ZMĚNY V ORGANIZMU ŢENY BĚHEM FYZIOLOGICKÉHO TĚHOTENSTVÍ

MASARYKOVA UNIVERZITA LÉKAŘSKÁ FAKULTA KATEDRA PORODNÍ ASISTENCE

ZMĚNY V ORGANIZMU ŢENY BĚHEM FYZIOLOGICKÉHO TĚHOTENSTVÍ

bakalářská práce

Vedoucí práce:

Autor práce:

PhDr. Radka Wilhelmová

Kristýna Šponerová

Brno, 2012

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a ţe jsem všechny pouţité informační zdroje uvedla v seznamu literatury.

V Brně dne

………………………………… Kristýna Šponerová

PODĚKOVÁNÍ Ráda bych poděkovala PhDr. Radce Wilhelmové za odborné vedení, za podněty a připomínky při zpracování bakalářské práce. Dále děkuji všem, kteří mne při realizaci této práce jakýmkoli způsobem podpořili.

ANOTACE

Příjmení a jméno autora:

Šponerová Kristýna

Fakulta:

Lékařská fakulta MU

Katedra:

Katedra Porodní asistence, LF MU

Název práce:

Změny

v organizmu

ţeny

během

fyziologického

těhotenství Vedoucí práce:

PhDr. Radka Wilhelmová

Počet stran:

72

Počet příloh:

2

Počet titulů pouţité literatury:

26

Klíčová slova:

Těhotenství, biologické, psychické a sociální změny, těhotenské obtíţe, řešení obtíţí

Práce je rozdělena na části teoretickou a praktickou. Teoretická část sumarizuje nejčastější změny, ke kterým dochází u ţen během fyziologického těhotenství. Praktická část je zaměřena na nejčastější problémy, které udávají ţeny v průběhu fyziologického těhotenství. Informace byly získány rozborem případových studií devíti fyziologicky těhotných ţen. Cílem práce je shrnout nejčastější změny a obtíţe, se kterými se mohou potkat ţeny během fyziologického těhotenství a navrhnout jejich řešení. Součástí praktické části je edukační materiál pro fyziologicky těhotné ţeny obsahující výčet nejčastějších obtíţí, se kterými se mohou v těhotenství setkat, a návrhy jejich řešení.

ANNOTATION Surname and first name:

Šponerová Kristýna

Faculty:

Faculty of Medicine MU

Department:

Department of Midwifery MU

Name of the thesis:

Changes in woman´s organism during physiological pregnancy

Supervisor:

PhDr. Radka Wilhelmová

Number of pages:

72

Number of attachment:

2

Number of titles from literature: 26

Keywords:

Pregnancy, biological, psychological and social changes, pregnancy problems, problem-solving

The work is divided into theoretical and practical part. The theoretical section summarizes the most common changes which occur in the women organism during the physiological pregnancy. The practical part is focused on the most common problems that women describe during physiological pregnancy. Information were obtained by analysing of case studies of nine physiologically pregnant women. The aim is to summarize the most common changes and difficulties women may meet during the physiological pregnancy and suggest solutions. The educational material for physiologically pregnant women containing the list of the most common difficulties women meet during the pregnancy, and their solutions are a part of a practical section.

OBSAH 1

ÚVOD.................................................................................................................. 8

2

TEORETICKÁ ČÁST ........................................................................................ 10 2.1

Změny biologické........................................................................................ 10

2.1.1 Reprodukční systém .............................................................................. 11 2.1.2 Kardiovaskulární systém ........................................................................ 15 2.1.3 Krevní systém ........................................................................................ 16 2.1.4 Respirační systém .................................................................................. 17 2.1.5 Trávící systém ....................................................................................... 17 2.1.6 Vylučovací systém ................................................................................. 18 2.1.7 Pohybový aparát .................................................................................... 19 2.1.8 Koţní systém ......................................................................................... 19 2.1.9 Metabolizmus ........................................................................................ 20 2.1.10 Endokrinní ţlázy .................................................................................. 22 2.2

Změny psychické ........................................................................................ 26

2.3

Změny sociální ............................................................................................ 28

2.3.1 Změna vztahů v rodině .......................................................................... 28 2.3.2 Sexualita v těhotenství ........................................................................... 28 3

PRAKTICKÁ ČÁST .......................................................................................... 30 3.1

Formulace problému - východiska ............................................................... 30

3.2

Cíle práce .................................................................................................... 30

3.3

Pracovní otázky ........................................................................................... 30

3.4

Metodika práce............................................................................................ 31

3.5

Případové studie .......................................................................................... 33

3.5.1 Případová studie č. 1 .............................................................................. 33 3.5.2 Případová studie č. 2 .............................................................................. 34 3.5.3 Případová studie č. 3 .............................................................................. 35 3.5.4 Případová studie č. 4 .............................................................................. 37 3.5.5 Případová studie č. 5 .............................................................................. 38 3.5.6 Případová studie č. 6 .............................................................................. 39 3.5.7 Případová studie č. 7 .............................................................................. 41 3.5.8 Případová studie č. 8 .............................................................................. 42

3.5.9 Případová studie č. 9 .............................................................................. 44 3.6

Analýza a interpretace výsledků .................................................................. 46

3.6.1 Problémy a změny v biologické oblasti .................................................. 46 3.6.2 Problémy a změny v psychické oblasti ................................................... 60 3.6.3 Problémy a změny v sociální oblasti ...................................................... 62 4

DISKUZE .......................................................................................................... 64

5

ZÁVĚR .............................................................................................................. 67

6

SEZNAM LITERATURY .................................................................................. 69

7

SEZNAM ZKRATEK ........................................................................................ 71

8

SEZNAM PŘÍLOH ............................................................................................ 72

1

ÚVOD

Těhotenství, kdy se v lůně matky utváří nový ţivot, je údajně jedním z nejkrásnějších období v ţivotě ţeny. Je však obdobím plným protichůdných emocí. Jsou dny, kdy se ţena cítí být nadmíru šťastná a raduje se z kaţdé změny a kaţdého pohybu jejího miminka, ale jsou i jiné, kdy je ţena frustrována a vyčerpána, v souvislosti s obtíţemi, které jí těhotenství přináší. Těhotenství není nemoc, ačkoliv tak bývá v dnešní době chápáno. Jedná se pouze o jiný fyziologický stav. Předkládaná práce se zabývá nejčastějšími změnami v organizmu ţeny a problémy se kterými se mohou těhotné ţeny během fyziologického těhotenství nejčastěji setkat. Jako fyziologické těhotenství je chápáno těhotenství, které není provázeno ţádnými komplikacemi, trvající standardně dlouhou dobu, to je čtyřicet týdnů. Ţena, ať uţ těhotná, či netěhotná je chápána jako bio-psycho-spirituální bytost. Všechny tyto tři sloţky jsou mezi sebou provázány. Ať dojde ke vzniku problému v kterékoliv z těchto oblastí, ostatní oblasti bývají ovlivněny také. Z tohoto důvodu je nutno brát těhotnou ţenu komplexně. Tato práce pojednává o nejčastějších biologických, psychických i sociálních změnách a problémech, ke kterým dochází u ţen během fyziologického těhotenství. Práce je zaměřena zejména na biologické změny a s nimi související problémy. Protoţe změny psycho-sociální jsou velice obsáhlé téma, které by samo o sobě vystačilo na další práci, jsou zmíněny pouze okrajově. Téma změn u ţeny během těhotenství je všeobecně známo a uváděno v téměř kaţdé publikaci a práci týkající se těhotenství, vţdy je však zpracováno spíše okrajově. Málokdy bývá spojováno s problémy, se kterými se setkává téměř kaţdá ţena během těhotenství. Od doby, kdy jsem začala studovat obor porodní asistence, se na mě stále častěji obracejí těhotné kamarádky a známé. Kladou mi dotazy, týkající se problémů, které se u nich vyskytly v souvislosti s těhotenstvím. Postupně jsem tak začala zjišťovat, ţe na tyto zdánlivě banální problémy v těhotenských poradnách u lékařů není dostatek času. Těhotné ţeny tak trápí nedostatek informací. Nevědí, které problémy jsou ještě v rámci normy a které je třeba řešit. Nevědí, ţe některé problémy mohou vyřešit samy doma. Proto jsem se rozhodla zpracovat téma týkající se nejčastějších problémů, se kterými ţeny během těhotenství bojují, a navrhnout jejich řešení, zejména řešení v rámci kompetencí porodních asistentek. Ţeny mají 8

podobné těhotenské problémy jiţ odedávna, přesto mi toto téma připadá stále aktuální. Aktuálnější o to víc, ţe dříve se touto problematikou zabývaly porodní báby v rámci své profese, které měly na těhotnou ţenu dostatek času. V dnešní době jsou obtíţe těhotných ţen přesunuty do ordinací stále více zaneprázdněných lékařů, kteří mají času nedostatek. Hlavním cílem práce je tedy shrnout nejčastější biologické, psychické a sociální změny, ke kterým dochází v průběhu fyziologického těhotenství. Dalším cílem je shromáţdit případové studie fyziologicky těhotných ţen. Provést jejich rozbor a zjistit nejčastěji se vyskytující obtíţe, se kterými se dotázané ţeny potýkají, následně pak navrhnout jejich řešení. Posledním cílem je vytvořit edukační materiál pro fyziologicky těhotné ţeny, který by obsahoval seznam nejčastějších obtíţí, se kterými se mohou v těhotenství setkat, a návrhy jejich řešení.

9

2

TEORETICKÁ ČÁST

2.1

Změny biologické

Fyziologické těhotenství trvá u lidí 280 dní (40 týdnů, 10 lunárních měsíců). Obecně jej můţeme rozdělit na tři trimestry. Jako první trimestr je označována doba od početí do 13. týdne těhotenství. Druhý trimestr je období od 14. týdne těhotenství do 27. týdne těhotenství a období třetího trimestru od 28. týdne těhotenství do porodu, tedy do 40. týdne těhotenství. Těhotenství vzniká spojením dvou pohlavních gamet, vajíčka a spermie. K oplodnění vajíčka dochází do 24 hodin po ovulaci, nejčastěji v ampuli vejcovodu. Po spojení chromozomů vajíčka a spermie vzniká zygota. Zygota se rýhuje (tzv. mitotické dělení) na blastomery, které putují do dutiny děloţní. V okamţiku, kdy je útvar tvořen 8 – 12 blastomerami, jej nazýváme morula, která se postupně mění v blastocytu. Blastocysta je rozdělena na dvě části. Vnitřní část se nazývá embryoblast, ze kterého se vyčlení embryo, ţloutkový váček a amnion. Vnější část je označována jako trofoblast, který je základem pro budoucí placentu. (Rokyta, 2000, s. 223; Roztočil, 2008, s. 86–87) Ţenský menstruační cyklus trvá 28 dní. První polovina cyklu je ovlivněna zvýšenou hladinou estrogenů. Fáze menstruační probíhá prvních 3–5 dní cyklu. Dochází k odlučování vnější vrstvy děloţní sliznice, která odchází spolu s krví. Od 5. dne nastupuje fáze proliferační, v průběhu které probíhá obnova děloţní sliznice. Zvyšování hladiny folikulstimulačního hormonu (FSH) a luteinizačního hormonu (LH) má za následek růst folikulárních buněk, které jsou zdrojem malého mnoţství estrogenů. Asi v půlce cyklu, tedy 14. den, dochází vlivem zvýšené hladiny LH k ovulaci. Praská vnější obal folikulu a vajíčko je vypuzeno do dutiny břišní. Prasklý folikul se postupně mění ve ţluté tělísko. V případě oplodnění se toto tělísko změní v tzv. těhotenské ţluté tělísko. To je nezbytné pro udrţení těhotenství, protoţe produkuje estrogen a zejména progesteron do doby, neţ se vyvine placenta. V případě, ţe vajíčko oplodněno nebylo, ţluté tělísko zaniká. Zvýšená hladina estrogenů a progesteronu (produkovaných ţlutým tělískem) způsobuje po ovulaci zvýšené prokrvení sliznice. Zvyšuje se její tloušťka, díky tomu je sliznice připravena na případnou nidaci oplodněného vajíčka. V případě, ţe vajíčko oplodněno nebylo, 10

dochází na konci cyklu k ischemii a nekróze buněk sliznice a nastává opět fáze menstruační. (Kittnar, 2011, s. 559–561) V případě, ţe došlo k oplodnění uvolněného vajíčka, zůstává vlivem těhotenského ţlutého tělíska vyšší hladina progesteronu i estrogenů. Mezi 9. a 25. dnem těhotenství se vyvíjí placenta, která přebírá funkci sekrece těhotenských hormonů. Produkuje jak estrogeny a progesteron, tak lidský choriový gonadotropin (hCG) a lidský placentární laktogen (hPL). Hlavní úkolem hCG je udrţet ţluté tělísko v prvním trimestru. Po prvním trimestru produkci progesteronu přebírá placenta. Zvýšená hladina těhotenských hormonů se podílí na vzniku změn v mateřském organizmu. (Kittnar, 2011, s. 559; Roztočil, 2008, s. 90–97)

2.1.1 Reprodukční systém Mezi změny v reprodukčním systému v těhotenství řadíme změny na děloze. Mění se její velikost, tvar, konzistence a poloha. Dále hodnotíme změny na hrdle děloţním, vaječnících a v pochvě. Co se týká vnějších změn, sem řadíme změny na zevních rodidlech a prsou. (Roztočil, 2008, s. 98) Děloha Děloha je ţenský reprodukční orgán slouţící k nidaci oplodněného vajíčka, jeho výţivě a ochraně plodu do konce těhotenství. Skládá se z těla děloţního a hrdla děloţního. Stěna děloţní je tvořena ze tří vrstev, endometria, myometria a perimetria. Vnější vrstva, zvaná perimetrium, je spojena se svalovou vrstvou, myometriem. Myometrium je tvořeno hladkou svalovinou a vazivem. Během těhotenství dochází k hypertrofii svalových buněk myometria (ze 40 μm aţ na 800 μm). V období 4. měsíce těhotenství dochází k rozdělení svaloviny děloţní na aktivní horní a pasivní dolní segment. Hranice mezi nimi je nazývána Brendlova rýha. Vnitřní vrstva, endometrium, prodělává u ţen ve fertilním věku menstruační cyklus a slouţí k implantaci blastocyty při otěhotnění.

V těhotenství se endometrium mění

na deciduu. Vlivem zvýšené hladiny progesteronu dochází k jeho zvýšenému prokrvení a růstu do výšky. (Roztočil, 2001, s. 98–99) Zvětšuje se hmotnost dělohy, která v době porodu váţí aţ 1100 g (hmotnost před těhotenstvím je asi 70 g). S tím souvisí i změna objemu dělohy. Těhotná děloha má objem 5–20 l, v závislosti na velikosti plodu a mnoţství plodové vody (netěhotná děloha má objem maximálně 10 ml). V důsledku zvýšené hladiny estrogenů a progesteronu a později 11

v důsledku růstu plodu, dochází ke zvětšování dělohy. Vystupuje z oblasti pánve a ukládá se ve většině případů do dextroverze - díky uloţení rektosigmoidea v levé polovině pánve. (Zwinger, 2004, s. 61) Děloţní fundus se v období 3. lunárního měsíce nachází za sponou stydkou. Postupně se jeho uloţení mění kraniálním směrem. V období 4. měsíce je hmatný dva prsty nad sponou stydkou, díky zmnoţení plodové vody. Polovinu vzdálenosti spona stydká-pupek dosahuje v období 5. měsíce. V 6. měsíci dosahuje k pupku, v 7. měsíci se nachází asi v 1/3 vzdálenosti pupek – hrot mečovitého výběţku. Okolo 8. měsíce dosahuje do 2/3 vzdálenosti pupek-hrot mečovitého výběţku. Okolo 9. měsíce jej můţeme nalézt u ţeberních oblouků. Rozvojem dolního děloţního segmentu a vstupem naléhající části plodu do malé pánve v 10. měsíci sestupuje děloţní fundus opět do úrovně 8. měsíce. (Roztočil, 2008, s. 98–99) Vlivem růstu plodu a jeho zvýšeným nárokům na ţiviny, dochází ke zvětšení průtoku krve dělohou na 500–700 ml (z původních 50 ml), coţ činí asi 10% z celkového minutového srdečního výdeje. (Zwinger, 2004, s. 61) Za normálních podmínek leţí děloha ve střední rovině. Tato poloha není ke konci těhotenství moţná díky vyklenutí bederní páteře a promontoria. Proto děloha zaujímá polohu dextroverze (tělo dělohy je ohnuto v malé pánvi doprava) a dextrotorze (děloha je pootočena doprava, takţe levá hrana je blíţe ke střední čáře a je vysunuta dopředu). To je způsobeno uloţením rektosigmoidea v levé polovině pánve a vytlačením střevních kliček dělohou vzhůru a doleva. Toto uloţení dělohy určuje postavení plodu ve vztahu k pánvi. (Roztočil, 2008, s. 98–99; Zwinger, 2004, s. 61) Hrdlo děloţní Hrdlo děloţní je tvořeno pojivovou kolagenní tkání a hladkou svalovinou. Jedná se o dolní část dělohy, která spojuje tělo děloţní s pochvou. Nad poševním úponem se nachází horní část děloţního čípku, pod poševním úponem dolní část děloţního čípku, která vyčnívá do pochvy. Uvnitř děloţního hrdla můţeme nalézt cervikální kanál, který ústí do dutiny děloţní. Ve sliznici cervikálního kanálu se nachází mnoţství ţlázek produkujících cervikální sekret. Zevní ústí cervikálního kanálu se nazývá zevní branka děloţní, která má u nullipar kruhovitý a u multipar příčně štěrbinovitý tvar. (Roztočil, 2008, s. 99; Zwinger, 2004, s. 61) V průběhu těhotenství dochází ke zvýšené sekreci z cervikálních ţlázek, které produkují hustý hlen. Ten tvoří mechanickou bariéru a zamezuje vstupu infekce do dutiny děloţní. Takto nakumulovaný hlen v cervikálním kanále nazýváme hlenová zátka. Její odchod 12

na konci těhotenství nás upozorňuje, ţe dochází k dilataci děloţního hrdla a je jednou z předběţných známek počínajícího porodu. (Roztočil, 2008, s. 99) Vlivem prostaglandinů a estrogenů dochází ke zvýšené vaskularizaci, odbourávání kolagenu a edému hrdla děloţního, coţ má za následek jeho zkracování a změknutí. (Llewellyn-Jones, 2010, s. 31) Na začátku porodu dochází vlivem kontrakcí, tlakem vaku blan a naléhající části plodu k dilataci hrdla děloţního, které končí zánikem zevní branky děloţní. (Zwinger, 2004, s. 61) Vaječníky Vaječníky jsou párové orgány, které jsou s dělohou spojeny pomocí vejcovodů. V kaţdém vaječníku jiţ intrauterinně vznikají vajíčka – oocyty, které jsou uloţeny v korové vrstvě vaječníků ve folikulech. (Rokyta, 2000, s. 217) V průběhu ovariálního cyklu dochází vlivem hypofyzárních hormonů FSH a LH ke zrání folikulů. Při normálních hladinách FSH a LH dozrává pouze jeden ovulační folikul, který v době ovulace praská. Poté z něj vyteče liquor folliculi obsahující oocyt, který putuje do vejcovodu. V případě pohlavního styku zde můţe dojít k oplodnění oocytu spermií. (Zwinger, 2004, s. 8) Prasklý folikul se přeměňuje ve ţluté tělísko, které je schopno produkovat estrogeny a progesteron. V případě, ţe došlo k oplodnění oocytu, je ţluté tělísko stimulováno hCG (produkovaného v trofoblastu) a mění se v tzv. těhotenské ţluté tělísko. To je nezbytné pro udrţení těhotenství, protoţe zajišťuje produkci estrogenu a zejména progesteronu do doby, neţ se vyvine placenta. (Kittnar, 2011, s. 559; Zwinger, 2004, s. 24, 61)

Pochva Pochva je dutý orgán spojující dělohu se zevními rodidly. Spolu s vulvou a děloţním hrdlem tvoří při porodu měkké porodní cesty. V průběhu těhotenství dochází vlivem zvýšené hladiny estrogenů k jejímu většímu prokrvení. Zvýšená vaskularizace vede během těhotenství ke změně barvy poševní sliznice, která se mění z růţové na fialovou. (Čech, 2007, s. 31) Dochází ke zvýšení poševní sekrece, která se můţe projevit hustým, bílým výtokem. Hodnota pH výtoku se pohybuje v rozmezí 3,5–6, jedná se tedy o pH kyselé. Čím je pH kyselejší, tím je obranyschopnost pochvy před mikroorganizmy vyšší. Při niţším pH hrozí vyšší riziko růstu plísní. (Roztočil, 2008, s. 99; Zwinger, 2004, s. 62)

13

Zevní rodidla K zevním rodidlům patří hrma, velké stydké pysky, malé stydké pysky, poštěváček, panenská blána, malé a velké předsíňové ţlázy a topořivé tkáně. V těhotenství dochází k výraznějším změnám pouze u některých těchto částí. (Čech, 2007, s. 32) Díky zvýšené hladině progesteronu dochází k dilataci cév. S tím souvisí vyšší riziko vzniku varikózních ţil v této oblasti. Navíc díky zvýšenému prokrvení dochází ke zvětšení zevní struktury hráze. U primipar jsou velké stydké pysky přiloţeny k sobě, zatímco u multipar poševní vchod zeje. Díky zvýšené hladině estrogenů a melaninstimulujícího hormonu (MSH) můţe dojít k hyperpigmentaci a tím ke ztmavnutí velkých stydkých pysků. (Čech, 2007, s. 45; Košťálová, 2008, s. 224–225; Roztočil, 2008, s. 99)

Prsy Prsy jsou párovým orgánem nacházejícím se na přední straně hrudníku. Jejich hlavní funkcí je produkce mléka. V průběhu těhotenství dochází ke zvětšení obou prsů, připravují se k laktaci. Ţena můţe cítit jejich zvýšené napětí a vyšší citlivost bradavek. Velikost prsu závisí na celkové konstituci ţeny. Průměrná hmotnost se pohybuje okolo 150 g. V průběhu těhotenství a zejména v době nástupu laktace se jejich hmotnost zvětší aţ na 500 g. V důsledku jejich rychlého zvětšení se mohou u některých ţen vyskytovat tzv. pajizévky neboli strie. Jedná se o červené, někdy aţ nafialovělé trhlinky vznikající ve škáře. Asi uprostřed prsu se nachází kruhovité místo o průměru 3–5 cm se zvýšenou pigmentací, které nazýváme prsní dvorec. Vlivem zvýšené hladiny estrogenů a MSH během těhotenství dochází ke zvetšení průměru prsního dvorce aţ na 7 cm a k jeho ztmavnutí. (Roztočil, 2008, s. 50; Košťálová, 2008, s. 224–225) V centru prsního dvorce se nachází prsní bradavka. Na její vrchol vyúsťují mlékovody, které vedou mléko z prsních laloků mléčné ţlázy. Mléčná ţláza je tvořena z 15–20 laloků. Z kaţdého laloku vede jeden mlékovod. (Roztočil, 2008, s. 50–51) Vlivem těhotenských hormonů a prolaktinu se mléčná ţláza rozvíjí a připravuje k laktaci. Koncem těhotenství mléčná ţláza produkuje tzv. kolostrum. Jedná se o naţloutlou tekutinu, která se po dvou aţ třech dnech po porodu mění na mateřské mléko. (Roztočil, 2008, s. 99– 100; Zwinger, 2004, s. 70)

