Zkuste na vaší škole jazyky učit jinak

Ianua Linguarum

Reserata

projekt „Janička“

Zkuste na vaší škole jazyky učit jinak Zkušenosti z projektu Ianua Linguarum Reserata

Publikace vznikla v rámci projektu Ianua Linguarum Reserata („Janička“) zaměřeného na zlepšení jazykových schopností žáků a učitelů základních škol, který s finanční podporou Evropského sociálního fondu prostřednictvím OP VK a státního rozpočtu ČR realizovala společnost Scio ve spolupráci s British Council. Více informací o projektu najdete na https://janicka.scio.cz/.

autoři: Marta Brichová, Lucie Čížková, Renáta Duláková, Kristýna Fischerová, David Grbavčic, Marika Gregarová, Ondřej Haluza, Přemysl Janeček, Barbora Krpcová, Lenka Sonnková, Eliška Sovová, Radka Spiesová, Staša Závitkovská ilustrace: Petra Budnikovová obálka a grafická úprava: Petra Budnikovová vydavatel: www.scio.cz, s.r.o., British Council Praha 2015 ISBN: 978-80-7430-154-4 (Scio) ISBN: 978-80-905974-1-9 (British Council)

04

CLIL

10

Jazykový asistent

29

Navázání zahraniční spolupráce

40

Výukové materiály CLIL

44

Závěrem

o b s a h

Úvodem Cílem této publikace je podělit se s vámi o užitečné výstupy z projektu Ianua Linguarum Reserata („Janička“). Projekt, který se zaměřil na zlepšení jazykových schopností žáků a učitelů základních škol, realizovala společnost Scio ve spolupráci s   British Council. Na 40 zúčastněných školách proběhla integrace metody CLIL do výuky za pomoci 40 školních jazykových asistentů, kteří na daných školách působili více než 8 měsíců. Zahraniční jazykoví asistenti zde vyučovali metodou CLIL odborné předměty zejména na 1. stupni. Dále školy získaly metodickou pomoc a   poradenství při zvyšování jejich zapojení do mezinárodních projektů a pro učitele i školení didaktických kompetencí k výuce cizích jazyků. Školní asistent je v realitě současného českého školství vnímán spíše v  kontextu pomocné síly pedagoga, která má na starosti žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. V projektu „Janička“ byla realita jiná. Školní jazykový asistent asistoval pedagogům v hodinách odborných předmětů a ve vyhrazeném čase předával dětem faktické znalosti předmětu. Angličtina tak nebyla předmětem třikrát v týdnu, ale komunikačním prostředkem, díky němuž se žáci do-

/2

zvěděli něco nového z jiných předmětů. Tato metoda se nazývá CLIL a představuje jeden ze současných trendů základního vzdělávání v Evropě. Více se o ní dozvíte v následujících kapitolách. Náš projekt pracoval s anglickým jazykem, ale můžete si za něj dosadit jakýkoli jiný cizí jazyk, který budete na vaší škole považovat za přínosný. V této publikaci používáme dále termíny jazykový asistent, školní jazykový asistent a zahraniční jazykový asistent jako synonyma. Kromě práce se školními jazykovými asistenty vám představíme i další možnosti rozvoje jazykových dovedností žáků a pedagogů. V rámci RVP pro předmět Člověk a jeho svět jsme vybrali 20 témat, ke kterým jsme s   rodilými mluvčími natočili videa. Videa jsme doplnili o pracovní a metodické listy. Video lekce jsou volně k dispozici online včetně metodik a  pracovních listů pro žáky. Jak s videi pracovat a kde je najdete se dozvíte v kapitole 4.1. VideoCLIL. Ve třetí kapitole věnující se navazování mezinárodní spolupráce se s  vámi podělíme o to, jak specialisté na mezinárodní projekty pomáhali školám při sepisování žádostí o zapojení do mezinárodních programů, s navazováním spolupráce s partnerskými školami a dalšími internacio-

nalizačními aktivitami. Nabídneme vám praktické rady a tipy, jak se do mezinárodních projektů zapojit a jak se poprat s administrativou projektů.

Věříme, že pro vás budou následující stránky inspirací a přinesou vám tipy, které využijete v praxi při rozvoji výuky jazyků na vaší škole.

Přejeme vám příjemné čtení! Tým projektu Ianua Linguarum Reserata („Janička“)

/3

clil 1.1. Co je to clil „Můj pohled na CLIL byl zpočátku nedůvěřivý. Chtěli jsme tuto metodu vyzkoušet, a pak se rozhodnout, zda je či není přínosem. Nyní mohu říci, že přínosem rozhodně je.“ /ředitelka ZŠ Čachovice Integrovaná výuka předmětu a cizího jazyka (CLIL, tj. content and language integrated learning) je vyučovací metoda založená na výuce odborného předmětu prostřednictvím cizího jazyka, kdy si žák osvojuje znalosti a dovednosti v obou předmětech současně. Žákům tato metoda umožňuje jejich nově nabyté jazykové dovednosti okamžitě prakticky využít a současně zvyšuje dobu jejich vystavení cizímu jazyku, aniž by se zvyšovala celková doba výuky. Žáci si díky využívání metody CLIL uvědomí, že cizí jazyk je především komunikačním prostředkem a  ne jen dalším školním předmětem. Metoda CLIL mimo jiné rozvíjí mezikulturní poznání a porozumění, dále

/4

kognitivní dovednosti, přemýšlení v   cizím jazyce a komunikační dovednosti, zlepšuje jazykové znalosti, zvyšuje motivaci a sebedůvěru studentů jak v jazyce, tak ve vyučovaném předmětu. Ideálními realizátory CLILu jsou učitelé s aprobací v daném předmětu a zároveň v cizím jazyce, případně s   dobrou znalostí jazyka bez aprobace. Na 1. stupni ale velmi dobře funguje i zapojení jazykáře, který prošel CLIL školením a nemá aprobaci v odborném předmětu. Často dochází i k tomu, že na vedení hodin se podílejí dva učitelé, kteří se na hodiny připravují společně – „jazykář“ a „předmětář“. Zde je právě vhodný prostor pro zapojení jazykového asistenta. Z našich zkušeností se dá metoda CLIL včlenit téměř do každého předmětu. Vždy bude záležet na konkrétní situaci – kteří vyučující jsou metodě otevřeni, jakou mají aprobaci nebo k jakým předmětům má vztah

zahraniční jazykový asistent. Je důležité, aby ředitel, který se rozhodne metodu CLIL na své škole zavést, měl podporu jak pedagogů, tak i rodičů. Pak se dají překonat všechny případné překážky. Důležité je reagovat pružně na aktuální potřeby žáků. To, jakým způsobem se škola rozhodne metodu CLIL do výuky začlenit, záleží na konkrétních okolnostech a jejích možnostech finančních, personálních i časových. Ať už to bude v rámci stávajícího pedagogického sboru, se zapojením zahraničního asistenta či s využitím CLIL materiálů (videí a učebnic), rozhodně vždy půjde o obohacení výuky, které přinese řadu benefitů jak žákům, tak pedagogům.

„Já tuto metodu velice vítám. V  propojení cizího jazyka s ostatními předměty vidím budoucnost našeho školství. Nemůžeme stále oddělovat výuku cizího jazyka. Žáci by měli v průběhu školní docházky získat hlavně komunikační schopnosti, přirozeně reagovat na běžné situace. Projekt dává možnost získat a rozšířit si dovednosti.“ /ředitelka ZŠ a MŠ Lochovice

/5

1.2. Proč začít s CLILem už na 1. stupni ZŠ „Při vstupu do projektu jsem se obávala, že na tuto metodu naši žáci nejsou ještě dostatečně jazykově vybaveni. O metodě CLIL jsem měla povědomí spíše u žáků na 2. stupni ZŠ. V průběhu roku jsem zjistila, že malá slovní zásoba žáků není vůbec překážkou, ba naopak. Žáci se snažili poslouchat a rozumět všemu, co asistentka říkala. Hned z počátku výuky si osvojují správnou výslovnost, přízvuk, utvářejí si kladný vztah k cizímu jazyku. Asistentku jsme využívali v 1. a 2. ročníku ZŠ i v naší MŠ – hrou a   spoustou názorného materiálu si děti brzy získala.“ /ředitelka ZŠ a MŠ Hošťka „O této metodě jsme věděli, nedokázali jsme si ale představit její použití, hlavně na 1. stupni. Realita byla úplně jiná. Děti vstřebávají nová slovíčka a pojmy velice rychle, rády se učí něco nového, rády si hrají a soutěží. Byli jsme mile překvapeni, jak rychle se přizpůsobily.“ /ředitel ZŠ a MŠ Horní Benešov

/6

S obavami a skepsí jsme se na začátku našeho projektu setkávali poměrně často. Učitelé měli pocit, že žáci, kteří ještě nezačali s výukou angličtiny vůbec, popřípadě jejich úroveň byla hodně nízká, nemohou být schopni porozumět a komunikovat. Ti, co to s námi „riskli“, byli příjemně překvapeni. Mladší děti jsou totiž spontánní, rychle se učí a mají výbornou zvukovou i obrazovou paměť. Kreativní jazykový asistent dokáže v dětech probudit zájem a udržet si jejich pozornost. Výhodou je, že děti se v tomto věku rády předvádějí a  pochlubí s novými znalostmi, aniž by se styděly za chyby nebo výslovnost. Prostě pokud mají správné vedení, snáze komunikují a cizí jazyk rychle přijmou jako přirozený komunikační prostředek. Důležité je udržet jejich zájem a pozornost. Proto se na 1. stupni používají kratší jazykové bloky (tzv. soft CLIL) ve formě her, říkanek a písniček a „výuka“ dává přednost slovní zásobě před gramatikou. Děti si vystačí s malou, ale základní slovní zásobou (barvy, čísla, geometrické tvary, hračky, jména, pokyny apod.), kterou získávají právě například z básniček a písniček. Osvojování si nových frází a slovíček pro ně navíc dostává i další reálný smysl – domluvit se s někým, s kým chtějí komunikovat.

