ZEMĚMĚŘICSKÝ VĚSTNÍK 1

ZEMĚMĚŘICSKÝ VĚSTNÍK Snelliův

1

úkol pro kouli.

Dr. Jan Schnster

..

1. Řešení metrické. Pan S. Gtinther udal v práci: "Das Pothenotsche Problem auf der Kugeloberflache", Sitzungsberichte der Bayerischen Akademie, sv. 34, 1904, biquadratickou rovnici pro určení cos2 vzdáleností stanoviště pozorovatele od základních bodů. Zde chci ukázat, že lze úkol převést na quadratický dle C cos2• Dány jsou a, b, c, úhly cp, 'l/J, OJ a hledáme x, y, z. (Viz obr 1.) VYjádřím stranu a z trojúhelníka BOP: cosa=

cosycosz

+ sinysinzcoscp

(1)

a pak z trojúhelníků A P O a A P B úhly /Xl a /X2 sin z sin 'l/J sin /Xl= ---sin b (2) sin y sin OJ sin/X2= --sin c Tyto dosadím do rozvinuté rovnice cos /X= cos /Xlcos /X2- sin /Xlsin /X2,

A [

Obr. 1.

kterou napřed přetvořím tak, aby obsahovala jen siny, když druhý člen zprava převedu vlevo a umocním, při čemž se zruší součiny čtverců sinů: sin2/X - 2 sin /Xlsin /X2cos /X- sin2 /Xl- sin2 /X2= O. Dá tedy dosazení hodnot (2): • 2 2' . sin 'l/Jsin OJ cos /X_ sin2 z sin2 'l/J _ sin2 y sin2 OJ sm /Xsm y sm z . b . .' 2 b . 2C = O. sm smc sm sm Provedeme-li týž úkon v rovnici (1), nezruší se součiny čtverců sinů, nýbrž vznikne sin2 a 2 sin y sin z cos a cos cp - sin2 z - sin2 y + sin2 y sin2 z sin2 cp = O. Z obou posledních rovnic vylučme dvojnásobné členy, což dá • 2 • 2 sin'l/J sin OJ sin2 cp • 2 sin'l/J [Sin'l/J cos cp cos-a sin OJ cos /XJ sm ysm z . b . cosa-sm Z-.-, b. b I . sm sm c . sm sm sm c

+

I

1930/1

sin Cd [Sin sm e

• 2

+ sm,

2

+

cos q; cos a , sin 1/Jcos a] . T. b sm e sm . sin 1/Jsin Cd cos a sm2 a . b ' - O sm sm e

Cd

-sm Y-.-

+

a coS a.cos q;

[1 + sin e. cosb a. sin 1/Jcos q; ] sm sm cos a ~ina'!J[1 + sin ~ cos ~ sin cos q; J + sm2 q; sme sm 1/Jcos

'2 • 2 sin 2 z sm ysm z--'-asm q;

_

Cd

(3) .

Cd

a

+ .~

[sina a

+ sina a ~os a ~osq; sin b sin cJ = O.

sm q; Zavedeme-li tedy označení 2

e1

sm 1/Jsm

___ 1__ [1'+

(tJ

cos a

sin e cos a sin 1/Jcos q; ] • b • sm sm cos a

' 2 sm q;

(l)

[1 + sinacosbsinwcoS1/JJ sin 1/J sin sin 1/Jcos fJ ..1 [1 + sin ~ cos ~ sin q; cos = sm2 sm a sm 1/Jcos r 1 [1' sin b cos a sin cos q; ] e2 = . + sm . e sm . .1, cos a sm q; fa = .~ [1 + sin ~ cos ~ sin q; cos 1/JJ sm21/J sm sm cos (J = __1_ [1 sin cos sin 1/Jcos J ga sin2 T sin b sin q; cos r =-~

f

1

2

C

(tJ

g1

]

Cd

Cd

2

'I"

a

a

I

Cd

___1_ [, a

e -

. 2 sm q;

SIn

f = -. ~- [sin2 sma1/J

9

.

1 [.2

sm

a

SIn

Cd

(tJ

C

(tJ

+ sina a cos a cos cp sin b sin CJ . ./, . sm sm cos a a b + sin (J ~os b C?S sin e sin aJ sm sm q; cos (J

a

'I"

(tJ

1/J

(tJ

sina r cos C cos sin a sin ' . .1, sm q; sm 'I" cos r (tJ

I

C

T

platí rovnice

+

I

bJ

'

(sin2 y - e1) (sina z - e2) -= e e1 e2 (sina z - /1) (sin2 x- la) = f Ida (4) (sina X - g1) (sin2 y- g2) =g g1 g2, které vzniknou ze (3) cyklickou substitucí. Když v prvních dvou vlevo osamotníme sin2 z a pak odečteme, bude. e e1 e2 _ f Id2 f 1 - ea-'-2 sm '2.j!' y- e1 sm X-/2 Dosadíme-li sem ze třetí rovnice (4)

+

+

SI'n2

bude

t. j,

+

+

g

+ g1 g2 + 9

1J _

;:J-'2

sm x-g1

2'

(e T e1 e2) (sina x -;- g1) f fda , 9 91 e1 (ga - e1 sina x sin2 x - f2 (e -+ e1 ea) (sin2 x - 91) (f1 - ea) sin2 x fa ea 2 (9a - e1) sin x 9 g1 e1 sin2 x - /2 -f1 _ ea =

+

+

+ +

1930/2

+

+/ +

nebo po rozvinutí: sin' x ffl (92 - el) - e - e292] sin2 x ff(92 ~ el) 9 (Jl - e2) e(f2 91) + ed191 ed1l911J+ f9 +f91 el + 9f2 e2 - e9d2 =0. (5) Pouhým rozdílem 1-- sin2 x se pak obdrží cos2 x. Ostatní neznámé y, z pak plynou lineárně. Tento výsledek ukazuje neudržitelnost názoru, leckde v literatuře pro' jeveného, jako by úkol zpětného protínání v prostoru a na kouli byly stejné, nebo schopné převodu jednoho na druhý. Neboť kdežto prostorový úkol musí vždy zůstat bikvadratický, dal .se sférický snížit co do řádu. Nadto poloha bodu na kouli zůstává ve varietě dvojrozměrné, kdežto v prostoru jde o varietu trojrozměrnou, což jest okolnost tak závažná, že je s podivem, že přes to byla přehlédnuta. .

+

+

+

+

+

+

2. Analytické feleni. Analytická metoda má za úkol stanovit souřadnice stanoviště P ze známých souřadnic bodů A, B, O. Tu ovšem nutno volit takovou soustavu, aby v ní vystupovaly obě souřadnice rovnomocně. Označíme-li X, 1'; Z prostorové pravoúhlé souřadnice bodu na kouli, obdržíme z nich ihned sférické souřadnice, kladouce (viz obr. 2.) X Y

Š=-.z,1}=Z'

takže vedeme-li y kouli tři kQlmé osy s průseky· S, H, Z s její plochou, zvolíme-li bod Z za počátek sférické soustavy, a vedeme-li hlavní kruhy S Z, HZ, obdržíme na těchto jakožto osách úseky a, {J, uťaté hlavními kruhy PS, PH, takže jednoduše Š = tg a, 1} = tg {J. Pak ovšem hlavní kruh S H je p'nrozenou hranicí pro použitelnost této soustavy. Přeneseme-li vše na zeměkouli, je Z průsek hlavního poledníka srov· níkem, a je zeměpisná délka bodu P, kdežto zeměpisná šířka téhož bodu {J', což jest úsek na hlavním kruhu mezi P a rovníkem, plyne z rovnice tg {J' ---.:.tg {J cos r'J., již dá trojúhelník P Q S o stranách P Q = {J', Q S= 90° - a, ..q: PS Q = {J. Zavedení této soustavy jako důsledku prostorové soustavy bodové se mi zdá přímějším než jak to činí nHuebner" v nEbene und raumliche Geom. des Masses" (Teubner 1895). . Přisoudíme-li bodům A, B, a souřadnice označené indexy 1, 2, 3 resp., obdržíme bod P jako průsek tří rovin, z nichž každá odpovídá jedné vedlejší krúžnici o středu A, B, a resp. a poloměru x, y, z resp .. ,. Je-li ještě R poloměr koule, bude . X Xl Y Y1 Z Zl = R2 cos X XX2 YY2 ZZ2 =Rllcosy

+ + + X Xa + Y Ys + Z Za = R2 +

1930/3

COS

z,.

Dělme tyto rovnice postupně součinem Z ZI1 resp. Z Z2, a Z Zs a označme (l2 = 1 'TJi, ~k· = 1 Sk2+ 'TJk2 (k -1,2,3). 'llm. vznikne', ježto R' . Xi P Z2 = XklJ YklJ-;- Zk2, SSl TJ'TJ1 .- (l(l1 cos X = - 1) SS2 TJ'TJ2 (l(l2 cosy = - 1 SSs 'TJ1]s- (l(ls cos I! = - 1: Řešení těchto lineárních rovnic pak už je samozřejmé. SO - (1]2-1]s) (lI cos x (1]3- 1]1) (l. cosy (TJl - 1]2) (ls cos I! 1]0 =(Ss - S2) (lI cos X T (Sl - Ss) (l. cos y "I (S2 - Sl) (ls cos I! Sl> TJI1 - (lI cos 0/ 0= Sg, 1]g, - (l. cos Y . Ss, 1]s, - (ls cos I!

+ s· +

+ +

+

+ +

+

+

+

+

3. Druhé řešení analytické. Právě uuané řešení je nepřímé, navazujíc na vzdálenosti dříve stano~ vené. Ale je možný i přímý postup. Vyjděme zase z obr. 1. a uvažujme trojúhelník B GP, z něhož pro stranu a = B G plyne:· ) cos a = cos y cos I! sin y sin I! cos p. (8) Plocha trojúhelníka B PS, kde S je střed koule, činí

+

(BPS) = ~ R2 sin y

a objem čtyřstěnu J3GPS roven T

1 (BPS) . RS. . =3 '.2(GPS) R smp=lfsmysml!smp.

Odtud pak ihn~d vidíme~ že

.

x

Y Z 1 sin y sin I! sin p = Xg Y2 Zg RS' Xs Ys Zs Když pak nahradíme cosiny jejich analytickými výrazy, obdržíme z rov~ ~~

.

+

(S2~S

+R

+ 1]2'TJs+ 1) (l2 == (SS. + 1]1]. + 1) (SSS + 1]1]s + 1) + Zaveďme nové neznámé: SSl

+ 1]1]1+ 1= U(l

.SS2 -t'TJ1]9 + 1 = v~

+ 1=

sSs T 'TJ1]s

1930/4

I

x

R2 (X2Xs + Y2YS Z2ZS) = =(XX2+ YYg +ZZ2)(XXS+'YYs+ZZs)

w(l.

)

Y Z Xg Yg Z. cotp. Xs Ys Zs

S

TJ

1

S2 1]2

1

Ss

1

1]s

(l cot p.

(9)

Označme L1 determinant levé stran.y rovnice, ~k minory patřící k prvkilm ;k' 1)k minory k 1Jk, ak minory patřící k jedničkám, při čemž odpovídá k řádku. Pak se (9) přepíše na

+ 1JlI1JS+ 1)('2 ' ('2VW + ~ cotp [(U~l + V~lI + w~s) ~l + + (ulh + VtJ2+ wtJs) tJl + (Ual + Vat + WaS)tJl], ;2;S + 1J21Js+ 1 =vw + co~p [U1i~ll! + V.1i~j~2 + W.1i~l~S]

(;2;S

I

a podobně

'cot

'I/J[

]'

;S;l + 1JS1Jl+ 1= wu + --;;:r- U.1i~2!1 + V1i!22 + W.1i~2~S ;t;lI + 1J11J2+ 1= UV + C~ID[' --;;:r- u.1i~S~l + v.1i~s~s + w.1i!s 2],

j

(11)

kde se .1i vztahuje vždy na tři členy, sčitanédle ~, tJ, a· Řešení lze provést tak, že ze druhé a třetí rovnice určíme v, w jako funkce veličiny u, jež jsou zlomky o stejném jmenovateli, jejichž čitatel i jmenovatel jsou kvadratické. Dosazení obou hodnot do první z rovníc (11) dá tedy pro u rovnici stupně pátého. . Tedy máme: s v- - asu (ma ascs-asclI)u mSC2 - mllcs " u(u+c2+bs) , - as US (m2 aa b2-e- as ba) u '»tg ba - ms b2 .(12) w----------------fA, (u T C2 ba) ,

+

+

+

+

+

+

+

+ u a2 aa + 2 al (c2 + ba) - bl aa - Cj all - ml } + + + a2 Cs- aS(2) (bl-all) + (mli + as bll- all bs) (CI- as) + + (Cj + bs) [(Cli + ba) al - aSb allcl - 2mj]} + + US{(ma +a2cS--aScs) (mli + aSb2- allbs) + (mSc2-mjCS) (bl- all) + + (m2 ba ~ b2 s) (CI - as) + (Cli+ bs) [bl (ms + allcs - asclI) + , + CI (mli + as bll- all bs) - ml (C2 + bs)]} + + u {(mSc2 - mllcs) [mli + aSb2 - asbs + bl (Cli + bs)] + -r (mli bs - bllms) [ms + all es - aa Cs.+ CI (Cs + bs)]} + u5 al US{(ms

4

{

l-

1n

+ (mScS-m2cS)

Při tom zavedeny zkratky: cotp s cotp al = --;r- .1i~1 , bl = -r.1i~1~1I,

(msbs - b2ms) =,0. cotp CI = ~ .1i~l~S' Cs-

cot ID as = --;r- .1i!S!l,

cot'I/J

--;r-.1i ~s !s,

cot ID _ cot ID s ba= -;;:r- .1i!s !1I, Cs- --;;:r-1i ~s,

ms = ;1;1I+ 1J11J1I + l.

Když pak řešíme (10) dle ;, 1J, (', obdržíme 1J

+ +

=-

V32 was] [U~l [U31 + Va2+WaS] =- [UtJl

; [u 31

1930/5

+ v~s + w~s]

+ Vl)2 + wtJs]'

Bé8umé. Le problemede Pothenot llphériqlle. (Extrait de l'article prééédent.) L'auteur repren,d 1e p'tobleme résolu par M. S. Gňnther dans le mémoire: "Dos Pothenot'sche Problem auf der Kugeloberflliche." Sitzllngsberichte de l'Acad. a Munich, vol 34, 1904, qui est parvenu a une equation biquadl'atiquepourle carré du cosinus d'une distance inconnue. En se servant de tl'ois equations au !ieu de deux, c'est qu'etait le cas dans les recherches antérieures, l'auteur a reussi a reduite l'ordre du probleme d'une moitié. Dana la deuxieme' et la troisieme partie l'auteur a ajouté ladetermination anaIytique de la position de l'observateur en fonction de~ coordonnées de trois points fixes -et des angles de vis ion. Le probleme direct exige la résolution d'uneequation du einquieme ordre.

Školní geografické mapy v ~usku. Ing. Ř. Musodn.

Před: světovou válko-u bylo vydárváJni ~oografickýclh m.ap v rukou soukromých nak1ad~telstvi, předierv:ším:fy I I }i n a K TI: e b ,e1, a Vi poslední době též Ma r x, Syt i n a j.Fa II j i n dlouhou dobu biyla jediným nakladatelst,VÍJnI,vydávajícím nástěnné mapy a zeměpisné atlasy různého o'~u. Její mapy hyly dosti dobré jak dle obsahu, tak i dle' provedení', apřim.ěřená 'cena dáv2Jla mo@ost velkého jich 'l'ozšířenÍ. V2Jdou jich bylo, že tyto mapy nesledovaly dalšího l'oz,voje vědiy, provádě,ly Sie d[e prvotisku a proto brzy se s,taly zastaralými a neodpovídaly požadavkům kladeným na ně školou. Tohoto nedOstatku vyůžilo nakladatel\Ství K n e b e' lov o, j'e~ vlastně .nemělo s,Vých vlastních vydáni, nýbrž jenom vydávalo německé' mapy (Jydow-Haoonicht, DeooSl,Bamberg, Kiepert a j.) s ruskými nápisy. Při tom Knebiel po'ž'adoval předem rec,ense lepších tuských geogrMu, takže jeho mapy byly i dle obsahu i dle provedení značně .výše než' mapy I1jinské. Proto již začátkem XX. století většina ško~ přešla v uživání ma.p KnebeloVých; jedině ID31Pyvl8Bitního Ruska vydávalo jak!o dříve naklad~telství Iljinovo, ježto Německo nemělo specielníchruských map; Mapy Knebelovy byly přece poněkud drahé, ježto hylyto jen lepší německé mapy, jež i na Západě byly dosti drahé.. Tato oko~nost pomohla Syt i n U! ovládnouti ruský domálcí trh, ježto' již staráJ fa Sytioov.a měla. velkou agenturu, disponovala velkým kapitálem a k: tomUl, po'llž,ívajío ladných způsobil! reprodukce, mohla vydlávati m.apy ve velkélIIl množst,ví a několikrát lacinějine'ž Knebel. Vědie'C1téhodlnoty ale tyto mapy většinou neměly, s výjimkou několika map; vydaných! v pos'ledn~ době před! pře~ vratem. . Nejlepšími vydáními v Rusku v. tomrto ohledu byly be,z,e 'spOrnnmpy Ma r x o v y. První jeho dilo - atlas' Pe t ,ri h o, který mohl úspěšně konkurO'Vati s ne~lepšímlÍ a.tlasy na z,ápad:ě, ,obTátn na e:ebe pozornol3t ruské akademie věd a dle nařízení ministerstva škiols,tví stal' se ih.nedl povinnou poml1c.kou Ve všech. stáJ.tních' středních šk,oláJch. J ešte vě(ším 'd1~em hyLo vydání veUrého vědeckého a,tlasu (d'l'e typu' A'ndréoh!o,' 8tilieTa a j.) pod red'akcí prof. J, M. Š o k a l,sk é h o, jenž' i dopoStavad jest jediným atlasem. tohoto dMu v Ri1JSku: Bohužel nástěnných map na.klaďat,elstv:Í Mar:toV"() skoro ne,vyd3lvalo. Ostatní mrfstni naklad~telgtVÍ v Ruskw vyd!áNaly mapy jen odedin:ěle a vetšinou tyto mapy neměly žádných přednosti Před! ost.atnimi, vyjma něImy- jich:Jáci. Po převratu v r. 1918 nakladateas.tvi! Knehela a Maae zanikla. První dobu nové mapy vů'ooc nebyly vydávány, a na trhu bylo lze nalézti jen staré předvMečné I1jinské a Sytinské vydání, někdy ČllJst'ečně opraVleué. fi

1930/6

Tyto poslední vydávalo býv. nakladatelství· Sytinovo, jež. bylo nacionalisováno ("Gosizdat" - státnínaldadatelstvi). Každému bylo jrusno, že tento stav je abnormální, že je potřeba reorganiJs.a.ce,o čelllJŽzačaly! psáti všechny odborné časopisy. Byla z,volena lSpecielní redakční komise za vedení prof. A. Bor z o v a, jež se vyslovila pro vydáváni map j,edin.ě při Voj. zeměpisném ústave v Leningradě. Toto usITeSleníale nemohlo býti uskutečněno, ježto Y. Z. Ú. ne:Ill'ě'~ dostatečného za,řízení pro vydáníškolrrich map, a proto se zatím od tohoto plánu upustilo aredakčni komise vzala na ,sebe dohled na mapy, vydávané v mzných menších nacionaliSiOvaných naJdad.ate1stvíCih. První vydiání koncem r. 1925 (orografická fy:sickáJnm,pa EVJ10pya mapa polokouli) byly provedeny velmi pečlivě za osobrri redakce prof. A. B o rz {}v a a V. N i k i for {)va" náčelníka kartografickéhood!dělení V. Z. Ú. Bohužel další vydáni postrádala již tohoto pečlivého proved:ení a byla zatiženaěas,to hrubými chybami a zčásti ani nezasluhují názvu školníd map. Z větších vydání posledních let uvedeme náJsledujíc.i: Po li ti c k á m a pa Ev ropy 1) - nástěn.ná ma..pa vydání "Geo~ kartprOO1" (geodeticko-kartografické odklělení při V. Z. Ú), r. 1927, měřítko 1 : 4,000.000. Pokud se týče povšechného provedení, uvádJíme, ž.e z'ale'zrrice často jsou vyznačeny vlnitou čarou a řeky naopak dlouhými pHmkami, hranice jednotlivých autonomních částí SSSR. nejsou: všude' vyznačeny, popis neodpovídá vždy Vý~namuobjektů. V"dietailním provedlení lze pouilcizati na tyto chyby,: a) JsoUl vynechány někt'eré! duležitější ž,elemice, jako Smolensk~ Brjansk, Charkow-Dněpropetmvsk (býv. JekaterinQsla,v), Homel-Bach: .. m:ač, Stavropol-Krasnoda.r atd. ,a několiK desítek jiných kra.tších, ale neméně dllležitých; b)' j:s.ou vyznačeny neexistují'CÍ žele'znice, ja.ko Homel-Cernigov, Ura1sk-Ortenburg, Tamborv-Borisoglebsk aj.; c) některé železnice maj'Í do'cela nesprávný !směr, jako Archange1skVologda, Žlobin..:-Mozyi1',Uljanovsk-'-Buhulma a j. a mnohé ž~leznic'e záJpa.druchstáltů:; ď) mnoho 'chyb v názvech měst (Ukov místo Lukov, Bonno místo Bachml3Jč),li některých měst (sousedních) jména jsou vzájemně přeměněna; situačně někte:ra; i Vlelmi duležitá města jsoU!'vyznaoona. někdly i na5 mm (20 km) stranou proti jich skutečné p'olo~e (Novočer'kass!k, ·Vladik:avkaz, Riga, Kaluga a mnoho j.); e) jsou vynechané některé i splavné řeky (jako iíeka Boli:sť),jiné' jsou vedeny docela. nes}»'ávně (řeka Sula. aj.), řleilmKuma, ~ďající do KaspicMM jezera, ztrácí se na; mapě' a8 ve 10()km před jezereIIlJa půdL . . Mapa evropské části ~SSR.2) '--- ,&peci~1rri mapa vydámí Vyš. geodetického ústavu r. 1927, měřítko 1: 1,500.QOO, na 10 listech. :Mapa vydána v: několika barvách, ale tyto b~rvy voleny nervhodně, takže tato mapa nedálvá dobrého" přehledu, zvláště pokud lSe týč'
Viz odborný ča~

"Goodie'List", r. 1927, č. 6. Č. 1.

2) Viz "Geodemst", 1928,

1930/7

b) něk.terá místa situačně j\SOu vyzna,oona docela nesprávně: Leningrad na břehu La,dožskéiho je.zera, t. j. na 60 km na východ:, Novgorodi na jinéstran'ě řeky .atd!.; c) situace mnohých řek neodpovídá zce'la skUJtečnosti (řeka Zanga), při tom několik řek tooe přesUralský !h!řbet; d) mnohé žele~nioo a důležité elfální s.iJnice nejsou vyznačeny. ne'oo jsou vedeny nesprávným SiIllěrem; naopak jsou vyzna(Seny něktelfé Illeexistu" jíci železnice a pod.. Celkem lze ř.íci, že tato mapa má tytéž chyby jako politická mapa Evropy. F ysi cko - p o liti c kál mapa S S SR. 3) ~ nástěnnáJmapa vydání "GOSiizdat", r. 1929, měřítko 1 : 5,,000.000. PrOlVooení mapy na první pohled! odJpovi.dá V'šem požadavkům na školní mapu kladeným a proto tato mapa byla doporučena pro školy jako éOObrápomůcka. Při detailním rozboru na1ézáJme ale ještě víoo chyb než u map výk uvedlených: . a) Jména řek zčá<sti vynech.ána, zčásti uvedJena ne:spráNně: (vynacM.na jména Sev. Donec, Prnta j., řeka KueiIlga pojmenoV'ána Nerča atd'.); b)není vyzna,čena řeka Narova" ačk.oliv v mapě je zanešoo je~i přitok Plussa, řeka Sluč ústí do řeky Pirípelť (ve skutečnosti ,do řeky Goryň), Vyšněvo!ocký proplav spojuje řeky Onu a, Tvercu (ve' skutečnosti řeku Cnu s jezerem M:stino); ře'ky Surchan, Ja.rkend-Darja a j. tekou přes horské mbety; u města Turgaj vyznačeno neexistující jezero 100 km dJ:ouhé; c) Ostrov Birjučij a dva menší sOUJSIed1ní ostrovy na AzofV1sikémmoři jsou připojeny k pevnině jako poloostrov; ve Finském zálivu stojí nadpis KroIlŠtadt, ale ostrov Kotlin, na němž Kronštaditstojí, není: VYzlmčen; d) chybí mnoho jmen d'Ůležitých ohydlených míst a měst (Niko,lajštadt, Millerovo a j.), přes 70 měst jest znázorněnI(} situačně' neSlprá.vně až na 30 km; e) vykreslena celá řada neexistujících žieleznic, směr některých drah vyznačen nesprávně až na 55km (CheNon-ApostoIQlV'o)"d.ráha Moskv&Leningrad! sooe na mapě je~ero Mstino a pod. (taJro,vých chyb! lz'e' uvésti přes 20). Tyto mapy vesměs jsou vydávány státním nakladatelstvím n.ebo Voj. zen:repísným ústavem. Ještě horší jsou mapy vydáJvané sou'roromýmd nakladatelstvími za dohledu státníi komise. TypickoU! ukázkoU! tako,výc.JIi map jest! P ř hu ční ge (}I g r afí c k Ý aHa s ') vyd!ání "Ra.boooj Gazety", Moskva 1925. Tento atlas obsahuje 26 map různého měřítka. Zvláštní po~ornooti zasluhuj.í náslooJující: a) Mapa polokouli s podivnou konfigura;cí Čá.stí světa, žluté skvrny mají znázorniti relief, při čemž chybí HimaIajsiKý a Ka,vkazský hřbet, pO'pls úplně nooitelný i za použití IUlPY, m:ě,řitko nesprávné; . b) mapa SsSR.: mě,řítko chybí, chybí klíč konvenčních! z.naČ!ek,nelze rozlišiti dráby a řeky, ježto jsou vyzna,čeny ste'jně" popis nečite'lný, jména, jež sedají přečJst pomocí lupy, často nes;ptávná (řťlka Le:na je, po'jmenována AldM a poti); h.ra.nice jOOlootlivých. au1JollOOlIDJÍch republik SSSR. jakm i západniClh 8(}~ích stáhl jsou diooe~a fantastické. Turkmensk,á republika je s,pojena iS Pel'lSÍí,.hranice Litev,ska, Polska a Němie'Ck.ajiSou vedeny lioov>o!ně 'S 'c.hybou až do 250 km. Čína, Moo.g>olskoIII Kore'a SIpOjeny v jeden celek a podl); 3) Viz. "Geodm:řst", 1929, č. 5. 4) Vioz",Geooezist", 1926, č. 17-18.

1930/8

c) 12 map evropských států! Sinee'Xistu:jicí železničníMtí, nesprávnými jmény m'ěst a fan.ta-stickvmi kresbami řek; u všech těchto map bez výjimky neodip01vid'álSikutečnosti udané měřítk() (na mapě FiMka vzdál€llost LeningrM- Vybiórg je 270km, Vie' skutečnosti 125km atd.); d). mláště poooruhodnou jest mapa Činy, ,skoro úplně bez popisu, bez měřítka, bez vyznaěených hranic atd., kte1"ou prof. Běl a v i n (viz "Geode~úst", 1926, Č. 18, str. 53) jmenuj'e :s,krývačkou: "Kde Čina,?" V posledlni dlobě se strany p1"OfeSionlzeměp1su ozýva,jí .se vicea více hla,sy, žádaj~cí nápravy ve vydávání školních map; otiskují 'Se usnesení a po
Zprávy literární. Recense. S t a n i s ~a w G r z e p s k i: Geometria r. 1566, vydání IIL, Warszawa, rok 1929. Nákladem časopisu "Przegld mierniczy". W. Krzyszkowski, vydavatel polského časopisu "Przeglad mierniczy" vydal zajímavou knihu, jejíž originál byl napsán v roce 1566 v KraKově; knižně byl vydán již v roce 1861, ale do konce stoleti byl úplně rozebrán tak, že vydavatel, chtěje uspokojiti dnešní polské kruhy technické {originál byl před nedávnem postupně uveřejněn v ,,Przegla.du mierniczem"), vydal jej znovu ve vkusné úpravě jako samostatný brož. výtisk formátu osmerkověho o 132 stranách, který je, tištěn na dobrém papír11 li písmem,.v roce 1861 obvyklým (švabachem). ' Kromě podobizny autora je vydání opatřeno také příslušnými obrazci geometrickými. Autorem originálu z r. 1566 je Stanis~aw Grzepski, bývalý domáCí učitel a pak přítel StIl.nislawa Miloszewského, tehdy lovčího belzského, jemuž jej věnoval. Původní název originálu· je "Geometrie, to je měřická nauka, polsky stručně sepsaná podle knih řeckých a římských"; obsahuje několik stran věnování, pak krátkou předmluvu k itenáři, a potom vlastní nauku o geometrii. Ve věnování uvádí autor, jak již staři Rekové a Rímané s l~kou se této vědě věnovali. a na jak vysoký stupeň. dokonalosti geometrii přivedli. Poněvadž on sám (autor) je přesvědčen o jejím pravém významu a. o její praktické ceně, zejména pro Polsko, kde v té době je naprostý nedostatek geometrů, odhodlává se knihu sepsati· a také ji vydati, jsa přesvědčen o tom, .že ji pan lovčí mile přijme.

1930/9

V předmluvě ke čtenáři jej žádá, o trpělivost a kdyby snad něčemu neroz,!.m~l, aby kn~hu hned neodkládal, ale aby ji přečetl několikrát a pak že obsahu JIStě porozuml. , Autor, vycházeje ve vlastn.im pojednání o nauce měřické od nejjednodušších zak~dních pojmů geometrických, přechází k úhlům a k plošným obrazcům,naěež popIsuje rozloženi obrazců na plochy vhodné pro měření; zároveň uvádí míry délkové a plošné, .tehdyv Polsku užívané, kterými lze obrazce změřiti. Dále popisuje dioptr a jeho praktické upotřebení k měření výšek a vzdáleností, neopominuv zároveň vysvětliti, jak je tyto možno změřiti i bez dioptru. Na konec spisu podává autor návod, jakým způsobem lze měřiti hloubky. . .. Z obsahu 'je zřejmo, že na vydanou knihu nelze pohlížeti okem dnešního odborníka; ale že ji nutno posuzovati výhradně se stanoviska kulturně-historického; pod tímto zorným úhlem p.osuzována, je kniha nevšední zajímavostí." Kniha, resp. její originál, pojednávající' již v r. 1566, o měřictví, patří nesporně mezi prvni polskou a polsky napsanou odbornou literaturu technickou, vydanou ve středověku, kterou autor napsal s nevšední péčí a láskou k nauce měřické a se zvláštním zřDIÍ tohoto ústavu. vydána je tato, veHce ~jímavá p'lllb&IllJC\fl Q pmcic,b: metJro1ogickýchtamJže prováděných!. P,řed:mluvu Ill!JPSaJ1 Vito Y o I t e II' II' a, lP'I16sidellllt meztináJrodlníhokonrltétu pro míry a váhy:, lPl'ofesOll" matematiky na urnliv6ll'sitěMmllké, a historic.ký přeibiled lDlapsalD. I s a ac h 's e n, rba.jem'lÚk ID8Izinálrodlníilromise ,a generrálni řed!ite!. Jlorvélžlského c.ejoc;hoVlJŮctvi. NlIljobsažnější a ne~poutJaiviějšíje stať wanlčLGuiJlaumea o úkolecl1mez:imrodmho ústavu. která je s:nIa.djedinečnou', snMkou Mojímavýc'h ÚV,ll'h.o vJíeClh[»'3iCich metrologickýclJ.,'-']která seznamuje čtenálře s nejroo'llllawoojšími problémy, arJOOM souviseji s ř&šěnJim((Já1kya váhy a je ruM obJJazem dn€lŠlnihostavu vědJelCJklý,rJh otáJz.ek těchto. Břed~vJíÍ1D!zmiňuje se o tlJ[llotě A tllaiku a IPfís~rojíoh pro v1řesné EltaJnJoVleníi j'j,ch. Uvárl!L,iZe" vezme-li 'se za mez p1řesoomipmim썀ll1.t d'é[ek mJikll'OlI1, pak to žádlál,aby tep[otlabyJ,a uI1Čenas e.h)"bou nejvý\š'e 5 tilElÍcinstulPll1ě.Podobně poroVll1áv31jlÍ-li ,se dva kilogmmy (jeden. z křemene a dJruhýz pliatiny) je třeba 1Zi3IV~tikorretlOOi ,Z'tJ1JakuVlzduclhu.Následují úvruhy o tep!.oměru rtuťoivéma V'odmkovéIIll a stať oblčLrometru. V dia.1šíclJ.úViallálcJh, obí,rá se etalony' a iplřístJrojipro měře,ni jic.h délek a tu studuje předlevším pružnost tyčí, ,iIJ'3ktvMY průřezové pro mělitka. 'Čárkova, jejic:h 00náJíení a zkoUĚellÍ na tk:oonparátolrooh,dálOOlse zmiňuje <>!.mncoVÝ'ťihměřít:kWch, jich mOO.eiŠvéJdlSikélhoi, které lPočatQ v moo 1919 a f'O'Zorovám.o,pIřJ 0SIIIlli 'teplotácJh IDJelziOo a B4 o třemi. rpooorovaJteli a výSl1edky poooro~ jsou uvedJelllY. Konferenoo raiku 1913 rOlzhodllJatoti~,že pOČJm.jícro~OOID 1914 .má lle ~vádlěti verifika,ce náll'odIl1;ic;h prototypů a někJterré-byly v r. 1914 v ěe~nci z.aslány, ~eč válečné udáilosti 'PMušHy ~ práJce,protozaěato opět s prac.emi v roku 1919. Z"lálště ZlčLjín:navá jsou 'P'OzorrO'Vlám.i prototypu 'srbskéh<>,který prodělávM se srbSikoo.3Jl'Jlládouústup 'z Bělemadu m Corrf'lli.a jem vykaJZuje '7JCleIla oopaJtmá ~ěny. DáIle jsou popIi.sováluy'práJce spojené s urČQlv\<ÍJlÍID stalrýOOetaloou národJnicJb.,s,m.fIrou metriclrou,jaJklo sťaJrá tdse du Pérou a &l1d.o,va,diáJe toisa. Besselova 'z rr. 1823, dvojitá toi.sa Puilkovs~ Z' r. 1852 a mojitá tolfla il'aJrouská z r., 1810 akoooěně též a.ngliclk.ý Y3Jl'd.V6eclry tyto práce by~y IPll'ová(NmY'Plředi válkou. DáIleIpopisuje modJemí &talooy prrogoodetiélklé 'JlIl'Iá.c.e, a,přiiCibází ke dlrá., tbm: invrur, roým, jichž zkolhŠky rpopisUlje. DáJle uv'ádli ])()ikusy:o vy\Šetřovámá rmtarIite1mo&ti různýeh ooelí 111 slitin ocelo~ vý'r;h a ZlVlálŠtěprálce o llliV1lllru a éI1invaru. N.a.to lPřilltupuJe k pracim Q kilogramu, popisuje ,růmé kollSlllrukce 'v1ahl lPl'orotypykiJ:ogJl'8JIIll1l- mezinálrodní1b9.a národní'Clb.. Následují úmhy,-jruk 'lalbeizipJOOilti prototyJpy pro piřipakiI,ztrá-ty .a jlllk proti změnám, které

1930/10

nllismvaji hěhem doby, z nicll!ž nejvýhodněj6í je určení z déllky světe'lné vlny, jak doporučil FiJz€lá.ua jak z!prllioovezniěnilyod doby, kdy byly konstrnOlVállly. V náSlledujkí iStati pgieké v1alstnosti mOBazi, která je sll8ldloo7JPfllJOOv8lte~.a na xm neipll'l.s()lbí. lOlI3.gn,ed;i,smus. ProtofPOdrolbíl mosaz '7Jk'ouškáro dle ElCJhematuvyJpJ."OOovanělho p. G u i 11&u ID 'El ID a moušell její pruŽillost, rOlZtažitelnost, 'V'zdomost proti ky:seIl'nám aelektxi~ou vodivost. Zkoušel sIlitiny moroz.i (mM a 'zm'€k) a mosad (měď, 'Zinek a nikl) s l'ŮZnýmiJPOIil,ěrysmooi. Pokusné tyče byily 1-05m dlouihé a byly Před pokusy/ vyhřáty na. 100° 'ro 110 hodin. Pia.k prOiVáděny pokusy v teplotě ik[elSlajúeía v 1lelplo1Jě lSItoUJP!ající od O do 37 o 0, roztaJžiteln05t je znáJz.orněnJav dmgranJJeťJh. Dále zlmutŠielllapruroost. Svoje výSl1etdkyporovn.:i.VIás výsledlky, ~ uveřejnilo B u re a u o f S ta n d 13. r d ve .Wias.hingtonu. Konečmou stať tlvoří :některá data statiBti~ká. sesta'\"ena L. R €o ve l' c h o.n e m o 1I'000millmitých vlěcech ÚJS,tavu.z nic'1JJžnlBljzaj.ímavějšíj'BiOudlam o -přis
Dr. St. Š pač e k: Raciona1lsace a vědecké řízení práce. NiáJk'la;d,emJednoty 'Přátel M. A. P. P1r.tha 1~. CeKva)vytdlal: F. N.: K '1' a 8 ov s k ij: RukO'VOdsWQ!po yYIŠiŠ,í goodez'ii. 1. dll. Oena 8 rublů. F. N. K l' Ia'So v sik!ij et co n:8. : JJlBtrukeijapo trianguJ1aJciJj.i 1. kla.8ISa.Cena 3 r. F. N. KX!asovs!kij et !Clons.: LnstT'UikJcija d!Ia astronomiMskih l1I3Jbludell'ij na triangu!lacji r. i II:klalB&a. Bo uch I3il' d: Tables des valeUl'8 natureUes des fonctiOll8 1rigonoméfriques dans la division centes~male. CleM 15 fr. U. S. Coast and Geodetic Survey. Annual report of the dlkector f
1930/11

Manua1 01 triangulation computation and adjustment. By WlIIlrtleir F. Reynolds. ~poo.. pll'lilic. No. 138. . Manual 01 second and third order triangU1ation and traverse. SIpOO.pUlblic. No. 145. Bulletin giOO.é8ique. OirgMlede la Section de géO'oosied ['UniOlll Geodésique eJt G€oplh~ique inteTlla,třolDl3fl6. Armoo 1929. No. 21 a No,. 22. Survey of India. Geodetic Report. VolI. II. PUlbJiSihed'by order of hrigadier E. A. Tmdy, R. E. Suxveyoll' generail of India, 1929. . C 1i& Ud i o P i& 18Si n 1. Trattato di Topografia. BolognJa.NicOl1'SJ Z:mie.he1li. Bulletin or the National Research Council. Nu:mlber 68. 'I1ran:sootiOOlB of the Ame· rican Geo'phys:ellll UniOill,ninth aDlIlual meemg April 1928. WiJ.shingtoo D. C. Te y SoS1e r - K oty š k a: Teclmický slovnik naučný, seš. 129-142 obsahujte hesla.: Geocentll':cká.soUSta.V1asvětová, GeocernfJrickáišÍiř,m, GeOlCelllJtrickávzdáJenŮ'st, Geooentricloí. souřadnice, Geodetická měření, Geodetické kiřivky neho člÍiry, Geod&ticlté poětářstvi, Geodetic!képřOOlášení souřadní,o, Geodetické prvky, Geod\(ltické :souřa.dnice, Geodeill:cké stroje, Geodetické tll'odúhe.1niJky,Geodetický kliin, GeodJezieJ,Geoid, Goo~ metr, Glohu:s, GO!lliometr,Gooiometrie, GouHer()lvyruruell'oidy,Grafické 'Papíry, Grafický počet, Rammerfiv i&uto11€dukčníta,cihymetll', HlIInsenův Iproblém, Ha.rfolVý (nitkový) planimetll', Hiarmonieký all'aly8áto'l', Helios'kotP, Hel:osta1l, Helioltrop, Heliotro'Pické sig1!1alisování,Hlavi,ce úhlová, HliJ.vní MIIIllW;liJtlační te'PlillL,Haouibikomělr,Hluibotisk. Odborná po/edn~ni v~llsopiBecb.

Zprávy veřejné služby technické, čís. 24. Ing. V. K 01 Ů'ID a zní k: Nová sát tIl'igoooffieotll'ickýchbodfi v severO'Zápiadmch Če0háJcll, zaměřená v r. 1928. Ing. J. K ř o v á k:: US'Pořádálllí geodeltiClkých lZálilitd:ů 'Pro, nové 'P,lány a ma[lý československa. Věstník pro vodni hospodářství. Čís. 8---.9-10. Illi~. E. K on e č n ý: čistIc!. s1la.rricepro odJPWim'Vody v Mnichově. Ing. A. Smll',ček: Dmhý. sjeoo přednosotd laboratoří vodníJclh staveb v Bertině. mg. Fr. G a.z dík: Toohnické potřeby zemědelstva na SilovenlElku.Čís. 11. DIl'.J. Zavadil: O 'Živo,tě a dne profesora J.ng. Ant. Simmčka..Ing.' A. S m r č e k: Sto let lodního šroulbu. ůis. 12. Dr. A. Jíl e k: vý,voj a kuilJtumí výozn
Pozná~a k výkladu oprávněni úřeel. aut.clv. geometrů, býva1ýcb evid:eněnich úře.dniků. Z úd'oonfhoprojedilláváilli mezi miniJSterstvem veř. prací aSdr'1l'ooním aut. ciV\.geometru, 'b;Vvalýcll evideněníc;h g'eOlQ)letrů, doš1:J,ná.s 3 rozhodnuti, která pro UljímiJ.vost o·tlSikujeme ve výňatku, aby člooové naši byli ó nich též inf()l'ffiováni: Mi ID i s t e 'I' ,sJtv o ve ř e j n Ý c ibJ Ip r a c í, vyhověV'~i ra:zldad'fim. a stÍiŽiIlostem sdružení b'ývWých evidměnícl1 nyní autorls.ov3JillÝ'C'h oe1V. geometrů: proti myl:ným a neElP'rávným výikllad'dllIl§ 15. ministe!l'. nJaiřÍizooiIZiE'J dne 7. kJvětrm.1913, Č. 77 iř. ~ (po ř ec hod n á ustalOOVení),vydado v té věci tJa:toro/ZlhodJl:uti: I. Roozbodnutj výno,sem 'Zťl dJl.e 1. čell'vnai 1928, Čj. 0-18/99, aj, 1929. k podanéllIlurO'Zk1a.du sdlrUiŽeníze dne 23. května. 1928: "Ze 'ZtádJiýchustano-vení o eiv. technicichi dosud 'Pm.tnýlCllI(§§ 12 a 14 Jl!ař.8tát. minjstemtvaz r. 1860, § 13 m.IDiIIltell'SikiélblO nnří~ení ,z r. 1913) nelw dovoditi, Zoeby o'Práv:nění civilního goome,tra (bývalého evid. geometra) iby: 1o o m e oz e n () jen o m n <1 d oty č n Ý soudní okres. v němž má úředlni sídlo. :MfilZe-lievÍd. ge~etr !p1Odoe:liJžení,autori~ civ. geometra se usaditi případně plřestooQlVlll,ti dIOúfe<1n:IDosíd~a, je jeho věcí S;Qukll'omou.Nic nevydučuje tudiž i čilllJnoslt civi!lIDho goometJ.1.a z fuď .evid. geometrfi IIIlii m o s o u din í o k r e s, v němž má své p:ředepsané úi'edm:ieSdlo, aIl'd 'Za lP'Od!mínkyoEobnwo i1'zení pMcí." TI. Rozhodnutí výnosem ze dne 20. hřezíllIa 1929, Čj. 0-18/120,ai 1928 k ipodml€mu roz.ldadu sdxuZieníze 'illle 24. ;pmsinICe1928: "Jiillak je tomu vŠoaJk, má-li se ·lpřiJpustiJti.p 'I' o tož e ne Dl í <1 n e ID fi:'že ibÝ t i věc n Ý (} oh d fi v o difi pro OIIlrezoV'állJÍ iJ'Ydlilštěcivianiho techn'!ka, t. j~ 'Pil'OomezovOOí, kde civNní teclmik má bytd1ettis rodlinou Ia dlíti mmw dobu svéčiillnosti eo ICI;V. OOc.hn:ika. ~ aby sídilo, v něllIl!Ž má úřední místnofit, hylo mim'o jeho ibyill'ště, tedy mimo místo, kde týž 's o u k r o m ě I

1930/12

by d li; poIkud lLl'ciť tful n~ni ohiOlŽ!emoanebo znemoonělno OSQIbni fizaruí ipra.ei civ. geome,tra. , III. Ro!Zího stavu. V uzávěru zmiňuje se GurHtt ještě o {)!~itat!llíchrpoty'bec'h, vZiIlikilýJchpd'i k9.eElání věžnkh 'základl1.

m.

Valné hromada Odbočky Spolku čsl. zeměměřičů a Měfické skupiny odboru S.I. A. v 8rně koná se v neděli 12. ledna 1930 o 9. hodině dopoledne v restauraci na Stadionu, Kounicova. Obvyklý pořad a ukázky přístrojů.

Ing. C. Procházka, t.

Geom. E. Fa/tus, t.

č. jednatel.

č. pfedseda.

Zápis. o výborové schůzi měřičské skupiny S. I. A., odbor Praha, konané dne 26. října 1929 v ústavu prof. Petříka. ScMze byla zahájena o pilI 17. hod.' za předsednictví Ing. Mandyse čtením zápisu o minulé valné hromadě, který byl schválen a čtením dopisů. S. 1. A. žádá, aby mu byl oznámen deleg-át do sjezdového výboru pro uspořádání valného sjezdu v Praze v r. 1930. Předseda navrhuje. prof. Petříka, který přijímá, ale upozorňuje, :te bude nutno připravit ke sjezdu odborná pojednání, která by byla j.ednak přednesena, jednak uveřejněna tiskem, na což budou upozorněny také zájmové skupiny v Brně a Bratislavě. Dalším bodem pořadu je návrh stavebního řádu. Bylo usneseno, že zájmová skupina měřičská podá k němu připomínky, a to ve shodě s Jednotou ciy.geometrů a Spolkem čs. zeměměřičU. Připomínky budou předloženy S. 1. A., min. veř. prací a děkanství vys. školy spec. nauk. Na valné hromadě bylo usneseno, že na. podzim budou zahájeny rozhovory o ministerském nařízení ke katastrálnímu zákonu a. rozhovory o zákoně scelovacím. Ale vzhledem k tomu, že ministerské nařízení snad záhy vyjde, odkládají se tyto debaty na dobu pozdější. Prof. R y ~ a v t oznamuje, že uspořádá přednášku o nových strojích v S. 1. A. Předmětem dalšího jednání je dopis ministerstva zahraničí, v· němž ministerstvo sděluje, že jug-oslávská vláda chce příjmouti do svých služeb čs. zeměměřiče pro katastrální měření. . Prof. P e tří k je toho názoru, že by. bylo vhodno· vyžádati si bližší informace o služebních poměrech~ po případě doporučiti, aby práce byly zadány čs. civilním geometrl1m. Předmětem debaty, jíž se zúčastnili pánové Mandys, 8l1ra a Petřík, je otázka, nemělo-li by být přip
1930/13

na provedení prací, je krátká. BYlo usneseno, že se strany zájmové skupiny tato připomínka číněna nebude. Ježto dalších návrhů není, končí. předseda schůzi. Zpráva o výborové schůzi Spolku čsl. zeměměřičů, konané dIoo 26. října 1929. Po přečtení zápisu o minulé výborové schůzi, který byl schválen, bylo přikročeno ke čtení dopisd. Spolek čs. inženýrd státní měř. služby oznamuje;' že vysílá do přípravného výboru' pro utvoření Svazu zeměměřičských spolků In~. Sdru, Hlaváčka, Raitra a za náhradníka Ing. Guldána, Jednota čs. úř. aut. CIV. geometrd deleguje Ing. Zuklína, Prokdpka, Krejzu, jako náhradníka Ing. Faltuse. Bylo stanoveno, že první schůze přípravného výboru se bude konati dne 16. listopadu 1929. Palší dopis obsahuje žádost Social Science Research Council, která žádá,. aby jí byl zdarma zasílán Zeměměřičský věstník. Žádosti bylo vyhověno. O dopise, který zaslal Spolok čs. inženierov štátnej merníckej služby V Bratislavě, a který se týká úpravy systemisace na Slovensku, bylo rozhodnuto. že bude zaslán ministerstvu financí a opis podání s originálem dopisu bude postoupen Spolku čs. inženýrd stát. měř. služby v Praze. , Dalším předmětem jednání je návrh stavebního řádu. Prof. Petříka prof. Ryšavý vypracují k němu připomínky, které budou dodány Jednotě civ. geometrd a to z ddvodd vzájemné shody připomínek, jež budou podány Spolkem čs. zeměměřiM a Jednotou. Prof. Petřík podává potOm zprávu o dopise min. zahraničí, ve kterém minister. stvo sděluje, že jugoslávská vláda zamýšlí přijmouti asi 150-200 čs. zeměměřičd na katastrální měření ve Starém Srbsku, Macedonii a Černé Hoře, žádá o informace, jakým způsobem by bylo možno jugoslávské poptávce vyhověti. Mluvčí navrhuje, aby bylo min. zahraničí požádáno o sdělení, jaký obor prací jim bude svěřen, jaký plat se nabízí, jaká úřední dovolená by byla poskytnuta na zotavenou s ohledem na mimořádné a nezvyklé klimatické poměry, za jakých podmínek by byli příp'adně . převzati do státní služby jugoslávské. Dále navrhuje, aby bylo ministerstvo ,požádáno o sdělení, bylo-li by ochotno sjednat pro čs. zeměměřiče společnou smlouvu a zajistit jejich právní ochranu. Doporučuje, aby vláda jugoslávská zadala některé práce nebo celé obvody ke zpracování' čs. civilním zeměměřičům. Předseda čte nato zprávu o zasedání permanentního komitétu Unie zeměměřičské, jejíž příští kongres bude se konati v září 1930 v Bernu a Curychu. • Oznamuje, že ministerské radě, min. nár. obrany, presidiu poslanecké sněmovny i senátu a Ing. Bečkovi, Bylo·zasláno tnemorandum ddstojníkd-vojenských geometru., ve kterém žádají a odůvodňují přeřazení do I. služ. třídy. Pokladník Ing. Páleníček podává stručnou zprávu o stavu spolkové pokladny a zmiňuje se o nedoplatcích za inserty. Protože dosavadní upomínky zůstaly bez výsledku, bylo usneseno na návrh Ing. Sliry a Ing. Zuklína předati záležitost právnímu zástupci. Předseda sch1izi končí poděkováním přítomným. . Zpráva o schůzi komise pro utvoření "Svazu zettiěměřiěů čS}.". komID.'édne 23. listopadu 1929. Schůze byla zahájena o 17. hod. Omluvil se Ing. Proklipek a Ing. Hlavička zastupoval Ing. Suchánek. Po přečtení spolkových usnesení a dopisů, jimiž byli ustanoveni členy přípravného výboru pánové: Prof. Petřík, Ing. Páleníček, štkpt. Ing. Lukášek za S p o I e k č s. zem ě měř i č ů, Ing. Zuklín, Ing. Prokůpek a Ing. Krejza za Je dno tu civ. g e o m e t I' li. Ing. Slira, Ing. Hlaváček a Ing. Raitr za S p o I e k i nž e n Ý I' li, stá t. měř. s I u ž by, lng. Pudr za K I u b měř. ú ř e d. h I a v n í ho mě s t a .p I' a h y, náhradníky pak za Jednotu Ing. Faltus a za Spolek inženýrd stát. měř. služby Ing. Guldán, probírá prof. Petřík zásady pro návrh stanov Svazu zeměměřičských spolků. Tyto zásady byly po debatě, které se zúčastnili hlavně pánové: Petřík, Sůra, Zuklín, Pudr, stanoveny takto: 1. Jméno spolku, jehož sídlo, je v Praze, zní "Svaz československých zeměměřičů" (nebo Svaz československých inženýrd zeměměřičství); sdružuje spolky i zájmová sdružení zeměměřičská. . 2. Účelem spolku je podporovati pokrok zeměměřičství po stránce vědecké i užité: a) hájiti společné zájmy československých zeměměřiM a sjednávati společný postup uvnitř státu, b) pěstovati styky' se zahraničními spolky zeměměřičskými a vědeckými a zastupovati československé zeměměřiče na mezinárodních jednáních, c) spolupůsobiti z vlastního popudu nebo na vyzvání vlády při úpravě zákonodárství, pokud se dotýká zeměměřičství. . / 3. Účelů těchto hodJá dosíci: a) poradami, schůzemi, přednáškami, sjezdy a ujednáváním základd pro, společné akce a podniky, .

1930/14

b) navazováním a ullrlováním styků se zeměměřičskými a techniclilými spolky tuzemskými i zahraničnítn~ c) podniky literárními, vydáváním publikací zetněměřičských a směrů spřízněných, časopisů, zřizováním a podporou sbírek zeměměřičských, čítáren, pořádáním výstav, d) vypisováním cen na literární i pokusné práce zeměměřičské, podporou zeměměřičského výzkumniétví ve všech směrech, . e) poskytováním ochrany stavovské členům, pěstováním společenských stykfi, f) vyznamenáváním zasloužilých pracovníků domácích i cizích. 4. Přihlášky spolků a sdružení ke členství ve "Svazu čsl. zeměměřičů" dějí se písemně a současně přikládá se prohlášení, že jsou ochotny převzíti povinnostr se členstvím spojené. O přijetí rozhoduje předsednictvo,· 5. Hospodářské prostředky jsou: a) Jmění svazové a jeho výnos, b) příspěvky, splácené spolky a sdruženími, c) výtěžky ze svazových podniků, , d) dary, věnování, odkazy i sbírky. 6. Jednací řeč je československá, správní rok se shoduje s rokem kalendářním. 7. Orgány Svazu jsou výbor a předsednictvo. Do výboru vysílá každý spolek nebo sdružení na dobu 3 let po dvou členech, kromě toho ještě za, každých 100 členů jednoho člena do výboru. Zbytky více než 50 počítají se za 100. Jedna třetina členů výboru vystupuje losem každého roku. Vystouplí členové jsou znovu volitelní. Výbor volí každoročně předsednictvo, které se skládá z předsedy, dvou místopředsedů, jednatele a jeho zástupce a pokladníka. Pro řešení specielních otázek může předsednictvo sestavovati komise a zváti do nich i, jiné znalce.. Jednací řád pro předsednictvo a výbor vypracuje výbor., 8. Předsednictvo každoročně určuje příspěvek za člena spolků sdružených tak, aby kryly náklad na časopis, výlohy do mezinárodní federace zeměměřičské a režii svazovou. Schůze předsednictva svolává předseda. Schůze výboru svolává rovněž .předseda dle potřeby nebo požádají-li o to dva spolky sdružené. Během prvých tří měsíců v. roce svolává předseda ustavující schůzi výboru a předsednictva . .9. Výbor ve své ustavující schůzi volí též dva revisory účtů, kteří nejsou členy předsednictva. " . 10. Spory, vzniklé z poměrů spolkových, vyřizuje pětičlenný smírčí sou!!, volený z výboru, každá strana volí dva zástupce a ti zvolí pátého zástupce jako předsedu. Výroku tohoto soudu, je-li ,m,nesen nadpoloviční ,většinou, musí se obě strany podrobiti. 11. O změně stanov rozhoduje výbor tříčtvrtinovou většinou hlasů přítomných. 12. Výborová schůze může se usnášeti při polovině přítomných. Bylo usneseno dále, že tyto zásady budou uveřejněny v Zeměměřičskěm věstníku, aby je spolky mohly projednati a podati k nim případně připomínky a návrhy. Po probrání některých běžných otázek, schfize skončena. Zapsal Fiker. '. Ze spolku inženýrů státní měfieké služby. - V Ý ib o rr () v á s IOJ oh Ů z e kom se . v neděli dne '12. ledna 1930 o 9. hod. v síni Č. II, v 1. patře Inženýrského domu. Val n li, hro ma d a koná se v neděli dne 2. února 1930 v zasedací síni č. III. tamtéž o 9. hod. s obvyklým programem zpráv činovníků" revisorů účtů a volných návrhů. Na projevené přání budou po volných návrzích prodebatovány účinky nového katastrálního zákona, prováděcích nařízení i další potřeby z provádění zákona vyplývající. Pání kolegové se žádají o promyšlenou přípravu a poskytnutí cenných ,zkušenost,í. V sobotu před valnou hromadou (1. února) koná se z li, věr e č n li, v Ý bor o v li, schůze o 16. hod. a 020. hod. pak přátelský večer s kolegy již do Prahy .přibylými, na co se obzvláště pražští páni kolegové zdvořile upozorňují (síň Č. IV. v 1. patře). Volné návrhy pro valnou hromadu nutno zaslati osm dní předem koL 1. jednateli a sice p ís e mně s náležitým odůvodněním. Jiná oznámení o konání shora uvedených schůzí zasílána nebudou. ' ',. Předsednictva odboček se žádají, aby relace o průběhu valných hromad "
1930/15

~ůzné zprávy. Druhý kurs fotogrametrie Vy&. šk. technické v Curyciau. J)Jl,jaře 1930. KWl'lI vede iIJTOf. Bra.esclJlin~ bude ŤJr'V8iti 5 neděl. JtelStik disposiei W~ův AutograJP1htaJk.že přednálšiky teoretické :budou dOlpllněnypr.aktiJcikýmicvitO~nimi. -":'ner. Výzva. Kollegové,kte,ři hodláte O[latřiti si delSky.na časQJPi&Z.V. pod81jteo tom ~pr:í.vu na adresu: M1m':nistraoe Či3;soopisu ZeměměřičBký Věstník (Ing. J. Vrba), Brno - Doonimkms!k'á2. Sejde-li se dostatečlll'ÝiPQČetpřihiliášek(aspoň 100) l~e sjedna-ti výhodnou OOllU. ,

Zprávy osobní. Noví ě1enové zkušeb~i komise pro autorisaci civilních geometrů u zem.'úfadu v Brně. Byli jimi jmenováni: Ing. Dli'.tecihillo. AI. Tichý, řádný profesor goooesie na vy!soké ,škole ZJemědě:~Bké V Bmě a úř. autorisovaná civil. ~metři v Bm,ě Jl1lg. E. F a[t u s morutova,Ing. KialreJKepkla v Brwze XII, Ing. Metod Matoušek v Pt1wzeXIII 13.' Ing. Otak'aa-Velišv Parou:bi,cj{lh. O1>rá.VII1ění se viZd a li: Ing. Bedi'.SláiIOOv DomlllžHckha mg. Jan Ma.rhounek v Prerově. Zemřel: Ing•. Fr. VejnOOl€lk v Křepicich. .' Právo k užíváni 8tavovského označení "Ing."získali ko1etg()vé:Frai!1t. KýM v Hranicich na Mor. Václa.v Malec v Buděiovicich, Jos. Michálek v Toušeni, Frant. Ondrúšek v Db. Brodě, Frant. Zapletal ve Velkých Karlovicfch: 'Za redakci zodpovidá Ing. Jos. Ražička. Nakladatel: Spolek československých

1930/16

TiskemPolygrafte v Brno}. zeměmUlčtl. v Praze.

ZEMĚMĚŘtCSKÝ VĚSTNÍK·

2 1930

ČASOPIS SPOLKU ČS. ZEMĚMĚŘiČŮ

•••••••••

XVIII. ROČNíK -

V BRNĚ 1. ÚNORA 1930

Měřeni polární metodou s použitím přesných dálkoměrů *). Ing. F~ant. Pot ů č e k, moc. rada, Bratislava. Československý pOiz,emkový katalStr llJťlQibdlrž,el od! fina;nční správy bývalých Uher dědictví zrovna závidění hodné. Nejenze vedení uherského pozemkového kat astru bylo velíce nedokonalé a tím jinak dobře založené katas,trální operáty zkaženy, avšak celá velká část Slovenska neb~la vůbec pro potřebu pozemkového katastru zaměřena. Tak zůstalo katastrálně nezaměřených 739 katastrálmch Ú!zem~s 2,608.190 parcelami na rozloze 941.256 hektarů. Poněvladž největší část nezanJ.ěřených katastrálních území zabírá nejhornatější terén Slovenska, tak například Vysoké Tatr~, které jsou jen z malé části katastrálně zaměřeny, ted~ terén, pro. mě'řické práce nejobtížnější, n.ezb~lo, iI1eŽpoohlédnouti 8e poměřických- metodách, kterými b~ b~lo možno docíliti při stejné kvalitě výsledků r~chlejšího a lacinějšího výkonu. Proto ministerstvo financí dává svými měřickými úředník~ v~zkoušeti metodu polán1Ího me1ření, která je z nových měřických metod . nejpropracovanější, ab~ samo mohlo posouditi cenu docílených výsledků a vhodněji zařaditi mezi dosud jedině používané metod~ mě,řického stolu a polygonovlOu. Metoda polárního mě1ření,ač též již značně stará, do~nala v poslední diobě tak.orvého zdiowonaillem,žle možno Ise dJomníva,ti, že v brzlm zaujme rovnoc:enné místo vedle diosudiupoltřehený!CllJ mě'řických metodJ, ba 00' j1e pro svoji ÚJspornostmnohdie dio pozadií zaUa,čí. Dosavadní způsob tach~metrického měření név;yhovoval pro přesná měření a upotřebovalo se jej jen k ziskání prozatímních plánů, sloužících za podklad k projektování inženýrských prací. Vady dosR\;iadniíhozpůsobu tachymetrického měření jsou dostatečně známy. Snaha po odstranění těchto záNadiuvedla v žiÍvot c'elofUřadu z~erpšellli a konstruldci prřesnýc:htachymetrů, kterými se dajídocíll.iti výsledky,.: vyhovující i přesným požadavkům katastrálního měření. První náprava dosavadního způsobu tachymetrického měření byla docílena použitímvodorm'tt:tó latě místo gvis,lé, čímž byl odstraněn nepŤíznivý vlív nestejné refrakce. . Dalšího zdokollialení tachymetrického měření b~lo docíleno zavedením distančních latí, umožňujících přesnější odečtení. Vzornou úpravu dálkoměrné latě provedl švýcarský zeměměřič Rudolf W ed f e li, jejíž: :priI1cipj<est krátele v·diMŠím vy:s,větlen,(obr. 1.). .

1930/17

Werffeli nanesl od nulového bodulátě, který umís,til do jejího ,středu, nalevo centimetrové dělení, napravo a to v hoření polovici této části latě dílky velké 1'1 cm, na spodní polovici latě dílky téže velikosti 1;1 cm, a'\ršak o 0'05 cm posunuté vpravlO proti hořenímu dělení. Tímto u.spořádáI1ímměřítek docílil možnost odečtení na 1 mm a odhad na 0'1 mm. Odečtení na lati děje s,e následovně: Vodorovnou nit dálkoměru zastavíme na, střed vodorovně postaVlené lati a střední svislou nit zastavíme poblíženulového bodu dělení a to tak, aby levá dálkoměrná nit kryla '

,

Obr, 1.

některý dílek levé části lati, v našem případě 6. Vzdálenos,t pravé dálkoměrné niti od nejbližšího dílku hoření polovice lati odhadneme (v našem případě je vzdálenost asi 2 mm). Posuneme-li levou dálkoměmou nit o ony odhadnuté dva dílky - aVlŠak centimetrové - napravo, tedy na d!íilJčičá.ru o'znač;enou 4, obd'ržJ.mlekrytí pravél ~om~rné niti s. dělicí čárou 7'7 na pra,vé polovici 13!tě,Součet obou intervalŮJ, lež,ic~chnalevo

Obr, 2.

a na,pmvo oCLnulového bodu lati, dlálměřlelltOu vzdá,l€nost při vodorovném postavení dalekohledu, tedy 4 7'7 11'7 m, Při menších vzdálenostech (asi do 50 m) můžeme při neúplném krytí pravé dálkoměrné niti s ďílky praiV'épolovice lati odhaillnouti pbloihu pravé niti mezi dvěma dělicími čarami. V tom; případě dostaneme měřenoo délku na cm. Na přík:ad! 4 7'73 11'73 m. Tř.etí ruLJl'ravase ISitalaodlstraněnim chyhy, kte.rá vzniká z, paralaxy. Tato chyba má původ v nep'řesném zaostření dalekohledu a je dosti značná. Měříme-li například opticky vzdálenost 100 m s dalekohledem o ohniskové délce 30 cm a je-li nesouhlas roviny nitkového kříže s rovinou obrazovou jen 0'1 mm, vzniká tím chyba 3'3, cm, Závada tato byla odstraněna konstrukcí dvojobrazovlých dalekohledů. Američan R i c hal" d dal si v roce 1895 patentovati nový způsob měření délek (obr. 2.). POužil dalekohledu,

+

+

=

=

1930/18

před j;ehož ob}ekitiv O da,l namontovati a,chromatický hranol H a to tak, že ,zakrýval jednu polovici objektivu. Tímto uspořádáním, kterým vzniká . paralaktický úhel optickými prostředky, umístěnými před objektivem dalekohledu, tedy v prostoru objektivu, docílil nejvě,tší možné, stálosti tohoto úhlu. Pozorujeme-li takovlým dalekohledem předmět AB, uvidíme dva jeho obrazy. Jeden A1B1 vzniká volnou polovinou objektivu, druhý A2B2 polovinou objektivu zakrytou hranolem. Z vyobrazení vidíme, že vzniklé obrazy j'sou proti sobě posunuty, a to o hodnotu, zá!vi.
ClJ· . plikační konstanta 100. Při zdánlivé hodnotě p;osunu obrazu 10, 20, 30 cm atd., je vzdálenost předmětu od určitého bodu hranolu 10, 20, 30 m atd. Násobnou konstruntu 100 docílíme jen tehdy, jsou-li s,těny hranolu zbroušeny tak, že derivační úhel p je přesně 34' 23". Poněvadž se. této absolutní přesnosti nedá broušením docíliti, musí býti ke každému dálkoměrnému tachymetru sestrojeny zvlá,štní latě, které odpovídají použité soustavě hranolů . .Odečtení posunu obrazů na lati děje s,eu každého typu dálkoměrných strojŮ: zvláštním způsobem. Princip spočívá v tom, že odečteme posunutý obraz odiečllita,ciznačky [na příklad nu}:ovou:čálrkJu posunutého obrazu nonia (obr. 8.)] na neposunutém obraz·e dělení. Tato značka je na latích tak umístěna, že vylučuje součtovou konstantu a že měřená vzdálenost . 100 L vztahllLjese lm středlw stroj1e. Na uvedené zásadě jsou založeny všechny konstrukce nynějších přesných dálkoměrů. Novější kons,trukce, na p,říklad Wildova, umožňují dosažení přesnějších výsledků obrazovou koincidencí. W il d o va konstrukce (obrazlY č. 4 a 9) spočívá, v tom, že jsou před! obje~tivelffi O nad sebou umístěny dva aClocomaticrkéhranoly Hl H2, z nichž jeden pokrÝ""á spodní, druh}horní polovinu objektivu. Tím vznikají dvě záměrné přímky, které symetricky divergují as,i' o 0·02. Před těmitohranoly jsou ještJě umístěny dvě planparale,lní deštičky Dl D2, jichž symetrické otáčení kolem svislé osy se dociluje bubínkem B, spojenÝm s' deštičkami zvláštním ozuben;rm vedením a umístěnÝm na dákonlěrném zařízení. PosullUté obrazy přivedeme točením bubínku do koincidence a na bubínku odečteme přímo cm měřené vzdálenosti.

[

1930/19

Ing. Fra.ntišek O t

•

V!l"t

1 í k, Brno.

MJinistelfstvo VJeiře,jiI1ých pll"a.cídoruči!(} záJm()Vým korporacím k prnpolllIÍiIl:kámvláldní návrh novéhoi, jlednoltJléhlo,s,taveb:ního řáidu prol čsL repu·· bliku. Zákonem tímto plfO'v,ed:enabýti mJá u\llifřkace s,tavrelmí!Chpi\edpis.ů, roztřiš,Mných dosud do pě\1JistavebtIÚch řá:dů"a 34 stavie,bDllchstirututů, které' jsou odlišnYJ 8ivým vznikem, rozsiahem i obsahiem. Technihléda,cích úřadlů: :s,tátní,ch. Zato piř'ed.lpi:syhlavy 1. a II. () plánech upravolva.cich z,ruváJdějív mnohém směru úplné noVÚlll:, j€lhož vhodJlliost a Úičelnos,t propraxi je,SIt- při neňmenšílllli'Spúmá. . Pro rozsah láltky a dio jiJs,tiémílTYsp€!ciellli zájlsm z,eměměřičských inž,enýrů o plány upr~Viova.ci, nebudu se zabývati detailním rozborem všech předpisů, ba ani jednotlivými paragrafy prvých dvou hla,v. Mimo rámec úvah pone,ch'ávámotázkJu úče~lliOstijiednotného stavebního řádnt: pm yielkoměsta i v:enikov, (wzlsah osn:ovy, její sloh a,ťd!.Ome'ZÍmse pouze nn kritické zhodnocení hlavnfch záJsad, na kterých jest vybudována osnova v ohledu plánu. upra:vlo,vncích. Jak: už z l'o'zlsaihuúvodu důvoĎJové 'ZIJl!ráNyjle' z,řejmo, Slk,ý'taJ,aolt,ázlút principu wpmv:ovaiCÍichplánů na.v.rhorvaoolli'tmnejvětších potíží:. Zel vše,ch stnv:ebních řádů a statutů jSlOudI1edůvod'Gv'ézp:rávy CstrnIlia 133) SitnViební řády moravské z, voku 1914 Mjmladší a nejobsáhlejší, a dla:Loby se práJvem očekávati, Ž €!j'ej,ich zá.:sady - zkušenostmi 15 leté praxe uprav,ené - budou sloužiti z:a;podilclad nové osnovy. Avšak dle důVíoĎJoiVé zprávy Cstr. 135} sloužily zaplOd'kJad osnolVYpra;xí neověř,ené návrhy k stavebním řáďům piTO Prahu, Plz,eň a Čels,.BuděljoviclCi'z r. 1905 a řad1a,sltav. řádů dzozemských. Po prá.vu nuino višak vY'zvednout,i' obdilV'Uih,6dnoupíli, dJo'llliyšlenost"bohatost pramen'Ůia hledisek, k,teré pro formul,ováni ná,vrhů byly snesen.y. Dle d:ůvodio;vézprá,vy (s,t,r. 134) :srpo[uprac.ovala na zálsad:á.cihnového sta.vehního řádu řa;daodbornjiků technických, ~eňménaznalců sd['IUižených y Masarykově Ak,a.diemiipráce. Z dThcha nové osnovy lze usuzova,ti, že I'ozhodnKl'Up,ře:vahu v řadálch odborníků měli teoretikové směru al1chitektonického. V €I směTI! ryze architekt,onickém: je1s,tvládní návTh skut,ečně výraz,em nejlllllodeměj,š,ich názorů, ku kt,erým dospělo teoretické hadání o výstavhě měst. i

1930/20

Ale snwdJpiráiv:ěte'l)jto zvýJŠOOJý dlůra.z na teorii ve' smyslu urbianisti~kém způ.ooibil, že přlooem přija,oo 1Jeoretickié doktrině j&OUmnoh:dy násilně přizpůJSorbovmy mlllJolho,tvárnoSltli slkut,ečn.é praxe a s,tává diůwdm oblava, zda tim nehude Sltavehní l1oz,V'oj. mě~,t a z8ljmélIlJaobcí V'enkoVlSkých alespoň pro ř8Jdiulet citelně podrválz,á!ll.. NeclioSltateikkorigujícího vlivru odbo'pllíků jiných tochnickýJch směrů a výknnnýcrh praktiků. j,estzřegmrý7j8ijmén:a v př:eoeňováillJí:Význ~, pfeSIliOs,ti a Ulpoti1e:hitelnostinynější ka,tastrálnlÍ ma,py k účelů.m sltavebním, v neuj
a,td.

Větší vliv adminis,trativně výkonných techniků i pravníků byl byžádoucnější i VI názoru na vý~nam a účel plánů upravovacích. Pmx:e učí, že detailní upravovací plán není jen plánovým schema11em r e g u Ia c e, dle níž se má díti v budoucnu jednotný vývoj obce v ohledu komunikačním, zdravotním, estetickém atd., n Ý b r Ž ve svých důsledcích j e s t i h 1u b o kým z'á s a he m d o s o u k r o m o p r á v'/ ní c h po mě r ú j e dno t li v c e. Ves mys Iu p r á v ní ID j es, t ten top lán t a k é z d roj e m n a b Ý. v á n í p r á v, r e s p. z d roj e m o mez e n í v e volném na,kládlání se soukromým majetk'em jednotlivců:. Rozsah těchto práv. resp. omez'ení jest dán pouze přesností úředně schválené
1930/21

cionelními značkami, vyzna,čením území inundia,čního, vý'šek vody nejnižší, normální a nejvyšší, hloubek spodních vod, pískoven, lomů, nasypávlek a skládek, tratí pouličních drah, polohy a hloubek veřejných stok, káblů, vodovodů, plynovodů atd. a "d I ep o tře b y" i vyznačením výškových poměrů úZiemÍ.Uváží-li se genese katastrálních map ,a jich přesnolSt z,ejména v místnich tratích, stalčí. pouhý zkiráJoený vÝpočelt jich dop[ňků k důkazu, že návrh jest zhorš ením dlosavadnrc,h pře,dlpisŮI, požadujících alespoň pro města nové! zaměřeru ve většim měřítku. Plán obce, tvořící záikJ:aid vše~h pláinl upravoiVaóch a jledino!UIe'Vid:enci V ohci, má' d'l'e,osnovy býti vyhotoven v měřítku nejméně pifesném. Obsah takto přeplněného pMnu ObCieJ má tvořiti podklad pro "u p r avo va ci p I á:n z á k 1a dni" v témže měřítku poříz,oVian,ý,ktery se kryje 00 vžitým pojmem id!eo'vléihopiánu re,gula,čn'iho. Mimo fakulta,tivního, vyznačení výšklOlvých poměrů území budle plán:dáře. Mtěžován znázorněním hlavních směrů komunikačních, kte.ré 00 do isměru, polohy a výšky rovinné jISO'UI z,áAvaznypro sd!ěláváni podroibnéhoplánu upravovacího. Tento podrobnÝ plán musr býti poř~z,en na podk1ladtě nového zaměření situa-čniho a výškového v mělřítku zpifa,vidla 1 : 1000, nejméně však v měřítku 1 : 2000 (v obcích homkých). Z hořeního vyplývá, že m í IS t o d' n e š ní Ci oh divou pře, ,sn Ý c h P lán ů. (polohového a pa,rc1emčního) ~ vypralwvaných v témže, měřítku zavádí osnova p 1 3J n y tři, r ů ~n Ýc h přesnosti, měřítek i doplňků, při nichž pod!ldadů jednoho měření nediá 81ecele využiti plllO'všechny tři plány ,současně. Náklad! n{)Jvšechny tři plány ponesle pině' obe.c. Suma výloh s tÍim spo,jených nebude ,slevamě Ušiti od! ná!kliad'Una zl1Jotove'nípřesnlého situiaičního a výškového plánu obice v měřítku 1 : 1000, kterÝ však skutečně mohl by tvářiti - "bezpečnou a úpl'll'oU z,álk,tadrnu~o prroiVedenÍ plánů upmvovacích" - (dův. zpráva, str. 138). PlálIl taik.iQ,výpodl d~ohledem nebo za ,spoluprá:ceorgánů státní,ch polřízern.ý,byJ1iby vhod'll()I1Lnáihrad!ou za znehodnocené mapy kata,strální a Vlhod:ným podkladem pro e,videnci stavebních změn. ' "Detailní plán upra"Vovací" odpovídá s:iceco do form(Yd!neršním'llplánu pa:rcelačnímu, ale jeho obsah a právní důsledky jiSiO'll podstatně jiné'. Dle stavebních řádů moravských na,bývá hos,pod~řsďKýpozemek cha,. rakteru stavebního místa výhradně po provedení předcho'zího říz,ení' paJ."celačního. Bez tohoto řďzení nelz,e záisadně žádnou Ista;v:bu po,voliti. Osnova odmítá řízení parcela-ční (str. 134) co - neorga,nický zhytek z dob, kJdy obce neměly ještě upravovacrch plánů a kdy regulad prováděl' vlastně . každý vlarstn!k pozemků na svou pěs,ť a event. i na úkor zájmů veřejných. Toto paušální odmítnutí řízení parcela,čního vládním návrhem není pln'ě odůvodněno. Nutno přeoCčiniti rozdíl mezi podista,tou řízlení parc1elačního a příčinami zneuŽiivání t,ohoto řízení j'ed11Omvci. Prax,e na Mora,vě diokaizuje, že při správné interpretaci zákona mě~y obce i při zastairalosti určitých předpisů rozhodující vliv na strany, ahy předIMád'aJy p~álllYpouze tako'vé, které vyhovovaly regulačním intencím obcí co 1Í~arl:U sta,ve1mích. Plán pa,rce,la,ční, pokud S€! neomezuje na vytváŤení Istavenišť uvnitř S'chvállenéhoMoklu:, nutno tudlíž posuzovati co č3Jste čný reguli3.;čníp~án pro jistý ús:ek ohclea jeho potvrzení vázati přísnějším kriterirem p~áA'mť polohůvého (relglllační1ho). Jednotlivec nt€!IYJiohl by parc'elovaiti vůbec" kd!ylbly mu.: to obe'e c,o sta,-V'ebníUřad nescbváJila. Příč;inu zneužívání nutno proto hledati v prvé řadě v nedostatečné vyba;v.eno,sti obcí po strá!llIce te'chnrckiél i prá,vní pro úkoly stavebnlÍch řádu, jakož i v nedostatku finančních Jn'0'středk'ů pro po1

1930/22

řízení plánů regula,čních a teprve v druhé řadě v meritu řízení parcelačního. Většina našich městeČiek a obc~ V'e[lko~ských pmstě předlp~s,ům stávajících sta;vebních řádů dosuď administra,tivně Il€dmos.tla. T\ulto okolnost nutno míti na zřeteli při ukládání zvětšených povinno,st,í a práv obcím dle vlád.ního návrhu. . Při ří:zení upra,voivacím k účelům sta,vebnÍm nutno uvažovati jednak plánové zná,zmnění budoucí rogula,ce a za, druhé s' tím nerozlučněs,po,jenou úpravu ma,jetkových poměrů jak vůči veřejnos,ti, ta~ me'ZÍ držiteli pO'7Jemiků navzájem. Pra.xe dok'a,zuje, ž,e ka,ž,dáregulace,Si8'heídeálněji myšl,ená, zůstala tOTls'em,nebyla-li prorv'edena součaisná úprra,va, ma,jetkových poměrů vlastníků úpra,vou dotčených. Předno's,tí ř,ízení parcela,čního, jest plrávě souČ!asná a vše,stranná úprava poměrtl: majetkových a to cestoU] nenálsilnou. Tato okolno~,t má zejména veliký vyznam při rozdrobenosti p'Ů!dyV'dtouhé řemeno'vé: pa,rcl€ly, bez jichž s,cleleni za účeily stavebními ne,lze ,si zdravý ,sta,vební rozVloj větších, mělst ani představiti. Řad:a, úspéšných parcelad, spojený,ch s kOlillasac~, které byly proved'eny V' posledníc,h 6 letech na Mora,vě a zejména v' Brně, jest důlka,z,em vhodnosti té~o metody pff"Opraxi *). Jedinou potíží při tomto řešení jest ned!ostatek zákonných ustanovení o Isc:elování k účelfun ,sta,vebním. V tomto směru očekávali pff"aktikové odp'offi'Oicod' no,vého srtavehuího řádu. DetaHní plán uprra,v'Ova,c,ídle vládního návrhu iíeší hlavně architekt.onickou složku, ř1zení upra,vovacího, a,čkoliv i po této stráncrSl vyžadovwl by náv,rh p!fohloubeni...Detailní plán musío,bsahovati (§ 15) mimo podrobné sítě komunikační a výšlwvé i l"ozdiě,lení V1zniklých bloků na staveniště. "Jednotlivá 'sta,veniště jest očílSJovatia vyzna,čiti jich pruě-ehlí délky, pod ,1e po t ř '08 by i osta,tni' rozměry." Toto ulS,tano'vieníkontrlolls,tuje & po~ žadiavkem (§ 17) {) přesném, ta.belárním výk,alZu ploch po,zemků před! úpravou a po ú,pra,vě. N'e'lu~ upříti, že § 9, -odist. 2. mm. stav. řádu pro Brno jes,t ve f()lrmě i ob!sa:hiupřelsnější, ja'snější' a stručnějšií. Také poJem "staveniště" . (§ 29, odst. 1.) není přesným, nehoť diefini,ce neobsahuje požada.ve'k, aby istaveniště měl;a podobll! pokurd možno pravoúhJ!ou V'Ů'<íi stavebním čall"ám. Dodatiek tento jest nutný vzhledem ke znění odst. 2'. téhož paragrafu, wby pn tvoření s,ta-venišť byly maj,etko:Vél hrani'ce poImďmožno šetiíeny. Hrank,e poz,emků' nej,sou v 99.% kó,lmy k hu(!.oucím stavebním čaráim: a wěním tohoto odstav:cie by S'8>kodifikoval!:lJ pfípu:s,tnost staveb podél šik:mých' ma:jietkovÝch hranic. (Dokončení l'Í'Íitě. _ A snivre.)

I\ovové rozkládatelné signály triangulační **). I~g. Zdeněk B r y c b.

Při velkých pracech trigonometrických, které lse pwstíra.jí pře,g "t0Zsáhlé plochy, na;razilo se na zakřivení povrchu zemského, na nerovnosti půdy, na stromy a různé přledměty, které brání rozhledu mezi body, jichž zeměpisné souřadnice hledáme, takže je potřehí sestrojiti s,ignály (lešení, věže) pro pozorovatele a jeho pHstl"oje pro vyměřo'vání. Až ďo dnešní doby ve Spojených stá,tech bylo poUJžíváno s,ignálu dře~ věných. Jejich výška se měnila od: 10--120 stop, někdy i víc,e. V poslední *) Viz článek Ing. E. Fa1tuse: Úprava pozemkové držby pil'O účely stavební. 10 zl'oku 1928. . **) VýňJa,ne,kz čil.ániku:.Ad'denne Er vin: Signa.ux méWliques demontaJhles, .Tytpe Bilby du "Coast anO' Geodetk SU'l'Vey". Bulletin gOOdes-ique. Année 1928. Z. V.

Č.

N'o: 19, 'Po 382.

.'

1930/23

době cena dříví ,s,t.oupá,rovněž i cena ručnÍ! práce, dáLe nemožnost ~o'z,ehrati trámy tak, aby se mohlo jich použíti pro nové stanovisko, vedLo k: tomu, že se studovalo odstranění dře,věných signállů. Jasper Bil by, který více než 40 let věno!val se konsltrukci signálů jatko ch'ef oddě,lerní v "COllistllilldiGeodetic Survey" - pi\edloži1 r. 1927 konstrukci signálů z ocde v podobě věží, poskytujících největší tuhos,t a stabilitu, kte,ré znamenají značný pokrok. Signál - Bilby - 'se skládá ze dvoU!oClelových tripodi'ť na sobě úplně nezávislých. T'ripod vnější nese plošinu pro pozorovate,le, nad níž je umíst:ěn heliotrop přesně centrovaný nad: bodem, důkladně zabezpečený v základech. TheodoEt je nesen vnitřním tripod'em, který dosahuje 75 stop výšky a, prochází otvorem v plošině obrs,ervatoře. Tímto uspořádáním je přís,troj prost VŠ'3chpohybú způsobených chůzí a pozorovatelem. V terénu je pot.řebí čtyř skupin dělníku, a to dvě vpředu (po čtfřech dělnících), dvě vzadu (po třech dělnících). Jakmile je pozorování skončeno, jedna ze zadních ,skupin rozmontuje signál, naloží ho na nákladní automobil o nosnost,i 2 Y2 tuny, který jej dtopraví na stano,visko Msledu:jíci, častokfá,te až 100 mil v:zd'á,l,ené,kde jedna z předních skupin dělníků: jej smontuj,e. Dvě velká auta sllouží k: doprav'ě signálů. Každá skupina, má pro svou vla,stní potřebu menší auto (camion) k disposici. Skupina předu;; j1estopatřena souborem nářadfa s,oučástek, a je-li toho tř,eba, může za,čít kopati zákla.dy pro signál a označiti střed stanoviska ještě dříve, než přijede automobil od stanoviska přell'cM.zejíeího. Dvanáct signálů toho-to typu Bilby bylo užito při geodetických pracech v MinDeisotě r. 1927. Jejich odůvodnění bylo získáno hned po sestrojení prvních s,ignálů, jakož i po dokonČiení pozorov.ární na jejich vrcholech. Jedna z největších závad dřevěných signálů vedle jejich velkého stavebního nákla,du a jejich omezení na jedinou stanici spočívá v tom, že je ne· možno pozorovati za silných větru. Často byly tyto dřevěné konstrukce poraženy. Vítr s rychlostí 50 mil za hodinu může je posunouti 0' 5-6 palců. Tí'lTI!se stává: signál exc,entrický, není již přesně ,centrov:án na stanovisku, které je pevně zajištěno v zemi a pozorování musí býti počtářsky o tuto excentricitu opravována. Jeden z prvních signálu Bilbyho byl vyzkoušen za větru, majícího rychlost 50 mil za hodinu. Jehol vrchol byl pOlsunut pouz.e o 3/5 palce. OceloíVésignaly proj'evovaly jen ,slahé stočení v azimutu a měly tak slabé chvění větrem, že se mohlo pozorovati při větrech rychlosti 25 mil za hodinu. První signál Bilb~ byl sestrojen 4. června adio' koncel téhož měsíce jich bylo vztyčeno 22. Pozorování byla, skončena na dvanádi z nich, které byly rozebrány, dopraveny na vzdállenost 90 mil a opět zmontovány. Bilby se domnívá, že se může po,staviti 30 a,ž 40 signálťl. za měsíc, jestliže podmínky atmosférické umožní skončiti pozorování. Program byl prováděn tak, aniž byl sledován nějaký rekord, aniž skupiny znaly pOlstup prací navzájem, až do chvíle, kdy BHby zjistil dobu s ohledem na různé případy -V po,stupu a, mohl oznámiti, že uplynulo 23 hod. 55 min. mezi okamžikem, kdy pozol'ování noční bylo skornčeno' na, signál a kdy po prré byl opě,t pozorováin světelný paprsek usazený na tomtéž signálu. ale přemí,stěném na další hoď. Na stanici Kay započalo se pozorování ve 20 iho& 30 min.; ukonč:eno bylo v 1 hod. 30 min. Jedna ze skupin započala rozebírati signál v Kay v 7 hod. Na nákladní automobil byl nalož,en v 11 hod. 30 min., odvezen 72 miI dopředu 8J přihyl d~) 'stanice Chain v 16 hod'. 20 min. Jeho opětné zmontování bylo 'skončeno a všel připraveno k pozorOVání ve 20 hod. 25 min. Bylo tudíž potřebí 13 hod. 25 min. na rozebrání signáhl, pro jeho dopravu na vzdiálenost 72 mil a, jeho zmontování.

1930/24

Minimální čas nutný dříve pro postaviení signálu ze dřeva téže výšky byl 12 hod. Z toho vyplývái, že upotřebením signálu Bi1b~ získáJhospodárnost okrouhle 25 %, čím~ dosažena při témže 1}.věruvětší rozloha prací. UŽitím signálu ocelových a nákladních automobilu je charakterísován rozdíl prací diíve konaný oh na jihu Se~erní A1Mriky v obdohí, kdy konstruktér Bilby dopravoval sígnMové konstrukce spřežením volú. R. 1888 Bilby věnoval jedno pra·oovní období konstrukci signálu v Alabamě. Vzdáleno'st stanic P€'rry a Pa;rker není většÍ! ne'ž 19 mil. Přes to na překonáni t:éto,vzdáLenosti volským potahem bylo stanoveno 27 hodin. Minulé zimy Bilhy prohlíž,eje ~to stanice projel je automobHem za 1 hod. 5 min. V té diobě byla cena 7 až 8 dola,rů. za. 1000 ,stop nejlepšího dříví, kdežto dnes stojí 150 dolaru. Sign:áilypro Alabamu jsou plflNněrně120. stop vysoké a cena jejich' vzrostla dnes na 1300 ,dolaru a lešení takové mo'žno použíti pouze jedinou. Ovšem, použije-li se špatného diíví, :stojí signál o -výšce 75 stop asi 180 dolaru, kdežto cena signálu ocelového je pro 75 stop výšky pouze 2:65 dolaru, a,le muže se ho použíti bezpočtukráte a části opotřebené možno vždy nahrazovati. Bilby prováděil práce všeho druhu a nemá v nich ,sobě rOiVIla,neboť dovede v kra,jině bez map, rovinné i horna,té, voliti body s tako!voUljistotou, že triangulac·e dá; se nrovésti s miniIDiení:č,asu a výloh. VětšinUl,s.Výchprací provedl v kra.jináJchobtížný'ch, kde mezek a, vul byli jedinými dopraiVIliml prostředky; proto je nadšený za:stánce automobilu. Od ďoby, kdy začal se zabýva,ti praoemi triangulačními, prošel 10.200 mil pěšky, na 8750 mH měl vozy taž,ené koňmi, mezky, na 1200 mír vozy taž,ené voly, 22.500 mil projel na mezku nebo na koni, 16.000 mil v:lodineb plachetnici, 15.000 mil na, kole nebo motocyklu. Od r. 1915 užívá automobilu, Si nímž vykonal 124.000 mil. Tyto čí,sHcevyňaty jsou z úředlních:výkazu j1elho.

