité druhy potravin. V současné době se odhaduje, že v rámci evropské potravinové legislativy jsou požadavky na označování potravin zahrnuty ve více než čtyřiceti právních předpisech. Na úrovni České republiky jsou základní požadavky na označování všech potravin stanoveny zákonem č. 110/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Další požadavky jsou pak stanoveny v prováděcích vyhláškách k zákonu a dále veterinární zákon pak obsahuje některé zvláštní požadavky, které souvisejí s označováním některých produktů živočišného původu. Označování potravin převzato z: http://www.mze.cz/Index.aspx?ch=75 &typ=1 &val=3745 1&ids=0 24
Vzdělávání podnikatelů v zemědělství, lesnictví a potravinářství na modelových lokalitách Ve Sbírce zákonů ze dne 21. března 2005, částce 37, byla zveřejněna vyhláška Ministerstva zemědělství č. 113 ze dne 4. března 2005 o způsobu označování potravin a tabákových výrobků, která nahradila do té doby platnou právní úpravu. Vyhláška nabyla účinnosti dnem jejího vyhlášení ve Sbírce zákonů. Novou povinností se stala povinnost od dne 24. listopadu 2005 označovat na obalech potravin tzv. alergenní složky nebo jakékoliv látky pocházející z alergenní složky, jejichž seznam je uveden v příloze č. 1 k dané vyhlášce (odstavec 10 § 8 vyhlášky). Jedná se o plnou transpozici článku 6 odstavce 3 a a odstavce 10 směrnice 2000/13/ES o sbližování právních předpisů členských států týkajících se označování potravin, jejich nabízení k prodeji a související reklamy, ve znění směrnice 2003/89/ES. Vyhláška stanovuje specifické požadavky na označování alergenních složek nebo jakýchkoli látek z nich pocházejících, u kterých je vědecky prokázáno, že vyvolávají u spotřebitelů alergie anebo je spotřebitelé nesnášejí a některé tyto alergie nebo nesnášenlivosti představují nebezpečí pro zdraví dotyčných osob. Je tedy požadováno, aby všechny složky uvedené v příloze č. 1 vyhlášky č. 113/2005 Sb. byly zřetelně označeny názvem příslušné alergenní složky. Pojem „zřetelně" není sice nijak blíže specifikován, lze však obecně odvodit, že se jedná o takové označení, které bude spotřebitele dostatečně jasným způsobem informovat o tom, že je alergenní složka v potravině přítomna nebo že některá složka pochází z alergenu uvedeného ve zmíněné příloze. Provozovatelům potravinářských podniků se v tomto ohledu nechává určitý prostor při aplikaci tohoto ustanovení, zejména s ohledem na charakter a druh konkrétního potravinářského výrobku, kterého se označení přítomnosti alergenní složky týká. Interpretace ustanovení o označování alergenů vyvolalo rozsáhlou diskusi i v dalších členských státech Evropských společenství. Proto byl pracovní skupinou pro označování potravin zpracován neoficiální materiál DG SANCO, který reaguje na dosud nejčastěji kladené dotazy související právě s označování alergenů. Překlad dokumentu „Pokyny k implementaci článku 6 odstavce 10 směrnice 2000/13/ES, ve znění směrnice 2003/98/ES" je zveřejněný na webových stránkách Ministerstva zemědělství: www.mze.cz v adresáři „potravinářství", podadresáři „aktuální informace". Převzato z: http://www.mze.cz/Index.aspx?ch=75 &typ=1 &val=3555 7&ids=0 Dle ustanovení § 6 odst. 1 písm a) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, v platném znění, je stanovena povinnost uvést na obalu „název obchodní firmy a sídlo výrobce nebo dovozce, nebo prodávajícího nebo balírny, jde-li o osobu právnickou, a s uvedením svého jména a příjmení a místa podnikání, jde-li o osobu fyzickou". Za potravinu uvedenou na trh podle dikce zákona v plném rozsahu odpovídá osoba uvedená na obalu výrobku bez ohledu na to, zda se jedná o výrobce, dovozce, balírnu nebo prodávající. Od nabytí účinnosti nové vyhlášky č. 113/2005 Sb., o způsobu označování potravin a tabákových výrobků, bylo vypuštěno ustanovení, podle kterého z uvedení obchodní firmy na obalu potraviny muselo být zřejmé, zda se jedná o výrobce, dovozce, prodejce nebo balírnu. Za potravinu uvedenou na trh podle dikce zákona č. 110/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s evropským potravinovým právem v plném rozsahu odpovídá osoba uvedená na obalu výrobku bez ohledu na to, zda se jedná o výrobce, dovozce, balírnu nebo prodejce. Uvádění země původu v případě uvedení plné adresy osoby odpovědné není povinné, s výjimkou čerstvého ovoce a zeleniny a hovězího masa, další výjimky existují v případě označování medu (vyhláška č. 76/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů) nebo dováženého čerstvého drůbežího masa. Na druhé straně za zavádějící lze považovat právě údaj „Vyrobeno pro:...", kdy se český spotřebitel může oprávněně domnívat, že daný výrobek byl vyroben v České republice, i když tento může pocházet od výrobce mimo území ČR. Pokud se týká termínů typu „vyrobeno v EU" nebo „původem z EU", je použití takových a podobných termínů v případě potravin nepřípustné. Převzato z: http://www.mze.cz/Index.aspx?ch=75&typ=1&val=3555 8&ids=0 Předpisy týkající se potravin v aktuálním znění http://www.bezpecnostpotravin.cz/ 25
Vzdělávání podnikatelů v zemědělství, lesnictví a potravinářství na modelových lokalitách
Zajímavá příručka o označování potravin http://www.bezpecnostpotravin.cz/userfiles/File/suko-va/Oznaovn_potravin-Int.pdf Právní předpisy související s uváděním potravin do oběhu http://www.szpi.gov.cz/cze/legislativa/default.asp?cat=21 66&ts=1ec97 Hygienický balíček Na webových stánkách Eur-lexu (http://eur-lex.europa.eu/cs/ index.htm) jsou k dispozici konsolidovaná znění souboru předpisů známých pod pojmem „hygienický balíček". Konsolidovaná znění mají pouze informační charakter, který má usnadňovat orientaci v předpisech. Za konsolidovaná znění nenese jejich tvůrce žádnou právní odpovědnost. K dispozici jsou konsolidovaná znění nařízení 852/2004, 853/2004, 854/2004 a 882/2004. Odkazy na tato znění: • nařízení 852/2004 o hygieně potravin • nařízení 853/2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu • nařízení 854/2004, kterým se stanoví zvláštní pravidla pro organizaci úředních kontrol produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě • nařízení 882/2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat Převzato z webových stránek Ministerstva zemědělství: http://www.mze.cz/Index.aspx?ch=75&typ=1&val=3882 4&ids=0 Přehled prováděcích vyhlášek Ministerstva zemědělství k zákonu o potravinách (č. 110/1997 Sb.) platných ke dni 19.2.2007 1. Vyhláška č. 113/2005 Sb., o způsobu označování potravin a tabákových výrobků + novela č. 368/2005 + 497/2005 + 101/2007 2. Vyhláška č. 366/2005 Sb., o požadavcích vztahujících se na některé zmrazené potraviny (účinnost od 1.1.2006, náhrada vyhlášky č. 326/1997 Sb.) (nařízení Komise (ES) č. 37/2005 ze dne 12. ledna 2005 o sledování teplot v přepravních prostředcích, úložných a skladovacích prostorech pro hluboce zmrazené potraviny určené k lidské spotřebě). 3. Vyhláška č. 329/1997 Sb., kterou se provádí § 18 písm. a), d), h), i), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro škrob a výrobky ze škrobu, luštěniny a olejnatá semena + novela č. 418/2000 Sb. 4. Vyhláška č. 330/1997 Sb., kterou se provádí § 18 písm. a), d), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro čaj, kávu a kávoviny + novela č. 91/2000 Sb. + novela č. 78/2003 Sb. 5. Vyhláška č. 331/1997 Sb., kterou se provádí § 18 písm. a), d), h), i), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro koření, jedlou sůl, dehydratované výrobky a ochucovadla a hořčici + novela č. 419/2000 Sb. 6. Vyhláška č. 333/1997 Sb., kterou se provádí § 18 písm. a), d), h), i), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro mlýnské obilné výrobky, těstoviny, pekařské výrobky a cukrářské výrobky a těsta + novela č. 93/2000 Sb. + novela č. 268/2006 Sb. 7. Vyhláška č. 335/1997 Sb., kterou se provádí § 18 písm. a), d), h), i), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro 26
