Zeptali jsme se Mgr. Olgy Černé Naše redaktorky se zeptali paní Mgr. Olgy Černé na následujících šest otázek.
1. Co všechno jste dělala, než jste se dostala na toto současné pracovní místo? Po absolvování střední zdravotnické školy jsem nastoupila na oddělení ARO. Poněvadž jsem se chtěla dále vzdělávat, hledala jsem další možnosti, jak toho docílit. V té době byla cesta pro rozšiřování vzdělání pro střední zdravotnický personál velmi obtížná. Mohli jsme se přihlásit na kteroukoliv vysokou školu, ale naděje na přijetí byla mizivá. Po opakovaném nepřijetí na vysokou školu jsem začala přemýšlet, kde by cesta k získání vzdělání byla perspektivnější, a proto jsem začala uvažovat, že bych si mohla dát žádost na zdravotnickou
školu na místo učitelky, kde jednou z podmínek bylo dokončit si požadované vzdělání. Záhy se na mě štěstí usmálo. 2. Patříte k těm, co hodně čtou? Co máte aktuálně rozečtené a jaká kniha je Vaší nejoblíbenější? Chvíli jsem musela přemýšlet, jak mám kulantně na tuto pro mě všetečnou otázku odpovědět. Přiznám se, že nejsem velký čtenář, ne že bych nechtěla, ale jsem ráda, že si ve svém denním programu najdu i čas na čtení něčeho, co nesouvisí s mojí profesí. Ráda čtu knihy, kdy nemusím příliš přemýšlet, kdy opravdu relaxuji. Nemusím číst historické romány, ale nejraději čtu samozřejmě knihy z lékařského prostředí. V současné době nemám rozečtenou žádnou knihu, asi by to byl běh na dlouhou trať…. Se začátkem školního roku je spojeno mnoho povinností, proto se začtu do nějakého časopisu a vím, že jej dočtu až do konce.
3. Jaká jste byla žákyně Vy? Byla jste spíš jedničkářka nebo zlatý střed, tedy průměrná? Na tuto otázku by měli asi odpovídat moji vyučující. Nechci, aby to vyznělo jako nějaké chlubení. Patřila jsem, když to napíši podle znění otázky, k jedničkářkám.
4. Jaký je rozdíl mezi dobou, kdy jste studovala Vy a dobou dnešní? Pro mě je to rozdíl velký. V době, kdy jsem já vyrůstala, jsem neměla cestu ke vzdělání jednoduchou. To už je dnes minulost a jsem ráda, že v současné době mají mladí lidé jiné možnosti, než jsem měla třeba já. V době mého mládí o studiu na škole rozhodovaly vědomosti a dovednosti, ale hlavní slovo měl za Vás někdo jiný. Také záleželo na učiteli, jaký Vám napsal posudek - a na to já jsem zrovna štěstí neměla. Abych přesně odpověděla, tak je rozdíl velký, každý má možnost studovat. Dnešní mladí lidé asi těžko pochopí, že možnosti, které mají dnes, dříve nebyly pro všechny stejné. A proto všem radím, pokud máte možnost, tak studujete, vzdělání je i v dnešní době důležité, vždyť nám otevírá cestu do světa.
5. Jaká jste matka, máte velké nároky na své děti? Jak dobře je znáte? Zde by to měl asi zhodnotit můj syn a už slyším a i vidím jeho odpověď. Nároky na syna mám vysoké, často i přehnané. Je to proto, že rodiče na mě byli hodní, ale zároveň chtěli, aby ze mě vyrostl řádný člověk. Něco tedy mám jistě v genech a ještě se k tomu přidala i má životní cesta. Nejsem schopna říci, jak dobře znám svého syna, ale mám ho prokouknutého a tak to má horší. Chci pro něj to nejlepší, proto každé vybočení z nalinkované cesty řeším tak, jak řeším a to by Vám jistě nelépe potvrdil on.
