Zhodnocení průběhu aktivity za celé období realizace veřejné zakázky

Zhodnocení průběhu aktivity za celé období realizace veřejné zakázky Číslo a název etapy:

Termín realizace:

1. Příprava

listopad 07 – srpen 08

Název aktivity:

Termín realizace:

1.0 Přípravné práce


Popis: Přípravné práce na projektu jako celek představují všechny aktivity, které byly uskutečněny za účelem vytvoření předpokladů pro realizaci ostatních činností. Tyto aktivity se logicky soustředily především do počáteční fáze projektu – přípravné práce byly zahájeny neprodleně po podpisu smlouvy o realizaci veřejné zakázky v listopadu 2007. V obecné terminologii projektového řízení lze tyto aktivity shrnout do procesů iniciace a plánování projektu, jednotlivé aktivity spočívaly zejména v upřesnění strategického a koncepčního plánu řízení projektu, detailním vymezení činností vedoucích ke splnění hlavního cíle projektu, v identifikaci závislostí mezi těmito činnostmi, aktualizaci harmonogramu, určení zdrojů nezbytných pro realizaci všech činností, tvorbě plánů komunikace, řízení projektové dokumentace a řízení rizik. V rámci konkrétního zadání veřejné zakázky „Pomoc dlouhodobě nezaměstnaným na Ostravsku a Mostecku“ přípravné práce vycházely z požadavků zadavatele na průběh veřejné zakázky a z předložené nabídky společnosti COFET, a.s. pro tuto zakázku. Specifickými výstupy byly v první řadě Realizačním týmem vypracované metodiky pro práci s klientem ve všech etapách projektu, které komplexně popisovaly zamýšlený způsob dosažení cílů projektu z pohledu realizátora – COFET, a.s., ale také z pohledu klientů – dlouhodobě nezaměstnaných. Na metodické příručky pak přirozeně navazovaly výstupy další: nabídka vzdělávacích akcí pro klienty projektu, rámcové plány těchto vzdělávacích akcí, rámcové plány pomoci při vyhledávání volných pracovních míst, kompletní plán personálního zajištění realizace. Personální zajištění realizace bylo vytvořeno členy odborného Realizačního týmu s popisem jejich činnosti, týmem vedoucích pracovníků společnosti COFET, a.s., kteří zajišťovali projekt z manažersko-organizačního hlediska, týmem operativních pracovníků určených pro přímou spolupráci s klienty na pobočkách a týmy odborných a vedoucích pracovníků subdodavatelů. Nedílnou součástí realizace projektu byl návrh elektronického registračního systému (dále též ISDDŠ) pro práci s klienty a zaznamenávání údajů o klientech a harmonogram aktivit projektu. Mezi další důležité aktivity přípravné fáze projektu patřila jednání s úřady práce, se zadavatelem a se subdodavateli upřesňující dle skladby dlouhodobě nezaměstnaných a aktuálních a predikovaných potřeb trhu práce, konkrétní náplně jednotlivých vzdělávacích akcí. Rovněž opakované průběžné konzultace se zadavatelem veřejné zakázky a příslušnými úřady práce. V neposlední řadě též upřesnění forem spolupráce mezi Realizačním týmem projektu a řediteli a zaměstnanci regionálních poboček společnosti COFET, a. s. a subdodavatelů na straně jedné a zaměstnanci MPSV a příslušných úřadů práce na straně druhé. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z PROSTŘEDKŮ ESF A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČR.

Realizátoři veřejné zakázky si uvědomovali, že pouze velmi kvalitně vypracované a aktuální výstupy z přípravné etapy umožní efektivní průběh dalších etap a splnění naplňovaných indikátorů projektu a všech cílů zakázky. Přípravným činnostem bylo proto věnováno maximální všestranné úsilí ze strany Realizačního týmu, vedení společnosti COFET, a.s. a všech subdodavatelů. Byl využíván naplno odborný potenciál a zkušenosti s realizací projektů podobného zaměření s cílem eliminovat všechny negativní zkušenosti, např. pasivita klientů, nedůvěra opakovaně rekvalifikovaných klientů v projekty ESF, atd. Všechny postupy, metodiky a nabídky vzdělávacích akcí byly na počátku projektu aktualizovány na aktuální skladbu dlouhodobě nezaměstnaných a situaci na trhu práce. Od počátku realizace projektu byly nastavovány nejen dle stávajícího stavu, ale i dle odborných prognos ve snaze co nejvíce minimalizovat nezbytné úpravy v dalších fázích projektu. Velmi rozdílná nesourodá skladba cílové skupiny – dlouhodobě nezaměstnaných – 6 měsíců až 17 let v evidenci úřadů práce, negramotní až vysokoškolsky vzdělaní klienti s dvěma tituly, různých národností a etnik, s těžkými zdravotními potížemi s negativní zdravotní rekomendací až zdravotně způsobilí pro nejtěžší práci, atd. si vyžadovala nejen vysoce individuální přístup ke každému klientovi projektu, ale i zásadní změny vzdělávacích a rekvalifikačních kurzů oproti původním předpokladům zadavatele, úřadů práce i realizátora. Obtížně předvídatelný vývoj pracovního trhu v regionech, kde byl projekt realizován, v neposlední řadě již i signály počátků celosvětové krize, které se projevovaly snižováním nabídky volných pracovních míst i ochoty zaměstnavatelů přijímat zaměstnance do trvalých pracovních poměrů na konci realizace projektu a další proměnlivé faktory způsobovaly, že přípravné činnosti, vytvářející předpoklady pro realizaci ostatních činností, musely být aktualizovány průběžně po celou dobu trvání veřejné zakázky. Realizace pilotního projektu byla ovlivněna velmi zkrácenou dobou na realizaci projektu, která byla zapřičiněna průtahy při schvalování projektu na MPSV a která zapřičinila i extremní zatížení nejen zaměstnanců úřadů práce, ale i zaměstnanců realizátora a jeho subdodavatelů. Současně zkrácená doba realizace pilotního projektu na pouhých 9 měsíců neumožnila realizaci některých dlouhodobých vzdělávacích akcí, které musely být operativně nahrazovány úřady práce a řediteli regionálních poboček realizátora. To vše spolu se zkrácenou dobou na naplnění hlavního cíle pilotního projektu – zaměstnání dlouhodobě nezaměstnaných v trvalých pracovních pozicíchpřinášelo obrovské nároky i na Realizační tým a jeho vedoucí. Rovněž to zvyšovalo náklady na realizaci pilotního projektu. ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ: 1)Kvalitní, zkušený realizační tým a personální zajištění přípravy realizace projektu realizátorem COFET, a.s. umožnilo velmi rychlou a kvalitní přípravu realizace projektu Dost dobrá šance. 2)Doporučuje se ponechat na realizaci projektu delší čas, který ještě více umožní realizátorovi i úřadům práce sledovat a individuálně pracovat s klienty a tak dále zvýšit účinnost i ekonomiku projektu. To umožní dlouhodobě nezaměstnané buď trvale zaměstnat nebo je přinutí se nechat vyřadit z evidence úřadů práce, pokud zneužívají systém, ještě ve větší míře, než se podařilo v pilotním projektu (celkem k 31. 8. 2008 bylo vyřazeno z evidence úřadů práce 2.383 dlouhodobě nezaměstnaných, z toho 1.162 zaměstnáno nebo sebezaměstnáno a 1.221 dobrovolně požádal o vyřazení) .

TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z PROSTŘEDKŮ ESF A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČR.

3)Harmonogram projektu je velmi důležitý, ale neměl by být dogmatem. V praxi se ukázalo, že pilotní projekt Dost dobrá šance vyžadoval operativní řízení na regionální úrovni dle aktuální situace na trhu práce a úpravy a schvalování změn harmonogramu často nestačilo sledovat reálné aktuální potřeby projektu a to klade neúměrné nároky na Realizační tým. Potřeby projektu jsou většinou mnohem rozsáhlejší, než může postihnout detailně a pečlivě zpracovaný harmonogram. 4)Zcela zásadními výstupy pro úspěšnou realizaci pilotního projektu Dost dobrá šance se proto v etapě přípravy ukázalo nastavení komunikace, komunikačních toků a informačního systému.

Výstupy z realizace: •

Harmonogram projektu (Příloha č. 5)


Zhodnocení průběhu aktivity za celé období realizace veřejné zakázky Číslo a název etapy: 1. Příprava

Termín realizace: listopad 07 – srpen 08

Název aktivity:

Termín realizace:

1.1. Z 5 000 dlouhodobě nezaměstnaných klientů Úřadu práce v Ostravě (2 500 osob) a Úřadu práce v Mostě (2 500 osob), jejichž seznam dodavateli předá zadavatel, vybrat 3000 osob, které se zúčastní projektu. Pokud některý klient projekt opustí, bude nahrazen dalším z původně předaného souboru klientů.


Popis: První výběr potenciálních klientů z řad dlouhodobě nezaměstnaných a jejich oslovení s nabídkou vstupu do projektu „Pomoc dlouhodobě nezaměstnaným na Ostravsku a Mostecku“ zajišťovaly příslušné úřady práce - na Mostecku Úřad práce Most a jeho pobočka v Litvínově, na Ostravsku Úřad práce Ostrava a jeho detašovaná pracoviště v Ostravě - Vítkovicích, Ostravě - Porubě a Ostravě - Zábřehu. Každý potenciální účastník projektu – dlouhodobě nezaměstnaný evidovaný v evidenci úřadů práce (dále též jen klient) - obdržel písemnou pozvánku k úvodnímu seznámení s projektem. Celkem byl osloven 10.591 dlouhodobě nezaměstnaný- jako potenciální klient projektu. Na Mostecku bylo úřadem práce k účasti v pilotním projektu DDŠ osloveno celkem 4.779 potenciálních klientů. Na Mostecku přímo odmítlo (z nejrůznějších důvodů – předlužení, nedůvěra k projektům ESF, nelegální zaměstnání, apod.) účast v pilotním projektu 1.052 potencionální klienti. Potencionální klienti byli zváni k seznámení s projektem přímo na pracoviště společnosti COFET, a.s. v Mostě nebo v Litvínově. Na Ostravsku byli úřadem práce k účasti v pilotním projektu DDŠ osloveni celkem 5.812 potencionální klienti. Na Ostravsku přímo odmítlo (z nejrůznějších důvodů – předlužení, nedůvěra k projektům ESF, nelegální zaměstnání, apod.) účast v pilotním projektu DDŠ 1.299 potencionálních klientů účast v projektu Na základě požadavku a dohody s ÚP v Ostravě, byl v tomto regionu zvolen odlišný postup a úvodní informační schůzky s potenciálními klienty probíhaly přímo v prostorách úřadu práce a jeho detašovaných pracovišť. Vstupní úvodní sezení: Základem skupinových seznámení potenciálních klientů s projektem a jeho možnostmi byly skupinové prezentace zprostředkované osobními poradci společnosti COFET, a.s., kteří předtím prošli intenzívním školením pro tuto aktivitu. Celkem se dostavili na prezentace 7.422 potenciální klienti (3.247 v Mostě, 4.175 v Ostravě). Prezentace TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z PROSTŘEDKŮ ESF A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČR.

zahrnovaly seznámení klientů s cíli projektu a jeho očekávanými přínosy pro klienty, povinnostmi a právy klientů v projektu s podrobným vysvětlením jednotlivých etap projektu. Při těchto schůzkách museli specialisté - osobní poradci - čelit celé řadě otázek a mnohdy i negativním reakcím z řad dlouhodobě nezaměstnaných, kteří byli často frustrováni pocitem vlastního selhání, ztráty sebedůvěry a dlouhodobého neúspěchu. Jedinec s negativním, či přímo nepřátelským naladěním vůči jakékoliv formě pomoci s návratem na trh práce dokázal významně ovlivnit celou skupinu a jen zkušený osobní poradce byl schopen takovou situaci koučovat a již při tomto informativním sezení motivovat potenciální klienty ke vstupu do projektu. V této fázi projektu bylo zřetelné, že největší skupina potencionálních klientů chce vstoupit do projektu Dost dobrá šance ze své vlastní vůle, s cílem zlepšit (obnovit) své postavení ve společnosti a získat znova pozici na legálním trhu práce. Část skupiny potencionálních klientů při diskuzi s osobním poradcem přiznala zájem o slušné trvalé zaměstnání, ale současně přiznala problém předlužení – např. nařízená exekuce, apod. a uvědomění si nemožnosti se uživit v případě legálního zaměstnání, i když profesní a zdravotní předpoklady vyhovují i pro profese aktuálně žádané na trhu práce. Část této skupiny přiznala i skutečnost, že od úplné chudoby je zachraňuje nelegální výdělek (tzv. práce na černo). Většina potencionálních klientů z této skupiny – až na výjimky – tvrdila, že pokud by měla základní znalosti o peněžních operacích, půjčkách, atd. (dále též jen finanční gramotnost), nedostala by se této pro ně bezvýchodné situace buď vůbec, či ne tak hluboko. Nejmenší skupina potencionálních klientů dala jasně najevo, že o žádnou pomoc nestojí, ale obává se nezúčastnit se skupinového seznámení, protože má obavu, že nesplnění výzvy ze strany úřadu práce bude sankcionováno – např. vyškrtnutím ze seznamu dlouhodobě nezaměstnaných. Část potencionálních klientů, která byla většinou nelegálně zaměstnána, zjistila po seznámení se s projektem, že projekt Dost dobrá šance je natolik rozsáhlý a intenzivní, že je pro ně výhodnější do projektu nevstoupit a nechat se dobrovolně vyřadit z evidence úřadů práce. Na Mostecku se tak nechalo vyřadit 560 potencionálních klientů a na Ostravsku 661 potencionální klient, čímž byl naplněn jeden z důležitých cílů projektu, kterým bylo očištění evidence úřadů práce od osob, které zneužívaly sociální systém. Celkem 1.221 dlouhodobý nezaměstnaný, z nichž jeden každý do zahájení projektu DDŠ zatěžoval státní rozpočet průměrně částkou 193.011,- Kč byl vyřazen z evidence úřadů práce již v počáteční fázi projektu DDŠ s vynaložením minimálních prostředků. Přínos pro státní rozpočet pouze z 1. etapy projektu Dost dobrá šance činí 235,664.431,- Kč. Princip dobrovolnosti vstupu potencionálních klientů do projektu se ukázal být pro kvalitní a efektivní práce s klientem natolik zásadní, že požadavek na uplatňování tohoto principu při výběru potenciálních účastníků musel být již na počátku realizace projektu předložen příslušným úřadům práce, které jej odsouhlasily. Proto byli potencionální klienti vždy na počátku i v průběhu skupinových seznámení – vstupních sezení upozorňováni na princip dobrovolnosti a možnost kdykoliv před podpisem dohody o vstupu projektu odejít bez jakýchkoliv sankcí ze strany úřadů práce. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z PROSTŘEDKŮ ESF A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČR.

Velká část klientů se obávala, že se opět jedná o další rekvalifikační kurzy, které úspěšně absolvují a stejně zůstanou nezaměstnaní nebo budou zaměstnáni v uměle vytvořených dotovaných pracovních pozicí, které nedlouho po ukončení projektu zaniknou s ukončením dotací. Mnozí klienti proto přicházeli na vstupní sezení s netajenou nedůvěrou ve smysluplnost projektů EU, protože se jich již několikrát účastnili, mnohdy včetně rekvalifikačních kurzů, ale bez následného trvalého zaměstnání. O to více vzrostl význam „prvního dojmu“ a přesvědčení klientů v průběhu úvodních sezení, že jim má projekt Dost dobrá šance a jeho realizace co nabídnout. Cílem osobních poradců při těchto sezeních bylo přesvědčit potencionální klienty, že se jedná o dost dobrou šanci pro ně samotné, o skutečnou a efektivní pomoc při návratu klienta na trh práce. Součástí úvodních sezení bylo i detailní seznámení klientů s podmínkami dohody o vstupu do projektu. Klientům byla po zodpovězení všech jejich dotazů ponechána možnost se rozhodnout, zda o vstup do projektu mají zájem. Pro ty, kteří se rozhodli k podpisu dohody o vstupu, následovalo vstupní školení PO a BOZP, vyplnění kontaktního dotazníku, karty účastníka projektu a vstupního testu. Tyto podklady ihned začaly sloužit osobním poradcům k práci s klientem a k zápisům údajů o klientovi do informačního registračního systému. Od samého počátku realizace projektu bylo se všemi klienty pracováno od okamžiku podpisu dohody o vstupu do projektu. V mnoha případech byli poradci schopni již na základě kontaktních dotazníků a vstupních testů klientovi předložit nabídku vhodného volného pracovního místa a - pokud vyhovoval klientův zdravotní stav pro vytipovanou pracovní pozici – tím maximálně jeho návrat na pracovní trh urychlit. S klienty, kteří podepsali dohodu o vstupu do projektu, byl dohodnut termín úvodního motivačního sezení, které se odehrálo buď vzápětí po skončení prezentace, nebo v nejbližších dnech. Vstupním úvodním motivačním sezením prošlo více jak 3600 uchazečů o zaměstnání z řad dlouhodobě nezaměstnaných. Jen malé procento účastníků pohovorů odmítlo v této fázi zapojení do projektu, což svědčí o vysoké profesionalitě poradců a jejich kvalifikaci. Úvodní motivační sezení – tzv. rozřazovací část s diagnostickým pohovorem: Motivační (rozřazovací) sezení měla individuální charakter. První jejich část byla znovu zaměřena na podrobnější vysvětlení významu projektu a zodpovězení různých otázek spojených s účastí v projektu, např. k uzavírání dohod. V druhé části pak individuální pohovor pokračoval zmapováním profesního profilu klienta, diagnostikou jeho pracovního potenciálu, předpokladů a představ o pracovním uplatnění (vše již směřováno s ohledem na požadavky potencionálních zaměstnavatelů v regionu), které byly základem pro zařazení klienta na konkrétní vzdělávací akci. V průběhu sezení osobní poradci do karty klienta zaznamenávali všechny další relevantní údaje o klientovi (vzdělání, zdravotní stav, rodinné zázemí, zájmy, a jiné). TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z PROSTŘEDKŮ ESF A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČR.

Práce osobních poradců byla v této fázi velmi náročná. Osobní poradci museli vysvětlit význam zapojení klienta do projektu Dost dobrá šance a především možné přínosy projektu pro klienty. Osobní poradci byli na tuto činnost speciálně vyškoleni tak, aby byli schopni vytvořit přátelskou atmosféru a vytvořit důvěru klienta v jeho osobní úspěch a tedy v úspěch projektu. Značná část dlouhodobě nezaměstnaných přicházela k pohovorům hluboce frustrována předchozími neúspěchy, opakovanými rekvalifikacemi v předchozích projektech ESF bez následného uplatnění na trhu práce a z toho plynoucím pocitem vyřazení ze společnosti. Navíc zpravidla po jednom roce nezaměstnanosti dochází u převážné většiny dlouhodobě nezaměstnaných k absolutní ztrátě sebedůvěry, ztráty důvěry ve stát, ztráty důvěry v systém a další hodnoty. Osobní poradci všechny tyto klienty museli motivovat tak, aby měli vůbec zájem o projekt a o aktivní účast v projektu a jeho aktivitách. Výstupem z individuálních pohovorů byl plán rozvoje každého klienta. Na základě plánu rozvoje byl klient zařazen do základních typů kurzů: 1) motivační kurzy – dle potřeb a stavu klienta, 2) počítačové kurzy – dle vstupní úrovně znalostí klienta, 3) rekvalifikační kurzy – výhradně cílené pro konkrétní pozice nebo dle požadavků příslušného ÚP, Většinou byla klientovi nabídnuta jejich kombinace dle jeho osobních možností a schopností a zájmů a byl mu ihned – od 1. dne účasti v projektu -zprostředkováván rychlý návrat na trh práce (u profesně a zdravotně vyhovujících a nejvíce motivovaných klientů).

ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ:

1)Princip dobrovolnosti vstupu dlouhodobě nezaměstnaných do projektu, stanovený projektem, se plně při realizaci projektu osvědčil. Tento princip lépe umožnil provést rozčlenění potenciálních klientů na ty, kteří mají zájem o práci a pouze neměli štěstí a na ty, nemají zájem o legální práci a kteří zneužívají liberální systém sociální systém a zbytečně zatěžují mandatorní výdaje státního rozpočtu. Je nutno nezaměstnané opakovaně přesvědčovat o kvalitě a možnostech, které jim projekt nabízí, ale současně je upozorňovat na dobrovolnost vstupu do projektu. Nutit předlužené, či jinak zásadně pragmaticky demotivované nebo nelegálně zaměstnané potencionální klienty ke vstupu do projektu a jeho aktivit se ukázalo neúčinné a neefektivní. 2)V projektu byly realizovány oba způsoby seznamování dlouhodobě nezaměstnaných s projektem- na půdě úřadu práce a na půdě realizátora COFET, a.s. Na dlouhodobě nezaměstnané – potencionální klienty – lépe působí prostředí úřadu práce, které dodává projektu větší váhu v očích klientů (nutno ovšem dodržet princip dobrovolnosti vstupu do projektu). Doporučuje se proto spíše seznamovat potenciální klienty v prostorách úřadu práce. Následné TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z PROSTŘEDKŮ ESF A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČR.

aktivity projektu je naopak mnohem efektivnější realizovat mimo prostory úřadu práce. Musí to však být v příjemně vybavených prostorách, kde se klient může mnohem více uvolnit a nemá pocit oficiálnosti. 3)Je mnohem výhodnější pro úřad práce (prověření databází nezaměstnaných z hlediska aktuálnosti) i pro projekt (klienti, kteří mají zájem jsou mnohem aktivnější a výsledky práce s nimi mnohem lepší) i pro státní rozpočet (dlouhodobě nezaměstnaní, kteří jsou zaměstnáni nelegálně, se mnohdy raději dobrovolně nechají vyškrtnout z evidence úřadu práce, protože pilotní projekt a jeho četné a intenzivní aktivity jim brání v nelegálním zaměstnání) oslovit co nejvíce dlouhodobě nezaměstnaných, kterým se nabídne dobrovolná účast v projektu, než oslovit menší počet nezaměstnaných, kteří musí podepsat vstup do projektu i nedobrovolně. 4)Finanční přínos realizace projektu Dost dobrá šance přinesl další neplánovaný a nečekaný ekonomický přínos státnímu rozpočtu a to snížením mandatorních výdajů státu ve výši 235,664.431,- Kč (celkem 1.221 dlouhodobý nezaměstnaný, který byl vyřazen z evidence úřadů práce na základě vlastní žádosti po seznámení se s projektem DDŠ v 1. etapě projektu DDŠ, do té doby zatěžoval mandatorní výdaje státního rozpočtu průměrně částkou 193.011,- Kč/1 nezaměstnaného). Tento finanční efekt nebyl původně vůbec uvažován, protože v 1. etapě se žádný konkrétní finanční přínos neuvažoval. Doporučuje se proto v dalších projektech seznámit dlouhodobě nezaměstnané s časovou a další náročností projektu a tak bez vynaložení dalších nákladů získat pro zadavatele (MPSV nebo příslušné úřady práce) úsporu mandatorních výdajů za ty dlouhodobě nezaměstnané, kteří se raději „dobrovolně“ nechají vyškrtnout z evidence ÚP (v případě pilotního projektu DDŠ to bylo, kromě projektem plánovaných úspor ve výši 193 milionů Kč za minimálně 1.000 zaměstnaných a sebezaměstnaných) dalších celkem 235,664.431,- Kč, které pilotní projekt DDŠ ušetřil státnímu rozpočtu. Výstupy z realizace: •

Seznam účastníků projektu (Příloha č. 1)




Název aktivity:

Termín realizace:

1.2. Vytvořit nabídku metod spolupráce s klienty


Popis: Na začátku projektu byl zpracován metodický průvodce jednotlivých fází projektu, který nastavil jednotný postup při plnění dílčích fází projektu v obou lokalitách realizace. Jednotlivé fáze byly nastaveny tak, aby výsledný multiplikační efekt byl co nejvyšší. V celém projektu se kladl důraz zejména na fázi motivačního poradenství, které se stalo průvodcem účastníků projektu a napomohlo správné motivaci k uplatnění na trhu práce, ale i ke správnému nastavení tzv. individuálního akčního plánu každého klienta projektu. Za zajištění služeb v odpovídající kvalitě odpovídal realizační tým (viz etapa č. 8), který byl složen ze špičkových odborníků, z nichž každý odpovídal za konkrétní oblast. Po získání prvních poznatků a zkušeností s porozuměním metodiky pracovníky úřadů práce bylo nutné metodiky dále upřesnit a stejně tak nastavit jednotné postupy pro obě pobočky realizátora -společnosti COFET, a. s. a všechna jejich podřízená pracoviště. Praxe ukázala, že je nutno do individuálního pilotního projektu ještě více zakomponovat do motivačních kurzů prvek individuality, docházelo proto k průběžnému přehodnocování jejich aplikací dle aktuální skladby klientů projektu a jejich potřeb. Aktivity probíhaly dle uvedeného metodického průvodce schváleného MPSV. Spolupráce s klienty probíhala jednak písemnou formou, dále na základě osobního jednání a prostřednictvím telefonických rozhovorů. Zásluhou zvýšení úrovně počítačové gramotnosti klientů proškolených v projektu, bylo možné využít způsobů elektronické komunikace, což přispělo k možné okamžité reakci klientů na nabídku a současně k průkazné evidenci kontroly zájmu řešit nabídku vytištěním komunikace s osloveným klientem. Jako velmi efektivní metodou spolupráce s klientem při hledání zaměstnání se ukázaly pravidelně organizované workshopy se zaměstnavateli a personálními agenturami spojené s výběrovými řízeními. V první části práce osobních poradců s klientem byla větší pozornost zaměřena na motivaci klientů, vzdělávání klientů, apod., v druhé části práce s klientem byla větší část pozornost zaměřena na přípravu klientů na hledání pracovních pozic a na jednání s potencionálním zaměstnavatelem. Problémem zde bylo především zajistit pravidelný kontakt osobních poradců s některými klienty, z důvodu nemožnosti telefonického spojení nebo nižší disciplinovanosti. Klienti byli proto osobně navštěvováni osobními poradci či zprostředkovateli. Některé klienty bylo nutno opakovaně osobně navštěvovat a to mnohdy v poměrně vzdálených lokalitách, a přesvědčit je o nutnosti osobní návštěvy. Vytvořené metodické postupy se v praxi osvědčily i přesto, že byly provedeny dílčí úpravy menšího rozsahu. Vypracované postupy prokázaly, že jsou životaschopné a plně vyhovují potřebám problematiky dlouhodobě nezaměstnaných klientů a lze je obecně uplatnit pro práci s touto skupinou. V této souvislosti je však třeba si uvědomit, že TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z PROSTŘEDKŮ ESF A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČR.

v některých případech především však u skupiny osob s nedostatečnou úrovní vzdělání, kdy je zapotřebí uskutečňovat opakované kontakty, osobní pohovory, včetně motivace a další diagnostické práce, si spolupráce s klienty vyžaduje daleko větší časovou dotaci, než která byla vymezena pro tuto veřejnou zakázkou.

ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ: 1)Vytvoření jednotné standardní metodiky individuální spolupráce s klienty – zejména efektivní a bezpečná komunikace - umožňuje soustavnou a jednotnou kvalitní práci s klienty a srovnávání jednotlivých výstupů. 2)Doporučuje se využít všech dostupných forem komunikace s klientem, bez ohledu na čas a náklady. Zaměstnanci realizátora musí průběžně komunikovat s klienty, bez ohledu na osobní volno, bez ohledu na náklady. Náklady na kvalitní komunikaci se vždy vrátí v podobě důvěry klienta k osobnímu poradci, ke zprostředkovateli práce apod. Pokud klient vstoupí do projektu dobrovolně a podaří se ho dobře motivovat a získat jeho důvěru, má i on snahu udržet kontakt s osobním poradcem. V tom případě klient poskytne osobnímu poradci nebo zprostředkovateli práce číslo mobilního telefonu, e-mailovovou adresu, P.O.Box, apod. přítelkyně (přítele), souseda, sourozenců, rodičů, apod. a je nezbytné tyto kontakty intenzivně využívat pro komunikaci s klientem.


Metodický průvodce jednotlivých fází projektu (Příloha č. 6)




Název aktivity:

Termín realizace:

1.3. Předložit nabídku vzdělávacích akcí (školení, kurzů, event. rekvalifikace), jichž se klient zúčastní, včetně metodických materiálů, pomůcek, zkušebních testů, apod.


Popis: Nabídka vzdělávacích akcí byla koncipována tak, aby – kromě motivačních kurzů spočívala především v rekvalifikačních kurzech vhodných pro rozvoj schopností a dovedností vzhledem k požadavkům trhu práce pro jednotlivé profese, dle odborných odhadů - předpokladů jednotlivých úřadů práce. Analýza aktuální situace na trhu práce v regionech Most a Ostrava však prokázala, že je nezbytné průběžně kontinuální vyhodnocování nabídky existujících vzdělávacích akcí a jejich průběžná aktualizace. Např. úřady práce oslovily mnohem větší podíl žen a následně se mnohem větší podíl žen přihlásil k účasti v projektu DDŠ, než předpokládal zadavatel i úřady práce, některé vzdělávací akce nebylo možné realizovat z důvodů časových, protože byly příliš dlouhé, některé proto, že se je nepodařilo obsadit klienty, protože potencionální klienti, kteří byli původně úřadem práce vedeni v evidenci jako dlouhodobě nezaměstnaní a zneužívali systém, se po seznámení s pilotním projektem raději dobrovolně odhlásili z evidence, apod. Při aktualizaci nabídky vzdělávacích akcí bylo také nutno zohlednit požadavky zaměstnavatelů, jimi kladené na nové i stávající profese, tak aby byly v souladu s dovednostmi klientů. Situací se průběžně zabýval realizační tým ve spolupráci s řediteli poboček realizátora, s úřady práce a zadavatelem a doporučoval úpravy v nabídce vzdělávacích oborů na vyrovnání potřeb klientů a trhu dle aktuálního složení klientů a dle aktuální poptávky na trhu práce, vždy řádně prokonzultované s příslušnými zaměstnanci úřadů práce. S ohledem na doporučení nebo požadavky ředitelů poboček, zaměstnanců úřadů práce, subdodavatelů- psychologů a členů realizačního týmu byly vedením realizačního týmu průběžně operativně podávány, konzultovány a následně schvalovány žádosti o potřebné změny projektovým manažerem MPSV a následně řídícím výborem projektu. Počítačové kurzy, zajišťované subdodavatelskou firmou MIPECOM, s.r.o., byly vhledem k různému stupni znalostí a úrovně počítačové gramotnosti klientů rozděleny podle obtížnosti, tedy na IT kurzy pro začátečníky a pokročilé. Po absolvování kurzů a testů obdrželi úspěšní účastníci certifikát akreditovaný společností Microsoft (celkem 1.230 úspěšných absolventů) a navíc na základě výsledků výstupních testů obdrželi úspěšní klienti osvědčení o rekvalifikaci (celkem 803 rekvalifikačních osvědčení MIPECOM, s.r.o.)- bylo vydáno 374 rekvalifikačních osvědčení v Mostě a 429 rekvalifikačních osvědčení v Ostravě. Motivační kurzy byly zahájeny okamžitě po nástupu klientů do projektu a na základě TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z PROSTŘEDKŮ ESF A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČR.

rozřazovacích pohovorů byli klienti zařazováni do kurzů č. 1 – 5: Kurz č. 1 – Zadání cílů a akční plán Kurz č. 2 – Trh práce a orientace zaměstnání Kurz č. 3 – Psaní žádostí a obecných dokumentů Kurz č. 4 – Nástroje strategie hledání zaměstnání Kurz č. 5 – Pohovory a osobní vystupování Motivační kurzy byly na obou pobočkách zajišťovány subdodavatelem Regioinfo,a.s., na každé z poboček proběhlo motivačních 250 kurzů. Předložená nabídka vzdělávacích akcí v obou regionech musela být průběžně aktualizována a přizpůsobována skladbě klientů projektu, potřebám trhu práce a dalším podmínkám (např. časový faktor vzhledem ke krátké době realizace projektu DDŠ). Skladba se průběžně měnila dle identifikovaných potřeb jednotlivých klientů vstupujících do projektu, např. byl měněn poměr kurzů ve prospěch akcí vhodných pro ženy, aj. V důsledku toho byla proto neustále podrobována analytickým rozborům situace na trhu práce. Nad rámec smluvních povinností k zadavateli dodavatel realizace veřejné zakázky COFET, a.s. již v listopadu 2007 začal připravovat obsahově a metodicky motivační kurz č. 6, „Finanční gramotnost“, který byl úspěšně realizován v počtu 25 kurzů. Tento motivační kurz byl reakcí na zjištěnou nízkou úroveň znalostí klientů v této oblasti a neschopnost řešit vlastní finanční problémy. Tato skutečnost byla překážkou pro přijetí zaměstnání ze strany některých klientů, kteří měli problémy se zadlužováním a následným exekučním vymáháním pohledávek. Vzhledem k tomu, že klienti věděli, že vše co vydělají, bude použito na splácení jejich dluhů, neměli proto zájem na zařazení do pracovního procesu – a prakticky odsouzeni k trvalé nezaměstnanosti. Aktualizace nabídky vzdělávacích akcí – na základě požadavku zadavatele, úřadů práce, potřeb a možností klientů či aktuálních potřeb trhu byla obsažena v jednotlivých čtvrtletních zprávách o průběhu projektu. Podrobnější informace o realizovaných vzdělávacích akcích jsou součástí etapy 5 této zprávy.

ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ: 1)Při realizaci projektu se maximálně osvědčil zásadně princip dobrovolnosti vstupu do aktivit pilotního projektu a individuální přístup ke klientům, který pilotní projekt stanovil jako základní princip a pilotní projekt ho měl ověřit. Motivační kurzy byly klientům projektu přidělovány dle jejich potřeb a zájmu s cílem maximální efektivnosti, tj. maximální motivovanosti klientů v co nejkratší době. 2)Maximální kapacita motivačních kurzů byla projektem omezena z důvodu kvality, interaktivity a vzájemné důvěry na max. 10 účastníků. Projekt DDŠ a jeho výsledky jednoznačně prokázal, že intenzivní kurzy s menším či malým počtem účastníků jsou ekonomičtější a mnohem efektivnější než kurzy s 15 a více účastníky. Motivační kurzy s počty 15 a více účastníků postrádají jakýkoliv smysl pro naplňované indikátory, klienty a zadavatele a přinášejí ekonomický


efekt pouze realizátorovi. 3)Realizátor pilotního projektu zařazoval klienty do IT kurzů individuálně dle zájmu a potřeb klientů a dle úrovně jejich schopností a vstupních znalostí. Subdodavatel nabízel různé stupně vzdělávání v oblasti IT. Klienti byli zařazováni vždy do toho kurzu IT, který vyhovoval klientovi, jeho možnostem, požadavkům trhu práce a tedy i cílům pilotního projektu. 4)Realizátor pilotního projektu zařazoval klienty do vzdělávacích akcí , zejména rekvalifikačních kurzů (dále též jen RK) individuálně dle potřeb a možností klientů, dle potřeb trhu práce a dle požadavků příslušných zaměstnanců úřadů práce. Pokud nebyl rekvalifikační kurz naplňující požadavky klienta a vyhovující trhu práce k dispozici, musel realizátor (jeho subdodavatel), úřad práce či zadavatel najít jiný vhodný akreditovaný RK. Toto zařazení nebo úprava (dle návrhu příslušného ředitele pobočky realizátora nebo příslušného zaměstnance úřadu práce, apod.) bylo v rámci projektu DDŠ realizováno po schválení Realizačním týmem a zadavatelem. 5)Doporučuje se ponechat realizátorovi projektu možnost operativně aktualizovat vzdělávací akce (zejména RK) dle potřeb klientů, úřadu práce a trhu práce. Zařazovat, aktuálně upravovat a vyřazovat vzdělávací akce je nutno výhradně dle potřeb klientů s cílem naplnit naplňované indikátory projektu. Efektivita projektu není závislá na ceně jednotlivých vzdělávacích akcí (RK), ale je dána pouze efektivitou jejich výstupů - tj. kolik klientů RK je následně uplatněno na trhu práce a je zaměstnáno v trvalých pracovních poměrech. 6)Z hlediska zájmu i potřeb klientů se velmi osvědčil nový motivační kurz připravený realizátorem COFET, a.s. na základě výzvy zadavatele MPSVFinanční gramotnost. Tento motivační kurz se velmi osvědčil jako prevence předlužení a následné nezaměstnatelnosti klientů, tj. nový nástroj aktivní politiky zaměstnanosti (APZ). V zájmu snižování nezaměstnanosti a prevence nezaměstnanosti se doporučuje zajistit vzdělávání finanční gramotnosti nejen klientům úřadů práce, ale všem dospělým občanům ČR.


vcZhodnocení průběhu aktivity za celé období realizace veřejné zakázky Číslo a název etapy: 1. Příprava


Název aktivity:

Termín realizace:

1.4. Předložit rámcový plán vzdělávacích akcí modifikovatelný podle konkrétní skladby účastníků


Popis: Rámcové plány byly účelově zaměřeny, tak aby v průběhu veřejné zakázky bylo možno naučit klienty všem potřebným dovednostem, které budou odpovídat jejich pracovní charakteristice a které následně mohou využít k získání zaměstnání, popř. sebezaměstnání. S ohledem na to, že skladba klientů byla velmi rozdílná (v kvalitě i v čase – od klientů, kteří strávili 17 let v evidenci úřadů až po půl roku nezaměstnané, různé menšiny, mnohem větší podíl žen, než původně úřady práce uvažovaly, zdravotní omezení, nedokončené základní vzdělání, apod.) a stejně průběžně se měnily i podmínky trhu práce, byly – vzhledem k velkému časovému předstihu – kvalifikovaně odhadovány a průběžně měněny požadavky na vzdělávací akce. Rámcové plány vzdělávacích akcí se vypracovávaly čtvrtletně a v případě potřeby se průběžně dle požadavků zadavatele, úřadů práce i aktuální situace na trhu práce, aktualizovaly i v mezidobí, a to v závislosti na schopnostech klientů (někteří byli prakticky negramotní s nedokončeným základním vzděláním, někteří měli vysokoškolské vzdělání) a potřebách zaměstnavatelů. Rovněž bylo nutno průběžně zohlednit měnící se konkrétní požadavky zaměstnavatelů. Důraz byl kladen zejména na uplatnitelnost jednotlivých absolventů - klientů, tak, aby byli schopni okamžitého výkonu daného zaměstnání. Na úvod proběhly s klienty individuální pohovory, kde se kromě jejich osobních údajů zjišťovaly též jejich zájmy, předchozí zkušenosti pracovní i předchozí zkušenosti s projekty ESF, dovednosti, vzdělání i praxe. Požadavky zaměstnavatelů byly průběžně zjišťovány systematickým monitoringem nabídky volných pracovních míst, dále pak z personálních serverů, z informací poskytnutých přímo zaměstnavateli i z běžné inzerce a všech otevřených zdrojů. Důležitým nástrojem pro přímou identifikaci požadavků zaměstnavatelů byly webové stránky projektu www.dostdobrasance.cz.

ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ: 1)Při realizaci projektu se maximálně osvědčil zásadně individuální přístup ke klientům, který pilotní projekt DDŠ stanovil jako základní a k ověření. Motivační kurzy byly klientům pilotního projektu DDŠ přidělovány dle jejich potřeb a TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z PROSTŘEDKŮ ESF A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČR.

zájmu s cílem maximální efektivnosti a maximální motivovanosti klientů. 2)Maximální kapacita motivačních kurzů byla v zadání pilotního projektu omezena z důvodu kvality, interaktivity a vzájemné důvěry na 10 účastníků. Osvědčily se intenzivní kurzy s malým počtem účastníků – čím méně účastníků v kurzu - tím lépe a kvalitněji lze klienty v tomto kurzu motivovat. Motivační kurzy mají charakter skupinových sezení a důvěra a schopnost se svěřovat progresivně klesá s rostoucím počtem klientů ve skupině. 3)Realizátor pilotního projektu COFET, a.s. zařazoval klienty do IT kurzů individuálně dle zájmu a potřeb klientů a dle úrovně jejich schopností a vstupních znalostí. Subdodavatel nabízel různé stupně vzdělávání v oblasti IT. Klienti byli zařazováni vždy do kurzu IT, který vyhovoval klientovi i projektu. 4)Realizátor pilotního projektu COFET, a.s. zařazoval klienty do rekvalifikačních kurzů (dále též jen RK) individuálně dle potřeb klientů a cíleně dle potřeb trhu práce. Pokud nebyl rekvalifikační kurz naplňující požadavky klienta a vyhovující trhu práce k dispozici, našel realizátor (zpravidla ředitel příslušné pobočky) nebo úřad práce vhodný akreditovaný RK a po schválení realizačním týmem a zadavatelem byl tento RK realizátorem smluvně zajištěn a realizován jako součást pilotního projektu DDŠ. 5)Doporučuje se ponechat realizátorovi projektu, partnerům (úřady práce) možnost operativně přizpůsobovat vzdělávací akce potřebám klientů a trhu práce. Zařazovat a vyřazovat klienty zejména do RK je třeba výhradně dle potřeb projektu –t.j. potřeb klientů a trhu práce. Používat RK lze pouze cíleně, vždy pro konkrétního klienta. Vzdělávací akce a speciálně rekvalifikační kurzy bez následného zaměstnání klienta jsou marně vynaložené prostředky. Zbytečné rekvalifikace paradoxně poškozují klienta, kterému se zařazením do RK a zejména jeho úspěšné absolvování dává naději. Pokud se efektivně nevyužije motivování klienta t. j. klient není po úspěšném ukončení RK zaměstnán, pak je dopad RK na klienta a jeho motivaci jednoznačně výrazně negativní. Netýká se to skupiny trvalých „rekvalifikantů“, kteří se rádi zapojují do RK, protože dostávají příspěvek při rekvalifikaci, který je vítaným finančním přilepšením a kteří nemají zájem být zaměstnáni. Mnohdy se jedná o ty, kteří jsou načerno zaměstnáni v sezonním zaměstnání, které momentálně není aktuální. Většina klientů, kteří chtějí pracovat a kteří absolvují RK a nenaleznou odpovídající zaměstnání, se zpravidla dostane do horšího stavu, než v jakém byli před motivačními kurzy a RK. 6)Počet vzdělávacích akcí stanovený v nabídce by měl být stanoven pouze rámcový – t.j. minimální, z důvodu ceny. Realizátor musí být zainteresován na výsledcích projektu, které mají dopad na ekonomiku projektu – t.j. počet těch klientů, kteří získají trvalé zaměstnání a jsou vyřazeni z evidence úřadů práce. V případě pilotního projektu DDŠ byl stanoven ve výběrovém řízení minimální počet vzdělávacích akcí 700 kusů s jednotnou cenou za 1 kus vzdělávací akce bez ohledu na délku a počet klientů, to vše pod smluvní pokutou. Průběh realizace pilotního projektu DDŠ, požadavky zadavatele a zajištění cílů projektu DDŠ smluvními pokutami si vyžádal nejen změny skladby vzdělávacích akcí (požadavky ředitelů poboček realizátora, požadavky zaměstnavatelů, úřadů práce i zadavatele), ale i navýšení počtu vzdělávacích akcí ze smluvních 700 na 749 vzdělávacích akcí. Doporučuje se proto ponechat v intencích nabídky


volnost realizátorovi. V případě zvýšení počtu realizovaných vzdělávacích akcí, ponechat hrazení těchto dalších vzdělávacích akcí výhradně na realizátorovi a nepřipustit povolené navýšení fakturace a tím šetřit výdaje státního rozpočtu. 7)Efektivita vzdělávacích akcí v projektu prakticky nesouvisí s cenou těchto jednotlivých akcí, ale pouze s efektivitou jejich výstupů - tj. kolik klientů je po absolvování vzdělávací akce zaměstnáno v trvalých pracovních poměrech. Jakkoliv nízká cena vzdělávací akce (rekvalifikačních kurzů) jsou marně vynaložené prostředky státního rozpočtu, pokud výsledkem nejsou trvale zaměstnaní klienti. 8)Z hlediska zájmu i potřeb klientů se velmi osvědčil nový motivační kurz připravený realizátorem COFET, a.s. na základě výzvy zadavatele MPSVFinanční gramotnost. Tento motivační kurz se velmi osvědčil jako prevence předlužení a následné nezaměstnatelnosti klientů – nový nástroj aktivní politiky zaměstnanosti. V zájmu snižování nezaměstnanosti a prevence nezaměstnanosti se doporučuje zajistit vzdělávání finanční gramotnosti nejen klientům úřadů práce, ale všem dospělým občanům ČR. Finanční gramotnost, která je výstupem DDŠ, se v pilotním projektu DDŠ stala jedním ze základních nástrojů APZ, který je nezbytný pro získání a udržení zaměstnání. Je žádoucí realizovat finanční gramotnost ve všech dalších projektech ESF (viz. závěry konference 17. 9. 2008).


Rámcové plány vzdělávacích akcí (Příloha č. 7)




Název aktivity:

Termín realizace:

1.5. Rámcový plán pomoci při vyhledávání pracovních míst


Popis: Rámcový plán při vyhledávání pracovních míst stanovil základní postup pro dosažení stanoveného cíle základního naplňovaného indikátoru - zaměstnat minimálně 33 % klientů projektu, tj. více než 1.000 osob z cílové skupiny projektu – dlouhodobě nezaměstnaných v průběhu velmi krátké doby realizace projektu do existujících pracovních pozic, to vše bez využití institutu nekolidujícího zaměstnání. To vše bez použití dalších prvků APZ, které by vytvořily nové volné pracovní pozice (dotace). Základní části rámcového plánu při vyhledávání pracovních míst v projektu byly zejména tyto: •

permanentní sledování volných pracovních míst založené zejména na monitoringu ÚP, na nabídce personálních agentur, na informacích z regionálních sdělovacích prostředků, na informacích z inzertních časopisů, na běžné inzerci, ať již placené či spontánní

•

aktualizovaná prezentace klientů na vytvořených webových stránkách veřejné zakázky, kde zaměstnavatelé nacházeli kvalifikační profily klientů a mohli si provádět předvýběr klientů- budoucích zaměstnanců – již na těchto stránkách,

•

vytvoření komunikační strategie pro spolupráci se zaměstnavateli (pravidelně pořádané pracovní workshopy v prostorách poboček),

•

důraz na získávání zkušeností přímo v praxi u zaměstnavatele tak, aby klienti měli možnost si příslušnou profesi osvojit,

•

pořádání pracovních workshopů pro klienty, kde byli seznamováni s požadavky zaměstnavatelů na budoucí zaměstnance, informováni o charakteru firem, včetně dalšího výhledu a plánů do budoucna. Zároveň byly zodpovídány konkrétní dotazy našich klientů,

•

komunikace se živnostenskými odbory měst Ostravy a Most z důvodu možnosti zřízení živnosti pro klienty (sebezaměstnání, zřízení vlastní firmy),

•

důraz na neustálý kontakt s osobními poradci, kteří jim byli jednak nápomocni v průběhu všech fází projektu, ale pomáhali i s řešením a odstraňováním bariér při hledání zaměstnání (pomoc při řešení překážek v nástupu do zaměstnání, pomoc při překonávání psychologických bariér, pomoc při řešení problémů s orgány státní správy, poradenství pro výběr vhodné pracovní pozice, příprava podkladů pro nástup do zaměstnání, podpis a podmínky pracovní smlouvy, při zakládání vlastní firmy, OSVČ, aj.),

•

zajištění samoobslužné zóny pro klienty projektu vybavené IT technikou (počítač s internetovým připojením, scanner, kopírka, fax…) a aktivní spolupráce při potížích klienta např. při komunikaci.

Vedle rámcového plánu pomoci při vyhledávání zaměstnání byl, za účelem zvýšení TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z PROSTŘEDKŮ ESF A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČR.

intenzity umisťování klientů do pracovního procesu a pro naplnění naplňovaného indikátoru zaměstnávání, vydán příkaz generálního ředitele COFET, a. s. č. 4 / 2008 ze dne 3. 6. 2008 (byl přiložen ke zprávě za 2. čtvrtletí t.r.). Tento příkaz velmi výrazně motivoval všechny řadové i vedoucí zaměstnance poboček realizátora k vyhledávání existujících pracovních pozic pro klienty a vyhledávání vhodných klientů do volných pracovních pozic. Rámcový plán pomoci při vyhledávání pracovních míst byl velmi časově napjatý. Rámcový plán musel být průběžně aktualizován dle potřeb realizace projektu. Délka trvání projektu (nedostatek časového prostoru) byl významně determinující faktor. Realizace výše uvedených kroků kladla zvýšené nároky zejména na osobní poradce, kteří ve velmi krátké době museli identifikovat bariéry bránící klientovi ke vstupu do zaměstnání a zvolit vhodnou metodu k jejich odstranění. Rovněž nároky na zprostředkovatele byly vzhledem k časové dotaci velmi vysoké. Všechny tyto pozice zastřešoval příslušný ředitel pobočky COFET, a. s., který spolupracoval s úřady práce se subdodavateli a vše vrcholově organizoval a kontroloval realizační tým. Spolupráce zaměstnanců pobočky pod vedením ředitele pobočky, zaměstnanců úřadů práce a Realizačního týmu musela být velmi úzká a velmi operativní. Od prvního dne účasti v projektu musí klient být připravován do pracovní pozice, kterou pro něho zejména osobní poradce a zprostředkovatel hledají. Přeplnění hlavního naplňovaného indikátoru na 116% tj. 1.162 zaměstnaných klientů, z toho 586 zaměstnaných klientů v Mostě a 576 zaměstnaných klientů v Ostravě prokázalo kvalitní práci realizátora projektu COFET, a. s. i jeho subdodavatelů a ukázalo, že nejen Rámcový plán pomoci při vyhledávání pracovních míst byl sestaven vhodně, ale že i personální politika vedená v rámci realizace projektu - veřejné zakázky - byla vhodně zvolena. Rovněž se tím potvrdil oprávněný požadavek autorů projektu na výrazně individuální přístup ke klientovi, který musí začít okamžikem podepsání dohody o vstupu klienta do projektu a končí zaměstnáním klienta, resp. ukončením zkušební lhůty v tomto zaměstnání.

ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ: 1)Při realizaci projektu se maximálně osvědčil zásadně individuální přístup ke klientům, který pilotní projekt stanovil jako základní a k ověření. Pomoc při vyhledávání místa musí respektovat potřeby trhu práce, potřeby a zájmy klientů, vše s cílem maximální efektivnosti a maximální motivovanosti klientů. K tomu maximálně efektivně přispěl i Informační systém DDŠ (ISDDŠ). 2)Osvědčilo se motivovat diferencovaně a výrazně všechny zaměstnance realizátora na hlavních výsledcích projektu (naplnění naplňovaných indikátorů). Doporučuje se rovněž vytvořit možnosti zainteresovanosti zaměstnanců úřadů práce u zainteresovaných úřadů práce na snížení nezaměstnanosti např. v konkrétním projektu. 3)Péče o klienta – pomoc při vyhledávání pracovního místa – začíná okamžikem vstupu klienta do projektu a do informačního systému a měla by končit až okamžikem ukončení zkušební lhůty klienta v zaměstnání. Projektům ESF by prospělo, pokud by se podařilo provádět kontroly zaměstnanosti klientů i po ukončení projektu a jeho případných dotovaných činností – např. 3-6 měsíců po ukončení projektu či dotací s ním spojených.





