Změna podmínek životního pojištění a její vliv na rozhodování klientů a pojistitelů

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Změna podmínek životního pojištění a její vliv na rozhodování klientů a pojistitelů Bakalářská práce

Vedoucí práce: doc. Ing. Eva Vávrová, Ph.D.

Autor: Marek Slouka

Brno 2013

Rád bych touto cestou poděkoval vedoucí mé bakalářské práce, doc. Ing. Evě Vávrové, Ph.D., za odbornou pomoc, vedení, cenné připomínky a čas se mnou strávený.

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Změna podmínek životního pojištění a její vliv na rozhodování klientů a pojistitelů“ vypracoval samostatně s použitím uvedené literatury. V Brně dne 24. května 2013

_______________________________

Abstract This bachelor thesis deals with changes in the conditions of life insurance which is related to the introduction of unisex approach to the measurement of clients risk level. The first part of thesis discusses the issue of life insurance and its specific characteristics. In the second part are identified changes and the consequences of the introduction of the unisex insurance. With using of the model example is shown how unisex insurance affect specific clients. It concludes with recommendations for clients and insurers. Keywords life insurance, premium, unisex approach, gender, Czech Insurance Association

Abstrakt. Tato bakalářská práce pojednává o změnách podmínek životního pojištění, které souvisí se zavedením unisex přístupu k oceňování rizikovosti klientů. V první části práce je rozebrána problematika životního pojištění a jeho specifické rysy. V druhé části práce jsou identifikovány změny a důsledky zavedení unisex pojištění. Na modelovém příkladu je předvedeno, jak zavedení unisex pojištění ovlivní konkrétní klienty. V závěru jsou uvedena doporučení pro klienty i pojistitele. Klíčová slova životní pojištění, pojistné, unisex přístup, pohlaví, Česká asociace pojišťoven

Obsah

5

Obsah 1

Úvod

2

Cíl a metodika práce

3

10

2.1

Cíl práce................................................................................................................................ 10

2.2

Metodika práce .................................................................................................................. 10

Literární rešerše 3.1

4

9

12

Charakteristika životního pojištění ........................................................................... 12

3.1.1

Právní úprava životního pojištění ................................................................... 12

3.1.2

Členění životního pojištění ................................................................................. 13

3.1.3

Vznik pojištění ......................................................................................................... 14

3.1.4

Pojistné plnění ......................................................................................................... 17

3.1.5

Zánik pojištění ......................................................................................................... 17

3.1.6

Daňové zvýhodnění životního pojištění ........................................................ 18

3.1.7

Základní podoby životního pojištění .............................................................. 19

3.1.8

Připojištění k životnímu pojištění ................................................................... 24

Vlastní práce

26

4.1

Pojistný trh v České republice ..................................................................................... 26

4.2

Změny životního pojištění ............................................................................................ 28

4.3 Důvody použití pohlaví jako faktor ovlivňující výši pojistného a pojistného plnění................................................................................................................................................. 30 4.4

Studie Evropské unie ...................................................................................................... 31

4.1 Nabídka produktů životního pojištění Pojišťovny České spořitelny, a.s., Vienna Insurance Group ............................................................................................................ 33

5

4.2

Modelový příklad ............................................................................................................. 34

4.3

Dopady na klienta ............................................................................................................ 43

4.4

Návrh marketingových aktivit pojišťovny ............................................................. 43

Diskuze

46

Obsah

6

6

Závěr

49

7

Literatura

50

Seznam obrázků

7

Seznam obrázků Obr. 1 Graf podílů pojišťoven na trhu životního pojištění v ČR (statistika 4. kvartál roku 2012) 27 Obr. 2

Vývoj předepsaného pojistného

27

Obr. 3

Podíl životní pojištění a neživotní pojištění

28

Obr. 4

Graf vývoje úmrtnosti v ČR (2011)

30

Obr. 5

Graf naděje na dožití při narození v ČR (1993-2010)

31

Obr. 6 Srovnání pojistného s využitím faktoru pohlaví a unisex pojištění (muž) 37 Obr. 7 Srovnání pojistného s využitím faktoru pohlaví a unisex pojištění (žena) 39 Obr. 8

Vývoj pojistného v závislosti na vstupním věku klienta.

42

Seznam tabulek

8

Seznam tabulek Tab. 1

Struktura pojistného v životním pojištění

15

Tab. 2

Výše pojistného a jeho změna (v EUR)

32

Tab. 3

Vstupní údaje o klientovi, pro sjednání životního pojištění

35

Tab. 4

Sjednaná rizika a pojistné částky

36

Tab. 5 Výše pojistného s využitím faktoru pohlaví versus unisex sazba (muž)

36

Tab. 6

Rozdíl v pojistném vyjádřený v Kč a procentně (muž)

37

Tab. 7

Vstupní údaje o klientce, pro sjednání životního pojištění

38

Tab. 8 Výše pojistného s využitím faktoru pohlaví versus unisex sazba (žena)

38

Tab. 9

Rozdíl v pojistném vyjádřený v Kč a procentně (žena)

40

Tab. 10

Srovnání pojistného pro muže, ženu a unisex sazby

41

Tab. 11

Vývoj a změna pojistného v závislosti na vstupním věku

41

Tab. 12

Vývoj a změna pojistného v závislosti na rizikové skupině.

42

Úvod

9

1 Úvod Život a celkově zdraví jako takové je to nejcennější co člověk má. Proto je nutné si ho chránit. Všude ve světě dochází k nepříznivým událostem a různým životním katastrofám, které se nevyhýbají nikomu. To je jeden z důvodů proč by se měl člověk proti nim zajistit a tím se snažit snížit jejich dopad na osobu či celou rodinu. Pro tento účel slouží finanční produkt, známý jako životní pojištění, poskytovaný pojišťovacími institucemi. V dnešní době se dá považovat způsob tohoto zajištění za nezbytný. Nenadálé události týkající se života, ať už se jedná o smrt, invaliditu, závažná onemocnění nebo vážná zranění, které s sebou nesou trvalé poškození, mají nedozírný dopad na rodiny a způsob životního stylu. Často s sebou nesou i nemalé finanční důsledky v podobě poklesů příjmů nebo vynaložených nákladů na změnu způsobu života. V takových případech dokáže životní pojištění takto postihnutým osobám usnadnit životní změnu alespoň po stránce finanční. V současnosti se na trhu vyskytuje životní pojištění v mnoha variantách od velkého množství pojišťoven. Záleží pouze na klientovi, která z nich jim bude nejvíce vyhovovat a pomůže mu zajistit se v takové míře, kterou potřebuje nebo si může dovolit v závislosti na jeho finančních možnostech. Výše pojistného za životní pojištění je ovlivňována různými faktory, mezi které patří věk, zdravotní stav, povolání a do nedávné doby sem patřilo i pohlaví. Pohlaví jako faktor determinující rizikovost klienta bylo k 21. prosinci roku 2012 uznáno Evropským soudním dvorem jako diskriminující a z tohoto důvodu vyřazeno. Stali jsme se tedy v očích Evropské unie bezpohlavní a bylo zavedeno unisex pojištění, což s sebou nese také své následky. Jaké jsou důsledky této změny? Jak to ovlivní klienty při sjednávání životního pojištění? Čí peněženku tento rozsudek Evropského soudu zatíží a komu naopak ulehčí? To je výčet otázek, které si v současnosti může klást klient při přemítání o tom, zda životní pojistku v minulém roce uzavřel výhodně, nebo si měl raději počkat na rok 2013.


10

2 Cíl a metodika práce 2.1

Cíl práce

Cílem bakalářské práce je identifikovat změny způsobené sjednocením podmínek pro uzavírání pojistných smluv životního pojištění pro muže a ženy. Toto sjednocení bylo nařízeno Evropskou unií v rámci antidiskriminačních opatření a vstoupilo v platnost 21. prosince roku 2012. K dosažení tohoto cíle využiji i zahraničních studií věnovaných této problematice. Provedu komparaci pojistných smluv uzavřených za podmínek platných do 21. prosince 2012 a podmínek roku 2013 u konkrétních pojistníků různých rizikových skupin, pohlaví a věku u vybraného pojistného produktu. Na základě této komparace zhodnotím dopady zavedení unisex pojištění na konkrétní klienty a na pojistitele. Pro tyto subjekty následně navrhnu doporučení. Jeden z dílčích cílů práce je zaměřit se na vytvoření doporučení vhodných marketingových aktivit pojišťovny v dané oblasti jako reakci na proběhnuvší změny.

2.2

Metodika práce

První část práce (literární rešerše) se sestává z rešerše odborných článků a odborné literatury věnující se problematice životního pojištění a jeho specifických rysů. Zároveň jsou zmíněny základní podoby a vysvětleny základní principy životního pojištění. Zaměřím se na trh životního pojištění v České republice. V druhé části práce se budu věnovat identifikaci změn a důsledků zavedení unisex pojištění. Dále se zaměřím na komparaci pojistných smluv uzavřených za podmínek platných v roce 2012 a podmínek nových. Zaměřím se především na FLEXI životní pojištění Pojišťovny České spořitelny. Tento produkt má dlouholetou tradici a patří k jedněm z nejvyhledávanějších na českém trhu. Také získal řadu ocenění, mezi které patří čtyřnásobné vítezství v letech 2009-2012 v soutěži Zlatá koruna v kategorii životní pojištění. Pro srovnání pojistných smluv vytvořím modelový příklad, který aplikuji v několika variantách. Ty se budou lišit pohlavím, zařazením do rizikových skupin a vstupním věkem. Tyto případy budu komparovat z hlediska velikosti rizikového a celkového pojistného. Pomocí nich se pokusím odpovědět na následující výzkumné otázky:  jaké výhody má uzavření pojistné smlouvy za podmínek roku 2012?


11

 jaké výhody má uzavření pojistné smlouvy za podmínek platných v roce 2013? Při stanovování pojistných částek využiji materiálů a doporučení poskytnutých Pojišťovnou České spořitelny. Především příručky FLEXI. Při výpočtu pojistného, jak rizikového, tak celkového využiji simulační program Pojišťovny České spořitelny, kde budou namodelovány aspekty pojistné smlouvy a pojistná rizika. Budu využívat dvou verzí tohoto programu. První verze (starší) pro modelování smluv za podmínek platných před zavedením unisex přístupu a druhá (nová) již po zavedení daného přístupu. Jelikož se zavedením unisex pojištění došlo i k přepracování pojistného produktu, bude nutné zavést určité předpoklady a omezení. Na základě dosažených výsledků zhodnotím zavedení unisex pojištění a vytvořím doporučení pro konkrétní klienty. Provedu také návrh vhodných marketingových aktivit pojišťovny v dané oblasti. Následně provedu diskuzi.