14

2.1.2 Kardiovaskulární systém Hlavní funkcí kardiovaskulárního systému je zásobovat tkáně kyslíkem, ţivinami, vitaminy, odstraňovat odpadní látky, které jsou produkovány pochody v organizmu a pomáhat udrţovat stálost vnitřního prostředí organizmu. Celý tento systém je tvořen tepenným systémem, ţilním systémem a sítí kapilár. Hnací jednotkou je srdce. (Rokyta, 2000, s. 105) Vlivem rostoucí dělohy v těhotenství dochází k posunu bránice kraniálním směrem a tím k posunu srdce směrem nahoru a doleva. Tyto změny mohou způsobit mírné zvětšení srdce. Zvýšený metabolizmus matky i plodu způsobuje jejich vyšší nároky na kyslík, zejména ve druhé polovině těhotenství. Díky tomu dochází ke zvýšení tepové frekvence o 10–15 úderů za minutu. Srdeční výdej, tedy součin tepového objemu a tepové frekvence, se zvyšuje v průběhu prvního trimestru o 40–50%. Maxima dosahuje mezi 20.–24. týdnem těhotenství. Zůstává vysoký aţ do konce těhotenství. (Roztočil, 2008, s. 100; Zwinger, 2004, s. 62–64) Ke změnám krevního tlaku dochází v průběhu téměř celého těhotenství. Pouze během prvního trimestru se větší změny nevyskytují. V průběhu druhého trimestru často dochází k mírnému poklesu tlaku, coţ můţe vyvolat pocity na omdlení. Systolický tlak se sniţuje jen velmi málo, diastolický o 5–10 mm Hg. Ve třetím trimestru se tlak opět normalizuje, můţe dojít k jeho zvýšení. Nemělo by být ale překročeno zvýšení systolického tlaku o více neţ 30 mm Hg a diastolického tlaku o více neţ 15 mm Hg, to by znamenalo riziko vzniku hypertenze. Hodnota krevního tlaku se mírně liší v závislosti na poloze ţeny. Krevní tlak měřený u ţeny vleţe je o něco málo niţší, neţ krevní tlak, měřený vsedě. S tím souvisí tzv. syndrom dolní duté ţíly. Jedná se o náhle vzniklou hypotenzi, ke které dochází u těhotných ţen zejména ve druhé polovině těhotenství v poloze vleţe. Tento stav je vyvolán tlakem těhotné dělohy na dolní dutou ţílu. Tím dojde ke zhoršenému ţilnímu návratu k srdci, coţ vyvolá synkopu. (Roztočil, 2008, s. 100; Zwinger, 2004, s. 62–64) Ve třetím trimestru dochází ke zvýšení krevního tlaku díky tlaku zvětšené těhotné dělohy na vena cava caudalis a venae iliacae. Tento stav můţe následně způsobit hemeroidy a je jednou z hlavních příčin tvorby otoků ve třetím trimestru. Na vzniku hemeroidů a varikózních ţil v oblasti dolních končetin a pánve se podílejí vyšší krevní tlak během třetího trimestru, dilatace cév vlivem vyšší hladiny progesteronu a dlouhé stání či sezení. V průběhu těhotenství dochází ke změně prokrvení jednotlivých orgánů. K největšímu navýšení průtoku dochází v děloze, kde v době termínu porodu proteče 500–700 ml krve 15

za minutu. K další změně dochází v ledvinách, kde je krevní průtok o 400 ml za minutu vyšší neţ před těhotenstvím a v prsou, kde dochází k navýšení o 200 ml za minutu. (Roztočil, 2008, s. 100; Zwinger, 2004, s. 62–64)

2.1.3 Krevní systém Krev je specializovaná tekutá tkáň tvořená krevními elementy a plazmou. Celkový objem krve je u dospělé ţeny asi 4,5–5 l. Podíl krevních elementů (erytrocytů, leukocytů a trombocytů) v plazmě (tekutá sloţka krve) je označován jako hematokrit. Mezi hlavní funkce krve patří transport kyslíku a ostatních látek do celého organizmu. Dále se podílí na zachování stálosti vnitřního prostředí v organizmu a také má funkci obrannou. (Rokyta, 2000, s. 58) U těhotné ţeny

v důsledku zvyšování průtoku krve některými orgány (viz

Kardiovaskulární systém) dochází ke zvětšování objemu krve o 1000–1500 ml. K tomuto navýšení dochází od 12. týdne těhotenství. Maxima je dosaţeno někdy kolem 32. týdne těhotenství, kdy je krevní objem navýšen aţ o 45%. Objem plazmy je zvětšen o 40–50%, zatímco objem erytrocytální masy je zvýšen o 18–25%. Díky tomu nastává pokles koncentrace hemoglobinu a hematokritu a vzniká tzv. pseudoanémie. Tento stav nastává nejčastěji v druhé polovině těhotenství. Tehdy dochází k největšímu nárůstu krevního objemu. (Roztočil, 2001, s. 90–91; Zwinger, 2004, s. 64–67) Průměrný objem plazmy u těhotné ţeny v 36. týdnu těhotenství je 3750 ml - u netěhotné 2600 ml, průměrný objem erytrocytů je u těhotné 85 μm - u netěhotné 84 μm. Hladina hemoglobinu je u těhotné ve 36. týdnu těhotenství 111 g/l - u netěhotné 133 g/l a hematokrit je u těhotné 33% - u netěhotné 39%. (Čech, 2007, s. 46–47) Počet leukocytů během těhotenství stoupá na 10 – 15 x 109/l - u netěhotné je 3,8–10 x 109/l, zatímco počet trombocytů se významně nemění - u těhotných i netěhotných je 140 – 400 x 109/l. (Čech, 2007, s. 46–47; Zwinger, 2004, s. 64–67)

16

2.1.4 Respirační systém Dýchací cesty, podobně jako ostatní tělní systémy, procházejí řadou změn v důsledku adaptace na těhotenství. V horních cestách dýchacích můţe během těhotenství dojít vlivem estrogenů k překrvení sliznice a hyperaktivitě ţláz. To můţe vést k ucpávání nosu hlenem nebo častějšímu krvácení. Na nosní sliznici se mohou vytvořit benigní výrůstky, nazývané nosní granuloma gravidarum, které mohou vést k překrvení sliznice a k různým stupňům krvácení. Nosní granulom ve většině případů odezní spontánně po porodu. V případě komplikací, jako je nosní obstrukce nebo časté krvácení, můţe být odstraněn chirurgicky. (http://www.uptodate.com/[cit. 7. 11. 2011]) Vlivem rostoucí dělohy během těhotenství dochází k posunu bránice kraniálním směrem (aţ o 4 cm) a mírnému zvětšení průměru hrudníku (aţ o 2 cm). Tyto změny bývají patrny mezi 20.–24. týdnem těhotenství. Díky těmto změnám mohou ţeny po 24. týdnu těhotenství pociťovat dyspnoi, která je vyvolána tlakem těhotné dělohy na bránici. (Roztočil, 2008, s. 100) Vlivem zvýšené hladiny progesteronu, který zajišťuje vyšší citlivost dechového centra na CO2, dochází ke zvýšení minutového respiračního objemu. To můţe způsobit mírnou respirační alkalózu, která je kompenzována vyloučením bikarbonátů ledvinami. Dechová frekvence zůstává nezměněna - asi 16 dechů/min. (Zwinger, 2004, s. 67–68)

2.1.5 Trávící systém V průběhu fyziologického těhotenství dochází k mnohým změnám v trávicím traktu. Ačkoliv tyto změny nejsou velké, bývají příčinou mnoha častých těhotenských obtíţí. V důsledku vyšší hladiny estrogenů dochází ke zvýšenému prokrvení dásní, coţ můţe způsobovat jejich občasné krvácení, zvláště při čištění zubů. Estrogeny zvyšují tvorbu slin, čímţ dochází ke sníţení pH v ústech a je proto vyšší riziko kazivosti zubů. Dalším velice častým problémem, zvláště během prvního trimestru, bývá nauzea a zvracení. Objevují se nejčastěji mezi 4. – 8. týdnem těhotenství. Nauzea i zvracení jsou nejspíše vyvolány zvýšenou hladinou hCG. Mezi další příčiny můţe patřit vyšší přecitlivělost na některé chutě a pachy, která se objevuje během těhotenství a po porodu zase mizí. Naopak celková chuť k jídlu je v těhotenství vyšší, coţ je dáno zvýšenými metabolickými nároky 17

vyvíjejícího se plodu. U některých těhotných se objevuje tzv. pica syndrom. Jedná se o chuť na neobvyklé látky, jako je třeba omítka. (Čech, 2007, s. 47–48; Zwinger, 2004, s. 62) Díky zvýšené hladině progesteronu dochází ke sníţení motility, coţ je způsobeno relaxací hladkého svalstva. Konkrétně relaxací sfinkteru kardie, která vede ke gastroezofageálnímu refluxu. To můţe způsobovat pálení ţáhy, které trápí těhotné ţeny zejména ve třetím trimestru. Sníţená peristaltika můţe vést k plynatosti a zácpě. V souvislosti se zácpou, vyšší hladinou progesteronu a vyšším krevním tlakem během třetího trimestru, mohou vznikat v oblasti konečníku hemeroidy. V těhotenství se můţe objevit tzv. pruritus gravidarum. Ten bývá způsoben zhoršeným odtokem ţluče, který je způsoben relaxací hladkého svalstva stěny ţlučníku. (Čech, 2007, s. 47–48; Roztočil, 2008, s. 101)

2.1.6 Vylučovací systém Zejména vlivem progesteronu dochází v uropoetickém systému k mnoha změnám. Zvýšená hladina progesteronu způsobuje dilataci močového vývodného systému, coţ má za následek těhotenskou hydronefrózu. Dále dochází ke zvětšení ledvin. Kaţdá ledvina se prodluţuje o 1–1,5 cm. V důsledku sníţení tonu močového měchýře dochází ke zvětšení jeho objemu na 1000–1500 ml. Díky zvětšení objemu, neúplnému vyprazdňování močového měchýře (je utlačován těhotnou dělohou) a zpomalení odtoku moči (vlivem sníţeného tonu vývodných cest progesteronem) jsou těhotné ţeny náchylnější k močovým infekcím. Na vznik infekcí můţe mít také vliv pH moče, které se v těhotenství mění z kyselé na zásaditou, která je dobrou ţivnou půdou pro růst mikroorganizmů. (Roztočil, 2008, s. 101) V těhotenství dochází ke zvýšení průtoku krve ledvinami aţ o 400 ml za minutu. To má za následek zvýšení glomerulární filtrace aţ o 50%. Tento stav přetrvává do konce těhotenství. Vylučovací systém pracuje efektivněji neţ u netěhotných, proto nedochází ke zvýšené tvorbě moči. Díky zvýšené glomerulární filtraci je omezena kapacita resorpce proximálního tubulu pro glukózu. Mírná glykosurie v těhotenství nemusí znamenat ţádnou patologii, na rozdíl od proteinurie. Při fyziologickém těhotenství se proteinurie mění jen nepatrně, proto odhalení menších odchylek od normy (norma je méně neţ 0,3 g za 24 hodin) je známkou rizika rozvoje patologického procesu. (Zwinger, 2004, s. 68–70) 18

Během prvního trimestru dochází k častějšímu nucení na močení, z důvodu tlaku těhotné dělohy na močový měchýř. Tento stav se upravuje v průběhu druhého trimestru, kdy je močový měchýř posunut směrem do dutiny břišní. Ve třetím trimestru těhotné ţeny opět můţe trápit častější močení, neboť dochází opět k útlaku močového měchýře, tentokrát naléhající částí plodu vstupující do oblasti malé pánve. (Roztočil, 2008, s. 101)

2.1.7 Pohybový aparát V těhotenství dochází ke změně umístění centra rovnováhy, která se přesouvá do dolních končetin. To je dáno vytvořením bederní hyperlordózy, která je kompenzováno prohnutím lumbosakrální páteře dopředu a cervikothorakální kyfózou. Vlivem rostoucí dělohy se mění těţiště, coţ způsobuje změny v drţení těla, chůzi i v rovnováze. Díky hmotnostnímu přírůstku, zejména v oblasti břicha, je kladena vyšší zátěţ na dolní číst páteře, to můţe způsobovat bolesti zad v této oblasti, zejména ke konci těhotenství. Vlivem zvýšené hladiny těhotenských hormonů dochází k rozvolnění pánevních spojů, to slouţí jako příprava na porod. (Roztočil, 2008, s. 101)

2.1.8 Koţní systém Kůţe je plošně největší orgán lidského těla. Odděluje od sebe vnější a vnitřní prostředí, čímţ pomáhá chránit organizmus před vnikem škodlivý látek. Dále zabraňuje ztrátě tělesných tekutin, pomáhá udrţovat stálou tělesnou teplotu a navíc funguje jako smyslový orgán. (Rokyta, 2000, s. 177) Skládá se ze tří vrstev. Zevní vrstva kůţe, epidermis, se podílí na odolnosti kůţe. Představuje mechanickou bariéru před vnikem škodlivých mikroorganizmů. Střední vrstva kůţe, dermis, obsahuje senzorická zakončení. Navíc tudy prochází cévy, které zásobují kůţi. Vnitřní vrstva, hypodermis, se také podílí na odolnosti kůţe, a protoţe obsahuje tukové buňky, slouţí jako izolační vrstva a zásobárna energie. (Kittnar, 2011, s. 473) V epidermis je uloţen pigment zvaný melanin, který chrání kůţi před ultrafialovým zářením. Díky tomuto pigmentu dochází ke ztmavnutí kůţe při působení ultrafialového záření. U fyziologicky těhotné ţeny dochází k mnohým změnám i v koţním systému. Mezi tyto změny patří například hyperpigmentace, která se objevuje aţ u 90 % všech těhotných ţen. 19

Můţe se objevit kdekoliv na těle, nejčastěji postihuje oblast prsních dvorců, perinea, axil, okolí pupku, linea alba se mění na linea fusca (střední čára v podbřišku). Hyperpigmentace je způsobena zvýšenou hladinou estrogenů a MSH, který působí na pigment melanin a tím dochází ke ztmavnutí daného místa. S tím úzce souvisí vznik chloazmat, tmavohnědých, ohraničených skvrn, které se objevují aţ u 70 % těhotných ţen. (Rokyta, 2000, s. 177; Košťálová, 2008, s. 224–225) Palmární erytém se objevuje u 50 % těhotných vlivem zvýšeného prokrvení této oblasti a vlivem zvýšené hladiny estrogenů. Mezi 6. a 9. měsícem těhotenství se aţ u 70 % těhotných objevují pavoučkovité névy, zejména v oblasti hrudníku, obličeje a na paţích. U téměř 90 % těhotných ţen se začnou kolem druhého trimestru objevovat strie (pajizévky). Jedná se o červené, někdy aţ nafialovělé trhlinky vznikající v dermis, vyskytující se v oblasti břicha, prsou, stehen. Jejich vznik je zapříčiněn zvýšeným napětím kůţe a zvýšenou hladinou estrogenů, progesteronu a kortikosteroidů. (Zwinger, 2004, s. 70; Košťálová, 2008, s. 224–225)

2.1.9 Metabolizmus Všechny chemické děje, které probíhají v organizmu, můţeme označit jako děje metabolické. Tyto chemické reakce mají několik hlavních funkcí. Přeměňují látky, které organizmus získá z vnějšího prostředí (jako kyslík, voda a ţiviny). Ty jsou metabolizovány na látky, které organizmus umí vyuţít pro stavbu tkání a orgánů. Dále je přeměňuje v látky, které jsou v organizmu připraveny jako rychlý zdroj energie. (Kittnar, 2011, s. 455) V důsledku růstu plodu a placenty dochází v těhotenství ke změnám v metabolismu mateřského organizmu. Ten musí zajistit nejen nutriční potřeby matky, ale také plodu. V závislosti na růstu plodu a mateřských tkáních dochází ke zvýšené spotřebě kyslíku, čímţ dochází ke zvýšení bazálního metabolizmu aţ o 15–20 %. (Čech, 2007, s. 48; Zwinger, 2004, s. 70) Váhový přírůstek se můţe u jednotlivých ţen lišit v závislosti na jejich hmotnosti před těhotenstvím, ale také v závislosti na jejich stravovacích zvyklostech. Obecně platí, ţe ţeny, které mají vyšší příjem tuků a cukrů budou mít i vyšší váhový přírůstek jak v těhotenství, tak i mimo něj. Přesto se nedoporučuje, aby se ţena během těhotenství snaţila o jakoukoliv redukci hmotnosti. Mohlo by tak dojít ke zhoršené výţivě plodu a jeho následné růstové a vývojové poruše. Průměrný váhový přírůstek v těhotenství, způsobený zejména 20

růstem plodu, dělohy, placenty, prsů a zvětšením objemu krve, by měl být asi 9–15 kg, průměrně tedy 12,5 kg. (Čech 2007, s. 48 - 49; Zwinger, 2004, s. 71) V těhotenství dochází ke zvýšeným nárokům na přívod bílkovin, cukrů, tuků, minerálních látek i vody. Zvýšený příjem bílkovin je důleţitý pro samotný růst plodu a placenty, dále jako zdroj aminokyselin pro tvorbu tělesných bílkovin a v neposlední řadě můţou být vyuţity jako zdroj energie při sníţeném příjmu tuků a cukrů. Doporučená denní dávka bílkovin pro těhotnou ţenu by od druhého trimestru měla být 90 g/den bílkovin, z toho 50 g/den ţivočišných bílkovin a 40 g/den rostlinných bílkovin. Mimo těhotenství je doporučená denní dávka bílkovin 0,8 g na 1 kg tělesné hmotnosti denně. (Hronek, 2004, s. 57–61) Cukry jsou v období těhotenství důleţité jako zdroj energie, jak pro matku, tak pro plod. Energetické potřeby plodu jsou zajišťovány zejména glukózou. Při nadbytečném příjmu cukrů můţe docházet k rozvoji gestačního diabetu, nárůstu hmotnosti a zvýšenému riziku vzniku kardiovaskulárních

chorob.

Doporučená

denní

dávka

cukrů

v období

druhého

trimestru těhotenství je 398 g/den - mimo těhotenství je 321 g/den. (Hronek, 2004, s. 76–81) S příjmem cukrů souvisí zvýšený příjem vlákniny (vláknina patří mezi polysacharidy). Vláknina má dobrý vliv na trávení, usnadňuje vstřebávání ţivin z trávicího traktu, zpomaluje vstřebávání cukrů a sniţuje hladinu cholesterolu v krvi. V těhotenství je uţitečná zejména pro ţeny trpící zácpou, neboť jim usnadňuje vyprazdňování. Doporučená denní dávka je 26 g/den - pro netěhotné 22 g/den. (Hronek, 2004, s. 83–84) Příjem tuků v období těhotenství by měl být zaměřen na esenciální mastné kyseliny, které jsou nezbytné pro normální nitroděloţní vývoj plodu a vývoj mozku. Doporučená denní dávka tuků pro těhotné je 75 g/den, z toho 40 g ţivočišných tuků a 35 g tuků rostlinných - pro netěhotné 65 g/den. (Hronek, 2004, s. 69–71) Co se týče příjmu minerálních látek, zaměříme se pouze na ty, které úzce souvisejí s těhotenstvím, jako jsou vápník, hořčích, ţelezo, jód, zinek, selen a měď. V těhotenství je velice důleţitý příjem dostatečného mnoţství vápníku. Ten je nezbytný pro tvorbu kostí plodu. V případě, ţe má ţena nedostatečný příjem vápníku v potravě, dochází k jeho uvolňování z kostí a zubů matky, coţ můţe vést ke vzniku zubního kazu a osteoporózy. Doporučená denní dávka je v těhotenství 1500 mg/den - u netěhotných ţen 1000 mg/den. U těhotných ţen se můţe objevit tzv. hypomagnesemie, kdy jsou naměřeny hodnoty hořčíku v krvi okolo 0,72 mmol/l (normální hodnoty 0,83–1,02 mmol/l). Tento nedostatek hořčíku můţe vyvolat potrat, či předčasnou děloţní činnost. Doporučená denní dávka pro těhotné ţeny je 400 mg/den. (Hronek, 2004, s. 185–191) 21

Velmi důleţitý v období těhotenství je zvýšený příjem ţeleza. U těhotných ţen dochází ke zvětšení objemu erytrocytální masy, s čímţ souvisí zvýšená spotřeba ţeleza. Od třetího trimestru je ţenám doporučeno profylakticky uţívat suplementy ţeleza. Nedostatek ţeleza u těhotné ţeny bývá spojován se sideropenií, u plodu se můţe projevit chronickou hypoxií. Doporučená denní dávka ţeleza je v těhotenství 20 mg/den - mimo těhotenství 15 mg/den. (Hronek, 2004, s. 195–199; Roztočil, 2008, s. 102–103) V těhotenství výrazně stoupá spotřeba jódu. Díky hormonálním změnám v těhotenství dochází v ledvinách ke zvýšení glomerulární filtrace, renální clearance jodidu a kyseliny močové, exkreci jódu a zhoršené tubulární reabsorpci jódu. Jód je nezbytný pro tvorbu hormonů štítné ţlázy, které ovlivňují tělesný růst, pohlaví a mentální vývoj plodu. Do 12. týdne těhotenství je plod závislý na přísunu těchto hormonů od matky, od 12. týdne je schopen si je syntetizovat sám. Při nedostatečném mnoţství jódu můţe u plodu dojít k rozvoji tzv. endemického kretenizmu. Doporučená denní dávka pro těhotné ţeny je 230 μg/den - pro netěhotné 200 μg/den. (Hronek, 2004, s. 206–218) Zinek je v těhotenství důleţitý pro správný růst a vývoj plodu a placenty. Jeho nedostatek bývá spojován s rizikem předčasného porodu, zvýšenou morbiditou matky, atonickým krvácením a abnormálním vnímáním chutí. Doporučená denní dávka pro těhotné je 14 mg/den - pro netěhotné 12 mg/den. (Hronek, 2004, s. 219–222) V souvislosti s těhotenstvím dochází ke zvýšeným nárokům na přísun tekutin, zejména v důsledku zvětšujícího se objemu cirkulující krve, zvětšení prsů, růstu plodu a placenty. Ke konci těhotenství dochází ke zvětšení extracelulární tekutiny, která se podílí na tvorbě otoků v těhotenství. Retence tekutin je částečně způsobena i zvýšenou tabulární resorpcí, retencí sodíku a zvýšenou sekrecí adrenokortikoidů. Doporučený denní přísun tekutin v těhotenství je 30–45 ml na 1 kg tělesné hmotnosti (u netěhotných 30–35 ml na 1kg). Přísun tekutin je velice individuální. Závisí na zdravotním stavu, klimatických podmínkách, tělesné aktivitě a mnoha dalších faktorech. (Hronek, 2004, s. 248–252; Roztočil, 2001, s. 102–103)

2.1.10 Endokrinní ţlázy

Hypotalamus Mnoho funkcí v organizmu je řízeno tzv. humorálním systémem. Jedná se o systém, který působí na organizmus prostřednictvím hormonů, coţ jsou látky produkované buňkami či tkáněmi. Ty jsou potom transportovány krví k cílové buňce, kde vyvolávají specifickou 22

chemickou odpověď. Velká část hormonů je produkována ţlázami s vnitřní sekrecí, tzv. endokrinními ţlázami. Jejich činnost je řízena pomocí zpětné vazby, coţ znamená, ţe produkovaná látka má vliv na produkující systém. (Rokyta, 2000, s. 184–187) Hypotalamo-hypofyzární systém zasahuje do řízení mnoha funkcí organizmu. Je součástí centrálního nervového systému a přijímá z něj informace o změnách ve vnějším i vnitřním prostředí. Spolu s hypofýzou se podílí na řízení činnosti endokrinních ţláz. Ovlivňuje sekreci hypofýzy prostřednictvím dvou typů hormonů, inhibičních a stimulujících. (Kittnar, 2011, s. 506–507; Rokyta, 2000, s. 191) Hypofýza Hypofýza neboli podvěsek mozkový, se dělí na dvě části, adenohypofýzu a neurohypofýzu. Adenohypofýza produkuje hormony, které ovlivňují sekreci v některých endokrinních ţlázách.

