Názvy priorit budou upřesněny (konkretizovány) v Cílech priorit. Názvy priorit budou upřesněny (konkretizovány) v Cílech priorit

Názvy priorit budou upřesněny (konkretizovány) v Cílech priorit. Názvy priorit budou upřesněny

Profil města

(konkretizovány) v Cílech priorit.

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA ROŽNOV POD RADHOŠTĚM

OBSAH 1 2

ÚVOD ..................................................................................................................................... 3 SOUHRNNÉ ÚDAJE ................................................................................................................. 5

2.1 2.2 3

OBYVATELSTVO A BYDLENÍ .................................................................................................. 8

3.1 3.2 4

Informování veřejnosti............................................................................................... 62 Vazba města na EU ..................................................................................................... 62 Horizontální a vertikální spolupráce města s ostatními subjekty .............................. 63 Financování městských aktivit ................................................................................... 65

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ .......................................................................................................... 67

9.1 9.2 9.3 9.4 9.5 9.6 9.7 9.8 9.9 9.10 9.11 10 11

Ekonomická struktura................................................................................................. 47 Zemědělství a lesnictví ............................................................................................... 51 Průmysl a služby ......................................................................................................... 51 Lidské zdroje a trh práce ............................................................................................ 55

SPRÁVA MĚSTA .................................................................................................................... 60

8.1 8.2 8.3 8.4 9

Doprava....................................................................................................................... 32 Technická infrastruktura ............................................................................................ 40

EKONOMIKA A TRH PRÁCE .................................................................................................. 47

7.1 7.2 7.3 7.4 8

Vymezení předpokladů pro cestovní ruch .................................................................. 27 Atraktivity cestovního ruchu ...................................................................................... 28 Turistická infrastruktura............................................................................................. 30 Limity rekreačního využití .......................................................................................... 31

DOPRAVA A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA....................................................................... 32

6.1 6.2 7

Školství .......................................................................................................................17 Zdravotní a sociální péče ............................................................................................ 20 Kultura a sport ............................................................................................................ 22

CESTOVNÍ RUCH .................................................................................................................. 27

5.1 5.2 5.3 5.4 6

Základní charakteristiky ............................................................................................... 8 Obyvatelstvo a bydlení ............................................................................................... 13

SOCIÁLNÍ A KULTURNÍ INFRASTRUKTURA ........................................................................ 17

4.1 4.2 4.3 5

Vývoj města .................................................................................................................. 5 Základní charakteristiky města .................................................................................... 7

Životní prostředí ......................................................................................................... 67 EVVO ...........................................................................................................................67 Přírodní podmínky ...................................................................................................... 67 Klimatické podmínky .................................................................................................. 68 Ovzduší ....................................................................................................................... 68 Voda ............................................................................................................................ 71 Odpady........................................................................................................................ 73 Půdy ............................................................................................................................ 76 Příroda ........................................................................................................................ 77 Těžba nerostných surovin........................................................................................... 78 Hluk............................................................................................................................. 79

ZÁVĚR .................................................................................................................................. 80 SEZNAM ZKRATEK ............................................................................................................... 83

Strategický plán rozvoje města Rožnova pod Radhoštěm

2

1

ÚVO D

Profil města je první částí strategického plánu rozvoje města Rožnov pod Radhoštěm. Jedná se o souhrnný analytický dokument, charakterizující sociálně ekonomickou situaci města v rozsahu nezbytném pro vytvoření výchozí poznatkové základny, z níž bude vycházet strategie dalšího rozvoje města. Cílem analýzy není vyčerpávající přehled všech aspektů života ve městě, ale spíše jejich cílený výběr, provázání a generalizace. Profil města shrnuje základní údaje o vývoji a současnosti města a faktografii o všech rozhodujících stránkách jeho života. Charakterizuje obyvatelstvo, bydlení, dopravní a technickou infrastrukturu, ekonomiku a trh práce, cestovní ruch, sport a kulturu, sociální sféru, životní prostředí a v neposlední řadě řízení a správu města. Zpracování analytické části strategického plánu města zahrnuje několik etap (viz obrázek níže), směřujících k definování klíčových závěrů, které jsou posléze použity jako vstupní údaje pro návrhovou část strategického plánu. Podkladem ke zpracování profilu města Rožnova pod Radhoštěm byly informace z jednotlivých odborů Městského úřadu Rožnov pod Radhoštěm a ze státních institucí (zejména data z Českého statistického úřadu a Úřadu práce). Některé údaje byly čerpány rovněž z územně plánovací dokumentace, dostupných studií a dalších materiálů o městě. Snahou zpracovatele bylo využívat co nejnovější data a informace, nicméně některé jevy jsou sledovány výhradně prostřednictvím Sčítání lidí, domů a bytů, jehož periodicita činí 10 let. Zejména data týkající se bytového fondu a složení domácností je tak nutné brát s rezervou. Popis současného stavu města Rožnova pod Radhoštěm je proveden v komparaci s městem Kopřivnice a slovenským partnerským městem Povážská Bystrica v následujících ukazatelích: počet obyvatel, věková struktura, vzdělanostní struktura, míra nezaměstnanosti, nezaměstnanost dle vzdělanostní struktury, počet uchazečů na 1 volné pracovní místo, ekonomické subjekty působící ve městě. V návaznosti na profil města a provedené průzkumy názorů obyvatelstva a podnikatelských subjektů je vypracována SWOT analýza, která shrnuje získané analytické poznatky a pro potřeby strategického plánu je člení na vnitřní faktory (silné a slabé stránky města) a vnější faktory (příležitosti a možná ohrožení dalšího rozvoje města). Položky SWOT analýzy jsou klíčovým výstupem celé analytické části a jsou následně využity pro identifikaci problémových okruhů. Analýza SWOT tak tvoří most mezi analytickou a návrhovou částí strategického plánu. Strategický plán rozvoje města Rožnova pod Radhoštěm

3

ANALYTICKÁ ČÁST Zajištění a rešerše informačních zdrojů

Analytický profil + průzkumy

NÁVRHOVÁ ČÁST

Analýza SWOT


Definování rozvojové vize

Identifikace hlavních problémů města

4

2

SOUHRNNÉ ÚDAJE

2.1

Vývoj města

První zmínka o Rožnově pod Radhoštěm je datována rokem 1267, kdy byl zapsán v soupisu majetku olomouckého biskupa Bruna ze Schaumburku. Původně dřevěná osada byla založena při biskupových kolonizačních snahách tzv. na zelené louce. Nedaleko založené osady na jihozápadní straně se zdvihal nad řekou Bečvou homolovitý vrch sopečného původu pojmenovaný jako Hradisko, na němž byl okolo roku 1310 postaven obranný hrad, který sloužil v té době k ochraně Moravy před uherskými nájezdníky. Název městečka, resp. hradu se v německých a latinských pramenech poprvé objevují jako Rosenow (1366), Roznaw (1389 a 1403), 1480 hrad Roznow a městečko Roznowecz, později německy Rosenaw (1633), Roznau (1751), Rožnau (1846), Rožnau am Radhost (1915). Původně se jméno Rožnov týkalo jen hradu a městečko pod ním vzniklé neslo zdrobnělé jméno Rožnovec. Přívlastek pod Radhoštěm byl připojen až výnosem ministerstva vnitra 31.10.1913. Obr. 1: Zřícenina hradu

Zdroj: Internet

Obr. 2: Zřícenina hradu

Zdroj: Internet

V průběhu let se zde vystřídal šlechtický rod pánů z Kravař, Cimburkové nebo sedmihradský vévoda Petr. Hradního sídla nad městem se zmocnil i loupeživý rytíř Jan z Messenberka. Své zkázy se hrad dočkal v 16. století, kdy byl na rozkaz Císaře Ferdinanda I. roku 1539 částečně rozbořen. V té době byl Rožnov ještě malé městečko. Velkého hospodářského rozkvětu bylo dosaženo pod správou Žerotínů (16.-19. století). K roku 1687 je uváděna v Rožnově pod Radhoštěm existence papírny (papírenská výroba je ve městě zachována dosud), k roku 1712 pivovar. Ještě na počátku 19. století byl Rožnov vesměs dřevěné městečko a jen pozvolna se měnil na kamenné. K tradičním zdrojům obživy, kromě textilní výroby, patřilo rovněž sklářství a později, v první polovině 20. století, výroba vyhlášeného malovaného porcelánu. V průběhu 19. století dochází k dalšímu rozvoji průmyslu ve městě. Tento rozvoj sice není tak bouřlivý, jako v ostatních městech monarchie, přesto však znamená zásadní restrukturalizaci hospodářství. Rozvíjí se především potravinářství (pivovar) a strojírenství Pletárny Brill, papírna).


5

Vznik Valašského muzea v přírodě, kromě jiného, položil základy turistického zájmu o region na úpatí Beskyd. V roce 1949 byla v Rožnově pod Radhoštěm započata výstavba podniku TESLA (zaměření na elektrovakuovou techniku), se kterou je spojen další rozvoj Rožnova pod Radhoštěm. Do nového podniku byla přenesena výroba elektronek pro rozhlasové radiopřijímače, později se vznikem vlastního vývojového oddělení se sortiment výrobků rozšiřoval o další aktivní součástky – černobílé televizní obrazovky, obrazovky pro radary, snímací elektronky. Od druhé poloviny padesátých let pak byla zahájena výroba polovodičových součástek, nejprve germaniových a od počátku šedesátých let i křemíkových. Na konci šedesátých let byla zvládnuta výroba analogových i číslicových integrovaných obvodů. Výroba elektronických součástek vyžaduje rozsáhlou materiálně technickou základnu – tak vznikla v Tesle řada dalších výrobních oborů - výroba neželezných kovů, strojírny, nástrojárna, rafinace speciálních chemických materiálů, výroba polykrystalického i monokrystalického křemíku, vývoj a výroba speciálních technologických zařízení, lisovna kovových součástí atd. S ohledem na deklarovaný strategický význam výroby byla věnována mimořádná pozornost napojení na energetické zdroje a vybudování rozsáhlé energetiky areálu TESLA. V osmdesátých letech k širokému sortimentu polovodičových součástek přibyla výroba barevných televizních obrazovek. Od poloviny šedesátých let byly stabilizované výrobní programy převáděny do nově budovaných podniků TESLA – Piešťany, Třinec, Havířov, Petřvald. Výstavba podniku byla provázena i stavbou bytů, škol a dalších zařízení pro volnočasové aktivity. Po roce 1991 prošla Tesla složitým procesem privatizace s významným dopadem na vývoj zaměstnanosti v mikroregionu. V prvním období privatizace se nástupcem podniku Tesla Rožnov stalo 15 společností. Díky velmi rozmanitému výrobnímu programu v minulosti bylo možné poměrně rychle opustit neekonomické výrobní programy a naopak nově utvářené společnosti uvedly do života zcela nové programy. Z původního výrobního programu výroby elektronických součástek do dnešních dnů přežila pouze výroba křemíku a integrovaných obvodů. Rozmělnění vlastnických vztahů v průmyslovém areálu brání optimálnímu využití této lokality, přesto že zde dnes působí desítky podnikatelských subjektů různé velikosti. Obdobně procesem privatizace, resp. restituce prošly i ostatní podniky působící na území města, kde však nedošlo k tak výrazným změnám výrobních programů.


6

2.2

Základní charakteristiky města

Rožnov pod Radhoštěm se nachází na úpatí Beskyd na okraji Zlínského kraje. Město leží v chráněné krajinné oblasti Beskydy, cca 70 km východně

od

Olomouce,

60

km

severovýchodně od Zlína a 50 km od Ostravy. Katastrální území Rožnova pod Radhoštěm se rozprostírá

při

úpatí

Radhoště

v

údolí

Rožnovské Bečvy v nadmořské výšce 378 m.n.m a činí celkem 3.947 ha. Město zaujímá asi 6 % rozlohy kraje a svou rozlohou i počtem obyvatel

dosahuje průměru mezi ostatními

správními obvody Zlínského kraje. Obr. 3 - Správní obvod města Rožnova pod Radhoštěm

Zdroj: Internet

Z hlediska geomorfologického je území Rožnovska součástí soustavy Západních Karpat. Samotné město leží v Rožnovské brázdě, která je ze severu lemována Radhošťskou hornatinou Moravskoslezských Beskyd a z jihu Vsetínskými vrchy, které patří do Hostýnsko-Vsetínské hornatiny. Z této sníženiny vystupují četné slepencové a pískovcové vyvýšeniny, které jsou z odolnějších hornin a nápadně vystupují nad okolním územím. Díky své poloze, chráněné okolními kopci od severu, se město vyznačuje příznivým klimatem. Tlumené karpatské větry, které do rožnovské kotliny proudí, rozptylují mlhy a udržují v Rožnově pod Radhoštěm po větší část roku slunečné počasí. Rožnovem pod Radhoštěm protéká řeka Bečva, do které se z levé strany vlévají potoky Hážovický (Hážovka) a Hradiský, z pravé strany potoky Vermířovský a Kaní. Historické jádro města leží východně od soutoku Bečvy s Hážovickým potokem. Město Rožnov pod Radhoštěm plní funkci obce s rozšířenou působností a do jeho správního obvodu spadají obce Dolní Bečva, Horní Bečva, Hutisko-Solanec, Prostřední Bečva, Valašská Bystřice, Vidče, Vigantice a město Zubří. Je členem Sdružení Mikroregion Rožnovsko a spolupracuje s partnerskými městy ve 4 zemích Evropy.

1

1

Viz kap. 8


7

3

OBYVATELSTVO A BYDLENÍ

3.1

Základní charakteristiky

K 31.12.2007 bylo v Rožnově pod Radhoštěm celkem 17.312 obyvatel. 8.359 mužů a 8.953 žen. Z pohledu migrace obyvatelstva došlo v uplynulém roce k přistěhování 292 občanů. Vystěhovalých bylo o 10 méně. Pozitivní je také míra přirozené měny obyvatel, kdy bylo 153 narozených dětí a 137 zemřelých.2 Ve Zlínském kraji se Rožnov pod Radhoštěm řadí podle počtu obyvatel na osmé místo, v okrese Vsetín je na místě třetím za Vsetínem a Valašským Meziříčím. Tab. 1: Největší města podle počtu obyvatel ve vsetínském okrese k 31.12.2006 Město

Počet obyvatel

Muži

Ženy

Vsetín

28 075

13 370

14 705

Valašské Meziříčí

27 332

13 286

14 046

Rožnov pod Radhoštěm

17 024

8 115

8 909

Zubří

5 483

2 773

2 710

Karolinka

2 833

1 421

1 412

Zdroj: ČSÚ

V rámci komparovaných měst má Rožnov pod Radhoštěm nejmenší počet obyvatel a také nejmenší hustotu zalidnění – 413 obyvatel/km². V Povážské Bystrici připadá na 1 km² 463 obyvatel a v Kopřivnici dokonce 847 obyvatel/km², což je více než dvojnásobek hustoty osídlení v Rožnově pod Radhoštěm. Tab. 2: Počet obyvatel v komparovaných městech k 31.12.2006 Město

Rozloha (ha)

Počet obyvatel

Muži

Ženy


3 947

17 024

8 115

8 909

Kopřivnice

2 748

23 286

11 465

11 821

Povážská Bystrica

9 055

41 989

20 336

21 653

Zdroj: ČSÚ, ŠÚ SR

2

Data platná k 31.1.2008. Matrika města Rožnova pod Radhoštěm. Uvedená data jsou jen orientační z důvodu neukončení oznamovací povinnosti z roku 2007. V dalším rozboru jsou použita data za rok 2006 z Českého statistického úřadu. Data platná za rok 2007 ještě nejsou zpracována.


8

Tab. 3: Retrospektiva počtu obyvatel v Rožnově pod Radhoštěm k 31.12.2006 Rok

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006


18077

18077

18067

18132

18182

18098

17540

17406

17238

17276

17129

17024

Okres Vsetín

148464

148545

148377

148207

148227

148133

146687

146474

146127

146001

145814

145661

Zlínský kraj

600617

600203

599431

598789

598339

597890

594060

593130

591866

590706

590142

589839

Zdroj: ČSÚ

V poslední dekádě, tj. letech 1996-2006 lze charakterizovat vývoj stavu obyvatelstva v Rožnově pod Radhoštěm jako mírně depopulační.3 Za rok 2006 se z města vystěhovalo více než 400 osob, zatímco počet přistěhovalých byl o 122 jedinců nižší. Z pohledu přirozené měny obyvatel bylo v roce 2006 o 17 živě narozených více než zemřelých osob. V roce 2007 ale došlo ke změně a byl zaznamenán jak nárůst přistěhovalých občanů, tak nově narozených. Údaje z matriky města Rožnova pod Radhoštěm udávají za loňský rok 2007 opětovný nárůst téměř o 300 osob. V následujícím grafu jsou promítnuty meziroční změny v počtu obyvatel města Rožnova pod Radhoštěm. Největší propad počtu obyvatel byl zaznamenán v roce 2001, kdy došlo k enormnímu úbytku zejména díky vystěhování. V roce 2004 upoutá skok do kladného celkového přírůstku, který byl způsoben zejména zlepšujícími se podmínkami k bydlení. Graf 1: Meziroční změny počtu obyvatel Rožnova pod Radhoštěm 1995 - 2006 100

38

50 65

0 0

0

-10 -84

-100

-105

-134

-200

-147

-168

-300 -400 -500 -558

-600 1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

Zdroj: vlastní výpočty, data ČSÚ

3

Více viz 3.1.1 Demografická prognóza


9

Tab. 4: Přírůstek na 1.000 obyvatel v Rožnově pod Radhoštěm Celkový přírůstek Přirozený přírůstek Přírůstek stěhováním

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

-0,6

3,6

2,8

-4,6

-18,7

-7,7

-9,7

2,2

-8,6

-6,2

-0,6

1,3

0,8

-1,7

-1,5

-1,0

-0,9

-0,6

1,5

1,0

0,1

2,3

1,9

-3,0

-17,2

-6,6

-8,9

2,8

-10,0

-7,1

Zdroj: ČSÚ

Pro porovnání je uvedena tabulka stavu obyvatelstva komparovaných měst. Kladných hodnot přirozeného přírůstku dosahuje kromě Rožnova pod Radhoštěm také město Kopřivnice, naopak Povážská Bystrica se potýká s vyšším podílem zemřelých oproti živě narozeným. Tab. 5: Přírůstek a úbytek obyvatelstva v komparovaných městech k 31.12.2006 Rožnov pod Radhoštěm

Kopřivnice


17 024

23 286

41 989

živě narození celkem

166

235

561

zemřelí celkem

149

144

576

přirozený přírůstek celkem

17

91

-15

saldo migrace celkem

-122

-119

-126

přírůstek/úbytek celkem

-105

-28

-141

Město počet obyvatel celkem

Zdroj: ČSÚ, ŠÚ SR

Z hlediska ekonomické aktivity obyvatelstva města Rožnova pod Radhoštěm je 72 % obyvatel města v produktivním věku (15 – 64 let), 14 % obyvatel ve věku předproduktivním (do 15 let) a 14 % obyvatel v poproduktivním věku (starších 65 let). Průměrný věk obyvatel Rožnova pod Radhoštěm je 40,3 let, což je srovnatelné s průměrem České republiky (40,2 let). Tab. 6: Věková struktura obyvatel k 31.12.2006 Rožnov pod Radhoštěm Muži Ženy celkem

Věková skupina

Stav k 31.12.06

0 - 14

15 - 64

65+

Průměrný věk

8 115 8 909 17 024

1 238 1 148 2 386

5 924 6 285 12 209

953 1 476 2 429

38,5 41,8 40,3

Zdroj: ČSÚ

Index stáří, tj. poměr osob v poproduktivním věku (60 a více let) k počtu osob ve věku předproduktivním, tj. do 15 let, činil ke konci roku 2006 v Rožnově pod Radhoštěm 1,33. Ve srovnání s městem Kopřivnice a Povážská Bystrice má Rožnov pod Radhoštěm podstatně starší věkovou strukturu. Převyšuje i průměr ČR, kde je hodnota indexu stáří 1,14. Ve městě Kopřivnici dosahuje index stáří hodnoty 0,88 a v Povážské Bystrici 0,98.


10

Tab. 7: Věková struktura obyvatel komparovaných měst k 31.12.2006 Rožnov pod Radhoštěm

Kopřivnice

Povážská Bystrica4

Počet obyvatel celkem

17 024

23 286

42 208

Předproduktivní

2 485

3 908

6 863

Produktivní

11 245

15 940

28 623

Poproduktivní

3 294

3 438

6 722

Město

Zdroj: ČSÚ, město Povážská Bystrica

Ve struktuře obyvatel podle vzdělání dominují obyvatelé s neúplným středoškolským vzděláním, tj. vyučení bez maturity, kteří představují více než 30 % obyvatelstva Rožnova pod Radhoštěm a obyvatelé s úplným středním vzděláním s maturitou (28 %). Poměrně vysoká - 23 % - je skupina se základním vzděláním. Vysokoškolské vzdělání má 13 % obyvatel a vyšší odborné 4 %. Bez vzdělání žije v Rožnově pod Radhoštěm pouze 33 obyvatel, kteří představují zbývající 0,2 % ze 14.791 obyvatel starších 15 let. Graf 2: Obyvatelstvo podle dosaženého stupně vzdělání (v %)

38,3%

32,3% 27,6% 25,1%

24,6%

22,4%

12,6% 3,9% 0,4%

1,0% 0,9%

3,2%

0,2%

bez vzdělání

7,5%

základní vč. neukončeného

vyučení a stř. odborné bez mat.

úplné střední s vyšší odborné a maturitou nástavbové


vysokoškolské

nezjištěné vzdělání

okres Vsetín

Zdroj: SLBD 2001

V oblasti vzdělanostní struktury obyvatel vykazují komparovaná města obdobnou strukturu. V Rožnově pod Radhoštěm a ve městě Kopřivnici je nejvíce obyvatel vyučeno a se středním vzděláním bez maturity. Pouze v Povážské Bystrici převažují občané s úplným středním vzděláním s maturitou a vyšším odborným a nástavbovým studiem, kdy tato hodnota dosahuje téměř 40 %.

4

Z města Povážská Bystrica poskytnuta data platná k 31.12.2005


11

V Kopřivnici a Rožnově pod Radhoštěm se tyto skupiny podílejí na vzdělanostní struktuře zhruba 30 %. Srovnatelný je podíl lidí se základním vzděláním, který ve všech městech činí kolem 20 %. Oproti tomu má město Kopřivnice znatelně nižší podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel (7,8 %) ve srovnání s Rožnovem pod Radhoštěm a Povážskou Bystricí, kde je to více jak 12 % občanů. Graf 3: Vzdělanostní struktura obyvatel komparovaných měst Rožnov pod Radhoštěm bez vzdělání

32,3% 27,6%

základní vč. neukončeného vyučení a stř. odborné bez mat. úplné střední s maturitou vyšší odborné a nástavbové 22,4%

3,9% 0,2%

1,0%

vysokoškolské

12,6%



Kopřivnice 38,8%

28,4%

bez vzdělání

bez vzdělání

40,3%

základní vč. neukončeného

základní vč. neukončeného 26,3% vyučení a stř. odborné bez mat.

vyučení a stř. odborné bez mat.

