Zimní číslo
ČÁSLAVICKÝ ŠKOLÁČEK
Školní časopis ZŠ a MŠ Čáslavice 2013/2014
Milí čtenáři, Vánoce se kvapem blíží, a proto vychází Zimní číslo školního časopisu. Přinášíme Vám souhrn těch nejzajímavějších událostí uplynulých měsíců. Přečtěte si s námi články a rozhovory, vyluštěte křížovky a pobavte se u komiksu. Rádi bychom Vám také popřáli klidné vánoční svátky plné pohody, bohatého Ježíška a šťastný vstup do nového roku.
Zimní radovánky Sněží! Sněží! Už je mráz, sáňkování baví nás, Z kopce jedeme rychle dolů, málem nabouráme školu. Sněhuláci se nám smějí, z rádia nám ptáci pějí. Když je tma, jdeme domů, dáme si čaj ze zázvoru. Pěkně v teple to je ráj, dám si ještě jeden čaj. Zabubám se do peřiny, nestraší mě černé stíny. Nechávám si zdát, jak zítra půjdu sáňkovat. Viktorie Hobzová, Tereza Hlouchová, 8. ročník Ilustrátoři, kteří se podíleli na přípravě tohoto čísla: Petr Herbrych, 8. ročník – titulní obrázek, JE Dukovany, bruslení, rytíř, lyžař Pavel Václavek, 8. ročník – sbírka pro psí útulek Jakub Meluzín, 8. ročník - letadlo Otakar Bulička, 7. ročník – sběr papíru Hana Lorencová, 7. ročník - anděl David Eliáš, 6. ročník – sněhulák
Bylo – nebylo ZÁŘÍ
2. 9. proběhlo slavnostní zahájení školního roku 2013/2014. 9. 9. navštívili žáci 7. a 9. třídy Základní školu Domamil, které se podařilo už potřetí obhájit titul Ekoškoly.
13. 9. odjeli žáci I. stupně do třebíčského kina na film Šmoulové2 ve 3D. 16. 9. byla pro žáky 8. třídy připravena exkurze v Čistírně odpadních vod Třebíč, poté navštívili Městskou knihovnu v Třebíči a zúčastnili se besedy o životě Konstantina a Metoděje. 18. 9. vyrazil celý druhý stupeň do Jaderné elektrárny Dukovany a na Mohelenskou hadcovu step. 26. 9. odjeli žáci 3. a 5. třídy na dopravní výchovu do Třebíče. 30. 9. žáci I. stupně zhlédli pohádku Princezny jsou na draka.
ŘÍJEN
10. 10. byl vyhlášen barevný, tentokrát modrý den. 17. 10. navštívili žáci 8. a 9. třídy XVIII. ročník Mezinárodního veletrhu
vzdělávání DIDACTA v Třebíči. 18. 10. byl pro žáky připraven program občanského sdružení STŘED. 23. 10. vyrazili žáci spolu s Mgr. Danou Sýkorovou na Úřad práce v Třebíči, kde pro ně byl přichystán program vztahující se k volbě jejich budoucího povolání. 26. 10. vyrazili žáci 8. a 9. třídy do Vídně. 31. 10. proběhl projektový den Ochrana člověka za mimořádných událostí.
LISTOPAD
1. 11. jsme navštívili 22. základnu letectva u Náměště nad Oslavou. Od 8. 11. byl zahájen plavecký výcvik pro žáky 3. a 4. třídy. 21. 10. žáci se zúčastnili druhé části programu občanského sdružení STŘED. 26. 10. bruslili žáci druhého stupně na Zimním stadionu v Moravských Budějovicích.
PROSINEC
5. 12. proběhla v režii žáku 9. třídy a pana učitele Romana Hanzala mikulášská nadílka. Na prosinec ještě plánujeme: 19. 12. pojedeme bruslit. 20. 12. zhlédneme film Putování s dinosaury ve 3D.
