ZEMĚMĚŘIČS HÝ VĚSTlta

lH06NíK X.

ZEMĚMĚŘIČSHÝ VĚSTlta Napsal Fr. L a ud á t, měř. uch. komisař v Domažlieích.

Po osvobození Ruska z bolševické kletby jistě bude pokra<čováno v systematické hospodářské úpravě Sibiře ja:ko bohaté jeho kolonie a není vylouueno, že i našim geodetům se naskytne vděčná příležitost uplatniti se v těchto konuinách - zejména vguberniích .nám nejpřístupnějších - Západní Sibire. Tato stať pojedná tudiž ú. mapovacích pracích a mapovém materiálu "sibiřského měření", které ~ Západní Sibiři bylo'.organisovAno,:Mimoto, je tato historie zajímavá i s jinych hledisek. Tak na pr. je vJstrahou pro práci I~!b'tťhtr'běz vědeckého Základu. Látka je ěerpána mimo jiné zejména z obsáhlého díla X. O. Osipova: "Ekonomiě{:)skijbyt gosudarstvenn,'ch kresťan." Do ;'ydání měřickych instrukcí za Katehny II. v letech i754 a 1766 nebylo v Sibiři provedeno vůbec žádného měření. Mapy Sibiře nebo její Vástí byly zhotovovány od oka podle rnístopisnych znalostí lidí, kteří se o tuto zemi více zajímali. Sice již roku 1770 . .byla v: Tobolsku založena škola ke vzdělání geodetů, ale první status "újezdnych zeměměřičů(;, kteří téměř až do "sibířského měření:: prováděli mapovací práce, byl sestaven tep'rYe r. 17.83. Ujezdn}'m zeměměřičům vydaná instrukce sledovala tři cíle: 1. vyšetřiti plochu nejbohatší Uásti Sibiře, 2. nevměšovati se do stávajícího dosud způsobu držby po:zemkové a . . 3. možnost kontroly tohoto měření cestou povš~chného měření Západní Sibire. ~oněvadž ale hlavně poslední bod nebyl 'dodržen, zejména :že obvody jednotlivych měřickych operací byly nesouvisle' roztroušeny po celé tobolské gubernii tak, že vzájemná kontrola v..y. ..sledků byla nemožná, že do plánu nebo do zápisníku' nebyly zanášeny ani měřené délKY ani úhly, že při použití busoly nebyla ,deklinace vubec vyšetřena, staly se vysledky tohoto 'měřéní tak bezcenn}'mi, že bylo koneuně za následujících měření zakázáno používati jako. pomůcek vysledku prvního měření. '. ... . Po rozdělení Sibiře r. 1822 na Vychodní a Z;ípadid Sibiř :byl sice sestaven novy status újezdnych zeměměřičů, ale poněvadž byl nedostatek odborně vzdělanych místních sil, usnesl se r. 1823 Sibiří!ký výbor, aby předem provedli topografové hlavního vojenského štábu předběžné všeobecné skizzování. "Sibiřský Výbor" hlavně kladl duraz na to, aby novému měření předcházela astro-

1922/1

noDiická pozorování a aby byla položena trigonometrická síť. 'TotO' rozhodnutí bylo potvrzeno r. 1826 a přikročeno ihned ku práci. Předběžné skizzování rychle' pokračovalo a již r. 1830 bylo ukončeno topografické zaměření téměř třetiny Západní Sibiře, ovšem bez asttonomického p3zorování a bez položení trigonometri~ké sitě. Když však r. 1831 schválil Sibiřský Výbor návrh m vyměření pozemkových účastků a na, příděl půd.y, započali r. 1832 opět "újezdní zeměměřiči" s podrobným zaměřov;áním. Byly jim předány plány a mapy z let 1826-1830. Použiti jich opět nemohli, poněvadž základ: - astronomická pozorování a trigonometrická síť -:-:-jim chyběl a mimoto byly pouze obvody volostí přesně zaměřeny, kdežto vnitřní situace byla zobrllzena pouze od oka a tak zůstalo pouze: při pokuse o detailní zaměření. R. 1833 vznikla myšlenka osídliti Sibiř přestěhovalci z evropského Ruska. Nyní objevila se nutnost zaměřiti obvody již stávaji~ích obcí, aby volná půda: mohla býti přidělena přestěhovalcům. Tímto zaměřením byla pověřena zvláštní vyměřovací komise r.1835založená. .Alejako všechny předcházející instituce' pracovala i tato povrchně. ,S přílivem přestěhovalců stávala se nutnost, přesného zaměření stále naléhavější, aby kolonisace se mohla prováděti účelně. Tak konečně došlo r. 183S ke zřízení odborné orgauisace: nazvané "Sibiřské měření". Když tato' instituce prozkoumala dosavadní mapový materiál,. shledala jej úplně nedostatečným a zároveň bylo zjištěno, že mnozí, jimž dosud práce nebo dohled na ni .byl svěřen, neznali ani matematiky ani měřictví. S úplně· novým -;- již, pátým - měřením započato roku 1839. Z,a základ měření byl zvolen určitý magnetický meridián, nazvaný "Meridian Sibiřského měřenF'. Od něho byla rozpoložena čtvercová síť po celém .prostoru Západní Sibife. Úhlo· . měrnými přístrqji byly zaměřeny obvody volostí, na něž se při,.. pojovaly podrobnosti. Obvody jednotlivých obcí byly zvláště zaměřovány pouze tam, kde se jednalo o vyloilčení nových úČástků pro přestěhovalce. Práce byly prováděny čistě technicky a systematicky pod dozorem lidi s vyšším matematickým vzděláním (důstojníci gen. stábu) a pod přímou kontrolou výsledků se skutečným stavem. Proto byly veškeré měřené délky a úhly zanášeny do zápisníků. :Mapybyly sestrojovány v'měřítku 1 angl. palec = 100 sáhů (1: 8400) nebo jeden angl. palec = 200 sáhů (1: 16800). (Nyní se používá podle. instrukce z r. 1911 měřítka 1 angI. palec = 50 sáhů pro drobné plochy a jinde 1 angl. pálec = 100 sáhů.) Po zhptovení map byla obyčejně dotazy u držitelů půdy vyšetřena jakost země. Pouze v těch případech, kdy bylo očiviUno, že výpovědi držitelů nejsou spolehlivé, vyšetřili sami měřiči půdu na místě. 'l'řebaže toto povšechi:lé měření bylo původně vybudováno na jednotném podkladě, přece není tak jednolité jako na př. naše' katastrálné plány. Funkcionáři "sibiřského měření" sice hnedsp'očátku vypracovali zvláštní měřickou. instrukci, ale instrukce byla generálním gubernátorem pro Západní Sibit potvrzena teprve r. 1843. V letech 1848-1851 byly asi měřické práce přerušeny a bylo v nich pokračováno teprve r.· 1852. Nyni nebylo již pracováno

I. '

1922/2

podle instrukce z r. 1843, nýbrž jednak podle "Instrukce pro měřické práce v Západní Sibiři" vydané. r. 1847, jednak podle "Památní knížky prQ měřické úředníky ministerstva státního majetku", , vydané r. 185U. Hlavní rozdíl mezi pracemi před r. 1848 a po r. 1851 spočíval v .tom, že nyní byly zaměřovány pouze obvody volostí, kdežto vnitřek se mapoval od oka a že byla větší pozornost věnpvána účastkum zpusobilým k osídlení přestěhovalci. Utrpěly tudíž novější elaboráty na přesnosti a ztratily povšechný ráz. V r.1858 byla vydána opět nová instrukce pro "Sibiřské měření", ale v celku se nelišila. od instrukce z r. 1847. '.ľouto instrukcí byly hlavně zavedeny některé novoty v administrativě.Roku 1871 bylo' "Sibiřské měřeni" zrušeno a na jeho místo zřízeno odděleni pro měření při "Hlavní správě Západní Sibiře", řídící se instrukcí z r. 1858. Ačkoli všechny instrukce předpisovaly použití trigonometrické sítě, nebyla ani v jednom případě položena a dosud se používá při měřeních hospodářské úpravy pouze orientace podle magnetického meridiánu. Ba "Instrukce ku provádění zeměměřických prací pii hospodářské úpravě ze dne 14. května 1911(' dovoluje také ještě orientaci podle magnetického meridiánu bez ohledu na deklinaci. Při posuzovini těchto lllěřiekých prací musí býti vzaty úvahu ,~~~. Aby vlá.dl.tmóh1a -'Účelně'řidití kolonisaci, potřebovala znáti volné, osídlení schopné plochy a jejich hrubé rozlohy. Nejednalo se tudíž dosud o přesné zaměření podrobností jako spíše () projekty budoucího osídlenÍ. Tomuto účelu snad vykonaná práce vyhověla. Přirozeno, že ku přesnému povt§echnémuzaměřeni muže . dojíti teprve po trvalém osídleníl až se pozemková držba ustálí. Resumé: Le lev er de plan et son origine en Sibérie. Histoire rétrospective du lever de la planimétrieen Sibérie occidentale jusqu'au début de la triang'ulation de la Sibérie ~n1838. Exécutioú de Ja triangulation de la Sibérie jusqu'en 1871. A partir de la mise au poi'nt clu méridien magnétique et de la triangulation de la Sibérie un canevas carroyé était réalisé. Les circonierences des groupes de parcelles étaient mesuréss a l'aide d'instruments goniométriques. Les cart~s étaient établies a l'échelle de 1 pouce anglais pour 100 toises ou un pouce anglais pour 200 toises. Le lever de plan était lie a la colcinisationde la Sibérie.

V~stevnicový plán Lázní Lubačovic. Geometr Emil F alt u s.

Lázeňský obvod Luhačovice zabírá okrouhle 200 ha malebného údolí Luhačovického po~oka (Šťávnice) s přítoky Aloiskou, Gáborkol1 a Pozlovickým potokem se stráněmi převážně zalesněnými; počíná nádražím v katastrální obci Luhačovicích a končí za Pražskou čtvrtí Jámským mlýnem v katastrálni obci·Pozlovicich. Romantické to zákoutí, v_mnohotvárném kopcovitém terénu a střídavém porostu, pusobí značné svízele měřícímu geometrovi. Púvodní katastrální plán v měřítku 1: 2880 ukázal se časem·

1922/3

nedostatečn,)\ kdJ s oblibou Lázní Luhačovic vzrůstal stavební rnch, množily Sf parcelace a stoupala cena půdy. Roku 1911 dočkaly se Luhačovice nového katastrálního plánu v -měřítku 1: 1000. Třeba jen litovati, že nepředcházelo důsledně provedené ohraničení pozemkového vlastnictví. a trvalejší zajištění .měřické sítě. V souvislosti s vypracováním situačního. plánu provedeno taktéž v)'~kové měření a to přesnou nivelací stanoveno 140 Yýškoc vých. značek (kovové hřeby zasazené hlavně do' zdiva budov a hranečníků) mimo sedm trigonometrických bodů, jež určeny yýš!wy/>trigonometricky ze zenitových vzdáleností. Výšky vztaženy k hladině Jadranu. Jak snadno bylo tehdy. možným získati nutn)' v)'~kovST (vrstevnicový) plán lázeňského. obvodu s nepoměrně menším vydáním a námahou, jest na bíledni. Nutnost výškového plánu jako. nezbytného podkladu plánu upravovacího (regulačního) byla již dávno před válkou v zájmu lázní očividna. Mohl býti také vítanou pomůckou tamější stavebJlí správě pro hrazení bystřin, pro stavbu údolní přehrady, nezbytného vodovodu a kanalisace. Uskutečnění, vodovodu protáhlo se do roku 1920 a projekt kanalisace bude účelně vypracován až po předlož~ní nepostrádatelného plánu upravovaclho (regulačWho). Náběhy k vypraco+áni regulačního plánu Lázní Luha50vic tu hyly, ale hyly tak velkolepé, že nemohly býti uskutečněny. Konečně po válce přikročeno vážně k, řešení této palčivé otázky. Moravským, zemským výborem původně povolené úřední vypracování polohopisného a regulačního plánu Luhačovic' r. 1919 obmezilo se v dohodě ,se zástupci obce a lázní na vypracování vrstevnicoyého plánu lázeňského obvodu. Byl to kolega' J. Peňáz, nyní přednosta měřického' oddělení stavebního úřadu města Brna. tehdy ještě v ~emských službách, který pověřen" byl prvý tímtó zajímavým, ale také obtížným úkolem a dociliľtéžuohody s obcí v rozsahu praci. . , Když kolega Peňáz nastoupil místo u města Brna, převzal pisatel tohoto článku započatépráce a ,dokončil je po přerušení až na jaře roku 1921. " . Mimo hotového vrstevnicového plánu' ~aměřeného úse~u převzaty kolegou opatl·ené. kopie na tuhém papíře větší části lázeň'" ského obvod~ v měřítku 1: 1090, jež byly výbornou pomůckou pro skizzováni. ;j.. Hotová výšková síť hyla ovšem, velkou úlevou podrobného výškového měřeni a účelně rozšířena o' četná tachymetrická ,stanoviska,. tvořila pevnou kostru v bohatě členěném terénu. Ze na 10°/(1 původních výškových značek porušeno a zničeno v osmi letech,' jest ovšem smutným úkazem, ale zárovéň výstrahou pro ~ehospodárné děleni a odkládání souvislého měření. . Za tachymetrická stanoviska použito zaražených kolů a kam~nů hraničních i, nahodilých. Že tachymetrické stanovisko je netoliko možné, ale také velmi výhodné v okně prvniho· poschodí . ~ na střeš~ jednopatrového domu, bylo taktéž v Luhačovicich dokázáno. . (I'okračovállí). J.

1922/4

Zpl;ávy literární. Dr. techn. Aug. Semerád, Ptíručka praktické geometrie, o dil I.a II., stran 523, n:íkl. Jednoty čs. matematiků °afysikí:l v Praze 1921, cena pro členy Jednoty 58 K, pro legionáře-studenty 65 K a pro nečleny 72 K mimo poštovné. . .' . Autor si vytknul za úkol podati na~í technické ve' ejnosti str u lino u příručku, která by rychle a povšechn,ě orientovala v zeměthěřické látce s poukazem na spisy nebo podrobnlljší práce o jednotlivostech geodetických. Proě nepojal v program spisu i metodú nejmenších čtverců a měřickou fotografii cdtlv.odnil v .předmluvě. '~ Tím jest 1 dáno stanovisko prQkritické nRz:niní na zá služnou jeho práci. {Rozdělcní jeho spisu odpovídá zásadně povaze plOjednávané látky, a~e jest jiné, neZli jsmezvykh nalézali. Autor totiz rozeznává jen prvky měřické a metodY'IllěHcké, beze úeIi.í na situaci a výšky, jak bývá dosud pravidelným zvykem. Toto nové po.;etí látky jest snad nejvšeobecnějším,a autor svým' zpracovl\ním dokázal, že se dá také zcela dobře připustiti, V měři ckých prvcích probírá po všeobecném rozboru látky apo v:ytknutí základních pojmů v hlavních rysech míry 'a váhy. zákony chybove, poml1cky počtářské, souMstky strojIL a pI'ístrojů dle účelu, jemuž slouží, měření délek a úhlů sbílých i prlm('nlivých, vodorovných a sviblých. Hlavní tuto uvedené nadpisy. ovšem l"Ozvádí. na I'Rdu podrobných statí dalších,slla%e.lle~oda.ti'Veškeru',látku se zhuštěnou stručncsti, alepl-e~>tak !
1922/5

Dl', Semerád.

Velikou cenu vnitřní nemohou ovšem zmenšiti tu a tam malá nedopatřeuí slohová, jakož i sporá nedopatření věcná, která uklollzla i pře3 bedlivou korekturu. Kdo mli zkušenosti spisovatelské, nediví se jir,n. Upozorňujeme jen mi malé smyslové poruchy, zavin~né přehléduut1m.Tak na př. na str. 221. v oddílu 140. jest uvedena busola či magnetká, nebo na str. 467. poslední odstavec zní: Tachymetry jsou v podstatě universální stroje, opatřené busolou a pří p ad n č nivelační l,ibelou. ' Vedle seriosní práce autorovy nelze neuznati také i zásluhu "Jednoty č. matem. a fysiků v Praze", která umožnila obohatiti právě v době hospodářsky nesnadné naši gcodetick JIl literaturu o velmi' cenný příspěvek. Stejně i Polygrafie brněnská dala si záležeti na vzorné úpravč knihy. Dr. Tich)'. Recense. Photogrammetrie. Napsal Dr. H. Liischer. Vyšla ve sbirce "Aus Natur und Geisterwelt" u fy B. G. Teubner, Berlín. V uvedené publikaci snaú se autor podati co možno přehledně u nás poměrně mlHo známou látku o fotogrammetrii. Způsob vypsíní je prostý, přístupný i laikovi, u něhož ovšem se p"edpokládá znalost základ& věd exaktních. . • V o ddil.u I. po kdtkém historickém úvodu popsán je význam fotografické komory co úhloměrného přistroje. Na to pod'ín popis některých typů fototeodolitu a kompar ítoru a přip
1922/6

Vyšlé knihy. LH9grafované staH z přednášek prof. Pe tří k a: . 1. U vod do katastru daně pozemkové Kč 8'50. 2. Uvod do :polygonálnich a trigonometrických výpočtů Kč. 10'-. "3. Zákon z r. 1883 o evidenci katastru Kč.8·50. - 4. Scelováni pozemků Kč. 13'-. ,TJ. Nařizeni z r. 1890 I{,č. 14·~. Doporučujeme tyto pěkně psané litogra:fie k hojnému studiu. Tec hn ický o hzor 1921: Str. 167. Dr. K. Kučera: Nutnost a prostředky demokratisace "Vzdělání. , W. Schweydar: Lotschwankung und Deformation der Erde durch Flutkrafte. Zentralhureau d. int. Erdmessung. N. F., Nr. 38. Berlín 1921: Stankiewicz. i R. Dietzius: Ausdehnung der Korrelationsmethnde und der l\'Iethode <der kleiusten Quadrate auf Vektoren. Vídeň 1916: HOIder. ' Prof. Ing. Lohse: Der Aushau des technischen Hochschulwesens. Deutscher Ausschull fiir techniscbes Schulwesen 1921.

Nové knihy. Daniel L. Hazard: Results of ohservations madeat the United cEtates Coast aud geodetie Survey, 1\1agnetie Observatory Dear Trescon, Ar,izuna, 1,,917an"d 1918. Washin,g ,t,o,n1921. S. Nro. 155. Chades H. Deetz: aod •Oscar S. Adams: Elements of' map Jl~Qj~~etron;WáBhington 1921. S. Nro. 146. " , Oscar S.' Adams: A studny of maps projektions in generaJ. 'Yashinton 1919. S. Nro. 1913. Clarence H. Swick: Modern methods for measuring the intensity {jf gravity. Washington 1921. S. Nro. 150. Earl Churek: Triangulation in Rhode Island. Washingťon 1920. S. Nro. 121. . . Walter F. Reynolds: Relation betwecn plane rcctangular -<:oordinates and geographie positions. Washington 1921. S. Nro. 159. Daniél L.Hal;ard: Results of magnetic ohservations made by the United States Coast and geodetie Survey 'in 1920. Washington 1921. .8. Nro. 161. , Oscar S. Adams: Latitude developements eonuected with geodesy and eartography~Washington 1921. S. Nro. 143. _ .

Knihy vyšlé 1921 v EncyclopéJie Sdentifique

Octave Doin, Paris. ,

Paul Cle~get: Géographi~ économique: Exploitation rationell~ du ,globe. Cena 8·50 fr. ' . L. P. Clerg: Applieations de la Photographie aérienne. Cena 8'50 fr. J. Raibaud: Instruments optiques d'ohservations et de mesure. "Cena 8'50 fr. I R. de Montessus et R. ďAdhémar: Calaul numérique. Opérations .arithmétiques et algébraiques, lntégrations. Cena 8'50 fr. A. Barriol: 'réorie et pratique des Opérations financieres. Cella 8·50 fr. Raoul Bricard: Géometrie descriptive. Cena 8'50 fr. Tb. Saconney: ~létrophotographie. Cena 8'150fr. M. Emanaud: Géometrie perspective. Cena 12 fr. L. Lecorm: Dyn,amique appliqué. Cena 28 fr. . J. R.aibaud: Technique de l'Aéroplane. Cena 8'50 fr. J. Andra(ie: Chronométrie. Cena 8·50 fr.

journal des Géometres-Experts

fral7fais 1921.

Str. 264. E. Prénot: Nouveaux procédés "1šraphiques pour la .-compensation 'des cheminements topométriqlles. Str. 272. T. Gendre: Remarque sur le levé :i. la planchette ct la Taconstitution fonciere. . Str. 296. Ducroix: Emploi des Coordonnées dans les Travaux .i1'arpentage. . Str. 301. Raguet: Le sitomeťre.

1922/7

Zeitschrift

fur Vermessungswesen 1921.

Str. 253. L. Schupmatin: MechanischéEinrichtung und Gebrauch> . aeť 1\led~alfernrohre mit einfachem Spiegel. . Str. 259.. A. Sonnenfeld: Zwolf oder neunFehler fUnfter Ordnung . . bei Linsenfolgen mit Rotationsflachen; die zu einer Achse symmetrisch liegen. , Str. 273. Coradi: Polarkoordinatograph. Refen\tdle A. Sta,erkle . .' Str. 278. Dr. M. Zeller: Ein nener Distanzmesser ±ur topographiscbeAufnahmen. (Bern, A. Schmidt & Cie. 1921. Cena,3 fr.) H. Liischer: Ermittelung ([er Punktlage hei stereophotogramm': metrischen Aufnahmen mit bOl'izontaler Kammeraachsen. Str. 673. P. Epstein: Neue Abteilung der Grundformeln fur die' ebene konforme Abbildung. spha.rÍsch rechtwinldiger Koordinaten. Str. 705. Hesse: Das neue Dreiecks- Rnd Polygonnetz von Stockholm. Str. 720. Dr. Pferdekiimpfer: HefOl;mbestrebungen im holandischen Katasterwesen.

Astronomische N achrichten: Čís. 4863. Prof . .T. D. Kow.atscheff: Untersuchungen iibér dieVariation der Schwerkraft in Bulgarien nach Beobachtungen lim Hypsometer und Quecksílberbarometer. '

Allgemeine Vermessungs-Nachrichten

19:11.

Str. 645. K. Ludemann: Einige :\Iitteilungel1 liber c1ie Entwickelnng: des Geologenkompall in Deutschland.

Zprávy veřejné služby technické 1921: Vliv drenáží

na zlepšení půdy podrobuje rozboru Dr. teclm_ R. Janota v ě. 21. "Zpráv veřejné služby technické" (administrace v Praze II . •Jeruzalémská 11) na základě zkoušek provedey.ých pedologickým oddělením. technické kanceláře zemědělské rady pro Cechy. Jlrosondováním poloh drenovanýeh a nedrénovan)'eh na území vodního družstva v Ovl':írech u Kolína. byly získány vzorky pildy, jež byly podrobeny rozboru fysik:ll~imu a mechanickému. Výsledky rozboril byly sestaveny graficky. 1\1ethodou tou. lze se pí'esvědčiti o stupni zamočení poloh nedrenovaných a vystihnouti změny fysikálního stavu pildy vlivem drenáží .• leť známo, že hlavní a trvalý účinek drenáže spočívá nejen v rychlém odvedeni přebytečné vody z půdy, n)'brž'i ve zk,přeni se ve zlepšené propustnosti pi'ldy. Po provedení většího počtu pokusu bylo by možno vyvoditi jisté závěry o stanovení rozchodn, a hloubkv' drenáže. Využití vodních sil v Čechách. O dilležitosti výstavby' vodních děl bylo v deIiním tisku často referováno, avšak nebyla dosud s veřejnosti sdělena data, co vlastně na tomto poli bylo vykonáno a které další práce se připravuji. . , V čísle 23. "Zpráv veřcjnéslužby technické" j~st obsažen přehledn'ý výtll:.h ze spráyy zemského výboru o projektovaných hydroelektrárn:ích. na Svarcavě, .Jizeře, Malši, Sázavě; Kamenici,' Divoké Orlici, Doubrav-ěa Ohři, jejichž celkový roění vykon b,ude asi 111 milioníI K. W. hodin. Ve stavbě jsou hydroelektdrna na Ze1ivce u Sedlie.e o ročním výkonu 6 mi!.ioncl K. 'V. hodin o nákladu J'ozpočteném okrouhle ua 261/2 milionfl korun a (Hle hydroelektrlírna na Svarcavě nad Kaplicí o roěnim výkonu. 5, 663.000 K. W. hod: a nákladu asi 12 mil. horuu. Největší výkon budou vykazovati projektované elektrárny na Jizeře nad Železnýin Brodem u Mělníka na SlÍzavě, a to po 17 milioni't. K. hodiu ročně. Zadání nouzových silničních staveb v Čechách, prováděných se státní podporou, podléhá od nynějška schválení dohléc1acích úřadEt (zemské správy politické, zemského spravního výboru).' '. Toto dí:iležité ustanovení jest obsaženo ve výnosu ministerstvll>. vllře.iii:Yeh prací ze dne 10. listopadu t. r. uveřejněném v čís. 23. uředního čaBOllÚl\l,~Z~rávy veřejné služby technické". MinIsterstvo poukazuje tu k.e· spor&m'Je,Ž;vznikaií pro neúplnost nebo nejasnost zadá vacích smluv mezi samósprtvnýIni sbory jako stavebníky a mezi podníkateli silničních:. staveb.

'V.

1922/8

a. 1

· Aby se takov)rm sporlim pře'dešlo a mohlo býti čeleno neoprávněným požadavkům, ukládá se úřadům, jimž přísluší provádění stavebního dozoru, aby- dodatečně zjistily,zdalí zadání bylo správně provedeno a odpovídají-lí pnslušné smlouvy obecně uznávaným zásadám. Napříště činí se ,předchozí schválení zadání podmínkou k udělení státnl subvence. Upozorňujeme na toto důležité ustanoven.í okresní výbory a obce, jež hodlají se ucházeti o st;ítní podpory k silničním stavbám.

Zp~ávy ze sbom zákonodá~nýcb a úřadÍ'l. Nařízení vlády republiky Československé ze dne 10. listopadu 1921. jíniž Se provádí cís. nař. ze dne 14. března 1917, č.130 ř. z., o oprávnění kit ,

používání názvu "inženýr". (Viz Sbí.rka zlik. a nal·. státu čs., ročník 1921, částka 102.) Na základě § 8 cís. nař. ze dne 14. března 1917, č: 130 ř. z., se naHzuje: .

§ 1. O přiznání názvu "inženýr" mohou se uchizeti příslušníci stlau československého (s obmezením v § 2. č. 2. tohoto nal:'ízení} u ministerstva veřejných prací (v§§3 a 5 cit. cís. nař.).· .

§2. o prlZnUDl názvu "ínženýr" nutno l1010žiti: 1. rodným (křestním) listem; 2. domovsl$Ým listcm, prokazujícím domovskou příslušnost do některé obce v té části Ceskoslovcnskú republiky, ve které platí cís. nař. ze dne 14. břczna 1917, č. 130 ř. z.; , 3; průkazem o tom, že uchazeč skončil svá studia před účinností cÍs. • nař. ze áne 14. Mczna HU7, čís. 130 ř. Z., t. j. před 1. kvělnem 1917, a to~ a) buď jako řádný posluchač vysoké školy technického směru a že složil s úspěcheln zkoušky z hln\'ních předmH& dotyčného odboru, , b) aneb na odborné škole sta,'ební, pak vyšší prlimyslové škole smčm mcchanicko-tec hnickéh o, ele ktro- technického, C oomicko-technického ncbo textilně-technického nebo na těmto odbornč aspořl rovnocenném ústavě (§ 3 tohoto nařízení), , c) neb že alespoň započal sv,; studia před 1. květnem 1917 na takovéškole odbornó li. složil zkoušku· dospělosti s vyznamenáním; 4. prlikazemo praktické činností a jejím trvání hodnověrn)'mi vysvědčeními s připojeníni popisu běhu života (.curriculum vitac}; 5. všelikými jinými vlastními doklady (publikace, projekty, neb jinépráce vlastní), svčdčícími o stupni odborného vzdělání uchazeče, jakož io jeho samostatném nebo vedoucím postavení v praxi odborně-technické. Zaměstnanci úřadi't veřejných předldúdají žádost za přiznání názvu "iniiíenýr" cestou služebnÍ. Dotyěné Ílřal1y jsou pak povinny řádně doloženou , žádost co do správnosti údajľl přezkoumati a potvrditi a na to předložiti ministerstvu veřejných prací (§ 1, tuhot~ nařízení). § 3. Odbornými, v § 5 cís. nař. ze dne 14. března 1917, ě. 130 ř. z., zmíněnými školami stavebními a vyššími školami průmyslovými směru mechanicko-technického, elektro-technického, chemicko-technického nebotextilně~ technického a školami těmto odborně rovnocennými jsou: 1. Ško ly prdmy slo\'é: vyšší škola stroj~ická státní prumyslové školy v' Pal'd~bicích, vyšší škola strojnická a vyšší odborná škola stavitelská české a německé st,ítní prlimyslové školy v Plzni, vyšší škola strojnická, chemick,í a vyšší· odborná škola stavitelská státní pr&myslové školy v Praze, . .i.-!. . vyšší škola. strojnická a vyšší odborná škola stavitelski české a ·německé st:itní průmyslové ško,y v' Brnč,

1922/9

vyšší odborná. dkola pro textilní prilmysl pří německém státním učebném ústavě pro textilní pr&mysl v Brnč, , . vyšší odborn-i, škola pro textilní pr,olmyslpři státním uěebném ústa vč pro textilní průmysl vAši, - , vyšší škol>t strojnickt chemlcld a vyaší odborná škola stavitelsk á státní prumyslové školy v Liberci, vyšší o:1dělení strojnické st~ítní průmYdlové školy v Z,íbřehu. Z·e ;; ko I 'p r ů mys lov Ý c hpa

tříd

á I e tI o u v e den é k a t e g o ri e š k o ly: _

vyaší od,lělení strojnické a elektro-techni~ké technologického průmyslového mnsea ve Vídni, , vyšší oddělení strojnické a vyšší odborn-i škola shvitel~k í 'státní .,průmyslové školy ve Vídni 1., vyšší oddělení chemické stUní pr&myslové školy ve Vídni XYII., vyšší odborn'i, škola stavitelská sUtní průmyslové školy v l:!olnohradn, vyšší oddělení strojnické státní pl'&my,lové školy v Celovci, vyšší oddělení. strojnické a vyaší odborná škola stavitelská státní průmyslové školy v .Terstu, vyšší odborná škola stavitelská st:ítní průmyslové školy v Innomostí, vyšší oddělení strojnické, chemické a textilní stHní průmyslové školy 'V BíIsku, vyšší oddělení strojnické. chemické a vyšší odborná škola. stavitelsk:i státní prumyslové školy v Krakově. . I

2. Zemědělské

školy:

hospodářská akademie v Táboře, hospodářská akademie v Libverdě-D~ěínč a hospodtřská akademie v Košicích. Studium na v.vsokých škol~ich technických, částečné neh na, t. zv. kursech, pokud neodpovídá. ustanovení § 3 cit. cís. nař.~ posuzuje se podle § 5 téhož nař. . " Pokud by šlo o ab301vov,íní jiných odborných škol cizozemských, vyŽ<í.dá si ministerstvo ;veřejných pl'l1cí posudek příslušného ministerstva o tom, jsou-li tyto školy r,)Vnocenné se školami odbornými, právě uvedenými. § 4. , Absolvovánim vy3ších škol pr&myslových (§ 3, č. 1, tohoto nař.) rozumí se složení zkoušky dospělosti. Pokud by se je:'lnalo o žadatele, absolvovavěího některý odborný ú3tav, na kterém di'Íve zkouška dospělosti -zavedena nebyla, rozumí se úplným absolvováním již řádné dosažení absolutoria. Absolventy hospodářakých: akademií v Táboře, v Libverdě·Děěíně li, v Košicich jsou ty osoby, které absolvovaly tato učiliště jako řlldní posluchači a dosáhly absolutoria na zá.kladě zkoušek sem.estrálních, pokud se týče odborových v době, kdy 'žádné další zkoušky na ústavech těch. zave· deny nebyly, aneb které dosáhly diplomu, vykonavše s tíspěchem zkouškll diplomovou. .' . . §

5.

Praktickou činnost (§ 7 tohoto nařízení) dlužno prokázati věrohodnými vY3věďčentmi z\1.mč~tnavatele. Na praxi tímto zp&sobem nedoloženou nebude vzat zřete!. Tato činnost poěít:í se teprve od doby úplného absolvov}íní -studií. § 6. Válečná služba vojensk,i v techTJ.ickém oddílu při technických pracích maže býti uznána a vpočtena do doby praktické činnosti za podmínek :§§ 3 a 5 cit. eís. nař. . § 7. VedouCÍm nebo samostatným působením (§ 5 cit. cís. nař.) rozumí se taková prakti
1922/10

_

§

pr1'tka~y o praktické Illebude brán zřetel. Níl

8.-

ěinno3tí, jež sio;lpnují

co clo vykon'l.né praxe

§ 9. Pokud maji býti uznán'], vywědčení o praktické činnosti, vydamí zaměstnavatelem neoab:>rníkem, t. j. zaměstnavatelem jenž nepřináleží ke stavu technickémll jako žadatel, rozhodne mtnisterstvo veřejných prací, jež si muže k tomu úlíelu opatřiti vhodným způsobem potřebná další vysvětleni nebo vyjádřeni. § 16. Při ministers;vu vařejných prací zřídí se poradní sbor, který na Zfíkladč nestranného" pJdrobnéhoa o:1bJl'né.ho přezkoušení a posouzení žádosti mu bnde podlívati posudky a n'Ívrhy o jednotlivých žádostech k volnému uvážení a rozhodnutí. § 11. Tento poradni sbor se skládá: 1. ze dvou %ástupců ministerstva školství a národní osvěty, a to jednoho za školství vysoké; druhého %a školství odborné, 2. z jednoho zástupce ministerstva zem3děl!3tví, 3. z jednoho zástupce vysokých škol technickvch, 4. z jednoho zistupee vyšších škol průmyslových, 5. z. jednoho:.á.~pCe vYilokýc~ škotzemědělských a lesnických, .. ' .. ili.~~~fm.zá8lttpCe.milli8tti'r,st'm., nna11cí .(evidence katastru daně

,.,·~titive),

7. %jednoho z'Ístupce miuisterstva železnic, 8. z jednoho zistupce technického sbJl"U ministerstva.národni obrany, 9. z jednoho Z!Í!3tupceinžeu.frské komory pro republíku·Ceskoslov~nskou. 10. z jednoho zástupce ministerstva pošt a telegraťů (pro obor slabých proudil). Zástúpce ad 3., 4.. á. a 8. jmenuje po n'ÍVrhu re30rtllího ministersh'a, ~istupce ad 9. po nivrhu představenstva inženýrské komory pro republiku Ceskoslovenskou ministr veřejných prací. 'I'ito zástl!pcové musí míti své bydliště v Praze nebo v nejbližším pražském okolí. Clenstvi v poradním sboru iest funkcí čestnou, nehonorovanou. § 12. :Poradní sbor zasedá min,isterstvu veřejných prací pod předsednictvím ustanovenéhoúředníka tohoto ministerstva. Usnáší se nadpoloviční většinou 'blasů .na základě řádně zpracovaných 'a připrav'ených zpráv příslušného l'eferenta ministerstva veřejných prací. • , Př~ vrJvn?sti hla~il rozh::Jduje hhs pře-lsedajícího; referent se hlaso'VanI nezucastnl. § 13. Poradní sbor může se usnášeti, jen je:li přítomna alespoň polovinn. jeho členu (§ 17) a nileží-li alespoň jeden člen sboru k technickému oboru :žadatelovu. Usnesenýposudek, jakož i p::Jmer hlasů, kterým pJsudek byl schválen, .zapíše se ihned do zprávy referentovy a podepíše předsedajícím. Tento návrh předloží se ministerstvu veřejných prací k rozhodnutí.

v

§ 14. O přiznání práva ku použív'ání n~vu "inženýr" vyrozumí se vedle :žadatele ministerstvo školství a národní osvěty, po případě i ministerstvo -zemědělství, všechny politícké úřacly druhé stolice (zemské politické správy ·v Praze, v Brl1ě a v Opavě, úřad ministra s plnou· mocí pro správu Sl ovensk.a, civilní správa Podkarpatské Rusi) a inženýrská komora pro republiku Ceskoslovenskd'u. která povede seznam takových osob v patrnosti. Stejný seznam veie i ministerstvo veřejných prací a ministerstvo školství ;a národní osvěty, po případě i ministerstvo zemědělství. Odoby, jimž náze .•. ",inženýr" byl JIŽ dříve pHzn?tn, mají povinnost, pokud se tak ještě nestalo,

1922/11

předl~ži~i přísluš~é rozhodnutí doplnem. seznamu.

ministerstvu

veřejných

P4'wí k záznal\lu a:

§ 15. Nařízení toto nabývá účřnnosti dnem vyhlášení, provede je ministr veřejných prací v ,lohodě s ministrem školství a mírodní osvěty a ministrem zeinědělství. Současně pozbývá platnosti vyhláška ministra ,veřejných prací ve srozumění s ministrem kultu a vyučování a se správcem ministerstva ()rtlY: ze dne 26, března 1i117, Č. 133 ř. z. ' Dr. B·eneš v. r. Černý v. 1". Jlabrman v. r. A. Novák.v. r. Snímek v. r. Dr. Dolanský L. Novák v. r. 'ručn;" v. r. Staně k v. r. Srbit v. r. Dr. Dérer v. r. Dr. Šrohát v. 1'.' Dr. Vrbensk:Í' v. r. , Dr. ~Iičura v. r.

453. Nařízeni vlády republiky Československé ze dne •. pj.osin.c~192(~ kterým se doplňuje nařízení minísterstva financí ze dne 11. června 18831Č. 61 .ř. Z., provádějící zákon ie dne 23. května 1883, Č. 83 ř. Z., o evidenci; katastru pozemkové daně. Dle z,íkona zc dne 23. května 1883, ~. SS'ř. z., se'i'l.afizuje: ČLínek 1. ze· dne 11. června 1883, .č. Ul ř. z.,' se taktodoplňuje na přechodnoudohu do HO. záÍ'Í 1922: " 1. Pokud jde o zaměření díleŮ.parcel přiznanýc11 dlouholetým drohným. pachtýřům ve smyslll § 20 zákona. ze dne .27. května 1919, ě.• 318 Sb, z.an.,. o zajištění půdy drobným pachtýřľlm, nemají platnosti ustanoveni č. 2. až \ 4. a pl'vní věty .č. 5. uvedeného parngrafu. . 2. V okresech, ve kterých pro hromadnédčlení 1ffita5trál:Ílieh parcel' při prov,ídění onoho z:ikona nemohou býti včas měřické pdce provedeny a ke knihovnimu z,ipisu nutné polohopisné plány zdělány civilními geometry neb inžen)TY nebo státním úřadem, vypraveným techníckými orgány dle císařského nařízení ze dne 1. .června 1914, č. 116 ř. z., budou povinni na; dožádáni soudu mčřičští úředníci evidence katastru danč pozemkové děleni zaměřiti a nákresy vyhotoviti. . Práce ty mají pl'ovésti v době co nejkratší, pokud možno i 'před ostatními pracemi řádné evidenční sluiby, a toi když v soudním okrere jest usazen civilní geometr. V tomto případčneplati výnos bývalého generályiho ř~ditelstvi katastru. danč pozemkové ze dne 14. říjriva 1U11, č. 2264 (Vestn. mm. sprav. z 18. hstopadu 1911, str. 317), pod I., c. 1, odst. 2., 5., ě. 3 a II. až IV. Bude-li toho třeba, muže finanční správa v roce HJ22 za- , staviti provádění občasné přehHdky stavu dl'ŽebnOstního dle § 24 zákona. ze dne 23. května 1883, Č. 83 ř. z. Za tyto měřické práce přísluší shítu (finanční správě) ve smyshí, !l .20, pos!. odst., zákona ze dne 27. května 19HJ, Č. 318 Sb. z. a n., l,láhrada veškerých v)'loh tímto výkonem státu vzešlých. 3. Okresní soud, u něhož nemohou býti vyří7.eny přihhí.šky drobných pachtýřů proto, ze n-ebyly dosud předloženy plány o rozdělení parcel přti dílčích pachtech. vyrozumi ihned tY,to pachtýře. že mohou žádati, aby na jejich náklad byly pr~ice provedeny a nákresy šdf~lány měřickýmí úředníky evidence katastru, pokud práce ty nezadali civiInímugeomctru nebo tento prohlásí, že není s to, aby je pr0vedl. Na to upozornHaké civilní geometryv okresu usedlé. ' Zjistí,li soud,. že práce nebylydos\J,d za.dány nebo že Je civilní geometr ve smluvené době provésti nem1tže, a požádají-li ~a ti) pachtýři s ,Rro'hlašením, že nahradí náklady dle předchiízejíciho odstavce, požádá meřiC'~ § 23, alinea 22, nařízení

1922/12

"kého ,úředníka evidence katastru, aby v době co nejkratší v příslušných 6bc{ch měřeni provedl a nákresy soudu předložil. ' O těchto lllikresech platí ustanoveni § 1, odst. 7., na'řízení ze dne 1. če.rv.na 1914, č.,116 ř. z. Č 1:\ ne Je II.

Je li v některém okrese tolik případů zaměřov:íní, že by v dohledné ~obě nemohl j'e provésti příslušn.\· měl'icl~ý úředník katastruani tam usedlý -civilní geometr neh inženýr, mllže zemská finanční správa na žádost okresního soudů" povoliti, aby se prad zúčastnil i měřický úi'edník z jiného obvodu, který ve vlastním není těmito pracemi zaměstnán. Č I :í n e k III. Toto nařízení nabývH účinností dnem vyhl:.lšeníj jeho ptovedením pov,ěřují se ministi'i spravedlnosti a financí. :Pozhude 'účinnosti dnem 30. září 1922, neodvolá-li je v liiUa, jakmile ~elJůae t~chto opatření třeba.

Zp~ávy stavovské. Stav akce o přeřazení státních měř. ťlředníku do skupiny A. "Zn"imo je kole~lll~.' že m~nistCl:stvo financí ytyo,~rlo, •k~eré do Pl?slední .doby kadlo fiskalUl 'odpor, uprave postupu mer.uredmku do·, skllpmy A. V přítomnédoběyšak.izde n~talazměna.náeorii.což patrno zezprltv ';.;;sN~~f.~óh':U18tli~,~Venk?va:" i ·jirifch.de~~k'ft, jež'z řeči pana n?- ini s~r a '~ncI Augustma Nov>tka 7.:Jznamenava]l tento pozoruho
1922/13

-výslovně ti, jichž zvláštní znalosti ve specielních otázkách mohou prospěti při řešení d a n é ho thematu. ..... (? . Poradní schůze všech znalců svolána bude pro otázky povahy zásadn., nebo příležitosti zvláště významné. Tak projektována jest během měSÍce pI'osince ustavujícíschl"cze,. 'v níž bude mozno vysloviti kritiku dosavadního opatření, zejména pak pI'odebatovati i d e o vou k o stru bu d oudho řádu stavebního, jež vš-aobecně považov:lna jest za první počátek dila, má·li se rychle přivésti k dokonalému vyřízení Nový řád stavební má býti vyhotoven do konce roku 1922; práce komise má býti skončena do léta a její elaborát bude sdělen všem zna!ctm k posudku, zejména také znalcfcm přespolním, jimž vzdálenost jest překlÍzkou lJi:ímého účastenství. Žádáme tudíž, aby návrhy tyto ·byly uváženy, posouzeny a mínění, jakdž i sdělení o možnostech a ochotě spolupůsobení na díle, jehož důležitost pro celou republiku' a zejména }lro český svět technický netřeba dojista zvláště zdůrazňovati, bylo obratem zasláno nakancelář ~asarykovy Akademie Práce, l~aha I, 8taroměstské nám. 16, s poznámkou: Rád stavební (k rukám p. Doc. Arch. Vlad. Zákrejse).

Zp~ávy spolkové. Zápis O členské schůzi "Spolku čs. zeměměřičů", konané dne 4. prosince. 1921 v budově české techniky v Praze za přítomnosti 70 členfl spolku a kolegiálních korporací. Předseda prof. Petřík zahajuje schůzi a žádá jednatele dra Ry. B a v é h o, aby referoval o stavu otázky reformy studia. • Prof. dr .. R y š a v Ý upozorňuje na vážnost stadia této otázky. Výbor spolku, chtěje seznati mínění svého členstva, svolal dnešní schůzi, aby udala "měr, který v dalším řešení úpravy studia má hájiti. Rozhodnutí teto je-. významu dalekosáhlého a výboru bylo by velmi těžko převzíti zodpovědnost za další rozhodnutí, kdyby neměl vědomí souhlasu členstva. V některých kruzích zeměměřičských převhidá netrpělivost. se zdlouhavým řešením. Je úkolem dnešní schůze, objasniti stav ot;\zky této aby za usnesením stáli všichni, jak je to v zájmu stavu. Ukol referentův je usnadněn články obírajícími se zeměměHčským ;.:tudiem, otištčnými V "Zeměměřičském věstníku". V článcích tčchto jt;lpřesvědčivýmzpůsobem ukázfÍna neudržitelnost dosavadního oddělení pro zeměměřiče, které bylo tvůrci svými myšleno jako dočasné. :Mají o tov prvé řadě zásluhu odpůrcové z ostatních kategorií technických. kteří projevují. falešnou starost o existenci dle nového stUdia vychovaných zeměměřiČI']. a uv:ídí nehospodárnost studiil., ač u jiných sboru je studium důkl~dnější a delší. Jest jistě v z:ljmu stlítU, aby škola vysílala do života dokonale pr()· své povolání připravené absolventy. Je zajímavo, jak tuto věc pochopila řada států, z nichž O některých se u nás soudí, že jsou za nlÍmi, co se týče kulturního pokroku. Dávno mají provedeno rozšířené studium Bavorsk() a Sasko; Rusko mělo před Vlílkou ('!yřletou v;ysokou školu zemčmčřičskou. v Moskvě. Lo'ni zavedla Jugoslavie a Svýcarsko čtyřletý odbor zeměměřiěský a rovněž i Polsko a letos.i Rakousko reformovalo studium zeměmčřičské. U n:ís nedostala se věc z jednání anketových. Prvá. z nich (8..dubna 1920) vyzněla v 'tom, že úprava zemčmčřičského st,udia je uezbytně nutna. ~linisterstvo školství slibovalo, že úprava bude provedena již v r. 1920/21,. poté 1921/22, ale nestalo se tak, nýbrž došlo k anketě druhé ve dnech 4. a 5. července 1921. Usnesení její je v rozporu s dosavadnímí snahami' spolku a bude třeba zaujmouti k něJ;\1ustanovisko. :Myšlenka samostatnostÍ. odboru, vyplývající z tradice smvu zeměměři".ského, musí být za15hována. Geometr má tak obsáhlý obor p,0Isobnosti, že. věnuje-li se jen měřickým pracem, nepotřebuje jiných. Bylo-li někter)'mi představiteli stavu zeměměřičského učinčno rozhodnutí, které znamená. opak toho, pak bylo by na místě, by se mu dostalo souhlasu na dnešní schlhi, by se názor:r sjednotilr a abychom na v-onek vystoupili jednotně, jak toho žádá zájem stavovsky:"

1922/14

Prof. Petřík uvádí historická data, kdy spolek neb jiné korpOlllceusilovaly o úpravu studia zemtmčřičského. Je toho mínění, ie první otázkou je skutečné vybudování odboru, ostatní ponechme školám famotným, neb na: každé škole jsou jiné poiněry. Inž. R fdíi čka refeIuje o stanovisku moravské odbočky spolku. Před-čítá resoluci členské schtze z 24. listopadu 1921, kde se žádá bezodkladné provedení reformy ftuilia (1frnisemcstrůvého, postupné zrušení dosavadního studia a trvá na tom, aby zerněměřičské studium v dosavadní fOI'měnebylo na žádném jiném ústavě zřizováno. Kol'. S v o bod a prolll:ršl1je, že ,,~polek posluQhačťl zeměměřičství" se staví za požadavek reformy studia, jakó samostatného odboru země, měřičského. • Geometi- Fa 1t us konstatuje, že Dlízory jednotlivců sé sbližují a žádá dodatečné objasnění a vysvětleni některý ch věcí OJ ganisahícl1. Inž. N}í h li k činí prohlášení za "Spolek měHckých ú1-edníki'1státních", který Se 'usnesl podporovat prohlášení odbOČky moravské a vidí v anketěletošního roku konané brzké dosáhnutí refOlmy. / lnž. Zuklín za "Jednotu civilních geometru" víb;, že tato otázka má být konečnč rozluštěna a zdf,razllUje požadavek osmisemestrového, studia.. Prof. I' I' tří k, poněvadž nebylo jiných iniciativních návrh(l, doporučuje atylisování požadavk& dvěma body. Geometr Fa ltus navrhujer?vněž dva resoluční body. Prof.l:)~·třik konétli.tnje,.~··~oluce,i§.ou v zásadě stejné . .,,,,,,,~r~: ..vÓ·í1\zprav8, jíž se zúča;tnili pp. Petřík, Fa1tus, Zllklín, Ryš a v ý, N lí h Uk, Stč P lÍ ne k, pI'erušena SChllzC, aby jednotlivé body mohly být propracovány. ' Po znovuzahájení IJředčltá prot Pe tř ík resoluci:' .Členská sch&ze ; Spolkú čs. zemĚmi'řičil.', konllná dne 4. pros. 1921, __ .usnáši sťJ jednomyslně na následujícím a žádá: 1. zrušení dosavadního dvo'uletého studia zemĚměřičského, 2. zřízení samostatného odboru zerněm~l.'iěského inženýrství osmisemestrového; 3. pHčlenění tollOto odboru mŮ.že býti p;ovedeno případ ne v souladu s dosavadní vnitřní organisací jednotlivých vysokých škol technických; . 4. příslušná jednání buďtež urychlena tak, aby první roěník čtyř~letého studia zahájen byl již studijním rokem 1922/23." O ka~démbodn hlasováno zvlášť a pHjaty jednomyslně. Inz. Stčpánek upozorňuje na právě projednávaný zákon o komasaci a žádá, aby spolek zakročil ve prospěch geometrfl II ministefstva .. zemědělství. , ' Geometr :F a lt u s žádá, aby II grární geometři vypracovali návrh podání. . Předseda prof. Pe ti' í k slibuje, že výbor bude mít tuto včc na zře(elL a poděkováním končí schf,zi. Kormunda.

Konstituování skupin pražského odboru Spolku čs. inženýru a architektů. Dle § 18. stanov SpolJ-u ěs. inženýru a architektů mohou se členové i přispívatelé sdružiti v zájmové skupiny. Dosud jsou kostituovány skupiny: architekta, železničních i~enýrů, lesnická, kulturní, hornicko-hutnická, inženýrů vpr&myslových závodech a úřed. aut. civilních inženýrů. Nově mohou býti utvořeny v rámci pražskéM odboru i jiné skupiny;' je na čase, br i geometři vytvořili zde svoji zájmovou skupinu .geometrfl· inženj"r&". Počet členstva, jehož je zapotřebí k utvoření skupiny, činí 20. Za tím účelem, aby mohlo býti ustavení této pro geometry důležité skupiny provedeno, žádá výbor pražského odboru Spolku čs. inženýra a architektlt;., by geometři Se sešli v pátek dne 27. ledna 1922 v chemickém ústave čes. techniky v Praze,a sice v 18. hod. a provedli kon· stituováni své skupiny.

1922/15

.Jest samozřejmo, že i ostatní odbory (Brno, Bratislava, Plzeli atd.). pokud obnáší počet členů 20, mohou tuto zlÍjmovou skupinnvyh'ořitLJsID() pl·esvědčeni. že kolegové pochopí, že jest jejich povinností, by jako absolventi vysokých škol technických y prosti'edí inženýrského spolku SPOlll]Jracovali a v zájmových skupínách co rovnoprávní členové tak významné korpol'ace, jakou je Spolek čs. inženýrů a architekta, vyvolali porozumční pro naše akce II tudíž i pol1porutam, kde jest jí rozhoduě zapotřebí.

Jmenováni byli: a) Ve sta~uúředníHl evidence katastrn pro dali pozemkovou: 1'. měř. Y r c h. rad y: František Eberle, Gross Artur, Miindel Karel. Ing. Srp František, .losef Skřivan, Rndolf Zbožinek, Alexandr Gánóczy, Ing. Josef Novotný, Ing. Julius vVasserrab, Raimund Křenek, František Kutal, Alois Srazil, ,Josef Liška, František Jánsk)~, Vojtěch Andrássy a Jan BaŘe, 2. měř~ komisaJ:'i: l<'rantišek Houser, Arnošt Kaschte, RudolfLeiske, .Josef SiVOl'!l,.Jan Novoiný III, Josef Spírhanzl a Eduard Ženíšek, 3. měř. asisten ty: Rer1řich Cvrk a Josef Zubík; b) ve stavu úřednictva agrárních operací: .agrár. měř~ radý: RJ!dolf Kotschy, Ing. Ladislav Kožoušek; agrár. -Vrch.stav. rady: Ing. Auolí Ohm, Ing. Josef Deuster; agrár. stav. r3.dy: Ing. Josef .•Janulík, Ing. Frant. Slavík; , c) ve stavu měř. úředuíkú stlit. drah: Ing. Luddk Doležal v Brne, správcem vymf\řovací skupiny ředitelství stát. drah v Plzni; . d) ve státním pozemkovém úi'adě: měř. vrch. komisařem Karel Tomau; vrch. stav. komisaři: Ing. Karel Karta a .Ing. Vilém Lihosvár. President republiky jmenoval Dr. techn. Ing. r. Zavadila mimořádným profesorem melioraCí 'Da ěeské techllice v Brně; min, školství a národní os:ěty jmenoval min. místotajemníka. Ing .• Josefa Vrha hon. docentem pro vyklady o praxi a významu kult. inženýrství na české technice v PrS2:e. Noví civilní geometři: Ing. I<'rant. \Yeissbach, Palknov, Zdenčk Fišer, Ledeě n. Sliz.

Vtiem kolegflm oznamujeme, 'že naše skrovné i'ady opustili navždy: Iug. Sisték Adolf, evid. vr~h. měř. komisař v Plzní, Ing. Městecký Jaroslav, vrch. měř. komisař stát.drah v Olomouci a Buczovsky Frant., evid. měř. adjunkt v Brnč. Budiž ěest památce jejich! K uctění pam1tky t přítele Ing. Ad. Šístka věnovali kolegové z Plzně, J~omažLic, Rokycan, Královic,' Přetitic a Stříbra místo věnce. K 280'l;. M. Skolské. .

Z administra<:e. Náklad 1. ěísla r.1921jest pro hojnost dodateěných přihldšek it poštovních ztrát úplně rozebrán a marně jsou tedy další jeho reklamace a objednávky. . Nové vytištění 50 výtisků (bez obálek) přišlo by mím v Bmě aspoli .na 14 K za jediné číslo. Za redakci zodpovida Dr. A. Semerád. Nakladatel: Spolek če~ko.loven.kých

Ti!lKj!m Pólygl'afie v Brllě. zeměměllčů v Praze.

1922/16

ZEMĚMĚŘIČS HÝ vĚsTníH Ke změně zákona o evidenci katastt'u pozemkové daně. Ing. Jar. l' ej Ie k.

:l\Ioravská odbočka čs. geometrů. zabývala se ve své schůzi dne 7. listopadu 1921 změnami některých paragrafů zák ona ze dne 23. května 1883, ř. z. čís. 83, a dospěla přičiněním několika pracovníků k názoru, že jest potřebí technickou službu měřickou úplně osamostatniti. Vycházejíce z této zásady, navrhuji moravští geometři vydati měřický zákon, jenž by obsahoval ustanovení povšechně technická, a ustanovení, týkající se pak úžeji daní, přeneseno by bylo na berní správy (berní úřady). Je nesporno, že osamostatnění mlWieké služby mělo by blahodúrný účinek na její prohloubení a rozšíření, vedle ohodnocení veřejností. Dosavadní činnost evidence katastru daně pozemkové se týče z větší části praoí rázu písařského a počtářského k účelům daiíovým; technické službě je vymezena vlastně ta nejužší hranice.' Přidělenlt kancelářská síla stěží by zastala práce netechnické, kdyby měřický úředník, jsa zodpověden za včasné ukončení pracovní úlohy, nevypomáhal ve velké části písařské agendy. Že toto zaměstnání není na prospěch technickému vzdělání geometra, jemuž se pro omezení a vytyčení úlohy dosud naň kladené nemůže plně věnovati, a na prospěch technickému zpracování elaborátu, na nějž se kladou, dnes všemožné požadavky, o tom nelze pochybovati. Z toho důvodu není myslitelno, aby nový zákon ustanovoval nadále provádění změn v operátech dle dosavadních norem, nýbrž aby vlastním zákonem o evidenci daně pozemkové byla vydána ustanovení zvlášť a provádění přiděleno úřadům, kde se i ostatní daně předpisují, tudíž úřadům berním. Při značném počtu personálu berních úřadů neutrpí tím, že jim budou k provádění předány daiíově operáty, dosavadní jejich činnost, vždyť by převzaly buď celou, povšechně však jen polovici, snad jednu třetinu práce, již dosud za přispění měřiekého úředníka konají kancelát,ští úředníci vyměřovacích okresů, které se skládají ze dvou i více okresů berních. Výhoda pro předpis daní byla by v tom, že by mohly berní úřady započíti s prováděním změn až po uplynutí správního roku, aby veškeré v tom kterém roce v pozemkové knize provedené změny držby byly provedeny i ohledně dani a daň za uplynulý rok předepsána v roce, v němž se změny provedly v operátech.

1922/17

I v připadě, že by byla pozemková daň zrušena, měřické úřady již v technické činnosti vykrystalisovány, neměl by stát starostí s vhodným umístěním kancelářského úřednictva, dosud evidencím přiděleného, a změna agendy berních úřadů byla by i v tomto ohledu snáze převoditelná. Podobně se již stalo s vybíráním daní, které převzala vlastně poštovní spořitelna. Zodpovědnost za předpis daně na skutečného držitele závisí od správné evidence i od správné repartice. Padá tudíž zodpovědnost dosud na úřady dva, na geometra a na berní úřad. Dosavadní způsob provádění změn v pozemkovém operátu je těžkopádný pro složitost uspořádání pozemkových archů. Mění-li se plocha, čistý výnos, kultura, třída bonitní, některé částice, nutno opraviti plochu a výnos v pozemkovém archu dvakráte u částice, ,dvakráte pak ve snáškách. K vůli zjednodušení provádění změn v pozemkových arších doporučuje se zavésti pozemkové archy s jedinou rubrik.ou pro "způsob vzdělávací", v níž by se u každé částice poznačilo nejen věnování (parifikát), nýbrž kromě kultury též poznačení "cesta", potok, stavební plocha, říšská silnice a t. p. Do tiskopisu pozemkového archu takto upraveného: ~

>, A.

oS

'"

ClI

•• .-.!
.•.

:;

·U

11 2

5 102

I' výn?sovy

:Il

Kultura, :s ~ 'E,J.i druh '8 ''Q" .~ oj ."~ vzdělávací I~

~ ~'" .g "
"

"D .•• N

ClI

'"

s:l

••.••

"o

'"

s:l

věnování

~§ I

3 B

I ~o

I

Výměra Inásobi- změny tel ---=' -..c: .... =' I (čistý .!,oj

Iha

II

4

11511

Obecní pastouška

-

Poznačení

ra 6

1-

..:; ce >S,.l':

Im i K Ih i

li

2 07

II

7 -

-

:g,g

Poznámka (zda osvooj bozeni. z které oj =' .!, ~;. a pod.) ~

>~

~ ;;;

1~li

8 -

.!
-

-

Hl

II

-

I

I

I

II

Zanáší se obsah knihovních vložek listu A, titulní listy (záhlaví) číslují se pak čísly knihovních vložek dle daňových obcí, takže nově vyhotovené pozemkové archy vyznačovaly by položku (číslo archu) shodnou s knihovní vložkou. Je pravda, že by tím byl majetek držitelův zanesen na více listech poz. archů, jak tomu je dosud, ostatně tak, jak tomu je v poz. knize. Představíme-li si provádění změn v takto nově vyhotovených arších pozemkových, shledáme nepřirovnatelné ulehčení oproti dosavadnímu způsobu: Majetek zanesený v několika knih. vložkách (v několika poz. arších) přechází na dva nabyvatele tak, že ku příkl. tři vložky obdrží nabyvatel A, pět vložek nabyvatel B. Na poz. arších nutno opraviti pouze jméno a nemění se obsahy (součty) archů. Případů, kdy celá knih. vložka přechází na nového majitele, je poměrně nejvíce. Přepis částice, jež přechází z jedné vložky do druhé (i nové), provede se v jednoduchých poz. arších velmi snadno.

1922/18

Tak tomu je i při změně plochy a obnosu výnosového té které částice. Uzávěrka, čili sestavení pozměněných archů pozemkových, bylo by jednoduché, poněvadž by přicházelo nejvíce poz. archů v úvahu, jichž obsah se nemění. Přeměna nynějšího systému poz. archů v archy vložkové je nevyhnutelna v okresech, kde pro velmi čilý stavební ruch a pro parcelaci majetkovou jsou nynější poz. archy pro další evidenci vůbec již nezpůsobilé a bude nutno k vyhotovení nových archů zřejmě přistoupiti. Zavedou-li se vložkové archy pozemnostní, odpadají práce s opravou knihovních vložek. ("Výpisy z poz. knihy".) V}'pisy z poz. knihy byly by identické s vložkovými archy. Za to nutno zavésti seznamy držitelů domů aneb seznamy .domovních čísel dle vzoru: I

..s

-;;

;:) "a:oS .~ o

1

I

I

§ )~ Q)

o

., S''"'" ~ d

0"

.~

Jméno

II

2

I

3

4

·0

I

=)0

5

Poznámky

N,.<:l

..~ ce3

o

II

~~

~~.~ .~ '"S o

'"

~

o~

~ S ,.,

.,

o

~,lol (J )~ •• o

-o» "',"", :o-

'OJ

pro

o .~ o,lol "'" d

poznačení

-

změn

,g 211'"

I

~~----

II

6

7

I

II

I

li

i

Q)

o p..

I

::l o~

..§ ~,~

'.E "'"

držitele

.~\ I

o

•.•...•"' •. """ 1:1

~ ,,.,...

11

_ ~8 II

.~

'OJ

cli

!

I

li

li

Tyto seznamy bylo by nutno zavésti u měřických úřadů, ježto tvoří důležitou přílohu k plánům. U berních úřadů s oper~ítempoz. archů vyhotoveny buďtež ,abecední seznamy držitelů, jež mají obsahovati: ,

II Číslo domu

(dle abecedy)

I: i

li I 1

II

II

2

II

Čísla pozemkových a.rc hOu IX> s vložkami

I 3

II

Poznámky (pod které jméno vymazaná vložka přešla a pod.)

4

I I

II 1 Tyto abecední seznamy tvořily by velmi důležitou pomůcku pro sestavení "kontových listů", které se zavádějí u venkovských herních okresů a mají vykazovati majetkový součet, všech členů rodiny dle abecedy. Změny hlášené u berního úřadu a týkající se rozsahu částic (dělení pozemků), změny v předmětu novostavbami, odplavením, ,naplavením, změny kulturní, opravy chyb co do čísla bonitní třídy,

1922/19

výpočtu výnosu, sepíše berní úřad v ohl a š ov a cíl i s t a hhísí měř. úřadu, kde slouží za podklad k dalšímu jednání. V obci sepíše měřický úředník takové změny, jež nutno za účelem souhlasu daňového elaborátu s poz. knihou hlásiti soudu k provedení knihovnímu do ohlašovacích listů p r ú p i sem. Prúpisu použije berní úřad pro zanesení změn do v Ý k a zu o zrn č n á c h, pro zpoplatkování a zašle knihovnímu soudu, u něhož průpis ten tvoři listinu pro zavedení knihovního řízení. Průpis po ukončení řízení netřeba vraceti bernímu úřadu. O všech změnách držby provedených u soudu ve veřejných knihách vydá soud usnesení, kterit doručuje měř. úřadu za účelem srovnání správného provedení změn jím hIúšených a bernímu úřadu za účelem provedení změn daiiových. Měřickému úřadu došlé výměry soudní o provedených, změnách v poz. knize se zkoumají co do změn y rozsahu částic provedených, o vyřízených ohlaš. listech vydané V)'lllčry zanáší se do záznamu "B·'. jako dosud. V tomto záznamu jsou přirozeně zaneseny jen čísla ohlaš. listů, jež měřický úředník vyhotovil a předal bernímu úřadu za účelem provedení změn v poz. knize neb jiné veřejné knize (horní, vodní a pod.). Za účelem souhlasu daúového operátu s poz. knihou (veřejnými knihami) porovnává berní úřad operát s knihou pozemkovou u té obce, v niž se má vykonati, občasná přehlídka držby. Nesouhlas sepíše v dosavadní výkaz nesrovnalosti mezi pozemkovou knihou a daúovým operátem a přiloží k operátu pro vyšetření stavu věci v obci. O výsledku šetřeni sepíše měřický úředník ohlašovací listy, neb výkazy diferenci a zašle je prostřednictvím berního úřadu okresnimu soudu knihovnimu. S o u P i s č á s t i c (parcelni protokol) vede v patrnosti ~ěřick)' úřad z důvodu, že v něm zanesené částice tvoří důležitou přílohu k plánům. Aby pak bylo možno opravovati jednotlivé snášky z důvodu změny ploch a výnosu, nutno jest snáškovou část patřičně zvětšiti. Součet snášek vede se jako samostatná příloha k soupisu částic. Résumé. Ing. Fejlek. Sur la modification de la loi concernant la conservation du cadastre foncier. Le renouvellement du cadastre exige la discrimination entre les travaux techniques et les travaux administratifs relatifs aux impóts; ces derniers travaux sont déja exécutés par les aides du bureau del:! géometres et doivent étre transférés au bureau des impóts directs. Le bureau des géometres est donc déjá préparé a la possibilité de la suppression des impóts fonciers et a l'installation d'un bureau technique purement géodésique. On propose quelques modif1cations aux modeIes des feuille& foncÍeres correspondant aux registres du livre foncier puis l'établissement suivant l'ordre alphabétique des propriétaires, suivant les numéros des parcelles, ainsique la modif1eation du rapport sur . les changements fonciers quideviendrait annuel.