úplné střední s maturitou

úplné střední s maturitou a vyšší odborné a nástavbové *

vyšší odborné a nástavbové

18,6% 0,2%

1,7%

12,2%

vysokoškolské

20,9% 0,2%

0,9% 7,8%

3,7%

vysokoškolské

nezjištěné vzdělání * ŠÚ SR eviduje tyto hodnoty dohromady


Zdroj: SLBD 2001, město Povážská Bystrica

3.1.1 Demografická prognóza Populační (demografické) projekce jsou součástí populačních odhadů, které se týkají budoucnosti. Demografické projekce jsou počítány extrapolací současných populačních trendů. V horizontu 10 let lze hovořit o populačních projekcích krátkodobých. Odhad budoucího stavu populace je proveden prostřednictvím extrapolace celkového počtu obyvatel s uvažováním budoucí migrace. V poslední dekádě, tj. letech 1996-2006 lze charakterizovat na základě statistických údajů vývoj stavu obyvatelstva v Rožnově pod Radhoštěm jako slabě depopulační. Celkový přírůstek počtu obyvatel byl ve většině roků záporný, to znamená, že město tak ztratilo celkem 828 obyvatel, tj. necelých 5% obyvatel (vztaženo k roku 2006). Podíváme-li se blíže na příčinu těchto úbytků obyvatel, zjistíme, že drtivá většina z nich (tj. celkem 96%) šla na vrub stěhování z Rožnova. Přirozený úbytek (tedy rozdíl počtu narozených a zemřelých) činil za období 1996-2006 celkem 31 osob. Město Rožnov pod Radhoštěm má podle posledních publikovaných statistických údajů k 31. 12. 2007 (neoficiální data) 17 312 obyvatel. Extrapolací statistických dat, respektive časových řad za roky 1997-2006 do následujících let, tj. na období 2007-2016, lze odhadnout počet obyvatel ke konci tohoto období. Ve výpočtu byl zohledněn zvlášť vývoj přirozené měny obyvatel (tj. počet živě Strategický plán rozvoje města Rožnova pod Radhoštěm

12

narozených versus počet zemřelých) a zvlášť vývoj migrace. Z dat byla pro výpočet využita variantně data poskytovaná Českým statistickým úřadem za město Rožnov a data za Zlínský kraj. Do budoucna se pro Rožnov předpokládá, že přirozená měna obyvatel se bude v jednotlivých letech pohybovat většinou v rozmezí -0,15 až + 0,15 %. Větší význam pro celkový počet obyvatel do budoucna tedy bude mít přírůstek, respektive úbytek obyvatel migrací. Ten byl v posledních letech převážně záporný. Do budoucna však lze očekávat s ohledem na celostátní trend v nárůstu obyvatelstva u měst ve velikostní kategorii 10 000 až 20 000 obyvatel prostřednictvím migrace v Rožnově významnější přírůstky stěhováním. Ty budou kompenzovat úbytky vzniklé přirozenou měnou a povedou i ke kladnému saldu celkového přírůstku a tedy i mírnému růstu počtu obyvatel. Proložením celostátních trendů v populačním vývoji do budoucna vychází pro rok 2016 pro Rožnov pod Radhoštěm cílový stav 17 500 obyvatel. Pokud zohledníme v budoucím vývoji regionální tendence ve vývoji obyvatelstva, bude odhad nižší, 17 200 obyvatel. Počet obyvatel Rožnova pod Radhoštěm se tak bude v roce 2016 pohybovat pravděpodobně v intervalu 17 200 až 17 500 obyvatel.

3.2

Obyvatelstvo a bydlení

Obyvatelstvo města Rožnov pod Radhoštěm je soustředěno celkem do 7.208 domácností. Více než polovinu těchto domácností tvoří úplné rodiny, které představují sociálně nejstabilnější typ domácností. Necelou třetinu domácností tvoří domácnosti jednotlivců, ve 14 % domácností žijí neúplné rodiny. Přes 1 % tvoří nerodinné domácnosti. Graf 4: Srovnání cenzových domácností v Rožnově pod Radhoštěm a v okrese Vsetín Rožnov pod Radhoštěm

okres Vsetín 55,8%

28,9%

1,1%

14,2%

59,2%

26,4%

1,6%

12,8%

úplné rodiny

neúplné rodiny

úplné rodiny

neúplné rodiny

nerodinné domácnosti

domácnosti jednotlivců

nerodinné domácnosti


Zdroj: SLBD 2001

Ze 4.022 domácností, ve kterých žijí úplné rodiny je více než 50 % se závislými dětmi. Vyšší podíl závislých dětí žije v neúplných rodinách, kde na 1.025 domácností připadá přes 62 % se závislými dětmi. Rozdělení domácností města Rožnova pod Radhoštěm podle typů je srovnatelné jak s okolními městy, tak v rámci okresu Vsetín a odchyluje se od okresního průměru jen v řádu několika procent.


13

Tab. 8: Domácnosti podle typu

úplné rodiny

Rožnov pod Radhoštěm Vsetín Valašské Meziříčí Zubří Karolinka Okres Vsetín

7 208 12 194 11 008 2 025 1 095 57 212

55,8 53,2 58,2 64,5 56,2 59,2

50,6 49,5 42,3 50,1 49,1 50,6

neúplné rodiny 14,2 14,5 12,9 11,2 14,4 12,8

z toho se závisl. dětmi

cenzové domácnosti

závisl. dětmi

územní jednotka

z toho se

v tom v % nerodinné domácnosti


62,2 61,4 62,7 51,5 59,5 55,7

1,1 1,9 1,4 1,04 2,3 1,6

28,9 30,4 27,5 23,2 27,1 26,4

Zdroj: SLBD 2001

V letech 1991 - 2001 došlo k výstavbě 213 rodinných domů a zvýšil se počet trvale obydlených bytů o 262 bytových jednotek. Naopak se lehce snížil průměrný počet obyvatel na 1 byt z 2,87 na 2,74. Tab. 9: Retrospektiva domovního a bytového fondu v Rožnově pod Radhoštěm5 v letech

1930

1950

1961

1970

1980

1991

2001

842

1015

N

1424

N

1716

1867

počet rodinných domů

N

N

945

1177

1308

1315

1528

počet trvale obydlených bytů

N

N

2088

3210

4824

6168

6430

průměrný počet obyvatel na 1 byt

N

N

3,67

3,39

3,21

2,87

2,74

počet trvale obydlených bytů v RD

N

N

N

1309

1454

1475

1725

počet domů trvale obydlených

Zdroj: SLBD 2001, ÚPD Rožnova pod Radhoštěm 2002

V roce 2001 bylo v Rožnově pod Radhoštěm celkem 6.430 trvale obydlených bytů a 598 neobydlených. Necelých 27 % z obydlených bytů bylo v rodinných domech. Z trvale neobydlených bytů slouží 76 k rekreaci a 252 je obydleno přechodně.

5

N = nezjištěno


14

Tab. 10: Bytový fond Trvale obydlené byty Bytový fond

Trvale neobydlené byty z toho v rodinných domech

1970

1980

1991

2001 počet

z toho celkem

sloužící k rekreaci

obydlené přechodně

v%


3 210

4 824

6 162

6 430

1 725

26,8

598

76

252

Vsetín

6 708

9 451

10 459

10 971

1 755

16,0

742

58

291


6 517

8 332

9 436

9 848

3 323

33,7

812

74

285

Zubří

1 164

1 549

1 639

1 741

1 098

63,1

180

32

41

750

874

928

967

419

43,3

135

35

21

153 110

182 534

196 120

204 806

118 925

58,1

26 441

6 119

6 214

Karolinka Kraj celkem

Zdroj: SLBD 2001

Z celkového počtu 6.430 obydlených bytů v roce 2001 bylo 31 % v osobním vlastnictví, 35 % je členem družstva, 24 % ve vlastním domě a 10 % rožnovských bytů je nájemních. Graf 5: Obydlené byty podle právního důvodu užívání

2132

1500

1892

632

ve vlastním domě

v osobním vlastnictví

nájemní

člen bytového družstva

Zdroj: SLBD 2001

V roce 2001 bylo v Rožnově 1.528 rodinných domů, v roce 2007 je jich přes 1.600, což odpovídá zhruba počtu kanalizačních přípojek (1.571 v roce 2007).


15

Tab. 11: Domovní fond Trvale obydlené domy DOMOVNÍ FOND

1970

1980

1991

2001

Trvale neobydlené domy z toho rodinné domy počet

v%

průměrné stáří domu v letech

celkem

z toho sloužící k rekreaci


1424

1639

1713

1867

1528

81,8

35,7

214

73

Vsetín

2088

2103

2027

2134

1524

71,4

38,2

222

54


3080

3268

3257

3415

2869

84,0

40,6

335

70

Zubří

859

942

983

1005

935

93,0

37,9

121

29

Karolinka

447

398

411

408

346

84,8

40,6

115

33

109724

113117

113037

114576

105977

92,5

41,0

18 826

6011

Kraj celkem

Zdroj: SLBD 2001

Domovní fond v Rožnově pod Radhoštěm čítal v roce 2007 přes 2.000 domů z čehož je téměř 90 % trvale obydlených a 10 % trvale neobydlených. 73 domů z tohoto podílu slouží k rekreaci. Průměrné stáří domů v Rožnově pod Radhoštěm je 35,7 let, což je více jak o 5 let méně než je krajský průměr. K 31.1. 2008 bylo ve vlastnictví města Rožnova pod Radhoštěm 326 bytů, z toho 7 bezbariérových, všechny ostatní byty byly privatizovány.


16

4

SOCIÁLNÍ A KULTURNÍ INFRASTRUKTURA

4.1

Školství

4.1.1 Předškolní vzdělávání Město Rožnov pod Radhoštěm provozuje na svém území celkem 5 mateřských škol. V lednu roku 2008 navštěvovalo předškolní zařízení na území města celkem 508 dětí. Celková kapacita mateřských škol je 609 míst. Plně obsazena byla mateřská škola na ulici 5. května a mateřská škola Koryčanské Paseky. Dvě mateřské školy nabízejí celkem 3 speciální třídy pro děti, které jsou souběžně postižené více vadami nebo s vadami řeči. Tyto třídy navštěvuje celkem 35 dětí. Současná kapacita jednotlivých předškolních zařízení je dostačující. Tab. 12: Předškolní zařízení na území města Rožnova pod Radhoštěm počet tříd

počet dětí k lednu 2008

celková kapacita

MŠ Koryčanské Paseky

4

90

90

MŠ Na Zahradách

5

121

138

MŠ 1. máje 1153

6 + 2 speciální

150+17

235

2

56

56

2 + 1 speciální

56+18

90

Mateřské školy

MŠ 5. května 1527 MŠ Radost

Zdroj: Statistický výkaz o mateřských školách podle stavu k 30.9.2007

4.1.2 Základní vzdělávání Na území města funguje v současnosti 6 základních škol, z nichž je jedna soukromá a dvě tzv. „rodinného“ typu. Tyto školy rodinného typu poskytují pouze první stupeň základního vzdělávání. Tab. 13: Přehled základních škol města Rožnova pod Radhoštěm ZŠ Koryčanské Paseky6 ZŠ Pod Skalkou zřizované městem

ZŠ Videčská ZŠ Záhumení3 ZŠ 5. května

soukromé základní školy

ZŠ Sedmikráska o.p.s

Zdroj: Koncepce školství Města Rožnov pod Radhoštěm, 2006

Základní škola Koryčanské Paseky a ZŠ Záhumení poskytuje výuku jen pro první stupeň. Ostatní poskytují vzdělávací program pro 1. - 9. ročník, přičemž ZŠ Pod skalkou a ZŠ Videčská nabízejí vzdělávací program pro 1. - 9. ročník s rozšířenou výukou tělesné výchovy.

6

Výuka jen v rámci 1. stupně


17

Kapacita v základních školách na území města je celkem 2.421 žáků. Kapacita základních škol je využita z 58 %. Dle Koncepce školství Města Rožnov pod Radhoštěm je kapacita základních škol dostačující (993 volných míst). Tab. 14: Kapacita a vzdělávací program ZŠ na území města Základní školy

Vzdělávací program

Počet tříd

Počet dětí

Kapacita

ZŠ Koryčanské Paseky

ZŠ pro 1. stupeň

6

131

180

ZŠ Pod Skalkou

ZŠ 1.-9. roč. ZŠ 1. - 9. ročník s rozšířenou výukou Tv

18

387

746

ZŠ Videčská

ZŠ 1. - 9. ročník s rozšířenou výukou Tv

15

332

600

ZŠ Záhumení

ZŠ pro 1. stupeň

5

122

180

ZŠ 5. května

ZŠ 1.-9. roč.

17

356

580

ZŠ Sedmikráska o.p.s

ZŠ 1.-9. roč.

9

100

135

Zdroj: Statistický výkaz o základní škole podle stavu k 30.9.2007

Každá ze základních škol provozuje pro své žáky školní družiny a kromě ZŠ Sedmikráska o.p.s má každá škola vlastní tělocvičnu a hřiště. Stravování dětí je zajištěno ve školních jídelnách, děti ze soukromé základní školy využívají jídelnu i tělocvičnu ZŠ Pod Skalkou.

4.1.3 Speciální vzdělávání V oblasti speciálního vzdělávání je ve městě Základní škola praktická Rožnov pod Radhoštěm, která umožňuje vzdělávání dětí se zdravotním postižením, které jim neumožňuje jejich integraci do běžných tříd základní školy. Tato škola nabízí dva vzdělávací programy a to učební plán zvláštní školy a učební plán pomocné školy. Zřizovatelem je Zlínský kraj. U dětí předškolního věku probíhá speciální výuka v Mateřské škole Radost, ve které se ve speciální logopedické třídě vzdělává 18 dětí se závažnějšími vadami řeči a v Mateřské škole 1. máje 1153, kde se takto vzdělává 13 dětí. V této škole je také 1 speciální třída určená pro děti s kombinovanými vadami těžšího zdravotního postižení. Zde dochází celkem 4 děti.

4.1.4 Střední vzdělávání Na území města se nachází celkem 4 střední školy. Jedná se o Gymnázium a 3 odborné školy, z nichž jedna je soukromá. Středoškolské vzdělávání ve městě nabízí celkem 19 středoškolských a učebních oborů a dva obory všeobecného gymnázia.


18

Tab. 15: Přehled středních škol v Rožnově pod Radhoštěm Škola

Kapacita

Gymnázium Rožnov pod Radhoštěm

458

Obory Gymnázium čtyřleté Gymnázium osmileté Studijní obory: • Elektrotechnika, zaměření: Zpracování informací • Elektronické počítačové systémy • Slaboproudá elektrotechnika • Technické lyceum • Mechanik elektronik

Střední škola informatiky, elektrotechniky a řemesel Rožnov pod Radhoštěm

847

Učební obory: • Autoelektrikář • Elektrikář – slaboproud • Elektrikář – silnoproud • Zámečník • Obráběč kovů • Prodavač – smíšené zboží • Kadeřník, kadeřnice Bakalářské studium: • Aplikovaná a komerční elektronika Nástavbové: • Podnikání

Střední zemědělská a přírodovědná škola

Agropodnikání 280

Ekologie a ochrana krajiny Přírodovědné lyceum Management a turismus

Soukromá škola cestovního ruchu

410

Hotelnictví a turismus Informatika v ekonomice Management a turismus - externí studium

Zdroj: Koncepce školství Města Rožnov pod Radhoštěm, 2006; město Rožnov pod Radhoštěm

4.1.5 Terciární vzdělávání Střední škola informatiky, elektrotechniky a řemesel Rožnov pod Radhoštěm ve spolupráci s Fakultou elektrotechniky a informatiky VŠB – Technickou univerzitou Ostrava, otevře ve školním roce 2008/2009 bakalářské studium ve studijném programu elektrotechnika, obor Aplikovaná a komerční elektronika. Jedná se o šestisemestrální obor denního studia. Mimo toto bakalářské studium nabízí také nástavbové studium, a to v oboru Podnikání.

4.1.6

Základní umělecké a zájmové vzdělávání

V oblasti uměleckého a zájmového vzdělávání působí v Rožnově pod Radhoštěm Základní umělecká škola (zřizovatelem je Zlínský kraj) a Středisko volného času, které zřizuje město.


19

Základní umělecká škola se specializuje na výuku dětí od 6 – 18 let a výuku pro dospělé. Jedná se o školu výběrovou, která poskytuje vzdělání ve čtyřech oborech: hudební, výtvarný, taneční a literárně – dramatický.

Středisko volného času realizuje zájmové vzdělávání dětí a mládeže. Provozuje tyto činnosti: pravidelnou zájmovou činnost v nabízených kroužcích, příležitostnou činnost, spontánní aktivity, souborovou činnost - scénický tanec - soubor DUHA, Breakdance, country tance – soubor Tennessee, lidový tanec – soubor Podskaláček a loutkové i živé divadlo – soubor Ci-li-link. Dále organizuje klubovou činnost, kurzy, přednáškové cykly, tábory, odborná soustředění, péče o talenty a hendikepované, soutěže, přehlídky, výukové programy, akce na klíč a tzv. Rožnovský parlament.

4.2

Zdravotní a sociální péče

4.2.1 Zdravotní péče Ve městě působí Městská poliklinika Rožnov pod Radhoštěm, ve které působí řada praktických i dalších specializovaných odborných lékařů. Dále je v Rožnově pod Radhoštěm privátní zařízení Orthes, která zajišťuje komplexní léčbu poruch pohybového ústrojí s důrazem na artroskopické operace velkých kloubů a endoprotetiku kyčelního a kolenního kloubu a následnou rehabilitaci. Dle dat z Českého statistického úřadu bylo v Rožnově pod Radhoštěm ke konci roku 2006 evidováno celkem jedno sdružené ambulantní zařízení (poliklinika) a jedno detašované pracoviště střediska záchranné služby a rychlé zdravotnické pomoci, 10 samostatných ordinací praktického lékaře pro dospělé a jedno detašované pracoviště. Z odborných lékařských praxí působí ve městě 13 stomatologů, 3 gynekologové, 16 samostatných a 6 detašovaných pracovišť ordinací lékaře specialisty. V péči o děti působí 4 samostatné a 1 detašované pracoviště ordinace lékaře pro děti a dorost. Lékárenské služby nabízejí 4 zařízení lékárenské péče.

4.2.2 Sociální péče V oblasti sociálních služeb funguje na Rožnovsku celkem 9 organizací takto zaměřených. Na území města jich působí 6 a další 3 jsou v okolních obcích. Dvě v obci Hutisko-Solanec a jedna ve Valašské Bystřici. V oblasti sociální pomoci seniorům se jedná o Domov pro seniory v Rožnově pod Radhoštěm, Pečovatelskou službu o.p.s. a Dům pečovatelské služby v obci Hutisko-Solanec. Další organizace se zaměřují na pomoc zdravotně postiženým, jinak handicapovaným a potřebným občanům.

Domov pro seniory – Sociální služby Vsetín, p. o. Domov pro seniory poskytuje celoroční komplexní sociální a ošetřovatelskou péči klientům, včetně služeb a zajišťuje zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, sociálně terapeutické činnosti apod. V současné době je zde ubytováno 209 klientů v jedno a dvojlůžkových pokojích se sociálním zařízením. Kapacita je naplněna (10 - 20 neuspokojených žádostí/rok). Zřizovatelem je kraj. Strategický plán rozvoje města Rožnova pod Radhoštěm

20

Dům pečovatelské služby - obec Hutisko-Solanec Poskytuje ubytování, stravu a pomoc při zvládnutí běžných denních úkonů pro seniory, kteří nemohou v důsledku stáří nebo nemoci dlouhodobě zajišťovat své životní potřeby ve vlastním sociálním prostředí. Služby Domu pečovatelské služby využívá 14 seniorů. Provoz domu funguje nepřetržitě a je přizpůsoben potřebám a možnostem uživatele. Kapacita je naplněna (2 neuspokojené žádosti/rok). Zřizovatelem je obec.

Kamarád Sdružení rodičů a přátel zdravotně postižených dětí a mládeže Jedná se o sdružení rodičů a přátel zdravotně postižených dětí a mládeže. Domov Kamarád poskytuje každodenní sociální služby mentálně znevýhodněným a tělesně handicapovaným osobám v sociálně terapeutických dílnách a také službu denního pobytu pro handicapované děti a mládež po dobu školních prázdnin. Kapacita zařízení je 26 osob, působnost služby je pro spádovou oblast Rožnova pod Radhoštěm a okolí. Zřizovatelem je občanské sdružení.

Sociální centrum denních aktivit Iskérka Centrum poskytuje služby v oblasti sociální rehabilitace pro dospělé, kteří se dostali do psychické krize vlivem své životní situace, zdravotního stavu, dlouhodobé absence zaměstnání či sociální izolace, a také dlouhodobě duševně nemocným občanům. Zřizovatelem je občanské sdružení.

Občanské sdružení ONŽ - pomoc a poradenství pro ženy a dívky Sdružení poskytuje Odborné sociální poradenství ženám a dívkám, které se ocitly v tíživé životní situaci, budoucím maminkám, svobodným a osamělým matkám apod., dále Službu sociální prevence - Linku pro ženy a dívky a také neregistrovanou službu Prevence sociálně patologických jevů pro ZŠ, SŠ, učiliště, internáty. Sdružení zajišťuje také provoz Mateřského centra Domeček pro matky s dětmi na mateřské. Zřizovatelem je občanské sdružení.

Farní charita Rožnov pod Radhoštem Farní charita zajišťuje pomoc ve dvou základních oblastech. Jedná se o Charitní službu zdravotní a Charitní službu pečovatelskou. Zaměstnanci provádí v bytech klientů pomoc při domácích pracích, nákupech, pomoc při styku s úřady, lékařem apod. Dále Farní charita provozuje tzv. Charitní šatník - sběr a rozdělení použitého šatstva, prádla, obuvi a Charitní knihovnu, která slouží několika sty svazky, CD disky a videokazetami ke vzdělávání a kultuře vypůjčovatelů. Zřizovatelem je církev.

Rodina svaté Zdislavy - Hutisko - Solanec Zajišťuje odborné sociální poradenství zaměřené na pěstounské rodiny jako celek, na pěstouny i na jejich děti, a to jak přijaté, tak vlastní. Pomáhá zlepšovat funkčnost a odolnost pěstounské rodiny. Zřizovatelem je církev.