„Dítě se učí anglicky, protože má potřebu něco sdělit svému jazykovému asistentovi a nejenom dostat jedničku. Potěšilo mě, když si děti dokázaly dát věci do souvislostí s již osvojenými poznatky nebo odvodit a intuitivně porozumět neznámému anglickému slovu, aniž by bylo cílem se dané slovo učit.“

tito žáci by měli buď pobývat nějakou souvislou dobu v určité zemi, kde by se museli nějak dorozumět, nebo by tato metoda měla přirozeně přejít do všech předmětů.“ /ředitelka ZŠ a MŠ Lochovice

/vyučující ZŠ a MŠ Lochovice Výuka angličtiny v 1. a 2. třídě ZŠ by měla směřovat k seznámení se s jazykem, hlavně s jeho zvukovou stránkou. Právě při prvním seznamování se s jazykem by mělo být dítě vedeno odborníkem. Odborník v 1. třídě dokáže děti k výuce jazyka získat a zejména dbát, aby se žáci naučili správnou výslovnost, protože špatně získané návyky výslovnosti se velmi těžko odnaučují. To vše ideálně splňují zahraniční jazykoví asistenti. Stojí někde na pomezí mezi učitelem a žákem, mohou si tedy dovolit méně formální vztahy s dětmi, což určitě pomáhá bořit bariéry a  odstraňovat ostych. „Nejvíce mě překvapilo zjištění, že žáci na 1. stupni na rodilého mluvčího reagují více spontánně, bez ostychu, žáci 2. stupně již přemýšlejí o   stavbě věty, o slovní zásobě. Myslím si, že

/7

Jak vidí využívání metody CLIL ve vyučování na 1. stupni ředitelé základních škol? Pro zavedení metody CLIL již na 1.   stupni ZŠ hovoří mnoho argumentů. CLIL výuka umožňuje žákům používat cizí jazyk přirozeně – žáci se během výuky přestanou soustředit na  jazyk a zaměřují se na výuku nejazykového předmětu. Nezáměrně se tedy učí cizí jazyk během výuky jiného předmětu. Výzkumy a   praktické zkušenosti ze škol svědčí o tom, že „pokrok žáků v jazyce je obvykle mnohem rychlejší a většina žáků dosáhne vyšší jazykové úrovně než při tradičním vyučování.“ (GONDOVÁ, 2013) Mezi nesporné výhody patří to, že CLIL učí žáky komunikovat v cizím jazyce v různých situacích, což je lépe připraví na trh práce či život v   zahraničí. Pro samotnou školu je jistě prospěšné, že tato výuka s sebou přináší rozvoj pedagogů, větší míru spolupráce pedagogického sboru a  samozřejmě i to, že škola uplatňující CLIL se stává konkurenceschopnější (může přilákat více nových žáků a zvýšit prestiž školy v očích rodičů). Velmi důležitá je především zpočátku důkladná příprava učitele na vyučovací hodinu. CLIL je v současnosti

/8

v ČR podporován více na 2. stupni ZŠ a v mladších ročnících víceletých gymnázií, což by mohlo vzbuzovat obavy, jestli má učitel na 1. stupni ZŠ dostatečnou metodickou podporu1). Materiálů pro podporu učitelů je však díky poměrně velkému rozvoji této metody v poslední době dostatek i pro 1. stupeň. Vše nicméně předpokládá větší vynaložené úsilí učitelů na přípravu výuky. Rozhodně se to ale vyplatí!

Někteří učitelé můžou mít obavy nejen z menší metodické podpory, ale samozřejmě i ze samotného používání cizího jazyka. Jistě ne všichni učitelé mají angličtinu na  takové úrovni, aby ji mohli bez obav používat. Ale jelikož úroveň angličtiny je na 1. stupni ZŠ elementární, tak ani nároky na učitele nejsou přehnané. Výuku metodou CLIL na 1. stupni bez výrazných problémů zvládne každý, kdo má maturitní zkoušku z cizího jazyka a jistě i ten, kdo má alespoň základy cizího jazyka. Navíc na každé škole je jistě pedagog, který cizí 1 ) Jednou z mála učebnic, které jsou zaměřeny na CLIL metodu a jsou určeny pro 1. stupeň ZŠ je Incredible English (OUP Oxford)

jazyk ovládá na vyšší úrovni a může kolegům pomáhat. Takže tato metoda nevede pouze k rozvoji žáků, vede i k rozvoji spolupráce v  pedagogickém sboru a k rozvoji pedagogů samotných. Pro zavedení CLILu ve škole je důležité přesvědčit i rodiče žáků. Pokud ale rodiče přijmou myšlenku o  nut-

nosti ovládat v současnosti cizí jazyk (osvícený rodič zcela jistě), tak rozhodnutí o zavedení této metody do  výuky určitě přivítají. /Mgr. Přemysl Janeček, ředitel ZŠ Pozlovice

/9

Jazykový asistent (ja) 2.1. Proč by si škola měla pořídit jazykového asistenta? „Spolupráce s asistentem pro nás byla jednoznačně velikým přínosem. Dětem pomohla zbavit se ostychu komunikovat v cizím jazyce, rozšířila se jim slovní zásoba. Stejný přínos byl i u učitelů, kteří docházeli na kurzy angličtiny k asistentovi v odpoledních hodinách.“ /ředitelka ZŠ Čachovice Jazykový asistent přináší do vyučování svěží vítr, nové pohledy a funguje jako silný motivační činitel pro žáky i pro učitele. Neznamená to, že je třeba měnit vše zaběhlé, ale je to příležitost načerpat inspiraci a získat nový pohled. Jak již bylo zmíněno výše, pozice asistenta je výjimečná v tom, že umožňuje navázat méně formální vztahy a zbavit tak žáky ostychu při komunikaci. K osvojování a procvičování jazyka dochází na   základě přirozeně vznikajících situací. Jazykový asistent je zárukou

/10

toho, že žáci získají kvalitní jazykové základy, zejména co se týká výslovnosti a   slovní zásoby a jistého citu pro každodenní užívání jazyka. „Každá nová zkušenost je obohacení, oživení, zpestření. Určitě žáci jinak reagují na známého učitele a jinak na někoho cizího. Není třeba se ničeho obávat, vše se brzy stane přirozeností.“ /ředitelka ZŠ a MŠ Hošťka Samozřejmě, že metodu CLIL může využívat i místní učitel, který má základní jazykové znalosti a chuť pustit se do něčeho nového. Velkou roli při zapojení asistenta hraje ale i to, že je na škole novým prvkem, tím spíš, pokud jde o asistenta zahraničního. V takovém případě je samozřejmým benefitem nejen dokonalá znalost jazyka, ale i multikulturní přístup.

„Žáci si uvědomili důležitost znalosti jazyka a nevýhody jazykové bariéry.“ /vyučující ZŠ Kralupy n. Vltavou „Spolupráce se zahraničním asistentem nám přinesla naprostá pozitiva – nenásilnou a zábavnou formu výuky spojenou s odstraněním počátečních zábran dětí i dospělých zaměstnanců. Zvýšení prestiže školy, ocenění ze  strany rodičů.“ /ředitelka 1. ZŠ Bruntál A co na spolupráci s jazykovým asistentem a využití metody CLIL říkají rodiče?

„Během tohoto školního roku jsme pocítili změnu v jeho vztahu k angličtině. Pořád doma používá nějaká slovíčka, písničky a hlavně sourozenci se mezi sebou chlubí, co se naučili a  co umí nového. O asistentovi mluví pořád. Tento projekt je určitě super. Myslím si, že to dětem hodně dalo. Takový asistent by určitě měl být každý rok na každé škole. Děti angličtinu určitě vnímají jinak, když někdo takový na škole je a líp se jim to určitě učí. Prostě je to super.“ /rodič žáka ze ZŠ Moravské Prusy

/11

2.2. Co je potřeba zařídit? V této kapitole se budeme věnovat specifikům, na která je třeba se zaměřit v případě, že se rozhodnete ke   spolupráci s jazykovým asistentem ze zahraničí. Asistenta můžete hledat v zahraničí, ale můžete i  oslovit rodilého mluvčího, který už v republice působí třeba jako učitel angličtiny. Vše záleží na okolnostech a  na vašich možnostech. Podle toho se také bude odvíjet, co budete muset v souvislosti s působením jazykového asistenta na vaší škole zařídit. V první řadě je třeba se ujistit, že má váš jazykový asistent v pořádku všechny zákonné dokumenty. Do  této kategorie patří pracovní povolení, pracovní smlouva a zákonné pojištění. Vzhledem k tomu, že jazykový asistent zpravidla nebude místní, ba co víc, většinou k vám přijede z jiné země, kde mají jiné podmínky i zvyky, bude na vás zařídit, aby se u  vás rychle zabydlel a mohl se soustředit na práci. Kromě běžných informací, které dáváte každému novému zaměstnanci (nastavení pravidel spolupráce, seznámení s kolegy a se způsobem fungování školy, s benefity, postupem při čerpání dovolené atd.), musíte počítat i s tím, že bude třeba nového kolegu ze zahraničí blíže seznámit

/12

s českou kulturou, vysvětlit mu, kdy jsou jaké státní svátky a   prázdniny, dát mu důležité kontakty, informovat ho např. o tom, jak postupovat v   případě nemoci, co všechno pokrývá zdravotní pojištění apod. V ideálním případě se vám podaří vyčlenit jednoho z učitelů jazyků jako koordinátora, tedy osobu, která bude s asistentem v pravidelném kontaktu, pomůže mu postupně překonávat jazykové bariéry, představí ho místní komunitě, pomůže v případě řešení možných každodenních problémů třeba s ubytováním či návštěvou lékaře. Také by měl minimálně ze začátku fungovat jako prostředník při komunikaci s kolegy, kteří se zatím ostýchají komunikovat v cizím jazyce. Ve většině případů bude nutno, aby škola jako zaměstnavatel zajistila asistentovi ubytování, a to formou školního bytu, případně pronajatého bytu; možná je také forma ubytování u jednoho z vyučujících. Není nutné, aby škola jazykovému asistentovi ubytování plně hradila, ale jeho náklady by neměly přesáhnout cca  ¼  jeho čisté měsíční mzdy. Levné, ale komfortní bydlení bývá pro jazykové asistenty silným motivačním prvkem a umí být v tomto ohledu poměrně vybíraví.

Výraznější náklady na cestování do   práce nesou asistenti nelibě. V případě městské hromadné dopravy nebývá problém, v případě přejíždění mezi obcemi je dobré nabídnout svezení autem ze strany kolegů-učitelů, kteří jezdí stejným směrem.

my v ČR. Pokud nic z toho nesplňují, vyřízení nezbytné administrativy je zdlouhavé a náročné (samotné vyřízení 60–150 dní, přípravné práce 3–4 týdny).

