21. října
1125 1315
1. listopadu
1415
12. srpna
1425
1425 1435
31. května 29. července
1455 1455
4. srpna
1455 1465
1495 1545
2. listopadu
1575 1585 1585
1605 1615
19. ledna léto
1635 1635
2. srpna
1635 1635
28. prosince 17. října -14. listopadu
1635
11. února 23. května
1675 1695
1645
1695 1705
7. února
1705 1720
Zemřel děkan svatovítské kapituly v Praze a kronikář Kosmas (nar. asi 1035), autor první písemné zmínky o Opočně k roku 1068. Nejstarší písemný záznam o Čánce, která tehdy patřila k opočenskému hradu. Jan Městecký z Opočna a Otto z Bergova přepadli a vyplenili benediktinské opatství sv. Vavřince v Opatovicích u Hradce Králové a umučili jeho opata Petra Lacura. Po delším obléhání hrad a město Opočno dobyli, vypálili a pobořili královéhradečtí husité. Tím přišel Jan Městecký o své hlavní sídlo - zůstal mu však ještě Frymburk; později nakrátko držel další hrady, kupř. Žampach, Lanšperk, Lichnici. Po dobytí Opočna husity se zdejší farní kostel Nanebevzetí Panny Marie zřejmě stal utrakvistickým přijímalo se zde pod obojí způsobou. Asi tehdy Opočno získal a spravoval Jiří Berka z Dubé a na Vízmburku (zemřel 1450). Zemřel Půta mladší z Častolovic, někdejší majitel Opočna. Král Ladislav Pohrobek připsal Opočno Jiřímu z Poděbrad a Kunštátu (1420-1471, zemským správcem 14521458, králem 1458-1471). Tomu odpírali Dorota Suchanová z Libáně rozená z Vlkova, vdova po Mikuláši, hájící své věno a Jan z Bergova, dovolávajíce se nějakého, snad dlužního listu. Odporu zanechali, když Jiří z Poděbrad „spravedlnosti neodporoval“. Jiří z Poděbrad postoupil Opočno podkomořímu Václavu Valečovskému z Valečova (zemřel 1472). Václav Valečovský z Valečova dvorským soudem uveden na Opočno. Byl mu uložen poplatek 1500 kop grošů.
890 let 700 let 600 let
590 let
590 let 580 let
560 let 560 let 560 let
Na pražské univerzitě se stal mistrem svobodných umění Jan z Opočna, později kněz podobojí (zemřel 1509). Jan Jenec z Janovic a Petršpurku prodal za 20 000 zlatých Opočno a spolu s ním vsi Kamenice, Křovice, Miličany, Pohoří, Příčno, Pulice, Radliště, Semechnice a Trnov, dále pak městečko Dobrušku s vsí Domašín Mikuláši mladšímu Trčkovi z Lípy (1477-1516). Ten nedlouho poté panství podstatně rozšířil přikoupením vsí Čánka, Deštné, Dobré, Dobříkovec, Hlohov, Jesenice, Lázec, Městec, Meziříčí, Mokré, Přepychy, Rohenice, Rychnovek, Slavětín, Stěnkov, Šestajovice, Veselice a městečka Třebechovic. Farář Václav dal ulít od zvonaře v Hradci Králové zvon Svatý Václav pro opočenský farní kostel Nanebevzetí Panny Marie. Jan Jetřich ze Žerotína jako památku na svého zesnulého syna pořídil nejstarší na Opočně namalovaný obraz, tzv. „Žerotínský epitaf“. Jan Jetřich ze Žerotína spolu s manželkou Barborou rozenou z Bibrštejna jsou zde vyobrazeni několikrát. Toto dílo neznámého autora bylo původně umístěno na čelní stěně kostela Nejsvětější Trojice na dnešním Trčkově náměstí, později bylo zařazeno do zámeckých sbírek. Narodil se Rudolf Colloredo z Wallsee, pozdější majitel Opočna (zemřel 1657). Král a císař Rudolf II. (1552-1612, českým králem 1576-1611) daroval Čánku dědičně Jaroslavu Trčkovi z Lípy. Ves se tak natrvalo, až do roku 1848, stala součástí opočenského panství. Jiří Dykast Miřkovský (1 559-1630) v Opočně vychovatelem dětí Jana Rudolfa Trčky z Lípy. Později jako administrátor 4. listopadu 1619 v pražském chrámu sv. Víta vykonal korunovaci „zimního krále“ Fridricha Falckého (1596-1632; česká emigrace jej uznávala za českého krále i poté, co opustil Čechy a ztratil rodové državy) a o tři dny později i jeho manželky Alžběty Stuartovny (zemřela 1662). Posléze se stal nejvyšším duchovním správcem Jednoty bratrské; zemřel jako emigrant v Žitavě. Stará obora - tehdy značně rozsáhlá, zasahující až k (Českému) Meziříčí rozšířena začleněním původně poddanské půdy. Nová část byla oplocena a vyhrazena pěstování speciálních druhů zvěře. Sestaven popis a inventář opočenského zámku. Byl v něm zapsán velký zámek s táflovanými stropy, okny, v nichž byly tabulky prohlédací, a velký sál - palác. Dále je uveden pivovar, maštale, kovárna, „lusthauz“ (letohrádek) přístupný krytou chodbou, nedostavěná míčovna; v letohrádku byla palírna, kolem něj kořenná zahrádka. Správou trčkovských statků pověřeni dva císařští inspektoři. Opočenské trčkovské statky odhadnuty Mikulášem starším Talackem z Ještětic na Uhřínovicích a Janem Davidem Ditrichem ze Schlieselecku. Od opočenského panství odděleny a k panství rychnovskému připojeny Deštné, Dobré, Hlinné, Lomy, Mnichová a Osečnice. Král a císař Ferdinand II. (1578-1637, českým králem od 1619) potvrdil Opočnu městská privilegia; dal také právo vybírat po jednom krejcaru z každého korce obilí prodaného na městském trhu. Jeronym starší Colloredo (1582-1638) a Rudolf Colloredo (1585-1657), hrabata z Wallsee dostali opočenské panství do zástavy za 300 000 zlatých. Jako správci zde působili Zikmund Jindřich Kordule ze Sloupna a na Vřešťově, Mikuláš starší Talacko z Ještětic na Uhřínovicích a Linhart Kůrka Chotovský z Korkyně. Z původního trčkovského panství byly vyčleněny a k Černíkovicím připojeny obce Dobré, Rovné, Hlinné, Deštné, Mnichov, Lom a Osečnice.
