OBSAH: * zamyšlení nad Zlatým pravidlem (nejen) s Immanuelem Kantem * pokračování vyprávění br. Františka Stropka - Bobra * stručné výsledky znalostní soutěže „Stezka písmáků“ v 1. kole; příklad otázek a slovo pro besedu při 2. kole * upozornění zkušeb. Komise OČK MZH * Skautský seminář ELŠ 2017 * z „pokladů“příruček anglických skautek * hledání 1. principu - Skautský svět * příběh o Leonardu da Vinci * Fráňa Šrámek: Podzim
!!! POZOR – od r. 2017 bude tento měsíčník vycházet již jen elektronicky – na nový bankovní účet proto prosíme zasílat pouze dlužné částky předplatného z období před rokem 2016 a z toho roku !!! ___________________________________________________________________________
ZLATÉ PRAVIDLO CHOVÁNÍ Jak byste chtěli, aby lidé jednali s vámi, tak vy jednejte s nimi; v tom je celý Zákon, i Proroci. Bible, evangelium podle Matouše, 7,12 Člověk se nemá vůči druhým chovat způsobem, který je mu samému proti mysli. To je jádro vší morálky. Všechno ostatní plyne ze sobecké žádostivosti. Mahábhárata, Anušasána parva, 113,8 */ Jednej jen podle té maximy , od níž můžeš zároveň chtít, aby se stala obecným zákonem. */ zásady Immanuel Kant, „kategorický imperativ“ Filosof Kant kritizuje „ZLATÉ PRAVIDLO“ chování, známé v „náboženském podání“ proto, že podle něho neobsahuje povinnost k sobě samému, ani povinnost lásky k bližnímu; ovšem sám ve svém kategorickém imperativu problém, spočívající v tom, zda může takové pravidlo platit pro všechny, vyřešil jaksi „jen teoreticky“. Praxe, empirie, totiž navzdory velkému množství zákonů, které si my lidé dáváme, ukazuje na přetrvávající spory a nesoulad zájmů či chtění mezi lidmi. Položme si otázku, zda není mezi Kantovým imperativem a zlatým pravidlem z posvátných textů ještě nějaký jiný rozdíl než „že neobsahuje povinnost k sobě samému, ani povinnost lásky k bližnímu“. Biblická rada obsahuje jakési „šifry“: Zákon a Proroci; vedle jednoduché rady „Jak byste chtěli, aby … , tak vy jednejte …“ nabádá zřejmě člověka k tomu, aby se právě v tomto bezpochyby klíčovém problému „dále vzdělával“, a sice v dalších (Božích) 1
zákonech a zásadách, podle kterých jednali i (Boží) proroci. Dalo by se snad dokonce říci, že naznačuje, jakoby „v lidských věcech nevzdělaný člověk“ byl „člověk jen z části, nedokonale“. Jiný „kulturní okruh“, staroindický, je pro nás „indoevropany“ jistě také inspirativní: „Člověk se nemá vůči druhým chovat způsobem, který je mu samému proti mysli. To je jádro vší morálky.“ Pomineme-li fakt, že oproti Kantovi a biblickému zlatému pravidlu hovoří Mahábhárata jaksi „negativisticky“ obdobně jako body Desatera „člověku zakazují to a ono“, zde je rovnou „odhalena podstata“: jde o morálku. A v duchu „moralizování“ je hned přidán soud: „Všechno ostatní plyne ze sobecké žádostivosti“. Sobectví a žádostivost – proti tomu vystupuje i Desatero; a také v Desateru už je i návod a postup, jak prokazovat lásku k bližním – předně k rodičům a dále k bližním v našem okolí, a zde je tedy i doklad, že to Kant přehnal v kritice náboženského pojetí pravidel pro lidské vztahy. A jak je to s „povinností k sobě samému“? Netrefila Mahábhárata hřebíček na hlavičku? Positivisticky přeformulováno přece chce, aby člověk nejednal ze sobeckých důvodů, které jsou spojeny se žádostivostí – ostatně vzpomeňme hlavně na desáté Boží přikázání. **/ A tak kdo chce „bojovat“ se sobectvím, sebestředností a různými pohnutkami pramenícími z osobní dychtivosti či žárlivosti, pro toho není lepší rady, než aby se vzdělával v tom, jak má jednat jako pravý, celý