Zhodnocení možnosti financování projektu SDH Jaroměřice

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Zhodnocení možnosti financování projektu SDH Jaroměřice Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Mgr. Jan Přenosil, Ph.D.

Anna Souralová

Brno 2011

Děkuji panu Ing. Mgr. Janu Přenosilovi, Ph.D. za pomoc při vypracování mé bakalářské práce. Ráda bych také poděkovala panu Janu Souralovi, starostovi SDH Jaroměřice, za ochotu a pomoc při poskytování materiálů a informací týkajících se Sboru dobrovolných hasičů v Jaroměřicích.

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci nazvanou Zhodnocení možnosti financování projektu SDH Jaroměřice vypracovala samostatně s použitím zdrojů, které jsou uvedeny v seznamu použitých zdrojů. V Brně dne 24. 11. 2011

_________________

Abstract Souralová, A. Evaluation of financing options SDH Jaroměřice. Bachelor thesis. Brno: MENDELU, 2011. The aim is to evaluate the possibility of obtaining funds for the project SDH Jaroměřice, which covers the modifications and playground equipment for the operation of the fire Sport. Work includes presentation of the project, outline and evaluate the various options of financing. The result of the work should help the organization in deciding on subsequent implementation project. Keywords Non-profit organizations, financial resources, loans, subsidies, public resources.

Abstrakt Souralová, A. Zhodnocení možnosti financování projektu SDH Jaroměřice. Bakalářská práce. Brno: MENDELU v Brně, 2011. Cílem práce je posoudit možnosti získání finančních prostředků na realizaci projektu SDH Jaroměřice, který se týká úpravy a vybavení hřiště pro provozování požárního sportu. Práce obsahuje představení projektu, nastínění a zhodnocení různých možností jeho financování. Výsledek práce by měl pomoci této organizaci při rozhodování o následné realizaci projektu. Klíčová slova Nezisková

organizace,

finanční

zdroje,

úvěry,

dotace,

veřejné

zdroje.

6

Obsah

Obsah 1

Úvod a cíl práce

11

1.1

Úvod .......................................................................................................... 11

1.2

Cíl práce..................................................................................................... 11

2

Metodika práce

12

3

Teoretická část

13

4

3.1

Historie hasičských spolků ...................................................................... 13

3.2

Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska ................................................ 16

3.3

Svatý Florián ............................................................................................21

3.4

Požární sport ........................................................................................... 22

3.4.1

Výstup do 4. podlaží cvičné věže pomocí hákového žebříku .......... 23

3.4.2

Běh na 100 m s překážkami ............................................................ 23

3.4.3

Požární útok .................................................................................... 24

3.4.4

Štafeta 4 x 100 m s překážkami ............................................... ...... 26

Praktická část 4.1.

28

SDH Jaroměřice....................................................................................... 28

4.1.1.

Z historie sboru ..................................... ......................................... 28

4.1.2.

Současnost sboru ..................................... ....................................... 29

4.1.3

Orgány sboru .......... ......................................................................... 32

4.1.4

Aktivity sboru .................................................................................. 33

4.2

Financování sboru .................................................................................. 35

4.2.1

Veřejné zdroje .. ............................................................................... 35

4.2.2

Neveřejné zdroje ............................................................................. 36

4.2.3

Cizí zdroje ........................................................................................ 36

4.2.4

Hospodaření sboru v roce 2010 ..................................................... 36

4.3. Projekt ..................................................................................................... 39 4.3.1

Pozemek pro umístění hřiště .......... ................................................ 40

4.3.2

Překážky a vybavení ........................................................................ 40

Obsah

7

4.4. Možnosti financování .............................................................................. 42 4.4.1

Vlastní financování ..... .................................................................... 42

4.4.2

Dluhové financování ....................................................................... 43

4.4.3

Dotační financování ......................................................................... 44

4.4.4

Zhodnocení možností ...................................................................... 45

5

Závěr

46

6

Seznam použitých zdrojů

47

7

Seznam příloh

49

8

Seznam obrázků

Seznam obrázků Obr. 1

Znak Svazu československého hasičstva

15

Obr. 2

Znak Československého svazu požární ochrany

15

Obr. 3

Znak Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska

16

Obr. 4

Počet členů SH ČMS k 31.12.2010

17

Obr. 5

Počet členů SH ČMS do 26 let k 31.12.2010

17

Obr. 6

Organizační struktura SH ČMS

18

Obr. 7

Přehled nejběžnějších příjmů SH ČMS

20

Obr. 8

Svatý Florián

21

Obr. 9

Schéma rozmístění překážek a vybavení při běhu na 100 m s překážkami

24

Obr. 10

Schéma požárního útoku

25

Obr. 11

Schéma rozmístění překážek při štafetě

27

Obr. 12

Počet členů SDH Jaroměřice k 31.12.2010

30

Obr. 13

Složení členů SDH Jaroměřice k 31.12.2010 (členění na muže a ženy)

Obr. 14

30

Výše poskytnutých dotací z rozpočtu obce Jaroměřice

35

Obr. 15

Struktura příjmů SDH Jaroměřice v roce 2010

37

Obr. 16

Struktura výdajů SDH Jaroměřice v roce 2010

38

Obr. 17

Hospodaření SDH Jaroměřice v letech 2006 - 2010

39

Seznam použitých zkratek

Seznam použitých zkratek CTIF – Mezinárodní technický výbor pro prevenci a hašení požárů, ČHJ – Česká hasičská jednota, ČR – Česká republika, FO – Fyzická osoba, HVP – Hasičská vzájemná pojišťovna , a.s., JSDHO – Jednotka sboru dobrovolných hasičů obce, KSH – Krajské sdružení hasičů, MHJ – Moravská hasičská jednota, NNO – Nestátní nezisková organizace, OSH – Okresní sdružení hasičů, PO – Právnická osoba, PS – Požární sport, SDH – Sbor dobrovolných hasičů, SH ČMS – Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska, SSSR – Svaz sovětských socialistických republik.

9

10

Seznam obrázků

Seznam tabulek Tab. 1 Počet členů SH ČMS k 31.12.2010

16

Tab. 2 Počet členů SH ČMS do 26 let k 31.12.2010

17

Tab. 3 Počet členů SDH Jaroměřice k 31.12.2010

29

Tab. 4 Složení členů SDH Jaroměřice k 31.12.2010 (členění na muže a ženy)

30

Tab. 5 Struktura příjmů SDH Jaroměřice v roce 2010

36

Tab. 6 Struktura výdajů SDH Jaroměřice v roce 2010

37

Tab. 7 Hospodaření SDH Jaroměřice v letech 2006 - 2010

38

Tab. 8 Náklady na potřebné vybavení dle cen firmy KNĚZEK s.r.o.

42

Úvod a cíl práce

11

1 Úvod a cíl práce 1.1

Úvod

Pro svou bakalářskou práci jsem si zvolila problematiku financování projektu předkládaného nestátní neziskovou organizací. NNO jsou charakterisktické tím, že nebyly zřízeny či založeny za účelem podnikání. Vzhledem ke své podstatě, mají tyto organizace velmi omezené možnosti financování svých aktivit. Ve své práci jsem se zabývala projektem Sboru dobrovolných hasičů (dále SDH). Hlavní činností tohoto občanského sdružení je ochrana života a zdraví občanů a majetku před požáry. Dále jsou dobrovolní hasiči nápomocni při živelných pohromách a mimořádných událostech. Neméně důležitým posláním je však i práce s dětmi a mládeží. Na vesnicích, kde je tradičně omezená nabídka aktivit pro občany, se však toto sdružení také často stává organizátorem společenského vyžití. Konkrétně jsem spolupracovala se Sborem dobrovolných hasičů v Jaroměřicích.

1.2 Cíl práce Cílem práce je posoudit možnosti financování projektu SDH Jaroměřice na úpravu a vybavení hřiště pro potřeby provozování požárního sportu. Výsledkem bakalářské práce by mělo být doporučení pro danou organizaci, které by jí mělo být nápomocno při následném rozhodování o realizaci projektu.

12

Metodika práce

2 Metodika práce Bakalářská práce se člení na teoretickou a praktickou část. Při vypracování obou částí jsem čerpala informace z odborné literatury a jiných dostupných zdrojů. V teoretické části nejdříve nastíním historii vzniku dobrovolných hasičských spolků, jejich vývoj až po současnost, která je především svázána se Sdružením hasičů Čech, Moravy a Slezska. Důležitou částí teoretické práce bude představení požárního sportu, především jeho jednotlivých disciplín. V praktické části se zaměřím na konkrétní sbor dobrovolných hasičů, v tomto případě na SDH Jaroměřice. Dále se budu věnovat vybranému projektu – nastíním jeho umístění, požadované parametry a vybavení, předpokládané úpravy a v neposlední řadě odhadovanou cenu. K tomu mi posloužily informace a podněty od starosty dobrovolných hasičů v Jaroměřicích. Odborné informace k této části jsem čerpala z pravidel požárního sportu. Ty byly uveřejněny jako 26. Pokyn generálního ředitele Hasičského záchranného sboru ČR. Součástí praktické části bude zhodnotit možné varianty financování projektu (vlastní, dluhové či dotační). Při vypracování této části jsem vycházela u dluhového financování z rozhovorů s pracovníky bank, u dotačního financování z informací uvedených u dotačních programů a z odborné literatury. Výstupem práce by mělo být určení nejvhodnějšího způsobu financování daného projektu.