Sbírka pro psí útulek V průběhu prosince se můžete zapojit do vánoční sbírky krmiva pro psí útulek v Třebíči. Sbírka probíhá od 2. prosince, bližší informace naleznete na nástěnce vedle ředitelny nebo u paní učitelky Matouškové.
Jaderná elektrárna Dukovany Ve středu 19. září jsme navštívili Jadernou elektrárnu Dukovany a následně také Mohelenskou hadcovu step. Do elektrárny jsme dorazili okolo deváté hodiny. Společně jsme se vydali k informačnímu centru. Nejdříve jsme šli všichni do kinosálu, kde jsme společně zhlédli krátké filmy o vzniku Země a různých druzích energií. Po zhlédnutí filmu jsme se rozdělili do třech skupin a postupně procházeli informačním centrem. Nejvíce se nám líbilo v modelu jaderného reaktoru, který se pohyboval a svítil různobarevnými světly. Tento model nám měl přiblížit, co se skutečně děje v jaderném reaktoru. Poté, co jsme prošli a prohlédli první patro informačního centra, jsme se vrátili do kinosálu a podívali se na animovaný film o atomu, který je pouhým okem neviditelný. V druhé části prohlídky jsme prošli další podlaží informačního centra a podívali se na další modely a interaktivní materiály. Po prohlídce elektrárny jsme se vydali
na
Mohelenskou
hadcovu
step,
nejznámější step na území naší republiky. I přes nepřízeň počasí jsme šli na vyhlídku, kde nás čekal krásný výhled nejen na chladící věže, ale také tamní přírodu. Pak už nás čekala pouze cesta zpátky do Čáslavic, kde jsme se všichni rozutekli do svých domovů. Žáci 9. ročníku
Barevný den Barevný den je každoročně pořádaná akce naší školy. Před letošním barevným dnem jsme měli možnost hlasovat mezi různými barvami. Vyhrála modrá barva, ale naše třída byla proti, protože modrá barva zvítězila už loni. Přesto jsme se nevzdávali. Jelikož
jsme
chtěli
vyhrát,
snažili jsme se obléct si na sebe, co
nejvíce
kusů
oblečení
v modré
barvě. A to se nám také podařilo. Nejúspěšnější byla Irena, která měla na
sobě
neuvěřitelných
osmnáct
modrých věcí, jen namátkou tričko, mikinu, kalhoty, spodní prádlo, ponožky, čelenku,
šátek,
gumičku,
náušnice,
přívěsek, náramky, prstýnek, sponky a mnoho dalších věcí. Letošní ročník jsme vyhráli my, „deváťáci“, měli jsme na sobě průměrně 8,67 kusů modrého oblečení. Na druhém místě se umístili „osmáci“, třetí místo patřilo sedmé třídě. Sabina Šťávová, Martin Šoukal, Petr Uher, 9. ročník
Den otevřených dveří na „stavebce“ Dne 17. října navštívila 8. a 9. třída Střední průmyslovou školu stavební v Třebíči. Nejdříve nám provázející pedagog ukázal třídy, učebnu výpočetní techniky, tělocvičnu a dílny, které nás velmi zaujaly. V dílnách jsme viděli moderní CNC frézu řízenou počítačem. Dále jsme šli k zedníkům, kde jsme sledovali vzduchem poháněnou vysokotlakou omítačku. Pokračovali jsme do jídelny, kde nám zahrála školní kapela. Po několika písničkách následovala krátká prezentace jednotlivých učitelů o výuce. Mimo jiné nám ukázali nové zařízení – termokameru - a její využití ve stavebnictví. Poté program skončil a my jsme odjeli na přehlídku středních škol Didacta. Program se nám líbil, zvláště těm, kteří chtějí jít na tuto školu. Jakub Meluzín, Roman Dokulil, Dominik Hobza, 8. ročník