Obecně lze říci, že jazykový asistent uvítá vše, co mu sníží životní náklady a neukrojí velký díl z obvykle nevelkého platu. Z praktických důvodů doporučujeme limitovat počáteční výběr jazykového asistenta pouze na cizince / rodilé mluvčí ze členských zemí EU, popř. cizince ze zemí mimo EU, kteří jsou rodinnými příslušníky občana EU žijícího v ČR. Ty je možné zaměstnat bez povolení k pobytu, jen je třeba je nahlásit na Úřadu práce (Informace o nástupu zaměstnání – o vyslání k   výkonu práce občana EU/EHP a Švýcarska nebo jeho rodinného příslušníka, nebo cizince, který nepotřebuje povolení k zaměstnání na území ČR – § 87 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti). Pro cizince z nečlenských zemí EU, kteří ani nejsou rodinnými příslušníky občana EU žijícího v ČR, ve zkratce platí, že musí mít povolení k trvalému pobytu v ČR, nebo povolení k dlouhodobému pobytu založené na Zaměstnanecké kartě od jiné fir-

Tip: V počáteční komunikaci doporučujeme nespoléhat se na ujištění „sporných“ uchazečů, že to které povolení mají, ale bez výjimky vyžadovat zaslání skenu.

Cizince z členských zemí EU (a rodinné příslušníky občana EU) je třeba nahlásit ve stanovené lhůtě na spádovém úřadu práce zaměstnavatele (nástup do zaměstnání) plus návazně pak na spádových úřadech práce jednotlivých škol (vyslání k výkonu práce) – pokud se tyto spádové úřady neshodují. V případě všech přesunů ze školy na školu, odchodů, nových nástupů, vyslání je nezbytné toto ve stanovených lhůtách aktualizovat.

/13

2.3. Jak financovat jazykového asistenta? Zjistěte, zda na některé ze škol ve vašem městě či okolí už jazykového asistenta nevyužívají – mohli byste se o něj „podělit“ a  tím snížit náklady.

Oslovte místní firmy, zdali by neměly zájem o kurzy angličtiny s  rodilým mluvčím – mohli byste se tak o asistenta podělit, vám by stačily prostředky na částečný úvazek a asistent by měl možnost získat další příjem jinde.

Oslovte rodiče, řekněte jim o   projektu a jeho reálném dopadu, vzbuďte v nich zájem a   nechte také je, aby se snažili nalézt cesty, jak zapojit jazykového asistenta do výuky jejich dětí.

Požádejte o příspěvek město či obec.

Poohlédněte se po grantech.

Pokud je ve vašem městě více základních škol, je vhodné spolupracovat. Když budete žádat o podporu od města jako „sdružení“ škol, budete mít větší šanci na úspěch.

/14

2.4. Jak se ve škole připravit na přítomnost Jazykového Asistenta? tenta hledat (třeba pracují na jiném „Učitelé měli zpočátku obavy, že jim někdo cizí ‚uvidí‘ přímo do hodiny, a   že je to časově omezí (méně minut v hodině pro sebe). Většina ale postupně přítomnost asistenta vysoce ocenila a vítala.“

projektu s partnerskou zahraniční školou apod.). Je také vhodné učitele upozornit na možné změny v rozvrhu a hlavně je ujistit, že přítomnost jazykového asistenta nijak neohrozí jejich postavení a plán výuky, ale naopak přispěje k jejímu obohacení.

/ředitelka ZŠ Bruntál Je možné, ba pravděpodobné, že ne všichni pedagogové na škole budou z přítomnosti jazykového asistenta nadšeni. Obavy se mohou týkat i samotné metody CLIL. Tomuto se dá pomoci například tím, že vybrané učitele pošlete na kurz CLIL* nebo jim umožníte navštívit někde ukázkové CLIL hodiny. Pomoci mohou například i CLIL videa, o kterých bude řeč v kapitole IV. Celkově je vhodné prodiskutovat vaše rozhodnutí o zavedení metody CLIL a zapojení zahraničního jazykového asistenta do vyučování se členy pedagogického sboru předem – probrat, které předměty by byly vhodné pro zavedení CLIL, domluvit se, kdo by mohl fungovat jako koordinátor či kontaktní osoba pro asistenta a rozptýlit jejich případné obavy. V neposlední řadě právě učitelé mohou mít tipy na to, kde asis-

*British Council nabízí online kurz CLIL Essentials, který je primárně určen učitelům odborných předmětů. Základní informace o kurzu je na webu British Council, v oddíle Online teacher development courses. Podrobnější info je na http://www. vzdelavanivsem.cz/databaze-kurzu/ kurz/5013-metodika-clil-pro-ucitele-2-st-zs-a-ss-clil-essentials-e-learning. „Počáteční obavy ze spolupráce z důvodu jazykové bariéry brzy vymizely, učitelé se postupně sami hlásili k zapojení jazykového asistenta do svých vyučovacích hodin, pomohla účast učitelů v kurzech, samozřejmě rozhoduje i osobnost asistenta.“ /ředitel ZŠ Brno

/15

Dalším důvodem častých obav učitelů, je, že jejich znalost jazyka není dost dobrá na to, aby se se zahraničním jazykovým asistentem domluvili. Tyto obavy se v mnoha případech ukážou jako liché – stačí se jen zbavit ostychu a začít komunikovat. Určitě jsou ale způsoby, jak se to dá zvládnout, i když český učitel nemluví anglicky. Například: Za pomoci angličtináře/koordinátora neboli učitele, který má jazykového asistenta na starosti.

S využitím žáků nejvyšších ročníků, kteří rádi s komunikací pomohou. Např. v našem případě pomáhali v hodinách nejnižších ročníků, kde třídní učitelka anglicky nemluvila, takže je to jistým způsobem motivovalo.

V některých třídách se najdou žáci, kteří třeba pobývali s rodiči v zahraničí, mají jednoho rodiče cizince nebo se naučili angličtinu z počítačových her. Učitelé mohou využít těchto dětí k pomoci ostatním.

Prací ve skupinách, kdy má každé dítě svou funkci – jeden má slovník,

/16

jeden hlídá čas, jeden zapisuje nápady nebo úkoly, které mají řešit, s tím, že v každé skupině je někdo s lepší úrovní angličtiny.

Fungovaly i případy, kdy český učitel a jazykový asistent komunikovali pomocí slovníku, internetového překladače a s použitím rukou i nohou :). Hlavní je chtít a pak to bude fungovat.

Anglická zdatnost žáků není rozhodující, protože jazykový asistent by měl výuku připravovat podle jazykové vybavenosti dané třídy. Tzn. volit takové aktivity a takovou úroveň angličtiny, aby žáci byli schopni pochopit, co se po nich chce, a rozuměli kontextu práce jazykového asistenta. V tomto směru tedy není třeba se nijak zvlášť na příchod asistenta připravovat.

2.5. Kde sehnat vhodného jazykového asistenta? Rozhodne-li se škola pro jazykového asistenta, je nezbytné začít s   přípravami co nejdříve – ideálně se začátkem druhého pololetí. Inzeráty doporučujeme podat nejpozději v  dubnu až květnu a pohovory se   zájemci uzavřít během měsíce června, aby již před zahájením hlavních školních prázdnin byl jazykový asistent vybrán. V případě občanů EU (tedy včetně občanů Velké Británie) není nutno dalekosáhle vyřizovat pracovní agendu. V případě občanů z anglofonních a jiných zemí mimo EU (USA, Kanada, Austrálie, Nový Zéland apod.) počítejme s min. 3–4 měsíci času pro vyřízení povolení k pobytu a pracovního povolení. Pro hledání zahraničního jazykového asistenta doporučujeme využít především následující zdroje: expats.cz Webový portál http://www.expats. cz/jobs/ je velmi jednoduchý a dle naší zkušenosti nejefektivnější způsob, jak sehnat jazykového asistenta. Systém je jednoduchý a funguje na   principu kreditů, které si online zakoupíte. Expats.cz je portál navště-

vovaný zejména cizinci působícími v  České republice, dále také jazykově zdatnými Čechy hledajícími práci v mezinárodním prostředí a i  zahraničními zájemci o práci v České republice. Nabízí se vám tak pestřejší škála kandidátů. Dům zahraniční spolupráce (DZS) Dům zahraniční spolupráce také disponuje seznamem lektorů angličtiny, kteří mají zájem vyučovat v   České republice. Pro zařazení na seznam se lektoři online zaregistrují a vyplní o sobě základní údaje. Školy je  pak mohou kontaktovat už přímo. V případě zájmu o tuto službu nebo spolupráci s DZS se můžete přímo obrátit na Akademickou informační agenturu, která poskytuje i návod na vyřízení potřebných formalit jazykových asistentů – http://www.dzs.cz/ cz/akademicka-informacni-agentura/. praguepost.com Online zpravodajský portál www. praguepost.com vznikl v Praze před více než dvaceti lety jako tištěný anglicky psaný deník. Dnes je navštěvovaný čtenáři z celého světa. Součástí portálu je i inzertní sekce.

/17

tefl.com Od roku 1997 funguje portál www. tefl.com jako zprostředkovatel práce mezi učiteli jazyků a jejich potenciálními zaměstnavateli. jobs.cz Portál http://www.jobs.cz/ je tradiční platforma nabídky práce. V porovnání s výše zmíněným expats.cz má sice větší návštěvnost, ale uveřejnění poptávky je proto nákladnější. Paradoxně velkou nevýhodou je i  fakt, že  jej využívá velmi široká paleta zájemců o práci, kteří by pouze v   menšině byli zaujati nabídkou pozice jazykového asistenta, anebo odpovídali vašim požadavkům. Zahraniční partnerské školy (pokud jste v nějakém takovém projektu zapojeni) Další školy a instituce ve vašem městě/regionu Známí, kamarádi a příbuzní známých a kamarádů Opravdu to funguje! Mnozí cizinci působící v České republice mají známé nebo příbuzné, které by také lákalo podívat se sem a přijet za jistou prací, takže to neváhejte zkusit i  touto cestou.