Teoretická část

13

3 Teoretická část 3.1 Historie hasičských spolků Lidé začali užívat oheň už v pravěku. Ruku v ruce s užitkem však jeho používání přinášelo i strach z jeho ničivé síly. Ne nadarmo se o ohni říká, že je to dobrý sluha, ale zlý pán. Proto se již v té době lidé bránili před nežádoucím šířením ohně. Jejich obrana však byla spíše náhodná. S rostoucími znalostmi a poznatky, se stavbami nákladnějších budov, začali lidé přemýšlet nad ochranou před ničivým živlem. Již ve starověkém Římě můžeme najít předchůdce dnešních hasičských sborů. Římský hasičský sbor se skládal asi z 500 otroků. Se zánikem této říše se však zapomnělo i na hasičskou odbornost. [20] S růstem měst a vesnic ve středověku se, zcela přirozeně, zvyšovalo nebezpečí požárů. Většina domů byla celá dřevěná nebo měla alespoň doškové či šindelové střechy. Navíc v domech, či v jejich bezprostředním okolí, bylo uskladněno seno, sláma, dřevo apod. Pokud v té době vypukl požár, často končíval zničením celého města nebo vesnice, která se z tohoto neštěstí dlouho vzpamatovávala. A to i přesto, že při likvidaci ohně pomáhala většina obyvatel. Příčinou byl nedostatek vody, hasících pomůcek a neznalost lidí, a to nejen při stavbách domů, ale i při samotné likvidaci požárů. V raném středověku, snad od 11. století, zapalovali lidé „hromničku“, která je spolu s modlitbou měla ochránit před ničivou silou blesku. [10] Významným středověkým opatřením, které mělo snížit důsledky požáru, bylo oddělení kuchyně od hlavní části stavby. Velké a ničivé požáry pak vedly k tomu, že od 14. století začala města nebo jejich majitelé vydávat nařízení, jak požárům zabraňovat a jak je hasit. Tyto dokumenty obsahovaly i tresty pro žháře1, většinou šlo o trest smrti. Byla organizována i „požární policie“. Jejími členy byli příslušníci různých cechů. Ti měli přesně určeno, jak mají být k hašení vybaveni, a byl jim i přidělen přesný úkol, jak při likvidaci požáru postupovat. Hašení však bylo nedokonalé, primitivní a málo účinné, chyběly pomůcky a nářadí, nebyla vycvičena mužstva hasičská, protože výkon služby požární různých cechů určených k hašení se omezoval výhradně na činnost v případě požáru. [15] Velmi brzo si začali lidé uvědomovat, že je důležité také včas oznámit vznik požáru. Města, a později i vesnice, začala ustanovovat noční hlídače neboli ponocné, kteří byli placeni městskou správou. Ti měli přesně stanovené povinnosti a také způsob vyhlašování poplachu. Pro vyhlášení poplachu byli ponocní vybaveni rohem, na který v případě nutnosti troubili. Za vlády Marie Terezie, 21. srpna 1751 byl vyhlášen „Řád k hašení ohně pro města zemská, městečka a dědiny markrabství moravského“. Tento dokument obsahoval pokyny, jak vyhlašovat požární poplach, určoval kdo je povinen hasit, 1

Dříve označované za paliče.

14

Teoretická část

kdo odpovídá za řízení likvidace požáru, obsahoval tresty a pokuty za porušení těchto pokynů. Obsahoval také nařízení na budování cihlových komínů. Podrobnější určení povinností obyvatelstva při požárech, především povinnosti cechů a zdůraznění odpovědnosti obcí za zajišťování požární bezpečnosti přinesly požární řády vydané Josefem II. v letech 1785 a 1787. Důležitým mezníkem v historii formování hasičských sborů je rok 1873, kdy byl vydán „Řád policie požárové a řád hasící“. Tento předpis stanovil, že v každé obci, která má více než 50 domů, musí být zřízen hasičský dobrovolný sbor, zakoupena hasičská stříkačka a ustanoven ponocný. Hasičský sbor měl založit starosta dané obce a z obecní pokladny mělo být také pořízeno nejnutnější hasící vybavení. Hlavní zásady tohoto „Řádu“ platily až do roku 1941. Předchůdci dnešních hasičských sborů však na některých místech fungovaly už dříve. Například již v roce 1821 byly v Praze ustaveny stálé požární zálohy v místnostech staroměstského obecního domu. Cejchovní mistři museli do těchto záloh pravidelně vysílat své tovaryše. Za první dobrovolný hasičský spolek na území Rakousko-Uherska, a tedy i Česka, je považován Spolek dobrovolných hasičů Zákupy, založený roku 1850. Protože členy tohoto sboru nebyli pouze Češi, ale i Němci, je za první český hasičský spolek označován jiný sbor, který však byl založen až o 14 let později. Zákupští hasiči spolu svorně drželi dlouhá léta, jejich činnost neustávala ani během světových válek. Kritickým se pro ně stal až rok 1996. V tomto roce totiž místní radnice zabrala hasičskou zbrojnici pro své potřeby a sbor se pak, v reakci na tento akt, rozpadl. V roce 1999 se podařilo třem dlouholetým členům znovu obnovit činnost tohoto sboru a jeho slavná tradice tak může pokračovat. 16. srpna 1853 pak byl v Praze založen první placený útvar požární složený ze 30 metařů. Ti se od ostatních metařů lišili tím, že měli červenou pásku na rameni. Až v roce 1866 přestali mít povinnost zametat ulice a věnovali se pouze požární ochraně. [10] V roce 1864 pak byl ve Velvarech založen první Český dobrovolný hasičský sbor. Všechny vznikající hasičské spolky postupně přistupovaly nejdříve k německé Ústřední zemské hasičské jednotě království Českého, založené roku 1878 v Teplicích. V únoru 1881 pak byla založena česká Zemská ústřední jednota království Českého, která pak existovala až do roku 1919. Zakládání dobrovolných hasičských sborů nemělo jen význam protipožární ochrany. Významně ovlivňovalo i národní cítění a vlastenectví a vedlo také k rozvíjení společenského života i v těch nejmenších obcích. Mnoho spolků pořádalo plesy, zakládalo divadelní soubory a také vlastní knihovny nejen s odbornou literaturou, ale i odpočinkovou. Po vzniku Československé republiky byl 18. 5. 1919 založen Svaz dobrovolného hasičstva v Čechách, který celkem sdružoval 291 žup, 9285 sborů s 261 138 členy. " Účelem svazu jest pěstovati, povznésti a jednotně utvářeti hasičství vůbec a dobrovolné zvláště, a to po stránce správní, odborně - hasičské, záchranné, samaritánské, společenské, vzdělávací a národní. " [16]

Teoretická část

15

Po druhé světové válce, v říjnu 1945, byl ustanoven Svaz československého hasičstva. Po roce 1948 přešel dozor nad hasičskými sbory na národní výbory.

Obr. 1

Znak Svazu československého hasičstva

Na počátku roku 1953 pak došlo k přejmenování Svazu československého hasičstva na Československý svaz požární ochrany a tak se z hasičů stali požárníci.

Obr. 2

Znak Československého svazu požární ochrany

Tento stav pak trval až do roku 1990, kdy došlo, po sametové revoluci, ke změně názvu organizace na Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska. Od té doby jsou mezi námi místo požárníků opět hasiči.

16

Obr. 3

Teoretická část

Znak Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska

3.2 Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezka (dále jen SH ČMS) je občanským sdružením podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů a vzniklo, v souladu s Ústavou ČR a zákonem, dne 9. 4. 1991 registrací ve smyslu ust. § 6 odst. 1, § 9 odst. 1 zák. sdruž., jako projev vůle tisíců hasičů v souladu s právem svobodně se sdružovat. Cílem činnosti SH ČMS je spolupůsobit při vytváření podmínek k účinné ochraně života a zdraví občanů a majetku před požáry a při poskytování pomoci při živelních pohromách a jiných událostech, při nichž je v nebezpečí život, zdraví nebo majetek. [18] Nedílnou součástí činnosti hasičského sdružení je i působení na mládež, na její výchovu k dodržování zásad požární bezpečnosti a na jejím získávání pro aktivní členství i práci. SH ČMS sdružuje dobrovolné hasičské sbory. Své sídlo má na Praze 2. V čele sdružení stojí starosta Ing. Karel Richter. Naproti tomu profesionální sbory tvoří dohromady Hasičský záchranný sbor České republiky. K 31. prosinci 2010 mělo SH ČMS 344 424 členů, z toho 96 159 dětí a mladých hasičů do 26 let. Tímto počtem organizovaných dětí, mládeže a dorostenců se staví na první místo mezi NNO, které se zaměřují na činnost s dětmi a mládeží. V roce 2010 bylo aktivních 3 162 družstev mladých hasičů a 539 družstev dorostu. Tab. 1

Počet členů SH ČMS k 31. 12. 2010

ZDROJ: Výroční zpráva SH ČMS za rok 2010, s. 29, vlastní zpracování POČET ČLENŮ do 18 let 43 811 18 - 26 let 50 251 nad 26 let 250 362 CELKEM 344 424

Teoretická část

17

Obr. 4

Počet členů SH ČMS k 31. 12. 2010

Tab. 2

Počet členů SH ČMS do 26 let k 31. 12. 2010

ZDROJ: Výroční zpráva SH ČMS za rok 2010, s. 11, vlastní zpracování POČET ČLENŮ DO 26 LET do 6 let 2 097 6 - 18 let 43 811 18 - 26 let 50 251 CELKEM 96 159

Obr. 5

Počet členů SH ČMS do 26 let k 31. 12. 2010

SH ČMS vydává čtrnáctideník Hasičské noviny, provozuje svůj vlastní web 2 a také 2 školy. Jde o Ústřední hasičskou školu v Bílých Poličanech u Dvora Krá2

Dobrovolní Hasiči.cz

18

Teoretická část

lové nad Labem a Ústřední hasičskou školu v Jánských Koupelích u Opavy. Školy se zaměřují na odbornou přípravu členů SH ČMS. Škola v Bílých Poličanech má 3 stálé zaměstnance a 3 pracovníky, s nimiž uzavřela smlouvu o pracovní činnosti. V roce 2010 zde bylo proškoleno 984 posluchačů. Jednalo se především o hasiče, strojníky a záchranáře. Škola v Jánských Koupelích má 10 stálých pracovníků. V roce 2010 zde bylo proškoleno 1178 posluchačů. Škola však pořádá i akce pro mladé hasiče3, letní školy instruktorů či rekreace zasloužilých členů hasičského sdružení. Prostory školy využívají i profesionální hasiči. V roce 2006 uzavřelo SH ČMS smlouvu o spolupráci s Vysokou školou báňskou – Technickou univerzitou Ostrava v odborné a studijní oblasti. V rámci této spolupráce také pořádá pro její studenty letní výcvikové kurzy, které se konají v Jánských Koupelích. SH ČMS také provozuje Centrum hasičského hnutí v Přibyslavi, které sídlí na zámku v Přibyslavi. Zde je instalována stálá výstava požární ochrany. Tuto výstavu v roce 2010 navštívilo 5 186 lidí. Kromě hasičského muzea, je zde i odborná knihovna a specializovaný archiv. Centrum dále organizuje společenské, kulturní a vzdělávácí akce. Je také badatelským centrem v oblasti historie hasičů a sídlem mezinárodní Komise pro dějiny hasičství, CTIF, muzea a dokumentaci při CTIF. [5] Centrum zaměstnává 7 pracovníků. SH ČMS