Název aktivity:

Termín realizace:

1.6. Předložit návrh registračního systému pro účast klientů v projektu a fakturaci jednotlivých činností


Popis: Registrační systém vyvinul, na základě objednávky realizátorů projektu, vývojový tým Informačního systému Dost dobré šance (dále též jen ISDDŠ), v čele s Ing. Petrem Kotasem. Systém byl vytvořen na základě schválení Úřadu pro ochranu osobních údajů, kterým bylo realizátorovi povoleno shromažďování osobních dat v rámci projektu DDŠ. Do systému ISDDŠ měli neomezený přístup zaměstnanci úřadů práce stejně jako zaměstnanci zadavatele z důvodů kontroly realizace projektu DDŠ i kontroly klientů. Systém se záhy stal neodmyslitelným nástrojem pro registraci veškerých relevantních údajů o klientech projektu. Jeho intenzívní využívání osobními poradci a dalšími pracovníky realizátora projektu DDŠ a jeho subdodavatelů, stejně jako zaměstnanci úřadů práce i zaměstnanci zadavatele MPSV s sebou přinášelo možnosti průběžné kontroly jednotlivých klientů, stejně jako jednotlivých fází plnění činností projektu DDŠ. ISDDŠ rovněž umožnil větší operativnost spolupráce příslušných úřadů práce se zaměstnanci realizátora a jeho subdodavatelů a možnost lepšího využití jednotlivých vzdělávacích a rekvalifikačních kurzů, včetně jejich průběžné aktualizace, kterou pak návazně schvaloval realizační tým a zadavatel. Systém průběžné kontroly aktuálního stavu jednotlivých klientů a informace o tomto systému průběžné kontroly předané dlouhodobě nezaměstnaným v rámci seznámení s projektem DDŠ přispěly k tomu, že mnoho dlouhodobě nezaměstnaných, kteří byli „načerno“ zaměstnáni, si uvědomilo neudržitelnost dalšího zneužívání sociálního systému a raději se dobrovolně nechalo vyškrtnout z evidence úřadů práce. Na základě požadavků projektu, úřadů práce, zadavatele i zaměstnavatelů na další úpravy a rozvoj tohoto systému byly prováděny dílčí změny a vylepšení systému. Výstupy z ISDDŠ sloužily též pro kontrolu a fakturaci jednotlivých činností ISDDŠ. Nejvýznamnější z těchto úprav bylo spuštění nového modulu „Zaměstnavatelé“ dne 30. 4. 2008 ve zkušebním režimu jako reakce na nutnost výrazně zvýšit zaměstnávání klientů. Tento modul umožnil realizátorovi (i úřadům práce) přímo propojit data o klientech (záznamy o získané kvalifikaci, předpokládaném zařazení na trhu práce, atp.) s interní databází potenciálních zaměstnavatelů v regionu a jejich poptávkou po pracovní síle – významným způsobem tak zefektivnil práci zprostředkovatelů zaměstnání a přispěl tak k úspěšnému naplnění hlavního cíle projektu, tedy návratu uchazečů o zaměstnání do pracovního procesu (hlavní naplňovaný indikátor). TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z PROSTŘEDKŮ ESF A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČR.

Další podstatný upgrade registračního systému spočíval v rozšíření možných statistických výstupů generovaných tímto systémem. Tyto statistiky sloužily především pro interní hodnocení výkonnosti procesů zaměstnávání a práce s klientem. ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ: 1)Při realizaci projektu DDŠ se osvědčilo vytvoření informačního systému ISDDŠ jako důležitého prvku kontroly informovanosti zadavatele i jednotlivých úřadů práce nejen o připravovaných a realizovaných aktivitách projektu DDŠ, ale i o klientech projektu DDŠ. Současně je ISDDŠ velmi dobře použitelný pro kontrolu fakturace projektu. 2)Osvědčilo se začít ihned, tj. při vstupu klienta do projektu – podepsání dohody o vstupu s klientem - zařadit klienta do informačního systému projektu Dost dobrá šance (ISDDŠ) a průběžně intenzivně doplňovat veškeré relevantní údaje o klientovi a jeho možnostech do ISDDŠ. 3)Informace z ISDDŠ umožnily jednotlivým úřadům práce kontrolovat průběžně klienty, znemožnit jim dosavadní možnost zaměstnání „načerno“ a tak zamezit případnému zneužívání sociálního systému. O této nové možnosti úřadů práce se brzy dozvěděli i další dlouhodobě nezaměstnaní, kteří byli i více než 10 let v evidenci úřadů práce a stávajícími metodami APZ byli dosud prakticky nepostižitelní. Ti z dlouhodobě nezaměstnaných, kteří byli „načerno“ zaměstnáni a nechtěli či nemohli z jiných důvodů se legálně v projektu DDŠ zaměstnat, a dlouhodobě čerpali dávky sociálního systému, si mezi sebou o této možnosti průběžné kontroly pomocí ISDDŠ začali vyměňovat informace. V mnoha případech (celkem po dobu trvání projektu DDŠ se jednalo o 1.221 dlouhodobě nezaměstnaného v evidenci úřadů práce, kteří po úvodním seznámení se s projektem DDŠ a ISDDŠ) si tito dlouhodobě nezaměstnaní raději sami „dobrovolně“ zažádali o ukončení evidence a tím ukončili i čerpání dávek sociálního systému. 4)Doporučuje se zavést průběžný monitoring klientů a všech jejich aktivit včetně všech aktivit s nimi realizovaných prostřednictvím ISDDŠ. Klientů se tak neponechá možnost zneužívat dávky sociálního systému a tím se šetří mandatorní výdaje státu. Velmi důležitá je intenzivní spolupráce příslušných zaměstnanců pobočky realizátora pod vedením ředitele pobočky, za dohledu realizačního týmu a příslušných zaměstnanců ÚP za dohledu PM zadavatele. ISDDŠ poskytuje zaměstnancům ÚP i podklady (absence, nekomunikace, apod.) pro represe vůči zneuživatelům sociálního systému - v mezích zákona o zaměstnanosti. Výběr opatření a vhodných metod působení na tyto nezaměstnané dlouhodobě evidované na úřadech práce musí však zůstat přímo na příslušných zaměstnancích úřadů práce.


Technické specifikace registračního systému (Příloha č. 8)



Zhodnocení průběhu aktivity za celé období realizace veřejné zakázky Číslo a název etapy: 2.A Údržba základního souboru klientů projektu, jeho průběžné doplňování, zaslání informací klientům a ÚP Název aktivity: 2. Udržovat soubor vybraných klientů; podle individuálních údajů ÚP připravit úvodní pohovory včetně rozesílání pozvánek klientům; v případě, že klient z jakýchkoli důvodů pokračování práce v projektu odmítne, podat hlášení příslušnému ÚP a klienta nahradit dalším z původního souboru.

Termín realizace: Listopad 07 – srpen 08

Termín realizace: Listopad 07 – srpen 08

Popis: Tato aktivita úzce souvisela s aktivitou 1.1. Údaje poskytnuté úřady práce Most a Ostrava sloužily jako zdroj pro vznikající soubor klientů projektu. V nabídce projektu se uvažovalo o předávání souboru dlouhodobě nezaměstnaných osob z ÚP ve třech časových etapách. S ohledem na velmi různorodou skladbu klientů a na velmi zkrácený časový prostor bylo potřeba přistoupit k průběžnému předávání seznamů dlouhodobě nezaměstnaných. S ohledem na skutečnost, že zejména v Mostě a zejména na začátku realizace, byl v souborech nezaměstnaných osob poměrně vysoký podíl těch, kteří zásadně neměli z různých důvodů zájem účastnit se aktivit projektu, došlo rozhodnutím Řídícího výboru ze dne 31.1.2008 k prodloužení výběru klientů v regionu Most až do května 2008. Potenciální klienti projektu byli ke vstupnímu pohovoru přizvání Pozvánkou, kterou obdrželi poštou z poboček realizátora společnosti COFET, a.s. Zde proběhlo seznámení s projektem ve skupině, tj. pozvaní dlouhodobě nezaměstnaní (potencionální klienti) dostali základní informace o projektu „Dost dobrá šance“, na jejichž základě se mohli sami dobrovolně rozhodnout, zda vstoupí či nevstoupí do projektu. Potencionální klienti dostali podrobné informace, které jim umožnily se kvalifikovaně rozhodnout, zda dobrovolně vstoupit do projektu DDŠ, či zda je výhodnější se dobrovolně nechat vyškrtnout z evidence úřadu práce. Tím se zamezilo zbytečnému vstupu potenciálního klienta do projektu, pokud opravdu neměl zájem, protože byl např. zaměstnán „na černo“ a intenzivní aktivity projektu DDŠ by mu práci „na černo“ znemožnily. V případě seriozního projeveného zájmu o získání trvalého zaměstnání a tedy vstup do projektu DDŠ byla uzavřena Dohoda o vstupu do projektu a dlouhodobě nezaměstnaní zároveň obdrželi pozvánku na rozřazovací pohovor s osobním poradcem. V případě, že klient z jakýchkoli důvodů (např. nemoc, rodinné důvody, apod.) nemohl dále pokračovat v projektu, byla tato skutečnost oznámena příslušnému ÚP a klient byl nahrazen dalším potenciálním klientem z původního souboru. Údržbu základního souboru klientů, jeho doplňování a zasílání informací klientům a úřadům práce značně usnadňoval za tímto účelem vytvořený informační systém (ISDDŠ), který umožnil zaznamenávat nejen identifikační údaje každého jedince, ale i všechny aktivity s ním spojené. Dohodu o vstupu podepsalo celkem 4.277 klientů, z toho 1917 v Ostravě a 2.360 v Mostě. ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ: 1)Při realizaci projektu

se

maximálně

osvědčilo

seriozně

informovat


potencionální klienty o intenzitě a náročnosti projektu DDŠ. Rovněž se osvědčil zásadně individuální přístup k potencionálním klientům a princip dobrovolnosti vstupu do projektu, který tím zamezil zbytečným vstupům těch, kteří museli, ale nechtěli vstoupit do projektu a následně se různými formami snaží vyhnout povinným aktivitám projektu. Doporučuje se proto otevřeně a podrobně seznámit potencionální klienty s aktivitami projektu. 2) Pokud je cílem projektu a příslušných ÚP, doporučuje se neomezovat počet dlouhodobě nezaměstnaných, kteří budou prokazatelně seznámeni s projektem. Při zachování principu podrobné a přesné informovanosti o aktivitách projektu a jejich časové náročnosti na straně jedné a o jednoznačném cíli získat pro klienta trvalé zaměstnání, v kombinaci s dobrovolností vstupu do projektu, lze dosáhnout velké „výtěžnosti“ projektu – tj. počtu trvale zaměstnaných klientů. Sekundárním, ale ekonomicky velmi významným, přínosem je to, že dlouhodobě nezaměstnaní, kteří mají zaměstnání na černo, apod., se raději „dobrovolně“ odhlásí z evidence úřadů práce, než aby riskovali vyškrtnutí z evidence event. další sankce od úřadu práce. Výstupy z realizace: •

Seznam klientů projektu (Příloha č. 1)

•

Doporučení k zařazení do projektu,

•

Dohody o účasti v projektu,

•

Pozvánky na úvodní schůzku,

•

Kontaktní dotazníky,

•

Karty účastníka,

•

Vstupní testy,

•

Individuální plány rozvoje a učení.

Dokumenty dokládající práci s klienty v této etapě projektu tvoří přílohu č. 9 (45 svazků)


Zhodnocení průběhu aktivity za celé období realizace veřejné zakázky Číslo a název etapy: 3.B Vstupní pohovory s účastníky diagnostika, projektu (klienty), rozhodování o cílovém typu a zařazení a odpovídajícího tréninku


Název aktivity:

Termín realizace:

3. Na základě zjišťovacích metod spolu s klientem rozhodnout o typu cílového zařazení na trhu práce a o typu vzdělávací akce anebo zařazení přímo k do činnosti D; zprostředkovat klientovi dohodnutou vzdělávací akci.


Popis: Vstupní pohovory byly realizovány poté, co potencionální klienti podepsali Smlouvu o vstupu do projektu a byli přiřazeni na celou dobu trvání projektu ke svému osobnímu poradci, který byl taktéž přítomen u podpisu Dohody o vstupu klienta do projektu. Přítomnost osobního poradce umožnila hned od počátku řízenou spolupráci s klientem – přesné a časově jednoznačné pokyny k jednotlivým aktivitám (práce s klientem, výplata přímé podpory apod.). Každý vstupující klient byl v rámci vstupního pohovoru podroben diagnostice, s jejímž výsledkem byl seznámen. Účast kvalitních psychologů a výsledky diagnostiky pomohly za přítomnosti osobního poradce s klientem vytvořit velmi kvalitní plán rozvojových aktivit v rámci jeho účasti v projektu, tj. bylo rozhodnuto o typu vzdělávací akce, typu cílového zařazení či o přímém zařazení do zaměstnání. Nezbytnou součástí vstupního pohovoru byl vstupní test. U klientů, u nichž vznikla potřeba hlubší analýzy jejich problémů souvisejících s jejich pracovním uplatněním, byla dále provedena pracovní diagnostika. Diagnostické poradenství s kvalitními zkušenými psychology bylo zaměřeno na monitoring a posouzení osobnostních předpokladů k profesnímu uplatnění a k dalšímu vzdělávání. Vstupních pohovorů s klienty se týkají také etapy 1.1 a 2.A.

ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ: 1)Osvědčilo se začít ihned, tj. při vstupu klienta do projektu – podepsání dohody o vstupu- s klientem intenzivně pracovat na jeho zařazení na trh práce. Nejen krátká doba na realizaci projektu, ale i motivace klienta a jeho vize budoucího možného uplatnění na trhu práce klienta velmi pozitivně stimulují. Diagnostika pak upřesňuje klientovi schopnosti a v plánu rozvojových aktivit cíleně klienta směrovat, což mu pomáhá dosáhnout vytčeného cíle. 2)U klientů, kteří mají nějaký problém a nemohou se ztotožnit s nějakou reálnou pozicí na trhu práce, lze pomocí diagnostiky identifikovat schopnosti klienta, což pak umožní klienta nasměrovat prostřednictvím plánu rozvojových aktivit do dalších vzdělávacích aktivit. 3)Doporučuje se začít ihned při vstupu klienta do projektu – již 1. den - a klienta v projektu ihned směrovat ke konkrétnímu cíli (zaměstnání a


spolupráce se zaměstnavateli), dle jeho možností a schopností. 4)Realizátor pilotního projektu COFET, a. s. zařazoval klienty do vzdělávacích akcí vč. rekvalifikačních kurzů (dále též jen RK) individuálně dle potřeb klientů a cíleně dle potřeb trhu práce. Pokud nebyl rekvalifikační kurz naplňující požadavky klienta a vyhovující trhu práce k dispozici, našel ředitel příslušné pobočky nebo Realizační tým, úřad práce nebo přímo zadavatel vhodný akreditovaný RK a po schválení zadavatelem Realizační tým tento RK realizoval jako součást projektu DDŠ. 6)Efektivita rekvalifikačních kurzů v projektu prakticky nesouvisí s cenou těchto jednotlivých RK, ale je dána efektivitou jejich výstupů - tj. kolik klientů je po absolvování RK zaměstnáno v trvalých pracovních poměrech. Výstupy z realizace: •

Seznam účastníků projektu zařazených do vzdělávacích akcí (Příloha č.2)

•

Vstupní diagnostika klientů, zařazení do kurzů (Příloha č. 10)


Zhodnocení průběhu aktivity za celé období realizace veřejné zakázky Číslo a název etapy: •

4.C Průběžné vyhodnocování nabídky vzdělávacích akcí podle potřeb klientů, průběžné změny a doplňování nabídky včetně poradenství pro trh práce

Název aktivity: 4. Podle činností A a B pravidelně hodnotit adekvátnost nabídky vzdělávacích akcí a nabídku přizpůsobovat.



Popis: Po celou dobu realizace veřejné zakázky docházelo na pobočkách k průběžnému vyhodnocování nabídky vzdělávacích akcí s ohledem na možnosti a schopnosti klientů tak, jak postupně vstupovali do projektu. Celý proces probíhal ve vazbě na monitorování poptávky ze strany zaměstnavatelů. Viz etapa 1.3. Výhodou při vyhodnocování nabídky vzdělávacích akcí a jejich nezbytných úprav se opět ukázala být existence Informačního systému Dost dobrá šance (ISDDŠ). Karty klientů obsažené v tomto systému, které v sobě zahrnovaly všechny potřebné informace, umožňovaly rychlé a operativní vyhodnocování možností ve vztahu k volným pracovním místům a od toho se odvíjely i návrhy ředitelů poboček realizátora, zaměstnanců úřadů práce a Realizačního týmu na potřebné změny vzdělávacích akcí. Vedoucí RT operativně předkládala návrhy na změny zadavateli, který je v návaznosti na potřeby trhu práce a se souhlasem příslušných odborníků z ÚP odsouhlasoval. Hlavním záměrem celého projektu i etapy 4.C bylo nalézt klientovi takové vzdělávací akce, které co nejvíce zvýší jeho šance na rychlé uplatnění se na trhu práce. Právě na základě prováděných hodnocení dokázali pobočky realizátora, subdodavatelé i úřady práce flexibilně reagovat změnou vzdělávacích akcí dle potřeb, možností a schopností klientů a trhu práce. ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ: 1)Průběžně po celou dobu projektu – ihned po jeho vstupu – je nutno s klientem intenzivně pracovat na jeho zařazení na trh práce – hodnotit adekvátnost a aktuálnost nabídky vzdělávacích akcí a tuto nabídku průběžně aktualizovat dle skladby a možností klientů projektu a dle aktuálního stavu trhu práce a jeho požadavků. Nejen krátká doba na realizaci projektu, ale i motivace klienta a jeho vize budoucího možného uplatnění na trhu práce klienta velmi pozitivně stimulují. Diagnostika upřesňuje klientovi schopnosti a v plánu rozvojových aktivit cíleně klienta směrovat, což mu pomáhá dosáhnout vytčeného cíle. 2)U klientů, kteří mají větší problém a nemohou se ztotožnit s nějakou reálnou pozicí na trhu práce, lze pomocí diagnostiky identifikovat klientovi schopnosti, což pak umožní klienta nasměrovat prostřednictvím plánu rozvojových aktivit do dalších vzdělávacích aktivit. 3)Realizátor pilotního projektu COFET, a.s. zařazoval klienty do rekvalifikačních kurzů (dále též jen RK) individuálně dle možností a potřeb klientů a cíleně dle potřeb trhu práce. Pokud nebyl rekvalifikační kurz naplňující požadavky klienta a vyhovující trhu práce k dispozici, musel realizátor najít jiný vhodný akreditovaný RK a nechat si zařazení tohoto RK do projektu schválit zadavatelem. 4)Doporučuje se ponechat realizátorovi projektu možnost operativně přizpůsobovat vzdělávací akce (včetně RK) potřebám a možnostem klientů a trhu


práce. Zařazovat a vyřazovat vzdělávací akce včetně RK je nutno výhradně dle potřeb klientů projektu, výsledkem musí být vždy zaměstnaný klient. Efektivita projektu by neměla být stanovována cenou jednotlivých RK, ale efektivitou jejich výstupů - tj. kolik klientů z RK je zaměstnáno v trvalých pracovních poměrech. Náklad na rekvalifikační kurz, po jehož absolvování není klient zaměstnán, je zbytečně vynaloženým nákladem, i kdyby rekvalifikační kurz byl sebelacinější. Cílem vzdělávací akce nesmí být jen motivovat a rekvalifikovat, ale pouze a výhradně zaměstnat nebo sebezaměstnat klienta. 5)Realizační tým podával návrhy na vyřazení či zařazení RK dle návrhů jednotlivých ředitelů poboček realizátora, kdy příslušný ředitel pobočky koordinoval a projednával tyto návrhy s příslušnými úřady práce a jejich pobočkami, se subdodavateli a potencionálními zaměstnavateli. Na základě těchto návrhů projednával realizační tým se zadavatelem, s externími odborníky a rovněž s vedením realizátora. 6)Správným nastavením naplňovaných indikátorů a zajištěním jejich naplnění smluvními pokutami zadavatelem byl realizátor projektu DDŠ nucen realizovat vzdělávací akce dle potřeb klientů a realizace projektu i nad nabídnutý a smluvně dohodnutý počet vzdělávacích akcí. Celkem bylo realizováno 749 vzdělávacích akcí oproti smlouvě a schválenému rozpočtu, který obsahoval pouze 700 vzdělávacích akcí. Fakturováno bylo pouze 700 vzdělávacích akcí. Doporučuje se ponechat možnost změn vzdělávacích akcí, při pojištění naplňovaných indikátorů smluvními pokutami, ale nepřipustit navýšení fakturace z titulu případného většího rozsahu plnění. 7)Z hlediska zájmu i potřeb klientů se velmi osvědčil nový motivační kurz připravený realizátorem na základě výzvy zadavatele MPSV –č.6 Finanční gramotnost. Tento motivační kurz se osvědčil jako velmi účinná prevence proti předlužení a proti následné nezaměstnatelnosti klientů. O tento kurz byl tak velký zájem, že se do něho hlásili i občané, kteří nebyli klienti DDŠ a kteří se dozvěděli o tomto kurzu z doslechu – např. od klientů projektu. V zájmu snižování nezaměstnanosti a prevence nezaměstnanosti se doporučuje zajistit vzdělávání finanční gramotnosti nejen klientům úřadů práce, ale všem dospělým občanům ČR jako inovace aktivní politiky zaměstnanosti. Finanční gramotnost je ideálním nástrojem aktivní politiky zaměstnanosti (APZ) pro získání a pro udržení zaměstnání. Jedná se nejen o přímé snižování mandatorních výdajů státu, ale zejména o prevenci budoucích zbytečných mandatorních výdajů státu. Navíc bude finanční gramotnost občanů možno časem využít i pro vysvětlování důchodové reformy. Finanční gramotnost je důležitá i z důvodů počínající finanční krize, která může problémy předlužení občanů dále akcelerovat. 8)Doporučuje se začít ihned při vstupu klienta do projektu – doslova již 1. den v projektu pro klienta upravovat a doplňovat nabídku vzdělávacích akcí včetně poradenství a ihned klienta směrovat ke konkrétnímu cíli (zaměstnání a spolupráce se zaměstnavateli), dle jeho možností a schopností.



5.D Vzdělávací akce


Název aktivity:

Termín realizace:

5.1. Zabezpečit vzdělávací akce podle schválené nabídky vzdělávacích akcí


Popis: Před samotnou realizací vzdělávacích akcí byla připravena nabídka, která odpovídala dané situaci na trhu práce a vycházela z Ročních analýz trhu práce v Mostě a Ostravě a dalších podkladů včetně zadávací dokumentace. Ihned s příchodem prvních klientů do projektu DDŠ však bylo zřejmé, že bude nutné nabídku průběžně aktuálně přizpůsobovat úrovni vzdělání klientů, jejich možnostem a schopnostem, zdravotního stavu, skladbě klientů z hlediska pohlaví, věku, apod. a to vše ve vazbě na aktuální poptávku ze strany zaměstnavatelů. Navíc se pozitivní dopad pilotního projektu DDŠ – dlouhodobě nezaměstnaní, kteří zneužívali sociální systém a byli současně nelegálně zaměstnáni a kteří se díky projektu DDŠ „dobrovolně“ odhlásili z evidence úřadů práce (celkem 1.221 odhlášených po povinném úvodním seznámení se s projektem DDŠ)– chyběli v předpokládané skladbě klientů do vzdělávacích akcí. Rovněž velmi zkrácená doba realizace projektu neumožňovala provést dlouhodobé vzdělávací akce, atd. S ohledem na to, že skladba klientů byla velmi rozdílná (v kvalitě i v čase – od klientů, kteří strávili 17 let v evidenci úřadů až po půl roku nezaměstnané, různé menšiny, mnohem větší podíl žen, než původně úřady práce uvažovaly) a stejně průběžně se měnily i podmínky trhu práce, byly – vzhledem k velkému časovému předstihu – kvalifikovaně odhadovány a průběžně měněny požadavky na vzdělávací akce. Rámcové plány vzdělávacích akcí se vypracovávaly čtvrtletně a v případě potřeby se průběžně dle požadavků zadavatele, úřadů práce i aktuální situace na trhu práce, aktualizovaly i v mezidobí, a to v závislosti na schopnostech klientů (někteří byli prakticky negramotní s nedokončeným základním vzděláním, někteří měli vysokoškolské vzdělání) a potřebách zaměstnavatelů. Rovněž bylo nutno průběžně zohlednit měnící se konkrétní požadavky zaměstnavatelů. Důraz byl kladen zejména na uplatnitelnost jednotlivých absolventů - klientů, tak, aby byli schopni okamžitého výkonu daného zaměstnání. Všechny úpravy vzdělávacích akcí navrhované řediteli poboček realizátora a příslušnými úřady práce byly Realizačním týmem průběžně projednávány s projektovým manažerem zadavatele. Přes všechna předběžná opatření docházelo i k tomu, že některé kurzy nebyly naplněny plánovaným počtem klientů, a to z různých důvodů: např. onemocnění, klienti nesplňovali požadované zdravotní limity (negativní zdravotní rekomendace), apod., což je záležitost běžná v projektech ESF. V projektu „Pomoc dlouhodobě nezaměstnaným na Ostravsku a Mostecku“ – Dost dobrá šance však díky maximální motivaci klientů byly absence minimální. O některé kurzy byl naopak tak velký zájem, že přesahoval možnosti projektu časově i finančně - např. finanční gramotnost. Celkem bylo do 749 vzdělávacích a motivačních vč. RK akcí zařazeno 2 739 klientů projektu, z toho 1 531 klient v ostravském regionu a 1 208 klientů v Mostě.


MOTIVAČNÍ KURZY Po výběrech, kde se klienty podařilo přesvědčit o významu projektu, většina z nich absolvovala motivační kurz - jeden nebo více z pěti možných modulů. Šestým, doplňujícím motivačním kurzem byla Finanční gramotnost – pro podrobný sylabus viz čtvrtletní zprávu za období duben - červen 2008. Každý z těchto modulů si kladl rozdílný dílčí cíl, základním cílem všech motivačních kurzů bylo pomoci klientům a namotivovat je k práci. Pro většinu účastníků by bylo optimální absolvovat všechny moduly. Vzhledem k velmi krátké době realizace celého projektu i možnostem klientů to nebylo možné. Proto byly ve větší míře realizované ty moduly motivačního kurzu, které klientovi nejvíce mohly pomoci a které měly okamžitý výstup jako je tvorba akčního plánu či zpracování životopisu. V každém modulu byl kladen maximální důraz na individuální práci s každým klientem a individuální motivaci každého klienta k získání jeho sebedůvěry a k získání motivace pro zaměstnání v konkrétní pracovní pozici, která mu byla vytipována při vstupu klienta do projektu DDŠ Celkem bylo realizováno 525 motivačních kurzů (včetně Finanční gramotnosti), které průměrně absolvovalo 10 klientů na jednom sezení. Název modulu Zadávání cílů a akční plán (A) Trh práce a orientace zaměstnání (B) Psaní žádosti a obecných dokumentů (C) Nástroje strategie hledání zaměstnání (D) Pohovory a osobní vystupování (E) Celkem

Počet realizovaných kurzů 164 56 109 75 96 500

Počet účastníků

1559 556 1054 732 911 4812

Zadání cílů a akční plán (A) Motivační kurz byl zaměřen na analýzu problémů, které způsobily dlouhodobou nezaměstnanost, možnost uplatnění na trhu práce, stanovení cílů s rozdělením na dosažení reálných cílů. Účastníci se naučili odhadnout výsledek činnosti a efektivitu vlastní práce. Výstupem tohoto typu motivačního kurzu byl podrobný individuální akční plán každého účastníka Trh práce a orientace zaměstnání (B) Tento modul si kladl za cíl orientaci klientů v místním a regionálním trhu práce a v možnostech zaměstnání. Byl zaměřený na konkretizaci představ a přání týkajících se budoucího zaměstnání klientů. Ti se také seznámili s nástroji umožňujícími jim efektivní vstup na trh práce. Psaní žádosti a obecných dokumentů (C) Zde se klienti seznámili se zásadami efektivního psaní žádostí, dopisů (motivačních dopisů) a obecných dokumentů, které jim napomohou uspět ve výběrových řízeních. Výstupem tohoto modulu bylo sepsání vlastního strukturovaného životopisu nebo motivačního dopisu, event. obojího. Nástroje strategie hledání zaměstnání (D) Klienti byli seznámeni se všemi formami hledání zaměstnání prostřednictvím internetu, inzertních novin, agentur práce i výhod přímého oslovení konkrétního zaměstnavatele. Prakticky procvičovali jednotlivé nástroje hledání zaměstnání. Výstupem tohoto modulu bylo vytvoření vlastního inzerátu, který byl následně umístěn na stránkách projektu Dost dobrá šance určených zaměstnavatelům. Pohovory a osobní vystupování (E) Klienti se teoreticky i prakticky seznámili s obsahem pohovoru a jeho úskalími. Již během praktické simulace pohovoru výrazně zkvalitňovali osobní prezentaci. Snažili se pracovat s prvky verbální i neverbální komunikace, nacvičovali standardní situace, reakce na otázky personalistů i zaměstnavatelů. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z PROSTŘEDKŮ ESF A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČR.