Vzdělávání podnikatelů v zemědělství, lesnictví a potravinářství na modelových lokalitách nealkoholické nápoje a koncentráty k přípravě nealkoholických nápojů, ovocná vína, ostatní vína a medovinu, pivo, konzumní líh, lihoviny a ostatní alkoholické nápoje, kvasný ocet a droždí + novela č. 45/2000 Sb. + novela č. 57/2003 Sb. (část) + novela č. 289/2004 Sb. + novelizace (připravena novela, ale legislativní proces zatím pozastaven z důvodu čekání na přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady o zdravotních a nutričních tvrzeních uváděných na potravinách). 8. Vyhláška č. 147/1998 Sb., o způsobu stanovení kritických bodů v technologii výroby + novela č. 196/2002 Sb. + novela č. 161/2004 Sb. (zůstává v platnosti i po 1.1.2006, hygienický balíček od 1.1.2006) 9. Vyhláška č. 326/2001 Sb., kterou se provádí § 18 písm. a), d), g), h), i) a j) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, pro maso, masné výrobky, ryby, ostatní vodní živočichy a výrobky z nich, vejce a výrobky z nich + novela č. 264/2003 Sb. + novelizace (připravována novela, legislativní proces je ve fázi po vnitřním připomínkovém řízení hlavní body - adaptace na bezprostředně závazné předpisy ES, stanovení záporných hmotnostních odchylek pro balené maso a masné výrobky, úprava a revize jakostních standardů pro masné výrobky). 10. Vyhláška č. 76/2003 Sb., kterou se stanoví požadavky pro přírodní sladidla, med, cukrovinky, kakaový prášek a směsi kakaa s cukrem, čokoládu a čokoládové bonbony + novela č. 43/2005 Sb. + (plánovaná novela) 11. Vyhláška č. 77/2003 Sb., kterou se stanoví požadavky pro mléko a mléčné výrobky, mražené krémy a jedlé tuky a oleje + novela č. 124/2004 Sb. + novela č. 78/2005 Sb.. 12. Vyhláška č. 157/2003 Sb., kterou se stanoví požadavky pro čerstvé ovoce a čerstvou zeleninu, zpracované ovoce a zpracovanou zeleninu, suché skořápkové plody, houby, brambory a výrobky z nich, jakož i další způsoby jejich označování + novela č. 650/2004 Sb. 13. Vyhláška č. 344/2003 Sb., kterou se stanoví požadavky na tabákové výrobky 14. Vyhláška č. 194/2004 Sb., o způsobu provádění klasifikace jatečně upravených těl jatečných zvířat a podmínkách vydávání osvědčení o odborné způsobilosti fyzických osob k této činnosti + novela č. 324/2005 Sb. + plánovaná novela 15. Vyhláška č. 211/2004 Sb., o metodách zkoušení a způsobu odběru a přípravy kontrolních vzorků + novela č. 611/2004 Sb. + novela č. 238/2005 Sb. + novela č. 459/2005 Sb. 16. Vyhláška č. 212/2004 Sb., o stanovení zásob a způsobu jejich ohlašování Státní zemědělské a potravinářské inspekci + novela č. 320/2004 Sb. 17. Vyhláška č. 210/2004 Sb., o podmínkách a požadavcích na provozní a osobní hygienu při výrobě potravin a jejich uvádění do oběhu s výjimkou prodeje, kromě potravin živočišného původu byla ZRUŠENA vyhláškou č. 211/2006 Sb. ze dne 9.5. 2006 (důsledek platnosti hygienického balíčku od 1.1.2006, nařízení (ES) č. 852/2004) 18. Nařízení Vlády č. 98/2005 Sb., kterým se stanoví systém rychlého varování o vzniku rizika ohrožení zdraví lidí z potravin a krmiv Převzato z webových stránek Ministerstva zemědělství: http://www.mze.cz/Index.aspx?ch=75 &typ=1 &val=3783 3&ids=0 Přehled nejdůležitějších zákonů týkajících se ochrany spotřebitele, reklamy, použití státních symbolů apod. http://www.aka.cz/knihovna-pravni_predpisy.php 27
Vzdělávání podnikatelů v zemědělství, lesnictví a potravinářství na modelových lokalitách
Novela zákona o reklamě http://www.aka.cz/pdf/novela_zakona_o_reklame_25-2006_Sb.pdf Pravidla pro udělování značky KLASA www.eklasa.cz, http://www.eklasa.cz/download/50_Pravidla_pro_udelovani_narodni_znacky_KLASA.pdf Publikace o ekologickém zemědělství http://www.bioinstitut.cz/publikace/ Nařízení Rady (ES) 834/2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů Konečné znění nového evropského nařízení o ekologickém zemědělství, které od 1.1.2009 nahradí současné nařízení č. 2092/91 http://8L0.228.70/attachments/nove_nariz_v_OJ_834-2007.pdf Nařízení Komise (ES) č. 889/2008 Nařízení, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 834/2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů. Nařízení nabývá účinnosti dne 1.1.2009 http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2008:250:0001:0084:CS:PDF Nařízení Rady (ES) 967/2008, kterým se mění nařízení (ES) 834/2007 o ekologické produkci Novela nařízení EU o ekologickém zemědělství, kterou se posouvá povinnost používání loga EU pro biopotraviny a povinnost uvádění informace o původu použitých biosurovin na 1. července 2010. http://www.mze.cz/attachments/novela_logo-konecne_zneni.pdf Zákon o ekologickém zemědělství Úplné znění zákona č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství s komentářem, vyhláška MZe č. 16/2006 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona č. 242/2000 Sb., nařízení Rady (EHS) č. 2092/91 o ekologickém zemědělství - konsolidovaná verze ke dni 21.4.2007 http://81.0.228.70/attachments/Zak242+NR2092_kons4-07_int-2_MB.pdf Další publikace na téma Marketing biopotravin Marketing pro ekologické zemědělce - Prodávejte dříve než zasejete Přímý marketing pro ekologické zemědělce Návod na vznik a řízení ekologických marketingových iniciativ Jak spolupracovat s maloobchodními prodejnami při prodeji bioproduktů Jak úspěšně vytvořit a provozovat systém „Biobedýnek" Agroturistika na ekologických farmách - Jak na to? Prodej biopotravin do restaurací Všechny vyjmenované návody získáte zdarma v elektronické formě na www.greenmarketing.cz nebo v tištěné podobě za poštovné a balné od Mgr. Tom Václavík - Green marketing, tel.: 541 263 456,
[email protected]
28
Vzdělávání podnikatelů v zemědělství, lesnictví a potravinářství na modelových lokalitách
Regionální značky – základní charakteristiky Regionální značky jsou určeny na podporu a zviditelnění výrobků a produktů, které pocházejí z konkrétních venkovských regionů nebo chráněných území. Značku může získat vždy jen takový výrobek, který byl v daném regionu vyroben a má na něj určitou vazbu – např. jde o tradiční místní produkt, produkt z místních surovin, ručně vyroben místními lidmi apod. Dále musí být výrobek alespoň standardně kvalitní a nesmí poškozovat životní prostředí. Značky se udělují řemeslným (případně průmyslovým) výrobkům či uměleckým dílům, potravinám a zemědělským nebo přírodním produktům.