550 let
Opočno znovu obsazeno Švédy. Byla uzavřena smlouva s italským stavitelem Bernardem Minelli z Hořic na stavbu kapucínského konventu v Opočně. Jeronym mladší Colloredo hrabě z Wallsee povolil založení řeznického cechu.
370 let
Zámek byl postižen požárem, který zničil střechu a druhé poschodí. Při barokních úpravách byla odstraněna věž nad hlavním křídlem, renesanční štíty nad průčelími, arkády ve druhém poschodí dostaly rovný architráv. Podle cihlově červeného nátěru zbarokizované fasády se zámku a často i městu začalo říkat Červený Opočen. Na dnešním Trčkově náměstí vyhořela řada domů spolu s radnicí, vrchnostenským domem, městským archivem a písemnostmi z doby Trčků z Lípy. Nad skladem dřeva Ellegon zřízen hříběcí dvůr. Sloužil do roku 1723, pak byl přebudován na myslivnu; posléze se stal obydlím skladníka dřeva. Od tohoto dne počala velká zima, jež trvala až přes svátky velikonoční.
520 let 470 let
440 let 430 let 430 let
410 let 400 let
380 let 380 let
380 let 380 let
380 let
340 let 320 let
320 let 310 let 310 let 295 let
25. září
1825 1825
srpen
1825
Kostel Nejsvětější Trojice povýšen na farní - až dosud byl kostelem filiálním k Přepychům. Dokončena stavba nového dvora Podzámčí u rybníka Bezděku. Z Kladska směrem k Plzni táhly přes Opočno „plukové moskevští“ - pluk kyjevský a pluk Archangela Gorodského. Ruské vojsko čítající 6459 mužů a 650 vozů projíždělo Opočnem směrem naTřebechovice. Část vojska byla ubytována v Dobrušce; chléb pro ně se pekl v Opočně. Dokončena obnova požárem zničeného konventu („kláštera“) Menších bratří kapucínů na dnešním Kupkově náměstí. Zemřel P. Jiří Merten, první farář znovuzřízené opočenské farnosti. Po něm v Opočně administroval P. Mikuláš Jindra. Do Opočna přitáhlo na pět tisíc rakouských hulánů a husarů během tří dnů svého pobytu zničili většinu obilí na polích, takže většina sousedů téměř nic nesklidila. Jiřímu Novákovi, opočenskému primátorovi, skončilo funkční období. Farář P. Václav Haugvitz z Biskupic odešel do Chocně. Na jeho místo nastoupil do Opočna jako farář dobrušský rodák P. Josef Jan Řehák (nar. 1719) z Olešnice. Do Opočna přišel batalion Colloredova pluku s rozkazem nezasahovat proti poddaným. Asi 600 ozbrojených poddaných žádalo v Opočně zmírnění roboty - požadovali, aby sedlák robotoval jeden den měsíčně se dvěma koni, chalupník dva dny ruční roboty za rok. Byli odkázáni na pozdější dobu. Přítomnost oddílu Colloredova pluku zajistila pořádek. Poddaní byli donuceni odpřisáhnout poslušnost před vrchností a důstojníky, rozvinutým praporem, krucifixem a svícemi. Byla uzavřena rodinná dohoda o spojení rodů Colloredo a Mansfeld. Správce opočenského panství Antonín Herzig byl rozhodnutím Marie Terezie povýšen do šlechtického stavu s přídomkem z Herzfeldu. Marie Terezie potvrdila smlouvu o spojení rodů Colloredo a Mansfeld. Proti pochovávání v plátěných pytlích a zasypávání nehašeným vápnem se lid bouřil a prchal za hranice proto byl císařský patent nařizující tento způsob pohřbů odvolán. Konala se první zkouška dětí ve škole po zlepšení vyučování. Přestože byli pozváni jejich rodiče, žádný z nich se k ní nedostavil. Jako císařský dekret byl vydán „Požární řád pro Království české“. Dvorským příkazem byl početřeholníků kapucínského konventu („kláštera“) u kostela Narození Páně snížen z osmnácti na dvanáct. Na místo vedoucího opočenského colloredo-mannsfeldského velkostatku po Václavu Wankem znovu nastoupil Jan Oplt; zůstal jím do roku 1820. František de Paula Gundakar hrabě z Mannsfeldu (1802-1852) se oženil s Kristinou, hraběnkou ClamGallasovou (1801-1886). Colloredo-Mannsfeldům udělen titul „Jasnost“. Kdesi v Opočně nalezen poklad mincí Leopolda I., Josefa I., Karla VI., Františka II. a olomouckého arcibiskupství.
1835
Poprvé se připomíná činnost opočenských divadelních ochotníků, jimž bylo povoleno sehrát ve prospěch zakládané nemocnice sedm představení v české řeči. Byly to hry „Hastroš“, „Já se nikdy nemýlím“, „Štěkavec“, „Král a uhlíř“, „Hrad Kunětice aneb Jaroslava Blažena“, Klicperův „Divotvorný klobouk“ a „Hrabě Beňovský aneb Spiknutí na Kamčatce“ od Kotzebue. Všechny režíroval Šimon Tichý, praporečník na odpočinku. Členy výboru opočenských divadelních ochotníků byli pasíř Antonín Kim a krejčí Ludvík Draeger. K ochotníkům dále patřili praktikant u vrchního úřadu František Černý, truhlářova dcera Kateřina Kinzlová, soused Jó Klimeš, vrchnostenský sluha Josef Klimeš, kupec Josef Kyllar, vrchnostens soudní aktuár Antonín Meisner, lesní praktikant Karel Ubel a vrchnostens soudní aktuár Jan Urban.