1922/20

Vr stevnicový plán Lázní Lubačovic. Geometr

Emil F a I t u s.

Výškově určena stanoviska nivelací ze středu až na několik bodů v prudkém svahu, určených tachymetricky se vzájemno u kontrolou; mimo toho určena stanoviska situačně. Stanoviska tvoři celé polygony nebo aspoň mezibody navázané a vyrovnané na původní výškové značky. Je-li situační měření ve větším rozsahu pro jediného geometra obtížné, tím spíše je tomu tak při výškovém měření najmě tachymetrii, kde dva měřiči v zájmu hospodárnosti a správnosti jsou nutni. Zkušenější určuje figurantům (zpravidla dva) stanoviska latě a dbá o vypravení náčrtku (skizzy) měření. Vystihnouti správně tvárlivost terénu nejmenším počtem bodů, jest vzácnou schopností, ba uměním. Qdporučuje se naznačiti v náčrtku, mimo stanoviska jich spojení, prudké spády šrafováním a také průběh vrstevnic. Druhému měřiči, čtoucímu u stroje, ulehčí značně hbitý zapisovatel - zbylý figurant. . Zdálo by se řečené samozřejmým a přece často není tomu tak. 'rak v našem případě povolen úředně, přes učiněné rozklady, pouze jeden technik (geometr) a tento byl nucen uspořádati postup takto: 1. Číslovanými kolíčky označena stanoviska latě a proveden náčrt měření i terén; 2. figurant obešel s Jatí znovu kolíčky a geometr provedl u stroje nutná čtení. . Později, když získán bystrý figurant, který si dobře pamatoval ukázaná stanoviska latě, upuštěno od kolíkování. Určitý čas, ke konci prázdnin roku 1919 a 1920, pomáhali dva technikové z Luhačovic, kteří ukázali pohotovost ve čtení latě .a úhlu u stroje a tu mohlo ovšem odpadnouti i dvojnásobné obcházení detailních' bodů (stauovisek latě) zaměřovaného úseku. Nejvíce obtíží bylo samozřejmě v porostech a skutečně lá:zeúský obvod Luhačovic je na ně bohat. Ještě nejpříjemnější byl vysokokmenný les listnatý. V jehličnatém lese, nemluvě o houštinách, bylo nutno si pomáhati za bílého dne ve větší hloubce netoliko vytrvalým kýváním latě, ale někdy dokonce osvětlením latě (elektrickou lampičkon či zápalkou) při značném zvětšení dalekohledu stroje. Při měření užito hlavně dobrého Fričova tachymetru snonií na 30" (čteno na 1') se zvětšením 30 X. Později použito též dvou typu busolních stroju od stavební správy pro hrazení bystřin s nonií na l' a zvětšením 25 X. U strojú přezkoušena, předem multiplikační konstanta, a index u výškového kruhu uveden v souhlas s dělením kruhu (00-1800). I před každým měřením kontrolována poloha indexu při urovnané libele a případné odchylky poznamenány v zápisníku; vysvětlení jest nasnadě: při středních vzdálenostech (kol 100m) činí l' výšková na 3 cm rozdílu výškového. Orientační visury na pevné body brány zpravidla dvě.

1922/21

Čtení latě zaokrouhlováno při detailních bodech na celý centimetr, neboť pro výšky jest čtení milimetrů bezvýznamné a situačně znamená největší chyba 5 mm - 0'5 m na 100 m, kterou možno s ohledem na měřítko plánu a ještě více na daný účel klidně opomenouti. Důležitější zůstává kontrola svislosti latě pro správnost čtení a tu mimo olovnice nebo libely osvědčilo se zak)'vání lati vpřed a vzad, kdy nejmenší čtení jest nejsprávnější. Dle možnosti ustavena střední niť kříže na přesnou neboaspoú přibližnou výšku stroje, aby ulehčeno počítání zápisníkú. Příležitostně užito i nivelace. Při detailních bodech čten pouze jeden nonius. Výsledkem polního měření bylo zaměření celkové plochy v rozloze 184ha se 4400 body z 98 stanovisek za 76 pracovních dnů, t. j. 24 bodů na hektar a určení 60 bodů na pracovní den.. Počet bodů na hektar jest zajisté dostatečný, ale zdánlivě malá výkonnost jeví se v počtu bodů připadajících na den pracovní (průměrně 6 hodin měření). Jest třeba však tu vzíti patřičný ohled na práci jediného technika, předání a dvoji přerušení měření, práci s jednou latí, na tvárlivost terénu, až neproniknutelné porosty a tím také vyvolanou nutnost husté sítě stanovisek (98) mimo obtížné stanovení jich výšek nivelacL Odečteme-Ii dobu věnovanou na nivelaci (332 přestav) a situační zajištění stanovisek, zvýší se počet bodů určených za den na 80 a pouze dle zápisníků posuzováno přes 100. Za nepříznivého počasí pracováno v kanceláři stavební spr,ávy pro hrazení bystřin na doplnění materiálu náčrtkového, vypočteny výšky stanovisek a tato zanesena do příslušných katastrálních plánů, majetku obce Luhačovic. V brněnské kanceláři (ze~lský stavební úřad) vypočteny tachymetrické zápisníky pomocí J ordanových tabulek, kterými též kontrolovány zběžně výsledky docílené použitím tachJ'metrického pravítka. Vypočtené body naneseny valivým vynášečem firmy Starke a Kamerer z Vídně (lepší jest kruh 1). Vrstevnice provedeny metrové, vyjímaje prudkých svahů, kde vytaženy jen pětimetrové; to vše dálo se nesmazatelnou sepií a obyčejným pérem od ruky. Různé dolíky, jámy, strže naznačeny šrafováním slabou tuší, zpravidla s vynecháním vrstevnic, ale s vyznačením výškových bodů; obdobně stalo se u píikrých, krátkých svahů cest. Osvědčilo se velmi dobře šrafování ku zvýšení plastičnosti plánu, taktéž vytahování od ruky, ale nejméně použití sepie, jež přiliš ztemněla a kryje situaci více než třeba. Kancelářské práce zabraly více jak dvakrát tolik času jako polní měření. Výsledky osmiměsíční práce jsou uspokojující. Vrstevnicový plán zasahuje do 13 katastrálních listů v měřítku 1: 1000. V zájmu věci jest želeti, že regulační komise Lázní Luhačovic· nepřistoupila na řádné provedení reprodukce plánu a vypstmÍ

1922/22

veřejné soutěže na upravovací (regulační) plán, nýbrž spokojila se opatřením ruční kopie a přímým zadáním prací pro plán upravovací. Résumé: Le plan des courbes de niveau des Baignes Luhačovice. Par Mr. Géom. E. Faltus. Les travaux sur le terrain sont exécutés par deux employés du burreau technique de la Diete de Moravia au délai de 8 mois et sont :6nis en 1921. Le terrain et assez pitoresque avec les forets. Sur toute la surface de 184 ha, on a mesuré 4400 points tachéométriques détaillés de 98 station tachéométriques. Le réseau de nivellement de précision avec 140 réperes formait la base des hauters et le plan cadastral a l'échelle 1: 1000 la base de la situation. Tout le plan est confectioné sur 13 sections cadastrales (50 X 64 cm) avec les courbes de niveau de la différence 1'00 m. Les détaillés des troux et forsées sont désignées par hachesse, le plan sert comme base pour la régularisation des Baignes.

Zp~ávy 1ite~á~ní. Recense. Přednášky Prof. Ing. Jos. Petříka z praktické geometrie. Kromě obsáhlého díla Prof. Fr. Miillem a Prof. Fr. Novotného "Kompendíum geodésie a sférické astronomie" máme v češtině ještě tři knihy, významné zvláště pro praxi, a to: Prof. Dr. Ing. AI. Tichý, "Praktická geometrie hospodářská" a roku 1912; Prof. Ing. Jos. Petřík, "Základy nižší gendésie" z roku 1914 a nejnovější Prof. Dr. A. Semerád, "Přiručka praktické geometrie" z roku 1921. Prof. Petříka "Základy nižší geodésie", jako jeho dříve známé "Předpisy měřické", ceněné zaslouženě praktiky, jsou žel již v 2. vydání rozebrány a těžko bude možno v krátké době nově je vydati. Spolek posluchačU inženýrství na české technice v Praze vydal mimo zmíněných dvou publikací je,ště "Užití metody nejmenších čtverců prří výpočtu nivelací" od téhož autora. Přednášky Prof. Ing. Jos. Petříka, pokud jsou již litografované vydány (ponejvíce nákladem Čes. matice technické), nemají pouze významu pro posluchače techniky, ale rovněž zasluhují plně pozornosti praktiků. Jsou to: 1. Ú v o dd o k at a str u d a n ě p o zem k o v é. 2. Z á k o n evidenční z r. 1883 s jeho doplňky. 3. Úvod do polygonálních a t r i g o n o m e t r i c k Ý c h v Ý poč t ů. 4. N a ř í z e n í z r. 1 89 O (dílčí plánky) spolu s "Návodem pro vykonávání prací měiiických" z r. 1907. 5. Agrární operace - 1. část: Scelování pozemků. Jsou to pomůcky studia a praxe nevelkého rozsahu, ale nepopiratelné ceny. Prof. Petřík zůstal si i tu věren jasnému a obsažnému výkladu na praktickém základě. Ú vod d o k a t a str u d a n ě p o zem k o v é" počíná ot
1922/23

a. především

vyskytujících se úloh s počty vyrovnávacími; dostatek vhoclných nákresů zvýšuje názornost. "M in. na ř í ze n í z r. 189 O" (viz zevrubnější posudek Prof. dra Fialy v Z. V. č.6, roč. 1921) a ,.Návod pro vykonávání prací měř i c k Ý c h a pro v á o. ě n í z měn v k a t. o per á tec h z r. 1 9 O 7" (spolu s výtahem instrukce z r. 1904) opatřeny taktéž hojnými kresbami a obsah podroben kritice. Nařízeni z roku 1890, týkající se díl čich plánků, vyloženo v souvíslosti s výkladem o instituci civílnich techniků, najmě civ. geometrů. Méně známý "Návod (pokyny) k měření z r. 1907" třeba oclporučiti bedlivé pDzornosti všech ~olegů, jak v úřední tak ještě více v soukromé s,]užbě. Velice zajímavým jest svazek "A g r á r ní oper a c e - 1. část: S celo v á n í p o zem k ft." Schází tu sice nejnovější nařízeni z r. 1911 mímo jiných drobností, ale celkem nemožno za.příti obdivu nad přehledným a kritickým sestay;ením výkladů, které vyjadřují autorovo uznáníhodné pochopení pro důležitost prací zahrnutých pod jménem agrárních operaci, jež v Čechách posud nezahájeny. Zrcadlí se tu vývoj a výsledky agrárních operací, hlavně scelování pozemků jak v našich zemích, tak v cizině, zvláště v Rusku. Zákonná ustanovení a postup prací pos'ouzen ze stanoviska účelnosti, a praktické náměty přičiněny. Patřičný důraz klade se na společná zařízení (nejvíce cesty a p'říkopy), kde návrhy objasněny nákresy. Ke konci probrán:,' běžné námitky pmti scelování pozemků. Maně vybaví se otázka: Byl Prof. Petřík pozván k spolupráci .pro návrh nového scelovacího zákona?

Zorávy veřejné služby technické 1922:

F.

Technika v sociálním vývDji jest předmětem zajímavé úva.hy ministra veřejných prací AI. Tu č n é h o, uveřejněné v čís. 1. letošnjho ročníku časopisu "Zprávy veřejné 8lužb~? t·echnické". Autor dovozuje z příkladů velikých národů, že nejvyšší stupeň vědy a technik:,nebyl s to zachrániti národy před úpadkem, když nedovedly uspořádati své poměry sociální. Proto každý prawvník na poli kulturního vývoje národa musí pamatovati na základy, jež umožňují jeho trvání, a těmi jest rovnováha lidské společnosti, spočívající v sociální spravedlnosti, t. j. rovnoprávnos,ti politické a hospodářské všech vrstev. Aut01' považuje za nejvhodnějšího propagátora hospodářské rovnoprávnosti technika. inženýra, neboť z řad vzdělancll nikdo není tak blízkým duši dělníka jako inženýr, jenž v dílnách, na staveništích, v dolech a hutích je sám nejkvalifikovanějším dělníkem. Vyšlé knihy. 1. Zehnstellige Tafeln der Sin, Cos u. Tang fur die dezimale' 'reilung des Nonagesimalgrades. Vídeň 1920. Vydáno od Bnndesvermessun/2;samt, Wien. 2. Tafeln fUr Berechnnngen in konformen Gauss'schen Meridianstreifen mit Beníitzung der Rechenmaschine. Vídeň 1920. Vydáno od Bundesvermessun~samt, Wien. .. 3. Mitteilungen der Generllldirektion des Grnndsteuerkatasters. Seš. 5. Osterreichische Staatsdruckerei. 4. V. Láska: Počet pra vdépodobn(lsti. Sv. 17 . Svět a pdce. N fíldadem Matice technické. PralJa 1921. 5. Astronomie (Díl III. od. lIL Sv. 3. díla" Kultur der Ge/2;enwart"). Spracoval L. Ambronn, Fr. BoU,. A. Flotow a j. Lipsko, B. G. Teuhner 1921. Cena R4 M. 6. J. Petřik: Základy nižHí geodésie. Třetí vydání. Praha 1921. Nákladem Matice technické.

v

Články časopisné.

Časopis čs. inženýrů a architektů Str. 189. Ing. B. KJ:'ivanec: vensku dříve, dnes a v budoucnosti.

1921: Organisace silniční

správy

Zprávy veřejné služby techniCké 1922: Str. 10. AI. Tučný: Technika v sociálním vývoji. Str. n. Prof. A. Smrček: Dunaj a nábřeží v Bratislavě. Str. 18. Arch. Zákrejs: Plán regulační a veřejné zájmy.

1922/24

na Slo-

Věstník inženýrské komory 1922: Tohoto roku založen jest nov.ý stavovský technický časopis. Věstní!>. inženýrské komory vytknul· si za úkol hájiti zájmy civilních technikU. a přinášeti články a zprávy odborné práce, hlavně civilně-technické. Vítáme jeho kulturní a stavovské poslání, jež přispěje k povznesení stavu a doporučujeme jeho četbu civilním zeměměřičllffi. Sborník čs. společnosti zeměvědné 1921: Str. 75. Dr. Jos. Dobiáš: Příspěvek k výkladu mapy Ptolemaiovy. Journal des Géometres, experts franyais 1921: Str. 324. G. Lemaire: Probleme de la carte. Str. 327. Alhidade holométrique du colonel Goulier. Comptes rendus: 1921, čís. 14. Šesté všeobecné shromáždění mezinárodní pro míry a váhy konalo se 27. září 1921 po delší pi'estávce od roku 1913. Novým 1'editelem mezinárodního ústavu pro míry a váhy jest 1). E. Guillaume. Počet přináležejících stát II vzrostl z 18 na 28. Zeitschrift flir Instrumentenkunde 1921: Str. 299. H. Boas: Untersuchung iiber die Feinbewegung an einigen J\liIuoskopen. . Str. 281. Dl'. H. F u s s: Bambergscher Registrier·Theodolit. Mathematische Annalen 1921: Sešit 1/2. Str. 117. L. Neder: Zur 1'heorie der trigonometrischen Reihen.

Zpl:ávy ze sbol:ů zákonodál:ným ·a úřadů. Čís. 409 Sbírky zák. a nař. Nařízení vlády republiky Československé ze dne 20. října 1921 o zvýšení tax na zkoušky pro uchazeče o autorisaci civilního technika (civilního inženýra nebo ciYi lního geometra). Dle § 27 nařízení čís. 268 i,. z., se nařizuje:

státního

ministerstva §

ze dne 8. prusince

1860,

1.

Zkušební taxy, které dle § 13 vyhlášky ministerstva vei-ejných prací ze dne 5. června 19Lt, čís. 127 1'. z., jsou povinni zaplatiti uchazeči o autorisaci civilního technika (civilního inženýra nebo civilního geometra). z,-yšují se o 200'/0, takže na předsedu neb spoluúčinkujícího člena zkušební komise pHpadne napříště (§ 13, odst. 4., cit. vyhlášky) odměna 90 K;. § 2. Zvýšené zkušební taxy, uvedené v § 1 tohoto nal-ízení, zvyšují se ještě o další částku 45 Kč., jež připadá státní pokladně k úhradě výloh ncházejících státní správě. § 3. Nařízení toto nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Výkonem nařízení pověřuje se ministr veřejných praeí. Dr. B e n e š v. r. Ua.ržal v.r. Cerný v.r. Srámek v.r. Habrman v.r. Dr. Srobár V.r. Dr. Dolanskýv. r. A. Novák v. r. L. Novák v.r. Staněk v.r. Tučn:f v. r. Dr. Vrbenský v. r. Srba v. r. Dr. Dérer v. r. Dr. Mičura v. t. v

v

v

Vyneseni ministerstva financí v dohodě s ministerstvem vedlnosti ze dne 2. prosince 1921, č. 118828/13742=21, o

vyhotovování snímků soud a evidenci

situačních katastru

nákresll pro daně pozemkové.

spra=

knihovní

Ze zpráv dohlédacích úředníkfl o přehlídkách evidencí katastru daně l'ozemkové bylo seznáno, že vyhotovení snímků situačních nákresů o dělení

1922/25

katastrálních parcel, určených ve smyslu cís. nařízení ze dne 1. června 1914 čís. 116 ř. z., pro knihovní soud a evidenci katastru daně pozemkové, děj& se též světlotiskem na cyanotypickém a negrografickém papíře. Dle získaných zkušeností jsou snímky vyhotovené takovýmto způsobem často nejen velmi nezřetelné, ale mají zejména tu --'Vadu, že svojí přesností kresby, následkem výrobního procesu na mokré cestě a nestejnoměrné srážky papíru, nevyhovují ustanovením nařízení bývalého rakouského ministerstva spravedlnosti a financí ze dne 9. února 1907, Č. 29 ř. z., bod 7. Mimo to nehodí se řečené snímky ani jako listinný doklad pro sbírku listin, poněvadž jejich kresba delším účinkem denního světla mizí. PNhlížejíc k těmto závadám, rozhodlo se ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem spravedlnosti, že snímky vyhotovené na m o k r é c es t ě (světlotiskem a pod,) jsou pro účely uvedené v bodu 6. cís. nařízení ze dne 1. června 1914, č. 116 ř. z., nepřípustny a současně stanovilo, že snímky ty musí býti vyhotoveny na snímh vém plátně, nebo na zvlášť silném průsvitném papíře nejlepší jakosti, buď ručně nebo reprodukční metodou litografickou, zinkografickou, fotolitografickou, nebo jinou takovou, která by skýtala Zlí ruku, že na jejím základě vybotovené snímky budou v každém směru odpovídati podmínkám pr'edepsaným nal-ízeními býv. rak. ministerstva spravedlnosti a financí ze dne 7. i'ervence 1890, i'. 149 ř. z., li ze dne 9. února 1907, č. 29 ř. z.

Zp~ávy odbo~né. Hospodářsko-politická knížnice, svazek 20: Jak se bude postupovati při parcelaci panské půdy? Hospodářsko-politická knižnice jest sbirkou časových přiruček, vycházející za redakce Jaroslava Marchy v Bmě, Starobměnská 13. Od roku 1911 vydávaná, přinesla v 21 svazcích, do konce roku 1921 vyšlých, pěknou sbírku brožur rázu jak politického' tak hospodá.řského. Vyjímaje posledních dvou svazků jsou také všechny rozebrány. Dostati lze ještě z ročníku X., 1921, svazek 20: "JaK se bude postupovati při parcelaci panské půdy?" (15 Kč) a svazek 21 : "Zákon o stavebním ruchu s příslušným prováděcím nařízením" (8'80 Kč). V roM 1920 vyšlý svazek 19: ,,20 zákonů a n3Jřízení, týkajících se pozemkové reformy a půdy vůbec" jest již také rozebrán a tu tím více přichází vhod pozdější svazek 20 z ročníKu 1921, který jest výkladem a ukazovatelem nejdůležitějších ustanovení a otázek ze souboru pozemkové reformy. PŤi značném počtu zákonů a nařízení, vzájemně se doplňujících, ale také ustanovení zrušených, jest zmíněná knížka znamenitým průvodcem pro každého, jenž s' parcelací zabrané půdy a pozemkovou reformou vůbec má co čínítí! Vřaděna tu také důležitá stať o vyměřování aohraničování po'zemků, již mimo výkladu zákona přídělového zpracoval kol. inž. Josef BaTtůněk. Na 200 stranách, ve 140 kapitolách a 14 dílech seznamujeme se postupně s příčínami a účelem reformy pozemkové, prvními jejími počátky a postupem při provádění parcelace ; čteme jasné výklady ze směrodatných zákonů a nařízC'ní, zvláště zákona zábol'Ového a přídělového, výtah zákona úvěrového a náhradového. Prozatímní nájem půdy dle § 63 přídělového zákona, dále příděl půdy rozptýlené a stavební, posouzen již s ohledem na prošlé lhůty. lJpozoměno na důležitoU: otázku parcelace státních statků a možného přídělu půdy z těchto dle zákona o stavebním Tuchu z 11. března 1921. Tak'též vzpomenuto osudu obecních pozemků (hlavně les,ů) a parcel jednotliV'cu, jež zabrány ne právem velkostatky v dřívějších dobách. Výklad zúkona o obecním statku obsahuje i odůvodnění a důsledky jeho. Různé seznamy a. tabulky jako statků státních, oblastí bonitníeh a j. doplňují dobře celé dílo. Při kapitolách o vymě:řování a ohraničování pozemků (díl XIIt) dlužno především uznati chvályhodnou snahu pisatele, aby udělil ven-

1922/26

kovu dostatek dobrých rad a ušetřil jednotlivcům zbytečné výdaje. Látka I-'robrána a přehledně sestavena v 10 kapitolách. V zájmu věci bylo by žádoucno, aby "některé věty - třeba dobře míněné - nevedly k nedorozumění, ku př.: "Proto,' kdo zjistil chybu ve výměře svých pozemkťl, obrať se na evidenc.i katastru daně pozemkové a tam žádej o její opravení. - Mylně je rozšířen názor, že geometr je oprávněn ohraničovati pozemky." Celkem však nutno vítati, že projeveno otevřeně míněni v choulostivé otázce a majitelé pozemků bU!dou se zajisté těšiti z výhodných pro ně pokynů. . Prohraná kniha "Jak se bude postupovati při parcelaci panské půdy?" psána v prvé řadě pro naše venkovany; bude však výbornou příručkou pro každého zájemníka, kolegy geometry, především na venkově působíci, v to ovšem počítaje. Nestačí zajil>té znáti jen !iteru zákona, ale více jasný výklad jeho a tím zjednati si možnost, abych poraditi mohl bez obtíži každému a vyvarovati se omylů, v zájmu jeho i svém. F.

Zp~ávy spolkové. Zápis

o valné

schůzi

Odbočky Spolku čs. zeměměřičů

v Brně. Valná hromada zahájena v 10 hod. dopoledne proslovem předsedy p. prof. dra. A. Tichého. Nato promluvil p. prof. dr. A. Semerád na thema ~Rozhraničovací práce", ve kterém nastínil obecnou činnost našich delimitačních komisí. Poněvadž přednáška bude uveřejněna samostatně v "Z. V.", poukazujeme kolegy, by sledovali v časopise obsah zajímavého a ěasového tohoto vylíčení. Po přednášce, navštívené 56 členy spolku, prohlédli kolegové výstavu amerícké techniky a soutěžné plány na. regulaci okolí mostu v Bratislavě, čímž zdařilá dopolední část valné hromady ukonč~a. Odpoledne o 14. hod.pokračovano v sále "u Hochmuthů" ve schtlzi za přítomností 48 člena. Předseda spolku uvítal s potěšením přítomné členy všech kategorií zeměměřičských, přečetl pozdrav kol. Doležala z Plzné a přikročil ku. projednávání vlastního programu. Bod 1. Ctení protokolu o poslední valné hromadě Odbočky odpadlo na návrh kol. Faltuse, ježto zpráva o ní uveřejněna v "Z. V.". :ijod. 2. Podal I. jednatel Odbočky: Cinnost Odbočky pohybovala se jednak ve směrnici takřka už historických požadavků zeměměřičských, jednak dána byla časovými mívrhy koleg& a členů výboru. K podstatným úkolům svým považovala Odbočka spolupůsobení na pro v e den í r e for m y našeho studia. V přítomné době lze konstatovat, že ministerstvo školství a profesorské sbory vysokých škol technického směru chovají přesvědčení, ze reforma je nutná. Jsou však rozdílná nazíl'liní o tom, jakým způsobem reformu provésti, což prá vě jest příčinoll, že otázka reformy šla dosud hlemýždím krokem vpřed. Pro naši veřejnost je dllležito· připomenouti si usnesení ankety zástupcu profesorských sborů na technikách, vysoké škole zem~dělské a báňské ze 4. a 5. července 1921, kde přijat názor, že příští studium zeměměřičské má býti připojeno co třetí směr inženýrského stavitelství, aniž by mělo býti identicky organisováno se směry A a B, Naše pražské vedení svolalo za účelem získání názoru svého členstva k dosavadnímu vývoji akce členskou schůzi, která zdflraznila naše požadavky zeměměřičské a přiklonila se k názoru, by "p l-i č len ě n í odboru zeměměřiěského inženýrství provedeno bylo případně v souladu s dosavadní organisací jednotlivých vysokých škol technických". Jak poměry poslední ukazují, je těžisko celé záležitosti přesunuto do profesorských sborů vysokých škol technického rázu,> ježto ministerstvo školství jest vázáno do jisté míry autonomií vysokých škol. Doufáme však, že vysoké školy technického směru nedají nyní již otázce - v zájmu cti stavu vysokoškolských techniktl - usnouti a v brzké době podají ministerstvu školství žádané návrhy, berouce při tom zřetel na požadavky přednesené našimi organisacemi a praktiky, takže ministerstvo školství (referát p. min. tajemníka inž. J. Vrby) bude snad s to, po čtvrtstoletí první reformu zeměměřiěského studia konečně uvésti ve skutek studijním rokem 1922/23.

1922/27

Otázce přeřa,z;ení měřických úředníkfl do skupiny A, jíž vede bratrská organisace Ríšského spolku státních měřických úředníků, věnovala -Odbočka členy svého výboru a jednotlivými kolegy v ní ':>rganisovanými podporu získáváním parlamentáTních ěiniteliL Akce ta není dosud skoněena, ač návrh zcíkona jak ve výboru rozpoětovém tak i sbítně zřízeneckém byl pí·ijat. V poslední chvíli zdá se, že i ministerstvo financí upustilo od svého ·odporu, spolehneme-li na významná slova, kerá )?ronesl v rozpočtové debatě s~Lmp. ministr financí A. Novák. Příčina, proc do poslanecké sněmovny návrh se nedostal, leží v tom, že politická Pětka nepřipustila té doby k projednání žádný návrh, který by znamenal platové zlepšení úřednictva vůbec. Dftvody krnté redukce platové, kterou postiženi veřejní úředníci zákonem z 21. prosince 1921, nejsou však v žádné vnitřní souvislosti s požadavkem měřických úředníků o Pl'eřazení do skupiny A a jsme proto pi'esvědčeni, že akce ta znovu zahájena bude, jakmile takticky to bude možno. . Třetí ďt"lležitý bod činnosti Odboěky jest o t á z k a a g r á r n í c h k o leg ft se týkající, t. j. jejich Pl)stupové poměry, jmenování na místa vfidčí a. přijímáni absolventll zeměměřičských kurst!. Odbočka prostřednictvím jednatele intervenovala v této věci v ministerstvu zemědělství (p. sekční šéf Jánský, p. min. rada Traitner) a dom'Í11ala se nápravy. Zkoumati p()žadavky geometrů. bylo přislíbeno, ale máme po ruce dilkazy, že nezaznamenáváme změnu kursu. Zftstává tudíž tvrdou pravdou, že i dnes jeví se proti geometriim zaujatost: snad proto, že tak dobře vždy pracovali a že vychovali dorost, dostávají tento vděk!! OtlÍ.zky agriÍrních kolegů nepustí Ollbočka se zřetele, ale doufá, že i agrární kolegové nezaleknou se a neustoupí v boji za svá práva a svou stavovskou čest. - V souvislosti s touto činností zakročila Odbočka u Zemědělské jellnoty v ziležitosti mivrhu nového scelovacího zákona a docílila toho, že jí zajištěna spoluúčast v anketách, která pak pro snazší jdniní přenesena na p. prof. Ing. Jos. Petříka. . Otázce návrhu nového zákona stavebního věnována patřičná spoluprlce s ostatními interesovanymi kruhy. Přesné n4vrhy Odbočky, vypracované p. ]1l·9f.drem Tichým a kol. Peňázem, p,)dáuy na ministerstvo veřejných prací a Masarykově A. P. V obllobně významné záležitosti, kter,.u jest návrh zákona na zřízení státní regulační komise v Brně, vypracováno příslušné pod:iní a zodpovčděn dotaz mor. zemské správy politické (techn. oddělení). . Otázkou stavovského označení .Ing" zabývala se 01bočkai stejně intensivně. Při intervenci u p. referenta ministerstva veřejných prací sděleno bylo zástupciím Odbočky, že nelze nyní měnit zísadní ustanovení dotyčného cís. nařízení a že nová jeho úprava je možná jen no.velis!!;eÍ z\Íkona. Nutno telly žlÍ.dosti přesně instruovat dle nař. vlády rep Cs. z 10. listopadu 1921 (viz čís. 1. "Z. V." ročník 1922). Považuji za úkol příštího výboru Odbočky zakročit o novelisaci zákona, aby přiznávání názvu "Ing" kolegllm naším dálo se snazší cestou a poukazuji na úmysl ministerstva veřejných prací vyslovený ve výnosu téhož ministerstva z 31. srpna 1920, č. j. 20.563-XIV. a proslov p .. vrch. stavebn. rady Dittrlcha učiněný v zastoupení ministerstv~ veřejných prací na ustavující valné hromadi'l Inženýrské komory pro Cs rep. dne 14. března 1921, jež možnost příznivi\ji<ího posuzování pro udělení n'Ízvu "Ing" kolegům naši,? slibují. Dl\ležitým projevem činnosti Odbočky bylo také snažení o dobré rozřešení otázky členství a ode~írání "Zeměměřičského Věstníku" kolegy sdruženými v Ríšském spolkyu stRt. měř. úředníkíL Doufáme, že výsledek těchto snah uspokojil členy Ríšského spolku a ukázal naši dobrou vůli,yobecným stavovským zájmům dle možnosti prospěti. Bude však účelJlO, by Ríšský Spolek i spolek čs. zeměměřičf! v Praze věc novč projednaly a propilovaly, aby nabyté zkušenosti z minulého roku byly 'Zkoumány a otázky rázu finančního oboustranně tak zrevidovány, by neutrpěl tím miš jediný stavovský list. Odbočka, stojíc na stanovisku, že geometři co vysokoškoláci patH do celé inženýrské rodiny, všímala si v)leho, co ve Spolku inž. a arch. o našich otázkách konáno. Předložila pak" konstatujíc sympatické projevy jednotlivců i vedoucích činiteIíi tohoto spolku, u příležitosti

1922/28

Valného :jezdu Spolku inž. a arch. v Bmě 1521, podání, by kolegové, co absolventi technik, byli pl'i,iímáni za rovnoprávné členy. Záleútost příznivč vyřízena a dnes možno konstatuvat, že se tvoří zájmové skupiny "inženýrů. geometrů" ve Spolku ínž. a arch. Odbočka cení si vysoko tento fakt a doufá, že i kolegové pochopí význam a cenu tohotu činu se vztahem na možnost vlivu našeho na rozhodování o našich požadavcích v inženýrských organisacích. _ Z,íjem o dobrý chod administrace "Z. V." vedl někter(; člen}' výboru ke spolupráci. Výsledkem snah těchto, podmíněných občta vostí hlavně kol. Faltuse a Veverky, je okolno.st, že získáno mnoho nových odběrateHL Bližší detaily obsahuje zpráva administrační. Veškerá činnost Odbočky sledoVlína členstvem ve schlIzích členských, jichž bylo celkem 10, proti 8 schl1zím výborovým. Návštěva členských schůzí byla na naše poměl'y velmi pěkná. Nejvíce navštívena ,~Ienská schůze spojemí s přednáškou p. prof. dra Tichého: O grafickém vyrovnání a sice 45 členy a hosty. Další přednášky, připojené k členským schúzím, přednesli: Kol. BarHměk: O ohraničeni a obnově branic hospodářských pozemků. Prof. dr. Kladivo: N omografie v geodesii. Kol. Kožoušek: Společná zařízení u agrárních operací. Potůček: O užití Horského diagramu. Rflčička: O letecké fotogrametrii. Baar : O úpravě katastr,ílní mapy. " Doležal: Výkup a odhad pozemků u železnic. " Faltus: V rstevnicový plán lázní Luhačovic. Nové přednášky slíbili kolegové: Matyáš, F. Mátl, Bartt'l.něk, prof. dr. Kladivo, Peňáz, Kostelecký a Krátký. Pl'ednášky budou odbývány v zimním období pokud možno každý druhý ětvrtek v sále "u Hochmuthll", Tivoli 48, o pfll 8. hod. večer. Zmiňuji se též o pohybu členstva Odbočky: s pr-ibylými novými ěleny jest počet členstva koncem správního roku 259 (Morava se Slezskem 154, Slovensko s Podkarpatskou Rusí 79, Jugoslavie 6). Kolegové! Budiž mi' na konec dovoleno několik upřímných slov všeobecného rázu-o Snahou předsedy a výboru Odbočky bylo vždy. hájiti zájmy našeho stavu těmi prostředky, jež náš malý spolek má k disposici a s vědomím, že kroky naše musí býti promyšleny a opřeny věcnými důvody. Víme, že nezdařilo se mim dosíci tolik, oč jsme bujovali, ale nutnopoukázat na to, že příznivé výsledky našich akcí podmiňují v prvé řadě činitelé, jsoucí mimo náš stavovský vliv. Setkáváme se často s neporozuměním. překážkami, ba s vážným odporem silných jednotlivců a organisací, uad něž nejsme s to. Tvoříme jen složku hospodál-ského, technického a kulturniho života v naši republice a proto musíme hledat opory u osob a sdružeuí. jež dovedou naše požadavky podporovat a hájit. Chopme se tedy pomocné ruky a podejme naši ke spolupráci těm kruhům, které s námi sympatisují. - Je však třeba, bychom se v naší organisaci tím pevněji stmelili a pracovali intensivněji ještě než dosud. A tu třeba ukázat ještě větší smysl pro solidaritu, vice družnosti, ozbrojit se auto kritikou v osobním jednání, míti shovívavost v posuzování řlidných kolegů svých z různých oborů praxe měřické, vštípit si dobrou vůli a chuť ke spolupráci ve společných zájmech stavovských - krátce řeěeno -, osvojit si v prvé řadě lásku k celému stavu a jednotlivým složkám jeho. Té nezištné, bez:náročné práci každého jednotlivce z vás, kolegové, již vnuká poctivá vůle prospět celku,' volám "Zdar". K rozpravě o jednatelské zprávě předčítá kol. Krátký obsah dopisu od kol. Sůry ohledně zařazení měřických úředníků státních do skupiny A. Předseda Odbočky stručně zmiňuje se o osobním svém dojmu z ankety o reformě geodetického studia a je přesvědčen, že min. školství otázky reformy vřele se ujímá, zvláště svým referentem Ing. Vrbou. Nato schválena jednomyslně zprávvl1. jednatelská. Bod 3. Pokladník Odbočky kolega Seránek referuje o příjmu a vydání Odbočky a administrace časopisu. Veškerý příjem Odbočky byl 1628'48 K. Ježto vydání pro Odbočku činilo 936'75 K a na administraci 461'60 K, zbývá v pokladně 230'13 K.

1922/29

Zpráva pokladníka. kterou revisoři koJ. Brychta a Bílek shledali ypořá~ku úplném, schválena jednomyslně valnou hromadou a vzata na vedorm. Bod 4. Kol. Veverka podává zprávu o administraci, kted musila poHditi nové seznamy odběratelů, při čemž vypomohl zvláštní ochotou kol. Peňáz, přednosta měř. oddělení města Brna. Vyřizovány četné reklamace a získána řada předplatitelů, za čež hlavní zásluhu krom kolegy Veverky má kol. Faltus a Růžička (viz zvláštní zprávu). Zpráva administrace,jež vlastně týká se činnosti Spolku čs. z. v Praze, vzata s pochvalou na vědomí; udělení absolutoria, patřící do práv našeho :ústl'edí, vyhrazeno je Praze. Bod 5. Volby předsedy Odbočky a výboru byly dalším bodem jednání. Předseda p. prof. dr. Tichý přimlouvá se za to, by zachovány dosavadní 'principy a voleno krom pJ:'edsedy 10 členů výboru a 8 náhradníků. Poměr jednotlivých kategorií nelze dodržeti v zastoupení výboru, neboť pak by ·odpadlo zastoupení malých skupin. Kol. }<'altus poukazuje na to, že ve výborové schlízi dne 14. ledna bylo o kandidátce po dorozumění se zástupci jednotlivých kategorií a k vůli rychlému tempu projednávání tohoto bodu ve valné hromadě jednáno a proto navrhuje, by kandidátka výboru vzata za podklad, auiž by se vylučovala možnost změn v osobách. Kol. Janč 'zastává zisadu svobodné volby. Kol. Faltus konstatuje, že jeho návrh neodporuje stanovisku kol. .Janě.e, neboť výběr členů výboru Z civ. technikft brněnských je omezen: Přikročeno pak k volbě aklamací a zastoupení ve výboru provedeno .takto: a) Členové výboru (kol. evid. a pozemk. úřad): Baar, Neduma, Krátký, (kol. civilní): Janč, Beneš, (kol. agrární): Kubín, (kol. železniční): Kostelecký, (kol. zemští): Růžička, (kol. městští): Peňáz, (kol. posluchači): Maťa; b) n~hradníci: Trávníček, Horný, Vejmělek, Pala, Marek, Faltus, .Čtvrtlík, Va řeka; c) revisoři účtlí: Brychta a Vyroubal. li volbě předsedy prohlašuje p. dr. Tichý, že ze zdravotních diivodů, pro nával prací a svůj pobyt mimo Brno nehodlal volbu předsedy přijmouti. .JelikoŽ však ve výboru byl o to žádán, by volbu v případě zvolení přijal, mohl by tak učiniti jen tehdy, že zvolený místopředseda mu vykonávání funkce ulehčí svým případným zastupováním. K vývodiim p. dra Tichého poznamenává kol. Faltus, že p. profesor dr. Tichý přes to vše může býti jediným kandidátem našim, neboť jeho osoba zaručnJe nám dobrý vývoj spolku a nezištnou spolupráci ve věcech zeměměřičských. Pak provedena volba předsedy, jímž jednohlasně zvolen prof. dr. Tichý, což s potleskem všeobecným přijato bylo. Bod 5. Volné návrhy, ač měly býti do 13. ledna písemně podány, jsou pHpustné, ježto o termínu tom zvěděli kolegové Z' časopisu opožděně. Z došlých návrhů předčítá p. předseda dva návrhy kol. Faltuse: 1. Pokla§ník Spolku čs. zeměměřičů budiž (v Bruč) tam, kde je administrace "Z. V." 2. Clenský příspěvek ať obnáší pro rok 1922 obnos 35 Kč; za časopis pro cizinu 40yKč, jednotlivá čísla 4 Kč; posluchači techniky platí 10 Kč příspěvku. Clenové Říšského sJlOlku státních měřických úředníků jsou zároveřt členy Spolku čs. zeměměřiču. v Praze a dJlstávají spolkový časopis "Z. V." prostřednictvím příslušné administrace. Ríšský spolek zaplatí za každého svého ohlášeného člena, dostávajícího "Z. V.", roční příspěvek 28 Kč Spolku čs. zeměměřičii a to ve čtyřech splátkách během roku. Dohoda uzavírá se ~atím jen pro rok 1922, kdy vyjde deset čísel časopisu. Kol. Faltus odůvodňuje svůj návrh a uvádí, jaké zjednodušení by to bylo pro administraci a pokladníka, zaručuje se tímllpravedliv!íjší rozdělení nákladu a zmenšuje se tak rozpětí mezi příspěvky kolegií. Ríšského spolku s ostatními členy.

'V

1922/30

Kol. Bartfměk varuje před touto změnoJl a dovozuje, že k tomu potl-ebí je schválení valných hromad odboček Ríšského spolku, tedy průtah
+

1922/31

chůdcové si vydobyli, uurželi a zúčasti'iovali se IJilnó našeho spolkového života. Konči upozorněním na píednášky prof. dra Zavadila ~O_obóhu vody v přírodó" a vybízí k jich navštěvování. Pooě vadž program tím vyčerpán, ukončil předseda valn')u schůzi výzvou u další spolupráci v novém obdob!. Zapsal Ctvrtlík.

Zptávy osobní. 'z ministerstva financí. Vláda republiky Československé jmenovala. technickými finančními rady v VII. tHdě hodnostníad personam pro správní obvod zemského finanóního ředitelství v Pr~ze vrchního roěřického komisaře .Jana K a valí r a měřickým radou pro litografický ústa v ministerstva financí, měřického komisaře .Josefa B a a ra vrchním měřickým kOmisařem. Přeloženi: Měl'. asistent Bruno Mel c h a r, dosud přidělen evidenci katastru daně pozemkové vo Vyškově, byl přeložen k odděleni pro nová měření v Bmě. Zpráva

administrace

"Zeměměřičského

Věstniku"

za rok .921.

Pdce, spojené s administrací, byly v minulém roce velmi obsáhlé. Hned na počátku roku bylo nutno sestaviti nové seznamy ělelilo[dle zemí, jelikož staré byly jíž změnami přeplněny. Všechělení't i s odběrateli bylo 70S. Seznamy tyto byly pak litograficky rozmnoženy, při čemž nám s nevšední ochotou vyšel vstHc kol. Peňáz,začež mu zde vzdáváme srdečný dík. Další prací bylo vyřizování reklamací a objednávek starých čísel (starších ročníkfl), a zanášení hlášených 7.měn. Byl to zvláště kol. Faltus, který se administračních prací čile úiiastnil a dále jednatel spolku kol. R{lžička.,Možno Hci, že tito dva kolegové vykonali dobroú polovici administraě.ních prací. Kol. Faltus staral se kromě administrace též o finanční stránku spolu s pokladníkem odbočky. Starší ročníky (od r. 1913) byly přeyzaty od redakce "Zeměměřičského Včstníku" ze zdejší vysoké školy technické a uloženy. Starých čísel jest tak velký počet, že by.la potíž s jich umístčním; zapiijčením vhodného etažéru umožněnoroztHditi všechny rOl:níky dle jednotlivých čísel, čímž docíleno pěkného přehledu. Čísel bylo tisknuto 750 (700 s obálkami a 50 bez obálek). Prvního čísla se bohužel na některé později přihlášené členy nedostalo j stalo se to tím, že jsme získali řadu členu až po vyjití prvního čísla a dále hlavně tím, že se právě toho čísla mnoho na poště ztratilo. Aby ulehčeno bylo přetížené administraci a !aktéž, by bylo odstraněno nedorozumění, týkající se reklamací kolegii v Ríšském spolku státních měřickfch úředníků organisovaných, jednáno o odděleníadministrace pro iileny Říšského spolku státních měřických úředníkU. Dohody dos:íleno a počínaje letošním rokem zasílá se ~Z. V. \' pro evidenční kolegy v Cechách hromadně na adresu kol. Náhlíka v Praze, na Moravě a ve Slezsku na kol. Baara v Bruč a na Slovensku na kol. Hrabovského v Trenčíně. Jmenovaní kolegové obstarají rozeslání čísel na jednotlivé kolegy a vyřídí taktéž reklamace. Administrace pro všechny ostatní členy Spolku čs. zeměměřičů (počítaje z evidenčních ty, kteří členy Spolku státních měřických úřední1di dosud nejsou, ale našimi členy jsou), dále pro předplatitele věstníku a objednávky starších ročníků, zust,ívá jako dříve: Brno, Zemský dům II. Ke konci upozorňuje administrace, že staré ročníky (od 1'. 1914-:J9~O) jsou v dostatečném počtu na skladě a mohou býti za puvodní ceny s mihradou poštovného přenechány. Za redakci zodpovída Dr. A. Semerád. Nakladatel: Spolek československých

Tiskem Polygrafie v Br&ě. zeměměllčft v Praze.

1922/32

ROÓNíK X.

ZEMĚMĚŘIČSHÝ VĚSTRÍH Výtah z přednášky

Ing. L. D o lež a Ia dne 2. prosince 1!l21.

V úvodu naznačil přednášející, že dne 5. května 1835 byla slavnostně zahájena doprava na kontinentu po první 16 km dlouhé železniční trati Brusel-Malines, a že za necelých 90 let se rozšířila světová železniční síť na více než GSo.ooo km. vývoj železnic byl neobyčejný a měl takový vliv na veřejné blaho, že předčil všechna očekávání i nejpovolanějších osob a mluví lapidárně o V)cznamu železnic. Bezměrná důležitost a hodnota tohoto národního jmění, uložená v žel. pozemcích, stavbách a zařízeních, vyžádala si pro racionelní vedení již v prvních počátcích specialisaci a dělbu práce, jež během doby byla provedena takřka do krajností. Objasniv organisaci našich stá.tních drah, participujících na žel. světové síti, celkem 11.574 km, pojednal přednášející obšírně o geodetické: skupině u ředitelství stát. drah a o její působnosti. Označiv použité pomucky, přešel k vlastnímu tematu s cítováním směrodatných ustanovení: a) zákona o koncesích pro železnice (14.září 1854, ř. z. č. 238) i: b) vyvlastňovacího zákona (18. února 187S, ř. z. č. 30); c) železničních předpisu. Podkladem výkupu je vyměřovací operát, sdělaný dle skutečného stavu (§ 11 vyvl. zák-) na základě předpisů platných pro dílčí plány a dle § 1 žel. imltrukce o ustanovení hranic drážních pozemku. Tento operát sestává ze situačního plánu 1: 1000, v němž> jsou označeny zabírané parcely kromě katastrálních parc. čísel' ještě běžnými čísly ve směru kilometrování dráhy pro snazší přehled, dále ze seznamu pozemků, jež se mají vyvlastniti, a ze seznamu majitelů vyvlastňovanýclr pozemků, v nichž jsou uvedeny všechny údaje parc. protokolu, označení pozemků čísly železničního plánu (běž. čísla), zabíraná plocha a čísla knihovních vložek. (Železniční správa má své formuláře těchto seznamů.) Tento operát se vyloží dle ustanovení vyvl. zákona u dotyčných obcí,načež senařídí pochO'Zí komise(politickápochůzka), jež ustanoví, pokud a v jakém rozsahu je vyvlastnění potřebí. Vyvlastnění se vztahuje k vlastní železniční stavbě, k založení nádraží, provoz.ních budov a jinakým zařízením, k vodárnám a k zajištění k provozu potřebných pozemků, pramenů, k změnám terénu, ke skládkám atd., pak k dobývání kamene, štěrku, násypového a jiného surového materiálu pro stavbu.

1922/33

Vyvlastnění veřejného statku obcí, okresú, zemí atd. Oproti tomu jiných správních odvětví získán k v dohod{: s kompetentními státními

jest připustno pokud se týče však múže býti státní majetek účelu železničních staveb jen úřad,].

L Věcné odškodněni.

Za vyvlastněné pozemky má se dle § 3C5 všeob. obč. zákonníka dáti ;,přiměřená náhrada". Tato v sobě zahrnuje: 1. obecnou cenu vyvlastúovaného objektu v době vyvlastnění; 2. náhradu za všechny hospodářské a majetkově právní nevýhody, jež s sebou přináší vyvlastnění jednak pro vyvlastněného, jednak pro podružni'l oprávněné, jež má odškodniti vyvlastňovaný (na př. pachtýře). , S vyvlastňovanou věcí mají se nahraditi i plodiny, pokud jsou od~jmuty vyvlastněnému a neponechány mu ke sklizení aneb k využití, jakož i obtíže v obhospodařování (okliky, ztížený dohled, ztížení potažné práce zamýšleným oplocením atd.). Poskytne-li však stavba přednosti co do obhospodařování zbytku, tvoří tyto kompensaci s náhradou z titulu ztíženého obhospodařování. Odškodnění vztahuje se tudíž na větší hodnotu, již má oddělovaná část vzhledem k místní neb hospodářské souvislosti , s celkem a na menší hodnotu zbytku, která povstane oddělením dílce. Není turlíž směrodatnou jen obecná cena věci, t. j. hodnota, již tato má pro každého, ale cena, již má věc právě pro odstupujícího následkem jeho individuelních poměrů. Oproti tomu se nedbá nároků, plynoucích z náklonnosti nebo choutky, t. j. nároků, jež ve své podstatě ani nepřipouštějí ocenění v penězích, zvlá,štní záliby či domýšlen)'ch předností, jež jsou odvislé od zařízení teprve .zamýšlených aneb příštích poměrú, jmenovitě pak přirústku na hodnotě, jej~ by přivodilo projektované zařízení' dráhy (§ 6 vyv!. zák.). Náhradu za vyvlastňovaný pozemek bude tudíž určovati ()becná cena zemědělské neb lesní půdy a souvislost pozemku s celkovou držbou, jež vlastně určuje jeho hodnotu dle individuelních poměrú. 2. Zásady pro oceňování.

K púdě patří plodné i neplodné plochy, pak bažiny a rybníky, i když nejsou hospodářsky vzdělávány a nedávají výtěžku sekáním rákosí, pěstěním košíkářské vrby, dobýváním rašeliny, rybúi'stvím a pod. K púdě náleží t. zv. přírůstek, t. j. všechny užívatelné věci, které vyrústají na povrchu pozemku, pokud jsou s ním spojeny {plody půdy), dále t.zv. příslušenství, t. j. věci vedlejší, samostatné, bez kterých nemúže býti pozemku užíváno (zařízení vinic), stavby, používá-li se jich k účelúm hospodářským. . K celkové držbě čili k zemědělskému neb lesnímu majetku .dlužno počítati i růzmí práva spojená s držbou pozemkú (právo na cizích pozemcích pásti dobytek, lámati kámen atd.), živý

1922/34

.a mrtvý inventář jako součást základního a provozovacího kapitálu, k němuž patH i zásoby k provozování hospodářství určených materialií včetně zásob píce a osiva, peníze k provozování hospodMství sloužící a pohledávky. Dále vedlejší podniky spojené ti hospodM'stvím, pokud se v nich zásadnč zpracují vlastní výrobky tohoto hospodářství, jakož i těžba podstaty parifikačních ploch bez <1alšíhozpracování. . Aby bylo docíleno spravedlivého výpočtu náhrady za půdu, musí se v první řadě přihlížeti na její jakost (bonitu) dle jednotlivých oblastí (řepařská" obilnářská, bramborářská, pícninářská). Po
1922/35

4. výtahy z hospodářských účtů (mohlo se týkati jen velkostatků, které však nebyly povinny je předkládati). Od doby, kdy bylo oceI1ování provedeno, stoupla značně <:enapůdy a to různě pro jednotlivé bonitní třídy, různě při rozsahu a individuelním významu hospodářského podniku, různě dle trhového odbytu atd., leč kat. čistý v}'nos múže vystihovati původní výrobní schopnost půdy poměrně spolehlivé, takže po určení faktoru nynějšího rozpětí důchodového může se dospěti k odpovídající ceně půdy. 3. Výkup.

Na základě těchto podkladů, jež třeba při oceúování vyvlast(lOvanévěci uvažovati, možno přikročiti k výkupu, jenž se děje: A. dohodo U; B. vyvlastněním. ad A. Provádění projektů k účelu železničního provozu je vždy naléhavé, a proto záleží velmi mnoho na tom, aby ke stavbě potřebné pozemky byly bez průtahu získány. Z toho důvodu tř'eba dávati přednost dohodě s majiteli, jelikož vyvlastúovací 1'ízení resp. soudni odhad) je jednak zdlouhavé, jednak nákladné. Pro vyšetření docílitelné prodejní ceny jsou voditkem skutečně placené ceny za jiné pozemky stejného druhu, jež vykupované pozemky obklopují aneb leží v jejich bIizkosti, a jichž druh kultury a bonita se mohou porovnávati, nebo jiné usedlosti přibližně stejného druhu a velikosti z doby ode due šetření nepříliš vzdálené, předpokládaje, že u těchto srovnávaných objektú obvyklý zpúsob obhospodařování zůstává v podstatě nezměněn. , Nepřihodí se tak snadno, aby zde byla úplná kvalitativní i kvantitativní stejnost pozemků (usedlostí), neb aby pozemky (usedlosti) ležely v bezprostředním sousedství; nelze však na pí'. z případných cen docilených za jednotlivé pozemky nebo menší či střední rolnické statky souditi na nutnó stejnou cenu všech pozemků velkostatku jako celku, rovněž jako nelze z cen docilených za usedlosti spojené s nějakým vedlejším výdělečným podnikem souditi bez výhrady na ceny hospodářství takového zařízení nemajících. Informaci v tom směru skýtá sbírka listin v poz. knize soudní registratura o exekučních odhadech a dražbách, úřad pro vyměř. poplatků. Kupy, při nichž se zdá, že byla placena zvláštní záliba a pod., svatební smlouvy, soudní ocenění pozůstalosti atd., jež mají za podklad nizký odhad, nemohou tvořiti podklad k informaci o docilitelné prodejní ceně. ' Pro stanovení ceny nabývací dlužno přičísti ke skutečné trhové ceně i všechny vedlejší výdaje, na př. výdej za zprostředkování kupu, litkup či haldamáš (= pohostění), útraty trhové smlouvy atd. K takto vyšetřenému nákladu spojenému s nabytím věci dlužno dále přičísti skutečný náklad, investovaný na zlepšení dotyčného majetkového předmětu (investice, meliorace) a přihlížeti k případnému skutečnému zhoršení, nastalému od doby koupě.

1922/36

Takové zhoršení může nastati na př. u pozemkú sesutíJ.U ){í'tdy,živelní pohromou, u lesů vykácením porostu atd. Různosti mezi srovnávanými objekty stejného druhu s objektem oce~ovaným, dále změny v cenách od doby prodejů a koupí prvll(\jších objektú, nastalé změnou hospodářské konjunktury, nebo J,ozemkové renty a pod. vyrovnají se při oceňování přirážkami a sr:\.žkami. Tohoto zpitsobu přibližného zjišťování ceny dá se použíti !'0UZeu pozemkit věnovaných trvalé zemědělské výrobě, tedy ne II lomit, pískovišť atd., třeba se z pozemků, na nichž se kámen, písek atd. těží, platila pozemková dali. V takto vyšetřené ceně pozemků není ovšem obsažena hodnota ostatních součástí držby, ke které třeba přihlížeti při stanovení individuelní náhrady. Ve všech případech, kde okolnostmi jest odůvodněno ocenění nižší nebo vyšší, múže nastati odchylka od průměrných cen vyšetřených dle předchozích zásad. Takovými okolnostmi mohou býti jen okolnosti povahy objektivní. Mezi okolnosti odůvodňující ocenění nižší patří na př.: pozemky jsou částkou velké hospodářské jednotky, která právě vzhledem k této své velikosti není snadno prodejnou a vykoupenou částí, hospodářská síla majitele neutrpí podstatné újmy, poloha pozemkfl, jmenovitě jejich vzdálenost od příslušných hospodářských budov znesnadňuje hospodaření na nich, atd. Za okolnosti, odůvodňující případné vyšší cenění, třeba považovati na pf. provedení meliorací, zvláštní způsobilost k pěstování určitých plodin (chřest na Ivančicku, zelenina na Brněnsku), které mají v blízkém okolí vydatné odbytiště a pod. Příklady z Brněnska: 1. Dle předchozího zjištěna z listin cena hospodářských pozemků z r. 1914 průměrně na K 0'6 za 1 m2, čili za 1 ha K 6000'2.•Je-li dána možnost spolehlivě vyšetřiti sklizňový výnos (u staničních úřadů, obecních představenstev, hospodářů na věci nezúčastněných atd.), jakož i ceny za práci vůbec, stanoví se cena na základě hodnoty výnosné: Hrubý výnos hlavní plodiny toho kterého obvodu (řepařský, obilnářský, brambořářský, pícninářský) zmenšený o náklad (hnojení, obdělávání, semeno, svážka, mlácení, správní výlohy, zúrokování kapitálu, opravy, amortisace, daně atd.) dává čistý výnos,jenž zkapitalisován jako pozemková renta (3'50/0) .udává hodnotu půdy. V daném případě: pšenice, jež měla dle statistikymor. zemědělské rady vůbec nejlepší sklizeli na 1 ha až 18 q zrna . . . ~1 18 K - 324 K a 27 q slámy. . . . . a 8 K - 216 K přehlédneme-li maximum r hrubý výnos 540 K sklizně ve prospěch majitelů \ náklad 368 K čistý výnos . . - 172 K.

1922/37

jenž kapitalisován 31/2% dává cenu za 1 ha okrouhle K 5000'kterážto cena, jak známo, odpovídala mírovým poměrům. 3. Další porovnání skýtá zjištění ceny dle čistých katastrálních výnosů (u. evidence jsou udány ve zlatých!) na základě tabulek prof. BrdIíka: Pozemky, jež jsou předmětem cenění, jsou v 1. a 2. daňové třídě, při čemž 2. třída převládá a jí odpovídá čistý katastrální výnos na 1 ha K 80'- (měl ·by se bráti střední výnos všech kultur celého statku, ale přehlédněme opět ve prospěch majitelú). Tomuto výnosu a poloze pozemkú k trhovému odbytišti odpovídá násobitel 55, tedy 80 X 55 -=-=. • . • . . . K 4400'-: za 1 ha. Prům(~r ud 1. K 6000," 2.

" 3.

K K

5000,4400'-

K 15400,- : 3 = okrouhle K 5150'za 1 ha v roce 1914. Za války i po převratu je v cenách takový zmatek, že by nebylo lze ani přibližně určiti hodnotu půdy bez podkladu mírových cen. Ti'eba jen určiti faktora zvýšení důchodů a jím mírovou cenu mísobiti. Podkladem k tomu bylo v roce 1920 (v daném případě) nájemné, jež představuje důchod z pozemků. Toto bylo stanoven(). v míru K 175'-, v roce 1920 K 1000'- za 1 ha. Pro tento případ je faktor zvýšení 5'7 čili šesteronásobn}', což vyplývalo. i z úvah národohospodářů v denním tisku. Dle toho jevila by se cena 1 ha pozemku v roce 1920: 5150 X 6 = 30J,JOOK, čili okrouhle i3 K za 1 rn,2. Jak dalece je tato cifra správnou, možno posouditi na základě výnosné hodnoty v roce 1920, jsou-li po ruce potřebné údaje. V této ceně za půdu nutno přičísti odškodnění za plodiny. t. j. náklad na práci, vykonanou ode dne odhadu, za semeno a za hnůj. Chlévská mrva má turnus hnojení tříletý a rozdělí se: na první rok . 50% nákladu "druhý" •. 30% " "třetí" . . 20% " A konečně k tomu pÍ'Ípadá eventuelní náhrada z titulu ztíženého obhospodařování. Tu nutno uvážiti, nebylo-Ii by snad lépe místo odškodn(iní zříditi rampy, podjezdy, propůstky, rovnoběžné cesty a pod., zprostředkovati směny mezi. soumezníky nebo vykoupiti celý pozemek potřebný jen zčásti k účelu stavby. K této úvaze nutno vyšetřiti v místě běžné mzdy, náklad spojený s pořízením a udržováním tahounů, tržní ceny zemědělských produktů atd. Z uvedeného vid no, že se možno.u půdy dosti dobře orientovati. Obtížnější úkol nastává při vinicích a chmelnicích, kde je půda sama velmi závažným faktorem, podmiňujíc druh a jakost vína a porost, zpracováni a zařízeni je poměrně velmi nákladné a

1922/38

spojeno s větším risikem, nežli je tomu u pozemků. Zde nutno jíti od případu k případu a věnovat podrobnému šetření co největší péči. Podobně je tomu u zahrad. Při ovocných zahradách tvoří sice stromy přináležitost k pudě (přírustek) a jsou v ní již oceněny, ale nelze se vyhnouti tomu, aby se necenily zvlttšť, jak z praxe dostatečně známo při zabírání několika stromu. Oceiiování, d{\je se dle hodnoty výnosné. Jest tudíž nejduležitějším zjistiti pravd{~; podobnost výnosu, jenž se při výpočtu považuje za dočasnou rentu. Plodnost stromu je odvislá od stáří stromů, druhu ovoce, odrudy, polohy, půdy, vzdálenosti sadby a od vegetačních faktorů jednotlivých roku. Poněndž výnosy kolísají v jednotlivých letech každéha období, používá se k zjednodušení výpočtu při odhadu prflměrných celkových úrod anebo průměrů úrod jednotlivých období. (Bližší viz ve zvláštním otisku 27. zprávy o činnosti českého odboru zemědělské rady české za rok 1918.) Na pHpadné požadavky stran o náhradu za možné škody, zpusobené na ovocných stromech kouřem lokomotiv, nutno vzítí zřetel. Při neplodných plochách a bažinách, těží-li se z nich rákos, košíkářská vrba, rašelina, bude přihliženo k výnosu. Stavba železnic horskými a zalesněnými kraji vyžaduje mnohdy k zajištění železničních staveb a provozu na nich zakročiti o hájení lesů, ležících při dráze, t. j. § 19. lesního zákona nai'ízení zvMštní opatrování těchto lesů z duvodu ochrany proti utržení skal, padání kamene a sjížďce zemin, aneb též jen z dův;odu upravení získávání dříví. Odškodnění majitele lesa v takov)'ch. případech určují platné zákony, na něž poukazuje zmíněný § l\J.. lesního zákona a třeba je zjistiti v dohodě neb vyvlastněním jako v jiných případech. Toto jest specielní otázka, neméně komplikovantt. Stavebním ml.stem označují se zemědělské pozemky, určené k zastavpní buď: schváleným parcelačním plánem, tím, že leží v těch místech měst a obcí, do kterých sahají budovy obytné a hospodářské, že se hodí za stavební místa, aneb u nichž není vyloučena možnost, že v dozírné době budou proměněny ve stavební pozemky. Cena jich se odhadne se zřetelem k placené ceně za stavební místa v místě (poměr cenového rozpětí vzhledem k hospodářským pozemkům), k jich poloze jak místní, tak i vzhledem ke světovým stranám a k stavebnímu ruchu (nadbytek či nedostatek takov)Tch ploch). . Na takto získaném podkladé možno s majiteli vyjednávati o jednotnou výkupní cenu (za 1 mj, za 1 0°). Doporučuje s'e však při jednání použíti pojmu větší běžné plochy (měřice, jitro, hektar), jelikož se vyjednávajícímu lépe umožúuje zvyšovati nabídku a zabraiiuje nedorozuměním a záměnám v představě plošné jednotky, jež není lidu běžnou. Při jednání bude vždy dána možnost buď přednosti nebo vady objektů uvésti na pravou míru a dospěti k posudku o přiměřenosti či přehnanosti nároku stran tím, že

1922/39

věcnými důvody získají se rozumnější hospodM-i,kteří pak púsobí k docilení dohody, jež je v zájmu stran i železniční správy. Za vyvlastllOvaný>objekt přiznávaný obnos musi odpovidati konkretnim poměrům. Zádala-li by strana přes vysvětlivky a přesné udáni důvodů vyšši odškodnění, než by jí pHslušelo dle předvídaného výsledku soudního cenění, třeba se vynasnažiti, aby byl dán majitelem písemný souhlas k okamžitému zabráni pozemku k účelům dráhy s výhradou dodatečného určení náhrady. ad B. Nebylo-li docíleno dohody, zažádá se, jakmile lil>byl vyvlasti"lovacínález právni moci, o zjištění náhrady vyvlastněným připadající> U přislušného okresního soudu, v jehož obvodu leží pozemek. Zádost může býti pro každou katastrálnou obecjen jedna. Soud ustanovi znalce a přisluši mu též rozhodnutí, z kterého {)boruje zvolí, jakož i přibrání specielnich znalců, měly-li by se při odhadu vyskytnouti otázky, jež původně určení znalci nemohou řešiti z nedostatku znalosti. Při soudním cenění má zástupce dráhy objasniti všechny pro ocenění směrodatné skutečné poměry a přiléhavými otázkami znalcům zastupovati zájem státu co nejlépe (dle uvedených zásad). Rovněž je třeba věnovati pozornost předpokladům, na nichž spočívá dobré zdání znalců a proto třeba, aby zástupce dráhy ovládal látku k odhadu nezbytnou. Soudně ustanovená náhrada se vyplatí jako v jiných případech maliteli buď přímo (neni-li nemovitost zatížena), nebo se složí u soudu. Zdráhal-Ii by se vyvlastněnec předati vyvlastněný objekt, zažádá se u politického úřadu 1. instance (hejtmanství) o uskutečněni vyvlastněni (uvedení v držbu). Knihovni provedení výkupu je obdobné jako v jiných případech. K tomu účelu sloužicí plány musí vyhovovati zákouitým ustanovením a jsou ověřovány z úřední moci ředitelstvím. Vztahuje-li se služebnost, zřízená ve prospěch dráhy na části jedné katastrální parcely, pi"Ípojuje se vyjádření plánek, v němž jsou tyto dilce orámovány světle modrými čarami a světlou modří psanými zlomky, kde je čítatelem kat. čís. parcely, jmenovatelem běžná čísla v aritmetickém pořádku jedničkou počínaje (§ 12 nař. min. spravedlnosti ze dne 31. května 1874, ř. z. č. 87). 4. Evidence železniční držby.