21

Charita Valašská Bystřice Charitní dům pokojného stáří Valašská Bystřice poskytuje své služby seniorům, kteří v důsledku svého stáří nebo nemoci nemohou sami zajišťovat své životní potřeby ve vlastním sociálním prostředí. Této služby využívá 15 uživatelů. (Celkový počet neuspokojených žádostí - 12)

Charitní pečovatelská služba – poskytuje péči seniorům v jejich domácím prostředí. Tyto služby jsou využívány 55 uživateli. Zřizovatelem je církev.

Pečovatelskou službu o.p.s. Obecně prospěšná společnost vznikla v roce 2007 a v Rožnově pod Radhoštěm zajišťuje pečovatelské služby pro seniory.

4.3

Kultura a sport

4.3.1 Kulturní vyžití ve městě Pro kulturní vyžití obyvatel i turistů slouží ve městě celá řada kulturních zařízení. Mezi nejvýznamnější kulturní atrakce města bezpochyby patří Valašské muzeum v přírodě, které svým významem převyšuje nejen místní, ale i regionální působnost. Muzeum dokumentuje život a kulturu obyvatel Valašska, pořádá kulturní a vzdělávací programy, přehlídky a festivaly vyplývající z předmětu jeho činnosti. Mimo stálé expozice Dřevěného městečka, Mlýnské doliny, Valašské dědiny a správy areálu na Pustevnách pořádá muzeum během celého roku množství kulturních akcí připomínajících život a zvyky našich předků. 7 Valašské muzeum v přírodě má statut státní příspěvkové organizace. V roce 1995 získalo statut Národní kulturní památky.

Folklorní soubory Tradici Valašska pomáhají udržovat vedle Valašského muzea v přírodě také četné folklorní soubory. Jsou jimi folklórní soubor Radhošť, jehož tradice sahá do roku 1948. Dále je zde soubor

Podskaláček, Soláň a cimbálová muzika Juráš , Kotár, Javořina, Světlina a Šergac. Obr. 4: Vystoupení folklorního souboru Radhošť

Zdroj: Internet

7

Činností Muzea v přírodě se podrobněji zaobírá kapitola Cestovní ruch.


22

T Klub - kulturní agentura Dalším kulturním zařízením je T Klub - kulturní agentura, která je zřizovaná městem Rožnov pod Radhoštěm. Agentura nabízí veřejnosti širokou škálu akcí. Organizuje programy pro MŠ, ZŠ, SŠ, SOU a Gymnázium formou výchovných koncertů, divadel a přednášek. Pro širokou veřejnost pořádá koncerty všech žánrových skupin od folkových po alternativní, koncerty vážné hudby, taneční akce, divadla, přednášky, plesy, výstavní činnost a další. T Klub je také vydavatelem rožnovského čtrnáctideníku SPEKTRUM Rožnovska a od 1.1.2008 provozovatelem kina Panorama. Kulturní agentura má statut příspěvkové organizace s právní subjektivitou.

Kino Panorama Kino v Rožnově pod Radhoštěm nabízí denně jedno až dvě představení pro veřejnost a navíc v zimních měsících nepravidelně i dětská nedělní představení a měsíční odpolední představení pro seniory. Pro zájemce kino provozuje Filmový klub, který je součástí Asociace českých filmových klubů. Představení tohoto klubu mají ryze nekomerční charakter a jsou přístupná jen členům klubu. Pro mládež zde funguje Filmový klub pro středoškoláky, kde je program sestavován s ohledem na středoškolskou mládež. Představení nejsou ovšem uzavřená a jsou přístupná široké veřejnosti. Dalším programem je Artkino, kde je program sestavován s ohledem na náročnějšího diváka. Každoročně kino pořádá Projekt 100, který zahrnuje přehlídku deseti filmů ze Zlatého fondu světové kinematografie a výběrem nových filmů, od kterých se očekává výjimečná úroveň. Kino bylo od 1.1.2008 převedeno pod správu T Klub – kulturní agentury a v současné době se řeší návrh na jeho přestavbu v multikulturní centrum.

Městská knihovna Knihovna nabízí zpřístupnění širokého fondu knihovních dokumentů, poskytování bibliografických, referenčních a faktografických informací, přístup k internetu, uskutečňování kulturní, výchovné a vzdělávací činnosti. Knihovna realizuje vydávání a prodej tematických publikací a pro uživatele knihovny poskytuje reprografické služby. Své knihovnické služby poskytuje také jiným obcím ve spádové oblasti Rožnova pod Radhoštěm. Nad rámec své základní působnosti nabízí další aktivity výstavy výtvarných a literárních prací, čtení poezie, přednášky aj. Městská knihovna má status příspěvkové organizace města.

Středisko volného času Zajišťuje zájmové vzdělávání dětí.

8

Základní umělecká škola Rožnov pod Radhoštěm Zajišťuje výuku žáků v uměleckých předmětech.

8

Viz kapitola 4.1.6 Základní umělecké a zájmové vzdělávání


23

V oblasti kultury dále ve městě fungují Česká křesťanská akademie, místní skupina v Rožnově pod Radhoštěm, Spolek přátel souboru Radhošť, Farní sbor Českobratrské církve evangelické, Art centrum DaAGI o.s, Iskérka – občanské sdružení, V oblasti hudebních produkcí Roots and culture, a mnohé další. Rožnov pod Radhoštěm má také bohatou tradici v divadelnictví. V současnosti existují ve městě tři divadelní soubory: DiGoknu, Na koleně a Divadlo Maringotka. Množství zájmových a občanských sdružení, která ve městě podporují kulturní a společenský život je opravdu široký, pro analýzu jsme proto vybrali jen ty nejvýznamnější z nich.

4.3.2 Sportovní infrastruktura Nabídka sportovních činností a aktivit je v Rožnově pod Radhoštěm velmi pestrá. Existuje zde celá řada sportovních zařízení a občanských sdružení zabývajících se organizovaným sportem na výkonnostní i rekreační úrovni. Hlavními organizacemi, které zajišťují sport a sportovní aktivity ve městě, jsou Tělovýchovná jednota Rožnov pod Radhoštěm, pod jejíž záštitou funguje 17 zájmových oddílů. Kromě zájmových oddílů jsou ve sportovní oblasti aktivní sportovní kluby: Hockey club Rožnov p.R., Tenisový klub Rožnov p.R, Kalokagathia, Asociace školních sportovních klubů, Sdružení branně technických činností, Dům dětí a mládeže SVČ, Autoklub ČR v AČR, Junák, Sportovní střelecký klub, Fotbalový klub Rožnov p.R., Sokol Rožnov, Valašský golfový klub, Horolezecký klub Rožnov p.R. a Florbalový club. Tab. 16: Přehled sportovních klubů a aktivit TJ Rožnov pod Radhoštěm

TJ Rožnov pod Radhoštěm

Badminton

Karate-Kobudo

Volejbal

Basketbal

Kulturistika

Sportovní gymnastika

Cyklistika

Lyžování alpské

Stolní tenis

Gymnastika

Lyžování klasické

Šachy

Házená

Plavání

Trampolíny

Jezdectví

Sebeobrana

Turistika

Judo

Softbal

Sport pro všechny

Zdroj: TJ Rožnov pod Radhoštěm

Všechna uvedená občanská sdružení (jak TJ, tak i kluby) disponují značným potenciálem dobrovolných cvičitelů a trenérů, což umožňuje vytvářet podmínky i pro neorganizovanou sportovní činnost, a vytvářejí nabídku sportovních a pohybových aktivit pro ostatní občany a návštěvníky města. Přehled sportovních zařízení pro širokou veřejnost je pro lepší orientaci uveden v následující tabulce.


24

Tab. 17: Sportovní zařízení a služby pro veřejnost Tenis Lyžování

11 antukových kurtů sjezdařský areál TJ R. p. R. Skokanské můstky 2 volejbalové kurty

Volejbal

1 antukový kurt 1 asfaltový kurt Stadion Horní Paseky

Fotbal

Stadion Harcovna vodní fotbal krytý bazén s tobogánem

Plavání, koupání

koupaliště atypický vyhřívaný bazén atypický bazén fitcentrum

Fitcentra

posilovna posilovna + fitcentrum

Bruslení, hokej

zimní stadion

Stolní tenis

2 stolní tenis

Střelba

sportovní střelnice

Ricochet

2 ricochet

Kuželky

kuželna - restaurace Kuželna kuželna

Minigolf

2 minigolfové hřiště

Golf

golfové hřiště

Jezdectví

Jezdecký areál Hradisko X-bunge

Adrenalinové sporty

2 trampolíny Gibon Park

Paragliding Školní hřiště Sportovní hala Tělocvična Veřejné víceúčelové hřiště Turistika

škola paragliding víceúčelové asfaltové školní hřiště 2 víceúčelové školní hřiště sportovní hala SPŠE 6 tělocvičen Sokolovna (TJ) veřejné víceúčelové hřiště - Koryčanské Paseky veřejné víceúčelové hřiště - ZŠ Pod Skalkou pěší, cykloturistika, lyžařská a mototuristika

Zdroj: TJ Rožnov pod Radhoštěm

Pro milovníky turistiky a cykloturistiky je Rožnov pod Radhoštěm výchozím místem mnohých turisticky značených cest a cyklistických tras. "Rožnovský nultý kilometr" nabízí několik variant pro vyznavače těchto sportů.


25

Rožnov pod Radhoštěm byl vždy městem sportu. Má velké množství sportovních, tělovýchovných a volnočasových zařízení na dobré technické úrovni. Základním předpokladem pro provoz a další rozvoj sportu, sportovních organizací a turistiky jsou kvalitní tělovýchovná, sportovní a ostatní zařízení a to jak po stránce široké nabídky služeb, tak zejména kvalitního technického stavu, který může být u některých starších zařízení v budoucnu problémem.


26

5

CESTOVNÍ RUCH

5.1

Vymezení předpokladů pro cestovní ruch

Jedinečná poloha na úpatí beskydských vrchů, historie a osobitost Valašska činí z Rožnova pod Radhoštěm atraktivní destinaci turistického ruchu. Město a jeho okolí nabízí širokou škálu turistických lákadel a slouží jako výchozí místo a turistické zázemí pro celou oblast Rožnovska. Cestovní ruch je v Rožnově pod Radhoštěm a jeho okolí orientovaný převážně na poznávací a aktivní sportovní turistiku. Z turistického hlediska jsou nejvýznamnějším cílem vrcholy Pusteven a Radhoště, které mimo bohatého sportovního vyžití - množství značených turistických tras, sjezdovek a

běžeckých tras, nabízejí i architektonické skvosty Valašska v podobě tzv. lidové

secese architekta Dušana Jurkoviče (autor Libušína a Maměnky), legendami opředenou horou Radhošť se sochou pohanského boha Radegasta a dřevěnou kaplí Sv. Cyrila a Metoděje. Silnou devizou města v oblasti poznávací turistiky je jedinečné Valašské muzeum v přírodě, které je nejstarší a největší muzeum svého druhu ve střední Evropě. Bylo založeno již v roce 1925 a od roku 1995 je na seznamu národních kulturních památek České republiky. Každoročně areál skanzenu navštíví stovky tisíc návštěvníků z celé republiky i zahraničí. Nedaleko Masarykova náměstí, které zdobí barokní sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Floriána je barokní kostel Všech svatých, postavený v letech 1748 - 1752. V blízkosti někdejšího Lázeňského domu, dnes Společenský dům, se nachází pomník s bustou Františka Palackého z r. 1879. Druhým kostelem ve městě je roubená budova sboru českobratrské církve evangelické z let 1950-1953. V samotném centru města je umístěn pomník T. G. Masaryka, památník osvobození a pamětní deska se jmény popravených a umučených účastníků boje za národní osvobození a obětí rasové perzekuce. Silným turistickým lákadlem je množství sportovních příležitostí, které na Rožnovsku lákají turisty jak v zimní, tak letní sezoně.


27

5.2

Atraktivity cestovního ruchu

5.2.1 Kulturní památky Tab. 18: Přehled kulturních památek města muzeum - skanzen č.p. 242 kostel Všech svatých Zvonice Krucifix sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Floriána pomník Františka Palackého měšťanský dům č.p.186 (součást VMP) hrad Rožnov, zřícenina a archeologické stopy venkovská usedlost č.p. 1839 venkovská usedlost č.p. 2078 kostel českobratrský

Zdroj: Integrovaná rozvojová strategie cestovního ruchu oblasti Rožnovska, 2007

Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm Valašské muzeum v přírodě se skládá ze tří samostatných areálů: Dřevěné městečko, Valašská dědina a Mlýnská dolina. Celé muzeum zahrnuje více jak šedesát objektů zastupujících typickou roubenou architekturu národopisného regionu Valašsko. Ročně navštíví muzeum až 300.000 návštěvníků, kterým skanzen nabízí ke shlédnutí nejen obydlí, hospodářské a technické stavby, ale i pravidelné víkendové programy, které přibližují staré způsoby hospodaření, domácí práce a řemesla. Všechny programy jsou součástí tzv. Valašského roku, který tvoří pořady zvykoslovné, folklorní festivaly, výstavy a hudební pořady.

Kulturní programy Valašského muzea v přírodě: Celoroční cyklus „Valašský rok“ – zobrazuje tradiční pojetí svátků a oslav na valašské vesnici v průběhu roku. ( Např. Masopust s tradičním maškarním průvodem, Velikonoce na Valašsku, Stavění máje, Vánoce na dědině a mnohé další). Víkendové programy lidové hudby, zpěvu a tance. (květen až září). Programy zaměřené na staré techniky domácích prací, dřevozpracující řemesla a zpracování textilních vláken - „Velký redyk“, „Velké prádlo“, „Lněná sobota“, „Podzim na chalupě a na poli“. Jarmarky. Festivaly – „Rožnovská Valaška“, „Rožnovské slavnosti“, „Dny krajanů“, Jánošíkův dukát.

Hrad Rožnov Zřícenina hradu Rožnov, který byl postaven jako strážní hrad v 2. polovině 14. století se rozprostírá na vrchu zvaném Hradisko (522 m n.m.) nedaleko centra města. Strategický plán rozvoje města Rožnova pod Radhoštěm

28

Dnes je v jeho okolí zpřístupněna tří okruhová naučná stezka, která prochází třemi obcemi (Rožnov pod Radhoštěm, Zubří a Vidče). Celá stezka prochází historicky a přírodně významným územím Chráněné krajinné oblasti Beskydy a je lemována soustavou informačních tabulí, které návštěvníky informují o zdejších přírodních a historických podmínkách.

Barokní kostel Všech svatých Jednolodní barokní chrám s věží a sanktusníkem z 18. století byl postaven v letech 1748 -1752 na místě původního staršího dřevěného kostela. Interiér kostela zdobí zejména nad hlavním oltářem se svatostánkem umístěný obraz Všech svatých, který vytvořil Rubensův žák, vlámský malíř Antonio Schoonjans. Nad obrazem pak sochařská kompozice znázorňující Nejsvětější Trojici v lidské velikosti, obklopená skupinou andělů,zhotovená z bílé alabastrové hmoty. V roce 2007 došlo po 202 letech k druhé obnově kopule věže, při které byly historické materiály z let 1805, 1876 a 1909, sloužící na památku dalším generacím, doplněny o dokumenty současné.

Kostel českobratrské církve evangelické Roubená budova sboru českobratrské církve evangelické, postavená dle plánů architekta Bareše z Prahy pochází z let 1950-1953. V kostele je positiv z r. 1824 od pražského varhanáře Gartnera, který zde byl přenesen z evangelického kostela v Rybníčkách u Příbora.

Pomník Františka Palackého Pomník

Františka

Palackého

v městském

parku

poblíž

někdejšího

Lázeňského

domu,

přejmenovaného na Společenský dům pochází z roku 1879, patřil mezi první pomníky postavené v České republice.

Sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Floriána Barokní sochy sv. Jana Nepomuckého z roku 1722 a sv. Floriána z roku 1764 zdobí Masarykovo náměstí v centru města. Jedná se o jedny z nejstarších památek Rožnova pod Radhoštem. Mezi další kulturní památky na území města patří roubená zvonice a venkovská usedlost č.p. 2078 v Hážovicích, krucifix v místní části Uhliska, venkovská usedlost č.p. 1839 v Tylovicích

5.2.2 Sportovní atraktivity Město Rožnov pod Radhoštěm je centrem turistické oblasti regionu Valašska a plní v regionu funkci turistické základny a výchozího bodu pro mnohé turistické, cykloturistické a motoristické trasy. Město a jeho okolí nabízí návštěvníkům množství sportovního vyžití v průběhu celého roku. Dle Integrované rozvojové strategie cestovního ruchu oblasti Rožnovska má město Rožnov pod Radhoštěm i jeho okolí bohatou infrastrukturu pro letní i zimní rekreaci. Její rozsah a kvalita však někde neodpovídají potřebám rozvíjení cestovního ruchu a rekreace. Pro zimní rekreaci je v okolí města množství lyžařských středisek poskytujících služby pro všechny druhy lyžování a doprovodnou infrastrukturu. Mezi největší lyžařská centra ve spádové oblasti Strategický plán rozvoje města Rožnova pod Radhoštěm

29

Rožnova pod Radhoštěm patří areál Pusteven, který je jedním z nejvýznamnějších lyžařských středisek v Beskydech, dále areál Soláně, který je lyžařským střediskem Vsetínských vrchů a sjezdovky a běžkařské tratě v obci Horní Bečva. V období letní sezony mohou návštěvníci využít síť cyklostezek 9 a množství turistických tras v okolí města. V provozu je také golfové hřiště či koupaliště.10 Město Rožnov pod Radhoštěm poskytuje širokou nabídku infrastruktury pro návštěvníky oblasti. Pro koupání, rybaření a vodní sporty je v letní sezoně k dispozici přehrada v obci Horní Bečva. Další možnosti koupání je v obcích Prostřední Bečva, Hutisko-Solanec, Vigantice a v Bystřičce.

5.3 Turistická infrastruktura 5.3.1 Ubytovací kapacity Pro celou oblast mikroregionu funguje Rožnov pod Radhoštěm společně s obcí Horní Bečva jako centrum turistické infrastruktury s největší nabídkou ubytovacích zařízení. Většina hotelových zařízení v regionu nabízí kvalitní ubytování i pro nejnáročnější klienty. Asi 1/3 ubytovací kapacity splňuje podmínky vyššího typu zařízení. Dle průzkumu, který se uskutečnil v rámci tvorby Integrované rozvojové strategie cestovního ruchu oblasti Rožnovska je kvalitativní a kvantitativní struktura ubytovacích zařízení v turistických centrech mikroregionu následující11. Tab. 19: Počet ubytovacích zařízení dle kategorií Obec

penzion

tur. ubytovna

ubytovna

hotel

kemp

privat

Celkem


7

2

3

8

2

4

26

Horní Bečva

6

-

2

15

1

1

25

Celkem v mikroregionu

21

5

9

29

4

5

73


Rožnov pod Radhoštěm nabízí celkem 26 ubytovacích zařízení s celkovou kapacitou 1.981 lůžek. Nabídka ubytování pokrývá značnou škálu možností. Návštěvníci mohou volit ubytování od tří hvězdičkových hotelů, penzionů, ubytoven přes ubytování v privátu či kempu. Zájemcům jsou zde také nabízena ubytovací zařízení pro turistiku a agroturistiku či ubytování s možností jízdy na koních.

9

Viz kapitola Doprava Podrobněji viz kapitola Sportovní infrastruktura 11 Tabulky zachycují výsledek provedeného průzkumu v rámci tvorby Integrované rozvojové strategie cestovního ruchu oblasti Rožnovska a lze předpokládat, že průzkum zachytil cca 80 % ubytovacích kapacit v rámci celého regionu. 10


30

Tab. 20: Ubytovací kapacity podle druhů penzion

tur. ubytovna

ubytovna

hotel

kemp

privat

Celkem


460

150

343

623

361

44

1981

Horní Bečva

187

0

24

1575

16

8

1810

Celkem v mikroregionu

895

327

802

2730

517

88

5359

Obec


Stravovací

služby

nabízí

na

území

Rožnova

pod

Radhoštěm

podle

průzkumu

celkem

42 stravovacích zařízení, která dohromady nabízejí kapacitu 3.837 míst. Město také nabízí největší koncentraci (65 %) těchto služeb v rámci celého mikroregionu.

5.3.2 Informační centrum Do konce roku 2007 působilo ve městě Informační centrum Valašské království Rožnov pod Radhoštěm, které poskytovalo informační služby pro návštěvníky a turisty. Od 1.1.2008 ukončilo svou činnost. V současné době město provozuje své informační centrum, které je umístěno v budově městského úřadu na Masarykově náměstí. Jeho činnost je dočasná a v nejbližší době se bude jednat o jeho dalším vývoji.

5.4

Limity rekreačního využití

Město Rožnov pod Radhoštěm se v oblasti cestovního ruchu profiluje jako centrum historického a kulturního dědictví Valašska a také jako významná destinace sportovního vyžití v Beskydech, a to jak v letní, tak v zimní sezóně. Limitující je krátká průměrná doba pobytů turistů, tj. převládají spíše jednodenní výlety do Rožnova než vícedenní pobyt (rekreace). Ve městě jsou také nedostatečné podmínky pro kongresovou turistiku a to zejména z důvodu nedostatečných kapacit v ubytovacích zařízeních vyšší třídy. Negativním jevem je také špatná koordinace subjektů v oblasti cestovního ruchu a jejich nedostatečná a neucelená propagace. Zásadním limitujícím faktorem je neexistence plně funkčního informačního centra ve vlastnictví města. Stávající stav je pouze dočasným řešením a je nezbytné v co nejkratší době zřídit trvalé, kvalitní informační centrum, které by bylo schopno plně prezentovat město Rožnov pod Radhoštěm a zajistit kvalitní služby návštěvníkům města.


31

6

DOPRAVA A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA

6.1

Doprava

6.1.1 Širší dopravní vazby Město Rožnov pod Radhoštěm leží v údolí Rožnovské Bečvy mezi Moravskoslezskými Beskydami a Vsetínskými vrchy. Tímto údolím prochází ve směru od severozápadu k jihovýchodu silnice I/35 (součást mezinárodního tahu E 442 Karlovy Vary – hranice Slovenska) spojující Rožnov pod Radhoštěm se Slovenskem a Olomoucí. Po silnici I/58, která ve městě navazuje na silnici I/35, je dosažitelné směrem severním Ostravsko. Rožnov pod Radhoštěm leží na regionální železniční trati č. 281, které napojuje město na celostátní tratě 280, 303 a 323 ve Valašském Meziříčí. Rožnovem pod Radhoštěm prochází ve směru západ - východ významná cyklotrasa KČT č. 46, která vede v trase hranice se Slovenskem – hranice s Polskem. Město je prostřednictvím autobusových linek spojeno s nejvýznamnějšími městy ČR a všemi významnými městy v okolí. Ve městě není provozována městská hromadná doprava, nicméně některé linky plní tuto službu. Městem prochází značené turistické trasy.