Tyreotropní

hormon

(TSH)

působí

na

sekreční

činnost

štítné

ţlázy,

adrenokortikotropní hormon (ACTH) na činnost kůry nadledvin, FSH a LH na vaječníky. Dále adenohypofýza produkuje růstový hormon (STH) a prolaktin (PRL), které nemají specifický cílový endokrinní orgán. V ţenském organizmu a zvláště pak v těhotenství, mají nejvýznamnější vliv FSH a LH, které stimulují produkci ţenských pohlavních hormonů estrogenů a progesteronu a prolaktin. (Kittnar, 2011, s. 508) V těhotenství dochází vlivem zvýšené hladiny estrogenů a progesteronu k poklesu hladiny FSH a LH na minimum. Naopak, mírně se zvyšují hladiny TSH a ACTH. Zejména ke konci těhotenství se zvyšuje hladina PRL, který se nejvíce uplatňuje po porodu v mléčné ţláze, kde podporuje její růst a laktaci. (Kittnar, 2011, s. 508; Roztočil, 2008, s. 103) Neurohypofýza má za úkol sekreci dvou hormonů, vasopresinu (ADH) a oxytocinu. ADH zvyšuje zpětnou resorpci moči a tím sniţuje diurézu. Dále způsobuje vasokonstrikci cévní stěny a tím zvyšuje krevní tlak. (Rokyta, 2000, s. 195) V těhotenství je důleţitější sekrece oxytocinu, který se váţe na receptory buněk prsní ţlázy a hladké svaloviny dělohy. Ke konci těhotenství způsobuje kontrakce dělohy, které byly do té doby tlumeny vyšší hladinou progesteronu, která ke konci těhotenství klesá. Oxytocin zvyšuje kontrakce hladké svaloviny dělohy a pomáhá porodu dítěte. Po porodu zvyšuje kontrakci hladké svaloviny ve vývodech mléčné ţlázy a tím pomáhá při laktaci. Někdy bývá oxytocin nazýván hormonem lásky, protoţe jeho zvýšená sekrece po porodu navozuje mateřské chování. (Kittnar, 2011, s. 510–511)

23

Štítná ţláza Štítná ţláza je endokrinní ţláza nacházející se na přední straně krku, umístěna podél hrtanu a trachey. Je tvořena dvěma laloky propojenými můstkem. Pro správnou činnost štítné ţlázy je nezbytný přísun jódu v potravě. Ten je z krve aktivně vychytáván, oxidován na molekulární jód a následně pouţit pro syntézu hormonů štítné ţlázy. (Rokyta, 2000, s. 198) Hlavní funkcí štítné ţlázy je produkce hormonů tyroxinu a trijodtyroninu, jejichţ hlavním účinkem je stimulace syntézy bílkovin, zvyšování rychlosti oxidace a celkového metabolizmu v tělních buňkách. V dětství se tyto hormony podílejí na tělesném růstu a pohlavním i mentálním vývoji apod. (Hronek, 2004, s. 206) Vlivem zvýšené hladiny estrogenů v těhotenství dochází k funkčním i organickým změnám štítné ţlázy. Zvýšená vylučovací schopnost ledvin způsobuje sníţenou koncentraci jódu v plazmě. To vede k ukládání koloidních látek ve štítné ţláze, coţ má za následek její zvětšení. Vlivem zvýšené hladiny estrogenů dochází ke sníţení clearance tyroxinu ledvinami a tím se zvyšuje jeho hladina v krvi. (Čech, 2007, s. 48; Hronek, 2004, s. 206; Roztočil, 2008, s. 103) Mimo tyroxinu a trijodtyroninu vzniká v buňkách štítné ţlázy také hormon zvaný kalcitonin. Jeho hlavní funkcí v těhotenství je ochránit kostní tkáně matky tím, ţe sniţuje hladinu vápníku v krvi. V těhotenství dochází vlivem zvýšené hladiny estrogenů ke zvýšené sekreci kalcitoninu. (Rokyta, 2000, s. 199–200) Příštítná tělíska Příštítná tělíska jsou uloţena na horních a dolních pólech štítné ţlázy. Jejich hlavní funkcí je produkce parathormonu. To je jeden z hlavních hormonů regulujících metabolizmus vápníku a fosforu. Parathormon zajišťuje zvýšenou zpětnou resorpci vápníku v ledvinách a zvyšuje resorpci vápníku z kostí. (Langmeier, 2009, s. 184) V průběhu těhotenství dochází ke zvýšení hladiny parathormonu v krvi. To má za následek zvýšenou hladinu vápníku v plazmě. Nedostatek parathormonu se projevuje hypokalcemickou tetanií, coţ můţe vést u těhotné aţ k předčasnému porodu díky předčasnému nástupu děloţní činnosti. (Langmeier, 2009, s. 184; Roztočil, 2008, s. 103)

24

Nadledvinky Nadledviny jsou párové endokrinní ţlázy nacházející se na horních pólech ledvin. Jsou tvořeny dvěma funkčně samostatnými ţlázami, kůrou nadledvin a dření nadledvin. (Rokyta, 2000, s. 204) Kůra nadledvin produkuje mineralokortikoidy (aldosteron), glukokortikoidy (kortizon a kortikosteron) a androgeny. V průběhu těhotenství dochází k mírnému zvětšení kůry nadledvin, coţ nevede k ţádným výrazným změnám v jejich sekrečních funkcích. Mírně se zvyšuje sekrece kortizolu, ten se vyskytuje většinou vázaný. Dochází také ke zvýšené sekreci aldosteronu jako kompenzace natriuretického účinku progesteronu. (Kittnar, 2011, s. 517; Roztočil, 2008, s. 103) Dřeň nadledvin produkuje dva základní katecholaminy, adrenalin a noradrenalin, které patří mezi tzv. stresové hormony. To znamená, ţe při poplachové reakci dochází ke zvýšení jejich hladiny v krvi. Vlivem těhotenství se sekreční funkce dřeně nadledvin nijak významně nemění, proto i hladiny těchto hormonů odpovídají hladinám mimo těhotenství. (Rokyta, 2000, s. 203; Roztočil, 2008, s. 103)

Slinivka břišní Slinivka břišní je ţláza tvořená Langerharsovými ostrůvky, které jsou sloţeny z buněk typu A a buněk typu B. Buňky typu A produkují hormon glukagon a buňky typu B produkují hormon zvaný inzulín. Oba tyto hormony se podílejí na udrţení hladiny glykémie v rozmezí 3,5–5,5 mmol/l. Inzulín má za úkol sniţovat hladinu cukru v krvi, glukagon ji má zvyšovat. (Rokyta, 2000, s. 202) V těhotenství dochází ke zvětšení B buněk Langerharsových ostrůvků a tím ke zvýšení sekrece inzulinu. Vlivem zvýšené sekrece placentárního laktogenu dochází ke sníţené citlivosti tkáňových receptorů k inzulinu. Dále se sniţuje renální práh pro glukózu. Díky zvýšené glomerulární filtraci je omezena kapacita resorpce proximálního tubulu pro glukózu, coţ má za následek sníţenou toleranci glukózy. To se můţe projevit vznikem gestačního diabetu. (Roztočil, 2008, s. 103; Zwinger, 2004, s. 71)

25

2.2

Změny psychické

Těhotenství znamená pro ţenu velkou změnu, a to nejen změnu týkající se jejího organizmu, ale i změnu duševní. Těhotenství, ať uţ plánované či nikoliv, je velkým zásahem do ţivota ţeny a ovlivňuje ji v mnoha směrech. Jiţ před otěhotněním můţe u ţeny docházet k různým psychickým změnám. Nejčastěji v souvislosti s problémem otěhotnět. Poté následují změny související s přijetím těhotenství a následně změny spojené s narozením dítěte. Je to velká kapitola, která by sama o sobě vystačila na mnoho samostatných publikací, proto si psychické změny v těhotenství shrňme jen stručně. Psychická a somatická část ţeny je propojena prostřednictvím imunitního, endokrinního a centrálního nervového systému. Je vědecky dokázáno, ţe mysl a tělo jsou jedna substance. Z toho vyplývá, ţe neexistuje ţádný stav, ţádná nemoc, které by nepostihovaly zároveň fyzickou, mentální a emocionální sloţku. To samé platí i pro těhotenství. Ačkoliv se nejedná o nemoc, ale o jiný fyziologický stav, i zde dochází ke změnám v imunitním, endokrinním a centrálním nervovém systému. To vede ke změnám psychickým (Northrupová, 2008, s. 46). V období prvního trimestru ţena obvykle zjistí, ţe je těhotná. Reakce na tuto velkou změnu můţe být různá a to v závislosti na tom, zda bylo těhotenství plánované, či nikoliv. V případě, ţe se jedná o těhotenství neplánované, je ţena překvapena a můţe se objevit široká škála pocitů. Od depresí a myšlenek na umělé ukončení těhotenství, aţ po euforii a přijetí těhotenství. Ţeny v období prvního trimestru se všeobecně více pozorují. Zkoumají první somatické příznaky těhotenství, dávají si na sebe větší pozor. Snaţí se zdravěji jíst a příliš se nenamáhat. Hlavním úkolem ţeny v tomto období je přijetí těhotenství. S tím mohou souviset i výkyvy nálad, strach z nové role, strach z přijetí těhotenství okolím. Vlivem zvyšující se hladiny hormonů jsou těhotné ţeny labilnější. To můţe mít dopad i na jejich okolí, které by mělo být tolerantnější. (Roztočil, 2008, s. 103) Do druhého trimestru ţena vstupuje obvykle s pocitem přijetí těhotenství. Začínají se objevovat první pohyby plodu, coţ ţeně umoţňuje plně si uvědomit existenci nové bytosti. Toto období bývá psychicky nejstabilnější. Avšak některé ţeny se nemusí plně smířit se somatickými změnami, jako je rostoucí bříško a mohou mít strach z toho, ţe se partnerovi nebudou líbit. Proto i v tomto období je velice důleţitá podpora okolí a zejména partnera, aby se ţena cítila dobře. Jiţ ve druhém a zvláště pak ve třetím trimestru můţe docházet k poruchám spánku, coţ je dáno hned několika faktory. A to zejména rostoucím bříškem, 26

které neumoţní ţeně vybrat si vhodnou polohu. To bývá problém hlavně u ţen, které jsou zvyklé spát na břiše. A jednak také častějším nočním močením. Nedostatek spánku můţe mít negativní vliv na psychiku ţeny. (Roztočil, 2008, s. 103–104) Ve třetím trimestru dochází opět k velkým výkyvům nálad. Na jedné straně se ţena těší na miminko a je ráda, ţe má první dva trimestry za sebou. Na druhou stranu se zde objevuje strach z předčasného porodu. Opětovně se můţe objevit strach z nové role matky. To je velký mezník v ţivotě kaţdé ţeny, na který je třeba pečlivě se připravit. Můţe se objevit strach z porodu samotného, strach z toho, ţe jej ţena nezvládne, ţe to bude bolet. I zde je na místě velká podpora partnera a okolí. Sem můţeme zařadit i podporu porodní asistentky, jejímţ úkolem je připravit ţenu na porod. Vše ji dobře vysvětlit a zmírnit strach z porodu. Ke konci třetího trimestru se u většiny ţen objevuje chování specifické pro toto období, tzv. stavění hnízda. Toto chování je charakteristické přípravou výbavy pro miminko. Ţena chystá oblečení, plíny, kočárek, postýlku apod. U některých ţen se můţou objevit i touhy přestavět nábytek, vymalovat a uklidit. Vše proto, aby miminko přišlo do čistého a krásného prostředí. (Roztočil, 2008, s. 104) U některých ţen se můţe objevit tzv. těhotenská benigní encefalopatie. Jedná se o poruchy některých kognitivních funkcí jako je učení, paměť, soustředění, či orientace. K těmto poruchám dochází asi u poloviny těhotných ţen. Po šestinedělí spontánně vymizí. V těhotenství některé ţeny také mění svůj ţebříček hodnot. Do popředí se dostává jejich zdraví, se kterým souvisí i zdraví dítěte. Více se zaměřují na rodinu a její dobré fungování. (Weiss, 2010, s. 296)

27

2.3

Změny sociální

2.3.1 Změna vztahů v rodině Co se týče sociální oblasti, i zde dochází v průběhu těhotenství k mnohým změnám. Jednou z největších změn je přechod těhotné ţeny do nové sociální role. K roli mladé ţeny, dcery, partnerky, či manţelky se přidává další role, role matky. Tato změna můţe být u některých ţen provázena pocity strachu a nejistoty, jak tuto novou roli zvládnou. Ačkoliv bylo těhotenství plánované, ne vţdy ţena musí být na roli matky připravena. Právě zde, je důleţitá podpora partnera a rodiny, zejména matky. (Čechová, 2003, s. 119) S těhotenstvím můţe být spojena i změna vztahů v rodině, zejména změna vztahu mezi těhotnou ţenou a jejím partnerem (manţelem) a změna vztahu mezi těhotnou ţenou a její matkou. Od matky ţena přebírá jiţ v průběhu dětství a dospívání techniky vyrovnávání se s příjemnostmi i nepříjemnostmi, učí se vztahu mezi matkou a dítětem. Tyto faktory se potom podepíšou na jejím těhotenství a budoucím vztahu a výchově dítěte. V případě, ţe těhotenství nebylo plánované, nebo má těhotná ţena nějaký jiný problém, většinou se obrací právě na svoji matku, která je pro ni jakýmsi symbolem jistoty a bezpečí. Všeobecně dochází v průběhu těhotenství ke zlepšení vztahů mezi těhotnou ţenou a její matkou. Dokonce v případech, kdy mezi sebou měly matka s dcerou dříve konflikt, v době dceřina těhotenství dochází k jeho vyřešení. Matka těhotné si často vzpomene na své těhotenství, coţ upevní jejich vztah. (Čechová, 2003, s. 113; Špaňhelová, 2003, s. 12–13) Dochází také ke změně vztahu těhotné ţeny a jejího partnera, zde však nebývají změny tak velké. Partner se často chová k ţeně lépe, je více pozorný a často také ţeně více pomáhá. Vztah však souvisí i se spokojeností ţeny se svým vzhledem a s pohlavním ţivotem v průběhu těhotenství. (Čechová, 2003, s. 120)

2.3.2 Sexualita v těhotenství V průběhu těhotenství dochází také ke změnám v sexualitě ţeny. Některé ţeny si vlivem somatických změn mohou připadat neatraktivní a mohou mít strach z toho, ţe jsou nepřitaţlivé i pro svého partnera, coţ můţe mít negativní dopad na jejich sexualitu. Na druhou 28

stranu, některé ţeny, a také někteří muţi, mohou vnímat zvětšené bříško jako něco nového, vzrušující, coţ naopak můţe povzbuzovat jejich sexuální touhy. V průběhu těhotenství dochází vlivem stoupající hladiny hormonů ke zvýšenému prokrvení oblasti pánve, coţ můţe u některých ţen způsobit intenzivnější proţitky. Naopak zvýšená hladina progesteronu můţe u některých ţen způsobovat sníţený sexuální apetit. Všeobecně ale bývá u těhotných ţen sexuální proţitek horší neţ u netěhotných, coţ je způsobeno obavami o plod a strachem z předčasného porodu. V současné době je známo, ţe pokud těhotenství není rizikové a oba partneři jsou pozitivně sexuálně naladěni, v sexu jim nic nebrání. Všeobecně ale platí, ţe pohlavní styk během těhotenství by měl být provozován s uţitím bariérových pomůcek (prezervativ), protoţe spermie obsahují prostaglandiny, které by mohly způsobit předčasný porod. (Weiss, 2010, s. 297)

29

3

PRAKTICKÁ ČÁST

3.1

Formulace problému - východiska

-

Přesto, ţe je těhotenství fyziologický stav, dochází v jeho průběhu k mnohým změnám.

-

Ke změnám dochází v biologické, psychické i sociální oblasti. Ty jsou mezi sebou provázány. Proto v případě, ţe dojde ke změně v jedné z nich, často jsou ovlivněny i další dvě. Ţenu je tedy třeba chápat celostně.

-

I fyziologické těhotenství můţe být provázeno obtíţemi, ke kterým dochází v souvislosti s těhotenskými změnami. Některé z nich mohou ţenu obtěţovat a je nutno je řešit.

3.2

-

Cíle práce Sumarizovat nejčastější biologické, psychické a sociální změny, ke kterým dochází u ţen během fyziologického těhotenství.

-

Shromáţdit případové studie fyziologicky těhotných ţen a provést jejich rozbor. Analýzou zjistit nejčastěji se vyskytující obtíţe, se kterými se potýkají a navrhnout jejich řešení.

-

Vytvořit edukační materiál pro těhotné ţeny, týkající se nejčastějších problémů se kterými se mohou potkat během fyziologického těhotenství.

3.3

Pracovní otázky

-

K jakým změnám dochází v ţenském těle v průběhu fyziologického těhotenství?

-

Co se děje s psychikou ţeny a k jakým sociálním změnám můţe dojít u ţeny během fyziologického těhotenství?

-

Jaké jsou nejčastější problémy, které trápí ţeny během fyziologického těhotenství?

-

Jak lze tyto problémy nejlépe řešit? 30

3.4

Metodika práce

Předkládaná práce se skládá z částí teoretické a praktické. Teoretická část je zaměřena na změny, ke kterým dochází u ţen během fyziologického těhotenství. Byla zpracována sumarizační metodou z různých zdrojů. Praktická část je rozdělena na další dvě části, první obsahuje stručné případové studie (case study), druhá část se zabývá nejčastějšími zjištěnými problémy, které se u těhotných ţen vyskytují, a jejich řešením. K získání informací pro soubor případových studií jsem zvolila metodu individuálního rozhovoru s těhotnými ţenami (Struktura rozhovoru viz příloha č. 1). Z těch jsem následně vypracovala přepisem údajů stručné případové studie. Celkem jsem se dotazovala 9 fyziologicky těhotných ţen (3 ţeny v prvním trimestru, 3 ţeny ve druhém trimestru a 3 ţeny ve třetím trimestru). První dvě byly mé těhotné kamarádky, které byly ochotny zodpovědět mi pár otázek, další těhotné ţeny byly jejich známé. Ty chtěly absolvovat rozhovor z vlastního rozhodnutí. Všechny dotazované ţeny byly ve věku od 21 do 35 let (průměrný věk dotazovaných ţen je 27,2) a všechny pocházely z oblasti Brno - venkov. Pět z dotazovaných ţen byly prvorodičky a čtyři byly druhorodičky. Čtyři těhotné ţeny měly v době rozhovoru vystavenu mateřskou dovolenou, čtyři ještě chodily do práce a jedna těhotná ţena měla status studentky. Z dotazovaných ţen bylo pět ţen vdaných a čtyři ţeny svobodné. Sběr dat probíhal v průběhu ledna 2012 na základě individuální domluvy s jednotlivými těhotnými, v příjemném prostředí, které si ţeny samy vybraly (nejčastěji u nich doma, nebo v blízkém okolí jejich bydliště). Jednalo se o polostrukturovaný rozhovor (Struktura rozhovoru viz příloha č. 1). Otázky byly rozděleny do dílčích okruhů podle témat obsaţených v teoretické části této práce (změny v biologické, psychické a sociální oblasti). V případě, kdy těhotná ţena odpověděla, ţe v dané oblasti má nějaký problém, doptala jsem se jí na jeho podrobnosti. Rozhovor jsem zahájila otázkami zjišťujícími obecné informace jako je rok narození, zaměstnání apod. Pokračovala jsem zjištěním rodinné, osobní a gynekologické anamnézy. Následovaly otázky týkající se jednotlivých okruhů. Snaţila jsem se těhotné ţeny posoudit celostně jako bio-psycho-sociální bytosti, proto jsem do rozhovoru zařadila otázky ze všech těchto okruhů. V souvislosti s hlavním tématem práce (Změny v organizmu ţeny během fyziologického těhotenství) jsem se rozhodla zaměřit zejména na biologické změny.

31

Následující část práce se zabývá analýzou a interpretací zjištěných údajů. Obsahuje nejčastější obtíţe, které trápí ţeny v průběhu těhotenství a návrhy jejich řešení. Tyto informace jsem získala z rozhovorů s těhotnými ţenami a z nich vzniklých případových studií. Následně vypracované řešení zjištěných obtíţí je rozděleno na řešení v rámci kompetencí porodní asistentky a řešení v rámci kompetencí lékaře. Součástí praktické části je edukační materiál – broţura (viz příloha č. 2) pro těhotné ţeny. Obsahuje výčet nejčastějších problémů, se kterými se mohou těhotné ţeny setkat, a návrhy jejich řešení.

32

3.5

Případové studie

3.5.1 Případová studie č. 1 Paní J.M. se narodila roku 1984, je vdaná a v současné době ţije spolu se svým manţelem, synem, tchýní a tchánem v rodinném domku nedaleko Brna. Pracuje v místě bydliště jako kosmetička a manikérka. Oba manţelovi rodiče trpí hypertenzí, on sám je zdravý. V rodině paní J.M. se nevyskytují ţádná dědičná onemocnění, oba rodiče jsou relativně zdraví. Sama paní J.M. je sledována pouze na alergologii (trpívá sezónní sennou rýmou), v současné době ţádné obtíţe nemá. Z gynekologického hlediska je také v pořádku. Ţádné operace nepodstoupila a záněty netrpí. Menstruaci měla pravidelnou, střední intenzity, asi od 13 let. Hormonální antikoncepci nikdy neuţívala. Paní J.M. je druhorodička v prvním trimestru těhotenství. Předchozí těhotenství probíhalo bez komplikací. Roku 2008 porodila v termínu zdravého chlapečka. Porod byl spontánní, bez komplikací. Chlapec váţil 3120 g a měřil 50 cm. Paní J.M. kojila 9 měsíců. Také nynější těhotenství probíhá bez větších problémů. Termín porodu byl stanoven na 2. 8. 2012. Kontroly, které paní J.M. absolvovala, byly v pořádku, ţádná laboratorní vyšetření zatím nepodstoupila. Před těhotenstvím váţila paní J.M. 69 kg, coţ je při je jí výšce 176 cm optimální hmotnost (BMI je 22,27). Dosavadní hmotnostní přírůstek je 3 kg, coţ je pro období prvního trimestru také v normě. Jiţ v prvních týdnech těhotenství si paní J.M. všimla zvětšených prsou a pociťuje v nich napětí. Co se změn na kůţi týče, zatím se ţádné neobjevily. Fyziologické funkce paní J.M. jsou v normě, ţádné potíţe s dechem neudává. Netrápí ji ani otoky končetin ani přítomnost křečových ţil. Paní J.M. vypije denně okolo 2 l tekutin. Pije zejména vodu z vodovodu, nebo vodu se sirupem. Ţádné obtíţe při močení neudává, stěţuje si pouze na časté noční močení, někdy chodí i čtyřikrát za noc. Co se jídelníčku týče, na snídani a svačinu jí paní J.M. obvykle jogurt, pečivo, šunku, sýr, ovoce. K obědu si dává špagety, omáčky, maso, ryby. Odpolední svačina a večeře se prý podobá snídani a dopolední svačině. S vyprazdňováním paní J.M. ţádné větší obtíţe nemá (obvykle má stolici pravidelnou, jedenkrát denně). Občas ji trápí zácpa, to se však buď spraví samo, nebo pouţije glycerinové čípky. Hemeroidy netrpí. Občas 33

ji trápí plynatost a pálení ţáhy. Plynatost se prý objevuje zejména navečer a v noci. Pálení ţáhy ji trápí především po jídle a večer. V posledních týdnech se také objevily ranní nevolnosti a změny v chutích. Pocity na zvracení trápí paní J.M. zejména po probuzení a někdy i v dopoledních hodinách. Potom prý sami odezní. Co se týče změn v chutích, má paní J.M. větší chuť na pivo, které normálně nepije a na kyselé okurky, které také obvykle nejí. Onehdy prý dokonce vypila i okurkový nálev. Se spánkem ţádné větší obtíţe paní J.M. nemá. Častěji se budí kvůli nočnímu nucení na močení (někdy i čtyřikrát za noc), ale jinak prý spí dobře. Většinou spí okolo osmi hodin za noc, ale protoţe se občas cítí unavená, kdyţ je čas, odpočine si i během dne. Pokud není v práci, chodí na procházky se psem. Současné těhotenství je plánované. Celá rodina se jiţ na miminko těší, i kdyţ je to zatím daleko. Manţel paní J.M. se na ni prý teď dívá více obdivně a je nadšený, ţe je opět těhotná. Ve vnímání sebe samé ţádné změny nepociťuje, na roli matky se cítí být připravená. Co se sexuality týče, jak sama paní J.M. říká, má abnormálně vysokou chuť na sex. Ke změně kognitivních funkcí u paní nedošlo, co se týče psychických změn, je více citlivá. Ţebříček hodnot zůstal také nezměněn. Vţdy prý bylo na prvním místě zdraví a štěstí celé rodiny a je tomu tak i nadále.