Hlavním cílem regionálního značení výrobků je zviditelnění tradičních regionů (známých např. svou zachovalou přírodou, zdravým prostředím, lidovými tradicemi) a využití jejich socio-ekonomických výhod ve prospěch jejich obyvatel, zejména živnostníků, malých a středních podniků.
Konečnou cílovou skupinou, na kterou jsou regionální značky zaměřeny, jsou spotřebitelé - zákazníci přímo v regionech. Protože značky zdůrazňují zejména jedinečnost výrobků, jsou určeny těm, kteří hledají nevšednost a originalitu, poctivý osobní přístup. Tedy zejména turistům toužícím po autentickém suvenýru, nebo i místním obyvatelům při nákupu osobitých dárků pro své blízké či návštěvy. Dalšími důvody pro nákup značených produktů jsou také důvěryhodnost a kvalita značených výrobků, ekologická šetrnost (i samotný princip nákupu místních produktů zaručuje nižší zátěž životního prostředí) i místní patriotismus (podpora „vlastních“ místních výrobců). V regionu a pro region. Zavádění, správa a rozvíjení regionálního značení je vždy iniciativou konkrétního regionu: značku spravuje tzv. regionální koordinátor – místní organizace, např. místní akční skupina, regionální rozvojová agentura apod. Ten novou značku v daném regionu zavede vždy v dialogu s místními podnikateli a dalšími zástupci regionu. O udělení značky konkrétním výrobkům pak rozhoduje podle předem stanovených kritérií Certifikační komise – v každém regionu samostatná, vedená regionálním koordinátorem a složená z významných zástupců regionu (podnikatelé, místní samospráva, orgány ochrany přírody, NNO apod.). Regionální koordinátor zodpovídá za průběžné fungování systému značení, za koordinaci společných aktivit držitelů značek (jarmarky, prezentace) a za propagaci značky a značených výrobků – např. formou letáků, regionálních novin, katalogů značených výrobků, prezentace v regionálních médiích, webových 29
Vzdělávání podnikatelů v zemědělství, lesnictví a potravinářství na modelových lokalitách stránek apod. A síťování prodejních míst. Nikdy tedy nejde o pouhé udílení značek, s certifikací je spojeno množství navazujících aktivit.
Přínosy regionálních značek Koncept regionálního značení přispívá k udržitelnému rozvoji v regionech, a to z hlediska všech tří základních pilířů (ve vzájemném úzkém propojení) – environmentálního, ekonomického i sociálního: Ekonomický rozměr Regionální značky jsou zaměřené na oživení ekonomiky venkovských oblastí, zejména na drobné živnostníky, malé a střední podniky, drobné zemědělce. Podporují diverzifikaci ekonomických činností na venkově, obrat finančních toků uvnitř regionu, měly by napomoci místním obyvatelům udržet si své zaměstnání nebo příjmy a předcházet tak dalšímu odlivu lidí (zejména mladých) do velkých měst. Pro producenty znamená značka konkurenční výhodu, zvyšuje prestiž (přidanou hodnotu) jejich výrobků, poskytuje jim zajímavý marketingový nástroj i efektivní formu společné propagace a reklamy (zajištěné regionálním koordinátorem). To vítají zejména drobní podnikatelé, kteří často nemají možnost dostatečně propagovat svou produkci a čelit levným masově vyráběným produktům.
Sociální rozměr Regionální značení zvyšuje u místních obyvatel hrdost na vlastní region, ukazuje jim přínosy místního přírodního a kulturního dědictví, aby lépe pochopili jeho význam i potřebu jeho ochrany a péče o něj. Zároveň je při zavádění i rozvoji značení rozvíjena širší spolupráce uvnitř regionů – mezi podnikateli (výrobci, prodejci), místní samosprávou, zástupci ochrany přírody, neziskovými organizacemi apod. Spolupráce zpravidla nekončí jen u aktivit značení – jde o obecné posilování sounáležitost místních obyvatel s regionem a jejich aktivní zapojení do dění v regionu. Environmentální rozměr Značky jsou mj. nástrojem podpory šetrné produkce. Práce regionálních koordinátorů je i formou environmentálního poradenství. Environmentální kritéria pro udělení značky nejsou příliš přísná a značka je proto poměrně dostupná, tím se stává dobrou motivací k realizaci jednodušších úsporných opatření. Samotný princip využívání místních surovin a spotřeby místních produktů snižuje zátěž životního prostředí vzhledem ke kratším přepravním vzdálenostem. V případě značení potravin a zemědělských produktů je jedním z cílů podpořit hospodaření v krajině a péči o ni. Regionální značení také přispívá k udržitelnému cestovnímu ruchu – umožňuje turistům orientaci při nákupech v těchto regionech. Propagace značek a související osvěta umožňuje turistům hlubší náhled do života v regionech, vnímání souvislostí přírodních, kulturních, sociálních i ekonomických stránek regionů. Tím jednak zvyšuje kvalitu rekreačního prožitku, jednak podporuje uvědomělejší chování turistů a zavádění vzorců udržitelné spotřeby. Regionální značky pro výrobky i služby jsou vhodným produktem pro rozvoj venkovského cestovního ruchu, v ČR poněkud opomíjeného.
30
Vzdělávání podnikatelů v zemědělství, lesnictví a potravinářství na modelových lokalitách K tomu všemu má značení pozitivní vliv na region jako takový - přispívá k zachování místních tradic a řemesel, rozvíjí charakter a specifika regionu a tím posiluje jeho celkovou image. Dobré jméno regionu tak slouží pro zvýšení konkurenceschopnosti místních produktů, ale je zároveň posilováno díky jejich jedinečnosti a kvalitě.
Regionální značky versus národní či evropské certifikace
Uvedený koncept regionálních značek se ve svém zaměření podobá jiným (oficiálním) certifikacím jako například:
Označování certifikovaných produktů / výrobků ekologického zemědělství značkou BIO dle zákona č. 242/2000 Sb. (podrobnosti viz např. www.kez.cz), která zároveň opravňuje k užívání evropského označení pro produkty ekologického zemědělství podle nařízení Komise (ES) č. 889/2008. Národní certifikace kvality potravin značkou KlasA (podrobnosti viz www.eklasa.cz). Národní označení Ekologicky šetrný výrobek udělované agenturou CENIA, kompatibilní s evropskou ekoznačkou The Flower (podrobnosti viz www.ekonznacka.cz). Ocenění Ministerstva kultury Nositel tradice lidových řemesel (podrobnosti viz www.nulk.cz > Nositelé tradice).
Evropská chráněná označení původu a zeměpisná označení podle Nařízení Rady (ES) č.510/2006 a zaručené tradiční speciality podle Nařízení Rady (ES) č.509/2006, tj. která mohou získat potraviny a zemědělské produkty (podrobnosti viz www.mze.cz > Zemědělská výroba > Označování výrobků).
