ZKUŠENOSTI SE ZDRAVOTNÍ PÉČÍ O LIDI BEZ DOMOVA
Jan Kadlec NADĚJE o.s., pobočka Praha
Důležité události vedoucí k rozvoji zdravotnické pomoci lidem bez domova v Praze • 1994 Vznik první ordinace praktického lékaře pro lidi bez domova • 2000 Zahájení provozu lůžek pro nemocné • 2006 Stany na Letné - zahájení spolupráce s ČČK • 2006 Rozvoj poskytování zdravotnického ošetření v terénním programu • 2007 Publikace Zdravotní péče o bezdomovce (Šupková a kol., ke stažení z www.nadeje.cz)
Praxe v poskytování zdravotní péče Terénní program •
Forma terénního programu: – Pěší – Mobilní
•
Činnosti související s poskytováním zdravotní péče v terénním programu: – Zdravotnické ošetření přímo v terénu – Doprovod a převoz do zdravotnického zařízení – Návštěvy ve zdravotnických zařízeních
Praxe v poskytování zdravotní péče Ordinace praktického lékaře v nízkoprahovém denním centru •
Dostupnost standardní lékařské péče ve známém (nízkoprahovém) prostředí, od poučeného personálu, s možností asistence doprovázejícího pracovníka
•
Potlačení administrativních překážek (poplatky, místní příslušnost)
•
Záchyt infekčních a parazitárních onemocnění (HP, TBC, svrab, vši)
•
Včasný lékařský zásah
•
Možnost zdravotnických výkonů potřebných pro nástup do zaměstnání (vstupní vyšetření, průkaz pro práci s potravinami)
•
Doporučení k odbornému lékaři, doporučení k hospitalizaci
•
Zdarma dostupná základní léková terapie
Praxe v poskytování zdravotní péče Akutní sociálně ošetřovatelská lůžka • Nejsou náhradou hospitalizace, ale domácího léčení Přínos: • Bezpečné prostředí pro léčbu • Zlepšení životosprávy (strava, hygiena) • Zdravotnický dohled • Možnost zahájení sociální práce • Příprava přechodu do běžné sociální služby (stabilizace, přijmutí režimu, získání důvěry)
Praxe v poskytování zdravotní péče Psychologické vyšetření a poradenství • Krizová intervence • Profesní poradenství • Poradenství pro závislé • Partnerské a rodinné poradenství • Psychologická pomoc mentálně znevýhodněným a psychicky nemocným
Příběh I. Při nočním provozu v nízkoprahovém denním centru jsme přijali telefonát z nemocnice Krč, ve kterém nám zaměstnanec nemocnice oznámil, že k nim policie přivezla na vyšetření bezdomovce v zanedbaném stavu. Muž z důvodu opilosti nekomunikuje, ale nechová se nijak agresivně. Byl nalezen se psem, kterého odvezli policisté do útulku. Zaměstnanec nám oznámil, že nevědí, co si s pánem počít, a zda ho k nám mohou nechat převézt sanitkou na nocleh. Dohodli jsme se, že nám pána přivezou. Po příjezdu se nám nezdálo, že by muž přebýval bez domova na ulici. Pokusili jsme se od něj získat informace. Muž však velmi špatně (nesrozumitelně) komunikoval, ale po delší době se nám pomocí tužky a papíru podařilo zjistit pravděpodobné jméno a místo bydliště. Protože se nám celá situace nezdála, kontaktovali jsme psychiatrickou léčebnu, kde nám oznámili, že zde byl muž před několika měsíci hospitalizován. Z několika indicií z PL, které jsme spojili s informacemi získanými z od přivezeného pána, se nám podařilo kontaktovat maminku nemocného člověka, který mohl skončit jako bezdomovec. Maminka ho již nahlásila jako pohřešovaného. Jednalo se o mentálně retardovaného člověka, který se ztratil při procházce se psem. Otázka Proč si nikdo na policii nebo v nemocnici nedal práci se zjištěním totožnosti nalezeného nemocného muže, ale hned mu zabavili psa a prohlásili ho za člověka bez domova?
