2/2005 Novinky v legislativě, technologiích, výrobcích a službách Ú V O D N Í
OBSAH
Ročník I.
S L O V O
ÚVODNÍ SLOVO ZPRÁVY
Po vstupu do Evropské unie vzrostly příjmy českých zemědělců o 108 % - tak zní údaje evropského statistického úřadu Eurostat. To je silný argument proti předchozím jednoznačným názorům o výhledovém krachu našich zemědělců po vstupu do unie se špatně vyjednanými podmínkami české delegace při srovnání s Perspektívy pre ostatními přistupujícími zeměmi. Bohužel asi obtížně budeme hledat nějakou analogii s vyjednanými nakladanie s kalmi podmínkami v oblasti čistoty vod. Takže na pořadu dne zůstává stále otázka kdo za to může? Pouze Telička asi ne, ale svůj díl odpovědnosti asi nesou všichni legislativci, kteří nejspíše málo dbali na doporučení vodařských Zkušenosti z termofilní ekonomů a také technologů. anaerobnÍ stabilizace Doufám, že Vám neunikl vynikající televizní pořad na ČT 2 – Cesta k pramenům, i když jeho vysílací čas v kalu na ČOV plzeň II nedělním podvečeru není asi nejvhodnější. Krása i poetika vody se zde snoubí s výborným hudebním i písňovým doprovodem se vzorně civilním projevem komentátora a kultivovaného průvodce p. Luďka Mundzara. FIREMNÍ NOVINKY V dnešní čísle pokračujeme s uveřejněním zajímavých technologických výsledků z provozu ČOV Plzeň II Membránová technologie (seminář technologů SOVAK) a zahajujeme diskusní téma o zpracování a zneškodňování čistírenských kalů HUBER (část II.) úvodním příspěvkem autorky nad jiné povolanější Ing.J.Šumné z VÚVH Bratislava. Dokončení se dočkal i perspektivní proces membránové filtrace ve formě firemní presentace fy Huber. PŘEHLED POŘÁDANÝCH Z organizačních otázek bude pro Vás možná zajímavé, že pokračujeme v navazování spolupráce s ODBORNÝCH AKCÍ renomovanými organizacemi vodního hospodářství u nás i v zahraničí o jejichž výsledcích Vás budeme operativně informovat. Rád bych Vás upozornil na letošní nejvýznačnější zahraniční i tuzemské odborné akce, kterými bezesporu jsou v dubnu IFAT v Mnichově a v květnu bienální konference AČE ČR v Teplicích (i když duplicitně jí konkuruje konference v Kutné Hoře). Takže na shledanou na některé z avizovaných akcí, nebo možná ještě začátkem dubna v Moravské Třebové (VHOS) se těší Váš Mirek Sedláček Ve Mšeci v únoru 2005
ZPRÁVY
PERSPEKTÍVY
PRE NAKLADANIE S KALMI
JÚLIA ŠUMNÁ, KATARÍNA KOZÁKOVÁ, MILOŠ DIAN VÝSKUMNÝ ÚSTAV VODNÉHO HOSPODÁRSTVA, NÁBR. ARM.GEN. SVOBODU 5, 812 49 BRATISLAVA Rámec, ktorý vytvára pre proces nakladania s kalmi aktuálna právna úprava EÚ, založená na integrovanom prístupe k ochrane životného prostredia ako celku cez jeho jednotlivé zložky, možno pokladať za viac-menej vyprofilovaný. Hierarchia princípov v oblasti odpadového hospodárstva stanovená rámcovou smernicou (predchádzanie vzniku odpadov, recyklácia, zhodnocovanie a zneškodňovanie) zostáva v platnosti a nachádza odozvu aj v šiestom EAP jednak cez ním definované priority ale predovšetkým cez sedem tematických stratégií ako špecifický spôsob vyrovnania sa so siedmimi kľúčovými environmentálnymi otázkami, ktorých vzájomná previazanosť, diverzita určujúcich faktorov a potreba nájsť zjednocujúce inovačné riešenie vyžaduje holistický prístup. Stratégie budú odvodené spoločným prístupom nezávisle od špecifického obsahu požiadaviek spojených s rozdielnou základnou matricou. Jedná sa o ochranu ovzdušia, pôdy, morského prostredia, životné prostredie v mestách, udržateľné využívanie pesticídov, udržateľné využívanie a manažment prírodných zdrojov a o prevenciu a recykláciu odpadov. V súčasnom období vrcholí komunikácia prebiehajúca k jednotlivým stratégiám, pričom s problematikou kalov sa vo všeobecnej rovine spájajú dve posledné a to cez proces aplikácie kalov do pôdy, ktorý je zaraďovaný medzi recyklačné procesy nielen recykláciou organickej hmoty, medziiným dopĺňa aj živiny a šetrí vyčerpateľné prírodne zdroje (napätá bilancia potreby a stavu fosforu). Cez aplikáciu kalu sa dostávame aj k tretej zo siedmich stratégií - stratégii ochrany pôdy. Vo všetkých oblastiach je zámerom začať konzultácie a diskusiu so všetkými zainteresovanými subjektami, ktoré povedú ku spracovaniu ucelenej stratégie, vrátane cieľov a špecifikácii nástrojov ako ich dosiahnuť. Napriek veľkému množstvu legislatívnych predpisov v oblasti odpadov, ktoré sa zaoberajú jednotlivými detailnými aspektmi problematiky odpadov, je vzhľadom ku komplexnosti tejto problematiky nevy2/2005
hnutné prijať tiež celkovú stratégiu zaoberajúcu sa všeobecnými otázkami nakladania s odpadmi. Rozvoj tematickej stratégie je nasmerovaný na predchádzanie vzniku odpadov a recykláciu odpadov. Vyjadruje snahu spoločenstva prehodnotiť odpadovú politiku spoločenstva vo vzťahu k predchádzaniu a recyklácii odpadov za účelom identifikácie prostriedkov na ďalší rozvoj politiky odpadového hospodárstva v súlade s hierarchiou princípov stanovených v odpadovej stratégii spoločenstva. V oblasti recyklácie odpadov táto komunikácia skúma spôsoby podpory recyklácie tam, kde existuje potenciál pre ďalší prínos pre životné prostredie a analyzuje možnosti dosiahnutia recyklačných cieľov čo najefektívnejším spôsobom. Medzi ďalšie opatrenia, ktoré môžu byť diskutované, patrí vyjasnenie termínov “waste”, “recovery”, “disposal”, “recycling”, a tiež výmena informácií, vzdelávanie a informovanosť verejnosti. Zameriava sa na prostriedky podpory