člověk, se snahou po dokonalosti vlastní i lidských vztahů vůbec. Jak už to ale s námi lidmi bývá, zůstává nad takhle „utříděnými, uspořádanými“ úvahami ještě jeden OTAZNÍK: opravdu se jedná o POVINNOSTI – o povinnost k sobě samému, o povinnost lásky k bližnímu? Nešlo by to vyjádřit trochu více positivisticky? Třeba takto: nezahoďme šanci zdokonalit se sami i spolu s ostatními a ve vztazích s nimi! Jinak by z nás přece nebyli pořádní lidé, ale byli bychom jen jako mátohy v pohádkách. To by byl docela přijatelný kompromis mezi „tvrdou“ povinností a „svobodným“ rozhodnutím chopit se příležitosti ! ______________________________
**/ Znění 10. přikázání: Nebudeš dychtit po domě svého bližního. Nebudeš dychtit po ženě svého bližního ani po jeho otroku ani po jeho otrokyni ani po jeho býku ani po jeho oslu, vůbec po ničem, co patří tvému bližnímu. Vladislav Jech-Kamzík OMLUVA: V minulém čísle redakce v úvodním článku nesladila odkaz na obrázek z uváděného semináře, na němž odpovídali účastníci na otázku „Co pro mě znamená první skautský princip?“, s konkrétním místem v textu – předřadila obrázek před odkaz místo původního umístění za odkazem omlouváme se za nepřesnost jak autorovi tak čtenářům. KROK DO PŘÍRODY … (aneb zajímavosti kolem nás) 3. část nové řady vyprávění F. J. Stropek – Bobr
Kde jsou ty časy, když jsme v dětském věku běhávali po loukách plných nejrůznějších květin, po kterých dnes není ani památky: slzičky panny Marie, kohoutci, kominíčci, kartáčky, husí nožky, sasanky, zvonečky a kdovíjak jsme je znali podle lidových názvů. A toho hmyzu! Všude to jen bzučelo, cvrčelo a šumělo. Nejkrásnější však byli ti křehcí motýli všech velikostí, tvarů a barev, až oči přecházely.
Nejen květiny, ale i většina druhů motýlů z naší přírody nenávratně zmizela. Třeba žluťásek barvoměnný, jeden z nejhojnějších motýlů, byl spatřen naposledy v lokalitě Bílých Karpat roku 2005, dnes je označen jako zcela vyhynulý. Jeho zániku a i celé škále dalších druhů motýlů přispělo nařízení EU, že pokud majitel louky chce dostat dotaci na její údržbu, musí ji posekat nejpozději do 20. 7. Takže 2
výkonná technika vyjede a mezi desátým a dvacátým červencem najednou zmizí z českých luk všechny květiny, ale samozřejmě i potrava pro motýly.
motýlů, ale jsou použitelné i jako byliny do jarního řežábku nebo na čaj. Entomologové, kteří devastaci luk a motýlů bezmocně přihlížejí, museli konstatovat, že více jak polovina motýlů zcela zanikla a přes sedmdesát druhů z dosud přežívajících, což je asi 140 druhů, se nachází v kritickém stadiu před vymřením. Pro život motýlů je nezbytná potrava, tedy dostatek pestrých květin. Jenže více než 70% původních druhů květin v Česku je kriticky ohroženo, některé kytky se počítají již jen na jednotlivé kusy. Z celkového počtu kolem 2,5 tisíce druhů a poddruhů všech cévnatých rostlin, které jsou původními zástupci české květeny, je nyní ohroženo 1 700 druhů. Když lidé naruší biotop, kde květina roste, tak se nepřesune jinam. Situace je tak kritická, že v současnosti už se zřejmě úbytek biologické rozmanitosti nedá zastavit. To jsou smutné závěry vědců Entomologického ústavu AVČR v Českých Budějovicích. Abych přesto nekončil tak pesimisticky, tak musím pochválit elektrárnu Temelín, která teď na začátku léta zřídila motýlí louku plnou květin, která má sloužit záchraně motýlů. Podobně jednali na vlastní pěst i někteří ochránci přírody, kteří na Šumavě vykoupili nějaké louky, aby je přeměnili na květnaté oázy pro motýly. Není to mnoho, ale zaplať Pán Bůh za ně.
