ZHODNOCENÍ NABÍDKY SOCIÁLNÍCH SLUŢEB V REGIONU DETERMINATION OF CURRENT OFFER OF SOCIAL SERVICES IN REGION

Univerzita Palackého v Olomouci Filozofická fakulta Katedra sociologie a andragogiky

ZHODNOCENÍ NABÍDKY SOCIÁLNÍCH SLUŢEB V REGIONU DETERMINATION OF CURRENT OFFER OF SOCIAL SERVICES IN REGION

Bakalářská diplomová práce

Markéta Šrytrová, DiS. Vedoucí bakalářské diplomové práce: PhDr. Pavel Kliment, Ph.D.

Olomouc 2012

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem tuto práci vypracovala samostatně a uvedla v ní veškerou literaturu a ostatní zdroje, které jsem pouţila.

V Olomouci dne 27. Listopadu 2012

Poděkování Touto cestou bych ráda poděkovala vedoucímu mé bakalářské diplomové práce PhDr. Pavlu Klimentovi, PhD. za jeho odborné vedení, uţitečné rady a cenné připomínky při zpracování této práce. Poděkování dále naleţí všem, kteří se podíleli na empirickém šetření.

Obsah Úvod ............................................................................................................... 5 1.

Neziskové organizace ............................................................................. 6 1.1.

Vymezení pojmu neziskové organizace .......................................... 7

1.2.

Členění neziskových organizací v ČR ............................................. 8

1.2.1.

Rozdělení neziskových subjektů dle české právní úpravy ....... 9

1.2.2.

Rozdělení neziskových organizací podle zřizovatele ............. 10

1.3. Základní charakteristika jednotlivých typů neziskových organizací v České republice ..................................................................................... 11 2.

Sociální sluţby ..................................................................................... 16 2.1.

Vymezení pojmu sociální sluţby ................................................... 16

2.2.

Základní členění sociálních sluţeb ................................................ 18

2.2.1.

Sociální poradenství ............................................................... 19

2.2.2.

Sociální péče........................................................................... 20

2.2.3.

Sociální prevence ................................................................... 24

2.3.

Registrace poskytovatelů sociálních sluţeb................................... 28

2.4.

Působnost státní správy při zajišťování sociálních sluţeb ............. 30

3. Neziskové organizace poskytující sociální sluţby na území Statutárního města Mladá Boleslav .............................................................. 32 4.

Empirické šetření .................................................................................. 36 4.1.

Metodologie empirického šetření .................................................. 36

4.1.1.

Cíle empirického šetření ......................................................... 36

4.1.2.

Charakteristika výzkumného vzorku ...................................... 38

4.1.3.

Stanovení hypotéz .................................................................. 39

4.1.4.

Metoda a technika sběru dat ................................................... 44

4.1.5.

Sběr a zpracování dat ............................................................. 44

4.2.

Rozbor empirického šetření a interpretace výsledků ..................... 45

4.2.1.

Vyhodnocení hypotéz ............................................................. 46

4.2.2.

Návrhy na optimalizaci stávající nabídky sociálních sluţeb .. 56

Závěr ............................................................................................................. 57 Seznam pouţité literatury ............................................................................. 59 Seznam grafů a tabulek ................................................................................ 62 Seznam příloh ............................................................................................... 63

Úvod Posláním sociálních sluţeb je pomoci lidem udrţet si či získat zpět své místo ve společnosti, v komunitě, kde ţijí. Problematika sociálních sluţeb se týká kaţdého jedince, proto mým zvoleným tématem bakalářské diplomové práce je: ,,Zhodnocení aktuální nabídky sociálních sluţeb v regionu“. V sociální oblasti, obzvláště v tématice sociálních sluţeb na území Statutárního města Mladá Boleslav, se aktivně pohybuji jiţ čtvrtým rokem a to mě vedlo ke

zmapování sociálních sluţeb

nabízených neziskovými organizacemi na území Statutárního města Mladá Boleslav. Cílem bakalářské diplomové práce je deskripce nabídky sociálních sluţeb poskytovaných na území Statutárního města ve vybraném regionu z pohledu zástupců neziskových organizací a státní správy. V teoretické části se věnuji vymezení neziskových organizací, jejich členění podle české právní úpravy a podle zřizovatele. na vymezení

Dále se v této části zaměřuji

sociálních sluţeb, registraci

těchto

sociálních sluţeb

a působnost státní správy. Součástí teoretické části je i přehled neziskových organizací, které poskytují sociální sluţby na území Statutárního města Mladá Boleslav. Praktická část je zaměřena na empirické šetření, kde jsou mapovány nabídky sociálních sluţeb poskytované na území Statutárního města Mladá Boleslav. Pro empirický výzkum je pouţita metoda kvantitativní a technika anonymního standardizovaného dotazníku vlastní konstrukce. Mé praktické výstupy mohou slouţit jako jeden z podkladů pro nový Komunitní plán sociálních sluţeb Statutárního města Mladá Boleslav na období 2014-2018, jehoţ příprava odstartovala v září letošního roku.

5

Neziskové organizace

1.

V této kapitole se zaměřuji na vymezení pojmu nezisková organizace, její členění na státní a nestátní organizace a včetně právního zakotvení

subjektu. V poslední

části

kapitoly se věnuji

základní

charakteristice jednotlivých typů organizací. Pro ucelenost vymezení pojmu, nejdříve vysvětlím rozdělení organizací do sektorů z hlediska hospodaření země. Organizace se tedy dělí na sektory: a) Ziskový nebo také tržní sektor, jehoţ primárním cílem je dosáhnout zisk a za tímto účelem jsou také společnosti zakládány. Tyto subjekty jsou závislé na financování vlastními zdroji případně cizími. Další charakteristikou pro trţní sektor je, ţe společnosti nesou podnikatelské riziko a nemohou se spoléhat na zdroje ostatních subjektů. V ziskovém sektoru se rozděluje výsledný produkt podle mnoţství, kvality a trţní úspěšnosti práce.1 b) Naproti tomu neziskový neboli netržní sektor, jehoţ subjekty jsou zakládány s primárním cílem přímého uţitku, má většinou charakter veřejné

sluţby.

Organizace

v neziskovém

sektoru

nakládají

s majetkem financovaným vlastními zdroji, které pocházejí buď od soukromých, nebo veřejných subjektů. Mnoţství disponovaných zdrojů závisí na přerozdělovacích procesech. Není zde vyloučeno pouţití i cizích zdrojů např. půjčky. Principem rozdělování v neziskovém sektoru je, ţe se rozděluje podle potřeb jednotlivých organizací.2

1

BOUKAL, P. Nestátní neziskové organizace (teorie a praxe), Praha: Oeconomica, 2009,

str. 10. 2

BOUKAL, P. Nestátní neziskové organizace (teorie a praxe), Praha: Oeconomica, 2009,

str. 10 a 11.

6

Neziskový sektor je různorodý a pokrývá řadu lidských potřeb3: 

rozvoj duchovních hodnot,



ochranu lidských práv nebo jiných humanitárních hodnot,



ochranu přírodního prostředí, kulturních památek a tradic,



rozvoj vědy, vzdělání, tělovýchovy a sportu,



výkon státní správy,



obranu státu atd.

1.1. Vymezení pojmu neziskové organizace Pojem nezisková organizace je obecně pouţíván. Jednoznačné vymezení pojmu se v mnoha publikacích liší a teoretikové nedocházejí ke shodě. Ani v českém právním pořádku není přesně definován pojem neziskové organizace. Právní úprava neziskového sektoru se promítá do několika platných zákonů (občanského zákoníku, obchodního zákoníku, daňových

zákonů,

...

).

Právní

úpravě

věnuji

bliţší

pozornost

v subkapitole 1.2.1. Nezisková organizace je například chápána jako subjekt, který není zaloţený nebo zřízený za účelem podnikání.4 Mezinárodně uznávanou charakteristikou nestátních neziskových organizací ze zabývající studie dvou profesorů Salamona a Anheiera.5

3

CEED, Ziskový a neziskový sektor [on-line]. Ing. J. Šverdová, Ph.D., [cit.10.12.2012].

Dostupný z WWW: http://www.ceed.cz/podnikani/14_ziskovy_a_neziskovy_sektor.htm. 4

RUŢIČKOVÁ, R. Neziskové organizace vznik- účetnictví- daně. Olomouc: ANAG, 2002.

str. 7. 5

Salomon, L. M., Anheier, H. K. Definding of the Nonprofit Sector. A Gross National

Analysis. Manchester University Press, 1997 podle: Škarabelová, S. a kol. Když se řekne nezisková organizace : příručka pro zastupitele krajů, měst a obcí. Brno : Masarykova univerzita v Brně, 2002. str. 7.

7

Studie se snaţí sledovat problematiku z nejrůznějších moţných úhlů. Nestátní neziskový sektor je zde chápán jako soubor institucí existující vně státních struktur zároveň slouţící veřejným zájmům. Dle této definice musí nestátní neziskové organizace plnit pět základních vlastností, subjekty musí být:6 1. Institucionalizované (organized) – mají formálně organizovaný subjekt, bez ohledu na to, zda jsou formálně nebo právně registrovány. 2. Soukromé (priváte) - jsou institucionálně odděleny od státní správy a nejsou jí řízeny. To znamená, ţe ve vedení neziskových organizací nemohou být státní úředníci a nemohou dostat státní sociální podporu. Základní struktura je tedy soukromá. 3. Neziskové (non-profit) - nerozdělují zisk, to znamená, ţe nevrací nebo nepřerozdělují zisk vzniklý z činností organizaci mezi vlastníky či vedení organizace. Jestliţe nestátní nezisková organizace dosáhne zisku, musí tento zisk pouţít na cíle dané posláním organizace. 4. Samosprávné a nezávislé (self-governing)- jsou schopny řídit se samy sebe. Neziskové organizace mají vlastní pravidla a nejsou ovládány zvenčí, protoţe umoţňují kontrolu vlastní činnosti organizace. 5. Dobrovolné (voluntary) - vznikají dobrovolně. Činnost je vykonávána formou neplacené práce pro organizaci, darů.

1.2. Členění neziskových organizací v ČR Neziskové organizace v České republice (dále jen ČR) lze členit

6

ŠKARABELOVÁ, S. a kol. Když se řekne nezisková organizace: příručka pro zastupitele

krajů, měst a obcí. Brno : Masarykova univerzita v Brně, 2002, str. 7.

8

z různých úhlů pohledů a mohou se navzájem prolínat. Například se dělí podle právní úpravy, podle zřizovatele, apod.

1.2.1. Rozdělení neziskových subjektů dle české právní úpravy Základní vymezení je obsaţeno v občanském zákoníku č. 40/1964 Sb., v § 18, kde toto ustanovení obsahuje základní typologii právnických osob: a) ,,sdruţení fyzických nebo právnických osob (např. občanská sdruţení atd.), b) účelová sdruţení majetku (např. nadace a nadační fondy), c) jednotky územní samosprávy (obce a vyšší samosprávné celky), d) subjekty, o kterých tak určí zvláštní zákon“.7 V legislativě ČR má nejblíţe k vymezení neziskové organizace zákon č. 586/1992 Sb., o dani z příjmu. Tento zákon v § 18 v odst. 8 uvádí výčet, který je uvozen slovem ,,zejména“, tzn. výčet není vyčerpávající: 

,,zájmová sdruţení právnických osob (nejsou zaloţena k účelu podnikání),

7



občanská sdruţení včetně odborových organizací,



politické strany a politická hnutí,



registrované církve a náboţenské společnosti,



nadace, nadační fondy,



obecně prospěšné společnosti,



veřejné vysoké školy,



obce,



vyšší územní samosprávné celky,

§ 18 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb.

