zlatá medaile Technické univerzity v Liberci prof. Oldřich Jirsák
čtvrtek 9. září 2010 divadlo F.X.Šaldy v Liberci
zlatá medaile Technické univerzity v Liberci prof. Oldřich Jirsák
čtvrtek 9. září 2010 divadlo F.X.Šaldy v Liberci
Životopisná data Oldřich Jirsák se narodil 22. 7. 1947 v Hradci Králové Dosažené vzdělání a tituly 1960-1970 1975 1980
Přírodovědecká fakulta University Palackého v Olomouci (chemie a matematika) RNDr., fyzikální chemie, Univerzita P. J. Šafárika, Košice CSc., makromolekulární chemie, Ústav polymérov Slovenskej akademie vied, Bratislava
Zaměstnání 1970-1971 1972-1979 1979-1990 1990-2002 1990-2003 20022003-2010
Odborný asistent na katedře organické chemie přírodovědecké fakulty University Palackého v Olomouci Samostatný výzkumný pracovník, Chemlon n.p., Humenné Vědecký pracovník na katedře netkaných textilií Fakulty textilní Technické univerzity v Liberci Docent na katedře netkaných textilií Fakulty textilní Technické univerzity v Liberci Vedoucí katedry netkaných textilií Fakulty textilní Technické univerzity v Liberci Profesor na katedře netkaných textilií Fakulty textilní Technické univerzity v Liberci Prorektor pro zahraniční vztahy, vědu a výzkum Technické univerzity v Liberci
Ocenění 2004 2005 2006 2006 2008
Osobnost Libereckého kraje v oboru věda Osobnost Libereckého kraje Bronzová medaile rektora Technické univerzity v Liberci Česká hlava v kategorii inovace Medaile Za zásluhy udělená prezidentem České republiky
Laudatio Oldřich Jirsák pracuje po celý svůj profesní život ve výzkumu v oblastech syntetických vláken, netkaných textilií a v poslední době nanovláken. V současné době působí na Fakultě textilní Technické univerzity v Liberci. K jeho nejvýznamnějším dílům patří vývoj nového typu objemné netkané textilie a strojního zařízení k její výrobě, které bylo instalováno v mnoha zemích. V posledních letech se svým kolektivem vyvinul zařízení pro kontinuální průmyslovou výrobu nanovláken známé pod názvem Nanospider. Na základě toho byla v Liberci postavena továrna na výrobu těchto zařízení a Česká republika je doposud jediným státem nabízejícím stroje pro průmyslovou výrobu nanovláken. Polymerní nanovlákna představují zcela nový fenomén v oboru materiálového inženýrství. První zmínky o nich se v odborné literatuře několikrát objevily v posledních letech 20. století. Nanovlákna se připravují v laboratořích v nepatrných množstvích postupem elektrostatického zvlákňování, případně jinými postupy. I malá množství umožňují vědcům výzkum různých vlastností nanovlákenných útvarů. Výsledky výzkumu ukazují na zvláštní vlastnosti této formy hmoty, spojené zejména s extrémně malými rozměry a velkým měrným povrchem. Tyto materiály dávají tušit jejich výhodné použití v mnoha oborech materiálového inženýrství, zdravotnictví, chemii, ochraně životního prostředí a dalších oblastech. Výsledky své vědecké a výzkumné práce publikoval profesor Jirsák ve více než stovce odborných publikací ve vědeckých časopisech a na odborných konferencích. Vytvořil 45 vynálezů chráněných patenty, z velké části mezinárodními. Vydal jednu knihu o netkaných textiliích, která vyšla v USA. Za dobu svého pedagogického působení vychoval několik desítek odborníků působících dnes na významných pozicích v průmyslu. Práce profesora Jirsáka byla oceněna několika vyznamenáními Libereckého kraje (2004, 2005), Technické univerzity v Liberci (2006), titulem Česká hlava (2006) a medailí Za zásluhy udělenou prezidentem ČR (2008). V současné době se profesor Jirsák s kolektivem katedry netkaných textilií Fakulty textilní Technické univerzity v Liberci, s diplomanty a doktorandy věnuje intenzivně vývoji škály specifických výrobků na bázi nanovláken pro zdravotnictví, filtraci, automobilový průmysl, sanační technologie a další průmslové obory.