POČÍTAČOVÉ KURZY (IT) Počítačové kurzy byly určeny pro všechny úrovně vstupních znalostí klientů. Velká většina klientů však vstupovala do projektu s nízkou nebo žádnou znalostí výpočetní techniky a práce na PC. Jedním z cílů projektu bylo tento stav změnit. Tento cíl se podařilo naplnit nad rámec smluvního požadavku zadavatele: Akreditované počítačové kurzy absolvovalo 679 klientů DDŠ v Ostravě a 551 klient DDŠ v Mostě (tj. celkem 1 230 klientů DDŠ). Celkem bylo zrealizováno 124 počítačových kurzů (64 IT v Ostravě, 60 IT v Mostě), většina z nich byla určena začátečníkům, protože nebyl dostatek klientů projektu DDŠ, kteří měli dostatečnou úroveň vstupních znalostí v oblasti IT. Mnozí z klientů projektu DDŠ se po absolvování kurzu základů IT zajímali o pokročilejší kurzy IT a bylo jim to dle časových možností projektu DDŠ umožněno.

REKVALIFIKAČNÍ KURZY V rámci veřejné zakázky bylo uskutečněno 100 rekvalifikačních kurzů (59 v Ostravě, 41 v Mostě). Podrobná dokumentace jednotlivých realizovaných kurzů (prezenční listiny, záznamy o testech, atd.) byla součástí čtvrtletních zpráv. ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ: 1)Při realizaci projektu se maximálně osvědčil zásadně individuální přístup ke klientům, který pilotní projekt stanovil jako základní a k ověření. Motivační kurzy byly klientům projektu přidělovány dle jejich potřeb, možností a zájmu s cílem maximální efektivnosti a maximální motivovanosti klientů. 2)Maximální kapacita motivačních kurzů byla smluvně zadavatelem omezena z důvodu kvality, interaktivity a vzájemné důvěry na 10 účastníků (maximální počet dle smlouvy a nabídky byl stanoven na 12 účastníků). Intenzivní kurzy s menším či malým počtem účastníků zaručily vzájemnou otevřenost a důvěru klientů a tím maximální efektivitu motivačních kurzů. 3)Realizátor pilotního projektu COFET, a. s. zařazoval klienty do IT kurzů individuálně dle zájmu a potřeb klientů a dle úrovně jejich schopností a vstupních znalostí. Subdodavatel nabízel různé stupně vzdělávání v oblasti IT. Klienti byli zařazováni vždy do kurzu IT, který odpovídal vstupní úrovni klienta a který tak vyhovoval klientovi i projektu. 4)Realizátor pilotního projektu COFET, a.s. zařazoval klienty do rekvalifikačních kurzů (dále též jen RK) individuálně dle možností a potřeb klientů a cíleně dle potřeb trhu práce. Pokud nebyl rekvalifikační kurz naplňující požadavky klienta a vyhovující trhu práce k dispozici, našel příslušný ředitel pobočky realizátora se zaměstnanci úřadu práce za intenzivní spolupráce s realizačním týmem jiný vhodný akreditovaný RK a nechat si zařazení tohoto RK do projektu schválit zadavatelem. Užitím tohoto otevřeného přístupu a vzájemné informovanosti bylo možno ihned z úrovně zadavatele vyřešit selhání rozhodujícího subdodavatele v Mostě - SŠT Velebudice dne 1. 2. 2008, kdy ze dne na den (31.1.2008 na Řídícím výboru MPSV subdodavatel všechny své činnosti včetně harmonogramu bezproblémově potvrdil) tento subdodavatel nebyl schopen


zahájit nové RK a způsobil tak zbytečné veliké problémy mnoha klientům projektu DDŠ. Zadavatel - PM Ing. Beran – operativně, ihned po zjištění všech informací od úřadu práce v Mostě i od pobočky zhotovitele v Mostě, nařídil zhotoviteli zajistit náhradní RK u jiných subdodavatelů. Díky intenzivní a kvalitní spolupráci příslušného ředitele pobočky realizátora a úřadu práce se podařilo zajistit náhradní RK od náhradních subdodavatelů a realizace pilotního projektu DDŠ tím nebyla příliš narušena. 5)Doporučuje se ponechat realizátorovi projektu možnost operativně přizpůsobovat RK potřebám klientů a lokálního trhu práce. Zařazovat a vyřazovat RK dle potřeb projektu by měli příslušní zaměstnanci realizátora se zaměstnanci úřadů práce tak, jak to vyžaduje aktuální situace v regionu. Kontrolu naplňování počtů a skladby RK zajišťuje realizační tým ve spolupráci s řídícím výborem zadavatele. Efektivita projektu by neměla být stanovována cenou jednotlivých RK, ale efektivitou jejich výstupů - tj. kolik klientů z RK je zaměstnáno v trvalých pracovních poměrech. Náklad na rekvalifikační kurz, po jehož absolvování není klient zaměstnán, je zbytečně vynaloženým nákladem, i kdyby rekvalifikační kurz byl sebelacinější. Cílem nesmí být motivovat a rekvalifikovat, ale pouze a výhradně zaměstnat nebo sebezaměstnat klienta. 6)Realizační tým podával návrhy na vyřazení či zařazení RK dle návrhů jednotlivých ředitelů poboček realizátora, kdy příslušný ředitel pobočky koordinoval a projednával tyto návrhy s příslušnými úřady práce a jejich pobočkami, se subdodavateli a potencionálními zaměstnavateli. Na základě těchto návrhů projednával Realizační tým se zadavatelem, s externími odborníky a rovněž s vedením realizátora. Doporučuje se proto ponechat určitou volnost zaměstnancům úřadů práce a realizátora, kteří mají aktuální místní znalost nabídky pracovních míst, skladby klientů i nabídky RK. Tento přístup zadavatele se osvědčil např. i při řešení krizové situace, kdy zásadně selhal v Mostě subdodavatel SŠT Velebudice. Schvalování změn RK předkládá Realizační tým projektovému manažerovi zadavatele a řídícímu výboru, který je definitivně schvaluje. 7)Správným nastavením naplňovaných indikátorů a zajištěním jejich naplnění smluvními pokutami zadavatelem byl realizátor projektu DDŠ nucen realizovat vzdělávací akce (motivační kurzy, IT kurzy, RK, kurzy FG) dle potřeb klientů a realizace projektu i nad nabídnutý a smluvně dohodnutý počet vzdělávacích akcí. Díky nastaveným naplňovaným indikátorům realizoval realizátor pilotní projekt přesně dle lokálních potřeb klientů a projektu a pokud některá motivační akce nebyla realizována, byla nahrazena jednou nebo několika jinými vzdělávacími akcemi. Celkem bylo realizováno 749 vzdělávacích akcí oproti smlouvě a rozpočtu v nabídce, který obsahoval pouze 700 vzdělávacích akcí, vyúčtováno bylo pouze 700 vzdělávacích akcí uvedených v rozpočtu. 8)Z hlediska zájmu i potřeb klientů se např. velmi osvědčil nový motivační kurz připravený realizátorem na základě výzvy zadavatele MPSV –č.6 Finanční gramotnost. Tento motivační kurz se osvědčil jako velmi účinná prevence proti předlužení a proti následné nezaměstnatelnosti klientů. O tento kurz byl tak velký zájem, že se do něho hlásili i občané, kteří nebyli klienti DDŠ a kteří se dozvěděli o tomto kurzu z doslechu od klientů projektu. Doporučuje se proto v zájmu snižování nezaměstnanosti a prevence nezaměstnanosti zajistit vzdělávání finanční gramotnosti nejen klientům úřadů práce, ale všem dospělým občanům ČR jako inovace aktivní politiky zaměstnanosti. Finanční gramotnost je ideálním nástrojem aktivní politiky zaměstnanosti (APZ) pro získání a pro udržení zaměstnání. Jedná se nejen o přímé snižování mandatorních výdajů státu, ale zejména o prevenci budoucích zbytečných mandatorních výdajů státu. Jedná se o základní gramotnost každého občana,


která by se mohla stát i základem znalostní báze pro důchodovou reformu pana ministra Nečase. Výstupy z realizace: •

Seznam účastníků všech kurzů (Příloha č. 2)

•

Seznam certifikovaných absolventů IT kurzů (Příloha č. 3)

•

Seznamy provedených školení (Příloha č. 11)

•

Pracovní sešity motivačních kurzů (Příloha č. 13)



5.D Vzdělávací akce


Název aktivity:

Termín realizace:

5.2. Provádět kontrolu vzdělávacích akcí, vybavení pomůckami, jejich kvalitu, praktické zaměření


Popis: Na místě prováděli kontrolu kontroloři kvality, kteří byli přímo podřízeni řediteli pobočky realizátora a byli motivováni – finančně zainteresováni – na nalezení co největšího počtu nesrovnalostí a závad ve vlastní činnosti i činnosti všech subdodavatelů. Zaměstnanci poboček byli sankcionováni za nesrovnalosti ve vlastní činnosti či za činnosti, které byli realizovány a převzaty od subdodavatelů. Průběžnou kontrolu prováděl i realizační tým a jeho jednotliví členové. V centrále prováděl kontrolu interní auditor podřízený přímo generálnímu řediteli, který prováděl kontrolu všech vstupů z poboček (vlastní činnost poboček a převzaté činnosti od subdodavatelů). Interní auditor rovněž sledoval podklady pro fakturaci i samotnou fakturaci, kterou kontrolovala ekonomická ředitelka (od 31.7.2008 ekonomický ředitel). Pracovníci projektu pověřeni kontrolou - kontroloři kvality, prováděli průběžně kontroly realizace všech typů kurzů. Sledovali obsah jednotlivých kurzů, dodržování doby kurzů, kvalitu kurzů, dodržování směrnic a nařízení vztahující se k danému kurzu, evidenci a podepisování prezenčních listin. Pravidelně sledovali docházku klientů na praxi, a zda je praxe zajišťována v souladu se schváleným plánem. K tomuto účelu byla zpracována Metodická příručka a Záznam o průběhu kontrol (Kontrolní protokol). Kriteria byla stanovena pro hodnocení všech, ale zejména rekvalifikačních kurzů. Kontroloři kvality je využívali pro zpracování zápisu o průběhu výuky. Zápis je přílohou Protokolu kontroly kvality. Metodická příručka: Charakteristika kurzu; •

Název kurzu, případně údaje o akreditaci

•

Cíl kurzu, vymezení profilu absolventa

•

Délka kurzu, název vyučovacího předmětu, číslo vyučovací hodiny, název vyučovací hodiny, jméno lektora, datum konání

•

Vedení pedagogické dokumentace (třídní kniha, prezenční listina, učební osnova, rozpis učiva apod.)

Průběh výuky: Zahájení výuky - úvod (přivítání účastníků, prezence, zápis do třídní


knihy) Seznámení s programem vyučovacího dne a cílem vyučovací hodiny Zopakování předchozího učiva Vysvětlení nového učiva - popsat použité metody a formy výuky, uvést, zda měli účastníci připravené texty, učebnice, případně jestli pracovali s předepsanými učebními pomůckami (tabule, projektor, počítač, obrazový materiál apod.), zda si zapisovali poznámky Procvičování, opakování probraného učiva Praktické aplikace, závěr Aktivita posluchačů

Osobnost lektora: •

Úroveň připravenosti na vyučovací hodinu

•

Způsob vedení vyučovací hodiny

•

Srozumitelnost výkladu, přístup k uchazečům

Četnost kontrol: •

lx ve zvoleném motivačním kurzu

•

lx v každém rekvalifikačním kurzu

•

Kontroly postihnou různé lektory a předměty

Podklady pro hodnocení praktické přípravy: Popis prováděných činností: •

Dodržování předpisů, vybavení ochrannými pracovními prostředky •

Kontrola vedení a podepisování prezenčních listin

•

Plnění výcvikové povinnosti

•

Aktivita, ochota, samostatnost, respektování nadřízeného pracovníka

Četnost prováděných kontrol: 1 x týdne kontrola docházky a sběr prezenčních listin (pátek) •

1 x týdně kontrola docházky a vyplácení přímé podpory (úterý)


•

1 x za dobu konání obsahová kontrola praktické přípravy

3. Metodické pokyny k jednotlivým fázím výuky Zahájení výuky Na začátku každého vzdělávacího kurzu lektor přivítal účastníky kurzu, seznámil je s podrobnou osnovou a pravidly kurzu, zkontroloval přítomnost účastníků a zaevidoval jejich přítomnost. Každý další den výuky kurzu pak lektor zkontroloval účast klientů, informoval je o programu a organizaci výukového dne. Realizace výuky a časový harmonogram Výuka probíhala ve vícehodinových blocích podle schváleného rámcového rozvrhu hodin. Teoretická vyučovací hodina byla v délce 45 minut, délka vyučovací hodiny praktického vyučování v délce 60 minut. Mezi každou vyučovací hodinou se uskutečnila několikaminutová přestávka. Preference vícehodinových bloků byla dána i tím, že při výuce v časově kratších blocích nebylo možné z časového důvodu probrat některá témata. Šesti/sedmihodinový blok je mnohem vhodnější na výuku a procvičování náročných témat. Jeden den praktického vyučování byl v délce 7 hodin. Použití učebních pomůcek Při výuce lektoři používali tabuli (keramickou, plastovou, dřevěnou), dále knižní a textové materiály, při výuce v počítačových kurzech používali navíc projektor napojený na počítač/notebook lektora a zvukové reproduktory napojené na počítač/notebook lektora, flipchart pro zapisování poznámek. Při výuce lektor zapisoval na tabuli jednotlivé kroky a poznámky, při výuce v počítačových kurzech se ještě navíc promítal obraz z lektorova počítače a lektor pouštěl v některých pasážích zvukový doprovod k probírané látce. Každý účastník kurzu pracoval na svém pracovišti (počítač, zařízení, stroj, atd.), sledoval prezenční výuku lektora a následně s ním lektor procvičoval probranou látku, resp. zkoušel probrané postupy. V rámci cvičení měl lektor možnost konzultovat téma s každým účastníkem a ověřit si, zda probrané látce a postupu porozuměl. Vedle toho měl každý účastník možnost a povinnost využívat studijní materiály. Metody a techniky vyučování Vyučování – práce lektora. Učení je to, co se stane (nebo také nestane) na straně klientů. Základní snahou lektora bylo zajistit efektivní řízené vyučování a řízené učení. Nejčastěji používané vyučovací metody: •

Výklad - nejčastěji používaná metoda pro vysvětlení. Účinnost vizuálních

výkladu učebních

lze

podstatně

pomůcek

a

zvýšit kladením

používáním kontrolních

otázek, •

Vysvětlování - monologická metoda, která úzce souvisí s výkladem.

Vysvětlování

má

být

logicky

uspořádané,

stručné, vhodné je shrnutí nejdůležitějších informací. Pro


vysvětlování

je

dobré

využít

dosavadních

zkušeností

posluchačů. •

Demonstrace - metoda používaná nejčastěji při ukázce praktických, ale i intelektuálních dovedností.

•

Procvičování pod dohledem lektora. Metoda velmi účinná pro

získání

teoretických

schopností

a

praktických

dovedností. Metoda umožňuje klientům vyjasnit nejasnosti u procvičování nového učiva. •

Dialogická metoda. Lektor metodu používal při rozhovoru se všemi klienty ve třídě nebo jednotlivci formou otázek a odpovědi. Otázky byly ústní i písemné.

Hodnocení obsahu jednotlivých hodin kurzů, dodržování doby a kvality kurzů Monitorování kvality poskytovaných služeb a spokojenosti zákazníka bylo součástí vzdělávacího procesu všech dodavatelů vzdělávání. Dodavatelé měli vypracované postupy pro sledování a vyhodnocování kvality poskytovaných služeb - kurzů, které snesou přísné měřítka systému jakosti ISO 9001:2001. Hodnocení kurzu - každý účastník byl na závěr kurzu požádán o vyplnění Hodnotícího listu Předmětem hodnocení byly např. studijní osnovy, pedagogické schopnosti a kvalita znalostí lektora/přednášejícího, přínos probírané látky pro praktické použití účastníkem technické vybavení učebny, kvalita zázemí a poskytnutých doplňkových služeb, Tyto listy byly bezprostředně po ukončení každého kurzu vyhodnocovány organizátorem kurzu a na předány ke kontrole realizačnímu týmu a dalším kontrolním orgánům (interní auditor realizátora, apod.). Kontrola účasti klientů Základem kontroly prezence je prezenční listina. Tato listina je doklad, vystavený realizátorem projektu a byl dodán vždy před zahájením kurzu subdodavateli nebo dalším realizátorům těchto kurzů. Z ní jasně vyplýval účel, místo, čas, trvání, obsah, lektor, klienti. Současně prezenční listina obsahuje i údaje o případném proškolení klientů v oblasti bezpečnosti práce a požární ochrany, popř. další. Tato listina je prvotním dokladem. Po ukončení celého kurzu byla založena pro další kontrolu. V rámci registračního systému byla každá akce evidována v počítačovém systému (ISDDŠ) a po doručení prezenčních listin byla provedena kontrola účasti, současně byla provedena křížová kontrola prezenční listiny s poskytnutou přímou podporou. Ukončení - ověřování znalostí účastníků kurzů Znalosti klientů byly testovány v případě potřeby vstupními testy. Pro absolventy kurzů byly připraveny (mimo motivační kurzy) výstupní testy a závěrečné zkoušky. Délka a obsah testů a závěrečných zkoušek je vymezena ve schválených vzdělávacích programech. S výsledky testů byli účastníci seznámeni bezprostředně. Porovnáním výsledků vstupních a výstupních testů se dala stanovit úspěšnost výuky, která byla velmi vysoká. Každý účastník akreditovaného vzdělávacího kurzu obdržel po úspěšném absolvování


kurzu osvědčení s celostátní platností. 4. Podkladové materiály •

Akreditovaný program rekvalifikačního kurzu

•

Anotace kurzů a charakteristiky rekvalifikačního a poradenského programu Úřadu práce v Ostravě

•

Dohoda o provedené rekvalifikaci

Kontrolní činnost prováděli průběžně i členové realizačního týmu projektu DDŠ. Při kontrolách byly zjištěny většinou jen drobné nedostatky a vzhledem k četnosti kontrol se jednalo o zanedbatelné procento závad. Ve všech případech byl se závěry seznámen ředitel pobočky, lektoři a neprodleně byly závady odstraněny. O všech provedených kontrolách byl veden záznam. Zpětné kontroly projektové dokumentace zjistily, že ke kurzu Nástroje strategie hledání zaměstnání #0014 (25.2.2008) byla omylem přiložena neplatná třídní kniha. Tento původně dopolední - kurz byl v řádném termínu zrušen pro absenci zapsaných klientů, následně však proběhl tentýž den v odpoledních hodinách za účasti dvou klientek.

ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ: 1)Při realizaci projektu se maximálně osvědčilo zřízení kontrolorů kvality, přímo podřízených řediteli pobočky realizátora, kteří přímo na místech realizace projektu a všech jeho částí prováděli kontrolu všech operací prováděných a nejen fyzicky, ale i administrativně. Současně byly prováděny i průběžné kontroly dodržování pravidel publicity. 2)Rovněž se osvědčilo, že interní auditor realizátora v centrále realizátora, podřízený přímo generálnímu řediteli realizátora, prováděl vstupní a výstupní kontrolu všech dokladů a návazně na tyto doklady i kontrolu fakturace zadavateli. Interní auditor objevil jediné pochybení ve fakturaci realizátora, které spočívalo v přefakturaci 1 položky ve výši 900,- Kč, které bylo v další faktuře vyřešeno dobropisem. 3)Uceleným systémem kontroly – kontroloři kvality na pobočkách a interní auditor na ústředí - se podařilo zajistit, že byly fakturovány pouze činnosti skutečně realizované a to vždy maximálně do výše dle schváleného rozpočtu, i když některé činnosti svým rozsahem tento rozpočet přesáhly.


Kontrolní protokoly (Příloha č. 12)

•

Denní třídní kniha kurzu Nástroje strategie hledání zaměstnání #0014




5.D Zabezpečit vzdělávací schválené nabídky

Název aktivity: 5.3. Kontrola účasti klientů

akce

podle



Popis: Kontroloři kvality jednotlivých poboček sledovali pravidelně evidenci a prezenční listiny klientů. Vždy před zahájením kurzů byla evidence docházky předána subdodavateli nebo vlastním zaměstnancům realizátora, kteří přímo zajišťovali vzdělávací akce. Povinností subdodavatele bylo rovněž vykonávat vlastní vnitřní kontrolní činnost. Pravidelně nejméně však 1x za 14 dnů - byla namátkově kontrolována neohlášenými kontrolami ze strany realizátora - COFET, a. s. Po ukončení každé vzdělávací akce byla docházka v listinné podobě vyzvednuta kontrolory kvality a znova kontrolována. Prezenční listiny sloužily mj. i pro výpočty, poskytování a kontrolu přímé podpory. Tato evidence je základní doklad a podklad pro souhlas s vyplácením přímé podpory. Dokumentace o přítomnosti klientů jsou povinným dokladem a byly předávány v originálech. Kontrolu vedení prezence a dalších náležitostí prováděli nejen kontroloři kvality, ale i např. členové realizačního týmu, namátkově i vedení pobočky a zaměstnanci z ústředí realizátora. Kontroloři kvality prováděli i kontroly úrovně poskytované výuky, používání ochranných pomůcek, prostředí výuky, vedení pedagogické dokumentace. O každé kontrole byl vypracován písemný protokol. Se závěry protokolu byl průběžně seznamován lektor a ředitel pobočky. V případě zjištěných nedostatků byl problém okamžitě řešen na úrovni pobočky a bylo přijato opatření realizačním týmem na prevenci dalších nedostatků. V případě závad zjištěných interním auditorem realizátora byla přijímána opatření z úrovně vedení realizátora.

ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ: 1)Od vstupu klienta do projektu tj. podepsání dohody o vstupu byl klient průběžně kontaktován a tím i kontrolován. Průběžná kontrola účasti klientů v jednotlivých fázích projektu se velmi osvědčila, protože klient, který chce být zaměstnán, ji vnímá pozitivně, jako opravdový zájem o svou osobu. Je to součástí individuální péče o klienta, která se v projektu velmi osvědčila. 2)Klienti, kteří byli zaměstnáni „na černo“ a kteří nemají zájem o zaměstnání a tedy ani o aktivity projektu, se kontroly právem obávají a pokud poznají, že kontrola je důsledná a bude jim znemožňovat jejich nezákonné aktivity, musí se rozhodnout. Rozhodnutí těchto klientů pod tlakem průběžné kontroly, znamenalo buď ukončení nezákonných aktivit a plné zapojení do projektu, které vedlo k zaměstnání klienta nebo žádost klienta o dobrovolné vyřazení klienta z evidence úřadu práce, buď z důvodu legalizace dosud nelegálního zaměstnání nebo jiných. Tím bylo neplánovaně ušetřeno na výdajích státního rozpočtu ve výši 235,664.431,- Kč. Celkem 1.221 dlouhodobý nezaměstnaný, který byl vyřazen z evidence úřadů práce na základě vlastní žádosti po TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z PROSTŘEDKŮ ESF A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČR.

seznámení se s projektem DDŠ v 1. etapě projektu DDŠ, do té doby zatěžoval výdaje státního rozpočtu průměrně částkou 193.011,- Kč/1 nezaměstnaného. 3)Doporučuje se začít ihned při vstupu klienta do projektu – doslova již 1. den a klienta v projektu ihned směrovat ke konkrétnímu cíli (zaměstnání a spolupráce se zaměstnavateli), dle jeho možností a schopností. Klient musí být maximálně motivován a současně se s ním musí stále pracovat tak, aby viděl, že je o něm přehled a pracuje se s ním. Pokud klient vidí jasný cíl, má motivaci a snaží se buď aktivně spolupracovat v projektu. 4)Pokud má klient projektu jiné zájmy – např. nelegální zaměstnání a je neustále kontrolován a vtahován do aktivit projektu, které jsou on-line v IS projektu k dispozici nejen realizátorovi, ale i zaměstnancům úřadu práce, snaží se takový klient z projektu a evidence úřadu práce raději co nejrychleji vystoupit. V každém případě je to naplnění cílů projektu, co nejvíce snížit počet evidovaných na úřadu práce, protože tím dochází ke snižování zbytečných mandatorních výdajů státu S projektem DDŠ bylo na prezentaci projektu DDŠ seznámeno celkem 7.422 dlouhodobě nezaměstnaných. Z těchto 7.422 potenciálních klientů po seznámení s časovou náročností projektu DDŠ byl v průběhu projektu DDŠ vyřazen z evidence ÚP celkem 1.221 dlouhodobě nezaměstnaný (z toho 661 v Ostravě a 560 v Mostě). Celkem byl takto vytvořen ve výši nepředpokládaný mimořádný přínos pilotního projektu DDŠ 235,664.431,-Kč. Doporučuje se při seznámení s projektem podrobně informovat dlouhodobě nezaměstnané o časové a další náročnosti, stejně jako o perfektním přehledu o činnostech klientů tak, aby ti, kteří mají jiné aktivity (např. načerno zaměstnáni, apod.) a na úřadu práce jsou evidováni pouze ze zištných- tj. vlastních ekonomických důvodů. Za etapu 1.1 od listopadu 2007 do srpna 2008 byl 1.221 nezaměstnaný neoprávněně užívající sociální systém „dobrovolně“ vyřazený z evidence ÚP z důvodu DDŠ (+235 milionů Kč pro SR ČR). Dále bylo přímo v projektu DDŠ zaměstnáno či sebezaměstnáno 1.162 dlouhodobě nezaměstnaných (+ 224 milionů Kč za etapu 6. k 31. 8. 2008 pro SR ČR). Celkový ekonomický přínos DDŠ pro státní rozpočet ČR činil k 31. 8. 2008 celkem 459,943.213,- Kč . Výstupy z realizace: •

Kontrolní protokoly (Příloha č. 12)



5.D Zabezpečit vzdělávací schválené nabídky

Termín realizace: akce

podle

Název aktivity: 5.4. Zajišťovat zpětnou vazbu zadavatele, posuzování a monitorování


Termín realizace: pro


Popis: Po celou dobu průběhu veřejné zakázky byl zadavatel průběžně informován vedoucí realizačního týmu Ing. Mgr. Alicí Zdvihalovou (dále též VRT), která byla zodpovědná za dodávání a dokladování zpráv, průběžné vyhodnocování a zpracovávání čtvrtletních zpráv, včetně splnění všech požadovaných indikátorů vyplývajících ze zadávací dokumentace. VRT shromažďovala a vyhodnocovala se svým RT všechny návrhy na změny v průběhu realizace projektu (změny termínů, změny RK, změny vyplácení PP, apod.) z poboček, schválené řediteli poboček, které vycházely ze skladby klientů, z požadavků ÚP, z požadavků projektového manažera MPSV, z požadavků budoucích zaměstnavatelů, z požadavků klientů, apod. Tyto změny byly po projednání a schválení v RT a po konzultaci s vedením realizátora předkládány zadavateli přes Projektový tým a Řídící výbor ke schválení. VRT byla zodpovědná za podávání hlášení zadavateli, rovněž byla v průběžném a (prakticky každodenním) kontaktu s projektovým manažerem MPSV, se kterým konzultovala všechny připravované aktivity, formuláře, publikační a jiné materiály. Projektový manažer byl zván na schůzky a jednání realizačního týmu, zúčastnil se výjezdů na pobočky (Most a Ostrava) a dalších aktivit pořádaných realizátorem. Před polovinou realizace projektu došlo k výměně projektového manažera (PM), která však neměla žádný negativní dopad na realizaci projektu. Nový PM se velice brzy zapracoval a dokázal řídit a kontrolovat spolu s ÚP v Mostě a v Ostravě ve spolupráci s projektovým týmem průběh realizace projektu DDŠ. Průběžně byla PM a projektovému týmu, stejně jako ÚP a vedení realizátora poskytována data týkající se naplňování projektu včetně týdenních hlášení, které obsahovaly zejména následující údaje: -

Seznam klientů předaných ÚP Počet klientů, kteří podepsali dohodu o vstupu Počet klientů zařazených do všech typů kurzů (ukončených a v běhu) Počet kurzů realizovaných či v běhu Počet ukončených kurzů Počet vydaných certifikátů absolventů, IT kurzů Počet zaměstnaných klientů

Dále byly pořádány průběžné informační workshopy pro zadavatele – pracovníky MPSV, v jejichž čele stála vrchní ředitelka úseku 4 MPSV Správa zaměstnanosti Ing. Marie Bílková. V průběhu realizace projektu proběhla tři zásadní zasedání Řídícího výboru ve složení: Předsedkyně : Ing. Marie Bílková VŘ 4 MPSV Ing. Silvie Gregorová ŘO 45 MPSV Ing. Josef Beran (Ing. Petr Hrabánek) projektový manažer TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z PROSTŘEDKŮ ESF A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČR.

Ing. Arch. Yvone Jungová ředitelka ÚP Ostrava Ing. Oldřich Malý ředitel ÚP Most Ing. Ivan Noveský gen. ředitel COFET, a.s. Na řízení a kontrole průběhu projektu se aktivně podíleli členové projektového týmu (dále též PT), kteří posuzovali a předkládali podklady Řídícímu výboru k definitivnímu rozhodnutí. Projektový tým fungoval ve složení: Ing. Dmitrij Gamalej –finanční manažer projektu Ing. Mgr. Alice Zdvihalová –vedoucí realizačního týmu projektu Ing. Anežka Dombková –ÚP Ostrava Ing. Alena Zieglerová – ÚP Most PT konzultoval a schvaloval návrhy a změny předložené realizátorem, jednotlivými úřady práce, návrhy na změny RK, návrhy na změny harmonogramu, návrhy na zlepšení organizace vyplácení PP, výhledy na následující období, doporučení a další návrhy. Dále PT pracoval na podkladech pro rozhodování a odpovídání dotazů a připomínek členů Řídícího výboru, aj. ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ: 1)Osvědčilo se nejen umožnit neomezený přístup zadavateli i úřadům práce do ISDDŠ, který umožňoval zadavateli mít online přehled o aktivitách projektu, ale současně i kontrolu aktivit projektu a současně i kontrolu klientů projektu. Doporučuje se maximální on-line přístup zadavatele do IS, který umožní zadavateli nejen průběžnou kontrolu realizace projektu. 2)Současně se on-line přístup zadavatele a příslušných úřadů práce do IS doporučuje i pro průběžnou kontrolu klientů projektu, o které budou klienti informováni a která tak umožní pomoci zadavateli resp. úřadům práce naplnit i další cíle projektů, tj. pomocí maximální kontrolou klientů evidovaných na úřadech práce vyřadit co nejvíce klientů z evidence, kteří se raději dobrovolně nechají vyřadit z evidence. 3)Osvědčilo se poskytnout zadavateli otevřeně veškeré informace o realizaci projektu včetně problémů s realizací a tyto problémy tak společně řešit. Stejně otevřeně postupovat ve vztahu se subdodavateli a propojit subdodavatele se zadavatelem i s úřady práce. 4)Při otevřeném přístupu a vzájemné informovanosti bylo možno ihned z úrovně zadavatele vyřešit selhání rozhodujícího subdodavatele v Mostě - SŠT Velebudice dne 1. 2. 2008, kdy ze dne na den (31. 1. 2008 na Řídícím výboru MPSV subdodavatel všechny své činnosti včetně harmonogramu potvrdil) tento subdodavatel nebyl schopen zahájit nové RK a způsobil tak zbytečné veliké problémy mnoha klientům projektu DDŠ. Zadavatel - PM Ing. Beran – operativně, ihned po zjištění všech informací od úřadu práce v Mostě i od pobočky zhotovitele v Mostě, nařídil zhotoviteli zajistit náhradní RK u jiných subdodavatelů. Souhlasil však s dokončením již probíhajících RK u tohoto subdodavatele. Po zlepšení situace u subdodavatele a poskytnutí garancí spolehlivé dodávky RK, souhlasil PM zadavatele ing. Beran se zahájením alespoň těch RK u subdodavatele SŠT Velebudice, které nebylo v daném čase v daném regionu možno zajistit u jiného subdodavatele. Doporučuje se proto diverzifikovat rozsáhlé aktivity RK v jedné dané oblasti na několik subdodavatelů a tím diverzifikovat riziko v případě selhání některého subdodavatele. 5)Monitorovací zprávy se doporučuje vytvářet zcela otevřeně a objektivně a již ve spolupráci se zadavatelem. Tím je možno eliminovat zbytečné vracení monitorovacích zpráv, které bývá nejčastěji předmětem nedorozumění mezi


zadavatelem realizátorem. 6)Doporučuje se ponechat realizátorovi projektu možnost operativně navrhovat RK dle potřeb klientů a trhu práce. Návazně – z pozice dobré znalosti projektu i aktuálního prostředí – operativně schvalovat zařazování a vyřazování RK dle potřeb klientů, trhu práce a tedy pro maximální naplnění cílů projektu. Efektivita projektu (a tedy i RK) byla u DDŠ stanovena efektivitou jejich výstupů, tj. kolik absolventů RK je následně zaměstnáno v trvalých pracovních poměrech (tento inovativní prvek pilotního projektu se osvědčil. 7)Dokladem velmi dobré zpětné vazby zadavatele na výstupy projektu je i nový motivační kurz připravený realizátorem COFET, a.s. na základě výzvy zadavatele MPSV- Finanční gramotnost. Tento motivační kurz se velmi osvědčil jako prevence předlužení a následné nezaměstnatelnosti klientů. V zájmu snižování nezaměstnanosti a prevence nezaměstnanosti se doporučuje zajistit nástroj aktivní politiky vzdělávání finanční gramotnosti jako nový zaměstnanosti, pro získání a udržení zaměstnání, nejen pro klienty úřadů práce, ale pro všechny občany ČR.


Týdenní hlášení zadavateli o plnění projektových cílů (Příloha č. 14)



6.E Pomoc při hledání pracovního místa, zprostředkování zaměstnání a spolupráce se zaměstnavateli


Název aktivity:

Termín realizace:

6.1. Vyhledávání vhodných pozic pro klienta


Popis: Koordinační týmy obou poboček (složené ze zástupců zadavatele, ÚP Most a Ostrava a zástupců jednotlivých subdodavatelských subjektů) od počátku realizace veřejné zakázky prováděly průběžnou analýzu poptávky a nabídky práce v daném regionu. Informovaly zaměstnavatele v daném regionu o probíhající veřejné zakázce a zároveň informovaly účastníky o všech vhodných výběrových řízeních u zaměstnavatelů a na výběrová řízení je připravovaly. Zaměstnavatelé byli zváni na „Dny otevřených dveří“, aby mohli posoudit znalosti účastníků (např. při závěrečných zkouškách, účast na odborné praxi, rekvalifikacích, workshopech, apod.) V rámci uvedené aktivity byl prováděn systematický monitoring nabídky volných pracovních míst, který se dále využíval v rámci poradenských služeb klientům. Nabídka se průběžně vyhodnocovala dle individuálních potřeb klientů, byla průběžně aktualizována a doplňována. Dalším informačním zdrojem byly personální servery, informace od zaměstnavatelů a běžná inzerce. V rámci komunikační strategie docházelo k předávání relevantních informací o stavu trhu práce v daném regionu. Dalším informačním nástrojem byly workshopy, které sloužily k navázání adresné spolupráce se zaměstnavateli, k zjištění a analýze jejich potřeb a požadavků. Workshopy byly realizovány jednak s klienty, a jednak s potencionálními zaměstnavateli, což znamená: - po realizaci akvizice ve smyslu zjištění vhodného umístění u vhodného zaměstnavatele, tento byl pozván do prostor příslušné pobočky společnosti COFET, a.s., kde mu byla představena problematika projektu „ Dost dobrá šance“ včetně systému, výhod apod. tak, aby bylo jasné, jaké výhody kdo pro koho přináší (zaměstnavatel, klient, region, apod.) - z tohoto jednání vzešly konkrétní požadavky potencionálního zaměstnavatele, jako např. požadovaná kvalifikace, morální předpoklady, fyzická náročnost, odměňování, aj. - tyto informace byly předávány skupině klientů, která byla vytvořena osobními poradci z jejich „portfolia“ klientů, stejným způsobem, tedy na workshopu v prostorách poboček společnosti COFET, a.s. - po skončení těchto aktivit proběhlo výběrové řízení zaměstnavatele (taktéž v prostorách poboček společnosti COFET, a.s.), čímž byla zajištěna jakási „uvolněnost“ klientů, kteří se pohybovali v jim již známém prostředí. Klienti se tak od prvního kontaktu se zaměstnavatelem až po sepsání pracovní smlouvy pohybovali ve známém prostředí. Uvedený systém komunikační strategie se v průběhu veřejné zakázky plně osvědčil. Důkazem toho nakonec je samotné splnění vytyčených indikátorů. Samozřejmě, nesetkávali jsme se vždy pouze s kladným průběhem, někteří klienti neprojevovali ochotu nastoupit do zaměstnání a pracovat, protože si v závislosti na TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z PROSTŘEDKŮ ESF A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČR.

svoji roli „uchazeče o zaměstnání“ zvykli na určitý, výhodný životní standard a vstup do zaměstnání chápali jako narušení svých životních zvyklostí a potřeb. Proto bylo potřeba vyvinout maximální úsilí a vhodně motivovat klienty při individuálních osobních pohovorech, abychom je přesvědčili o nutnosti pracovat. Taktéž zaměstnavatelům bylo nutno věnovat zvláštní pozornost zejména ve smyslu speciální prezentace celého projektu, dále pak jsme se potýkali s problémem nepochopení týkající se „kvality“ našich klientů. Ze strany některých zaměstnavatelů byla znát určitá nedůvěra v profesní, morální a dokonce i lidské kvality našich klientů. Dále pak byla problematická finanční a mzdová nabídka některých zaměstnavatelů. U některých převládal názor, že dlouhodobě nezaměstnaný bude pracovat za jakýkoli plat. Nicméně i tyto bariéry se podařilo překonat a odstranit individuálními konzultacemi a vhodným typováním správných klientů pro správné zaměstnavatele. ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ: 1)Při hledání pracovního místa se musí od 1. dne účasti klienta v projektu zainteresovat sám klient, např. prostřednictvím zpracování CV v rámci motivačních kurzů, protože se musí ztotožnit s budoucí pracovní pozicí. 2)Hledání pracovního místa a zprostředkování zaměstnání je hlavní a nejnáročnější základní činností v rámci návratu klienta na legální pracovní trh. Celý realizační tým a všichni, kteří spolupracují na realizaci, musí průběžně všemi formami realizovat hledání pracovního míst – inzeráty, web stránky, vývěsky, další publicita, osobní informace, návštěvy zaměstnavatelů, informace z různých zdrojů, atd. Musí to být prováděno od vstupu klienta do projektu průběžně a cíleně, protože od přípravy na budoucí možnou pracovní pozici se odvíjí veškerá činnost s klientem – motivace, vzdělávání včetně případné rekvalifikace. 3)Spolupráce se zaměstnavateli musí být směrována k získání důvěry zaměstnavatele k realizátorovi projektu. Zaměstnavatel musí vidět motivaci klientů k trvalému zaměstnání a současně i cílenou přípravu na jejich pracovní pozice. Doporučuje se získávat důvěru zaměstnavatelů nejlépe tím, že zaměstnavatel má přístup nejen na workshopy, které mnozí zaměstnavatelé považují za formalitu, ale zejména např. na zkoušky na závěr RK, otevřeným přiznáním „nedostatků“ ale i „předností“ jednotlivých klientů. Zaměstnavatel musí oprávněně nabýt dojmu, že hlavním cílem realizátora není klienta pouze „nějak“ zaměstnat, ale že hlavním cílem realizátora je klienta projektu DDŠ trvale zaměstnat u konkrétního zaměstnavatele. 4)Pomoc při hledání pracovního místa klientů DDŠ proto nekončila prostým nalezením pracovního místa. Je nutno ověřit, zda klient opravdu je na toto pracovní místo dobře připraven, jak zdravotně, tak odborně a v neposlední řadě i psychicky. Je nutno nejistého – byť velmi dobře motivovaného - klienta znova utvrdit v jeho přesvědčení, že na výkon práce je dobře připraven, že výkon práce dobře zvládne. Mnohdy je nutno klienta doslova za ruku dovést na nástup k zaměstnavateli. Doporučuje se proto využít možnost řízené praxe v rámci rekvalifikace u konkrétního zaměstnavatele (v pilotním projektu DDŠ řízená praxe nabyl zahrnuta ani projektově ani finančně). Tam, kde to bylo možné, byl praxe u zaměstnavatele realizována z prostředků realizátora projektu DDŠ a z prostředků zaměstnavatele se souhlasem příslušným zaměstnanců ÚP a tato praxe znamenala velikou výhodu pro klienta, protože při nástupu přicházel již do „známého“ prostředí, klient byl méně stresován a jeho nástup do nového zaměstnání byl snazší a přirozenější. Byla to i výhoda pro zaměstnavatele, který následně přijímal do pracovního poměru zaměstnance, kterého již znal a


„nekupoval zajíce v pytli“. 5)Zaměstnavatele je vždy třeba přesvědčit o tom, že jeho nový zaměstnanec – klient projektu – bude dobrým zaměstnancem a bude chtít trvale pracovat. V tomto případě se nejvíce osvědčila praxe u budoucího zaměstnavatele, kdy zaměstnavatel již měl možnost si ověřit pracovní dovednosti budoucího zaměstnance. Zaměstnavatel mohl eventuelně zjistit, že mu potenciální zaměstnanec – z jakýchkoliv důvodů – nevyhovuje a to ještě před zahájením vlastního administrativního nástupu klienta do zaměstnání. Je i projevem důvěry mezi realizátorem a zaměstnavatelem, pokud mu sdělí skutečné důvody neakceptace klienta. V tomto případě je nezbytné – v případě objektivních důvodů, začít odstraňovat problémy na straně klienta. Pokud se jedná o důvody ryze subjektivní, pak začít hledat pro klienta stejné pracovní místo u jiného zaměstnavatele. Doporučuje se zahrnout do projektů a jejich rozpočtů řízenou praxi. 6)Pokud má klient projektu být zaměstnán dlouhodobě, spolupráce se zaměstnavatelem a klientem nemůže končit s nástupem klienta do zaměstnání u zaměstnavatele. Minimálně po dobu zkušební doby musí realizátor komunikovat nejen s klientem, ale i se zaměstnavatelem s cílem eliminovat potenciální problémy. Tato činnost nebyla u pilotního projektu DDŠ zahrnuta do projektu a jeho rozpočtu. Doporučuje se zahrnout spolupráci realizátora projektu se zaměstnavatelem a s klienty po dobu tříměsíční zkušební lhůty do projektu a rozpočtu projektu. Výstupy z realizace: •

Záznamy v deníku klienta (Karty klientů – Příloha č. 15)

•

Záznamy z workshopů a individuálních jednání se zaměstnavateli (Příloha č. 16)



6. E Pomoc při hledání pracovního místa, zprostředkování zaměstnání a spolupráce se zaměstnavateli


Název aktivity:

Termín realizace:

6.2. Návrhy na doplnění vzdělání


Popis: Po celé období realizace veřejné zakázky docházelo k monitorování potřeb zaměstnavatelů, které pak bylo posuzováno ve vztahu k vzdělanostní a kvalifikační úrovni klientů. Současně se vstupem klienta do projektu byla pro něho hledána vhodná pracovní pozice a zjišťovány kvalifikační a další předpoklady a potřeby pro tuto pozici. Zjištěný nesoulad vedl pracovníky poboček, MPSV i úřadů práce k průběžnému přehodnocování nabízených kurzů – viz etapy 1.3 a 1.4. Vedle toho byla po celou dobu trvání veřejné zakázky pociťována potřeba realizace dlouhodobějších vzdělávacích aktivit pro některé pracovní pozice, což stanovená délka a podmínky veřejné zakázky neumožňovaly. Individuální průběžné konzultace s klienty směřovaly k průběžnému vyhodnocování jejich možností a potřeb a identifikaci nejvhodnějších metod k jejich naplnění. Pokud byla diagnostikována potřeba doplnit kvalifikaci klienta, byl neprodleně zaznamenán požadavek na doplnění vzdělání do deníku klienta. Tento postup byl případně uplatňován opakovaně, dle potřeb klienta a vývoje trhu práce.

ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ: 1)Osvědčilo se začít ihned, tj. při vstupu klienta do projektu – podepsání dohody o vstupu- s klientem intenzivně pracovat na jeho zařazení na trh práce. Nejen krátká doba na realizaci projektu, ale i motivace klienta a jeho vize budoucího možného uplatnění na trhu práce klienta velmi pozitivně stimulují. Diagnostika pak upřesňuje klientovi schopnosti a v plánu rozvojových aktivit cíleně klienta směrovat, což mu pomáhá dosáhnout vytčeného cíle. 2)Cílená rekvalifikace směrovaná ke konkrétní pracovní pozici u konkrétního zaměstnavatele je nejúčinnější formou vzdělávání. Klient vidí cíl a je tím výrazně motivován k úspěšnému dokončení RK. Klient nepovažuje RK za zbytečnou aktivitu, kterých již absolvoval v průběhu několika let několik bez výsledného efektu – získání zaměstnání. 3)U klientů, kteří mají větší problém a nemohou se ztotožnit s nějakou reálnou pozicí na trhu práce lze pomocí diagnostiky identifikovat klientovi schopnosti, což pak umožní klienta nasměrovat prostřednictvím plánu rozvojových aktivit do dalších vzdělávacích aktivit. Osvědčila se intenzivní spolupráce ředitele příslušných zaměstnanců pobočky realizátora pod vedením ředitele pobočky, za dohledu realizačního týmu a příslušných zaměstnanců ÚP za dohledu PM zadavatele. Doporučuje se ponechat výběr vhodných vzdělávacích aktivit na příslušných zaměstnancích ÚP a specialistech zadavatele pod kontrolou realizačního týmu a PM. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z PROSTŘEDKŮ ESF A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČR.

4)Doporučuje se začít ihned při vstupu klienta do projektu – doslova již 1. den a klienta v projektu ihned směrovat ke konkrétnímu cíli (zaměstnání a spolupráce se zaměstnavateli), dle jeho možností a schopností.




Zhodnocení průběhu aktivity za celé období realizace veřejné zakázky Číslo a název etapy •

6.E Pomoc při hledání pracovního místa, zprostředkování zaměstnání a spolupráce se zaměstnavateli


Název aktivity:

Termín realizace:

6.3. Registrace výsledků


Popis: Zaměstnávání klientů bylo po celou dobu realizace veřejné zakázky vnímáno jako stěžejní aktivita projektu, zajišťující splnění hlavního projektového cíle – naplňovaného indikátoru, tedy zabezpečení návratu dlouhodobě nezaměstnaných do pracovního procesu. Registraci výsledků této aktivity byla proto věnována maximální pozornost tak, aby záznamy o zaměstnávání byly úplné, přesné a přehledné. Vzhledem k rozsahu projektu (počtu klientů), jeho omezenému časovému prostoru a specifičnosti cílové skupiny projektu se nejednalo o snadný úkol. Přestože zkušenosti členů Realizačního týmu - i dalších pracovníků – s touto problematikou jsou rozsáhlé a metodické zpracování aktivity v přípravné fázi projektu se ukázalo jako velmi kvalitní, při praktickém řešení nepředvídatelných případů individuálních klientů na pobočkách bylo třeba stále znovu nastavenou metodiku rozšiřovat a doplňovat, konzultovat sporné případy se zadavatelem projektu a zdokonalovat informační toky mezi pracovníky realizátora COFET, a. s. a jeho subdodavateli a úřady práce. Nezanedbatelné procento klientů z cílové skupiny projektu se z nejrůznějších důvodů snažilo o zkreslování údajů o požadovaném zaměstnání - uvádělo rozdílné informace pracovníkům realizátora a zaměstnancům úřadu práce. V některých případech předkládali zfalšovaná potvrzení o pracovních pohovorech, dokonce i pracovní smlouvy. Údaje o zaměstnávání jednotlivých klientů proto musely být vždy podrobeny důkladnému ověřování s pracovníky úřadů práce i dotyčnými zaměstnavateli předtím, než byly realizátorem zaevidovány. Určitá časová prodleva, potřebná pro ověřování údajů, působila v negativním směru na aktuálnost průběžných statistik o počtu zaměstnaných klientů, tento fenomén byl však více než vyvážen spolehlivostí záznamů takto ověřených. Také časové rozpětí osmi pracovních dnů, které nově zaměstnaným z řad uchazečů o zaměstnání poskytuje zákon k oznámení této skutečnosti na úřad práce, prodloužené o další časovou prodlevu, než úřady práce informaci zpracují a postoupí pracovníkům realizátora, způsobovalo určité zpožďování dat o počtu zaměstnaných klientů. Realizátor proto jako rozhodující kriterium stanovila stoprocentní spolehlivost záznamů o zaměstnání, nikoli co možná nejrychlejší aktualizaci údajů o celkovém počtu zaměstnaných klientů. Na každé pobočce byl určen jeden pracovník (kontrolor/ka kvality) zodpovědný za ověřování údajů o zaměstnávání s příslušným úřadem práce, jeho výstupy pak procházely dalším prověřením od kontrolních subjektů v pražské centrále společnosti realizátora. Složitější individuální případy, kdy například byl klient projektu sankčně vyřazen z ÚP se


zpětnou platností jdoucí před datum jeho vstupu do projektu, byly vždy konzultovány se zadavatelem projektu. K registraci výsledku procesu zaměstnávání klientů - tedy záznamům o nabídkách volných pracovních míst, doporučením k osobním pohovorům klientů se zaměstnavateli a v případě úspěšného umístění uchazeče na trh práce přímo k záznamům o získaném zaměstnání – sloužil pracovníkům realizátora elektronický registrační systém ISDDŠ – viz aktivita 1.6. Do osobních karet klientů byly zaznamenávány všechny relevantní informace o aktivitách spojených s pomocí při hledání pracovního místa tak, aby tyto informace byly kdykoli k dispozici realizátorovi a jeho subdodavatelům pracujícím s klientem, zaměstnancům příslušného úřadu práce s přístupovými právy do systému či pro účely souhrnného statistického zpracování těchto záznamů. Osobní karty všech klientů, kteří se zúčastnili projektu „Pomoc dlouhodobě nezaměstnaným na Ostravsku a Mostecku“ jsou součástí této závěrečné zprávy jako příloha. ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ: 1)V projektu DDŠ byla prováděna kompletní evidence klientů a jejich aktivizace v ISDDŠ. Doporučuje se pokračovat a dopracovat systém vzájemného ověřování údajů od klientů a zaměstnavatelů, navázaný na ISDDŠ a informační systémy úřadů práce (OK práce). 2)Ověření skutečně zaměstnaných klientů po třech měsících od ukončení projektu, které bylo projektem předepsáno, nemohlo eliminovat tříměsíční zkušební lhůtu a nezajišťovalo by tak objektivní vyhodnocení výsledků naplňovaných indikátorů. Doporučuje se proto provádět jmenovité vyhodnocení příslušnými úřady práce po 3 (případně po více měsících), čímž se eliminují možné nepřesnosti, které by mohla způsobit maximální zkušební lhůta dle ZP. V rámci projektu Dost dobrá šance by to mělo být nejdříve např. k datu 31. 12. 2008, bude ale záviset pouze na dobrovolném aktivním přístupu příslušných ÚP, zda realizují jmenovitou kontrolu klientů projektu DDŠ. Doporučuje se proto zahrnout do projektu a rozpočtu prostředky na tuto kontrolu (včetně odměn pro zaměstnance příslušného ÚP, kteří musejí vykonávat náročnou činnost nad rámec). 3)Současně se doporučuje vyčlenit v projektu a rozpočtu prostředky na práci s klienty i po skončení projektu. Zejména s klienty, kteří byli velmi dobře motivováni a kteří měli i další předpoklady pro trvalé uplatnění na legálním trhu práce (měli dobrou zdravotní rekomendaci, nebyli předluženi, atd.) a kteří nebyli v průběhu realizace projektu zaměstnáni pouze z nedostatku času. 4)Spolupráce se zaměstnavateli nekončí nástupem klienta do zaměstnání u zaměstnavatele. Minimálně po dobu zkušební doby by měl realizátor komunikovat nejen s klientem, ale i se zaměstnavatelem s cílem eliminovat potenciální problémy a teprve registrace takového výsledku zajistí skutečný objektivní výsledek projektu. Doporučuje se provádět kontrolu naplňovaného indikátoru zaměstnanost až po ukončení zkušební lhůty zaměstnanců.





