ZLATÁ STEZKA 700 let vimperské větve (zpracováno podle knihy F. Kubů a P. Zavřela - Zlatá stezka, úsek Vimperk – státní hranice)
První písemnou zprávu o existenci samostatné vimperské větve Zlaté stezky máme z roku 1312. Tehdejší majitel Vimperka, Bavor ze Strakonic, se dohodl s Jindřichem z Leubelfingenu, proboštem na biskupské pevnosti Oberhaus v Pasově, že budou společně chránit obchodníky a obchodní provoz na cestě z Vimperka do Pasova. Takovou dohodu bylo možné uzavřít jen o cestě, která již několik let předtím existovala, lze tedy předpokládat, že k jejímu založení došlo někdy kolem roku 1300. Od této doby dosud liduprázdnými hvozdy proudily soumarské karavany s nákladem obilí a potravin z české kotliny do biskupského města Pasova a soumarské karavany se solí a jiným zbožím z jihu směřujícím k Vimperku. Soumaři museli překonat více než třicet kilometrů neosídleného pohraničního hvozdu v obtížném horském terénu plném stoupání. Již v této počáteční době se začal vytvářet systém opěrných bodů a míst, kde by si karavany mohly odpočinout, přenocovat a zaopatřit koně. Tak došlo skutečně k založení několika sídlišť, v krajině kolem Boubína vyrůstají první osady – Pravětín, Skláře, Klášterec, Solná Lhota, Zátoň, Horní Vltavice, bezpečnost karavan zajišťoval malý strážný hrad Kunžvart, na kopci nad budoucí osadou Strážný. Provoz na vimperské větvi Zlaté stezky neustále stoupal, nic na tom nezměnilo střídání vrchností na vimperském hradě, sídliště pod hradem se rozrůstalo, usazovali se v něm řemeslníci a obchodníci. Na sklonku 14. století došlo mezi provozovateli sousedních větví Zlaté stezky ke sporům, král Václav IV. rozhodl v roce 1404 jeden takový spor mezi prachatickými měšťany s jejich vrchností vyšehradskou kapitulou a vimperským pánem Janem Kaplířem ze Sulevic, ve prospěch prachatické vrchnosti – provoz na vimperské větvi Zlaté stezky byl omezen. Období husitských válek nebylo obchodu nijak nakloněno, docházelo k přepadům karavan, ale provoz na Zlaté stezce nikdy úplně neutichl. Naopak po vimperské větvi chodilo stále více soumarských koní s nákladem a objevovaly se i první povozy. Zlatá stezka se částečně stala i vojenskou spojovací komunikací. Vimperští Kaplířové se znepřátelili s pasovskými biskupy. Na podzim roku 1458 vpadli se svými ozbrojenci a vypálili městečko Waldkirchen, nejvýznamnější soumarské sídliště na pasovské straně. Deset let potom vpadlo naopak vojsko pasovského biskupa do Čech Vimperk byl vypálen a bylo zničeno několik vesnic v okolí. Po tomto dramatickém období se situace uklidnila. Na žádost Petra Kaplíře povýšil král Vladislav Jagelonský 24.4.1479 Vimperk na město. Listinou pověřil Vimperské správou a údržbou vimperské větve Zlaté stezky zároveň s právem vybírat na této větvi celní a mýtní poplatky. V 16. století nastalo období největšího rozmachu obchodu, ale osídlení kolem Zlaté stezky příliš nezesílilo. Pod vládou Rožmberků (1554 – 1601) po vimperské větvi Zlaté stezky týdně procházelo několik set soumarských koní s nákladem. Třicetiletá válka 1618 - 1648 zasadila Zlaté stezce těžkou ránu. Obchod citelně poklesl. Ve druhé polovině 17. století se začali podél stezky usazovat další osadníci, zakládali sklářské hutě využívali bohaté zásoby dřeva a možnosti obchodního spojení. Provoz na vimperské větvi Zlaté stezky byl v roce 1700 dvakrát větší než na významnější prachatické větvi. V 18. století politické a obchodní vítězství Habsburků ve střední Evropě znamenalo konec dovozu pasovské soli a následně konec Zlaté stezky. Habsburkové definitivně prosadili svůj monopol na dovoz soli z Rakouska do Čech. V roce 1736 navštívila bývalou vimperskou větev Zlaté stezky skupina kartografů. Jejich úkolem bylo prozkoumat stav najít a vyměřit vhodnou trasu pro dálkovou silnici ze Strakonic přes Vimperk do Strážného. Začátkem 19. století tak vznikl přibližně v místech bývalé vimperské větve Zlaté stezky úsek nové silnice. Milena Smolová - vedoucí muzea