Každé ředitelství státních drah je povinno vésti evidenci žel. pozemkové držby ležící v obvodu jeho okresu.· Tuto evidenci umožllUjí ohledně oněch pozemků a práv, jichž výkup byl skončen, dle obcí uspořádané pozemkové držebnostní archy v souvislosti s opisy žel. vložek a obyčejných knihovních vložek, jakož i kopiemi kat. map. Tyto pomůcky se musí vzájemně doplilovati. ReJumé: L ' ach a tet ľ e st i mat i on des b i e n s fo n c i e r s p a.r Ie S erv i ce des c h emin s de fer en ,Tch é c os I ova q uie. L'Extrait de la conférence par Mr. Ing. L. Doležal. L'auteur fait l'explication de la loie du 14;' septembre 1854, N° 238 et du 18.févríer 1878, N° 30. _

1922/40

Snažím se vycházeti ze zásady, že reforma má nejen zjednodu~ovati, ale i zdokonalovati a ucelovati. Reformě zákona o evidenci katastru daně pozemkové by logicky měla předcházeti reforma základu katastru daně pozemkové, t. j. plániL S úžasným vzmachem zvláště technického studia souťasně realisovaného ohromnými výsledky tvoíicími přední složku našeho národního hospodářství, staly se d o s a vad n í p lán y, sloužící za podklad mnoha technických prací, ale poíizené za poměrú docela jiných a hlavně k účeli jednostrannému, nedostačujícími. 'l'eprve po jejich vzniku jim druhořadně přiloženému právnímu významu nevyhověly také a proto bylo třeba k bezpečnějšímu právnímu zajištění pozemkového majetku řady slovních ustanovení, která plně nevyhovujíce, musela na konec uděliti soudci právo rozhodnouti o držbě a majetku zcela samostatně bez ohledu na stav faktický a stav v plánu. Ostatně ani s pouhého stanoviska daně pozemkové, pro níž byly pořízeny, nyní nevyhovují zásadó spravedlivého zdaněni. Jsouce zatíženy velice mnohými a často hrubými chybami v lineamentu a ploše, od nichž závisí v další souvislosti yelikost daně, porušují zásadu spravedlnosti. Tato vlastnost plánů při poznání ceny půdy za války a po ní není nevýznamn:i lfro poplatníka a právní bezpečnost jeho majetku. Plány vzniklé z katastrálního měření vnitřně reformovati znamená založiti nové. Pokud se tak nestane, múžeme reformovatj jenom jejich vnější stránku, která nemá celkem hlubšího významu. Ale rychlý vývoj našeho hospodářského života uspíší nové poměry, které donutí vládu zíiditi nové, nejen moderním technickým požadavkům vyhovující plány, ale které musí míti daleko hlubší právní význam, než mají dosavadní. Proto třeba uvažovati, jaké asi by móly plány býti a jakou cestou k nim dospěti nebo aspoň konati beznákladné píipravy k jejich zdokonalení, a celého ostatního od plánů odvislého dila. ; , Techniku musí plán dáti: správný obraz situace, její rozměry a výměru, povahu situace a výškové rozdíly. Již z principu jednoznačného určení bodu je zcela přirozeno, že horizontálné a vertikálné l'ozměry nemají býti odlučovány. Budoucí plán nesmí zůstati pouhou orientační pomůckou, jakou je spíše dosavadní plán, nýbrž musí býti jakosti prohlouben tak, aby v každém směru byla spolehlivým základem další technické práce i y budoucnu. Tato má veliký hospodářský význam, který zvýšený náklad na poíizení plánů v budoucnu mnohonásobně vynáší. Státní hospodářství nesmí počítati pouze s okamžitými fiskálnimi následky, nýbrž musí uvažovati s důsledky povšechného rázu a zejména musí počítati, aby investice energie, práce a kapitálu byla účelná jednou pro vždy. U plánů musí účelnost vyloučiti, aby při všech budoucich pracech, jimž plán poslouží za základ, nezvyšoval se náklad nového podniku ať veřejného' či soukromého novou rozsáhlou měřickou praci, která by vyžadovala tutéž energii, práci

1922/41

a kapitál, jako nově zakládaný plán a která by vždy resultovala ztrátu pro celek, když by získaná látka nebyla zachována veřejnosti. pro budoucnost. Za dosavadního stavu veliké množství často velice podrobných a přesných měřických prací s číselnými výsledky po dokončení podniku, pro nějž pouze byly vykonány, zmizelo nebo stalo se veřejnosti těžko přístupným. (Na př. nivelace pro vodní družstva.) Obsahoval-liby plán od počátku síť bodů spolehlivě horizontálně a vertikúlnľí určených, v přírodě zajištěných a zákonem chráněných v takové hustotě (na pí'. obvody tratí by tvořily síť polygonú při~ pojenou na triangulační síť), aby připojení nevyžadovalo celou samostatnou nákladnou měřickou operaci, a byla-li by uzákoněná povinnost každého podnikatele, který situaci mění, dodati úřadům pověřeným vedeníin plánů v patrnosti grafické a číselné pomůcky, geometrickou látku by postupem doby netratil, nýbrž získával na kvalitě a jeho číselné dílo by se množilo. (Předpoklad: Budoucí plány by byly zhotoveny kombinací obou metod: síť polygonů trigonom. polygonálně, vnitřní situace v polygonu- -- stolem.) Povinnost podnikatelů, dodávati pomůcky, by nebyla žádným zatížením, neboť jejich pořízení by bylo spojeno s menším nákladem než dosud. Poněvadž by nebylo možno všechny číselné hodnoty vnésti do plánu ěíselně, byl by v mapě vyrýsován pouze lineament s čísly částic a bodů polygonú a všechna číselná data byla by uložena ve zvláštní sbírce, ktel"Úby tvořila nerozlučitelnou součást plánu. Do této by se také skládaly všechny grafickt\ a číselné pomúcky pozdějších v plánech prováděných změn. (Dnes jsou na př. plány civilních techniků přikládány k písemným elaborátům a poněvadž poukaz, kdy která změna nastala, se nalézá v archu pozemnostním uloženém u berního úřadu, je vyhledání těchto pomůcek v díle u evidence katastru jen poněkud objemnějším obtížné. Naproti tomu polní náčrtky měřických úředníků tvoří sice již zárodek sbírky číselných dat a grafických pomůcek ale ovšem neúplnou, poněvadž právě plány civilních techniků v ní chybí.) Že by pr!ivní integrita takového plánu byla zcela jiná, je samozřejmé. (Pokračování)

Zp~ávy lite~á~ní. Vyšlé knihy. V nHospodářsko-politické knižnici" (Brno, Staro1Jrněnsk:Í lB vyiily další tH svazky roč. X: 1. Vyměřování a ohraničování obecních i soukromých pozemkd - sv. 22. - cena 2 Kč. 2. Dodatek k zákonu o stavebním ruchu - lIV. 23. - cena 3 Kč. 3. Lidový výklad parcelaěníh() zákona přídělového - sv. 24. - cena 3 Kč.l. a 3. spísek (22. a 24. svazek) napsal Ing. Josef Rartůněk a jsou to výňatky z předcházejícího svazku 20.: Jak se bude POHtupovati při parcelaci panské půdy? (Viz 2. čís. Zem. Věst.l Dodatek k zákonu o stavebním ruchu (sv. 23.) obsahuje vllidni nařízení o zakládání společnosti zápujčkových pro stavební ruch a návrh společenské Rmlouvy. K výkladu zikona přídělového (sv. 24.) přičleněny výtahy ze zákona nvěrového a náhradového. F. Comptes rendus des séance de la VI Conférence général des Poids et Mesures. Viz Comptes rendus 1922. Str. 81.

1922/42

Ch. E. Guillaume: Les récens progres du systeme métrique Rapport du VI Conférence d. P. et M. A. C. Clairant: Eléments de Géometrie. 2 sv. 95 a 103 str. 7 fr. Gauthier-Villars et Co. (Recense v Révue général d. Sc. 1921. Str. 616.) A. S. Eddington: Espace, Temps, Gravitation. Překlad z angličtiny. Cena 28 fr. J. Hermann. Paříž 1921. (Recense v Révue général d. Sc. 1921. Str. 617.) Alfr. Hay: ::lehen und l\'Iessen. Die geometrischen, physikalischeu / und physiologischen Grundlagen der Photogrammetrie, Stereoskopie und Stereophotogrammetrie. IV. 95 str. Lipsko-Vídcň. P. Deuticke 1921. Cena 10 M. (Recense v Zeitschr. f. Instr. 1921. Str. 333. Prof. Gustav Mie: Die Einsteinsche Gravitationstheorie. Lipsko 1921. S. Hirzel. Cena 8 l\f. P. Timpenfeld: Tabellen der Quadrate von 1-2000, Kuben 1-2500. Quadrat- und Kubikwurzeln von 1-1200, Kreisumfange und -inhalte von 1-2000. Dortmund 1920. C. L. Kriiger. 16'50 M. Články časopisné.

Věstnik inženýrské Str. Str. Str. Str. pachtýře.

komory 1922:

34. Ing. B. F ii r st: Katastr ve službách lesního zřízení. 15. Ing. M a z á č: O institucí technických· advokátu. 17. Dr. vVeingartner: Poměr inženýru civilních a státních. 25. Upozornění: Zadání vyměřovacích prací pro dlouholeté Sdělení min. spravedlnosti čís. 1090 ze une 9. ledna 1922.

Journal

de Géometres=experts

1922:

Str. 3. C r a li: 'J'ríang-ulation. Compensation graphique. Procédé Bertot. Str. 12.S ens a nd d e L a v an d: L'altiplanigraphe. Comptesrendus.192~. Str. 81. E. Piccard: Le principe de rélativité et ses applications a l'astronomie. Str. 82. Ch. Lallemand: Nomographie. Sur la génese et l'état dl' la scíence des abaques.

Zeitschrift fíir Instrumentenkunde Str. 352. R. apparat. Str. 355. Dr. Str. 348. Dr. tierullgsverfuhrens

Zeitschrift

S c h u mu n n:

1921:

Uber Mcssungen

an einem Zweipendel-

P. Werkmeíster: Nivellierstab. C. Pulfrich: Uber eínige Verbesserungen bei stereophotogrammetrischen Arbeiten.

fíir Vermessungswesen

ues Kar-

1922:

Str. 1. A. Ber rot h: Spharoidische Korrektionsgro~en dmch kOIlforme Projektion auf die einhiillende Kugelschar mít paral1elkreisformiger Charakteristik. Str. 9. Dr. Otto Loemann: Beziehungen zwischen den Punkten det' Oberflii.che eines dreiaehsigen El1ipsoids und uen Sehnittpunkten des durch den El1ipsoidmittelpunkt gehenden Strahlenbiischels mít den drei Hulb· achsen als Durchmesser konstruierten Kugeln. Str. 11. B u h r: Zur WiederhersteIlung verlorengegangener, durch vVinkelmessullg bestimmter Punkte. Str. 14. II. l\'Iaur.!lr: Ortodromische oder gerauwegige Karten. Str. 44. D e ub e I: Uber Entfernungsbereehnungen in Umlegungssachen. Str. 65. Dr. H. Marchand: Die Orientierung vou Senkrechtaufnahmen in der Photogrammetrie. Str. 81. A. Hiiser: Die Beniitung ii.lterer Polygonnetze bei der Anfmessung des neuen Besitzstandes zusammengelegter Gemarkungen.

Ost. Zeitschrift fíir Vermessungswesen

1921:

Str. 65. Prof. P. Werkmeister: Untersuchungen der Genauigkeit von stereophotogrammetrisch bestimmten Hohenschichtlinien. Str. 70. Prof. Dr. F. A u b e 11: Besthnmung des kiirzesten Abstandc,; zweier sich kreuzenden Geraden.

1922/43

Str. 74. Ing. A. Gabrielli:Dienstbarmachung arbeiten fiir die Neugestaltung des Katasters.

Mitteilungen des Normenausschusses dustťie 1921, S. 412:

dcr Fortfiihrnn~s-

der

deutschen

In-

Prvním červnem 1922 zaveden bude nuceně metrický systém v .Japonsku. Dosud byl pouze připuštěn vedle míry domácí. V Číně vyd1ín roku 191H zákon. který po desíti letech oile dne prohlášení připouští pouze systém metrický. Totéž připravuje se v Siamu. Zentralzeitu.!1g fiir. Optik und Mechanik 1921, S. 476: . R. Et zold: Uber geodatische Instrnmente.

Patenty. 1. K a pes ní k o m pas. Britische Patentschriften der nCentral-Zeitung fiir Optik, und Mechanik" ]921, str. 477. :&. Ir h lom ě r. Schweizerische Patentschriften der nCentral-Zeitung fiir Optik und Mechanik" 1921, str. 478. Tři otáčivá pravítka o společné ose. Jedno má uprostřed otáčivé rameno, jehož druhý konec pohybuje se ve žlábku zbývajících dvou ramen. Velikost úhlu llrl'í se odečtením na pl-ipevněné stupnici. 3. Zařízení na tachymetrech. Franzoúsche Patentschriften der ,Central-Zeitung fiir Optik und Mechanik" +921, str. 478. Zařízení umožiíuje odečítati sin-, cos- a tg-hodnoty ihned při měření. Opatřeno jest vodorovnými a svislými sáňkami a segmenty kruhovými a upcvnčno na tachymetru místo vertikálného kruhu. 4. Geodetický stroj universální. J. P. Shaw. Britische Patentschriften der nCentral-Zeitung fiir Optik und Mechanik" 1921, str. 477. Umožňuje vedle mči'ení úhlů horizontálních a vertikálních i přímé odečtení vzdálenosti.

Činnost oddělení pro nová měření v Brně v roce 1921. V letním období 1921 pracováno bylo ve čtyřech ooděleních, a to : 1. Provedení polygonisace mě&ta Vel. Olomouce (Ing. František Pot 1'1 Č e k, mě'ř. vrchní komisař a jemu přidělen na výpomoc měř. asist. Frant. Pás e k od evidence kat. daně poz. v Prostějově), Polygonisace provedena v katastr. obcích: Nový Svět, Novosady, Povel, Nová' Ulice, Něředín, Olomouc a částečně v obcích: Hejčín, Hodo1any a Řepčín.· Celkem vytyčeno a stabili&ováno 578 pol. bodů a ke všem pořízena topografie. Pozorováno 1033 úhlů v pol. síti universálním teodolitem firmy Frič " odhadovými mikroskopy (6") a změřeno 730 polygonních stran v úhrnné délce 109.450'85 m, mimo to vypočteno trigonometricky 34 stran, které tvoří připojení na nepřístupné body (věže, komíny ..... ). 2. Pokračováno v detaHním měření zaHtavené plochy kata&tr. obce města Kyjova (Ing. Jan T r á v n í č e k, vrchní měř. komisař; po tří měs,ice měř. komisař J ose.f Bar tů ně k a po dobu jednoho měsíce měř. asistent Jaroslav Wo lf). Rozšířena 'stávající již polygonní sít o 147 polygonních bodů. Ohraničeno 1070 pozemkových částic. Celkem v detailu zaměřeno 510 parcel metodou· polygonálnou o ploše 102 hektarů. 3. Pokračováno v detailním měření metodou polygonálnou města Hternberk'u, které započ3lto bylo před válkou oddělením triangulaění kan('elá,ře vce Vídni. (Měř. komisař Julius P ap á k a měř. asistent Vladimír V i Ií m e c.) Zde zaměřeno 267 ha s 856 parcelami místní tratě. 4. Pokračování a zakončení detailního měření v kat. obci : Hostěhrádky-Rešov. Ohraničeno 216 ha H 1177 parcelami. Metodou polygonálnou zaměřeno 333 ha s 1549 parcelami. Vytyčeno, stabilisov:áno, změřeno a vypočteno 93 polyg. bodů. Dále provedena byla reambulace místní . trati; srovnáno bylo 1920 parcel nově zaměřených· se starým operátem, při čemž zjištěno změn 324 pádů s 564 parce~ami. Kulturní změny zjištěny byly v 71 pHpadě o 108 parcelách. Mimo to vyhotoven byl přehled polyg. sítě celé obce. Práce uvedené prováděli: měř. komisa.ř RudoU

1922/44

II o r n ý; po dobu 1 meSlce měř. komisař Julius Pap á k a po dobu 21j2 měsíce měř. asistent Jarosllav W o I f. P O zná m k a: Měř. rada ing. Antonín N e d o m a přidělen. od 1. března 1921 delimítační komisí jako triangulátor hranice· mezi Moravou a Dolními Rakousy.

Státni fotoměřický ftstav vyměřuje a fotografuje synagogu , :treh. Schwarzem a sochařem Capkem pl'lÍvě restaurovanou. Měření komi arch. Masik a fotografuje Pešina. V poslední době fotoměřický ústav poHdil barevné kopie fresek kostela sv. Prokopa u Krupky a v děkanském kostele v Písku. V této práci bude se pokračovati a úplný obrazov)' materiál bude tvořiti atlas nástěnných maleb v republice. jehož pořízením' znamenitě bude usnadněno jednak studium památek, jednak činnost ediční, vydávání monumentálních děl. Státní pozemkový úřad oznamuje ve svém úředním .věstníku "Poz. Reforma" Č. 10.-11. provedení kolonisace na objektech Cobanka, Kacago, Leánymezo, Gernyo, Annamajev, Vorosmajev, Takšoň, Silošpnsta, Výpusta, Setetkut, Kišfajkiirt, t. j. ve výměře 7589 kat. jiter .. Mimo to se pracuje dále na kolonisacích: Velké Kapušany, Nová Dala. Margitmajev ve výměře 1177 kat. jiter. Dosud přidělen~. byla na výše uvedených objektech půda asi ·500 kolonistflm. Objekty Cobanka, Kacago, Leánymezo osazeny jsou Slováky oravskými, objekt Gernyo legionál'i. Jsou to vesměs objekty z panství Koburkského u Siačc v župě gemerské. Ústav pro stavbu měst. Dne 21. ledna konala se v "Masarykově akademii práce" porada o založení ústavu pro stavbu měst za předsednictví předsedy "Masarykovy akademie práce" dm Ant. Klíra. Schrlze se súčastnili zástupci ministerstva veřejných prací, zemědělství, železnic. města Prahy a státní regul. komise. Ke zřízení tohoto ústavu se přikročuje zvláště vzhledem k tomu, i:ie 14. ledna začalo se již v komisi minísterstva veřejných prací vlastní meritorní projednávání chystaného nového stavebního řá.dn pro celou republiku. Architekt Vlad. Zákrejs promluvil Q vědeckých základech stavby měst, jež budou programem nového ústavu. Ceští technikové zbudovali samostatný a samosprávný ústav vědecký "Masarykovll akademii práce" jako nejvY8ší technické ústředí. Za její účasti projednává se nyní nový stavební řád pro celou republiku. který má pl-inésti nov)C pořádek až do 'p'osledhí vsi. Je proto zajisté vítati návrh, aby po uzákonění nového staveblllho řádu vstoupila do života poradnll; pro odborníky samy i poradna pro veškeré obce, ú~tav pro stavbn měst. Dlohou nového ústavu pro rok 1922 je předem zřízení kolonisační mapy republiky peskoslovenské a dále vzorného plánu situačního a regulačního, jako přílohy nového řádu stavebního. Vyzvání komise pro demokratisaci vzdělání při IV. odboru M. A. P. Podepsaná komise žádá, aby se laskavě přihlásili: a) pánové, kteří by mohli napsati některé příručky aspoú v době několika let; b) pánové, kteří by mohli převzíti referáty o napsaných knížkách. I. Komise žádá pány autory, aby laskavě oznámilí 1. přiblii:iný titul, 2. stručný obsah práce, kterou by mohli napsati, 3. jaký stupeú vzdělání ětcnářova bude práce předpokládati, 4. kdy asi by byli s prací hotovi: II. Komise žádá pány referenty. aby laskavě oznámili, 1. o jakých knížkách by mohli převzíti referát, 2. sděliti jJřípadně autory, kteří by mohli takové knížky napsati, 3. oznámiti, zda by sí sami vybrali experty. III. Komise žádá pfíny antory i referenty, aby laskavě podotkli, zda souhlasí s Ustanoveními publikačního řádu pro vědecko-populární příručky ze dne 24. června 1921, aneb mají-li nějaké zvláštní požadavky. IV. Komise žádá všechny interesenty o kritiku svého postupu, přípfldně o nové. náměty v příčině demokratisace odborného vzdělánÍ. .Má-li býti tato akce organisována ve větším měřítku, záleží velice na tom, aby ani vynikající osobnosti nečekaly, až jim bude od Akademie

1922/45

l}Os!lína ntjaká zvláštní žádost za přijetí referátu, nýbrž aby se pánové neobtěžovali sami se přihlásiti. Komise doufá, že přihlásí se všichni, kdo by mohli jakkoliv spolupůsobiti a proto nezamýšlí pány jednotlivě vyzývati; upozorňuje, že dle publikačního řádu pro vědecko-populární příručky není nutno, aby referenti byli členy Akademie nebo vysokoškolskými profesory. V P r a z e, v prosinci 1921. Komise pro demokratisaci

vzdělání pH IV. odboru M. A. P.:

Prof. techn. Ing. V. Krouza, Ing. dr. teehn. R. vKučera, tonírník Ing. Podhajský, min. rada Ing. J. Sediv)', prof. techn. Ing .• T. Z voní č e k.

Zp~ávy spolkové. Schůze představenstva Pracovni sekce Brno Inženýrské komory pro ČSR., konané dne 22. ledna 1922. Schůze byla svolána na 12. hod. s následujícim programem: 1. Zprá va o ěinnosti od poslední schilze, 2. sdělení presidia, 3. používání honorářového tarifu, 4. volné návrhy. Schft.zi, kterou řídil }l. předseda Ing. Hromčík, bylo pHtomno sedm člena a vládní komisař. . Protokol O schůzi konané dne 6. Hjna 1921 byl po přečtení schválen. Na to podána byla zpráva o činnosti sekce od poslední schaze. Dle toho llošlo 450 dopisů, odesláno bylo 502 dopisů, kromě oběžníkiLOd členů bylo přihlášeno 14 asistentii a odhlášeni tři. Podána čtyři dobrozdání o z}ídostech za připuštění k autorisační zkoušce a devět dobrozdání o žádostech za udělení autorisace. Zemskými správami politickými uděleny byly čtyři autorisace (tři stavebni, jeden geometr) a čtyři autorisace byly prohlášeny misledkem neprovozov:\ní za zaniklé. Složeno bylo devět autorísací (jeden kult., dva stav., šest horních). Zemřeli horní inženýr a geometr V. Maco~rek v Mor. Ostravě a civilní geometr .Jindřich Dre~es ve Znojmt~. Do Cech přesídlil jeden civilní technik a na Moravu z Cech rovněz jeden civilní technik. Podána byla dobrozdání: ministerstvu veřejných prací o n:ívrlm :zí kona o st>Ítní regulační komisi pro Velké Bl'llo, při čemž zároveň proti tomu pro testováno, že k podání dobrozdání o věcí tak d{Hežité byla stanovena pouze třidenní lhůta; okresnímu soudu ve Vyškově o přiměřenosti honoráře dvilním technikem účtovaného. Městské radě v M. Ostravě podáno bylo (lobrozdání o provádění technických prací městskými úředníky, kteří jsou současně eivilními techniky a doporučeno městské radě v zájmu veřejném, by pojala do služební pragmatiky ustanovení obdobné u státních úředníků, že s placeným městským úřadem není slučitclno oprávnční eivilního technika. Okresní politické správě v Hustopeči podáno dobrozdlíní O Žlídosti za udlilení živnostenského listu k provádění drenážních a melioračních l'raeí a vysloveno, ze vystavení živnostenského listu na oprávnění takové jest nez:ikonné. Zakročeno bylo u více okresních politických správ pro neoprávněné zn~ahování do. opdvnění civilních techniků. U zemské správy politické v Bruě zakroěeno bylo v záležitosti udělování t. zv. velké koneese elektdrellské. U zemského finančního ředitelství v Bruě a Opavě zakročeno bylo opětně proti povoloVliní soukromého měření evidenčním geometrům, za kterýmzto Melem zaslán byl zemským finančním ředitelstvím v Brně a ~)pavt' potl'ebný počet seznamů civilních geometru, aby jimi všechny <JvidenčllÍ úřady katastru daně pozemkové byly poděleny. NavržClli byli zástupci Pracovní sekce do okrskové ředitebké rady železniční v Rrul~. Usneseno bylo, by proti oněm členům, "o kterých se zjistí, že nedo{!ržují ,minim:il~í~o ~ono;ářové~o tarifu, zavedeno bylo čestné řízení dle $119. zltkona o mzenyrske komore.

1922/46

Usneseno navrhnouti valné hromadě, by na příslušných místech pitsobeno bylo k tomu. by změněno bylo ustanovení pensijního zákona, dle něhož od 1. července 1920 kandidáti na oprávnění civilního technika podléhají pensijnimu pojištění, v tom smyslu, by jim opět bylo přiznáno osvobození od pensijního pojištění jako před 1. července 1920. Usneseno zakročiti u zemských správ politických. by upozornily podřízené úřady, že živnustenský list znějící na podnikatel st ví staveb, neopnívňuje dotyčné živnostníky k tomu, by vlastním jménem pí'ejímali a ve vlastní režii provllděli práce, spadající do oboru civilních techniků. U sneseno zakročiti na pí-íslušných místech, by při provádění zákona o drobných pachtech zaměí'ováním dílců parcel ve smyslu naí-ízení vlády ze dne 1. prosince 1921, čis. 45:3 Sb. z. a n., úředníci evidence katastru d:mč pozemkové byli pověřeni pouze tenkráte, kdyby práce ty po zakročeni příslušné Pracovní sekce civilni geometři skutečně provésti nemohli. Po rozhovoru o běžných z:lležitostech byla schůze ve 1H. hod. 50 min. skončena. Ing. Hromčík.

Zápis O II. valné schůzi odbočky říšského spolku mern. úrad. štát., a stát. podnikov pre Slovensko a Podkarpatskou R.us. Sehi'lze konána byla dne R ledna t. r. v Trenčíně za přítomnosti 38 ,'.Jenti. Zaháiilji předseda Zvolský o '/210. hod. ráno. Jednatel Hrabovský 1)0 přečtení zápisu o posledni valné hromadě podal jednatelskou zprávu, vytknul že počet členů v uplynulém roce dosáhl počtu 74, promluvil ,{)výsledku podaných 'qlemorand, o otázQ..erozšíření studia geometrovského a o pI'eřazení, do skupiny A. Kolega Cermák podal pokladní zprávu za uplynulý rok. Obě zprávy byly schváleny. Na to kol. Angroš referoval jako deleg>lt odbočky v unii finaněníeh zaměstnanců na Slovensku o její činnosti. Ta týká se nyní hlavně úpravy slovenských výhod. Při proyedení volbě nových fun!,cionářfl odbočky zvoleni kolegové: Sojka předseda, 'Vanhát jednatel, Cermák pokladník, Szitta, Farka, Hrabovsky členové výboru. Seiler a, Tůma ntlhradníci. K návrhům kolegy Slavíčka, Cermllka a kol. z Podkarpatské Rusi usneseno bylo pí'edložiti generálnímu finančnímu ředitelství v Bratislavě memoptndum, v němž. by se žádalo zavedení spole("ného statusu pro oblast celé Cs. R. úprava názvu měřických úřadů na .štátný zeměmeričský úrad". vysílání delegáta gener. finanč.i'edit. do schíízí odbočky, změna prozatímní úpravy, hrazení cestovného '1 povolování dovolené pragmat v každé roční době. Odpoledne započala schůze o 1/23. hodině. Debatováno bylo o pI-ijímání a jmenov.íní kolegů z Bosny, a probírány byly návrhy kol. z Podkarpatské RURi. Nato promluvil kol. Hrotka o nutnosti, aby byla slovenská veřejnost 'I slov. poslanecké kruhy sprllvně informovány o činnosti a důležitosti geometru na Slovensku a usneseno uveřejňovati () tOIllčlánky ve slovenskýeh -časopisech. 'Wanhát Václav, jednatel.

Kolegům státním měřickým úředníkům! Ministerstvo sociální lléče pl-ikročiIo k řešení otázky vybaviti státní zaměstnance z dluhll a výnosem čís. G47/F-1922 ze dne 27. ledna 1922 žádá za rychlé zjištění -celkov(\;jich sumy prostřednietvim stavovských organisací. Usti'ední svaz ěeskoslovellských vei'ejných úředníků s vysokoškolským vzděUním, profesorlo[ a soudců, zaslal mi k vyplnění příslnšný dotazník. Abych tak mohl učiniti, žádám kolegy, kteří na konversi dluhů reflektují. aby mi hned sdělili llllsledující data: 1. Celkovou částku dluh!", zajištěných na služném; 2. Celkovou čllstku dluhll nezajistěných na služném; :3. Ze dluhll zajištěných na služném mnoho-li je: , a) bezúročných záloh na služné; 1) jiných zajištěných dluhft. 4. Uhrnnou cenu pojistek na krytí dluhů, a to: a) již daných; b) nabízených. 5. Případná vysvětlení. (V.llečné půjčky rakouské, úpisy jich a pod.) Pripomín:ím, že dotazník se vyplní v celku, takže jména do něj uvedena 7lebudou.

1922/47

Žádám, by otázky tyto zodpověděny byly jasně, pokud a možno ihneu. Nebudu moci věc zdržovati novým dotazováním se na různá vysvětlení. Ing. V. Sůra, měřícký rada, Praha - Košíře, Erbenova 233. Poznám ka: Upozorňuji, že vpředu zmíněný svaz zakládá postUplll\ na venkově odbory a žádám tedy kolegy, by v odborech těch' zúěastnili se hojně práce a hájili tam naše zájmy.

Zp~ávy osobní. Jmenováni. Vláda republiky

českoslov. jmenovala měřického vrchního komisaře Josefa Z vol s k é h o měřickým radou ve stavu úředníkÚ evidence katastru daně pozemkové pro obvod generálního finaněního ředitelství v Bratislavě. V;:\em kolegllm oznamujeme, že naše skrovné opustil navždy

řady

Ing. H~cb. OTTO JED LI ČKH, stav. komisař čs. státních drah v Praze. Čest budiž jeho památce!

České

technické

a průmyslové

veřejnosti!

Výbor pro zřízení Ústřední technické knihovny a čítárny v Praze přikročnje k soustředění všech technických knihoven v Praze a zřízení moderní, všem novodobým požadavkům vyhovující čítárny odborných časopisů tu- i cizozemských. Z knihQven súčastněných obsahuje knihovna Jednoty k povzbuzení průmyslu v Cechách, založená 1883, 70.000 svazků, knihovna vYe. učení technické ho v Praze 45.000 svazků, knihovna Technického Musea Cs. přes 6000 svazků, knihovna Spolku arch. a inž. v Praze 6000 svazlilfl. Dal' knihovny, Akc. spol. strojírny dř. Breitfeld, Daněk a spol. Technickému Museu Cs. 800 svazků, knihovny M. A. P. a technických ministerstev, k nimž přidruží se knihovny dalších korporací technickýeh a prllmyslových, v úhrnném poětu asi 150.000 svazkll. , ' Výbor přikročí v nejbližších dnech k otevření FsGední veřejné čítárny ěasopisů v místnostech M. A. P., Staroměstské náměstí H'. a pomýšlí v dohledné době přístoupiti k adaptací a restauraci kostela sv. Václava v Resslově ulici s přístavbou nové budovy k umístěni svrchu uvedených knihoven a vybudování rozsáhlé čítárny a rýsovny. Rovqěž stará se o zabezpečení dlístojného místa pro novostavbu budoucí této Ustředllí technické knihovny, jež jest zamýšlena jako zákJadní organisace pro studium technické literatury české i .iinojazyčné v Cs. republice. K účelnému vybudování této akce ,iest však třeba značných finančních prostředklí, asi 200.000 Kč. Z toho dlívodu obrací se podepsaný V.f'bor k českým závodům, korporacím a jednotlivcům s vyzváním, aby akci českých techniků a průmyslníků po<;lepřelipřistoupením za stálé přispivatele VýbOrtl pro zbudování d'lstojné Ustřední technické knihovny a čítárny. Dary hmotné, finanční i materiálií budou veřejně potvrzeny. Přípisy a dotazy, týkající se Ustřední technické knihovny a ěítárny jakož i novostavby buďtež adresovány na Výbor pro zřízení Ustřední technické knihovny a. č,ítárny v Praze I, Rytířská ulice 31 (Průmyslová .Jednota). 'relefon 3562.. Uěet šek. úř. 9845. V P r a z e dne 20. září 1921. Výbor ,pro zřízení Ústřední technické knihovny a čítárny: Dr. techn. prof. Antonín Klír, předseda. Za redakci zodpovída Dr. A. Semerád. Nakladatel: Sj>olek československých

Tiskem Polygrafie v Brně. zeměměličli v Praze.

1922/48

v BRNÉ,

1. dubna

1922.

ZEMĚMĚŘIČ5HÝ VĚ5THíH I. Výsledky mírových konferencí. Nový náš stát československý, vyšlý vítězně ze světové yálky, obdržel generelní hranice ustanoveními mírových smluv Ceskoslovenska se sousedními státy. Příslušná diplomatická jednání a k nim se vztahující materiM patři. f dokumentaci politicko-historické a budou tu pominuta. Ceskoslovenského státu v hraničním styku se bezprostřednt'., dotýká smlouva versaillská s Německem, smlouva sevreská s Polskem, Rumunskem a Východní Haličí, smlouva st. germainská s Rakouskem a smlouva trianonská s Maďarskem. Smlouvy ty obsahují popis hranic ve formě slovní a přiložena jest jim přehledná mapa 1: 1,000.000. Popis tento zde podrobně reprodukovati nebudeme, jest uvel'ejnt'm cestou parl~mentní; 1. Hranice Ceskoslovenska: s Německem popsána jest ve článku 27.-6° a ve ělánku 813.mírové smlouvy, uzavřené s N{·meckem dne 28. června 1919 (Versailles), 2. s Rakouskem popsána jest ve článku 27.-6° mírové smlouvy, uzavřené s Rakouskem dne 10. září 1919 (St. Germain en Laye), 3. s :lVIaďarskem popsána jest ve článku 27.~-4° mírové smlouvy, uzavřené s Maďarskem dne 4. června 1920 (T'rianon), 4. s Rumunskem popsána jest ve článku 2.-4° hrani<;ní smlouvy, uzavřené v Siwres dne 10. srpna 1920, 5. s Východní Haliěí popsána jest ve článku 2.-5° hraniční smlouvy, uzavřené v Sevres dne 10. srpna 1920, 6. s Polskem popsána jest ve ělánku L hraniěni smlouvy uzavřené v Silvres dne 10. srpna 1920 a ělánku 83. mírové smlouvy s Německem uzavřené dne 28. června 1919 ve Versailles. Sluší poznamenati, že hotovou zůstala vlastně jen stará státní hranice nypi ěeskoslovensko-německá od 'l'rojmezí (trojstátní bod Ceskoslovenska, Německa a Rakouska) až na nově phl'leněné Hluěínsko, jehož hranice byla znovu vytyčená. Hranice ěeskoslovensko-rakouská sestává ze starvch správních hranic zemských a to Čech s Horními Rakousy a Dolními Ilakousy, Moravy s Dolními Rakousy a modifikované hranice Slovenska s Dolními Hakousy. N a této státní hranici přicházejí

1922/49

pozoruhodné opravy hranic v území Vitorazska, v území Valčicka a na předmostí bratislavském. Vedle toho upravena jest hranice v rohu podyjském a v území hraničního toku dolní Moravy hlavním ramenem příslušné části řek Dyje a Moravy a v hraničním toku Dunaje středem hlavního plavebního kanálu příslušné části řeky Dunaje od ústí Moravy ku předmostí bratislavskému. Státní hranice mezi Čes k o s I o y e n s k e m s Podkarpatskou Rusí a P o I s k e m vzešla částečně ze staré správní hranice mezi Slovenskem a Polskem, modifikované usnesením konference velvyslanců o Spiši, Oravě a Těšínsku, kde posledně má v zásadě průběh čáry Beneš-Paderewski. K tomu přistupuje rektifikace z rozhodnutí konference velvyslanců po dobrozdání Svazu národů o hranici hornoslezské. Státní hranice Čes k o s lov ~ n s k a s V Ý c hod n í H a I i č í od bodu společného třem státům, Ceskoslovenska, Východní Haliče a Polska, jest stará hranice !,právní mezi Haličí a Maďarskem až ke trojstátnímu bodu mezi Ceskoslovenskem, V)'chodní Haličí a Rumunskem. Státní hranice mezi Óeskoslovenskem a Rumunskem probíhá dle rektifikované čáry stanovené administrativními hranicemi obcí případně modifikovanými a řekou Tisou. Státní hranice Československa s 'Maďarskem jest stanovena hlavním plavebním kanálem Dunaje a dále definovanými toky, hranicemi správními, hranicemi topografickými a generelně pevnými body topografickými slovně v mírové smlouvě uvedenými. Jak patrno, jest toto. určení hranice velmi rozmanité. Geometricky jsou tu určitě definovány státní hranice v úsecích, kde sledují výstižně určené hranice plánů katastrAlných v průběhu správních hranic starých států, zemí neb obcí, a tato definice jest zajištěna na plánu i v přírodě. Technicky jsou správně definovány hranice sULtnídále vyznačením toku a povahou hraniční čáry, která se dále 'geometl'icky zajistí. Když takto jest celý průběh hranice stanoven, mohou práce rozhraničovll;cí v zásadě se omeziti na prosté geometrické vytyčení a zaměření a lze se vystříhati rozvláčným mezistátním jednáním, jež přiná~í řadu nepříjemných rozporů a finančních obětí. Tak bylo geometricky neurčité definovati hranice ideelními čarami mezi topografickými kotami v mírové smlouvě jmenovanými, nebo vůbec jen poukazem naznačiti vytyčení státní hranice v území samém. 'l'en ideový pojem stanovisek správních a hospodářských se přece mezi dvěma' interesenty nedá vystihnouti a zanechá jen nepříjemnosti, jimž by se předešlo ve formě hladší přímým geometrickým vyznačením hranice. Buďtež tyto připomínky poučením pro budoucí časy. Přirozeně nejkomplikovanější forma bylo odvolání se ke hlasování lidu a na jeho podstatě konstrukce hrauic byla komplikovaná dále zájmy proplétajícími správní hranice.

1922/50

II. Organisace vedení rozhraničovacích prací. Jakmile byly mírové smlouvy ratifikovány, vešly v platnost v době čtrnáctidenní; pak přistoupeno bylo ihned k vytyčení státních hranic. ' Pro každou hranici mezi dvěma státy ustaví se komise, jež sestává ze zástupců (komisařů) sdružených velmocí (des graI.J.des Puissances des Alliés), jichž výkonným orgánem jest konference velvyslanců v Paříži (Conf~rence des Arnbassadeurs). Každý z obou súčastněných států (les Etats interréssés) vysílá svého zástupce (komisaře).. Zástupci sdružených velmocí, jako států neinteresova· ných (les .rI~tatsnon interréssés), vykonávají právo rozhodčí (arbitrage) ve sporných případech států interesovaných. Do rozhraničovací komise s Československem vysláni byli s právem hlasovacím zástupci Francie, Anglie, .Italie a Japonska - v komisi československo-polské po krátkou dobu zasedal i zástupce Spojených států severoamerických pouze ad informandum.

III. Instrukce pro rozhraniěovacÍ práce. Pro působení rozhraničovacích komisí (Commissions de dé~ Iimitation) vydány byly instrukce pracovní dne 22. červen c e 1920 s řadou zvláštních doplňků. Pro porozumění provádění rozhraničovacích jest třeba uvésti některé výňatky z těchto instrukcí. Tyto všeobecné rozhraničovací instrukce obsahují následující ustanovení. I. Všeobecná ustanoveni.

Rozhraničovací komise mají za úkol zabezpečiti státní hranice v území: a) zásadně onu část hranice, jejíž určení dle mírové smlouvy má se státi přímo v území; b) onu část, jež jest definována starou správní hranicí v případě, že jeden ze súčastněných států o to požádá. Tyto komise mohou i mimo případ, kdy výklad mírové smlouvy je k tomu opravňuje, modifikovati příslušnost místa přímo jmenovaného ve smlouvě" za podmínky, že tato modifikace jest malé důležitosti a stane se za jednomyslného usnesení komise. . Mají se vynasnažiti každým pádem sledovati co nejvíce ustanovení daná mírovou smlouvou za uplatnění dle možnosti správních hranic a místních hospodářských zájmů s vyloučením všech důvodů národnostních, jazykových a náboženských. Jsou oprávněny připraviti zápisy pro úpravy všech otázek právních vyvolaných rozhraničením; tyto zápisy nebo opatření se stanou pravoplatnými nebo závaznými pro súěastněné státy po ověření těmito státy. Velvyslanecká konference provede ustavení se a organisaci rozhraničovacich komisí a sleduje jich činnost.

1922/51

II. Organisace rozhraničQvacích

komisí.

A. Složení komise. Pro každou státní hranici zřídí s~ rozhraniěovací komise, .lez sestává z komisařů, ze zástupců komisařů, z technických přidělenců a pomocných zřízenců kancelářských, dle obecných pokynů sestavených vzhledem na povahu práce a rozlohu hranice. Súčastněné státy upraví svůj personál tak, aby vydatně podpořil pra
osobní.

Velvyslanecká konference vyvolá jmenování rozhraničovací komise v době vstoupení v platnost mírové smlouvy. Každý komisař jest ověřen u súčastněnýchstátů velvyslaneckou konferencí, která rozhodne i o jejich odvolání. . C. Ustavení se komise. Komisaři velmocí spojeneckých nesúčastněných států zvolí ze svého středu předsedu. Komise navrhne pracovní rozvrh, zjistí personál delegací súěastněných a zkoumá otázky rozhraničovací na plánech, mapách a v území. D. Působnost komise. 'l'yto opatřeny jsou plnou mocík uspoHd[mí své ěinnosti. Konference velvyslanců si vyhrazuje rozhodnutí v tom, má-li komise působiti v případu neúěasti některého ze súěastněných států. Rozhodnutí komise se dějí většinou hlasů a jsou závazná pro súěastněné státy. Pro pracovní postup jsou dány komisím následující všeobecné pokyny, jež obsahují body: ]. sestavení pracovního plánu; 2. urěení hraniění Mry j 3. vymezníkování této v území; 4. ověření prací v území a pořízení zápisů jednacích o rozhraniěení. 1. Pracovní plán (rozvrh). Každá komise nebo podkomise odebéře se do území na své místo a sebéře veškerou látku, jež jest k disposici, prostuduje ji a na základě toho sestaví pracovní plán. a) Je-li třeba, rozdělí hranici v úseky a pod.úseky dle území ti ,dl~ po;,ahy" kde hranice jest urěená, kde má býti stanovena na Iluste v uzerm atd. b) Povaha prací v úsecích. Pro Mry hraniění, jež mají býti určeny na uústě samém v území, jest úkolem komise podrobně stanoviti hraniění čáru v plánu velkého měřítka (katastru) na základě vysvětlivek dodaných súčastněnými státy. c) Stanoví, ve kterém postupu jest prováděti prAce. d) Určí, jaký tvar jest přijati pro hranečníky úseků a podúseků a jak tyto mají býti značeny a číslovány.

1922/52

e) Předpisy o provedení technických prací. Pracovní rozvrh má býti tak uspořádán, by podal největší hospodárnost, co se týče personálu, času a nákladů. 2. Určení hraniční čáry. Toto obsahuje předběžnou obhlídku v území, jež má býti uspíšeně provedena a svěřena pomocným činovníkům technickým súčastněilýeh států. Komise má umožniti v užitečn3 míře, by vyslechnuti byli místní zástupci ti dodali všechna poučení o místních hospodářských potřebách. Pro části hranice, jež mají býti určeny na místě samém v území, komise vyzve súčastněné státy, by se dohodly o průběhu komise. Každý komisař súčastněného státu vyhotoví návrh pro komisi, jež rozhodne o různostech návrhů. Pro části hranice, jež v zásadě nepotřebují rozhodnuti komise, podají súčastnění komisaři návrhy jejich změn a komise dle kap. 1. se usnese, má-li o nich jednati. V krajinách, kde není map k disposici, mají pomocní technikové vyhotoviti zaměřeni ve vhodném měřítku ku podkladu hraniční čáry. Komise tu sleduje sestavení látky dokladové a rozhoduje Jen ve sporných případech súčastněných státiL 3. Vy mez n i k o V án í. Práce vymezníkovací jsou svěřeny y zásadě súčastněným státům, které je provedou dle pokynů daných komisí též o způsobu týkajícím se osazení hranečníků, jejich popisů, číslováni a usměrněni. Když byla hran.ični čára v plánech určena a bylo započato s vymezníkovánim hranice, komise se stane z větši části volnou a shromáždí se teprve po skončení technických prací, provedených súčastněnými státy, by tyto práce ověřila. Nad vymezníkovanými pracemi má dozor jeden z komisařů nesúčastněných stittů, který byl komisí k tomu zvolen, aby rozhodoval o sporných bodech mezi súčastněnými státy. 4. O věř e n í p r a c í r o z hra nič o v a c í c h a p o ti z e n í jednacích zápisů o rozhraničování. Po skončeném vymeznikování komise ověří provedené práce a současně sestaví povšechný popis hranice, zkouší správnost přiložené k popisu mapy a srovná přílohy pro označení dolože?é. Při této povšechné prohlídce může komise se dáti doprovázeti místními zástupci, kterým podá vysvětlivky, jež by mohli potřebovati vzhledem k hraniční čáře. Konečné jednací zápisy rozhraničovací, zápisníky a doklady uvedené dále v kap. lIL, odst. O. této instrukce, rozmnoží se v tolika výtiscích, by obdržel po jednom každý ze súčastněných státú a jeden konference velvyslanců. Tyto se pořídí francouzsky; přiložené mapy, určené pro súčastněné státy, mohou obsahovati jména a popisy v jazyku dotyčného státu. . Veškeré doklady se odevzdají konferenci velvyslanců, která je rozešle zájemníkům.

1922/53

E. Otázky hmot~é.

Súčastněné státy súčastní se s rozhraničovací komisí buď přímo nebo prostřednictvím místních úřadů ve všech podnicích, týkajících se: 1. provozu veškeré dopravy osobní i hmotné; 2. ubytování; 3. různých hmot, jako kancelářské potřeby, hranečníky a znaky, měřické pomůcky. F. Správní otázky. 1. Náhrady osobní jednotlivých delegaci.

2. Výlohy rozhraničovací komise, pokud se týče jich rozdělení na súčastněné státy. 3. Záležitosti celní a bezpečnostní. III. Technické práce. A. Prvky sloužící za podklad prováděným praeem.

Hranice jsou popsány v mírových a hraničních smlouvách a případně znázorněny na přiložených mapách; v případě rozdau mezi popisem{a mapou rozhodnje popis. Každá komise obdrží od příslušných vlád doklady, které mohou'fbýti prospěšny ku provádění rozhraniěovacích prací. Súčastněné státy jsou povinny dodati komisím všechny nutné doklady pro své práce jako opisy jednacích zápisů rozhraničovacích prací přítomných i starých, všechny mapy ve velkém měřítku, geodetické údaje, měření provedená a neuveřejněná, a vysvětlivky o změnách toků pohraniěních. Jsou též zavázány naříditi místním orgánům správním, aby podaly komisím všechny doklady jako plány katastrálné a udaje pozemkové knihy a udělily na jich žádost veškerá poučení t)'kající se vlastnictví, hospod~ířských vztahů a jiných potřebných zpráv. (Pokraěování.)

Pro LaudRt,

m~ř. vrch. komisař v Domažlicích. (Konee.)

Než nynější finanění situace asi stěží dovolí, hlubší reformy tohoto směru v době blízké. Přece však mohou býti provedeny nenáldadné reformy, Které by byly průpravou k založení moderních plánů. Rozhodnutí ministerstva financí ze dne 17. zMí 1921 provésti důkladnou reformu zákona o evidenci katastru daně pozemkové ze dne 23. května 1883, č. ř. z. 83, mělo by, poněvadž úzce nesouvisí s otázkou plánů týkající se také knih pozemkových, nalézti ohlasu i jinde, aby přímo nebo nepřímo, ale ruku v ruce byly konány společné přípravné kroky k novému měření. Přímý vztah katastru a knihy pozemkové na právní zabezpečení věci poplatné identické s předmětem vkladu do knihy pozemkové volá po zákoně, který by věc nebo předmět vymezil tak, aby rozsah jejich držby nebo vlastnictví byl zcela jasný a určitý. 00 jsou platné přesné zákonné definice práva držby a vlastnictví,

1922/54

když Tento které ale i

meze vlalltního předmětu držby nebo vlastnictví jsou neurčité! stav je příčinou nekonečné řady neklidu, sporů a procesů, nevyčerpávají jen duševně a materielně přímé interesenty, stát je na nich morálně i finančně interesován. Současným uzákoněním povinnosti držitelů půdy, omez ník o vat i své pozemky, nejen že by se stala pozemková držba vyhraněnější a bylo by umožněno rychleji a jistěji uváděti daň pozemkovou v souhlas se skutečnou držbou - pokud ovšem to přesnost dosavadních plánů dovoluje odstraňováním z moci úřední spousty chyb a neurčitostí v lineamentu původu jakéhokoliv, které dosud musí zůstati nevyšetřeny, pakliže strany samy nedají určitého souhlasu k opravě, celkový charakter nynějších prací by se ucelil, ale hlavně byl by položen základ k budoucímu všeobecnému přesnému a snad i konečnému vyměřování. Když by zákon o povinném ohraničení poskytl držitelům pozemků některá usnadnění, jako na pí-. zřízení obecních ohraničovacích komisí, jichž funkce by byla čestná, s poměrně obdobnou pravomocí, jakou nyní mají soudní komise podle císařského nařízení ze dne 22. července 1915, č. ř. z. 208, mohla by býti veliká většina pozemků ohraničena rychle a bez zvláštních obtíží. V mezidobí od účinnosti ohraničovacího zákona do nového měření mohly by býti odstraněny i takové případy, při nichž by byla nutna soudní intervence. Neméně důležitá by byla povinná revise všec:h pozemk o v Ý c h t r a t í mě:řickými úředníky. Dosavadní evidenční zákon ustanovuje v § 24 papírovou revisi indikace a pouze "je-li toho třeba, obejde měřick)' úředník tratě pozemkové ... " a původní nařízení k tomuto zákonu precisuje, že "mimo tratí pozemkových, jež ohledati jest třeba dle výsledků ústního jednání, nutno vždy obejíti a prohlédnouti: f,l,) pozemky podle vod ležící, b) místní trať, c) ony části tratí, kde parcelace často se vyskytují". Z toho vyplývá, že tratě, v nichž změny hlášeny nejsou, . není mě:řick)' úředník povinen obcházeti a v tratích, kam musí přijíti, že j~ povinen revidovati pouze pozemky podle vod. ležící a části tratí s· častými parcelacemi nebo hlášenou změnou vyšetřiti. Pozdější nařízení sice důtklivě připomínají provádění všech změn, ale neříkají, jakým způsobem má měřický úředník o nich zvědět, když je držitel neohlásí a týkají se jiných tratí nebo částí tratí než výi'le vzpomenutých. Proto také válečná statistika a revise osevů a zejména předpis kontingentu. odváděného obilí podle katastrálné výměry orné půdy vynesly na povrch spoustu dosud držiteli zatajených a tudíž neprovedený'ch změn v kultuře a nynější dávka ze zahrad, lesů a vinic přiměla držitele k ohlášení bez povolení vykácených lesů. Z denní zkušenosti víme, že v tratích, kam měřický úředník řídce přišel nebo vůbec nepřišel, jest mnoho neprovedených změn v držbě a v kultuře, častó i značných rozsahů. . Aby i tyto zatajované změny byly vyšetřovány a odstrařlOvány, odporučovalo by se, aby reformovaný zákon o evidenci katastru daně pozemkové rozšířil povinnou periodickou obchůzku také na

1922/55

pozemkové trati i tehdy, když změny o nich hlášeny nejsou. Stačilo by, když by měřický úředník byl povinen projíti při periodické revisi také jednu větší nebo dvě menší tratě pozemkové, shledané změny buď ihned vyšetřiti nebo poznamenati k pozdějšímu vyšetření a při následujících revisích pokračovati dále tak, aby během několika let prošel celý obvod obce. Kromě praktického významu měly by tyto revise i význam morální, který by měl zase jen praktické následky. Zvláštních zařízení by k tomu nebylo třeba, poněvadž by úplnč stačilo, když by se buď přímo v seznamu tratí na díIečnóm nákresu indikačních nástinů nebo najeho rubové straně poznamenalo, která trať a kdy byla revidována pouhým připsáním roku revise. Ohraničením a revisí pozemkových tratí byla by vykonána důkladná průprava k založení nových map. Odstraněním nesrovnalostí v držbě, kulturách, hrubých úchylek v lineamentu, dále sloučením částic tvořících jeden celek by se urychlily nové mapovací práce, nebylo by soudních řízení o neshodách majetkových, při zachování původního očíslování, které by bylo možné, poskytly by dosavadní archy pozemkovó od počátku správný přehled držebností, kter~~ doplněn novými výměrami dal by základ novóho díla a otisk nového plánu by mohl býti ihned přijat za skutečn<'1 integrující součást knihy pozemkové. Právě minulé dny ukázaly na nedostatek katastrálných děl, zvláště po stránce provádění změn v hospodářských kulturúch pozemků. Státní statistický úřad stěžuje si totiž na ne ú pl n o st operátů po této stránce. O příčině, proč nejsou všechny změny a tudíž izměnyv kultuře vyšetřeny, zmíněno výše. Než i kdyby všechny ",měny byly provedeny, může nynější katastrálné dílo okamžitě dáti pouze přesný stav hospodářských kultur z r. 1896. Dnešní nezkoušen~' stav bylo by třeba teprve sestaviti podle jednotlivých pozemnostních archů. To by nebyla lmilá práce a kdyby měla býti provedena řádná kontrola těchto výsledků, byla by to pdce veliká. V r. 1896 byla sdělána přesná sestavení tříd, v nichž byly jednotlivé kultury sečteny pro celou katastrálnou obec. Sestaveni ta však nebyla vůbec doplňována. Naproti tomu máme parcelní protokoly stále přesně doplňované, ač nemají celkem jiného významu než jako pouhý index čísel částic k pozemnostnínr archům. Kdyby parcelní protokoly byly sestaveny podle kultur, každá kultura sečtena a kdyby byly stále přesně doplúovány jako dosud, byl by získán nejen zase docela přehledný index téhož vjrznamu jako dosavadní. ale byl by také udržován ve stálém přehledu celkový stav hospodářských kultur v obci, aniž by to vyžadovalo zvláštního zatížení v kterémkoli směru. Ostatně ztráta čaflu s povinnou obchůzkou tratí pozemkových a stálou evidencí hospodářských kultur dala by se nahraditi, kdyby byly vypuštěny bezvýznamné malichernosti vyžadující nepoměrně mnoho času. Dosudaž příliš úzkostlivě se hledí na to, aby byly - třeba samostatně zaměřovány a zakreslovány v tmezích držby se vyskytující zcela ne pat r n é ob je k t y, jako jsou: chlévce na vep.řový skot, prkenné kůlničky bez pevných záklarh\ a pod. a to

1922/56

i tehdy, když jsou postaveny v zakreslenych mezích stavební plochy. Od samostatného zaměřování a zakreslování těchto "změn" by skutečně mohlo by ti upuštěno. S ohledem na měřítko mapy a nepatrné rozměry objektu vyžaduje jejich zaměření a zakreslení v mapě vždy pečlivé práce zabírajíci nepoměrně mnoho času, ač nemají na pozemkovou nebo jinou daň vubec vlivu nebo ji mění pouze v nejnižší jednotce, pro technika jsou bezvyznamné (na př. použiti těchto předmětu jako vychodisek dalšího měřeni vytyká kde kdo) a pro stanoveni ce~y předmětu nemají vyznamu, poněvadž před transakcí se stejně vždy komisionelně odhaduje cely objekt na místě. ,Tinych podstatnych duvodu, které by mluvily pro jejich zobrazení, není, kromě toho, aby obraz v mapě souhlasil s předmětem. O vážnosti jeho možno pochybovati, ale konečně i tomu by se snad vyhovělo daleko snadněji, když by se takové změny poznamenávaly a teprve ve spojení s podsta"tnymi změnami dodatečně zaměřovaly a do phínu vkreslovaly. Casu by se tim ušetřilo nepoměrně mnoho. O cen ění p o z emk u bylo § 15, odst. 1 zákona ze dne 12. července 1896, č. ř. z. 121, učiněno nezměnitelné. Tento zákon byl vydán podle ustanovení § 41 zákona ze dne 24. května 1869, dle něhož se má. za každych 15 let vykonati nová revise katastru daně pozemkové. Lhůtu 15 let podtrhl také způsob ocenění pozemků za, reambulace stabilního katastru, neboť třídní sazby pro různé hospodářské kultury byly stanoveny podle prúměrného čistého vynosu pozemků za 15 let. Ale od poslední revise uplynulo již 25 let a k nové revisi nedošlo. Uvažovalo-li se v dobách klidnější hospodářské produkce, že se poměry polního hospodářství citelně změní v době lb let, jistě se citelněji změnily za čtvrtstoletí, ve kterém polní produkce se stala daleko intensivnější a staré ocenění jistě u většiny případu nebude odpovídati novym poměrům. Mimo to za· dobu 25 let se poznalo, že v ocenění se staly a zůstaly chyby. Dosvědčují to podávané žádosti o změně bonitní třídy, třeba že to zákon bezvyhradně nedovoluje. Vláda rakouská ustanovení 'zákona z r. 1869 porušila. Za nynější úpravy vlastní domácnosti měla by by ti pojata do reformovaného zákqna i ustanovení, která by napravila dříve zaviněnou neduslednost a umožnila buď pohyb v ocenění cestou evidence katastru daně pozemkové nebo zcela zreorganisovala zdanění půdy na podkladě vyhovujícím novym poměrům. Návrhy, o nichž možno uvažovati, byly již otisknuty jinde. Dosavadní zákon o evidenci katastru daně pozemkové rozlišuje trojí způsob provádění změn v operátech katastru daně pozemkové: definitivní a dva zpuso by provisorního provádění. Provisorní způsoby jsou: a) provedení případů, které se v pozemnostních arších vykoná teprve po odstranění závad (na př. doplnění nedostatečně kotovanych plánů), b) provedení případů, které se v operátě vykoná stejně jako definitivní provedení a jehož provisorium se p01ize poznamená v ohlašovacím listě. Evidence případu uvedenych pod a) je snadná .. Jsou to jednak ojedinělé případy a mimo to zůstává po ruce nezaloženy doklad.

1922/57

Nemají také vlivu na souhlas katastru s knihou pozemkovou, poněvadž se provedou v operátech teprve po odstranění závad. Případů b) je mnoho. Jsou to všechny ony případy změn v držbě nebo předmětu či kultuře, které měřicky úředník vyšetřil u""' o nichž není dosud schopnych listin k zaknihováni. Tyto provisorní případy zapisují se do definitivních vykazů změn a provádějí se v pozemnostních arších úplně tak, jako definitivní případy a poněvadž se i evidenční poplatky z nich ihned předepíší, naprosto neliší se provisorní zápis v pozemnostním archu od definitivního. A poněvadž, jak již zmíněno, jejich ·provisorium se pouze poznamenává v ohlašovacím listě, nikdo nepozná z pozemnostního archu uloženého u berního úřadu bez nahlédnutí do oWašovacího listu uloženého u evidence katastru daně pozemkové ve sbírce starych operátů, ktery zápis je definitivní a ktery provisorní. § 11 evidenčního zákona nařizuje bezpodmínečny souhlas katastrálních operátů s pozemkovymi knihami a proto by měly býti vedeuy provisorní zápisy v pozemnostních arších aspoň tak v přehledu, aby každý se mohl přesvědčiti o charakteru zápisu. Toho dosud nemáme. Sice byl průvodním nařízením k evidenčnímu zákonu zaveden "seznam ohlašovacích listů" - obyčejně krátce zvany TlB záznam" -, ale poněvadž původní jeho určení bylo zcela jiné, byl teprve r. 1896 změněn na dnešní tvar a má také umožniti přehled provisorních případů definitivním způsobem provedených. Ale ačkoliv původně nařízeno založiti pro celý berní okres jeden seznam, který by byl daleko praktičtější, zakládá se nyní pro každou obec a ročník zvláštní seznam a ukládá se po provedení zrněn o pozemnostních arších s definitivním výkazem změn do sbírky starých operátů. Tím se stává evidence provisorních případu skupiny b) tak těžkopádnou a vyžadující takové spousty času, že úředník si raději pořizuje jiny - nenařízený - pNruční seznam. Souvislost a závislost pozemnostních archů a pozemkové knihy. vyžaduje, aby zápis v pozemnostním archu byl tak jasný a jednoznačny jako v knize, pozemkové. Toho by se docílilo, kdyby provisorní přípravy skupiny b) byly v pozemnostních arších prováděny teprve, až by měřickému úředníku došlo sou-dní schválení k zápisu do knihy pozemkové. Postup práce by se vyvinul asi takto: Všechny případy skupiny b), které nelze v pozemnostních arších provésti definitivně, sepsaly by se v obci i s vyšetřením měřického úředníka do společného ohlašovacího archu a po výpočtu ploch a čistých výnosů by se oij.lašovací list předal knihovnímu soudu. Po jeho vrácení a po vykonaném soudním řízení by se ony případy, k nimž došlo úplné sehválení, zapisovaly do. výkazu změn a společně' s ostatními definitivními případy provedly v katastrálním díle. Pokud by v ohlašovacím listě zůstal jeden buď úplně nebo zčásti soudně definitivně neprojednaný případ, dotud by nebylo možno. ohlašovací list založiti do sbírky starých operátú a dotud by sám ohlašovací list nahrazoval každy jiný seznam definitivně neprovedených pNpadů. Teprve po úplném vyčerpání jeho obsahu by se založil jako definitivně vyřízeny k onomu ročníku,

1922/58

kdy byl sepsán. Tím by byl obsah pozemnostního archu stále udržován v souhlase s obsahem knihovním. Věcně by se ohlašovací list změnil tak, že by se sloupec pro poznámku o provisorním l)rovedení změnil na sloupec pro ročník definÍtivního provedení. Formálně by se dosavadní nepraktický tvar ohlašovacího listu změnil na tvar odpovídající lépe výkazu změn a sloupce obou by se uspořádaly tak, aby lépe odpovídaly zápisům v pozemnostním archu, Souvislost obou by se udržovala připojením ročníků k číslu ohlašovacího listu . .Jedinou vadou tohoto způsobu by bylo, že by provedení v plánu dočasně předbíhalo provedení v pozemnostním archu. Než to by nemělo hlubšího významu, poněvadž by byl stále po ruce doklad podávající každé chvíle vysvětlení dočasné nesrovnalosti.

Résumé.Fr. L a udá t: Not i c e s s url a r é for III e d e 1a C o n s e r vat i o n d u Cad a str Les cartes cadastrales tirées de ľancien lever du cadastre ne :suffisent plus. II est nécessaire de les remplacer par des cartes modernes, eorrectes au PQint de vue géodésique et complétées par les cotes des hauteurs. La situation financiere et économique ne permettant pas ďentreprendre un nouveau lever du territoire' de l'Ji.tat dans toute son étendue, les dispositions suivantes sont a prévoir. 1. Participation générale et obligatoire des propriétés. 2. Révision obligatoire des bandes cadastrales dans les délais prévus pour obtenir une concordance parfaite entre le cadastres et la réalité. 3. Modification partielle du mode ďexécution des changements a l'ouvrage cadastral. 4. Procéder aux mesures de taxation des biens ou changer tout a fait le systeme de taxation. Le but a poursuivre est de hater les travaux futurs du lever de plans cadastraux pour atteindre des le début l'accord du nonveau travail avec le li vre foncier.

e.