9



organizační sloţky státu a územních samosprávných celků,



příspěvkové organizace,



státní fondy,



subjekty, o nichţ tak stanoví zvláštní zákon“.8

1.2.2. Rozdělení neziskových organizací podle zřizovatele Nejjednodušší rozdělení neziskových organizací se člení na dva základní sektory a to na státní neziskové organizace (veřejný sektor) a nestátní neziskový sektor (soukromý sektor). Z tohoto dělení vychází i Rada vlády pro nestátní neziskové organizace. a) Státní neziskové organizace (veřejný sektor) Státní neziskové organizace jsou zřizované a financované veřejnou správou. Stát, kraje a obce se podílejí na výkonu veřejné správy. Do této skupiny patří příspěvkové organizace a bývalé rozpočtové organizace, od roku 2011 organizační sloţky obce, kraje a státu.

Jsou zakládány

za účelem podnikání a snahou dosáhnout zisk, který slouţí k přerozdělování mezi členy organizace.9 Do státních neziskových organizací například patří většina státní školství, státní zdravotnictví, instituce na ochranu ţivotního prostředí, kulturních památek, celá oblast státní správy, zčásti poskytování sociálních sluţeb. b) Nestátní neziskové organizace (soukromý sektor) NNO Nestání neziskové organizace (NNO) neboli obecně nestátní 8

§ 18 v odst. 8 zákona o dani z příjmu č. 586/1992 Sb,

9

ŠKARABELOVÁ, S. a kol. Když se řekne nezisková organizace : příručka pro

zastupitele krajů, měst a obcí. Brno : Masarykova univerzita v Brně, 2002, str. 7.

10

subjekty se vyskytují v ČR od roku 1990. Do této doby právní úprava ČR neumoţnila vznik nestátních subjektů. Od tohoto roku dochází k rozvoji různých typů neziskových organizací bez účasti státu. Financování subjektů probíhá formou dotací a grantů, na které však neexistuje právní nárok. Jejích získání je podmíněno účelností a prospěšností organizace pro cílovou skupinu. Neziskové organizace se dělí na několik typů: občanská sdruţení, obecně prospěšné společnosti, nadace a nadační fondy, církve a náboţenské společnosti a spíše církevní právnické osoby, protoţe jejich činnost je blíţe veřejně prospěšným aktivitám neţ církve nebo náboţenské společnosti.10

1.3. Základní charakteristika jednotlivých typů neziskových organizací v České republice Příspěvková organizace Příspěvkové organizace vznikají a zanikají rozhodnutím organizační sloţky státu (ministerstva) či územními samosprávními celky (kraje a obce). Příspěvkové organizace zřizované krajem či obcí jsou zapisované do obchodního rejstříku. Cílem zřizování těchto organizací není dosahování zisku. Legislativní úpravu příspěvkových organizací upravuje zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla) a zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.11 Občanská sdruţení Legislativní úpravu pro občanská sdruţení najdete v zákoně č. 83/1990 Sb., o sdruţování občanů. Zákon o sdruţování občanů upravuje vznik, činnost a zánik občanských sdruţení. Podle tohoto zákona se mají

10

MATOUŠEK, O. Sociální služby. Praha: Portál, 2007. str. 12.

11

BOUKAL, P. Nestátní neziskové organizace (teorie a praxe), Praha: Oeconomica, 2009.

str. 11 – 12.

11

občané právo svobodně sdruţovat. Toto právo vychází ze základního lidského práva, které je součástí ústavního pořádku České republiky a je upraveno v Listině základních práv a svobod. Od doby vzniku NNO, občanská sdruţení patří mezi vyhledávanou právní formu nestátních subjektů poskytujících sociální sluţby i kdyţ zákon je v tomto směru stručný a nevyhovující poţadavkům poskytování sociálních sluţeb. V současné době se řeší návrh zákona o změně právní formy občanského sdruţení na obecně prospěšnou společnost.

Jestliţe

se občanská sdruţení budou moci transformovat v obecně prospěšné společnosti, mohou tak rozvinout svoje sluţby, moţnost získat finanční zdroje neţ ze státních zdrojů.12 Občanská sdruţení vznikají na základě návrhu na registraci u Ministerstva vnitra ČR. Ţádost připraví přípravný výbor, který je sloţený minimálně ze tří osob majících české občanství, z nichţ minimálně jedna je starší 18 let. Návrh je moţné podat osobně do podatelny nebo písemně poštou. Ministerstvo sdruţení zaregistruje, pokud splní všechny stanovené podmínky ze zákona. Podmínky pro registraci občanského sdruţení jsou například: uvedení názvu a sídla sdruţení, hlavní cíle činnosti organizace, určení orgánů a osob (funkcionářů) oprávněných jednat jménem sdruţení, ustanovení o organizačních jednotkách, zásady hospodaření.13 Obecně prospěšné společnosti Obecně prospěšná společnost (dále také OPS) je upravena zákonem č. 231/2010 Sb., o obecně prospěšné společnosti. S účinností od ledna 2011 vstoupil v platnost nový zákon č. 231/2010, který změnil a nahradil některá ustanovení původního zákona č. 248/1995 Sb, o obecně prospěšných

12

HELPNET. Zákon o změně právní formy pomůže rozvoji a zprůhlednění neziskového

sektoru v ČR [online] [cit. 6.11.2012]. Dostupný z WWW: http://www.helpnet.cz/aktualne/52942-3 13

§ 6 odst. 2 zákona o sdruţování občanů č. 83/1990 Sb.

12

společnostech. OPS je v zákoně definována jako právnická osoba, která je zaloţena za účelem poskytování veřejnosti obecně prospěšné sluţby. Sluţba se poskytuje za předem stanovených podmínek a je pro všechny uţivatele pouţito stejných podmínek. Zisk, který organizace vytvoří, musí být pouţit k poskytování sluţeb, za jejímţ účelem byla organizace zaloţena.14 ,,Obecně prospěšná společnost je charakterizována následujícími znaky: 

samostatnost a nezávislost - jde o soukromý subjekt s prvky samosprávného řízení, který plně odpovídá sám za sebe a není závislý na svém zakladateli (tím se liší od příspěvkové organizace);



neziskovost, tedy povinnost reinvestice – pouţití hospodářského výsledku pro rozvoj obecně prospěšných sluţeb (tím se liší od obchodních společností);



zánik vlastnických práv zakladatelů k majetku vloţenému do OPS v okamţiku její registrace;



majetek obecně prospěšné společnosti zůstává v případě její likvidace v neziskové sféře;



povinnost poskytovat sluţby všem za stejných, předem zveřejněných podmínek;



veřejná kontrola – zveřejňování výsledků hospodaření.“15

Zakladateli OPS mohou být fyzické osoby nebo právnické osoby, tak i stát. Organizace vzniká dnem zápisu do rejstříku obecně prospěšných společností na základě uzavření zakládací smlouvy. Rejstřík je veden u příslušného krajského soudu. OPS mají ze zákona povinnost jednou ročně vypracovat a zveřejnit výroční zprávu o hospodaření a činnostech.

14

§ 2 zákona o obecně prospěšné společnosti č. č. 231/2010 Sb.

15

MATOUŠEK, O. Sociální služby. Praha: Portál, 2007. str. 13

13

Rozdílnost mezi občanským sdruţením a obecně prospěšnou organizací je v tom, ţe vznik, činnost a zánik je u OPS o mnoho přísnější, klade se velký důraz na nakládání s majetkem společnosti a hospodářskými výsledky. Jsou stanovena jasná pravidla ekonomického charakteru, ale nikterak neřeší podmínky poskytování kvality a profesionalitu nabízených sociálních sluţeb.16 Obecně prospěšné společnosti jsou zaměřeny na oblast sociální (např. ústavy a to penziony pro seniory), dále se vyskytují v oblasti kultury a školství (např. galerie, divadla, knihovny). Nadace a nadační fondy Vznik, činnost a zánik nadace nebo nadačního fondu je upraven v zákoně č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech. Podle § 1 tohoto zákona jde o ,,účelové sdruţení majetku zřízené a vzniklé za účelem dosahování hodnot, ochrany lidských práv nebo jiných humanitních hodnot, ochrany přírodního prostředí, kulturních památek a tradic a rozvoj vědy, vzdělání, tělovýchovy a sportu“.17 Nadace sociální sluţby neposkytuje, pouze je financuje, a proto se tímto typem nebudu blíţe zabývat. Církevní právnické osoby Církevní právnické osoby zakládají církve a náboţenské společnosti (dále také CNS). CNS vznikají a fungují na základě zákona č. 3/2002 Sb., o svobodě náboţenského vyznání a postavení církví a náboţenských společností. Ve výše citovaném zákoně v § 3 definuje CNS jako dobrovolné společenství osob s vlastní strukturou, náboţenskými obřady, vnitřními předpisy, orgány a projevy víry.18

16

MATOUŠEK, O. Sociální služby. Praha: Portál, 2007. str. 13

17

§ 1 zákona o nadacích a nadačních fondech č. 227/1997 Sb.

18

§ 3 zákona o svobodě náboţenského vyznání a postavení církví a náboţenských

společností č. 3/2002 Sb.

14

Církev

a

náboţenské

společnosti

vznikají

dnem

registrace

na Ministerstvu kultury ČR. Podmínky k registraci jsou vymezeny výše uvedeným zákonem. CNS nebo její orgány mohou zřídit právnickou osobu, která bude poskytovat charitativní činnost. Známé organizace, které poskytující sociální sluţby jsou Charity a Diakonie. CNS jsou financovány ze státního rozpočtu, také mohou vyuţít dotací z kraje nebo obce. Doplňkovou činností (například ze sbírek, nájemného, darů,..) mohou získat finance, které mohou být vyuţity na pokrytí nákladů zaměstnanců či chod organizace, na opravy, charitativní činnost,… 19

19

BOUKAL, P. Nestátní neziskové organizace (teorie a praxe), Praha: Oeconomica, 2009.

str. 61 – 67.

15

2.

Sociální sluţby Tato část je věnována vymezení pojmu sociální sluţby, cíle

sociálních sluţeb a zásady pro poskytování sociálních sluţeb. Dále se věnuji základnímu členění sociálních sluţeb podle různých kritérií. Stručně popíšu jednotlivé typy sociálních sluţeb, které poskytují neziskové organizace. Dále se v kapitole zmiňuji o registraci sociálních sluţeb a působnosti státní správy při zajišťování sociálních sluţeb.

2.1. Vymezení pojmu sociální sluţby Kniha Slovník sociální práce20 zmiňuje pojem sociální sluţby. ,,Všechny sluţby, krátkodobé i dlouhodobé, poskytované oprávněným uţivatelům, jejichţ cílem je zlepšení kvality klientova ţivota, případně i ochrana zájmů společnosti.“ Dále můţeme chápat pojem sociální sluţby podle systému sociální ochrany jako ,,Sociální sluţby v uţším, rezortním pojetí jsou v současnosti v ČR součástí státního systému sociálního zabezpečení. Legislativa je zařazuje do oblasti tzv. sociální pomoci. Sociální pomoc kromě sociálních sluţeb zahrnuje také finanční a věcné dávky, poskytované lidem, kteří se ocitli ve stavu hmotné nouze. Dalšími – výše zmíněnými – součástmi systému sociálního zabezpečení jsou podle dikce příslušných zákonů sociální pojištění a státní sociální podpora čili dávky poskytované především rodinám s nezaopatřenými dětmi. Sociální sluţby však mohou být poskytovány i mimo státní sociální pomoc – mohou být hrazeny příjemcem na základě kontraktu jako jakákoliv jiná sluţba a jejich poskytovatelem můţe být i nestátní subjekt, který je uţivateli poskytuje bezplatně.“21

20 21

MATOUŠEK, O. Slovník sociální práce. Praha: Portál, 2008. str. 214. MATOUŠEK, O. Sociální služby. Praha: Portál, 2007. str. 11.