Didacta 2013 Ve čtvrtek 17. října jsme měli se školou naplánovanou cestu na akci jménem Didacta. Pod názvem Didacta se skrývá celostátní setkání středních škol určené pro širokou veřejnost. Na Didactu jsme se do Třebíče vydali společně 8. a 9. třída. Ještě před zahájením Didacty jsme jeli na Střední průmyslovou školu stavební v Třebíči, která měla Den otevřených dveří, společně jsme si prošli školu, prohlédli jsme si jednotlivé učebny, dílny, nevynechali jsme ani tělocvičnu a jídelnu. Poté jsme se přemístili na Střední průmyslovou školu v Třebíči a navštívili Didactu. V areálu školy jsme dostali rozchod, abychom si mohli libovolně prohlédnout stánky škol, o které máme zájem a případně si vzít letáček. Největším sběratelem letáčků byl Dominik Hobza. Nasbíral jich asi 30. Po dvou hodinách jsme se sešli u východu ze školy a společně odjeli zpátky do Čáslavic. Tereza Hlouchová, Veronika Velebová, Adam Vejmelka, 8. ročník
Vídeň V sobotu 26. října jsme se kolem šesté hodiny sešli před školou. Protože byla sobota, všichni vypadali rozespale a stěžovali si na nedostatek spánku. Když jsme se konečně sešli i s posledními opozdilci, přijel autobus s příjemným řidičem a několika lidmi uvnitř. Usadili jsme se a snažili se dostat zpátky do říše snů. V Moravských Budějovicích přistoupili další lidé, my už byli vzhůru a plní energie. Při pohledu z okna jsme se koukali na ranní svět, míhající se stromy, domy a sloupy podél silnice. Podle rakouských billboardů všichni
poznali,
že
přijíždíme
do
Rakouska. Zanedlouho jsme vystoupili ve Vídni na náměstí Marie Terezie. Následovala
prohlídka
památek, muzeí
rakouských
a různých zákoutí tohoto města. První zastávka byla u sochy významného spisovatele Johanna Wolfganga von Goetheho. Když se průvodce zeptal, jestli někdo ví, kdo to byl, prostě jsem si vzpomněla na školu a na obrazy a řekla, že si uřízl ucho. Paní vedle mě jsem docela dost pobavila! Po pár fotkách pro školní web se paní učitelka Nováčková konečně setkala se svou kamarádkou Bettinou, která nás provázela po Vídni. Betti uměla trošku česky, ale s paní učitelkou Nováčkovou se bavila pouze německy. I když máme němčinu druhým rokem, moc jsme jim nerozuměli. Na předloňském výletu do Vídně se naši bývalí spolužáci fotili s balonky s heliem. Proto jsme po nich také toužili už v autobusu. Když nám je Betti pomohla najít, byli jsme štěstím bez sebe. Poté návštěva
přišla
na
přírodovědného
řadu muzea.
Viděli jsme minerály, hmyz, savce, pravěké lidi a další zajímavosti. Unavení a stahaní pod tíhou batohů a tašek, jsme se usadili před muzeem a posvačili. Přiběhlo pár lidí z naší skupiny a v rukou měli poněkud povadlé malé růžičky. Začali vysvětlovat, že je zastavila jakási paní, která nejdříve mluvila německy, ale potom přešla do angličtiny, které rozuměli víc. Řekla jim, že má doma miminko, které nutně potřebuje operaci očí, a tak prodává růžičky za 5 euro, v přepočtu je to asi 135 korun. No nekupte to! :D Všichni jsme se shodli, že je to poněkud nevěrohodná historka. Po výměně zážitků, vyšla naše skupina směrem k hrobce Habsburků. Cestou naše dětské duše opět zatoužily po baloncích. Prostě jsme museli mít všechny barvy, ale červená nám stále chyběla. Ale koho by bavilo pořád nosit balonky? Začalo nás to otravovat a několik jsme jich pustili. Následovala prohlídka hrobky. Betti se obětovala a hlídala nám batohy a balonky u vchodu. Hrobka byla úžasná, zaujaly nás krásně zdobené rakve.