Oproti těmto oficiálním certifikacím, provozovaným na národní nebo evropské úrovni a zaměřeným na vybrané charakteristiky výrobků nebo produktů, mají regionální značky několik odlišností či výhod:
jsou zaměřené na širokou škálu výrobků a produktů (nikoli jen na potraviny nebo řemeslné výrobky) 31
Vzdělávání podnikatelů v zemědělství, lesnictví a potravinářství na modelových lokalitách
hodnotí společně více charakteristik produktů: vazbu na konkrétní region (hlavní hledisko), kvalitu i šetrnost k životnímu prostředí, přičemž kritéria jsou mírnější (a tedy dostupnější širšímu okruhu výrobců) než u „specializovaných“ značek jsou založené na jednoduchých principech, umožňujících jednoduchou, rychlou a pružnou certifikaci s poměrně nízkými náklady a nízkou administrativní zátěží pro držitele značek velká míra společné zodpovědnosti aktérů v regionu za udílení i správu značky umožňuje individuální přístup při udělování značky, důvěru držitelů značek i spotřebitelů (kvality produktů hodnotí místní lidé, nikoli „cizí“ úředníci) nejde pouze o certifikaci, se značením je spojena také společná propagace, spolupráce podnikatelů a řada dalších společných aktivit
Jak je vidět, regionální značky nemají konkurovat přísným národním certifikacím, které mají vyzdvihnout naprosto špičkové výrobky či produkty v daném ohledu na národním či evropském měřítku. Koncept regionálních značek je méně přísný a přitom komplexnější, aby měl možnost značku získat každý výrobek, o kterém by mohli místní obyvatelé s hrdostí říci: „Podívej, to se dělá u nás!“
Historie regionálních značek – systému Domácí výrobky
Regionální značení výrobků zavedlo občanské sdružení Apus (tehdy pod názvem REC ČR) v rámci projektu Natura 2000 – Lidé přírodě, příroda lidem, jehož realizaci v letech 2004-2006 financovala Evropská komise (DG Environment). Regionální značení výrobků bylo jednou z hlavních částí tohoto projektu zaměřeného na zvyšování povědomí obyvatelstva o celoevropské soustavě chráněných územích Natura 2000. Pro zavedení značení byly vybrány 3 oblasti soustavy Natura 2000, které jsou známé pro své přírodní bohatství a zároveň skýtají dostatečné množství místních tradičních výrobků a služeb – národní parky Krkonoše a Šumava a CHKO Beskydy. Během roku 2005 uskutečnil Apus v těchto třech regionech několik setkání s místními výrobci a dalšími subjekty (správy chráněných území, zástupci obcí, krajů, neziskových organizací…), při nichž byla stanovena podrobná pravidla a kritéria značení výrobků, včetně názvu a podoby samotné značky a zvolení místního koordinátora (MAS Krkonoše, Lidé v Beskydech a Regionální rozvojová agentura Šumava). Ke konci roku 2005 byly uděleny první certifikáty výrobkům v Krkonoších, následovaly Beskydy na začátku roku 2006 a v létě 2006 se přidaly první značené výrobky i na Šumavě. Pravidla certifikace a principy značení se osvědčily a bylo možné je aplikovat i v dalších regionech. Během roku 2006 se přidal Moravský kras, kde zavedení značení iniciovala MAS Moravský kras. Díky poradenství Apusu tu vznikla čtvrtá regionální značka. Ve stejném období se začal systém značek nazývat Domácí výrobky. V průběhu první poloviny roku 2007 zavedla MAS POHODA venkova ve spolupráci s Apus značku pro domácí výrobky z území Orlických hor a koncem roku 2007 se přidaly regiony Moravské Kravařsko (oblast Poodří; koordinátorem je MAS Regionu Poodří), Mikroregion Górolsko Swoboda na pomezí ČR, Polska a Slovenska (koordinátor MS PZKO Jablunkov) a Vysočina (koordinátor ZERA – Zemědělská ekologická regionální agentura).
32
Vzdělávání podnikatelů v zemědělství, lesnictví a potravinářství na modelových lokalitách Počátek roku 2008 je spojen se vznikem Asociace regionálních značek, o.s. (ARZ). Bylo již nutné zastřešit úspěšně se rozvíjející aktivity spojené se značením. Podmínky založení této organizace se připravovaly na několika jednáních celý předchozí rok. Regiony zapojené do systému značení Domácí výrobky vstoupily do ARZ a převzaly tak zodpovědnost a získaly právo rozhodovat za celý systém. Národní koordinaci ARZ vykonávají dále pracovníci Apusu, kteří jsou zároveň jejími členy. Během roku 2008 do ARZ vstoupily další regiony: Polabí (koordinátor MAS Podlipansko), Podkrkonoší (koordinátor MAS Podchlumí) a Haná (koordinátor občanské sdružení Aktiv+). První dva regiony zavedly značku ještě v roce 2008, na Hané probíhá proces zavádění značky a spuštění značení se plánuje na léto 2009. Asociace regionálních značek, o.s. - základní informace
Asociace regionálních značek, o.s. (ARZ) sdružuje 11 regionů, ve kterých vznikla a samostatně funguje regionální značka pro místní výrobky, produkty a služby. ARZ je založena na jednotných principech a pravidlech udělování značky ve všech členských regionech a jednotném grafickém stylu všech značek i propagačních materiálů. Cílem ARZ je podpora udržitelného rozvoje v regionech prostřednictvím rozvíjení regionálních značek. ARZ koordinuje systém regionálních značek na národní úrovni, poskytuje poradenství a pomoc jednotlivým regionům při zavádění a rozvíjení regionální značky, zajišťuje prezentaci a propagaci značek na národní úrovni (vč. správy společných webových stránek www.domaci-vyrobky.cz), stejně tak jednání se strategickými partnery a donory. Důležitým posláním ARZ je zprostředkování výměny zkušeností mezi regiony i společných diskusí nad dalším rozvojem regionálních značek, a to jednak na společných setkáních, jednak prostřednictvím národního koordinátora (osoby pověřené Valnou hromadou ARZ). Ve všech členských regionech lze v současné době napočítat 233 platných certifikátů pro produkty (příp. skupiny produktů) včetně certifikace služeb na Šumavě (9 certifikátů). Z této skupiny tvoří cca polovinu potraviny, zemědělské a přírodní produkty, druhou polovinu řemeslné/průmyslové výrobky nebo umělecká díla. Aktivity Apusu, ARZ i regionálních koordinátorů jsou z velké většiny financovány z veřejných prostředků – dotací a grantů z nejrůznějších zdrojů (dotace ministerstev a krajů, strukturální fondy EU, finanční mechanismy EHP/Norska apod.). Zatím zanedbatelným zdrojem jsou drobné poplatky od držitelů značek (příjem regionálních koordinátorů).
Podmínky členství v Asociaci regionálních značek Propojení regionálních koordinátorů v systému Domácí výrobky a v ARZ přináší všem zúčastněným množství výhod: neustálé sdílení velkého množství zkušeností se zaváděním a správou značek (zavedená a osvědčená pravidla pro fungování systému) násobení účinku propagace jednotlivých značek a možnost společné propagace a prezentace na národní (i mezinárodní) úrovni díky jednotnému grafickému stylu značek i propagačních materiálů, díky aktivitám národních koordinátorů a společným webovým stránkám větší váha všech značek – spojení sil pro jednání s partnery, s donory (případně sponzory), s médii atd. 33
Vzdělávání podnikatelů v zemědělství, lesnictví a potravinářství na modelových lokalitách
finanční úspory (společný tisk materiálů, společná správa webu apod.) možnost využít služeb ARZ jednotlivým regionům (zajištění vydání certifikovaných výrobků, správa webové prezentace regionu)
novin,
katalogů
Aby všechny uvedené výhody zůstaly zachovány, shodli se zástupci regionů na nutnosti dodržování základních povinností každého člena ARZ. Tyto povinnosti mají zajistit jednotnost, srozumitelnost a přehlednost systému regionálních značek pro spotřebitele i případné partnery nebo donory. Území působnosti nové značky by mělo mít rozlohu alespoň 1000 km2 a nesmí se překrývat s územím působnosti značek stávajících členů ARZ. Název a logo značky vychází z požadavků regionu, musí však být v souladu s jednotným grafickým stylem všech log a musí být vytvořeno společným grafikem ARZ.. Certifikační kritéria i zásady fungování systému značení musí v hlavních rysech odpovídat kritériím a pravidlům všech ostatních regionů. (Významné věcné odchylky je třeba konzultovat s ARZ.) Základní propagační materiály (certifikát, visačky, leták o značce, katalog výrobků, noviny) musí dodržovat jednotný grafický styl. Webové stránky: prezentace regionální značky musí být umístěna na www.domaci-vyrobky.cz (na náklady regionu). Region má povinnost udržovat obsah prezentace aktuální. ARZ musí být alespoň minimální měrou zapojena do rozhodování o pravidlech značení a mít „právo veta“ při jejich změnách. Musí mít zastoupení v Certifikační komisi v každém regionu a mít možnost vyjádřit se k návrhům všech připravovaných propagačních materiálů. Regionální koordinátor musí s ARZ aktivně spolupracovat – poskytovat jí informace o vývoji značení, o certifikovaných výrobcích apod. Regionální koordinátor je plně zodpovědný za systém značení ve svém regionu včetně jeho financování. Členové ARZ – regionální koordinátoři (právnické osoby) hradí členské příspěvky ve výši 5.000,Kč ročně.