udržateľného odpadového hospodárstva minimalizáciou vplyvu odpadov na životné prostredie a zároveň zohľadňuje aj ekonomické a sociálne hľadiská. Pri tematickej stratégii pre udržateľné využívanie prírodných zdrojov je zdôraznená potreba tzv. decoupling – oddelenia ekonomického rastu od tlaku na životné prostredie ( napr. vyčerpateľnosť prírodných zdrojov fosforu). Tieto návrhy musia byť podložené serióznym rozborom ekonomických súvislostí a musia viesť k vysokej ochrane životného prostredia. Opatrenia spoločenstva budú preto vychádzať aj z dôkladnej analýzy nákladov a prínosov, ako aj z porovnania efektívnosti nákladov rôznych alternatív. Čo sa týka ochrany pôdy v pôsobnosti EÚ doteraz nie je k dispozícii rámcový dokument zaoberajúci sa komplexne týmto problémom. V súčasnom období je odborníkmi identifikovaná celá škála potenciálnych ohrození trvalo udržateľného využívania pôdy a rizikových faktorov jej produkčných vlastností. Patrí medzi ne erózia, deficit pôdnej ►
voda (http://www.e-voda.cz)
strana 1
organickej hmoty a kontaminácia ako primárne riziká; zhutnenie, zníženie biodiverzity, salinizácia a i. ako sekundárne riziká. Pôda je pri aplikácii kalov, resp. biologicky spracovaných biologicky rozložiteľných odpadov (ďalej len „bioodpadv“) ich receptorom a nemala by sa stať lacnou skládkou odpadov - preto je potrebné dôsledne zvažovať vplyv týchto odpadov na pôdu a preto došlo v rámci EÚ k integrácii týchto procesov pod tematickú stratégiu o ochrane pôdy. Samozrejme, že v tomto prípade sa neuvažuje s priamou aplikáciou biologicky rozložiteľných odpadov, ale až po ich zodpovedajúcej úprave a to obyčajne kompostovaním. Aktivity spojené so spracovaním a využívaním biologicky rozložiteľných odpadov sa znásobili s ohľadom na ustanovenie článku 5 Smernice Rady 99/31/EC o skládkach odpadov, ktoré pojednáva o povinnosti vytvoriť v členských štátoch národnú stratégiu pre redukciu biologicky rozložiteľného komunálneho odpadu (KO) ukladaného na skládky. Rozhodnutie o príprave tematickej stratégie o ochrane pôdy bolo prijaté v roku 2002. Následne bola navrhnutá a v roku 2003 aj oznámená požiadavka integrácie všetkých, do pôdy vstupujúcich materiálových prúdov pod Stratégiu ochrany pôdy, vrátane novelizácie Smernice Rady 86/278/EEC o aplikácii kalov do pôdy, vo forme jej verzie z apríla 2000 (3.návrh) a rovnako aj návrh Smernice o biologickom spracovaní biologicky rozložiteľných látok z februára 2001(2. návrh). Otázka spôsobu a právnej záväznosti konečnej verzie stratégie, či bude zrealizovaná ako strategický rámcový dokument formou Direktívy alebo zostane na komunikačnej úrovni ako relatívne nezáväzný dokument, zostáva zatiaľ otvorená . V každom prípade by mala zahŕňať monitoring pôd, a mal by sa vyprofilovať postoj k spomínaným smerniciam o kaloch a biologicky rozložiteľných odpadoch. V súvislosti s už uvádzanými rizikami pri hospodárení na pôde boli v rámci EÚ vytvorené vzájomne prepojené pracovné skupiny expertov pre pôdu a to pre pôdnu organickú hmotu, pre eróziu pôdy, pre kontamináciu, pôdny monitoring, ktorých výstupy sú spoločne nasmerované na aktualizáciu a výkon výskumnej činnosti. V januári minulého roku sa v Bruseli konal míting v súvislosti so začlenením kalov a bioodpadov pod tematickú stratégiu o ochrane pôdy. Zúčastnilo sa ho 130 odborníkov, jednak z poradného fóra pre stratégiu ochrany pôdy ale aj experti, ktorí sa podieľali na revízii Smernice Rady 86/278/EEC a tvorbe novej direktívy o bioodpadoch. Predmetom stretnutia bola diskusia k pracovnému materiálu: „Sludge and Biowaste“, ktorý okrem všeobecnej charakterizácie produkcie a manažmentu kalov a bioodpadov, pozitívnych a negatívnych aspektov ich recyklácie v pôdnom prostredí, obsahoval aj dve prílohy s propozíciami pre zdokonalenia manažmentu bioodpadov a revíziu kalovej direktívy. Sú nasmerované k dosiahnutiu dlhodobého cieľa – 75 % produkcie kalov z čistenia komunálnych odpadových vôd má byť apriórne vhodných pre aplikáciu do pôdy v celej už rozšírenej EÚ v priebehu dvadsatich rokov. V tomto kontexte sa ochrana pôdy prezentuje ako požiadavka dosiahnuť trvalý stav pre vstup ťažkých kovov do pôdy, ktorý bude zárukou toho, že ich celková koncentrácia v pôde nebude v dlhodobom meradle dramaticky vzrastať. Odporúča sa zníženie limitnej hodnoty v kaloch, rovnako koncentrácia ťažkých kovov v pôde bude neoddeliteľným opatrením a cieľom v preventívnej ochrane pôdy. Požaduje doplnenie limitných látok pre organické kontaminanty (rozložiteľnosť, toxicita, bioakumulácia) – dvojnásobný cieľ – najvyššia miera ochrany zdravia ľudí a zvierat v spojení s procesom pestovania plodín na poľnohospodárskej pôde ošetrovanej kalom a na druhej strane sa tento prístup volí s ohľadom na všeobecnú verejnú mienku a vnímanie kalu a obzvlášť kalu z čistenia komunálnych odpadových vôd ako vysoko znečistené médium. Z tých istých dôvodov sa zdôrazňuje potreba hygienizácie kalu. Tieto stanoviská boli potvrdené aj v diskusii a doplnené požiadavkou na možnosť rozšíriť aplikáciu kalov aj na nepoľnohospodárske pôdy. Zdôrazňovala sa otázka agronomickej hodnoty kalu – bilancia výhod (organická hmota, N,P, K, Ca, Mg a i.) a nevýhod (kontaminácia). Presadzoval sa holistický princíp k všetkým zdrojom difúznej kontaminácie pôd vrátane hnojív a živočíšnych exkrementov. Ďalej sa požadoval jednotný prístup – harmonizácia vzorkovania, spracovania vzoriek a štandartných analytických metód stanovenia jednotlivých ukazovateľov v kaloch a vo všetkých formách bioodpadov ako i v pôde. Európska Komisia udelila štandartizačný mandát CEN pre vývoj horizontálnych štandardov pre oblasť kalov, bioodpadov a pôdy. Za týmto účelom už bola zriadená horizontálna pracovná skupina CEN/BT Task Force 151“Horizontal Standards in the fields of sludge, biowaste and soil”. Rovnako sa naniesla otázka jednotnej úrovne limitných hodnôt pre každé médium vstupujúce v procese aplikácie do pôdy vo všetkých členských štátoch, aby sa v rámci EÚ zabránilo transportu týchto odpadov. Niektoré členské štáty požadovali prísnejšie limity ako ostatné a na