Jediné obchody, které se daly ve svátek ve Vídni navštívit, stály v luxusní čtvrti. Ceny tam byly opravdu závratné, např. hodinky přes 3000 euro. Ve čtyři hodiny jsme se znovu všichni sešli na náměstí Marie Terezie. Jak tak všichni čekali na autobus, nedalo se přehlédnout, že přímo naproti nám se skáče bungeejumping. Od kamarádky paní učitelky jsme zjistili, že stožár je vysoký 192 metrů a jeden skok stojí v přepočtu necelých 6000 Kč. Kdo by měl najednou po ruce 6000 Kč? Konečně přijel autobus a pomyšlení, že si zase sedneme, bylo uklidňující. Paní učitelka Nováčková i my jsme se rozloučili s Betti. Cesta autobusem k muzeu Arsenal trvala půl hodiny. Prošli jsme ho všichni a všechno viděli, dokonce i automobil, ve kterém byl zavražděn císař František II. V
autobusu
se
všichni
unaveni a vyčerpáni sesunuli na sedadla. Někteří vdechovali svůj čtvrtý a poslední balonek s héliem. Cestou domů byla ještě jedna pauza na toaletu a občerstvení. V Čáslavicích jsme vystoupili okolo osmé hodiny večerní a rozešli nebo rozjeli se do svých domovů. Výlet se nám líbil, počasí nám přálo, tak co si přát víc? Irenka Turoňová a Anička Zikmundová, 9. ročník
Letecká základna Náměšť Ráno
prvního
listopadu
jsme
vyrazili na exkurzi do základny letectva u
Náměště
nad
Oslavou,
kde
nás
provázel major Michal Vecheta. Nejprve několik
bychom
základních
rádi
uvedli
informací
o
základně. Současný název je 22. základna vrtulníkového letectva.
Dříve byla na základně i letadla, teď zde najdeme pouze vrtulníky, ale letiště je stále připraveno pojmout spoustu stíhaček a několik nákladních letadel. Na základně je jedna hlavní dráha, kterou si většina cizích pilotů pamatuje „á velbloud“ a nikdy na ni nezapomenou. Na letišti se pořádají mezinárodní cvičení, kterých se účastní 19 zemí. Také se zde pořádají akce i pro veřejnost. Naše skupina se nejprve podívala do hasičárny, poté jsme projeli celé letiště, podívali jsme se na dravé ptáky, do psince a k nádržím s palivem.
Krátký rozhovor s majorem Michalem Vechetou: Kolik schopných pilotů a vrtulníku je na základně? Na základně je 30 vrtulníků a asi 100 pilotů.
Kolika velíte lidem, pane Vecheto? Velím přibližně 180 lidem.
Kolik je na základně stíhačkových exponátů? Na základně je 6 exponátů starších proudových letadel, které v sobě nemají motory.
Kolik lidí pracuje teď na základně? Na základně pracuje asi 900 lidí.
Kolik strojů schopných boje je na základně? Na základně je 18 bojových a 18 transportních strojů.
Kolik je na základně podzemních hangárů? Na základně je 30 úkrytů pro letouny. Za rozhovor panu Michalu Vechetovi děkujeme.