3.5.2 Případová studie č. 2 Paní J.S. se narodila roku 1977. Je vdaná a ţije spolu se svou dcerou a manţelem ve vesnici u Brna. Pracuje jako účetní. Otec paní J.S. zemřel na rakovinu plic, matka je relativně zdravá. Kromě rakoviny se v rodině nevyskytují ţádná dědičná onemocnění. Rodinná anamnéza ze strany manţela je bezvýznamná. Sama paní J.S. se s ničím neléčí. Z gynekologického hlediska je také vše v pořádku. Na záněty paní J.S. netrpí, ţádné operace nepodstoupila, hormonální antikoncepci nikdy neuţívala. Menstruaci měla pravidelnou asi od 13 let. V současnosti se jedná o její druhé těhotenství. Poprvé porodila v roce 2009 zdravou holčičku, která váţila 3600 g a měřila 52 cm. Těhotenství probíhalo bez komplikací, porod byl indukovaný, ale proběhl také bez komplikací. Paní J.S. dceru kojila asi rok. V současné době probíhá těhotenství také bez obtíţí, termín porodu byl stanoven na 13. 8. 2012. Kontroly, které paní J.S. absolvovala byly v pořádku. Laboratorní hodnoty (včetně krevného obrazu) jsou také v normě. 34

Před otěhotněním byla hmotnost paní J.S. 76 kg, coţ je vzhledem k její výšce 177 cm v normě (BMI je 24,25). Dosavadní hmotnostní přírůstek je 1 kg. Uţ asi měsíc pociťuje paní J.S. napětí v prsou, také si všimla jejich zvětšení. Došlo téţ ke zvýšené pigmentaci prsních dvorců. Fyziologické funkce jsou v normě, ţádné potíţe s dechem ji netrápí. V současné době nemá paní J.S. ani otoky končetin ani křečové ţíly. Denní příjem tekutin paní J.S. je asi 2–2,5 l tekutin. Pije především vodu, čaje a ovocné šťávy. Co se týče močení, zde paní J.S. kromě nočního močení (jedenkrát za noc) ţádné potíţe neuvádí. Jídelníček je relativně pestrý. Na snídani si dává pečivo a kakao, na svačinu ovoce. K obědu je to polévka a hlavní chod se zeleninou. Na druhou svačinu obvykle jí jogurt, buchtu s kávou (bez kofeinu), na večeři potom pečivo, sýr, zeleninu, uzeniny, vejce a na pozdní večeři ovoce. S vyprazdňováním stolice paní J.S. ţádné obtíţe nemá, vyprazdňuje se pravidelně jedenkrát denně. Na hemeroidy netrpí, plynatost jí také netrápí. Stěţuje si však na pálení ţáhy, coţ ji trápí obvykle po jídle a ranní nevolnosti. Ty se objevují obvykle po probuzení, někdy přetrvávají i několik hodin. Většinou se jedná o pocit na zvracení, jen výjimečně paní J.S. zvrací. Také se objevily změny v chutích. Jak paní J.S. říká, má neustále chuť na maso, coţ u ní není obvyklé. S chutí by si prý dala i krvavý steak, který normálně nejí. Se spánkem paní J.S. obtíţe nemá. Obvykle spí okolo osmi hodin, někdy, pokud to čas dovolí a je unavená, spí i během dne. Co se denní aktivity týče, tráví paní J.S. hodně času v práci, ale ráda chodí na procházky a tráví čas se svou dcerou. Aktuální těhotenství paní J.S. je plánované. Ţádnou změnu ve vnímání sebe samé si neuvědomuje. Všimla si, ţe si jí teď více věnuje manţel a častěji jí říká, ţe je krásná. Co se její sexuality týče, v současné době má ještě větší chuť na sex neţ před otěhotněním. Na roli matky se cítí být připravená. Co se týče kognitivních změn, zde si prozatím ţádných změn nevšimla. Objevily se psychické změny, je více nervózní, ale neví z čeho. Cítí více unavená a citlivá. Velice snadno se rozpláče. Ţebříček hodnot paní J.S. zůstává nezměněn, stále je na jejím prvním místě zdraví a štěstí rodiny.

3.5.3 Případová studie č. 3 Paní V.K. se narodila roku 1986. V současné době je svobodná a ţije se svým partnerem ve vesnici nedaleko Brna. Pracuje jako personalistka. Rodinná anamnéza je bezvýznamná, 35

v rodině se nevyskytují ţádná dědičná onemocnění. Sama paní V.K. se s ničím neléčí. Pouze v roce 1998 podstoupila tonsilektomii pro často se opakující angíny. V současné době je jiţ bez obtíţí. Co se týče gynekologické anamnézy, v roce 2007 podstoupila interrupci v desátém týdnu těhotenství. Ţádné další zákroky neudává, na záněty prý netrpí. Od roku 2007 uţívala po dobu tří let hormonální antikoncepci, kterou vysadila z důvodu sníţeného libida. Menstruaci měla paní V.K. pravidelnou od 13 let. Aktuální těhotenství se vyvíjí bez komplikací, termín porodu byl stanoven na 20. 8. 2012. V době před otěhotněním váţila paní V.K. 69 kg, coţ je stále v normě, při její výšce 168 cm (BMI je 24,44). Momentálně je její hmotnost 70 kg, přírůstek tedy činí 1 kg, to je pro první trimestr také v normě. V současné době pociťuje paní V.K. napětí v prsou, také si všimla jejich zvětšení. Co se týče změn na kůţi, před otěhotněním trápilo paní V.K. akné, v současné době zmizelo. Fyziologické funkce jsou v normě, ţádné obtíţe s dechem paní V.K. nemá. Netrápí ji ani otoky končetin ani křečové ţíly. Denně paní V.K. vypije okolo 2,5 l tekutin. Pije hlavně ovocné šťávy, vodu se sirupem a neperlivou vodu. Ţádné obtíţe při močení neudává a močení v noci ji netrápí. Ani na onemocnění močových cest prý nikdy netrpěla. Jídelníček paní V.K. je pestrý. Obvykle snídá cereálie s jogurtem, na svačinu si dává ovoce. K obědu jí zejména ryby, těstoviny na různý způsob, maso s přílohou a zeleninové saláty. Odpoledne nesvačí, k večeři si dávám pečivo, šunku sýr, zeleninu, nebo to, co zbylo od oběda. Co se týče vyprazdňování, zde paní V.K. uvádí, ţe občas trpí zácpou, zejména, kdyţ je ve stresu, nebo pokud se nachází na cizím místě a při cestování. Obvykle se vyprazdňuje jedenkrát za dva dny. Na hemeroidy ani plynatost netrpí. Trápí ji ale pálení ţáhy, zejména po jídle. Všimla si, ţe se tento pocit zhoršuje po některých potravinách, jako jsou například citrusy. Z tohoto důvodu se snaţí vyřadit je ze svého jídelníčku. Pálení ţáhy se však objevuje i nadále. Stěţuje si na ranní pocity nevolnosti, které obvykle odezní po snídani. Paní V.K. spí okolo sedmi hodin za noc, coţ jí přijde dostačující. Obtíţe se spánkem neudává. Během dne chodí do práce, a pokud zrovna nepracuje, ráda chodí na procházky. Aktuální těhotenství není plánované, přesto z něj paní V.K, i její partner mají radost a na miminko se těší. Paní V.K. se má dokonce v současné době mnohem raději neţ před těhotenstvím. I její partner se k těhotenství staví kladně, prý se k paní V.K. chová lépe, najde si na ni více času a stará se o ni. I rodina má teď o ni větší zájem. Na roli matky 36

i na porod se paní V.K. cítí být připravena. Změny v kognitivních funkcích nepozoruje, co se týče psychických změn, připadá si více citlivá. Došlo i ke změně v ţebříčku hodnot. Momentálně staví na první místo, aby bylo miminko v pořádku a aby vše dobře dopadlo.

3.5.4 Případová studie č. 4 Paní J.P. se narodila roku 1984. Je svobodná, v současné době ţije spolu s partnerem v domku ve vesnici nedaleko Brna. Pracuje jako account manager. V rodině se nevyskytují ţádná dědičná onemocnění, rodinná anamnéza je tedy bezvýznamná. Sama paní J.P. se také s ničím neléčí. Po gynekologické stránce je paní J.P. v pořádku. Ţádnou operaci nikdy nepodstoupila, na záněty také netrpí. Menstruaci měla pravidelnou od 13 let. Hormonální antikoncepci nikdy neuţívala. Paní J.P. je prvorodička, v současné době ve druhém trimestru těhotenství. Termín porodu byl stanoven na 8. 6. 2012. Těhotenství probíhá bez komplikací. Kontroly, které paní J.P. v průběhu těhotenství doposud absolvovala, byly v pořádku. Hmotnost paní J.P. před těhotenstvím byla 59 kg. Při její výšce 173 cm se jedná o optimální váhu (BMI je 19,71). V současné době je její hmotnost 65 kg, váhový přírůstek je tedy 6 kg, coţ je také v normě. K ţádným změnám v oblasti koţního systému v souvislosti s těhotenstvím u paní J.P. nedošlo.V současné době má paní J.P. zvětšené prsy, jejich zvýšené napětí však nepociťuje. Fyziologické funkce jsou v normě, laboratorní testy, které byly provedeny v rámci pravidelné kontroly v těhotenství, byly také v pořádku. Dechové obtíţe paní J.P. neudává a otoky ani křečové ţíly ji netrápí. Denní příjem tekutin paní J.P. je okolo 2 l, z toho je asi 1 l čisté vody a 1 l slazené vody. S močením paní J.P obtíţe nemá, onemocnění močových cest neudává a ani močení v noci ji netrápí. Jídelníček paní J.P. je poměrně pestrý. Na snídani si dává jen ovoce, obědvá v restauraci, většinou si dá nějaké maso se zeleninovým salátem a k večeři obvykle jí těstoviny. Během dne, kdyţ má hlad, si dá ovoce, nebo něco sladkého. S vyprazdňováním ţádné problémy nemá, stolici má pravidelnou, většinou dvakrát denně, na hemeroidy netrpí. Ani ţádné zaţívací obtíţe neuvádí. Za noc spí paní J.P. obvykle osm aţ deset hodin. Co se denních aktivit týče, většinu času tráví v práci, ve volném čase pak navštěvuje kurzy plavání pro těhotné. 37

Těhotenství paní J.P. nebylo plánované, přesto z něj má radost. Na porod i roli matky se cítí být připravena. Změny ve vnímání sebe samé však nepociťuje, parter se na ni prý také dívá jako před těhotenstvím. Změn v kognitivních funkcí si paní J.P. nevšimla, všimla si však změn v psychické oblasti. Cítí se více podráţděná, říká, ţe ji někdy rozčílí kaţdá hloupost. Ke změně došlo také v ţebříčku hodnot. Na prvním místě je teď pro paní J.P. zdraví.

3.5.5 Případová studie č. 5 Paní L.L., narozena roku 1989, je studentka. V současné době je svobodná a ţije spolu s partnerem v bytě nedaleko Brna. V rodině se nevyskytují ţádná dědičná onemocnění, rodinná anamnéza je tedy bezvýznamná. Sama paní L.L. se také s ničím neléčí, navštěvuje pouze alergologickou ambulanci z důvodu alergií na prach a pyl. V současné době je bez obtíţí. Z gynekologického hlediska je paní L.L. bez obtíţí, na záněty nikdy netrpěla, ţádné operace nepodstoupila. Menstruaci měla pravidelnou od 13 let. Hormonální antikoncepci uţívala po dobu 5 let. Vysadila ji z důvodu plánovaného těhotenství. Aktuální těhotenství probíhá bez komplikací. Paní L.L. je prvorodička, ve druhém trimestru. Termín porodu byl stanoven na 5. 7. 2012. Všechny kontroly, které paní L.L. v souvislosti s těhotenstvím absolvovala, byly v pořádku. Paní L.L. váţila před těhotenstvím 58 kg, vzhledem k její výšce 160 cm, se jednalo o optimální váhu (BMI je 22,65). Aktuálně je hmotnost paní L.L. 65 kg, dosavadní váhový přírůstek je tedy 7 kg, coţ je také v normě. V souvislosti s tímto váhovým přírůstkem se u paní L.L. objevily strie na břiše, prsou a na bocích. Na druhou stranu, v souvislosti s těhotenstvím u ní došlo k vymizení akné. Také si všimla zvětšení prsou, jejich zvýšené napětí však nepociťuje. Fyziologické funkce paní L.L. jsou v normě. Také laboratorní testy, které byly provedeny v souvislosti s těhotenstvím, dopadly dobře. Dechové obtíţe paní L.L. nepociťuje, netrápí ji ani otoky a křečové ţíly. Denně vypije paní L.L. 2–3 l tekutin. Upřednostňuje zejména čistou vodu, nebo vodu se sirupem. Ţádné obtíţe při močení nemá a ani močení v noci ji netrápí. Co se obvyklého jídelníčku paní L.L. týče, snídá rohlík nebo chleba se salámem, na přesnídávku si dává ovoce nebo jogurt, k obědu maso s bramborami nebo rýţí a po obědě něco sladkého. Odpoledne svačí rohlík se salámem nebo sýrem, večeří krupici, nebo pudink a na druhou večeři obvykle 38

jí rohlík se šunkou. S vyprazdňováním paní L.L. ţádné obtíţe neudává, většinou chodí na stolici jedenkrát denně. Na hemeroidy netrpí. Trápí ji však plynatost, zejména večer a v noci. Ráno také mívá pocity na zvracení, které ji trápí uţ od začátku těhotenství. Zvrací prý jen výjimečně, spíše se jedná o nepříjemný pocit, ţe bude zvracet. Ten údajně spontánně zmizí během dopoledne. Říká také, ţe u ní došlo ke změnám v chutích. Má chuť na plesnivé sýry, které jí nikdy nechutnaly (ale nejí je, ví, ţe by se zejména během těhotenství konzumovat neměly) a často jí kysané zelí, které také nikdy neměla ráda, a zavařenou řepu. Ačkoliv paní L.L. dodrţuje ústní hygienu, trápí ji vyšší kazivost zubů. Před těhotenstvím ţádné obtíţe s chrupem neměla. V průběhu těhotenství jí ale vyvrtali uţ tři zuby. Se spánkem paní L.L. potíţe nemá. V noci spí okolo sedmi hodin, většinou spí i během dne (po obědě). Co se pohybových aktivit týče, chodí často paní L.L. na procházky, dále navštěvuje kurzy plavání pro těhotné (jedenkrát týdně) a kurzy cvičení pro těhotné (jedenkrát týdně). Těhotenství paní L.L. bylo plánované. V souvislosti s ním nepociťuje ţádné změny ve vnímání sebe samé. Je se sebou spokojena a má pocit radosti z očekávání miminka. Má podporu partnera, který ji hladí bříško a na miminko se uţ také těší. Na roli matky se paní L.L. cítí být připravena, porodu se trochu bojí, ale ví, ţe ho zvládne. Co se týče změny v kognitivních funkcích, zde si paní L.L. ţádné změny nevšimla. Co se psychické oblasti týče, zde došlo ke změně ve smyslu zvýšené citlivosti. Jak paní L.L. říká, rozbrečí ji prý i reklama. V ţebříčku hodnost pro ni bylo vţdy zdraví, ale teď je prý na první příčce.

3.5.6 Případová studie č. 6 Paní T.K. se narodila roku 1981. Je vdaná a ţije spolu se svým manţelem a jeho rodiči v domku poblíţ Brna. V současné době je na mateřské dovolené s ročním synem. Před předchozím těhotenstvím pracovala jako prodavačka. V rodině se nevyskytují ţádná dědičná onemocnění, rodinná anamnéza je tedy bezvýznamná. Sama paní T.K. se s ničím neléčí. Z gynekologického hlediska je paní T.K. také v pořádku, na záněty netrpí, ţádné operace (kromě nástřihu při porodu v roce 2010) nepodstoupila. Menstruaci měla pravidelnou od 13 let. Hormonální antikoncepci nikdy neuţívala. V roce 2010 porodila v termínu zdravého chlapečka, který váţil 3650 g a měřil 52 cm. Těhotenství probíhalo bez komplikací. Porod byl indukovaný a aţ na provedenou episiotomii proběhl také bez komplikací. Paní T.K. 39

syna kojila asi osm měsíců. Co se týče současného těhotenství, pan T.K. se momentálně nachází v období druhého trimestru. Těhotenství probíhá bez obtíţí, termín porodu byl stanoven na 13. 4. 2012. Všechna vyšetření, včetně laboratorních testů, které paní T.K. v souvislosti s těhotenstvím podstoupila, dopadla dobře. Laboratorní hodnoty jsou v normě. Hmotnost paní T.K. před těhotenstvím byla 70 kg, coţ je vzhledem k její výšce 178 cm v normě (BMI je 22,09). V současné době váţí paní T.K. 80 kg, dosavadní váhový přírůstek je tedy 10 kg, coţ je také v normě. V souvislosti s váhovým přírůstkem v těhotenství se u paní T.K. objevily v oblasti břicha a prsou strie. Došlo ke zvýšené pigmentaci prsních dvorců a v obličeji se objevila těhotenská chloazmata. Dále si paní T.K. všimla zvětšení prsou, jejich zvýšené napětí však nepociťuje. Fyziologické funkce paní T.K. jsou v normě, laboratorní testy, které byly provedeny v rámci pravidelné kontroly v těhotenství jsou také v normě. V poslední době začíná paní T.K. pociťovat obtíţe s dýcháním, jak sama udává, začíná se zadýchávat při námaze. Otoky končetin ani křečové ţíly ji netrápí. Denně paní T.K. vypije přes 2 l tekutin, zejména obyčejné vody, vody se sirupem a dţusů. Ţádné dysurické potíţe paní T.K. neudává, trápí ji však noční močení. Obvykle chodí jedenkrát aţ dvakrát za noc. Na onemocnění močových cest netrpí. Co se jídelníčku paní T.K. týče, obvykle snídá pečivo se šunkou a sýrem, na svačinu jí jogurt nebo něco sladkého. K obědu si většinou dává nějaké maso nebo rybu s bramborami. K odpolední svačině zeleninový salát s pečivem, někdy sladkosti. K večeři něco lehkého, třeba rizoto či ovoce. S vyprazdňováním stolice paní T.K. ţádné obtíţe nemá. Obvykle chodívá jedenkrát, někdy dvakrát denně. Hemeroidy ji netrápí. Co se týče zaţívacích obtíţí, stěţuje si paní T.K. zejména na plynatost, která ji trápí hlavně odpoledne a večer. V noci se paní T.K. budí z důvodu nucení na močení, ale jinak spí okolo osmi hodin. Co se týče denního odpočinku, většinou po obědě odpočívá. Během dne tráví paní T.K. svůj čas péčí o syna a o domácnost. Často také chodí na procházky, ţádné kurzy cvičení ani plavání nenavštěvuje. V současné době pociťuje bolesti v oblasti beder. Současné těhotenství paní T.K. bylo plánované, má z něj radost, ale uţ se těší, aţ se dítě narodí. Sama se sebou v poslední době není moc spokojená. Jak říká, připadá si velká a neohrabaná. Manţel ji však psychicky podporuje a těší ji, ţe není tlustá, ţe jí to sluší. Často jí hladí bříško. Tento stav se odráţí i v sexualitě, kdy paní T.K. sama na sex moc, vzhledem ke sníţenému sebehodnocení, chuť nemá, ale na přání a lichotky manţela slyší a občas si dá říct. Ke změnám v kognitivních funkcích u paní T.K. nedošlo, došlo však ke změnám 40

v oblasti psychických funkcí, kde paní T.K. pociťuje vyšší citlivost. Co se ţebříčku hodnost týče, na první místo staví paní T.K. zdraví.

3.5.7 Případová studie č. 7 Paní V.O., narozena roku 1985, je vdaná a ţije se svým manţelem nedaleko Brna. V současné době je na mateřské dovolené. Před těhotenstvím pracovala jako administrativní pracovnice. Co se týče rodinné anamnézy, je bezvýznamná. V rodině se neobjevují ţádná dědičná onemocnění. Paní V.O. se s ničím neléčí, ţádnými váţnými alergiemi netrpí. Pouze navštěvuje rehabilitaci z důvodu chronické bolesti zad v souvislosti s ochablým svalstvem. Tento stav se zdá být ale v současné době jiţ v pořádku. Objevily se však nové bolesti v bederní oblasti, spojené s těhotenstvím. Z gynekologického hlediska zde také ţádné problémy nejsou. Paní V.O. má menstruaci od 13 let (pravidelnou). Nepodstoupila ţádné operace. Je prvorodička ve třetím trimestru těhotenství, které probíhá celou dobu bez větších zdravotních komplikací. Termín porodu byl stanoven na 26. 1. 2012. Všechny kontroly i testy (včetně laboratorních hodnot), které paní V.O. podstoupila, dopadly dobře. Během těhotenství navštěvovala kurzy plavání a cvičení pro těhotné. Paní V.O. váţila před těhotenstvím 74 kg, coţ je vzhledem k její výšce 168 cm lehká nadváha (BMI = 26,2), s tou prý ale bojuje celý ţivot. Hmotnostní přírůstek za těhotenství potom činí 14 kg, coţ je v normě. V souvislosti s hmotnostním přírůstkem si však paní V.O. stěţuje na bolesti zad v bederní oblasti. Jiţ během prvního trimestru došlo u paní V.O. ke zvětšování prsou, které pokračuje i v současné době, napětí v nich ale nepociťuje. Trápí ji pouze vzniklé strie, které se objevily i na břiše. Fyziologické funkce jsou v normě. Paní V.O. trápí obtíţe s dýcháním, které se objevily v průběhu třetího trimestru, udává usilovné nadechnutí a časté zadýchávání. Co se laboratorních hodnot krevního obrazu týče, ani zde nejsou ţádné váţné odchylky. Paní V.O. trpí pouze lehkou anemií, která je kompenzována uţíváním přípravků obsahujících ţelezo. Netrápí ji ani křečové ţíly, pouze má mírné otoky dolních končetin. Ty ji trápí zejména odpoledne a večer. Po noci vţdy zmizí. Paní V.O. se snaţí leţet s podloţenými končetinami. 41

Co se vylučování a metabolizmu týče, paní V.O udává, ţe denně vypije asi 3 l tekutin (voda, čaj, káva bez kofeinu). Na onemocnění močových cest prý netrpí, ani obtíţné močení neudává. Trápí ji však časté noční močení, někdy musí jít aţ čtyřikrát za noc. Jídelníček paní V.O. je relativně pestrý. Snídaně – toasty s marmeládou, káva bez kofeinu, dţus, nesvačí, oběd – těstoviny, maso s rýţí, pizza, svačina – ovoce, večeře – pečivo, šunka, sýr, zelenina. S vyprazdňováním stolice ţádný problém nemá, vyprázdní se obvykle jedenkrát denně. Hemeroidy ji také netrápí, stěţuje si na zvýšenou plynatost. Ţádné zaţívací obtíţe neudává. V souvislosti s častým nočním močením udává paní V.O. obtíţe se spánkem. Vţdy, kdyţ se v noci vzbudí, má poté problém usnout a spí tak pouze 6 hodin za noc. Protoţe se cítí unavená, snaţí se kompenzovat tento deficit odpočinkem během dne. Ţádné kurzy plavání ani cvičení nenavštěvuje. Těhotenství paní V.O. je plánované, na dítě se těší, z porodu má trochu strach, ale ví, ţe je to normální. V současné době je velmi nespokojena se svým zevnějškem. Pohlíţí na sebe jako na „velrybu a nepřitaţlivou kouli“, jak sama udává. S tím pravděpodobně souvisí i její negativní postoj k sexu, který má asi od sedmého měsíce těhotenství. Dále pociťuje častější výkyvy nálad a větší plačtivost. Z kognitivních funkcí má problém vybavit si některá slova. Co se ţebříčku hodnot týče, do popředí teď staví především zdraví svého dítěte.

