ZEMĚDĚLCI A POTRAVINÁŘI POTŘEBUJÍ OD MINISTERSTVA AKTIVNÍ DIALOG A RYCHLÝ PŘÍSTUP K ŘEŠENÍ PRIORIT

ADOPTUJTE KRAVIČKU!

SE SUCHEM LZE ÚČINNĚ BOJOVAT,

A PODPOŘTE TAK JAKO HEREC TOMÁŠ MATONOHA A MISS ROKU 2004 LUCIE KŘÍŽKOVÁ ČESKÉ CHOVATELE DOJNIC

JAK UKAZUJE KONKRÉTNÍ ÚSPĚŠNÝ PŘÍKLAD Z DYJÁKOVIC NA ZNOJEMSKU

str. 12

ING. ZDENĚK KUBISKA VIDÍ V BUDOUCNOSTI DVA HLAVNÍ PROBLÉMY, A TO SEHNAT SPOLEHLIVÉ ZAMĚSTNANCE A DOBROU PŮDU

str. 22

str. 30

Z P R AV O D A J

19. ŘÍJEN 2015

INFORMAČNÍ NOVINY AGRÁRNÍ KOMORY ČESKÉ REPUBLIKY WWW.AGROCR.CZ > WWW.APIC-AK.CZ

ZEMĚDĚLCI A POTRAVINÁŘI POTŘEBUJÍ OD MINISTERSTVA AKTIVNÍ DIALOG A RYCHLÝ PŘÍSTUP K ŘEŠENÍ PRIORIT PŘEDSTAVENSTVO AGRÁRNÍ KOMORY ČESKÉ REPUBLIKY JEDNALO 7. ŘÍJNA O DLOUHOTRVAJÍCÍ KRIZI ŽIVOČIŠNÉ VÝROBY SE ZÁSADNÍM BODEM VYHODNOCENÍ TŘIADVACETI POŽADAVKŮ PRO ŘEŠENÍ AKTUÁLNÍCH PROBLÉMŮ V SEKTORU, DEFINOVANÝCH 28. SRPNA NA ZEMI ŽIVITELCE A PŘEDEVŠÍM PAK NA TRHU S MLÉKEM A MLÉČNÝMI VÝROBKY, VEPŘOVÝM MASEM, KONTROLOU DOVOZŮ, OCHRANY PŮDY, ZÁKONA O VÝZNAMNÉ TRŽNÍ SÍLE, HOSPODAŘENÍ S VODOU V KRAJINĚ. Ministr zemědělství se na tomto jednání zavázal předložené požadavky analyzovat a urychleně začít pracovat na realizaci konkrétních návrhů. Celé září však uběhlo a reakce byla vesměs žádná. Jednání představenstva tak bylo pro ministerstvo dobrou příležitostí, jak s časovým odstupem předložené požadavky vypořádat. Zástupci ministerstva, tedy Jindřich Šnejdrla, náměstek pro řízení sekce komodit, výzkumu a poradenství a Pavel Sekáč, náměstek pro řízení sekce pro společnou zemědělskou a rybářskou politiku EU, se vyjádřili ke všem předloženým požadavkům, seznámili zúčastněné se stavem jejich zpracování a přislíbili další součinnost a komunikaci. Členové představenstva se shodli na tom, že se ministerstvo v řešení krize ubírá převážně správným směrem, ve srovnání se sousedními státy však mají přijatá opatření zpoždění v legislativní a faktické implementaci a zemědělcům postiženým výrazným dlouhotrvajícím propadem cen chybí konkrétní a hmatatelné výsledky. Sucho u komodit, jako je ovoce, zelenina, brambory, chmel, cukrovka či v množství a kvalitě krmiv, způsobilo značné škody. Jejich stávající kumulovaná výše aktuálně přesahuje hranici dvou miliard korun a ta poroste s tím, jak budou končit sklizně zbývajících zasažených plodin. Agrární komora zde doporučuje využít notifikovaný program pro řešení krizí a rizik v země-

Foto: archiv AK ČR dělství a lesnictví, jehož prostřednictvím může přijít pomoc až do výše 1,2 miliardy korun. Pozitivní zprávou je zpracovaný materiál k Fondu těžko pojistitelných rizik,

který je připraven ke schválení vládou. Otevřený má být od příštího roku s úvodní roční alokací 200 miliónů korun. Ustanovení Fondu je podstatným krokem vpřed, protože jde o koncepční záležitost, která převezme značný díl rizikovosti

zemědělského podnikání a přispěje tak ke stabilizaci sektoru a případným jednostranným řešením ze strany státu. Předpokládáme, že do nového systému vstoupí zemědělci z nejproblematičtějších regionů, postižených například

ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA

průběhem počasí letošního roku. Přihlásit by se měli také ti, kteří hospodaří v regionech, kde jsou výskyty takových událostí za poslední roky opakované a využít tak hlavní přednost Fondu, tedy stabilizaci hospodaření. Další finanční pomoc zemědělcům poskytne 310 milionů korun z bruselského „záchranného mléčného balíčku“, který byl rámcově schválen na Radě ministrů zemědělství EU v Bruselu 7. září a jeho konkrétní alokace pak o týden později v Lucemburku. Částku 310 milionů se ministerstvo zemědělství zavázalo dorovnat ve stejné výši z vlastního rozpočtu. Finance budou směrovat na podporu dojnic v navržené výši 1.224 Kč na kus a prasnic ve výši 1.797 Kč na kus. Výplata této mimořádné pomoci by pak měla proběhnout podle současného návrhu v maximálním termínu do 30. března 2016. Národní dotační titul na podporu prasat a drůbeže je připraven na čerpání v plné výši. Částečně by zemědělcům měla pomoci také výplata 70% zálohy platby SAPS, která bude zahájena 2. listopadu 2015. Celková sazba SAPS je cca 3.500 Kč/ha

ZPRAVODAJ

s tím, že meziroční pokles je způsoben metodikou zapracování greeningu a mladého zemědělce. Ministerstvo také počítá s vyplácením podpor pro méně příznivé oblasti (LFA), tedy oblastí, ve kterých se chová převážná 80 % krav bez tržní produkce mléka a 60 % dojnic, a to od 1. prosince 2015. Na druhou stranu stále nedochází k oživení trhu a mechanismy, které by tomu měly pomoci jako je například zvýšení intervenčních cen, či exportní subvence, nebyla Evropská komise ochotna stále akceptovat. Vzhledem k propadům živočišných odvětví na třetinu původních stavů musí být politika ministerstva - i s ohledem na zlepšení kvality a stavu půdy či na jejich podporu a rozvoj především v původních zemích EU, postavena v těchto odvětvích ze strany státu stimulačně. Vezmeme-li si jako příklad prasata a produkci vepřového masa, vidíme, že dlouhodobý tlak dovozů za velmi nízké ceny už řadu zemědělců přinutil omezit, nebo zcela uzavřít své chovy. Řečí čísel, jde v horizontu posledních deseti let o pokles stavů prasat, a to z 3 milionů kusů v roce 2004 na 1,55 miliónů kusů v loňském roce. Ano, stavy

prasat poklesly za deset let o polovinu a odvětví je na hraně zlomu. Vedle přímé pomoci zde je cesta v důslednější komunikaci se spotřebitelem, například výraznější propagací značky české produkce. Mnohem lépe by šla marketingově také využít identifikace masa podle povinně uváděné země původu. Udělali jsme si mimo jiné také interní analýzu aktivního zemědělce za celou EU27. Například Skotsko postupuje velmi přísně - zemědělec musí obchodovat svou produkci a hospodařit udržitelným způsobem, živočišná produkce musí mít finální produkt, jako je maso či vlna. Německo má požadavek speciálního zemědělského penzijního pojištění. Holandsko systém podmiňuje členstvím v obchodní komoře s obratem minimálně 10 tis. euro ročně. Inspiraci tedy pro naše MZe máme, protože součtem těchto „drobností“ přicházíme k velkým číslům, která nás znevýhodňují v plné konkurenceschopnosti. Představenstvo Agrární komory České republiky se z uvedených důvodů shodlo na tom, že vyjadřuje podporu MZe v další

činnosti související s plněním požadavků AK ČR. Zároveň je však nespokojeno s průběhem realizace požadavků a požaduje urychlení přípravy všech navržených programů, které by měly zemědělcům pomoci současnou kritickou situaci na trhu překlenout. Souběžným požadavkem k ministerstvu je svolání jednání zástupců chovatelských a pěstitelských svazů, s cílem kompenzovat újmu způsobenou letošním nepříznivým vývojem počasí. K řešení je dále upřesnění podmínek dalších kol Programu rozvoje venkova, rozdělení prostředků z navýšení kofinancování, redefinice LFA oblastí a mnoho dalších témat. Pokračuje také náš boj o zákon k významné tržní síle, jak jsme slyšeli na Živitelce, za novelu se jménem svým i jménem vlády postavil premiér Bohuslav Sobotka, tak nyní zbývá bitvu dokončit. Agrární komora proto opětovně nabídla ministerstvu svoji spoluúčast, protože naše dlouholeté zkušenosti ukazují, že nejtěžší je právě přetavit politická vyjádření a ústní podporu v praktická každodenní řešení.

Úřad AK ČR Praha

PASIVITA EVROPSKÝCH POLITIKŮ PŘINUTILA ZEMĚDĚLCE DEMONSTROVAT V BRUSELU VELKÁ ZEMĚDĚLSKÁ DEMONSTRACE V BRUSELU 7. ZÁŘÍ BYLA PRO ZÚČASTNĚNÉ NEZAPOMENUTELNÝ ZÁŽITEK. STOVKY TRAKTORŮ A TISÍCE LIDÍ V CENTRU BRUSELU PRAKTICKY ZE VŠECH ZEMÍ EVROPSKÉ UNIE PŘEDVEDLY OHROMNOU SÍLU EVROPSKÝCH ZEMĚDĚLCŮ, KTEŘÍ ZASE JEDNOU TÁHLI ZA JEDEN PROVAZ. NA TÉTO DEMONSTRACI SE ZDÁLO, ŽE JSOU VŠICHNI JEDNOTNÍ A CHTĚJÍ PO UNII RYCHLE VYŘEŠIT KRIZI V MLÉCE A DALŠÍCH CITLIVÝCH KOMODITÁCH. První jednání nedopadlo podle představ Následné mimořádné jednání Rady Evropské unie pro zemědělství a rybářství žádné řešení nepřineslo. Mohlo to být způsobené zdravotní indispozicí eurokomisaře pro zemědělství Phila Hogana, nebo tím, že zase tak velcí kamarádi v rámci Evropské unie nejsme. Navržená mimořádná podpora v úrovni 500 milionů eur je pro řešení krize v rámci EU poměrně málo. Přesto bych na tomto místě chtěl poděkovat českému ministrovi zemědělství Marianu Jurečkovi za to, že se snažil na jednání Rady prosadit navýšení cen intervenčního nákupu a zavedení exportních dotací do třetích zemí. Tato opatření by krizi skutečně pomohla vyřešit. K české straně se přidali ministři z nových zemí Evropské unie, proti byli hlavní hráči ze starých zemí – Němci, Francouzi, Nizozemci, Dánové i zástupci Evropské komise. Požadují, aby nerovnováhu mezi poptávkou a nabídkou vyřešil trh. Proč? Že by se báli Světové obchodní organizace? To zřejmě ne, spíše chtějí, aby se v nových zemích unie výroba mléka snížila a původní země unie mohly pohodlně

2

5 > 2015

exportovat hotové výrobky. A to je třeba si uvědomit a o to pevněji stát za vlastními požadavky. Pozitivní výstup z jednání Rady je, že se projednávalo zavedení regulace chování obchodních řetězců na evropské úrovni. To je zásadní a posiluje to mandát naší Poslanecké sněmovny ke schválení zákona o významné tržní síle. Rozdělení peněz pro nás nakonec vypadá slibně Na dalším jednání zemědělské Rady v Lucemburku 15. září, které bylo také provázeno velkými protesty zemědělců, se podařilo vyjednat naší delegaci v čele s ministrem Jurečkou velmi výhodnou obálku podpory pro Českou republiku. Z celkového balíčku na podporu dojných krav 420 milionů euro jsme získali 11,2 milionů euro a to je při kurzu 27,5 Kč/ euro cca 308 mil. Kč. Je to o 57 % více, než by vycházela obálka při stejné podpoře na litr vyprodukovaného mléka v celé EU. Je to způsobeno tím, že je u nás bohužel nižší cena mléka, než je průměr v EU, ale i tím že naši zástupci při jednání odvedli dobrou práci. Na jednu dojnou krávu by tak mělo vycházet

Foto: archiv AK ČR cca 850 Kč. Pro porovnání na Slovensku vychází na krávu 490 Kč a v Polsku je to obdobně. Důležitý je požadavek na možnost dorovnání do 100 % této částky ještě z národních peněz a to by pak představovalo dotaci cca 1700 Kč na krávu. Ministerstvo s tímto doplatkem počítá

a v současné době se chystá potřebná legislativa na unijní i národní úrovni. Je třeba, aby tyto peníze byly vyplaceny bez zbytečné administrativní zátěže a rychle, nejlépe do konce tohoto roku.

Bohumil Belada, viceprezident AK ČR


ZPRAVODAJ

SEMINÁŘ K SUCHU POMŮŽE ROZHÝBAT DALŠÍ CESTY ŘEŠENÍ DNE 24. ZÁŘÍ PROBĚHL V POSLANECKÉ SNĚMOVNĚ POD ZÁŠTITOU ZEMĚDĚLSKÉHO VÝBORU A AGRÁRNÍ KOMORY ČESKÉ REPUBLIKY SEMINÁŘ NA TÉMA „PŘÍNOSY GENERELU VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ KRAJINY ČESKÉ REPUBLIKY A INTEGROVANÉHO SYSTÉMU SLEDOVÁNÍ SUCHA V ZEMĚDĚLSTVÍ, LESNICTVÍ A VODNÍM HOSPODÁŘSTVÍ. SEMINÁŘE SE ZÚČASTNIL MIMO JINÉ MINISTR ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČR RICHARD BRABEC, NÁMĚSTEK MINISTRA ZEMĚDĚLSTVÍ ALEŠ KENDÍK A ŘEDITELKA STÁTNÍHO POZEMKOVÉHO ÚŘADU SVATAVA MARADOVÁ. ZA AGRÁRNÍ KOMORU ČR BYL PŘÍTOMEN JEJÍ PREZIDENT MIROSLAV TOMAN A DALŠÍ ČLENOVÉ VEDENÍ. Zástupcům z řad zemědělské veřejnosti, výzkumných ústavů a státní a územní samosprávy byl představen projekt Generel vodního hospodářství krajiny České republiky, jehož cílem je realizovat opatření, která zajistí ekologické a ekonomické využití vody v krajině. Představen byl také program integrovaného sledování sucha Intersucho, který sleduje aktuální relativní nasycení půdy a dopady sucha na vegetaci a zemědělcům poskytuje například predikci dalšího vývoje sucha a také predikci výnosů polních plodin a kondici travních porostů. Z diskuze vyplynulo, že klimatické výkyvy a jejich negativní projevy, jako je zvýšení průměrné teploty a změna rozložení srážek v čase, z toho vyplývající přívalové deště, povodně, nebo naopak sucho, budou v blízké budoucnosti nejspíš stále častější. Česká republika je přitom důležitým rozvodím a výzvou je tak především udržení vody v krajině a její hospodárné využití pro potřeby běžné populace, ale také průmyslu a zemědělství. Proto je nutný komplexní pohled a užití legislativních, dotačních a organizačních opatření, nutná je spolupráce dotčených rezortů, výzkumné sféry a zemědělské veřejnosti, technické prvky, jako jsou nádrže či přehrady a přírodě blízká opatření, které reprezentují mokřady, remízky a rybníky. Nutné je také více přizpůsobit zemědělskou výrobu modelům, které lze očekávat. Svůj význam zde má návrat živočišné výroby, změna osevních postupů v rostlinné výrobě, šlechtění suchu odolných hybridů polních plodin, či lepší využití stávajících i nových závlahových systémů. Rok 2015 jasně ukázal, že zemědělské sucho představuje problém zejména pro speciální plodiny a pro zemědělce, kteří nemají svá pole pod závlahou. Ale jsou zde i oblasti, kde se se závlahou vyskytly problémy spočívající například v zákazu jejich využívání, či historicky špatná údržba soustav. Mezi požadavky zemědělců proto musí být zahrnuty taková legislativní opatření, která vyřeší majetkové vztahy, odpovědnost za správu rozvodné sítě

Foto: archiv AK ČR závlahového systému, obnovu státní správy meliorací, povolení čerpat vodu pro citlivé polní plodiny, ale také technická opatření vhodně podpořená dotačními mechanismy směřujícími na budování nádrží, vrtů, studní, zadržování srážkové vody, obnovu melioračních systémů, nebo využívání úsporných kapkových závlah. Cílem je zajištění dostupnosti závlahové vody v nejkritičtějším období vegetace při extrémním suchu. Zaměřit se souběžně musíme také na celý koncept řešení hospodaření s vodou v krajině. Ministerstva zemědělství a životního prostředí by neměla zapomínat na jeden ze zásadních významů řešení problému sucha a retence vody v krajině. Tím je zajištění dostatečného množství vody pro zemědělské, lesní,

ale i vodní hospodaření, které bude s vodou ekonomicky a ekologicky nakládat, zhodnocovat ji a vracet, a tím také přispívat k jejímu cyklu v krajině, včetně dalšího využití například pro rekreaci. V gesci Státního pozemkového úřadu je připravován již zmíněný Generel vodního hospodářství, který mimo jiné reaguje na programové prohlášení vlády v oblasti eliminace povodní a zajištění potravinové soběstačnosti. Generel doplňuje a precizuje vládou přijatý materiál Příprava realizace opatření pro zmírnění negativních dopadů sucha a nedostatku vody a dále také pomocí multikriteriálního hodnocení definuje oblasti extrémně ohrožené suchem a dalšími negativními projevy klimatických změn. Na základě diskuze ze semináře Zemědělský výbor

Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR doporučuje ministerstvu zemědělství a vládě ČR zvýhodnit tyto oblasti v bodovacích kritériích v rámci pravidel poskytování dotací z Programu rozvoje venkova v opatření 4.1.1 Investice do zemědělských podniků. Dále zahájit projekt proveditelnosti závlahové soustavy v nejohroženějších oblastech ČR, ve zkráceném legislativním procesu přijmout zákon o prodeji zemědělské půdy a přijmout novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu. Uskutečněné jednání tedy hodnotíme jako přínos pro další cesty efektivního řešení klimatických dopadů do každodenního zemědělského hospodaření s eliminací přebytku i nedostatku vody.

Ing. Jan Doležal, Úřad AK ČR Praha

5 > 2015

3


ZPRAVODAJ

NA ZEMI ŽIVITELCE 2015 JSME SE PREZENTOVALI ÚSPĚŠNĚ AGRÁRNÍ KOMORA SE JIŽ TRADIČNĚ JAKO DLOUHOLETÝ PARTNER, ÚČASTNILA SVÝM AKTIVNÍM VKLADEM A SPOLUPRACÍ S VÝSTAVIŠTĚM ČESKÉ BUDĚJOVICE NA ZAJIŠTĚNÍ A PRŮBĚHU LETOŠNÍHO ROČNÍKU MEZINÁRODNÍHO AGROSALÓNU ZEMĚ ŽIVITELKA, JEHOŽ 42. ROČNÍK SE USKUTEČNIL MEZI 27. SRPNEM A 1. ZÁŘÍM.

Foto: archiv AK ČR upřednostnili kvalitní a chutné české potraviny. V následné uzavřené diskuzi se členy představenstva AK ČR a dalších přizvaných hostů se posléze věnoval odbornějším tématům a reagoval také na vznesené podněty a názory na současné problémy zemědělství a venkova jako je komplexní hospodaření člověka v krajině, péče o vodní zdroje, lesy a využití dřeva, či aktivity ve vztahu k ochraně přírody.

Partner AK ČR pro propagaci mléka Díky nabitému odbornému i kulturnímu programu a také díky příznivému počasí si na výstavní plochy našlo cestu opět přes sto tisíc návštěvníků. S potěšením pak musíme konstatovat, že zájem o ní projevili také současní vrcholní čeští politici, včetně prezidenta republiky, premiéra a dalších členů vlády, z nichž naprostá většina tuzemské zemědělce a potravináře podpořila a ocenila. Doufejme, že tato podpora jim zůstane také v jejich následné práci pro tyto sektory, protože témat k řešení je stále hodně. Zemi živitelku zahájil prezident Zeman V den slavnostního zahájení se části programu účastnil vedle dalších čestných hostů také Miloš Zeman, který ve svém vystoupení vyzdvihl význam práce zemědělců a potravinářů pro celou naši společnost. Uvedl, že tyto sektory jsou jediné, na kterých naše společnost existenčně závisí a jako takové musí dostat nejenom finanční, ale i morální podporu, a to právě i v případě výjimečných událostí, kdy o to více nabývá na významu hospodaření s vodou. Apeloval zároveň na spotřebitele, aby v obchodech

4

5 > 2015

Představenstvo projednalo stav sektoru za účasti ministra Dne 28. srpna se v rámci výstavy Země živitelka uskutečnilo jednání představenstva a dozorčí rady Agrární komory, kterého se účastnil ministr zemědělství Marian Jurečka s doprovodem svých náměstků. Dalšími hosty byl Martin Šebestyán, ředitel Státního zemědělského a intervenčního fondu, Martin Karban, ředitel Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu, Jiří Hrbek, ředitel odboru Českého statistického úřadu a zástupci komerčních partnerů. V úvodu prezident AK ČR a PK ČR Miroslav Toman předal ministrovi zemědělství souhrn požadavků k řešení situace v sektoru, především pak v živočišné výrobě. Jak prezident Toman uvedl: „Prioritním cílem je zachování chovů dojeného skotu v systému zemědělského hospodaření, protože jde o sektor naprosto zásadní z pohledu na ekonomiku podniků i vlivu na krajinu či zaměstnanost. Inspiraci pro nové cesty pomoci jsme hledali v zahraničí a přebíráme tak systémy, které například na Slovensku, v Belgii či Holandsku fungují.“ Proto komora požaduje zpracování a schválení nového dotačního programu na podporu mléka přes pokrytí nákladů

na vedení evidence zvířat nebo rozšíření programu a zvýšení podpory kontroly užitkovosti skotu. Dále schválení nového dotačního program na podporu mléka formou zapravování organické hmoty do půdy. Je potřebné urychlit a uvést do praxe připravené programy Q1 kvality mléka a národní animal welfare, máme zájem otevřít tzv. zelenou naftu pro živočišnou výrobu, urychlit výplatu podpor pro méně příznivé oblasti či na úrovní Evropské komise a komisaře Phila Hogana dále požadovat zvýšení intervenčních cen mléčných komodit tak, aby tyto ceny více reagovaly na výrobní a vstupní náklady s možností pružnější adaptace na aktuální tržní výkyvy. Zavést lze exportní subvence na národní i unijní rovině a s využitím diplomatických kontaktů hledat nová odbytiště pro místní produkci. Více by se měly podpořit programy zaměřené na propagaci spotřeby tuzemské produkce mléka a mléčných výrobků. Zájem máme o pravidelný monitoring výrobních a dalších podpor ve vybraných členských zemích EU a to jak z evropských, národních, případně regionálních zdrojů. Ministerstvo zemědělství musí zapracovat na schválení nového podpůrného programu – národní welfare pro prasata a drůbež, jako náhrada za neuskutečněné programy v rámci Programu rozvoje venkova. Mezi nové požadavky patří zpracování analýzy Programů rozvoje venkova vybraných zemí EU 15 a Polska z hlediska podpory živočišné výroby a poznatky aplikovat v rámci připravované aktualizace PRV v roce 2017. Zájem máme také na vytvoření vhodných podmínek pro podporu odbytových družstev a motivovat tak zemědělce k účasti v nich, například preferenčními kritérii PRV. Trváme také na nové formulaci definice aktivního zemědělce z pohledu podílu výše tržeb ze zemědělské prvovýroby a výše dotací a na tyto pak směrovat podpory pro výrobu a zpracování s přidanou hodnotou. V rámci činnosti a v gesci MZe ve spolupráci s celní a veterinární správou vzešel požadavek posílit a zpřísnit kontrolu dovážených potravin na úroveň, která je běžná v sousedních státech. Nezbytné je podpořit zákon o půdě, který by měl ochránit domácí aktivní zemědělce před zahraničním spekulativním kapitálem. Samostatnou kapitolou je podpora přijetí novely zákona o významné tržní síle a aktivní výstupy proti obchodním řetězcům, které otevřeně preferují zahraniční

produkci před tuzemskou a zároveň deklarují svoje „češství“ a matou tak naše spotřebitele. Komplexně je nezbytné řešit problematiku hospodaření s vodou jak ve vztahu k ochraně životního prostředí, tak ve vztahu k zachování rozměru zemědělské produkce a soběstačnosti. Urychleně aktivovat zásady poskytování podpory za ztráty způsobené nepříznivými klimatickými jevy prostřednictvím Fondu nepojistitelných rizik a zároveň podpořit marketingový fond pro propagaci české produkce, který by byl financován jak z vlastních zdrojů zemědělců pravidelnými odvody vázanými například na jednotku produkce, tak státem. Prezident Toman deklaroval, že v případě, že nedojde k urychlenému naplňování těchto požadavků, bude Agrární komora reagovat všemi dostupnými prostředky. Ministr zemědělství Jurečka podpořil aktivity Agrární komory a přivítal návrhy a možnosti nových programů s tím, že ministerstvo se bude snažit vyjít vstříc v jejich řešení. Podporu zemědělcům a potravinářům vyjádřil také premiér Sobotka V sobotu 29. srpna se pak konaly Národní dožínky, které přijel podpořit také Bohuslav Sobotka, předseda vlády České republiky. Ten ve svém vystoupení poděkoval zemědělcům za celoroční poctivou práci a uvedl: „Zemědělství nikdy v historii nebylo jenom podnikáním, vždy to bylo především hospodaření a péče o krajinu. I díky tomu, že se české ekonomice daří, je velmi důležité, aby se dařilo také našim zemědělcům. Proto se vláda snaží vytvářet náležité podmínky, jako bylo například obnovení programu zelené nafty.“ Dále pokračoval v tématu předložení novely zákona o významné tržní síle: „Mohu říci, že to je opravdu velká bitva. Řetězce se brání, abychom novelu prosadili, a v parlamentu nasazují všechny možné prostředky.“ Jak ale slíbil, je vláda připravena novelu zákona o významné tržní síle prosadit tak, aby obchodní řetězce nediskriminovaly české zemědělce a české a moravské potravináře. Dále se věnoval také problematice koncepčního řešení dopadů klimatických změn s tím, že je nezbytné připravit opatření, díky kterým se naše krajina vyrovná s riziky sucha a nedostatku vody, a to především přes schopnost vodu zadržet.

Úřad Agrární komory ČR Praha


ZPRAVODAJ

AGRÁRNÍ KOMORY SE SEŠLY NA SLOVENSKU VE DNECH 8. A 9. ZÁŘÍ TOHOTO ROKU SE NA SLOVENSKU, V ČERVENÉM KLÁŠTORU USKUTEČNILO DALŠÍ JEDNÁNÍ AGRÁRNÍCH KOMOR ZEMÍ VISEGRÁDSKÉ ČTYŘKY. HLAVNÍM TÉMATEM JEDNÁNÍ BYLA POKRAČUJÍCÍ KRIZE V KOMODITĚ MLÉKO. CENA MLÉKA V ČLENSKÝCH STÁTECH EVROPSKÉ UNIE KLESÁ VÍCE NEŽ 19 MĚSÍCŮ. Nejnižší cenu za svoje mléko přitom zemědělci dostávají v zemích EU 13 (státy, které do Unie přistoupili po roce 2004). Na vině je především loňské vyhlášení ruského embarga a ukončení režimu mléčných kvót. Byl tak vyvolán převis nabídky nad poptávkou, který dlouhodobě tlačí ceny směrem dolů. Jelikož se v obou případech jedná o důsledky politických rozhodnutí orgánů Evropské unie, za které doposud platili pouze zemědělci, měli by odpovědní politici přijmout rozhodnutí, které negativní cenový trend zvrátí, a kterým budou zemědělcům jejich ztráty kompenzovány. Tuto příležitost měli ministři zemědělství EU na mimořádném jednání v pondělí (7. září). Na podporu farmářů byla na tento den svolána demonstrace, na které se podílela také Agrární komora České republiky. Přestože demonstrace paralyzovala Brusel a měla velký ohlas v domácích i světových médiích, výsledky jednání pro nás ani další země Visegrádské skupiny nejsou přijatelné. Navrhovaný balíček 500 milionů euro, které bude navíc třeba rozdělit také do sektoru produkce vepřového masa, ovoce a zeleniny, nelze zhodnotit jinak než „zoufale málo a zoufale pozdě“. Ztráty zemědělcům tak bude alespoň prozatím nutné kompenzovat z národních zdrojů, hostitelská Slovenská potravinárská a polnohospodárská komora uvedla, že je s ministrem Jahňátkem a premiérem Ficem blízko dohody, která by zemědělcům po nutnou dobu ročně přinesla 100-150 euro na dojnici. Prioritou je především udržení současné úrovně stavu dojnic a zaměstnanosti v sektoru. Zemědělce tento rok přitom neohrožují jen nízké prodejní ceny komodit, ale také následky dlouhotrvajícího sucha, které postihly především kukuřici, cukrovou řepu a pícniny. Výpadek příjmů tak v mnoha případech bude doprovázen nárůstem nákladů na krmivo pro hospodářská zvířata. Sucho však nepostihlo jen krmivovou základnu, ale negativně se podepsalo na výnosech speciálních komodit, jako jsou brambory, chmel, ovoce a zelenina, vinná réva a květinářská a školkařská výroba. Produkční plochy speciálních plodin sice nejsou veliké,

ale jejich význam pro stabilitu a konkurenceschopnost sektoru je nepopíratelný. V sousedním Polsku si to dobře uvědomují, a proto tamní vláda připravila mimořádné opatření pro zemědělce postižené suchem, na které bude prozatím vyčleněno 2,5 miliardy korun (380 milionů zlotých). Podmínkou je prokazatelné

vypláceny do konce tohoto roku. Zástupci maďarské komory na jednání uvedli, že se tamní zemědělci stali svým způsobem rukojmími mezinárodní politiky. Vzhledem k ruskému embargu a zrušení kvót se Maďarsko potýká s třetí nejnižší cenou mléka v Unii. Vinou špatné mezinárodní bezpečnostní situace

PROBLÉMY, SE KTERÝMI SE POTÝKAJÍ ZEMĚDĚLCI V POLSKU, MAĎARSKU, NA SLOVENSKU A V ČESKÉ REPUBLICE JSOU I PŘES NÁRODNÍ SPECIFIKA DOST PODOBNÉ A SPOLEČNÝ TLAK TĚCHTO ZEMÍ TAK ZESILUJE JEJICH POSTAVENÍ. poškození suchem, které způsobilo minimálně 30% ztrátu na produkci. Žádosti přijímá polské ministerstvo zemědělství a rozvoje venkova do konce měsíce září s tím, že podpory budou zemědělcům

na Středním východě je v posledních měsících Maďarsko ochromeno přívalem uprchlíků, kteří na jedné straně představují pro stát další neplánované výdaje (které chybí právě i pro krizí postižený

sektor zemědělství) a na straně druhé často přímo na polích ničí na své cestě za lepším životem úrodu ovoce a zeleniny, ale i další plodiny jako hrách nebo slunečnici. V současné době také na české vládě záleží, jak se k současné situaci postaví. Pokud nebude schopno ministerstvo dojednat zvýšení pomoci financované z rozpočtu Evropské unie, bude muset podobně jako Polsko nebo Slovensko sáhnout do národních zdrojů. V opačném případě dojde ke snížení stavu dojnic a především ke ztrátě konkurenceschopnosti domácího sektoru živočišné výroby nejen směrem k západním členským zemím EU, ale také právě k sousednímu Polsku a Slovensku.

Ing. Jan Doležal, Úřad AK ČR

Foto: archiv AK ČR

5 > 2015

5


ZPRAVODAJ

STAČÍ NEDĚLAT CHYBY

NA POLOŽENOU OTÁZKU, JAK SE ODLIŠUJE SKVĚLÁ FIRMA OD PRŮMĚRNÉ, NENÍ NĚKDY AŽ TAK TĚŽKÉ ODPOVĚDĚT. MŮŽE TO BÝT I ZCELA BANÁLNÍ, PROTOŽE NA VINĚ JE TŘEBA GIGANTICKÉ EGO ŠÉFA ČI DŮVODY POPISOVANÉ NÍŽE. TAKOVÉTO CHOVÁNÍ ŠÉFŮ VEDE VE SVÝCH DŮSLEDCÍCH K PRŮMĚRNOSTI, I KDYŽ TO, BOHUŽEL ČI BOHUDÍK, NENÍ HNED ZŘEJMÉ.

Zleva doprava Ing. Zdeněk Kubiska, generální ředitel ZZN Pelhřimov - TOP 10, MR 2014, Ing. Jaroslav Mikoláš, jednatel spol. Lupofyt - TOP 10, MR 2006, Ing. Václav Klejch, předseda představenstva ZD Dolní Újezd -TOP 10, MR 2009, Ing. Ludmila Koucká - ČMA, Manažerka roku 2002, Ing. Jiří Zelenka, předseda ZD Krásná Hora – absolutně nejlepší Manažer roku 1994, Ing. Martin Pýcha - předseda ZS ČR, Ing. Karel Žďárský, generální ředitel spol. Farmet Česká Skalice – absolutně nejlepší Manažer roku 2013 a PhDr. Ing. Jaroslav Šubrt – ZS ČR, hodnotitel manažerů od roku 1993, firemní sociolog. Foto archiv ZS ČR. Změnové chování Které chyby například odlišují vynikající firmy od, eufemisticky řečeno, méně vynikajících? Uvedeme alespoň čtyři: 1. Organizace si dává mnoho cílů, nebo žádné. V případě mnoha cílů někdy stačí pouhá jejich redukce, vede to pak k větší soustředěnosti a v důsledku toho umožňuje dotahovat úkoly do konce. Jak říká klasik managementu Stephen Covey, že většina stresu nepochází z toho, že toho máme moc, největší stres pochází ze všeho započatého a přitom nedokončeného. Někdy jsou zaměstnanci zapojováni ne do vždy promyšlených projektů, někdy si připadají jako pokusní králíci; 2. Firma nemá exaktně definovaného zákazníka či zákazníky, když, tak velmi vágně. Přitom platí, že kdo propadne jednostrannosti, stává se dříve či později zajatcem své sebestřednosti a vlastní pýchy a realitu nezobrazuje pravdivě. Je třeba se vyvarovat toho, co říkal J. W. Goethe a to, že věci na kterých záleží nejvíce, by neměly být vydány na milost těm, na kterých záleží nejméně či nezáleží vůbec; 3. Firma nemá jasnou prioritu. Někdy šéfové mají jakoby nosnou vizi do budoucna, nicméně stále mlží v důležitých věcech organizace a nesoustředí se na řešení skutečných problémů. Rada zní, dívat se jim pod ruce raději a mikroskopem; 4. Šéf zná cíl, ale nemá plán realizace. Bohužel samo oznámení cíle nedá věci zázrakem do pohybu. Řízení změn musí probíhat zcela jinak, například konkrétní odpovědnost, jasně

6

5 > 2015

definované úkoly, harmonogram jejich plnění atd. Vše by mělo směřovat k tomu, aby úspěch byl pravidelný, opakovatelný a předvídatelný. S tím souvisí stanovená, tzv. změnová strategie - zastavit sestup, stabilizovat firmu, nastartovat vzestup, rozšířit růst, tedy diversifikovat aktivity a dostat organizaci na trajektorii vzestupu. Sedm chyb Řada manažerů si teprve postupně uvědomuje, že rozumová a emoční inteligence jsou dvě různé entity. Ukazuje se, že ideální je stav, kdy obě jsou v rovnováze, možná lepší je stav, kdy emoční inteligence převažuje, ne naopak. Dnes je ale již řada šéfů, co si zbytečně najímá za nemalé peníze kouče. Lepší je však stav, když si budou dávat zpětnou vazbu, stačí se ji nebát. Je třeba si být vědom toho, že o čem víte, můžete ovládat. To, o čem nevíte, ovládá vás. Mohou se tedy sami zbavovat, z reality odpozorovaných, vlastních chyb. Mezi zásadních sedm chyb, které jsou odpozorovány za 22 let soutěže manažer roku, které též diagnostikují sociální (emoční) inteligenci, která je mnohdy důležitější než inteligence rozumová (kognitivní), patří to, že vedoucí pracovníci dusí: 1. Nadšení, a to například neúctou k lidem, nehledáním neformální zpětné vazby; 2. Emoce necitlivým přístupem bez vnímavosti, tedy empatie; 3. Komunikaci, například tím, že neusilují o dvousměrnou komunikaci, obecně ji omezují; 4. Angažovanost tím, že lidem diktují jejich indivi-

duální cíle, omezují účast na rozhodování; 5. Odměňování tím, že odměňují špatné věci (ve fungující firmě je třeba správně odměňovat, správné lidi, ve správný čas); 6. Kulturu, firemní kultura je jedním ze subsystémů, které jsou v organizaci přítomny a ovlivňují výkonnost organizace, viz budování firemní kultury. Jen podotýkám, že mezi firemní kulturou a strategií firmy existuje oboustranně determinující vztah; 7. Důvěru tím, že není příkladem procedurální spravedlnosti, čestnosti a důvěry k ostatním. Jde o soulad slov s činy, tedy transparentnost a předpověditelnost. Toto je sedm zásadních chyb, které souvisí se sociální inteligencí. Ty mohou totiž pomalu, ale jistě rozkládat jakoukoli firmu. Ale ví-li šéf firmy o těchto potenciálních chybách, je schopen je eliminovat. Firemní kultura Každá firma či organizace má svou vlastní kulturu, což je určitý a charakteristický soubor norem, hodnot, zvyklostí a tradic. To vše se promítá do vnějšího prostředí, ale i do chování zaměstnanců uvnitř. Tento nepsaný systém firemních hodnot související s očekávaným chováním zhusta ovlivňuje výkonnost zaměstnanců více, než formální pracovní řády a pokyny. Zdá se však, že ne vždy si firmy svou specifickou kulturu uvědomují a zdaleka ne vždy ji záměrně vytvářejí. Máli organizace dobrou firemní kulturu, lze to většinou poznat poměrně rychle. Stačí k tomu málo, zpravidla například krátký

kontakt s několika pracovníky. I když si každá firma vytvoří svou specifickou kulturu, je v zásadě možné, při hodnocení její úrovně, uvést určité zobecnění. Základním znakem je, že firma funguje jako tým, kde si vzájemně důvěřují, navzájem se podporují a společně usilují o dosažení firemních cílů; případná kritika firemních postupů vyústí ve snahu o nalezení konstruktivního řešení; pracovníci mají snahu firmu propagovat navenek; za samozřejmé se považuje sdílení základních důležitých informací s ostatními a naopak; podpora při dosahování společných cílů, pokud však vedení firmy vidí svou úlohu při řízení více jako řízení prostřednictvím jen příkazů a sankcí, je něco špatně. Podle těchto kritérii se řada věcí projasní, mnohé z toho může i diagnostikovat stav jakékoli firmy. V budoucnu budou úspěšné pouze ty firmy, co podporují spolupráci, rozvoj lidí a sdílení zkušeností. Firmy, kde se to opomíjí, nemají dlouhou perspektivu. Strategické řízení Z praxe se ukazuje, že strategické řízení je potřebné i v zemědělství, vedle velkých i pro malé a střední firmy. Uvádí se, že 75 % těchto firem se řídí pouze intuitivně, dlužno říci, že řada z nich ne neúspěšně. Co je, ale v zásadě problém, je skutečnost, že často preferují pohled jen na jedno čtvrtletí, v lepším případě na několik čtvrtletí dopředu. Co je nesporné, je to, že strategické řízeníve změnovém období vede firmu k systematičtějšímu pohledu na sebe samu i na prostředí, ve kterém funguje, co chce dosáhnout v dlouhodobějším časovém horizontu 5 až 10 let. Změna strategie musí souviset se změnou myšlení lidí, kteří tomu musí věřit, proto je třeba vlastní lidi nemanipulativně přesvědčit. Jeden z manipulativních rysů, je např. to, že situace k ovlivnění je pojednána zcela jednoznačně, ale v životě není nic černobílého. Ale pokud v organizaci věnujeme hodně energie a času vytváření poselství „kdo nejde s námi, jde proti nám“ je něco špatně. V těchto organizacích se opírají jen o formální autoritu a respekt je odvíjen pouze od formální pozice. Vše nahrává tomu, aby se uplatnila pouze manipulativní komunikace, která vede ke snižování důvěry. V takovém prostředí se obtížně vyvolává proaktivita, což souvisí se čtyřmi typy „výměn“ v rámci firmy.

PhDr. Dipl. Ing. Jaroslav Šubrt, firemní sociolog, Řídící výbor a Národní hodnotitelská komise soutěže Manažer roku 2015


ZPRAVODAJ

EU A BALÍČEK GLOSÁŘ PRO CHOVATELE

Aneb vážně a převážně nevážně myšlené poznámky k událostem v českém zemědělství

RADA MINISTRŮ ZEMĚDĚLSTVÍ 7. ZÁŘÍ 2015 ROZHODLA O ALOKACI 500 MILIONŮ EURO PŘEDEVŠÍM NA POMOC CHOVATELŮM DOJENÝCH KRAV. Z BALÍČKU JE VŠAK MENŠÍ ČÁST URČENA TAKÉ CHOVATELŮM PRASAT A PĚSTITELŮM OVOCE A ZELENINY. Na dalším jednání Rady pro zemědělství a rybářství 15. září v Lucemburku rezortní ministři osmadvacítky rozhodli o rozdělení balíčku mezi jednotlivé členské státy. Evropská komise si jakožto vrcholný výkonný orgán unie vzala na starost faktickou realizaci balíčku, včetně politických rozhodnutí, která z něj vyplývají. Komise také pečlivě sleduje situaci na trhu s vepřovým masem a je připravena případně posílit podporu pro soukromé skladování. To mimo jiné vyplývá z pravidel dalších opatření souvisejících s již dříve schváleným balíčkem. Pravidla byla minulý týden představena expertům z členských států a k formálnímu schválení dojde pravděpodobně v příštích dnech či týdnech. Největší část balíčku představuje okamžitá cílená podpora v hodnotě přibližně 420 miliónů euro, které jsou ve formě národních obálek pro jednotlivé členské státy určeny především k řešení krizové situace na trzích s mlékem a vepřovým masem, tedy těch, které byly v minulém roce nejvíce postiženy propadem. Již prvního října navíc bylo schváleno prováděcí nařízení Komise, které členským státům umožní větší flexibilitu ve vyplácení záloh na přímé platby a nárokových plateb (LFA) z Programu rozvoje venkova. Toto opatření by mělo především pomoci stabilizovat hospodaření chovatelů dojených krav, kteří se letos potýkali

s problémy s provozním financováním. Dalšími opatřeními, které by mohly stabilizovat situaci na trhu, je navýšení podpory pro soukromé skladování vybraných mléčných výrobků a posílení prostředků na propagaci unijní produkce mimo území EU, a to o 30 miliónů euro.

Foto: Nina Havlová

EU poroučí ovoci a zelenině Komise rovněž zveřejnila 1. října nové prováděcí nařízení, které poskytuje větší flexibilitu členským státům vyplácet dříve větší podíl než obvykle z přímých plateb SZP a plateb na plochu z rozvoje venkova. Kromě toho, že Komise dokončila texty vztahující se k zesílené režimy soukromého skladování podpory pro některé mléčné výrobky, chce rovněž řešit nerovnováhu na trhu a zvýšení finančních prostředků na podporu, zejména na trhy mimo EU. Komise se také zavázala nadále pečlivě sledovat trh s vepřovým masem a je připravena k aktivaci rozšířené podpory na soukromé skladování vepřového maso. Generální ředitelství pro humanitární pomoc a civilní ochranu (DG ECHO) ve spolupráci s Generálním ředitelstvím pro zemědělství a rozvoj venkova (DG AGRI) navíc poskytne až 30 miliónů euro na podporu nutričních požadavků uprchlíků na území Evropské unie.

Podle tiskové zprávy COPA-COGECA upravil Jan Doležal, Agrární komora ČR

Někdejší, dnes vysmívané komunistické heslo „poručíme větru, dešti“ má svou novodobou verzi v legislativě Evropské unie týkající se podmínek při uvádění ovoce a zeleniny na trh, kterou by šlo parafrázovat jako „poručíme ovoci a zelenině“. Jednou z mnoha podmínek takzvané standardizace je minimální velikost plodů, což se právě letos týká v naší zemi nejkonzumovanějšího ovoce – jablek. Kvůli suchu mnoho plodů nedorostlo potřebné velikosti, takže se nesmí prodávat, ba ani dodávat do škol, což je podle EU také verze uvádění na trh. Jak se to rýmuje s projektem ovoce do škol a deklarovanou snahou EU podporovat zdravý životní styl, je ve hvězdách.

Dražší, ale naše Od příštího roku zřejmě převezme aktualizaci bonitovaných půdně-ekologických jednotek (BPEJ) od Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půd (VÚMOP) Státní pozemkový úřad (SPÚ). Jedním z důvodů mají být údajně vysoké náklady VÚMOP na tuto činnost. Architekti připravované změny však zřejmě zapomněli na to, že platy zaměstnanců SPÚ jsou vyšší, než platy pracovníků VÚMOP, takže aktualizace v podání SPÚ bude ještě dražší. Ekonomika, byť tato oblast není silnou stránkou ministerstva, tak těžko hraje v této změně roli. Zlí jazykové ale tvrdí, že opatření má nahrát lidoveckým starostům ve snaze snáze vyjmout pozemky ze zemědělského půdního fondu pro své plány poté, co SPÚ přebonituje příslušné BPEJ do nižších kategorií. Za dražší službu se tak může zlevnit půda, která bude následně dražší… asi těžký ekonomický rébus pro vedení ministerstva.