Recense.

v

r. 1918 vydány byly "École Spécia!e Des Travaux Publics" předmíšky pro "Cours de Législation et d'Ecom)mie rurales a I'usage des géomětres" - Livre 1. - Le Bornage (Mezníkování) od profesora Fernanda Dangera. V dnešní době, kdy i u mís bylo by potřebno pHpravovati látku pro návrh zákona o mezníkovlÍ.ní, mohla by tato publikace sloužiti za vodítko, jak nutno si počínati. Profesor Danger v těchto přednáškách slučuje výklad prá.va a zikonil. s postupem prací technických a podává zde souhrn všeho, co t,ýká se mezní kování ve Francii. Z obsahu je nejlépe vidčti rozsah celého díla, které je rozděleno na pět hlavních částí. ' 1. díl věnován zákonil.m a vymezení právního stavu vlastnictví. II. díl obsahuje dějinný vývoj z dob práva Hmského až po dnešní stav právní ve Francii.

1922/59

III. díl jedná o mezníkov<Íní "e vlastním smyslu, a to od definice, pústupu provádění práce, určov.ání hranic až po ztípis do knih. IV. díl Určen rozličným formám mezníkování: hromadné, správní veí'cjných statků, pobíeží, vodstva cest a dmh, vojenských území a lesu. V. díl obsahujc užitou bibliografii. Kniha je zakončena návrhem zákona o mezníkování, který byl vypracován od "Société Nationale des Géomi::tres- Experts de Fra nce". Bylo by záhodno, aby tato kniha u n~is došla nejen ocenění, ale i následovtlní, vždyť my též máme z.ikonité podklady pro tuto věc. Tak jako ve Francii, kde svaz exp.-geomctdt sbíral zásadní principy užívaných zvyklostí v jednotlivých krajích, též i u nás mohli bychom prostudovati místní obyčeje, z kterých zhusta vznikla pravidla a těmto pak mohli bychom d,íti zákonitou formu. Dr. Ing. Ba1'ger J. Vyšlé knihy.

Dr. P. Gruner: Leitfaden

der geometrischen Optik und ihre Anwendung auf die optischen Instrumentf'. Bem 1921. Cena 24 Mk. Referrít v Zeitschrift fur Vermessungskunde 1922. S. 144. Prof. Dr. A. Nippoldt: Erdm"gnetismus, Erdstrom und Polarlicht. Snmmlung Goschen Nr. 175. 3. vydtíní. Berlín a Lipsko. Cena 6 Mk. Články časopisné.

Věstník inženýrské komory 1922: Str. 39. Ing. J. Schumandl: Vodovody a stokovánÍ měst. Str. 40. Ing. J. Z i m m I e r: Technik-advokrí t či technik-poradce? Str. 41. Ing. F. S c hnu l' e r: Dic Befugnisse des Zivilingenieurs nach dem Gesetze nnd in der l'raxis. Str. 51. Ing. J. ~[az ti č: O oprávnění civilních inženýru. Str. 54. Dr. V. Sťastný: Civilní inženýři kult. a techn. kancelM zemědělské rady. Str. 56. Ing. A. Steinberger: Oprávnění ku provádění p1'ojektlt a staveb. • Str. 56. Ing. L. Karpe: Ingenieur-Kammer-Gesetze und Titelfrage.

Journal des Géometres-experts

1922:

Str. 3B. H. R o u s s i I h e: La reconstitution fonciere. Str. 39. C. Gen d r e: Le relévement ita!ien calculé.

Zeitschrift fiir Vermessungswesen

1922:

Str. 129. Dr. O. Ker I: Giinstige Lage der Pnnkte bei Hansens Problem mit uberschiissigen Messungen. Str. 186. Dr. O. L a c m a n n: Nomographische Methoden im Raume. Str. 142. Prof. Ha m mel': Refer,\t o americkém" Beaman Stadia Are", jakémsi autoredukčním tachymetru, jenž se neosvědčuje ani v té mHe, co jiné evropské konstrukce.

Schweizerische Kulturtechnik' 1921:

Zeitschrift

fiir

Str. 276, č. 12. Prof. F. 13 a es c h I in: hei der Luftphotogrammetrie.

Vermessungswesen

und

Beitrag ZUl' Fehlerherechnung

Norsk ArtiIleri Tidskrift 1921: Č. 3-4. Určení bodu na mapě pomocí letecké fotografie. Dansk Artilleri Tidskrift 1921: Č. 4. Měření zvuková u dělostřelectva.

Nové mapování Užhorodu. Město Užhorod hodlrí poříditi uové mapování města, jež bude vyžadovati podle předMžných odhadů. llsi 300.COO Kč. Poněvadž městsk:l pokladna je prnzdn:í, obrátil se administra-

1922/60

tivní výbor na ministerstvo financí, aby krylo nriklad. Ministerstvo prý svou pomoc přislíbilo, takže městu bylo by hraditi pouze vydání za pl·edběžné práce. Po ukončení příprav vypíše mf\sto ideovou soutěž.

Poradní sbor ministerstva veřejných prací pro přiznávání názvu "inženýr". Na základě prováděcího naÍ'Ízení ze dne 10. listopadu 1921, Č. 411 Sb. z,íkonfl a nař. čs. republiky k císařskému nařízení, o udělování stavovského oznaěení »ín:í.enýr" (viz ř. z. č. 130 ze dne 14. bl'ezna 1917), ustavil se poradní sbor pH ministerstvu veřejných praci. V první své SChflzi jednal o svém jednacím řádu a pak v další schůzi probrány zásady, dle nichž název »Ing." jednotlivým žadatelům ve smyslu zákonných ustanovení mlí býti pHznán. 'l'ím docíleno jednotného názoru členů poradního sboru, který v brzku ke zkoumání žádustí přikročí, jakmile jednací řád bude schválen panem ministrem veřejných prací. Lze se nadíti, že žádosti kolegu zeměmciičů, pokud odpovídají doklady dotyčným paragraf1l.m z,íkona, budou hladce ve skupinách vyřizovány. a jest tedy v prvé řadě věcí koleg1"l, by žádosti přesně instruovali, aby nebylo potřebi pozdější výzvy stran ministerstva o dodatečné zaslání chybícího dokumentu. Dotyčný referát v ministerli!tvu veřejný,~h prací prozatímně má p. ministerský rada Svoboda, jemuž je přidělen pan stavební rada Dratva. V poradní komisi, kde žádosti jsou projednávány, zasedají: 1. Za ministerstvo veřejných prací: Předseda Ing. Gustav Herrmann, náměstek předsedy Ing. Adolf Koláček; 2. za min. školství Ing .• Tosef Vrba a Ing. Jar. Jindra: 3. za min. financí Ing. Josef Leipert (zástupce ieho Ing. Fr. Mandys)j 4. za min. železnic Ing. L. Marczeni; 5. za min. zemědělství prof. dl'. techn .• Tan Jelínek; 6. za min. pošt Ing. St. Chocholín; 7. za vysoké školy technické prof. dr. techn. Klír Antonín j 8. za vyšši školy pl'l°lmyslové dr. techn. Frant. Srbek: 9. za vys. školy zemědělské dl'. techn. Vlad. BrdIíkj 10. za inžen.ýrskou komoru civilní inženýr stav. Ing. Ant. Kal b á č (zástupce jeho civilní inženýr pro architekturu Ing. Vlíclav Stieber) a 11. za min. národni obrany dl'. techn. Karel Sieber. Jest tedy jediným přímým z,ístupcem~ naším v tomto sboru poradním p. min. rada In!!:. Leipert, šéf katastru. Ze i delegát inženýrské komory též k hájení svých členfl civilních geometrfl pracovati bude, očekáváme s naprostou jistotou. Obecně uvažováno, doufáme od celého poradního sboru, sestávajícího z inženýdl akademiků, urychlené a příznivé projednání žádostí, podaných našimi též vysokoškolsky vzdělanými zeměměJ-íči.

.

Komise pro vypracování návrhu nového stavebního

řádu

sestává z funkcionářů min. veřejných prací a Masarykovy Akademie Práce. Předsedou jest Ing. Janota .Jindl-ich, odborový přednosta v min. veřejných prací; prvním mistopřejlsedou arch. Vlad. Zákrejs, druhým mistopředsedou dl'. Ing. Piskač Josef. Clenové komise, vyslaní min. veř. prací, jsou: vrchní stav. rada Havlíček, vrch. stav. rada Vilém Dvořák, arch. Boh. Hubschmann, Ing. Otakar Materna, arch. dl'. Severin Ondřej. profesor české techniky a Ing. Otakar Ott. Masarykova A. P. vyslala tyto členy: Dr. Rud. Rarta, Ing. Herrmann František. arch. Kav-!,-lír Frant., Ing. Klokner :František, Ing. ,Eduard Schwarzer, ln~. Rudolf Zižka. Zapisovatelem jest Ing. O~akar Fierlinger. . Mezi členy komise není ani jednoho geometra. ač pdvě on by byl nejlépe povolaným činitelem při jednání o polohových phínech. Komise pracuie velmi intensivně, opírajíc se té~ o náměty, pod,ivané interesovanými spolky a jednotlivei a pokročila již tak daleko, že návrh textu nového stavebního, l·ádu bude brzy vytištěn a předán "dborným kruhům k posouzení.

Zpcávy stavovské. Nesrovnalosti v postupu technických úředníků pn agrár~ nich operacích na Moravě. 'ryto dny vyšel "Schematismus státních -zaměstnanců zemské politické slnžby a přidělených úřadfl na Moravě dle stavu z 1. ledna 1922". Srovn;l vajíce zařazování clo hod II o st n í c h t l' í d ve statu technických úředníkfl skupiny A. a B., nabudeme přesvědčení, že ač obě kate-

1922/61

gorie stejné služby zastávají - a při tom ruznč platově jsou honorovány přece jeví se oproti skupinč B. nová zaujatost při udčlení karakteru té které třídy hodnostní. Důkaz pro toto tvrzení obsahují příklady na str. 249 zmíněné brožury a na straně 252/3: řada úředníkll skupiny A. dostala hodnostní třídu po několika měsících, co zatím řada úředníků skupiny B. čeká v požitcích určité třídy již 26-50 měsíců. Každému vtírá se v mysl představa, že tu užívá se dvojího měřítka a uvážíme-li, že se jedmi o geometry agrárních operací, pak nabudeme přesvědčení, znajíce systém zde vládnoucí, že jedná se tu o fakta neospraveditelná ani věcně, tím méně opomenutím či sofistikou. Nadřízeným úl:'adu tohoto nestačí rozdílné platové hodnocení stejné práce ÚÍ'edníků skupiny A. a B., ba naopak snaží se dále i ve věcech zdánlivě formálního karakteru, jako jsou požitky určité třídy a hodnost téže třídy, význam a postavení geometra snížiti. (Očekáváme, že najdou se brzo cesty, kterými i bez součinnosti dotyčných vedoucích osobnosti dostane se agrárním geometrům dostiučinění; pokud se tak nestane, budeme všichni pt'esvědčeni, že u agrár. operaci vládne tendence nám nepřátelská.) Rů.

~p~ávy spolkové. Zpráva jednatelská Spolku československých zeměmerIcu za rok 1921. Mám-li vyznačiti činnost spolkovou v uplynulém roce, jest třeba, abych se opět vrátil k otázk,ím, které nás zajímají již mnoho let . •Jest to předně otázka reformy studia, dále přeřadění měřických úředníků do kategorie A. služební pragmatiky, otázka titulová a též organisace měřické služby. Vedle toho všímal si spolek arci i jiných' záležitostí, týkajících se zájmů stavu. Reforma studia. Ježto v Zeměměřičském Věstníku bylo uveřejněno několik článků o tomto předmětu, stačí pouze stručný přehled posledního stavu. Marně čekali jsme, že ministerstvo školství a národní osvěty si pospíší a počátkem studijního roku 1921/22 zavede studium dle nového programu. Ježto po anketě ze dne 8. dubna 1920 došly odchylné návrhy, svolalo ministerstvo školství novou anketu na dni 4. a 5. července 1921, ke které pozváni byli pouze zástupci vysokých škol. Ministerstvo financí bylo opomenuto, Ueba že je největším zaměstnavatelem a studium na vysokých školách technických bylo vlastně zřízeno z jeho podnětu. Anketa vyzněla v ten smysl, že studium se má rozšířiti a přičleniti organicky jako třetí větev k reformovanéml,l stavebnimu inženýrství. Z toho vyplynuly další neshody, zda má trvati též devět či osm semestrů. Jednotlivé vysoké školy mají znovu předložiti souhlas s n,ivrhem, vypracovaJlým ministerstvem školství. Tím ovšem se tato záležitost opět zdržela. Poněvadž názory jednotlivých kateŘori! zeměměřičských se různily, svolána na 4. prosince členská schůze 8. C. Z., na níž by byl ujednán další postup. Usneseno žádati zřízení samostatného osmisemestrového odboru zeměměřičského inženýrství. Administrativní přičlenění může býti případně provedeno na jednotlivých vysokých školách v souladu s dosavadní vnitřní jejich organisací. Studium dle nového programu zahájeno budiž ve studijním roce 1~)2~/23. Ve smyslu tohoto usnesení vypracováno podání na ministerstvo školství. Zdá se však, že ministerstvo školství užije výsledku ankety jen k dalšímu odkladu, poukazujíc k tomu, ž-e nutno vyčkati dalšího rozhodnutí sborů profesorských. . Pi'eřadění měřických úředníků do kategorie A. služební pragmatiky není též dosud provedeno, ač situace po začátečních nezdarech nezdála se býti nepříznivá. Návrh příslušného zákona byl přijat výborem rozpočtovým i stíÍtně zřízeneckým, a zdá se, že i ministerstvo financí polevilo ve svém

1922/62

odporu. Aspoň 1'eč ministra financí Nováka při .projednávání státního rozpočtu dne 11. listopadu 1921, "že zákon o přeřazení do skupiny A. bude předložen poslanecké sněmovně"" a "že o reformu studia se jedná" by tomu nasvědčovala. Snad tedy pouze nynější stav státníeh financí brání dočasně tomuto požadavku. V otázce titulové jest situace ta, že ministerstvo veřejných prací vydalo prováděcí nařízeni ze dne 10. listopadu 1921, dle kterého'o žádostech rozhoduje komise .. Bližší jest uvedeno v Z. Y. č. 1, ročník X. Návrh zikona ojednotné organisaci zeměměřičských prací byl ministerskou radou v sezení dne 9. prosince 1921 vzat s pořadu jednánÍ. Z vnitřních věcí spolku. Na loňské valné schůzi podán návrh, aby každý člen Spolku státních měřických úředníků dostával časopis za režijní cenu, zvýšenou o 2 až 4 Kč na expedici.· V tomto smyslu učiněna příslušná dohoda. Vzhledem k usnesení loňské valné schůze, aby členové zakládající platili jednou pro vždy 500 Kč, učinil výbor Spolku potřebné kroky ke změně stanov, která byla povolena. Spolek podporoval agrární geometry v jejich požadavcích (podání na ministerstvo zemčdělství za ministra dra, Brdlíka i ministra Staňka), železni.i\ní geometry, vojenské (u ministra Udržala). Z,ídosti Spolku za zřízení stipendií ke studiu ve Svýcařích, Jugoslavii a Francii nedostalo se vyřízení, ač kolegové franconzští dopisem inženýra. Dangera opětně zvali mladší příslušníky našeho stavu ke studiu ve Francii, slibujíce jim všemožnou podpUTu. Jest žádoucí, aby dnešní valná schůze se usnesla, znovu žádati o zřízení stipendií ke studiu v Curychu, Paříži a Záhřebu, aby ministerstvo školství a národní osvěty mohlo vzíti na tuto žádost zřetel při se~a vování rozpočtu. Vydáno osm čísel Zeměměřičského Věstníku za redakce profesora Semedda a redakční rady. Vedle článků odborných věnováno hojně místa též zájmům .stavovským. Administrace, oddělená od redakce, pořídila nové seznamy odběratelů, začež jí přísluší zasloužený dík. Odbočka Spolku čs. zeměměřičů v Bruě konala valnou schůzi 15. ledna. Předsedou zvolen opět prof. dr. Ing. 'l'ichý, který spolu s výborem zaručuje dobrý vývoj Odbočky i plodnou spolupráci s ústředím. Pořádáno osm schůzí výborových, jedna členská. Konečně podotýk~ím, že geometři mohou se státi členy Spolku československých inženýrů a architektů a tvořiti tam zájmové skupiny, je-Ii aspoň 20 členíL V zájmu stavu jest žádoucí, aby kolegové této možnosti hojně využili. Přednesl Švec. Zápis o řádné valné schúzi S. ČS. Z., konané dne 5. března 1922 v budově české techniky v Praze. V ustanovený čas o půl 9. hod. nesešel se pi'edepsaný počet členi'!, komína proto valná hromada o hodinu později. Předseda prof. Pe tří k zahajuje schůzi uvítáním přítomných, vzpomíná výročí 25tiletého trvání zeměměřického učebného běhu a informuje o dnešním stavu otázky zeměměřického studia. Zápis o loňské valné schůzi byl na návrh prof. Hyšavého bez čtení schválen. Ing. S v e c čte zprávu jednatelskou za rok ~921*), jež sl)hv~ílena. Prof. PetHk vzpomíná zeml'elých členů spolku Ze n í š k a, S í s t k a. M ě st e c k é h o, B u Č o v s k é h o, J.e d I i č k y, jichž památku přítomní uctili povstáním. Pokladník Ing. M i k š podává zprávu pokladní, podle níž spolek v roce 1921 přijal 18.873'72 Kč; vydal 16.076'37 Kč, zbývá tedy 2797·35 K(,•. Na to přikročeno ke čtení zprávy revisorů účtiI, dle níž pp. Pa š t a a K l' e j z a shledalí vše v úplném pořádku. Obě zprávy schváleny. Dr. Hy š a v Ý Cte první návrh moravské odbočky spolku, aby členský příspěvek byl snížen a aby spolek státních geometrů platil za každého člena paušálně 28 Kč. v

v

1922/63

Ing. S 1l.r a tlumo~í požadavek spolku stMníeh gaometro., aby se zo.stalo p~ivd?savadní,m způsobu, t. j. výrobní eena bsopisu zvětšena o 4 Kč na bezna vydám. Po rozhovoru, jehož se zúčastnili pp. Peník, Sůra. Ryšavý, Mikš, Klega, R1l.žička, p1'ijat většinou hlas1l. d03avadní zpusob placení. Přikročuje se k dalšímu návrhu odbočky brněnské, aby spollwv.í· pokladník byl v Brně. Ing. ]{ lVlŽ i č k a od(lvodúuje tento mívrh snazším vedením časopisu. Ing. Mikš navrhuje, aby funkce pokladníka rozdělena byla mezi llčetního, který by byl v Brně a pokladníka. který by zllstal v Praze. Hlasováním pak usneseno, aby spolkový pokladník zllstal v Praze. Třetí návrh odbočky moravské ž:ídá, aby se redakce časopisu skládala z redaktora a dvou spolupracovníkiI. Ing. n ft ž i č k a pyohlašuje, že dosavadní rerlakční rada se neosvěilčila, poněvadž nebyl možný styk jejích členiL Prof. Petřík se zastáv:í toho, rrby v redakční radě byli zástupci všeeh směrU. zeměměřických, z niehž pánové brněnští by byli užším výborem a mimobrněnští by byli referenty. Přijato pak, aby dosavadní redakční rada byla doplněna Ing. Pe ú li zem a Ing. Br a n d I aby byl vystl-ídán Ing. B a are m. Dále přistoupeno k volbě výboru. Podle stanov vystupují letos pp. Parýzek, PetHk, Veverka, Sftra, Zeníšek. Aklamací pak zvoleni do výboru pp. Krejza, PeGík, SClra, Kolman, NáhJík. Za odstupujícího kap. II a u k a zvolen major S k r o c h. Za revisory zvoleni pp. K u d I i č k a, Rum 1. , Ing. S Ú. r a přednáší návrh spolku státních geometl'l\ aby civilní geometH pr'ed autorisací musili prodělat rok prakse u eviilence. Zádá, aby spolek zahájil pHslušná jedn:íní s .Jednotou civ. geometr;'l. Předseda prohlásil, že výbor m(17:ese n:ívrhem zabývat. Ing. Kr e j z a upozorúuje na zákon o zatímním dMení parcel a žád:í, aby výbor vešel v této věci ve styk s Jednotou civ. geometrll, eož pHjato. Prof. R y š a v Ý žádá, aby se valná hromada postavila za usnesení prosincové členské schú.ze a pr'e(lčíbí její resoluci. Prof. Pe tří k na dotaz Ing. Rllžičky podává vysvětlení k Marešovu zákonu o zřizování fakult a prohlašuje, že tento zákon se na nás vztahovrrt nemÍ1že. Návrh prof. R y š a v é h o tedy přijat. Dále byl jednomyslně přijat návrh prof. n y 15a v é h o obnoviti žádost o zřízení stipellllií ke studiu ve Prancii, Svýcarsku a .Jugoslavii. Uloženo výboru návrh vypracovat. . Prof. PetHk porHv:í vysvětlení Ing. Kepkovi, jak postupovati ve:spolku architekt1l. a inženýdl v ot:izce reformy studia, Ing. R1l.žičkovi {) stavebním r'ádu, kol. Vrbovi o reformě studia a konči schB.zi výzvou k další práci. Zapsal Kormun,la. v

v

v

Jmenováni: 1. ve službě evidence katastru.: Frant. Wiesner měř. radou v Užhorodě, Lad. Na h ů ne k měr·. asistentem; 2. u státního pozemkového úřadu: Jar. Fanta měř. ra,lou, ~Jos. Bar t 1l.n ě k měř. komisar'em; 3. u st:ítníeh drah: Ing. L. Doležal měř. radou, L. Kosteleck~' vrch. měř. komisařem. 4. u mor. zemského výboru: Julius l\1:í.tl, měr·. raclou. Noví civilní geometli: Jaroslav Pudr v Praze VII, .Josef J>:iihnel ve Fal1mově, .losef Cvach v Kozlově u lIoražcfovic, Bohumi1 Cerný v Praze-Nusle, Zdeněk Pišer v Ledči nad S. Oprávnění civilního geometra se vzdali: Frant. S we i z a r v Horní Cerekvi, Frant. Hoř a va v Pl'o::ltějově. . Za redakci zodpovída Dr. A. Semerád. Nakladatol: Spolek čuskoslovenských

Tiskem PolygL'afia v Brně. z;elTlěm(Hl~ů v Pr:\ze.

1922/64

ZEMĚMĚŘIČ5HÝ VĚ5TníH Prof. dr. Aug. Semerád. (Konee.)

V připadó shledané nesprávnosti stávajících map může komise
území.

Hranice bude tu vyznačena hrane[~níky z trvalé látky dobl'e upravenými a jednotného tvaru pro tentýž státní úsek. Hranei\níky budou sestrojeny tak, aby urěovaly: aj pořadovú čísla a rozlišovací značky úseků a podúseků; b) směr sousedních hranečníků; c) oba státy, jež rozdólují. Hraneěníky společné třem zemím a ty, jež ukončuji úseky, budou míti zvláštní tvar a označení data mírové smlouvy. Každý hrauečník bude zajištěn tak, aby mohl býti v případó ztráty znovu posazen na své místo bez rozpaků. Komise rozhodne o způsobu zajištění volbou z následovně uvedených způsobů: (J.) vztažením ku přirozeným značkám; ~) souřadnicemi zeměpisnými (šířka, délka a případně výška); I) pravoúhelnými souřadnicemi (y a x pro známou projekci); a) vzhledem k sousedním mezníkům; s) prostým zakreslením do mapy; ') fotografickými snímky ve známých směrech vyhotovenými. Hranečníky se umístí na vzdálenosti dohledné tím kragí, (;ím jest čára klikatější a dle možnosti na každé změně směru. Hranei\ník má znaěiti bod přechodu komunikací (důležitých stezek, cest, drah, toků a průplavů). Na starých hranicích ověří se správnost hranečníků stávajících a popisy se opraví v jednotné úpravě dříve uvedené. Místa a ěísla hranečníků budou vyznačena v mapovnílll dokladu. 2. Podél toků. V mírov)'ch smlouvách se uvádí říšská hraniční čára v "průběhu" toku nebo ve "hlavním kanále plavebním" a tvoří tu hranici

1922/65

u řek nesplavných střední čára toku nebo jeho hlavního ramene, u řek splavných střední čára hlavního plavebního kanálu. Náleží tu komisím rozhraničovacím dle opatření smlouvy zvláště vyjádřiti, zda hraniční čára bude sledovative svých případných změnách tok nebo kanál takto určený, nebo zda bude určena konečným způsobem polohou toku nebo kanálu v čase uplatnění mírové smlouvy. Obecně nebude lze vymezníkovati hranice v prltběhu toku, ale v určitých případech bude možno a žádoucno vyznaěiti tuto hranici zaměřením vztaženým ke kamenům umístěným na březích, nebo ji vyznačiti plováky nebo pevnými sloupy. Tyto případy přihází se na jezerech a soutoku nebo PC} stranách. Komise zkouší a rozhodne na místě hranici územních vod vlévajícich se do moří, buď v sledu prodloužení posledního ramene, nebo ve sledu normály ku břehu. fr o k y. Při hraničních tocích má rozhraničovací komise zkoumati: 1. Není-li při březích zákrutů pocházejících ze starých zákrutů upravených, jež by mohly býti požadovány některým pobřežním státem. Rozhodne otázku na místě. " 2. V případě, kde řeka není upravena stabilně a ie-li možno se obávati nových úprav, označí tato místa súčastněným a podá návrh řešení na základě starého stavu řeky a jejich proměn a na základě možných výsledků novým vymletím, na němž jsou súěastněni pobřežní obyvatelé. 3. V případě mnoha plavebních kanálu rozhodne o tom, který má býti považován za hlavní kanál. 4. Co se týče zpusobu označení, alespoň jistých míst (v rozšířených částech, na soutocích, na společných bodech trojných hranic atd.) rozhoduje komise o z;působu označení (plovoucí boje, pevné boje, zaměření, odříznutí) s ohledem na zásady vymezníkování platné na pevné zemi. ]\i[r tvá r a m e n a, jez e r a, I i"ma n y atd. Komise má na místě rozhodnouti dle plánů velkého měřítka o střední čáře toků dané mírovou smlouvou. Při tom vezme zřetel na přiřčení ostrovů. ]\i[á rozhodnouti v případě golfu nebo limanu o potřebě vytyčení hranice a o příslušném způsobu. 3. Hraniční

čára,

jež

má bý"ti stanovena

v území.

a) Případ, kde jest k disposici sprá"vný plán. Komise se snaží předem vypracovati hraniční čáru. pomocí plánů velkého měřítka, řídíc se: 1. stávajícími správními hranicemi; 2. katastrálnými hranicemi; 3. přirozenými hranicemi území nebo prllllyml carami. V částech nepřesně stanovených rozhodne na místě přikloněním se co nejvíce návrhům podaným komisary súčastněných st~ítŮ. b) Případ, že nejsou k disposici správné plány. Komise dá zhotoviti potřebná měření technickými přidělenci; podá jim k tomu 1922/66

návody ve tvaru směrnic. Účelem této práce bude, získati v topografickém měřítku, které určí komise, pruh území, v němž bude lze položiti hranici. Lze ji takto stanoviti: vyjme se pruh mající za osu čáru hraniční zobrazenou v měřítku 1 : 1,000.000 a připojenou mírové smlouvě v dostatečné šířce, aby tam bylo lze znázorniti podrobnosti uvedené popisem této hranice ve smlouvě (vesnice, horské hřbety, pobřeží, železnice, cesty). Tato mapa má obsahovati polohorys a znázornění území vrstevnicemi. Bude znázorřlovati rovněž ve zvláštní úpravě přirozené nebo umělé orientační znaky, jež budou moci usnadniti usměrnění hranečníků (vrcholy horské, věže ap.). Měřická metoda má se přizpůsobiti území. Přece, hude-li to možné, bude třeba založiti triangulaci urychlenou s mnoha vloženými body a odvozenými body označenými v území znaky umělými ze: stálé látky (dřevěné kříže, pyramidy kamenné atd.). Body se stanoví v šířce, délce a výšce. Ověření se provede měřením základny, šířky a azimutu. Podrobné zaměření se provede stolem měřickým v žádaném měřítku. V území zastaveném bude třeba postupovati polygonálnou metodou a tachymetricky doplněnou směry založenými na četných bodech se šířkami a azimuty. Hranečníky se připojí ke stálým značkám. C. Doklady dodané komisemi po skončení prácI rozhraničovacIch. 1. Celkový plán ve velkém měřítku, v němž jest vyznačena hranice jemnou a souvislou čarou a umístění hranečníků číslicemi a značkami doprovázenými podrobným popisem hranice od hranečnika ke hranečníku. 2. Doklady zajišťující usměrnění hranečníku. 3. Zápisy pořízené komisi pro veškerá rozhodnutí usneseni za souhlasu k doplnění nebo prokázání článků mírové smlouvy. 4. Případně všeobecná zpráva o postupu prací a o rozličných bodech, ke kterým by si přála komise bráti zřetel. . Do~lady budou pořízeny dle předpisu kapitoly II paragrafu D těchto předpisů. Pro provedení rozhraničovacích prací na československých státních hranicích vypracována byla zvláštní instrukce komisí československo-rakouskou: s oddílem I o všeobecných rozhraničovacích pracích a vymezníkování hranice, s oddílem II o technick)'ch pracích a vypracování dokladů. Tyto instrukce vydány jsou tiskem nákladem ministerstva veřejných prací oddělení III a ne'nudou tu tedy znovu uvedeny. V dalším pojednání sděleny budou výsledky jednotlivých oddílů technických prací.

IV. Vymezníkování nové státní hranice. Komisionelni pochůzky hraniční. Průběh nové státní ~ranice československo-rakouské dán jest starou správní hranicí Cech a Moravy, jakož i modifikacemi obsaženými v mírové smlouvě ~t. Germainské. Tyto části modifikované hranice byly podrobně

1922/67

určeny v jednáních delimitační komise a v úmluvě mezi Československem a Rakouskem ze dne 10. března 1921, týkající se v příslušném odstavci nové hranice na Valčicku. Tato stará správní hranice - svrchu zmíněná,- byla na místě revidována, poněvadž nebyla před tím co říšská hranice vyznačena. Její podrobná definice v místech upravených byla svěřena komisi. ' Ku zrychlení prací byla celá československo-rakouská hranice Q délce as 530 km rozdělena ve 1~ sekcí vzhledem na personál a pomůcky, jež byly k disposici. Olenění se dělo dle správních hranic a dle povahy hranice. Postupujeme-Ii od západu k východu, člení' se tato hranice na skupiny: . I. skupina od Trojmezí (československo-rakousko-bavorského) až k Wurmbrandu as 32 km; , II. skupina dále až k Hornímu Dvořišti as 44 km; III. skupina dále až k Puchéři as 44 km; IV. skupina dále až k Novým Hradům as 31 km; V. skupina dále až k No~é Vsi n. L. as 37 km; VI. skupina až k hranici Oef\komoravské as 55 km; VII. skupina až k Šafovu as 45 km; VIII. skupina až k J aroslavicím as 56 km; IX. skupina až k Selcím u Mikulova as 47 km; X. skupina až k Dyji u Poštorné as 29 km; XI. skupina zahrnuje pohraniční tok Dolní Dyje a Moravy a části Dunaje až ku předmostí Bratislavskému as 101 km; XII. skupina předmostí Bratislavské až k trojstátnímu hranečníku (československo-maďarsko-rakouskému) as 9 ';,m. Komisionelní jednání geometrů. Na základě podrobných plánů katastrálných, do nichž trasa hraniční byla zakreslena, byla hranice v přírodě vytyčena (piketována) a značena kolíky. Nesrovnalosti skutečnolSti s plánem byly komisionelně urovnány za účasti geometrů obou států a majitelů sousedních pozemků. Správně komisionelní jednání. Aby zjištěny byly všechny právní a hospodářské poměry vedle geometrického stavu, byly konány politické pochůzky. Ku politickým pochůzkám hraničním zvány byly účastněné úřady obecní, politické a správní, jichž práva byla dotčena; pak všichni vlastníci nemovitostí při hranici ležící nebo práva tam mající a to jak osoby fysické, tak i právnické. Tito účastníci byli z obou sousedních států ke komisi přibráni. Při komisi zjistil se průběh hranice v přírodě a veškerá práva držitelů pohraničních nemovitostí, pokud se dotýkala hraničních předmětů, pozemků, cest, železnic, mostů a jiných komunikací, dále potoků, řek a práv vodních i jiných požadavků se stavem hranice souvisejících. Takto získaná látka byla vyřízena buďto rozhraničovací komisí, pokud spadala do její působnosti, totiž týkala se realisace hranice, anebo předána byla kompetentním ,správním orgánům k vyřešení vzájemným případně mezistátním jednáním.

1922/68

Vykolíkování hranice:Když byla hranice co nesporná stanovena, byla definitivně vykolíkována (piquetage) za přítomnosti geometrů obou státu. Zpusob vykoHkováni odpovídal předpisum rozhraničovací instrukce tiskem vydané. Kolíky svojí velikostí nebo barvou současně značily druh (typ) hranečníku tam proponovaného . .J ejich značkování bylo provedeno rovněž dle předpisů rozhraničovací instrukce. Poloha hraničních kolíků byla zanesena do katastrálného plánu s příslušn)'m označenim. Tyto proposicf\ byly zkoušeny dozorčimi orgány obou státu a dále komisaři súčastněných států. Konečné ověřeni vykolíkované hranice stalo se komisaři nesúčastněných států buď přimo v poli nebo na předložených plánech. Úprava vykoHkováni dvou částí hranicc jest znázorněna v obr. 1 a 2, str. 71. Vymezníkováni hranice. Po ověření vykoIíkované hranice a jeji konečné platnosti přistoupeno bylo ku vymezníkováni hranice. Hranečníky voleny byly v typech dle jich důležitosti a upotřebení za dohody obou súčastněných států a rozhrani60vací komise, by hověly svému účelu tvarem, látkou, oznaěenim jakož i hospodárnosti v nákladech výrobnich i doprav~ich. Počátečni a koncový trojstátni hranečl1ik má tval~ trojstranného hranolu a jsou na jeho bočných stěnách vytesány státni znaky onoho státu, ke kterému se strana jeho obrací. Pod znakem jest datum ratifikace mirové smlouvy, hranici dotyčného státu stanovici. Zhotoveny jsou ze žuly. Ostatní hranečniky jsou upraveny v následujících typech: 1. Základni hranečníky (bornes origines) tvoři z'1čátky dřive uvedených skupin. Zhotoveny jsou ze žuly o rozměrech 35X3f)X185 cm, viz obr. 1, str. 70. Pod hranečníkem jest ustředěna velká podkladná deska o rozměrech 40X 40X 10 cm s křížovým znakem ve středu. 2. Hla vní hranečníky (bornes principales) jsou stavěny na význačných mi stech situace při charakteristické změně směru hranice, při komunikacích (silnice, železnice a vodni toky) dle potřeb služby celní a policejní, při hranicích správních obvodů a význačných, kultur, při topograficky význačných bodech ve výškovém smyslw tak, aby jich vzdálenost odpovidala za jinak necharakterisovaných, okolnosti délce krátkého pořadu, nejvýše as do 750 m. Zhotoveny jsou ze žuly v rozměrech 25X25X140 cm, viz obr. 2, str. 70. Pod' hranečníkem tímto jest vsazena ústředně velká podkladná deska " křížovým znakem ve středu. 3. Mez i 1 e h I é h l' a n e ční k y (bornes intermédiaires) označují změny směru jakož i průseky s přirozenými čarami podřadné důležitosti, přece však dosti význačnými, by učinily hranici zřetelně viditelnou pro politickou potřebu správních orgánů (celních a bezpečnostních) jakož i obecenstva. Jsou zhotoveny ze žuly a výminečně ze ztuženého betonu ó rozměrech 20X20X90 cm, viz obr. 3, str. 70. Pod mezilehlý hranečnik se klade malá deska podkladná v rozměrech 35X35X8 cm, je-Ii současně polygonálným bodem.

1922/69

4. Doplňovaci hranečniky či běhouny (bornes complémentaires) označuji méně důležité změny směru jakož i pl~ůseků

~

•

II

§

!Ii.\lID.

Vgch

Záp.

Ů

~

Ú

, I ,

• I

I

•

1,1

:

{

i!

I

!i

:

I

!

I

)I

I

\ il' L ._.----.J 'r)

!

\

I

t

/:

(

\

I I

;'

' .

~

l

.'"

1

\

j

i \ 1 !

11

( i

,

\

L_-

i II I

II

I

:

1/ \\...1~ ' __.Jí

J/

\

,\.~---~--~,------' I

hranični čáry s čarami přirozenými malé důležitosti k docileni podrobného zajištěni hranice, povahy hraničnich komnnikaci zda jsou společné, jakož i ke zprostředkováni viditelnosti hranice od hranečniku ke hranečniku při velmi klikaté hranici.

1922/70

Zhotoveny jsou ze žuly nebo ze ztuženého betonu v rozměrech 20XIOX70 cm, viz obr. 4, str. 70. Pod tyto hranečníky se klade malá podkladná deska, jsou-li současně body polygonálnými, což jest přípustno jen výminečně z úsporn$ych důvodů, neb zásadně polygonálný bod má nejmenší značku velikosti doplllOvacích hranečníků. Zásada konečného vymezníkování předpisuje, že nntno viděti .od hranečníku ku hranečníku. 1'0 zh~ím ka: vzájemně viditelnými a zajistí se měřieky.

.Jen body zcela l'0dřadných zalomeni hranečníky zl°1stávají nevymezníkovány -

v hraniční čáře mezi z dŮVOdt"1 úsporných .

Základní hranečníky osazují se dvěma bočnými stranami ve směru od severu k jihu a nesou na bočných stranách, ()brácených proti území státu, vytesaný znak příslušného státu a na ~120

\

\ 121

~~

B\\ ;;:>\

<::>1 Ul

'J4j \

?27;j

?21

)

~~

.'

lW.~Ú.

6"" ICf /

~

y.

51

102

2~

~

~VJ

-J1

I -~) l~i J f,.....j

?25

.'

~5

41215 105

.

-Q- .samostatný po/yg. bod přední straně datum ratifikace mezistátní smlouvy. Tyto hranečníky jsou značeny vytesaným římským číslem sekce, kterou začínají v posloupném sledu od západu k východu I, II, III až XII. Podkladná deska se uloží vodorovně, usměrní bočně od severu k jihu a ustředí se. Hlavní hranečníky jsou usměrněny tak, že dvě rovnoběžné stěny půli úhel hlavních směrů hranice se tu lomící. jsou též kolmé na střední směr změny hranice. Tyto hranečníky číslují se zlomky, v jichž čitateli jest římské číslo dotyčné skupiny a ve jmenovateli pořadové číslo, počínajíci jedničkou řady souvislé celistvých čísel mezi předcházejícím a následujícím základním kamenem

II 2' Iif'" ) .T' (

cV"

" se na stranu pnvrhcenqu v' ( lSIo umlst!

v d há ., pre' c zeJl-

címu hranečníku pro postup od západu k východu. Na stranách "proti ..území států položených se značí iniciálky příslušného státu, Cs a 0, předepsaných rozměrů.

1922/71

Číslování i popis se tu děje šablonou černou barvou na bíle olejově natřený základ. Podkladné desky se usměrllUjí vždy od severu k jihu, urovnají vodorovně a ustředí. ~1 e z il e h I é hra n e č ní ky jsou usměrněny jako předešlé. Císlují se mezi dvěma hlavními kameny postupnou řadou celistv)'ch čísel jedničkou počínaje a to arabskými číslicelJ1i 1, 2, 3 ... a tudíž u každého hla vního kamene znovu počínaje. Císlo umístí se na stranu přivrácenou předcházejícímu hranečníku při postupu od západu k východu. Na stranách vproti.}1zemí států položených se značí iniciálky příslušp.ého státu, CS a O, předepsaných rozměrů. Císlování i popis se tu dčje šablonou černou barvou na bíle olejově natřený základ. Do p III o v a c í mez n í k Y jsou umístěny tak, že dvě delší plochy leží kolmo k ose úhlu tvořeného půlením sousedních směrů hraniční čáry. Tyto hranečníky se číslují mezi dvěmi hlavními hranečníky zlomky, v jichž čitateli jest vesměs O a jmenovatelé tvoří řadu čísel od 1 počínaje,

a to ve značkách

arabských,

tedy

~,

g, ~

pro postup od západu k východu. Čísla umístí se na stranu přivrácenou předcházejícimu hranečníku. Na stranách prpti stá~.nímu území položených se značí iniciálky přísluš,pého státu, CS a 0, předepsaného rozměru. Císlování i popis se tu děje šablonou černou barvou na olejově bíle natřeném podkladu. Při zd v oj e ných k amen ech a takých, položených na okraji společných toků a cest, střídavě obdrží iniciálky jen strany vnější. Použije-li se skal a jin)'ch přirozených předmětů neb starých mezníků, tož se tyto upraví, by hověly v označení uvedeným předpisům. • Z nač e ní s m ě r u hrani ce. V hlavě hranečníku jest značen jeho střed vyrytým křížkem 5 X [) cm. Ze středu proti sousedním hranečníkům vzad i vpřed jsou vyryty značky přes svrchní plochu, které usnadní vyhledání těchto sousedních kamenů zvláště při ;;rněně směru hranic. Křížek i značky směrové jsou černě natřeny. Cesty a potůčky se značí hranečníky jen ve význačných změnách směrů. Toky se v zásadě neznačí až na místa při objektech a při správních hranicích; zajistí se měřicky na polygonálné pořady dobře stabilisovaných bodů polygonálných, a to vnějším znakem o tvaru kamene mezilehlého a podkladnou deskou. Při kamenech polygonálných stačí opracovati hlavu a spodek, kde dosedá na desku. ' 'Trigonometrické body jsou stabilisovány znaky vnějšími, žulovými sloupy o rozměrech 25 X 25 X 140 cm. Tyto nesou značku K j. '1' a T S H na boční straně svrchní opracované části kamene. Kámen jest opracovanými stranami usměrněn od severu k jihu. Spodní značení jest provedeno dvojitě, a to podkladnou žulovou deskou o rozmčrech 35 X 35 X 8 cm aneb 30 X 30 X 15 cm, jejiž

1922/72

vytesany křížek jest ustředěn a která jest orientována od severu k jihu. Pod podkladnou deskou jest ústředně do země .zaražena kovová rourka průměru 20 mm a délky 250 mm co druhá podzemní značka. Tímto způsobem jsou styčné triangulační body, na nichž jest celé geometrické zajištění hranice vybudováno, velmi pečlivě pro budoucnost zabezpečeny, jak toho vyznam díla žádá. Na hranici československo-rakouské jsou dva trojstátní sloupy, 11 hranečníků základních, as 800 hranečníků hlavních, as 3600 hranečníků mezilehlych a as 3200 hranečníků vedlejších. Po ukončení vymezníkování hranice přikročeno bylo k jejímu geodetickému zajištění zaměřením hraniční trasy s příslušnym pruhem území a pak k sestrojení plánu i mapy hraničnÍ. Tyto geodetické práce tvoří další samostatny oddíl rozhraničovacích prací.

Résumé: Prof. Dr. A. Sem e l' á d: Not e s s u l' Ie s t l' a v a u x d e d é 1im i t a t io n. Les extraits ges Traités de paix concernant la stipulation des frontieres de l'Etat tchécoslovaque. Organisation des travaux de délimitation. Les Instructions de délimitation et leur extrait de base instruction du 22 J uillet 1920 avec les chapitres 1. Généralités. II. Organisation des Commissions de délimitation. nI. Opérations techniques. IV. Période ďabornement.

Recense. Plesná ni~elace území Velké Prahy s okolím. Čs. vojeuvský zeměpisný ústav. Publikace čís. 1. Praha 1922. V komisi knihkup. F. Hivll:íče, ~raha. Cena zatím neudána, Formát 8°, 82 stran s 5 přílohami. es. vojenský zeměpisný ústav provedl nivelaci Velké Prahy dllJ usnesení městské rady pl'ažské z roku 1919, jež byla žádána jako výškový základ pro získání spolehlivého podkladu k opatření řádného regulačního pLínu Prahy a okolí. Práce tyto jsou 2. oddílem praco~ního programu stanoveného anketou a to jako "generální niYelace". Rízení zaměřovacích prací a prací přípravných převzal p. prof. dr. Pantoflíček. Přesná nivelaee započata byla koncem prosince r. 1919 a polni práce byly skončeny v listopadu 192(j. Na pracích súčastnilo se celkem 10 důstojník1'!. Publikaci vyhotovil p. kap. L. Beneš. Zajištění výškových bodl! provedeno jest pro dva druhy bodů. Body 1. řádu jsou značeny: aj skrojkem kulovým na trojboké podložce nesené rozeklaným v:í1ečkem zapuštěným do zdiva a b) tvarem fran· couzské značky - strojkem na válcové podložce nesené žebrovaným nosičem do zdiva zapuštěným. Body 2. ř:idu mají tvar svorníku a osazov:íny byly do připravených kamen1I o rozměrech 12 X 12 X 60 cm. Průměrná vzdálenost značek 1. řádu jest 1 km a mezi ně jsou vloženy značky 2. řádu. Osazeno jest celkem 991 nová značka. Kromě nově osa7.enýeh značek pojaty byly do nivelaee 33 značky 1. řádu na z:ívěsné měl-ítll:(} Vídeňského vojenského zeměpisného ústavu a 90 značek kanalisačních.

1922/73

Nivelace provelena byla jedním strJjem fy Starke a Kammerer typ Videňského zeměpisného ústavu a čtyřmi stroji fy C. Zeiss typ III. s planparalelni deskou. K tomu použity byly latě A a D tvaru Vídeňského vojenského zeměpisného ústavu a čtyH nivelační latě fy C. Zeiss s invárovým pásmem. Laťový metr byl zkoušen invárovým metrem fy Rost, jehož etalonisace sama byla jen zbližn~. Srovnání lati nemohla býti vedena systematicky pro nedostatek 'normálných etalon!'!. I Měřeni provedeno bylo dle předpisu vydaného k tomu cíli Cs. vojenským zeměpisným ústavem a to používaným způsobem dle typu stroje a latě. Sestavení statistické vykazuje: znivelováno bylo 1085 lem při 1h.907 přestavách za 446 pracovních dnů. Za jeden den bylo průměrnč zaměřeno 2'43 lem. Přestav připadalo průměrně na jeden den /ts 38. Výpočet výšek. Nivelační síť rozdělena jest na 22 polygony s 57 stranami a na tratě vedlejší. Tratě hlavní obnáši as 306 km a nivelovány byly dvakráte v plOtivných směrech, kdežto tratě vedlejší ve většině případů jsou nivelovány pouze jednou. . Pro vyrovnání sítě 22 polygonu podávají se odchylky v uzávěrech v krajních hodnotách: polygon VII o délce 26'9 km mi uzávěr 0'2 mm a polygon IV o délce 25'1 lem má uzávěr 10·9 mm. Rozbor přesnosti. a) Střední chyba ze závěru polygonu M!!o = ± 1'28 mm. b) Střední chyba z rozdílel převýšení jednotlivých stran (57) polygonu M = + 0'80 mm. I c) Střední chyba z rozdílů převýšení všech bodu hla vnich polygoni\. M2 = ± 0'58 mm. d) Střední chyba dle mezinárodního vzorce (I'. 1912): Za přijetí systematické chyby = O jest střední chyba z pl'evýšení stran 'tJrn = ± 088 mm. p) Systematická stl'ední chyba ze závěr& polygon&jest cr"" = ± 0'22 mm. Střední chyba ze závěru polygonů jako nejostřejší měřitko jest v mezích 1'5 mm, dovolené to st.řední chyby pro vědecké přesné nivelace. Rozbor přesnosti podává tudiž zdařilé výsledky pro tyto referované práce. Cs. vojenský zeměpisný ústav provedl samostatné vyřešení této výškové sítě vyhotovené pro technické účele pro regulační technický plán Prahy l\ vztáhl výšky na jedinou značku Vídeňského vojenského zeměpisného ústavu ve Strašnieích uloženou ve skále. _ Ve srovnání podal rozdíly výšek značek mezinárodní přesné nivelace Cs. vojenský zeměpisný ústav, jež kolísají od 0'0 Strašnice až k 46'9 mm Nádraží Chuchle. Mezi 0'0 - 10'0 mm i'ozdílu výšck jest 6 značek. JO'O- 200 " 20' 20'0-300 " 4 30'0 - 40'0 " " " "1,, " 40'0 - 50'0" ," " "1,, Ježto publikace neudává výsledky Jllěřellí tratí mezi značkami Vídeňského vojenského zeměpisného ústavu a Cs. vojenského zeměpisného ústavu před vyrovnáním, nelze udělati přesné ocenění stability: značek bez kom}Jlikace chyb. Stejně jest tu závadou pro úvahu, že Cs. vojenský zeměpisný ústav založil nivelační tratě ve zcela jiném průběhu, nežli jak jich pouzi! Videňský zeměpisný ústav pro nivelace mezinárodního měření země. Nelze tudíž zde přímo přezkoušeti z přímých měí'ických udajů publikace stabilitu značek z holých měřických chyb. V předu uvedené srovnání ukazuje že ze 32 značek jest při této metodě srovnávací zatížené kombinovanými chybami z vyrovná.ní sítě plynoucími 88"10 značek, jichž rozdíl jest pod 30'0 mm a 81a;. značek, jichž rozdíl výškový jest pod 20'0 mm. Srovnáním bezprostředních měření mezi výškovými zlláčkami bylo ize vyloučiti snad ol1Y 2 značky, kde by se prokázala změna výšky připadně již na budově patrná. a ostatní značky mezinárodní přesné nivelace by podržely pevné výšky. Jak z výsledků nivelace patrno, provedena byla velmi cenná práce, jíž mohlo býti hospodářsky využito k doplnění stávající jednotné vý'škové v

v

.

1922/74

sítě I. řádu éeskosloveuska a byl by vykonán kus pokroku v technickém programu ministerstva veřejných praci. Hospodářská situace a technické požadavky nás nutí pracovati na společném základě k získání jednotných výškových výsledků. Ministerstvo veřejných prací pověřené ústřední nivelační službou v ocenění těchto zásad pl'ijalo sbivající výškovou síť mezinárodního stupňového měření provedenou Vídeňským zeměpisným ústavem za základ dalších pr'esných technických nivelací a to plným právem vzhledem na prokázanou jeií přesnost v celkovém ocenění a na praktický rozsah po velikém území bývalého mocnářství. Touto sítí T. r'ádu, tvoříeí s nivelacemi států nástupních jediný velký celek vědecky vypravený, ukončeny jsou nivel'1ce pro mčření stupňová. Další nivelace budou sloužiti účelům technickým. Pro tyto nivelace jest Ueba, stávající nivelační síť jako v zásadě za definitivní přijatou zhustiti, by technik nalezl dobré styčné body v blízkosti bez ztráty času připojová.ním dlouhými tratěmi. Jak jest takové organisace ihned nyní třeba, doznávají všechny technické kruhy, jež trpěly dosavadním zmatkem ve výškách, kde pro tutéž značku jsou udfívány koty výškové o celé metry se lišící. Proto byla nařízením vlády českQslovenské ze dne 20. ledna r.1920, čís. 43 Sbírky zákonů a nařízení, při ministerstvu veřejných prací zřízena centralisace výškových měření - pod jehož předpisy spadá i nivclace zde projed!!á vaná. Cs. vojenský zeměpisný ústav však postupuje samovolně a zcela Hi nevšímá těchto ustanovení a jde dále, že na Slovensku niveluje znovu celé tratě základní sítě I. řádu s vědeckou správností již hotové na délky do set kilometrů jdoucí a tak zase koná technicky neplodnou práci. Dle dané tu analogie i zde projektuje nové r'ešení sítí a v důsledku toho pro stáva· jící body pevné základní sítě nové koty výškové. Pražskou nivelací kot proťato vedle 2 vnitřních polygonll pražských {]alších b velikých nivelačnich~ polygonll českých a jejich technicky nutný pevný :r.áklad jest opuštěn. Cs. vojenský zeměpisný ústav protichůdným opati'ením ministerského nai-ízení docílil zatím, že výšková síť Velké Prahy takřka visí ve vzduchu mezi těmito polygony připojena jsouc na jediný bod. Dll.Išími nivelacemi nyní na Slovensku prováděnými a na Moravu rozšíi'enými a dále projektovanými, jež směřují takto k zavádění nových výškových kot zavádí se do stávajících výšek další chaos místo hospodárného zjednodušení. Vojenský ústav by měl v prvé řadě býti strážcem vládních opatření a podporovati konsolidas-i i na poli technickém. Jestli podobné poměry se vnesou do triangulllcí Cs. vojenským ústavem zahajovaných, bude chaos úplný. Není ani třeba se zmii'lovati o jiných základech geodetických. Nasta1y by v zeměměl-ictví poměry daleko spletitější a nehospodárnější nežli byly za starého režimu . •Test patrno, jak žádoucí .iest centralisace alespoň základních geodetických prací, kterých se ministerstvo veřejných prací dlouhou dobu za velkých pi'ckážek domáhá. Dr. Sem e I' á d.

Nové knihy. Jarolimek-Procházka.:

Deskripti~ní geometrie pro vysoké školy technické. 3. vydání z r.. 19:22.Nákladem Ceské 1\Iatice technické v Praze. Cena 66 Kč, pro členy 44 Kč. Ing. Karel Valina: Tra<;ování, projektování a stavba silnic. Vyšlo v knihkupectví J. Kajše, Brno 1921, Dr. Rašín Alois: Národní hospodář"tví. Nlodráček František: Družstevní statek a pozemková reforma. Papáček Karel: Jak zhotoviti plastické mapy. In~. Jedlička Josef: Návrhy na reformu školství; nákladem České grafické Unie v Praze, 1922.

Články časopisne. Casopis čs. inženýrů a architektů r. 1922, technický obzor: Q. 1. Ing. J. Cerha: Velká Praha. C.2. Ing. Fr. Muller: Výpočet a vytýčení složených oblouků s mezilehlými přcchodnicemi. - Dr. Ing. KIír: Hlídka stavovská.

1922/75

Č.4. Dr. Ing. J. Ševčík: Vytyčení osy tunelu pro stavbu hydrocentrálv na .Jízeře. "č. 7. Ing. Zimmler: Návrhy (Jedliťkovy) na reformu školství.

Časopis čs. architektů r. 1922:

9. 2. Dr.

R. Če rný: Park lídového zdraví pro horní město Kladno. C. 3. M. K o pří va: Výstavba osad. 'l'otéž číslo obsahuje projev Skupiny architektel ve Spolku čs. i. a a. proti zařazení discipliny o výstavbě mčst a pozemním stavitelství vůbec do reformovaného studia mči'ického inženýrství.

Nová Práce r. 1921: Č.21-22. Ing. Zimmler: Slovo k rozpravč o článku "Nejvyšší technic 1<ýsoud rozhodčí". C. 1., r. 1922. Arch. V. Z á kr ej s: Nový řád stavební pro čs. republíku jako dílo organisační. v

Yěstník inženýrské komory 1922: C. 6. Dr. Jindřich Keller: Veřejmí, Hzení nabídková. -- Ing. Jos. M 11, z á t: K ochraně technických aílvokátů. C. 7. Ing. Kad Franzelin: Der Ausbau des geodatischen Studiums. C.3. Výroční zpráva o činnosti představenstva inž. komory za rok 1921. Stavba 1922: Č. 1. Arch. V. Zákrejs: Vědecké základy stavby měst.

Čas 1922:

v

24./I1. Ing. R. Zižka.

Praktické

provádění regulačního

plánu Velké

Prahy.

Lidové Noviny 1922: 23./III. pro Brno.

Ing.

Jos.

Peň á z:

Nezbytnost

Zprávy veř. služby technické

g.

-a

státní

regulační

komise

1922:

2, 35. I~g. Karel Valina: Strojní výroba štěrku. C. 7. A.dolf R e žáb: Náměty k reformě evidence pozemkového katastru. Ing. B. C Iup e k: Skalní hr:Íze ve Spojených státech severoamerických. Ing. G. Pel i k án: Užítí Nordlingovy pt'echodnice při složených obloucích. Ing ..:T. Růži č k a: Autokartografvynález v oboru letecké fotogrammetrie. C. 8. Dr. Jos. Pantoflíček: Přecllodníce a příčný profil cyklistické motocyklistické dráhy v Praze.

Cnmptes Rendus 1922: Str. 146. D' O c agne: Sur la réduction de la quatrieme dimensíon 11 une représentation plane. Str. 253. Ch. Lallemand: Sur les avantage comparés des abaques hexagonaux et des al.>aques i points aliqués. Str. 355. D' Ocagne: SUr l'examen comparatif de diverses méthodes nomografiques. Str. 506. H. And o y e r: Sur le calcul de la précissíon. Str. 601. G. Perrier: Compensation des différences d'a1titude d'une chaine de triangles de premier ordre. Aplikation ila triangulation de l'are méridien de l'équateur.

Osterreichische

Zeitschrift fi.ir Vermessungswesen

1922:

Str. 5. R. Schumann: Beitrag iiber die Kriimmung des Geoids in Europa. Str. 8. Dr. P. A u b e II: Einige Bemerkungen zum Wiederholungs(Repetitions- )Theodolite und zum Verfahren der Winkelwiederholung. Str. 16. Dr. P. Werkmeister: Ruckwartseinscheiden im Raum bei Aufnahmen aus Luftfahrzeugen.

Zeitschrift fi.ir Instruwentenkunde

1922:

Str. 6. \V. S and er: Uber weitere Ausgcstaltung des LuftbildStereoautographes der firma Zeiss. . Str. 24. G. Dimmer: Versuche ZUl' Bestimmung des Langenunterschiedes eines metal!enen Meterstabes in horizontaler und vel'tikalhangender oder unterstiitzter Lage. Referát ze Sitzungsberichte d. Wiener A.K. 1920, 8tr. 223,

1922/76

Str. 28. Ha m mel': Refedt. 'Einrichtung ZUl'Vereinfaclmng der Peldarbeit bei 'fachymetermessungen. Nach Ch. Wardrop "The Ingineer" 1921. Str. 45. H. L u s c her: Verfahrcn fur die Auswertung von stereophotogrammetrischen Aufnahmen mit windschiefen Achsen. Str. 54. R. Wh i b I e y: Priizisions-Mess- und Priifgeriite. Referát z Machinery 1920, str. 135, 242. Sfr. 62. Dr. Rubin 'f I' Yg g oe: Portecknin~ pa trigonometriska tabeller winkelar!!:umentel i ny delning. Refedt Hammeruv ze švédského zeměměi-ického časopisu 1921 o trigonom. tabulkách v setinném dělení kvadrantu.

Zájmová skupina měřická při místním odboru Spolku čs. Ínž. a arch. v Brně ustavila se dne 16. března 1922 a zvolila si pracovní výbor tákto: předsedou: místopředsedou: jednatelem: zapisovatelem: pokladníkem: -členy výboru:

Ing. Jos. Peň á z e, mag. mčř. radu, Jos. B aa r a, vrch. měi-. komisaře, Ing. Jos. R ů ž i č k u, zem. vrch. mčř. komisaře a civ. geometra, Ing. Jos. K u b í na, agrár. vrch. měř. komisaře, Ing. Jana 'fr:ivníčka, vrch. měř. komisaře, Ing. Ivo Beneše, civ. geometra. Frant. l\f á t I a, asistenta geodesie, Ing. Ant. Krátkého, vrch. měř. komisaře. Předseda ustavující schůze p. prof. dr. AI. Tichý, předal po volbě vedení dalšího jednání kol. Peňázoví; na to usneseno: 1. by pracovní výbor brzo vypracoval jednací Hd; 2. vyzvati kolegy v "Z. V." ke vstupu do zájmové skupiny měřické v Bruč a k utvor'ení nových skupin; 3. podati předsednictvu Spolku čs. inž. a arch. návrh, by zeměměřiči - co činní ~lenové skupiny měřické dle přání svého zbaveni byli závazku odebírati Casopis čs. inženýrů (resp. architektů), pokud "Z. V." vycházi samostatně nákladem Spolku čs. zeměměřičů, takZe se příspěvek členský snižuje ze 100 Kč na 30 Kč. Přijat dále mísledující projev: "M-ěřická skupina konstatuje, že její ustavení v rámci Spolku čs. inž. a arch. znamená ve stavovském a spolkovém vývoji nový krok kupředu. Zastaralost a nedostatky vysokoškolského studia zeměměJ:'ického, jež po čtvrtstoletí nebylo reformováno, připoutání geometrů na úřady, které nemají pochopení pro potřeby a vÝVúj technického stavu takspecielního karakteru, jakým je stav náš, nespravedlivé odměňování zeměměřičů ve službách veřejných - a nutno přiznat i vlastní naše pasivita - způsobovaly, že práce geometrů nebyly dosud oceněny dle vnitřní své hodnoty a v důsledku toho, že část ostatních vysokoškolsky vzdělaných techniků až do nedávna přehlížela fakt, že splynutí zeměměřičů se všemi kategoriemi inženýrskými, jest na prospěch celé rodiny technické a že je povinností silnějších skupin podporovati zájmy slabších. V nynější době jest pro geometry zadostiučiněním, mohou-li prohlásiti, že nastává obrat jim příznivý poukázánim na tyto okolnosti: 1. v inž. komoře pro čs. republiku mají civilní geometři s ostatními .civil. techniky zaručena stejná práva; 2. svět technický uznal obecně, že provedení reformy zeměměřického studia je aktuelní; 3. výbory poslanecké sněmovny předložily loni návrh zákona na <>dstranění křivdy, kted. se děje geometrům zařazením do skupiny R; 4. Svaz státních úředníků s vysokoškolským vzděláním podal před krátkou dobou návrh na zařazení geometrů co vysokoškolsky vzdělaných technikll do skupiny A s celkovým postupovým rozdílem v délce dvou let, jak už analogicky jest na technikách u asistentů geodesie. K těmto úspěchům velké mravní váhy dlužno připojiti i ustaveni první zájmové skupiny měřické při odboru Spolku čs. inž. a arch. v Bruě. Zeměměřiči chovají přesvědčení, že jako rovnoprávní členové Spolku -čs. inž. a arch. najdou v zájmové skupině své, v představenstvu místního

1922/77

odboru v Brně a v ústředí Spolku čs, mz. a arch. nejen pochopení a sympatie pro otázky zeměměřického stavu se týkající, ale i plnou podporu. svých mravních a hmotných požadavkil.." Přihlášky za činného člena zasílejte na adresu Ing. Jos. R ftž i č k a, BJno, Zem. dl1ill II. Nynější pl'íspěvek s právem dostávati čtnáctideník. nCasopis čs. inženýri'l" (technický obzor neb architektonický obzor) obnáší 100 Kč ročně. Zápisné 10 Kč. :F.

Zhoršeni postupových poměrů zemských měřických úředniků. Snahy snížiti dosavadní postup zeměměřičil. oproti jiným kategoriím. veřejného úl-ednictva nikde nebyly tak stupňovány jako u mor. zemského výboru. Od zavedení služební pragmatiky v roku 1913 - do kteréžto doby mor. zemští geometři (všichni jsou zároveň autorisovanými civilními techniky) postupovali stejně jako úředníci skupiny A--;, jest v každém novém upravování postupu patrno poškození zeměměhčil.. Upravou p~ovedenou po pl'evratu roku 1920 zhoršen postup zemských geometdt proti skupině A, vesrovnání 5e státním úřednictvem skupin A a B, o jeden rok. Ale to nestačilo: Slo se ve zkracování zem. měl'. úředníHl dále, což velmi jasně osvětluje níže uvedené memorandum, podané proti nedá vnému systemisování míst. Každý nepředpojatý mu si rozpoznat křivdu zem.mě". úředníkil.m učiněnou. Je zajímavým faktem zdihazniti, že právě příslušníci kategorie CaD poukazují sami na to, že zemský měJoický úředník - absolvent techniky a současně i civilní geometr - nemůže při zem. stavebním Madě dosíci dnes vyššího postupu, než časový postup zaručuje, t. j. VI. n. Hořko slyšet podobné výroky, ale ony jsou oprávněny, neboť dle posledního systemisování míst umožněno řediteli zem. účtárny (vzdělání středoškolské) dosíci třídy V. a úředníku se školou pril.myslovou dosíci ti,ídy VI. Tak tedy je možné, že jeden z Medníkil. účtárenských dos}ihne místo vyšsí" než geometr-vysokoškolák a úředník se vzděláním pril.myslovky udělá kariéru vyhrazenou časovým postupem inženýru a geometru. Co pE tom však jest příchuti pikantní, je okolnost, že to vše děje se v okruhu zem. staveb ú,'adu, kde geametři i stavební úi'edníci skupiny C tvoi-í malý status. Těcn trapných poměrů neočekávali zem, měř. Mednici se dožíti v prosti-edí ostatních vysokoškolských techniků, jichž povinnosti má býti zásada podporovati slabší větev vysokoškolskou a nepEpustiti, by oslabena byla finančně a morálně aspoň ne tou měrou, aby stlačena byla pod význam a niveau ~tředoškolákfl, K vůli úplnosti obrazu celé situace připojujeme Memorandum zem. měř. úředníku s vysokoškolským vzděláním (geometru) mor. zemskemu výboru. Nové systemisování míst pro zem. úředníky skupin A, B, C trapně se dotýká měi'ických úředníki't, což vysvítá z následující tabulky, která; v ~ocent,~ch.._ce.lého .poč~u. Medníků dotyčných skupin vyjadřuje poměry, v:tniK!e"tlmto systemlsovamm: Políet systemisovaných míst pro úředníky skupiny

Třída:

I Pdvník;-f:! §

::15

1~:

V. VI. VII. VIII.

Ii: II XI. 11

8 7 7 5

35

22'8 20'0 20'0 14'3

1100

14 30 30 20

IlO

I ••"'"15

.h"I,."y

III ~,~",,;-

eg

I

"'" II ~"s •• 15 ,-

~: 2~:d

Iv.l

Suma

I eg

inženýry

~ II'

~""

_

2g

II

prfml.