3.5.8 Případová studie č. 8 Paní M.B. se narodila roku 1990. V současné době je svobodná, ale ţije se svým partnerem ve vesnici poblíţ Brna. V době před otěhotněním a v průběhu prvních měsíců pracovala jako administrativní pracovnice pro počítačovou firmu, momentálně je na mateřské dovolené. V rodině se neobjevují ţádná dědičná onemocnění. Rodinná anamnéza je proto bezvýznamná. Pouze partner paní M.B. má alergie na prach, pyl a roztoče. Paní M.B. se s ničím dlouhodobě neléčí. Trpí sezónní alergií na pyl, v současné době však ţádné obtíţe neudává. Z gynekologického hlediska se zdá být také vše v pořádku. Paní M.B. měla pravidelnou menstruaci od 13 let. Poslední tři roky ji trápil premenstruační syndrom (PMS), byl kompenzován hormonální antikoncepcí. Tu přestala paní M.B. uţívat asi tři měsíce před otěhotněním z důvodu sníţeného libida. Během svého ţivota neprodělala ţádné operace. Těhotenství probíhalo po celou dobu bez větších komplikací. Všechny kontroly i testy, které 42

paní M.B. v souvislosti s těhotenstvím podstoupila, byly v pořádku. Paní M.B. je prvorodička ve třetím trimestru těhotenství, termín porodu byl stanoven na 2. 2. 2012. Paní M.B. váţila před těhotenstvím 56 kg, coţ je vzhledem k její výšce 175 cm pod spodní hranicí normy (BMI = 18,28). Hmotnostní přírůstek za těhotenství činí 22 kg. To je sice více, neţ je norma, ale dle všech lékařských vyšetření je vše v pořádku. V důsledku velkého nárůstu hmotnosti se však objevily na břiše paní M.B. strie a také ji trápí bolest zad v bederní oblasti. V současné době pociťuje paní M.B. napětí v prsou, tento nepříjemný pocit ji doprovází v průběhu celého těhotenství. Mírného zvětšení prsou si všimla jiţ na začátku těhotenství, k viditelnému zvětšení však prý došlo aţ teď ke konci těhotenství, v průběhu asi čtrnácti dnů. Fyziologické funkce jsou v normě. V průběhu posledního trimestru se u paní M.B. objevily potíţe s dýcháním. Stěţuje si, ţe se velice rychle zadýchá i u běţných činností. Laboratorní hodnoty (včetně krevního obrazu) jsou v normě. Křečové ţíly ji také netrápí, se v průběhu posledních dvou měsíců se objevily mírné otoky dolních končetin. Paní M.B. říká, ţe denně vypije asi 2 l tekutin, přednost dává neperlivé vodě a čajům. Ţádné dysurické obtíţe ji netrápí a ani na onemocnění močových cest nikdy netrpěla. V současné době si stěţuje jen na močení v noci (1–3 x za noc). Jídelníček paní M.B. je pestrý, obsahuje dostatek ovoce i zeleniny. Na snídani si obvykle dává jogurt s müsli, ke svačině banán, jablko či jiné ovoce. K obědu má ráda těstoviny, rizoto či kuřecí maso s nějakou přílohou a zeleninu. Na odpolední svačinu jí něco sladkého a k večeři zeleninový salát s pečivem, nebo obloţený talíř. Co se vyprazdňování stolice týče, paní M.B. ţádné obtíţe neudává, pravidelně se vyprazdňuje jedenkrát za den, zvýšenou plynatostí netrpí a ani hemeroidy ji netrápí. Co ji však trápí, je pálení ţáhy, zejména po jídle a navečer a ranní pocity nevolnosti. Tyto obtíţe má paní M.B. jiţ od začátku těhotenství. Paní M.B. spí v současné době asi pět aţ šest hodin za noc. Budí se v souvislosti s častějším nočním močením a také v důsledku toho, ţe je zvyklá spát na břiše, coţ v současné době není kvůli těhotenství moţné. V současné době se proto cítí trochu unavená. Únavu se snaţí kompenzovat odpočinkem během dne. Pokud leţí, snaţí se mít dolní končetiny ve zvýšené poloze (kvůli otokům). Co se denních aktivit týče, kromě běţných činností si paní M.B. ráda zacvičí doma s DVD nebo jde na procházku. Těhotenství paní M.B. nebylo plánované, přesto se i s partnerem na miminko jiţ těší. Díky většímu hmotnostnímu přírůstku se paní M.B. necítí dobře. Jak říká, připadá si velká, tlustá a neohrabaná. Má však velkou psychickou podporu partnera, a moţná také proto jsou 43

sexuálně stále aktivní. V posledních dvou měsících pouţívají prezervativ. Také vztahy v rodině jsou prý daleko lepší. V průběhu celého těhotenství pociťuje paní M.B. vyšší přecitlivělost. Dokáţe ji prý rozplakat či rozčílit kaţdá maličkost. Změny v kognitivních funkcích nepociťuje. V ţebříčku hodnot teď paní M.B. staví do popředí zdraví svého miminka a také své zdraví.

3.5.9 Případová studie č. 9 Paní L.M., narozená roku 1980, je vdaná a ţije spolu s manţelem a tříletou dcerou ve vesnici na jihu Moravy. Pracovala jako administrativní pracovnice, momentálně je však jiţ třetím rokem doma na mateřské dovolené. Co se týče rodinné anamnézy, je bezvýznamná. V rodině se nevyskytují ţádná dědičná onemocnění. Manţel paní L.M. se s ničím neléčí a dcera je také zdravá. Sama paní L.M. je také zdravá, pouze během druhého trimestru jí byl objeven gestační diabetes. V současné době je paní L.M. sledována v diabetologické poradně pro těhotné, nemoc je kompenzována sledováním hladiny glykémie, podáváním inzulínu a dietou. Z gynekologického hlediska je vše v pořádku. Paní L.M. měla menstruaci pravidelnou od 13 let, střední intenzity. Hormonální antikoncepci nikdy neuţívala, ţádné operace nepodstoupila. Předchozí těhotenství proběhlo bez komplikací. Porodila v termínu (v roce 2009) zdravou holčičku. Porod proběhl spontánně, bez obtíţí. Holčička váţila 3520 g a měřila 52 cm. Paní L.M. kojila rok a půl. I současné těhotenství probíhá bez větších komplikací, aţ na zjištěný gestační diabetes. Termín porodu je stanoven na 7. 3. 2012. Před těhotenstvím váţila paní L.M. 79 kg, coţ je vzhledem k její výšce 163 cm na hranici nadváhy a obezity (BMI je 29,73). Paní L.M. je si své nadváhy vědoma, říká, ţe se mnohokrát snaţila cvičit a drţet různé typy diet, ale bezúspěšně. V těhotenství přibrala 9 kg, coţ je v normě. V souvislosti s těhotenským přírůstkem se objevily na břiše paní L.M. strie a také linea fusca. Trápí ji bolesti v oblasti beder a v poslední době pociťuje zvýšené napětí prsou. Fyziologické funkce paní L.M. jsou v normě. Potíţe s dechem nemá, otoky jí netrápí. Co se týče laboratorních hodnot, aţ na zjištěný gestační diabetes (viz výše) jsou v normě. Během druhého trimestru se objevily u paní L.M. křečové ţíly v oblasti pravého lýtka. Ty kompenzuje pouţíváním kompresních punčoch.

44

Denní příjem tekutin paní L.M. činí okolo 2–3 l. Jedná se hlavně o neperlivou vodu a ovocné čaje. Ţádné onemocnění močových cest paní L.M. netrápí, co ji však trápí, je časté noční močení. V současné době musí jít na toaletu 3–5 x za noc. Co se stravování týče, v souvislosti s gestačním diabetem se snaţí paní L.M. dodrţovat dietu. K snídani si dává obloţené celozrnné pečivo, ke svačině jogurt a ovoce, k obědu potom kuřecí nebo krůtí maso, rýţi nebo brambory a zeleninu. Na odpolední svačinu jí opět jogurt, ovoce nebo obloţenou housku, k večeři menší porci toho, co bylo k obědu, a na druhou večeři zeleninový salát a suchary. S vyprazdňováním paní L.M. obtíţe nemá. Stolici má pravidelnou, obvykle jedenkrát denně. Ţádné zaţívací obtíţe ani hemeroidy ji netrápí. Paní M.B. spí za noc obvykle okolo osmi hodin, spánek však hodnotí jako nekvalitní v důsledku častého buzení v souvislosti s nočním močením. Necítí se však unavená, téměř kaţdé odpoledne si chodí odpočinout spolu se svou dcerou. Během dne potom provádí běţné denní činnosti, pečuje o dceru, domácnost a manţela. Ţádné cvičení nenavštěvuje. Současné těhotenství bylo plánované. Všichni se jiţ na druhé miminko těší. Manţel je paní L.M. velkou oporou, v současné době je k ní ohleduplnější. Více jí pomáhá. Sama paní L.M. se cítí dobře. K ţádným změnám ve vnímání sebe samé u ní nedošlo. Na druhé dítě se cítí být připravená. Co se sexuality týče, vidí paní L.M jen změnu k lepšímu, v průběhu těhotenství prý stoupnul její sexuální apetit. Ani ţádných změn v kognitivních funkcích si nevšimla. Jen se cítí být více citlivá v běţných situacích, častěji se rozpláče. V ţebříčku svých hodnot teď staví do popředí zdraví a štěstí obou svých dětí.

45

3.6

Analýza a interpretace výsledků

V těhotenství se můţe objevit celá řada problémů souvisejících se zvýšenou hladinou těhotenských hormonů. Většina z těchto změn vymizí po porodu dítěte, některé však mohou přetrvat i po porodu. Některé obtíţe, které se objevují, jsou jen kosmetického charakteru a není nutné je řešit. Jiné však mohou ţenu obtěţovat a jejich terapie je potom namístě. Pak záleţí na jejich charakteru a intenzitě, zdali je jejich řešení v rámci kompetencí porodní asistentky, nebo zdali je třeba lékařské řešení. Vţdy je však vhodné, aby ţeny informovaly i svého lékaře, zvláště vyskytují-li se jejich problémy ve zvýšené míře a v případě, kdy je nelékařská pomoc neúčinná. Ze zpracovaných případových studií jsem zjistila, s jakými problémy se těhotné ţeny nejčastěji setkávají. Existují však i další, poměrně časté problémy, které se nevyskytly u ţádné z dotazovaných ţen. Protoţe se vyskytují také poměrně často, zařazuji je do následujícího seznamu i s návrhy jejich řešení.

3.6.1 Problémy a změny v biologické oblasti Zvětšené prsy Díky přípravě prsou k laktaci dochází v těhotenství k jejich zvětšení. Mírného zvětšení si mohou ţeny všimnout jiţ v počátcích těhotenství, k výraznějšímu zvětšení dochází však aţ ke konci těhotenství, kdy bývají prsy jiţ plně připraveny k laktaci. Samotné zvětšení není takovým problémem, který by bylo nutno řešit. V souvislosti s ním se však mohou objevit jiné problémy, u kterých je řešení na místě, jako například vznik strií - viz dále. (Roztočil, 2008, s. 50; Košťálová, 2008, s. 224–225) Z dotazovaných ţen si zvětšených prsou všimly všechny ţeny v prvním a druhém trimestru a dvě ţeny ve třetím trimestru. Zároveň všechny ţeny v prvním trimestru, které měly zvětšené prsy, pociťovaly i jejich napětí. Zatímco z ţen ve druhém trimestru neměla pocit napětí v prsou ani jedna. Ve třetím trimestru byla pouze jedna ţena, která měla zároveň zvětšené prsy a měla pocit jejich napětí.

46

Pocit napětí v prsou V důsledku přípravy prsou k laktaci dochází v průběhu těhotenství k jejich zvětšování. To můţe být doprovázeno pocity napětí v prsou a jejich zvýšenou citlivostí. Ta je způsobena jejich zvýšeným prokrvením. Pocit napětí v prsou se vyskytuje zejména v období prvního trimestru a poté ke konci těhotenství. Tehdy se v prsou začíná vlivem těhotenských hormonů tvořit mléko. Jedná se o nepříjemný pocit, nikoliv o problém, není proto nutné jej v průběhu těhotenství řešit. (Roztočil, 2008, s. 50) Z dotazovaných těhotných ţen pociťovaly napětí v prsou v průběhu prvního trimestru všechny ţeny. Během druhého trimestru ani jedna. Ve třetím trimestru tento pocit měly dvě ţeny. Z čehoţ pouze jedna ţena ve třetím trimestru měla zároveň zvětšené prsy a poct jejich napětí.

Strie Strie neboli pajizévky jsou červené, někdy aţ nafialovělé trhlinky vyskytující se nejčastěji v oblasti břicha, prsou a stehen. K jejich vzniku dochází u těhotných ţen nejčastěji v období druhého trimestru. Mohou se však objevit i u netěhotných ţen, u nichţ došlo ke zvýšení hmotnosti. Strie vznikají v důsledku zvýšeného napětí kůţe v souvislosti s rychle se zvětšujícím objemem břicha, prsou a dalšími částmi těla. V těhotenství mají na vzniku strií podíl i těhotenské hormony. (Košťálová, 2008, s. 224–225) Z dotazovaných ţen v prvním trimestru netrápily strie ani jednu ţenu. Ve druhém trimestru se objevily u dvou ţen. V obou dvou případech trápily strie ţeny v oblasti prsou, břicha a hýţdí. Ve třetím trimestru se strie objevily u všech ţen. Vznik strií dávám do souvislosti mimo jiné s hmotnostním přírůstkem v těhotenství. S tím souvisí i zvětšování prsou, břicha, hýţdí a dalších částí těla. Hmotnostní přírůstek u ţen v období prvního trimestru nebyl nějak velký a strie se neobjevily ani u jedné z nich. U ţen, které trápily strie ve druhém trimestru, byl hmotnostní přírůstek 7 kg a 10 kg. U obou těchto ţen bylo patrné zvětšení prsou i břicha. Ţena ve druhém trimestru, která striemi netrpěla, měla hmotnostní přírůstek 6 kg. Ţádné větší zvětšení v oblasti prsou a břicha u ní viditelné nebylo. Hmotnostní přírůstek u ţeny ve třetím trimestru, která měla strie v oblasti prsou a břicha, byl 14 kg. Ţena ve třetím trimestru se striemi na břiše měla hmotnostní přírůstek 9kg. Nepřítomnost strií na prsou u této ţeny můţe být vysvětlena tím, ţe ţena nemá zvětšené prsy. Zajímavé je, ţe další ţena ve třetím trimestru měla strie pouze na břiše, i kdyţ byl hmotnostní přírůstek v těhotenství 22 kg. 47

Řešení v rámci kompetencí porodní asistentky: -

Podstatná je hydratace tkání, proto je důleţitý dostatečný příjem tekutin (minimálně 2 l denně).

-

Významná je také strava s dostatečným příjmem vitamínu B a E, kolagenu a vlákniny.

-

Uţitečná je i masáţ pokoţky pomocí speciálních krémů (s kyselinou hyaluronovou, která napomáhá obnovovat buňky kůţe a zabraňuje tvorbě strií). Je dobré s masáţemi začít okolo třetího měsíce těhotenství. Masírovat by se mělo jedenkrát aţ dvakrát denně, přičemţ břicho, hýţdě a stehna masírujeme odspoda nahoru, prsy od okraje ke středu. (Kotrbová, 2008, s. 90–92)

Řešení v rámci kompetencí lékaře: -

Laser, ultrazvuk a další metody, které nabízejí estetická centra. Toto řešení je vhodné aţ po šestinedělí a vţdy po domluvě s lékařem.

Zvýšená pigmentace Hyperpigmentace neboli zvýšená pigmentace se objevuje u většiny těhotných ţen v důsledku zvýšené hladiny estrogenů a MSH. Objevuje se nejčastěji v oblasti prsních dvorců, perinea, axil a okolí pupku. Na břiše se můţe objevit linea fusca (střední čára v podbřišku). V oblasti obličeje se u některých těhotných ţen mohou objevit chloazmata (tmavší ohraničené skvrnky). Ke zvýšení pigmentace můţe dojít v kterékoliv fázi těhotenství. Jedná se jen o kosmetický problém, který většinou po porodu zmizí. V případě, ţe přetrvává i po porodu, je vhodné kontaktovat koţního lékaře. (Košťálová, 2008, s. 224–225) Zvýšená pigmentace se objevila v kaţdém trimestru pouze u jedné ţeny. Ţena v prvním trimestru si všimla zvýšené pigmentace prsních dvorců. Stejně tak i u ţeny ve druhém trimestru došlo ke zvýšené pigmentaci prsních dvorců. Navíc se ještě objevila linea fusca na břiše a v obličeji chloazmata. U ţeny ve třetím trimestru došlo ke vzniku liney fuscy. Dechové obtíţe Potíţe s dechem aţ dechová nedostatečnost se objevuje u těhotných ţen okolo 24. týdne těhotenství. Tyto obtíţe bývají způsobeny zejména v důsledku útlaku bránice zvětšující se dělohou. Nejčastěji se těhotné ţeny potýkají s dušností v poloze vleţe na zádech. Také se rychleji zadýchávají při námaze a později i při běţných činnostech. (Roztočil, 2008, s. 100)

48

Z dotazovaných těmito problémy trpěla jedna ţena ve druhém trimestru a dvě ţeny ve třetím trimestru. Dechové obtíţe dávám do souvislostí s hmotnostním přírůstkem. U ţen v prvním trimestru ještě nedošlo k takovému nárůstu hmotnosti, aby byl organizmus příliš zatíţen. Dechové obtíţe se proto u nich nevyskytují. Z ţen ve druhém trimestru se vyskytují u jedné. Tato ţena měla hmotnostní přírůstek za těhotenství 10 kg. Stěţovala si zejména na zadýchávání při námaze. V době třetího trimestru si na dechové obtíţe stěţovaly dvě ţeny. První z nich udává obtíţný nádech a časté zadýchávání. Její hmotnostní přírůstek byl 14 kg. Druhá, s hmotnostním přírůstkem 22 kg, si stěţuje na rychlé zadýchávání i u běţných činností. Poslední ţena ve třetím trimestru, která neudává dechové obtíţe, má těhotenský přírůstek 9 kg. Řešení v rámci kompetencí porodní asistentky: -

Je dobré zvýšit svoji výkonnost ještě před těhotenstvím častějším a pravidelným cvičením. Dále je také moţné během těhotenství zvyšovat výkonnost prostřednictvím cvičení pro těhotné.

-

Během dne je dobré odpočívat a nabrat tak nové síly.

-

Na noc je vhodné dát si pod hlavu o jeden nebo dva polštáře navíc, nebude tak docházet k takovému útlaku bránice.

-

Je vhodné vyhnout se nadměrné námaze. (Leifer, 2004, s. 75–76)

Vyšší kazivost zubů V důsledku zvýšené hladiny těhotenských hormonů dochází ke sníţení pH v ústech, coţ můţe mít za následek riziko zvýšené kazivosti zubů. Proto také mají těhotné ţeny nárok na dvě preventivní zubní prohlídky v průběhu těhotenství. (Huch, 2007, s. 44) Na vyšší kazivost zubů v těhotenství si stěţovala pouze jedna z dotazovaných ţen ve druhém trimestru. Před těhotenstvím s chrupem ţádné větší problémy neměla. Ústní hygienu pravidelně dodrţuje, přesto jí v průběhu těhotenství vyvrtali uţ tři zuby. Cíleně jsem se u této ţeny zaměřila na jídelníček. Ten neobsahuje příliš sladkého a obsahuje vápník (ve formě jogurtů, sýrů a jiných mléčných výrobků). Jedná se o ţenu, která trpí ranní nevolností, ale nezvrací. Souvislost s moţným poškozením skloviny zubů kyselým pH ţaludečního obsahu zde nevidím.

49

Řešení v rámci kompetencí porodní asistentky: -

Je vhodné omezit příjem sladkého.

-

Základem je dodrţovat ústní hygienu.

-

Důleţitý je také dostatečný přísun vápníku a vitamínu D (strava by tedy měla obsahovat mléčné výrobky, ţloutek, ryby jako je losos, makrela tuňák apod.) Po zvracení není vhodné čistit si hned zuby, hrozí tak poškození zubní skloviny díky

-

kyselému pH ţaludečního obsahu. Lepší je proto pouze si vypláchnou ústa ústní vodou obsahující fluor. (Huch, 2007, s. 44; http://www.zubni-portal.cz/[cit. 6. 3. 2012]) Řešení v rámci kompetencí lékaře: Těhotná ţena má nárok na dvě preventivní prohlídky u zubaře či dentální hygienistky

-

během těhotenství. Ti mohou v případě potřeby rovnou vzniklý problém ošetřit. Jejich dalším úkolem je naučit ţenu správné ústní hygieně. První návštěva by měla proběhnout do 20. týdně těhotenství, druhá potom ještě před porodem. (http://www.zubni-portal.cz/[cit. 6. 3. 2012]) Pálení ţáhy Pálení ţáhy můţe být spojeno s poţitím některých potravin či nápojů, které mohou dráţdit ţaludeční sliznici a vyvolávat tak nepříjemné pocity v nadbřišku. V těhotenství navíc bývá pálení ţáhy spojováno s gastroezofageálním refluxem. Ten je způsoben relaxací sfinkteru kardie díky relaxaci hladkého svalstva vlivem progesteronu. Pálení ţáhy trápí ţeny většinou ke konci těhotenství, můţe se však objevit kdykoliv. (Čech, 2007, s. 47–48; Roztočil, 2008, s. 101) Z dotazovaných ţen tímto problémem trpěly všechny ţeny v prvním trimestru a jedna ţena v období třetího trimestru. Ve druhém trimestru netrápilo pálení ţáhy ani jednu ţenu. Je zajímavé, ţe všechny ţeny, které trpěly pálením ţáhy, trápily zároveň i ranní pocity nevolnosti. Po bliţším zkoumání jsem zjistila, ţe většinu ţen trápilo pálení ţáhy zejména po jídle, zatímco nevolnost se objevovala spíše nalačno. A pálení ţáhy trápilo těhotné ţeny spíše navečer a v noci, zatímco pocit nevolnosti se objevoval ráno. Je zajímavé, ţe jen jedna ţena dávala pocity pálení ţáhy do souvislosti s určitým jídlem, kterým byly v jejím případě citrusové plody. Ty se snaţila vyřadit z jídelníčku, pálení ţáhy ji však trápilo i nadále.

50

Řešení v rámci kompetencí porodní asistentky: -

Je vhodné jíst menší porce, zato častěji, aby nedocházelo k přeplnění ţaludku.

-

K průniku ţaludečního obsahu do jícnu můţe docházet vleţe, je proto vhodné, aby těhotná ţena spala s více polštáři pod hlavou.

-

Není doporučeno jíst příliš kořeněné, tučné a smaţené jídlo, které můţe dráţdit ţaludeční sliznici a vyvolávat pocit pálení ţáhy.