Není nad názorný příklad

Foto: archiv AK ČR

Starostové obcí pod přehradou Orlík, kteří požadují jeho částečné vypuštění, aby tak údajně ochránili obyvatele před budoucími povodněmi, by měli absolvovat instruktážní výlet do okolí

přehrady ještě i v těchto dnech. Pohled na Orlík, jehož hladina díky suchu a stále udržovaném odtoku vody z přehrady, který je vyšší než přítok, klesla zatím o deset metrů, a nebude-li příliš pršet, bude klesat i nadále. Stav dokumentuje celá řada aktuálních fotografií na internetu, podstatné je ale jedno: Pokud by zmiňovaní starostové pod Orlíkem svůj záměr na úkor všech obyvatel a turistů u Orlíka a nad Orlíkem prosadili, vypadal by Orlík ještě mnohem žalostněji, než letos o prázdninách a na podzim.

Ministr sjednotitel Ačkoli je role sjednotitele národa obvykle přisuzována jiným představitelům státu než ministru zemědělství, povedlo se tento složitý proces realizovat právě stávajícímu představiteli zemědělského resortu. Jde o ovšem o poněkud svérázné pojetí, při kterém se podařilo spojit nejen všechny hlavní zájmové organizace působící v zemědělské oblasti, ale i na venkově, včetně živnostníků, Svazu měst a obcí a dokonce církví či vlastníků lesů. Ne však pro politiku resortu, ale proti ní. Tak jednotnou frontu se dosud nepodařilo vytvořit ani žádnému dosavadnímu ministr zemědělství, ale zřejmě ani žádnému jinému vysokému státnímu představiteli.

K čemu bude služební zákon? V současnosti platný služební zákon zřejmě zásadně zkomplikuje osoby a obsazení na postech náměstků na ministerstvech, včetně ministerstva zemědělství. Jde zejména o bod 6 podmínek pro uchazeče o nejvyšší funkce, podle kterého je třeba, aby uchazeč pracoval posledních 5 let ve státní správě, nebo aby v ní pracoval v tomto období nepřetržitě tři roky. To ovšem nesplňuje zhruba polovina nejvyšších představitelů resortu a řada šéfů podřízených organizací. Ministerstvo ale prý už má plán, jak služební zákon obejít. V takovém případě je ale otázkou, k čemu by byl takový služební zákon….

Petr Havel

5 > 2015

7


ZPRAVODAJ

OSLAVILI JSME, ŽE MÁME SKLIZENOU ÚRODU, NA KRAJSKÝCH DOŽÍNKÁCH VE DRUHÉ POLOVINĚ ZÁŘÍ JSME S LIDMI Z PARDUBIC A OKOLÍ OSLAVILI TROCHU NETRADIČNÍM ZPŮSOBEM TO, ŽE ZEMĚDĚLCI MAJÍ PLNÉ STODOLY. PROČ NETRADIČNĚ? ZEMĚDĚLCI SAMI PŘIJELI ZA LIDMI DO MĚSTA. HISTORICKY TO BYLO VŽDY OPAČNĚ A JEN NA VESNICI. PŘI OSLAVÁCH LIDÉ DĚKOVALI SEDLÁKŮM. Teď na našich polích tak oblíbené zelené hnojení. Kvete krásně fialově a lidé nevědí, co je to za plodinu. Dozvěděli jste se ale také kolik litrů mléka je potřeba na kostku másla a jiné zajímavosti.

Foto: autorka Časy se ale mění. Lidé mají potraviny více než se zemědělstvím spojené se supermarkety. Řízky, víc než se stájí plnou růžových čuníků, mají spojené s tácky a foliemi. Na nich jsou už jen úhledně naskládané plátky masa. Na internetu kolují děsivá videa „zvířátek“ z jatek. Vytěsňujeme tyto procesy vědomě. Máme je za něco špatného, děsivého, masového až vražedného. Namletý a ochucený polotovar, hamburger, řízeček, to už je spojováno jen s požitkem. Jenže bez těch procesů by nebyl ani ten tácek s masem na pultech, ani křupavý rohlík. Nebyl by ani pecen chleba, který zvoní, když na něj poklepete. Je upečený z čerstvého kvásku jako dřív. Neobejde se nic bez traktorů na silnici, které zdržují provoz v době žní. Nejde to oddělit na něco hezkého a čistého. Přísloví, že bez práce nejsou koláče, platí doslova a do písmene i v zemědělství. Dobroty jako je zmiňovaný kváskový chléb, ale i med, koláče, perníky, masné výrobky, zpracované ovoce a čerstvou zeleninu bylo včera možné ochutnat a koupit na Pernštýnském náměstí. Návštěvníci měli možnost nejen vidět

8

5 > 2015

to nejlepší z produktů Pardubického kraje. Úplně poprvé se při této příležitosti oficiálně vyhlašovali nejlepší výrobci. K dispozici byly katalogy s jejich seznamem včetně výrobků, se kterými bodovali. Pokud někdo nestihl ochutnat, mohl se dozvědět, kam a ke komu si pro dobroty může zajet. Trhy zpestřily i rukodělné výrobky jako byla mýdla nebo oblečení a šperky. Malé i velké kluky a možná nejen je, fascinovala těžká technika. Mnohdy jsou traktory lépe vybaveny než naše osobní auta. Na druhou stranu také pracovníků v zemědělství ubylo a takováto „mašina“ je vlastně nahradila. Ten, kdo moderní stroj obsluhuje, musí mít velké technické a mnohdy i počítačové dovednosti. Kdo viděl příjezd nebo naopak odjezd techniky, byl fascinován například skládáním hydraulického žacího ústrojí u kukuřičného kombajnu. Módní trendy se nevyhýbají ani zemědělské technice a traktor v černé vypadal opravdu impozantně. Výkony traktorů jsou v řádech stovek koní. Kdo nostalgicky vzpomíná, a má radši historii, mohl se svézt v kočáru.

Jeden takový odpoledne táhl Jack a kobyla Jolana. Návštěvníci se svezli na nádvoří zámku, které bylo převážně o tradicích. Nechyběl bohatý program pro rodiny s dětmi. Prezentovaly se odborné školy, a to až do pondělního odpoledne. Školy na tradice sice navazují, ale jsou ukázkou dnešní, moderní doby. Vždyť právě ony musí připravit mladé lidi, kteří budou chtít pracovat i v našem oboru zemědělství. Na náměstí děti pobavili ušáci, kteří skáčou přes překážky jak do dálky, tak do výšky. Není to dost možná o tradičním chovu králíků, ale je hezké vidět, že děti neztrácejí kontakt se zvířaty. Umí se o ně starat a pracovat s nimi. Více o zemědělství pro děti nabídl Zemědělský svaz se svým stánkem „Zemědělství žije!“. Mohli jste vyzkoušet, jak obtížné je podojit krávu a upřímně řečeno, povedlo se to málokomu. Dnes krávy dojí stroje nebo v některých stájích dokonce roboti. S dětmi si své znalosti mohli proklepnout i rodiče. Třeba jak vypadá semínko žita, lnu a jiných plodin. Jestli byste si nespletli semínko svazenky s kmínem, kdybyste nesměli přičichnout. A cože je ta svazenka?

Celý den jsme poslouchali muziku různých žánrů. Hudební produkci začali velmi šikovní žáci z chrudimské základní umělecké školy. Velmi mne potěšilo, když mi mistr zvukař řekl, že jsme vybrali dobře, protože jim to krásně ladí. Do tradic nás vrátila i cimbálovka Dolňáci. Klasici ocenili revival českého Zlatého slavíka Karla Gotta v podání Josefa Boudy. Dost možná přitáhl nejvíc posluchačů před podium. Den zakončilo vystoupení oblíbené skupiny Buty. Zahrála své nejznámější pecky, ale i ty méně známé z dob začátku své kariéry. Myslím, že samotná kapela Buty musí být spokojená, protože mají posluchače i mezi nejmenšími, kteří předvedli někdy až obdivuhodné taneční kreace. Viděla jsem na vlastní oči i malého Spidermana a jiné pohádkové a filmové bytosti. U stánku České pojišťovny si děti mohly nechat namalovat na obličej, co je napadlo. Vím, že návštěvníky už tolik nezajímá zákulisí příprav takovéto akce, ale musím poděkovat úplně všem, kteří se na Krajských dožínkách podíleli. Ne vždy jsou někde jmenování nebo vidět. Vězte ale, že za tím vším stojí obrovský počet lidí. Nevybíráme žádné vstupné i přesto, že je to akce finančně velmi náročná. Další velké díky tedy patří všem, kdo na akci přispěli. Děláme to pro lidi, aby si uvědomili, že zemědělci jsou tu především pro ně. Pozvání přijali i významní hosté. Nebyl prostor na žádné dlouhé proslovy, ale jen na krátké přivítání. To, že přijeli ve svém volném čase, nás velmi těší. Vnímáme to jako poděkování a vyjádření úcty organizátorům i široké veřejnosti. Už druhý den jsme dostali potěšující odezvy a podněty, které nás motivují k dalšímu zlepšení a novinkám v roce příštím.

Ing. Vanda Rektorisová, ředitelka Regionální agrární komory Pardubického kraje

INZERCE

ZPRAVODAJ

POMÁHÁME VÁM, KDYŽ POČASÍ SKLÍZÍ ZA VÁS

POJIŠTĚNÍ PLODIN Pojištění všech pěstovaných plodin a trvalých kultur Nejširší rozsah pojišťovaných rizik Kvalitní a rychlá likvidace škod

5 > 2015

9


ZPRAVODAJ

ZNEUŽÍVÁNÍ VÝZNAMNÉ TRŽNÍ SÍLY MÁ PŘÍMÉ EKONOMICKÉ DOPADY JAK NA VÝROBCE, TAK I SPOTŘEBITELE ZE STATISTICKÝCH DAT JE PATRNÉ, ŽE OD ROKU 2007 DOŠLO K PROPADU TRŽEB VÝROBCŮ POTRAVIN A NÁPOJŮ V TAKOVÉM ROZSAHU, ŽE TEPRVE V LETOŠNÍM ROCE SE TRŽBY VRÁTILY K ÚROVNI ROKU 2007. U VÝROBCŮ NÁPOJŮ JE SITUACE JEŠTĚ HORŠÍ A TI JSOU V SOUČASNOSTI NA ÚROVNI 80% VÝCHOZÍHO ROKU. JEŠTĚ HORŠÍ JE SITUACE U DOMÁCÍCH TRŽEB, KTERÉ SE ANI U VÝROBY POTRAVIN NEDOSÁHLY PŮVODNÍ ÚROVNĚ A VÝSLEDEK ROKU 2014 JE TAŽEN EXPORTEM, KTERÝ U VÝROBY POTRAVIN TRVALE ROSTE OD ROKU 2008 A ELIMINUJE TAK ČÁSTEČNĚ PROPAD DOMÁCÍCH TRŽEB. U VÝROBY NÁPOJŮ ALE EXPORT STAGNUJE, COŽ SE NA CELKOVÝCH TRŽBÁCH PROJEVUJE NEGATIVNĚ.

Foto: shutterstock.com Naopak, jak je patrné za sledované období, narostly tržby maloobchodních řetězců téměř o dvě třetiny a s výjimkou roku 2010 nikdy meziročně neklesly do červených čísel. Za tak razantním růstem tržeb je kromě pokračující koncentrace trhu, kdy řetězce získávají tržní podíl na úkor nezávislého obchodu, který likvidují, nutno vidět i růst cen potravin, a zvyšování podílu dovozu na zásobování trhu, který se z velké míry realizuje právě přes maloobchodní řetězce. Potvrzuje to obecnou pravdu, že ten kdo

10 5 > 2015

určuje co, a za kolik se na trhu prodává, jsou obchodní řetězce. Pokud bychom do dat ČSÚ promítly „zadní“ marže obchodních řetězců, tj. různé poplatky a bonusy, vypadal by vývoj tržeb ještě hůře. PŘESUN VYTVÁŘENÉ PŘIDANÉ HODNOTY K OBCHODNÍKOVI Opět ze statistických dat je patrný další negativní jev, který přímo ovlivňuje spokojenost spotřebitelů a ohrožuje existenci tuzemských výrobců, zejména

v oblasti malých a středních podniků, což je dlouhodobá stagnace tvorby přidané hodnoty jak ve výrobě potravin, tak nápojů. Přidaná hodnota s drobnými výkyvy u výroby potravin vzrostla za sledované období o cca 10 % a u výroby nápojů stagnovala, zatímco u maloobchodních řetězců vzrostla dvojnásobně. Dochází tedy ke zřejmému přesunu přidané hodnoty od zemědělců a zpracovatelů k obchodníkům, a to formou nejrůznějších slev, bonusů a poplatků. Ve svém důsledku tento efekt podvazuje

investiční a inovační aktivity průmyslu z důvodu nedostatečné tvorby zdrojů a dopadá na spotřebitele omezením nabídky a kvality domácích produktů. RŮST SPOTŘEBITELSKÝCH CEN SE NEPROMÍTÁ DO DODAVATELSKÝCH CEN Z předchozích dat je patrné, že dlouhodobě nerostou tržby ani dodavatelské ceny a přesto je ze sledování statistických dat patrný trvalý růst spotřebitelských cen. Je patrné, že jeho


Vývoj tržeb od roku 2005

Zdroj: ČSÚ 2015

Vývoj přidané hodnoty od roku 2005

ZPRAVODAJ

příčina není ani u dodavatelů, ale ani u vnějších vlivů jako je změna daně z přidané hodnoty nebo spotřebních daní. Z grafu je patrné, že zvýšení DPH na potraviny v roce 2012 se na růstu cen skokově neprojevilo, naopak poklesem cen se projevil počátek krize v roce 2008. Z výše uvedeného je patrné, že za nárůstem cen potravin stojí téměř výhradně nárůst obchodních přirážek řetězců, který dnes dosahuje u vybraných druhů téměř základních potravin (uzeniny, mléčné výrobky, trvanlivé pečivo) i 100 % a u potravin s vyšší přidanou hodnotou se nezřídka pohybuje nad 150 %. Tento stav umožňuje za situace, kdy je cena průmyslového výrobce a tedy i nákupní cena obchodníka zásadním způsobem deformována dodatečnými plněními, běžně na úrovni desítek procent, manipulaci s dosahovanou výší marží u potravinářských výrobků. CO TEDY PŘINÁŠÍ VÝZNAMNÁ TRŽNÍ SÍLA OSTATNÍM HRÁČŮM NA TRHU Dodavatelé dostávají ročně o desítky miliard méně se zdůvodněním, že je nutno udržovat nízké ceny pro spotřebitele a zachraňovat sociální smír. Tyto peníze jim nechybí jen na investice do vybavení a nákupu kvalitních surovin pro výrobu,

ale i pro jejich zaměstnance, kteří pak nedostávají takovou mzdu, jakou by si zasloužili, a proto si nemohou koupit kvalitní potraviny. Spotřebitelé zaplatí ročně o desítky miliard více než by museli a místo kvalitních potravin si nakonec kupují dle svých možností levné náhražky z Polska nebo Německa. Jediný, kdo jednoznačně profituje a to na obou stranách, je obchodník. NA ZÁVĚR ILUSTRAČNÍ PŘÍKLAD Z REÁLNÝCH CEN: 1 kg Eidamu s 45 % tučností nakupuje obchodník za 97 Kč od mlékárny a prodává jej zákazníkovi za 199 Kč včetně DPH, má na něm přirážku 76 Kč na kilogram, což je 79 %. Pokud by měl přirážku deklarovaných 20 %, mohl by za něj zaplatit dodavateli 116 Kč a přitom by jej mohl zákazník dostat za 159 Kč včetně DPH. To je obrovský rozdíl. Dodavatel by vydělal, spotřebitel by vydělal a pouze řetězec by si namísto svých skoro 80 % ponechal pouze 20 %. To, že to neudělá, mu umožňuje právě jeho významná tržní síla.

Miroslav Koberna, Potravinářská komora ČR

Zdroj: ČSÚ 2015

Vývoj spotřebitelských cen od roku 2005

Zdroj: ČSÚ 2015

Foto: shutterstock.com

5 > 2015

11

KOMODITY

ZPRAVODAJ

TOMÁŠ MATONOHA S LUCKOU KŘÍŽKOVOU ADOPTOVALI KRÁVU POPULÁRNÍ HEREC TOMÁŠ MATONOHA SI SPOLEČNĚ S ÚSPĚŠNOU MODERÁTORKOU LUCIÍ KŘÍŽKOVOU OSVOJILI PĚKNOU STRAČENU. NESTALI SE Z NICH VŠAK ZE DNE NA DEN DOJIČI KRAV, ALE BYLI PRVNÍMI, KTEŘÍ SE ROZHODLI PODPOŘIT INICIATIVU „ADOPTUJ KRAVIČKU“. O PROJEKTU BÍLÉ PLUS: Účelem projektu Agrární komory ČR Bílé plus v letech 2014-2016, který navazuje na podobný projekt, realizovaný v období 2011-2013, je podpořit spotřebu mléka a mléčných výrobků v ČR a nově i SR. Projekt Bílé plus je podporován z prostředků Evropské unie a České republiky. Financování je rozděleno v poměru 50% EU, 30% ČR a 20% z vlastních prostředků AK ČR. Více informací na www.bileplus.eu

Kravičky v České republice dávají jedno z nejkvalitnějších mlék. Iniciativa „Adoptuj kravičku“ má za cíl ukázat, že mají lidé u nás zájem o české zemědělství a chovatele dojnic. „Celá naše rodina konzumuje mléčné výrobky každý den. Minimálně obden chodíme se synkem do mlékomatu pro čerstvé mléko, milujeme jogurty, sýry… Synek je doslova závislý na sýru cottage, já zase na ranním kakau a manžel na vyšlehaném mléce do kávy. Často také popíjíme různé jogurtové nápoje a jíme kysané výrobky. Kraviček si proto velmi vážíme, každý den si díky nim na spoustě věcí pochutnáme,“ popisuje svou lásku k mléčným výrobkům známá česká moderátorka a Miss ČR z roku 2003 Lucie Křížková.

Fota: archiv Bílé plus

12 5 > 2015

Kladný vztah k mléčným výrobkům, „farmařině“ a podpoře kvalitních domácích produktů má i Tomáš Matonoha, který prožil část svého života na venkově.

„První věc, co se vám dostane v dětství do žaludku, je mléko, které vás pak provází celým životem. Já si bez něj a mléčných výrobků nedokážu představit ani snídani - neuděláte si třeba bez mléka dobré cappuccino. Nejoblíbenější pokrm našich dětí je krupicová kaše nebo dukátové buchtičky se šodó – to bez mléka taky nedáte. Jogurty jsou u nás nejspíše důležitější potravinou než pečivo. Bez nich nefunguje domácnost. Nevzpomínám si, že bych kdy vůbec udělal nákup bez mléčných výrobků, to zkrátka neexistuje,“ tvrdí striktně oblíbený umělec. Dovedla by si Lucka Křížková představit, že by svůj život rázem změnila a uchýlila se k tvrdé práci na farmě? „Nejsem žádná fajnovka, práce ani zápachu se nebojím - naopak mě všechno kolem zvířat na farmě voní. Klidně bych si někdy vyzkoušela, jaké to je žít a pracovat na farmě. Dokonce i našeho synka u nás v Plzeňské ZOO nejvíce zajímá sekce hospodářská zvířata,“ dodává s úsměvem sympatická moderátorka. Do adopce kraviček se můžete zapojit i vy. Bude probíhat virtuální formou. Na webových stránkách www.adoptujkravicku.cz naleznete aplikaci, kde budete moci podpořit kravičky svým hlasem.

Šárka Pelcová

INZERCE

ZPRAVODAJ

ZÁJEM O KOMPLEX VELETRHŮ TECHAGRO ROSTE, PAVILONY SE RYCHLE ZAPLŇUJÍ

Mezinárodní veletrh zemědělské techniky

Mezinárodní veterinární veletrh

KOMPLEX VELETRHŮ TECHAGRO NENÍ TŘEBA NIJAK ZVLÁŠŤ PŘEDSTAVOVAT, TUTO AGRÁRNÍ VÝSTAVU ZNAJÍ ZEMĚDĚLCI A FARMÁŘI ZE VŠECH KOUTŮ ČESKÉ REPUBLIKY. PO ZDAŘILÉM POSLEDNÍM ROČNÍKU, NEJVĚTŠÍM VE SVÉ HISTORII, SE ORGANIZÁTOŘI I VYSTAVOVATELÉ PUSTILI DO INTENZIVNÍCH PŘÍPRAV ROČNÍKU 2016, KTERÝ V BRNĚ PROBĚHNE OD 3. DO 7. DUBNA. partnery a získání nových kontaktů. Zřejmě i z tohoto důvodu se firmy přihlašují na ročník 2016 již nyní, měsíc před samotným termínem uzávěrky přihlášek. Ten je stanoven na 31. října tohoto roku.“

První ročník mezinárodního veletrhu zemědělské techniky TECHAGRO se konal v roce 1994. Za dobu své existence výstava trojnásobně zvětšila výstavní plochu a ztrojnásobil se také počet návštěvníků. Rekordní byl poslední ročník 2014, obsazeno bylo přes 83.000 m2 výstavní plochy a veletrh navštívilo téměř 120.000 návštěvníků. Cílem organizátorů je, aby i příští rok byl veletrh TECHAGRO minimálně stejně úspěšný jako ten minulý. Proč na veletrh? Pokud se firmy rozhodují o účasti na veletrhu, hodnotí především obchodní význam tohoto specifického marketingového nástroje. Jak si v tomto ohledu stojí veletrh TECHAGRO, prozradila PR manažerka veletrhu Radovana Pastrňáková. „Komplex TECHAGRO, ANIMAL VETEX, SILVA REGINA a BIOMASA zaznamenává velmi pozitivní hodnocení vystavovatelů. Spokojenost s ročníkem 2014 vyjádřilo téměř 90% vystavujících firem. Nejlépe hodnotily rozsah akce a také obchodní přínos, tedy možnost prezentace, setkání s obchodními

TECHAGRO mezi pěticí největších evropských veletrhů Přesto že je veletrh TECHAGRO omezen kapacitou brněnského výstavního areálu, jeho další vzestup spočívá v mezinárodním růstu. Loňského ročníku se zúčastnili vystavovatelé ze čtyřiceti jedna zemí a návštěvníci přijeli z padesáti zemí. Cílem organizátorů je posilovat evropský význam projektů a udržet je mezi pěticí největších evropských agrárních veletrhů. Dosáhnout toho lze akvizicí zahraničních vystavovatelů a pořádáním odborných konferencí a doprovodných programů s mezinárodní účastí. „V současné době jednáme o oficiální účasti vystavovatelů ze zahraničí, konkrétně z Maďarska, Bulharska či z Itálie. Řadu zahraničních firem aktivně oslovujeme prostřednictvím našich zahraničních zástupců a osobní prezentací na významných zahraničních veletrzích. Zaměřujeme se také na organizaci obchodních misí, zejména ze střední a východní Evropy“, doplnila Radovana Pastrňáková. Navštivte náš stánek na Agritechnice Veletrhu AGRITECHNICA v německého Hannoveru se tradičně účastní přibližně dvacet čtyři českých firem, mezi nimi i Veletrhy Brno. V termínu od 8. do 14. listopadu najdete společnou expozici BVV a Asociace výrobců zemědělské a lesnické techniky v hale č. 7 na stánku C15. „V Hannoveru rozhodně nemůžeme chybět. Máme zde domluvena setkání s oborovými asociacemi, novináři a firmami, navštěvujeme zahraniční vystavovatele. Německo patří mezi naše důležité partnery. Kromě toho náš stánek na AGRITECHNICE je vždy jakýmsi zázemím pro návštěvníky z České republiky, které i letos rádi uvítáme. Kdo tedy zamíří do Hannoveru, určitě by neměl opomenout navštívit expozici prezentující čtyřlístek brněnských veletrhů,“ říká Radovana Pastrňáková.

Mezinárodní lesnický a myslivecký veletrh

800 83 000 120 000

Veletrh obnovitelných zdrojů energie v zemědělství a lesnictví

m2

lů vystavovate chy výstavní plo návštěvníků

3.–7. 4. 2016 Brno - Výstaviště

www.techagro.cz

5 > 2015

13

KOMODITY

ZPRAVODAJ

POTENCIÁL EKOLOGICKÉ PRODUKCE OBILNIN ZAPOJENÍ SE DO SYSTÉMU EKOLOGICKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ (EZ) JE ŠANCÍ PRO ŘADU ZEMĚDĚLCŮ. EKOLOGICKY KVALITNĚ OBHOSPODAŘOVANÁ ORNÁ PŮDA DOKÁŽE VÝRAZNĚ ZLEPŠIT EKONOMIKU PODNIKU. NEJČASTĚJI PĚSTOVANOU SKUPINOU PLODIN NA ORNÉ PŮDĚ V SYSTÉMU EZ JSOU OBILNINY. V UPLYNULÉM ROCE JE ZASELI EKOZEMĚDĚLCI NA VÍCE NEŽ 24 TISÍCÍCH HEKTARECH A ŠLO PŘEDEVŠÍM O PŠENICI A OVES. Výnos v EZ je dlouhodobě nižší než při konvenčním hospodaření (v průměru dosahuje 50 - 60 % konvenčního výnosu). Situaci v ČR lze označit za odpovídající průměru EU. Podobně jako v České republice, i v ostatních zemích EU dosahují výnosy obilovin v EZ v průměru zhruba poloviční úrovně výnosů konvenčních. Významným důvodem jsou omezené možnosti vstupů. Statistická data ukazují, že podstatný vliv na rozdíl výnosů v ekologickém a v konvenčním hospodaření při pěstovaných obilnin mají klimatické podmínky. Například v klimaticky horších letech 2010 a 2012, které negativně ovlivnily produkci, se snížil rozdíl ve výnosech mezi EZ a konvencí a zlepšila se pozice EZ. Ekologické zemědělství má sice nižší výnos, který je však stabilní v „lepších“ i „horších“ letech. Obecně dnes již platí, že relace mezi výnosy v konvenčním a ekologickém zemědělství jsou stálejší, stejně tak jsou relativně stálé relace u nákladových položek. Tato skutečnost umožňuje lepší plánování rozvoje farem. Důležitým faktorem, který ovlivňuje efektivitu pěstování jednotlivých plodin, jsou výkupní ceny. Vzhledem ke

AČKOLIV EKOLOGICKÝ PŘÍSTUP ŠETŘÍ PŮDU A DO JISTÉ MÍRY I KAPSU ZEMĚDĚLSKÉHO PODNIKATELE, BEZ KNOW-HOW JSOU ZAČÁTKY VELMI TĚŽKÉ. V České republice je možno v rámci poradenství využít tyto organizace: • Správci regionálních center PROBIO Svazu ekologických zemědělců - celostátní sdružení ekozemědělců, zpracovatelů a prodejců biopotravin. www.pro-bio.cz • Spolek PRO-BIO poradenství (EPOS) - občanské sdružení poradců, výzkumných pracovníků a pedagogů v oblasti ekologického zemědělství. www.eposcr.eu • Bioinstitut, o.p.s. - Institut pro ekologické zemědělství a udržitelný rozvoj krajiny = zastřešuje výzkumné a vzdělávací aktivit v ekologickém zemědělství v ČR s důrazem na environmentální přínosy. www.bioinstitut.cz • Biosad - občanské sdružení podporující rozvoj ekologické produkce ovoce v ČR. www.biosad.cz • Svaz integrované a ekologické produkce o.s. EKOVÍN - sdružuje subjekty zabývající se integrovanou produkcí a ekologickou produkcí hroznů a vína. www.ekovin.cz

14 5 > 2015

stoupající poptávce po bioprodukci není v současné době nutné se obávat výrazného zmenšení „prémie za bio“. Tento rozdíl mezi cenami bioprodukce a konvenční produkce se pohybuje u obilnin dle druhu a kvality v rozpětí od minimálních 15 %, ale v extrémních případech může překročit dokonce dvojnásobek ceny za konvenční produkt. Bonus, který v klimaticky příznivých letech v konvenci představuje zvýšený výnos, tak kompenzuje v ekologii obvykle cenová prémie za biokvalitu. Co říkají čísla? Každý sedlák může využít nápovědy, kterou mu poskytují modelové kalkulace dostupné online na webu Výzkumného ústavu zemědělské techniky (VUZT). Právě ony byly použity k porovnání ekonomiky pěstování pšenice ozimé v EZ a konvenci v následujícím srovnání . Tyto ukazatele byly porovnány ještě s dalšími dvěma zdroji, a to s Normativy pro zemědělskou a potravinářskou výrobu (tzv. agronormativy) a Výběrovým šetřením o nákladech a výnosech zemědělských výrobků prováděném Ústavem zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI) . Z výsledků je patrné, že nižší produkce v EZ (50 % výše výnosu konvence) je téměř plně kompenzována nižšími náklady (pokles se pohybuje mezi 5 až 20 %) a vyššími nákupními cenami. Celkové náklady při pěstování obilnin se pohybují okolo 20 tisíc korun na hektar, přičemž v ekologii je to o 5 až 20 % méně. Intenzifikační vstupy (osiva, hnojiva a postřiky) v EZ jsou využívány přibližně z 60 %, v případě pěstování pohanky či prosa jen ze třetiny v porovnání s konvencí. Největší rozdíl je v nákladech na nakupovaná hnojiva. Za ně je v průměru v konvenci vynakládáno o 3,5 až 4,5 tisíce korun na hektar více než v EZ (viz graf 1). V EZ jsou sice nižší výnosy, zároveň je však dosahována vyšší výkupní cena za bioobilí. Tato cenová prémie vychází v průměru okolo 50 %. Jinými slovy, výkupní ceny bioobilí jsou 1,5 krát vyšší než u konvence . Ačkoliv existuje široké cenové rozpětí příplatku dle kvality bioproduktu, je patrný postupný nárůst výkupních cen všech druhů bioobilí (např. pšenice ozimá byla v roce 2014 nejčastěji vykupována za 7,5 tis. korun, což je o 45 % více než v roce 2009; viz graf 2). Podobný cenový nárůst (o cca 40 %) zaznamenaly průměrné ceny ječmene a žita v biokvalitě, nejrychleji, více než dvojnásobně, vzrostla cena špaldy

Struktura nákladů pěstování pšenice ozimé v EZ a konvenci (2013)

Zdroj: Výběrové šetření o nákladech a výnosech zemědělských výrobků za rok 2013, ÚZEI

Vývoj minimální a maximální výkupní ceny pšenice v biokvalitě a průměru v ČR (2009-2014)

Zdroj: Výkupní ceny obchodních společností, ČSÚ (roční průměry cen zemědělských výrobců)

(z 6,5 tis. korun v roce 2009 na 13,5 tis. korun za tunu v 2014) a téměř dvojnásobně vzrostla cena i u ovsa nahého. Výsledkem je, že i bez dotací, vychází pěstování obilnin v EZ ziskové a po započtení dotací je EZ rentabilně srovnatelné s konvencí, ba dokonce i lepší. Náklady a zisk V rámci nákladů hrají variabilní náklady v EZ méně významnou roli a jejich výše je vždy významně nižší v důsledku minimálního použití prostředků na ochranu rostlin a průmyslových hnojiv. Vyšší náklady (o cca 20 %) jsou zaznamenány v poslední době u nákladů na osiva. Dle šetření ÚZEI (2013) jsou přímé náklady v EZ (tj. náklady na vstupy) na zhruba třetinové úrovni konvenčních podniků. S nižším využitím intenzifikačních vstupů

však souvisí nižší, zhruba poloviční výnos dosažený v EZ a tím způsobené vyšší náklady přepočtené na jednotku produkce (tj. např. tunu pšenice). Ekofarmy vyprodukovaly tunu ozimé pšenice za 6 553 Kč, zatímco podniky s konvenčním způsobem hospodaření za 3 497 Kč. Přesto vychází pěstování pšenice ozimé v EZ rentabilní i bez započtení dotací, i když mírně pod nákladovou rentabilitou konvence (16 ku 22 %) a dokonce s vyšší rentabilitou než konvenční hospodaření po přičtení dotací (69 ku 52 %). S ohledem na vyšší cenu, a zejména výši dotací, stačí v EZ k pokrytí vynaložených nákladů a tedy dosažení nulového zisku (neboli nulové rentability) menší výnos. Například u zmiňované pšenice postačuje dosažení třetinového výnosu (1,22 t/ha) oproti konvenci,

KOMODITY

Foto: Kateřina Čapounová kde minimální hranici představuje výnos 3,46 t/ha. Podobně příznivá čísla hovoří i pro pěstování ovsa, ječmene jarního nebo prosa. U ovsa bude ekosedlák v plusu, překročí-li výnos 0,5 t/ha, u ječmene jarního pak 0,83 t/ha, a v případě prosa 0,21 t/ha, samozřejmě za předpokladu, že svou produkci zobchoduje, což v případě těchto komodit není problém. Ekologické pěstování na orné půdě v praxi Nižší náklady na prostředky na ochranu rostlin, nulové platby za minerální hnojiva a vyšší dotace by mohly být lákadlem, proč s ekologickým zemědělstvím začít. Ovšem nic není tak jednoduché, jak by se mohlo na první pohled zdát.

Foto: Pavlína Samsonová

ZPRAVODAJ

Vyšší ceny za osiva, ale i další administrativní zátěž spojená s certifikací a kontrolou jsou jen drobnosti. „Ekologické zemědělství vyžaduje pokoru, znalosti a především pečlivost. Vše co se zanedbá, neudělá ve správný čas a dobře, se negativně projeví, a prostředky na opravu jsou minimální,“ říká Kateřina Urbánková, manažerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců. Osevní postup je alfa - omega úspěchu ekologického hospodaření na orné půdě. Vždy je dobré jej individuálně přizpůsobit kvalitě konkrétního pozemku - zejména s ohledem na plevele. Samozřejmě důležitou roli má ale i poptávka (odbyt) a půdní podmínky. Ing. Jaroslav Stránský z Tvrdkovské zemědělské farmy, spol. s r.o., který hospodaří na Bruntálsku, uplatňuje tradiční trojhonný až pětihonný osevní postup. „V osevním postupu máme plochy rozděleny cca na třetinu až polovinu. Děláme hrách a jetelotrávy a na zbytku pěstujeme obilniny (špalda, oves, pohanka). Každoročně tak 90 – 100 ha půdy odpočívá pod drnem. Velikosti ploch sice regulujeme podle poptávky - plodiny ale nahrazujeme jen minimálně, dodržujeme zastoupení plodin v osevním postupu, takže nahrazujeme jen v rámci typu plodiny,“ komentuje zastoupení plodin v osevním postupu Jaroslav Stránský. Protože ekologické zemědělství neuplatňuje herbicidní přípravky, je boj s plevely poněkud složitější, nikoliv však bezvýsledný. „Plevele jsou problém první dva až tři roky po přechodu do ekologie. Poté se pole díky jetelovinám

Srovnání základních ekonomických ukazatelů – pěstování ozimé pšenice v EZ a konvenci Ukazatel Celkové náklady

MJ

EZ

KZ

Poměr EZ /KZ

Kč/ha

19660

20983

0,94

z toho: přímé náklady

Kč/ha

6237

9785

0,64

Tržby

Kč/ha

22710

25662

0,88

výnos

t/ha

3,00

6,00

0,50

realizační cena

Kč/t

7570

4277

1,77

Dotace

Kč/ha

10422

6182

1,69

Hospodářský výsledek (včetně dotací)

Kč/ha

13492

10861

1,24

Hospodářský výsledek (bez dotací)

Kč/ha

3050

4679

0,65

Přepočet nákladů na tunu

Kč/t

6553

3497

1,87

Rentabilita nákladová I (zisk vč. dotací / celkové náklady)

%

68,6

51,8

1,33

Rentabilita nákladová II (zisk bez dotací / celkové náklady)

%

15,5

22,3

0,70

t/ha

1,22

3,46

0,35

Minimální výnos hlav. produktu pro nulovou rentabilitu

Zdroj: Technologie a ekonomika plodin VUZT

a meziplodinám čistí,“ vysvětluje Jaroslav Stránský své postřehy, které za léta praxe vypozoroval, a zásady, jaké dodržuje: • Šťovík téměř nelze regulovat, v rozumné míře jej lze udržovat jetelovinami. Rizikem je, pokud by dozrál v senáži, proto porosty se šťovíkem nikdy nesenážují. • Tam, kde hrozí výrazné zaplevelení šťovíkem, provádí se jeho regulace po orbě a následné přípravě ručně. • Riziko šíření semen plevelů v hnoji lze eliminovat termínem, kdy se připravuje krmení.

• Slámu ze zaplevelených polí nelze použít ke stlaní a ke krmení. Pokud je sláma zaplevelená, je nutné ji rozbít, ne stlát. • Nevyzrálý hnůj se zaorává jen pod směsky. Když plevele vyklíčí pod směskami, nepřežijí. „Pokud chcete dosáhnout slušné výnosy, je potřeba každoročně vyměnit alespoň část osiva,“ radí Jaroslav Stránský. Podle něj je potřeba jeden rok nakoupit kvalitní osivo nejlépe v kategorii elita (E), to si uchovat a využít v dalším roce. Přeséváním farmářského osiva klesá výnos! Kvalitní osiva jsou základem kvalitní produkce nejen v ekologickém zemědělství. Nutno ale podotknout, že certifikovaná bioosiva jsou stejně jako bio obiloviny obchodována za vyšší ceny a tak pěstitelé stále hojně využívají možnost udělení výjimky na použití konvenčního osiva. A protože poptávka generuje nabídku, trh s bioosivy tak v ČR už léta stagnuje. Trh je ale možné prostřednictvím omezování výjimek i stimulovat. Od letošního roku bylo zahájeno odrůdové zkoušení polních plodin v podmínkách ekologického zemědělství. Cílem je získání a šíření informací o pěstitelských vlastnostech registrovaných odrůd v systému ekologické produkce a následně postupná regulace výjimek na konvenční osiva odrůd obilovin. Odrůdové zkoušení je financováno z národních podpor v rámci dotačního titulu 9. A. b. 4. Garantem je PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců.

Zpracovala Andrea Hrabalová pro Českou technologickou platformu pro ekologické zemědělství

5 > 2015

15

SVAZY A SPOLEČENSTVA

ZPRAVODAJ

PŘEDSTAVUJEME SVAZ ŠKOLAŘŮ ČESKÉ REPUBLIKY - DOKONČENÍ Z PŘEDCHOZÍHO ČÍSLA PO POLITICKÝCH ZMĚNÁCH V ROCE 1989 NASTAL V NAŠEM ŠKOLKAŘSTVÍ OBDOBNÝ VÝVOJ JAKO V CELÉM NÁRODNÍM HOSPODÁŘSTVÍ. V DŮSLEDKU RESTITUCÍ A RESTRUKTURALIZACI MAJETKOPRÁVNÍCH VZTAHŮ DOŠLO V LÉTECH 1990 AŽ 1993 K VÝZNAMNÉMU POKLESU POPTÁVKY PO ŠKOLKAŘSKÉM MATERIÁLU. ŠKOLKAŘSKÁ PRODUKCE V ROCE 1992 KLESLA VE SROVNÁNÍ S ROKEM 1989 NA 40 %, MNOHO ŠKOLEK BYLO ZRUŠENO A ZBÝVAJÍCÍ ŠKOLKY MĚLY NEMALÉ EXISTENČNÍ PROBLÉMY. Z TĚCHTO DŮVODŮ SVAZ ŠKOLKAŘŮ VYVÍJEL JEN MALOU ČINNOST. V ROCE 1993 NASTÁVÁ OŽIVENÍ EKONOMIKY, ROZVÍJÍ SE INVESTIČNÍ ČINNOST A STOUPLA POPTÁVKA PO ŠKOLKAŘSKÝCH VÝPĚSTCÍCH. Tuzemská produkce okrasných dřevin měla do roku 2011 rostoucí tendenci, v roce 2012 však došlo ke stagnaci, v některých případech až k poklesu produkce v průměru o 15 % v důsledku poklesu poptávky ze strany státních zakázek, velkého stavebnictví i rekultivací. Výměra ploch pro produkci okrasných školkařských výpěstků se tak v roce 2012 snížila z 1 400 ha na 1 377 ha.

Účastníci letošního zájezdu SŠ ČR do Itálie (archiv SŠ ČR) Bohužel zbytek českých školek nebyl schopen pokrýt narůstající potřebu školkařského materiálu v naší zemi vlastní produkcí a bylo nutno začít dřeviny dovážet ze zahraničí. I když školky, které přetrvaly, svoji produkci zvýšily a vznikla řada nových školek, nestačilo to na uspokojení českého trhu. Od roku 1997 do roku 2002 se produkce českých školek zdvojnásobila, avšak dovoz školkařského materiálu se ztrojnásobil. V roce 2002 byla potřeba školkařského materiálu pokryta v naší zemi asi ze 60 % z vlastí produkce a zbývajících 40 % z dovozu. V současnosti je situace s mírnými výkyvy podobná. Svaz školkařů ČR v současné době zastupuje české školkařtví na tuzemských i zahraničních výstavách. Jde například o akce Flora Olomouc, Zelený svět, For Garden, IPM Essen a Zielen to Zycie ve Varšavě. Do budoucna doufáme ještě v širší propagaci u nás i ve světě. Jednotliví členové SŠ ČR reprezentují české školkařtví i na jiných veletrzích a výstavách, např. Baumschulburze v maďarském Sombatthely, Gardenia v polské Poznani, Plantarium a Groet Green v Zundertu v Holandsku, Zahrada

16 5 > 2015

Čech v Lysé nad Labem, Flora Bratislava na Slovensku, Stavební veletrh v Brně a podobně. Každoročně pořádáme celosvazové školení pro členy na Skalském Dvoře, kde jsou na programu aktuální témata týkající se fytopatologie, ochrany rostlin, aktuálních pesticidů, novinek v pěstebních substrátech, marketingu, legislativy, či ochrany přírody. Neméně podstatnou součástí je i možnost vzájemné konzultace každodenních problémů, které přináší školkařství a vývoj doby. Plodné debaty členů vyústily do tvorby odborných publikací, které vykryly prázdná místa ve vzdělávání a uceleném přehledu o současných pěstovaných odrůdách. Jedná se o Seznam doporučených rostlin, Katalog trvalek, Katalog jehličin, Rododendrony a jiné vřesovištní rostliny a České šlechtění okrasných dřevin od Karla Hiekeho. Důležitým počinem Svazu školkařů ČR je Zelená burza, která se již čtyři roky koná na Výstavišti v Brně. Podmínkou účasti na Zelené burze je členství ve Svazu a nabízení produkce českých rostlin, popř. dopěstovaných v ČR alespoň po dobu jedné vegetační doby. Zelená burza

je koncipována jako kontraktační burza zahradnických výpěstků, se zaměřením na výhradně velkoobchodní prodej rostlinného materiálu pro realizační firmy, zahradní centra a další firmy podnikající v zahradnickém či školkařském oboru. Díky tomuto počinu se do Svazu hlásí noví členové, mezi odbornou veřejností vzniká širší povědomí o českém školkařství a jeho výpěstcích, ale hlavně členové, kteří vystavují, hlásí zvýšení obratu až o 10 %. Již tradiční záležitostí Svazu školkařů je pořádání odborného zájezdu do zahraničí. Každý zájezd je pro nás školkaře inspirací. Považujeme za velmi důležité udržovat kontakty se svými zahraničními kolegy a porovnávat vývoj školkařství v jednotlivých zemích. Letos se jelo po rakouských a italských školkách. V rámci zájezdu jsme navštívili i EXPO Milano. Cílem, který se nám v současné době jeví jako velmi důležitý, je odborná spolupráce se zahradnickým školstvím. Snažíme se pracovat v době, kdy se nám nedostává odborných vyučených zaměstnanců, chybí nám mistři s maturitou a špičkoví vysokoškolští odborníci. Díky tomu, že se zahradnický obor učí na 60ti středních školách dochází k úpadku odbornosti a odtrženosti od praxe.

Bilance zahraničního obchodu s okrasnými dřevinami je rovněž vysoce pasivní a v roce 2012 dosáhla 522,1 mil. Kč. Dovoz produktů okrasného školkařství do České republiky činil 668,4 mil. Kč. Meziroční nárůst tvořil tedy 19 %. Nejvíce dováženou skupinou byly stromy a venkovní keře, které se na celkovém dovozu v rámci této skupiny komodit podílely téměř 49 %. K nejvýznamnějším vývozcům do ČR patří tradičně Nizozemsko, dále Německo, Maďarsko, Itálie a Rakousko. Vývoz školkařských výpěstků z ČR v roce 2012 zaznamenal 4% meziroční pokles na hodnotu 146,3 mil. Kč. Vedle vývozu na Slovensko se ve větší míře vyvezlo zboží rovněž do Německa, Polska, Rakouska a Maďarska. Největší vývozní položkou byly venkovní stromy a keře. Tento úpadek trval poslední dva roky. Letošní pozvolné dlouhé jaro bylo pro prodej školkařského materiálu velmi příznivé a doufáme, že se i podzimní sezóna vydaří. V poslední době aktivně spolupracujeme s Ministerstvem zemědělství na tvorbě legislativy a propagaci oboru. Doufáme, že se budeme díky naší píli, aktivní komunikaci s jednotlivými orgány státní správy, sounáležitou podporou ostatních zemědělských oborů a svazů, ministerstva i EU dále vyvíjet v odvětví, které si zaslouží své postavení v zemědělském sektoru České republiky a české školkařtví bude pojmem stejně, jako bylo v době svého vzniku.

Ing. Marie Horáková tajemnice Svazu školkařů ČR


ZPRAVODAJ

ZELENÁ BURZA, 13. 1. 2016 BRNO V LEDNU PŘÍŠTÍHO ROKU POŘÁDÁ SVAZ ŠKOLKAŘŮ ČR ZELENOU BURZU, JEDINEČNOU AKCI, KTERÁ V RÁMCI ČESKÉ REPUBLIKY NEMÁ OBDOBY. DÍKY ZAHRANIČNÍM ZKUŠENOSTEM NAŠICH ČLENŮ A JEJICH ZNALOSTEM S OBCHODOVÁNÍM A VÝSTAVNICTVÍM NA EVROPSKÝCH TRZÍCH SE PODAŘILO ZORGANIZOVAT VELKOOBCHODNÍ KONTRAKTAČNÍ VÝSTAVU, KTERÁ JE PŘÍNOSNÁ NEJEN PRO JEDNOTLIVÉ ČLENY SŠ ČR, ALE I PRO CELÝ OBOR. Burza dává možnost výhodné prezentace všem členským firmám Svazu školkařů ČR za rovných podmínek, bez ohledu na velikost firmy nebo šíři pěstovaného sortimentu. Podmínkou účasti na Zelené burze je členství ve Svazu školkařů ČR. Zelená burza je kontraktační výstava zahradnických výpěstků, se zaměřením výhradně na velkoobchodní prodej rostlinného materiálu pro realizační firmy, zahradní centra, obce, správce veřejné zeleně a další subjekty podnikající v zahradnickém či školkařském oboru. Díky návštěvě Zelené burzy získává odborná veřejnost přehled o školkařské produkci v České republice. Svaz školkařů tímto významně podporuje prodej českých výpěstků na domácím trhu.