Literární rešerše

12

3 Literární rešerše 3.1

Charakteristika životního pojištění

Hlavní funkcí životního pojištění je finanční zajištění v případě vzniku nepříznivé nahodilé události. Životní pojištění zahrnuje krytí rizik ohrožující životy lidí. Toto krytí se vztahuje pouze na fyzické osoby. Součástí tohoto pojištění jsou výplaty pojistných plnění v případě vzniku pojistných událostí, které se týkají života pojištěných osob nebo osob jiných. V životním pojištění jsou kryta dvě základní rizika, a to riziko smrti a riziko dožití se určitého věku. V současnosti jsou v životním pojištění využívány různé kombinace těchto dvou událostí, přičemž bývají do krytí zahrnuta ještě další pojistná nebezpečí neživotního charakteru. Mezi tyto nebezpečí můžeme zařadit: invaliditu, závažné onemocnění, úraz, hospitalizaci pracovní neschopnost a další. V současné době se přisuzuje velký význam zařazování rizika dožití, kde je vytvářena finanční rezerva. Životní pojištění má tedy také význam spořícího nebo investičního nástroje. (Ducháčková, 2009) Pojistné smlouvy životního pojištění jsou většinou dlouhodobého charakteru. Mají zajistit finanční podporu v případě vzniku nahodilé události, která s sebou nese ztrátu příjmu. Délky pojistných dob, na které jsou pojistné smlouvy sjednávány, jsou jeden z rozdílů mezi životním a neživotním pojištěním. U životního pojištění se jedná většinou o desítky let. Dalším významným rysem je forma pojištění. Cenu lidského života nelze určit, a proto je životní pojištění sjednáváno pouze jako pojištění obnosové. To znamená, že je předem sjednána pojistná částka, která se při pojistné události vyplácí v plné výši, nebo v jejím procentním rozsahu.(Cipra, 1999) 3.1.1

Právní úprava životního pojištění

Životní pojištění upravují zákony:  Zákon o pojistné smlouvě (č. 37/2004 Sb.), který upravuje vztahy účastníků pojištění vzniklého na základě pojistné smlouvy, pokud zvláštní právní předpis tyto vztahy neupravuje jinak. Nejsou-li některá práva a povinnosti účastníků soukromého pojištění upravena tímto zákonem nebo zvláštním předpisem, řídí se občanským zákoníkem.(zákony-online, 2012)  Zákon o pojišťovnictví (č. 277/2009 Sb.), který zpracovává příslušné předpisy Evropských společenství a upravuje podmínky pojišťovací a zajišťovací činnosti a výkon dohledu v pojišťovnictví. Tímto zákonem se řídí


13

provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti pojišťovnou či zajišťovnou se sídlem na území České republiky, členského státu Evropské unie, státu tvořící Evropský hospodářský prostor nebo se sídlem na území jiného státu. (zákony-online.cz, 2012) 3.1.2

Členění životního pojištění

Životní pojištění můžeme členit podle různých hledisek. Jako základní členění můžeme uvést rozdělení na dvě pojištění:  riziková pojištění, jsou pojištění, u kterých není jisté, zda během trvání pojištění dojde k pojistné události a s ní spojenou výplatou pojistného plnění. Zaplacené pojistné je během pojistného období spotřebováno na porytí rizik. Pojišťovny u těchto typů pojištění vytvářejí určité rezervy na pojistné plnění, ale ne pro každé jednotlivé pojištění. Jedná se především o dočasná pojištění pouze pro případ smrti. Výhodou tohoto pojištění je relativně nízké pojistné, které umožňuje pojistit se na vyšší částky. Naopak nevýhodou je skutečnost, že po uplynutí pojistné doby pojištění zaniká a to bez výplaty jakékoli částky. Tento typ pojištění se používá na zabezpečení rodiny pro případ smrti živitele, ale především na krytí větších úvěrů či půjček. (Kol. autorů z ČAP, 2002)  rezervotvorné pojištění vzniká v případech, kdy pojišťovna musí v každém případě počítat s výplatou pojistného plnění. Ať už se jedná o smrt nebo o dožití konce pojištění. Proto musí být vytvářena rezerva na pojistné plnění pro každé jednotlivé pojištění. Jedná se zejména o smíšená pojištění pro případ smrti nebo dožití, samostatná pojištění pro případ dožití, nebo trvalé pojištění pro případ smrti. (Kol. autorů z ČAP, 2002) Životní pojištění, které je sjednáno na určitou dobu a je u něj pro případ smrti nebo dožití smluvně garantovaná pojistná částka ve formě jednorázového plnění, se nazývá kapitálové životní pojištění. Pojistná částka může být pro obě tyto rizika shodná nebo je možné pro riziko smrti nebo dožití zvolit částky různé. Součástí sjednané pojistné částky pro případ dožití je také garantované zhodnocení. Kapitálové životní pojištění se využívá i jako spořící instrument. Ze zaplaceného pojistného je část spotřebována na krytí pojistné ochrany a placení poplatků, další část je určena k tvorbě rezerv, které se nadále zhodnocují. Takto se postupně akumulují prostředky pro budoucí potřebu. V případě úmrtí klienta je oprávněné osobně vy-


14

placena sjednaná pojistná částka. V případě dožití jsou mimo pojistnou částku vyplaceny i podíly na výnosech. (ČAP, 2010) Mezi hlavní výhody kapitálového životního pojištění patří:    

garantovaná pojistná částka pro případ smrti i dožití, garantované minimální zhodnocení finančních prostředků, možnost rozšíření pojistné ochrany formou různých připojištění, daňová uznatelnost zaplaceného pojistného (při splnění určitých podmínek).

Za nevýhody lze označit:  nezle libovolně měnit nastavení pojištění,  není možné aktivně ovlivňovat tvorbu kapitálové hodnoty pojištění. 3.1.3

Vznik pojištění

Pojištění vzniká na základě uzavření pojistné smlouvy. Jedná se dvoustranný právní úkon, ve kterém navrhovatel (zájemce o pojištění) předkládá pojistiteli nebo zástupci pojistitele návrh na uzavření pojistné smlouvy. Pojistná smlouva je uzavřena, jestliže byl návrh pojistitelem přijat a pojistníkovi byla doručena pojistka. Pojistka slouží jako písemné potvrzení o uzavření pojistné smlouvy. Za počátek pojištění se považuje doba, od níž vznikají práva a povinnosti z pojištění. Pojištění začíná prvním dnem po uzavření smlouvy, pokud nebylo dohodnuto jinak. (Vávrová, 2001) Při výpočtu pojistného je využíváno principu ekvivalence. Tento princip je založen na vyrovnanosti příjmů a výdajů a proto musí pojišťovna odhadnout jejich budoucí hodnotu. Pojistné se kalkuluje tak, aby jeho hodnota k okamžiku uzavření pojištění byla shodná s očekávanou současnou hodnotou pojistného plnění, kde se očekávanou současnou hodnotou pojistného plnění rozumí hodnota částek, které bude muset pojišťovna v budoucnu vyplácet. (Cipra, 2006) Struktura ceny pojistného se skládá ze tří hlavních složek:  riziková složka pojistného, která slouží k pokrytí pojistného plnění v případě úmrtí. Velikost této složky je přímo úměrná pravděpodobnosti úmrtí, délce pojistné doby a velikosti sjednané pojistné částky.  rezervotvorná složka, která slouží k pokrytí pojistného plnění při dožití se sjednaného věku.


15

 správní náklady, sloužící k pokrytí nákladu spojených se správou životního pojištění. Tab. 1

Struktura pojistného v životním pojištění

brutto (celkové) pojistné netto (ryzí) pojistné rezervotvorná složka

riziková složka

správní náklady správní náklady

Zdroj: Ducháčková, 2009

Netto pojistné je část celkového pojistného, která slouží ke krytí výdajů pojišťovny na pojistná plnění a tvorbu rezerv. Odráží velikost rizika a je tedy rozhodující složkou tarifu pojistného. Při stanovení výše netto pojistného se vychází ze statistických údajů o škodním průběhu. Tyto údaje se využívají k tvorbě tzv. škodních tabulek. V životním pojištění je příkladem škodní tabulky úmrtnostní tabulka, kde je parametrem věk zemřelých osob. (Ducháčková, 2009) Velikost netto pojistného v životním pojištění je dána velikostí sjednané pojistné částky, úrovní technické úrokové míry a mírou rizika. Pojistná částka je výše pojistného plnění v případě vzniku pojistné události, tedy v případě úmrtí nebo dožití pojištěného. Volba výše této částky záleží na zájemci o pojištění. Výše sjednané částky je poté uvedena v pojistné smlouvě. Měla by být taková, aby v případě smrti poskytla pomoc rodině a v případě dožití zajistila dostatečný přínos na budoucí potřeby. (Kol. autorů z ČAP, 2002) Obecně by výše pojistné částky měla odpovídat určitému ročnímu násobku (v ČR 5-7 násobek) ročního čistého příjmu pojištěného a velikosti nesplacených finančních závazků. (Ducháčková, 2009) Technická úroková míra představuje takové zhodnocení rezervy pojistného životních pojištění, na které má klient smluvní nárok. Čím vyšší tato úroková míra je, tím levnější je pojištění pro klienty. „Velikost technické úrokové míry stanovuje pojišťovna s ohledem na možná zhodnocení technických rezerv životního pojištění na finančním trhu. Současně je velikost technické úrokové míry regulována ze strany státu.“ (Ducháčková, 2009)


16

„Hodnota technické úrokové míry je nástrojem regulace ze strany státního dozoru, která má zabezpečit solventnost životních pojišťoven v případě poklesu tržních úrokových měr.“ (Finmag.cz, 2010) Maximální výše technické úrokové míry je stanovena vyhláškou České národní banky č. 434/2009 Sb., a činí 1,9 %. Při určování míry rizika se sledují faktory, které ovlivňují pravděpodobnost úmrtí. Mezi tyto faktory patří:  vstupní věk žadatele – pojišťovny stanovují pro jednotlivé typy pojištění maximální a minimální vstupní věk. Minimální věk u životního pojištění je obvykle 15 let, ale u pojištěných dětí je možné pojištění již v prvním roce života. Maximální věk se pohybuje v rozmezí 60-65 let. Limitní věk, do kterého je pojišťovna povinna plnit je obvykle 85 let. (Kol. autorů z ČAP, 2002)  zdravotní stav – pojišťovny vyhodnocují konkrétní zdravotní rizika každého žadatele. Využívají několika způsobů, jejichž použití je závislé na výši sjednávané pojistné částky a také na vstupním věku. Nejjednodušším nástrojem pro zjištění zdravotního stavu zájemce o pojištění je dotazník. Využívá se především u pojistných smluv znějících na nižší pojistné částky a nízkého věku uchazeče. Pojišťovny si obvykle vyhrazují právo na dotaz ohledně zdravotního stavu u zájemcova ošetřujícího lékaře. Pro vyšší pojistné částky a zejména při vyšším vstupním věku je vyžadována lékařská prohlídka a případně i výpis ze zdravotní karty. (Kol. autorů z ČAP, 2002)  pohlaví – ve vývoji úmrtnosti se projevují rozdíly mezi muži a ženami, kdy úmrtnost žen se v průměru vyvíjí příznivěji, proto obvykle netto pojistné životního pojištění je pro ženy nižší než pro muže.  zaměstnání – jelikož je životní pojištění často sjednáváno i s úrazovým připojištěním, rozdělují pojišťovny osoby podle povolání a zájmové činnosti do tří rizikových skupin. Rozdělení do těchto skupin si určuje pojistitel sám. Jednotlivé skupiny můžeme charakterizovat takto: a) I. riziková skupina – povolání z nevýrobní oblasti nebo z výrobní oblasti, kde převažuje duševní činnost s malým podílem manuálních prací. b) II. riziková skupina – povolání ve výrobní oblasti, kde převažuje podíl manuální práce, nebo se zvýšeným rizikem úrazu. c) III. riziková skupina – zaměstnání, sportovní nebo jiná zájmová činnost s velmi vysokým až extrémním rizikem úrazu, vysokým ohrožením


17

zdraví a sportovní činnost vykonávaná profesionálně nebo za úplatu. (Finance.cz, 2011)  pojistná doba – dlouhodobé pojištění s sebou nese nižší pojistné, respektive za stejné pojistné si muže dovolit vyšší pojistnou ochranu a sjednat pojištění na vyšší pojistnou částku. (Kol. autorů z ČAP, 2002) 3.1.4

Pojistné plnění

Pojistné plnění představuje náhradu, kterou poskytuje pojistitel v případě, že dojde k pojistné události. Tato náhrada má v oblasti životního pojištění peněžní formu. Velikost pojistného plnění je dána předem sjednanou pojistnou částkou, kterou si pojistník sjednal. Tato částka může být zvýšena o předem neznámý podíl na zisku. (Ducháčková, 2009) Zisk může být vytvářen z:  výnosů z investování prostředků pojistně technických rezerv na kapitálovém trhu,  příznivého škodního průběhu, tedy skutečná úmrtnost se vyvíjela příznivěji, než se kterou se kalkulovalo v ceně,  přebytků ve správních nákladech, kdy skutečné správní náklady byly nižší než kalkulované. Zisk dosahovaný v životním pojištění je až z 90% rozdělován mezi pojištěné účastníky životního pojištění. (Ducháčková, 2009) Zisk je rozdělován prostřednictvím:      3.1.5

prémií k vypláceným pojistným plněním, zkrácení doby placení pojistného, snížení placeného pojistného, dalšího pojištění placeného z podílů na zisku, spoření pro pojištěného a další. (Ducháčková, 2009) Zánik pojištění