Krajské sdružení hasičů

Okresní sdružení hasičů

Okrsek

SDH Obr. 6

3

Organizační struktura SH ČMS

Jedná se především o letní a zimní tábory

Teoretická část

19

Základní organizační jednotkou SH ČMS jsou sbory dobrovolných hasičů. SDH vznikne, pokud se nejméně 5 hasičů (stávajících členů SH ČMS nebo nově vstupujících) rozhodne založit sbor. Statutárním orgánem je výbor SDH, za který jedná starosta SDH, rozhodovací pravomoc má valná hromada SDH. K 31. 12. 2010 mělo SH ČMS 7 903 sborů dobrovolných hasičů. Okrsek vznikne, jestliže se nejméně 3 SDH rozhodnou tento orgán založit. Statutárním orgánem je výbor okrsku, za který jedná starosta okrsku. Rozhodovacím orgánem je valná hromada okrsku. Okresní sdružení hasičů (dále jen OSH) vznikne rozhodnutím výkonného výboru SH ČMS o vytvoření tohoto sdružení a po souhlasu všech SDH, která jsou tímto rozhodnutím dotčena, k připojení se k tomuto nově vzniklému sdružení. Statutárním orgánem je výkonný výkon OSH, za který jedná starosta OSH, případně jeho náměstek. Rozhodovací pravomoc má shromáždění delegátů příslušných SDH. V současné době je 77 OSH. Krajské sdružení hasičů (dále jen KSH) vznikne rozhodnutím výkonného výboru SH ČMS o vytvoření této organizace a souhlasem všech OSH, která jsou tímto rozhodnutím dotčena. Statutárním orgánem je výkonný výbor KSH, za který jedná starosta KSH. Rozhodovacím orgánem je shromáždění představitelů příslušných OSH. KSH je 14. V čele SH ČMS stojí starosta a 6 náměstků. Statutárním orgánem je výkonný výbor SH ČMS. Rozhodovacím orgánem je shromáždění starostů OSH. Ústředními orgány SH ČMS jsou: - sjezd SH ČMS, - shromáždění starostů OSH, - výkonný výbor SH ČMS, - vedení SH ČMS. - starosta SH ČMS a náměstkové starosty SH ČMS, - ústřední odborné rady SH ČMS, - ústřední odborná rada mládeže, - ústřední kontrolní a revizní rada SH ČMS. Tyto ústřední orgány spravují majetek sdružení. Administrativou se zabývá Kancelář SH ČMS.

20

Teoretická část

Náklady na svou činnost hradí sdružení ze svých příjmů, což jsou především členské příspěvky a výdělečná činnost (poskytování služeb podnikatelským subjektům, pořádaní kulturních akcí, atd.). Vybrané úkoly jsou financovány ze státního rozpočtu ČR (jde především o dotace poskytnuté Ministerstvem vnitra a Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy).

PŘÍJMY SH ČMS členské příspěvky

dotace

dary od FO a PO dobrovolná práce členů Obr. 7

podnikatelská činnost

Přehled nejběžnějších příjmů SH ČMS

Se Sdružením hasičů Čech, Moravy a Slezka úzce souvisí i Hasičská vzájemná pojišťovna, a.s. (dále jen HVP). Tato pojišťovna, která patří k nejstarším pojišťovacím institucím na území ČR, byla založena v Brně roku 1900. Její činnost obnovilo v roce 1992 právě SH ČMS, které vlastní většinu jejích akcií. K 31. 12. 2010 vlastnilo SH ČMS celkem 2 214 130 ks akcií této společnosti z 2 952 000 ks kmenových akcií. Podíl na základním kapitálu a na hlasovacích právech tak činil 75,01 %. [8] Předsedou dozorčí rady HVP je starosta SH ČMS Ing Karel Richter. Kromě SH ČMS existují i další hasičská sdružení. Je to Česká hasičská jednota (dále jen ČHJ) a Moravská hasičská jednota (dále jen MHJ). ČHJ má sídlo v Praze 9 – Libeň. Svou činnost obnovila v roce 1990 a v současnosti sdružuje přes 6 000 členů ve 117 hasičských sborech. MHJ má sídlo v Zastávce u Brna. Svou činnost zahájila v roce 1992 a v současnosti sdružuje přes 5 000 členů. Všechna tři hasičská sdružení dohromady spolupracují. Všechny hasiče, ať už dobrovolné či profesionální, spojuje postava jejich patrona – Svatý Florián.

Teoretická část

21

3.3 Svatý Florián "Kde pálí ohně žár a vzrůstá hřích a svár, pomocník je nám dán, svatý Florián“.

Obr. 8

Svatý Florián

Svatý Florián, jeden z nejoblíbenějších českých světců, se narodil někdy v polovině 3. století na území dnešního Horního Rakouska. Byl pokřtěn a vychováván jako křesťan. V dospělosti působil jako vojenský úředník v římském vojsku a pak se stal správcem jedné římské provincie. Křesťané však byli neustále pronásledováni. A tak, když bylo odhaleno jeho vyznání, byl zatčen a mučen. Florián se však za žádnou cenu nechtěl vzdát své víry a proto byl odsouzen k trestu smrti utopením. A tak mu byl 4. května roku 304 na krk přivázán mlýnský kámen a byl schozen z mostu do řeky4. 4. květen je dnes věnován jeho památce. Po několika dnech vyplavalo jeho tělo na útes. Legenda říká, že přiletěl mohutný orel, který tělo hlídal, aby ho nemohli pohané zhanobit. Nalezla a pohřbila ho vdova Valérie v Linci. Později byly jeho ostatky převezeny a uloženy v chrámu v Krakově (udává se rok 1184). Část ostatků získal i císař Karel IV. a dnes jsou uloženy v chrámu sv. Víta v Praze. Patronem hasičů se stal zřejmě až po 15. století. Jedním z nejvyšších vyznamenání, která uděluje SH ČMS svým členům a organizačním jednotkám za mimořádné výsledky, je právě Řád sv. Floriána. Dalším hasičským patronem je svatý Antonín a svatá Barbora. Podnětem k tomu, aby se svatý Florián stal ochráncem před ohněm, jsou legendy o jeho skutcích. Jedna uvádí, že jako malý chlapec zachránil svou modlitbou hořící dům. Podle jiné uhasil v kritické chvíli hořící dům jediným vědrem vody a tak zabránil velkému neštěstí. Podle další legendy zachránil uhlíře, který upadl do hořícího, větrem odkrytého milíře. Tento uhlíř se začal modlit ke svatému Floriánovi a byl zachráněn. 4

Jednalo se o tehdejší obvyklý způsob popravy

22

Teoretická část

Dále je svatý Florián patronem zedníků, kominíků, sládků, bednářů, hrnčířů, kovářů, mydlářů, všech kdo pracují s ohněm a také je patronem Polska. Nejčastěji (tak jako na našem obrázku) má podobu vojáka s korouhví v ruce a se džberem, ze kterého vylévá vodu a hasí hořící dům. V pozadí je umístěn mlýnský kámen, který připomíná jeho mučednictví. Z nejznámnějšího pořekadla o svatém Floriánovi (viz výše) vyplývá, že jeho přímluva může uhasit i oheň zloby a nenávisti. Socha svatého Floriána zdobí mnoho historických, hlavně církevních objektů. Jeho sochu můžeme najít i v Jaroměřicích, je umístěna v areálu kostela Všech svatých na návsi obce.

3.4 Požární sport Požární sport neboli sport hasičů vznik v bývalém SSSR v roce 1937. Jeho cílem bylo prověřovat odvahu, zvyšovat rychlost, obratnost a sílu hasičů. Jde vlastně o spojení atletiky a určitých úkonů z hasičské praxe. Pro jeho zvládnutí je důležité nebát se ohně, výšek a překážek. Do Československa se dostal až v roce 1967, kdy ho veřejnosti představil Ing. Pavel Stoklásek. Právě on je považován za zakladatele českého požárního sportu. Pod jeho vedením vznikla a dlouhá léta fungovala reprezentace složená z pražských profesionálních hasičů. Poprvé se český tým představil v roce 1968 na 1. mezinárodní soutěži požárního sportu v Leningradě5, které se, kromě českých hasičů, účastnila družstva z Německé demokratické republiky, Rumunska, Bulharska a SSSR. V celkovém hodnocení tým neuspěl. Ovšem překvapivě získal stříbrnou medaili za provedení požárního útoku (další rok již v mezinárodní soutěži získal za tuto disciplínu medaili zlatou). První soutěž v požárním sportu, označovaná jako mistrovství republiky, se v Československu konala v roce 1969. O rok později rozhodly tehdejší vrcholné orgány požární ochrany o zavedení požárního sportu pro všechny hasiče. Toto rozhodnutí tak vlastně vedlo k masovému rozšíření požárního sportu po celé republice. Požární sport se skládá ze 4 disciplín, dvě jsou individuální a dvě jsou týmové. Individuálními disciplínami jsou:

5



výstup do 4. podlaží cvičné věže pomocí hákového žebříku,



běh na 100 m s překážkami.

Dnešní Petrohrad

Teoretická část

23

Týmové disciplíny tvoří: 

požární útok,



štafeta 4 x 100 m s překážkami.

Družstva dobrovolných hasičů se věnují pouze třem disciplínám ze zmíněných čtyř. Nejtěžší disciplína, a to výstup do 4. podlaží cvičné věže, je určena jen profesionálním hasičům. 3.4.1

Výstup do 4. podlaží cvičné věže pomocí hákového žebříku

V této disciplíně startuje závodník s 8,5 kg těžkým hákovým žebříkem. Ve vzdálenosti 32,2 m od startu je umístěna cvičná věž. Závodník musí doběhnout k věži, zavěsit pomocí háku žebřík do okna a s jeho pomocí vystoupat do čtvrtého podlaží (3 patra). Každý soutěžící má možnost dvou pokusů. Světový rekord v této disciplíně drží běloruský reprezentant s časem 12,95 s (z roku 2009). Český rekord má hodnotu 13,55 s a byl dosažen v roce 2011. 3.4.2

Běh na 100 m s překážkami

Při této disciplíně musí závodník zdolat 2 m vysokou a 2 m širokou bariéru, která je umístěna 23 m od startu. U žen a dorostenek je tato bariéra nahrazena nízkou překážkou, která je 0,8 m vysoká a 1,8 m až 2 m široká. Po jejím překonání závodník sbírá 2 hadice, které jsou ve vzdálenosti 5 m od bariéry (tedy 28 m od startu). Každá z těchto hadic je minimálně 19 m dlouhá a 2,5 kg těžká. S těmito hadicemi běží přes další překážku – kladinu. Začátek náběhu kladiny je umístěn 10 m od původního umístění hadic (tedy 38 m od startu). Náběh i seběh je 2 m dlouhý, se šířkou 25 cm. Samotná kladina je 18 cm široká, 8 m dlouhá a 1,2 m vysoká. Pro ženy a dorostenky je výška kladiny snížená na 0,8 m. Po překonání kladiny závodník spojuje hadice a jednu z nich musí napojit na armaturu zvanou rozdělovač. Ten je umístěn 75 m od startu. Nakonec musí na jednu hadici napojit proudnici, kterou má při startu připevněnou na opasku a proběhnout cílem. Každý soutěžící má možnost dvou pokusů. Světový rekord v této disciplíně drží běloruský reprezentant a to v čase 15,02 s. Rekord je z roku 2010. Český rekord v kategorii muži činí 15,22 s (z roku 2011), halový pak činí 15,38 s (z roku 2010). Český rekord v kategorii žen má čas 16,52 s (z roku 2010), halový pak 17,18 (z roku 2004).