6.1.2 Silniční síť Základní komunikační skelet Základní komunikační skelet je tvořen silnicí I/35 (průtah městem v délce cca 3 km) ve směru východ – západ a silnicí I/58 ve směru na sever. Obr. 5: Silniční síť ve městě a nejbližším okolí

Zdroj: Ředitelství silnic a dálnic ČR


32

Hlavním silničním spojením města s okolím je silnice I/35, která město spojuje s Olomouckým krajem na západě a Slovenskem na východě a silnice I/58 s Moravskoslezským krajem. Obr. 6: Křižovatka sil. I/35 a III/4867

Obr. 7: Křižovatka sil. I/35 a I/58

Silnice I/35 i I/58 mají na území města stabilizovaný koridor, v územním plánu se s přeložkami neuvažuje. Pro dopravu ve městě znamená v současnosti problém zejména tranzit po silnici I/35. Podle územního plánu je plánována homogenizace obou silnic I. třídy, na silnici I/35 v úseku od Valašského Meziříčí po křižovatku se silnicí III/4867 pak úprava ve čtyřpruhovém uspořádání (ve fázi projektové přípravy vč. nového světelného signalizačního zařízení - SSZ), ve fázi studie je pak úsek ke křižovatce se silnicí I/58 (vložení levých odbočovacích pruhů, apod.). Křižovatka silnic I/35 a I/58 a křižovatka silnic I/35 a III/4867 (strategická křižovatka s malou kapacitou ve špičkách – řeší se novou úpravou) jsou řízeny SSZ, přechod pro chodce mezi těmito křižovatkami je pak vybaven blikačem. Podle ÚP je ve výhledu možná přestavba křižovatky silnic I/35 a I/58 na okružní, ale v současné době je toto řešení překonáno intenzitou dopravy.

Ostatní významné komunikace Mezi ostatní významné komunikace lze zařadit silnice III. třídy. Přehled všech silnic je obsažen v tabulkové části. Do této kategorie lze rovněž zařadit další místní sběrné a významné obslužné komunikace – ul. 1. máje, Kulturní, Bezručova, Svazarmovská, Pionýrská, Partyzánská a komunikace v okolí Masarykova náměstí. Po vybudování jihozápadního obchvatu poklesl tranzit přes náměstí a došlo k výraznému zklidnění centra. Nedostatečné se jeví propojení pravobřežní a levobřežní propojení města. Ve výhledu se dále předpokládá propojení ulic Partyzánská, Palackého a sil. I/35, čímž by měl být uzavřen okruh kolem centra. Další stavbou na síti MK má být propojení ul. Kulturní (Písečná) a 1. máje, obdobně též ulic Slezská a Bezručova. Dále se plánuje přestavba významných křižovatek na ul. 1. máje a 5. května na okružní, jedna z nich je již připravována k výstavbě. Ve fázi projekční přípravy je též přestavba křižovatka silnic III/4868 a III/4867 na okružní včetně propojení s ul. Nádražní (jednosměrný vjezd). Technický stav některých komunikací zejména v okrajové zástavbě není vyhovující. Občané si stěžují též na nežádoucí průjezdy některými komunikacemi, např. Tyršovým nábřežím v době


33

nedostatečné kapacity. Problémem je napojení oblasti průmyslové zóny v Tylovicích a přilehlé rozvojové plochy bydlení na komunikační síť. Dopravní zklidňování je teprve v počátcích (1. máje). Územní plán definuje další potřebné úpravy na ostatních významných a místních komunikacích. Jejich reálnost a potřebnost je však vhodné prověřit s ohledem na platnost nové normy ČSN 73 6110. Tab. 21: Seznam silnic na území města Rožnov pod Radhoštěm Číslo silnice sil. I. třídy 35 58 Sil. III.třídy 01879 4867 4868 48611 48612 05726

Směr vedení Hradec Králové – Mohelnice – Olomouc – Rožnov p. R. – hranice SR Rožnov p. R. – Frenštát p. R. – Příbor – Ostrava – Bohumín – hranice PL Slepá silnice do části Dolní Bečvy a Horních Pasek Rožnov p. R. – Vigantice – Hutisko-Solanec Střítež – Vidče – Rožnov p.R. Komunikace III. třídy Palackého (významná přístupová komunikace do centra města) Slepá silnice do Dolních Pasek Rožnov p. R. – Valašská Bystřice – Bystřička



34

Obr. 8: Denní intenzity ve městě v roce 2005


Intenzity dopravy Největší dopravní zatížení vykazují podle celostátního sčítání dopravy z r. 2005 silnice I/35 ve směru na západ (cca 16 tis. voz/den), dále průtah I/35 městem (takřka 12 tis. voz/den) a výjezd z města na sever – I/58 (přes 8 tis. voz/den). Přehled intenzit dopravy na všech sledovaných úsecích ve městě a okolí je obsažen v tabulkové části. Tab. 22: Intenzity dopravy Číslo silnice sil. I.třídy 35 35 35 58 sil. III.třídy III/01879 III/4867

Úsek (část města, lokalita nebo ulice)

Intenzita dopravy z r. 2005

Rožnov p. R. (Meziříčská) Rožnov p. R. (Dukelských hrdinů) Rožnov p. R. (Radhošťská) Rožnov p. R. (Ostravská)

Prům. vozidel 15 770 11 745 7 963 8 245

Rožnov p.R. (u campu) Centrum

nesčítána 6 501


35

III/4867 III/4868 III/48611 III/48612 III/05726

Hážovice Rožnov p. R. (Videčská) Rožnov p. R. (Palackého) Rožnov p. R. (Dolní Paseky) Rožnov p.R. (Kramolišov)

6 501 nesčítána 4 500 nesčítána 4 605


6.1.3 Železniční doprava Železniční tratě Město Rožnov pod Radhoštěm leží na regionální železniční trati 281. Jedná se o trať jednokolejnou. Tato trať je provozována Českými drahami. Ve výhledu se předpokládá její modernizace. Osobní i nákladní vlaky jsou provozovány motorovou trakcí. V pracovní dny je v provozu 13 párů vlakových spojů do a z Valašského Meziříčí, některé z nich přijíždí z Velkých Karlovic, Kojetína nebo Kroměříže. V pátek a sobotu jezdí z Kojetína spěšný vlak. V průměru se přepraví na trati 1.440 cestujících za běžný pracovní den. U některých vlaků je od května do září možná zjednodušená přeprava jízdních kol. Průměrně jezdí 6 párů nákladních vlaků týdně. Kromě koncové železniční stanice se na území města nenacházejí žádné další zastávky. Dle koncepce Zlínského kraje se uvažuje s možnou zastávkou Rožnov – závody cca 1 km od nádraží.

Železniční vlečky Na území města je železniční vlečka v areálu Tesla, obsluhovaná ze stanice Rožnov pod Radhoštěm a provozovaná společností Energoaqua.


36

Obr. 9: Schéma železničních tratí v okolí Rožnova pod Radhoštěm

Zdroj: České dráhy

6.1.4 Letecká doprava Z hlediska dosahu letišť je Rožnov pod Radhoštěm velmi dobře položen. Nejbližší mezinárodní letiště Ostrava se nachází v Mošnově, je autem dobře dostupné po silnici I/58. Dostupnost hromadnou dopravou je bez přestupů dvěma spoji denně. Nejbližší vnitrostátní letiště je ve Frýdlantě nad Ostravicí. V plánu je výstavba heliportu ve městě.

6.1.5 Vodní a nekonvenční doprava Vodní ani nekonvenční doprava není ve městě provozována.

6.1.6 Hromadná doprava osob V hromadné dopravě je převažující autobusová doprava, železniční doprava má pouze okrajový význam. Město je spojeno s okolím 2 mezinárodními, 7 dálkovými a 27 příměstskými vnitrostátními autobusovými linkami. Převažujícím dopravcem je ČSAD Vsetín, a.s. Autobusové nádraží je výhodně položeno v blízkosti centra v těsném kontaktu s železniční stanicí, jeho technický stav, obdobně jako stav železniční stanice neodpovídá současným normám – chybí například výpravní budova. K částečné úpravě autobusového nádraží dojde v souvislosti s úpravou průtahu. Některé linky mají též rekreační charakter, jedna z linek na Bumbálku, resp. Pustevny je provozována jako cyklobus – v provozu o víkendech od května do září. Městská hromadná doprava není ve městě provozována, některé příměstské linky však plní tento charakter. Nedostatečný je počet nízkopodlažních autobusů. Předpokladem pro úspěšné fungování hromadné dopravy je postupné zavádění integrovaného dopravního systému v celém kraji a optimalizace jízdních řádů. Součástí preference HD musí být též úpravy zastávek včetně jejich vybavení a přístupových tras. Strategický plán rozvoje města Rožnova pod Radhoštěm

37

6.1.7 Cyklistická doprava Město je napojeno na celostátní síť cyklistických tras prostřednictvím cyklotrasy II. kategorie trasy č. 46, v okolí města je hustá síť cyklotras IV. třídy. Město vybudovalo některé úseky cyklostezek (např. v parku). Tab. 23: Seznam cyklotras procházející městem Rožnov pod Radhoštěm Název trasy

Směr vedení

cyklotrasa II. třídy 46 cyklotrasa IV.třídy 6012 6013 6014 6016

Sudoměřice n. Mor.(CZ/SK) – Strážnice – Velká n.Vel. – Žitková – Vizovice – Vsetín – Rožnov pod Radhoštěm – Ostravice – Český Těšín (CZ/PL) Valašské Meziříčí – Vidče – Rožnov p. R. Rožnov p. R. – Soláň – Třeštík Rožnov p. R. – Hutisko-Solanec – Čarták Rožnov p. R. – Zubří – Zašová – Frenštát p.R. – Pustevny

Zdroj: Cykloserver Obr. 10: Přehled cykloturistických tras v okolí města Rožnova pod Radhoštěm

Zdroj: www.idnes.cz

Územní plán stabilizoval hlavní cyklistické trasy ve městě, nicméně nejsou v přehledu veřejně prospěšných staveb a měly by být doplněny v souladu se současným trendem preference dopravy šetrné k životnímu prostředí. Samostatná studie řeší návrh cyklistické sítě na území města včetně samostatných komunikací pro cyklisty. V praxi však s výjimkou tras v parku není realizována. Strategický plán rozvoje města Rožnova pod Radhoštěm

38

Základním nosným projektem v současnosti je vybudování cyklostezky údolím Rožnovské Bečvy. Na úseku města se jedná o vybudování stezky v délce cca 4,76 km o předpokládaných investičních nákladech kolem 11,5 mil. Kč.

6.1.8 Pěší provoz Rovněž pěší provoz je na území města, vzhledem ke krátkým přepravním vzdálenostem, značně rozšířen. Nejpodstatnější pěší trasy tvoří vztah centra s okolím, zejména pak s oblastí autobusového a železničního nádraží (esteticky a provozně nepříliš ideální) a k oblasti skanzenu. Podél některých hlavních komunikací chybějí též chodníky nebo nejsou dostatečně řešeny přechody pro chodce (jedná se zejména o přechody na průtazích, dále chybějící chodník podél sil. I/58 od Sladského po rest. U Janoštíků, podél ul. Letenské, v sídl. Rybníčky). V řešení je chybějící pěší trasa do Tylovic a Hážovic a dále se pracuje na projektu bezbariérových tras propojujících všechny významné instituce. Obr. 11: Přehled pěších turistických tras v okolí města Rožnova pod Radhoštěm

Zdroj: www.mapy.cz

Městem prochází též turistické značené pěší trasy Klubu českých turistů (červená, modrá a zelená značka). Značené turistické okruhy jsou rovněž kolem campu a v okolí skanzenu. Specialitou jsou 3 naučné stezky na Hradisku.


39

Nutno je zavádět další bezbariérové úpravy, upravit vhodným povrchem trasy v Lázeňském parku, včetně dořešení přechodů průtahu sil. I/35 (ostrůvky). Nutno je rovněž navrhnout bezpečné křížení dalších hlavních tahů, provést zásadní opatření ve smyslu dopravního zklidnění komunikací (zavést další oblasti zóny 30, snížit dominanci přímých průjezdů pomocí šikan, úprav křižovatek, apod.). Územní plán vytipoval stavby potřebné pro rozvoj pěšího provozu a to včetně navržení průchodů, lávek a podchodů. Je nutno ve vztahu k aktualizované normě ČSN 73 6110 posoudit oprávněnost těchto požadavků, příp. je doplnit nebo upravit.

6.1.9 Statická doprava Jako v každém městě je problémem statická doprava v centru města a jeho nejbližším okolí (s částečným zpoplatněním a regulací – náměstí, ul. Bayerova, u pošty a skanzenu) a na sídlištích Písečný, 1. máje, Láz, Koryčanské Paseky a Jižní Město. Pro město byla zpracována studie statické dopravy, není však v praxi používána. V rámci projektů regenerace sídlišť jsou některé lokality řešeny doplněním stání na terénu. Rozšířeno bylo parkoviště u skanzenu, pro běžný provoz je vyhovující, v případě větších akcí nevyhovuje, je nutno používat záchytné parkoviště u koupaliště. Územní plán určuje další plochy pro rozšíření kapacit. Připravuje se výstavba parkoviště u ul. Sokolské a u křižovatky ul. Pionýrská a Videčská. Nedostatečně řešené parkování je možnou hrozbou pro případ požárů nebo živelné katastrofy, neboť komunikace v sídlištích a u výjezdu ze stanice jsou blokovány parkujícími vozidly a nezajišťují požadovanou přístupnost vozidlům hasičských jednotek a lékařské služby. Nutno je uvažovat s výhledovou výstavbou parkovacích objektů na sídlištích a postupně zavést zejména v oblasti centra důslednou regulaci parkování s využitím systémů Park&Go nebo Bike&Go při zachování dostupnosti centra a udržení života v centru (princip udržitelného rozvoje na straně jedné a zachování základní obsluhy obchodů a obyvatel na straně druhé). Jednoznačné priority by měla definovat parkovací politika města.

6.2

Technická infrastruktura

6.2.1 Zásobování pitnou vodou Město Rožnov pod Radhoštěm je z hlediska zásobování pitnou vodou rozděleno do několika tlakových pásem. Vodovodní systém je napojen na tři zdroje. Prvním zdrojem vody je napojení na skupinový vodovod Stanovnice přes přívodní řad Valašské Meziříčí - Rožnov DN 500 mm, z nějž je přes čerpací stanici voda čerpána do vodojemu Písečný (2x 1000 m3) a vodojemu Hradisko (2x 1500 m3). Druhým zdrojem je jímací území Dolní Paseky - Krystanka, tvořené akumulační jímkou se zářezy a puklinovým zdrojem s vydatností cca 1,2 l/s. Třetím zdrojem vody je jímací území Rožnov pod Radhoštěm (na katastru obce Dolní Bečva), tvořené 4 studnami a sběrným drénem (délky cca 230 m a hloubky 4- 6 m). Kapacita třetího zdroje je cca 35 l/s, krátkodobě až 50 l/s. Z uvedených čtyř studní je voda svedena do sběrné studny a odtud čerpána na úpravnu vody. Strategický plán rozvoje města Rožnova pod Radhoštěm

40

Úpravna vody je tvořena pískovými rychlofiltry, filtry s GAU, úpravou pH pomocí polovypáleného dolomitu, a desinfekce pomocí UV lampy, chlóru a chlordioxidu. Chod úpravny vody je plně automatizován. Voda z úpravny je pak následně čerpána do vodojemu Kozinec 3x 660 m3 a do vodojemu Skanzen II 2x 1000 m3. Z vodojemu Skanzen II jsou vodou zásobovány místní části Tylovice, Hážovice, ale i například obce Hutisko, Solanec pod Soláněm a Vigantice. Z vodojemu Skanzen II je voda rovněž předávána do vodojemu Skanzen I, který slouží pro Valašské Muzeum a voda z něj je čerpána do vodojemu Záhumení (2x 500 m3), ze kterého je zásobováno centrum města. Výhledová potřeba vody pro město Rožnov pod Radhoštěm včetně okolních obcí po dobu platnosti územního plánu by neměla překročit hodnotu 65-70 l/s a je již v současné době garantována dodávkou z výše uvedených zdrojů. Přepravní kapacity hlavních vodovodních řádů jsou dostačující i pro výraznější růst spotřeby. V místních částech Tylovice a Hážovice se předpokládá rozšíření vodovodní sítě, totéž se týká lokalit Horní a Dolní Paseky. Zásobování průmyslového areálu Tesla je realizováno prostřednictvím úpravny pitné vody společnosti ENERGOAQUA, a.s. s projektovanou kapacitou 120 l/s. Zdroj pokrývá jak potřeby vody pro průmyslové využití – cca 24 l/s, tak potřeby pitné vody a vody pro sociální účely – cca 3 l/s. Zdrojem surové vody je řeka Rožnovská Bečva. Upravená voda je čerpána potrubím DN 400 do vodojemů „Koryčanské Paseky“ s kapacitou 5.000 m3. Z vodojemů je samospádem voda dopravována potrubím 3xDN 250 do potrubní sítě pitné a užitkové vody v průmyslovém areálu Tesla.

6.2.2 Zásobování elektrickou energií V řešeném území jsou provozovány pro zásobování soustavy elektrickou energií nevýznamné, většinou kogenerační zdroje elektrické energie (Krytý bazén – motory Tedom na zemní plyn; Solartec – fotovoltaické články). Spotřeba el. energie města je pokryta z rozvodné soustavy 22 kV napojené z rozvodny 110/22 kV společnosti ENERGOAQUA, a.s. umístěné na západním okraji města. Tato rozvodna zajišťuje transformaci el. energie pro linky VN 22 kV zásobující část území Valašska, včetně města Rožnov pod Radhoštěm, a dále pro lokální distribuční soustavu spol. ENERGOAQUA, a.s. LDS pokrývá zejména potřebu průmyslového areálu TESLA a v omezené míře také přiléhajících částí města. Rozvodna je venkovního provedení se dvěma systémy hlavních přípojnic a pomocnou přípojnicí. Rozvodna je napájena čtyřmi linkami nadzemního vedení o napětí 110 kV (č. 563 a 564 z Valašského Meziříčí, č. 5619 z Lískovce a č. 5620 z Frenštátu pod Radhoštěm), osazena dvěma transformátory 110/22 kV, každý o výkonu 50 000 kVA. Lokální distribuční soustava (LDS) ENERGOAQUA, a.s. v Rožnově pod Radhoštěm má rozvody v kabelovém provedení, uložené jako nadzemní vedení na trubních mostech, částečně jsou kabely Strategický plán rozvoje města Rožnova pod Radhoštěm

41

uloženy v zemi. Tato LDS má přenosovou kapacitu cca 80 MW. Délka kabelových rozvodů je cca 70 km (z toho rozvody VN 22 kV cca 20 km). V průmyslovém areálu je provozováno 28 distribučních stanic 22/0,4 kV s instalovaným výkonem transformátorů více jak 70 000 kVA. Řešeným územím prochází též vedení VVN 220 kV č. 270 a vedení VVN 110 kV č. 649 – 650. Z rozvodny 110/22 kV spol. ENERGOAQUA, a.s. jsou vyvedeny všechny linky VN 22 kV (VN 22 kV č. 46, 61, 62, 63, 103, 104), které napájí transformovny v řešeném území. Tato vedení jsou provedena částečně nadzemním vedením a v centru města kabelovým vedením. Transformovny napájené z nadzemního vedení 22 kV jsou stožárové a to v provedení na beton, stožárové nebo na ocelových příhradových stožárech (1 x 250 – 630 kVA). Transformovny připojené kabelem jsou kioskové s jedním, dvěma nebo třemi transformátory do 400 – 630 kV. Zařízení distribučních transformoven DTS – 22/0,4 kV, nadzemní vedení a kabelové sítě VN 22 kV ve městě jsou převážně v dobrém technickém stavu. Ve vnitřním městě a u soustředěné výstavby jsou rozvody provedeny kabely uloženými v zemi. Pouze v okrajové části města je rozvod nadzemním vedením. Situace v zásobování el. energií města Rožnova pod Radhoštěm je dobrá. Nadzemní vedení 22 kV jsou různého stáří a provedení. Průběžně je prováděna rekonstrukce a údržba energetických zařízení. Celkově je v lokalitě Rožnova pod Radhoštěm, Tylovic a Hážovic provozováno 81 transformoven, z toho 61 distribučních, s instalovaným výkonem transf. strojů 29 080 kVA. V transformovnách je dostatečná výkonová rezerva cca 3.800 kVA.

6.2.3 Kanalizační síť Kanalizace je v samotném Rožnově pod Radhoštěm vybudovaná, v okrajových částech však chybí. V roce 1991 byl zpracován generel města Rožnova pod Radhoštěm, včetně kanalizace. Některé úseky kmenové stoky “A” i některých dalších úseků se jeví jako poddimenzované. Celková délka kanalizační sítě v Rožnově pod Radhoštěm dosahuje cca 48,6 km a je na ni 1.571 přípojka, 10 odlehčovacích komor, 2 dešťové zdrže a 2 přečerpávací stanice. Kanalizační síť pro město Rožnov pod Radhoštěm je jednotná. Kmenovou stokou tvoří "hlavní sběrač A", který prochází po pravém břehu řeky Bečvy a vede až na ČOV Zubří. Čistírna odpadních vod Zubří je mechanicko - biologická s anaerobní stabilizací přebytečného kalu s kalovým a plynovým hospodářstvím. Kapacita rekonstruované ČOV Zubří je 11.500 m3 za den, látkové zatížení je dimenzováno na 47.000 ekvivalentních obyvatel. V současné době je na čistírnu odpadních vod připojeno 22.709 obyvatel, z toho 15.950 v Rožnově pod Radhoštěm. Kapacita ČOV v Zubří je po stránce hydraulického i látkového zatížení vyhovující pro horizont strategie. V lokalitách, kde se uvažuje s další bytovou výstavbou a tam, kde není dostatečně vybudovaná infrastruktura, je nutné uvažovat s kanalizací oddílnou.


42

V průmyslovém areálu Tesla je odkanalizování řešeno kanalizační sítí společnosti Energoaqua, a.s. odvádějící splaškové a dešťové vody z území areálu do veřejné kanalizační sítě společnosti VaK, a.s. Ve starší části průmyslového areálu (budované cca do roku 1975) je jednotná kanalizace, která odvádí splaškové a dešťové vody z areálu společným potrubím napojeným na sběrač veřejné kanalizace VaK, a.s., zaústěný na ČOV v Zubří. Napojení kanalizace je řešeno přes dešťový odlehčovač vyústěný do recipientu řeky Bečvy, čímž je zamezeno zahlcování veřejné kanalizace balastními vodami v době nadprůměrných srážek. V novější části průmyslového areálu (budované po roce 1975) je oddílná kanalizace, která odvádí splaškové vody od jednotlivých objektů samostatně do sběrače veřejné splaškové kanalizace VaK, a.s. a dále na ČOV Zubří. Dešťová kanalizace je zaústěna do recipientu řeky Bečvy. Na území průmyslového areálu je pro potřeby průmyslu vybudována síť chemických kanalizací odvádějící chemicky znečistěné průmyslové vody z technologických procesů na chemickou čistírnu odpadních vod. Prostřednictvím podzemních vedení, přečerpávacích stanic a nadzemního vedení na trubních mostech jsou CHOV vedeny na chemickou ČOV, kde jsou pomocí moderní technologie neutralizovány. Vyčištěná odpadní voda je odváděna pomocí kanalizačního odvaděče do Valašského Meziříčí a vypouštěna do toku spojené Rožnovské a Vsetínské Bečvy.