7. Poskytování přímé podpory klientům


Název aktivity:

Termín realizace:

7.1. Poskytovat klientům přímou podporu


Popis: Administrace přímé podpory v pilotním projektu spočívala především ve vyplácení náhrad cestovného a stravného uchazečům o zaměstnání - účastníkům projektu. Přímá podpora byla vyplácena na základě individuálních prokázaných výdajů klientů, případně byla poskytována formou hromadného stravování v prostorách dodavatele, kde probíhaly vzdělávací akce. Výdajové pokladní doklady se jménem podporované osoby byly opatřeny podpisem této osoby, po kontrole správnosti všech údajů byly proplaceny. Přímá podpora se neproplácela v případech, kdy doklady byly neúplné, či nebyly v souladu s metodickými pokyny pro vyplácení přímé podpory v rámci ESF. Řešení sporných případů bylo konzultováno s projektovým manažerem MPSV, který schvaloval jednotlivé metodické pokyny v oblasti přímé podpory. Osvědčilo se vyplácení podpory nejdéle v týdenních cyklech (zvláště v RK u subdodavatelů), když nebylo možno PP vyplácet denně. Osvědčilo se vyplácení PP v hotovosti, protože pro mnoho klientů (zvláště předlužených) by znamenalo vyplácení PP na bankovní účet riziko exekvování příp. jinou nedostupnost těchto prostředků a ohrožovalo by to jejich možnost dostavit se na další aktivity projektu. V průběhu projektu se též objevila potřeba podpořit klienty, kteří vstupovali na trh práce, a v souvislosti s poptávaným zaměstnáním jim vznikaly výdaje, které je možno označit jako pracovní. Jednalo se např. o proplácení nákladů na pracovní oděv a obuv v rámci hygienicky náročné rekvalifikace, nebo proplácení výdajů za lékařské prohlídky před nástupem do rekvalifikačních kurzů, které vyžadovaly lékařskou rekomandaci. Další položkou byly výdaje za doklady, které potřebovali klienti při nástupu do zaměstnání, např. zhotovení průkazových fotografií, výpisy z rejstříku trestů, nákup potřebných pracovních pomůcek při nástupu do zaměstnání či výdaje vyplývající z úkonů potřebných pro zahájení živnostenského podnikání. Tyto potřeby byly dle návrhů příslušných zaměstnanců ÚP a realizátora průběžně konzultovány a schvalovány zadavatelem. Následně je projednal realizační tým s řídícím výborem projektu. Důslednou kontrolou klientů a dobrou organizací aktivit projektu bylo dosaženo úspor PP oproti rozpočtu PP v projektu

ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ: 1)Sjednocení poskytování přímé podpory (PP) v rámci všech projektů ESF a zjednodušení pravidel by mohlo výrazně zjednodušit administraci přímé podpory a zjednodušit i provádění kontroly PP jak ze strany realizátora, tak i návazně ze strany zadavatele event. kontrolních orgánů a statistiky. Doporučuje se proto v projektech ESF napojit evidenci poskytování PP přímo na příslušný IS.


2)Navázání administrace přímé podpory na informační systém Dost dobrá šance (ISDDŠ) se osvědčilo. V dalších projektech APZ navazujících na pilotní projekt DDŠ by spolu s celorepublikovým sjednocením pravidel poskytování PP bylo přímé propojení IS s PP přínosem pro realizátora i zadavatele. Rovněž by umožnilo jednotlivým úřadům práce přesně evidovat kompletní náklady na každého evidovaného – klienta projektů ESF. Doporučuje se proto zapojit do kontrolního systému projektu a na kontrolu klientů projektu on-line informační systém projektu. 3)Doporučuje se vyplácet přímou podporu v nejdéle týdenních intervalech. Doporučuje se vyplácet PP v hotovosti v návaznosti na výstupy z IS tak, aby klienti (zvláště dlouhodobě nezaměstnaní) měli možnost se pravidelně účastnit všech projektových aktivit.


Fakturace a doklady k přímé podpoře



8. Řízení a realizace veřejné zakázky


Název aktivity:

Termín realizace:

8.1. Řízení průběhu veřejné zakázky, dodávání zpráv a dokladování vyhodnocování a zamezování rizik


Popis: Řízení průběhu veřejné zakázky Vytvoření metodického rámce pro řízení veřejné zakázky, stanovení organizační struktury a matice odpovědností, zajištění odborného personálu nezbytného pro bezpečný průběh zakázky a vypracování podrobného harmonogramu jsou aktivity, které byly uskutečněny již v počáteční fázi tohoto projektu. Následující vývoj potvrdil, že tyto pilíře úspěšného řízení projektu byly nastaveny účelně a efektivně, a jejich průběžné změny spočívaly ve zdokonalování a adaptacích na měnící se okolnosti, spíše než ve vytváření systémových změn. Základním dokumentem stanovujícím průběh projektu byl Metodický průvodce jednotlivými fázemi projektu, který byl využíván jako pracovní manuál pro realizaci veřejné zakázky. Jednotlivé aktivity projektu byly dále podrobně rozpracovány systémem dokumentovaných postupů, metodických doporučení a příkazů generálního ředitele společnosti. Významná část manažerských pravomocí a operativních rozhodnutí, nezbytných pro úspěšnou realizaci projektu, byla delegována na pobočky společnosti, respektive jejich ředitele a další řídící pracovníky. Během realizace veřejné zakázky byl též rozvinut systém efektivního přenosu osvědčených postupů a prostředků tzv. Best Practice mezi pobočkami společnosti. Sdílení zkušeností z praxe, řešení aktuálních požadavků a potřeb regionálních poboček a plánování dalšího postupu prací na projektu patřilo k hlavní náplni pravidelných týdenních porad zaměstnanců COFET, a.s., zodpovědných za úspěšné plnění cílů veřejné zakázky. Realizátor projektu - společnost COFET, a. s. - po celou dobu projektu musel v předstihu rozpoznávat požadavky, které jsou kladeny na její organizační strukturu dynamicky se vyvíjejícím průběhem veřejné zakázky, a těmto požadavkům svou organizační strukturu adekvátně přizpůsobovat. V období nárůstu intenzity činností směřujících k naplnění cílů projektu, zejména vstupů nových klientů, diagnostiky a realizace kurzů, byla identifikována potřeba posílení kontrolních mechanismů zaměřených na řízení kvality výstupů projektu a administraci projektové dokumentace. S cílem zajistit nejvyšší možnou úroveň kvality všech aktivit projektu byly během jeho realizace vytvořeny a obsazeny pozice Kontrolora a Interního auditora. Průběžně byly zdokonalovány systémy komunikačních kanálů, řízení dokumentace projektu a motivace zaměstnanců společnosti. Významnější změny byly konzultovány se zadavatelem projektu. Z důvodu zkrácení doby realizace projektu na celkem 10 měsíců byl krácen i rozpočet této aktivity z jedenácti jednotek na deset a finanční prostředky nebyly zadavateli účtovány. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z PROSTŘEDKŮ ESF A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČR.

Realizační tým a další projektové pozice V čele Realizačního týmu (RT) stála vedoucí RT Ing. Mgr. Alice Zdvihalová, která byla zodpovědná za realizaci a zdárný průběh veřejné zakázky, zodpovídala za dodávání a dokladování zpráv o průběhu projektu zadavateli, průběžné vyhodnocování a zpracování čtvrtletních zpráv, zamezování rizik, včetně plnění všech sledovacích indikátorů vyplývajících ze zadávací dokumentace. Zároveň byla vedoucí RT zodpovědná za podávání hlášení zadavateli, byla v průběžném a (zejména v začátcích projetu téměř každodenním) kontaktu s projektovým manažerem zadavatele (MPSV) a jednotlivými úřady práce, se kterými konzultovala všechny připravované aktivity, formuláře, publikační a jiné materiály, podléhající schvalování zadavatelem. Projektový manažer MPSV byl zván na schůzky a jednání Realizačního týmu, zúčastnil se výjezdů na pobočky (Most a Ostrava) a dalších aktivit pořádaných realizátorem, tj. společností COFET, a.s. Průběžně byly projektovému manažerovi MPSV poskytovány všechny údaje týkající se naplňování cílů projektu včetně týdenních hlášení, která obsahovala aktuální data v následujícím členění: -

Seznam klientů předaných ÚP, Počet klientů, kteří podepsali dohodu o vstupu, Počet klientů zařazených do všech typů kurzů (ukončených a v běhu), Počet kurzů realizovaných či v běhu, Počet ukončených kurzů, Počet vydaných certifikátů absolventům IT kurzů, Počet zaměstnaných klientů.

Dalšími členy Realizačního týmu projektu byli odborní pracovníci, kteří zajišťovali jednotlivé oblasti této veřejné zakázky: Mgr. Jiří Škrábal – zajišťoval oblast profesního vzdělávání, kde bylo postupováno s ohledem na potřeby trhu práce, byla sledována hlavně uplatnitelnost absolventů jednotlivých profesních kurzů a rekvalifikací, včetně cílené spolupráce s úřady práce. RNDr. Ivana Ašmerová, která zodpovídala za oblast vzdělávání dospělých, jež představuje celoživotní vzdělávání, rozšiřování kvalifikace a učení v tom nejširším slova smyslu. Ing. Věra Reichmannová – odborník na sociální oblast, kde cílem sociální práce je pomáhat jednotlivcům- klientům, kteří jsou ochotni na změně vlastní situace pracovat, vymanit se z životní krize, integrovat se do společnosti a uspět při vstupu na trh práce. Mgr. Jaromíra Kotíková – zodpovědná za oblast rozvoje lidských zdrojů, kde rozvoj lidských zdrojů představoval dosažení vysoké a stabilní úrovně zaměstnanosti založené na kvalifikované a flexibilní pracovní síle, integraci sociálně vyloučených skupin obyvatelstva a konkurenceschopnosti podniků při respektování principů udržitelného rozvoje.


V průběhu řešení veřejné zakázky doznalo výše uvedené složení Realizačního týmu jednu změnu: Mgr. Jiří Škrábal, zodpovědný za oblast profesního vzdělávání, požádal o ukončení své činnosti v Realizačním týmu a na doporučení zadavatele byl proto nahrazen vysoce erudovanou odbornicí paní JUDr. Janou Šmejcovou – viz Změna č.2. Realizační tým se scházel dle potřeb projektu, za dobu trvání se sešel celkem 13x. Vykazoval velkou aktivitu, kde kromě posuzování, schvalování a přípravy jednotlivých dokumentů se taktéž zabýval kontrolou a vyhodnocováním jednotlivých etap projektu – viz Zápisy z jednání Realizačního týmu a Zápisy z kontrol. Spolupráce jednotlivých členů byla na velmi dobré úrovni a přinášela dobré výsledky. Generální ředitel společnosti COFET, a.s., Ing. Bc. Ivan Noveský zastupoval společnost – realizátora veřejné zakázky - navenek a jednal jejím jménem, uzavíral smlouvy a dohody podle obecně právních předpisů. Byl nadřízen všem pracovníkům realizujícím projekt, byl oprávněn je úkolovat, delegovat pravomoci na ostatní pracovníky generálního ředitelství společnosti v Praze, na ředitele poboček či konkrétní zaměstnance společnosti. Schvaloval procesní a organizační schémata, organizační a pracovní řád a další interní akty řízení, změny vnitřní skladby funkcí v jednotlivých útvarech společnosti a pracovní náplně jednotlivých typových pozic. Rozhodoval o přijetí uchazečů do pracovního poměru a rozvazoval se zaměstnanci pracovní poměr. Zabezpečoval zpracování a realizaci krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé koncepce činnosti společnosti a jejich projednání s nadřízenými orgány společnosti (Valná hromada, Představenstvo, Dozorčí rada). Rozhodoval o mzdovém zařazení zaměstnanců, o jeho změnách a o systému diferencovaného stimulačního odměňování zaměstnanců společnosti, schvaloval pracovní cesty zaměstnanců společnosti. Přijímal opatření k zabezpečení úkolů vyplývajících z revizí a kontrol provedených vlastními nebo vnějšími kontrolními orgány a schvaloval postup plnění a změny finančního plánu společnosti. Obchodní a PR ředitelka Mgr. Barbora Jandová zastupovala generálního ředitele v době jeho nepřítomnosti v plném rozsahu práv a povinností vyplývajících z jeho funkce, včetně podpisu smluv a zastupování společnosti navenek. V souladu s dispozicemi generálního ředitele koordinovala ve společnosti činnost dalších zaměstnanců, jednotlivých poboček při spolupráci s externími subjekty v oblasti PR a marketingu, zajišťovala podklady pro argumentaci k odborným tématům. Řídila a kontrolovala specialistu na PR a marketing pan Ing. Leoše Kopeckého. V kompetenci Obchodní a PR ředitelky byla též příprava a organizace mezinárodních konferencí k projektu. Na pozici finančního ředitele realizátora veřejné zakázky působila od začátku projektu Ing. Marcela Pavelková, která současně zabezpečovala komplexní fakturaci mezi zadavatelem a realizátorem a mezi realizátorem a jeho subdodavateli. Od 31. 7. 2008 vykonával tyto funkce Ing. Jiří Tuvora, PhD. Do kompetencí finančního ředitele spadalo


rovněž zajištění veškeré ekonomické činnosti společnosti v souladu s obecně platnými právními předpisy. Při zabezpečení těchto činností metodicky spolupracoval s ekonomy poboček. Konkrétní činnosti spadající do působnosti finančního ředitele byly zejména vypracování průběžných měsíčních a čtvrtletních rozborů hospodaření společnosti, plnění úkolů předběžné finanční kontroly podle zákona 320/2001 Sb., o finanční kontrole, zajištění styku s peněžními ústavy, zajištění pokladní služby, provádění fakturací vůči externím subjektům, vypořádání cestovních náhrad zaměstnanců společnosti. Finanční ředitel též organizoval inventarizace majetku společnosti, vyhodnocoval dokladové a fyzické zajištění těchto inventarizací a odpovídal za evidenci majetku na pobočkách. Finanční ředitelka/ředitel se podílel (a) na přípravě a vydávání interních dokumentů (metodických pokynů) souvisících s financováním realizace projektu zakázky a kontrole jejich plnění na pobočkách společnosti. Velmi důležitou součástí jeho odpovědnosti byla metodika, kontrola a realizace vyplácení přímých podpor (PP). Součástí procesu neustálého zvyšování kvality výstupů projektu byl pan Filip Javůrek na pozici Interního auditora. Jeho pravomoci a zodpovědnost spočívala zejména v nastavení vnitřního kontrolního systému společnosti a implementaci postupů pro řízení kvality výstupů projektu. Interní auditor spolupracoval s exekutivními řídícími pracovníky projektu při návrzích a přípravě dokumentů sloužících k vnitřní kontrole společnosti, podílel se na procesu řízení rizik, stanovování nápravných opatření, preventivních opatření a metodik kontroly průběhu projektu. Do jeho kompetence spadala také příprava společnosti COFET, a.s. na implementaci systému řízení kvality dle normy ISO 9001 a doporučující normy pro řízení projektů ISO 10006. S cílem dále posílit kontrolní mechanismy realizátora projektu - společnosti COFET, a. s.a jeho subdodavatelů vytvořil realizátor v průběhu realizace projektu pracovní pozici Kontrolor a obsadila ji JUDr. Pavlem Zedníkem. Personální pracovnice Libuše Zichová měla v projektu na starost přípravu podkladů pro nástupy nových zaměstnanců, vypracování veškerých dokladů týkajících se pracovního zařazení, změn mzdových výměrů či ukončení pracovního poměru. Odpovídala za správnost předávaných dokladů externí firmě TH data, která pro společnost COFET, a. s. zpracovává mzdy. V kompetenci personalistky bylo zpracování měsíčních přehledů docházky zaměstnanců společnosti pro výpočet mzdy, vypracování přehledů mezd, počtu zaměstnanců a dalších statistických výkazů. Dále byla v rámci projektu zodpovědná za správné zpracování a výplaty cestovních příkazů. Řízením chodu regionálních poboček, a tím i veškerých činností spočívajících v práci s klienty projektu, byli pověřeni Ředitelé poboček. V Ostravě byla tato pozice po celou dobu realizace projektu zajišťována ředitelem pobočky Ostrava panem Zdeňkem Balabánem. Ředitelem pobočky Most byl od začátku realizace projektu do 31. 7. 2008 pan Ing. Petr Kušnierz, po tomto datu jej ve funkci vystřídal Bc. Milan Ivaška. Ředitel pobočky přímo řídí vedoucí týmu, zprostředkovatele práce, ekonoma pobočky a oddělení kontroly pobočky. Vedoucí týmu na jednotlivých pobočkách zajišťovali přímé řízení Osobních poradců klientů s oprávněním rozdělovat a přesunovat klienty mezi jednotlivými poradci a stanovovat dočasné nebo trvalé zástupce poradců v případě kolize jejich pracovních povinností.


Vedoucí týmu rovněž odpovídají za práci s osobními kartami a historií klientů, za vedení záznamů v elektronickém informačním systému projektu. Vedoucí týmu mají oprávnění k zásahům do IS DDŠ a ke všem dalším evidenčním a finančním systémům včetně tiskovým statistickým výstupům. Osobní poradci na pobočkách vedli pohovory se zájemci o zaměstnání – klienty projektu, sbírali a zaznamenávali komplexní informace do osobních složek klientů, zjišťovali a hodnotili potřeby, požadavky a možnosti klientů a vytvářeli osobní plány pro jejich uspokojení. Od okamžiku vstupu klienta do projektu spolupracovali se zprostředkovateli zaměstnání na přípravě a směrování klientů na trh práce. Udržovali intenzivní kontakt se uchazeči o zaměstnání (osobní schůzky, tel. hovory, dopisy, emaily), aby prodiskutovali možné změny v osobním plánu klienta. Přizpůsobovali nabídku vzdělávacích programů individuálním zájemcům, hodnotili připravenost pro vstup na trh práce, vyhledávali pro klienty vhodné pracovní pozice, asistovali zájemcům při hledání práce. Osobní poradci odpovídali za vedení karty klienta v IS DDŠ, tj. vyplňovali docházku klientů na vzdělávacích akcích, psali poznámky a editovali údaje v kartách klientů, tiskli třídní knihy kurzů. Měli též přístup do systému vyplácení přímé podpory klientům, omezeně tedy i k pokladně centra. Zprostředkovatelé zaměstnání byli zodpovědní zejména za navázání, rozvoj a údržbu vztahů s potenciálními zaměstnavateli a nabízení klientů perspektivním zaměstnavatelům. Díky úzké spolupráci s Osobními poradci byli schopni od okamžiku vstupu klienta do projektu hodnotit připravenost každého jednotlivého klienta pro danou práci, i jejich obecnou zaměstnatelnost vzhledem k okamžité i dlouhodobější poptávce po jednotlivých profesích na trhu práce. Hodnotili a vytvářeli klientovo zaměstnanecké portfolio, vytvářeli plány zaměstnanecké připravenosti pro konkrétní pracoviště a dlouhodobé plány zaměstnanecké připravenosti, udržovali také databázi volných pracovních míst v regionu vhodných pro klienty projektu. Zprostředkovatelé zaměstnání vedli workshopy a osobní pohovory zaměřené na rozvoj zaměstnaneckých dovedností, podpůrčí skupiny pro udržení práce, spolupracovali se zaměstnavateli při akcích na udržení pracovního místa v rámci specifického pracovního prostředí. Bez možnosti zápisu měli přístup k datům přidělených klientů, k operacím s jejich osobními kartami a k historii jejich záznamů. Kontroloři/rky kvality zajišťovali kontroly jednak přímo na jednotlivých kurzech, a dále zajišťovaly kontrolu a kvalitu předávaných dokumentů. Recepční regionálních poboček zastávaly důležitou úlohu prvního styku s novými klienty projektu, podávaly informace příchozím, spoluorganizovaly pohyb a orientaci klientů v prostorách pobočky, zajišťovali distribuci občerstvení klientům. Zajišťovaly také přípravu dokumentů pro výplatu přímé podpory. Dodávání zpráv V souladu s požadavky projektu, nabídky a zadavatele byly Realizačním týmem projektu zpracovávány čtvrtletní zprávy o průběhu a zajištění realizace projektu - veřejné zakázky - za jednotlivá kalendářní čtvrtletí realizace zakázky, tedy první čtvrtletní zpráva zahrnovala období od data podpisu smlouvy na realizaci projektu do konce roku (tj. od


12. 11. 2007 do 31. 12. 2007), druhá čtvrtletní zpráva pokrývala období od 1. 1. 2008 do 31. 3. 2008, třetí čtvrtletní zpráva období od 1. 4. 2008 do 30. 6. 2008 a čtvrtá čtvrtletní zpráva pokrývala období od 1. 7. 2008 do 31. 8. 2008. Závěrečná zpráva projektu je předkládána v termínu stanoveném veřejnou zakázkou tj. k datu 30. 9. 2008. Tato závěrečná zpráva proto neobsahuje objektivizovanou kontrolu hlavního naplňovaného indikátoru zaměstnávání klientů – udržitelnost zaměstnání klientů po ukončení projektu k datu 30. 11. 2008. Jednotlivé čtvrtletní zprávy poskytovaly informace o průběhu dodávky služeb: popis a shrnutí průběhu realizace zakázky, popis provedené publicity, dosažené cíle a průběžné výsledky, včetně harmonogramů činností a plánů pro následující období. Všechny zprávy byly projednány Realizačním týmem projektu a předány zadavateli v předepsaném termínu, tj. do 15. kalendářního dne po skončení čtvrtletí V případech, kdy nebylo možno komplexním způsobem doložit ukončené realizované aktivity ve zprávě za příslušné období (např. z důvodu prodlení s převzetím přímé podpory klienty v rámci již ukončených vzdělávacích akcí nebylo možno kompletní dokumentaci včetně přímé podpory začlenit do čtvrtletní zprávy), byly tyto aktivity doloženy ve zprávě za čtvrtletí následující. Vyhodnocování a zamezování rizik Pro tuto aktivitu byly využívány standardní nástroje Project Managementu a Risk Managementu pro řízení rizik projektu (plán řízení rizik, vytvoření registru rizik, průběžné vyhodnocování rizik, SWOT analýza projektu, stanovení preventivních a nápravných opatření, …). Zadavatel přenesl prakticky 100% rizika na realizátora systémem smluvních pokut, které garantovaly zadavateli, že riziko jakýkoliv výpadku v plnění naplňovaných indikátorů je více než 100% přeneseno systémem smluvních pokut na realizátora. Záznamy o řízení rizik jsou součástí příloh této kapitoly. ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ: 1)Důraz zadavatele na kvalitu a složení Realizačního týmu (dále též RT) již v zadávací dokumentaci se ukázal jako plně oprávněný a významný pro úspěšnou realizaci projektu. Rozhodující pro úspěch RT a celého projektu byla nejen úroveň kvalifikace formální (vzdělání), ale zejména zkušenosti z projektů ESF a především manažerské a komunikační schopnosti. RT musel ve spolupráci s příslušnými zaměstnanci ÚP a příslušnými řediteli poboček realizátora operativně řešit všechny problémy. RT musel řešit nejen změny vzdělávacích akcí vč. RK dle okamžitých potřeb projektu, ale i požadavky na další vzdělávání, to vše ve velmi krátké době, která pro realizaci projektu DDŠ zůstala z původně projektované doby trvání pilotního projektu. Čas na realizaci projektu neumožnil použití některých delších RK, pro které se nepodařilo na počátku projektu nalézt vhodné klienty (i z důvodů nevhodné skladby klientů, kteří nesplňovali základní podmínky pro vstup do RK) a klienti nalezení v dalším průběhu projektu již nemohli dokončit RK do doby ukončení projektu DDŠ 31. 8. 2008. To vše kladlo neúměrné časové i finanční nároky na RT a všechny zaměstnance realizátora i zadavatele a ÚP. Doporučuje se proto stanovit v projektu delší čas na realizaci, který umožňuje realizovat i časově náročnější RK. 2)Náročný výběr managementu realizátora i subdodavatelů byl ovlivněn i výší smluvních pokut, která nutila realizátora i jeho subdodavatele udržovat


maximální možnou kvalitu realizace projektu a tedy i managementu. Doporučuje se uplatňovat k zajištění naplnění cílů projektu smluvní pokuty, které garantují i požadovanou kvalitu a udržitelnost výsledků projektu. 3)Při realizaci projektu se muselo řešit i zajištění části dodávky realizace projektu pomocí jiných subdodavatelů než uvedených v nabídce a to na základě požadavku zadavatele. Při otevřeném přístupu a vzájemné informovanosti bylo možno ihned z úrovně zadavatele vyřešit selhání rozhodujícího subdodavatele v Mostě - SŠT Velebudice dne 1. 2. 2008, kdy ze dne na den (31.1.2008 na Řídícím výboru MPSV subdodavatel všechny své činnosti včetně harmonogramu bezproblémově potvrdil) tento subdodavatel nebyl schopen zahájit nové RK a způsobil tak zbytečné veliké problémy mnoha klientům projektu DDŠ. Zadavatel - PM Ing. Beran – operativně, ihned po zjištění všech informací od Úřadu práce v Mostě i od pobočky zhotovitele v Mostě, nařídil zhotoviteli zajistit náhradní RK u jiných subdodavatelů. Osvědčila se úzká spolupráce zadavatele, ředitele pobočky realizátora projektu a Úřadu práce v Mostě, jakož i zajištění náhradních subdodavatelů si vyžádalo zvýšené nároky na řízení realizace projektu realizačním týmem i zadavatelem a jeho řídícím výborem, stejně jako zvýšené finanční náklady realizátora včetně časového zatížení. Doporučuje se diverzifikovat rozsáhlé aktivity RK v jedné dané oblasti na několik subdodavatelů a tím diverzifikovat riziko v případě selhání některého subdodavatele a tím snížit rizika realizace projektu. 4)Hledání pracovního místa a zprostředkování zaměstnání je hlavní a základní činností v rámci návratu klienta na legální pracovní trh. Celý realizační tým a všichni, kteří spolupracují na realizaci, musí všemi formami realizovat hledání pracovního míst – inzeráty, web stránky, vývěsky, další publicita, osobní informace, návštěvy zaměstnavatelů, informace z různých zdrojů, atd. Musí být prováděno ihned po vstupu klienta do projektu průběžně a cíleně, protože od přípravy na budoucí možnou pracovní pozici se musí odvíjet veškerá činnost s klientem – motivace, vzdělávání včetně případné rekvalifikace. Doporučuje se využít pro nabízení klientů na trh práce všech možných i nemožných způsobů. Doporučuje se u realizátora vytvořit ekonomický prostor pro zainteresovanost zaměstnanců realizátora na zaměstnávání klientů. Totéž se doporučuje vytvořit u zadavatele resp. u příslušných ÚP. 6)Spolupráce se zaměstnavateli by neměla končit s nástupem klienta do zaměstnání u zaměstnavatele. Minimálně po dobu zkušební doby musí realizátor komunikovat s klientem i s jeho zaměstnavatelem, vše s cílem eliminovat potenciální problémy, které – neřešeny - by mohly způsobit ztrátu zaměstnání. Doporučuje se zařadit do projektu i rozpočtu spolupráci se zaměstnavateli po celou dobu zkušební doby klientů. 7)Doporučuje se stanovit termín kontroly počtu zaměstnaných až po době delší tří měsíců od ukončení realizace projektu tak, aby byl eliminován možný dopad maximální zkušební doby dle zákoníku práce na počet zaměstnaných (naplňovaný indikátor). 8)Doporučuje se v případě projektu „Pomoc dlouhodobě nezaměstnaným na Ostravsku a Mostecku“ Dost dobrá šance realizovat kontrolu zaměstnanosti klientů jmenovitě např. k datu 31. 12. 2008 (tj. 4 měsíce po ukončení projektu), pokud se podaří zainteresovat příslušné zaměstnance ÚP.