Zánik pojištění je obvykle vázán zánikem pojistné smlouvy. Pojištění může zaniknout z důvodu:  uplynutí pojistné doby,


18

 smrti pojištěného,  dohodou – dvoustranný písemný právní úkon,  výpovědi ze strany pojistitele do dvou měsíců od uzavření pojistné smlouvy,  výpovědí pojistníka kdykoli v průběhu pojistné doby,  neplacení pojistného,  odstoupení pojistitele od smlouvy,  odmítnutí plnění,  zrušení pojištění s výplatou odkupného (dříve odbytného). (Kol. autorů z ČAP, 2002) Pojistitel může odstoupit od smlouvy pouze za přesně specifikovaných podmínek. Například, pokud zjistí, že pojistník nebo pojištěný vědomě zamlčel nebo nepravdivě či neúplně zodpověděl na písemné dotazy pojišťovny, jejichž pravdivé zodpovězení by mělo za následek neuzavření pojistné smlouvy. Odkupné je část nespotřebovaného pojistného ukládána pojistitelem jako technická rezerva vypočítaná pojistně matematickými metodami k datu zániku pojištění. V rámci rezervotvorných pojištění má pojistník právo na výplatu odkupného. Předpokladem je ovšem placení pojistného po určitou ve smlouvě stanovenou minimální dobu. Kromě výplaty odkupného je možný částečný odkup pojištění. Při částečném odkupu se sníží pojistná částka podle pojistně technických zásad a pojistník pokračuje v pojištění placením nižšího pojistného. Důvodem pro částečný odkup mohou být například finanční problémy pojistníka. (Kol. autorů z ČAP, 2002) 3.1.6

Daňové zvýhodnění životního pojištění

Životní pojištění je podporováno státem ve formě daňových výhod. Pro uplatnění těchto výhod je však nutné aby pojištění odpovídalo zákonným podmínkám. Tyto podmínky pro uznání daňových výhod soukromého životního pojištění upravuje zákon č. 545/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Soukromé životní pojištění je daňově uznatelné pokud:  jedná se o pojištění obsahující krytí rizika dožití tzv. spořící složku,  pojistník je zároveň pojištěným,  smlouva je sjednána minimálně na 5 let,


19

 smlouva je sjednána minimálně do roku, ve kterém pojištěný dostáhne věku 60 let,  obsahuje-li pojištění pevnou částku na dožití, její minimální výše je 40 000 kč u pojistných smluv na 5-10 let, 70 000 kč u pojistných smluv na 15 a více let (Českápojišťovna.cz, 2013). Daňové zvýhodnění se uplatňuje ve formě možnosti odpočtu zaplaceného pojistného od základu daně z příjmu. Tento odpočet je možný jak u pojištěného, tak u zaměstnavatele, pokud svému zaměstnanci přispívá na životní pojištění. Pojištěný (fyzická osoba) si může od základu daně z příjmu za každý rok odečíst zaplacené pojistné na životní pojištění maximálně ve výši 12 000 Kč. Má-li zaplaceno více smluv, je možné zaplacené pojistné sčítat, ale opět maximálně do výše 12 000 Kč. Jestliže pojištěný zaplatil pojistné jednorázově, je poměrně rozpočítáno na jednotlivá zdaňovací období podle doby trvání pojištění. V případě, že zaměstnavatel přispívá zaměstnanci na životní pojištění, může z pohledu daně z příjmu zahrnout do nákladů zaplacené příspěvky na pojistné životního pojištění do výše 24 000 Kč ročně. Z příspěvků zaměstnancům do daného limitu zaměstnavatel neplatí sociální ani zdravotní pojištění. Z pohledu zaměstnance je příspěvek zaměstnavatele osvobozen od daně z příjmu. (Českapojistovna.cz, 2013) 3.1.7

Základní podoby životního pojištění

Přestože životní pojištění zahrnuje krytí pouze dvou rizik (smrti a dožití, popřípadě jejich kombinace), existuje celá řada druhů a podob životního pojištění. Základní rozdělení životního pojištění:  pojištění pro případ smrti,  pojištění pro případ dožití,  smíšené pojištění pro případ smrti nebo dožití. Pojištění pro případ smrti Tímto druhem pojištění je kryto pouze riziko úmrtí, tedy pojistnou událostí je smrt pojištěného. Nahodilost vzniku této události nespočívá v tom, zda smrt nastane, ale kdy nastane. V případně realizace pojistné události, je pojistná částka vyplacena osobě uvedené v pojistné smlouvě, kterou určí pojistník. Účelem výplaty pojistného plnění je zabezpečení pozůstalých, úhrada závazků pojištěného a další. V závislosti na sjednané délce pojistné doby se vykytuje několik modifikací tohoto


20

pojištění, a to dočasné pojištění pro případ smrti a trvalé (časově neomezené) pojištění pro případ smrti.(Ducháčková, 2009) 1.

Dočasné pojištění pro případ smrti

Představuje čistě rizikové životní pojištění. Nevytváří se tedy žádná rezerva. Kryje riziko úmrtí pouze v rámci sjednané pojistné doby. Pojištění se sjednává buď na určitou dobu, nebo do určitého věku pojištěného. Pojistné plnění je vyplaceno pouze v případě úmrtí pojištěného v průběhu pojistné doby. Pokud během pojistné doby nedojde k pojistné události, pojistné plnění vyplaceno není. Dočasné pojištění pro případ smrti se často využívá ke krytí úvěrů a půjček, kde se pojistná částka odvíjí od velikosti závazku a v případě úmrtí je pojistné plnění použito na jejich splacení. Dočasné životní pojištění má řadu variant: 1.1. Pojištění na stejnou částku po celou dobu trvání pojištění, které sice představuje vyšší finanční zátěž, ale znamená vyšší finanční ochranu pozůstalých. Jelikož část pojistného plnění je použita na krytí úvěru a zbytek je vyplacen pozůstalým. 1.2. Pojištění na klesající pojistnou částku:  Lineárně klesající, kde pojistná částka pravidelně klesá, ale pojistné zůstává neměnné, je však nižší než pojištění na stejnou pojistnou částku po celou dobu trvání pojištění.  Na částku odpovídající zbývající části úvěru. Pojistná částka je každým rokem nově stanovena a odpovídá přesně úvěru včetně úroků. S klesající pojistnou částkou klesá současně i pojistné a pojištěný tedy platí pouze za takové pojistné krytí, které skutečně potřebuje. (Kol. autorů z ČAP, 2002) 2.

Trvalé pojištění pro případ smrti

Pojistná částka u tohoto typu pojištění je vyplacena vždy. Proto musí být vytvářena rezerva. Tento typ pojištění je podobný kapitálovému pojištění ale v několika aspektech se od něj výrazně liší:  není sjednáno na dobu určitou,  pojistná částka je vyplacena pouze v případě úmrtí,  obvykle je sjednáno na nižší částky. Cílem trvalého pojištění pro případ smrti je zejména krytí nákladů souvisejících s úmrtím, ale může být použito k zabezpečení člena rodiny. Pojistné se obvykle platí jen po omezenou dobu. Po ukončení placení však zůstává v platnosti až do


21

smrti pojištěného nebo do dožití se 85 let věku pojištěného. Poté je pojistná částka vyplacena oprávněné osobě případně pojištěnému. (Kol. autorů z ČAP, 2002) Pojištění pro případ dožití Pojištění dožití zajištuje pojištěnému výplatu smluvně dohodnuté pojistné částky v případě dožití se stanoveného věku. Pojistná částka je vyplácena spolu s podíly na zisku nebo se výše této částky odvíjí od aktuální hodnoty investičních fondů, do kterých bylo pojistné investováno. Smysl pojištění pro případ dožití spočívá v tvorbě finančních rezerv pro případ, že se pojištěný dožije určitého věku a nebude mít dostatek prostředků na život, nejčastěji v důchodovém věku. Ve své nejjednodušší podobě se jedná o obdobu spoření, tedy o tvorbu úspor. Životní pojištění obecně není příliš vhodné ke spoření. Důvodem je například ručení pojišťovny za vklady v závislosti na sjednané pojistné částce, sankce související s přerušením placení běžného pojistného a vyšší náklady spojené s podílem pojišťovny na správě finančních prostředků. Obvykle bývá využíváno odvozených druhů pojištění pro případ dožití, a to důchodového a tzv. věnového pojištění. (Šídlo, 2010, Ducháčková, 2009) 1. Důchodové pojištění Jedná se o speciální typ pojištění pro případ dožití se sjednaného věku s pravidelně se opakujícím postupným pojistným plněním ve formě důchodu. Od sjednaného okamžiku respektive od sjednaného věku je pojištěnému vyplácena sjednaná velikost důchodu. V rámci důchodového pojištění lze sjednat tyto typy důchodů: 





základní důchod, který je obdobou starobního důchodu vypláceného ze zákonného sociálního zabezpečení. Pojištěný si může vybrat ze dvou variant tohoto důchodu. Jedná se o doživotní důchod, nebo důchod vyplácený po stanovenou dobu. Při volbě důchodu po stanovenou dobu jsou samozřejmě důchodové splátky vyšší. (Čejková, 2006) dočasný důchod, který se vyplácí pojištěnému v případě přiznání plné invalidity, pokud k ní dojde po určité době po uzavření pojistné smlouvy a před splatností základního důchodu. Jedná se o obdobu invalidního důchodu. Výplata důchodu končí vznikem nároku na výplatu základního důchodu nebo úmrtím pojištěného. (Čejková, 2006) důchod pro pozůstalé, který je splatný v případě smrti pojištěného osobě uvedené v pojistná smlouvě. (Vávrová, 2001)


22

2. Věnové pojištění Jde o pojištění, sjednané na dožití finančně závislé osoby (dítěte). Pojištění sjednává jeden nebo oba z rodičů ve prospěch svého potomka. Pojištění se vyplácí při dožití pojištěného sjednaného věku. Například plnoletosti, začátek nebo ukončení studií, sňatek a další. Výplata pojistného může být sjednána jako jednorázová nebo v podobě důchodu. Jelikož věnové pojištění je stanoveno na zabezpečení dětí, bývá doplněno o krytí dalších pojistných rizik. Zejména úmrtí rodiče nebo rodičů anebo invalidity rodičů. (Vávrová, 2001) Smíšené životní pojištění Smíšené životní pojištění je kombinací pojištění pro případ smrti a dožití. Jedná se o rezervotvorné pojištění. Pojistnou událostí je smrt pojištěného nebo dožití se určitého věku. Pojišťovna vyplácí sjednanou pojistnou částku vždy. Buď ve sjednaný den, v případě, že se pojištěný tohoto dne dožije nebo po smrti pojištěného ve prospěch osoby, kterou pojistník urči v pojistné smlouvě (obmyšlený). Smíšené životní pojištění je také označováno jako kapitálové pojištění. (Vávrová, 2001) Smíšené životní pojištění může být sjednáno na různé pojistné částky v případě dožití a úmrtí. Obvyklá je určitá vazba mezi těmito částkami. Typickým rysem je rozšiřování krytí o další nebezpečí neživotního charakteru (úraz, invalidita, vážná nemoc a další). (Ducháčková, 2009) Specifickou podobou tohoto pojištění je kolektivní životní pojištění, na jehož základě je sjednáno pojištění skupiny osob. Nejčastějším příkladem je, když zaměstnavatel sjedná pro své zaměstnance životní pojištění na kolektivní bázi, kdy je smlouva sjednána mezi zaměstnavatelem a pojišťovnou. Přitom zaměstnavatel hradí ve prospěch svých zaměstnanců celé nebo část pojistného. (Ducháčková, 2009) Výhody kolektivního pojištění:  

pojištění na srovnatelné pojistné částky bez zdravotního a finančního oceňování, nižší kalkulované náklady na správu než u jednotlivě sjednávaných životních pojištění. (Ducháčková, 2009)