1725 1725
6. - 8. července
1735 1735
10. ledna
1745
červen
1745 1745
polovina září 21. března
1755 1775
22. března
1775
1. dubna 24. listopadu
1775 1775
14. prosince 29. prosince
1775 1775
27. ledna
1785
7. března 25. července
1785 1785 1785 1815
11. dubna
31. srpna
1835
30. října
1835
březen
1845
6. července
1845 1845
26. prosince
1845 1845 1855 1855 1855
Výnosem c. k. zemského gubernia, podepsaným nejvyšší purkrabím v Čechách Karlem hrabětem Chotkem (1783-1868), nařízer vést od 1. ledna 1836 pamětní, časové nebo vzpomínkové knihy, „také kroniky zvané“. Pro údržbu silnice na Opočně byl ustanoven prvním městský cestářem Antonín Šmída. Město jej vybavilo palicí, kolečkem, železný škrabákem a železnými hráběmi. Měl roční mzdu 20 zlatých a navíc třetinu z pokut vybraných od těch, kdo neměli vozy řádně opatřené brzdami pro jízdu z kopce. Jedním z jeho úkolů bylo seškrabávání bláta - to se mě loprodávat na uhrazení nákladů na cestáře. Ve čtrnácti vesnicích na Opočensku došlo k dalšímu povstání sedláků proti robotě; to bylo do srpna 1846 za přítomnosti vojska opět krutě potlačeno a trestáno. Vrchnost nařídila odstranění hnojiště z veřejného místa - tj. hnoje, ukládaného při konventní zdi před rozvezením na pole. Vrchnost často poukazovala na špatný stav některých budov v Opočně. Z tohoto důvodu nařídila, aby se obyvatelé domku čp. 84 na Švamberku vystěhovali a aby budova byla do osmi dnů rozbořena. Vrchnost obnovila zákaz kouření na veřejných místech. Od toho, kdo by byl přistižen, měl městský policajt vybrat pokutu 30 krejcarů. Tohoto roku bylo v opočenské nemocnici léčeno 117 nemocných; 113 jich bylo propuštěno domů, 4 v nemocnici zemřeli. Nutno mít na paměti, že se tehdy „umíralo doma“. Od tohoto roku připadlo Opočno do nově zřízeného Hradeckého kraje - krajský úřad sídlil v Hradci Králové. Stalo se tak na základě císařského patentu z 31. prosince 1851 o reformě státní správy. Opočenští ochotníci sehráli Moliérova „Lakomce“. Podobně jako v jiných letech, i na zimu 1855-1856 bylo z daru knížete Colloredo-Mannsfelda rozděleno chudým dřevo na topení.
290 let 290 let
280 let 280 let 270 let 270 let 270 let 260 let 240 let
240 let 240 let 240 let 240 let 240 let 230 let 230 let 230 let 230 let 200 let 190 let 190 let 190 let
180 let
180 let
180 let 170 let 170 let 170 let 170 let 170 let 160 let 160 let 160 let
1865 1865 29. dubna
1865
30. dubna 19. července 5. října
1865 1865 1865 1865
7. listopadu
1865
25. července 19. prosince
1875 1875 1875 1885
duben 6. září 1. listopadu
1885 1885 1885
1885 1885 1885 1885
leden 24. února
1885 1895 1895
13. - 16. dubna
1895
22. dubna 14. července
1895 1895
29. července 8. září
1895 1895 1895 1895
11. dubna
1895 1895 1905
10. května
1905
28. května
1905
28. září 27. řijna
1905 1905
4. listopadu
1905 1905 1905
1905 6. května
1915
Byla otevřena nová nemocnice, dostavěná v předchozím roce. Jejím prvním primářem se stal Med. et Chir. Dr. Ignác Teuner (zemřel 1906). Stará nemocniční budova čp. 168 (stávala v dnešní Nádražní ulici) přestala být používána; zde dosud hospitalizovaní nemocní byli přeloženi do nové nemocnice. Byly zrušeny jatky na Velkém, dnes Kupkově náměstí. Řezníci již nové jatky nevybudovali; místo toho pro porážení dobytka koupili kolnu od Terezie Duchačové. Jeronym Ferdinand Rudolt hrabě z Mannsfeldu (1842-1881) se v Praze oženil s hraběnkou Aglajou Festeticsovou z Tolny (nar. 2. února 1840, t 1. června 1897). Slavnostně vysvěcena novostavba školy na dnešním Trčkově náměstí. Školu postavil zednický mistr Václav Hrubý. Stavba stála 12473 zlatých, přičemž 9160 zlatých přispěl Josef František Jeronym kníže ColloredoMannsfeld, občané poplatníci uhradili 2578 a přiškolená Čánka 715 zlatých. Vyučování v dřevěném domku čp. 28 (Hradební ulice) bylo ukončeno. Na Švamberku vyhořely domky čp. 89, 90 a 91. Stará školní budova čp. 28 v Hradební ulici prodána Josefu Weberovi za 1304 zlatých. Pro dluh 1660 zlatých byl na žádost věřitele Jiřího Jaruše z Bolehoště v nucené dražbě za 5020 zlatých prodán Broumarský mlýn čp. 228, který patřil manželům Františkovi a Anně Kneifelovým. Jeho novým majitelem se stal Jan Peisker. Společnost státní dráhy (St. E. G.) zahájila provoz na železniční trati Choceň -Meziměstí. Prvním přednostou železniční stanice v Opočně se stal Karel Langswert. Zemřel Ignác Zohorna, bývalý opočenský purkmistr a zakladatel významné kupecké rodiny. V zámeckém parku postaven „čínský pavilon“. Zemřel Antonín Bohutínský, bývalý ředitel dobříšského panství, čestný občan města Opočna. Konala se slavnost svěcení praporu Jednoty vojenských vysloužilců na Opočně, který zhotovila pražská firma Trenkwald. Z Opočna do Dobrušky odešel farář P. Josef Mnohoslav Roštlapil (1809-1888). Po Františku Růžičkovi se stal okresním starostou Martin Oplt; funkci vykonával do roku 1887. Do chrámu Nejsvětější Trojice byla umístěna socha Jeronyma Ferdinanda Rudolfa hraběte Mannsfelda (18421881), rakouského ministra orby v letech 1875-1879. Podle návrhu prof. Zumbusche ji zhotovil italský sochař Pellegrinetti. Založeno Družstvo pro postavení Kodymova domu. V Opočně založen místní odbor Národní jednoty severočeské. Byla založena mužská pěvecká a hudební jednota Vorel. Založena Opočenská družstevní mlékárna v Pohoří u Opočna, první mlékárenský družstevní podnik v Českých zemích. V Opočně napadlo takové množství sněhu, že to nepamatovali ani nejstarší občané. Zemřel Jiří Pitka, bývalý ředitel panství.