Zprávy literární. Recense. A. B uch h o I t z: Su~ la compensation des triangulatións aériennes. Prague 1929. Vyšlo ve Sborníku Masarykovy akademie práce, č. 20, roč. lIL, a jako separát. Stran 48 s českým výtahem. Profesor geodetické fakulty při lotyšské universitě v Rize A. Buchholtz, známý zeměměřičský pracovník i v našich oblastech, otiskl ve Sborníku M. A. P. pojednání o vyrovnání leteckofotogrametrických triangulací (neboli nadirových triangulací) v p I o c h Ý c h územích. Za trigonometrické body považuje metoda středy (hlavní body) snímku měřických z daného území, které musí býti brány při svislé ose optické fotokomory a s překrytem kol 70%. Trigonometrická síť letecká vzniká spojením všech středu fotogramft, skládáním navzájem orientovaných; úhly sítě stanoví se odečtením z fotogramu resp. z kopie, pořízené vyznačením jednotlivých linií spojujících středy ploten. Strany sítě. jichž počet je roven počtu fotogramu, jsou zpravidla kratší proti stranám v obvyklé síti pozemní. Je ovšem vyloučeno, aby optická osa fotokomory při snímání vzdušném za· chovala matematicky svislou polohu a její odchylka dosahuje až 3 o. Nejsou tedy zvolené (trigonometrické) body totožné se středy foto gramu, neboť předpoklad, aby optická osa byla svislá, není dodržen a není tedy střed (hlavní bod) snímku totožný s nadirem stanoviska fotografovacího (středu objektivu letecké fotokomory). Proto i spojnice snímkových středu, uvažovaných co strany trigonometrické, jsou odchýleny od spojnic skutečných nadiru, a tedy grvJické určení úhlu ~ítě je zatíženo chybou, kterou autor pojednání (v souhlase s jinými fotogrametry) stanoví maximální hodnotou 3'. Je patrno, že takováto trigonometrická síť je odlišná značně od předpokladu. jež zeměměřič kl:j,de na normálni triangulaci pozemní. Je kvality hodně menší. Proto také užití lé\,ecké triangulace nepřichází v úvahu při přesných úkonech měřických, ale je účeln~ při pořizováni elaborátu menší přesnosti (map), které maji býti ppatřeny rychle a lacmo. Východiskem pro určení polohy bodů letecké triangulace je znalost zpravidla více bodu v přírodě označených a souřadnicemi daných. Tyto body musí býti zobra-

1930/25

teny na některých fotogramech, aby jejich fotografické obrazy byly pojaty do souvislosti se sítí bodů leteckofotogrametricky určovaných. Děje se to stanovením úhlových hodnot ze snímků. Tvar sítě dán je seskupením trojúhelníků (resp. čtyřúhelníků s oběma úhlopříčnami). jež byly utvořeny spojením nadirů (středů fotogramů) všech stanovisek fotografovacích. Zvlášť charakteristické jsou sítě protáhlé a obvodové pásy, případně transversálni řetězce přes území, které zpravidla se považují za hodnoty vyššího řádu. Způsob vyrovnání úhlového je odvislý dle polohy a množství fixních bodů v daném území. Autor líčí všechny možné případy a v hrubých rysech uvádí základní postup při vyrovnání trojúhelníkových tahů, opřených o dva pevné body, o dvě pevné základny, o více bodů pevných, které jsou roztroušeny v území ve větších neb menších vzdálenostech od sebe. V celku připominá vyrovnáni leteckých triangulací grafické vyrovnání polygonálních tahů. . Pojednáni Buchholtzovo je poučné. Podáno je metodicky, takže i nezasvěcený najde v něm snadno patřičného poučení. Látka sama je velmi časová a převážně v literatuře německé je často předmětem úvah. Může tedy čs. technik Buchholtzovu práci s povděkem vítati. Masarykova Akademie práce otíštěním tohoto pojednání ve svém Sborníku vykonala záslužný čin a je na čs. technické veřejnosti, by z dílka toho dovedla - byť i omezeně vzhledem na naše poměry - v praxi čerpat, neboť ono přes to, že je psáno francouzsky. je určeno v naše řady. ' Rl~žička. L. Bal se r: Einfiihrung in die Kartenlehre (Kartennetze). Mathem.-physik. Bibliothek, sv. Č. 81, B. G. Teubner, Leipzig 1928, asi Kč 10'50. Toto malé dílo vskutku kapesního formátu o šedesáti stránkách se čtyřiceti vyobrazeními jest, dle předmluvy autora, určeno především ku prohloubení studia geometrie na vyšších středních školách. Ale kapitoly o zobrazovacích metodách, jako projekce kuželové, projekce shodné plochy, stereografické a zvláštní projekce zajímají zeměměřiče v takové míře, že pomocí této jasně a prostě psané práce lehce si zopakuje a oživuje látku, kterou kdysi studoval a o k~eré se právě nyni tolik debatuje. ' Velmi zřetelně podány 'jsou pojmy loxodromů a důkaz věty Tissota *) o indikatrixi. Obrázky o nejrůznějších projekčnich způsobech doprovázi text. Balserův spis zaokrouhlí látku podanou v části III. a IV. knihyČernoch-Hejda: Nauka o terénu .... velmi názorně. -'-o Nepatrná cena jest další výhodou této knihy. Sponer .. Odborná poJednáni v časopisech. Stavební rádce (PrafrJ!aII., KlLmentis[úÍi 20). Č. 85. Vý:stava 'lllrodetktů na 'zas1l.wení vých. MsM Letmé. Č. 86. M i k u 'š ik o v ic: :Řešeillí krajlntllá a státní pl:áJn Ulprra.vov:wí (ao. 87, 88). P ac an o w sk i: Meové řešení zastavení zahmdní čtvrtivelkomě:sltské. Č. 88. PopllartJky Víři pře,vodu nemovitostí. Č. W. Nil.le'zy Nejvj'š. sprráv. soudu: Kdy lze ,,-yvla.~tňOVla'0ímu nálezu odníti úč:nnost? Právo vla,stníka dož.adQvtati ,sezrUJŠeThÍ vYvlastňovacího nálezu. Č. 90. J. M.: Závady navrhov::mého nového stavebního řádu (a Č, 91, 92). Z a jím a v Ý n á lez Nejvyššího správního soudu ze dne 2. října 1929, č. 1"7.722, o pokutách pro porušení stavovské cti (stěžovatel jest členem Inž. kom. pro ČSR.). Č. 94. Nález Nejvyšš(hO spr. s. ze dne 5. lístopadu 1929, č. 19.678, o lhůtách při vyvlastňování' pozemků,'. -,-ner. Věstnfk Inženýrské komory Č. 23; ]jng,. :Ř. M u s o r in: Zeměměřilč;ství v Polsku v době minulého desetiletí 1918-1928. Č. 24. -R-: Jaký význam mají poslanci-inženýři pro technický stav. - 1930. Č. 1. C h o c h o k Mezinárodni soutěž na regulační plán Velké Prahy. -G-referuje o knize Gautnerově: Základní formy evropského města (Vídeň, A. SchrolI a spol.). '-ner. Architekt S. I. A. Ing. E. Mol 'ze r,: Ve,Iká Pra.ha" techmcko-hos.podářský problém. Tecltnický obzor Č. 21. Ing. K ř i van ec : Něilwlik 'polzn.áim.ekk ná,~rhu s,tavehního řádu. Č. 24. S o u č e k: Oprava našich silnic. '. -ner. Vojensko-technickézprávy. Čís. 11. R. R yc hl ý: Grafické řešeni 'z.vukoměrněho problélmu v Ipll'00stom. Przegl/!-d mierniczy., Čís. 10. K ,rz y s k o w s k i: O uryClMení temlpoa v ,pracich s.celo·vlIJCÍch.K Q e TI i g: Talhulky k UI11čenÍvisur při triangulllJci I. a II. řádu. J.'
*) T.i s s o t, Mémoire sur la repr.ésentation géographiques. Paris Gautier- VI!lars.

1930/26

des surfaces

et les projections

des

Vn nouveau ,théodolit a microskopes. Dan g e r: N ote relative a la mesure des distances 'dans les concours d'athlétisme. Tijdsclvift voor Kadaster en Landmeetkunde. D i e per i n k: O ,iati přizpůsobené k dvojobmzové 1Jacheomekiř. W i ech e n: Někold"pozná:mek o slpo~ečné zdi. The south african Survey Journal. Oís. 21. W i lti TI g da 1 e: TrigonomlCltrický úl'ad v Ji'Žill,íAférke. Me. C a w. Letecká fotogrametrie v [llraxi. . Schweizerisclre Zeitschrift f. V. u. K. O. 9. Br u p b ac h ,e r: QuartieiIpJanverfahren. Lee m a n n: Die neue'relll Quartieol'vermessung€ill der Stadt Z,lirích (viz ř. 10). - O. 10. R a m s e r: Da,s Bodenve'l'!bes8l€11lngs,welsen im Kanton Schwyz. Fr i ~ ker: Ge'Ometm' und! Auto. Intelflllat. KongreB fur Photogrammetrie, Zi1rich 1930. O. 11. B ~ e oBC hli n: Geolphys:iklalisDhe Met,hod,en zur E,rfors,chunlg de,s Untergrundes. -ner. Osterreichische Zeitschrift fiil:' Vermessungswesen. O. 4. M 'O r 'P u r g o: Die FunkteinsclhaJtung mit Ausgl1eichsverfaihren nacil:l de'r Metode der bedingten Beobachtungen. - G url i t t : Hew1elgung van Bauwerken. - P r a x m e i e r: Die Darmst.>tdter Tagung des Deuts,ch€1ll V,ereine's fUr VermeslsUllllgsWeElEm. Zeitschrlft fiir Instrumentenkunde. O. 8. S 'e h m e hla, J e, n TIe: B~lstimmung der Tempemturund LuftdichteJwnstlllnten.von SChWNlkIMftrpe,n,(lJellll na,ch dem Zweipend,elverfahretn. - E lb e r t: Ober dře barometriwhe HOlhenskalla. Allgenreine Vermessungsnachrichten. O. 34. H e [' r m a n ill: Zur Fehlertheorie dos Izwi:s,chenorient.'ert,en Polygonzuges (pokra,č. 35, 37, 40, 41, 43, 44 a 45). no b e 1: Das kommunale Kartenwe'sen. - O. 35. Lan g e illJhe ,ck: Luftbi:ldarten uud 'P'mktislcihe Bauwirtschaft. - L u d:,e m a in 'Ii: Ein neue'r "Gef::Hlmes,s,er. - O. 36. S t ,r i n IZ: Kootdinatenumfoll'lIlull'g bei mehr als zwelÍ i.ctle,ntisehen Punkten. - O. 37. Mo h 1 e : Eine UnteT'suc!brung uber diel Ffa,geeiner einheiWchen Wdede,rherstellung des Messungslini,ennevze,sder Katwsw'rurvermes,sung im. Regi€TUllig'sbelzill1k' Minden ('P,okmJč. 39). - I s m a H o v (přeMaď od Pe [t 'z ,Ma): Dic< Lufúbild'aufna,hmemrbleiien in Sowjet"RuBkulIJd im J alhil'e 1928 .• ~ O. 39. Wa 1 t h e T: Prii:ful1g1S!ll1Cssungen,mit dem EoBhaJrdt-ZeiJ3sohen Red'rukHonstwohymeter. O. 40. Die Enteignung VOlIl Grundeigentum in B1'euJ3em, ~ Ů. 41. A lil gel r'O 'i h: N ocihma;lsLufthild, das Stie,fkind' in dler Luftf3Jhrt. - Ů. 42. Z i m m e r ID
1930/27

Za Ip Q Js ild. j: Nový 'Přis,t~oj k uS!OOidJněIú výlpoČitů(polly;gonálních). S t e k I e v i č : O .IIlIatpáohElrmiakovO'VýlCIh. S o Ip o t s ~ o: PřeEmá polygouálka OIle 'Prof.' DaniJoV'<1. ŮÍJS. 9. Š i r j a jev: DesetiVltefinový univ·er,sáJ,njteodo'lit továrny "GeOldJezia".V in 0grIL d o v: O vlivu -excelIl:trickélhlO postavell1iměřicl~éJlostolu při glrafické triangulaci. S m i r n o v: Nomogu-arrnJ Burčenkův a iPlifltojLan;jinův. G o r š k o v : ,stud>ijl11í průprava geodetů. Čís. 10. S o k o lov: Teoretickýzá:k1ad a k:Onstru1~ce"AerofototransformatOil"U"dI1e lsy:stémuISokolova. Mi c haJ j o v : O g'Codeticikýchzáll&ad!echh'Olspodářský,cfh p!JáJnů.G a I a TI in: O Ulžitíoce[{)ivý>ch IpáJsempři po~ygoná[uím měření (v měste·c'h). S o 'Po t SIk 0': Novéz.ařiz,en4 k lp'řeslIliému odOOíitání. ' ZemJeustrojitel, čís. 8-9. Š ul g i 111.:Po2JemkováiI'eformJalIla Krimu. P a:l.hoo v : M"ěNckýstůil !Při 13Jgrárlllrn
Zprávy odborné. Druhý fotogrametrický kurs na švýcarské pOlytechnice v Curychll (o nemz uvedl Z. V. v čísle minullém stručnou zmínku) bude konán ve dIllech 10. března až 12. dubna t. ;r.' Skol'O'pět týdnů zaujmou tedy teoretické výklady a povsechné praikJtiické školení v po~emním a le1teckém Isnímlkoměření, čDtaje v to výcvik v meltodě fotorestituční a obeznámern s funkcí Wiliiova autogTafu, kterými polytechnika dispoilluje. Přednáš!ky bude }{]olIlatPl'O'Í. geodes:ie F. Bae,schlin z Curychu a Ing. Dr. 1\1.Zeller z 'I1opografického úřoou v Bernu" a to dopoledne od 8 do 12 hod. Odpoledne (od 14 od 18 hod.) jsou UiTčcnake cv>iiíením(počítání úloh foto~ametrických, pozemní praxe 's WHdiovýllll'fotorteod.olitem,deIllJoosltroceWildova autogTafu, rekognoskace a ukálzka postupu měření velkých, území 'V měř. 1: 50.000 a pod.). Přednášky fuonány budOlUněmcCiky.Při cvíčen,í dostane se skupinám, slolženým z účastníků téže národ-nositi, informací v jejich jazyku. Od 7. do 12. dubna prováděno bude rozsáhlé mě'ř·en)íve vhodném území. Tento pě~,inedJělníkurs' (telOreltický)je přístupný tomu, kd:o složí 300 fr. švýc. do 12. března t. r. u p,okladny polyrt;echnikyv Curychu a ZlaŠlepřihlášku do 22. únom na adresu: M. Prof. F. Baeschlin, Institut de Géodésie ft l'École polytechnique fédérale, Zurich. ' Krom who projelkJtJoválll je ČJtyřtýdenní další kurs" věnovaný důJclJadnémuvý. cviku 'V užiti au1JogI'afuWHdlOiVIa. Piiesné datum se urči v dohodě s návštěvníky kursu pětinedělniho. ÚČaEl1míci - vždy po dvou - budoo vedeni Dr. Zellel'em a zp,mcují aUltografem mateaiáJl, lc. franku. KUTSYnebudou pořádány. nedojde.li dostatečný počet přihiliálš,e!k. ,Bylo bySli přáti, by na.'il0 00 aspoň několik zájemců z českých řad, kteří' by oba. kursy navštěvovali a pod vedením výtečného teoretika prof. Baeschlina a povolaného praktika Dr. Zellera našli ve zhuštěné formě bohaté poučení o materii, která v toolmických kruzích ěesikJoslovenSíkých je 81táleještě nedoceněna. U::lnadnitinávštěvu těchto nákiIJadnýchstmdií mohla by podpora ministerstev (školství. veřejných prací, zemMělsrtVlia financí). Investovaný kapUI dobře, by se úrokoval v civilní službě státni, ja;k to dosvědčil zisk z obdobné ně)mlike!I'lépodpory ministorstva nár. obrany, poskytované dustojníkům Vojenského zeměpisného ústavu v Pra\le. Ri1žička. Památník SIA. z r. 1929 a stavovská úvaha. K sjewu srpo:1kučsJ. in.žetný.rů v Bratislavě v r. 1929 vydal bratislavský odbor "Pamatnici" s názvem ,,10 rokov na Slovensku". . První článek ,,Inženier a jeho práca" je od Ing. štefana Jan š á k a, přednosty technické služby u Zemského úřadu v Bratislavě. Autor se obírá historickým vývínem praktického stavitelství a zeměměřičstVí v. bývalém Uhersku. Líčí práci a život prvních českých geometrů a oceňuje vřele jejich píli a námahu. Nevím, zdali příslušník našeho stavu by dovedl s takovým uznáním hodnotiti práci naších předchůdců. K sepsání tohoto článku musel autor studovati historií a odbornou literaturu, kterou částečně uvádí a dále studoval v archivu kat. map v Bratislavě. Autor uvádí, že největšího holdu a uznání umění zeměměřičskému se dostalo za, panování Josefa II., který měl vždy mezi členy vznešeného původu- kartografa. Celá armád~ geometrů, hlavně Češi a Němci, působila tenkráte y Uhersku na zakládání přesného katastru. Tito pionýří pracovali s nadsazením vlastního' života při vojenské asistenci. úhlavním jejich nepřítelem byla šlechta, kterou chtěl Josef II. zdaniti. Šlechta označovala toto kat. vyměřování za vlastizradu a otcov:ražda byla tenkráte mírnější zločin, jako příbíjení čísel na zemanská vrata. Po 8IIlrtl. Josefa II. následovala pomsta šlechty. Katastrální operáty se spalovaly za radostneho zpěvu,

1930/28

hudby a tance. Teď přišla také řada na geometry. Pochytali je, uvěznili a zařadili do vojska. Tím dosáhli mučednické koruny. Autor končí kapitolu těmit() slovv: "Tak skončila první seriosní výprava inženýrské vědy do Uherska. Asi tak skončiÍa i první do Sudanu." . Charakteristický je zák. čI. 34 z r. 1790, na kterém se usnesl Btavov8ký sněm uherský: ,;Akékorvek katastrálne a majetkové vymeriavania, prevedené za minulej vlády, prehlasujú sa za neplatné u všetkých súdnych stolic i vo všetkých záležitostiach; ďalej anulujú sa požiadavky, kýmkorvek postavené, pod titulom nákladov alebo prác, venovaných na toto vymeriavanie; medzi súkromníkmi však bona fide uzavrené smluvy a v ich rámci uplatňované požiadavky zostávajú nedotknuté: p r e' budúcnosť neslobodno povoliť žiadne takéto vymeriavania.." To se stalo v Uhersku v době, kdy francouzští učenci pracovali na stanovení délky meridianu, tvaru zemského tělesa a kdy se uzákonila jednotka délkové míry. Teprve od roku 1850 nastává systematické mapování Uherska, na němž maji velkou zásluhu zase Češi. Autor uvádí nápadná česká jména. Tito pionýři geometrie v užším slova smyslu, žijí po roky, ba desetiročí v nejzastrčenějších dědinách, dal'6'ko od mchu civilisMe. VidJJte je v duchu, lprimitivně U1hytoVJané podIskromnými doškovými střechallllii,živílCiÍse jed:notvámou V'8SIDOkou.s.travou v kruhu svoji.ch :Ile>jlbiliIŽŠiÍoh, ale často i odlloučem.té od! rodiny. V létě na poli za kaž·ďého počasí a v zimě při blikavéw světle svíčky rychlým tempem dohánějí, co zanedbaly y Uhersku celé věky a staletí. Tak se zrodily katastrálné mapy Uherska. V článku je uvedena jedna příhoda z Montesquieua (Perské listy), která charakterisuje vys().kou úroveň fra.ncouzského geometra, jenž byl počátkem 17. stol. representantem inženýrského stavu. Označuje ho jako apoštola pravdy a mučedníka vlastní přesnosti. Autor se zmiňuje též o reklamě inženýrské práce, tématě v poslední době dosti přetřásaném. Uvádí slova prof. Ing. Lista: "Svou práci musíte nejen dobře odborně provést, ale musíte vědět ji v konkurenci a zápase o místo na slunku i dobř" umístit." Zajímavé jsou dvě věty autora o reklamě: "Jestliže zcela bezvýznamný politik dá v kaviarni o korunu vačšie zprepitné, než je vo zvyku, poskytne o tom svojim straníckym časopisom tri interwievy. Prečo by inženier nepísal a nehovoril stále, vždy, každý deň ó poctive vykonanej práci?" Mnoho z toho, co Ing. Janšák uvedl v článku o našich předchůdcích, platí bohužel ještě dnes. Dnešní zeměměřiči na Slovensku pokračují tam, kde ti pionýři přestali a to ještě k tomu částečně za horších podmínek. Tenkráte, při užití měř. stolu mohl zeměměřič ukázati svoje umění. Dnes při polygonálním měření je otrokem práce. Obdobně jako dělník v továrně u pohyblivého pásu, tak ten zeměměřič s pásmem a hranolkem. A o té reklamě ani nemluvme. Jak se representoval náš stav při výstavce SIA. současně se sjezdem? Nebýti odboru XV. generálného finančného riaditerstva v Bratislave, tak tam nic nebylo. Ti, na které z toho padá zodpovědnost, měli by o tom uvažovati. Podobně i články v památníku. Jediný Nánek v památníku od Ing. Bašeho, přednosty odboru XV. generálného finančného riaditefstva. Ta nedbalost o' reklamu nechá se trochu vysvětliti tím, že náš stav je v stálém chvatu a štvaní. V letním období je to měření a v zimě rychlé zpracování výsledku letní práce. Jediný cíl dnešní generace jsou: "pointy". . Zřízením zeměměřičského inženýrství vyrostou nám jistě nové síly s jinými názory, které se vynasnaží, ,aby se čs. zeměměř. inženýr přiblížil významu a postavení' francouzských zeměměřičů. Konečně naŠi předcMdci nezabývali se jen katastrem, ale pracovali ještě v jiných odvětvích vědy matematické. Horský nebyl odchovancem nešťastného kursu pro vzdělání z.eměměřiČŮJ, aro dolciJ:wJ11 Ing. H. Klusáček. f Zeměměřičská agenda při min. veřejných prací. Dle přílohy časopisu Zprávy veř. služ. technické, č. 1 z 1930, spadá do odboru III B krom dopravy letecké automobilové a vodní. také "delimitace (oddělení D) a zeměměřičství (oddělení G)". V pravomoc odděl. D náleží: . "Věci souvisící s určením, vytyčením, omezníkováním, revisí, udržováním a. evidencí státních hranic; vybudování· venkovské služby pro provádění rozhraničovacích prací po stránce osobní a věcné;' evidence kredítu pro práce hraniční a věci. týkající se patrnosti a zkoumání účtu za výdaje rozhraničovací;' součinnost při sjednávání mezinárodních smluv, vyplývající z rozhraničení nebo s ním souvisící a vypracování instrukcí k tomu; přezkušování návrhu na úpravu hrar:ičních vodních toků s hlediska státních hranic." . V pravomoc odděl. G náleží: "Veřejné vyměřování a zeměměřičské práce jakožto podklad pro potřebu státních úřadů (triangulace, přesná nivelace, podrobná vyměřování); zhodnocování

1930/29

výsledků přesných nivelací jiných úřadů; dobrozdání a dozor při měřičských praclch většího rozsahu prováděných neb zadávaných podřízenými úřady, i při použití novodobých měřičských metod (pozemní a letecká fotogrametrie); studium a zkoušení měřičských metod a strojů; součinnost v legislativních záležitostech zeměměřičských." . Z výčtu všech náležitostí z působnosti obou oddělení je patrná zřejmě obsáhlost celé agendy zeměměřičské. již min. veř. prací vyřizuje resp. vyřizovati má v programu. Proto tím více musí překvapit. že min. veř. prací má tak málo míst zeměměřičských, rozvržených opravdu chudičce: 2 místa ve 4., 2 místa v 5. a 1 v 6. plat. stupnici. (Jedno místo 4. pl. st. vůbec není obsazeno!) Je tu hned vidět ohromný neponiěr v systemisaci míst zeměměřičských oproti místům ostatních vysokoškoláků tohoto centrálního úřadu. Ale nad to vše ční velmi odiosní fakt, že v čelo obou těchto oddělení nebyli postaveni zeměměřiči, ale inženýr stavební pro odděl. D a inženýr kulturní pro odděl. G, kde funguje jako expert prof. Ing. Dr. A. Semerád. Neohlížejíce se nikterak na osobnosti· přednostů obou oddělení zeměměřičských, m'Ůžeme prohlásiti - v přesvědčení, že veškeré organisace zeměměřičské jsou s námi jednotného názoru -, že pro t e s t u j e ID e. s e vší r o z hod n o stí pro t i tom u, aby odd ě len í zem ě měř i č s k é v e d lne zem ě měř i Č. Důvody předváděti zde bylo by naprostým pleonasmem, neboť zásada o odbornictví pronikla v úřadech u nás všeobecně, ba i do politiky. A odborníkem pro zeměměřictví je zeměměřič. Pokud se týče specielně oddělení pro delimitaci, ztratil tento název své oprávnění, neboť neprovádí se více delimitace ve smyslu mírových smluv, ukončená již v roce 1927, nýbrž revise, obnova, úprava a udržov ání státních hranic. Tyto zeměměřičské práce patří svou podstatou do odděl. G. Co zaráží v textaci, vymezující pravomoc odděl. G, jest, že chybí tam úplně působnost oddělení v příslušných záležitostech stavebního řádu a že není uváděna aspoň normativní účast ve věcech, týkajícich se výkupu pozemků pro stavby vodohospodářské, silniční a pozemní. Jiné ještě záležitosti, vývojem doby dozrálé pro centrální úřad, nedošly výrazu v textaci a tak nezbývá než míti za to, že bud: není v min. veř. prací dostatečného por o z urně n í pro důkladné a jednotné řešení otázek zeměměřičských, spiatých s funkcí buď ministerstva samého neb jemu podřizených úřadů nižších instancí, anebo že chybí v ů I e zasáhnout účinně a jednotně upravit veškerou agendu zeměměřičskou dle skutečné její osobitosti a dle vývoje 3 stavu současných poměrů, diametrálně rozdílných od let 1860, kdy inženýr stavební fungoval jako odborník takřka pro všechny otázky technické. Dosud min. veř. prací neprojevilo ve svém oboru s patřičným důrazem zásadu, že zeměměřictví je stejně vážnou složkou jeho funkce, jako ku př. hornictví a právníctví. Dluží tedy veřejnosti po věcné stránce mnoho a je třeba od slov vysokých jeho úředníků přejíti k činům: Řádně organisovati samostatnou agendu zeměměřičskou .3 náležitě vybavití postavení personálu zeměměřičského po stránce mravní 3 hmotné. Dle zpráv posledních jedná se o to, by min. veř. prací nově systemisoval o místa pro 13 zeměměřičů, t. j. převzalo do svého resortu síly z resortu min. financí. které má vypůjčovány po 10 let. Přichází-li návrh tento teprve nyní a opožděně, lze jej přec jen vítati. jak v zájmu ministerstva, které mohlo by lépe a volněji personálem delegace pro úpravu hranic československo-německých disponovati, tak i v zájmu kolegů, kteří, nepracujíce 'v oboru min. financí, jsou mateřským úřadem přeskakováni. Je také již nejvyšší čas, aby min. veř. prací odměnilo starší úředníky pro ně činné při hraničních pracech slušnějším postavením, než jaké representuje 5. (!) plat. stupnice. Do min. veř. prací měl býti převzat personál triangulaČ. kanceláře min. financí, čítající 37 měř. úředníků. S dosavadními zeměměřiči počtem 5, dále .se 13 kolegy činnými na čs. hranici a 37 triangulátory utvořeno bylo by tím největší těleso. Brzo poznáme, zda ministerstvo veřejných prací založilo své akce k vybudování agendy zeměměřičské na vážné a opravdové myšlence: dnešní doba potřebuje součinnosti zeměměřičů v otázkách spiatých s -úkony veřejnotechnickými, uznává se jich kvalifikace odborná a staví se proto zeměměřič v jeho oboru na vůdčí místa, dotovaná obdobnými právy SI. povinnosti. jako je obvyklým u ostat·ních vysokoškoláků. Agrimensor.

Zprávy spolkové. Zpráva o výborové schůzi Spolku čs. zeměměřičů. kona.né dne 14. prosinee 1929. Schftze, k níž se .omluvili pánové Ing. Brandl a prof: Dr. H.y~avý, byla zaMjerra čtením dopisů. Bylo rozhodnuto, že přípis brněnské odbočky Spo&u čs. zeměměřičů:, :který se týká systemiJsace ve Stát-11im pOlzemkwé:m úřadě, bude předložen Státnímu pozemkovému úMdu. Oznámení výsledku voleb funkcioná·řů Spolku posluchačů zeměměř. inženýrství bere výbor na vědomí. Nově byli přijati za členy

1930/30

Spolku čs. zeměměi'ičft: Josef Ježek, V,sevolod Surin, Ing. Maximilia.n Wittiuger a Alois Žert, ze spodku vylSltupují: Ing. Sirek z Bratislavy a Ing. WaiSi.,erroob z Opavy. Předmětem dalšího jednání js'O'llstanovy Svazu z.eměměřickýchspolků. Bylo UJSneseno že Spolek čs. zeměmě[ličů navrhne za jméno Svazu: ,,8 vaz čes k o s love Il! s k Ý c in žen Ý r ů ze m ě měř i Č.S k Ý c h", jimJak byly zásady sl:ianov schváleny ve znění v jakém se na nich usnesl přípravný výbor. Bylo rozhodnuto, že spolkům bude do~ poručeno, aby podali připomínky ke stanovám Svazu nejpozději do konce ledna. Prof. Betřík podá,vá po/tom zprávu o rozdělení komisi a podkomisí na příštím kongresu Mez in áro dn í f e der a, c e zem ěm ě ř i Č s k é. Ceskoslovensku p,řisluš.í práiv'O jmenovati mistopředsedu ve II. komisi do podkomise a výbor navrhuje na tuto funkci prof. Petřlíka, klte,rý přijímá. Posléze přikročeno bylo ,k pro~ednání ná,vrhu redakce Zeměměďičského Věstníku na zvýšení insertních popil~tků. Po referátu prof. Dra FiJaly bylo nsneseno, že- dosavadni t&'"tištěn a v jaké. velikosti. A to t.akto:

h

Za v rozsahu strany celé .. poloviční ětvrtinové osminové .

I

i e dno

otištění na straně obálkové

první

I druhé,

125 Kč 70 Kč 40 Kč

I

třetí, čtvrté

200 110 60 35

Kč Kč Kč Kč

(Cena iUi8ertu na konci te:létu účtuje se dle sazeb pro obálkovou 81tral1Udruhou a následující jen výjimečně.) 2. Oleno"'é Spolkiu čs. zeměměřičů a spo~ků s ním sdružených platí za insert, jímž hledají lIl!Ísta (do velikostd lita strany) obnos 10 Kč. Pro větší inl&e,rtyplatí však sazby jak uv·ed1eno ad 1. 3. SlefVa základního poplatku (ad 1) poskytuje se: a) při dvojím otištění in~rtu ve výši 15%, b) při čltyřrui,solmém oltištěnd insertu ve výši 20%, c) př!i. šooterOllláElohn.ém a výše otištění inselftu ve výši 30%. 4. Za insert objedlllaný přímo z ciúny p'řipočítává se k základní sa,zbě (ad 1) 20%. Přiopakov".wí inserltu zmenšuje se, celkmý insertní poplatelk dle zá.&ad odst. 3. 5. Cena insertů do července 1929 objednaných zůstámí. nezměněna.. Zapsal Fiker. Zpráva o valné hromadě "Odbočky spolku čs. inženýrů státni měřičské služby pro Slovensko a Podkarpatskou Rus", konané dne 6. ledna 1930 v Bratislavě. Předseda zahajuje za účasti 26 přítomných shromáždění a vyzývá jednatele, aby referoval o činnosti spolku v uplynulém správním období. Od čtení zápisu z po~ slední valné hromady bylo upuštěno, jelikož je všem členům z uveřejnění v Zeměměřičském Věstníku znám. Výbor odbočky snažil se, aby plně vyhověl všem úkolům valnou hromadou mu uloženým; členové byli o jeho činnosti a výsledcích během roku několikrát obě~níkem informováni. Tak je již známo, že memorandum o zřízení zvláštních kvalifikačních komisí pro měřické úřednietvo u generálního finančního ředitelství bylo zamítnuto. Žádosti o vydání prováděcího nařízení k § 147 plat. zá. kona a o revisi systemísace dosud nebyly příslušnýmí úřady vyřízeny. Na vyzvání miniBterstva spravedlnosti byly vypracovány přípomínky k vládnímu nařízeni číslo 148/1922, a sice k § 12, odst. C, k § 4, odst. 2. a k § 12, odst. lIb. Ministerstva financí a veř. prací byla požádána o podporu provedení navrhovaných změn. Žádost o schválení změny stanov, odeslaná 20. února 1929, byla ministerstvem vnitra 28. prosince vrácena k formálnímu doplnění § 2. Pro krátkou lhůtu musila být tato věc odložena až na příští valnou hromadu. Výbor zasedál v minulém roce třikráte a projednával bezodkladné věci a běžnou agendu. Během roku vystoupilo 16, přistoupilo 13 členů, takže stav koncem roku 1929 je 104 členové. Pokladník stěžuje si na některé členy, dluhující příspěvky déle jednoho roku, '>.,j\ navrhuje je k vyloučení. Valná hromada se usnáší, aby byli tito kolegové ješt~ jednou vyzváni k zaplacení do 20. ledna 1930 a teprve po neuposlechnutí navržem

1930/31

výboru ústředí lt vyloučení. Výbor odbočky se zmocňuje, aby vymáhal nedoplatky některých kolegů soudně. členský příspěvek pro rok 1930 po podrobné úvaze ustanoven zase ve výši 70Kč a schválen návrh pokladníka, aby 30Kč bylo vždy splaceno nejpozději do 31. května. Se zřetelem na neblahou situaci pokladny bude na ústředí žádána subvence ve výši 1500Kč a snížení režijního příspěvku s 5 Kč na 1 Kč pro člena. Po ukončení zprávy pokladní přednáší jednatel návrhy výboru. které podrobně odůvodňuje předseda; jsou to následující usnesení: . . . 1. Ministerstvu financí budiž poukázáno na křiklavý nepoměr mezi adjuÚm měřických koncipistů a platem smluvních pomocných sil technických. Pří tom jest zdůrazniti velmí značný rozdíl v předběžném vzdělání a v upotřebení ve službě. Náprava budíž- hledána ve zlepšení platových podmínek měřických úředníků. 2. Novému výboru se ukládá: sledovati a připojiti se ke všem akcím, které podnikne Vysokoškolský Svaz ve věci zlepšení systemisace; po vydání prováděcího nařízení k Š 147 plat. zákona žádati o zvláštní pracovní přídavky při práci v poli; žádati o urychlené vydání technické instrukce a služebních předpisů pro měřické úředníky. . 3. Ministerstvu financí podati memorandum o obsazování míst vyšších plato,vých stupnic na Slovensku a Podkarpatské Rusi výhradně úředníky z těchto zemí. Poukázati při tom na odlišné a mnohem komplikovanější pracovní poměry zdejší a na zhoršený postup poškozených kolegů. Ministerstvo může uspíšiti obsazování volných míst zkracováním čekatelské lhůty měř. koncípistů a udělováním studijních stipendií též příslušníkům z Čech a Moravy, jelikož ze Slovenska je nedostatek uchazečů. 4. Výboru se ukládá sledovati a účinně podporovati každou 'Snahu Vysokoškolského Svazu o zavedení t. zv. třináctého služného místo dosavadních remunerací. Uvedené návrhy byly valnou hromadou schváleny a provedení uloženo novému. výboru. Rovněž byl schválen návrh, žádati si na Vys. Svazu souhlas, aby místo dosavadního povinného odbírání Vys. Věstníku bylo zavedeno individuelní dobrovolné předplácení. Snížil by se tím členský příspěvek a pro informaci kolegů postačí úplně vždy jedno čislo do jednoho úřadu. Předseda podává resignaci starého výboru a poznamenává, že mu byla některými kolegy projevena nedůvěra. Po návrhu kolegů Zvolského' a Parýzka usnáší se val~á hromada na tomto prohlášení: . .,Valná hromada odmítá 'projevy nedůvěry jednotlivců nijak konkretně dokázané a vyslovuje odstupujícímu výboru plnou důvěru. Valná hromad;), konstatovala s politováním neúčast členl,\ a žádá všechny, aby účastí na příštích schůzích positivně působili k nápravě jim. snad nesympatických poměrů a ke zdárnému půsoc hení spolku." Novému výboru se ukládá 'rozeslatí toto prohlášení všem členům. Do nového výboru byli zvoleni aklamací tito kolegové: Zemánek, Chůra, Šlítr, Roziňák, Krištofík, Parýzek, Zvolský; náhradníci: Deml, Cisař, Král; revisoři účtů: Kerner, Seiler. Do bratislavského odboru Vysokoškolského Svazu byli delegováni kol. Zemánek a Krištofík. Tím byl program valné hromady vyčerpán a poněvadž se dále nikdo k slovu nehlásil, končí předseda s přáním všeho zdaru shromážděni. Zapsal Kretz.. Dopísy buďtež řízeny na předsedu Ing. Zemánka, vrch. mer radu, Bratislava, Riad. stát. železnic, odd. III., nebo na jednatele Ing. Šlitra, Bratishva, Štefánikova 41/IV. V záležitostech pokladních obracejte se na pokladníka p... Roziňáka, vrch. měř. komisaře, Nitra, katastrál. mern. úrad.

Různé zprávy. Katastr v Rumunsku dozná brzo uspořádání. Dle Journalu des Géometres .Experts Fran~aís bude organisací pověřen francouzský geodet Ing. H. Roussilhe, který provedl mimo jiné úpravu katastru ve francouzských krajinách válkou zpustošených aplftkacíletecké fotografie. Vypsání místa zeměměřiěe u agrárních operací v Brně. Opožděně dodala redakci Z. V. zemská kiomíse pro agrární operace v Brně oznámení, že se při mo>ravskoslez8ikých úřadech pro agrární operace obsadí místo 've sluLební třídě I c služby měřícké. UdOiSŤJÍ pi'ijímá do konce ledna 1930 Zemská komise pro agrární ope'race, v Bmě. Bližší v úředním Vě,stníku republiky čs.' Za redakci zodpovídá Ing. Jos. Růžička. Nakladatel: Spolek československých

1930/32

Tiskem Polygrafie v Bl'ně. zeměměl'ičft v Praze.

ZEMĚMĚŘICSKÝ

3

VĚSTNÍK

1930

ČASOPIS SPOLKU ČS. ZEMĚMĚŘIČŮ •••••••••

XVIII. ROČNíK

-

V BRNĚ 1. BŘEZNA

-1930

Návrh nového stavebního řádu. Ing. Frootišek čt

V

Ifltlí k" Brno.

(Dokončení.

-

Fin.)

Úpravu majetkových poměrů: vl3Js,tníků byť i v rámci před!em ~chvále'llé'houpr3Jvovaciho' pláJnu - for m O' us C 181 e 'll í o 's n o va nejen nepřederpisulj:e, ale pří m o jii t,e1ch nic k y z,n e,m o' žň u jetím, ž;e za záikJladJporvinnosti pro postup ploch ve,řej,nosti stano,:"ila jedna:m čist()'U plochu stav:ehr1Í - j ed!I1ak odlstuprňovanou zast3Jvitelnost, Jak o tombudie dáJ,e m:1uVieno.Při úpravě sta,veníšť dietailnjm plánem schvá1e~ .ný;ch odka:zuje ná.vrbi výliučně k řízení v~w:LastňovacJmru,a vybav:u(je nejen oblec, aJe i jednotlivce il1().ZiS~OU pralVlomoci exproprialčnlÍ. Zvětšeni pravomocle ohcí v: tomto směru nUJtno VlÍtati, a,le jen pOltud, pokud máJ sloužiti k podpofe stavebního JlIOdniklálniproti ISiViérvoli jedlnotlivců. Avšake- x p r 0pr ia c e, kwrá při jiných řízei\1ích (V'odOipráv:ním"silničním, železničnÍllll atd.) nalEltupujeaž tehdy, kWy miÍrněij,š:íl pros;,tiiedJky b~ly vyčerpány, p ov y š:u:j le iS e 'Ú' s n Úl v () u n a p r i n e i p. ZkušenOlSti si řádydosav3Jdními a zejménasezáJlťony o podpoře 'staveb'ního mchu jasně dokáz,a.ly,. že ř,íz,ení v:yvlastňorvací, tam p~Íprustnéa dtoporučované, zŮ1stal0 v pra,xi téměř na papHie. V'zhledem k povaze toho:to řízení ne]z'8!se uhrániti obavám, že bud~ míti nepříznivý vliv na zd~a'ženi, zpoma1e~í 3Jz.nelsnadněni sta'Vlebniho podnikání, Il!e'Přihlí~eje k n8'žádioucÍIDu vnášení rozhrojudo obci v;enkoV1ských. PráV'o a povinrnost k po>řÍzovwí všech, tedy i d'etailnich! plánů upmvOiV'actfch,vce,tně sita,velfuích m1lst na soukromých pozemcich, vyhraženo jest z:íSadlnlě oblci. Piouze co úchylku z pravidila zajišťujel § 14, odst. 2., resp. § 35 majiteil:fun:poz'emkfii plI'á!v:ok před~ože:ni uprravo,vacich plánů vlalstníiky samýmli. Tato výhraid!astávái ,ge prakticky '11eúčinnou zněním § 39, ďl!e.něhož potvrzený p1!á!nnes~kýtá! 'Vll!aistníkůmnárok, aib~ byl uveden ve sikute'k, hlavně však zá1s,ll;dlami § 48 o povinillloste:chvůči veřejnolsti. Zá,sady § 48 o ,po:stupováJní pozemku pro zřizování veřejoných prost.ran~stvf tvoří d,rnhý id1eový pilíř ce~é osnovy. Pro jic:bo:dlišnost 00 předlpisil' dlosavad'nfch zasluhují bližšií pozornosti. Přeměnou parcel pozlemk0rvYch na staveniště stoupáJzpravidla jejich oomt - be:zz:ffiluz!Ilě,Slestrany ma,jite1le poz.emklu.- měroU! něk,olikanáJsobnoru. Jest proto morálIně ,odll'vodněno, alby majitel pns:pru obci na zřízení a ud!ržOV'álniuli:oo j!oonak: fina11!čně, j1ed!nak'Vie formě bezpJatnlélho pOlstUpu po~emiklftpotiíeibI'lÝClh pro veřejná! prostranství. Me tato povinnost je,st splI'a~ ve'd1iv:ou joen te,hdy, postihuj1e'-li ty majitele pozemků! hospodJá:řskýlchl, kteří přeměnou be~záJShlŽIl!ě zí~k3Ji. Jinak S'~ Stáivá ,sociállním zlem. Dle pfedlp:isů dlnešnÍ0h stavebnJcrh řáldlfiljest mÍ,ra povinnosti' K odlstupu pozemk·ů! odiviSila JenOm oďšířky p<řile'hléuilic,ei,118:Sp.v:eřejného prostranstvi, ooocně ře.čeno j,es,t fu'nk:~ šířkly uHce. 1

1930/33

Toto úzké kriterium osnova, z.amitáJ, dlOvozuQií~iSlpl"ámě, že, j,est. nesprav,iedlivé, neboť ll8lpostihuje všelCllmy ,občmystejillou měrou. Při vyrni(l\z;cnímity postupu P()~ů pro ve!řeljlI1ál pvootra.IUltvi vycházeJa osnova d'le diivodové zprá;vyze z.álsad něme!ckého zákona "Lex Adi~kes" () úpravě maj-eÚw#JCh hranic, (Umli8'gung). Záikion t~to - ač jest .dJ1eidJfi:vodo:vé zprávy (&tr. 153) "velice d'Ůlcladný, ale jen výjime,čněpou~ÍVaný" ale, přes. to v návrhu no'VéJ1opruské'ho záJk,onaz roku 1925 se zaváldii" - n13ní v pod~tatě ničími jiným ll~li řizen~m komalsačnim dlte praxe! na MoraiVěa zej,m!éina - v j.elj~největ&í komuné, Brně - prováděnýmJ a plně :se1oslVědčivšim. Dle zpráry diŮIv:od!ové prý :se však! ."pro naše poměry nehod:í a proto z něj. převzata byla jen myšlenka o přesně ohmničených olJ!V1odiech úpll'avy (§43)." Myšlenka tato jelst však 88JllOizřejmým předipokaadem: každé po,zemkové úpravy: Z podtsta,ty tohoto zálk,ona nebylo pře:v:z.ato nic. Slouží j-enom za pa,ralelu pIl'o diůkalz" že požadavky na,šÍ OSlll'ory nejsou oproti praxi německé přemrštěné. . Závis,lost na š'ířce přilehlé ulice. odstranila moravská pra.XJeparcela,ční zavedením pevného proc:enta z neupira~ené:plochy, a to tak Yy1Sokié!ho, aby jimi byl'a potiíeba pro veŤie'jnáJprostr3lnství plně. kryta. T:ento postup doporučila též komis,e znalců (viz d:Ův. zpr., str. 154). Opll'oti dobrozdání komis,e zn.al~ů doporučuje oSnOva z hledisk:a pdVlÚho za úče'lnější, 3Jby míra povinnosti byl,a ,odstupňová,na diliemíry ziskl11l,který majiteli přeměnou polzemku vznikl. Z mnoha národohospod;á;řský;ch složlek, které podmiňuji V'ý,ši zisku, vzat.a za zákla,d výmě.ra st,aven1ště, ma,ximá[l1e přípustná zasta,vitelnnst .a pOlč1etpodlaží. Ale snadJste'jJllě op!I"ávněně jelSt při ceně poz,emku l"O!zhod'uj:d pom'ěr melzi nahí~lkou a poptávmou, poloha vůJcisvětový:m: stranám, polloha vůči c;entru měls,ta, nárljražlÍ, vlečoe ,a,tď. I když přim:stíme, že zaVledielÍ€tři veHčiny mají vliv rozhodluljíCÍ,nelz,e zamičeti, že jich kombi'r13icevnielSilado náíVirhu složitost a technkky znOOlložnilaú0elnou úpravu pomlěT'fJJmajetkových. O tom :náS přes:vědlč[ obisah § 48, ktarý ve zkr'álcené forrne zní: "Jakm~lei vlm:;tníci .po'zemk-ů, zapsanýcru v. po~elffi':' kory'ch kniháJch n ,eho v berním kat astru, jaikh pa I' cel y p oz ernko v é . a ležkích ve ,Slchválenémoh!vodlu p!I"Ovákl~nlé úp[':avy, pO' č no u ,staveniště~~;, vzniklá na, těchto plŮ'zemc'íchprodávatf, anebo na.nic,]] stavěti, jsou":: povinni postoupiti obci z tohoto ma~letku zd~rm:a a blez záNaddo j:ejího úplného vlastnictví knihovně i skut,ečněJ v mÍoř:ev tomto odstavci uved'ené V'šechny pOZlemky,kteTé podile podrohného uprravovaJciho plá,nu js:ou určeny, ahy v bud'oucnou !sloužily jakio veře,jné plVostranstvtí. Mím této povinnílsti zjišťuje :se jedna~ pod[e plošnél v:ýměTYstaveniště' (§ 29), jednak podl'e' míry dovoleIJ\é\hoVyu:žitf (§§ 24ai 25) tím z,půiSlOhem,žepmclento přípl\llStné,plošné zalsta,vitelno8ti sta,vemště nálsoui se přípustným počtem pod:laží. Míra bezplatného postupu ploch odstwpňovruna jest p'očtálř·skO'llfO'fIIIlu.1k'Ou v mezích od 30 %-120 % čisté plochy staV'1eniště, {Jožodlpo,vidiá 213·07%' až'54·54 % hrubé plochy lloopravených pio:zlemkŮ:.Dleod!s,t. 2. tohoto paragrafu nemá:-li vlastn.~k pož.ado:vanou výměru vpo~emcich, musí za nedlolS.tálvajic:í00 plochu posik;ytnouti náhradu v peně,zích. Oproti dlos,a,vadlnímpiiedipisům o' jedJno"tném pll'oc,entu zastavitelnosd zavátlí s,e její .odistupň,o;yá;nj l 20 % do. 90% výměry s,tavenii:~těd!lepočtu: pater a :sous,ta,vy (§§ 24a 25). U8tMlOIVen~že staveniŠitě SIlllWbýtiZ3ISItavěno maxirmáilně d!o90%' zoo.menáJ,že neiSm~b~i.zasta,věno vi0e,. Ale, nemtam~., 7ie neml1že, IliehQdokonoo nem1liS,íbýti zas,tavěno méně. &a..vebniíLúřadjtest přece opriVněn piíedepsa.ti zadW s,tavebiniMro, nepřipustnost dvorních .křídfel apříční,c,4 trakhl atd. Z~H,tavitelllloiS.tnelze chiálpati .fakultativně,

od

1930/34

neboť by to bylo v rozporu !OO Slchváileným ·dietailrnímJplJámem upmvorvacím, př,edpí:sy o minimálThÍ hloubc:e dvorů :L stěže~ThÍmi požadavky o' výstavJbě měst po strán0e hygiJerucké. Je-li tedy: zastavěnii. ve skutečnosti proměn" livo přílpad! od! případ:U: - tedy hooootoUIl!elstálou: -, nen'í Ispraved[ivo ,bráti jeho pnpiUstné maximum do matematicik:é rovnice pvo výpOIoet povinnoslti co veWíinu ,stáJliou- tedy fak'lrltat1V'ně. ZavedeThÍm čí:s,t1élpl'O'chy ,sta-veruště do počtu z'a těchto okolností z,půoobí ooJší obtíže,. Dvě s,tMneniště stejné vý:m.ěiI."Y, lelŽlÍ'civ, témžJe bloku, ale z.astavite,lné rfizně, res,p. různým plO1čtempodlaží u:kLáJd~j~různou mám povinnosti, třebaže obě vZ'nikla z, pozemku neupravenýoh! téžie hodinoty. Tato uměle zaváiděnáJ nehomogennost náhrad'n10h! pozellllk:ů znemoŽíň:ujl8techllŮcky úpravu majetk:o,vých hr,anicdiohodou m~jitem, neibioťstaViÍ!projektanta před rovnici O mnoha ne:známVch. Z toho duvod'11,jest při větší roztřÍ!štěnosti poz,emku ustano;\l1ernͧ 14, ods,t. 2., pm vlals,tníky poz.effiku prakticky, neúčinné. Čistá/ plocha vzatá za z,áldadl míry povinností muž,e však míti v praxi vliv i' na nelžádJoucÍ zvýš'ení ceny poz.eilllků. DuV'odiová/zpráNa, u:z:n:1Ná,že přeměnou pozlemtk:ůna staV'eniště zlhroooocuJjes/a pOlz1emeklněkolikan.ásobně. V1aJstnákpozemků plm svou: po,vi.Imost v:fijčiv:erřednosti bielZplatným postupem plochy. Nemá-li ji,. z,ap~a,tí obci přimiě'řenJOiunáJhrmd'u. Záiki1adem pro jeji výpočet joot čistá! pLoloha,tedly hodiiIl'otast3,vebinmo m~sta". Ale tím jest dána parita mezi plochou uličllÍ a sta,v:e[1ištěm. T'ernto princip pa,rity jeJStJnutný pro vlastníka, je h'ožClelá řemlen.o:váJparcel.a zanikne diopooéhlf projek'tované ui\icle'3) on nemá! nároku! nal ž,:íJdln:é sltavebllJÍ)'m~sto, zatfrn: c,o' siO'Uoodiéi své po.zemkYc()l staveruĚtě zhOidinotili. Mie Daldlrnh'é!'stmue mťiŽieIbýti tato okohlOlst finančně osudnou pro obec, při výkiuplIl! nebo 'SlOu'diní!rn odhadu p]oiChpřipad:ruj~cic~pro znzo.válni veiie:jných proSiÍJ:'anstvi, z,e~ených pásů' aM. Povinnost bezplatného UOlstup'Up10'ch týká s:e dlle § 48 po'UZe oně,ch vlastníků, kte.fí počnou tStavmúště prodáva,ti nebo na niJch stavěti; jiných nHwliv. Tedíy otevřeníci81é ulice nebo prro pIl'OVlOe. potřebné čás,ti nestane 80' naj.edJn:ou,leč proti přiměiřené nálhrwdiě těm, mteří doslll'dillIe.srtaNÍ ani neprodá/vají. Je-li ulÍC<ez důvodu Vie,řejiIl'ýchvedlena podél dlouhých řemenových pareel, budle nutIlJO tvořiti pra,vooÚhlá:s,taveniště z, ,několika částí ruzných majitelu, z nich však pouze jeden může .stavěti, ostatnÍ' mus~ p'l1odiávati 0000 dátí si poz'emek vyvlastniti. Případ se j,e'š,ťěk,omplíkiuje, j'elsdižel s,t~ vebná čáry protína~í majetko,vlél hranice,i§ikmo (což jsou přLirpadlyVi rn-axi o~klé). . I kdyby vJ.a,stní-c,ipoz,emk;ůplOos,toupiliplochy uliční v celém rozlsalm veřejnosti, llIel8IPlnátím V'šÍiCihnia ve stejné miiie plně povinnosti tímto paragrafem stanovené. Pra,xe vi Bmě dokazuje, žíe výměra uličmch ploch né"přek;roěi téměř nikdy 20%: neupravené ploohy:, což jes,t méně, nežii minimální poV'Ín!llJo1st, 'S,tanovená/ p110 ,dlomy pďíízemJI1í(23"07 %). Obec buďle tudÍžlllucena vésti z,vlálštní zázJnMl;tyo tOilli, kolik! kdo mlá j1eště z, kaiŽd1é pozemkovJé\parcely ďbplatiti, res1p. dostati nazpět až zwčniel.stavěti neho staveni'št'ě -snaJd z něk10lika ·dosud! cizfc:h dHců! POzůís,távajÍci - prodiáJv'atí. KOIlJtl'Olluo tom, kdy majit,el pozemku tento odlprrodiává, má obec jedině d,fle § 13 při potvrzováiní paOOUi kn,ilhovníiho. TotoP9tV1"Zelfi~mwsi v,ša,k obec vyďati (Ilo 8 dm, amž měf~právo potv:rzerni odJepříti' z, wihodfUvodu, . ~e 'PI:pďJava,t,e~ n~p1nil plně podmínky §. 48. Me' .N'.llJk:tiokyani není mož,IlJO, ,•.(áby ,ec pří č~lej'8ím stavebnímJ r:uqhu zjiš'ťovallrua v'~d!I:avevidJein(li pro\..~vajÍcÍlllaJitetle ,da'o~ných,dii[ců, z nlch:ž vzniklo &tMr,e'Q:il§te. "P()stilmei proto 1

1930/35

povinnos,tmri. stav:ehníka. Me to ,odlpornje mtencim osnovy, ~e povinnost hraditi tetn, k:dle ibiezzásiLuŽiIl!ě na ceně hos.podIáJřských po~,errnk.Ů:získal. Tím však jest oihrožieno moráJlnJiopráJvnění k, dJá'V'ooa U1Stanovení se 'StáIVá sociáJrnJílmzlem. DledioSia.vad!I1ipraxe parcelJačI1Í llltáJkiruž:dIý vlasbl!Í!k stejnél pOiVÍnIlosti V'ŮčiveřejlIlosti, ale i stejná. prá-moo přídJěllilSta,villIbnili plOchy. po srM.oe pe~é per~ootuelni kvoty na verejillJosit. Ploch:aJ neulprave'11áJ jest ihomoge!IlIl:Í. Břid!ělení, ploch obci, pokud! nejsorupotřebny pro přilehlé ulice, oo!Sp.00IIllěSlti,mů~e SieI státi in natura ooz finam:čnícíh doplatků se srt:.ra,nykJomaS3iIltů, tedy formou pro ně vhodněj.šÍ. Zákonitou povinnOSltí jsou postiženi skutečně paa-ceilanti a tato povinnoS1t lmihovnLm provedenÍIID plánUJ upra~ VIOVacíhojest pro před!mětný blok najedlnoru a v celém ro~;saihu vůči obci splněna. Z hiořenil1o sroviIlJá.nl j"es.t snad d:osta,te,čně, zřejma komplikovanost a nespr,3lvedllivost navrhované osnovy, jakož i její hluboký a nepotřebně nálsilný zá.s,a,h do pomě rů! vlas t llilcký c fr k 111 š k1od! ě, s;t av e'blníhl10 po,dni ká ní. Obavám ze zneužití parc,ela'CÍ, bylo by možno :snadno čeliti a zllij:OOlveřeánosti c'hiráJ:nitivyhiraženfu:n povinnosti - k po,řÍizeni plánů upravbvacích vcetně utvoření stavebtnJÍéh:blLok'Ů:- VýluČiIlěob{l,ím. Ty by mohly stanoviti i záNazné podmínky pro zpll1Jsobzaistavěni, tvar a velikost jednotlivých stavemšť. Naproti tomU! bylo by nutno poV'olem jak.éilmliv stav:by učiniti závislým od předchozí 1ipravy majetkov:ýc!h pom:ě,rů v rámci Bchválených podmínek OelSltourooma;s!a,ce,pro niž by: bylo nutno vy'praicova.ti ana~ogické předipisy, jaké' Jl~ati pil'O~sK'Jelováníza úče~y; hOispodiáiiskými. JeBt pmlto litovati, že řad!a dobrých námětů zpracována hyla z, hLed~ska taiki jl€diIl!os,tranmého,,a,že bylo málo využito zkuš,eno,stí v posledních le.ter,h v republice nabytých.

100

Résumé: Le projet de la loi sUr l'urb~nisme. En Tchécoslovaquie on prépare la nouvel1e loi concernantJe reglement sur l'urbanisme par laquelle une unifieation des preseriptions y relatives doit Iltre réalisée pour tout l'Etat. Le projet eBt bien volumineux et élaboré ďune maniere aprofondue, surtout de point de vue architectonique. Cependant la loi proposée montre de manquesquant a· l'applieation des prineipes théoriques a la pratique. Le projet du Gouvernement s'oceupe séparément, avec lereglement des eonditions des immeublesj de plus il fixe l'obligeanee des propriétaires foneiers aupres de la publieité progressivement, d'apres la superfieie nette des terrainsa bll,tir, ďapres la possibilité admise de Mtiret ďapres le nombre des étages. Dans ees deux direetions le projet nécessite des modifieations afin de dévenir utilisable pour la pratique. Vu l'importance de cette loi, il est reeommandable de profiter mieux des expérienees gagnées par la pratique autonome. 8urtout il serait reeommandable d'aeeepter les principes de la loi al1emande "Lex Adickes", lesquels en application favorable aux nos eonditions ont fait leurs preuves.

Měření polární metodou s použitím přesných dálkoměrů. Ing. Fl1'Il.iIlt.Po!t li č e k, měř. rada, Bratislava. (Pokračování.

-

.suite.)

Dalš,í vymoWnosti dnešn!i nooby'čejn:ě yYISIpělé mechaniky a optiky jsOu takJ z-vané ~ed'tJk,ční přelSllJédMkO!IIlěry.K těmto patří V' prvél řadiě samoredukční tachymetr Zeiss-Bosshardtltv (obrazy č.5, 6.a 10). Tento je podObně sestrojen jako Wild:ů'V'tachyme:tr. Mte'Ziohjektivem O a hranoly Hl H2 jest umístěn další rhomboedrický hranol Ha, který od-

1930/36

chyluj'8 pa,ptrskydo 'Slpodni poloviny obj'8lktivu. Tímto ulspořád<ámíms,e získává vhodného místa pro umístění dvojitých hranolů,' které jsou namontovány pod spodní rovinou dalekohledu. .Ňa rozdíl od Wildova tachymetru jsou hranoly poo hyblivé a symetricky proti -~..:::' .- -'-'-'--'?!-'-'~sobě otáčivé. Hranoly mají _.-. . kruhovitý tvar a jejich otáčecí osa je rovnoběž'ná s osou dalekohledu. Při sklápění nebo zdvíhání dalekohledu mění hr::moly polohu vůči sobě, tím mění se současně velikost paralaktického úhlu'p a délka obrazů porwrovaného př'edlIUětu.Při vodOI'ovné polozeCUwlekohleuujes,t a.nalaktický úhel a tím i po,sůrnobrazu nejcvětší. Při sklápění nebo zdvíhání dalekohledu zmenšuje se automaticky para.....---laktický úhel a tím i posun v'/ "' , obrazů o hodnotu d . cos a čili / 7' '\. odečtená hodnota rovná se / redukované vzdálenosti předmětu od stroje. Zajímavé na o \ této konstrukci je zařízení na \, vypnutí dálkoměru. Za okulárem jest umístěna objímka,I' která umožňuje zaclonění pa--·_·--{·_' \ /4prsků, přicházejících do spodní 15 \.: /', L]<222iiZ!i21ii-/ poloviny dalekohledu. Při zali clonění funguje stroj jako každý jiný theodolit. ' Další typsamoredukčních přesných dálkoměrů je Ke rnů v dotekový tachymetr (obrazy Č. 7 a 11). Tímto strojem nelze přímo určiti vodorovnou vzdálenost, nýbrž sklony záměrných (l.,t. l,-n,.t. L přímek v procentech, Dft l),L, z"Q,-rředpokla.du, že.t.l.",j{OOa. což usnadňuje výpoéty D-100 .liL redukční. Princip tohoto stroje je tentýž jako dálkoměru, sestrojenéI ho francouzským inžeI nýrem Sanguetem.TenI to umístil sklonoměr-4I npu stupnici svisle u I objektivu, kdežto firma I Kern ji umístila vodoI rovně nad alhidadou " ·D ----' .--------4theodolitu.Kolmo k otáObr. 7. čecí ose dalekohledu je pHpevněno rameno, které na sklonoměmé stupni:ci posunuje nonius" J'lmz se dají přímo odčísti setiny procent sklonu záměrných přímek. Stupnice je dělena od p,lus 90 % do minus 85 %. Nad noniem jenamolltován hranol , S Lupou, kt,erý umožňu~!e čtení na proc'entoV'é Ist11pniciod! okuláru dalleko-

01

'-'-r

[:::':::~~:_J \

. ·_·_~_·_·_·t·_·-

I

i.r.

1

1930/37

' -. __ .!'_/

hledu. Kromě toho má tento stroj ještě zařízení, kterým se dá provésti skloněni dalekohledu, jež odpovídá přesně 1% a 2 %: odchyll"Y sklonu. Otáčecí okulár noniového mikroskopu umožňuje čtení na horizontálním kruhu od okuláru dalekohledu.

Redukční hodnoty pro určení vodorovné vzdálenosti dají se vyhledati vproc1entních taibulká;clh, nebo určiti red:ukičním poč.ítadm pra,.. vítkem, které finna sestrojila pro hodnoty 1- cos a, byly-li úhly sklonu dalekohledu odečteny na vertikálním kruhu. :M ě ř e n i p o 1á r n, i m e t o d o u. Touto metodou se určuje vzájemná poloha bodu v přírodě směry a vzdálenostmi od pevných bodu. V území, které má býti touto metodou zaměřeno, vytyčíme a stabilisujeme síť pevných bodu (polygonální síť) a to tak, aby se daly z nich pokud možno přimo zaměřiti bodlY podrobného měřeni. Bod~ d1etailu, k,terréimáme zamě,řiti, ozna,ČoÍ'll1e očíislovanými k,oHky nebo šindely podobně, jako u metody měřického stolu. O poloze těchto bodu si vyhotovíme zbě~ný situační nákres, který dává přehled o spojováni detailních bodu. Po těchto přípravách přikročíme k měření samotnému. Na pe,;mém bodě postavíme tachymetr centricky (chceme-li současně prov:ésti výšková měření, zjistíme výšku dalekohledu; na mto výšku si posunou pomocníci

1930/38

horizontální lať). Před měřením detailu zjistíme údaje nutné pro výpočet polygonáJních tahu (delky a vodorovné úhly polygonálních stran). Pomocníci postaví horizontální latě s,třídavě' na okolní pevné bodly (polygony). Dalekohled s V'Ypnutým dálkoměrným zařízením zařídíme na svislou tyč stojanu měřické lati. Při tom se hned přesvědčíme, je-li lať kolmo k záměrné přímce postavena. Svislou polohu tyče kontrolujeme svislou rýhou nitkového kříže a správnou polohu lati osvětleným záměrným. křížkem dioptru, který je upevněn na stojanové tyči lati. Po urovnání lati pointujeme značku na svislé tyči a odečteme úhlový údaj měřeného směru, který pomocník zapíše do zápisníku. Nato zapneme

.J

o

'2

, liJ/III 11111"1' 1"11 I' II rl 30

40

4

6

8

10

\ \ \ 1111 II II II "I' I I I I" I I I' I I I III I I I' I

SO

60

10

Obr. 8.

dálkoměrná zanzení, objímku tohoto zanzeni pootočíme takí aby dělicí čárky .obrazu lati nepatrně do sebe zasahovaly (viz obraz Č. 8). Dalekohled zdvihneme tak, aby se horizontální ryska kryla s dotekovou přímkou dělicích čar lati. Nato odečteme na lati vzdálenost (v našem případě 41'35 m) a na výškovém kruhu sklon dalekohledu. Oba údaje zapíše pomocník do zápisníku. Směry polyg. stran měříme v obou polohách dalekohledu. Vzdálenosti polyg. bodů a výškový úhel čteme rovněž v každé Obr. 11. poloze dalekol;l.1edu. Po zaměření směrů a délek po,1yg. stran provedeme zaměření dJetailních bodiů. Ke každému přesnému tachymetru dodávají firmy dvě dálkoměrné lati. Jednu lať staví pomocník při měření detailu na body očíslo,,-Ianésudými, druhou lať na body s' lichými čísly. Poloha a vzdá.lenost detailních bodů se určí jen v jedné poloze dalekohledu. Postup měření je tentýž jak byl dříve uveden. ;[~~~:~~:)

Zeměměřičské kursy Ruské lidové university v Praze. ČeskJoslovenským zeměměřičům dostalo se nového nadělení. PřiŠ1lo nečekaně a tak nenápadně, že si ho zprvu nikdo ani l1eIpovšimnul. Zá,sluha () tento dar přísluši ministerstVIU zahran~čnich věcí a RUlské lidové unive!l"sitě v Pmze, která· zřídila v r. 1926 za úči!nné pomoci ně-koWka našich s t a v eob n í c h mženýrů: Sledmiměsiční "Zleměměřičské kmsy". V kmsech obeznamuji se náJvšrtěvnici s nižší .ma1Jematilmu (I), se 'Z:íJkJ.adyvyšší maJtemaUky a dBskriiprtívní g-eom1etrie. dále s nižši goodesií a fotogrametrlií, ;irukož i s naukou o waSltru. Po absolvováJní předná.~ek a cviče'ni p()drobí se účaSltníci zlkoušcez maJtematiky adelskriptivy u ruského profeSlOl'a a pot,é podstoupí jakouSli z.:1meč[)jo\u zkoušku z geodelsie a, ka1Jastru iP,řed zvláštní zkušební komis~, která ,se ustavila ze 4 zástupců oficielních (milll:.školství prof. dr. PantofLíček, mm. rlahrauičnfuh ,"ěc~ J. Palier, mm. ~emMěls,tví Ing. TOlpol, mí:ni. že,lezníc Ing. Neuma.nn), z ipředlsedlYkoz:áclťého .sva,zu, 'zezálstUlpiC6 Ruské r,dové univeTsity. 'z předsedy kuratoria prof. Dm Zd. Blružalll1Ja a z několika pomocných učitelských sit české techniky, Po této zl~oušce jest udělen absolV18ntu di p lom, který opravňuje jej užívati mtudu ,.,technilk-rLlemělmě:Q'i;č" (f:ranc. "technic!ien-géometre;") nebo řekněme to kráJtoe a bez okliky: který· mu iPřizllláNá titul g e o:m e t r a. Při tom j1e významné aZalsluhuje zvláštního p'O'Všimnutí toto:

1930/39

1. Vý,slediekzá.věreňI1lézkJouškr nepotv:r~uje se na jednoduchém vYfWědč(lttllÍ, neboť volí ,se k tomu úMlu (viz níŽieI),.di~plom", což je forma zavederul. u náS jen pro stá
kursy zflzené pod zá!titou' Československé.

a

dozorem vlády republiky ,

.

DIPLOM čis ; . Pan --............... . -- . narozený dne __ roku--:-- ---- v ..-.. --··..--..····..··················· pooloueha! v obou 8IfllIOOSltrooh roku 19..... pd'edinJášky ;piedepsané uňební ~snov'o~, absoil.vovi3lpraktická ('NIÍěelnía rýtSQvá.nia prokázal při zkQlUškáehZ· Jednotl[výeh předmětů tento prospěch: 1. ZáJklllKl'Y vySši IIilltematiky ... . ' . 2. DeskripiIiÍVttlJÍ ge1ometóe: llli1uka --. -- -- ----. rý~ování·.............. . ------ . 3. Goodesie niJ7íM:nruukia,-- ··..··· · · --- ---. rý:Elování. ----...........--- ------.-----. praktickáJ cvičení a 14 denníměřelllí v poli -- . c •••••••••

~:~~~~~,e~;~··.:::::::·.:::::::::·.·.·.·.·.·.·.·.·.·.· : .- .-.-:: :: : ::. -.-.: . -.:.-.:..: .- .-. 6 7

; --

Pan--· ----· věrečnou ~Iouškuzgeodes,ie,

.

--

__

--

.

dos.tJayjdse !předpodepsianou komisi a složil zá~ fawgrametrie a nauky o kat,a,stru a byl uznán:

r ..

Uč e b n i ,ra Ida ruslk:ýoh zeměměí1iČiSlkých kUl1sův Pmze, z moc n ě n a j.'8 o lILc výnosem nůnitsIteil'stva~o~st.ví. a náiJiooní osv,ěty Českosil.oveDlSké r8publiíkyze d1ne 18. ÚTIQIm 1926, Č. j. 12.941-26-V,vydaným v souhlase s ministerstvem zab/rlamičníchvělcí Oeskoslovooskě republiky" uz n á v á po vyko_ naných zlkouškách a d!l.eruského zá.kona ze dne 26. dubna 1009, 01 z.eměměřičMých' školách .' .' plllllia , -, hodna titulu tec h n.i k a- zem ěm ě ř i c e. V Praze dne 19, . Ing. Ne ti. m a:nn, Dr. Pantoflíček, Jar. Palier, lng. Topol, zástupce ministeritva. líkolstvi záětupce IDlnřstel"stva a. nár9dní osvěty a _pr'edseda zaht'aničnÍeh věcí. učebni rady kursll.

Dr. Zd. Bažant, pl'edseda kuratoria Ruské lidové university.

01enovlé !Učební rrudy:

Ing.1fr. Traitne r. Prof. N. Podtjagill. Ing. K ot ten. Ing. N. Zelený. Ing. Emanuel Sníže k.

zástupCétJ1inisterstvn zemědělltví.

Dr. M. Novikov, rektor lidové Ruské unl\'ersity.

zástn'pce 'minister!ltva železnic.

Ing. V. Vasiljev, pl'edseda V~ekozáckého zeměděIsko-hospodál-ského svazu.

Tajemník učební rady kursli: Ing. Jan TOm e k. I.

II.

Ruská lidová universita v Praze.

Všekozácký zemědM.hospodářský svaz v ČSR.

2. DipLom je po vnějŠiÍ Istil'ánceiS':ktvěíl.e· vypraven: je tištěn na pergameillJOvém papíře ve třech ja.zycich - ěesiky, rnsíky a fI'anoouzsky - a v záhlaví nese hOlIlosný lIIápis "Ruské z.eměměř:iJčskéku):isy,\zříz.eOO'Pod záš·titou a dozorem vilády re'publilky čelskosU:ovenské". 3. Zpftsobem známlkOiVáníjednotliivýchpředmětů jak~ i závěrečnou klasifikací a úpr,a,vou texltu odporná "diplom" Z1řejměnMim vy:svěd.'Č€nímo s1Jáltnichzkouškáeh4~:'~~h. wdIěIllu,ie zeměměřiěský titul ,-Itechlllik-zeměmenč"(franc. "technicien-géOllletre), lodvólá.~jío se jeidlna.k.na cars.ký zá.kon z 26. dubna 1909, jednak·na, 'Zmocněni MŠNO.; cituje k tomu účelu min; výnos 2 18. února. 1926, Č. ~. 12.941~OO-V (wz .'nlÍže,),v němž se praví, že MŠNO .. nič e hon' e TI a m i tá P rot 1 p () už i V' á ním i stno st i atif. pro m;sikiéIs o u k r·am é kursy,. z něhož však na. prosto nelze vyčisti. nějaké z.n;tooněiní.

1930/40

f1inisterstvo ško/stvf a ná.rodnf osvéty. Čís. 12.941/26-V.

V Praze,

dne 18. února 1926,

Věc: Všekozácký zeměděl. hosp. svaz v ČSR. v Praze. Ruské zeměměřičské kursy v Praze, zahájení 1926. Re ktorátu

Českého

vysokého

učení

technického

Profesor vy;sokého ručeni technického Dr. J. PantofH.oak uvolil se na žádJoSltministersltva zahI1aničních věci a správy všekozáckého zemědělského s~azu, které mají býti podři!z.eny navrhované s O> u k r o mé sedmiměslíční' zCiIIlěmě'řičské kUI1BY'Ptro ruBkou emh,?;TllJci v ČSR v ohledu administrativním a právním, převzíti fwnkoi předsedy Ulčitelsik:ého sboru, řídit soo.dijni proll,'ram kurBU a obii,taratti i zapůjčetni učebných pomůoek, jakiož i místností Českého vysokého učen·í te·chnilc:kého v Prruze. Minister,stVlO školství a národní osvěty n e n 3Jmií tán i č e h o pI10ti převzetí příSllušných funikeí pmf. Dr. Pantoflíčkem a proti použití potřebných pomůcek a místností Če,Slkého vysokého uoe,n:ítechnického v Praze, v p,ředpokladu, že to nebude míti vzápětí ižádných výdajů' z,e zdejšího rozpoČitu a že k tomu dá dod~tečně s,orubllirus (jpioku&Ise tak nestalo) i plrofesorSlký sbor vysoké škioly ínženýrského stavitelství při zmměném vysokém uč'eni.

\

Za mJinis,tr:a:

NeZ3JsvěoCllllýtěžik:o chápe, proč takové krátlkodoM kursy bylo potřeba zIú,vna u rnás ~ř:'Zovati; vždyť rus:ká emigralce měla ·a stáJe je,ště má: možnost věnova1ti se řádnému zeměměřičskému sOOdiu v Pr3Jze i v Broě. Nelze přece soudit, 'že by ruský emigrant měl zvláštní zájem na krátlklOS,ti stJud[a la že by mu nějak z,vlášť zále,že~o na jednom či dvou ·semestrech; naopak je známo, že roští :>tuden.ti hleděli si il'Ůzným způlSobem dobu studii spí,š'C prodluž.ovruti, než ahy ji .z.!rnwovali. maNni důvod je lzi\ejmě jiný a není nesnaidDlo jej uhiOOliouti: jde tu předevšim o s nad n é nabytí d'Oikumenm, který by takového emtÍgraruta IPlrohlašoval z:a schopného k prováděl!Í pm,ci 'zeměmě'řiJčských. Toto ule:1Jlčem má.~lastní význam jen, 1NO onU! část ruské emigrace, .kte,rá 'b'Y nJehyla 115 to řádné studium ,zeměnn'ěřičské absolvovati, která! by j.e prostě ~ pro nediO:>1:atekvzd:ělláníi - .;11·esne s 1 a". Naše mladá genemoe zeměillJ.,ěřičská jistě velnů fuzo tě':lce pocítí příliv těchto nových a nežádouc:ícili ,,rsň[" do povolaní zeměmělřiČlského. Obavy tyto nemůže nikterak vyvrátiti námlitJ,y, z'e jde 10 Rusy. k·te.ří se Iv'l'átí v brzku (?) do své vh,sti 'lllIBbokteří půjdou pmcovati diel ciziny. J'i:>tě převážná MSIt jejich zůstane v naši l'E1publioe, kde Zabere mísrtla, na kterých by :se moW uplatniti při s.vém vstupu do praxe absolve1lit -český neb rliIský - iiiádného studia vysokoškolskéhť? A ti. c,o půjdou do ciziny, ponelSlOu;ruaSlOhě punc , geometr vychovaný v Oeskosloven.:>ku". JMOU č,est brudorudělati tito "geométři" české vědě geodCltické v cizÍJně dnes, kdy převážná většina států IIUÍ vybudolVáno řádné z,eměmeřičské s,tudium še:>tí-. sedmi- až oomilSeme8ltll'ové- nehJedě k dai1ší době věnované k průpravě rázuprarotického - a jakoru po:vě:>t rozn,eSlOUtito lidé po svěJtě o výchorvě zeměměřičů! v ČSR, .lze' sn3!dlno uhodnolllti. Je to věc" 10 :klterou 00 musí zajímati a kterous,e mUisí zabý,vati naše vyc ooké školy techrnck~, nebo·ť je tu v :sázce dobrá IPoiVěstnašeho vysokého školství tech_ nického .. Nelze piřece předpokláda,ti, že by c~ziJna byla tak infol1Inováma, aby dovedla správně rozlšiti obojí absollvenrty. Jíe hO'}6':>tné,'že našli se česko8l1ovclliští technici - a bohužel j,SIOumezi nimi i n6kite,ři velmi zvuČného jmérut a význalčnéhOl postaiV1eru- kteří kursy pomáhali oll'ganioovati, kteři j,e }}Odporují Il.Bvým jménem zvyšují rvýznam .,diplomu". jenž llVOU formou i svým znoo~m a uspořádáním je s to uvésiti 'V omyL kohokoJ.iv, kdo do věci není z3JSiVěcen,byť to byll' i technik. Celá ú[Jffiva dipi10mu je tak volena - a podle určitých známek. zdá se, žel ú mys 1n ě, aby bud il a 'lllill á n i, že jde o ",tudium yYlSokoškioJasik:é1, třeba že tu jde ve skutečnosti o íkurs i1i.dlo'V\ý a v cit. výnosu min. škol. a nár. osv. výslovně ozlilllČooý jako s o u k:r o mý kUl'sl který může poskytnOlUJti, jak z eeHw'V'ého ráJzu studia a doby na Itoto vynaložené V'YiPQYvá. jen jakýsi ná,de,ch znalostí z malé části naUlk pot!řebnýeh vzeměměřič&kém povoláni - pro figuranty neb pOlllloooLkykanoemřské.

1930/41

Skutečnost, že v OSR vedJe řádného vysokoškolského studiazeměměřičského eXJiSitujítuskll?Jkrátkodobé zeměm:ěřič,Elké kUT~ - Jrte.ré, jak se zdá, se hodlají zařiditi "na trvalo" (opa,kují se od r. 1926 kaJždoroiIDě a pos~ě byly I'ozšiřeny nejpnve na dva. a1eWs dokoo.oe na &i semOOI1Jry)'- dotýká soe ueje.n našeho dorostu, ale, všech složek stavu zeměměřičsJkiéhOl v OSR. DoSltavu ZOOl.ěměřič připustiti, aby. tato vážná a IsrvíZe>lrOO .sOciJáJ.ní bo1est byla léčena na účet zeměměřič1ského stavu českého i ruského - a to jelště q;pn1lsolbellI1, který je s to zájmry1toJ1oto zeměmiíi'i,Osk:ého stavu velmi těžce poškoditi. Vždyť iIIložno'8!ti 'získati titul lZeměmělřIč,e nlehozemě!m'ě'řičSikéiho inlŽenÝTa využi!j,o toUJk Rusu, že bylo by možno8'e diViÍti, kdyby k taJkoV1é IstríŽlllosotiili)šl0. Všimn:ěme si JHU, jak veliiký počet Rusů věnuje se u nás zeměměřič. Sltudiu; ukJazuje to těchto několik ČÍisel: Na vysokém učení technickém v fuaze vykonalo v oMobí od 28. říjDta 1919 do konce' r. 1929 odbornou stáltThí zikoušku zeměměřičskou ce!Lkem 470 p~uchačů (tuto .zkoušku doplnilo a dosll,hJo títlulu zeměměřičského in7looýlra 141 zeměmělřiiČu). Z tohotl:iQ počtu připa.difu na: OSR. 2'25 (72), RuSiko a Utktt"ajmu 204 (61), Grnzi[ 1 (O), Litvu 1 (O). Lotyš'sko 1 (O). Polsko SI Ha-líčí 13 (31, Jugoslavii 7 (2), BulhMsko 3 (1),' Rwmms:ko s Bukovirrtou a B8iS8arabií 4 (1), Rakousko! 9 (1), švýcarsko 1 (O), Finsko 1 (O). . UváJžíme..lli, že prvý Rus složil S1táJtní zkoušku teprve kOllleem Toku 1922, je zřejmiO, lže ročně vychází z pi"8žské techniky prll'l.m. 21 zeměměHčů mské ná.rodnosti o. jenoon 20 ŮecholsITiováik1'1. DIlužno tu ovsem zdu,razniti, že všichni tiito RusolVé vy,konali dlouhél a na.. máhavé studium ,z,eměměři.Čsiké bez jakékoli úle,vy a že Sle' podlfobili všem předepsaným Zlkof\lJškJám}ako ika;ždý náš p'řís1U1sníik. (Srovnej Statistickou zprávu na str. 47 a 48 tohoto Čí~h.) Že ne[z,e mluviÍlti o ntějaké nevraživosti anebo nep'řá,telS1tvi k ruské ellliigraei, je vidiět také z toho. že t:éIInlěř všicllllld RitLsO'Véřádně vy,8'tudolV:avší nalezli u náll zaměstnárrtí. že mezi nimi vyhírají 'sinaši ~Oiuk:ro'!J"ízeměměNčtí in:ženVřisvé pomocnik]. a Is,polupracovníky. že přiJímáni jiSlOusamospl,áVlIlými a stá,tnrími úrody i j. ZeměměriČ1ti techlllikorvé z ,.kursu" soutěží tudí,ž ne'jHU našim příslušníkům, ale i sovým .řádně VYJSItudomvším: kir1aj:m1'1m. . Zinfo,rmllJm, kitell"ých se nám dostalo, možno souditi, že ke zřízení kUI1sů dóšlo celkem nedO'nl'l,t,řením. iM!šNO,_dalo ,souhla,s ku ipiouživáilJ,í Illi'istností a sbírek a n~ v~nesio nllÍJlútek ptrotJi zňÍzení toohto soukromýc.h (viz ci,t. výttJJois1) .kursu patrně jen PI'6tto, že pohliiiel1Jo a posuzovalo věc, pouze podle její h1lJlliáJmi SlM'ánky; při tom však sotva tUIMlo. jaikym ozrpll'l.sobemíhude i:e:ho blahovolného st'anorvl,sika; využito. ChJcemp, ·v1ěři.ť. Žie totéž pla.tí mké d jiných ÍIIllstli.:tucíchstátnícll, které vyslaly do komi.8'e SVlé zástupce. MYlslliíme,že mnoho za-vinilo i ž,e při rz;řizování .kursu nebylo nikde p.římo řečeno. že Jdta o kurSry!, ktel'é se majli ikIllJždo'1"OooěoTJ\1lkorva.ti. Tvto okolnol3ti ná~ opravňují k naději že není IlIic na p,řekáržkl\l. aby ruslké zellliěměřičské kursy Sltejně nenápadně a rychilteo jIllJk vznildy" také zmizely .• J€I~tt jrístě pov;innos,tivšech povola. ných činitelů, aby ·se Z1asadlili o zrušeni zeměme'řiěských kursii R,wskié. lidové uni· vel'Eli:ty. Úkoilíem této lidové um'\'8Irsdty je~ y", kte'1"é jlS'ou s to uv'éSlf;,ive zmatek a v omyl naši i cizi OIdbornou VieřejnOl8t. 'Reila~~ r('.

to..

Zprávy literární. Odborná pojednánI •••fasopisech. z 18./2. 1930. Ing. H. K I u s á č e k: Základná

Slovenský. dennik bieda Slóvenska: kataster v neporiadku. VěS'nik hž. komory. C.2. Upo'LorněníciJfV. geometrům (Zem. fin. řad. v Praze. čj. XX-:1175f1-29). -,. ooh - Reforma, TeáJek.O. 3. Výroční zpráva představenstva Tuž. kom., 1929. . Stavebni rádce. O. 96. Nález Nejvyššího správního soudu ze dne 30. září 1929, Č. 7688: Námitky inte'l'elsootů podamé proti usnesemi obce :o plánu polohy .1Hst dozOTěÍ úřad povinen věi<mě vyřídlLti. - Ze dne 5. lístoptWdu 1929, Č. 19.481: Při pov·oilováni vyvlastnění [iozemk1'1 nel8'tačL jlestl1~že úřad fOIzhodoval pouze na základě situačního plánku. (Proč plánku? Snad plánu nebo nákreslln -ner. v

1930/42

Zprávy veřejné služby technické. Č. 2. výnos min. fin. ze dne 3. ledna '1930, čj. 94.843fIII/6, o užívámí po~emko'V'éhO' kat. pro úěeily soudll, státních úřadů.... S e ID e rád - M u s. O'r in: Uspořádání geocl záIkladll lpiro nové plány a mapy Československa.. (Odpověď.) -ne,.. . Technický obzor. Č. 1. Dr. J. Ryšavý: Nové úpravy theodoliitů a nivelačního stroje (dok. v č. 2). - To mi&a: Pr~8It;()lrOvéprotíná.nIÍ zpětné (dok. v č. 3). -ner. Stavba měst a obCí venkovských, ~práy;a 7-11 z 1929. Dr. O. Fierlinger: VyJbu dování obc,e Stalno'Vlště na POOika,rpa,ts'ké Rusi. Ing. J. Peň á z: Stavební rozvoj IIlIésta Bma. (Dokonč,) Ing. J. Vaněč e k: Regulace města Prostějova. (DokŮM.) Ing. J. K u g 1 e r: PrůJplawové autostrady. . P~emková refonna čí& 12 LZ1929. St e f a Dl e s c u - C u n lIJ: Pojed!n.án~ 01 OTganiSlalci a činnosti katastrn v Rumunsku. Ing. J. Raj t r: Obtíže techIDckých (země-měřiJčskýeh IP'Ta.cí,tp'!'ovád.ěných .za, účelem mniho'Váni piřídělll. . przegll,!d mierniczy, čís. 1 z 1930. Z a ~ r z e j e w s k i: Přesná poly~onometrie dle metody prof. Danílova. J ach i m O w s k i: N omog-rafie a její užití v g-eodesii. (Pokrač.) S m o I e ft s k i: Úvahy o vyvlastnění (zabrané půdy). . Memiecibas un kulturtechn'kas Wstnesis, črs. 12 'z 1929. Hol v i g s: O orga.nisad v'o'Zemko'V'ého ilmtastru a historie pracízettniětm'ěřiěSl1_ýclJ, Di e; g s: O vyznačeni ilťUíItur v p,láne,ch. P i e tu ik.s: ZvMIŠIbIlosti metrického sY'stému. Brogram porady zemělměřič1l ft jiných odbomikll o V'I"ooe'c,htechnických ISlpojenýeh s' reformou pozemkovou v Lotyšsku, Litvě a Estonsku. . . Joumal des. Géometres et Ex:perts Fran~ais, J,edlCn 1930 (čís. 111). D o u r a ff o u r d: La trlangula-tion de Beyrouth. Na y s: Le géoIIl'ěttre a ,la Ma'rtilllique. TechnlČeskljByletin. Čís. leden-únor. O postavení ruských zeměměřičů v Srbsku. S o tp o t 18 k o: Optické dáilkomělJ'y. Ci r u I TI: i k o v: Pokusy s busolním m~řením. K. F.: SommJer-FenUlzlll,v ta,chrymetr V'W1f' 1927. Čís. 2 (dwbíen--'P'lD'Slinec). S o rp 1) t 's k Ó :N ový rzákon o sl'bském katastrn. P r e m j a ik o v : O kyvadlech a ureovám tpiřit,ažlivosti zemské. (Pokrač. budle následo·va,t.) Schweizerische Zeitschrift f. V. u. K., ,č. 12 z 1929. 'Sch W\1rz: L'assainwss1ement d!els tC'1'Tains tJourbeux, č. 1z 1930. K r a i s z ~: Historisehe Entwicklull'g der Fe!lsda1'8IteHUIllgelll!J.uf Planen... (s mnohými přílohami). -ner. Osterreiebi8Cllre Zeitschrift' f. V., ,č.. 6. D e ID m e r: Ge'odiitiische Sioherheitsmessungen a:n. den StaumauernvO'll W aS'8erkrad'tanJalgen. ner. Zeitschrift fiir Vermeseungswesen, č. 24 z 1929. L li ď e ID a n n: me Genauigkeit dier TeiJUJ1lJg von NivemelJ'1a,ue'll!... R a t h s referujle o "LichtbHdme'BkuTsUS" pl'm. &Chewio'1'a, Miinste,r 3.-5. X. 1929. ,P f i t z e r, pŤednálška o významu a vybudováIÚ katastru, 19.3 O, č. 1. S ch'm e hl: Geschlossene geod. Linien auf dem Emllsoid. O I t a y: Die Genauigkeit <Je'!'trlg. Punk:tbestímmung in einer PrO'VinZlstaAt. Str i TI Z : ůher stadt. Liegenschad'tBweselll ... , č. 2. A c ker 11: ůlbe'r den EinfluB felhJerhafter F1eIstJpunkte a. d. El'geibnfus des V Ů'rwaftseinschne'dens. S u c k o m : Die, Ford>erung des Vermessungs~ und! Kartenwesens fiir die Land'8lsplanung.' .. , č.3. Werkmeister: Bestimmung dle'!' Gleilchung de'r plausibe.h,telll Geraden einer fehlle,l'zeigende
Zprávy odborné. Ing. H. Šrfttek:

K poměrům n kafastrálních měřllsllfch úřad•.

Když redakce Z. V. VYZVtlll1~ kole'gy, aby vefejně počali diskutovati o těžkosteclhi n1llJŠooostavu, 'byl jsem jat o:tJavou, že 'fielspoiKoJenosti lomcující našimi řad/ami 'bud'6 dán prŮICihod Diedell10mve množstVí, liJle i jako,sti látky, že di.skuse zúčastní se k3lŽdý z kolegil. (aspoň nespokojený,ch) a přinese ná,vrhy, směřujieí.k od'st~anění V'Šeho

1930/43

toho, co přináší rozhořooní 'a ne13lpQKojenostvýlkonnÝ'Cihorgánů 'kataJstrálnich. Místo vooné. disrousese útočí, míslÍo návrhů a rad sly>š:ímejen. OOziplodnékritíky. kby všllJk kolegorvé nyní,. v zimnÚIliobdobí, k,dly'j'sou doma, přemýšleH. troclJiu o lelpši organisaci našieJh úřllJdiůa s námi to sdmili, aby miSito resVg'llI3JC8 'chopili 'SIepráiCe, toho jsme Sie nedočkali. štrébrovSitví a pato,lÍiZa[ství jsou vlastností jedn,otlivců, niJkolív ,celého stavu, k[e'l'ý musí rprllJCovatik lIJokroku 'stavorvskému 'lilkmoráJlnímu .1lJO,vznesení ,oolku a ten, Mo této práJCi SIevyhýbá, ruebo ji ignoruje, di()1kfumentujetímJ jem svou neko[egiáJnost a nesooopnost praoovatJiJpro seoo' a tím méně pro celek. Že nový Kat3Jstrá:lní 7.ákonz[lrůMhil IlliIlOOOneSlIJokojeno'sti,jest 'POOhopitemo. Každý pře'rod jelS'tboleBtivý a bole'Btivějši v úř.1lde,ch,v [,1ŮJ0hž každý 'z náschc,e jiti tou vyšilapanou cestičik'ou:, jak šel 15, 20 i snad vvce 1et. Proj~wovallli-'li Sieruespoikojenost 'za staI'ého zá'konlll evidelliČmho, který b~l v ,chodu od r. 1883, musí se projevovarti nespokojlenostza nového, [l!t"otnžev,šiclJn'Ímusíme mimo 'prlÍJ0eběžné se znovu uč'it, D1IUffimemyslet a ·uva'ŽO'V3Jt.Pomyslíme-li, 'že lIJ'np'rWV'enév,ládIni. nařízení (k bJ&vě IV, k § 97) ukládá přivésti! 'katastr. operáty do souladU; s novým kataBtrálI1Ím 'zálko'llJémv době dvanácti let, Mní třeha tak 1kati, jako v,ra.oovati. Pro náJs ne,jďůležitějším stává SI6 výz,nam úřperátu 'Lvláště pall'ool. vrotorkolit a [lo2.ardllŮ!. Zhotovení !lliového OIperá.tuzl]YŮ'sobí ulehčení I[lhoujen Iza dnešního tle'žimu na. ně UJPoZQIrnití.Celkem musíme 1ll0vý kat. zákon uznati ?-a !pokrok. ~ivíltati jej synrpa,tictky. sDa<žitise uvésti jej ry1chleiv života pak otevřeně a e,n~rgicky žáda,ti řádtné 'a spravedlivé hodnocení své 'P'ráce.

1930/44

A nyní naskytá se otáJzka: pIDOIČ jlest toH:k. neE'Pokojenosti v našem stavu? Zde už jest oop<>'Věďjiná a. já ,chd se, ,pokusiti ji vysvětliti. Nikdo Msnn preziTati spoustu nových úko~1l a prací novým .záikonem nám uložený,ch. Upooornuji zvtlálltě na vládní nařÍJZoo'Í ik hlavě IV, k § 97, ods,t. 1. Katalstráaní úřady nebudou více idyllickými zllkoutími sna.živých míM, počítajících každý týden sumu vypočtených parcel· a přezíraných státem i poplatnictvem. Stanou se úřady, s nimiž budou nuceni jednat nejen jednotlivd, ale i hospodářské společnO'&ti, obce, okresy atd. To už rpočíná se v úiade.eJh jevLti a d1lElled'ek jest [IIEld~statekč3Jsu ku: práci vlastmi N ejlélpe tocharakterisoval jeden kolega slovy: Nevím, mám-li měřit, vyřizovat' strany nebo studovat nařiwnrí, 3lOObose ~'bilálznit. To &i mwsúne přiznat, že tenclm.os tu! jest a; že z něho ~tí V1Šeoom ntesrpO!kQjeoost v naiŠich řadách, čili krátoo řeČlWi měIl)'l by směřovati na.§e ná.vrhY', aby umožnily řádný 0000 služby. Jsem toiho nálwrU,ŽIe by měl !býti pokud možno v nejkratllún čase ,zřizen jeden vzorný úřad, v němž nový ,Z,áJrOnby se praJkticiky provedl. Dle ~íska:nýcil::l ~:k.UlŠeno&tíněkJteré věci by se korigotmlyta up!l"a.vi!ly 3J teprve po nabytých zkušenostech by mohl býti vydán návoo k uvedení nového zákona v celé r6/(l'Ublioe ve ,sikUItek. Nic neiJ11B'Ítak mysl úředn!illwvu jako neucelené zavádění nových prac,í. (Na ipř. dQ&tanete naiíJzení se zavedeným no,vým t;'Elkorpisem. Prostudujete a ~aložíte. Aile tiskMna pošle no~tisík:opis Zla :prů1!roku. Pllk ,vezmete na.říwní znovu a studlujete opět.) K 'snadnějšímu uv,ed'ení záJkona vživo,t posloužily by t3Jkié s'Po1ečné kotnference s výkladem nového ·zákona! a p!l"obrámim řady tplříkl3id'ů:. Takové konferen.ce kona~í neje:n :p!l"ávmei fi'!l:a,nlČ.odř1edválkou byli V1Ždy dlv31 techničtí úřednici mlOOii, ač měřiiCký okreEl oibsahorvM 'P0uw jeden be!1"llÍúřad a neibylo Eltaveh. ruchu !Mli Ipoz.. refo!l"IIllY.Dnes obe,s má. d;v;a' iberní o'kre'sy, ll
Dodatek ke článku .,0 pantografech'" (Z. V., čís. 10. 1929). Známé vztahy pro nastavem pantografů (vk SItr. 183 dole) j80u Elesta.veny pro 40 poměrů L. Zimmermannem a uspořádánv v tabulkách formátu 21 X 38'5 cm. Mezní hodnoty pro volbu pólu vně a uV!I1itř pro mzné délky ramene: Délka ramene

I

a

I

~ll

720 840 960

I

b

mm

.