Foto: archiv SŠ ČR

Návštěvník burzy má možnost seznámit se s celým pěstovaným sortimentem v ČR a na místě porovnat kvalitu a cenu výpěstků u jednotlivých vystavovatelů. V letošním roce se bude vystavovat pouze český rostlinný materiál. Členství ve Svazu školkařů ČR je zárukou kvalitního pěstebního materiálu. Výpěstky našich členů splňují školkařskou normu a po celou dobu pěstování ve školkách našich členů jsou pod jejich starostlivou péčí. Věříme, že pátý ročník, který se koná 13.1.2016 od 10.00 na BVV v pavilonu B, zaujme jak vystavovatele, tak potenciální návštěvníky a stane se tak tradiční akcí na Brněnském výstavišti. Zájemci mohou bližší informace najít na www.zelena-burza.cz

STŘEDNÍ ŠKOLA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH MÁ PESTRÝ ZÁBĚR

STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA VETERINÁRNÍ, MECHANIZAČNÍ A ZAHRADNICKÁ A JAZYKOVÁ ŠKOLA S PRÁVEM STÁTNÍ JAZYKOVÉ ZKOUŠKY V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH JE ŠKOLA S DLOUHOLETOU TRADICÍ. JEJÍ HISTORIE SAHÁ AŽ DO ROKU 1886, KDY BYLA ZALOŽENA ČESKÁ ŠKOLA ROLNICKÁ. V současné době je studium na střední škole čtyřleté a je zakončené maturitní zkouškou. Jedná se o školu státní, která nabízí zájemcům tyto obory: Mechanizace a služby, Zahradnictví, Rostlinolékařství a Veterinářství. Výuka probíhá v moderních laboratořích a dílnách a školním statku, kde se chovají domácí zvířata velká i drůbež, dále ZOO koutek pro mazlíčky žáků veterinárního oboru. Součástí školy je i vlastní autoškola, dále různé kurzy v rámci oborů. Pro veterinární obor jsou nabízené i kurzy – paznehtářský, kosmetický, inseminační, myslivecký a řidičský průkaz skupiny B. Studenti mechanizace mají možnost získat řidičský průkaz skupin T, B, C1, dále svářečské zkoušky, zkoušky na motorovou pilu a myslivecké zkoušky. Pro zahradnický obor je to řidičský průkaz skupiny B, v případě zájmu i skupiny T, kurz na motorovou pilu a myslivecké zkoušky. Rostlinolékařství je nový obor na této škole, kde žáci získají řidičský průkaz skupin T, B a ostatní kurzy nabízené pro obor zahradnictví. Nedílnou součástí školy je také Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky. Ve škole se konají kurzy cizích jazyků,

kurzy pomaturitní – jedná se o studium denní, výuka trvá celý školní rok, studenti maturanti jsou nadále studenty. Škola také organizuje řadu jazykových zkoušek. Jsou to státní jazykové zkoušky, mezinárodní zkoušky z němčiny a angličtiny a také zkouška čeština pro cizince. Škola je tedy licenčním partnerem Goethe-Institutu, může organizovat mezinárodní zkoušky z němčiny a je také partnerem Britské rady, organizuje mezinárodní zkoušky z angličtiny. Škola se prezentuje na veřejnosti řadou výstav, dnů dovedností, sportovních dnů a dnů partnerství. Studenti jsou úspěšní v mnoha soutěžích, olympiádách a sportovních klání. Již pravidelně v říjnu se koná Výstava ovoce. Výstava trvá pět dnů, je určena nejen zaměstnancům a žákům školy, ale celé veřejnosti a zájemcům o vystavované plody podzimu. V rámci výstavy se konají také dny otevřených dveří, je možné si prohlédnout školu, domov mládeže a celý areál, který nabízí ke zhlédnutí mimo jiné také zahradu, ovocné sady, středisko praxe s domácími zvířaty. V prosinci je to potom Vánoční výstava. Především studenti Zahradnictví prezentují své výrobky: vánoční vazbu,

věnce a věnečky, svícny a vánoční dekorace. Výstava je opět určena široké veřejnosti. V dubnu organizujeme Den partnerství. Setkáváme se s partnery školy, s veřejností, žáky a studenty jiných škol. Prezentujeme svou činnost, školu a její obory. Koncem školního roku jsou na programu dny dovedností, což jsou soutěže a klání určená našim studentům. Studenti každého oboru prezentují dovednosti získané během studia. Naši studenti jsou úspěšní v mnoha dovednostních soutěžích, olympiádách a také sportovních disciplínách. Například studenti oboru Veterinářství

se pravidelně účastní soutěže O pohár ústředního ředitele Státní veterinární správy. Často tým studentů naší školy obsazuje první místo a pohár přiváží do školy. Také studenti oboru Zahradnictví se pravidelně účastní soutěží, jako je soutěž Lipová ratolest či Kopidlenský kvítek. I zde jsou velmi úspěšní a obsazují první místa. Studenti oboru Zemědělská mechanizace a služby nevynechají mezinárodní soutěž ve svařování či v jízdě traktorem. I oni patří mezi nejlepší.

Mgr. Olga Cahová, zástupkyně ředitele

Foto: archiv školy

5 > 2015

17


ZPRAVODAJ

SDRUŽOVAT SE MÁ SMYSL ZEMĚDĚLSKÝ SVAZ ČR ZORGANIZOVAL NA MINISTERSTVU ZEMĚDĚLSTVÍ 3. ZÁŘÍ. KONFERENCI NA TÉMA „PODPŮRNÁ OPATŘENÍ PRO ORGANIZACE PRODUCENTŮ V RÁMCI NOVÉ SPOLEČNÉ ZEMĚDĚLSKÉ POLITIKY A PŘÍLEŽITOSTI PRO ZEMĚDĚLSKÁ DRUŽSTVA.“ KONFERENCE BYLA ORGANIZOVANÁ VE SPOLUPRÁCI SE EVROPSKOU ORGANIZACÍ DRUŽSTEV V ZEMĚDĚLSTVÍ COGECA. VYSTOUPILI ZDE DOMÁCÍ I ZAHRANIČNÍ HOSTÉ, VČETNĚ ČESKÉHO MINISTRA ZEMĚDĚLSTVÍ ING. MARIANA JUREČKY. je normální součástí ekonomiky. Zemědělci jsou různorodí, ale společná organizace trhu je nezbytná. V budoucnu už nebudou možná existovat národní domácí trhy, ale budou existovat evropské řetězce a zemědělci na to musí reagovat. Poukázal na to, jak se holandští zemědělci koncentrují do družstev, bez jejichž existence, by nemohli takto růst. Své vystoupení zakončil větou: „Budoucnost je velmi slibná a my se jí musíme chopit.“

Foto: archiv ZS ČR Úvodního slova se ujal ministr Jurečka, který reagoval na současnou krizi na mléčném trhu a potvrdil aktivní vyjednávání ze strany ministerstva k Evropské unii a docílit tak zvýšení ceny mléka. Zmínil se o přípravě podpor, které ale dle jeho slov celou situaci nevyřeší. V budoucnu je nutné propojit právě prvovýrobce a zpracovatele, jenže někdo musí udělat první krok. Ministr Jurečka poukázal na svazové motto: „Společně jsme silnější“ a zdůraznil, že je nutné tuto myšlenku dál rozvíjet. Zároveň slíbil podpořit sdružování zemědělců mimo jiné i prostřednictvím zvýhodnění v preferenčních kritériích v rámci podpory investic v Programu rozvoje venkova. Předseda svazu Pýcha ve své prezentaci poukázal na fakt, že družstva, které mají v České republice bohatou historii, nehrají v současnosti tak významnou roli, jak by naše zemědělství potřebovalo. Upozornil na situaci týkající se odbytových družstev, kdy v ČR v některých sektorech odbytové organizace nejsou, anebo je jejich význam na trhu zanedbatelný, jako například při prodeji masa. Odlišná situace je ale v sektoru mléka. Zde je družstev naopak příliš mnoho. V podstatě to v průměru vychází tak, že na každou mlékárnu je jedna odbytová organizace, ale jejich podíl na trhu je bohužel malý. „Dokud nebudeme mít silné odbytové organizace, nebudou si naši zemědělci schopni vyjednat lepší cenu.“ Budoucnost vidí Pýcha ve

18 5 > 2015

větší spolupráci zemědělské výroby a to se může jednat nejenom o národní odbytové organizace, ale o nadnárodní odbytové organizace, jejichž schopnost odolat tlaku nadnárodního obchodu, ale i národních a nadnárodních zpracovatelů bude daleko větší. Tady nezbytně potřebujeme pomoc také ministerstva zemědělství. Potřebujeme zemědělce ke vstupu do družstev více stimulovat. Slovenský předseda Svazu zemědělských družstev a obchodních společností

smluvních podmínek či nejlepších cen. Nutno dodat, že všechny obchody družstva fungují na bázi dobrovolnosti. Jako největší hrozbu bere Mišánik nekorektní praktiky některých obchodních řetězců či nesmyslnou společnou zemědělskou politiku EU, jejímž trendem je podpora malých podniků, ačkoliv budoucnost vede ke zvětšování velikosti. Podromos Kalaitzis, politický poradce C/C pro rozvoj zemědělských družstev EU a opatření na podporu zemědělských družstev EU také pohovořil o situaci na

VÝZNAM DRUŽSTEV PRO ZEMĚDĚLCE JE ČASTO PODCEŇOVÁN, PŘITOM JDE O OSVĚDČENÝ A ÚČINNÝ NÁSTROJ K ŘEŠENÍ SITUACE NA NÁRODNÍM I EVROPSKÉM TRHU. Milan Mišánik poukázal, že situace v tvorbě družstev je na Slovensku ještě složitější než v ČR. Představil historii mlékařského odbytového družstva sever, které se za 12 let svého fungování stalo největší organizací tohoto druhu na Slovensku. Družstvo se soustřeďuje jen na stabilní domácí partnery a to jednak velkoodběratele a jednak lokální zpracovatele surového mléka. Postupem času odbytové družstvo rozšířilo portfolio svých služeb, od společného nákupu náhradních dílů po telekomunikační služby či nákup nafty. Tím, že družstvo vystupuje jako velkoobchod, má u dodavatelů velkou vyjednávací sílu při dohadování nejlepších

mléčném trhu, jelikož to není problém pouze u nás, ale je to problém celoevropský. Supermarkety jsou dominantní ve všech zemích a je nutné na to reagovat, snažit se jednat společně a zdůvodnit proč je nutné jednat společně, aby to bylo efektivní, účelné a účinné. Zemědělci se musí spojit a reagovat na tržní tlak. Proto COGECA podporuje rozvoj družstev a to především v nových zemích, kde nejsou tak rozvinutá. Hans van Es, ředitel Asociace nizozemských producentů ze sektoru ovoce a zelenina řekl, že spolupráce, vzájemná podpora a vyměňování si zkušeností,

O své zkušenosti z odbytových organizací ze sektoru ovoce a zeleniny se podělil i Roman Chaloupka, tajemník Ovocnářské unie. V tomto sektoru sdružování do odbytových organizací funguje lépe než jinde, díky dlouhodobé podpoře z EU. Na rozdíl od jiných sektorů, spadala oblast ovoce a zeleniny pod tzv. společné organizace trhu, jež regulovala evropská legislativa a podpora sdružování tak zde funguje dlouhodobě. Zajímavou přednášku pro účastníky měl Heinrich Schmidt, poradce v mléčném sektoru DRV. Hovořil o postavení družstev a o mléčném trhu v Německu. Stejně jako všude jinde i v Německu postupně klesá počet mléčných odbytových družstev, stejně jako klesá počet krav. Z celkového mléka, které je zpracováno v mlékárnách, je 95 % dodáváno z domácí produkce a 5 % surového mléka je dováženo ze zahraničí. Téměř polovina mléčných produktů je z Německa vyváženo do zemí EU i mimo ně, 37 % je určeno maloobchodníkům a zbývající část je určena k dalšímu zpracování. Své povídání zakončil výzvami pro družstva jako dosáhnout velmi dobré ceny pro členy na trhu a zajistit stabilitu trhu. Jak vidno z příspěvků řečníků, koncentrace ve větší zemědělské celky funguje, což by mohlo nějakým způsobem namotivovat české zemědělce k seskupování se, organizování se do větších skupin a tím získání lepšího postavení na trhu. Je samozřejmé, že se to nestane ze dne na den, nebude to v rámci několika měsíců či příštích let, ale je to určitý závazek do budoucna. Závazek pro české zemědělce udělat krok dopředu, a také pro ministerstvo zemědělství těmto aktivitám pomoci.

Ing. Jana Sixtová, ZS ČR

INZERCE

ZPRAVODAJ

VÁŠ PORADCE V POJIŠTĚNÍ

Partner Agrární komory ČR

Exkluzivní nabídka pojištění plodin a zvířat, strojů, majetku, vozidel, odpovědnosti za škodu i osobního pojištění. Přínosy spolupráce

Nabídka všech druhů pojištění Nejlepší cena, garance kvality Široký rozsah pojistného krytí Rychlé řešení škod Nabídky od všech pojišťoven

SLOUŽÍME VÁM S RADOSTÍ

Poskytované služby

Zhodnocení stávající pojistné ochrany a identifikace úspor Návrh optimálního pojistného programu Nezávislé jednání s pojistiteli Osobní přístup a stálá individuální péče

+420 221 421 788

www.renomiaagro.cz

5 > 2015

19


ZPRAVODAJ

GENOVÉ ZDROJE LNU SETÉHO A MOŽNOSTI JEJICH VYUŽITÍ LEN SETÝ (LINUM USITATISSIMUM L.) JE JEDNOLETÁ ROSTLINA, BOTANICKY ŘAZENÁ DO ČELEDI LNOVITÝCH (LINACEAE) S VYSOKOU FENOTYPOVOU ROZMANITOSTÍ DLE KONKRÉTNÍCH AGROEKOLOGICKÝCH PODMÍNEK (MUIR A WESTCOTT, 2003). ROD ZAHRNUJE VÍCE NEŽ 200 DRUHŮ PLANĚ ROSTOUCÍCH ROSTLIN JEDNOLETÝCH I VYTRVALÝCH, Z NICHŽ PRAKTICKÝ VÝZNAM MÁ POUZE LEN SETÝ (LINUM USITATISSIMUM L.).

české a ruské kolekce odrůd lnu ze dvou ruských genových bank, VIR Petrohrad a VNIIL Toržok. Cílem projektu je provést hodnocení vybraných genových zdrojů z těchto kolekcí v podmínkách České republiky a Ruska zejména z hlediska obsahových látek v semeni – mastných kyselin, nutričních látek (lignanů), antinutričních kyanogenních glykosidů. Z pohledu tohoto cíle byly zjištěny zajímavé výsledky, které zde uvádíme.

Foto: archiv společnosti Agritec Len setý pochází z Přední Asie a severní Afriky pravděpodobně z planého druhu Linum angustifolium L., se kterým má shodný počet chromozomů, a také se s ním vzájemně kříží. Z historických nálezů je známo, že len používal již prehistorický člověk, a to v oblasti mezi Kavkazem, Mezopotámií, Kaspickým a Černým mořem. Nejprve sbíral len divoký (vytrvalý), teprve později začal pěstovat len jednoletý, jak ho známe nyní. Tato mutace vytrvalého lnu na jednoletý byla vyvolána pravděpodobně sušším a teplejším klimatem. Vznik kulturních forem lnu se datuje z doby před pěti až šesti tisíci lety. Do Evropy se rozšířil 3000 let před naším letopočtem z Egypta, kde se pěstoval jako přadná rostlina. Na našem území je len pěstován již odpradávna. Nejstarší doklad o používání lnu byl u nás v ČR nalezen při sídlištním výzkumu v Mohelnici na Moravě a byl zařazen do mladší doby kamenné, tj. asi 5. tisíciletí př. n. l. Šlo o fragmenty provázků setkaných z několika lněných nití. Tento nález patří k nejstarším nejen u nás, ale v celé střední Evropě (Mojžíš,

20 5 > 2015

1988). Dlouhá historie pěstování lnu odpovídá plné využitelnosti této plodiny. Ve světě i v ČR se pěstují tři typy lnů – přadný, olejný a olejnopřadný. Hospodářsky se dělí na přadný a olejný len, kdy forma olejnopřadného typu je zařazena k olejným lnům, lišící se dle poskytovaného hlavního a vedlejšího produktu. V celosvětovém měřítku je olejný len využíván především jako olejnina – zdroj semene (přibližně 75 % ploch), využitelnost přadného lnu spočívá především v produkci stonku na dlouhé vlákno k textilním účelům jako hlavního produktu a semeno, jakožto vedlejší produkt, je využíváno spíše k technickým účelům, jako je výroba fermeží, barev a laků. Naopak olejný len je spíše využíván pro konzumní a krmivářské účely (celá semena i olej) nebo v medicíně jako výživový doplněk celostní medicíny. Produkce vlákna přadných typů lnu jsou využívány především v textilním průmyslu a případná produkce vlákna olejných lnů v automobilovém a leteckém průmyslu (komponenty), k výrobě izolací pro stavební účely vnitřního i vnějšího charakteru, pro výrobu kvalitního papíru i jako palivo.

Vzhledem k dlouhé historii pěstování lnu je jasné, že v rámci využívání této plodiny vzniklo mnoho krajových variet a odrůd. Protože se jedná o plodinu hospodářsky významnou, probíhá u lnu i nadále neustálé šlechtění, čímž vznikají šlechtitelské materiály, ze kterých se získávají dalším procesem moderní, komerční odrůdy. Veškeré tyto materiály tvoří genové zdroje, které je třeba v rámci zachování biodiverzity uchovávat. K uchování genofondu slouží genová banka, kde se uvedené materiály nejen skladují, ale také se získávají nové ze světového sortimentu, využitelné pro šlechtění v ČR. Od roku 2012 na pracovišti společnosti Agritec, kde je v genové bance uchovávána kolekce genových zdrojů lnu, probíhá řešení pětiletého grantového projektu projektu KONTAKT LH1226 „Komplexní studium genetické variability druhu Linum usitatissimum L., vzájemná výměna genetických zdrojů České republiky a Ruské federace s cílem zvýšení jejich užitné hodnoty a využití pro tvorbu odrůd s všestranným uplatněním“. Spolupráce je zaměřena na vzájemnou výměnu části

Hodnocení obsahu lignanu secoisolariciresinolu u genotypů/odrůd lnu Lignany jsou látky fenolické sekundární metabolity, chemicky příbuzné s polymerem ligninem s estrogenní aktivitou vyskytující se v rostlinách a rostlinných materiálech. Z přirozených lignanů jsou nejvýznamnějšími estrogenními sloučeninami matairesinol a secoisolariciresinol nacházející se v rostlinných materiálech ve formě glykosidů. Secoisolariciresinol existuje ve lněném semínku ve dvou isomerních formách. Obsah lignanu secoisolariciresinolu vykazoval v námi sledovaném souboru obsahy v rozmezí 1735 (u novošlechtění AGT 409/10) – 5122 (AGT 427/10) mg.kg-1. U odrůd byl nejvyšší obsah lignanu secoisolariciresinolu zjištěn u odrůdy Atalante (4657 mg.kg-1) a Amon (4232 mg.kg-1). Nejnižší obsahy vykázaly odrůdy Baikal (2046 mg.kg-1), Astral 2382 mg.kg-1) a Oural (2470 mg.kg-1). Hodnocení obsahu kyanogenních glykosidů u genotypů/odrůd lnu Významnými antinutričními složkami lněných semen jsou kyanogenní glykosidy, kterých je známo asi 75, a které jsou nejdůležitějšími a nejrozšířenějšími kyanogeny mnoha rostlin konzumovaných jako složky lidské potravy nebo používaných jako krmiva hospodářských zvířat. Jsou to glykosidy 2-hydroxynitrilů, tj. glykosidy nitrilů 2-hydroxykarboxylových kyselin. Kyanogenní glykosidy jsou důležitým, ale ve vztahu ke krmivářským potřebám zvířat nebo potravinovým účelům výživy lidí spíše negativním prvkem. Ve sledovaných parametrech semene lnu a jedním ze směrů i tohoto projektu je zjištění genotypů s nižším obsahem těchto negativních látek.


Glykosid linustatin, který se nejvíce podílí (55 %) na celkovém množství kyanogenních glykosidů byl v nejnižším obsahu (hodnota byla 720 – 736 - 844 mg.kg-1) nalezen u genotypů AGT 1535/07, AGT 583/05, Raciol a naopak ve vysokém obsahu u genotypů Entre-Rios, Lola, Bachmalskii 1056 a Flanders (2223 – 1950 – 1937 – 1912 mg.kg-1). Z uvedených hodnot vyplývá, že vzájemný rozdíl tohoto glykosidu byl až 68 %. Průměrný obsah kyanogenního glykosidu neolinustatin v semeni genotypů/odrůd lnu tvořil 37 % z celkové sumy kyanogenních glykosidů v rozpětí od 395 mg.kg-1 u odrůdy Recital do 1918 mg.kg-1 u novošlechtění AGT 393/10. Podobně jako u linustatinu bylo nejvyšší obsahové množství neolinustatinu zjištěno u genotypů/odrůd s klasickým (vysokým) obsahem kyseliny alfa-linolenové (1027,6 mg.kg-1) a nejnižší u genotypů/odrůd se jejím středním obsahem (648 mg.kg-1), ale s velkým rozptylem. Průměrný obsah linamarinu byl v celém souboru genotypů/odrůd 78,2 mg.kg-1 v rozpětí od 7 mg.kg-1 u novošlechtění AGT 1568/07, AGT 439/10 až po 193 mg.kg-1 u odrůdy Entre-Rios. Obsah

ZPRAVODAJ

linamarinu se na celkovém množství kyanogenních glykosidů podílel 3 %. Celkový obsah lotaustralinu se pohyboval na úrovni 110,9 mg.kg-1 a činil 4 % z celkového množství kyanogenních glykosidů v semeni. Nejnižší množství lotaustralinu bylo zjištěno u novošlechtění AGT 494/10 a AGT 439/10 (7 mg.kg-1), nejvyšší u novošlechtění AGT 470/08 (279 mg.kg-1) a AGT 307/10 (264 mg.kg-1). Obsah kyanogenních glykosidů je důležitým parametrem kvality lněného semene. V našem sledovaném souboru byl jeho průměrný obsah 2529,3 mg.kg-1 s nejnižší hladinou u novošlechtění AGT 1535/07, AGT 467/08 1406 mg.kg-1 a u genotypu AGT 1568/07 1420 mg.kg-1. Nejvyšší obsah kyanogenních glykosidů byl zjištěn u odrůdy Entre-Rios 4103 mg.kg-1. Sledovaný soubor je možno rozdělit na genotypy/odrůdy s velmi nízkou hladinou KG, do kterých spadají nejen výše uvedené genotypy, ale také odrůda Raciol a francouzské novošlechtění IGN 4105 (1533 mg.kg-1). Další úkolem projektu je doporučení vhodných genových zdrojů do šlechtitelských programů obou zemí. Projekt

přispívá k rozšiřování genetické diverzity výměnou vybraných genetických zdrojů z české a ruské národní kolekce pro potřeby výzkumu a šlechtění. Formou spolupráce zefektivňuje výzkum a využívání genetických zdrojů rostlin. K cílům projektu patří také shromáždit semenné vzorky a informace o genetických zdrojích rodu Linum jako donorech důležitých hospodářských vlastností a za pomocí polních testů tyto informace ověřit, potvrdit a následně vytvořit linie definovaných vlastností pro použití ve výzkumné i šlechtitelské práci. V rámci projektu byla hodnocena konkrétní kolekce rostlin, která činila k 1. lednu 2015 na 2 212 položek lnu, z toho je 554 položek vedeno jako šlechtitelské materiály, 517 položek jako staré, krajové odrůdy a 1 115 položek jsou současné moderní, komerční odrůdy. Pro obnovu klíčivosti je třeba každý rok část kolekce přeset. V roce 2014 bylo například celkem takto vyseto 100 položek. Vycházelo se přitom ze zjištění z předchozího roku, že je nutno v dohledné době regenerovat 269 položek, u kterých je klíčivost na hranici normy. Dalších 100 genotypů bylo vyseto v letošním roce a současně u nich byla získána popisná

data v podobě 11 deskriptorů: o jaký hospodářský typ se jedná, morfologické znaky květu (tvar koruny, barva koruny, barva žilnatiny, barva nitek, barva vrcholu nitek, barva prašníků), vegetační doba (setí/kvetení, setí/konec kvetení, setí/ raně žlutá zralost) a odolnost poléhání. Popisná data jsou v průběhu jednotlivých roků projektu přijímána jako pasportní a popisné záznamy do mezinárodní databáze lnu – IFDB (The International Flax Data Base), která v současné době eviduje přes 11 141 záznamů. Zároveň probíhá proces synchronizace s databází EURISCO a výběr vhodných položek do systému AEGIS. Z české kolekce, která je součástí IFDB, bylo do této evropské kolekce vybráno 395 položek jako vhodní kandidáti a současně byli vyzváni přispívající partneři do IFDB, aby vybrali rovněž vhodné kandidáty z jejich národních kolekcí. Tento návrh je zaslán Národnímu koordinátorovi ke schválení a po vyjádření a schválení návrhu Národním koordinátorem budou jednotliví kandidáti zařazováni do systému AEGIS.

Ing. Marie Bjelková, Ph.D. Ing. Miroslava Vrbová, Ph.D. AGRITEC, výzkum, šlechtění a služby s.r.o. (detailní data jsou k dispozici u autorek)

Foto: archiv společnosti Agritec

5 > 2015

21

KRAJINA KOLEM NÁS

ZPRAVODAJ

REKORDNÍ ÚRODU BY LETOS NIKDO NEČEKAL. A PŘECE NA TENHLE ROK ZEMĚDĚLCI JEN TAK NEZAPOMENOU. TEPLOTNÍ REKORDY JEDEN ZA DRUHÝM, SUCHO A K TOMU VYSUŠUJÍCÍ VĚTRY. ČESKO SI LETOS VYZKOUŠELO MALOU SAHARU. NAPŘÍKLAD NA JIHOVÝCHODĚ ZNOJEMSKA ZAZNAMENALI BĚHEM LÉTA 40 TEPLOTNÍCH REKORDŮ. PARADOXNĚ PRÁVĚ ODTUD PŘICHÁZÍ POZITIVNÍ ZPRÁVY: REKORDNÍ ÚRODA PAPRIK, DVOJITÁ SKLIZEŇ BRAMBOR, VÝNOSY OBILOVIN V NORMĚ. PĚSTITELŮM U DYJÁKOVIC POMOHLA VYDATNÁ DÁVKA TOHO, CO LETOŠNÍ ÚRODĚ SCHÁZELO NEJVÍC. VODA. V OBLASTI, KTERÁ PATŘÍ DLOUHODOBĚ K NEJSUŠŠÍM MÍSTŮM, SE TOTIŽ ZEMĚDĚLCI SDRUŽUJÍ VE SPOLEČNOSTI ZÁVLAHY DYJÁKOVICE. JE JICH CELKEM OSMAPADESÁT. a zelí vrzat v zubech. Bez vody to nebude nikdy ono. Jenže vody je málo a podle dostupných studií odborníků tomu zřejmě v budoucnu nebude jinak. Pěstitelé zeleniny zápolí se suchem snad nejvíc ze všech. Saláty a košťáloviny jsou na vodě závislé a uvažovat o pěstování suchomilných odrůd je holý nesmysl. Alespoň prozatím. Co s tím? Dlouholetí matadoři v zelinářství, tandem Hrazdílek a Smrž z obce Hrádek na Znojemsku na to jdou po svém. Na sto dvaceti hektarech točí zeleninu dvakrát do roka, a to téměř dvacet let. I v letošním extrémním suchu a rekordně vysokých teplotách. Řešení našli paradoxně v nevýhodě - vodou je třeba šetřit.

Letošní úrodu na Znojemsku zachránilo 420 km trubní sítě. Na snímku předseda představenstva Závlahy Dyjákovice Jaroslav Benda při kontrole zařízení. Společnost sdružuje na 60 zemědělců. Foto: Dagmar Sedláčková TRUBNÍ SÍŤ MÁ STOVKY KILOMETRŮ Díky napojení na vodu z Vranovské přehrady udrželi i v letošním extrému při životě plodiny na více než 14 tisích hektarech půdy. Z dvaceti zavlažovacích a tří přečerpávacích stanic vede trubní síť v délce 420 kilometrů. Voda se tak dostane ke všem odběratelům. Spolek zemědělců na jihu Moravy může být inspirací, jak nepřijít ve vedrech o zelená pole a úrodu. Prognózy klimatologů tento trend potvrzují i do budoucna. „Závlahy Dyjákovice začínaly v roce 1995 s třinácti zemědělci, dnes jich je osmapadesát. Máme velké odběratele i malé záhumenkáře a snažíme se udržet v provozuschopném stavu. Veškeré peníze, které vyděláme, vracíme zpět do modernizace závlahových systémů, do zemědělství. Abychom udrželi to, co nám závidí i kolegové z Rakouska zelená pole,“ vyjádřil se ředitel Jaroslav Benda.

22 5 > 2015

VODA DO HODINY S KOMPLETNÍM SERVISEM Aby byla firma soběstačná, rozšířila postupně předmět podnikání i na stavebnictví, zámečnictví, kovovýrobu nebo ubytovací služby. Přesto se podle Bendy bez pomoci státu neobejdou. „Závlahový systém pochází z 60 let a nutně potřebuje obnovit, především přečerpávací stanice. Proto intenzivně jednáme s ministerstvem,“ říká. Závlahářům začíná práce většinou počátkem března a končí v půli listopadu, služba funguje takřka nonstop. „Zájemce jen nahlásí, že chce zalévat, a do hodiny má vodu. A pokud je třeba, zajistíme lidi i techniku. Druhý den má na poli všechno připraveno, vysvětlil vedoucí provozu Josef Kosina. Za službu zaplatí odběratelé od dvou a půl do tří a půl tisíce korun za hektar. Podle plodiny a spotřeby vody.

VELKÁ ŽÍZEŇ A 2X SKLIZENÉ BRAMBORY Letos byla podle provozovatelů velká žízeň. Pozdní brambory bylo nutné zavlažit i desetkrát a kukuřici asi pětkrát. „Například Agrospol Hrádek ke konci srpna spotřeboval 1,2 milionu kubíku vody. Jevišovické agrodružstvo se blíží s odběrem vody k milionu spotřebovaných kubíků. Díky pořádné dávce vody nám někteří zemědělci hlásili, že sklidili ozimou pšenici a ještě zaseli čirok, květák nebo pozdní zelí. Teď je sklízí,“ uvedl Benda. Možnost závlahy a mimořádné teplo pravděpodobně dopomohly k ojedinělým úspěchům. Klíčovým faktorem ale nepochybně bude i odhodlání zemědělců poprat se s novými podmínkami. ODOLNĚJŠÍ ZELENINA VŮČI SUCHU? NELZE Suchý salát? Ne děkujeme, máme rádi ten šťavnatý. Kedlubna musí křupat

• Kapková závlaha s fólií „Musíme přizpůsobit technologie a procesy výroby, tak abychom v půdě zadrželi co nejvíce vody. Pomáháme si kapkovou závlahou v kombinaci s černou fólií, která kryje zeminu v okolí rostlin a zabraňuje odpařování. To je jeden ze způsobů, jak se vyrovnat s nedostatkem vláhy, přitom se jedná o úspornou spotřebu vody,“ podělil se Josef Hrazdílek. V běžných letech podle něj tento způsob závlahy zcela postačí, v letošním extrémně suchém roce však museli nasadit i vrchní závlahu z postřikovačů. Úrodu jim to zachránilo, i když výnosy běžné zeleniny byly nakonec nižší než v jiných letech. • Papriky jak ze sleníku, lilek rekordní Zaznamenali ale také rekordní úrodu. Ztráty z košťálovin jim nahradily teplomilné papriky a mezi konzumenty stále oblíbenější lilek. „V polních podmínkách jsme sklidili úrodu jako ze skleníku. Papriky daly 8 vagónů z hektaru a lilek 7 vagónů. To je v našich podmínkách neobvyklé,“ potvrdil Hrazdílek. Orientace na teplomilné druhy zeleniny je tedy cesta správným směrem. V suchých a teplých letech mohou přinejmenším kompenzovat ztráty z pěstování běžných druhů zeleniny. • Podrývání ku prospěchu Zemědělci se rozhodli ještě pro další způsob, jak udržet vláhu v půdě.

KRAJINA KOLEM NÁS

ZPRAVODAJ

„Neoráme, pouze podrýváme, abychom neotáčeli půdu a zbytečně se nevysušovala,“ podělil se zemědělec. Motivace je silná. Zatímco podle statistik, které si vedou Závlahy Dyjákovice už od roku 1995, naprší během vegetačního období v průměru více než 360 mm vody, letos nespadlo ani 90 mm. • „Nejsme na Malorce, ale sázíme o měsíc dřív“ Za dvacet let práce v zemědělství má se svým kolegou i srovnání s vývojem klimatu. „Ještě nejsme jako na Malorce, ale rozdíly jsou evidentní. Dřív jsme například první výsadby prováděli až 16. týden v roce, teď si to můžeme dovolit zhruba o měsíc dřív. Saláty vysazujeme dokonce už 9. týden. A sklízíme dvakrát do roka. Po salátu, který sklidíme koncem května vypěstujeme ještě zelí, po bramborách dozrají ještě dýně,“ vypočítal. Co by rád k jejich zelinářství uvítal? „Jímací nádrže na vodu, to je ale nákladnější investice, uvidíme,“ zakončil Josef Hrazdílek. ČEJKOVIČTÍ SÁZÍ NA PRÁCI UNIVERZIT A PŘIZPŮSOBUJÍ SE KLIMATU Čejkovice – Hodonínsko Jít naproti přírodě a vytvořit místa pro zachycení dešťové vody. To je projekt zemědělců z Čejkovic. Zabývají se tím už dlouhodobě, ve spolupráci s brněnskými univerzitami VUT a MZLU. Cíl: šetřit přírodní zdroje a využít vodu z mraků tam, kde je zapotřebí, tedy na polích. Metoda: nejprve mapová a klimatická studie, z níž vzejdou doporučení odborníků, pak teprve realizace na základě finančních možností. Takto chtějí bojovat se suchem v budoucnu v Zemědělské a.s. Čejkovice. POŽADAVKY ZEMĚDĚLCŮ PODPOŘÍ KONKRÉTNÍMI ČÍSLY Předpoklady k úspěchu nabízí hodně členitý terén regionu. Podle ředitele a předsedy představenstva Tomáše Martince je tento model v Čejkovicích schůdnější a šetrnější k přírodě, než výstavba umělého zavlažovacího systému. „Voda je katastrofálně drahá sama o sobě a pokud bychom uvažovali o vybudování zavlažovacího systému museli bychom se také bavit o statisícových až milionových investicích. V našem případě je efektivnější zaměřit pozornost směrem k poldrům a přírodním retenčním nádržím,“ vysvětlil záměr. Chce vrátit k původnímu účelu polosuché poldry s mokřady, které zadrží především „rychlou“ vodu. Ta se buď rozmělní v krajině nebo poslouží k dalšímu odběru, tam kam bude zapotřebí. „Ideální by bylo, kdybychom ji mohli vracet formou závlah, Jakým způsobem a jak efektivně, to už je na výsledcích bádání a doporučení univerzit. Proto pomáháme vysokým školám tím, že od nás mají k dispozici mapové podklady a další potřebné informace z praxe. Jsem rád, že ministerstvo zemědělství

Rekordní úroda paprik. Josef Hrazdílek z Hrádku na Znojemsku se těší z výnosu 8 vagónů na hektaru. Foto: Dagmar Sedláčková už na podněty zemědělců slyší. Díky spolupráci se studenty a lektory navíc vznikne fůra materiálu, který podpoří požadavky zemědělců konkrétními čísly,“ myslí si Tomáš Martinec. V materiálech chce využít i zpevněné plochy civilizačního charakteru, po nichž se dešťová voda spláchne do nevyužitých míst. KOMPLEXNÍ ZMĚNY VE VÝROBĚ Krok po kroku a v celé šíři zemědělské výroby. Od rostlinné, přes živočišnou po speciální plodiny, jako například vinohradnictví. Ve výsledku komplexně. Tak hledí Zemědělská a.s. Čejkovice ke změnám klimatu a provádí konkrétní změny v pracovních postupech i plodinách. KLASIKU NAHRADILA MINIMALIZACE Čejkovičtí, stejně jako řada jiných zemědělců, překopali především celý systém

Teplomilným paprikám se letos dařilo. Prospělo jim teplo a závlaha z trubní sítě s napojením do Vranovské přehrady.

přípravy půdy. Tak, aby ji zbytečně neubírali vláhu „Upustili jsme od klasiky a minimalizovali jsme operace. Vynecháváme pluh, jarní pohyby s půdou, používáme bezorebné secí stroje, na podzim podrýváme, na jaře minimálně kypříme. Dřív jsme používali herbicidy preventivně, přímo do půdy, nyní volíme cestu postmergentních herbicidů,“ vyjmenoval Martinec. ZMĚNA ROSTLIN – VELKÉ MOŽNOSTI NEJSOU Mezi zemědělci se občas objevují i exotické experimenty a úvahy o pěstování středomořských plodů, jako například oliv a citrusů. Avšak patří spíše k výjimkám, případně zlehčeným vtipům v souvislosti s horkem. Ačkoliv, ti, co letos vsadili například na pěstování melounů, sklízeli plnohodnotnou úrodu. V zásadě se ale pěstitelé drží tradičních kultur. Alternativou může být práce s dobou zralosti. Například u obilovin se v Čejkovicích už delší dobu orientují na rané odrůdy. „Vláha u nich stačí vegetačně doběhnout. Klasické polopozdní obiloviny do určitých stupnů zralosti v extrémně suchém počasí nezazrají a uschnou,“ přiblížil Martinec. KUKUŘICE LETOS NEVYŠLA Kukuřice byla podle ředitele letos obrovsky složitá odrůda. „Loni na podzim sice byly extrémně vysoké srážky a podmínky pro kukuřici vypadaly nadějně, ale během vegetace chyběl v půdě kyslík,“ říká. Důsledky jsou evidentní na všech kukuřičných polích, i těch čejkovických: výška rostlin poloviční, palice miniaturní. „Loni jsme na siláž sklízeli 550 metráků z hektaru, letos jen 230. To je obrovský sešup. Do žlabů pro živočišnou výrobu

jsme nasypali hmotu ze čtyř hektarů navíc,“ vylíčil Martinec. Čejkovičtí pracují s hybridními variantami v hodnotách od 300 do 370 FAO (Food and Agriculture Organization). VINNÁ RÉVA - RADOST SKLÍZET Vinohradníci se snad jako jediní nemusejí škaredit na sluníčko, ani na sucho, i když jim také nadělalo vrásky na čele. V těchto dnech ale sklízejí poslední hrozny a už vědí, že letošní úroda dává tušit výjimečná vína. Déšť sice přišel až v poslední chvíli, ale stačil na to, aby se bobule zalily sladkou šťávou. Díky suchu během vegetace je úroda zdravá, plísním se nedařilo. Vinnou révu chrání od sucha hluboký kořenový systém. Snáší proto výkyvy vláhy lépe než ostatní kultury. Čejkovické vinice se rozkládají na ploše asi 230 hektarů, v nichž zraje polovina bílých a polovina červených odrůd. PO TŘECH LETECH BUDOU VINAŘI DOKYSELOVAT „Letošní vína budou hodně zajímavá. Hrozny mají ideální objem cukru. Například takzvané „áčkové“ odrůdy, mezi něž patří například tramín, sauvignon nebo rulandské, dosahují cukernatosti kolem 22 stupňů, to je ideální objem. Očekáváme krásná svěží vína, včetně přívlastkových variant,“ je spokojen Tomáš Martinec. Pozor si ale letos musí dát vinaři na přirozený obsah kyselin. Ten s postupující zralostí v bobulích rychle ubývá. Vinaři si proto pro letošek vymohli ministerské požehnání, aby mohli víno dokyselovat. Například kyselinou vinnou či jablečnou. Svolení k tomu dala Evropská unie. Naposled tuto výjimku vinaři využili v roce 2012.

Dagmar Sedláčková

5 > 2015

23

KRAJINA KOLEM NÁS

ZPRAVODAJ

SÁM JE ALERGIK. PŘESTO OTEVŘEL MUZEM VČELAŘSTVÍ

VČELAŘIL UŽ JEHO PRADĚDA, TEĎ OTEC A ON SÁM JE ČLENEM MÍSTNÍHO SDRUŽENÍ VČELA LIDEM V OBCI VESELICE NA BLANENSKU. PRÁVĚ TAM SPOLEČNĚ S KAMARÁDY, RODINOU A OBCÍ OTEVŘEL NEDÁVNO OJEDINĚLÉ MUZEM VČELAŘSTVÍ MORAVSKÉHO KRASU ZA ZHRUBA PŮL MILIÓNU KORUN. TŘIADVACETILETÝ MARTIN ŠVANCARA JE PŘITOM ALERGICKÝ NA VČELÍ BODNUTÍ A NĚKOLIKRÁT SKONČIL NA INFÚZÍCH. NA VČELY ALE NEZANEVŘEL A CHCE K NIM PŘILÁKAT VÍCE MLADÝCH LIDÍ. A TAKÉ BOŘIT PŘEDSUDKY, KTERÉ VZBUZUJÍ STRACH ZE VČEL. Co bylo tím impulsem otevřít Muzeum včelařství? Nikdy jsem o tom moc nepřemýšlel. Zkrátka jsme se jednou doma v kuchyni bavili s otcem, který je také včelař po dědovi. Říkali jsme si, že by bylo dobré lidem víc přiblížit včelařství, ukázat jim kouzlo této činnosti a přivést do oboru mladou generaci. Průměrný věk včelařů v republice je totiž kolem šedesáti let. Původně jsme uvažovali jen o nějaké mini prezentaci v podobě proskleného včelího úlu, u něhož by včelař prováděl ukázky prací. Ale nebylo kde. Naše sdružení Včela lidem má pouhých šest členů a nedisponuje prostorem pro nějakou veřejnou prezentaci. Šli jsme se poradit za starostou. Trefili jsme se zrovna v době, kdy hledal vhodné využití pro sál kulturního domu, který zrovna procházel rekonstrukcí. Teprve tehdy vznikl nápad uskutečnit velký projekt muzea včelařství. Lidé se obecně včel bojí, vy sám máte alergii na bodnutí. Máte nějakou radu? Včely nejsou útočné samy od sebe, vezměte si, že když bodne, tak zemře. Útočí jen v ohrožení. Když ji třeba neúmyslně přimáčknete nebo děláte rychlé pohyby. Nemají rády také vibrace a hluk. Příkladem může být sečení trávy motorovou sekačkou, většina včelařů vám řekne, že nejvíce žihadel dostali právě při sečení. Když otevřu úl, lítá kolem mě

Foto: Dagmar Sedláčková

24 5 > 2015

na 5 tisíc včel. Neútočí, nemají důvod. A když si vybavíte včelaře, vybaví se vám i pomalé klidné pohyby. To je zásada a nejlepší prevence. Ovšem dobrý recept mi teprve nedávno prozradil jeden zkušený včelař. Když lítají kolem včely, zajděte do stínu, třeba pod strom, tam za vámi totiž nepoletí. Vyzloušel jsem to mockrát a funguje to spolehlivě. Nejhorší je ohánění se rukama a panikaření. Jednak je to zbytečné a jednak to ve včelách probouzí agresi. Muzeum obsahuje spoustu historických exponátů, kde jste k nim přišli? To byl ten největší úkol, zapojilo se do něj víc lidí. Něco jsme měli my doma po pradědovi, s ostatním přispěli členové sdružení, pomohli i kolegové ze sdružení ve Sloupu nebo třeba Včelařské učiliště Nasavrky. Vytvořili jsme také letáky s pozvánkou na besedu se včelaři. Chtěli jsme zapojit veřejnost a představit jim záměr projektu muzea. Aby všichni místní věděli, co a proč chystáme. A lidi přišli, to mělo, myslím, také pozitivní dopad. Nakonec jsme sehnali mnoho zajímavých exponátů, ale trvalo to asi tři roky. Jaký nejcennější kousek můžete ukázat návštěvníkům? Úplně největší radost jsem měl, když se nám po třech letech podařilo sehnat celodřevěný medomet. Přišel na poslední chvíli pouhý týden před otevřením.

Datování medometu si netroufáme odhadnout a zatím se nám ho nepodařilo přesně zjistit, je to ale unikátní zajímavý kousek, který se už běžně nevidí. A až v den otevření nám udělal radost starý slaměný úl zvaný košnice. Používali ji naši předkové a je pletená ze slámy. Nedařilo se nám ji sehnat, když jsme si pro ni šli například najistotu k jedné paní na půdu, nemile nás překvapilo, že je úl celý sežraný od myší. Kde čerpáte historické podklady pro expozici? Zakládáme si na podložených informacích, žádné informace z internetu, ale z historických materiálů. Dostat se k nim ale není jednoduché, moc se jich nedochovalo. Například odborné časopisy máme jen ojedinělé a nejstarší někdy z 80. let minulého století. Proto jsem ještě jako student využil možnosti dostat se k brněnské kronice z roku 1918 přes půjčovací službu Mendelovy univerzity Brno. Bylo to zajímavé bádání, i když jsem ji musel zase rychle vrátit. Nasbíral jsem v ní ale mnoho podkladů pro muzeum. Průvodkyně je dnes vypráví návštěvníkům. Zaujala mě tam například vyhláška Karla IV. i s výkladem, bylo toho víc. V jakém čase je možno muzeum navštívit? Muzeum je zpestřením pro turisty, ale i pro domácí a určitě bude přínosem i pro školy. V provozu jsme teprve asi měsíc a zájem je. Zatím máme otevřeno jen o víkendech od 10 do 18 hodin, vstupné je symbolické. Dospělí zaplatí 20 korun a děti do patnácti let jen 10. Zájemci mohou využít i odborný výklad průvodkyň. Naším cílem je vydělat jen na provoz muzea a zaplacení brigádníků. V ostatním nám vyšla vstříc obec, která nám pronajímá prostory za symbolickou jednu korunu. Plánujete další rozšíření nebo využití muzea? Spíš se chceme dostat více do povědomí veřejnosti. Muzeum jsme letos otevřeli téměř na konci turistické sezony, tak se s tím moc dělat nedalo. Také nemáme peníze na reklamu a propagaci, ale už

na tom pracujeme pro příští rok. Spolupracujeme s dalšími subjekty, například na mapě Moravského krasu, abychom nabídly turistům komplexní zajímavosti regionu, ne každý jednotlivě, ale dohromady. Ať je na výběr. Rádi bychom také vybudovali naučnou turistickou stezku ve spolupráci se Sloupsko-šošůvskými jeskyněmi. Chceme také navázat spolupráci se školami, v současné době už jednám s některými řediteli základních škol o možnostech spolupáce.