24

Teoretická část

Obr. 9

Schéma rozmístění překážek a vybavení při běhu na 100 m s překážkami

3.4.3

Požární útok

Požární útok plní 7 členů nebo členek týmu. Ti se snaží co nejrychleji dostat vodu z vodního zdroje, pomocí přívodního vedení, do požární motorové stříkačky a následně pomocí dopravního a útočného vedení do nástřikových terčů. Terč má podobu štítu o šířce 50 ± 0,5 cm a minimální výšce 50 cm. V ose, ve výšce 1,6 m nad zemí, má otvor o průměru 50 mm. Na zadní straně štítu je umístěna nádržka o objemu 15 až 22 litrů. Terč signalizuje naplnění 10 litry vody.

Teoretická část

25

Motorovou stříkačku a nářadí potřebné k provedení požárního útoku si družstvo připraví k základně o rozměrech 2 m na délku i šířku, s výškou 10 cm. Ta je umístěna 4 m od nádrže s vodou a zároveň je její osa 10 m od startovní čáry. V okamžiku startu musí být motorová stříkačka v klidu. Po startu vyběhne družstvo od startovní čáry, nastartuje motorovou stříkačku, provede sešroubování přívodního vedení, dopravního vedení, útočných proudů a nastříká oba terče. Voda v nádrži je v té době pořadatelem průběžně doplňována. Při stříkání do terčů nesmí žádný z členů družstva překročit čáru hranice stříkání. Hranice stříkání je u mužů ve vzdálenosti 90 m od osy základny, u žen je tato vzdálenost 70 m. Čela nástřikových terčů jsou umístěna 5 m od této hranice. Samotné terče jsou pak umístěny 5 m od sebe (respektive osy těchto terčů jsou ve vzdálenosti 5 m). Požární útok se považuje za skončený signalizací obou terčů nebo sepnutím časomíry po nastříkání obou terčů. Musí být proveden a ukončen do 2 minut po startu. Každé mužstvo má možnost jednoho pokusu.

Obr. 10

Schéma požárního útoku

Světový rekord drží v této disciplíně české družstvo mužů s časem 25,58 s. Reprezentanti tento rekord vytvořili v roce 2011. Světovými rekordmany však byly již od roku 2005 s časem 26,01 s. Národní rekord v požárním útoku žen, při použití přetlakového ventilu, má hodnotu 24,50 s a byl dosažen v roce 2010. Národní rekord v kategorii mužů, při

26

Teoretická část

použití přetlakového ventilu, je v čase 21,08 s (z roku 2007). A nakonec národní rekord v požárním útoku, bez použití přetlakového ventilu, má hodnotu 21,80 s a pochází z roku 2004. Všechny zmíněné národní rekordy mají lepší čas, přesto nemohou být vedeny jako světové rekordy. Při jejich dosažení totiž nebyli přítomni časoměřiči = rozhodčí s potřebnou kvalifikací, odborností, kteří by mohli tyto výsledky oficiálně stvrdit. 3.4.4

Štafeta 4 x 100 m s překážkami

Tuto disciplínu plní 4 členové družstva, z nichž každý má na trati jiný úkol. V prvním úseku je 30 m od startu umístěn domeček. Tato překážka má kovovou konstrukci, v přední části obloženou dřevem. Výška i šířka domečku je 2,5 m, jeho délka je 5 m. První člen štafety startuje s žebříkem, pomocí kterého musí překonat domeček, dobíhá ke druhému členovi a předává mu štafetu. Místo štafetového kolíku se předává proudnice. Na druhého závodníka čeká překonání bariéry, která je umístěna 50 m od začátku druhého úseku. Třetí člen družstva má za úkol sebrat při běhu dvě hadice, umístěné 15 m od začátku třetího úseku a s nimi překonat kladinu, jejíž vzdálenost od hadic je 10 m. Po zdolání překážky na něj čeká rozdělovač, umístěný 55 m od začátku třetího úseku. S jeho pomocí a s pomocí hadic musí vytvořit útočné vedení, ke kterému připojí i proudnici. Tu následně v odpojovacím území odpojí a předá čtvrtému závodníkovi. Jeho úkolem je vzít přenosný práškový hasicí přístroj, který stojí 20 m od začátku čtvrtého úseku, a s ním uhasit hořící kapalinu v nádrži, umístěné 30 m od hasicího přístroje. K ukončení štafety pak už jen zbývá doběhnout do cíle. Ženy a dorostenci provádí tuto disciplínu obdobně, jen s malou změnou překážek. Místo domečku musí zdolat překážku s oknem o rozměrech 0,6 m na výšku i šířku. Zdolat tuto překážku znamená prolézt oknem, v žádném případě nesmí být okno překonáno skokem plavmo6. Při překonávání této překážky se nepoužívá žebřík. Ve druhém úseku štafety je bariéra nahrazena nízkou překážkou. Ve čtvrtém úseku se pak neprovádí hašení hořící kapaliny. Úkolem závodníka je jen přenést hasicí přístroj a postavit jej na vyznačené místo. Rozměry bariér, nízkých překážek i kladin se shodují s rozměry těchto překážek u disciplíny Běh na 100 m s překážkami. Každé družstvo má možnost jednoho pokusu. Světový rekord této disciplíny má hodnotu 53,52 s a zaběhlo ho běloruské reprezentační mužstvo mužů v roce 2008. Český rekord v kategorii muži činí 54,68 s (z roku 2009), halový rekord pak 56,94 s (také z roku 2009). Český rekord v kategorii žen je v čase 61,23 s (z roku 2010). Halový rekord v téže kategorii má hodnotu 66,55 s (z roku 2010).

6

To by mělo za následek okamžitou diskvalifikaci.

Teoretická část

Obr. 11

Schéma rozmístění překážek při štafetě

27

28

Praktická část

4 Praktická část 4.1 SDH Jaroměřice 4.1.1

Z historie sboru

Dobrovolný hasičský sbor v Jaroměřicích byl založen obecním zastupitelstvem 2. prosince 1875. Impulsem pro založení sboru byl obrovský ničivý požár, který vypukl 28. května 1871. Tehdy za silného větru vzplanulo postupně dvanáct domů. Kronika dále uvádí, že shořelo až 30 stavení. Na likvidaci ohně se podíleli všichni schopní obyvatelé Jaroměřic a také hasičští dobrovolníci z nedalekého města Jevíčka. Právě tehdy si lidé uvědomili, jak důležitou úlohu hasičský sbor má. Do nově založeného sboru vstoupilo padesát občanů Jaroměřic a další občané činnost sboru velmi podporovali. Obec začala postupně dobrovolné hasiče vybavovat technikou. Pořídila čtyřkolovou ruční stříkačku, dvoukolový naviják hadic, čtyři hákové žebříky a větší počet menších žebříků, výstroj a výzbroj pro všechny členy. Za toto vybavení zaplatila obec osm set zlatých, což byl v té době velký obnos. Práce s ruční stříkačkou však byla velmi těžká, při požáru bylo potřeba, aby s pumpováním pomáhali i ostatní občané Jaroměřice. Na jejich pomoc se však hasiči nemohli mnoho spoléhat. Lidé se k ohni samozřejmě seběhli, ale spíše na „podívanou“ než aby pomohli s obsluhou stříkačky. Proto byla na konci roku 1934 zakoupena motorová stříkačka. Její cena byla dvacet tisíc korun. Občané na ni ve sbírce vybrali 3 800 korun. Jaroměřičtí hasiči nebojovali jen s ohněm, pomáhali i při záplavách, hráli divadlo, organizovali turistické výlety, poutní průvody, taneční zábavy, ale také organizovali oslavy vzniku Československé republiky. Zaměřili se i na osvětu a uskutečnili sérii preventivních přednášek. 1. ledna roku 1940 vyhořel tzv. Obecní dům, ve kterém se, mimo obecního úřadu a hostince, nacházela i místnost pro veřejné akce a schůze. Právě zde se scházeli i místní dobrovolní hasiči. Již pár dnů po požáru bylo rozhodnuto postavit nový dům, víceúčelový. Přestože byla válka a stavbu provázelo mnoho problémů7, byl dům velmi rychle postaven. Počátkem prosince byl znovu zahájen provoz v hostinci a o pár dnů později začal v budově pracovat i obecní úřad. Se stavbou výrazně pomohli dobrovolní hasiči. A to nejen proto, že měli slíbeno umístění hasičské zbrojnice do novostavby. Hasičská zbrojnice pak v této budově sídlila až do začátku roku 2010. V roce 1950, kdy si členové připomínali 75. výročí založení hasičského sboru, si sbor změnil název na Hasičskou jednotu. O rok později pořídila obec hasičům druhý osobní automobil. Toto auto stálo sedmdesát tisíc korun. Sbírka mezi občany vynesla 17 440 korun. 7

Finanční, materiální, personální atd.