23

Univerzální (flexibilní) životní pojištění Modifikací smíšeného životního pojištění vzniklo pojištění univerzální. Jedná se pružné pojištění, u kterého je pojištěným umožněno různými způsoby přizpůsobovat rozsah pojistné ochrany v závislosti na jejich momentální finanční situaci. Pojistník může v každém okamžiku upravovat pojistné, dobu placení pojistného, dočasně zastavit placení pojistného, opět ho obnovit, zaplatit pojistné dodatečně, může si také vypůjčit z tzv. spořivé složky z již zaplaceného pojistného. Při výpůjčce ze spořivé složky nesmí být překročen určitý limit, který zajišťuje základní pojistné krytí. (Ducháčková, 2009) Univerzální životní pojištění obsahuje dvě základní složky:  spořící složka – zajišťuje výplatu pojistné částky pří dožití se daného věku,  riziková složka – slouží pro výplaty pojistných plnění v případě smrti, úrazu, invalidity atd. (Ducháčková, 2009) Hlavní výhody tohoto pojištění:      

garantovaná pojistná částka pro případ smrti, garantované minimální zhodnocení finančních prostředků, možnost rozšíření pojistné ochrany formou připojištění, možnost kdykoli měnit nastavení pojištění a rozsah pojistné ochrany, možnost vkládat a čerpat finanční prostředky během trvání pojištění, daňová uznatelnost zaplaceného pojistného.

Nevýhody jsou:  nemožnost aktivně ovlivňovat tvorbu kapitálové hodnoty pojištění,  není garantována výše vyplacené částky při dožití. (ČAP, 2013) Investiční životní pojištění Investiční životní pojištění představuje spojení pojištění a dlouhodobého spoření. Je charakteristické tím, že výše vyplaceného pojistného plnění závisí na výnosech z investování rezerv pojistného. Investiční riziko je plně na straně pojistníka, který rozhoduje o tom, kam budou jeho prostředky investovány. Pojistník může investovat do následujících investičních fondů:  akciový fond,  fond obligací,


   

24

peněžní fond, fond státních cenných papírů, fond cizích měn, smíšené fondy.

Investiční životní pojištění poskytuje klientům vyšší výnosový potenciál při zhodnocování rezerv, ovšem za cenu vyššího rizika. Proto není výsledná hodnota naspořených prostředků předem známa. Výsledný výnos může být pozitivní i negativní. Vše závisí na výnosech nebo ztrátách realizovaných na kapitálovém, peněžním, devizovém či jiném trhu. Na konci pojistné doby obdrží pojistník aktuální hodnotu svých podílových jednotek ve formě jednorázové výplaty nebo důchodu. V případě úmrtí je vyplacena sjednaná pojistná částka a aktuální hodnota podílových jednotek. (Kol. autorů z ČAP, 2002) Výhody investičního životního pojištění:  pojistník má možnost rozhodnout o výši pojistného určeného na investování, a tím o poměru mezi pojištěním a investicí.  výše pojistného na investování není omezena a lze ji v průběhu pojištění měnit.  je možné kdykoliv v průběhu pojištění zaplatit mimořádné jednorázové pojistné.  naspořené prostředky mohou být v průběhu pojištění odčerpávány.  vlastní volba investiční strategie, kterou je možné měnit.  pojištění může být kdykoli ukončeno.  je možné s minimálním množstvím peněžních prostředků vstoupit na tuzemský i zahraniční kapitálový trh. (Kol. autorů z ČAP, 2002) 3.1.8

Připojištění k životnímu pojištění

Jak již bylo řečeno, životní pojištění kryje riziko úmrtí a dožití. Typické je však doplňování o krytí dalších rizik neživotního charakteru pomocí připojištění. (Ducháčková, 2009) Připojištění je obvykle možné sjednat ke kapitálovým životním pojištěním, důchodovým případně dalším rezervotvorným pojištění. Zpravidla se nesjednává k pojištěním rizikovým. (Kol. autorů z ČAP, 2002)


25

Připojištění invalidity Nárok na pojistné plnění v případě invalidity vzniká v případě přiznání plné invalidity, tedy v případě při přiznání plného invalidního důchodu ze státního důchodového pojištění. (Kol. autorů z ČAP, 2002) Může mít podobu výplaty důchodu, jednorázového plnění nebo jako zproštění od placení pojistného. (Ducháčková, 2009) Připojištění úrazu Úrazové pojištění kryje rizika úrazu a obvykle zahrnuje:  připojištění pro případ smrti následkem úrazu, které zvyšuje pojistnou ochranu v případě smrti úrazem. Ke smrti nemusí dojít ihned při úrazu, je ovšem nutné aby byl úraz příčinou úmrtí. V případě smrti úrazem je vyplaceno pojistné plnění jak z úrazového připojištění, tak z vlastního životního pojištění.  pojištění trvalých následků úrazu, u kterého dochází k pojistnému plnění v případech, kdy úraz zanechal trvalé následky, kterými se rozumí anatomická nebo funkční ztráta údu, orgánu nebo jejich částí. Nemusí dojít k úplné ztrátě, ale stačí výrazné omezení hybnosti nebo funkčnosti. Podle rozsahu trvalých následků pojišťovna plní určité procento z pojistné částky. Je možné sjednat tzv. pojištění progresivního pojistného plnění, kde se v případě velmi vážných trvalých následků vyplácí dvojnásobné, trojnásobné nebo až čtyřnásobné plnění.  denní odškodné, které má částečně nahradit ušlý příjem nebo náklady v souvislosti s úrazem. Výše plnění je dána smluvně stanovenou částkou denního odškodného, které je vypláceno po dobu léčení. Obvykle je stanovena doba, od které je denní odškodné vypláceno. Tedy například pokud doba léčení přesáhne 14 dnů. (Kol. autorů z ČAP, 2002) Připojištění vážných chorob Nárok na pojistné plnění nastává v případě diagnózy některé z vážných, smluvně sjednaných chorob (rakovina, infarkt, mozkové příhody, transplantace apod.). Vyplacením pojistné částky pojištění zaniká. Pojištění dlouhodobé péče U tohoto druhu připojištění dochází k pojistnému plnění v případě ztráty schopnosti pojištěného starat se o sebe nebo o domácnost. (ČAP, 2010) Je tedy nutná opakující se pomoc pojištěnému od jiné osoby při zajišťování některých základních potřeb. (Finance.cz, 2010)

Vlastní práce

26

4 Vlastní práce 4.1

Pojistný trh v České republice

V České republice se pojistný trh formoval až na počátku devadesátých let minulého století. V období před rokem 1990 bylo pojištění zajišťováno jediným subjektem, a to Českou státní pojišťovnou. Od té doby se ovšem situace na pojistném trhu výrazně změnila. Změna se odehrála z pohledu subjektů, které na pojistném trhu operují, struktury a podoby pojistných produktů i z pohledu regulace pojišťovnictví. (Ducháčková, 2009) Podle Ducháčkové (2009) je vývoj pojistného trhu ovlivňován těmito faktory:  změny obecných ekonomických podmínek (HDP, inflace, nezaměstnanost, struktura příjmů a výdajů domácností atd.),  vývoj na finančních trzích,  měnící se požadavky klientů,  změny charakteru rizik a výskyt nových,  změny technických a technologických postupů,  globalizační tendence,  situace v systémech státního sociálního zabezpečení,  výskyt a projevy pojistných událostí katastrofického rozsahu. Na pojistném trhu v České republice k dnešnímu dni působí 35 tuzemských pojišťoven, 18 poboček ze zemí EU a třetích zemí. Většina pojišťoven působících na českém trhu je sdružena do České asociace pojišťoven (ČAP, 2011). Česká asociace pojišťoven je zájmové sdružení komerčních pojišťoven působících na tuzemském trhu, které zahájilo svoji činnost k 1. lednu 1994. ČAP má k dnešnímu dni 30 řádných členů a 3 členy se zvláštním statutem a jejich podíl na celkovém pojistném v České republice činí 98%. (ČAP, 2010) Životní pojištění v současné době poskytuje 20 pojišťoven. Toto pojištění nejčastěji poskytují v kombinaci s pojištěním neživotním. Podle statistických údajů České asociace pojišťoven jsou podíly jednotlivých pojišťoven na trhu za rok 2012 v objemu předepsaného pojistného následující:

Vlastní práce

Obr. 1

27

Graf podílů pojišťoven na trhu životního pojištění v ČR (statistika 4. kvartál roku 2012)

Zdroj: vlastní zpracování podle dat ČAP

Vývoj na pojistném trhu může být podle Ducháčkové (2009) charakterizován dle velkosti předepsaného pojistného, podílem životního a neživotního pojištění na předepsaném pojistném a dalšími faktory. Vývoj předepsaného pojistného k HDP a jejich meziroční změny v procentech jsou patrné z následujícího grafu:

Obr. 2

Vývoj předepsaného pojistného

Zdroj: ČAP, 2013

Vlastní práce

28

Co se týče struktury pojistného na českém trhu, převažuje podíl neživotního pojištění nad životním. V roce 2011 byl poměr životního a neživotního pojištění 46,4:53,6 %. Z grafu č. 3 je patrné, že dochází k postupnému zvyšování podílu pojištění životního. Trend v ostatních vyspělých ekonomikách je zcela opačný a převažuje zde segment životního pojištění nad neživotním v poměru 60:40. (ČAP, 2011)

Obr. 3

Podíl životní pojištění a neživotní pojištění

Zdroj: Vlastní zpracování dle dat ČAP

Dle údajů České národní banky bylo do konce roku 2012 sjednáno celkem 9,3 milionu pojistných smluv životního pojištění, z toho 1,7 milionu smluv nových. Přitom největší část představovalo pojištění úrazu a nemoci následované pojištěním smrti a dožití. (ČNB, 2013) Podle tiskové zprávy vydané České asociace pojišťoven, trh životního pojištění v současné době mírně roste. Životní pojištění posílilo oproti minulému roku o 1,9 %. I přes tento pozitivní vývoj byl však zaznamenán pokles počtu pojištěných osob. Oproti roku 2011 se snížil celkový počet pojistných smluv téměř o 100 000. (ČAP, 2013)

4.2

Změny životního pojištění

Novinkou v životním pojištění, která nedávno vstoupila v platnost, je sjednocení sazeb životního pojištění pro muže a ženy. Toto nařízení vydal Soudní dvůr Evropské unie, podle něhož různá výše pojistného pro muže a ženy představuje diskriminaci na základě pohlaví. Soudní dvůr toto rozhodnutí vydal 1. března 2011