Požadavky na změny, zápisy z jednání, z porad (Příloha č. 17)



9. Publicita


Název aktivity:

Termín realizace:

9.0. Publicita projektu


Popis:

Komunikační strategie Od 12.11.2007 – po podpisu smlouvy mezi MPSV a COFET, a.s. započala publicita přípravou komunikační strategie projektu za použití vhodných komunikačních nástrojů pro zasažení cílových skupin, včetně např. reklamy v celoplošné i regionální televizi, rádiu, tisku a internetu a styku s veřejností/médii. Součástí mediální kampaně byla technická podpora při pořádání workshopů, tiskových konferencí, seminářů apod. a spolupráce na tvorbě tiskových zpráv a internetových stránek projektu. Komunikační strategie vycházela z výchozího stavu znalosti projektu a vztahu cílových skupin k němu. Dále strategie obsahovala nástroje: - komunikace s orgány služeb zaměstnanosti a motivace jejich zaměstnanců - oslovení a motivační prvky pro spolupracující organizace a jejich zaměstnance - využití především médií veřejné služby – ČRo a ČT - využití PR – public relations a to jak v médiích veřejné služby tak i komerčních - propagace projektu v jednotlivých rádiích (celoplošných i regionálních) formou rádiových spotů či jinou vhodnou formou. - propagace projektu v tištěných médiích. Dodavatel služeb zajistil výrobu a uveřejnění inzerce a PR článků v celostátním i regionálním tisku. - výroba 3 D reklamy – reklamních předmětů - propagace projektu na Internetu - letáky: propagace projektu, propagace absolventů projektu, nabídka pro zaměstnavatele - nabídka absolventů projektu na webových stránkách a její průběžná aktualizace zejména v poslední fázi projektu. Filozofie prezentace byla připravena ve třech hlavních vlnách I. vlna – Úvodní – informační V první vlně bylo třeba představit projekt tak, aby působil netendenčně, z pozice veřejně prospěšného projektu hrazeného ze státních prostředků a zdrojů ESF a odborně řízeného s vysokou mírou profesionální a odborných aktivit, s využitím zahraničních zkušeností. Současně bylo třeba představit výchozí podmínky – jak vážný je problém dlouhodobě nezaměstnaných. Message: Máme tu problém s dlouhodobě nezaměstnanými. Ví se, jak na to a umí se to zařídit ESF, MPSV („se a to“ je pro první fázi komunikace velmi důležité, protože prezentuje stát, vládu, systém, sociální strukturu). II. vlna - Motivační V druhé vlně byl projekt představován jako otevřený, jako klíč k aktivnímu řešení složité situace TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z PROSTŘEDKŮ ESF A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČR.

A) osobní B) společenské, který je k dispozici každému, kdo po něm chce sáhnout Message: Projekt je prospěšný jednotlivcům, firmám a společnosti a kdo se jej zúčastní, získává výhodu oproti ostatním. III. vlna – Klasifikující Třetí vlna představuje projekt jako úspěšný. (Nejde o hodnocení na konci projektu!) Tato vlna komunikace má za cíl v průběhu realizace přilákat k aktivní účasti nerozhodné části cílových skupin. Současně bude fungovat i jako komunikace potvrzující správnost rozhodnutí již zúčastněných. Message: Projekt je úspěšným a pro nikoho to není překvapením, protože je řízen odborně a profesionálně. Kreativní zpracování a produkce Pro naplnění jednotlivých bodů komunikační strategie byly zpracovány kreativní návrhy všech částí kampaně, které po odsouhlasení zadavatelem byly produkčně zpracovány v odpovídající kvalitě. Nedílnou součástí byl podrobně zpracovaný grafický manuál vizuální komunikace,. Tzn. proběhla příprava grafických prvků komunikace. Výroba praktických segmentů a komunikačních nástrojů – průkazky, vizitky, transparentni desky, letáky, samolepky, orientační tabulky, identifikační tabulky v učebnách. Pro dosažení cílů komunikační strategie byl vytvořen mediální plán – nasazení jednotlivých prvků kampaně do jednotlivých médií v čase. Media plán byl být připraven ve spolupráci s odbornou agenturou či na základě podrobné znalosti chování jednotlivých skupin recipientů.

Produkce DVD Vzhledem k mimořádné odezvě konference pořádané 25.4.2008 byl připraven digitální záznam všech příspěvků, fotografická dokumentace, komplexní informace o projektu a sestřih videozáznamu. Z podkladů bylo vyrobeno dokumentační DVD v nákladu 500 ks. Po závěrečné konferenci pořádané 17. 9. 2008 byla zadána tvorba dokumnatčního DVD s informacemi o projektu, o jeho realizaci a jeho výsledcích, s video dokumentací příspěvků a sestřihu záznamu z konference. Během projektu došlo k interním změnám v dané etapě, ale pouze mezi jejími jednotlivými aktivitami. Změna byla z aktivity webové stránky do aktivit inzerce a články do medií a Konference a semináře. Rozpočet na aktivitu webové stránky byl snížen o 410 tisíc korun. Naopak rozpočet aktivity inzerce a články do medií byl navýšen o 200 tisíc korun. Oproti původnímu plánu 32 inzerátů a článků do médií, i následně změněnému plánu navýšením rozpočtu na aktivitu bylo realizováno 41 inzerátu a článků do médií. Ty byly vhodně doplněny nad rámec plánovaných aktivit o rozhlasové spoty v počtu 218. Významným nástrojem byly i mediální


výstupy, kterých se realizovalo 55. Celkem bylo realizováno v dané etapě 314 aktivit, které zajistily projektu dostatečnou publicitu jak v odborné, tak i v laické veřejnosti. O dalších 210 tisíc korun byla navýšena aktivita konference a semináře, především z důvodu projeveného velkého zájmu veřejnosti o tuto kvalitní formu prezentace výsledků projektu. Výše uvedené změny rozpočtu v rámci jedné etapy, schválené zadavatelem, neměly vliv na celkový rozpočet projektu. Jejich cílem bylo efektivnější využití prostředků směrem k větší informovanosti veřejnosti o projektu. Dále pak v závěru projektu informování odborné veřejnosti v rámci mezinárodní konference o výsledcích projektu, které zakládají trvalou udržitelnost projektu a možnost bezproblémové aplikace pilotního projektu ESF a MPSV do regionů ČR. Posílené aktivity jsou v druhé polovině projektu výrazně důležitější, což se při jejich realizaci prokázalo.

ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ: 1)K eliminaci nedostatků (byť z hlediska celkového počtu realizovaných mediálních výstupů nepodstatných) je nutno opakovaně a důsledně zpětně kontrolovat všechny mediální výstupy (zejména inzeráty a spoty) těsně před jejich zveřejněním. 2)Komunikační strategie byla stanovena jako flexibilní, realizovaná v několika úrovních. Jako celorepubliková v celostátních médiích zaměřená na celkovou koncepci projektu, propagaci projektu a jeho filozofie a metod. Dále jako regionální změřená na propagaci projektu a jeho klientů pro regionální trh práce. 3) Pro propagaci a realizaci projektu se plně osvědčilo zadání a rozpočet stanovený na rámcové počty kusů bez specifikace, který umožnil využít ty formy mediálních výstupů, které byly v daný čas nejvhodnější a nejúčinnější pro zaměstnávání klientů dle momentální situace na trhu práce a pro úspěšnou realizaci projektu – viz. výsledky projektu – naplnění naplňovaných indikátorů. Pro další projekty se doporučuje používat způsob rámcových zadání, který více umožňuje operativní využívání médií, vše sloužící k naplňování hlavních cílů projektu (naplňovaných indikátorů) tj. zaměstnávání klientů projektu. Pokud je realizátor výrazně zainteresován na výsledku projektu - jako v případě DDŠ – počet realizovaných akcí na podporu publicity i násobně může překročit počet požadovaných a uhrazených inzercí a článků do médií. Proto bylo celkem v projektu realizováno 314 kusů mediálních výstupů (od malých inzerátů po delší TV a rozhlasové reportáže a pořady) oproti vyfakturovaným 32 ks mediálních výstupů, které byly rámcově stanoveny v zadání a byly uvedeny ve smlouvě (rozpočtu). Doporučuje se proto nestanovovat mediální výstupy jako cíle, ale výhradně jako prostředek k naplnění naplňovaných indikátorů, které je třeba mít zajištěny jinou formou. 4) V mediálních výstupech – zejména v inzerátech, spotech, apod. by měl být vždy uveden realizátor projektu. Uvádění realizátora podpoří komunikační strategii mezi realizátorem a třetími stranami – cíly mediálních výstupů. Navíc je to veřejný závazek realizátora – v případě úspěchu projektu je to reklama pro realizátora, v případě neúspěchu projektu varování dalším veřejným zadavatelům. Systém zveřejňování realizátora podporuje i veřejnou kontrolu realizace, realizátora a výsledků projektu a zprůhledňuje celý průběh realizace – lze proto využít i jako součást protikorupčních opatření. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z PROSTŘEDKŮ ESF A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČR.



9. Publicita


Název aktivity:

Termín realizace:

9.1. Drobné propagační předměty - tužky


Popis:

Pro publicitu a propagaci všeobecného povědomí projektu spolufinancovaného ESF a MPSV bylo vytvořeno 2000 kusů tužek jako propagačních předmětů. Tyto byly k dispozici při všech seminářích, workshopech a všech akcích, týkajících se projektu jak v Moravskoslezském, tak v Mosteckém regionu. Tužky spolu s dalšími propagačními materiály (bloky, tašky) obdrželi účastníci konferencí. ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ: 1)K realizaci a propagaci projektu Dost dobrá šance rozdávání tužek nepřineslo prakticky nic. Nejvíce byly tužky smysluplně využívány klienty projektu DDŠ pro psaní poznámek a ve vzdělávacích kurzech projektu DDŠ. 2) Pro propagaci a realizaci projektu se mnohem více osvědčily ty formy publicity, které formou mediálních výstupů byly v daný čas nejvhodnější a nejúčinnější pro seznámení klientů s projektem a pro zaměstnávání klientů dle momentální situace na trhu práce a pro úspěšnou realizaci projektu, tj. naplnění naplňovaných indikátorů. Výstupy z realizace: •

Tužky



9. Publicita


Název aktivity:

Termín realizace:

9.2. Drobné propagační předměty - bloky


Popis:

Pro publicitu a prezentaci projektu byly vytvořen 2000 ks bloků. V průběhu celého projektu se používaly jako propagační předměty. Byly rozdávány při workshopech a seminářích v Moravskoslezském i Mosteckém regionu. Zároveň byly bloky včetně dalších propagačních materiálů rozdávány účastníkům konferencí a dalších akcí, které tak přispěly ke zviditelnění projektu „ Dost dobrá šance“.

ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ: 1)K realizaci a propagaci projektu Dost dobrá šance rozdávání bloků nepřineslo prakticky nic. Nejvíce byly bloky smysluplně využívány klienty projektu DDŠ pro psaní poznámek a ve vzdělávacích kurzech projektu DDŠ. 2) Pro propagaci a realizaci projektu se mnohem více osvědčily ty formy publicity, které formou mediálních výstupů byly v daný čas nejvhodnější a nejúčinnější pro seznámení klientů s projektem a pro zaměstnávání klientů dle momentální situace na trhu práce a pro úspěšnou realizaci projektu, tj. naplnění naplňovaných indikátorů.


Bloky



9. Publicita


Název aktivity:

Termín realizace:

9.3. Inzerce a články do médií


Popis Cílem aktivity – public relations bylo za použití vhodných komunikačních nástrojů oslovit cílovou skupinu možných zaměstnavatelů, klientů projektu a dále informovat o projektu odbornou i širokou veřejnost. Aktivita byla zaměřena zejména na : - Mediální výstupy - Inzerci, která proběhla v těchto denících: Právo, MF Dnes, Moravskoslezský deník, Deník Ekonomika, Chomutovský deník, Teplický deník, Mostecký deník, Deník Česká republika, Deník severní Čechy, Deník severní Morava, Metro, Eurofirma, Hospodářská komora, - Pořady v rádiu a televizi, např. formou rozhovorů, informačních šotů, apod. Komunikační strategie Inzerce a PR aktivity započaly přípravou komunikační strategie projektu za použití vhodných komunikačních nástrojů pro zasažení cílových skupin, včetně např. prezentace v celoplošné i regionální televizi, rádiu, tisku a internetu a styku s veřejností/médii. Komunikační strategie vycházela z výchozího stavu znalosti projektu a vztahu cílových skupin k němu. Dále strategie obsahovala nástroje: - využití především médií veřejné služby – ČRo a ČT - využití PR – public relations, a to jak v médiích veřejné služby, tak i komerčních - propagace projektu v jednotlivých rádiích (celoplošných i regionálních) formou rádiových spotů či jinou vhodnou formou. - propagace projektu v tištěných médiích. Dodavatel služeb zajistil výrobu a uveřejnění inzerce a PR článků v celostátním i regionálním tisku. Inzerce byla uveřejňována s cílem informovat o projektu odbornou i širokou veřejnost a oslovit cílové skupiny zaměstnavatelů. Průběžně byla tato cílové skupina atakována anoncemi a motivována k návštěvě webových stránek, zejména přímo na modul „Hledají práci“. Pro zvýšení informativnosti a návštěvnosti webu byla realizována vlnová kampaň v regionálních rádiích ČAS – Ostravsko a moravskoslezský kraj a v rádiu Most – Ústecký kraj. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z PROSTŘEDKŮ ESF A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČR.

O aktuálním stavu – počtech absolventů kurzů byly posílány tiskové informace do elektronických i tiskových médií. Cílem komunikace ve stanoveném období bylo upozornit na existenci projektu, jeho úspěšnost a možnost výhodně získat zaměstnance z nabídky uveřejněné na webu. Kromě toho se uskutečnily další aktivity: Vlnová reklamní kampaň v komerčních rádiích: Rozhlasový spot 20 sec, Rádio Most - celkem 98 spotů Termíny vysílání: 28.4.-30.4., 5.5.-7.5., 12.5.-16.5., 9. – 13. 6. Rádio Čas – Severní Morava - celkem 120 spotů Termíny vysílání: 21.4.-25.4., 2.6.-6.6., 23.6.-27.6. Mediální výstupy – PR Česká televize - 7 x Český rozhlas - 16 x ČTK – 5 x Ostatní média – tisková – 27 x Celkem 55 x Inzerce Celkem za období 41 inzerátů ¼ strany v tiskových médiích. Deník Česká republika, Deník severní Čechy, Deník severní Morava, Metro, Eurofirma, Hospodářská komora, Detailní specifikace výstupů PR IV.Q.2007 Projekt na podporu dlouhodobě nezaměstnaných ČT 1 | 22.11.2007 | 18:00 | pořad: Report Boj s dlouhodobou nezaměstnaností na Ostravsku a Mostecku ČRo - Ostrava | 22.11.2007 | 17:00 | pořad: Události regionu Projekt na pomoc dlouhodobě nezaměstnaným na Ostravsku a Mostecku ČRo 1 - Radiožurnál | 22.11.2007 | 11:35 | pořad: Trendy Dlouho nezaměstnaní lidé na Ostravsku a Mostecku dostanou šanci Zpravodajství ČTK | 22.11.2007 | 12:02 | rubrika: Odbory, pracovněprávní problem. Ostravský kraj | autor: ema V Ostravě začíná projekt na pomoc dlouhodobě nezaměstnaným ČRo - ostrava.cz | 22.11.2007 | rubrika: ostrava / aktualne | strana: 0 | autor: Martin Knitl Rozjíždí se projekt na podporu zaměstnání dlouhodobě nezaměstnaných ČT 1 | 23.11.2007 | 06:30 | | 07:30 | pořad: Regiony – Ostrava Projekt pro dlouhodobě nezaměstnané ČRo 1 - Radiožurnál | 23.11.2007 | 09:15 | pořad: Ekonomický magazín Dost dobrá šance pro dlouhodobě nezaměstnané Právo | 23.11.2007 | rubrika: Severní Morava a Slezsko | strana: 10 | autor: Anna Bortlíčková Dost dobrá šance pro dlouhodobě nezaměstnané Finance.cz | 23.11.2007 | rubrika: EKONOMIKA | strana: 0 | autor: Právo Šance pro pět tisíc nezaměstnaných Karvinský deník | 23.11.2007 | rubrika: Titulní strana | strana: 1


Projekt Dost dobrá šance pomůže dlouhodobě nezaměstnaným Moravskoslezský deník | 23.11.2007 | rubrika: Podnikání v kraji | strana: 6 | autor: IVA HAVLÍČKOVÁ Dlouhodobě nezaměstnaní si nevěří, tvrdí odborníci a psychologové Moravskoslezský deník | 23.11.2007 | rubrika: Podnikání v kraji | strana: 6 | Dlouhodobě nezaměstnaní z Mostecka dostanou šanci Finance.cz | 26.11.2007 | rubrika: EKONOMIKA | strana: 0 | autor: Chomutovský deník Dlouhodobě nezaměstnaní z Mostecka dostanou šanci Mostecký deník | 26.11.2007 | rubrika: Mostecko | strana: 3 | autor: ELENA MAZUROVÁ/ČTK Úřady chtějí vyzkoušet nový projekt v boji s nezaměstnaností Mostecký deník | 6.12.2007 | rubrika: Mostecko | strana: 2 | autor: (vok) Projekt pomůže najít lidem práci Mostecký deník | 18.12.2007 | rubrika: Mostecko | strana: 2 | autor: LUCIE PROSKOVÁ Pomoc najde jen část lidí bez práce Mostecký deník | 18.12.2007 | rubrika: Titulní strana | strana: 1 Do lavic usedly dvě stovky nezaměstnaných Moravskoslezský deník | 18.12.2007 | rubrika: Moje Ostrava | strana: 31 | autor: IVA HAVLÍČKOVÁ Pět stovek nezaměstnaných získá práci. Na tři měsíce Mladá fronta DNES | 15.12.2007 | rubrika: Severní Čechy | strana: 2 | autor: (čer) Šanci pro nezaměstnané na Mostecku vítají iHNed.cz | 14.12.2007 | rubrika: Domaci.iHNed.cz | strana: 0 | autor: Michal Kuthan, ČTK Praha 14. 12. 2007 (iHNed.cz) Šanci pro nezaměstnané na Mostecku vítají, měla ale přijít dřív Zpravodajství ČTK | 14.12.2007 | 17:58 | rubrika ČTK: eul odb | autor: fkj "Dost dobrá šance" ČT 1 | 14.12.2007 | 19:25 | pořad: Události v regionech - Praha Kateřina BLECHOVÁ, moderátorka Práci pro dlouhodobě nezaměstnané Mostecka a Ostravska ČT 24 | 14.12.2007 | 20:33 | pořad: Regiony I.Q.2008 30.1.2008 ČRo 2 – Dobré jitro 30.1.2008 ČRo Sever, Informace ze severu Čech, Info a reportáž ČRo Ostrava, Zprávy z regionu, Info a reportáž 30.1. 2008 ČRo 2 – Káva o čtvrté, Diskuzní pořad ředitelé ÚP Ostrava a Most, zástupci COFET 12.2.2008 ČT 1 – Dobré ráno s Českou televizí, Marie Bílková – MPSV, Ivan Noveský COFET 21.2.2008 Články – Mostecko 21.3.2008


ČRo Sever, Informace ze severu Čech, Info a reportáž 21.3.2008 ČRo Ostrava, Zprávy z regionu, Info a reportáž 21.3.2008 ČRo 2 – Káva o čtvrté, Diskuzní pořad - Marie Bílková MPSV, Šárka Prachařová II.Q.2008 5.5.2008 Moravskoslezský deník – článek, autor Břetislav Laposz 5.5.2008 EURO – článek, autor Lukáš Petřík 12.5.2008 ČT 1 – události v regionech – Ostrava, Markéta Pernická 13.5.2008 Zpravodajství ČTK - článek, autor fjk 16.5.2008 Mostecký deník – článek, vok 10.6.2008 Zpravodajství ČTK – článek, Ostravský kraj, autor ema 11.6.2008 Zpravodajství ČTK – článek, Mostecko, autor fuj III.Q.2008 4.7.2008 Právo – článek, autor Anna Bortlíčková 18.7.2008 ČRo Ostrava – Zájem o rekvalifikace stoupá - pořad, 18.7.2008 MF Dnes – článek, ČTK, 21.7.2008 Moravskoslezský deník - článek, autor ha, 22.7.2008 Deník – Ekonomika – článek, autor Iva Havlíčková, 24.7.2008 Chomutovský deník – anonce, 24.7.2008 Chomutovský deník – článek, autor Martin Vokurka, 24.7.2008 Teplický deník – článek, autor Martin Vokurka, 7.8.2008 Mostecký deník – článek, autor Martin Vokurka, 8.8.2008 Euro online – článek, autor Lukáš Petřík, 13.8.2008 ČRo – anonce 14.8.2008 ČRo – anonce 18.8.2008


ČRo Ostrava – pořad 18.8.2008 Chomutovský deník – článek, autor vok, 20.8.2008 ČRo 2 – pořad Káva o čtvrté, 28.8.2008 ČT 1 – Ostrava, Události v regionech PUBLICITA – SOUHRN REALIZOVANÝCH A FAKTUROVANÝCH AKTIVIT: Zadávací dokumentace (rozpočet) - smlouva mezi MPSV a COFET, a.s. obsahovaly v rozpočtu: Inzerce a články do médií celkem v počtu 32 ks. (Zadání nerozlišovalo detailně, byl určen pouze celkový počet kusů – nebyl tedy stanoven konkrétní počet článků, inzercí, TV či rozhlasových pořadů, vstupů nebo rozhlasových spotů.) Realizováno společností COFET, a.s.: Mediální výstupy – články a pořady PR za období Česká televize - 7 x Český rozhlas - 16 x ČTK – 5 x Tisková média - články – 27 x Celkem v projektu realizováno 55 ks článků a pořadů PR v médiích Inzerce Deník Česká republika, Deník severní Čechy, Deník severní Morava, Metro, Eurofirma, Hospodářská komora, Celkem v projektu realizován 41 inzerát ¼ strany v tiskových médiích. Rozhlasové spoty 20 sec Rádio Most - celkem 98 spotů Termíny vysílání: 28.4.-30.4., 5.5.-7.5., 12.5.-16.5., 9. – 13. 6. Rádio Čas – Severní Morava - celkem 120 spotů Termíny vysílání: 21.4.-25.4., 2.6.-6.6., 23.6.-27.6. Celkem v projektu realizováno celkem 314 ks mediálních výstupů oproti FAKTUROVANÝM celkem 32 ks mediálních výstupů dle zadání a smlouvy (rozpočet). Zjištěné závady: V celkem 38 případech inzerátů nebyla uvedena věta o financování z ESF a st. rozpočtem, při dodržení všech předepsaných grafických pravidel loga MPSV, ESF, atd., barevnost a proporce apod. – chyba grafika z důvodu přehlednosti a jasnosti inzerátu, rovněž nebyl vůbec uváděn zhotovitel z důvodů přehlednosti a jasnosti inzerátu. ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ: 1)K eliminaci nedostatků (byť z hlediska celkového počtu realizovaných mediálních výstupů nepodstatných) je nutno opakovaně a důsledně zpětně kontrolovat všechny mediální výstupy (zejména inzeráty a spoty) těsně před jejich zveřejněním.