16

Právní úpravu sociální sluţby najdeme v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách, který

vstoupil v účinnost dne 1.1.2007. Zákon22

charakterizuje sociální sluţbu jako činnost, která řeší pomoc, ochranu a podporu fyzických osob v nepříznivé sociální situaci. Zákon garantuje, ţe jedincovi bude zachována lidská důstojnost a poskytnutá podpora pomoc bude kvalifikovaná. Sociální sluţbu poskytuje právnická nebo fyzická osoba, která má dle zákona o sociálních sluţbách registraci. Kniha Sociální pracovník v rezidenčních zařízeních sociálních sluţeb definuje cíle sociálních sluţeb následovně:23 

,,rozvoj nebo alespoň zachování soběstačnosti uţivatele sluţeb, návrat do vlastního domácího prostředí,



obnovení nebo zachování původního ţivotního stylu,



rozvíjet schopnosti uţivatelů a případně jim umoţnit, pokud toho budou schopni, vést samostatný ţivot,



sníţit sociální a zdravotní rizika související se způsobem ţivota uţivatele sluţeb,



zajistit pro uţivatele sluţeb důstojné zacházení a prostředí v případech, kdy se jiţ nedá předpokládat jeho aktivní ţivot uţivatele sluţeb.“

Sociální sluţby se řídí základními zásadami, které vymezuje zákon o sociálních sluţbách, to jsou:24

22 23



nárok na základní sociální poradenství,



rozsah, forma pomoci a poskytnuté podpory musí zachovávat

§3 odst. a) zákona o sociálních sluţbách č. 108/2006 Sb. SOKOL,R. Sociální pracovník v rezidenčních zařízeních sociálních služeb. Praha: ASPI,

2008. str. 56 24

SOKOL,R. Sociální pracovník v rezidenčních zařízeních sociálních služeb. Praha:ASPI,

2008, str. 57

17

lidskou důstojnost, 

pomoc musí vycházet z individuálních potřeb,



pomoc musí působit aktivně,



podpora rozvoje nebo zachování soběstačnosti a samostatnosti,



motivace k činnostem zlepšující nepříznivou sociální situaci osob,



posilování sociálního začleňování,



poskytování sociálních sluţeb v zájmu osob,



kvalita poskytovaných sluţeb,



zajištění lidských práv a základních svobod osob.

2.2. Základní členění sociálních sluţeb Sociální sluţby se mohu dělit podle různých hledisek. S nejvíce známým dělením sociálních sluţeb se můţeme setkat s členěním z hlediska místa poskytování sluţeb, délkou trvání sluţeb a podle charakteru činnosti. Podle těchto kritérií tedy sociální sluţby nyní rozdělím. Sociální sluţby se tedy mohu členit podle místa poskytování sluţeb. V zákoně o sociálních sluţbách jsou rozlišeny tři základní formy:25 

pobytové sluţby - jsou to ty sluţby, které jsou spojené s ubytováním v zařízeních sociálních sluţeb,



ambulantní sluţby - sluţby jsou poskytovány osobě, která dochází nebo je doprovázena či dopravována do zařízení sociálních sluţeb a součástí sluţby není ubytování,



terénní sluţby - sluţby, které jsou poskytovány v přirozeném prostředí uţivatele.

Dále se mohou

25

sociální

sluţby dělit

§ 33 zákona o sociálních sluţbách č. 108/2006 Sb.

18

podle délky trvání

a to na krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé. Krátkodobou sluţbu chápeme jako sluţbu, která trvá většinou nejdéle do jednoho měsíce, a jejichţ cíle a záměry jsou řešeny okamţitě. Například sem patří krizová pomoc, denní centra, poradenství, noclehárny.26 Zatímco střednědobé sluţby trvají nejdéle jeden rok, a jejichţ cíle a záměry jsou řešeny v předem stanoveném časovém období. Sem můţeme zařadit azylové bydlení, terapeutické komunity, bydlení na půl cesty, chráněné dílny, stacionáře.27 Dlouhodobá sluţba nemá stanovený časový limit, a jich cíle a záměry trvají neomezeně. Sem patří například chráněné bydlení, domovy pro seniory, osobní asistence, pečovatelská sluţba, domovy pro občany s fyzickým, mentálním či smyslovým znevýhodněním a tísňová volání.28 Poslední známé dělení, a to z pohledu charakteru činnosti sluţby, zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách, dělí na tři typy sociálních sluţeb a to na sociální poradenství, sluţby sociální péče a sluţby sociální prevence. O těchto typech sociálních sluţeb je více popsáno v níţe uvedených subkapitolách.

2.2.1. Sociální poradenství Sociální poradenství podle zákona o sociálních sluţbách je rozděleno na základní a odborné sociální poradenství. Základním poradenstvím se rozumí

,,poskytnutí

potřebných

informací

přispívajících

k řešení

nepříznivé sociální situace.“ Zatímco odborné poradenství ,,je poskytováno se zaměřením

na

potřeby

jednotlivých

okruhů

26

KOZLOVÁ, L. Sociální sluţby. Praha: Trition, 2005. str. 25

27

Tamtéţ, str. 25

28

Tamtéţ, str. 25

19

sociálních

skupin

ve specializovaných poradnách.“29 Specializovanými poradnami se rozumí například: občanské poradny, manţelské a rodinné poradny, poradny pro seniory, poradny pro osoby se zdravotním postiţením, poradny pro oběti trestních činů a domácího násilí.

2.2.2. Sociální péče Hlavním cílem sluţby sociální péče, v zákoně o sociálních sluţbách, je umoţnit osobám co v nejvyšší moţné míře zapojit se do běţného ţivota společnosti a i v případech, kdy to vylučuje jejich stav, zajistit jim důstojné prostředí a zacházení. Snahou je zajistit fyzickou a psychickou soběstačnost jedince.30 Zákon o sociálních sluţbách uvádí celkem čtrnáct typů sluţeb sociální péče:31 

Osobní asistence

Jedná se o terénní sluţbu, která je poskytovaná osobám se sníţenou soběstačností, potřebují pomoc jiné osoby z důvodu zdravotního postiţení, chronického onemocnění nebo věku. Sluţba se poskytuje v přirozeném sociálním prostředí jedince. Patří sem pomoc při zvládání běţných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při zajišťování stravy, pomoc při osobní hygieně, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, pomoc při zajištění chodu domácnosti, výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záleţitostí;

29


30

§ 38 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb.

31

Díl 3 zákona o sociálních sluţbách č. 108/2006 Sb.

20



Pečovatelská sluţba

Pečovatelská sluţba je terénní nebo ambulantní sluţba, která je poskytovaná osobám se sníţenou soběstačností a rodinám s dětmi vyţadující pomoc jiné osoby. Sluţba se poskytuje v zařízeních sociálních sluţeb nebo v přirozeném prostředí uţivatele ve vymezeném čase. Sluţba můţe mít podobnou cílovou skupinu jako sluţba osobní asistence. Od sluţby osobní asistence se liší tím, ţe zajišťuje zejména základní ţivotní potřeby jedince a chod domácnosti, zatímco sluţba osobní asistence se spíše zaměřuje na osobní dohled a doprovod. Sluţba zahrnuje pomoc při zvládání běţných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně, poskytnutí stravy

či

pomoc

při

zajištění

stravy,

zprostředkování

kontaktu

se společenským prostředím, pomoc při zajištění chodu domácnosti; 

Tísňová péče

Je terénní sluţbou, která poskytuje nepřetrţitě distančně hlasovou a elektronickou komunikaci s osobami, které jsou vystaveny stálému vysokému riziku ohroţení zdraví nebo ţivota v případě náhlého zhoršení jejich zdravotního stavu či schopností.

Tísňová sluţba zahrnuje

poskytování či zprostředkování neodkladné pomoci při krizové situaci, sociální poradenství, sociálně terapeutické činnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, pomoc při prosazování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záleţitostí; 

Průvodcovské a předčitatelské sluţby

Jsou terénní či ambulantní sluţby poskytované osobám, které mají sníţeny schopnosti z důvodu věku či zdravotního postiţení v oblasti orientace nebo komunikace. Sluţba napomáhá jedincům osobně si vyřídit vlastní záleţitosti. Základními činnostmi jsou zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, pomoc při uplatňování práv;

21



Podpora samostatného bydlení

Podpora

samostatného

bydlení

je

terénní

sluţba,

která

je poskytovaná osobám se sníţenou soběstačností z důvodu zdravotního postiţení či chronického onemocnění, včetně duševního onemocnění a osobám, kteří potřebují pomoc jiné osoby.

Patří sem pomoc při

zajišťování chodu domácnosti, výchovné, vzdělávací a aktivizační činnost, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, sociálně terapeutické činnosti, pomoc při uplatňování práv; 

Odlehčovací sluţby

Jsou terénní, ambulantní nebo pobytové sluţby, které jsou poskytované osobám se sníţenou soběstačností z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postiţení, o které je jinak pečováno v domácnosti. Cílem sluţby je umoţnit pečující fyzické osobě odpočinek; 

Centra denních sluţeb

V těchto centrech jsou sluţby poskytovány ambulantně. Poskytují se osobám se sníţenou soběstačností z důvodu věku, zdravotního postiţení nebo chronického onemocnění a jejich situace vyţaduje pomoc jiné osoby; 

Denní stacionáře

Denní stacionáře poskytují ambulantní sluţby osobám se sníţenou soběstačností z důvodu věku nebo zdravotnímu postiţení a osobám chronickým duševním onemocnění, které vyţadují pravidelnou pomoc od jiné osoby. Od sluţby centra denních sluţeb se liší tím, ţe zajišťuje pomoc při osobní hygieně či poskytnutí podmínek pro osobní hygienu; 

Týdenní stacionáře

Týdenní stacionáře poskytují pobytové sluţby osobám se sníţenou soběstačností z důvodu věku nebo zdravotnímu postiţení a osobám chronickým duševním onemocnění, které vyţadují pravidelnou pomoc od jiné osoby;

22



Domovy pro osoby se zdravotním postiţením

Jedná se o pobytovou sluţbu, která je určena osobám se sníţenou soběstačností z důvodu zdravotního stavu. Sluţba je určena pro osoby, které potřebují pravidelnou pomoc od jiné osoby. V domovech pro osoby se zdravotním postiţením mohou být umístěny děti, kterým byla nařízena ústavní výchova; 

Domovy pro seniory

Tato sluţba poskytuje pobytovou sluţbu a je určena osobám se sníţenou soběstačností z důvodu věku a jejich situace vyţaduje pomoc od jiné osoby. Sluţba zahrnuje poskytování ubytování, poskytování stravy, pomoc při zvládání běţných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně, zprostředkování kontaktu s okolím, sociálně terapeutické činnosti, aktivizační činnosti, pomoc při uplatňování práv; 

Domovy se zvláštním reţimem

Ubytování v domovech se zvláštním reţimem je určena osobám se sníţenou soběstačností z důvodu chronického duševního onemocnění, závislosti na návykových látkách, osobám se stařeckou Alzheimerovou demencí a jiné demence. A jedná se o sluţbu pobytovou a reţim v těch to zařízení je přizpůsoben specifickým potřebám cílové skupiny osob; 

Chráněné bydlení

Jedná se o pobytovou sluţbu a je určena osobám se sníţenou soběstačností z důvodu zdravotního postiţení, chronického onemocnění, duševního onemocnění. Chráněné bydlení má podobu skupinového či individuálního bydlení;

23



Sociální sluţby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče

V těchto zařízeních se poskytují pobytové sociální sluţby osobám, které kvůli svému zdravotnímu stavu nejsou schopny se obejít bez pomoci jiné osoby, nemohou být proto propuštěny ze zdravotnického zařízení ústavní péče, pokud jim není zabezpečena pomoc blízkou či jinou osobou. Osobám nelze zajistit poskytování terénních či ambulantních sociálních sluţeb nebo pobytových sociálních sluţeb v zařízení sociálních.

2.2.3. Sociální prevence Zákon o sociálních sluţbách sluţby sociální prevence vymezuje takto: ,,Sluţby sociální prevence napomáhají zabránit sociálnímu vyloučení osob, které jsou tímto ohroţeny pro krizovou sociální situaci, ţivotní návyky a způsob ţivota vedoucí ke konfliktu se společností, sociálně znevýhodňující prostředí a ohroţení práv a oprávněných zájmů trestnou činností jiné fyzické osoby. Cílem sluţeb sociální prevence je napomáhat osobám k překonání jejich nepříznivé sociální situace a chránit společnost před vznikem a šířením neţádoucích společenských jevů.“32 Mezi sluţby sociální prevence jsou zahrnuty v zákoně o sociálních sluţbách tyto sluţby:33 

Raná péče

Jedná se o terénní, ambulantní sluţbu, která je určena pro děti a rodičům dítěte ve věku do sedmi let zdravotně postiţené či je jeho vývoj

32


33

Díl 4 zákona o sociálních sluţbách č. 108/2006 Sb.