Vlastní práce

29

s platností od 21. prosince 2012. Pojišťovny tedy dostaly více než rok na přípravu. Od tohoto data musí rovně přistupovat k zákazníkům obou pohlaví při výpočtu výše pojistného. (Europa.eu, 2012) Již 13. prosince 2004 byla vydána směrnice Rady 2004/113/ES, která zavedla zásadu rovného zacházení s muži a ženami v oblasti přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování. Tato směrnice upravuje použití pojistně matematických faktorů týkajících se pohlaví v oblasti pojišťovnictví a dalších finančních služeb. Avšak ustanovení článku 5 odstavce 2 umožňovalo členským státům odchýlit se od tohoto pravidla a v případech, kde je pohlaví určujícím faktorem při posuzování rizika, ponechat přiměřené rozdíly ve výši pojistného a pojistného plnění u jednotlivých pojištěnců. Všem členským státům bylo umožněno rozlišování podle pohlaví alespoň u jednoho typu pojištění. Zejména se jednalo o pojištění životní. (eurlex.europa.eu, 2012) Výše zmíněný článek 5 odst. 2 byl napaden belgickou skupinou spotřebitelů Test-Achats. Ta si stěžovala na rozdílné sazby pojistného u Evropského soudního dvora a uspěla. Soudní dvůr rozhodl, že po uplynutí přiměřeného období musí být článek považován za neplatný. Toto rozhodnutí má dopad na všechny členské státy. Nyní tedy všechny nově uzavřené smlouvy, které jsou uzavřeny po 21. 12. 2012 musí dodržovat zásadu jednotného přístupu. (eur-lex.europa.eu, 2012) Jako dohledová organizace nad finančním trhem bude na dodržování těchto podmínek v České republice dohlížet Česká národní banka. Za nově uzavřené smlouvy se považují:  smlouvy uzavřené poprvé po 21. prosinci 2012,  nabídky podané před 21. prosincem, ale přijaté po tomto datu,  dohody uzavřené po 21. prosinci 2012 o prodloužení pojistné smlouvy uzavřené před tímto datem, která by jinak skončila. (eur-lex.europa.eu, 2012) U stávajících smluv, tedy smluv uzavřených před datem 21. 12. 2012 se žádná změna nekoná. Nebudou tedy učiněny žádné retroaktivní kroky, které by změnily podmínky uzavřených smluv před výše zmíněným datem. (Peníze.cz, 2012) Za stávající smlouvy se považují:  automatické prodloužení již existující smlouvy, pokud nebylo podáno žádné oznámení (o výpovědi, jako důsledek podmínek dřívější smlouvy),  úpravy jednotlivých prvků stávající smlouvy,

Vlastní práce

30

 sjednání například doplňkového pojištění, jehož podmínky byly ve smlouvě předem dohodnuty a jsou aktivovány jednostranným rozhodnutím pojistníka,  převod pojistného portfolia z jednoho pojistitele na druhého, který by nezměnil status smluv zahrnutých do tohoto portfolia. (eur-lex.europa.eu)

4.3

Důvody použití pohlaví jako faktor ovlivňující výši pojistného a pojistného plnění

Pohlaví je využíváno jako rizikový faktor pouze v případech, kdy pomáhá v oceňování pojistného rizika. Je to jeden z faktorů, který je využíván při oceňování individuálního rizika. V životním pojištění se využívá současně s dalšími faktory, jako jsou: věk, zdravotní stav, zaměstnání, zvyky atd. Ovšem velkou výhodou faktoru pohlaví nad ostatními je, že je neměnné, tedy i riziko zůstává na stejné úrovni. Vývoj úmrtnosti se ze statistického hlediska vyvíjí příznivěji pro ženy. Dožívají se vyššího věku a také bývají zdravější. Tento trend je obvyklý ve vyspělých zemích. Vývoj úmrtnosti žen a mužů v ČR za rok 2011 můžeme vidět na následujícím grafu.

Obr. 4

Graf vývoje úmrtnosti v ČR (2011)

Zdroj: Vlastní zpracování podle dat Českého statistického úřadu

Z grafu vyplývá, že se úmrtnost u žen a mužů se vyvíjí rozdílným způsobem. Tento rozdíl je především patrný od padesátého roku věku, kde počet zemřelých mužů dosahuje dvojnásobné hodnoty než u žen.

Vlastní práce

31

Následující graf č. 4 zobrazuje rozdíl mezi očekávanou délkou života u žen a mužů. Je patrné, že průměrná délka života se neustále zvyšuje. Rozdíl mezi očekávanou délkou života u obou pohlaví se pohybuje v řádu let. Ze statistického hlediska je tento rozdíl poměrně významný, jelikož pravděpodobnost, že pojištěný zemře do určitého věku, je vyšší u mužů než u žen. To s sebou nese pro pojišťovnu vyšší riziko. S odlišnou délkou života u mužů a žen souvisí i výše vyplácené renty. Muži se dožívají nižšího věku, je jim tedy vyplácena ze stejné naspořené částky vyšší renta, jelikož ji pobírají po kratší dobu. (Investujeme.cz)

Obr. 5

Graf naděje na dožití při narození v ČR (1993-2010)

Zdroj: Vlastní zpracování podle dat Českého statistického úřadu

Díky rozdílné pravděpodobnosti úmrtí mezi muži a ženami, je ženám poskytováno pojištění za nižší ceny. Důvodem této nižší ceny jsou vynaložené náklady pojistitele na pojistné krytí. Tyto náklady jsou při poskytování stejné úrovně pojistného krytí u mužů a žen odlišné, tudíž se zde vyskytuje i rozdíl v ceně pojistného ve prospěch žen. (Oxera, 2011)

4.4

Studie Evropské unie

Evropská federace pojišťoven a zajišťoven představila studii, která kvantifikuje dopad zákazu používání pohlaví jako faktoru pro výpočet výše pojistného a pojistného plnění na spotřebitele. Tato studie byla provedena nezávislými poradci Oxera, a je založena na ekonomické analýze dat z různých států EU včetně České republiky. Studie poukazuje na to, že vynechání faktoru pohlaví při výpočtu pojist-

Vlastní práce

32

ného bude mít vliv na životní pojištění, výplatu důchodů z komerčního důchodového pojištění a penzijního spoření a v některých zemích i na výši pojistného u pojištění motorových vozidel. (Oxera, 2011) Podle této studie bude mít sjednocení pojistných podmínek dopady:  výrazné zvýšení pojistného rizikového životního pojištění pro ženy, pokles pojistného u mužů,  snížení důchodů u mužů a zvýšení u žen,  růst ceny povinného ručení motorových vozidel pro ženy,  růst nákladů souvisejících s úpravou pojistných podmínek, smluv a marketingových materiálů,  možné změny v poptávce zákazníků po pojištění. Redistribuční efekt v životním pojištění související se zavedením jednotného přístup je patrný z následující tabulky. V ní je uvedeno srovnání výše současného pojistného a předpokládaný efekt zavedení unisex přístupu v pěti evropských státech. Výše pojistného je uvedena v Eurech. Jak si lze všimnout, nejvýraznější změna se očekává na českém trhu. Mužům by mělo pojistné klesnout o 17%, zatímco u žen se očekává nárůst až o 61%. Důvodem takovéto změny je již velmi výrazný počáteční rozdíl v pojistném pro muže a ženy. Unisex pojištění pro klienty v České republice bude celkově nejdražší, jelikož již počáteční výše pojistného byla ve srovnání s ostatními zeměmi na vysoké úrovni a to kvůli velkým rozdílům úmrtnosti žen a mužů.(Oxera, 2011) Tab. 2

Výše pojistného a jeho změna (v EUR)

Země Španělsko Německo Nizozemsko Česká republika Polsko Průměr

S využitím Unisex faktoru pohlaví Muži Ženy

Změna v % Muži

Ženy

30,8

19,3

26,8

-13

+39

30,1

20,7

26,8

-11

+30

23,8

20,9

22,8

-4

+9

44,5

23

37

-17

+61

37,1

23

32,1

-13

+40

31,9

20,9

28

-12

+34

Zdroj: Oxera, 2011

Se zavedením unisex pojištění také souvisí změna ve výši vyplácených důchodů. Jak již bylo uvedeno výše, ženy se obecně dožívají vyššího věku než muži. Tedy při

Vlastní práce

33

vyplácení důchodu bylo mužům vypláceno měsíčně více při stejné naspořené částce. Nicméně jelikož se ženy dožívají v průměru vyššího věku, dá se očekávat, že budou důchod pobírat déle a tedy obdrží stejnou sumu. Při zavedení rovného přístupu mezi muži a ženami tedy muži obdrží měsíčně nižší vyplacenou částku. (Oxera, 2011)

4.1

Nabídka produktů životního pojištění Pojišťovny České spořitelny, a.s., Vienna Insurance Group

Pro moji bakalářskou práci jsem si vybral Pojišťovnu České spořitelny (PČS). Důvodem výběru této společnosti bylo její významné postavení na trhu životního pojištění. V současnosti obsadila třetí příčku mezi pojišťovnami nabízejícími životní pojištění ve výši předepsaného smluvního pojistného ve výši s tržním podílem 12,1 %. Dalším z faktorů pro výběr byla velká oblíbenost jejich produktů u zákazníků a její dvacetiletá tradice v této oblasti, za kterou nasbírala spoustu nejrůznějších ocenění. V roce 2011 získala ocenění Klientsky nejpřívětivější pojišťovna 2011 a také nejvyšší ocenění v kategorii Nejlepší pojišťovna 2011. Byla založena roku 1992 a v roce 1993 zahájila svoji činnost pod názvem Živnostenská pojišťovna. Od roku 2001 začala vystupovat pod novým názvem Pojišťovna České spořitelny. V září roku 2008 se stala součástí rakouské pojišťovací skupiny Vienna Insurance Group, což s sebou neslo další úpravu názvu do současné podoby: Pojišťovna České spořitelny, a.s., Vienna Insurance Group. Od roku 2004 se Pojišťovna České spořitelny specializuje výhradně na prodej životního pojištění. Tento prodej je zprostředkováván pomocí pobočkové sítě po celé České republice a vybraných externích sítí. Pojišťovna České spořitelny poskytuje svým zákazníkům, prostřednictvím svého strategického partnera, pojišťovnou Kooperativa, i vysoce standardizované produkty neživotního pojištění. V roce 2010 byl navýšen základní kapitál společnosti o 782,9 milionu korun na celkových 1,9 miliardy korun, což vedlo k významnému posílení ekonomické stability společnosti. Jak již bylo zmíněno, Pojišťovna České spořitelny je od roku 2008 členem rakouské pojišťovací skupiny Vienna Insurance Group (VIG), která patří se svým objemem pojistného ve výši okolo 9 miliard EUR k předním pojišťovacím skupinám v Rakousku a střední a východní Evropě. VIG byla založena v Rakousku roku 1824 a dnes se sestává přibližně z 50 pojišťovacích společností ve 25 zemích. (Pojistovnacs.cz, 2013)

Vlastní práce

34

Pojišťovna České spořitelny nabízí několik produktů, pomocí kterých se klient může finančně zajistit v případě vzniku události, která by měla za důsledek tíživou finanční situaci. Mezi tyto produkty patří: FLEXI životní pojištění – jedná se o flexibilní životní pojištění, které kombinuje vlastnosti rizikového, kapitálového a investičního pojištění. Díky tomu je klientovi umožněna velká variabilita nastavení jednotlivých parametrů. Další variantou toho pojištění je FLEXI životní pojištění JUNIOR. Jedná se o komplexní pojištění dítěte a současně tvorbu úspor. Kapitálové životní pojištění KAPITÁL – jak již z názvu vyplývá, jedná se o kapitálové životní pojištění, které představuje kombinaci rizikového životního pojištění a tvorby úspor. Jedná se o produkt s jednorázově placeným pojistným. Hlavní předností tohoto produktu je garantované zhodnocení vložených prostředků. Pro tvorbu bakalářské práce jsem si vybral produkt FLEXI životní pojištění. Důvodem pro výběr byla jeho dlouholetá tradice, která sahá do roku 2000, kdy bylo flexibilní životní pojištění FLEXI poprvé uvedeno na trh. Za dobu své existence prošlo několika inovacemi a získalo si velkou oblibu a také obdrželo řadu ocenění. Mezi ně patří čtyřnásobné vítezství v letech 2009-2012 v soutěži Zlatá koruna v kategorii životní pojištění. (Pojistovnacs.cz, 2013)

4.2

Modelový příklad

Prvním klientem je 35letý muž. Je ženatý a má jedno dítě. Pravidelně sportuje a je výborném zdravotním stavu. Zdědil po rodičích rodinný domek, na jehož rekonstrukci si vzal hypotéku ve výši 2 000 000Kč. Není příjemcem invalidního důchodu. Příspěvek zaměstnavatele na životní pojištění neuvažuji. Životní pojistka bude uzavřena na dobu 30let. Jako živitel rodiny by si chtěl tento klient uzavřít životní pojistku, aby zajistil svou rodinu pro případ, kdyby se s ním něco stalo. Vybral si produkt FLEXI životní pojištění Pojišťovny České spořitelny.