Na kácení jasanů doplatil hnědásek osikový, jehož pár jedinců snad ještě žije v Polabí. Hromadně mizí také různé druhy modrásků. Babočky, které potřebují k životu kopřivy, doplácejí na mýcení kopřiv v zahradách, kde je nemilosrdně hubí zahrádkáři jako plevel. Zahrádkáři by měli ponechat alespoň kousek zahrady pro kopřivy, které nejsou jen obživou
= pokračování příště =
_______________________________________________________________________________________________
Ste z k a p í sm á k ů 2 0 16 letos zahrnuje vedle „klasickéʺ podoby k opravě poštou zasílaných papírových či elektronicky e-mailem předkládaných soutěžních archů novou formu „e-learninguʺ tj. řešení na webu; soutěžící si v tomto případě otevřeli doma anebo na schůzce apod. webovou stránku http://stezkapismaku.cz/ a zaregistrovali se do soutěže – web je dál interaktivně vedl. V 1. kole odevzdalo k 15. říjnu těžících ve všech kategoriích, na čeným řešením, celkem má soutěž v další soutěžící v obou formách mají
svá řešení klasickým způsobem 31 souwebu to bylo 16 soutěžících s dokon1. Kole nyní hotovou 47 soutěžících; prodloužený termín do 31. 10. 2016. 3
Druhé, závěrečné kolo znalostní soutěže Stezka písmáků, do kterého letos postupuje zatím celkem 32 soutěžících (počet ještě vzroste), se koná
dne 17. 11. 2016 v Praze v budově Církve adventistů s.d. na Smíchově. Organizátoři prodloužili konec 1. kola ze dne 15. 10. Až do dne 31. 10. 2016.
Vybrané otázky z 1. kola - SP 2016 Evangelia I. Když se Ježíše ptali, jak to bude s druhým příchodem Syna člověka, odpověděl jim: a) Mějte se na pozoru, aby vás někdo nesvedl. Neboť mnozí přijdou v mém jménu a budou říkat „Já jsem Mesiáš“ – a svedou mnohé. b) To vám teď neřeknu, protože byste to stejně nepochopili. Až přijde ten čas, dám vám znamení. c) To není vaše věc, znát tajemství Božího království. Vy hledejte jeho spravedlnost – a všechno ostatní vám bude přidáno. II.. Když se učedníci přeli o to, kdo je největší v Božím království, Ježíš … a) … přivedl dítě a řekl: „Kdo se pokoří a bude jako toto dítě, ten je největší v království nebeském.“ b) … se zadíval na Petra a řekl: „Ty jsi Petr, tedy Skála, a na té skále zbuduji svou církev.“ c) … jim řekl: „Nevíte, o čem mluvíte. Duch Boží vane, kam chce.“ Žalmy III. Komu Hospodin zjednává spravedlnost a právo? a) Všem utlačeným. b) Těm, kteří se ho bojí. c) Každému, kdo se k němu obrací s čistým srdcem. IV. Komu udílí Hospodin své požehnání? a) Tam, kde svévolníci docházejí spravedlivého trestu. b) Národu, který pamatuje na Boží činy a nesmilní s cizími modlami. c) Tam, kde spolu svorně žijí bratři. Kniha Leviticus V. Prohřešil-li se někdo tím, že zapřel, násilně zabavil nebo uchvátil svému bližnímu nějakou věc, musel … a) … věc nahradit a přinést knězi dvě hrdličky nebo dvě holoubata a desetinu éfy bílé mouky. b) … vykonat před Hospodinem smírčí obřady, aby mu bylo odpuštěno to, čím se provinil. c) … věc plně nahradit, k tomu přidat pětinu a přivést ke knězi berana bez vady jako oběť za vinu. VI. Doplňte správně pravidlo: „Až budete ve své zemi sklízet obilí, nepožneš své pole až do samého kraje a nebudeš paběrkovat, co zbylo po žni. Ani svou vinici úplně nevysbíráš, nebudeš na své vinici paběrkovat spadaná zrnka; ... a) ... nebo i vás země vyvrhne, jako vyvrhla pronárod, který byl před vámi.“ b) ... ponecháš je pro zchudlého a pro hosta. Já jsem Hospodin, váš Bůh.“ c) ... zbytek připadne Áronovi a jeho synům jako podíl z obětí Hospodinových.“ 4
Zjevení Janovo VII. Co říká Jan o budoucím příchodu Ježíše Krista? a) Že přijde v oblacích a že ho uvidí každý, dokonce i ti, kteří ho probodli. b) Že přijde nepozorovaně, jako zloděj v noci. c) Že se objeví nejprve jako hvězda od východu.