Praktická část

29

O dva roky později měla hasičská jednota kolem stovky členů a patřila k nejpočetnějším v regionu. V té době už měla mezi svými řadami i ženy. Družstva žen a mužů se účastnila okresních soutěží, vždy s dobrými výsledky. Postupem času ale začal zájem o členství v jednotě upadat. Například v roce 1966 měla jednota 41 členů, o šest let později již jen 28 členů. Tou dobou již název hasičského sboru zněl Místní organizace Československého svazu požární ochrany. Koncem šedesátých let začali hasiči spolupracovat se základní školou. Společně organizovali letní protipožární hlídky, věnovali se žákovským družstvům, která připravovali na hasičské soutěže. Tato činnost přinesla své ovoce. Zájem o hasičský sbor se začal znovu zvedat. V roce 1975 měla jednota téměř šedesát členů. Osmdesátá léta jsou pro hasiče především ve znamení prevence – zaměřili se na prohlídky komínů a topných těles, připravili rozhlasové relace v místním vysílání či besedy se žáky základní školy. Aktivně se také snažili zapojovat do své činnosti mládež v kroužku mladých požárníků. Konec osmdesátých let pak svým politickým převratem přinesl mnoho změn. Jednou z ní byl návrat k tradičním názvům společenských organizací. I hasiči se tak vrátili v roce 1990 k názvu Sbor dobrovolných hasičů Jaroměřice. 4.1.2

Současnost sboru

V čele sboru stojí od poloviny devadesátých let Jan Soural, dlouholetý člen výboru, nejdříve jako vedoucí mladých jaroměřických hasičů, později jako starosta. V současné době má sbor 62 členů, z toho je 13 dívek a žen (7 dívek je ve věku do 18 let, zbylých 6 je ve věku do 26 let). Sbor má soutěžní družstva mladých hasičů, mužů a žen. Tab. 3

Počet členů SDH Jaroměřice k 31. 12. 2010

ZDROJ: Interní materiály SDH Jaroměřice, vlastní zpracování POČET ČLENŮ do 18 let 18 - 26 let nad 26 let CELKEM

19 16 27 62

30

Praktická část

Obr. 12

Počet členů SDH Jaroměřice k 31. 12. 2010

Tab. 4

Složení členů SDH Jaroměřice k 31. 12. 2010 (členění na muže a ženy)

ZDROJ: Interní materiály SDH Jaroměřice, vlastní zpracování SLOŽENÍ ČLENŮ muži 49 ženy 13 CELKEM 62

SLOŽENÍ ČLENŮ muži

ženy

21%

79%

Obr. 13

Složení členů SDH Jaroměřice k 31. 12. 2010 (členění na muže a ženy)

Praktická část

31

Sbor na začátku roku 2010 přišel o svou hasičskou zbrojnici, která musela uvolnit místo potřebám jaroměřické školy. Protože se v majetku SDH nachází, kromě 2 izotermických skříní umístěných na využívaném hřišti, pouze centrála8, řetězová pila, vycházkové stejnokroje, drobné soutěžní pomůcky9 a kancelářské vybavení, bylo stěhování jednoduché. Určení členové tyto věci uskladnili ve své domácnosti tak, aby byly kdykoli k dispozici. Hasiči se nyní scházejí v prostorách nově postaveného Volnočasového areálu, který je volně k pronajmutí. V Jaroměřicích také působí Jednotka sboru dobrovolných hasičů obce (dále JSDHO). Členové této jednotky jsou jmenovaní obcí. Obec také platí veškeré záležitosti, které souvisejí s provozem této jednotky. Jde například o různé vybavení, preventivní zdravotní prohlídky10, odborná školení či pohonné hmoty, spotřebované při činnosti JSDHO. V našem případě jsou členové jednotky zároveň i členy SDH Jaroměřice11. Obec je vlastníkem cvičných a pracovních stejnokrojů, které členové JSDHO používají při svých činnostech. Dále obec pro zajištění provozu JSDHO vlastní:      

hadice, přenosnou požární stříkačku PPS 8, s výkonem 800 l / min, přenosnou požární stříkačku PPS 12, s výkonem 1 200 l / min, plovoucí čerpadlo Niagara, s výkonem 1 500 l / min, cisternovou automobilovou stříkačku TATRA 148 (CAS 32), s objemem cisterny 6 000 l, s výkonem 3 200 l / min, 9 místné zásahové vozidlo Fiat Ducato.

Veškeré toto vybavení je umístěno v garáži, která se nachází ve Volnočasovém areálu obce, a je využíváno i SDH. Pokud si chce sbor vypůjčit něco z tohoto vybavení, musí nejdříve kontaktovat starostu obce a získat jeho souhlas. V případě, že vybavení slouží k nácviku či zásahu členům JSDHO, hradí veškeré náklady na provoz a udržování obec. V případě použití vybavení členy SDH, hradí veškeré náklady na provoz a uvedení do původního stavu sbor. Sbor také provozuje vlastní internetové stránky Hasiči Jaroměřice u Jevíčka12.

Zařízení na výrobu elektrické energie. Jako například měřicí pásmo, stopky, kužele, praporky atd. 10 Tuto prohlídku musí členové JSDHO povinně absolvovat 1 x za 2 roky. V případě, že posuzovaný nezíská potvrzení o výborném zdravotním stavu, přestává být členem jednotky. 11 Stejně jako u většiny JSDHO. 12 Tyto stránky jsou dostupné na www: . 8 9

32

Praktická část

4.1.3

Orgány sboru

Sbor tvoří volené orgány a členská základna. Orgány sboru jsou: -

valná hromada, výbor, starosta, velitel, revizní komise13.

Nejvyšším orgánem sboru, s rozhodovací pravomocí, je valná hromada, kterou tvoří všichni členové sboru. Valnou hromadu svolává starosta sboru nebo výkonný výbor. Valná hromada například volí členy výkonného orgánu a revizní komise, volí či odvolává starostu, jmenuje čestné členy, rozhoduje o rozpočtu sboru. Výkonnými orgány jsou výbor sboru, starosta a velitel sboru. Výkonné orgány řídí činnost sboru v době mezi konáním valných hromad, vyřizují běžné záležitosti sboru. [18] Výbor sboru svolává starosta sboru a tvoří ho 7 členů, jsou to:       

starosta, náměstek starosty, velitel, hospodář, strojník, preventista, vedoucí mládeže.

Starosta sboru vyřizuje záležitosti související s běžnou činností sboru, rozhoduje o záležitostech, které mu stanoví výbor sboru14, zastupuje sbor na veřejnosti. Náměstek starosty je nápomocen starostovi ve všech záležitostech a zastupuje jej při výkonu jeho činnosti, pokud tak starosta určí. Velitel sboru vyřizuje všechny záležitosti související s účastí sboru na požární ochraně. [18] Velitel zodpovídá nejen za členy sboru, za jejich připravenost, proškolování, bezpečnost práce, ale také za techniku sboru. Mezi jeho povinnosti například patří každoročně zajistit účast sboru minimálně v prvním kole PS. Jaroměřický velitel sboru je zároveň obcí jmenovaný velitel JSDHO, za jejíž činnosti také zodpovídá. Hospodář zodpovídá za hospodaření sboru, přičemž je povinen dodržovat veškeré předpisy a směrnice, které se vztahují k této činnosti. Vede pokladnu V případě sboru s počtem členů < 30, nahrazuje revizní komisi jedinný revizní komisař. SDH Jaroměřice např. stanovil starostovi pravomoc rozhodovat o jakémkoliv nákupu do částky 1 500 Kč samostatně. 13

14Výbor

Praktická část

33

a běžný účet a jednou za rok připraví zprávu o hospodaření sboru, která je předložena na výroční valné hromadě. Na výzvu revizní komise předkládá všechny záznamy o hospodaření ke kontrole. Strojník má v kompetenci techniku sboru. Jeho povinností je udržovat tuto techniku v provozuschopném stavu, který také musí odpovídat platným vyhláškám a nařízením. K této technice vede i veškerou požadovanou dokumentaci15. Strojníka může vykonávat pouze člen sboru, který úspěšně složí zkoušku a získá odznak odbornosti „Strojník SH ČMS“. Preventista se zaměřuje na preventivní výchovnou činnost, a to nejen členů sboru, ale také celé obce. Připravuje vývěsky, přednášky a besedy. Sleduje předpisy a nařízení týkající se požární ochrany a informuje o nich sbor a širokou veřejnost. Je nápomocen v této problematice starostovy obce, řediteli školy, případně dalším organizacím. Vedoucí mládeže, jak již napovídá název, řídí činnost mladých hasičů. Mimo jiné zapojuje mladé hasiče do celostátní hry Plamen mládeže a dorostu a snaží se také získávat nové členy. Tuto funkci může vykonávat pouze člen sboru starší 18 let, který úspěšně složí zkoušku a získá kvalifikaci16 minimálně II. stupně – Vedoucí. Revizní komisi tvoří 3 členové, z nichž je jeden zvolen za předsedu této komise. Její členové nesmí být současně členy výboru sboru. Komise dohlíží na hospodaření sboru, na dodržování zákonů a vyhlášek atd. Musí být přítomna na všech jednáních výboru sboru. 1 x za rok pak předkládá valné hromadě zprávu o hodnocení hospodaření sboru, ve které se zaměřuje především na účelnost vynaložených výdajů. 4.1.4

Aktivity sboru

Hlavní náplní práce dobrovolných hasičů je ochrana života a zdraví lidí a majetku před požáry a hlavně při vypuknutí požáru. Dále vypomáhají při automobilových nehodách a několikrát se již také zúčastnili policejního pátrání po pohřešované osobě (naštěstí se vždy osobu podařilo včas a v pořádku najít – ať už šlo o zatoulané dítě či mladíka pomýšlejícího na sebevraždu). Důležitou aktivitou je působení na mládež, na její výchovu k dodržování zásad požární bezpečnosti a na jejím získávání pro aktivní členství i práci. [18] Práce s dětmi má dvě hlavní oblasti – teoretickou a praktickou. V praktické části se děti věnují nácviku disciplín požárního sportu, především požárnímu útoku. V teoretické části se učí vázat uzly, základy první pomoci, orientovat se v mapě, poznávají turistické značky, rozlišení a použití hasicích přístrojů a další doved-

Např. dokumentaci o odborné způsobilosti řidičů, Knihu o spotřebě pohonných hmot, Knihu o provozu strojů. 16 I. kvalifikační stupeň – Činovník, II. kvalifikační stupeň – Vedoucí, III. kvalifikační stupeň – Minimum. 15