S potěšením sděluji, že Vědecká rada Fakulty textilní Technické univerzity v Liberci navrhla u příležitosti 50. výročí založení fakulty textilní rektorovi Technické univerzity v Liberci prof. Dr. Ing. Zdeňku Kůsovi udělit prof. RNDr. Oldřichu Jirsákovi, CSc. zlatou medaili Technické univerzity v Liberci jako mimořádné ocenění jeho zásluh o rozvoj univerzity, vědy a výzkumu po roce 1989. prof. RNDr. Aleš Linka, CSc. děkan FT TUL
Proslov Oldřicha Jirsáka Všeobecně je uznáváno, že věda a výzkum přinášejí dobro těm, kteří se jim profesně věnují i společnosti, ve které jsou uskutečňovány. Vědcům a výzkumníkům dávají kvalitní náplň života tím, že jejich myšlení odvádějí od základních lidských starostí, jimž se mnozí ostatní věnují až příliš a trápí, do povznášejících sfér intelektuálních zápasů. Společnosti pak věda a výzkum kromě duševního zušlechtění přinášejí i zvyšování materiálního blahobytu. Výsledky na poli vědy a výzkumu jsou pro jednotlivé státy bezpochyby důležitější než jiné druhy materiálního bohatství jako jsou například zásoby surovin. Proto se vlády států snaží vytvořit podmínky pro co nejvyšší efektivitu těchto činností. Je dosti obtížné nalézt všechny důvody vedoucí k dosti slabé efektivitě řízení a stimulace výzkumu v Evropské unii. Tento systém byl vytvořen s ideou odstranit zaostávání Evropy za Spojenými státy ohledně množství a kvality vědeckých výsledků. Systém se vyznačuje rozdělováním prostředků na výzkumné projekty založeném na náročné soutěži a také administrativně složitým vedením získaných projektů. Hodnocení věcných výsledků dosažených řešením projektů je naopak slabé. Celý systém je velmi drahý díky armádám úředníků na straně poskytovatelů peněz i na straně řešitelů a spotřebovává tak značnou část prostředků, které by mohly být použity na samotnou vědeckou práci. Vědci věnují velkou část své pracovní kapacity na získávání a vedení projektů, zatímco věcné výsledky se po nich nevyžadují. Výše uvedená idea vedoucí k vytvoření evropského výzkumného prostoru zjevně nebyla naplněna. Chcete-li si zajistit celkem přijatelné mzdové prostředky, zajímejte se o projekty EU. Je-li vaším záměrem vytvořit nové poznatky a vynálezy, raději se jich vyvarujte. Sám si neumím představit, že by mé vynálezy mohly vzniknout v rámci projektů EU. Řešil jsem kdysi malý projekt hrazený federální vládou USA. Přestože jsme dosáhli dobrých výsledků, naši američtí partneři trpěli stále obavami, že našich výstupů je málo a příště že žádný grant nedostanou. Pracovali jsme pak ve dne v noci. To není v Evropě obvyklé. Podle mého názoru by bylo lepší přidělovat prostředky na výzkum podle již dosažených výsledků namísto podle mnohdy básnických výtvorů v grantových žádostech. Začínající vědci by však museli začínat svoji kariéru v kolektivech vedených staršími a zkušenějšími kolegy.