150 let 150 let 150 let
150 let 150 let 150 let 150 let
150 let 140 let 140 let 140 let 130 let 130 let 130 let 130 let
130 let 130 let 130 let 130 let 130 let 120 let 120 let
V Opočně se konala národopisná výstava. Vystavené starožitnosti si přišlo prohlédnout asi 800 návštěvníků. Ve Vídni zemřel Josef František Jeronym, pátý kníže Colloredo-Mannsfeld. Josef Jeronym Rudolf, šestý kníže Colloredo-Mannsfeld (17. února 1866 - 21 . února 1957) se stal držitelem opočenského panství. Cyklistický klub „Kmit“ uspořádal výlet do semechnických lesů. V Dobrušce zemřel a je tam i pohřben děkan P. Antonín Flesar (nar. 1828), autor knihy „Popis historickoarcheologicko-statistický Okresu Opočenského“, která v témže roce vyšla v Hradci Králové. Cyklistický klub „Kmit“ pořádal v Opočně první národní cyklistické silniční závody. Čestným občanem města jmenován Jur. Dr. František Rossler, zemský advokát. Opočenským purkmistrem se stal JUDr. Václav Pohl, ve funkci do roku 1897. Do dvou sálů prvního patra opočenského zámku byla z pražského colloredo-mannsfeldského paláce přemístěna rodová obrazárna. Na obecní náklady započalo budování dlážděných chodníků. Zemská školní rada vyslovila souhlas se zahájením vyučování na dívčí měšťanské škole v Opočně. Jiří Kristian kníže z Lobkowicz (1835-1912), nejvyšší maršálek Království českého, byl u příležitosti 70. narozenin zvolen čestným občanem Opočna. Konala se výstava hospodářských zvířat, pořádaná hospodářským družstvem okresu opočenského ku zvelebení chovu vepřového a hovězího dobytka. Na výstavě bylo vystaveno celkem 169 kusu zvířat a uděleno 10 medailí; 26 vystavovatelů dostalo peněžité odměny.
120 let
V budově hospodářské školy Hospodářský spolek okresu opočenského uspořádal První výstavu ovocnictví. Ve věku 79 let zemřel Eduard Lábler, správce knížecí obory. Cestovatel Enrique Stanko Vráz 1860-1932) přednášel v Opočně o střední Africe, o poměru ženy a muže ve střední a severní Americe a o našich krajanech v cizině. Po JUDr. Antonínu Lepařovi se přednostou okresního soudu v Opočně stal Hugo Schlindenbuch. V Opočně byly postaveny domy čp. 186 na místě zbořného domku v Krehanově ulici, čp. 131 na místě zbořeniště v Krehanove Ulici, čp. 327 v ulici Dobrušské a čp. 328 v ulici Nádražní vedle tehdejší lékárny. V Nádražní ulici byla postavena nová obecní váha, přičemž kamenný kříž, původně stojící na tomto místě, byl posunut k domu čp. 285 v dnešní Pitkově ulici. Až dosud bývala obecní váha u domu čp. 312 v Nadražní ulici. Byla slavnostně vysvěcena nová rozšířená část hřbitova. Její ohrazení zdí bylo jednou z akcí nouzových prací pro nezaměstnané stavební dělníky, proto se jí říkalo Hladová zeď.
110 let 110 let
120 let 120 let 120 let 120 let 120 let 120 let 120 let 120 let 110 let 110 let
110 let
110 let 110 let 110 let
110 let 100 let
15. dubna
1925
19. dubna
1925
7. května 24. května 7. července
1925 1925 1925
10. července 23. řijna
1925 1925
V Opočně se na veřejných prostranstvích i v domácnostech přestalo svítit elektrickým proudem. Jeho dosavadnímu dodavateli, továrníku Václavu Zimovi, město totiž odepřelo proplatit několik neoprávněných účtů. Proto se rozhodl nadále nedodávat městu elektřinu; rozvodnou síť ve městě dal strhnout a prodal. V Opočně se na některých veřejných místech opět svítilo elektrickým proudem - prozatímní rozvodnou síť napájela knížecí elektrárna v pivovaře. Bouře s krupobitím nadělala značné škody na stromoví i na střechách opočenských domů. V Paříži vydané Prohlášení Českého komitétu zahraničního (vznikl koncem října 1915 jako politický orgán zahraničního odboje) deklarovalo požadavek samostatného československého státu. Mezi podepsanými byl i opočenský rodák František Kupka z Paříže. Rozpuštěním České obce sokolské skončila i činnost opočenské sokolské jednoty. Místodržitelským rozhodnutím bylo zakázáno používat jako úřední řeč češtinu u zemské a okresní správy. Colloredo-mannsfeldský velkostatek vrátil opočenskému hasičskému sboru čtyřkolovou stříkačku, kterou mu v roce 1912 na příkaz Josefa Jeronyma Rudolfa knížete Colloredo-Mannsfelda odebral lesmistr Josef Bohutínský. Protože mnozí muži byli nuceni odejít na frontu, a byl tudíž nedostatek pracovních sil, pracovali v Opočně na dvoře v Podzámčí první váleční zajatci, vesměs Rusové a Tataři ze zajateckého tábora v Josefově. Zajatci byli využíváni po celou válku k nejrůznějším pracím; jeden z nich, Vasilij Markov, se v Opočně dokonce oženil s Češkou a domů do Ruska se navrátil teprve v roce 1924. Došlo k dohodě o zrušení colloredo-mannsfeldského fideikomisu - svěřenského majetku děditelného nejstarším synem. Jeho vlastníkem v Opočně se stal nezletilý Josef Leopold Jeronym hrabě z Mannsfeldu (1910-1990), od roku 1957 sedmý kníže Colloredo-Mannsfeld (dále bude psán Colloredo-Mannsfeld). Voleb do obecních zastupitelstev se v Opočně zúčastnilo 1297 voličů. Ti odevzdali své hlasy celkem devíti politickým stranám, jimž bylo rozděleno 30 mandátů, takto: 7 mandátů strana lidová, 5 sociální demokraté, 5 živnostníci, 4 nepolitičtí občané, 3 národní demokraté, 2 komunisté, 2 malozemědělci a po jednom republikáni-malozemědělci a čeští socialisté. Na první schůzi nově zvoleného městského zastupitelstva byl starostou zvolen krejčí Cyril Vaníček (tuto funkci zastával až do své smrti v roce 1944). Náměstky starosty se stali lékař MUDr. Josef Mervart a drogista Cyril Ondrák. Do rady zastupitelstva byli zvoleni: správce Měšťanské záložny Václav Hájek, dělník František Hruška, obuvník Daniel Petr, ředitel škol Jan Smola, důchodce Josef Šebek, mlynářský Josef Šnajdr a lékárník Ph. Mg. Josef Tvrdík. V hotelu Holub se ustavila Selská jízda okresu opočenského. Opočenští hasiči zlikvidovali požár dehtu u Josefa Ryšavého. Městozakoupilo od akciové společnosti, dřívějšího colloredomannsfeldského velkostatku les, Lišťovinu za 80 325 Kč. Dřevní zásoba dubů a jasanů byla odhadnuta na 1530 m3. Opočenský majetek Colloredo-Mannsfeldů převzal Josef Leopold Jeronym hrabě Colloredo-Mannsfeld.