2/2005
druhej strane bol protinávrh s menej prísnymi hodnotami a možnosťou členského štátu stanoviť tvrdšie podmienky. Všetky otázky zostali otvorené a budú sa riešiť v príslušných pracovných skupinách a naďalej bude k tejto stratégii prebiehať diskusia. Ciele nespočívajú v prevzatí výsledkov aktivít vykonaných pri revízii kalovej smernice a návrhu smernice o biologických odpadoch. Vyžaduje sa prístup zohľadňujúci stav a potreby pôdneho prostredia predovšetkým s dôrazom na organickú hmotu a kontamináciu. Ako nevyhnutné minimum pre trvalo udržateľné využívanie pôdy bolo navrhnuté rozpätie organickej hmoty v pôde medzi 2,5 – 3 %, zatiaľ čo výskyt pôd s obsahom pod 1% nie je v EÚ mimoriadnym javom. V južnej Európe 74 % pôd obsahuje v top-vrstve (0-30 cm) menej ako 2 % organického uhlíka, čo je menej 3,4 % organickej hmoty (Zdruli et al.1999). Na území SR sa v dôsledku poklesu úrod pestovaných plodín a poklesu produkcie maštaľného hnoja výrazne znížil prísun nového humusotvorného materiálu, čo má za následok postupný nárast deficitu organickej hmoty. Hodnoty organického uhlíka v pôde sa v závislosti od jej typu pohybujú od 1,24 % (hnedozeme); o niečo vyšší obsah majú černozeme, čiernice a fluvizeme od 1,55 do 2,34 %, tj cca 2,6 – 4,0 % organickej hmoty. Najvyšší obsah majú typické horské a vysokohorské pôdy kambizeme dystrické s podzolmi – 5,67 % , rendziny 2,87 % (Linkeš et al. 1997) V súvislosti s týmto integrálnym prístupom k ochrane pôdy je potrebné si uvedomiť, že jednoduchým mechanizmom (ak bude prijatý ) – požadujúcim rovnaký koncentračný limit pre všetky média aplikované do pôdy sa prirodzeným spôsobom preferuje aplikácia biologicky spracovaných odpadov (výstupná forma obyčajne kompost) pred priamou aplikáciou kalov - bez ich kompostovania - do pôdy. Tab. 1 Prehľad o koncentrácii ťažkých kovov v kaloch a kompostoch
Ťažké kovy
koncentrácia (mg/ kg suš) kompost KOMPOST kaly priemer BIOODPAD ZMIEŠANÝ SR EÚ limit.hodnoty TKO
kompost vyseparov. BIOODPAD
Cd
2,82
2,0
1,5
1,7 – 5,0
0,46
Cr
106
73
100
70 – 209
21
Cu
254
330
100
114 – 522
47
Hg
4,8
1,5
1,0
1,3 – 2,4
0,17
Ni
47,7
36
50
30 – 149
17
Pb
129
104
150
181 – 720
63
Zn
1340
811
400
283 – 1570
181
Z porovnania priemerných hodnôt koncentrácií ťažkých kovov v kaloch (ako boli na základe monitoringu, ktorý každoročne vykonáva VÚVH stanovené za rok 2003) s hraničnými hodnotami, ktoré boli stanovené v komposte zo zmesi tuhého komunálneho odpadu (TKO), resp. s hodnotou mediánu v kompostoch z bioodpadu vyseparovaného z komunálneho odpadu (Amlinger et al.) jednoznačne vyplýva, že v kaloch je miera kontaminácie podstatne vyššia ako v komposte z bioodpadu vyseparovaného z TKO a to nielen v kaloch vyprodukovaných na území SR ale i v EÚ. █ Zoznam použitej literatúry Amlinger F., Pollack M., Favoino E., Heavy metals and organic pollutants from wastes used as organic fertilisers, Draft Final Report to DG Environment, 2003. The median and 90th percentile of BW-C refer to national compost data. Linkeš V, Kobza J., Švec M., Ilka P., Pavlenda P., Monitoring pôd SR. Súčasný stav monitorovaných pôd. Výsledky čiastkového monitorovacieho systému pôda, VÚPU Bratislava, 1997 Zdruli P., Jones R., Montanarella L. Organic Matter in the Soils in Southern Europe, Expert Report prepared for DG XI.E.3 by the European Soil Bureau (JRC – Ispra), 29 April 1999 COM (2002) 179: “Towards a thematic strategy forSoil Protection” COM (2003) 301: “Towards a thematic strategy on the prevention and recycling of waste” Draft Discussion Document for the ad hoc meeting on biowastes and sludges 15-16 January 2004, Brussels Working Group on Organic Matter, Interim Report October 2003
voda (http://www.e-voda.cz)
strana 2
ZKUŠENOSTI Z TERMOFILNÍ ANAEROBNÍ STABILIZACE KALU NA ING.
ČOV PLZEŇ II
LUDVÍK NESNÍDAL, VODÁRNA PLZEŇ A.S.,
[email protected]
Cílem tohoto příspěvku je seznámit čtenáře se změnou provozování mesofilní stabilizace kalu na termofilní stabilizaci kalu a s dosavadními krátkými zkušenostmi z termofilní stabilizace kalu na ČOV II Plzeň.
plynojemů a v plynové kompresorovně) vytéká místo kondenzátu anaerobně stabilizovaný kal. Měření hladiny kalu ve VN I° a II° přitom ukazovalo normální provozní hladinu (jednalo se o ponorné tlakové sondy).
POPIS KALOVÉHO A PLYNOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ ČOV II PLZEŇ
58,0 56,0
54,0 52,0 Teplota [°C]
Kalové hospodářství se skládá ze zahušťovací nádrže, do které je čerpán primární kal z usazovacích nádrží, ze tří zahušťovacích odstředivek Alfa Laval, na které se čerpá přebytečný biologický kal. Zahuštěný primární a přebytečný kal je čerpán do vyhnívací nádrže I° (VN), která je ohřívána.