24

ohroţen v důsledku nepříznivé sociální situace. Cílem sluţby je podpora rodiny a podpora vývoje dítěte s ohledem na jeho individuální potřeby; 

Telefonická krizová pomoc

Telefonická krizová pomoc je určena osobám, které se ocitli v situaci ohroţení ţivota a zdraví či situaci, kterou nejsou schopni sami řešit vlastními silami. Jedná se o terénní sluţbu poskytovanou na přechodnou dobu; 

Tlumočnické sluţby

Jsou terénní, ambulantní sluţby. Sluţba je určena pro osoby s poruchami komunikace způsobené smyslovým postiţením, které zamezují běţnou komunikaci s okolím bez pomoci jiné soby; 

Azylové domy

Posláním azylových domů je poskytnout osobám, které se ocitli v nepříznivé sociální situaci spojené se ztrátou bydlení, pobytovou sluţbu na přechodnou dobu; 

Domy na půl cesty

Domy na půl cesty jsou určeny osobám do 26 let věku, které po dovršení zletilosti opustili školská zařízení pro výkon ústavní či ochranné výchovy anebo osoby ze zařízeních pro péči o děti a mládeţ či osoby propuštěné z výchovy trestu odnětí svobody či ochranné léčby. Jedná se o pobytové sluţby; 

Kontaktní centra

Jedná se o nízkoprahová zařízení, která poskytují ambulantní nebo terénní sluţby. Cílovou skupinou jsou osoby ohroţené závislostí na návykových látkách. Snahou kontaktních pracovišť je sniţovaní sociálních a zdravotních rizik spojených se zneuţíváním návykových látek;

25



Krizová pomoc

Sluţba je poskytována na přechodnou dobu. Krizová pomoc je určena osobám nacházejícím se v situaci ohroţení zdraví a ţivota. Jde o terénní, ambulantní nebo pobytovou sluţbu; 

Intervenční centra

Sluţby intervenční center jsou určeny obětem domácího násilí. Pomoc je nabídnuta osobám ohroţeným násilným chováním, a u kterých došlo k vykázání ze společného obydlí nejpozději do 48 hodin. Pomoc můţe být poskytovaná i osobám obývajícím společné obydlí. Sluţby mohou být ambulantní, terénní nebo pobytové. Spolupráce a vzájemná informovanost mezi intervenční centry, poskytovali jiných sociálních sluţeb, Oddělení sociálně právní ochrany dětí, Policií ČR je součástí sluţby; 

Nízkoprahová denní centra

Sluţba je určena pro osoby bez přístřeší. Nízkoprahová centra poskytují ambulantní či terénní sluţby; 

Nízkoprahová zařízení pro děti a mládeţ

Sluţba je poskytována ambulantně či v terénu. Cílovou skupinou jsou děti ve věku od 6 do 26 let, které jsou ohroţeny společensky neţádoucími jevy. Posláním sluţby je zlepšení kvality jejich ţivota přecházením nebo sníţením sociálních a zdravotních rizik. Sluţba se poskytuje i anonymně; 

Noclehárny

Noclehárny jsou určeny pro osoby bez přístřeší, které mají zájem o vyuţití hygienického zařízení a přenocování. Jedná se o ambulantní sluţbu;

26



Sluţby následné péče

Sluţby následné péče poskytují terénní sluţby osobám s chronickým duševním onemocněním a osobám závislým na návykových látkách. Tyto osoby prošly ústavní léčbou ve zdravotnickém zařízení nebo absolvovaly ambulantní léčbu anebo se jí podrobují či abstinují; 

Sociálně aktivizační sluţby pro rodiny s dětmi

Jedná se o terénní či ambulantní sluţby určené rodině dítěte. Cílem je poskytnout sluţbu dítěti ohroţenému v důsledku dlouhodobě krizové sociální situace a rodičům, kteří nejsou schopny bez pomoci překonat ohroţení vývoje; 

Sociálně aktivizační sluţby pro seniory a osoby se zdravotním postiţením

Jedná se o terénní či ambulantní sluţby, které jsou určené osobám v důchodovém věku či osobám se zdravotním postiţením ohroţeným sociálním vyloučením; 

Sociálně terapeutické dílny

Cílová skupina, pro kterou je ambulantní sluţba určena, jsou osoby se sníţenou soběstačností z důvodu zdravotního postiţení, a proto nejsou umístěny na otevřeném či chráněném trhu práce. Snahou je dlouhodobě a pravidelně podporovat zdokonalování pracovních návyků a dovedností prostřednictvím sociálně pracovní terapie; 

Terapeutické komunity

Terapeutické

komunity

jsou

určeny

pro

osoby

závislé

na návykových látkách či osoby s chronickým duševním onemocněním. Osoby se snaţí o začlenění do společnosti. Zařízení nabízí pobytovou sluţbu na přechodnou dobu;

27



Terénní programy

Jsou terénní sluţbou, která je poskytována osobám vedoucí rizikový způsob ţivota nebo těm, které jsou tímto stylem ţivota ohroţeny. Cílovou skupinou jsou osoby bez přístřeší, osoby ţijící v sociálně vyloučených komunitách, uţivatelé návykových látek či psychotropních látek, a jiné ohroţené skupiny. Sluţba se poskytuje i anonymně. Snahou sluţby je vyhledat a zmírňovat rizika jejich způsobu ţivota; 

Sociální rehabilitace

Sociální rehabilitace poskytuje terénní a ambulantní sluţbu. Cílem sluţby je rozvoj specifických schopností a dovedností, posilování návyků a nácviků při běţných činnostech, které jsou nezbytné pro samostatný ţivot. Snahou je osamostatnění, nezávislost a soběstačnost osobám formou alternativních nácviků.

2.3. Registrace poskytovatelů sociálních sluţeb Sociální sluţby lze poskytovat pouze na základě oprávnění k poskytování sociálních sluţeb, které vzniká rozhodnutím o registraci. Oprávnění vydává místně příslušný krajský úřad, který také vede registr poskytovatelů sociálních sluţeb a tento registr spravuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR (dále jen MPSV) v elektronické podobě. Pokud je zřizovatelem ministerstvo, o jeho registraci rozhoduje toto ministerstvo. Registrují se jak fyzické či právnické osoby (např. obecně prospěšné společnosti), tak i organizační sloţky státu či územně samosprávného celku.34

34

MATOUŠEK, O. Sociální služby. Praha: Portál, 2007. str. 46.

28

Podmínky k registraci sociální sluţby jsou v § 79 zákona o sociálních suţbách uvedeny tyto: 

,,podání písemné ţádosti o registraci,



bezúhonnost a odborná způsobilost všech fyzických osob, kterou budou přímo poskytovat sociální sluţby,



zajištění hygienických podmínek, jsou-li sociální sluţby poskytovány v zařízení sociálních sluţeb,



vlastnické nebo jiné právo k objektu nebo prostorám, v nichţ budou poskytovány sociální sluţby,



zajištění materiálních a technických podmínek odpovídajících druhu poskytovaných sociálních sluţeb,



skutečnost, ţe na majetek fyzické nebo právnické osoby, která je ţadatelem o registraci, nebyl prohlášen konkurs nebo proti ní nebylo zahájeno konkursní nebo vyrovnávací řízení anebo nebyl návrh na prohlášení konkursu zamítnut pro nedostatek majetku.“35

Registrace můţe být také zrušena ze strany registrujícího orgánu a to z důvodů toho, ţe poskytovatel sociálních sluţeb přestal splňovat podmínky registrace, nebo mu byla uloţena sankce za správní delikt za závaţné porušení

povinnosti,

nebo nesplňuje standardy kvality

poskytovaných sociálních sluţeb a nápravu neodstranil při inspekci sociálních sluţeb. Poskytovatel sociálních sluţeb samozřejmě můţe také poţádat o zrušení registrace.36

35


36


29

2.4. Působnost státní správy při zajišťování sociálních sluţeb Podle zákona o sociálních sluţbách státní správu v oblasti sociálních sluţeb vykonávají Ministerstvo práce a sociálních věcí, krajské úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností a úřady práce. Obce a kraje mohou také vykonávat sociální sluţby.37 Výkon státní správy v oblasti sociálních sluţeb řídí a kontroluje Ministerstvo práce a sociálních věcí, které také zpracovává střednědobý plán rozvoje sociálních sluţeb za účasti krajů, zástupců poskytovatelů sociálních sluţeb a zástupců osob z řad uţivatelů sociálních sluţeb. Ministerstvo práce a sociálních věcí spolupracuje s Ministerstvem vnitra na optimalizaci dostupnosti místních veřejných sluţeb.38 Obce a kraje zajišťují potřeby poskytování sociálních sluţeb osobám či skupinám osob, zajišťují dostupnost informací o moţnostech a způsobech poskytování sociálních sluţeb na svém území. Dále spolupracují s dalšími obcemi, kraji a s poskytovateli sociálních sluţeb při zprostředkování pomoci osobám. Kraje zpracovávají střednědobý plán rozvoje sociálních sluţeb v kooperaci s obcemi na území kraje, se zástupci poskytovatelů sociálních sluţeb a se zástupci osob z řad uţivatelů sluţeb. Střednědobý plán mohou zpracovat také samy obce.39 Mezi činnosti krajského úřadu patří rovněţ zajištění sociálních sluţeb v případech ukončení poskytování sociálních sluţeb poskytovatelem z různých důvodů, např. zrušení registrace, pozbytí její platnosti atd., a to zejména v situaci, kdy osoby, kterým byly poskytovány sociální sluţby zaniklým poskytovatelem, jsou bezprostředně ohroţeny na svých právech a zájmech, přičemţ si samy nemohou tyto sluţby zajistit. Pokud jsou osoby

37


38


39

§ 94 a§ 95 zákona o sociálních sluţbách č. 108/2006 Sb.

30

ohroţeny trestnou činností, koordinuje krajský úřad poskytování sociálních sluţeb spolu ve spolupráci s obecními úřady obcí s rozšířenou působností.40 Obecní úřad obce s rozšířenou působností zajišťuje sociální sluţby či jinou formu okamţité pomoci osobám, které se ocitli v situaci, kde jim hrozí újma na ţivotě a zdraví a nebyla jim poskytována sociální sluţba. Osobám ohroţeným sociálním vyloučením z důvodu předchozí ústavní či ochranné výchovy či výkonu trestu, osobám, kterým jejich způsob ţivota můţe vést ke konfliktu ve společnosti, a osobám, které jsou ohroţeny trestnou činností, poskytuje odborné sociální poradenství. Obecní úřady obce s rozšířenou působností koordinují poskytování sociálních sluţeb a spolupracují s Vězeňskou sluţbou České republiky, Probační a mediační sluţbou České republiky, se zařízeními pro výkon ústavní či ochranné výchovy, územními samosprávními celky a správními úřady.41

40


41


31

3. Neziskové organizace poskytující sociální sluţby na území Statutárního města Mladá Boleslav V této kapitole se budu zabývat neziskovými organizacemi, které poskytují registrované sociální sluţby na území Statutárního města Mladá Boleslav. Hlavním zdrojem pro zjišťování informací je registr sociálních sluţeb42, druhým zdrojem je Katalog sociálních sluţeb a sluţeb souvisejících Statutárního města Mladá Boleslav 2012.43 Registrované sluţby zajišťují větší kvalitu poskytovaných sociálních sluţeb, odbornou způsobilost zaměstnanců, protoţe se řídí stanoveným zákonem o sociálních sluţbách.