(V extrémním případě porušování povinností člena ARZ (hrubé porušování, záměrné, bez snahy o nápravu) má Valná hromada ARZ právo vyloučit daného člena. Tím by člen ztratil všechna svá práva, která vyplývala z jeho členství v ARZ, a to i právo užívat jednotný grafický styl ARZ a licenci k užívání loga značky. Ztráta práv se týká také vystoupení člena z ARZ z vlastní vůle.)
Protože hlavní působení regionální značky probíhá vždy uvnitř daného regionu, jednotlivé značky by si neměly vzájemně konkurovat. Značení lze tedy v dalších regionech zavádět bez obav a ARZ je otevřená každému regionu, který projeví zájem o členství.
Regionální značení služeb – pilotní provoz na Šumavě
Zájem o regionální značky exponenciálně roste a podnikatelé se dovolávají také kritérií pro značení služeb v cestovním ruchu. Díky podpoře z Ministerstva životního prostředí se podařilo na Šumavě v roce 2007 během několika jednání s místními organizacemi a podnikateli vytvořit 34
Vzdělávání podnikatelů v zemědělství, lesnictví a potravinářství na modelových lokalitách certifikační pravidla pro značení ubytovacích a stravovacích služeb. Na projektu úzce spolupracoval Apus s Regionální rozvojovou agenturou Šumava, Ústavem systémové biologie a ekologie Akademie věd, Ministerstvem životního prostředí a agenturou CENIA, která uděluje evropskou ekoznačku pro ubytovací služby „Flower“. Kritéria pro udělení značky vychází ze stejných principů jako u značení výrobků, jsou však přísnější a více propracovaná, protože zde nelze klást důraz hlavně na původ jako u výrobků (umístění hotelu nebo restaurace vidí každý na první pohled). Certifikační komise tedy hodnotí kromě základní podmínky umístění zařízení v regionu podle striktních pravidel: spjatost zařízení s regionem (informování o regionu, nabídka místních pokrmů, doprovodné aktivity pro hosty, podpora místní komunity...) kvalitu (hodnocení komise z pohledu zákazníka – zejm. vstřícný přístup a jednání, čistota, funkčnost ...) šetrnost k životnímu prostředí (vychází z povinných kritérií ekoznačky EU „Flower“, např. třídění odpadu personálem i hosty, ekologické osvětlení, povinnost nekuřáckého prostředí, vyloučení výrobků na jedno použití a mini-balení potravin) Proces udílení značky je obdobný jako u výrobků, žádost je hodnocena podrobněji a každé zařízení je navštíveno nejméně jednou min. 2 členy Certifikační komise. První ubytovací zařízení na Šumavě byla certifikována v srpnu 2008, dnes je na Šumavě 9 držitelů těchto certifikátů.
Další regionální značky v ČR Značky sdružené v ARZ nejsou jedinými v ČR. Existují také další obdobné regionální značky nebo iniciativy na podporu regionální produkce, které z nejrůznějších důvodů nemohou nebo nechtějí být členy ARZ. Jedná se např. o značku Tradice Bílých Karpat (viz www.tradicebk.cz), zavedenou v roce 1998, která má s ARZ blízké partnerství a v regionu Bílých Karpat se jí honosí 25 držitelů. Další úspěšnou značkou je Regionální produkt Český ráj (viz www.cesky-raj.info), zavedená v roce 2007 na základě volné inspirace systémem Domácí výrobky, dnes s 26 držiteli certifikátů. Méně rozvinutá je značka zavedená v roce 2007 na Hranicku v rámci mezinárodního projektu Pro Agri Tour – Vyrobeno na Hranicku (oceněno 5 produktů a 1 akce, značka se dále nerozvíjí). Dále lze zmínit další iniciativy – např. Vyrobeno na Frýdlantsku (v roce 2006 vydána souborná publikace o 34 producentech), Tradiční výrobek Slovácka (projekt realizovaný v roce 2008 Regionem Slovácko, dosud 10 oceněných, info v budoucnu na www.tradicni-vyrobek.cz), To pravé z Rakovnicka (označení pro 10 výrobků od Svazku měst a obcí Rakovnicka, od roku 2007, viz www.rakovnicko.info), Vyrobeno na Novohradsku (katalog 21 místních produktů vydala v roce 2008 společnost Rosa, viz www.rosacb.cz).
35
Vzdělávání podnikatelů v zemědělství, lesnictví a potravinářství na modelových lokalitách
Značka MORAVSKÝ KRAS regionální produkt®
Základní informace o značce
Regionální značku pro Moravský kras a okolí zavedla Místní akční skupina Moravský kras (MAS MK), regionální koordinátor značky, za pomoci občanské sdružení Apus během roku 2006. Příjem žádostí o značku byl oficiálně zahájen v únoru 2007. Šlo o čtvrtou regionální značku v systému Domácí výrobky a první značku, která byla zavedena na popud samotného regionu (zavedení předchozí tři značky inicioval Apus díky svému projektu).
Logo značky tvoří voda, resp. její malá část - kapka. Voda je pomocník nejen lidem při výrobě produktů. Ve velké míře se podílí na charakteristickém rázu krajiny Moravského krasu s krápníkovými jeskyněmi. Působnost značky je vymezena v hranicích Turistické oblasti Moravský kras a okolí. Aktuálně je v regionu uděleno 22 platných certifikátů, přehled všech certifikovaných výrobků lze nalézt na www.domacivyrobky.cz.
Kritéria pro udílení značky
Kritéria pro udělení značky odpovídají v základu ostatním regionům v ARZ: jsou stanovena kritéria pro výrobce i pro výrobek. Základní kritéria jsou povinná, jiná jsou součástí bodované škály, ve které je nutné získat určitý počet bodů.
Značku lze udělit jak 1 výrobku, tak celé skupině výrobků (ve které musí kritéria splňovat vždy i ten „nejslabší“ výrobek). Jestliže výrobce vyrábí více druhů výrobků, může si sám zvolit, zda bude chtít certifikovat vše jako 1 skupinu, nebo zda bude žádat o samostatný certifikát pro každý výrobek. Při více certifikátech platí více poplatků (pro každý certifikát zvlášť), na druhou stranu získá každý výrobek samostatný prostor při propagaci značených produktů (v katalogu výrobků, na webu atd.).
36
Vzdělávání podnikatelů v zemědělství, lesnictví a potravinářství na modelových lokalitách Vzhledem k působnosti značky na různorodou a širokou škálu výrobků a produktů jsou kritéria poměrně obecná a mnohé tedy závisí na posouzení Certifikační komise. Je proto třeba posuzovat produkty s ohledem na celkové zaměření a cíle značky, obecné estetické či etické hodnoty. Pokud by jim určitý výrobek odporoval, má Certifikační komise právo zamítnout udělení značky i v případě, že výrobek jinak splňuje všechna kritéria. Kritéria pro výrobce:
Místní subjekt: firma, živnostník, zemědělec, včelař z území Turistické oblasti Moravský kras a okolí (určující je adresa provozovny, poloha pozemků, umístění včelstev)
Bezdlužnost (vůči státu), doložená čestným prohlášením
Kvalita výroby – plnění norem a předpisů pro daný provoz (doložené čestným prohlášením)
Výrobce svou činností nepoškozuje přírodu a ŽP – šetrné nakládání s energií, vodou, surovinami, minimalizace a recyklace odpadů a chemických látek, etické zacházení se zvířaty atd. (žadatel dokládá čestným prohlášením a zároveň je posouzeno Certifikační komisí)
Kritéria pro výrobek:
Spotřební zboží, zemědělský/přírodní produkt či umělecké dílo vyrobené v Turistické oblasti Moravský kras a okolí (charakter výrobku posoudí Certifikační komise). V případě, že část výrobního procesu probíhá mimo region, musí být fáze realizovaná v regionu zásadní vzhledem k charakteru výrobku (posoudí Certifikační komise podle popisu výroby).