Příběh II. 31. 5. se v nízkoprahovém denním centru objevil muž v zanedbaném a celkově fyzicky velice slabém stavu, který velmi špatně komunikoval. Dle vyjádření ostatních klientů, kteří mu pomohli dojít ke dveřím našeho centra, byl před naším zařízením vyložen z vozidla policie. U sebe měl propouštěcí zprávu z nemocnice Na Františku (hospitalizace 20. 5.-31. 5., 12 dní). V propouštěcí zprávě z Nemocnice Na Františku bylo uvedeno, že se jedná o bezdomovce, cizince. Pacient má rakovinu a je propuštěn do domácího léčení. Vzhledem k velmi oslabenému stavu jsme pána převezli do azylového domu. Muž byl schopen pozřít pouze tekutou stravu ve velmi malém množství, byl velmi slabý a nebyl schopen se bez pomoci pohybovat. Po třech dnech pobytu na AD musel být převezen záchrankou do FN Královské Vinohrady. Odtud byl převezen do LDN, kde po několika dnech zemřel. Během druhého dne pobytu na AD se nám podařilo zjistit, že se jedná o občana ČR narozeného na Slovensku, nemocného člověka s trvalým pobytem v Brně, který dostával starobní důchod. V průběhu hledání informací, jsme zjistili, že byl před hospitalizací v Nemocnici Na Františku hospitalizován v Nemocnici Na Bulovce (hospitalizace 9. 5.-18. 5., 9 dní), kde také nabyli schopni zjistit totožnost a vedli ho pod jiným jménem a bez rodného čísla). Otázky Proč si nikdo v nemocničních zařízeních během celkové jednadvacetidenní hospitalizace nedal práci se zjištěním totožnosti starého nemocného důchodce z Brna a udělali z něj tak cizince žijícího bez domova, kterého propustili, aby zemřel na ulici? Proč byl propuštěn zjevně nemocný starý muž, považovaný za člověka bez domova, do domácího léčení?
Povinnost poskytovatele zdravotních služeb Zákon č. 372/2011 Sb. o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách) §47, odst. 2: Pokud není pacient vzhledem ke svému zdravotnímu stavu schopen obejít se bez pomoci další osoby, může být propuštěn z jednodenní nebo lůžkové péče až po předchozím včasném vyrozumění osoby, která tuto péči zajistí. Má-li být propuštěn pacient, u něhož není zajištěna další péče, poskytovatel o tom včas informuje obecní úřad obce s rozšířenou působností příslušný podle adresy místa trvalého pobytu pacienta, a má-li pacient trvalý pobyt na území hlavního města Prahy, informuje Magistrát hlavního města Prahy; obdobně postupuje u nezletilých pacientů se závažnou sociální problematikou v rodině.
O koho se chceme postarat O lidi žijící dlouhodobě na ulici, •
kteří se nacházejí ve velmi špatném zdravotním stavu (často po amputaci končetin, s psychickým onemocněním),
•
kteří nemají doklady totožnosti (byly jim mnohokrát odcizeny nebo je ztratili),
•
kteří nemají žádné finanční příjmy (nejsou schopni chodit do zaměstnání, nesplňují podmínky podpory v nezaměstnanosti, nejsou schopni docházet na ÚP, nesplňují podmínky pro výplatu důchodu apod.),
•
kteří se nacházejí většinou v podnapilém stavu (často alkoholici),
•
kteří nejsou schopni dostát požadavkům současné společnosti,
•
kteří již nevidí (a ani nemají) žádný důvod, proč změnit svůj život.
Zařízení E-Huset De Gambles By (Kodaň, 2005) •
Domov pro alkoholiky, kteří chtějí dál pít nebo nemají sílu s pitím přestat. Často se chovají asociálně a mívají problémy s hygienou.
•
Mohou si zde dělat, co chtějí, aby se cítili svobodně (např. pít, svobodně odcházet a přicházet). Pomoc dostanou pouze, když chtějí.
•
Metody: Respekt ke klientovi a jeho přání, trpělivost a ochota mu pomoci, když chce, nasazení v případě ohrožení klientova zdraví či života.
•
Prostředky: Vhodné prostory, dostatek personálu, finanční stabilita.
•
Přínos: Šance pro špinavé, nemocné, alkoholem zničené lidi, které míjíme na ulicích.
Chybí • Dostupné psychiatrické vyšetření (diagnózy, medikace, doporučení k hospitalizaci) • Trvale dostupná akutní sociálně ošetřovatelská lůžka pro lidi žijící na ulici (doléčení, stabilizace zdravotního stavu) x aktuálně poskytuje Centrum sociálních služeb Praha službu azylového domu s ošetřovatelskými lůžky pro propuštěné z nemocniční hospitalizace • Zařízení pro lidi bez domova závislé na alkoholu, kteří nejsou schopni či nechtějí svou závislost řešit (E-Huset De Gambles By)