I ••"';;15

::,,§

~

C

;;I,~I

úče'n-í-i

~

--'-II

.~

j

I ••[:,,:~

I

I

I 1*

"i""I

:',,@

t~,:i, II tli

o..o

1 ~:~ : 12'2 26'1 26'1 17'3 II /::$,7

11115 jlOO

1 3 ::l 2 1 1

II

91 27'3 27'3 18'1 9'1 9-1 I

111':' 1100

1* 3 4 2 2 2 i

'/'1 * 21'4 ..:J8'O 14"3 14'3 I 14"3

1114 1100

1922/78

1

Ó'4 *il

II) * 6'1)* 40 IN 50 21'7 50 21"1 40 17-4 34 14'9

11230 lIlO

o

S ~,

*

mimo stavu:

I. Dle této tabulky obnáší počet systemisovaných míst ve třídáeh časový postup té které skupiny, udán v procentech celkového

1. u úředníků skup. A právníků ..... 22'90;., :!. A inženýrů . . . . . 9'6"/0, 3. "" B geometriI . . . . . 0'00;., 4. " "c. se školou průmysl. ";"1"/0, 5. C účetních . . . . . 6'90;.. Z 10ho je I2atrno; ile systemisováním míst umoilněno skupinám A. C postoupiti mimo casovy postup do systemisovaných tříd (a tudíil i platů); měl'. úředníci však nedosáhnou toho času nic více, než časový postup zaručuje. Proto je správné tvrzení, že uvedené skupiny získaly proti dosavadnímu stavu a důsledkem toho že měřičtí úředníci - u porovnání s nimi byli odstrčeni tou měrou, že dosavadní pro zeměměřiče málo výhodný postup stal se i relativně nepříznivějším. Je sice pravdou, že měí·. úředníci tVOl'í dnes malou skupinu (11 osob); avšak ani skupina C, absolvent!"t škol průmyslových, není skupinou velkou, čítá-li 14 úředníklt při zem. staveb. úřadě. Přes' to však má skupina tato 1 místo systemisované ve třídy VI., t. j. časovým postupem pro ni nedosažitelné, aniž by se snad mohlo poublzati na to, že nejstarší úředník této kategorie je v podobném postavení, jako zaujímá v úřadech ředitel zemské účtárny, či ředitel zem. stav. úřadu, či ředitel zemských úřadl1. Z tabulky té vyplývá - a veřejnost také zem. měř. úředníkům to dává znáti -, že zeměměřič ve službách vys. zem. výboru může nyní dosáhnouti jen místo VI. třídy hodnostní, t. j. tolik co úředník se školou průmyslovou a aní ne tolik co nej:qšší úředník ÚČetní, jenž jest dokonce na systemisovaném místě třídy V. II. Jaké "výhody" dává poslední systemisov~lní měř. úředníHml ve třídách časovým postupem pro ně přístupných, ukazuje tatáž tabulka. Mají totiž: ve tř. VI. zeměměřiči 9'1"/0, inženýH 12'20;., právníci 22'9"/0 úl'edníků, " VIII. 27'30;., uřed. skup. C s průmysl. školou 28'00;., IX. 18'00;., účetní skupiny C 21'7"/0. Jedině systemisováním tří míst v VII. tř. hodno (27'3"/0) předstihují měř. úí'edníci uvedené skupiny A, C a mají však jen o l'íl"/o míst více v této třídě než inženýH. Přednost ta však je zdánlivá, uVllží-li se, že čtyH zeměměřiči jsou již ve platu VII. tr-. hodn.; podobně i malé proL:ento ve tř. X. a XI. nemá' významu pro zlepšení postupu, neboť nejmladší měř. úředník má plat VIII. tř., 1. stupně. . Dle těchto vývodů konstatovati se dá, že nové systemisování nepřim1ší nikomu z měř. úředníků hmotného zisku takového, jako jednotlivcům z kategorií A, C. Nynější systemisování působí dojmem opravdu zdrcujícím. III. Ke shora uvedenému pHpojujeme ještě další časově významné okolnosti. Ve státní službě není ani jediného místa pro úředníky skupiny C (ať ú;ietní či technické), které by bylo vyšším 'lež nejvyšší místo pro měí·. Medníky státní. Dle přílohy (návrh zákona, přijatý státně zřízeneckým a rozpočtovým výborem y poslanecké sněmovně 1'. 1921) vysvítá, že výbory zákonodárné instituce Csl. republiky samí prohlásily, že zařazení měř. Medníků do skupiny A je spravedlivé, ježto mají Hdné vysokoškolské studium, odborně ucelené. Tendence tohoto návrhu dává sama zem. měř. úředníkům velkou mravní podporu a právo, poukázati tudíž na nesrovnalosti v dosavadním jich postupu, který nové systemisování relativně ještě zhoršuje. Podobně "Svaz státních úředníků s vysokoškolským vzděláním" již loni a nově letošního roku staví se za přeřazení měl'. úředníHt státních do skupiny A, pH čemž rozdíl studijní (2-5 semestI·u proti ostatním vysokoškolsky vzdělaným úředníkú.m) má býti vyvážen o dvě léta delším postupem v nejnižší třídě. V úctě podepsaní předkládají toto memorandum vysokému zemskému výboru, jsouce pí'esvědčeni, že zemský výbor neměl v úmyslu, systemisl-

1922/79

v,iním mí"t měř. úředníky cproti jiny'm kategoriim nápravu tohoto nepomčru. Brno, 1. dubna 1922.

poškoditi

a o~eldvajÍ Podpisy.

Snad toto memorandum pohne myslí těch, jimž dána moc rozhodovati. Upozorúujeme též, že i stav inženýrl! oproti právniki'tm je zkrácen, jak to nade vší pochybu ukazuje tabulka, a že tedy jest to věcí spole~nou všem technikllm vysokoškolským zasaditi se o odstranění těchto nesrovnalostí. Organisace inženýrdké měly by se ujmout celé záležitosti a postarati se eventuelně i o z,íkrok vl{ldni: neboť takové poměry opravdu ld'i~í po nápravě.Dokázali by tím aspoi'i dobrou vůli a pochopeni pro stav zeměměřičský.

Zprávy osobní. Jmenov,iní: Dr. techn. Frant. Fiala připuštěn za soukromého docenta z vyšší geodesie na české vysoké škole speciálních nauk pH českém u~ení technickém v Praze; Dr. techn. Alfred Haerpfer jmenován hídným profesorem geodesie na německé technice v Praze. Ve &tavu úřednictva evidence katastru jmenovfini: Václav Lamser, Karel Regál a Jan Mal kus měl'. asistenty. Noví civilní geometři: Joe. Král v Praze TI, Václav Hýsek v Z>tbřeze na Mor., Jan L e fen d a v Sumperku, kult. Ing. Mjchal Gy u 1a i v Nití'e a kult. Ing. Kornel TI i t t s á TJ s ký v Košicích, Jos. S u I c v Jiěíně, .Josef W illin gel' ve St. Bemítkfích, Cechy, kult. Ing. Jos. Bur e š v Praze, KarelSmelcvNěm. Brodě, Ant.Kopečnýv.Jihlavě, Ing. Leop.Novák v Olomouci, stav. Ing. Laopold H ft! k a v Opavě. Autorisac'e civílníeh geometrů vzdali se: Karel Toman v Praze, Ing. Adolf Fu c h s v Praze a Antonín St e h Jí k v Praze, kult. Ing. Antonín V 1ach v Praze, kult. Ing. Karel Leg e r v Kolíně. Přesídlili: civ. gcorn. Ing. Josef Petrák do Prahy, Vfíclav Štěch do Kralovic u Plzně. U agdrních operací na Moravě byli jmenováni: Ing. Der k a Bedřich, l!. měř. radou, Ing. Schlick Volfgang, Ing. Paulišta Jaroslava Ing. C amek František a. měř. rady, Ing. Hrac h Augustin a. v. stav. komisařem.

+ Ing. Korwig Ignác, nadgeometar. Graěanica, Bosna. Ing. Zeníšek Josef, měr·. rada, Praha-Smíchov. Ing. Podařil Aut., civ. geometr, MI. Boleslav. (~est budiž památce jejich!

Z redakce. Před vyjitím čís. 4. "Z. V." objevilo se v technických časopisech a novinách vypsání více míst zeměměr'ických u evidence katastru a u státního pozemkového úřadu. Redakce však nedostala od žádného z kolegů upozornění na tento konkurs, a~ právě náš .~asopis vypsání míst zeměmčr-ických mčl by v prvé řadě oznamovat. K tomu cíli je nutna součinnost všech kolegů. Zasílejte redakci pl-íslušné zprávy (výstřižky z novin a časopisfl), aby naše ver-ejnost včas mohla' býti informována. Závěr redakční padá sice do 15. každého měsíce, ale důležité noticky mohou býti dodány i později a budou eventuelně ještě uver·ejněny. Redakce. Za redakci z.odpovída Dr. A. Semel'ád. N akladatel: Spolek československých

Tiskem Polygl'afie v Brně. zeměměl i(';u v Pt·aze.

1922/80

v BRNĚ,

1. června

1922.

vĚsTníH

ZEMĚMĚŘIČSHÝ Ing. Vratislav Teyssler.

Orientační a připojovací měření důlní vyžadují měření podzemního trojúhelníka nebo čtyřúhelníka. Vyrovnání čtyřúhelníka připojovacího, v němž byly měřeny všechny úhly nebo všechny strany. vyžaduje značné doby k měření a poté i k vyrovnáni. Šachta má býti pokud možno n~jkratší dobu vyřazena z provozu, a proto musíme omeziti měření připojovací na dobu nejkratší. Z tohoto důvodu, jakož i z důvodu ekonomie pozorování, doporučuje se jako připojovací obrazec trojúhelník, jejž vyrovnáváme, máme-li přebytečná pozorování. V následujícím budiž uvedena metoda vyrovnání př"ipojovacího trojúhelnika, v němž byly měřeny všechny úhly a všechny strany. Data měřená jsou vzata z měření připojovacího, provedeného v dubnu 1914 na 30. obzoru Šefčínského dolu na Březových Horách. Vzdálenost promítaných bodů byla měřena C = 1769 mm, ostatní dvě strany A = 6628 mm a B = 6442 mm. Všechny tři strany byly měřeny s průměrnou chybou + 1 mm. Kromě tří stran byly měřeny i všechny úhly, hodnotami a = 88° 14' 30", tJ = 76° 16' 30", = 15° 29' 30" s průměrnými chybami + 10". .' Protože jsou tři pozorování přebytečná, obdržíme pro vyrovnání trojúhelníka tři rovnice závislosti ve tvaru:

r

a B.

A A

+ tJ + r =

180° = Q.

sin tJ sin (a sin a = sin (tJ

+ r)

sin a

+ r)

. C - sin

r-

sin (tJ sin

+ r) r

Protože měření délek a úhlů nebyla provedena. naprosto bez chyby, musíme délky A, B, C, jakož i úhly a, tJ a opraviti o hodnoty Víl V2, Vs' ••• V6, aby opravené úhly v délky vyhovovaly rovnicím závislosti. Přetvořené rovnice závislosti mají tvar:

r

a

+

a4 V4

+ tJ +

a5 t'5

+Y +

a6 V6 -

1922/81

180° = Q.

+ + +

+ + +

B b2V2 _ sin (a I' - b4v4 - bavri) A b1 VI sin ([1 I' - b5V5 - bava) A CI VI _ sin ([1 I' - C5 V5 - Ca va) C + Cs Vs sin (I' + Ca va) Koeficienty a = 1, koeficienty b a C obdržíme jako· logaritmické diference tabulkové. Logaritmujme druhou rovnici závislosti, a převeďme oba členy na stranu levou, čímž obdržíme flog (6442 + b2 v2) + log sin (88° 14'00"- b5 V5 - ba va)] - [log (6628 b11'1) log sin (76°16'00"- b4 V4 - bava)J = Q. První člen logaritmován dává log 6442 = 3'8090207 674 V2 log sin 88° 14'00" = 9'9997935+ 0, 6 (- V5 - va), 3·8088142 Logaritmováním druhého členu dostaneme: log 6628 = 3'8213825 655 VI log sin 76° 16' 00" = 9·9874031 5,2 (- V4 - va) 3'8087856 Odečtením obou hodnot obdržíme úchylku W2

+

+

+

+

+

+

~:~g~~~g~ } +

W2 = _ = 286. Podobně obdržíme i úchylku logaritmováním třetí rovnice závislosti 3'8~13825 + 655 VI 3'2477278 + 2455 V3 9'4266710 + 76 Va 9·9997935 + 0,6 (- V5 - va) 3·2480535 3'2475213 ~3'2475213 Ws= 5322 Koeficienty b, v logaritmované druhé rovnici závislosti a koeficienty C v logaritmované třetí rovnici závislosti jsou určeny jako tabulkové diference při dilkách pro 1 mm při úhlech pro 1" V jednotkách 7. desetiného místa log. mantissy. V těchže jednotkách jsou vyjádřeny i úchylky. V našem případě obdržíme tudíž tři rovnice úchylek ve tvaru: V4 V5 -- Va 30" Q - 655 VI + 674112 52 v4 "- 0,6 V5 + 4, 6 Va + 286 = Q 655 VI - 2455 V3 0,6 V5 76,6 Va 5322 = Q.

+

+

+

+ + + +

+

K sestaveni normálních rovnic potřebujeme koeficienty [;].

[~ J,

atd., vytvořené z příslušných součinů jednotlivých koeficientů

při opravách v rovnicích úchylek, které sestavíme v přehledné tabulce. K tomu potřebujeme váhy pozorování, jež stanovíme takto: průměrné chyby pozorovaných veličin jsou . m 1, 1, 1, 10, 10, 10 váhy pozorování p

=~ m

nebo p

1,

1,

1, 0,01, 0,01, 0,01

= 100, 100, 100, 1922/82

1,

..s

a\

,~

b

1.

-655

2,

+674

c

+655

3,

;1

Ip

b

p

-

-

I

p

p

p

ac -

I

bb

bc

-

I

p

cc

-

I

p

-

I

p

P

100

-6,55 +6,55

+ 4290,25 -4293,25 +4290,25

100

+6,74

+4542,76 -24,55

-2455 100

4,

aa ab

c

-

1 +5,2

1 +5,2

1

+60270,25 '1

+27,04

+5,2

5,

1 -0,6

+0,6

1

1 -0,6

+ 0,6

1 -0,6

+0,6

+0,36

,6.

1 +4,6

+76,6

1

1 +4,6

+76,6

1 +4,6

+76,6

+21,16

I[

3 +9,2

+77,2

]

77'2k1

+

-

+

+

+0,36

+18881,57-3938,25 +70428,42

Rovnice normální mají tvar: 3k[ 9'2k2 77'2 ks 30 = Q. 9'2k1 8881'57 k2 - 3938'25ks

+

-0,36

+ 352,36 + 5867,56

+ 286 = Q.

+ 70428'42ks + 6322 = Q.

3938'25k2

Koreláty z těchto rovnic vyloučené mají hodnoty: k1 = - 8'03498 k2 = - 0'05484 ks = - 0'06982. Výpočet oprav proveden je schematicky v následující tabulce, při čemž hodnoty pro v jsou počítány na tři desetiná místa. ~k

P

1. . -6,55

+6,55

2. . +6,74 3. 4.

1

+0'35920 -0'45732

-0'098

100

0'009604

-0'36962

-0'370

100

0'136900 13-6900

-24,55 1 +5,2

+1'71408 +1'714 100 2'937796 293'7796 -8'03498 -0'28516

-8'320

1

69'222400 69'2224

-8'03498 +0'03290 -0'04189 -8'044

1

64'705936 64'7059

5. 1 -0,6

+0,6

6, 1 +4,6

+76,6 -8'03498 -0'25226 -5'34821 -13'635

Ostatní

1.

.

2. 3. 4,

1

5.

1

6.

1

0'9604

1~655 +655 +674 -2455

+

w,k,

= -241'0494

w2k2= - '"15'6842 w3k3

=-

371'5820

[wk]=-628'3156 [pv!'] + 628,2715

=

.:l-

0'0441

1 185'913225 185'9132 [pvv] = 6282715

kontroly.

I

0,098

64'190

-249'380

0'370 1'714

- 8'320 +5,2 -0,6 +0,6 - 8'044 + 4,6 + 76,6 -13'635

+

1-

64-190

-~07'870

-

8'320

-

8'044

--13'635

[ ] =-29'999 10=+30'0" Rozdíl=-

0'001"

1922/83

-

43'264

+

4'826

-

62'721

4'826 -1044-441

-

-286'349

~532l-327

+ 286'000

+ 5322'000

+

0'349

-

0'673

-Pro určení hodnot vyrovnaných počitáme opravy v pouze na jedno desetiné misto, z čehož vypl:}Tvaji opravené hodnoty stran a úhlů: A' 6627'9 mm a' 88° 14' 21'7" B' = 6441'6 mm {J' = 76° 16' 22'0" C' = 1770'7 mm r' = 15° 29' 16'3" Průměrná chyba jednotky váhy je dle Gaussa

=

=

ft = + Vpvv = + V628 = + 25. Průměrné chyby hodnot vyrovnaných jsou

m'A=

,

+ ,/25 = -+ 2'5mm=m'B=m'O, f 100

-

+

ma=-Yl Vypočteme-li obdržime hodnoty

25

+ 25" =m~-, =_

ale z vyrovnaných

= 880 14' 24'8" =, 76° 16' 19'2" r" = 15° 29' 16'0",

=

, mj.

stran A', B' a C' úhly~

a" {J"

+

kteréžtohodnoty se liši od hodnot vyrovnaných o 31", - 2'8" a - 0'3", tedy o hodnoty, jež lež! hluboko pod průměrnou chybou hodnot vyrovnaných, a jsou rovněž menši než průměrné chyby hodnot pozorovaných. . Proto doporučujeme při měřenich připojovacich použiti trojúhelnika jako obrazce připojovaciho nejen pro ekonomičnost pozorování pod zemi, ale i proto, že vyrovnáni připojovaciho trojúhelní.k.a nezabirá ani početně takovou dobu jako vyrovnáni čtyřúhelnika, ať v něm již byly měřeny buď všechny úhly nebo. všechny strany. Při tom musime miti na paměti, že při vyrovnáni čtyřúhelnika, v němž byly měřeny všechny úhly a vzdálenost olovnic,. opravime úhly pozorované - ale vzdálenost olovnice pod zemi musime pro dalši výpočet uvažovati za správnou bez vyrovnáni. Podobně při čtyřúhelniku stranovém vyrovnáme čili opravime délky, a úhly jsou odvislé od vyrovnaných délek. V pnpadě vyrovnáni trojúhelnika, v němž byly měřeny všechny úhly a všechny strany, vyrovnáme strany i úhly najednou a to tak, že úhly vypočteně z vyrovnaných stran liši se od hodnot vyrovnaných o zcela nepatrné hodnoty, jak výše uvedeno . .Résumé. Ing. Vratislav Teyssler. La compensation du triangle attachent a ľ orientation du fond de la mine. L' orientation du lever souterrain est intermédiée par nn triangle ou par un qnadrangle attachent ce lever a I'orientation sur le soI. Pour véri:fier la précision des résultats, on mésure les élémentsgéométriques superplus c'est a dire tous les cótés et tous les angles. .

1922/84

L'auteur discute la cGmpensatiou ďun triangle avec tous les augles et tous les. cótés mésurés. Il vérifie la précision des angles mésurés par les angles calculés des longueurs mésurées du méme triangle. Ii préfere l'application ďun triangle attachent au quadriaugle vue ľéconomie du mésurage .et du calcul dans cette figure .simple.

Tacbymetde

V

doplňovacím měření města Pře~ova.

Sděluje dr. techn. AI. Ti c h ý, prof. Vysoké školy zemědělské y Emě.

Jde-li o rozsáhlé práce měřické, třeba dokonale uvážiti :zvolenou metodu po dvojí stránce: co do množství mechanické práce a co do přesnosti. Potom zvolime zajisté onu, která při minimu práce mechanické dává největší přesnost. To jest všeobecný zákon oné h o s pod á r n o s t i v měření, kterýžto zákon však nesmí býti jen šlágrem, nýbrž faktem. Ale na metodu mají dále rozhodující vliv po mli c k y, jsoucí po ruce, takže hospodárnost metody dlužno upraviti též podle stroje a nářadí. Přes to, že máme nyní již více nových a důmyslných konstrukcí tachymetrů, které práci polní i početní velmi usnadňují, přece se nerozšířily tak vše ob e c n ě, aby byly úplně vytlačily starý tachymetr Reichenbachliv. Právě možnost, použíti každého universálního stroje, každé, i té nejjednodušší nivelační latě, činí jej pro praxi, aspoň u nás, jistě ne p ostr a dat e ln Ý m. Upotřebení jeho získalo dále ještě tím, že se během doby vyvinuly v praxi také velmi jednoduché způsoby, které původní postup :M: o i not li v poměrně značně zjednodušují nebo i zlepšují co do přesnosti. Dřívější dvojstránkový zápisník redukují na polovici. Největší zjednodušení nastává, jak známo, možno-Ii tachymetrovati při vodorovné přímce záměr-né,COžbylo vždy samozřejmo. Daleko více péče a úsilí bylo věnováno na zjednodušení postupu při skloněném dalekohledu. Tak bylo tachymetrováno, připouštěl-li terénní útvar, pod stálým úhlem výškovým, což značně již usnadnilo práci početní. Ostatní zjednodušené postupy byly odvozeny ze známé rovnice, "vyjadřující výšku stanoviska lati z výšky stanoviska stroje: VB=VA+i+v-s, (1 v niž značí: VA' .. výšku stanoviska stroje, ~ . .. výšku stroje, + v . .. relativní výšku čtení na středním vlákně nad hori.zontemstroje (H = V A i), s . .. čtení na středním vlákně. Beze všeho jest zřejmo, že když s = i, t. j. kdybychom zaměřovali středním vláknem stále na čtení, rovnající se výšce stroje, že se rovnice 1. velmi zjednodušuje, neboť pak bychom počítali výšku VB zcela jednoduše jako při nivelaci, tedy dle vzorce: VB = PA + v. (2)

+

1922/85

Takovýto velmi nepatrný předpoklad zredukuje pak práci mechanickou velmi značně. Abychom mohli použíti pak i obyčejné lati niv., zaměřujeme vždy ua takové čtení, které se rovná výšce stroje, zaokrouhlené na nejbližší dm. Pak netřeba žádných zvláštních terčů připevňovati na lať. Stavění jich vyžaduje vždy jisté manipulace, mimo to jsou nepohodlny i pro přenášení lati. Šlo se i dále a zvolena jediná střední výška stroje, která pak platí pro všecka stanoviska. Je to výška 1'4 m, na kterou se střední vlákno vždy nastavuje. Pak 1. rovnice přechází na tvar:

+

= VA i ± v -1'4 =H+v-1'4 = (H - 1'4) + v. (3) Člen (H - 1'4), t. j. horizont stroje, méně čtení pro střední nit, bývá pro totéž stanovisko konstantní a počítává se 'vždy pod záhlavím zápisníku nejvýhodněji. . Podle tohoto vzorce postupovali na př. jižr. 1899, při měření výškovém pro plán města Curychu 1), jenže určovali čtení pro střední vlákno podle výšky horizontu H vždy tak, aby rozdíl (H - s) vyšel na celé metry. Tak vycházela-li na př. výška horizontu H = 216'78 = 216·8 m, volili čtení pro střední vlákno buď 1'8, 2'8 neb 3'8, takže bylo (B - s) = 2] 5'0, 214'0 nebo 213'0 m. Pak se snadno vypočítávala výška VB = (H-s) v. (4) Velmi výhodný postup udal prof. E g g e r t 2). Doporučuje zaměřovati středním vláknem stále na 1'4 m a čísti ú s e k I a t í d vak r á t, takže užívá pro výpočet výšky J7'/1 vzorce 3. Jiná zjednodušení zakládají se na přímém odečítá vání . úseku laťového L. K tomu cíli byly sestrojeny i zvláštní latě, na nichž {l stupnice byla pošinuta do výšky 1'4 m nad spodní konec lati. Ale i obyčejná lať se hodí k tomu účelu velmi dobře, jen když zaměřujeme horním vláknem (tak jak jest v zorném poli patrno) na okrouhlá čtení, na př. 1'0, 2'0 neb 3'0 m. Při čtení vlákna dolního však hned v mysli odečteme 1,0, 2,0, případně 3'0 m (čtení horní) a diktujeme tudíž vlastně úsek lati L. Ale bývá tu nutno čísti též i vlákno střední. A tu zasluhuje zmínky zlepšení ptesnosti záměrné, jak je doporučuje prof. Petřík3) tím, že střední vlákno má se nastaviti svislou ustanovkou na nejbližší dm a pak teprv čísti úhel svislý a vodorovný. Ze všech těchto předeslaných postupů jest nejcennější po~tup prof: Eggerta z tepříčiny, že zlepšuje vedle jednoduchosti také J7'B

±

1) E. F i se hli: Die Kurvenaufnahmen der Stadt Ziirich, Zeitschrift des Vereines Schweiz. Konkordatfgeometer, asi ročn. 1908. , Lynkeus: Aufnahme vonHohenkurven durch Mefitisch-Nivellement, AIlgem. Verm. Nachr. 1910. 2) O. Eggert: Vermessungskunde v Lehrbuch des Tiefbaues. Lipsko-Berlín, 1914, od Esselborna. 3) Petřik: Základy nižší geod., Praha, 1921, str. 166.

1922/86

i přesnost. Proto byl zvolen při doplňovacím merení výškovém v Přerove, vždy kdykoliv nebylo možno nivelovati. Bylo jím zaměřeno asi 150,ha plochy. Na každém stanovisku jsme postupovali takto: Upravivše stroj k zaměření a změřivše jeho výšku, zaměříme aspoň' na dva polohou známé body polygonální neb i případně trigonometrické, pokud jsou blízky. Potom zaměřujeme již body územní, vytyčované • obyčejně latí nivelačnÍ. Středním vláknem zaměřime po každé jen na 1'4 m a odečteme hned úhel výškový. Vertikálnou ustanovkou nařídíme horní nit na okrouhlé čtení (hl) a zapsavše je, odečítáme i dolní vlákno (al) v této poloze. Pak zase nastavíme dolní vlákno na okrouhlé čtení (a2J a přečteme i svislé vlákno tam, kde protíná lať (h2). Utvořhne hned rozdíly al - hl, a2 - h2, které dávají dvakrát úsek lati L až na malou odchylku. Davše pomocníkovi znamení "dále", odečteme úhel vodorovný. Z obou hodnot L utvoříme ar. střed, který zapíšeme jako "úsek lati". Vzor zápisníku udává tato tabulka: Čtení na niti Zaměřené body

Úhel

střední horn~hl horn~h2 s dolmdl dolllld2 dl - hl d2 - 11,2

Úse.k lati

L,

svisl'

6 St~novisko:

stroje:

6.

0665

-

-

-

-

-

-

-

-

1

1'100 1'400' 1'643 0'543

2

1'400

3

1'400

4'

1'060 1-600 0'640

0'600 2'130 1:500

0'550 2'100 1'550

1'000

0947

1'11'4001~80511'750 0'805 0'S03

'K=1oo,

1- -

-

11

Relativní výška

±v m

8

9

Výška bodu Vil

m

10

219'95 m.

O 00

-

184 48

-

0'542 359 02 75 05

0'600 0'708 2·100 2-200 1-500 1'492

Poznámka:

I

Dm

(H-s)=219'95+1'60-HO=220'15

O

250

7

205. Výška stanoviska:

1'60 m, -

kovaná vzdále. nost

I --I~-~I() , () , y

-1--2--3-4-5~

Výška

Redu-

vodo: rovuy

m.

I - '-

54-4C -0'90

-21925

1'496

O 21 87 54 149'90 + 0·92 221-07

1'540

O 54 100 17 154'00 + 2-42 222'57

0'804 a

c=0'31

t.

d.

m.

, K tabulce dodáváme, že původní vzorník Eggertův byl poněkud změně.n úpravou sloupce 3., 4. a 5., čímž získáno na pohodlnosti a přehlednosti.

1922/87

Na ,vyčislováni vzorců D::,= d cos2 a a v =d sili a cos a bylo použito logar. pravitka "Universal", které dává velmi dobré výsledky zvláště pro relativní výšky v, ne~oť mivá malé úhly stupnice sin a cos a zvlášť důkladně vyneseny počinajic hodnotou obyč. Oo 34'6'. Vyskytne-li se <J: ještě menši, zjistime v pro hodnotu několikrát větši a pak ji zase tolikrát zmenšime. V zápisniku na př. pro bod 2 byl úhel výškový a =00 21'. Pro vyčisleni vzorce v = d sin a cos a bylo užito hodnoty výhodně třikrát větší, tedy 1003'. Pro tu hodnotu úhlu odečteno 2'75, takže správná reL výška

v . 0·92 ml). Résumé: Dr. A. Tichý. Tachéometrie au lever du p I a n com p 1 é m e n t a i r e' d e 1 a v i II e Pře r o v. L'auteur fait quelques remarques bien connues practicables a l'exécution du levé tachéometrique p. e. lire le :fil moyen au tachéometre Moinot au donnée du hauteur de l'instrument, ou d'une hauteur aproximative, ou de I'utilisation du visé horizontal, ou de la double lecture pour améliorer la précision. Ce ne qu'une appIication specielle de la méthode classique du génie Moinot utilisée d'apres avis personnaux aux diflérentes modi:fications.

Zp~ávy ze sbo~ů zákonodá~nýd> a úřadů. 126.

Zákon ze dne 5. dubna 1922 o prozatímním dělení katastrálních parcel dle předběžných polohopisných nástinů vyhotovených Státním pozemkovým úřadem a jeho knihovnÚD provedení. Národní shromáždění republiky Oeskoslovenské usne,sclo se na tomto zákoně: Olánek I. (1) V přechodné době, která bude stanovena vyhláškou ministra spravedlnosti, a u knihovních soudtl, kteréž určí ministr spravedlnosti, mohou býti katastrální parcely, pokud budou jich dílce přiděleny ze zabrané ptldy ve smyslu zákona ze dne 30. ledna, 1920, čis. 81 Sb. z. a n., také pl'ozatímně děleny, jejich dílce odpisovány z dosavadní vložky 11 připisovány k jiným knihovním tělestlm aneb pro ně zřízeny nové knihovní vložky, předloží-li navrhovatel místo geometrických plántl uvedel1ých v § 1 zákona ze dne 23. května 1883, čís. 82 ř. z., a upravených nařízením ze dne 7. července 1890, čís. 149 ř. z., a ze dne 9. února 1907, čís. 29 ř. z., polohopisné nástiny (skizzy) vyhotovené technickým oddělením Státního pozemkového úřadu. (2) Nástiny (skizzy) o rozděleni parcel buďtež vyhotoveny ve formě zevně bezvadné a obsahujtež jméno katastrální obce, katastrální číslo a zptlsob obdělávání dělené parcely, katastrální čísla hraničících parcel, přibližnou výměru jednotlivých dílců, ,Jména jich nabyvatelů, den vyhotovení, podpis přednosty technického oddělení Státního pozemkového I) Tohoto číselného postupu bylo užito v místech zcela nově zaměřených, pro něž nebylo situační měření plánově ještě zprll.cováno. Kde však již plány situační byly zhotoveny napřed, tam se doporučuie tachym e t ri e s t o lov á co ne jlépe, nehoť se ušetří na práci konstruktivní. -'Zároveň autor tímto poiednáním naznačil, co myslel v kritice "Příručky" prof. dra Semeráda (1. čís. tohoto časopisu ·str. 5.) "modernějšími· postupy", nežli jest původní postup Moinotuv.

1922/88

úřadu a ral'-ítko tohoto úřadu. Ustanovením uvedeným pod II., 1, 3 kromě ustanovení o máwrnění nových hranic červenou barvou 4, 7 a 8 naříl'-ení I'-e dne 7. července 1890, čís. 149 ř. :z., I'-měněného částečně naříl'-ením I'-e dme 9. února 1907, čís. 29 ř. 1'-., nemusí tyto nástiny vyhovovati. Na rol'-díl od přesných polohopisných plánů uvedených v od-stavci 1. buďtež ol'-načeny jako "předběžné polohopisné nástiny". (3) K žádosti I'-a knihovní rol'-dělení buďtež vedle původního vyhotovení připojeny -dva kolku prosté snímky, a to pro souďilí spisy a pro úřad pro přeWed katastru pOl'-emkové daně. Pro soudní ~pisy může býti navrhovatelem místo snímku ponechán původní nástin. Clánek II. (1) Knihovní soud, povoluje dle takového předběžného nástinu prol'-atímní dělení pM'cely, odepsání dílců a připsání k jinému knihovnímu tělesu nebo I'-říl'-enínové vložky, nařídí, aby v I'-ápisu na listu statko,vé podstaty bylo vymačeno, že hranice a výměra dílců jsou prwatímní. V mapě .p0l'-emkové knihy, jakož i v katastrální mapě nebudou parcely děleny, dokud nebude dodán definitivní geometrický plán. Všechny parcely takto promtímně dělené buďtež u soudu vedeny v patrnosti ve zvláštním seznamu. (2) Dělení stane se 00 do hranic a přesné výměry dílců účinným teprve definitivním provedením knihovního dělení. Clánek III. (1) Navrhovatel jest povinen předložíti soudu do dvou let po llávr!lu řádný polohopisný plán vyhovující § 1 I'-ákona 1'-6 dne 23. května 1883, čís. 82 ř. 1'-., ve mění císařského naříl'-ení I'-e dne 1. června 1914, čís. 116 ř. 1'-., a naříl'-ení I'-edne 7. července 1890, čís. 149 ř. 1'-., a I'-e dne 9. února 1907, čís. 29 ř. Z., leč by měl soud již po ruce nákres předložený úřadem pro přehled katastru daně pozemkové (§ 1, odst. 7., uvedeného I'-ákona). (2) Soud z úřední povinnosti bude dohlížeti, aby přesný geometrický plán byl předložen; navrhovatele, není-li jím Státní' pmemkový úřad, může poháněti k tomu pořádkóvými tresty a.nebo podle svého uvážem, nevyhoví-li navrhovatel v dané lhůtě vyzvání s touto pohrůžkou, dáti na jeho náklad vyhotoviti přesný geometrický plán. (3): Jakmile bude předložen řádný polohopisný plán (odst. 1.) nebo nákres katastrálního úřadu, nařídí soud, aby bylo rozdělení parcely provedeno definitivně, a to v mapě pozemkové knihy a zápisem v příslušných vložkách. O každém definitivním rozdělení zpraví soud strany a úřad pro přehled katastru pozemkové dalIl.ě. Clán e k IV. Pokud nebude provedeno definitivní rozdělení (článek III., odst. 3.), nemohou býti dílce těchto parcel dále děleny. Clánek V. Pro Slovensko a Podkarpatskou Rus budou předpisy upraveny dle platných ustanovení vládním nařízením. Clánek VI. (1) Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. (2) Jej provésti náleží všem členům vlády.

Recense. Sehen und Messen.

Napsal Alfred Hay. Vydal Fr. Deuticke, Lipsko a Vídeň 1921. Cena 10 M, stran 95. Autor pojednivá v této stručné- publikaci o fotogrametrii jednak s hledíska obecného, jednak se stanoviska specielního, a sice geometr.ckého, ' fysikálního a ťy~iologického. Tímto specielním r lzem jest pr tvě spisek pro každého kdo fJtogl"ametrii posuzuje c. metodu vyměřovací, tím zajímavější. Látku zhustil autor v 17 kapitolek, z nichž první popisují podstatu, účel a metody fotogrametrické, seznamují s funkcí aparátu fotografického

1922/89

jako měHcího přístroje, vysvětlují fotogrametrické měření úhlů a grafické př'evádění snímků svislých a šikmých v plán. Kapitola 6. skizzuje základy stolové (průsekové) fotogrametrie, jak pozemní tak letecké, za předpokladu, že zmím je sklon a otočení plotny v okamžiku fotografování. V následující kapitole zběžně uváděny jsou 3 metody pro určení ohniskové vzdálenosti fotogrametrického objektu. Na to vyličuje autor obsažněji podstatu stereoskopického vidění na základě fysikálním a fysiologickém. V souvislosti s tím vysvětlen význam stereosnímků a jich užití k zobrazení př'edmětů prostorovych v ortogonální projekci na rovinu plánu. Detailně popsán způsob použití stereokomparátoru a jeho upotřebení ku konstrukci plánu z jednotlivých bodů. Princip OrelPulfrichova stereoautografu (model 1909 a 1911) podán způsobem velmi případným. Brožura zakončena jest poukazem na použití fotogrametrie v různých vědách, zejména pro účely lékařské (rontgenofotogrametrie) a ve stereomikroskopii. Význam spisku zvyšuje připojený seznam odborné literatury. Knížka Hayova, psána jsouc pHstupnč, je vhodná zvláště pro začátečníky k nabytí základních poznatků. Doporučujeme ji každému, zejména těm, kdo chtějí býti aspoň zhruba informováni o podstatě fotoměřictví a o principu stereoskopického vidění. Ing. Jos. Růžička.

Nové knihy. Lieut. Colonel Andrien: Les relevations du dessin et de la photographie ft la guerre. Principe de métrografie. Vyšlo u firmy Gauthier-VilIars, Paříž, 1920. Carlien: La photographie aérienne. Vyšlo u firmy Delagl'ave, Paříž, 1921. Cena 28 fr. . P. Le Gavrian: Les ehaussées modernes. Paříž 1922. Librairie J. B. Bailliére et fils 19 rue Hautefeuille. Cena 50 fr. (Recense ve Zpr. veř. služby technické č.8.) P. Gruner: Leitfaden der geúmetrischen Optik und ihre An· wendungen auf die optischen Instrumente. Beru, P. v. Haupt, Aka,d. Buchhandlung 1!)21. Články čas oplsn é. Zprávy veř. služby technické 1922: Čís. 8, str. 266. Ing. Leopold Ves e 1ý: Doplnění sítě státních silnic v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Str. 28t.i. Ochrana stavu inženýrského v Pensylvanii. Čís. 9. Ing. L. Ves e Iý:. Doplnění sítě státních silnic v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Ing. J. Vrba: Reorganisacestudia zeměměřičského*). Rozhledy matematicko-přirodovědecké 1922: Str. 81. V.R a v I í k: Planimetr pro obrazce přímočaré a užití téhož principu i rřístroje pro nomogram multiplikaění. Čs. voj. zem. ústav •. Výročni zpráva za rok 1821: L. B e n e š: Nové nivelační značky čs. voj. zeměpisného ústavu. L. B e n e š: O vyrovnání úhlů měřených ve všech kombinacích. Časopis čs. inženýrů a architektů (technický obzor) 1922: Str. 114. J. Cer ha: Velká Praha (pokrač.). Str. 116. Ing. K. K ř i van e c: vývoj silniční správy v Anglii. Věstnik inženýrské ko~ory 1922: Čís. 8. Výroční zpráva o činnosti. představenstva inženýrské komory za r. 1921. *) Doporučujeme článek každému ~eniěměřiči ke studiu a posouzení vývoje celé otázky, pro náš stav tak palčivé. Jest psán na podkladě výnosu mín. šk ..lství čís. 64.269 z 12. prosince 1921 který rozeslán byl na vysoke školy technického směru a vrcholí v názoru, že
1922/90

Čís. !l. Započítání doby, ztrávené ve vojensko-technické činnosti za války, do předepsané prakse k nabyti oprávnění civ. technika. (Min. výnos Zf.J dne 3. dubna 1915, čís. 21.095-VII. NQva práce. ročník IV., čís. 2. Ing. A. D ta t va: K reformě veřejné 8právy. Cís. 3. E. V. N e'u ba uer: Zahradní města. Cís. 3 a 4. Ing. A. Dra tva: K reformě veřejné správy.

Journal de Géometres-experts Str. paysannes. Str. Str. Str. Str. géometrepn

97. V. B o l' e t:

&922:

Des moyens

de constituer

des

propriétés

106. H. Dep l' a d: Le Probléme de la carte dans l'espace .. 108. Précision des segments capables. lB. Les instruments modeme-s. 119. Les travaux, l'organisation et la situation nouvelle de:" Suéde depuís 1920.

Zeitschrift fůr Instrumentenkunde

&92&:

Čís. 9. P e tel' s a H. S. B o yd: Messung und Langenanderungen von Pracisions- EndmaBen. Referát Bemdtův.

Zeitschrift fíir Vermessungswesen

&922:

Čís 7 a 8. Dl'. Hermann M a l' c han d: Die Orientierung von Sellkrechtaufnahmen in der Photogrammetríe. Oís. 8. H a u s s m a n n: Das Nivellement-Hauptnetz von Athen und Umgebung. Oís.9, str. 257. J. F l' i s c h a uf: ZUl' konformen Abbildung der ganzen Oberflache der Kugel und des Spharoids in der Ebene. Str. 267. W. S c h m i d t: Einfache barometrische Hohenrechnung. Str. 272. Dr. Ing. H. M li II e 1': Ein neuer Vorschlag fUr feintathymetrische Entfernungsmessung. 8tr. 273. R iO hl e der : Ober die historische Entwicklung des Bebauungsplanes.

Patenty. 1. Měř i c k á I a ť seš i k mým děl e nim. (Zentralzeitung fUr Optik und Mechanik 1922, str. 104.) 2. Pře s n á vod ov á ž k a se dvěma válci kolmo postavenými k měřeni spádu. (ZentraJzeitung fUr Optik und Mechanik 1922, str. 5.) 3. N o v Ý dál k o měl' p l' o top o g l' a f i c k é v y m ě' ř o' v á TI í. (Bulletin technique de la Suisse Romando 1922, čís. 1.) 4. Přístroj dálkoměrný s latí měřickou. (Zentral. zeitung fUr Optik und Mechanik 1922, str. 51.) 5. S vah o měl' C. Develaye, J. Levasseura a J. Rougerie. (Zentralzeitschrift ml' Optik und Mechanik 1922, str. 51.) 6. U n i vel' s á I n í s t l' oj g e ode t i c k ý. (Zentralzeitung fUr Optik und Mechanik 1922, str. 69.) Jeho spodni konstrukce dá se použíti při stolovém měření. V celku slouží co teodolit i nivelační stroj. 7.. B u s o I a E. B e y n e t - A I g i e r. (Zentralzeitung fUr Optik und Mechanik 1922, str. 51.) 8. O c hran n é z a ř í z e ní pro ob j e k t i v y. (Zentralzeitung fiir Optik und Mechanik 1922, str. 50.) 9. N o v Ý poč í t a c í s t l' o j. "Mechanical World" 1921, str. 533. 10. K l' e s len í úze mí a v l' st e v nic dle sní m k ů z Jét a dl' 1. (Zentralzeitung fUr Optik und Mechanik 1922, str. 51.)

Zp~ávy odbo~né. Zprava o geometrecl1 ve Spojených státech Severní Ameriky. Technický attaché Ing. St. Spaček u vyslanectví ve Washingtoně vyžádal si od inženýra Karla Teplana z Chicaga zprávu o poměrech zeměměřičských v Americe a zaslal ji Masarykově Akademii práce. Ježto zpráva tato bude zajímati zeměměřiče, otiskuipme ji doslovně. . Agenda geometru v Čechách s agendou ve Spojených státech nedá se snad ani přirovnat, neboť je tam docela jiný systém, typický pro Spojéné státy.

1922/91

Katastrální m'lpa - může-li se tak jmenovati - neobsahuje docela iádné zvláštní informace. Rozdělení půdy vládou Spojených států bylo provedeno v letech kolem roku 1870 a mnoho si s tím péče nedali. Hlavní dělící linie jdou od jihu k severuya od východu k západu a jsou od sebe vzdáleny jedna od druhé 6 mil. Ctverce tyto tedy obsahují 36 čtvero mil. a nazývají se "township" (přeloženo asi vesnice - lépe snad obec); každá čtvero míle obsahuje 160 akrů. Půl čtvero míle rovná se 80 akrům, čtvrt čtvero míle rovná se 40 akrům. Toto jest základ pro výměr farem v zemi (40, 80, 120, 160 atd. akríl., ta či ona farma). Patřičná odchylka je učiněna na severu, kde strany sbíha jí se k pólu, takže mnohé farmy nemají pravou výměru svrchu uvedenou. Základní bod je vždy jihovýchodní bod toho či 'Onoho townshipu (šestimílového čtverce) a od tohoto bodu pokračovalo se na sever a západ. Tyto body jsou též vodítkem nynějším zeměměřičům, kteří mají něco vyměřovati. Takový čtverec o 36 čtvero mílích neohsahuje nic nežli kontury řeky, snad i stavení neb jinou věc, která na místě tehdy stála, někdy i snad okraje lesů, zkrátka jak ten či onen zeměměl-ič byl v náladě. Veškeré informace jsou· pouze černě zakresleny. Přesnost těchto výměrů jest mnohdy nedokonalá a vedla k různým sporům nejen mezi jednotlivci neb obcemi, ale i mezi státy. Více "town~hipů" (obcí) spojeno je v okresy neboli "county". Výkresy a ~apy !yto se neudržují v souhlasu s dobou, ale jsou tak, jak byly nakresleny puvodne. V čele oddělení je "Commissionar of General Land Office" - sídlo Washington, D. C. a podléhá departementu vnitra. Odbočky tohoto úřadu jsou dosud ve ~,tátech, jehož půda nebyla osazena osadníky. (Oklahoma, ()regon atd.) Uřad tento má počet úředníků dle agendy a ty propustí, je-li práce skončena. Anglické jméno geometra jest "surveyor", což pI'eloženo dává zeměměI·ič. Výkresy jmenují se "surveys", ať je to výkres stavebního místa, bloku, neb i celého čtverce. Pomůcky jsou tytéž jako u nás - nemají nic zvláštního. "County" mají své zeměměřiče, kteří se volí na dobu as 4 roků.
1922/92

vnitra, který má svoje mayp, kde označeny barvami rihmé druhy přírodnin~ výšky avrstevnice. Tento departement pracuje přesně, avšak dosud celéSpojené státy zpracovány nejsou. Podotýkám ke konci, že není mnoho, čemu by naši zeměměřiči mohli se naučit ve Spojených státech. Obor tento není nikterak na -výši, kde by měl býti, ač nutno uznat praktičnost; se kterou se potkáváme všude jinde. Karel Teplan, The Atchlnson Topeka De Santa Fe Railroad System,.. 902 Railway Exchange Chlcago, lil.

Kolegům měřickým úředníkům státním. Jak známo, podal svaz; vysokoškoláka petici, v níž se domáhá zatímní úpravy plata vysokoškolá.ků. Osudy této petice a naděje s ní spjaté měnily se jako dubnové počasí, právě tak, jako kdysi osudy našich požadavků. Dle posledních inf01'mací zlepšily se naděje tou měrou, že se dá počítati s tím, že vysokoškolákům. bude vyhověno. Do návrhu vysokoškoláků byl pojat také náš požadavek, a tu jest naší povinností pracovati se vším úsilim k tomu, aby tam také zastat a došel splnění a aby nebylo na nás zapomenuto, jak se již tak často stalo. Žádám vás tedy, abyste jeden každý okamžitě vešel ve styk, ať již písemný nebo osobní, se všemi vlivnými a vám známými osobnostmi a požádal je, aby působily k tomu, aby na požadavek náš nebylo zapomenuto. Dokažte, že dovedete pracovati nejen v zájmu služby, nýbrž, je-li toho potřebí, i pro náš stav. K informaci připojuji znění nejd&ležiťějších paragrafů návrhu vysokoškoláků. §

1.

Trvání služební doby s platy určité hodnostní třídy a stupně stanoví se pro všechny státní úředníky s úplným vysokoškolským vzděláním (státní úředníky skupiny A., soudce, státní osoby učitelské, úřední lékaře, zvěrolékaře, inženýry a všechny jiné, těmto kategoriím vzděláním rovnocennéúředníky státní a státních podniků) dle následujícího schematu: Trvání služební doby s platy: IX. hodno třídy 4 roky VIII." 5 roků VII." ,,5

VI."

"5,,

Pro úředníky u horních úřadů skupiny A. kteří s. úspěchem vykonali studia právnická a montanistická, platí pro VIIL, VII. a VI. hodno třídu lhůty o jeden rok kratší (tedy 4, 4, 4). Pro měřícké úředníky, pokud jejich vysokoškolské studium nebude upraveno, platí lhůty výše uvedené s rozdílem, že postupová lhůta ve třídě IX. je o dva roky delší (t. j. 6 roků). § 2. Všem osobám v § 1. vytčeným otevřen jest automatický postup do platu V. hodno třídy a automatický postup do všech platových stupM tét(} třídy po uplynutí zákonité lhůty vždy tříleté. § 4. Všechna pro úředníky v § 1. jmenovaná systemisovaná místa přeřaďují se dnem účinnosti tohoto zákona o jednu hodnostní třídu výše. § 10. Zákon tento nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1922. , § 12. Uředníkům v § 1. vytčeným, kteří byli před účinností tohoto zákona v úřad dosazeni, propočítává se jejich celkováslužehní doba ke dni 1. ledna 1922 dle lhut časového postupu, stanovených tímto zákonem a podle takto dosaženého výsledku provede se přeřadění do požitků příslušné hodnostní třídy a příslušné platové stupnice.

1922/93

Veškerá ustanovení .odporující se ruší. Provedením

§ 14. dosavadních zákonEt a nařízení

tomuto zákonu

tohoto zákona pověřují se všechna ministerstva.

* Poznámka. Svaz zakládá po venkově odbory - vstupujte do nich a pracujte v nich ku povznesení našeho stavu. Nyní pravděpodobně přistoupí svaz k vybírání mimořádné daně stavovské, a sice pro rok 1922 na hlavu 10 Kě a bude ji vybírati dllvěrníky. Hleďte, abyste nebyli od důvěrníků opomenuti. Ing. V. S tJ r a.

K reformě studia zen1ěměřičského. Děkanství vysoké školy spec. nauk při čes. vys. učeni technickém v Praze svolalo na den 14. května 1922 anketu ze zá.stupcEt odborných korporací, aby jim podalo zprávu o stavu -Qtázky reformy studia zeměměřičského, jako se stalo v r. 1919. Vzhledem k článku ve nZprávách veřejné služby technické" ze dne 1. května 1922 roč. IV., č. 9. min. tajemníka Ing. Vrby nReorganisace studia zeměměHčského", který je totožný s výnosem min. školství anál'. -osvěty ze dne 12. prosince 1921, č. 64.269, byla vyslovena pHní, aby děkanství poskytlo možnost odborným kruhEtm projeviti své názory. Děkan prof. Petřík vylíčilstru6ně stav celé ot}ízky. Člen představenstva inženýrské komory Ing. Fiirst sdělil, že komora bude llodporovati i dále snahy po čI Yř let é m studiu se dvěma statními· zkouškami. Zástupce min. financí min. rada Ing. Leipert sdělil názory min. financí, jež se přimlouvá za brzké rozřešení této otí zky. Zástupce Jednoty civ. zeměměřičů Ing. Zuklía prohlašuje, že Jednota tná na rozšíření samostatného studia na čtyři leta se dvěma státními zkouškami .a právem promočním. Další poznámky přednesli Ing. Náhlík, Ing. Růžička, Ing. Souček, Dr. Ryšavý. Polemisovati s min. v.Ýnosem ohledně počtu hodin a zařadění předmětll anketa nehodlá, nýbrž doufá, že sbor profesorský pedagogické stanovisko proti ministerstvu dovede obhHjití. Dále probírán ná.vrh, zda by pamětním spisem ministerstvu neměly býti shrnuty znovu vŠécky důvódy pro úpravu studia. Na návrh Ing. Součka usneseno, aby pamětní spis podepsaly všecky odborné korporace z Prahy, Brna a Bratislavy a pak, aby deputací byl ministerstvu dodán. Prof. Dr. Ryšavý hrnuje přednesené vývody a přání ve stručnou resoluci, která na vržena ve znční; Anketa svolan~í děkamtvím vysoké školy speciálních nauk při českém vysokém učení technickém na 14. května 1922 v budově české techniky v Praze vyslechla zprávu děkana prof. Peníka o dosavadním průbřhu řešení otázky, jak prohloubiti studium zeměměřičské. Vzal:t dále na vědomí, že článek Ing. Viby ve Zprávách vei'ejné služby technické, ročník IV., č. 9. souhlasí s výnosem ministerstva školství a národní osvěty čís. 64.269/21 ze dne 12. prosince 1921, čímž stává se výnos tento přiměřeným podkladem pro veřejnou diskusi. Anketa uznává jednomyslně návrh na čtyřleté studium zeměměHčské vypracovaný V· r. 1919 se dvěma státními zkouškami a schválený sborem profesorským české vysoké školy technické v Praze dne 28. března 1919 za účelný, časovým potřebám naší republiky pHměřený. Uznává, že absolventi jeho budou způsobilými k veškeré službě zeměměřičské, nejen při pracech katastránlích, nýbrž i při agrá.rních operacích, pE službě městské i železniění, v praxi civilní i pro měřičské práce podzemní, pro práce kartografické i topografické. pro práce fotogrametrické jakož i pro práce vědecké pH měření stupňovém a nebudou zasahovati v oprávnční oboru jiných. Výsledek prohloubení studia. po stránce matematické a geodetické -Qbjeví se zajisté i na poli prací vědeckých, neboť bude znamenati pokrok v rozvoji geodesie lt všech odvětví vědních s ní spojených.

1922/94

Vzhledem k tomu usnáší se opětně anketa konaná dne 14. května 1922: 1. Dosavadní dvouletý běh pro zeměměi'iče budiž zrušen stud. rokem 1921/22 a nahrazen čtyrletům samostatným odborem zeměměřičského inženýrství se dvěma státními zkouškami a právem promočním. 2. Prvý ročník nového čtyřletého studia otevi-en budiž měsícem zářím stud. roku 1922/23,poněvadž prvý ročník je skoro stejný s prvým ročníkem starého dvouletého studia. 3. Návrh· úpravy a rozvrh předmětů uveřejněný v min. výnosu -čís. 64269/21ze dne 12. prosince 1921 přání ankety sice nevyhovuje, ale lze jej pokládati za minimální program a na jeho podkladě dále vyjednávati. 4. Odborné korporace zeměměI-ičské ztotožňují se s návrhy sboru profesorského vysoké školy speciálních nauk při čes. vys. učení technickém a žádají, aby sbor profesorský přání ankety ministerstvu školství anál'. o()světy předložil a svůj návrh znovu doporučil." Na návrh min. rady Ing. Leiperta hlasováno o každém bodu resoluce zvláště. Všecky body schváleny jednomyslně. Zapsal B. Kormunda. Inženýrská komora pro československou republiku v Praze konala ·dne 30. dubna t. 1'. v sále Sladkovskeho Obecního domu II. řádnou valnou hromadu. Schůzi zahájil o 10. hod. dopoL presídent· Inžen}'l'ské komory Ing. Roh. Bořkovec. Po návrhu odpadlo čtení výroční zprávy o činn08ti pi'edstavenstva za rok 1921, účetní zprávy i zprávy revisorU účtů, ktere byly vesměs uveřejněny v čísle 8. Věstníku Inženýrské komory pro Československou republiku. Členský příspěvek na rok 1922 stanoven po debatě na 400 Kč. Provedeny volby revisorU účtů a jich náhradníků. Zvoleni Ing. dr. Rosenberg, Ing. Kal'elPusch a Ing. Josef Pavelec; za náhradníky Ing. František Mrkvička, Ing. Josef Hradecký a Ing. Ladislav Batis. Schválení jednacího řádu Inženýrské komory poneehállo na dobu pozdější pro mimořádnou valnou hromadu. Při projednávání minimálního hOluorářového tarifu všech odboru civilnich technikú docíleno úplné dohody a schváleni tohoto s nevšední pílí a námahou vjl'pracovaného elaborátu. Po pmjednání několika volných návrhů. byla valná hromada skončena. Sjezdy. Novinami prošla zpráva, že v Římě zasedá vědecký sjezd geo·detický vědeckého sdružení" Union geodésique et astronomique", jež vzala pil.vod za války na "Conférence interaIliée des Académie scienti:fique" v Londýně 1'. 1918 pod general. sekreUi'em E. Picardem. Má nahraditi stá· vající Mezinárodní sdružení pro měření země. Dle zpráv zastupují éeskoslovensko pánové prof. dl'. F. Nu š I, prof. dr. J. Pantoflíček a kap. Beneš. O přípravách pro tuto důležitou konferenci se ani veřejnost ani kruhy odborné a školske nedozvěděly ničeho. Teprve krátké noticky noviná,řské konstatují holou skutečnost. Není známo, kdo přípravnou akci vedl, jaký jest program pro tuto konferenci. Snad by se přece v našich malých poměrech doporučovalo uvědomiti kruhy vědecké, školské a odborné o přípravách a disposicích, a to zvláště kdy po prvé vystupujeme na mezinárodní forum samostatně. Domníváme se, že snad páni v Praze byli všichni ínformováni, ale pak měli to ostatním interesentům sděliti sami, když o:ficielní svolavatel toho opomenul. Zájem odborných kruhů a pobídka vědecké práce se takto nepodporují a případně i odsunují a deplasují.

Zp~ávy spolkové. Zpráva o schůzi představenstva Pracovní sekce Brno ženýrské komory pro es. R , konané dne 27. března 1922.

In-

Schůze byla řádně svolána a měla uásledující program: 1. čtení 'protokolu o předešlé schil.zi, 2. sdělení presidia O opatřeních od poslední ,scMze, 3. čestné řízení, 4. projednání jednacího řádu, 5. volné návrhy.

1922/95

, Schiizi bylo přítomno 6 členů, vládní komisař a 2 členové se řádně omluvili. Schůzi zahájil p. předseda Ing. Hromčík ve 14. hod. Protokol o schuzi, konané dne 21. ledna t. r., byl po přečtení beze změny schválen. Na to podána byla zpráva o činnosti sekce od poslední schůze. Dle toho došlo 209 dopisů, odesláno bylo 268 dopisů a 332 oběžníků. Od členů bylo přihlášeno 10 asistentů a odhlášeni 4. Podáno bylo 8 dobrozdání o žádostech za připuštění k autorisační zkoušce, při čemž se sekce vyslovila ve třech případech proti připuštění ke zkoušce, dále podáno 11 dobrozdání o žádostech za udělení autorisace, při čemž ve dvou případech vysloveno se bylo proti udělení autorisace a ve dvou případech žádáno doplnění dokladů. Zemskými správami politickými uděleno bylo šest autorisací (tři stavební, dvě horní, j.::dna geometr.). Složeny byly dvě autorisace. Zemřel civilní geometr Eduard Simony v Bohumíně. Ze Slovenska přesídlil na Moravu jeden civilní technik. Na dotaz jednoho člena podáno dobi:ozdání o s;rávnosti vyhotovení dílčích plánů. Ve dvou případech podáno dobrozdání o přiměřenosti účtů. Zemské správě politické podáno dobrozdání o provádění staveb silničních podnikatelem staveb a zemskému výboru v Brně o smírčích soudech v hraničních sporech. Dále uložena byla jednomu civilnímu techniku pokuta 100 Kč pro nedodržení minimálního honorářového tarifu. Zakročeno bylo v následujících případech: U čtyř okresních politických správ, případně zemské správy politické ohledně zadání prací melioračních a regulačních. U ředitelství státních drah v Olomouci ohledně zadání prac: při stavbě druhé koleje na trati PřerovOlomouc. U dvou okresních soudů, by nebyly připuštěny ke knihovnímu provedení plány cizozemci vyhotovené. U zemské správy politické ve Slezsku v záležitosti vystavování živnotitenských listů, znějících na podnikatelství staveb. U vrchního zemtikého soudu v Brně ohledně sdělávání plánků drobných pachtů úřady pro evidenci katastru. Dvěma okresním politickým úřadům učiněno oznámení pro zasahování do oprávnění civilních techniku. U 20ti okresních politických správ proti 'zadávání staveb státních subvencovaných silnic jiným osobám než civilním inženýrům. Navržený jednací řad byl s nepatrnými změnami schválen. Usneseno navrhnouti za revisora ííétů na rok 1922 p. horního inženýra Karla Pusche v Zastávce a za jeho náhradníka civilního inženýra stavebního p. Ing. Josefa Hradeckého v Brně. Usneseno, by předsedu Pracovní sekce v jehvozaneprázdnění zastupoval civilní inženýr pro kulturní techniku p. Ing. M. Stábla v Brně a dále civilní inženýr pro stavbu strojů p. Ing. Vojtěch Hiller v Brně. Dále usneseno pověřiti civilního inženýra stavebního p. Ing. Frant. Hromčíka v Brně zastupováním Pracovní sekce ve výboru Inženýrskéhospolku sekce pro Brno. Konečně usneseno zahájiti o žádosti spolku stavebních úředníkii na uzavření kolektivní smlouvy jednání v dohodě se společenstvem stavitelů, zednických a tesařských mistrlL Po projednání některých běžných záležitostí byla schůze o 16'45 hod. skončena.

Jmenování. Vláda československé republiky jme'IJ.ovala měřickékomisaře Stanislava K o n e č n é h o a Josefa Š i m e r k u :měřickými vrchnimi komisaři. Oprávnění ku používání názvu "inženýr" (Ing.) obdrželi: L a udá t Fr., měř. vrchní komisař v Domažlicích, Čí ž e k Ant., měř. vrchní komisař v Českém Brodě, B e d n á ř Bohuslav, měř. vrchní komisař v Hradci Králové, Do m a n s k Ý Jos., měř. komísař ve Strážnici, S c h w a r z Bohuslav; agr. vrchní geometr 'v Brně, S Ý k o r a Antonín, civ. geometr na Smíchově. ' Za redakci zodpovída Dr. A. Semcrád. - Tiskem l'olygrafie v Brně. Nakladatel: Spolek' československých zeměmělič'" v Praze.

1922/96

ZEMĚMĚŘIČSHÝ Prof.

Vladimír

F i I k u k a, inspektor

agrárních

vĚsTníH operací

v Záhí·ebě.

Předmětem agrárnich operaci v Chorvatsku a Slavonii jest podobně jako na Moravě scelováni pozemkU, generelni rozvrženi, individuelni děleni a regulace uživacich práv společných pozemků, t. zv. "zemljišnih zajednica". Scelováni pozemků provádělo se zde již v minulém stoleti, a sice dle urbářského zákona z roku 1836 a dle cisařského patentu ze dne 17. května 1857. N ovějši zákon o sceLováni pozemků ze dne 26. května 1891 ukázal se brzy nepraktickým a vyměněn byl novým zákonem ze dne 22. června 1902, kter)' je dosud v platnosti. Sestaven je dle vzorů podobných zákonů; zákonodárci byly vodítkem, hlavn~ předpisy o scelováni pozemků na Moravě a zkušenosti, při moravských komasacich nabyté, jsou v tomto zákoně využity. Je přirozeno, že objevuji se ve zdejšim zákoně oproti zákonu moravskému určité odchylky, nehledě k rozdilům, jež berou ohled na odlišné správni, knihovni a katastrálni poměry v Chorvatsku a Slavonii. K vůli ilustraci budiž uvedeno několik pro technika zajimavS'ch odchylek zdejšiho komasačniho zákona proti moravskému. Komasaci v Chorvatsku a Slavonii provádí župni komise, kdežto zemská komise je apelačni instanci. Ministerské komise není. Kompetence župni komise je asi táž, jako zemské komise na Moravě. Komasaci řidi župni komasačni komisař s většimi právy, než jsou poskytnuty mistnimu komisaři na Moravě. Tim je v administrativnim ohledu komasace ulehčena. Co se provokace týče, žádá zdejši komasační zákon kombinovanou majoritu dle počtu hlav, čistého katastrálního výnosu i plochy, a to v různém poměru dle hospodářského i držebnostního stavu v dotyčném' mistě a umožňuje komasaci i bez majority při provádění větších kulturně technických praci 1). 1) 1. Jednoduchá Mdost. 2. Y případě obecního prospěchu ll:irodohospod!lřského a) jednu pětinu účastníkll s jednou polovinou čistého katastrálního v)'nosu a plochy operačního obvodu; b) jednu desetinu ÍlČastníkll s jednou čtvrtinou čistého katastrálního výnosu a jednou čtvrtinou plochy operačního obvodu, jsou-li pozemky neodd"leny dle principu úhorového hospodářství, nebo při veliké rozkouskovanosti pozemků; c) bez ohledu na počet účastníkú s jednou polovinou do jedné ě,tYrtiny ,čistého katastrálního výnosu a plochy s dovolením zemské komise; d) bez ohledu na majoritu při větších kulturně-technických pracích, dovoluje zemská komise.