VIMPERK vybrané kulturní akce spojené se 700. výročím vimperské větve Zlaté stezky ZAHÁJENÍ VÝSTAVY „700 LET VIMPERSKÉ VĚTVE ZL. STEZKY 1. května 2012 Zámek - muzeum - výstava týkající se výzkumu trasy Zlaté stezky •
PŘEDNÁŠKA O ZLATÉ STEZCE 14. června 2012 Městské kulturní středisko Vimperk - přednáška PhDr. Františka Kubů a PhDr. Petra Zavřela o Zlaté stezce - zahájení výstavy o vimperské větvi Zlaté stezky – naučné stezce •
VIMPERSKÁ „700“ 16. – 17. června 2012 Philippsreut – Vimperk - dvoudenní pochod z Philippsreutu do Vimperka – po trase vimperské větve Zlaté stezky
•
ŘEMESLNÉ TRHY 25. srpna 2012 Zámek
- průvod městem, historické trhy, řemesla, kulturní program,…
Oslavy Zlaté stezky se promítnou do celé programové nabídky Léta pod Boubínem.
TRASA VIMPERSKÉ VĚTVE VĚTVE ZLATÉ STEZKY
Foto: Zdeněk Přibyl
MINIMUZEUM ZLATÉ STEZKY STEZKY VE VIMPERKU (převzato z brožury F. Kubů a P. Zavřela - „Vimperská větev Zlaté stezky – Naučná stezka Vimperk – Strážný“)
Zatímco prachatická a kašperskohorská větev Zlaté stezky již měly své stále expozice v Prachatickém muzeu, v městském muzeu ve Volarech a na hradě Kašperku, vimperská větev takovou expozici neměla. To se změnilo otevřením nové expozice v prostorách zrekonstruovaného domu čp. 8 na vimperském náměstí Svobody v roce 2002. Tato expozice má slovem i obrazem a s pomocí trojrozměrných exponátů a atraktivních modelů seznámit návštěvníky s vimperskou větví Zlaté stezky, která jako jediná zůstala dodnes v provozu a po jejíž trase přibližně vede jediná silniční spojnice České republiky a Německa přes centrální masív Šumavy. Návštěvník se tu dozví, co to Zlatá stezka vlastně byla, jak po jejich trasách kráčela historie, kde a jak se dolovala sůl, co to byli soumaři, soumarské karavany a soumarští koně, kterými místy tato větev procházela, a seznámí se s pohnutými událostmi, které se na ní a kolem ní odehrály. Prohlédne si historické dokumenty, mapy a stará vyobrazení soumarů i loupežných přepadení jejich karavan, na barevných fotografiích projde celou trasu vimperské větve po zemi a spatří ji i ze vzduchu. Dlouholetý výzkum Zlaté stezky se tu představuje prezentací dochovaných pozůstatků této komunikace v terénu. Návštěvník se podrobně seznámí s třemi velkými úseky těchto pozůstatků, tzv. „systémy“ (Kubohuťský mezi Arnoštkou a Kubovou Hutí, Žlíbský mezi Horní Vltavicí a Strážným a na Obecním vrchu u Stráženého). Z nich pochází řada vystavených zajímavých nálezů z dob slávy Zlaté stezky (podkovy, kování, třmeny, kovové součásti zbraní, atd.). Expozice je doplněna texty zajímavých historických dokumentů (soumarský řád z roku 1538 a výpověď zajatého pachatele loupežného přepadení na Zlaté stezce z doby kolem roku 1410) a dvěma atraktivními modely. První znázorňuje tažení vojska vimperských pánů Kaplířů ze Sulevic pod hradem Kunžvartem do Pasovska v roce 1458 a druhý vojenské polní opevnění Kořenný z doby napoleonských válek.
Foto: Jan Plánek