8. prosince
1925
Svému účelu byla předána nová budova chirurgického pavilonu (čp. 431) opočenské okresní nemocnice s 90 lůžky, postavená nákladem 2336 000 Kč v letech 1924-1925 podle plánů architekta J. D. Medka z Pardubic.
12. července
1915
1. srpna 29. srpna
1915 1915
14. listopadu 23. listopadu 30. prosince
1915 1915 1915
1915
1915
1925
1925
6. ledna
1925 1925 1935 1935
březen
1935
2. června
1935 1935
10. a 11. srpna 20. řijna
1935 1935
14. listopadu
1935
20. listopadu
1935 1935
Dosavadní poštmistr Eduard Hofman odešel do výslužby; novým poštmistrem v Opočně se stal Josef Středa. Válečný poškozenec Josef Duka si zřídil kiosk na rohu dnešního Kupkova náměstía Zámecké ulice, poškozenecTrnovský postavil kiosk před budovou mateřské školy (dům čp. 134 na dnešním Kupkově náměstí). Byly dostavěny rodinné domy čp. 204 (dnes Nádražní ulice), 430 (Palackého), 432 (Tyršova) a 433 (za opočenským nádražím). Vedoucím berního úřadu v Opočně se stal Bohumil Štorkán; ten v této funkci nahradil Václava Paďoura. V Opočně - v Kodymově národním domě - se poprvé hrál zvukový film. Bylo rozhodnuto o vybudování urnového háje u hřbitova podle projektu Ing. Jaroslava Blažka z Prahy. Stavba byla zadána opočenskému staviteli Janu Pavlíkovi. U příležitosti 85. narozenin bylo presidentu RČS, prof. Tomáši Garrigue Masarykovi (nar. 7. března 1850, zem. 14. září 1937) uděleno čestné občanství města Opočna. Slavnostně otevřeno sokolské cvičiště za Kodymovým národním domem v místě bývalých colloredomannsfeldských lomů. Současně byl odhalen památník zakladatele Sokola, prof. Phil. Dr. Miroslava Tyrše (1832-1884). Vedení městské kroniky převzal Vladimír Endt, ředitel Městské spořitelny. Důvodem bylo onemocnění dosavadního kronikáře, Adolfa Wolfa. Opočno přivítalo 52. dělostřelecký pluk z Jaroměře. Na plukovní standartu bylo při této příležitosti připnuto 15 stuh, darovaných školami, spolky, korporacemi i obcemi z Opočna a blízkého okolí. Slavnostně byl otevřen urnový háj u hřbitova. Bylo zahájeno společné jednání zástupců politických stran o společné kandidátce pro volby do obecního zastupitelstva - pro úsporu volebních nákladů, které hradily obce; úspora měla být věnována péči o nezaměstnané. Byla dohodnuta společná kandidátka do obecního zastupitelstva - přestože se volby nekonaly, byla okresnímu úřadu ohlášena jako výsledek voleb. Takto bylo ve „volbách“ (které se nekonaly) „zvoleno“ 30 členů městského zastupitelstva; starostou zůstal Cyril Vaníček, jeho náměstky se stali Vojtěch Schejbal a Bohuslav Zavadil, členy rady městského zastupitelstva Karel Čížek, Ing. Jan Forman, Ing. Josef Knížka, Václav Rathouský, František Ryšavý, Jan Sedláček a Josef Šnajdr. Městská spořitelna v přízemí svého domu čp. 247 na dnešním Kupkově náměstí poskytla prostory pro Městský úřad - ten se sem přestěhoval z budovy čp. 11 v Hradební ulici.