/18

2.6. Jaké kvalifikační předpoklady by měl jazykový asistent mít? Jazykový asistent by měl prokázat jazykové znalosti na určité úrovni, dále by měl mít zkušenosti s prací s   dětmi a měl by mít i jisté povahové a osobnostní kvality. Pokud nejde o   rodilého mluvčího daného jazyka, doporučujeme ověřit, zda má některý z  mezinárodně uznávaných certifikátů o  úrovni jazyka – viz dále. Jelikož zde mluvíme o jazykovém asistentovi v souvislosti s využíváním metody CLIL ve výuce, je nezbytné, aby měl také vzdělání nebo zkušenosti týkající se CLILu. Neexistuje jednotná mezinárodně rozšířená CLIL kvalifikace, je tedy v tomto směru vhodnější ptát se jazykového asistenta na konkrétní příklady, jak používá CLIL metodu ve  své praxi. Otázka „rodilý“ vs. „nerodilý“ jazykový asistent vzbuzuje velké emoce a   dělí jejich zastánce a odpůrce na dva takřka nesmiřitelné tábory. V  rámci projektu Janička jsme spolupracovali jednak s rodilými mluvčími, ale i s mluvčími nerodilými, kteří svou perfektní znalost angličtiny doložili některou z mezinárodních jazykových zkoušek. Tento postup se nám osvědčil, protože vnesl do  spolupráce se školami multikulturní prvek.

Při rozhodování je třeba si položit následující otázku: Co od JA a  jeho působení ve škole očekáváme? Z  našich zkušeností vyplývá, že pokud bude jazykový asistent působit na 1. stupni ZŠ, kde znalost cizího jazyka zpravidla nepřesahuje úroveň A1, jsou jeho schopnosti metodicky s žáky pracovat a získat jejich pozornost a nadšení pro cizí jazyk důležitější než znalost nuancí jazyka na  úrovni mateřštiny. Pro výběr jazykového asistenta je dobré si stanovit některé minimální podmínky, které se budou lišit podle toho, o jakého zájemce se jedná: a) jazykový asistent je rodilý mluvčí daného cizího jazyka Měl by prokázat dostatečně dlouhou praxi v práci s dětmi (třeba v zájmové činnosti), jako jazykový asistent v předchozím působišti, student pedagogického oboru VŠ apod. Přimlouváme se, aby měl ukončené bakalářské studium, které je předpokladem určité kulturně-společenské úrovně. Velmi vítaná je základní metodická průprava pro výuku cizího jazyka, pro angličtinu např. CELTA, TEFL,

/19

zkouška TKT aj. Co se týče angličtiny, je dobré si uvědomit, že ve světě existuje velký počet tzv. uznaných variant (recognised varieties) angličtiny a   tento jazyk se stal jistým globálním vlastnictvím. Nemůžeme tedy počítat s tím, že se v reálném životě vždy setkáme jen s rodilým a vzdělaným Londýňanem. Je tedy dobré počítat s  tím, že i rodilý mluvčí může mít silný a pro nás nezvyklý přízvuk. b) jazykový asistent není rodilý mluvčí daného cizího jazyka, ale je cizinec (neovládá ČJ) Zde je dobré požadavky zpřísnit v tom smyslu, že je nutno zaručit správné zvládnutí zvukové podoby cizího jazyka. Zájemce o místo JA by se ještě měl prokázat certifikátem o úrovni jazyka C2, a to z důvodu spolupráce s českými učiteli odborných předmětů, kteří interakci během školního roku využijí pro vlastní zlepšení v jazyce. Obecně jsou dobré zkušenosti s cizinci ze zemí EU, kteří absolvovali oborové studium daného jazyka (ideálně učitelský směr) a   získali některý z mezinárodně uznávaných certifikátů pro výuku cizího jazyka, pro angličtinu např. CELTA/DELTA, TEFL, TKT, apod.

/20

c) JA je výborný angličtinář, ale je Čech I přes vynikající příklady metodicky a  jazykově zvládnuté praxe toto raději nedoporučujeme z důvodu perfektní znalosti češtiny, což žáci obvykle rychle vypátrají a svádí to k   tomu, že z jazykového asistenta se   stane asistent „český“. Navíc je   pak škola ochuzena o benefit prvků jiné kultury ve výuce i v životě školy. Co se týká osobnostních rysů a přístupu, měl by být asistent vstřícný, trpělivý, s kladným vztahem k dětem, měl by sám přicházet s nápady na zpestření výuky. Měl by mít chuť účastnit se akcí školy a zapojovat se   i   do mimoškolních aktivit a  do  života komunity. Musí být komunikativní, týmový hráč, být schopen stanovit si priority a rychle se   rozhodovat, mít organizační schopnosti a hlavně smysl pro humor a pro dobrodružství. Pokud se rozhodnete pro zahraničního asistenta, bude mít vaše prvotní komunikace pravděpodobně z velké části pouze písemnou podobu, takže sice můžete posoudit kvalifikaci a písemný projev, ale špatně se vám bude posuzovat, jestli je pro vás daný uchazeč vhodný jako osobnost. Pokud to bude jen trochu možné,

doporučujeme ústní pohovor alespoň po telefonu nebo přes Skype. A   ačkoliv je obtížné zjistit během krátkého interview vše výše uvedené, tuto část nepodceňujte. Osobnost asistenta je zásadní pro dosažení žádaného efektu rozvoje jazyka na vaší škole. Užitečné je předem od zájemců o  spolupráci zjistit i jejich představy a očekávání, abyste předešli možným nedorozuměním. Představte jim vaši školu a způsob jejího fungování i vaše město a komunitu – měli by u vás strávit minimálně rok života, takže se musí rozhodnout, jestli jsou ochotni pracovat třeba v malé vesničce nebo jestli je pro ně klíčové působit ve větším městě apod. Také se nám osvědčilo zjistit si u kandidátů jejich zájmy a koníčky, které jsme pak mohli sladit se školními i  mimoškolními aktivitami. Například sportovně zaměřený uchazeč se jistě lépe zapojí ve sportovní škole než ve škole umělecké.

/21

2.7. Jak probíhá každodenní spolupráce v praxi a jak z ní vytěžit maximum? Je na škole, aby si vytvořila vlastní pravidla fungování tak, aby to vyhovovalo jejímu již zaběhlému systému. V našem případě některé školy nastavily pevný rozvrh, dle kterého se JA řídil. Jiné školy plánovaly rozvrh na dva týdny dopředu, některé pouze na týden. Další školy připravily prázdný rozvrh JA na nástěnku ve sborovně, a učitelé si jej zapisovali do hodin na následující týden podle toho, jak jim JA zapadal do jejich třídního vyučovacího plánu. Také se osvědčil systém možnosti nasazení JA do dvou různých tříd v rámci jedné vyučovací hodiny s tím, že někdy byl v obou třídách cca 20 minut a někdy jen v jedné celou hodinu, s  ohledem na potřeby učitelů. Každá varianta má své výhody a  nevýhody, nejdůležitější ale je, aby si systém komunikace a spolupráce domluvila každá škola zvlášť podle vlastních zvyklostí a také podle toho, co vyhovuje danému JA. „První dva měsíce projektu jsem musela s asistentkou hodně spolupracovat – pravidelně se setkávat po   vyučování: seznámit asistentku s tematickými plány, se zapisováním

/22

do třídní knihy, plánovat průběh jednotlivých hodin. Později se spolupráce urychlila.“ /vyučující ZŠ Moravské Prusy Zapojení asistenta do jednotlivých hodin záleží na domluvě s učitelem. Důležité je shodnout se hned na  začátku na základních pravidlech, která upraví vzájemnou komunikaci (četnost a způsob předávání si informací), způsob plánování učební jednotky, rozdělení vyučovacích jednotek, stanovení kompetencí ve vztahu k   žákům a způsob společného hodnocení. Stanovení jasných pravidel a   pravidelná komunikace práci velmi usnadní a zároveň se tak předejde možným nedorozuměním a problémům. Za vedení hodiny a dodržování učebního plánu primárně zodpovídá učitel a má tedy právo veta. Je ale třeba si uvědomit, že aby byla práce asistenta efektivní, musí dostat v   hodinách dostatek času a prostoru a  také mít od učitele předem dostatek informací o probírané látce a  úrovni žáků – jak v jazyce, tak v  odborném předmětu.

Možností společného je  celá řada:

plánování

dlouhodobý plán, tedy např. sepsat s JA jednotlivé struktury vyučovacích hodin tak, aby jim dobře rozuměl a  mohl k nim (nebo k jejich částem) provádět přípravu, střednědobý plán na týden či dva dopředu, krátkodobý plán, tedy z hodiny na   hodinu. I u krátkodobého plánování je ale třeba sdělit JA alespoň den předem vaše požadavky a očekávání. „Musela jsem více rozplánovat hodinu, domluvit se s jazykovou asistentkou vždy na jejím průběhu den předem – přípravy byly složitější, ale  hodiny pak zajímavější!“ /vyučující ZŠ a MŠ Cehnice V úvahu přicházejí různé způsoby vedení hodin – např. učitel a asistent se ve výuce střídají a vedou každý svou část hodiny, nebo jeden učí celou hodinu a druhý pozoruje, případně pracují paralelně ve skupinách, nebo asistent opravdu jen asistuje učiteli.