Kvalita výroby – plnění norem a předpisů pro daný výrobek (doložené čestným prohlášením) a min. standardní kvalita konečného výrobku z uživatelského hlediska (posoudí Certifikační komise podle vzorku výrobku)
Výrobek nepoškozuje přírodu, ŽP ani lidské zdraví – proces jeho výroby, materiál, obal, samotný charakter výrobku (žadatel dokládá čestným prohlášením a zároveň je posouzeno Certifikační komisí)
Jedinečná vazba výrobku na region – výrobek musí získat min. 10 bodů v bodové stupnici pěti následujících sub-kritérií: CVIČENÍ: U každého subkritéria se zamyslete (a označte v tabulce), kolik bodů by získal Váš výrobek / produkt a jak byste nárok na tyto body vysvětlili a doložili. 1) Tradice výrobku / výroby / firmy v Moravském krasu a okolí: 5 let nebo méně
body:
0
6 - 10 let
body:
1
11 - 20 let
body:
2
21 - 50 let
body:
3
51 - 100 let
body:
4
déle než 100 let
body:
5
Poznámka: žadatel může zvolit pro ohodnocení tradici firmy, výrobku nebo výrobní technologie. Např.: 5 bodů může získat pečivo pečené podle tradičních receptů firmou založenou před rokem, 37
Vzdělávání podnikatelů v zemědělství, lesnictví a potravinářství na modelových lokalitách stejně jako netradiční pečivo pečené moderní technologií pekárnou, která byla založena před 150 lety. Pro posouzení je třeba doložit tradici dokumentem, historickým pramenem atd., vyjma obecně známých skutečností.
2) Podíl místních surovin ve výrobku / produktu: méně než 10 % místních surovin
body:
0
10-34 % místních surovin
body:
1
35-59 % místních surovin
body:
2
60-74 % místních surovin
body:
3
75-99 místních surovin
body:
4
pouze místní suroviny (téměř nebo úplných 100 %)
body:
5
Procentní zastoupení se může týkat hmotnosti výrobku, objemu, počtu jednotlivých součástí apod., záleží na charakteru výrobku. Čisté zemědělské a přírodní produkty (med, mléko, maso, zelenina, voda atd.) musí v této části získat 5 bodů, tedy splnit 100% zastoupení místních surovin. Pro posouzení je třeba doložit seznam surovin obsažených ve výrobku (v případě skupiny pro každý výrobek zvlášť) s uvedením procentního zastoupení a původu suroviny.
3) Podíl ruční, řemeslné nebo duševní práce: méně než 10 % (plně automatizovaný provoz)
body:
0
10-34 %
body:
1
35-59 %
body:
2
60-74 %
body:
3
75-99 %
body:
4
(téměř) 100 %
body:
5
Uvedená procenta vyjadřují podíl doby, po kterou se výrobce/autor osobně (fyzicky) a přímo podílí na procesu výroby daného výrobku. Při takové práci může používat nejrůznější nástroje a přístroje (např. i s elektrickým pohonem), pokud výsledný produkt závisí na jeho řemeslné zručnosti. Do celkového trvání výroby se nezapočítává doba, kdy je výrobek v klidu a pracuje „sám“ (např. doba chladnutí, uležení, tuhnutí apod.). U produktů duševní práce se započítává doba práce autora (nikoli jen výroba nosiče díla – jako např. knihy nebo CD). 38
Vzdělávání podnikatelů v zemědělství, lesnictví a potravinářství na modelových lokalitách Pro posouzení je třeba doložit popis výrobního postupu, ze kterého bude zřejmé, které fáze probíhají ruční / řemeslnou / duševní prací.
4) Hlavní motiv Moravského krasu / specifičnost pro Moravský kras A. tabulka pro díla s motivem (dekorační předměty, fotky, knihy, tiskoviny, apod.) Motiv vůbec se vůbec netýká Moravského krasu (např. letadlo, slon...)
body:
0
Motiv souvisí s regionem, ale není specifický - zcela obecně příroda, venkovský život (kočka, pampeliška, chalupa)
body:
1
Přírodní či venkovský motiv, který souvisí s něčím charakteristickým pro region (krasová příroda)
body:
3
Motiv přímo z regionu – konkrétní krajina hora, řeka, město, památka, osobnost, legenda apod.
body:
4
Motiv přímo z regionu včetně popisu/vysvětlení/nadpisu (anebo tak charakteristický motiv, který jednoznačně popis nepotřebuje)
body:
5
Výrobek vůbec nesouvisí s regionem (letadlo, mobil, desinfekce...)
body:
0
Zemědělský/přírodní produkt nebo užitný výrobek, který souvisí s životem na venkově (chleba, mrkev, pivo, hrneček...)
body:
1
Zemědělský/přírodní produkt nebo užitný výrobek, který souvisí s něčím charakteristickým pro region (např. brambory na Vysočině, ovčí sýr v Beskydech, ovoce v Podkrkonoší)
body:
3
Výrobek je pro region zcela typický a jinde se nevyrábí (jako např. Štramberské ucho pro Beskydy, Hořické trubičky pro Podkrkonoší)
body:
5
B. tabulka pro užitné výrobky, zemědělské a přírodní produkty
Jestliže by bylo možné produkt zařadit do obou tabulek, vybere žadatel tu výhodnější. Komise může udělit body navíc (avšak vždy lze udělit max. 5 bodů za toto subkritérium): -
všem produktům za regionální název (např. Jedovnický kapr): 1 bod, užitným výrobkům/produktům za konkrétní motiv přímo z regionu zobrazený na samotném výrobku, na jeho obalu či etiketě: 1 bod.
5) Výjimečné vlastnosti výrobku Až 5 bodů lze udělit produktu, který svou kvalitou nebo jinými výjimečnými vlastnostmi dobře reprezentuje region (z hlediska preciznosti zpracování, funkčnosti, originality, estetických a smyslových vlastností a šetrnosti vůči životnímu prostředí). Za ocenění výrobku pro kvalitu či inovaci, popř. šetrnost vůči životnímu prostředí bude uděleno 3-5 bodů (dle významu ocenění/certifikátu). Jestliže zemědělský nebo lesní podnik hospodaří v území NATURA 2000 39
Vzdělávání podnikatelů v zemědělství, lesnictví a potravinářství na modelových lokalitách nebo CHKO Moravský kras a produkt nebo suroviny pocházejí alespoň z části z uvedeného území, získá min. 4 body. Pro posouzení je třeba doložit vzorek výrobku, případně kopii udělených ocenění či certifikátů a krátce písemně popsat důvody pro udělení zvoleného počtu bodů.
Pravidla (zásady) fungování systému značení
Fungování systému značení zajišťuje koordinátor značky – MAS Moravský kras. Stará se o celý systém, o jeho administraci i poradenství výrobcům. Je vlastníkem práv k značce (ochranné známce). Koordinuje společné aktivity výrobců a zajišťuje marketing a propagaci značky i finanční zdroje pro fungování značky.
Rozhodování o udělení značky jednotlivým výrobkům přísluší Certifikační komisi, která je složena z výrobců i významných zástupců regionu (vč. regionálního koordinátora) i zástupce Asociace regionálních značek (ARZ). Komise se schází cca 2x do roka. Současné složení komise je následující:
Ing. Jozef Jančo – MAS MK (předseda komise) Ing. Miloslav Mikulášek – Zemspol a.s., Sloup Ing. Zbyněk Mikulášek – ŠLP Křtiny Mgr. Hubert Adámek – Pivovar Černá Hora Ing. Jiří Zigal – podnikatel MVDr. Jan Sedlák – podnikatel Ing. Petr David – EPOS Ing. Jaromír Musil – Regionální agrární komora JMK Ing. Marcela Pokorná – Okresní agrární komora Blansko Tomáš Blažek, Dis. Ing. Alois Kučera – Mlékárna Otinoves Vladimír Hodaň – Spolek pro rozvoj venkova Moravský kras Mgr. Iva Dyková / Mgr. Tereza Vacková – ARZ
Poradenství pro značení, konzultace změn pravidel značení nebo kritérií a propagačních aktivit poskytuje ARZ, stejně jako prezentaci značky na národní úrovni (spolu s ostatními regiony) a správu webových stránek www.domaci-vyrobky.cz.