100 let 100 let 100 let
100 let 100 let 100 let
100 let
100 let
90 let
90 let
90 let 90 let 90 let 90 let 90 let
90 let 90 let
90 let 90 let 90 let 80 let 80 let 80 let
80 let 80 let 80 let 80 let
80 let
80 let 80 let
1935 1935 1935 1935 1935
19. ledna únor 19. března 9. dubna 15. dubna
1945 1945 1945 1945 1945
28. dubna
1945
konec dubna
1945
5. května
1945
5. května
1945
6. května
1945
7. května 8. května
1945 1945
10. května
1945
11. května květen 28. května
1945 1945 1945
30. května květen - červen
1945 1945
květen - červen 11. června
1945 1945
27. června
1945
13. července
1945
11. srpna
1945
září
1945
11. října
1945
30. listopadu
1945
23. prosince
1945 1945
15. května
1945 1945 1955
Veřejná lidová knihovna se z Kodymova národního domu na dnešním Kupkově náměstí přestěhovala do domu čp. 10 na Trčkově náměstí. V domě čp. 10 na Trčkově náměstí byly uvolněny místnosti pro místní středisko Junáka. Během roku byly dokončeny obě stavby průmyslových podniků u Jordánku: továrny na zbraně firmy František Dušek a mlékárny Mlékařského a hospodářského družstva v Opočně. Byly dostavěny a kolaudovány rodinné domy čp. 483 (Družstevní ulice), 484 (Hradecká), 485 (Družstevní) a 486 (dnes Nádražní). Dělnická tělocvičná jednota pro nečinnost vyškrtnuta ze spolkového rejstříku. V Čánce byli gestapem pozatýkáni členové odbojové skupiny Barium: Jan Baše, František Duška, Josef Hvězda, Jan Mráz, Jan Samek, Václav Střihavka, Jan Vachek a V. Zemánek; v návaznosti byli zatčeni Jan Bohata, Josef Marek a František Šrámek z Opočna. Všechny opočenské školy zabrala Wehrmacht. V Opočně rozpustili nacisté městské zastupitelstvo a jmenovali tzv. správní komisi. Předsedou tzv. správní komise v Opočněbyl jmenován poštmistr Karel Hubáček. Zemřel Ph. Mg. Josef Tvrdík, od roku 1912 majitel lékárny v domě čp. 164 v Opočně. Na následky věznění zemřel Jan Samek z Čánky (nar. 15. března 1892), zatčený 19. ledna 1945, vězněný v Hradci Králové a v Terezíně. Němci se v Opočně připravovali k boji: na přístupových silnicích od nádraží a od Dobrušky byly budovány protitankové zátarasy, v postranních ulicích kamenné zdi, na vyvýšených místech kulometná hnízda, u cest okopy pro střelce pancéřovými pěstmi. Jako pracovní povinnost se pod dozorem Němců musili na opevňování města podílet opočenští občané. Po prvých zprávách o povstání v Praze se opočenští občané shromaždovali na veřejných prostranstvích, byly strhávány či jinak likvidovány německé nápisy. Německá posádka v hospodářské škole dostala posilu z Nového Města nad Metují. V Opočně bylo vyhlášeno stanné právo se zákazem shromažďování více než dvou osob. V Opočněbyl vytvořen Revolučnínárodní výbor; jeho předsedou se stal komisař okresní politické expozitury Jan Langer, jeho náměstky bývalý ředitel školy Jan Mlada, dělnice Antonie Hrušovská a Alois Říha ml., který se vrátil z koncentračního tábora v Bayreuthu. Z bývalých vojáků a záložních důstojníků byl sestaven strážní oddíl. Pokus o odzbrojení německé posádky v hospodářské škole se nesetkal s úspěchem. Němci během odpoledne na zahradě spálili svůj archiv a v noci Opočno opustili. V Němčicích padl Miroslav Hájek z Opočna. Městem procházeli němečtí vojáci prchající před Rudou armádou; tento ústup trval až do 9. května. V Praze padl Václav Krupička z Opočna (nar. 28. října 1908 v Praze). Do Opočna přijely první jednotky Rudé armády. Byli to příslušníci 1. ukrajinského frontu, jemuž velel maršál SSSR Ivan Stěpanovič Koněv (1897-1973). Přímo na osvobození Opočna se podílela 59. armáda pod velením generál-poručíka I. T. Korovnikova spolu s 21. armádou, které velel generál-plukovník D. N. Gusev. Opočno navštívil generál Igor Rodjanov se svým štábem; jednal o možnostech ubytování sovětských jednotek. Tělocvičná jednota Sokol Opočno, Junák, tělocvičná jednota Orel, Sportovní klub obnovily činnost. Obnoveno vyučování ve školách, v únoru zabraných německou brannou mocí. Na následky věznění zemřel Josef Bulíček z Opočna (nar. 17. května 1903), zatčený gestapem 15. prosince 1944 a vězněný v Terezíně. Týž den zemřel Josef Hvězda z Čánky (nar. 23. března 1899), zatčený 19. ledna 1945 a vězněný v Hradci Králové a v Terezíně. V Opočně ustaven místní Národní tělovýchovný výbor. V opočenské nemocnici zemřeli rudoarmějci Fedor Vladimirovič Charlentin, Fedor Nikolajevič Kobiljev, Ivan Vasiljevič Korobkin a Nikolaj Nikolajevič Mazur; jsou pochování v Opočně. V Opočně ustaven Svaz české mládeže. Bývalý majetek Colloredo-Mannsfeldů - včetně akciové společnosti vlastnící velkostatek - byl konfiskován jako německý majetek. Ke své první schůzi se sešel reorganizovaný Revoluční národní výbor: Místní národní výbor v Opočně; jeho předsedou byl zvolen Vladimír Endt, ředitel Městské spořitelny. Soukromá hudební škola Josefa V. Kratochvíla, sídlící v domě čp. 10 na Trčkově náměstí se stala městským zařízením; od 1. září byla přejmenována na Městskou hudební školu Františka Zdeňka Skuherského. Na svá místa se vrátili učitelé Jaroslav Klimeš, Stanislav Kroupa, František Kuchař a Jan Mlada, kteří nesměli v době okupace vyučovat. Okresní soud, z rozhodnutí okupantů za tzv. Protektorátu Čechy a Morava přeložený do Dobrušky, se opět vrátil do Opočna. Josef V. Kratochvíl, dosavadní ředitel Městské hudební školy Františka Zdeňka Skuherského, odešel z Opočna do Vrchlabí. V Opočně t lékař opočenské nemocnice, Polák MUDr. Filip Eisner (nar. 11. března 1892); po návratu z koncentračních táborů zemřel na následky tam prožitých útrap. Stát převzal opočenský zámek. Na knížecí lesy uvalena národní správa Československých státních lesů; jejím vedením pověřen Hugo Konias (1. července 1891 - 6. května 1954). Byl zřízen politický okres Dobruška, do něhož Opočno do roku 1946 patřilo. V Opočně na sokolské zahradě se konala první místní spartakiáda.