400-00 480'00· 560'00 640'00

240'00 288'00 336-00 384'00

. práci. (L. Zimmermann, tabulky .v Sasku, cena asi 13 Kč.)

c

360'00 432,00 504'00 576'00

pro

nastavení

Dává-li vypočet vzorce pro pól vně větší hodnoty nežli ~a", nastavuje se ~ól uvnitř. Dává-lí však výpocet vzorce pro pól uvnitř hodnoty menší nežli "b" nebovětši nežli "c" nastavuje se pól vně. Pro mimořádné poměry jest upotřebení tabulek zvláště výhodné, neboť interpolační hodnoty pro - 1 usnadňují značně pantogra.fd, R. Reiss, Liebenwerda

F. Sponer.

1930/45

Zprávy spolkové. Zpráva o výborové $Chůzi Spolku čsL ~iěU. konané dne 31. ledna 1930 S,c-hůw,k níž se OlIlI1'1lvili vooové Ing. BrailldJI,fug'. Sůra. a SouKíeik,byla z.a,hájeill:a o 17% hod. Přečten 31sohvá,UlUhyl zrupis O' lIIOO'Illé výlb.sch~. \éy.borrWM na vědomí vystoupení ing. K..aiohtooo zespolik'll, dáJ1esd:ělelllíIpresídía pos!. suěmovny,~e žádost d,'ůstojníků-voje!llskýi0hgeometril! byla VQ'stoupeI13lnrln. národní obrany, :konečně sdělení min. zahramiční(lh vělcí o j'llgosJMnskémkiatastrálnim vyměřQIVámIÍ (znětniipřípill'U je uvedeno IPod titulem "Vyro-ěřováni katlllstráhJ:t v Jugoskwii" v tomto Člisle). K tomuto sdělení byilo l1SiIleS~novyžád8Jti ~i prO'Stiíeda1icltvímděikanství vys. .školy -SIp€'c.na.uk od 7JJlíuěného míniste'l'Stva čísla "SllUiŽ.novíne", obsahující vyhiUáJš:ky s podmínkami .pro ooměměřič'e. Pro-f. dr. Ry-šavý naV!I11uje,aby kolegové, pokud Ipl()lzn.a1i pOOllěryv Jugosmvii, podali o nich inlfmw:ace (k rukám iP1'of.iPetříka). Referát Ing. Čtvrtlíka ik osnově nového staV'. řádu ,pfipop se ik vyipmcova,né zprávě pražstke. Dále hyl:a Ipředčítána 'Z!prrávao 7 měsíčních geometrovsk$'ch kursec,h, pořáJdaJlých na Ruské lidové univ-€Tsitě v P:ra'ze, .zejm-é!llaz,důra'ZněnOi, !Žeabsolventům jsou vydáváilly diplomy v ja:z. ěesikém, ruslklém _a fraucouZiském s titulem '"techniciengéometre", čímž je poškozován jednaikl stav 'zeměměřič'Ůl,je,dnak dobré jméno n'llIší yY!Sokéškoly tteClhnické'\'\cilzině. B~lo USlIle'sellO informovatiDJaŠi technickou V'elřejnost náSiledwjkím prohlálšením, k,te-ré bude sděleno profesorskému !sboru vysoké školy spec. muk: "Spol€lk čsl. zeměměřičů v Pra-ze, Ipojoomav na výib()1'{fVéschfůzi,kou3Il1é dne 31. ledn3J 1930 o 7lIDěsíčlllÍic!b; zeměměřičskýdli krt,rs,eoh 'pfi RusOO~lidové universitě v Praze, žádá, aíby Sibor Vroil'e'sorslkýlvys'. ,šk. speo. nauik 'zakročil u min. školství a nitr. o.světy, ab;y nebyly. vydá,vány a.btsolv-entům RuSikýoh zeměměřičskych kuf,sŮ v Bmze di'P~omy v jazy·ce č'eském, ruskéllll 3J francouzském, jimiž 31hsolventi těchto kursů nabýva;ji titulu "technicien-géometre". K odůvodlně!lli své ~ádosti uvádí, že v diplomu cito'V'án je výnos mi,U. ,škoL a nár. QiSlVělty -z,e dne 18. února 1926, Č. 12.941-26-V, jím~ iOOžádo8t min.zahraničrukh věcí zřÍize'ny hyly za ve
1930/46

vysoké š1k.oJy v dzině. Bylo ~p'roto usneseno informovati nalŠi lte,chni.ckou veřejtnost a:pos1ia.rati tle, lll1>ykwrsy byly,z3JStJ,veny. V Z. V. bude oti.štěn projerv o ,těchto kursec,h (vizz!plrárvu (} ryb. schůzi SpoWku čs.zeměměř.). Pooolbný; IprojetV bude, podán profesorskému sblOru vyl>. školy spec. n~l<1xl>:. Zá,stwpcie Jednoty úř. aut. 'cliv. geome,trů zlIJUjlne. ke KUI'l8Ům &tanoviSlko, které uveřejní ve Vě8ltniku mlž. ikomory a 'zasadí se', alby komora !poo'a:la 'piíslušný návT!h1mín. školství a Ink. osvěty. Poněrv'llJdiž daLších návrhů neni, ikolIllČí:předsedaj,Íci schŮ!zi.

Vyměřování katastrální v JugoslavU. Dle u&nesení výboru "ZEměměřičské skupm,y S. 1. A." ad1e, usnesení Výboru "SpoJ:ku osI. lZ€iIIliěilll'moůl",b~~o sděleno min. zahl'. věcí s,tanovi:sko ooou. kOllporad v otálzce vymě,řováalí katast,rálmho v JugosLwii prostředllictvím dlěkanáitu vys. šJroly spec. na1.w'c Na tento !piipis došla od'pověď jUl5osmv. min. finam,j a byla nám opět pro&třed:níctvím děkanátu vys. ,školy spec. nauk ze dne 26. ledna 1930 &d'ělena. Ob'Soah této zprávy jlenásledujicí: nOdtPiO'vídajíc na vážený tamní slpis z 2,. IproSiince t. r. mini,sterstvo financí král. Jugo&1avie především ,děkuje jednak vyslanectví za námahu, Merou věnova.lo této otázce, jednak te,chni1ckým institucím, které j,SIOUoc1J:o'tny ujmouti se ,činností!, jakmile Lud~u známry podmínky. Dlříve ne~ dáme podrobnou Odlpověď, vylíčíme prá1ce do,sud vykornané, jakož i !~án ibudhucí prál0e k lepší orlentad českklslovenských odbomíků *). V celém SrbElku, Jilžním iSllbisku a Černé Hoňe je !provedenatri:mgula,ce 1. třídy a vypočteny jsou též ,koordináity. Rovněž tak je většinou provedena i vyiI}očt,ena triangul3Jce JI. t,ř., triangula,ee III. a IV. řádu konál se na terémech, na kterých se korná detailníoblk,reslování. Doposud: je číselně vymě'řeno 'pfes 700.000 ha 'Plo~hy a tr'angulace provcedena na 500.000 ha !půdy, na které se maji prováděti nová přeměřování. Odd'ělení k3Jtastru má již nylD.ík diIEIp'os:~ci30 ,triangulá,torůlll k 'podrdbnoolU :pře· m,ěřnvání 42Q geometrů a inžený;rů. Z tOihotn v,šeO'biecného nwčrtku je jasno, 'že lze zaJIlěstnati dos,tat€lčný poč'et odborných geometru a jl!l,zený
Různé zprávy. Soutěž: VMeClká rad~ Ma,sarykovy Akademie Pr:ke 'Po rozhodnutí pomty o literámí sOUltelži, llElp'Ůřádoan:é na théma "O t á 'z k y ú p r a v y a, s t a v.e ib JI í h o ro 'z voj e ID ěs t"udíčI'iJ:a z'e Šie:stiJ došiýlch prllJcí tyto. ceny: 2000Kič Dr. t..echn. F. Ku,hnovi, 1500 K,č Ing. Jar. Vanelčkovi. 1000 K,č Ing. Ivo ne n e š o v i. M. aut. civil. zeměmMiJči V' Bmě a 500 Kč Dr .. J. HQlfm~novi. - Opět d'olož5li zeměměřiči svůj činorodý zájem a spolupráCi ve výstavbě měst! Statistická zjwáva z VYl'.. školy sl)eciální0h nauk !pii čes. vys. učení technickém v P.ra.ze.Dle úředhíe;h 'záznamů na čes. VYlil..uoení technickém v Prwze slO1Žilo od 28•. října 1918 do 30. !pro'sinele 1929 celkem 470 posluch:ličŮ odbornou stá.tní zkoušku ·zeměm.ěři1Čs'kou a to dlle' ipl'ospělc1hu: 92 s vy,znwnená,ním, 247 velmi způsohilých, ·131 způEobilýe,h . ,I'

. *) Viz 'zprávy

o.tištěné na st:r. 13, 14 Z. V. 1930.

1930/47

Z toho složilo -, iRátni. zkoušku

Čechy 45 Bílá Rus . 108 1 204 51 1 Morava. 3 Ukrajilla 2 35 10 6 18 15 Slezsko. 1 Polsko 1 6 3 l! Slovensko 4 Halič. 4 7 1 4 Podkarpatská Rus 1 1 Finsko 1 Rakousko 2 1 1 2 Litva. .Dolní Rakousy . 2 2 5 1 Lotyšsko 1 1 Horní Rakousy . 2 2 Gruzínsko 1 Kraňsko . 1 1 Rumunsko 1 Jugoslavie 2 1 Bukovina. 1 1 1 Dalmacie. 4 1 3 2 ~esarabie 2 Bulharsko 1 1 1 Svýcarsko 111 Rusko 57 88 16~11 23 Celkem kandidáti\. 470 a sice: s vyznamenáním 92; velmi zpi\.sobilých 247; zpi\.sobilých 131;

t

Ing ..••••

T.hnllek,

měř. rada v Brně.

t

Ing.

I vrch. měř.

Anlonl•• lij-k,

.

komisař v. v. v Čes. Brodě.

Čest jejich památce!

f '. y

Osobni změny ve stavu měřiěských úředniků na Slovensku (lIistopad a. pI~ 1929):. .." 1. PřijaJti za. s,mlu,vní měřičskl; úředníky: Ing. GlěbGrigorj~v,~' ('Durě. Sv. Martin. k. m. ú.),ling. MichirulIva.něenlw (Treněín,k. m. ú.), Dija. A~ ••• menlro (Luěenoo). Nikolaj Rafum.ovič (Košice, .i .. k. v.), fug. Ja.kiv Oekirda (ZNoleň) •.. Ing. Josef Vysoký (Zilina), Ing. Pavel Altuchov (Čadca) a Ing. Ante>ninMelnyčwk (DóMi . Kubín).. _ II. Ze S 11\1 Ž byv y s t 'ou pil i: Smluvní. úředDJÍcdNikolJaj Te>ka,rev (Trenčín, i. k. v.) áMikuJáš Kupfer (Turč. Sv. Martin, i. k. v.). . . III: Přel o ~ e ni: Ill.) k llIově zří~enému iIDsp,:,k;tor~uka.~.. vyměřování v T~ě.ď Sv. :M.lllrtině,za. predmk. m. Ú. m•.v.k. Ing. Rudolf Klimeš; p,řid6l!ooi:M34"tinKle>b'U.tzky~ Josef· Oooňan, ViikltkxrSeiler, RI\ldoilf Redchard, Josef Lhota 3. Imrich Varga, J01lef Cwii8,Frant. Modes a Pavel TYJfoLt,sml. m. Ú. I'Van Petrunkjeviě, Venjamro IvanOOnikoa Alexamr K~e>lov; . c) k odděil.eIri autellltifLkaěnímu k.m. Ú. v BraltJislavě m. k. Ing. Jaroslav šl.iíI;r; d~ k irul~tu kat. ,vym.lěřová.niv Košicích ~ml. m. úř. Ing. SlJIl'gejBejdilk (z BratislJavy, 1. k. rv:.)li. A1exmder· Sti'ukJav (z. Trenčína., i. k. v.); .•.... ". . e) u kat.. měř. úřadft přeloželI1l. ';. Ing. Jaroslav Úhfim doŽiJi,ny. a ln.g...Emanu.61. '.! Demel (tQ TrenIě~ Va.sil Sauch do ůadce a Img. VladnnáirZagoroonov do N. Zámkft., . Ing. Pavel Kórpel dO Gal.a.Thtya OttJo Hn.Ila de> 'J:1ornale,;. '. ..' '; IV. Jme n o v A IIIi: měř. loomiJsalřemv 6. pl. st. fug. IV'aDPia.rcbomenko v· ~- .. pině; defiJllÍt:ilvnimipřednosty k. m. ú. ve Vel. Kapušll,l1ooh m.k.:F"raonit.tTrfle,b:,ď v Ru,mennéfu m. k. GJUltav Pa1J7.ela v MJÍchalovcích m. k, JQlSiefPodstatný,,·ď. . PtoErin~:':~)~estavu .pers.OIiá1u kat, měf. t1řadů ,naPodkapatské· aQtJi '(tistPPa~, v

ď

. Jme nov Ano í: Hynie Karel, mm-.konc., přervzat d'Ů sll\lžeb měř. na .;p~ '.• karpatskéRJusi ;00 zem. úi'adu v Praze. Bakumenko Kornilij, smlu~ni zemj:íměř.,.it4l. kat, měř. ú.řad'llV Ťa.ěov~. .. ..... . . .' .', .' "", Zesluže-b vystoupil: Fenin Alexa.ndr, smluvní zeměměřič. Za redakei zodpovldá' Ing. Jo •. Ra'ílěka. - Tiskem Polygraile .•. Brně •. Naklada~I; Spolek ěe.ko.loven.kých zetnětněflě& ., Pl'8ze.

1930/48

4

ZEMEMĚŘICSKÝ VĚSTNÍK ČASOPIS •••••••••

XVIII.

Měření polární

metodou

SPOLKU

ROCNÍK

-

ČS. V BRNĚ

s použitím přesných

1930 ZEMĚMĚŘIČŮ 1. DUBNA

1930

dálkoměrů.

Ing. Frant. Pot ů č e k, melř. rada, Bratislava. (Vokon~ení. -- Fin.)

V územích, Morá, mají kat. mapy" vyhotov:í '~H:l polní ná'črtek zvětšením této mapy na 1 : 2000 nebo 1: 1000. Pi'í původním měření vyhotovuje 8"e polní náčrtek zároveii s měřením detailu na základě čtených údajů. Tuto práci vykoná buďto druhá technická síla nebo zručný, se skizovánínll dobře obeznámený kI1eslič a to takto: Transportérem naneseodiaanéholsměru čtený směr na no~Y\ýbod, na tento směr nanese redukovanou vzdálenost, jejíž konec označí tímtéž číslem, kterS'm je bod očíslován v přírodě. Spojení ti"chto bodl1 províed'(Jse podle zhěžnélw náčrtku vyhotovent'lho při kolíkoTání detailu. :Ylěření metodou polární se dál v}'hodllě použíti ve volném území, v němž je mnoho detailních bodú a při měření délek polygonálních stran. :Měření touto metodou jest hospodárnější než metodou polygonální, je ale velmi záv'lisléna počasí. Přesnému čtení na lati vadí chvění vzduchu a silný vítr, který' zaviňuje chvění lati. Pro měření musí býti využito časných 'hodin ranních a hodin odpoledních, pokud chvění vzduchu neznemožiiuje práci. :Mezi ranní.m a odpoledním měřením vypočte úředník prúměry pozorovaných směrú, redukci měřtmých vzdáleností na horizont, vyhotoví polní náčrtek a změ'ří ohvodovlé a, kontrolní míry. Při zkuš,ebním měření, které bylo v minulém roce vyk'onáno ve Vrútkách, bylo použito dálkoměnl firem \Vild a Kem. Přesnost výsledků při měření ·délek hyla u obou strojťl stejná. Kernúv dálkoměr má však tu výhodu, že se dalekohled i s dálko měrným zařízením dá, proložiti, má větší světlost nežli Wildův stroj a čtení na lati je jednodušší a rychlejší. Přezkoušeno hylo 44 délek polygonálních stran o prúměrné vzdáleno"ti 80'73 m.. Délky byly měřeny bucrto pá:smem nebo latí d'vakll'át,e, 17 délek třikráte. Opticky hylytyto délky měřeny čtyřikráte. Gelkoyá, ·délka všech polygonálních stran měřena pásmem nebo latí hyla 3860'38 ln, celková délka všech polygonálních stran měřena opticky byla 3860'42 m. Rozdíl - 0°04 m. Pl'ťi.měrná odchylka na jednu stranu činí 1'590 cm, prťlměrná dovolená mez na jednu stranu činí . 7 4í7 cm. U 12 délek nellyl žádný rozdíl mezi obojím měřením. U 10 délek vykazovalo rozdíl 1 cm. U 10" " ,,+ 2 cm. U 8" " ,,+ 3 cm. U 4" " 4cm. V jediném pouze případu překročila odehylka polovinu droiVolené 0

+

,,+

:ln c:z,e •

Porovnávací výsledky ;tabulkách.

~ ~~ g

docHený výkon jsou sesta,veny v přiložlených

1930/49

-~, o

oj

I:l=

-~~

1»-

-'" o p.,

138-139

.., -~

<:> .c

.... ~ " )f a :;l~ ..,,,~a

.,

,"

'"

78'93 78'91 78'89

'd

-

'•.. '" w

78'91

-134-139

87'42 87'44 87'39

87'42

---136-137 )

104'93 104'89 104'8fJ

~--,-133-134

104'20 104'22 10425

---135-136

~32-]35 --

160-161

-161-162

--158-162

104'19 104'21 104'20 104'20

-157-158

--

91'68 91'74 91'64 ~~~"._~

93'24 !)3'19 93-20

--

91'68 --

93'21

--

,----,-98'391 98'45 98-41 98'40

76'71 76'74 --

88'45 88'47 88'45

76'72 --

88'46

-156-157

+1

'd

-.•.. '"

8

w

;a

78'90 78'90 78'90 -1 78'90 78'91

--

--

87-42 87'43 87'4'{ 87'44 104'89 104'86 104'83 104'87 104'28 104'27 104'24 104'19 104'15 104'16 104'16 104'16

7

90-05 90'07 90'04

90'05 --

76'77 76'72

'"

93'58 93'60

157-175

--

81'43 +1

-99'71

7

59-69 59'69

133-144

59-69 1/

--

-

104'86 -3

8

~ 104'24 +2

8

~/A~ 84'31

99'32 93'37

145-146

84'32

99'34

--

104'16 -4

8

-

--

9

8

8

8

69'15 69'18

124-1401

93'59 93-1'>8

.'•".. ;a•• o A:;

w

~!l

i

""" ':+1

'O o ""

I=<

93,58 -1

8

-- -

-

99'75 99'75 99'72 99'74 +3 8 99'73 59'74 59'72 59'72 +3i 659'73 59'70 ---- 84'34 84'34 7 84'35 84'35 +3 84'36 ---- 99'41 I 99'37 9935 99'37:+3 8 99'36 114'92 114'8.1) 9 92 4 114' 1+ 114'97 114'94 --)--

;

;

-1--

_.

I 69'16j 69'17 69'161 69-16

78'70 78'72 78-72 78'72 --78'08 78'10 78'11 141-142 78'12 78'14 78'13 78'15 -107'92 107'f18j 107'89 142-148 107'90 107'90 107'94 107'93 107'86

7

78'69 78'74

140-141

- --

-

76'74 +2

--

150-152

68-14 68'15 68'10

151-152

76'37 76'42 76'36

--

78'72

--

6813 --

+1

--

13

+1

'd

I

98'38 ~3 --

114-88 114'88 114'88

141-146

.",

--

88-51 88'62 88-44 88'47 88'47 -90-10 90'08 90'06 +1 90'04 90'02

--

93'59

99'70 99'72

132-133

._>;...

•'".. w

."

--

91'67 91'68 91'69 +1 91-71 -93'20 93'19 _ 93'22 +1 93-23 93-24 98'38---

--

.

'd

G,}

;li ~-

p.,

--

-

-

91'69 --

98'40' 98'39 98'36

E~ o

o

~ ~"•....

c

- 8- -

~S:G ce

>~

ť§ ..,

·~1

I:l= o .,

~+I

••

o

1;.,

o A=i I=<""o

1135'18 13.1)'18 135'18J 135,15 135'151-3 135,15 135'19

-158-168

..•';.-.g'~.

118'11 118'04 118'11 118-09 118'02 118-05 -4 9 118'06 118'10

--

134-137

-8",,,,,.,

••..•• >~

-.,

~

~

.1<1=

8

~ 8

--

--

127-151

76'65 - 76'66 7662

-

I 1930/50

I

76'38

-76'64

--

--

6813 6"111 68'14 68'12 68'15

-78'72

-78'12

--

o

~

~I~ ~

o

7

107'90

~T:-

---

-

68'13 O

--

-

76'34 76'34 -4 76,34

-- -

76'64 76-68 76-67 76'66 +2 76'64

--

-;

7

--

-

7 -

7 -

7

I; ~ ,

-, ,~

;;(

o

'

o",

,to

..>l=

= .~ ,.,.,-

0=

~1l >fS~ ::a a.. O

,.e.lI>

~

~ <> ;:.

..~ ..•..•

~.~

~

4>

""'.•... rn

o"

Po

OJ 4> '_>J-4 -.Io;l>Q;)

~e

., .•...

~ >10"

rn

101'24 101'25 101-26 101 22 101-23 101'23 101-26 101'22 -- --65'32 65'30 65'36 65'36 65'36 65'36 65'34 65'37 83'00 83'03 83'00 83'03 83'01 83'00 82'98 82'98 83'00 9589 95'90 95'!}0 95'90 ~ 95'90 ~ ',O

- j+1I

o'"

ťs +1 "Cl" ;; j IlO O

~

.,

o ,to.

'Z J>o

o~

§~

~---

. 110:-127 --

127-130 -'-

125-126

-3 -

-2

1mi-HO ~c_·

_

124-125

-66'81 66'80

--

~'-.-

123-124

86'62 86'58

-66'80

-86'60

-122-123

70'50 70'50

121-122

82'59 82'58

70'50 --

82'58

--

66'80 6681 66'78 66'80 66'80 -~6'63 86'60 86,62 86'62 86'61 -70'47 70'49 70'48 70'48 70'48 -82'60 82'56 82'58 82'61 82'57

o~

~

"O

63'22 63'24 63'20

8 -

129-130

--

63·22

63'26 63'25 63'24 +2 63'26 63'21

rn

--

95'58 95'58 95'58

95'58

120-121

73'09 73'10

73-10

8 120-1l11

56'75 5675

56-75

7

-] 7

128-129 --

/ O

O O

8

7

81,38 81'37

117-118

--

93'25 93'26

118-119

81'38

-93'26

-+2

-

>~ ...,

rn

73'74 73'76

7 .111-131

-

---1---

--

~-

IlO' O

O

- --7

131-132

Průměrná

délka jedné strany 87'735 m,

Průměrná

odchylka na jednu strana 1'59° cm,

..

~ g' 6

-.

1-

95'61 !)fr60 +2 95'59

6

7308 73'07 7 7309 -1 73'10 73'10 56'72 56'73 56'74 -1 6 56'76 56'74

73'75 __

I

81'38 81'38

81'38

93'23 93'26 93:26 93'28 7B'7í)

--

73'75 73,75 73'75 , 73'76 1 __

--

83'55 83'58

-83'56

83'58 83'59 83'58 83'58

7

_. -

--

9B'26

O

.

O 8

- O 7 -

011104'03 -2 7 1l1l - 119, 10399 +2 104'03 101'01 104' 104'05 -

~+I

O'

-

---

---

"Cl"

~e

o~

P-4

~

.: ~ •.. ;:. ±I ťlt

.•.. ...,

:0:13 ""

-

-_/

105-75 105'74 105'73 105'74 105'73 105'74

.,

'"

'"

0

126-127

~-~

~-~~

I:ll)'" l»~

•. OJ 4> ._> •... .••.• >4> ..>l=

--

8

- -

83'58 +2

7

Pr1iměrná dovol. mez na jednu stranu 7'477 cm,

Terén, na kterém bylo vykonáno zkušehní mě,řellí polámi: metodou, je mírně ,svahoiVitý, Přímé měřeníďél'€lk pQllygonoiVý.chs.tran biylo provedooo ponejví'Ce měř~clkiou.lla.tí. OptiJcké měiem d'él€'k pOllygoMvých stran bylo na lmžidtém stanoiVisku v;ylkQll1.áJno v obou polloháchdrullekohledu a vOlbiou :8ID1ě'recíh, Vpiř:íJpadk:lKlh,v k~leI1JÍ'cih ruejsoU\v~eKlthiÍ1a, (čtyři) odičitáDi na dálkoměrne lati uved~na" nebylo možno odč,ítání pro špatnél osvětleni nebo přek~ž1ky proV:élslti. . Pro z,jo~ŠitělIlJÍ ptř,EJisnosrti' polární metody byly V'ZdaJ.enolS:tidetailních .·.•bodu vy[lůěteny z měřicklýe1h údajů (opticky měřiené diélky a ~odlqrovný lihel) a pO!l"OV1Il.áJny. s; přílmiým mffli€lnímobvodových dlllek. ,.' výňatek. ztoíhloto pl()II'ovnáill:í jest uveden v této tabulce~

1930/51

..., •..

o

..b:l

~o

!'laJ

~a;S 'O p.,

8127

"

" (')123 " 8143 "

" 813f) 8126 8125

14'05 5'60 12'31 f-p !t v* 14'95 f-p* 11'79 Q-h* 39'80 . 33'6fl /-g* 14'07 b-c (/,-b 15'49 /J-c 14'02 60'22 o -i* 17'03 n-m

n-o o-p

14'07 0'61 12'31

+2 +1

14'fn

--4 O

11'79 39'75 33'56 14'04 15'47 06

14' 1 60'18 17'03

56

O

"

-4

"

O

~'~

00

!'l~

..., ~ '" rn.

..,o t>-.

JJ:l

.~§..s~

' iI-l o:s >Q J..c ~ ~c.e~

J.4

o~

$.I

~..b:l §š >..b:l ~§š

8140

e - c'* 48'37 48'39

" 8146 8141

a-b* a-b c-d

d-e

-5 -4 -3 -2

+4

.~~

" 8142 8140 8129

e-f f-- 9 ,Q-h k-l a-b f-i

m-n

40'04 23'63 3'951 4'05 3'95 15'75 5'20 9'35 19'20 14'44 13'85

40'01 23'59 3'96 4'04 3'92 15'74 5'20 9'36 19'22 14'49 13'84

~E o,", p:j

+2 -3 -4 +1 -1 -3 -1 O +1 +2 +5 --1

Při zku~eibnJímměhmi bylo ,(Locíl,enopr'aeovniho vykk:lnudenních 23'74 jedm..ote~ (ú/4 [pa;rcel hek
+

1930/52

a, b, catd. Od tohoto označení bylo upuštěno a body jsou nyní OznačOvánr arab&kými. číslicemi jako u metlOdy inJěfiJck:éihostolu. (Vi'z přílohu.) , Struktura parC'el na přiloženém nálč.rtkunem právě vhodnái pro měření polámí metodou. Na katas,trálnim úz.emíVrútek, kde byla tato metoda prvě vyzkoušena, byla před rokem 1909 provedena komasace, p'roto mají parcely pmvidelný tvar. Lépe s,e hodí použití polámí metody v katastrálních územích, kde jsou pa.rcely neprav-tidelného tvaru, na, tak zvaných "kopaninách" nebo "lazech", ležících roztroušeně po celém katastrál~ ním území. V takových případech je upotřebení polární metody přímo ideální. Z řečeného vyplývá, že optické měření délek má velikou budoucnost. M,ě'l'ení toto nezná: žádných př:ekáižek přírod'nÍch jako výškovýchlTozdílů, řečišť, propastí atd., které se staví v cestumě,ření pásmem nebo úmornému měření latí. Vrchní vládní rada Oberarzhacher z Mnichova, propagátor optického miěření délek, porovnal výkon metody polygoná,lní s výkonem hOd."Ské lokomotivy; obě ,se přimykají k zemské hroudě a obě konají veliké zachálzky, aby pře onaly ne'r:OVllios,tterénU!. Polámí mHtodiu polro~1~1 /3 vi~ sutou lanovou d ahou; obě neznají překážek, dopravní vůz, vznáší se mezi málo opěrnými ody a jde vpřed bez ohledu na tvar terénu. Oenyďál oměrných tachymetrů pohybujli /3~ odl 17 db 2'4 ,tisíc, korun. Přels to ge sí značný nákliad v b!l'zku rentovati, uvá;žíme,..li, že při měření polární odou odpadá měření délek pá,smem a hlavně latí a dále i vytyče~ ěřic)\.é sítě. Je-li někde měřické přímky pro hustý detail nebo porost nevyhnutelně potřeba, zaměříme pouze její koncové body z. pevných bodů. NavazováiIllí mě,řických přímek na danou polygonovou siť odpadá (viz mě,řicJké bod.yi Č. 362 a 363 na přiloženém polním náčrtlku). ZlliaiČnou ÚSpOlrUčasuZ1l{lmená při měření polyglOnoV'ou metodou již ta okblno<st, že s dalkioměrným thoodloHtiero jleooou positaNeným zjislt,íme,úhly a, délky polygOll1ovýcih,stran sowěasně. P,ojednání o teo.rii přesných dá,lkoměru uveI'ejnil Ing'. Dr. Kormunda ve Zprávách věřejné službY technické (sešit č. 24 z roku 1928). Použitá literatura: Die optische der schweiz. Grundbucbsvermessung 192~

Distanzmessung

und ihre Anwendung

bei

Ré8umé. Me s u r a g e s cad a str a I es ďa p r e s 1 a mé t hod e p o I a i r e l'a i d e des ta c h é o m e t r e s dep r é c i s i o n. A ľintroduction de l'articla précédent ľauteur me.ntionne des fautes des anciens tachéometres et décrit succincc tement le principe du tachéometres a deux images de Wild, de Bosshardt-Zeiss et de Kem. II annonce aussi ľéxécution des mesurages par la méthode polaire en Slovaquie ou n'éxistent les plans cadastraux dam; 739 communes (l'étendue de 941.256 ha). . .. . Dans la partie suivante il est décrite la méthode polaire de mesnrage, surtout: a) les travaux préparatifs, b) le mesur:tge deí\·données polygonaux, c) le mesurage des points de détail, d) ľenregistrement des données mesurées et e) ľétablissement des ésquisses de campagm.e. Á la fin ils figurent les résultats gagnés au cours de mesurage a ľép'reuve d:ms la commune de Vrútky. On aemployé les tachéometres modeles Wild et Kem. Les résultats les memes quant a la précision de ces deu:x: instruments. Le tachéometre Kem possMe cependant comme ľavantage la llossibilité de renverser la lnnette, ľintensité lumineuse est plns grande que celle de la machine Wild et la lecture sur la latte mesurer est plus simplifiée et se. fait par cela plus vite. On a vérifié 44 longueurs des cotés polygonaux· ďune longueur moyenne de 80·7a5 m. Les long-ueurs ont été mésurées soit a ruban soit a la latte deux fois, 17 longueurs trois fois. Par La m'éthode optique MS distances ont été mésurées quatre fois (sur chaque extrémité du cOte dans tous les deux positions de la lunette). L3. long-ueur sommaire detous les cotéspolyg-onaux, mAsurée a ruban oU ft la. la.tte obtient 38()O·38 m. La ~e!ile longueur mésurée optiquenient 3860·~2~ .. La. dlfference moyenne pour une cote poJyg01Taie est-seulement 1·5!)O'cm ·(la limIte moyenne permise: 7·477 cm).

a

a

+

1930/53

Neboť těchto korekci úhlových se. upotřebuje při všech výpočtech, kde převádime trigonometrické strany s elipsoidu referenčniho do zobrazovaci roviny aťjiž při sitich vyššich nebnižšich řádu; to děje se nejen při výpočtu pravoúhlých rovinných souřadnic pevných hodu trigonometrických, daných sou.řad1Ůcemi zeměpisnými, jakožto nutná početnikontrola,ale také při vkládáni celých novj'ch .siti a při řešeni bodů nově vklá~ danýchdosití .a ,stanovenýchprotinánhn, nehoť

1930/54

korekce' úhlové jsou často do&ti značné, dají se přesně stanoviti a není správné je úplně zanedbávati při vyrovnání bodu, jak se to děje často doposud, poněvadž takovým zanedbáváním se mužeme značně vzdáliti od nejpravděpodobnější polohy bodu. Ježto je tedy otázka korekcí úhlovj'ch tak důležitá pro geodesii a na jednoquchosti~ýpočtu jejich je závislá podstatně hospodárnost metody zobrazovací, ukáži, podle.· kterých vzorců nutno počítati tyto korekce v konformním zobrazení válcovém 1) a kuželovém (Ing. J. Křováka~) - jež přicházejí v úvahu při upotřebení pro československý stát - a k tomu je nutno znáti, za jakých okolností dosahují tyto korekce, eventuelně některé jejich členy, maximálních hodnot. Korekce budou udány jakožto funkce souřadnic pravoúhlých rovinných, s nimiž se v praxi geodetické nejvíce počítá a pro technickou práci jsou nejzpusobilejší. Aby srovnání oObouzobrazení bylo možné, volím počátek soustavy souřadnicové asi uprostřed republiky, a to pro válcové zobrazeni Ov a pro kuželové OK (viz obr. 2.). Poněvadž pro obecné kuželové zobrazení nebyly vyvozeny vzorce v pravoúhlých souřadni..cích, použiji vzorcu otištěnýeh drem L. Benešem pro přímý převod z elipsoidu na plochu kuželovou (což nemá podstatného vlivu na hodnotu zmíněných maxim) jen s tou změnou, že osu XK volím kolmou na kružnici kK v počátku OK' I. Zobrazení válcové.

Korekce úhlová pro stranu trigonometrickou S, omezenou body o rovinných $ouřadnicích (Xl' Y1), (X2, Y~) dána je až do členu čtvrtého řádu výrazem (což úplně vystačuje pro území českoslov. státu). (1) nebo

0= 6~: k~(2 Xl +X2)(Y2-

Y1)

48 ~4 k4 (Xl

-

ll

Y1)

lI-

.

-.

(/'

+ X )3(Y

0= 02- 04' kdež je log6 R~k~- 09266316-10,

~Og48~:k4 =6'413 90 -- 30.. Je-li a směrník trigonometrické strany s, je pak

+

(2) Y2- Y1= ssin a, X2= Xl s cos a a dosadíme-li tyto výrazy do rov. 1), bude o=l(Xll s, a). Hodnota je závislá tudíž na s a a a mimo to pouze na souřadnici Xl' Tedy nezáleží na Y1,čili na 'Vzdálenosti od osy Xv. Vyšetřme, v kterém úhlu a je maximum při libovolném Xl :.a s pro členy čtvrtého řádu 04 a pak též pro členy 02' 1. Maximum

pro

členy

°

04' Po dosazení z rovnic (2) jest

(I"

, 04= 4~R4 k4 (2 Xl

+ s cos a)3s

sina.

l-Iaximum členu 04 nastane pro ten úhel a, pro který bude maximálním výraz h = (2 Xl s cos a)3 sÍI,l«.

+

:Pro maximum i minimum musí ~: 4 S cos2 a

i

cos a

i

= O,

čili

+ 2 Xl cos a

',0 ,}'{

i

=-

Xl

-

3 s = O,

±m -r 12s~ 4s

(3)

Před odmocninou je třeba vzíti v tomto vzorci znaménko horní, je-li Xl > O, jinak ~naménko spodni. Úhel ai, v němž je maximální hodnota ď, pro libovolrui Xl a I) Dr. F. Fiala: Volba zobrazení pro stát československý s úvodem do kartografie.Praha ~) Ing. J, Křovák: Volba zobrazení čsl. státu. (Zprávy veř. služby tech. 192~1.)

1930/55

192L

ně~terá s, je vyzI1a,čenna, obr. 3.. Z obrazu vyplývá, že na př. pro str.anus 10kn, aX1 +lOk~jea." 50°,kdeitoprotlltéžstranuaXI,+140kmjea." 84030'. Pro lltraIlY trigonometrické nižších řádů. bliži se tento úhel a. při Xl = + 140 ktn úhlu 90°. . Máme-li na zřeteli největší souřadnici Xl - 140 km při upotřebeni obecnéhO. zobrazeni válcového pro republiku československou, možno na základě rovnice (3) spoht s rovnici pro d4 určiti ma)':imálni hodnotu d4 pro různé strany. trigonometrické. Tak:ml,l.x d,J.=O·'OOOl je pro stranu s l'Skm" 0"0010"" " s=;:: 17'3km O" 0012"" o" S .201.•~m o

o

2.· Maximum a, obdrži~e (4)

pro

d

j•

.

Vyjádřime-li ~

612

d2 =

Maximum nastává v úhlu a.,.jenž j

28COS

(5)

k2

(3XI

o~(dt .

jakožto funkci veličin Xl" s" .".

+ s cos a) s sin a.

je dán rovnici

a. + 3Xtcos a. - s = O,

c~~~.~

-3XI±·~~X12+8s~.

Pro maximum plati opět pfiX:~l > () .kladné a pfi Xl < O záporné znaménko od... mocniny. Pro kladná Xl a některé stra.ny s.Jest udán úhel a. na. obr. 4., pro záporná Xl by křivky byly symeotrické dle osy, na niž jsou vyznačeny koty úhlů při čemž misto úhlu a. by platil uhel a. 180°, v němž nastává maximum výra7!u dto Z tohoto obrazu je zřejmo, že toliko při Xl = O jellt maximálni d ve stejném úhlu. pró všechny strany a to v a. = 45Q, kdežto pro Xl ~ O měni se a. dle velikosti strany s. Tak při Xl ":,,,140km je maximálni dli pro strann s ~ 50 km v úhlu qi:"":-83° 20'" pro stranu s .. 20km v ai:"":-87°10' a pro stranu s - lOkm va •. 88040'. Ptáme-li se tudiž po Ínax'imálni korekci úhlové d2' rellp. d"pro tu kterou straml trigonoJnetriekou, zvláště -kratší, je nutno vyšetřovati tuto korekci pro.maximálni Xl a pro úhel bližie! le 90° .. Nemlěláme v-elkon chybu, vyěe1hj~me:-Hjr pro uhel 900.

a.,

+

j

1930/56

Nyni lze zodpověděti otázku, pro jakdlouhe strany možno zanedbávati vfJ.bec korekci úhlovou, aniž bychom se dopouštěli větši chyby než 1". To plyne z rov. (4), položime~litam Xl = 140 km a a=90°.

Jest 1" = 6;:

k~ 3Xls,

z čehož s = 28Wm.

Následujicí tabulka udává hodnoty tJ pro různé strany a úhly a = 900 a a = 450 při Xl = 140 km. I

Skm='

I

2

5

I

10

20

50

a = 900

tJ

0"709

1"774

3" 548

7"095

17" 733

a= 450

tJ

0"503

1"265

2" 551

5" 186

13"600

Zprávy literární. Recense. Pozemková reforma:. Přehled činnosti za .prvé desetile'ti trvání ČSR. 1918-1928. Redigovla,lIng. A. P a vel. ZvlálŠtníotisk z jubHejní pub1ikaoo ,;Deset let ČeskoMovenske repUib1lik~y", díl III. Praha; 1928. . Desáté výročí republiky bylo vhodným podnětem 'k bilanci tohoto VÝ"ZiIlWlll!lJého období ve vý&ta'VIběstátu. Tiskový odbor pre8idia mínislÍJeI'ské,rady Z3J IsoučinrnoEltiVlŠech ministerste'V' a ús.tředrníchúřadů vydal ohsá;hl~třísvazkové dílo, voekte,rám k:a.ždý'z těchto úřadů monograficky 'POdává Ipře,hled svých výsledků. Ve ,tře'tím Isvazku, ~erý právě Vyšel, ved~e ministerstva 'zemědělstVÍ zaujme nás obEláhJ:á150 8JŤJI'ámikotvá studiie opoz.emkové refOO'llllě.Redigoval ji min. rada Ing. A. P a;v e 1 a vyšla také samostatně za pří· stupnoucenu 15 Kč. Od mku 1924, kdy nynější presidient StáJtniho poz.emlkovéhoúřadu Dr. Ing. J. VOIženíle>k vydal svou ohsáhledšípublikaci o muší 'POizemkovéreformě, neměli jsme v naší I1!árodohos,podJářsM1íterrutuře novějšího dílru, které by shrnulo výsledky potlledinich let. Tato nová kniha ve 'lf{ kla.ll,itoláchskute,cně dokonal'0 info'11lllI\l}e o v,še·~h úsecích ěinnosti Státního poIzemkového úiiadu a to jaSl!lJě,zhuštěně a n3JpÍ"ostoodlborne., JakákoHv tendence jeiSIŤ. vyloučena, wvněž po~elllJika,takže i idelový odpurce n3JŠírefoi1'1IlY ID'IlIsíuznati VYS1Oikol1 úroveň této knihy. V cele jejím jsou Význk1dIl'1lé ,plfojevyrpresidenta lfuga,rylka a ,bý,va.Iéhomin. p.ředsedty Švehly z r. 1927. Po přehledu organisace úřadu následuje cennÝ' vývoJ zálkonodárstvi El ,pŤehlednou taJhul:kou a výsl'edky použití zákona o Ťádném. hospoda,ření na zahmném majetku. Dd,ší kapitola věnována jest lIIkcím předběžný'lU·.8trurší data o rozlsahu zahrané Ipůdy ra počtu vlastn~ků jsou tu d~oe,posledního stavu. Jest to důsledek dodatečného .splnění so~p,ísovépovinnosti. hllllVneve východním Úrem.í státu a důsledek TŮzný,chprávnich ,změn.PO'loruhodna je ffiaIPIa ÚizemíVelké Prahy zakreslením ploch 10 zabr8lný,chV'e~kostatku ve vým'ěře 4160'8 ha, naib~ýoo Prahou v ~zemkové reformě. :; Velmi instruktivní Jest s,tudie o vyřeš~'ní p r áJv n í c h n áJ r 10Iků v hl. S t n í k ů •..• '•.-a o ,provádění zk.rácenéh:o řizení přídě1lovéhodle ~. 7 z, z. Všud~ jest přihlíženo k judii~\katuře N'ej,VYIŠ!Šího s,p['ávn>Íiho sOIUdu.Postup řá. d li:é oh {) ř íz e Jií IPř í ,de lov é,h o po~;;Jl6áJl1est i s podrobný'lUitahe18Jrnímivýsledky v další k3Jpitole VlIl. VýisJed:kyudány Jsou ~.-pro ;p,říděl drobný i zbytkové SiŤJatkydle zemí i dllie a!kcí. ZhytJlwvé statky rO':l.tříděny J'l'loukromě toho i dle výwbních loblastí· a dle let přídělů s uvedením průměrnevýměry. ~ela nové hudou ,pro voefejuost údJaje kwpi,tolyVIII. I{) s ID ě n á c bJ,pft,dy.zaibr.1ué'za pudu svobodnou i za. 'Půdu státIl!i. ~robně}i pmbrám.a Jest a Ik~ e k o Ion i s a č n j s řadou .. produkcí V'wrnýich plánů stavebníoh. zas,tavovacích i leteckých a jiných snímků liěMeTých IkolonH. Následují kapitoly o pře'Vzatépůdě, 8P'TaJVIovamé Státním 'Pozemkovým 'Úřadem. ostanOlvooí 130 ,placeni ceny přejfunaci a přídělové. 8óoiální otázky vipQlzemkové refo,rmě (z,a,opatřenízaměstnancůl a ĎJruzstervtví) lfIl'ojednány }SIOU VteJmipodrohně se, všemi 8Itatistickým,i výsledky. Celkový ~bnos ,000.000 Kč, vělnoiV'anýna. mjištění ví~e ne~ 67.000 z,aměstnan.ců, jiest jistě výmluvným :lóz,emtoho, že re.foirmanebyla! provedena na účet jejich existenc[.· . Za zv:1áJštní'Přednost publikace slusí P()vružOyrart;,i. 'ze věrnovala. ,zn••čnou pozornost in.a nč I;lí mot á z ikui.m pozemkově reformy. O těch! :bylo dosud poměrně n~jm.éně l;lBkováno a ,proto ~vIlá,ště tato pl,trtí.e. zaslouží si ,.po'ZO'l"llosti. Inform,uie o, ~ně~ních "středc.fuh reformy (fond náhradOlVý, fond klolonisaJční,fond! legíonáiřský,. fond zaměst-

'.$.

1930/57

nanráý, Náhradováb~ntka), dále o úvěru v reformě, dle jeho forem· (
1930/58

!l1inulýoh i nynějších poměrů zeměměřický,ch v různých zemích, dávají mo'žnost srovnání s poměry u ná,s' a skýtají celou :řadu ,cenných 'p,říkJJadů a namě,t,ů pl'O snahy po dosa,žení plnoprávneho postavení zeměměřIčů i v našem státě. . V ,celku j'8<st zprá.va o třetim mezinárodním kongresu 'zeměměřičů pečlívě vypraveným a neoiby,čejně instrukt.1vním dDkladem o mohutném pokroku, dosaženém na poli IIleziAbJl'odl1íspo~Ulprácezeměměř;čů a opravňuj]cím k nadějím i neJsmělejším do hudoucnosti. To hohdá ukáiže sena příšt,ím mezínárodním ,sje,zdu, který konati se bude ve, Švý~ can~ku v l'Oc'e 1930. Ing. Krčmář. Vy§lé knihy. Bulletin géodésique. Année 1929, No 22. Publié pelr le Secréta.ire de 111, Section G.. Perder. Obsahuje. násleďují.ci zrprá,vy: W i II i \1, m B o w í e. The Ohio Ar,c of fĎrst order triangurlation. li a n s S. I e 1str u p. Enregistrement ,dire'ct en un observato1I8' central des p8Jssa-ges o!b!se,rvés en campa,gne au micrometre impersoneL W a I t e r D. L a ID ber t. A form for thecomputntion of geoo,etÍ!c1positions. Bulletin géodésique. Année 1929, No 23. Publiépar le 8e,crétw!r'e de 111, Section G. Perrier. Obsahuje zprá.vy následující: Colonel Dr. L. B e n e š. Changements relatifs dans le,s longueurs des fil& invar 'pendant III,mesure de III,base de Mukačevo.. W i II i a m Bowie. Note on ,change, iby the U. S. Coa,st anO. Gendet1c Surv.ey, in precise Leveling method&. Général D. K. Pe t r i tis. Rwppnrt snr les tra,vaux relaťfs ft IlLmesum ďun lLTe de méridien, éxéc'lltés en Grece depuis 1927. jUBqu'a 1928. H. IKJÍi mu 'ra.. Pmvisiona.l result of the work of the International Latitude Servh:e in the North Paralrodního komitétu Pf{) geO'desiia geofysiku. . Claudio P a s i ni: Metodo di minimi quadrat. Bologna,. Z,anichelli editore. Pk. Marcel Po ě t,e: Introduction li l'urbanisme. Vyšlo u Boivin et Cie'., Paris, 5 Rue Palatine. Cena 35 fr. René Dan g e r: La technique des lotissements. Vyšlo v Lihrairie d'e' l'enseignement technique, rue Thénard 3, Paris 1930. Cena 60 fr. Stran 108. Léonce Mayen,ce: Réforme du Cadastre. Vyšlo u E. Bruyanta, rue de la Régence 3, :Brusel. Cena 6 fr.

+

Odborná pojednánI v ~asopisech. II geometra italiano. Svaz ek VI., sešit 6. Zákon o pozemkových knihách uzemípřipojenýchkltalii(redakční).Poiedná,vá o královském na.řÍz,ení ze dne 4. listo'pa,du 1928, Č. 2325, kterým se provádí unifika·ce pozemko~ch knih wzemí přip,ojený,ch z ,bývalé monaJ'chie s knihovními zákony itil1skými a zabývá sepff'íslušným provádědm nafuením, uveřejněným v úředním věstnfku itallském 18. dubna 1929. Kn:hy 'p,ozemko,vé (vlastně úřaJdy knih pO'zedwvých) budou podřízeny 'okresním soudům. truMe pozemkové knihy v Tel1stu, v Pole, v Goúci a,td., hudou vyňa,ty z komp'etenc,e prřis,lušných kra,jský,ch soudů a 'Piodiřízeny soudům ok,resním. Jinak' za1hývá se článek kritĎkou naHzení, pokud' &e t~če p.roiVádění knihovnich změnvzniklý,ch dě,lením Ibudov '!laJ je,d:noWvái obydli 'rato fys.ic:ká dělení děj.í se jak ve smJ"s,lu vertikái',ním', tak: ,hoúz.ontá,lním, ktbrýžto z,působ d61eni je,&!; vlalstní la.tínským národŮ:m. . Sešit 7. V ,článku "Jak se apliJkuje zákon?" redakce stoj,í na stanovisku, že zeměměNči jsou oPJl'á,vněmirprojektxw:aM a prováděti Višechny stavby. Se·šit 8. Olánek: "Reforma technických 'škol" podle vládni osnovy navržené ministerstvem vyučování 24. Čoervence t. r. (osnovlL není do.sud uve,řejněna). Vyš<ší odělení &třeďních škol teIChJnických budou trojiho druhu: z,emědě1ské, obchodní lL průmyslové. Měřictvi SiPlyne s odělením zemědělským po 'píiiiplLdě s odělením průmyslovým (pozem. stlLvite1stvi).Účelem 'reformy jest uvésti pořá>dek do cha.osu komp,e,tence jednotlivýcl1 toohnických (živnostenskyclt~ odvětví o nrž jednají stále odborné čaJsopisy itaJskýe>h zeměoměřičů:, o nichJž IbyJo 'zďe psáno podrobněji, Sešit 9. Olámek: "Zrušení měd'iekých škol." (E. Fanti) jedná o témž temátu. Viladnim návrhem: maji 'zanÍiknouti neden měncká odělení te'chnickýcll škol s,třednieh, nýbi"Ž 1Il4jí nO'vě utvořená tři oddělení (:zťlmědělské, stavitelSitví rurální, obchodní) aJbllorbovati i samost.a.tné 81tředni šdioly země'd:ělsko-te'chnĎcké,podřízené ministlerlltvu národního

hOlSpodá.řstvi.

Kolem vládIÚho návrhu ved,e, se živá
1930/59

:'. Sešit 10.. ,pUblikuje rO!ZJlo.dinutígener. řed. katastru, dle něhož dílčí plány nemooou sdělá-vati' Ia podepisOvaM anivysokoškoliští agronomové {dorotOO'i},ani wm~ělšti . 7illal1ci(odbornici), nýbrž wměměřiči ra rO!Zhodnutímňnisterstva.vni1a';lo o oohraně titulu zeměměřiče,co wbiturienta vYŠŠÍ!středni toohruClké st:íltní !íkoly. Dále uveřejňuje :rtešenIpro~ h1ému HausenoVla. L' Ecodegli ingegneri e perlti agrimenzori. R o ě!l1 í k XXXV. Sešit 12, 13. G. Giuntini: "Stará otáJZIka" - historický: vývoj škol lkulturně-techniclk,ýich ve BPO\iehi Il dnešní otáOJkou 'oolněměři.,cikoua otázkou reformy studia. . Sešit 14. "Agrární te'clmici a agrární skupiny inženýirské" (redwkiční). ~bývál se sporem o jed~CJnikompetooci. . . . Sešit 15. Státní diplomfram.couzský0hzeměměiřtčů (redakční). Referát o ělánku "Journ3ll d~ geomětres e't :eXiperts"() zavedení dip10mQvých iZikoušek :pro fra.neouz.stké zeměměřiče, kteří se podrohili teore'tické zkoUJšce ;piředSIIDIÍ:šenoukomiEli, její~ 8lo~í je přOOetj)slániO!, !biy~1zapsáni v re,gi8ltru praktik:antů 'po 5 let a 'podrobili se ,na to odbo
1930/60

1930/61

vzpomněl zemřelého vlád. rady Maška a ocenil jeho zásluhy, které si získalo náš stav. Přítomní uctili památku zesnulého povstáním, Předseda pwk vyUčuje založeni ,spolku, jeho vzrůst až k dnešnímu stavu, kdy spolek soustřeďuje všechny kolegy státní správy až na několik kolegů Stát. pozemkového úřadu. Konstatuje, že posledních 10 let, tolik bohatých na různé reformy, bylo velice důležitých í pro nás. Na návrh Ing. Kostebckého bylo od čtení zápisu minulé valné schůze upuštěno. Z p r á v a je dna tel e. Jednatel zmiňuje se nejprve o pohybu členstva jednak . za poslední rok, jednak za celých deset let. Odbočka měla 31. prosince minulého roku 112 členů, pořádala v roce 1929 šest schůzí předsednictva a tři schůze výborové. Jednatel podává zprávu o tom, jak dalece bylo vyhověno odhlasovaným loňským volným návrhům, načež líčí podrobně celou dnešní situaci hmotnou i duševní, v níž se náš stav nalézá. Zmiňuje se o jednotlivých akcích, které spolek poooikl k podpoře Vysokoškol. ~vazu v jeho snaze o zlepšení systemisace a platového zákona. Cte "Pamětní spis", který byl ústředím našeho spolku zaslán v květnu všem význačným činitelům úředním i parlamentním. Referuje i o akci, kterou má být docílena reorganisace státniho zaměstnanectva a sousUedění vrcholných zaměstnaneckých org-anisacÍ. Poukazuje na velkou práci kolegy Sůry a Guldána a vyzývá všechny přítomné, aby tyto dva neúnavné spol. lwvé činovníky v jejich mnohdy málo záviděníhodném postavení podporovali. Nestačí l)l'aCovat jen odborně a vědou, jest nutno vyhledávati a navazovati také společenský styk. Zoutat nesmime nad momentámními některými neúspěchy, ale bojovat dál a uvážit, že co snad nevybojujeme pro sebe, vybojujeme pro své nástupce. Předseda děkuje jednateli za jeho pečlivě vypracovanou zprávu, která se schvaluje jednomyslně. Z p r á v a p o k I a dní k a. Příjmy, které pozůstávají z členských příspěvků a úroku, činí let'08 pouztlKč 7949'43\ obnos tento je však daleko menši nežli léta mi· nulá, ačkoliv počet členstva vzrůstá. Pokladník kol. Trávníček stěžuje si opět na liknavé pla.cení 'členský,ch p,říspěvků. Kolega. Ing. Krupica prohlásil za revisory účtů správnost účtováni a upozorňuje přítomné, že jak jednatel, tak pokladník vykonali cesty na schůze <10 Prahy na své útraty, a navrhuje. aby valná schůze jim vyslovila za to svůj dík. Jjjmo to činí návrh, aby pokladníkovi bylo uděleno absolutorium. Oba návrhy schváJeny jednomyslně. Vol b y. Kol. Ing. Pechr děkuje za přítomné dosavadnímu předsedovi za jeho vy~ konanou a osvědčenou práci a navrhuje kandidátku s dosavadním předsedou včele. Byv jednomyslně zvolen, poděkoval pře d sed a k o 1. Ing. Krá t k Ý za důvěru a volbu· přijal. Poté zvoleni aklamací jednomyslně: mís top ř e d sed a Ing. Fr. Falta, jednatel Ing. V. Mařík, pokladník Ing. Jan Trávníček*), členy výboru: Ing. J. Vláčil, Ing. L. Kožoušek, Ing. A. Macháěek,. n á hra dní ci: Ing. Ant. DohnaL Ing. Alfons Haubtmann a Ing. Viktor Syrovátka, r ev í s o ř i: Ing. Josef Lysý a· Ing . ..Ios. Krupica. Do smírčího soudu navrženi Ing. Jan Novotný a Ing. Ant. Moc. Vol n é n á vrh y. Pokradník Ing. TI' á v n í č e k oznamuje, že letos dostal pro;1třednictvím ústředí velice stručné vvúčtování za Zeměměřičský Věstník a mimo to že náklad na tento časopis opětně vzrostl. O věci se Tozpředla delbataa po návrzích Ing. Pechra a Trávnič'ka usnesla se va,lná, hromada, aJ)y delegá.ti od,bočky na va,lné hromadě v Praze záležitos.t tuto vy~ídili ve smysJu n'áv;rhů na. valné schůzi '~ednC1sených. Kol. Ing. K o ž o u šek pak na návrh výboru odhočky podává kolegům v krátkém přednesu rpokyny tom, jak máji informovat 'záj,emce o Elc,e.lovánípoz.emkft. Kolega Ing. T r á v n í č e k přednáši návrh výboru, ahy k většímu oživeni spolkového života byla moravskoslezská země rozdělena na několik samostatných rayonů. V těchto rayonech budou určeni důvěrníci. kteří budou pečovat o užší styk členstva s výborem odbočky pořádáním schůzek v různých sídlech ka,tastr. úřadů toho kterého rayonu, předají různé llávrhy na těchto schůzkách přednesené výboru odbočky a vyžádají si případně na tytc >;chůze referenta z výboru odbočky vyslaného. Návrh byl jednomyslně schválen a důvěmíky byli proz,atím zvo,leni na ná,vrh kol. jedna,tele kolegové: Ing. Orel. Ing. No'V'otný, Ing. Mojžíšek a Ing. Dejmek. Rayonování a bližší informa,ce ohdrží z,volení od vÝ'boru 'Odbočkv.. Kolega Ing. Oe c h si stěžuje na těžkopádné a zdlouhavé úřadování expúsitur prostřednictvím mateřských úřadů. Bylo mu odpověděno, že ve věci zakročeno již o nápravu.

°

*) Příslušníkům jmenovaného spolku oznamujeme. že za zemřelého Ing. J. Tráv. níč,kazvolen hyl na výborové Elchůzi'dne 23.' února 1930 pokladnikem kolega Ing. Viktor Syrovátka, měř. koncip. kat. měř .. úřadu Brno IV. v Brně, Masarykova .. Kolegové, ne()pomeňte pilně zasílat příspěvky členské na tuto uvedenou adresu, případně složenkami, kte,ré vám jmenovaný octhotJně na požádání zašle. Ostatní záležitosti, jako na př. ohlašování změn působiště a bydliště; nebo různé návrhy a náměty činnosti spolkové se týkající. ohlašujte vždy zavčas jednateli odbočky Ing. V. Maříkovi, měř. komisaři v Brně, Veveři 26, II. p.

1930/62

Kolega Macháček se vyslovuje proti tomuto těžkopádnému úřadování expositur a celé valné shromáždění tento názor jednomyslně sdílí. Kol: K r u pic a podal dotaz o osudu tak zvaných pomocných te,chn1ctkých sil, který;oOldlpovědiěn v tom sm)"slu, aby se vyčkalo, až jakým způsobem se tato instituce osvědčí. Kolega F u k s a si stěžuje na ne ochotu některých kolegů a studentů při opatřování přednášek pro II. státní zeměměřičskou zkoušku a žádá spolek o vhodnou pomoc. Věc byla přidělena výboru k dalšímu projednání. Jelikož dalších návrhů není, předseda končí schůzi poděkováním všem přítomným. . Za'psal: Syrovátka. Zápis o valné schůzi Odbočky Spolku čs. zeměměřičů v Hrně a Měřické skupiny odboru S. I. A. v Hrně, konaných v neděli dne 12. ledna 1930. Valná schůze zahájena v 9·30 hod. předsedou kol. Faltusem předvedením měřických strojů a, přístrojů, a to dvou poláJrmch plaiIlimetrů systém Oorradi, k nimž vý,klad podávají kol. F a I t u s a Vrb a a dvou nivela;čních .strojů, jednak firmy Wild, jednak fy Zeiss, k nim'ž příslušný výklad 'podáva,j,í kol. V r lb aa Ar n o š t. Nato pď'ikročuje př,edseda ke vla,stnímu 'programu valné. schůze a o-••• namuje, že 'se omlouvají: pmf. Dr. A. Semerád a kol. Ruž;,čka a P,eňálz. V zahajo,vacÍID proslovu podáváJ předseda poohled o úkolech, které Odbočka spo-Iku, resp. Měřwkái skupina v uplynulém roce mě,l'!\'vyřešiti a referuje do, jaké míry se to zdařilo. Zmiňuje se o zálkoně k,a;ta.strálním, kde doposud ,čekáme na vydáni prováděcich nařízeni a reformě našeho studia, NejvěrtJší péče v:ěnovánoa hyla vládnimu ná,vrhu novbho stavebního' 'řádu. I v tomto směru vykonaH jsme svou 'povinnost pod'ánim 'připomínek V otázce systemisa,ce kolegů úředníků ve s,lužbáJch ve,řejných pracoval výhor se 'zájmovými korporacemi na jejím zlepšení, aby CJh)'1s,tanouresystemisaci odčiněny byly. alespoňzčásoti křivdy nespravedlivou systemisa.cí způsohené. V otálz,ce orgnnis,a,ční zdůrarzňuje nutnost, aby byl kOiIlečně utvořen SV'aZ ,čsl. z,eměměřičů. Jelikož,přípl'avná komise v Praze usnesla se již na Mwhu stanov, lze očekávati, že snad! v roce 1931 k ustavení SVIa'zu6sl. zeměměřičů dojde. Na konec zmiňuje se 'plak o spolupráci s ostatními institucemi 'zeměměříckými a spolky inžen)T~kými. Čote·ni:'záp'isu o minulé valné s'chůzi na návrh kol. Otvrtlíka odpadá. Zprávu j e dna tel sk o u *) podá,vá kol. ProcházkllJ, z,p'rávupoklad:ní a za adm i iIli str a ci Věstnilm !přednáší kol. VlJbia. ZpráNu r e v i s o r Ů účtů podává kol. Kostelecký. Jelikož veškeré účty a doklady shledá.ny správnýjIIli, navrhuje, llJby kol. pokladníkovi a odstU'purjicimu výboru uděleno bylo 81bsolutorium. Navrh jednomyslně ,s,ohválen. Předseda děkuj,€! všem <Členůmvýboru, z,vlllištěl1edaktocr:ovi aa4ministrá,tofovJ, za jej~ch svědomitou práci. Dále 'ZJIliňuje se o usnesení poslední výborové schůze stnan příštích voleb, hla,vně ,po-kud se tý,če -změny v osoibě předsedy. . . Kol. čtvrtlík navazuje na řeč kol. předo&edy, oceňuje vřelými slovy jeho činnost, obětavost a mrnoholetou 'práJCiipro stav zeměměřický a navrhuje, aby valná hromada 00hilia,sovala kol. F'aHusovi rprrojev poděkování. žMá kol. Faltuse,aby i v 'budoucnu s výborem Stpolupr~'coval. NáJvrh s potle'skem jednomys,lně při}a,t. Předseda děkuje všem za, projevenou důvěru a zmiňuje se o důvodech, které ho vedly ok tomu, 'ahy ,se pfedsednictvi v~dal a doporučuje 'za svého nástupce kol. Otvrtlíka. Na návrh koL TráNní,čka při:ikJročenopruk ihned k volbě. kte,rá k náVrihu kol. Marka provedena aklamaci. Pře d: ~ e d o u z vol e!!l jednohlasně kol. Čtv r t ,1í k který' volbu -přijal a ujíIIlla:je se dalšího říz·e,ní sohŮi~edQIPoručuje, aby ,přiza,chování ďOSlJ,vaďniosvědčené tradice činnos,t spolková byla ,prohloubena ve ~měru vnitřním. K tomu jest za.potřebi dro'bné la. neúnavné spoluprá,c'e kot vš,ech směrů a ,předseda apelu:jle na' všechny kolen, aby vážné náměty·ta. popudy v ohledu teoretickém i admirťiSltra.tivním Ertělovali výlboru. ~terý se přičiní, aby je uplatnil. Na ná,vrh kol. MaQ'íka aklamací zvolení: Do výhoru zvoleni kolegové: Arnošt, Dobrovolný, Ko:žoušek, ProcháJzka" Vilimec, FukE'l., Janč. Faltus, Vičar. Růži,č'ka -a Vrba. Členem 'Výboru ,s,. 1. A. navržen kol. Peňárz. d'elegátem Měřiciké skupiny kolega čtvrtlík. Náhradníky zvoleni kolegové: Stba, Proke<š\ Fi1kuka mladší a Baňooh. Za r e v i St o r y ú čt ů: kol. Kostele,cký a Tesruř. Všichni zvoleni volbu :přijl.tli. Vol n é n á vrh y: Kolega Faltuszdůra,zňuje,.že je nutno, abychom se přičinili. alby .n!aJŠehlrusy v min. šk,olství došly příznivějšího lCIlJ:áJpání. Dale promloThvá o orgllJnisaci ~lužtby měři{')kév min. veteiJ;l,ých prací a žádáJ,ahy oova.lná schůze o tom hliž,e vyslovila. Po delbatě usnáší se valná sohůze na tom. 'llJby Ústředí našehoSJpolku v Praze zakročilo v ministerstvu vel'e.jný,ch prací. aby služha měřická byla soustředěna v rukou odhorníka zeměměřickélho.Přís'lušná stylisaee resohme. nechť jestvypra:oována novým výborem. Kolega Faltus u})<moriíuje pak na t:o, že v září t. r. konati 'se bud'e v Cury~hu 'kongres r,

*) Bude, otištěna

v Z. V. 'pozdějL

1930/63

mezinárodní unie zeměměříčBké a doporučuje konati pHpravy, aby Be na,ši delegúti jej mohlizúča8tniti. JeHko,ž nebylo daJMch volných návrhů', končí předseda valnou schůzi. Zll.O pokladníku ahSiOl1utorium a provedeny volby funkdonáJI·ů pro ,správní rok 1930. AkJama.cí jednomysJnězV'Oleni: předsedou kol. Sůra, místopředs'edou kol. Kuč,B,m, 1. jednatelem koL Mikulla, II. jedna,teJem kol. Rajtr, 'pokladníkem kol. Šk'opek, zapisovatelem koL Šulc. Členy výboru koL Guldan a Šrůtek, náhm,dniiky koL Pbtužáka, Klepáček, revisory účtŮ! kol. Há,va a Vacek, do smírčí rady kol. KlimCiš, Krá,tký, Mrá:zek, Novák a Sýikora. Volné návrhy: ,Slov<::mskéodbočce snížen pi'í8lplěvek na rok 1929 a 1930 na 1 Kč Zil člena; pll'O mor. odbQčku ponedlán sta,v dosavadní. Návrh tS"ka.jicí se úpravy adjuta koncip'lstů ja:lwž,to ne,prov,editelný z~mítnut. - Rozhodnutí o odebírání Vysokoškolského věstníku bylo ponecháno odbočkám. - Přijat ná,vrh mor. odibočky, :aby byl SpoIek čs. zeměmělřičů ja,kožto nakhl,(fu,teI Z. V. ,požádán o stahilisa1eic,eny Z. V., a to max. ve výĚi 31 Kič, v,četně příspěV'ku za člena. - V dalším hylo rozhodnut,o o vyloučení několika členů pro neplacení 'plříspěvků; k vymáhání dlužných příspěivků zmocněn vS'bor. - Po refe,rátu kol. Guldana o 'zeměměřických kursech p'l'O ruské emigranty ulO'ženo výboru, ::uhy věc v}1šetřil a snažil se zabrániti, ahyzá.jem a POVěls,tměř. inženýrů nebyly tím 'polškozeny. - Do red!i1lkčni rady Z. V. navržen koL Dr. Ing. A. Pokorný. - Po projednání věci spolkových byla í'JaM,jena 3.Yz hoo. trvají<eÍ l'OIzprava o novém ka,tastrálním zákoně, při kt,eré kol. VI'. r. Noyá1k podával různá vysvětlení k ,prakti,ckémuprovádění jednotHvý:oh usnesení tohoto zákona. Zapsal Šlllc. Schůze se zúčastnilo 68 členů. Zpráva o VII. vllllné schůzi zájmové skupiny měřiČSlké při S. I. A., odbor Praha. konané dne 15. února 1930 () 17. hod. v ústa,vu prof. J. Pet/říka,. Valná schůze byla zahájena 'za předsednictví Ing. Mandyse čtenim zaplsu o' minulé Vlalné schůzi, který hyl schválen. Nato p,řCtčetl z,a,pisovatel 'za omluviVlšího se jednate>le Ing. Sedle'c.k:éiho 'zprávu jedna,telskou, která byla rovně·ž EJchrválena, (zpráva bude otištěna 'lvláště). Na vědomí byla vzata zpdVla o valné sehů'Ú měři,č'ské skupiny brněn-, skéa hra,tj,sla,vské a dopis dosa,vadního joonatele Ing'. Sedleckého, který prosí, ahy nCibyI nadále volen do. výboru, protoiže, ne'lJřiznivý Btav zd'ravotní mu brání, aby tuto funkci zastáv~al. Nato přistoupeno k volbám. Dosa,va-dní předseda Ing. M.and,ys žádá, a,by nebyl nadále V'olen p>ředs'edou a odůvooňuje svou žádost úředním zaneprá,zdněním. Ing. Benelš ujímá 'se slo'V'a a prosí jménem skupiny Ing. MiandY'se, aby setrva,i a ujišťuje ho, že' členové výboru :pomohou mu ve vykonávání funkce. K volbě předsedy promluvil Ing'. Chramo,sta a prof. Petřík, jemuž se p{xbřilo ujistiti reElignujicího předsedu, že jeho úřední činnost nebude koHd!ovati E,ezájmy!. ktJe~é 'zastwvá 8ilmpina, protože funkd skupÍ'l!y je zastuporvati zájmy zeměměřičů v obci tecbillÍků sdružených v S. J. A. Nato zV'Ollenhyl předsedou jednomyslně mim rad'a Ing. M:a.nd:ys. Dalšími členy výboruzvol,eni: ,docent Ing. Potužák jednatelem, 1ng. Fikerzapisovatelem, prof. Petříkzástl1p1cem v odboru Pra,ha av ústředí, da,jšÍmi členy výboru: prof. dr. Ry§avý a měHčtí radové Ing. Sůra" Ing. Souček a Ing. Bl'llilldl. Volba byla pmvedenw aklamad a zvolení funkci p>řijali. *) Bude v Z. V. otištem

později.

1930/64

PIJf. l:'etřik podává 'p,ak nástin progTamu činnosti skupiny pro nejhHž'ši do:bu. Skup~na z~'c,astll1 se kromě ?,hlášené přednášky prof. dra Ry,šavého j,eště nějakou akcí letošl~lho sJB'Z?U ~polku čsl. mž,enýrů, pmvděpodol:mě 'zplfost.ř'edkuje návštěvu reproduk'čniho ustavu mm. fm. Uspořá1(lani této akce bude projednáno na 'P'řišti schůzi na kteJ1"é bude též prolbJ1"ánd'Otaznik S. I. A. k reformě studia na vy;s. učeni techn. ~ otálzka st:lJvebniho řádu. P~o leto,šni kong'res Meziná,rodni fedemce 7eměměřičské ,ptřipra,ví skupina z,právu 'lJasoučmnoi:lti S'polku čsl. zeměměři,čů. Schůze, na které budou prohránv všechnvtvto otázky bude sV10lána za mě8í.e. . " T(m bylvy'čerpán pořad valné schftze, která byla skončent doslovem předs,edy. Z Jednoty čs. úř. aut. civ. geometrů. Jednota kona!a řádnou valnou schůzi v Praze dne 8. března t. r. za úča,sti členů z Čech, z Moravy i ze, Slovenlslka. ' Zprávu za Čechy přednesl koL Krejza, za Mora,vu kol. Janč a FaI.tus a za Slovensko kol. Ta,l~š. Ve zprává,ch t,ěch byla v hrubých rysech podána čínnos,t Jednoty v uplynulém roc·e. Ze.Jména byla zdůra.znčna činnost Jednoty pří projednáváni připominek k návrhu na prová,děcí nařizeni ke ka.ta8trálnimu zákonu, dále k nálvrhu na novelisaci vládního nařízení Č. 148 z r. 1922 o oprávněných zeměměřičích na Slovensku, k osnově zákona nového stavebního řádu a pojednáno též o návrhu na nyonování sídel civilních g-eometrů. Dále bvl jednot1livými referenty sdě,len výs'!,edek intervencí zásltupců Jednoty v min. fínanci, ,v min. spravedlnosti, v min. ve,řejných prací. u inženýNlké komory, u ,zemského úřadu a zeměf1iělské rady. Intelrvence ty byly podniknuty vesmě's na o<Jhranu prálv civilních goeometrů. Zprá.vu p o k 1a dni přednelsl kol. Oerný. Ke dni 31. pmsinc·e měla .Jeďnota hotového jmění ce,lkem 22.802 Kč. Č!re'l1ůmá .Jednota, nyní 177. Rervi80ři účtů (koL Bukač a Fa,ltus) provec1lirelVisi. a shledali všechny doklady p'()kla,dní jakož i hotovost v úplném pořádku. Nat,o přednesené zprávy byly jlednomyslně schváleny. Při volbě nových funkcioná.řfl byli z v (l'1e'l1 i: Zl.'" před;;e,c1u opětně koL Flirst. za prvého místopředlsec1u kol. Zuklín a za druhého místopředsledukol. .Janč. Do výboru Jed·' noty zv·o,leni většinou dOI~avadní funkcionáři. Za revisory účtů zvoleni kol. Šír a Prinke Návrh na změnu stanov předložený sprá,vnfm výborem Jednoty by~ valnou schůzí schválen. Členský příspěvek ponechán v doswadní výši, to jest 80 Kč l'očll1ě. Zápisné pro nové členy stlanoveno obnosem 20 Kč jec1nou pro vždy. Doš1é1volné ná,vrhy přikázány byly praco,vnÍ!ll1u výboru .Jednolt,y k vyřízeni. Na st,ížno'st několik,a kolegů, že u okresiních !>oudil, ·zejména u pražs:kých a, u kat. měřických úřadů, nejsou nutné místl1'o,stí a stoly ke kopírování map kat. a k výpisům z operátů kart., usneseno domáhati. BC na přislušných m1s,tech nápravy. Varlná schŮlze skonč0na před 8. hodinouvečemí. Ustalvujíd schůze, výbore (pro volbu jednatelů, pokladníka atd.) bude se konati v sobotu dne 5. dubna 1930. Podle zápisu o schůzi ref. kol. Pro k ů p e k. Zápis o valné schťtzi Spolku česlmslovensliých zeměměřičíi v Praze, konané line 16. března L930 v budově české techniky v Prarze. Schůze zahájena byla v 9 hodin, 'poněvadž o půl 9. hod., na kdy byla schůze i:lVOlána,. neGof:ltalvil se stanovami předepsaný počet č,lenů. Předseda prof. Petlřík za háj i,1 valnou sehůzi vzpominawu na mistra Aloise Jirá,sika, kterou přítomní vysllechli stojiee. Předseda děkuje a olZnamuje, že projev bude proto,Iwlo· rván. Pak příkroč.ell1lok jednání. Zápis o m1nu!ié valné schůzi na ná.vrh Ing. Růžičky byl schváJen beze čten{, poně· vadž v plném rozsahu byl uveřejněn ve Věstníku. Za nepřítolllJl1ého jednaltele prof. Ryšavého j,e čtena je dna tel s k á z p r á v a. Z ní vyplývá, že výbor SpoiLku vypraCJoval přípomí,nky. k novému staveihnimu řádu, vedl jednání s jugoslávskou vládau o umístění čs. zeměméřičů rv Jugo's1lavií, podnikl kmky ke zrušení zeměměř. kursů při Ruské lidové universitě. Zasá,hl několiika podáními u ústředních úřadů o zlepšení pO&tavení člentl ve stárt:· ních úřaid1ech. MÍ11~sterstvu ná~odní obrany pú'dálna žáJd!ost, aby dŮlstojnící-zeměměřiči zařazeni byli ze služební tř. II. (středoškolské) do sLužební třídy 1. Mintstersúvo financ,í po~ žádáno bylo o zlepšení systemilsace v ohoru měřičské s,lužby na SlovelliSku. Rovněž pro zeměměřiče ve Státním pozemkovém úřadě bylo žádáno zlepš,ení postravení nejen vůči právníkům ale í vůči technickým úředníkŮm. Letošního sjeziďu SIA. v Praze úoostní se jako přihlášený řečník prof. Dr. Ryšavý, Mer)' promluví o nových stroFch mě1-ičsk)'ch. Zpráva jedmte!e byla pak jedlnomy,s[ně schválena. Pokladník Ing-. Páleníček podává z p l' á v u P o k I a dni. Dle ní celkový stav pokladny je Kč 15.626'73 u Poštovního úřadu šékového li, na knižce Pražské spořitelny. Největší položkou je vydávání vlastníhO časopisu,. proto pokladník předkládá vahlé scM.zí detailovaný účet za rok 1929, dle něhož vyplaceno: Kč 23.017'65. Polyg-rafii v .BTně za tisk Kč 3.982'35. Na autorských honorářích Kč 3.0_00_'0_0_. __ Redaktor a administrátor Kč 30.000'00.

1930/65

Příjmů. bylo: Za inseráty .. Kč 4.465'50. Za separátni výtisky Kč 451"50 Kč 4.917'00. 1000 výtisků Z. V. v r. 1929 stálo . .. . Kč 25.083'00. Jeden ročník počítá se asi za Kč 23'-. Pro Spolek inženýrů státní měřické služby zvýšena cena o Kč 3'- na poštovné. . Je tedy cena Věstníku za rok 1929 značně nižší než v roce 1928, kdy bylo vydáno slavnostní číslo, které náklad na tehdejší ročník pozvedlo na Kč 43'-. Poněvadž část členstva "Spolku inženýrů stát. měř. služby" žádala výkaz o tom, čím kdo na slavnostní číslo přispěl, předčítá pokladník, že v roce 1928 na darech na slavnostní číslo došlo Kč 4654'67 a do(J.atečně v roce 1929 Kč 227'-, celkem Kč 4881'67. Poněvadž celkový náklad na toto číslo obnášel Kč 10.817'10, zbyla nekrytá položka Kč 6132'43, která pozvedla výši předplatného za rok 1928. To ovšem se v roce 1929 neopakuje a nebude se opakovati, leda až při příštím slavnostním čísle. R e v i s o r sl'k o u z p ť á v u podává Ing". Rum!. Pokladna jakož i doklady položek byly shledány v pořádku, revisor proto navrhuje, aby bylo pokladníkovi uděleno absolutoríum. Na to se obě zprávy schvalují. . O d Pl o věd n Ý r e d a k ti o r Ing., Růžička promlouvá o spolkovém časopise. Prohlašuje, že Věstník snažíl se uveřejňovati vše, co mohlo zeměměřickou veřejnost zajímati. Bylo by snad možno uveřejňovati ještě více, kdyby ti, kteří mohou psáti, sku· tečně psali. Objevíla se sice nová jména mladších kolegů, ale je potřeba ještě více pracovníků, hlavně ze řad civílních kolegů, kteří nejméně píší. Redakce potřebuje nejen články odborné, zprávy z úřad11, ale i články vědecké, neboť Zeměměřičský Věstník musí poskytovati i přiměřené místo vědě. V tom ohledu je vítána práce prof. Dra Fialy jako spoluredaktora. Je třeba přesvědčiti kolegy, kteří dosud Věstník neodbírají, aby tuto základní stavovskou povinnost splníli. Větší počet odběratel11 přispěje i k zmf;lnšenípeněžního nákladu na číslo. Jen tak budeme mocí v příštích letech přikročiti k další úpravě časopisu, aby se· vyrovnal formou i obsahem ostatním technickým časopisům. Končí poděkováním prof. Dru Fialovi, všem koleg11m z redakční rady a předsedovi spolku za podporu. Zpráva potleskem schválena. . Ad min i str á to r Ing. Vrba oznamuje, že v roce 1929 se tisklo o 100 čísel více než v roce předcházejícírri. Odběratel11 je v ČSR. 914, da ciziny se posílají 33 čísla. Spolek inženýrů státní měřické služby odebírá Věstník přímo pro své členy, a to v Čechách pro 160, na Moravě pro 111 a na Slovensku pro 109 člen11. Zato kolegové civílní geometři málo odbírají Věstník. V Čechách neodbírá časapis přes 60% těch g"ea· metrů, kteří jsou zapsáni v seznamu Inžen)'rské komory, na Moravě 60% a na Slovensku 50%. Administrace rozeslala 250 vyzvání na civílní geometry a kladně odpo.vědělo pouze pět. Ing. Krejza k poznámce administrátora připomíná, že také nejsou všichni cívílní geometři uvedeni v komorním seznamu členy "Jednoty úředně autorísovaných civílních geometr11". . . Ing. čtvrtlík doporučuje, aby Jednota zavedla povinné odebírání časopisu pro f1vé členy jako Spolek inženýrů státní měřické služby. Ing. Krejza slibuje, že návrh v Jednotě přednese a bude se snažiti o jeho provedení. Potom byla zpráva administrátorova schválena. ' Vol b y za odstupující třetinu výboru byly provedeny aklamací. Za odstupující pány: Brandla, Součka, Páleníčka, Černého a Lukáška zvoleni pp.: Brandl, Souček,. Černý, Payer a Klega. Do redakčního výboru na přání Spolku inženýr11 státní meřické služby zvolen no,vý člen Dr. Ing. Antonín Pokorný. Za revisory účt11 zvoleni dosavadní: Ing". Ruml a Ing. Sochor. Rovněž redaktoři a administrátor zvoleni dosavadní. Prof. Petřík referuje potom o pracích pro z a I a žen í "S vaz u zem ě měř i ck Ý c h s p o I k 11". Ing. Čtvrtlík za brněnskou odbočku prohlašuje, že vítá založení Svazu, poněvadž přinese zjednodušení poměr11 spolkových, které jsou u nás hodně komplikované. Jen žádá jménem odbočky, aby svaz nesl název "Svaz čs. inženýrů měř i ck Ý c h", od11vodňuje to nelibozvučností slova "zeměměřický". O vhodnosti slova měřický a zeměměřický rozpředla se delší debata, v níž promluvíli pp.: prof. Petřík. Krejza, Otvrtlík, R11žička, Beneš, Rum!. Prof. Petřík doporučuje ponechání slova zeměměřič jako překlad slova geodet. Uvádí, že se tak děje již od roku 1860 a znamená p()někud odchylný pojem od slova měřič, což značí osobu, která měří, která nemusí býti zeměměřič. Většina pán11 však osobně je pro zavedení pojmu měřický. Je proto rozřešení odkázáno k projednání výboru. Konečně přikročeno k vol n Ý m n á vrh 11m. Výboru došly včas dva. Odbočka v Brně žádá, aby zeměměřiMm v ministerstvu veřejných prací dostalo se zrovnoprávnění s ostatními techniky v tom, aby systemisace byla zlepšena, místa přednost11 zeměměřických oddělení byla obsazována zeměměřickými inženýry a aby služba zeměměřická byla řádně vybudována. Druhý volný návrh došel od Klubu měřických inženýrů hlav. města Prahy. žádá se v něm, aby výbor podnikl energické kroky pro rozšíření země-

1930/66

'měřickéhostudia na studiumčtyřleté. Oba návrhy byly objasněny předsedy odboru je podávajících, In/!;. Čtvrtlíkem a In/!;. Benešem a výboru přikázáno, návrhy tlumočiti dále. Nato oba návrhy byly schváleny. In/!;. Ruml vznáší dotaz, co je s odvoláním Ruských zeměměřických kursu pn Ruské lidové universitě. Profesor Dr. Ryšavý slíbil, že se ze sboru profesorského podniknou kroky na jejich zrušení. Ministerstvo školství a národní osvěty bude jednaU o jejich zrusení po dohovoru s ministerstvem zahraničních věcí, které je zřídilo a· stojí za nimi. Ing. čtvrtlík vyzývá, abychom hleděli získati možnost spolupracovati na zákonech, které se úzce dotýkají našeho stavu, aby zákony nebyly pracovány pro nás bez nás, jako ku př. zákon o stavebním řádu. Brněnská odbočka připravuje přednášky prof. Dra Kladivy a doc. In/!;. Šimka a doufá, že z nich vyplynou návrhy, které budou respektovány při vypracování nové instrukce pro triangulaci. Poněvadž program schuze byl vyčerpán a jiných volných návrhů nebylo, končř předseda v 10 hod. 30 min. schůzi. Zapsal Ing. R.POU1·.

Zprávy

stavovské.

Mezinárodní IkOlll(res zeměměfický.podle pořadí již čtvrtý, koná se letošního roku u r y c h u, a to od 10. do 14. zaří za čestného předsednictví spolk. rady Dra H aI i n a. Bylo k němu pozváno prostřednictvím švýcarských zahraničních zastupitelcelkem 58 státu. Začíná ihned po skončení mezinárodního sjezdu foto/!;rametrického. 5. do 10. září), což je výhodné pro ty, kdož budou chtít se zúčastniti obou sjezdú. Po řa d je dn á,n í je tento: Středa 10. září: O 20. hod.: Nezávazná schuzka účastníků jich dám v cechovní síni "Zimmerleuten". čtvrtek 11. září: 9'00 hod.: Zahajovací schůze v aule curyšské polytechniky (pozdrav předsedy švýcarské školní rady Dra A. R ()h n a, proslov presidenta Mezinárodní federace zeměměřické Ing. Pb. Jar r e a, proslov předsedy org-anisačního výboru sjezdového Ing. S" Ber t s c h m a n~ a, měst. zeměměřiče v Curychu, volba místopředsedu, členů komísí a zpravodaju). 10'45 hod.: Zahájeni kongresové výstavky v místnostech polytechniky. 11'30 hod.: Ustavující schůze komisí *). 14'00 hod.: Přednáška, měříckého inspektora B a I ten s per /!;e r a na téma: pKatastrální měření ve Švýcarsku." Od 15'00 do 17'00 hod.: Pracovni schůze komisi. Od 17'00 do 19'00 hod.: Objížďka města v autech za účasti dám. Pátek 12. září: 9'00 hod.: Přednáška sl. Ing. Th. Dan g e r z Pa.řÍže: "Upravovací a zastavovací plány měst." Od 10'00 do 12'00 hod.: Zasedáni komisí. 14'30 hod.: Přednáška prof. curyšské polytechniky F. Ba e s c h I i n a na téma: "Nové švýcarské stroje měřické." . Od 15'30 do 18'00 hod.: Zasedání komisi. 21'00 hod.: Schůzka kon/!;resístů v "Kursaale" nebo na Uetliber/!;u. Sobota 13. září: Od 9'00 do 12'00 hod.: Zasedání komisí. Od 12'30 do 15'00 hod.: Projížďka po Curyšském jezeře (oběd na lodi). 15'30 hod.: Plenární schůze v aule (zprávy předsedů jednotlivých komisí, volba předsednictva Mezinárodní federace zeměměřické, stanovení místa a doby příštího kongresu, zprávy). 20'00 hod.: Oficielní banket v hotelu D o Id r (proSilov čestného předsedy Dra H'aberlina). Neděle 14. září: Výlet na Rigi. Exkurse Curych-Arth~ Goldau-'Rigikulm -Vitznau-Luzern-Cu-

v C ber stev (od

e

Výstavka kon/!;resová bude se vztahovati na veškeré obory vyměřování i obory příbuzné a bude doplněna výstavkou fotogrametrickou (dotazy vyřizuje generální se*) Komise zasedají v síních curyšské polytechniky; Zeměměřičském Věstníku 1929 (str. 196).

1930/67

rozdělení

jejich

bylo otištěno

kj-eta,riát kong-resový, Curych 1, Lindenbofstral3e 4).' SjezdovÝ poplatek za legitimacii 'Úpravňujícík účasti na všech kong-resových jednáních a za všechny publikace kongre~ S9vé je 30 švýc. fr. Okružní jízdu městem pořádá svým nákladem Spolek švýcarských z~měměřičů. Jízda po Curyšském jezeře 6 švýc. fr. (lunch na lodi pořádá město Cu~ Tych). Oficielní banket na počest kong-resistů pořádá spolková vláda a kantonCurych. vyjížďka na Rig-i 20 švýc .. fr. Dámy jsou hosty Spolku švýcarskýcb zeměměřičů (pouze' poplatek za vyjížďku na Rigi hradí si samy). ' Výzva. 'Spolek poslu0hačůl 'zeměměHčského inž,enýn,tví v Praze žáJdá všechny bý': valé funkc,ionáře a členy spoLku O' nějaké: 'P'řís'pěvky vý,vode ,spoJku, neb důležitějšich Iwkcí llOclniknutý,ch spolkem. Též nám: hudou vítány fotografické BllJímky 'z exkursí a' pod. Doufáme', že všichni, kdo'ž ma,ji nějaké informace o vývoji spolku a práJce v něm 'Přispějí. tak k založení hílstorie. Za zaslané příspěvky předem srdečně děkujeme. IngC. Krtimp-: hanzl, t. ,č. předseda. Ing-C. Morche, t. č. a~·chivář.

Zákony a nařízení. Vyznačová'tIií1 dopravě! sloužících pozemků 'železničních drah v pozemkovém katavýnos min. financí čj. 50.854/29·III/6. MinisterBtvo financi dodatkem ke svému výnosu z·edne 6. března 1929, Č. 13.672129~ lII/6. upra,vuje v dohodě s ministerstvem žde·znic vyznačování dop,ravě sloužíc,ich poz,emků ,železni,čnich drah v poz,emkovém katastru takto: A. V Ul' ě ř ic k é m o per á t ě (katastrální ma,pě a pořÍruční [indikační] mapě) vyzna,čí ,se oo'Pofa.ve sloužkí pozemek železniční d,ráhy b2Z ohledu na okolnost, zda jest podle ustanovení § 96 zákona ,o přimý1ch danic,h podroben pozemkové dani či nikoli, čili zd'a jest zapsán v pozemkovém katJastru s katastrálním výtěžkem či bez něho, po délce a uvnitř příslušné parcely: ' a) jde-li o státní dráhy nápisem "Oeskoslovenské státní dráhy" s djoplněním n y ní používaného pojmenováni příslUlšné trati na př. "Oes,koslovenské státni drá,hy, Praha~ Plzeň neho "Oesko'slovenské státní dráhy, pražsko-eluchcovská dráha" J, 'pod.; b) jde-li o soukromé drá,hy, nápisem, ohsahujíchn jejich "p'ojm~ování, na př. ,.KošiCJko-Bohumínská dráha" nebo "Vyš,šihrodská elektri,cká mis,tní drá,ha" a pod. B. V P i sem n é m op e r á tě budiž při údaji jménadIlžitelova železničních pozemků, na ~iř. ,,08lskoslovenský stát - železniční správa" připojeno v kulaté zá,von~.e totéž ozn'llčení, jako v měřickém operátě na př. ("Če:flkoslovenské státní dráhy, Beroun -D1'Lšníky")a mimo to při kaž.dém tnkovém po.zémku vždy voe sloUJpdch pa,rcelního pro. tokolua poz,emnos,tniho :lJl1CJhu,nadepsaných "Obe·cné pojmenování neho označení nebo věnování pozemku", polznameúáno "železniční dráha". Měl-li hy ikatastrMní měřiClký úřad při prová1děmí těiCllto ustl:lllovení pochybno
Zprávy osobní. Ing. Fr. Fiala, 'zemský vr~hní stav. mda v. v., organisátor geodetických sbirek v Technickém museu, spisovllJtel IJ, p'raktik v oboru stav. inženýrství, 'zemřel tyto dny. )l'ad rakví jeho promluvil prof. Ing. J. Petřík. . Prof. Ing. Dr. Fr. Lorber, bývalý profesor něm. techniky v Pra1ze, známý geodetický .pracovník, zemřel v Lubně ve stMí 86 let. Zeměměřič doktorem věd přírodnícb. Na Ka,rlově unive,rsitě hyl. promov!án kolega Ing. F. Bez d ě k a., kwpitán Voj.enského zeměpisného Úistavu v Pra;ze. Po kol. Dr. Pokorném, měiř. komislaři, je to druhý doktor vM přímdních z na,ši,ch řad. Gratulujeme! Ing. H. Klusáček, měř. komisař z·emské:ho úřa,du v Bmtislavěi, s úspěchem ,zúčastnil 'se l'ioutěže na regulaci vnitřní Msti města Bratislavy. BHž,ší 'zp,rávu, o ,celkovém rys,ledku . soutěže uveřejnime později. Kursfotogranretrie, pořádaný v těchto dnech v Curychu, j.e obeslán třemi ~kolegy z čSR. a to: docentem Il1Jg. P. Pot u žák e m, Ing. J. F i kr e ID, asistentem ústavu prof. Ing. Petříka a lesnim inženýrem Ing. F. To mz o u, asistentem úst.a.vu ,prof. Dr. J. RyBavého; Návštěvu kursů umožni1a minist,erstva ško1ství a financí, což s povděkem 'Z<:l!zna:menáváme. Za redakci zodpovídá Ing. Jos. Růžička. Nakladatel: Spolek československých

1930/68

Tiskem Polygralie v Bl'llě. zeměměřIči!. V Praze.