6. Co byste chtěla vzkázat žákům/ žákyním a studentům/ studentkám naší školy? Vybrali jste si krásné, i když náročné povolání. Věřte, že nejlepším oceněním není jednička nebo pochvala, i když to k naší práci patří, ale zdravý, usměvavý a spokojený pacient, který v nás najde společníka a spřízněnou duši. A často je to i něco více. Když jsme na Vás přísní, nenadávejte na nás, vždyť jsou v našich i Vašich rukou lidské životy. Když se na Vás někdy mračíme nebo zlobíme, věřte, že je za tím i něco dobrého. Když to neoceníte nyní, tak snad někdy později. Přeji Vám hodně zdaru ve studiu, ale i v osobním životě a pohodově prožitá studentská léta na naší škole. Děkujeme Vám za Váš čas. /JV/ a /MV/
Dvojitý blesk Dnes podobné výboje nad našimi hlavami nejsou žádnou výjimkou, ale dvojitý blesk se opravdu hned jen tak nevidí. Tento byl zvěčněn během bouřky na Floridě. Kdo fotí elektrické výboje během bouřek, určitě vlastní také soustu zajímavých fotografií, které mohou být naplněné jakýmsi tajemnem a nespoutanou krásou zároveň. Elektrické výboje ale také často zabíjí. Mnoho lidí totiž podceňují nebezpečí a ukrývá se před deštěm zcela na špatných místech: pod strom, do autobusových zastávek s plechovou střechou…, zapomínají na základní pravidlo z fyziky a tou je vodivost. Při úderu bleskem do stromu hrozí hlavně úraz padajících větví nebo hořící padající větve, pokud blesk udeří do země v okolí stromu a ta je již nasáklá vodou dostane určitě elektrický zásah i vy, vaše izolační vrstva bude totiž malá nebo už žádná. Úrazy a popáleniny způsobené elektrickým výbojem při bouřkách nejsou jen vzácný, neobvyklý jev, a proto bychom toto nebezpečí neměli podceňovat. Čerpáno časopisu: Magazín 2000, ročník 16/2009
/JV/
Zázračný lékař nebo šarlatán? Neobvyklý jihoamerický léčitel prohlašuje, že je pouhým nástrojem vyšší moci a jeho rukama prý operuje někdo jiný. V některých těžkých případech anděl či sám Ježíš.
Stal se terčem kritiky představitelů oficiální medicíny. Byl podroben v roce 1979 v Mexiko City vědeckému zkoumání. Vědci potvrdili, že Trilhovi pacienti vážně necítí bolest a po zákroku se obvykle uzdraví. Současně, ale přiznali, že nerozumějí tomu, jak to provádí. Byli svědkem třeba toho, jak vyléčil ženu, která z neznámých příčin ztratila zrak. Nepomohla jí žádná oční klinika, tak se obrátila na Ivana Trilhu. Léčitel jí místo operace zabodl hluboko do stehna nůžky. K úžasu všech přítomných pacientka během chvilky začala opět vidět. Tak co svěřili byste se takovému léčiteli, nebo šarlatánovi do péče? Doufám, že naše zdravotnictví nebude časem takové šarlatány potřebovat a všichni pacienti budou mít stále důvěru v lékaře i v ostatní zdravotnický personál. Čerpáno časopisu: Magazín 2000, ročník 16/2009 /JV/
Pro čtenáře Další námi nabídnuté romány se týkají záhadných míst, která mohla mít nějakou důležitou roli v minulosti. Barbora Woodová vám jich pár nabízí, tak po nějakém jejím díle sáhněte a pěkně si počtete. Samozřejmě, že ve svých dílech nezapomíná ani na lásku, a tak děj při čtení rychleji plyne. /JV/
Hovoří Prof. PhDr. Petr Weiss, Ph.D. V minulém čísle jsme se dozvěděli, že Češi vystřídají tři polohy při sexu a chtěli by více. Již zmíněná studie ukázala, že se nejčastěji milujeme v sobotu a také v pátek, mužská nejoblíbenější poloha je na koníčka a ženská tzv. misionářská. Nejlepší začátek milování je romantický večer a milostná předehra plná láskyplných doteků – hlazení a líbání. Prof. PhDr. Petr Weiss, Ph. D. říká, že zamilovanost je nemoc. „ Když jsme zamilovaní, náš mozek začne produkovat hormony a chemické látky, po kterých lidé působí dojmem, že jsou nemocní, že nejsou při smyslech. Jsou jakoby zfetovaní láskou, mají klapky na očích. Když zamilovanost přejde a tyto klapky jim spadnou.“ Jak dlouho že zamilovanost trvá? Profesor Petr Weiss říká, že to jsou v průměru dva roky. Kdo bývá větší hříšník. Muž, nebo žena?