„Domluvily jsme se na tématu, které si JA do části hodiny zpracovala někdy jako prezentaci, jindy jako text nebo kvíz. Já udala, co by bylo vhodné a možné pro děti zpracovat v aj, pak jsem JA dala prostor, aby si téma zpracovala podle svých nápadů a možností. V hodině jsem pak pomáhala dětem, když náhodou nerozuměly, případně jsem opravovala drobné odborné informace. Myslím, že jsme se hezky doplňovaly.“ /vyučující ZŠ a MŠ Cehnice Pro zpětnou vazbu je vhodné domluvit si pravidelná setkání, ideálně jednou za dva týdny, na kterých zhodnotíte uplynulé období, úspěchy, nedostatky, proberete co a jak zlepšit a pobavíte se společně nad dalšími nápady a náměty. Z naší zkušenosti doporučujeme zapojovat asistenta do vyučovacího procesu i do ostatních aktivit postupně. Vhodné je projít s asistentem možnosti spolupráce a třeba i  vytvořit časový plán pro zařazování dalších činností do asistentova rozvrhu. Např. první dva týdny bude JA provádět jen jazykové rozcvičky, aby se žáci i on sám aklimatizovali, následující měsíc bude zapojen JA max. polovinu vyučovací hodiny, přičemž bude vždy dělat jazykovou rozcvičku

/23

a následně jednu aktivitu. Po prvních čtyřech týdnech může třeba přidat volnočasové aktivity, vedení celé hodiny, příp. rozvoj jazyka pro vyučující. Většina škol využila JA pro vzdělávání učitelů – tedy hodiny angličtiny pro učitele. Oblíbenými se staly například ranní snídaně s jazykovým asistentem nebo pravidelné soukromé lekce pro ředitele během školního dne, případně i kurzy pro rodiče. Užitečnost těchto hodin je vysoká, učitelé se přestávají stydět mluvit a  jdou příkladem dětem, neboť i oni se potřebují připravovat na hodiny angličtiny, odvážit se komunikovat s asistentem i přes pouhou základní znalost angličtiny. Ideální je JA maximálně zapojit i do mimoškolních aktivit jako jsou výlety, kulturní akce, sport, exkurze, divadlo, soutěže všeho druhu, kroužky, kluby, atd. Asistenti mohou vyjíždět s žáky na lyžařské výcviky a brigády. Velice populární je společné vaření, během kterého se žáci naučí spoustu nových slovíček a navíc získají i  přehled o jiných zvycích. Během mimoškolních aktivit jsou žáci i učitelé nenásilnou formou „nuceni“ komunikovat s rodilým mluvčím v anglickém jazyce a tím si osvojit i slovíčka, která by běžně v hodinách nepoužili. Navíc je jazykový asistent schopen poznat své žáky i z jiné perspektivy,

/24

protože právě interakce s nimi mimo školní budovu je v mnoha ohledech spontánnější a uvolněnější. „Jazykového asistenta jsme se snažili maximálně využívat. Jezdil s dětmi na poznávací zájezdy, připravujeme s  ním školu v přírodě a o prázdninách intenzivní kurz anglického jazyka.“ /ředitelka ZŠ a MŠ Lochovice Většina našich JA vedla v průběhu školního roku „klub angličtiny“ (English Club), ve kterém se děti mohly intenzivně vzdělávat. Hry, aktivity a konverzace v angličtině fungovaly jako velmi vhodný doplněk ke klasické výuce. V případě anglických klubů jsou více zapojeni i rodiče, kteří musí minimálně podepisovat, že souhlasí s účastí jejich dětí v této zájmové činnosti. Více se tedy zajímají o výuku a mají přímou zpětnou vazbu od  dětí i od JA. V projektu Janička se ukázalo, že někteří JA mají potenciál i k hlubšímu zapojení ve škole. Pomáhali například s řešením problémů školy (šikany či zlepšení dopravního spojení žáků do školy). V mnoha případech také posunuli školu směrem k navázání spolupráce se školou v cizině.

Níže uvádíme pro inspiraci výčet těch nejzajímavějších aktivit, do  nichž se asistenti v rámci projektu Janička zapojili: Ekologická akce obřích rozměrů Více než 600 žáků a s nimi všichni pedagogové a zaměstnanci školy společně zvelebovali a uklízeli okolí školy, školní pozemky, sportovní areál, školní zahradu, atria a podobně. Do akce se zapojil i jazykový asistent, který uměl skvěle zacházet s lopatou i rýčem, aniž by u toho zapomněl vtipkovat a rozesmát všechny okolo. Díky této brigádě se všichni naučili spoustu anglických slov a frází, které potřebovali pro komunikaci s jazykovým asistentem. Loutkohra Na prvním stupni žáci ručně vyráběli se svým jazykovým asistentem loutky a scénu pro svoji hru, kterou si nacvičovali v angličtině. Naučili se  při tom množství slovíček a způsobů, jak popsat použité materiály a techniky. Nakonec všichni zapojení žáci předvedli loutkohru svým starším spolužákům a učitelům školy.

Natáčení města Úhonice Žáci páté třídy si vyzkoušeli, jaké to   je být součástí filmového štábu, když společně se svým jazykovým asistentem a třídní učitelkou natáčeli video ve svém městě Úhonice. Video mělo za cíl zprostředkovat pohled na  město očima žáků základní školy. „Sleepover at school“ (Přenocování ve škole) Učitelky anglického jazyka s pomocí jazykového asistenta zorganizovaly přenocování ve škole pro žáky šesté a sedmé třídy. Pro více než dvacet žáků byl přichystán bohatý program. Žáci se nejen naučili, jak správně udělat pravé japonské sushi (díky dřívějšímu působení jejich jazykového asistenta v Japonsku), ale také texty písní skupiny The Beatles anebo písničky z populární kreslené pohádky Frozen. Všechny instrukce žáci dostali v angličtině a taky část večera komunikovali pouze v angličtině. Bruslení Jak zapojit „zlobivé“ žáky v pubertálním věku tak, aby se nebáli konverzovat v angličtině s jazykovým asistentem? Na to přišla jedna asistentka, která poprosila svoje stydlivé žáky z osmé třídy, aby ji naučili brus-

/25

lit na ledě. Společně se po vyučování vydali na místní kluziště, kde ji žáci naučili nejen bruslit, ale   i   padat. Komunikace najednou byla velmi spontánní a nikdo se nestyděl komunikovat v angličtině. Výlet do Vídně Žáci druhého stupně jeli na výlet do  Vídně, kde se setkali s žáky partnerské vídeňské školy. Mohli si  tak „na ostro“ vyzkoušet angličtinu v  praxi i mezi svými zahraničními vrstevníky. Nejen jazykový asistent, ale i učitelé české školy si setkání pochvalovali, protože bylo vidět, že žáci se neostýchají a s radostí komunikují v angličtině. Lyžařský výcvikový kurz Téměř všechny školy zapojené do   projektu, které se v tomto roce vypravily na lyžařské výcvikové kurzy, s sebou vzaly svého jazykového asistenta. Někteří lyžovat už uměli, někteří naopak stáli na lyžích vůbec poprvé. Nejen žáci, ale i učitelé si  tak mohli osvojit nová slovíčka z  lyžařského vybavení, různých postojů na lyžích či vybrané motivační fráze. Vzájemná podpora utužila vztahy všech zúčastněných, které se  samozřejmě promítly i do násle-

/26

dujících hodin výuky. Velikonoční přání Jak jednoduše navázat spolupráci s   jinou školou? Velikonoce byly vhodnou příležitostí pro to, aby si   žáci ze dvou různých škol zapojených do projektu vzájemně vytvořili velikonoční přání. Vybrané třídy se pak vypravily na osobní návštěvu druhé školy, kde jazykoví asistenti vedli vyučování společně.

2.8. Možné překážky spolupráce a jak na ně Principiálně je dobré maximum otázek vyřešit ještě před příchodem asistenta na školu a také připravit kvalitní pracovní smlouvu. V průběhu zapojení asistenta je důležité mít na paměti několik základních bodů, kterými jsou komunikace, vzájemný respekt, vstřícnost, spolupráce a flexibilita. Aby byla spolupráce s jazykovým asistentem efektivní, je třeba pravidelně komunikovat tak, aby vedení školy, učitelé i asistent měli jistotu, že jsou na jedné lodi, a že si rozumí ohledně způsobu fungování asistenta v hodinách i mimo ně. Doporučujeme pravidelné konzultace, společné přípravy hodin, a následně i pravidelná společná hodnocení. Většina problémů, na které jsme narazili v projektu Janička, spadala do následujících kategorií: Opakované nerespektování dohody ohledně spolupráce v hodinách – přetažení určeného času, překročení kompetencí, nepřipravenost, může vést k nezájmu o JA v hodinách vyučujícího anebo v opačném případě k   demotivaci asistenta. Klíčem je opět dostatečná komunikace a vyjasnění si společných cílů, v krajním

případě přesun asistenta do jiné třídy. Důležitá je také flexibilita obou stran – pokud má učitel pocit, že JA nepotřebuje celou hodinu, je možné upravit rozvrh a například sdílet asistenta najednou ve více třídách. Někdy se stane, že užitek z hodin s   JA v některých třídách klesá. Důvodů je celá řada: pasivita studentů, nechuť k učení, nefungující spolupráce či komunikace s vyučujícím, nesoulad osobností, a další. Je dobré si popovídat o možných příčinách přímo s JA, a případně pak zvážit, jestli není vhodnější využít JA v jiných třídách, kde jeho přidaná hodnota bude mnohem výraznější (nižší ročníky, aktivnější žáci, učitel s větším zájmem o CLIL výuku). Tendence asistentů k odchodu ze  školy před koncem školního roku – vhodné je včas přemýšlet o   tom, jak zajistit asistentovi práci po dobu letních prázdnin, protože jinak by o   něj škola mohla přijít. Může jít o letní školu nebo kurzy, případně zprostředkování práce mimo školu. Problémem mohou být i špatně nastavená očekávání obou stran, ať už se to týká místa působiště, fungování školy, či třeba osobnosti asisten-

/27

ta, jeho schopností, jiného přízvuku, než by si škola představovala apod. Proto je dobrá vzájemně otevřená komunikace hned zpočátku ještě před uzavřením smlouvy.

/28

navázání mezinárodní spolupráce Navázání dlouhodobé mezinárodní spolupráce vhodně doplňuje, rozvíjí a v některých případech dokonce předchází zavedení metody CLIL do   výuky. Škola se tak může jazykově i mezikulturně rozvíjet i   bez přítomnosti jazykového asistenta a   v   optimálním případě může umožnit žákům kontakt s jejich vrstevníky z jiných zemí. CLIL + jazykový asistent + mezinárodní spolupráce = zlepšení vztahu žáků i učitelů k cizímu jazyku a k zahraničí

V této kapitole se budeme věnovat nejobvyklejším způsobům, jak české školy navazují spolupráci se zahraničními partnery, případně zajišťují

vzdělávání zaměstnanců v zahraničí. Neexistuje jeden postup nebo řešení vhodné pro  všechny školy. Zapojení do mezinárodní spolupráce je příležitostí pro školu zamyslet se nad svými silnými stránkami a postavit na   nich vlastní a jedinečný proces internacionalizace. Klíčové pro nastartování mezinárodní spolupráce bývají osobní motivace a kontakty některého ze   členů učitelského sboru. Pro dlouhodobou úspěšnost a   udržitelnost mezinárodní spolupráce je zásadní, aby jakýkoli projekt nebyl jen dílem jednotlivce, ale podílel se na něm co nejširší tým. V tomto ohledu se vyplatí zapojit i rodiče a přátele školy, místní instituce, podnikatele a spolky – právě mezi nimi můžete objevit nejvěrnější a  nejzkušenější spojence pro přípravu a realizaci mezinárodního projektu.

každá škola = jedinečná cesta osobní kontakty = klíčové na startu spolupráce v týmu = zásadní pro úspěch a udržitelnost zapojení komunity = strategické spojenectví