Správná řešení – viz poslední strana. Během 2. kola probíhá vždy beseda zástupců organizátorů s doprovodnými resp. dohlížejícími osobami (ať už sami soutěží či nikoliv). Pokud někdo vypracuje pro soutěž práci, je požádán, aby ji na besedě přednesl – zde je jedna z těchto prací: EXEGEZE - STEZKA PÍSMÁKŮ PLUS 2016 Pro svou exegezi letošního ročníku Stezky písmáků plus, jsem si vybrala úryvek z Lukášova evangelia, konkrétně LK 15,1-7. Jedná se o podobenství, ve kterém se dozvídáme o ztracené ovci a dobrém pastýři. Ačkoli je toto podobenství známé přesto si myslím, že nám může i dnes říci mnohé. V době, kdy Ježíš mluví v podobenstvích, jsou jeho činy a působení známy po celé zemi. Jedněmi milován, druhými zatracen a odsuzován. Na straně jedné lid prostý a nemocný těmi nejrůznějšími chorobami a povětšinou ztrátou smyslů (tj. malomocní, slepí, hluší, hladoví, stiženi zlými duchy aj.), ale především jsou to hříšníci: cizoložnice, celníci, vojáci; na straně druhé ti, kteří si myslí, že jim nic neschází a že jsou bez hříchu, to jsou farizeové, levité a zákoníci. Ten, který dává, je spíše obklopen těmi, kdo brát potřebují než těmi, kdo nic nechtějí, než ti, kteří dárce chtějí raději zahubit, neboť jim překáží a kazí jejich zaběhnuté tradice. Proto nám také první verš říká, že jsou mu blízcí hříšníci a ti, kteří jej chtějí poslouchat, a tím pádem za ním a s ním i vykročili na cestu do Božího království. V této novozákonní době bylo běžné chovat ovce, zde na východě to bylo nejoblíbenější chovné zvíře. Každý z nás si jistě vybaví obraz pastýře se stádem ovcí, které jdou za ním. On je vodí k vodním nádržím a na čerstvé louky. Vyhledává jim stín a chrání je před divokou zvěří, vlky a jinými predátory. Jehňata nese na svých prsou a dobrotivě vede mateřské ovce. Stejně jako tento obraz vidím Ježíše, a zástup lidí, kteří 5
jdou za ním. On je sytí svým slovem a nenechává je napospas zlým duchům. My jsme jeho stádo, on náš pastýř, my mu bezvýhradně patříme a byli jsme k němu připodobněni křtem. V tom tkví tajemství Boží dobroty a radosti z obrácení těch, kteří bloudí, tato dobrota a radost je pro nás nepopsatelná a měla by nás vést k důvěře. Tato důvěra byla porušena již pár dní po stvoření světa a to prvními lidmi. Ztráta důvěry se s námi vleče už od časů Adama, od té doby bloudíme, jako bloudili první lidé po vyhnání z ráje. Jedině v Kristu, který hledá zbloudilé, tito pak najdou radost nebeskou. Jak se však stane, že se ovce zatoulá? Důvodů může být mnoho. Je nepozorná, loudá se, pořád odbíhá z dohledu, je lenivá, nechce se stádem nic mít, s ostatními ovcemi je na ostří nože, pochybuje o svém pastýři a prostě se jí se stádem už nikam jít nechce. Ztratí-li se jedna ovce, je to možná její chyba, ale pastýř je natolik milující a milosrdný, že se nad ní slituje, riskne to, nechá ty ostatní a jde ji hledat. To je velké gesto. Je to svědectví boží lásky k nám. My všichni jsme hříšníci, kteří sešli z cesty, odpojili se od stáda. Každý z nás jsme už tolikrát udělali něco špatně, něco co nebylo vůči Bohu úplně fér, ne vždy plníme svědomitě Boží vůli, a vědomě přestupujeme Boží zákony, ale on přesto přichází a hledá nás, a to tak dlouho, dokud nás nenajde a nedá si nás kolem ramen a s radostí nás nese ukázat sousedům a přátelům. To je ten okamžik, kdy hříšníka bere sám Bůh na ramena, protože mu odpouští, a s tímto božím odpuštěním se raduje celé