Michal Vecheta, Dominik Eliáš a Tomáš Brychta, 8. ročník
Letecká základna – PSOVODI V pátek 1. listopadu navštívil II. stupeň Základní školy v Čáslavicích 22. leteckou základnu u Náměště nad Oslavou. Kromě prohlídky letiště jsme, viděli i výcvik vojenských psů. Nejprve jsme se dozvěděli informace o cvičení a životě vojenských psů, mohli jsme si prohlédnout kotce, kde psi žijí a hodné pejsky si pohladit. Po prohlídce nás odvedli na cvičiště. Zde nám ukázali, jak psy cvičí a jaká je jejich odměna, nejčastější odměnou byl balonek nebo kousek suchého masa. Kromě vojáků se nám představila také jedna vojanda, která si vycvičila dva psy na vyhledávání zbraní a drog. Každý pes byl vycvičený na jiné věci. Paní donesla pět kufříků, v jednom z nich byly ukryté drogy, ve druhém pistole. Vybrala si mezi námi pět dobrovolníků, poté každého postavila k jednomu kufříku. Úkolem psů bylo najít správný kufřík. První pes vyčuchal kufřík s pistolí a vedle kufříku si lehl, díky tomu cvičitelka poznala, že našel zbraň. Druhý pes obešel všechny kufříky a u jednoho si také lehl. V tomto kufříku se ukrývaly drogy. Po této ukázce následovala ukázka zadržení podezřelého. Přišel pán s ochranným oblečením. Na ruce měl velký, tlustý rukáv vyrobený z pytle. Pes poslouchal povely svého pána a „podezřelého“ vždy chytil. Po ukázce jsme si mohli vyzkoušet nasadit tlustý, ochranný rukáv, ale nikam jsme s ním neutíkali, pes nás proto díkybohu nechytal. Po skončení akce jsme nastoupili do autobusu a jeli směrem ke škole. Celý den se nám líbil. Nejvíce nás zaujala ukázka vycvičených psů, kteří s naprostou přesností vyhledají kufřík s drogami nebo zbraní. Martina Bustová, Irena Kozdasová, Eliška Fojtíková, 8. ročník
Projektový den – Ochrana obyvatel za mimořádných událostí Poslední říjnový den, byl dnem, kdy jsme byli rozděleni do skupin a chodili postupně po jednotlivých stanovištích. Stanovišť bylo celkem pět. Každé bylo zaměřeno na nějakou oblast, nejprve jsme se dozvěděli potřebné informace, poté bylo naším úkolem plnit různé úkoly. Na prvním stanovišti bylo téma zdravověda, druhé se věnovalo krizovým situacím (např. Co máme udělat, když se někdo ztratí. Co všechno by mělo obsahovat evakuační zavazadlo.) Třetí stanoviště bylo o jaderné energii, čtvrté o přírodních živlech (např. tornáda, hurikány, potopy) a poslední o chemických haváriích. Když všechny skupiny prošly jednotlivá stanoviště, sešly se v jedné třídě, kde jsme všechny skupiny soutěžily proti sobě. Žák si vybral otázku z určitého okruhu
a za různý počet bodů např. 1000, 500, 200, 100. Potom učitel řekl otázku a celá skupina odpovídala. Po sečtení bodů v každé skupině a byla určena vítězná skupina. Tento den byl velice dobrý a byl zakončen obědem. Po obědě si žáci obuli boty a oblékli bundy a rozešli se domů. Byl to super den, protože jsme se nemuseli učit, nejlepší stanoviště bylo s tématem Zdravověda. David Ježek, Viktorie Hobzová, Tomáš Blažek, 8. ročník
Bruslení
V úterý 26. listopadu vyrazil celý druhý stupeň na Zimní stadion do Moravských Budějovic. Ze školy jsme odjeli po třetí vyučovací hodině autobusem. Do Budějovic jsme přijeli kolem jedenácté hodiny. Po příjezdu jsme si šli obout brusle, nasadit helmy a rukavice. Když jsme byli všichni připraveni, dobelhali jsme se k ledu. Ledová plocha byla překvapivě velká, led byl krásně upravený a hladký. K bruslení nám hrála hudba, bruslení jsme si užívali skoro hodinu a půl. Bruslení bylo vážně skvělé a už se všichni těšíme na další návštěvu stadionu, která nás čeká 19. prosince. Líba Bartesová, Denisa Zacharovová, 7. ročník
Sběr papíru Od 2. října do 21. listopadu probíhal na naší škole sběr starého papíru. Dohromady se podařilo žákům nasbírat 4160 kg papíru. Nejvíce nasbírali žáci ze 7. ročníku, nejpilnějším sběračem školy se stal Lukáš Mach ze třetí třídy. Peníze vybrané za sběr v minulém roce byly využity pro žáky na odměny školních soutěží, cestu na divadelní představení do Moravských Budějovic, cestu žáků 7. a 9. ročníku do obce Domamil a také se z nich hradila doprava na bruslení.