/29

Možnosti, které se školám v oblasti realizace mezinárodní spolupráce nabízejí, jsou nepřeberné. Pro účely této publikace vybíráme ty nejobvyklejší cesty, se kterými české školy různé velikosti a organizační kapacity mají nejvíce zkušeností. Seřadili jsme je pro vás od těch nejméně náročných.

přehled o možnostech mezinárodní spolupráce

velikost, zkušenosti, týmový duch, kontakty školy

ÚSPĚŠNÉ ZAPOJENÍ DO PROJEKTŮ

3.1. eTwinning http://www.etwinning.net/ eTwinning je společenství evropských škol, které může být skvělým prvním krůčkem na cestě k mezinárodní spolupráci pro školu jakékoli velikosti a mezinárodní „zdatnosti“. Registrovaní učitelé mohou pomocí eTwinningových nástrojů vyhledávat partnery, setkávat se s ostatními ve virtuálním prostředí, vyměňovat si  nápady a zkušenosti z praxe, sdružovat se do skupin, rozšiřovat si znalosti v rámci připravených vzdělávacích akcí a zapojit se do internetových projektů. Registrace pro jed-

/30

notlivé učitele je velmi jednoduchá a  administrativně nenáročná. Účast na eTwinningových projektech vyžaduje jen iniciativu a čas jednotlivého pedagoga, nestojí žádné peníze, ale ani žádné finance neposkytuje. Můžete zde ale získat ocenění kvality (quality label), které bývá satisfakcí pro pedagogy, ale i motivací pro žáky. Dům zahraniční spolupráce, v jehož rámci funguje Národní podpůrné středisko pro eTwinning, organizuje řadu metodických seminářů jak pro   začátečníky v eTwinningu, tak   pro pokročilé. Vypisuje rovněž

webináře a mezinárodní semináře – vše v kvalitě a prostředí, které jsou zárukou velké přidané hodnoty pro  účastníky.

vhodné pro začátečníky (projektové, jazykové, počítačové)

http://twinspace.etwinning.net/ Velký přínos eTwinningu je v možnosti přímého kontaktu žáků se zahraničními vrstevníky a v obdobném propojení pedagogů. V bezpečném a chráněném prostředí TwinSpace je  možné připojit se k probíhajícím mezinárodním projektům, inspirovat se jimi, případně nastartovat svůj vlastní. Projekty se týkají všech oblastí a předmětů výuky a mohou se rovněž tvořivě kombinovat. eTwinningový projekt tak nezřídka bývá zárodkem dlouhodobější projektové spolupráce podpořené grantovými zdroji například v rámci programu Erasmus+. Je také ideálním prostředím pro „otestování“ si potenciálních zahraničních partnerů – asi není nejlepší nápad chtít dlouhodobě spolupracovat s někým, na jehož emailovou odpověď musíte pokaždé čekat čtrnáct dní.

žádný finanční závazek,

jednoduchá registrace

bezpečné pracovní prostředí pro žáky

inspirativní pro učitele jakéhokoli předmětu

celoevropská síť – sdílení know-how a dobré praxe

podpora, školení a semináře

možnost „oťukat si partnery“ a navázat grantovým projektem

/31

3.2. Tandem http://www.tandem-org.cz/ Tandem je koordinační centrum česko-německých výměn mládeže, které podporuje sbližování a rozvoj všestranných styků a přátelských vztahů mezi mladými lidmi z Česka a Německa. Pro školy, které vyučují němčinu jako druhý jazyk, ale i pro ty, které chtějí využít kulturní i geografickou blízkost našich zemí při rozvoji angličtiny a svého mezinárodního směřování, je Tandem ideálním partnerem do začátků. Na webových stránkách Tandemu se dozvíte vše o aktuálních akcích, seminářích, informačních dnech či   školeních. Můžete získat zkušenosti s hravou metodou jazykové animace, zúčastnit se některých programů či projektů pro školy, jednotlivce i   sdružení (např. kluby přátel školy, volnočasové subjekty apod.) nebo se zaregistrovat do kontaktní partnerské databáze (v češtině, Tandem vaši přihlášku přeloží do němčiny). Možná vás překvapí, že německé školy hledají jak české učitele na  stínování, tak anglicky mluvící třídy pro spolupráci. Tandem poskytuje poradenství a podporu všem, kteří realizují česko-německé výměny mládeže, žáků a studentů – tedy

/32

organizování kontaktních seminářů (za účasti tlumočníka), a to i formou grantů. Žádosti na menší projekty v  rámci programu Rozjeď to s Tandemem! (do 10 000 Kč) mohou podat spolky, neformální skupiny mládeže a další subjekty (SRPŠ, školní kluby apod.). Žádosti jsou hodnoceny 4x do roka na konci každého kvartálu. V některých případech je možné získat i dodatečné financování. Větší část peněz (70 %) obdržíte předem, zbytek po odevzdání závěrečné zprávy. Celkově jsou programy Tandemu administrativně nenáročné a uživatelsky přívětivé a mohou významně přispět při podpoře i nácviku projektového řízení. Tandem také poskytuje vzdělávání odborných pracovníků v oblasti práce s mládeží (činnost jazykového animátora, vedení projektů, udržování a   rozvoj partnerství). Kontaktní semináře pro české a německé potenciální partnery se konají několikrát do roka, jsou finančně dostupné (náklady na pobyt a stravování) a probíhají za účasti tlumočníka. Tandem dále zprostředkovává mobility pro jednotlivce (odborné praxe, hospitace, dobrovolnictví např. na  česko-německých táborech v létě). Ohlasy učitelů ze škol, kterým jsme doporu-

čili účast na akcích Tandemu, jsou velmi pozitivní. česko-německé výměny mládeže i na bázi angličtiny

řada aktivit, programů a projektů

Rozjeď to s Tandemem! – projekty spolků a skupin do 10 000 Kč

podpora vzdělávání pracovníků a projektového řízení

malá administrativní zátěž, skvělá profesionální a přátelská podpora

3.3. Erasmus+ http://www.naerasmusplus.cz/ Erasmus+ v letech 2014–2020 poskytuje školám podobné grantové možnosti jako v předchozím programovacím období podprogram Comenius v rámci Programu celoživotního učení. Rozdíl je především ve větší otevřenosti a  prostupnosti programu, což

ale klade o to větší nároky na samostatnost, strategické uvažování a projektové dovednosti škol. Již není možné žádat o granty pro jednotlivce – pro své zaměstnance žádá vždy škola (instituce) v  kontextu svého dlouhodobého plánování a strategického směřování. Před vyplňováním žádosti o grant je třeba získat tzv. číslo PIC na základě registrace do účastnického portálu Evropské komise. PIC platí po celou dobu programovacího období 2014–2020. Pokud se do registrace pustíte sami, doporučujeme postupovat podle videonávodu na webu Erasmu+ (http:// www.naerasmusplus.cz/cz/o-programu/instruktazni-video-d/). Postupně budete potřebovat otevřít následující webové stránky: ● https://webgate.ec.europa.eu/cas/ tvorba uživatelského jména a  hesla ● https://ec.europa.eu/education/participants/portal/desktop/en/home.html registrace do portálu (URF) a získání PIC

/33

● http://ec.europa.eu/budget/ contracts_grants/info_contracts/legal_entities/legal_entities_en.cfm dokumenty ke stažení, vyplnění, naskenování a nahrání do URF – zřizovací ● http://ec.europa.eu/budget/ contracts_grants/info_contracts/financial_id/financial_id_en.cfm dokumenty ke stažení, vyplnění, naskenování a nahrání do URF – finanční

v rámci Erasmu+ lze dělat to, co dříve v rámci Comenia

neexistují individuální granty – žádá vždy instituce v souladu se svojí strategií rozvoje pro možnost žádat o grant v rámci Erasmus+ je potřebná registrace do uživatelského portálu URF

/34

3.3.1. Projekty mobility osob (KA1) pro oblast školního vzdělávání http://www.naerasmusplus.cz/cz/ mobilita-osob-skolni-vzdelavani-ms-zs-ss/ V rámci Klíčové akce 1 (KA1) pro školský sektor mohou mateřské, základní a střední školy vysílat své pracovníky do zahraničí s cílem jejich dalšího profesního rozvoje. Délka projektů financovaných z Erasmu+ může být jeden nebo dva roky. Zaměstnanci školy (nejen pedagogičtí pracovníci) mohou vyjet do zahraničí v rámci profesního rozvoje na kurzy ( jazyk pro nejazykáře; metodika, didaktika apod. pro všechny; manažerské dovednosti pro ředitele, zástupce či hospodáře; neformální vzdělávací metody pro družináře atd.), stínování (práce bok po boku se zahraničním kolegou) nebo na  výukové pobyty (samostatná výuka bez přítomnosti místního pedagoga). Dům zahraniční spolupráce, který funguje jako Národní agentura pro  evropské programy v ČR, organizuje zejména v měsících předcházejících březnovým uzávěrkám řadu seminářů, webinářů a vypisuje konzultační hodiny pro zájemce o se-

psání projektových žádostí. Obrátit se můžete také na jednotlivé odborné referenty zodpovědné za oblast primárního vzdělávání. Žádosti o KA1 se píší v češtině a  uzávěrka je začátkem března každý rok. Zkontrolujte si, že vyplňujete aktuální verzi žádosti pro daný rok. Klíčové je projekt formulovat v souladu s celkovým směřováním školy a   nastavit výstupy z projektu tak, aby byly pro školu přínosem a ne zátěží. Vše, co v žádosti zazní, je třeba naplnit, proto je dobré najít vhodnou rovnováhu mezi přesvědčivou konkrétností žádosti a nezabředáváním do svazujících detailů. Nemusíte například uvádět přesný název kurzu a jeho pořadatele, ale musíte vědět, do které země na kurz vyjedete a na jak dlouho (promítá se do rozpočtu). Dbejte rovněž velmi pozorně na část žádosti nazvanou Evropský plán rozvoje – ten je třeba formulovat s  dostatečným předstihem a s podporou celého týmu školy, aby se vám dobře naplňoval. Všechny údaje, tvrzení a  potřeby v žádosti je třeba důkladně vysvětlit, objasnit a obhájit. Zkuste si žádost přečíst očima hodnotitele – musí z ní být vše na první přečtení zřejmé, včetně směřování školy a jejích dlouhodobých záměrů v oblasti dalšího vzdělávání zaměstnanců.