Proces udílení značky: Proces je naznačen ve schématu na následující straně. Posloupnost kroků naznačuje červená tečkovaná čára. Základem pro hodnocení komise je předložená žádost, ve které je na předepsaném formuláři výrobek ohodnocen samotným žadatelem. Nezbytnými podklady pro hodnocení jsou také:
vzorek výrobku (není-li možné vzorek dodat, konzultujte postup s koordinátorem značky) 40
Vzdělávání podnikatelů v zemědělství, lesnictví a potravinářství na modelových lokalitách
uplatňuje-li žadatel body v jednotlivých tabulkách v kritériu jedinečnosti, musí přiložit také: doklad o tradici výrobku nebo firmy, seznam surovin s uvedením procentního zastoupení a místa původu, popis výrobního postupu s uvedením podílu ruční práce v jednotlivých fázích výroby, písemný popis výjimečných vlastností výrobku (odůvodnění zvoleného počtu bodů), případně kopie certifikátů nebo ocenění
Právo užívat značku je uděleno na 2 roky formou certifikátu a smlouvy s výrobcem, poté je třeba požádat o značku znovu (jednodušší proces a nižší poplatek za udělení značky), aby byla platnost certifikátu prodloužena. Schéma udělování regionální značky:
41
Vzdělávání podnikatelů v zemědělství, lesnictví a potravinářství na modelových lokalitách
Povinnosti držitelů značky Pro zajištění hladkého fungování značení jsou výrobci zavázáni plnit následující povinnosti:
plnit kritéria, jak byla schválena Certifikační komisí změny (technologie, kontaktů apod.) hlásit koordinátorovi značky řádně značit všechny výrobky (výjimky možné, nutné předem projednat s koordinátorem) - umístěním loga značky do etikety či přímo na výrobek - pomocí visaček nebo samolepek zakoupených u koordinátora značky - jiným způsobem (nelze-li využít předešlé dvě možnosti, výrobce individuálně dojedná s koordinátorem způsob značení – např. označení regálu, boxu, stánku atd.)
poskytovat podklady pro propagaci (fotografie, popis výrobku, kontakty atd.) umožnit kontrolu plnění pravidel a kritérií (osoba pověřená koordinátorem) hradit poplatky za udělení a užívání značky: - registrační poplatek (na 2 roky): 2 000,- Kč (další žádost jen 1 000,- Kč) - poplatek za užívání značky (ročně): živnostník: 1 000,- Kč nezisková organizace: 2 000,- Kč firma do 10 zaměstnanců: 3 000,- Kč firma 10 a více zaměstnanců: 5 000,- Kč
Prodejní místa Certifikované výrobky je možné prodávat kdekoli, prodej není nijak omezen. Prodejci, kteří mají zájem, se ale mohou stát oficiálními prodejními místy propagovanými v rámci systému značení a mohou získat např. samolepku nebo plakát pro označení prodejny. Oficiální prodejní místa musí plnit tyto podmínky:
Malé nebo střední obchody (kamenné, informační centra, muzea, prodej v hotelích nebo přímo u výrobce apod.). Garance prodeje certifikovaných výrobků: prodej certifikovaných výrobků minimálně od dvou výrobců, nebo prodej převážně (více než 50 %) certifikovaných výrobků, nebo prodej přímo u výrobce. Místní obchody: prodejní místo se nachází na území Turistické oblasti Moravský kras a okolí (mimo region pouze obchod prodávající výhradně certifikované výrobky). Prodejním místům je dále doporučeno:
Mít pro zákazníky k dispozici informace o výrobku, o značce a producentech certifikovaných výrobků (např. leták, katalog výrobků). Odlišit certifikované výrobky: prodávat je ve speciálním regálu/boxu/koutu, nebo u každého výrazně umístit logo značky. 42
Vzdělávání podnikatelů v zemědělství, lesnictví a potravinářství na modelových lokalitách Míra propagace jednotlivých prodejních míst bude záležet na možnostech sdružení a také na tom, do jaké míry plní podmínky (počet certifikovaných výrobků, plnění doporučení atd.). Propagace a marketing regionálních produktů
Aktivity MAS Moravský kras (a ARZ)
Podle svých možností zajišťuje MAS Moravský kras společnou propagaci a marketing značky i značených produktů, na národní úrovni podpořené aktivitami ARZ.
vydávání a distribuce tiskovin – např. letáky, katalogy výrobků, plakáty... tiskoviny jsou distribuovány v regionu do informačních center, prodejních míst, samotným výrobcům k využití, strategickým partnerům značení, na prezentačních akcích v regionu atd. webové stránky www.domaci-vyrobky.cz: stránky jsou společné všem regionům, každá regionální značka zde má vlastní podrobnou prezentaci včetně podrobného popisu každého výrobku s fotografiemi. V současné době je návštěvnost stránek 5-6 tisíc unikátních návštěv měsíčně. Každý má možnost požádat koordinátora o aktualizaci textů o jeho výrobku, případně o uvedení aktuality o jeho výrobku (významná událost, zajímavost, rekord, pozvánka na akci atd.)!
43
Vzdělávání podnikatelů v zemědělství, lesnictví a potravinářství na modelových lokalitách
noviny Doma v MORAVSKÉM KRASU, které jsou vydávány zpravidla 2x ročně. Výrobci mají možnost přispívat do novin vlastními články!
koordinátor (ARZ) prezentuje značku a výrobky články v regionálních (národních) médiích (noviny, časopisy, rozhlas, případně TV) zajištění podpory prodeje a odbytu výrobků – zejména pomocí síťování prodejních míst v regionu, organizací účastí výrobců na jarmarcích a podobných akcích v regionu. zajištění společné prezentace na akcích na regionální, národní i mezinárodní úrovni – na veletrzích cestovního ruchu, hospodářských atd. (Holiday World, Region Tour, Země živitelka atd.), i jiných významných akcích
Značka jako nástroj
Držitelé značky by neměli jen pasivně čekat, jakou propagaci pro ně připraví regionální koordinátor. Největšího účinku značky dosáhnou, budou-li ji sami aktivně používat jako nástroj pro svůj efektivní marketing. Pamatujte, že značka má váhu a poskytuje Vašim výrobkům významnou přidanou hodnotu. Používejte značku! Nebojte se dát jí adekvátní prostor přímo na výrobku nebo jeho etiketě, na vlastních propagačních materiálech nebo webových stránkách. Jsou i netypická místa, kde ji můžete použít (vývěsní štít, firemní automobil)... Používáním značky ji výrobci zároveň zviditelňují – posilují. Mluvte o značce, chlubte se s ní! Zdůrazňujte to, že značku máte, před svými zákazníky, před odběrateli, před pořadateli jarmarků, před médii... Opakujte informace, co značka znamená, že je oceňovaná a patří do rodiny dalších značek a 230 oceněných výrobků. Používejte (rozdávejte) tiskoviny! Využijte v maximální míře všechny materiály od koordinátora rozdávejte je zejména těm, které zaujala zmínka o značce – dodají Vašim slovům váhu. Nebojte se připravit vlastní tiskoviny a přidat na ně značku. Při využívání značky pro vlastní propagaci mějte na paměti, koho značka nejspíše osloví: ty zákazníky, kteří hledají jedinečnost, nevšednost, poctivost... Značka tyto hodnoty u Vašeho výrobku garantuje, jsou potvrzeny nezávislou komisí.