-

Pomoci také můţe vypití sklenice mléka na noc. Mléko neutralizuje obsah ţaludku. (Leifer, 2004, s. 75–76)

-

Moţné je také řešení pomocí homeopatie. Pro tento problém je vhodné nechat rozpustit 1 tabletu Gastrocynésine v čistých ústech 15 minut před jídlem. A po jídle opět nechat rozpustit 1 tabletu v ústech vypláchnutých čistou vodou. (Ludvíková, 2010, s. 5)

Řešení v rámci kompetencí lékař: -

Lékař můţe těhotné ţeně předepsat antacida (neutralizují ţaludeční obsah). (Leifer, 2004, s. 75–76)

Nevolnost Mezi nejčastější obtíţe, které trápí ţeny zvláště během prvního trimestru, je nauzea a zvracení. Objevují se nejčastěji mezi 4. – 8. týdnem těhotenství. Mezi příčiny můţeme zařadit zvýšenou hladinou hCG, velký podíl můţe mít i vyšší přecitlivělost na některé chutě a pachy, která se objevuje během těhotenství. Pocit na zvracení, popřípadě samotné zvracení se objevují nejčastěji ráno, mohou se však vyskytnout kdykoliv během dne. Obvykle se objeví po nočním spánku, nebo pokud je ţena lačná. Nejčastěji se ranní nevolnosti objevují v období prvního trimestru, poté zmizí. Některé ţeny však tyto obtíţe provázejí celým těhotenstvím. (Čech, 2007, s. 47–48; Zwinger, 2004, s. 62) Z dotazovaných ţen trpěly ranní nevolností všechny ţeny v prvním trimestru, jedna ţena ve druhém trimestru a jedna ţena ve třetím trimestru. Kromě ţeny ve druhém trimestru, ţeny trpící ranní nevolností trápilo zároveň i pálení ţáhy. Jak bylo zmíněno dříve (viz pálení ţáhy), souvislost mezi ranní nevolností a pálením ţáhy se neprokázala. Pouze dvě dotázané ţeny trpící tímto problémem skutečně zvracely, ale jen výjimečně. Zbývající ţeny trápil pouze pocit na zvracení. Většinou se pocit na zvracení objevil u dotazovaných ţen po probuzení.

51

Někdy trval i v průběhu dopoledne. U jedné z dotazovaných ţen mizí po snídani. U ostatních ţen mizí obvykle ráno, či v dopoledních hodinách. Řešení v rámci kompetencí porodní asistentky: -

Je dobré sníst sušenku, oplatek nebo třeba jen kousek suchého krajíce chleba ještě před tím, neţ ráno ţena vstane z postele.

-

Je vhodné jíst častěji a menší porce.

-

Ţena by neměla jíst jídlo, které jí nechutná nebo jí zapáchá.

-

Není dobré jíst příliš kořeněná, tučná a smaţená jídla.

-

Je dobré častěji větrat.

-

Nevolnost příznivě ovlivňuje zázvor, je moţné jej uţívat ve formě čaje, nebo zázvorových

lízátek.

((Leifer,

2004,

s.

75–76;

http://www.porodnice.cz/

[cit. 23. 2.2012]) -

Je moţné vyuţít aromaterapii. Ţena můţe pouţít například aromalampu, nebo olej přidat do vody při ranní hygieně, popřípadě je moţné nosit lahvičku s olejem při sobě a v případě obtíţí kápnout trochu na kapesník a přičichnout. Pro tyto obtíţe je vhodné neroli, bergamot, mandarinka, meduňka, citron, grep apod. Vţdy je však nutné, aby ţeně vybraný olej voněl. (Chvojková, 2012)

-

Dále je moţné vyuţít homeopatie. Pro ranní nevolnosti zejména v prvních třech měsících těhotenství, je vhodné pouţít Sepii Officinalis 15 CH, vţdy 5 granulí ráno nalačno. Dávku lze opakovat kdykoliv během dne při přetrvávání obtíţí - maximálně však třikrát. (Ludvíková, 2010, s. 3)

Řešení v rámci kompetencí lékaře: -

V případě, kdy jsou nevolnosti prudké, vyčerpávající a vedoucí k dehydrataci, je potřeba ihned kontaktovat lékaře.

Změny v chutích V těhotenství se můţe objevit tzv. „pica syndrom“. Jedná se o chuť na neobvyklé látky, jako je třeba omítka. U mnohých z ţen se také objevují chutě na potraviny či tekutiny, které jim do té doby nechutnaly. Zde se však nejedná o problém jako takový, jde pouze o to, aby se těhotné ţeny vyvarovaly potravin a nápojů, které nejsou v těhotenství doporučovány – jako alkohol, káva s kofeinem, plísňové sýry apod. (Čech, 2007, s. 47–48; Roztočil, 2008, s. 101) 52

Z dotazovaných ţen došlo ke změně v chutích u dvou ţen v prvním trimestru a u jedné ţeny ve druhém trimestru. První ţena měla chuť na pivo, které před těhotenstvím nepila a na kyselé okurky, které také obvykle nejedla. V těhotenství dokonce prý vypila okurkový nálev. Jedná se o ţenu, kterou zároveň trápí pálení ţáhy. Po pivu ani po okurkách prý ale u ní ke zhoršení pálení ţáhy nedochází. Druhá ţena v prvním trimestru pociťuje zvýšenou chuť na maso. S chutí by si prý dala krvavý steak, který obvykle nejí. V souvislosti s touto změnou jsem se zaměřila na laboratorní hodnoty. Konkrétně na hodnoty krevního obrazu, zdali tato ţena netrpí anemií. Krevní obraz však byl v normě. Dotazovaná ţena ve druhém trimestru má zvýšenou chuť na plesnivé sýry, kysané zelí a zavařenou řepu. Ani jedno z těchto jídel před těhotenstvím neměla příliš v oblibě. V těhotenství si tedy zelí i řepu dopřeje ve zvýšené míře. Plesnivé sýry ale nejí. Ví, ţe by se zejména v těhotenství konzumovat neměly. U této ţeny jsem si všimla, ţe trpí zvýšenou plynatostí, coţ by mohlo souviset právě se zvýšeným příjmem kysaného zelí, které má nadýmavé účinky. Zácpa Zácpa bývá v těhotenství způsobena zvýšenou hladinou progesteronu, který vede ke sníţení střevní peristaltiky. Zácpou mohou trpět ţeny v kterékoliv fázi těhotenství. Ve většině případů však platí, ţe pokud trpěly ţeny zácpou jiţ před těhotenstvím, v těhotenství dojde nejspíše k jejímu zhoršení. Zácpou mohou také trpět ţeny uţívající přípravky obsahující ţelezo. (Čech, 2007, s. 47–48; Roztočil, 2008, s. 101) Z dotazovaných ţen trápila zácpa pouze dvě těhotné ţeny během prvního trimestru. U ţen ve druhém a třetím trimestru se neobjevila ani jednou. U první ţeny se zácpa objevuje jen občas. Obvykle má stolici pravidelnou jedenkrát denně. V případě, ţe se u ní zácpa objeví, údajně se vyprazdňování postupně upraví samo. Pokud ne, pouţije k vyprázdnění glycerinové čípky. Druhá dotazovaná ţena trpící tímto problémem se obvykle vyprazdňuje jedenkrát za dva dny. Trápí ji spíše tzv. stresová zácpa. Mívá obtíţe s vyprázdněním stolice spojené s vyprazdňováním na cizím místě, s cestováním a s jinými stresovými situacemi. Obvykle počká, zda se vyprazdňování upraví samo. Pokud ne, také pouţije glycerinové čípky. U obou ţen trpící tímto problémem jsem se zaměřila na jejich stravovací návyky a ţivotní styl. Obě dotazované ţeny dodrţují dostatečný příjem tekutin (neperlivá voda, voda se sirupem, ředěné dţusy). Obě mají relativně pestrý jídelniček obsahující mimo jiné i dostatek vlákniny (zelenina, ovoce, celozrnné pečivo). Ani jedna z nich nemá sedavý styl ţivota. Obě se snaţí mít pravidelný pohyb, například rády chodí na procházky. 53

Řešení v rámci kompetencí porodní asistentky: -

Je vhodné dodrţovat pitný reţim (okolo 2 l vhodných tekutin denně). Mezi vhodné tekutiny patří voda, ovocné šťávy, ovocné čaje (mezi vhodné tekutiny se nepočítá káva, černý čaj, Coca Cola, alkohol).

-

Vhodný je dostatečný příjem vlákniny. Strava by tedy měla obsahovat dostatek zeleniny a ovoce, celozrnné výrobky, brambory se slupkou apod.

-

Dobré je také jíst jogurty s ţivou kulturou, sušené švestky a meruňky.

-

Ţádoucí je také dostatečný pohyb, jako jsou procházky rychlejší chůzí (okolo 2 km denně), cvičení a plavání pro těhotné.

-

Není od věci si nacvičit defekační rituály. Např. chodit vţdy ráno ve stejnou dobu, třeba po snídani nebo po vyčištění zubů.

-

Pokud obtíţe přetrvávají, je moţné pouţít glycerinové čípky, popř. lactulózu. (Leifer, 2004, s. 75–76; http://www.porodnice.cz/[cit. 23. 2.2012])

Řešení v rámci kompetencí lékaře: -

V případě, ţe je zácpa způsobena konzumací přípravku obsahujících ţelezo, lékař můţe dávku tohoto přípravku změnit, popřípadě jej vyměnit za jiný.

Plynatost Plynatost je obdobně jako zácpa spojena s vyšší hladinou progesteronu, která způsobuje sníţenou střevní peristaltiku. Proto je také terapie obdobná jako u zácpy. V některých případech můţe být plynatost vyvolána konzumací některých potravin (jako je čočka, fazole, zelí, brokolice apod.). V takovém případě je vhodné vysledovat vyvolávající potravinu a omezit její konzumaci, popř. ji úplně vyřadit z jídelníčku. (Čech, 2007, s. 47–48; Roztočil, 2008, s. 101) Z dotazovaných těhotných ţen trápila plynatost jednu ţenu v prvním trimestru, dvě ţeny ve druhém trimestru a jednu ţenu ve třetím trimestru. U všech ţen trpících tímto problémem jsem se zaměřila na jejich jídelníček. Sami dotazované ţeny si nebyly vědomy spojitostí mezi určitými potravinami a plynatostí, kromě všeobecně známých, jako jsou fazole, čočka apod. Zvýšený příjem potravin vyvolávajících plynatost jsem si všimla pouze i jedné z dotazovaných ţen ve druhém trimestru. Jednalo se o zvýšený příjem kysaného zelí. U ostatních ţen se ţádné z těchto potravin ve zvýšené míře nevyskytovaly.

54

Hemeroidy Hemeroidy se mohou u těhotných ţen objevit kdykoliv v průběhu těhotenství. Na jejich vzniku se podílí zejména zvýšená hladina progesteronu, která má za následek dilataci cév. Nejčastěji se hemeroidy objevují v průběhu třetího trimestru vlivem zvýšeného krevního tlaku. U ţen, které trpěly hemeroidy jiţ před těhotenstvím, dochází potom ve většině případů ke zhoršení jejich stavu. (Roztočil, 2008, s. 100; Zwinger, 2004, s. 62–64) Z dotazovaných ţen hemeroidy netrpěla ani jedna ţena. Řešení v rámci kompetencí porodní asistentky: -

Důleţité je vyvarovat se zácpy, proto i zde platí stejná opatření jako je dostatečný příjem tekutin a vlákniny a dostatek vhodného pohybu.

-

Důleţitá je dostatečná hygiena anální oblasti.

-

Dále je moţné pouţití mastí s anestetiky, antihemeroidní čípky, popř. sedací koupele z dubové kůry. (Leifer, 2004, s. 75–76)

-

Moţné je také vyuţít homeopatie. Při svědění konečníku a bolestivém vyprazdňování je moţno pouţít mast Avenoc. Ta se nanáší okolo řitního otvoru po opláchnutí konečníku vlaţnou vodou třikrát aţ čtyřikrát denně. V případě, kdy hemeroidy krvácejí, je moţno pouţít Arnicu Montanu 9 CH 5 granulí třikrát denně po dobu trvání obtíţí. (Ludvíková, 2010, s. 5)

Řešení v rámci kompetencí lékaře: -

Pokud se stav po porodu nezlepší, je moţné řešit hemeroidy operačně.

Křečové ţíly Křečově ţíly, podobně jako hemeroidy, vznikají v těhotenství v důsledku zvýšené hladiny progesteronu, coţ má za následek dilataci cév. Tím dochází ke zhoršení krevního návratu z oblasti dolních končetin a k většímu prokrvení v oblasti pánve. Svůj podíl na vzniku křečových ţil má také zvýšený krevní ţilní tlak vyvolaní tlakem těhotné dělohy na vena cava caudalis a venae iliacae (zejména v období třetího trimestru). A v neposlední řadě se na vzniku podílí dlouhé stání či sezení. (Roztočil, 2008, s. 100; Zwinger, 2004, s. 62–64) Z dotazovaných těhotných ţen trápily křečové ţíly pouze jednu ţenu v období třetího trimestru. Objevily se na pravém lýtku. Na doporučení lékaře řeší tento stav pouţíváním kompresních punčoch. 55

Řešení v rámci kompetencí porodní asistentky: -

Je dobré vyvarovat se dlouhého stání.

-

Pokud těhotná ţena sedí nebo leţí, je pro ni vhodné elevovat dolní končetiny např. podloţením polštáře.

-

Není vhodné nosit příliš těsné oblečení.

-

Není dobré kříţit nohu přes nohu, dochází k útlaku ţil.

-

Jako prevence i jako terapie je vhodné pouţívání kompresních punčoch. (Leifer, 2004, s. 75–76)

Řešení v rámci kompetencí lékaře: Pokud nedojde po porodu ke zlepšení stavu, po domluvě s lékařem je moţná laserová

-

nebo chirurgická terapie.

Otoky Otoky (nejčastěji v oblasti dolních končetin) vznikají ve většině případů v období třetího trimestru. V této době dochází ke zvýšení krevního tlaku v důsledku tlaku těhotné dělohy na vena cava caudalis a venae iliacae. Tento stav je jednou z hlavních příčin vzniku otoků. Dále se na jejich vzniku můţe podílet například dlouhé stání a svůj podíl má také zvýšená spotřeba bílkovin - zvýšený metabolizmus těhotné a nároky plodu. (Roztočil, 2008, s. 100; Zwinger, 2004, s. 62–64) Z dotazovaných těhotných ţen trápily otoky dvě ţeny v období třetího trimestru. U ţen v prvním a druhém trimestru se otoky neobjevily. U obou dotazovaných ţen se objevily pouze mírné otoky dolních končetin. V rámci prevence preeklampsie (hypertenzní nemoc těhotných ţen projevující se otoky a proteinurií), jsem se u těchto ţen zaměřila na fyziologické funkce a laboratorní nález. Ani u jedné ţeny se bílkovina v moči neobjevila. Zvýšeným tlakem ani jedna z nich také netrpí. Zaměřila jsem se i na jídelníček a pitný reţim. Ten je u obou ţen dostatečný. Denní strava ani u jedné z nich neobsahuje nadměrný příjem soli (která by mohla mít za následek retenci tekutin a vznik otoků). Obě ţeny se snaţí odpočívat s dolními končetinami ve zvýšené poloze.

. 56

Řešení v rámci kompetencí porodní asistentky: -

Je dobré vyvarovat se dlouhého stání a co nejčastěji pokládat nohy do zvýšené polohy. Pokud ţena sedí, měla by si nohy podloţit stoličkou, nebo jak se říká, dát si nohy na stůl. V poloze vleţe je potom přínosné podloţit si dolní končetiny polštářem.

-

Nutné je dodrţovat pitný reţim (dostatečné mnoţství tekutin) a omezit přísun soli, která napomáhá zadrţovat vodu v těle.

-

Uţitečná prevence je dostatek pohybu, zejména procházky. (http://www.porodnice.cz/[cit. 23. 2.2012])

Časté močení Časté nucení na močení můţe trápit ţeny během kterékoliv fáze těhotenství. Nejčastěji se však objevuje v prvním trimestru, kdy těhotná děloha tlačí na močový měchýř. V průběhu druhého trimestru dochází k vysunutí močového měchýře směrem do dutiny břišní. Proto mohou pocity častého nucení na močení vymizet. Znovu se potom objevují ve třetím trimestru. Tehdy dochází k útlaku močového měchýře naléhající částí plodu vstupující do oblasti malé pánve. Časté močení se objevuje zejména v noci. To můţe vést k poruchám spánku. Těhotné ţeny se tak budí i několikrát za noc, coţ můţe mít za následek zvýšený pocit únavy. (Roztočil, 2008, s. 101) Z dotazovaných těhotných ţen trápilo časté noční nucení na močení a tím i poruchy spánku dvě ţeny v období prvního trimestru, jednu ţenu ve druhém trimestru a všechny (tedy tři) ţeny v průběhu třetího trimestru. První ţenu trápilo časté močení v rámci prvního trimestru aţ čtyřikrát za noc. Druhá ţena v prvním trimestru se budila v důsledku nucení na močení jedenkrát za noc. Obě ţeny pociťovaly následnou únavu během dne. Tu se obě snaţily kompenzovat odpočinkem během dne. Těhotná ţena ve druhém trimestru se budila kvůli nočnímu močení jedenkrát aţ dvakrát za noc. Zvýšený pocit únavy během dne však nepociťovala. Dvě ţeny ve třetím trimestru, které trápilo noční nucení na močení jedenkrát aţ čtyřikrát, pociťovaly zároveň zvýšenou únavu během dne. Tu se obě snaţily kompenzovat odpočinkem během dne. Poslední ţena ve třetím trimestru se budila v důsledku nočního močení tři aţ pětkrát za noc. Pocit zvýšené únavy během dne však neměla. Řešení v rámci kompetencí porodní asistentky: -

Jako prevence častého nočního močení je vhodné dodrţovat dostatečný pitný reţim během dne a přestat pít nejméně dvě hodiny před tím, neţ jde ţena spát. 57

Je dobré chodit pravidelně na záchod, těhotná ţena tak můţe předejít nechtěným

-

únikům moči při přeplnění močového měchýře. (Trča, 2009, s. 44) Při častém nucení na močení je moţno pouţít homeopatii a to Staphysagriu 9 CH pět

-

granulí třikrát denně. (Ludvíková, 2010, s. 9) Únava Únava se objevuje zejména na začátku těhotenství, poté můţe vymizet, nebo se zmírnit. Znovu se potom objevuje zejména ke konci těhotenství. Předpokládá se, ţe mezi hlavní příčiny patří zvýšení metabolických nároků ţeny i plodu. Ke konci těhotenství se navíc přidává únava ze zvýšeného fyzického výkonu díky hmotnostnímu přírůstku. Svůj podíl má také časté buzení díky nočnímu nucení na močení a nemoţnost zvolit vhodnou polohu ke spánku díky zvětšování objemu břicha. (Leifer, 2004, s. 60) Zvýšeným pocitem únavy trpěly dvě ţeny v období prvního trimestru a dvě ţeny v době třetího trimestru. Obě ţeny trpící únavou v rámci prvního trimestru jsou v současné době zaměstnané. Navíc obě pečují o malé děti a domácnost (první z nich má syna, druhá dceru). Obě ţeny spí za noc okolo osmi hodin. Spánek je přerušován nočním nucením na močení. Pokud jim to čas dovolí, rády si odpočinou i během dne. První ţena trpící únavou ve třetím trimestru je prvorodička na mateřské dovolené. Trápí ji noční buzení v důsledku častého močení (někdy aţ čtyřikrát za noc). Stěţuje si na obtíţné usínání. Spí okolo šesti hodin za noc, to jí přijde nedostatečné. Deficit se snaţí kompenzovat spánkem během dne. Druhá ţena v době třetího trimestru je také prvorodička na mateřské dovolené. Budí se v noci v důsledku častého močení jedenkrát a třikrát. Dále se budí v důsledku toho, ţe je zvyklá spát na břiše. To v současné době není moţné. Za noc spí pět aţ šest hodin. Spánkový deficit si snaţí vynahradit odpočinkem během dne. Řešení v rámci kompetencí porodní asistentky: -

Je dobré spát osm aţ deset hodin za noc.

-

Pokud je to moţné, je vhodné zdřímnout si i během dne.

-

Pokud je to ţeně příjemné, můţe vyzkoušet různé relaxační a meditační techniky, včetně poslechu hudby, aromaterapie, masáţí apod. (Leifer, 2004, s. 75–76)

58

Bolesti zad Bolesti v zádech (nejčastěji v bederní oblasti) se u těhotných ţen objevují zejména v období třetího trimestru. Tento problém je způsoben vyšší zátěţí dolní části páteře v důsledku hmotnostního přírůstku, zvláště v oblasti břicha. (Roztočil, 2008, s. 101) Bolest zad trápila z dotazovaných ţen jednu ve druhém trimestru a tři ţeny v době třetího trimestru. Dotazovaná ţena ve druhém trimestru trpí chronickou bolestí zad nesouvisející s těhotenstvím. Tento stav je v současné době jiţ v pořádku. Aktuálně se u ní objevily nové bolesti v oblasti beder spojené s těhotenstvím. Její dosavadní hmotnostní přírůstek za těhotenství byl 10 kg. Ţádné plavání ani cvičení momentálně nenavštěvuje. Většinu dne tráví péčí o syna a domácnost. První ţena ve třetím trimestru si stěţuje na bolest v bederní oblasti. Její hmotnostní přírůstek byl 14 kg. Ţádné kurzy cvičení ani plavání také nenavštěvuje. Druhou ţenu ve třetím trimestru trápí bolesti zad v bederní oblasti. Její hmotnostní přírůstek za těhotenství byl 22 kg. Během dne, kromě běţných denních činností, se snaţí cvičit doma (s DVD), nebo jde na procházku. Třetí ţena ve třetím trimestru si stěţuje na bolesti zad v bederní oblasti. Hmotností přírůstek u ní byl 9 kg. Během dne pečuje o domácnost a svou dceru. Ţádné cvičení nenavštěvuje. Řešení v rámci kompetencí porodní asistentky: -

Důleţité je udrţet správný postoj těla, zejména se snaţit udrţet vzpřímenou hlavu, ramena tlačit dozadu, nehrbit se a mírně podsadit pánev. Záda a krk by měly být v jedné přímce, není dobré se prohýbat.

-

Nedoporučuje se nosit boty na podpatku.

-

Dobrou prevencí je cvičení. Jako prevence nejčastějších bolestí zad jsou doporučovány cviky jako krouţení rameny a pánví.

-

Při zvedání věcí ze země je dobré neohýbat se, ale takzvaně přičupnout. (Leifer, 2004, s. 75–76; http://www.porodnice.cz/ [cit. 23. 2. 2012])

-

Moţné je také vyuţít masáţí s případnou aromaterapií - levandule, heřmánek římský, geranium, růţová palma, tea tree. (Chvojková, 2012)

59

3.6.2 Problémy a změny v psychické oblasti Změna vnímání sebe samé Změna ve vnímání sebe samé bývá nejčastěji spojena se somatickými změnami. K výraznějším změnám ve vzhledu, zejména nárůstu hmotnosti, růstu břicha, tvorbě strií apod. dochází v období druhého a třetího trimestru. Právě v tomto období se nejčastěji objevuje sníţené sebehodnocení, a proto je zvláště v této době velice důleţitá podpora rodiny, především partnera. Tyto obtíţe však mohou být spojeny i s problémem přijetí těhotenství, v případě neplánovaného těhotenství a s nepřijetím nové sociální role matky. I zde je namístě velká podpora rodiny. Pouze v případě, ţe rodinná podpora nepomáhá, je vhodné vyhledat odbornou pomoc. Tu můţe představovat i porodní asistentka, která si s ţenou pohovoří o těhotenství a mateřství. V případě, kdy je i tato pomoc nedostatečná, je namístě aby ţena navštívila jiného odborníka, například psychologa. (Čechová, 2003, s. 119–120; Roztočil, 2008, s. 103–104) Z dotazovaných ţen se změny ve vnímání sebe samé všimla jedna ţena v prvním trimestru, jedna ţena ve druhém trimestru a dvě ţeny ve třetím trimestru. Těhotná v prvním trimestru cítí pozitivní změnu ve vnímání sebe samé. Ačkoliv bylo její těhotenství neplánované, má se teď mnohem raději. Kladný vliv na ni má zřejmě i její partner a rodina. Ti se k ní v současné době chovají ještě lépe neţ před těhotenstvím. Těhotná ve druhém trimestru se momentálně vnímá negativněji neţ před těhotenstvím. Tento stav můţe být způsoben mimo jiné i změnou vzhledu (přítomnost strií, chloazmat) a hmotnostním přírůstkem (10 kg). Ačkoliv má podporu manţela, který ji říká, ţe jí to sluší, ţe není tlustá, sama těhotná udává, ţe si připadá velká a neohrabaná. Obě ţeny ve třetím trimestru se v současné době vnímají spíše negativně. U první z nich bylo těhotenství plánované. Těhotná se jiţ na miminko těší, není ale spokojena se svým zevnějškem. Hmotnostní přírůstek za těhotenství byl 14 kg. Těhotná udává, ţe si připadá jako velryba a nepřitaţlivá koule. Těhotenství druhé ţeny plánované nebylo. Na miminko se těší. V souvislosti s větším hmotnostním přírůstkem (22 kg) se necítí dobře. Připadá si velká, tlustá a neohrabaná. Má však velkou psychickou podporu partnera. Zvýšená citlivost či podráţděnost Období prvního trimestru je obdobím velkých změn. V této fázi těhotenství dochází k přijetí plodu těhotnou ţenu, která můţe mít strach z nové role, role matky. Vlivem zvyšující se 60

hladiny hormonů mohou být těhotné v tomto období psychicky labilnější. Období druhého trimestru bývá psychicky nejstabilnější. Ţena v této době jiţ cítí pohyby plodu, plně si tak uvědomuje existenci svého dítěte. Ve třetím trimestru potom můţe ţena opět pociťovat psychickou labilitu. Můţe být více citlivá, nervózní či podráţděná. To je dáno mnoha faktory. Jednak ţena můţe pociťovat strach z předčasného porodu, strach z nové role matky, obavu z toho, co bude dál. Navíc je v tomto období ţena jiţ více unavená, můţe trpět poruchami spánku apod. (Roztočil, 2008, s. 103–104) Z dotazovaných ţen udávaly dvě ţeny v období prvního trimestru vyšší citlivost a jedna vyšší citlivost a nervozitu (neví z čeho). V období druhého trimestru jedna ţena udává vyšší podráţděnost. Říká, ţe ji rozčílí kaţdá hloupost. Další dvě ţeny ve druhém trimestru udávají vyšší citlivost. Jedna z nich říká, ţe ji rozpláče i reklama. Ve třetím trimestru první ţena udává častější výkyvy nálad a větší plačtivost.