MUZEUM VČELAŘSTVÍ MORAVSKÉHO KRASU bylo otevřeno na konci srpna 2015 v obci Veselice na Blanensku. Vzniklo v nevyužitém sále kulturního domu a náklady na stavební úpravy a vybavení expozice se pohybují kolem půl miliónu korun. Celá rekonstrukce kulturního domu je v současné době před dokončením a práce ve výši 24 miliónů korun zaplatí dotace z Programu rozvoje venkova, která bude poskytnuta prostřednictvím Místní akční skupiny Moravský kras. „V domě vznikne místo pro komunitní setkávání všech čtyř obcí, které spravujeme, tedy Vavřinec, Suchdol, Veselice a Nové Dvory. Součástí domu je nejen Muzeum včelařství, ale také knihovna, TIC, hasičská zbrojnice, byty, či parkoviště,“ vyjmenoval Milan Novotný, starosta obce Vavřinec, která sdružuje čtyři další obce, včetně Veselice. Největší přínos Muzea včelařství vidí starosta v rozvoji služeb a zajímavostí pro turistický potenciál, ale i návratu mladých lidí, či žáků škol, k tradičním hodnotám, jako je například včelařství. „Máme v blízkosti rozhlednu, která je hojně navštěvovaná, Moravský kras a mnoho dalších přírodních zajímavostí. Chceme, aby turisté měli důvod trávit u nás více času a služby pro ně byly kompletní,“ potvrdil. Zájemci si mohou v muzeu vyrobit třeba vlastní svíčku z vosku, koupit medovinu, včelí kosmetiku, připravují se tématické víkendy, včetně promítání nebo například medobraní.

INZERCE

ZPRAVODAJ

S námi dosáhnete lepších výs ledků.

Kdo nezaseje, nesklidí.

Pomůžeme vám dobře hospodařit. Nabízíme předfinancování přímých plateb bez zástavy majetku, investiční úvěr na půdu, modernizaci výroby či zemědělské techniky a pomůžeme vám se zhodnocením dočasně volných finančních prostředků. Pro více informací nás kontaktujte: Martin Potůček, +420 602 328 676, [email protected] Michal Červinka, +420 601 572 338, [email protected] www.unicreditbank.cz/web/firmy/zemedelstvi

5 > 2015

25

KRAJINA KOLEM NÁS

ZPRAVODAJ

PESTICIDY V DRENÁŽNÍCH VODÁCH – ZKUŠENOSTI ZE ZAHRANIČNÍ A PRVNÍ VÝSLEDKY Z ČESKÉ REPUBLIKY

26 5 > 2015

Ve zdrojové oblasti (poblíž rozvodnice) je půdní pokryv více homogenní, převažují kambizemě modální, rankerové a arenické. Poblíž rozvodnice jsou půdy mělké s vyšším obsahem písku a často kamenité, ve středních partiích svahů převažují půdy písčitohlinité a v dolní části povodí, zejména v jeho ose se vyskytují půdy hlubší a těžší, často zajílené. V povodí nenachází permanentní vodoteč. Odvodňovací systémy byly vybudovány v roce 1977 jako plošná systematická drenáž s rozchody sběrných drénů 13 a 20 m. Hloubka uložení sběrných drénů je 1,0 m, svodných 1,1 m; záchytné drény jsou uloženy v hloubce 1,1- 1,8 m seštěrkovým obsypem. METODY Na pokusném povodí byla sledována dvě odběrná místa (KL a KP, obr. 1) reprezentující drenážní skupiny s rozdílným využitím půdy. Zatímco levá strana povodí (KL) je převážně zatravněna a v posledních letech zde nebyly aplikovány významné dávky pesticidů, pravá strana je celá zorněná a pesticidní látky zde byly aplikovány dle osevního postupu. Od roku 2012 byly z fungicidů aplikovány především triazolové látky (Tebuconazole, Difenoconazole aj.) použité k řepce ozimé, pšenici ozimé a ječmeni jarnímu. Dále byly aplikovány Fenpropimorph a Fenpropidin

k ječmenu jarnímu. Z herbicidů byly použity nejčastěji chloracetanilidové látky jako Chlorsulfuron, Chlortorulon, Metolachlor, Metazachlor a Dimethachlor, dále také Izoproturon a Clomazone. Z insekticidů byly používány Chlorpyriphos a Cypermethrin. Jako regulátor růstu je hojně využívaný Chlormekvát. Pravidelné vzorky drenážních vod byly odebírány ručně v měsících červenci a srpnu 2014 a dále po podzimní aplikaci v říjnu 2014. Celkem bylo provedeno 7 odběrů na KL a 8 na KP. Vzorky ze srážko-odtokových epizod (dále SOE) byly odebírány pomocí automatických vzorkovačů typu Morava, v kroku po 30 min. Odebráno bylo 6 vzorků na KL a 18 vzorků na KP ze 4 zachycených SOE, 3 na KP a 1 na KL. Pro SOE bylo provedeno odlišení složek odtoku na vodu „starou“ a „novou“ (pocházející z příčinné srážky) pomocí koncentraci stabilních izotopů 2H a 18O. VÝSLEDKY A DISKUSE Detekované mateřské látky Mateřské látky byly v drenážním odtoku nalezeny pouze nepravidelně a v nízkých koncentracích, a to zejména v pravidelných vzorcích s převažujícím tzv. základním odtokem (odtok podzemní vody). Často byly detekovány pouze v jediném vzorku. Nejčastěji zjištěné látky byly:

KL - letní epizoda 31.7.2014 1400

MATERIÁL Výzkum probíhal na experimentálním povodí Dehtáře (Českomoravská vrchovina). Povodí leží v nadmořské výšce od 497,0 do 549,8 m a má plochu 57,9 ha. Pokryto je převážně zemědělskou půdou s malým zastoupením lesa. Využitím převažuje orná půda, cca 30 % povodí tvoří trvalý travní porost. Průměrný roční srážkový úhrn je 666 mm (ve vegetačním období 350 -450 mm, v mimovegetačním 250-300 mm). Substrátem jsou částečně migmatizované pararuly v různém stádiu rozpadu. Kvarterní sedimenty jsou zastoupeny svahovými písky a hlínami, které dosahují mocnosti 1 - 2 m. Zastoupení půd je značně variabilní, ve výtokové oblasti se vyskytují kambizemě oglejené, pseudogleje, gleje i náznaky organozemí.

0,6

KL - letní epizoda 31.7. 2014 1200

1000

Alachlor ESA Metolachlor ESA Metolachlor OA Metazachlor ESA Dimethachlor ESA Q KL Q base KL

0,5

0,4

800 0,3

Q (l/s)

roli některý z typů tzv. „preferenčního proudění“, a složení odtoku, tj. jaká voda odtéká v reakci na srážku či tání sněhu. Ne vždy se může jednat o vodu přímo ze srážek, ale o vodu, nacházející se v prostředí půda-hornina již před srážkou. Proto mohou být mateřské látky pesticidů či jejich metabolity nacházeny ve vodách ve značné časové i koncentrační disproporci vůči době a množství jejich aplikace. Významnou roli z hlediska vlivu na vyplavování pesticidů do vod (povrchových i drenážních) potom může hrát aplikace těchto látek v souvislosti s půdními podmínkami (zrnitost, přítomnost organické hmoty, aj.), svažitostí a umístěním, charakteristikami a stavem staveb zemědělského odvodnění (rozchod drénů, hloubka uložení, aj.; systém fungující, poškozený, atd.). Jinými slovy – existují enklávy půdních bloků, kde je možné látku aplikovat téměř bez rizika a naopak, jiné části pozemku pozemku mohou k vyplavování pesticidů do vod přispívat výrazněji. Proto by aplikace pesticidů měla probíhat modifikovaně. Vzhledem k intenzitě odvodnění zemědělských půd v ČR a problematickému stavu některých drenážních systémů je potřebné se studiu transportu pesticidů drenážemi věnovat také v ČR. Cílem tohoto příspěvku je představit první výsledky dynamiky koncentrací některých pesticidních látek v drenážních vodách ve vazbě na různé odtokové situace na malém odvodněném zemědělském povodí Českomoravské vrchoviny.

koncentrace (ng/)

ÚVOD Prostředky na ochranu rostlin (dále pesticidy) jsou v dnešním zemědělství nezbytné z důvodu regulace škodlivých organismů, zejména plevelů, chorob a škůdců rostlin. Bez nich by byly výnosy plodin nižší, horší kvality a cenově méně dostupné. Pesticidy mohou ovšem být vyplavovány do povrchových a podzemních vod a způsobovat závažné ekotoxikologické problémy jak u suchozemské, tak u vodní (nebo na vodu vázané) bioty a zhoršovat jakost vody samotné. Chování pesticidů v prostředí je velmi složité, neboť je ovlivňováno velkým množstvím faktorů. Odhaduje se, že v průměru cca 65 % aplikované látky zasáhne listovou plochu plodin, asi 25 % přípravku vstupuje přímo do půdy. Zbylých přibližně 10 % je rozloženo světlem před vstupem do půdy nebo uvolněno do atmosféry. Působením abiotických a biotických faktorů podléhají pesticidy řadě transportních a transformačních procesů. Těmito procesy vznikají tzv. metabolity, které mohou být méně toxické než původní látky (nerelevantní metabolity), avšak jiné mohou být stejně nebo i více toxické (relevantní metabolity). Toxicita metabolitů je posuzována dle metodiky schválené EU. To, které procesy a v jaké míře se nejvíce uplatňují, ovlivňují hlavně fyzikálně-chemické vlastnosti půdy, herbicidu a aktuální i déletrvající průběh počasí. Půda se chová jako aktivní filtr, kde chemikálie degradují biologickými a nebiologickými procesy, a jako selektivní filtr, protože je schopna zadržet některé chemikálie a předejít tak jejich vyplavení do podzemních vod. Bez ohledu na kinetiku rozpadu a sorpční schopnosti toho kterého pesticidu je dynamika srážko-odtokových parametrů často shledávána jako dominantní z hlediska průběhu i celkového obrazu vyplavování pesticidů z půd do vod. Jako dominantní – ve vztahu k přírodním podmínkám povodí a průběhu počasí - bývá z hlediska transportu pesticidů různých vlastností identifikován jak povrchový odtok, tak odtok podpovrchový, nezřídka reprezentovaný vodou ze zemědělských drenážních systémů. Sledování pesticidů v drenážních vodách je v zemích s odvodněnou zemědělskou půdou věnována značná pozornost. Ve většině případů zrychleného vyplavení pesticidu do vod hraje podstatnou

600 0,2 400 0,1

200

0 31.7.14 5:30

31.7.14 7:54

31.7.14 10:18

31.7.14 12:42

31.7.14 15:06

0 31.7.14 17:30

Obr. 1. Srážko-odtoková epizoda na profilu KL; cca 50% podíl „nové“ vody ze srážky

P Ř Í L O H A K V Y D Á N Í Z P R AV O D A J E A G R O B A S E

ŽIJEME na venkově

Z P R AV O D A J

19. ŘÍJEN 2015

VÁŽENÉ ČTENÁŘKY, VÁŽENÍ ČTENÁŘI, ŘEČENO SLOVY BÁSNÍKA, PODZIM VTRHL DO KRAJE POMĚRNĚ RYCHLE. HORKÉ PRÁZDNINOVÉ A KONEC KONCŮ I ZÁŘIJOVÉ DNY VYSTŘÍDALY PODZIMNÍ DEŠTĚ, MLHY A BRZKÝ SOUMRAK. VSTÁVÁME ZA TMY A ZA TMY CHODÍME DOMŮ A O MNOHO LIDÍ SE POKOUŠEJÍ PODZIMNÍ DEPRESE. MYSLÍM, ŽE NA PODZIM JE ALE POTŘEBA POHLÍŽET MNOHEM JINAK, NEŽ JEN OPTIKOU ŠPATNÉHO POČASÍ, ZIMY A NEDOSTATKU SVĚTLA.

Foto: shutterstock.com Málokdy v roce nabízí příroda takové množství příjemných a teplých barev jako právě na podzim, a nikdy jindy v roce než na podzim není ve vzduchu cítit ta podivně vábivá vůně podzimního listí, kouře a ke spánku se chystající přírody. Ve městech vítr prohání spadlé listí nejrůznějšími tajemnými zákoutími a lampy v padajícím soumraku a za mlhy kreslí podivuhodné stíny na fasády domů nebo na cestičky v parcích. Zkrátka pro romantickou, ale i dobrodružnou duši nadcházejí

dny plné výzev a tajemna. Podzim je ale kromě těchto barvitých obrázků přináší také další dary, a tím jsou plody, ať už stromů, polí nebo lesa. A právě těmto „plodům“je věnována příloha tohoto čísla Agrobase. Takže zde naleznete vše o tom, jak se pěstuje naše tradiční cibule, co z ní lze uvařit, ale také to, že tato plodina má i své vlastní slavnosti. Na jiném místě přílohy je pro vás připravena exkurze do světa hub, ačkoliv

letošní léto příliš příznivé houbařské vášni nebylo. Nicméně právě deštivý a relativně teplý podzim vzbuzuje naděje, že přece jenom nějaké úlovky hub budou.

těch kvalitních, se na trhu vyskytují také ty (a nijak levné), které mají jahodu pouze v názvu, nikoliv však ve složení. Bonusem je pochopitelně také recept na sirup domácí.

V neposlední řadě se dozvíte také, že svatomartinská husa vůbec není nezdravé jídlo, jak se nám někteří výživoví poradci snaží podstrčit, ale seznámíte se také s výsledky testů jahodových sirupů. U těch se ukázalo, že kromě

Doufám, že inspiraci pro podzimní dny naleznete na stránkách naší přílohy více než dost. Přeji krásný barevný podzim a žádnou špatnou náladu.

Dana Večeřová

PŘÍLOHA > 19. ŘÍJEN 2015

ZPRAVODAJ

SVATOMARTINSKÁ HUSA – TRADICE, KTEROU NENÍ NUTNÉ OPOUŠTĚT ZE VŠECH DRUHŮ DRŮBEŽE JE HUSA SPOLEČNĚ S KACHNOU NEJVĚTŠÍM SYMBOLEM NEPŘÍLIŠ ZDRAVÉ STRAVY. STEJNĚ TAK JE ALE TAKÉ KONZUMACE HUSY SYMBOLEM HOJNOSTI, UKONČENÍ HOSPODÁŘSKÉHO ROKU, OSLAV NEBO UZAVÍRÁNÍ DOHOD A KONTRAKTŮ. ZAŘADIT OBČAS HUSU NEBO KACHNU DO JÍDELNÍČKU PŘITOM ZDALEKA NENÍ TAKOVÝM GASTRONOMICKÝM ZLOČINEM, JAK BY SE NA PRVNÍ POHLED MOHLO ZDÁT.

Foto: shutterstock.com To nejlepší na huse je kupodivu to, co na první pohled vypadá jako nejrizikovější – totiž husí sádlo. Je totiž složeno ze dvou třetin z pro tělo vhodných nenasycených mastných kyselin, zatímco škodlivých nasycených kyselin je v husím sádle dohromady jen zhruba 30 procent. Husí sádlo je tak mimo jiné podstatně zdravější než sádlo vepřové. Někdy bývá dokonce husí sádlo nazýváno „olivovým olejem“ živočišných tuků. K tomu je také vhodné připomenout, že člověk by se neměl bránit konzumaci živočišných tuků obecně, a to z celé řady důvodů, mimo jiné proto, že tělo z nich může lépe získávat některé vitamíny než z rostlin, jako jsou například vitamíny A, D, E a K. Nejde ale jen o vitamíny – potraviny živočišného původu obsahují některé důležité esen-

2

5 > 2015

ciální aminokyseliny, které se v rostlinách buď vůbec nevyskytují, nebo jsou v nich přítomné v poměru, který ne zcela vyhovuje lidskému organismu. Složení a nutriční hodnoty čistého husího i kachního masa se velmi blíží masu kuřecímu. Tučnost hus i krůt již přitom dávno není taková, jako bývala, neboť se chovají kratší dobu a v průmyslových chovech se přizpůsobují krmné dávky tomu, aby měla současná drůbež více svalové hmoty a méně sádla. Ve světle výše uvedených údajů je sice otázkou, zdali je to tak správně, protože ale mnoho spotřebitelů tučnější maso odmítá, přizpůsobily se požadavky na jeho složení požadavkům strávníků. Je v tom samozřejmě i ekonomika – déle chovaná drůbež (například biodrůbež) generuje vyšší náklady na produkci

a tedy výslednou vyšší cenu, kromě toho se při hodnocení vykupované drůbeže považuje vyšší tučnost za nižší kvalitu, což má opět dopad do ekonomiky chovů.

receptů z oblasti lidového léčitelství zase můžeme objevit, že husí sádlo přidávané například do čaje s medem představuje prevenci proti kašli a obecně chorobám dýchacích cest.

Naopak v minulosti byla tučnost hus či kachen žádoucí, neboť představovala potřebný zdroj energie, kterou lidé vydávali při fyzické práci. I proto naši předkové vykrmovali husy a kachny do co největší hmotnosti. Tím mimo jiné získávali vyšší podíl sádla, které bylo po masu druhým nejvýznamnějším produktem a používalo se také samostatně ke konzumaci, například namazané na chléb. Příznivé vlastnosti husího sádla se ostatně dodnes využívají ve farmaceutickém průmyslu jako součást léčivých mastí. Z řady

Samozřejmě, lidé s vyšší hladinou cholesterolu by husy nebo kachny pravidelně konzumovat neměli, případně mohou konzumovat tuto drůbež bez kůže, kde je tuk nejvíce koncentrován. Průměrně zdravému člověku by ale neměla svatomartinská (nebo jiná „svatá“ husa či kachna) nijak uškodit. Každopádně jde ale o pokrmy, a to i historicky, které se podávaly při významných příležitostech, tedy ani tehdy zdaleka ne pravidelně.

Petr Havel


ZPRAVODAJ

ČLOVĚK SE MUSÍ CELÝ ŽIVOT VZDĚLÁVAT ZEMĚDĚLSKÉ DRUŽSTVO (ZD) VŠESTARY NA KRÁLOVOHRADECKU PŘEDSTAVUJE NA NAŠÍ ZEMĚDĚLSKÉ SCÉNĚ V MNOHA OBLASTECH SVĚTLOU VÝJIMKU. NEJEN ŽE JE TO JEDEN Z MÁLA ZEMĚDĚLSKÝCH PODNIKŮ, JEHOŽ PRODUKT JE DRŽITELEM OCHRANNÉ ZNÁMKY EU V KATEGORII „CHRÁNĚNÉ OZNAČENÍ PŮVODU,“ (JDE O VŠESTARSKOU CIBULI), ALE DRUŽSTVO PATŘÍ I MEZI TY SUBJEKTY, KTERÉ PŘES STÁVAJÍCÍ KOMPLIKACE S POKLESEM CEN MLÉKA NEVZDALO PRODUKCI TÉTO STRATEGICKÉ SUROVINY, KTERÁ JE PRO ZD VŠESTARY SPÍŠE VÝZVOU K VÝROBĚ DALŠÍ VLASTNÍ IDENTICKÉ POTRAVINY – VŠESTARSKÉ VERZE SÝRU NIVA. MOŽNÁ JE TOMU TAK I PROTO, ŽE V ČELE DRUŽSTVA STOJÍ UŽ VÍCE NEŽ 10 LET OSOBA, KTEROU BY NA TOMTO POSTU ČLOVĚK NEČEKAL – POHLEDNÁ BLONDÝNKA S MODRÝMA OČIMA MONIKA NEBESKÁ. Do podniku přitom již nastoupila před 20 lety jako ekonom. Čas ale ukázal, že Monika Nebeská je také velmi dobrý manažer, který dokáže družstvo provést rozbouřenými vodami našeho zemědělství, jemuž bohužel chybí to, co šéfce družstva nechybí – totiž vize, tah na branku, a on line hledání cest dalšího rozvoje. „Člověk se musí celý život vzdělávat,“ zní jedna ze zásad Moniky Nebeské. Což dokazuje právě v těchto dnech, kdy je na stáži v Londýně s cílem zdokonalit se ve znalosti angličtiny. Nutno dodat, že právě jazyková bariéra je jedním z limitů našeho zemědělství především v možnostech čerpání inspirativních zahraničních poznatků týkající se rozvoje oboru a nejnovějších trendů. To samozřejmě neznamená, že by se mělo stát naše zemědělství kopií pojetí v jiných zemích. Potenciál oboru je při velikosti naší země především v identitě a také v udržení pěstitelských, chovatelských i kulinářských tradic, což je další zásada, kterou se snaží Monika Nebeská naplňovat v práci i osobním životě. V zaměstnání je výsledkem těchto snah již zmiňovaná ochranná známka EU Všestarská cibule, tím to ale nekončí. Podnik společně s partnerskou mlékárnou vymýšlí speciální verzi sýru Niva o tučnosti 50 procent se spotřebitelsky praktickou konzistencí, což je jeden z předpokladů odbytu na trhu. Letos v září se také proto konaly poprvé „Oslavy všestarské cibule a nivy“, které v konkurenci zavedenějších akcí navštívilo na 1500 lidí. Družstvo se také prezentuje na jiných společenskogastronomických akcích, například na Pohřebačském jarmarku právě se svou cibulí. Je ilustrativní, že na uvedený jarmark dorazila ze všech představitelů zemědělských podniků, které věnovaly své produkty do místní tomboly, pouze Monika Nebeská. To vypovídá o další vlastnosti představitelky družstva, a to o odpovědnosti. A o zmiňovaném vztahu k tradicím, což dokumentuje odpověď na

otázku, který recept je podle Nebeské nejlepší na využití Všestarské cibule – podle ní je to klasický chléb se sádlem a cibulí. A také trochu zapomenutá, byť kdysi tradiční česká polévka cibulačka, jejíž recept zveřejňujeme. A jsme-li u vaření, pak tady je zásadou šéfky ZD

Všestary nespěchat. To mimochodem platí i pro přípravu opravdu správné cibulačky. Monika Nebeská každopádně zásadním a žádoucím způsobem bourá konzervativní představy o venkovských ženách

s vidlemi a v holínkách, i když i ty si občas nazuje. Bourá ale i jiné představy – jako například o řidičském neumění žen-blondýnek za volantem. Především ale léta úspěšně vede zemědělský podnik, který jistě ještě neřekl v našem zemědělství poslední slovo.

Foto: Nina Havlová

5 > 2015

3


ZPRAVODAJ

SPECIFIKA VŠESTARSKÉ CIBULE VŠESTARSKÁ CIBULE JE DRŽITELEM OCHRANNÉHO ZEMĚPISNÉHO OZNAČENÍ EU. SPECIFIKA TÉTO PLODINY UZNALA OFICIÁLNĚ EVROPSKÁ KOMISE (EK) JIŽ V ROCE 2007, ZEJMÉNA JEJÍ POZITIVNÍ VLASTNOSTI, KTERÉ JSOU PODLE VERDIKTU EK DÁNY SOUVISLOSTÍ S PROSTŘEDÍM A ZPŮSOBEM JEJÍHO PĚSTOVÁNÍ. UNIKÁTNOST VŠESTARSKÉ CIBULE JE DÁNA PODLE KOMISE VYROVNANOSTÍ JEJÍCH NUTRIČNÍCH PARAMETRŮ, VYSOKOU HODNOTOU ŽELEZA, VELMI VYSOKOU HODNOTOU VITAMINU B3 (NIACINU) A ABSENCÍ, RESPEKTIVE NÍZKÝMI HODNOTAMI ŠKODLIVÝCH LÁTEK.

TRADIČNÍ CIBULAČKA

Foto: Nina Havlová Většina nutričních parametrů Všestarské cibule (stavební látky, minerály, vitaminy) je vyrovnaná, bez extrémů a odpovídá očekávaným kladným vlastnostem cibule. Jsou to například draslík, fosfor, vitaminy B1, B2 a B6. Všestarská cibule vykazuje také vysoký obsah železa. Zatímco podle šetření USDA – National Nutrient Database je průměrná hodnota železa v cibuli 2,1 mg/kg, Všestarská cibule má 2,55 mg/kg, tedy cca o 25 procent více. Velmi vysoká je také hodnota vitaminu B3 (niacinu), který Všestarská cibule obsahuje. Opět podle USDA je průměrná hodnota niacinu v cibuli 0,116 mg/100 g, Všestarská cibule ale obsahuje 0,208 mg/100 g niacinu, tedy zhruba dvojnásobné množství. Významná u Všestarské cibule je absence, respektive nízké a velmi nízké hodnoty škodlivých látek. Například hodnota kadmia (Cd) je

4

5 > 2015

ve Všestarské cibuli menší než 0,03 mg/ kg, (norma je 0,05 mg/kg), hodnota NO3 ve Všestarské cibuli je 29 mg/kg, (norma je 1 000 mg/kg). Při vyšetření několika desítek možných škodlivých látek Všestarská cibule ve všech parametrech vyhověla. Tyto pozitivní vlastnosti jsou dány souvislostí s prostředím, a to hlavně přírodními podmínkami, historií pěstování, šetrností pěstování a vhodným posklizňovým zpracováním. Pěstování cibule má ostatně ve vymezené oblasti dlouholetou tradici. Historie velkoplošného pěstování cibule ve Všestarech začala v roce 1964 právě na základě vysoké úrodnosti zdejší půdy, dobré nadmořské výšce a vybudování nového závlahového systému podél řeky Labe. Vzhledem k vysoké kvalitě zdejší cibule pokračuje tradice pěstování dodnes.

Potřebné suroviny: - 4 cibule - máslo - pepř - polohrubá mouka - slanina,

- 2 vejce - mléko - vývar (masox) - petržel na ozdobu - chleba na kostky opečený na oleji - tvrdý sýr

Cibuli nakrájíme na půlkolečka (měsíčky), osmahneme velmi pomalu (po dobu 20 až 30 minut) na másle se do zlatova, přidáme na kostičky nakrájenou slaninu a opět chvíli smažíme. Potom přidáme mouku, opět osmahneme, zalijeme studeným vývarem, posypeme pepřem a rozšleháme metlou tak, aby nebyly hrudky. Vše povaříme za častého míchání asi půl hodiny. Pokud nemáme vývar, přidáme

kostku masoxu. Zalijeme asi 2dc mléka, necháme přejít varem a vlijeme rozšlehaná vejce, mícháme vidličkou. Ozdobit můžeme zelenou petrželkou. Do hotové polévky nasypeme nakrájenou petrželku, osmažený chléb na kostičky a kdo má rád, posype si polévku tvrdým strouhaným sýrem. Polévka je velmi sytá, lze jí proto využít jako zcela samostatné jídlo.


ZPRAVODAJ

ZNAČKA KVALITY KLASA NÁRODNÍ ZNAČKA KLASA JE ZNAČKOU KVALITY A JE UDĚLOVÁNA POUZE KVALITNÍM POTRAVINÁŘSKÝM A ZEMĚDĚLSKÝM VÝROBKŮM, KTERÉ SPLNÍ PŘÍSNÉ KVALITATIVNÍ A LEGISLATIVNÍ POŽADAVKY. ZNAČKA KVALITY KLASA SLOUŽÍ SPOTŘEBITELŮM A ODBĚRATELŮM K LEPŠÍ ORIENTACI NA TRHU PŘI IDENTIFIKACI VÝJIMEČNĚ KVALITNÍCH PRODUKTŮ V POROVNÁNÍ S BĚŽNĚ DOSTUPNÝMI KONKURENČNÍMI POTRAVINAMI. V SOUČASNÉ DOBĚ JE OCENĚNO KLASOU 1120 VÝROBKŮ OD 222 VÝROBCŮ. kvalitativní charakteristiku. Tím je myšlena například technologie výroby – určitá tradice výrobku, ruční zpracování, moderní postupy výroby; významný obsah některých ze složek, které obohacují výrobek – například vláknina, vitamíny; dále pak nejrůznější ocenění, které daný výrobek již získal a další. Tyto přidané hodnoty zaručují jistou jedinečnost ve vztahu k ostatním dostupným výrobkům na trhu.

Co se skrývá pod nadstandardní kvalitativní charakteristikou? Oceněný výrobek musí alespoň v jednom znaku prokázat nadstandardní

Kdo ocenění uděluje? Od roku 2003 je značka KLASA udělována ministrem zemědělství a spravuje ji Odbor administrace podpory kvalitních potravin Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF). Poradním orgánem při udělování značky kvality KLASA je Hodnotitelská komise, která rozhoduje o doporučení nebo nedoporučení udělení značky KLASA.

Kdo je členem Hodnotitelské komise? Hodnotitelská komise je složena z řad odborníků v oblasti potravinářství například zástupce Ministerstva zemědělství, Potravinářské komory, Agrární komory, kontrolních orgánů Státní zemědělské a potravinářské inspekce, Státní veterinární správy, Vysoké školy chemicko-technologické, Výzkumného ústavu potravinářského Praha a dalších). Hodnotitelská komise hodnotí nejen zaslanou dokumentaci, ale také samotný výrobek včetně obalu, senzorické stránky výrobku a prokázání nadstandardní kvalitativní charakteristiky. Jaká je platnost značky? Značka je propůjčována na tři roky a její vlastnictví může být po této lhůtě prodlouženo, ale také může být při

zhoršení kvality či porušení podmínek pro její získání odebráno. Kdo kontroluje dodržování Pravidel pro udělování značky KLASA? Požadovanou kvalitu a složení výrobků posuzuje a po jejím udělení kontroluje Státní zemědělská a potravinářská inspekce a Státní veterinární správa. Vedle běžných kontrol u výrobců probíhají tedy ještě kontroly zaměřené pouze na výrobky s označením KLASA a protokoly z těchto kontrol zasílají jednotlivé inspektoráty Odboru administrace podpory kvalitních potravin. První kontrola zaměřená na nově oceněné výrobky probíhá vždy nejpozději do 6 měsíců od udělení této značky výrobku. Podrobné informace o značce kvality KLASA jsou dostupné na stránkách www.eklasa.cz

ZAČÁTEK ŘÍJNA STRÁVILI VÝROBCI KLASA NA TUZEMSKÝCH VELETRZÍCH OLIMA A FOR GASTRO & HOTEL VÝROBCI KLASA SE V TERMÍNU 1. - 4. 10. 2015 PŘEDSTAVILI NÁVŠTĚVNÍKŮM NA VELETRZÍCH V OLOMOUCI I V PRAZE. Návštěvníci festivalu gastronomie a nápojů OLIMA 2015 na výstavišti FLORA OLOMOUC měli možnost ochutnat pekařské, masné i mléčné výrobky, pivo i výrobky z müsli od osmi výrobců, kteří se v expozici KLASA představili: Masokombinát Polička a.s., SEMIX PLUSO, spol. s r.o., BONECO a.s., Madeta a.s., CZECH BEVERAGE INDUSTRY COMPANY a.s., ÚSOVSKO FOOD a.s., Podniková prodejna sýrárny Orrero a.s. Olomouc. Odborného veletrhu pro gastronomická zařízení, potraviny a nápoje FOR GASTRO & HOTEL v PVA EXPO PRAHA Letňany se zúčastnilo 8 následujících zástupců společností oceněných značkou KLASA: Madeta a.s., Soběslavská pekárna s.r.o., BOHEMILK, a. s., Amylon, a.s., GOLD SPICE trading s.r.o., Schubert partner a.s., KAND s.r.o., Josef Rýdl, s.r.o. Mezinárodní potravinářský veletrh ANUGA Značka kvalitních potravin KLASA se představila také na mezinárodním potravinářském veletrhu ANUGA. Z držitelů značky se veletrhu, který se konal 10. 10. -14. 10. 2015 v německém Kolíně nad Rýnem, zúčastnilo těchto 12 společností: SEMIX PLUSO, spol. s r.o.,

Hamé s.r.o., POLABSKÉ MLÉKÁRNY a.s., CARLA spol. s r.o., HAVLÍK OPAL spol. s r.o., ALIKA a.s., LINEA NIVNICE, a.s., Interlacto, spol. s r.o., MG servis s.r.o., RAVY CZ a.s., Bramborárna Bukovice, s.r.o., EXTRUDO Bečice s.r.o., ARTIFEX INSTANT, s.r.o. Čeští výrobci se mohli na veletrhu setkat přímo s nákupčími mezinárodních obchodních řetězců a prezentovat jim své výrobky. Prezentace kvalitních potravin na Velké pardubické Dostihová a společenská událost roku Velká pardubická se konala o víkendu 10. a 11. 10. 2015 na pardubickém dostihovém závodišti. Návštěvníkům mimo tradičního programu pobyt v Agrofert parku zpříjemnilo také občerstvení ve formě kvalitních potravin oceněných značkou KLASA. K ochutnání i zakoupení byly oceněné müsli tyčinky společnosti ÚSOVSKO FOOD a.s., uzeniny společnosti Masokombinát Jičín, spol. s r.o. nebo mošty firmy Bohemia Apple, družstvo. Dále byly k zakoupení polotovary pro přípravu pokrmů, kvalitní cibule či výrobky z medu od společností Natura, a.s., VITAL Czech s.r.o. a Včelpo spol. s r.o.

Značka KLASA se prezentovala na zahraničním veletrhu ANUGA Vinobraní na Pražském hradě mimo výborného vína nabídlo i kvalitní potraviny V zahradách Pražského hradu se 19. a 20. 9. 2015 konal jubilejní 10. ročník Vinobraní na Pražském hradě. Tradiční burčák, čerstvou hroznovou šťávu nebo ochutnávku vín v Míčovně letos nově doplnily také kvalitní potraviny oceněné značkou KLASA. Na terase Jízdárny Pražského hradu a v Královské zahradě se pod značkou KLASA prezentovalo celkem 16 výrobců: GOLD SPICE trading s.r.o., ORRERO a.s., BONECO, a.s.,

MADETA a. s., Josef Rýdl, s.r.o., Bohemia Apple, družstvo, Včelpo spol. s r.o., Hostivařská pekárna, s.r.o., POEX Velké Meziříčí, a.s., P R O M E G A spol. s r. o., Lapek, a.s., Uzenářství a lahůdky Sláma s.r.o., Krahulík - MASOZÁVOD Krahulčí, a.s., Jan Vrábík, AGRIMEX Vestec a.s., Soběslavská pekárna s.r.o. Návštěvníci tak měli možnost konzumaci vína doplnit ochutnávkou potravin a nápojů označených logem KLASA. Součástí byl také tradiční kulturní program, který ozvláštnili prezentacemi svých firem i samotní výrobci ceněných výrobků.

5 > 2015

5


ZPRAVODAJ

MÝTY A ZAJÍMAVOSTI O HOUBÁCH AČKOLI LETOŠNÍ SUCHÉ A HORKÉ LÉTO HOUBAŘŮM ZATÍM PŘÍLIŠ NEPŘÁLO, SITUACE SE POSTUPNĚ ZLEPŠUJE A V SOUČASNÉ DOBĚ JIŽ LZE V NAŠICH LESÍCH NAJÍT V PODSTATĚ VŠECHNY DRUHY PODZIMNÍCH HUB. NENÍ PROTO NA ŠKODU PŘIPOMENOUT SI NĚKOLIK MÝTŮ SPOJENÝCH S KONZUMACÍ, ALE I SBĚREM HUB.

Foto: Nina Havlová Tím hlavním je podle všeho teze, podle které se po konzumaci pokrmů z hub nemá pít alkohol. Není to pravda ani náhodou, pouze s jednou výjimkou – alkoholu bychom se měli vyvarovat pouze v kombinaci s pokrmy připravené z houby nelibého názvu i vzhledu – hnojníku inkoustového, neboť ten obsahuje látku, která reaguje s alkoholem v těle tak, že se v organismu začne hromadit jedovatý acetaldehyd. Mimochodem – pakliže je součástí zkonzumovaného pokrmu nějaká jedovatá houba, přičemž následkem

6

5 > 2015

jsou střevní potíže, je naopak zvýšený příjem tekutin pro organismus žádoucí (ne tedy zrovna hned alkoholických), neboť zvracením a dalšími projevy ztrácí organismus tekutiny, které je třeba doplnit. Navzdory některým doporučením je ale nejméně vhodným nápojem mléko, které se v trávicím traktu sráží a aktuální potíže může ještě znásobit. Základní prevencí takových stavů je ale samozřejmě sběr takových hub, které dobře známe a které tak žádné problémy nezpůsobí. Za zcela bezpečné jsou

přitom považovány většinou houbařů lišky, klouzci a obecně hřibovité houby, ale také bedly a žampiony (v mykologické terminologii pečárky). Mnohé z těchto „bezpečných“ hub ale tak úplně bezpečné nejsou. Největší jistotu přitom představují lišky – a to úplně všechny, včetně pro někoho podezřele tmavších druhů (liška ametystová) a včetně liškám příbuzným stročkům – vypadají nehezky (tmavošedá barva), ale jsou zcela v pohodě. To samé platí o klouzcích, kterých je u nás opravdu velké množství druhů

a všechny jsou jedlé. Naopak v kategorii hřibů existují mnohé druhy, které jsou nejedlé až jedovaté. Obecně známý je především „hořčák“, který se i na místě v lese pozná podle v mládí bílých, postupně do růžova zbarvených rourek – a samozřejmě podle chuti, pakliže si chce houbař vytvořit v ústech na nějakou dobu nepříjemný pocit jeho ochutnáním na místě. Hořčák ale není zdaleka jediný rizikový hřib – v zásadě lze konstatovat, že možná rizika představují všechny druhy hřibů s více či méně červenou


nohou obdobně, jako je opticky varující červená barva klobouků u holubinek. Samozřejmě to neplatí absolutně, ale červená barva je u hub spíše rizikovým signálem. Daleko větší rizika ale představuje pro méně zdatné houbaře skupina bedel a žampionů, zahrnující i vyloženě jedovaté druhy. Právě tyto druhy představují každoročně největší počet případů otrav, třeba i proto, že některé žampiony si občas někdo plete s nejjedovatější naší houbou, muchomůrkou zelenou nebo citronovou. Vzhledem k tomu, že právě žampiony, ale i některé bedly, rostou na okrajích lesa či přímo na loukách, je obecně menším rizikem sbírat houby přímo v lese a větším na loukách. Pokud se pak týká bedel, pak obecná zásada praví, že nejvyšší rizika představují drobnější, téměř „rachitické“ druhy bedel a druhy, jejichž barva klobouku se blíží skořicovým a hnědokarmínovým odstínům. Také patrně nejčastěji sbíraný žampion zápašný není žádný hromotluk, ten lze ale poměrně dobře rozeznat už na místě, neboť při poškození nebo již při otlaku žloutne. Vodítkem je také nehoubová vůně, podle níž má ostatně svůj název. Žampion zápašný je možná v současné době nejrizikovější houba u nás, je totiž poměrně dostupný, neboť kolonie jeho plodnic nalezneme často třeba na zahradách. Na pravou míru by ale bylo vhodné uvést zejména informace týkající se jedné z nejčetnějších a také nejsbíranějších hub v ČR – totiž babek (v mykologické terminologii hřib žlutomasý), které mají být podle již několik let starého vyjádření mykologa Jiřího Baiera jedovaté a mají způsobovat rakovinu. Od tehdejšího vyjádření se následně distancovala Česká mykologické společnost, přesto se údaje o jedovatosti babek neustále opakují. Jak to tedy ve skutečnosti je? Zločincem, který způsobuje údajnou „jedovatost babek“, je druh parazitické vřeckovýtrusné houby nedohub zlatovýtrusný, který skutečně napadá plodnice těchto všeobecně oblíbených hub již v raných stádiích růstu. Napadená babka se opticky pozná podle toho, že je její povrch, obvykle nejprve na klobouku, pokryt bělavým povlakem, který postupně mění barvu na žlutou až hnědožlutou barvu. Takto napadené houby nepochybně každý houbař zná a pozná, první stadia napadení babek nedohubem ale na první pohled rozlišitelná nejsou. To znamená, že nedohub může být i na napohled zcela zdravých houbách, i když to tak nevypadá. Co je ale nejdůležitější: I když je schopnost nedohubu vytvářet toxické (jedovaté) látky známa, záleží vždy především na tom, v jakém stavu houbu sebereme a kolik jedovatých látek v tomto stadiu obsahuje. Pakliže přitom jde o stav, který není viditelný lidským okem, je koncentrace toxinů zcela

ZPRAVODAJ

zanedbatelná a konzumace takových hub není prakticky žádným rizikem. Mladé a viditelně nenapadené babky tedy můžeme klidně sbírat dál, jen bychom je měli co nejdříve zužitkovat a pokud možno nesušit. Pokud bychom se přitom řídili principem předběžné opatrnosti a snažili se z konzumované stravy absolutně vyloučit veškeré rizikové látky v surovinách pro přípravu pokrmů v pokrmech samotných obsažených, zemřeli bychom podle všeho hlady. Rizikové látky totiž obsahují prakticky veškeré plody přírody, včetně zdravého ovoce a zeleniny a samozřejmě průmyslově produkovaných zemědělských komodit. Uvedený princip předběžné opatrnosti lze navíc aplikovat na většinu našich jedlých hub. Zmiňovaný nedohub zlatovýtrusný totiž nenapadá jen babky, ale všechny hřibovité houby – babky mají jen tu smůlu, že jsou poměrně měkké a nedohubu tím poskytují lepší podmínky k pomnožení. Kromě toho se i v ČR vyskytuje více druhů nedohubů, které zase napadají jiné druhy jedlých i nejedlých hub. Pokud bychom tedy chtěli brát tezi Jiřího Baiera do důsledků, můžeme do konce života zapomenout na veškerý sběr a konzumaci hub. Za příklad mediální zkratky lze také označit vliv konzumace babek na vznik různých forem rakoviny. Neexistuje totiž žádný konkrétní výzkum a vědecky podložené tvrzení, který by dokazovalo přímou souvislost konzumace „plesnivých babek“ s rakovinou. Samozřejmě je

Hnojník inkoustový. Foto: Nina Havlová známo, že nadměrný přívod toxických látek do těla může rozvoj rakoviny podpořit. To je ale obecné riziko týkající se – budeme-li se držet oblasti hub – veškerých sebraných, různými plísněmi napadených hub a hub nesprávně skladovaných. Týká se však také konzumace veškerých potravin, které jsou napadeny

plísněmi, vyjma těch, kde je „ušlechtilá plíseň“ součástí receptury a složení příslušného potravinářského výrobku. Houby, včetně nedohubem viditelně nenapadených babek, můžeme tedy bez problémů sbírat dál.

Petr Havel

Liška obecná. Foto: Nina Havlová

5 > 2015

7


ZPRAVODAJ

ODBYTU MLÉKA NEJVÍCE POMŮŽE RŮST SPOTŘEBY SÝRŮ ZATÍMCO VYPITÍ PĚTI LITRŮ MLÉKA JE NAD SÍLY I ORTODOXNÍCH KONZUMENTŮ TOHOTO NÁPOJE, KONZUMACE PŮL KILOGRAMU SÝRA NEBO SÝRŮ NA RŮZNÝCH RAUTECH NEBO OSLAVÁCH NENÍ PRO VĚTŠINU LIDÍ ZAS TAK VELKÝ PROBLÉM. PŘESTO I V TOMTO PŘÍPADĚ KONZUMENT NEPŘÍMO PĚT LITRŮ MLÉKA VYPIJE. Předmětem mýtů je také použití přídatných látek, v případě tavených sýrů takzvaných tavicích (emulzifikačních) solí. Jejich rolí je přitom iontová přeměna vápenatých iontů v mléčné bílkovině za ionty sodné. Tím vznikají rozpustnější mléčné bílkoviny, které jsou schopny emulgovat tuk, podílet se na vazbě vody a upravit hodnotu pH. Tím se zlepšuje chuť výsledného výrobku a také se prodlužuje jejich trvanlivost, což jsou vlastnosti, které spotřebitel požaduje, včetně možné roztíratelnosti tavených sýrů, což je dílo fosforečnanů. Další praktickou vlastností tavených sýrů je malá lepivost těchto výrobků na své obaly – to zase mají na svědomí stabilizátory konzistence. Všechny výše jmenované látky patří mezi „Éčka“. Pokud by tam tyto látky nebyly, tavené sýry by jednak dlouho nevydržely, nebyly by moc chutné, nedaly by se roztírat na chléb a při jejich vyjímání z obalu bychom si poměrně dost upatlali ruce. Jinými slovy, spotřebitel by zřejmě takové produkty nekupoval.