Výsledky tříd
1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník
celkem 421 kg 333 kg 401 kg 710 kg 378 kg 411 kg 918 kg 310 kg 278 kg
Výsledky žáků průměr na žáka 42 kg 30 kg 44 kg 71 kg 34 kg 29 kg 48 kg 18 kg 31 kg
1. ročník
Veselý
Dalibor
96 kg
2. ročník Krulová
Simona
156 kg
3. ročník Mach
Lukáš
300 kg
4. ročník Nešporová
Eliška
195 kg
5. ročník Baráková
Markéta
245 kg
6. ročník Barák
Tomáš
153 kg
7. ročník Růžička
Michal
177 kg
8. ročník Vecheta
Michal
214 kg
9. ročník Krulová
Monika
178 kg
Všem pilným sběračům děkujeme.
Sběr papíru očima žáků 7. ročníku Naše třída nasbírala celkem 918 kg papíru, což je 48 kg na žáka. S tímto výsledkem jsme se umístili na druhém místě. Nejlepším sběračem třídy byl Michal Růžička, který přinesl 177 kg papíru. Jelikož si se sběrem dal hodně práce, byl náležitě oceněn sladkou odměnou.
Otázky pro nejlepšího sběrače: Odkud jsi, Michale, získal tolik papíru? Papír jsem měl z domova, od rodičů z práce a také od sousedů. Kolik ti sběr zabral času? Trvalo mi to asi 3 dny. Jsi spokojen se svým umístěním? Ano, jsem velmi spokojen. Michaela Černá, Barbora Petrášová, Otakar Bulička, 7. ročník
Taekwon-do Ve středu 4. prosince se šla celá škola i školka podívat do kulturního domu na ukázku bojového cvičení Taekwon-do. Taekwon-do je korejské bojové umění sebeobrany. Po příchodu do kulturního domu jsme se posadili a vyčkávali začátek ukázky. Představili se nám tři bojovníci, dva muži a jedna žena. Oblečeni byli do bílého úboru, muži měli černou pásku, žena červenou. Po krátkém představení nám předvedli různé techniky tohoto bojového umění. Součástí ukázky bylo také rozlomení několika dřevěných desek a přeskočení 5 dobrovolníků z našich řad. V závěru ukázky jsme byli všichni pozváni na ukázkovou hodinu v naší tělocvičně. Proto bychom rádi všechny, které Taekwon-do zaujalo, pozvali v pátek v jednu hodinu do naší tělocvičny. Žáci 9. ročníku
Inzerát na ZOO Žáci 6. třídy vyrábí ZOO z nálepek od Lipánků. Protože sháníme další nálepky, byli bychom rádi, kdybyste se k nám připojili. V případě zájmu kontaktujte Martina Venhodu a Jakuba Tržila z 6. třídy.