5

ZEMEMĚŘICSKY VĚSTNÍK

.1930

ČASOPIS SPOLKU ČS. ZEMEMĚŘIČŮ XVIII. ROČNíK - V BRNĚ 1. KVĚTNA 1930

•••••••••

Vyšetřování maxima korekcí úhlových při konformních zobrazeních válcovém a kuželovém s upotřebením na ~epubliku československou. F. Fiala.

II. Konformní

(Dokončeni. -

zobraz~nf

Korekce tJ je dána výrazem (znaménka válcovému v odst. I.)

(I"

0=+

6R~ k~(2 Xl

t "

-121a k3 {(2 Y12

.-

(I'~~~~R-:k:l)

(Y2

(Y2

-

-

zobrazeni

Yl) Yl)-

2

-

2

2)

(I"tJ

Yl) [Y12 (Xl

-110 [(X2

2)

22)

1) -

- 4Ri k4 {(Y2

+ (Y2 -

+X

uvažovanému

+ X22)(Y;l- Y 2(X Xl) (2 Xl Yl + X Y2)} ~4 t;,:' ka (Y2 - YI) {'3 (X2 - Xl)2 - (Y2 - Y1)2} {30 Xl X2 (Xl + X + (8 Xl + 7 X2) [(X2 - Xl)2 - (Y

- (2X12 -

kuželové.

přizpůsobena

+- Y

Yl) (X2

-

+2X

Xl);! -

-

(Y2

r

Xl) [11 (Y2

Yl) - Xl (X2

-

+ (X!

-

X12 X2]

-

Yl)2] [Yl (14XI

2)

-

2

,

-

Fin.)

-

Xl) [Y13

+ (2 Yl + Y -

Xl)]

-

X12

-

+ X;l) + Y

2

Yl)2]}

(Xl

2)]

-

+ 4X

2)]),

neb 0= O2 -- 10a - 20a _104 - 204, Pro obecné zobrazení kuželové navržené Ing. J. Křovákem jest t tg 78°30' a log R k =6'804 82513) (R je poloměr koule, z níž zobrazujeme na kužel). Vyšetřování maxima při kuželovém zobrazení není tak jednoduché, jako při válcovém, neboť je nejen funkcí Xl' s, a, ale také YI, avšak pro posouzeni, kterých členů nutno použíti pro nějakou stranu trigonometrickou, stačí vyšetřovati je jen přibližně. 1. Maximum pro 204, Pozorujeme-li výraz pro 204, uvažujíce poměry na okrajích zobrazovaného území a pro strany trigonometrické druhého a nižších řádů (poněvadž pro strany trigonom. prvního řádu se musí počítati), ihned poznáváme, že největších hodnot mohou nabýti členy (X2--,-X1) [YI3_Xl~ (2 Yl Y2)] a pak (Y2-Yl) rY12 (Xl 2 X2) -- X12 X2] a ty rozhodují o úhlu a, v němž je maximum. Podržíme-li tudíž pro 204 jen tyto dva členy a máme-li na zřeteli rovnici (2), jest 2 • t2 ť" 3' 04=4R -3Xl 2 Y1--SX1 2', sma)--r 4k4{scosa(YI

o

+

+

+ s sin a [3 Y

12

Xl - X13

+ (2Y

12 -

X12)

S

cos a]}

3) Viz Ing. J. Křovák: Česko~lovenská základní síť trigon. bodů, její geodetické základy a zobrazení. Zeměměřičský Věstník 1928.

1930/69

a 04 = -a ·a 2

a podrobíme-li 204 podmínce maxima

O, jest

(3 Y12 Xl - Xl S)cos a - (Y13- 3 X12 Yl) sin a = 2 s (X12 - Y12) cos 2 a. Z této rovnice lze pro dané Xl' Yl a s vyšetřiti úhel v němž je maximum výrazu 204, Vyšetřováním pro českosI. stát přijdeme k názoru (ukáži podrobněji při členech 103, kdež je analogické vyšetřování), že maximální hodnota ~04 se bliží té hodnotě, jež vycliází pro nejzápadnější resp. pro néjvýchodnější část osy Y, tedy asi pro Y = + 440 km Xt = O a pro úhel a -:- 0°, tedy p~o stranu, ležící v nej-

a.,

západnější čá~ti státu a asi rovnoběžnou s osouX. V tom případě je 204 -:- 4~f~4 s Y13, z čehož pro stranu s = 0'156 km je 204 = 0"010, s = 1'561"" = 0"100, s = 5'0 "" = 0"320, s= 10'0 "" =0"640. 2. Maximum pro lď4.Přihlédneme-Ii k rovnicím (2), jest člen t04=F(Xl, s, a). Pak ten člen nabývá maximálni hodnoty pro největší Xl = 140 km. Pro tuto hodnotu Xl je člen (8Xl + 7 X2){(X2-Xl)2_(Y2Yl?} proti členu 30XtX2(Xl +X2) malý (pro strany do 20 km je menší asi 80 krát nejméně), možno tudíž vyšetřovati maximum výrazu h = X2 (Xl X2) (Y2 - Yl) = (Xl s cos a) (2 Xl s cos a) s sin a. Maximálni hodnota 104 bude pro stranu s v úhlu který je dán rovnicí - zanedbáme-li členy neobsahující Xl' jež jsou poměrně malé

+

+

- Xl

cos a. = Pro Xl

+

a.,

± iXt~ + 18s 6s

2

.

= 140 km platí tyto s = 2

úhly a. a maximální lÓ4 pro jednotlivé strany 5 10 15 20 a. -:-88°50' 87°00' 84°00' 81°00' 78°40' lJ4 = 0'0001 0'0003 0'0006 0'0009 0·0010 3. Ma x im um pro 20S km

0S

2

"t

= 24QRS k1 (Y2

-

Yl) {3 (X2 -Xl)2

_ q" t . ~ -24RSkSssma(us

2

2

cos a-s

2

-

(Y2

-

Yl)2}

• 2

sm a).

Krajní hodnoty kladné nastávají pro cos a = O, čili pro a= 270° a pak pro a = 300. V případě a = 2700 je

(/, t

----ss Us - 24R3Jr,:1 .

2.1>

Je pak 4. Maximum

0S= 0'0001 pro stranu s = 8'5 km, = 0·001 " " s = 18'3 " =0'01 " " s=39'5" pro lOS'Vyšetřujeme-li maximum výrazu 2

lOS= 12(1~;kS{[(2Y12 +Y22)_(2

X12 +X22)] (Y2-Yl)

-2(X2-Xl)

(2 X1Yl +X2Y2)}

přihližejíce opět k rovnicím (2) a vynecháme-li členy, které neobsahují XL resp. Yl, jakožto dosti malé veličiny (za předpokladu, že Xt příp. Yl jsou vzhledem k stranám trigonometrickým dostatečně velké), obdržíme rovnici pro úhel v němž má strana maximum resp. minimum korekce tos . (3Y12 - 3X12) cos a 6X1Yl sin a 4Yl s sin 2a - 4Xl s cos 2a = O.

a.,

+

+

1930/70

Pro stranu s - 10 km jsou vyšetřeny poměry pro. některá Yl na obr. 5.foc dobné vztahy plati také pro jiné kratšistrany trigonometrické. Z obrazu je zřejmo, že strana s nemá· všude maximum korekce lOS ve stejném směrniku a. Velikost úhlu a se měni dle mista bodu (Xl' Yl), z něhož stranavycházi. Tak pro body

Xl=O je úhel, v němžje maximum, a.=900, pro 'Xl=+ 140 km a Yl =+ 100 km je a. -=- 197030'. . Na obraze 2. jsou naznačeny příslušné maximálni hodnoty lOSv některých mistech na okraji územi pro stranu s = 10 km, abychom mohli poznati, kde je tato korekce 103.vůbec největši pro naše státni území. Z obrazu vidíme, že neuděláme velkou chybu, když tento člen vyšetř:ujeme v nejzápadnější resp. v nejvýchodnější .části osy Y. Je pak Xl = O, Yl -=- 440 km a poněvadž maximum lOSje těch místech pro a. = 900, plyne vzorec pro max. hodnotu lOS O\S

"t

= 12~s

k3 {2 Y12

+ (Y

l

+ S)2}S.

Je-li Yl = 440 km, je pro stranu s 5km lOS = 0"952 s= 10km lOS = 1"918 s = 15km lOS= 2" 900 5. M a x i m u m pro 02' Je úplně stejné jako při zobrazení válcovém, kdež bylo uvažováno v odstavci II, 2. Platí pro něj též obr. 4.

=

III. Závěr.

Abychom mohli srovnati zobrazeni válcové s kuželovj>D.se stanoviska hospodár~ uosti metody, máme-li na zřeteli korekce úhlové, je třeba předem vytknouti jednotné meze přesnosti pro jejich výpočet. Předpokládejme, že požadujeme, aby strany tri-

1930/71

gonometrické do 5lcm byly určeny s přesností 1", t. j. že výpočte~ úhel strany se může o 1" lišiti od teoretického úhlu,dále strany od 5 km do 10 knu přesností 0"1. od 10 km do 20 km s přesností 0"01 a od 20 km výše s přesností 0"001. Přihlédneme-li k válcovému zobrazení, je nutno dle odstavce II, 1 zaváděti členy 04 pro strany od 20 km výše, tedy pro trigonometrické strany prvního řádu, jinak vystačí se se členem O2, který možno při horním požadavku také zanedbati pro strany kratší než s . 2819 m (dle odstavce II, 2). Pti zobrazení kuželovém možno počítati se členem 02 jenom pro strany do 5 km, pro delší strany nutilo vesměs zaváděti ještě členy lOS a 104 a pro trigonometrické strany prvního řádu ještě členy 20S a 2ď4• Pro delší strany trigono-, metrické prvního řádu nestačí však ani rozvoj se členy čtvrtého řádu, neboť člen 104 jest příliš v!lliký při obecné poloze plochy kuželové (základní rovnoběžka zobrazovací má S 78° 30', což dává velikou tangentu). Z toho duvodu také triangulační kancelář neudává vzorce v souřadnicích pravoúhlých, nýbrž v zeměpisných'). Poznámka. Pti normálním zobrazeni kuželovém navrhovaném drem Benešem, mají členy třetího řádu, v' nichž se vyskytuje t, maximální hodnotu asi 4 krát menší a člen 2ď4 asi 17'6 krát menší než v obecném kuželovém, takže 103 by se musil počítati pro strany od 5 km výše a 204 pro strany od 10 km výše při předpokládané přesnosti. __

=

Résumé. Etude sur Ze ma;rimum de déformation anguZaire dans Za projection cylindrique et conique, qui sont proposées en TchécosZavaquie: L'auteur fait des recherches sur le maximum des membres part,iculiers dans les formules pour les déformations angulaires a la projection cylindrique et conique et il trouve les resultats applicables aux calculs de la triangulations en Tchécoslovaquie. Les formules sont exprimées en fonction des coordonnées orthogonales X, Y. Pour le calcul des corrections finies a apporter aux directions observées dans un tour d'horizon on peut négliger dans la projection cylindrique les termes du qua,trieme ordre pour tous les cótés des réseaux complémentaires, ma.is dans la projection conique il faut calculer les termes du troisieme et quatrieme ordre deja pour les cótés de 5 km.

o

in

V

a r u *).

Ch. Ed. G u i II a ~ m e. Když bylo zjištěno, že tvar země jest kulový, bylo snadným již určiti její rozměry. Postačilo k tomu účelu změřiti ,na jejím povrchu část meridiánového oblouku a určiti příslušnou šířkovou amplitudu. E r a t o s tjh e nes byl prvý, který provedl takové určení mezi Syenou a Alexandrií. Teprve však v 16. stol. podařilo se zjistiti poměrně přesně velikost poloměru zemského. Francouzský lékař F e r ne 1 změřil (r. 1550) vzdálenost mezi Paříží a Amiensem tím, že poč,ítal otočky svého kola a šťastnou shodou okolností dospěl t~měř k témuž. výsledku, který se přijal dnes, neboť délka ,meridiánu, plynoucí z jeho měření, je pochvbena toliko asi o 0'1%. • O celé století později Pic ar d provedl za spolupráce několika kolegů stupňové měření - vzorné pro tu dobu - podle zpť1sobuužitého Sne II i e m již r. 1621, záležejícího ve spojení dvou vzdálených bodů řetězcem trojúhelníkovým (triangulací), jehož. výpoč~t opíral se o poměrně krátkou, přímo změřenou základnu. V měření Picardově bylo pokračováno po jeho smrti a bylo skončeno teprve r.1718. Proměřil se tehdy celý meridián francouzský mezi Dunkerquem a Perpignanem. Délka, oblouku odvodila se triangulací z přímo měřené základny.čili postupovalo se způsobem~ kterého se používá až podnes. Základna, na níž vázala se trojúhelníková síť, byla položena mezi Villejuif a Juvisy a stala se slavnou v historii geodesie. Roku 1736 B o u g u e r a L a C o n d li, min e odebrali se do Peru a Ma u pe rt u i s a Cla i r a u t do Laponska, aby se přesvědčili o tom, zda země jest tím způsobem zploštěna., jak to vyplývalo z teorie Newtonovy. BQuguer věděl již tehdy dobře o roztaživosti kovů. Prokázal ji tím, že zavřJsil pod klenbou pařížské Invalidovny oce~) Viz Ing. Jos. Křovák: Českoslov.základní síť ... Zeměměř.Věstník 1928,poslední odstavee v XVII. *) Se svolením autora pnnaslme volný překlad přednášky, proslov.ené na Mezinárodním sjezdu zeměměřičů v Paříži v říjnu 1926.

1930/72

lovou stuhu, na niž připevnil dalekohled, otočný kolem vodorovné osy. Měnila-li se teplota, bylo vidět, že se posunuje obraz vzdálené značky, na niž byl dalekohled nastaven. . V Peru použil Bouguer k základnovému měření dřevěných tyčí (latí) v délce toisy, okovaných. a zakončených břity. Aby vyloučil změny v délce latí, způsobené vysycháním nebo přijímáním vlhkosti, srovnával je každého rána s toisou peruánskou, jejíž délkou vyjadřovaly se od té. doby výsledky všech měření francouzských i jiných. Za Delambrea a Méchaina dospělo se jEště k dalšímu zvýšení přesnosti. Ačkoliv thermometrie nebyla tehdy ještě příliš pokročilá, znali již dobře základní poučky o dilataci kovu. Používalo se rozdílu v délce, zpftsobeného nestejnou roztaživostí dvou tyči -jedné platinové a druhe měděné -, aby se určila délka jedné z nich, na. př. platinové. Tyče kladly se na silné dřevěné trámce a při koncích se opatřily malými výsuvnými měřítky platinovými, které se uváděly ve styk s koncem tyče v následující poloze, neboť při těsném přikládání (dorážení) jedné tyče k druhé je vždy nebezpečí, že by se tyč první mohla posunouti. Nový zpilsob bim e t a 1i c k Ý c h měřítek, zavedených do základnových měření L a v o i s i e r e m a Bor d o u, sloužil za vzor ještě o mnoho let později pro základnové stroje, které konstruovali bratří Br u n n e r o v é. Měřítka bratří Brunneril sestávala z ploché tyče platinové a mosazné, dlouhé 4 m, a spočívající na 13 párech válečků nad slbou. V měřítku platinovém bylo při konci vyříznuto okénko, v němž bylo viděti stupnici, upevně~ k tyči platinové. Měřítka se odečítala mikroskopy. Bimetalická měřítka základnová byla konstruována pro Španělsko, Francii, Německo a Egypt. Změřeny jimi byly také základny velikého poledníku francouzského. Měření .s nimi bylo velmi pracné; bylo potřeba 60 mužil v poli pro přenášení měřít.ek, mikroskopil a· ostatního příslušenství a ve dnech, kdy práce normálně postupovala, pře~ neslo se měřítko jen asi 100 krát, čili změřilo se nejvíce 400 m denně. Přihlédne-li se k nevyhnutelnému zpoždění, zpilsobenému nepříznivým poča.sím a rflznými nehodami, lze usouditi, že měření základny, 10 km dlouhé, oběma směry vyžádalo si celého letního období. Měřítka Brunnerova byla pořízena v rfizných stupních dokonalosti. U měřítka n ěm e c k é h o na př. zjistilo se tření mezi válečky, takže když procházela teplota. ma.ximem nebo minimem, jedna z tyčí byla asi o 0'01 mm delší, druhá asi o tutéž hodnotu kratší. Po bimetalických měřítkách Brunnerových byl konstruován podle údajfl gen. I b a ně z a, ředitele geografického ústavu španělského etalon mnohem jednodušší. Změny a nejistoty, vyskytující se u bimetalických měřítek, přiměly Ibaněza voliti jiný způsob konstrukce. Rozhodl se pro m o no m e t a 1i c k é měřítko železné. Na neštěstí v~ak .konstruktéři - spíše mechanici než metrolog-isté dali mu tvar obráceného T, právě takový, jaký měl nosič bimetalických měřítek, takže podložky musely býti přesně umístěny, jestliže neměly se vyskytnouti zn9~čné chyby, zaviněné prohnutím měřítka. I b a ně z měřil 11 základen ve Španělsku; potom dal svflj přístroj k disposici šv$'carské komisi geodetické, která měřila nřkolik základen za. jeho součinnosti. V celé této periodě měření základen, která trvala až do r. 1890, bylo jedinou snahou zvýšiti přesnost v měření. Sítě geodetické opíraly se o malý počet základen velmi pečlivě sice měřených, na něž se však připojovala dlouhá řada trojúhelníkil, v níž - následkem chyb úhlových se ztrácela rychle přesnost, dosažená v měření základnovém. Později snažili se geodetové dosíci lepšího souladu v triangulačních sítích tím, že měřili větší počet základen, při čemž se však již nežádala ona mimořádně veliká přesnost, dosahovaná přístroji Brunnerovými. Švédský geodet J li der i n za.hájil kolem r. 1890 obrat dosavadního zpilsobu. Po pravdě již dříve užívalo se zpilsoM jednodušších, než je způsob s tuhými tyčemi, jak na př. učinil to G o u II i e r pro svflj telemetr, určiv si vzdálenost napjatým drátem. Také na př. zeměpisný ústav lra.ncouzského námořnictva užil na Madagáskani podložených pásem, určitým způsobem napjatých. J li der in kcnal první zkoušky s pásmem, ale když poznal, že vítr příliš silně na ně pilsobí, nahradil je dráty. Aby určil teplotu, užil bimetalického způsobu Bórdova a Lavoisierova, a to tak, že každý nejmenší úsek základny, vymezený přenosnými značkami, byl měřen drátem ocelovým a drátem mosazným. Rozdíl obou. výsledků byl přič~n úplně na vrub teploty (nebylo jiné možnosti),. která .z tohoto rozdílu se. také vypočetla~ Napětí bylo kontrolováno dynamometry,pi'ipe;yněnými k napínacíni tyčím, jež dva pomocníci. udržovali v přímce dané přenosnými zll'llčkami. Po měření několika -:ákladen ve Švédsku přišel J li der i n demonstrovati "voF IDet.()du do Francie. Ze začátku se nedůvěřovalo jeho zpilsobu měření, snad prostě proM, že při něm nebylo používáno mikromet.rfl, jakožto pomůcek bezpečně zaručujicích dostatečnou přesnost. Avšak na naléhání /!;enerála B a s s ot a provedena měření způsobeIh Jaderinovým v Mezinárodním ústa.vu pro míry a váhy.

1930/73

J lt der i n dal svým drátům nejprvédélku 25 m, ale protOže tyčová měřítka ur,ěená k jich -proměřování byla čtyřmetroyá, zknítil ji o 1 m a tak se zavedly geodetické dráty v délce 6 X 4 m = 24 m. " , ' ' , _ Tehdy se přihodilo cosi zvláštního. Od několika let po každé, když mi přišla. do ruky kovová tyč, prohlížel jsem ji pod mikroskopem, p~ určil její roztaživost a zkoumal její stabilitu. Jednoho dne -dostal jsem do ústavu tyč ze slitiny 70% železa a 30% niklu. Byl jsem neobyčejně překvapen, když jsem zjistil, že má roztaživost nižší než platina.. Bylo velmi pravděpodobné, že jsem náhodou padl na slitinu, mající nejmenší roztaživost. jež' se vyskytla v serií. Učiněný objev sliboval velmi mnoho. Předvidal jsem ihned látku ke studiu a práci na 10 let. Nehádal jsem však dobře, neboť zabývám se již plných c:

i

- -,-

- - - - -- -. ~

','" .- - -

-

, \

••

.- . . - - ..• ..

'\

••

-: .-

-

.--

- --

..;,.

"

-'-- --'"'

,-

e>

,- .,.

"9 .. 1,4 ,

,--

•

.

,.

, ,.,

35

~

- ....~

--- -1..----

-

-

I--

- --o ---- - . -. -- .- .. .- - - --...

, ,

;,

, ..

\'-.//.

oe

o

--- .

,

\

3'1

,

l.

'Z

"

I~

u

"'~ e.

...

,

,

.

...•.

~~

20

'

,.

o

,.

••••

"

, "

,

"

"

li

~

--;c

1

j

'. h,'

,

"

,':

7 \ ,

- ......

~- ...• - --

"".'--"'-

..

_".1.... .-\.'----~- -\'7

.

~ ;

o

..•.

z.

~

.' h

'-

.•...

--, .••..., 01.'::. __ ' ___ .,_

...

e

.........

~

.~

"

..o

-. ----- -------I-""'

10

Obr. 2.

Ci

.,,,

80

,.•

-

II

30 let touto otázkou nepřetržitě. Tyč dodaly hutě "Société de Commentry - Fourcham~ bzmlt et Decazeville". ' Pominu, podrobnosti práce a přejdu ,k, výsledku. V obr. 1., v němž úsečky vyznaěují obsah niklu apťlřadnicé róztaživosti, A a C představují roztaživost železa za stUdeného (železo a) a zit stavu' :horkého (želez? i~)j čarou B vyznačena je roztaživost niklu' apřímk:i'ini' AR a CD výsledky, které by měly dávati slitiny (podle pravidla):; , Pomiňme"slitiny o . malém, obsahu niklu,' aě z hlediska metrolo~ického jsou rovněž zajímavé, a všimněme si jensli'tin s obsahem alespoň 20% niklú., Jejich roztaživos.t ...L ukázltjícíohromné anomalie .-' je zobrazen:!, křivkou, která se silně odchyluje od čáry CB.. Abych bezpečně_zjistil tV30rkřivky, prostudoval jseni více než 200 slitin r..iklově óéelL Důvod proto byl Mnto: všechny vzor-ky průinyslově zhotovené obsahovaly určité ~no~lltVí IÍl~n~:iJiu,uhlíkull,v.křemíkU,' néstejPé v,~zných slitinách. Bylo. nutno je'při-, :,,:éstl'dO stalych poměrfJ.;.Knvka (obr. 1.) ',odpovlda' 0'4% Mg a 0'1% G, Sl bylo a810·2%. .,.- 'Zkřivk'y· Dászajíi1iá zvláště nejnižší bod' její- Představuje roz1;aži.vosti n va !'Ji (zkratka ze slova"invariable"). Tato slitina, která v původním stavu se roztahuje 4k:rá.t

1930/74

méně než wolfram (Scheelův kov), který vykazuje ze všech. kovů nejmenší roztaživost, má ještě jednu podivuhodnou vlastnost. Její roztaživost závisí od stavu, v jakém se nachází. Přetavena dilatuje více, zakalena ztrácí zase na své rozta.živosti a jestliže .-'když byla zakalena (což ji zjemňuje) - ztvrdne na př. vytažením v drát, sníží se její roztaživost maximálně a může se státi dokonce i negativní. Pro většinu praktického upotřebení není sice žádoucí dojíti k tomuto konci, ale jestliže některý vzorek slitiny má zápornou roztaživost, lze upraviti ji na hodnotu nulovou mírným zahřátím a pomalým .ochlazováním. Křivka v obr. 2. představuje koeficient kvadratického členu v rovnici dilatační, t. j. hodnotu 8 ve vzorci 1 = 10 (1 + at + 8t2). Vychází od normální hodnoty, stoupá velmi rychle na hodnotu asi pětinásobnou, potom klesá, projde nulou a při obsahu 36--'-52% Ni nabývá hodnot negativních. Dále pak přibývá velmi zvolna a dospívá hodnoty odpovídající 'čistému niklu. (Pokračováni. - A suivre.)

Návrh přístroje k určování rozdílů souřadnicových. Ing. S. Jakubička,

měř. komisař.

=

=

Urcení ro'zdílů souřadnicových dle fOv:nic LI y s . sin. a a LI x s. cos a možno prorv'ádJět metChMlick~ zplůisobem na y;elioe jlednod,uchém, přes: t,o však do,sud ,neužitém počítaiCím stroj~. Přistroj, na o:braze n2Jbeslený, s,k1ádá Sle, 00 čtvercového ko:vového rámu, 00 jehož dolní straně je, oonesena lineáimÍ stupnice S. Na pravéi straně rámu jleJnanesena goniometrická funkce úhlil.IJa, očílslovaná směrem nahoru jako sinus a a dolů jako cosinus a. S ní rovnoběžná, uvnitř rámu posuvná, lineární stupnice je stejného dělťmía délky jako stupnice S, která je označena LI. Všechny stupnice jsou stejné délky celkové. Posuvná stupnice LI je opatřena ve svém vedení na dolním konci ustanovkou Ul a okénkem s noniem, na kterém možno odečítat hodnoty stupnice .8. Na stupnici LI je posuvný miistek s nóniem. Na goniometrické stupnici úhlu a je rovněž. posuvný miistek s ustanovkou Ua, opatřený ryskou v okénku k odečítání tohoto úhlu. Oba můstky jsou zespodu opatřeny otočnými klouby s otvory, kterými mUže prosmýkávat kulaté, kol bodu O otočné táhlo T. Pohne-li se jedním mll1ls~em po stupnici, posune a utoma.ticky Mblo i druhý můstek do jediné př:íJmJkYiS biodem O. Střted otáJČení táhla O j:e v jediné prřimc:e s' poMtky obou oovooběžnýchJ s,twprna.Ci. , Pos,tup výpočtu rozdHů souřadnrieových. Ustano:vku Ul na stupnici S na~, stavíme nadéik:u polygQlnorvé strany. Ustano;vku U2 posta,víme ·fiodlnJOtouÚlb.lua na stupnici isin0V10u.:Můstek na stupnici LI sel souičasn;ě 3J s:amočiooě posunul d!d poJohy, v níž od'e,č,teme Údlajl' znamenajicíA y. Usta.novka U1zŮ'stálv'ástáJt, U2• po:stavíme na tutéž hodnotu úhlu a, ale naSitupn~ci cos,inové a můstek: stup,~ nice LI automat,ioky udá hodnot,u, která znamená, LI x.' : Podobně velice ry:chlý a úsrpo1"l1ýj,e výpooe't měřických bodů na polygo~ ,nální sfraně. Us,tanovklli U2 upneme na s~nUls a a ustanovikou Ul pos,tuprně

1930/75

usta:vujé.m.e jednotlivá sM.ničen,í· illfěřickych hodů:, při čemž vždy sOlučasně odlečteme na st,up'llic.iLI hodnotu LI y přfslušného měřřckérho bodu. Pak upneme U2 na cosinus ci. aopH usta.vujeme ustallúvku Ul na j,ed'notlivá, staniěení za wuč,asného ůdečítiáIií LI x na stupnici LI. Rovněž i výpočet průsečíků polygonové s,tm,ny se sekiční čairou j'ezcela jednod:uchý. Jedna sowřadinicle,prus81Č;rE:U je mvna ,souřadnici s,ekčnÍ ~, t1edy znáJmieL1 y neb,o LI x mezi jedním polygoná:lním bodrem a prus elČíkém. Známe ku p'říkladu LI y. Up!\te:ine U2 na sinus a polygonálni strany a pO'sunuj:eme ustanov:kou Ul tak: dl!ouho, až nonius .stupnice L1 udá hodnotu LI y a upneme ji. Ustan!ovku U2 poSUlleme na c.OIsinustéhož a a noniUls stupnice d udá hodnotu LI x. Na nO'lliustupnice S od'eč,teme souča,sně hodnot,ul, udá~actící zast,aničení prů'sečiku ha, pIJ'lygúná~ní s,ttaněr. . Dle vyjádření odbonlíků by po strálnc·e 'kollsltruMivm nebylo ž,ád!ných závad a, provedeni potřehného mechanismu bry nervyžad,ovalo zvláště vY·SiOkého nákLa:du. 'Žáďáme-li po:čiía1ci s,troj pro polygolllové slt.rany do 200 m a, volíme-li stupnici S (rovněž i LI) vmlěřitlm j,eden metr rorven třem milimetl"Ůlm za předpokladu, že možno užít, nonie, o nonické dí~érenci 0·11!tm" dost,aH bychom s ohledem na, možnou přesnost nastavení s.tupnicie a po:čítacíSltroj, určující rozdíly souřadnicové, s maximální chybou + :3'0 cm při rozměrech Btroje asi 65 X 65 cm. Délka lineárních st,upnic musí by ti z' kiOifilS,truktivníchd1ůvo'ďů;volena d:elší asi o polovinu Mře posuvné s.tu:pnic.eLI, oo~li je maximálni ďélk'a polygonáJlnieh stran. V našem pří:padě bychom užm stupnice pro 210 m v: délce 63 cm.:Máll0 vyskytuj.ící se měřřcké. body, vzdá,lené od' polygo'l1ového bodu hlíže 2 m, illIusí býti počítány v d'e.satmonás,ohné hodnotě' anebiO z délky od' druhého polygonálniho bodu, protože není mO'žno z technických důvodů přisunouti tak blíz.koostupnici A kpočáltku s,tupnice S. Na goniometrické .sltupnic,i Si~ce, není možno použíti nonia pro nB1pravid!elnost zohraz.ení fun:k1oelúhlu, t,ře1ba,žepo:vaha její zachovává wb~a,zením S;yoj~podobu" ale za:t:o chyba v nas'tavem na této stupnici svým účinkem na LI y a. LI x ubývá se vzdá:len,ostí od posuvné para.lelní stupnic,e LI, Užití tohoto počitacího s,tro1e pro jmeno1vané vÝ,Počty ne~a:diujle znalust.Í logaritmování. Úkony jsou pro~áděny velice rYichle a úsporně i co se, týč·e psaní. Po stranách a úMech sle píši hned rozdHy souřarliniooLvéIspl8.itnČiruýmohle'" dem na kva,dTan.ty a znaménJk~. Při v;ýše uvedené přeslllost,i stroj,é' nemůže býti universálním pro výpoc1et rozdílu souřadnicových, ale v mnohých od.v,ět!Vich bCžné praxe zeměměřičské bYiplně vyhověl co do' požad:o,vam.épřesnosti, ús,pory času i potřeby menší kvaHfikace užité po'čtáiíslk,é síly. Pop3aný stro~ mohu konečně při nejmenším uvésti jako nové a z.a,jímavé upotř'€ib1ení pohyblivé stupnice při nomogramech, Résumé: Pro jet d'u n ap par e i 1 P o url a. d é t e r min a,ti on des d i ff ér e n c es' des co o r d o n n é e s. L'appareil consiste ďun cadre Illét.aIlique cárré dont un cóte inférieur porte une échelle linéaire S. Le cóté droit du cadre comporte ~e échelle goniométrique de la. fonct.ion de l'angle a, possédant les valeurs de sinus et de cosinus. Parrallelement a celle-ci; on a cónstruit une échelle mobile linéaire ...1 qui, ,muni ďun pont portant lm vernier, possede la niěme division que l'échelle S. L'échelle 4 est armé . ďllne pince Ul e;t ďun vernier qui sert ft fixer les long'uellts des c6tés p(}ly~\)naux dues ft ľéchelle de S. L'échelle ~oniométrique de l'ang-le a pode aussi. un pont mobile muni d'unepince, U2, sUrlaquelle on fixe la valeur de l';tngle azimutala due ft la longueur du cóte POlygQnal.Les ponts Ul, t12 sont procur6 des ouvertures, par lesquélles ..pásse Uti UW!llrT qul tourhe :\'ufuur de p6int O. Le déplá'Cemeht d'un pont ptovdque, au moyen dtl le\'ier T; le dét>lacem~ntde l'áutre pont de tlllle maniere que les deux ponts. et le point o se. trouvent toujours sur une ligrre droite. Snr le pont de l'échelle Á on peut Iire les valeurs des .1x et celles des 4 '!J. Aucas, si. J'appareil serait construit dans les. dimensions. 0'65 X 0'65 m, on pourrait détehniI1er les différences des coordonnées dont l'eurreur ft craindre sem de .± 3 centimetres prěs au Illa.xifuum.

1930/76

Zprávy literární. R.ecense. Claudio P aB in i: Trattato di Topografia. 5. ediúone. Bologna. Nic.ola, Zanichelli editore (598 stran B oobir.a,zciv textu). ' Autor je profeElorem na kráJ.ovBké inženýrské škole v Padově a Je proto velice zajímavo sledovati jeho oowry a p08tUiP, jak ltBpo'řád:al látku. Fotogrametrii z t.éto prálce vylučuje a siPecielní výklady o metodě nejmenších čtverců. má 'zpr.ac~vlÍiny ve zvláátním spise. V úvodní sta,ti definuje geodesii jako nauku o 'zeměkouli, o jejim tvaru a velikosti, jakož i sítě trig-onomet.rické, které slouží k určování jejímu. V topografii shrnuje všecky nauky, které slouží k měř·ení částí povrchu zemského 'pro rozmanité úlmly, třeha se připojují na body trigonometrkké, tedy lIJsi rozsah látky, který u IlJás shrnujeme názvem geod!lls:e níž.ší. Agrimemmra je pak obor pmcovní, omeoonýna mě'ření a vyšetřování ploch pozemků: obsahující dále upravu hranic pO'zemkový1ch a dě:lbuTJ(lzemků. Dále próhírá J'ednotky v topografii užívané, a to ipm délky, ,plochy a úhly. Za.jimavá je Btať O' sta,ré plo<šné mH'e v severní !taIii užívané,. ca mp o (jitro) která má v různých krajích rŮJznou hodnO'tu a převedena na míru metrickou dává: . . Campo v provincii BeUull!o, 3778'74 m'. Campo v provincii TreiViso . 5204'69 m'. Campo v provincií Verona . 3047'95 m'. Campo v provincií Padova . 3862·57 m'. Campo v províllCJii Udine . 5217'02 m'. Campo v pll"oiVinciíVicenza 3862'57 m2• Campo v provincii Rovlig1o 4464'41 m2• Campo v provincii Venezia, . 3656'61 m2• ,Dále probírá miru stupňovou s,tarou, novou i obloukovou a, přecház.í k to:pografii. Uvádí především měřitka zmenšení a sítualce t.řidí tak, že a,ž do 1: 500 n3Jzývá je p lán y (p'ante), v me'řítku od 1: 500 a,ž 1: 5000 nazývá, m a lY a mi (ma1p'pe), od 1: 5000 až do 1: 25.000 nazývá ..IllilIp,ami (ca,rte) topografickými, v měřítk,ách více než 1: 25.000 nazývá mapami geo'grafickými. Nato zabývá se základními pojmy vyrovnáv3Jciho po,čtu a jmenuje mezi zakladateli jména ~rang'e, Laplace, Leg'endre a GauSJs. Nato ,probírá olovníce, libelly trubkové i krahicové, st:a,bilisován,í bodů;- .pHEltro,ie-,8 PI"ŮhJeditky, zrcadla a hmnoly, dalekohledy, ,řetězY,i{lásma, latě. POipisuje měření . délek, Oapustné odClhylky, dále nepřimé VY'Š(ltřováni Vizitál~noBtí, dálkoměr Reichenba1c,hův, PORob, Stampferův .a odvozování rovnic p'1ovzdálenost, jakož, i pro nejistotu ve vyšetře:fié v'zdálenosti. Pak rp<ř1kra,čuje k mě,ření úhlů a to hOrÍ'zontáJnich, 'J)ři ·čemž rozeznává kruhy číglované ve směru chodu ručtček na hodiná,ch (divisione di,strorsa) a ve směru op3Jčném (divisione sinistrors.l) a pak úhlŮJ v'ertilci.lních. Pak probírái vernier, mikroBkop 3J přistupuje k a,zimutálu (thieodolith bez vertikálního kruhu),po'p'iBuj,e stroj, kon&t.rukcí 'a vy.šetřuje prameny nevyhnutelnýchchyb pii měření úhlů. Pop,'súje ,pak měřeni horizQntálních úhlů reitera:ci, repetiei, měření směrníková • .iakoo í metoQoÍl Sehreiberovou .• Na,to .pmbírá busolu topografiekou (Schmalkalderovou), husoly s dálekohledy a'p'řistupuje k theodolithu, jednak s dalekohledem centríckým, jednak '13 e~oontrictkým, uvádí ,rektífika.ee a měření úhlů vert;kálních, na, konec zmiňuje t>e o theodolithu s busolou. Následujeře,šení .úloh. vyt)"čova,cícb při !p,řimce, pf'i kolmici. zkouší dO{l'Ustné délky kohnic, dále, vyšetřuj:e vz,dáleno,s,t. dvou bodů neptřístu,pných. Strněně zmiňuje se o sítích základnovýc,h, o Beslselově a Jatlerinově z.ikladnovém Sltrojia zásadáoh pro sítě trig-oMItle1:rjcké.PtoMrá Jt)r.otínání v,před,8tranou i zpě,t, dále rozšírenou úlohu protiná,ni zpět. Nato při's,tupuje k řešení úloh v rovínné sOUJstavěp~av()úhlých souřadnic, e.Ela Y je def4J,ována lrleridiánem. osa X je k ni kolmá, azimut počítá od severu (+ Y) k východu (+X), přels jih (- Y) llazálpáď (- X), zase k severu. V, této soustavě zcela prot.i-. chftdné analytické g-eómetrii p,rovádí pak v,šecky úlohy, jež se řeší y soustavě souřadnicové. Na!tb nálOleduje oo:x:tant a, rozvrhl sítě ,p,odrobnÝ'Chnřm-k Dro zaměřoválllÍ. sítě polygonální. j'ch· výpočty a význam nevyhnutelný,ch chyb. Jako zvlá,štní přÍJpa,d uvádi Ť:ahy '" pravými úhly a tahy husólní. N'ato následuje stať o mě'řítká.ch tramvel'&á,1ních, o l'edukičních kružídlee.h~ o pantografech. o vynášení obraz'C~ a.polygoná,lnrc!h taM_, ·po nichž je uvedena stručná stať o ítalskémkata.stru. Pak p,róblrá autor měření výšková. uvažuje o zdánlivém a skUltečném horizontu. 10 1l1,tích a &trQjich nivelačníCh, které třidí dle l'tl}ojení lib<e'ly a dalekohledu, ,podrobně je popijluje .. jakož. i jejich rektifikl1ce, končí écrmetry a clisimetry a přechá:zí kbaroinétru 'Fcrtihovu Il.. Na~detovu. Pak řeší úlohy niv~lačnl, uvádí vzoryzáP'Ísníkůa zaJbývás8 nevyhnutelnýmichybalIli y niveladc,h. Přesná nivéláce itals.ká začáta byla 1879 Ital. voj. zeměů. ústavem a p:ři.pojována je Ihareografuin u lIlě,sta Lívorno. Janova, Benát<ek, Porto COTBini,Ancona,

1930/77

CivitaV'ec,ehia a NeaJP'Ole. Pak odvozuje. základní rovnice pro výšková měření trigonometric.ká a uniňuje .se o prace~h, které prováděli LotPerfido" Veuturi, Soler, Reina, Ciccouetti, "abyzjilltiJ.i itaJský koolfidenJt. refrakční. Na.to ,probírá lpIOdélné i p'říčué profily, plány kotované i vrstevnicové, jic,h sestrojováni a úlohy v nich řešené. . Pak přist'1lJPuje k; ta.e;heomettii (italsky též celerimensura) a probírá dva typy těchto strojů, Oleps a tacheometr, popisuje konstruk·cI, rektifikacea odvozuje zákLadni rovnÍiee pro "Vjpočet vzdá,lenosti a vý,šky, jakož í ,pro vý;počet souřadnic. Uvádí, některé tabulky, .s'est:a.vené pro ty:to výpoč'ty, jako Orlandiho, Berlettiho, pravítka logarít.hmická a gra" fické tahuJky. Konečně popisuje stU! měřičský, jeho 'součástky apomŮlckYlpro práce stolové., probírá úlohy řešené. stolem a zvláště protínání 'zpět.. Posle dni 8Itať věnována je' a,grimensuře čili určování ploch částí povrC!hu zemského a to z přímo měřených veličin, z veličin odpi~hnutýciJJ na ,plánu a ,konečně mechanickými pomůckami z plánu. Odvozuje základní vzorce z měr poJ4rnícha ze souřaJdnic J?ravCYúhlých, pro hranice zak,řivené uvádí ·rovnici Bézoutovu a Simpsonovu, dále goraficke přetvořováni obrwzců 'VylučovániÍm vrcholů. Pak probírá konstrukce planímetrů, jejich the.orie a rektifikace. Jak() příklady uvádí dělení trojúhelníka a vyrovnává.ní ,hraniclJ'{}zemků. Ke konci jsou, připojenY. něk.1JeIré, .tabulky .. Kniha je zajímavá nejen zpracováním a řaděním látky, nýbrž i stanoviskem autora, které zaujímá k jednotlivýms,tJatím, které .často jest odc.h!ylno_od obecně uznávanýc.h rozvrhů v geodelsíi nÍ'žší. . Pk. V()jenEiký zeměpisný ústav: Výroční zpráva zal rok 1928. Stran 94 krom příloh. Y. komisi knihkupectvi F,r.. Řivnáče, Pmh:a JI. Vydal V. Z. Ú. Pra,ha 1929. Vpublik:a.ci je materiál uspořádán dle ohvyklé již osnovy: vylíčená činnost jednotlivých odiboefova. Vlastní polní práJce trvala tři neděle {krom Qpatření dat kontrolních.) Odbor pokra,čoval v tri:angulaci (ITl. a IV. řád) v úZlemí kol Brl1dské střelnice a dále u VQtic" kterážlto kr8ljin:a slouží: ke evičebnímu. malpování navětěvovatelů kursů torpografický;c.h. 'Se dvěma odděleními prováďěl pře,sriou nivelad na Slov'ensku a, Podkar:patské Rusi; qsadoil 546 značek výškových a, nivelova,l 253 km tra,tí :při 7400prestavá,ch. Top o g ra f ic k Ý Qd hor věnoval se s osmi to.pogra;fy novému měře:ni .(1 : 10:000 a 1: 20.0(0) v B~dech, Hlučínsku a západním Soleizsku. V měř .. 1 : 10.000zp,racovaJ 227'5 km?, v měř. 1: 20.000 548'4 km'. Při tom Ul'čeno průměrně vý,škově na 1 km2 257 hodů v prvém a 60 bodů v měřitku druhém. Rev,ise (mapy spec,iálni) v~tahova1a se na plochu 2252 km',. rea.mhulace (map,y 'P'Ůvotlmí 1: 25.(00) pak na 1071 km'. Rři nových pracích mapovackh dá-vási od,por 'záležeti 'na opátřen.í podkladů !pro ElJ)rávné orientování ,pantogorafov,ané kJitky. ' . . . Zpři,pojenýoh 'pojednání zaujmou zvlá,šť st'ati: Dr. L. B e ne ,š e "Relativn~ změny délek imárových drátfi při měření základny u Mukačeva", p,lk. A. Hli uk a"O znárorňov~ní terénu v to.po/lira,fických plánech: a ma~á,ch" a štkpt. J. Pe t e rky "K moderní Jetecké stereofo-íogTametrií". Tato pOfllední stať oby zíSlk:aJa,kdyby autoru hylo dáno více ,místa. k re,p·wdukci detaí1níc·h obrazů (schematkkých kreslťlb),.Hmiž by ,překlstava o funkci popisovaných strojů byla usnadněna méně zafwěcenému čtenáři. . ,Z yÝročni zprál'Vy j~'patrno<, že činnost V. Z. Ú. neo,c'babuje, aJe roste azas!ouží tudíž trvaJé pO'zorno&ti 'z.eměměřičských kruhů. Při větší úča.sti měřickýoh inženýt'Ů n.a díle,. kterB ústav; koná, dala by se činnost jeho v odhorném smyslu ještě lépe usměrniti 'a výsledky úkonů jeho přiz,pů,sohiti větší měrou i potře,Mmcivílní veř,ejnosti. Švýcarský ústav, jelwž 'P·ráJce mají I8větové jméno, .má jako topogor.a.fy;{1 geodety vesměs vysokoškQwsky V'zdělané technikY' a .jist~, nebylo by na škodě čs. V. Z. Ú., kdyby rozhojnil malý kádr svého zeměmě1řičsky vzdělaného důstojnictva. VývO'j vědy a praxe géodetiGké, jejíž

1930/78

složkou jsou měření topografic.ká, žádá tuto reformu. Čím dXíVilltato věrná reforma se uskuteční, tím di'íve se V. Z. Ú. včlení v řadu oněch státních orgánů technieký.ch, jichž činnost je podkladem pro národohOlSlpodáiskyvý,znamnéúkony inženýrské. Ri'tžička. Odborná pojednánI

., ~asopisech.

Zprávy veř. si. tecbn, č. 4. Fiala: Poznámky k článku, Dr. Semeráda ... Uspořádání geodetických základů .. , O. 5. Š r ů t e k: .D,oplněk k článku "Úhloměrné kružítko ... " (1923, str. 611). Sem li rád: Hlídka zeměměřická a fotogran:J.etric)d. -ec. Technický ob!l.or, Č. 3. Tom s a.:, Prustoróvé !pIfo.tínání'zpětI1é(dokonč.). -ec. Stavební rádce,č. 99. J. J. F.: Prakse amerického ooohodu pozemkového. O. 102. O podávání námítek při vyvlastňování pozemků k účeh1m železničním. Nález N. S. S. ze dne 7. ledna 1930, Č. 21.760/29.O. 106. Úřad nemfiže zakázati majiteli pozemků ... prodej jejich .... Nález N. S. S. ze dne 27;listopadu' 1929, č. 21.390/29. -ec, .Pozemková reforma, čís. 1-2. M. K u nd r á t:. ,ppEml. NllJz.i.onllJ1e per 'i eomoottJe'nti" a její dlilQpru zhodnooeillípůdy v IWlii. Ing. Jar. Raj t r: vývoj katastru bývalé monarchie a Oeskoslovenska se zřetelem na Rumunsko. (Cást 1.) Úřední instrukce, vyhlášky a pokyny (hlavně o zaknihováni). Lesnická. práce', č. 12. Zvláštní číslo o 200 stranach, věnované Vzpomínkovým dnům Oeskoslovenského vysokého učení lesnického v Brně k jeho desátému výroči trváni 1919-1929. Prof. Dr. Ti c h Ý přispěl článkem: Nejnovějši metody geodetické (s 8 vyobr.). , -ec. Fotografický obzor. č. 2/1930. S o u sed ík :. Fótd~ť:;imetrie~ -ec. Joumal des Géomětres et Experts ftan~ais, "člÍs.\"1'2.D Uff af {)u·r d: Réformes foncíéres et cadia.Sitredans les Pay:s du Levant.Sopot,sko: NooveUe méthode ÍJndirooteet prooise de IÍlesw:e des :Loillgueurs. Ti.idschrift VOOl" Kadaster en Landmeetkunde, čís. 1. z 1930, Ti e n str a: O formě křivky chybné (dokOlI1Č.). W i ech e n: Ještě jednou o požární zdi. The Joomal of the Surveyors Institution; 1929. Oe rve ne c: Výroba vlny a trh. Škotskél,zákQiIly(horní a lesnJÍcké).Srp e n: Lodiní, inženýr:~á a strojní vý~tava. Leslie S. Wood: Zpfisob prOlstorového měřeillÍ Btavebn;ho dřÍIVÍ.Listopad..Brown: Odbyt dřeva. Odvodňování dreillážemi a zavtlažolVáni.Pro 5 i n e c: Znánidnění dolů. 1930. Únor. Healing: Význam inž. práce. . " Meroieclbas uo Kulturtechoikns 'Vestnesis, 1930, čís~'1-2. Náv,rh zákona o pozemkovém ka,t1aIstru.Jan E' on s: Nuitno&tspoluprác3 zemělměřičU.Při navrhování zákona O pozemkovém kata:sttru. O.: Lac,iný či dmhý kata&tr? S 1a u ci ťiaj s: O stavu námořských map v Loty&sku. reO/l;e3R'6T (Geodezis.t), 1929. čís. 11. Der ev j a n k.(); O kMtografickýeh pracech v SSSR'G ó r j a č e v: Kombinace PěvCůvova dvojhvě1Jd'ík U]'čeni.geografické šířky. Je 1'š o v: LeteclklÉJ snímání.. (Pokrač.) S O' lov.i e v-S mi r n o'V: Vyzkoušení teooolitu-tachyme1lru ze závodu "Geofysika". Androsov: Pře~~á nivolaceOděsy v r. 1928. (Viz též čís. 12.) D e b I e r: Jednoduohézhoto'vení p~ánfidle leteekÝ.chsnímkfi. Oiís.12. K a li n i n: PěitiJ1etýPflacovní pláll hlavního geodetického komité1;u.80 k ól'o v: O defo.rma
1930/79

preutlisehen Katasterverwaltung. Boe r: Das in ein Dreieck eingeschriebene Rechteck mit dem grol3tmoglichsten lnhalt (a čís. 4). č:. 4. A 13ma n n: Die Rechtsverh:Htnísse der Landmesser. Č. 5. Lip s: Zur Berechnung der Schnittpunkte. Č. 6. K a den: Richtungsbestimmungen im Bergbau oder in Tunellbauten. Č. 7. G o b e I: Das kommunale Vermessungswesen... F i s c her: Bestimmimg einer Geraden in uniibersicht1ichem Oelande (a pokr.). Wissenschaftlicher Lehrgang fťir Siedlungswesen (30. dubna až 3. května 1930 v Berlíně). -ec. Osterreichische ZeitScMift f. V., 1930, Čí,s. 1. P r a x ID e i e r: Die \ée.reinheitlichung d,er deut.schen Grundkataster. U lIH i CI h: Allgemeine mathematische Theorie der Umfahrung'&p,lanimeter in vektoranalytischer Darstellung. -ec. Zeitschrift fiir Vennessungsweseri. Č. 4. Cla u s s: Einheitlich€l Bezeichnung der geodiiJtischen Begriffe uIid Grol3en mit Buchstlben. - Ve.reinheitUchung delr Planda.rstellungsweise. Č. 5. G la n €If f: ". D.ber die gemeinsame Ausgleichung van Winkeln und Langen. Č. 6. AstronomischesNivellement in Argentinien. Br a·n d ,en b u r g: ... Einf1ul3 der Papierveranderungauf Fllkhenberec1hnung '" d'elssell1lBeseitj,gung. Sl" hro der: Grunde,igenfum uud Stiidtebaugesetz .. Č. 7. K oh b €I: Berechnung der Alzimti:te auf dem Erdellipsoid. S a mel: Der Durchgang des Lichts dumh €line planparaUele Glaspla;tve. L ti d.e m a n n: Die Entwicklung der Vermessungstechnik. O b €Ira r z ba c her: Vors,chrj,ft.en fi1r Zeichnung und Vervielfaltigung der Katasterplane in Bayem. M i t tel s t a ed: t: Land'eskulturausstellung 1930.' -cc. BildmessunJ( und Luftbildwesen, 1930, č. 1. B u c oh hol z: -Ober die Ausgleichumg 'Von Bildtri:mgulationen. L:a. cm a 11 n: Verfahl'en zur Bestimmung der Lage yon Luftfahl'zeug"en wahrend des Fluges. S ohe w i o r: Photogrammetrischer Kurs 1929 in Miinster. W. Se h.: VI. Ferienkurs mr Photogrammetrie zu Jena 1929. - Jnt. Photogrammeterkong'l'eB Zíirich 1930. --ec.

Zprávy odborné. PaDlátnl1lS.I.A. 2 rollu 1929 a stavoýská dvaha.

(Část II.)

Autorem druhého člán~u "Problémy slovenského katastru" je přednosta odboru XV. generálného fin. riaditelstva v Bratislavě, vrch. měř. rada Jng'. Jan Baše. Obeznamuje technickou veřejnost s novým katastrálním zákonem z r.1927 a poukazuje na úkoly slovenského katastru ze širšího stanoviska.. Jako přednosta odboru. na kterém spočívá hlavní zodpovědnost za slovenský katastr, řeší v první řadě personální otázku a jehommva je- mat,ematic;k.,v jasná. Na Slovensku má se: 1. zaměřiti 780 obcí o výměře 1,017.000ha v době 20 let (odhadnutý náklad činí 200,000.000 Kč), 2. reamblllOvati 1793 obci v době 10 let. Bere-li se za základ max. výkonnost úředníků, tak Je zapotřebí ad 1. 150 sil, ad 2. 290 sil a pro další vedení hotového operátu min. 60 sil, tedy dohromady 500 měř. úředníků a k těmto je ještě Z;,tp6t,řebí 750 písařft a počtářů. Počátkem roku 1929 je na uvedených pracech zaměstnaných 120 měř. úředníků, takže schodek činí už v r. 1929 380 sil, který stále roste. Ing'. Baše klade docela správně otázku: "Když nebude možno podstatně zlepšiti podmínky měř. úředníků pragm., kterak by bylo možné zlepšiti podmínky sil smluvních?" Případné různé úsporné opatření mohlo by schodek snížiti na 280 měř. úředníků. 3. Pro kanceláře bylo by zapotřebí 25 novostaveb o 18 místnostech, které by vyžádaly celkového nákladu 9,000.000 Kč, které nejsou obsažené v uvedených 200,000.000 Kč. Autor poukazuJe ria to, že jen za dokcrialé souhry fotogrametrie letecké i terrestrické může nastati obrat k lepšímu pro katastr. Řeší také celý org-anicky související souhrn dalších otázek a sice: a) obstarání hodnotných měř. příst,rojil pro tu armádu zeměměřiěft v ČSR., b) vyřešení otázky stálých figurantft, c) revisi a doplnění zákonodárství ohledně majetkového vlastnictví (komasační zákon, dědický zákon) a současně zracionalisování hospodářské. Autor lituje, že není sboru, kde by se sešel právník, národohospodář i technik, jehož hlas by byl respektován. Pojednává dále o katastrálním výtěžku a jeho vlivu na daně. Ke konci shrnuje Vše v několika výstižných slovech: "Stabilní katastr lze budovati jen ve stabilních poměrech." Autor nepochybuje, že uvedené kruhy dobře uvážily uvedené předpoklady, poněvadž jinak by byla 20letá lhftta čertov~'m kopýtkem (!), jinak dokonalého katastrálního zákona. Článek jistě vykonal informační a propagační cil v širší technické veřejnosti. Několik otázek se ale vynořuje: 1. Stačí skutečně uvedená doba k zdolání celého úkolu? 2. Budou veškeré pf8dpoklad.y,- které jsou vlastně z:ikladem celé práce, v takové době splně:JY, aby tato doba neměla vlivu na stanovený termín?

1930/80

D<Jsud máme tyto zkušenosti: a) vydání nového kata,strálniho zákona vvžádalo si 9 roků; b) od 16. prosince 1927 až do dnešního dne nemáme prováděcího nařízení ke katastrálnímu zákonu (započali jsme už rok 1930); c) jedrIotný komasační zákon, knihovní řád, stavební řád nebyly doposud uzákoněny; d) kdy bude vydána čs. měř. instnlkce? e) jak dlouho potrvá ještě revise systemisace a konečně s jakým výsledkem skončí? Je úplně správné, že se myslí několik let napřed a vypracuje se velkolepý plán, ale jakmile se přistoupí k uskutečnění toho plánu, tak se musí všechna kola a. kolečka současně a správně roztočiti. Že v tom stroji nastanou poruchy, může se s vel, kou pravd.ěpodobností předvídati. Uskutečňování započalo vlast~ě 1. ledna 1929. Bude se zde opakovati historie katastrálních měření a termín se bude třebas několikráte o řádku roků prodlužovati. Autor se zmiňuje o čertově kopýtku, ale ono z tohp ,bude dříve čertovo kopyto., Ing. H. Klusáček.

Zákony a nařízení. Uiíváni pozemkového katastru pro účely soudů. státníCb úfadů, ústavů a podniků. z výnosu min. fin. ze 3. ledna 1930, Č. j. 94;B43/29/HI 16,) Výnosem citovaným povolilo min. fin. další v § 8 kat. ~ákona výslovně neuvedené výhody, pokud jich soudy, úřady, ústavy a podniky státllí pro v Ý k o n v I a s t ní s v é s I u ž b y potřebují.· Jmenované instituce mohou svými orgány bez o mez e n í r o zs a h u: a) prováděti tužkové poznámky, výpisy neb opisy z písemného katastrálního operátu; b) vyhotovovati náčrtky nebo snímky podle příručních (indikačních) katastrál. map a pokud by tyto nestačily, také náčrtky podle ka.tastrálních map (i původních); c) nahlížeti do sbírky listin, úhrnných výkazů, vedlejších i pomocných částí pozemkového katastru a vyhotovovati si výpisy, opisy a snímky. K povolení použiti těchto· v)-hod třeba, by dotyčné orgány paříčně se legitimovaly. MenŠí práce, pokud uvedené instituce nejsou v místě katastrálního neb' berního úi'adu, provádí na požádání příslušný katastrální úřad, byly-li mu dodány tiskopisy vhodné k snadnému vyřízení. To však se nevztahuje na vyhotovení opisů, výpisů neb kopií, které musí jmenované instituce platit dle sazeb. Tímto výnosem zrušeny starší výnosy ze 3. března 1928, Č. 131.852/27, ze dne 2~. srpna 1928, č. 44.591/28 a z 10. listopadu 1928, č. 29.137/28, vydané před účinností katastrálního zákona. ' Opravy zákresů držebnostQÍcb hranic v mapách (§ 39 kat. zák.) POdle geometrických. (polobop,isných) plánů. výnOls min. fin.č. j. 30.011/30-III/6. Min. fin. stanoví v dohodě s min. sprav., podle ustanovení §§ 39, 42, 51 a 80 kat. zák., v předmětné věci takto: , (1) Vyhotovitel geometrického (polohopisného) plánu, navrhuje-li v plánu opravu znázornění držebnostních hranic na katastrální mapě, podle ustanovení § 39 kat. zák.,. jest povinen uvésti na plánu důvody. podle kterých dospěl k přesvědčení, že dosavadní zákres polohy a tvaru d01tčených držebnostních hranic se nesrovnává a nikdy se nesrovnával se skutečným stavem a že byl tudíž na katastrální mapě proveden zřejmě omylem. Kromě toho může plán doložíti prohlášením zúčastněných držitelů, že pravoplatně uznávají nynější polohu a tvar dotčených držebnosníchhranic. (2) Neni přípustno označovati na geometrických (polohopisných) plánech parcelními čísly, ani jínak (na př. písmenami), plochy, ležící mezi dosavadní kresbou Ilranice a kresbou, znázorňující návrh její opravy; jedná tedy katastrální měřický úřad při potvrzování souhlasu s novým označením pa-rcel nebo jejich díJcú na g-eometrických (polohopisných) plánech (bod 7, § 42 a § 80 kat. zák.), jakoby navržené opravy byly již v mapách provedeny. " (3) Kat. měř. úřad, zkoumaje podle ustanovení § 80, odst. 4. kat. zák. geometrický (polohopisný) plán, na němž jsou navrženy také opravy chybného nebo nepřesného zákresu držebnostních hranic dělených nebo ve tvaru měněných parcel (souboru parcel),. upozorní, pokud snad není o opravu již žádáno, vždy knihovní sOlj.d na tyto návrhy a na okolnost, že bez dřívějšího nebo aspoň současného provedení oprav nelze dělení nebo změny tvaru parcel (souboru parcel) provésti správně a úplně ani v mapě veřejných knih, ani v· katastrální mapě a doporučí mu, aby v zájmu správného a úplného' provedení zamýšlených změn .ve veřejných knihách a v pozemkovém katastru, ještě před povolením žádaného dělení nebo změn tvaru parcel (souboru parcel), zahájil říztlní za účelem projednání příslušných oprav. Ministerstvo financí zároveň upozorňuje na ustanovení § 52, odst. 1., kat. zák., podle něhož jsou úřady nebo státni podniky, oprávněné vyhotovovati geometrické (polohopísné) plány (§ 51 ka,t. zák) a úředně oprávnění civilní geometři (zelllěměříči) povinni uvésti na plánech jimi vyhotovených (§ 51 kat. zák.) veškeré údaje, nutné k .opravení oněch zákresů, které stran předmětu s v é h o měření shledali chybnými. (Výtah

1930/81

Nebylo-li by lze provésti zaplsem (§ 86 kat. zák.) v pozemkovém katastru na podkladě doručeného knihovního usnesení a geometrického (polohopisného) plánu opravy zákresů povolené knihovním soudem, poněvadž tyto nerozlučně souvisejí s dalšími opravami zákresů předmětů, kteréž nebyly předmětem měření vyhotovitele plánu, provedou se takové změny záznamem (§ 87 kat. zák.) a zahájí se o nich nutné šet·ření za účelem zápisu v katastrálních operátech, nejpozději při nejbližší občasné přehlídce pozemkového katastru.

Zprávy stavovské. Nás stav v Anglii. T h é D i l' e ,ct o l' a t e o f 01' dna n c e S u rve y (ředitelství zem. vyměřováni) obstaJrává provádění měření a uvádídJo prod!eje výborné mapy a ,plány ve v,šech 'žádoucích měřítkách. Železnice, vodní a důlní Is,polečnosti :potřebují pro 'Své zvláštní účely vlastní pře!IDé plá!llY, které pa,kj bývají vypracoválllY ,priviLzeměměřiči. Vlastní činnoSlt zeměměřiče jel mnohem rozmanitější a ,širší. Vidíme je~i ve funkcí-clI inženýra, architekta, odlIadce a notáře a ,právě
-ec.

1930/82

Z ústfedf Spolku čs. Inien'frů stlltnf měř. sluiby. upozorňujeme kolegy, aby náležitě rozlišovali spolky, a to náš měřičů, je1ikoi zaměňováním jich vznikají značné potíže pokladníkům

a Spolek ČS'. země. i v evidenci členů.

teské -veřelnostl technické' Po dvacetileté praCI podařilo se ze zatímního učebného běhu '\ yhudovati ucelené studium zeměmě.řiekého inzelllýrstvi. Tato výz1Illamná přeměna přicMzi právě ve vhodll~ době, kdy zeměmělřické práce katastrá.lně i topognfické maJí při pořizování nových země. měřických děl plnilti úkoly pro nlzné oddíly vědní i administrativní. . . _ Zeměměřičtí inženýři stávají ~e d:lležitým oddflem technického dbavu. jenž má pracoVlaiti na 'významných státních úkolech, od jichž správlllosti závisízdar řady státních op3ltřeni. Mají-li z v~sokých škol technických vycházeti zeměměřič-ti Í1liŽenJý:ři zdatní v novodobých pra.cích nejen s věidlomostmi odborn'Ý'Jllfi"ale i se široce založeným námorem světovým, jelsrt jim třeba rozšířiti svůj rozhled i mimo obzor sV!e užší školy cesmmi ku praktiCikým pracím, do jinýcl1 ústavů: a dle možnosti i do ciZiiny zahraniěni. Ježtopráwě temw obor navštěvuji posLuchači nemajetní" jest možno zmíněný úkol plniti jen s pomocí miillliOŠkolskéveřejnosti podporou pro nově z3lložený "ExJkursní fond oddělení zeměměřickébJo inž,elllýrstvi při če,ské \Vysoké škOl1etechnické Vi Bruě". DOIVolujeme si tudíž zdvořile požáAl!ati o la'skavou peně.žní podporu svrchu zmíněného fondu, j,iž si vypmšujeme na "šekový účet 128.195 - Brno". _ Stvrzenka poštovního úřadu j'81st stvrz 'ním příjmu O'bnosu, za který tíIIIJto předem projClVujeme díik a uznámí. KJaždý; obnos jest pro tuto dobrou vlěc vítanrou podpOil'ou. ~a kUTatQlrium fondu Dr. A. SemocáJdi, t. Č. správce fQlIldu. Za kurat·.riulll fondu: Dr. A. Semerád, t. č. správce fondu.

Projevy členstva. K poměrům v kata8tr. měř. úřadech. Diskuse o poměrech úřednictva katastrálního měl by se zúčastniti každý kolega. Mluvím-li o poměrech, mám na mysli nejen naše postavení hmotné, ale hlavně morální. Doufali jsme všichni po převratu, že do nového státu vstupujeme s největšími nadějemi na reorganisaci celé katastrální soustavy. Zklamali jsme se. Již první osobní ambice znemožnily převedení naše do ministerstva veřejných prací, všeobecná liknavost pak způsobila dnešní nespokojenost. Nadávání skuhrání, žalování, to všecko. nepomůže. Každý musí přiložiti ruku k dílu, každý musí začíti sám u sebe. Celé naše nešťastné položení spočívá v našem podřízení úředníkům právníkům. Naše 'přidělení do ministerstva veřejných prací osvobodilo by nás z tako~ vého poručnictví a postavilo nás vedle ostatních techniků jako rovnocennou složku. Není-li dostatek síly, ani chuti k tomuto osvobození, pak nutno počítati s nynějším stavem a snažiti se v rámci možnosti učiniti službu katastrální snesitelnější. Nutno však konstatovati, že naše oddělení v ministerstvu financí koná pravý opak. Uzavřelo se na deset zámků a má-na mysli jen disciplinu a bezpodmínečné vykonávání prací. Takovéto odloučení vedoucího oddělení od osta.tních úřadů nemůže nikdy přivésti ozdravení. Proč právníci různých odvětví a hlavně finančního resortu, konají častější konference u vyšsích instancí, a proč takové konference nekonáme my? V každém podniku musí ředitel přicházeti ve styk se svými podřízenými, vyslýchati jejich stesky i návrhy na zlepšení provozu. Že by prospěly porady katastrálním úřadům, o tom netřeba pochybovati. Doby, kdy jednotlivci mohli rozhodovati a poroučeti, jsou nejsmutnější kapitolou státníčh podniků a jest třeba v budoucnu se jich vyvarovati. Každý - kdo poměry v našich úřadech zná - musí doznati, že chuť ku práci jest veliká, že se nám však podává něco, co nám tuto chuť ortravuje. Domáháme-li se něčeho lepšího, nesmí nikdo v tom spatřovati osobní útok anebo znad závist. Každé zlepšení dole přináší proud zlepšení výše, tak~e vedoucí činitelé nesmí nikdy přezírati svých podřízených. Snaha naše nese se za lepší a plánovitější organisací naší práce. Sype-li se na nás lavina normálek a různých nařízení, nemůže přece nikdo počítati ve výkonu prací s jednotkami předválečnými, když i provádění práce samé doznalo zcela jiného a složitějšího způsobu. Z těch důvodů by pon:dy s našimi představenými přinesly veliké plus pro službu samu, dodaly by chuti ku práci a přinesly ozdmvení do našich poměrů, Otázka úhrady mohla by býti hledána ve zvýšení úředních poplatků, které jsou dnes minimální. Zvýšení dosavadních j}oplatků a zavedení nových zvýšilo by význam katastrálních úřadů a mohlo by jich býti použito ku hmotnému zlepšení celého stavu. Byl bych povděčen, kdyby ministerstvo financí, resp. naše oddělení o mém návrhu přemýšlelo a jej také brzy uskutečnilo, neboť jest nejvýše nebezpečno neléčiti roztrpNmost svého úřednictva. -k.

Rúzné zprávy. Vypracování ideového plánu re~ulačniho a zastavovacího pro obvod města České Třebové. Soutěž jest veřejná, anonymní a přístupná všem odborníkům Čsl. republiky.

1930/83

'''Yh~i.~i:~~~~:~~ji~d~~:~ , Soutěžný návrh má obsahovati: a) Vyhotoveni užitkového plánu ideového v ín~t\ fítku 1: 5000 s ohledem na hospodářský vývoj města a případné připojení blízkých osad k městu. b) Vyzn::tčení kostry projektované regl\la!lll a plánu. c) N~vrh re.gula.ce 'f měřitku 1: 2880, zakreslený do pomůcky. d) Vyznačení dů,ležitých Vr()filů terénníc4 výškovými kotami. e) Průvodní zprávu strojem psanol\. ;) Obálku s jménem autOra,•. g) Seznam všech listů a příloh. '. Soutěžné podmínky vydá, případně zašle městský ~řad proti zaplacení částký 200 Kč. Projektanti mají podati závaznou nabídk~ na provedení podrobného plánu upra" vovacího, tedy způsob provedení, lhůtu a. cenu. .ď Rozmnožení personálu triangulačni kanceláře ~ reprodukčníh.o ústavu bylo povoleno výnosem ministerstva, financí ze dne 30. března 1930, č. j. 506 prés. Dle vypsaného kon. kursu pi'ipadá na měř. úředníky z obvodu zem. fin. řed. v Praze 7 míst, z nichž 1 P~ službu v reprodukčním ústavu, ostatní pak v triang. kanceláři. Místa jsou dosažitelná' měř. úředníkům s tříletou výkonnou pta-xí katastrální a aspoň s velmi dobrou kvalifi. klicí. Konkurs na místa. ta končil 30. dubna 1930. " Statietika ze~čů v' N~ecku. V Německu je1sitasi 466() zeměměřičů a podohd odborně vzdělaných. Z toho přip'adá na Prusko 2670, zbytek na něm. spolkové země; V :Německu připadá 1 zeměměřič pruměrně na 100 km2 plochy nebo na 13.000 obyvateL Ježto asi 11% prusktch k,olegů jest soukromně činno, případá tedy na 1 soukr. země, měřiče obvod' 650 km' nebo 87.000 obyvate~. ' Ve spolkových zemích, ku př. v Sasku, připadá na 150 km2 plochy nebo 49.000 oby' vatel 1 soukr. zeměměřič, ve Wurttembersku na 500 km2 plochy nebo 65.000 obyvatel a pod. jinde. V některých však spolkových zemích, ku př. v Bavorsku, není vůbee instituce soukromně činných zeměměřičů; (V ČSR. jest 370 ,civilních geometru, nepočítaje stavební, kulturní a lesní inže· nýry s autorisací geometra; připadá tedy jeden civilní kolega na 380 km2 plochy nebO 36.800 obyvatel.) -(!c.

Zprávy osobní. ZPráva z českého vysokého učení tecbnického v Praze. VysokáškoUt speciáJníctr Státní zkoušky v době od 1. ledna lU30 do 31. března 1930. O d bor n o u stá t n í z k o u š k u na učebném běhu pro vzdělání zeměměřičl\, pL'dle nařízení z r. 1897 složili pánové: Václav Hořejší z Družce u Kladna v Čecháchi Karel Schwippel ze Sosnovic v Polsku, Jan Novotn);' z Nymburka v Čechách. Druhou státní zkoušku na oddělení zeměměřického inženýrs tví, podle výn. min. šk. a nár. osvěty ze dne 4., července 1928, Č. 54.971/28-IV,' složili pánové: Vojtěch Svoboda z ťříbora na Moravě, Boris Gjurov z Mislovštice YOkres~ Trnském v Bulha.rsku, Oldřich Lodr.z Plzně v Čechách.' Druhou státní zkoušku na oddělení zeměměřického inženýr'S tví, podle výn. min. šk. a nár. osvěty ze dne 14. července 1928, Č. 59.671/28-IV, vY~. konali pánové: Georgij Majackyj z Charkova na Ukrajině, Grigorij, Kosenko z Bahmuťlf v Rusku, Ivan Akimov z Tif1isu v Rusku, Alexandr Fenin z Charkov'a v Rusku,J~n.; Zahradník z Kutné Hory v Čechách, Teofil Tomorug z Vasyleva v Bukovině, Antonín' Knapp z Piňovic na Mora.vě, Jan Čermák z Přišimas v Čechách, Fedor Anikin z Gun-: qorovské v Rusku, Osta.p Hrycyna z Peremyliva ve Vých. Haliči, František Šilhánek ze Žižkova v Čechách, Jindřich Chmel z Phvozu na Moravě, Jan Nekola z Hrožnovic; v Čechách, Evžen Prychoďko z Kamence Podolského na Ukrajině, Nikolaj Něměenko .. z Petrohradu v Rusku, Alexandr IVianov z Kijeva v Rusku, Jan Mazura z Brna na Mo,,: ravě, Boris Kolominský z Konstantinogradu v Rusku, Mikuláš Kunfer z Varšavy v Pol~ sk u, Jaroslav Melzer z Horažďovic v Čechách, Alexandr Leonovičz Mohileva Podol~, ského v Rusku. ' . Právo k užívání stavovskéllO označení "Illl{." získali kolegové:L. Malý v' Klato-: vech a M. Weisel v Chustu. ' . Jmenování ve Stát. pozemkovém úřadě. Do 5. p'~at. stupnIc€: ipovýšellli měř. komF safi: Vlad. Odehnal, Karel Karel a Ing. Jos. ŠtádIer. , ; .' Osobní změny ve sta~u měřičských. úředníků na Slove,nsku (leden, únor). I. Při.,' 8, ti: měř. konc. Vítězslav Krejcar (Kapušany) a smluv. měř. úř. Ing. štefan Didor,i, tKrupina). II. Pr o p u š tě ni: Ing. Josef Vysoký a Manuil Korobčenko. III: Měř;> komisaři jme n o v á ni: Leopold Lowy (B. Bystrica), Ing. Juraj Šlechta (BratIslava);,; Hubert Krča (Tornala), Ing. Ivan Koň (Upt. Sv. Mikuláš) a Ing. Josef Bašta (Košice)'i, IV. Pře I o žen i: měř. konc. Pavel Tyrolt z Bratislavy (i. k. v.) do Trenčína (i. k. v·k a měř. konc. Fr. Kotouček z Prievidze (k. m. li.) do Treněína (i. k. v.) nauk.

i

"'.';'J<

Za redakci' zodpovídá Ing. Jos. Růžička. Nakladatel: Spolek českoslovonských

1930/84

Tiskem Polygrafie'v Bl'ně. zeměměfoičfi v Pl'aze.

v

v

v

V

/

ZEMEMERICSKV VĚSTNÍK •••••••••

6 193

O

ČASOPIS SPOL~U ČS. ZEMĚMĚŘIČŮ XVIII. ROČNíK - V SRNĚ 1. ČERVNA 1930

I( letoším třem mezinárodním sjezdům zeměměřičského

rázu.

Letošní rok dává, zeměměřičllm příležitost k absol~~ování tří mez.inámdnich sjezdů, ktelré ve své pods.tatě spada,jí buď ryze neb ZČá8ti do okruhu pusobnost,i na,ší. Je to sjezd fo t og r a m e t r i c k Ý (konaný v době od 5. do 10. září v Curychu), o kt<8'rémot.ilSkujemiEJ níže několik informa,čnÍch dat, dále sjezd zeměměřič.s.ký (konaný od 10. do 14. září v Curychu), jehož program přinesl ná,š ča,sopís na str. 67 letošního ročníku, a sljezd g eo diet i c k 0g.eofysikállní, s pwgramem, který přínels!8'meV' čísle příštím našeho č.asopisu podrohně. Poznamenáváme, že naše' kruhy s odborným 'zá,jmem sledovaly jednání illezináirodního sjezdu geografického v Bělehra.ďě, nedávno sklončeného. Třetí mez.iná,rodni kongres fotogramertrictŘ:,ý má v programu krom výstavy plánu a st,roj:fr snímkoměřických ukáJzati účastnikum dosavadní výši vědy feto~ramet,rické a to, ve formě přednášek na témata speciá.lní, dálle deba,t a zpráv. o výkonech,úskaných jlednot.Jivýmistá,ty v tomto obom. Refe,ráty z .jednotlivých sltát.ůJotiště,ny budou před kornáJnímkongresu v publikaci "Les .archive,s intornationalesi de la Photogrammétrie", jejíž řízení mají profesoI'i &,eschlin, Doležala Eggert; tamtéž butloUJ uveřejněny vědelcké přednášky, ·připraVlernépro sjezd s,amotný. VeštŘ:médotaJzy řiďte, na' adresu: Dr. Ma,x ZeUer, ingénieur diplomé, Zunch, École polytechnique fédéra,Ie, generállního sekretáře, který dodá pod.robné .uotazy, formulá,řei přihlá,šek, z,ařídí ubytov:ání a pod. Progra,m: Pátek 5. září. Porada zástupcu národních sekcí o stanovách Mezinár. společnosti ::prf> fotogrametrii dle návrhu švýcarského. Sobota 6. září od 9 do 12 h. Proslov rektora techniky curyšské, prof. Dra Eg-gerta :2 Berlína. Referáty národních sekcí. Volby představenstva v komisích. Od 15 do 16 h. ,zasedání .komisí pro fotogrametrii pozemní, pro stereoskopickou radiografii, pro foto;grametrii v architektuře a technice a komise pro výchovu posluchaěu ve fotogrametrii. · Na.to se koná výlet po jezeře Curyšském do Rapperswilu. " Neděle 7. září o 9 h. Přednáška Ing. Wilda na téma "Optika ve fotog-rametrii". "O 10 h. pokračování v jednání komisí, jako ve čtvrtek. Od 15 h. zasedá komise pro 'ieteckou fotogrametrii (fotografování jednosnímkové a převáděcí aparatury, fotografování stereskopické a automatická restituce snímků, letecká triangulace). . Pondělí 8. září. V 8 h. zasedá komise pro letecké snímkoměření, později komise · "pro objektivy, uzávěry a desky fotog-rafbké. Mezitím zasedá ústřední komité. V 1[' h. ,":k.oná se hlavní schůze Mezinár. spol. pro fotogrametrii. Večer v 19 hodin je pořádán · oficielní banket v Grand Hotel Dolder. úterý 9. září a středa 10. září je věnováno k návštěvě feder:ilního topografic, .kého úřadu v Bemu, a prohlídce továrny proslulé firmy H. Wild v Heerbruggu, což de"tailněji bude oznámeno při hl á š e n Ý múčastníkum sjezdu. ...•. Co se výstavy týče, lze souditi, že bude neobyčejně dotována stroji, plány a měřickými snímky. Bude umístěna v polytechnice, kde jsou odbývána sjezdová jednání. 'BrohlídlUt leta.de,l, U1Žitých'Pro letecké snímkoměření, je, v Dubendorfu. Pro dámy, doprovázející kong-resisty, je připraveno příjemné rozptýlení v podobě výletů po jezeře, v letadle a romantickém okolí Curychu.

1930/85

Má tedy letošní rok připraven proz,ern.ěom€řiče bohatoU žeň. Bude na Mšich .č
Nové zařízení pro pozorování libely u nivel~r"čníc'h strojů. Ing. B. Pour.

Firm.a Fennel v Kas,selu zavedla v poslední době u s,vých nivela,ční.cíh strojů nov:inku, která, může velmi podstatně urychliti a usnadniti práci a zlep-cšitivý:sledkypři nivelování. Je' tO' vlastně dvojí - myšlenkou sobě podobné - zařízení, ktérým se pohodlně převádí obraz urovnané libelypřímo do oka pozorovatele (obr. 1.).

1930/86

Nad středem trubicové libely upevněn je systém hranolů, z nichž dva

nejbájnější

umís.těny js:ou tak,a.by

zachytily ohrazy obou konců urovnané

bubliny. -Obrazy svedeny jsou potom do slabě zvětšujícího mikmskopu, jehož osa je rovnoběžná s osou dalekohledu a jehož okuláir leží těsně nad okulárem dalekohledu. TmbiC'ová libela, opatřena je jemným dělením. Pozorova,td vidiípři urovnané Lbele v mikroskopu obraz bubliny značně zkrá,cený, poněvadž iJrranoly zachytí a. převedou pouze j.ejí zaobrenél konce. Bublina jeví .se tred.y v okuláru mikroskopu jak naznačeno v obr. 2. P:o-zorov.a.telobisáhne snadno oba konce bubliny jedním pohledem a může pohodlně a. jistě bublinu zal8taviti mezi zvětšenými dílky libely. Zvýšení přesnosti při nivelování spočívá hla.vně v tom, že, těsně před odrečtením na lati přesvědčí:IllIe:s.o krá,tkým nahlédnutím do mikmskopu o spníNné poloze bubliny. Oko přizpůsobené p'ťo pozorování latě v dlalekoh13du není nuceno měniti svůj akomo~ dovaný sta.v pozorováním bub~ liny buď přímo nebo v zrcátku, jak S1e' ob~č8ljneďěje. Tak'é Ohr. 3. všechny pohyby těl:a pozorova-

1930/87

tel'e kolem strojel, které jindy v poslední chvíli před oď!ečtením mohly urovnahou bublinu pohnouti, zde přestávají, když pozorovatel není nu~;en př.e'cházeti a nakláněti se. Timtowalým, aLe jistě účelným zařízením' mohou býti dodate'ěně opatřeny všechny nivelační stroje, pokud ovšem mají jednoduchou, pevnou libelu t,rubicovou. l\fyšlénky - po'zorovati urovnanou bublinu librely před odečteIiÍm na. lati bez pohybu těla ~ použito bylo ještě lépe v jiném spojení s' nejnovějším typem nivelačního .stroje F'ennelova (obr. 3.). U něho trubico,vá; libela, opatřená jemným dělením, upevněna je- na podlož,ce dalekohledu, po levé. straně jeho. Nad dělcnún libelypřipe'Vllěn je OP€t hranolový systém s' mihoskopem, jehož optická o'sa je rO'Vlloběžnás osou dalekohledu. Tuhus mikroskopu je pravoúhle zalomen'a ústí do ďa.1ekohledu před jeho okulárem. Obraz bubliny hranolovým systémem zkrá,cený jak 0' v předchoúm připadě lomí se .pak dvakráte v mikrosklopu tak, že' v zorném poli dalekohl8du pozorujeme v soui'l,edství obrazu nivelační latě zkrácený obraz bubliny, urovnaný vzhledem k vodorovné rys.ce nitkového kříže (ohr. 4.). Cena nivelačního stroje, opatřeného tímto zařízením není nijak zvláště odlišná od běžných cen nivelačních strojů: pro technickél účelie, a může- tedy býti novinky skutečně prakticky využito. RéSumé: L,e nouveaUarl'aIlgJement des niveaux pour les obs'ervat i o n 'Si d e 1a ob u 11 e, ďa i rconS,truit dam les >ateHers de Fennel a Cassel. Pour la lecrture directe de la position de la bulle d\1ir et de la m're de nivel1ement on emploie un systéme des prismes' 'pour mettre l'image d3 la buDe ďair ft coté de la mire. Cet arrangementestcostruit en deux type 8. l

Učiním nyní malou odbočku, vhodnou i proto, že také zeměměřiči jsou někdy nuceni měřiti přesně čas. Neg-ativní hodnoty 8 umožnily neočekávané zdokonalení chronometru. Chronometry, jsou-li opatřeny kompensačním nepokojem z ocele a mosazi, vykazují chybu, na niž poukázal Ferd. Be I' t h o u d roku 1775, známou pode jménem chyba Den t o v a, který znovu na ni _upozornil r. 1832. Bývá nazývána také sekundární chybou chronometru. Záleží v tom, že rušivé účinky, vyvolané zmenšením pružného ohybu spirály a čára oprav, dosažených kompensujícím nepokojem, nemají stejný tvar. V obr. 3. představuje OS změnu modulu pružnosti kovu, z něhož jest zhotovena spirála. Křivkami AO a OL vyznačena jest roztaživost ocele a mosazi. Působení kompensačního nepokoje jest úměrné rozdílu pořadnic těchto dvou křivek, který náhodou jest dán čarou OB přibližně přímou. Korigujeme čáru OS čarou OB, t. j. křivku korig-ujeme přím~ kou. Nemožno provésti nic více, než zajístiti koincidenci přímky a křivky ve dvou boL dech, na př. odpovídajících teplotě 0° a 30° C. Chod hodin bude vyznačen potom křivkou OM, která nabývá při 150 C maxima odpovídající asi 2 vteřinám. N ahr:tďme nyní ocel kompensacního plátku. niklovou ocelí, je· jíž roztaživost má kvadrat.~t.t. t tický člen negativní a (\ kterou vyznačme (obr. 4.) křivkou OAN. Vytvořme, jako předtím, rozdíl mezi souřadnicemi OAN a OL; budou znázorněny jakousi křivkou OB. stejně'zakři. veuou jako kr-ivka 08. Věc lze zaříditi tak, aby

1930/88

'křivka OB byla symetrická, Bčarou 08 ve všech svých částech a tím odstraniti úplně sekundární chybu chr nometru. Na základě této myšlenky dva výrobci chronometrů Na rdi na Dit i s.h e i m užili nového vyrovnávacího nepokoje u svých chronometrů. Od té doby není továrníka, který by nezavedl nový vyrovnávací nepokoj, vyjma snad několika hodinářů anglických, kteří se přidržuji se zbytečnou houževnatostí způsobů starých. Vraťme se k invaru. Příznivá vlastnost - malá roztaživost - jest na druhé straně vyvážena určitou nestálostí slitiny. Měříme-li totiž novou tyč invarovou nebo některé slitiny blízké a opakujeme-li toto měření po nějaké době, shledáme, že tyč se prodloužila. Ani za třicet let nebylo lze dospěti k úplné stabilitě, neboť, opakujeme-li měření po delší době, .najdeme vždy ještě malou změnu délkovou. Věnoval jsem od počátku mnoho práce ke studiu těchto změn. Lze je popsati takto: Jestliže experimentujeme s tyčí v jejím původním stavJI, t. j. tak, jak přišla ze slevárny, a jestližeabychom obdrželi změny hodně znatelnézahřejeme ji na teplotu 100 o C (po prvé), pozorujeme, že se prodlužuje velmi rychle, potom však - asi po stu hodinách - zůstává na délce přibližně konstantní. Nyní Jlředpokládejme, že tyč byla přivedena na obyčejnou teplotu a znovu proměřována. Začne se opět roztahovati a právě tento pohyb jest to, který lze pozorovati řadu let. . Předpokládejme nyní, že za,hřejeme tyč znovu (po druhé) na, 100 o C; v okamžiku ,východiskovém nalezneme ji delší než na konci prvého zahřátí na tento stupeň, ale poté zkrátí se rychle, po několika hodinách jest přibližně na téže délce, na jaké byla na konci prvého zahřátí na 100 o C. Tudíž tyč má snahu při všech temperaturách ustáliti se na hodnotu definitivní. Vztah mezi délkami tyče a teplotami je~t dán funkcí teploty přibližně kvadratickou (počítaje teplotu obyčejné nuly). Problém jest velice složitý a také až; po delší době jsem dospěl k uspokojujícímu yysvětlení popsanÝch zjevů. Nejprve jest třeba věděti, co se měřilo. Za tím účelem poJmenoval jsem" ukazatelem nestálosti" hodnotu o" '·2 .·~c (v mikronech), o niž se tyč 1m dlouhá prodlouží, když vychází ze svého~oO plivodního stavu a dospěje až ke stavu konečnému při 100 o C. Potom - úsi!ovně opakuje pokusy s rliznými slitinami 50 a v r1izných tvarech stále pozměňovaných dospěl jsem k přesvědčení, že uhlík má velmi dfl.ležitý úkol při vznikli nelitálosti. V obr. 5. jest diagram, který k llvtÍmu Obr. 5. sestrojení vyžádal si asi 6 až 7 let vytrvalé práce. Každá z jeho ki:-ivekjest pořízena jako funkce obsahu niklu a odpovídá. danému obsahu uhlíku. Je patrno, že nejnižší z křivek dospívá maxima v blízkosti invaru (36% Ni) a že ostatní jsou vypjaty při menším obsahu niklu. Studium roztaživosti ukazuje, že poloha minima mění se v stejném smyslu, třebaže trochu pomaleji. Přesun maxim do leva ukazuje, že jejich velikost je zhruba úměrná obsahu uhlíku. Malou neúměrnost lze vysvětliti nepatrnými chybami v analyse ·nebo tím, že malá částečka uhlíku - jedna až dvě desetitisíciny - má v ocelích různé úlohy jako uhlík sloučený. Takovýto uhlík . nacházi se bezpochyby ve slitinách jako cementit· (Fea C), t. j. látka, která - když jest sa!ll0tna - podléhá rozkladu počínajícímu při 210 o; tento stupeň v niklových ocelích se smžuje až k hranici teplot obyčejných. Tato přeměna děje se přesně ve smyslu označeném hořejším určením. Nyní víme vše v zásadě, čeho je třeba, abychom dostali invar stabilní. Stačí jej úplně oduhličiti. Ale věc není tak snadnou. Železo je vždy provázeno malým množstvím uhlíku a posledni stopy jeho nelze takřka nikdy odstraniti. Jsou však kovy - jako chrom, wolfram. vanadium -, které jsou ještě žádostivější uhlíku než železo. Jestliže se jich dosta,ne nepatrné množs,tví do slitiny, váží se s uhlíkem, jehož železo se tím zbaví. Není poch~'by, že ony kovy mají vliv na roztaživost, která nepatrně stoupne, ale, jestliže Se podařilo získati slitinu současně málo uhlíkovitou a obsahující právě potřebné množství cizích kovů k dosažení úplné I:ltability, bude se její roztaživost různiti velmi nepatrně od roztaživosti invaru. . . l;)ráty, užívané ke. geodetickým měřením, musí býtiiná.čně pružnými, aby nebylo třeba se obávati deformaci, které vznikají při' navíjení a užití v poli. Ke zvýšení meze "0

O,~

1930/89

elastičnosti jest uhlík velmi užitečný, ale chrom ml1že jej částečně nahraditi tak. že nyní je možno vyrobiti slitiny současně velmi malé roztaživosti a zároveň dostatečné stability, vyhovující způsobu, jímž dráty se upotřebí. Snažil jsem se dosíci kompromisu mezi různými protichůdnými podmínkami a požadavky; podařilo se to po vytrvalém úsilí za vydatné součinnosti oceláren v Imphy a Mezinárodniho ústavu v Sevres. Přirozeně bylo třeba vymysliti jednoduché kriterium pro posuzování meze elastičnosti nějaké slitiny. Zla .tím účelem jeden konec geodetického drátu o průměru 1'6 mm se navine na dřevěnou cívku 10 cm průměru a popustí se, aby se S:iill odvinul. Jestliže drát utvoří smyčky o pI:Ůměru 18 cm, je rozhodně příliš měkký, při 20 cm lze jej upotřebiti, při 22 cm jest výborný. Drát invarový silně uhlíkatý zaujal průměr 29 cm, ale byl příliš málo stabilní, aby jej bylo možno použíti k v~'robě geodetického měřítka. Aby se získal drát doshtečně stabilní, navine se na kotlík - jehož osou jest prostrčena železná tyč -, dokonale isolovaný proti změnám teplotným. Potom naplní se kotlík vodou, která se uvede do varu a udržuje se na této teplotě asi 4 až 5 dní. Poté zmenšuje se zahřívání ponenáhlu tak, aby se po 4 až 5 měsíc1ch dospělo k teplotě ovzduší. Drát jest pak připraven k měření. Mezinárodní ústav pro míry a váhy v Sevres ml ~ždycky několik kilometrů drátu takto zpracovaného, což vyhovuje potřebám geodesie na mdu let. V roce 1901 provedly se některé změny na budovách ústavu a když správní komité ústa.vu schválilo zařazení studia. drátu do pracovního programu, chtěli jsme - ředitel Benoita já - zříditi nástěnnou základnu nákladem 12.000 fr. V této době vědělo se velmi málo o vlastnostech invarových drátů. Nejlepší do té doby zkušenost byla získána Jaderinem při měření základny asi 10 km dlouhé ve· velkém stupňovém měření komise rusko-švédské na $picberkách. souběžně prováděném s měřením vojenského zeměpisného ústavu francouzského v blízkosti rovníku (v rep. Equator). Správní komité ústavu žádalo, aby byly získány některé další poznatky, než by se přikročilo k značnému výdaji na pořízení studijní základny. Osadili jsme tehdy značky ve 4 m vzdálenostech na zeď sklepní chodby a počítali jsme, že budeme pracovati na této základně asi 1 rok. Ale, jak známo, nic není trvalejšího než provisorium, a také skutečně používali jsme této základny více než 20 let. S počátku provedli jsme několik změn na drátec1r samotných. Na. podzim 1902 jsem _ onemocněl. V mé nemoci zaujaly mé myšlenky téměř výhradně dráty a tak jsem vypo_ • čítal, že umístěním dělení mimo osu drátu vzniká v měření ť. ,';'.1, t. tJ .1 chyba asi.0·4 mm. Když jsme totiž určovali délku dr:ítu. drželi Obr. 6. jsme měřítko v takové poloze, že dílky 8~ěřovalynahoru, krležto pH měření v poli byly obráceny dolů. Uklon koncových měřítek u drátu postačit, aby vyvolal uvedenou chybn. Chybu jsme napravili tím, že jsme opatřili dráty měřítky mími:, vykrojenými (podle obr. 6.), takže jejich dělená hrana zůstala v 08e drátu. Za spolupracovnictví mechanika J. C arp e nt ie r a pozměnili j~me také přenosné značky a napínací kozlíky zavedené J lid erinem. Obr. 7. představuje hlavu pohyblivé přeno,né značky, p'mžívané přes 20 let. Vojenský zeměpisný ústav francouzský provedl na ní právě některé vhodné změny. Napinací kozHk nese váhu 10 kg. Má dvě silné opěrné nohy, takže, když jednou je na svém místě, měřič nepotřebuje se o něj dále ~tarat, neboť jest dokonale stabilní. Zpll.sob měření drátem, který byl nnmi prozkoušen, Jest nyní defínitívně [zaveden do pravideluých operací geodetických. Jedno z prvých měření základnových, které bylo provedeno, jest Obr. 7. měření základny" vedené tunelem Simplonskvm 20 km .dlouhým. Hyloprovedeno v obou smčrech třemi měřickými skupinami, stři-o dajícími ~ u přístrojů j vyžadovalo celkem pěti dm'1a nocí. Přes obtíže, způsobené temnotou a pod., zmčřili jsme 12 km ve 24 hodin:l.ch. P.ozději francouzský zeměpisný ústav - chtě je porovnati měření drátové s měře· ním, při němž upotřebilo se etalonu únosného profilu změřil poblíž Lyonu základnu 8'5 km dlouhou jednak dráty, jednak tyčovým měřítkem invarovým, kterým nahradil tyč železnou a jehož. délka byla nanesena v rovině neutrálních vláken. Shoda mezi oběma metodami byla skoro přesně na 111,000.000. Význam této práce byl veliký. Stačí porovnati podmínky pro měření základny měřítkem drátovým a tyčovým, aby se stanovila hospodál"nost práce, dosažené při. novém způsobu (drátovém). Dnes 12 lidí mftže změřiti délku asi 5 km denně, což znamená, že nový způsob vykazuje ohromnou. úsporu práce. Dnešní m{,ření základnová jsou takě v mnohem lepším souladu s měřením úhlovým. Základny lz.e rozložiti hustěji, ve vzdálenostech asi po 100 km a zabrániti tak hromadění chyb v tro~· 'l'i:belnících; kromě toho be také daleko snadněji nalézti terén, vhodný k vytyčení za· kladny.