nebe nad tím, že se zase jedna ovečka vrátila svému pastýři do klína, do jeho laskavé náruče, do stáda, kam patří. Musíme si uvědomit potřebu pastýřovy pomoci, Bůh chce zachránit každého, kdo mu k tomu dá svolení. Pokud nás tedy Bůh považuje za své stádo, měli bychom se tak také chovat. Podle stáda se pozná i dobrý pastýř. Chovejme se k sobě s vlídností a s porozuměním, pomáhejme si, buďme dobrými sousedy i přáteli, kteří se mohou radovat nad nejposlednější ztracenou ovečkou spolu s celým nebem. Také s láskou přijímejme i ty, kteří nám nejsou zrovna moc sympatičtí, a nemáme je moc rádi, kteří se chtějí trhnout od stáda a jít vlastní cestou. Jsme jakousi Pánovou vizitkou. Jedni bez druhých jsme jen ztracení a opuštění, proto nás Bůh chce mít stále u sebe v jedné stáji tj. ve společenství věřících… 6
Co z toho všeho vyplývá? Buďme raději nalezenými než ztracenými, buďme raději těmi, kdo jsou nablízku a chtějí poslouchat, než těmi, kteří jsou daleko a mají uši ucpané a na očích klapky. Nebuďme lhostejní a hluší k jeho volání, jinak se můžeme dostat do velkého nebezpečí, nebezpečí hříchu a nemoci duše. A pak, radujme se s Ježíšem, který každého z nás nalezl, vzal na svá ramena a jde s námi do Božího království. Nela Trnčáková - Vážka PŘIPOMÍNÁME JUNÁK – zkušební komise pro OČK „Myšlenkové základy skautingu a historie“ vyhlašuje v roce 2016 pro další zájemce zahájení XXXI. zkušebního období
Informativní setkání s vážnými zájemci se konalo v pátek 16. září 2016 v zasedací síni ve 4. patře budovy Ústředí Junáka, Senovážné nám. 24, Praha 1. Konání vlastních zkoušek bude připraveno na pátek 25. listopadu 2016 rovněž v budově Ústředí Junáka v Praze; přesný časový rozvrh bude oznámen konkrétním přihlášeným zájemcům. K přípravě na tuto zkoušku slouží jednak Řád pro vzdělávání činovnic a činovníků Junáka (str. 72 a 74) a dále obsah tohoto oboru v příručce „Vůdcovská zkouška“. Další doporučená literatura bude oznámena a také částečně nabídnuta k zakoupení při výše uvedené informativní schůzce. Významnou částí zkoušky je vždy osobní pohovor. Komise v této souvislosti upozorňuje, že pro zájemce nepořádá žádný přípravný kurz, uchazeči se připravují sami nebo mohou využít konzultace se členy komise. Zájemci o získání tohoto OČK měli termín zaslání písemné přihlášky s uvedením údajů podle kapitoly 7.6 Řádu pro vzdělávání činovnic a činovníků Junáka do 1. září 2016 dle vzoru „For-ock-04-01.xls“ z webových stránek Junáka; k přihlášce patří doplnit ji o kopií vlastního vůdcovského dekretu - vše na internetovou adresu Miloše Blažka - e-mail:
[email protected]. Vzkazy lze volat na telefon: 241 441 806, anebo psát na e-mail tajemníka komise:
[email protected] . Miloš Blažek-Merkur, předseda komise
___________________________________________________________________________
Skautský seminář ELŠ Zveme vás na XXVII. Skautský seminář ELŠ, který proběhne o víkendu 13. – 15. ledna 2017 v pražském Salesiánském divadle. Mezi účinkujícími budou: Jiří Grygar + Lucie Výborná, Stanislav Balík – Ježek, Ládis Heryán, Kateřina Lachmanová, Miloš Říha – Šípek, Vojtěch Eliáš – Kim, František Radkovský, Tomáš Holub, Miloš Blažek – Merkur, Roman Buchtel – Růža, Martina Špinková atd. 7
Více informací zveřejníme později. Těšíme se na vaši návštěvu! Se stiskem levice Rys, Pade a tým organizátorů Audio nahrávky přednášek z jednotlivých ročníků si lze stáhnout v “Knihovně“.