Žákovské práce Kouzelný meč Jednoho dne se malý princ ze Země zrcadel zvědavě prohraboval v hradním sklepení a najednou narazil na něco velkého a těžkého. Bylo to zaprášené, ale když princ odkryl nánosy prachu, spatřil něco, co v životě neviděl, meč zdobený mnoha ornamenty a vzácnými kameny. Ihned utíkal za tatínkem králem. „Tatínku,“ zavolal princ, „koukej, co jsem našel!“ a ukázal králi meč. „Jak se dostal do sklepa?“ vyzvídal princ. „To ti budu muset vyprávět dlouhý příběh,“ odpověděl král po chvíli rozmýšlení. „Před dávnými časy naši zemi, kde nikdy nezapadne slunce, kde jsou krásná jezera, vodopády a překrásné říčky blyštící se v jasné záři slunečního svitu, napadl nájezd Černých jezdců. Slunce se zatmělo, jezera zarostla mechem a proměnila se v bažiny. Král naší země, můj děd, se se svou družinou vydal ke svému strýci, moudrému čaroději, a ten mu řekl: „S Černými jezdci můžeš bojovat jen ty a tvůj lid, já ti pomoci nemohu, ale s kouzelným mečem bys mohl Černé jezdce rozprášit.“ „Ale kde mám ten meč hledat?“ ptal se král. „V tom ti pomoci nemohu, meč musíš najít sám, ale nejjasnější hvězda ti ukáže cestu,“ odpověděl čaroděj. Král se vydal na cestu až do zemí, kde jsou vidět hvězdy. Odtud putoval dlouhé měsíce za nejjasnější hvězdou, která je vidět na obloze. Cesta však nebyla jednoduchá, nejprve družina šplhala na hory, na skály, poté zase král se svým doprovodem scházeli dolů do údolí, brodili se řekami ... Tento text dostali v hodině slohu žáci 9. třídy, jejich úkolem bylo text dokončit. Přečtěte si jeden ze zajímavých příběhů, který vytvořila Monika Krulová. A procházeli hustými lesy. Ale nejjasnější hvězda byla stále ještě daleko. Král věděl, že cesta nebude podle jeho představ, ale také věděl, že svůj lid nesmí zklamat. Proto se se svojí družinou nevzdával a pokračoval ve dlouhé cestě. Po dlouhém měsíci zbyl král sám. Družina mu hladem a vyčerpáním podlehla. Sám byl také už ale hodně vyčerpán. Pomalu bloudil po neznámé krajině, když najednou spatřil ve skále díru. Řekl si: „Tady je jediná moje naděje na přežití.“ Vlezl si do jeskyně a pořádně si odpočinul. Najednou ucítil, jak nad ním proudí teplý vánek. Vzbudil se a strašně se ulekl. Stál nad ním obrovský netvor, byl to červený drak. Podíval se na krále a pravil: “Neboj se mne, já ti neublížím.“ Král ihned odpověděl: “To není možné, vždyť jsi drak a draci nemluví.“ „Draci nemluví, ale já nejsem jen tak obyčejný drak, jsem drak Mrak.“ Po dlouhém seznamování vzniklo mezi králem a drakem přátelské pouto. Společně se vydali na cestu a za cíl měli najít nejjasnější hvězdu a poté kouzelný meč. Chránili jeden druhého a byli z nich nerozluční přátelé. Konečně našli tu nejjasnější hvězdu na celé obloze. Král usedl drakovi na hřbet
a vznesli se k oblakům. Když přilétli na hvězdu, spatřili malé království. Předstoupili před nádherný palác. Od místních lidí se však dověděli, že toto nádherné království drží smutek, kvůli zakleté princezně. Král s drakem Mrakem předstoupili před mrzutého krále a začali mu vypravovat, proč jsou vlastně tu. Místní starý král je vyslechl a povídá: „Kouzelný meč máme již 3 generace a je velmi vzácný. Proto jistě chápete, že vám ho nemohu dát.“ Král s Mrakem byli velmi smutní. Najednou jim ale povídá starý král: „Dcerka je pro mě vzácnější než nějaký meč, pokud ji tedy vysvobodíte, bude váš.