1922/97

Plán bonitní vykládá se na čtyři neděle a účastníci mají právo. podati námitky do 14 dnů po uplynutí této lhůty. Q námitkách tohoto druhu rozhoduje župní komasační komisař bez dalšího odvolání; námitky proti recesu však mohou býti podány. Uvádění v držbu náhradních pozemků umožněno je zdejším zákonemr a sice ustanovením o tak zvaném provisorním odevzdání držby. Po vytýčení a vysvětlení nových pozemků může zemská komise dovoliti vstoupení do držby nových parcel, žádají-li to dvě třetiny účastníků se dvěma třetinami čistého katastrálního výnosu a dvěma třetinami plochy. Toto ustanovení ulehčuje značně celou akci scelovací a umožňuje brzký přechod ze starého stavu do nového. Ačkoliv toto ustanovení jest v zákoně nazváno výjimečným, stalo se v praxi pravidlem. Po vytýčení a vysvětlení nových pozemků vyloží se komasační operát na 30 dnů. V této době možno podati námitky, o nichž rozhoduje župní komasační komisař. Konečné hlasování o plánu, jež bylo předepsáno starým moravským komasačním zákonem, není bohudíky převzato do· zdejšího zákona. Po vyřízení námitek proti vyloženému komasačnímu operátu, jak dříve bylo uvedeno, zhotoví se všechny pomůcky pro knihovní a katastrální provedení operátu a župní komasační komise vydá rozhodnutí{"presuda"), které se doručuje jednotlivým účastníkům. Proti rozhodnutí může se účastník odvolati během 45 dnů po doručení na zemskou komisi. Jakmile rozhodnutí nabylo platnosti, vykoná se uvedení o držbu a župní komasační komise zasílá díly operátu ke knihovnímu a katastrálnímu provedení. Po vykonání "ovrhy" prohlašuje župní komasační komise řízení scelovací za ukončené, čímž výsadná kompetence agrárních orgánů a úřadů končí. Co se týče hrazení komasačních výloh, není podstatného rozdílu mezi zdejším zákonem a moravským. Župní komasaění komisař sestaví celkový účet o výlohách komasačních a rozvržení výloh připadajících na jednotlivé účastníky v poměru k ceně jejich pozemků. Námitky proti tomuto rozvržení vyřizuje bez práva odvolání župní komasační komise. Vybírání těchto výloh děje se analogicky jako vybírání daní. Regulace užívacích práv společných, dtíve obecních pozemků, provedena je zákonem ze dne 1. května 1895, v němž odráží se rozdíly v právech bývalých hraničářů od práv bývalých poddaných v t. zv. provinciálním kraji; zvláště jsou interesantní právní poměry šlechtické obce Turopolské. Jest potřeba při srovnávání zdejších poměrů držebnostnícfu a českých zdůrazniti, že rozkouskovanost pozemků v Chť!rvatskU' a Slavonii je mnohem větší nežli na př. na Moravě nebo v Cechách, následkem dělení rodinných. zádruh a následkem zde skoro všeobecně praktikovaného dělení usedlosti na členy rodiny při tízení pozůstalostním. Co se společných pozemků týče, cítí se zde mnohem větší souvislost se starýllJi poměry v bývalé Hranici i poměry poddanskými, nežli je to v Cechách a na Moravě. Uspořádání jednotlivců a obcí vůči bývalému vojenskému eráru a vrchnosti je ještě· dnes předmětem nedělních schůzek venkovanů a mnohá bezprávír která pti rozvázání poddanského poměru byla lidu učiněna, jsou

1922/98

motivem žádosti o revisi segregačních ujednání pozemkovou reformou. Pozemkové knihy zdejší neodpovídají namnoze skutečnému stavu, a sice proto, že mnoho rodinných zádruh se tajně rozdělilo bez knihovního pořádku z toho důvodu, aby obešel se zákon chránící zachování zádruh, neb proto, aby vyhnulo se poplatkům; mnoho převodů vlastnických je knihovně neprovedeno, protože není všeobecně vyvinuta potřeba a povinnost knihovního zajišťování věcných práv. Hlavní důvod nesouladu pozemkové knihy se skutečností byl v nedostatečném doplňování mapy pozemkové, neboť úředníci katastru daně pozemkové neměli povinnost ani právo, vyšetřené a oznámené změny vlastnické tam zakreslovat. Byly totiž kata• strální úřady institucí společného ministerstva financí v Budapešti, kdežto justice patřila k autonomní správě záhřebské. Mimo to i sama evidence katastru daně pozemkové jest zde upravena dle maďarského pťedpisu jako na Slovensku, velmi nedostatečně. Za těchto okolností je i poměr technika k úloze i účelu, kterého se agrárními .operacemi má dosíci, a jež je stejný s účelem agrárních operací v Cs. republice, do jisté míry komplikovanější a obtížnější. Co se týče mentality lidu, s níž vítá technika provádějícího agrární 9perace, nerůzní se zdejší poměry mnoho od poměrů v republice Cs., neboť nedůvěra vůči novotám je zde obecnou karakteristikou držitelů pozemků. Jest proto situace technika zvláště tam, kde kulturní a hospodářská úroveň zdejšího sedláka je malá, v některých krajích ještě nepříjemnější. Technické provádění zdejších agrárních operací začalo s velmi primitivními prostředky. Jako techničtí znalci původně upotřebeni byli t. zv. ngruntovní mjernici", úředníci justičního oddělení zdejší vlády, kteří předtím pracovali na evidenci pozemkové mapy. Byli to lidé bez odborného vzdělání školního, empirikové. Triangulaci obce obstarával triangulační úřad ministerstva financí. Scelování pozemků bylo i v technickém smyslu pojato jako záměna nebo parcelace a v tom smyslu sestavena nová mapa se skrupolosním snažením, aby se meze nekomasovaného dílu obce jakož i hranice zachovaly tak, jak byly na katastrální mapě, aby součet v pozemkových knihách vykázaných ploch zůstal nedotčen. Celkem vzato, komasovaná mapa byla pouhým doplněním staré katastrální mapy, po způsobu evidenční praxe. Komasační elaborát musil se vtisknout do staré mapy. 'I'ím cena zdejších komasačních prací trpěla nepřesností a tak obsáhlá technická operace nepřinášela novou správnou katastrální a gruntovní mapu, nýbrž zůstaly v operátě chyby a nedostatky staré katastrální mapy zvětšené tím, že se náhradní pozemky musely na mapě deformovati, aby se vměstnaly do staré sítě linií označujících hranice komplexů, hranici obecní, železnici, vodotoky, lesy aj. Metody měření a projektování náhradních pozemků, jejich vytyčování byly různé. Každý pracoval tak, jak nejlépe uměl, všeobecně pracovalo se grafickou metodou. Obrat k lepšímu v této praxi začal, jakmile přišli k agrárním operacím absolventi zdejšího

1922/99

geodetického kursu; ale nezdravý poměr mezi katastrálními operáty a pozemkovou knihou zaviněný státoprávní růzností obou institucí, byl i nadále překážkou správného provádění komasací. Po převratu v r. 1918 nastal ve zdejších agrárních operacích krok ku předu za poměrů ovšem ztížených nedostatkem technických sil, rozjitřením lidu, nedostatečným železničním spojením, všeobecnou drahotou a pod. Po několikaleté přípravě geodetického dorostu. podařilo se konečně zavésti do prací agrárně-technických využití moderní geodesie a nových metod při scelování pozemků a technických pracech na společných pozemcích (zemljišnih zajednica). V nedostatku úřednického statusu pro agrární techniky nebylo možno pomýšleti na to, aby se ve velké nouzi o způsobilé techniky mohl získati dostatečný počet úředních kvalifikovaných sil pro agrární operace. Absolventi záhřebského kursu, většinou již před- • tím opustili zemskou službu při agrárních operacích a otevřeli kanceláře civilně-technické. Nezbývalo, než využiti civilní techniky pro provádění agrárních operací, které, co se počtu žádosti týče, rostou po válce rychlým tempem. Vedle starších úředníků, kteří byli upotřebeni v prvé řadě k dokončení dříve započatých praci, použiti byli civilní technikové dle smluv uzavřených. Výsledek v této akordní práci byl uspokojivý a u srovnání se starými úředními technickými znalci překvapující. Užita byla numerická metoda dle vzorů moravských operací a stala se obligátni. V nedostatku triangulačních úřadů provádějí se triangulace pro komasované řízení samostatně s připojením na stávající trigonometrickou síť zemské triangulace. S dobrými výsledky byla v jedné obci, v jejímž sousedí daleko široko nebylo triangulační sítě vyššíhořádu, upotřebena samostatná triangulace s numerickým převzetím souřadnicového systému staré orig. mapy, dle metody, kterou autor dovolí si osvětliti ve zvláštním pojednání. Zvláště osvědčila se aplikace metody polygonální při pracích na pozemkových zádruhách "zemljišnih zajednica", kde se obyčejně jedná o to, bez triangulační sítě přenésti obrazec staré orig. mapy do terénu a projekt dílčí do staré mapy knihovní a katastrální. Práce meliorační obstarává obyčejně kulturně-technické oddělení Záhřebskévlády; v novější době provádí menší práce meliorační, vztahující se na komasované území, techničtí orgánové komasační sami, kdežto meliorační práce většího stylu obstarávají technikové vodní direkce u ministerstva orby. Stav technických prací v Chorvatsku a Slavonii jest tento: Dle starého zákona od r. 1891 sceleno bylo pět obcí s plochou 17.177 jiter. Dle nového zákona od r. 1902 provedena je knihovně a katastrálně do 1'.1921 komasace 37 obcí s plochou 110.112jiter, vedle šesti zvlášť komasovaných tratí. Celkem bylo 9646 interesentů, 100.982 parcel před scelováním a 18.315 parcel po scelování. Dle jed.notlivých žup sestavený průměr skýtá následující závěry, odpoyídajicí i skutečnému stavu držebnostnímu v jednotlivých župách.

1922/100

Na jednoho interesenta odpadá průměrně Župa

po"et parcel plocha v jitrech

před

I

po

scelení Srijemská Požežská. Virovitická. Varaždinská Záhřebská

11'3 7'6 12"2 0'9 2·5

9'1 11'5 12·5 17-6 14-5

1'7 2'6 2'1 3'2 2·1

V župě Bělovarsko-Křiževské a Ličko-Krbavské se dosud nekomasovalo, ve Varaždinské a Záhřebské scelovalo se dosud málo. Dle stavu rozkouskovanosti pudy v těchto župách patří tyto župy k těm, ve kterých se scelováním dosáhne relativně největších úspěchu; dosud se však nemohlo v těchto župách začíti s intensivní akcí scelovací, poněvadž chybí technický personál. Hospodářský význam scelovaci je v Chorvatsku a Slavonsku větší nežli ve státech s vyšší hospodářskou úrovní; scelováním se tu zkulturňuje mnoho dosud neplodné pudy, a sice ve Slavonii zúžováním tam obvyklých příliš širokých cest a mýtěním všeobecně křovím porostlých ploch, které v některých krajích slouží jako oblíbená dva až pět, ba i více metru široká držebnostní hranice. Vedle toho dosahuje se zde scelováním větší stabilita držby, nežli je to v hospodářsky pokročilejších státech. Racionelní obděláváni pudy stroji bylo zde umožněno toliko komasací. Práce meliorační nedají se zde ve většině případu provéstí bez zcelovacího řízení. Vedle toho zvětšuje se cena pudy scelenim, dále pak odstraněním nesprávnosti zápisu v pozemkové knize a rnzných stávajících servitutu. Dle momentánní situace pracuje se na scelení 34 obcí s celkovou plochou 134646 jiter. S tou prací zaměstnáni jsou: 1 technický inspektor, 15 úředních technických znalcu se 4 pomocnými silami a 6 civilních geometru. Vedl~ toho čeká na' s<;elovací práce 38 obci. Co se týče úpravy společných pozemku nzemljišnih .zajednice", čeká zde techniky obrovská práce. Jedna sedmina celé plochy Chorvatska a Slavoniejest majetkem zemljišnih zajednic. Držebnostní poměry těchto pozemku jsou velmi neupravené. Zvlášť za války a po ní zabráno bylo od jednotlivcu velmi mnoho plochy. čímž se stal podíl na užívání těchto společných pozemku velmi 'nespravedlivým a neudržitelným. V přítomné době čeká na dělení společných pozemku asi 500 obcí; dělení provádí se už asi ve 160 obcích. Tyto práce obstarávají civilní technikové pod vedeníI1l techmckého inspektora komasačních prací. Uvedené číslice ukazuji, jak mnoho se na zdejších agrárních operacích pracuje, dosvědčují však zároveň, jak veliký je zde nedostatek technických sil a kolik tu práce čeká technika v tomto odvětví.

1922/101

Résumé. La loie sur I'arrondissf'ment en Croitie est construi te d'apres les préscriptions des autres Etats surtout celle de Moravie; elle-méme est en quelques cas encore plus progressivé surtout aux conditions qui font la condition pour la concession de l'arrondissement. Le levé de plan a pour base la méthode polygonale. L'importance de l'arrondissement est en Croitie plusgrande que dans les autres pays culturels pourqu'on y gagne beaucoup du terrain en cultuvant les poies quelques fois en larguer de 5 m. Les travau~ d'arrondissement sont grécutés en Croitie par les employés d'Etat ou par les géométres experts civils. ~es projets de drainage sont mis au plan par une section d'Etat a Zagre b. Les grandes travaux de ce ressort sont 'processés par une direction technique au ministere pour l'agriculture. Jusqu' 11 présent sont finis 11 peu pres 42 communes aux 9650 intéressés avec 100.900 parceles. Le nombre des parceles arrondis était a peu pres 18.300. A présent on exécute l'arrondissement aux 34 communes. Le remembrement doit étre exécuté au 500 communes.

Doplňování map, zbotovenýcb pozemní ste~eofotog~ametdí. Ing.

J08.

Riižička.

Topografické mapy vojenské, prováděné v bývalém RakouskoUhersku velitelstv:ím pro válečné vyměřováni, nesou přirozeně karakter všech měřeni, jež dály se za účelem rychlého ziskání upotřebitelných pomůcek operačnich. Přes to však o mapách fotogrametrických, vyhotovených dle nejposledn~jších zkušenosti předválečných, lze všeobecně řici, že jsou výbornými elaboráty topografickými. Dokonalost těchto map nutno připsati vzácným zkušenostem mirovým a specielni praxi v oboru pozemni fotogrametrie, jež zásluhou generála Hubla, setnika Orela a spolupůsobeni civilnich kapacit rakouských, propracována byla voj. geografickým ústavem videňským k netušené upotřebitelnosti. Mohlo tudiž velitelství pro válečná vyměřováni s naprostou jistotou užiti osvědčených metod fotogrametrických, aby ziskány byly spolehlivé mapy lllistopisné oněch krajů horských, kde činnost mapéra z podstatných důvodů byla méně na mistě. Z fotogrametrických metod, jež užity k vyhotoveni válečných map topografických pro celé komplexy, nutno uvésti na prvém mistě p o z e mni st er e ofo t ogr a metrii. Stará metoda průseková (stolová fotogrametrie), která má něco větši přesnost grafických měřeni - pokud se totiž zdaři bezesporně identifikovati korespondujici body obou snimků fotogrametrických - byla naprostou výminkou. Přičina leži ve známé převaze stereofotogrametrie, jejiž vývoj po letech 1910 doznal nesmirného vzestupu po vynálezu stereoantografu Orel-Pulfi-ichova. Interesované vojenské veřejnosti odborné znám byl dobře velký význam vynálezu stereoautografu, který ze dvou stereosnimků vytvořuje takřka

1922/102

:automaticky obraz ofotografované krajiny jak v situaci, tak v terénu, čímž práce kancelátské zkracují se takřka na minimum. Vyměřování dosud nemapovaných území pomocí letecké fotogrametrie nedocílilo za války patrných úspěchů; lze však konstatovati, že letecké snímky využity na frontě pro doplněni jednotlivých částí stávajících map nejnovějšími detaily. Na sklonku války bylo však pozorovati jakousi věci zdravou - rivalitu pracovníků v oboru pozemní stereofotogrametrie s podnikavými letci - fotogrametry, kteří počali svými elaboráty ukazovati nové směry v topografických metodách vyměřovacích. Účelem těchto řádků jest poukázati na dopluování map ziskaných během války pozemní stereofotogrametrií a proto se blíže letecko-fotogrametrickými metodami a výsledky zde dále {)bírati nebudeme. Pozemní stereofotogrametrie užito jen v divokých krajích Cerné Hory, Albanie a Nového Srbska, v přehledném území horském a skalnatém, kde nebylo krasu, ani vysokých plateaux a které je menší ceny pro operace válečné. Stereosnímky zhotoveny na vysokých bezlesých horách, skýtajících volný rozhled do dálky až 12 km. Tím omezen namáhavý vzestup na míru nejnutnější a zabráněno tak častému zakrývání vzdálených partií blízkými hřbety. Pro tyto fotogrametrické polní práce byl vycvičen personál z části aktivních důstojníků, neb vybrán z řad záložníků, kteří v civilu byli geometry nebo inženýry. Zjištění souřadnic stanovisek fotogrametrických provedeno hned při polní práci přiděleným geodetickým personálem, načež snímky i s výpočty předány vojenskému geografickému ústavu vídeuskému. Zde svěřeny snímky oddělení autogrametrickému, jehož úlohou bylo vyhotoviti pomocí Orel-Pulfrichova stereoautografu patřičnou mapn v měřítku 1: 25.000; tato pak v reprodukčním oddělení převedena do měřítka 1: 50.000, v němž prováděno ostatní mapování válečné. Síly činné v autogrametrii přibírány z řad zbraně neschopných důstojníků, kteří však museli prokázati možnost stereoskopického vidění a dle příslušného výnosu též "i dovednost ovládání rukou a nohou". Poslední požadavek odůvodněn jest plně zařízením stereoautografu, s nímž naučit se manipulovat bylo hlavní úlohou pracovníků v oddělení autogrametrickém. Tato poměrně nepatrná· kvalifikace nemohla ovšem prospěti věci, neboť znalosti v zobrazování terénu a zkušenosti mapérské - nehledě př'irozeně ke znalostem fotogrametrickým - měly tu býti využity měrou svrchovanou. (Srovnej: K. Karzer: Die Stereoautogrammetrie im Dienste der, Landesaufnahme, strana 128.) Je známo, že fotogrametrický, či lépe řečeno tento autogrametrický elaborát nemůže existovati jako perfektní mapa. Obsahuje totiž prázdné plochy v situaci a v terénu, ježto prakticky není možno voliti takový počet stanovisek fotogrametrických, aby souvisle celičký kraj byl zmapován, leč by se tak stí.lc1o na úkor rychlosti této metody a tím ovšem odpadla by hlavní její přednost vůbec. Jest tedy nezbytně nutno počítati s touto okolností a s jinými ještě nedostatky, které budou dále uvedeny, takže elaborát v

1922/103

autogrametrický, jest v každém případě potřeba doplniti měřením. a zjišťováním. Dlohou tou pověřen byl pak zkušený mapér, který dostal k disposici otisk elaborátu autogrametrického, sestávající z mapy (I/4 speciálky), převedené do měřítka 1: 50.000, kdež vrstevnice 20 m vyznačeny hnědou barvou, situace pak (cesty, domy atd.) barvou modrou, dále z kopie, kde uvedeny byly koty výškové, vypočtené fotogrametricky, a z oleáty, kde zakresleny byly kultury. Příčina, proč vrstevnice byly vytištěny barvou hnědou, jež při reprodukci nezmizí, spočívá v tom, že přikládána jim absolutní platnost, ježto byly automaticky zobrazeny stereoautografem. Neměly se proto díti zpravidla žádné úpravy terénu. Situace však, kreslená modrou barvou, jež při fotografování zmizí, mohla a měla býti revidována. Dle toho bylo - ve smyslu instrukcí platných - úlohou mapérovou: 1). doplniti prázdné plochy kresbou terénni i situační, místnim mapováním, ~). přehlédnouti (zreambulovati) autograc metricky vyhotovenou situaci a scházející detaily dokresliti, 3). opatřiti potřebnou nomenklaturu a celkový popis dotyčné sekce. Maje příležitost ve dvou záměrných sekcich (s.-v. čtvrtka speciálky Skadar a j.-v. čtvrtka speciálky Medun) konati podobné práce, pokusím se v dalším vylíčeni poukázati na to, jak dalece dokonalým shledal jsem válečný elaborát fotogrametrický a ve kterém směru zjistil jsem nutnost úprav jak autogrametrické situace, tak i terénu. Předesilám však poznámku, že není účelem tohoto článku oslabovati přednosti a nade vši pochybu prokázanou velkou cenu a přesnost fotogrametrických práce vůbec, nýbrž poukázati jen na nedostatky válečných elaborátů autogrametrických dle zkušenosti přímo nabyté. Pokud se týče mapováni prázdných ploch, postupoval top.ograf podobným způsobem, jak vylíčil jsem ve článku ,,0 vojenském mapováni" (čís. 2. Z. V. z roku 1920); nevolil si však signálovou síť, maje ke grafickému zjištění stanoviska řadu dobře označených bodů v daném elaborátu autogrametrickém. Stejným způsobem, jak v uvedeném časopise napsáno, vedl si i při sestavení popisu krajiny. Jak vpředu již načrtnuto, bylo nutno v situaci i v terénu autogrametrickém provésti reambulaci a úpravy: A). pokud se situace týče, B). pokud se terénu týče jen v jednotlivých partiích a sice jen tehdy, když mapér věnoval této práci čas a osobni zájem, ač vlastně dle předpisu úprava tato neměla býti předsevzata. Ad A. Úprava kresby situačni děla se v celém elaborátu autogrametrickém. Mapér musel projíti veškeré komunikace, klasifikovat je a dle konvencionelnich značek zakresliti všechny detaily (mosty, opěrné zdi, zářezy, násypy a j.). Doplnil a kontroloval vyznačeni domů v osadách a samotách, přihlížeje k tomu, by půdorys byl dobře podána orientace k S9veru dodržena, neboť stávajicí autogrametrická kresba byla v tomto směru nespolehlivou. Vyznačeni mesit a kostelů, kteréžto stavby v mapovaném území (albánském) nelišily se od obytných domů, které ale jinak majL

1922/104

velký význam topografický, bylo nutno vždy doplniti. 'l'aké· obrysy kultur (ku př. karakteristické paseky při lesních cesťách) žádaly často přesné zakreslení, jež v autogrametrickém elaborátu chybělo, či bylo jen zběžně podáno. Tato činnost znamenala opravdu pernou práci, neboť vždy a všude byl takřka u nadřízených velitelství předpoklad, že vyznačení i modrých situačních čar fotogrametrem jest postačující. Zatím však praxe ukázala, jak dalece nutno doplňovat, zjištovat a znovu měřit, aby detaily významu technicko-vojenského byly zobrazeny řádně. Nesmírnou překážkou rychlého postupu v provádění těchto prací je, že zpravidla největší doplňování bývá nutné v lesích nebo v úzkých zářezech a údolích, jež právě detaily jsou přebohaty a dále ta okolnost, že v těchto územních pásech fotogrametrická kresba terénu i situace zpravidla chybí. Grafické určení nízko ležícího stanoviska bylo obtížné proto, že pomocné situačně i výškově fotogrametrem určené body byly položeny vysoko nad nemapovaným údolím. Ad B. Uvedeno bylo již, že úprava terénů fotogrametrického byla považována za bezpředmětnou, ježto terén byl vypracován stereoautografem - tudíž strojem automaticky pracujícím. Tato zásada jistě platí o pracích mírových, provedených ve větším měřítku než mapy topografické, avšak pti doplňování válečných elaborátů autogrametrických ocitl se svědomitý mapér někdy v rozporu s tímto axiomem. Přesvědčil jsem se, že v principu i válečné elaboráty autogrametrické vykazovaly velkou přesnost vrstevnic, jdoucí až ke hranici, již plukovník Karzer udává v nMitteilung des mil. geog. Institutes, Wien 1913". Zjistil jsem z osobního zájmu při několika dobře identifikovaných bodech pomocí trigonometrické nivelace, že mé výpočty proti fotogrametrickým datům diferovaly o 1-3 m. Ale na druhé straně je faktem, že zjištěny byly časté hrubé chyby údajů výškových. Mnohdy pouhým okem, pozorováním přírody skresbou vrstevnic nebo vkreslováním detailu situačního, nalezeny byly chyby výškové větší než vzdálenost dvou vrstevnic. Chyby takové vyskytly se však jedině na dlouhých, skalnatých hřbetech, které probíhaly radiálně od stanoviska fotodeotolitu, takže ku př. vyslovené protispádové kopce splynuly do ostatní kresby jako pouhé odpočívadlo. Svahy boční, spadávající od těchto táhlých radiálních hřebenů, znázorněny autografem velmi mdle, bez karakteristiky, ač právě takové formy jsou nezřídka plné zářezů, strží a svezenin. Dojem z kresby onoho terénu bývá, jako by svahy byly schůdné, málo členité, a bez veškeré rázovitosti. Je nesporné, že dle obecných zásad každá mapa, vyhotovená vždy v poměrně malém měřítku, musí býti výrazná, co možno plastická a podávati ráz území tak, aby při čtení jejím hned správná představa byla vyvolána. Z tohoto fakta plynula částečná nutnost místní úpravy fotogrametrických vrstevnic v údolích, jež jsou tepnou krajiny a tudíž plny podrobností. Silnice, cesty, vodstva, ohrady, domy, jsou tu detailem tak velké ceny, že na úkor správné polohy vrstevnic musí býti dostatečně výrazně podány svými symboly a tu nezbývá než hustotu vrstevnic

1922/105

změniti, třebaže průsek příslušných horizontálních rovin s terénem správně byl fotogrametrem v průmětu zobrazen. Práce tyto . v údolích bývají namáhavé fysicky a effekt těchto doplňků s ohledem na rychlost ve zhotovení celkové mapy poměrně malý. Ve skalnatých roklinách a náhorních rovinách, kde vždy .malé plochy zůstaly fotogrametricky nezměřeny, bývá takový doplněk mapy časem draze vykoupen, zvláště tam, kde kotq.vání je nezbytné a možné jen barometricky (most, sedlo v lese). Casto je nutné doplniti výraznou detailní formu terénu přehnaně a podat ji formovou linií, jež ovšem není identická s jistou (20 m) vrstevnicí, která, i když je přesně svým horizontálním průmětem podána, přece pravého výrazu o detailu formy (sedlo, odpočivadlo) :nepodává. Je-Ii zakreslení formové linie pro hustotu kresby nemožné, pak nezbývá, než vrstevnice oddáliti od dotyčného de.tailu a stlačiti mezi sebou. Tím absolutní výška se nezmění

.a důležitému místu se dodá výraz. Tato úprava ukazuje se často účelnou tam, kde na malé formě terénní je detail situační (dům neb pole na plošině), který topograficky je přirozeně cennější než bezvadné zobrazení dotyčné vrstevnice a musí tudíž býti náležitě uplatněn v mapě. (K vývodům ad A a ad B uvedeným viz obraz a, b.) Logicky k dosavadním poznámkám připojuji několik slov o lesních partiích. Zde, jak odjinud interesentu je známo, selhávají všechny elaboráty fotogrametrické velmi značně, takže přesnost vrstevnic v těchto krajích je daleko za údaji Karzerovými, Cím větší výška lesa, tím větší chyba vrstevnic, ježto autograf udává povrchovou formu, tvořenou špičkou stromů. Tato nepřesnost výškových údajů byla patrná nejvíce tam, kde střídal se les vy.soký s nízkým; mohla býti přehlédnuta, pokud nešlo o kotováni a dobré kreslení komunikací, jdoucích v terénu plochém úzkými, v lese jinak skrytými rozsedlinami a význačnějšími soutěskami. Znázornění skal ve válečném elaborátu autogrametrickém nebylo zvláště výrazné, ježto se dělo jen vrstevnicemi. Že tím

1922/106

karakter krajiny nebyl vyzvednut, jest nasnadě, ač zustává nezvratnou pravdou tvrzení, že vyznačeni skal autogrametricky .jest ve výškových údajích daleko větší přesnosti nežliskizzování mapérovo. Využitím správných autogrametrických vrstevnic, umožněno bylo však mapérovi karakteristické podání skalin, jež teprve mapu činí přehlednou a oživenou a proto bylo u některých vymětovacích válečných oddílu úlohou topografovou skály ráz ovitě ve fotogrametrickém elaborátu dokreslit, pokud disponoval kres1ířskými vlohami. Naproti tomu lze však uvésti, že tuto úlohu nebylo třeba prováděti v poli do detailu, neboť i v mírov)'ch .dobách byly tyto práce vykonávány zpravidla užitím stereoskopu, při po~orování snímku skal v kanceláři. Uvahami zde vyIičenými poukázáno na nedokonalosti válečných map fotogrametrických. Některé z nich (hrubé chyby) .jsou typické jen pro válečné operáty a tedy zaviněny více V)'konnými silami a vojenskými zájmy, nežli metodou samou; jiné z nich (množství prázdné plochy) lze omeziti vhodnou a častější volbou stanoviska a dokonalým zužitkováním poznatku vědeckých při praktické činnosti polní a hlavně kancelářské. Dokladem pro ,to je okolnost, že na ruzných sekcích je poměr prázdné plochy k úplné kresbě terénu autogrametrického a situace ruzný, z čehož také se dá usuzovati na vyspělost a praktické zkušenosti fotogrametrovy. Pokud se týče terénu v lese, je výhodou opatřiti si snímky v ,době, kdy kraj jest zasněžen a puda tudíž místy viditelná. Ze také poměry životní, do kterých fotogrametr té doby byl vtlačen (jako ku př. nepřátelství obyvatelstva, nedostatek potravin, nutnost v daném terénu ukončiti a pod.) mají vliv na kvalitu polní práce, je na bíledni. Objevování hrubých chyb v terénni kresbě nutno z části přičísti i tomu, že personál v auto.grametrii byl málo vycvičen v pracích fotogrametrických a že mu chyběla i znalost mapovacích prací, které jinak ve vojenském geograf. ústavu byly v míru vykonávány dokonale a jež při konstrukci autogrametrické mapy měly též býti využity. V jedné okolnosti různí se zpusob doplnění válečných map autogrametrických od mírových a tou je, že terén, ve válce zhotovený, nebyl již šrafován při doplnění, což jest na prospěch přehlednosti mapy. V každé fotogrametrické práci, kde byly užity metody pozemní, zustává neodstranitelnou potřeba doplllOvání prázdných ploch. Této nevýhodě nelze tedy obecně nikde vyhnouti při topografických pracích, podobně jako tomu jest i u dokonalejších stereofotogrametrických měřeních pozemnícp, jež prováděny za účelem projektování staveb železničních a silničních, kde proto fotogrametrie je kombinována s ryzí tachymetrii. Nebude snad bez interesu, připojím-li k těmto řádkum několik poznámek, ze kterých vysvitne poměr rychlosti ve zhotovení originálu 1). fotogrametricko-mapérskou c e s t ou' a 2). m e to d o u r y zem a p é r sk o u. Příklad zvolím na .s.-v. sekci speciálky čís. 7103 (Skadar). Ad 1. Polní práce fotogrametrické trvaly 25 dní, t. j. dobu poměrně dlouhou, avšak se zřetelem na namáhayost vzestupů do

1922/107

hor, obtíže komunikační a zásobovací, zcela vysvětlitelnou. Celková plocha takto získaná měřila 3/4 sekce (asi 220 km2). Polní práce mapérské za účelem doplnění vyžadovaly 50 dní, takže měření fotogrametra i mapéra v přírodě skončeno za 75 dní. Práce kanéelářské s vypracováním originálu mapovního v autogrametrii a reprodukčním odděleni i s výpočty geodetickými trvaly asi 25 dní; kancelářské práce mapérské (vytažení tužKové kresby, zhotovení vrstevnic, úprava terénní kresby autogrametrické, doplnění oleat, popis sekce atd.) vyžádaly si 35 dnů, počítáme-Ii denní výkon 10tihodinový. Dle toho ke zhotoveni originálu cestou fotogrametricko-mapérskou' bylo zapotře bí dob y 75 dni v p oIi a 60 dni v k a n cel á ř i, cel k e m tedy 135 dnů pro jednu záměrnou sekci (asi 290 km2). Nutno zdůrazniti, že práce polni byly mimořádně nesnadné, ježto terén byl tak neschůdný, že k vykonání cesty 2 km dlouhé vzdušné čáry bylo mnohdy zapotřebí 4-5 hodin. Ad 2. Naproti tomu bylo by k zaměření ryze mapérskému v poli potřebí doby aspoi"l175 dnů (pro normální sekci stanoven tento výkon v době 120 dnů) čili času skoro 21/2 kráte delšího než dle způsobu ad 1). uvedeného. Poněvadž pak mapérské práce kancelářské spotřebovaly by nejméně 75 dnů pilného počítání a kreslení byla by originální sekce zaměřena teprve ve 175+ 75=250 dnech, t. j. v době takřka dvojnásobné, vyhotovena. Srovnáním obou výkonů po stránce rychlosti seznáme/ přednost fotogrametrických prací zřetelně. Z uvedeného jest ale také zřejmo, že vypli"lování prázdných ploch je nepoměrně zdlouhavé, takže celkový efekt rychlostní není ten, který by byl dosažen v případě, že by se zdařilo souvisle celou sekci fotogrametrickým způsobem konstruovat. Údaje tyto ukazují také, jak důležitou jest schůdnost krajiny, a z toho plynoucí ztráta času, který musí fotogrametr vynaložit, aby se dostal k fotografování na dominujícím stanovisku ve vysokých horách, jež trvá pak nepoměrně krátkou dobu. Je tedy pochopitelnou snaha zvýšiti rychlost polních prací fotogrametrickýchužitím snímků leteckých a omezití dopli"lování těchto elaborátu jen na pranepatrné zjištění detailů, které ostatně ze snímků, pořízených při svislé ose optické, lze též vyčísti, jak ukázal svými pracemi v měřítku 1: 10.000 dr. Hugershoff. Vleteckých mapách fotogrametrických neobjeví se žádné prázdné plochy, což je právě nesmírnou převahou této nejmodernější metody pro topografická měření. Je jisto, že přítomná doba v krátkém čase zodpoví definitivně otázku, zda fotogrametrie leteck.á či pozemní je metodou pro topografické práce v budoucnosti. K řešení této otázky měly by i naši geodeti přispět patřičnou spoluprací, abychom mohli dokázati, že v čs. republice jsme i v tomto oboru na výši doby. Povolaní činitelé mají povinnost umožniti a podporovati všechny pokusy a práce interesentů, aby aspoň v pravý čas byl vychován odborně cvičený personál, neboť jinak zůstaneme odkázáni na cizí podniky, jichž, úspěchy rostou každým dnem.'

1922/108

Résumé. L'auteur décrit les travaux du topographe qui devoit remplir la táche de faire les compléments a Ja carte topographique confectionnée pendant la grande guerre par la méthode stéréophotogramétrique aux provinces balcaniques occupées par les armées autrichiennes. La táche était posé: 1. de complémenter les surfaces vides par la topographie sur le terrain, 2. de recti:fier la constructioD autogrametrique de la planimétrie, 3. de recti:fier les détails du terraín aux eJ;ldroits spéciaux, 4. de recti:fier les fautes gráves, a la planimétrie comme au terrain espéciellement sur les lignes de crete situées radialement a la station steréophotogramétrique, 5. la reconstruction dans les forets, 6. le dessein caractéristíque des roches. La précision des traveaux éxécutés pendant la guerre équivant a celle obtenue des travaux exécutés avant la guerre. Les fautes ont l'origine au personel male instrui et aux ordres de l' Etat majeur ď armée. L'auteur craie que cette complémentation soit tres laboureuse et qu'elle ralentisse le marche des traveaux. En a cas la photogramétrie aérienne oifrent les images continues du terrain doit prévaluer dorénavant aux travaux topographiques.

Zprávy literární. Recense. Geodes~' including astronomical Observations, Gravity Measurements, and Method of Least Squares by Georges 1,. H o srn e r. (First Edition New Y ork. John iViley and Sons 1921. '\Jena dol. 3'50. Autor podává stručný přehled měřických a početních prací a metod zaveden)'ch Coast and GeodeUc Surwey při triangulačních pracích v Americe. Promlouvá stručně o založení a stabilisování tria,ng. sítí a o signalisování triang. bodu.. Zajímavo, že v Americe užívá se rozkládacích a přenosných pyramid, zhotovených z trubek plynovodných. Pyramidy tyto jsou lacínější než dřevěné a velice stabilní. Měření zá·· kladen děje se od r. 1905 výhradně invá1'Ovými pásmy 50 metrovými. Napíná se ručně pomocí dvou napínacích tyčí s připojenými pérov)'mi vahuui. ('hly měří se částečně repeticí, částečně v řadách a skupinách přif:troji se iiroubovými mikroskopy. Krátká kapitola věnována jest astronomíckým měřením, sloužícím k určení času, šířky, délky a azimutu. V da1ší kilpitole probrány jBOll nf;jjednooušši početní úlohy vyšší geodesíe. Geodetícká čára vubec vynechána. Dále zmíiiuje se autor velmi stručně o určení tva.ru a velikosti země z měření stupňových a tížnícových. Poněkud obšírněji pľObíní přesnou nivelaci. Ke koncí jeBt krátká zmínka o systémech projekčních a o užití metody nejmenších čtvercu při vyrovnání sítí trojúhelníkových. Kniha svou stručností a přehledností sloužiti bude co dobr3" í;vod do studia vyšší geodesie. -tl. Poznámliy k recensi v Zeměměřičském věstníku čís. 5, 1922. Ve své recensi o publikaci vojenského zeměpÍEmého ústa.vu .,Presná nivelace území Velké Prahy s okolím" učinil pan prof. Semerád ].ěkolik poznámek, na něž dovoluji s.i krátce uvésti následující: Hecp,nse vytýká, že zpuBob ocenění stability značek není přesný. Výtka tato však jest pouhé slovní tvrzení, poněvadž nepodává k tomn

1922/109

žádného dúkazu, aspoň negativního, což vzhledem na data publikace ~ svazek VIII. "Astron.-geodatische Arbeiten" bylo snadné. Rovněž tak jest pouhým tvrzením bez důkazů, že by mohly býti vyloučeny snad dvě značky, při čemž il'statní značky mezinár. měření by podržely pevné vý~ky. Nemohu proto k těmto výtkám zaujmouti stanoviska. (Nutno litovati, že nám nebylo možno publikovati podrobněji výsledky nivelace ; měření hlavních polygonů bylo skutečně k tisku připraveno, ale vzhledem k drahotě nákladu musilo býti od tisku upuštěno.) Vytýká se mně dále, že nivelace pražská visí na jediném bodě. Xehodlaje se pouštěti do podrobnosti, poznamenávám jen, že se mě vytýká to, co pan prof. Semerád (mýlím-li se v osobě, bylo třeba totéž vytknouti i ministerstvu veřejných prací) navrhl pro nive!. síť celé republiky, to jest, že za základní výškovou značku této sítě zvolil značku_ s pevnou kotou u Lišova" (viz Soupis výškových značek publikace ministerstva veřejných prací). ' Není mně známo, že by voj. zeměpisný ústav rozšířil své nivelaee na :Moravu a je dále projektoval; nevím také o chaosu, kterého by bylo se třeba obávati při triangulacích tohoto ústavu. Nutno konečně považovati za chybné, že ministerstvo veřejných prací domáhá se centralisace aspoň základních prací geodetických, 1'0nevadž není věCÍ administrativy, aby se zabývala otázkami vědeckými. Základní práce vědecké - zde geodetické - bývají svěřeny spíše sborům odborníků. ~ jest celkem lhostejné, od, kterého ministerstva tyto sbory forrr.álně závisejí. Provádění vlastnícll prací může pak býti svěřeno bUff .úřadům nebo ústavům státním, nebo i jednotlivcům. štábní kapitán Ladislav Beneš.

K poznámce pana štábního kapitána L. Beneše. Ad odst. 1. Ocenění stability značek nemohl recensent provésti, chyběly mu údaje měření čs. vojenského zeměpisného ústavu, jak potvrzuje sdělení téhož odstavce v závorce. Ad odst. 2. Ministerstvo veřejných prací přijalo za pevný podklad celou výškovou síť 1. řádu a pro celý stát přirozeně jediný horizont. Os. voj. zeměpisný ústqv zavádí pro okruh Prahy samostatný hárizont Jedné značky s potlačením všech ostatních značek sítě 1. řádu. Ad odst. 3.' Dle pracovního programu čs. vojenského zeměpisného ústavu jsou položeny proponované nivelačni tratě do území Moravy. Ad odst. 4. Ministerstvo veřejných prací proponuje soustředěním jednotnost p.:eodetických základních prací, což jest zajisté jedině správné. Vědecké práce tím nejsou dotčeny a spo'lupráce byla by vítána a podporována. Dr. Semerád. Výroční zpráva o činnosti představenstva inženýrské komory pro čs. rep. za rok 1921 (viz čís. 8 Věstníku inženýrské komory), pokud se týče výkonnosti pracovní sekce bratislavské, je zvlášť významnou pro zeměměřiče. Uveřejňujeme z této zprávy příslušné znění doslovně: "Z výnosů. které na popud sekce úřady vydaly, jest uvésti výnos vládního referátu:" pro veřejné práce v Bratislavě, jímž se podřízeným úřadům ukládá. aby oři zadávání prací, které spadají do působnosti civilních techniků. dbánobylo jen těch techniHI, kteří jsou zapsáni v seznamu členů inž. komory. Toto opatření je na Slovensku nutným z té příčiny, že zde působí celá l'ada sice kvalifikovaných techniků, kteří aJe nejsou příslušníky naší republiky a proto nemohou se státi členy inženýrské komory. Podobný výnos podán' byl i generálním finančním ředitelstvím v Bratislavě, jímž vysloven zákaz, aby evidence katastru daně pozemkové nepřijímaly plánll. od těch techniků, kteří v seznamu inž. komory nejsou uvedeni. Současnč bylo i nařízeno, aby těmto osobám nebylo dovoleno nahlížeti a používati evidenčních operátů. V poslední době vydal předseda soudní tabule v Bratislavě výnos nit všechny sedrie a okresní soudy, v němž připomíná, že práce pro pozemkovou knihu vyhrazeny jsou jen těm zeměměřičům, kteří oprávnění mají dle nařízení uher. min. spravedlnostič. 40.1909 J. M. Tento výnos je prvním. který odkazuje neurovnané poměry při 'děJenídržby pozemkové do meú platných předpisů a má pro stav oprávněných zeměměřičů velký význam do budoucna, neb bylo tím s autoritativního místa určeno, kdo jest opráVněn

1922/110

práce zeměměřické pro knihu pozemkovou prováděti, a tak vyjasněn poměrpůsobnosti mezi diplomovanými inženýry a oprávněnými zeměměřiči." .Je jisto, že zásluha za ty úspěšné yýsledky pro stav zeměměřičskt patří hlavně kolegovi našemu Ing. Fr. Stěpánkovi, civ. geometru, ktery jako předseda pracovní sekce v Bratislavě vykonal tím kus záslužné práce. V předsednictví komory byl na svém místě a doufáme, že i v definitivním svém novém působišti, co měřický úředník ve státním s t a v e b ním úřadě bude čile pracova ti tou měrou jako dosud ku povznesení stavu našeho a svou čin~ností dokáže potřebu přijímání zeměměřičů do státní stavební služby v Cechách i na Moravě. Rů. Články časoplsné. Zprávy veřejné služby technické 1922: Cis. 10, str. 300. Ing. K. R rb a a Ing. J. Š v e c: Přesné nivelace. provedené mil1lbterstvem veřejných praci v r. 1IJ21. Str. 308. Ing. Leopold Ves e I ý: Doplnění sítě státních silnic v Čethách, na Moravě a ve Slezsku. (Dokončení.) . Str. 312. Ing. J. F I e i s c hne r: Krise veřejného podnikání a problém jeho provozu. Čís. 11, str. 344. Ing. Fr. G a z d i k: Meliorácia půdy a komasácia oráčin na Slovensku. Věstnikinženýrské komory 1922: Čís. 10, str. 103. Doo. Dr. Ing. V. Vel' u n á č: Před nov~'Illi úkoly civilně-technické prakse. Str. 104. Dr. Ing. J. E a r gel': Znovu zřizování válkou zpustošen~'ch krajů ve Francii. ostel'reichisclte Zeitschrift fiir Vermessungswesen 1922: Ois. 3, str. 33. Prof. Dr. Ing. E. D o lež a I: Linea.re Meridiankonvergenz der Randlinien der Katastersektionen. Str. 35. Prof. Dr. P. W e r k m e i s tel': Rtickwartseinschneiden im Raum bei Aufnahmen aus Luftfahrzeugen. (Dokončení.) Zeitschrift fiir Vermessungswesen 1922: Cís. 10, str. 290: A mel' m a n n: Eine Doppelwinkel-Schnittaufgabe. . Str. 305. Dr. Ker I: Ober ein neues photographische,s Kopierverfahren. _. Článek přináší popis a způs,ob použití nového kopirovacího přístroje Kontophot-Goorz; tento kopíruje originály každého formátu a libo~olně. zvěti'iuje i zmenšuje. Denně ZhOtoVI až 6000 kopií. Cena 150.000 Mk. Ois. 11, str. 3. Prof. Dr. P. W e r k m e i st e r: Streckenmessung mit Hilfe des Zeisschen StreckenmeBtheodolit. Princip: Repetiční teodolit, jemná ustano,vka alidády konstruována jako šroub tangentový s dt1ením podélným i na bubinku. Délka určí se z jedno- až dvou· metrové základny, udané na lati, a ostrého úhlu, tangentovým šroubem přesně změřeného. Délky možno měřiti přímo neb použitím bodů pomoen~·eh. AUgemeine Verinessungsnachrichten 1922: Ois. 15, stI:. 367. Lip s: Hoehbildkarten naeh dem WensehovVerfahren. Str. 374. L. Li n k m a n n: Das Sexagesimalsystem und die Kreisteilung. -- Autor zajima,vým způsobem líčí historii sexagesimálného systému, jehož vznik klade na základě historickýeh fakt do dob starýeh Eabyloňall1l. Ke konei popisuje jiné způsoby děleni kruhu, zejména nejdůležitější a nejpraktičtějši z nich, děleni eentesimálné, zavedené ve Franeii za dob první revoluce. Zeitschrift fUr Instrumentenkunde 1922: . Cis. 5, Rtr. 147; Dr. R. Me c ke: Eine einfache Methode ZUl' Bestimmullg- deB pmiodischen Fehlers von Mikrometerschrauben. - "\utor dop(,ručuje při zkoušeni mikrometrickýeh šroubů, podmíněného jemnou jieh konstrukeí, místo dřívějšího způsobu (totiž měření téhož intervalu

1922/111

při různém postavení bubínku), užití měřitka bínkem .. Popisuje tento "Objekt.ivmikrometer" příkladě doka.zuje jeho výhody.

děleného souhlasně s bua obšírně na praktickém

Hospodářská výstava v Praze, pořádaná "Zemědělskou jednotou" v polovici května t. r., těšila se netoliko zasloužené pozornosti kruhíi zemědělských, ale i těch kruhů odborných, jež více nebo méně se zemědělstvím mají co činiti. Tak i nám geometrům poskytla výstava mnoho zajímavého, povzbuzujícího a poučného. Přirozeně zajímají geometra především všemožné plány a mapy, jak po stránce vypravení, tak účelu. Mimo hojně použitých plánů a map k zvýšení přehlednosti v různých odděleních výstavy poutaly zvýšenou naši pozornost plány obcí a obvodú z doby vyvazení seilské půdy z panské pravomoci, dále ukázky půdoznaleckého mapováni, tachymetrické plár.y melioračních uprav a silnice (Rolnicko-Iuka.řská škola ve Vysokém Mýtě) v měřítku 1: 1000 s vrstevnicemi na 0'25 m, návrh štěchovické přehrady, hlavně však zajímala výstavka agrárnich úřadů na Moravě a ve Slezsku a ještě více snad exposice státniho pozemkového úřadu. Agrární úřady názornými ukázkami scelených obcí zdúrazňovaly steré výhody účelného uspořádání hospodářských pozemků, zaokrouhlení lesních parcel a zároveň připomínaly toneuvěřite,lné, že Čechy nemají posud s<:elovacího zákona a tím méně úřadu pro agrární operace. -Meliorační projekt (drenáž s odpady) obce Říkovic na Rané byl tu dokladem účelneho spojení meliorací se scelováním pozemku - nehledě oVbem až k úzkostlivému vytahování vrstevnic na 20 cm v měřítku 1 : 2500 a ještě více nápadné přímočarosti odpadů a pravoúhlého vyústění shěrných pásem. Jadrné výklady přítomného' agrárního technika (kol. L. Kožoušek) púsohily dobře na návštěvníky. V oddělení státního pozemkového úřadu uvedeny postupně (~íselné předpoklady pozemkové reformy, přejímání a ocenění zabrané .pt'ldy, akce přídělová a kolonisační. Kromě přehledných plánů velkostatku Pardubice a Poděbrad~' zajímaly nás velice dílčí nákresy zabra.né půdy v měřítku 1: 2880 a 1 : 144G kat. obce Černuc a Sazená v Čechách, Ašakert na Slovensku v měřítku 1: 5760. Různě vyznáčeny parcely pl'idělené, nabídnuté k záměně, vyměněné a dlouhodobé pachty. Přes to, že postupováno účelně při dělení velkých parcel, potřeba scelování v Čechách je tu zjevná. Z ukázek akce osídlovací (kolonisační) na Slovensku byly tu zajímavé parcelační a zastavovací plány - kolonie Leánymezo, Gernyii -- v měřítku 1: 1000 s vrstevnicemi na 0'5-1'0 m, doplněné pohledy a návrhy na úpravu nynějších staveb spolu se vzory nových hospodářských a obvtných budov. Jak mohla nás utvrditi výstava v přesvědčení, že práce a příležitosti k uplatnění se geometra jest mnoho, tak za.se nutí nás věnovati bedlivou pozornost vpravdě hospodárnému a účelnému měření. F. o

Jmenováni: Měř. komisaři Stan. K o n e č n ý, Josef Š i m e r k a, Ondřej H a I a s z i a Josef Vrb a .měřickými vrchními komisaři, měř. elév Giinthcr S c h w a r z měř. asistentem. President republiky jmenoval řádného profesora vysoké školy bářlské v Příbrami Dra Ing. A. R a r pf a řádným profeBo'rem geod'ésie na německó vysoké škole technické v Praze. Za redakci zodpovída Dr. A. Semerád.· - Tiskem Polygl'afte v Brně. Nakladatel: Spolek československých zeměměličil v Praze.

1922/112

v

BRNĚ, 1. října 1922.

8C"f SLO ffi:.

ZEMĚMĚŘIČSHÝ VĚSTHÍa Tdgonometdcké zaměřování detailu. Měř. rada Ing. AI. Šimek.

Zaměření území republiky československé vykonáno bylo před 100 lety měřickým stolem. Nyní používá se však pro účely katastrálni dvojího způsobu zaměřovacího: polygonálního (theodolitem) a grafického (měř. stolem). Měření tachymetrické jest dle § 107, bod 2. instrukce z r. 1907 přípustné, ale vázáno jest podmínkou, že zaměřované body nesmí býti od stanoviska vzdáleny přes 80 m, a to ještě jen v případech nutných. Přednosti zaměřováni měřickým stolem jsou rychlost a uspokojivé výsledky. Jeho vadou jest však okolnost, že zobrazuje jen jedenkráte a v určitém voleném měřítku. Za to methoda polygonáhlí poskytuje výsledky úplně přesné, které možno zobrazovati kdykoliv, v libovolném měřítku a vyžaduje jen o málo více času. Počítání ploch při methodě prvé konati možno jen graficky, u druhé analyticky i graficky. Jest však methoda, která slučuje přednosti obou uvedených způsobů měření. Spočívá v tom, že z daného neb nově určeného trigonom. bodu se rayonují teodolitem všechny měř. body (kolíky) v určitém okruhu kol něho se nalézající; tyto rayony. se pak z druhého a třetího stanoviska protínají, právě tak, jak se činí měř. stolem. Při rayonování měř. bodů zaměří se současně směry na dané trigonometry, takže možno dle nich usměrniti rayony ostatni, čímž obdržíme orientované směry na jednotlivé body (kolíky). Z těchto orientovaných směrů stanoví se pak počtářsky poloha všech bodů, na něž se zaměřil detail v případě, že chceme mít pro kartírování mapy podklad číselný. Nejedná-li se nám však o podklad číselný, můžeme vynášecím přístrojem, zvlášť k tomu účelu sestrojeným, vynésti z příslušných stanovisek orientované směry na jednotlivé body a průseky jejich udávají nám pak polohu určovaných bodů. " '. • Postup práce při tomto zaměřování, jemuž předchází samozř~jmě stanovení majetkových hranic, jejich stabilisace a vyšetření právních poměrů, jest následující: A. Měřeni detailu. (Znázorněno v obraze č. 1.) Bod č. 1, společný dvěma sousedícím sekcím, voli se za výcho-· disko měřenL Spojnice tohoto bodu s dalším, v zaměřované sekci se

1922/113

n.acházejicim bodem Č. 2, dává měřickou přimku, na niž se okolni hraničniky a vůbec hranice parcel zaměři pomoci pásma a úhloměrného zrcádka. Timto způsobem, tvořice si vhodnou měřickou siť a použivajice za body měřické sitě hraničnich kamenů, zaměřime prvou a druhou skupinu. Postupně přecházime do skupin dalšich. Čisla měřických bodů a směr k bodům dalšim naznačuje se na kameni olejovou barvou, by se tak předešlo zlomyslnému vytahováni koliků a aby se koliků vůbec ušetřilo. Při tom hledime zachovávati

\\ \,

\.

\

I

i

!

!

./

" lf[

,,~

'.

'"

..

,

Á dané trigonometry.

O měř. body, mající trojúhelníkové spojení a v důsledku toho zvolené za stanoVÍska pro stroj . • body měřické sítě.

1, II, III atd. značí tratě.

jistý meandrový chod, netvořice skoků zpět, by si figurant lehce polohu bodů pamatoval a je hned při rayonováni vynašel. Současně vyhlédnou se již některé z těchto bodů za stanovisko pro theodolit. Spojenim jich vytvořime siť detailnich trigonometrů, vzdálených od sebe 500-600 m. Při tom je nutno voliti je účelně, tedy tak, aby se daly vyvinouti a vypočitati z daných tři neb čtyř trigonometrů a aby pak z nich bylo možno rayonovati pokud možno všechny okolni měřické body. Po změřeni všech parcel a vyhlédnuti stanovisek, o jichž poloze jsme si' učinili malý náčrtek, promyslime si celý postup zaměřeni a přikročíme k jeho provedeni. B. Rayonování.

.

Za účelem orientace theodolitu nutno předem signa1isovati dané trigonometry. Na jeden z nich postavime stroj a orientujeme .jej. Figurantovi napišeme na' papir čisla bodů, nacházejicich se

1922/114

kol stanoviska v okruhu asi 400 m, aby věděl, jak má postupovati. Ten odebéře se pak na určené místo, postaví tyč na střed kamene a signalisuje číslo. Geometr zaměří na tento a postupně na všecky další body, na které figurant tyč postavil. Když figurant všechny vypsané body obešel, jde se s teodolitem na stanovisko další. Zde se orientuje na stanovisko předešlé a zaměří se pak okolní body obdobným způsobem. Tak se postupuje, až mají všechny body detailu a současně i vyhledaná stanoviska tři řezy. U sekcí s parcelami řemenovitými, až 1000m dlouhými, postupuje se jinak. Kolmo k parcelám vytyčí se přímky zvané traversy; průseky jich s parcelami určí se pásmem a jejich počáteční a konečné body stanoví se jako polygonální body. Obdobně měříme v lesích, tedy polygonálně. Počátek a konec pořadu orientujeme, a na jednotlivých bodech měříme lomové úhly mezi jednotlivými stranami. Způsobu prvého užívá se v takových sekcích, kde by vytyčování delších linií bylo pracné neb u kulturních hranic, kde se od koliku ke kolíku vůbec neměří. V partiích močálovitých neb u kultur uvnitř jednoho majetku tento způsob zaměření úplně vyhovuje, má-li každý bod tři řezy.

c.

Stroje a pom"Ůcky k měf>ení a vynášenÍ.

1. K zaměřování používáme teodolitu nejméně 20"; detail se měří, aťjsou linie krátké neb dlouhé polygonálními pomůckami.

Obr. 2.

K signalisaci detailních trigonometrů stačí tra9írky, postavené v železných stojanech. II. Práce kancelářské vyžadují transportéru k vynášení orientovaných směrů; papíru napjatého naskleněné desce a není-li jí,

1922/115

tedy na desce od měřického stolu. Tato však má tu nevýhodu, že je malá a že není možno vynésti sekci z jednoho místa O (viz obr. 2.) a na základě jedné orientace transportéru. Situace poblíž místa, kde je rameno R upevněno, vynášeti se nedá, a nutno je připevnit na místě vhodnějším, na př. v bodě O', což vyžaduje nové orientace transportéru, čímž jednotnost usměrněni vynášených rayonů trpí. Deska musí býti tedy dostatečně veliká a naprosto rovná. Jedná se nyní o vynášení orientovaných směrů; jsou to vlastně jižníky, neb stroj byl na jižník některého daného trigonometru přesně orientován. To děje se transportérem zvlášť konstruovaným firmou "Gebrííder Fromme" ve Vídni. (Viz obr. 3.) Obr. 3. Sestává ze dvou kruhů, které zastupují alhidadu a limbus theodolitu. Vnitřní kruh, dělený na stupně a minuty, je pohyblivý pomocí šroubu a, upevněného na kruhu vnějším tim způsobem,že vřeteno šroubu zabíhá do ozubení obvodu vnitřního kruhu a točení naň převádí. 00 a 1800 dělení kruhu spojuje pravítko, jehož hrana je seříznuta. Hrubá zarážka upevněna jest na kruhu vnitřním. Na vnějším kruhu je přidělán nonius, který se dá však až na 1 cm regulovat tlačícím šroubem. Druhou součástí transportéru jsou rovnoběžné páky, upevněné na pravoúhlém kříži K, které na jednom konci nesou segment S, umožňující připevnění děleného kruhu, resp. obou kruhů, a na druhém konci jsou přidělány na držadle R, které se od spodu šroubem pevně přitáhne k desce. Účelem ramen jest přenášeti orientovaný dělený kruh do kteréhokoliv místa na rýsovací desce, aniž by byla jeho orientace porušena. S vynášecím přístrojem zachází se takto: Ramena připevní se šroubem o pevně k desce, a to vždy nejdále od místa, kde chceme vynášeti, načež segmentem zajedeme do nejbližšího rohu sekce. Seříznutá hrana pravítka, spojujícího 0°-180° děleného kruhu se položí přesně na sekční čáru, kruh se přitlačí rukou k desce aby neujel, a segment se zasune na kruh a dvěma šrouby se naň přišroubuje. Jelikož se pravítko při vší opatrnosti ze sekční linie vyšine, nutno je přesně naříditi šroubem, který pohybuje děleným kruhem, načež se noniová nulová značka dotáhne k 00 dělení. Tím je kruh orientován, a jižníky se mohou již z kteréhokoliv stanoviska vynášeti.

1922/116

Šroubem a dáme kruhu s pravítkem takovou polohu, aby O pevného nonia ukazovala na jižník venku strojem pozorovaný a utáhneme zarážku e, aby se vnitřní kruh nepohnul; celý transportér posuneme na vynesený daný trigonometr, odpovídající přislušnému stanovisku v poli, přiložíme naň přesně hranu pravítka a podél ni vykreslime rayon. Takovým. způsobem vyneseme všechny jižniky s dotyčného bodu zaměřené a postupně též jižniky z dalších trigonometrů. Průsečíky rayonů na jeden a týž bod vedený s různých sousedících trigonometrů udávají nám polohu určovaného bodu. Každý bod má býti určen třemi řezy. Při tom dlužno dbáti toho, aby vzdálenosti zaměřovaných bodů nepřesahovaly délku odpovídající průměru děleného kruhu transportérů. Dle toho nutno voliti vzdálenost stanovisek. Kdyby přesahovala v příslušném zobrazení délku průměru kruhu, nemohli bychom takové rayony již vykresliti, leč snad vytažený rayon prodlužovati jiným pravítkem, ale výsledek by byl nespolehlivým. U sekcí zaměřených jen polygonálními pořady jest pochod vynášecí jednodušší a také přesnějši. V příslušném tiskopise sestavíme si obvodové úhly a. jižníky. Vyneseme jižník strany prvé, vycházející z daného trigonometru A jako počátku polygonálního pořadu a naň příslušnou délku odsunovacimi trojúhelníky. Po té stranu druhou obdobně, až dospějeme k bodu konečnému B. Směr posledni strany polygonální prochází vždy trigonometrem a koncový její bod se s nim ztotožni. Celková úchylka polygonu f).. = BB' jakož i jednotlivé posuny

Pl

= Sl'

~,

P2

=

(Sl

+

S2) ~,

Ps =

(Sl

+ + S2

S3) ~

••••

,

které se u jiného vynášeni vyskytuji, zde neexistují. (S znamená celou délku polygonu.) (Obr. 4.) t.a

3

/1'.

'-_.i..:"~---,,,,---(

..

t-·~·--------/"-

(3)

III. Nechceme-li vynášeti graficky celé zaměření sekce, můžeme je propočítati, neb každý detailní bod je v prvém případě dán jako vrchol tři trojúhelníků, v připadě druhém je určen směrem a délkou. (Konec příště.)

I

M. René Benoit.

I

V květnu tohoto roku zesnul R e n é B e n oi t, bývalý ředitel mezinárodního ústavu pro miry a váhy v Sevresu u Paříže, ve věku 78 roků. Tento znamenitý fysik a zvláště metronom získal

1922/117

si velikých zásluh o propagaci soustavy metrické. Svými výtečnými pracemi metronomickými povznesl vysoce tento oddíl vědný a tím i vědecký význam francouzského ústavu breteuilského. Jeho veliké práce jsou uveřejněny zvláště v Traveaux et l\fémoires du Bureau international des Poids et l\fesures. Byl milým člověkem a s p. Gui llaunem, svým nástupcem, pracoval záslužně na vybudováni metody měřeni invarovými dráty. S.

Recense. Prof. Ing. Jos. Petřík: M ~ř e n i d é Ie k a ú h Ili, litografované přednášky, Praha 1922, nákladem Ustřední komise a spolku posluchačů zeměměřictví s podporou ministerstva školství a Nár. osvěty, stran 172. K učebnicím zeměměřickým, které vydává zasloužilý profesor vysokého učení technického v Praze pan Ing. Jos. Petřík, řadí se čestně i tato práce. Autor začíná ji úvahami o chybách vlibec, o zákonech, jimž chyby podléhají, o úloze, připadající vyrovnávacímu počtu, o stanovení theoret. chyb, o váhách, o vyrovnání přímých měření stejné váhy; pak probírá dlikladně měření délek. Předeslav postup měření pásmy a latěmi, probírá chyby, provázející měření délková za všel',h okolností, a připojuje četné příklady i číselné údaje. V měření úhlovém popisuje pozorování úhlli a směrli na stanoviskách i mimo ně (excentr. pozorování). Pro pozorování úhlová udává methodu repetiční, pro pozorování směrová methodu úplných i neúplných skupin. Všude připojuje veškeru theorii a kontroly svym originálním způsobem, který se i praxi shodí, uvádí mnoho zápisníků, přepracovaných z pedagogického stanoviska do formy, každému začátečníku přístupné i pochopitelné. Nová tato práce pl·of. Petříka, jejíž obsah jsme předvedli v hrubých rysech, nemá však jen cenu pouhých přednášek, nýbrž i cenu dalekosáhlejší a významnější. Jsouc psána ryzím jazykem, pokouší se s uznáníhodnou snahou zavésti pořádek do našeho názvosloví geodetického, tedy pre cis uj e poj my i o zn ač ov á ní. Dlouholetá snaha prof; Petříka o zdokonalení českého geodetického názvosloví, korunovaná již úspěchem, měla by tedy konecně vyvrcholiti v soustavně zpracovaný slovník geod e t i c k ý, který by měl býti prodebatován všemi odborníky vysokoškolskými, případně i na schůzkách s přidělenými referáty. Jen tak br bylo možno postaviti českou geodesii na vlastní nohy a dáti jí originálm směr. Také by taková organisace vedla. rychleji k cíli, nežli práce jednotlivcova. Užitek by se brzy všeobecně ukázal. Nejnovější publikaci prof. Petříka dlužno nejen vítati, nýbrž i vřele doporučiti jako plnou námětů pedagogických i věcných. Prof. dr. Tichý. O p I' a va. V mém článku "Vyrovnání připojovacího trojúhelníka", uveřejněném v 6. čísle tohoto ročníku "Zeměměřičského Věstníku", dopustil jsem se té chyby, že při výpočtu průměrné chyby jednotky váhy nedělil jsem pod odmocninou součet pw třemi, následkem čehož změní se průměrná chyba jednotky váhy z 25 na 14'3 a průměrné chyby vyrovnaných stran jsou ± 1'4 mm místo + 2'5 mm a prliměrné chyby vyrovnaných úhlll. jsou ± 14" místo + 25". ' Prosím pp. čtenáře, by si laskavě tuto chybu opravili. Ing. Teyssler.

1922/118

Zprávy ze sborů zákonodárnýdl a úřadů. Číslo 148 Sbírky zák. a nař.