80 let 80 let 80 let 80 let 80 let
70 let 70 let 70 let 70 let 70 let 70 let
70 let
70 let
70 let 70 let 70 let 70 let
70 let 70 let 70 let 70 let
70 let 70 let 70 let 70 let 70 let 70 let
70 let 70 let 70 let 70 let 70 let 70 let 70 let 70 let 60 let
1955 1955 1. ledna
1975
23. ledna
1975
3. února
1975
27. února 1. dubna 1. srpna 24. září
1975 1975 1975 1975 1975 1975 1975 1975 1975 1975
1. května
1985
28. - 29. června 3. - 9. července
1985 1985
4. srpna
1985
21. - 22. září
1985 1985 1985 1985
1. ledna
1995
19. ledna
1995
28. února
1995
2. dubna
1995
polovina dubna
1995
duben
1995
6. května
1995
6. května
1995
11. května
1995
Na dnešním Kupkově náměstí odhalen pomník „Sbratření dělnické a rolnické třídy“ od akad. sochaře Josefa Bílka z Hořic a akad. architekta Bohumila Holého z Prahy (v roce 1992 přemístěný na nádvoří cukrovaru v Českém Meziříčí). Ustaven oddíl tenisu DSO Slovan Opočno při OÚNZ Dobruška. Dosavadní Městský stavební podnik v Opočně byl přeměněn na Krajský podnik pro obnovu a údržbu památek Opočno. V Přepychách se konala ustavující schůze sloučených jednotných zemědělských družstev Přepychy a Čánka. Nové, sloučené družstvo přijalo název JZD Jiskra Přepychy. To hospodařilo na celkové výměře půdy 1541 hektarů, z toho 1402 ha orné půdy. Podstatná část této výměry ležela na katastru města Opočna. Jako samostatné hudební těleso se ustavila Malá dechová hudba Opočenka. Jejím kapelníkem byl Petr Ryšavý, uměleckým vedoucím Jan Bořek - oba z Opočna. Toto nové hudební těleso bylo začleněno do Jednotného závodního klubu pracujících (JZKP) Opočno. Rada Okresního národního výboru v Rychnově nad Kněžnou schválila sloučení Jednotných zemědělských družstev Přepychy a Čánka. Komunální služby města Opočna byly začleněnydo Komunálních služeb města Dobrušky. Požárníci z Opočna uhasili v Čánce hořící kravín. Opočenští požárníci zasahovali na hořící skládce popela u lesní správy. Dokončena úprava domu čp. 169 v Nádražní ulici na Obvodní zdravotní středisko - s ordinacemi lékařů obvodních i odborných. Současně zde bylo zřízeno středisko administrativy nemocnice. Kotelny nemocnice přebudovány na topení topnými oleji namísto nedostatkovým koksem. Dokončena výstavba služebny místního oddělení Sboru národní bezpečnosti (SNB) v Tyršově ulici čp. 600. Postaven nový skleník pro množení rostlin pro potřebu zámeckého parku. Při Odborném učilišti zemědělském v Opočně bylo započato s výstavbou nové tělocvičny. Tělovýchovná jednota Spartak založila oddíl lyžování. Na dnešním Kupkově náměstí byl otevřen nově rekonstruovaný hotel Holub. Opravy provedly Krajský podnik pro obnovu a údržbu památek Opočno nákladem 8 milionů Kčs. Po několikaleté odmlce sehráli opočenští divadelní ochotníci na zámeckém nádvoří pohádkovou hru Aloise Jiráska „Lucerna“ ve společné režii Růženy Valáškové (nar. 1925), Vladimíra Petra (1927-1995) a Václava Rathouského (nar. 1922). Přestože po oba dva dny počasí divadlu pod širým nebem nepřálo, herci i diváci vydrželi až do konce. Malá dechová hudba Opočenka se ve Ferlachu (Rakousko) zúčastnila městských hudebních slavností. Porcinkule - tradiční opočenská pouť - se tentokráte nekonala na dnešním Kupkově náměstí, ale na hřišti v Lišťovině. Náměstí totiž bylo rozkopané - obnovovalo se kanalizační potrubí pod vozovkou od Zámecké ulice po ulici Nádražní a současně se budovala nová vozovka. Setkání Klubu rodáků a přátel Opočna se poprvé konalo v Opočně. Pro jeho účastníky byl připraven bohatý program, zahrnující kromě promítání historických pohlednic v přeplněném sále hotelu Holub i řadu exkurzí po historických i nově upravených místech Opočna. Započala stavba čistící stanice na Vodětíně. Zahájena rozsáhlá rekonstrukce Kodymova národního domu; skončila v roce 1991. Pro nedostatek učeben byla zahájena přestavba a přístavba školní budovy čp. 313 v Nádražní ulici. Bez udání důvodu nový nájemce „dočasně uzavřel“ hotel Holub. Přestože po rekonstrukci nemá Kodymův národní dům vhodné prostory, musilo tam být přesunuto konání plesů. Rozhodnutím poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky č. 21 bylo městu Opočnu povoleno užívat městský prapor: obdélník poměru stran 2:3, dělený na tři stejně široké podélné pruhy v barvách blankytně modré, zlaté (žluté) a zelené. O udělení práva na prapor informoval městské zastupitelstvo předseda poslanecké sněmovny dr. Milan Uhde dopisem z 1. února 1995. Václav Rathouský, městský kronikář, předal v Národním filmovém archivu v Praze do rukou filmového historika Karla Čáslavského film o návštěvě presidenta Tomáše G. Masaryka v Opočně dne 13. července 1926. Film byl kdysi uložen v promítací kabině sokolského kina; někdy v sedmdesátých letech se z kabiny ztratil a pátrání po něm bylo marné. Náhodně byl nalezen až během generální opravy budovy čp. 247 („radnice“) na Kupkově náměstí. Nejspíše jej tam před svým komunistickým nástupcem ukryl Jaroslav Fábera, sokolský správce kina. Na zahájení turistické sezony se na zámeckém nádvořív Opočně uskutečnil sraz příznivců turistiky. Část účastníků si prohlédla město a zámek, další se vydali po turistických stezkách v okolí. Bylo započato s opravami v konventním kostele Narození Páně, které trvaly do konce července. Během nich bylo restaurováno všech čtrnáct obrazů křížové cesty, opraveny varhany a rekonstrukcí prošla i střecha na kapli Svatého Kříže. Navíc při malování interiérů byly objeveny zajímavé malby na původní omítce. Na místním hřbitově byly vykáceny přestárlé duby a převislé jasany, které padajícími suchými větvemi poškozovaly pomníky. U památníku obětí druhé světové války na Kupkově náměstí uspořádalo město spolu s místní organizací Bojovníci za svobodu vzpomínku na 50. výročí ukončení války a na její oběti, na které promluvil starosta města Zdeněk Filip. Opočenští sokolové vystoupili na cvičení u příležitosti oslav 50. výročí osvobození Plzně americkou armádou. V Opočně koncertoval pěvecký sbor Vysoké školy pedagogické z Hradce Králové, řízený svým sbormistrem, opočenským rodákem PhDr. Lubošem Klimešem.