===S

I

b:=>=-

1930/90

V dřívějších dobách vyhledávali území ploché. pHbližně vodorovné, aníž se příliš s~arali o to, zda základna bude přímá čí lomená. Později nabyla však převahy jiná zásada; nyní přihlíží se k tomu, aby koncové body základny byly dobře a zdaleka viditelné, aby území mezi těmito oběma. body bylo pravídelné. Výběr míst, kde se má ,měříti základna, je daleko snazší, jeMo novými pomil.ckamí lze měřiti délku i v terénu Pl'ostoupeném příkopy" řičkami a pod. Stačí jen voliti dostatečně dlouhé dráty, aby se tyto překážky terénní daly překročiti jediným kladem měřítka. J a der i n použil drá.t.ii. až 96 m dlouhých. Ve zvláštním případě jsme použili drátu 168 m dlouhého; měřický výkon setkal se' ovšem s ril.znými potížemi, ale ty se podařilo v~echny překonat. Rozumí se, že bylo třeba užíti k napětí dlouhého drátu závaží velmi těžkého, aby pril.hyb drátu llenabyl nepřípustné hodnoty. Pro drát 168 ln Jlouhý bylo použito závaží 50 kg těžkého· a pEes toprohyb činil ještě 1'27 m. Myslím, žepřes tyto hranice nelze jíž jíti. Roku 1926 nahradili jsme provisorni základnu zařízením, které považujeme nyni ~a definitivní. Nová základna jest umístěna v téže chodbě v podzemí, kde byla také stará .základna. Na jedné stěně jsou upevněny v odlehlosti 24 m dva konsolovité výstupky d ryskami, které slouží jako značky při stanovení délky drátil.. V téže přímce jsou dvě kladky na kuličkových ložiskách, nesoucí napínací závaží. Nejdříve přiloží se ke značkám postupně 12 drátil., kterými se zjistí, zda vzdálenost značek se snad z nějakého důvodu nezměnila. Potom srovnají se na základně všecky dráty, jichž délku jest určiti, a jichž bývá často i třiéet. Každý drát proměří se na základně v .deseti týdnech po sobě jdoucích. Lze říci, že jeho délka jest pak známá přesně na miliontinu. Délka zá.kladny.samotné odvodí se jako pril.měr z výsledkil., získaných 12 dráty kontrolními. Aby se pohodlně určila tato délka, umístili jsme na protější zdi chodby 7 mikroBkopil., rozestavených v odlehlostech čtyřmetrov:Ý'ch a vyznačujících úhrnem délku 24 m; pod nimi se na kolejničkách pohybují 2 vozíky, opatřené zařízením k úpravě jejich ve všech směrech. Na nich spočívá měřítko invarové 4 m dlouhé, jehož prořez má tvar písmene II. Přemístí-li se šestkrát po sobě měřítko, určí se postupné vzdálenost vždy dvou a dvou mikroskopů a tím i délka celé základny. Aby se přenesla tato délka na základnu srovnávací, použije se tří drátů, stejně konstruovaných jako drátová měřítka g-eodetická. odlišných jen tím, že jsou opatřeny kon,covými měřítky, dělenými na desetiny milimetru. Při této práci jsou kladky přeneseny .ze základny srovnávací na základnu pomo,mou. Když dráty byly napjaty pod mikroskopy, určí se vzdálenost dvou stejně číslovan:{·ch č,írek na stupnici koncových měřítek mikrometrem. Tyto tři dráty jsou pak přeneseny na základnu a. jsou na ně nastaveny dva pomocné mikroskopy, k tomuto účelu sem po~tavené. Potom se s její délkou porovna oněch 12 drátů, čímž získá se vzdálenost značek, jež slouží pak k novému určení základny pomocné. Toto určení jest opakováno vždy asi za půl roku a shoda mezi zjištěnými aélkami dovoluje posouditi dosaženou přesnost. Tato přesnost jest opět nejméně miliontina .. Provedli jsme zvláště použitím staré základny veliký. počet zkoušek s dráty, které byly m.Ílohokrát po sobě navinovány a odvinovány, napínány téměř až k přetržení, otřásány atd. a nyní již víme, jak připraviti dráty, aby se jejich délka v poli neměnila, až ovšem na výjimečné případy, kdy dojde k nehodě a p. V mezinárodním ústavu sevreském bylo provedeno více než 700.000 odečtení a jsme již u 800. drátu. Některé z těchto drátů byly vráceny do ústavu pět i šestkrát, aby délka jejich byla znovu určena mezi dvojím upotřebením v poli. Celá práce jest nyní takřka promyslově org-anisována; a to od prostudování slitiny invarové až k vydání drátu k polnímu měření. Jest to práce, která žádá sice hodně zručnosti a pozornosti, ale u níž se nenaskýtá již nic nepředvídaného. . Lze se ještě tázati, zda v měřeních základnových, která doznala v posledních letech tak význačného pokroku, bylo řečeno poslední slovo; nelze se na př. domnívati, že vzdálenosti na povrchu zemském budou jednoho dne měřeny jako funkce rychlosti? Zda na př. nevyšlou se v daném bodě krátké zvuky a jestlipak -když určila by se doba, kterou potřeboval zvuk k proběhnutí li.: druhému bodu nebude lze odvoditi dostatečně přesně vzdálenost obou míst? Pohyby vzduchu sice znehodnocují výsledek, ·a.le chyby tohoto původu lze vyloučiti signály, pravidelně vysílanýmí z obou koncil. základny, nebo jednoduše vysláním vlny v jednom směru a .vracejicí se po odrazu zpět !l ozvěnou. Přes všechna opatření rychlost zvuku se bude měniti: jest funkcí teploty jako odmocnina hustoty vzduchu. Změna teploty o 1 o vyvolá změnu asi 8 %0. Již tento údlJ,j ukazuje, že bylo by ilusorní chtíti určovati naznačeným postupem délku geodetické zá,kladny, jelikož teplotu nebude nikdy lze určití s žádoucí přesností. Ne· .třeba proto aní uváděti dalšich obtíží podobneho zpil.sobu měření. Věc'se však podstatně změní, když jde o to změřiti :vzdálenost ve vodě. L lt n g ev i n a· C h í lov s k i propracovali metodu, která se velnií osvědčila při stanovení hloubek. Aby zabránili pokud možno rozptylová,ní~vuku, vysílají ultratóny, jichž perioda jestl/-W.OOO-H/l00,QOP~~I\IlY. Tyto zvg.ky neprocházejí vzduchelll, neboť jsou v něm ab·wbovány již po několika metrech. Za.to probíhají dobře vodou, kde zvJáštní přístroj je Zi1chytí a zaznamenává, .a to í n:" v;;:dá.1en(),staž así 40 ~m. ]Ae sí pak představiti

s

1930/91

na př., že by podobným zp.ftsobem bylo možno určiti vzdálenost mezi dvěma mysy, Oprava z t6Jploty, jak ji studoval inž. hydrogl'af Marty, jest pouze 1'5 %0. Ale měření teploty jest obecně přesnější. Také světlo dá se použíti k délkovým měřením. Prof. Mí c h e I s o n značně zdokonalil tento zpftsob měření a nepřeluíníme nijak, když očekáváme, že 1/1,000.000 bude brzy dosaženo. Rozumí. se, že se nemftže p'ři tom měřiti čas obvyklými pomftckami, nýbrž mnohem dokonaleji. Bylo by třeba hodin, Jichž přesnost by dosáhla zlomku jedné miliardiuy sekundy. Metoda, již propracoval M i c h e I s o n, jest metoda s. otáčivým zrcátkem, zdokonalená a zjemněná všemi možnými zpfisoby. Zde jsou naznačeny nové. ce~ty a jest možno, že v budoucnu budou měření zákllLdnová prováděna zcela jinak než dosud. P,řeložil'volně pro Z. V. Ing. Frant. Štefek.

ReceDse. K. W i mm e r, Dře neueren preu6ischen KatasterneumessunJ{en. 2. oprav. vydání. 220 vyobr. 132 str. 18 X 25. R. Reiss, Liebenwerda, 1928. Cena 9 zl. m. Úvodem jsou podány počátky nynějšího' katastru a krátce uvedeny pohnutky, jež vedly k novému měření. Od roku 1899· jest toto výiznamnou ěásti kiatastráJníeh prací v Prusku. - Triangoulace, jeji připojení a provedení, stabilisace pevných bodft a polygonimce jest metodicky sepsána :a. zvlášť důležitá' pra,vidla zdůrazněna,. V kapitole o přístrojích rozepisuje se autor velmi obširně o výhodách při používání tuhé promí. tací tyče. Výpočet souřadnic počítacími stroji jest mu samozřejmý. . Téměř polovina knihy pojednává o podrobném vyměřování. Wimmer podává v kIiize také několik ukázek z hromadných přípisů stranám, jež jsou stylisovány s ohledem na stávající zákonitá ustanovení. Zcela správně považuje za nutnost za· interesovati veřejnost a dokázati jasně majitelům nemovitosti výhody a význam. rozřešení všech zaostalých držebnostních nedostatků a správného omezníkování vlastnických hranic. Pro tuto diile· žitou akci před zahájenim vlastniho měřeni doporu· ~ čuje z vlastní praxe zacho--'--vávání některých zásad. Zast.ává se neobvyklého u nál! omezníkování cest· (podle jakosti a významu), jak patrno z náčrtů. Založeni měřické sítě se dělá docela z jiného hlediska nežli u nás. Jak vidno z obrázků, volí ku př. měřické přímky zásadně buď co prodloužení majetkových hranic průčelí domů.... atd.,. nebo rovnoběžně k těmto čárám, vždy však tak\ aby jednoduchým prodloužením náb spojenim pevných bodů měřické přímky daly se venku snadno obnoviti. Podrobné zaměřování prodlužováním jest v Prusku obvyklé a docHují tím . onadného kartýrování. Tento zpftsob měření vysvítá dobře z malých ukázek polnich náčrtů, kde autor ukazuje na nich - dle jejich 'pojetí správné a chybné zaměření. Vytýčení, zaměřeni a zakresleni středů ulic, jakož i užíváni skutečně přehledných a promyšlených srnluvených znaků pro technická z~ řízení, ukáže se i u nás již nutnosti. Dnes se provádí přece nové měřeni často na popud měst, aby byly tak získány stavebně technické plány pro komunální potřeby, vyhovující ovšem též požadavkům nového katastrálniho zákona. Poslédní kapitoly knihy zabývají se řešením právnických otá~ zek a řešením nejrůznějších případii, s ukázkami vhodných vyhlášek. Předpisy o připojení na triango?laci,vsluž~bnípokyny, o rozmn?žová~í polních ,náčrtů tiskem a kopírovacím zpdsobem "Ozahd", predplsy o vlastmckém pravu pn vodotoclCh a konečně .směrnice pro výpočet ploch uzavírají bohatý obsah knihy. Vítanou přílohou jest ukázka tabulek reciprokých hodnot. Počitací stroje, které obyčejněv. průměrných závodech a u jednotlivci'l se vyskytuji, nehodí ~ dobře· pro .. . 1 děleni nebo nejsou dosti hospodárné. Předvedením vztahu a: 'Ii =x na a Xn = x ~

1930/92

,

.

1

umožňuje se prováděti' snadno dělení na všech strojích. Reciproké hodnoty k veličiny 13 pro 1 až 99 999·jsou vypočteny na 7 míst s interpolačními tabulkami pro větší n. Přesnost ,rovná se výlsJedků:m,docílenýmsedmimístnými log. tabulkami. Určení desetině tečky děje se docela mechanicky. -Na, posledních pěti stránkách přináší autor zajimavé udání o hospodárné části nového měření a sestavuje o tom tabulky a grafikony. Kniha' je určena především zeměměřičům. Z praxe vzniklá, je povolána zase praxi sloužiti. Zdůrazňuje nutnost pečlivého měřeni 'pa'o získání nových p,lánů, nutného mnohem více dnes než dříve, v zájmu státu, země, města a jednotlivce. Dílo obohacuje zeměměřickou literaturu v nejlepším smyslu. -ec. nBeMJIeycTpOllTeJII)" (Zemleustrojitel). R·. 1929, č. 8, 9, 10. Asi 35% všech článků věnováno jako vždy otázkám agitačně-politickým, Wavně o přísném provedení kolektivistického užívání půdy dle zásad národního hospodářství. Pak asi 25% časopisu věnováno otázkám informativním. Z odborných pojednání lze uvésti následující: N. Pal c o v. Měřický stůl při technických a hospodářských melioracích. Autor žádá záměny povinného polygonálného zaměření pro účele meliorační měřením stolovým, což dává ekonomii asi 20 až 30%, dle tvaru území; proti tomu přesnost polygonáJného měřeni vůči měření stolovému je dle autora jen 1%. K tomu píše dále A. Por C i g ve článku: O nové technické instrukci z roku 1928, že tato Instrukce žádá přílišnou přesnost i při měřeních pro účele meliorační, kde této přesnosti není třeba a kde vlastně v praxi tato přesnost nikdy se nedodržuje. Vytýká hlavně následující bod·y: měření hraničních čar třikrát, opravu měřené délky na spád nad 20, užití dálkoměrd jen pod 200 m vzdálenosti, přesnost při měření polygonálných úhld nad 20" atd. M. S u 1g i n, 1. Ma x i m o v, J. K on d y r e v podávají referáty o výsledcích komasačních, parcelačních a meliorativních prací v Krymu, Přívolží a na Sev. Kavkazu. Uznávají, že zadání nebyla nikde splněna více než na 40 až 50% a vidí příčinu jednak v nedostatku peněz a hlavně kvalifikovaných pracovníků, jednak v nepochopení výhod komasace a melioraci zemědělci. Pak n:ásleduje několik menších článkd o racionelním zpdsobu zkráceného počítání, o org1ani8'aCÍ kultur. technického oddělení na hospodářské a prdmyslové výstavě r. 1930 v Minsku, o metodách určení nejvýhodnějších rozměrd kolektivních hospodářství a diskushíčlánek ohledně racionelního programu agrárně-technických prací (viz "Zeměměř. Věstník", 1929, Č. 9). K. S m i r n o v ve svém referátu: Novoty v oddílu geodésie probírá krátce poslední vynálezy, jako nivellir-automat M. Leontovského a F. Drobyševa, úWoměrné kružítko T. Kazakova, jež je vlastně spojenim obyčejného od
'-'-k.

1930/93

obr. 1. Na základní desce Q jsou připevněny dva nehybné podstavce 1, 2, nesoucí ložiska kolečka A, jež se otáčí pomocí rukojetí 1'. Obvod tohoto kolečka je rozdělen na 1000 stejných dílů s odečtením pomocí verniéra 1)1 na 0'1 (resp. na 0'05) dílce na obvodu. Celé otáčky ko· lečka A registruje malé registračni kolečko a (spo.ienépomocí nekonečného šroubu' s osou otoční kolečka A). K základní desce Q šroubem š (s možností volného otáčeni k()l tohoto šroubu) je připev:něna podložka P s nehybnými podstavci 3, 4, nesoucími ložiska dvou menších koleček k1, k., z nichž jedno je nad a, druhé pod kolečkem A. Osy otáčení obou těchto koleček jsou vůlči' sohě přesně kolmé. KO!lIstrukce jkh je úplně &hodná s kO!llstrulmí kolooka Am:slerova planimetru. Tato kolečka tangenciáLně dotýkají se kolečka A a tim pohY'b kolečka A 'přenáAí se na obě menší koletčk;t k1, k.. Otáčleni podložky P registruje &e na segm.entu S. neihY'bně přřpevněnému k' 'základní deElce Q, poděle!llému na 45 o s dalšími 'pod,díly po 30', OIpl1třenému verniérell 1). k od:eč,tení na 1'. Ot40e!llÍID podložky P o ul'IČitý ú'hel a otáčiunl8 též osy obou koleček k1, k. vUJoi ose kole~ka A o tentýž úhe:l a. Určení přírůstků souřadnic děje se následovně: Buďte~ vypočteny přkůstky souřadnic pro danou stranu s a směmík: a. Podložka P otočí ,se' o daný úhel a (resp. jeho dop1!llěk do 90 O) a pak koleč,ko A otáči 'sle pomoci ofUko~ie·til' tak dlouho. a~ čtení hude se rovnati s. Tedy přímo čteme na kolečkáJch k1, k. hodlJloty s. sin a. s. cos a (re-sp. naopak, byl.li nastaven . doplněk úhlu do 90 O). Břed započetím výpočtu musí ,býti všechny indexy posta-veny n:et .() (resp. odečteno počáitecné čtení). Dělení na menších koI·ečkáJch mUJsí p,řesně odpovírlati děleni na kolečku A.Mim<J UI1če,ní pfírůstků souřadnic (resrp. hodnot sin a.cos a pm délku s 1), dá se použíti ,t<J,h'OtOprřistroje k určení ostatních trigolJlometrickýc,h ve.Jičin (tg a, cotg a. se-c a. cosec a. Podložka. se ustaví proti úhlu a. pak 'se otáčí rukojetí l' tak: dlouho, až n'!, kole·čku k1 ode,čtese hodnota s; čtení na kole,čku A .i,e. s. ,wsec a, na k:oJečku k. - s . cotg a. Otáčíme-li ruko,jetí až se 'hodnota s objeví na kole,cku k., p'ak na kolečku A čteme s. sec a, na kole,čku k1 - s . tg n. Pokud se týče přesnosti výsledků, příst·roj není ještě dost'ltle·čně 'plřookoušen. Lr-e jenom říci.~e p,řesnost jeho vždy hude ,pod pře.sností polárního 'planimetru a bude. záviseti
=

Ing.

Ř.

Musorin.

Nové knihy. čes·koslovenská vlastivěda: Díl L str. ·227-254. DT. B. Š aJ o'm, O!ll: Ma'pogr'afie. Díl IX .. s,tr. 565---'-600. Ing. J. Va ně č e k: Tec,hnika v s,amosprávě (Urbanismu's). K a d e ř á be k . K I í m a - K o u n o v s k ý: Deskr'ptivni j!eometrie. Díl 1., str. 420. Cena hrož. 92 K,č. Vydala Jednota matematiků a fysiků, Pmha 1929. Výroční zpráva čs. nár. rady hadatelské za správní rok 1929 v Praze tiskem AI. Wiesnera. Praha 1930. (Strana 10-14 podává posudek o nové základní síti čSR.) G. S 'c h e w i o r: HlIfstafeln zur Bearl>eitunl!; von MeliOt'ationsentwiirfen. III. vydání. Vyda,l P. Parrey, Berlín 1930. Cena 20 marek. . Tng. O t toM a I e k: Ein B.••itralt zur Auflosung Iinearer G1eichungen mit mehreren Unbekannten. 1. díl. Na skladě u fy Calvesche Universitats· Buchhandlung, Prag. W. E w a Id: Die optil'che Werkstatt. Arbeitsverfahren und PrUfungsmethoden. Vydal Boerntrager, Berlín 1930. Cena 20 Mk. . Vojensko-teehnické

Odborná pojednánI v časopisech. zprávy. č.· 3. Kpt. S o u sed í k: Naše nová

pano-ramatická

ko·

mora. PozemJková reforma. Č. 1-2. Ing. J.R ko (část L). Dokončení v čísle 3-4. Przegl,!d mierniezy. Č. 2. K o I a n o w s k i: Nový způsob určení povrchu souřadnicemi. - S m o I e JÍ s k í: Úvahy o zaknihováni. K u b i c k i: O přiměřené Íthradě za konání měřických praci. - Č. 3. S.: O potřebě úpravy práv civilních zeměměřičů. Na p i e r k o w s k i: Nedostatky metod měřických při provádění pozemkové re_' formy. Jel e c: Výroba betonových úsporných znaků hraničních. Č. 4. P i aiie c k i: Moderní metody a přístroje fotogrametrické. - V I o c e v s k i: Tachometrické výkresy D cos' a., D cos a. sina. - K o I li- n o'w s k i: Optický dálkoměr KeTll~Y· . Journa1 des Géomětres et Expert3 Fran\lais. Č. 113 Qbře.zen). Sur le bor.nag-e. - La conservation des petits 'P'T0priétés et leur formltion au Danemark. B a tf .o t: Théodolite

1930/94

Henri vYUd ,pour triangulationdt> prem:er etdu deuxieme ordre. - Č. 114. R en é D a ng e r: L"enseignement. - Týž: Urbanis.nus. La conselvation des petites propriétés et leur formation au Danemark. .' ',,Merniecibas un Kulturtechnikas Vestnes·s. Č. 3. Da u g li] i s: Deset let trvání~eměměřičsk."ého spolku v Lotyšsku. - Z v e j n í eks: Poznámky o činnosti zeměměřičského f'POlku v !prvních pěti letec'hI.· - D a ug u I í s : Rižská po'rada zeměměřičŮ! a úředniků o povemkové reformě v Lotyšsku, Estonsku a Litvě. Vermessungstechnische Rtindschau. Č. 8. Fi s c her: Konec z č. 7: Vermessungstechni&ehes aus den Mitteilllngen des Reichsamtes fti·r Lanrles.aufnahme. Č. 9. Wa gne r: Da,s Heimstattenre,cht. K ad e n: Richtungshest"mmung1en im Berglhau oder in Tunneloouten (31 dok.). -ec. Stavební rádce. Č. 107. Námitky proti vyvlastněni ,pozem.ku (str. 47) .... stavebník nemá. povinnosti říditi se čárou stavebni .... (N. S . .8. ze dne 27. listop3!du 1929, č. 21.2(5). Č. 109. S t i e g I e r: Rozmnožováni plánu v plano.gram (a č. 110). -ec Tech~'cký obzor. Č. 8. Z e len ý: Ulice (12 obr.). Nednáška SIA. -ec Lesnická Práce. Č. 4. Dr. A. Ti c h ý: N~které nové drobnůstky z měřické praxe. Slovenský Denník z 25. dubna. Ing. H. K I u s á č e k: Dunaj ako štátna hranica medzi Čsl. republikou a MacTarskem. . Věstn!k pro vodní hospodářství. Č. 3. Ing. V. R o sen k ran z: Vytyčování oblouku kruhového a parabolického pomocí nomogramů. Zprávy veř. služby technické. Č. 9. Sem e rád: Fotogrametrické 'zaměření území pro vodni nádrž u Kniriiček (9 ohr.. pokrač. příště). -ec. Stadt und Síedlunl(. Č. 5. S t ti r z e n a c .k e r: K!leínstadte und. Thahanten. - Č. 6. Ran c k: O>ber die Fina.nzierung von Altstadt-SanierulllI;en. V každém sešítě je literámí přehled. zpra,covaný "Deutsc-hes ArchIv mr Siedlungswesen". Stlidte:bau. Č. 4. G 'e i s sl e r: Zum Rei~hs_Spielplatz,gesetz. B u e r ,ba u ID: Zwei Pa,rkanlagen im Industdegebiet. -ec. Osterreichische Z. f. V. Č. 2. H e 11 e b 1':.1 n d: OsteI'Teí-chs Ante'l an den Fortschrritten des Vermes,suIIJg-s.wesens in den Jetzten 50 Jahren. - Roh r er: Die Katasteraufnahmen im BurgenlaJlde. - Ul b r i c h: Theori,e der Umfahrungsplanimet.er ... (pokr.).

-ec. Zeitschrift f. Vermessunj,{swesen. Č. 8. .B ran den lY u r g-: Bestimmung de·s Grenz·fehIers 'Zw'schen einem auf der Karte whgegl'iffenen und einemortlich ermittelt.en Lltng-enma,tI. - S o 1dat: Abste,cken einer 'S-Kurv8 mít Zwischlengende. - Č. 9. T a u ber: ZusammensteUung einiger Grundhegriffe. auf d8m Geoďd und Í,hre g-raphische Versínulichung. c- Sc hro der: Grundeigentum und Fluc.ht:inienpIan. - Sc ft m tJ 1 z: Da,s neUB ReichsB:aulandgesetz. ' -ec.

Zprávy odborné. Resoluce

jednomyslně

usnesená

na řádné valné schůzi dne 16. března 1930.

Spolku

čs. zeměměřičů

v Praze

Zeměměřičská agenda .ministerstva veřejných prací soustředěna jest až dosud v odboru III. B, v odděleníc'h ,.D" hraničním a "G" zeměměřičském tohoto ministerstva. Měřičtí úředníci obstarávají zde službu jak konceptní, tak odborně technickou, styčnou s agendou ostatních. vysokoškolsky vzdělaných, kategorií úřednictva;' přes to však nebylo na ně pamatováno při org-anisaci služby v min. veř. prací a nebylo jim vyhrazeno žádné z míst přednostů Oddělení se zeměměřičskou agendou. Je patrným důsledkem toho, že. ač platový zákon ze dne 24. června 1926 dává možnost systemisování pro měřičské úředníky·kategorie I c - míst v platových stupnicích 1.-VI., nebylo pro měřičské úředníky použito tohoto ustanoveni platového 'Zákona a místa pro ně systemisována byla pouze v pla.tových stupnicích IV.- VI., a žádné místo ve stupnicích I.-III. Obojí uvedené okolnosti znamenají těžkou křivdu, z'působenou měřičským úřed-. 'níkům v ministerstvu veř. Ipra,ci. žádáme tudíž: 1. Aby zeměměřičská služba v ministerstvu veřejných prací byla konečně osamostatněilaa řádně vybudována. jak toho zasluhuje tato důležitá složka veřejné správy; veškerá mí$ta včetně míst přednostů v odděleních se zeměměřičskou agendou, aby byla vyhrazena zeměměřičům-odborníkům a tito tím konečně postaveni na roveň ostatním skUpinám úřednictva s vysokoškolským vzděláním. Opatření toto je příkazem nejen všeobecně uznávaných zvyklostí státní administrativy, nýbrž i všude zdůrazňované ra.cionalisace státní správy. 2. Aby měřičským úředníkům' ministerstva veřejných prací dostalo se podle usta:nc)Vení platového zákona ze dne 24. června 1926 systemisovaných míst, rozvrstvených '''Iplatových stupnicích 1.-VI. stejným způsobem, jako se stalo u ostatních kategorií vysokoškolského úřednictva. !

1930/95

Tím byl by odstraněn nepříznivý a nepochopitelný stav zeměměřičů v ministerstvu veř~ prací, že jejich vedoucím orgánem není zeměměřič, což' jistě neprospívá chodu služby. Zeměniěličská aJ!enda při ministerstvu veřejných prací. MJj'l1Jiste'1"Stvo veřejných p'rad uznaJo Z:1 dohré, odrp1ověděti v Č. 4. "Zem. V." na. článek ·z č. 2. tohoto časopisu ato způsobem, který vylučuje k:lJžd'Ourpochyibnost o tom, že nemá úmyslu vyhověti oprávněným stíznostem zemčmě!·ičů. Naopak M. V. P. STIa.Žt s'e dokázati, že agenda ·oddělení D - hranicni'llo spl.ldá do ohoru působnO>l>tistáJtních technikli v p'r,vé řadě, v menší míře pák t'eprve do oboru 'Zeměměřičů, a dále, že nynějlŠj organisací odděleni G zeměmHičsk'ého - ne'Jt:1la sez8illlěmě·ř:čŮ'!ll 'Žádná ik.řivda. Aby zeměměřičská veř'ejnostbyla s'právně infoTll1'ována, dlužno ;blíže příhlédnoutI jednak k úřednímu vymeze,ní al<;endy, jednak k: jednotJlivým vý,vodum odpovědi ministelfstva veře~. pmcí; tu 'pak jeví se, skutečný stav věcí takto: P()Ikud jde' o oddělení D - hraniční: Podle rozvrhu agendy min. veř. prací náJ>eží do působnosti oddělení D IpředeVlším "věci, souvisejkí s určením, vytýčením, omezníkováním, revisí, udržováním 'ae.videnc.í ,státních hmnic". Citovaný text je vzat z ustg,noveillJí čl, I. ·zákona ze dne 30. června 1921, č. 245 Sb.z. a n., ,kterým se tyto z.áležiJtosti soustřeďují v M. V. P. to na dobu, "po kterou se provádě,i,i rozhra:niěovací ustanoven,í mímvý'c.h smluv". Ze samého tO~lO'to výčtu je zřejmo, že jde o záležitolsti ~Thčně 'zeměměTiěslk:é>,prováděné zeměměřiči jak v době ;působnosti delímitdčních komisí čiJi v daM prD!váilěni rozhraničovackh ustanovení mírový,ch smluv, tak nyní, kdy doba; tato minul~; rovněž y hudoucnoslti mohou býti tyto věci Iprovádiěny jedině zeměměřiči jako odOOtrnJky. S tím souvisejí těsně dalši části age'lldy odlděl. D. t. j. "vybuoováni sluŽlby pI) stránce osobní i věcné, evidence hraničního ·kred:tu a zkoumáni úČitů za wz,hil'laničovací výdlllje". Ani zde nelze tvrdi.ti, že by tyto záIežitOlsti nemohli vésti zeměměřiči, n.aopak', vzhledem ok okolnosti, že hraniční slu~ba by/a, j.e,~,ta bude vždy ohstarává,na zeměmě'řiči, přičí se, zejména pokud jde o věci oSOlbní, všeo,becně uzná,vaným' 'zásadám státní wminisltrativy, aby O' oS{)lbnich věcech úředníků j.edné kiategorie T()IZ,hiodova;liúředníci ka,tegorie jiné. Zbý.vá. tudíž jeiítě ,,:součinnost při sjednávání mezinárodnkh smluv, vyplývající z rozhraničeni ne'bo s ním souvisící a vypra.cová,ní instrukcí k tomú (?); Ipd'ezikiušování ná.vrhtl na úpmvu hraničn.ích vodních toků s :hlediska státních h:ranic". A tu dlužno zduI11'Zlliti tOlto: Sjedíná!vání (a tudíž i příprava.) me'ZináJrodlll~ch'smluv o úpravě pohraničních otázek ne'P'řís~u'Ší oddělení D m:n. veř. prací, nýb~'ž (Jlilinomocníku, českosJov. vládou ZV'IMť k tomuto účelu jmlflnoJVanému; ten při h í r á si íkf d'ešellÍ nejor1Íznějších otázek, v hraničních smlouvác.hJ řešených, odborníky v·ždy zpd'islušný,ch institucí, do jichž oboru projednáv.wru1 materie patří. Oddělení D -~ hraniční - přichází tu tudí~ v úva,hu jedině pokud se j'edná oolt4ziky, souvisejic.í s určením, vytý'č6ním, mnezníkovánim, revisí,. udržováním a evidencí ,státníchhranie; všechDy os/tatni otá~ky náleží do 'pů'Bobn,osti jin.ý.ch oddělení M. V. P. ueho jiných miniJSterstev. Ve věce,ch vodohospodálřsk}'ch rmlhoduj'C náw!l' vod'o:hospodářs.kéiho odboru, ve, věc,ec,h vodoprávních vodních právníiku, ve věcech rybářských oďborníJkli rybářských, ve věcech že'lezničnkh odihomíkli železničníc,h, ve vOOe:c;hcelniob odhorníků fin:lJillJčnícl1,ve věcech poHcejnich ministers.tvo vnitra. atd. Odkazováním tedy na tuto -velmi různo/roMu agendu jiných oddělení a jinýich ministerstev, jež je olboru státníchi techniků mnohdy ciz.í, nelve nillÚ,e'l'I.lkdiovozovati nutnost, aby v čele hraničního oddělení stál úřednik stlitní stavelblllí sJužby. Nelze pře'c zde 1lJp1atňovatI přežitky dávno minulých doib, kdy státní technik musel rozhodova.ti o nejruznějšíCih

a

v~ob,

.

V Bousednich ,státech, s nimíž hraniční smlouvy se sjednávadí. neexistuje žádné zv,lálŠt,ní oddělení p'l'o příp1'lavu hl'lan:čních smluv, nýbrž vládou jmenovanému dele,gátu Beprostě v !lJoří,padecihpotřeby Ipd'idělíodhornici z přislušny,ch r<esorlt.ůJk součinnosti, kteřtí jinak věnují se s.vému stálému zaměstnání. Že de facito tomu je až dosud jinak u nás, stah; se snl3.d tím~ :že oddělení D O'svo.iilo .si z čistě náhodné oiko'lnO'sti. že čsl. plnomocnÍJk p'l'o ihrallliiČní smlouvy je' 'zároveň
1930/96

To tadOO je jasně dokumentováno ustanoveními, hraniěních smluv až dosud' sjednanýcll a k' soovlíJ.enízákonoo.lámým siborfim předlloženýéhJ tisk pof'daJ1iooké SněmoV'llY ě. 293/30 -'-, V nichž bez výjimky je ministerstvu veřejnýc.h prací (odd. D) vy'hraženo pouze usoeihováním-aničních -dokumentů. a přímá součinnost s korespondujíc.ími úřady s1)usednich stá'tít pbllJze ve věcech: ud.11Žování, evidence, reviBe a oprav hIlamiční dema;rka.ce, tedy ve věooch čÍ'stěz,eměměřiČských. Pokwdl jde o technickou ag-cndu podJéhJající odd. D, potvrzuje M. V" P. samo, že vešikeré 'PlI'á.oo, jež mohou přicházeti v úVJ,hu, jsou ,pra,c,emi. zeměměřičSlkými až na Uirčitou ,čáJst prlací na ře-ce Tis.e; tyto· poslední Iplrá,ce, jak již nahoře pIOdoooe-no, budou pro'V'edelllY pravd,ěípodobně rp,říslušlllým vodohospodářským úřadem. Zežádnélro hlediska oolze tudíž dovoditi, ,že by hraniční oddělelliÍlM. Vi. P. nemohlo a nemě,lo býti svěře'!JIo měřickémuú,ředníku, na-opak: jest ohs,wzení j'eho měřicikým úředníkem přikla;zem jak ekonomisa,ce státní 'správy, truk Ipřijatých a uzná'Vlaný,clh Horem 'l€ijména po s1Jrámcezáležitosti oSOibnich, stejně jatk: dáolepodrobclh míst pro iněřleké úředníky. , Otk'olnO'st, že nynějlŠí přednosta zeměměřičského oddělení !Il!eiZllil:Jirá·žádné m.ísto ve statu I c, ničeho ne()řič sik'ého 'Oddělení v geodetických otáJzkálch měl by přednosta t.oihoto oddělení býtli spadelní vysokoikolskou iptřípra,vou plně při'pra,yen pro tento úkol. Torho, jak známo, však nCip'Oskytuje abso,lvovaní ani stavebnÍllO, ani kulturního inženýr&tvJ;, nÝ'bc!h organisaci, které 'zajis,té by miw's.t.erstvo y.eřej:nýCih prací ze v:šech sil IPod:porovaly, nyní jáJIDo'V'ždoy,o,všremza přoopo1ldJadu, že kr0m.ě dosažení ve:ře~i'!lého '~ájmu dostane se i jejich 1YřiSrlrušníkíim po právu aspoň Sl"ovnateJntl' t3Jko'Vého porsta'V'ení, jJalkJé ostaltní ikatelgoríe vysokolŠkolskéiho úrřed!nictva d'ávno již 'zauiímaJi a jaké ve skute;ooŮ'srti v řadě kulturních státůz,eměměř'čůrn. již b~o přiznáno. Že ,u nás Slkutooně až dosUJď Mby[o buď lpIOd'o'ZuIhěnínerb do,bré vůle Iki činůim,.o tom svědčí nejlé1J!ElfaJkť,že mÍilllÍistell'5tvo veřejných praJCínedJalo zeměměřičům ani toho, co jim dáti mohlo bez jakýClhkoliv I!l'esuálz.í**) a že .tím tpOstave>IÚ zeměměři,čů v jeho službách je tak ubohým, jako v žádném jiném resortu, třeoos techniky nespravowtném. Za takových ~kolnO's:tí ovšem ,spolk1ojeni býrti 'Ilemohoo a nehudou, dokud f'le jmu: na IllÍistŮ' prázdných sJ1ihů a vyhýbavýcih v:ělt nedOB,bne dokonaJé ÚiplTavy celózeměměřičské !slu~!J.y, která spad3i v prnvomoc ministerstva yeřejlnýlch prací, a náJležitéiho ocenění od!OOrnýoh znalostí, jež S/e obrálží v Úiřoonícrh hodno,&tech a postavení. Agrimensor.

V Br ně 20. duíhna 1930. *) NáJZor jed!no,t1ivého 'zkušehnírho komisaře, ·že lize aUJt. zddoušku povra.rovati za jaJ,ýlsi d:oktoll"át, je privá,tnfm nekri,tickým nJálpaJd.em,jíilnž snad lze. pllsohiti naduše,VllÍ' rozpolo,Žie'n'ÍOOamdidiátů' auto:rísace, případně yY/světJliti přísnolS,t examinatorovu, nikoli V1ŠIakdůvodem' pof,řeni účele ,a d'twha, :p,ředpisŮ! o autor. zkoušká,ch. . ' , . *) Ne1jsroI1Ší z,emi\1ně řl<ču ministelTstva veřejnýoo . !Jl'ťaJC\Í . nedlosáJ1ne ani té p1l.tové 8tU1J)l1iJce, jd::óÚiřed,lnik muooblDli třídy II. Jak Mdně jsou plat. Sltupnicemi !hodp.ooeniie:meměřiči 7.iems/kýtch Ú!ř.adlů!,ječteruí.řům Z. V.jižqmámo, a miniJsAJe'I'íl:tY<)ve!řejnÝ'~hiP't~cí sotV31 vyv:rátí,že ono nemělo vliv li na syswmĎJSi3Jcinflst zeměměřičSlkýchi v zemi. úřadech. 1

1930/97

Veřejná soutěi 00 regulační a zastavovací. úpravu části 8tarébo města Bratislavy v okolí Michal. věže. B:aťův ,projekt stavby' obchodního domu na ná,roži HUJrOOnovanáměstí a MichaJll3ké ulice, donnti~ mě:s~y sta.ve·bní a jJ·amátt!wvý úřad ke konečnému rG'lhodnultí, má-li '00 povoJiti stavba. O'bClhodinihodomu :b€zohledu na nejbliž.ší okolí aneb povoliti stavbu na !podkladě reg-ulační azastavovad úpravy ce,lé čt.vrtě s ohledem na historický ní;z a význam č.á!sti starého města. Tato ,čtvrt byla chra:n.ič,e,'ná: župním ,a Hurbanovým náměstím, . :F1I'anti,škánskóu, Umooniékou, Mich'aIskou, Ba,štovou a Klar:'skou ulicí. Baťův 'projeJ,t sám rna,zna.čHdvě možné Ij.lasáže, a[e jen na v:I:astním pO'z.emku, aniž by se staral o mo'Žné vyúsltěni v Zám€čnické ulhi směrem na :F1.ran1JÍiŠkánské náměstí. PŮ1sooonímp~mátkového ú1řadu, tk:terý si vymohl vyslání l1:,e'C!llnickéihlO znake ochrany památ.eik profe'SIOra ll!r<'lh.Dr. techn. K. Ktihrnaz Prahy do Bira,tisil::wya MaS·llJTYkovy'aikad'emie ,práce, byla vypsána uvedlená soutě:ž. Dle JlIŮrvodnihonávrhu reg-ula'čního oddětlení městského st:;wehního úřadu měl k'lždý účas(mík vyhotQ·viti jeidnu variantu se za.cfhov:án'Ímllpamáltel]"a druhá va'rianta. měla, řešit regUJlaci s volným uvážením, kt·e:ré památky :se mají Z!adlOvat. Tento náv:rh ale neměl dŮlsti 'zastánců v regula,ční komisi a vypsala se tedy !wutě'ž, dle kteil"é určH-é Istav,hy musely 'se ZIa,chova,t, a sie;e': MicJJalská vě'ž, Mic.ha.lská hrána" celá ďisposke M1chaJská; .příkopy s 'IllJOSiÍemv dn€'8nÍ ,Mřce. a ibašt:a. Dále dOPlOfUiČH Ipamáltkový úřad se .oou,h[asem regulačmho oddělení :města k ochraně olhc\hodní dům Fomheimův, dům s lékárnou "U raka,", souoodní dům s Mich:alsikou věží, zasahujkí do Ba,štové uJ·:'ce, náro:žní dům v Michalské'J. v Zámečnické uJici, potom 4 domy v Zámečnické ulici a Husi1Jsky ,dům ve :F1rantiškanské u1lici. Js,outo bacr-okové 'stavbyze xvrrl. a XWII. století. Pomlll>cky 'Soutěže 'byly: a) sitnaě,ní plán v měřitku 1: 500 s výškovými kotami (hez v'rstevnic), b) de.tai.1ní :půdorys M1c:halské vě'že 1: HlO, c) ~ot()lgTaf'cké ~1I1fu:nkyz celého bloku,d) wWl!'h:yv~ásadě:povoj.ených ,sta,veh (Otchodnídům &1,ťfiv a TauskéhlO), e) s·tav1eJ1méd~jiny města. B'1'IaItis[avy. EQa·litocátměJ obsahova.ti: 1. púdorysné řešení c,elého bloku v měřítku 1: 500 s udlí.ním chIavníeh :rozměrů jednotlivých stavenIšť a &ta.veh, 2. p:ůdorY1s,néř·ešení okolí Michalské věž,e y mm. 1: 50, 3.. podélné řez.y nivle[ety starých a na.v:l'hO'van;ý1chkomunika·cí (ulic, palsáží, p,odloUlhí atd.) s udáním procenlta stoupání, 4. ip!otřehné pří>čné prof1y, 5. o:rtog-onálné p'oMedy (ro1zvinuté) schl8lna.tickécelého bloku, 6.zakres[ená ná,V'11hůJdo foto'g;rafickýeh s.nimků, 7. ,podrobná tec:hnická ZlpIlUOlbdržell~'l'o:f.arch. Dr. K. Kuhn v Pr·alze. S rO'ldělenímcen pGmá.tk:Ovóh:oúřa.ďu (min. školstv,í a nár. osvěty) vyslovilJa 'Porota, jednohlasně soUihJ:a,s,a to: I. a II. eena se opět SJloučila a !polOlvinu součtu obdržel areh. J. Mmrek a Ing. H. Kl u·s áě e k, měř. komis:ař zemského úřadu, 0I1i13, v Bra!l}slavě, III. cenu prof. arch. Dr. techn; K. Kuhn v PrllJze. Dohromady byli čtyři účastníc; poctěm ce·nam.i. Zajima.vé je, že' ,byloc,elk'em prodáno 20 podkla-dŮ1 k ná.Vl'hům a účast,níků soutěže bylo devět. Z těchto devíti byly v ,prvém kole tři ná.vrhy už vyloučeny. Podkla,dy hyl0 IDQŽnOz:a.koujpli;tiuž :počáJtkem úno:ra a soutěž končila 22. března 1930. Bylo tedy k d:sposid přes sedm .týdnů. Výsledelj{soutě~e jeJ}!'ozeměměřiče' čestný. -na.

n.

1930/98

Upozorněni ilenům zájmových skupin S. I. A. X. sjezd čs. inženýrů v Praze koná se ve dnech 19.-23. června. 1930. :lasedání zájmové skupiny zeměměříckých inženýrfi koná se v pátek dne 20. června od 9 do 11 hodin v budově české techniky na Karlově náměstí. Zasedání je spojeno s přednáškou prof. Dr. J. Ryšavého "Nové úpravy měřických strojů". Přednáška bude doprovozena ukázkami strojů a projekcemi. V sobotu v 9 hodin zasedání sboru delegátů, v 10 hodin valné shromáždění. V neděli v 10'30 hod.' slavnostní schůze v parlamentě, československá fotogrametrická společn.ost. Dne 6. dubnat. r. kon3!la se v za.seda>Cí síni sihom IJl'rofeso~Slkéhočeského vysokého učení te'chnickéhOi ,v Praze p'()I~adní sc,hůze pro Z3!lo~ení Če:SIk:osilovenské fotogrametrické společnost.i za účas,ti 28 OSQb,SohůlZi zahájilo 10. hodl. prof. Ing, J. Petřík uvítáním piřítomnýdl, poukámal na velké !pokroky fotogramet,riea na její význam v ruzný,oh oborech věd technickýdl i Iprřirodních. Sdělil dále, že omluviJ~i svou nepříto'lllnolst a plřejízdaru dnešnímu jedm.,iní: Doc. Dr. ŠaffáVU o schůlzic,h přípravného výboru. Po krá,tikém úV10dě o potřeibě organisovatí i u nás užití foto'grametrie, poznamenal, že v ,prosinci minulooo mku sešel se na popud prof. Ing. Petříka a prof. Dr. Semeráda, přípravný vyhor, j€ihož členy hyli kromě obou jmenovaných prof. Dr. RJ"šavý, h. doc. Dr. Peterka,štá.bní lm:pitán, kalpitán Sousedí:k a vrchní techn, komis'l1ř IllIg. ,Srha. Pří,pravný výbor sestavi'l provolání, které mzeslal s Ip,řihláškami asi 180 ()1sohám a korporadm, o nichž předpo!kládial,že se'zaJjímají o fotogramlJ'trii. Dosud ,došly 72 přiJMáJŠky za členy činné a .iedna za olem zakládajícíhú. Pří,pmvný výbior ,sezval na dnešní s,chů:zi ony o'Soiby a. ko'rpo1race. kte.ré se Ipř:,hlástly. Se. souhlasem přítomnýoh přečteny nej:prve stanovy a sch"álimy některé nové náiměrty, Usneseno IP'ředložiti dOlpllněl!lé s.tanovy k úřednímu schváaení, a ja,kmi:le dojde, hude svolán~ usta.vující vahláoohŮil'e. Čs. fotogrametrická společnost. U s t a v ují c í val nás c h ů z e. Dne 18. května t. r. konalo se v zasedací síni senátu čes. vys. učení tech. v Praze prvé valné shromáždění, které zahájeno bylo prof. Ing, Petříkem za přítomnosti 30 členů. Prof. Ing. Petřík po uvítání přítomných přednesl výstižný historický vývoj fotogrametrie, počínaje pracemi Laussedata a prvých průkopníků a pěstitelů této moderní metody měřické. Ke konci dochází k závěru, že doba a úkoly poválečné poskytly možnost vývoje jak fotogrametrie letecké, tak pozemní a že fotogrametrie uplatňuje se nejen v oboru zeměměřičském, ale, i v jiných oborech. Nato podal zprávu o činnosti přípravného výboru Ing. K. Srba. Popud k založení společnosti vzešel od prof. Ing. Petříka a prof. Dr. Semerád:a, kte,ři v pmsinci r. 1929 spolu s prof. Dr. Ryšavým, Ing. Srbou, škpt. Dr. Peterkou a kpt. Sousedíkem utvořili přípravný výbor, který vykonal všechny práce, nutné k založení společnosti. Sdělil dále, že stanovy společnosti, předložené ministerstvu vnitra, byly jím dne 30, dubna schváleny. Až dosud přihlásili se dva členové zakládající a to továrník Kolář z Modřan a Fond důstojníků voj. zeměp. ústavu. Přihlášených členů činných je 80. Pak provedena byla aklamaci volba předsedy,' výborů a revisorů účtů. Zvoleni tito členové: předseda prof. Ing. Petřík, za členy výboru: ·prof. Dr. Semerád, prof. Dr. Ryšavý, Ing. K. Srba, Ing. Potužák, kpt. Sousedík, škpt. Dr. Peterka, kpt. Ing. Klega, Ing. Kolomazník, prof. Dr. Tichý, mjr. Mahr, Ing, Duchoslav, Ing. Kubík, Za revisory účtu: Ing. Krčmář a Ing. Čunát. Dále následoval odborný referát hon. docenta Dr. Peterky, škpt. Voj. zeměp, ústavu: "Nynější stav fotogrametrie v Československu," Pokud se týče' vykonaných prací, tu připomíná, že dnešní výstavka fotogrametrických prací podává jen částečný přehled, neboť pro nedostatek času a místa nebylo možno pojati práce z jiných oborů. Zmínil se o větších pracích fotogrametrických, vykonaných voj. zeměp, ústavem na Vltavě, Hlučínsku, Těšínsku, případně i zaměření několika obcí pro účele urbanismu. Uvedl, že velké práce fotogrametrické p,rovedla též firma Ing,. Duchoslav, hlavně pro min. veř. prací, a firma Zdeněk Kruliš. Poukázal na obtíže vzniku výroby fotogrametrických strojů u ná~ ocenil snahy a činnost fy Kolář v Modřanech, jakož i majora Mahra, původce nového automatického restitučního přístroje. Zmínil se též o pracích fotogrametrických vys. školy technické v Bmě. vykonaných pro přehradu u Kníniček a o pracích prof. Dr. Tichého pro účely lesnické. Na konec -zmínil se o programu, který bude nutno sledovati v Československu. ' Pak přednesl referát kpt. Sousedík o fotogrametrických strojích, vy1'Obených v Československu. Z přednášky byly patrny obtíže, které tento průmys,l u nás musil překonávati, ale bylo dosaženo zdařílých výsledků, kterými se můžeme representovati i v cizině. Je. to hlavně restituční stroj, jehož původcem je mjr. Mahr a Ing. Khzar a který vyrobila firma Kolář v Modřanech a dále jest to automatická panoramatická ..komora, zhotovená touže firmou.Přednáiíející uvedl teorii restitučního stroje, který předčí jednoduchostí a t. zv. pátou volností i restitučnístl'oj Zeissův. L

1930/99

Pak ná&ledovalaprohlídka. vý~tavky, kdtl ..předvedeny' byly oba zmíněné stroje, vystaveny zdařilé práce voj. zeměp. ústavu. firmy Ing. Duchoslav, vys .. školy technické v Brně a dělostřelecké měřické roty v Olomouci. Po prohlídce ustavil se v prvé schůzi 'výbor takto: Předseda: prof. J. Petřík; místopředseda: prof. Dr. Semerád; 1. jednatel: prof. Dr. Ryšavý, II. Ing. Srba; pokladník: Ing. Potužák; účetní: kpt. Sousedík;pořa~ datel: škpt. Dr .• Peterka; knihovník: kpt. Klaga; redaktor: Ing. Kolomazník; další čle nové: prof. Dr. Tichý, mjr. Mahr, Ing. Duchoslav, Ing. Kubík. Zdařilý pril.běh valného shromáždění a zájem o fotogrametrii jest zárukou zdár-né budoucnosti. Zapsal Ing .. J. Srba. ' Zápis o výborové schůzi Zájmové skupiny zeměměřičské při S. I. A., odbor Praha~ kona.né dne 17. května 1930 v ústavu prof. J. Petříka. Schůze byla zahájena za předsednictví Ing. Mandyse. Po čtení a schválení zápisu o valné schůzi je předčítán dopis S. I. A., jímž sjezdový výbor žádá, aby skupina de· legovala do výboru další 3-4 členy. Bylo ustanoveno delegovati vrch. měř. radu Ing. Kavalíra a vrch. kom. Ing. Guldána z reprodukčního ústavu min. fin., kJpt. Ing. KlegU z Voj. zeměp. ústavu a prof. Dr. Ryšavého. Dále bylo usneseno, že kolegové budou v Zeměměřičském Věstníku upozorněni na přednášku prof. dr. Ryšavého ,,0 nových úpravách měřických strojil.", která se koná dne 20. června 1930 dopoledne v budově české techniky v Praze v rámci Sjezdu čs. inženýril.. Dalším předmětem jednání jest zpráva prof. Petříka o jugoslavských podmínkách pro civ. zeměměřiče, jichž český překlad byl předán Ing. Krejzovi. Dále bylo jednáno o problémech studia na zeměměřickém inženýrství a o anketě, konané na českém vysokém učení techníckém. Volných návrhů nebylo, předsedající konči proto o 17. hodině schůzi. Zápis o výborové schůzi Spolku čs. zeměměřičů, konané dne 29. března 1930 v ústavu prof. Petříka . . Omluvili se pp. Dr. Ryšavý, Ing. Sil.ra, Ing. Zuklín. Přečten a schválen zápis o poslr·dní výborové schůzi. Rovněž zápis o valne schůzi přečten a jeO malém dodatku vzat na vědomí. Valnou schil.zí bylo výboru uloženo. aby vypracoval dvě resoluce, jichž návrhy byly valné schil.zi podány. Předseda oznamuje, že jak resoluce, týkající se zeměměřičil. v ministerstvu veřejných praci, tak i resoluce Klubu měřických inženýril. města Prahy o rozšíření studia budou vypracovány a na příští výborové schil.zi předloženy k schvá· . lení. Dále přikázáno výboru, aby rozhodl, má·li tvořící se Svaz zeměměřických spolkil. nésti v titulu "Svaz čs. inženýril. zeměměřických" či "Svaz. čs. inženýril. měřických". Po debatě, které se zúčastnili všichni přítomní, doporučen starý, dlouho již používaný název "zeměměřický", ježto též zákon mluví o zeměměřickém studiu a nařízení č. 148 z 12. května 1922 pro Slovensko a Podkarpatskou Rus zná rovněž oprávněné zem ěměř i č e". Usneseno tedy, aby Svaz se nazýval "Svaz čs. inženýril. zeměměřických". Konečně provedeny volby funkcionářil. do výboru nově zvolených. Jednatelem zvolen prof. Dr. Ryšavý, zástupcem jeho Ing. Švec, pokladníkem npor. Ing. Payer. Ostatní funkcionáři zil.stávají ve svých dosavadních funkcích dále. Volných návrhů nebylo,' proto předseda v 18 hodin schil.zi končí. za:psal Ing. B. Pour. Zápis o výborové schůzi Spolku čs. zeměměřičů, . konané dne 17. května 1930 v ústavu prof. J. Petříka. . Schil.ze konala se za předsednictvi prof. Petříka a účastnili se jí pánové: Ing. Klega, Krejza, Payer, Dr. Ryšavý, Sil.ra, Fiker, do schil.ze se omluvili: Ing. Brandl a Souček. Po př~čteni a schválení zápisu o minulé výborové schil.zi přečtena byla resoluce valné schůze ze dne 16. března 1930, týkající se úpravy zeměměřické služby u ministerc stva veřejných prací. Resoluce byla schválena a bude podána presidiu ministerstva veřejných prací a předsedníctvu ministerské rady. Resoluce o prohloubení studia země· rněřického, jejímž iniciátorem je Klub měř. inženýril. hlavního města Prahy, bude vypra- . cována až po skončení ankety, která se právě nyní koná na českém vysokém učení technickém v Praze. Prof. Petřík podává při této příležitosti zprávu o jednání této anc kety studijní a ukazuje na .nedostatkyzeměměřického studíjního programu. Nato podává předseda spolku zprávu. že předsednictvo Spolku čs. zeměměřičil. došla od ministerstva zahraničních věcí vyžádaná čísla úředního listu jugoslavského "Službene novine", obsa. hující podmínky jugoslavské vlády pro civilní zeměměřiče. Překlad ustanovení byl předán Ing. Krejzovi aby jich mohlo býti použito k informacím v Jednotě úř. aut. civ. geometril.. Ježto volných návrhti není, končí předseda doslovem schůzi.

Z 1. června

redakce. Poněvadž podepsaný redaktor přeložen je z Hradce Králové dnem t. r. do Brna, řiďte nyní příslušnou korespondenci na adresu: Brno, Údolní 44. J. Ri1žička. Za redakei zodpovídá Ing. Jo •. Růžička. Nakladatel: Spolek če.ko.loven.kýeh

1930/100

TI.kem Polygrafie v Brně.· zeměmUlčil. v Praze.

v

v

VV

/

ZEMEMERICSKY VĚSTNÍK

7 1930

ČASOPIS SPOLI\U ČS. ZEMĚMĚŘIČŮ XVIII. ROČNíK - V BRNĚ 1. SRPNA 1930

•••••••••

Stanovení azimutu při podrobném měření magnetické deklinace. ,Prof. Dr. V. Špaček.

Při mereni magnetické deklinace je nutno stanoviti směr astronomického poledlIíka tak, že se stanoví azimut některého bodu na obzoru. Je-li s,tanice na trigonometrickém bodě, jehož souřadnice jsou známy, a je-li možno za~ měřiti na jiný trigonometrický bod, stano:ví s,e azimut jleho ze souřadnic ()bou bodů. Nej1sou-li souřadnice známy, stanoví se azimut astronomicky. Za dne je možno pozorovaH Jen slunce a děje, se tak buď ve stejných výškách před a po kulminaci neb v prvním vertikálu. Prvým zpŮis:obem,který vyžaduje doby aspoň 4 hodin, je možno stanoviti azimut během dne pouz1e:n3J Jediném místě. Měření v prvém vertikálu může se provésti ráno i odpoledne, je však omezeno na dobu letní. Proti jednoduchému měření úhlů j.e stíženo tím, že je potřebí i chronometru.

Dbr!.

Obr. 2.

V případě, že se má měřiti deklinace na četných místech nevelkého úwmí, stačí stanoviti azimut astronomickJy na jediném mísltě, na ostatních určí se pak zpětným protínáním, zaměříme-li nRl tři vý'značné bodlY, tvořící trojúhelník, v němž jsou dány úhly. Délky stran IlJe:}) souřadnice znáti netřeba. Stanovíme-li ku př. v bodě P (obr. 1.) azimut přímky PB, totiž úhel
+

1930/101

a a,zimutv ostatních 1) •

stran . aCB

= ap8

aAC=aAB

\ Úhly p, '".

2)

'l/J

-

'IfJ,

+A

+

3)

'tgtf! -;

tg g>

'l/J=

+ A + B -:-'l/J,

. apB

po'čítaji se, jak známo. tf! 'l/J = 360 J sin p _ sin A sin P' sin 'l/J - sin.B sin a

t

z rovnic (a P'

+ + C)

-

.. .

t

- cog p, 'l/J

c~tg (45 0+

p,).

Je-li takto azimut stran AB, BC, CA jednou pro vždy. určen, plyne z 1) naopak! pro a
+

+

+

o

o

+

Chyby A A, LI B mohou být opačného smyslu, chyby LI a, LI fJ dohromady činí tolik jako chyha jediného měřeného úhlu (a+fJ)o Položíme-Ht,edy za LI a největší možnou chybu, bude LI P' buď O neb opačného znamení, takže mohou všechny členy ve výraze pro LIp, býti téhož znamení. V tomto, nejne~ příznivějším případě muže býti podle velikosti měřených úhlu chyba LI!J více než dvakrát větší než chyby LlA,Lla . . . Ze 3) obdržíme, diferencujíce, po krátk!é úpravě LI p - 'l/J = sin (p -'!tJ) LI P 'l/J _ sin (p-'l/J) LIp, 2 sin (p 'l/J) 2 cos 2 p,

+

+

a odečteme-li od obou stran této rovnice LI p 6)

Ll1fJ=

,

+

2 cos p sin 'l/J LI P sin (p I 1/J) 2

'l/J

Z prvé rovnice 2) je patrno, že

+

'

T

+

t

'l/J,

bude chyba v úhlu

'l/J

sin (p - 'l/J) LI~to cos 2 p,

'l/J LI (a (J) _ LI C 2 2 2 obsahuje polovinu chyby měřeného úhlu: (a + fJ) a polovinu chyby úhlu C. Ohyba v úhlu 1/J2 stanovená rovnicí 6) bude podle 4) plně vystupovati ve vypočteném azimutu aMBo Bude proto záhodno neomezovati SoB při měření na ony tři body A, B, C, nýbrž stanoviti při astronomickém určení prvého' azimutu v bodě A nejen azimuty přímek AB, AC, nýbrž i azimuty ,spojnic A s dalšími body D, E. " na něž bude, pak možno při měření v bodě M zaměřiti. I určíme tak deklinaci na zák18ldě azimutu MB, MD, ME a střed' hodnot těch bude ud'ávati deklinad spolehHvěji. Pokud se týče žádané přesnosti při podrobném měření deklinace, třeba uvážiti, oč se v případě takovém jedná. Konati 00 bude jistě, jen v území s četnými velkými poruchami, kde se bude deklinace od místa k místu též rychle měniti, takže i 1181chybě nějaké minuty nebud'e záJežeti. Ten případ nastává, ku př. na, čedičovém útvaru neb v jeho blízkosti.

LI p

1930/102

Případná; ,chyba· v; azimutu prvé stl'aI1X AB určeném rustronomicky, bude podle 4) vs,tupovati iďo všech azimutů ostatn:ích. Avšak! mapa deklinaci, sestrojená! na základě tě'chto' m.ěření, blude správnáJ, jen směr poleďníka na ní na~ značeného b:ude třeba otočiti O< úhel rovný chybě v azimutu prvé strany učiněné. Jsou-li Zll:Nny azirrruty s,tran AR, BC, AC, můžem.e protínáním: vp,řed, zaměříme-lize dvou bodů libovolně' POlOŽl6!Ilých na další bodi F, stanoviti úhly, jež tvoří AF, BF, CF se stranami trojúhelníka ABC a tím i azimuty istiranvycházejic'ích z, F. , Zaměříme-li z boduP (obr. 2.) na A, B, C, F, vypočtou se Z! úhlů, v nichž se spatřují strany AC, BC, úhly PI, 'l/Jl jako v úloze protínáni zpět. Podobně z úhlůi měřených v P2 stanorví se ps, 'l/Js' . Ze· čtyř trojúhelníku, jichž vrcholy jsou v F, plyne podle věty sinové sin x FB sin Sl AF sin y = FA' sin (x -r- A - Pl) = FPl ' sin 82 AF sin (y B-'l/Jl) PIF sin (x A - P2Y= P2F' sin:tl = FiJ' sin (y B -'l/J2) P2 F sin:t2 - FB . Z prvých tří rovnic lze vyjádřiti FB, FPI, FP2 pomocí FA a dosadíme-li tyto hodnoty do posledních dvourovnie, obldržíme 8) sin (y B -'l/Jl) sin A - Pl) sin:tl , sin y sin x. . sln 81 ' sin (y -+- B --'l/J2) sin (x+ A - P2) sin:t2 sin y si:(1x sin 82 Rozvedeme-li sin ,součtu dVQu úhlťl' v čitate1íJch,.bude nalev:o neznámou cotg y, napravo cotg x a obě rovnice jsou prveho stupně. Z nich plyne 8') cotg x [ní sin (A - pD sin (B -'l/J2) -n2 sin (A~ P2)sin (B ~1/JDJ ." . I

+

+

+

+

ex +

. =~~~-~~~-~-~~~-~~~-~+~M-~ cotg y [nI sin (A - Pl) sin (B -Ws) - nllsin (A - P2) sín (B -'l/Jl)] =n2 cos (B-'l/Jl) sin (A -pS)-nl sin (A- Pl) COs(B-'l/J2)- nI ns sin (PI-PS),

nI = sin :tI/sin 8i, n2 - sin :tg/sin 8s . Úhel x bylo sice možno měřiti z A, bylo-li jej vidě,ti, avšak způsobu toho bylo by možno použiti i v případě" kde by aní na A ani na R úhly měřeny nebyly, když b'ychom měli více boď.ů',o'i ně'ž ,bychom se opírali, než pouze A,B, Q , Azimut spojnicI€' dvou bodů PI'. P2 můžeme ovšem st-3:novitijaklo v pro~ blému Hanseno.vě, zaměřím'ť-li na body ty'z koncových' boďu záJkll:LdnyMl, M2; 0& níž měříme úhly a jejíž azimut známe (délkynetřéba).Pomod čtyř úhlU měřených při základně vypočtou se oha protější úhly čtyřúhelníka MIM2P2Pl 8tanoví-li ,se azimut záJkladny, je tím určen i a.zimut stran ostatních. Avšak vyznačení konců této základny je spojeno s potížemi· a výlohami. Jes-tliž'2Jbyl měřen azimut v A, bude nejvýhodnějšíi ještě z druhého bodu B zaměřiti na os,tatni body A, C, Dw změřiti přfshršné úhly. Není-li možno měřiti přímo z bodu A, je, třeba voliti s.fano;viště co nejbJíž'e', ahy při výpočtu ustřeďění nepadalw na váhu nepřesnost vzdáJlenosti zaměřenýoh bodů; k,t,erou bychom od1něřHi z plánú 1: 25.000. Jtsou-li UToony v boďě A azimuty AB, AC, AD, je možno stanoviti úhly ve vrchoLech B, C, D tak, že zaměříme na ně ze dvou bodů, jež netřeba' vyznačovati. kdež

1930/103

Označíme-li Pl, YB 01 úhly, ve kterých spatřujeme z Ml strany AR, AC, pro vypočtení úhlů těch podle věty siklých trojúhelnících Xl' Yl, Zl' Ul, máme AD (ohr. 3.), úhly při straná;ch ve vzninové rovnice A AB sin (31 A O sin h ~<~~~::-_ ~. B 9) A Ml sin Y1' A Ml - sin Zl --<::.:>-- f7i:>-~- -'... Xl Y1 1800-(31) BAC-X1 zt-180o ~ Y1, ---~~. .. takže

+

+ =

,

AB sin (31sin Zl A 0= . . , Yl+Zl = 3600-(31-Y1-BAC, smYL smYl

\~,--_'-_'_'_~-~"l't,

,.'

-\/

obdobně AB sin (31sin Ut AD - sin Y1 sin 01'

10) ObrJ

Y1

+ = 360

Z jiného bodu M2 zaměř,íme na tytéž úhly indexem 2,

'Pro

A B _ sin (32sin Z2 . , A 0-· sm Y2 sm Y2 A B = sin . (3,2sin . U2 ~, AD sm Y2 sm u~ výpoclet neznámých

~~~~

I

Y2 I

--(31 - 01 - BAD. vrcholy a olJdržíme,

0

Ul

_

Z2 -

36

Oo

-

'

+ U2 = 360 o _

Y2

(3~-

Y2 -

(32 _

o _

Yl, Zl' Ul, Y2, Z2, U2

~~~~

2

B AO

"

BA D •

máme, tudíž rovnice

~+~=~

+ + +

sin Y1 sin Y1 sin Y2 sin Y2 ' Y1 Ul = 112 sin (31sin Ul sin (32sin U2 'Y2 Z2 = 113 , sin Y1 sin 01- sin Y2 sin O2' 'Jh U2 = 114, kdež význam 11 je pat.rný z 9), 10) 3J 11). Vyjá:dríme-li u, Z pomocí budou rovnice 12) téhož tvaru jako nahoře 8) sin (Yl - (11) sin (Y2 - (13) --= nI' smYL sm Y2 sin (Y1 - (12) sin (Y2 - 114,) ----= ---'1t2 sin Y1 sin Y2 ' sin (32sin Y1 sin (32sin 01 nI = sin Y2 sin (31' n2 = sin 02sin (31. Z nich plyne 13) cotg YlI[nI sin 113 sin 112 - n2 sin 114, sin 111] ---o

--o

11,

na-

--

=-~~~~~+~~~~~+~~-~ cotg

Y1 [nI

sin

=-

113 sin 112 -

n2

cos 111 sin

n2 114,

sin

+

114, sin 111] nI

sin

113 cos 112 ~

nI

1t2sin

(113 -

(14),

je stanoiVen i azimut v bodech Ml, M2, neboť aMIJ=aA!Iy. Pomocí úhlu YI určíme podle 12) Zl a pak můžeme počíta,ti úhly R, C v trojúhelníku ARe. Je totiž A+B=1800-BAC, sinB _A O_siny! sinY1 sin C- AB -- sin (31sinz!' Úhly Yl,

Y2

1930/104

Kesbíhav,osti poLedníků nebylo přihlíženo vzhledem k předpokládané malé rozloze území. Změny vertikální složky zemského magnetismu v nevelkém území, kde se stýkají různé geologické vrstvy, byly měřeny již v mnoha případech, ježto Schmidtův variometr Ílmožňuje provésti během dne měření na větším počtu stanic. Obdobná měření změn horizontální složky prováděna nebyla i z toho důvodu, že vyžadují mnoho času. 'Způsobem naznačeným v tomto článku bude však možno i lokální změny deklinace stanoviti téměř stejně rychle na základě jediného azimutu určeného astronomicky. Na stanicích, kde se deklinace měří, zaměřuje se na význačné body a odečtou se příslušné úhly. Úhly ty zajišťují naopak přesně polohu stanice a jsou-li známy souřadnice základních bodů, na něž jsmezamě· řovali, lze z nich počítati i souřadnice stanice. Résumé. La détermination de l'azimut dans la mesure détaillée de la déclinaison magnétique. - Dans la mesure de la décJinaison, c'est la détermination astronomique du méridien géographique qui nous coute beaucoup de temps. Dans cet article, nous montrons que dans un espace non pas tres grand, pendant la mesure détai1lée, il suffit de déterminer la direction du méridien sur un seul Heu. Pour le reste, on mesure seulement par des an~les comme dans le probleme de Pothenot et celui de Hansen. Par la méthode ci· deslus décrlte, il nous sera possible de déterminer dans un petit espace l'influence de )a constitution géologique différente du sol sur )a déclinaison magnétique sur d'autant de lieux dans une journée qu'en mesurant la composante verticale par le variometre de Schmidt.

o

některých předpokladech racionalisace v katastrální. měřické službě.

Ing. J. C h íi r a. V Zeměměřičském Věstlníku č. 3 z 1980 pod titulem "K ,poměrům li k~t. mě,ř. úřadů" pmzmzuje kol. Šrůteik, lže měl obavy, že výzva redakce k diskusi o těžkostech kamstrální měřiciké služby přinese v zálpětí množství materiálu a návrhů k nápnavě. Z dalších jeho řádků vyplývá. 'že myslil ,obavu, radostnou, která vlšak 'byla zklamána neúčas,tí k'o.Jegů při podá;v'ánÍ věciIlJých stÍ'žností a návrhů. Při'znám -se, že j,sem 'Po této 8,tránce neměl žádných obav. To vysvětli dlaJší řádky. A ty dvě či tři noticlky Vie Věstn:íku mne mnolho ne,pcr'ekvapily. I V'životěspolkovém a p,riváku připravují se katJastrální prá,ce ve velkém mě'řítku, a kdy měři>ě.tí úředníci na Slovensku jlS0U vezv1áštním výnose okJříd1eně zvaném ,"pastýřský list" - vybfzeni ik p,i'emý,šlení o zra>CÍonalisování služ'by. Tedy r a c i o' íll a I i ISa 'Ce! 'Souhlasím s tím, že radonaHsace je Ipředev;šim otá,zkou vůdcov,skou. Js,em na tolik skromným, že sebe 'za vůdce nepovalžujii a tolik neko[egiá1ním. že 'za vůdce nepovalžuji lani kolegy, působíCl ,Ilia oikresích.Vúd'Ci jsou kolegové a činitelé u druhé a třetí instance. RaeionaIisace v katastrální sluŽ!bě mŮ'ž,ebýt,i j,en tehdy prováděna. jest1Lže dorostli vůdcové svému úkolu. A dorostou mu tehdy, j,m;Wže doV'edou zmc.iona1isovat a !Zjednodušit ,p:racovni a služební předpisy a vy,chovat podvůdc'e. Nebojme se toho a nHSltyďme B'e, ž,e dne,s ješ.tě vo~áme po naší výchově. Kd'o dines pracuje v katast.rální měřické službě - a hlavně na Slovensku -, p0rO'z-mll:Í,nač myslím. A těm, kdož by snad tomu nernzumě:li, je třeh1 řic,i, ž·e přichálzejí v naší sl~hě takové případy, nad kte,rými si i VŮdMVÓ marně lámou hlavy a o kterých ne,poučí, ani nemohou poučit přednášky na VIy'S()'ké,škole. Tu se st,řemváme s výminečnými poměry, jak je :přine'slživot a vývin pozemkového katastru a majetkového vl3lstnittví, hlavně slovenského. Pro tyto mimořáJdně ,těžké práce má výkonný úředník rámcové, někdy i die-tJailuí předpisy, dobře teoreticky sestavené a jistě dOlbcr'emyšJ,e'né, ale v pr~xi málo upowebítelné. I tu je úloha vůdlců: poučit" vysYět.lít, ale taiké ukázat, jak to neb ono se má !p,ra.covat, aby to vedlo účelně a racíone1ně k dohrému výsledku. A účelnost zde ,pllatí především.

1930/105

.Dotýkám se zde ·svého starého, soukroměvícekráte pl"oje'veného názoru. že d oz o r č í ISI u·Ž h a, je prováděna příliš jednostranně, že se Ip,řítJišJlnelzuje llit "dozor", a pedagog'ická a inicía,tivní strámlm dozo'rči služby se slkoro vůhe
Na Slovensku vydávají se dvoji norm,l,tivní výnosy. Jedny vydává generální finanční ředitelství v Bra,tislavě ve své kompeten:ci a druhé min~sterst.vo financí. které p~a.tí pro celou repubiliku. Tyto posJ,ední dokazuji jen potřebu určité _,autonomie" druhé instance na Slovensku 'l'c&pektive podávají důka:z, že tak, jako katastráJlní zAkon má určité paT<1grafy mo mim:ořádné poměry pozemkového kat:-lstru na <Slovensku, je potlřeba i ve výnosech pa. matova-t na to, že unifikadp,ředlpisů nemolžno generelně provádět v0e,lé republice, ani,ž by se nelpř1hIiže~0 k účelno'sti toho kterého piředpi1su 'pro zvlá8,tní poměry v různých částech Slovenska. Na vysvětlenou uvádím jen tak namát,kou, že je naprosIt-o neúčelné, aby při úřei!ních dnedl u okresních soudů musely se rozesílat vyhlášky do všeeh obcísoudní'ho O'krebu *) Máme-li toto na mysli, :pO'Známe, že i v této přesY'cenosti pra,00Vlllía vyče,rpanosti tkví důvod, :pmč k{llegové nepíší o svých zkušenos!tech. Máme-li na;psati několik pmmY'šlenÝ'CIhřádek, ztrácíme volný čas a klid. který tak nutně potřebujeme ke svému odd'8ICJhu. **) Mezi nedostatky s,lužby ďozOtl'čí namáltkou lze uvésti ubohé vyhave-nÍ těcMo orgá,nů i •.fo:rmálními náležitostmi". MysH ill1 ,příklad zemské finanční řediítelstvi v Bmč. žle to je na prospěch služby a také že odpovídá významu funkee nejvyšších měř. Úřed· nílKů na Moravě, když Myři musí úřado,vat v malé místnosti pospolu (a krom toho s kara~elářSikou si,lou),3Ič pro jednotlivé úředníky jinÝ'ch kategorií jsou přiděleny kancelá.i'e vhOOillěj'Šíhale'lliší, Ibyť i měli meniŠí hodnost. Nemají tyto ·orgányJako úřednílCJi k?nc,eptní slmžiby - ná,rok na příděl v hO' d niÝ c h úřadoven v' zá;jmuslu~by a též iJl'l'e8ttže stavovsk:é co úředníci konceptní? (Doplnila red. Z, V. k výzvě kol. J. A. R.)

1930/106

v tě<;-hč.ástech Sl~vE\nska, kde je stará poze~ko~á kn~ha ,(úřední Věstnik;. ~kresní. obyčej~~ neexHltuJe). Zbytecně se obyvatelst,vozmobmsuJe, ZPUSOibIS.e mu zbyt€cma. vydaní, ktem má scestolVáním k ,soudu - a je to všechno Iliada1rmo, proto,že mělřický úředník níkomu nemůže :pomocL ,Proč - to hy zas V'edlo k' delší úvaze. Pí'ši to ,z vlalstní zkušenosti a budiž mi věřeno. Rovn'ěž je neúčelným, za,těžuj€ a,gendu a 'Zdl1žuje od jiných velkY'chprací dodržovam předpisů o odvoladm řízení dle § 92 kelt. zákona pro O!ktl'esya kat. územi na S!ovensk:u, ve kteTý,CIh'se provádějí soudní usnes,ení do starých maďarských ope,rátll a pro které je stará 'pozemko,vá kniha. Opět šíře neodnvodiíuji, snad se mi uvěří. Jak těžká je prá'cekatastrálního měřiekého úředmfka na Hlovensku, je vidno v detanu ku ipř]kladu i dle toho;, že z nešťastné otá,zky oSIVoboz,ení IMbitovů od pozemkové '-daně vyJfostl kombinovaný problém, lderý když chcet,e fO'zlUJštit, musíte pročísti tři výrrooy a ,příslUJšné palra,grafy kat. zákona. A Je~tě ne}ste jisti, mzumite-li tomu dobře'a rád; byste se zeptali druhý0~, jak tomu oni rozumějí. Nepíši tyto řádky po nějakých systematkk:ý,ch studiích a př,ípra.vě materiálu. Je, t.o psáno spíiše "novinMsky" a impulsivně. Kdybychom IpožadovaJi od výkonnS',ch měř. úředníků, aby podávali přelsné konikretnía vyprac'ované návl1hy, museH bJ~c:hom jím d'áti víice volného OO'SU. Mimičtí úřednici byli i úředně vyzváni k podá,vání opravných náVíl'hiů k osnově prováděcHlO' na.řízení k'e kat. zákonu. Ale i tUSle 'čekMood nich něco, čeho nemohli s'plnit. Totíiž"aby .během 14 dni neb tří týdnů, jak bYlI temnÍn, v doM 'polních pra,cíprostudovaJi mo,vu kat. zákon, srovnávali ho s osnovou prová.děc:iho nařízení, p'robíraIi všecky své ~kušen!Ů'sti 'z praxe m.inulé iprřítomné a fOlrmulovali, .styl!isOovali a napsali návrhy Ii 'u,l'čitým palrag-mfům. Že se to po,tkalo téměř s fiasrkean, není ani tak vinou výkonných úředníků. Je prostě nemožným intellsivně v úřaďě pracova,t a s'Ollčasně inten· siv.ně stuclova,t a teoretiso'V'at. Je tu třeba dělby práce a z do'bTý,ch výkonných úředmíkt't vybra,t ty, kte-ří se hudouzlllbývat temií a organis'a,cí siluz.hy. Nesmí se Ipak od' nich požadov.ati běžná výkonná práce katastrální měřické sluiby. A llenÍ to llelog-ick:é, navazuji-li na řečenou otáJzku o kvalifikování měř. úředníků na Slovensku. Pouze jeden nebo dva měřičtí úředníci jsou výborně kvalifikováni. Co je to platné - k'valifikaiČlllí předpisy hou přúsné, Ale Imdyhy moje mMičkost měla rozhodovat, degradoval hych i tyto dva; šfustliv:ce' Jen na ve.Jmi dobré úředllíky. ZáJzraky se dnes neděj.í.. A hoto~ z á z r a k e m -byl! .by kolegalo ktmý by Iza dinelšnich ;poměru slUIŽby výhomě a vynitka,jicně ovládal všecku tu enormně komhino'Vanoua kompIikov.anou naši prá:c1i 'a při tom vykalzoval kvantitativně i kvalitativně vynikající praicovní vý1kon_ Zde j;e kámen úrazu V'eškeré naší snahy pozl€lplšení syst.emisla,ce. O jiné kategorie úřednictva je jinak Ipo,sta,ráno. A kdyby vláda zlepšila o 100% s'ystemi,saci ve vyšších platový'ch stupnicic,b, ,zF;st:th ,by tato mísht neobs
Zprávy odborné. Masarykliv okruh. československý Au.tomohilový klub: pro MOlfavu :a, Slez,sillo v Brně Ipořádá v neděli dJne 28. září 1930 meziná,rodní 'závod: automohiIů na Masa,rykově okmhu o putovní čes
1930/107

i ohY/ba 40 m. Na hektom€,try;, které byly zkráceny neihoprodlouženy 'z toho důvodu, že na dotYČtné místo nemohl být,i 'zas,azen kámen (přímo na, ka'~žovatc:e si1n~c, pmt
Recense. Ing. Josef K řo v á,k; Dvanáctimístné tabulky trigon~trických funkci. Vy'dáno ministerstvem financí v Praze 1928. Ta,hulky vyvrOlliány byly potřebou vyčíslov,ati ex,aktntÍ vzorr'ce Ulžívané ve VYSSl geodesii, 'Zvláště při konformn.ím zobra,zení státu ČeskosJo.v,en,SJk'ého na. o'oo,cně položenou plochu kUlželovou,co mo,žná ne.ipřesn,ěji, neb:)ť J]8'Z užití rozvoj'€' v řady j'e vždy obtižné s 'žádanou ,přesnolstí tyto vzorr,c,e vyčísliti, neužijeme-li [l'tO g-oniomet.rictké fwnk'cetabulek o velikém počtu desetinnych míst. Tabulky, vydané trianguJ,alční ka,nJererI::U'i,jsou up.raveny pro výpočet PO'ČtÍtac:ím strojem. Ve vY1ďaném díle Jsou vyč[lslenY1 na, 12 d'esetinný;clh míSit hO'dnOlty sinů' :a, eosinů od 00 do 90°, kde,žto, hodnoty tang-ent (cotangent) jen v UJ,zich od' -00 do 45° (od 900 do 45°) a to v i:nterva~e'cih desethrteřinový,ch. Je-li úhel v me1úch 4!jO a 900, lze, jeho tangeJlJtu VYIPočís,t1 ZHVlztaihu tg a = 1 : :c,otg a. Tím ihylo mOlžno & použit,ím malého formátu vyjádřiti v,še
< <

1930/108

Aby. se .UJsnadnilo vyčíslovll,ní inte~pol&ční.ch č1enů druMho řádu, js.ou k ,twbulkám ~řilo~eny ko'etficlielllty pro vý:pOlčet druhÝ'C!hi dnte11Pol&čmích 'člelllu, vyčíslující známý výraz (1z).. v k t' .' t 1 v , 'T t ' ' b lk' v' z 1 X 2 ,Jefilz se· vys y, uJe v In el1po acmm vzorC'I.en o vyra:z J'e v taJ u' a.ch VYPO'CI-

.k_

wH.

d·t· na. 5 'ese

'h 't ID.IIlYO mIS"

t·a.k lze 1ze d'Iruh'Y Hl . t ,er:pOllalcnl'c 'v, vI'en z (1 v" 1 -X z) 2 d z urmtl V

s c h y b ou

asi nejvýše 5 X 10-14• Tento i:nte'fpolační člen možno počítatí přesně' stroj,em počítadm, neib lze ;poUJŽíti taiké tabulky pifO hodnoty druhých intm:pol&č.nich ,čllenů, je:ž Je na otvrtce tvrdéiho 'p~p'íru !prOVedlellla a k dílu· p,řidána. Rovnělž i pří.padrné hodnoty třetího intelrpola,čnÍJhočleruu }lze vyjmouti 'z jinych tabulek, taktéž na tvrdém palpiÍře provedený1ch. Třetí difeTence j,sou V!š'ak taik malé (dosahujií nejvýlše 4 alž 5 jednoil:ek dv.anáctého místa). že bylo iby mozno tahulku pw vyčíslení hodnoty t,řetLho intmpolalčního členu značlllJč redukŮlVati. Také v'ělta, v pď'edlposl'ednílll odstavci "Úvodu" publikace, v nÍlž jsou vYIPočteny kooficienty pmvý,p'o.če:t druhý'ch inteiI'po[a'čnich členůl, se V!ztahuje sood k tllJbuIkám vícemistným než .dvanáctimístným. Ta,bulky jsou provedeny ve vkusné úpravě, dobře čitelné a !pIoněvadlžcifry hodnot funk'c.í jsou ta1klsI8'Skupeny;, že ·tvOlří dva sloupc.e po 5 a jeden sloupec IpO 2 čísHcich, dJá, se jk
1930/109

Trpce připomíná autor, 'Ze od r. 1870 není francouz.ských nás'ledovnfků Lausseda.ta, Hení franCiouzskýrch vymále1zů, není franwuzskýeh strojů. Vzpomíná pnke O'bou V~noHi, kteří zpracovali foto,gramelurLcl{,yskwpinu Mant Blanc, dále v;zpomína Le Bona a LegTosa. Upozorňuje, ž:e teprve 1911 'zakoupen 'byl francouzskou vládou stereokompa.rator a v roku 1914 začalo se vyjednávarU o ste,reloautograf, leč }ednání [l'řemšHa v;áJka,. Da1ší úvahy věnuje některým 'základním: pojmům, aby mohl zabývati se ste'l"eofotogrametrií, p,ři niž není obUží, .pooházejíckrh ·,z identifikování bodů. Pmmlouvá o základních IpoUčkách, o zás,adě Plfo ,g,tereoskolj} a stJe'reoi:'kop'l,cké vidění. Probírá teleste'reoskop Helmholtzův, ste.reosko!pický t·e,lemetr, stereoskop Brewsterůva Wheatstonův alpak p,rlnc,irp.y stereofotogTametde. Po,pisuje 'základy ste,reokompara-toru, Zeissova fotot,heodolitu a jeho za;řizení a měření z.ák1adny ,plro stanoviska. Na to probírá stereoauto~raf Orlův a j,eho souč$ti. _ Uva:žuje lPak o přeSiI10sti IpráJce na ,stereo'komparatoru :a o v~šetřování ch}0b. P,ro~ vádí 'zajímavé IsroViIlání přesnosti malpiy 1: 10.000 zlhotove,né stereokomparatorem a klasickou t'OlpDig'rafiís číselnými daty. Dále1zahýva se steTeoautografem, ehY'b:ami s,troje 'a korekcemi. Dále uvažuje výsle,dky, srovnává je, jaké dosalženy p,ří jednotlivýrch pTa,ce,ch, uva.žuje o pravdivosti ,zohrazení. hospodárnosti a hohatstvízn.á:zorněnýrch forem t,erénních Dokazuje,ž'e stelfeorfoto,gramet,ricky se:stTojený plán tOlpog-rafický nlemá osohn1hocharakteru, ne1hoťstereokomp,aratolf ,pmzkoumává všecky části terénu stejně pečlivě. Končí pak úva,hou o persOll1áIu, ipra;covníc.íclh, o podminká,ch ')JIl'Ovýrc-horvudiříve a nY'ITí. Kniha je 'Psána svě:žfun slohem, ale odclh~ně, ne,žU jsme 'zvyklí při [I>odohnýrCihpTaC€lch německ:ýdJ!. Zj,evma j.e snama; seznámiti francouzské tOpO"gn-Mys Ipracemi lllfováděnými v ostatn:Lclhi'zemíCih :a [Iovzhuditi je v oholft~, ve kterém před 70-00 lety byli vcdoucímL ' -k. Ing'. A. Mo ,1'Ip U r g' o: Dle wiederholte Einzelausgleichung. Ein Verfwhren 'lm vere:inf:a,chtell Aus:gLeÍiClhungo ver:trciútJe1lnderBeo1halchtung-en mít v:'Wlen Unbekan:nten. Mi,t besondJerer BeTuClks~chtigun.g der zusammenhangenden A usgleiJchiUlIl:gvon Triangu:lie1rungs-, NiveUe'lOOnts- undtl'ig'onometrischien Hohennetzen. Tištěrno jako manuskript. Vydal B. G. .Teubner, Lipsko a Berlín 1930. Cena 3'4 M. Stran 45. Autor, 'chtě\je vysvětliti svoji metodu postupného p,řihlřžování m1sto p:římého vyrovnání la vyřešení ne1zll1ámý,ch,začíná nevhodnýmll'říklade'll1 už v ,odst. 1. a jeJŠtě 'nevhodnějším Ip I' o v e den í m příklad.u v, odst. N. Teprve' d,ruháČAá,st sp,isku od odst. V. (str. 25) je zá1živnějŠí. Sp'sek j,e snMk'ou ,empi.rie, (a,c autolr sám na str. 45 hrojí pmti poc,hY'bným empirick}'lIl! metodállIl ~ymvll!ání). dohrÝ0h, ale i ,š,patných nálp(ld.ů a nevědeckosti; autor v p,od,statě, a,č myslí, že má ISI:Lmostatoumetodu, r)'J.rovádí vlllistně výpočty dle Gau:ssovy metody 'pro řeiŠ€ní nOlrmálnich rovnic přihližov:,lním. Hlavním a li dvou ne-známý;ch správným pozna:tkem jle:. že postUlpllé opravy n'e'známých, jež autor nltzývlá rozdíly dvou so'usedních hodnot. tvoří kOlwerQ'entní g-eome,trickou řadu 1. stupně s q 1. 1JakJžeJ:z,e vzorci na str. 6 - ostatně ne nejjednoduše.jí napsanými - vypočísti hned konečné hodnoty neznámýc.h bez dalšiho přihliŽ o v á n j. l1l1címe-li si ,'Pifedem onen podíl q; ten zde ie také pro ohěneznámé skut8Čillě stejným. To v;še .se dá O'ibe c něj i doká1zati, než učinil [autor. Dále od 'str. 7 VJšak se autor d'o'P·ouští odv:áJžné a ne,správrnée,xtrapola.ce tohrotopoznatkua ,po,stupu llIa 'přípaldy o 3 <1 více. neznámýeh; V1ždyť op.ravy 0'1'0 ,k:ažd'Ou [J'C'znrámou (pokud s víc e než jednou .(J',alš,íneznámou souvisí, viz hlavně 'st,r. 8. 28 - též 7. '2:7, 32 a násL) nezávisí jen od jediné jiné. d<řivě už vypočtené 0'Plfavy, nýbrž od! vke,olprr"av takovv,ch (i. j. l'O'zdíly lDo'stupně vypo,čítávaných hodnot 'Pro neznámé tvo'ří a,lgehraické m noh oř 1e n y, ,nikoli jedrrlO<členyz rozdílů hodno-t pl'O osta.tní neznámé) a proto zlp.ravidlia, n ct v o ř í geometrickou ř:aduani IpOdeLším přibližování :a neexistud'í autol'em -předpokládaná q. Botde,psaný i na příkladě se 'P'řesvědčil, ž'e q neexistuji a kde by snad! se o- nich (po deLším p,řib1ižov:áni) už mohlo mluviti - autOlI Iltlf. 9. nikde to nedoká,zaIv, mys l i, 'že vždy, alSlPoň přibJilžně, se tato q dostaví -, že by byla pro ka:ždou awznámou v~lastně různá" tedy PIfO ,p,rvní neznámou jiné q ner. pro dlfU1houa pro obě zas jiná ne~ ;pm třetí Md.; ovšem výjimky nejlsou vylouoe'IlY. Na rplř. byť i Ip1os,tupné opra,vy Jed'né neznámé lvořHy g'eometrickou řadu - v jednotká1cih 4. des. místa llIeho podohně 1250, 250, 50, 10, 2 (qi = i/S) a opmvy druhé neznámé g'eom. řadu 81. 27, 9, 3, 1 (q2 = Y.), tak rozdíl j,ed,j,ch1169,. 223. 41, 7. 1 a pod ohně so-lIJčet,neho třeba Yz prvé plus Y. druhé řady netvoří ~eom. řMu;aJe rozdíl neho součet ,řad 256, 64, 16, 4, 1 a 768. 192, 48, 12, 3 (o b ě q s te j n á l'D!VIlai70 ne!bQ 256, 64, 16, 4 a 192, 48, 12, 3 (o b ě q st e j n á, rovna Yo) je " opět řadou geometrickou o témže q, taklže všechna q jsou pak stejná. Naprosto neomluviteIIl!O neh ohabě odův'o,dněno V1šak je, že auto,r Jemu &e
<

1930/110

kry I y jeho výsledky dostateč,nou měrou s výsledky podle metody nejmeI1Ší,ch ,čtverců, vl3Jstně bere výls~ediky tét:o 'zkoušky za konečmé; kdyhy se vS'sledky této zkoušky od výsledků .jle1home:tooy zna,čně lišily, t. j. daly je,ště značné opravy. tak 'žádá, aby se v přibližování: Ještě pokra;čova,lo (str. 24 nahoře, str. 40). Tato zkouška je tedy dalším přihliž1em.im(podle metody Gaus,sovy) a vlrustně 'p o ji š tě 11 í mautorovým, že se jeho kone,čné výsledky nehudou !pd'íliš Hšiti od výsledků do'cílených me,todou nejmenlší0h čtvelrcú a přímým vyrovnáním nebo !postupným přibližováním řešených normálních rovnic, po Ipříprudě, ,žesie k nim j,eště vke [p!řiblúží; tedy iíekli b}"chom, že ta,to 'zkouiíkia je pak jakousi rek t i f i k a 'c'íautorov)"ch výstedků, užitím toho podílu q ,dosaženýdl. V plříkl3Jdě OdSlt,.IV. chtěl autor ukázati vyrovnání 3 slpolu Slouvi,siÍJcíoh!hodů postupnýmpřibližováním podle své metody; možno sOUJhlrusitis tím, ,že i 1. přibHžení se pOlčítá s V'nitřními i vnejlšími směry z bodůJ a na, body, jelž tepr'V'e a pouze Ip'l'o:zatÍ1IillÍ1lli,souřadnícemi JSQU určeny. Ale lahyrint pravíd\3l V' 'oust. IV. autorem llvedený:. ohromné plaichty (přílohy 1-4) V'znik:ající při znovuorientování směrů vnitňnich. byl·li někte'rý bod 'Přepočten, ,při 'zpětném posou'V'ání kalždého bodlU do jeho prozatímní'ch souřadnic, (str. 21, ř. 9 a,ž 19) atd. a to pl3JClhtyv roizsahup:ro vyrovnání ,s:kut,e,čne !potřehném, dokoIl:ce i odchylkyod t,ohoto poS,tUlPU(str. 19 dole a,ž 21 na,hoře) činí vě,c na.proS1to nep,iiehlednou. komplikovanou a ohLedně [poootnLCJhvýkonů nalprosto neúspŮ'mlou. Po:de,pisaný hy rád ukálzal, bude"li mu to možno (snaJď v samostatné a obišimlědlší kritice autorŮ'va spisku). j.ak autor mOlh!. zŮistávalie věreu svému postupu v odst. L vylíčeuému, příklad vyrovnáni 3 bodu p~ov~s!ti mnohem jednodušším, úspornějlš.Ím a rpŤehledněj;ším 'způsobem (t. j. GaussOlVým přilbHžoVláním, ale s autorovými q atd.), takovým, jak v odst. V. a VI. byl upotřehen. Nicméně ani tytŮ' !piříklaJdy, jak podepsaný na p:ř,íkladedl i s větším poč'tem neW'ám~ch zjistil, ,co do ekonomie pa:á,ee !pO'čtáiísiké ne o b s to j ía nemohou lmnkuwvati !přímému vyro"mání uO'l'málních rovnic v celk:u: je sice 'p~avidivé t,vrt'zeni autorovo (s,tr. 44). ,že v tomto přÍipaďě pll"ácelpočetní roste se čtvercem poč,tu nezná:mÝ0h, ale autor se mýlí (str. 45), že u jeho IpoStupu jlel prá-ce úměrná jen pO'ětu neznámých. To je, klam; autor přehlí<ží velký po,čet rpřihližováni atd. aJ spoUJStu úkonů pO'četní:ch, hlavně násoihení a dělení, konaných! při ka,Žiďém IP'řibUžovláiní (Ilia př. str. 3,1 a násL. nehled'ě k odis,t. IV. a !přílohám 1-4), jeiž na,stUlpují 'a jichž j.e' do'konce vke než stejných úk:onů při vy;rovnání normálnLclbi rovnic veelku. Toto vyrovnání vcelku t.edy vždy vylžaduje méně počet,ní práJc,e a je úspomě1jlší (Ipři témže ,počtu nezniámý,cih). Srovnání hyse mohlo pro1vésti spoět,ením a ,porovnáním !počtu příslušnýCJI1 úkonů! počet,nícrh, ještě lépe však ,časem. kt,erý by týlž pOlčtář 'prO obazpůsohypotřebova[. I ik těmto věcem 'se podepsaný dle mOlžnosti vtrlÍJtí :p,ři příležitosti. Zdá se, ~e '
Dr. V. Š TJ 2. Č e ,k: Magnetismus Řípu. Sep
United States departement oj Commerce. Coast and Geodetic survey: Annual Report of the Director, Dnited States Coast and Geodetic Survey for the fiscal yer ended June 30. 1929. Washington 1929. H e n r y G. A v e r s: Manual of first-order Leveling. Spec. publication No. 140. .Washington 1929. G e o r g e H a rtn e II: Distribution Coefficients " or" Magnets. Spec. publication ••. .6, .••• ..A No. 157. Washington 1930.