Úplný

přehled

neziskových

organizací,

které

poskytují

registrované sociální sluţby, jsem zařadila jako přílohu č. 1. Nyní v této kapitole mapuji neziskové organizace, které poskytují sociální sluţby na území Statutárního města Mladá Boleslav. Základní sociální poradenství je povinné pro všechny poskytovatele sociálních sluţeb, proto dále nebude zmiňováno. Sociální odborné poradenství je zastoupeno těmito neziskovými organizacemi: Svaz neslyšících a nedoslýchavých v ČR, krajská organizace Středočeského kraje; TyfloCentrum Praha, o. p. s, pracoviště Mladá Boleslav; Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR; Spokojený domov, o. p. s.; Centrum 83, poskytovatel sociálních sluţeb; Centrum psychologicko - sociálního poradenství Středočeského kraje; Laxus; Linka důvěry SOS; Jekhetani Luma- Společný svět, o. s.; Semiramis o. s..

42

Registr poskytovatelů sociálních sluţeb v ČR. [online] [cit. 2.9.2012]. Dostupný

z WWW: http://iregistr.mpsv.cz/sluzba. 43

STATUTÁRNÍ MĚSTO MLADÁ BOLESLAV. Katalog sociálních služeb a služeb

souvisejících Statutárního města Mladá Boleslav 2012. Katalog. Mladá Boleslav: 2012.

32

V kategorii sociální péče jsou

registrované sociální sluţby

zastoupeny těmito neziskovými organizacemi: 

Osobní asistence: Jistoty Domova, Pečovatelská sluţba Mladá Boleslav, Spokojený domov, o. p. s.;



Pečovatelská sluţba: Spokojený domov, o .p. s., Diecézní charita Litoměřice, Jistoty Domova, Pečovatelská sluţba Mladá Boleslav;



Tísňová péče: Pečovatelská sluţba Mladá Boleslav;



Průvodcovské a předčitatelské sluţby: TyfloCentrum Praha, o. p. s. pracoviště Mladá Boleslav;



Podpora samostatného bydlení: Fokus Mladá Boleslav, sdruţení pro péči o duševně nemocné;



Odlehčovací sluţby: Centrum 83, poskytovatel sociálních sluţeb, Jistoty Domova, Pečovatelská sluţba Mladá Boleslav Spokojený domov, o. p. s.;



Centra denních sluţeb: ţádná nezisková organizace nemá registrovanou tuto sociální sluţbu;



Denní stacionáře: Centrum 83, poskytovatel sociálních sluţeb, Pečovatelská sluţba Mladá Boleslav;



Týdenní stacionáře: Centrum 83, poskytovatel sociálních sluţeb



Domovy pro osoby se zdravotním postiţením:



Domovy

pro

seniory:

Dům

seniorů

Mladá

Boleslav,

poskytovatel sociálních sluţeb; 

Domovy se zvláštním reţimem: ţádná nezisková organizace nemá registrovanou tuto sociální sluţbu;



Chráněné bydlení: Centrum 83, poskytovatel sociálních sluţeb, Fokus Mladá Boleslav, sdruţení pro péči o duševně nemocné Pečovatelská sluţba Mladá Boleslav;



Sociální sluţby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče.

33

V kategorii sociální prevence jsou registrované sociální sluţby zastoupeny těmito neziskovými organizacemi: 

Raná péče: ţádná nezisková organizace nemá registrovanou tuto sociální sluţbu;



Telefonická krizová pomoc: Linka důvěry SOS, Jekhetani Luma- Společný svět, o. s.;



Tlumočnické sluţby: ţádná nezisková organizace nemá registrovanou tuto sociální sluţbu;



Azylové domy: R-Mosty, o. s.;



Domy na půl cesty: ţádná nezisková organizace nemá registrovanou tuto sociální sluţbu;



Kontaktní centra: Semiramis o. s. ;



Krizová

pomoc:

ţádná

nezisková

organizace

nemá

registrovanou tuto sociální sluţbu; 

Intervenční centra: Jekhetani Luma- Společný svět, o. s., Občanská poradna Nymburk, o. s.;



Nízkoprahová denní centra: Naděje, o. s.;



Nízkoprahová zařízení pro děti a mládeţ: Proxima Sociale, o. s.,



Noclehárny: Naděje o. s.,



Sluţby následné péče: ţádná nezisková organizace nemá registrovanou tuto sociální sluţbu;



Sociálně aktivizační sluţby pro rodiny s dětmi: Jekhetani LumaSpolečný svět, o. s., Poradna pro občanství, občanská a lidská práva;



Sociálně aktivizační sluţby pro seniory a osoby se zdravotním postiţením: TyfloCentrum Praha, o. p. s. pracoviště Mladá Boleslav;



Sociálně terapeutické dílny: Fokus Mladá Boleslav, sdruţení pro péči o duševně nemocné;



Terapeutické komunity: ţádná nezisková organizace nemá registrovanou tuto sociální sluţbu;

34



Terénní programy: Jekhetani Luma- Společný svět, o. s., Naděje o. s., Poradna pro občanství, občanská a lidská práva, Semiramis o. s.;



Sociální rehabilitace: Česká společnost pro duševní zdraví, pobočka Mladá Boleslav, Fokus Mladá Boleslav, sdruţení pro péči o duševně nemocné.

Na území Statutárního města Mladá Boleslav poskytují registrované sociální sluţby právnické osoby a fyzické osoby. V grafu č. 1 je moţné vidět, ţe většina neziskových organizací jsou právnické osoby a pouze minimum – 10% - tvoří fyzické osoby poskytující sociální sluţby. 10% Pravnické osoby Fyzické osoby

90%

Graf 1 - Podíl typů neziskových organizací

Neziskové organizace jsou na území Statutárního města Mladá Boleslav zastoupeny různými právními formami. Následující graf znázorňuje rozdělení neziskových organizací. V grafu je znázorněno 5 právních forem. Největší část představují sdruţení, a to 57%, dále následují příspěvkové organizace s podílem 19%., nejmenší podíl pak tvoří forma církevní organizace. Z grafu lze dále vyčíst, ţe nejvíce sociálních sluţeb na území Statutárního města Mladá Boleslav poskytují nestátní neziskové organizace. 10%

příspěvkové organiazcace

9% 19%

církevní organizace

5%

sdružení (svaz, spolek, klub)

57%

obecně prospěšná společnost jiné

Graf 2 - Rozdělení neziskových organizací dle právní formy

35

4.

Empirické šetření

4.1. Metodologie empirického šetření Tématem mého empirického šetření je určení nabídky sociálních sluţeb, které jsou poskytovány ve vybraném regionu. S ohledem na to, kde ţiji a pracuji, jsem region vymezila územím Statutárního města Mladá Boleslav. V empirickém šetření jsou osloveni zástupci všech neziskových organizací (příspěvkové organizace, občanská sdruţení, obecně prospěšné společnosti, církevní právnické osoby), které ve vybraném regionu poskytují sociální sluţby (viz. příloha č. 1) a zástupci státní správy (Oddělení nepojistných sociálních dávek: dávek pomoci v hmotné nouzi a dávek státní sociální podpory, Oddělení zaměstnanosti z kontaktního pracoviště Úřadu práce v Mladé Boleslavi a z Odboru sociálních věcí Magistrátu Statutárního města Mladá Boleslav: Oddělení sociálně právní ochrany dětí - péče o děti, Oddělení sociálně právní ochrany dětí - sociální prevence a Oddělení sociálních sluţeb), kteří budou poţádání o zhodnocení nabídky sociálních sluţeb. Zástupce státní správy jsem volila tak, aby zde byla zastoupena všechna pracoviště, která se problematiky sociálních sluţeb týkají. V šetření jsou zjišťovány všechny sociální sluţby, které jsou specifikovány v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách. Základní sociální poradenství nebude v empirickém šetření dotazováno, neboť jeho poskytování je povinné pro všechny poskytovatele sociálních sluţeb.

4.1.1. Cíle empirického šetření Hlavním cílem empirického šetření je zmapovat nabídku sociálních sluţeb, které jsou poskytovány na území Statutárního města Mladá Boleslav.

36

Pracovní cíle: 1. Zjistit, jaké jsou na území Statutárního města Mladá Boleslav nabízeny sociální sluţby.44 2. Zjistit, jak je zástupci neziskových organizací hodnocena stávající nabídka sociálních sluţeb směřující saturaci potřeb jednotlivých klientů. 3. Zjistit, jak je zástupci státní správy hodnocena stávající nabídka sociálních

sluţeb

směřující

k saturaci

sociálních

potřeb

jednotlivých klientů. 4. Zjistit, které sociální sluţby jsou zástupci neziskových organizací označeny a posouzeny na území Statutárního města Mladá Boleslav jako chybějící a zároveň potřebné. 5. Zjistit, které sociální sluţby jsou zástupci státní správy posouzeny na území Statutárního města Mladá Boleslav jako chybějící a zároveň potřebné. 6. Zjistit, jak je hodnocena dostupnost sociálních sluţeb na území Statutárního

města

Mladá

Boleslav

z pohledu

zástupců

neziskových organizací a zástupců státní správy. 7. Zjistit, jak hodnocena dostupnost sociálních sluţeb na území Statutárního města Mladá Boleslav z pohledu státní správy. 8. Zjistit, jak hodnotí zástupci neziskových organizací spolupráci mezi neziskovými organizacemi a státní správou na území Statutárního města Mladá Boleslav.

44

Snaţila jsem se tyto informace získat z Registru poskytovatelů sociálních sluţeb ČR, ale mezi ním, aktuálním Katalogem sociálních sluţeb a sluţeb souvisejících Statutárního města Mladá Boleslav jsem našla rozpory, proto jsem se rozhodla získat aktuální informace přímo od respondentů.

37

9. Zjistit, jak hodnotí zástupci státní správy spolupráci mezi neziskovými

organizacemi

a

státní

správou

na

území

Statutárního města Mladá Boleslav.

4.1.2. Charakteristika výzkumného vzorku Předmětem empirického šetření je skladba sociálních sluţeb na území Statutárního města Mladá Boleslav. Objektem empirického šetření jsou zástupci neziskových organizací a zástupci státní správy na tomto území. Oslovím vedoucí pracovníky neziskových organizací, které nabízejí registrované sociální sluţby na území Statutárního města Mladá Boleslav, a které jsem zjistila v Registru poskytovatelů sociálních sluţeb v České republiky45. Dále oslovím zástupce státní správy: Úřad práce ČR - krajskou

pobočku v Příbrami, kontaktní pracoviště v Mladé Boleslavi (dále jen ÚP), Odbor sociálních věcí Magistrátu Statutárního města Mladá Boleslav (dále jen OSV). Konkrétně se budu dotazovat vedoucích pracovníků Oddělení nepojistných sociálních dávek a to dávek pomoci v hmotné nouzi a dávek státní sociální podpory, Oddělení zaměstnanosti z kontaktního pracoviště ÚP a z OSV Mladá Boleslav se budu konkrétně dotazovat vedoucích pracovníků Oddělení sociálně právní ochrany dětí - péče o děti, Oddělení sociálně právní ochrany dětí - sociální prevence a Oddělení sociálních sluţeb. Dotazník je tedy směřován odpovědným sociálním pracovníkům v jednotlivých organizacích a institucích. Základní výzkumný soubor tvoří všichni zástupci neziskových organizací i státní správy, kteří splňují výše stanovená kritéria.

45


z WWW: http://iregistr.mpsv.cz/sluzba.

38

4.1.3. Stanovení hypotéz Při sestavování hypotéz jsem vycházela ze své odborné zkušenosti coby sociální pracovnice na Oddělení sociálně právní ochrany Magistrátu Statutárního města Mladá Boleslav a sociální pracovnice v neziskové organizaci a to v azylovém domě pro matky s dětmi. Dále jsem vycházela z Komunitního

plánu sociálních

sluţeb

Statutárního

města

Mladá

Boleslav.46 H1: Většina sociálních sluţeb, které jsou specifikovány v zákoně o sociálních sluţbách, je na území Statutárního města Mladá Boleslav nabízena a tudíţ k dispozici. Operacionalizace: 

Sociální sluţba (viz. kapitola 2.1);



Většina = více neţ padesát procent.