Vlastní práce

35

Klient si přeje sjednat:  pojištění pro případ smrti z jakýchkoliv příčin na částku 1 000 000 Kč,  doplňkové pojištění pro případ smrti z jakýchkoliv příčin na částku 2 000 000 Kč po dobu 20 let, kterou zajistí krytí hypotečního úvěru,  pojištění invalidity s jednorázovou výplatou pojistné částky na částku 450 000 Kč,  pojištění zproštění od placení pojistného,  pojištění velmi vážných onemocnění s pojistnou částkou 200 000 Kč,  pojištění pro případ trvalých následků úrazu s čtyřnásobnou progresí od 0,5%, která by klientovi v případě vzniku této události usnadnila finanční situaci související se změnou životního stylu. Pro toto pojistné riziko byla zvolena částka 1 000 000 Kč. Při stanovování pojistných částek bylo využito materiálů a doporučení poskytnutých Pojišťovnou České spořitelny. Konkrétně se jednalo o příručku FLEXI a simulační program pro výpočty pojistného a kapitálové hodnoty. Tab. 3

Vstupní údaje o klientovi, pro sjednání životního pojištění

Vstupní údaje Věk 35 let Pohlaví muž Riziková skupina 1. Zdravotní stav výborný Pojistná doba 30 let Zdroj: Vlastní zpracování

V tabulce č. 3 jsou uvedeny základní vstupní údaje, které jsou rozhodující pro určení rizika a tedy i pro pravděpodobnost úmrtí. Tyto faktory také ovlivňují výši pojistného.

Vlastní práce

Tab. 4

36

Sjednaná rizika a pojistné částky

Riziko Pojistná částka v Kč Základní pojištění pro případ smrti z jakýchkoliv příčin 1000000 Doplňkové pojištění pro případ smrti z jakýchkoliv příčin 2000000 Pojištění velmi vážných onemocnění 200000 Pojištění pro případ smrti následkem úrazu 1000000 Pojištění invalidity s jednorázovou výplatou pojistné částky 450000 Pojištění pracovní neschopnosti - nemoc/den 250 Pojištění trvalých následků úrazu s čtyřnásobnou progresí od 0,5% 1000000 Pojištění zproštění od placení pojistného Zdroj: Vlastní zpracování dle dat simulačního programu FLEXI Tab. 5

Výše pojistného s využitím faktoru pohlaví versus unisex sazba (muž)

Pojistná Pojistné v Kč Pojistné v Kč Riziko částka v S využitím faktoru pohlaví Kč Unisex Smrt (konstantní PČ) 1000000 499 434 Doplňkové připojištění smrti 2000000 598 503 Velmi vážná onemocnění 200000 466 188 Smrt následkem úrazu 1000000 100 100 Invalidita 450000 296 198 Pracovní neschopnost - nemoc 250 198 198 TNU s progresí od 0,5% 1000000 134 134 Zproštění od placení pojistného 136 84 Celkové měsíční pojistné 2677 2081 Zdroj: Vlastní zpracování dle dat simulačního programu FLEXI

V tabulce číslo 5 je uvedeno, jak se liší pojistné za jednotlivá rizika při využití pohlaví jako rizikového faktoru a při využití sjednocené sazby. Jak si lze všimnout, některé sazby pojistného nebyly zavedením unisex přístupu ovlivněny. Konkrétně se jedná o rizika smrti následkem úrazu, pojištění pracovní neschopnosti a trvalých následků úrazu. Naopak další sazby za rizika prošly úpravou. Tato změna se projevila poklesem pojistného u rizik:    

pojištění smrti z jakýchkoliv příčin, doplňkového pojištění smrti z jakýchkoliv příčin, pojištění velmi vážných onemocnění, pojištění invalidity,

Vlastní práce

37

 pojištění zproštění od placení pojistného, Tabulka č. 5 slouží jako základ pro zpracování grafu č. 6 autorem.

Obr. 6

Srovnání pojistného s využitím faktoru pohlaví a unisex pojištění (muž)

Zdroj: Vlastní zpracování Tab. 6

Rozdíl v pojistném vyjádřený v Kč a procentně (muž)

Pojistné v Kč Pojistné v Kč Změna Rozdíl v% S využitím faktoru pohlaví Unisex Smrt (konstantní PČ) 499 434 65 -13,03 Doplňkové připoj. smrti 598 503 95 -15,88 Velmi vážná onemocnění 466 188 278 -59,65 Smrt následkem úrazu 100 100 0 0 Invalidita 296 198 98 -33,10 Pracovní neschopnost - nemoc 198 198 0 0 TNU s progresí od 0,5% 134 134 0 0 Zproštění od placení pojistného 136 84 52 -38,23 Celkové měsíční pojistné 2677 2081 596 -22,26 Riziko

Zdroj: Vlastní zpracování

V tabulce č. 6 jsou uvedeny rozdíly v pojistném za pojištěná rizika. Z tabulky je patrné, že u rizik, kterých se změna dotkla, došlo k poklesu pojistného. Nejvýraznější pokles je viditelný u pojištění velmi vážných onemocnění, kde pojistné pokleslo o

Vlastní práce

38

278 Kč. To odpovídá snížení pojistného o 59,65 % vůči sazbě původní. Druhý nejvýraznější pokles pozorujeme u pojištění zproštění od placení pojistného, kde se pojistné snížilo o 59 Kč, což odpovídá 35,23 % poklesu. Celkové pojistné se vyvinulo pro klienta v pozitivním směru. Výše celkového pojistného poklesla o 596 Kč, což v procentuálním vyjádření odpovídá 22,26 %. Za předpokladu, že se pojistná smlouva nezmění, zaznamená klient roční úsporu na pojistném ve výši 7 152 Kč, což odpovídá úspoře 214 560 Kč za celou pojistnou dobu, tedy 30 let. Nyní provedu modifikaci tohoto příkladu. Budu předpokládat, že klient není muž, ale žena. Všechny další předpoklady, vybraná rizika a pojistné částky zůstanou nezměněny. Tab. 7

Vstupní údaje o klientce, pro sjednání životního pojištění

Vstupní údaje Věk Pohlaví Riziková skupina Zdravotní stav Pojistná doba

35 let žena 1. výborný 30 let


Výše pojistného s využitím faktoru pohlaví versus unisex sazba (žena)

pojistné v Kč pojistné v Kč pojistná částka v Kč S využitím faktoru pohlaví Unisex Smrt (konstantní PČ) 1000000 241 434 Doplňkové připoj. smrti 2000000 280 503 Velmi vážná onemocnění 200000 317 188 Smrt následkem úrazu 1000000 100 100 Invalidita 450000 139 198 Pracovní neschopnost - nemoc 250 198 198 TNU s progresí od 0,5% 1000000 134 134 Zproštění od placení pojistného 49 84 Celkové měsíční pojistné 1752 2081 Riziko

Zdroj: Vlastní zpracování dle simulačního programu FLEXI

Z tabulky č. 8 je patrné, že se změna v sazbě pojistného opět dotkla rizik: smrti z jakýchkoliv příčin, doplňkového připojištění smrti, velmi vážných onemocnění, invalidity a zproštění od placení pojistného. U čtyř zmíněných rizik došlo ke zvýše-

Vlastní práce

39

ní sazby pojistného, pouze u rizika velmi vážných onemocnění došlo k poklesu pojistného, jak je patrné i z následujícího grafu.

Obr. 7

Srovnání pojistného s využitím faktoru pohlaví a unisex pojištění (žena)


V následující tabulce č. 8 jsou uvedeny rozdíly mezi pojistným při využití faktoru pohlaví a unisex sazbou a jejich procentuální vyjádření. Lze si všimnout, že největší rozdíl v pojistném nastal u rizika smrti z jakýchkoliv příčin, kde pojistné vzrostlo z původní částky 241 Kč na 434 Kč, což odpovídá nárůstu pojistného o 80,08 %. Další velmi výraznou změnu zaznamenala rizika doplňkové pojištění smrti a zproštění od placení pojistného, u kterých pojistné vzrostlo o 79,64 a 71,43 %. Jediné připojištění velmi vážných onemocnění vykázalo změnu pojistného v podobě poklesu a to o 40,69 %, což pro klientku znamenalo snížení ceny o 129 Kč.

Vlastní práce

Tab. 9

40

Rozdíl v pojistném vyjádřený v Kč a procentně (žena)

pojistné v Kč pojistné v Kč změna rozdíl v% S využitím faktoru pohlaví Unisex Smrt (konstantní PČ) 241 434 +193 +80,08 Doplňkové připoj. smrti 280 503 +223 +79,64 Velmi vážná onemocnění 317 188 -129 -40,69 Smrt následkem úrazu 100 100 0 0 Invalidita 139 198 +59 +42,45 Pracovní neschopnost - nemoc 198 198 0 0 TNU s progresí od 0,5% 134 134 0 0 Zproštění od placení pojistného 49 84 +35 +71,43 Riziko

Celkové měsíční pojistné

1752

2081

+329 +18,78


Celkové pojistné pro ženu vzrostlo o 329 Kč z původních 1752 Kč na 2081 Kč. To odpovídá nárůstu pojistného o 18,78 %. Tato změna se negativně promítne ve výdajích klientky na pojistné. Ročně zaplatí o 3 948 Kč více. Budeme-li předpokládat, že se smlouva do konce své životnosti nezmění, zaplatí klientka za celou pojistnou dobu (30 let) o 118 440 Kč více. V následující tabulce č. 10 je uvedeno srovnání pojistného pro muže, ženu a unisex sazby. Je patrné, že zavedení rovného přístupu k oběma pohlavím učinilo životní pojištění výhodnější pro klienta mužského pohlaví. Pro muže došlo ke snížení pojistného u všech rizik, kterých se změna dotkla, zatím co pro ženy došlo až na jedno riziko (velmi vážná onemocnění) k jeho nárůstu. Za pojistných podmínek platných v roce 2012 činil rozdíl v celkovém pojistném při sjednání stejných rizik a pojistných částek pro muže a ženu 925 Kč. Tento rozdíl se se zavedením unisex sazby smazává a byla nastavena jednotná sazba pojistného, která činí pro vybrané klienty 2 081 Kč. Pro muže tato změna znamenala snížení pojistného za životní pojištění o 22.26 % a pro ženu růst pojistného o 18.78 %.

Vlastní práce

Tab. 10

41

Srovnání pojistného pro muže, ženu a unisex sazby

pojistná částka v Kč

Riziko

Smrt (konstantní PČ) Doplňkové připoj. smrti Velmi vážná onemocnění Smrt následkem úrazu Invalidita Pracovní neschopnost - nemoc TNU s progresí od 0,5% Zproštění od placení pojistného Celkové měsíční pojistné

1000000 2000000 200000 1000000 450000 250 1000000

Pojistné v Kč s využitím Procento změny Unisex faktoru pov pojistném pojistné hlaví muž žena muž žena 499 241 434 -13,03 +80,08 598 280 503 -15,88 +79,64 466 317 188 -59,65 -40,69 100 100 100 0 0 296 139 198 -33,10 +42,45 198 198 198 0 0 134 134 134 0 0 136 49 84 -38,23 +71,43 2677 1752 2081 -22,26 +18,78


Vývoj a změna pojistného v závislosti na vstupním věku

Věk 25 30 35 40 45 50

Muž 1990 2286 2677 3186 3825 4374

Žena 1346 1525 1752 2036 2385 2723

Unisex 1591 1803 2081 2436 2879 3255

Změna v Kč Muž Žena -399 +245 -483 +278 -596 +329 -750 +400 -946 +494 -1119 +532

Změna v % Muž Žena -20,05 +18,20 -21,13 +18,23 -22,26 +18,78 -23,54 +19,65 -24,73 +20,71 -25,58 +19,54

Zdroj: Vlastní zpracování dle dat simulace FLEXI

Tabulka č. 11 uvádí, jak by se měnila výše celkového pojistného v závislosti na vstupním věku klienta. Je patrné, že s rostoucím věkem roste i výše pojistného. Z tabulky vyplývá, že pokud by muž sjednal životní pojištění za podmínek platných v roce 2013, tak by v každém věku, ve kterém by jej uzavřel, na pojistném ušetřil. Největší úsporu by zaznamenal, pokud by pojistnou smlouvu uzavřel ve věku 50 let. V tomto případě by úspora na měsíčním pojistném činila 1 119 Kč. Oproti tomu by žena v každém věku zaregistrovala navýšení výdajů na měsíční pojistné v průměru o 19,19 %.