1930/111

J a s per S. B i.l by: Bilby st'!el tower for triangulation. Spec. publication No. 158. Washington 1929. O s c a I' .S. A dam s: The Bowie method of triangulation adjustment as applied to the first order net in the western part. of the United States. Spec. publication No. 159. Wa8hington 1930. Ho w a I' d S. R a p p I e ye: First-Order lev'!ling in Hawaii. Spec. publication No. 161. Wa8hington 1929. Dan i e I L. H a z a 'I' d: Results of Observations made an the United Stla.tes Co-ast and geodetic sUfvey magnetic observatory near Honolulu in 1923 and 1924. Serial No. 452. Washington 1929. Dan i e I L. H a z ar d: Results of Ma,l!netic Observations made, by the United States Coast and geodetic survey in 1928. Serial No. 455. Washington 1929. Dan i e I L. H a z a I' d: United States Magnetic tables and magnetic charts for H125. Serial No. 453. Washington 1929. . Odborná pojednáni v časopisech. Geodezist (reOl\eallcT) 1930. Č. 1. Č e bot are v: O vzdělání geodetů v SSSR. S m ir n o v: O vyzkoušeni unive~sálního a děHcíJho přístroje BamJbergova,. Je I' ŠO v : Měřítka fotografických snimkŮ. - Mel n i k o v: Q nap~avení filmu ipřilnutého ke sklu (v letecké fotok'omoře). - P a vI o v: Precisní nivelačni stroj fy Geodesia. - S. T.: Kooll'dina,tory Tinjakov
Sjezdy. Třetí mezinárodní konwes fotogrametrický koná se od 6. do 10.zá>ří 1930 v Curychu. Dle došlýoh I[l'říprav Ibud'ou zřízeny násLedující sek,ce neboodlborné komíse: 1. Tere~ striciká fotogra.nretl'i'e. 2. le,tecká fot.ogrametrie, 3. IS't,e.reoskop ...,1etielckáfotogrametrí~, 4.aerotriangula,ce, 5. měření roen,tgenová" 6. jiná užití, 7. hoolpodámost, 8. přis,troje, 9. desky, fiJ:my a chemiklálie. 10. výIclhova, 11. letadla a létáni. Mezinárodní geodetic:kái a geofysil~Jní Unie koná čtvrrté valné shromá,žděni ve Stokholmě od, 15. do 23. srpna 1930. Švédské mganisační komité zastupuje: Gene'rálni ISlekretá:ř:Pan Axel WaJ1én, ,StOKholm 8. ,p Ifo g r!li m. Kougrels1, vyjimwj'e z.ahajova.ci scihů'zi, koná se v palácí par!lamentu (Rík,ooagshuset). Od pondělí 11. s,rpna pa,lác parlamentu hude k dispo.sici sekcím, které hyc1htěly počíti s pralcemi před oficielnim zahájením kongr;esu. Čtvrtek 14. s'rpna. OV; 11 Ihod. Připravné schŮJze ÚstavŮ: unie a sekci. V 15 hod. pokračování přípravné s,chůze kanceláří. Pátek 15. srpna. V 11 hod. Ve velkém sále kOlllcertního pa,}1ÍiCiev,e Stokholmu, HotOTget. Ofic,ielní z,a;hájení kongresu. Ve 14'30 hod. P.rvní p,lenámí s,cm.ů!ZeUnie. Sobo,ta 16. s,rpna,. 9'30~11'30 hod. Za,sedání seklCÍ pro g-eodesii, meteorologii, oceánograďii a 'zemský ma,gnetismus. 11'30-13'30 hod. Zas,edání 'sekci pro geod·esii, sei~mologii, vulkanoilogii a hydrologii. 15'30-18 hod. Zasedání sekcí a komisí. Neděle 17. sl1pna. Exkurse na }e-zero Malar v Skoklosteru nebo do 8kargard, dle výběru. Pondělí 18. srpna. 9'30-H'30 hod. Zasedání sekcí pro geodesii, zemský magnetismus" seilsmologi.i ,a hydTol'ogii. 11'30-13'30 hodi. Zrusedáni Isekcí PIfO geodesii, meteorologii, oc'eánografii a vul:kano.lo.gii. 15'30-18 hod. Zas'edání komisí a sekcL Úterý 19. s,rpna. 9'3()c--11'30 hod. Zasedání ,sekcí pro geodesii, meteorologii, oceánografii a vuJk.ano1ogii. 11'30~13'30 hod. Zasedáni sek,cle pro geod1esii, oceáJnogrrufii, zemský ma,gnet.ismus ;a vuJkanologiL 15'30 hod. NáV1Štěva. geodetické a geofySlikMní výstavy, org'ani,sované švédským komitétem. IStředa 20. IS11pna.Návště,va Upsaly.

1930/112

Čtvrtek 21. sqma. 9'30-11'30 hod. Společná s.chŮ!ze sek!Ci pro weodesii, magnetismus zemský, 6e~smologů.i a vulk~nologii pvo {»'ojednání činnosti geofysik.ální, 11'30 až 13'30 hod. Za,sedá!ní sekci pro meteorologii, oceánogmfii a hydrologii. 13'30 hod. Návštěva věde,ckých ústavů .avýstav. Pá.tek 22. Ell'\pna. 9'30-11'30 hlOd.:. Z,M~edjání sekcí 'P'fO geodesii, ma.gnetismus zemský, vu1kanologii a 'hydrologiL 11'3(}-13'30 hod. Zasedání sekcí pro geodesU. meteoroiogii, oceánografii a seismolog-ii. 15·3()..........18 ihod. Zasedáni sekcí ne<1:l'O zasedáni Unie. S~bota 23. srpna. V 10 hodin. Plenární shrom:á.žděni Unie a wkončení kougfeisu. Po zasedání kongmsu konají se společné exkurse na seve,r Švédska a na jih Švédska,. Detailní :programy těchto exkursí hudou vydány. Exkurse na sever Švédska hude 'po_ řádána ve dvoucbJ oddHech. P~w&echná. exkurse !pro :studium :průmyslu, kmjů' a užití vooopMLu a Ispeciální exkurs'e pro studium krajte, 'průmys,lu a útvarů povrchu zemského. Počet úča,stníků při této slpeciální exkuNli je omelzen. Pokud! se týtče oslav a rec1epcí, přesné inform8lce poskytne definitivní program. Pro· zatím oznamuje 8e, 'že je rpřiípiI'avována slavnostni recerp,ce načtV'rtek 14. ,srpna, o 2.1. hod .. obM při 'exkursích: v ned'ě'li 17. a banket na pátek 22. srpna v 19'30 :hod. J. V. král švMský ,přijme 'pravděpodobně člelIlY kongresu v :pátek 15. srpna. Město Stokholm slíbilo uspořádat .banket v úterý 19. :s·rpna. Slavnostní předs,taV'ení v královském divadle, je při. pr,avováno na .pondělí 18. srpna v 20 hod. V Ups;ale universit8i a měs
Zprávy spolkové. Zápis o sichůzi! měřičskýchl, úředníku, konané dne 4. května 1930 v Hradci Králové, za účasti 19 kolegů. Schůze ,z;aMjena kolegou Ing. Šrůtkem, kte1rý uvítal přítomné a příkročil k pvoj.ednávání polřadu. 1. Rozprava o organi,saci služhy u katastrálních měřkký'cih úř:lJdů vyzměla vše,'ohecným 'sltes'ikem, že kat. moc. úřady naše jSlQu Ipřetíženy spoustou pmcí, mčených IlJovým ka.tastráJním záikonem a prováděním pozemkové reformy. U V1šeeh úřadl1 projevuje se napro8týl nedostatek' sil, ja,l" technický;ch tak: k.ancelářských a má-li
1930/113

11. Remune:rli. práce přes č:a,s honorováJIla zpil:oo:bem jedlllotným a. spravedlivým, a'by mezi úřednk.tvem nevznikla ;rozt,rpěenos,t. 12. Postupové poměry u katastrá1lních úřadů. jsou pro nás kraJně ne.pJ'iznivé. Retlystemisa!(~emzft:lIodněnáJ'e!žité napra,vy nepřinese a proto 'žadáme, aby zaveden byl automatický postup a OO[lmsoosprávná valoris<'l;ceplatová. Platový sy,stém tak, jak' dnes jest uzákoněn a jak' ,se v p,raxi provádí, dOBJ'ědlčuje,že iOOlliIrn-ánzřetel ani: na ikvaIi~ filmci ani na nejvyšší výkonnoist úředníka., nýbl1žže o,tvirá dveře protekci, kazí ,charakter inteligence a. vede k rne'SlPravedlivémuprotekcionářstvi. Takové 'poměry odehiwjí řád_ nému a ,sn:aživému úJ'edníku 'cJmť k prápi, p1>ně!v,ad;ž ne,vidí náležité odměny za, svou těžkou a zodpovědnou práci, snižují jeho' životní úmveň a vyvoláva,jí roztrpčení vedoucí ke zllhostejnění a ,životní resignad. V zájmu celého sw,vui Slluž:byžádáme, aby všechny důležité věci, týkaJící Ise nalšeho stavu, n€lbyly dělány hez nás. Na konec vysIovuj<eme žádost, alby deputací uvšec,h vyšší(:h instziz;a,hájilprof. Peti'ík. Po př'eětenía s.C'hválenJ'zápilsuo minllJlévýborové schil:~ vzato bylo na vědomí slQ~eníno'vého Vý;hOTU S P o I k u p o s I uch ač ů 'z e m ě mě ř. i lilŽ en Ý ,rs t v~, ja:kk~ži !LprálvaIPd'edsedy;že resoluce Kilubu měř. inžlenýnt hlav. města PN.hy. byla podJána ministel1'stvuškolství a národ!ní osvěty plfOioMednictvím děkanstvi vysoké Š'koly sp€'c
Zákony a nařízení.. Vládní nařízení o oprávněných zeměměřičích v zemích Sl(}venské a P()(Jkarpatoruskézedlle' 23. květm.,a1930 vyšlo, ve' Sbirce záJk.. 31 nař. :PlOd! čís. 65, 'částka 29 'z r:19aO, Jedná o tom. kdo mŮ!že,hýti ()iJlrráv-. zeměměřičem, o udělení oprávnelll1, ,podmínkách k jeho dos:a1že,ní,0' komisi zkušební, výsledkU!zkoušky a formě vysvědčení, dale o pl"llcích a odpovědnootiz,eměměřičit IP'ři úplfa,vě majetkový,ch poměru, pokud přís,IUiŠnéPlfáM jim svěřil kmj.ský Boud. . Vládní nařízení, jímž se částečně provádějí hlavy' n., III. a IV. zákona o pozemkovém katastru, je vyd!áno dne 23. května 1930 avytištooo ve Sfbíroom. a na,ř. co čís. 64 z r. .1980. Cena Kč 4'60 činí důl.e~ité tOtOIplfováAlěcinaHzení přístupným každému 'zeměměřiči; opatří je kialždýknihkupec, olbjednáte-ličá.BíkuČ. 29 Sbírky zál•. a na,ř. z 1930. ..

1930/114

Projevy členstva. . K poměrům v kat. mer. úřadech. Jak za'čínají výnosy? Slyšte: PřiWížejíce k nedostatku měřického personálu... atd. Jak končívají výnosy? Přemýšlejte: Dobu pro· zamýšlenou případnou' pragIn
Zprávy·osobní. Zpráva z českého vysokého učení technického v Praze. Vysoká

škokt, Slp~ciáln~c.h nauk. Druhou st.itní zkoušku n.a oddiHe'ní z.e'meměři,čhs,kého' inzenvrs t ví podle výno·su min. ,školství a nár.' osvety 'ze dne 14. července 1928, IČ. 59.671/28·-IV vykonali v době od: 1. dubna 1930 do 30. ,dubna 1930: l.pá,uové: Dmyt~·o Pelypiv ze Starých Bohomd,čan ve Vý,c1hodní HaUči, Alexander Minčenok ze Sebe,z, gub. Vitebská; v Rusku, Jiakub Karrpenko z Ivotu na Ukrajině', Václav Dovodil 'z Loun v Čec,hách, Pavel LuJkaJševič ze Sosnice v Rusku. Alexander Makarov z Chersonu v Rusku, Marian Sekunda z Dubrivky ve Východní HaJiči, Sergej Pricho·ďko z Biahmutu v Rusíku,FeO'dor Skvorcov 'z Moskvy y Rusku. 2. Do 15. května 1930 slozili: OdhO'rnou státní zkoušku podle nařize n í z r. 18\Yi pánové: Břeti,slav Peřina z Pot,štýnia v Čcc,há,ch, Josef Čvaiučaraz Nymburka v Če'chách. . D r u h o u stá t n í z k o u š k u zem ě měř i čs k é h o í n žen Ý r s tví podle výnosu min. škol. a nár. osvěty ze dne 4. července 1928, č.54.971/28-IV, složili pánové: Antonín Holub z Duban v Čechách, František Kredba z Libichova v čechách, Karel Bartoš ze Smíchova v Čechách, ROIIk'u~ Ozdrovský z Lipna v Rusku, František Kulišek z Letu u Dobřichovic v Čechách. . D r u h o u stá t n í z k q u š k u z e ID ě měř i č s k é h o i n žen Ý r s tví, podle. výnosu min. škol. a nár. osvěty ze. dne 14. července 1928, č. 59.671/28-IV, vykonali pánové: Valentin Chanžonkov z Novočerkasku 'v Rusku, Anton Zacharov z Oděsy v Rusku, Eugen . Zaporóžan z Elisavetgradu na Ukrajině, Dij Levkin z červlennaje v Rusku, Valerian Lotocký z Poddubcu na Ukrajině, Maxmilián Šteiner z Lapače v Blatné v Čechách, Nikolaj Chrščonovič z Aschabadu v Rusku, František Pospíchal z Příbramě v Čechách, Boris Beljajev z Petrohradu v Rusku, Vasyl Sauch z Emilčyna na Ukrajině, Ing. Josef Čunát z Jestřebic v Čechách. Alexa Sytenko z Nových Mlynů na Ukrajině, Karel Trňák z Zellendorfu v Dolních Rakousích, Vojtěch Král z BlizanovU v Čechách, Jermolaj Gulyj z Achtanizovské. v Rusku, Lúdvík Pavlovský z LedeniC' v čechách, Vladimír Labuza z Kizljaru v Ru,;ku. 3. V,diobě do 28. června 1930 sJo;žili pánové: Druhou stát'l1:ízkoušku zeměměřičského inženýrství Ipod[e předp:isu. ze ,dlne 4. ,~ervence 1928, čís 54.971/lV-28: Antonín Holub z Duibian v Če1chá.ch, F'rarniišek :Krredlba z Lihichova v Čechá!crh, KarelB'art.oŠ 'lRJ Sm~chova v ČecháJch, Roman Ozdravský z Lipn;a, v Rusku, Frant1šek Kuli,<íek, z Letů. v čechách, Ladislav Klika z Kr. Vinohradů v Čechlá,ch" Ot~kar Ull:riclh !z Nové Paky v Če1chá.ch, J.a,roslav Janelez Če,sk"é Třehové v Če,chálch,Jiří TriaiJlin 'z Petrohradu v Rusku, Jan Horra z 00kanic v Oeduwh, Karel Fric z Nuslí v Čec
1930/115

cháJch, VladimiÍr La,buza z Kizljaru v Rusku, Michail Carev z Jekate,rinodaru v Rusku, Ivan KoJosov ze Směly v Rusku, Jan Deksnys z Butěniškisu na Litvě, Alex·a;ndir K,amolov z Moskvy v Rustku, Mkhil Zaporožan 'z Elis:wetgradu na Ukrajině, Eduard SlI!bek z Curychu ve švýc:a,rech. F,r:a.nUšek Soukup z Vršovic v Čechách, Alerxandlm Gogava z Poti v Gruzinsku" Ivan Petrrunkjevičz TOl1žolk.'uv Rusku, Josef FiJřt z Dřínu v Oecihá.ch, OtakJ;r Veleha z DoL Březan v Čechách, Alexamdr Poljanskij 'z R.iazaně v Ru:sku, Jo'sef Piš1 z Thhových Svinů v čech:á,ch, Vladimír Piskáčeik ze S.tambělska. v Rusku, Vs,evolod Krotovi:č z Vil:na v Rusku, Nikola.i Ganitkevič z Kijeva v Rus,ku. EmH Slezák z Břioom na Mor.a.vě, Stef.an Vlkovz VTlbiJcev BUlharsku, Va,silij Miljulk.'ov'ze S;,c,ovky y Rusku, J~roslav RozsYIPM z PŤíbora na Monavě, iSergě!j Tarano'vský z Je.isku v Rusku, Ot,akar Vieliš ze 2ďám na Moravě, Josef Ce~na,rz, KIf. Vinohraďů v Čechá,ch. Ing. Jose,f PálooÍček z Hor. Llapače na Moravě, Václa,v Ře,htákz Krče v Čechách, L.:llďisb,vM'ergl z Prahy v Čechách, Vasilij Kr.ia.čko z Jalty v Rusku. Z německé vysoké školy technické v Brně. Státní zkoušku zeměměřičsik'ou v době od 1. dubna do 18. ,června 1930 složili pánové: Ing. Fr. Franzl (Bmo)" Ing. Zoltan Harkanyi (Cif.a.ry na Slovensku), Wa1ter Taube,r (Č. Těšín,). Vilém Ma'i:lchin (Skřečoň ve Slez" sku), Jos,. Schenk (Hoclhikil'chen v;e Slezsku), Ing. Vlaď. Stmtil (Skt,tinka IlJa Mor.) a J()s. Hansel 'Z OPlwy. Změny ve stavu měř. úředníků na Slovensku (březen a duben): I. Do ,slu'žby 'Přijat i s m I u vn.í mě ,ř. ú ř e,'d!n.í ci: Ing. Grigori.i Sidorenko (Nitra), IVlan Ljutenko (Komámo), Ing. Borils Bir.iulin (Žilina,). II. Ze ISI už byv y Bto u p i I i: měř. konc. Ing. Alois Malouše~i (Gaklnta), smluvní mě·ř. úřednici Ivan Petrunikjevi,č (Bra,tilsh~a, n. m.) a AnatoMj KrrivOiše.i'ev(Trefflčin, i. v. k.). III. Jme' nová n měř. komisa,řem Hryč Ivasooko (Humenné). IV. P ,ře I o žen i: měř. kom. F:r. Urban (Velké Kapuš'any)a Ing. Josef BI'l:š'ta (Košice) a pa.kJ měř. rada Ing. Josef Šimerkru (Košice) a uchní měř. komisař Jan Chyba (Kru'Pina). Osobní změny ve stavu úřed:. měř. na Slovensku (květnu-če,rvnu): r. Přijati za, m e r. k o ,n ci p.: 8mJuv. měř. úř. N. Pedčenko. LuiSenec a J. Ga,š'pl1r,Zvo[en; 'Z.:liS m 1u v. měř. ú ř ed.: lIli!!. I .BeI1a, TreněÍn, Ing. N. Miehalovsky, Ing'. T. Lepněv, Ing. P. Py1lypeIJlk'o, vlš.iJc.bnď. k i. k. v,. P. Štěpai!loIV,Ba,rde.iov, I.ng. K. Děcht.ě'rev. Dol. Kllbín Ing. V. PoljakOlV, .Sečo.vc.e; II. Měř. komi!s·aři jmenováni: Ing. A. Ivanov. TufIČ. Sv. :Martin; (i. k. v.), N. Pedlč'efflko, Lučenec" F. Leubner, Lipt. !Sv. MikuJláš, R. Wi1brt, Bre~o.v, Ing. B. Vltavský, ~J1elšov; III. Pře I o žen i: V. Kralslllěnko 'z N. Mesta n. V. do Seěorvcii, Ing. Jan 'Myná.řz D. KUibÍJIlllli ďo Tmč. Sv. Martina. ]ing. Ivan tPa'l1cbo.me;nkoz Lučell1:c:edo D. Ku:bína, Ing. Frant. KnělŽ,in:e;kJ 'od i. k. v. ke k. m. Ú. v Turč. Sv. MaIl'ti:ne,J'án MikUJŠlal ze 2i1iny do 'Durč. Sv. Ma.rtina (i. k. v.), Ivan Le'vi'cký z Turč. Sv. Martina (i. iki. v.) do 2iliny, Ja:romír Procihá,zika ze Zvoleňa do TurČ. ,Sv. M:a,rtina (i. k. v.). In1g. JOizef Trnksa od k. m. Ú. k a,rchivu m. k. v Bmtislavěl, Ing. Vladimír Straitil z .K:rrupdmvdo Br.l,tislavy (ki. m. ú.), Ing. Vladimír Stra.ka z To.rnaledo Ska1ice. Rudolf Af'lcher ze Skalice -dio TulflČ. Sv. :MMtina (i. k. v.); IV. pen s i O> n o v á, TI: m.r. Ing. J. ŽiiŽk:a,11J1oočÍn; V. 'z,'emře I: i:lmt m. ú. V. Morozov. Košice; VI. z e s I už iby v y s to u 'P i I: Ing. P. Korpel', Ing. J. Melz:er. Ing. K. RoM,č,ek a A. Kamo.lov; VII. pro.p ů ,št ě n: smL m. Ú. Afanasij Širj'ajev, KomárI1o. Změny ve stavu měř. úřed'. kat. na Podkarp·atské Rusi (duoml aJž červen ): Pře I 0žen i s. m. Úředníci:: N. JI21l'iOičen,ko z VoJové do Chustu a Globa-Miclhajlenko 'z' MUlkačeva do Užhorodu. Ze s I u 'ž e lb v y s t o u.p i I ']'opU J.,. s. m. M. Jmenování u min!. vef. prací. Do 4. pl. st. pový,šen měř. 'l'ada Ing. Jos. Č un.á.t. Akad.emické volby. Min. ,šk;olstv:í a nár. osvěty pot,vrdHo volbu: DěUrn.nem VYR. škoily 8,T),elc,iámíCih nauk v Pimze prof. Ing. Dr. Je,s. Ryša,vého, děkanem inž. &Uavitelství. (kde p>řj,pojeno jeod>d'ěl.zClIlliěměř. in,ž.) pmf. Ing. 'FT. Miil1era. Členem zkušební komise {lm II. stát. zkoušku zeměm. inž. na něm ec k é' teclhnice v Hrně .imenoVlalo m~lIl.,ŠkoilistvÍ,a nM. osvětJ Ing. V. R z i h u, úř. aut. civ. zeměm:ěř:iče v Bmě. (Nruč e s k é VY8. lškole tec,hn. v Bmě nfmi v téže komiÍi:ll d,Oi&Uď lžáJdinýC1vilní zeměmělřič. Smvne.iref.erá.t IV Z. V.. stlf'. 75 z 1929.) . Dr. In~. J. Koppmair, městský měř. raru'], v Mnichově, jmenovwn mimořádnýmpírofe8O'rem weod-esie :na vys. ,škole techn. ve Štýrském Hradci. Z 08větové činn08ti čs. zeměměřičů. Měř. rada, Ing'. S {l,bu s t e Ir, ,přednosta archivu mil» kata,strálníchi v P:l'iaze, naps'al divadelní kus Triumf lásky (Očištěni: Maři:Magda1eny) pod pseudonymem Chrli:ltian Sokolov. Nedávné předve.dení kusu v divadle, AkrOlpolis mělo pěkný úspěch. Právo k užívání stavovského oznaěení ..Ing."úska.Ii kolegové: divisní generál Ja,r. F<'l.jf,rv BraJze, O. Hně'vkovský v P:raze. JOiS. Špirhanzl v Týně n. VU., Jos. Truik'sa v Bratislavě" A. Di:irre v Teplilckh-Šlmo,vě, J. Hemmer v Táhoře. F. Klíma v Klatove'ch, F, Nedha v Thenč,íně.

Za redakci zodpovídá Ing. Jos. Rftžičlta. - Tiskem Polygrafie v BrDě. Nakladatel: Spolek československých zeměměfíči\ v Praze.

1930/116

y

y

v

V

/

ZEMEME~ICSISY VESTNIK ČASOPIS

•••••••••

8 1930

SPOLKU ČS. ZEMĚMĚŘIČŮ

XVIII. ROČNíK

V BRNĚ

Sjezd mezinárodní federace zeměměřičské

1. ŘÍJNA

1930

v Curychu.

Ve dnech od 10. do 13. ~Mí zasedala mezinálrod'ní fedeir3icelzeměměřiči8ká v Curychu a prohírala otá,zky z,ellll~měřičs:k!é,které byly dá;ny na pořad jednáni. Porady8ltálého výbloru adellegátů zellllí konaly Ise 10. září. Dne 11. záN dorpo-' ledne zaháj1elIloj.eldJnálllÍv plen.á1rní schůzi, v niÍž po oficielnílcih projlelVeich~V:olen.i piíedsedové prro jeoootlivé; komisie, načeiŽlustavily se komise a zahálj!eIIlojednání. Program prad byl t,ento: 1. komise: Sj,edn,oclelIl,í podikladů pro pOIVoláni zl8lIllěměřičské, předslerltnictví jUgOShLvské:. 2. komise: M)eltody pra1COivnía měřič,siké pmtroje. Ta,to lWlIllfusle TOizd'ělena byla na tři, pra,covni odibory, a to: a) Měřič,ské me1tody .3Jsltmj1e,sels1tlrojoválllíplánů a wzmlIložovámi, př1edsedtnict,vo českoslorvelIlsk!é. b) Met'oda polá,micih SOluřadlllilic. s,optický!m mě[iením d'élekJ, pře<mediniciŤ>vo holandské. c) Foto.grameltrie a t,oipografie', ptiíedsedlll,ictvod.ámské. 3. kiomise: Zá,IDonlliépodklady a výchova odboroá. I tato momise flozdélena byla na tŤi odtborry: a) Zákonné podklaiLy, předsedlnictvo po·Lsiké. b) Vý.cihova odlbomá, předs,ednictvo švýcarské. c) OdJborný tisk, pfled~e/dnictiVoit.alské. 4. lwmise: Zeměměřič a pOlz,emikovádržba, předsedlllictvo belgilcké. 5. komis,e: Scelování pOlz,emkůa, úprarva půdní, pfedsednic,tiv-:Oanglické. 6. k omi,sl8':Zai'ltavo'V3!cia upravov3Jcí plány, prJ1eldsednictvo l1ra:ncO'u:z,ske. Běihem zas:eďáJIú.předillle~elnYtři širší a obs,ažn,ěj.ši přednáJšik.y,a to ředitele katastrálního mě'ření švýcarlského Bal ten oS per g e r a z BeroU! ,,0 měření pro knihu pOlz:elffikovouve< Švýcarrstku", slečny Ing. D 3Jn g e r O
a) Sjezd feder3Jce. ktellý se kom[ v r. 1926 v Paříži, vyslovil přámí, ,aby zvlá,štní komise ~tud'ov:al:a otázlku konventionelníoh zna,ček pro mapy a .plány. Sjoezd v r. 1930 žádá stálý výbor, a:hy 'se sna~il plřání z r. 1926 provést,L

1930/117

b) Otv,rtý

ffile~jlIláJ"odní sjeiZd z.eměměřičský uznává obt~že při z:a.váděnJi jedmotnýCih OZiIl3.čení mezjruíJrodnIDch geodetických :pojmů a moc. Proto se dbmn~vw, že by hyao ~ádoUICi vydtiní&lQlV:Ilílku v !llJěk:olitka jruzyckh. Stálý výoorr měl btyi tudvž věnovati lpOiZOmost řešení této otázky v soulhlase s oirgány "M le z i n á l' () d nií IS P () leč n 0 s t i f ()i t 0' grametrické" 'a ,8 "Mezinárodní Unií pro geodesii a geofysiku". c) 'S ohledlem na nepřeJk:olJlatelné jazykové obtÍiže při zeměměřirčský·ch kong11elsech měl .btylse stálý' :výIbm ·za;bývati otálzkol\l iPOlloťJlJé me:z·iJnláJrod:nířeči (na př. eSpelfalllta), .a>hy tím práJce sj'e1Zidové byly zjednodušeny.

2. k

O

m i i8: e uprra,vila svoje přáJní následiovně:

a) ČtvJrtý IIliC'ZÍnáiroďní sjlelzd zeměměŤj,člSký Ulzlllámi., že novými úpravami strojů mencsikÝ'cih, - jako fokusovací čočkou. li'belovýJlui hranoJky., OIptiJclkYmmikrometrem, váJcovýmÍ a kuličkovými osami, nptický'm som;.tředěn:Ím olbrrazů veil1tikáln1ho a nlošila. Thoto uzná.vá a vítá úspěchy, ikterýlcihi dosáhli Výrobci měřiJČ'Ský,ch Istrojů v tomto 8měru. b) Sj!elz'd dOlpo'ručuj:eodls,tu;p!ňov'ati přesnost nově prováJděnýicih měře,ní (pro iknihu pOiZemkoV'Ou nebo pro daň pOZC'lwkovou) podle hospodláJřského výiznamu 'zaměřovanýlch dlJvioidů. c) Sjezd doporručuje" alby vyměřoV1ání státmJ nelbyl:a. piro,vádiěna jen s dMedem na úzké upotlřleibein:í, nýlbrlž alby se v zájmu m1rod.ohospodářském daJ1ší využíti (fil:j, př. výiškovým zaměřením polygonálních bodů) celá práce .pro šil1ší Úičely pmVledla, po,kud může se tím p·rospěti ce
3. k

O

m i S e upravila přáJni srvoje ná~led'o'vně:

a) Pro lelpšizaj1št.ě:ní pozemkové dJ1Žby a s ní spojenÝ'ch práv je, tliíelba prrá.vnich podkl<1dů, ktelré idJodáV'a,jlízaměření a kniha p'O'z,emko.vá. b) Udržování souhlasu parcelárního zaměření je n€lzl:Jsc s Ústavem Iplm duševní Is,polwpráJci při lS v a IZu n á l' O< d Ů' vytvo,řil mer.linárodlIlí .Ílllfo,rmační a vědeclkou poradnu pro kaJtastr. jejímž úko~'em 'by hylo: a) Sbírati právní podklady, týkající se knihy poz,emkoVlé. ~) Zjednod'ušení ar zdoikonal!ein.f měřičských metod a strojů.

1930/118

S ohledem na zlepšení pracovních podmínek zeměměJřiJče, Somžení UlIá.kJadůn31 uoožová,ní knihy ,pozemlkové. r) Opatď'ovátní infomcí O' Vlše,ch've'chníckých, Ihospodl:Ui&kýl<'Jh a Soodá1lních otJázDc,h, které sO'l1visejiÍs kn.iihou pozemkovou a právem vla,srtnick~. a) Kandidát zeměmělř:iČiS,tvimá vyka,zovati m3lturitu, d'řiv'e než je pď'ÍipUštěln;ke studJiu iI1avyookéškole nieo univer&itě. Studium n31 vy'siOkýc:h školwch má trvati nejmémě 2 roky. a má olbis,ahovatí ·též vědy právní, stJavbu měrsta ihJojná. ,clVroení praktická.. Před s'ložen.im ,lmnečné zlkloUlšky má kandidát proká;zati ,pr~tickou činnost za vedMí <Jlpll"áv:něného(dJiplomovaného) zeměměřiče nejméně 2 roky. €) Stálý výbor ne,clhť podáváčvrtletně zprávy <J svých rpracooh.
4. ko m i se piíedložila, ke schválení následtuj,lc'Í:p['á,ní: Přihlížejíc k důležitosti a rozmanitosti úloh, které řeši zeměměřič knih pozemkových, žádá komise: a) Ve vš,eo'he,cném zájmu hospodářsk:ém, jakož i & ohledem zalhezpe,čoení dlI1~by po zemkO'vé je zdokonalení technického vyučoVlán.í a Iptrolhiloubení Istrud.ijn~hOIprogramu ,žádoucí 'p,l'O do·SG\:žení oprá,vněno'sti zeměměřičlské (pat,entu). Pro praktický výcvik buďzaj,ilŠtěna p<Jv,ínná, doba ev,j,čelbní. b) Zjišťování hranic, mezníkování a měřcní v[astnietví PQlzemkiového ibudiJž svěřoválllo výhradně 'zeměmě'řičům knih pozemkových; c) Změna Gl1ž,by budl~ povinlllě~ doložena plánem se strojeným zeměměřičem knia] por.lelmkových. , d) Přání Ipai'ižskJého sjezdu 'z r. 1926, aby zr1zelna byla komise, k:ter:j. by studovala sjednocení kata/s,trn a knih pO'zemkových pro všecky země, se opětuje. Kiomise' pokládá za nutné, aby vlády států, Meré sel účastnily dne'šní,ho :sjelzďu, by-ly vyJzvány, 'a,by jmeno·va[y úředního zástupce, Merý by se !stali členem této kom,Í,sIEl.

5. k o m i se p1\edložiIa následujícÍ p~ání: Nebudíž ,ptro'VláJdiěno alni kn,iJhovni měření, ani katastrální revise, dokud není vyšetřena možnost úpravy dI1ž'hy, a dokud nenízáJkonných podkladi'I. alby minori:ta mohJia býti k úpravě pOlz,emkoV'épřinucena.

6. k .o m i 's e předl'ožila násl:ed'UjicÍpřání: Vychá1zejíc z ,předpolkla,du, že mezi třemi te,chnick}'mi zástupci, to je, me'z.i zemČ'měřičem, architektem a inženýrem. zeměměřič má v:edoucí úlohu, poněvwdiž oběma dTUhlÝ'J'll upravuje podik~ady:, je dIOlpioručitelno', aby z,elrněměHč, t.oto své místo opět obdTŽel, jak tomu býva,lo dŤíve. a) TechnkJkié vyJsolkJé škoITy, kt,eré vychovávají zeměměřiče, mají zařaditi do studijního programu výklady, ,které tvoď'í po,dJklad pro moderní úpravu měst. b) Národní wa'zy ~eměmě,ř,1čsik:é nechť pe,čují .při se·st.avovámi zákoll1ů a pď'edlpď.sů,kte!ré týkají se hospodářství ve městech, o to, :vby mOlhJy své náhledy upla,tniti. c) NiárodllllÍ svazy zemělrně'ři:čské nechť pečují o to, aby zeměměřilČ a in~e'llý1rza stejných podm.ímek jaJko archit,elldi hy:li přibíráni ke konllcme.ncim ,"a's,t.avovacím a; d·o TŮznÝ'ch zastavovadc,h komisí. d) Dál~, aby zeměmělřilČii <1 inženýlři byli přijímállli do rwznýlch jury jako al'clhď.t:ekti, wb] ve ~ět~ío míře mohly b~t,i uvalžovány dnešní tC'
1930/119

nost těmto úkolum, ahy se na škáláClh vedle stav:hy mě·st zařaďovruly tyto ,problémy d!otykající se 'zemědělství.

V'šeciky t,yto resoluce a přáni byly plenámí s,chůzí schváleny . . Překlad: te)nto je OlJYaaienz návrhů, jak vY'My zj'ednánL Možná, ž1e po definitivní sltylisaci výborem st1áJtýma po siwvnáJnriprotio!kJolůs piie!lclady- neboť němeiclké resolUCie·p~ekládány dia frančiny a ángličiny a naopak - dojde k ně'kterým styHsticikým orpiravá.m. JakmHe vyjdio,u definitivní zprávy tiskem1 bude mOlžnonelshody opraviti. KJongresu úča,s,tnili sle pěknou výstavou výrobci měřičskýcíh a fo,togrametrických přísltrojů ze Švýcalr, Něme'cka a Rak.ouska. Dá~eJmnoho isMtů a mez,i nimi i Československá repubtika, vystavo·va,ly .své práce měři:čiské a, fotogmmetrické, z,vláiště bohatá! by;la výsltav1ka Švýca,rslka" ob!sahujicí i plány slcellovací a meliJoTaičnÍ:. Návštěvníci měli tak pěkný př.ehled! o měřič:ských prra,ceicha metodách pracovních v Evropě. J. Petřík.

Založení

a provádění Jan

geodetických Czarnota,

základů

v Polsku .).

kpt. inž ..

A. úvod. Poznamenávám, že jsem ne1Liskal 1átky pro svoji přednášku vza,hraničí, nýbrž víceletou prak,sí v polí a v k'ancelád'i a dáIle dfudadným Sltudiem dlě<jin zahraniěníoh měření. S Il)iostupem mé prakse a studia rostlo ve mně vědomí. jak by měly bý,tizaloženy a Ulskute'čněny zá,kaady geodetické v Polsku. ,a zájezd d,o z3Jhrani,čí potvrdil znovu spifávnost nových nálwl'Ů, prothlou'hil a dopJnil je. Poslední dvě léta diskutuji o thematu s koLegy, ale teprve teď, kdy }si8!m'ziskail jistotu, že Jsem se nemýlil, rozhod[ jl3em se vyst'Oup:t,i ve veřejné' předná:šcle. B. Potřeba trian~ulace. Pols,ko zdědi10 po zálhore0h veITmi máLo ,hotových geod'etkkých prací, kt,eré by se' daly v tomto oboru dále ploUižívat,j.V části bývwlého německého záhoru zdědili jsme dosti hUJstě ,za]olženó wigonometrické hody, v bývalém záhoru rakOUJskémdV'ojnáJsobný řetěz trojú!hleiníků 1. řádu, Je to nesmírně málo; zbytek musíme teprv,e vykonaiti a to v :rue',}kraMímčase, poněvadž bez geodetic ký'Clll záklwdu nedá se' pomysliti na racioneaní vyboudování naM země. Pro účele· státní a. vlš,eobe'cně' hospodářské musíme stvořiti nové mapy, když lltlaré mapy nemají velké ceny. Ministerstvo financimusí míti katastr jako p10diklad k spravedlivému ro'zvržení daní; ISlO1tdnilctv~ se domáhá map knihovnicJh. 11':1:základě který,rh 'bYlmohlo vydávati rozisudlky o nemovitolste'ch,. HyipoMkární úvěr, ta.k dUležitý v 'hospodMském žiVotě, mŮlŽe se te:pTVe rozvinouti pořízením kn :hovnich map. Veš.keré práce komasační, parce.\alční, lllJ8liomční, geollog1~ké, magnetické, měření měst, stavbycl8lst a dlrah, kanálu, regula,ce řek a el]ektrisace ·zemí mU'seji se oIJírati o trigonometrické hody. Konečně dle příkladu jíných státU musíme spěti k založení jednotné ml3.JPYpro celý stát, ktelrá by sta,čila pro vlše,chny tedhnřcké potlřeby. Na 'pořÍizení takové mapy je dlužno pomýlšleti. ra.cionelně pro vád ě,ti triangulaci w sOUlčasll1Jě i vyd:ati předpisy, nOfmující vykonávání Heiha,s i nejrrnenšÍiho měř ..'ní státního neb soukl1omého tak, ahy :sloužilo j'lko materiál pifO zrpmcování přf,ští mapy. Obrana země vyžaduje velmi dobrých ma,p·. čehož není ani třeha oduvodňoV'ati, kJdyž sám život staví tak silné podmínky, že vešk'eré zásady se stáva.jí b1edými a, mi'zivými. r.. Založení a provedení trian~ulace I. řádu. 1. Pře s n o 8 t sít i <ře t ě z o v Ý c h a (P'I o š n Ý c h. Od clhvíle. kdy získali jsme neodvislosU, ·zaujima.1a polsk!é gl8'odety mylšLeruk'a,jakým způfJobom provésti triangul3Jců T. řá,du. Př;jat.o mírnění, že věc Ihy hyla ideálně roz,řešena" kdy} y se dalo ce[é území státní obk1opit.i věncem trojúhelníku a vnitřek věnce poprotínati řetězy IPO délc,e í šviíc,e a č.alsem vyplněny prázdné prostory sítěmi doplňovacími. Myšlenka takového pmvádění ztákladníc'h trian,g'ul!ad je velmi sta.rá, po,vsta.Ia již počátkem XIX. sto[etí. třeib!aže ji žádný stát neuskutečnil. Větší stlát,y ev:mpiské vidouce, že ten,to ideál nedá se vcelku uflkutečniti, provádělly }ej po část.e,ch. zakládajic.e menší věnce n cho též je,dnotlivé řetězy, třehas vždy s mY1šlenkou uz,avříti je v budoucnu ve věnce. V XTX. věku s,evylznamenaJi v této metodě Němci; vyJ.a1i na j,ejí proV'ád!ění obrovské ')"noQY a ml, komec se přesvědč'li. že neni dostalte,čně pře,s,nou. Již při iP,rotítání věnce řetězy přes délku a šířku nalezli. že nutnost navá'zání dá,vá jim opra,vy v někt.erý:c,h 1

rž

niky

*) Přednáška proslovenáautorem dne01. květm. Hl29 v III. posluchárně, polytechva,",~.aVl',l[é,otištěná včalsopise "Wiadomosd služhy g'eO'glfa,f,i;oz:l1Jej", 1-2 zeS'lyt 1929.

1930/120

SIIIlěrech d,aleko převyšující chyby ohservační; zhuštěním do III. řádu dOiŠlí k opravám až přes 1 minutu. (Viz "Neue Folge", r. 1926.) Mimo tato doznání a mimo to, ,že některé státy vykonaly: ploŠInou povrchovou triangula,ci, jieliíž výlsIed!ky jsou 'co dopřesnoist.i kromob}1čejné, přece mnooo stá,tů 'zůsta10 při metod'ě řetěz,c,ů. V Polsku hyl p,roj>ekt tdrungulLace I. řád,u taktéž hudov!án d1e metody ře,tězové. Chtěl bY'clh, ahy moj,e 'p'řednáš:k,a mě~'a v1iv na rev,isi tohoto projelktu - možná, ~e se přispějek pevným změnám ve smyslu nejprraktičtěj,šíhJo a nej-ryohlejš]ho uskutečllliění základů pro vyměřování státu. Uv;-,žuj.eme obě me,tody, bemuce v úvahu věnec v 'podloihě čtyiřúhl€ilníka o déffice stran okoLo 200 km a na t,omto příkladě uva,žujme přesnost výsffiediillŮ.Str'ana o délc,e 200 km bude se sk~ádiati a,si z 13 trojúhelníků. Průměrná chyba uzá,věru trojúhelníků v našLch pracovních podmínkách budiž přejata ± 1'2"; jich souče,t z 13 trojúhelníků :IliCtbudenikdy nula, nýlhr1ž v nej1eiplším p,ř,íp.1de ± 3", o které bude skreslen každý roh čtyřúhelníku. Připusťme, lŽiC nepočítáme s nákLady 'p'!'ad a ž·e ve čtyřech mzichčtyŤúhelníka položíme záikladny 'S bodly Lapla,ceovýmd; tu je,štěz vYll'ovnlání sítě nedů'Staneme nálež:tý tvar věnce, kiďYlž nemámlel podmínek sinusovýdh, m7Jděluj]c,ích pa,tfičně úchylky trojÚihelniJwvé. KdJ~Ž věnec 'zalhiustime doplňovacími sítěmi a ty,to 'piro ,s,e,he vyrovnáme',budlou konečné výs~edlky d,o,bré. bude-li se jleklnati o plnou povl1chovou S1íť,která dá, pot,řehné ,sinusové podmínky. Ač ji na,vazujeme do pozorovaného věnce, obdržíme přes to opravy někte'rý,ch směrů dalieko ,p'řevY'šujÍiCi obse,rv'ační chyby. Tím způsobem se p.řenáší chylb'y věncové s,~tě do 8iÍtě vyp~ňlovaiCÍ a i na, niž,ší řády, ta,kz'e konelčný výslede;kj p'rací, t. j. určení trig. bodů v terénu, je nepřesný. Vě,tlši pře.sn{)s·t obdržímel z dfV1ojitého řetězce t
1930/121

ný(')!J dne'Clh. V Ipři:způsoloování pr:acovních podmínek této met,ody šlo soe tak daleko, že tnanguil'llICe 1. ř. POlstupovalaželvím krokem a stál:a w,lké peníze .. Teh!d[v mohl se takový postnp' připus.titi, vždyť se jedinialo 'O triaJllguJ~,ci pm,váděnou pro vědJed~é účeRY" ale dmes musí ,sloužiti předevšim účelům hosopodá,řským a teprve potom voo,e0kým. V dnešní diOlbě tayJorismu pl'áce není jen m pl'á:ce dobirou, která je nejdŮJk,}a;dnějivykonána, leč m, která je dohře vykonána při nejmenší ztrátě enelrgie, času a peněz. Dle metody 8chreibel1OVY záviJsí váha smě,ru jedlině od počtu nasta.v:ení, ,Iako kdyJby Višechny směry 'b\}'1ly,s,i rovné; zaltím je to napl'osto otplJJČne', poněVid vlivem relfrakce zřídlkia přicháZii nla st:anlÍJclidva směry sohě, rovné. Vliv refrakoe sotranové na vYlJI1ěiř,ování je veH'ceZiIllllčný 'a působ~, kalŽĎý směr mě'! by !býti u,Via,žov'ánsamostatně a podle Who jemu drána p!řÍJsrruršnJá ViáJh~.Poněvadž není nám možno to učiniti, musíme' a,lespoň rozdělit.i na dané stanici smě'l'Y na snllJdné a těžké k obsmv;tcli a 'zamě'iíiti j,el dlel tohoto mzděrrení. SchreiJberova metoda nedovoluje rozdělení na sil1Jadnéa OIbtÍJžnésměry a tak! třebas i nejhorší musí býti obsmvcováiny v kombinacích se V1šemi. Jeden špatný smě'r ,pokiWzícelé měření a při tom působí těžkosti nepi'ekonateLné, ohz,v~ášt,ě při vě,tším ,počtu smělrů. V'e sv;é třHerté ohs8ll'vační prak,si metodou S.clhreibemvou us'tavičně jisem mě,l případy, že 1-2 směry iby,Iy tiížik'é na observováni a tím jsem zka,zil t,ři črtvrtiIlly celého měření, zatím co jsem mOhl joo čtvrtinu použíti. P:rorto navrhuji 11'110observaC!i 1. iíádu v Pols,ku buď metodiu sektrorů, vymaJwlenou známým geode,tem a konstrukt,érem Ing. H. WHd'em, neho ohyčejIJJou metodu úhlovou v mém ,pojetí *). :Metoda sektorů 'zále'ží v tom, že ohvod horizontu dělíme na někoJtk úhlů, č]i sektorů, utvO'řený'CllJ 'z nej~e!p,ší'oh směrů; druhé směiry dOlplňujeme do přeidešlý'ch. Je,s,t to metoda bez porovnání lepši ne,ž Schre,iherova, ohledně přer,lllo6ti ta rye:hJ'osti práce vyžadujre ale odi ,pO'zorovi,a,te1levelkou orientaci a vžití se do pI1á,c,eo.Proto rpm nlllŠe pracovníky, .kteří nemají del.ší prakise v ohservaci 1. řádu, zdiá se m~ lepší moje metoda, která dáV1á úhily posotaničním vyro'vnání se ,stejnými vahami plU,~děpodohněji než u Hchre~bera. ZáJl'eží v tom, ž'e na dané s,taníci pOIZ,QIruji se úhly, tVlmíeí ohvod hOl'Í'wntu, ve' stejném počtu opakování. Na pi'.: Ohtěje mítii váhu vyrorvnaný0h úhrrů 12, pozoruji na S'tanki o 2 směre1ch 2 úhly šestlkI1áte, o 3 směredl 3 úhJy osmkráte, (\ 4 'Směre{lh 4 úhly devětkráte atd. PředlThost její narpmtí metodě Schreihel1ově8plOlčívá v tom. že 'Šipa,tný směr je, spojen Ble směrem levým a pm,vým, .ale ne se v,šemi; [jiáihodný omyl neka,zí všeCJhny úhly, ný1brž nej,vý,še 2. Není proto ,třeba opakovati celé měi'ení. Dále při met{)uě SchreiJbel'Ově přiJhi\'áním 'smě1rU na stanovisku sezme!lllŠuje' po,čet 0lp1akoVlálníkaiždéhK:l úhlu, z,atím co při metodě úhi1o~é jest to ptÍffiI()Iopačné: poče,t opako~ání vzrUstá,Wž jest velmi d'ůJ.elžit,é.Na př.: Při 2 směrech na hodě pozoruje ,se metodou Scihreiberovou jledtelllúhel 12krát .a pH 6 směre,ch měří se z 15 úhlů krwž1dÝ'jen 4tk:rát. SIElstavu,itice konečně 'zme~ené ú'hly. o:bdl1žíme veliké neshody 'a není .iarsného pojmu o tom, který vla'stněz úhlů hyJ I'lpatně, měřeln. když čtyři opakování neid,a,j.í diostate'čnou pi'esnoElt měřeni. :Metoidou úhlovou se měří na st,anici o 6směl'e,oh 6 ú'hl.ů des'etkTá,t,e. Mimo to metoda SCJhreiberova nevylučuje c,hylb limbu a jenomzmenšuj.e, jej,ich vliv. Ohyby v měření k1až.dého úhlu možno skorem úplně vyloučití, přesuneme-li po k,llIždém ol~kování Iimihus Iplřelsně o velikost mělřeného úhlu na př.: mámel-lí měiřití úhel 50 ° osmkrát,e, tedy první opa/lmvání mělříme při n[lst,aveni ]im[bu 0°, drUlhié5(}O,třetí 100° atd. OznalčÚffie-lí chyhy v děIení limbu při 0°, 50°, 100 ° atd .... "0' b50 b,oo a.td., tu chyhy v měřen,ý0h úhlech utvoří násIedujíeisoučty

Ž.,

-

tato

bo

+

b50

b50

-

+

b,oo -

+

b,oo

bl50

••••

+

"60

= - bo

+

"60'

Z toho vlidíme. že máme v měřeném úhlu jen 2 chYlby v děl.e1ní limhu. Konečně metoda dá po,zo.rovateli kontrolu p,řer:\llŮ'stipráce, nehoť po ,sestavení hodzOlntálniclh

B

*) Aurtol'em nlJ,v!1Ž'enametodia měření směrů se s,tane metodou s>eiktomvou tenkráte, když na, dané srtanici přijmeme všechny 6měryza hlavní. 2. Pří čtyřech smiJrech se měří čtyři úhly (1), (2), (3), (4), počtem 9kráte, kdyrž má býti Vláha úhlu roVl1J:!12. BezpfOlst,ředne z měř,ení má úhel (1) váhu Pi === 9 a dlOdatei'Sně z vyrovnání staničnÍ!ho má váihu Pi = 3, neb toI1k ohruáJší váha úhlu doplněného do 360 °

1

1 pz

--,=-

P Konečně

1

+ Pa -1 + P4 --1 =-39

váh.a vyrovnaného

1930/122

odtuď p', =3.

úhlu (1) Pi

= P1 + P'i = 12.

Ú!hlů se dohře uzavírá a může ,býti pozmovat,e[ klidným, že i trojúhelníky se budou dobře uza.vímti. Takto nas.tí.rťiv hlll"viIlí rysy metody úhlové, odporučuji vřele zavésti ji při obserm'CÍ I. řádu. Na záki1ad'ě tříleté vmkse ohserváltorské jsem l1[ubO'ce přesvědlčen, že touto metodiou Oibdrž,ÍIDerychle a ;Levně vÝ'sledikYina stanoviskách nepříliš obtížných i bez heliotropů. Stačí, když bude věž solidně stavěna a ta:kJvysokJá"aJb~ byla ne1méně 4 meŮI'Y nad nejvyšší překážkou v terénu, a tím také vliv retfrak,ce str.11lJové nelbwdie silnějii pociťován při observiad. Používání heliotropů je nutno omeziti na miIlJimrum, poněviad~ heHotro,py vůbec nezv~ují p,řes'lIJosti OIbserv'aJce,av,šak 'zvyšují ná,kIad piíibližn'ě o 400%. Strojle nutno p'ře:zkowšeti před 'použitún v poli; jmenovitěchyb~ Vi ,dělení limbu a. tak zV8.né runy. ahY'b~ v d'ě[ení kruihu lSe vyšetří nejMpe metodlou Heuvellinclk'ovou s kolimátorem konstruavlaným Wiilidem. Runovouchybru je v'ovinen ob8erv'átO'r na kaJždém stanovísiku vyšetřiti, a:by se přesvědčlil, 'zdiaH nev'řekro'Č'ila pevnou ma·ximálni hmnici a není-li větší, nemá smyslu uvažovati ji ve výpočte,ch, poněvadlž ruoová clhyba jes1t obY'oejně d,aleiko' menlŠí chy,b observaJonkh. D. Trianj1;ulace nižších řádů. Ves1m,ěroda,tných kruzích rozpráví se živě Qi provedení h"i,angulace I. ř., aniž 'by se p'řiihlíželo k jejímu zlhflllšťo,v:áni, aspoň pro dolhu nejbliž,ších 10 let. J,enině W oiiskowYJ illlstytut geo-grafkzny projektuje 'zihwš,tění Ul1čitýich úseků pro svojí potřeibu. Nyní jsou poměry měření státu takové, že triangulace 1. ř. se bude prováděti prvních 10 let po jejím ukončení bude II. řád potřebo'vati dia[škh 10 let a d'alši :z,hušťováni asi nějaikýdh 30 let. V tomto půIstod,eti ŮI'iJaugulace byly hy o,bhlidkyJ, staV1by věží, měření vrůzn(ých vaJri'adch opakovány nejméně třikráte na bodech I. ř. aJ dva,kráte na bodec.h II. řádu. Máme-li Vrováděti měření zemí z hleíc1iskla, Ihospodá,řf'lkýlcth poti\eh, tedy musí triangula,ce mších řadů. součals;ně postupovati s triangulací 1. řádu a jenom v nejkrajnějším případě v ta.kovém od\3tuvu časovém, aby a,svoň signády moh[y Ihýti nálecžitě využity. P'ro souč~snépmváid!ění všech t,ř,i řádů triang-ulac1e mluvi tyJto ohdedy: 1. Již v projektování sítě I. ř. v kance[á,ři nutno vzíti 'Zřetel nI], její :z,hUIŠťováni,a~ 'Se daly pak body niŽIŠtchJiíádů. mválzati účelně, na body I. ř.; 2. při obhlídce I. ř. v terénu provede se zál'o'\"eň i ohhlídJka I1.w III. řádu, čímž u'Spoří se mnoho času a výloh; 3. věže observa,ční, ktel1é jsou nejnákladněj.ší Isoučástí měření, budou ná[elžlitě vy:ucžity!.Víme totiž, že signály stačí asi 10 let; neužijeme-li jich v tom ohdohí,. musíme pro prooe nižších: sítí na mistě zničených' stlavětů IlJové. Mo/žno 'smě,le tvrditi, ,že !I}rovádění triangulací oddtělen,ě dde .j,ednotEivY·Dhřádů. znamená ztráty pro neú'Plné využití praco'Vníků 'a času: při I.iíadě okolo 10%, při nÍižšich Mdeclh, vykonaných samo8ltatně, ztrálciÍ 'se olk'odo 50%. F.Čas a náklad' na vyměřování území. Shrnuv, co jsem dosud řekl, naJV:rhuji: 1. Mí'Slt,oře'tě!z,ců ,prrov,áděti t'ria:ngulad ,plo'šnou, dá,va.jící přesněji si,tua,ci trlig. bodů o'd[Jovída,jicí nejlépe .hospodáiřským účelům; 2. místo veIikýlch trojúhelníků: voliti malé, poněV1adlž se Nm p!l"álcezjednoďUlŠí a je 'levnějlŠi: 3.ohse,rvoV1atí na 1. řádě me-t,odou sektorovou aneib úhlovou, při tom měřiti přímo na signály a nikoliv na heliotropy; . 4. neklásti hustě základny, protože při triangulad plošné je to zbytečné a dost náJkladJné, ne,bať měření j,edné základny se za[o'ženim pře1cihodné sítě vyž.aJduje okiolo 50.000 zL; 5. soublsně prmváděti tri:angulace od: 1. řádu do III. Mdu. UV~lŽujme nyllllÍ organisaci a vykonálni polnkh p[,a;c.í. V mém proj,e,ktě ,př.edpoklái(lám bodů 1. řádu 1000, II. ,ř. 3000, III. iíádu okolo jednoho milionu. PředpokládJaje, že tri1angu[aoei L-III. řádu se s()lU'calsněprovede, může 1. řád kUldně provésti 20 triangulátoTŮz1a 10 let, II. líád 20 triangulátorů. za 12 let a III. řád Ik:a,nceláře státní a Isoukromé za 15 I1Qlků. Triangula,ce IV. řádu nedá se tak lehce odhadnouti a podle mého názoru neb~ldeme míti peníze na jej i současné Iprovádění s vyš'šimi řáidJy. Pmcovníky vYlkOnaV1ší1. řád I'OIulělíme na, dvě skup~n~. Jedna skup,ina, sk,ikid'aj~c,íse z 10samo/s>tJMných vedoucích s nutným persollJálem, pl10vcede sOUičasně ohhHdky a stavby. K:aJžldývedouc,i má 3 milstry, kteři mu ,staví signály, sám provede. o'blhHdlk:ya Iposta.ráJ se o ~tavelblIJ.íma,te,I1iá1. Počítejme. ž,e mistr potřehuje na sta-vbu věže 4 neděte" tedy 'za šest měsícu IIlIáme 150 s,ignálů. (Snad' 180 pozn. lJ}.řeklruda,tek) Závis[e od počtu postavenýCJh věží určí se k observování dalších 10 triangulMoTŮ jako olblserv:áJto:rů. Budlou-li visury krátké, bwde i mOlŽná oh-se,rva,cE'bez helioŮI'opů. a při tom proV'edle-lise ,piNlk>ticilmuolbstfJlrvaJČnímetodou, pak jeden vedoucí může v jedné pmcovni sC'ZtOněIprovésti na; 15 bode,ch ohsE',rvaci I. a II. řádu a t,edy 10 vedloudch na 150 'bodech.

a

1930/123

Z,Lepšo·v,áuím organisace a z,cLokonalováním personáilu. buJde !poč·et pl'aci v sezoně stoupa,ti, ohz,vLMtě, kidlYJžna 'platech vedouciclh se nehude šetřiti. VydiatI10ISt praci Je závislou od vedouc~ho, p,roto je nutno jej co netilélpe honorovati, poiněvadž je to výdaj, který sIe při tomto druhu pmcí g,tokráte vyplatí. Náklad nla oiblMidJkiu,struhilisaCli a výstavlbu jednohiO trigon. bodu jest průměrně 5000 Z~()tÝ'cJla tudÉž 1000 hodů SIi vyžádá 5,000.000 zlo,tý;ch. Vydržováni 1 oleLdílu ohserV'aJčniho vyJžaduje asi 10.000 Zll., čili observace I. a II. ř. na bodeCJh I. řáJďu bude st'áti okolo 1 milionu zlotý,(lh. Máme prostý a dos.t přesný pmpooClt, že jedna sezona bude státi 600.000 zl. a dá pirůměrně 100 bodů I. řáJdu. Pl1álci na II. řádě nutno t,aktélž 'zme,chanlisoV!ati, to zI14mená, rO'Zldiěliti pmw'V'níky na dvě skupiny. Jedua v ,počtu 10 vedloudch provádii o:b~Hdky a sta,vby, druhá" také počtem 10, ohservuje. Počítá-[i S'B ·op'ět. že vedouci má 3 mistry a na postav·eni jedné věiže, potřebuje mis,tr dva týdny, za se'zonu vystav,i 10 vedoucích 300 VČlží, které 10 powwva,telů muže zo:bsel'VOVia,ti.Celkový nálklad na, hodu II. řádu nutno přidmouti ve výlši 3000 zl., čilí celá tria:ngUlace II. řád.u v t,rvlámi 12 le,t bud'e státi 9,000.000 zl., za jednu sc'zonu 800.000 zl. při výkonu 25D blodů. Jeg,t pO'znamenati, že náklad na tria.ngul\1CÍ je pře,sně 'závis1ý od podminek tel'énílcih, p'0něv,adž v telI"énu nižiném a zalesněném jsou ,podim.ínky 'ZHalčně těžlší než v terénu pahorkovitém a zbaveném le'sů. Týká se to p,ředlevlŠďmIII. řádu, poněvadž hod se stanoviskem n,a zemi nemů~e stá,ti více jak 200 zl.. napmti tomu vzalelsněném te'1'énu mŮlže s,tá,tii i 1500 zl. Průměmě je výdaj na 1 bOleL750 zL čili celá triangula,ce III. ř'áJdu přijde na 20,000.000 zI.3J cihceme-iLi ji V'y'komti v 15 1,elte.cJl,lLl1č'Íime, ,pITOni ročně 1,200.000 zl. K proveden.í Precisní n.ivel'a,ce bylo by tiře'l)a, užíti nejmén,ě ifl,ě,toddílů, k obiserv3Jci a'&tronom~clk'é dva oddl~ly. Roční výdaj na tyto· prá,ce bude a,si 100.000 zl. Můj návnh měřeni suá-tu vyžaK1!uje ročn~hK) rozpočtu 3,000.000 IZl.; je to obro·vskA 'suma, ale je jí možno dOlsfui, jestli v období 10letém p,řemší s,e ji'ně vyměřova.cí práce, jích~ plfOovád!ěníllIemá ,pa1Jři,čné
Nomogram pro výpočet délky přepon. Ing. Vladimír Rosenkranc.

Snahou inženýra provádějícího měření jest přesvědčiti se snadnými a rychlými prostředky o výsledcích svého měření. Při měření detailu metodou polygono-trigonometrickou jest dosavadní zpusob kontroly pouze počtářský, t. j. dle rovnice 1) z= -y (X2 -Xl? (Y2 - Yt)2, kde Xl, Yl a X2, Y2 jsou souřadnice bodu Po P2• Tento zpusob jest nejen dosti pracný, ale i zdlouhavý i při použití kvadratických tabulek. Tyto výpočty nahrazuje úplně v přípustných mezích navržený nomogram. Nomogram jest sestrojen jako spojnicový, neb výhody těchto oproti prusečíkovým jsou všeobecně známy, a netřeba se tudíž o nich šířiti.

+

S e str oj e n í no m o g r a m u. Pro stupnici ~ škály levostranné a stupnici a škály pra vostranné volen modul 1m= 1 mm; stupnice jsou vyneseny v rozsahu od 0'0 m do 17'3 m. Výsledná stupnice jest pak škála a prostřední ve stejné vzdálenosti od škály ~ a a o modulu 1 m = 0'0 mm v rozsahu od 0'0 m do 24'5 m. Pro stupnici b škály levostranné a stupnici ~ škály pravostranné volen modul 1 m = 0'5mm; stupnice jsou vyneseny v rozsahu od 17'3 m

1930/124

do 30'Om, Výsle:Iná stupnice jest pak škála b prostřední ve stejné vzdálenosti od b 2 škály b a c o modulu 1 m = O' 5 mm v rozsahu od 24'5 m do 42'4 m, Pro stupnicí ~ škály levostranné volen modul 1 m-l mm, b pro " c " pravostranné" " 1 m = 0'5 mm, vychází výsledná stupnice škála c mezi škálami ~, ~, od nich vzdálená v poměru 2: 1 a o modulu lm=0·333 .. ,mm v rozsahu od 17'3m do 34·6m. Škály označené stejným písmenem náležejí k sobě a možno na nich řešiti rovnici 1. Na krajních škálách vyhledáme kotované body pro (xa - Xl), ('!J~- '!Jt) a na vnitřní obdržíme již z, Použití nomogramu vysvětlí se nejlépe příklady. Příklad 1: PI(Xt'!Jt) Pa(xa'!J) xt=O: '!Jt= O, } Xa-XI= 5:2m xa=52m, '!J2=10Sm YJ-Yt=10Sm Na škále a levostranné 5'2 m spojeno s 10'8 m škály a pravostranné dá výsledek na střední škále a 12-0m_ Výpočtem vychází dle uvedené rovnice 1. U-979m, 2) Pa (xaYa) Ps(xeYa) Xa= 5-2m, Ya=1O'Sm, xa-xa=18'5m, xa=23'7m, Ya=34-8m, YS-Y2=24·Om. Na škále b levostranné 1l;'5m spojeno s 24'Om škály b pravostranné dá výsledék na střední ~kále b 30'3 m. Výpočtem vychází 30'302 m. 3) Pa (xaYa) P4(X4Y4) xa=23'7m, Ya=34-8m, x4-xa=8'lm, x4 = 15·6 m, Y4.':-'-59'2 m, Y4- Ya = 24'4 m. Na škále c levostranné 8'1 m spojeno s 24'4m škály c pravostranné dá výsledek na střední škále c 25'7 m. výpočtem vychází 25'659 m, Z těchto příkladťl jest zřejmo, že daný nomogram vyhovuje plně svému účelu a je tedy pro technickou praksi úplně postačující (viz přílohu).

Literární zprávy. Recense. F. Kad€řávek-J. Klíma-J. Kounovský: Deskriptivlti geometrie, dil I. Knihovna spisu matem. a fysik., svazek 16" stron 420, se 491 obrllJzcem a 1 tabulkou. Xálcl~dem Jednoty čoskosI. matematikfI a fY5iků. 192,9. Cena váz. K,č 98'-, brož. Kč 92'--. Pírvní díl teto deskriptivní geometrie, jež je v prvé řadě unčena posluc>hllJčůmnašk,h technik, obs,ahuj.e v prvních dvou kapitol:ích z,ákl:ady projektívní geometrie a g80illl,etríe kÍiI1em;),tické. V daJších kapitolách provedeny demeiJlJtáďllí úlohy v různých drwzích promítání. jež priakJticky se mohou vysky,tovaltí. Z apHbcí probráno tu v kapitole V_ tooretick>éJřešení střech a v kapitJClliáJchX.a XI. lineámí per:;pektiva a její zvratný úkon, konstrukúvní fotogrametrie a v XII. ~apitole reliefní perspektilva. ZnaWOSltzákladů projektivní geometrie vzhledem k různým aplikacím je dneEl pro technika nutnou a proto v kmz·e probrána na 'P'rvním místě, ježto usnadňuje v dalším celou mdu kOlllotrukci v promítání, ať již rovnoběžném neb s,tředovém. Přiblíženo tu hlavně ke konstrukcím kuželo&eček z různ~'ch prvků. Uvažováno o svazku a řadě kuželoSeček, pokud vz,tahy ty později, hlavn,ě, v konEltruktivní fotogrametl'ii Sel potřehují. Z příbuzností útva,rů d-ruhétho a třetího řádu Vlz;ata jen kolineace a její zvláštní případy, vzhledem k pozdějšímu UŽÍIU. V kinematické geometrii rovinné přihlíženo jedině k pohybu neproIIllěnné soustavy rovínné, kterýžto případ se v praxi nejčas,tě.ii vyskytuje. Při projekcich pOIS,tupováillood kolmého promítá-ní k ši:kmému a na koooc k Eltředovému. Nejprve probráno kOlmé promítání na jednu prumětnu, a,ť již kotova-né nebo Eldist-anční roV'ÍIlIOu.Pro úplnost vzato též kolmé pl'Omitání na dvěprůmětny k sobě kolmé, ,ač z,nalost tohoto se od posluchačů přicházejících n;), techniku jíž 1VYiŽaduje.PostuP. v tomto promít:tní Uší ElCod toho, je'ž se traduje na mšich S1tředních školách, tím, že zde k.OTLstrukce provedeny bez, určitS'ch průměten a základnice, jak se v praxí nejčastěji vyf-'kytuje. Násiledujíd kapítola V. věnována je řešení střech. aC již roviny střech mají &klon vesměs ISltejn~-neb nikoHv, ať přes římsy je dovolen neho zak;ízán okap. Jednoduse vyloženy téIž střechy zborcené a rotační.

1930/125

. V kolmé a šikmé axooometrii věnována hlarvnípozomoot technick~-m upotrebec ním. Ježto šikma axooometrie prakticky bývá jedině určena měřítky na obrazech os, byl proveden důkaz a' kOIlJstrukce- věty PohHwvy. Úlohy v obou axonometriích řešeny jednak převedením na kolmé promítáni, jednak pr'ímo, kterýř.to pmJeuní pr'ípad se vyskJ tnje pH sikizování. , Při středovl;mproinlt~íní jaiko základní prvek vzata přímlca a též uvažováno o dvojstřed()IVem promítání vzhledem k užití v stereolskopH a fotogrametrii. Odvo ze.Dv zde základní vě,ty etereografické projekce ku10vlÍ plochy. V lilllóámí perspektivě ukázány kon· strukce jak průaečné:, tak volné perspektivy. Též zde uéiněna zmínka o stereOlskopkké projekci, specieln~ o anaglytec·b a jeden tét připojen i s brýlemi. , ,V XL kapitole, jež bude zeměměř. inžooýry nejvkc zajímati, je zpracorvána konst,ruk tivní fotogra,metrie. N eddříve ukázána s<)uvLslost me,zi dvČ!ma a třemi Rnímky té)rož před'll.1ětu a určení prvků vnitřní orientuee pro svislý a případně šikmý snímek. Rekonstruován objekt z jednoho bwf kolmého nebo šikmého sllímku, ze dvou -smímků při známé jich vnitřni, případně vnější orientaci (protínání vpřed), 'ze 'stel'eo'sk()lI)ického snímku, jakož i ze snímku souměrného předmětu. D:íIe jelst tu řešen případ Irekom,trukoc stanoviska při protináni zpět. _ Poslední kapitola věnována pl1ostorovému obnvzu, t. j. reliefu. ,Ses,trojen reHef ol!jelctu, dán-li tento buď kolmými průměty nehe perspektivou. _ Kniha je pěkně vypravena, obm,zy jsou všude zřet,elné a přesně konstruov3Jné, výklad je jasný ra llIčkoIiv je psána hlavně pro posluchače techníky, nalezne v ní zeměměhoký inženýr mnoho zajímavé látky, jež múže mu značně usnadniti řešení různých problémů' jeh() praxe. , Fiala. Připomínky MlISarylkovy akademie práce k návrhu nového stavebního řádu mínisters,tva Vlefejnýlc:h p,ra'eiÍ. Plraloo 1930. . Presidium M:tlsarykovy 'akademie práJee a předoodniJctvo Úistavu IP110 staJV1blUměst M. A. P. vyd~ID tiskem připomínky k náNrhu nového IstaV'elbního llM.u, které jso,u vý,sledni-CÍ jedlnání 'zástupců 37 pozvan:f'e.h korporaoí. Při'P0mÍnky sodůvoidlněnim navrhovaných změn '.llahraily 60 stran ve,llkéiho foll"lllátu a jicH iSICstavelllí vyžádWosli 16 pr:lIcovnjoh sohůzí zástupcu korpome,í a řadu pOirad AkaďemieSlMIlé. Už vrn,ě}ší TOzsruh pubHkace svědčí o V1á,žnost.i,práioe, kterou Akademie v této důJe'žité otázce Vyikona1a. Tím vlee nutno pak hodnotiti objektivnoEt vedlElní a ,sna:hu po odbOitnlém posoUlzeuí' osnovy s hledis[{'a žIvotní prarose. OzáEadních nedost1at·cídJ' osnovy, pOlkud Ise týč'e hlavy 1. ':1 II., rmfemváno 'bylo podlroíbně V čís. 2. a 3. Z. V. V€ 'zmíněnýdl člá,ooie,h dovooellla neuidržitl€l1nost ná-vrhu .J}okud se tý,če n1áIZOruna lpofiiZO.váJ1i'P0drobnýelh pJánů upravovadch obcemi, pl'Ok,álz:ána slpiojitost deta.illní re,gul'a0e s úplI1a.v:o'Upozemllmvé d'rlžby avyJzvieldlnuta vhod'lvost komasac.e k účelům stavebním po VZOTU,piraikiElEl lJlli)fllJvsklé, která jest v podstatě totolžná !Sle í'Jáik'ornlI1ýmipřooP'isy modiern.f0h -sta,velbmi'ch řádů u -stá,tu sousedních. hLa,vně Něme{'.k'a a RalkDuI8ka,. (Umlegung). Tamtéž podfOlblen deta.iIníffilw I'ozboru dmhý Wa,v,nÍ ,pdHř oislnovy, totiž § 48 o- ,postupováiIlJÍ pmoom!kfi jk úče1lům:vleiiiejným a lS ním souvisejúcí § 65 OIE·ll'()IVY a rproká,zI1na, j€jiCJh neudlrždtelnost a těžkopoonost Ipropil'aksi. Uze jen víta,ti, ,ze po 7 rmmd~,ch - jen těmto otárzrkátm Yěn:ovanlÝ:Crhu~,nllla M. A. P. ipJně oiJmávnl€Jn'OstnámiMk zásturpců prakr:,!€!_Isdru:žený:CilJiv I,llIženÝ'Tské IkOillwře, Meří tlumorčili pOlžaid~vlky formulované Odbo'okouspolku čs. zeměměřiíčů' v B~'ně,. Dle pfi,pomí.nek M. A. P. d'o'PlQifučena přípustno8't paJrcela1ce a IPIOukálzánol na nutnost dO'Plnění osnovy p'ředrp,isy o příEJusném řfzení. Přijetím této zásady i změnlami v § 48 učiněn vš'mk do jid.mvé kostry pův'Qldrní o-snovy 'Průlom t
1930/126

StyJ}isace ;{JoOlZměňQvacíhonávrihu M. A. P. k § 48 jeví ,se V1Šak málo vhodiná. VIe Enaze po dodrženi pokud mOlžno identl1ciklého zněillJí s ~ pt1vod'fi[m vloudily se do textu věty, ~terré odporuji výše 'POIpsaným 'záSladám a j:sou zře.im~m cihIals,em odmítaného textu původlllmo. Takods,tavee1. pozměňovadho Jliá,vr,hu končí větou: "Míra této po,vinnosti zjisU ~ jedoo.k podle plČá,tek prvnihJo odstavce ,.i3Jkm'le vlalStnici pozemků zapsi'l[lých vk,niháJch pozemkových ne b o v herrnímkatastrti jako parcely pozemkové" - ačkoliv po Vy,lití uniďikačluíh:o k:ata,stlrá,1níiiho'zákona 'z, roku 1927 n'ení mysliteJno, alby IlllXilstovlaly v hud'oucmt rozdílné zálpl'sy v kniiháoh pozemkoVÝ,Cth a herním klatať,tJru. Nehylo by snad sprra.ved~livVm, ahy dle oid!st. d'I'uhélho ~ 48 (2) OIbdr:žel ma.jitc1l pozemku, kte,ry ,ce,Ie při,p~dl pro účely veřieliné, odlškodn,ění 'z,a ,c,edou 'PlochU v hodino,tě přilt)hlj'oh st:weihních IlliÍlst, ~Iltím co oste, 'ooemce topog-rafieké a re,stí,tuc.i, Ikdežto Joseph techniku fotografickol\l. Bředev:š.ím p,o,pi'suje s.troj'e fotog'I'ali:cik:é a jejich 'zvlálštnolsíl;. mají-li hýti užity a poskytovat.i moižnlost reE-tituCie, DMe poe pilSuje oIh5ektiv a jim vytVořený O'bll"R1z nit, rovÍiIllě desky. dá,le poprlsuje ostatní,soucásti. oz. nicM je slOiž~!Il fototheodolit, Nejjednodušší tYl!) trukového stroje n1aiz,val Laussleldat, "clJrambre no,'r topographique". P01plisuje dale pložada.vky, jimž má ,pfí'~.t'fOijpiTO horské práJce vyIhSiillová by vychálzeh asi HiO mm. P'řeihHJ,&t dává E-,klen,~nÝ'ntdeslj,lám olrth'O'chromat,ie.kým, a,c nčikt.eré výisJedky, dos'lllžené filmy, byly velic,e n\Ťimavó. Na to probírá svou konstrUKci pro "Phototachéometre'", sestro,ienv firmnn Brossp,t v PitřížL Dállfl rDrofbirá 'wThsiClhy. jak urr'Čovati shnovi'ska a to centricklá i ex,centri-cik.á" protínáním vpřed i zpět, k čemuž p,ři!D!oiuie zápi-ní-k pro měfenlÍJ ú,hlůa centlfmcní,chprrV\ků. Na to piI'olhíTá.prá,c,e fotogll.'a.fické a OIznaiiov.álI1líde,slelki. Dm úplné ičál~lt:ečné panomm-a,. dolbu exposÍelel v ;hOlrálClha ,dúhu nra'covnrÍ ktlC'rá. 7Jalč:Ímá:l,sí m8'Zi 8. a !t h'od,iinou ranní. Dlále ulp'ozoIJi'íuje. že je někdy Ueha, i v,ra,e.et.i 'Slel na stano'vis1ko, poně'vakH jsou na př. hOl1ské pllVrtie j'alsně osvětleny, a-le údolí zamližena. Na to pc'obírá vyvolávání desk 5~H~,h z~sl~ov'~n! i z~lalblo,vální. a upO'wrňuje na, volhu pa,píru pro po'sitivy, výlrobia positIvu, 'zvetsovam. !1)1O.muckyIl~ tomu. V Illláls:ledudic,ímo Iplslán jesve1že a, snalžií sle: Ulk'ázati, ,iaik s n.ejjednod~tl~šÍ'll!\ plI"o,středky IZI8'fotoigTafie využít,i pro Is·estrojení ma,p'Y. -k, ReJazione dimostrativa dello stato e d~ll' anda~nto dei Javod catastali d,a.1 1 ijuglio 192ť7, aJ 30. giugno 1928. 2,14 s,tran, 3 m
Ubre~:a,. 1929.

1930/127

Velktá kvartová Ipulb~ilffioo, kterou vydala ,,D i rez d o n e gen e r ale . d e 1 c at a. s t o e li €Ii s e ,r v i z i tec h n j c j", obsahiuje zpráJvu ředitele GalM,a za dobu od 1. če~VffllJOO1927 db 30. !Června 1928 o s,tavu prwc,i ka.tastrálních IptroviděnÝ'ch pro nový k'ata!stJr italSlklý dQezákolllia z 1. břeZlll:1 1886. Nový tkatastr byl 30. ooll1VlIla192,7 ZiaV'fldBn ve 4742 abc,ich s výměrou 14,252.221 ha, tvořícíClh 21,733.715 p':llWlil, nálelžejídch 4.362.352 d!'žiteIil.m· UdllžOVt1ní (!k.ons,ervO'náiI Ee'stává 'ze 415 jl!lJŽenýrů J'O'zvr.žených na Ip,ě,t,pda,tory,oh tlřid, 1045 g-eometrů Ve čtyř tiřidálch, z 1130 kresličů a poč,tářů se čtyJřmi t.řid!allll[ 'a ze 120 osoib sU'b~ltCJrnÍJch s'e třemi třídami. Ve.dle toho zaměstnáno bylo 824 pmzatímníclht inženýrů a gelOmetrů, 296 pisaříl.a 82 plOmocmi,kiů, tedry celk'emi 3094 ()iwh. Nálkladly v rOlc,e 1927/28vynadmené TOzt,řiďuj.í se It,akto: 807.490 L ~ri!angulwoo. . . . 26,449.679 ,. Měření a úlprava matp' . Reambu1wee s!tallšicih map 410.936 " Vt,řiďová,n,i . . . . 3,964.814, P,roIMaš,ováni a Tekl'am3JOO 2.661.624 " Zav,edrení katastru . 5,769.381 " UdQ1žorvání katal&tru . 13,282.746,. Úhir'I1em 53,346.670 L, lir. čímž dostoupil náklad na nový ika,ti'l.,stri s dfívě,jlŠími lety 'sumu Po>d~eiIlJákladu Vydlálzí pro no'V'á měiření průměrná cena 46'20 L 'P'ro mětřick\3 ,plTác,e i s trial!!ig-ulwcÍ na 1 ha pro vt,řiďováni lla, 1 ha. . . . . 8'10 " pro vy,hda,šovální 'a .reMwm~ce. naJ 1 ha . 9'30 " 4'15 ., pro zaved'ení na 1 ha . Úhrnem na ha. .. 67'78 L. Dále j,('J plNlpojena řad:a Itabulelk, v ni,clhlŽjsou ,sesfavena dl1ta o provedený oh tríanlrUla>cích v jednotli'Výco p'l'ovinciíeh o pradcth' mi'iřičských. ud,ržo'Va.dch. vtřiďovuCÍJClh, dále o v yPo'č tu ,plo,c,b, o reiproduk,oi map, o o,hJaHowi,nizměn, d~Ue náklady peněžní 'a, konečně stav s,t"'ojů na, ikOolJIC,i Č,e,TVnllJ1928 v .le1d,notJivvch prorvíllcÍÍcth. Zaměstnáno hylo cel1kem 177 theodolitů. 982 tachoometrů, 43 klepsŮ' 138 s,tolu měři
1930/128

Nové knihy. Voj e n s k Ý z e ID ě P iiS n Ý ú 8 t a v: Výroční zpráva za rok 1929. Brailikt 1930. V komísi Framt. Řivmáče. nakladatelství, Praha II. Cena neudá,na. Stran 200 s 12 přílOlhami. Připomínky Masarykovy akademie práce k "Návthu nového stavebního řádu" ministerstva veřejných prací. Zpmeovalo presidium M. A. P. a předsedfliiCJtvo Úls,tavu pro stavbu měst. P:ralha 1930, stran 61. Výtisiky (pokud ;zlá,soiba stručí) IZťJ oibdržet,i za, 19 Kč v ikJallJCeil:ářiM. A. P., Prahla II .. S,taroměstJské nám. 16. , Ing. Ed. W i I c 'z 'k i e w i IC z: Zasady zd,ječ fotogrametrycznych. Lvov 1930. Cena 14 zíLotých. Stran 136. Nákladem
v časopisech.

Věstník pro vodní hospodářství. Č. 5. Ing. J. L fa li d át: 8clelování po'Lemků ve Švýcarsku a na. Moravě. -ec. Zprávy veřejné služby technické. Č. 10. Dr. A. S e me rád: FotogJJ:ametrIcké zaměření území 'PitO vodní nádmž u Kniniček (dokonč.). Č. 11. Semerád-MusorinF i a I a: Uspořádámi geodetických základ.ŮJp,J:O norvé plány a mapy ČSR. (odpovědi). Č. 13. Ing. K. Srh a: Rozvrh p'řelsných výškovýcl]] měření pro r. 1930. Ing. Dr. Vrb a : Snahy o refo,rmu technického studia v ČSR. -ec. VěStník Inž. komory. Č. 10. Výnos min. fin. Č. 16.915/30-III/6, SIa,zby poplatků za. olpisy. výmos min. S/plTavedL.čj. 14.292/30 ze dme 12. dubna 1930 oprravy zák,resůdle § 39 kat. zák. Č.13. Z presidia Inž. komory: Doplňky a změny saMh za prá'c€ zeměměřičsk'é.

-ec. Stavební rádce (a Z p r a vod a js t a·v b y a IPIr á,c e). Č. 115. S kallí c k ý: O žádOlsteoh zapovolerní Jť vyv.1a,stněni poz,emků! stavebnkh. Nový regula,ční :prrán mě·sta. Písku. (Projektant Ing. Ivo Beneš, civ. ge'Om.) -ec. Vojensko-technic,ké zprávy čí:';.. 7. Štkpt. St. S o u sed i k: Nový l'estitučni stroj. (Teorie prvého čsl. tplřeivádě.cího stroje v úpravě majQra Mahra a d[e stavlby firrmy V. Koláit' v Mo,d,řan,ech.) Stavba měst a obcí venkovských, čís. 1-3. Arch. B. H ti h 15 C hm a· n n :. Reg'Ulace měsl1:,a ZHna. (Oce,nění upravovaách p~ánů In!!;. Peňálze,. Arch. Fuchse a Arclh. Zákrcjse.) - Ing'. I. K u b ík: Dvarná,ctý" mez.inárodlni kongres bytorvý Ipro stavibu měst v Římě' 1930. - Ing. E. M ti I 'z e r: Pozemková, politika. ve sta'vebním řádu. TijdSchrift voor Kadaster en Landmeetkunde, s.rpen. Bul' gel': Cesty a Jejich hranice. - Matemattilcké úlolhy. - Zprávyspo[kové. GeiOdezist. ČLs. 5. S m i'r n o v: Zkouška s un:versálním teoic1Jolitem firmy Wild, konec V čís. 6. Jel' š 'o v: Určeni centráln~ch úhlů, jkhž ncholy leží poiblíž fot,ograil'ického IPru-

1930/129

mětu. K I i ID iš v i I i: Grafické řešení Hansenovy úlOlny. I van o v: OrientiJJoe 'SiÍgmHů. U r m aj ev: Postupné vyiwvnáni tríg. sítě. Čís. 6. K r a,s o vs rky: Geodetická průprava na vysoké škole. L a s a d ev: VYlnáJšeCÍaparát. Bol ,13 a k o v : Rl'ecisní nivela,ce na lpoloostrově ApiŠeronSiklémv r. 1928. G a n čín: Přímé uvčení výškovýJCJh fOIzdillůp'ří ta,ch~,eltrii. U. L.: Plřístroj ike kOlpírováni ma;p a plánů. B r e jv ,o: K otáJzce o koeliuciemtu fOiztaJžlivo-sti invárového dfáJtu u a;PRJrátu JadeJ)jn-Guí1laume. Čís. 7. V i t o ,š e n c a Ne čaj eV': Ulžití elektrického ,světla a mdiového spojení při pozo11Ová,ní v t,J)'aíugulwc,í 1. řádu. Vel' e ms k y: Automa,tteké za,řízl8llí k odečtení výšky Iplři záměl'ném ,pmvitku. L ac m 'a n : NěkoliJk monog,ramů a jiné pomůcky pro aerofotogramet,rii. Č e bot :Ji I' ev: Zaměření měst v RUlliku. Journal des Géometres et Experts Fran9ais. Č. 115. L e h o u x: E~e'rtises agricoles. O a Iri o t: Le Gaipital fOIllcie,ret les 'c,apita-ux d?exploitatuon. Č. 116. N ez: Influence de 1'ohliquité du coulliseau sur la me,sure des distances a l'aide du t.oohéomětre SRJnguet. - MeIlJSIU!rationsSlpo!I"1:ive,s. Rěglement des tena,ins ae foo·tbaJI. The south african Survey Journal, březen (Nr. 22) 1930. J a c k: O zeměměřičských 'pira1ceclhstátnich. 01 e ID. d i n n i[l g: Nová zařízení ku přesnému měřelní délek. The Journal Df the Surveyors Institution, hřel7)en. T Iru s tir a,m E ve: Ocenění fRJrem 'a hoslpodiá,řských objektů. Červen. B a I' I' on: Nív'ela,ce (nový typ nive,]. laM) a něktelrépoz.náJmlk'y stran měření délek. Tijdschrift VODr Kadaster un Landmettlnmde. 2. Van R i e 1: Seve,r astronomický, geodeti,cký, plámový a magmetk,kY. S mi t 'l: Srovnání mezi měřienim aélkovým. př,funým a. neplřímÝ'm. F o I' t u in: Zaměření hranio. Č. 3. S 'c'her m 8' I' h o I' n: NěkoHk poznámek o dvojob'l".l,zorvém optickém mělření. E i s ing a: O Snel!liově problému. Mernieclbas un Kulturtechnikas Vestnesis, Č. 4-5. S c mt 1i t z: Ruská nivelační síť na územ1 LotyŠiSka,. Hol w i g s: O organisacipozemkovooo .ki.:ttastru a jeho historii. Je1ště několik poznárnek o novém měření. O revisi iprací pro~áděnÝlch dvilnímizeměměřiči. Bildmessun~ u. Luftbild,wesen. Č. 2. Ra d i c ke: Ste1reoplhowlgl1ammetr. Aufnahm:en in Ohile. Ra e t h jen: Kinema,togrammetll'ische Bestimmung von Flugzeugberwegungen. Pa tslc h e k :,Píhotog1famll:ne,tésche LotanlSchluBmesSlUng in t,j,eifen 'Sc:rochten, Roh T S : Planwesen UJIld!Lufthild im Verkehrsgebiet der Nřederwcser. -ec. Zeitschdft fUr Vermessun~swesen. Č'. 10. P i n k w ar t: Genauigkeit de,s Einkettens. Č. 11. S t a a
o.