To  vše je třeba zasadit do aktuálních evropských cílů a strategií pro oblast vzdělávání, viz zejména v příručce k programu (http://www.naerasmusplus.cz/file/1114/erasmus-plus-programme-guide_cs-pdf/). Tu i veškeré další informace lze dohledat na webových stránkách http://www.naerasmusplus.cz/. Budete-li potřebovat pomoc či podporu v kterékoli fázi výše popsaného procesu, obracejte se primárně na   Dům zahraniční spolupráce. Dlouhodobě můžete rovněž navázat spolupráci s některou ze vzdělávacích či grantových agentur, které pomohou zajistit, že budou vaše žádosti po formální stránce bezchybné. Z vlastní zkušenosti můžeme doporučit společnost Top Priority, která v rámci svých služeb rozesílá i grantový kalendář speciálně pro školy a  jejíž konzultanti vycházejí ze  stejného zázemí jako realizátoři projektu Janička (http://toppriority.cz/). Pro přehled o možnostech kurzů v   zahraničí můžeme ze zkušenosti škol doporučit například agenturu Albion nebo Student Agency. Rovněž můžete využít informace na  dalších níže uvedených webových stránkách. http://www.jazyky-albion.cz/ http://www.jazykovepobyty.cz/skolni-zajezdy/

/35

http://openeducationeuropa.eu/cs/ home_new http://www.schooleducationgateway.eu/

KA1 = projekty mobility osob finanční podpora na jeden nebo dva roky kurzy, stínování, výukový pobyt v zahraničí žádost v češtině, uzávěrka začátkem března žádost co nejkonkrétnější, ale bez svazujících detailů Evropský plán rozvoje – strategické směřování školy v kontextu mezinárodních a evropských aktivit Dům zahraniční spolupráce jako podpůrné a informační centrum vzdělávací a grantové agentury jako případní dlouhodobí partneři

/36

3.3.2. Projekty spolupráce (KA2) pro oblast školního vzdělávání http://www.naerasmusplus.cz/cz/ projekty-spoluprace-skolni-vzdelavani-ms-zs-ss/ V rámci projektů plánovaných na   24   až 36 měsíců mohou školy ze dvou a více zemí spolupracovat na společném tématu, vyměňovat si zkušenosti, organizovat společné i místní aktivity, pracovat na výstupech projektu a ty následně sdílet a  šířit i mimo zapojené školy. Výhodou projektů spolupráce je možnost financovat i mobility žáků. Pro úspěšnost projektu je třeba sestavit funkční partnerství se školami z jiných zemí. Projektovou žádost předkládá elektronicky u své Národní agentury jménem všech partnerů koordinující instituce (škola). Finanční prostředky jsou při úspěchu žádosti poukázány odděleně jednotlivým partnerským školám – koordinátor má tedy za úkol dohlížet na celkové plnění projektu a čerpání rozpočtu, ale nedisponuje penězi ostatních partnerů. Pokud nemáte zkušenost s řízením mezinárodního projektu a týmu, je   lepší stát se nejdřív partnerem projektu. Před uzávěrkou na konci

března se obvykle vyrojí řada nabídek k doplnění partnerství. Doporučujeme ale vstupovat především do   partnerství, kde máte osobní dlouhodobější zkušenost (myšleno např. prostřednictvím eTwinningu) s   jeho koordinátorem nebo alespoň dalšími partnery. Vyvarujete se   tak   nepříjemných překvapení a   rozčarování, když se pak partnerství nebude odvíjet podle vašich představ. Rozhodnete-li se projekt koordinovat (a být tudíž i zodpovědní za   kompletaci grantové žádosti), pak doporučujeme začít se sestavováním partnerství v předstihu několika měsíců. Samotné sepsání žádosti může při poctivě odvedené týmové práci zabrat i několik týdnů – všichni partneři by se měli na žádosti podílet, komentovat ji, souhlasit s ní.

Ukázalo se jako přínosné ověřit, zda vám potenciální partneři umějí zodpovědět následující otázky a učiní tak včas a srozumitelně. Otázky jsou sepsány anglicky, protože žádosti o KA2 se píší v jazyce partnerství, tj. obvykle v angličtině. Mohou být také vodítkem pro případné osobní či telefonické rozhovory se zástupci potenciálních partnerských škol.

● What would be your preferred theme for a strategic partnership? (e. g. music, history, diversity, entrepreneurship, healthy lifestyle etc.) ● Would you be willing to be the coordinating partner or would you prefer just to be a participating partner? Can you explain why? ● Who are your international partners that you trust and would like to continue working with? ● What are your areas of interest and expertise, what fields/ subjects would you like to develop and work with? ● Who are the “driving forces” from among your staff – who would be the main contact person to communicate with if we decide to establish a partnership? ● How would you like to contribute to the partnership? ● Is there anything you need to know, would like to ask, are afraid of, curious about...?

I u KA2 platí, že se můžete obrátit na zkušené odborníky z agentur, kteří vaši školu podpoří v procesu žádosti o grant i následné administraci, zejména pokud chcete být projektovým koordinátorem.

/37

Příběhy českých škol ukazují, že mezinárodní zkušenosti lze načerpat mnoha různými způsoby. Rovněž finance na mezinárodní činnost lze získat z různých zdrojů. KA2 = projekty spolupráce, jinak též strategická partnerství

3.4. Jiné mezinárodní aktivity, projekty a možnosti financování Mozaika možností, se kterými máme zkušenosti nebo nám o nich pověděli zástupci škol, se  kterými spolupracujeme:

délka trvání 24 až 36 měsíců možnost financovat mobility žáků

https://www.postcrossing.com/ Výměna klasických pohlednic, v dnešní době téměř exotická záležitost!

koordinující škola předkládá žádost u své Národní  agentury, žádost se píše v komunikačním jazyce partnerství

http://www.aiesec.cz/skoly/edison Jedinečná možnost přivítat na   vaší škole skupinu studentů z různých konců světa.

kvalita a stabilita partnerství spoluurčuje úspěch projektu

http://www.afs.cz/spoluprace-se-skolami/ Semináře na téma mezikulturní vzdělávání včetně návštěvy studentů, kteří tráví školní rok v ČR.

nejdříve je dobré být součástí projektu jako partner, až následně se pustit do koordinace

http://www.inexsda.cz/cs/clanek/ zorganizuj-workcamp Proč nevyužít možnost zorganizovat workcamp ve vaší obci/městě? Síla osobních kontaktů Není nad osobní propojení se   zahraničím například skrze rodiče žáků, partnerství města, místní skautský oddíl, hasiče, církev, sportovní klub, pěvecké, taneční či folklorní soubo-

/38

ry, Rotary Club, obchodní komory napojené na firmy ve vašem blízkém okolí či firmy samotné a jejich PR aktivity – vše lze využít a osobní kontakt je vždy o krok dál než neosobní hledání na internetu.

a) Jakou máte zkušenost s  mezinárodními aktivitami a co vám osobně přinesla?

3.5. Tři (varovné) rady na závěr

c) Čím jste ochotni přispět v případě, že se do nějakého mezinárodního projektu společně pustíme?

1. Ať už se pustíte do jakékoli z  výše zmíněných možností, udržujte si patřičnou kontrolu nad tím, do čeho se pouštíte. Projekt by vás měl jako školu obohatit a  posunout kupředu, ne vyčerpat a rozložit na prvočísla. Je smutné, když neuspěje projektová žádost, kterou pro vaši školu napsal někdo cizí někde na dálku od svého stolu. Může být ale téměř katastrofou, když takový projekt vyjde a vy ho pak máte naplňovat!

b) Co byste rádi získali od realizace mezinárodního projektu a jaký přínos by měl mít pro vás osobně?

Za hodinu až hodinu a půl si tak můžete udělat ucelenou představu o tom, zda stojí za to se do   mezinárodních aktivit v tomto okamžiku pouštět.

2. Své projekty nestavte jen na  nadšení jednotlivce nebo dvou lidí. Vtáhněte do nich své kolegy a učiňte mezinárodní směřování své školy otázkou celého týmu. Jinak to bude velká dřina a  ne moc legrace. 3. Chcete-li pomoci zapojit celý tým, doporučujeme položit na   poradě nebo pedagogické radě KAŽDÉMU z přítomných v kolečku tři následující otázky:

/39

výukové materiály clil 4.1. Videoclil Součástí projektu Janička bylo vymyslet způsob, jak přinést metodu CLIL do škol, kde nepůsobili jazykoví asistenti. Především pro potřeby těchto škol jsme připravili zdarma k  užívání dvě desítky krátkých (5–10 minut) zábavných videí. Do jejich natáčení se zapojili rodilí mluvčí, kteří ve školním roce 2014/2015 působili na školách po celé České republice a mají tak už praktickou každodenní zkušenost s tím, jak pracovat s malými školáky a jakou slovní zásobu či způsob prezentace pro ně zvolit. Ke   všem videím je k dispozici také ucelená zastřešující metodika týkající se CLILu a využití videa v hodinách, kde se můžete dočíst o dalších navazujících aktivitách a získat tipy na  zajímavé zdroje. Co všechno je VideoCLIL? Ke každému videu patří list pro žáky, který shrnuje a ověřuje poznatky

/40

získané z videa. Učitelům jsme pak zpracovali ke každému videu komplexní metodický list, který obsahuje rady a tipy, jak s videem pracovat, shrnutí děje a klíčových slov. Navíc mají k dispozici i kompletně přeložený a vyřešený pracovní list, aby  mohli žákům vše vysvětlit a probrat správná řešení. Jaká úroveň jazyka je potřeba? Vaše znalost angličtiny by měla odpovídat tomu, abyste byli schopni porozumět základnímu sdělení videa a zorientovali se v něm bez toho, abyste museli neustále souběžně sledovat metodický list se shrnutím děje a klíčovými slovy. Vaše angličtina by měla být na komunikativní úrovni, řekněme A2 podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky.

Kde najdu videa a materiály?

i  jejich správné řešení.

Veškeré materiály najdete na webových stránkách projektu Janička na   nástěnce, tedy https://janicka. scio.cz/Wall. Uvedené zazipované soubory obsahují vše, co k danému tématu potřebujete, včetně ucelené metodiky. Videa jsou také volně dostupná na  YouTube. V případě jakýchkoliv dotazů či připomínek nám napište na [email protected].