6.2.4 Zásobování plynem Město Rožnov pod Radhoštěm je zásobeno z vysokotlakého plynovodu přicházejícího od Valašského Meziříčí a procházejícího po severním okraji města a pokračujícím do Frenštátu pod Radhoštěm. Vysokotlaký plynovod má dimenzi DN 300 mm PN 4,0 MPa s provozním přetlakem 2,0 MPa. Z VTL je veden VTL přívod DN 300 k regulačním stanicím pro průmyslový areál bývalého podniku TESLA, který má samostatnou regulační stanici, dále pokračuje k regulační stanici (RS 1) VTL/STL/NTL o kapacitě 5.000 m3/hod. RS 1 je umístěna v západní části města u podchodu mezi silnicí I. tř. spojující Valašské Meziříčí a Rožnovem pod Radhoštěm a průmyslovým areálem. Tato regulační stanice bude v roce 2009 přemístěna v důsledku úprav silnice I/ 35. Regulační stanice je dvoustupňová s výstupem VTL/STL DN 150 mm o kapacitě 4.000 m3 a NTL s kapacitou 1.000 m3/hod. Druhá regulační stanice označená RS2 redukující vysokotlak na STL a NTL je umístěna v severní částí města na ulici Lesní v lokalitě Rybníčky. Přívod VTL DN 80 mm je veden ze severu kolem Kozince, penzionu Na Výsluní a hotelu Relax k RS. Výstup STL DN 150 mm, kapacita 2.000 m3/hod., výstup NTL DN 200 kapacita 1.000 m3/hod. Třetí regulační stanice označená RS3 je umístěna mezi regul. stanicí RS1, RS2 na Bezručově ulici je propojena středotlakým rozvodem DN 150 mm z RS 1 a RS 3. Stanice redukuje střední tlak na nízký, výkon 1 200 m3/hod, výstup DN 300 mm. Celková kapacita regulačních stanic činí cca 9.000 m3/hod. Plynovodní síť města je v zásadě nízkotlaká s přetlakem 0,002 MPa posílená středotlakem s přetlakem 0,3 MPa. Místní části Rybníčky, Záhumení, Tylovice, Hážovice přecházejí na středotlak.


43

6.2.5 Zásobování teplem Ve městě Rožnov pod Radhoštěm je vybudována soustava CZT (Centrální zásobování teplem), jejímž stěžejním zdrojem tepelné energie je výtopna společnosti Energoaqua, a.s. Výtopna společnosti Energoaqua,a.s. disponuje instalovaným výkonem 87,6 MW vyrobených na středotlakých parních kotlích s možností spalování zemního plynu nebo těžkého topného oleje s obsahem síry do 1% . Průmyslový areál Tesla je pro potřeby technologie a dodávky tepla řešen prostřednictvím 3 samostatných horkovodních rozvodů o parametrech 120o/70oC s operativní úpravou teplotních parametrů ve vazbě na potřeby zákazníků, potřeby technologií a průběhů venkovních teplot. Omezená část technologické potřeby tepelné energie v areálu je zajišťována parními rozvody o parametrech 220oC, 1,2 MPa. Dodávka tepelné energie pro potřeby vytápění a přípravy TUV pro obyvatelstvo je z výtopny zajištěna 3 horkovodními napáječi do příslušných lokalit: Horkovod v trase výtopna ENERGOAQUA – výměníková stanice Jižní Město s kapacitou výkonu možné dodávky 3,3 MW. Potřebu letního provozu lze v této lokalitě alternativně zajistit prostřednictvím blokové plynové kotelny 450 kW umístěné dispozičně ve výměníkové stanici – Jižní Město. Horkovod v trase výtopna ENERGOAQUA – výměníková stanice 1. máj 3, s kapacitou výkonu možné dodávky 15 MW. Z horkovodu jsou dále napojeny výměníkové stanice – 1. máj 2, obytné domy 1155-1156, 1157-1158, 1159-1160, 1059, T-klub, internát SPŠE. Horkovod v trase výtopna ENERGOAQUA – výměníková stanice Dolní Paseky 1 s kapacitou výkonu možné dodávky 14,2 MW. Z horkovodu jsou dále napojeny VS – Koryčanské Paseky, VS – DP4, VS-DP3 a objekty SPŠE a Finančního úřadu. Parametry horkovodů pro potřeby obyvatelstva jsou dimenzovány pro celoroční provoz, přičemž v zimním období lze dosáhnout parametrů na vstupu do výměníkové stanice až 120 0C a minima 70 °C dle aktuálních venkovních teplot a v letním období je pak využíván rozsah od 90 °C do 65 °C. Na komplexně rekonstruované sídlištní výměníkové stanice navazují sekundární rozvody, které dvoutrubkovým systémem dodávky zásobují přes objektové předávací stanice s místní přípravou topné vody a teplé užitkové vody jednotlivé domy. Veškeré potrubní trasy vedené mimo průmyslový areál Tesla a sloužící pro dodávku tepla obyvatelstvu jsou realizovány bezkanálovou technologii uložením nového předizolovaného potrubí do pískového lože. Lokalita Dolní Paseky 1 je projekčně připravena a realizace výměny stávajícího klasického provedení uložení potrubí za nové předizolované je plánována na nejbližší období. Celý systém CZT je komplexně vybaven moderním monitorovacím a vizualizačním systémem kontroly a řízení jednotlivých výměníkových stanic, včetně přenosu dat a informací o provozních


44

stavech jednotlivých objektových předávacích stanic v domech. Celý systém je pod nepřetržitým dohledem technického dozoru společnosti ENERGOAQUA, a.s.

6.2.6 Zařízení spojů Pevná a mobilní síť Na území města Rožnova pod Radhoštěm je dostatečné pokrytí signálem všech mobilních operátorů – Telefonica O2, T-Mobile, Vodafone. Telefonické spojení Rožnova pod Radhoštěm včetně obcí Tylovice a Hážovice prostřednictvím pevných linek je v současné době zajišťováno prostřednictvím čtyř digitálních telefonních ústředen RSU, umístěných v následujících objektech: hotel Relax (400 p) ulice 5. května (osazeno v typovém domku – 3.000 p) náměstí Míru (osazeno v Telekomunikační budově) - zde je současně provozována i stávající dožívající analogová telefonní ústředna (3.000 p + 3.000 p.) Energoaqua a.s. (1.600 p) pro objekty v areálu býv. Tesly Rožnov, napojené na JTS Telefonní účastníci v Rožnově pod Radhoštěm jsou v současné době napojeni na nové digitální ústředny. Kabelizace místní telefonní sítě je ukončena. Veškeré nové místní telefonní rozvody jsou provedeny kabely uloženými v zemi s kapacitou vedení umožňující v případě potřeby instalaci až dvou telefonních linek na jednu bytovou jednotku. Taktéž kapacita ústředen vyhovuje 100% telefonizaci. Na ústředny v Rožnově pod Radhoštěm jsou připojeni účastníci v obcích Dolní Bečva, Vidče a Valašská Bystřice.

Dálkové kabely Přes katastr Rožnova pod Radhoštěm a obcí Tylovice a Hážovice procházejí stávající dálkové kabely, a to ze směru od Valašského Meziříčí, Frenštátu pod Radhoštěm, Dolní Bečvy, Vidče, Vigantic. Jedná se o kabely metalické i kabely optické. V některých úsecích tras jsou položeny rezervní trubky HDPE pro následné zatažení optických kabelů tlakovým vzduchem.

Radioreléové trasy Řešeným územím neprochází dle Českých radiokomunikací žádná radioreléová trasa 1. a 2. řádu.

Televizní signál Distribuce televizního signálu je v Rožnově pod Radhoštěm zajišťována dvěma způsoby: základním televizním vysílačem Radhošť (pro příjem individuálními, resp. společnými anténami) pracujícím na 27. kanálu (ČT1), 6. kanálu (NOVA) a 49. kanálu (ČT2). Program stanice PRIMA je možný na 43. kanálu z Valašské Bystřice Strategický plán rozvoje města Rožnova pod Radhoštěm

45

provozem kabelového televizního rozvodu – v Rožnově pod Radhoštěm je vybudována místní síť kabelové televize. Jedná se o 2 provozovatele (celek provozovaný firmou TKR zahrnuje především severní část města - Paseky, Letná, Písečný, Hradišťko, sídliště 1.máj včetně areálu bývalé Tesly, okolí ulice 5. května. Rozvody jsou průběžně rozšiřovány). Druhý celek je provozovaný společností 4M a zahrnuje především střed města v okolí Masarykova náměstí, Záhumení, Jižní město, prostor Videčské ulice, Kramolišov. V přípravě je dále kabelizace Tylovic. V dalším časovém horizontu kabelizace Hážovic a Letné. Vedení je realizováno optickými kabely ve výkopu, převážně uloženými v HDPE trubkách. V nabídce TKR je 5 programů českých, program slovenský, polský, infokanál města, FM rozhlas. V dalších možnostech je zajištění příjmu HBO a 21 programů na kanálech SE a S. V současné době dosahuje úroveň penetrace cca 90 %, což je v českých podmínkách mimořádné.

Internet Dostupnost internetového připojení zaručuje dostatečná konkurence providerů. Naprostá většina domácností si může vybrat z několika typů připojení.


46

7

EKONOMIKA A TRH PRÁCE

7.1

Ekonomická struktura

Současnou ekonomickou strukturu Rožnova pod Radhoštěm lze charakterizovat z pohledu struktury podnikatelských subjektů působících na území města nebo z pohledu struktury ekonomické aktivity obyvatel. Tab. 24: Struktura ekonomických subjektů (podle odvětví, výběr) (ve srovnání s Kopřivnicí, Povážskou Bystricí, okresem, krajem, ČR) Počet subjektů celkem

Územní jednotka Rožnov pod Radhoštěm.

4.152

Kopřivnice

4.138


4.972

12

Okres Vsetín

30.101

Zlínský kraj

129.217

ČR

2.388.490

Zemědělství, lesnictví, rybolov

Průmysl

Stavebnictví

Ostatní

220 (5,3 %)

651 (15,7 %)

310 (7,5 %)

2.971 (71,5 %)

89 (2,2 %) 61 (1,2 %) 2.892 (9,6 %) 10.175 (7,9 %) 138.215 (5,8 %)

548 (13,2 %) 948 (19,1 %) 5.798 (19,3 %) 23.177 (17,9 %) 310.776 (13,0 %)

329 (8,0 %) 1.092 (22,0 %) 3.338 (11,1 %) 15.109 (11,7 %) 269.625 (11,3 %)

3.172 (76,6 %) 2.871 (57,7 %) 18.073 (60,0 %) 80.790 (62,5 %) 1.669.874 (69,9 %)

Zdroj: ČSÚ, Štatistický úrad SR. Graf 6: Struktura ekonomických subjektů (podle odvětví, výběr) (ve srovnání s Kopřivnicí, Povážskou Bystricí, okresem, krajem, ČR)

Zdroj: ČSÚ, Štatistický úrad SR.

12 13

Rok 2005. Týká se též města Kopřivnice. K 28.2.2006.


47

Míra ekonomické aktivity města (měřená počtem ekonomických subjektů v přepočtu na počet obyvatel) vykazuje v Rožnově pod Radhoštěm nadprůměrné hodnoty (1 subjekt/4,13 obyvatele) – v rámci regionu (Zlínský kraj – 4,56), státu (4,28), ale především ve srovnání s referenčními městy – Kopřivnicí a Povážskou Bystricí (5,65, resp. 8,51). Z hlediska struktury podnikatelských subjektů město Rožnov pod Radhoštěm nevykazuje zásadní specifika vůči struktuře na úrovni České republiky. Okres Vsetín (jako celek), ve kterém se Rožnov pod Radhoštěm nachází, je přitom specifický téměř dvojnásobným zastoupením primárního sektoru ve srovnání s celorepublikovým průměrem. Specifickou pozici Rožnova pod Radhoštěm v okresní struktuře podnikatelských subjektů lze zdůvodnit zvláštní polohou rožnovského subregionu, především zvlášť nepříznivými místními podmínkami pro zemědělskou produkci (horský terén a klima), dlouhodobou orientací města na průmyslovou výrobu a pozicí Rožnova pod Radhoštěm coby města v regionální sídelní struktuře. Tab. 25: Struktura ekonomických subjektů (podle velikosti – počet zaměstnanců) (ve srovnání s Kopřivnicí, okresem, krajem, ČR) Územní jednotka

Počet subjektů celkem

Rožnov pod Radhoštěm14

4.152

Kopřivnice

4.138

Okres Vsetín* Zlínský kraj ČR

30.101 129.217 2.388.490

0 1.221 (29,4 %) 1.180 (28,6 %) 9.906 (32,9 %) 40.793 (31,6 %) 749.057 (31,4 %)

do 10

10-49

50-249

nad 250 Nezjištěno

378 (9,1 %) 331 (8,0 %)

115 (2,8 %) 48 (1,2 %)

26 (0,6 %) 20 (0,4 %)

5 (0,1 %) 5 (0,1 %)

…

…

…

…

11.080 (8,6 %)

2.792 (2,2 %)

702 (0,5 %)

98 (0,1 %)

…

…

…

…

2.407 (58,0 %) 2.554 (61,7 %) 16.844 (56,0 %) 73.752 (57,0 %) 1.373.415 (57,5 %)

Zdroj: ČSÚ. *Jiné členění kategorií. Týká se též ČR. Kategorie Okres Vsetín Zlínský kraj ČR

do 5 2.163 (7,2 %) 9.447 (7,3 %) 175.470 (7,4 %)

6-49 1.014 (3,4 %) 4.425 (3,4 %) 76.847 (3,2 %)

50-499 160 (0,5 %) 759 (0,6 %) 12.846 (0,5 %)

nad 499 14 (0,1 %) 41 (0,0 %) 855 (0,0 %)

Zdroj: ČSÚ.

Velikostní struktura podnikatelských subjektů (měřená počtem zaměstnanců) nevykazuje vůči regionálním ani celorepublikovým hodnotám, ani vůči hodnotám za referenční město Kopřivnice žádná zásadní specifika.

14

Rok 2005. Týká se též města Kopřivnice.


48

Tab. 26: Struktura ekonomických subjektů (podle právní subjektivity – výběr) (ve srovnání s Kopřivnicí, Povážskou Bystricí, okresem, krajem, ČR) Počet subjektů Územní jednotka

celkem

Rožnov pod Radhoštěm15

4.152

Kopřivnice

4.138


4.972

Okres Vsetín

30.101

Zlínský kraj

129.217

ČR

2.388.490

z toho fyzické osoby

z toho obchodní společnosti z toho akciové společnosti

celkem

3.051 (73,5 %) 3.227 (78,0 %) 3.896 (78,4 %) 22.513 (74,8 %) 93.637 (72,5 %) 1.681.042 (70,4 %)

409 (9,9 %) 266 (6,4 %) 745 (15,0 %) 2.042 (6,8 %) 11.545 (8,9 %) 256.657 (10,8 %)

25 (0,6 %) 10 (0,2 %) 41 (0,8 %) … 763 (0,6 %) …

z toho družstevní organizace

z toho ostatní

6 (0,1 %) 46 (1,1 %) 7 (0,1 %) 56 (0,2 %) 307 (0,2 %) 13.839 (0,6 %)

686 (16,5 %) 599 (14,5 %) 324 (6,5 %) 5.490 (18,2 %) 23.728 (18,4 %) 436.952 (18,3 %)

Zdroj: ČSÚ, Štatistický úrad SR.

Rožnov pod Radhoštěm, ale především celý Zlínský kraj, jsou charakteristické vyšší podnikatelskou aktivitou (měřeno zastoupením fyzických osob) ve srovnání s celorepublikovými daty. Tab. 27: Struktura obyvatelstva podle ekonomické aktivity (ve srovnání s Kopřivnicí, krajem, ČR) Územní jednotka Rožnov pod Radhoštěm17

Ekonomicky aktivní obyvatelé 9.286

Kopřivnice

12.341

Zlínský kraj

290.000

ČR

5.174.200

Zaměstnaní 8.410 (90,6 %) 10.773 (87,3 %) 262.600 (90,6 %) 4.764.000 (92,1 %)

Primární sektor 179 (1,9 %) 164 (1,3 %) 10.100 (3,5 %) 189.400 (3,7 %)

Sekundární sektor 4.548 (49,0 %) 6.424 (52,1 %) 120.200 (41,5 %) 1.880.500 (36,3 %)

Terciární sektor 3.875 (41,7 %) 5.052 (40,9 %) 131.900 (45,5 %) 2.692.600 (52,0 %)

Zdroj: ČSÚ.

15 16 17

Rok 2005. Týká se též města Kopřivnice. K 28.2.2006. Rok 2005. Týká se též města Kopřivnice.


49

Graf 7: Struktura obyvatelstva (podle ekonomické aktivity) (ve srovnání s Kopřivnicí, krajem, ČR)

Zdroj: ČSÚ.

Struktura zaměstnanosti města Rožnova pod Radhoštěm dle hospodářských sektorů odpovídá nadprůměrné orientaci místního hospodářství na průmyslovou výrobu. Podprůměrně zastoupeny jsou dle struktury zaměstnanosti obyvatelstva sektory zemědělství a služeb. Především v souladu s celorepublikovými trendy došlo ve srovnání Sčítání lidu, domů a bytů 19912001 k mírnému poklesu ekonomicky aktivního obyvatelstva (52,9 Æ 52,0 %). Tento pokles byl způsoben především celkovým demografickým stárnutím české populace a nemá souvislost se změnami v hospodářské struktuře regionu. Tento fakt lze doložit mj. nárůstem počtu nepracujících důchodců (35,2 Æ 42,3 %). Důsledkem celonárodních demografických změn je rovněž pokles počtu (podílu) studentů a učňů (63,9 Æ 52,8 %). S ohledem na popsané demografické trendy lze do budoucna očekávat výrazné změny na trhu práce – ve smyslu nedostatku práceschopné populace s odpovídající kvalifikací. Rožnov pod Radhoštěm je z hlediska nabídky pracovních příležitostí mikroregionálním centrem s převažující dojížďkou za zaměstnáním (tzn. že místní nabídka pracovních míst je větší než velikost místní práceschopné populace). K datu Sčítání lidu, domů a bytů 2001 vyjíždělo za zaměstnáním mimo obec bydliště 20,7 % ekonomicky aktivního obyvatelstva. Celorepublikový průměr v té době přitom dosahoval 42,8 %. Tato skutečnost je do jisté míry indikátorem stability místního trhu práce – práceschopné obyvatelstvo je téměř z 80 % schopno nalézt zaměstnání v místě svého bydliště a není odkázáno na vyjížďku za zaměstnáním. Sektor služeb vykazuje především ve srovnání s jinými městy srovnatelné velikosti podprůměrný význam jako zaměstnavatel místního obyvatelstva, a to i přesto, že Rožnov pod Radhoštěm je regionálním centrem cestovního ruchu a souvisejících služeb – ubytování, stravování. Vlastnímu sektoru cestovního ruchu je v tomto profilu (s ohledem na jeho význam ve struktuře místního hospodářství) věnována samostatná kapitola.


50

7.2

Zemědělství a lesnictví

S ohledem na limitující přírodní podmínky (vertikální členitost terénu a nepříznivé klima) a městský charakter Rožnova pod Radhoštěm nepředstavuje zemědělství zásadní složku místní hospodářské struktury ani zásadní zdroj pracovních příležitostí pro místní obyvatele (v sektoru působí 5,3 % všech místních podnikatelských subjektů a je zde zaměstnáno 1,9 % místního práceschopného obyvatelstva), a to především ve srovnání s okresem Vsetín, na jehož území se Rožnov pod Radhoštěm nachází. V rámci Zlínského kraje představuje okres Vsetín i katastr města Rožnova pod Radhoštěm území, které patří mezi plochy, které jsou z hlediska zemědělství nejméně zajímavé a nejméně využívané. Tuto skutečnost dokládají struktura podnikatelských subjektů na území města, a především struktura zaměstnanosti. Rožnov pod Radhoštěm a jeho okolí je nadprůměrně zalesněn (s ohledem na obtížně přístupný horský terén). V Rožnově pod Radhoštěm sídlí lesní správa Lesů ČR. Lesní statek mělo do roku 1950 také město Rožnov pod Radhoštěm, v současnosti je lesní statek spravován Lesy Rožnov a.s. a Městskými lesy Rožnov, s.r.o. V roce 1896 byla v Rožnově pod Radhoštěm založena hospodářsko-lukařská škola a nedlouho poté vznikly další zemědělské organizace. Roku 1918 to byla lukařsko-pastevní jednota a roku 1920 výzkumná pícninářská a travinářská stanice. Obě organizace přispěly k zavedení a rozšíření pěstování travních semen a zlepšení péče o louky a pastviny. Na tuto tradici navázala po roce 1945 stanice Výzkumného a šlechtitelského ústavu v Troubsku u Brna, která v roce 1982 přesídlila z Rožnova pod Radhoštěm do nového objektu v Zubří. V Rožnově pod Radhoštěm zůstala pobočka Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského a oblastní stanice Ústavu pro vědeckou soustavu hospodaření.

7.3

Průmysl a služby

Průmyslová struktura města navazuje na historicky determinované vazby, především na orientaci města na textilní výrobu a ve 20. století profilovanou orientaci na elektrotechnickou a strojní výrobu. Nejvýznamnějšími průmyslovými zaměstnavateli ve městě (zaměstnávajícími více než 100 zaměstnanců) jsou subjekty uvedené v následující tabulce:


51

Tab. 28: Nejvýznamnější zaměstnavatelé v Rožnově pod Radhoštěm Subjekt ON SEMICONDUCTOR CZECH REPUBLIC, s.r.o., právní nástupce

Kategorie velikosti18

Předmět činnosti

Výroba integrovaných obvodů a diskrétních 1.000-1.499 polovodičových součástek

Sídlo Rožnov pod Radhoštěm 1. máje 2230

LOANA, a.s.

250-499 Výroba pleteného zboží

Rožnov pod Radhoštěm Bezručova 211

REMAK a.s.