„ Muži. Mají víc náhodných styků. Méně si vybírají a jsou nevěrnější. Mohou svými spermiemi plýtvat, nejsou zdaleka tak vybíraví. Ženy se svá vzácná vajíčka musí chránit pro toho nejkvalitnějšího uchazeče, musí si více vybírat partnery.“ „Ano, máme v genech i možnost náhodných sexuálních styků. Ale tyto známosti málokdy končí celoživotním partnerstvím.“ „ Ženy si vybírají otce svých dětí podle materiálního zajištění, sociálního postavení a úspěšnosti. Záleží na jeho inteligenci a přístupu ke zdrojům, ale i ochotě do ženy investovat.“ Tak další informace zprostředkujeme zase příště. /Čerpáno z časopisu Blesk - květen 2009/ /MV/
Po takových učebnách můžeme zatím jen toužit Mnoho našich učeben potřebuje znovuzrození a dovybavení moderními pomůckami, ale to není tak jednoduché. Zejména, když nejsou potřebné finance, kterých se poslední dobou nedostává téměř v každém resortu. Školství na tom není také nijak růžově. Musíme ovšem říct, že máme již několik učeben velmi pěkně upravených, zmodernizovaných a i ty ostatní jsou příjemné pro výuku. Některé výtečné pomůcky už máme a pomaličku, ale jistě se mění učebna, kde se učíme první pomoc. Umět pomoci pacientovi, to je přece moc důležité. Nesmíme si první pomoc spojovat pouze a jenom s nějakou dopravní nehodou. /MV/ a /JV/
Po Hornu do Telče Loni jsme se zúčastnili soutěže, kde jsme získali vstupenky na Dolnorakouskou zemskou výstavu. Letošní začátek školního roku patřil výletu za kulturou do Telče, kde jsme zhlédli další část již zmíněné výstavy. Vyrazila zcela jiná skupinka než loni do Hornu. Mnoho žákyň nemělo odložené peníze, jiné nebyly ochotné před vinobraním jet na nějaký výlet. Udělaly ovšem chybu. Výlet se nám vydařil a my jsme si ho užily, i když nás bylo nakonec ze čtrnácti jen devět.
Musíme poděkovat paní učitelce Mgr. Věře Jantošové za to, že i přes nevelký zájem ze strany žáků vše nevzdala a výlet zorganizovala. To víte, začátek školního roku nebývá přece obvykle k výletům určený. Díky patří určitě i panu řediteli, který byl tomuto výletu nakloněn a uvolnil nás i paní učitelku z již započaté výuky. ---
/MV/ a /LP/
Nebiologické matky rodí děti V současné době i u nás v ČR se narodí kolem deseti dětí takzvaným náhradním matkám. V praktickém životě to chodí tak, že náhradní matka dítě donosí, porodí a odevzdá biologickým rodičům. Pokud se rodička rozhodne jinak, biologičtí rodiče nemohou nic dělat – v našem státě totiž neexistuje žádný zákon, který by takovouto situaci mohl vyřešit. Pozitivní je ovšem to, že naši politici, právníci, lékaři i sociologové o tomto problému nejen vědí, ale začali diskutovat. Snad se ti, kteří nemohou mít děti, v brzké době dočkají takzvané subrogační smlouvy anebo novely zákona o rodině a zjednodušení procesu osvojení dítěte. Ombudsman Otakar Motejl se k připravované úpravě staví negativně, říká: “ Jde tady o ženu, co nemůže mít dítě, nebo o ženu, která dítě nosí? Jde přece jen o dítě.“ Jediné na čem se všichni shodli, že je ne zcela jasné, kdo by měl takovéto operace financovat. Vždyť jde hlavně o peníze a teprve o štěstí a zdraví všech zainteresovaných. Čerpáno z Lidových novin 3. 9. 2 009 /JV/
Zasedání školního parlamentu Letos se sešel školní parlament teprve poprvé. Není se čemu divit, vždyť máme začátek školního roku. Na parlamentu se zástupci všech tříd dozvěděli mnoho důležitých organizačních momentů pro následující měsíce.
Jsme rádi, že nám vedení naší školy tímto způsobem umožňuje říct případné připomínky a je ochotné s námi diskutovat o problémech žáků školy. Víme, že za tuto možnost můžeme být jen rádi, protože na všech školách nebývá nabídnuta. Tak ji správně využijme! Buďme otevřeni diskusi a snažme se společně mnohé věci vylepšit. S pozdravem vaši zvolení zástupci parlamentu.
V příštím čísle se těšte:
Marhoul Václav – významný výtvarník Rozhovor s Mgr. Danou Stuhlovou Metoda klíčové dírky Fotky z léta pro dobrou náladu (nezapomeňte je poslat ) Hovoří Prof. PhDr. Petr Weiss, Ph.D
Hele, Puňto, nedívej se na ty rybky, ale na maminku, vždyť už letí ptáček! Tááák! A teď se díváme každý někam jinam. Vidíš, cos provedl?
/JV/