--ec.

Osterr. Zeitschrift f. Verm.Č. 3. Ul b I' i c h : ... Umfahlrungsplanimete:r . . . (pokrwč.). S I a w i k: VOl'au:ssetzungen ml' kJeinmatlstabHc,he LuftbHdmelssung. -ec. Stii.dtebau. Č. 5. Dle St:adt von morgen. (Film Oi výstavbě měst.) Mi g g e: WeltstadtGrlin. Č. 6. Ho e n i g: Die Wi:rtJslchaitliCJhkeit des Berhauungsplanes. F I' i s c h 'a u e r: Das Regie,rungsvi!e1rtel vOln An,gOlfa. -ec. Stadt und Siedlun~. Č. 8. Mi g g e: Krísisder Bmliner GrlinipoHtik? Pr e g i ze r : VompIa,tz des Hauptb~hmlhofes in Duisbmg. Č. 9. W a g ne r: Amerrikan~s'Cihier StMtehau. G r o lb1e 1': HeilII1rstJitten- und Dauerldeinrgarten in Gl'I.~Delf1in.Pf i nie s~}e 11e n: .-.. zuJr Durohflihrung dle,s Zei1enbauels. -ec. Vermessungstechnische Rundschau. Č. 10. Die sachis~s:che La,ndesve-rmessung (a č. 11 až 13). K a den: Richtungshestimmung'IJIIl ... (konee 'z č. 9). Č. 11. Zem 1 in: Auiihebung d·es FIU'cM1inien:gesetzes.? K a den: ČJrtliehe Blestimmrung 'elines Pamllelhogens. Č. 12. K a den: Einrechmung v,on Polygonzligen. Č. 13. Br ed o w: Kat:asterte,clhnilk:erprlifung.

·-ec. Schweiz Zeitschr. f. Verm. u. Kult. Č. 4. Lee m a n n: Mitteilungen uberr einen einfa,chen Appara,t 'lm Prtifung von Kreisteilunglen. - S c hne i der: Der Grundbuch-ůhersichtspla,n a.1s tOlpog'faphisc,her Planatlas der Sehweiz. Č. 5. l\f e r i a n : Dře Anwendung de,r PoUarkoorrdin,atienmet,hode mít optis,cher Dilstanzme,ssung' beri der Naehffihrung. Č. 6. Se h m a ti m a n n: Die Verwendunig der Polarkoolxl'i>natenmet,hode hei der Grundhuehvermessung der Stadtgemeínde LiestaL M 11 s i 1: Eine UntmsrUlehung liber di'ei rellative WirtsClhia.ftlichkeit hei der opti,81chen Detailallfnahme (a d'okonč.). Ó. 7. Br li c okma n n: Magnetisc,he Vermelslsung der Scllwe'Íz. -ec.

Zprávy odborné. Foto~ametrický ,kurs v Curychu. Překotně rychlý vývoj fotogrametrie v posle,dnich 20 letech vynutilsizvlálštní opatřiení, jímž by byla odborná veřejnost informována. o novýdl o'bdre'V1elch učiněných na poli fotogrametJrie. Tímto opatřením jsoru kursy, pořádané oibčwrJ'Zla součinnosti vědců a továren majíJcíCJhzá,jem na této neljml.1dlší větvi geodelSlie. Zejméma kursy v Jeně ziskaly si zásluhy o :propagwci fotogmametl'Íe. K _nim _se v poslední době píidružily kUlrsy curyš,sk'é. .. '-'Ii ~~~~~ÍÍf.,_~9~~j l

1930/130

Pro ty, kdož se QbÍ'rruji fotogrametriL nehude bez zajímavosti dověděti se něco o kursu, }Jořá-dia,něm letos na j3lře na tec,hniee v Ourychu. G€lodetieJk:ý ústa,v této vyls'oké školy, p'ra.euj'ící 1ntensivně v oboru fotog1'ametrie. má \Vildův autog1'af. Twto okolnost podnLÍtÍ[a jej k' uSipcirlin, sestávcal z přednáJšek ry,z,e, treroretickýclh, z ;pň'oonášek I1áIZUpraktiJckého' a z praktických ,cvičení. TeoTetÍIClkié rpřednálšky vedl prof. Baes,chliJn. Zahájil jre! V'ýk1adem o průsekové fotogrametrii, po němž násloooval výkbd o principu autolgTafů. V dalrŠÍlCh prřednáiíká,ch íJJylyodiVoz.eny rovnL0e, pw souřadni'ce bodu V ,pll'OISltOlru, jiclh:ž. po rpň'íkJaldu pTof. Grubera použí[ přoomíišejilcií k vytvolzení rovnÍoc Ul1čujíc.ich zá,";ls~ost rzměny souřadnic na změně rprrvků, ktlelré se dají měllJ.ít u auto grafu (t. j. déJ.ka zákiLadllly. natočení 'základny, převýšení stanoviselk, konveirgerl1!ce, sklon a l"O'zdíl sklonů a Ist:01čellliÍ). Těchto v'ztahů možnckym os,větlením, vO.ienskérho teodoHtu a malého tachymetru Fričova s tředmi kotouči, Wildov<1 nive}\'l;čního stroje a Heekmllilln-Hreítrhauptova nivelačního stroje s 'plánparalelní deskou, ZejssBossha~d'tolvla tachymetru, Kern-Arregerova dvojolhrazové
koo~. ných

~

Výšková měření (nivelace) v českoslovenslié re.publice r. 1930. Minister&tvo VIOřejIprací vykůllláíVá letos přesné 'zanivelování 13 tratí v déIce 518 km, a če&koslovenský

1930/131

Vo.jenský zeměpilIDÝ ústav zaniveluje CLvěhorsJtétJrati v TatI1áloh v délce 35 km. Tím se ziskají j,oo'l1Ú'tné výšky velkého po,čtu pevných bodů" jak:o 'zoíkla:du .pil'Orů,wé teclhinické prrojekty. Le'tos budou t.&žřešeny otázkypřistupu k vý1škov}"IIlznačkám, osa1l:8ným na. železničntÍm těile6e a srpojeníčesko'sllovenské sítě přesné nivela,ce se sítěmi cilZÍ8v,elrn:ím a jilžním okraji. Tato iP,řesaJ1ování se na voolejšíclh listech opakují. L1s>tvydaný V. Z. Ú. zobrazuje území od (}O do 18° východní déJky od Grenw. a od 48° do 00° sev.zlem. ,ší,řky bez uvedenéhopřes alwvání. Znázolrňuje t.yto s:táty: sev. Francii, východní Anglii, jižní Norsko a Švédsko, celé Dálnsko, Němec,ko. Holandsko, Belgii, Lucembul1s1w, severní Švý'cary, severní Rakousko, sev. M1aďarsko. záp. polovinu Republiky čeSikoslovenské a záp. část. Po'lska. Stupně zeměpisné délky a šířky jsou udány jednak od Greenwiche a rewníku, jednak od protějšího poleldníkri greenwichisklérho a jižního pólu. Čísla a p,ísmena, jež určují listy mezinár. m l·PY světové 1: l,OúO.OOO, jsou v orámovM1Í ma,py zlvIT3,štvyznačema. K zobra:lJení už:to bylo válcové metody Mercatorovy, při čemž jeden stupeň zeměp. dé'lky na mapě měří 3 cm. List má název B-5, Střooní EVifopa s frallcouzským textem na prvním místě. Situační kresba obsahuje: hlavní silnice v ba,rrvě o.Jivové, žeITeznice červené a vodst'"O modré. Osídlená místa znázorněna jsou jen důležitější ,v obrysu nebo čer,"elllým krouzkem a popsána jsou černě. Letec~é úd.aje, jakJO letil&tě, radiotele.g.r3Jfkké a meteoroJ.ogické starnice, leltedké a námořní majáky s udáním intensity světla,. ha,rvv a frekvence rOlZsvěCOVáollí,hrlallui'íní vstupy:. oblasti za.kázané, isog'ony k l.červenc,i 1928 a hranice státní jsou zakresleny také černě. MíSit.a.s leteckými údaji jslOll.lpopsán.a větším písmem. Relief půdy jest ználzorněn hylps>ometriok.y v ba,rve hnědé v určitých výško~ch vrs1Jvách. Na okra.ji kromě nápisu jest uvedeno měří.tJko 1 : 2,186.607 v zeměpisné šířee 144° (54° Sev.), zeměpisné ,soUlřadnice jihozápadního rohu listu (bez přesahování) 138, 18()0,měřítko v rů,zné zeměp. šířce, Isooema přilehlých listů, legenda (t. j. v mlapě užité smluvené znaóky" stupnice hypsometrickéhol odst.íně'ní terénu, Bi,tuace států zobrazených na listě, diagramy magnetické deklinaee atd.). - Mapa je uréena. pro studium dáAlko~ch letů; její krámská cena je Kč 30'-. Jelínek. 1

Zprávy spolkové. výtah z jednatelské zprávy za rok 1929 Spolku čs. inženýrů státní měřické služby. Mmulýrok 1929 co do vněj:ších jevů nevyk.azova[ ta..kovýdJ! udáJostí, které by i ,členům mimo ,spoITikovýživot stojidm lS,taly ,se patmými výira:lJno8ltí projevů; skom by to, svádělo k Ipovrchnímu úsudku, že se nie nes,talo. 'Ve skute,čnosti byl] tOI- a d'os:ud .1e·- klid' jelI zdánlivý. Neu'I'čitý ,pocit nMeiho,co musí biýti ještě vyře,š'e:no, má jistě ka,ždý, kdo jen 1Jrochu sleduje výVoj 'státněz.aměstnane'ckých otá,zek, melzi nimi<ž jaiko červená. nit proplétaj;í S'B naií.e po<žadavky,čas od ča:su zdámJlivě mi'zící v rámcový'c,h požaďavd0h skurpino~·ch. rule vždty vrpravý č~u~ostře S8' vynořující !p'ři řeiíenkh individuelnich, Vedení sporrku, dobře si vědomo váhy pevně zorrgan.iso,"aných ce,lkl1, učinilo vše, aby aflpoň v desátém roce tl'vání rhyla utužena organisační pouta, zaručující s,tmelenost celku s ohledem na stávající tři spolkové útVai!'Y. Hned po prřijaté změně .stanov r. 1928 hyl
1930/132

Z výlznačněj!Škh jednání nutno uvésti pozváni na 8s,tnaneckych oo-ganisa.cí. Tím by! postižen i Vysokoškolský svwz, k:terý měl připravený maJt,eriál pro své ·z.ástupce'. Vi jelho pragomratiká1n:í komisi byl za,se se svaz noveEsla,ce Ip'la.tovéhozákonllh. urychlení resystemisace, vydání všech potřebných vládních nařízení, zavedení třináJctého služnérho a zřízlení jubilejního fondu. Stále konají se podání a o,sohní inte,rvence. . Vzhledem na úc.imé neúspěchy, které a.ž dosud IprovM,ejí s<el]Jla.rátníakce ruzných oo'Lnýoh orglanislaiC:i,projC1vily se slIlíahy po, jednotném po's,tupu v jednotné vrcholné organisaci. Jedná se o Odlho'l·ové ús!tředí, St:J,vovskou radu, VY6oko'Ško!lský svaz, StředoŠlkolský SVa'l, Po,štovní ligou a Poštovní Duíi. Jl}dnání ra rprok;usy o sjednoceru jsou již starého data; bohuže,l alIli v minulém mce, přel'l kategorric,ký p'o!žadlavelk nutrros,ti, nedospělo se k yY'!Jčernému cíli. DŮViOdy jsou mnohé, nejen po stiránce o,rg;an~sa,ční. mavně všeobecná Vlzájemrrá neduvěra, otíÍJzky prestyže, ohavy poče,tně slruhšírch útV1arrůa snad i oSOlbní ambice znemožňují tuto jistě žá,ďoucí všezaměstnanecikou organis,aci. Po ne'zda,řeném pokusu o konoontraci llJaváza1a čáJst českých vrcholných o!rg-aillJisadjednání s vmhorlnými organi,srucemi německými. Celkem mo'žno vzájemné 'Poměry vládnoucí v řadách státnězaměstnaneckých organisad, nalzvati neujasněnými, k veliké 1\k odě nás vše'ch. Ve Vyso1wšiko1ském sVlazu je též sledroválna otázka diet; ankety j,s<me se naším zástup,cem zÚJč,rustnili. MiniJsteTstvo financí z'as~aloi k vyjádření osnovu k vládnímu nařízení 1;:: pro-vádění II. až IV. hlavy katastrá[niho ,záikO'n8!. Min"ste,r,srtvo národní obra,ny vyp·sa1o 6 míst ve vojooské irržený["ské koleJi :p;ro posludmče !Ilialšeho studia; ministe,yls,tvo vyučování doplnilo \pOlČet komisa.řů pří II. státnl i

1930/133

ziloou>Š0ei výkonnými měřičskými pří:slušníky, čímž oOOnm úřady byllo vyhO'věno steskůJm7 v loňské jedlna.teiSl!"é zprávě 'Zmíněným. Spolek !byl též upo.zorněn na. trvání t.zv. "měřicJklfch kUI1Sů", jichž ruívlŠtěva noof piOdmíněna a.bsoJvování.m ~třední školy. A'bsolventům dos·tává se troj:jazyčných "diplomů'· s označením "měřický te,ohnik". Domniváme, se, že je v zájmu nejen rualŠem, ale v,šetechnickém, ahy toto neza.svěcerné a ,zVllá,ště cizinu v omyl uvádějící označení "technik" hylo jinak, přimě.řenělji, ozna,čeno (snad "pomocník"). V l'oce 1929 vstoupilo do spolku 28 kolegůJ:z Čech 7, na Momvě 9, nla; Slovensku 12. CeJJkem měl Slpol·ek konc.em !roku 1929 clenů 393, a sice v ČeCihá'ch 175, v Moravské odhočce 114, ve Slovenské 104. UváJžíme-li, že všech míst systemi,sovaných pro měřičskou slUlžibustátní a státrní~h podníků je něco přes 600, vidime,že cel á jedl n a tře t i n a měřičských kolegů: stojí mimo stavovskOlU stáJtnězamČiStIlJanedoou organisa.ci. Neklid v oll"garni8iačnímživotě projlevil se dvěma sty exhihitnkh čísel; je to sic,e pokles u poro.vnání k před'cháze,jícím l'okům, ale Ipiíec jenom čis,lo dositi vysoké. VýbO'rov~ oohůze konány čtyři. Přoo8'ednické svolávány Člasto, J;aJk potřeb-a kruzala.

Zákony a nařízení. Uložení části porzemkového katastru, vyhotovených při původním nebo novém katastrálním řízení. VÝ'I!lo'smii!I;sterstva financí, č. j. 14.665/30-III/6 ze dne 24. če'rvna 1930. Ministe,rstvo finacrJJcístanoví st,ran uložení čá'3tí pozemkového k,at
1930/134

2. Z::t op,isy z.á1pisníku měřených vodorovný'ch úhlů v polygolfiové BÍti za každý 'llIl'cl:I (v,ěletně tkaždéhoza.powté!ho amhtu) 20 K,č. 3. '~ :použité tiskopisy pro výpisy ad ~., 2. zakaiŽdý al'eJh 1 Kč. Projednávání geometrických (polohopisných) plánů kat. měi. úřady. VýinlO's min. fin. ze dne 29. (í.e,rvna 1930, Č. j. 68.655/30-III/6. Předvoláváni měř. Med. pozem, katastru za svědky nebo znalce v civilnim řízení soudnim. výnos min. sprav. Z
Různé zprávy. Oznámeni. Konsu1á,t OSR. v Beyrutu (Syrie) nám Isděluje, že klLtJaJstrální úřad v Beyrutu ,přijímáJ od přÍipadu k p.řípadu odbomíky: rplro pr~c.e zeměmělřÍJČské. Oznamujeme tuto poptávku po odhOlI'IliliccÍdl1Lrp'o'znaarw'nláv~e,že "Ů e s k o s love iU s ik:Ý úst a v z a hran ,í ční" má k na;hITédlllu1dvýtisk o ipod'mínkáoo přijŽ,enýTství složilo v tennÍillu ,řijnovémce
ji!CJh péčí a ochotu, se ktell'ou lS'e úča.stníkům věnovali. Za Spolek posluchačů zeměměři,čsik'ého i'llJžeill~rství: IngO. Václav K.nlmpharuzl, t. Č. p,ředlSeďa. Boh. Pernica" t. č. jednateL

Projevy členstva. Námět. MJ"Slím, že jednou z nejz.áv'a·,žillějiškh pří>Čin tČižkopádnolsti ka.tJastll'álni s~U!Žiby je obtížnos,t přellwnárvání vzdálenolstí mist v měřic:kém ok,resu nejlp,rimitivněj,šími diopra,vními prostředky. ne-li diok'once vetšinou pěšky. S touto otálZik:ou úzc€! souvi'sí nutnost sestavování a dIOd'I1žOlVámí celstov:nj,ch programů e v i den ční o h na ,ce[ýc!hi idiLo'Uhý1chše'st měSÍCŮ předem!. DodT1žoV'ání 1za k
1930/135

0táJz.kJa. .musí ,býti ovšem i'ešoo.a I'l oMedem na mJmořádtné poměry kiatastl"áJ.nísllňby, na zákonité lhůty" na obtmH l{lIřisvolávání komÍi3í 'atd. Řešení je tím o:Wíem velmi ztíjeno, m'YIslím vš,ruk. iž,e ndikO'Hvz.nemoižněno. l\1y~lím, že kdy'b~ se se BVými zkušenostmi přilhJ1ásil:i oni věční kiata'Strálmí poutníci; kte,ř!í se, roki co rok toulají v potu tv:áii po V'Šooh koutooh svý,ch obvoou,že by se nalŠel IllJllI()hýná.Vlrh, o němž by se k prospěcihu služby dWo uVlažovati. A soudím, ižJe'hy redakce taikové náměty ráda uveřejnila. -.Separatismus. V ~1ední d10bě zalčaly se 'zase roIzpřádati ~OvlO'l"Y,o n:iCM jsme soudili, že dJefinÍJtÍvně 'Z1lJIlíklys Rakouskem\ o tom, j,sou-li práce l1OVIO'!IlJěncSikIí dUileižitěljš~ nebo odbolrJJ:ějšL nelbo llJoeně}š'í nežli j.ilnépráce měiřÍičskýcl1 inzelnýJ.'Ůve veře~nýoo SJWŽbácll. A nllJŠli se takoví ,k,oJeg'o~é, Iffiteři důvo:dtyza vlasy přitruželnýmí se smmí, ',mtím jenom v km zích, v nicJ1ž Isoudí naJéztioolllls" odJůvodniJti, jaJko by llOovomlJřičiměli llárók na mimořádné honorování a· iIlIa mLmOlřádillý postup. ~a'Pomi'Ílá se na to, lŽe do V'eřejnýc:h služeb se piřijímllJjí 'Za měřiJOské iIlÍÚllllJýryuchazooi se s,tejlným v:zděLá.ním a se stejnou přípravou IJIl'o všelclhny měřiJč,ské práJce. KaMý ov,šero potom dělá trukovou 'prácí, k! níil hyl určen a jaké je prá.vě pOlÚřelba a při tom musí býti s3illlOlZř~oměpř:iJllrlllVenna to, že ·dn6šní svojí práci zítra ,zamění ji'lllou. bude-li to žádati sloobá. Víme VlŠichni. že měfiClká, služb
sO

U

těž

e.

. Soutěž na ideový relo!ulačni plán města Zábřebu je vypsána dnem 15. srpna 1930 a kOThČidnem 15. února 1931. Podmínky lz.e obd:l'žeti dio 150.l:.stopllJdu b6lZplaJtně a !pOdklad'y soutěžní po "l~aplacen:í 2000 dinárů. Soutěž je mezinárodní. Odmlooy 150.000, 100.000 'a 80.000 dirráirů. Na za-koupení 'Plánů neodměněných je věoo,váno 170.000' d.i:ruárů. Výsledek soutěže na re~ulaci české Třebové. V dlané lhůtě (do 15. záři ,to r.) dOlšlo p01'otě 9 projek>tft. ,Po,rotR. ve k1teré V'ed1e místnich ~áls,tupc.ů 'zasedaLí: Ing. E. MIllz,e,r, arch. J. Gočá:,r a Ing. J. Vaněěek, rozhodla se udělit,i: 1. oenu all'ch. Van í Ci ~ é mu et oons'. z Oeské TrebOové II. Ing. J. Peň á z o v i a amh. G 'I'U n to v i, III. cenu kl.fch. K oe h o vi a Ing. Běl i n o v i. DV:ll iP·rodekty zlltkoupeny. Výstava dloišlýJoh projektů !bude otevř~iIla od 28. ,zálří do 5. října.

Zprávy osobní. Osobní změny ve stavu měřičSkých úředníků na Slovensku Goervenec a SIl'Poo).1. Za mer. kOM. ipři.j'at: Ing. Vlllld:'mir lJud, Prievidza. II. 7Ja ,smluvní měř. údíeď.přijati:1. Jng. Petr KargaJlský, Žilina. 2. Ing. MilcihaiI Brícov, TOl1nJala,Ing. EVlžellllmJš'en,ooký, l\1ichalovee. Lng. EV$ren Kotljarevský Nitra,. III. l\1ě,ř. kom:'saři jmenová.ni: Ferdinood Lel\llbn6lr, Lipt. Sv. l\1ikuláE. JllIn Buja" Spis. Nová VeoS. Jindřích El1tI, Bratisl~ava, od<1. 1l0vl. měřeni Rudolf Korng, Nitra. Ra.imuoo Willert, Pr6iŠov. Ing. Bohumiil V1tavský •. Prooov. Otmar štiftelr, Trenčin. IV. Přelo,ženi: měř. lwm. Jilll(lIři'CJh Ertlz Nit,ry do Bratis!LaNy, O'dld.n. měř., SJIcl.měř. ~. Ing. Antoron l\1eJnyčulk z Dol. KubÍlIla do Lipt. Sv.l\1ikuláJše, 'SlffiL měř. úř. Iv'an LeVidk:ý ze ŽHiny do Lip,t. Sv. l\1iilm[áše. ' . Za redakci zodpovídá Inll. Jos, Růžička. Nakladatel: Spolek československých

1930/136

Tiskem 'Polygrafle v Brně. zeměměříčft V Praze.

y

y

y

y

/

ZEMEMERICSKY VĚSTNÍK ČASOPIS

•••••••••

Třetí mezinárodní

1930

SPOLKU ČS. ZEMĚMĚŘiČŮ

ROČNíK -

XVIII.

9

V BRNĚ 1. LISTOPADU

kongres fotogrametrický

1930

v Curychu 1930.

Mezinárodní fotogrametrická společnost, v níž sdruženo je 15 evropských a 3 mimoevropské národní společnosti, uspořádala svůj třetí kongres ve dnech 5. až 10. září 1930 v Curychu. Kongres měl v každém směru úspěch a lví podíl na tom nutno připsati jednak velkému rozmachu ve fotogrametrickém tvoření a dále vedoucím členům švýcarské společnosti fotogrametrické, která s předsedou svým prof. Baeschlinem a sekretářem Dr. Zellerem připravila průběh sjezdu snad ještě dokonaleji než tomu bylo v Berlíně r. 1926. Švýcarští kolegové získali si pro sjezd účinnou podporu vládních kruhů, pozoruhodnou ochotu výrobců k výstavě přístrojů fotogrametrických a. geodetických, nad očekávání velké obeslání výstavy hodnotnými plány, mapami a fotoplány, velmi četnou účast odborníků zahraniční('h i domácích, kteří nezřídka v průvodu dam objevovali se na sjezdových jednáních a. Dodnicích. Z IDiiIíoevropských států byly tu zastoupeny: Argentina, Brasilie, Chile, Čína, Indie, Japonsko, Kolumbie, Mexiko, Peru, Jižní Afrika a Spojené státy severoamerické. Slovanské státy kromě Bulharska byly zastoupeny všechny. Z toho: Polsko třinácti, Rusko třemi Srbsko jedním a Československo čtrnácti účastníky (prof. Fiala, Ing. Fiker, Dr. Chytrý, fit Kolář v Modřanech, prof. Loschner, Ing. Onderscheka, Dr. Peterka jako zástupce min. financí, prof. Petřík, Ing. Růžička. prof. Ryšavý, škpt. Sousedík, Ing. Srba jako zástupce min. veř. prací, prof. Tichý a Ing. Tomza). Celková účast byla větší než udává tištěný seznam přihlášených cifrou 260 osob z různých povolání, ponejvíce profesorů. přednostů státních úřadů a delegátů států, dále soukromých inženýrů a zeměměřičů, vojenských topografů, to várníků a lékařů. Nejvíc sešlo se říšských Němců. Švýcarů a Francouzů. Sjezdová jednání zahájena byla 5. záři schůzí předsednictva národních společností (z ČSR. prof. Petřík a Ing. Srba), kde probrány návrhy na reformu stanov mezinárodní 'společnosti a stanoveni předsedové sjezdových komisí pracovních. Nato zahájena byla v Ý s t a v a. Stručně prozatím *) poznamenáváme, že výstava jak do rozměrnosti, tak co do kvality a novostí předstihla berlínskou výstavu připojenou na II. mezinárodní fotogrametrický kongres. Rozsáhlé sály a halla vzorné a prostorné curyšské polytechniky byly nabity přístroji, plány a mapami fotogrametrickými, aparáty pro praxi geodetickou a grafickými pracemi úřadů a privátních zeměměřičů. Vystavovala řada známějších jemnomechanických firem evropských - v popředí ovšem říšskoněmecké -, hodně švýcarské a francouzské. Byly tu k prohlédnutí a studiu nové i starší typy fotogrametrických přístrojů, tak na př. stereotopograf PoivilIiersův, stereoautograf Kernův, restitutor Ferberův, aerokartograf, aerosimplex a jiné automatické aparáty pro kartografickou praxi a fotokomory. nevyjímaje různé jiné geodetické potřeby a výrobky. Výstava švýcarská předvedla návštěvníku nejen bohatý materiál fotogrametrický, ale četné švýcarské plány knihovní, scelovací a kulturně-inženýrské v takové dokonalosti a detailech, že čs. zeměměřič cítil se u srovnání s výkony kolegů malého Švýcarska při nejmenším rozpačitý. Je beze sporu, že Švýcarsko vedou v zeměměřičské činnosti osoby sic mladší, ale průbojné, plné invence a iniciativy, pružné v provádění žádoucích reforem. agilní a cílevědomé. Jim přidělení kolegové úřední a civilní mají smysl pro h o s P o dá I' n o s t měřických úkonů; mnozí jsou vynálezci geodetických přístrojů (Bosshardt. Werfeli aj.), vespolek všichni pokrokoví v odborné činnosti a v modernisaci metod. Můžeme z nich míti radost a bráti je za vzor všichni, ať úřadujeme v centrále, či v kat. měř. úřadech a v civilní praxi. O vystavených předmětech vydán byl tištěný katalog v jazyku německém a francouzském zvlášť; uváděl je jednotlivě na 76 stranách a třídil na předměty fotogrametrické a zeměměřičské. Vystavovalo 17 států, ze slovanských Polsko, Rusko, Jugoslavie a Československo. Naše exposice týkala se jen fotogrametrie. Byla malého rozsahu a vystavený materiál nebyl nadprůměrný. Po vědecké stránce nepřinášel novostí, krom reprodukce pře-

ústavu

*) Z. V. otiskne později obsažný praktické geometrie v Praze.

referát

1930/137

o výstavě

z péra

Ing. Fikera,

asistenta

tvořovacího aparátu Mahrova, který konstrullje fa Kolář z Modřan u Prahy. Tato firma. též vystavovala automatickou leteckou fotokomoru a periskopický přístroj pro snímky panoramatické. Práce letecko-fotogrametrické byly velmi slabě zastoupeny; ani fotoplán Kníniček nevynikal. Pozemní stereoplány, na jejichž vyhotovení -byli hlavně účastni Dr. Peterka a fa Ing. Duchoslava, v měř. po většině 1:1000, jsou výrobky kvalitními, odpovídajícími .9všem dosavadním praktickým vymoženostem stereofotogrametrie; ukázky prof. Loschnera z praxe jednosnímkové nesou svůj punc výkonu detailního jen pro málo specielních případů z činnosti měřické. - Posuzován zcela střízlivě, čs. oddíl nemohl zvlášť připoutati cizí interesenty, a někteří čeští návštěvníci zde jasně poznali, jak malým pokrokem v oboru - fotogrametrickém se mužeme vykázat a jaká je to chyba, že nedošlo se u nás před lety již -k větší podpoře těchto prací, zvlášť co se leteckého snímkoc měření týče. Projíti důkladně celou výstavou mohl snad jen ten, kdo přidal si nějaký den po kong-resu fotogrametrickém. Věnoval-li se výstavě. kde tovární inženýři ochotně vysvětlovali, byl zkrácen v jiném směru, nemoha se zúčastniti cenných přednášek a jednání komisí, které pracovaly velmi pilně -i v neděli, aby pokusily se program jim daný splniti. Z přednášek, které následovaly po zahajovacích proslovech rektora polytechniky curyšské N i g-l i h o, předsedy mezinár. spol. fotogrametrické prof. E g g e r t a z Berlína, referátech přednesených zástupci jednotlivých států (za ÚSR. podal jej prof. Dr. R y š a v ý) a po ustavení pracovních komisí, jichž bylo čtrnáct, třeba uvésti dvě -pozoruhodné konfe_nmce, konané v plénu kongresu: Prof. Fin st e r w a I der a "Die Auswertung der weitwinkligen Luftaufnahme" a Ing. W i I d a "Dle Optik in der Photogrammetrie". Oba uvedení pracovníci - Finsterwalder teoretik, Wild konstruktér - obdrželi při sjezdu hodnost čestných doktorů techn. věd curyšské polytechniky. Jednání s i e z d o v Ý c h k o m i s í a pod k o m i s í utvořených dle programu předem stanoveného bylo vedle výstavy těžištěm kongresu. Řídili je předsedové národních společností a jednotliví účastníci byli přiděleni dle přání do příslušných komisí jako zástupcové národní společnosti s právem hlasovacím. V komisi "P o zem ní st e r e o f o t o g r a m e t r i e" referovali: Ing. Fin st e rw a I der o průběhu fotogrametrického měření při expedici do Pamiru, měř. rada S c h ober o použití této metody v Rakousku při lanových drahách, pro plány měř. 1: 1000 až 1: 2000, pro získání základů pro agrárně-technické účely (1: 4000-1: 5000), pro topografické práce 1: 12.500-1: 25.000 a pro vědecká zkoumání. V komisi druhé (a e r o g r a fi e) podal v. Ode n c ran t s své nové detailní zkušenosti o fotodeskách, filtrech, exposici, rozdělení světla při fotorestituci na promítací desce, vyvolávání, fixaci a p. Po něm referoval Dr. L a c m a n n o fotorestitutoru pro tvárlivý terén a Ing. Han k o o výsledku, dosaženém při využití leteckých snímků v Uhrách. Po zprávě Ing. G r u b e n m a n n a o švýcarské topografii přijato usnesení, aby byla utvořena mezinár. komise, která by ustálila názvosloví a opatřila překlady termínu do ruznýc)l řečí. Třetí komise zabývala se p o dm í n k a m i st e r e o s k o pic k é h o v i děli í, novostmi na autografech, postavením základny, hranicemi chyb, dosažitelnosti kvalitních výsledků snímkoměřických úkonů, vztahem mezi ohniskovou vzdáleností komory a měřítkem plánu a j. Došla též názoru, že lépe jest při stereofotogrametrii letecké užívati místo fotokomor pro jednotI. snímky fotokomory vícesnímkové (združené), voliti řádný překryt snímků k vůli orientaci styčných partií. ~ O a e rot r i a n g u I a c i jednala komise čtvrtá, vyslechnuvši předem případné referáty: prof. B uch h o I t z e, Ing. A s c h e n b r e n Ii e r a, prof. W e i gel a a dále K o p pm a i r a o orientaci snímků mezi sebou a k tížnici pomocí stereografické projekce. Komise se usnesla, by k přištímu kongresu konány ve všech zemích studia o výsledku aerotriangulace a uvedeny ve vztah k triangulaci pozemní, aby byl získán řádný obraz o chybách. V druhé řadě se žádá, by podobné výsledky opatřeny z krajů necivilisovaných, kde je však možná dobrá identifikace bodů snímkových v terénu. Za předsednictví prof. H u s e I wan der a projednávala komise pátá otázky, týkající se r o e nt gen o f o t o g r a m e t r i e a pak usnesla se na výzvě, by tomuto odvětví věnována větší pozornost. Podkomise 6 a diskutovala po zprávě arch. U nt e h o a prof. Fe y e r a o užití fo t 0gram e t r i e v ar c hit ek t u ř e a i n ž e ný r s tví a vyslovila přání, by každý stát zřídil si archiv měřických fotografií z architektonických a archeologických památek. Podkomíse 6b obírala se výsledky fotogrametrických prací v ba I I i s t i c e a zjistila, že nelze snímkoměření užít pro stanovení počáteční rychlosti střel. Chybí dosud zkušenost s měřec ním stereofotogrametrickým. V komisi podal kpt. W e e n několik poznámek orně ř e n f II). rač e n a polární záře prostými přístroji. _ H.Q s pod a r n o st fotegrametrie velmi živě sledována byla v komisi sedmé, kdevedle zdařilé zprávy Ing. S I a w i k a promluvili: Vor o s s, Se i de I, W ode r a a prof. Dr. Ti c h ý, který podal stručný výtah z tištěné40 svého pojednání v Archivu f. Ph otogrammetrie 1930 o vhodnosti trigonometrické nivelace ze středu pro účely fotog-rametrické. Diskuse ohospodárnostifotogrametrických metod byla rušná a mnohostranná, ale materiál -dosud nestačí, aby mohl býti pronešen definitivní úsudek pro jednotHvé metody, mě,

1930/138

řítka a druh prací. Proto se komise usnesla pověřiti úředníky Zollyho, Hanko a Seidla, dále Woderu, Moreaua a Slawika od privátních firem sebráním dat o hospodárnosti pro příští kongres co možno ze všech států, kde fotogrametrie je pěstována. O i n str u m e n tec h, o pti c e a nor m a I i s a c i (formulářích a pod.) jednala komise osmá a uzavřela svá sezení projevem, by normalisace byla více prováděna. Další komise zabývala se požadavky na fo t ode s k y a f i I my. Předneseny k tomu se vztahujicí zprávy v. Ode n c r a t sem, Dr. S c h m i e s c h e k e m a Dr. Ta p pen e m. Otázka v zd ě lán í v o bor u fo t o g r a m e t r i c k é m (podkomise 10 a) a průpravy· ke zdárnému pro vád ě ním ě ř i c k Ý c h let ů (podkomise 10 b) připoutala kongresisty a se zájmem vyslechnut referát Dr. L a c m a n n a o vybavení techniky berlínské pO'Y)ůckami snímkoměřickými a o obsahu přednášek. Je přesvědčen, že pro výcvik musí škola disponovat minimálně fototeodolitem. stereokomparátorem, fotorestitučním přístrojem a dvojitým projektorem a krom toho posluchačům dána možnost prakticky se školit v kursech prázdninových. Živá debata je uzavřena usnesením, by aspoň dvě hodiny týdně v jednom semestru (krom cvičení) bylv věnovány přednáškám pro vysokoškolské techniky, při čemž brán zřetel na hlubší pro brání oněch metod fotogrametrických, které mohou v dotyčném státě býti užity. Podkomise 10 b vyslovila ppžadavek, by letecký personál měl měřickotechnickou průpravu, aby se obeznal jak v laboratorních pracech fotografických, tak ve fotorestituci, leteckém i pozemním snímání a kreslení plánů. Dvě léta mají býti věnována obecnému, dvě speciálnímu vzdělání, a prázdnin užito ku praxi u fcirem privátních. Podkomise 11 a a 11 b, které předsedal prof. Ing. Pe tří k, se spojily a probíraly otázky zařízení a typů měř. letadel a zpi'lsob létání. Komise zvolila z jednotlivých zemí referenty pro studium daných problémů, aby tito pro příští kongres sesbírali příslušný materiál a jej připravili k projednání. Nelze upříti, že členění na tolik komisí znesnadňovalo jednotlivcům sledovati veškerá jejich jednání. Látka však shledána tak rozsáhlou, že nenalezen jiný způsob řešení. Komise fung-ovaly velmi dobře a zpracovaly mnohou z daných otázek. Nedořešené záležitosti bylo nutno předati ke studiu referentům a tím zajištěno příštímu kongresu, že získá materiál zhuštěný a uspořádaný. Po ukončení komisionelních jednání 'odbývána v úterý 8. září valná hromada, která přiiala návrh stanov mezinár. spol. fotogrametrické, jak jej delegáti národních skupin navrhli. Zde též usneseno. že pří š t í k o n g r e s bud e k o n á n v Pař í ž i v r o c e 1934, kdy tam bude uspořádána aviatická výstava (pozvání vlády maďarské a španělské k odbývá.ní kong-resu v Budapešti a Madridu nemohlo býti již pak vyhověno). Valná hromada schválila přání komisí - pokud tato byla podána - kromě usnesení podkomise 10 b z toho důvodu. že požadavky její jsou těžko proveditelné a v podstatě odvislé od dobré vůle činitelů, které spolek nemůže nijak zavazovat. Pro další období zvoleno předsednictvo z francouzské společnosti. a to: gen. Per r i e r předsedou, Ing. R ou s si I h e sekretářem, Ing-. Labussier pokladníkem. všichni z Paříže. členy výboru: v. Langendorf, prof. Baeschlin, Dr. Torroja, Dr. Buchholz. Odstupující president prof. Eggert vzdal dík předsedům komisí a švýcarským kolegům za zdařilý průběh sjezdu a předal vedení spolku gen. Perrierovi, který ocenil zvlášť činnost svého předchůdce a sekretáře Koernera, věnovanou rozmachu mezinár. spol. a vědě fotogrametrické. Dle ·programu uspořádány byly dvě odborné celodenní exkurse: v Heerbrucku prohlédli účastníci výrobug-eodetických strojů fy WiId a v Bernu práce stát. topografického ústavu. Obě exkurse byly četně navštíveny a poskytly kongresistům bohatý materiál k prohlížení a ocenění švýcarského zeměměřického průkopnictví. Účastníci kongresu, pokud se zájmem sledovali sjezdová jednání a prohlíželi výstavu, věru potřebovali osvěžení, které jim a dámám švýcarští kolegové, vláda a město Curych připravili vybraným pohostinstvím na nočním výletu po jezeře curyšském, projížďkou v průmyslovém a obchodním centru Švýcarska a jeho romantickém okolí, při schůzce v Kursaalu a Uetliberku a banketem na rozloučenou v representačním hotelu Dolder. . Třetí kongres mezinár. spol. fotogrametrické vykonal plně své poslání: konstatoval od berlínského sjezdu nový pokrok - velký na čtyřletý interval - v odborném vývoji, jak no stránce výrobní techniky, tak i v plánových a mapových elaborátech a vědeckém průzkumu mnoha problémů, zejména v odvětví leteckého fotovyměřování. Také M. S. F. zmohutněla a směle hledět může do budoucna vstříc novým úspěchům, o kterých v roce 1~34 bude referováno na sjezdu v Paříži. Vedoucím činitelům M. S. F. bude však po kongresu curyšském nemalou obtíží, uspořádati jej dokonaleji než byl aranžován letos hybnými fotogrametry ze Švýcar. československým kruhům vznikne vážná povinnost, pomýšleti hodně brzo na to, aby pařížský sjezd mohly obeslat výstavním materiálem, který by dokumentovati mohl, že jsme se octli ve snímkoměření hodně vpřed. Růžička.

1930/139

Regulace města Žiliny. Josef Peiíáz.

MěSito Žilina, le~í na ~evém břehu ře1k,y Váhu !IJ!ři ú~tí řeky Kysuc.e se 8!ÚI'alI1Y levé a Raljčailllky se s.tr3Jny p~avé. Mezi Váihem: a Raj1čookou nalézá se fuotlina, kde se až dosud měs,to wzvíj:el0. Pravý bdieh řelky Váhu s,toupá až do výiŠlkyca. 7'00 m, le,vý biíen pak, Raljlčamy od 400 do 600 m. Boloiha města jest velice výhodná, neboť se zde stýkají dvě hlaVill~ s~orv:elIJ:sk,érych1Tkov'étrati: dráha Košícko-Boihumíllllská a d~áha Pov:áJžská z' Bll"atisJavě. Vedle' toiho vychází odtud ve smě'ru jižním lokální ,trať do Rá:jcle. V hist,orii připomioo se Žilina, od začáJt.lm 13.stoLeltíi. Konc,ern, s.toletí 14. byla již ktráJlovským svobodným měsrt,em. Byl 3J P li vod něm ě s' t. 8tm 'Ope vn ě lliÝ m. Vedl'e zhytku hradeh při nynějším farskélml k,olS:teles,vědiči O' tom též jasně s tiř e d o v ě ki Ý ItY:Pi c k Ý p li d o rys v nit ř li i h o m ě s' t a. ':Doto j,est založ,8tno na malém návrŠÍ, kde: na, :sle:veroiV'ýchodlní:m okraji pOIS,tav:enbyl starobylý cnrárn se dvěma věžlemi, z, nichž jedna jest samosita,ÍillOu z,voniciÍ'. Střietl měslt.a vy,zna,čen jest 'č:tvercovým náměstím s osmi ulicemi v, j!eiho rozicih. Námě:stí toto jest památkově velmi cenné, hbwillě Višak jako, půd:o'ry,sný celek. Zastavění mě!S,tavnitřn.íiho jest veliCe>husté" jalk:o'u všech ve Istředověku opevněných měst, kde uvniti hradeb byl10 máilio mista k rOlz,vojiměsta. (Viz, obi. 1.) Ve vývo,j,i města v OIhledius,tavebním byly nejdUležitější tyto tři okolnosti: vrolce 1870 bylo to, vyib'wdiov;áJní Košicko,-BohumÍi11ské dráhy, k nílž v 110Cie1883 přibyl ještě se,vemí díl PorváJžlstk.é žielezniČll1itraMz Trenčanské 'lleplé. kž db této dohy zlistala Žilin:a omei~el1a,P0!\l'Z0na vnit,řn.í město a Íi€prve, od vybudování nnaži začala SH r01z,Vi]j,eti télžlSlIDě:remk tomuto. V roc,e 1886 řádil zde Vle,lký pOlžáll',jímž bylo zachrváJcooo Sk,OfOc,elé město, jle~ bylo nurtno pak ,přesta,vovati. Ne,jdůle~i,tějlši událo'sití vlšak pll'Ono'V'odobý fOIz,vO,j mě,s,tabyl stáJtní pI1ejVTatv fOtC~ 1918, klt€lrý učinil 'ŽiliniUk:omU!nřk:ačnimstředem cieléihoSlovenska. S ohledJeffi na hmnice celě republiky lelŽinyní Žilina asIÍ uIPfOist,ředmelZi neJvý:cnoďněj,š,ím (Trebusa) a nej,zá,pa<1něj,šilll(AJsclh)výhěžkem stát'u. P10kudJsoe tý:če pak d:llle'žit{)lsti v oihleidu stmu8>gickém, jeslt Žilřna prvořad:ého výmnamUl,o Č1em:žsvědlči proj1eikJt na vyhuJd'ováru velktého sleřaiz,ov,3.lcího nádralžlí. Po převmtu urn~stěny b~ly v: Žilíně též neljlvyšší úřady[lI1'o Slovensko a olzývaliy se tehdy i četné a j,istě oprálvněné hlas,y, aby 'Žilina a ne Bratislava stala ,s,e hlavním mělSltem'země. Do ,dioby pÚlvá.le1čnéspadá též oojrycMejši stavební rOIz,voj města. Toto měLo v rOCle,1842 pou'ze 2347 obyvatel, Vl10ce 1910 však joiž 9179. V rOCie1921 napo,č'Ítáno bylo j~ž 12.004 obyYa~e[' a od tohoto roku YyiI'O\'5,tlo asi 500 llio:vých domů a přibylo zbližněwsi 6000 lidi, takiže S'epočet oby!V'a,tellliylllJějlš!f Žilmy blíží ke 20.000. Kdyby tento ro'~,vIOlj dá,le podobným tempem poikX3.lčov3J~, bylo by možno kalkulorvati v roce 1950 s: :počtem asi 40.000 a v roce 2000 snad! i 100.000 obyvalteL Že poválečný rozvoji měs,ta neobe,šl€l sle be'z, obtíiž[" jie ISalJl1l0lzrře,jmé, piúněVaďlžměsto se zaJsitaíVIova10 blelZ,'Sousta,vného regulafu1ibo pJálnu. Stavě~o ,se hlaVillě v o~oli nám ě stí na Z áJ v a 1Ji el, jihovýlchodině ,od! náJdJ~aží,.kte{['é~.to ú:~erni byl,o ještě před válkou komasováno. Komasace tato (viz,oibr. 1.) VlŠak nebyla šťa&tJ1!ě~elšena, jle'dnak co do tvaru nového náJrněsrt;É, jrednak i co do spojení této čtvrti s nádražím. Mesto Žilina nemělo až dosud ani řádných kataskálnich map - pOUJ~epro staré město bylo p:rovedeno zrumJětř'e1IlJÍ v měřítku 1 : 1000. - ':De,p['V,e v roce 1926 pI'OV18dJenobY'lo zam:ěřem i oSltart:nich čás.tí moota. Zásluhou piioonosty technického referátu města Ing. AI. KOffiipánka; který neUl&tále pouk'aZoval na nmbytnols,t vypra,coválni reguJ'ačniho pláUlll a soustavného budiování d~]š~c.h čtlVTtíměsta, rozhodla se měs,tlSlkárada kioneěně k vypsání soutěže na z,í,sk.álnizáfkladnili:oupraV'ov3Jdho plánu měs,ta. Program a podmíiIllky,této ooutělžleseslŤJ3NelI1Y b:yly velmi podrobně. B1JId,ezajOOruavo,krátce se 00 nich zd'e'té~ zmíniti.

1930/140

Mě&to rozhodlo se prro, s o' li. t ě, ž u ž š í a vyzvalo k I\iÍ; tři pro~iktam:ty: Boh.. FuchSie; Ing. Jose,fa ,Pelňáz,e a DT. Ing. Vl. Zákre1oo. ÚČJeilJeim: této už'ší SOiUJtělŽe bylo zísikání idleQlVý'clhlliÍlW'hťl pro VYíprraooiVfu~ podlrolbnélho T1ergWaOOího a zastavlOvaci:lllOpláln'U mlěslta, arby na j~jich podkladě mohla se' vý!staV'oo města řešiti cílevěd!omě a SIOU!srta'Vině a ah~ orbyvatelstrvu se ffiloih~o poskytn,outi všech výhod apohodri modl:JTlll[ výstarvhy města. 80 u těž í c í mJ h y I a dán a k vyřešení d'ané ottáJZlky do zn3JčJlJémíry vol n o st" wž jelsrt jri:s,tě rSVIl"álvm.é.R()Izs.ah Arch.

územ:íJ, pro něž se mělo regu}oiVRit, dM hlavlI1JěpožladiarvrkWim,aby se poč~tal\} v projektech lUlř Sr til"ojnáSoblným poČltem nynějšího ,00b~'a,telSrtiVa (60.000). Od soutěž,í'cicih brylop!oiŽad!oVlálno: Do situačního rplánJu 1 : 2000 zakr€sliti pod:rohinou siJť uHc v piřiesném mě· říltlk;u se Vlšemi pod:rolbnos,tmi výsltaNlbry. Bylo požadováno dwe zakreslelllÍobrytSů všooh nových budov v souSitruv:ě uzaVŤené, polororterWíené i ooowelné, jakož i vyřetšení čtvrti továmÍJCih, isadiŮ, náměstí, stromořadí, promenáJd a pod. Dále by10 žMáno vyřls\šiti současně v prillJcipu i k a n a Ii s a c i m ě s' t 3.1, hla,vně pokud

1930/141

se týoo tras hlavnírch stok, ur6eni místa pro čistici stanici, a to tak, wby provediená kamalisace byla co ned~e!pši,ale také polm
1930/142

c) o k r u žní ad o s tře·d n í s íť u 1i čni. Dosavadlní síť uliční vznikla zmstoricik.ého útvaru. P,M daJIš,Íllnvývoji města jlest třeba, aibiy byl tentosysltém důIP1ňoiV'ánJ a pNpojeu k nádlra~,Í!nejen třídou Mas:liryko'Vou, ale i Dlabáčovoi\l. Je třEJibladálepama.toiVat na připojení dopravy z vell1kovsikých obcJÍ Chumce, Budatín~, Závodie, jako~. i jednotlivých čtvrtí městských, lesa Bo,rika, letiš:bě i úoomIÍ od továmiY nacelu10siU ke s'Í!ředu města i kJ oodraží. V pmjeik:.tu ,,'Zilina roku 2000" jso'U tyto .směry ruej~épe a nejjasJlJěji vyřetšeny. , (Dokončení

pfíitě. -

A suivl'e.)

Ing. Alois M li s il.

. Centrování měřického stolu na s,ta,novisku, jehož obraz na listu mapy jest položen příliš excentricky od středu rýsovky, bývá dosti obtížné a přílišným vY's.unutím rýsovky ohrožuje se i pevnost postavení měřického sto,lu a tím i přesnost celého měření. . Protf,elso,rJ. Scthlesingeíf sestrojH k usrnadinění centrování zvláštní úhelnici, jejiž, úpra,va i způsolb u;potře1bteníjsou popsány na stramě 883. díla, HartnerWast1e,r - Dolež,ail: "HaillJdlbuch UiIld Lehrr1bruchder medJeífetn Geodas,ie".

Téhož principu, totiž určení kolmé vzdálenosti střediu rýsovky měřického sto,luod ra.yOfJJIU vedeného se ,stanovi,sika, na t nejtlérpevidirtelný trigonometrický bod, j.est.užito i v §168 ref8ITentsk.ého návrhu "Návodu, jak vykonávati kattastrální mě'iíenÍ pJ10. zalo~ení nebo obnovení pozem .. lmvého katasrÍiru". Tato úloha dá se isnadno řešiti i jinak uiPOtt~ebéJnimbU!soly. Posturp j~.st násLedují,ci: RýSOiVlkuměřického stolu, její:ž Il~tiied"S" jsme určili pn1.sečílkremúhJJOpříIČi8~, u;verdlemepo.moci bi\lsoJ:y dio směru magnetiokJého merriidiiánru (OibT8AZ ~ ,K mylšlJe~é spoljnici bod.IÚ A'S, .její!Ž:délku změříme ,corutimetrovým měřítkem, přiLožíme měřítko nebo záměrné· pravítko dioptru [I k němu přiložooolU 00solou zmHime úhel a, kJterý 8iVIfu"áspojnioe A' S s magnettÍckým me,rirdiá'nem,pt'ocbázejicírrn bodlem "S". Uhlem a a ~mědíe'llo'U délkou A'S j.est oostatečně uroona. poloha středu rýsovky měHckého stolu v přírodě vylzn:ačiti.

1930/143

t :

I

t

:.-·~cm-~'

!

"S''· a mM,em.e jej snadno

Vytyčení wdu ,,8" provedeme takto: Měřítko s přiloženou k němu busolou položíme na mezník nebo. kolík, kterým jest stanovisko "A" měřického ! stolu zabezpečeno a to tuk, aby počát tek měřítka spočíval nad středem zajišI ťovaciho znaku. :Měřítkem s přiloženou ; bwsolou tak otočíme, až magnetická střelka udá úhel a. Ve vzdálenosti "L" I cm od středu znaku zarazíme hřebík ~::'Jj;,.1 nebo kolík, který udává polohu středu "-1-' . rysovky měřického st.olu "8" v pnrodě. (Obraz 2.) Nad vytyčeným středem rýsovky ,,8" centrujeme měřícký stůl, který u:mvnáme a orientujeme podle nejvhodnějšího rayonu. Přezkoušíme-li olovnicovou vidlicí ,správnost dostředěnlÍ nad ..~?:~~. stanovislkem "A", shledél1lle zpra,vi,rlga - jen nepatrnou odchylku, kterou snadno Obr. 3. dodatečně opravíme. (Obraz 3.)

I I

Résumé: Comment peut on, a l'aide de la boussole, déterminer dés. éléments centripetes pour placer la table a mesurer dan~' la position dont l'image sur la carte est trop excentrique du cellltre de la table "S".

Literární zprávy. Recense. Vojenlský Pr3Jha

~emě,pisný

ústav:

Výroění

zpráva

za

rok 1929 (SV3Jzek:X.).

1930.

Kromě o:brvyklých zlf)ráv úřooni,ch o výkoneCJh jednotlivých odboro p,řináší několik prací důstojníků v ústavě zaměstnaných: Dr. Lad. B e n e š: PrúlZla
1930/144

kosti nastiňuje princip metody průsekové a stereofotogrametrie, uvltděje základní teoretické poznatky a vztahy vznikajíci, jsou-li stereosnímky vzaty komorami s optickými osami paralelně stočenými, konvergentními a mimoběžnými. Od grafické konstrukce plánu bod za bodem přechází k vylíčení funkce aparátu OTelova, načež popisuje typy polní výzbroje fotogrametrické a. postup prací v terénu. Část II. Fo to g r a m et r i e let e c k á. Předem naznačeny jsou karakteristické znaky jednotlivých druhů leteckých snímků,. resp.z nich vzešlých výrobků dle jich vnitřní hodnoty (letecké fotografie, fotoskizzy, fotoplány a fotomapy) a precÍ30ván pojem vnějši orientace snímku. Pak přechází autor ke grafické a optické konstrukci fotoplánu (dle snímků z území považovaných za rovin'1á), a ku principu odzkreslení (polsky: prostowanie) *), kterážto stať vychází od výzkumů Roussilheových. Některé typy fotorestitučních přístrojů a jich upotřebení jef't zvlášť popsáno, při čemž vyzvednut význam inversorů. Autor vhodně vyšetřuje vliv tvárlivosti předmětu na místní deformaci snímku a také vliv odchýlení optické osy fotokomory na horizonální úhly, odvozené z fotogramu, načež přistu.puje k přístrojiim, budovaným na princ.ipu dvojitého promítání (rupal'átu Gas8eroV'a, fortokrurtografuNistriho). Stať další zabýVá se šiře aut,ogTafy (stere,oplanigraf, aerokJaJrtog1fal, auto'graf Wildův a stereotopograf PoivillieJ:1!>ů\v). Probrav postup k d1ocíletJli_(lefi.nlimiJv;ruí orientace leteckÝch snímků a automatickou konstrwk,ci plánů a map pomocí autografŮ!, líčí auúor pod.statu naddrové triangulace. PosledIllí oddíly spisu se týkají určení podmínek a provádění letů pro snímkoměřičské účely, dále leteckých fotokomor a některých dat přesnosti leteclmfotogrametrických plánů 'Podle zkoušek úřadů. Zde zajímavým je výsledek práce autorovy. který jako adjunkt .stolice geodesie na IvolVS1k6 technice docílil na ústavním aerokMtografu. srovnávaje data 14 bodů polygonálních, určelných i výškově nivelncí. {'osa,zeni súřťo.ni chyba čdnila: .pro situad ± 0'16 mm, prO' vý~ku ±0'11 mm v měř. 1: 5000. . Soupis lit.eratury -- kteJ:1ou:tutor použilI - je obsažný a podá.n ke konci knihy s ,přímým poukazem na dotyčné kapit(lly ve spisu. Shledáváme knihu Ing. Wilczkiewicze za zdařilou práci. b~'ť i činila dojem nenámčný. Autoo"l:'li získal pi'kné zásluhy o odbornou Htelraturu své vllllSti::t snad je prvi'. kdo napsal ucelené pojednání o fotogrametrii ve slovansk,ém jazyku. Kdož po něm přijdou, budou míti snazší práci. neboť v cizině přibylo mezitím, co autor spis vydal. několik obsažných děJ o fotogrametrli. sepsaných odborníky. kteří byli po mnoho I,et přímo účasrtni llIa vývoji tooo svou podstatou zeměměřičské discÍlpliny a snadněji mohli proto literámě rl.3Isáhnout. Nutno připojiti ještě několik slov do našich řad. Pracovníků ve fotogrametrii je v ČSR. málo. Prakt.iky spočteme na, prstech, neboť nemáme (zvlá.~ť eivilní kruhy) přislušnou výzbroj dle moderního. stavu vědy. Tuto mezeru vyplniti je v pr'VléJ řadě úlohou stMu" recte centrálních úřadů techniCikÝch.Konkretně řečeno: Potřebujeme dát v cizině ..cvičit sou~Vliě zájemce obeznalé se základy fotogrametrie. koupit přístroje, i k d v ž j s o u d ra h é a o~~anisQovatfoltogramfltrický ústav (Mad). Než hudou IRe-inetypy k dostání, budou jinde daleko opět před námi a oSI, zeměměřiči. kte,ří si nyní získávají zI!alosti na technice. zakrni v teorii f~ogrametrie, nemajíce možnost prakticky cvičit. málo se uplatní v literámím odborném život.ě a ,~ohViadojdou k úspěchu ve v"ThtUezech.O významu fotogTwnetrie moc se u nás mluví, ale výkony representující o-I. vwn a praxi. stále čekáTTle.Ani přednášek o fotogrametrii pro ])OSlllchačezeměměř. inženýrství nemáme, ač už před 10 lety bylo to v jednom' geodetická.in díle sJibováno. Jisto je,. že ve fotogl'ametrii jdou Poláci před nánů. Kéž je dostihneme brzo v činnosti praktické a d,očkáme se dHa aspoň takového. jaké - za· těžkých mobních roměrů - vydal obětavě Ing. Wilc~kiewicz. Úootí zeIDlěměřičiz p;ráce jeho - i při malé znllLlosti polštiny -' 'V mnohém se poučí. .RMička. Nové knihy.

Ji n d r Ů v Technický slovník ěeskoněmecký, II. díl. Praha 1930. Vydal E. Weinfurter, Vodičkova ul. Cena 170 Kč, váz. 210 Kč. J e a n S p i e Ire in: Lehrbuch der Vektorrechnung.2. vyd. Nakl. K. Wittwer. Cena 27 ř. m. B i s a c r e. F. F. P.: Praktische Infinitesimalrechnung. Vydal B. G. Teubner, Lipsko. Cena 18 ř. m. Roh led e r C.: Kommunale Bodenpolitik: 1. K o m ID u n a I e s Ve r m e s s u n g sw e s en. Nákladem vlastnim. Frankfurt a. M. Cena ř. m. 7'50. *) Od slova ,.])rostowanie" ntvořené ,1 ')yo ,.prostownik" je nově nahrazeno termínem "o r z e t w o r n i k". Snad i pro naši od'Jornou terminologii byl by vhodněj~í yÝfaz "ořetvořovací nřístroj" resp. "přetvorník", než málo foneticky znějící odzkreslova.ě, nechceme-li držeti se slova fotorel'titutor.

1930/145

" G r i e s, Dr. J.: Dle Wertermittlung des Grund und Bodens f. d. Zwecke d. landw. Zusammenlegung d. Grundstucke. NákI. vlastním. Glogau, Sedanstr. 2. Cena 5 ř. m. Dan g e r R e n é: Cours de topométrie urbaine. Lever des plans de villes. 2. M. II + 212 p. Librairie L. Eyrolles. Cena 72 fr. R e n é Dan g e r: Carrieres dans fa Topographie. Paris 1930. Stran 83. Cena 6"fr. F. For n i: La sistemazione fondiaria nel cantone Ticino. Lugano, S. A. Arti Grafiche gia' Veladini et C., 1930. Vydáno ke IV. mezinár. sjezdu zeměměřičil:v Curychu. Stran 59. Připojeny plány obcí před a po scelení. Dr. O. L a cm a n n: Jahresbericht 1930 der Abteilung fur Luftbildwesen und Navigation der D. V. L. Zvláštní otisk z "Jahrbuch 1930 der deutschen Versuchsanstalt ffir Luftfahrt". . A Brief report of the United States Governement Mapping Agencies. Vydáno ke lY. mezinár. sjezdu zeměměřiČ11v Curychu 1930. Odborná pojednánI

v časopisech.

Věstník Inž. kom. Č. 14. Vyhláška o doplňcích a změnách sazeb za práce zeměměřičské. - Č. 15. Ing. Jan č: Přednosti a vady prováděcího nařízení k novému katastrálnímuzákonu (a č. 16). - Č. 16. Ing. Pe t e r s : Ober die Grenze der Fehler der Grenzen. - Č. 17. Vyhláška: Ohlášování "úředních dnů" civilními geometry. - Projednávání geometrických (polohopisných) plánů katastrálními měřičskými úřady. - Č. 18.a 19. Jednací řád Inž. kom. pro čSR. -cZprávy veřejné služby technické. Č. 15. Výnos min. fin. ze dne 24. června 1930, č. 14.665/30-III/6,o uložení částí poz. kat., vyhotovených při pův. nebo nov. kat. řízení. - Prof. Dr. Sem e rád: Hlídka zeměměř. a fotogrametrická. - Mat u s i e v i č: Me: to!iy aerotriangulační a rozbor jejich přesnosti. - O. 16. Vládní nařízení ze dne 23. května 1930, Č. 64 Sb. z. a n. (částečné prov. nař. nového kat. zák.) (a Č. 17, 18, 19). - Č. 17. Výnos min. fin. ze dne 29. července 1930,"Č. 68.655/30-III/6,o projednávání geom. (polohopisných) plánů kat. měř. úřady. - Dr. A. S e Ul e rád ú Výr. zpr. voj; zem. ústavu z"a rok 1929. - Č. 19. Ing. Sr ba: Činnost min. veř. praci v oboru přesných nivelací v letech 1928 a 1929 (s 13 obr. a VI tab.). - Ing. Vos á h I o: "XYT-Angl", náčrtní čtyřúhelník k nanášení délek i úhlů (6 obr.). -Dr. Sem e rád: Uprava dělení lati" k odečítání (s 19 obr: a 2 tab.).-cVěstník min. spravedlnosti. Č. 9. Výnos o poznačení nově povstalých parcel parcellllml čísly. Výnos o předvolání měř. úředníků pozemkového katastru za svědky nebo znalce. " Pozemková reforma. Č. 7/8. Ing. K. Leg e r: Zaknihování přídělů. Stavební rádce (a Zpravodaj stavby,a práce). Č. 120. Srb: Poskytování hypot. úvěrů a zápůjček obcím, okresům a jiným veřejnoprávním korporacim. - Č. 124. Nález N. S. S. ze dne 21. března 1930, Č. 4467/30: Není přípustno, aby určení stavební čáry a niveau bylo komulováno s řízením o schválení konkretního stav. projektu. ~c. Przegll!d mierniczy. Č. 7/8. H a II aj: Určení času ve vertiká,le polárky. - G a 1k i e w i c z: Ohraničení· vodních drah a jejich vyznačení v plánech; " Journal des Géometres et Experts Fran~ais. Č. 117.Ma r t in: Le stréréotopographe ;,Poivilliers". - Mo n s ar r a t: Police des voies privées. - Co des c u: Le Géometre en Roumanie. - Č. 118. Dur r a f o u r d: Un remembrement en Syrie. Č. 119. R. D a ng e r: Revision du Cadastre. - B o u rd e i x: Des servitudeset astreintes de la propriété au profit de 130 collectivité. - Ma r t in: Le niveau ft lunette Zeiss No 2. . . Stli:dtebau. Č. 7. R i t t e r: Siedlung Rundling in" Leipzig - Lossnig; Č. 8. E' r ei se: Neugestaltung von Rio de Janei~o. - Fu n k- R e s s e I: Neue Bahnen f. d. Stadtebau i. d. čSR. - Č. 9. S c h I a n der: Stadtebau in Siid-Brasilien. - L o w i t s c h : Der Reichskanzlerplatz. -cStadt. und Siedlung.Č .. 10. Fa ber: Die Fiihrung elektr. Schienenbahnen innerhalb der StraBen. (Ihr EinfluB auf Bebauungsplan und FluchtlinifJll.) - Č. 11. T i a n : Plan f. d. Umgestaltung der Stadt Aquila. S t ii b b e n: EngI. u. amerik. Landes"planungen.· -C--. Allgemeine Ver. Nachr. Č. 14. L o s c h e: 1st den Ve·rmes>sungs.amtern die Beschaf.fMg' einér photographischen Einriehtung zu' eIIll!JÍehden?EilJlheitliCJhe BezeichtlUngde.r geodatiscllen Begriffe und GroBen mit Buch,tatben. Č. 15. Z i mm e r m a n n: ..... Grundsttick:steilungmn .. " (po'-rač. I -' Č. 16. W e i c ke n: Ausgleiclnmg trlg. u. astronometrischer Messungen nach Koordinate-n (pak,r. v č. 18). - I. G. B.: Neuere optiSIChe Distanzmessungen (referá.t). - Č. 17. Goedecke: Gemeiner Wert, Ak,tienwert... ; F Itl n n e I: .Ein neues Nivellierinstrument. - B I li m e n lbe r g: Eine neue Methode zur :gefiaJuen"in'llirektoo: L1lJngenm~ssung(dle čI. i J. :do G.-E.). blit&chlfifbensc.hau ·č. 3/4. We i" .k e n: AusgleICJhung... (pokraiČováJllJí"aČ. 20)."Č. 22. G r a s: Zm Ve'1'emfachl\lng der Fortfiihmng des F11urbalch'€is? L o s Cih e: Die ReproduktionseiooCJhtung eines Ve'rmessungs-

1930/146

3.lIutes Spezial. odieT Univeb e I: Das Gemeindegrundverm<>gen in l'reuI3en (pokrač., - a č. 33, 34, 35, 37, 39, 41). Č. 30. Boe 1': Die zuktinftiga Entwicklung der Luftphotogrammetrie (a Č. 31, 32). Č. 34. P i n k w a I' t: Proberechnung der Richtungskoeffizienten beim Einschneiden. - Č. 35. R e i s s: Eine neue Prazisionsdist.anzlatte ftir opt. Distanzmessungen. .. Fin s tel' w a I der: Grenzen und M<>glichkeiten der terrestrischen Photogrammetrie besonders auf Forschungsreisen (a. č. 36, 38, 40). - Č. 36. L ti dem a n n : . '. uber· den Fehler bei der Kleintriangulation durch Lichtphasen ... - Č. 39. Vorbericht uber den IV. Int. Geoni. KongreI3. - R <>h r s: Landesplanung im Unterwesergebiet. O. 40. Das Doppelbildtachymeoor (polemika ZeiI3-Hamann). 'Č. 41. Lip s: Einwagen ohne Rechnung. W o I z: Einneuartiger Bogenzirkel. -cZeitschrift fiir Vermessungswesen. Č. 14. Ho e c k e n: Der Durchgang des Lichts durch eine planparallele Glasplátte. - v. G I' U ber: Kritika knihy: Photogranimetrie ~Ild Luftbildwesen. - Č. 15. F I' i e d I' i c h: '" Aufl<>sung der Normalgleichungen... der geod. N etzausgleichung (a č. 19). - R i c h t e r: Allmahliche N euvermessung. R o hled e 1': Fluchtlinienplane und ReichsgedchtsurteiI vom 28. Februar 1930. Č. 16. Jun g: ZUl' konformen Abbilduug eines begrenzten Teils der Erdkugel auf der Ebene (a č. 18). - D e u b e I: Die Beziehungen zwischen Bodenverbesserungen und Umlegung der Grundstucke. H e II w i e g: Neue mehrteilige Nivellierlatte (verbesserte Emscherlatte).O. 17. S c hne i der: Untersuchung b e I: Grundstiick und Grundbuch. O. 15. Lem nit z: Die Berufsaussichtender Vermessungstechniker. Č. 16. Totéž, S c h u I z. - Č. 17. N o s s e ci k: Die Bodenverbesserung durch Melioration (a Č. 18, -19). Č. 18. G <>b e I: Der Eigentumsbegriff i 11 Wandel der Zeiten. - O. 19. Das Grubenvermessungswesen in allgemeiner Darstellu 'lg. -c-'MitteiIungen des H. D. I. Č. 6. H I' ach: Der Regierungsentwurf ciner čs. BauordIlung. - Č. 8. Prof. Dr. Ing. B a s tI: Lebenszeichen an Mutter Erde (a č. 9). -cRevista Ca
1930/147

ma o (koma.sllJCive ISpOjooí s ik3Jtastrálním měřením v Bulwvmě, Sedmiihrad'ooh a Banátě. Ing. C i u 11'i I e a n u 'a o měřlckýoo metodáéh kaba,stráln~0h, Ing. B Ul' U i a n a a o persOlllálu zeměměřičsJOOm (měř. inženýrecl1, techní0kýoo pomocnkich středJOiŠik'OI1JE!kÝ'ch a kMs1iičí'Cihstált. služby a dále civillIÚch měř. illlženýrecl1) a Ing. C i u r i 1e 'a n u a :li sJOOInt00e1lÚikatalsfJrál· níť'h piř.edpiisů pro 'celý stát. Čís. 2. O fmogrametrii. - M u n t e a nu: Geode;tiCiká disikuse. G iI:li b :lin: Piřipojo'V'aClifJrodúhelník a bod na segmentu. P o Ipe 's c u : Bříklad dlěleni p0zemků rO'V\I1olběžki3JIli. A g a p i e :' Výpočet elameDtů ploch. B u JI;y k a: V ceňO'Váni katastrální. S t e f a nes·e u: Malpla Muntenie a Dohrudže z r. 1855-1857. 1930, čís. 1. C i u r i 1e a nu: Reponse au questíonnaíre sur l'Association génerale des Topometres de Roumanie. B u I g are a nu: Kovová měřická věž. J. A. R.

Zprávy odborné. Nový francouzský poledník. Generál Bourgeoís, člen "Institut et Bureau des Longitudes", předložil letos v iednu Akademii věd první svazek třetího dílu "Mémorial du Servíce Géographique de l'Armée", nazvaného "La nouvelle Mérídíenne de France", Observations et calculs complementaires. Dílo vydali.!. Service Géographique de ,l'Armée o svých geodetických a astronomických pracích ve Francii. Stručný obsah zprávy, přednesené generálem Bourgeois v Akademii věd, uveřejnil plukovník Noirel 'v "JournM des 'Géometres et ExpertI', Fran~ais" *). Roku 1870 bylo rozhodnuto, aby byl znovu změřen za účelem čistě vědeckým poledník mezi Dunkerque a Perpignan. Práce počal po roku 1871 "Le Dépat général de la guerre" a dokončila je roku 1895 "Service Géographique de l'Armée". Geodetická část díla i s vyrovnáním dle obrazců byla uveřejněna do roku 1902 ve třech svazcích XII. dílu Mémorialu du Dépat. Zbývajíci část astronomická a celkové posouzení výsledků mělo býti uveřejněno později. Za války byly však v Picardii a v Artois zničeny některé značky, čímž způsobena v řetězci porucha. Service Géographique doplnila řetězce do konce roku 1927 a zároveň zlepšila celkové uspořádání, zvláště měřením základny u Albert. Zatim bylo pokračováno ve vyrovnávání seskupováním obrazclÍ do celklÍ. Po ukončených výpočtech vydala Service Géog'raphique III. díl Mémorialu. Tento díl obsahuje vše, co se týká znovuzřízené části a doplňuje předcházející publikace. Jsou v něm podrobnosti astronomických pozorování na 28 stanovískách, spojených v řetězec, pozorování na více než 100 bodech 1. řádu, měření 4 základen, vyrovnání, seznamy souřadnic a jiné výsledky poledníkového měřeni. výpočty byly prováděny na ploše referenční, odvozené z geodetických oblouků, měřených před kratší dobou a nikoli na elipsoidu lIde la Carte de France", jejž určil Delambre. Ve své zprávě zmiňuje se gen. Bourgeois o zajímavé zvláštnosti. Po skončeni předběžných výpočtlÍ shledal jakýsi zlom geoidu v krajině "Monts d'Auvergne". Srovnáním prvků astronomických a výsledků geodetických' dospěl k poznání, že střední křivost úseku f}(}ledníkového oblouku při postupu-přes střední plateau od severu k jihu se náhle mění, jako kdyby se dv'l, rlÍzné elipsoidy apolu stýkaly podél střední rovnoběžky. Generál Bourgeois dal za účelem zkoumáni tét.o zvlášt.nosti vykonati v letech 1906 a '1907 doplňovací pozorování hranolovým astrolabem:li theodolitem s mikroskopy v celém obvodu hornatého středu Francie. Tato zajímavost zasluhuje dalšího badáni. . '. l. o stavu pozemikového katastru v Rumunsku pojednal v "PozemkO'Vé reformě" e;eMráJní podiř'edite.J lmlta'stru v BukUireIŠ,tiG. St·e fa nes c u. Vyjímáme z této staJti ("Pojednání o organisací ~l činnosti kMJa,stru v Rumunsku", č. 12 z 1929) ditlležil1:~jšípodrobnosti. Budovám rumull'Slkého katastru datuje se z doh pováJečnÝ'l'h (vyjm{l, bývaJá Ú'zemí l'akoUJSroo,-u!Ier8lkéříše). kdy v době vznilnl.~ákonů o !pozemkové reformě 'b~lo ~řízeno při ministe!J'lstvu 'zeměděLství někialilk ředitelství pro provádění Ipozemkové reď<mny a mezi nimi i "Ředitelství kataE!tru technický,cJ!h praci". úřad ten měl dle zá.. lmn:a tuto úlohu: provádělti a miti technické prá.oe,s/pOjené 'E! pO'z'emkovou reformou, vyhotovovati katastráJní ,plány, poř~zo.vati lJozemlmvé zá,p"sy u soudů a vésti je ve Bhode s operáty ka,tastrálnimi. Pro naléha"'é řešeni přídělůl omelzilo se ředitelství dosud na vypra·covátní plánů :pro 'Po'zemky vyvlas,tněné a nevyvlastnitelné (vodstvo, cesty. zaplavené plochy, domy atd.), provádění přiďěllÍ v přírodě a v pláJllIe'cfh,m-ganisaci kolonisa0e a 'připravu staveibní0h míst. Pe r s o n á'l potřebný byl ziskáJn,z ahoolv'ovaných /!"YIIlnaslstů, kteří !PO dvoUileltém studiu na zeměměř. škole při ředitelstvi katastru byli vzděláni a odbornou zkoušku složili. Jim k ruce je dán IpeJ1SonáJl,pomocný**) s nižším gymna,siOOl, cvičený encyIdolpedicky jeden rok n'a této škole,. Od!bomé pr:á,ce zeměměřiěské hyly též svě1'ovátny i soukromým *) Journal des Géometres et Experts Frant;ais, březen 1930, Č. 113. **) Paz,u. referenta: Přelk,varpuje, že Rumunsrk:O na své poměry vhodně, řešílo otázku vzdělání pomooného personálu. U nálE!vŠ'ak ministerstvo financí p'ři,iimá. i absolventy o·bchodní akademie k těmto, pracím a, a,č dohře je 'pilati, musí od začátku je ne,c,hat zawč:ilt přednosty kart. úradů. Až něco umí. odcházejí tH:o :pomocníci do služeb, kde '8e uplatni lépe a přednostové kat. úřadů začnou škoHt nové pamocnrk'y. Hospodárné to jistě není.

1930/148

fill'1llám, iktel"é byly tooiteilstvím llJznány za ZipŮloo'bilék provádění těclhto úkonů. Dosud! má ředitelství tento p.eroonál: po jednom gen. řediteli a pOOřediteli, 9 gen. inspektoru, 47 in~to'rů, 30. J)OdjnSJpekltorůa 90 přidělených zeměměřičů; oolkem 178 odJOOmíků a k tomu 88 pomocný:eJ1i sil. Výsledky ,provádění pozemkové re,formy zanáJšeji ,se v Bukovmě' a TTansylvanii do S1táiV'Jljlícíeh plánů katastrálních (1: 2880). V osl:atní0h krajich hylyzhoto'veny v parcelovanÝ'ch obvodooh [lIlOOydle číselné metody na podkjli3ldě mWstni! triangu1:we, na.vázané pozorovároiÍm hvězd ve dvou korespondujících poloháCh na poledník a stanovením azImutu Jedné strany. ZáJkJ.3Idnyměřeny třikrát v obou směrech a z toho vzat střed, upo1Jii€lhitelný tehdy, když vyho,voval Ip,ředepllané mez·i. Měření stran polygorulliních dáII'o,se 50 mpá-smem ne;b 100 m ocelovými pruty 'a na ně pak připojen deWI, vynášell1Ý do ,plánu v měřítku 1 : 5000 (ma milimetrovém ,pwpiře). Plochy počítány ze ,souřadnic poěíJta,cimi stroji a kontrolují 'se p,lanimetrem. Do 1. 1edna 1928 změřeno 7,000.000 ha, vy;po,čten:y plocihy pro 2,400.000 ha, vytýlčeny hrani'oo p31fcel na 1,700.000 ha (a-rOllI1stav. [lamell v pilcoše61.000 ha). Vytý:čená přídělŮl hude v poli provedeno do 4 až 5 let a pak naJ8tane vlastm !práce na s o u s' t iJ, v n é ID rb li ď 0V á n í ik 11 Jta s Jt,r u pro ,celý stát, pl'i čemž materiáJl qjskaný čí1s,elným měřením bude plně zllJžitJkován. Nový kata&tráJlnízákon bude te.prve vydán, jakmile se skončí P'O'zemková reforma a pokročí ,přípravy k definitivní jeho stylisaci, platné pro celý stát. J. A. R.

Ostravští kolegové do S. I. A. Na četně navštívené schůzi dne 18. října v Lidovém domě v Mor. Ostravě ustavil se přípravný výbor pracovní sekce zeměměřičských inženýrů při odboru Spolku ,čs. inženýrů Mor. Ostrava. Usneseno, by kolegové, kteří se dosud nepřihlásili, učinili tak v nejbližší době, aby přípravný výbor mohl přikročiti k svolání ustavující schůze. Zápis o výborové schůzi Zájmové skupiny země měř. při S. I. A., konané dne 16. října 1930 v ústavu prof. J. Petříka. Schůze byla zahájena za předsednictvi prof. J. Petříka, který zastupoval min. radu Mandyse, čtením zápisu o poslední výborové schůzi. Na vědomí bylo vzato vyzvání přednáškové komise S. I. A. k účasti na spolkových přednáškách. Na návrh prof. Ryšavého budou členové Zájmové skupiny upozorněni výzvou v Zeměměř. Věst., aby připravili a ohlásili přednášky, které by mohly být předneseny v S. I. A. Předsedající upozorňuje dále, že v lednu končí lhůta, pro podání příspěvků do slavnostní publikace, jež bude vydána k pardubickému sjezdu v roce 1931. Po projednání men~Ích běžných záležitostí byla schůze skončena.

Zapsal Ing. Fiker. Zápis o výborové schůzi Spolku čs. zeměměřičů, konané dne 16. října 1930 v ústavu prof. J. Petříka. Po přečtení a schválení protokolu o minulé schůzi oznamuje předseda prof. Petřík úmrtí dlouholetého člena Ing. Františka Fritsche. Památka zesnulého pracovníka výboru byla uctěna povstáním. Výbor bere dále na vědomí obsah dopisu Čs. zahraničního ústavu o umisťování a platech zeměměřičů ve francouzské službě v Syrii. K žádosti technického musea o staré ročníky Země měř. Věst. bylo usneseno věnovati museu tyto ročníky, pokud jsou ještě na skladě, a· zároveň doporučiti ředitelství musea, aby každoročně reklamovrulo zaslání vyšlého ročníku. Nato byla projednávána otázka zástupců do Svazu spolků čs. inženýrů zeměměř. v čSR. Za Spolek čs. zeměměř. byli navrženi tito delegáti: prof. Petřík, Ing. Růžička, Ing. Krčmář, prof. Dr. Ryšavý a kpt. Ing. Lukášek. Definitivní rozhodnutí ve jmenování delegátů ponechává se příští valné hromadě. Pro podzimní přednáškové období připraví pořadatel návrhy, jež přednese v příští schůzi. . Nadp. Payer poda:l pak zprávu pokladní, dle níž vyrovnalo 55 členů dlužné příspěvky, zbývá ještě 121 dluhujících. ByJo doporučeno pokladníkovi, aby znovu rozeslal upomínky. Do reservního fondu pak aby uložil 1000 Kč. Nato byla zpráva pokladní schválena. Za nového člena byl přijat p. Josef Panzer. K dotazu Ing. Pudra sděluje profesor Petřík, že resoluce Klubu měř. úř. hl. m. Prahy byla podána min. školství prostřednictvím děkanství vys. šk. spec. nauk. Zapsal Fiker. Z Jednoty čs. úl. aut. civ. geometrů. Pracovní výbor Jednoty konal svoji řádnou schůzi v sobotu dne 4. října t. r. v Praze za přítomnosti 10 členů. Kol. Ing. Furst podal smutnou zprávu o úmrtí kol. Ing. Františka F I" i t s c h e ze Smíchova a ocenil práci, kterou kolega Fritsch pro stav civ. geometrů vykonal. Byl členem Jednoty od jejího založení v r. 1908 a stálým členem správního a pracovního výboru Jednoty jakož i dlouholetým poldadníkem. Pomáhal nám bud·ovati naši Jednotu od základů, vždy s velkou ochotou a p}li spolupracoval na všech stavovských věcech a byl

1930/149

též dlouhou dobu členem představen st va Inženýrské komory. Zásluhy jeho o stav civ. geometrů a o naši Jednotu byly členstvem správně oceněny tím, že při oslavě 201etého trvání Jednoty byl Ing. Fritsch jmenován na valné schůzi jednomyslně čestným členem Jednoty. 'Všichni přítomní členové pracovního výboru vzdali povstáním oost jeho památce. Pracovní výbor se nato usnesl, aby k uctění památky zemřelého milého kol. Ing. Fritsche věnovala Jednota ze svého jmění obnos 200 Kč ve prospěch fondu vdova sirotků české sekce při Inženýrské komoře. Dále pojednal pracovní výbor o připomínkách k sazbám komasačnim. Připomínky vypracovali kolegové z Moravy a ještě třeba vyčkati zaslání přípomínek od kolegů ze Slovenska. Jakmile připomínky od kolegů slovenských dojdou, budou v pracovním výboru projednány a předány Inž. komoře. '. Kol. Krejza, Faltus, Janč a Ročák podali jako účastníci mezinárodního zeměměřičského kongresu, konaného ve dnech 10. až 14. září v Curychu, detailní referát, který bude uveřejněn zvlášť ve Věstníku Inženýrské komory a též i v Zeměměřičském Věstníku. Dále usneseno, aby zástupci Jednoty intervenovali v min. financí ve věci nového vyměřování kat. území na Slovensku a ve věci vydání legitimac'í všem civ. geometrům Zemským úřadem. Dále bylo referováno, že Státní pozemkový úřad v poslední době vrací civ. geometrům plány provedené na počátku pozemkové reformy a žádá o kotování zbývajících dvou exemplářů. Jak všem kolegům známo, žádal Státní pozemkový úřad u def. knih. plánů dva plány kotované a dva plány bez kot. Na tuto okolnost byl vzat také zřetel při sjednáváni sazeb za knihovní plány pro pozemkovou reformu. Usneseno v této věci doporučiti kolegům, aby kotování třetího a čtvrtého exempláře provedli, ale jen proti příplatku 16 Kč za 1 ha. í Po projednání několika dotazů ve věcech stavovských a věcech nového kat. zákona byla schůze Q 9. hodině večerní skončena. Referuje P. Výtah jednatelské zprávy za rok 1929 Spolku čs. inženýrů státní měř. služby. (Pokračování části otisknuté v Z. V. str. 132-134 z roku 1930.) Poměr k ostatním oTg'anisadm je p,rrznivý. Jsme v ú'Zlkélln~tyku 'se spOllky zeměmlířÍ!řJskými i v'l'cholnými stavovskými. PřiJpravuje ,00 ZeměměřiJčsrr{:ýsVaJzze sipoltků zorněměf,čských. dosud jednotně nespjatý,ch .. :Projevili j'sme S01lJhlasse ,změnou formátu Zeměměř1čského věstníku. Dárre ipředplá,cime prro členy Vysokoškolský věsJtniJk Přáili bycl1Oi~nsi, why nl'l,ši pálni členové ohou věstnílldl vÍ'Ce 'používali jako tribun k vyjádření našich J}Ožadavků i sůavovský'ch neibo w,chniJcikych vymožeností. Též jinými články, i prro neměřiJče zaJjimavými, nutno huditi z.ájlemo ná,š stav. Je toho velmi zapotřehí, je,ž,to nei.nformov<1nýoh ,}e stá!e, j.c,ště In1Il.loiho.Stejně 'P0trr'ehí domáhati se p'l'iJzně o'statní žurnalistiky. Jsme členy Techniclkéiho musea, jehož v:].[ný:ch hromaď se úča,sltní kol. Raj.tr.Panu ik'ol. rednkůoru Ing. RŮ'ži,čkov: 'P~tří nás dík za obe'Lřetné vedieni jedinéz.eměmě,ři,člské rervue, ;p'anu koL Ing. Vrbovi dělkujernre za ochů,tu a sprá,vnýchod vadiminÍ'straci Z. Věstníku. Těší náls la.gilno,S'tSpoilik;u posluc,hačů zeměmělHčského j.n~ený:rství, který poctivě se snaJŽí dohon'ti, ,co y tísnivých poměre·ch nedávných hyilo mu ješltě tě1žko pTOováděti. Vedle intensivní činnosti vnitřni i na ve'Mk snaží se UlpOIZ'Ol1'IlÍti a ,dokumentovati změněné poměry sta:\Tovslké. Na ,konec možno 'zmíniti S'e ještě o tom, že 4. ledna 1930' by'1o tomu právě 10 let, co rta mílstě 7lemslkýlch odibOlček bývalého spoLku č. k. měřiČJSkých úředníků ve Vídní byl založen náS slpolek č,s. měřický'c:'h úředníků státntoh a státnfch podníků v Pra;ze, s odbočkami v Bmě a Bratiskwě. Možno říci, že málokterý stav a jeho OorganiJsa,ceprodělaly tak mimořád~lý vývoj v dohě poměrně krátké, jako stav ná,š. Na posouzení a zhodnocení toho všeho ov,šem nesta,čí pouhá závěrečná vzpominka. Spolek 'zasáhl do všeoh otá,zek, nevyjímaje ani věe-i stavovské cti celku i jedinců. Bylo by možno zajímavým způsobem vzpomenouti IpwžitJ"ch událostí, které pov,šechně vyzna,čovaly se bohuže'1 IP 1'0 st řle dlí m c h u dým na 0' p l' a v d o v é př á tel e. Spolkový a,rchiv mŮJže být v mnohém výmluvným dokladem. V prvé řadě uchováme vzpomínku na 'pomocnou ruku 'pa1'lamentnich čini. t2,lů i podJpO'ru zeměměHčský,ch učilišť v čele s p. prof. ing. Petříl[{:em. Uplynulé deseti· letí, jedno z olbt.ižnějsich, vyčerpávalo spolek hmo,tuě, funk,cionáře těle':mě i duševně. Zapanujír,ích poměrů není a:ni ná,liady k de'ceniovým oS'lavám, přilpomín,ajicím kone,c konců vždy jen zllJšlé trpkosti a p,ři'P'ravujícim na nové nep'říjemnosti. Nebude tedy naše 'J'jlvni dielsití1eltí nijclc rz.vllláJšťosla,vováno. Stačí, ffidyž ,příslU'šnici 6,po,lrkuv duchu proj,ďou j,ednotlivá léta popřev1'atoV'á, bohatá na ústrky, uvědomí si, kde b'Y,chlommožná, byli, nemajkezák,roiků SdlOlpné organisace, vlídně jpolSoudí činnost S'polku i tam. kde nezm!ohll, co by byl jii'Jtě rád prosadilI a hlavně, nezapomenou, že v ma c e ,šs k é m d'o mě i po neprohraném 'boji nutno dtál h1idJaltis tál e 'Při p r a v o van á pJříJkon. Gd. Zpráva jednatelská Odbočky spolku čs. zeměměřičů a měfické skupiny S. f. A. v Brně za rolk 1929. ,spolková činnost v letošním Isp'rávním roce byla dosti o'b6á,hlá,o čemž svědčí počet schŮlzí výboro'výich (celkem 10) :li počet schŮJzí členský,ch (3). Výibor odbočky p~"'cov:al za prr'edisedni'Ctví koL Faltuse let01s !PO d1mhé společně s výhorem Měřicke skupiny Qodboru S. 1. A. v Brně.