34

Praktická část

nosti, které pak využijí v celostátní soutěži mladých hasičů. Tato soutěž se jmenuje Plamen a s malými obměnami probíhá každoročně už od roku 1972. Mezi pravidelné výdělečné činnosti sboru patří především práce pro obec, a to zejména zajišťování průjezdnosti komunikací v zimním období, tedy prohrnování sněhu a posyp na místních komunikacích. Dále pak provádí údržbu okolí vodního toku protékajícího obcí. Mezi nejoblíbenější a nejdéle pořádané akce sboru patří již tradiční soutěž v požárním útoku „ O pohár starosty obce“17 a soutěž v netradičních disciplínách „Kýbl-cup“. Disciplíny jsou čtyři, a to: kuželky18, pivní štafeta, přetahování lanem a, hlavně mezi diváky velmi oblíbená, lavórovaná neboli kýblovaná. Smyslem této disciplíny je přemístit vodu z místa A do místa B pomocí nádoby – lavoru či kbelíku, kterou si členové soutěžního družstva předávají v sedě nad hlavou. Na soutěže zajišťuje sbor trofeje (poháry) a ceny pro první tři soutěžní mužstva v jednotlivých kategoriích a samozřejmě i občerstvení pro soutěžící a přítomné diváky. Letos však, kvůli špatnému počasí, byla malá účast divaků, což se odrazilo i na výtěžku ze soutěží. Výsledkem těchto akcí byla ztráta ve výši 7 701 Kč. V letošním roce obnovili hasiči, téměř po dvaceti letech, tradici pořádání plesu. Důvodem, proč přestal být hasičský ples před lety pořádán, byly vysoké finanční nároky restitučního majitele za pronájem sálu v místním hotelovém komplexu. Ovšem, před dvěma lety, změnil komplex majitele a tím se otevřela cesta k možné dohodě. Výsledkem společného jednání byla dohoda o pořádání plesu v následujících třech letech. V dalším období již nebude tento sál k dispozici, protože jeho vlastník ho bude přestavovat pro jiné účely. První novodobý ples byl pro hasiče příjemným překvapením. Nejen vysokou účastí, následným skvělým hodnocením od účastníků, ale především jeho výdělečností. Počáteční obavy, že výtěžek z plesu nedokáže pokrýt jeho náklady, se tak ukázaly být zcela plané. Čistý výtěžek z pořádání plesu byl 19 851 Kč. Našlo se také mnoho sponzorů, kteří darovali ceny do tomboly. Sbor také organizuje sběr železného šrotu v obci. V pořádání této akce se střídá s místním tělovýchovným spolkem. Jeden rok pořádají sběr hasiči a následující rok pak tento druhý spolek. V roce 2010 vynesl tento sběr sboru 47 390 Kč. Jaroměřičtí hasiči navázali před 6 lety spolupráci s Ochotniczej Straży Pożarnej19 z polské gminy20 Sieroszewice. Tato gmina sdružuje 18 obcí a v nich 13 hasičských sborů. Přestože je dělí více jak 300 km, udržují spolu kontakt a každoročně se zástupci obou hasičských sborů, alespoň jednou vzájemně navštíví na české i polské straně. Obvykle se jedná o víkendovou návštěvu. Veškeré Na této akci se finančně podílí Obec Jaroměřice, a to nákupem pohárů pro první tři oceněná soutěžní družstva. 18 Rozestavené kuželky jsou schazovány smotanou požární hadicí. 19 Jde o označení polských dobrovolných hasičů. 20 Gmina je základní územně správní jednotka v Polsku. Mohli bychom ji přirovnat k našemu okrsku. 17

Praktická část

35

výdaje spojené s cestou do Polska si jaroměřičtí hasiči financují sami. Ubytování v Polsku, včetně stravování, hradí polští hasiči. Obráceně pak je to v případě návštěvy polských hasičů v Jaroměřicích. Dále se členové sboru zapojují do příprav mnoha kulturních akcí, které pořádá Sbor pro občanské záležitosti v Jaroměřicích, jako je například Pasování druháků na čtenáře, Pochod pohádkovým lesem, Vánoční jarmark atd.

4.2 Financování sboru SDH Jaroměřice využívá pro financování své činnosti různé zdroje. Převážná část finančních prostředků pochází z vlastních aktivit sboru, ale sbor také získává finance od obce a od sponzorů, především z řad místních podnikatelů. 4.2.1

Veřejné zdroje

Činnost SDH je pravidelně podporována obcí Jaroměřice. Představitelé obce si dobře uvědomují, jaký přínos mají pro celou obec aktivity sboru. Částka, kterou obec přispívá, se však pomalu snižuje (jak dokládá obr. 14), což je způsobeno omezenými finančními prostředky obce.

Obr. 14

Výše poskytnutých dotací z rozpočtu obce Jaroměřice

ZDROJ: Interní materiály SDH Jaroměřice, vlastní zpracování

36

4.2.2

Praktická část

Neveřejné zdroje

Nejdůležitějším neveřejným zdrojem je pro SDH příjem z vlastních činností. Jde především o výtěžek ze sběru železného šrotu a o příjem, který plyne z prací vykonávaných pro obec. V roce 2010 se na příjmech sboru nemalou měrou podílel i ples. Mezi pravidelné příjmy patří členské příspěvky. Tyto příspěvky však nezůstavají sboru, ale jsou přeposílány SH ČMS. Sbor získává prostředky i od sponzorů. Jde především o podnikatelské subjekty, které mají sídlo a vyvíjejí svoji činnost přímo v obci Jaroměřice nebo v jejím okolí. Nejedná se jen o finanční prostředky, v roce 2010 přispěli podnikatelé i věcnými cenami do tomboly plesu. Přestože se nejedná o závratné částky, jsou hasiči vděčni všem svým sponzorům a každý sponzorský příspěvek chápou jako ocenění své práce. 4.2.3

Cizí zdroje

Cizí zdroje SDH nevyužívá. 4.2.4

Hospodaření sboru v roce 2010

V roce 2010 uspořádal sbor několik akcí pro širokou veřejnost. Šlo o ples, sběr železného šrotu, soutěž „ O pohár starosty obce“ a soutěž „Kýbl -cup“. Někteří členové sboru se zúčastnili návštěvy u polských družebních hasičů, kteří pak přijeli na návštěvu do Jaroměřic. Soutěžní družstva se také účastnila hasičských soutěží, pořádaných okolními sbory. Celkové příjmy činily 147 053 Kč, nejvíce se na nich podílel sběr železného šrotu. Tab. 5

Struktura příjmů SDH Jaroměřice v roce 2010

ZDROJ: Interní materiály SDH Jaroměřice, vlastní zpracování STRUKTURA PŘÍJMŮ V ROCE 2010 (v Kč) 25 684 Práce pro obec 47 390 Prodej železného šrotu 5 900 Sponzorské dary 6 200 Členské příspěvky 8 034 Dotace - obec 33 451 Ples 13 123 Soutěže 7 271 Ostatní 147 053 CELKEM

Praktická část

37

Celkové výdaje činily 82 866 Kč, největší položkou byly výdaje na pořádání soutěží a dále výdaje použité na uhrazení návštěvy polských hasičů. Tab. 6

Struktura výdajů SDH Jaroměřice v roce 2010

ZDROJ: Interní materiály SDH Jaroměřice, vlastní zpracování

STRUKTURA VÝDAJŮ V ROCE 2010 (v Kč) 6 200 Členské příspěvky 13 600 Ples 28 070 Soutěže 18 618 Návštěva polských hasičů 16 378 Ostatní výdaje 82 866 CELKEM

Obr. 15

Struktura příjmů SDH Jaroměřice v roce 2010

38

Praktická část

Obr. 16 Struktura výdajů SDH Jaroměřice v roce 2010

Za rok 2010 tak SDH vykázalo zisk ve výši 64 187 Kč. Velký podíl na tom měl sběr železného šrotu, který v tomto roce opět připadl právě na sbor. Následující přehled hospodaření ukazuje, jak si sbor vedl v letech 2006 až 2010. Z tabulky je patrno, že zisk byl dosažen po třech letech, kdy byla vykazována ztráta. Tab. 7

Hospodaření SDH Jaroměřice v letech 2006 – 2010

ZDROJ: Interní materiály SDH Jaroměřice, vlastní zpracování HOSPODAŘENÍ V LETECH 2006 - 2010 (v Kč) Rok 2006 2007 2008 2009 2010 61 541 52 590 72 260 32 644 147 053 Příjmy 20 744 79 370 91 436 35 210 82 866 Výdaje

Praktická část

Obr. 17

39

Hospodaření SDH Jaroměřice v letech 2006 – 2010

Výsledek hospodaření v příštím roce se bude odvíjet především od množství práce, kterou bude sbor vykonávat pro obec 21, a od výtěžku plesu. V roce 2011 nemohou hasiči počítat s vysokými příjmy ze sběru železného šrotu, protože sběr bude opět pořádat tělovýchovná jednota.

4.3 Projekt Jaroměřičtí hasiči se také účastní soutěží v požárním sportu. Jejich hendikepem je ovšem to, že nemají potřebné zázemí pro nácvik a trénování. Chybí jim totiž základní překážky potřebné pro jednotlivé disciplíny. Tuto situaci doposud řešili nácvikem bez potřebného vybavení a občasným trénováním na překážkách jiných sborů. Protože je však toto cestování nákladné nejen na peníze, ale i čas, rozhodli se vybudovat vlastní hřiště vybavené pro provozování požárního sportu. Jejich cílem však není jen ušetření nákladů na cestování za překážkami, ale slibují si od tohoto projektu i zvýšení zájmu o požární sport mezi dětmi a mládeží. Vybavené překážkové hřiště může, podle hasičů, přivést do jejich řad nové členy.