H2: Stávající nabídka sociálních sluţeb směřující k saturaci sociálních potřeb jednotlivých klientů bude většinou dotazovaných zástupců neziskových organizací označena jako nedostačující. Operacionalizace: 

Sociální sluţba- (viz. kapitola 2.1);



Sociální potřeby jsou vyvolány událostmi a to například změnou zdravotního stavu, stářím,

sociální

dezintegrací,

ztrátou

zaměstnání, mateřstvím a výchovou dětí;47 

46

Neziskovou organizací rozumím: příspěvkové organizace,

STATUTÁRNÍ MĚSTO MLADÁ BOLESLAV. Komunitní plán sociálních služeb

Statutárního města Mladá Boleslav, Mladá Boleslav: 2008. 47

TOUŠEK, L. Analýza sociálních potřeb, komunitní plánování v Bílině, Plzeň: CAAT

2007, str. 5-7.

39

občanská sdruţení, obecně prospěšné společnosti, církevní právnické osoby; 

Za nedostačující nabídku povaţuji odpovědi: plně nedostačující, nedostačující, ani nedostačující a ani dostačující. Za dostačující povaţuji odpovědi dostačující a plně dostačující;




H3: Stávající nabídka sociálních sluţeb směřující k saturaci sociální potřeb jednotlivých klientů bude většinou dotazovaných zástupců státní správy označena jako nedostačující. Operacionalizace: 

Sociální sluţba- (viz. kapitola 2.1)



Sociální potřeby jsou vyvolány událostmi a to například změnou zdravotního stavu, stářím,

sociální

dezintegrací,

ztrátou

zaměstnání, mateřstvím a výchovou dětí;48 

Státní správou rozumím Oddělení nepojistných sociálních dávek a to dávek pomoci v hmotné nouzi a dávek státní sociální podpory, Oddělení zaměstnanosti z kontaktního pracoviště ÚP, Oddělení zaměstnanosti z kontaktního pracoviště Úřadu práce v Mladé Boleslavi a z Odboru sociálních věcí Magistrátu Statutárního města Mladá Boleslav: Oddělení sociálně právní ochrany dětí - péče o děti, Oddělení sociálně právní ochrany dětí - sociální prevence a Oddělení sociálních sluţeb;



Za nedostačující nabídku povaţuji odpovědi: plně nedostačující, nedostačující, ani nedostačující a ani dostačující. Za dostačující povaţuji odpovědi dostačující a plně dostačující;

48

TOUŠEK, L. Analýza sociálních potřeb, komunitní plánování v Bílině, Plzeň: CAAT

2007. str. 5-7.

40




H4: Většina dotázaných neziskových organizací mezi absentujícími sociálními sluţbami zmíní dům na půl cesty. Operacionalizace: 

Dům na půl cesty (viz. kapitola 2.2.3);



Neziskovou organizací rozumím: příspěvkové organizace, občanská sdruţení, obecně prospěšné společnosti, církevní právnické osoby;




H5: Většina dotázaných zástupců státní správy mezi absentujícími sociálními sluţbami zmíní odborné sociální poradenství. Operacionalizace: 

Odborné poradenství (viz. kapitola 2.2.1);







H6: Dostupnost sociálních sluţeb na území Statutárního města Mladé Boleslavi bude většinou dotazovaných zástupců neziskových organizací hodnocena jako průměrná. 41

Operacionalizace: 

Dostupností rozumím např. volnou kapacitu, bezbariérovost zařízení, vzdálenost sluţby;






Většina = více neţ padesát procent;



Průměrná = označení 3 na stupnici od jedné do pěti, kdy 1 = výborná dostupnost, 5 = nedostatečná dostupnost.

. H7: Dostupnost sociálních sluţeb na území Statutárního města Mladé Boleslavi bude většinou dotazovaných zástupců státní správy hodnocena jako průměrná. Operacionalizace: 

Dostupností se rozumí např. volná kapacita, bezbariérovost zařízení, vzdálenost sociální sluţby;









Průměrná = označení 3 na stupnici od jedné do pěti, kdy 1 = výborná dostupnost, 5 = nedostatečná dostupnost.

42

H8: Vzájemná spolupráce mezi zástupci neziskových organizací a zástupci státní správy bude většinou dotazovaných zástupců neziskových organizací hodnocena jako dostatečná. Operacionalizace: 










Dostatečná = označení 4 na stupnici od jedné do pěti, kdy 1 = výborná spolupráce, 5 = nedostatečná spolupráce.

H9: Vzájemná spolupráce mezi zástupci neziskových organizací a zástupci státní správy bude většinou dotazovaných zástupců neziskových organizací hodnocena jako dostatečná. Operacionalizace: 




Státní správou rozumím Oddělení nepojistných sociálních dávek

43

a to dávek pomoci v hmotné nouzi a dávek státní sociální podpory, Oddělení zaměstnanosti z kontaktního pracoviště ÚP, Oddělení zaměstnanosti z kontaktního pracoviště Úřadu práce v Mladé Boleslavi a z Odboru sociálních věcí Magistrátu Statutárního města Mladá Boleslav: Oddělení sociálně právní ochrany dětí - péče o děti, Oddělení sociálně právní ochrany dětí - sociální prevence a Oddělení sociálních sluţeb; 




Dostatečná = označení 4 na stupnici od jedné do pěti, kdy 1 = výborná spolupráce, 5 = nedostatečná spolupráce.

4.1.4. Metoda a technika sběru dat Pro empirické šetření jsem zvolila kvantitativní metodu.

Úplné

znění dotazníku je uvedeno v příloze č. 2. Jedná se o standardizovaný dotazník vlastní konstrukce. V dotazníku jsou voleny otázky otevřené a uzavřené.

4.1.5. Sběr a zpracování dat Pro rychlejší návratnost dotazníků jsem zvolila kontaktování zástupců neziskových organizací a zástupců státní správy prostřednictvím emailu. Kontakty na respondenty jsem čerpala z Registru poskytovatelů sociální sluţeb49, které jsou veřejně přístupné, z Katalogu sociálních sluţeb a sluţeb souvisejících Statutárního města Mladá Boleslav 201250,

49


z WWW: http://iregistr.mpsv.cz/sluzba. 50

STATUTÁRNÍ MĚSTO MLADÁ BOLESLAV. Katalog sociálních služeb a služeb

souvisejících Statutárního města Mladá Boleslav 2012. Katalog. Mladá Boleslav: 2012.

44

z oficiálních webových stránek Úřadu práce České republiky51 a oficiálních stránek Statutárního města Mladá Boleslav52. Dotazníky jsou rozeslány v průběhu měsíce listopadu 2012.

4.2. Rozbor empirického šetření a interpretace výsledků Pro empirické šetření jsem vybrala celkem 28 respondentů (21 z neziskových organizací a 6 ze státní správy), kteří splňovali podmínky podle předem stanovených kritérií (viz. kapitola 3.1). Všem respondentům byl zaslán e-mail, kde byli osloveni a poţádáni o vyplnění dotazníků. Část respondentů vyplnila dotazník hned, někteří aţ po opakovaném poţádání o vyplnění dotazníku. neziskové organizace

státní správa

28%

72%

Graf 3 - Podíl skupin respondentů v průzkumu

Z 28 rozeslaných dotazníků bylo vyplněno 12 dotazníků z toho 9 z neziskových organizací a 3 ze státní správy. Celkem 16 respondentů

51

Integrovaný portál MPSV. Organizační struktura Úřadu práce ČR. [online] [cit.

2.9.2012]. Dostupný z WWW http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/kop/mlada_boleslav/orgstr. 52

Oficiální stránky Statutárního města Mladá Boleslav. Kontaktní údaje na pracovníky

magistrátu. [online] [cit. 2.9.2012]. Dostupný z WWW: http://www.mbnet.cz/?page=cz,kontaktni-udaje-na-pracovniky-magistratu.

45

dotazník nevyplnilo. Z toho jedno pracoviště ze státní správy odpovědělo, ţe sociální prací se nezabývá a proto nemohou otázky odpovědět, ostatní respondenti na opakovanou e-mailovou výzvu nereagovali.

Podíl

Zdroj Registr sociálních služeb Katalog sociálních služeb a služeb souvisejících Statutárního města Mladá Boleslav Internet

58%

Tištěná média

25%

Komunitní plánování

50%

Ostatní

25%

83% 83%

Tabulka 1 - Přehled zdrojů získávání informací

Výše uvedená tabulka znázorňuje přehled, kde respondenti získávají informace o nabídce sociálních sluţeb. Shodně vyplynulo, ţe nejvíce shánějí informace na Internetu a v Katalogu sociálních sluţeb a sluţeb souvisejících Statutárního města Mladá Boleslav.

4.2.1. Vyhodnocení hypotéz H1: Většina sociálních sluţeb, které jsou specifikovány v zákoně o sociálních sluţbách, je na území Statutárního města Mladá Boleslav nabízena a tudíţ k dispozici. Z průzkumu vyplynulo, ţe 58,8% sociálních sluţeb, registrovaných v zákoně o sociálních sluţbách, je poskytováno alespoň jednou organizací.

46

10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0

Graf 4 - Přehled a míra poskytování sociálních sluţeb

Z grafu 4 (zdrojem byla otázka č. 12 dotazníku) vyplývá, ţe tedy většina sociálních sluţeb je na území Statutárního města Mladá Boleslav poskytována a tím se zároveň potvrzuje první hypotéza. Další otázka, která vypovídá o tomto zjištění je otázka č. 11, kde se dotazuji na cílové skupiny, pro které jsou sociální sluţby poskytovány. Zjištěnými odpověďmi bylo mimo jiné nepřímo potvrzeno poskytování shora vyznačených sluţeb (viz graf 4.). Respondenti např. uvedli jako cílové skupiny: Osoby s těţkým zrakovým postiţením, Osoby s kombinovaným postiţením (v kombinaci vţdy se zrakovým postiţením) nebo osoby sociokulturně vyloučené, čímţ zároveň sdělili poskytování sluţeb Odborné sociální poradenství a Azylové domy. Poslední otázka, vztahující se k hypotéze č. 1 zjišťuje, jak jsou zastoupeny různé formy poskytování sociální sluţeb. Z níţe uvedeného grafu lze usoudit, ţe sluţby jsou poskytovány zejména ambulantní a terénní formou, ale jsou zastoupeny i sluţby pobytového charakteru. Lze tedy konstatovat, ţe většina forem poskytování sluţeb na území Mladé Boleslavi je k dispozici.

47

Graf 5 - Formy poskytovaných sluţeb

H2: Stávající nabídka sociálních sluţeb směřující k saturaci sociální potřeb jednotlivých klientů

bude většinou dotazovaných zástupců

neziskových organizací označena jako nedostačující. Tato hypotéza byla ověřována otázkami 1, 2 a 3, které jednotlivě zkoumají míru uspokojení nabídky sociálních sluţeb v oblasti odborného poradenství, péče a otázky prevence. První otázka vyjadřuje míru saturace vzhledem k odbornému sociálnímu poradenství. Z průzkumu vyplynulo, ţe 44,4% dotázaných respondentů z oblasti neziskových organizací se domnívá, ţe nabídka odborného sociálního poradenství je nedostačující. Jako dostačující tuto sluţbu hodnotí pouze pětina dotázaných z dané skupiny. Otázka číslo 2 mapuje uspokojení jednotlivých sluţeb sociální péče. Odpovědi na tuto otázku zobrazuje graf č. 6, kde kaţdá sluţba je vyjádřena jinou barvou kruhu. Míra uspokojení je pak zobrazena na ose y, přičemţ velikost kruhu a osa x znázorňuje počet shodných odpovědí. Z grafu lze tedy vyčíst, ţe např. většina (67%) dotázaných se shoduje v tvrzení, ţe nabídka sociálních sluţeb typu „Domovy se zvláštním reţimem“ je v regionu plně nedostačující. Celkově dotázaní hodnotili sluţby sociální péče nejvíce jako nedostačující, neboť podíl těchto odpovědí na celkovém součtu všech odpovědí za tuto otázku činil 30%. Jako druhé nejčastější hodnocení uváděli odpověď „ani dostačující, ani nedostačující“.