Nařízení vlády republiky Československé ze dne 12. května 1922 o knihovním dělení parcel a o činnosti měřičů při úpravě majetkových poměrů karpatské Rusí.

oprávněných na Slovensku

zemea v Pod-

K provedení § 56 c) ministerského nařízení ze dne 15. prosince 1855, č. 222 ř. z., a podle § 4 zákona čJ. XXXIX. 1908 a čJ. V. zákona ze dne 5. dubna 1i)22, č. 126 Sb. z. a n.,. se s účinností pro Slovensko a Podkarpatskou Rus nařizuje:

I. O oprávnění vyhotovovati plány a konati práce při úpravě majetkových poměru. Článek I. (1) Parcely mohou býti knihovně (v pozemkové knize a její mapě) děleny a co do hranic opraveny toliko J,l0dle geometrických (situačních) plánů, které byly vyhotoveny od soukromych techniků (Civilních geometrů), oprávněných podle tohoto nařízení nebo v jeho oboru od měřického úředníka katastrálního neb od některého státního úřadu vypraveného stavebními technickými orgány v jeho působnosti. (2) Vyžádav si posudek inženýrské komory pro Ceskosluvenskou republiku (pracovní sekce v Bratislavě), může ministr spravedlnosti vyhláškou uděliti i jiným úřadům, které podle technického vzdělání svých orgánů poskytují dostatečné záruky, že budou rozdělovací plány správně vyhotovovány, oprávnění, aby situační. plány jimi pro účely vlastního služebního oboru zhotovené byly základem knihovního dělení a zmen katastrálních parcel. Před tím vyslechne také zúčastněná ministerstva. (3) Se žádostí· za knihovní zápis musí strana předložiti krumě původniho plánu kolku prostý ověřený snímek pro soudní spisy, a nepochází-li plán od příslušného měřického úředníka katastrálního, druhý kolku prostý ověřený snímek pro tohoto. Pro soudní spisy může býti st mnou ponechán původní plán. (4) Má-li knihovní soud po ruce nákres o rozdělení parcely neb opravě hranic, předložený katastrálním úřadem, může se strana naň odvolati žádajíc za knihovní dělení neb opravu hranic parcely a neni povinna předložiti jiný plán a jeho snimky. v

ČI ánek II. Při jednání o úpravě majetkových poměru, zvláště při urbariálním oddělování, úměrném rozdělování a scelování pozemk1l., lze jako zeměměřiče k technickým pracím přibrati jen ty, kteří jsou oprávněnými zeměměřiči po rozumu tohoto nařízenÍ. Článek III. plány podle čI. I. a konati práce technické podle čI. II. jsou oprávněni jen zeměměřiči, kteří jsou svéprávnými československými státními občany a kteří buď: 1. obdrželi oprávnění již podle § 3 nařízení ministra spravedlnosti ze dne 5. ledna 1909, č. 40/1909 J. M., nebo 2. obdrželi zeměměřičské oprávnění od zkušební komise zřízené podle §§ 2, č. 2, 4 a násl. téhož nařízení do 28. října 1918, nebo 3. získali oprávnění podle nařízení ministerstva veřejných prací ze dne 7. května 1913, č. 77 ř. z., aneb 4.' obdrží zeměměřičské oprávnění od zkušební kumise zřízené podle čI. IV. (2) Zeměměřičům, kteří obdrželi oprávnění od zkušební komise zřízené v Budapešti (č. 2.) po 28. říjnu 1918, maže povoliti ministr spravedlnosti na odiivodněnou žádost, slyše ministra veřejnych prací, a pokud jde o Slovensko, též ministra, s plnou mQcí pro správu Slovenska, a vyslechna před tím inženýrskou komoru pro Ceskoslovenskou republiku (pracovní sekci v Bratislavě), aby konali práce uvedené v odstavci 1. (I) Vyhotovovati

1922/119

Článek

IV.

(1) Až do jednotné úpravy ustavuje se pro Slovensko a Podkarpatskou Rus u soudní tabule v Bratislavě zkušební komise, která bude povolána udíleti zeměměřičské oprávnění podle čI. III. (2) Komise sestává z předsedy a 12 členů. Je jmenuje ministr spravedlnosti na dobu v odstavci 1. uvedenou, a to tři členy znalé právních předpisů o úpravě majetkových poměr!'l a knihovního řádu se soudcovskou způsobilostí, tři na návrh profesorských sborů československých vysokých šknl technických, dohodna se s ministrem školství a národní osvěty, tři z úr'ednictva katastru' daně pozemkové anebo z technického oboru Státního pozemkového úřadu, kteří jsou prakticky obeznalí s úpravou majetkových poměrů, zejména podle zákona o urbariálním oddělování, úměrném rozdělování a scelování majetku (osazování a parcelování) a o pozemkové reformě na návrh ministra financí, pokud se týče ministerskéh,0 předsednictva, a tři civilní techniky na návrh inženýrské komory pro Ceskoslovenskou republiku (pracovní sekce v Bratislavě). (3) Náměstka předsedy jmenuje ministr spravedlnosti ze člena komise. (4) Při každé zkoušce sestává komise z předsedy nebo jeho náměstka a ze čtyř člena, jež povohí předseda po jednom z každé skupiny v odstavci 2. uvedené; nemohl-li by některý ze člena ke zkoušce přijíti, povolá předseda jiného, pokud možno z téže skupiny. Není-li. to již možno, maže nastoupiti i jiný člen anebo konečně zkouška vykonána býti před komisí z předsedajícího a tří členů. Článek

V.

Ke zkoušce může býti připuštěn bezúhonný svéprávný československý státní občan, který vykázal: a) cže vykonal odborné studie (čI. VI.) a b) že byl prakticky zaměstnán po předepsanou dobu a stanoveným zpÚ.sobem (čI. VIL). Článek VI. Odborné studie lze vykázati buď: A. po rozumu § 5 nařízení č. 40/1909 J. M. tím, že žadatel doloží: 1. že může býti považován za diplomovan:ého inženýra ve smyslu nařízení ministra osvěty a vyučování ze dne 23. března 1890, č. 22.578 (sbírky nai'ízení str. 1121 z. r. 1890), totiž že obdržel inženýrské absolutorium aneb inženýrský diplom nepozději ve studijním roce 1918/1919 na uherské král. polytechnice Josefově aneho na některé cizozemské technice téže vědecké úrovně, byl-li v tomto případě diplom podle platných pravidel nostrifikován, nebo 2. že jest podle téhož nařízení oprávněn užívati titulu inženýra bez označení ndiplomovaný", 1. j. že poslouchal na některé polytechnice v době do r. 18 i4/1875 úplně neb aspoň z větší části zempměřičské a inženýrské stavební vědy, zejména i o stavbách silničních, železničních. vodních a mostních, a z těchto předmětů aspoň částečně vykonal zkoušky, nebo od r. 1874/1875 poslouchal povinné předměty z oboru stavebního inženýrství na král. polytechnice Josefově v Budapešti a vykonal s prospěchem z těchto předmětií bez výjimky zkoušky nejpozději ve studijním roce 1918/1919 aneb 3. že má zeměměřičský diplom vystavený týmž ústavem až do roku 1880 - nebo B. po rozumu § 10 nařízéní ministra veřejných praci ze dne 7. května 1913, č. 77 ř. z., tím, že předloží doklad o tom, že vykonal poslední státní zkoušku nebo diplomovou zkoušku na vysoké škole technické v Československé republice anebo :nejpozději ve studijním roce 1918/1919 na některé vysoké škole technické nebo jí na roveň postavené odborné škole v bývalém mocnářství rakousko-uherském, zejména na geodetickém kursu téhož ústavu nebo jiného technického odboru vysoké školy, na nichž vykonání státní zkoušky předpokládá také povinnou nebo předběžnou zkoušku z vyšší geodesie.

1922/120

Článek VII. Praktické zaměstnání (čI. V. b) vykáže žadatel hodnověrnými vysvědčeními, že alespoň pro čtyři léta po skončení studií byl prakticky odborně zaměstnán ve veřejné nebo v soukromé službě anebo v takových podnicích aneb ústavech, jež jsou zpiisobilé, aby v nich byly získány technické znalosti pro tento obor potřebné. Za stejnou. praxi pokládá se také odborná činnost tohoto druhu na vysokých školách technických. O posudek z.apočitatelnosti tohoto zaměstnání buď požádána inženýrská komora pro Ceskoslovenskou republiku (pracovní sekce v Bratislavě) (§ 13 zákona ze dne 18. března 1920, Č. 185 Sb. z. a n., a § 30 nařízení ze dne 22. prosince 1920, Č. 654 Sb. z. a n.). Článek VIII. Zkoušky jsou zproštěni a mohou na základč vykázané zpiisobilosti bez ní od zkušební komise obdržeti zeměměřičské oprávnční: a) profesoři a docenti na vysokých a technických školách československých, kteří vyučují prakticky příslušným technickým naukám; b) žadatelé, kteří vykonali zkoušku pro státní stavební službu nebo lesní technickou službu v politické správě; c) kdo vykonali praxi v čJ. VII. stanovenou při státním katastrálním vyměřování a v technickém odboru Státního pozemkového úřadu jako katastrální měřiči, jestliže obdrželi službu na základě svého odborného vzdělání a nepozbyli jí kárným řízením proti nim zahájeným. Článek IX. (1) O připuštění ke zkoušce rozhoduje po vyžlidaném posudku inženýrské komory (čI. VIL) tHčlenná komise, jejíž předsedu a členy určí předseda zkušební komise z jejích ělem'L (2) Z rozhodnutí této komise může se žadatel odvolati k pětičlenné komisi, kterou sestaví předseda zkušební komise pod svým předsednictvím nebo svého náměstka ze čtyř členů, po jednom z každé skupiny zkušební komise, již nebyli účastni v tříčlenné komisi. (3) Den zkoušky a místo určí předseda komise. Clánek X. (1) Zkouška se koná ústně a veřejně, a to ve státním jazyku. 'I'rvá nejméně dvě hodiny; konají-li ji současně dva kandidáti, miiže býti zkrácena na tři hodiny. (2) Předměty zkoušky jsou: právní pravidla o urbariálním oddělování, úměrném rozdělování a scelování pozemkii (komasaci), vůbec pravidla o úpravě majetkových poměrii, dělení majetku (osazování nebo kolonisaci a parcelování) pak předpisy knihovního práva a o sestavování knihovních vložek, o katastrálním vyměřování a všeobecné o katastru pozemkové daně a zákonii o pozemkové reformě, konečně nauka o národním hospodářství a o správním a soudním zřízení (organisaci). Tyto dva předměty zkouší se jen ve státním jazyku; jinak může' zkušební komise na žádost povoliti, aby kandidát vykonal zkoušku také ěástečně v některém jazyku menšiny usedlé v obvodu zkušební komise. Článek XI. (1) O výsledku zkoušky rozhoduje zkušební komise většinou hlasů. Kdyby některý člen komise se nezúčastnil (ěJ. IV., odst. 4.), rozhoduje při rovnosti hlas předsedajícího. Vysvědčení o ní vydá komise jen ve státním jazyku, má však v něm potvrditi, vykonal-li ·kandidát zkoušku s úspěchem i v některém menšinovém jazyku. (2) Byl-li kandidát uznán způsobilým anebo byla-li mu zkouška prominuta (čJ. VlIL), vykoná ihned do rukou předsedy slib tohuto znění: »Slibuji na svou čest a svědomí, že jako zeměměřič budu při pracech mně svěřených podle zákona a platných nařízení, po případě podle příkazu soudu nestranně a bez vedlejších ohledů, vždy podle svých odborných znalostí, s dobrým svědomím, věrně a přesně podle skutečného stavu věcí jednati." (3) Na to bude mu vydáno ihned zeměměřičské oprávnění podepsané pl"edsedou komise (odst. 1.).

1922/121

(4) Nebyl-li kandidát půl rokem opakovati.

Článek XII. O zkoušce nesepisuje se zvláštní zápis, nýbrž zaplse se výsledek s udáním jména, stáří, zaměstnání, bydWitě a znalostí jazykových do záznamů o zkouškách, ve kterém se uvedou též doklady o odborném vzdělání a praxi (čI. V. až VII.). Článek XIII. kandidát má alespoň tři dni před zkouškou složiti v presidiální kanceláři soudní tabule v Bratislavě poplatek za zkoušku v částce 495 Kč kromě částky na stravné a cestovné člena komise byrllícího mimo zkušební místo, vypadající podle počtu kandidátů. Z toho připadne 45 K~ státní pokladně k úhradě výloh správních a manipulačních, a na předsedu a členy zkušební komise připadne odměna po 90 Kč ~nařízení ze dne 20. října lj)21, č. 409 Sb. z. a n.). Clenové zkušební komise. kteří jsou usedlí ve zkušebním místě, neobdrží jiných náhrad mimo zkušební poplatek. (3) Poplatek stejný zaplatiti jest i při opakované zkoušce. Složený poplatek propadne, když kandidát neomluviv se důvod ně k ustanovené zkoušce nepřišel, anebo mezi zkouškou odstoupil. Kandidátům, kteří své nedostavení dostatečně omluvili, nebo kteří před počátkem zkoušky z důvodů zřetele hodných, na př. pro nemoc, odstoupili, může býti vrácena polovice zkušebního poplatku. O tom, je-li omluva odůvodněna, rozhodne zkušební komise většinou hlasů. Článek XIV. (1) Předseda zkušební komise předloží ministru spravedlnosti v lednu každého roku přehled o výsledku zkoušek za minulý rok. (2) Kromě toho zpraví vO každém uděleném zeměměřičském oprávnění inženýrskou komoru pro Ceskoslovenskou republiku (pracovní sekce v Bratislavě). (1) Každý

e)

II. O náležitostech

geometrických

plána.

Článek XV." (I) Zaměřují-li se změny parcel, buď zpravidla použito téhož zaměřovacího způsobu, jehož bylo použito při p&.vodním vyměřování obvodu, v ně.m~ nastaly změny, tedy buď zaměi'ování měřickým stolem nebo polygonalmho. (2) Zvláště buď dbáno tohoto: a) měření všech vzdáleností a směrů potřebných k sestrojení nově povstalých anebo změněných hranic par celních musí vycházeti od pevných na mapě vyznačených a co do správnosti přezkoušených bodů a zpravidla na ně se také připojovati. Při změnách většího rozsahu, zvláště jsou-li tu starší mapy, dlužno voliti za východiska vyměřování takové body, jež nebyly ještě od p&.vodního měření měněny. b) Všechny body, které slouží dalšímu určení zakreslovaných podrobností jakož i body, ve kterých parcelní hranice význačně se lomí, buďtež, a to každý z nich, zjištěn třemi účelně zvolenými, délkovými nebo směrovými měrami, z nichž jedna jest kontrolní, nebo pravoúhlými vzdálenostmi (pořadnicemi a úsečkami). Pro méně d&.ležité body, na př. při mírných lomech parcelních hranic, hranicích zwizorňujících způsob obdělávání a pod., stačí dvě míry. c) Určují-li se hranice parcel pravoúhelnými vzdálenostmi, budiž vytyčen pravý úhel úhloměrntm přístrojem: " aa) při pořadnicích delšlch čtyř metrů, mají-li býti zaměřeny hranice držebnostní, rohy budov nebo jiné ostře vyznačené body, bb) při pořadnicích delších 10 m, mají-li býti určeny méně důležité body, na př. hranice kultur, nepravidelné břehy řek a pod. . V rovinném terénu nebudiž užíváno pořadnic delších 50 m a ve stoupajícím terénu delších 25 m. Neinůže-li však býti určen některý bod jinak než pořadnicí takové délky, buď jeho poloha kromě toho zajištěna ještě další vhodnou mírou, zpravidla měřením přepon.

1922/122

d) Není dovoleno určiti body měřením po křivých hranicích pozemkl1. e) Měření buď v takovém rozsahu, aby změněné nebo nově povstalé parcely muhly býti zakresleny do katastrální mapy v přímé souvi~losti s parcelami nezměněnými a správně zobrazenými. ('I) Hranice držebností buďtež ve skutečnosti vyznačeny mezníky, a to podle ril.zných místních poměrl1 kameny nebo koly zřetelným zpil.sobem. Zprltvidla buď zasazen mezník ve všech bodech, ve kterých hranice se lomí. Jsou-li pozemky ohraničeny příkopy, ploty a pod., stačl, zasadí-li se mezníky do bodil. hlavních lomil.. (4) Změní-li se tvar nebo počet parcel, buďtež parcely takto číslovány: 1. Dělí-li se pozemková parcela ve dva nebo několik dílil., ?značí se .nové díly zlomkem tak, že číslo kmenové parcely jest čitatelem a Jmenovatel se určí aritmetickým pořadem počínaje 1 (na př. č. 185 děleno ve dva díly obdrží č. kat. 185/1 a 185/2). Stejně jest tu při stavebních parcelá2ch · I se d'la e pozeme k .JIZ .. v dVl' . DevI' e eny, ozna č'1 se novev povs t alé d'lI y t a k , že p&vodní číslo kmenové parcely jest čitatelem a čísla následující po posledním čísle předcházejícího dělení jsou jmenovateli (na př. čís. parc. 185/1 děleno dále na tři díly, bude pak označeno: 185/1, 185/8 a 185/4). 8. Mění-li se (zvětšují-li nebo zmenšují-li se) dva sousední pozemky téhož zp&sobu obdělávání změnou držby, nemění se číslování. 4. Zvětší-li nebo :;,menší-li se pozemková parcela přiléhající ke stavební z této neb oddělením části k ní, nezmění se číslování. Totéž platí, zvětší-li se pozemková parcela změnou zpl1sobu obdělávání tím, že se k ní přibere část sousední. 5, Povstane-li na stavební prostoře pozemek, podléhající dani pozemkové neb opačně na pozemkové parcele stavební a a) jsou-li na mapě stavební a pozemkové parcely odděleně číslovány, označí se nově povstalá parcela číslem následujícím po posledním parcelním číslu pozemkové nebo stavební parcely; b) nejsou.li číslovány každé zvláště, utvoří se číslo podle odst. 4.

v.

ClS.

1. ,

Uřad pro evidenci katastru vede záznam o použitých již číslech parcelních. Knihovní soud dohodne se s ním, než při knihovním dělení parcel dílce definitivně čísly označí. (5) Plocha buď pokud možno vypočtena z délek zjištěných při místním měření, jinak graficky použitim planimetru nebo kružítka a měřítka. Plochy parcel až do 1 aru buďtež vypočteny z délek skutečně měřených a nikoliv graficky. Na to dlužno pamatovati již při vyměřování. Správnost vypočtených ploch každé změněné nebo nově povstalé parcely buď opětným výpočtem přezkoušena. (l\) Měřeno buď podle metrické míry a vedle ní lze uvésti stranou míru zjištěnou podle přepočítacích tabulek. Článek

XVI.

O geometrických (situačnícb) plánech, které mají býti podkladem pro knihovní změny parcel, platí mimo předcházející předpisy (čI. XV.) toto: 1. Plány (ve formátě 21/4 cm anebo v takovém, aby mohly takto býti složeny) buďtež vyhotoveny: A.. jde.li o obce, pro které není dosud v&bec katastrálních map, anebo jichž mapy nebyly zhotoveny na základě přesného měření (mapy konkretuální) podle skutečného stavu: a) při pozemcích v místních tratích měst aneb uvnitř osad v měřítku 1 :1440. b) při ostatních pozemcích v měřítku 1: 2880. Změny buďtež zároveň zakresleny ve snímku mapy pozemkové knihy a tento plán budiž připojen k pozemkové mapě. . B. Jde-li o obce, pro které byly již zhotoveny katastrální mapy na základě přesného měření (mapy z nového měření, pl1vodní mapy katastrální a mapy komasační), v měřítku mapy příslušné obce. 2. Na plánu buď udáno, v jakém měřítku jest vyhotoven.

1922/123

3. Změněné nebo nově povstalé parcely buďtež zobrazeny souvisle se soudními nezměněnými parcelami a všechny pevné body, na které bylo měření připojeno, v plánu vyznačeny. ' Nové hranice buďtež zakresleny čarami jiné barvy (rumělko,u). 4. Dále buďtež na plánu vyznačeny délkové a úhlové míry, potřebné k sestrojení nových nebo změněných hranic parcel, a to vždy, byla-li katastrální mapa příslušné obce zhotovena na základě mí'ření metodou polygonální, byla-li však mapa vyhotovena měřickým stolem, jen tehdy, nebyly-li změny na plánu zobrazeny týmž způsobem měření. 5. Chyby shledané při vyměřování soukromým technikem v původnim zobrazení parcel v katastrální mapě buďtež na plánu opraveny vyznačením správných hranic a přeškrtnutím odchylných hranic z mapy převzatých a buď na plánu výslovně poznamenáno, že jde o pouhou opravu hranic. 6. Na plánu buďtež udány: jméno katastrální obce a pHslušného soudu, katastrální čísla parcel změněných i nezměněných s vyznačením způs()bu obdělávání předepsanými značkami pro katastrální mapy, dále dílčí výkaz ploch změněných parcel s udáním vlastník8. a jejich bydliště (podle starého a nového stavu) a konečně den, kdy hylo zaměření provedeno. 7. Na plánu vyznačené délkové míry nesmějí se odchylovati od skutečných nad přípustné meze odchylek, jak byly stanoveny v připojených tabulkách I.a II. 8. Na plánu vyhotoveném oprávněným soukromým technikem musí býti konečně potvrzeno, že byl jím vyhotoven, že jest správný a zejména že byly body dílčích hranic označeny mezníky a nebyla překročena pří. pustná mez odchylek. III. O děleni parcel podle prozatlmnich nástinti. Člán ek XVII. U knihovních soudů, které určí pro přechodnou dobu ministr spravedlnosti vyhláškou, mohou býti parcely, pokud budou jejich dílce přiděleny ze zabrané půdy ve smyslu zákona ze dne 30. ledna 1920, Č. 81 Sb. z. a n., také prozatímně děleny, jejich dílce odpisovány z dosavadní vložky a připsány k jiným knihovním těles8.m anebo pro nč zřízeny nové knihovní vložky, předloží-li navrhovatel místo geometrických plánil uvedených v čI. I. a upravených v čI. XVI. polohopisné nástiny (skizzy) vyhotovené technickým oddělením Státního pozemkového úJ:·adu. (2) Nástiny (skizzy) o rozdělení parcel budtež vyhotoveny ve formě zevně bezvadné a obsahujtež jméno katastrální obce, katastrální číslo a zp8.sob obdělávání dělené parcely, katastdlní čísla hraničících parcel, přibližnou výměru jednotliv)
Článek

XVIII.

Knihovní soud povoluje podle takového předběžného nástinu prozatímní dělení parcely, odepsání dílců a připsání k jinému knihovnímu tělesu nebo zřízení nové vložky, nařídí, abJ v zápisu na listu statkové podstaty bylo vyznačeno, že hranice a vyměra dílců jsou prozatímní. V mapě pozemkové knihy, jakož i v katastrální mapě nebudou pa~cely děleny, dokud nebude dodán definitivní geometrický plán. Také ve sloupci 4. listu A nebudiž prozatímní výměra dělených parcel zapisována. Všechny parcely takto prozatímně dělené buďtež u soudu vedeny v patrnosti ve zvláštním seznamu. (I)

1922/124

(2) Dělení stane se co do hranic a přesné výměry dílcil účinným teprve definitivním provedenim knihovního dělení.

Článek XIX. (1) Navrhovatel jest povinen předložiti soudu do dvou let po návrhu řádný polohopisný plán, vyhovujíci ustanovením čI. I. a XVI., leč by měl soud již po ruce nákres předložený úřadem pro přehled katastru daně pozemkové (čI. I., odst. 4.). (2) Soud z úřední povinnosti bude dohlížeti, aby přesný geometrický plán byl předložen; navrhovatele, není-Ii jím Státní pozemkový úřad, milže poháněti k tomu pořádkovými tresty, anebo podle svého uvážení, nevyhoví-Ii navrhovatel v dané Ihiltě vyzvání s touto pohrilžkou, dáti na jeho náklad vyhotoviti přesný geometrický plán. 3) Jakmile bude předložen řádný polohopisný plá.n (odst. 1.) nebo' nákres katastrálního úřadu, nařídí soud, aby bylo rozdělení parcely provedeno definitivně, a to v mapě pozemkové knihy a zápisem v příslušných vložkách. O každém definitivním rozdělení zpraví soud strany a úřad pro přehled katastru pozemkové daně. Tabulka 1. Přípustná mez odchy~ek pro vzdálenosti dyakráte merené při z am ě řo v á ní mě ři c ký m s t o le m. (Viz zelenou instrukci.) Hodnoty přípustných mezí odchylek byly vypočteny podle vzorce: 6. s = 2(0.00015 s 0.005 Vs 0.015) Pro měření délek za nepříznivých poměru jako přípustné meze odchylek mají platnost tabelární hodnoty zvýšené o 25"10. . Rozdíl mezi délkovými měrami na situačním nástinu vykázanými a dodatečným měřením (zkušebním) nesmí přesahovati mezí odchylek v této tabulce. Délky ze situačního plánu podle měřítka vyšetřené musí souhlasiti s výsledkem bezprostředního měření délek, je-li délka větší 150 metru,

+

+

až na 2~0 délky, jinak však až na přípustnou mez odchylek y tabulce M me t ru, pnV' cemz v v MV'znacl men VY'tko vy'k resu. uve denou, zveVtV senou o 5000 Tabulka n. Přípustná mez odchylek pro vzdálenosti dvakráte merené při P o I Y go n á lním vy měř o v ání. (Viz červenou instrukci.) Hodnoty přípustných mezí odchylek, které byly vypočteny podle vzorce 6. s = 0.00015 s 0.005 0.015, platí pro střední poměry terénu. Pro měření délek za příznivých poměrů mají jako přípustné meze odchylek platnost tabelární hodnoty zmenšené o 25%, pro měření za nepříznivých poměrů zvýšené o 25%. Uchylky a) mezi délkovými měrami na situačním plánu vykázanými a dodatečným měřením (zkušebním) nesmějí přesahovati mezí odchylek; b) mezi délkami ze situačního nástinu podle měřítka plynoucími a výsledky bezprostředního měření délek nesmějí přesahovati mezí odchylek, M: prlY' cemz MY'znaCl men VV'tko vy'k resu. zvetsenyc'h o 7000'

+

v

v

v

Vs +

v

Článek XX. Pokud nebude provedeno definitivní rozdělení, těchto parcel dále děleny.

IV. O pracech a zodpovědnosti

zeměměřičil Článek

nemohou

při úpravě majetkových

býti dílce

poměru.

XXI.

O pracech a zodpovědnosti zeměměřičil pn úpravě majetkových poměrů platí nadále §§ 14 až 33 nařízení č. 40/1909 J. M. s tou změnou,

1922/125

že odpadá označení soudních stolic jako "královské" a že platnost zeměměřického oprávnění přestává pozbytím československého státního občanství (§ 16, č. 3). V. Ustanovení o sestavování vložek pozemkových knih.

ČI ánek XXII. Ustanovení tohoto nařízení budiž použito i při sestavování vložek pozemkových knih, kdykoliv nastane potřeba děliti parcely neb opraviti jich hranice buď z davoda knihovních anebo z davodil. skutečné držby. Článek XXIII. (I) Toto nařízení nabývá účinnosti patná,ctým dnem po vyhlášení. Od' toho dne lze žádati za l'ozdělení parcel aneb opravu hranic jen podle plán a vyhovujících tomuto naHzení; před tím dnem podané návrhy lze vyříditi podle áosavadních ustanovení. (2) Toto nařízení náleží provésti ministru spravedlnosti v dohodě se zúčastněnými ministry. Udržal v. r., Dr. Dolanský v. r., Dr. Šrobá.r v. r., Srba v. r., Staněkvv. mek v. r., A. Novák v. r.,Habrman v.r.,Dr.Dérerv.r.,Cernýv.r., L. Novák v. 1'., Tučný v. r., Dr. Vrbenský v. r. P oznámk

a k nařízení

vlády

čs. ze dne 12. května

r., Šrá.

1922.

Ku článku XV. odstavci 1. Vedle metody grafické a metody číselné jest připustiti i metodu tachymetrickou, by umožněno bylo hospodárně využití každé moderní pomilcky jež zaručuje potřebnou správnost a toho tato výhodná metoda docHuje. Ku článku XV. odstavci 2b. Stanovení boda podrobných jest sprostře,lkovati správným geometrickým určením, buď prvky délek neb úhlll nebo i kombinací (tam uváděnými délkovými a směrovými mťrami); místo pravoúhlými vzdálenostmi jest použíti obvyklý název pravoúhlými souřadnicemi a jest podotknouti se zkušebnými měrami (hypotenus). Ku článku XV. odstavci 2 d jest poznamenati - ježto prosté obvodové míry nejsou dostatečným geometrickým zajištěním lomené čáry obvodové. Ku článku XV. odstavci 5. Použíti kružítka k odměření jest pravidelně vyloučiti vzhledem na poškození a nesprávnost jeho odpíchnuté míry' - odsunutí míry jest dokonalejší a s nynějšími pomackami i běžné. Ku článku XVI. odstavci 1 a doporučuje se měřítko 1: 1000, jedná-li se o celé obce případně, kde jsou konkretuálné mapy'1:2880 měřítko 1:1440 pokud se jedná o části obcí. Ku článku XVI. odstavci 1 b doporučuje se měřítko 1: 2000, jedná-li se o celé obce případně, konkretuálné mapy 1: 2880, toto měřítko pokud se jedná o části obcí. Ku článku XVI. odstavci 4, na konec vabec míry získané urcovací metodou (tedy v tachymetrii úhly a délky paprska). Dr. Semerád.

Zp~ávy odbo~né. Úprava geodetického studia ve Francii. Až do poslední doby nebylo ve Francii, kolébce velkých geometrů, geodetické studium vabec specielně organisováno. Teprve poválečné velké prá.ce, zvláště vybudování zpustošených krajů, vynutilo si zřízení prÁzdninových kursů geodetických. Tězce pociťovaný nedostatek specialisovaného studia geodetického byl předmětem úvah zodpovědných činite1a úí-edních a kruha geometrovských. • Kompromisním výsledkem anket organisována byla soukromá škola Ecole spéci ale des Travaux publics du Batiment et de l'Industrie pod ředitelstvím p. L. Eyrollesa. jez má dva ročníky. Absolventi 1. ročníku obdrží diplom Geometre - 'l'opographe a absolventi II. ročníku diplom IngénieurGeomCtre. Tento diplom jest rovnocenný diplomu inženýrů ostatních odborů této školy.

1922/126

Učební osnova vykazuje předměty: I. ručník (GeomUres-Topographes). A. Předměty všeobecné: 1, Doplňky algebry. 2. Analytická geometrie. 3. Deskriptivní geometrie a kotovaná geometrie. ~. Sférická trigonometrie. 5. Kosmografie. 6. Optika. 7. Francouzština. 8. Učetnictví. B. Předměty technické: 1. Topografické kreslení. 2. počtářství. 3. Nauka o chybách. 4. Kartografie a topografie. 5. Topometrie (praktická geometrie). 6. Výzkumná topografie. 7. Základy geodésie. 8. Vyměl'ováni stolem měřickým. 9. Vyměřování tachymetrické. 10. Hospodá,řské vyměřováni. 11 Plány měst. 12. Vyměřování kata.trálné. 13. Měření hornické. 14. Organisace státní služby měřické a návštěva těchto úřadů. 15. Scelování pozemků. 16. Drenáže a zavlažování. C. Předměty právní: 1. Právo ústavní, správní, soudní a finanční francouzské. 2. Všeobecné právo. 3. Zákonik selský a lesní. 4. Zákony meliorační. 5. Zákony a pI'edpisy pro úpravu zpustošených krajů. 6. Zákony o plánech měst a silnicích. 7. Pozemnostní knihy. D. Předměty hospodářské: 1. Národní hospodářství. 2. Selské hospodářství. 3. Meliorace pozemkové. 4. Agrámi a lesní správověda. 5. Katastr. Závěrečné závody. Rozpravy, návštěvy, vycházky. II. ročník (Ingenieurs-Geometres). A. Všeobecné předměty: 1. Počet diferenciálný a integrálný. 2. Geometrická optika. 3. Statická mechanika a pevnost. 4. Fysikálný zeměpis. 5. Zeměpis lidstva. 6. Geologie. 7. Všeobecná hydraulika. 8. Francouzština. Úprava zpráv. B. Technické předměty: 1. Chyby a pravděpodobnost. 2. Nomografie. 3. Geodésie vyšší a přesná astronomie. 4. Zkouška přístrojů a úkony topometrické. 5. Metrologie. 6. Užití vzdušné fotografie. 7. Fotogrametrie a stereofotogrametrie. 8. Drenáž a zavlažování. 9. Rozvádění a odstranění vod. 10. Tre~ování. zemni práce. Malé stavby umělé. 11. Scelování. 12. Venkovskáelektrotechnika. 13. Venkovské stavby. 14. Technika výstavby měst. 15. Organisacé veřejných staveb. 16. Organisace zeměměřických prací. 17~vTopografické kreslení. 18. Architektonické úpravy. 19. Hydrografická merenl. C. Předměty právní: 1. Právo obchodní a mezinárodní. 2. Správní právo. 3. Horní právo. 4. Nemovitosti a selský úvěr. 5. Vyvlastnění. D. Hospodářské předměty: 1. Národní hospodářství. 2. Selské hospodářství. 3. Všeobecná agronomie. 4. Rolnická a lesní správověda. Závěrečné závody. Návštěvy, vycházky a rozpravy. Aby se podpořilo vzdělání v geodésii ,a umožnilo i nemajetným v nynějších těžkých dobách, uděluje se na této Ecolll spéciale des Travaux publics také vyučování pisemné v oddílu zvaném École chez soi. Zapsaní kandidáti v tomto oddílu obdrží knihy (jichž škola vydala 383 svazků) dle přednášek sestavené pro jednotlivé pI·ednášky. Dle těchto knih obdrží dále otázky, jež zodpovídá pravidelně a po,inně. Tyto práce písemné se opravují a přičiní poučení zase písemně. Po ukončení kursu a tříměsíčni praksi se skládá zkouška a dle této obdrží vysvědčení a diplom. Podrobnosti viz článek dra llargera ve Věstníku inženýrské komory 1'. 1922., str. 161--;162. , Ustav vydává měsíčník: L'Ecole chez soi, roční předplatné 6 fi·., administrace 12 Rue Du Sommerard Paris Ve. Přihlášky a bližší informace si vyžaduje ústav ve formě: . Je soussigné (Nom, profession et adressp. tres lisib7es) prie la Direction de I'Ecole spéciale des Travaux publics, du Bátement et de l'lndustrie, 3. rue 'I'hénard, Paris Ve de vouloir blen m' envoyer, a titre graciel1x. les denx brochures relatives a I'Enseignement pal' Correspondance: L'Ecole chez soi. (Indiquer ici si ron désire des renseignements particuliers.) A ......•..•.. le ..... : ... 1922. Dr.Semerád. Hospodářský význam meliorace a komasace půdy na 510= vensku posuzuje Ing. Fr. Gazdík v čísle 11 "Zpráv veřejné služby technické". Plošná výměna orné půdy na Slovensku je 2,150.000 ha, z nichž 700.000 ha potřebuje provedení meliorace. Z této plochy připadá na obilniny 560.000 ha, řepu 42.000 ha a na brambory 98.000 ha. Předpokládá-li se

1922/127

pravděpodobné zvýšení úrody po provedené melioraci při obilninách o 6, při l:'epě o 150 a bramborech o 60 q na plochu 1 ha, jakož i 8e zřením na zvýšení výnosu po melioraci 300.000 ha luk a 200.000 ha pastvin, z v ě tšila by se po provedené melioraci úroda na Slovensku ročně o 3.36 milionil. q obilnin, o 6.3 mil. q řepy, o 5.88 mil. q brambor a o 10.1 mil. q sena. Po odečtení nákladu na provedení meliorací a na amortisaci 481 mil. Kč, od zvýšeného hrubého výnosu 2799 mil Kč dosaženého vypočtenou zvýšenou úrodou, dostáváme roční zisk 2318 mil. Kč. Komasací pil.dy bylo by možno na Slovensku dosáhnouti ročního zisku asi 640 mil. Kč,takže nynější roční ztráta následkem neprovedené meliorace.a komasace půdy na Slovensku, tak jak byla pl:'evzata po pádu bývalé vlády maďarské, činí 2958 mi\ionil. Kč, což představuje přibližně kapitlH 70 miliard Kč, o nějž by se zvětšila hodnota pozemkového majetku československé republiky na Slovensku. Množství hospodářských plodin, získané meliorací a komasací p\ldy, mohlo by vyživi.ti dalších 28 milionil. obyvatel a umožnilo by chov dalsího čtvrt milionu hovězího dobytka a výrobu dalších 10.000 vagonil. cukru. Mohlo by tedy samo Slovensko pro provedené melioraci a komasaci uživiti téměř o 1000;. obyvatel více nežli dosud.

Různé zp~ávy. Brněnské výstavní trhy. V lll.'pnu ukončeny

v Brně s dobrým výsledkem výstavní trhy a v rámci těchto byl to sbor zemědělsko-technický, který zasloužil si především naší pozornosti. Tu vystavovalo zemědělsko· technické {meliorační)., oddělení zemského stavebního úřadu (meliorace, vodovody, kanali8ace, pedologie), zemský stavební úřad (regulace, elektrisace), zemská správa politická (vodní stavby, hydrografie), státní pozemkový úřad, agrární úřady a lesnicko-technické oddělení pro hrazení bystřin. Zajímavá byla všechna oddělení, ale přece nejvíce zaujmouti musela !7eometra výstavka agrárních úřadů moravských a státního pozemkového uřadu. Skromná byla výstavka agrárních úřadll na květnove zemědělské výstavě v Praze, ale tu překvapovala svou bohatostí a názorností. Přibyly hlavně poutavé diagramy a příklad scelování ve spojení s parcelací velkostatku. Ty číslice diagramlí, ukazujících výhn
Tiskem Polygrafie v Brně. zeměměIič1i v Prazo.

1922/128

v BRNĚ,

1. listopadu

ZEMĚMĚŘIČSHÝ

1922.

vĚsTníH

Tdgonometdcké zaměřování detailu. Měř. rada Ing. AI. Š i ID e k. (Koncc.)

D. Přednosti a chyby pojednávané metody. 1. Výhoda uvedené metody spočívá v tom, že zaměření je možno vynášeti v jakémkoliv měřítku a zobrazení je vždy originálem, kdežto u měřického stolu zaměření vyobrazeno jest v určitém měřítku a další zvětšení neb zmenšení obrazu jest již jen kopií a nikdy originálem a situace při tom trpí, chyby se množí. 2. Zaměření skýtá materiál ke zpracování nejen grafickému, ale i počtářskému. 3. Další dobrou stránkou pojednaného měření jest jeho rychlost. Při měřickém stole musíme se nutiti z daných trigonometrů rayonovati pokud možno všecky kolíky na celé sekci. Některé nikdy nedostaneme, i když tyč s praporkem zdviháme. Ztrácí se na čase, než figurant celou sekci oběhne, a je-li z dohledu, vždy na to hřeší; to při trigonometrickém měření odpadá, neb je vždy blízko stroje a má předem stanovený chod. Dle získaných zkušeností trvá zaměření sekce o ploše 250 ha o tři dni méně' než polygonální metodou a skýtá výsledky právě takové jako ona a tedy lepší než měřický stůl. 4. Větší přesnost vysvětluje se tím, že pravítko vynášející jižníky, dá se dobře přiložiti na trigonometr, neb je tenoučké, kdežto u měřického stolu přikládáním záměrného pravítka k jehle na trigonometru zaražené trpí rayony a nastává zkreslování detailu. Používá-li se hrany libely neb busoly ku přikládání pravítka záměrného, může se též státi, že hrana úplně nekryje trigonometrický bod a nastává táž chyba. Další chybou je, že deska, na níž je papír napnut, se pod váhou dioptru na krajích ohýbá, čímž se papír deformuje a mimo to trpí venku vlhkem. U jiných přístrojů k vynášení úhlů se vždy orientuje dle již vynešeného směru; je tedy orientace stále jiná a nedokonalá, kdežto při našem transportéru je orientace vždy táž během celé operace a basíruje na jednom neb dvou bodech O-O! Při zaměřování takových bodů, kde je nutno zdvihati tyií s praporem a kdy vidime jen její špičku, jsou obyčejně rayony nespolehlivé a vše je závislé na spolehlivosti figurantově. 6. Tento způsob zaměřováni možno prováděti současně dvěma stroji; volba bodů a postup rayonování dá se zař'íditi tak, aby

1922/129

při jednom postavení tyče na detailním bodě bylo ho možno dvakráte zaměřiti ze sousedních stanovisek. Tím získá se na čase, neb odpadá čekání, než figurant dvakrát body oběhne. 6. Jelikož jsou stanoviska určena trigonometricky, nutno je vzhledem na jich důležitost vždy stabilisovati. Tím získává sekce řadu fixních bodů, na kteréž pak možno spolehlivě evidenční změny v konfiguraci parcel nastalé zaměřovati. 7. Vedle dobrých vlastností této metody měřické nutno promluviti též o její slabé stránce. Jest to jen vada jediná, a to ta, ie délka rayonu je závislá na průměru děleného kruhu. Čím větší kruh, tím možno kresliti delší rayony a tím jest též měření úspor·· nějiK U strojů vyráběných firmou Fromme ve Vídni docíliti možno délky rayonu 500-600 m, což úplně postačí. Byla-li však sekce změhma na polygonální strany, pak tato nevýhoda vůbec odpadá. IV. Docílené výsledky. Zbývá ještě učiniti posudek o docílených výsledcích; seznají se nejlépe při kartírování detailu. Při vykonané zkoušce bylo zjištěno, že projednávaná metoda poskytuje 80-90 % spolehlivých bodů z celého zaměření sekce, kdeito při mětickém stole dociluje se pouze kol 70 % spoleWivých bodfi.. Srovnání to učiněno bylo tím způsobem, že tytéž body, zaměřené stolem Ileb metodou trigonometrického rayonování, byly vypočteny a souřadniM vynešeny. Uvedený počet procent bodů kryl body graficky určené. Špatnost určení zbývajících 10-20 % neb v druhém případě 30 % vysvětliti možno různými fakty. Přesnost polygonálních pořadů, vynešených graficky naším transportérem, jest dokonalá. Vybočení polygonu napravo neb nalevo v jeho středu jest nemožné, což zjistiti možno souřadnicí příslušného bodu. Ke zkoušení polygonů !1 měřických bodů trigonometrickým způsobem zaměřených lze použíti údajů tabulky I b a I c, předepsané instrukcí polygonální z r. 1904 v § 45, bod 4., zvětšených o veličinu 7~O metrů, při čemž M značí měřítko příslušného zobrazení. Pro zkoušk.udetailllích bodů platily by sice údaje instrukce stolové z 1'.1907, uvedené v § 142 a tabulce V, zvětšené o veličinu5~0

metru, kde 0Eět

]}f

značí měřítko zobra:zení, ayšak

této vůbec. není zapotřebí. Udává dovolené diference příliš veliké, a pro naši metodu stačí tabulky, určené pro měření polygonální, čímž se sama nejlépe doporučuje. Idea této zaměřovací metody není novou, ale bylo potřebí ji prozkoumati a propracovati. Popud k tomu dal Ing. H. Profeld, dříve ev. inspektor v Brně, načež pověřilo mne bývalé generální ředitelství katastru zaměřením jedné sekce na zkoušku. Podávám tedy o ní zprávu pozdě, ale přece, aby neupadla v zapomenuti. . Résum6: Levé trigono mé tri q ue d u plan en d ét ai 1. L'auteur décrit le1evé qui applique la combination de la méthode trigoúométrique ;aveé la méthode graphique. L'idée principale de

1922/130

cette méthode consiste en rayonement des points du' déútil dana une circonférence par les visés du theodolité ďune station trigonométrique. Pour la destination du point l'intersection deux rayons est suffisante, on emploie un troisieme rayon a la vérification. A la station trigonométrique on applique l'orientation des rayons au point voisin trigonométrique, pour faire possible ,le calcul des points de détail selon la précisiun demandée ou par calcul des coordonnées ou par la construction graphique avec le transporteur speciale. L'auteur fait l'exemple de l'application de ce methode et la critique de leurs avantages comme des fautes.

Nová konstrukce vynášecícb KareL Trefný,

trojúbelníkt'i.

vrchní měi'. komisař.

Jednou z nejstarších pomůcek při pracích měřických je polní kružítko. Nevýhody této pomůcky (pružnost, nepřesnost, rozbodáni papíru a j.) přiměly různé konstruktéry, aby zhotovili přístroje přesnější a užívání kružítka omezili na nejmenší míru. Máme nyní celou řadu přesných vynášecích přístrojů od drahých ordinatografů až po populárn~iší a lacinější trojúhelníky vynášecí neboli posuvné. K těmto patří i t. zv. Skrbkovy troj-. úhelníky, umocňující přesné a rychlé vynesení zaměřené situace v určitém poměru zmenšenÍ. Právě okolnost, že jimi možno pracovat jen v jednom měřítku, pro které jsou konstruovány, je jejich nevýhodou. Poněvadž naše katastrální mapy jsou zhotoveny většinou v měřítku 1: 2880 a částečně v poměrech 1 : 2500, ,1 : 2000 anebo v polovinách nebo i v násobcích těchto poměrů zmen~ení, snažil jsem se sestrojiti takové vynášecí trojúhelníky, aby' jimi bylo možno pracovati ve všech těchto měřítkác~. ' • Konstrukce a způsob Užití těchto _trojúhelníků osvětlí tato úvaha: Pozorujme pravoúhlý A ABC ve dvou polohách I a II. a sice ABD a A'B'C'. Do polohy II dostal se ~ polohy I posunutím po přímce P, procházející jeho přeponou, a si~e o vzdálenost AA' c= BR' = CC',

.JL&""

Z obrázku je patrno, že AC: nc' = BC: DC-= AB : A'A atd. Značí-li odvěsnlt AC určitou délku na př., 100 m v měřítku 1 : m, BC rovněž na př. 100 m v měřítku 1 : n a je-li přepona AB rozdělena na tentýž počet dílků (na př. 100), kolik metrů vykazují v příslušných měřítkách délky odvěsen, pak při odsunutí trojúhelníka z polohy I do polohy II o vzdálenost AA' = x dílků přepony jest úsečka nc' = x m v měřítku 1: m a obdobně nc = x ln v poměru 1 : n.

1922/131

Tím je i užiti trojúhelnika tohoto dáno. Mám-li na přimku BC od bodu C nanésti vzdálenost x metrů v poměru 1: n, odsunu trojúhelnik o x dilků přepony do polohy 11 a průsekem odvěsny A'C' s přímkou BC vznikne bod D, který je x metrů v měřítku 1: n od bodu C vzdálen. Obdobně by tomu bylo pti úloze vynésti x metrů od bodu C' na přímku C'A' v poměru zmenšení 1: m. Tedy kolmé průseky měřické přímky s odvěsnou AC určují jednotlivé vzdálenosti v měřitku 1: n a s odvěsnou CB určuji jednotlivé vzdálenosti v měřítku 1: m.

,

.

O

Odvěsny těchto trojúhelníků, jejichž průseky s měřickou přímkou označuji jednotlivé vzdálenosti odpočátečniho bodu v jistém poměru zmenšeni, jsou tímto poměrem zmenšeni označeny. Jen při vynášení situace v poměru 1: 2880 jsou tyto trojúhelníky v poloze normálni jako Skrbkový, neboť trojúhelnik I s měřitkem je stálý a trojúhelnik II s noniem je pohyblivý. Při práci v druhých poměrech zmenšeni je tomu naopak. Aby pak v obrácené poloze trojúhelníků bylo možným správné čtení na měřítku i noni.u,je zavedeno číslování římskými číslicemi. 6islování červené je pro poloviční poměry zmenšeni. Poněkud je nezvyklé vynášeni situace v poměrech 1: 2000 a zvlášť 1 :'2500, ale jen v začátku tak, že každý může po krátkém cvičeni vynášeti situaci bez obtiži v kterémkoli z označených poměrů zmenšení*). *) Roku 1913 propočítal a dal zavésti pan vrchní měř. 'rada Jan Baše trojúhelníky vynášecí u oddělení pro nové měření v Sarajevě a při evidenci katastru d. pozem. pro Sarajevo město, a sice pro poměry 1: 1000 (1: 500) 1: 1562'5, a tyto pomůcky se dobře osvědčily.

1922/132

Tato nevýhoda je mnohonásobně vyvážená schopností tohoto přístrojku k mnohostrannějšímu využiti. Ovšem je možno konstruovati trojúhelníky vynášecí pro účely katastru i v jiných dimensích a kombinacích, ale tyto zde navrhnuté mají nejpřiměřenější tvar i dimense a dovolují vynášení délek víc jak 100 m (50) v poměrech 1: 2880 (1 : 1440), 1: 2500 (1 : 1250), 1: 2000 (1: 1000). Úprava i cena trojúhelníků těchto je jako u Skrbkových. Resumé. N ou velle construction des triangles cons t I' u cti ves. L' auteur donne III, déscription des nouveaux triangles constructives pour la desination des lonqueurs aux echelles 1: 2880, 1 : 2500 et 1: 2000.

Čtyři mapy z 18. století. Frant. Laud!it,

vrch. měř. komisař.

V technické kanceláři správy velkostatku Kout na Šumavě jsou čtyři mapy z 18. století. Dvě z nich, které zobrazují část našeho pohraničí proti Bavorům, jež až do poloviny 17. století bylo střeženo chodskými strážemi a až do roku 1771 nebylo proti Bavorům definitivně rozhraničeno, mají nejen místní, ·ale i širší historický a dokumentární význam; jest nutno právě pro tuto jejich cenu upozorniti na ně naše veřejné korporace a ústavy, aby se postaraly o jejich vyvlastnění a bezpečné uchováni. 1. Plan Ihro Hoch- und Hochgebohrenen Herrn Herrn Friedrich und Hugo J ohann Phillipp des Heyl. Rom. Reichsgraflen von und zu Stadion Reno Tit: in Konig Raich Boheimb Situirte Herrschafften Ohoden Sehloss Kauth Zahorzan und Neumarckt. Na tuhém papíře rozměru 103 X 63 cm je v měřítku ca 5 palců = 200 zemských provazců zobrazeno příslušenství velkostatků Trhanov (severozápadnl skupina) a Kouty s dvory Zahořany a Všeruby (jihovýchodní skupina). Mezi obě skupiny je vkliněno příslušenství města Domažlic a téměř po celém jihozápa,dě se nalézá kdysi sporné teritorium, o němž bude dále zmínka. Pod titulem· jsou vysvětleny použité značky pro: zámek s kostelem, zříceninu hradu, městýs s kostelem, městýs bez kostela, farní kostel a klášter (kde se nalézá zázračný obraz, jest poznamenán záři), kostely o samotě a kaple, samotu, stálé dvory, letní dvory, ovčíny, vesnice, pivovary, sladovny, chmelnice, železné doly, vysoké pece; železné hamry, kovárny, papírny, pily, mlýny ("Flurshiitten"), sklárny, lomy a poštovní stanice. Nato .následuje vysvětlení některých barev. Větrná růžice udává orientaci plánu k světovým stranám. Pod růžicí je vyrýsováno měřítko v podobě hranolové tyče, znázorňující 200 zemských provazců po 52 pražských loktech. Pod měřítkem čteme "J oanes Wenceslaus, Josephn Herrmann Specia Oivitat ... Misa Syndicus geomet ... dimensuravit et delineavit" Z toho patrno, že sestrojení mapy předcházelo skutečné měření.

1922/133

V pravém hořejším rohu je v· barvách provedený znak Stadionů a levý dolejší roh vyplňuje nedokončená tu,šová kresba, znázorňující kamenické práce v lomu. Provedení plánu je dosti jemné, pečlivé a výrazné. Mimo lesy jsou zakresleny pole, louky, velké rybníky, osídlená místa, komunikace a potoky. Poněvadž silnice jsou zakresleny nejen· v původních směrech plnou silnou čarou,.ale i jejich novější směry dvojitou čarou, nasvědčuje to tomu, že byl plán jaksi udržován v evidenci. Osady jsou okresleny pouhým kroužkem, k němuž se připojují značky- pro kostely a zámky. Méně lesnatá jihovýchodní skupina je dosti dobře i v podrobnostech kreslena. Zato převážně lesnatá severozápadIJískupina je velmi zkreslena a její n~jzápadnější část je nesprávná. Ciní to dojem, že buď měřič pro hluboké lesy ztratil orientaci, anebo že.- což je pravděpodobnější ---- kreslič násilně deformoval výkres, aby stačil se zvoleným formátem papíru. .. Všechny popisy jsou provedeny drobným gotickým písmem. Z mapy lze vyčísti polohu některých dnes již neznámých objektů. Terén zobrazen není. Pouze na několika místech, kde hranice panství se pohybuje po příkrých svazích, jsou tyto znázorněny šrafováním. 2. Jak již zmíněno, nebyla část naší státní hranice proti Bavorům až do r. 1771 definitivně ustavena. Převážně lesnatý pás ohraničený (mapa 1: 75.000): na severovýchodě~ kota 852,931 (obě severozápadně Cerchova), vrchol Čerchova, Cerchovské pásmo s kotami 952, 9~6, 733, myslivna mezi Čes. Kubicí a Dol. .Folmavou, kaplička jihozápadně od Něm. Kubice, kóta 454 u Certova mlýna, po nynější státní hranici až ke kótě 446 jihozápadně od obce Myslíva, bod nepatrně jižněji od mlýna ležícího jižně Všerub, ~říž na rozcestí v trati "Galgenberg", podél silnice Všeruby-flér ai k přechodu přes potok Koubu,vpo východním okraji lesa ležícího západně od osad: Fuchsberg, Cervené Dřevo, Přední Fleky, Barenloch k nynější státní hranici; na ji h oz á pad ě ~ kota 852 (jako nahoře), po nynější státní hranici až ke kotě 901 u "Tří znaků", vrchol hory Reis Eck, bod asi 300 m severně osady Voithenberg, ostré koleno potůčku Ehlbachl (v mapě 1 : 75.000 beze jména) vlévajícího se u Grabitz z pravé strany do Kouby, bod ca 300 m severně mlýna Sauberg na Teplé Bystřici, po západní, jižní a východní patě Diebergu ke kótě 420 na dnešní státní hranici jižně osady Plassendorf, bod na Dangles B asi' 3/-tkm jihozápadně osady Gaishof ležící, lesní šije u Eigelstein, odtud něco jižněji a potom mírným obloukem na rozcestí (Brand-W eg) asi 200 m jižně od .6 454, přechod silnice Všeruby-Osí přes potok Hopfen B., obloukem po jižním okraji lesa "Stachesrieder Holz" až téměř k samé nynější státní hranici západně obce Heuhot~ odtud přímým směrem přes "Dachs B." k bodu na cestě ze Sv. Kateřiny do Atzlern ležícímu asi 700 m v.

1922/134

západně od nynější státní hranice a k bodu u Bltrenloch (viz nahoře), byl sporný. Délka toho pásu, v němž se nalézaly osady: Fuchsova Huť,Dolní Folmava, Horní Folmava, Plassendorf, Gaishof, Schachten, Neu-Aigen, Schwarzau, Heuhof, Jligershof, Hochberg a Sternhof, činí přes 26 km a jeho šířka se pohybuje mezi 11/4až přes 6 km. Kdy,. kde a jakým způsobem byl tento pás rozdělen, podává: ":Mappa Uber Die Anno 1765 Zu InI,lsbruck Geschehen e G ran i t z - T h e i Iu n g Der e n A Iten Ir run gen." Mapa jest vykreslena na papíře rozměrů 195 X 78 cm v ll.lěřítku ti palců = 60 zemských provazcům po 52 pražských lokteéh, z něhož možno přímo odečísti dva zemské proyazce. Měřítko má tvar hranolové tyče. Provedení skeletu je velice podrobné, jasné a také dosti přesné. Obvod sporného území je ohraničen silnou na venek odstíněnou červenou čarou. Hranice nově utvořená je vyznačena žlutou čarou a na význačných lomech jsou zakresleny mezníky s čísly 19 až 60. Skelet obsahuje větší část dnešních komunikaci, všechny toky, dobrou situaci hospodářských kultur a míst zastavěných sporného území. Bohatý slovní popis dovršuje úplnou orientaci. Nerovnosti terénu jsou znázorněny temným stínováním nedobře skutečné tvary vystihujícím. Ostré tvary terénu, jako skály a vrcholy hor, jsou vyznačeny temnějším barevným podkladem a hustým kroužkováním nebo tečkováním. , Hojnost značek pro lesy, louky (tři šikmé čárJ"y) a barevné odstínění lesů, luk, vod a okolí osad činí mapu zvláště výraznou. Větrná růžice udává orientaci mapy k světovým stranám. Tvůrce její není znám. . Na konec ještě několik slov o ostatních dvou plánech, které SIce nemají širšího významu, ale přes to jsou' zajímavé. Jsou to: 1. "Grundries des Donauer Waldes, wovon die Grundobrigkeit, H: H: Grafen von Stadion E: E: 3/4. 'l'heile an die Gemeinde Donau eigenthumlich uberlaBen.haben." '- Měření bylo vykonáno "Anno 1795" a plán vypracoval "Anton Schoenebec~Horer der samtlichen Ingineur WieBenschaften". Přikreslené měřítko neudává poměr zmenšeni. Orientace je dána vykreslenou busolou. Provedení plánu je neobyčejně jemné. Tvar terénu je vystižen jemnou retuší přibližně ve směruěar spádu. V levém hořejším rohu je jemná stínovaná kresba znázorňující o rýhovaný sloup opřenou desku, na níž je vepsán titul. Mapa má rozměry 56 X 44 cm. 2. Mapa panských lesů kolem obcí:' Česká Kubice, Prenetů a Maxberku nemá nadpisu, letopočtu a ani měřítka. Její provedení nevyniká zvláštní pečlivosti. Pouze ve zdařilých perspektivních pohledech jsou zakresleny osady: Starý Prenet, Nový Prenet a Maxberg. Na okraji přičiněný seznam revírů udává jejich výměru v jitrech a sáhách. Mapa má rozměry 138 cm X 62 cm.

1922/135

Resumé. Quatre cartes du lSeme siecle. L'auteur décrit deux cartes d'une importance comme documentes non seulement locales mais aussi historiques.

Zp~ávy lite~á~ní. Nové knihy. L. O Ie r c: Applications de la photographie aérienne. Octave Doin, Paříž, 1920. 7'50 fr. F. Ob e r st: N eue Grundlagen und Anwendungen der Vektorrechnung. Oldenburg, Berlín, 1921, 102 str. 24 M. . V. T h e i m e r: Praktische Astronomie, geographische Ort- und Zeitbestimmung. Berlín-Lipsko, 1921.

Články časoplsne. Věstník inženýrské komory pro Čs. R., ročník 1922. Ois. 11. Ing. J. M a z á č.: Soukromé cesty, Ing. St. špaček: Zprávy oosvětovém Svazu inženýrském v Americe. Oís. 12. Ing. Leopold Bor o s s y: Úprava urbariálního práva a komasace. Oís. 14. Ing. J. M a z á č: O tvoření voonich družstev. Čís. 15. Ing. Leopold Bor o s s y: Urbarska regulacia, segregacia a komasacia. Čís. 16. Ing. J. M a z á č: O vyvlastnění k dobru jednotlivce, Ing. Dr. J. Barger: Odborná škola technická v Pařiži. Zprávy veřejné služby technické roku 1922. Čís. 12. Ing. A. N o v o t n ý: Naše silniční zákony.· Oís. 13. Ing. Josef K ř o v á k: Volba zobrazení 'čs. státu. Čis. 15.N ařízení vlády Čs. R. ze dne 12. května 1922 "O knih. dělení parool a o činnosti oprávněných zeměměřiČŮ ... ". (Velmi důležité znát kaž·dému čs. zeměměřiči, ať státnímu či civilnímu a autonomnímu.) Čís. 17. Zákon ze dne 13. června 1922 "O zápisu elektrických vedení všeužitečných elektrických podniků do pozemkových knih". Dr. Josef H rdi na: Pokusy o reformu vodního práva. Ing. Ot. F i e r I ing e r: Nové zkušenosti o zahradních městech v Anglii. Čís. 18. Dr. Josef H r di na: Právni poměry veřejných věci. Journal des Géometres-Experts francais 1922: .Str. 147. Stéréotopographie. Str. 196. Th. Dr B u x: Le Oadastre. Str. 207. L'Astrolabe prisme. osterreichische Zeitschrift fiir Vermessun~swesen 1922: Str. 33. Dr. E. D o lež a I: Lineare Meridiankonvergenz der Randlinien der Katastersektionen. All~emeine Vermessungsnachrichten 1922: Str. 400. Lip s: Zur Vereinheitlichung des Theodoliten. Str. 551. K. L ude ma n n: Versuche zur Feststellung der GroJ3e und des Verlaufes des regelmaJ3igen TeHes des Schatzungsfehlers bei Strichmikroskopen. . . Str. 595. K. L ude ma n n: Die Genauigkeit von FeinmeJ3b1inder aus Stah!. Str. 739. K. L ti dem a n n: Einige MitteHungen uber Busolentheodolite. Zeitschrift fUr Vermessun~swesen 1922: Str. 483. Dr. O. L a cm a n n: Ober eine monokulare Verwendung (les Stereoautographen.

a

1922/136

Str .. 489. Dr. 1. Ker I: Noch eine kurze Bemerkung zu den Fehlergrenzen flir Flachenbestimmung. Str. 513. E. Ha m mel': Zwei neuere Feinnivellierarbeiten. Str. 545. PIli h n: Darf das Kataster am Offentlichen Glauben des Grundbuchs teilnehmen? Str. 585. E. Ha m mel': Vektorielle und Rechensohieberauflosung trigúnometrischer Aufgwben.

Ministerstvo zemědělství chystáJ k podzimnímu zasedání parlamentu řadu předloh, dotýkajících se více neb méně praxe zeměměřičsk'é. V prvé řadě je to návrh zákona ,,0 scelování zemědělských p o zem k ů ale s ů, o dělení společenských pozemků, o úpravě užívacich a správních práv ke společenským pozemkům, jakož i o očišťování lesů 'od cizích pozemků a vyrovnání hranic lesů". Z dalších nutno uvésti tyto osnovy: 1. ,,0 zřízení zemědělsko - technických úřadů". 2. ,,0 úpravě řeky Moravy a melioraci pozemk'ů v údolí", 3. ,,0 úpravě řeky, Bodrogu a Latorice a melioraci pozemků v údolí", 4. ,,0 podpořl' zemědělsko-technických prací", 5. ,,0 úpravě, zřizování a podpoře zemědělských silnic a cest družstvy". Zkušební komise pro udělení zeměměřičského oprávnění na Slovensku a Podkarpatské Rusi byla zřízena při soudní tabuli v Bratislavě dle výnosu ministerstva sp,ravedlnosti ze dne 28. če'rvence 1922. Členové komise jsou: JUDr. Vlad. Fajnor (p,ředseda) z Bmtislavi, JUDr. Julius Baross (náměstek předsedy) z Bratislavi, tabulární soudcové Adolf Turner z Bratislavi a Štěpán Link'sz z Nitry, profesoři vysokých škol technických, Ing .• Josef Petřík, Ing. Dr. Aug Semerád, Ph. Dr. Boh. Kladivo, měř. vrchní rada Ing. Jan Baše z Bratislavi, měř. rada Ing. Frant. Fabián, tamtéž, min. rada Ing. Václav Špitálský (státní pozemkový úřad) z Prahy, civilní geometři Ing. Jar. Pavelec z Bratislavi, Josef Zemánek. tamtéž a diplom. stav. inženýr a civ. geometr Ing. Kornel Bittsánszký ze ŽiIiny. Jmenování členů této komise zakládá se na článku IV nařízení vlády O.s. R. ze dne 12. května 1922, Č. 148 Sbírky zák'onů a nařízení. kterým dO&avadní neurovnaná zákonná praxe o civilních technicích a diplom. inženýre,ch byla unifikována.

Doplnění sítě státních

silnic v republice československé.