Výroba 250-499 vzduchotechnických zařízení

Rožnov pod Radhoštěm Zuiberská 2601

ROBE lighting s. r. o.

Výroba, montáž a 250-499 opravy osvětlovací techniky

Rožnov pod Radhoštěm Hážovice 2090

RONAS s.r.o

250-499 Strojní výroba

Rožnov pod Radhoštěm 1. máje 2631

ENERGOAQUA, a.s.

Činnosti v oblasti 200-249 vodního hospodářství a energetiky


Elektroprojekta Rožnov a.s.

100-199 Projekční činnost

Rožnov pod Radhoštěm Boženy Němcové 1720

ESPO, s.r.o.

100-199 Výroba elektromotorů

Rožnov pod Radhoštěm U trati 2620

Město Rožnov pod Radhoštěm

100-199 Výkon veřejné správy

Rožnov pod Radhoštěm Masarykovo Náměstí 128

myonic s.r.o.

100-199

Výroba miniaturních ložisek


RADEKOV spol. s r.o.

100-199

Stavební a stavebně řemeslné práce

Rožnov pod Radhoštěm U trati 2620

RETIGO,spol.s r.o.

Výroba strojů a 100-199 zařízení pro gastronomii

Rožnov pod Radhoštěm Láň 2310

SCG Czech Design Center, s.r.o.

Návrhové středisko 100-199 polovodičových součástek

Rožnov pod Radhoštěm Boženy Němcové 1720

THEVIA s.r.o.

100-199 Strojní výroba


ZPV Rožnov, s.r.o.

100-199

Výroba autokoberců a lisovaných výrobků

Rožnov pod Radhoštěm Televizní 2614

Zdroj: ČSÚ, Ústav územního rozvoje, ARES.

Největším průmyslovým areálem ve městě je areál bývalého podniku TESLA. V tomto průmyslovém areálu v současnosti podniká řada významných firem (včetně desítek malých a středních). Udržení a další rozvoj podnikání v tomto areálu je limitován zejména nedostatkem volných ploch, nevyhovujícím stavebně-technickým stavem objektů (nevhodný počet podlaží) a cenami služeb

18

Zdroj: Administrativní registr ekonomických subjektů. Pozn.: uvedená data se vztahují k jednotlivým subjektům (jako celkům), nikoli jejich místním organizačním nebo provozním jednotkám.


52

(především energií). Bez ohledu na stav areálu a jeho plošná omezení patří tento areál k nejvýznamnějším rozvojovým plochám pro účely podnikání ve městě. Společné zájmy subjektů, které sídlí nebo provozují svou činnosti v průmyslovém areálu bývalé TESLY, zastupuje zájmové sdružení právnických osob Průmyslový areál Rožnov. V současnosti je členem tohoto sdružení více než desítka firem, které v areálu působí (ENERGOAQUA, a.s.; ESPO, s.r.o.; LISS, a.s.; MEDITES PHARMA, spol. s r.o.; MOBA, spol. s r.o.; myonic s. r. o.; ON Semiconductor Czech Republic, s.r.o. právní nástupce; RADEKOV spol. s r.o.; REMAK a.s.; RONAS s.r.o.; SENSIT s.r.o.; THEVIA s.r.o.; ZPV Rožnov, s. r.o.)


53

Obr. 12: Areál bývalé TESLY


54

Kromě areálu bývalé TESLY patří k významným podnikatelsky využívaným plochám také zóna bývalého školního statku (rovněž pro tyto areály platí řada z výše uvedených charakteristik limitujících jejich další využití a rozvoj (např. dopravní napojení). Vznik dalších podnikatelských areálů je limitován řadou skutečností, především limity danými přírodním prostředím města Rožnova pod Radhoštěm. Také uvedené podnikatelské areály nejsou v současnosti po technické stránce plně připraveny pro příchod nových investorů – jejich využití je především otázkou právních vztahů, které omezují jejich zamýšlené funkční začlenění do prostorových struktur města. Sektor

služeb

z hlediska

zaměstnanosti

i

struktury

podnikatelských

subjektů

je

mírně

poddimenzován (především k průměrným strukturám sídel srovnatelné velikosti). Přesto však: dostupnost základních služeb pro obyvatele (zdravotnických, sociálních) je v zásadě dostatečně dimenzována a s ohledem na současnou ekonomickou strukturu města a dlouhodobý vývoj národní ekonomiky lze do budoucna očekávat posílení terciárního sektoru.

7.4 Míra

Lidské zdroje a trh práce nezaměstnanosti,

počet

uchazečů

připadající

na

jedno

pracovní

místo

a

délka

nezaměstnanosti jsou hlavními ukazateli na daném trhu práce. Vzhledem k dostupnosti potřebných dat se část údajů vztahuje primárně k okresu Vsetín, případně k subregionu Rožnov pod Radhoštěm. Vývoj míry nezaměstnanosti ve městě Rožnov pod Radhoštěm do značné míry kopíruje vývoj na trhu práce v celé České republice. Začátkem devadesátých let v souvislosti s přeměnou tehdejší centrálně plánované ekonomiky na ekonomiku založenou na tržních principech a se změnou vnějších podmínek došlo k razantnímu propadu průmyslové a zemědělské výroby, který byl doprovázen rychlým poklesem počtu pracovních míst v těchto odvětvích. V počáteční fázi transformace dokázal následky propadu zaměstnanosti v tradičních odvětvích zmírnit dynamicky se rozvíjející sektor služeb, ale od poloviny devadesátých let míra nezaměstnanosti v celé České republice v souvislosti s probíhající ekonomickou recesí výrazně rostla. Skokový nárůst nezaměstnanosti v okrese Vsetín probíhal především v druhé polovině devadesátých let dvacátého století, po roce 2000 se dynamika tohoto nárůstu snížila. Nezaměstnanost v okrese Vsetín dosáhla svého vrcholu v roce 2004 (12,24 %), v dalších letech se nezaměstnanost v souladu s celkovým oživením ekonomiky a celorepublikovými trendy výrazně snižuje. Pokles počtu nezaměstnaných osob v Rožnově pod Radhoštěm je zřetelný především od konce roku 2006 (viz následující graf).


55

Graf 8: Vývoj míry nezaměstnanosti 13

12

Míra nezaměstnanosti v %

11

10

9

8

7

6

5

I.2 0 II. 05 20 III 05 .2 0 IV 05 .2 0 V. 05 20 VI 05 .2 VI 005 I. 2 VI 00 II. 5 20 IX 05 .2 0 X. 05 20 XI 05 .2 XI 005 I. 20 0 I. 5 20 II. 06 20 III 06 .2 0 IV 06 .2 0 V. 06 20 VI 06 .2 VI 006 I. 2 VI 00 II. 6 20 IX 06 .2 0 X. 06 20 XI 06 .2 XI 006 I. 20 0 I. 6 20 II. 07 20 III 07 .2 0 IV 07 .2 0 V. 07 20 VI 07 .2 VI 007 I. 2 VI 00 II. 7 20 IX 07 .2 0 X. 07 20 07

4

Měsíc, rok

Zdroj: Integrovaný portál MPSV.

V říjnu 2007 dosahovala míra nezaměstnanosti v Rožnově pod Radhoštěm 7,1 %. Nezaměstnanost v okrese Vsetín, Zlínském kraji, České republice a v referenčních městech v tomto období zobrazuje následující tabulka. Tab. 29: Srovnání míry nezaměstnanosti v říjnu 2007 Územní jednotka

Dosažitelní uchazeči celkem

Pracovní síla celkem

Míra nezaměstnanosti

660 560 2.247 5.033 17.529 317.529

9.286 12.341 30.780 76.170 307.640 5.544.625

7,1 4,5 7,3 6,6 5,7 5,7

Rožnov pod Radhoštěm Kopřivnice Povážská Bystrica19 Okres Vsetín Zlínský kraj ČR

% % % % % %


Z prezentovaných dat vyplývá, že míra nezaměstnanosti ve městě Rožnov pod Radhoštěm je přes výrazný pokles v posledním roce stále vyšší než je průměrná hodnota v rámci okresu Vsetín, Zlínského kraje nebo České republiky. Ukazatel míry nezaměstnanosti v referenční lokalitě Kopřivnice je nižší o 2,6 procentního bodu. Relativně vyšší míra nezaměstnanosti v Rožnově pod Radhoštěm je dána souběhem několika místních specifik. Hlavní těžiště průmyslové výroby ve městě je soustředěno do elektrotechnických výrob, dále pak strojírenských a textilních oborů.

19

Údaje za okres Povážská Bystrica, rok 2006.


56

V roce 2006 místní trh práce značně ovlivnila skutečnost, že se do vážných problémů dostal výrobce televizních obrazovek společnost TCT, a.s. V březnu 2006 byl na tuto společnost vyhlášen konkurz. V první polovině roku 2007 došlo k propouštění u tradičního výrobce punčochářského a ponožkového zboží společnosti LOANA, a.s., která se podobně jako jiní naši výrobci v textilním průmyslu potýká s konkurenci zemí s nižšími výrobními náklady. Vliv na výši nezaměstnanosti ve městě měla i skutečnost, že v průběhu minulých let společnosti Erich Jaeger, s.r.o., a Brose CZ spol. s r.o. přesunuly své podnikatelské aktivity do nově vybudovaných prostor průmyslové zóny v nedaleké Kopřivnici. Tyto negativní vlivy přesto nedokázaly zvrátit celkový trend vzrůstající zaměstnanosti, který je vyvolán hlubšími makroekonomickými změnami. Mnoho regionálních firem z různých oborů se potýká s nedostatkem vhodných zaměstnanců. V nejbližším období se neočekává hromadné propouštění u žádného významného zaměstnavatele ve městě a jeho okolí. Zlepšení na regionálním trhu práce ilustruje rovněž nárůst počtu volných pracovních míst. V okrese Vsetín bylo v prvním pololetí roku 2007 průměrný počet volných pracovních míst 1.213, což představuje oproti stejnému období roku 2006 nárůst o 423 míst. K 30.6.2007 se v okrese Vsetín v průměru ucházelo o jedno volné pracovní místo 4,4 uchazeče o zaměstnání, přitom ke stejnému datu v roce 2006 byla hodnota tohoto indikátoru o 5,1 uchazeče vyšší. Zlepšení situace napomohl současně vysoký nárůst počtu volných pracovních míst i pokles počtu nezaměstnaných. Graf 9: Srovnání vývoje míry nezaměstnanosti 13

12

Míra nezaměstnanosti v %

11

10

9

8

7

6

5

I.2 0 II. 05 20 III 05 .2 0 IV 05 .2 0 V. 05 2 VI 005 .2 VI 005 I. 2 VI 00 II. 5 20 I X 05 .2 0 X. 05 20 XI 0 5 .2 XI 005 I. 20 0 I. 5 20 II. 06 20 III 06 .2 IV 006 .2 0 V. 06 20 VI 06 .2 VI 006 I. VI 200 II. 6 2 IX 006 .2 0 X. 06 20 XI 0 6 .2 XI 006 I. 20 0 I. 6 20 II. 07 20 III 07 .2 0 IV 07 .2 0 V. 07 20 VI 07 .2 VI 007 I. 2 VI 00 II. 7 2 IX 007 .2 0 X. 07 20 07

4

Měsíc, rok Rožnov pod Radhoštěm

Okres Vsetín

Zlínský kraj

Česká republika


Nejzávažnější situace panuje u skupiny dlouhodobě evidovaných uchazečů (uchazeči, kteří jsou v evidenci úřadu práce déle než dvanáct měsíců). K 30.6.2007 činí podíl dlouhodobě evidovaných Strategický plán rozvoje města Rožnova pod Radhoštěm

57

uchazečů v okrese Vsetín 46,7 % všech žadatelů. Podíl dlouhodobě nezaměstnaných se oproti 30.6.2006 zvýšil o 2,6 %. Tato skutečnost se odrazila na faktu, že průměrná délka evidence trvala k 30.6.2007 775 dnů. Dlouhodobá nezaměstnanost má závažné sociální důsledky pro společnost i samotného nezaměstnaného. Zdravotně postižení tvoří z celkového počtu uchazečů v okrese Vsetín 19,2 % (k 30.6.2007). Struktura uchazečů o zaměstnání v okrese Vsetín se v dlouhodobém časovém horizontu příliš nemění. Podíl žen a mužů na celkovém počtu uchazečů je vyrovnaný, k 30.6.2007 tvořily ženy 52 % uchazečů. Nejpočetnější věkovou skupinu ve stejném období tvořili žadatelé mezi 50 až 59 lety (30,3 %). Pro srovnání: Město Kopřivnice disponuje relativně nízkou mírou nezaměstnanosti (v říjnu 2007 činila 4,5 %). Možné důvody lze spatřovat ve vybudování průmyslové zóny Vlčovice v zázemí města, poměrně vysokou mírou podnikatelské aktivity, existenci poradenských organizací podporujících rozvoj podnikání a stabilizaci hospodaření v dříve zcela dominantním podniku Tatra. Skutečnost, že Rožnov pod Radhoštěm díky svému vývoji disponuje dostatkem pracovních sil ve specifických technických oborech, zvyšuje atraktivitu místa pro potenciální investory. Potenciálem pro další zvyšování zaměstnanosti v Rožnově pod Radhoštěm je také revitalizace areálu bývalé TESLY. Míra nezaměstnanosti v dalším referenčním městě – Povážské Bystrici dlouhodobě klesá, v srpnu 2007 dosáhla 5,8 %. Hlavní zásluhu na tom má příchod nových investorů do města a širšího regionu. Vysokou absorpční schopnost ovlivňující trh práce regionu mají nově vybudované závody automobilového průmyslu v širším regionu, především KIA Motors Slovakia, s.r.o. a dodavatelské společnosti SEWON ECS Slovakia, s.r.o. a Mobis Slovakia, s.r.o. Někteří výrobci se dnes potýkají s nedostatkem kvalifikovaných pracovních sil. Konkurenční výhodou slovenského příhraničního regionu je nižší hladina průměrných mezd a větší míra liberalizace na trhu práce. Obecně platí, že požadavky trhu práce se mění velmi rychle a pracovní síla na ně reaguje spíše se zpožděním. Nerovnováha spočívající v nesouladu mezi oborovou a kvalifikační strukturou nabídky a poptávky po pracovní síle je charakteristická i pro referenční města. Nedostatečná, resp. nevyužitelná kvalifikace se tak stává hlavní překážkou vyšší zaměstnanosti a brzdou rozvoje řady společností. Nejnižší podíl uchazečů tvořili ve všech srovnávaných územních jednotkách ve sledovaném období

20

uchazeči s vyšším odborným nebo vysokoškolským vzděláním. Podíl vysokoškoláků

v kvalifikační struktuře uchazečů o zaměstnání byl nejvyšší v Povážské Bystrici (5,3 %), nejnižší v okrese Nový Jičín (3,3 %). Naopak nejvyšší podíl nezaměstnaných tvoří uchazeči se středním vzděláním bez maturity (v okrese Vsetín 48,1 % všech uchazečů).

20

Údaje k 30.6.2007, hodnoty za město Povážská Bystrice k prosinci 2005.


58

Graf 10: Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání


Celkový nárůst poptávky po zaměstnancích se odráží rovněž v počtu uchazečů na jedno volné pracovní místo. V okrese Vsetín se k 30.6.2007 v průměru ucházelo o jedno volné pracovní místo 4,4 uchazeče o zaměstnání. V okrese Nový Jičín připadá na jedno volné pracovní místo ke stejnému datu 6,1 uchazeče, v celé České republice pak 5,2 uchazeče. Významným podpůrným faktorem místního podnikatelského sektoru je spolupráce podnikatelských subjektů s vysokými školami. Zástupci soukromých firem vnímají potřebu tyto vztahy dále prohlubovat a dále zvyšovat kvalitu a přidanou hodnotu místní produkce. Přidaná hodnota místní produkce, především v oblasti elektrotechniky, je rovněž zvyšována prostřednictvím vývojových aktivit místních subjektů (např. SCG Czech Design Center nebo Freescale).


59

8

SPRÁVA MĚSTA

Město Rožnov pod Radhoštěm je od roku 2003 obcí s rozšířenou působností, tzn. že na něj přešla většina kompetencí bývalého okresního úřadu. Město v souladu s ustanovením zákona č. 128/2000 Sb. vykonává agendu v přenesené působnosti (státní správu) a v samostatné působnosti pak samosprávu. Povinnosti fyzickým a právnickým osobám na území města může město Rožnov pod Radhoštěm v samostatné působnosti uložit městskou vyhláškou, úkoly v přenesené působnosti město zpravidla „usměrňuje“ nařízením. Město je spravováno Zastupitelstvem města Rožnova pod Radhoštěm, které má ve volebním období 2006 – 2010 21 členů. Z výsledků voleb v roce 2006 vzešlo následující rozložení mandátů: 22,08 % ODS (5 mandátů), 21,93 % SNK (5 mandátů), 16,76 % Zdravý Rožnov (4 mandáty), 14,40 % KDU – ČSL (3 mandáty), 9,75 ČSSD (2 mandáty), 7,24 % Rožnov všem (1 mandát), 6,76 % KSČM (1 mandát) a 2,46 % Moravané (0 mandátu). Zastupitelstvo si ze svých členů volí radu města jako výkonný orgán, který však plní svoji významnou roli v samostatné působnosti. Oproti zastupitelstvu, které se schází šestkrát do roka, se rada města schází zhruba jednou za 3 týdny. Rada města má 7 členů. Městský úřad sídlí ve čtyřech budovách. Organizační struktura úřadu je standardní a nijak významně se neliší od struktury městských úřadů podobně velkých měst. V následujícím přehledu jsou uvedeny jednotlivé odbory MěÚ Rožnov pod Radhoštěm a jejich umístění v jeho jednotlivých budovách. Tab. 30: Umístění jednotlivých odborů MěÚ v Rožnově pod Radhoštěm 1. budova (hlavní budova) Masarykovo nám. 128-129 Odbor finanční Odbor kanceláře starosty

2. budova

3. budova

4. budova

Letenská 1918

Štefánium - Palackého 480

Čechova 1027

Odbor sociální

Městská policie

Odbor životního prostředí

Odbor dopravy

Odbor výstavby a územního plánování Obecní živnostenský úřad

Odbor správy majetku

Právní odbor

Odbor strategického rozvoje a investic

Odbor vnitřního auditu

Oddělení vnitřních věcí Oddělení městského informačního systému Odbor školství,mládeže, tělovýchovy a cestovního ruchu


60

Město může zřizovat k plnění svých úkolů právnické osoby a organizační složky obce bez právní subjektivity. Mezi nejvýznamnější organizace zřizované městem Rožnov pod Radhoštěm patří tyto: Mateřská škola Rožnov pod Radhoštěm, Koryčanské Paseky 1444 Integrovaná mateřská škola Rožnov pod Radhoštěm Mateřská škola 1. máje 1153 Mateřská škola Rožnov pod Radhoštěm, 5. května 1527 Mateřská škola RADOST Základní škola Rožnov pod Radhoštěm, Koryčanské Paseky 467 Základní škola Pod Skalkou 293 Základní škola Rožnov pod Radhoštěm, Videčská 63 Základní škola Rožnov pod Radhoštěm, Záhumení 1180 Základní škola Rožnov pod Radhoštěm, 5. května 1700 Městská knihovna T klub – kulturní agentura Hasičský záchranný sbor Středisko volného času Rožnov pod Radhoštěm Komerční domy, spol. s r.o. Krytý bazén, spol. s r.o. Městské lesy, s.r.o. Řízení MěÚ je zabezpečováno starostou města, místostarosty, tajemníkem MěÚ, vedoucími odborů a vedoucími oddělení. Pro uplatnění jednotného systému řízení jsou vydávány tyto normy: řídící (usnesení a opatření zastupitelstva a rady, rozhodnutí starosty a tajemníka MěÚ, pokyny a příkazy starosty a tajemníka MěÚ a vedoucích zaměstnanců, směrnice a opatření tajemníka MěÚ, příkazy a opatření vedoucích zaměstnanců), organizační (organizační řád, pracovní řád, spisový a skartační řád, vnitřní organizační směrnice, pokyny a opatření starosty a tajemníka MěÚ), informativní (informace tajemníka MěÚ, starosty, místostarostů a vedoucích odborů a oddělení). Vzdělávání úředníků na MěÚ v Rožnově pod Radhoštěm probíhá podle zákona č. 312/2002, o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů. Jedná se o vstupní vzdělávání, průběžné vzdělávání, zvláštní odborná způsobilost a vzdělávání vedoucích úředníků. V průběhu tří let musí úředníci absolvovat 18 dnů školení. V rámci průběžného vzdělávání probíhají: jazykové kurzy (účastníci z různých odborů dle vlastního zájmu), Strategický plán rozvoje města Rožnova pod Radhoštěm

61

tématicky zaměřené školení (např. stavební zákon, správní řád apod.) v prostorách MěÚ, účast úředníků na školeních pořádaných různými vzdělávacími institucemi (související s vykonávanou činností).

8.1

Informování veřejnosti

Informování veřejnosti je základním předpokladem úspěšného řízení města. Město Rožnov pod Radhoštěm využívá pro informování občanů, místních podnikatelů, návštěvníků i potenciálních investorů webové stránky www.roznov.cz, včetně elektronické podatelny a elektronické úřední desky. Dále město v oblasti komunikace intenzivně využívá zejména tisk (čtrnáctideník Spektrum Rožnovska, popř. deník MF DNES s pravidelnou přílohou Východní Morava, týdeník Jalovec a deník Naše Valašsko), úřední desku, podatelnu, informační centrum, regionální TV a rádio (TV Beskyd, Rádio Apollo), průzkumy názorů občanů, setkání s veřejností a v neposlední řadě rovněž prezentace města na veletrzích. Pro novinářskou obec jsou po každém zasedání rady a zastupitelstva města pořádány tiskové konference. Město nemá zřízenou funkci tiskového mluvčí, kontakt s médií má na starosti jeden zaměstnanec odboru školství, mládeže, tělovýchovy a cestovního ruchu.