Průběh teploty VN I° - 2004
50,0 48,0 46,0
44,0 42,0 I.04
II.04
III.04
IV.04
V.04
VI.04
VII.04
VIII.04
IX.04
X.04
XI.04
XII.04
2004
Poz. autora. Jak už to v životě bývá, den po úniku kalu z VN do plynového potrubí a následně do celého plynového hospodářství se instalovaly na vrchlíky VN I° a II° radary, které byly objednány měsíc předtím ! Po nainstalování a nastavení radarů bylo přesně vidět, jaký je stav pěny ve VN (výška pěny dosahovala až 8,5 m !). Únikem pěny a kalu do plynového potrubí zdaleka neskončil tento havarijní stav. Následoval únik pěny a stabilizovaného kalu do venkovního prostředí skrz kapalinovou pojistku na VN I°. Průměrné teploty ve VN v roce 1999 - 2004
Pěnění VN I
60,00
50,00
40,00 Teplota [ °C ]
Z VN I° je kal přepouštěn do VN II°, která již vyhřívaná není. VN I a II°C je promíchávána stlačeným bioplynem pomocí dvou pístových kompresorů. Z VN II° je kal přepouštěn do uskladňovací nádrže. Z uskladňovací nádrže je kal přepouštěn do homogenizační nádrže. Z homogenizační nádrže je stabilizovaný kal čerpán k odvodnění na dva membránové kalolisy NETZSCH. Bioplyn z VN I a II° je akumulován ve dvou plynojemech (2640 a 2000 m3) a následně využíván na 3 kogeneračních jednotkách (WAUKESHA) k výrobě elektrické a tepelné energie.
30,00
51,9 20,00
39,9
39,6
41,8
1999
2000
2001
41,3
42,0
2002
2003
10,00
0,00
PĚNĚNÍ VYHNÍVACÍCH NÁDRŽÍ
2004
roky
Úvodem bych zmínil problematiku pěnění VN, která se vyskytla na ČOV Plzeň v lednu 2003 a byla to první havárie tohoto typu od uvedení ČOV II Plzeň do provozu v roce 1996.
Pěnění VN bylo způsobeno pravděpodobně dvěmi příčinami, které spojovala povodeň v srpnu 2002. První příčinou byl fakt, že vyhnívací nádrže byly více jak měsíc odstaveny z provozu (bez míchání) a druhou příčinou byl nadměrný výskyt vláknitých mikroorganismů v aktivovaném kalu (Microthrix parvicella – četnost 5) po zprovoznění biologické části ČOV Plzeň (aktivační nádrže byly mimo provoz 1,5 měsíce!) Průměrná specifická produkce bioplynu v roce 2001 - 2004 600,0 523,9
[m3/t OL přivedených]
500,0
472,7 431,52
410,7 400,0
300,0
200,0
100,0
0,0 2001
2002
2003
2004
roky
PROPLACHOVÁNÍ PLYNOVÉHO KOMPRESORU Zpočátku se pěnění VN začalo projevovat tím, že docházelo k výraznému poklesu čerpaného množství kalu čerpadly tepelné recirkulace z VN I° na kalové ohříváky. Následovalo zjištění, že z odvodňovačů kondenzátu na plynovém potrubí (v armaturní komoře 2/2005
Závěr: Tento havarijní stav trval na ČOV Plzeň týden a po mnoha experimentech, které provozovatel zkoušel (snižování hladiny kalu ve VN, záměna provozování VN – to znamená VN II° byla provozována jako I° a naopak, omezené čerpání surového kalu, míchání bioplynem,…) se nakonec ukázalo, že jediným řešením bylo nadávkování odpěňovače BURST 5400 do VN v dávce 30 ppm. Po nadávkování ►
voda (http://www.e-voda.cz)
strana 3
tohoto odpěňovače se rozdíl hladin pěna – kal po cca 7 hod. srovnal na normální stav.
TERMOFILNÍ STABILIZACE KALU
zdůraznit, že veškeré údaje z cca půlročního sledování byly zahrnuty v rámci porovnání jednotlivých let do ročních průměrů, takže skutečné přínosy jsou ve skutečnosti mnohem vyšší ! PRŮMĚRNÁ MĚRNÁ SPOTŘEBA FLOKULANTU V ROCE 2001 - 2004 12,0
9,55
10,0 7,94
8,0 [g/kg suš.]
V prosinci 2003 se provozovatel ČOV Plzeň rozhodl začít intenzivně vyhřívat vyhnívací nádrž (VN). Tato skutečnost byla podpořena dvěmi příznivými okolnostmi. První okolností bylo, že v prosinci je každoročně nejvyšší produkce bioplynu. Druhou okolností byla skutečnost, kdy díky příznivému rozložení svátků na pracovní dny si spousta zaměstnanců ČOV (zvláště laboratoří) vzala dovolenou. To umožnilo provozovateli ČOV téměř 100 % vyrobeného tepla na kogeneračních jednotkách využívat na intenzivní ohřev kalu ve VN.
6,26
6,23
2001
2002
6,0
4,0
Měrná spotřeba flokulantu - 2004
2,0 16,00
0,0 Měrná spotřeba flokulantu [g/kg suš.]
14,00
2003
2004
roky
12,00 10,00 8,00 6,00 4,00 2,00 0,00 I.04
II.04
III.04
IV.04
V.04
VI.04
VII.04
VIII.04
IX.04
X.04
XI.04
XII.04
2004
Výsledkem výše uvedeného bylo dosažení průměrné teploty v lednu 2004 ve VN I° na hodnotu přes 46°C a během následujících 5 měsíců byla dosažena optimální hodnota pro termofilní stabilizaci kalu 54°C. Součástí přechodu z mesofilní stabilizace na termofilní stabilizaci bylo provedení statického posouzení vyhnívacích nádrží na teplotu 60°C, jehož závěrem bylo, že stávající VN vyhovují. Během plynulého přechodu z teploty cca 44°C na teplotu cca 55°C, který trval 6 měsíců, se nevyskytla žádná situace, která by se odchylovala od normálního stavu. Výjimkou byl začátek července, kdy došlo ke snížení hodnoty CH4 pod 50% ve vyprodukovaném bioplynu. Tento stav se vyskytl 2 x v týdenním intervalu a dle názoru provozovatele souvisel pravděpodobně s adaptací anaerobních mikroorganismů na zvýšenou teplotu ( v červnu byla dosažena průměrná teplota 54°C). Dosavadní relativně krátké zkušenosti (6 měsíců) z termofilní stabilizace kalu bych shrnul do dvou položek (nevýhody - výhody). Chtěl bych
Nevýhody termofilní stabilizace: • Zhoršené odvodňování anaerobně stabilizovaného kalu – vyšší spotřeba flokulantu (nárůst o cca 20,3% oproti roku 2003, nicméně v září byla dosahována téměř dvojnásobná měrná spotřeba než je běžný průměr !) V závěru roku se situace výrazně zlepšila (průměrná měrná spotřeba flokulantu v prosinci činila 8.8 g/kg suš.) • “nestabilní provoz” - 2 x špatná kvalita bioplynu v plynojemu v červenci (nízký obsah CH4 – 50%, obsah CO2 – 49%) - bod zvratu při překročení teploty 50°C ? Výhody termofilní stabilizace: • Lépe stabilizovaný kal (nižší obsah OL) • Hygienicky zabezpečený kal (za 1. – 12./2004 nezjištěn žádný pozitivní nález salmonely, Eschercha coli a Enterokoky po většinu roku pod mezí stanovitelnosti) • nižší produkce anaerobně stabilizovaného kalu cca o 12 % • vyšší produkce bioplynu cca o 21,4 %
ZÁVĚR: JEDNOZNAČNÉ ZVÝŠENÍ VÝKONNOSTI VYHNÍVACÍCH NÁDRŽÍ JEDNOZNAČNÝ EKONOMICKÝ PŘÍNOS (POROVNÁNÍ VÝHOD A NEVÝHOD) █
MEMBRÁNOVÁ TECHNOLOGIE HUBER (ČÁST II.) PAVEL MARKUP (
[email protected],
[email protected])
HUBER BIOMEM
KOMPAKTNÍ MEMBRÁNOVÁ AKTIVACE PRO 150, 250 A 500 EO POPIS ZAŘÍZENÍ Systém HUBER BioMem® je komplexní zařízení pro decentralizované čištění odpadních vod. Každé zařízení BioMem® sestává z mechanického předčištění, biologického stupně a z filtrační komory s jednotkou HUBER VRM®. Ponořené ultrafiltrační membrány HUBER VRM® zachycují všechny pevné částice, bakterie a zárodky větší než separační hranice, cca 38 nm a zaručují nejvyšší kvalitu odtoku. Bez dalších stupňů čištění je zajištěno plnění přísných zákonných předpisů pro vypouštění a odp. vodu je možno dále využít jako užitkovou. Díky modulové sestavě je možno v komunální oblasti realizovat různé velikostní kategorie.