V naší zemi nyní probíhá lítý boj o tvář vědecké a výzkumné sféry. Někteří ho nazývají soupeřením mezi akademiky a manažery výzkumu. Akademici požadují nezávislost vědy, zhruba pod heslem: „Dejte nám peníze, více peněz, a my jsme ti, kteří sami nejlépe vědí, jak s nimi naložit“. Manažerský přístup žádá výzkumné projekty s předem definovanými výstupy, přičemž podceňuje základní výzkum. Takto definovné dilema je směšné a snaha o jeho vyřešení ve prospěch jedné či druhé skupiny může přinést leda pouliční demonstrace namísto vědecké práce. Jak by asi na takto postavenou otázku reagoval pan Baťa, v jehož výzkumném ústavu, řešícím primárně problémy výroby bot a činění kůží, vyrostli mnozí vynikající vědci celosvětového významu typu Oty Wichterleho? Vědci, kteří byli po válce schopni vybudovat českou anorganickou, organickou a makromolekulární chemii, nové průmyslové obory jako netkané textilie nebo výrobu syntetických vláken na vlastních technologiích. Baťa asi věděl, že aplikovanému výzkumu bez základního brzy dojde inspirace a zcela nezacílený základní výzkum může vést k mnoha potencionálně nevyužitelným výsledkům. Dalším problémem současných vědců a výzkumníků je jejich mnohdy prvoplánové zaměření na peníze pro výzkum i jejich mzdy. Většina významných vynálezů nepotřebovala ke svému vzniku téměř žádné peníze, ale dobré prostředí, inspiraci a osobní námahu a kolektiv vzájemně si důvěřujících kolegů. Značné finanční prostředky jsou obvykle potřebné až pro rozpracování a další vývoj předmětu vynálezu a ty si dostatečně kvalitní výsledky následně snadno získají. Proto se, mladí vědci a výzkumníci, chcete-li dosáhnout dobrých výsledků ve své práci, a možná později i bohatství, nezabývejte příliš intenzivně věcí peněz, jinak bude vaše mysl zatemněna a nebude jí dovolen přístup do vyšších sfér tvoření. A vy, vedoucí výzkumných týmů, nemarněte svůj život získáváním prostředků a lidí pro „nadkritický“ rozměr vaší vědecké činnosti. Většina nových věcí se rodí v hlavách jednotlivců nebo v diskusích malého týmu. Baťovští osvícení despotové formulovali tezi, že objem výsledků výzkumného týmu je přímo úměrný logaritmu počtu členů týmu. Přeji vám všem, milí kolegové, šťastný život výzkumu.
v úchvatných výšinách vědy a
Biographical data Oldřich Jirsák was born July 22, 1947 in Hradec Kralove, Czech Republic Education and Degrees 1960-1970 1975 1980
Faculty of Natural Science, University of Palacky, Olomouc, Czechoslovakia (Chemistry and Mathematics) Dr. Rer. Nat. in physical chemistry, University of P. J. Safarik, Kosice, Czechoslovakia Sc. (Ph.D.) in macromolecular chemistry, Polymer Institute, Slovak Academy of Sciences, Bratislava, Czechoslovakia
Employment 1970-1971 1972-1979 1979-1990 1990-2002 1990-2003 20022003-2010
Assistant Professor, Department of Organic Chemistry, University of Palacky, Olomouc Assistant Professor, Department of Organic, University of Palacky, Olomouc Senior scientific officer, Department of Nonwovens, Technical University of Liberec Associated Professor, Department of Nonwovens, Technical University of Liberec Head, Department of Nonwovens, Technical University of Liberec Professor, Department of Nonwovens, Technical University of Liberec Vice-Rector for International Relations, Research and Development, Technical University of Liberec
Awards 2004 2005 2006 2006 2008
Personage of North Bohemia district, in science Personage of North Bohemia district, general Bronze medal awarded by the rector of Technical University of Liberec Czech Head in innovation Medal of Merit awarded by the President of the Czech Republic
Laudatio Oldřich Jirsák has spent all his professional life working in the research on synthetic fibers, non-woven textiles, and, most recently, nano-fibers. Currently, he is working at the Technical University of Liberec. His most important achievements include the development of a new type of bulky non-woven textile as well as the mechanical unit to produce it, which has been installed in many countries. In the recent years, he and his team developed technology for continuous production of nano-fibers known as Nanospider. Using the know-how, a new factory has been built in Liberec producing such machinery. The Czech Republic is still the only country offering machinery for mass-production of nano-fibers. Polymeric nano-fibers constitute a completely new phenomenon in material engineering. The first remarks of them appeared in technical periodicals towards the end of the 20th century. Nano-fibers are made in laboratories in fractional amounts through electrostatic spinning or other processes. Even these slight samples enable scientists to test the various properties of nano-fiber formations. Research results indicate very interesting facts about this special form of matter which are primarily connected with the extremely small size and big specific surface. These materials have vast potential of use in many areas of material engineering, medicine, chemical industry, environmental protection, and other fields. Professor Jirsák has published the results of his research in more than one hundred papers published in scientific journals and conferences. He has patents for 45 of his inventions, most of them international. He has co-written a book about non-woven textiles which was published in the USA. As a pedagogue, he has fostered up several dozens of specialists who are now working in influential positions in industry. The work of professor Jirsák has been appreciated through several prizes. He has been awarded the annual prize of the Liberec region (2004 and 2005), the prize of the Technical University of Liberec (2006), the prestigious prize Česká hlava (The Czech Head, 2006), and the Medal of Merit from the hands of the president of the Czech Republic (2008). Professor Jirsák and his colleagues at the Department of Nonwovens, Faculty of Textile Engineering of the Technical University of Liberec, with the help of undergraduate and postgraduate students, are currently engaged in the development