8.2

Vazba města na EU

V prvním programovém období 2004 – 2006 Rožnov pod Radhoštěm získal prostředky z EU a ČR na tyto projekty: Dům na půl cesty – projekt v hodnotě 12 mil. Kč byl z 38,25 % financován z dotací MMR, 400 tis. Kč byla spoluúčast kraje a zbylou část hradilo město Rožnov pod Radhoštěm. Ukončení projektu bylo v roce 2007. Parkoviště Valašské muzeum v přírodě – projekt v hodnotě 15 mil. Kč byl financován ze 75 % z prostředků Phare, 25 % bylo financováno z rozpočtu města. Ukončení projektu bylo v roce 2006. Čistá řeka Bečva – Rožnovská Bečva C – projekt v hodnotě cca 8, 8 mil. EUR byl ze 70 % financován z ISPA, 5,8 % ze SFŽP a zbytek dofinancovaly dotčené obce. Město Rožnov pod Radhoštěm zde bylo partnerem Sdružení mikroregionu Vsetínsko. Projekt byl ukončen v roce 2006. Komunitní plánování sociálních služeb – projekt financován z ESF z programu SROP (80 %), 8 % financoval kraj a 12 % město. Partnerství pro novou strategii Zlínského kraje – projekt byl financovaný ze SROP, žadatelem byl Zlínský kraj a města s rozšířenou působností byly partnery. Partnerovi byla z projektu hrazena mzda euromanažera (70 %), náklady na cestovné, pořádané semináře apod. Projekt skončil k 30.11.2007 V roce 2007 byl nově zřízen Odbor Strategického rozvoje a investic, který se člení na 2 oddělení: Strategický plán rozvoje města Rožnova pod Radhoštěm

62

investiční oddělení – realizace projektů oddělení projektového řízení – toto oddělení zaměstnává euromanažera, který se věnuje iniciaci projektů a jejich zpracováním do fáze studie

8.3

Horizontální a vertikální spolupráce města s ostatními subjekty

8.3.1 Horizontální spolupráce Horizontální spolupráce města v prvé řadě představuje spolupráci s příspěvkovými organizacemi, dále se jedná se o spolupráci s podnikateli, NNO a v neposlední řadě rovněž s občany města. Tato spolupráce probíhá prostřednictvím dotací, pronájmu veřejných prostor, veřejných projednáních apod. Město Rožnov pod Radhoštěm je obcí s rozšířenou působností pro 9 obcí. Tyto obce spadají do mikroregionu Rožnovsko. V rámci tohoto mikroregionu obce spolupracují na základě: Strategického plánu rozvoje mikroregionu Rožnovsko (v současné době se připravuje projekt cyklostezka Rožnovskou Bečvou), Integrované rozvojové strategie cestovního ruchu (spolupráce obcí na přípravě strategie, v současné době spolupráce na přípravě integrovaného plánu rozvoje území, později budou obce a města garantovat realizaci vybraných projektů), Komunitního plánování sociálních služeb – zatím obce spolupracují pouze při tvorbě tohoto dokumentu, samotná spolupráce na konkrétních projektech začne až po vzniku finální verze Komunitního plánu sociálních služeb. Rožnov pod Radhoštěm také spolupracuje s obcemi Sdružení mikroregionu Vsetínska (obce spolupracovaly na projektu Čistá řeka Bečva a spolupracují na přípravě projektu Čistá řeka Bečva II). Další typem horizontální spolupráce je partnerství se zahraničními městy (viz kapitola Zahraniční spolupráce).

8.3.2 Vertikální spolupráce Vertikální spolupráce města probíhá se Zlínským krajem, a to především díky dotacím. Město se také v roce 2007 podílelo jako partner na projektu „Partnerství pro novou strategii Zlínského kraje“ a dále spolupracuje s krajem při tvorbě Integrované rozvojové strategie cestovního ruchu, na základě které může mikroregion Rožnovsko získat až 130 miliónů korun z evropských zdrojů pro rozvoj cestovního ruchu v letech 2007-2013.

8.3.3 Zahraniční spolupráce V současné době město Rožnov pod Radhoštěm aktivně spolupracuje na základě partnerských smluv se čtyřmi městy (Šrem – Polsko, Povážská Bystrica – Slovensko, Körmend – Maďarsko a Strategický plán rozvoje města Rožnova pod Radhoštěm

63

Bergen – Německo). Dále má město Rožnov pod Radhoštěm dva „spřátelené partnery“ (Makarská – Chorvatsko a Munkebo – Dánsko), se kterými smlouva o partnerské spolupráci uzavřena není. Rožnov pod Radhoštěm se zapojuje do zahraniční spolupráce a realizace jednotlivých aktivit ve čtyřech úrovních: 1. úroveň – aktivita je zcela organizována městem 2. úroveň – aktivita je organizována externí organizací, město se však podílí na spolufinancování této aktivity (např. prostřednictvím grantových okruhů města) 3. úroveň – aktivita je městem koordinována, organizaci projektu zajišťuje externí organizace 4. úroveň - město aktivitu pouze formálně podporuje, organizaci a financování zajišťuje externí subjekt Zahraniční

spolupráce

probíhá

v oblastech

společenského,

kulturního,

sportovního

a

hospodářského života. Cílem spolupráce je vzájemné poznání obyvatel, výměna zkušeností mezi samosprávnými, veřejnými institucemi, společenskými i kulturními organizacemi a poskytování vzájemné výpomoci při realizaci společných aktivit. Následující tabulka uvádí přehled zahraniční spolupráce města Rožnova pod Radhoštěm. Tab. 31: Stávající zahraniční spolupráce Rožnova pod Radhoštěm Charakter spolupráce

Od roku

Úroveň zapojení

Smlouva o partnerství

1998

1-4

Povážská Bystrica (SR)

Dohoda o spolupráci

1999

1-4

Körmend (Maďarsko)


2005

3-4

Bergen (Německo)


2005

1-4

Makarská (Chorvatsko)

Spřátelené město

2005

3

Munkebo (Dánsko)

Spřátelené město

Město Śrem (Polsko)

3

Zdroj: MěÚ Rožnov pod Radhoštěm

Celkové výdaje na zahraniční spolupráci byly v roce 2007 138.600 Kč což odpovídá výdajům v minulých letech. Město připravuje Koncepci zahraniční spolupráce, která bude závazným dokumentem určujícím zahraniční vztahy města Rožnova pod Radhoštěm v letech 2007-2013.


64

8.4

Financování městských aktivit

8.4.1 Hospodaření města Tab. 32: Vývoj příjmů a výdajů města Rožnova pod Radhoštěm (v tis. Kč) 2002

2003

2004

2005

2006

Příjmy

238 887

315 989

317 944

266 254

310 909

Výdaje

250 309

324 640

340 305

320 754

362 059

Saldo

-11 422

- 8 651

-22 361

-54 500

-51 150

Financování

11 422

8 651

22 361

54 500

51 150


Město každoročně hospodaří s cca 300 mil. Kč, přičemž skutečnost dle závěrečných účtů hospodaření ukazuje, že městu se každoročně daří získávat dotace z externích zdrojů, které pak mohou být použity na nerozpočtované akce. Město hospodaří velmi dobře, na počátku roku mu vždy zbývá několik miliónů z přebytku běžného (provozního) rozpočtu z předchozího roku, které mohou být zapojeny do rozpočtu. Tab. 33: Dluhová služba Rožnova pod Radhoštěm Dluhová služba v %

2002

2003

2004

2005

2006

2007

-

3,22

5,9

1,97

3,16

12,8

Zdroj: MěÚ Rožnov pod Radhoštěm. Poznámka: Relativní skok dluhové služby v roce 2007 byl významně ovlivněn změnou metodiky výpočtu dluhové služby ze strany Ministerstva Financí ČR.

Ukazatel dluhové služby nedosahuje rizikových 30 %, naopak je v porovnání s ostatními městy relativně nízký, což umožňuje postupně uspokojovat potřeby rozvoje města Rožnova pod Radhoštěm. Kumulovaná výše nesplácených úvěrů by však neměla překročit cca 100 mil Kč. Tab. 34: Investiční výdaje města Rožnova pod Radhoštěm Objem investičních výdajů v tis. Kč

2002

2003

2004

2005

2006

40 933

66 577

54 233

66 864

64 668


Velký nárůst vykazuje rozdíl mezi rokem 2002 a 2003 – cca 25 mil. Kč. V roce 2004 byly investiční výdaje nižší o cca 12 mil. Kč než v roce 2003 a v roce 2005 jejich výše činila 66 mil. Kč. V roce 2006 dochází k velmi mírnému poklesu investičních výdajů. Je nutné upozornit na fakt, že od roku 2004 jsou pro město Rožnov pod Radhoštěm zanedbatelné kapitálové příjmy, které byly v minulosti generovány z prodeje městského majetku a cenných papírů. Město tak musí v následujících letech hledat jiné zdroje financování (dotace, úvěry), případně se pouštět do podnikání (zejména prostřednictvím obchodních společností), aby jeho rozvoj nebyl zanedbáván. Strategický plán rozvoje města Rožnova pod Radhoštěm

65

Tab. 35: Přehled nejvýznamnějších investic města Rožnova pod Radhoštěm v posledních několika letech Rok realizace

Projekt

Náklady v tis. Kč

2002

rekonstrukce budovy Štefania

14 511

2002

silnice

8 174

2003

rekonstrukce bytového domu č.p. 1059

19 348

2003

silnice, místní komunikace

18 547

2004

rekonstrukce ZŠ 5. května

16 541

2004

silnice, místní komunikace

11 539

2005

nákup budovy č.p. 1918 vedle polikliniky

17 500

2005

podíl města na jihozápadním obchvatu

7 197

2006

parkoviště Valašské muzeum v přírodě

15 049

2006

výstavba Domu na půl cesty

6 527

2007

Dům na půl cesty

6 200


Město v současné době má dimenzován kapitálový rozpočet na cca 60 mil. Kč, nicméně z tohoto objemu je pouze 15 mil. Kč financováno vlastními zdroji, zbytek je financován úvěry.


66

9

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

9.1

Životní prostředí

Životní prostředí města Rožnova pod Radhoštěm lze hodnotit ze dvou přístupů. V prvním přístupu dochází k porovnávání měřitelných údajů o stavu ŽP. Tyto údaje se srovnávají s platnými normami a limity a se stavem ŽP v ostatních městech v rámci kraje. Druhý přístup monitoruje vnímání kvality ŽP obyvateli Rožnova pod Radhoštěm, sleduje informovanost o stavu ŽP ve městě. Tato kapitola byla vypracována v souladu s oběma výše uvedenými přístupy. Analyzovány byly měřitelné údaje v oblastech určujících stav ŽP (včetně místních rozvojových dokumentů např. Integrované environmentální strategie města Rožnova pod Radhoštěm, 2005). Názory obyvatel na ŽP byly zjišťovány průzkumem a ověřovány souběžně s touto analýzou.

9.2

EVVO

Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta (EVVO) vede k myšlení a jednání, které je v souladu s životním prostředím tak, aby se udržela jeho kvalita i pro budoucí generace. Mezi trvalé zájmy Rožnova pod Radhoštěm patří podpora komunitního plánování i environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO). Město v tomto směru spolupracuje se školami i na mezinárodních projektech (ESPIRE). Ochranou životního prostředí vč. EVVO se v Rožnově pod Radhoštěm zabývají mimo jiné následující organizace: NNO (nevládní nezisková organizace) Zdravý Rožnov ČSOP (Radhošť; Orchidea Valašsko; Salamandr) CHKO Beskydy MěÚ – odbor ŽP

9.3

Přírodní podmínky

Rožnov pod Radhoštěm leží v podhůří Beskyd v severovýchodní části okresu Vsetín. Geologicky se území skládá z křídových a paleogenních vrstev, kde křídové vrstvy procházejí po severním a severovýchodním okraji Rožnovské brázdy. Paleogenní vrstvy vystupují na jižním a jihozápadním okraji. V údolí Rožnovské Bečvy, kde je město převážně situováno, je terén složen z kvartérních sedimentů složených z náplavových hlín, písčitých – hlinitopísčitých štěrků či písků. Z hlediska morfologického členění patří toto území k několika jednotkám: Niva řeky Bečvy; Podbeskydská pahorkatina; Moravskoslezské Beskydy; Vsetínské vrchy. Z terénního hlediska úbočí hor spadají do předhůří s pozvolným svažováním. Nadmořské výšky na katastrálním území města se pohybují od 380 m. n. m. (meteorologická stanice Rožnov pod Radhoštěm) do 980 m. n. m. (Radhošť). Rozvoj města je ovlivněn členitostí terénu. V katastru Rožnova pod Radhoštěm se vyskytují plochy nestabilních území, které jsou náchylné k sesuvům půdy. Tyto plochy jsou


67

zakresleny v územním plánu města jako rajón III. – nestabilní území. Území města bylo hodnoceno s nízkým rizikem výskytu radonu.

9.4

Klimatické podmínky

V Rožnově pod Radhoštěm je klimatologická měřící stanice. Tato stanice je ve správě ČHMÚ a zaznamenává údaje o teplotě vzduchu, relativní vlhkosti vzduchu, směru a síle větru, srážkách, stavu počasí (oblačnost) a stavu půdy včetně sněhové pokrývky. Podle mapy klimatických oblastí ČSSR Geografického ústavu, ČSAV Brno a Klimatického atlasu ČSSR spadá katastr Rožnova pod Radhoštěm do mírně teplé klimatické oblasti B 10. Podle měření na klimatologické stanici v Rožnově pod Radhoštěm je průměrná teplota z let 1997 až 2006 8,65 °C. Roční srážkový úhrn je asi 900 mm. Srážkový úhrn ve vegetačním období je 550 – 600 mm, v zimním období pak 300 – 350 mm. Průměrný počet dnů se sněhovou pokrývkou je 80 – 100. Větrné poměry Rožnova pod Radhoštěm jsou charakteristické s převládajícím východním a západním proudění větru, v posledních letech narůstá četnost proudění větrů od JZ, J a JV. S

SV

V

JV

J

JZ

Z

SZ

Calm (Bezvětří)

6,5 %

6,5 %

8,7%

6,1%

7,6 %

9,0 %

13,5 %

8,8 %

33,4 %

Zdroj: MěÚ Rožnov pod Radhoštěm.

9.5

Ovzduší

Vývoj emisí skupiny základních znečišťujících látek do ovzduší Rožnova pod Radhoštěm je z větší části obdobný vývoji ve Zlínském kraji i celé ČR. Po zásadním snížení produkce SO2 i dalších významných škodlivin u velkých zdrojů znečištění ovzduší21, došlo na přelomu století ke stagnaci poklesu a v posledních letech také k mírnému - v případě oxidů dusíku a oxidu uhelnatého k výraznému - nárůstu množství emisí. Ve struktuře emisí tuhých znečišťujících látek (TZL) se největší mírou v Rožnově pod Radhoštěm podílejí malé zdroje znečišťování ovzduší prezentované lokálními topeništi (cca 79 %), které jsou následovány zvláště velkými zdroji (13 %) a mobilními zdroji (7 %). Emise oxidu siřičitého pocházejí převážně z velkých a zvláště velkých zdrojů znečišťování ovzduší (zejména ze spalovacích zdrojů, které spadají do sektoru veřejné a průmyslové energetiky – zdroje společnosti ENERGOAQUA a.s.). Zdroje kategorie REZZO 1 se na emisích SO2 podílejí téměř z 91 %. Podíl malých zdrojů ve struktuře emisí SO2 není zanedbatelný a představuje přibližně 9 %.

21

zjednodušeně např. stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu nad 5 MW (střední zdroje 0,2-5 MW; malé zdroje pod 0,2 MW – většinou vytápění domů a bytů)


68

Ve struktuře emisí oxidů dusíku mají významný podíl mobilní zdroje (přibližně 45 % emisí) a zdroje kategorie REZZO 1 – společnosti ENERGOAQUA a.s. (41 %) a Myonic s.r.o. Celkový podíl zdrojů kategorie REZZO 1 a REZZO 4 představuje v Rožnově pod Radhoštěm téměř 90 % celkových emisí NOx. Na emisích oxidu uhelnatého se největší mírou podílejí mobilní (40 %) a malé zdroje znečišťování ovzduší (44 %). Podíl středních zdrojů představuje cca 14 % emisí této znečišťující látky. Všechny firmy v Rožnově pod Radhoštěm plní stanovené emisní limity. Graf 11: Struktura emisí

Zdroj: Místní PZKO města Rožnova pod Radhoštěm

Imisní situace v Rožnově pod Radhoštěm Pro území správního obvodu města Rožnova pod Radhoštěm byla v průběhu let 2001 – 2005 z důvodu překračování imisního limitu pro suspendované částice frakce PM10 vymezována oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO). Na základě předběžných výsledků vyhodnocení imisní situace na území Rožnova pod Radhoštěm v roce 2006, provedeného Českým hydrometeorologickým ústavem, lze s největší pravděpodobnosti očekávat vyhlášení OZKO na území města i v roce 2008. Výsledky modelového hodnocení kvality ovzduší – vymezení oblastí s překročenými imisními limity pro účel ochrany lidského zdraví – pro správní obvod obce se stavebním úřadem Rožnov pod Strategický plán rozvoje města Rožnova pod Radhoštěm

69

Radhoštěm v letech 2001 – 2006 jsou uvedeny v následující tabulce (podíl na celkovém území správního obvodu v %): Tab. 36: Překročení imisních limitů a cílových imisních limitů na správním území stavebního úřadu Rožnova pod Radhoštěm Rok

Imisní limit

Cílový imisní limit

Celkem

PM10 roční

PM10 denní

B(a)P

O3

2001

-

9,1 %

18,2 %

-

18,2 %

2002

-

72,7 %

-

-

72,7 %

2003

-

100 % (9,1 % MT)

-

100 %

100 %

2004

-

-

-

100 %

-

2005

-

68,7 %

0,3 %

100 %

68,7 %

2006*

4,9 %

37,4 %

20,2 %

100 %

37,4 %

Zdroj: ČHMÚ *

předběžné údaje.

Podle předběžných výsledků hodnocení kvality ovzduší za rok 2006 bylo na území samotného města Rožnova pod Radhoštěm indikováno překročení ročního a denního imisního limitu pro suspendované částice frakce PM10. Plocha oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší, kde došlo v roce 2006 k překročení ročního imisního limitu pro PM10 představovala 13 % území města, překročení denního imisního limitu pro PM10 bylo indikováno celkem na 81 % území města. Cílový imisní limit pro benzo(a)pyren byl překročen na 44 % území města. V roce 2005 byl pro správní území Rožnova pod Radhoštěm zpracován Místní program ke zlepšení kvality ovzduší, v rámci kterého byla vypracována rozptylová studie (RS). Z analýzy výsledků RS vyplynulo, že sekundární prašnost významnou mírou ovlivňuje stav kvality ovzduší v Rožnově pod Radhoštěm (je vyšší než celkové množství tuhých látek emitovaných ze zdrojů REZZO). Tab. 37: Struktura emisí TZL v Rožnově pod Radhoštěm (REZZO 1-4, resuspenze) [t/rok] REZZO 1

REZZO 2

REZZO 3

REZZO 4

4,74

0,43

29,70

2,54

37,41

Resuspenze 60,0

Z výše uvedeného hodnocení imisních koncentrací jednotlivých znečišťujících látek lze učinit závěr, že prioritním problémem ovzduší v Rožnově pod Radhoštěm je překračování imisních limitů pro suspendované částice frakce PM10 (s ním také související celková prašnost) a zvyšující se koncentrace benzo(a)pyrenu a přízemního ozónu.


70

Jednou ze základních příčin zhoršeného stavu kvality ovzduší je spalování tuhých paliv v lokálních topeništích (zdroj primárních emisí TZL), tak i zvýšený provoz automobilové dopravy na hlavních silničních komunikacích města (zejména na silnici I/35), který vede ke zvíření prachových částic usazených v blízkosti komunikací. V úvahu je ovšem potřeba vzít, že výsledný stav kvality ovzduší je mnohdy ovlivněn i jinými faktory, kterými jsou dálkový přenos znečišťujících látek (DEZA a.s., Valašské Meziříčí, ostravsko-katowická aglomerace),

meteorologické

podmínky

dané

lokality

(rozptylové

podmínky,

množství

atmosférických srážek), specifický vliv klimatu, nedostatek ochranné zeleně i vhodné infrastruktury zvyšující vlhkost ovzduší (vodní plochy, fontánky, apod.). V rámci Zlínského kraje patří Rožnov pod Radhoštěm mezi města se znečištěným ovzduším. Problematika ochrany ovzduší ve městě je řešena v strategickém dokumentu, kterým je Program ke zlepšení kvality ovzduší Rožnova pod Radhoštěm. V návrhové části Programu jsou definovány opatření, jejichž realizace by měla vest ke zlepšení stavu kvality ovzduší ve městě. Mezi relevantní opatření vedoucí ke snížení primárních emisí znečišťujících látek do ovzduší a následně k omezení emisí sekundárního charakteru lze vyjmenovat zpracování energetické koncepce města, podporu rozvoje a využívání stávající energetické infrastruktury (zejména energetických zdrojů na zemní plyn), dopravní opatření (včasný úklid posypového materiálu, pravidelné čistění, skrápění a údržba povrchu vozovek, vymístění automobilové dopravy z centrální části města). Příležitostí pro zlepšení kvality ovzduší v Rožnově pod Radhoštěm je snižování energetické náročnosti odběratelů a využití alternativních zdrojů energie pro zařízení v majetku města.

9.6

Voda

Podzemní voda v katastru Rožnova pod Radhoštěm má charakter průlinové vody s volnou hladinou. Hlavními zdroji vod jsou srážkové a vsakové vody z přilehlých svahů. Chemickým rozborem byla podzemní voda klasifikována jako slabě kyselá (hladová). Vysoký obsah oxidu uhličitého v podzemní vodě způsobuje její agresivní chování, např. při styku s betonovými konstrukcemi (ÚP). Průzkumné vrty na okraji Rožnova zjistily přítomnost jodobromové vody. Kvalitu podzemních vod mohou ovlivňovat netěsné jímky, které kontaminují půdu a podzemní vodu. Město Rožnov pod Radhoštěm leží v povodí Rožnovské Bečvy, které spadá do povodí Dunaje, dílčí povodí 4-11-01 Bečva pod soutok Vsetínské a Rožnovské Bečvy. Správou Rožnovské Bečvy je pověřen s. p. Povodí Moravy. Rožnovem pod Radhoštěm protéká řeka Rožnovská Bečva, která se ve Valašském Meziříčí vlévá do Bečvy (Vsetínské Bečvy). Jejími pravostrannými přítoky v katastru Rožnova pod Radhoštěm po směru toku řeky jsou Hornopasecký a Vermířovský potok. Z levostranných přítoků Rožnovské Bečvy to jsou Hážovický potok a Měšný potok. Správu Hornopaseckého potoka a jejich přítoků provádí Lesy ČR s. p. - správa toků, Hážovický a Měšný potok spravuje Zemědělská vodohospodářská správa. Katastr Rožnova pod Radhoštěm je součástí území chráněné oblasti přirozené akumulace povrchových vod Beskydy (CHOPAV).