48

plně dostačující

plně nedostačující

Graf 6 - Míra uspokojení nabídky sluţeb sociální péče z pohledu NO

Poslední otázka se zabývá hodnocením nabídky sluţeb sociální prevence. Odpovědi respondentů z neziskového sektoru mapuje tabulka č. 2. Poslední řádek tabulky shrnuje počet odpovědí dle jednotlivých hodnocení. Nejvíce sluţeb bylo nejvíce účastníky označeno jako ani dostačující, ani nedostačující, tyto odpovědi představují 33% všech odpovědí na otázku č. 3. Nejmenší počet odpovědí byl zaznamenán u hodnocení „plně dostačující“, a to pouhých 9%.

Služby sociální prevence

plně nedostačující nedostačující

ani dostačující, ani nedostačující

dostačující

plně dostačující

Raná péče

3

2

2

2

0

Telefonická krizová pomoc

1

2

2

4

0

Tlumočnické služby

0

1

5

3

0

Azylové domy

1

4

2

2

0

Domy na půl cesty

5

2

1

1

0

Kontaktní centra

0

1

2

5

1

Krizová pomoc

0

3

4

2

0

Intervenční centra

0

1

2

2

4

Nízkoprahová denní centra

0

1

6

1

1

49

Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež

0

3

3

1

2

Noclehárny

2

4

1

2

0

Služby následné péče

0

2

6

0

1

Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi

0

1

4

3

1

Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením, sociálně terapeutické dílny

0

0

3

6

0

Terapeutické komunity

5

1

1

1

1

Terénní programy

1

0

3

3

2

Sociální rehabilitace

1

2

3

2

1

SOUČET PODÍL

19

30

50

40

14

12%

20%

33%

26%

9%

Tabulka 2 - Hodnocení nabídky sluţeb sociální prevence

Hypotéza č. 2 byla tedy potvrzena dvěma otázkami ze tří. Lze tedy konstatovat, ţe většina dotazovaných zástupců neziskových organizací povaţuje nabídku sociálních sluţeb jako nedostačující.

H3: Stávající nabídka sociálních sluţeb směřující k saturaci sociálních potřeb jednotlivých klientů bude většinou dotazovaných zástupců státní správy označena jako nedostačující. Tato hypotéza byla ověřována stejnými otázkami jako hypotéza č. 2, tedy otázky 1, 2 a 3. Z první otázky vzhledem k nízkému počtu respondentů ze státní správy nelze učinit závěr. Otázky 2 a 3, ale jiţ vzhledem k velkému počtu moţností vypovídají o názoru respondentů ze státní správy. U otázky č. 2 jsem se dotazovala na nabídku sociálních sluţeb sociální péče. Po vyhodnocení jsem zjistila, ţe u většiny sluţeb byla nabídka označena jako dostačující (43% všech odpovědí). Stejné zjištění následovalo po vyhodnocení otázky č. 3, zde většina odpovědí byla shledána také u moţnosti „dostačující“, a to 49% všech odpovědí.

50

Na rozdíl od vyhodnocení stejných otázek u neziskových organizací, kde většina respondentů označovala sluţby jako nedostačující, a hypotéza tím byla potvrzena, zde se projevil opak, a sice ţe zástupci státní správy shledávají nabídku sociálních sluţeb jako dostačující. Hypotéza 3 tím tedy nebyla ověřena.

H4: Většina dotázaných neziskových organizací mezi absentujícími sociálními sluţbami zmíní dům na půl cesty. Hypotéza byla ověřována otázkami č. 4 a č. 6. Dotazování zástupci neziskových organizaci povaţují následující sluţby za chybějící: 

odborné sociální poradenství (zmíněna 2x);



tísňová péče (zmíněna 2x);



průvodcovské a předčitatelské sluţby,



podpora samostatného bydlení (zmíněna 4x);



odlehčovací sluţby (zmíněna 6x);



centra denních sluţeb (zmíněna 2x);



denní stacionáře (zmíněna 3x);



týdenní stacionáře (zmíněna 3x);



domovy pro osoby se zdravotním postiţením (zmíněna 3x);



domovy pro seniory (zmíněna 2x);



domovy se zvláštním reţimem (zmíněna 6x);



chráněné bydlení (zmíněna 6x);



sociální sluţby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče (zmíněna 2x);



raná péče (zmíněna 4x);



telefonická krizová pomoc (zmíněna 3x);



tlumočnické sluţby;



azylové domy (zmíněna 5x);



domy na půl cesty (zmíněna 6x);

51



kontaktní centra;



krizová pomoc (zmíněna 4x);



intervenční centra;



nízkoprahová denní centra;



nízkoprahová zařízení pro děti a mládeţ (zmíněna 3x);



noclehárny (zmíněna 6x);



sluţby následné péče (zmíněna 2x);



sociálně aktivizační sluţby pro rodiny s dětmi (zmíněna 2x);



sociálně terapeutické dílny (zmíněna 2x);



terapeutické komunity (zmíněna 7x);



terénní programy;



sociální rehabilitace (zmíněna 2x).

Po analýze všech odpovědí v otázkách 4 a 6 jsem zjistila, ţe neziskové organizace zmínily nejvíce krát terapeutické komunity jako chybějící. Moje hypotéza se tím tedy nepotvrdila.

H5: Většina dotázaných zástupců státní správy mezi absentujícími sociálními sluţbami zmíní odborné sociální poradenství. Hypotéza byla ověřována otázkami č. 4 a č. 6. Dotazovaní zástupci státní správy se domnívají, ţe v regionu chybí sluţby: 

odborně sociální poradenství (např. právní poradna, finanční poradna);



Intervenční krizové centrum;



Domov se zvláštním reţimem (zmíněna 2x);



Azylové domy (pro matky s dětmi a rodiny) (zmíněna 2x);



Pečovatelské sluţby (poskytované v zařízení sociálních sluţeb);



Dům na půl cesty (zmíněna 2x);



Domovy pro seniory (zmíněna 2x);



Osobní asistence; 52



Domov pro osoby se zdravotním postiţením;



Domovy se zvláštním reţimem;



Telefonická krizová pomoc;



Nízkoprahová denní centra;



Noclehárny.

Zástupci státní správy v dotazníku nejčastěji zmiňovali jako chybějící sluţby Domovy pro seniory, Domov se zvláštním reţimem, Azylové domy a Dům na půl cesty. Jelikoţ jsem předpokládala jako nejčastější odpověď odborné sociální poradenství, tak se tím hypotéza nepotvrdila, výsledky však mohou být zkreslené nízkým počtem respondentů v průzkumu.

H6: Dostupnost sociálních sluţeb na území Statutárního města Mladé Boleslavi bude většinou dotazovaných zástupců neziskových organizací hodnocena jako průměrná. Hypotézu č. 6 ověřuje pátá otázka, jejíţ odpovědi jsou znázorněny v grafu 7 níţe. Z grafu je zřejmé, ţe nejvíce zástupců neziskových organizací se domnívá, ţe dostupnost sociálních sluţeb je velmi dobrá (hodnocení 2 v grafu), coţ představuje 44% všech odpovědí. 33% respondentů neziskových organizací se domnívá, ţe je dostupnost průměrná (hodnocení 3 v grafu). Hypotéza tedy nebyla potvrzena, neboť většina dotazovaných zástupců neziskových organizací hodnotí dostupnost sociálních sluţeb jako velmi dobrou.

53

4,5 4 Počet odpovědí

3,5 3 2,5

Státní správa

2


1,5 1 0,5 0 1

2

3

4

5

Graf 7 - Hodnocení dostupnosti sociální sluţeb

H7: Dostupnost sociálních sluţeb na území Statutárního města Mladé Boleslavi bude většinou dotazovaných zástupců státní správy hodnocena jako průměrná. Výše uvedená hypotéza je ověřena stejnou otázkou jako hypotéza předchozí, s rozdílem, ţe nyní se zaměřím na hodnocení respondentů ze státní správy. Z grafu č. 7 vyplývá, ţe největší počet respondentů státní správy povaţuje dostupnost sociální sluţeb na území Statutárního města Mladá Boleslav jako průměrnou. V tomto případě je tedy hypotéza potvrzena.

H8: Vzájemná spolupráce mezi zástupci neziskových organizací a zástupci státní správy bude většinou dotazovaných zástupců neziskových organizací hodnocena jako dostatečná. Tato hypotéza mapuje vzájemnou spolupráci mezi státní správou a neziskovými organizacemi. Výsledky respondentů jsou zobrazeny v grafu č. 8 níţe.

54

Z pohledů zástupců neziskových organizací se vyskytují různá hodnocení, avšak jednoznačně převahuje hodnocení „velmi dobrá“ (hodnocení 2 v grafu). 4,5 4 Počet odpovědí

3,5 3 2,5 Státní správa

2


1,5 1 0,5 0 1

2

3

4

5

Graf 8 - Hodnocení vzájemné spolupráce státní správy a neziskových organizací

Zástupci neziskových organizací tedy povaţují spolupráci se státní správou jako velmi dobrou a má hypotéza se tím nepotvrdila.

H9: Vzájemná spolupráce mezi zástupci neziskových organizací a zástupci státní správy bude většinou dotazovaných zástupců státní správy hodnocena jako dostatečná. Hypotéza č. 9 navazuje na předchozí hypotézu a zabývá se pohledem z opačné strany neţ hypotéza 8. K vyhodnocení se tedy odkazuji na stejný graf – č. 8. Ve výsledcích převaţuje odpověď „velmi dobrá“ a lze tedy konstatovat, ţe jak zástupci státní správy, tak zástupci neziskových organizací hodnotí vzájemnou spolupráci stejně, a to hodnocením 2. I zde se tedy hypotéza nepotvrdila.

55

4.2.2. Návrhy na optimalizaci stávající nabídky sociálních sluţeb V empirickém šetření jsem se v otázce č. 9 dotazovala zástupců státní správy a zástupců neziskových organizací, zda mají z jejich pohledu nějaké náměty ke zlepšení nabídky sociálních sluţeb. Z jejich odpovědí vyznělo, ţe by rádi lepší podporu financování sociálních sluţeb ze strany Statutárního města Mladá Boleslav, aktivní podporu ze Statutárního města Mladá Boleslav, kaţdoroční festival sociálních sluţeb, společná spolupráce poskytovatelů sociálních sluţeb na akcích

pro veřejnost,

více

prostoru

v Katalogu

sociálních

sluţeb

Statutárního města Mladá Boleslav, nyní má poskytovatel k dispozici jednu stranu bez ohledu na to, kolik poskytuje registrovaných sociálních sluţeb. Dále navrhují lepší prostory pro neziskové organizace, kde by mohly vykonávat kvalitní sociální sluţby, rozšíření kapacity azylových domů, větší specializace neziskových organizací – jednomu respondentovi připadá, ţe jeden poskytovatel nabízí někdy aţ podezřele hodně sociálních sluţeb, klient tak můţe mít pocit, ţe poskytovatel má o všech pouze všeobecný přehled, ale nemá znalosti na vysoké úrovni. Při komunitním plánování chtějí funkční plánování sociálních sluţeb, více zapojit komunitu a veřejnost do plánování, řešit absenci zmíněných sociálních sluţeb, kdo bude poskytovatel a kde získat finance. Nejčastější náměty ke zlepšení nabídky jsou více peněz do sociálních sluţeb a také transparentní financování Statutárního města Mladá Boleslav a oddělení rozpočtu na sociální sluţby. Jeden respondent má pocit, ţe nutnost existence sociálních sluţeb ve Statutárním městě spíše obtěţuje neţ je vítanou. Dále kladou důraz na vstřícnější přístup města, odborné kontakty se státní správou a to s odborem sociálních věcí a úřadem práce.