2/2005
Ze stávající nebo stavbou dodané přítokové jímky je čerpána odpadní voda ponorným čerpadlem do přítoku na zařízení MiniCop® nebo na jiné vhodné předčištění. Zde se oddělí z odpadní vody hrubé částice a písek sedimentuje. Zachycené a slisované shrabky jsou dále likvidovány společně s pískem. Předčištěná odpadní voda proudí dále do biologické části zařízení BioMem®. V tomto bioreaktoru probíhá biologické čištění a poté je odpadní voda přečerpávána ponorným čerpadlem do filtrační komory. Otvory v mezistěně umožňují recirkulaci. Z filtrační komory je biologicky vyčištěná voda odtahována přes membrány a odváděna do recipientu, popřípadě k dalšímu využití. Celý systém včetně odtahu kalu je řízen automaticky pomocí kalové sondy. ►
voda (http://www.e-voda.cz)
strana 4
Pro další nakládání s kalem může nabídnout HUBER strojní zahuštění, případně odvodnění kalu.
Výchozí stav – odpadní vody od decentralizovaných objektů
c Bioreaktor d Filtrační komora e Přítok f Membránová jednotka g Agregáty (dmychadla, čerpadla apod.)
h Pohonná jednotka i Prací čerpadlo j Recirkulační čerpadlo k Aerace
VÝHODY SYSTÉMU HUBER BIOMEM®
POUŽITÍ
• modulová sestava a kompaktní uspořádání • téměř neomezená možnost kombinací filtračních a aktivačních jednotek (čištění tzv. šedých a černých odpadních vod) • efektivní úprava a využití malých průtoků odpadních vod • není nutno vynakládat prostředky na nákladnou výstavbu kanalizace • odstranění všech bakterií a téměř všech zárodků • opětné použití vyčištěné odpadní vody jako vody užitkové k mytí a čištění, splachování toalet nebo k závlahám • efektivní odstraňování usazenin při minimální energetické náročnosti díky systému sekvenčního čištění povrchu membrán • vzhledem k celonerezovému provedení je možné nasazení i na otevřeném prostranství • zařízení je vhodné i pro podzemní instalaci
• čištění odpadních vod od malých obcí, sídlišť nebo obytných komplexů • čistírny pro hotely a podobná zařízení • lokality s chybějící kanalizační sítí Î čištění odpadních vod od osamocených částí • decentralizovaný koloběh vody a živin (DeSa/R, EcoSan) • široké možnosti použití k různým filtračním účelům • na přání oddělené čištění „šedých“ a „černých“ odp. vod • speciální aplikace
VELIKOSTNÍ KATEGORIE • čištění komunálních odpadních vod od 50 do 500 EO, na přání lze přizpůsobit daným místním podmínkám
HUBER HONEYCOMB MEMBRÁNOVÉ BIOLOGICKÉ ČIŠTĚNÍ
PRO
10 – 150 EO*
*podle specifického množství odpadních vod, předpoklad 150 l/EO.d
POUŽITÍ • pro malá místa a jejich odlehlé části • při velkých vzdálenostech od centrální čistírny (vysoké náklady na výstavbu kanalizace a/nebo čerpacích stanic) • vhodné v podmínkách krasových území nebo není-li k dispozici potřebný recipient • využití vyčištěné vody k závlahám • využití stávajících nádrží a šachet
KONCEPCE Odpadní vody jsou přiváděny přes krátkou místní stokovou síť (připojení všech domácností) do jedné nádrže, která slouží současně jako sedimentační stupeň čištění. Ponořenou trubicí odtéká odpadní voda do druhé komory, o stejném objemu jako první komora, tj. 12 m3. Druhá komora slouží navíc jako vyrovnávací nádrž při špičkových přítocích a při vzduté hladině. Pro tento účel je osazeno ponorné čerpadlo, jehož chod je řízen v závislosti na stavu naplnění třetí komory. Tímto způsobem je možno vyrovnávat všechny denní špičky v této druhé komoře. Pokud by vyrovnávací objem nepostačoval, bude odpadní voda přetékat přelivem dále do třetí komory, chráněné nornou stěnou proti proni2/2005
kání hrubých nečistot. Přitom reaguje řídící jednotka zvýšením filtračního průtoku a zařízení spolehlivě zpracuje špičkové přítoky. Třetí komora je vystrojena jako biologický stupeň aerací osazenou u dna a dimenzována na nitrifikaci při obsahu sušiny 8 g/l. Tímto aeračním systémem je zajištěno jednak dostatečné zásobování mikroorganizmů kyslíkem a jednak řádné promíchávání aktivovaného kalu. Proti přítoku je osazena konstrukce s membránovými moduly HoneyComb. Sestává z držáku až 6 dvojitých membránových modulů VUM a na spodní části z tzv. prací komory, kde se během provozu vytváří vzestupný proud směsi vzduch/aktivovaný kal, který zabraňuje tvorbě usazenin na povrchu membrán. Tyto membránové moduly zajišťují oddělení aktivovaného kalu a vody. K tomu účelu jsou v malém provozním objektu nad nádrží osazena dvě čerpadla permeatu (samonasávací odstředivá čerpadla). Druhé čerpadlo slouží jako rezerva a je spouštěno ručně. Obě čerpadla jsou vybavena frekvenční regulací otáček pro zpracování zmiňovaných přítokových špiček. Kromě čerpadel permeatu jsou v provozním objektu také tři kompresory, z nichž jeden slouží k dodávce pracího vzduchu pro zamezení tvorby usazenin na membránách, druhý k zásobení biologie kyslíkem a třetí jako rezerva. Dále je v tomto objektu umístěn rozvaděč s řídícími a ovládacími prvky. ►
voda (http://www.e-voda.cz)
strana 5
Modul HoneyComb s 8 moduly VUM
Moduly VUM
VÝHODY SYSTÉMU HUBER HONEYCOMB
Prací komora
• Jednoduchý systém k zabudování do stávajících jímek • Kompletní dodávka se všemi agregáty a ovládáním • Kompaktní uspořádání s využitím membránové aktivace • Využití libovolných, technologicky vhodných nádrží • Odtok zbavený bakterií a zárodků Î použití jako užitková voda • Modulové uspořádání • Jednoduchá a rychlá výměna jednotlivých modulů • Úspora pitné vody díky využití permeatu ►