Druhá si stěţuje na vyšší přecitlivělost

a podráţděnost. Prý ji dokáţe rozplakat, či rozčílit kaţdá maličkost. Poslední ţena ve třetím trimestru si připadá více citlivá k běţným situacím, častěji se rozpláče. Změna kognitivních funkcí U některých těhotných ţen se můţe objevit tzv. těhotenská benigní encefalopatie. Jedná se o poruchy některých kognitivních funkcí jako je učení, paměť, soustředění, či orientace. (Weiss, 2010, s. 296) Ke změně v kognitivních funkcích došlo pouze u jedné ţeny ve třetím trimestru. Stěţovala si na horší vybavení některých slov. Změna ţebříčku hodnot V těhotenství dochází u některých ţen ke změně ţebříčku hodnot, kdy se do popředí dostává jejich zdraví, se kterým souvisí i zdraví dítěte. Více se zaměřují na rodinu a její dobré fungování. (Weiss, 2010, s. 296) U dotazovaných těhotných ţen došlo ke změně ţebříčku hodnot téměř ve všech případech. Změna nenastala jen u těch dotazovaných, pro něţ bylo zdraví (ať uţ jejich, jejich dítěte, či celé rodiny) na vrcholu ţebříčku hodnot jiţ před těhotenstvím.

61

3.6.3 Problémy a změny v sociální oblasti Změna vztahu s partnerem, s rodinou V souvislosti s těhotenstvím můţe docházet ke změně vztahů v rodině. Zejména se mění vztah mezi těhotnou ţenou a jejím partnerem, a těhotnou ţenou a její matkou. Všeobecně dochází ke zlepšení vztahů, zvláště mezi těhotnou ţenou a její matkou. V těhotenství se často ţena obrací právě na svoji matku, která je pro ni jakýmsi symbolem jistoty a bezpečí. Co se týče vztahu s partnerem, zde změny nebývají tak velké, přesto, ve většině případů se muţ chová k těhotné partnerce lépe a bývá více pozorný. (Čechová, 2003, s. 113–120; Špaňhelová, 2003, s. 12–13) Z dotazovaných těhotných ţen ani jedna neuvedla, ţe by došlo k jakýmkoliv větším změnám v rodinných vztazích, kromě změny vztahu s partnerem. Změnu vztahu v kladném slova smyslu, tedy ţe byl partner více pozorný, opatrný a více ţeně pomáhal, uvedly dvě ţeny v prvním trimestru, dvě ţeny ve druhém trimestru a všechny ţeny ve třetím trimestru. Změna sexuality V těhotenství dochází ke zvýšenému prokrvení v oblasti pánve, coţ můţe u některých ţen vyvolávat intenzivnější sexuální poţitky. Naopak u některých ţen můţe zvýšená hladina progesteronu sniţovat sexuální apetit. Všeobecně však bývá frekvence pohlavních styků v těhotenství niţší v souvislosti s obavami o plod a strachem z předčasného porodu. Niţší sexuální apetit můţe být také spojen se sníţeným sebehodnocením v souvislosti se změnou vzhledu. (Weiss, 2010, s. 297) Z dotazovaných ţen došle ke změně sexuality u dvou těhotných v prvním trimestru, u jedné těhotné ve druhém trimestru a u dvou těhotných ve třetím trimestru. U obou ţen v prvním trimestru došlo ke změně sexuality v kladném slova smyslu. Obě udávají zvýšený sexuální apetit. Jejich manţelé se k nim chovají více pozorně neţ před těhotenstvím. Na jednu z nich se její manţel dívá více s obdivem, druhé manţel říká, ţe je krásná. Ani u jedné z nich nedošlo k výraznější změně ve vzhledu. Hmotnostní přírůstek je zatím malý. Striemi ani jedna netrpí. Těhotná ve druhém trimestru pociťuje sníţení sexuálního apetitu. Došlo u ní k negativnímu vnímání sebe samé. Přesto, ţe jí manţel říká, ţe je krásná, sama si připadá velká a neohrabaná. Dosavadní hmotnostní přírůstek byl 10 kg. Také ji trápí strie v oblasti prsou, břicha a hýţdí. U první ţeny ve třetím trimestru došlo ke sníţení sexuálního apetitu. Sama těhotná uvádí souvislost se sníţeným sebehodnocením. Říká, ţe si připadá jako velryba 62

a nepřitaţlivá koule. Hmotnostní přírůstek za těhotenství je 14 kg. Druhá ţena ve třetím trimestru naopak udává zvýšení sexuálního apetitu. Její hmotnostní přírůstek za těhotenství činil 9 kg. Strie se u ní objevily jen v oblasti břicha. Má velkou psychickou oporu v manţelovi, který je k ní ohleduplnější a více jí pomáhá. Ke změně ve vnímání sebe samé u ní nedošlo. U poslední ţeny ve třetím trimestru ke změně sexuality nedošlo. Pouze začali při sexu pouţívat prezervativ, jako prevenci předčasného porodu. Řešení psychických a sociálních problémů v rámci kompetencí porodní asistentky:

-

Pro celkové uvolnění těla i mysli je vhodné vyuţít relaxační metody. Těhotné ţeny si mohou zvolit muzikoterapii, masáţe, aromaterapii a jiné, jim příjemné metody. K celkovému uklidnění můţe pomoci relaxační metody vzájemně kombinovat.

-

Z aromaterapie je k tomuto účelu nejvhodnější levandule, heřmánek římský, máta peprná, neroli a další.

-

Masáţe zmírňují napětí těla, působí příznivě na uvolnění a prokrvení jednotlivých partií a pomáhají tak těhotné ţeně zbavit se stresu. Navozují pocit duševní pohody. (Chvojková, 2012)

-

K celkovému uklidnění mohou pomoci dechová cvičení, která jsou následně uţitečná i za porodu.

-

Sexuální změny bývají úzce spojeny se změnou vzhledu (viz Změny sexuality). Těhotné ţeny by se měly snaţit dodrţovat pohybový reţim. V těhotenství jsou doporučovány procházky rychlejší chůzí, cvičení a plavání pro těhotné. (Leifer, 2004, s. 75–76)

-

Při psychických změnách jako jsou vyšší citlivost, podráţděnost, ale i nervozita a stres, je moţno pouţít homeopatii a to Nux Vomica 15 CH – pět granulí třikrát denně nebo Argntum Nitricum 15 CH – pět granulí třikrát denně. (Ludvíková, 2010, s. 9)

63

4

DISKUZE

Téma změn v organizmu ţeny během fyziologického těhotenství je poměrně často zmiňováno v různých typech literatury, týkající se těhotenství. Vţdy je však pojato spíše okrajově. Nenašla jsem bakalářskou práci zabývající se tímto tématem. Proto jsem se rozhodla porovnat informace, získané z rozhovorů a následně vytvořených případových studií, s informacemi získanými z odborné literatury, ze které jsem čerpala při zpracování teoretické části této práce. Vzhledem k počtu případových studií (devět) nelze výsledky zobecňovat. Přesto je zajímavé, ţe různé problémy, které se dle některých autorů vyskytují v těhotenství poměrně často, se nevyskytly ani u jedné z dotazovaných ţen. Takovým případem jsou například hemeroidy. Autoři Čech, Roztočil i Zwinger uvádějí, ţe se hemeroidy v těhotenství vyskytují ve zvýšené míře, z dotazovaných těhotných ţen jimi však netrpěla ani jedna. Obdobně je tomu i u otoků dolních končetin a křečových ţil. Ačkoliv autoři Hronek i Roztočil uvádějí, ţe se otoky vyskytují poměrně často, z dotazovaných ţen trápily pouze dvě v období třetího trimestru. Křečové ţíly se objevily pouze u jedné ţeny. Často zmiňovaným problémem jsou častější infekce močových cest a dysurické obtíţe, jak uvádí Roztočil. Z dotazovaných těhotných ţen opět netrápily ani jednu. Na druhou stranu Čech i Roztočil uvádějí, ţe pálení ţáhy trápí ţeny zejména v době třetího trimestru. Z dotazovaných ţen si na tento problém stěţovaly ţeny spíše v prvním trimestru (všechny tři) a pouze jedna ţena ve třetím trimestru. Ranní nevolnost dle Roztočila trápí ţeny nejčastěji v prvním trimestru a poté mizí. Dotazované těhotné ţeny si na ni stěţovaly nejen v prvním trimestru, jedna ţena trpěla nevolnostmi ve druhém a jedna ţena ve třetím trimestru. Ostatní problémy se vyskytovaly u dotazovaných ţen v podobné míře, jak uvádí odborná literatura. Zvětšených prsou si všimly téměř všechny dotazované ţeny. Pocit napětí prsou uváděly všechny ţeny v prvním trimestru a dvě ţeny ve třetím trimestru. Strie se objevovaly aţ od druhé poloviny těhotenství. Trápily dvě ţeny ve druhém a všechny ţeny ve třetím trimestru. Ve většině případů souvisely s hmotnostním přírůstkem. Během prvního trimestru, kde byl hmotnostní přírůstek jen minimální, ţeny striemi netrpěly. Zvýšená pigmentace se objevila v kaţdém trimestru u jedné těhotné ţeny.

64

Také dechové obtíţe trápily dotazované ţeny aţ ve druhé polovině těhotenství. Stěţovala si na ně jedna ţena ve druhém trimestru a dvě ţeny ve třetím trimestru. U těchto ţen byl hmotnostní přírůstek za těhotenství vyšší neţ 10 kg. Těhotné ţeny v prvním trimestru a ţeny s niţším hmotnostním přírůstek obtíţemi s dechem netrpěly. Vyšší kazivostí zubů trpěla jedna ţena ve druhém trimestru. Na pálení ţáhy si stěţovaly všechny ţeny v prvním trimestru a jedna ţena ve třetím trimestru. Všechny zároveň trápila i ranní nevolnost. Po bliţším zkoumání jsem zjistila, ţe pocit pálení ţáhy bývá u ţen pociťován po jídle, zatímco pocit ranní nevolnosti je trápí nalačno. Změnu v chutích uvedly tři z dotazovaných ţen. Ani v jednom případě se nejednalo o neobvyklé látky (jako omítka), aţ na okurkový nálev ţeny uváděly chutě na běţné potraviny (maso, okurky). Zácpou trpěly dvě ţeny. Ani u jedné z nich se nejednalo o problém vzniklý v souvislosti s těhotenstvím. Zvýšená plynatost trápila jednu ţenu v prvním trimestru, dvě ţeny ve druhém trimestru a jednu ţenu ve třetím trimestru. Pouze v jednom případě se v jídelníčku vyskytla potravina (kysané zelí), která by mohla způsobovat zvýšenou plynatost. Na časté noční močení si stěţovala jedna ţena v prvním, jedna ve druhém a všechny ţeny ve třetím trimestru. Zároveň s tímto problémem se u většiny ţen vyskytovala i zvýšená únava během dne. Jedna ţena navíc uvedla zhoršení spánku v důsledku nevhodné polohy. (Byla zvyklá spát na břiše.) Bolesti zad se u těhotných ţen objevovaly aţ ve druhé polovině těhotenství, trápily jednu ţenu ve druhém a všechny ţeny ve třetím trimestru. U všech ţen se bolest projevovala zejména v bederní oblasti. Bolest zad je spojována s hmotnostním přírůstkem. Ten byl u všech ţen s tímto problémem na 9 kg. Pouze jedna ţena s bolestí zad pravidelně cvičí (doma s DVD), ani jedna z nich nenavštěvuje kurzy plavání ani cvičení pro těhotné. Ke změně vnímání sebe samé došlo u jedné ţeny v prvním trimestru, jedné ţeny ve druhém trimestru a dvou ţen ve třetím trimestru. Pouze ţena v prvním trimestru se nyní hodnotí kladněji neţ před těhotenstvím. Ostatní ţeny na sebe v současné době pohlíţejí spíše negativně, většinou v souvislosti s hmotnostním přírůstkem a změnou vhledu (strie, zvýšená pigmentace). Téměř všechny ţeny uvedly změny v psychice. V těhotenství si připadají více citlivé a podráţděné. S kognitivními funkcemi měla problém pouze jedna ţena, stěţovala si na obtíţné vybavování některých slov. Téměř všechny ţeny uvedly zlepšení vztahů v rodině, hlavně s partnerem. Ti jsou k nim ohleduplnější a více pozorní. Ke změně sexuality došlo u tří ţen (dvou v prvním a jedné ve třetím trimestru) v kladném slova smyslu, naopak sníţený sexuální apetit pociťovaly dvě 65

ţeny (jedna ve druhém a jedna ve třetím trimestru). Obě ţeny s negativnějším postojem k sexu na sebe pohlíţejí jako na nehezké a tlusté. Změna negativní můţe být spojena s hmotnostním přírůstkem, který byl u obou ţen nad 10 kg. Z výsledků vyplývají určité souvislosti mezi jednotlivými změnami. Nelze si nevšimnout vztahu mezi hmotnostním přírůstkem a vznikem strií. Dále je moţné dát do souvislosti pálení ţáhy a pocit nevolnosti. I kdyţ tato práce jejich vztah nepotvrzuje, není vyloučeno, ţe ve větším mnoţství respondentek nebude mezi těmito subjekty souvislost. Nabízí se spojení mezi častým nočním nucením na močení a únavou. Souvislost jistě nalezneme i mezi bolestí zad a hmotnostním přírůstkem. S hmotnostním přírůstkem mohou souviset i dechové obtíţe. V neposlední řadě je třeba povšimnout si vztahu mezi hmotnostním přírůstkem, změnou vnímání sebe samé a změnou sexuality. Tyto souvislosti byly zjištěny na základě analýzy případových studií. Mohou být návrhem na další moţné šetření prostřednictvím kvantitativní studie.

66

ZÁVĚR

5

Bakalářská práce se zabývá změnami v organizmu ţeny během fyziologického těhotenství. Okrajově zasahuje i do změn týkajících se psychiky a sociální oblasti, protoţe je potřeba ţenu chápat jako komplexní celek všech těchto tří sloţek. Cíle bakalářské práce: -

Sumarizovat nejčastější biologické, psychické a sociální změny, ke kterým dochází u ţen během fyziologického těhotenství.

-

Shromáţdit případové studie fyziologicky těhotných ţen a provést jejich rozbor. Analýzou zjistit nejčastěji se vyskytující obtíţe, se kterými se potýkají, a navrhnout jejich řešení.

-

Vytvořit edukační materiál pro těhotné ţeny, týkající se nejčastějších problémů, se kterými se mohou setkat během fyziologického těhotenství.

Teoretická část této práce sumarizuje nejčastější změny, ke kterým dochází u ţen v průběhu fyziologického těhotenství jak v oblasti biologické, psychické i sociální. Praktická část práce je potom zaměřena na shrnutí nejčastějších problémů, se kterými se mohou těhotné ţeny setkat. Výsledky vycházejí z analýzy případových studií, které byly vytvořeny ze získaných rozhovorů. Následně byly vytvořeny návrhy řešení těchto problémů, jednak z kompetencí porodní asistentky, jednak z kompetencí lékaře. Součástí práce je edukační materiál pro těhotné ţeny, obsahující výčet nejčastějších problémů a návrhy jejich řešení. Co se týče rozhovorů, všechny dotazované ţeny byly velice příjemné a ochotně odpovídaly na otázky. Zpočátku jsem oslovila pouze dvě těhotné ţeny, ty se zmínily o rozhovoru svým těhotným kamarádkám, a ty se mi poté samy ozvaly, ţe by měly také zájem zodpovědět mé otázky. Rozhovor měl tedy velice kladný ohlas a ţeny odcházely spokojeny, ţe se podařilo řešit některé z jejich problémů. Říkaly, ţe dostaly mnoho uţitečných informací, na které v těhotenské poradně, kterou navštěvují, nebyl čas. Mnoho z nich také uvedlo, ţe v případě dalšího těhotenství budou uvaţovat o prenatální poradně u porodní asistentky. Díky této práci jsem měla moţnost zamyslet se nad problémy, trápící ţeny v průběhu fyziologického těhotenství. Dospěla jsem k závěru, ţe řešení většiny z nich je v rámci kompetencí samotné ţeny, či porodní asistentky. S kaţdou ţenou jsem strávila rozhovorem 67

o jejích těhotenských problémech skoro hodinu. Ţeny odcházely spokojené, ţe dostaly informace, jak je moţno jejich obtíţe řešit. Dostaly ujištění, ţe některé věci jsou normální a není třeba se kvůli nim trápit, a navíc byly rády, ţe si mohou s někým otevřeně a v klidu promluvit. Tento fakt mě vede k zamyšlení nad prenatální péčí v České republice, kdy většina těhotenských poraden je vedena lékaři, kteří nemají na těhotné ţeny dostatek času. Ano, existují sice porodní asistentky poskytující tuto péči, avšak za přímou úhradu, protoţe tato péče není legislativně zajištěna. Proč by však lékaři měli dělat práci, která je v kompetencích porodní asistentky? Tento námět mi připadá jako dobré téma na další práci.

68

6

SEZNAM LITERATURY

Kniţní zdroje:

1.

ČECH, Evţen, et al. Porodnictví. 2., přepracované a doplněné vyd. Praha: Grada, 2007. 544 s. ISBN 80-2471-303-9

2.

ČECHOVÁ, Věra, MELLANOVÁ, Alena a ROZSYPALOVÁ, Marie. Speciální psychologie.

4.

vyd.

Brno:

Národní centrum ošetřovatelství

a

nelékařských

zdravotnických oborů, 2003. 173 s. ISBN 80-7013-386-4 3.

ČEPICKÝ, Pavel a KURZOVÁ, Hana. Gynekologie a Porodnictví. Praha: Karolinum, 2003. 174 s. ISBN 80-246-0677-1

4.

HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. 2., aktualit. vyd. Praha: Portál, 2008. 407 s. ISBN 978-80-7367-4

5.

HRONEK, Miloslav. Výživa ženy v obdobích těhotenství a kojení. Praha: Maxdorf, 2004. 309 s. ISBN 80-7345-013-5

6.

HUCH, Renate. Šťastné těhotenství od A do Z: 461 hesel. vyd. 1. Praha: Grada, 2007. 150 s. Pro rodiče. ISBN 978-80-247-1717-3

7.

KITTNAR, Otomar. Lékařská fyziologie. Praha: Grada, 2011. 790 s. ISBN 978-80-2473068-4

8.

LANGMEIER, Miloš. Základy lékařské fyziologie. Praha: Grada, 2009. 320 s. ISBN 97880-247-2526-0

9.

LEIFER, Gloria. Úvod do porodnického a pediatrického ošetřovatelství. Praha: Grada, 2004. 951 s. ISBN 80-247-0668-7

10. LUDVÍKOVÁ, Ilona. Homeopatie nejen pro nastávající maminky. Praha: Homeopatická lékařská asociace, 2010. 16 s. 11. NEČAS, Emanuel, et al. Obecná patologická fyziologie. Praha: Karolinum, 2009. 377 s. ISBN 978-80-246-1688-9 12. NORTHRUPOVÁ, Christiane. Od narození k prvnímu početí. Praha: Columbus, 2008. 469 s. ISBN 978-80-7249-249-7 13. OATS, Jeremy, ABRAHAM, Suzanne a LLEWELLYN-JONES, Derek. Llewellyn-Jones fundamentals of obstetrics and gynaecology. 9th ed. New York: Mosby, 2010, 354 s. ISBN 07-234-3508-1. 69

14. PUNCH, Keith. Úspěšný návrh výzkumu. Praha: Portál, 208. 230 s. ISBN 978-80-7367468-7 15. ROKYTA, Richard. Fyziologie pro bakalářská studia v medicíně, přírodovědných a tělovýchovných oborech. Praha: ISV nakladatelství, 2000. 359 s. ISBN 80-85866-45-5 16. ROZTOČIL, Aleš, et al. Moderní porodnictví. Praha: Grada, 2008. 405 s. ISBN 978-80247-1941-2 17. ŠPAŇHELOVÁ, Ilona. Dítě – vývoj a výchova od početí do tří let. Praha: Grada, 2003. 100 s. ISBN 80-247-0552-4 18. TRČA, Stanislav. Plánované rodičovství – Nejlepší cesta k narození zdravého dítěte. Praha: Grada, 2009. 156 s. ISBN 978-80-247-2794-3 19. WEISS, Petr, et al. Sexuologie. Praha: Grada, 2010. 724 s. ISBN 978-80-247-2492-8 20. ZWINGER, Antonín, et al. Porodnictví. Praha: Galén, 2004. 532 s. ISBN 80-7262-257-9 Elektronické zdroje:

1.

CHVOJKOVÁ,

Věra.

Aromaterapie

v těhotenství.

Zrozeni.cz

[online].

2012

[cit. 18. 3. 2012]. Dostupné z WWW: 2.

KOŠŤÁLOVÁ, Marie. Koţní choroby v těhotenství – I. část. Solen [online]. 2008 [cit. 6. 10. 2011]. Dostupný z WWW:

3.

KOTRBOVÁ, Daniela. Péče o pokoţku v těhotenství. Solen [online]. 2008 [cit. 23. 2. 2011]. Dostupný z WWW:

4.

Changes in the respiratory tract during pregnancy. UpToDate [online]. 2012 [cit. 18. 3. 2012]. Dostupné z WWW:

5.

Obtíţe provázející i pravidelné těhotenství. Porodnice.cz [online]. 2002-2011 [cit. 23. 2. 2012]. Dostupné z WWW:

6.

Zuby a těhotenství. Zubní-portál [online]. 2008 [cit. 6. 3. 2012]. Dostupné z WWW:

70

7

SEZNAM ZKRATEK

ACTH - adrenokortikotropní hormon ADH - vasopresin FSH

- folikulostimulační hormon

hCG - lidský choriový gonadotropin hPL

- lidský placentární laktogen

LH

- luteinizační hormon

MSH - melaninstimulující hormon PMS - premenstruační syndrom PRL - prolaktin STH - růstový hormon TSH - tyreotropní hormon

71

8

SEZNAM PŘÍLOH

Příloha č. 1

Struktura rozhovoru

Příloha č. 2

Broţura

72

Struktura rozhovoru

Příloha č. 1

Iniciály: Rok narození: Termín porodu: Týden gestace: Gravida/para: Rodinný stav: Hmotnost před těhotenstvím: Hmotnost nyní: Výška: Rodinná anamnéza: Osobní anamnéza: Gynekologická anamnéza: Jste zaměstnaná? Jaké zaměstnání děláte? Máte zvětšené prsy? Cítíte napětí v prsou? Prodělala jste nějaká gynekologická onemocnění – záněty, operace, zákroky? Jaká byla jejich terapie? Porody (rok, termín, mechanizmus): Krevní tlak: Puls: Máte otoky: Laboratorní hodnoty (KO): Trápí vás křečové ţíly? Kde? Máte nějaké obtíţe s dýcháním? Kolik vypijete tekutin? A jaké tekutiny pijete? Máte nějaké obtíţe při močení? Chodíte močit i v noci? Kolikrát? Trpíte na onemocnění močových cest? Jaký je váš obvyklý jídelníček? Máte nějaké obtíţe s vyprazdňováním stolice?