Foto: shutterstock.com Obecně totiž platí, že k výrobě kilogramu sýra je zapotřebí zhruba 10 litrů mléka, takže spotřeba sýrů v naší zemi má na odbyt mléka dost zásadní vliv. Optimální by přitom bylo, pokud by šlo o sýry vyrobené z mléka tuzemského původu, a tedy o tuzemské sýry. Bohužel se ale do ČR zbytečně velké množství sýrů dováží ze zahraničí, protože spotřebitelé v naší zemi považují tento typ mlékárenských výrobků původem ze zahraničí za kvalitnější. V řadě případů to ale není pravda, na což stačí jednoduchý pokus – vybalit zahraniční i tuzemské sýry z jejich obalů, aby konzument nepoznal zemi původu, a vyzvat strávníky k ochutnávce. Velmi často se stane, že za nejkvalitnější nebo za nejchutnější sýry označí spotřebitelé, i v zahraniční konkurenci, výrobky z našich mlékáren. Je tomu tak zřejmě i proto, že stejně jako o jiných potravinách panuje v ČR také o sýrech celá

8

5 > 2015

řada mýtů. Zřejmě nejvíce mýty zatíženou skupinou sýrů jsou tavené sýry, druhdy téměř nejkonzumovanější skupina sýrů u nás. Možná i proto, že technologie výroby taveňáků se v průběhu let měnily, informační zdroje mnohých českých novinářů ale nikoli. Současným taveným sýrům jsou tak přisuzovány technologické postupy, které se již léta nepoužívají. Jako například teze, podle které se tavené sýry vyrábějí ze sýrového odpadu nevalné hodnoty. Faktem je, že k výrobě tavených sýrů lze opravdu použít směs různých druhů sýrů, které není možné distribuovat do maloobchodních sítí. Ne ale kvůli tomu, že by byly závadné, ale třeba proto, že byly nějak poškozené a například nemají standardizovaný tvar. Podíl těchto nestandardů ve výchozích surovinách ale činí řádově jednotky procent nebo je dokonce nulový a samozřejmě to nemá vůbec nic společného s kvalitou výchozích

surovin. Ostatně, původně se začaly tavené sýry vyrábět ve Švýcarsku, zemi, která je jedním ze symbolů kvality sýrařské produkce, a to již před 101 lety (od roku 1911 firmou Gerber), s tím, že se ve Švýcarsku vyrábějí dodnes. To samo o sobě vypovídá o tom, že tavené sýry nejsou v principu nekvalitním výrobkem.

Foto: Nina Havlová

Konzumace tavených sýrů je také zpochybňována poukazováním na skutečnost, že pro lidský organismus žádoucí vápník není v případě „taveňáků“ příliš využitelný, právě kvůli používání tavicích solí (možná by bylo vhodné zopakovat, že pod pojmem soli si nelze v tomto případě představit skutečnou sůl – chlorid sodný, jehož konzumaci je z obecného pohledu opravdu vhodné celkově omezit). K tomu lze jen připomenout, že problematikou tavených sýrů se zabýval v minulosti francouzský tým výzkumníků porovnávající biologickou využitelnost vápníku pocházejícího z mléka, fermentovaných mléčných výrobků, tavených sýrů a potravin rostlinného původu. Autoři přitom došli ke zjištění, že nejvyšší biologická využitelnost vápníku je z mléka a fermentovaných mléčných výrobků. Biologická využitelnost vápníku pocházejícího z tavených sýrů byla sice mírně nižší než u mléka a fermentovaných mléčných výrobků (asi o 5 procent), avšak stále významně vyšší než u rostlinných zdrojů. O „odvápňování“ kostí v důsledku konzumace tavených sýrů, což se v médiích již také objevilo, tedy nelze hovořit ani náhodou a pravdou je pravý opak.

Petr Havel


ZPRAVODAJ

NĚKTERÉ SIRUPY JSOU PRAKTICKY BEZ OVOCE PODLE PRŮZKUMŮ SPOTŘEBITELSKÉHO CHOVÁNÍ POMALU KONČÍ ÉRA SLADKÝCH LIMONÁD A STÁLE VÍCE PIJEME VODU SMÍCHANOU SE SIRUPY. PŘÍCHUTÍ JE NA NAŠEM TRHU BEZPOČET, ALE MY JSME VYBRALI JEDNU Z NEJKLASIČTĚJŠÍCH – JAHODOVOU. PODÍVEJTE SE, KTERÉ SIRUPY JSOU VYROBENY SKUTEČNĚ Z JAHOD, KDE SI VÝROBCI POMOHLI I LEVNĚJŠÍM OVOCEM A KTERÉ KONCENTRÁTY SE BEZ OVOCE VLASTNĚ ÚPLNĚ OBEJDOU. Společný testt NES deníku MF DNES a časopisu n, Svět potravin,

ONTA T

ve spolupráci s Potravinářskou komorou ČR

Do testu jsme zařadili 12 vzorků, které jsme nakoupili v supermarketech a ve farmářské prodejně Sklizeno. Ceny se pohybovaly od 4 do 21 Kč za litr naředěného nápoje. Chemické analýzy provedl Ústav konzervace potravin na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. Odborníci hodnotili obsah cukrů, vitaminu C, kyseliny benzoové a kyseliny sorbové. Zkoumali také, zda sirupy neobsahují syntetická barviva. Senzorické hodnocení jsme tentokrát přenechali dokonce dvěma porotám. Jedna z nich byla tvořena vyškolenými odborníky VŠCHT, kteří hodnotili barvu, vůni, konzistenci a chuť jahodových koncentrátů i naředěných nápojů. Druhou část poroty jsme sestavili z dětí ve věku od 6 do 13 let. Vedle těchto parametrů jsme hodnotili také přítomnost a typ jiného přidaného ovoce, složení (především obsah a typ přídatných látek), informace pro spotřebitele a praktičnost obalu. Ovoce netřeba? Hlavním ukazatelem kvality sirupů je samozřejmě obsah ovoce. A jeho přítomnost se v jednotlivých vzorcích velmi lišila. Nejvyšší obsah ovoce dosahoval 30 %, mohou se jím pochlubit sirupy Grünhof a Fruiss Saveurs. Ovšem zatímco první jmenovaný obsahoval skutečně pouze jahody, u druhého tvoří jahody a lesní jahody jen polovinu. Druhý nejjahodovější tak byl Rauch Happy Day. Další sirupy však obsahovaly ovoce ještě mnohem méně. Sirup Jupí má jen 1 % ovoce, ah Basic obsahuje jahodovou

SIRUPOVÁ NEJ Grünhof, Fruiss Saveurs Nejméně ovoce: ah Basic Nejvíce jahod: Grünhof Nejvíce cukrů: Jahoda Tradiční Nejvíce éček: Jupí jahoda

ššťávu jen jako součást aroma a je tak vvelmi pravděpodobné, že jí bude méně než jedno procento. Korunní sirup n dokonce podle složení jahody neobd ssahuje vůbec žádné, ačkoli v názvu i na obrazcích jsou jasně patrné. Podle n vvyjádření Radoslava Pospíchala ze Státní zzemědělské a potravinářské inspekce tak výrobce uvádí spotřebitele v omyl. „Na obalech omezeného množství výrobků se vyskytla chyba. Současně vyráběný sirup je z pohledu vyobrazení a deklarace v pořádku,“ okomentoval Jan Urban, ředitel výrobního závodu Karlovarská Korunní. Pokud tedy sirupy kupujete, kromě celkového obsahu ovoce sledujte také typ použitého ovoce – jahody mohou tvořit jen zlomek celkového obsahu ovoce, zbytek budou nejčastěji jablka, bezinky či jeřabiny. Čím víc cukru, tím líp Vůbec největší část sirupů tvoří cukry (sacharóza, glukóza, fruktóza). Nepřidávají se jen z důvodů chuťových, ale také stabilizačních. Při dostatečném obsahu cukrů není nutné do sirupů přidávat žádné konzervační látky. Vyšší obsah cukru lze tedy v případě sirupů považovat za výhodu: „Za kvalitnější sirup můžeme považovat takový, který bude mít více cukru. Bude sladší, hustší, vyrobíme z něj více nápoje,“ ohodnotil Aleš Rajchl z VŠCHT. Nejsladší byl sirup Jahoda Tradiční, naopak nejméně cukrů naopak obsahoval ah Basic. I on ale splnil (se započítáním nejistoty měření) legislativní požadavky na minimální obsah cukrů. Všechny sirupy obsahovaly kvůli lepší údržnosti kyselinu citronovou. Žádné jiné „éčko“ neobsahoval jen řemeslný sirup Jahoda Tradiční. Všechny ostatní si pomáhaly aromaty, naprostá většina i barvivy. Výrobky ah Basic a Jupí v sobě mají konzervanty, poslední jmenovaný dokonce i antioxidanty. Pozitivním zjištěním testu je, že se všechny zkoumané sirupy obešly bez syntetických barviv.

Nejvíce ovoce:

9

5 > 2015

Obaly jsou někdy na hraně Hodnocením prošly také obaly všech testovaných sirupů. Posuzovali jsme zejména čitelnost, přehlednost a úplnost informací na obale. Tradičně jsme

narazili na výrobky, u nichž je čitelnost písma, ať již z důvodu velikosti či barvy, na hraně. Největší prohřešek jsme však objevili u etikety sirupu Jahoda Tradiční. Na lahvi najde spotřebitel informaci, že má objem 700 ml, ačkoli ve skutečnosti je lahev jen půllitrová, což je možné považovat jednoznačně za klamání. Údaj o skutečném objemu jsme nalezli zcela náhodou nalepený na spodku lahve. „Dostal se vám k testování sirup z doby, kdy jsme přecházeli z balení o obsahu 700 ml na balení o obsahu 500 ml. Tím že jsme malá firma, si nemůžeme dovolit jen tak odepsat zásoby. Pro zajištění správného znění všech informací jsme si nechali dotisknout jen textovou část etikety, kde se uvádí mimo jiné i obsah. Pokud tuto „přelepku“ sirup neměl, jedná se jednoznačně o chybu lidského faktoru na naší straně. Samozřejmě mohlo dojít i k mechanickému odlepení někde na cestě k vám, jakožto koncovému spotřebiteli, ale na to se nemůžeme vymlouvat a ani nechceme,“ vysvětlili jednatelé firmy Hradecké delikatesy Petra a David Kilingrovi. Hodnotili jsme také, jak dobře se lahev drží v ruce a zda je možné sirup dobře nalévat, nebo je uzávěr vyroben tak, že z něj sirup stéká po celé lahvi. Děti i odborníci se shodli Při senzorickém hodnocení jsme tentokrát přistoupili k zajímavé konfrontaci mezi dvěma skupinami porotců. Zejména barvu, vůni a chuť sirupů posuzovala jak porota odborná, tak dětská. První byla sestavena z vyškolených odborníků z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, druhá pak z dětí ve věku 6 až 13 let, které sirupy pravidelně konzumují. Předpokládali jsme, že se obě skupiny hodnotitelů budou mezi sebou výrazně lišit a děti upřednostní především sirupy hodně barevné a sladké. Ovšem děti i odborníci se v hodnocení často shodovali a přílišná sladkost či nepřirozená barva dětem vadila stejně jako dospělým. Na první místo dosadili dospělí sirup Yo, na druhé Albert Excellent, u dětí se tato pořadí prohodila. Zato na posledních dvou vzorcích se obě poroty zcela shodly – jako předposlední se v senzorickém hodnocení umístil ah Basic, poslední

příčku obsadil sirup Jahoda Tradiční. Je nepochybné, že tento sirup doplatil na nesprávně nastavený poměr ředění, který výrobce uvádí na obale, tedy 1:15, zatímco u ostatních byl tento poměr 1:6 až 1:10. Při přípravě podle návodu byl nápoj jen lehce obarvený, bez jahodové vůně a výraznější chuti. „V našem doporučení jsme historicky vycházeli z vyjádření zákazníků. Otázkou ovšem je, jak toto definovat – někdo má rád sladký sirup, někdo jemnou chuť. Poměr 1:15 byl myšlen jako jakýsi limitní. Vaše hodnocení nás ale nutí k zamyšlení a prověření, zda poměr ředění neupravit,“ dodali zástupci firmy Hradecké delikatesy. Děti měly také po skončení hodnocení možnost vyjádřit se také k atraktivnosti obalů. Nejvíce se jim líbil obal sirupu Yo, naopak nejméně je zaujala lahev ah Basic, která jim připomínala spíš prostředek na mytí nádobí.

Připravila Kateřina Kmecová, foto shutterstock, MF Dnes

RECEPT NA DOMÁCÍ JAHODOVÝ SIRUP Ingredience: 1 kg jahod, 400 ml vody, 20 g kyseliny citronové, asi 1 kg cukru krystal

Postup: Jahody očistíme a vložíme do hrnce. Nalijeme na ně vodu a rozmačkáme je (například pomocí šťouchadla na brambory). Přidáme kyselinu citronovou a za občasného míchání lehce prohříváme. Nejlépe přes plátýnko přecedíme šťávu, ke které přidáme cukr a za občasného míchání vaříme na mírném plameni asi 5 minut. Cukr se musí zcela rozpustit. Sirup nalijeme do připravených čistých sklenic. Po vychladnutí uložíme na tmavé a chladné místo.


Grünhof ovocný sirup jahoda

ZPRAVODAJ

Fruiss Saveurs Sirop, Fraise, Fraise des Bois

Výrobce: Holderhof Produkte AG

Výrobce: Routin

Zakoupeno: Tesco

Zakoupeno: Kaufland

Cena: 80 Kč/500 ml

Cena: 119 Kč/700 ml

Cena za 1l: 14,50 Kč


Obsah ovocné složky: 30 %

Obsah ovocné složky: min. 30 %

Známka testu

1,80

Známka testu

Rauch happy day Sirup Strawberry Výrobce: Rauch Fruchtsäfte, Rakousko

1,90

Zakoupeno: Tesco

Výrobce: Eckes-Granin, Rakousko

Zakoupeno: Tesco Cena: 75 Kč/700 ml

Cena: 70 Kč/700 ml


Cena za 1l: 14,30 Kč Obsah ovocné složky: min. 20 %

Známka testu

Yo Fruchtsirup Erdbeere

2,40


Známka testu

2,50

Z testu: Nejvyšší obsah ovocné složky, která je navíc tvořena pouze jahodami. Sirup má vysoký obsah cukrů (64 %). V neředěné podobě chutnal porotě nejvíce, velmi dobrou známku dostal také sirup naředěný. Barva je méně výrazná, ale přirozená. V chuti vadila příliš sladká chuť, která se prosazovala na úkor ovocné a kyselé složky. Známka za senzorické hodnocení 2,3.

Z testu: Nejvyšší obsah ovocné složky, ale jen 15 % je tvořeno jahodami a lesními jahodami. Vysoký obsah cukrů (65 %). Barva sirupu se dětem líbila, dospělým připadala příliš tmavá, pro jahody netypická. Ani jednu část poroty nenadchla slabá vůně. Chuť příliš sladká, zvláštní, pro jahody netypická se znatelnými tóny jiného ovoce. Známka za senzorické hodnocení 2,4.

Z testu: Sirup obsahuje 20 % jahodové složky. Kromě ní je obsažena i šťáva z černého bezu. Nejvyšší obsah vitaminu C ze všech vzorků. Průměrný obsah cukru (60 %). Barva příjemná, ale spíš než jahodu připomíná pomeranč. Ve vůni byl patrný umělý závan. Chuť koncentrátu i naředěného sirupu byla pro obě skupiny porotců příliš sladká. Známka za senzorické hodnocení 2,5.

Z testu: Obsah ovocné složky je 20 %, ovšem jen polovinu tvoří jahody (zbytek jsou černé jeřabiny, jablka a bez). Průměrný obsah cukru, nejvyšší obsah sacharózy. Barva je příliš tmavá, pro jahody nepřirozená. Chuťově velmi dobrý - u dospělých vítěz v senzorickém hodnocení, u dětské poroty stříbrný. Vadila jen příliš sladká chuť. Známka za senzorické hodnocení 2,1.

Albert Excellent Sirup jahoda

Sirup Jahoda Tradiční cukrový

Relax Sirup Jahoda lesní jahoda

HELLO Ovocný Sirup extra hustý, jahoda

Výrobce: Neli, pro Ahold

Výrobce: Hradecké delikatesy

Prodejce: Maspex Czech

Výrobce: Linea Nivnice

Zakoupeno: Albert

Zakoupeno: Sklizeno

Zakoupeno: Billa

Zakoupeno: Tesco

Cena: 60 Kč/700 ml

Cena: 119 Kč/500 ml

Cena: 63 Kč/700 ml

Cena: 60 Kč/700 ml









Známka testu

2,60

Známka testu

2,70

Známka testu

2,90

Známka testu

2,90

Z testu: Obsah ovocné složky je 20 %, sirup kromě jahod obsahuje také šťávu z bezinek. Obsah cukrů je nízký (54 %). Barva zaujala spíše děti, dospělým připadala příliš tmavá, typická spíš pro višeň. Vůně je příjemná, ovocná. Dětem sirup chutnal ze všech testovaných vzorků nejvíc. Možná i díky nižšímu poměru ředění byla pro některé zbytečně sladká. Známka za senzorické hodnocení 2,1.

Z testu: Řemeslný sirup obsahoval nejvíce cukru ze všech vzorků (66 %). Jako jediný neobsahuje žádná barviva, aroma, konzervanty ani antioxidanty. Obsah ovocné složky, tvořené jen jahodami, je 12 %. Vinou vysokého poměru ředění 1:15 je nápoj velmi světlý („Barvou připomíná šťávu ze školní jídelny.“), bez výraznější vůně i chutě. Známka za senzorické hodnocení 3,9 (nejhorší ze všech).

Z testu: Celkový obsah ovocné složky je 12 %, ovšem je z většiny tvořena jablky, až poté jahodami (1 %) a lesními jahodami (0,5 %). Obsah cukru je nižší. Barva koncentrátu připomíná spíše malinu či třešeň. Dětem vyhovovala, stejně jako vůně. Oběma skupinám vadila příliš sladká chuť, daná nejspíše i nižším poměrem ředění. Známka za senzorické hodnocení 2,6.

Z testu: Ovocná složka tvoří 10 % a jde pouze o jahody. Obsah cukrů je průměrný. Dětem ani dospělým nevyhovovala zakalená narůžovělá barva a lehce umělá vůně. Obě skupiny prohlásily, že v chuti nejsou znatelné jahody, dominuje citrusová příchuť. Sirup je nepříjemně kyselý a jsou v něm znatelné umělé tóny. Známka za senzorické hodnocení 3,2.

Krtečkův ovocný sirup extra hustý, jahoda

Korunní sirup jahoda granátové jablko

Sirup jupí jahoda

ah Basic Strawberry Syrup

Prodejce: X-life

Výrobce: Karlovarská Korunní

Výrobce: Kofola

Výrobce: Albert Heijn, Nizozemsko

Zakoupeno: Kaufland

Zakoupeno: Billa

Zakoupeno: Tesco

Zakoupeno: Albert

Cena: 57 Kč/700 ml

Cena: 55 Kč/750 ml

Cena: 33 Kč/700 ml

Cena: 28 Kč/700 ml







Obsah ovocné složky: 1%

Obsah ovocné složky: <1%

Známka testu

3,00

Z testu: Obsah ovocné složky je 10 %, je tvořena pouze jahodami. Obsah cukrů je nižší. Barva je trochu zakalená a připomíná spíš grep. Ani vůně se jahodám moc neblíží, voní po zkvašených jablcích. Také chuť je atypická, s cizími příchutěmi. Jahody jsou zcela neznatelné, jasně dominuje citrusová chuť. Známka za senzorické hodnocení 3,3.

10 5 > 2015

Známka testu

3,20

Z testu: Ovocná složka tvoří 10 %, ovšem podle složení jahody vůbec neobsahuje, jen jablko a granátové jablko.Obsah cukru je 62 %. Barva připomínala maliny, vůně lesní jahody. Chuť je atypická, málo jahodová (Děti: „Tohle jsou jahody?“) a kazí ji cizí pachuti - jsou znatelné tóny trávy, dřeva, listů i plastu. Známka za senzorické hodnocení 2,8.

Známka testu

3,30

Z testu: Velmi nízký obsah ovocné složky (1 %). Nejnižší obsah sacharózy, nízký je i obsah všech cukrů. Sirup jako jediný obsahuje konzervant i antioxidant. Barva je nevýrazná, bledá. Chuť koncentrátu i naředěného sirupu je příliš kyselá, jsou v ní znatelná umělá sladidla. Jahody jsou téměř neznatelné. Známka za senzorické hodnocení 3,2.

Známka testu

4,20

Z testu: Sirup obsahuje jahody jen jako součást jahodového aroma, je tedy velmi pravděpodobně nižší než 1 %. Také obsah cukrů je nejnižší ze všech testovaných vzorků, legislativní požadavek splnil jen se započtením nejistoty měření. Barva je velmi světlá, vůně dětem připomínala ovocný čaj. Chuť kyselá, málo ovocná, umělá. Známka za senzorické hodnocení 3,6.


ZPRAVODAJ

SLAVNOSTI CIBULE JIŽ POPÁTÉ NEJEN VE VŠESTARECH, JAK SE DOČTETE VE ČLÁNCÍCH NA STRANÁCH 3 A 4 PŘÍLOHY, SE PĚSTUJE CIBULE. TA ROSTE TAKÉ NA POLÍCH V ÚSTECKÉM KRAJI, PŘESNĚJI ŘEČENO V OKOLÍ RAČETIC. A NEJEN TO. PROTOŽE CIBULE JE SKUTEČNĚ VELMI HODNOTNÝM A VELMI ZDRAVÝM PRODUKTEM, JE POTŘEBA JI TAKÉ ŘÁDNĚ PROPAGOVAT A PODPOŘIT.

Cibule mizela ze stánků závratnou rychlostí A i k tomu slouží račetické Slavností cibule, které pořádá Občanské sdružení přátelé Račetic a jejichž již 5. ročník se uskutečnil v sobotu 19. září. Právě obec Račetice v okrese Chomutov je jednou z nejvyhlášenějších cibulářských oblastí. Cibule pana Ryšavého, který je zároveň hlavním organizátorem akce, získala dokonce ocenění v soutěži Regionální potravina Ústeckého kraje. V Račeticích se cibule pěstuje od roku 1970 a svůj věhlas si získala až za hranicemi nejen regionu, ale i republiky. A k vidění toho bylo na Slavnostech cibule opravdu hodně - cibulové pivo, cibulačka, cibulové kroužky, plněné cibule a mnoho dalšího, to vše bylo na Slavnostech i k ochutnání. Zároveň zde měli návštěvníci možnost si tradiční cibuli také zakoupit, ovšem letos byla, i přes dvojnásobné zásoby oproti loňskému roku, vyprodána v rekordním čase. To vše doprovázel bohatý doprovodný program, kde nechyběla

11 5 > 2015

hudební i taneční vystoupení a soutěžilo se opět v duchu cibule – v pytlování, stříhání cibule. K vidění byla výstava zemědělských strojů a techniky s možností důkladně „prolézt“ například traktor nebo kombajn. Malí návštěvníci mohli na stánku Zelinářské unie vyzkoušet svoje znalosti o zelenině a nutno říci, že při poznávání zeleniny poslepu jenom hmatem se zapotil i nejeden „větší“ návštěvník. Všechny pak nepochybně zaujala tzv. plně funkční minifarma se stroji a vozidly na dálkové ovládání. Pro odvážlivce byl připraven let vrtulníkem nebo jízda obrněným transportérem (tu musela absolvovat i přes protesty autorka článku). Kdo přijel letos, přijede určitě i příště, kdo letos návštěvu nestihl, měl by si ji naplánovat v příštím roce. Určitě je na Slavnostech cibule v Račeticích co vidět i co ochutnat.

Dana Večeřová

S rozeznáním druhů zeleniny se zavázanýma očima měli problém i dospělí


ZPRAVODAJ

BRAMBORY PRO DOBROU VĚC NA FARMĚ EUROAGRAS V HEROLTICÍCH U JIHLAVY SE V PÁTEK 25. ZÁŘÍ 2015 SEŠLO NA TŘICET ČELNÍCH PŘEDSTAVITELŮ BILLA Z ČESKÉ REPUBLIKY, SLOVENSKA, RAKOUSKA, CHORVATSKA, RUMUNSKA, BULHARSKA, UKRAJINY A RUSKA, ABY SE ZAPOJILI DO TRADIČNÍHO PODZIMNÍHO SBĚRU BRAMBOR.

BILLA manažeři při tradičním sběru brambor. Foto: archiv AK ČR Za každé jedno kilo sklizených brambor darovala společnost BILLA 100 Kč a nasbírané brambory putovaly následně do různých sociálních zařízení Kraje Vysočina. Podzimní sběr brambor osobně podpořil i prezident Agrární komory ČR Miroslav Toman. Na účastníky akce, která byla koncipovaná jako soutěž jednotlivých týmů, čekalo celkem 20 řádků brambor, motyčka a režné pytle. V příjemném podzimním počasí pak

AGRÁRNÍ KOMORA ČR PODPOŘILA AKCI SPOLEČNOSTI BILLA, JEJÍŽ FINANČNÍ VÝNOS BYL VĚNOVÁN STŘEDNÍ ZEMĚDĚLSKÉ AKADEMII V HUMPOLCI NA ROZVOJ VZDĚLÁVÁNÍ BUDOUCÍ GENERACE ZEMĚDĚLCŮ. během určeného časového limitu měla jednotlivá družstva nakopat a sesbírat co nejvíce brambor. Odbornou instruktáž „brigádníkům“ poskytnul pan Vlastimil

12 5 > 2015

Rasocha ze společnosti Medipo Agras H. B., a. s. a soutěž odstartoval ostrým hvizdem prezident AK ČR Miroslav Toman. Nakonec se šesti týmům podařilo během desetiminutového závodu sklidit 352,5 kg brambor, které vynesly 35 250 Kč. Vedení společnosti však částku navýšilo na rovných 300 000 Kč a brambory doplnilo do rovné tuny, aby pomohly mnoha potřebným na Vysočině. Finanční pomoc byla věnována Střední zemědělské akademii v Humpolci. Z rukou prezidenta Agrární komory České republiky, Miroslava Tomana, si ji převzali ředitelé Akademie – Otakar Březina, ředitel školy, a Jan Mácha, ředitel školního statku. Sesbírané brambory symbolicky putovaly do rukou Jiřího Bína, vedoucího Odboru sociálních služeb Kraje Vysočina, který zajistí jejich spravedlivé rozdělení. Celý charitativní den představitelů společnosti BILLA z osmi evropských zemí zhodnotil také hostitel akce Jaroslaw Szczypka, generální ředitel BILLA Česká republik: „Jsem rád, že se nám podařilo společným úsilím získat slušnou

Foto: archiv AK ČR částku, která pomůže zemědělské akademii ve vzdělávání budoucích farmářů v Kraji Vysočina. A těší mě také fakt, že brambory naší privátní značky Česká

farma najdou upotřebení v sociálních organizacích Kraje Vysočina.“

Dana Večeřová, AK ČR

KRAJINA KOLEM NÁS

ZPRAVODAJ

KP - letní epizoda 27.8.2014

KP - letní epizoda 27.8.2014 12000

Metazachlor OA Alachlor ESA Metolachlor ESA Metazachlor ESA Q (l/s)

1,2

1

8000 0,8 6000 0,6

Q (l/s)

koncentrace (ng/l)

10000

1,4

4000 0,4 2000

0 27.8.14 1:00

0,2

0 27.8.14 8:12

27.8.14 15:24

27.8.14 22:36

Obr. 2. Srážko-odtoková epizoda na profilu KP s převahou „staré“ vody, s vysokými koncentracemi metabolitů • Acetochlor - herbicid, nejčastěji používaný na kukuřici. Jedná se o náhradu Atrazinu. Zakázán v roce 2012 (karcinogenní). Na Dehtářích byl aplikován naposledy před rokem 2012. V nízkých koncentracích (36 ng/l - 59 ng/l) byl zjištěn na KL i KP v letním období s převahou základního odtoku. V SOE zjištěn nebyl. • Metolachlor - herbicid, derivát anilinu používaný zejména proti nežádoucím travám na orné půdě. Aplikován naposledy v květnu 2012 ke kukuřici. Je to mobilní pesticid s dlouhým poločasem rozpadu. Zjištěn byl na KL i KP opět pouze v základním odtoku v letním období (13 ng/l- 26 ng/l). • Propiconazol - triazolový fungicid aplikovaný naposledy v červnu 2014 k ječmeni jarnímu. Detekován byl pouze v jednom případě (v základním odtoku šachtice KL - 13 ng/l). • Tebuconazol - triazolový fungicid aplikovaný na Dehtářích naposledy v červnu 2014. Na KL zjištěn pouze v základním odtoku v letním období (20 ng/l), na KP v průběhu letní epizody v nízkých koncentracích do 16 ng/l. • Fenpropidin byl zjištěn pouze v jednom vzorku na KP v průběhu letní SOE (67 ng/l). Jedná se o fungicid aplikovaný na Dehtářích naposledy v květnu 2014 k pšenici ozimé. • Carbendazim - fungicid, který byl zjištěn pouze v jednom vzorku na KP v průběhu letní epizody, koncentrace byla nízká (13 ng/l). Na Dehtářích v poslední době nebyl aplikován. • Spiroxamin - pouze 1 výskyt v základním odtoku v létě na KL, koncentrace 14 ng/l. • Chlorotoluron - zjištěn pouze při letní SOE na KP, koncentrace 12-22 ng/l Jedná se o herbicid používaný k obilovinám. Na Dehtářích aplikovaný naposledy

v říjnu 2013 k pšenici ozimé (jen na jednom půdním bloku). • Nicosulfuron - detekován v létě 2014 na KL jak v základním odtoku, tak v průběhu SOE. Koncentrace se pohybovaly mezi 23 -37 ng/l. Čas poslední aplikace nebyl zjištěn. • Linuron -Jediný výskyt v létě 2014 na KL (35 ng/l). Jedná se o herbicid v poslední době na Dehtářích neaplikovaný.

Detekované metabolity Produkty rozpadu pesticidů byly v drenážním odtoku zjištěny podstatně častěji a ve vyšších koncentracích než v případě mateřských látek. Jednalo se především o metabolity chloracetanilidových herbicidů, jež byly detekovány téměř ve všech odebraných vzorcích pravidelných i ze SOE. • Alachlor ESA se hojně vyskytoval na obou sledovaných profilech jak v základním odtoku, tak v průběhu epizod. Jedná se o metabolit organochlorového herbicidu alachloru používaného k řepce a bramborám. V EU byl zakázán v roce 2006. Průměrná koncentrace při pravidelných odběrech byla na KL 277 ng/l (85-644 ng/l), resp. 494 ng/l (359-782 ng/l) na KP, přičemž v létě byly zjištěny vyšší koncentrace než na podzim a v zimě. V průběhu SOE docházelo na KL k ředění koncentrace na průměrných183 ng/l (98-361 ng/l) a na KP naopak ke zvýšenému vyplavování, kdy koncentrace byly průměrně 460 ng/l (33-915 ng/l). • Alachlor OA byl detekován pouze u letní epizody na profilu KP, a to v nízkých koncentracích (22,1- 37,4 ng/l). Toxická relevantnost obou metabolitů alachloru nebyla zhodnocena. • Metolachlor ESA - jeden z nejčastěji zjištěných metabolitů nejvyššími koncentracemi. Průměrná koncentrace v období s převažujícím základním

odtokem byla 1225 mg/l (187 - 3330 ng/l), přičemž vyšší byla na zatravněném profilu KP (tab 2). V průběhu SOE docházelo k ředění koncentrací Metolachloru ESA s rostoucím průtokem, průměrná koncentrace byla 345 ng/l (95-881 ng/l). • Metolachlor OA - vyskytuje se v drenážních vodách stejně často jako forma ESA, ale v nižších koncentracích. Detekován byl opět nejvíce ve vzorcích s převažujícím základním odtokem, průměrná koncentrace byla 163 ng/l (20 – 383 ng/l). V průběhu SOE jeho koncentrace výrazně klesají, často až pod mez detekovatelnosti. Velikost koncentrací byla na obou profilech podobná. Obě formy metabolitů metolachloru jsou toxikologicky nerelevantní. • Metazachlor ESA – mateřská látka byla aplikována naposledy v srpnu 2012, koncentrace byly vysoké zejména na KP, a to jak v pravidelných vzorcích (až 10 400 ng/l, průměrně 3236 ng/l), tak i v průběhu SOE (průměrně 4407 ng/l, maximálně 8060 ng/l), zejména v letní. Naopak na zatravněném subpovodí KL byly koncentrace nižší (průměrně jen 385 ng/l a v průběhu letní SOE k ředění na 25 – 105 ng/l (průměrně 65 ng/l). • Metazachlor OA - také tento metabolit metazachloru byl v drenážních vodách běžný, jeho koncentrace byly nižší než v případě ESA. Na KL se vyskytoval pouze v průběhu SOE, ale koncentrace byly nízké na hranici detekovatelnosti (Obr. 2). Na zorněném KP byly koncentrace při pravidelných odběrech nízké zejména v letním období, ovšem v průběhu letní epizody došlo k dramatickému růstu koncentrací až na 11 200 ng/l (průměrně 9163), poté koncentrace opět mírně klesaly, ale přesto se držely na relativně vysoké úrovni (průměrně 719 ng/l). • Dimethachlor ESA - metabolit herbicidu dimethachloru používaného k řepce, aplikován byl naposledy na podzim 2012 a vyskytoval se v nízkých koncentracích (průměrně 56 ng/l) na obou sledovaných subpovodích, převážně v základním odtoku. V epizodě byl zachycen pouze na KL, koncentrace byla ředěna vodou z příčinné srážky na průměrně 35 ng/l. DISKUSE A ZÁVĚRY Podle dosud vyhodnocených dat nepřestavují na sledované lokalitě mateřské látky pesticidů v daném období vážnější problém; detekovány byly pouze zřídka a v malých koncentracích a většinou v základním odtoku. To ovšem souvisí s prodlevou mezi termínem aplikace a zahájením monitoringu. Koncentrace jednotlivých zjištěných mateřských látek nepřekračují žádný z limitů, kromě chlortorulonu a tebukonazolu, které se vyskytly v nadlimitních koncentracích v epizodách. Tyto dílčí výsledky nicméně potvrzují, podobně jako u sledování živin ve vodách, potřebu kontinuálního monitoringu množství a kvality vod pro popis dynamiky koncentrací pesticidních látek

a souvisejících procesů odtoku vod. Podstatně významnější byly v drenážních vodách pilotního území koncentrace metabolitů, zejména chloracetanilidových herbicidů, jejichž vysoké hodnoty se vyskytovaly v základním odtoku i v SOE. Jsou to vysoce perzistentní látky (poločas rozpadu je více než 100 dní) a např. metabolity Metazchloru mají v závislosti na pH půdy poločas rozpadu od 500 do 750 dní. Ačkoli se jedná o toxikologicky nerelevantní metabolity, jejich vysoké koncentrace již představují jisté riziko pro dobrý ekologický stav vod. To také pravděpodobně souvisí s některými pesticidy a jejich metabolity nalezenými v drenážním odtoku, ačkoli jejich aplikace proběhla před rokem 2012. Dynamika vyplavování sledovaných látek má jistě souvislost se složením odtoku; vyplavování je pravděpodobně vázáno především na základní odtok. Proto na KL došlo v průběhu SOE k významnému ředění koncentrací (obr. 1); epizoda měla cca 50% podíl nové vody. Naopak na KP došlo během jiné SOE k růstu koncentrací; dle izotopického složení byla vytlačena „stará“ voda, která už byla nějakou dobu v povodí a která v sobě měla vysokou koncentraci metabolitů (obr. 2). Představené dílčí výsledky ukazují, že drenážní systémy mohou být významnou cestou vstupu pesticidních látek do vod, zejména jejich metabolitů a proto je zapotřebí jim věnovat pozornost a nastavit vhodný systém monitoringu. Vzhledem k dosud nevyjasněným vztahům mezi původem vod drenážního odtoku a koncentracemi těchto látek je nutno porozumět půdně-hydrologickým procesům, které ovlivňují formování drenážního odtoku jak při SOE, tak také v průběhu období s nízkým odtokem a zjistit přibližnou dobu zdržení různých složek odtoku v povodí. Projekt, v jehož rámci byla představená data získána, se v dalších letech pokusí na základě experimentů vytipovat nejrizikovější plochy půdy z hlediska průniku pesticidních látek do vod a navrhne metodiku zobecněného vymezování těchto ploch na zemědělské půdě a šetrné postupy aplikace pesticidů s ohledem na ochranu vod. PODĚKOVÁNÍ Tento příspěvek vznikl za podpory projektu TA04021527 „Studium příčin a dynamiky zátěže vod drobných vodních toků přípravky na ochranu rostlin“. Autoři děkují pracovníkům laboratoří Povodí Vltavy, s. p. pod vedením RNDr., Marka Lišky, Ph.D. za provedené analýzy odebraných vzorků a celkovou spolupráci na řešeném projektu LITERATURA Seznam použité literatury je k dispozici u autorů článku.

Antonín Zajíček, Petr Fučík - Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i.

5 > 2015

27

ZAHRANIČÍ

ZPRAVODAJ

SLOVENSKÉ OKÉNKO

VLÁDA POSKYTNE CHOVATEĽOM DOJNÍC 16,1 MILIÓNA EUR VLÁDA POSKYTNE SLOVENSKÝM CHOVATEĽOM DOJNÍC DODATOČNÚ PODPORU 117 EUR NA JEDEN KUS, ČO PREDSTAVUJE SPOLU TAKMER 16,1 MILIÓNA EUR. NA TLAČOVEJ KONFERENCII PO ROKOVANÍ KABINETU 16. SEPTEMBRA O TOM INFORMOVAL MINISTER PÔDOHOSPODÁRSTVA ĽUBOMÍR JAHNÁTEK. SPOLU S 2,46 MILIÓNMI Z EURÓPSKEJ ÚNIE MAJÚ PODĽA NEHO TIETO PROSTRIEDKY POMÔCŤ STABILIZOVAŤ MLIEČNY SEKTOR A UDRŽAŤ PRACOVNÉ MIESTA NA VIDIEKU. rokoch zvýšila priemernú podporu z 81 eur na 379 eur na dojnicu. „Teraz dávame ešte plus k tomu 117 eur, čo si myslíme, že by mali byť dostatočné zdroje, aby sa chovateľom neoplatilo tieto stáda likvidovať,“ domnieva sa šéf agrorezortu.

Foto: shutterstock.com „Táto podpora by mala vykryť stratu do konca roka, ktorú poľnohospodársky sektor predpokladá a zároveň je určená na stabilizáciu stavov chovu dojníc. Nie je to podpora na cenu mlieka, ale je to

podpora na stabilizáciu chovov,“ zdôraznil Jahnátek. Ako vyčíslil, na Slovensku je dnes viac ako 137.000 dojníc a vláda v posledných

Minister zopakoval, že suma, ktorú vyčlenila Európska komisia na pomoc európskym farmárom, je veľmi nízka a Slovensko nie je spokojné so svojím prídelom 2,46 milióna eur. Pripomenul, že z balíka 500 miliónov na podporu mliečneho sektora pôjde 20 miliónov eur na potraviny pre migrantov, ďalších 50 miliónov na stabilizáciu trhu, najmä pre oblasť súkromného skladovania mliečnych produktov a 10 miliónov na reklamu mliečnych výrobkov. Pre národné obálky tak zostalo 420 miliónov eur. Medzi členské štáty ich komisia rozdelila na základe piatich kritérií. Dve najrozhodujúcejšie kritériá boli podľa Jahnátka prijaté na podnet Slovenska. „Aby sa zohľadňovala pri rozdeľovaní

kvóta jednotlivých členských štátov pred zrušením kvót, váha tohto kritéria bola 80 %,“ uviedol s tým, že ďalších 7,5 % mal prepad cien pri výkupe surového kravského mlieka. Pokles priameho exportu do Ruska mal pri prerozdeľovaní váhu 5 %, rovnaký podiel dostalo zníženie ceny bravčového mäsa a 2,5 % zohľadnenie sucha. „Ani jeden členský štát nebol spokojný s pridelenou obálkou vzhľadom na to, že celková suma 420 miliónov vôbec nerieši túto situáciu,“ konštatoval minister. Je presvedčený, že problém môžu vyriešiť len rozumné systémové opatrenia. „My momentálne riešime krízu krízovým opatrením. Krízové opatrenie je stabilizovať sektor, aby nám nedošlo k likvidácii dojníc a tým k strate pracovných miest,“ upozornil Jahnátek. Chov dojníc podľa neho na Slovensku v súčasnosti zamestnáva asi 13.000 ľudí.

Podle zprávy TASR a portálu polnoinfo. sk připravila Dana Večeřová

PREPAD PRODUKCIE HUSÍ SPPK: OČAKÁVAME O 30 % NIŽŠIE ÚRODY KUKURICE A KAČÍC JE ZDRVUJÚCI PRODUKCIA VODNEJ HYDINY, TEDA NAJMÄ KAČÍC A HUSÍ, NA SLOVENSKU PO ROKU 2000 NEUSTÁLE KLESÁ. „POKIAĽ V ROKU 2000 SME VYPRODUKOVALI 528 TON ŽIVÝCH KAČÍC, V ROKU 2014 TO BOLO IBA 80 TON KAČÍC. PODIEL KAČÍC NA CELKOVEJ PRODUKCII HYDINY TAK POKLESOL Z 5,5 % NA DNEŠNÝCH 0,9 %,“ INFORMOVAL TASR RIADITEĽ ÚNIE HYDINÁROV SLOVENSKA (ÚHS) DANIEL MOLNÁR. Podiel husí na produkcii hydiny je podľa jeho slov v SR iba 0,8 %. „Najvýraznejší pokles produkcie kačíc bol medzi rokmi 2002 a 2011, kedy poklesla ročná produkcia o 498 ton,“ priblížil. Chovatelia hydiny na Slovensku v roku 2014 vyprodukovali 80 ton kačíc a 73 ton husí. Počty husí klesli na Slovensku za posledné dve desaťročia z 96.000 kusov na súčasných 28.000 kusov. „Stavy kačíc sa znížili z 253.000 kusov

28 5 > 2015

v roku 2003 na dnešných 166.000 kusov,“ dodal šéf ÚHS. Únia hydinárov Slovenska je stavovská dobrovoľná a nepolitická organizácia združujúca slovenských liaharov, chovateľov a spracovateľov hydiny aj producentov slepačích vajec. Vznikla v roku 1996 a v súčasnosti má 36 členov.

Podle zprávy TASR a portálu polnoinfo.sk připravila Dana Večeřová

TOHTOROČNÉ SUCHO SPÔSOBILO NA ÚRODE KUKURICE AJ VIAC AKO 30% STRATY. UVIEDLA TO PRE TASR HOVORKYŇA SLOVENSKEJ POĽNOHOSPODÁRSKEJ A POTRAVINÁRSKEJ KOMORY (SPPK) JANA HOLÉCIOVÁ.

„Minulý rok bola priemerná úroda kukurice 8,3 tony na hektár (t/ha), miestami na hlbokých výživných pôdach Podunajskej nížiny až na úrovni 12 až 13 t/ha. Aktuálny odhad tohtoročnej úrody 4,8 až 5,0 t/ha sa výrazne nelíši od odhadu spred mesiaca, ktorý bol na úrovni 4,7 až 5,1 t/ha. Plochy osiate kukuricou sa u našich členov pritom nezmenili,“ priblížila. Aj predpokladaný vývoj tohtoročných úrod je podľa nej dôkazom toho, že limitujúcim faktorom v poľnohospodárstve je voda. „Rovnako potvrdzuje, že čiastočne jej nedostatok kompenzuje vhodná výživa a kvalitná pôda,“ zdôraznila Holéciová.

„Zatiaľ čo na chudobných pôdach sa častokrát ani nevytvorili kukuričné šúľky a prípadné úrody sa pohybujú okolo úrovne 2 až 3 t/ha, na kvalitných pôdach dostatočne zásobených živinami boli rastliny schopné čeliť vodnému a teplotnému stresu a predpokladané úrody budú okolo 5 t/ha, výnimočne lokálne na miestach, kde zapršalo, až na úrovni 7 až 8 t/ha. Výrazné rozdiely sú aj v rámci jednej parcely. Odhadované straty spôsobené suchom oproti päťročnému priemeru sú tak 30 až 35 %,“dodala.

Podle zprávy TASR a portálu polnoinfo.sk připravila Dana Večeřová

INZERCE

ZPRAVODAJ

5 > 2015

29

ZEMĚDĚLSTVÍ

ZPRAVODAJ

ZDENĚK KUBISKA: VYSOČINA JE CO DO ÚRODNOSTI NOVÁ HANÁ ING. ZDENĚK KUBISKA PRACUJE V ZZN PELHŘIMOV OD ROKU 1975. ZAČÍNAL JAKO REFERENT TECHNICKÉHO ROZVOJE A POSTUPNĚ SI V PODNIKU PROŠEL PRAKTICKY VŠEMI ÚSEKY. OD ROKU 1991 SPOLEČNOSTI UDÁVÁ SMĚR Z POZICE GENERÁLNÍHO ŘEDITELE. „ZVOLILI SI MĚ SAMI ZAMĚSTNANCI,“ SMĚJE SE ZPOZA STOLU ZAVALENÉHO DOKUMENTY. „MOHLI SI VYBRAT MEZI TEHDEJŠÍM ŘEDITELEM, JEHO ZÁSTUPCEM, NEBO MOHLI NOMINOVAT NĚKOHO ZCELA NOVÉHO. A VYBRALI SI KUBISKU.“ ZA POSLEDNÍCH 10 LET SE ZZN PELHŘIMOV POD ŘÍZENÍM ING. KUBISKY ROZROSTLO Z PELHŘIMOVSKÉHO OKRESU DO CELÝCH JIŽNÍCH ČECH, VYSOČINY A ČÁSTI STŘEDOČESKÉHO KRAJE. FIRMA TAKÉ VÝZNAMNĚ ROZŠÍŘILA SVOJI NABÍDKU PRO ZEMĚDĚLCE A ZAČALA I SAMA PODNIKAT V OBLASTI PRVOVÝROBY. Vezměme to rovnou od toho nejaktuálnějšího – jak hodnotíte letošní sklizeň? Regiony, které pokrýváme, jsou dost různorodé, ale celkově byla úroda průměrná. Nakoupili jsme obdobné objemy jako loni, sklady máme plné. Loňská sezóna byla lepší, ale převis nabídky způsobil propad cen. Specifická byla letos Vysočina, o které říkám, že se stává novou Hanou. Je univerzální a drží si vláhu. Sice tu nikdy nebudou extrémní výnosy, ale ani extrémní propady. Celé Česko bylo letos zasaženo suchem, přitom Vysočina měla největší výnosnost řepky z celé země. Horší to bylo v jižních Čechách, kde jsou písčité půdy, citelněji postižené suchem, tam byla úroda slabší. V oblasti Benešovska je značný vodní deficit už dlouhodobě a výrazně se letos podepsal na kukuřici.