of a range of specific nano-fiber-based products for medicine, filtration, automotive industry, decontamination technologies and other purposes. It is my greatest pleasure to announce that Scientific Council of Faculty of Textile Engineering of the Technical University of Liberec on the occasion of 50th anniversary of Faculty of Textile Engineering foundation agreed to recommend rector of the Technical University of Liberec, prof. Dr. Ing. Zdeněk Kůs, to award prof. RNDr. Oldřich Jirsák, CSc. the golden medal of the Technical University of Liberec for extraordinary scienetific and research achievements and Technical University of Liberec developement after the year 1989. prof. RNDr. Aleš Linka, CSc. dean of FT TUL
Speech of Oldřich Jirsák It is generally acknowledged that science and research bring good to those who pursue them as well as to the society in which science can thrive. Scientists and researchers find in their work intellectual challenge which is immeasurably more rewarding than the everyday struggle in which many others are fully immersed. The society benefits from science in many ways. Its intellectual community is cultivated and it gains material profit from applied science. In the eyes of many countries, the results in science and research are more important than other forms of material wealth such as natural resources. Therefore, governments endeavour to create conditions in which these activities can be effectively exercised. It is very difficult to identify all the causes of the rather poor administration and stimulation of research in the European Union. This system has been created with the intention to catch up with the United States as to the extent and quality of scientific performance. This system is characterized by distribution of funds to research projects based on tough competition and by complicated administration once the project has acquired subvention. The evaluation of the pragmatic results, on the other hand, is impotent. The whole system is very expensive thanks to crowds of administration workers on the side of the grantor as well as of the applicant. These consume a significant portion of the finances which could be expended on actual scientific work. The scientists devote a great part of their working capacity to acquiring and managing the project while factual results are not demanded. The goal of the newly formed European research framework mentioned above evidently hasn’t been met. If you seek satisfactory wages, then attempt a European grant. But if your object is to acquire new knowledge and invent, then avoid EU commissions. Personally, I cannot envision any of my inventions be born of a European project. Once I worked on a project funded by the federal government of the USA. Although we had good results, our American partners still worried that there was too little output and that they would be denied another grant. So we had to work nights and days to deserve the money. That is not usual in Europe. In my opinion, it would be much more effective to allocate the financial support on the achievement basis instead of comparing the poetry of the grant applications. Beginning scientists, though, would have to start their careers in teams led by more experienced colleagues.
We are now witnessing a fierce battle of the new constitution of the Czech science and research. Some see it as a conflict between academics and research managers. Academics claim that science must be independent. Their motto would be something like: “Give us money, more money; we know best how to use it.” The manager approach, on the other hand, demands projects with specified outputs while it underestimates basic research. Such quarrels are ridiculous and trying to give any one of these contradictory approaches advantage over the other one can only bring about violent riots, not scientific work. I wonder how Mr. Bata would react to this dilemma. It was in his research institute, dealing primarily with the problems of shoe-making and leather tanning, where many excellent scientists of global importance, such as Oto Wichterle, grew up. And it was them who built up the Czech inorganic, organic, and macro-molecular chemistry after World War II. It was them who founded new industrial fields like non-woven textiles or synthetic fibers using the technologies which they had developed. Bata must have known that applied research without the basic one will soon run out of inspiration and that aimless basic research may lead to potentially useless results. Another problem connected with today’s scientists and researchers is their primary focus on money - money for both the project and for their salaries. Most of the significant inventions haven’t needed a lot of money but inspiring environment, great personal effort, and a team of people who can trust each other. Substantial money is usually only needed for further development of the product. Promising inventions should not have troubles finding a sponsor. Therefore, I appeal to you, young scientists and researchers: if you aspire to make big inventions and maybe earn big wealth in the future, don’t occupy your mind with financial matters when you work, or it won’t be able to ascend to higher levels of creativity. And you, research-team leaders: do not waste your time seeking and creating the “above critical mass teams and projects”. Most original ideas are born in the heads of individuals or in debates within a small group. The liberal despots of Bata kind have formulated a precept according to which the output of a research team is in due proportion to the logarithm of the number of the team members. Dear colleagues, I wish you a happy life in the fascinating highness of science and research