Jak často chodíte na stolici? Trpíte hemeroidy? Trápí vás nějaké zaţívací obtíţe? Plynatost? Pálení ţáhy? Nauzea, zvracení? Máte „změny v chutích“? Máte problémy s chrupem? Kdy jste byla naposledy u zubního lékaře? Máte nějaká pohybová omezení? Trápí vás bolesti zad? Jaká je vaše pohybová aktivita během týdne? Navštěvujete kurzy cvičení či plavání pro těhotné? Sledujete nějaké změny na vaší kůţi během těhotenství? (strie, chloazmata, pigmentace) Máte obtíţe se spánkem? Kolik hodin spíte za noc? Spíte i během dne? Cítíte se unavená? Koho udáváte jako otce dítěte? Bylo těhotenství plánované? Jste sama se sebou spokojena? Cítíte nějakou změnu ve vnímání sebe samé v souvislosti s těhotenstvím? Jak se na vás, jako na těhotnou ţenu dívá váš manţel, partner? Jste připravena zvládnout porod a následnou roli matky? Přejete si, aby byl partner přítomen u porodu? Pozorujete nějaké změny v kognitivních funkcích (zapamatování, vybavení z paměti)? Pociťujete nějaké psychické změny (vyšší citlivost, podráţděnost)? Pozorujete změny ve svých vztazích (matka, širší rodina)? Změnil se váš ţebříček hodnot během těhotenství? Sexualita během těhotenství:

Broţura

Příloha č. 2

Těhotenské obtíţe a jejich řešení

Informační materiál pro těhotné ţeny

V Brně dne 20. 4. 2012

Kristýna Šponerová

Budoucí maminky, v ruce drţíte informační broţuru, určenou pro ţeny s nekomplikovaným těhotenstvím. Z ní se dozvíte, s jakými nejčastějšími problémy se v souvislosti se změnami ve Vašem těle můţete během těhotenství setkat. V průběhu Vašeho těhotenství Vás můţe trápit celá řada problémů. Některé z nich jsou zcela běţné a po porodu zmizí, není proto třeba se kvůli nim znepokojovat. Některé obtíţe, které se v průběhu těhotenství objeví, jsou jen kosmetického charakteru a není tedy také nutno je řešit. Jiné obtíţe Vás však mohou obtěţovat, dokonce ohrozit, proto je třeba o nich VŢDY informovat Vaši porodní asistentku nebo lékaře. Existují obtíţe, které můţete vyřešit nebo zmírnit buď sama, nebo ve spolupráci s Vaší porodní asistentkou. Jiné však mohou být závaţnější a proto je nutné poradit se o nich s Vaším lékařem. V této broţuře naleznete nejen všeobecné informace o nejčastějších problémech, které trápí ţeny během těhotenství, ale i jejich moţné řešení. Kaţdá ţena a kaţdé těhotenství jsou však trošku jiné, a proto je nutné kaţdý problém řešit individuálně, nejlépe po konzultaci s Vaší porodní asistentkou, či Vaším lékařem.

1

ZVĚTŠENÉ PRSY Díky přípravě prsou k laktaci dochází v těhotenství k jejich zvětšení. Mírného zvětšení si můţete všimnout jiţ v počátcích těhotenství, k výraznějšímu zvětšení dochází však aţ ke konci těhotenství, kdy bývají prsy jiţ plně připraveny ke kojení. Samotné zvětšení není takovým problémem, který by bylo nutné řešit. V souvislosti s ním se však mohou objevit jiné problémy, u kterých se jiţ řešení na místě, jako například vznik strií (viz dále). POCIT NAPĚTÍ V PRSOU V důsledku přípravy prsou ke kojení, můţe dojít v průběhu těhotenství k jejich zvětšování. To můţe být doprovázeno pocity napětí v prsou a jejich zvýšenou citlivostí, která je způsobena jejich zvýšeným prokrvením. Pocit napětí v prsou se vyskytuje zejména v období prvního trimestru a poté ke konci těhotenství, kdy se v prsou začíná vlivem těhotenských hormonů tvořit mléko. Jedná se o nepříjemný pocit, nikoliv o problém, není proto třeba jej v průběhu těhotenství řešit.

STRIE Strie neboli pajizévky jsou červené, někdy aţ nafialovělé trhlinky vyskytující se nejčastěji v oblasti břicha, prsou a stehen. K jejich vzniku dochází u těhotných ţen nejčastěji v období druhého trimestru, mohou se však objevit i u netěhotných ţen, u nichţ došlo ke zvýšení hmotnosti. Strie vznikají v důsledku zvýšeného napětí kůţe v souvislosti s rychle se zvětšujícím objemem břicha, prsou a dalšími částmi těla. V těhotenství pak mají na vzniku strií svůj podíl i těhotenské hormony. Ačkoliv se jedná o kosmetický problém, dá se mu předcházet, či jej zmírnit jiţ v těhotenství. Rady porodní asistentky: Důleţitá je hydratace tkání, proto je nutné, abyste jako prevenci dodrţovala dostatečný příjem vhodných tekutin (okolo 2 l denně). Vhodnými tekutinami se myslí neperlivá voda, sirupy s vodou, ředěné dţusy, ovocné čaje apod. 2

Významná je také strava s dostatečným příjmem vitamínu B a E, kolagenu a vlákniny. (Zejména tedy dostatečný příjem ovoce a zeleniny, celozrnné výrobky apod.) Jako prevenci i ke zmírnění projevů můţete masírovat postiţenou pokoţku pomocí speciálních krémů s kyselinou hyaluronovou, která napomáhá obnovovat buňky kůţe a zabraňuje tvorbě strií. Je dobré s masáţemi začít okolo třetího měsíce těhotenství. Masírovat byste měla jedenkrát aţ dvakrát denně, přičemţ břicho, hýţdě a stehna masírujte odspoda nahoru, prsy od okraje ke středu. Pokud by strie přetrvávaly i po šestinedělí a jejich přítomnost by Vás trápila, je moţné navštívit některá z estetických center, která nabízejí odstranění strií pomocí laseru, ultrazvuku a dalších metod. Toto řešení však není vhodné v průběhu těhotenství. ZVÝŠENÁ PIGMENTACE Zvýšená pigmentace se objevuje u většiny těhotných ţen v důsledku zvýšené hladiny těhotenských hormonů. Všimnout si můţete tmavšího zabarvení kůţe v oblasti prsních dvorců, perinea, podpaţí a okolí pupku. Na břiše se Vám můţe objevit tmavá střední čára (tzv. linea fusca). V oblasti obličeje se u některých těhotných ţen objevují tmavší ohraničené skvrnky (tzv. chloazmata). Ke zvýšení pigmentace můţe dojít v kterékoliv fázi těhotenství, jedná se však opět jen o kosmetický problém, který většinou po porodu zmizí. V případě, ţe přetrvává i po porodu a tento problém Vás trápí, je vhodné kontaktovat koţního lékaře. DECHOVÉ OBTÍŢE Potíţe s dechem aţ dechová nedostatečnost se u Vás mohou objevit okolo 24. týdne těhotenství. Tyto obtíţe vznikají v důsledku útlaku bránice zvětšující se dělohou. Nejčastěji se těhotné ţeny potýkají s dušností v poloze vleţe na zádech a také se rychleji zadýchávají při námaze, později i při běţných činnostech.

3

Rady porodní asistentky: Snaţte se zvýšit svou výkonnost ještě před těhotenstvím častějším a pravidelným cvičením. V těhotenství je moţné zvyšovat výkonnost prostřednictvím cvičení pro těhotné. V průběhu dne odpočívejte, abyste nabrala nové síly. Pokud Vás trápí noční dušnost, dejte si na noc pod hlavu o jeden nebo dva polštáře navíc, bránice nebude tak utlačovaná. Vyhýbejte se vyšší námaze. VYŠŠÍ KAZIVOST ZUBŮ V důsledku zvýšené hladiny těhotenských hormonů dochází ke sníţení pH ve Vašich ústech, coţ můţe mít za následek riziko zvýšené kazivosti zubů. Proto také máte nárok na dvě preventivní zubní prohlídky v průběhu těhotenství. Rady porodní asistentky: Základem prevence je, dodrţování ústní hygieny. Čistěte si zuby proto alespoň dvakrát denně, ráno a večer. Nejúčinnější je čištění zubů po kaţdém jídle. Omezte příjem sladkého. Důleţitý je i dostatečný přísun vápníku a vitamínu D (strava by tedy měla obsahovat mléčné výrobky, ţloutek, ryby jako je losos, makrela tuňák apod.) Pokud zvracíte, nečistěte si potom hned zuby. Hrozí tak poškození zubní skloviny díky kyselému pH ţaludečního obsahu. Lepší je pouze si vypláchnout ústa ústní vodou obsahující fluor. V případě, ţe se objeví jakékoliv obtíţe, kontaktujte Vašeho zubního lékaře. První preventivní prohlídka v těhotenství by měla proběhnout do 20. týdně těhotenství, druhá potom ještě před porodem.

4

PÁLENÍ ŢÁHY Pálení ţáhy Vás můţe trápit po poţití některých potravin či nápojů, které mohou dráţdit ţaludeční sliznici a vyvolávat tak nepříjemné pocity v nadbřišku. V těhotenství navíc bývá pálení ţáhy spojováno s gastroezofagyálním reflexem. Jedná se o návrat ţaludečního obsahu do jícnu v důsledku nedostatečnosti ţaludečního svěrače vlivem těhotenských hormonů. Pálení ţáhy se objevuje spíše ke konci těhotenství, můţe se však objevit kdykoliv. Rady porodní asistentky: Jezte menší porce, zato častěji. Zabráníte tak přeplnění ţaludku. K průniku ţaludečního obsahu do jícnu dochází častěji vleţe. Pomáhá spát s více polštáři pod hlavou. Nejezte příliš kořeněná, tučná a smaţená jídla. To můţe dráţdit Vaši ţaludeční sliznici a vyvolávat pocit pálení ţáhy. Osvědčilo se vypít sklenice mléka před spaním, mléko neutralizuje obsah ţaludku. Pomoci Vám můţe také homeopatie. Při tomto problému je vhodné nechat rozpustit jednu tabletu Gastrocynésine v čistých ústech 15 minut před jídlem. Po jídle opět nechat rozpustit jednu tabletu v ústech vypláchnutých čistou vodou. Pouţití homeopatie je vţdy dobré zkonzultovat s odborníkem. Po konzultaci s lékařem je moţné pouţít antacida, která neutralizují ţaludeční obsah.

NEVOLNOST Ranní nevolnost a zvracení patří mezi nejčastější obtíţe, které trápí ţeny zvláště během prvního trimestru. Objevují se nejčastěji mezi 4. – 8. týdnem těhotenství. Mezi příčiny můţeme zařadit zvýšenou hladinou těhotenských hormonů, velký podíl můţe mít i vyšší přecitlivělost na některé chutě a pachy, která se můţe objevit. Pocit na zvracení, popřípadě samotné zvracení se objevují nejčastěji ráno, mohou se však vyskytnout kdykoliv během dne. Obvykle se objevují je-li ţaludek prázdný. Nejčastěji se ranní nevolnosti objevují v období prvního trimestru, poté zmizí. Někdy však mohou přetrvávat po celé těhotenství. 5

Rady porodní asistentky: Snězte ještě před tím, neţ ráno vstanete z postele, sušenku, oplatek nebo třeba jen kousek suchého krajíce chleba. Jezte častěji, avšak menší porce. Neměla byste jíst jídlo, které Vám nechutná nebo Vám zapáchá. Kořeněná, tučná a smaţená jídla vynechejte, mohou dráţdit Váš ţaludek. Často větrejte, čerstvý vzduch Vám můţe pomoci. Nevolnost příznivě ovlivňuje zázvor, je moţné, dá se uţívat ve formě čaje nebo zázvorových lízátek. Pomoci můţe také aromaterapii. Pouţít můţete například aromalampu, nebo olej přidat do vody při ranní hygieně. Můţete nosit lahvičku s olejem při sobě a v případě obtíţí kápnout trochu na kapesník a přičichnout. Hodí se tyto vůně: neroli, bergamot, mandarinka, meduňka, citron, grep apod. Vţdy je však nutné, aby Vám vybraný olej voněl. Pokud s aromaterapií nemáte ţádné zkušenosti, kontaktujte odborníka, který se jí zabývá a pomůţe Vám. Pouţít můţete i homeopatické přípravky. Pro ranní nevolnosti, zejména v prvních třech měsících těhotenství pouţijte Sepii Officinalis 15 CH, vţdy pět granulí ráno nalačno. Dávku lze opakovat kdykoliv během dne při přetrvávání obtíţí - maximálně však třikrát. Pouţití homeopatie je však vţdy dobré zkonzultovat s odborníkem. V případě, ţe jsou nevolnosti prudké, vyčerpávající a vedoucí k dehydrataci, je potřeba, abyste ihned kontaktovala Vašeho lékaře. ZMĚNY V CHUTÍCH V těhotenství se u Vás můţe objevit tzv. „pica syndrom“. Jedná se o chuť na neobvyklé látky, jako je třeba omítka. Častěji se však objevují chutě na potraviny či tekutiny, které Vám před těhotenstvím nechutnaly. Nejedná se o problém jako takový, jde pouze o to, abyste se vyvarovala potravin a nápojů, které nejsou v těhotenství doporučovány – alkohol, káva s kofeinem, plísňové sýry apod.

6

ZÁCPA Zácpa bývá v těhotenství způsobena zvýšenou hladinou těhotenských hormonů, coţ vede ke sníţení střevní motility. Zácpa Vás můţe trápit v kterékoliv fázi těhotenství. Ve většině případů platí, ţe pokud jste trpěla zácpou jiţ před těhotenstvím, v těhotenství dojde nejspíše k jejímu zhoršení. Zácpou trpí častěji ţeny uţívající přípravky obsahující ţelezo. Rady porodní asistentky: Dodrţujte pitný reţim. Denně vypijte alespoň 2 l vhodných tekutin. Vhodnými tekutinami se myslí neperlivá voda, sirupy s vodou, ředěné dţusy, ovocné čaje apod. Důleţitý je také dostatečný příjem vlákniny. Vaše strava by tedy měla obsahovat dostatek zeleniny a ovoce, celozrnné výrobky, brambory se slupkou apod. Vhodné je jíst jogurty s ţivou kulturou, sušené švestky a meruňky. Dodrţujte dostatečný pohyb, jako jsou procházky rychlejší chůzí (okolo 2 km denně), cvičení a plavání pro těhotné. Bylo by dobré, abyste si nacvičila defekační rituály. Např. – choďte na stolici vţdy ráno ve stejnou dobu, třeba po snídani nebo po vyčištění zubů. Pokud by Vaše obtíţe přetrvávaly, můţete pouţít glycerinové čípky, popř. lactulózu. Pokud uţíváte přípravky obsahující ţelezo a trpíte zácpou, informujte svého lékaře. Ten můţe upravit dávku přípravku, popřípadě jej můţe vyměnit za jiný.

PLYNATOST Plynatost je obdobně jako zácpa spojena s vyšší hladinou těhotenských hormonů, které způsobují sníţenou střevní motilitu. Proto je také terapie obdobná jako u zácpy. V některých případech můţe být plynatost vyvolána konzumací určitých potravin (čočka, fazole, zelí, brokolice apod.). V takovém případě je vhodné, abyste vysledovala vyvolávající potravinu a omezila její konzumaci, popř. ji úplně vyřadila z jídelníčku.

7

HEMEROIDY Hemeroidy se mohou objevit kdykoliv v průběhu těhotenství. Na jejich vzniku se podílí zejména zvýšená hladina těhotenských hormonů, která má za následek roztaţení cév. Nejčastěji se hemeroidy objevují v průběhu třetího trimestru vlivem zvýšeného krevního tlaku. V případě, ţe jste trpěla hemeroidy jiţ před těhotenstvím, je vysoká šance, ţe v těhotenství dojde k jejich zhoršení. Rady porodní asistentky: Jako prevence je důleţité, abyste se vyvarovala zácpy, proto i zde platí stejná opatření (viz řešení zácpy). Důleţitý je dostatečný příjem tekutin a vlákniny a dostatek vhodného pohybu. Udrţujte hygienu anální oblasti. Pokud jiţ hemeroidy trpíte, můţete pouţít masti s anestetiky, antihemeroidní čípky, popř. sedací koupele z dubové kůry. Můţete vyuţít i homeopatické přípravky. Při svědění konečníku a bolestivém vyprazdňování je doporučena mast Avenoc. Ta se nanáší po opláchnutí vlaţnou vodou okolo řitního otvoru třikrát aţ čtyřikrát denně. V případě, ţe hemeroidy krvácejí, je moţné pouţít Arnicu Montanu 9 CH - pět granulí třikrát denně po dobu trvání obtíţí. Pouţití homeopatie je vţdy dobré zkonzultovat s odborníkem. KŘEČOVÉ ŢÍLY Křečově ţíly, podobně jako hemeroidy, vznikají v těhotenství v důsledku zvýšené hladiny těhotenských hormonů, coţ má za následek rozvolnění cév.

Tím dochází ke zhoršení

krevního návratu z oblasti dolních končetin a k většímu prokrvení v oblasti pánve. Svůj podíl na vzniku křečových ţil má také zvýšený krevní ţilní tlak, vyvolaný tlakem těhotné dělohy na cévy oblasti pánve (zejména v období třetího trimestru). V neposlední řadě se na vzniku podílí dlouhé stání či sezení.

8

Rady porodní asistentky: Důleţité je vyvarovat se dlouhého stání. Pokud sedíte nebo leţíte, je vhodné, podloţit si dolní končetiny například polštářem. Nenoste příliš těsné oblečení. Nekřiţte nohu přes nohu, dochází tak k útlaku ţil. Jako prevenci pouţívejte kompresní punčochy. Pokud u Vás nedojde po porodu ke zlepšení stavu, po domluvě s lékařem je moţné, abyste absolvovala laserovou, nebo chirurgická terapii.

OTOKY Otoky (nejčastěji v oblasti dolních končetin) se vyskytují ve většině případů v období třetího trimestru. V této době dochází ke zvýšení krevního tlaku v důsledku tlaku těhotné dělohy na cévy v oblasti pánve.

Tento stav je jednou z hlavních příčin vzniku otoků. Dále se

na jejich vzniku můţe podílet například dlouhé stání a svůj podíl má také zvýšená spotřeba bílkovin díky zvýšení metabolizmu a růstu plodu. Rady porodní asistentky: Snaţte se vyvarovat dlouhého stání a co nejčastěji ukládejte nohy do zvýšené polohy. Pokud sedíte, měla byste si nohy podloţit stoličkou, nebo, jak se říká, dát si je na stůl. V poloze vleţe si je podloţte polštářem. Dodrţujte pitný reţim (alespoň 2 l vhodných tekutin – viz výše u zácpy) a omezte přísun soli, ta napomáhá zadrţovat vodu v těle. Snaţte se dostatečně pohybovat. Vhodné jsou zejména procházky. ČASTÉ MOČENÍ Časté nucení na močení Vás můţe trápit během kterékoliv fáze těhotenství. Nejčastěji se však objevuje v prvním trimestru, kdy těhotná děloha tlačí na močový měchýř. V průběhu druhého trimestru dochází k vysunutí močového měchýře směrem do dutiny břišní, proto mohou 9

pocity častého nucení na močení vymizet. Znovu se objevují aţ ve třetím trimestru, kdy dochází k útlaku močového měchýře naléhající částí plodu vstupující do oblasti malé pánve. Časté močení se objevuje zejména v noci a vede tak k poruchám spánku. Rady porodní asistentky: Snaţte se dodrţovat dostatečný pitný reţim během dne. Přestaňte pít nejméně dvě hodiny před tím, neţ jdete spát. Choďte pravidelně na záchod, můţete tak předejít nechtěným únikům moči při přeplnění močového měchýře. Můţete vyuţít i homeopatii. Při problémech s častým močením je vhodná Staphysagria 9 CH - pět granulí třikrát denně. Pouţití homeopatie je vţdy dobré zkonzultovat s odborníkem. ÚNAVA Únava se objevuje zejména na začátku těhotenství, poté se můţe zmírnit, nebo úplně vymizet. Znovu se objevuje aţ ke konci těhotenství. Předpokládá se, ţe mezi hlavní příčiny únavy patří zvýšení metabolických nároků ţeny i plodu. Ke konci těhotenství se navíc přidává únava ze zvýšeného fyzického výkonu díky hmotnostnímu přírůstku. Svůj podíl má také časté buzení díky nočnímu nucení na močení a nemoţnost zvolit vhodnou polohu ke spánku díky zvětšování objemu břicha. Rady porodní asistentky: Snaţte se spát alespoň osm aţ deset hodin za noc. Pokud je to moţné, zdřímněte si i během dne. Pokud máte ráda různé relaxační a meditační techniky, jako je poslech hudby, aromaterapie a masáţe, vyuţijte je.

10

BOLESTI ZAD Bolesti v zádech (nejčastěji v bederní oblasti) Vás mohou trápit obzvláště v době třetího trimestru. Tento problém je způsoben vyšší zátěţí dolní části páteře v důsledku hmotnostního přírůstku, zvláště v oblasti břicha.

Rady porodní asistentky: Dodrţujte správný postoj těla, zejména se snaţte udrţet vzpřímenou hlavu. Ramena tlačte dozadu, nehrbte se a mírně podsaďte pánev. Záda a krk by měly být v jedné přímce, není dobré se prohýbat. Nenoste boty na podpatku. Často cvičte. Jako prevence nejčastějších bolestí zad jsou doporučovány cviky jako krouţení rameny a pánví. Při zvedání věcí ze země se neohýbejte, ale takzvaně si přičupňete. Můţete také vyuţít masáţí s případnou aromaterapií (levandule, heřmánek římský, geranium, růţová palma, tea tree). PSYCHICKÉ A SOCIÁLNÍ ZMĚNY V těhotenství nedochází jen ke změnám tělesným, potrápit Vás mohou i změny psychické a sociální. Nejčastěji se objevuje zvýšená citlivost, podráţděnost a nervozita. Ke změnám můţe dojít i ve Vaší sexualitě. Některé ţeny během těhotenství uvádějí zvýšení sexuálního apetitu, jiné si naopak stěţují na jeho sníţení. Jedná se o změny individuální, které ve většině případů po porodu odezní. Rady porodní asistentky: Pro celkové uvolnění těla i mysli vyuţijte relaxační metody. Můţete zvolit muzikoterapii, masáţe, aromaterapii a jiné, Vám příjemné metody. K celkovému uklidnění můţe pomoci relaxační metody vzájemně kombinovat.

11

Z aromaterapie můţete vyuţít levanduli, heřmánek římský, mátu peprnou, neroli a další. K celkovému uklidnění Vám mohou pomoci dechová cvičení, která můţete vyuţít i za porodu. Sexuální změny bývají úzce spojeny se změnou vzhledu. Dodrţujte pohybový reţim (procházky rychlejší chůzí, cvičení a plavání pro těhotné). Omezte příjem tučného a sladkého jídla. Vyuţít můţete i homeopatii. Pro zmírnění citlivost, podráţděnost, ale i nervozity a stresu, pouţijte Nux Vomica 15 CH – pět granulí třikrát denně nebo Argntum Nitricum 15 CH – pět granulí třikrát denně. Pouţití homeopatie je vţdy dobré zkonzultovat s odborníkem.

12