Přípoj pracího vzduchu
2/2005
voda (http://www.e-voda.cz)
strana 6
Příklady instalace HoneyComb
HUBER MEMBRANECLEARBOX MEMBRÁNOVÁ BIOLOGIE VE STÁVAJÍCÍCH VÍCEKOMOROVÝCH NÁDRŽÍCH - DO 8 EO* *podle specifického množství odpadních vod, předpoklad 150 l/EO.d
POUŽITÍ • • • • • • •
Čištění odpadních vod pro nejmenší objekty (jednotlivé domácnosti) Nejjednodušší instalace do stávajících, technologicky vhodných jímek Stoprocentní využití vícekomorových jímek Odpadají náklady na výstavbu kanalizace (cca 400 €/m v Německu) Čištění odpadních vod v citlivých, např. krasových oblastech Předčištění pro stávající usazovací jímky Využití odtoku jako užitkové vody Î např. k zavlažování ►
2/2005
voda (http://www.e-voda.cz)
strana 7
Příklad instalace MembraneClearBox
Odtah permeatu Membránový modul VUM Proudová (prací) komora
Trubní aerátor
VÝHODY • • • • • •
Jednoduchá dodatečná instalace do stávajících vícekomorových jímek Instalace možná do všech, technologicky vhodných nádrží Plné další využití jímky Odtok je možno využívat jako užitkovou vodu Signalizace poruchy prostřednictvím dálkové kontroly Nutno provádět pouze pololetně odběr kalu a čištění membránového modulu █ Konec části II.
Další podklady a informace o membránové technologii HUBER vám rádi poskytneme na následujících kontaktních místech:
HUBER CS spol. s r.o. Cihlářská 19 CZ-602 00 Brno
HUBER CS spol. s r.o. kancelář Hydropress/Rotamat Táborská 31 140 00 Praha 4
Tel. +420 541 215 635 Fax +420 541 216 835 e-mail:
[email protected]
Tel. +420 261 102 259 Fax +420 261 215 207 e-mail:
[email protected] www.hubercs.cz
2/2005
voda (http://www.e-voda.cz)
strana 8
P os ts k ri pt u m Za Voseckou boudou jsem odbočil doleva a směřoval ve stromečku přímočaře na hřeben. Bylo průzračně krásné poledne, slunce se odráželo v namodralých krystalcích sněhu a bodalo do očí. Viditelnost byla limitována pouze ostrostí mého zraku. Na jedné straně jsem rozpoznával Ještěd, na druhé zatím jen předvídal Sněžku. Vítr sílil s každým metrem převýšení. Na Tvarožníku jsem nasměroval své běžky na cestu česko-polského přátelství. Na hřebenu byl boční vítr již tak silný, že jsem se jen stěží udržel a velmi málo energie mi zbývalo na pohyb vpřed. Všechno vlálo na polskou stranu. Směřovaly tam i mé hůlky i jehlice deseti centimetrové námrazy na vodících tyčích a běžky mi zakrývala vrstva sněhu unášená větrem, jako by někdo z Čech přes krkonošský masív přehodil přehoz. Otočil jsem se proti větru a nechal chvíli přes sebe přetékat proud vzduchu s hrozinkami sněhu. Jsou dny, kdy by jste se raději neprobudili a pak dny, kdy máte pocit, že nekonečnost a nesmrtelnost jsou na dosah ruky. Jsou chvíle, kdy se cítíte být zrnkem v soukolí a pak chvíle, kdy v sobě máte sílu tím soukolím otáčet. Rozhodnete-li se psát sloupek, jako je tento, dostanete se dříve nebo později k volbě tématu. Na začátku netušíte, jak slepá je tato ulice. Posloucháte přicházející zprávy dvakrát intenzivněji než obvykle, na Internetu čtete všechny řádky označené na konci známou zkratkou ČTK a na konec si koupíte několikero novin, společenský týdeník, politický týdeník, a aby jste poznali nepřítele, tak také vzorek bulvárního tisku. A dejme tomu, že už máte jisté téma rozpracované a chcete se podívat, jak takový sloupek tvoří profesionálové z nejčtenějších deníků na našem trhu. Ouha, to totiž s velmi vysokou pravděpodobností narazíte na to, že vaše téma bylo již
zpracováno. A při podrobnějším pročtení všech stránek zjistíte, že už vlastně o všem byla řeč. Tak i já jsem narazil na krásnou úvahu na moje téma – špatné versus dobré zprávy („O vypůjčené celebritě a názoru podloženém penězi“ – LN, 12.1.). S autorem, profesionálem, jsme se shodli na mnoha věcech, šíře jeho rozpracovanosti vzhledem k perfektní znalosti dané problematiky byla nesrovnatelně větší. Hlavně jsme však shodli na tom, že dobrých zpráv v našich médiích je málo, ba je to horší – dobré zprávy, kromě těch, které jsou psány na objednávku prostě nejsou. Existují zprávy vyloženě tragické, o kterých nelze ani v nejmenším žertovat: „Nová bilance v Asii: 168.000 obětí“ (lidovky.centrum.cz, 16.1). V souvislosti s tragickou událostí v Asii se objevují zprávy typu „Češi poslali na Asii již 190 milionů“ (lidovky.centrum.cz, 10.1.), které ovšem v sobě nesou nebezpečí budoucích titulků znění např.: „Lidové noviny hledají, kam se ztratily darované peníze“ nebo „Kdo vyluxoval konto nadace Člověk v tísni ?“. Někdy je třeba číst novinový odstavec celý. Pak zjistíte, že i pod titulkem znějícím zprvu optimisticky, jako např.: „Šestašedesátiletá Rumunka porodila holčičku“ (novinky.cz, 16.1.), nebo „Muž dostal za znásilnění školáka sedm let“ (lidovky.centrum.cz, 12.1.) se skrývá v obsahu podzpráva označitelná znamínkem mínus, protože Rumunka porodila dvojčata, z nichž jedno zemřelo a odsouzený si ponechal lhůtu na rozmyšlenou, takže rozsudek ještě není pravomocný. Vždy je však třeba jednotlivé zprávy vnímat v daných časových souvislostech. Tak například zpráva „Německo chytá druhý dech“ (MF, 14.1.) by v jiné časové rovině zněla velmi tragicky.