Pojďme si trochu popovídat o vás. Když se podíváte nazpět čtyřmi dekádami v ZZN Pelhřimov, co se nejvíce změnilo? V průběhu devadesátých let jsme na popud bývalých majitelů převedli pod externí dodavatele řadu činností, které nebyly jádrem našeho podnikání a zatěžovaly nás – například dopravu, opravárenství, údržbu, ale třeba i mzdové účetnictví. „Zaměřte se na to, co umíte,“ říkali nám. A držíme se toho dodnes. Můžeme se lépe soustředit na zákazníky a zbytečně se nevysilujeme okrajovými, ale přitom často velmi drahými činnostmi. V roce 2000 nás koupil koncern Agrofert, ale po předchozích zahraničních vlastnících jsme si uchovali řadu procesů a systémů řízení, analýz a reportů, které stále považuji za ekonomicky a strategicky prospěšné. Od roku 2004 jsme postupně fúzovali s osmi

dalšími společnostmi a přišel i nápad investovat do prvovýroby. Takto jsme se dostali do prostoru jižních Čech, celé Vysočiny, části středních Čech a rozšířili záběr činností. Když jsem začínal jako ředitel, měli jsme obrat okolo 400 milionů Kč ročně. Dnes jsou to 4 miliardy. S fúzemi firem je ale obvykle spojeno propouštění… Samozřejmě i nám se stalo, že se výroba nebo služby fúzované firmy překrývaly s našimi stávajícími provozy a dohromady převyšovaly zákaznický potenciál. Rentabilita v zemědělství bohužel není taková, abychom si mohli ponechat kolegy, pro které nemáme plné využití, a přitom měli stále dostatek financí na obnovu zařízení, staveb, technologií, mezd, zaměstnaneckých benefitních programů a dalších aktivit. Ale když už jsme museli propouštět, s každým jsme se vždy velmi slušně vypořádali.

Kolik zaměstnanců máte dnes? Aktuálně je v ZZN Pelhřimov 204 lidí, i s dceřinými firmami je nás 350. Náš systém řízení je postavený na jasné definici pravomocí a osobní odpovědnosti zaměstnanců. Všechny procesy a činnosti jsme důkladně prošli, dokonce jsme si je malovali na tabuli pro lepší pochopení. Z toho pak jasně vyplynulo, kde jsou hluchá místa a kde se práce jednotlivců naopak překrývá a nic nepřináší. Pozice jsme znovu jasně předefinovali, určili pravomoci a zodpovědnosti. Například jsme zjistili, že nemůžeme mít na každém provozu vedoucího, neutáhli bychom to finančně. Museli jsme zaměstnancům dát důvěru, že budou pracovat i bez pomyslného drába nad sebou. A funguje to. Je to ale náročné na lidi, musí být dostatečně vyzrálí, aby takto dokázali pracovat. Čím vzdálenější provoz, tím potřebujete schopnější a zodpovědnější zaměstnance. Jak při tak poměrně malém počtu lidí zvládáte třeba žně? V největší špičce přijímáme až 80 sezónních pracovníků, převážně studentů. Nemůžeme je mít na plný úvazek po celý rok, nevyužili bychom je a jen bychom finančně krváceli. Díky sezónním pracovníkům můžeme ty kmenové dobře zaplatit a dát jim jistotu. Sehnat brigádníky je ale čím dál těžší, studenti nechtějí pracovat rukama při výrobě osiv nebo u sklízecích mlátiček. A z úřadu práce prakticky nedostanete člověka, který by chtěl opravdu pracovat – často přijde první den, převezme pracovní oděv a pak už se nikdy neukáže.

ZZN Pelhřimov a ochrana rostlin: analýza, poradenství, doprava prostředků i realizace postřiku. Foto: archiv ZZN Pelhřimov.

30 5 > 2015

Kolik společností dnes celkem sdružujete? Aktuálně máme vedle ZZN Pelhřimov ještě sedm dceřiných společností. Šest z toho jsou zemědělské prvovýroby, s klasickou rostlinnou a živočišnou produkcí. Zaměřujeme se na chov mléčných i masných krav. Mléko prodáváme Mlékárně Hlinsko a Odbytovému družstvu Jih, vykrmené býčky dodáváme do Kosteleckých uzenin a odstavená

ZEMĚDĚLSTVÍ

ZPRAVODAJ

dělci zasejí. Vypěstované osivo od nich odkoupíme, vyčistíme, namoříme a prodáváme dále. Poskytujeme i služby pro tzv. farmářská osiva – zemědělec si ho může sám vypěstovat a u nás jen nechat vyčistit a namořit. Spolupracujeme také s jedním z největších hráčů na trhu, Osevou Bzenec, které dodáváme specifické odrůdy vhodné i pro jiné regiony v Čechách a na Moravě.

Ing. Zdeněk Kubiska, generální ředitel ZZN Pelhřimov mléčná telata dáváme převážně na vývoz. Sedmou dceřinou společností je KVARTO, které pokrývá naši oblast působnosti prodejem a servisováním zemědělské techniky. Jak se v čase proměňovalo vaše portfolio? Od začátku jsem měl vizi, že podnik nemůže stát na jedné noze a úzce se specializovat. Začali jsme proto postupně rozšiřovat obchod i služby, čímž jsme se jednak stávali zajímavějším a přínosnějším partnerem pro naše zákazníky a zároveň jsme se tak sami chránili před výkyvy v zemědělství, které jsou téměř pravidelností. Významně jsme navýšili skladovací kapacity a v současnosti máme k dispozici 265 000 t rozprostřených do regionu jižních Čech a Vysočiny. Stále prodáváme krmné směsi, které vyrábíme ve dvou vlastních výrobnách, a to včetně speciálních prestarterů pro selata, které děláme ve spolupráci s krmivářskou společností Afeed. Prodáváme je po celém Česku i na Slovensku. Patříme také mezi největší distributory průmys-

Nedílnou součástí některých firem typu ZZN jsou i služby – jak je to u vás? Nabízíme služby sklízecích kombajnů, řezaček na kukuřici na siláž, ve flotile máme i speciální Terragátory na rozmetání hnojiv pro precizní zemědělství. Při sklizni máme k dispozici až 120 kombajnů, které organizujeme a sklízíme po celém Česku i na Slovensku. Ve spolupráci s naší dceřinou společností KVARTO si některé též externě najímáme – zákazník si u KVARTA koupí kombajn a část kupní ceny si s ním může u nás o žních odpracovat. Zemědělcům nabízíme také dodávku pohonných hmot. Mohou si u nás natankovat stroje, nebo jim naftu dovážíme přímo do jejich provozů. A aktuálně zavádíme ještě jednu novinku: přesné měření hranic pozemků. Registr půdy LPIS totiž pole zaměřuje letecky. Pokud je pozemek například ve svahu, LPIS ho vlastně „zkrátí“ a hospodář dostane sazbu za méně hektarů. Pokud si ale nechá u nás udělat přesné geodetické zaměření, může nahlásit plný počet hektarů, tedy fakticky víc, než ukazuje LPIS. A má v ruce potvrzení pro případnou kontrolu. Pozorujete v zemědělství s uplynulých desetiletích nějaké zásadnější změny? Před třiceti lety bylo určitě více trvalých travních porostů, na polích rostlo množství objemových krmných plodin, jako je vojtěška a vše řídil centrální státní plán. Po revoluci se zemědělci naučili přemýš-

SEHNAT BRIGÁDNÍKY DO PROVOZU JE STÁLE TĚŽŠÍ A STEJNĚ TAK OBTÍŽNÉ JE ZAJISTIT SCHOPNÉ A VYZRÁLÉ ZAMĚSTNANCE, KTERÝM MŮŽETE DÁT PLNOU DŮVĚRU. lových hnojiv u nás, ale vyrábíme i vlastní speciální směsná hnojiva – na základě půdních vzorků z polí našich klientů připravujeme na míru individuální receptury. Prodáváme rovněž přípravky na ochranu rostlin, které umíme zákazníkovi na základě analýzy doporučit, dovézt až na pole i je tam přímo aplikovat, kompletně na klíč. Ve vaší nabídce jsem zahlédla i osiva. To jste si všimla správně, v osivářství patříme mezi větší české producenty. Ve třech provozech vyrábíme a následně prodáváme certifikovaná osiva. U spolupracujících zemědělců máme na 1.400 hektarů množitelské plochy. Nakoupíme tzv. vyšší stupně osiv, které naši země-

let ekonomicky a začali financím přizpůsobovat i osevní postupy. Ale do orné půda je třeba také něco vracet, ne jen brát. Proto dnes půda degeneruje a výnosnost klesá. Nejhůř jsou na tom regiony, kde se zrušila živočišná výroba. Na Vysočině je to lepší, je tu největší koncentrace hospodářských zvířat, hnůj se vrací do půdy. V prvovýrobách v rámci ZZN Pelhřimov se snažíme při hospodaření používat „selský rozum“ – myslíme více do budoucna, ne jen na to, že zítra vyděláme. Není dobře, že mnoho českých zemědělců vnímá půdu jen jako výrobní prostředek. Cena půdy jde nahoru a stává se, že za draho koupíte pole, která jsou úplně „vymrskaná“, protože do nich předchozí hospodář nedal za pět let vůbec nic.

ZZN Pelhřimov má na Vysočině a v jižích Čechách skladovací kapacity o objemu 265 000 t. Na snímku silo v Záhoří u Písku. Foto: archiv ZZN Pelhřimov. Půda je vůbec dnes velké zaklínadlo. České zemědělství čekají v budoucnu dva velké problémy – lidé a půda. Koupit traktor, postavit kravín, to je snadné. Problém ale bude sehnat schopné zaměstnance a dobrou půdu. V našem regionu například v poslední době spekulanti ve velkém oslovují vlastníky polí a rovnou jim posílají k podpisu kupní smlouvy. Zkoušeli jsme zjistit, kdo za nabídkami stojí, jediný kontakt ale byla realitní kancelář v Mladé Boleslavi, která nakupuje pro anonymní „investory“. Půda je teď velký byznys, spekulanti plošně skupují půdu po celé republice a snaží se ji obratem dráž prodat. Dalším faktorem jsou církevní restituce, které se sice nás přímo nedotýkají, ale co vím od jiných zemědělců, tak vyjednávání s církví jsou složitá a tvrdá. My bohužel máme také problémy, i když trochu jiné – s pozemky vlastněnými obcemi. Obce ze zákona vypisují výběrová řízení na nájemce, ve kterých nás často porazí firma z úplně jiného regionu. Obce se ale nechovají férově. Pozemky sice dají do pronájmu někomu jinému, ale stále chodí za námi, abychom jim například v zimě prohrnovali silnice a v létě sekali trávu. Samozřejmě zadarmo. Proč si tedy do výběrových řízení nedají jako podmínku vazbu na údržbu silnic a obecních luk? Bylo to tak vždy zvykem.

Na závěr se ještě zeptám, loni jsme se potkali před koncem roku na akci, kterou jste pro své zákazníky pořádali v Táboře. Chystáte něco podobného i letos? Určitě! Jedná se o tradiční setkání asi pětistovky zemědělců z jižních Čech a Vysočiny. Vždy společně zhodnotíme uplynulý rok, představíme výsledky ZZN Pelhřimov a poděkujeme jim za spolupráci. Zveme si zajímavé hosty, jezdí za námi vrcholoví představitelé českého zemědělství, lidé z Agrární komory nebo například specialisté z bankovního sektoru. Kromě toho přes zimu pořádáme v regionech tematické semináře, zaměřené na hnojiva, pesticidy či komodity, na které jezdí přednášet, zootechnici nebo agronomové. Oblíbené jsou i jarní polní dny. Zákazníky také bereme podívat se do špičkových firem do zahraničí, podívat se, jak se hospodaří jinde. Zákazníků máme na 2,5 tisíce, takže zájem je někdy velký. Největší z nich hospodaří na více než 10 000 hektarech, jsou ale i takoví, kteří vedle svého normálního zaměstnání mají třeba dvacet arů a vozí k nám 3 tuny pšenice. Ale nijak to nerozlišujeme, vážíme si každého našeho zákazníka.

Za rozhovor děkuje redakce Agrobase

5 > 2015

31

KRAJINA KOLEM NÁS

ZPRAVODAJ

NÁVRAT RYBNÍKŮ DO KRAJINY PŘEDSTAVUJE CELOU ŘADU POZITIV DOSLOVA MULTIFUNKČNÍ ROLE RYBNÍKŮ V KRAJINĚ BYLA JIŽ V MINULOSTI DOBŘE ZNÁMA NAŠIM PŘEDKŮM, A MOŽNÁ I PROTO BYLA NAŠE ZEMĚ NĚJAKOU DOBU RYBNÍKÁŘSKOU VELMOCÍ. SOUČASNÉ KLIMATICKÉ ZMĚNY A OPAKOVANÉ PROBLÉMY S NEDOSTATKEM VLÁHY DÍKY MÁLO ČETNÝM DEŠŤOVÝM SRÁŽKÁM UKAZUJÍ, ŽE MNOŽSTVÍ PLOCH RYBNÍKŮ BY BYLO V NAŠÍ KRAJINĚ ŽÁDOUCÍ OPĚT ZVÝŠIT POTÉ, CO V MINULOSTI NA NAŠEM ÚZEMÍ ZANIKLO VÍCE NEŽ 70 PROCENT RYBNÍKŮ.

Foto: Nina Havlová V tomto smyslu otevřelo oči i našim nejvyšším nezemědělským politikům především letošní suché a horké léto, takže potřebu dotačně podpořit vznik nových rybníků, nebo třeba i mokřadů, zmínil opakovaně i premiér Bohuslav Sobotka. Již letos, a to právě v současné době, je možné využít k tomuto účelu dotace z Operačního programu rybářství, další programy na podporu výstavby rybníků hodlá spustit ministerstvo zemědělství v příštím roce. Celkem je na tyto účelu vyčleněno zhruba 300 milionů korun, což, upřímně řečeno, není zas tak mnoho. Investice do výstavby jednoho hektaru rybníku se (podle místních podmínek) pohybuje mezi jedním až

32 5 > 2015

dvěma miliony korun, navíc jde obvykle o projekty, které nejsou hotovy v průběhu jediné sezóny. Pokud tedy bude i příští léto nadstandardně suché, lze očekávat stejné, nebo ještě větší problémy než letos, i díky malému počtu rybníků v naší krajině. Přestože se o rybnících hovoří zejména v souvislosti s možností využít je na zalévání polí nebo při zadržování vody v krajině v případě přívalových dešťů, hrají rybníky, především v období sucha, velmi důležitou roli také při likvidaci požárů, neboť představují v příslušných lokalitách často jediný zdroj vody k hašení požárů. To se ukázalo i letos, kdy byly škody z požárů mnohem vyšší

v místech s menší dostupností vody při jejich likvidaci. Poměrně podceňovaný je také vliv ploch rybníků (a obecně jakýchkoli vodních ploch) na místní mikroklima, které znamená stabilizaci teplotních, ale i hydrogeologických podmínek v tom kterém místě. Kromě toho se rybníky podílí na dotaci zdrojů podzemních vod, kde má ČR největší systémový problém, pokud se zdrojů pitné vody týče, a také i z toho důvodu připravuje ministerstvo životního prostředí poměrně zásadní (trojnásobné) zvýšení poplatků za odběr vod z podzemních zdrojů. O to důležitější

bude, i pro zemědělce, mít k dispozici povrchové zdroje vody. Je přitom celkem jasné, že dosud nepatrná spotřeba zdrojů vody pro zemědělství v naší zemi v budoucnosti poroste. Dnes se zemědělství podílí na odběrech vody téměř zanedbatelně, zhruba dvěmi procenty, pokud by se ale měla naplnit ambice zvýšit soběstačnost naší země v produkci ovoce a zeleniny zemí mírného pásma, neobejde se taková produkce bez vybudování moderních zavlažovacích systémů. V nich sice mohou hrát významnou roli rybníky, ze zkušeností ze zahraničí se ale zdá být lepším řešením systém vrtů a využití podzemních vod – otázkou ale je, zdali to bude ekonomicky únosné po vyšším zpoplatnění těchto vodních zdrojů. Každopádně je kromě budování rybníků již v současné době jednou z výzev pro jednání s ministerstvem zemědělství řešit závlahové systémy ze zdrojů podzemních vod tak, aby jejich využití v dobách sucha nezkomplikovalo ekonomiku zemědělské produkce více, než sucho samotné. Jako řešení se nabízí taxativně stanovený systém výjimek při čerpání podzemních zdrojů vod ve veřejném zájmu, což mimo jiné může být a měla by být i výživa obyvatelstva. Na závěr snad jen základní statistika rybníků zaniklých na území ČR od poloviny 19. století tak, jak je zmapovaly státní podniky Povodí, mimo jiné i na základě vojenského mapování z let 1836 až 1852. Tyto údaje sice už byly veřejně publikovány, přesto si nezaškodí připomenout, že v uvedeném období u nás zaniklo celkem 4 927 rybníků o celkové rozloze přes 10 654 hektarů. Nejvíce rybníků (1 927) zaniklo v oblasti obhospodařované státním podnikem Povodí Moravy, celková evidovaná plocha zaniklých rybníků činí 1 468 hektarů. V území Povodí Labe zaniklo 1 646 rybníků, avšak výrazně větších, neboť plocha těchto rybníků činila 4 024 hektarů. V území Povodí Odry sice zaniklo v minulosti sice jen 95 rybníků, jejich celková plocha ale činila 2 862 hektary. V Povodí Vltavy pak zaniklo 837 rybníků o ploše 1 925 hektarů, v územně nejmenším Povodí Ohře pak zaniklo 422 rybníků, které se rozkládaly na ploše přes 376 hektarů.

Petr Havel

LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ

ZPRAVODAJ

MLADÉ STROMY MAJÍ OPROTI STARÝM NIŽŠÍ BIOLOGICKOU HODNOTU JEDNÍM Z MNOHA NEGATIVNÍCH FENOMÉNŮ DNEŠNÍ DOBY JE MASIVNÍ KÁCENÍ STARÝCH STROMŮ VŠECH DRUHŮ A JEJICH NAHRAZOVÁNÍ MLADÝMI POROSTY, A TO JAK V PŘÍRODĚ, TAK I V MĚSTSKÉ A OBECNÍ ZÁSTAVBĚ. I KDYŽ TO MÁLOKDO VÍ, PODÍLÍ SE I TENTO TREND NEGATIVNĚ NA CELKOVÉM STAVU NAŠEHO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, A TO I KVALITY PŮDY A JEJÍ SCHOPNOSTI ZADRŽOVAT VODU. NEHLEDĚ NA TO, ŽE DRTIVÁ VĚTŠINA STROMŮ ŽIJE V SYMBIÓZE S PODHOUBÍM VĚTŠINY NAŠICH HUB, TAKŽE KÁCENÍ STARÝCH STROMŮ STOJÍ I ZA POSTUPNÝM ÚBYTKEM HUB NA NĚKTERÝCH BÝVALÝCH STANOVIŠTÍCH. Hlavní přínos starých stromů ale spočívá podle Lukáše Čížka z Entomologického ústavu Akademie věd v tom, že poskytují přirozený úkryt a prostor pro rozmnožování hmyzu a dalších organismů, které by bez starých stromů nebyly schopny ve volné přírodě přežít. „V podmínkách naší země jde o stovky a možná tisíce druhů hmyzu,“ odhaduje Čížek. To má přitom pozitivní vliv například i na kvalitu půdy. Hmyzí larvy a další organismy vázané na staré stromy přežívají v některých svých stádiích v půdě, která je díky tomu více provzdušněná a v krajině dokáže díky tomu lépe zadržovat vodu. Staré stromy jsou podle Čížka důležité třeba i pro lesní nebo samotářské včely, které ve stromech obývají chodbičky po hmyzu. Vliv včel na opylení hospodářských i planě rostoucích rostlin přitom není třeba zdůrazňovat. Přestože jsou jedním z důvodů kácení starých stromů dutiny v kmenu, které jsou podle mnohých projevem přestárlosti stromů, které je proto nutné vykácet, představují právě dutiny největší přínos pro lokální biodiverzitu v blízkosti těchto stromů. Dutiny lze v kmenech stromů dokonce cíleně vytvářet, což poměrně běžně praktikují v jižních zemích EU, například v Itálii nebo ve Španělsku. Podle Čížka se tím stromům neubližuje a dutiny naopak zvyšují jejich stabilitu. Kácení starých stromů je proto podle entomologa až ten poslední možný akt. Stromy je totiž možné různě upravovat, ořezávat nebo skutečně vyspravovat a udržovat je při životě. To se dělo, a částečně v menší míře děje, i u nás. Klasickým příkladem jsou hlavaté vrby, známé i nejširší veřejnosti z obrázků Josefa Lady. Předmětem cíleného ořezu ale mohou být podle Čížka v zásadě jakékoli stromy, i když samozřejmě záleží na podmínkách příslušného stanoviště – dobré zkušenosti s ořezem jsou podle něj i u méně mohutných stromů, jako jsou třeba babyky. Právě stanoviště je důležité pro stárnutí stromů – v průměru je ale stromem – veteránem například smrk o stáří nad 100 let nebo dub ve věku zhruba 150 let. Pro existenci starých stromů je

Foto: Nina Havlová přitom vhodnější, aby byl příslušný lesní porost nebo třeba park přiměřeně zazvěřen. Tlak zvěře totiž zabraňuje ve vývoji náletovým porostům, takže dospělejší stromy mají méně konkurence a mohou postupně dospět až do stadia veteránů. Proto jsou podle Čížka pro vývoj starých stromů vhodnější obory spíše než rezervace. Každopádně, mladé zdravé stromy nemají oproti starým veteránům valnou biologickou hodnotu, i když možná na pohled vypadají lépe. Staré stromy jsou ale, když už nic jiného, často předmětem úcty, jak to ostatně ke stáří má být. Stačí se projít některými našimi zámeckými parky a pozorovat, na jakých místech se návštěvníci zastavují. Často je to právě u starých stromů, někdy i proto, že je pod nimi lavička k posezení. Stejný účel měly ale staré stromy v minulosti i v zemědělské krajině – i v ní poskytovaly hospodářům místo k odpočinku

a dočasného úkrytu před slunečními paprsky nebo intenzivním deštěm. Šlo-li navíc o stromy ovocné, byly v krajině staré stromy i zdrojem žádoucího občerstvení. Není žádného důvodu,

aby tomu tak nebylo i v budoucnosti. K radosti hospodářů i krajiny samotné. A samozřejmě k radosti hmyzu…

Petr Havel

Foto: Nina Havlová

5 > 2015

33


ZPRAVODAJ

LESNÍ POŽÁRY 2015

ZKUŠENOSTI SPRÁVCŮ LESŮ SE ZVLÁDÁNÍM LETNÍCH POŽÁRŮ LETNÍ MĚSÍCE LETOŠNÍHO ROKU BYLY SPECIFICKÉ MINIMÁLNÍM MNOŽSTVÍM SRÁŽEK A VYSOKÝMI TEPLOTAMI, V JEJICHŽ DŮSLEDKU PANOVALO NA VĚTŠINĚ ÚZEMÍ SUCHO. TÍM SE PODSTATNĚ ZVÝŠILO RIZIKO LESNÍCH POŽÁRŮ, KTERÉ SE PROJEVILO PATRNĚ NEJVĚTŠÍM POČTEM LESNÍCH POŽÁRŮ V HISTORII ČR. NA INFORMACE O PŘÍČINÁCH VZNIKU POŽÁRŮ, PRŮBĚH HAŠENÍ, ALE I NA DOPORUČENÍ A ZKUŠENOSTI S LESNÍMI POŽÁRY JSME SE ZEPTALI SPRÁVCŮ MĚSTSKÝCH LESŮ RAKOVNÍK, SPOL. S R.O. A LESŮ MĚSTA ROKYCAN, S.R.O., KTEŘÍ BOJOVALI S ROZSÁHLÝMI POŽÁRY. PŘEHLED A INFORMACE O LETNÍCH POŽÁRECH POSKYTLI TAKÉ ZÁSTUPCI STÁTNÍCH VLASTNÍKŮ LESŮ. ING. JIŘÍ LENGYEL jednatel společnosti Městské lesy Rakovník spol. s r. o. Požár porostů mezi obcemi Olešná a Chrášťany na Rakovnicku na ploše 12 ha - Bylo prokázáno, že požár vznikl od kombajnu při sekání obilí na sousedním poli. - Požár byl nahlášen v pondělí 3. 8. 2015 v 16:35 hod. a zásah trval do 9. 8. 2015 12:00 hod., kdy bylo předáno požářiště. První den a noc na úterý zasahovalo na místě 85 hasičských vozů a vrtulník. V pondělí od 17 hodin do tmy provedl 80 shozů vody z Bambi vaku (každé 4 minuty) vrtulník. V noci z pondělí na úterý na místě zasahovalo již 200 hasičů (100 profesionálních a 100 dobrovolných) z 5 krajů. Po celou dobu zásahu jsme pomáhali zajišťovat stravu a pití pro zasahující hasiče (v takovém množství zasahujících lidí hasiči pomoc s občerstvováním uvítali). Každý lesník se bojí okamžiku, kdy mu hasiči požářiště předají, proto jsme se poskytnutím pomoci snažili hasičům vytvořit dobré podmínky, aby u požářiště zůstali co nejdéle. Ještě v sobotu našli hasiči termokamerou několik míst kořenového hoření, které následně uhasili. - Všechny porosty borovice do 20 let hořely jako papír, zůstaly jen torza zrzavých „vánočních stromků“ (9 tis. sazenic/ha) a torza dubových kultur stejného stáří i s oplocenkami. Asanace těchto mladých porostů je technologicky jasná – drcení na ploše porostu. Horší situace je s porosty stáří cca 25 let, které vykazují již hroubí a u kterých kvůli jejich výšce není možné tuto technologii asanace provést. Pro vyhořelé porosty ve věku 52 let použijeme probírkový harvestor, ale u „červených porostů“ bude asi muset dojít na motomanualní vyřezání. Celá lokalita se bude muset asanovat najednou, aby plochy k zalesnění nezarostly ostružinou a trávou (třtina rákosovitá). - Vznik požáru v takovém teplotním období nemůže správce lesa ovlivnit. Se zemědělci spolupracovat nejde. Ti dělají svojí práci, kombajn nezpůsobí

34 5 > 2015

požár schválně, navíc jsou pojištěni na všechno. Náhrada škody a její vyčíslení na poli je jednoduchá záležitost – GPS výměra lánu, průměrný výnos a cena a mají podklady ke škodní události. My musíme oslovit odhadce, který dle vyhl. 55/1999 zpracuje újmu a poškození lesních porostů. Sazby jsou poněkud zastaralé – z roku 1999. Na dříví, které vytěžíme z požárem poškozeného lesa, však musíme použít již aktuální sazbu průměrné ceny dřeva pro rok 2015 – 1 180 Kč/m3 (průměrná cena na OM), kterou každoročně stanovuje MZe. Od této sazby odečteme náklady na těžbu a přiblížení dřeva na OM a tuto výslednou sumu krát m3 odečítáme z nároku plnění od pojišťovny viníka požáru (Porosty, kde je již hroubí, tj. v našem případě 52leté porosty lze použít pouze na palivo, neboť vláknina nebo dřevovláknité a dřevotřískové desky nelze vyrábět z ohořelého dřeva.) Takže vyrábíme palivo, které bychom neměli vyrábět, protože by mělo napadat samo. Pro případné vyčíslení škod je dobré mít v LHK uvedeny výměry jednotlivých částí porostní skupiny v

Foto: časopis Lesnická práce

rámci jednoho porostu a dílce a mapové podklady v měřítku 1:5000, což velmi usnadní práci odhadce. - Při lesním požáru takového rozsahu samozřejmě rozhoduje přístup a vjezd požární techniky do lesních porostů. Někde to není možné neovlivnit, protože je vše dáno terénními podmínkami. Nám se osvědčilo rozčlenění porostů linkami a průseky, které jsou součástí výchovných zásahů. Otázkou je také vybavenost hasičů. Velké nákladní cisterny jen těžko manévrují v lesních porostech. Jako velmi zdatné vozidlo, co se týče velikosti a průchodnosti lesními průseky, se u nás ukázalo vozidlo UNIMOG, které měli hasiči k dispozici bohužel jen jedno, a tak vzdálenosti doháněli lidskou silou a délkou hadic. - Na tomto lesním majetku zatím nikdy nezpůsobil požár tak velkou škodu. Naše zkušenosti jsou zatím minimální. Jedno je však jisté, že každý lesník, který zažil lesní požár, už nikdy nechce cítit pach a kouř hořícího lesa.

ING. STANISLAV SUDA jednatel společnosti Lesů Města Rokycan, s.r.o. Požár porostů v lokalitě Kouklova hora u obce Pavlovsko u Dobřívi zničil cca 5 ha lesa a další cca 4 ha lesa poškodil - Příčinou vzniku požáru bylo vznícení obilí při sekání kombajnem na sousedícím poli. Jiskra odletěla od žací lišty kombajnu. - Zásah trval od pátku 12:30 hod. do pondělí 21:00. Celkem zasahovalo 20 hasičských jednotek z toho 2 profesionální a dále dobrovolní hasiči z celého okresu Rokycany. Dohromady na místě zasahovalo 200 hasičů. Ze vzduchu pomocí Bambi vaků hasily požár 2 vrtulníky. Voda na místo byla dopravována z rybníka vysokotlakým čerpadlem s hadicí o délce 1,6 km s převýšením 75 m. Na tento zdroj bylo napojeno 5 dalších odboček, jež směřovaly přímo k ohniskům požáru. Bez tohoto zařízení a vrtulníků by se nedařilo požár uhasit. Hasičům pomáhali lesníci při monitoringu nových ohnisek, naváděli techniku po cestách a linkách, dodali také občerstvení. Hlídání požářiště lesníky


ZPRAVODAJ

Počty a plochy požárů v ČR Rok

1991

1992

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

Počet požárů

961

2586

1951

2052

1331

1421

1398

2563

1403

1499

483

136,9

1754

873

619

679

847

504

556

732

1337

1549

666

865

Rozloha lesních požárů (ha)

76

1278

1151

808

403

2043

3475

1132

336

375

87

179

1236

335

226

405

316

86

178

205

337

634

92

536

Škoda způsobená lesními požáry (mil. Kč)

--

--

--

--

--

--

--

24,5

10,8

19,9

6,8

9,1

33,5

19,1

9,3

22,47

24

7,1

46,2

4,9

6,6

14,862 19,723 4,664

Zdroj: Zelené zprávy MZe (1991–2014) probíhalo ještě celý následující týden cca po 3 hodinách. Ke konci týdne došlo opět k vznícení v centrální části požářiště. Jednalo se o podzemní požár, který byl rychle uhašen. - Zcela shořelo 5 ha lesa ve věku 10–40 let, převážně borovice a dub na prudkém svahu. Okraje ohniště tvoří porosty mýtní borovice a předmýtní smrk. Částečně jsou zasaženy cca 4 ha porostů. Uvedených zničených 5 ha bude nutné zcela vytěžit a seštěpkovat, jiné využití pro takto poškozené stromy v tomto věku není. U okrajů porostů počkáme, zda zregenerují. V příštím roce vyhodnotíme jejich zdravotní stav a podle něj se rozhodneme o dalším postupu. - V rámci prevence provádíme od dubna do října požární hlídky, což považuji v suchých letních měsících za nezbytné. Důležité je také neustále apelovat na obyvatele, jak se mají chovat v lese v období sucha. Na základě našich zkušeností bych také navrhoval nařídit zemědělcům při žních přítomnost protipožárních opatření (pluhů, cisteren s vodou) na sklízených polích. Do budoucna je třeba řešit zdroje vody – retenční nádrže, rybníky. Za podstatnou považuji také údržbu a rozšiřování sjízdné dopravní sítě. Pro úspěšný zásah je také nezbytná úzká spolupráce mezi lesníky a hasiči.

ING. LIBOR STRAKOŠ výrobní náměstek, Vojenské lesy a statky ČR, s. p. V roce 2015 bylo u VLS ČR uhašeno 25 požárů na celkové ploše cca 14 ha - Hlavní příčinou požárů byla nedbalost návštěvníků lesa, kteří nerespektují základní pravidla při pobytu v lese. V období sucha a zvýšeného nebezpečí požárů rozdělávají ohně a odhazují nedopalky cigaret. V jednom případě bylo prokázáno úmyslné zapálení lesních mlazin souběžně na cca 6 místech. Škoda v tomto případě dosáhla asi 350 tisíc Kč a viník byl dopaden. Příčinou dvou požárů byl blesk. - Průběh požárů a následná likvidace záležela především na včasnosti zjištění a velikosti zasažené plochy, která byla v konkrétních případech od několika čtverečných metrů až do cca 3 ha. Počet zasahujících jednotek HZS se pohyboval od jedné až do dvaceti v případě nejrozsáhlejšího požáru na divizi Lipník nad Bečvou. Zde byl z důvodu nepřístupného terénu k hašení použit i vrtulník s Bambi vakem. Na rozsahu požáru závisela také délka hašení. Nejdelší zásah trval cca 20 hodin a délka

nařízeného dohledu na požářišti trvala nejdéle 48 hodin. VLS se ve velké míře věnují preventivní činnosti. Mají vydanou interní směrnici o požární ochraně, do které jsou implementovány požární předpisy optimalizované podmínkám VLS. Se směrnicí a se zásadami požární prevence při práci v lese jsou pravidelně seznamováni nejen zaměstnanci VLS, ale i cizí subjekty, zajišťující práce v lese pro VLS dodavatelsky. V případě vzniku požáru (zahoření hrabanky nebo travního porostu) se na jeho likvidaci podílí v počáteční fázi zaměstnanci VLS pomocí dostupných prostředků požární ochrany. V případě vzniku rozsáhlejšího lesního požáru nebo zemědělských plodin se hlásí požár na civilní HZS nebo vojenské jednotky HZS (v případě vojenských újezdů). V souladu se zákonem o požární ochraně VLS poskytují zasahujícím jednotkám technickou pomoc, možnost náběru hasební vody a při dlouhodobém zásahu i občerstvení pro zasahující hasiče. Pro zlepšení předávání informací o vzniku požáru a navedení jednotek HZS (i záchranných složek) k požáru byl u VLS od začátku roku 2015 vytvořen systém nových kontaktních bodů a map (systém tzv. rescue pointů), kde jsou mimo jiné uvedena místa pro náběr vody a místa pro přistání vrtulníku. Osvědčil se systém hlášení požáru a jeho lokalizace v terénu a na mapách pomocí vytvořené čtvercové sítě a přiřazení souřadnic k některým důležitým bodům. Seznam těchto bodů a mapové podklady byly předány složkám IZS. Na základě výše uvedené interní směrnice je u VLS každoročně realizována hlídková činnost prostřednictvím požárních preventivních hlídek. Hlídková činnost je zahajována zpravidla v dubnu a trvá do konce září v době pracovního volna. U každé lesní správy je předem zpracován plán a obsazení hlídek na dané období. Do požárních preventivních hlídek jsou určováni technicko-hospodářští zaměstnanci VLS. Zahájení nebo přerušení hlídkové činnosti se řídí současnou a místní klimatickou situací. Hlídkování může být zahájeno i o měsíc dříve nebo naopak při přetrvávajícím deštivém počasí může být přerušeno. U divizí se realizace hlídkové činnosti řídí podle místní klimatické situace a veškeré změny vyhlašuje ředitel divize. V případě zvýšeného požárního nebezpečí lesních požárů a požárů zemědělských plodin je mimořádně zřizována hlídková činnost i v pracovních dnech po skončení pracovní doby. I díky prevenci se daří zabránit větším škodám a za to patří všem

zaměstnancům VLS poděkování. - Bohužel požáry dosud vzniklé v roce 2015 neměly pouze charakter zahoření hrabanky a podhoření starších porostů bez vzniku škody, ale došlo také ke zničení kultur, lesních mlazin a poškození starších porostů. Škoda se vyčísluje u 9 požárů, a to v rozmezí od 10 tis. Kč do cca 600 tis. Kč. - Za jednoznačně prospěšnou považuji preventivní pozemní hlídkovou činnost. Letecký monitoring, který dříve probíhal, se nám neosvědčil, neboť díky němu nedošlo u VLS k lokalizaci žádného požáru. Pro eliminaci škod na lesních porostech v důsledku nejenom požárů doporučuji ve spolupráci se složkami HZS ČR a spolu s většími vlastníky lesa vytvoření jednotné sítě kontaktních záchranných bodů (rescue pointy) včetně mapových veřejně přístupných podkladů. To je nástroj, který se nám ostatně osvědčuje i u řešení dalších mimořádných událostí v lesním terénu.

JIŘÍ SMETANA vedoucí oddělení BOZP a PO, Lesy ČR V období letních prázdnin 2015 bylo u Lesů ČR uhašeno 160 požárů na bezmála 37 ha - Extrémně vysoké teploty s absencí dešťových srážek. Takto stručně by se nechaly charakterizovat klimatické podmínky, které zasáhly Českou republiku v letošních prázdninových dnech. Lze konstatovat, že nejen pro podnik Lesy České republiky to byla doslova zkouška ohněm, ve které se nám za obětavé pomoci HZS, SDH a ostatních složek IZS podařilo obstát. Bohužel žádný vlastník lesa se nevyhne drobným ohniskům požárů ať z nedbalosti, či vlivem přírodních jevů. Letošní průběh letního počasí natolik výjimečný, že o rychle účinných preventivních opatřeních lze spíše spekulovat. Zvýšená obezřetnost při nakládání s ohněm představuje samozřejmě základní preventivní krok, neméně podstatná je také intenzivní hlídková činnost vlastníků lesa, osvěta zejména směrem k návštěvníkům a spolupráce se státní správou a samosprávou. - Lesy ČR ročně evidují průměrně 150 drobných požárů na ploše do 20 ha lesa. V době letošních prázdnin za necelé 2 měsíce vypuklo 160 požárů na bezmála 37 ha s celkovou výší škody přesahující 6 miliónu Kč. Ve více než polovině případů měly tyto požáry devastující dopad na lesní porosty převážně mladšího věkového stupně. - Největší ohniska požárů vypukla na LS Opava v KÚ Mikolajice 20. 7. 2015, kdy došlo ke zničení převážně mladších

lesních porostů na ploše 9,64 ha smíšeného lesa se zastoupením jedle, smrku, borovice, dubu a buku. Na hasebních pracích se podílel HZS Opava a dalších 16 jednotek SDH včetně vrtulníku Policie ČR se závěsným vakem pro hašení. Tento požár byl lokalizován po třech dnech, kdy došlo k předání požářiště. Následná hlídková služba byla držena po dobu dalších pěti dnů až do úplné likvidace objevujících se lokálních ohnisek. Další organizační jednotkou, kde ve své síle zakokrhal ohnivý kohout, byla LS Nymburk. V těžko přístupném skalním terénu Českého ráje nedaleko obce Branžež bylo v dopoledních hodinách 4. 8. 2015 nahlášeno na HZS ohnisko požáru. Na likvidaci požáru v takto nepřístupném terénu vyjelo přes 100 hasičů s 25 cisternami a odstartoval i vrtulník s hasebním vakem. Na zásahu se podílely sbory z Mnichova Hradiště a dobrovolní hasiči z okolí. Požár byl lokalizován ve večerních hodinách a z důvodu stále se objevujících ohnisek nalétával druhý den vrtulník s termovizí, který identifikoval ložiska ohně pod povrchem. Požár v těchto nepřístupných terénech byl uhašen po pěti dnech a dalších pět dnů probíhalo hlídání požářiště. Poslední význačnější požár byl zaznamenán 10. 8. 2015 na LS Plasy, kde došlo k zahoření při sklizni obilí na sousedních přilehlých pozemcích v KÚ Mladotice. Požár se rychle šířil z polí a zasáhl 3,6 ha převážně jehličnatého lesa středního věku. Na požářišti zasahovalo celkem 20 jednotek z Plzeňského a Středočeského kraje včetně armádního vrtulníku s hasebním vakem. Po třech dnech bylo požářiště předáno a další čtyři dny probíhalo jeho hlídkování. U lesních požárů lze velmi těžko posoudit celkovou devastaci požárem zasaženého lesního porostu. Celkový důsledek poškození lesa se projeví až s odstupem času a teprve poté je možné činit závěry. - Chtěl bych touto cestou poděkovat za obětavou a namáhavou práci všem složkám, které se podílely na hasebních pracích, a zároveň i ostatním osobám, které se přímo i nepřímo na těchto pracích při ochraně majetku podílely. Velké poděkování patří také zaměstnancům Lesů ČR, kteří byli velmi nápomocni složkám HZS a SDH při likvidaci požárů a při následných pracích. Zejména je čeká ještě spousta práce při obnově požárem zasažených lesních porostů.

Autor: ing. Jan Příhoda Článek převzat z časopisu Lesnická práce

5 > 2015

35


ZPRAVODAJ

PŘEDSTAVUJEME ČLENA LESNICKO-DŘEVAŘSKÉ KOMORY ČR – SPOLEČNOST DYAS.EU, A.S.

BUKOVÉ DŘÍVÍ S VYSOKOU PŘIDANOU HODNOTOU - JIŽ 85 LET! LISTNATÉ DŘÍVÍ JE V ČESKÉ REPUBLICE ZASTOUPENO 25 % A LZE OČEKÁVAT, ŽE PODÍL LISTNATÝCH DŘEVIN BUDE STOUPAT. BUDOVÁNÍ NEBO MODERNIZACE ZPRACOVATELSKÝCH KAPACIT SE ALE TÉMĚŘ VÝHRADNĚ ZAMĚŘUJÍ NA JEHLIČNATÉ DŘÍVÍ. I PROTO JE ZAJÍMAVÝ OSUD SPOLEČNOSTI DYAS.EU, KTERÁ V MODERNIZOVANÉM PROVOZU VYRÁBÍ Z BUKOVÉ KULATINY ŠIROKÉ SPEKTRUM PŘEKLIŽEK. SVOJÍ OBCHODNÍ POLITIKOU, ZALOŽENOU NA KVALITĚ A INOVACI, SE ÚSPĚŠNĚ BRÁNÍ TLAKU LEVNÝCH PŘEKLIŽEK Z VÝCHODNÍCH ZEMÍ A DAŘÍ SE JÍ TAKTÉŽ VÝZNAMNOU ČÁST PRODUKCE EXPORTOVAT DO ZAHRANIČÍ.

V místě, kde se dnes úspěšně vyrábějí překližky, stál od roku 1862 cukrovar, který založil Herman May. V roce 1929 se majitel rozhodl z důvodu světové krize cukrovar uzavřít. V tu dobu ho již kontaktoval pan Roubíček, který spolu s dalšími společníky založil v roce 1930 firmu DYAS dřevoprůmyslová akciová společnost a od pana Maye tento areál odkoupil. Během jednoho roku předělal cukrovar na výrobu překližek. Instaloval sušárny, loupačku a další formátovací zařízení a rozjel výrobu.