56

Závěr Ve své bakalářské diplomové práci jsem se zabývala zhodnocením nabídky sociálních sluţeb na území Statutárního města Mladá Boleslav z pohledu zástupců neziskových organizací a z pohledu zástupců státní správy. Neziskové organizace mají velkou zásluhu při poskytování sociálních sluţeb. Na území Statutárního města Mladá Boleslav mají velký podíl nestátní neziskové organizace. V teoretické části se zabývám vymezením neziskové organizace, její členění a rozdělení podle různých kritérií. Dále se v této části věnuji sociálním sluţbám, které neziskové organizace poskytují, členění sociálních sluţeb, registrací poskytovatelů sociálních sluţeb a působností státní správy při zajišťování sociálních sluţeb. Také věnuji pozornost neziskovým organizacím poskytující sociální sluţby na území Statutárního města Mladá Boleslav. V praktické části jsem pouţila pro empirické šetření metodu kvantitativní a ke zjištění potřebných dat jsem zvolila techniku anonymního standardizovaného dotazníku vlastní konstrukce. Předmětem empirického šetření je skladba sociálních sluţeb na území Statutárního města Mladá Boleslav. Hlavním cílem této bakalářské diplomové práce je zmapovat nabídku sociálních sluţeb, které jsou poskytovány na území Statutárního města Mladá Boleslav. Z empirického šetření vyplynulo, ţe z pohledu zástupců státní správy je nabídka sociálních sluţeb dostačující, zatímco z pohledu zástupců neziskových organizací za nedostačující. Zástupci státní správy na území Statutárního města Mladá Boleslav postrádají Domovy pro seniory, Domov se zvláštním reţimem, Azylové domy a Dům na půl cesty, zatímco neziskové organizace postrádají terapeutické komunity. Zajímavým výstupem z empirického šetření bylo zjištění, kdy jsem dotazovala respondentů, kde získávají informace o nabízených sociálních sluţbách. Z výsledků vyplynulo, ţe respondenti nejvíce vyhledávají informace v Katalogu sociálních sluţeb a sluţeb souvisejících Statuárního 57

města Mladá Boleslav a z internetu. Při zjišťování poskytovatelů sociálních sluţeb jsem v aktuálním Katalogu sociálních sluţeb a sluţeb souvisejících Statutárního města Mladá Boleslav 2012 našla řadu nesrovnalostí např. chybějící nezisková organizace, která má registrovanou sociální sluţbu, uvedená neregistrovaná sociální sluţba v seznamu registrovaných, špatná interpretace názvu neziskových organizací. Veškeré mé praktické výstupy bych ráda předloţila u nově vznikajícího projektu Komunitního plánu sociálních sluţeb Statutárního města Mladá Boleslav na období 2014-2018. V případě, ţe mé náměty poslouţí ke zlepšení nabídky sociálních sluţeb, bude moje bakalářská diplomová práce přínosem pro území Statutárního města Mladá Boleslav.

58

Seznam pouţité literatury Autorský kolektiv. Sešity pro sociální politiku. Obce, města, regiony a sociální služby, 1. vyd. Praha: SOCIOKLUB, 1997. ISBN 80-902260-1-9. BOUKAL, P. Nestátní neziskové organizace (teorie a praxe), Praha: Oeconomica, 2009. ISBN 978-80-245-1650-9. KOZLOVÁ, L. Sociální sluţby. 1. vyd. Praha: Trition, 2005. ISBN 807254-662-7. MATOUŠEK, O. Sociální služby. 1. vyd. Praha: Portál, 2007. ISBN 978-807367-310-9. MATOUŠEK, O. Slovník sociální práce. 2. vyd. Praha: Portál, 2008. ISBN 978-80-7367-368-0. MATOUŠEK, O. a kol. Metody a řízení sociální práce. 2. vyd. Praha: Portál, 2008. ISBN 978-80-7367-502-8. POSPÍŠIL, M. a kol. Neziskové organizace a jejich funkce v demokratické společnosti, Brno: Společnost pro studium neziskového sektoru, 2009. ISBN 978-08-904150. RUŢIČKOVÁ, R. Neziskové organizace vznik- účetnictví- daně. 4. vyd. Olomouc: ANAG, 2002. ISBN 80-7263-120-9. SOKOL,R. Sociální pracovník v rezidenčních zařízeních sociálních služeb. 1. vyd. Praha: ASPI, 2008. ISBN978-80-7357-316-4. STATUTÁRNÍ MĚSTO MLADÁ BOLESLAV. Katalog sociálních služeb a služeb souvisejících Statutárního města Mladá Boleslav 2012. Katalog. Mladá Boleslav: 2012. STATUTÁRNÍ MĚSTO MLADÁ BOLESLAV. Komunitní plán sociálních služeb Statutárního města Mladá Boleslav, Mladá Boleslav: 2008.

59

ŠKARABELOVÁ, S. a kol. Když se řekne nezisková organizace : příručka pro zastupitele krajů, měst a obcí. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2002. ISBN 80-210-3031-3. TOUŠEK, L. Analýza sociálních potřeb, komunitní plánování v Bílině, Plzeň: CAAT 2007. ZATLOUKAL,

L.

Plánování

rozvoje

sociálních

služeb

metodou

komunitního plánování, 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého Olomouc, 2008. ISBN 978-80-244-2128-5. Právní normy Vyhláška č. 505/2006 Sb., v platném znění Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách, v platném znění Zákon č. 83/1990 Sb., o sdruţování občanů, v platném znění Zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech, v platném znění Zákon č. 231/2010 Sb., o obecně prospěšné společnosti, v platném znění Zákon č. 3/2002 Sb., o svobodě náboţenského vyznání a postavení církví a náboţenských společností, v platném znění Zákon č. 40/ 1964 Sb., Občanský zákoník Zákon č. 586/1992 Sb., o dani z příjmu, v platném znění Zákon č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník

Internetové zdroje CEED, Ziskový a neziskový sektor [on-line]. Ing. J. Šverdová, Ph.D., [cit.12.10.2012]. Dostupný z WWW: http://www.ceed.cz/podnikani/14_ziskovy_a_neziskovy_sektor.htm.

60

ŠKARBEROVÁ, S. Vymezení pojmu nestátní neziskové organizace [online], vydání a místo vydání neuvedeno [cit.13.1.2012]. Dostupný z WWW: www.e-cvns.cz/soubory_diskuse/vymezeni_nno.pdf HELPNET. Zákon o změně právní formy pomůže rozvoji a zprůhlednění neziskového sektoru v ČR [online] [cit. 6.11.2012]. Dostupný z WWW: http://www.helpnet.cz/aktualne/52942-3 KOHOUTOVÁ, L. Poslanci poslali do druhého čtení zákon umožňující transformaci občanských sdružení [online] [cit. 6.11.2012]. Dostupný z WWW: http://www.ods.cz/clanek/1613-poslanci-poslali-dodruheho-cteni-zakon-umoznujici-transformaci-obcanskych-sdruzeni Registr poskytovatelů sociálních sluţeb v ČR. [online] [cit. 2.9.2012]. Dostupný z WWW: http://iregistr.mpsv.cz/sluzba Integrovaný portál MPSV. Organizační struktura Úřadu práce ČR. [online] [cit. 2.9.2012]. Dostupný z WWW: http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/kop/mlada_boleslav/orgstr Oficiální stránky Statutárního města Mladá Boleslav. Kontaktní údaje na pracovníky magistrátu. [online] [cit. 2.9.2012]. Dostupný z WWW: http://www.mb-net.cz/?page=cz,kontaktni-udaje-na-pracovniky-magistratu. Ministerstvo práce a sociálních věcí. Sociální služby [online] [cit. 14.1.2012]. Dostupný z WWW: http://www.mpsv.cz/cs/9.

61

Seznam grafů a tabulek

Graf 1 - Podíl typů neziskových organizací ................................................ 35 Graf 2 - Rozdělení neziskových organizací dle právní formy..................... 35 Graf 3 - Podíl skupin respondentů v průzkumu .......................................... 45 Graf 4 - Přehled a míra poskytování sociálních sluţeb ............................... 47 Graf 5 - Formy poskytovaných sluţeb ........................................................ 48 Graf 6 - Míra uspokojení nabídky sluţeb sociální péče z pohledu NO ....... 49 Graf 7 - Hodnocení dostupnosti sociální sluţeb .......................................... 54 Graf 8 - Hodnocení vzájemné spolupráce státní správy a neziskových organizací ..................................................................................................... 55

Tabulka 1 - Přehled zdrojů získávání informací .......................................... 46 Tabulka 2 - Hodnocení nabídky sluţeb sociální prevence .......................... 50

62

Seznam příloh

Příloha č. 1 - Seznam neziskovaných organizací poskytujících registrované sociální sluţby podle zákona 108/2006 Sb. v Mladé Boleslavi Příloha č. 2 - Dotazník

63

Příloha č. 1 - Seznam neziskových organizací poskytujících registrované sociální sluţby podle zákona 108/2006 Sb. v Mladé Boleslavi: Centrum 83, poskytovatel sociálních sluţeb; Centrum psychologicko - sociálního poradenství Středočeského kraje; Česká společnost pro duševní zdraví, pobočka Mladá Boleslav; Diecézní charita Litoměřice; Dům seniorů Mladá Boleslav, poskytovatel sociálních sluţeb; Fokus Mladá Boleslav, sdruţení pro péči o duševně nemocné; Jekhetani Luma- Společný svět, o. s.; Jistoty Domova; Laxus; Linka důvěry SOS; Naděje o. s.; Občanská poradna Nymburk, o. s.; Pečovatelská sluţba Mladá Boleslav; Poradna pro občanství, občanská a lidská práva; Proxima Sociale, o. s.; R-Mosty, o. s.; Semiramis o. s.; Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR; Spokojený domov, o.p.s.; Svaz neslyšících a nedoslýchavých v ČR, krajská organizace Středočeského kraje; TyfloCentrum Praha, o. p. s., pracoviště Mladá Boleslav

Příloha č. 2 – Dotazník

Strana 1 ze 4

Strana 2 ze 4

Strana 3 ze 4

Strana 4 ze 4

Anotace

Jméno a příjemní autora: Markéta Šrytrová Název katedry a fakulty: Katedra sociologie a andragogiky, Filozofická fakulta Název bakalářské diplomové práce: Zhodnocení aktuální nabídky sociálních sluţeb v regionu Vedoucí práce: PhDr. Pavel Kliemnt, PhD. Počet znaků: 77 559 Počet příloh: 2 Počet pouţitých zdrojů: 31 Klíčová slova: nezisková organizace, sociální sluţba, státní správa

Tato bakalářská diplomová práce se zabývá zhodnocením aktuální nabídky sociálních sluţeb na území Statutárního města Mladá Boleslav. Práce je rozdělena do dvou částí. V teoretické části jsou popsány neziskové organizace a sociální sluţby obecně a praktická část je zaměřena na zkoumání poskytovaných sociálních sluţeb na území Statutárního města Mladá Boleslav spolu s vyhodnocením dotazníku, který byl zaslán zástupcům neziskových organizací a zástupcům státní správy. V závěru práce jsou navrhnuté optimalizace, jak zlepšit nabídku sociálních sluţeb, které vzešly z průzkumu.

Annotation

Author’s name: Markéta Šrytrová Name of department and faculty: Department of Sociology and Adult Education, Faculty of Arts Title of the thesis: Determination of current offer of social services in region Manager of the thesis: PhDr. Pavel Kliemnt, PhD. Number of characters: 77 559 Number of attachments: 2 Number of resources used: 31 Keywords: non-profit organization, social service, state administration

This bachelor thesis is focused on evaluation of social services offer in the city of Mlada Boleslav. The thesis is splitted into two parts. In the theory part are generally described non-profit organizations and social services. The practical part is focused on mapping of services offered in the area of Mlada Boleslav and evaluation of research within current non-profit organizations and state administration. At the end of the thesis you can find several optimizations, which came up from the research, of how to improve the social services offer.

ZHODNOCENÍ NABÍDKY SOCIÁLNÍCH SLUŢEB V REGIONU DETERMINATION OF CURRENT OFFER OF SOCIAL SERVICES IN REGION

Recommend Documents