Jak budete s videem pracovat ve  třídě, to už záleží na vás. Můžete ho   nejdříve pustit, a pak s ním po částech pracovat. Nebo dětem můžete dát k dispozici klíčová slova, projít je s nimi a teprve pak pustit video. Děti můžou pracovat ve skupině, či jednotlivě. Nebojte se práci s  videem přizpůsobovat schopnostem konkrétní třídy.

Jak s videi pracovat?

Nebojte se VideoCLIL vyzkoušet – uvidíte, jak vás i vaše žáky můžou hodiny bavit!

Videa jsou určena zejména pro první stupeň základních škol a zabývají se  vybranými tématy z oblasti Člověk a jeho svět. Mohou být využita i v jiných předmětech či ročnících, uznáte-li za vhodné, záleží na jazykové vybavenosti vašich žáků. Mějte na paměti, že žáci nemusí předem znát každé slovo. Důležité je, aby video pro ně bylo přínosem jako celek, nikoliv pouze jednoduchým opakováním. Dobré je nastudovat si předem obecnou metodiku, která je pro všechna videa stejná. Vyberete si téma, které chcete s žáky probrat, pustíte si video (seznámíte se s tématem), projdete si metodický list a vytisknete si pracovní listy pro žáky, případně

/41

Seznam zpracovaných témat: 1. Agriculture | Zemědělství 2. Body Parts | Části těla 3. Czech National Symbols | Státní symboly ČR 4. Dvorak Antonin | Antonín Dvořák 5. Environment | Životní prostředí 6. Family | Rodina 7. Family Events | Události v rodině 8. Food and Health | Výživa a zdraví 9. Global Issues | Globální problémy 10. Minorities | Menšiny 11. Money | Peníze 12. My School | Moje škola 13. Nature | Příroda 14. Place Where We Live | Místo, kde žijeme 15. Prague | Praha 16. Professions and Employment | Povolání a zaměstnání 17. Responsibility | Zodpovědnost 18. Time | Čas 19. Transportation | Doprava 20. Working with a Map | Práce s mapou Další informace naleznete na stránkách projektu Janička. https://janicka.scio.cz/.

4.2. Výstupy z jiných projektů týkajících se CLILu a jejich zdroje V projektu jsme z velké části vycházeli z již zpracovaných materiálů, protože jak se ukázalo, o   metodě CLIL se dá najít značné množství komplexních příruček a  textů.

Národní ústav pro vzdělávání se  metodou CLIL zabývá v několika svých publikacích. Vaší pozornosti by neměly uniknout zejména dvě online publikace:

Nástěnka na webových stránkách projektu Janička https://janicka.scio.cz/Wall (zejména její starší příspěvky v  dolní části) obsahuje přehled dostupných zdrojů týkajících se CLIL metodiky a   její aplikace v   českém školním prostředí. Můžete zde najít jak materiály v   angličtině, tak i v češtině. Ty jsou vytvářeny s ohledem na kontext českého vzdělávacího systému a   prostředí českých škol. Dále jsou zde i   prezentace, s nimiž pracovali lektoři na úvodním školení pro jazykové asistenty zapojené do projektu Janička v říjnu 2014. V  nich najdete množství tipů a odkazů, které můžete využít ve  své pedagogické praxi.

CLIL ve výuce, Jak zapojit cizí jazyky do vyučování (http://www.nuv. cz/uploads/Publikace/CLIL_ve_vyuce.pdf) obsahuje jak teoretický základ CLILu, tak i části věnované praxi, jako například jak plánovat a strukturovat CLIL hodiny a tipy na  aktivity zefektivňující výuku.

Z výše zmiňovaných česky psaných materiálů doporučujeme zejména prozkoumat sekce věnované CLILu na webových stránkách Národního institutu pro další vzdělávání (NIDV) a Národního ústavu pro vzdělávání (NÚV).

Text Cizí jazyky napříč předměty 2. stupně ZŠ a odpovídajících ročníků víceletých gymnázií (http://clil. nuv.cz/) pak prezentuje i zavádění CLILu z pohledu školy, nabízí přehled příkladů dobré praxe z   vybraných škol v podobě případových studií a přímo i CLIL výukové plány s   návodem, jak integrovat předměty s angličtinou, němčinou a francouzštinou.

/43

Kromě těchto dvou publikací je na   webových stránkách Národního ústavu pro vzdělávání k nalezení také široká škála dalších materiálů zabývajících se CLILem (více na http:// www.nuv.cz/search.php?action=results&query=CLIL). Národní institut pro další vzdělávání (http://clil.nidv.cz/) – zde najdete výstupy z projektu financovaného z Evropského sociálního fondu, který probíhal od ledna 2010 do května 2011 a nesl název CLIL – Obsahově a jazykově integrované vyučování na 2. stupni základních škol a nižším stupni víceletých gymnázií. Dostupná metodická příručka obsahuje soubor aktivit využívající metodu CLIL v propojení odborných předmětů s cizími jazyky – angličtinou, němčinou, francouzštinou. Zásobu CLIL materiálů a tipů do hodin nabízí také Metodický portál Rámcového vzdělávacího programu (viz http://rvp.cz/vyhledavani?q=CLIL&s.x=0&s.y=0).

/44

K přečtení také doporučujeme příručku CLIL v české školní praxi (http:// www.vys-edu.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org=600139&id_ dokumenty=3987), která je výstupem z   projektu Výuka angličtiny napříč předměty na ZŠ, gymnáziích a  SOŠ  Kraje Vysočina. Čtivý text nabízí pestrou škálu zkušeností s CLILem, které můžete téměř jistě zužitkovat i  ve  své praxi. Masarykova univerzita Brno zveřejnila sborník konferenčních příspěvků CLIL do škol, který vznikl v rámci projektu Tvorba metodických materiálů a  postupů pro zavádění výuky angličtiny formou CLIL do vyučovacích předmětů 2. stupně ZŠ a nižšího stupně víceletých gymnázií. Projekt spolufinancoval Evropský sociální fond a státní rozpočet České republiky. http://is.muni.cz/repo/1083069/sbornik_CLIL.pdf Další informace a výstupy lze najít také pod jednotlivými příjemci výzvy 55 OP VK (http://www.op-vk.cz/).

závěrem

Přítomnost jazykového asistenta ve   škole je podle naší zkušenosti nejefektivnější cestou, jak ponořit školu do angličtiny. Chápeme však, že ne vždy je tato cesta možná. Další dvě výše zmíněné cesty (používání výukových materiálů a navázání zahraniční spolupráce) jsou rovnocennými alternativami, které mohou být chápány i jako postupné kroky k tomu, aby JA mohl ve škole působit. Práce s výukovými CLIL materiály může vám a vašim kolegům dodat potřebnou sebedůvěru k navázání spolupráce se zahraniční školou, a  ta vám pak může usnadnit získání jazykového asistenta. Stejně tak se prostřednictvím kontaktů JA občas daří navázat spolupráci se zahraniční školou.

Na základě dotazníkového šetření, které jsme realizovali na školách zapojených do projektu Ianua Linguarum Reserata („Janička“), můžeme

říci, že metoda CLIL a přítomnost jazykového asistenta mají velký vliv zejména na žáky školy. Z jejich odpovědí nejčastěji vyplývá, že měli svého jazykového asistenta rádi, bavila je   výuka a zlepšila se jak jejich angličtina, tak přístup k ní. Pozitivně hodnotili projekt i rodiče, kteří ocenili, že žáci doma o asistentech mluvili a sourozenci se předháněli, kdo  se naučil více. Přínos jazykového asistenta na škole je neoddiskutovatelný. Pokud mu ale umožníte zapojení i do odborných předmětů, žáci se přestanou bát komunikovat, což bývá nejčastější problém při učení se cizího jazyka, a  budou se učit jazyk přirozeně a  efektivně. Pokud si vaše škola nemůže asistenta dovolit, nevadí. Pro zavedení metody CLIL na prvním stupni, kde je tato metoda nejefektivnější, vám stačí základní znalost anglič-

/45

tiny. Využijte naše tipy a odkazy na výukové materiály, nebo pracujte s  videi a  pracovními a metodickými listy (VideoCLIL), které jsme pro vás v  rámci projektu připravili. Z dvaceti témat si určitě vyberete, děti uslyší jinou výslovnost, naučí se téma do  hodin Člověk a jeho svět a ještě se pobaví (a nejen ony). A rada na závěr – nebojte se. Nebojte se zapojit do mezinárodních projektů, nebojte se mluvit, hrát si, nebojte se CLILu. Vyplatí se to. Rok s „Janičkou“ byl náročný, ale   maximálně přínosný. Jsme rádi, že jsme se s vámi mohli podělit o   rady a   zkušenosti a věříme, že se   vám tato brožura bude hodit. Protože CLIL je  SUPER. Tým projektu Ianua Linguarum Reserata („Janička“)

/46

Doporučená literatura: BALL, P. (2013). Zavedení CLILu ve škole. [online]. In RVP.cz. [cit. 201503-10]. Dostupné z http://clanky.rvp.cz/clanek/c/z/17585/ZAVEDENI-CLILU-VE-SKOLE.html/. FITZGERALD, D. (2012). Introduction to CLIL. Oxford. Dostupné z https://fieradellelingue.files.wordpress.com/2012/04/clil-metodologie-insegnamento-lingue.pdf. GONDOVÁ, D. (2013). Aktívne učenie sa žiakov v Clil-e. Bratislava: MPC. Dostupné z http://www.mpc-edu.sk/library/files/d._gondov__ akt_vne_u_enie_sa__iakov_v_clil_e.pdf. KLEČKOVÁ, G. (2011). Kompetence CLIL učitele [online]. In RVP.cz. [cit. 2015-03-18]. Dostupné z http://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/13093/kompetence-clil-ucitele.html/. KLEČKOVÁ, G. (2014). Kompetence učitelů pro CLIL [online]. In RVP.cz. [cit. 2015-03-18]. Dostupné z http://clanky.rvp.cz/clanek/k/z/18171/ KOMPETENCE-UCITELU-PRO-CLIL.html. MARSCH, D. Používat jazyky při učení a učit se používat jazyky. Žilina. Dostupné z http://www.sukrzsza.sk/docs/clil.pdf. VOJTKOVÁ, N. & HANUŠOVÁ, S. (2011). CLIL v české školní praxi. Vysočina. ISBN 978-80-866665-09-2. Dostupné z http://www.vys-edu. cz/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org=600139&id_dokumenty=3987.

/47