Foto: archiv společnosti

36 5 > 2015

Od začátku se výroba firmy zaměřuje na bukovou překližku, protože firma působí v oblasti, kde je kvalitní buk dostupný. V dávné minulosti vyráběl DYAS 3000 kubíků překližky za rok, v letošním roce to bude pětkrát tolik a stejně jako objem se samozřejmě změnila i struktura výrobků. Kdysi to byly bukové překližky pro běžné použití, v současnosti se DYASka věnuje spíše speciálním překližkám, které nabízí pod obchodními názvy MULTIPLEX, MULTIFINE, PYROPLEX, ABSORPTION apod. Firma vyráběla i za války. Za protektorátu Čechy a Morava tu byl ustanoven německý správce. Zajímavostí je, že s odsunem německých vojsk byly již nejdůležitější stroje nachystány ve

vagonech. Místní lidé ale tomuto vývozu zabránili, a to byl velmi důležitý bod v historii závodu DYAS. Po znárodnění byl DYAS začleněn do struktury Závodů na překližky a dýhy, s. p., se sídlem nejdříve v Praze a pak v Hodoníně. V roce 1992 byla firma privatizována a v roce 1996 byla založena společnost DYAS, s.r.o., která fungovala do roku 2002. Před rokem 2002 ale došlo k několika změnám majitelů. To bylo složité období, nejen pro zaměstnance, ale pro všechny odběratele a dodavatele a toto období nakonec skončilo konkurzem. Ale ani v těchto složitých časech se DYASka nezastavila. Noví vlastníci naopak vrátili závodu DYAS

prosperitu. Stabilizace vlastnické struktury umožnila nastavení nové vize, strategických cílů a způsobů jejich dosažení. Po tvrdé práci se ve firmě stabilizoval i výborný tým mladých lidí, kteří se ale mnoho věcí naučili od svých předchůdců. Změny byly ve skutečnosti postupné, aby se eliminovalo riziko závažných chyb. Dnes má ale vedení společnosti DYAS jasnou představu o tom, jak by měly vypadat investice do technologií „ve fabrice“ na skoro 20 let dopředu. Všechny hlavní technologie byly nahrazeny tím nejlepším, co se dnes dá v překližkárenském průmyslu pořídit a novější stroje byly zcela repasovány. Zejména nová lisovací linka od finské společnosti Raute, posunula firmu


ZPRAVODAJ

počátkem roku 2012 technologicky do 21. století a tam ji dnes doprovází i nová formátovací linka od německého výrobce Holzma a zejména nová sušící linka opět od tradičního německého výrobce Grenzenbach. Investice jsou vždy koncipovány tak, že nikdy pouze nenahrazují starší stroje, ale vždy přinášejí do výroby ty nejnovější technologie od tradičních výrobců, kteří jsou na trhu mnohdy ještě déle než DYASka. Firma při svých rozhodnutích a investicích vychází vždy ze strategie odlišnosti. V předchozích letech bylo na trhu více konkurentů a prostředí bylo dost složité a tvrdé. Pro lidi v DYASu existovala jediná možná cesta - odlišení se od ostatních. Zaměřili se na inovace, vyvíjení nových výrobků, rozvíjení nových trhů, začali více vystavovat v zahraničí, zejména Německu, Itálii, Belgii apod. Museli se naučit reagovat na konkurenční tlak, pokud nechtěli „válčit“ na trhu, kde je cena na prvním místě. Oprášili dobré jméno společnosti DYAS na západních trzích - Německo, Rakousko, Itálie, Belgie, Švýcarsko, kde jsou zákazníci schopni mnohem víc přihlédnout ke kvalitě výrobků a ocenit ji. Společnost se přeorientovala na zakázkovou výrobu. Každý, kdo pracuje s přírodou, ví, jak je to obtížný úkol. Dnes mají v DYASu zákazníky, kteří chtějí hotový rozměr s určitým povrchem a sraženou hranou apod. Vědí, že sice zaplatí vyšší cenu, ale dostanou kvalitní výrobek, nebudou mít odpad a když si to dopočítají, je to ve finále levnější. Dřevo zpracovávané v DYASce, která letos oslavuje 85 let svojí existence, rostlo v našich lesích ještě o pár desítek let déle. Možná i proto v Uherském Ostrohu chápou tak silně odkaz generací lesníků (a to není v tomto případě žádná fráze), kteří pěstovali stromy, které dnes firma zpracovává. Proto je zde takový apel na kvalitu i inovaci výrobků. Do výroby se nakupuje spíše kvalitnější buková kulatina, nynější společnost DYAS.EU, a.s. je převážně exportní firmou. Tržby má převážně v eurech, většinu svých vstupů platí rovněž v eurech. U nejvyšší kvality D1 se pohybuje cena za bukovou kulatinu mnohdy nad 120 eur/m3 (cena na skladě). DYASKa se odlišuje svým „zákaznickým“ přístupem i při nákupu. Veškerá kvalitativní i množstevní přejímka dříví probíhá u dodavatele. To vylučuje reklamace a umožňuje dodavateli i rozhodování, které dříví nákupčím DYASu prodá a kde se mu to nevyplatí. O přejímce je pořízen a vytištěn na místě protokol, což zase usnadňuje fakturaci i následnou kontrolu. V letošním roce se objem nakoupeného a zpracovaného dřeva přiblíží 50 tisícům kubíků převážně buku. Hlavním výrobkem je truhlářská buková překližka pro všeobecné použití -

Foto: archiv společnosti od hraček po nábytek. Dále DYAS vyrábí desky multiplex, což je buková překližka s vyšší tloušťkou - až 60 mm. Ty se používají se na stolové desky, luxusní nebo i dílenský nábytek. Překližky z Uherského Ostrohu se ale používají např. i k výrobě hudebních nástrojů, na podlahy výrobních hal nebo v dopravních prostředcích. Spektrum použití je skutečně široké. Tradičně se v DYAS.EU, a.s. vyrábí foliované překližky s využitím např. na systémové bednění, podlahy na návěsy, na přívěsné vozíky, na různá lešení, pochozy atd. Toto všechno jsou tradiční produkty, které v Ostrohu produkují už řadu let. Nově ale najdete na výrobních linkách v DYASce stále více nově vyvinutých desek se zcela specifickým využitím. Vyrábí se zde například překližka s použitím lepidla bez formaldehydu, která se používá hlavně pro nábytek v dětských školkách, školách, nemocnicích apod. Dalším novým produktem je tzv. DYAS frame, což je speciální konstrukce lišt vyrobená z dýh, které slouží na rámy lamelových roštů postelí. Proti klasické překližce s křížovou vazbou má ale 80 % dýh s vlákny v podélném směru,

CHARAKTERISTIKA DYAS.EU, A.S. - vlastníci: akcie na jméno - počet zaměstnanců: 220 - objem zpracovaného dříví: cca 50 000 m3 kulatiny - výrobní kapacita: cca 15 000 m3 překližek - obrat 2014: 325 mil. Kč - hospodářský výsledek 2014: 23,5 mil. Kč

tím dosahuje tato deska vysoké pevnosti v ohybu. Dalším novým výrobkem je protihluková a antivibrační deska, u níž je jako jádro použita 3 milimetry silná pryž, která slouží jako tlumič zvuku a vibrací. Tato překližka se používá hlavně v prostředcích hromadné dopravy, snižujeme tam hluk od kolejí nebo od motoru. Mezi novinkami najdete také překližku se sníženou hořlavostí, která má každou dýhovou vrstvu impregnovanou speciálním roztokem fungujícím jako retardér hoření. Vývoj nových desek a materiálů nebyl v minulosti v podobných fabrikách obvyklý. V Uherském Ostrohu však dnes vývoj probíhá kontinuálně a podle posledních zveřejněných informací se dá odhadnout, že nové produkty směřují k vyšším užitným hodnotám produkovaných desek. Výzkumný tým pracuje nyní na zvýšení termoizolačních vlastností nebo vyšší pevnosti přidáním různých vláken a vývoj směřuje k použití kompozitních materiálů na bázi dřeva. V Uherském Ostrohu si můžete koupit nejen kvalitní překližky, ale i kvalitní dříví na topení. Nové technologie jsou i při vyšším objemu výroby úspornější a všechny zbytky, které nemají komerční využití, slouží jako palivo ve vlastní kotelně a stále více dřeva na topení je rovněž nabízeno i občanům v regionu. Sesterská společnost DYAS WARE s.r.o. zpeněžuje přebytky palivového dřeva v maloobchodním prodeji. Nedávno se i zde spustila nová štípací linka od rakouské firmy Posch. DYAS WARE lidem v širokém okolí Uherského Ostrohu nabízí přesně naštípaná polínka, vyrobená z bukového dřeva pařeného 72 hodin v pařících jamách. Dřevo díky tomu

rychleji vysychá, čistěji hoří a nepoškozuje rošty v kotlech. Specialitou je luxusní krbové dříví, které vzniká nakrácením odkorněných středových bukových válečků. Všechny tyto výše popsané „drobnosti“ způsobují, že z DYASky vyrostla společnost evropské působnosti, exportující více než 80% své produkce do Německa, Rakouska, Itálie, Francie, Švýcarska, Belgie nebo Holandska a v poslední době i do Asie. A jaký je recept na vybudování úspěšné exportní firmy? Určitě je to stabilita v kvalitě i v dodacích termínech a naprosté spolehlivosti všech doprovodných služeb. DYAS vystupoval dlouhodobě jako exportér, a tato značka znamenala a znamená v zahraničí kvalitu. To je dobrá startovací pozice, na kterou se v Uherském Ostrohu podařilo úspěšně navázat. Zákazník zde dostane přesně to, co si objedná, včas a v dané kvalitě. Společnost se řídí mottem: „Spokojený zákazník nemá důvod hledat jinde.“ DYAS slaví v letošním roce 85 let od svého vzniku. Společnost nezastavila výrobu ani v těžkých časech a dnes je na čele pelotonu výrobců bukových překližek. Díky tradici, ale i díky inovacím a nejnovějším výrobním technologiím od renomovaných výrobců a rovněž díky objednávkám od svých spokojených zákazníků. Zpracovatelé listnatých dřevin nemají v České republice na růžích ustláno a tak je dobře, že si dokáží najít svoji cestu. V DYASu už minimálně našli směr a i v budoucnosti zřejmě bude DYAS stavět na kvalitě ve všech vrstvách.

Lesnicko - dřevařská komora

5 > 2015

37

INZERCE

ZPRAVODAJ

REGIONÁLNÍ REGÁLY V BILLE SE TĚŠÍ VELKÉ OBLIBĚ, LETOS SE OTEVŘOU I V PRAZE BILLA SVŮJ REGIONÁLNÍ PROJEKT SPUSTILA V ÚNORU 2015 A ZÁJEM ZÁKAZNÍKŮ O REGIONÁLNÍ PRODUKTY JE AŽ NEČEKANĚ VELKÝ! OD SPUŠTĚNÍ PROJEKTU JIŽ BILLA PRODALA VÍCE NEŽ 10 MILIONŮ POLOŽEK LOKÁLNÍCH POTRAVIN! JEDNÁ SE O ARTIKLY ZE SUCHÉHO SORTIMENTU, NÁPOJŮ, PEČIVA, MLÉČNÉHO A UZENIN. BILLA PROTO V NĚKTERÝCH KRAJÍCH SPOUŠTÍ SPECIÁLNÍ REGIONÁLNÍ KOUTKY DŘÍVE, NEŽ BYL PŮVODNÍ PLÁN. Prodejny BILLA, kde se regionální produkty těší největšímu zájmu zákazníků: • Čestlice • Říčany u Prahy • České Budějovice • Kostelec nad Č.l. • Roudnice nad Labem • Mladá Boleslav • Hořovice • Dobřichovice • Sedlčany • Kamenice

Od spuštění projektu již BILLA prodala více než 10 milionů položek lokálních potravin! Jedná se o artikly ze suchého sortimentu, nápojů, pečiva, mléčného a uzenin.

Foto: archiv společnosti Billa V této chvíli je projekt „BILLA regionálně“ spuštěn v 65 vybraných prodejnách v těchto krajích: Jihočeském, Středočeském, Ústeckém, Královehradeckém a Libereckém. Největší oblibě se místní výrobky těší ve Středočeském kraji, kde je regionální regál ve

25 prodejnách. Celkově zákazníci nejvíce kupují regionální pečivo, pivo, uzeniny a ze specialit pak jerky, ovesné sušenky, zelňáky, mošty a lihoviny. „Regionální potraviny měly své místo v BILLE vždycky, ale od letošního února najdou zákazníci ve vybraných

REGIONÁLNĚ

HLEDÁME NOVÉ DODAVATELE

38 5 > 2015

prodejnách opravdu široký výběr lokálních potravin. Regionální potraviny, místní krajové speciality byly jen dalším logickým krokem v našem úsilí podporovat českou produkci. Navíc pomoc malým prvovýrobcům napomáhá rozvoji jednotlivých regionů,“ přibližuje

rozhodnutí společnosti BILLA cíleně podporovat malé prvovýrobce její generální ředitel Jaroslaw Szczypka. Podle původního plánu se měly letos rozšířit regionální regály po celých Čechách s výjimkou Prahy. Morava a hlavní město si mělo na svůj lokální koutek počkat do rou 2016. Rostoucí zájem zákazníků však rozhodl, že Praha se svého regionálního regálu dočká ještě v letošním roce na podzim. Pražané budou mít možnost nakoupit ty nejlepší regionální produkty ze všech krajů. Pro velký úspěch regionálního regálu BILLA neustále hledá lokální výrobce místních specialit pro své prodejny napříč ČR. V každém kraji najde uplatnění až 100 produktů od ca 20 výrobců. Máte-li zajímavý krajový produkt a chuť rozšířit své pole působnosti, neváhejte se do projektu BILLA regionálně zapojit.

INZERCE

Billa_Alessi_print_AGROBAZE_210x297.indd 1

ZPRAVODAJ

5 > 17/09/15 2015

39

12:04

POTRAVINY NA TRHU

ZPRAVODAJ

REGIONÁLNÍ POTRAVINY SLAVILY V KRAJÍCH ZAČÁTKEM ŘÍJNA SE V ŘADĚ KRAJŮ ČESKÉ REPUBLIKY KONALO SLAVNOSTNÍ PŘEDÁVÁNÍ OCENĚNÍ V SOUTĚŽI REGIONÁLNÍ POTRAVINA, KTERÁ SE V LETOŠNÍM ROCE KONALA JIŽ POŠESTÉ. ZA CELOU DOBU EXISTENCE TAK ZÍSKALO TOTO OCENĚNÍ JIŽ VÍCE NEŽ 1000 POTRAVINÁŘSKÝCH VÝROBKŮ. potravinářského Ministerstva zemědělství ČR. Certifikát Regionální potravina Libereckého kraje získalo celkem šest výrobků. „Jsem na vítězství velice hrdý. Vždyť o značku, která je zárukou kvality a regionálního původu, bojovalo mnoho výrobců. Jsem rád, že jsme dokázali v tak silné konkurenci uspět. Vítězný Mikulův pecen je náš majstrštyk, na jeho receptuře jsme dlouho pracovali, aby byl bochník co nejlepší,“ řekl Jiří Mikula, pekař a majitel Pekárny a cukrárny Mikula.

Návěštevnící ostravského výstaviště černá louka měli možnost shlédnou a ochutnat ty nejlepší z regionálních potravin Moravskoslezska. Autor: Archiv AK ČR Výrobky přijaté do soutěže hodnotí ve všech krajích osmičlenná komise tvořená zástupci Ministerstva zemědělství ČR, krajského úřadu, Státního zemědělského intervenčního fondu, Státní zemědělské a potravinářské inspekce, Státní veterinární správy ČR, Agrární komory ČR a Potravinářské komory ČR. V Libereckém kraji byl i letos vyvrcholením soutěže Regionální potravina Libereckého kraje Den regionálních potravin Libereckého kraje. Letošní vítězové soutěže si svá ocenění opět slavnostně převzali na této prodejní a prezentační výstavě, která se konala po celý pátek, 2. 10. 2015 na náměstí Dr. E. Beneše před libereckou radnicí.

V letošním roce se o značku Regionální potravina Libereckého kraje ucházelo 53 produktů od 24 výrobců. O logo soutěžili výrobci v devíti kategoriích, nejsilnější zastoupení měly masné výrobky tepelně opracované. I letos měly přihlášené potravinářské výrobky vysokou kvalitu a originalitu. „Velmi potěšitelný je zvýšený zájem výrobců, kterých se v letošním ročníku přihlásilo větší množství. Vysoce hodnotím úroveň výrobků, které byly posuzovány v kategoriích pekařské či mléčné výrobky. Žadatelé se velmi dobře vypořádali s pravidly pro označování výrobků a čím dál častěji používají názvy spojené s regionem,“ uvedl předseda Ing. Jindřich Fialka, ředitel Odboru

Značku Regionální potravina Liberecký kraj 2015 obdržely tyto výrobky:

Na výstavě Život na zahradě proběhlo slavnostní vyhlášení soutěže Regionální potravina, během kterého bylo oceněno značkou Regionální potravina Moravskoslezského kraje osm výrobků s výjimečnou kvalitou a chuťovými vlastnostmi. Letos se o ocenění Regionální potravina Moravskoslezského kraje ucházelo 82 produktů od 34 výrobců, nejsilnější zastoupení měly pekařské výrobky včetně těstovin v počtu 20 výrobků. Všichni přítomní se shodli na tom, že soutěž má velmi kladnou odezvu u výrobců, kterým značka výrazně pomáhá v propagaci a tím pádem i s odbytem. Velký počet přihlášených výrobců a výrobků do soutěže sám o sobě jasně naznačuje, že výrobci mají o udělení loga Regionální potravina značný zájem a do soutěže

přihlašují své nejlepší výrobky „Ceny si velmi vážíme, jelikož zvítězit v obrovské konkurenci výrobců, kteří se nezabývají technologicky složitější výrobou bezlepkových zákusků, je velmi obtížné. Značkou Regionální potravina mohou být oceňovány jen ty nejkvalitnější potravinářské výrobky z našeho kraje, vítězný výrobek v kategorii „Cukrářské výrobky včetně cukrovinek“ můžete přijít ochutnat do našeho cukrářství a pekařství Labužník Celiak ve Frýdku-Místku,“ zve Blanka Hünerová ze společnosti belva, s.r.o.

Podle tiskových zpráv Regionální potravina připravila Dana Večeřová, AK ČR

Značku Regionální potravina Moravskoslezský kraj 2015 obdržely tyto výrobky: Kategorie

Oceněný výrobek a výrobce

Masné výrobky tepelně opracované včetně uzených mas

Ruprechtická bylinková klobása MASO RYDVAL s.r.o.

Masné výrobky trvanlivé

Nevyhlášeno

Kategorie

Oceněný výrobek a výrobce

Sýry včetně tvarohu

Copánek solený hlavnický Zemědělské a obch. družstvo Hlavnice

Masné výrobky tepelně opracované včetně uzených mas

Ruprechtická bylinková klobása MASO RYDVAL s.r.o.

Mléčné výrobky ostatní

Bílý jogurt Ing. Vojtěch Menšík

Sýry včetně tvarohu

Tvaroh česnek pažitka Jiří Vrkoslav

Pekařské výrobky včetně těstovin

Hukvaldský lopaťák borůvkový Hukvaldská pekárna s.r.o.

Mléčné výrobky ostatní

Jeřmanický smetanový zákys ZEMĚDĚLSKÁ FARMA K.E.K. s.r.o.

Cukrářské výrobky včetně cukrovinek

Labužníkův mls Belva, s.r.o.

Pekařské výrobky včetně těstovin

Mikulův pecen Mikula Turnov, s.r.o.

Alkoholické a nealkoholické nápoje

Aroniovo – bezový sirup Lubomír Janhuba

Alkoholické a nealkoholické nápoje

Vratislavický ALE Pivovar Vratislavice

Ovoce a zelenina v čerstvé nebo zpracované formě

Meruňkový extra džem Monika Sušková

Ovoce a zelenina v čerstvé nebo zpracované formě

BIO sterilovaný patizon Jan Verich

Ostatní

Libavský med květový Dalibor Vraník

40 5 > 2015

POTRAVINY NA TRHU

ZPRAVODAJ

JUBILEJNÍ VELETRH SALIMA 2016 SE CHCE VÍCE OTEVŘÍT VEŘEJNOSTI ZVÝŠIT ATRAKTIVITU JUBILEJNÍHO 30. ROČNÍKU MEZINÁRODNÍHO POTRAVINÁŘSKÉHO VELETRHU SALIMA, KTERÝ PROBĚHNE VE DNECH 17. AŽ 20. ÚNORA PŘÍŠTÍHO ROKU V PROSTORÁCH BRNĚNSKÉHO VÝSTAVIŠTĚ, JE CÍLEM ORGANIZÁTORŮ TÉTO, V PODMÍNKÁCH ČR CELKEM OJEDINĚLÉ POTRAVINÁŘSKÉ AKCE. Ojedinělé především svým rozsahem a právě i mezinárodním rozměrem a také tradicí. Třicet let není málo, i když takové Země živitelka v Českých Budějovicích je letitější – je ale přece jen více zaměřená na prvovýrobu, zatímco SALIMA je fakticky jediný potravinářský veletrh spolu s doprovodnými veletrhy zaměřené na oblasti, které s potravinářstvím souvisejí. Faktem ale je, že SALIMA se v posledních ročnících dostávala do určité izolace, neboť se zapouzdřila v prioritě odbornosti, což samozřejmě snižuje potenciál možných návštěvníků a v některých případech i samotných vystavovatelů. I dnes apelují organizátoři zejména na odbornou veřejnost a možnost uzavírání obchodních kontraktů přímo v průběhu veletrhu, což je ovšem stále méně důležitá náplň takovýchto akcí. Naopak vidět se „oko v oko“ s potenciálními partnery nebo konkurenty je většinou spíše přínosné, v něm jde však spíše než uzavírání kontraktů o výměnu zkušeností, případně o možnost podívat se, jak si kdo v tom kterém oboru vede. Důležitým vodítkem je přitom i zájem spotřebitele – a právě proto je žádoucí cílit minimálně nějakou část doprovodných programů při akcích typu SALIMA na něj. V tom by měl představovat nastávající ročník SALIMY žádoucí průlom. „Celý program veletrhu SALIMA budeme propagovat jako týden špičkové

Foto: archiv AK ČR

Foto: archiv AK ČR gastronomie v Brně se zapojením restaurací, hotelů a dalších partnerů s vyvrcholením na veletrhu SALIMA,“ slibují v propagačních materiálech organizátoři. V doprovodných programech by tak měl mít své místo Den české kuchyně, návštěvníci budou mít možnost sledovat pódiové vaření s regionální potravinou,

připravena je také škola vaření pro muže, ženy i děti, soutěž barmanů a baristů nebo soutěž o nejlepší recept na vybrané potraviny a její propojení s internetovou prezentací. V průběhu SALIMY také proběhne přehlídka moravských, českých i zahraničních vín a řízená degustace pivních speciálů v prostorách Výstaviště. Některé tradiční akce spojené s veletrhem, ale zůstanou samozřejmě zachovány, například soutěž o nejlepší exponát veletrhu – Zlatá SALIMA. Celkové vyznění SALIMY bude samozřejmě záležet především na mediálním obrazu veletrhu, a jeho úspěšnost bude zase dána atraktivitou zvolených, diskutovaných a mediálně prezentovaných témat. Těch je v současné době celá řada, od strategie řešení další existence domácí výroby a hlavně zpracování mléka až po nutné reakce na stále extrémnější projevy počasí, které se významně podepisují na konkurenceschopnosti našeho zemědělství a potravinářství. Právě možný rozvoj potravinářství by se měl stát hlavním tématem SALIMY, při její pozici specia-

lizované potravinářské výstavy. Aktuální vývoj totiž ukazuje, že stávající vedení ministerstva zemědělství příliš konkrétní představy o budoucnosti zpracovatelského průmyslu nemá, jsou to ale právě potravinářské podniky, jejichž pozice na domácím trhu reálně rozhoduje o „rozměru českého zemědělství“, kterým se často operuje v médiích. Výzvou pro naše potravináře je přitom spíše ubránit vlastní trh před zahraniční konkurencí, než expandovat na nejisté asijské trhy – ale o tom se zas tolik nemluví. Stejně tak, jako se málo zdůrazňují přednosti domácí potravinářské výroby, ať již je to vyšší kvalita díky využívání moderních technologií, nebo naopak návrat k tradičním potravinářským výrobkům, vyrobených ze surovin, z nichž skutečně vyráběny být mají. Možná právě SALIMA by tak mohla být jevištěm pro prezentaci připravovaného systému cechovních potravinářských norem, na kterém v současné době intenzivně ve spolupráci s profesními zájmovými potravinářskými organizacemi pracuje Potravinářská komora ČR.

Petr Havel

5 > 2015

41

POTRAVINY NA TRHU

ZPRAVODAJ

PŘI ZAHÁJENÍ ZEMĚ ŽIVITELKY BYLY PŘEDÁNY CERTIFIKÁTY KLASA OCENĚNÝM PRODUCENTŮM V PIVOVARSKÉ ZAHRADĚ ČESKOBUDĚJOVICKÉHO VÝSTAVIŠTĚ JIŽ TRADIČNĚ PROBĚHLO SLAVNOSTNÍ PŘEDÁVÁNÍ CERTIFIKÁTŮ KLASA. CELKEM ČTYŘI PRODUCENTI S ŠESTI VÝROBKY PŘEVZALI DNE 27. SRPNA 2015 OCENĚNÍ Z RUKOU NÁMĚSTKYNĚ PRO ŘÍZENÍ SEKCE POTRAVINÁŘSKÝCH VÝROB - ÚŘAD PRO POTRAVINY MINISTERSTVA ZEMĚDĚLSTVÍ VIERY ŠEDIVÉ A ŘEDITELE SEKCE ŘÍZENÍ REGIONÁLNÍCH ODBORŮ STÁTNÍHO ZEMĚDĚLSKÉHO INTERVENČNÍHO FONDU MILOŠE JIROVSKÉHO. V SOUČASNÉ DOBĚ JE ZNAČKOU KLASA OZNAČENO 1 120 VÝROBKŮ OD 222 VÝROBCŮ. NOVĚ OCENĚNÝMI VÝROBKY JSOU: STEAKOVÁ HOŘČICE Výrobce: BONECO a.s.

zaručuje atraktivní vzhled oceněného výrobku. Společnost MASO UZENINY PÍSEK má velmi pestrou a bohatou historii, už v 50. letech minulého století byl v Písku postaven jeden z prvních moderních závodů na zpracování masa v ČR. Od roku 2013 vystupuje tento podnik pod novou obchodní značkou MÚÚÚ. MÁSLOVÝ MĚŠEC, TAŽENÝ ŠTRÚDL SE ZELÍM Výrobce: Soběslavská pekárna s.r.o.

MRKEV S HRÁŠKEM, FRANCOUZSKÁ SMĚS Výrobce: AGRO Jesenice u Prahy a.s.

Nově oceněná Steaková hořčice patří k zajímavým novinkám v oblasti speciálních hořčic. Tato lehce pikantní hořčice zaujme na první pohled svým velmi atraktivním vzhledem s obsahem celých, nedrcených žlutých a hnědých semínek hořčice a kousky červené papriky. Společnost BONECO je významným potravinářským podnikem s širokou škálou výrobků. Majonézy, omáčky, hořčice a lahůdkové saláty jsou uváděny pod značkou BONECO®, jejíž tradice sahá do začátku 90. let 20. století. Vlajkovou lodí výrobků BONECO® je tradiční klasická majonéza Majolka®, která značku kvality KLASA získala již v minulosti. HUBERTSKÁ ŠTOLA Výrobce: MASO UZENINY PÍSEK, a.s.

Hrášek i mrkev pocházejí převážně od českých dodavatelů, kteří jsou pravidelně a pečlivě vybíráni i prověřováni. Zelenina je ihned po přijetí zamražena, tím jsou zachovány její nejlepší vlastnosti. Minimálně 90 % použitých surovin do Francouzské směsi je zpracováno z čerstvé zeleniny. Jedná se o směs kořenové zeleniny doplněnou o řezy pórku. Je vhodná nejen do omáček a polévek, ale i jako přílohová zelenina. AGRO Jesenice u Prahy intenzivně hospodaří jihozápadně od Prahy a zaměstnává 160 pracovníků. Rostlinná výroba produkuje pšenici, ječmen, řepku, mák a mrazírenský hrášek, dále zabezpečuje silážní kukuřici a senáže. Více než 90 % suroviny ke zmražení pochází z České republiky. Firma se zabývá rovněž živočišnou výrobou a provozuje dvě bioplynové stanice.

42 5 > 2015

Pod názvem Hubertská štola se skrývá trvanlivý fermentovaný masný výrobek bez technologického obalu. Jedná se o ručně tvarovaný produkt, který je na povrchu obalen drceným pepřem, jenž mu dodává lahodně pikantní chuť. Tento pokryv a obdélníkový tvar

Mezi oceněné výrobky této společnosti se nově zařadil Máslový měšec s obsahem kvalitního 83% másla. Samotné těsto je zaděláváno mlékem a pro plnění jsou použita kvalitní švestková povidla. Oceněný štrúdl je vyráběn z čistě taženého těsta a k náplni je použito kvalitní kysané zelí ochucené smaženou cibulkou. Soběslavská pekárna vyrábí chléb a pečivo tradičním způsobem. Nosným výrobkem této společnosti je soběslavský chléb vyráběný z žitného kvasu rozváděného ve třech stupních a pečeného v sázecí peci. Žitný kvas je také používán pro výrobu dalamánků, jejichž tvar je chráněn průmyslovým vzorem. Celý sortiment pekařských výrobků je doplněn o ruční výrobu čokoládových pralinek a čokoládové bonboniéry, štrúdlový program a máslové pečivo. Přímo na výstavišti v pavilonu T1 mohly návštěvníci ochutnat a zakoupit produkty oceněné značkou kvality KLASA a Regionální potravina. Na ploše 384 m2 se prezentovalo celkem 29 producentů s tímto prestižním oceněním. Konkrétně se představilo 18 společností se značkou KLASA: CARLA spol. s r.o., AGRO Jesenice u Prahy a.s., Hamé s.r.o., MASO UZENINY PÍSEK, a.s., Schubert partner a.s., CZ FRUIT, odbytové družstvo, KAND s.r.o., VÁHALA a spol. s r.o. výroba a prodej masných a lahůdkářských výrobků, P R O M E G A spol. s r.o., SEMIX PLUSO, spol. s r.o., LINEA NIVNICE, a.s., ZÁRUBA FOOD a.s., ÚSOVSKO FOOD a.s., Amylon, a.s., Masokombinát Polička, a.s., ORRERO a.s., Natura, a.s. a TOKO AGRI a.s.

Odbor administrace podpory kvalitních potravin SZIF Texty a foto SZIF

POTRAVINY NA TRHU

ZPRAVODAJ

Společná expozice značky KLASA a Regionální potravina na veletrhu Země živitelka

AGRO Jesenice u Prahy a.s. - Ing. Josef Kubiš, ředitel společnosti, Ing. Vratislav Hruška, ředitel mrazírenského závodu

BONECO a.s. - Bc. Erika Moudrá, marketing manager

MASO UZENINY PÍSEK, a.s. - Lenka Kvaltýnová , manažerka marketingu

SOBĚSLAVSKÁ PEKÁRNA s.r.o. - Ing. Josef Kouba, jednatel společnosti

Národní značku kvality KLASA uděluje mimořádně kvalitním potravinářským a zemědělským výrobkům ministr zemědělství od roku 2003.

Administraci značky provádí Státní zemědělský intervenční fond. Národní značku kvality získává výrobce na tři roky. Logo KLASA slouží spotřebitelům k lepší orientaci na trhu při rozeznání výjimečně kvalitních produktů v porovnání s běžně dostupnými potravinami. V současnosti mohou spotřebitelé nalézt značku KLASA na obalech celkem 1 120 produktů od 222 českých a moravských výrobců. Další informace a kompletní seznam všech oceněných produktů jsou dostupné na stránkách www.eklasa.cz

5 > 2015

43

POTRAVINY NA TRHU

ZPRAVODAJ

REGIONÁLNÍ POTRAVINA 2015

KARAMELOVÝ VĚTRNÍK, MORAVSKÁ KLOBÁSA A ČERSTVÝ PŘÍRODNÍ SÝR. CO JE SPOJUJE? VÍTĚZSTVÍ V SOUTĚŽI REGIONÁLNÍ POTRAVINA JIHOMORAVSKÉHO KRAJE 2015 A PŘEDEVŠÍM ÚSPĚCH POSTAVENÝ NA RODINNÝCH VAZBÁCH. ALE TAKÉ TVRDOHLAVOST, KTERÁ NEDOVOLÍ SLEVIT Z VYSOKÝCH NÁROKŮ NA KVALITU, I PRACOVITOST, BEZ NÍŽ BY NEDOSÁHLI CÍLE. PŘINÁŠÍME PŘÍBĚHY TŘÍ ÚSPĚŠNÝCH FIREM, NAPŘÍČ TŘEMI GENERACEMI PODNIKATELŮ. z margarínu. Sladké ano, ale ne tolik, aby cukr nepřebil ostatní chutě. „Do karamelového větrníku i ostatních zákusků dáváme zásadně živočišnou šlehačku, karamel si vyrábím vlastní. Do obchodu i na zakázku připravuji to nejčerstvější zboží. Máme to naplánované téměř na minuty. Je to náročné, ale naštěstí si umím dobře zorganizovat práci,“ říká mezi poléváním čokoládových minivětrníků Lenka. S prací nepřestává ani na chvíli. Zákazník nesmí čekat.

Sourozenecký tandem Lenka a Jan Svobodovi mají talent na dobroty i ambice. Umí nejlepší karamelový větrník. Foto: Dagmar Sedláčková

NEJLEPŠÍ VĚTRNÍK VYMYSLELI CUKRÁŘŠTÍ SOUROZENCI Vůně karamelu, medu a čokolády navede každého požitkáře do správných dveří. Zcela mimo hlavní centrum krajského a města a tak trochu schovaná ve čtvrti Brno – Židenice, se skrývá malá cukrárna s názvem Sluníčko. Má skromné vybavení, ale za to zcela mimořádné zákusky. Karamelový větrník Lenky a Jana Svobodových získal dokonce ocenění Regionální potravina Jihomoravského kraje 2015.. A podle odhodlání mladých majitelů, to zřejmě nebude jejich poslední výrobek s tímto certifikátem. Pracují usilovně na dalších originálních receptech, s nimiž se chtějí do soutěže přihlásit i v příštím roce. Sourozenecká firma vznikla teprve před rokem Jsou na to dva. Starší sestra a mladší brácha. Žádní další zaměstnanci. Nechybí však velká podpora rodičů, jak zdůrazňují oba sourozenci. Cukrářství založili ze zcela pragmatických důvodů, neměli práci. Měli však nadšení a pra-

44 5 > 2015

covitost v krvi. Cukrářství je teď naplňuje a tvoří si tak svůj životní sen. Plány do budoucna jim rozhodně nechybí. A chtějí se odlišit. Poctivostí výrobků i kreativitou. „Když jsem chtěla nastoupit po mateřské dovolené do práce, byly k dispozici pouze místa na směnný provoz, včetně nočních směn. To bych s malým dítětem nezvládla. Tehdy mě podpořili rodiče, kteří mi vnukli myšlenku začít na soukromo. Sehnali jsme pronájem vhodných prostor, vyřídila jsem potřebnou administrativu a začala péct sladkosti,“ přiblížila začátky vyučená cukrářka Lenka. Přidal se k ní i mladší bratr Jan. Nemá sice cukrářské vzdělání, ale je vizionářem a baví ho obchod. „Jsem vyučený puškař, budoucnost jsem si představoval v Zbrojovce Brno, jenže tu zavřeli. Tak jsem se dal na rodinné cukrářství. A nelituji,“ doplnil Jan Svoboda. Zatímco ve výrobně jeho sestra šlehá, hněte a peče vyhlášené dobroty, on s nadšením popisuje zákazníkům v obchodě chuťové složení zákusků. „Vždycky mě bavilo nakupování a obdivoval jsem prodavače, kteří si s lidmi o zboží fundovaně vypráví. Teď jsem moc rád, že jsem na té druhé straně za pultem já a užívám si to,“ neskrývá Jan. Neprodává jen zákusky, přidává k nim nadšení a chuťové zážitky. Zvolili poctivost, ale složitější cestu Žádná trvanlivá sériovka bez vlastní kreativity. Jen čerstvé ingredience, pokud možno vlastní výroby. Žloutkový krém jedině z poctivého másla a nikoliv

Ocenění Regionální potravina pomáhá Přestože si cukrářství Sluníčko našlo širokou klientelu, stále bojuje s cenovými předsudky. „Nejde dělat suprovou kvalitu za hypermarketové ceny. Náklady jsou zkrátka vyšší, ovšem požitek chutí a záruka zdravých surovin je nenahraditelná. Věříme, že časem tuto zkušenost učiní mnohem více lidí,“ přejí si sourozenci. Také z toho důvodu se jako „zelenáči“ přihlásili do soutěže o titul Regionální potravina. A vyhráli. „Chtěli jsme sovnání s konkurencí a přáli jsme si samozřejmě vyhrát. Nejdříve jsme hledali soutěže místního charakteru, nakonec jsme šli rovnou do celostátní úrovně a vyplatilo se to,“ přiblížil Jan. Na tričku má nápis manager. „To je jen tak z recese,“ směje se. Nicméně svou roli zastává zodpovědně.Pečlivě dbá na to, aby získané ocenění bylo všude dobře viditelné. Na cenovkách, ve výloze, na bannerech v obchodě. A také na sociální síti Facebook, na níž jsou v neustálém kontaktu se svými zákazníky. „Výborné zákusky, poctivá výroba! Miluju vaše větrníky,“ napsala na profil cukrárny Sluníčko například Kateřina Kvasničková. „Ocenění nám pomáhá, lidé mají hmatatelný důkaz o výjimečnosti našich výrobků,“ uvědomuje si Jan Svoboda. Sluníčkový dortík i halloweenská kolekce Kromě oceněného větrníku s karamelem si oba sourozenci zakládají na jeho čokoládové variantě, podle vlastní receptury. Ale také například na nugátové laskonce s krustou z burských oříšků, papájové kostce, oříškovém košíčku a dalších specialitách. Nechybí samozřejmě dortík v podobě sluníčka s žlutým marcipánem. Je to přece jejich značka. Nápad se zrodil v Lenčině hlavě, když prý popisovala nabídkovou tabuli před obchodem. Společně s bratrem pak vymysleli originální recept: korpus se slunečnicovými semínky, provlhčený medem,

s máslovým krémem, griotkou a sluníčkově žlutým marcipánem. Chuť je zcela originální. „Snažíme se reagovat i na aktuální společenská témata. Když bylo například hokejové mistrovství světa nabízeli jsme zákazníkům zákusky v podobě čokoládových puků s marcipánem v barvách trikolóry. Do cukrářské kreace jsme převedli i nedávné zatmění Slunce. Teď se aktuálně připravujeme na halloween, budou to strašidelné výrobky,“ baví se Jan. Našlápnuto k expanzi Zatím oba sourozenci prochází celým procesem budování firmy sami. Od výroby, přes obchod až po marketing a legislativu. Překážky zdolávají tak, jak přichází a nestěžují si. Sami ale vědí, že do budoucna trvalý nápor není možné vydržet věčně. Pomýšlí na rozvoj i vlastní zaměstnance. Potenciál mají obrovský a mají čím prorazit. „Chtěli bychom víc do centra města a oslovit početnější klientelu. Přejem si, aby si na našich specialitách mohlo pochutnávat víc lidí,“ shodují se cukrářští sourozenci Lenka a Jan Svobodovi.

CHARAKTERISTIKA OCENĚNÉHO VÝROBKU: Vítězná kategorie: Cukrářské výrobky včetně cukrovinek

Karamelový větrník je tradiční cukrářský výrobek z odpalovaného těsta. Je plněný žloutkovou a karamelovou šlehačkou, bez náhražek. Jeho předností je jednoduchost a kvalita použitých surovin a také přiměřeně sladká chuť. Karamel je ve výrobku používán vlastní, šlehačka pouze živočišná. Lenka Svobodová Cukrárna Sluníčko vznikla na počátku roku 2014. V brněnských Židenicích je jedinou cukrárnou s vlastní výrobnou. Sortiment tvoří tradiční cukrářské výrobky. Kvalitu výrobků se cukrárna paní Lenky Svobodové snaží držet na nejvyšší úrovni. Zákazníci si tak mohou zavzpomínat na dobu minulou, kdy se ještě nepoužívaly žádné náhražky ani směsi.

POTRAVINY NA TRHU

DVA ŠVAGŘI A JEJICH KRÁLOVSKÁ KLOBÁSA Třikrát týdně teplé uzené maso, v pátek škvarky, v úterý čerstvě upečená sekaná, ve čtvrtek ražniči nebo ptáčci připravené na vložení do domácího pekáče. Je libo raději uzená kýta na grilování, či snad rovnou rozbouraná půlka vepře? Cokoliv od masa v nejvyšší kvalitě je k dostání v prodejnách Janíček & Čupa, speciální výroba uzenin s.r.o. Sídlí na malém městě jižní Moravy v Židlochovicích na Brněnsku. Dva švagři, řezníci, jenž společně firmu založili už před čtyřiadvaceti lety, sbírají jedno prestižní ocenění za druhým. A to především za nezaměnitelnou poctivou chuť uzenin. Poslední ocenění, Regionální potravina 2015, získala jejich Královská klobása. Svou vysokou kvalitu si drží už od roku 1991, patří totiž mezi první výrobek při založení společnosti. Firma je také jedním z pouhých dvou výrobců v Česku, kteří se specializují na fermentaci uzenin s ušlechtilou plísní na povrchu. Důkazem je salám uherákového typu zvaný Židlochovák. „Když jsme začínali, nevěděli jsme do čeho jdeme“ Vstávají ve dvě hodiny ráno, už 24 let. Neřídí jen firmu se patnácti zaměstnanci, jsou u celého procesu výroby osobně. A dohlíží na kvalitu. „Dělám od rána vše, co je potřeba. Obsluhuji pece, přebírám zboží, chystám prodejnu s masem, expeduji, popřípadě rozvážím zboží odběratelům. V době dovolených zaskakuji míchače a míchám uzeniny, běžně se staráme i se švagrem o udírny,“ přiblížil svůj denní pracovní proces František Janíček. Malá firma musí podle něj zastat vše, stejně jako velká.

ZPRAVODAJ

„Je velký problém to všechno zvládnout. Děláme po večerech, mnohdy i do nocí, o víkendech a svátcích. Velká firma má samostatná oddělení na různé procesy, my musíme stihnout vše ve dvou a půl lidech,“ upřesnil Janíček. Nedávno získali majitelé posilu, přibrali do společnosti dceru Františka Janíčka. Důvodem je podle něj důchodový věk majitelů a šance na pokračování vybudované firmy. Řeznická, zednická, k tomu rodina a dvě operace „Vlastně jsme na začátku ani nevěděli, do čeho jdeme. Řemeslo mě vždy bavilo a vlastně ani jiná volba nebyla, protože masný průmysl skončil. Museli jsme zabezpečit rodiny a tak jsme se pustili do podnikání. Vzali jsme si úvěr na pořízení strojů a budování výrobny. Manželka se doma starala o nevidomého syna a já jsem skončil v nemocnici na operaci. Ta se pak ještě opakovala. Myslel jsem, že je konec. Zadlužená rodina a já po dvou těžkých operacích. Zdravotní problémy se projevily jako důsledek totálního nasazení. Měli jsme dluhy a tak jsme všechno dělali sami, 16 hodin denně, 7 dní v týdnu, řeznická, zednická, všechno, co bylo zapotřebí. Asi jsem měl štěstí, že jsem to všechno přežil a docela brzy jsem se vrátil do procesu,“ vypráví svůj příběh František Janíček. Z pěti prodejen zbyly dvě Dnes má firma dvě vlastní prodejny. V Židlochovicích a Dolních Kounicích. Byly však doby, kdy měla prodejen pět. „Bylo to v době, kdy zákazníci více navštěvovali specializované prodejny, protože to bylo něco nového. Dneska existuje velmi malá skupina lidí, kteří

František Janíček v provozu. Foto: archív firmy

chtějí skutečnou kvalitu. Bohužel doba je ekonomicky špatná, takže většina zákazníku kupuje laciné, potažmo nekvalitní výrobky. My se snažíme, aby náš zákazník byl vždy spokojený. Ne vždycky se to podaří, ale jak se říká i mistr tesař se někdy utne. Ale kdo nic nedělá, nic nepokazí. A kdo tvrdí, že nic nepokazí, tak lže,“ míní Janíček. Kvalitní řezníci - problém Řeznické řemeslo je podle majitele řehole, musí člověka bavit. Rozhodně není pro toho, kdo chce mít po osmi hodinách práce „padla“. To v řeznickém řemesle podle Janíčka nejde. Maso totiž podléhá rychlé zkáze a musí se ošetřit pokaždé. Bez ohledu na to jestli se dotyčnému chce nebo jestli má nějaké problémy. „Vyučili jsme mnoho učňů, ale nezůstal ani jeden. Ten, který byl šikovný, dělá sám na sebe, ostatní od řemesla odešli, protože je náročné,“ říká. Vrchol řeznického umu ušlechtilé plísně Janíček a Čupa, začali jako druzí v České a Slovenské republice vyrábět uzeniny s ušlechtilou plísní na povrchu. Prvním výrobcem jsou Kostelecké uzeniny. Prvenství patří ale Židlochovickým za to, že je vyrábí jako jediní z malých a středních výrobců. Jsou pyšní na kompletní sortiment s důrazem na to, že žádný z výrobků nepřkupují. Zaplísněné uzeniny jsou podle řezníků vrcholem řemesla. Jejich sušená masa získávají mnohá ocenění jak na regionální, státní i na mezinárodní úrovni. „Přizpůsobujeme se trendům doby a začali jsme vyrábět některé výrobky zcela bez dusitanu E 250. Nespíme na vavřínech, i když to není vůbec lehké. Mnoho času nám

CHARAKTERISTIKA OCENĚNÉHO VÝROBKU: Vítězná kategorie: Masné výrobky trvanlivé Královská klobása:

Židlochovická Královská klobása je jedním z prvních výrobků společnosti - vyrábí se již od roku 1991. Klobása obsahuje 96% vepřového masa, přírodní koření a sůl. Výrobek je bez lepku. K opracování výrobku dochází studeným kouřem a sušením. Výrobek zakoupíte i zabalený do zlatých sáčků jako dárek z regionu nebo ze Židlochovic. Královská klobása získala ocenění jak na úrovni kraje, tak i na mezinárodní soutěži. Charakteristika firmy: Janíček & Čupa, výroba speciálních uzenin s.r.o., Židlochovice, jižní Morava. Společnost působí v okrese Brno-venkov od roku 1991. Její největší chloubou je výroba salámů uherákového typu s ušlechtilou plísní na povrchu a také sušená masa. Výroba tohoto typu je u drobných podniků velice ojedinělá pro její náročnost. Výrobky jsou prodávány zpravidla ve vlastních prodejnách. Firma je držitelem certifikátu Regionální potravina Jihomoravského kraje 2010, 2011, 2012, 2013, 2015.

sebere administrativa a to neskutečným způsobem,“ posteskl si František Janíček. Budoucnost nejistá, ale zatím jedeme dál Lidé podle něj chtějí kvalitu, ale nakonec většinou sáhnou po levném a tedy méně kvalitním výrobku. Devadesát procent masa v uzenině, navíc bez „éček“ přitom nenahradí žádné jiné suroviny. A přestože má malý výrobce větší možnosti takto ovlivňovat kvalitu výrobku, zákazníky mu odebírají velkoprodejny. Hypermarkety jsou masovým životním stylem, malé prodejny jsou jen „příštipkáři“. „Jak obstojíme na trhu? Moc šanci přežít nemáme. Konkurují nám klamavé reklamy na kvalitu zboží a také rodinné nákupy pod jednou velkou střechou obchodních domů. Budoucnost? Právě jsem dovršil důchodový věk. Mám dceru jako spolumajitelku, kterou to baví. Ale vše nemůže dělat sama, musí mít k sobě dobrý kolektiv. Takže zatím se nic nemění. Dokud budu moci, tak pojedeme dál. Co bude potom bude záležet také na zaměstnancích, jak se ztotožní s firmou a jestli se svým přístupem zaslouží o to, aby to šlo dál,“ zakončil František Janíček.

5 > 2015

45

POTRAVINY NA TRHU

ZPRAVODAJ

k podojení může přijít maximálně třikrát až čtyřikrát za den,“ uvedl Marek Klíč. Rostlinná výroba jistí živočišnou a naopak Farmáři hospodaří zhruba na 100 hektarech půdy a s 200 kusy hovězího dobytka. Býky na maso, krávy na mléko, telata na výkrm. Denně podojí na šedesát krav a získají kolem 1200 litrů mléka. Dodávají ho do mlékárny a nově z něj paní domu zpracovává chutné čerstvé sýry. Klíčovi se ale nespecializují jen na mléko a chov dobytka. Dělají komplexní hospodářství, včetně rostlinné výroby. V případě, že je například suchý rok a malé výnosy v rostlinné výrobě, vykompenzují ztrátu krávy a mléko. Když jsou nízké výkupní ceny mléka, podrží je naopak rostlinná výroba.

Foto: archív firmy

Ještě tomu není ani jeden rok, co se Lenka Klíčová z Božic na Znojemsku rozhodla vyrábět čerstvé sýry. Po pouhém půl roce už za ně sbírala ocenění. Regionální potravina 2015 a Zlatá chuť jižní Moravy. Vsadila na vlastní surovinu a rozšířila tak sortiment rodinné mléčné farmy s dvacetiletou tradicí. Tradiční hospodářství Klíčových je založeno na zcela revolučních automatizovaných technologiích. Ovšem v souladu s přírodou.

jsou odborníky na zpracování kravského i ovčího sýra. „Od nich jsem část informací přejala a přenesla do své výrobny. Každý sýrař má ale své postupy, které si doladí podle svých představ. Já jsem chtěla zcela autentický, ručně vyrobený sýr, bez konzervačních látek. K jeho výrobě používáme výhradně čerstvě nadojené kravské mléko z vlastního chovu. Důraz klademe na místní původ, osobní dohled nad kvalitou, čerstvost a náš pozitivní postoj k zdravému životnímu stylu. Šetrnost k přírodě nevyjímaje,“ popisuje Lenka Klíčová.