Hlavní náplní práce pro obec je úprava obecních komunikací v zimním období. Objem provedené práce tedy záleží na zimním počasí, hlavně na sněhových podmínkách. 21

40

Praktická část

4.3.1

Pozemek pro umístění hřiště

Veškerý současný výcvik se odehrává na, dnes již nepoužívaném, fotbalovém hřišti, které se nachází v části Jaroměřic, v osadě zvané Nové Dvory. Toto hřiště má pevný travnatý povrch. Splňuje tedy technické požadavky na povrch drah, uvedené v pravidlech požárního sportu, v pravidle č. 39. [9] Tím tedy odpadá nutnost jakkoli toto místo povrchově upravovat. Úprava zmíněného pozemku by v současnosti nebyla možná. Tento pozemek totiž vlastní Chornická z.o.s., a.s., se sídlem v Chornicích (dále jen družstvo). Zakoupilo jej v roce 2006 pomocí bankovního úvěru. Pozemek je veden jako orná půda a kvůli úvěrovému financování jeho pořízení, je vázáno jeho držení až do doby splacení úvěru, což je do 30. 6. 2021. Do této doby jej nesmí vlastník prodat. Pozemek se nachází na katastrálním území Jaroměřice 657484 a je rozdělen na tři parcely s parcelními čísly PZE 2285/1, PZE 2285/2 a PZE 2285/3. Družstvo jej však bezplatně poskytlo k využívání obci Jaroměřice a ta jej nabídla místním hasičům. Na hřišti bude vymezena pouze jedna soutěžní dráha. Při vyznačování dráhy se využije pravidlo č. 40 z pravidel požárního sportu. Protože jde o travnatý terén, bude dráha vyznačena čarou o šířce 50 mm, označenou praporky, které budou rozmístěny ve vzdálenosti 5 m od sebe. Členové sboru se o zmíněný pozemek celoročně starají. Umístnili na něj 2 vyřazené izotermické skříně, které si přebudovali na prodejní stánek se skladem a na kůlnu. Dále si vyrobili menší zastřešené podium na umístění hudební aparatury. Toto vybavení je využíváno při pořádání každoroční soutěže v požárním útoku a v netradičních disciplínách. Také slouží každý rok místním občanům při pořádání Anenské poutě. Umístění veškerého vybavení proběhlo s vědomím vlastníka pozemku. Starosta hasičů nicméně nechce nic ponechat náhodě a proto již před rokem začal jednat s vedením družstva o možnosti získat pozemek do vlastnictví hasičů. Výsledkem jednání je ústní dohoda mezi starostou hasičů, vedením obce Jaroměřice a představitelem družstva. Po splacení úvěru, kterým je pozemek vázán, jej družstvo smění s obcí za pozemek jiný. A obec následně tento získaný pozemek převede, za symbolickou částku, na místní sbor hasičů. Podobná výměna již byla praktikována ve prospěch jaroměřických fotbalistů, kteří tímto způsobem také získali pozemek pro provozování své sportovní činnosti. 4.3.2

Překážky a vybavení

Pro trénování jednotlivých disciplín požárního sportu jsou nezbytné předepsané překážky a vybavení. Jak jsem již uvedla dříve, sbor žádné překážky, stanovené pravidly, nevlastní. K základnímu vybavení, které je potřebné pro nácvik disciplín požárního sportu, patří:  bariéra,

Praktická část

         

41

nízká překážka, kladina o výšce 1,2 m, kladina o výšce 0,8 m, domeček, překážka s oknem, nástřikový terč (2 ks), žebřík, základna, nádrž, hasicí přístroj.

Z tohoto vybavení vlastní hasiči pouze nádrž na vodu a základnu. Proto je nutné zbývající základní vybavení zakoupit, přitom zde existují dvě možnosti – nechat zhotovit překážky místním stolařem a ostatní chybějící vybavení (nástřikové terče, žebřík a hasicí přístroj) zakoupit od specializované firmy, nebo od této firmy pořídit rovnou vše potřebné. První možnost, práce místního stolaře, se zdá být tou lepší variantou, a to především z hlediska předpokládané ceny překážek a dopravy. Při našem společném rozhovoru byl stolař velmi ochotný, ale hned na úvod sám přiznal, že s podobnou výrobou nemá zkušenosti. Pokud by tedy přistoupil na zhotovení překážek, musela by se mu zajistit podrobná dokumentace k jednotlivým dílům překážek. Také nedokázal odhadnout množství spotřebovaného materiálu a času, potřebného pro výrobu. Cenu jednotlivých překážek by tak mohl odhadovat až během jejich výroby. Důležitou vlastností jednotlivých překážek je jejich bezpečnost a splnění národních směrnic pro požární sport, které jsou uvedeny v pravidlech požárního sportu. V případě „domácí“ výroby by mohlo hrozit riziko nedodržení požadovaných parametrů. To by sice pro trénování nemělo až tak fatální následky, ale mohlo by to negativně ovlivnit případné, sborem pořádané, soutěže. Jakýkoli soutěžící by mohl napadnout výsledky dosažené na těchto překážkách a vynutit si jejich neplatnost. Jaroměřičtí hasiči by tak sice vlastnili nové překážky, ale nemohli by je využívat k pořádání soutěží. -

klady této varianty: předpokládaná nižší cena, jednodušší doprava (výroba probíhá v místě) zápory této varianty: není znám čas dodání ani celková cena zakázky, překážky nejsou k dispozici naráz, ale postupně, hrozba nesplnění pravidel požárního sportu

Druhou možností je zakoupení překážek a ostatního vybavení od specializované firmy. V tomto případě odpadá nutnost zajišťovat dokumentaci, cena je známá předem, zboží je k dodání ihned po zaplacení a především splňuje požadavky národních (a také mezinárodních) směrnic pro požární sport. Na internetu je několik firem, které se svým sortimentem zaměřují na požární sport. Vede-

42

Praktická část

ní hasičů se, po prohlédnutí několika firemních internetových stránek, rozhodlo pro nabídku firmy KNĚZEK s.r.o., se sídlem v Palkovicích (okres Frýdek– Místek). Při rozhodování přihlédlo také k referencím o firmě, která například dodávala i kompletní překážkové vybavení pro Mistrovství světa v požárním sportu, které se uskutečnilo v září 2011 v Německu. -

klady této varianty: všechny překážky a vybavení je ihned k dodání, jsou splněny požadavky bezpečnosti a směrnic zápory této varianty: vyšší cena (včetně přepravného)

Tab. 8

Náklady na potřebné vybavení dle cen firmy KNĚZEK s.r.o.

Zdroj: E-shop firmy KNĚZEK s.r.o. [11], vlastní zpracování

VYBAVENÍ PRO POŽÁRNÍ SPORT Cena (v Kč) Název Počet /kus Celkem (v Kč) Domeček 1 56 400 56 400 Žebřík 1 5 940 5 940 Bariéra 1 22 200 22 200 Nízká překážka 1 9 480 9 480 Kladina 1 37 800 37 800 Hasicí přístroj 1 1 068 1 068 Terč naplnění 2 29 760 59 520 Celková cena 192 408 Dobrovolní hasiči by rádi zrealizovali druhou variantu – nákup již hotových překážek a vybavení. Nedisponují ovšem potřebnou finanční částkou k realizaci nákupu.

4.4 Možnosti financování Teoreticky má sbor tři možnosti financování svého projektu. Jedná se o vlastní, dluhové a dotační financování. Jednotlivé možnosti se pokusím blíže rozebrat. 4.4.1

Vlastní financování

Nejjednodušší možností, jak financovat popisovaný projekt, by bylo vlastní financování. Jak jsem však uvedla výše, sbor nemá na realizaci potřebné finance.

Praktická část

43

K 31. 12. 2010 disponovalo SDH na účtu a v pokladně částkou 75 221 Kč. Pokud bychom tedy předpokládali, že sbor může celou tuto částku použít na nákup vybavení a překážek, stále by chyběly finanční prostředky ve výši téměř 125 000 Kč. Kdyby tuto částku měli zaplatit členové sboru, znamenalo by to, že každý z nich22 musí zaplatit více jak 2 000 Kč. Což je pro hasiče samozřejmě nepřijatelné. 4.4.2

Dluhové financování

Další možností, jak zafinancovat hasičský projekt, je dluhové financování. V rámci své práce jsem se obrátila na 3 finanční instituce, které mají své pobočky v blízkosti Jaroměřic, s dotazem na možnost získání úvěru pro NNO. Konkrétně se jednalo o Poštovní spořitelnu, Komerční banku a Českou spořitelnu. Na všech místech došlo ke stejné situaci – zaměstnanci poboček netušili, zda vůbec jejich instituce poskytuje úvěry NNO a směrovali mě přímo na své centrály, případně na své internetové stránky. Jaroměřičtí hasiči si v polovině roku 2008 založili účet u Poštovní spořitelny, která je součástí Československé obchodní banky, a.s. ČSOB je součástí mezinárodní bankopojišťovací skupiny KBC. Poštovní spořitelna byla vybrána především proto, že účet může být obsluhován z místní jaroměřické pošty23 a odpadá tak nutnost dojíždět do bankovní pobočky. Proto jsem samozřejmě nejdříve oslovila právě tuto instituci. Úvěry právnickým osobám však mohou poskytovat pouze Finanční centra Poštovní spořitelny. Navštívila jsem tedy nejbližší centrum Pardubického kraje a to pracoviště ve Svitavách. Ani zde si ovšem pracovnice nebyly jisté, zda mohou poskytnout neziskové organizaci úvěr a proto se radily s centrálou v Praze. Po konzultaci s vedením mi bylo sděleno, že Poštovní spořitelna v současnosti úvěry NNO neposkytuje. Druhým místem, které jsem navštívila, byla pobočka České spořitelny, a.s., se sídlem v Jevíčku, člen skupiny Erste Group. Tamější pracovnice mi nemohly poskytnout potřebné informace, protože zdejší pobočka poskytuje finanční služby pouze fyzickým osobám. Přestože internetové stránky této instituce avizují i poskytování služeb právnickým osobám (včetně úvěrových služeb). Byla jsem odkázána na internetové stránky České spořitelny a na pracoviště ve Svitavách. Při konzultaci na zmíněném obchodním místě se mi dostalo informace o tom, že v současné době existuje tzv. „stop stav“, tedy že banka neposkytuje až do odvolání úvěry neziskovým organizacím. Poslední finanční institucí, na kterou jsem se obrátila, byla pobočka Komerční banky, a. s., pobočka Jevíčko, patřící do skupiny Société Générale. I zde se ale situace opakovala a já jsem byla odkázána na pobočku ve Svitavách, kde je nejbližší pracoviště zaměřené i na úvěrování PO. Jevíčský vedoucí pracovník však byl sám zvědav, jak by byla případná žádost NNO o úvěr posuzována, a proto začal věc telefonicky zjišťovat. 22 23

Včetně dětí a mládeže. Správný název je Obchodní místo České pošty v Jaroměřicích.