Dne 14. března t. r. bylo konHno v ministerdtvll veřejných prací informační jednání o zestátnění diHežitÝ'lh okresních silnic, které svým významem a úprn,vou vyhovují podmínkám kladeným na hlavní komunikační tepny n jimiž by byla vyrovnána nestejnoměrnost v rozdělení státních silnic převzatých po rozr,adnutí bývalé rakousko-uherské monarchie. Učel i n k am er a ční akce vysvětlil odborový přednosta Ing. G. Hermann, načež obšírnou zpl"lÍvu podal přednosta silničního oddělení ministerstva veřejných prací vrchní stavebnj rada Ing. L. Veselý. Délka nynčjších státních silnic je v Cechách 4390, na Moravě 1057, ve Slezsku 425, na Slovensku 1990. v Podkarpatské Rusi 545, celkem tedy 8405 km. Podle navrženého inkameračního programu jev délka silnic, o něž má býti zvětšena dosavailní síť státních silnic: v CechHch 2155, na MOl"avě 1742, ve Slezsku 226. ná Slovensku 1516, v Podkarpatské Rusi 262, tedy celkem 5901 km, takže by po uskutečnění tohoto programu měla čsl. republika 14.306 km státních silnic. • Dosud připadá na území o ploše 100 km 2 délka státních silnic: v Cechách 8'45, na Moravě 4'76, ve Slezsku 8'22, na Slovensku 3'53 a v Pod karpatské Rusi 3'70 km, Po vzestátnění navržených silnic připailalo by prllmčrně na 100 km 2 území v Cechách, na Moravě a ve Slezsku 12'68, na Slovensku 6'40 km a v Podkarpatské Rusi 7'54 km státních silnic. RliŽŘí podrob:lOsti jsou uvedeny v čísle 9. a 10. "Zpráv veřejné služby technické",

1922/137

Novější zpl'Jsoby úpravy silničních vozovek se zvláštním zřetelem na vozbu automobilovou popisuje v čís.. 6. a 7.• Zpráv veřejné službr technické" Ing. A. Hloušek, stavební rada minis~erstva veřejných praCl. Je v z íjmu zlepšení celkového stavu silnic v Ceskoslovenské repnblice a rozvoje dopravy automobilní, aby v nedaleké době bylo zjištěno, který z novějších způsobů prováděných vozovek by se nejlépe hodil pro naše silnice. Vv úvahu by mohly přijíti tyto vozovky: a) Stěrkovaná vozovka s povrchovým dehtováním, pH níž za teplého počasi na doMe vyhřátou a řádně očištěnou silnici se rozstřikuje dehet z dehtovacího stroje, za kterým kráčejí dělníci v dřevácích, kteří škrabačkami s gumovou vložkou rozestírají dehet tak, aby pokryl souvisle povrch silnice. b) Vozovka z dehtového makadamu skládá se z dehtované sm{'si rozprostřené v tloušťce 10 cm, sestávající podle anglického prováděcího způsobu ze 60"/0 štěrku o rozm(~rech 5 až 6 cm, 300;. štěrku rozměrů 3 až 4 cm a 100;. drti o rozměrech 1 až 2 cm. Tento materiál se řádně za sucha promíchá, načež se podehtuje a rozprostíní, na starou silnici. kde se po částečném vychladnutí zválcuje nejprve válcem o váze 5 až 8 t a poté válcem o váze 8 až 12 t. Uválený makadam se pokryje dehtovanou drtí a zrnitým pískem. Pro dehtování se používá dehtu z plynáren nebo lépe z koksoven. Z dalších vozovek je popsán ve jmenovaném časopise ještě živičný a cementový makadam. V závěru svého článku poukazuje autor na zájem, jaký v Anglii věnovaly kruhy automobilisLickě otázce rekonstrukce silnic, takže již v r. 1910 byl zřízen zvláštní silniční úřad, jemuž byly dány k použití daně z benzinu a motorových vozidel, jež před válkou vynášely ročně asi 30 mil. korun. Z těchto příjmů byly rekonstruovány hlavní silnice vedoucí z Londýna, jež jsou v bezvadném stavu a bez prachu. Náměty pro nový stavební řád. (Geom. Emil F a It U s.) Když minulého roku vyzváni technik'ové k spolupráci na vypracováni celostátního stavebního řádu, nelenili ani geometři a podali svoje návrhy a připomínky. Prvnim bylo podání brněnské odbočky našeho spolku z května m. 1', na ministerstvo veřejných prací: Pro nový stavební řád dovoluje si "Odbočka spolku čs. geometrů v Brně" podati tyto návrhy ustanovení o polohových a regulačních plánech: . V předpisech stavebniho řádu dlužno předevšim přesně rozlišovati ,iak po stránce právní, tak technické p lán p o Io h o v Ý (polohy, polohopisný) a p lán r e g u Ia čni (zastavovaci). I. Pokud se týče plánů polohových: 1. Pro vyhotovení polohových plánů buďtež závazny předpisy nového měření katastrálního, jež budou nově vydány triangulační a početní kanceláří (posud u min. financí v Praze) a předpisy nivelační kanceláře min. veřejných prací. 2. Aby měření se zbytečně neopakovalo, budiž. vždy uzavřena ,mlouva mezi obcí a státem, hlavně o provedení triangulace, polygoni(ace, zjištění vlastnických hranic, schválení a rozmnožení plánů, dělba rrá'ce a nákladů. Za součinnosti státních geometrů vypracovaný polúhový plán převezme také stát jako úřední plán pro evidenci katastru a knihu pozemkovou. 3. Schvalování polohových plánů provádí se na místě samém, aniž třeba 2 exempláře předkládati a to inspektoráty pro nová měření ve smyslu učiněné dohody, jinak měřickým oddělením zemské či župní samosprávy. Doporučuje se schvalovati celé dílo po částech a ne v celku, až po skončení všech prací. 4. Měřítko polohových p,lánů pro vš ec h n a m ě s t a budiž jednotné a to nejvhodnější 1: 1000 - při čemž obtižné partie možno také vynésti v měřítku 1: 500, jež ale jinak pro celek je nepřehledné a neosvědčilo se. Pro venkovské obce stačí měřítko katastrálních plánů (mwp). 5. Kopie polohových plánů buďtež připustny dle účelu nejen na plátně, ale i na papíře.

1922/138

6. Evidenci polohových plánůobstarávaji měřická odděleni městských stavebních úřadů, jinak zadá se kanoeláři civilního geometra nebo _prová,děnabude evidenčním geometrem. . Sloučením evidence katastru s evidencí polohových plánů (ve městech) docililo by se zajisté velikého zjednodušení agendy. 7. Vypracování polohových plánů budiž nadále zásadně svěřováno jen úředně oprávněným civilním geometrům, členům čs. inženýrské komory. II. Pokud jde o plány regulačni: 1. Každé město a obec, kde se dá očekávati v blízké době větší mch stavební, musí sípůříditi gen e r e I n í (ideový) plán regulační (zastavovací) navržený do' hotových plánů polohových a není-li těchto, do současných plánů ,katastrálních, jež doplní se vrstevnicemi, případně v území rovinném výškovými kotami. 2. V generelním plánu regulačním budiž vyřešena síť komunikačni, rozvrh čtvrtí a zeleně; způsob zastaveni, veřejné budovy a prostranstvi, pl'ípadně způs'ob zásobeni vodou a stokováni. _ 3. Posuzování a schvalování těchto plánů regulačních nechť přísluší státním rel'ulačním komisim v Praze, Brně a Bratislavě nebo, případně zvláštním župním komisím, kde 'také geodeti budou zastoupeni. 4. Nebude-li do konce roku 1930 některým městem generelní regulační plán předložen, má příslušná regulační k~mise povinnost vypracování plánu zadati na náklad města odborníku, jehož komíse určí. 5. Podrobná regulace zobrazována budiž v plánech polohových jen dle časové potřeby a nejnutnějším :mzsahu. Takové částečné regulace schvalují taktéž příslušné regula.ční komise a to n e j d é I ed o 4 ne děl po předložení. 6. Přání jednotlivců týkajkí se generelní a podrobné reg-ula,ce odporučuje se vyslechnouti předem. 7. K§ 14: Nezačne-li během 5 let -stavěti v některé stavební skupiněschválené parcelace, možno platnost sta vebniho povolení pro tuto skupinu- zrušiti. Obdobně znělo podáni na M. A. P. a návrhy zahrnuté ve vyjádření Spolku čs. inženýrů a architektů. odbor Brno. Ve svých přednáškách ,,0 výstavbě měst" na bměnské technice seznamoval nás docent ar·chitekt VI. Zákrejs s postupem prací pro nový stavební řád a umožnil nám podáni dalších přípomínek v březnu t. r.: Obecné

podmínky

pro

plán

upravovaci.

Povšechný (generelní) plán upmvovací (regulační) má vykazovati: 1. Plán dotyčného území v měřítku aspoň katastrálním, jenž se doplní výškovými body, v území pak tvárlivém vrstevnicemi. 2. V plánu vyznačí se zamýšlená prostranství veřejná (ulIce, náměstí, hřiště), dále nynější a budoucí ro'zvrh zeleně (stromořadí, sady, porosty). 3. Vytknou se vhodné obvody pro zastavění, žádoucí veřejné budovy a pomníky. 4. Průvodní zpráva, jež zahrnuje odůvodnění navrhovaných úprav, naznačuje způs'oby zastavěni. zásobování vodou a odvádění kalů, mimo soupisu památek stavebnich a přírodnkh .- hodných zachování. Při větších obcích přistupuji k obecným podmínkám ještě podmínky zvláštní: ad 1. Revise a doplnění plánů území dle skutečnosti. Výškovou siť třeba zajistití značkami a dle možnosti připojiti na státní nivelační síť (min. nař. z 20. ledna 1920). ad 2. Veřejná prostranst,;í a rozvrh zeleně vyřeší se podrobně.

1922/139

ad 3. Obvody určené pro zastavování třeba roztřídíti dle účelu a způsobu zastavění, jak situačně, taK výškově; vyznačení staniž se v různých barvách. P.ovšechná parcelace zakreslí se pouze v místech, kde započato již se stavbami, neb se co nejdříve započne. ad 4. Podrobná průvodní zpráva budiž případně doplněna návrhy stavebních povolení pro místa s povšeehnou pareelací (přeehod k podrobn)'m plánům uprav ovacím). Jak

si

počínati

pří

zadávání

upravovaeíeh

plánů?

V každéobei, kde třeba upravovaeího plánu, ustaví se především mistni regulačni komise a sice tak, že stavebni komise obce doplní se přibráním vhodných odborníků. Tato komise připraví nejdřive veškeré pomůcky a zadávací podmínky, bude nápomocná projektantovi a konečně bude bdíti nad dodržením upmvovacího plánu a postará se o jeho evidenci. Z3Idávání upravovacího plánu díti se bude buď veř,ejnou soutěži, !leb z volné ruky a siee: U obcí (měst) přes 10.000 obyvatel, lázeňských a průmyslových míst veře.inou sou_těží, u menších obci zpravidla z volné ruky. Sehvalování

upravovacich

plánů.

Hotový upravovaci plán vyloží se veřejně 14 dní a po' návrhu mistní regulační komise předlož i se i s případnými námitkami obecnímu zastupitelstvu ke schválení. Úřední přezkoušení a konečné rozhodnutí o námitkáeh vyhrazeno budiž teehnickému odborníku župního úřadu. Po dobu, než župní zřízeni bude uskutečněno, rozhodovati bude o těchto plánech státní regulační komise přís,lušného hlavního města. Pro župní města jest konečnou odvolaci a schvaJovací instancí ministerstvo veř,ejných prací v Praze. . Celostátní pomdnou pro otázky plánů upravovacích bude Ústav pro výstavbu měst při M. A. P. Kromě této pak státní regulační komíse v Brně a Bratislavě. Proti zamýšlenému přeplňováni polohopisných plánů (plánů obec) podáno takové vyjádřeni: Máme-li rozhodnouti o obsahu polohopisného plánu, nutno využitkovati praktkkých zkušeností s vypravením plánů vůbec. Třeba jen pohlédnouti na plán .Brna, v poměrně velkém měřítku 1: 500, kde již plochy ulični blíží se přeplnění. Cheeme-li pak použíti nejlépe vyhovujíci měřítko 1: 1000, bude třeba hospodárnosti s místem a dobře uvážiti stupňováni požadavk'ů zahrnutých v nynějších staveb nich řádech. V zájmu přehlednosti plánu odporučuje se použíti více otisků (kopií) průsvitných a neprůsvitných dle různých účelů a nastalé potřeby; taktéž vhodné soupisy ulehčí plánu. . Naším cílem musí ibýti .i'ednotný základni plán polohopisný, jenž bude zároveň katastrálním, účelně d o p In ě n Ý m. Ať zahrnuje především údaje plánu katastrálního: 1. Všechnv pa.rcely pozemkové a stavehní } S b kl" vk' v' I' I . . v' I o vv ymI znac 31m! s pn~. parce ~lm~ CIS y. . ., katastrálními. 2. Hramce vlastmcke, obecm, okresm a .1. 3. Místní pojmenování. 4. Měřické body. 5. Soupis parcel a jieh kultur. 6. Polní náčrtky (v dvojnásobném měřítku plánu). J Přílohy. 7. Místopis měřickýeh bodů. 8. Zápisníky měřeni a výpočtů. Mimo toho vyznačí se v plánu:

I

1922/140

9. Čísla domovní (pokud jsou ustálena). 10. Výškové body základní í detaílní, doplněné zpravidla vrstevnIcemi;. výšky vod a hlavních uličních potrubí. 11. Průběh uliční sítě vodovodní a stokové. 12. Zaplavovanýobvod. Památ.ky, výšky říms a hřebenů budov, různá vedení (elekt.řina, plyn a .I.), geologické složení půdy, míry dolové, území poddolovaná, svážná, lI).očálovit.á, drenovaná, ochranná pásma pramenů léčivých dále rozvrh zeleně (porost.y, aleje, stromy), úpravy cest, sílnic a ulic a j. dá z j i stí t i a z a k r e s I i ti d o o t i s k ů p lán umí s t n í r e g ulační komise v rozsahu skutečné potřeby pro plán zastav ovací. P o zná m k a: Uzákonění všech vyslovených podminek(pražský návrh) pro vypracování polohopisného plánu znamenalo by po dosavadních zkušenostech -, že vysoký náklad odradí zase většinu obcí od pořízení dobrého plánu. Do dat e k: Při vypracování polohopisných plánů možno ovšem více méně pominouti ohledy na potřeby pozemkového katastru (jak se vlastně dosud dělo), ale to znamená vylučovati důležitého veřejného činitele, který může z velké části hraditi náklady, dále obmeziti oprávnění plánu a vyhnouti se vůbec úspornému počínání. Význam katastrálního plánu pro evidencí daně pozemkové ustupuje stále více do pozadí, za to však pro technická podnikání a všeho druhu upotřebení cena jeho stoupá nezadržitelně. N o v Ý k a t a str á I n í plán ať je' t.aké žádoucím plánem polohopisným! "Zprávy veřejné služby technické" z 15. července t. r., čjs. 14, přínáš.í článek "Přípravné práce k osnově základního stavebního řádu pro republiku česk'osll(venskou" a tu se dovídáme, jak dalece naše náměty došly, či vlastně nedošly sluchu u příslušné odborné komise v Praze. V komisi geometra není, ač otázky polohových, parcelačních a regulačních plánů tak zasahují do jeho činností. a také celkem ukázala se marnou naše dobrá vůle, méně ke škodě naší, ale více ke škodě věci. V zájmu hospodárnosti práce a měření zvláště dovedli jsme se povznésti nad osobní prospěch a svoje náhledy, zkušenosti a obavy sdělili jsme otevřeně s příslušnými činíteli a není naší vinou, že jsme nenalezli dostatečného porozumění. Základní stavební řád, platný pro celou republik'u, -měl by snad obsahovati jen minimum požadavků, které by se zvyšovaly dle poměrů, ale zmíněná z'práva ukazuje více na maximum požadavků, z kterých bude nutno slevovat. Kdo zná třeba nesnáze měst s polohovými a regulačními plány již před válkou, nepochopí p,řehánění požad{tvků na ně kladených a tím značné jich zdražení, aniž usnadněn() spojení s katastrálními plány a jich měření. Zdá se také, že tak důležítá úprava hranic (Umlegung) pro stavební účele nevyhoví v navrhované formě. Není konečně úkolem tohoto článKU potírati všemožné náhledy, nýbrž Wavně upozorniti na úsporné snahy geometrů. V souvíslosti s otázkami polohových a regulačních plánů vypracována také stať následující: Katastrální

plány

na Slovensku doplnění.

a otázka

jich

Původní katastrální plány na Slovensku pořízeny byly po roce 1865 stolem měřickýIIi v obvyklém měřítku 1: 2880. Jižní pomezí Slovenska má pak také plány nového měření z doby p,o rOKu 1890; některá

1922/141

města, jako Bratislava, má městský obvod ve dvojnásobném měřítku 1 : 1440, také ale metodou stolovou. župy trenčanská a turčanská (až na několik obcí) zaměřeny však vůbec nebyly a scház,í nám tam posud k a t a str á Ik y. Evidence plánů (souhlas se skutečností a pozemkovou knihou) n~prováděna tak jako u nás a tak stala se pro nás palčivou otázka rychlé a správné reambulace. Na určitých místech reambulace se již provádí a taktéž nové měření je v činnosti, kde plánů vůbec není, ale netřeba si tajiti, že můžeme ček'ati dobře 20 let, než zastaralé slovenské mapy zreambulujeme a zmíněné 2 župy zaměříme. Při nynějším nedostatku měřického personálu bude těžko stupňovati výkonnost a třeba se také vyvarovati špatné zkušenosti, kterou jsme učinili s překotnou reambulací rakouskou v letech sedmdesátých. Přirozeným a nejsprávnějším by bylo doplnění plánů s tou přesností a metodou, jakou původní měření provedeno. Připustíme-li metodu méněcennou, musíme nevyhnutelně dospěti k znehodnocení původních operátů. Mimo obvyklých metod měřických (stolové a číselné) dlužno zvýšenou pozornost Věnovati novodobým způsobům: stereofotogrametrii, letecké fotog-rametrii a využitkování lete'ckých snímků vůbec. Pro místopisne mapování (topografické mapy od měřítka 1: 10.000 výše) znamená toto "yužití fotogra:fických snímků obrat neočekávaný. Pro plány, t. j. znáz·ornění v měřítku větším jak 1: 10.000 a tím spíše pro plány katastrální a polohopisné v měřítku aspoň 1: 2880, jsou tu obtíže ještě nemalé. Pokud jeví se tu pouze potřeba okamžitých obrazů skutečnosti a názorných snímků (pro plán upra,vovací), vyhoví nám znamenitě letecká fotografie. Kde se nám bude jednati o. znázornění právního stavu, vlastnických hranic, předcházeti musí ne-toliko zjištění, ale také zviditelnění (vhodné označení) rozhraní pro letecké snimky. Pro stanovení výšek potřebujeme pak snímky fotogrametrick'é a ještě lépe stereofotogrametrické. Generální ředitelství katastru v Bělehra,dě pomýšlí založiti katastr pozemkový v krajích, kde plánů katastrálních není (Srbsko předválečné) aspoň na základě leteckých snímků a podobně obstarati i evidenci. Je to zajisté pomoc z nouze, prozatímní op'atření,o němž nevíme, jak se ještě osvědčí a které ovšem možno použíti také na Slovensku, kde plánů není (Trenčín, Turec) a též tam, kde reambulace plánů bude obsáhlá a svízelná ;' k o P i e v h-o d TI ě oS poj en ý" h 1 e t é c k Ý c h sní m k 11 bud o u y Ý teč n o ll. p o m ů c ko uhl a vně pro n á vI' h y P 1 á n ti u p r a v o v a c í c h. . Reamhniovati nyněJší hotové plány na zá-kl3idě leteckých snímki'l nemožno již odporučiti pro naprostou různost metod a přesnosti. Pouze letecké snímky (plány) bude dobře doplňovati zase letecky. Dále třeba uvážiti otázku hospodárnosti zaměření a r ~a m bul a cep 1 á n ů S loven s k a při n y něj š í r o z tří š t ěn o s tip o zem k ov é h o vlastnictví, jižparcelace panské půdy ještě zvýší. Nutno odporučiti obdobný postup jak ve Švýcarsku, kde pl'ovádí se nové měření katastrálné a dříve neprovede se detailní zaměření obce, dokud není provedeno vhodné uspořádání hospodářských pozemků. Na Slovensku počínejme si podobně (platí Konečně o všech zemích republiky) a roztřiďuJme obce dle nutné úpravy pozemkového vlastnictví: 1. Obce, zralé pro scelování. 2. Obce, kde vyhoví ž3!okrouhlení (arondace) pozemků. 3.; Obce,kcde vystačíines ohraničením a příp. vyrovlráriíin :hranic.

1922/142

4. Obee dostatečně scelené, zamerené a ohraničené. Tak bude možno zásadně rozvrhnouti práce na agrární operace ka,t. úřady a kanceláře civilních geometrů a získání konečných plánů uspíšit.

Pracovní sekce Brno inženýrské komory pro Č. S. R. Z;právH o schůzi představenstva Pracovní sekce Brno Inženýrské komory pro C. S. R., konané dne 24. června 1922. Program schuze byl následující: 1. Čtení protokolu o předešlé schllzi, 2. zpráva o čínnosti od předešlé schůze, 3. došlé dopisy, 4. čestné řízení, 5. doplnění představenstva, 6. volné návrhy. ' Sch1izi zahájil krátce po 14. hod. p. předseda Ing. Hromčík za přítomnosti vládního komisaře a 4 členů představenstva. Protokol o schůzi, konané dne 27. března 1922, byl po přečtení beze změny schválen. Dle podané zprávy o činnosti Pracovní sekce od poslední schůze došlo 230 dopisů, odesLino bylo 250 dopisů a 650 oběžníků. PHhlášeno bylo 11 a odhlášeno 6 asistentů. Pod,íno bylo 7 dobrozdání o žádostech za připuštění k autorisační zkoušce, při čemž se sekce ve 2 případech vyslovila proti připuštění ke zkoušce, dále 11 dobrozdání o žádostech za udčlení autorisace, z nichž 2 byla záporná. Zemskými správami politickými bylo uděleno 7 autorisací (1 pro architekturu a stavby pozemní, 2 stavební, 1pro stavbu strojů a elektrotechniku a 3 zeměměřícké). Složeno a za zaniklé bylo prohlášeno celkem 5 autorisací. Zemřel civilní inženÝ'r pro lesnictví František Halbmayer v Jindřichově. , Zakročeno bylo ve 2 případech ohledně zadání prací regulačních, dále zadání stavby vodojemu, neoprávněného používání titulu inženýrského, neoprávněného provádění měřických prací městským technikem, případně obecním hospodářem. Zakročeno u 2 okresních politických správ proti provádění siluičních staveb mistrem zednickým a polírem u 2 okresních politických správ proti provádění vodních staveb neopdlvněnými osobami a konečně proti neoprávněnému provádční železniční stavby úředníkem ,dráhy. Zemské správě politické v Brně podán návrh na jmenování civilních inženýrů pro technickou chemii za zkušební komisaře pro autorisační zkoušky. Od státních a zemských úřadll došlých 6 vypsání staveb bylo sděleno příslušným civilním technikům. Ve 3 případech podána byla dobrozdání o přiměřenosti honoráře civilních techniků, ve 2 případech dobrozdání o zpllsobilosti znalců ft v 1 případě dobrozdání o započitatelnosti válečné služby do praxe civilniho technika, , . Na vědomí bylo vzato sdělení presidia Inženýrské komory v záležitosti melioračních mistru. Schváleno býlo podané odvolání do rozhodnutí zemské správy politické v Brně, že stavební a zedničtí mistři jsou oprávněni prováděti také stavby silnic, dále odvolání do rozhodnutí městské rady v Brně, že zhotovování projektů a plánll na inženýrské stavby nelze považovati za výhradné pr:ívo civilních techniků a konečně odvolání do rozhodnutí jedné okresní politické správy, jelikož nepotrestala zednického mistra pro provádění stavby silniční a další provádění jemu nezakázala. Usneseno obrátiti se na zemskou správu politickou ohledně požadování podrobných kalkulací a rozboru cen pří oferování za pevné ceny. Doplnění představenstva Pracovní sekce bylo odročeno, jelikož vzdání se jednoho člena, kterÝ neuvedl zá'konitých důvodů, není ještě pravoplatné. Konečně usneseno obrátiti se na příslušná finacní Í'editelství, by k provádění zákona o dani z vodní síly ve smyslu § 16 vládního nařízení ze dne 12. května 1922, čís. 142 Sb. zák. a nař., přibíráni byli co nejvíce civilní technikové. Po vyčerpání programu byla schůze v 16. hod. 45. min. skončena. Ze zájmové skupiny měřické při místním odboru Spolku čs. inženýrů a architektů v Brně. Předseda odboru p. prof. Ing. Ryska

1922/143

sdělil ve výborové schůzi dne 23. června, že na valném siezdu Spolku čs. inž. a arch. v Plzni r. 1922 byl přijat návrh na snížení' členského příspěvku o 500;. pro zeměměřiče a lesní inženýry, kteří nečiní nároku na odebírání některého z časopisů vydávaných ~polkem čs. inž. a arch. Upozorňnjeme dále, že odbor Spolku čs. inž. a arch. usne::;l se v téže výborové schůzi přijmouti program reformy zeměměřického. inžen}'rství tak, jak jej vypracovaly organisace zeměměřické (viz "Zem. Věstn." č. 6/1920) a doporučil jej ku přijetí pražskému ústředí i všem odborům, kterým současně zaslán byl dotyčný návrh. Žádost moravské odbočky říŠ. spolku stát. měř. úředníků, aby zeměměřiči byli pojati do úpravy postupu vysokoškolského tÍřednictva dle návrhu "Svazu" byla .iédnohlasně uznána za oprávněnou a s odporučením zaslána pražskému ú::;tředí. Vyzýváme proto kolegy, aby se hlásili do Spolku čs. inŽ. a arch. a své přihlášky podali na adresu Ing. Ant. Krátkého, měř. rady v Brně, Tivoli 48, ktery jest zástupcem jednatele brněnského odboru.

Jmenování: U státníhopozemkového úřadu: měl". radou Iug. Aut. Krátký. - U státních drah: měř. radou Josef Dušek, měř. vrchním komisařem Jan K leg a, měř. komis'ařem Viktor Mat y á š. - U agrárních operaci: a) mě'ř. vrchními komisaři Emil Palla, Vincenc Paleček, Michael Spalek' a Ing. Jan Kubín. - U evidenee katastru: měř. elevem Josef Hejzlar, měř. adjunktem Bruno Mel c h a r, měř. komisaři Gust. Dob r o vol n ý, Jan Ma 1'hounek, Vilém Krepl, Ing. Václav Kolomazník, Jar. Ohůr, měř. vrchním komisařem Jan Krištůfek. Noví civilní geom et ř i: Ing. Rud. Z e len k a (Praha-KráL Vinohrady), Josef F i k'a r (Sedlčany), Ing. Ant. Hor á č e k (Dolní Bóusov), Dr. Ing. Jindřich Ke 11 e r (Veselí n. Luž.), Ing. Hynek S a n d tne r (Neratovice), Eman. H e 11 i c 11 (Něm. Brod), Karel Mti 1le l' (Kladno), Emil Lei s s (Hořovice), Frant. K I í in a (Klatovy). Pře s í d I i 1i: civ. geometři Frant. Ke p k a do Hradce KráL, Ing. Jan Ci g á n e k do Mor. Budě~ júvic, R. Ber m a n n do O. Těšína, J ose! Krá I do Loun, Ing. Ed. ti o u k u P do Strážiště u Mladotic (okres Královice), AI. Ko m z á k do Hodonína. Vzdali se auto-risace: Mořic Bieleck (Valčice), Aug. Valen tin (Jemnice), Ing. Jan Ř e záč (Opava), Ing. Frant. H á.i e k (Přeštice ), Josef D v oř á k (Praha), OttoD i t t r i c h (Něm. Loděnice), Ing. Frant. Š t ě pán e k (Bratislava), Ed. K l' a t s c hm e l' (Kmov). Příslušnost k inženýrské Komoře Os. R. přiznána úředně aut. zeměměřiči Pavlu Na gy mi h á 1Y mu (Bratislava). Titul "inženýra" přiznán byl: St. Konečnému (Nová Ves), Jar. Fa n t o v i (Praha), Karlu Ma 1i n o v i (Praha), Arnoldu Kr lJ c o v i (Praha), Frant. W i e sne r o v i (Mukačevo), Karlu H o I a n o v i (Brno), Mart. VeverKovi (Brno), VI. Sedlákovi (Or1ík), Fr. Pechrovi (Boskovice), Janu Kavalírovi (Praha), Janu Peschlovi (Praha), Martinu B í 1k o v i (Břeclava), Arnoštu K op ř i v o v i (Kamenice n. Lipou), Janu B u k a č o v i (O. Brod), Theodoru G o I d o v i (Jihlava), .Josefu K I e i ber o v i (Mimoň), Janu Š i m k o v i (Bilina), Ferdinandu S e k y r k o v i (Písek), Jindřichu Kr e j čím u (Žižkov), Ant. Š tvá r o v i (Pra:ha), Karlu Han z a lov i (Lučenec). Za redakci zodpovída Dr. A. Semerád. - Tiskem Polygrafia v Brně. Nakladatel: Spolek čosko.c;lovellských zoměmčličů v rl'~z~.

1922/144

v

BRNÉ, 1. prosince 1922.

ZEMĚMĚŘIČSHÝ

vĚsTníH

Drobnosti z nižší geodésie. O kontrolním výpočtem. B. Kladivo.

Začíná se mluvit o vydání nové, české instrukce pro vyměřování trigonometrická a polygonometrická. Myslím, že by její vydání bylo posud předčasné. Bude potřebí shodnout se před vydáním instrukce o jednotných názvech a o jednotném označování stále se vyskytujících veličin a soustavně pracovat k tomu, aby nová instrukce byla zdokonalená. Uvedu dva náměty: a) Původní instrukce byla yydána v době, kdy grafické počtářství a užíváni počítacích strojů bylo v začátcích. Bude nutno, využiti v nové instrukci grafického počtářství i počítacích strojů jak jen možno. b) Druhý námět, týkající se t. zv. ~ontrolních výpočtů, vyložím podrobněji. Dle staré instrukce a v geodésii vůbec se provádějí kontrolní výpočty velmi často. Obecně se dá podstata kontrolních výpočtů vyjádřiti takto: vypočtené veličiny x, y, z ... mají splňovati určitou podmínku f (x, y, z ... ) = O. Nejčastěji se vyskytuje případ, že hledanou veličinu počítáme dvojí cestou; vypočtené hodnoty mají souhlasiti; souhlasí, počítáme-li přesně. Na př. analytický výpočet ploch se provádí dvojí cestou, dle vzorců 2 P = 2 x" (Y"+l - Yn-l* -- 2 - Y" (xn+ 1 - Xn-l)' Hodnoty x"' Yn, L1Yn= Yn+l- Yn-l, L1xn = X,,+l - Xn~l se počítají na dm, součiny Xn . L1y", Yn . L1xn a jejich součty na dm2• Obě hodnoty vypočtené pro 2 P musí souhlasiti úplně. Počítáme-li s omezenou přesností (na př. počítáme-li při násobení, dělení jen na určitý počet desetinných míst, nebo užíváme-li na př. logaritmických tabulek) nesplňují vy počtené hodnoty obecně těch podmínek, které splňují přesné hodnoty. Počítáme-li na př. hledanou veličinu dvojí cestou, nebudou obecně obě vypočtené hodnoty souhlasiti, a je otázka, jaký je mezi nimi možný největší rozdíl. Obecně: vypočtené veličiny x', y', z' . .. splňují podmínku f (x, Y, z ) = O jen přibližně, a je otázka, jakých hodnot může f (x', y', z' ) nabýti. V ojedinělých případech je možno předem udati hodnotu h, které má f (x', y', z' ... ) nabýti. V některých případech je mOž!10určiti maximum M a minimum m veličiny f (x', y', z' ... ). Casto bude možno určiti jen číslo č, jistě vyšší než If(x', y', z' ... ) I. - Jestliže veličina f (x', y', z' ... ) vypočtená v některém zvláštním případě se rovná hodnotě h, je-li větší nebo

1922/145

rovna minimu m a menší nebo rovna maximu M, nebo je-Ii její absolutní hodnota menší než číslo č, usuzujeme, že jsme počítali správně. Tento úsudek není jistý, je více nebo méně pravděpodobný. Stará instrukce přechází podobné otázky slovy "soU iibereinstimmen", "werden in der Regel in den letzten StelIen differieren", "solI NulI sein" a p., jež nepovídají nic určitého. Vyšetřoval jsem dva takové případy v článku 1) "Drobnosti z nižší geodésie" (Výpočet logaritmu strany dvojím způsobem a výpočet odchylek směrníků dvojím způsobem). - Uvedu nové případy; 1. Obecný aritmetický průměr (střed) hodnot .x', (i = 1,2 ... n). Nechť značí p, váhy hodnot x';, Xo přibližnou hodnotu, .óx; = x'; - xo, x', = Xo óx,. Hledaný obecný aritmetický střed jest

+

_ [px'] _ [pxo] [p J [p]

I

X -

T.

[póxl _. [p( -

, " Xo

T

kd

ilX,

.4

e

_

ilX -

[póx] fp] .

Vytvoříme-Ii rozdiIy ck, = x - x'" má býti [pek]

= [Pí (L1x -

óx,)]

[póx] fp] -

= [p].

= o.

[póx]

Protože počítáme přibližně, nebude rovnice [pek] = O přesně splněna. Jaké jsou meze pro součet [pck], vypočtený při určité početní přesnosti? Místo přesného součinu p, Oxi píšeme přibližný součin (p, óx,), (zaokrouhlený) a jest p, dXi = (p; óx,), e~.

+

Místo přesného LJx

= [póx]

píšeme [(póx).] a mimo to při fp] [p] , dělení počítá;me jen na určitý počet desetinných míst, takže místo

= L1x' + zb

[(póx).] [p]

fp]

píšeme jen L1x'. Tedy .

" _ [póx] _ [cpóx).] fp] fp]

+ [e] _ -

ilX -

Místo přesného

= "x'.t il

-

UXi ~

k

C •-

ck;

=x

sb - [p [8]J' [p]

- x',

~

=

"x'

+ ~ + [8] .

il

.

L1x -

fp]

óx.

[pr

píšeme ch',

, t mIs o souClnu p, e h", plseme prlv·

v

v·

bližný (zaokrouhlený) součin (p. ck';)., při čemžp. c7í, = (P' ch',). Tedy [(PiCh'i).]

= [Pí ch'i] -

=

[1);] = [pch] - [PJ~] - fp]

l;~-

+ 'TJ'.

(1)],

a protože [pck] = O, jest [(pch').] = - zb - [8] - ['TJ).. (1) Kdybychom místo ck; = x - x', tvořili rozdíly ck; = x', - x, bylo by

1922/146

Počítáme-li

součiny

přesně

- zb

-i (10-

(J8;1 < ~ 1O-k,

míst

k

+ 10-

1)

p;ox; (p;e'h';) na k (l) desetinných 11);1

<}

-s::: [(pclb').]

<-

10-1), jest

zb

dle rovnice (1)

+ ;. (lO-k + 10-

1).

(2)

Uvedu dva pi1klady: a) Výpočet defini tivních souřadnic uzlového bodu1). V tomto případě je k=l=2, tedy dle vzorce (2) - zb - n. 10-2 ~ [(pch')z] ~, - zb n. 10-s. (2') Na př. p OX (pox). ch' = 0'34 - OX (pch:). 3·5 0'49 1'72 - 0'15 - 0'52 2'5 0'15 0'38 L1x' = 0'34 0'19 0'48 3'5 0'33 1'16 zb 4.10-2 0'01 --l- 0·04 0'5 0'19 0'10 -r- 0'15 0'08 fp] = 10'0 l(pox).] = 3'36 0'08 Protože n = 4, vede vzorec (2') k mezím: O
+

=-

+

+ +

+

++

+

čísel

lx'] tak, že [x']=xp+zb,(xpjezaokrouhlený n n n podil, zb je zbytek), bude součet rozdilůx'i-xproven právě zbytku zb. Na ·př. Výpočet redukovaných směrových koeficien tů při vnitřních směrech: a; = - 9'4, - 24'4, - 11'1, + 19'8, 2'0, - 9'4, -13'6, součet ie - 46'1, aritmetick)' '46'1 0'1 stred - '7 = - 6'6 T 7' tedy ap = - 6'6, zb = 0'1. X'i

podíl

+

v

+

+

Redukovaná ai jsou: - 2'8, - 17'8, - 4'5, 26'4, 8'6, - 2'8, - 7'0, jejich součet jest 0'1, roven zbytku zb. Protože v prvním číselném pi1kladě je splněna podmínka (2') a v druhém podmínka lch'l = zb, usuzujeme, že výpočty jsou správné. 2. Kontrola řešení normálnÝch rovnic. Chceme-li normálné rovnice pro dvě neznámé: • a 1x T b 1Y úl 1 = 0, b 1X b 2 Y -t- úl 2 = O řešiti počitacÍm strojem, dělíme první rovnici číslem aH druhou číslembI, zaokrouhlujeme na tisíciny2) a vyloučíme x. Uvažujeme tedy rovnice se zaokrouhlenými koeficienty

+

+

, , (b 1) , , 1)

x'i-Y-r-

a1 •

+

(úl

a

1

z

=,O

x'

+ (bb-2) YT-b " tf 1 •

úl2) _ 1 z

='.O

1) Srovn. Instruktion ZUl' Ausfiibrung der trigon. und polyg. Yermessungen, 4. vyd., Vídeli, 1900, str. 156. 2) Tato přesnost stačí skoro vždy, jedná-li se o v'ýpočet souřadnicov'ých oprav x, 11 metodou nejmenších čtvercil. při protínání vpřed, zpět, nebo při kOlhbinovanérn protínání.

1922/147

Odečítáme-li první rovnici od druhé a označíme~li

(~)b __(bl) a 1•

1•

b1•

B Y ' T W = O~

'Y -

I

tedy

(OJa l) = W; jest

= B~ (OJ2) _ -

1•

WB - Y.

+ 'I,

'0.1 /' 110-3 Iv ~~2" '

o.

- W - By. = Bf}. Neznámou x' počitáme přibližně z rovnic

, = - (b-1)

Xl

,a1

. y.

+a

(OJl)

1 -

al

•

2) .Y. + , = -- (bb-~ .. .\

,

X 2

•

V2 -

1 •

lall,l021<~10-3, tedy X'2 -

X'2 -

x\

= Bf}

X'l

=-

By. ~ W

+ d', a odtud

~

+ d',

Ix'2 -

10'1 < lO-s, čili

+ 0'356 -

+

('~I+ 1).

(3)

+ 13'330 y' ~3'527

=O~

x'tl ~ 10-3

Na př. x' +1'250 y' -0'356=0, x' 12'08 y' - 3'171 = O, y. =

x' 1 =

(OJb-2) ~

1 •

+

+ 0'262,

+

O'328= 0'028, x' 2 = 3'527 - 3'492 = 0-035~ X2- x\ = 7 . 10-3. Protože v tomto případě· B = 12'08, je dle vzorce (3) (X'2 - X'1) < 7'04. 10-3. To ukazuje, že vypočtený rozdil 7-10-3 může býti zaviněn zaokrouhlovánim při výpočtech a odůvodňuje úsudek (pravděpodobný), že výpočty jsou správné. Jako přesnější hodnotu přijímáIÍl~ x' = 0'028, protože vliv chyby ze zaokrouhlení y' je v tomto případě menši. 3. Výpočet součtu čtverců odchyl~k [vv]. a) Uvažujme jednoduchý případ, že odchylky Vi se dají psáti ve tvaru Vi = aix biy li, i = 1, 2, ... n. (Případ protínáni vpřed.) Metoda nejmenších čtverců žádá, aby neznámé x, y činily minimem součet (4) [vv] = 2: (aix biy li)2. ~[vv] _ O Mají tedy hledaná x, y splňovati podmínky

+

+

+

+

+ +

ox - ,

o-oy [vv] = O, č'l' II

+

. norm ál'ne rovnIce

+

[aa] x [ab]y+ [al] =0, [ab] x [bb]y+ [bl] =0. (5} Z těchto rovnic vypočteme hledané x, y: Dosadíme-li vypočtené hodnoty do vzorce (4), dojdeme k součtu čtverců zbývajících odchylek (s, první způsob výpočtu). Součet s můžeme počítati ještě druhým způsobem. Protože 2:(aix

+ biy +li)2 = 2: (aix+ biy+li).aix+2:(aix+ biy+ li).biy + 2: (aix + biy + li) .li= ([aa] x + [abJy + [al]). x + ([ab] x + [bb] y + [bl]). y + ([al] x + [bl]y + [U]), 1922/148

a protože x, y splňují rovnice (5), jest součet čtverců zbývajících odchylek roven také s = [alJ x rbl] y fUJ.

+

Kdybychom počítali přesně, byl by součet s, vypočtený uvedeným· dvojím způsobem, stejný. Kdyby se oba výsledky lišily, předpokládali bychom buď chybu v utvoření nebo řešení normálných rovnic (5), nebo chybu ve výpočtech součtu s. Ve skutečnosti počítáme s omezenou přesnQstí. Součet St, vypočtený prvním způsobem, a S2, vypočtený druhým způsobem, se mohou lišiti od správné hodnoty s. Předpokládejme, že jsme

+ s""

+ Sy,

zaokrouhlili x, y. na

:/02 přesně, tedy x

Is",[, IS91 < ~. 10-2•

Počítáme-li součiny aiX" biy. a součet V'i =

= aiX. + biy. + li přesně, čtverce , v? + 1'/1;)::;: ~ . 10- bude

v?

= x.

na

y = y.

setiny přesně (v? =

2),

'/Ii,

+ biy. + li + ais", + bisy)2 = ~(V'i + aiS'" + bisv)2 + ['/Id + 2 ~ V'i (ais", + b;sy) I ~ (ais", + bis )2. Výraz 2 ~v , (ais", + bisy) = 2 ~ (aix + biy + li - aiS'" - bisy) (aiB", + bisy) = 2 ([aa]x + [abJy + [al]). s'" + 2 ([abJx + [bbJy + [bl!). Sy - 2 ~ (ais", + bisy)2 = - 2 ~ (ais", + b,Sy)2. ; 'redy s = Sl + ['/I] - ~ (ais", + b;Sy)2.

s = ~(aix. = Sl

V

Druhý způsob výpočtu: Zaokrouhlíme-li x, y na 1~kPřesně, . Je x --... -- X.

--L' I S""

Y -'" ~ y. T s v'

S = [al]x'. Zaokrouhlíme-li me-li ([al/x'.). 8

_ 82

21 . 1O-k , a soucet v

I

+ [bl]y'. + [UJ + [al]s' '" + [bl]ťy. součiny [al]x'.,

[bl]y'. na 1~1 přesně a píše-

+ ([bl]y'.). + [UJ = S2, je S l'

82'

nepřevyšuje

l!-tt

I, I !-t2' < ~ . 10-1•

vypočten Ý prvním z půs ob em, liší se součtu s o číslo, jehož absolutní hod-

nepřevYšuje;

Součet od správného nota

I

+ !-tI + !-t2 + [al]s' '" + [bl]ťy,

S o uč et od správného nota

I'S'" I, I S'y I'/'~

.1O_2+[aaJ+21~b]I+[bbJ.1O_4

(6).

vyp o čtený dru hým zp ů so b em, Iiší se součtu s o číslo, jehož absolutní hod1.10-1

+ 1Jal]J_t

I [bl]l.

lO-k

Dá se snadno nahlédnouti, že k stejným mezím dojdeme v případě protínání zpět i protínání

1922/149

(7). (6) a (7) kombi-

n o va u é h o, Jen nutno počítati pro vnitřní směry s redukovanými veličinami stejně, jako počítáme v případě protínání vpřed ·s pros~ tými veličinami, a za n je nutno klásti počet všech zaměřených směrů, Na příklad. Při kombinovaném Pro

vnější

a

směry

Pro

b

1'8 -+- 1'8 16'4

+0'8 1'4 - 0'3

+

+

vyrovnání -bylo vypočteno:

l

-

+

vnitřní

ar

1'1 2'4 14'8

-

7'3 3'7

+ 10'9

směry

br

+0'2 +0'8 -0'9

lr

-

fr5

-

5'3

-r-lO'9

Normálné rovnice pro výpočet souřadnicových oprav x, y jsou v tomto případě 461'23 x - 18'07 Y 418'95 = O, - 18'07 x 4'18 y - 23·83 = O.

+

.+

Z nich plyne y = 2'141, x = - 0'821"), Zaokrouhlíme-li na Yz = 2'14, Xz = - 0'82, bude součet čtverců zbývajících odchylek, vypočtený prvním způsobem, roven 6'78. Při tom se liší od správného součtu s o číslo, jehož absolutní hodnota nepřevyšuje 0'05 [vzorec (6)]. Počítáme-li se stejnými Xz, Yz součet S2 (druhým způsobem), bude S2 = 8'62, Při tom se liší S2 od správného součtu s o číslo, jehož absolutní hodnota nepřevyšuje 2'23 [vzorec (7)1. Absolutní hodnota rozdílu obou výsledků musí býti menší než 2'23 0'05 = 2'28. Skutečně vypočtený rozdíl je 1'84 < 2'28, z čehož usuzujeme, že jsme počítali správně, Kdybychom pro výpočet součtu S2 zaokrouhlili x, y na tisíciny přesně, zvýšíme přesnost vypočteného S2; bylo by x'z == - 0'825, y' = 2'141, S2 = 6'51. 'l'oto S2 se liší od správného součtu s o číslo, jehož absolutní hodnota nepřevyšuje 0'24 [vzorec (7)1. Absolutní hodnota rozdílu obou výsledků musí býti menší. než 0'29, Skutečně vypočtený rozdíl je 0'27 <0'29, z čehož zase usuzujeme, že jsme počítali správně, Z tohoto příkladu vidíme, že lze snadno určiti, která z hodnot S2, Sl je přesnější. Uvedený postup vede také k tomu, jak přesně které veličiny musíme počítati, chceme-li zvýšiti souhlas obou výsledků S2, Sl' (3) Při vyrovnání úhlů měřených ve všech kombinacích (dle metody Schreiberovy) označíme přesné hodnoty směrů k bodům Bto B2,. , • Bs: Ul (1), 1~2 (2), Us (s)tt1 = 0°, U2, ••• us, jsou přibližné hodnoty, (1), (2), (s) hledané opravy. Jednotlivé hodnoty naměřené pro úhel (k, l) mezi směrem k bodu Bk a směrem k bodu Bl označíme: Ul - l~k k, l, tedy střed z 2p měření je :

+

+

+

+

+

+

+

+

+

+

!tI-

l~k

+ r~,~I,Protože přesná hodnota úhlu (k, l) jettl -

je odchylka

Vk, I

= (l)

-- (k) -

[k, lJ 2P .

Podobně píšeme všechny odchylky:

1922/150

Uk

+ (l).-

(k),

[1, 2]

v1l2-(2)-(1)V2, S

_ (3) -,

(2)

-

-

11, sl

_

-2p'o,

Vl,s-(s)-(l)-

[2, 3] ----:FP-" ..

V2, s --

------------

2p'

__ ( )

,

.

[s -

vS_J,.=(s)-(s-l)-

S

(9'

-

,,~)

-

12,

sJ

2p'

1, s] 2p .

(8)

Váha každé z těchto rovnicje rovna p. - Opravy (1), (2), ... (s) plynou z rovnic (1) = 2~s' (2) = :;s'

...

(s)=

(9),

2;S

kdena přo(jk=[1,k]+[2,k]+. +lk-l,kJ-[k, k+1]_[k,k+2] ... -lk,s]. Součet čtverců zbývajících odchylek ]pvo] (čtverce odchylek jsou násobeny příslušnou vahou) plyne buď dosazením hodnot (1), (2) .. (s) vypočtených z rovnic (9) do vzorce o

o

[pvv] = PV2t,2

nebo ze vzorce [pvv]

+ pv

+ pv

2

l'

+. o

o

o

o

•

+pv\s

+ PV22,

---------+

-.

s

pV2s_1,s,

.,+ o ~' + '"

02

2

.?"1

= IpUI _

-

s

22, S --j--

8

ps

•. lhd [1,2] kd e znaClmeplsmenem o noty - 2p' I

[1,31 2p'

o

•

(11)

,

o

[s-l,s1. 2p

První způsob výpočtu [ze vzorce (10)]: Předpokládejme odchylkové rovnice ve tvaru

+ bi (2) +

... + li = Vi, i = 1,2, . 0·0 To Při výpočtu součtu s = [pvv J zaokrouhlujeme opravy (1), (2), ... (s) na tisiciny, tedy pišeme (1)= (1).+8t> (2)=(2).+82'" (s)=(S).+8 •. kde 18iI ~ -} . lO-s. Pak s =~p (ai (1). + bi(2). + Ci(3).+ ... +li+ ai 81+bi 82+ Ci8s+ ... )~ ai (1)

Ci (3) +

o

= ;JJp(ai(1).+bi(2).+ci(3).+ +li)2+~p(ai81+ 2;JJp (ai (1). bi(2). Ci(3). li) (ai81

+

+

+

o

•

o

+ ...

bi82+ Ci8S+' . '.)2

+ bi + Ci8s + .. ')0 82

Součin ~p (ai (1). bi (2). Ci (3). --j-- li)(ai 81 bi 82 Ci 8s = ~p (ai (1) bi (2) Ci (3) o o o li) (ai 81+ bi 82 Ci8s - ~p (ai 81 bi 82 Ci 8s o• 0)2, a protože .lip (a;(1)+bi(2)+ Ci (3) o . +l;)(a;81+b; 82+C;8s o o .) =0,

+

+

+

+ .. + +

+

+

+ +

+

o

+

+.

s=~p(a;(1).+bi(2),+ci(3).+

+ +

+

) ) jest

.. +li)2 -;JJp(ai8J+bi82+Ci 8s+ .... )2. (12)

+

+

+.

V uvažovaném případě je ~p (ai 81 bi 82 Ci 8s .)2 {(82-81)2+(8s-81)2+.o.+(8s-8s_1)2)1. Absolutní hodnota , ~ (a;81 +b'i82--j--Ci831' ' )2'Je t edymensl nezp. 10 - ti S(8-1) vyrazu"",,,p 2 . o

= p

VI

o.

+ bi (2).+

o

+ + (3). --+-- ... + li)2 je li vyCi(3). + ...+ li)2 =~p (Vi. + 1)i)2,!1);j < 1 .10-3.

Ve výrazu ~p (a; (1). bi(2). 'počteno na tisiciny přesně, tedy .lip (ai (1).

v

ťi

1922/151

Čtverce V~iZ počítáme na desetisíciny přesně, rovněž jejich souče..t, V2i. = (VlIi.)Z -{h, l.(f, I < t· 10-4, .Ep (ViZ 1)i)~ = 2p«V2iz)z +.(fi 2Viz1)i 1),2) = Sl P [-.'t] 2p [Viz1)i] p [1)~;]. Odtud a z rovnice (12) je patrno, že Sl se liší od správného s očí s Io, j e h o žab s o Iu t n í hod not a n e pře v y š u j e tedy

p.

+

s(s-l)

+

+

10-6"":- ~(8-1)

2'

i

p.

4'

+

10-4"":- s(s-l) IP·

< (p[jvl] kde l je pro různá užívaná p a S

2

S

3

4

--6 8

--

p --

-- -- --

).

0'7

1'3

----------

+

+

10-6+

8'

. p.

10-3

[.,

v

/.1

+),) .10-3, (13) menší než čísla následující tabulky:

--

12

+

1'9

6

7

--

--

4

4

--

--

4'4

3'1

--

--

8 --

3

--

4,4

-I

Dle druhého způsobu Ivzorec (11)] dá se součet s vypočísti velmi přesně. Můžeme psáti s=

[1,2]2+[1,3]2+ ... +[s-1,8]2 4p

°12+°22+ ... +082 4ps

(4

1 ),

Veličiny 11,21, [1, 3J, ... [s-I, sJ, 011 °2, ••• 0 jsou vypočteny z naměřených hodnot přesně, a to na desetiny vteřiny. Ctverce vypočteme rovněž přesně (na setiny), součty rovněž přesně (na setiny). Dělení čísly 4p, 4ps provedeme přesně na k desetinných míst. S.o u čet 82 vypočtený dle tohoto způsobu s e Ii š í o d př~sného součtu S o číslo, jehož absolutní hodnota nepřevy šuje 1. 10-k.' (15). V při pa dě 8 = 5, p:- 5 jest 8i = 0, 1)i = O; odtud plyne, že Sl se liší od přesného s o číslo, jehož absolutní hodnota nepřevyšuje 2'5.10-3 (13'). - Dělíme-li v tomto případě při vÝPočtUS2 přesně. na desetisíciny, jest $2= S (přesně). (15'). Př. Byly měřeny úhly ve všech kombinacích mezi třemi směry. Z výsledků měření plyne [1, 2] = 18'6, [1,31= 76'8, [2,3] = 49·8. Odtud dle vzorců (9): 01 = - 95'4, 02 = - 31'2, 03 = 126'6, (1) = - 1'988, (2) = - 0'650, (3) = 2'638. Dle prvního způsobu vypočteme VI, 2= 0'176, V113= - 0'174, vlI;3=+0'176, [v21=0'0923, Sl=P[V2] =0'7384. - Dle druhého způsobu [1,2]2+[1;3J2+[2,3]2=8724'24, 012+022+°32=26102'16, tedy dle vzorce (14)je S2=+ 0'7350. Součet Sl se liší od správného S o číslo,jehož absolutní hodnota je menší než 5,6.10-3 !vzorec (13)], součet S2 se liší od správného $ o číslo, jehož absolutní hodnota nepřevyšuje 0,1.10-3 [vzorec (15)]. Tedy absolutní hodnota rozdílu obou výsledků musí býti menší než 5'7. 10-3• Skutečně vypočtený rozdíl je 3'4. 10-3 < 5,7 . 10-3, z čehož soudíme, že jsme počítali správně. 8

+

+

+

1922/152

+

+ +

p o zná m k a. Ku článku Měř. r. Ing. AI. Š i m e k. Trigonometrické zamě~ování detailu v Zem. Věstníkuč. 8.a 9. 1922, jest připomenouti, že vhodná organisace trigonometricko grafické metody a vhodný přistroj zvaný .topometrograf" v Revue Stientifi que No. ze 6. května 1911 ve článku: .Jules G a li lt i e r. Le Topométrographe. S.

Refonna zeměměřického studia. Poslední anketa o reformě zeměměřického studia konala se ve dnech 4. a 5. července 1922 a }'eferát v ní uveřejněn byl v .Zeměměřickém Věstníku" a .Zprávách veřejné služby technické" . Anketa měla za účel sehrati materiál v konkretní formě detailních návrhů a roztříditi jej tak, by eventuelní rozpory a nejasnosti mohly býti po zralé úvaze odstraněny. Na oné anketě projednaly se zásadní otázky, v jaké formě má býti celé zeměměřické studium na vysokých školách technických upraveno, totiž zda odbor samostatný či přiřazení jeho k té které odborové skupině. Jednalo se o vyučovacích předmětech, jež mají býti do osnovy zařazeny vůbec a v jakém rozsahu; dále bylo uvažováno o počtu státních zkoušek a rozsahu doby studijní. .. Celá látka byla projednána obecně a snesena byla veškerá přání škol, úřadů, veřejných korporací, jakož i spolků. Ministerstvo t'kolství a národní osvěty seřadilo takto snesený materiál dle plánu předem v~tčeného. Přirozeně, ze v generálních jednáních byla řada věcí, jež do společného rámce přesně nezapadaly, a objevila se nutnost vy tříbiti požadavky tak, by hověly potřebám vzdělání i stavu, a aby jich Dbstarání stalo se s nejvi'.tší hospodárností jak pro stát, tak pro studující. V dnešní době těžké hospodářské krise není zřizování nového studia věcí jednoduchou. Ministerstvo školství béře na se velikou zodpovědnost. jak oproti financím státu, tak oproti absolventům studia, neb musí přivésti výsledek dobrý, přizpůsobený bez nějakého eksperimentování nynějším poměrům hospodářským a sociálním. Odtud je vysvětlitelna. opatrnost, s jakou se úkol řeší za stávající výhody možnosti těžiti z chyb, jež se v době rychlých rozhodnutí jak pro stát tak pro jednotlivce často přiházely, a těchto se vysmhati. Proto ministerstvo takto generelně projednaný materhíl sestavilo a o neurčitých předmětech formulovalo dotazník, který rozeslalo profesorským sborům vysokých škol technického rázu a súčastněným ministerstvům k opětnému projednání a k vypracQv>íní podobného návrhu na studijní osnovn, totiž na jednotlivé učebné předměty, jich počet hodin, zařazení do ročníků, jakož i do státních zkoušek. Po novém vytříbení byly vypracované návrhy zaslány minist. školství. Toto znovu roztřídilo materiál a připravilo se všemi poznámkami pro anketu. Tato anketa konala se dne 15. listopadu v minist. školství a sezvána k ní byla interesuvaná ministerstva a zástupci vysokých škol techniekého směru a zástupci odborných korperací. Anketě předsedal odborový před~ nosta p. dr. M a Ib o han a referát podával min. tajemník pán Ing. Vrb a. Na počátku byla položena zásadní otázka, zda jest přání rozšířiti působnost (kompetenci) geometrll s upozorněním. že by to tangovalo ostatní technické kategorie a vyžadovalo změnu jich. působnosti i vyškolení, které u inženýrů teprve nyní bylo reorganisováno. Ježto usneseno bylo zásadně působnost geometrů neměniti, zjednodnšila se otázka reformy studia. Kompetence geometrů v zásadě jest vymezena platnými zákony a předpisy, jakož i statutem inženýrské komory. Pak položena otázka, v jaké formě má b'ýti studium upraveno. Na základě návrhů vysokých škol a prohlášení zástupců úřadů. a korporací má býti kurs zrušen a zavedeno odborné studium, rovnocenné ostatním technickým odborům. Nato probírány byly body výše zmíněného dotazníku. Posloupně probrány otázky:

1922/153

a) že má býti studium zeměměřické upraveno znalostmi pozemníhostavitelství ve formě encyklopedické, dále i znalostmi, potřebnými pro plány upravovací a výstavbu obcí a měst; h) generelní přičlenění nomografie a metody nejmenších čtverců předmět/lm matematice a geodésii, dále vědy finanční a berní předmětu národního hospodál'ství; c) předměty inženýrské budou zavedeny encyklopedicky i se cvičeními v rozsazích, jež v podrobnostech vytknou profesorské sbory; d) horni měřictví a encyklopedie hornictví i zákona horního bude pojata do studijní osnovy jako nutná výzbroj odborně uceleného studia; e) topografie a skizzování měřických strojů vloženo jest generelně
1922/154

Velkou část jednání sjezdových zabraly otázky organisační mladé sekce geodetické, která má nastoupiti dědictví b.ývalého mezinárodního sdružení, jehož stálý &ekretariát byl v Postupimi a jež bylo vedeno geodety německými. Za sídlo stálého sekretarhítu nové sekce geodetické byla zvolena Paříž. Výkonný výtror je j110žen takto: předseda M. B o w i e (Spoj. státy), místopředseda G a u t i e r (Svýcary), jednatel Per r i e r (Francie), členové Heuvelink (Holandsko), Lenoc Conyngham (Anglie) Stroo,bant (Belgie) a Vacchelli (!talie). Pro sledování ril.zných odvětví geouesie byli jmenováni stálí zpravúdajovéj v referátě jsou uvedeny pouze tři, a to ony, jež mohou zajímati zeměměřiče: pro nivelace L all eman d, ředitel franc. nivel. úřadu, pro základnová měí'ení a triangulace podpluk. Perrier, pro kartografické projekce R o u s s il h e, ředitel prací měřických při znovuzřizování katastru ve zpustošeném území francouzském. . , N a kongresu podali zástupcové n~zných státft zprávy o pracech vykonaných od r. 1912; zprávy tyto budou vydány tiskem. Ze zajímavých otázek, jež sjezdu byly předloženy k úvaze, uvádí referát: ~[ezinárodní zásady, jež bylo by stanoviti pro přesnost a rozvržení ril.z. prací geodetických ~základny, triangulace, astronomické souřadnice), jakož i způsob, jakým podávati o nich zprávy ve vědeckých publikacích. Konečné rozhodnutí o věci pro zatím neučiněno. Dále bylo jednáno o volbě mezinárod ního ell ipsoid u výpoč etního. Jak známo, jest v této věci naprostá nejednotnost, zvláště mezi státy evropskými. Třebaže nezáleží právě na tom, s jakou přesností blíží se zvolený ellipsoid skutečnému geoidickému povrchu zaměřované oblasti, bylo by dil.ležito, aby v této věcí byla jednota. V Americe bylo dosaženo již shody tím, že Spoj. státy, Kanada a Mexiko přijaly jediný společný ellipsoid. Otázka tato vystupuje nyní do popředí, ježto se právě jedná o spojení francouzské a belgické triangulační sítě I. řádu. Sítě tyto jsou vypočteny na různých ellipsoidech (belgická síť na elI. franc. inž.-geografil se sploštěním 1/308,65, francouzská nová triang. síť na ell. Clarkeově z r.1880 se splošt.1/293 45). Hozřešení této otázky by znamenalo ovšem přepočítati veškeré dosavadní triangulace na jeden ellipsoid, v což sotva by bylo možno doufati, přes to ale pro nové práce bylo by důležito učiniti rozhodnutí, aby zmatek aspoň dále se nešířil. Potom uvažováno o volbě jednotné projekce výkonné pro všechny státy a účelné zejména pro mapování katastrálné. K této věci předložil Ing. Roussilhe úvahu: o užití pravoúhlých souřadnic stereografických l?ro výpočet triang. sítě až do. vzdálenosti 5.60 km kol počátku. V této uvaze dokazuje R o u s s i 1h e, že jest možno užíti pro vyznačenou oblast jediné soustavy, při čemž položil si podmínku, že vzorci pro převod souřadnic zeměpisných na pravoúhlé a opačně neučiní se větši chyba než 0'40 m. Polohu bodu 1. a II. řádu předpokládá, že bude v'yjadřována souřadnicemi zeměpisnými, polohu bodil. nižších řádil zamýšh vyjád1'iti pravoúhlými souřadnicemi stereografickými. Na číselném pHkladě uká::al, že na obvodu zůstanou úhly zachovány až na 2 dmgr (2"), délky až na 1/230'000' pakliže v převodných vzorcích je užito členil. do 5. řádu. Dalšími výpočty se ukázalo, že tyto výsledky možno ještě zlepšiti, rozvinou-li se vzorce až do členů 6. řádu. (Úhly až na 1 dmgr = 1", délky na 1/400.000). Mimo to navrhuje R o u s s il h e unifikaci zpil.sobil. výpočetních pro triangulace různých státil., předpokládaje' nejmenší počet projekcí, jichž středy budou míti stejnou zem. šířku jako mezné rovnoběžky nebo rovnoběžky středy jednotlivých listU mezinárodní mapy světa 1/1,000.000. Výsledkem rozhovoru o uvedených otázkách bylo toto usnesení: 1. Vzhledem k rozsáhlým pracem praktického významu, na něž se pomýšlí právě v četných státech zastoupených v "Unii" a které záleží v přepracování neb v zakládání dalších triang. sítí nižšího řádu, pověřuje geodetická sekce vikonný výbor, aby stanovil a doporučil pro práce kartografické jediny elIipsoid výpočetní, vhodný pro všechny státy téže pevniny.

1922/155

2. Doporulmje dále studovati: a) projekční zplVlsoby,jíchž bylo by lze nejlépe užíti pro zobrazení velkých zemí v jediné soustavč. b) postupy výpočetní k účelům triangulačnim nížšího řádu, které by byly s to přivoditi žádoucí jednotnost v pracech měřických i počtářských. T)to dvě otázky budou projednány na pHštím valném shromáždění. Promluveno bylo konečně o některých pracech velkého dosahu mezinárodního, jež jsou prozatím přáním sekce a tedy dílem budoucna: 1. spojení belgické triangulace s francouzskou; 2. spojení triang. sítí: francouzské, italské, švýcarské a savojské; 3. spojení triangulace sardinské a ligurské přes Korsiku; 4. dokončeni měření stupňového mezi mysem Kapským a Kahyrou a spojení jeho s evropskou sítí podél moře Středozemního; 5. měření sty.pňové od Sev. moře ledovéhvo do Afriky přes Norsko. ~védsko, Polsko, C e s k o s loven s k o, Srbsko, Recko atd.; 6. zřízení zák\. sítě bodů, jichž zeměp. délky by byly stanoveny radiotelegraficky, a připojení různých zcmí k této síti. Zpravodaj: pplk. Pe rrier upozorňuje, že na rozdíl od dřívějších mezinárodních sdružení. dnešní geod. sekce "Unie" hodlá patrně věnovati zvýšenou pozornost také otázkám rázu praktick()ho. Příští (schůze geodetické sekce má se konati v Madridě 1924. Prof. Nu š I ve své přednášce zmínil se i o pozvání, které učiníli na sjezdu 1'Ímském českoslovenští zástupcové, aby sjezd byl konán v Praze. V zápěti po jejich projevu přednesli své pozvání také zástupcové Polska. Geom. JuI. Mikula. v

Jmenováni: 1. U zemského výboru moravského: Ing. Jos. KlejnH, vrch. měřickým radou v V. třídě hodnostní. 2. Ve stavu státních měřických úředníků: měř. a.djuI!kty Karel H y I ma r, ~edřich Cvrk, Václav Lamser, Vincenc Jur k a, Hugo Rezníě e k, Antonín Ze le zný, Zdeněk Lho tka, Jan Ko val s ki, Josef Pražan, Karel M ar ek, Karel Krejčí, Václav Prudík, Vladimír Vilímec, Otto Neužil, Petr Pistulka, Jaroslav N ov otný, Stanislav Suchánek, Alois J enč ek, .František Finda, Josef Han uš, Václav Kond e r, Ing • .František Valcha, Karel Morávek, Ladislav Stumpfe a Josef Zubík; měř. komisaři: Cyprian Cihlář, Karel Guldan, Ing. Jaroslav .Fejlek, Ant. Novotný a František Va c e k. 3. U státního pozemkového úřadu: Karel Jel í n e k, měřickým radou (Zvoleň). Noví civilní geometři: Boř. Cen ě k (Plzeň), Ing. Skorkovský (Vršovice), Otakar Pýrek (Kojetín). Vzdali se autorisace civil. geometra: Ing. Alois Broul (Slané), Ing. Adolf K O r b e I (Vlašim). Zemřelí členové Spolku čs. zeměměřičů: Ing. Ing. Ing. Ing.

Savo Radojkovié, generální ředitel katastru v Bělehradě. BohuSlav Jiřikovský, civilní geometr, Holice u Pardubic. Karel Ha car, civilní geometr, Louny. Jaroslav Coufal, civilní geometr, Beroun.

Právo k užívání stavovského názvu "Ing." prlznáno bylo těmto kolegům: Dominik B u k o V s k ý, Ignác H á va, Praha, Kašpar K o r ber, Rakovník, František Lin hart, Podmokly, Julius Má tI, Brno, Josef Petrák, Praha, Karel Pulpit, Praha, Aug. Schacherl, Děčín, Josef Zelenka, Louny. Za redakci zodpovídá Dr. A., Semerád. - Tiskem Polygrafte v Brně. Nakladatel: Spolek československých zeměměCičl\ v Praze.

1922/156