“ Starý král jim pověděl, co by museli udělat, aby se princezna zlé kletby zbavila. Oba souhlasili. Museli sehnat 5 přísad do lektvaru, který by jí pomohl. Než je všechny objevili, uplynuly dva měsíce. Místní čaroděj utvořil z těchto ingrediencí potřebný lektvar. Lektvarem polili princeznu a kletba pominula. Starý král pověděl: „Do smrti vám budu vděčný. Tu máte meč, jak jsem vám slíbil.“ Král a Mrak poděkovali a připravovali se k odletu. Princezna se s nimi radostně rozloučila a z malého království odlétali jako velcí hrdinové. „A takhle se synku do sklepa dostal tento nádherný meč,“ pravil synovi současný král ze Země zrcadel. Monika Krulová, 9. ročník
Zima Venku je zima, padá sníh, pojedeme na lyžích. Z kopečku se děti valí, rodiče jim nestíhají, když už konečně přijdou domů, dají si kávu, čaj i sušenku k tomu. Martin Šoukal a Sabina Šťávová, 9. ročník
Test Kdo Kdo Kdo Kdo Kdo Kdo Kdo Kdo Kdo Kdo
Jak znáte IX. třídu?? je v naší třídě nejchytřejší? _____________ je nejukřičenější? _____________ má největší spotřebu propisek? _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ je nejtišší? _____________ je nejlenošnější? _____________ je nejhodnější? _____________ je šašek třídy? _____________ je nejcitlivější? _____________ naší třídu vždy rozesměje? _____________ tuto třídu vychoval? _____________ Vendula Virglová, Petr Uher, 9. ročník
Osmisměrka V S N Í H E S J O V
P V T É N A Á E V Ý
R Í E R O Š Ň Ž E Z
S Č A V O Ť K I C D
K K N Ě Y M Y Š I O
A Y I N K A E E V B
V E T E R P A K A A
K Ž S C Á S K Ý K Ý
Y Y O Z D O B A U R
Y L H V S T N N R O
B E L T Y D E L O K
O S I Á C A L Á Š K
S O H Ň O S T R O J
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
STROMEK OZDOBA KAPR HOSTINA DÁRKY HOSTINA SVÍČKY VĚNEC JEŽÍŠEK SNÍH
11 12 13 14 15 16 17 18 19 20
SÁŇKY LYŽE RUKAVICE ŠÁLA OHŇOSTROJ KOSTI PRSKAVKY KOLEDY VÝZDOBA SOBY
Radim Bastl, Petr Machovec, Lukáš Stručovský, 7. ročník
Křížovky 1 2 3 4 5
Nad Betlémem byla…
x
24. prosince je … Pod stromeček dostaneme… O adventních nedělích zapalujeme svíčky na … Název jedné z koled …
Barbora Binková, Patricie Nezpěváková, 6. ročník
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.
11.
12. 13. 14.
K rozmnožování jehličnanů slouží… Otec jinak … První muž na zemi se jmenoval … Hlodavec, který si vytváří velké zásoby, se nazývá ... Druhé největší město našeho kraje je … Prst je zakončen … Největší sovou je … Smyslový orgán, díky kterému určujeme vůně, je … Pro vlnu chováme … Hlodavec s huňatým ocasem, který žije na stromech v parcích, lesích a zahradách, se nazývá … Predátor, který dodnes přežívá jako člen čeledi plazů, do které patřili i dinosauři, se jmenuje … Jedním ze smrtelně jedovatých hadů je … Mezi přísně chráněné dravce patří Žádnému školákovi by neměla v 1. třídě chybět …
Jiří Čermák, Richard Otta, 7. ročník
1 2 3 4 5 6 7
1 Přísadou do piva je … 2 Děti straší … 3 Jehličnatý strom je … 4 Žáci se učí z …. 5 Mikuláš, čert a …. 6 V zimě bývá ráno velký … 7 Na Vánoce nosí dárky …
Ladislav Němec, Lukáš Svoboda, 6. ročník
1 2 3 4 5 6 7 8
1 2 3 4 5 6 7 8
V zimě padá … 24. 12. jsou … Součást Vánoc je … koled Na Vánoce pečeme vanilkové… Každé Vánoce pečeme … Chodíme bruslit na …. Každé Vánoce dostaneme… Ryba, kterou jíme o Vánocích ….
Adéla Špačková, Markéta Olivová, 6. ročník
Komiksy
Pavel Václavek, 8. ročník
Filip Benál, Libor Oliva, 7. ročník