44

Praktická část

Ukázalo se, že Komerční banka poskytuje úvěry NNO, ale posouzení žádosti je značně časově a administrativně náročné. Takovéto žádosti se posuzují individuálně, stejně tak se stanovuje i úroková sazba a doba vyřízení se pohybuje okolo 6 měsíců24. Žádající subjekt musí k úvěrové žádosti doložit doklad o pravní subjektivitě občanského sdružení, informace o dosavadní činnosti organizace, informace o projektu, který má být úvěrován, účetní výkazy a daňová přiznání minimálně za poslední dva roky a informace o zdrojích, ze kterých bude úvěr splácen. Protože jsem již předem poukazovala na nepravidelnost příjmů jaroměřických hasičů a nemožnost odhadnout jejich výši, v našem konkrétním případě by banka požadovala zajištění úvěru zástavou movitého či nemovitého majetku. 4.4.3

Dotační financování

SDH je každoročně finančně podporováno obcí Jaroměřice. V současné době však od obce nelze očekávat žádnou větší finanční podporu. V roce 2010 totiž obec zainvestovala rozsáhlou rekonstrukci budovy základní školy, v hodnotě téměř 6 mil. Kč. Dále pokračuje v přípravě dokončení této rekonstrukce 25. V roce 2011 bude probíhat rekonstrukce úseku silnice III/36615 a mostu v Jaroměřicích, jejímž investorem bude Pardubický kraj. Obec bude muset financovat rekonstrukci kanalizace podél školy a prodloužení za mostem a přeložku veřejného osvětlení s nasvícením nově vybudovaného přechodu u školy. Cena těchto prací je odhadnuta na 1,5 mil. Kč. Možností je požádat o dotaci Pardubický kraj, a to přes jeho grantové programy. V úvahu by přicházel program Podpora výstavby, rekonstrukcí a oprav sportovních zařízení, pořízení investičního movitého majetku sportovních zařízení, jejichž vlastníkem není Pardubický kraj. Výše grantu se pohybuje od 80 tis. do 400 tis. Kč. Podpora kraje může činit až 70 % z celkových uznatelných nákladů, sbor by v tomto případě hradil pouze 30 % nákladů, tedy něco kolem 60 tis. Kč. Nemohl by však již tento projekt spolufinancovat z jiných dotačních programů. Dotační programy pro NNO, které pracují s mládeží, nabízí i Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy pod názvem Programy státní podpory práce s dětmi a mládeží pro nestátní neziskové organizace na léta 2011 až 2015. Jedná se celkem o pět dotačních programů. SDH by pro svůj projekt mohla podat žádost do Programu č. 3 – Investiční rozvoj materiálně technické základny mimoškolních aktivit dětí a mládeže. Cílem tohoto programu je zkvalitnění a rozvoj materiálně technického zázemí NNO dětí a mládeže a NNO s dětmi a mládeží pracujícími, jako nezbytného předpokladu pro další rozvoj práce s dětmi

V některých případech je však tato doba ještě delší. Rekonstrukce má pokračovat zateplením celého pláště budovy ZŠ a výměnou stávajících oken za plastová. 24 25

Praktická část

45

a mládeží. [13] I v tomto případě dosahuje maximální výše poskytnuté finanční podpory 70 %. Zapojení se do těchto dotačních programů je spojeno s velmi náročnou administrativou. Ta začíná při vypracování žádosti, kdy každý dotační a grantový program má přesně stanoveny požadavky na podobu žádosti, včetně jejích povinných příloh a součástí. V případě úspěšně posouzené žádosti, je příjemce dotace povinen vést účetnictví projektu odděleně od účetnictví, které se týká jeho ostatních aktivit. Musí dokladovat způsobilé výdaje26 a dodržovat pravidla publicity. 4.4.4

Zhodnocení možností

Možnost vlastního financování projektu je vzhledem ke stavu peněžních prostředků zcela vyloučena. Také možnost dluhového financování není reálná. Oslovené finanční instituce buďto neposkytují NNO úvěry, nebo je podmiňují zástavou movitého či nemovitého majetku. Sbor však adekvátní majetek, který by mohl sloužit jako bankovní zástava, nevlastní. Proto se jeví jako optimální třetí možnost. Ale i tato varianta má svůj zádrhel. Tímto kamenem úrazu je povinnost vést k projektu účetnictví. SDH Jaroměřice totiž vede daňovou evidenci, k čemuž využívá i softwarový program speciálně určený pro sbory dobrovolných hasičů. V dohledné době nemíní sbor na této situaci nic měnit. Sbor ani nemá žádného člena, který by se orientoval v oblasti účetnictví. V situaci, kdy neexistuje žádný oddůvodněný předpoklad získání jakékoli dotace, se výbor sboru domnívá, že platit za vedení účetnictví odborníkovi, by bylo nehospodárné. Výsledkem zhodnocení jednotlivých variant financování projektu je bohužel zjištění, že ani jedna z možností není využitelná.

Výdaje musí být přiměřené a být vynaloženy v souladu s principy hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti. Výdaje musí být identifikovatelné a prokazatelné a musí být doložitelné potvrzenými účetními doklady. [1] 26

46

Závěr

5 Závěr Cílem bakalářské práce bylo posoudit možnosti financování, které má SDH Jaroměřice, pokud by chtělo zrealizovat svůj projekt na úpravu a vybavení hřiště pro potřeby provozování požárního sportu. Nejprve jsem nastínila finanční zdroje, které sbor pro svou činnost využívá. Pak jsem se zaměřila na jednotlivé možnosti financování, které pro SDH přicházejí v úvahu. Sbor má dvě varianty realizace svého projektu. První variantou je nechat vyrobit překážky od místního stolaře, druhou variantou je nákup již hotových překážek od specializované firmy. Kvůli možnosti okamžitého používání překážek, upřednostňuje sbor právě tuto druhou variantu. Vlastní financování projektu znamená, že by sbor hradil celou realizaci ze svých vlastních peněžních prostředků. Jedná se přibližne o 200 000 Kč. Sbor ale takto vysokou finanční částku nemá k dispozici. Dluhové financování je pro sbor nedostupné. Dvě z oslovených finančních institucí, které jsem oslovila, v současné době úvěry NNO neposkytuje. U třetí z nich by měl sbor teoretickou možnost získat úvěr, ale pouze v případě zástavy majetku adekvátní hodnoty. Takový ovšem SDH nevlastní. Poslední variantou je dotační financování. Pokud by sbor získal v některém z dotačních programů plnou výši podpory, financoval by jen 30 % z celkové částky, tedy něco kolem 60 000 Kč. Proto se jeví tato varianta jako nejvýhodnější. Pro sbor je ale také nereálná, a to vzhledem k povinnosti vést k projektu účetnictví. SDH Jaroměřice však vede daňovou evidenci a neplánuje v této oblasti žádnou změnu. Výsledkem práce je tedy zjištění, že sbor v současné době nemůže svůj projekt pomocí nákupu u specializované firmy realizovat, neboť nedisponuje potřebným finančním zajištěním. Pokud by i přesto sbor trval na této variantě, mohl by nakupovat potřebné vybavení postupně, dle svých finančních možností. Zůstává ještě varianta spolupráce sboru s místním stolařem. Také při ní by sbor získával jednotlivé vybavení postupně, dle volných finančních prostředků. Výsledek své práce jsem předala výboru sboru, který jej 14. 1. 2012 předloží na výroční valné hromadě. Bude tedy záležet na většinovém rozhodnutí členské základny, jak s obsahem této bakalářské práce naloží.

Seznam použitých zdrojů

47

6 Seznam použitých zdrojů Literatura: [1] BAJER, P. – MATYÁŠ, J. Praktický průvodce dotacemi z fondů Evropské unie. 1.vyd. Brno: Eurospolečnosti, 2009. 122 s. ISBN 978-80-254-4017-9 [2] BUDÍK, J. Evropské strukturální fondy a jejich využívání. 1.vyd. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2009. 80 s. ISBN 978-80-7408-014-2 [3] PŘICHYSTAL, A. Kuchařka pro žadatele z fondů EU aneb jak uvařit dobrý projekt. Nymburk: Vega – L, 2008. 153 s. ISBN 978-80-86757-94-0 [4] VILAMOVÁ, Š. Čerpáme finanční zdroje Evropské unie: praktický průvodce. 1.vyd. Praha: Grada, 2005. 200 s. ISBN 80-247-1194-X

Internetové zdroje: [5]

Centrum hasičského hnutí Přibyslav [online]. [cit. 2011-04-11]. Dostupné na www: .

[6]

Český svaz požárního sportu. [online]. [cit. 2011-06-23]. Dostupné na www: .

[7]

Hasici. [online]. [cit. .

[8]

Hasičská vzájemná pojišťovna, a.s. VZ 2010 [online]. [cit. 2011-09-11]. Dostupné na www: .

[9]

Hasičský záchranný sbor ČR. Soutěžní řád HZS ČR.doc [online]. [cit. 2011-04-14]. Dostupné na www: < http://www.hzscr.cz/clanek/predpisya-pravidla-724022.aspx >.

[10]

Historie Dokského hasičstva [online]. [cit. 2011-04-16]. Dostupné na www: .

[11]

Knězek. [online]. [cit. .

2011-04-25].

2011-08-03].

Dostupné

Dostupné

na

na

www:

www:

48

Seznam použitých zdrojů

[12] Městys Štěchovice. Historie [online]. [cit. 2011-03-26]. Dostupné na www: < http://www.stechovice.info/hasici/HISTORIE/historie/historie.htm>. [13]

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Programy státní podpory práce s dětmi a mládeží pro nestátní neziskové organizace na léta 2011 až 2015 [online]. [cit. 2011-08-12]. Dostupné na www: .

[14]

Pardubický kraj. Krajské programy a dotace [online]. [cit. 2011-09-05]. Dostupné na www: < http://www.pardubickykraj.cz/index.asp?thema=2686&category=>.

[15]

SDH LUBENEC. Historie SDH [online]. [cit. 2011-05-30]. Dostupné na www: .

[16]

Sbor dobrovolných hasičů Postoloprty. Historie dobrovolného hasičstva v Čechách [online]. [cit. 2011-07-11]. Dostupné na www: < http://hasicipostoloprty.cz/historie.html>.

[17]

Sbor dobrovolných hasičů Rudice. Svatý Florián patron hasičů [online]. [cit. 2011-03-28]. Dostupné na www: .

[18]

Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska. Stanovy SH ČMS [online]. [cit. 2011-06-26]. Dostupné na www: .

[19]

Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska. Výroční zpráva SH ČMS 2010 [online]. [cit. 2011-10-26]. Dostupné na www: .

[20]

Wikipedie, otevřená encyklopedie. [online]. [cit. 2011-04-21]. Dostupné na www: .

Jiné zdroje: [21]

Interní materiály SDH Jaroměřice

Seznam příloh

49

7 Seznam příloh Příloha č. 1:

Mapa katastru nemovitostí

Příloha č.2:

Výkazy příjmů a výdajů za období 2006 - 2010

Přílohy