Výhradně mléko z vlastního chovu Lenka Klíčová načerpala znalosti o výrobě sýra od svých známých, kteří

Šest ochucených variant a žádná chemie V současnosti vyrábí v rodinné mlékárně nejen vítězný přírodní sýr, ale i šest

ČERSTVÝ PŘÍRODNÍ SÝR PRODÁVÁ I AUTOMAT NA FARMĚ

Foto: archív firmy

46 5 > 2015

ochucených variant. S příchutí česneku, bazalky, provensálského koření, s chilli, pepřem a koprem. Zásada: koření je výhradně v bio kvalitě. Farmářka tento ručně vyráběný polotvrdý sýr s jemnou chutí připravuje z čerstvě nadojeného mléka. „Vysokou kvalitu zajišťuje mléko získané robotickým dojením a jeho šetrná pasterace. Následuje zasýření, srážení, krájení sýřeniny a její dohřívání. Ze sýra pak odsáváme syrovátku a lisujeme. Po obracení ve formě, nakrájíme sýr na požadovanou velikost, osolíme a vakuově zabalíme. Má třicetidenní trvanlivost,“ popsala výrobu Lenka Klíčová. Sýry neobsahují žádná barviva ani konzervační látky. Krávy se chodí dojit jako do samoobsluhy Mlékárna Klíč je součástí rodinné zemědělské farmy s více než dvacetiletou tradicí. Založil ji manžel Marek společně se svým otcem, bývalým zootechnikem někdejšího zemědělského družstva Božice – Borotice. Z pozůstatků družstva, které zprivatizovali, dnes provozují jednu z nejmodernějších stájí pro chov skotu v České republice. Nejnověji také automat, který zcela bez zásahu člověka dojí krávy. Holandský robot s názvem Astronaut působí na laika jako sci-fi. Krávy si chodí na automat jako v samoobsluze. Zcela samostatně a dobrovolně. Podle majitele se to naučily asi za jeden týden. „Mají v kravíně naprosto volný pohyb. Když kráva chce, tak si lehne, když chce, jde se napít nebo nažrat nebo se jde podojit. Jediné omezení dojení je závislé na produkci mléka, či v jaké fázi laktace dojnice právě je. Takže

Budoucnost: ve zrajících sýrech Farmáři se orientují se také na koncového zákazníka. Prodejem syrového mléka v automatech a nyní nově i čerstvých sýrů. Automat najdou zájemci přímo na rodinné farmě v Božicích. Sýr je k dostání také ve vybraných vinotékách, protože k vínu se podle majitelky Lenky hodí náramně. V tom také vidí další sýrařskou budoucnost. „Chceme se specializovat na zrající sýry. Sýr má totiž široké spektrum využití a zejména se hodí k vínu,“ plánuje Lenka Klíčová.


CHARAKTERISTIKA OCENĚNÉHO VÝROBKU: Vítězná kategorie: Sýry včetně tvarohu

Čerstvý přírodní sýr Čerstvý přírodní sýr je originální výrobek s jemnou chutí, polotvrdý s jemnou texturou, ručně vyrobený, bez konzervačních látek. K výrobě se používá výhradně čerstvě nadojené kravské mléko z vlastního chovu. V současnosti je sýr vyráběn jak přírodní, tak i v dalších pěti variantách, a to s příchutí: česnek, bazalka, provensál, směs koření s chilli a pepř. Koření je dodáváno v bio kvalitě. Charakteristika firmy: Mlékárna Klíč je vybudována v návaznosti na rodinné zemědělské hospodářství. Vyjadřuje místní původ, vlastní surovinu, vlastní dohled nad kvalitou a jedinečností místní suroviny, čerstvost a pozitivní postoj k zdravému životnímu stylu a šetrnosti k životnímu prostředí. Lokalita: Božice na Znojemsku, jižní Morava

POTRAVINY NA TRHU

ZPRAVODAJ

MODERNIZACE TECHNOLOGIÍ V ČESKÉM POTRAVINÁŘSKÉM PRŮMYSLU V ROCE 2012 BYLA V RÁMCI POTRAVINÁŘSKÉ KOMORY ČR ZALOŽENA SEKCE DODAVATELŮ TECHNOLOGIÍ. JEJÍMI ČLENY JSOU PŘEDSTAVITELÉ VÝZNAMNÝCH TUZEMSKÝCH FIREM, KTERÉ NÁLEŽÍ DO OKRUHU DODAVATELŮ PRVKŮ, TECHNOLOGICKÝCH A VÝROBNÍCH SYSTÉMŮ I INŽENÝRSKÝCH ŘEŠENÍ PRO POTRAVINÁŘSKÝ PRŮMYSL. V ČLÁNKU DVA Z ČLENŮ TÉTO SEKCE, JEJÍ PŘEDSEDA JAN JEDLIČKA Z FIRMY GBS, A MIROSLAV DUB Z FIRMY SIDAT, UVÁDĚJÍ NĚKTERÉ ASPEKTY MODERNIZACE TUZEMSKÝCH POTRAVINÁŘSKÝCH VÝROBNÍCH TECHNOLOGIÍ I PODPORY EXPORTU TĚCHTO TECHNOLOGIÍ ČESKÝCH VÝROBCŮ A DODAVATELŮ PRVKŮ A SYSTÉMŮ NA ZAHRANIČNÍ TRHY. tiky a systémy řízení výroby. Technologický interface bude mít v našich dalších úvahách stěžejní význam.

Chceme-li diskutovat téma modernizace tuzemských potravinářských výrobních technologií a dospět k nějakým zobecnitelným závěrům, musíme si pro účely tohoto článku nejdříve vyjasnit několik pojmů. Prvním z nich je pojem potravinářská výrobní technologie, dalším potom pojem tuzemský a konečně i vlastní pojem modernizace.

nemůže ale celkovou odlišnost oborů zastřít. Všechny HW i SW prvky a systémy mezi výrobní technologií, kterou prozatím považujme za oborově specifickou černou skřínku (a kterou budeme podrobněji diskutovat v dalším textu), a řízením podniku, označme jako technologický interface. Ten je tedy ve vertikálním směru od výrobní techno-

Hovoříme-li o pojmu potravinářská výrobní technologie či o potravinářském průmyslu, je nutno uvést, že jde o výrobní odvětví, které zahrnuje mnoho prakticky velmi odlišných výrobních oborů. Patří sem např. mlékárny, mlýny a pekárny, cukrovary a lihovary, pivovary a sladovny, výroba nealkoholických nápojů, výroba a zpracování masa a drůbeže, výroba trvanlivých a chlazených potravin, výroba olejnin, čokoládovny a výroba cukrovinek, výroba koření, ale i výroba tabákových výrobků a další obory. S přihlédnutím k této mnohotvárnosti není proto snadné najít nějakou technologickou charakteristiku, která by byla společná pro všechny obory. Lze se však pokusit najít jakéhosi „společného jmenovatele“, který by platil pro každý z jednotlivých oborů tohoto výrobního odvětví, a na úrovni tohoto společného jmenovatele potom problém modernizace nahlížet. Pomozme si při tom přiloženým obrázkem. Na něm je s jistým stupněm zjednodušení znázorněno začlenění potravinářské výrobní technologie do obecné struktury výrobního podniku. Obrázek vychází ze skutečnosti, že každá výrobní technologie musí být do takovéto struktury funkčně začleněna, tj. musí být integrální součástí konkrétních forem řízení podniku ERP (Enterprise Resource Planning).

Začlenění výrobní technologie do struktury výrobního podniku

Výrobní technologie má pro každý potravinářský obor specifickou podobu. Jiná je pro výrobu mléka, jogurtů nebo sýra, jiná pro pivovar nebo pro masokombinát či výrobu cukrovinek. V jednotlivých oborech bychom sice na úrovni jednotkových technologických operací mohli najít podobná technologická vybavení (např. míchačky, odstředivky, homogenizéry, pastery, dávkovací váhy, nádoby aj.), taková skutečnost

(SEMI) PRODUKTY

logie tvořen zejména elektročástí pro zabezpečení silového napájení technologie (rozváděče a kabeláž), strojní částí ve dvojroli – jednak pro zajištění dodávek technologických médií (vody, páry, tepla a chladu, stlačeného vzduchu, olejového hospodářství apod.), jednak pro zajištění materiálových vstupů (surovin a polotovarů) a výstupů, kde prostřednictvím paletizátorů, baliček, plniček apod. opouštějí výrobní technologii hotové produkty. Dále jsou součástí technologického interface prvky a systémy polní instrumentace, různé laboratoře, které zabezpečují vstupní kontrolu surovin, in-line sledování procesních parametrů a kontrolu výstupní, procesní řízení a vizualizace, aplikace výrobní informa-

Nedílnou součástí provozování jakékoliv výrobní technologie je kromě zabezpečování její provozuschopnosti bezpochyby i příprava personálu provozovatele (to platí zejména v případě nasazení

VÝROBNÍ TECHNOLOGIE

modernizované technologie). Hovořímeli o pojmu tuzemský, je nutné zmínit, že máme na mysli potravinářské výrobní technologie resp. výrobní kapacity, které se nacházejí na území ČR. Jak je obecně známo, takovéto kapacity jsou dnes v České republice ve většině (co do objemu výroby) v majoritním vlastnictví zahraničních subjektů, ať už jsou dceřinými podniky nadnárodních společností, nebo mají jinou formu zahraničního kapitálového vlastnictví. Tato skutečnost, jak uvedeme v dalším textu, má na proces modernizace významný vliv. Zde neškodí krátká reminiscence let devadesátých. Co se vlastně v této době živelného a kvazi řízeného privatizačního kvasu událo? Zhusta docházelo

k masivnímu výprodeji českých podniků do zahraničního vlastnictví. To bylo poté spojeno někdy i s promyšlenou likvidací jejich novými vlastníky (viz oblast cukrovarnictví nebo drožďárenství). Chyběla zcela podpora českých podniků a jejich dalšího vývoje (rozvoje, chcete-li) ze strany státu (společnosti), a to pod mottem: „teď jsme v kapitalismu, ať se každý stará sám o sebe…“ Proti tomu stojí ale třeba příklad Německa (zde konkrétně státu Bavorska) nebo Polska, jakožto našich nejbližších sousedů a konkurentů, které se o své rodinné stříbro příkladně stará. Nejedná se o to, aby stát nadále sanoval ztrátové podniky nebo ručil za pochybné či nesmyslné projekty. Jedná se však o jistou protekci, kdy si stát chrání své podniky, přinášející peníze z daní, zaměstnávající občany a zvyšující růst HDP. Co se také jistě negativně projevilo na celkovém stavu, bylo angažování tvůrčích mozků expertů do služeb zahraničních korporací, spojené mnohdy s jejich exodem z ČR. Mohli bychom vyjmenovat ještě mnoho dalších příčin či faktů, ale stačí zůstat u těchto právě uvedených. A jaká je situace dnes, bezmála 25 let od počátku privatizace? Lákáme znovu investory do ČR, aby přispívali k vytváření nových (dalších) pracovních příležitostí, a to pod příslibem různých ekonomických výhod a pobídek. Pod rouškou zachování zaměstnanosti se jednostranně orientujeme na podporu ne příliš náročných pracovních příležitostí (jak příhodný název je zde montovna Evropy…). Mix pracovních příležitostí není správně namícháván, což přináší v konečném důsledku inovační stagnaci. A konečně je zde vlastní pojem modernizace. Ten velmi úzce souvisí s technologickou rozmanitostí jednotlivých potravinářských oborů. V důsledku toho existuje velké množství faktorů, podle nichž bychom mohli usuzovat na „modernost“ technologie. Pro některý obor může být moderní, resp. modernizovanou technologií ta, která lépe vyhoví požadavkům na dokonalejší dávkování přísad, pro jinou zvýšení trvanlivosti při stejné kvalitě, pro další zavedení výrobků s jinými chuťovými parametry, možnost pružného přechodu na jiný výrobní sortiment,

5 > 2015

47

POTRAVINY NA TRHU

ZPRAVODAJ

rovská konkurence zavedených nadnárodních firem. Ty mají objektivně vzato ve většině případů velký technologický náskok a jejich dodávky jsou výrobci potravin také preferovány. Tato preference je téměř samozřejmostí u firem, vlastněných zahraničním kapitálem, projevuje se ale i u firem kapitálově vlastněných českým kapitálem. Příčin tohoto stavu je jistě mnoho, jako hlavní je možno označit převládající neexistenci konkurenceschopných potravinářských strojů a zařízení domácí provenience. I přes nesporné a často i významné úspěchy řady českých firem a jednotlivců jak v tuzemsku, tak dnes už i na mezinárodním poli (ponejvíce s dílčími technologickými celky), není takováto skutečnost věrným obrazem současného stavu v této oblasti. V minulých letech byla u nás přerušena tuzemská tradice výroby potravinářských strojů a zařízení a došlo i k diskontinuitě konstrukční a projektantské tradice. Navzdory tomu, že ve výrobě a dodávkách strojů, zařízení a investičních celků pro potravinářský průmysl představovala dříve naše republika světovou špičku, tuto pozici dnes evidentně ztratila. Návrat na výsluní bude v dnešní globalizované ekonomice pochopitelně obtížný.

Výrobní technologie – fritéza a třídicí zařízení. snížení energetické náročnosti výroby popř. zvýšení kapacity plnící linky apod. Je tedy velmi nesnadné identifikovat společné hodnotící kriterium. Na druhé straně je ale zřejmé, že při nasazování moderní technologie se vždy jedná buď o • instalaci nové technologie a její uvedení do provozu, nebo • modernizaci technologie stávající a její další provozování ve změněných podmínkách. V obou případech se (bez ohledu na charakter technologie a jejího technologického interface) vždy jedná o realizaci investičního projektu. Zvolme tedy investiční projekt ve všech jeho fázích od investičního záměru až po uvedení moderní, resp. modernizované technologie včetně jejího technologického interface do provozu v podmínkách provozovatele, resp. konečného uživatele jako jakéhosi společného jmenovatele a tedy jako hledisko, podle kterého zkusíme podmínky a předpoklady pro modernizaci technologií v českém potravinářském průmyslu diskutovat. Jak vzniká takový investiční záměr? Katalyzátorem jeho vzniku mohou být např.: • Koncernové/celopodnikové investiční strategie • Náměty a vylepšení plynoucí z vlastní praxe provozovatele • Legislativní tlak

48 5 > 2015

• Pre-sales aktivity obchodních zástupců dodavatelských firem • Informace o řešeních u konkurence • Veletrhy, výstavy, konference • „Předkola“ výběrových řešení Na tomto místě je třeba ovšem zdůraznit, že už ve fázi investičního záměru je nutné si uvědomovat, že zamýšleným cílem není jen instalovat techniku nebo technologii, ale s danými kvalitativními ukazateli vyrábět v režimu Return of Investment (ROI) konkurenceschopné produkty. Výroba potravin je na rozdíl od většiny jiných technologií provázena řadou faktorů, které mají specifický vliv na kalkulaci ROI. V nákladové části kalkulace jsou to zejména nestabilní ceny surovinových vstupů, jejichž úroveň je ve vleku obtížně predikovatelných burzovních komoditních indexů, potom také kolísání nákupních cen v důsledku sezónních vlivů a náklady související s operativním vývojem nových, trhem žádaných výrobků. Ve výnosové části kalkulace jsou to pak z principu věci obtížně odhadnutelné, resp. predikovatelné tržby (jedná se většinou o rychloobrátkové výroby, produkty mají limitovanou dobu spotřeby, výrazný je vliv návyků konzumenta a politiky prodejních řetězců apod.). Podle našich zkušeností je další osud investičního záměru, tj. jeho projednávání, schvalování a zařazení do investiční-

ho plánu, rozdílný u firem majoritně vlastněných zahraničním kapitálem a u firem vlastněných kapitálem českým. V obou případech jde většinou o relativně zdlouhavý proces (investice musí být vždy nezpochybnitelně zdůvodněna). U zahraničních firem hraje svoji roli zejména stanovisko matky popř. zahraniční centrály, snaha o prosazení koncernového pohledu a očekávaná průběžná doba realizace. Úvahy mají mnohdy za následek odložení realizace popř. redukci záměru na realizaci projektu menšího rozsahu. Ze střednědobého hlediska je ale u těchto firem technologická modernizace stále na pořadu dne. U firem kapitálově vlastněných českým kapitálem (kolik jich v našem potravinářství ještě je?) hraje hlavní roli ponejvíce obtížná dostupnost finančních zdrojů. To má mnohdy za následek rezignaci na investiční záměr. Takovýto závěr, má-li dlouhodobější trvání, vede mnohdy dokonce i ke stagnaci rozvoje výrobní základny se všemi z toho plynoucími důsledky. Předpokládejme ale, že investiční záměr byl schválen, zařazen do investičního plánu a pro realizaci příslušného projektu byly uvolněny potřebné finanční prostředky. Jak lze komentovat dvě stěžejní části realizace – dodávku(y) výrobní technologie a dodávky technologického interface? Dominantním rysem dodávek výrobních technologií pro potravinářství je ob-

Je nutné si uvědomit, že se silnou podkapitalizací a dosahováním nízkých marží je spojena i nemožnost zásadního, zdravého a pravidelného investování do inovací a výrobních kapacit. Dále zde působí velmi problematický konkurenční atak ze strany exportérů z okolních zemí, podporovaný jejich vládami (již zmiňované Polsko či Německo). To je způsobeno také velmi nízkou protekcí ze strany našeho státu. V posledních letech dochází k jistým reakcím, ale to jen na popud samotných podniků či společností, kteří jsou sdruženi ve společenstvech či komorách, jejímž prostřednictvím se domáhají přirozené ochrany. A také nesmíme zapomenout na enormní tlak prodejních řetězců na ceny, podmínky a kvalitu, což je výsledkem jejich lokálního konkurenčního boje. Nutno se také zmínit, že v mnohých případech dochází k odlivu kapitálu (míněno zisku) z tuzemských výrobních společností k jejich matkám do zahraničí. To znamená nejen ztrátu pro kasu státu, ale právě malá možnost manévrovat v potřebných investicích. Vedlejším efektem, který ale kruh také uzavírá, je nedostatek odborníků vysokoškoláků, ale hlavně průmyslováků či vyučených specialistů. Právě pro nízkou atraktivitu oborů, z důvodu nízkého finančního i celospolečenského ohodnocení manuálně náročné práce (směny, svátky apod.). To jen obrázek celkového stavu dokresluje. Na rozdíl od dodávek výrobních technologií je situace poněkud lepší v oblasti dodávek technologického interface. Dnes již v ČR existuje řada úspěšných domácích výrobních i inženýrských

POTRAVINY NA TRHU

ZPRAVODAJ

firem, schopných doplňovat tuzemské i zahraniční technologie vlastními dodávkami a kompletačními službami. I tady se ale ukazuje nepříznivý vliv absence významných tuzemských výrobců a dodavatelů potravinářských technologií. Jde vlastně o začarovaný kruh: výrobní podniky preferují technologie zahraniční provenience mj. i proto, že k nim existují kvalitní a cenově přijatelné kompletační dodávky a služby domácího původu. Knowhow a realizační zkušenosti domácích kompletačních firem spojené s implementací zahraničních technologií tím nasazování těchto technologií významně podporují. To zpětně opět nepřispívá k rozvoji tuzemské výrobní, projektantské a dodavatelské scény. Co se týče zabezpečování provozuschopnosti zmiňme kromě servisu vykonávaného i po uplynutí záruční doby dodavatelem technologie, zejména in-house formy servisu prováděného zaškoleným personálem provozovatele. Provozovatelé ovšem pro zajišťování servisních činností také v mnoha případech využívají i různé formy out-sourcingu. Na trhu existuje totiž velké množství českých subjektů, se specializací na tu kterou technologii. Málo který z těchto subjektů je ovšem schopen poskytnout moderní formy zabezpečování provozuschopnosti, spočívající na prediktivní diagnostice a on-line sledování a vyhodnocování výrobních a provozních dat. Mnohdy je to způsobeno i nesnadnou dostupností unikátního technologického know-how výrobce. V řadě případů zůstáváme tak na úrovni

klasické údržby. A konečně často podceňovaná, resp. opomíjená příprava personálu provozovatele pro provozování moderní nebo modernizované technologie. Kromě zaškolení obsluhy by měla zahrnovat i kvalifikační přípravu výrobního managementu. Zavádění moderních technologií je obvykle spojeno též s uplatňováním moderních metod řízení výroby a s aplikací adekvátních optimalizačních technik. Po managementu výrobních podniků se zahraniční kapitálovou účastí je zpravidla nezbytná kvalifikační průprava centrálou vyžadována, v případě podniků ovládaných tuzemským kapitálem tomu tak bývá výjimečně. Zde se musíme zmínit i o tom, že právě v důsledku nepodporování inovačního růstu je tu kauzálně nezájem mladé generace právě o potravinářské obory. Každý rok jsme zaznamenávali a ještě zaznamenáváme snižování počtu zájemců o studium tradičních potravinářských oborů, tím samozřejmě dochází k neotevírání tříd a ročníků. Abychom nespadli do inovační stagnace, myslíme si, že je nutné vytvářet nové pracovní příležitosti, ale takové, které budu spjaté se zvyšováním podílu domácí průmyslové produkce. Schopné však konkurovat originalitou, kvalitou a vyšší přidanou hodnotou a schopné nabídnout atraktivní uplatnění mladým odborníkům. Tím sekundárně podpořit odborné školství. Vypadá to jednoduše, ale aby to skutečně jednoduché bylo, musel by někdo zase dostat veškeré kapacity zpět do českého vlastnictví. Nemáme samozřejmě na mysli znárodňování, o tom není třeba mluvit. Složitější cesta, ale také jediná správná, je nové kapacity vyprojektovat, dodat pro

Výrobní technologie – vážení a doprava produktu k baličkám.

ně moderní technologická vybavení a automatizační techniku, zkompletovat je, uvést je do provozu a zajistit jejich další ekonomický chod. Stávající kapacity modernizovat. Investovat do dalšího výzkumu a vývoje. Z našeho pohledu zde hraje jednu z nejvýznamnějších rolí stát, jakožto reprezentant společnosti. Hlavně by se neměl již konečně tvářit tak, že se ho to vlastně netýká, a to přes veškeré populistické proklamace v médiích, programových prohlášeních, memorandech a bůhví jakých ještě sděleních naší politické reprezentace. S falešným poukazováním na nemožnost zasahovat do soukromého sektoru. Ale čím jsou potom veškeré regulace, vyhlášky, některé daně, nařízení, „rodné listy“, stejně tak jako nerovná podpora investic, byrokracie nebo i nečinnost z hlediska očekávaných politických změn? Jen negativní zasahování, které vede k neustálému poškozování lokálních podniků, hlavně těch, které jsou drženy českými vlastníky, namísto zásahů pozitivních a zdravě protektujících. Když už mluvíme o roli státu, nesmíme zapomínat i na roli bank a ostatních financujících ústavů. Abychom zbytečně nerozpitvávali podstatu jejich lokálního fungování, uveďme jen dva příměry, se kterou se většina našich podniků určitě setkala v komunikaci s nimi: „když svítí slunce, nabízíme vám deštník. Když začíná pršet, chceme ho zpět“ a také „jedná se o start-up. Až budete mít první pozitivní výsledky, přijďte, rádi Vás přefinancujeme“. Oboje je stejně absurdní a pro pomoc při rozvoji podniků velmi limitující, či přímo bránící. To vše celé nejsou jen partikulární problémy či jevy provázející jen náš potravinářský průmysl. Ten problém je komplexnější a prostupuje celou naší společností. V podstatě začíná návyky dnešního konzumenta, což se odráží v kultuře prodejců, to zasahuje potom výrobce a odráží se mimo jiné v možnostech pracovního kapitálu a tím i konečně v potřebě, či možnostech vzdělávání. Tedy na školství jako takovém a jeho atraktivitě. Vždyť v posledních desetiletích má většina mladé, a tedy nastupující generace, ambice převážně právní a ekonomické (a jinak humanisticky zaměřené). Jakým směrem se tedy konečně v potravinářství vydat? Autoři si neosobují právo na světoborná prohlášení či objevy, nicméně si myslí, že bude nutné nastartovat takovou hospodářskou politiku, která povede k zajištění potravinové soběstačnosti, jakožto jednoho ze strategických zájmů státu. Bude nutné znovu začít budovat,

modernizovat, resp. rozšiřovat českou výrobní základnu a mj. tak účinně doplňovat platformu pro vytváření pracovních příležitostí. Finanční podporou a daňovými stimulacemi ze strany státu budeme muset podporovat získávání špičkového zahraničního know-how pro vznik, resp. další rozvoj domácích technologicky a dodavatelsky orientovaných subjektů. Rozvojem popř. i vznikem specializovaných vzdělávacích institucí a zavedením podporou moderně pojatých kvalifikačních programů budeme muset cílevědomě rozvíjet výchovu a další růst kvalifikované a jazykově vybavené pracovní síly nejen pro oblast provozování moderních technologií, ale i pro všechny fáze přípravy a realizace dodávek pro moderní výrobní kapacity, tedy jak manažerů a inženýrů, tak i techniků a výrobních specialistů. Konstrukce, výroba, projektování a dodávky na tuzemský a zahraniční trh představují obrovský rezervoár potenciálních pracovních příležitostí, spojených s generováním vysoké míry přidané hodnoty. Dokud ovšem nebudeme mít vlastní exportuschopné technologie a nebudeme mít zkušenosti s jejich nasazováním v domácích podmínkách, nemůžeme se úspěšně pustit do četnějších dodávek na zahraniční trhy. Tolik žádoucí významnější export technologií domácího původu by tak ještě dlouho zůstával spíše pouhým snem. Má-li tedy modernizace technologií v českém potravinářském průmyslu přinést ve střednědobém horizontu pozitivní výsledky, mnoho času na uvedení příslušných kroků do života nám již nezbývá. V konkrétní podobě bychom je měli nastartovat co nejrychleji. A to nejlépe již včera….

Miroslav Dub, SIDAT Jan Jedlička, GBS Foto: autoři

O AUTORECH M. Dub - více než dvacetiletá realizační zkušenost významné české inženýrské společnosti SIDAT získané jejími dodávkami několika stovek automatizačních systémů a systémů výrobní informatiky do mnoha potravinářských podniků v tuzemsku i v zahraničí J. Jedlička - dvacetiletá zkušenost vedoucího pracovníka významných českých potravinářských společností Delta pekárny, United Bakeries a GBS

Zpravodaj AGRObase vydává: Agrární komora ČR, Blanická 3, 772 00 Olomouc. Úřad AK ČR Praha: Počernická 272/96, 108 00 Praha 10 – Malešice. IČ: 47674868, DIČ CZ47674768. tel.: 296 411 180, e-mail: [email protected] Zástupci AK ČR: Ing. Miroslav Toman, CSc., prezident; Ing. Václav Hlaváček, CSc., viceprezident, Ing. Bohumil Belada, viceprezident, Ing. Martin Fantyš, tajemník. Redakce: Ing. Jiří Felčárek a Ing. Dana Večeřová. Grafický design: Tomáš Neubauer. Fotografie: archiv AK ČR a uvedení autoři. Uzávěrka čísla: 8. října 2015. Tisk: Integraf, s.r.o. Povoleno MK ČR E 6204. NEPRODEJNÉ. Příští číslo vyjde: 8. prosince 2015. Z P R AV O D A J

5 > 2015

49

HISTORIE

ZPRAVODAJ

SVATÝ HUBERT JEHO ŽIVOT A LEGENDA ZA PATRONY MYSLIVOSTI BYLA OD POČÁTKU KŘESŤANSTVÍ UCTÍVÁNA ŘADA SVATÝCH. Z NÁRODNÍCH SVĚTCŮ A ZEMSKÝCH PATRONŮ PŘIPOMEŇME ALESPOŇ SV. PROKOPA A SV. IVANA. ZVLÁŠTĚ SV. IVAN, KTERÉHO LETOPISY LÍČÍ JAKO OCHRÁNCE ZVĚŘE, MĚL BÝT PODLE NĚKTERÝCH DŘÍVĚJŠÍCH NÁZORŮ PROHLÁŠEN PATRONEM ČESKÝCH MYSLIVCŮ. VELKÉ OBLIBĚ SE TĚŠIL V MINULOSTI SV. JILJÍ. S JEHO JMÉNEM NAŠI PŘEDKOVÉ SPOJOVALI ZAČÁTEK JELENÍ ŘÍJE. „NA SVATÉHO JILJÍ (TJ. 1. ZÁŘÍ) JDOU JELENI K ŘÍJI“. NASKÝTÁ SE OTÁZKA, PROČ BYL PRÁVĚ SV. HUBERT PROHLÁŠEN CÍRKVÍ JEDNOZNAČNĚ PATRONEM LOVCŮ A OCHRÁNCEM MYSLIVOSTI. K JEJÍMU ZODPOVĚZENÍ JE DŮLEŽITÉ SI UVĚDOMIT, KDO BYL VLASTNĚ SV. HUBERT.

Foto: shutterstock.com Kult jelena Je těžké rozeznat legendu od historické pravdy, neboť skutečný život sv. Huberta je nám málo znám. Ještě v nedávné minulosti se jeho osobou zabývali pařížští benediktýni, kteří v něm nevidí pouze vášnivého lovce zvěře, ale i rybáře, který prý měl od častého rybolovu prsty na rukou do krve rozdrásané. Benediktýni, ale i další badatelé tvrdí, že legenda o svatém Hubertu je obdobou legendy o svatém Eustachovi, v níž bílý jelen nese mezi parohy krucifix. Ovšem koncem 15. století bylo to jednoznačně přisouzeno sv. Hubertu. Zejména v období feudalismu měl kult sv. Huberta velkou úlohu. Svatohubertský kult je nerozlučně spojen s jelenem, který představuje již od nepaměti dokonalý typ lovného zvířete. Křesťanské legendy o posvátných jelenech, rozšířené téměř v celé Evropě, ho povýšily nad ostatní zvířata a zahalily tajemstvím. Velcí lovci dravé zvěře se dříve dávali pohřbít v rubáši z jelení kůže. Naši předkové přisuzovali jelenu mnohé kouzelné vlastnosti, jako že toto zvíře nikdy nemá horečku a stačí jíst každý den něco málo jeho masa a nemoc se člověku vyhne. I jeho krev se prý nikdy nesrazí a zůstane stále tekutá. Církevní otcové tvrdili, že jelen nenávidí hady, a proto doporučovali, aby se jeho sádlo užívalo jako lék, s jehož pomocí lze zažehnat veškerá nebezpečí. V křesťanské symbolice totiž ztělesňuje had zlo – ďábla, a proto byl jelen přijat církví jako symbol světla,

50 5 > 2015

tedy církve. Ve středověku se jelen považoval za zvíře obdařené prorockou mocí, které oznamovalo existenci neznámých náboženských relikvií a určovalo místa jejich nálezu a konečně podle legend přivedlo i pohany ke křesťanství. V Bretani se dosud udržuje legenda o bílé lani sv. Nenocha, kterou střely nemohly zasáhnout, ani psi zastavit. Obdobná legenda se vypravuje v Německu, a v Itálii je stále silně zakořeněn kult jelena sv. Eustacha.

Život sv. Huberta Obecně se připouští, že sv. Hubert (v pramenech uváděný také jako Hubertus, Hugibert, Huchert) byl synem Bertranda, vévody z Aquitánie, a Hugberny, sestry sv. Ody, a narodil se roku 656. Jeho rodištěm byla tehdejší Neustrie. Jedno ze tří království vytvořených merovejským knížetem Chilperikem, které se v tehdy rozkládalo mezi Loirou, Bretaní, kanálem La Manche a řekou Meuse ve východní Francii. Hubert byl pravnukem franckého krále Clovise a narodil se v době, kdy katolická církev dosahovala velkých úspěchů v pohanské Galii. Lze se právem domnívat, že jeho výchova byla stejná jako u jiných mladých mužů z feudálních rodů: uměl číst a psát a byl zběhlý v zacházení se zbraní. Patrně zastával nějaké významnější místo na dvoře v Neustrií, kde si osvojil mravy rytířské společnosti rané románské doby. Dvorské prostředí nutilo nakonec Huberta, chráněného franckým králem Thierrym, aby vedl bouřlivý život. A zde je možné hledat důvody pozdější Hubertovy životní proměny, neboť ve stejném období sv. Wandrille, sv. Willibrord, ale i jeho nejbližší přátelé Omer a Eloi, později prohlášení za svaté, opouštějí světský život a uchylují se do kláštera. Přesto však Hubert byl vášnivě oddán lovu a ve skutečnosti mu věnoval

KULT SVATÉHO HUBERTA JE OD NEPAMĚTI SPOJOVÁN S JELENEM, KTERÝ BYL V REÁLU I LEGENDÁCH POVAŽOVÁN ZA VÝSOSTNÉ LOVNÉ ZVÍŘE S MNOHA ČAROVNÝMI VLASTNOSTMI A SCHOPNOSTMI. Jestliže vzpomínka na sv. Huberta, patrona lovců a apoštola Ardén, se udržela až do našich dnů, pak je tomu díky legendě o jeho životě. Pokud jde o skutečný život sv. Huberta, známe z něho na základě kritického zkoumání písemných pramenů přinášejících o něm torzovité zprávy, několik málo faktů. Podle rukopisu z 9. století, publikovaného v Německu v roce 1874, byl sv. Hubert žákem sv. Lamberta, kterého vystřídal na biskupském stolci v belgickém Lutychu. Nic se neuvádí a o jeho počátcích a předcích, až teprve ve 12. století si tvůrci legend vypomáhali lidovou představivostí, přející si odhalit zázraky jeho pozemského života.

všechen volný čas, který jinak trávil na banketech nebo službou u dvora. Rušný a bohatý společenský život však záhy opustil a odebral se do Austrie (v dnešní severovýchodní Francii), kde úspěšně působil jako věrozvěst. Možno předpokládat, že v té době sloužil krátkou dobu u majordoma Pipina, prvního muže ve francké říši. Podle dochovaných zpráv si Hubert v roce 682 vzal za ženu Floribendu, dceru lovaňského vévody Dagoberta a o tři roky později se mu narodil syn Floribert, který po otcově smrti se stal jeho nástupcem na biskupském stolci v Lutychu. Přestože byl Hubert ženat, vedl nadále rozmařilý život, který ovšem netrval

dlouho. V roce 683 došlo k události, která natrvalo zvrátila jeho dosavadní život, došlo totiž k setkání s jelenem v ardénských lesích. Připusťme tedy, že přibližně v té době mladý prostopášný muž se zřekl světského života a dal se na pokání. Stále více byl přitahován k církví, Hubert se definitivně rozhodl opustit svoji skvělou kariéru. Když se stal po smrti svého otce v roce 688 vévodou akvitánským, převedl všechna svoje práva na své bratry, rozdal majetek chudým a zřekl se světských radostí. Tehdy prý zamýšlel podniknout cestu do Říma k papeži. Není přesně známo, zda se jeho pouť uskutečnila. Hubert byl nejdříve jmenován biskupem v Tongeren, ležícím v dnešním Nizozemsku, a později v Lutychu. Již za svého života byl věřícími velmi uctíván a pověst o jeho zbožnosti se brzy rozšířila do širokého okolí. Zvláště v Lutychu se zasloužil o rozkvět města. A právem se uvádí jako zakladatel a patron města. Biskupský úřad vykonával přes třicet let. V roce 726 ve věku 70 let byl zasažen těžkou horečkou, která ho vyčerpala natolik, že 20. května 727 zemřel. Církev a šlechta mu vystrojila slavnostní a pompézní pohřeb, jeho tělo bylo vystaveno v kolegiátním kostele sv. Petra a pohřben byl podle svého přání ve farním chrámu sv. Aubina. Tradice připomíná, že bezprostředně po jeho smrti došlo k mnohým zázrakům. Nový biskup zanedlouho rozhodl, že jeho tělo bylo z hrobky vyňato a uloženo jinde. Impozantní ceremonie se odehrála 3. listopadu 743 a od té doby zasvětila katolická církev tento den sv. Hubertovi. Tato historická fakta v podstatě vymezují životní pouť sv. Huberta, ovšem legenda je poněkud jiná. Síla legendy S největší pravděpodobností to byla romantická Francie, která položila základ ke svatohubertské legendě. Pověst o sv. Hubertu vznikala kolem 9. století a obsahuje prvky starších mysliveckých pověr. Pověst o vášnivém lovci vešla do křesťanských legend, a tak jsme svědky toho, jak se Hubert stává knězem, biskupem, nakonec i svatým a patronem myslivců. Legenda o sv. Hubertu je v podstatě taková, jak ji vytvořily lidové představy z oblasti

HISTORIE

severovýchodní Francie, konkrétně z okolí Mét, Epinal, Wissenburgu, Ardén a je reprezentována tradiční scénou: Hubert sestoupil z koně, předstoupil před zázračného bílého jelena nesoucího mezi parohy krucifix a klaněl se mu. Je třeba upřesnit, že legenda má dvě verze a jelen není vždy bílé barvy.

MÁLOKDO BY OČEKÁVAL, ŽE SOUČASNÁ VELKÁ PARDUBICKÁ MÁ PŮVOD V OSLAVÁCH SVÁTKU SVATÉHO HUBERTA A VELKÝCH HONŮ, I ZDE TAK NAVAZUJEME NA BOHATÝ ODKAZ NAŠICH PŘEDKŮ. Podle první Hubert bez zájmu o náboženství, ale hnán vášní, lovil na Velký pátek v čas modliteb a biskup mu za trest udělil přísné pokání. Druhá verze tvrdí, že ke zjevení došlo o Vánocích. Bílý jelen se objevil před smečkou psů, kteří se neodvážili přiblížit a třesoucí se strachem si lehli k nohám jelena, jenž nesl mezi parohy kříž ozdobený zlatými paprsky. Hubert po výtkách o zanedbávání křesťanských povinností poslechl božího příkazu, dal se na pravou cestu a od té doby sloužil Bohu. Kult sv. Huberta se nejdříve rozšířil v Belgii, kde je mu zasvěceno přes 70 kostelů. Svatohubertskou tradici odtud rozšiřoval do ostatních zemí především benediktýnský klášter Saint Hubert, který byl založen v roce 820 císařem Ludvíkem Pobožným. V jeho kryptě byly uschovány ostatky sv. Huberta, které se prý později ztratily. K jejich ztrátě mohlo dojít nejspíše během nájezdů Normanů nebo útokem hugenotů na klášter v roce 1568. Benediktýnské opatství Saint Hubert se stalo střediskem historického bádání o životě svatých. Po vzniku belgické samostatnosti podporoval svatohubertský kult i stát, zvláště když belgický král Leopold I. dal postavit v novogotickém slohu majestátní mauzoleum

Foto: shutterstock.com

ZPRAVODAJ

sv. Huberta. V Belgii je dodnes zvykem jíst na svátek sv. Huberta kousek posvěceného chleba, který má chránit ode všeho zlého, hlavně od nemocí. Existuje dosti dokladů o tom, že i královská dynastie Bourbonů ve Francii věřila v zázračnou moc tohoto svatého. Belgičané pokládají sv. Huberta za svého zemského patrona. Nechceme jim toto právo upírat, i když podle místo jeho života a působení by měl být spíše počítán k francouzským, neboť Ardény patřily až do pozdního středověku ke Francii. Velké popularitě se těší sv. Hubert v Lucembursku, v Holandsku i Německu jak u katolíků, tak i protestantů. Ve Švýcarsku v německých kantonech s převládajícím protestantským náboženstvím se myslivci běžně křtí jménem Hubert. Ve Francii je tento svatý uctíván téměř všude a v Picardii dokonce existují jeho svatyně. V Bretani a Burgundsku vzývali sochu sv. Huberta, před níž přiváděli vzteklé nebo nemocné psy, aby se uzdravili. Odkaz Do českých zemí byl jeho kult zaveden pobělohorskou německou šlechtou a záhy zatlačil sv. Eustacha. O jeho rozšíření se v Čechách nejvíce zasloužil hrabě František Antonín Sporck, žijící v letech 1662 – 1738, který byl velkým myslivcem své doby. Podle cizích vzorů, zvláště francouzských, když Francie v 17. - 18. století udávala společenský bonton, zavedl u nás hru na lesní roh a s jeho jménem je spojen rozvoj parfosních honů. Na památku velké štvanice, které se v korunovačním roce 1723 zúčastnil císař Karel VI., dal hrabě Sporck postavit v Hlavenci u Staré Boleslavi pomník sv. Huberta, jehož autorem je Matyáš Braun. Ke Sporckově všestranné politické a myslivecké činnosti třeba ještě uvést, že v roce 1695 založil řád sv. Huberta, jehož členy mohli být pouze příslušníci nejvyšší šlechty (současný Řád sv. Huberta, působící v Kuksu, byl obnoven v roce 1978). Členové řádu uctívali památku sv. Huberta, prosili svého patrona, aby je chránil na lovu před úrazem, kousnutím vzteklého psa, modlili se za zemřelé myslivce a podporovali jejich rodiny. Obdobné řády vznikaly později v německých zemích zejména v Bavorsku a Sasku. Na svátek sv. Huberta 3. listopadu se dříve pořádaly velké hony a v tento den bývala v Pardubicích zahajována svatohubertská jízda, na níž později navázala Velká pardubická steeple chase. Doposud zůstává svatohubertské tradici nejvěrnější Francie, kde v tento den bývají slouženy mše a probíhá zvláštní slavnostní žehnání loveckých psů a jezdeckých koní. Potom následují v jednotlivých honitbách přehlídky loveckých trofejí. V Alsasku-Lotrinsku se zpívá rozmarná písnička: „Hubert běhaje po lesích a za děvčaty byl démon, ale

Kaple svatého Huberta, Lednice-Valtice. Foto: shutterstock.com jednoho dne složil jelen hroznou přísahu na jeho smyslné vášně, když se Hubert stal svatým, zanedbával dívky a žil jako slavný lovec, jeho příkazu, zůstaňte, přátelé, věrni, běhejte za jelenem a ne za sukní.“ V současné době upevňují popularitu tohoto svatého v západních zemích různé zvyky, lidové obyčeje, ale také nejrůznější propagační materiál. Avšak pro tamní nejširší lidové vrstvy zůstává sv. Hubert více než patronem myslivosti. Je to především svatý, který ochrání proti vzteklině a jiným nakažlivým nemocem, o čemž svědčí lidová modlitba z Belgie: „Velký svatý Huberte, vy, který jste slavný, vy, který zbožňujete Boží milosrdenství, nechť nás Bůh chrání v každou chvílí od zmijí a hadů, od kousnutí psa a od zlého vlka“. Ostatně moc tohoto světce měla být daleko větší. Podle tradice lidového léčitelství mu byly přisuzovány úspěchy v léčení nervových a duševních nemocí. Zázračně též měla působit jeho biskupská štola, která se dodnes uchovává jako náboženská

relikvie v lutyšské katedrále. S její existencí je spojena řada událostí, v nichž biskup Hubert činí zázraky, uzdravuje nemocné, přivádí vzpurné poddané k poslušnosti, obrací pohany na křesťanskou víru a vyhlašuje příměří mezi bojujícími feudály. Svatohubertský kult zaznamenal během svého vývoje různé proměny. Pro naši současnou myslivost, v níž hraje rozhodující úlohu myslivechospodář, odpovídající naším kulturním a etickým představám, je možné využít z odkazu předků vše dobré, přetrvávající a povzbuzující. Není možné ani žádoucí oživovat do důsledků hubertskou legendu, Avšak z její tradice pro myslivce vyplývá upevňování kázně, dodržování mysliveckého chování a kladný vztah ke zvěři a přírodě. Tyto zásady při jejich praktickém naplňování jsou nejlepším vysvědčením každého myslivce.

ak

5 > 2015

51

INZERCE

ZPRAVODAJ

Řešení Vašeho sporu efektivně, rychle a odborně! O Rozhodčím soudu

byl založen roku 1949 řídí se zákonem, Statutem, Řádem vede Seznam rozhodců a tím garantuje odbornou kvalitu rozhodčího řízení probíhajícího před Rozhodčím soudem na Seznamu rozhodců je více než 240 rozhodců z tuzemska i zahraničí

Sekretariát Rozhodčího soudu zajišťuje

konzultace před uzavřením smlouvy či podáním žaloby u Rozhodčího soudu odborné znalce tlumočníky veškerou administrativu spojenou s rozhodčím řízením před Rozhodčím soudem

Jaké spory řeší?

obchodní vztahy (kupní smlouvy, nájemní smlouvy, smlouvy o dílo, úvěrové smlouvy …) občanskoprávní (mj. i manželské smlouvy, kupní smlouvy na nemovitost, smlouvy o půjčce …) pracovně právní vztahy (smluvní podmínky mzdového charakteru)

Výhody rozhodčího řízení

řízení je jednoinstanční, neveřejné, rychlé, méně formální rozhodčí nálezy jsou v tuzemsku i v zahraničí dobře vykonatelné Newyorská úmluva z roku 1958 umožňuje uznání a výkon rozhodčích nálezů ve více než 140 státech světa strany si mohou určit místo i jazyk rozhodčího řízení

Podmínka pro rozhodování sporu v rozhodčím řízení před Rozhodčím soudem při HK ČR a AK ČR je platná rozhodčí doložka ve prospěch tohoto soudu. Znění rozhodčí doložky doporučené k zapracování do Vašich smluv: Všechny spory vznikající z této smlouvy a v souvislosti s ní budou rozhodovány s konečnou platností u Rozhodčího soudu při HK ČR a AK ČR podle jeho řádu třemi rozhodci.

Všechny spory vznikající z této smlouvy a v souvislosti s ní budou rozhodovány s konečnou platností u Rozhodčího soudu při HK ČR a AK ČR podle jeho řádu jedním rozhodcem jmenovaným předsedou rozhodčího soudu.

Veškeré potřebné dokumenty lze nalézt na adrese: www.soud.cz

Rozhodčí soud je tu pro Vás. Další informační materiály jsou k dispozici stranám, ale i ostatním zájemcům v sídle soudu Dlouhá 13, Praha 1, v jazyce českém, ruském, anglickém, německém a francouzském. Telefonní spojení je: tel.: +420-222 333 340, fax: +420-222 333 341, e-mail: [email protected]

52 5 > 2015

ZEMĚDĚLCI A POTRAVINÁŘI POTŘEBUJÍ OD MINISTERSTVA AKTIVNÍ DIALOG A RYCHLÝ PŘÍSTUP K ŘEŠENÍ PRIORIT

Recommend Documents