Znásobte váhu značky vlastními argumenty, příběhy, zajímavostmi... Čím si výrobek značku zasloužil? Co je na něm zajímavého, nevšedního? Váže se k němu nebo k Vám zajímavý nebo vtipný příběh? Buďte upřímní, přidejte něco ze sebe, něco osobního. 44
Vzdělávání podnikatelů v zemědělství, lesnictví a potravinářství na modelových lokalitách CVIČENÍ: Který z následujících textů, používaných k prezentaci výrobků, se Vám líbí? Vymyslete 1-3 zajímavosti o svém výrobku a pokuste se zformulovat je do krátkého textu (cca 3 věty). Text 1: Naše firma byla založena v roce 1990. Vyrábíme nejrůznější výrobky z kůže – peněženky, brašny, opasky, náramky atd. Veškerý sortiment je šitý nebo pletený ručně. (brašnář, Krkonoše) Text 2: Já gdyž nic nedělám, bolíja mňa ruky. Tkaní, tož to je práca! Po mojich kobercoch chodíja Němci aj Švýcaři a ubrusy vytahujů enom na svátky, tolik si jich vážíja! Šak majů recht, je to poctivá práca! (tkadlena, Beskydy) Text 3: Jako malá holka jsem měla svá tajemství. Někdo měl panenky a medvídky, já měla svůj malý poklad blyštivých střípků a sklíček. Pokaždé, když jsem držela v dlani tu zářivou barevnou krásu, svítily mi oči radostí. Dnes vyrábím takové věci pro potěchu ostatních. Vyberte si také svůj malý zářivý poklad. (výrobce skleněných korálků, Šumava)
Vizuální prezentace značky Jednotný vizuální styl značky je souhrnem vizuálních prostředků zpracovaných a užívaných v provázaném a uceleném stylu. Zajišťuje originální (nezaměnitelný) vizuální projev, vytváří totožnost systému značení, odlišení od konkurence. To vše dohromady znamená co největší vliv na zákazníky. Pravidla pro užívání značky, která mají zajistit jednotný styl, jsou obsahem Grafického manuálu značky: manuál popisuje základní užití značky, bráni ji před nevhodným používáním, které by znehodnotilo její identitu. Umožňuje volné používání značky všemi držiteli a přitom zachování jednotnosti vizuálního stylu. Využívejte grafický manuál! Nejste-li si jistí správným užitím, nebo neníli v manuálu uvedeno vše, co byste potřebovali, využijte možnost bezplatné konzultace tiskovin a užití značky u koordinátora značky (MAS MK), u ARZ nebo přímo u autora loga (D. Škodný; kontakt v manuálu). Základní pravidla pro užívání značky:
Dodržování bezpečné zóny, tj. minimální vzdálenosti loga od jiných objektů (jiné obrázky, loga, text...) nebo od okraje plochy. Bezpečná zóna odpovídá vzdálenosti písmene M od levého okraje kapky v logu. Neplatí vždy pravidlo „čím větší, tím lepší“. Logo musí mít kolem sebe dost volného prostoru, aby vyniklo.
45
Vzdělávání podnikatelů v zemědělství, lesnictví a potravinářství na modelových lokalitách
Respektování maximální (minimální) sytosti podkladu loga. Pro barevnou, černobílou i negativní (bílou) variantu loga je definováno, na jak sytém podkladu bude logo ještě dostatečně výrazné. Je-li podklad příliš výrazný, je vhodné použít pod značku bílý štít (viz obrázek).
Nejtmavší přípustný podklad pro pozitivní (barevnou a černobílou) a negativní (bílou) verzi značky.
Dodržení minimální velikosti loga v tištěné podobě, která je určena na 11 mm (výška loga od spodního okraje textu po horní okraj kapky. Při menších velikostech by již logo ani texty nebyly dostatečně čitelné.
46
Vzdělávání podnikatelů v zemědělství, lesnictví a potravinářství na modelových lokalitách Nemůžete se splést, pokud budete používat vždy původní logo z CD, které obdržíte při předání certifikátu, a do značky nebudete žádným způsobem zasahovat. Zejména není dovoleno: logo natáčet nebo měnit jeho proporce, užívat části loga samostatně, měnit barevnost (a to ani u černobílé varianty), užívat barevné nebo světelné efekty (např. stín pod značkou). Zde jsou ukázky nejčastějších chybných použití značky:
Vizuální prezentace výrobků – fotografie
Fotografie jsou první a rychlou vizitkou Vašich výrobků – zákazních si podle nich vytváří první dojem a mohou mít vliv na to, zda se bude o Váš výrobek dále zajímat, či nikoli. Málokdy se poštěstí využít služeb profesionálního fotografa, ovšem i svépomocí s využitím běžného digitálního fotoaparátu si můžete připravit reprezentativní fotografie. Zde je několik zásad pro jejich tvorbu:
Technické požadavky na fotografie
Dodávejte fotografie digitální (tj. v elektronické podobě), ve formátu obrázku (jpg, jpeg, gif, tiff, bmp apod.). Nikdy jako obrázek vložený do dokumentu ve Wordu! Fotografie musí mít dostatečnou velikost, většinou by měly být (při zobrazení na 100%) větší než monitor počítače. Využijte maximální možné rozlišení svého fotoaparátu, fotografie poté nezmenšujte. Fotografie vytištěná na papíře je 4x menší než na monitoru. Využijte také maximální možnou kvalitu focení – na fotkách nesmí být vidět komprese („čtverečkované“, „špinavé“ kontury, viz obrázek).
47
Vzdělávání podnikatelů v zemědělství, lesnictví a potravinářství na modelových lokalitách
Foťte v různých formátech – na výšku i na šířku, aby měl grafik možnost výběru pro různé druhy použití.
Požadavky na kvalitu a obsah fotografií
Foťte za přirozeného denního světla, raději ne na přímém slunci, nikdy nefoťte s bleskem! Dejte si práci s aranžováním výrobků a výběrem vhodného (nerušivého) pozadí! Ponechte na fotce dostatečný prostor okolo výrobku, pokud bude třeba fotografii oříznout do potřebného formátu! Foťte různorodou škálu záběrů – detail výrobků, celek, jednotlivé výrobky, skupiny... Nejlépe působí fotografie, kde jsou vidět lidé (případně zvířata nebo připomínky lidské činnosti) – řemeslník při výrobě, zákazník při užití výrobku atd. Lidem by mělo být vidět do obličeje, pozitivní výraz!
48
Vzdělávání podnikatelů v zemědělství, lesnictví a potravinářství na modelových lokalitách Příklady vhodných a nevhodných fotografií: Z hlediska světelných podmínek:
Nevhodné Vh o d n é
Z hlediska aranžování, volby prostředí:
Vh o d n é
Nevhodné
49
Vzdělávání podnikatelů v zemědělství, lesnictví a potravinářství na modelových lokalitách Z hlediska dostatečného prostoru okolo výrobků:
Vh o d n é
Nevhodné
Z hlediska zobrazení lidí (stop lidí):
Pozitivní, osobní
Smutné, odtažité
50
Vzdělávání podnikatelů v zemědělství, lesnictví a potravinářství na modelových lokalitách Kontakty: Další informace a dokumenty ke stažení najdete na www.domaci-vyrobky.cz (brzy také nově na portálu www.regionalni-znacky.cz) , u regionálního koordinátora značky nebo u národních koordinátorů z ARZ. Regionální koordinátor: MAS Moravský kras 679 13 Sloup 221 www.mas-moravsky-kras.cz, www.spolekmoravskykras.cz Ing. Jozef Jančo tel.: (+420) 516 446 623 mobil: (+420) 739 042 933 e-mail:
[email protected] Národní koordinátoři: Asociace regionálních značek, o.s. (ARZ) www.arz.cz, www.domaci-vyrobky.cz, www.regionalni-znacky.cz Mgr. Iva Dyková mobil: (+420) 724 159 439
[email protected] Mgr. Tereza Vacková mobil: (+420) 724 159 826
[email protected]
51