Nejčastější jsou zprávy ambivalentního charakteru, které jsou pro jistou skupinu lidí pozitivní, a to více („Příjem Číny z daní se loni zvedl více než o čtvrtinu“ – LN, 12.1.) či méně („Manažeři mají platit nižší pojistné“ – LN, 12.1.) početnou, kdežto pro jinou podskupinu negativní. A nebo naopak: negativní zpráva pro jednoho, může být potěšením pro jiného („Levný čínský vývoz připravil USA o 1,5 milionu pracovních míst“ – LN, 12.1.). V extrémních případech média věnují svůj prostor tématu, které se týká pouze bezvýznamně malého počtu čtenářů, ne-li přímo jednotlivců („Skandální Miss Saigon“ – Reflex, 52/53 – na vysvětlenou pro příznivce Helenky Vondráčkové: naše elitní vývozová zpěvačka, elitní v pravém slova smyslu hlavně před rokem 1989, nebyla obsazena do tohoto dnes již nadnárodního muzikálu). A tak nejen, že stále platí „Díky za každé nové ráno“, ale ve smyslu výše uvedeného i díky za každou dobrou zprávu. Proto si autor tohoto sloupku klade za nelehký cíl přinášet pouze dobré zprávy. Zda budou konkurenceschopné vůči té marketingově mnohem přitažlivější skupině zpráv špatných, senzačních či pozitivních psaných na objednávku, to ukáže čas. Ale můžete se také za dobrými zprávami vydat sami. Vezměte si běžky, na sebe jen to nejnutnější, odložte mobilní telefon, notebooky, palmy a hodinky a vydejte se někam do samoty. Vydejte se do hor! Pokud bude krásné počasí a daleké výhledy, můžete číst jednu dobrou zprávu za druhou v odlescích těch diamantů okolo – na světě je setsakramentsky krásně. Praha únor 2005 Jan Gerstenberger (
[email protected])
P řehl ed poř ádaných odborný ch akcí Podrobné informace najdete v odborném serveru e-VODA nebo na webových stránkách pořadatelů ing. Roman Dvořák, ing. Ivan Koruna, CSc.: “Metrologie v chemii a zkoušení způsobilosti laboratoří. Co mají společného?” 17. února 2005, 14. 00 hod., kinosál Výzkumného ústavu vodohospodářského (VÚV TGM). S návrhy a dotazy se obracejte na p. Pavla Polku; tel.: 220 197 350, e-mail:
[email protected] ODBORNÝ SEMINÁŘ „ŘEŠENÍ EXTRÉMNÍCH POŽADAVKŮ NA ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD“ 24. – 25. 2. 2005, BOSKOVICE – ZÁMECKÝ SKLENÍK Kontakt: VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST, a.s., Soběšická 820/156, 638 01 BRNO, Iva Lachoutová, tel.: 545 532 381, fax: 548 528 738,
[email protected],
[email protected] Připravovaná akce navazuje na předešlé ročníky seminářů a konferencí pořádaných ve spolupráci s Asociací čistírenských expertů České republiky. Cílem semináře je informovat přístupnou formou širokou veřejnost o stavu moderních technologií a o současných možnostech technického řešení nejpřísnějších požadavků plynoucích z platné legislativy v oblasti čištění vod a likvidace kalů. Program semináře je připraven se zvláštním zřetelem na řešení extrémních požadavků na odstraňování dusíku a fosforu v cenných přírodních oblastech a klade si za cíl na praktických ukázkách postupů demonstrovat současný stav poznatků v daném oboru. Přínosem pro účastníky bude získání nových informací a výměna zkušeností s čištěním odpadních vod. Součástí semináře bude presentační výstava aparátů určených k použití na ČOV. Nové informace o různých způsobech řešení důležitých uzlů v systému čištění odpadních vod bude možné získat v rámci posterové sekce, která bude probíhat po celou dobu semináře. 2/2005
Na semináři budou také prezentovány konkrétní realizace čistíren se svými úspěchy i neúspěchy a hlavně s poznatky, které mohou usnadnit práci vodohospodářům nebo provozovatelům čistíren a být inspirací projektantům, výrobcům i dodavatelům aparátů pro ČOV i realizátorům čistíren. Témata přednášek: 1. Odstraňování dusíkatého znečištění z odpadních vod pomocí technologie LentiKats. 2. Fyzikálně - chemické hranice odstraňování fosforu srážením pomocí solí železa a hliníku. 3. Možnosti a technická řešení třetího stupně čištění s odděleným srážením fosforu a následnou filtrací. 4. Optimalizace technologické linky malých čistíren odpadních vod určených k dosažení nejpřísnějších zbytkových koncentrací dusíku a fosforu na odtoku s důrazem na minimalizaci investic. 5. Problematika vzniku a odstraňování dusitanů při čištění odpadních vod s požadavkem na odstraňování dusíku na nízké zbytkové koncentrace. 6. Filtrace ve vodním hospodářství. 7. Problematika ochrany a ekologie krasových oblastí a chráněných krajinných oblastí. Rámcová směrnice EU o vodě, odborný seminář 16.3.2004, Praha, Novotného lávka, sál č. 319 RNDr. Josef Fuksa CSc., VÚV Praha ing. Marie Kalinová, ing. Arnošt Kult: “Tvorba vybraných prováděcích předpisů k zákonu o vodách” 17. března 2005, 14. 00 hod., kinosál Výzkumného ústavu vodohospodářského (VÚV TGM). S návrhy a dotazy se obracejte na p. Pavla Polku; tel.: 220 197 350, e-mail:
[email protected]
voda (http://www.e-voda.cz)
strana 9
Vodní právo - legislativa a praxe - seminář 17. března 2005 konferenční prostory společnosti VZ Ekomonitor, Chrudim – Píšovy Seminář z cyklu Právní předpisy pro města a obce Seminář se zaměří na zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů včetně „euronovely“ – zákon č. 20/2004 Sb. – se zřetelem na kompetence obcí a měst: - protipovodňová ochrana - nakládání s vodami - vodní díla přednášejí autoři vodního zákona: Jaroslava Nietscheová, prom. právník (Povodí Vltavy, Praha) Ing. Vladimír Krátký (Povodí Vltavy, Praha) seminář se předkládá k akreditaci na MV ČR (dle zákona č. 312/2002 Sb.) Desátý ročník odborného semináře Nové metody a postupy při provozování čistíren odpadních vod 5. - 6. 4. 2005, Moravská Třebová Kontakt: VHOS, a.s., Nádražní 6, 571 01 Moravská Třebová, fax: 461 357 190, e-mail:
[email protected] Přihlášení k účasti přimo z Vašeho PC Vyhodnocení povodní 2002, odborný seminář 8.4.2004, Praha, Novotného lávka, kongresový sál č. 217 Ing. J. Hladný, CSc., ČHMÚ, Ing. J. Bouček, VÚV, Ing. P. Vít, P. Ohře INSTRUKTÁŽNÍ KURS PRO VODOHOSPODÁŘE A PRACOVNÍKY V OBORU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 12.4. až 13.4.2005, Restaurant Šárka, Nad Lávkou 5, Praha 6, Areál Džbán Kontakt: EDUKA, Ing. Jiří Chvojka, Zárubova 16, 142 00 Praha 4, Email:
[email protected], Mgr. Lada Felberová, Jiří Kölbl, ing. Eva Mlejnská, ing. Martin Novák, ing. Václav Šťastný: “Prezentace prací Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka při řešení projektu ‘Integrovaný přístup při rekonstrukci a modernizaci čistíren odpadních vod’” 14. dubna 2005, 14. 00 hod., kinosál Výzkumného ústavu vodohospodářského (VÚV TGM). S návrhy a dotazy se obracejte na p. Pavla Polku; tel.: 220 197 350, e-mail:
[email protected] Radionuklidy a ionizující záření ve vodním hospodářství, odborný seminář 10. - 11. 5. 2004, hotel Gomel, České Budějovice Ing. Eduard Hanslík, VÚV Praha Konference Radiologické metody v hydrosféře 05 10. – 11. května 2005, SPORT-V-HOTEL, Hrotovice odborní garanti akce: Ing. Eduard Hanslík, CSc. Ing. Jaroslav Vlček Ing. Jana Kopalová Bc. Marek Kurfiřt V návaznosti na aktuální úkoly radiační monitorovací sítě, zejména při mimořádných událostech, je záměrem zabývat se na konferenci tzv. rychlými metodami stanovení radioaktivních látek. Dále bude referováno o metodách stanovení radioaktivních látek v pitných, podzemních, povrchových, srážkových a odpadních vodách, v říčních sedimentech, plaveninách, biomase vodních rostlin a vodních organismů.
organizace a informace: Alena Pecinová, e-mail:
[email protected] ing. Elżbieta Čejka, ing. Jana Hubáčková, CSc., ing. Táňa Matulová, ing. Klára Velenská: “Prezentace prací Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka na dokončených projektech ‘Jakost pitné vody při prodlužujícím se zdržení v rozvodné síti’ a ‘Rekonstrukce a modernizace úpraven vod a vodovodů’” 12. května 2005, 14. 00 hod., kinosál Výzkumného ústavu vodohospodářského (VÚV TGM). S návrhy a dotazy se obracejte na p. Pavla Polku; tel.: 220 197 350, e-mail:
[email protected] Vodojemy, odborný seminář 21.5.2004, Praha, Novotného lávka, sál č. 319 Ing. Jiří Ježek, OS vodárenství VODOVODY - KANALIZACE 2005, 11. ročník mezinárodní vodohospodářské výstavy 24. - 26. května 2005, Praha, výstaviště Informace a přihlášky: Exposale, s.r.o., Školská 3, 250 92 Šestajovice, tel. 281 962 262-3, fax 281 961 285, e-mail:
[email protected] Konference Sanační technologie VIII 25. – 26. května 2005, Dům kultury, Uherské Hradiště generální sponzor akce: Inpost s.r.o., Uherské Hradiště odborný garant akce: doc. Ing. Jiří Burkhard, CSc. (VŠCHT Praha) organizace a informace: Olga Halousková, Mgr. Petra Tlustá, e-mail:
[email protected],
[email protected], telefon: 469 318 422 Program konference budou tvořit bloky: - nové poznatky z výzkumu procesů vzniku a šíření kontaminace v životním prostředí a procesů jejího odstraňování - biodegradace a podporovaná atenuace - praktické zkušenosti s uplatňováním fyzikálně-chemických metod likvidace ekologických zátěží - hydrogeologické metody a postupy uplatňované při realizaci sanačních zásahů, jejich monitorování a kontrola - zavádění a uplatňování systémů řízení jakosti v organizacích účastnících se procesu odstraňování ekologických zátěží a havárií a při procesu samém - brownfields - novinky a zajímavosti Přehradní dny 2004, odborný seminář se zahraniční účastí 8. - 10.6.2004, České Budějovice Prof. Ing. Vojtěch Broža, DrSc., Český přehradní výbor Seminář Poplatkové hlášení – vodní právo 22. září 2005, konferenční prostory společnosti VZ Ekomonitor, Chrudim – Píšťovy Vzhledem k povinnosti subjektů podat poplatkové hlášení do 15. října 2005 jsme se rozhodli uspořádat seminář, který Vám tuto povinnost objasní krok za krokem. přednášejí autoři vodního zákona: Jaroslava Nietscheová, prom. právník (Povodí Vltavy, Praha) Ing. Vladimír Krátký (Povodí Vltavy, Praha) organizace a informace: Mgr. Petra Tlustá, e-mail:
[email protected] Seminář Zpracování a interpretace dat z průzkumných a sanačních prací II 30. 11. – 1. 12. 2005, hotel Rekrea, Pelhřimov odborní garanti: RNDr. František Pastuszek (Vodní zdroje a.s.) Ing. Stanislav Čurda, CSc. (PROGEO)
EDITOŘI elektronického časopisu VODA Ing. Miroslav Sedláček, CSc., tel.: 220 921 848, mobil: 603 257 744, E-mail:
[email protected] Ing. Ladislav Pachta, Pachta-IMPEA Hradec Králové, tel.: 495 215 297, mobil: 603 438 923, E-mail:
[email protected] Přihlášení k bezplatnému zasílání elektronického časopisu VODA je možno provést a jednotlivá vydání prohlédnout nebo stáhnout na http://www.e-voda.cz/casopis.php. Další možností je zaslání E-mailu na adresu
[email protected], do předmětu uvést „VODA-PDF“, do textu zprávy uvést a doplnit DATUM, Vaše JMÉNO a text „Souhlasím s přijímáním obchodních sdělení podle zákona č. 480/2004 Sb..“ Pokyny pro autory a ceník inzerce je uveden na http://www.e-voda.cz/casopis.php. Copyright © 2005, Pachta-IMPEA, Hradec Králové
2/2005
voda (http://www.e-voda.cz)
strana 10