2) Pro propagaci a realizaci projektu se plně osvědčilo zadání a rozpočet stanovený na rámcové počty kusů bez specifikace, který umožnil využít ty formy mediálních výstupů, které byly v daný čas nejvhodnější a nejúčinnější pro seznámení dlouhodobě nezaměstnaných s projektem DDŠ, jeho možnostmi, ale i nároky. Doporučuje se proto nestanovovat mediální výstupy jako cíle, ale výhradně jako prostředek k naplnění naplňovaných indikátorů, které je třeba mít zajištěny jinou formou. 3)Pro propagaci a realizaci projektu se plně osvědčilo zadání a rozpočet stanovený na rámcové počty kusů bez specifikace, který umožnil využít ty formy mediálních výstupů, které byly v daný čas nejvhodnější a nejúčinnější pro zaměstnávání klientů dle momentální situace na trhu práce a pro úspěšnou realizaci projektu – viz. výsledky projektu – naplnění naplňovaných indikátorů. Pro další projekty se doporučuje používat způsob rámcových zadání, který více umožňuje operativní využívání médií, vše sloužící k naplňování hlavních cílů projektu (naplňovaných indikátorů) tj. zaměstnávání klientů projektu. Pokud je realizátor výrazně zainteresován na výsledku projektu - jako v případě DDŠ – počet realizovaných akcí na podporu publicity i násobně může překročit počet požadovaných a uhrazených inzercí a článků do médií. Proto bylo celkem v projektu realizováno 314 kusů mediálních výstupů (od malých inzerátů po delší TV a rozhlasové reportáže a pořady) oproti vyfakturovaným 32 ks mediálních výstupů, které byly rámcově stanoveny v zadání a byly uvedeny ve smlouvě (rozpočtu). Doporučuje se proto nestanovovat mediální výstupy jako cíle, ale výhradně jako prostředek k naplnění naplňovaných indikátorů, které je třeba mít zajištěny jinou formou. 4) V mediálních výstupech – zejména v inzerátech, spotech, apod. by měl být vždy uveden realizátor projektu. Uvádění realizátora podpoří komunikační strategii mezi realizátorem a třetími stranami – cíly mediálních výstupů. Navíc je to veřejný závazek realizátora – v případě úspěchu projektu je to reklama pro realizátora, v případě neúspěchu projektu varování dalším veřejným zadavatelům. Systém zveřejňování realizátora podporuje i veřejnou kontrolu realizace, realizátora a výsledků projektu a zprůhledňuje celý průběh realizace – lze proto využít i jako součást protikorupčních opatření.

Výstupy z realizace: • Inzerce, články



9. Publicita


Název aktivity:

Termín realizace:

9.4. Webové stránky


Popis:

WEB Pro web jako specifický druh komunikace byla připravena samostatná část a typ komunikace: Cíl komunikace 1) Informace o projektu – bez určení a očekávání response – informační hodnota pro orgány státní správy a veřejnost 2) Informace o projektu pro klienty a potenciální klienty. Očekávanou responsí je zvýšení zájmu o projekt, potřeba dalších informací, touha stát se součástí projektu 3) Informace a komunikační nástroj pro firmy a zaměstnavatele. Zaměstnavatelé a zástupci firem by měli získat přehled o absolventech projektu, jejich osobních i pracovních profilech. Přehled rozdělený – pro snazší orientaci zaměstnavatelů – na Ostravsko a Mostecko, pro vytvoření interaktivní nabídky pro zaměstnavatele. Tento přehled má umožnit zaměstnat absolventy projektu. Nástroje k dosažení cílů komunikace 1) Zvyšování ratingu webu 2) Sledování návštěvnosti a dostupné analýzy přístupů 3) Pravidelné aktualizace obsahu webu – týdenní a dle aktuálních změn 4) Generování nabídky pracovníků a třídění dle kritérií: - vzdělání - odborné kvalifikace - praxe – její kvalita a rozmanitost - adaptabilita, flexibilita - zvláštní vlastnosti 5) Komunikace s agenturami práce – zasílání nabídek, naladění formy 6) Komunikace s podniky v regionu – zasílání nabídek Webové stránky www.dostdobrasance.cz - stanovení struktury stránek a jejich tvorba 21.11.2007 – zahájení provozu webových stránek Webové stránky informovaly o projektu a jeho cílech, o aktuálním průběhu projektu a o dalších aktivitách, např. konferencích, včetně pozvánek a dalších informačních materiálů. Široká veřejnost byla i pomocí webových stránek informována o spoufinancování projektu ESF a MPSV. Byla realizována průběžná aktualizace a příprava na prezentaci absolventů motivačních a rekvalifikačních kurzů. Softwarová příprava na zajištění direct mailingu, komunikace s kmenovou databází, generování nabídek, externí editace webu a interaktivita. Systém TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z PROSTŘEDKŮ ESF A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČR.

Webeditor pro direct mailing byl využíván současně pro aktualizace částí webu „Aktuality“ a „Média“. Pomocí systému byly dávkově odeslány nabídky, informace a anonce do databáze webových stránek, které byly průběžně aktualizovány. Současně byly vytvářeny databáze potenciálních zaměstnavatelů a agentur práce, které byly rovněž průběžně aktualizovány. Dle těchto databází probíhalo oslovování potenciálních zaměstnavatelů a agentur práce s nabídkou průběžného zasílání nabídek. Většina z nich souhlasila a následně jim byly nabídky průběžně zasílány. Byl dopracován systém externí editace pro zvýšení operativnosti. Byla dokončena komunikace mezi databázemi a serverem tak, aby bylo možno automaticky generovat nabídky pro zaměstnavatele dle konkrétních potřeb zaměstnavatelů. Generování nabídek zaměstnanců pro zaměstnavatele se stalo velmi účinným aktivním nástrojem zaměstnávání klientů projektu. Průběžně byla sledována návštěvnost webu, která se zvyšovala aktuálně s pořádáním workshopů, tiskových konferencí, mediálních výstupů, konferencí, atd. V průběhu února, března, června a července byl velmi aktivně zvyšován rating webových stránek www.dostdobrasance.cz . Aktivní webové stránky Ke dni 31.8.2008 byla dodavatelem European Network Company, s.r.o., fakturována závěrečná platba za správu webových stránek projektu ve výši 154 462,00 Kč. Činnost webových stránek pokračuje i po ukončení projektu (tj. po datu 31.8.2008), kdy i nadále jsou webové stránky vyhledávány zaměstnavateli a zaměstnanci realizátora projektu COFET, a.s. a nadále pomáhají pomocí webových stránek zaměstnávat bývalé klienty projektu. Pro podporu dalšího zaměstnávání klientů DDŠ i po ukončení projektu DDŠ zůstávají tyto stránky v provozu i po ukončení projektu DDŠ tak, aby je mohl zadavatel (nebo úřady práce) použít v projektech, které budou navazovat na pilotní projekt DDŠ.

ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ: 1)Webové stránky www.dostdobrasance.cz se staly aktivní a progresivní formou nejen publicity, ale – a to je hlavní pozitivní výstup projektu Dost dobrá šance – velmi účinným, aktivním nástrojem zaměstnávání klientů projektu. Webové stránky aktuálně informovaly zaměstnavatele i klienty projektu. Přímé automatické výstupy z informačního systému Dost dobrá šance (IS DDŠ) na webové stránky www.dostdobrasance.cz získaly pro mnoho klientů projektu zaměstnání. Doporučuje se webové stránky projektu přímo propojit s výstupy IS tak, aby nabídka klientů pro zaměstnavatele byla on-line, doporučuje se prodloužit funkci webových stránek i po ukončení projektu včetně udržení nabídky klientů projektu pro zaměstnavatele. 2)Webové stránky www.dostdobrasance.cz jsou rozděleny podle lokací – tj. Ostrava a Most, které usnadňují zaměstnavatelům snazší vyhledávání potenciálních zaměstnanců a se staly synonymem velmi kvalitního a velmi úspěšného projektu ESF a MPSV.


3)Použití webových stránek je účinným nástrojem nejen pro publicitu, ale i pro aktivní vyhledávání vhodných pracovníků do vhodných pracovních pozic by mělo být součástí každého projektu na odstraňování nezaměstnanosti. Doporučuje se webové stránky využívat povinně aktivně ve všech projektech na řešení dlouhodobé nezaměstnanosti- tj. jako součást APZ. Výstupy z realizace: •

Daňový doklad za správu webových stránek (Příloha č. 18)



Termín realizace:

9. Publicita


Název aktivity:

Termín realizace:

9.5. Konference, semináře


Popis: Během realizace projektu DDŠ bylo realizováno několik konferencí a seminářů a dále workshopů viz. Etapa 6. První tisková konference se konala u příležitosti zahájení projektu v Ostravě: 22. 11. 2007 Tisková konference Ostrava v hotelu Atom. Tiskové konference se účastnili zástupci zadavatele, realizátora projektu, ÚP Ostrava, místní samosprávy včetně Magistrátu města Ostravy a zástupců celostátních a místních médií. Projekt DDŠ a první zkušenosti s ním byly prezentovány na konferenci URBES 2007. Dne 27.11.2007 se uskutečnila prezentace projektu na konferenci URBES 2007 formou přednášky generálního ředitele COFET, a. s. Ing Ivan Noveský: „Odstraňování dlouhodobé nezaměstnanosti jako součást procesu revitalizace měst a regionu - pilotní projekt ESF“ První tisková konference k projektu DDŠ v Mostě byla realizována dne 14. 12. 2007 v hotelu Cascade v Mostě spolu reprezentačním setkáním s místními zástupci samosprávy. Návazně se uskutečnila také schůze Řídícího výboru projektu. V polovině realizace projektu DDŠ byla dne 25. 4. 2008 upořádána mezinárodní konference „Dost dobrá šance“ – Řešení dlouhodobé nezaměstnanosti a projekty ESF“ s tímto programem: MEZINÁRODNÍ

KONFERENCE

„DOST DOBRÁ ŠANCE “ Řešení dlouhodobé nezaměstnanosti a projekty ESF k projektu spolufinancovaném ESF a MPSV „Pomoc dlouhodobě nezaměstnaným na Ostravsku a Mostecku“ 25. duben 2008, Emauzský klášter Program konference: -

9.00 – 10.00

Registrace

10.00 -

Úvodní část:

11.15

10:00 – 10:05

zahájení a přivítání hostů – Mgr. Barbora Jandová, generální sekretář konference


10:05 – 10:15

úvodní vystoupení čestné prezidentky konference RNDr. Alena Palečková, předsedkyně Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku Senátu Parlamentu ČR

10:15 – 10:25

úvodní vystoupení prezidentky konference – prof. Ing. Zuzana Dvořáková, CSc.

10:25 – 10:35

Ing. Bc. Ivan Noveský, generální ředitel COFET, a. s.

10:35 – 10:45

MUDr. Džamila Stehlíková, ministryně pro lidská práva a národnostní menšiny

10:45 – 10:55

Ing. Zdeněk Škromach, předseda Výboru pro sociální politiku PS P ČR

10:55 – 11:05

JUDr. Hana Jeníčková, náměstkyně primátora statutárního města Most

11:05 – 11:15

Mgr. Lubomír Pospíšil, náměstek primátora města Ostravy

-

11:15 – 11:30 Coffee break

-

11.30 – 12.30 Odborná část I: „Řešení dlouhodobé nezaměstnanosti a projekty ESF“ Ing. Marie Bílková – vrchní ředitelka MPSV Ing. arch. Yvona Jungová – ředitelka ÚP Ostrava Zdenek Balabán – ředitel pobočky COFET, a.s. Ostrava Diskuse

-

12.30 – 14.00 Oběd

-

14.00 – 15.00

-

Odborná část II:

„ Specifika práce s dlouhodobě nezaměstnanými, charakteristika sociální problematiky, předpokládaný vývoj v různých regionech a jeho možné ovlivnění“ Doc. Ing. Magdaléna Kotýnková -VŠE Mgr. Jaromíra Kotíková – členka realizačního týmu projektu DDŠ Diskuse

Nad konferencí převzali záštitu: RNDr. Petr Nečas, místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí, Ing. Zdeněk Škromach, předseda Výboru pro sociální politiku PSP ČR, Prof. Ing. Richard Hindls Csc., rektor VŠE v Praze. Konference se účastnilo 130 hostů.


Dne 17. 9. 2008 se v Emauzském klášteře konala mezinárodní konference „Dost dobrá šance – významná perspektiva politiky vývoje zaměstnanosti v ČR“ k prezentaci celého projektu s jeho závěry a výstupy. Konference se zúčastnilo 130 hostů. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE „Dost dobrá šance - významná perspektiva politiky vývoje zaměstnanosti v ČR“ Konference byla uspořádána na závěr pilotního projektu MPSV spolufinancovaného ESF „Pomoc dlouhodobě nezaměstnaným na Mostecku a Ostravsku“, který realizoval COFET, a.s. jako veřejnou zakázku pro MPSV ČR pod názvem „Dost dobrá šance“. Hlavním cílem konference bylo ověřit správnost navržených řešení v pilotním projektu, naplnění naplňovaných indikátorů, ekonomické výsledky pilotního projektu a další výstupy výsledky pilotního projektu MPSV ČR – např. nový nástroj aktivní politiky (finanční gramotnost). Cílem konference bylo prezentovat závěry a výsledky projektu tak, aby je bylo možno užít v dalších projektech na řešení dlouhodobé nezaměstnanosti. Termín konání: Místo konání:

17. září 2008 Benediktinské opatství Panny Marie a Sv. Jeronýma v Emauzích, Vyšehradská 49, Praha 2 Pořadatel konference: COFET, a.s., realizátor projektu „Pomoc dlouhodobě nezaměstnaným na Ostravsku a Mostecku“ Spolupořadatelé konference: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Conpro s.r.o. Záštita:

RNDr. Petr Nečas, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Ing. Zdeněk Škromach, předseda Výboru pro sociální politiku PS P ČR Ing. Evžen Tošenovský, hejtman Moravskoslezského kraje Ing. Petr Kajnar, primátor města Ostravy

Mediální partneři:

ČRo VLP (Deník) Právo

Prezidentka konference: Čestní hosté:

MUDr. Dagmar Molendová, členka výboru pro sociální politiku, PS PČR

Ing. Vlastimil Vozka, primátor města Most Ing. Petr Kajnar, primátor města Ostravy Ing. Miroslav Jeník, náměstek ministra MPSV

Účastníci konference:zástupci Sněmovny a Senátu Parlamentu ČR Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Ministerstvo práce, sociálnych vecí a rodiny SR Úřady práce ČR Úrady práce, socialnych vecí a rodiny SR Vysoká škola ekonomická v Praze Hospodářská komora České republiky Svaz měst a obcí České republiky Unie malých a středních podniků ČR Zástupci krajských úřadů Zástupci akademické obce ČR Zástupci zaměstnavatelů Ústeckého a Moravskoslezského kraje Program konference:


9.00 – 9.30 registrace 9.30 – 10.30 problematika dlouhodobé nezaměstnanosti a její řešení : MUDr. Dagmar Molendová, prezidentka konference Ing. Bc. Ivan Noveský, generální ředitel COFET, a.s. Ing. Marie Bílková, vrchní ředitelka MPSV Mgr. Oldřich Vojíř, PhD., předseda hospodářského výboru PS P ČR Mgr. Jan Kubata, primátor města Ústí n.L. Ing. Jan Sixta, CSc., krajský úřad Ústeckého kraje, vedoucí odboru průmyslové zóny 10.30 –10.45 coffee break 11.00 –12.00 závěry a naplnění indikátorů projektu: Mgr. Oldřich Malý, ředitel ÚP Most Pavel Zdražila, vedoucí pobočky ÚP Ostrava Zábřeh Mgr. Barbora Jandová, obchodní a PR ředitelka, COFET, a.s. Zdeněk Balabán, ředitel pobočky Ostrava, COFET, a.s. Bc. Milan Ivaška, ředitel pobočky Most, COFET, a.s. 12.00 – 12.30 diskuse 12.30 – 14.00 oběd Konferencí byly završeny práce na realizaci projektu, vyhodnoceny výsledky realizace, naplňované indikátory, závěry projektu a nové postupy, které projekt ověřil. Výsledky ověření v projektu byly velmi dobře hodnoceny všemi odborníky, zástupci úřadů práce i zástupci krajů, kteří všichni konstatovali, že pilotní projekt byl velmi úspěšný a měl by být realizován formou pokračování i v dalších regionech naší republiky. ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ: 1) Konferencí se zúčastnili odborníci a specialisté ČR i zahraničí, včetně význačných politiků - odborníků. Účast zadavatele byla na úrovni vrchních ředitelů sekcí a ředitelů odborů. Spolupracující úřady práce a subdodavatelé projektu se účastnily na úrovni statutárních zástupců - ředitelů. Současně však již tato 1. konference dokázala zaktivizovat zaměstnavatele. Zájem prokázali i odborníci z ústředních orgánů –viz. účast ministryně Stehlíkové a zástupců zahraničních ústředních orgánů. Doporučuje se pro realizaci dalších pilotních projektů rozsahu i významu odpovídajících pilotnímu projektu „Pomoc dlouhodobě nezaměstnaným na Ostravsku a Mostecku“ (DDŠ) osobní účast příslušného ministra (zadavatele), kterým se zdůrazní význam projektu i jeho závěrů. Mezinárodní konference pod názvem „Dost dobrá šance“ již v polovině realizace projektu 25. 4. 2008 ukázala názory odborníků a konkurence na rozsah a nemožnost splnění cílů (naplňovaných indikátorů) pilotního projektu. Současně však již tato 1. konference dokázala zaktivizovat zaměstnavatele. 2)Poznatky z realizace pilotního projektu Dost dobrá šance ukázaly problémy s předlužením a nutnost vzdělávat klienty projektu – dlouhodobě nezaměstnané – v základech finanční gramotnosti. Konference pomohly rozšířit a prezentovat nejen ověřované postupy pilotního projektu, ale i v pilotním projektu nově vzniklé nástroje APZ – finanční gramotnost, apod. 3) Konference podpořily aktivity projektu a pomohly vyhodnotit odborné, ekonomické nastavení samotného pilotního projektu i vlastní realizaci tohoto projektu. Konference ukázaly výsledky pilotního projektu požadované i další – nad rámec zadání – např. nutné operativní změny vzdělávacích akcí, realizaci vzdělávacích akcí i dalších aktivit nad rámec a rozpočet pilotního projektu. 4)Konference ukázaly zásadní problémy dlouhodobě nezaměstnaných, které jim fakticky neumožňovaly se zařadit do aktivit projektu Dost dobrá šance či je


přímo demotivovaly, např. to, že dlouhodobě nezaměstnaní nemají zájem legalizovat své příjmy z důvodů exekucí, placení výživného nebo jiných závazků, kterým se vyhýbají. Dále to, že podobných aktivit se již zúčastnili, nepovažují je však za přínosné, protože nakonec nevedly k získání zaměstnání. Současně však konference ukázaly, že pomocí obdobných projektů lze nejen zaměstnat mnoho klientů projektů, ale současně i „vyčistit“ evidence úřadů práce od těch evidovaných, kteří zneužívají systém a dávky a kteří díky individuální péči v těchto projektech nemají šanci se „schovat“ v systému. 5) Konference poskytly zkušenosti z přípravy a realizace pilotního projektu MPSV široké laické i odborné veřejnosti. Konference rovněž ukázaly zásady průhlednosti celého projektu i jeho realizace, průhlednosti naplňovaných indikátorů i jejich zajištění z hlediska zadavatele, kterým si zadavatel bezpečně ochránil vynakládání státních peněz v souladu s cíli a záměry projektu, což se projevilo na výsledcích projektu. 6)Závěrečná konference rovněž poukázala ekonomickou výhodnost pilotního projektu „Pomoc dlouhodobě nezaměstnaným na Ostravsku a Mostecku“ (Dost dobrá šance), která vycházela z přesně nadefinovaných požadavků zadavatele na naplňované indikátory – tj. zaměstnání minimálně 1.000 dlouhodobě nezaměstnaných do stávajících pracovních pozic (bez využití dotovaných a nekolidujících pracovních míst). Všechny naplňované indikátory projektu byly nejen naplněny, ale i výrazně přeplněny. Přes skutečnost přeplnění nebyly prostředky státu a ESF určené na realizaci projektu dočerpány. Navíc nebyly vyúčtovány žádné provedené vícepráce, které bylo v rámci projektu nutno realizovat pro naplnění cílů projektu a to ani ty, které si zadavatel přímo vyžádal. 7) Konference rovněž prokázaly, že forma otevřeného výběrového řízení hodnotícími kritérii, které korespondují s výhradně matematickými s naplňovanými indikátory a současně jsou pojištěny smluvními pokutami, je pro objektivitu výběru realizátora a jistotu zadavatele nejvýhodnější, stejně jako prevence proti možným korupčním tlakům. Tento systém veřejné zakázky s matematickými kritérii a smluvními pokutami se ukázal jako v současné době nejefektivnější a nejbezpečnější forma pro vynakládání státních a ESF prostředků. Zveřejnění výsledné ceny realizace (fakturace), včetně výsledků realizace by mohlo být používáno jako součást protikorupčních opatření. 8) Konference rovněž potvrdily správnost nastavení pilotního projektu na výrazně individuální přístup ke klientům, operativní úpravy a nastavení vzdělávacích a motivačních kurzů včetně cílených rekvalifikačních kurzů. 9) Konference potvrdily zájem odborníků z MPSV a sociální oblasti o rozšíření vzdělávání finanční gramotnosti (FG) do všech regionů, kde je to potřeba, protože FG je klíčová aktivita. Odborníci z MPSV i úřadů práce požadovali, aby se FG stala běžnou součástí sociálních aktivit a aktivit, které mají pomoci umožnit návrat nezaměstnaných na trh práce, protože FG je jedna z klíčových součástí APZ. Odborníci MPSV i ÚP projevili snahu udělat vše na podporu FG. 10) Konference umožnily veřejnou a průběžnou kontrolu realizace projektu odbornou a laickou veřejností. Navíc je to veřejný závazek realizátora a v případě úspěchu projektu reklama pro realizátora. V případě neúspěchu projektu je veřejná a průběžná kontrola výsledků projektu upozorněním event. varováním dalším veřejným zadavatelům a široké veřejnosti před projektem či realizátorem. Mezinárodní konference pod názvem „Dost dobrá šance“ již v polovině realizace projektu 25. 4. 2008 ukázala názory odborníků a konkurence na rozsah a nemožnost splnění cílů (naplňovaných indikátorů)


pilotního projektu. Současně však již i 1. konference dokázala zaktivizovat zaměstnavatele. Doporučuje se systém zveřejňování projektu i realizátora realizovat formou kromě běžné publicity např. pomocí volně přístupných konferencí, což umožňuje veřejnou kontrolu realizace a výsledků projektu a zprůhledňuje celý průběh realizace. Toto opatření lze využít i jako součást protikorupčních opatření.


Dokumentace mezinárodní konference (Příloha č. 18)



1-9. DESATERO ZÁVĚRŮ A DOPORUČENÍ


Název aktivity:

Termín realizace:

Sumarizace závěrů průběhu realizace pilotního projektu „Pomoc dlouhodobě nezaměstnaným na Ostravsku a Mostecku“ pod názvem „Dost dobrá šance“ (DDŠ)


Deset závěrů a doporučení z realizace pilotního projektu Dost dobrá šance: 1)Používat systém otevřené veřejné zakázky s výhradně matematickými hodnotícími kritérii a smluvními pokutami, který se ukázal jako v současné době nejefektivnější a nejbezpečnější forma pro vynakládání státních a ESF prostředků – jako součást protikorupčních opatření. 2)Zveřejňovat výslednou (celkovou) cenu realizace (tj. kompletní fakturace veřejné zakázky), včetně kompletních výsledků realizace - jako součást protikorupčních opatření. 3)Ponechávat v pevně stanoveném rámci ekonomické návratnosti – tj. minimální počet vzdělávacích a dalších akcí a minimální počet naplňovaných indikátorů a současně pevně stanovená maximální nepřekročitelná cena (vše zajištěno smluvními pokutami)- na realizátorovi projektu skladbu vzdělávacích a dalších akcí, včetně publicity - maximální volnost v rámci projektu. S cílem nepřipustit navýšení ceny realizace a co nejvíce realizaci projektu přizpůsobit aktuální situaci na trhu práce a aktuální skladbě nezaměstnaných - jako součást moderní APZ, rovněž jako součást protikorupčních opatření a zejména pro zajištění maximální ekonomické návratnosti projektu (veřejné zakázky). 4)Provádět ověření výsledku projektu (naplňovaných indikátorů) po ukončení projektu (s eliminací zkreslení způsobených např. zkušební dobou, dotovanými pracovními místy, apod.)- jako součást ověření udržitelnosti projektu. 5)Provádět průběžné zveřejňování projektů a jejich průběhů včetně problémů i úspěchů– nejen formou předepsané publicity formou přesně stanovených inzerátů, ale např. aktivními formami mezinárodních konferencí, apod. – jako seznamování všech skupin obyvatelstva s problematikou a možnostmi řešení a současně jako forma veřejné kontroly. 6)Používat projekty ESF pro informování skupin obyvatelstva zneužívajících sociální systém s cílem zamezit další zneužívání sociálního systému – jako součást úspory mandatorních výdajů. 7)Stanovovat ekonomickou návratnost celého projektu a jeho naplňovaných indikátorů objektivním ověřitelným výpočtem dle naplňovaných indikátorů. Nehodnotit dílčí aktivity vytržené z kontextu (např. cena vzdělávací akce, RK, apod.), které nelze objektivně vyhodnotit z hlediska ekonomické návratnosti. Zveřejňovat celkovou ekonomickou návratnost jednotlivých projektů (veřejných zakázek) - jako součást protikorupčních opatření. 8)Stanovit výši nákladů, které stojí státní rozpočet 1 nezaměstnatelný předlužený (sociálně vyloučený) občan – analogicky k průměrným nákladům SR ČR na 1 nezaměstnaného ve výši 175.314,- Kč v cenové úrovni roku 2005 (výpočet MPSV ČR, odborný odhad na rok 2008 předpovídá navýšení nákladů SR ČR na 1 nezaměstnaného na cca 193 tis. Kč) – jako základ pro výpočet projektů na začleňování sociálně vyloučených.


9)Používat ve všech projektech ESF a APZ nový nástroj APZ- finanční gramotnost, který je základem pro udržení a získání zaměstnání (včetně výběru povolání) a který může být v budoucnu použit i pro vysvětlování důchodové reformy – jako součást dalšího základního vzdělávání dospělých. 10)Doplnit do zákona o zaměstnanosti nový nástroj APZ finanční gramotnost – jako součást moderní APZ. Závěr: Aplikovat pilotní projekt DDŠ a jeho závěry může státnímu rozpočtu ušetřit ročně stovky milionů mandatorních výdajů.


Zhodnocení průběhu aktivity za celé období realizace veřejné zakázky

Recommend Documents