Programy jednotlivých ročníků Program XXVI. semináře – leden 2016 Program XXIII. semináře – leden 2013 Program XXV. semináře – leden 2015 Program XXII. semináře – leden 2012 Program XXIV. semináře – leden 2014 Program XXI. semináře – leden 2011 Audio nahrávky přednášek z jednotlivých ročníků si lze stáhnout v “Knihovně” (vždy tak dva měsíce po konání akce). ______________________________________________________________________________
Vybráno z „pokladů“ příruček anglických skautek … Odpustit znamená přijmout odpuštění; přijmout odpuštění znamená získat návrat do života. Křesťanské pojetí C. E. Simcox „Žít podle vyznání“ Text poskytla ses. Hana Bouzková, bývalá vůdkyně Dívčí ekumenické lesní školy, z příručky anglických skautek „Sharing“ z roku 1988.
Jedno vyprávění uvádí, že když Leonardo da Vinci pracoval na obrazu „Poslední večeře“, dostal se do trpké roztržky s jedním mužem. Jeho popuzení v něm vyvolalo stav, ve kterém nebyl schopen odpustit, a to bylo právě v době, kdy začal malovat Ježíšovu tvář. 8
Nemohl pokračovat ve své práci … Chyběla mu síla až do chvíle, kdy pochopil, že musí nalézt svého protivníka, požádat jej o odpuštění a nabídnout mu to svoje. Udělal to; a pak namaloval Kristovu tvář. ______________________________________________________________________________
Poslední večeře je nástěnná malba z 15. Století, nacházející se v milánském kostele Santa Maria delle Grazie. Da Vinci malbu vytvořil pro své patrony Ludovica Sforza a Beatrici d'Este. Zachycuje na ní Ježíše a jeho dvanáct apoštolů při poslední večeři. Z hlediska techniky malby se jedná o fresku, která byla v renesanci často používána. Na díle můžeme vidět čtyři skupinky po třech apoštolech, kteří jsou nahnuti k sobě a debatují o zprávě, kterou jim právě Kristus pověděl, a to že ho jeden z nich zradil. Jediný Jidáš je v záklonu a couvá, protože mu je jasné, že se Ježíš dozvěděl o jeho zradě. Viz též: http://obrazy-foto.cz/umeni/leonardo-posledni-vecere.html .