Vlastní práce

Obr. 8

42

Vývoj pojistného v závislosti na vstupním věku klienta.

Zdroj: vlastní zpracování

Následující tabulka Tab. 12 vyjadřuje změnu pojistného v závislosti na zařazení klienta do rizikových skupin. Jak je z tabulky patrné, tak pro muže došlo opět ke snížení pojistného u všech rizikových skupin. Naopak pro ženy pojistné vzrostlo. Nejvýraznější je tato změna u 1. rizikové skupiny, u dalších skupin je patrná klesající tendence. Tab. 12

Vývoj a změna pojistného v závislosti na rizikové skupině.

Změna v Kč Změna v % Muž Žena Muž Žena 2081 -596 329 -22,2637 18,77854 2297 -602 331 -20,7658 16,83622 2790 -613 340 -18,0135 13,87755

Riziková skupina Muž Žena Unisex 1. 2. 3.

2677 1752 2899 1966 3403 2450

Zdroj: Vlastní zpracování dle dat simulačního programu FLEXI

Z výše uvedeného příkladu vyplývá, že zavedení UNISEX pojištění má pro konkrétní klienty své výhody i nevýhody. Jako výhodný se tento přístup k hodnocení rizikovosti jeví pro klienty mužského pohlaví. Muž zaznamená snížení pojistného v každém věku i rizikové skupině. Dle modelového případu, klient mužského pohlaví při sjednaných rizicích a pojistných částkách zaznamenal úsporu na celkovém pojistném 22,26 %, což v tomto případě znamenalo pokles pojistného o 596 Kč. Tedy v případě, kdy by se muž rozhodoval uzavřít životní pojištění, bylo by pro něj výhodnější jej uzavřít až za podmínek platných po 21. prosinci 2012. Jak již bylo

Vlastní práce

43

zmíněno výše, mohl by za těchto pojistných podmínek dosáhnout za celou pojistnou dobu, tedy 30 let, úspory 214 560 Kč. Na druhou stranu pro ženu činí unisex přístup produkt životní pojištění, v porovnání s podmínkami platnými před zmíněným datem, daleko méně atraktivním. Zavedením unisex sazby došlo ke zdražení pojistného pro ženy. Za stanovených podmínek vzrostlo pojistné pro ženu o 18,78 %, což představuje měsíční částku 329 Kč. Nejmarkantnější nárůst je patrný u pojištění smrti z jakýchkoliv příčin, který činil 80,08 % následovaný doplňkovým pojištěním smrti a zproštěním od placení pojistného. V případě, že by se klientka rozhodovala uzavřít životní pojištění, bylo by pro ni výrazně výhodnější sjednat jej ještě za podmínek platných před 21. prosincem 2012. Za těchto podmínek by klientka v porovnání s unisex přístupem ušetřila za celou pojistnou dobu 118 440 Kč.

4.3

Dopady na klienta

Cena pojistného po zavedení unisex sazeb byla ovlivněna takzvaným redistribučním efektem, kdy více riziková skupina zaznamenala snížení pojistného na úkor méně rizikové, která zaregistrovala jeho nárůst. V ceně pojistného se také promítly náklady pojišťoven vynaložené na přepracování pojistných produktů, změnu systému oceňování rizika, IT systémů, marketingových akcí a dalších. Zavedení unisexového přístupu k hodnocení rizikovosti klienta může mít dopady i na poptávku po životním pojištění. Jak vyplývá i z modelového příkladu, obdrží ženy za stejné pojistné daleko menší pojistnou ochranu, než tomu bylo dříve, což může vést ke snížení poptávky po tomto produktu. Životní pojistku ve většině případů sjednává živitel rodiny, tedy ten, kdo zajišťuje finančními prostředky její chod. Tedy v případě, že živitelkou rodiny nebude žena, je možné očekávat výrazný pokles poptávky po tomto produktu. Opačný efekt bude tato změna mít pro klienta mužského pohlaví, kde za stejné peníze obdrží vyšší pojistnou ochranu. U této skupiny klientů je tedy možné očekávat zvýšení poptávky po životním pojištění.(Richterková, 2013)

4.4

Návrh marketingových aktivit pojišťovny

Na pojistném trhu panuje velmi silná konkurence. Každý zákazník, který poptává životní pojištění, je pro pojistitele důležitý. Zavedení unisexového přístupu mělo rovný dopad na všechny pojistitele v celé Evropské unii, a proto je klíčové, jak se s touto změnou vypořádají. V případě vhodného přístupu a zvolení správné strategie si může pojišťovna vybudovat konkurenční výhodu, což může mít kladný dopad na zákazníky a poptávku právě po jejím produktu.

Vlastní práce

44

Navrhované marketingové aktivity, kterými by se mohla pojišťovna s touto změnou vypořádat, jsou uvedeny v následujícím textu. Jedna ze zmíněných strategií je orientována na muže, druhá na ženy. Cílovou skupinou první marketingové aktivity jsou ženy. Změna v podobě unisexového oceňování rizikovosti klientů vedla ke zvýšení rizikového pojistného. To s sebou může nést i odliv potencionálních klientek, pro které se produkt životního pojištění stal daleko méně atraktivním. Proto by se měla pojišťovna snažit tento efekt co nejvíce eliminovat. Možným řešením by byla inovace pojistných produktů a zavedení dalších alternativních faktorů určujících rizikovost klientů jako je například životní styl, stravovací návyky, dědičné choroby v rodině apod. Jelikož je všeobecně známo, že ženy žijí zdravěji, bylo by těmito ukazateli možno ovlivnit míru rizika a v tomto případě i výši rizikového pojistného ve prospěch žen. Tímto řešením by bylo možné ovlivnit negativní dopad na poptávku po životním pojištění u žen, způsobenou zavedením unisex sazeb. Zavedením těchto faktorů by pojišťovna získala také konkurenční výhodu oproti společnostem, které neučiní žádné kroky ve snaze zohlednit nižší rizikovost žen, jež je statisticky prokázána. Jako další možnou marketingovou činnost pojišťovny můžeme označit zaměření se na cílovou skupinu zákazníků mužského pohlaví. Jelikož v počtu uzavřených pojistných smluv životního pojištění převažují klienti muži, bylo by vhodné zaměřit se právě na ně.(ČAP, 2013) Pojišťovna by měla v této aktivitě současně poukázat na nové možnosti a výhody, které jim přináší změna v podobě unisexového oceňovaní rizikovosti klientů. Především na výrazný pokles v rizikovém pojistném, který přineslo nařízení Evropského soudního dvora. K tomuto účelu by bylo vhodné vydání propagačních materiálů, které by o změnách informovaly veřejnost. Jednalo by se především o reklamní spoty, oznámení na webových stránkách a další. Jelikož je pro pojišťovny charakteristický přímý prodej, bylo by vhodné, aby prodejce zákazníka upozornil na možnost uzavření životního pojištění, které je nyní pro muže za výhodnějších podmínek. Tímto by bylo možné vzbudit zájem klientů a dosáhnout navýšení objemu uzavřených pojistných smluv a tím i zisku společnosti a potenciálně i tržního podílu. Pojišťovny mohou také zavést různé bonusy a slevy, kterými by se pokusili kompenzovat nynější finanční znevýhodnění žen v životním pojištění. Pro tuto kompenzaci hovoří nižší riziko úmrtnosti žen a v porovnání s muži jejich celkově lepší zdravotní stav. Zohlednění těchto skutečností pomocí zmíněných finančních slev bude nutné zapracovat do nových pojistných produktů a kalkulovat s nimi při stanovování výše pojistného. Účelem tohoto opatření bude zohlednění statistik úmrt-

Vlastní práce

45

nosti a tím snížení pojistného pro ženy, které se zavedením unisex sazby zaznamenalo růst. V případě, že by se podařilo zavést tyto bonusy a slevy pro ženy klientky, bylo by výsledkem zmírnění poklesu v poptávce po tomto produktu a i možné pozitivní ovlivnění poptávky u klientek, které nestihly uzavřít životní pojištění za podmínek platných v roce 2012.

Diskuze

46

5 Diskuze Cílem mé bakalářské práce, který jsem si na začátku stanovil, bylo identifikovat změny způsobené zavedením unisexových sazeb pojistného v životním pojištění a provést komparaci pojistných smluv uzavřených za podmínek platných do 21. prosince 2012 a smluv uzavřených po tomto zlomovém datu. Pro srovnání byl vybrán produkt Pojišťovny České spořitelny FLEXI životní pojištění. Zmíněný produkt jsem aplikoval na modelový příklad ve dvou variantách. Při výpočtu pojistného, jak rizikového, tak celkového, byl využit simulační program Pojišťovny České spořitelny, kde byly namodelovány aspekty pojistné smlouvy a pojistná rizika. Bylo využíváno dvou verzí tohoto programu. První verze (starší) pro modelování smluv za podmínek platných před zavedením unisex přístupu a druhá (nová) již po zavedení daného přístupu. Jelikož se změnou oceňování rizikovosti klientů došlo i k přepracování produktu, bylo nutné při využití tohoto programu zavést určité předpoklady a omezení. U starší verze produktu FLEXI životní pojištění nebylo možné zvolit u rizika doplňkového pojištění smrti lineárně klesající pojistnou částku pro účel krytí hypotečního úvěru. Pro transparentnost srovnání byla tedy u tohoto rizika v obou případech zvolena konstantní pojistná částka, od čehož se odvíjí i výše pojistného. V prvním modelovém případě byl klientem 35letý muž, který si přál sjednat životní pojištění, aby zajistil svou rodinu v případě, že by se s ním něco stalo. Za sjednaných podmínek a pojistných částek bylo zjištěno, že zavedení unisex sazeb pro klienta mužského pohlaví mělo za následek snížení pojistného. Za podmínek platných v roce 2012 by za stejnou pojistnou ochranu zaplatil 2 677 Kč, nyní však zaplatí pouze 2 081 Kč měsíčně. Rozdíl v pojistném tedy činní 596 Kč, což odpovídá 25,26% poklesu. Největší změnu v sazbě pojistného zaznamenal u pojištění velmi vážných onemocnění, která odpovídá snížení pojistného o 59,65 % vůči sazbě původní. Další výrazná změna byla zaznamenána u pojištění invalidity, kde se pojistné snížilo o 33,10 % oproti původní sazbě. U pojištění smrti z jakýchkoliv příčin došlo k 13,03% poklesu. Za předpokladu, že by využil tohoto produktu, a uzavřel životní pojištění po 21. 12. 2012, zaznamenal by roční úsporu na pojistném 7 152 Kč. Z tohoto důvodu bych klientovi mužského pohlaví doporučil uzavřít životní pojištění až po výše zmíněném datu a využít tak zvýhodněných podmínek, které mu zavedení unisex přístupu přináší.