1930/150

Zimní a podz.imni oibdorhí oyllo věnováno účinné přeOOá:šJkové čmll1Osti. Přednášky konány: oneOO. ledna 1929 kol. Ing. A. Bal e k y ,,0 výkupni'Ch a měřických pracíoh při SltaV'bě nových drah", Illřed:I1esena na loňské valné schŮlzi, dne 13. 'března 1929' ko1. Ing'. R. Jan č e ,,0 významu inženýrské komory pro zeIIllěměřiče", dne 26. března 1929 kol Ing. J. V '1' b Y ,.0 výišlkovém měření v Hodoníně a Kyjově" a dne 13. prosinoo 1929 kol. Tng. F. čtvrtUrk'a ,,0 novém stav,ebním řádě." Kromě tohot referovaJ n ,při[eŽlto'sti př·ednmíky kolegy Ing!. J ian·č, e, .Ing. P·e ň á z o relgutbiJciměsta Nitry a doprovod 'T referá.t uk:íJziklMI1Ísoutěžný,clh lJ}lánŮ. Hlavni .čiooos1t spoIková soustřeďovala se na vylpmcováni piřiipiOmínek k návrhu zálkOlll:ao novém stavebním řádě. Tato záležitost VyŽiadOVd1lamnoho inteMivní prá-ce a času a nutno poděkovati všem zúčastněným kolegům a zvláště koJegoví Ing. čtvrtlíkovi, že s nevš·edni rpílí a vzácnou obětavo~ti se k této pdc! uvolili. ' N~o,bou vy·sokých školách technických v Emě učiněny záJlúoky ve věd jmenování prak.tiků do 'Zkušebnich k:om'sí pro. TI. státní zkou'Škuzeměměřického inženýrstvi a jmenování p. docentů: pro předměty, jež se do té dOiby jestě nerp1ředlnáJše1ly.Spolek jmen 0vrul své zástupc·e do prawvní k()lIDi.sevšech zájmových skupin pro úpmvu tec.hni0ké slU'žlhy u zemského úřadu. dale do komise pro reformu stuďa na teclhnikáJch a pro regula,ční oporo-dní sbor v B-rně. Zdařilého 'sjezdu spolku S. I. A. v Bratislavě Vf'} dneeh 13.~16. června 1929 zúč·astní:! o8e ruáš :FlpoIek
Zákony a nařízení . . Předvolávání mer. úředníků pozemkového katastru za svědky nebo znalce v civilním řízení soudním. Výnos min. sprav. ze dne 23. srpna 1930. Č. 29.492. Otištěn doslovně ve Věstníku min. sprav. č. 9/1930. Výnos k žádosti min. financí stanoví, že měř. úředník kat. může býti volán soudy. za znalce jen v okresech, kde není civ. zeměměřič, nebo že týž pro předpojatost nemůže býti znalcem ustanoven. Výminečně však může se tak státi se svolením zem., fin. ředitelství, ale měř. úředníku nesmí býti vyplaceno znalečné. Měř. úředník však musí zachovat úřední mlčenlivost v úředních věcech. Úřadům katastrálním se nařizuje vyhověti urychleně všem podáním soudů, které se týkají řízení podle ustanovení civilního řádu soudního. ' Projednávání geometrických (polohopisných) plánů kat, měř. úřady. Výtah z výnosu ministerstva financí (v dohodě s ministerstvem spravedlnosti) ze dne 29. července 1930, Č. j. 68.655/30-III/6. Významný tento výnos - nelze v Z. V. včas otísknouti celý a proto upozorňujeme kolegy mimo kat. měř. úřady činné, že vyšel nezkráceně v Č. 17 Věstníku Inž. komory z 1930, zkráceně ve Věstníku min. sprav. č. 9 z 1930. (Obdržely jej veškeré úřady katastrální.) V p0dstatě je jeho obsah tento: V úvodě je vyzvednuto, že p 1á n y ú ř. a u t. c í v. g e o m e t r ů p o ž í v a jít é ž e vír y j a k o p 1á n y Ú řad ů k a t a str á I n íc h, a že jejích zkoušení co do pravdivosti a místní šetření v z á s a děje nepřípustné (odchylky povolují zem. fin. ředitelství). Závady plánů odstraniti jest povinnostívyhotovitele. V oddílu I. "P o t v r z o v á n í g e o m e t r i c k Ý c h p lán ů pod I e u s t a n o ven í § 80 kat. zák." se uvádí, že potvrzování souhlasu s novým označením parcel děje se jen :na plánech dodaných soudy. Kat. úřad k tomu cíli neohlíži se na měřickou správnost plánu, nýbrž zkoumá jej formálně, t. j. zda je vyhotoven oprávněnou oo8obou, zda vyhovuje náležitostem dle § 51, odst. 3. a § 43, resp. § 113 vlád. nař., č. 64 z 1930 Sb. z. a n. -3. to ovšem, pokud se netýkají zakreslení do kat. plánu a počítání výměr - a dále § 14 kat. zák. o dělení na.o8tavební skupiny a místa. , K odstraněni malých závad plánů doporučuje výnos měř. úředníku postup benevolentní. Nevyhovující plán vrátí kat. úřad soudu - aníž by na plánu co uvedl - spisem.'kde vypočte závady. V oddílu II. "Projednávání geometrickýeh plánft po kníhoyním provedení", se nařizuje kat. úřadům, by závady plánu, shledané pří zakreslování, sdělily zem. fin. ředitelství, které plán vrátí dozorčí instanci vyhovitelově (Inž. komoře, stát. úřadu;

1930/151

starostovi obce a pod.) s udáním závad a výzvou, by závady byly odstraněny. Trvalé do. dávání. závadných pláml o,pravňuje min. financí k návrhu na odnětí autorisace. Oddíl III. ukládá obdobné projednání plánů, které došly katastrálním úřadům mimo soud. Oddíl IV. nařizuje kat. úřadům, by falešné a zřejmě nepravdivé údaje na plánech (na př. potvrzení, že dílčí hranice byla osádována, ač vpravdě třeba jen byla oflokována) hlásily zem. fin. ředitelstvím, která oznamují tyto přečiny státnímu zastupitelství. Tamže je uvedeno, že plány zhotovené pře d ú čin n o stí kat. zákona jest považovati, jako by měly náležitosti tímto zákonem předepsané. Výnos zrušuje dřívější předpisy, které jsou s ním v rozporu, zejména z výnosu min. financí, č. 57.834-1II-6 b z 30. května 1930, otištěného v Z. V. č. 9 z 1928, po-' slední větu odst. A. a celý oddíl C.

Dodatek k výsledku soutěže na regulační plán české Třebové. Doplňujeme zprávu z minulého čísla tím, že mimo cenami odměněné práce byly určeny k zakoupení další dva projekty; mezi nimi jest projekt označený ,,12'01", který vyšel ze spolupráce Ing. Karla Rad nic k é h o a Ing. Frant S p o ne r a, smluvních zeměměřičů města Olomouce. Z celého výsledku vypsané soutěže je patrno, že kolegové opět doložili, že zeměměřič má věcný a morální nárok na to, by mu účast na soutěžích urbanistických v návrzích na reformu oprávnění civilních techniků jak se strany Inženýrské komory, tak i min. veř. prací nebyla upírána. . J. A. R.

Různé zprávy. ústřední archiv pozem. katastru. Dnem 1. listopadu 1930 zahájí činnost Ústřední archiv pozem. katastru při ministerstvu financí, oddělení III/6, k účelům uvedeným v § 1 lit. h) vlád. nař. ze dne 28. pros. 1928, Č. 205 Sb. z. a n. Dopisy, týkající se výhradně agendy Ústředního archivu pozem. katastru, jakož i triang. kanceláře min. fin., buďtež od uvedené lhůty řízeny přímo na ně s adresou: "Praha lIL, J osefská ul. č. 4." Diplomovaní inženýři (měřičtí) na vys. šk. techn. v Berlíně a Hannoveru. Pruský ministr pro vědy, umění a nár. osvětu vydal dne 1. srpna 1930 doplňovací řád pro diplomové zkoušky z oboru zeměměřičského. Při hlavní zkoušce (po čtyřletém studiu) žádají se důkladné polní práce zaměřovací, práce z vyrovnávacího počtu, z nauky o strojích, z geod. astronomie a fotogrametrie. Ústně se zkouší mimo toho i výšková měření a geofysika. -c-

Zprávy. osobní.

+ ..

Ing. fRA NTIŠE~ fRITSCH, úředně aut.. civilní geometr v Praze-Smíchově. V Mnichově zemřel 17. května t. r. ve věku 88 let Ing. Dr. Fr. Kreuter, bývalý profe,sor staveb. moo.ýrství mndcl1oV'Slké toohnik'y. Rodák mniCihoVlský, studov
z': redakei

zodpovídá Ing. Joo. Rdžlčlta. Nakladatel: Spolek čeokollovenlkýeb

1930/152

Tiskem Polygralle v Brně. zeměmničd v Praze.

y

y

y

y

)'

ZEMEMERICSKY VĚSTNÍK

. ČASOPIS _ •••••••

SPOLI(U

_XVIII. ROČNíK -

10 1930

ČS. ZEMĚMĚŘIČŮ

V BRNĚ 1. PROSINCE 1930

Regulace města Žiliny. Josef Peňáz.

2. Osídlení: a) Průmysl. Umístění dnešního pnlmyslu není na závadu dalšího rozvoje města, až na továrnu na umělá hnojiva, ležící na jihovýchod od hlavního námaží. Komplex této továrny, jež při stávajících severovýchodních větrech obtěžuje celé město zápachem a kouřem, bylo by lépe časem přeměniti ve čtvrť obytn!:>u,aneh vybudovati zde průmysl zdravotně nezávadný. Na západe města mezi železniční tratí Zilína-Rájec a řekou Rajčankou umisťuje se n o v á čtv r ť p r Ů ll1 Y s I ov á, pro niž by v případě p,řeložení železniční tratě rájecké na levý břeh Rajčal}.ky mohla býti stávající železniční trať přeměněna v mateční vlečRovou kolej, jak jei">tvyznačena v projektu "Zilina roku 2000". b) Z a s t a věn í IS o U v i s I é navrhují všecky projekty kolem starého města a dále ve čtvrti při nádraží na západě, pak až k trati Žilina-Rájec. Z a7 s t a věn í vol n é příp. s k u p i n o v é zabírá zbytek soutěžného území, při čemž projekt "Autostráda" zastavuje plochy nejmenší, naproti tomu projekt "AjB" zastavuje příliš mnoho. 'rřídu pro mezinárodní autodopravu doporučuje porota založiti v šířce 31l rn s oboustrannými 5 m předzahrádkami, při čemž by se vyvaa.-ovalo všem zbytečným křižovatkám této třídy. 3. V e ř e j n é bud o ,. y: Zde jedná se 0' radnici, divadlo, tržnici, dva kostely a školy. R07.Yržení veřejn}'ch budov jest patrno z projektll samých. N 0vou radnici umisťují soutěžné návrhy na 4 různých místech. V úvahu mohlo by přijíti na prvém místě místo pod farním chrámem, kde jsou nyní četnické ka· sárny, nebo místo na Studničkách, .jež ovšem bylo by možno uvažovati teprve po při,pojení třídy Dlabáčovy na třídu Okružní. . Z dúvodů pietníclJ nedoporučuje porota vybudování s por t o v i š tě v mis,tě nynějších hřbitovů, nýbrž v místě na jihu mě1sta.K o u p a I i š t ě v přírodě umisťují všechny tři projekty pH řece Rajčance na jihozápad od vojenského tábora. Let i š t ě' navrhuje se vybudovati na návrší za nemocnieí, anebo na jilm od zastavěného území mě,s,ta. Porota doporučuje však jeho umístění mimo sOUJt,ěžnéúzemí na jihov}'chodě města. S a d y: Nedost
I

1930/153

K a n a li s a c e s úpravou potoku není sice ve všech projektech prokázána, ale projekt "Žilina roku 2000" dokazuje podrobně možnost racionelní úpravy. Č i s t i c í s t a nic i klade tento projekt mimo obvod města tak, aby hygienicky nebyla závadnou. Jest to holý břeh řeky Váhu západně od stanice Nová Žilina, kde ovšem nutno zříditi bezpečnostní hráze ochranné proti velkým vodám. Stávající ka,nalisační síť možno úplně zachovati. Konfigurace území města, jež v btJ.doucnosti se má zastavovati, jest taková, že veškeré vody splaškové možno svésti jednak kmenovými stokami na obvodě nynějšího města do' ,sběrače podél řeky Rajčanky, jednak do námežního sběrače podél dráhy, příp. řeky Váhu. Pom:ocí dešťových přepadl1 možno kanalisační náklady podstatně snížiti, poněvadž tím docílilo by se, u většiny profill1 stok nejmenších dimensí 30-40 cm. Hlavní náměstí zachovávají všechny pmjekty bez podstatných změn. Náměstí toto žádá dále vy<~kov)'chpředpisu max. 3. podlaží s hlavní římsou nad 2. podlažím, při zachování souvislosti se stávajícími starými domy o 1 patře. Rovněž tak nutno zaehovati pod I o u b í kolem náměstí a kde je toto již zastavěno, je uvolnHi. Z eelkového posudku poroty podaného zde ve výtahu vypl~'vá, že nejlepší z návrhu }est projekt "Žilina roku 2000" a porota přiznala mu proto jednomyslně prvou cenu s odúvodněním, že z jeho námětťl mUže se nejvíce v defini· ~ivním plánu uskutečniti. Druhá cena přiznána projektu s heslem "AiL", jehož osídlovací systém jest velmi pozoruhodný. Ačkoliv všechny projekty dle úsudku poroty jsou hodnotné a vyspělé, přece nemůže žádný z nich býti beze změny realiiso·ván a jest třeba na základě, projektu "Žilina roku 2000" přepracovati znovu celý plán. Reprodukce všech tří projektťJ. jsou připojeny v přílohách *). Město přikroimo též k vypracování d e f i nit i v ní hor e p.; u I ač ní h o a z a s t a v o v a c í h o p lán u, .který již mě:stská rada schválila. Tato konečná regulace vypracována na podkladě všech dobrých myšlenek vy~lých ze soutěže. Dálková komunikace Rratislava-Košice, jež jest zároveň jižní obvodovou komunikací městlskou, doznala proti návrhu v soutěžném projektu "Žilina roku 2000" pouze menší změnu tím. že ve své trage přes komplex kasa-ren byla posunuta co nejvíce na sever tak, aby nevadila řádnému vybudování celéhost~ vebního programu vojenské správy. Pokud 'se týče šířky její, stanovena, hyla tato na 24 m, .s oboustrannými předzahrádkami 10 m širokými, přes to, že porota doporučovala šířku 34 m. Stalo se to z dl1vodl1úsporných, nehoť i při šířce 24 m jest možno vybudo.vati s.t.ředemulice vŮ'zovku pro dálkovou dopravu v šířce 7 m, s oboustrannými alejemi stromů a po obou stranách, pak ještě 2 vozovky pro lokální dopravu v šířce 5 m. Předzahrádky 10 m js~:mreservou pro případné další rozšíření, jehož by si vyžádala zvýšená dopra.va y daleké hudoucnosti. Velká doprava na trati Žilina-Rájec vynutí si v hudournosti pravděpodobně přeložení celé této tratě na levý břeh řeky Rajčanky. NeZli však toto přeložení bude uskutečněno a pro ten případ, když by event. z určitých dl1vodů k němu nedošlo, mu:sí se v nejbližší době provés,ti rekonstrukce této tratě, pozůstávající v tom, že její niveleta od hlavního, nádraží se zvýší tak, ahy při kříženi .s Bratislavskou cestou vznikla dostatečná výška pro uliční podjezd. Při tom slOučUJsně by se trať posunula částečně na sever, aby podél železničního pozemku vznikla dostatečně, široká ulice, spojující západní část města přímo s nádražím. Z regulačního projektu "AlB" použito bylo námětů zastavovacích sy,stémfi čistě obytných čtvrtí tak, aby vznikly ulice zcela tiché, bez jakékoIivpn1běžné komunikace - jakož i způsobu regulace náměs,tí na Závažie. *) Poin. redltkce: Pro nedostatek mista v Z. V. omezíme se IlJaotištění příloh, jež se týlklají projektu,,2ilina roku 2000", jakmile j.ednální o z3lP'l'ijčeiIlí štočků s Ústavem prostavbu měflt při M. A. P. příznivě se skončí.

1930/154

Nový hřbitov i8portoviště umísťují se na jihu m'ěsta. Asi uprostřed na cestě k novému hřbit.ovu projerot.ováno jest nové parkové náměstí 8 kostelem. Druhý kostel navržen pak na východní straně města, rovněž na náměstí. Oba kos-tely měly by Yěže umístěny tak," aby docíleno bylo na ně architektonických PTuhledu, pokud možno se všech stran. Tyto pruhledy, jakož i aleje stro~ mu osvěžily by značně pravidelnost uliční sJtě. Vnitřní město nedoznává podstatných změn, pouze na jeho jižním a západním obvodu doporučuje se vybourání starých objektu za účelem ziskání vol~ ného prstence, jenž by sloužil přes í dle n í t r ž i š tě ovoce, zeleniny i drůbeže z Náměstí svobody, které by se tím uvolnilo. Celkově byl konečný návrh vypracován tak, aby jeho uskutečnění vyžádalo si co nejméně obětí, pokud se týče výkupu a bourání regulačně závadných objektů. Většina objektů, jež bude třeba vykupovati, jest stará a sešlá, takže nebudou projektovanou regulaci ani znemožňovati, ani podstatně zdražovati. Nakonec zdůrazňuje se ještě jednou nutnost s po leč n é li o řešení k a oU a I i Si a c e i r e g u I a c e. Návrhy regulační i kanalisační měly by vždycky ale8lpoň v hlavních rysech se prováděti zároveň. KanaHsace jest zásadní podm!Ínkou, aby se území dalo osídliti. Na uspořádání uliční sítě má kanalisace vždy podstatný vliv, u!lIlozňujíc odvodnění stavebních bloků a určujíc výhodné smě-ry pro stoikové slhěrače. Také výškově poměry "osídlení mohou býti technicky, správně a hospodárně stanoveny pouze spol~čným vypracováním plánft upravovacího i kanalisacního. V předchozím jest nač1'tnuto krátce, jak město Žilina zíslmlo regulační plán, jenž vypracován byl již v hlavních rysech dle zásad připravovaného nového stavebního řádu. Regulační plán bude nyní podkladem při pro vád ě n í k o m a Si a c e všech pozemku nezas,tavěných, jež zadána byla již místnímu civilnÍ!mu zeměměřiči Teprve řádn~rm provedením této komasace bude 7.abezpečeno uskutečnění regulačního- plánu, alespoň pokud se týče hlavní komunikační sítě. Fixování tra<;.y dálkové dopravy automobilové" v regulač,ním plánu umožnilo městu žádati od s-tátní správy, aby traQa tato< byla pojata do programu prací, jež mají se prováděti' ze silničního fondu. Projekt regulace řeky Rajč,anky, respektuje 'též již regulační plán rovněž tak bude t,omu i při železnič,níeh úpra~ vách, zejména při rekonstrukci tratě rájecké a při projektu budovy hlavního nádraží. Město může nyní systematicky budovati a rozšiřovati svoje sítě kanalisační i vodovodní. Má zabezpečena místa pro všechny potřebné veřejné budovy, jakož, i plochy nezastavitelné pro celou dalekou budoucnost.. Na po dkladě schváleného zas-tavovacího plánu možno sestavovati též řádný investiční program do budoucnosti, COž jest nezbytnou složkou finančního hospodářstvi obce. l

Résumé: Pro jet s Ul' l'a m é n a g e m e n tet l' é x ten s i o n d e 1 a v lil e d e Žil in a. La commune de žilina (TchécoslovaqnÍJe)se dé(l.idaa établir nn plan pour l'aménagement et l'extens,ioo de la ville paJr un concourB entre trois urbanlisteB M. Fuchs, M. Peňáz et M. Zákrejs. Le j;urya concédé le premiJeIrprix au qJTojetodeM. J. Peň á z, géO'měltre en chef de La vilIe Brno. D'31presles ideés des tons les trois projets otll a établi ~nbRi~ d'éfinitif, lequel dOlt server premierement ft l'arondissement des terrains desti~;

Tabulky pro srážku maPAv měřítkáchj,1 : 1000 a 1: 2000·.;bA Ing. Narcis Rna.ti uk.

dk". dl dl. dh) Výpočet proveden podle vzorce: s oIo = 100 (H "L - L H

+

Petřík:

"Nařízení z roku 1890u, str. 107), kde

1930/155

f;

r.

(viz prof. J.

1. pro mapy starého rakouského katastru platí: L = 640 m a H ~ 500 m, 2. pro nové budoucí mapy československého katastru je L = 625 m a H = 500 m pro mapy v měřítku 1: 1000. Pro mapy měřítka 1: 2000 platí u starších, podle předpisů rakouského katastru zhotovených: L = 1280 m a H = 1000 m a pro budoucí československé nové mapy: L=1250 m a H=1000 m. Rozměry obdélníkového rámce listů katastrální mapy československého katastru vzaty ~ vynesení min. fin. ze dne ~4. června ]929, č. j. 118.664/28-III/6 v č. 7 " Věstníku mipisterstva financí státu Ceskoslovenského" z r. 1929 uveřejněné. Obě tabulky pro měřítko 1: 1000 udávají ihned hodnoty srážky mapy v procentech pro dm, a obě tabulky pro mapy měřítka 1: 2000 tytéž hodnoty srážky pro m. Hodnoty srážky pro jiné násobky dm nebo m lze získati jednoduchou interpolací. . Způsob používání tabulek (viz dvě přílohy) je obyčejný. Na př.: 1. Pro mapu zhotovenou podle rakouských katastrálních předpisů v měřítku 1 : 2000 budiž dáno: ď 1= - 3'45 m a ď h = - 1'84 m (smrštění). K stanovení srážky použijeme tabulky II, i bude

-0'334 -0'111

-0'008 s oJí} - O,453IJ/o' 2. Pro mapu v měřítku 1: 2000 zhotovenou podle předpisů československého pozemkového katastrl.l, budiž (teoreticky) ďl=+0'05m, ďh=+0'14m (roztažení).

Z tabulky

Ha plyne:

+0'000 +0'010 +0'008 s °/0 = O'OH~%. 1: 1000 v obdélníkovém

+

3. Pro mapu v měřítku rámci 64 X 50 cm budiž tJ 1 = 0'18 m, O'h = -0'06 m; postup výpočtu je následovný: cJh a) nejdříve se vypočte první člen v rovnici prof. J. Petříka p% = H' který je v prvním s I o u p c i tab. I proti O; pro O'h = - 0'06 m je to: p o/ct= - 0'012 %,

+

proti

b) pak druhý člen téže rovnice qOfo= ~ vypočítaný O; pro ď 1 = 0·18 m jeto: +0'016 +0'012 qOfo=+0'0280f0,

+

c) algebraický

součet

hodilOt

p%

+ q%

p%=-0'0120f0 q%=+0'028% s %= 0·016

+

v první

řádce

tab. I

dá:

%,

což znamená, že v mapě je víc roztažení. Pochybnost o tom, zdali je možné roztažení, je odůvodněná jen pokud se týče map velmi starých. U mapy katastrálního území Chomutov (v měř. t: 1000. případ roztažení některé strany sekčního pravoúhelníka vyskytl se TI ě k o I i krá t e)

Velkolepý vědecký ústav francouzských

misionářti.

Napsal P. Dr. L e j a y. Vědecká činnost misionářá- jest jedním z nejšlastnějších lidskJích výsledkll jejich ideálního díla. Mnozí z nich vyplní volný čas na svých apoštolských cestách sběratelstvím a pozorováním, při čemž obohacují musea ostatního světa, jiní oproti tomu věnují se badáním čistě vědeckým.

1930/156

L'lllustration ukázala již, jak za dolm patnáctileté činnosti mohl P. Licent sestaviti imposantní sbírky musea v 'l'ien-Tsin a jaké služby byly prokázány SYTii a Madagaskaru observatořemi v Ksaře a v Tananarive. P. Lejay, člen komise pro měření zeměpisných délek a času při mezinár. unii astronomické, podává přehled o díle, které vykonali misionáři ve středu Číny. O b s e r vat o ř Z i-K a-vYe i. Roku 1873, třicet let po svém návratu do Číny, ujali Jesuitlé opě1t vědeckého díla svých pIiedchůdců ze stol. XVI.-XVIl., jimiž byli Ricci, Schall a Verbiest, tito představitelé mathematiky, jejichž jména zůstala v dějinách trvale zapsána. Nebyl to ale již Peking, ale malá vesnice Zi-Ka-Wei, šest kilometrů vzdálená od Šanghaje, kam umístili ústředí své práce. Uplynulo pade,s.átlet; ze Šanghaje stalo se jedno z Wavních světových měst s pěti mi liony obyvatel, pátý světový' přístav. světa, nejdůležitějšiobchodní stiedisko Číny; ZiKa-Wei stala se jeho předměstím. Fra,ncouzšti misionáři založili tam četné výchovné ústavy: obecné školy, střední školy a universitu, sirotčinec· a dílny, což shromáždilo kolem observatoře asi 5000 pracovitých křesťanů. Z tohoto kádru se malá vědecká stanice brzo rozvíjela. Zi·Ka-Wei stala se středem největší soukromé meteorologické OIfga,nisace, majicí k di8'}lQsici celou síťsmnic od Sibiře až k Manile, od Indočíny až ke Guamu v MaJriannáchv Tichém oceánu; potom připojovaly se jednotlivé vědecké laboratoře a krok za krokem vytvořil se zde geofysikálni ústav, n.ejdfdežitější v Asii. . Z i-K a·W e i, o b s e r vat o ř nám o ř n í. Díky mocné organisaci čínského celnictví, které mělo stanice podél celého I?obřeží, díky i nezištnosti tel,egrafní společnosti, která bezplatně dopravovala meteorologické zprávy, byla Zi-Ka-Wei brzo spojena telegraficky asi s padesáti stálými stanicemi, ke kterým se připojily po zavedení bezdrátové telegrafie i lodě z největších vzdálenosti. Kaidý den docházelo na 200 zpráv, které poskytovaly všechna potřebná data, aby Jn()hla býti dVlikrátdenně selltavena povětrnostní mapa, sledující obzvláště s veškerou potřebnou bezpečností Btra%livéta.jfuny Čín8kéh{)moře. Abychom se přesvědčili o důležitosti této služby, stačí podívati se jednou za bouřlivého pOOa~ido Šanghaje. Desítky lodí nákladních a velkých poštovních mají opustiti přistav v několika hodinách; kapitáni, neklidni, přicházejí o radu; mapa vyvěšeruí na QUlLÍ dle Frll.nce jim Bapovídá.ještě dost; jde tudíž jeden mnich k semaforu a zfJ.stávátam, pokud je nebeqleěi, aby osobně podával podrobnější pokyny. Vítr duje s veškerou prudkosti a. rychle seotlij'íí; střed bouře se blíží. Na štěs:tí přicházejí nové četné zpráv)'; lodě, které j$JU m širém moř~ j80U mla,rmoválnya ukl
1930/157

Velký díl volného času, který běžná služba poskytne, věnuje se dalekým výprav~m: jso.u !:O na př. vtzkumné cesty, které řídí .P. Cheyal!er, k pra~emlm Modré Reky, behemmchz byly IUtvrzeny 54 mapy a astronomicky vysetřeny zeměpisné polohy více než padesáti měst; cesty studijní, jakož i ony ce3ty, které byly vyžádány generálním guvernérem Indočíny, aby se určila místa budoucích vědeckých stanic kolonie pravidelné návštěvy majáků a pobřežních stanic k přezkoušení přístrojll. ' Během těchto cest se s blahovolnou spoluprací, ať již obchodních společností nebo osamělých mision~rn konají pozorování, zakládají se celé stovky meteorologických stanic, které potom pravidelně svá pozor·ování oznamují. I když tato, pozorování dojdou příliš pozdě, než aby mohla býti zařazena pro předpovědní službu povětrnostní, přece znamenají velkou sbírku číselných údajů, které v milionech sebrány, udávají ve více než 200 místech přesný obraz klimatu Dálného Východu. Díla: P. Gau,thiera: "La Température en Chine", P. Gherziho: "Les Trajectoires de 620 typhons" a díla, která napsal P. Froc, jsou dnes, vedle 20.000pověttnostních map vydaných Zi-Ka-Wei - základní díla klimaf.o... logie asijského východu. S 1u ž b li, č a s o v á. K předpovídání počasí přidružila se také hned s počátku - námořnictvu věnovaná ,- služba časová; čas, určený astronomicky, pozorováním přechodu hvězd místním poledníkem, byl zaznamenává'l znamenitými hodinovými přístroji. Denně přístavním semaforem dávaný signál umožnil, aby si námořníci mohli své chronometry seříditi. Vynálezem radiotelegrafie zdokonalila se tato služba a dala vznik novým, přesnějIlJm možnostem. Od r. 1914 přenáší hlavní stanice francouzské koncesse před meteorologickými zprávami serii časových signáhl, obdobných oněm z .pařížské Eiffelovky. ObserV'Moř je nyní vyzbrojena vysílačem, automaticky poháněným hodinovým přístrojem. Dva ,;hlídači času", velmi přesné to přístroje, jsou umístěny ve sklepě o stálé teplotě tlaku, zajišťují dodržování přesného 'času a přesností 1/100 vteřiny den ze dne. Oasoměrná služba počala svého času jako vědecká práce, až Zi-Ka-Wei byla zvolena mezinárodní unií astronomickou tL'UnioÍl internationale astronomique) za jednu ze tří hlavních základen zeměkoule' pro určování zeměpisných délek, základen, jejichž polohy měly býti určeny s největší možnou přesností a ke kterým ost;ttnf observatoře svět8, měly' býti připojeny. . ., . . .. - . Observatoř Zi·Ka-Wei byla tedy vyzbrojena nejpřesnějšími astroJ:lOmickýmipřístroji; nejsilnějším příjimačem bezdrátové telegrafie, který umožnil phls oscilograf přílrio:u'registraci časov)'ch signálll evropských, které bylo dosud možno pouze odposlou(lhávati na shtchátka. V hjnu a v listopadu 1926 byly pozorovány prúchody více než 0000 hvězd, bylo porovnáno ,více než 150 hodin s hodinami observatbře a z těchto]lozo. i'ování a za použití časový'ch signálů téměř všech čelných vysílacích stanic světa., byla určena poloha observatoře Zi-Ka-Wei s největší přesností až na 3-4 metry. , TíItlstala se časová fllužba jednou z nejlepších, poněvadž jest zde snaha pracovati 5' nemenŠÍ přesností než lltoovteřiny. " .' . I Současně byla také ,podniknuta riízná dodatečná pozorování, ať již pro poznání příčin chybného pozorování, neho proto, aby dosavadní metody byly ještě více zdokonaleny. Tak byl vyzkoumá,n POD tup, který dovolil odstranění elektrických dotykfi; zpllsobovaných obyčejně kyvadlem pH každémv.ýkyvua které byly příčinou menších po. ruch. Toho času JDOUve Dtavbě hodinové stroje, které pllsobí přímo na dálku na vysí. lače časového signálu a dosáhnou 'pravděpo:lobně přesnosti 1110000 vteřiny. Z i . K a - W e"i. o b s e r v III t o ř a str o n o m i c k á. Otcové nečekali na to poslední zd.okonalení služby časové, aby se mohli věnovati astronomickým pozorováním. Roku ·"1900byla utvořena specielní sekce pro fotog-rafování hvězd a na vrcholku kopce Zo Sé (25 km od Šanghaje) byla pOstavena kopule. Hvězdárna byla opatřena pozoruhodným equatoriálem s dvojitým dalekohledem o 7 m ohniskové vzdálenosti a o 40cm průměru objektivu, z nichž jeden je určen pro pozoroviní a druhý pro fotografováni. Další přístroje v menších rozměrech byly instalovány později a rovněž tak dobře vyzbrojená dílna, jako nepostradatelný doplněk observatoře, postavené v isolované poloze ve středu rýžových polí. Jakožto hlavní práce v Zo Sé provedené dlužno uvésti 12.000 fotografií slunce pr~ studium slunečních skvrn, a téměř 7000 kre~eb pro-tuberancí, určení polohy více nez 14.000 hvězd, studie o 1200 dvojhvězdL o shluku hvězd, určení porueh zpllsobených Jupi. terem u více než 100 malých planet. K tomu nutno připočísti práce, které byly vykonány z jiného zájmu a které jsou stejně reálného významu, jako Atla>;měRíce o 15 mapách v rozměru 24 X 30 cm s čínským textem, katalog hvězd sestavený dle starých čínských pramenů, jakož i dílo (čínsky psané) o slunečních skvrnách. . Zi-Ka-Wei, observatoř geofysikální. Roku 1877 bylo započato s mag· netickým pozoro-váním, kter(~ nebylo dosud přerušeno až na několik dnů, potřebných k přes,těhováni strojll ze Zi-Ka-Wei do Loh-Ka-Pang, když totiž zavedení elektrické tramvaje v šanghaji ukázalo toho nutnost přestěhovati registrační přístro.ie od města na vzdálenost 40 km.

1930/158

Najdou se tudíž v zápisech Zi-Ka-Wei a Loh-Ka-Pang, kromě zvláštních studii P. . Moidry o poruchách, všechna data. O variacích zemskéh-:>magnetismu za dobu více než 50 let, sbírka tím důležitější. ježto Asie nemá dosud téměř žádných podobn$-ch institucí. A tak se stalo, že když r. 19"22 čínská vláda v dohodě s japonskými učenci nařídila, . aby celni úřady ory:anisovaly magnetickou expedici podél pobřeží, že byla vyžádána spolupráce observatore, která zapůjčila personál i přístroje - a bylo to v Loh-Ka-Pang, kde byla provedena p07.orování. Seismologie při1ila později na řadu, byla však opatřena nejeitlivějšími přístroji: horízontáním kyvadlem o váze 1200 kg, vertikálním seismografem Galitzinovým s fotografiekou registrací. K těmto nejhlavnějším přístrojům byla přidružena celá řada seismografů menší citlivosti pro studium blízkých zemětřesení, která jsou, jak známo, velmi častá. Takto vyzbrojena umístila se Zi-Ka-Wei mezi nejlepl!ími seismologickými stanicemi tím, že pravidelně uveřejňovala svá pozorování a ze zasílala telegraficky. své nejdůležitější údaje mezinárodní Unii. .. , "Notes de seismologie" obsahují mimoto velký počet původních !ltlldií o působení mikroscismi!. způsobených tajfuny, malá zemětřesení zvláštních forem. Dále obsahují stůdie ~ za působení Loh-Ka-Pang -- o vlivu zemětřesení na mag-neUckézápisy; konečně -jsou tam všechny dokumenty, týkající se všech zátop, které se za posledních 10 le~ Severní Číně vyskytly a z níchž si mnohé vyžádaly více než 100.000 oběti. Až dosud. mimo některá starší pozorování o bouřích, nebyla atmosférická elektřina předmětem zvláštního studia, ale badání, počati. r. 1924 geofysikálním ústavem v Paříži (l'Institut de physique du Globe de Paris) o rozšiřování elektrických perturbací elektrického pole na velké vzd
•

Literární zprávy. Recense. géodésique. Čís. 19, rok 1928. I. Čá s t věd e c k á. Dr. K. W e i g I Ipodá.váv Mánku: "Nouvelle méthode de compensation des chaines fermées" novou metodu vyrovnáva,cí pro uzav'řené řetězce trigonometrieká, kde r()IVnicepolygonové vyjadřuje z polyg'OIIlJU rovinného. nahrazujíeího příslluRný p'OlygOIll na elipsoidu. K vypočtu náhradného polygonu rovinného rozděluje vnitřek omezeI!Ý ~zavřer:!ým.řetězcem na menší nebo větší množlsltvítrojúhelníků, jež poskytují SIlladněJší rešení problému. Dále otištěny jW'll vÝflledkymezioá.rodníankety o drátech a pásmech inV'aro,vých,po. kud Dnii geodetické byly předloženy. Odpovědi j,&OUuveřejuěny od Polska a Jugoslavie. Bulletin

1930/159

Jak v Polt>ku, tak v Jugo&lavii pozoroválIlo n dráJtu prodloužení úměrné času uplynuytiího od etallonolVání. II. B i b I i o g-r a f i e. Podány obsahy spisů Ing. G:in(} C a s B i n is e, OaleoU nnme· rici, grafici ,81 meccMlici. Pisa 1928, 672 str., 171 obrazů (monogramy, inte,rpolac.e, plřibližné řešení rOlV1níc,gtrafiekn integ'raee, počet vektoriální. metoda nejmenších čtverců) a Hans S. Jel str u p a, Dét,erminations a,stro'llomiques pour le Service g6ographiquo dl' Nm.'vége. Osllo 1928. (Měřc[liÍ zeměpisné Hířky, délky a azimutu na stanici T. S. F. dl' Ankel'shamm.) III. K if (}n i k a. Me,ziná,rodní badatelská rada měla IV. ObeCllé shromáždění v Hruselu dne 13. č~lfveI.\.Ce 1928. Dánsko sloučilo si!užbu geodetickou a topografickou se seismologickou v jeden ústav geodetický.Spojené státy severoamericl;é podávají řád pro službu tOlpografickou ve své zemi. - Ha-Ho a Japonsko oznamuje sloiženi komit.étu geodetiekého a goofysikálního. Čís. 20, rok 1928. V části vědecké zabývá se William BOwie otázkou, jak metoda iSOIStatická určuje spolehILivě tva,r tělesa ZP.ffiského, v odstavci "Mez,i,oo,rodni kron~ka'" g'pnerál G Perder podává zprá,vu o třetim mezinárOldním shromážděm me2lÍiI1áI1odllllÍ Unie astronomické v Leydenu 11'. 1928. jakož i o mpzinárodním kongresu p,ro geografii v Lond}rněa Cambridge roku 1928. Mimo Ito infoifmuje o ,otázkách rázu administrativmho a techniCiké~o (zvláště o konvenciOlIlJelních Zllliačkách), které projednávaJa komise pro s,větovou mapu vp schů:úch, konaných r. 1928 v Londýně. Na mOOltlCje podána, zlpdva o nové organisaci zeměpÍisné, služby ve Finsku (MaanmittaushMIHus). Je Tozdělena na pět sekcí, z nJichIŽprrvní dvě se vztahují k otázkám služby lmm.strálm, další tři sekce JMU pro g-oode"u (mimo sítě I. řádl1l, topografii a ka,rto·

grafU.

F.

P. W e l' k m e i s t e r: Topographie. Leitfaden fUr drts totpographische Aufnphmoo. Be,rlin. Spring1ell', 1930. Stran 164. V úV10dězmiňuje se autor o tom, žo zeměměřičtí inžooýři málo ses,tarali o topogram, leč nyní, kdy Ge zavádí základni mapa topoglrafická IV měiřítku 1 : 5000. budou nueenitopog'I'lafidse zabývati intensiV'Ilěji. Kniha je ~vláště určooa [l'fo zeměměřiče, leč je pomýšleno té~ 00 užití její geografy, kanlJografy a vojáky. 'Autor neip'ředpokládá nic z geodesie za zoomé a ovšem tím Je zeměměřič zklamán, poněvadž polminou knihy obírá se spis Ulámými věcmiplfO zeměměřiče. Popisuje topogra.ficiké stroj18l, zaČiÍnaje Ubelou a d:alekohledem~ pokračuje dáJkomi5ry a jich upotřebení, měření hiorizlOllltálních a ver.tikálních úhllÍ, proMrá st~ a. jeho zařízeni a užití, krátee se zmiňuje o fotogrametrii, pak probírá přílStrryje pro . předběžn;i. mělření délek a úhlů, baJrometry rtuťové a rLnoroidy. Nato IpřilU'oěuje k metodám pro topogmafieká měření, k jjchzákliarl~.m a ku provádění prací. N.á:sJJeduj.e zajímavá stať o vzndku neoolpůJvodu terénních forem, napsaná, Dr. Ing. M li II e qo e m, . ředitelem měř. úřadu v Da,rmstadtu.· Spis končí smU o rozmnOiWvání map různými meOOd.ami reprodukčními. Ce'lkem mOžno říei, že je spÍJS pěkným přehledem všeho ~oho, co se obecně jménem topografie shrnuje. --k. R. B os s ha r d t: Optiscbe Distanzmeasung und Polarkoordinatenmetkode, vyšlo u fy. K. Wittwer, Stuttgart, 1930; stran 170. 102 obr. Cooa 6 M. . V době velkého zájmu o optické měření vzd!áleností. zájmu o nové hospodárné, rychlé a p'ři tom přesnoP měřické metooy, objevuje SI6 uvedená kniha, přinálšejíc zrovna "instrukci" pro optické měření délek a, metodu polárních S'oumdnic s pOUžÍtiÍm BosshardtZeissova redukčního tacheometru. AUtOIf, švýcalrský pozemnioU;:nážní (civilní) zeměměřič, zároveň spolukon""tll'uktér jmenovaného stroje, shrnuje v knizlel zkUíŠenootJ, r-íElkané při použití polámí metody ve 8výcařích. . V pi'PdimilUlvě své knihy zabývá se organiSlaCÍ mě,ření o. mě.řické služby ve Švý'carsklI, veskrze mod,ern~,pružné a hospodálrné. Státní úředníci !vykonávají 'pour-e (1,o2lor nad měř. pra.cemi, rote'ré jsou zadávány civilním technikům (Grundbuchg-eometrom). Dáilie se' zabývá historickým vývojem optickeho měření s použitím vodorovné latě. Uvádí všechny moderní st.rOlje" sllQiužící těmto účellům. známých firem, jako Kem, Bknize j,sou popsány a vyobrazeny přLstroje používané k z,ohrazení od rií7:I1ých firem, jako Kem, Wild, Zdss a pod. Jsou to zdokona,lené transportéry.

1930/160

DOIplňováJní ma.p z JlIQiVéhoměření PQvstalých děje se též přesnýmí dáltkoměry; v lmize nacházíme v obJ'ázku příklad zaměřelní rnovostavby. Zajlím3JV'éje srOlvruilll metody polygonome,trické s ,délkami měI·enými. pá.smem s metodou opticky měř. délek, Autor uvádí mnohopříkladů srG'vTháníobou metod. 1);vádímna pL: . P,n plGlliygolJ1isaéJi v rtJe~énuo sklonu 20% trvá zjištěni délky asi 100 rn polygonálni strany 113M, pm dvoJím měIiení, 57 minut. Opticky je BtflMla změřena za 4'7 minuty. Zlskává sa tudtž 52'3 minuty. Je zřejmo, jakou ohflomnou úspo'ru čMm získáme. Náklad na. jeden polygonáil.lní bod se zmenší za uvedenÝ'ch poměrů (JI 46%. . HospodárniOlSltoptick1é metody je dokazována v knize velkým počtem tabulek. Úspora polygon~s~oečiní Ipodle svahovitosti terénu 24-40%. čím je terén 5važi.tě jší. tím je větší. úspora. P{)iUžije-li se optické metody i k zam ěření detlai!lů polámí metodou s opt,ic'kým mě· řeIliÍllnvzdálenOf:,tí je dovoleno mei'iU ve švýcarsku pouze venkovské cbce. V měotech a tam, kde je půda obzvlá;tě dra.iJá, nutno, použíti metody polygonometrické *). (Viz st,r.10.) POIUiŽije-li se optické metody i li: zaměření detailú, činí náklad na polní práce proti metodě přímého měření délek Ipasmem nebo láti až o r.U% méně. Kniha lliCudává, jakých úSlpor možno docíliti ,pli zobralzovánÍ. Dovídám 00 jen, že pří1'ltrojí (transportéry) pope.anými v knize možno vynésti asi 500 bod1'l detailů za 1 den s dostačující přesn ootí. Ke sp~su joou připojeny růz!IlJé redukční t~bu1ky I~O dělemí 400 c a 360 0, jIJ.kož i příklad zalo~ení polygon~lní sítě a yedcní polního náČrtku. Spis Y'řele doporučujeme všem čs. zeměměřičům. Ing. Vrba. PflOf. Dr. Ing. A. F a s c h í Il g: Neue' geschlossene Formel der llormalen Schwere in MeereshOke. MitteJilung-en des kg!. ungadschen kartographischen InstftutRs. Budapest, 1930. Autor, ooíraJ{\ ~e ve své studii zllámoul'OlY'llicí IPl'O nOlrmální tíži, přichází k názoru, že pomiílr změny tíže a změny křivo'sti zemského 110ta,č,níhoelipso,idu pro l~bovolné místo poVll'chu zemského je veličina kOml1;t:mtni. Vychází od rovnice Helmertovy, od.vozené r. 1901 pro rozdíl tíže A I mezi zeměpisnou šířkou 'I' a ravlJíkem AI = '('1'-'(0 = '(o (cľsin2'1'-c2'sin~'I') Rsrovnává ji s r(}vnicí, platnou pro rozdíl křivostí AE plochy zem~kého rotačního elipsoidu v šířkách 'I' a fo =0°,' AE=-Eo (cI8in2'1'-C2si!l~'I'), kdež '(o, Eo• CI" 1

c'2,

Ct, C2

jsou kODStanty. Za'Pi'edpoikladu,

že by platHa úměra,

c't:

Ci =é'2

: C2,

jest

~1=k. +

kdež k je komltanta a rovnice pro normální tíži by měla tVlU'

*) měříčské dovány Srovnej

Pozn. redakce: DLelinformaci nabytých při letošním sjezdu Mezinár. federace zeměusilují kolegové švýcarští, by ,dosIJ,van,níIpředpisy o užití poláT. metody byly revia metoda povolell'a i při měření obvodů hospodMl'lky cennějších, ba i městs'kých. též text odst. e) IlIa str. 118 Z. V. 1\)30 v referát.ě "Sjezd M. F. Z. v Curychu".

1930/161

Autor nedržel se obvyklého dělení fotogrametrie na pozemní a leteckou. Materiál zpracovává v 9 kapitolách. Načrtnuv historický vývoj, přechází k přednostem a upotřebítelnosti snímkoměření v určítých oborech měřické praxe a. věnuje III. kapitolu plánovému zobrazení předmětů, zachycených je dní m fotogramem, a to: 1. předmětů plochých, pomocí perspektívních vztahů a fotorestituce, 2. předmětů tvárlivých, užitím světelných rovin dle Dr. Zaara, a dále 3. urěení stanoviska geografickýmí souřadnicemi na podkladě fotografie hvězdné oblohy. Kapitola IV. obírá se konstrukcí plánů objektu tvárlivého ze d vou měřických snímků dle průsekové metody a steresfotogrametrie, při používání postupů ryze grafických neb jednoduchých aparátů (komparátoru, stereokomparátoru a snímkoměrného teodolitu), které dovolují sestrojení plánu bod z a bod e m. Další celá kapitola - a u t 0g l' a m e t l' i e - obsahuje popis strojů, které automaticky kresli s o u v i s 1e vrstevnice i situaci. Jsou tu uvedeny jako s pec i á 1 n í přístroje: stereotopometr P l' é d humeauův, autograf Orlův a Wildův, načrtnut princip metody Brock-Weymout h o v y a dvojitého promítání, užitého aparaturou G a s sel' o vou, N i str i h o a F e r· ber a; popsán je zde aerosimplex H u gel' s ho f f ů v a restitutor S an t o n i ho. Vysvětlen jest autokartograf a aerokartograf H u gel' s h o ff ů v, sterec:>planigraf B a ue r s f e I d ů v, kteréžto poslední řadí autor ku přístrojům, řešícím ob e c n ě rekonstrukci předmětů na podkladě snímkových dvojic, vzatých při 1 i b o vol n é poloze fotodesek v prostoru. . , šestá kapitola obírá se měřickými fotokomorami. Úvod k ní tvoří rozbor jednotlivých součástek, jakp objektivů, uzávěrů, ploten i filmů, emulsí, kaset a pod. Popsány některé hojněji užívané typy měřických fotokomor Pf() snímání pozemnJ; 1. fo t o g r a~ m e t r y (komory se svislou deskou) typu: Heyde, Zeiss, Goertz,Eichberg aj.; 2. fo t 0f; eo dol i ty (se sklonitelnou fotodeskou) typft: Kop'pe, Bteithaupt,Hug€ll'shoff, Wild a. j.; 3. st e r e o m e t r i c k é d voj k o mor y (dle Pantoflíčka, ZeisseaHugershoffa); 4.1 e tec k é fo t o k o mor y pro snímání ruční, pro snímky řadové a automatické řízení atd. Ke konci kapitoly je vylíčeno stanovení konstant fotokomor. U r č e n í e 1 e m e nt ůp r o vn ě j š í o ri e n t a c i fotogramů - specielně důle~itý problém fotogrametrie letecké - podá.vásamostatná kapitola. Je tu přehledně na,. značena cesta k ziskání orientace snímků j e dno tli v Ý c h (v území plochém) a obecný způsob (protínání zpět v prostoru) přibližováním za použití dat snímkoměrného teodolitu, g-rafickými i početními metodami. Popsán je postup k získání orientace d voj i c snímkóvých buď početně, či o'ptickomechanicky, a dále pak nastíněny principy aerotriangu~ lace (orientace s k u p in snírnkových). '.' .,,' .... . . .V y š e tře n í c h y b při měření fotogrameti-ickém je stručnou 'Jeťirií obsaž~n9 v IX. ..kapitole; autór uvádí v ní též jednotlivé, z .literatury a úředních míst známé, vý-. sledkyprak t i c k é h o ,prozkoumání přesnosti plánů, zhotovených j~k ppstupem bod od bodu, tak i automatickou konstrukcí autograly.' Postrádáme tu však, vůpec údaje o přesnosti ROl'lssilheových prací, docílených li Vignemontu v měří,tkách velkých. (1 : 2000 resp. 1: HlOO). Pro dáta z aerotriangulace odvozená cituje autor tyto chyby: m", - + 1'3 m my~ ± 1'5m, m. = + 0'4m (měřítko užité 1: 5000). Spis je uzavřen úvahou o podmínkách leteckého snímání (,,1 e tec kát e c hni k a"). t. j. o zařízení letadel pro snímkoměřické účely, o propočtech nutných před prováděním vzletu, o způsobu létáni a pomůckách, jimiž určuje se daný směr a rychlost letu, střídání ploten a pod. Rozsahem této ka,pitoly, čítající na 25 stran, naznačuje autor asi' míru, v jaké letec je účasten na vytvoření plánu a mapy a tudíž i jak fotogrametrie, hlavně letecká. je v převaze odvislou od odborníka v odvětví vyměřovacím. Hugershoffovo jméno v oboru fotogrametrie je světové a mnohaletá jeho, jak teoretická, tak práktická a konstruktérská činnost - a k tomu učitelské povolání - predestinovaly jej ke soubornému zpracování celé látky. Obráží-li se leckde v knize jeho přísný posudek o práci jiných fotogrametrů. případně polemieké zaostření, plyne to právě z .toho, že autor spiat jest životním svým dílem s fotogrametrií co nejúžeji. Kniha sotva vyšla, vzbudila odezvu. Nutno však uznati, že autor, zvládaje do detailu celý obor snímkoměřický, vložil do knihy skoro vše, čím současné vědění a praxe fotogrametrická jsou charaktllrisovány. Stručnost některých statí byla jistě omezena stanoveným rozsahem knihy, ale každý, kdo by detailněji určitou otázkou se chtěl obírati, najde ve spisu uvedenu literaturu příslušnou a tím mu usnadněno hledání hližší informace. Kniha je vypravena milně: výrazný tisk na lesklém papíře. dokonalé obrazy ---, až na některé málo zřetelné reprodukce kombinovaných přístrojů. Na konec připojen 'Věcný seznam. Vnitřní hodnota knihy činí ji ne,zbyt'lou pro bibliotéku moderního zeměměřiče a pro ostatní ínžený.ry, budujíci na měřických úkonech. Rftžíčka. Nové knihy.

Dr. ]i'rant. F i a I a: Geodetické počtářství II. běhu. Litograůov.ané přednášky. Praha 1930. Nákladem Ús·třed.. komise pro vydáváru přednášek na čes. vys. učení techn. v Praze a Spolku V<J.sluchačúzeměměřičského inženýrství. Cena 60'50 Kč,

1930/162

. ~. Bal ten s ber ge r: Die GrundbuchsvermessunJ( der Sdtweiz. Vydiá.nO'justroním a poLitIckým de1partementem k melz.ínáa-.zeměměř:ckému 'sjezdu. Be
a

Odborná pojednilnl

v časopisech.

Technický obzor. Č. 21. Ing. Tom 'z a: III. ik:ong1res merzinárodní fotogr..tmetrické spolllično'S'ti v OuryClhu ve dne0h 5.-10. ~áří 1930. -c __ Věstník IDŽ. komory. Č. 20. Ing. :K r e j 'z a: IV. Me:ziná,rodní sje,zd geomJeltril. v Ourychu., -'C'-' Zprávy veřejné služby technické. Č. 20. Provádí nařízooí nového' katastráhúho záJkona (pokra,č. - v č. 21. /konec). Ing.J. Svob b d a: Čs. zlálk~adm metr a kJiogram. 'prof. D~·. A. Se TI). e rád: IV. valné shromáiděná mezÍJn.ásrodni. Un.re geooeticiKo.geofysikální ve StocíkJholtme. Č. 21. výnos min. fin. ,ze diDJe15. říjil1~:1930, čj. 1865. o zahájení činnosti Ú'Stcr'edlniJhJo a,rchdvu po~emlmvéh(} katas1JrU.Č. 22. Práce Jl(I'lemkového katastru I'ol~U 1930. Prof. Dr. lrug.. Č e r n ý: NěkoHk nálezfI N. S. S. ve věooch yodoprávn!Ích.

.

.

.

-c-

Stavební rádce (a ,zpravodajstavtby a ,p1mlce).Č. 133 ta. 136. Srb: HY'poteční zápil.jčlkiv QbesiI1iclh hOlspodá,řskÝ1clhq;álolŽen.. . --eVoje~sko-technicM zprávy. Čí~. 10. Mj, K. Ma h r: Telemetrie a střelba s vyrokými rozprasky u dělostře1ectv8. '. . ' .. Geodezist, čís. 8,-9. I z a k o v: Váha úhlŮ! v zákla.dních "Lt;ích. J 11 I' k jev i Č: NCJ!Vý OOIIltiračníapa.rá,t. V i t o z e II c a N e čaj e v: Užítí elektrických [amp při triangullli('i r. řádu. Sopotsk,o: NOlvý o~,tický systém Breithauptllv. Larionov: Pře~1OI81Ilé kOVlOlVésignály a elektricklé lampy. užívané při triangulaci v Norvéžsku. P r ev o: Pravděpodobné příčiny nevysv:ětlitertných systematických chyb při přel'lné nivelac:i. - Střední hody plitriangulaci II. řádu. L ebed e v: Šablon~ k vynášení zrněn. - ZaměřeriíSiÍituace ruských měst a niv·eilace. Prze~l~d mierniczy. čís. \). Čis:}(\ referuje o letošnich mczin. sjezdech ZI8IIl1ěměřičkém a ~otogrametrick!ém v Curychu a otiskuje referá,ty p!o~ské na sjerzrlech přednešené. W a 1'c h a I o w s k i: lIJ. mezinár. kongres fotogrametrlcký. P i a t k i e w i c z: F,otof,"ramet.rie. IV. mezÍlIl. kongres zeIJlěměřič~ký v Ol~rychu. K a s i ň s k i: .Agrá.rní reforma v Poll'!ku od 1918-1929. K I u z n i lJ. k: Technika polské agrární reformy. los t: Ge,oď3tické práce vykonarné IIllJÍI1ÍS'telr,stvem veř. prací. K r z a TJI o W s k i: O vo,j. z,emělp. ústavě. V i r j o Ď.: Měřické práce u minísterstva 'železnic. P i e t l' o W s k i: Výchova zeměměřičil. v Polsku. O h o jni {\k i: Úsilí o legální l~ganiRaci pols'kých zeměměřičů. Journal des Géol11etres et Experts Franlťais, čís. 120. Per r i e r: Mezinár.k:()IIIgres a V'ýIstava fotog-rametrická R. Dan g e r: IV. mezinár. kOng'f8S zeměměři:čský v Curychu. Fr,ederic-More au: Poznámka k návrhu ozavedernJÍ "pevných" hod.tI k provádění osádování ve shodě s J}lánem katastrálním. B a I' o t: NÍlvelačillf 'Sltroj Wildův pro přesnou nivelaci. Zeitschrift fiir Vennessungswesen. Č. 20. R (j h r s: Die Bremiioohle Feineinwlig-ung. M a y e I' : Geg-enWllJl'lÚSprdWemed,er deutschen amtliCJhen Km~tographie (a č. 21). S c oh r (jder: Gll'Ulldielig'OOJtum uud Grundístiicksllmlegung-.Č. 2:1. Bell'e,clhrruullg-der Arzimute auf dem ErdeHipsoid, - po~emikta Sclhmeihl-Ko!blbe. Me y's: Das 'pll'euJ3ische KatasterwtelI"k. K r aJ{\Ik e: Dell' vrrerte inte
1930/163

AII~meine Vermessun~nachrichten. O. 42. K oer n e 1': nb-er den jetzigen Stand der J:'Ihotogra.mJ1lltjtJrie. Fin 19, tel' w 'a I der: Grell'zen nud MogHchkeHen derterr. Ph()ltogrammetrie ... " (rpokrač. rz; č. 40; a č. 45;. O. 43. Wer k m ,e i s tel': Be'sHmmung ·emes Punktes im Raum durch Riickwartseinschneiden ohne und mit iibel'schiissigen Messungen (a iČ•. 44;. G o b e I: DaJ8 GemeindiegrundiV'ermo,gen in Bl'euBen (poik[aé. rL Č. 41). Ar n s : NelrelJ1e Modetlile der Mercled1es-Eulkl:d-Rechenmaschinen. O. 45.Meyer: úber die WesensvEll1s:ooiedenheit von ZJahl und Mrte hlei topographisleme.n Beschil"eibungen (a Č. 46). -c~ Osterr. Zeitschr. f. Verm. O. 5. Ko pp m a i 1': Deil" heutig1a StMdJ de'il" Geooa,s,ie @ pokralč.). P ,I' a x m ei e!r: Da:s, tschechoslovakis,che Ka1ta,stl'alg'elset1z (kOOJelc). -c-Vermessungstechnische Rundschau. O. 20. Lip s: De'!' oochtraghche AnschluB an die Lande,we:rmBlSsung (a č. 21). N O's sec k: Die BodenvetrbeslseTU11g' durch Melioration (konec). -cBaukunst und Stiidtebau. O. 10. St iic k: KasseJ.sstadtebaUlHche ZUkU11ft. O. 11. Led e ,1' e r: Die StaJdt Radib-um. Aroh, E. IIi ii h I s te i 11: N eUlg·es,taJtung des Platzes del!' R;e.publ:iik in Pra,g (3 vyoibr.). H e g e m a,n n: 8'tad,telOOruliclhe Gl'iinde fUl' die Rettung des Pal:ais EpihIl'aim in Herliiu.· -8Stadt und Siedlung. O. 14. ,p i e per: Da:s Hollsteint.O'r zu Liiheick und! díe Gestaltung seiner Umgehung. O. 15,. P Ira g e r: Stadtelba,u U!Ild Landesplanung. R i t te 1': De,r Einzeillhe'bauullIgsplan.O. 16. Roh 1 e der: AnHle'gel1heitrage Thnd neuz,eitIiche,r Belbauungsplan. -c-Tijdschrift VOOr VO!IkshuisvestinJ(. O. 3/4. H 11 dii ik - I n k e I: DieungJéclhma6ige Behandlung delr GrundlbesiŤJze:r hei Festl€lgung ,der zukiinftigen Be's,timmung ineinem Erweiterun~Slplan. -8Brielfe des Landesp'lanunJ(sverbandes, Diisseldorf. O. 15 (čerVe,I1 1930). Die, Zusammenarbeit de,r VeIl"lIle'SlSuIlJg;l'lstellen.O. 16. H e B: D~e S~c.herulllg nnd' DUirclMiihrung von Blanungoen m:t H~llifl'Jdm' Umlegungen. -(}-Stadtbaukunst. (C. G u r I i t t..) O.' 4. De 1i u s: Hamml i. W.,emn SiedJ.ungsunternehmen d. 13. Jahrh. und se,in Stadtgrundri6 (a Č. 5). O. 5. K n e lle' 'l': Die Sammel. tang€lnoo... ' (a č. 6). -c-

Zprávy stavovské. Prvé výsledky resyslemisace.

Dle úpravy z letol§iho roku jest výsledek resystemisace: ministerstva financí:

I. V resortu Platová

stupnice

·ll

..•. ...•'"

Ústředí (s triang. kanceláří a re produkčním ústavem)

S

Čechy*)

..•. ...,'" o p"

'

Podkarpatská

.

3.

O

2

II

I

4.

5.

'3

10

13

I

6.

~

I c,elkem !zVÝšení činí 40

11 26

O

O

7

38

68

76

189*)

O

O

4

37

50

116

15

O

1

9

25 4{)

60

162

272

112

O

O

2

6

10

28

46

21

119

I 188

I 328

Rus Celkem

Platová

2.

I

Morava se Slezskem. Slovensko

1.

O

3

I 1.

stupnice II

I

I

25

I

2.

3.

4.

I

663

I

11

5.

I

185

6.

Ústředí

.1

1

O

5'0

7'5

25-0

32'5

30'0

Čechy

.i

O

O

3'7

36'0

40'2

Morava a Slezsko

.1

O

O

3'5

20'1 21'5

31'9

, 43'1

Slovensko.

.[

O

0'37

3'3

14'7

O

O

4'3

13'2

22'1 21'7

60·8

Podkarpatská Procento

Rus

pro 6SR ..

,

I

·11

O

I I

0'45

I

I

3'77

I

I

17'95 I

I

59'5

28'36 149'47**)

*) V tomto počtu jsou započtena místa pro úředníky delimitační komise, pro něž je určeno (bez ohledu, ve kterém dosud statuse byli) míst: 1 v třetí, 1 ve čtvrté, 3 v páté, 3 v šesté plat. stupnici. **) Počítáme-li, že nově se přijme 185 sil, je tudíž při obsazení 6. pl. stup. určeno ze 49'47% pro nové síly skoro polovina.

1930/164

II: U Státního

pozemko

véh o úřad u:

a) Ústředí:

Nyní: v

2. platové stupnici v 3. ve 4. v 5. v 6.

1 služební místo 1 2 5 8

1 služební místo 2 3 fi 4

b) Obvodové úřadovny: Dříve: ve 4. platové stupnici v 5. v 6.

Nyní:

3 služební místa 31

7 služebních míst 20 18

51 služební místo

45 služebních míst.

17

Pro veškeré úřednictvo SPD. jeví se stav resystemisace vyjádřen v PI atová Procento

stupnice ,

Zprávy

1.

2.

3.

O

1'66

3'33

4. 16'67

"10

5. 41'67

takto: 6. 36'67.

spolkové.

členská schůze čsl. fotogrametrické spoleěnosti konala se dne 13. listopadu 1930 v domě os. inženýrů. Schůzi, .která byla věnovám'a referátům z letošního mezinárodního kongresu v Curychu, řídil prof. Pe tři k. Po úvodním slově předsedově promluvil jako - první referent k1pt. On der s c h e k a. Jeho ~'práva tykala se komiJsipro fotogrametrii Wfres:trickou, pro f.otograme
1930/165

JeduBtelská zpráva zájmové skupiny mčřičské při Spolku čsl. iuženýrů, odbor Praha, přednesená na VI.1lnéhromadě dM 15. února 1930*). Od iPQslednívdnéhromadlV 'zájmové ,skupiny měfičské při Spolku osl. inženýrd, odIbor Braha, kOIllanév ,pondělí 3. června 1929 o 17. >hod.v 'IJ()s~UtcMrně 'prof. J. PetříkQ, doš>l1na skupinu ooM.ř8JdaJdopisů, vesměs z ústředí S. L A. a odboru Prnilia. Dopisy vyňwwll jednatel po dohodě s [l,ředsedou zajmové skwpiny fug. Mandysem a prof. Pertří· kem, lktery: byl pověřen a;astupovám.íma hájenÍllI1 naJŠiCihzájmŮ! v odboru Praha a v ústi\edí. Zájmová skupina fe'šila oo.skytnuvší seotáJzky v dohodě se Sppillkem čs. iIlIžený,nl stáJtní měřičlské ,s~užby, se Spolkem čsl. zeměměřičů a J'ednotou civilních geometru, ježto jeji činQvníci .lsou í činovníky těchtoSlpolkllJ. Z nejdůle,žitějšíClbiudálostí od posledni valné hmmllJdy alŽ do nynější nutno uvésti tyto: Výoorové schůze byly koOOmYdvě. ůlenskéscihu:ze byly odiIoženy na dOlbu pozdější a hudou v nich ZllIháj.eny,rozhoJVlO'ryoministerstk,ém naří"Zeníke kta.tastrálnímu zákonu a 'l'Ozhovory o Zlákoně l3iCelocvacim. Na IX.sje'ldu S. 1. A., který byl konán ve dnech 13. a~ 16. ěervnal929 v Bratis1aJcvě zastlllPovaJ naši zájmovou skupinu měřičský rada; Ing. Zemánek. Za skupinu bratislavskou Iwoonesl výk1wd mělříěský rada Ing. Potůček ,,0 měření polární metodr&cuje ,pHpominil-:yk ná;vThu stavebil1Ílhořádu a to v0shodě I'; Jednotoucivimíoo geometrů a SpoJkem čs. zeměměřičfi. Připomínky hudou předluženy S. I. A.a děkanství vys. školy spec. nauk. Jednáno o dopisu min. zahraničních věd, v němž mřnisteI'stvo ,sďělluje,že jugoslávská viLOOadme přijmouti do ,svých služeb čs. ze:rněměřiJčepro k3.tastrálni s~užbu. USIllesenopo,žádati ministerstvozahmničních věcí P'fostřednictvím děkanství vy,soké ,školy spec.. nauk o· sdělení bližších podmínek.' Na tuto 'ž'ádost došla zpráva jugosJávského min1ster,stva financi o podmínkáCihpro čsl. zeměmě6Če. Za účelem doplnění této zprávy bylo iPO~ádánoI1iJ,Še min.zahraruČilÚch věcí O opwtření příslušný,ch jugos"láv:sky,chúřední,ch vyhláJšek. CeIá tato ak,oo prováděna byla, opět v souhLase s odho!l"Ilýmíspolky zeměměřlčskými. K :přípisu .s. 1.A. o jmenování znalců pw se,sta,vcní seznamů ve věcech nekalé soutěže navrženi 'PP. iIlJž.Zuklín, Oemý a Tůma. Dotazník S.I. A. k: anketě o reformě studia IlIa vysokém učení te,cJhniekémvypracúj,e inž. K!rejlzav souhlase s Jednotou civ. geometrů. Dále usneseno 'inrormovalti prostřednictvím Zeměměř. Věstníku naši techni,ckou ve'i\ejnos,t o sed!lIŮJIlěsi&1ích zeměmě,řičskýc'hkurrsecihJ IlIaRu,stk'élidové universitě v Ptaze, jejichž ahsollventi dOstávají trojjevY'pJatiti třem účetně, jestli 1)ffiedná.šejicíchoo pen~z vČlnlOvatiSIPOlkunebo jinému účelu. Spolek čs. inženýrŮ' zřídil v domě svém "Te,chll1ické)kni!hJkupectví"a kromě toho *) Pozn. redakce: Pro nedostatek místa ot,~skuj.ese teprve nyní.

1930/166

"Nákupnu . čSol.inž.enýJn1"a doporučuje zásobování uhlím, mv. Ibmotami, elektrickými žMovkamia. jiným. . V: mMič&ké skupině b~y dále ZlcŮJlÍjeny ;přípravy k! vaJnlJmu sjezdu S. 1.A. v Praze v' dOlbě ~19. do 22. ěetr'Vna 1930. Delegátem. jlo S1jezdorvéiho:vý>born 7.vOtlen;prot Petřík. člelO zájmové skupimyprof. dr. Ryaavý prosloví na sjewu přednášku o nových strojkh měřiěskýoh. PTo fOlZ.poootllku\piny 00 rok 1930 bude třeba. k["ýti v~vydání než tomu bylo v letech minulých a doporučuje se proto, aJby S. 1.A. byl pOIŽádán,aby) na běžná. vydání povolil skupině 100 KJě.. " . v. • v' v" v v' . Zdánlivě .sood není čmnost nMi skupmy .příliŠ obsáh~ leč třeba uvazlti, ze, pn malém počtu členů! ruliŠí skupmy nebylo možno větší činnost rozvinouti. , Vi Pr;Lze, dne 15. února 1930. Předseda: Ing. iMa.ndys v. r. Jednatel: Ing. Aug. Sedlooký v. r.

Různé zprávy. Vyhlášky o posledním termínu státní zkoušky zenreměříČSlké.D ě k a 111 ,st v' Í v y s š k o I ys p e 'Co n a u k při čes. vys. učení tedhn~ém v Pralze upOlZorňuje,že. dJ,er výn. miín. lško~ství a náJr. osvěty ,ze dlne 18. října 1930, Č. 73.056/30-IV/1. PiO~bývá dnem 1. ledna 1931 1J)I1a1Joosti. rnař'iizell1i min. lroultu I), vyuooV'ání 'ze dne 4. ,září 1897. Č. 224 ř. z., j:ímž byly zavredernyodIborrnéstá,tní 'zkoušky na učeI!Jný1cl1 bězích ;pr'o vi~dJělá.nízeměměřiěů na vyisoiký1cihJš1ldo]ó)cbJ te'cw0kých. . Upozorňují se proto bývaJí aJhsolventi, kted'í dosud OIdIborné státní zkoušky ,nesložili,že lhůta tato nelbude prodloužena. Ze zkušební komise pro odbor. stát. zkoušku na učeb. běhu pro zeměměHee v Praze. Podle ustanovení § 62, odst. 2. min. výn. ze dne 4. cervence 1928, Č. 54.971-28-IV. 1)udQiU, se konatiposledm státní zkoušky teoretické - dle nařízení min. kultu a vyučování z,e.dne 4. září 1897, Č. ~4 ř. ·zák. - drre!15. prosince a náBledující dny 1930. Toto poolední Dla.řízéVí pozbýyá plaJtnostidnem 1. ledna 1931. . Ceská vys~ škola tech. v Brně: AbsolV'entí učebného hěhu ku vzdělání zeměměřičfťse •upozorňuji, že dne 31. prosince 1930 SIeruší zkušební komise tohoto studia a tim ÍmožnQS!t po' tomto datu skládati ·ústní státní zkoušku . .Takékoližádosti na pozdější termín jS10n bezúč,elné. Přihlášky k tomuto termínu jes,t vodlLtido 30. listopadu t. r. u přednosty zkušební komise. (Vyhláš1ka dodána red:akctiZ. V. opožděně.) POF!ilední termín pro ústní státní zkoušku z učc'bného běhuzeměměřičského ve smyslu vý'nosu min. škol. a nár. osrvěty, Č. j. 73.056/30-VI-l ze dne 18. října 1930 koná se dne 16. prosince 1930.'Dokladv jest odevzdati včasně u podepsaného přednosty (prof. Ing. Dr. A. Semeráda.) . . . .Geodetická skupina Technického Musea čsl. v Praze IV b~la 'Poslední dohou oíbo" hacena o četné přírůst.ky. Knihy a mapy věnovali profesoři: Dr. Čechura, Dr. ČUřík, Ing. F.-X;Novo,tný, Dr. A. 8em;e.rMvrch. te!cihill.r. Dr. M. Vaňátko; po t prrof. 'dru Koh~erovi byJa ,zajkoupena čwst jelho knillhovny.Zarřa~ena byla po t p'ředisiedovlig-eod:. skU!piJlylng. F.FiaJovi jeho pozůstailo'st kll1iJžnía kOTl"csp1ondemJcie. Podnibtel staveb Zd. Kruliš věnoval fra.ll
Projevy členstva. o sep·aratismu. V 8. č~sle Z. V. piše kotega o ,,'&epar8!tÍBmll".iPo'ZIJiámkaje.ho mě mujala ~pd'ilk[oňuji&e 'plině k jeho náZOlruma uvádím svůj osobní lI1áfuled.Připomínám, !té mluvím iP'ů"vlŠecrhně, vš€lobecně. NOVO'llliěi'roi pracují na věci nO'V'é- lleb1tají, llelfJ:ikuji, nesprav'1lji. Každ~ nová věc Je IÍJbivější,zdánJ!ivě IHp.%,čistší - staJrá věc, třeha vYlspra'V'ováIlJa a důkíl.aďiněsešitá, p'osJtrádá na prvý rp:ohledtohoto dojmu. Novoměřič ISIáIOI je plně prřesvědičern,že umí dě~at viždy jern domou Vě0 'a ~ jeho v'ýrOlbeikmůž-e býti jen dokonalý. Tooo osobní stanovisko jeho je !lIlJD.oihd~ podtpoI'OV'ooo i výroky dozorčích' orgánů., kteří více cení Z!p!ft,so'b pr~oo. unovéhlo IDiělřeninelŽUlá1láJníu· měřicfkýich Úirřadů.Jak iIIl)nohýnovoměříč 'ZtraťH by se'bevědomi, kidiylbyměl řešiti mllOlhéz wloJh,přicMzejících ,často ueviidlence! Těžk,o by '&hJámiěl pOt1iypoVý hOldla vyn:á6el výs>lif3ldek měření do 'za:starr.alé,nedollwn.aJé mapy, "aiby dociilil soohlas" .. NoV'oměři.č'ZaipaJdnedo v'ětMho venkovského místa neb města, kde si najde zpravidaa V'yJlovujic,jj!byt.' kam m ním V' pránJdlnináJc1h dokonce mů:že p.řijet jeho rod'ina. Budiž mu .00..'Plně přáno, llJl~ on prláV'ěpro,to hy měl 'PocJhopiti obUve slu!iby :kJolegd od ka,t. měř; úfadů, kterříchlOid:íd1enně 00e V'si ke Vsi a kteří neV'ooII,ikde a jaik llPudouuJlYytováni a 00 dO's,tanouk jídlu. 1930/167

Zdá se, že povaha novoměř,ičů jes1t často egoist,ická. ~olelga nepoučí kolegu, ale činí jloj pro ,dotazy a s.nahu ,o hlulbší 'Poznání te'rě,em různýlch p<>iznámek.Ohybí více drúžnosti, pOlspolitosti, souladu a kolegia1ity. Aw je toho v,šeho pnčinou? Dle mé ho ná,Medu jest to n'8 s p rá V.liá v Ý ,c,h o va. měř. do~olstu u mm. f.inooci. Jistě by bylo dwlelko ÚiČeJn@jlŠii, kdyhy k.aJŽdý nastupujicí kolega, k,terýz techniky má čerrs,tvý teoreticík~ l:oáldad, byl Ipd'ijat ne j prve v ýhra dně k novému měfení a tam IPod vede ním 'zkušeného pmiktika IhrylY:yICvroen.Pod slov.em "vedoucí" mám na mysli kolegu uč'itele, kte,rý by praktíciky V}'IsvěfJ1o.val. upozorňoval a nabádlal k tomu, j,aik'nutno účelně plři prá,ci venku si 'pOiČín3!ti. Voo.ouci b;v ooměI slvé v pralk!sivy.zkoušenéa osvěďčenéllpoznatky tajiti, nýhrž je roz,šiřovati a upL"tňOlV'ati.Paík po alers1poňdvouleté praiksi 'by; ZllJčátečník nas'toUipillmlÍsto oolplřidě:le.pý ke léabstrálnimu měři0kému úřadu a teprve po datlších dlvlou leteeh by pracoval naprosto samostatně, přiJprudJněbytl 'by mu pi'iřěen samostrutný okres. Tím hy 'byl;a výchúIVapralkJtiokápro celý měř. perrsonál kat. jednotná a ucelená v zájmuúd'rudu. v prvé řadě. Kole,gové u lkat. měř. útřaidů.by; !byli taík ve VIŠiei
Zprávy osobní. Úmrtí. NedJá,V[lQ 'zemřel v Lublrunľ Jan R ů ž i č k a, ,inspektcr kia.ta&tr.m1lřickýeh úd'adů ve výsluJžM. .T. Růlž;;čkaIhyl v Lublani pOOd lety známou osobností a těšil 'se veLké oIbIi:běa v.9:žnos,tijako VlMÝ vhstenec i Slovan a noošený zastJánce .i5JhoslovansikiO-Českoslovelllské vzájemnosti. Namdil se v Čáslavi r. 1854 a po studiích ffioužil v Hradci K,rál'Ové. Chrudimi a Zambetrku,odkud byl přeložen do Dalmá,clie.odkud! pO'Vol:íJndo minist. financí do Vídně. Je!li!kožvystupoval jaíko vlasteneciký če'ch, .ibyl 'POOlándo Lublaně, !OOČeiŽ jmenován. stálým goometrem v Pos1tojně kde osmmíJctroků slou~il, načež 1901 přišel k: finanč. nÍmu ř8ditels.tvi do Lulblaně. Několvkráte byl zvolen do !l.1lbITaň",kého městSlkého zamupi1Je'lstVaI, jehož ibyil po !lIlfflioho rolků místopředsedou a jl'llkorefel'ent staV'e'brnÍJ'hQ oddělellJÍZÍ'skal ~ o LuMaň neocenitelnfrch zásluh. Po převra,tu hyl po řadu let v ~eie česíkoollovenské obce, která .jeho.vedeniÍm veHce Ise povznesla. Ut1'p'eníMlši'ClhI~atří na K~3JSUa v Plřímoří fOIztrp'00'valomu poSilední ok~i!ky života! Gest butliž j>ehopaJmátc,e! Jelínek Ed. Nová profesura pro fotogrametrii na vys. škole technické v - Berlíně. Souka-omý docent a vedouci oddělení při výzkumnlém ús,t3.VUpro letectví Dr. Ing. O. L a cm a n TI byl jmenován řáldným profesorem fotofg,rametriena vyso'ké škoile tedmické v Berlíně. Prof. Ing. Dr. techn. h. c. E. Doležal ve výslužbě. Dlouholetý řádný prof6'sor goodesie llIa vysoké š:lwle technické ve Vídni E. Doležal odešel dnem 1. října 1930 ze zdravOilm.íchdůvodů lpi'edčaBnena trvalý odpočinek. Jeho bDhatá činThOStvědeJcká a ú8'pěšná uoitellská byla oceněna propfiijčením čestných doktJorrátů věd- technick)',ch: Dr. Ing., Dr. wohn. (Bmo) a Dr. mOIlit.Jest tvii~'cem "MezináJrodníhoarchivu pro fotogmmetr:ii" a inspirátorem ..MeZtinál'odníspolečnosti foto'grametrieké", ieiíž jest čestným předsedOlU.Zeměměřiči. zmŠitě l1akouRtLztrácí v něm vynikajícího učitele a horrHvého,podporovatele V-Š(lcll snah zeměm:ěřičských. Z velkého množství jeho publikovaných prací jelst zajisté všem známé jeho dílo "Die lliÍeďe,reGeodasie". (Hartnell'·Wastl-DoITežal,XI. vyd. z r. 1921.) -cOSObnízměny ve stavu měř. úřed. poz. katastru na Slovensku:. . ' Při j a ti: I. Zv. m. konc. Emil Urhus (Komán]jo). Za smluvné měř. úd'ed'.:Ing. 8ergěj Kost'yrko (Humenné), Ing, Denis Jeremenko:, Košice (i. k. v.), Ing. Bronislav Anklldovič, BmtiJsl3.lV'll. (odd. [!lro D. m.). II. Jmenováni m. kom.: Jan Hoidu(Bardejov), Amošt Goldbergetr(Lipt. Sv. Mikuláš). Ing. IVM Maj()lrsk;ý(Vel. Ka,pušany) a Grigorij Popesko tTornala. III. V Y li t o u 'p il i: m. kOllll.Marcel Henčl :li m. konc. Cy;ril Novotný. IV. Pro p uš t ě n i: smI. měř. úřednici Ing. Ivan BeLlaa Ing. Petr Pylypenko. Autorísaei úř. aut. oiv. geometra nabyl: Ing. J. Preisler v Muka.ěevě. Vzdal se oprávnění úř. aut. civ. geom.: Ing. Jandd'. Křivánek ve Vys. Mýtě. , Přesídlili kolegOlvé: civ. gcom. Halá,szi A. do ROIsvlel~ově (Slov,), Ing. B. Kolonůnský do Peziníku (oktr. Modra, Slov.), ,N. Smirnov do Medzilaborců (Slov.) Prá~'o k užívání stav. označení "Ing." nabyli kolegové: V. umser v 1rn. Bole&lavi, F. Mittnetr v M. Os,trave, K. Regáil v Prachaticích, A. Roziňák v Nitře, E. 8la.viěek v ~Iichálkov:icích, V. Wankát v Ture. Sv. Martině. Za redakci zodpovídá Inlf. Jos, Riižlčka. - Tískem Polygralle v Brně, Nakladatel: Spolek československých zeměmUičfi v Praze.

1930/168

'ZEMEMERICSKÝ

6

VESTNÍK Rídís

redakčním

čs.

ČASO'PIS SPOLKU

vý.borem:

1930' ZEMĚMĚŘIČŮ

ING. JOs. RŮŽIČKA, zemský měřlčský raďa, Brno, ,Údolní 44. Dr. techn. FR. FIALA, profesor vys. učenltechn.,Praha n, Karlovo nám: Adminlstrace: Ing.J.Vrba, Brno, Dominikánská

2.

Na.kladatel: ,Spolek čs. zeměměřičt1 v Praze. Reditelstvl pošt a telegr; vBrně po" volilo užlyati novlnoÍlýcnznámek výnosem č. 38.782/VI. z 3. IV. 1928.

XVIII. ROČNÍK

K letoš!1ím třem mezin~rodním sjezddm zeměměřičské'ho.rázu. Trois congres infernationals importants pour les ingénieurs-géometres. Ing. B. Po Ul': Nové zařízení pro' pozorováni líbely u nivelačních strojů. Le nouvea.u 1I1Ta.ngementdesniveaux pour les observations de la. buUe d'air. . I

Ch. E.GuillauDle; O'invaru. '" m~lJ,1invar.- (Fil)..)

(Dokol1č.) -

Le

Zprávy Íiterirní, odb~rné, ~blkové.:,.... Miscellanées.

V BRN.Ě 1. ČERVNA, 1930 '.

'3

Wlll)dv~· ,PRECISHi'

,HIVELRČllí STROJ S KLÍNOVÝM

ZASTAVENíM.

'/4 přirozené velikosti. Váha 3'5 k~. Zvětšeni 36 násobné.

Inc. leřábek a spol•• s. s r. o.,

Od roku 1929 možno vo zviazaných ročníkoch Z.V. nájsť aj obaly jednotlivých čísiel (na špinavo kávovom polokartóne), kde sú vytlačené tirážne údaje, obsah čísiel, reklamy, oznamy a pod. Predkladáme ukážku.

Továrna

na geodetické

přístroje

N(ubOI(r iI 5UD ,

akc. spol.

ve Vídni

Generální zastupitelství a

sklild pro

Moravu a Slovensko

Arnold lílílníh opticko-mechanický

(CSliil2S

Drno

o pravy veškerých

závod

(Cslió 2S

typů mě~ických strojů.

ZEISSŮV RBDUKČNí >TAOBYMBTR BOSSBARDT-ZBI.SS PŘESNÝ A MĚŘENí

PŘiSTROJ

PRO

KATASTRU

POLYGONISOVÁNí

V HORÁCH

I V ROVINĚ

Bezprostřední rozpoznání horizontální vzdálenosti, stejná přesnost jako dobré měření z latě. Optické měření vzdálenosti s oddělenými obrazy. -- Žádné splývání obrazů. - Naprosté odstranění osobní chyby. - Odečítání všech bodů na kruhu jedním okulárem. Snadné upotřebení latě. Nedostižná úspornost a přesnost. Tiskopis

cARLZEISs JE.NA

;,6 e o t e" bezplatně.

Generální zastupitelství

.Richard Flscher Vladislavova 9. -

t

pro ČSR.

Praha 11.,

Tel. 285-3-8.

TACHYMETRY, NIVELAČNÍ STROJE LATĚ - TRASÍRKY - pASMA - PLllNlMETRY PANTOGRAFY DŮLNÍ A LESNÍ BUSOLOVÉ PŘÍSTROJE HYDROMETRICKA

KŘÍDLA

-

ANEMOMETRY

ATD. DODÁ VÝHODNĚ

V ACLAV

DvoŘAK.

Praha

XII., Lublaňská

9

Pánům civilním zeměměřičům a předno~tům měř. úřadů. Spolek posluchačů zeměměřič'ského inženýrství v Pra.ze by doporučil za účelem IlÍskálllí praxe a z ďŮJvodů .sociálních několik posluchačů zeměmě:řičského inženýrství jak:o "ý p o m o 'Ci n é s í I y. Pámi šéfové, ktelří by přijali poslucha,če do praxe, nechť se laskavě ohrátí na Spolek posluchačfI zleměměřičského inženýl1tltví, Pra,lla II., Lazarská ul. 10. Ing. C. V!ác1av Krumpharrzl,

t. č.před,eda,

Bohumil

Pemica,

t. č. je(lnateI.

Prázdninová praxe kandidátů zeměměřičství. Zeměměřícká sekce spolku rposluchačů techniky v Bmě žáJdá rpány geometry, kteří by 'prřijaIi poslll'c1hač1ezeměměři,čského' inženýrstvi na prá'zdninovou praxi, a:by to laskavě! oZinámili přímo na adresu: Zeměmě'řic,ká sekce 81polku poslucha,čU tec,hniky

ZEMĚMĚŘIČSKÝ

v Bmě, Veverří 95.

VĚSTNÍK

Vy c h á Z í m ě S í č n ě zpravidla vyjma éervenec a září. Nakladatel a vydavatel: Spolek čs. zeměměřičů v Praze. Redakce: Brno-Údolní 44. - Administrace:

Brno-Dominikánská 2. (Ing. J. Vrba.)

ŘIDI:

Ing. J o s. R ů ž ič k a, zemský měřičský rada a členové redakčního výboru;

Dr. Fr. Fiala, profesor vys. učení techn.

Ing. J. B ~1Še, vrchní měř. rada, Bratislava, prof. Ing. VI. F ilkuka, úl'. aut. civilní geometr, Brno, R. Hanák, vrchní měř. komisař, Prostějov, Dr. B. K I a d iv u, prof. vys. školy technické, Brno, Kpt. Ing. K. Klega, voj. zem'ip. ústav, Praha, Ing. J. Peňáz, měst. v. měř. rada, Brno, Ing. Fr. Prokůpek, úr·. aut. civilní geometr, Nymburk, Dr'vIng. Jas. Ryšavý, prof. vys. učení techn .• Praha, Ing. AI. S i m e k, vrchní měř. rana, Brno, Ing. Fr. Wiesner, vrch. měř. rada, Užhorod a Dr. A. Pokorný, měř. komisař, Praha. Předplatné ..roční i s poštovným pro ČSR. 50Kč, pro ostatní státy 52 Kč. Clenům spolku zdarma. Jednotlivá čísla 5'- Kč. Účet

poštovní

spořitelny

čís. 14.614.

Přihlášky za člena Spolku čs. zemčmčr·ičB. pr'ijímá pokladník I ng. Jar. Pa y e r, Praha-Košíře, Na Cibulce 416.

Příloha ku článku: Ing. Fr. Potůček:

,.Měření polární metodou s použitim přesných dálkoměrú.

ZeměměHěský Věstník čí •. 4., r. 1930.

..... \;Je "

~

"

~/:~/ .....i ,~ -:....,

.-

., ~....- .. , \

\ \

, \

, \

,_--1

-----\

\

.' "\ __ ,-'i

-, \ \

-

21 17

@

e

123 9 31

@ ~ lit

@

H 2lt 26

ci

~ o;,

...•

I I

~

I I I

t-= rň

;z

I I

~ '8 ...,

I

:>-

I

0

)Q)

I I I I

';;.,

~rn ?~ )1-<

)<1)

S S <1)

)<1)

N o o

U1

ss~

~

.n l'i

e

I

rn

29

e

Zl 15 23 30 23 27

I I

®I

F

17S 19 150 ~1

70

I

I I

I I

®

I

.

J:

= ~

l-

O

> ~ •••• l~ ~

.=

I

I

I

I

I I I I

I I I

I

I

I

1

® @

I

I

::;:

3

lS

I I

I,/)

~ 6

1

I I I

113

®

~ 150 2D

157 92

l,4

ze

®\ '~

"

CD >rn

~ O I-<

o..

,

2SO 6

19

100

60:

25

75

100

18

33

~

! I

;:j

..., .~

I I I

I-<

.•.. CD

CD I-<

I I

;:j

~ ~ ...<::

I I I

:§ o.. >1-<

I I

@)

30 150

60 22 30

~~~

2

10

@)

I

177 20

I

I

I I I I

" =f: .-

110 20 11 t75

6535


?6~

2DO 13 22

~

50

'10

----r=3llll

13

I I

I

I I I I I I I

@

®

I I

I

I I

I

I I I

I I

I I I I

I

I

I

I

I

@

@)I

-

...:,

es

8 '";

§ I I

I

I-<

~

.

1..

~ I

I

-=

-;>,

I

I I

I

I

I

-Q;)

'O

I

~

I

o

~

:

.......

••••• !a

......,\ :

E

,

CIL ~

~

8e

;c

1koJo Km2911t-2

g;

I I


I

Z2~ 22 80 17

I I I

.

I

I I I

I

. 1~

, 26

2SO

@

®

I

I

!

18 12

t~

@)I

I I

300

I

15 8

I I

I

I I


I I I I

I I

I

l,9 70

@

@ I I

I

I

I

I I ~

~.

A·

,

I'

I

....

,

I

@,

I

I

'+9

..

18

l

~'IS

50

W\

.• r ••.

19 ••'

",ělá.nku: Ing. VI. Rosenkranc:

zeměměřičský

Nomogram pro výpočet délky přepon.

Věstník Čís...~ ., \.":.

.~ ..

Nomogram pro výpočel délky přepon od O - 30 m. h a

I~ 2.1

~I

20

10

19

2.9

1&

2.

~, 1417

~6

n

Sl

ti ~

~9

IS 21

~,

~,

27

20

10

14-

n 26 19

19

la

2&

:l6

n 25

l~

12

17 24

16 11

1

Tabulka

Ia

pro srážku ploch v procentech pro měřítko 1: 1000 map nového československého katastru, Pro délku sekčního pravoúhelníka L = 625 m je

111

.

I

oh I~

0'0

0'1

0,2

,~

I

0'3

I 0'5

0'4

I

06

0'7

08

0'9

0'096

0'112

0'128

0'144

0'0

0'000

0'016

0'032

0'048

0'0641

0'080

0'1

0'020

0'036

0'052

0'068

1}084

0'100

0'116

0'132

0,148

0'164

0'2

0'040

0'056

0'072

0'088

0'104

0'120

0'136

0'152

0'168

0'184

dl ..o:::

0'3

0'060

0'076

0'092

0'108

0'124

0'140

0'156

(l'172

0'188

0'204

•..'"Po

I>

0'4

0080

0'096

0'112

0'128

0'144 ' 0'160

0'176

0'192

0'208

0'224

o

0'5

0'100

0'116

0'132

0'148

0'164

0'180

0'196

0'212

0'228

0'244

0'6

0'120

0'136

0'152

0'168

0'184

0'200

0'216

0'232

0'248

0'264

~

0'7

0'140

0'1561

0'172

0188

0'204

0'220

0'236

0'252

0'268

0'284

I>

0'8

0'160

0'176

0'192

0'208

0'224

0'240

0'256

0'272

0'288

0'304

0'308

0'324

o

~ \I ~ ~'" "2

.o., :S

= ~ 'e.>

I

I

CI> aJ

p

.~ ""

o •.. p.,

0'9

0'180

0'196

0,212

0'228

0'244

0'260

0,276

I

0'292

I

1

1

Tabulka

Ha

pro srážku ploch v procentech pro měřítko 1: 2000 map nového československého kat astru, '111

Pro délku sekčního pravoúhelníka

li

I~I aJ;

L = 1250 m je '

= 0'0

1'0

2'0

3'0

4'0

5'0

6'0

7'0

8'0

9'0

0'0

0'00

0'08

0'16

0'24

0'32

0'40

0'48

0'56

0'64

0'72

1'0

0'10

0'18

0'26

0'34

0'42

0'50

0'58

0'66

0'74

0'82

2'0

0'20

0'28

0'36

0'44

0'52

0'6í)

0'68

0'76

0'84

0'92

3'0

030

0,38

0'46

0'54

0'62

0,70

0-78

0-86

0'94

1'0'2

4'0

0'40

0'48

0'56

064

0'72

0'80

0'88

0'96

1'04

1'12

5'0

0'50

0'58

0'66

0'74

0-82

0'90

0'98

1'06

1'14

1'22

1:1 ~

6'0

0'60

0-68

0'76

0'84

0'92

1'00

1'08

1'16

1'24

1'32

.,

7'0

070

0'77

086

0'94

1'02

1-10

1'18

1'26

1'34

1'42

8'0

0'80

0'87

0'96

1'04

1'12

1'20

1'28

1-36

1'44

I-52

9'0

0'90

0'97

1"06

1'14

1'22

1,30

1'38

1'46

1'54

1-62

,~

~

o o o

M

II ~ ~ ~ ..o::: d

.o., I>

•..Po'" o

..o::: >Q

CI> aJ

~

.~ "" I> o •.. p.,

Tabulka

I

pro srážku ploch v procentech pro me,řítko 1: 1000 m,tp starého rakouského katastru

II

.~I~loo ~

II

O-O

0'000

!

I 0-2

0'1

I

O·()

0-6

0078 I 0-094

0'0161

>O

I

098

II ~

0'

1

0'118 0'1381

0-162

I

(YJ27

i

0-178

0,182

0'HJ8

0-202

0-218 I

1

0'1~)6 i 0-211

I

I

0-242 I 0-258

0'274

()-289

0'305

0-321

I

I

Tabulka

II

pro srážku ploch v procentech pro měrítko 1: 2000 map starého rakouského katastru_ m

II II

-.~

-~ ;:

o

O-O O-O

0'000

Hl

0-078

(2.IIF I

0'l5G I 0-234

§

I

I

Hl

fí'O ---- 6'0

0'3121 0-391

~I-:--~·o l

0'4691

I

0'412

I

I

0-547

0'62C)

O'70i3

0'802

0'490

0'568

0-646

0'724

0-590

0'668 I 0'746

0-824

0'7671

0'84['>

0'923

1'001

0-945

1'023

1'100

1

0'512

9'0

I

0-902

I

0-6121 0-689

I

(:'711 i 0'789

I

0-867!

I 0'578

0'655

0'6781 0'755

0-811

!

1,144 1-243 \ 1-342