9
SLIBILA JSEM, ŽE BUDU HLEDAT Také letošní ročník Skautského světa přináší seriál vztahující se ke třem základním principům skautingu. Ve spolupráci s projektem Hledání prvního principu bude v každém čísle rozhovor s jedním člověkem o jeho myšlenkách a přemítání nad 1. principem. Jako první odpovídala na dotazy zástupkyně vedoucí světlušek z brněnského střediska Hiawatha Ivona Kuřilová – Waliča. Citujeme její první odpovědi na otázku, položenou Jiřím Zajícem-Edym: Jak jsi ty sama hledala cestu k prvnímu principu? Co ti na ní pomáhalo a co ji naopak komplikovalo? Se třemi principy jsem se poprvé setkala v šestnácti letech na čekatelkách – že jsem jim slíbila věrnost už o pět let dříve ve skautském slibu, jsem si tehdy ani neuvědomovala. Jasně si pamatuji, že to pro mě byla jen slova napsaná černým fixem na flipu. Slova, kterým bych měla rozumět, ale upřímně jsem jim nerozuměla. A první princip – povinnost k Bohu – mě přímo iritoval. Vázalo se to k mému chápání náboženství. Chápala jsem víru v Boha jako soubor formalit – modlíš se, chodíš do kostela, čteš Bibli, … – tak jsi věřící. A já takovouto víru odmítala. Necítila jsem, že by měl být první princip důležitý, a protože mi jej nikdo nevysvětlil, vytvořila jsem si pevnost, ve které neměl své místo. Přemýšlet jsem o něm začala až ve chvíli, kdy jsem měla připravovat svou první skautku na slib. Tehdy mi došlo, že jí musím něco říct – musím s ní mluvit o věcech, které má slíbit. A já nevěděla jak. Pokud si člověk nenajde svůj vztah k principům, nemůže k jejich respektování vést ani ostatní. A tak začalo mé hledání. Dnes mi na této cestě pomáhají hlavně knihy – například od Richarda Bacha nebo Dana Millmana – člověk se díky nim může zamyslet nad svojí vlastní podstatou a nad věcmi, kterým opravdu bytostně věří. Považuji se dnes za věřící, i když nejsem v žádné církvi. První princip mě fascinuje právě tím, že si k němu každý musí najít svůj osobní vztah a přesto ho většinou chápeme velmi podobně. Jeho chápání navíc není nikdy úplné. Teď už vím, že jsem kdysi slíbila hlavně to, že budu hledat ... a tak stále hledám. Celý rozhovor viz: http://casopisy.skaut.cz/svet/784 .
http://www.skautskyinstitut.cz/hledani-prvniho-principu/ 10
Fráňa Šrámek
Podzim se ptá, zda zahrát má, rád bych řek ne, když se ten čert do hudby dá, ten tak hned nepřestane, co on to vyvádí, vyzáblý zámora na těch svých housličkách z javora a počne-li, nepřestane. Počíná, pozdě je, počíná, mělas říc ne, už se ti sypou do klína korálky se šňůrky přetržené, korálky jeřabí, to nás to zkrvaví, co na tom, čerte, máš, že rovnou rozdíráš rány už zajizvené. 11
Měsíčník Na dobré stopě -
nynější zpravodaj Odboru duchovní výchovy začal vycházet roku 1991 (s avisem ještě v roce 1990) – viz hlavičky:
V prosincovém čísle se ohlédneme nazpět podrobněji. Důvodem je, že vše nasvědčuje tomu, že od roku 2017 bude tento měsíčník vycházet již jen elektronicky – na nový bankovní účet proto prosíme zasílat pouze dlužné částky předplatného z období před rokem 2016 a z tohoto roku. ______________________________________________________________________________ NA DOBRÉ STOPĚ – duchovní rádce skautských oddílů * Vydává: Odbor duchovní výchovy Junáka, v rozsahu 12 stran a v počtu 80 výtisků * * Adresa redakce: Junák – český skaut, z. s. Senovážné náměstí 24, 110 00 Praha 1. * * Vedoucí ODV: Jiří Zajíc (e-mail:
[email protected] , mobil: 723 963 939). * * Výkonný redaktor: Vladislav Jech (mobil: 737 537 534; e-mail:
[email protected] ) * * Technické zázemí: Adéla Čapková (mobil: 603 592 895). * * Předplatné pro r. 2016 a již též 2017 zasílejte přednostně na účet redakce u Fiobanky, čís. 2700958489/2010. * * Částky: pro dodání poštou 100,- Kč, příspěvek čtenářů webových stránek 50,- Kč. * * Sponzorské předplatné není omezeno. * Prosíme o přesné údaje pro rozesílání poštou. * * Bez jazykové korekce. *
12