Diskuze

47

V druhé variantě modelového příkladu bylo provedeno srovnání pojistného pro klientku ženu. I pro tento případ byla stanovena stejná rizika a pojistné podmínky jako v případě muže. Ze srovnání pojistné smlouvy uzavřené za podmínek roku 2012 a 2013 je zřejmé, že došlo se zavedením unisexového přístupu pro ženy ke zdražení pojistného. Pojistné ženě vzrostlo z původních 1 752 Kč na 2 081 Kč. Jedná se tedy o rozdíl 329 Kč, což odpovídá nárůstu 18,78 %. Nejvýraznější nárůst pojistného je možné pozorovat u pojištění smrti z jakýchkoliv příčin, který činí 80,08 %. Další znatelná změna se odehrála v sazbě za doplňkové pojištění smrti (nárůst o 79,64 %) a pojištění invalidity (42,45% růst). Tedy v případě, že by klientka uzavřela životní pojištění za podmínek platných v roce 2013, zaplatila by ročně na pojistném o 3 948 Kč více, což by za celou pojistnou dobu (30 let) představovalo 118 440 Kč. V případě, že by se klientka rozhodovala, zda uzavřít smlouvu o životním pojištění za podmínek, které platily do 21. prosince roku 2012 nebo zda ji uzavřít až v roce 2013, směřovalo by mé doporučení k první zmíněné variantě. Tedy uzavřít smlouvu v době, kdy bylo pohlaví rozhodujícím faktorem v oceňování rizikovosti klientů. Tato varianta by byla pro klientku výrazně výhodnější. Na změnu oceňování rizika by měly zareagovat i pojišťovací instituce ve snaze o eliminaci negativního vlivu na poptávku. Byly navrhnuty i možné varianty marketingových doporučení, kterých by pojišťovna mohla využít. První z nich se zaměřuje na eliminaci odlivu poptávky žen po životním pojištění, které se v důsledku zavedení unisexového přístupu stalo pro ženy finančně méně výhodným. Navrhovaným řešením by byla inovace pojistných produktů a zavedení dalších alternativních faktorů určujících rizikovost klientů, čímž by se přispělo k zohlednění nižšího rizika úmrtí žen a tedy i k zohlednění tohoto faktoru ve výši pojistného. Těmito změnami by bylo možné eliminovat pokles poptávky po produktu životního pojištění. Pojišťovny mohou také zavést různé bonusy a slevy, kterými by se pokusily kompenzovat nynější finanční znevýhodnění žen v životním pojištění. Tyto bonusy a slevy by zohledňovaly skutečnost nižšího rizika úmrtí u žen a měly by tedy vliv na výši pojistného životního pojištění. V případě, že by se podařilo zavést tyto bonusy a slevy pro klientky, bylo by výsledkem zmírnění poklesu v poptávce po tomto produktu a i možné pozitivní ovlivnění poptávky u klientek, které nestihly uzavřít životní pojištění za podmínek platných v roce 2012. Další možnou marketingovou činností pojišťovny můžeme označit zaměření se na cílovou skupinu zákazníků mužského pohlaví. Cílem této aktivity je zvýšení poptávky po životním pojištění u mužů. Jelikož se zavedením unisex přístupu došlo

Diskuze

48

k zlevnění životního pojištění pro muže, bylo by vhodné této změny využít k získání nových zákazníků. K tomuto účelu by bylo vhodné přesně zaměřit marketingovou propagaci, která by o změnách informovala stávající i potencionální klienty. Tímto by bylo možné vzbudit zájem klientů a dosáhnout navýšení objemu uzavřených pojistných smluv a tím i zisku společnosti a potenciálně i tržního podílu.

Závěr

49

6 Závěr Životní pojištění je pojistný produkt, jehož podstatou je ochrana lidského života před nenadálými událostmi. Dokáže finančně zajistit rodinu v případě úmrtí, vážné nemoci invalidity či úrazu. Aby byl člověk správně zajištěn, je nutné vhodně ohodnotit rizika a jejich případný dopad na rodinu. Rizikovost klientů zkoumají při uzavírání smluv i pojistitelé a její míra se následně promítá ve výši pojistného. Do nedávné doby bylo při oceňování rizikovosti využíváno jako determinující faktor i pohlaví klienta. Tento faktor byl velmi významný. Jak ukazují úmrtnostní tabulky a další statistické údaje, je riziko úmrtnosti mužů a žen velmi rozdílné. I proto byla cena za pojistnou ochranu odlišná. Dle rozhodnutí Evropského soudního dvora nesmí být s platností od 21. 12. 2012 tento faktor v rámci antidiskriminačních opatření v pojistné matematice nadále zohledňován a bylo zavedeno tzv. unisex pojistné. Tímto rozhodnutím se ženy staly i navzdory statistickým údajům rizikovější skupinou a muži naopak méně rizikoví. Nový přístup v ohodnocování rizikovosti má dopad i na výši pojistného, které klient za ochranu zaplatí. Jak je patrné z modelového příkladu, muži zaznamenají snížení pojistného, naopak ženy zaznamenají jeho nárůst. Nejmarkantnější nárůst pojistného pro ženy bude patrný u rizika smrti z jakýchkoliv příčin, který může dosahovat až 80 %. Nárůst celkového pojistného se bude také odvíjet od vybraného produktu životního pojištění a sjednaných pojistných částek. Pro ženy lze obecně očekávat nárůst v rozmezí 20 – 50 %, u mužů naopak pokles v rozmezí 15 – 25 %. Pro muže je tedy výhodnější vyčkat, a uzavřít životní pojistku až s platným unisex přístupem. Naopak pro ženy bylo výhodnější, sjednání životního pojištění ještě před 21. prosincem roku 2012, tedy za podmínek rozdílných sazeb pro obě pohlaví. V tomto případě bylo pro ně životní pojištění finančně výrazně méně nákladné. Jak zavedení unisex přístupu ovlivní poptávku po životním pojištění a jak ovlivní postavení produktu životního pojištění na pojistném trhu, bude možné konstatovat až s určitým časovým odstupem. Dá se ovšem předpokládat, že u žen dojde k poklesu poptávky, u mužů lze očekávat mírný nárůst. Bude též záležet na tom, jak se s touto změnou vyrovnají pojišťovny, a zda se jim podaří s využitím různých nástrojů eliminovat negativní vliv na poptávku po tomto produktu.

Literatura

50

7 Literatura CIPRA, T. Finanční a pojistné vzorce. 1. vyd. Praha: Grada, 2006. 374 s. Finanční trhy a instituce. ISBN 80-247-1633-X. CIPRA, Tomáš. Pojistná matematika:Teorie a praxe. 1.vyd. Praha: Ekopress, 1999, 398 s. ISBN 80-861-1917-3. ČEJKOVÁ, V. Pojistný trh. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2002. 119 s. ISBN 80247-0137-5. DUCHÁČKOVÁ, E. Principy pojištění a pojišťovnictví. 3. vyd. Praha: Ekopress, 2009. 224 s. ISBN 978-80-86929-51-4. RICHTERKOVÁ, Zuzana. Pojistný UNISEX. FOND SHOP. 2013, č. 3. DOI: 1211-7277. ŠÍDLO, Dušan. Život jako riziko, aneb, Zásady pojišťování životních rizik. 1. vyd. Praha: D. Šídlo, 2010, 188 s. ISBN 978-80-904345-1-6. VÁVROVÁ, Eva, Marta DOLOŽÍLKOVÁ a Roman STUCHLÍK. Pojišťovnictví: vybrané kapitoly pro základní kurs. Vyd. 1. V Brně: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2001, 84 s. ISBN 978-80-7157-487-3. KOLEKTIV AUTORŮ Z ČESKÉ ASOCIACE POJIŠŤOVEN. Životní pojištění. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 2002, 104 s. ISBN 80-247-0146-4.

Internetové zdroje ČESKÁ ASOCIACE POJIŠŤOVEN. Aktuality [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.cap.cz/news.aspx?aktualita=82&list=vweb/Aktuality ČESKÁ ASOCIACE POJIŠŤOVEN. O nás [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.cap.cz/Folder.aspx?folder=Lists%2fMenu%2fO+n%C3%A1s ČESKÁ ASOCIACE POJIŠŤOVEN. Univerzální pojištění [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.cap.cz/Item.aspx?item=Univerz%C3%A1ln%C3%AD+poji%C5% A1t%C4%9Bn%C3%AD&typ=H ČESKÁ ASOCIACE POJIŠŤOVEN. Kapitálové ŽP [online]. [cit. 2013-05-03]. Dostupné z:http://www.cap.cz/Item.aspx?item=Kapit%C3%A1lov%C3%A9+%C5%BD P&typ= ČESKÁ ASOCIACE POJIŠŤOVEN. Statistiky - Vývoj pojistného trhu [online]. [cit. 2013-05-18]. Dostupné z: http://www.cap.cz/statistics.aspx

Literatura

51

ČESKÁ ASOCIACE POJIŠŤOVEN. Tiskové zprávy [online]. [cit. 2013-05-18]. Dostupné z: http://www.cap.cz/ItemF.aspx?od=10&list=DOKUMENTY_01&view=pro%20 web%20tiskov%C3%A9%20zpr%C3%A1vy ČESKÁ ASOCIACE POJIŠŤOVEN. Výroční zprávy [online]. [cit. 2013-05-18]. Dostupné z: http://www.cap.cz/ItemF.aspx?list=DOKUMENTY_01&view=pro+web+V%C3 %BDro%C4%8Dn%C3%AD+zpr%C3%A1vy ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Základní informace o životním pojištění podle odvětví životního pojištění [online]. [cit. 2013-05-18]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trhy/za kladni_ukazatele_fin_trhu/pojistovny/poj_ukazatele_tab04.html ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Úmrtnost podle věku a pohlaví [online]. [cit. 2013-0518]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/t/F00036917D/$File/1413122 222.pdf ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Úmrtnostní tabulky [online]. [cit. 2013-05-18]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/umrtnostni_tabulky EUROPA. Evropská komise vydává pro odvětví pojišťovnictví v EU pokyny, jež zajistí rovné zacházení s ženami a muži při stanovování výše pojistného [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://europa.eu/rapid/press-release_IP-111581_cs.htm OXERA. The impact of a ban on the use of gender in insurance [online]. [cit. 201305-06]. Dostupné z: http://www.Oxera/Oxera/media/Oxera/downloads/reports/Oxera-reporton-gender-in-insurance.pdf?ext=.pdf EUR-LEX. Pokyny k uplatňování směrnice Rady 2004/113/ES v pojišťovnictví s ohledem na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci C-236/09 (TestAchats) [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/Notice.do?mode=dbl&lang=cs&ihmlang=cs&lng1=cs,lv&lng2=b g,cs,da,de,el,en,es,et,fi,fr,hu,it,lt,lv,mt,nl,pl,pt,ro,sk,sl,sv,&val=643749:cs FINANCE. Rizikové skupiny [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.finance.cz/pojisteni/osoby/urazove-pojisteni/rizikove-skupiny/

Literatura

52

INVESTUJEME. Muži a ženy? Ne! Podle soudu jsme bezpohlavní! [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.investujeme.cz/muzi-a-zeny-ne-podlesoudu-jsme-bezpohlavni/ PENÍZE. Pojištění: Evropa hlídá i rovnost českých pohlaví [online]. [cit. 2013-0504]. Dostupné z: http://www.penize.cz/pojisteni/231811-pojisteni-evropahlida-i-rovnost-ceskych-pohlavi ZÁKONY ONLINE. Zákon o pojišťovnictví (zákon č. 277/2009 Sb.) [online]. [cit. 2013-05-03]. Dostupné z: http://zakony-online.cz/?s126&q126=all ZÁKONY ONLINE. Zákon o pojistné smlouvě (zákon č. 37/2004 Sb.) [online]. [cit. 2013-05-03]. Dostupné z: http://zakony-online.cz/?s67&q67=all

Změna podmínek životního pojištění a její vliv na rozhodování klientů a pojistitelů

Recommend Documents