60 let 60 let 40 let
40 let
40 let 40 let 40 let 40 let 40 let 40 let 40 let 40 let 40 let 40 let 40 let 30 let
30 let 30 let
30 let
30 let 30 let 30 let 30 let 20 let
20 let
20 let 20 let
20 let 20 let
20 let 20 let 20 let
17. - 18. června
1995
23. června
1995
konec června
1995
léto
1995
6. srpna
1995
srpen
1995
3. září
1995
29. září
1995
9. - 15. řijna
1995
11. řijna 7. - 8. listopadu
1995 1995
listopad
1995
23. listopadu
1995
polovina prosince
1995
24. prosince
1995 1995
1995
1995 1995 1995
Tělocvičná jednota Spartak Opočno pořádala Tenisový turnaj osobností za účasti osob známých z televize, rozhlasu či z divadla. Zúčastnili se ho Antonín Bubeník, Martin Dejdar, Zbyněk Merunka, Josef Náhlovský, Antonín Panenka, Pavel Richter, Jan Rosák, Petr Salava, Karel Šíp a další. Všem se v Opočně líbilo a přislíbili svou účast i na dalším ročníku turnaje. Z Opočna v okrese Pardubice, ježje částí obce Trusnov („Opočno nad Loučnou“), přijela návštěva zástupců. Jejím výsledkem byla nabídka k navázání družebních styků - zejména hasičských sborů – „Opočna malého s Opočnem velkým“. Opočenští fotbaloví „staří páni“ v městě Rogatz u Magdeburku sehráli několik přátelských utkání se staršími fotbalisty ze Spolkové republiky Německo. Sociální odbor Okresního úřadu v Rychnově nad Kněžnou zřídil v Kodymově ulici čp. 130 svou úřadovnu, aby naši občané nemuseli pro vyřizování svých záležitostí dojíždět do okresního města. U příležitosti opočenské porcinkule sloužil v kostele Narození Páně na Kupkově náměstí slavnou mši královéhradecký biskup P. Karel Otčenášek. Po generální opravě byla městská plovárna u Broumaru znovu otevřena pro veřejnost. Byly nejen opraveny oba bazény, ale zejména nalezen a využit nový zdroj kvalitní vody, takže odpadla nutnost odebírat vodu ze znečistěného Zlatého potoka. Ve zdejší nemocnici zemřel Vladimír Petr (nar. 23. listopadu 1927), opočenský rodák, dlouholetý divadelní ochotník a režisér, funkcionář střediska Junáka a pořadatel jeho letních táborů. V odsvěceném kostelíku Nanebevzetí Panny Marie byla za účasti řady významných osobností otevřena koncertní síň. Veřejnosti ji svým projevem předal starosta města Zdeněk Filip, poté následoval koncert souboru Gioia della musica z Prahy. V Kupkově výstavní síni zámeckého letohrádku vystavoval své malby a grafiky zdejší občan Miroslav Polák, bývalý učitel. Zemřel MUDr. Miloslav Muhlstein, bývalý starosta města Opočna v letech 1990 až 1994. Narodil se 5. ledna 1931 v Červeném Kostelci, v Opočně pracoval dlouhá léta jako dětský lékař. V roce 1989 byl jedním z iniciátorů vzniku Občanského fóra a jeho mluvčím. Posledního rozloučení se účastnila i řada jeho zahraničních přátel. Po dvou letech byl firmou nájemce opět vyloven rybník Broumar. Městskézastupitelstvo souhlasilo se zřízením tzv. archivní komise, která by se zabývala soustřeďováním písemných, obrazových i zvukových dokumentů z minulosti města. Pro tento účel byla uvolněna a vybavena jedna místnost v Kodymově národním domě. Do komise byli jmenováni PhMr. Zdena Bouzová, Jarmila Gruntová, Ing. Theodor Lokvenc, CSc, Ing. Václav Mareš, Václav Rathouský a Bohuslav Tymich. Na veřejném zasedání městského zastupitelstva byl projednáván nový územní plán města, navržený Ing. arch. Emilem Králíkem z Hradce Králové. Podobně jako na mnoha místech našeho státu, také v Opočně byly uzavřeny školy, aby se zabránilo dalšímu šíření chřipkové epidemie, největší v posledním čtvrtstoletí. emřel Ladislav Černík (nar. 1924), dlouholetý funkcionář Tělocvičné jednoty Spartak Opočno. Zasloužil se o rozvoj tzv. socialistické tělovýchovy v Opočně a o vybudování zimního stadionu. Opočenské skautky ustavily divadelní soubor Veselá kupa, který dvakrát v Opočně a jednou v Českém Meziříčí sehrál fantazii na ruskou pohádku „Mrazík“. Městské zastupitelstvo opakovaně jednalo o prodeji městských bytů, odhlasovaném v minulém roce. Zájemci o koupi byli zklamáni výší prodejních cen, zejména u bytů ve starých domech, jejichž opravy a údržbu by noví majitelé museli financovat. Přitom jde o nákladné akce - opravy střech, vodovodů, odpadů, elektroinstalace apod., které byly v dobách totality zcela zanedbávány a řešily se jen havarijní situace. Akci prodeje městských bytů zadalo městské zastupitelstvo firmě „Mračík - Jelínek, Dobruška“. Pro zamezení Živelného prodeje stánkového zboží, povolilo městské zastupitelstvo prodej na Kupkově náměstí pouze ve čtvrtek - s výjimkou ovoce a zeleniny. Stánkaři, především Vietnamci, mohou v ostatních dnech prodávat jen v Pohořské ulici. V domě čp. 208 na Kupkově náměstí otevřela paní Štěpánová z Dobrušky holičství a kadeřnictví. Zimní počasí začalo již během listopadu - trvalo do poloviny března roku 1996. Podle meteorologů to byla nejdelší zima od roku 1775.
20 let
20 let 20 let 20 let 20 let
20 let 20 let
20 let 20 let
20 let 20 let
20 let 20 let 20 let 20 let 20 let
20 let
20 let 20 let 20 let