71

Geologický charakter povodí Rožnovské Bečvy má vliv na nízké hodnoty průtoků. Průměrná hodnota ročního průtoku Rožnovské Bečvy měřená na hydrologické stanici kategorie B (na mostě u ČS PHM v blízkosti Tesly) je 2,51 m3. s-1. Voda z Rožnovské Bečvy je využívána obyvateli města, podnikem Loana a průmyslovým areálem – Energoaqua a.s., atd. V období sucha platí omezení k odběru vody. Voda z Rožnovské Bečvy sloužila rovněž jako závlaha pro Prameniště pitné vody Rožnov pod Radhoštěm, které je tvořeno 4 vsakovacími rybníky na východním okraji města. Lokalita prameniště pitné vody Rožnov pod Radhoštěm spadá do I. a II. stupně ochranného pásma vodního zdroje. V současnosti se prameniště pitné vody v Rožnově pod Radhoštěm nevyužívá. Mezi další povrchové vodní plochy, ovlivňující mezoklima v intravilánu města, patří koupaliště v lokalitě sportovního areálu. Z důvodu nízkého průtoku Rožnovské Bečvy v blízkosti prům. zóny Rožnov pod Radhoštěm je vyčištěná odpadní voda z ČOV vedena zvláštní kanalizací a je vypouštěna až na profilu ve Valašském Meziříčí. Kvalita povrchových a podzemních vod je monitorována ČHMÚ (Český hydrometeorologický ústav) a Povodím Moravy s.p. V Rožnově pod Radhoštěm je hydrologická stanice ČHMÚ typu B (na mostě u ČS PHM u Tesly). Srovnání kvality vod z Rožnovské Bečvy je možné na základě údajů z nejbližší hydrologické stanice č. 1173 ve Valašském Meziříčí. Nejbližší stanice pro analýzu podzemních vod je stanice VB0090 v Zašové. Celý tok řeky Rožnovská Bečva byl zařazen do III. třídy jakosti vod (znečištěná voda - dle normy ČSN 75 7221 o jakosti vod) podle Statistické ročenky životního prostředí ČR za rok 2007. Měření jakosti vod prováděl ČHMÚ v roce 2006. V profilu Rožnov pod Radhoštěm byla Rožnovská Bečva klasifikována výslednou třídou II. jakosti vod (mírně znečištěná voda - dle normy ČSN 75 7221 o jakosti vod) podle Ročenky jakosti vod Povodí Moravy s. p. (2006). Hranice toku řeky (koryto, břehy) byly narušeny při záplavách v roce 1997, kdy voda v některých místech zatopila daleko větší území než bylo plánováno pro „stoletou vodu“. Byly odstraněny nánosy ze dna řeky, koryto bylo upraveno a břehy byly zpevněny kamennou dlažbou. Povodňová problematika je zahrnuta v Povodňovém plánu Rožnova pod Radhoštěm i v Krizovém plánu města. Protipovodňová ochrana vodního toku Rožnovské Bečvy je dostatečná jen pro tzv. 20 letou vodu. Koncepce programu revitalizace říčních systémům si klade za cíl obnovit přirozené funkce toků, ekosystém toků, zaopatřit minimální průtoky a napravovat možné negativní důsledky. V rámci projektu ISPA Čistá řeka Bečva 2002/CZ/10/P/DE/012 proběhla rekonstrukce kanalizace, což bude mít pozitivní vliv na kvalitu vody v Rožnovské Bečvě a na samotné hospodaření s vodou v celém městě. První fáze projektu již proběhla, v roce 2007 byly zkolaudovány přípojky kanalizace a v současnosti probíhá další fáze projektu. Závažný je provoz kamiónové dopravy v ochranném pásmu Rožnovské Bečvy s potenciálním ohrožením kvality povrchových a podzemních vod.


72

9.7

Odpady

Hospodaření s odpady se v Rožnově pod Radhoštěm řídí obecně závaznou vyhláškou č. 1/07, o stanovení systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů a nakládání se stavebním odpadem na území města Rožnova pod Radhoštěm. Směsný komunální odpad je ukládán do sběrných nádob (o objemu 110, 120, 240 a 1100 litrů), které jsou umístěny na stanovištích určených vlastníkem nebo správcem nemovitosti. Svoz komunálního odpadu v rodinné zástavbě i na sídlištích probíhá dle zavedeného harmonogramu od pondělí do pátku. Na území města je zaveden i pytlový sběr komunálního odpadu (modré plastové pytle o objemu 110 l, označené logem svozové firmy). Tento druh svozu je preferován u chatařů a v místech se zhoršenou dostupností pro svozovou firmu, v některých okrajových částech města využívají obyvatelé pytle na komunální odpad pouze v zimě. Další možností pro odkládání především drobného směsného komunálního odpadu jsou odpadkové koše, umístěné na veřejných prostranstvích v obci. Svoz směsného komunálního odpadu je zajišťován firmou A.S.A., spol. s r.o., provozovna Rožnov pod Radhoštěm. Tato firma také zajišťuje odstranění těchto odpadů na skládce odpadů Životice u Nového Jičína. Provozovatelem skládky je firma ASOMPO a.s. Využitelné složky komunálního odpadu jsou sbírány do zvláštních sběrných nádob – kontejnerů s horním výsypem a pytlů, které jsou barevně označeny. Je sbírán papír (modré kontejnery o objemu 1100 l), sklo (zelené kontejnery o objemu 1100 l), plasty (žluté kontejnery o objemu 1100 l a žluté plastové pytle), nápojové kartony (oranžové kontejnery a plastové pytle o objemu 110 l), kovy (černé kontejnery o objemu 240 l). Počet nádob je každoročně navyšován. V současnosti je na území města 59 sběrných hnízd, na kterých je k dispozici 71 kontejnerů na plast, 65 na papír, 49 na sklo, 36 na nápojové kartony a 12 na kovy. Svoz tříděných odpadů probíhá v určených dnech, v pondělí a pátek svoz plastů, v úterý a pátek probíhá svoz papíru, sklo a nápojové kartony jsou sváženy jednou za čtrnáct dní. Někdy mohou být sběrná hnízda odpadů nárazově přetěžována. Tříděný odpad je stejně jako odpad směsný komunální svážen firmou A.S.A, spol. s r.o. a následně je předán k dotřídění, úpravě a využití dalším oprávněným osobám. Účinnost zavedeného systému sběru tříděného odpadu v Rožnově pod Radhoštěm je dobrá, což potvrzuje 5. místo v soutěže O keramickou popelnici Zlínského kraje (výtěžnost na obyvatele – 46,8 kg/obyv./r. 2007). Veškerý bioodpad z města Rožnova pod Radhoštěm je odvážen na kompostárnu ve Valašském Meziříčí – Poličné, případně do vzdálenější Horní Suché. Je uvažována i možnost využití nové velkokapacitní kompostárny na okraji Vsetína. Na území města Rožnov pod Radhoštěm byla až do roku 2004 kompostárna provozovaná firmou Tesum Rožnov pod Radhoštěm, ale byla uzavřena. Dvakrát ročně je na několika místech ve městě přistavován kontejner pro sběr odpadu ze zeleně. Bioodpad je také možné ukládat ve sběrném dvoře. Město v současné době neuvažuje o vybudování vlastní kompostárny, nemá pro ni vhodný pozemek.


73

Velkoobjemový odpad je umisťován do sběrného dvora. Do sběrného dvora mohou také fyzické osoby odevzdat stavební a demoliční odpad, a to za poplatek stanovený městem. Při větší produkci tohoto odpadu je jeho původce povinen zajistit jeho odstranění na vlastní náklady. Město Rožnov pod Radhoštěm vybudovalo v roce 1998 v ulici Meziříčská sběrné středisko odpadů, od 7.1.2008 bylo z důvodu vypršení nájemní smlouvy přestěhováno do nových, větších prostor s rozšířenou provozní dobou a to do ulice Nábřeží Dukelských hrdinů č.p. 2269. Provozovatelem tohoto dočasného SSO je Ing. Jan Panc. Odpad je zde přijímán od občanů zdarma, od právnických osob za poplatek. Ve sběrném dvoře je možno uložit odpady ostatní a velkoobjemové (včetně vytříděných složek komunálního odpadu) a také odpady nebezpečné. Odpady jsou dále předány oprávněným osobám pro následné zpracování, případně uložení odpadu. Sběrné středisko odpadů je otevřeno 6 dní v týdnu. Jelikož je i nové SSO v pronajatých prostorách, uvažuje město o vybudování sběrného dvora na vlastním pozemku. Byla zpracována studie na jeho provoz v prostorách areálu Tesla – betonárna, který by město Rožnov pod Radhoštěm odkoupilo od současného vlastníka, společnosti Energoaqua. Tab. 38: Produkce odpadů v Rožnově pod Radhoštěm. Ukazatel Celková produkce odpadů města Rožnov pod Radhoštěm

produkce v t/rok Rok 2005

Rok 2006

Rok 2007

6306,78

8156,73

7002,52

201,78

183,62

809,17

3523,85

4200,91

3741,65

Produkce nebezpečného odpadu

211,36

626,21

166,59

Biologicky rozložitelný odpad

598,94

562,30

470,77

Produkce vytříděných složek

586,521)

761,01

806,255

Celková produkce směsných stavebních a demoličních odpadů města Rožnov pod Radhoštěm Produkce směsného komunálního odpadu

Pozn.: 1) Papír a lepenka, sklo, plasty, kovy Zdroj: MěÚ Rožnov pod Radhoštěm


74

Graf 12: Vývoj celkové produkce odpadů ve městě v letech 2002 – 2006. 9000 8000 7000 6000 tuny

5000 4000 3000 2000 1000 0 2002

2003

2004

2005

2006

rok


Z Grafu 12 je patrný nárůst produkce odpadů v roce 2006 oproti rokům ostatním, kde se produkce pohybovala prakticky na stejné úrovni. Nárůst produkce je způsoben jednak obecným nárůstem množství vyprodukovaných odpadů (spotřební způsob života, množství obalů, objemného odpadu výměna zařízení bytů apod.), jednak v loňském roce byla likvidována zemina z uzavřené kompostárny, což činí 373 t navíc. Proto následuje pokles celkového množství odpadů v roce 2007 viz tabulka 3. Město Rožnov pod Radhoštěm má zpracovaný Plán odpadového hospodářství z roku 2005, zpracovatel ENVI projekt s. r. o., kde je možno nalézt podrobnou analýzu produkce odpadů pro roky 2002 – 2004. Město Rožnov pod Radhoštěm aktivně podporuje ekologickou výchovu ve školách a se školami spolupracuje na projektech ekologické osvěty. Je podporováno třídění odpadu ve školách (např. PET přímo ve třídách, sběr papíru) a pořádání různých akcí, jako např. úklid města, Den Země apod. Město dále rozesílá občanům informační letáky týkající se sběru a třídění odpadů a pořádá jednou ročně besedu s obyvateli města. Město Rožnov pod Radhoštěm v současné době neuvažuje o změně systému sběru či svozu směsného ani tříděného odpadu. Kromě výstavby nového sběrného střediska odpadů na pozemku, který by byl ve vlastnictví města, neuvažuje město o vybudování žádného nového zařízení pro sběr či svoz odpadu. V současné době se na území města nachází významná stará ekologická zátěž pod názvem Tesla Rožnov a.s. a je uvedena v celostátní databázi (geoportal.cenia.cz) pro odstraňování starých ekologických zátěží 22 . Okolo hranic a uvnitř průmyslového areálu bývalé Tesly je vytvořená

22

staré zátěže jsou v této souvislosti chápány jako znečištění podzemních vod a půdy předchozí, především průmyslovou činností (není zahrnována zátěž zemědělských půd intenzivní zemědělskou činností minulých let)


75

soustava monitorovacích vrtů a probíhá zde sanační monitoring podzemních vod. Ovlivnění řeky Bečvy nebylo na základě analýz vzorků vod prokázáno. Mezi regionální priority Zlínského kraje k řešení starých ekologických zátěží byly vybrány 2 lokality na katastrálním území Rožnova pod Radhoštěm: bývalá skládka komunálního odpadu Tylovice a bývalá skládka průmyslového odpadu Kozák – Palkovňa, s ohledem na výskyt na území CHKO Beskydy.

9.8

Půdy

V katastru města Rožnov pod Radhoštěm se vyskytují podle bonitních půdně ekologických jednotek (BPEJ) tři typy kvality půd. Uvedené BPEJ spadají podle klasifikace ochrany zemědělského půdního fondu (ZPF) do III. – V. třídy, což zařazuje půdy na řešeném území mezi půdy se střední a nižší kvalitou. V údolí Rožnovské Bečvy a jejích přítoků se vyskytují půdy se střední kvalitou – v oblasti Tylovic a Hážovic půdy III. třídy ZPF. Horší kvalita zemědělských půd IV. a V. třída ZPF se vyskytuje ve vyšších polohách. V důsledku přívalových dešťů dochází ke splachování zorněné půdy ze svahů, což vyvolává potřebu protierozních opatřeních. Informace o půdách poskytuje Zemědělská agentura a pozemkový úřad MZe Vsetín. Vzhledem ke kvalitě půdy nepřipadá v úvahu intenzivní využívání zemědělské půdy, proto se navrací přirozené způsoby údržby krajiny např. pasení. Analýzou odebraných půdních vzorků je zjišťováno pH půdy a obsah toxických kovů. Údaje o kontaminaci zemědělských půd jsou uvedeny v databázi Registr kontaminovaných ploch, kterou spravuje Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně. Tab. 39: Druhy pozemků v Rožnově pod Radhoštěm. Ukazatel MOS

Rozloha (ha)

%

Celková výměra pozemku

3947,2

100

Orná půda

542,2

13,7

Chmelnice

0

0

Vinice

0

0

Zahrady

160,7

4,1

Ovocné sady

28,8

0,7

Trvalé travní porosty

670,5

17

Zemědělská půda

1402,3

35,5

Lesní půda

1936,7

49,1

Vodní plochy

35,9

0,9

Zastavěné plochy

131,2

3,3

Ostatní plochy

441,1

11,2


Z výše uvedené tabulky druhů pozemků plyne, že vzhledem k celkové rozloze města 3.947,2 ha (100 %) představují nejvíce zastoupené plochy lesní porosty s rozlohou 1.936,7 ha (49 %). V součtu s plochami trvalých travních porostů 670,5 ha (17 %) pokrývají 2/3 celé rozlohy Rožnova Strategický plán rozvoje města Rožnova pod Radhoštěm

76

pod Radhoštěm. Z hlediska dostupnosti ploch a současného prostorového uspořádání Rožnova pod Radhoštěm jsou dle ÚPD vyčleňovány k záborům pozemky IV. a V. třídy ZPF, půdy se střední a nižší kvalitou.

9.9

Příroda

Město Rožnov pod Radhoštěm se nachází v tzv. Rožnovské brázdě, která je ze severu lemována Radhošťskou hornatinou Moravskoslezských Beskyd a z jihu Vsetínskými vrchy, patřícími do Hostýnsko – Vsetínské hornatiny. Celé město leží v Chráněné krajinné oblasti Beskydy (vyhlášena 1973, rozloha 116.000 ha). Je výhodou, že Správa CHKO Beskydy sídlí v Rožnově pod Radhoštěm. Základním dokumentem pro řízení ochrany životního prostředí je Plán péče CHKO Beskydy. Plochy na území CHKO Beskydy spadají do I. až IV. třídy ochrany přírody. Souvislé lesy (převážně smrkové lesy) tvoří 70 % plochy CHKO Beskydy. K vidění jsou zde i smíšené lesy a původní ekosystémy (luční společenstva, bučiny, jedle). Významné zachovalé původní ekosystémy jsou na 30 chráněných územích, zvláště významné jsou krasové jevy. Na území se vyskytují ojedinělé druhy flory a fauny (rys, medvěd, vlk). Chráněné území s množstvím rozmanitých lesních společenstev (smrčiny, bučiny s jeřábem a klenem) představuje Národní přírodní rezervace Radhošť s rozlohou 145 ha. Katastr území Rožnova pod Radhoštěm spadá do ptačí oblasti „CZ0811022 Beskydy“ (rozloha 41.906,9 ha) vyhlášené v rámci soustavy NATURA 2000. Mezi nejvýznamnější druhy patří strakapoud bělohřbetý, puštík bělavý a datlík tříprstý. Početné a stabilní jsou populace lejska malého, holuba doupňáka, žluny šedé, datla černého, jeřábka lesního a čápa černého. Na katastru města se nachází Národní kulturní památka Valašské muzeum v přírodě, naučná stezka Radegast, která vede po hřebenech západních Moravskoslezských Beskyd a naučná stezka Hradisko. Valašské muzeum v přírodě představuje nejstarší a největší muzeum lidové architektury ve střední Evropě. Rožnov pod Radhoštěm představuje vhodnou lokalitu k rozvoji udržitelného cestovního ruchu vč. možnosti certifikace ubytovacích zařízení.

Územní systém ekologické stability (ÚSES) V územním plánu Rožnova pod Radhoštěm je ÚSES řešen samostatně jako Generel lokálního ÚSES pro katastr Rožnov pod Radhoštěm, Tylovice a Hážovice. Ekologickou stabilitu Rožnova pod Radhoštěm a přilehlých obcí lze považovat za poměrně vysokou. Nadregionální ÚSES zasahuje do severní části katastrálního území Rožnova pod Radhoštěm. V ochranném pásmu nadregionálního biokoridoru se nachází městská část Horní Paseky. Rožnovem pod Radhoštěm prochází podél toku Rožnovské Bečvy regionální biokoridor č. RBK 1567 Kluzov Střítěž. Regionální ÚSES bezprostředně nezasahuje do žádné z lokalit města. V blízkosti leží městské lokality U polikliniky, Hradisko a Bučiska. Lokální ÚSES - biokoridory procházejí většinou lesními porosty a porosty podél vodotečí. S prvky lokálního ÚSES jsou v kontaktu i městské lokality Hradisko a Bučiska, které sousedí s lokálním biocentrem LBC 6. Strategický plán rozvoje města Rožnova pod Radhoštěm

77

Lesy a krajinná zeleň Lesy tvoří z celkové plochy katastru města 1.936,7 ha, což odpovídá 49 % plochy území Rožnova pod Radhoštěm. Oblastní plány rozvoje lesů evidují údaje o stavu lesů na území ČR. Vzhledem k tomu, že katastr Rožnova pod Radhoštěm spadá pod CHKO Beskydy je nezbytná ochrana vzrostlé krajinné zeleně uvnitř zastavěného území ve městě i ve volné krajině. Územní plán města navrhuje dosadbu vysoké zeleně podél vodních toků a uvnitř zastavěného území. Tyto plochy nebudou začleněny mezi plochy lesního půdního fondu. V návrhovém období územního plánu města Rožnova pod Radhoštěm se nepočítá se záborem lesních půd.

Veřejná zeleň Ve městě Rožnov pod Radhoštěm je největší plochou městské zeleně městský park a celý areál Valašského muzea v přírodě. Pás zeleně podél Bečvy odděluje centrum města od pravobřežní, novější obytné zástavby i od zóny průmyslové. Tento podélný pás zeleně plní i funkci biokoridoru v rámci ÚSES. Menšími lokalitami zeleně jsou hřbitov pod sídlištěm Písečný a farní zahrada u kostela Všech svatých. Nejhorší situace z hlediska dostatku vzrostlé zeleně je na plochách obytných sídlišť vybudovaných v posledním období. Přestože ve městě i v jeho bezprostředním okolí je dostatek zelených ploch, je třeba věnovat pozornost všem zeleným plochám ve městě (intravilánu) a v žádném případě jejich rozsah nezmenšovat. Co se týče vyhrazené zeleně (zeleň na pozemcích objektů občanské vybavenosti), zeleň u školních zařízení je vesměs nedostatečná a je třeba na pozemcích provést dosadbu. Významného zlepšení bude dosaženo připravovanou humanizací v obytných sídlištích – Koryčanské Paseky a Písečný. Poblíž zastavěného území města jsou zahrádkářské kolonie Horní Paseky, Dolní Paseky (V Mokrém), u Zuberské cesty, Pod Lázem a U dubu-Balkán. Plochy zahrad na území města zahrnují plochu 160 ha.

9.10 Těžba nerostných surovin Na území Rožnova pod Radhoštěm jsou celkem 3 lokality chráněného ložiskového území (CHLÚ), z nichž dvě lokality jsou CHLÚ zemního plynu a jedna je CHLÚ černého uhlí. Jsou zde i dva dobývací prostory. Lokality jsou CHLÚ zemního plynu Rožnov pod Radhoštěm č. 23860000 s dobývacím prostorem (DP) č. 4/0053, druhá lokalita je CHLÚ zemního plynu Rožnov pod Radhoštěm č. 22410000. Lokality jsou pod správou UNIGEO a.s. Ostrava Hrabová a Geologického průzkumu. V severní části katastru Rožnova pod Radhoštěm je část lokality ložiska černého uhlí Frenštát – západ č. 14430000 s dobývacím prostorem Trojanovice (DP) č. 2/0072. Správcem lokality ložiska černého uhlí je OKD, a.s. IMGE Ostrava. Ložiska zemního plynu jsou vázána na černouhelné sloje. V lokalitě CHLÚ zemního plynu Rožnov pod Radhoštěm leží městská část Horní Paseky.


78

V současnosti neprobíhá těžba nerostných surovin ve stanoveném katastru Rožnova pod Radhoštěm.

9.11 Hluk Nadměrná úroveň hluku je obdobně jako znečistění ovzduší jedním z nejzávažnějších faktorů působících negativně na zdravotní stav obyvatel ve městech. Dlouhodobé působení hlukové zátěže může vedle poruch sluchu vyvolat i řadu dalších onemocnění, jako jsou stresy, neurózy, chorobné změny krevního tlaku apod. Hlavním zdrojem hluku v městském prostředí je pozemní doprava. Kromě okolí frekventovaných silničních komunikací jsou zatíženými oblastmi také okolí železničních komunikací a průmyslových areálů. Hodnocení hlukového zatížení bylo provedeno v roce 2002 v rámci zpracování Územního plánu města Rožnova pod Radhoštěm. Z dostupných podkladů vyplývá, že nadměrnou hlukovou zátěži jsou ovlivněny zejména okolí významných komunikací města. V důsledku vysokých intenzit automobilové dopravy na hlavních komunikacích města (např. ul. Ostravská, 5. května, Videčská, Nádražní, Partyzánská, Lázeňská) dochází během denní a noční doby u chráněné zástavby k překračování příslušných hygienických limitů hluku, stanovených nařízením vlády č. 614/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Vzhledem k tomu, že vyhodnocení hlukové zátěže bylo provedeno jako součást návrhu koncepce řešení dopravy (to znamená, že je spíš orientačního charakteru), bylo by vhodné pro území města vypracovat strategickou hlukovou mapu, která by charakterizovala aktuální stav akustické situace v Rožnově pod Radhoštěm.


79

10

ZÁVĚR

Ve městě je početná skupina obyvatel v produktivním věku, počet osob v předproduktivním a poproduktivním je shodný. Z hlediska vzdělanostní struktury obyvatel se město vyznačuje poměrně vysokým počtem vysokoškolsky vzdělaných lidí (12,6 %) proti celostátnímu průměru, který činí 8,89 %. Počet obyvatel s maturitou je srovnatelný s průměrem v ČR. Počet obyvatel města zaznamenal za posledních 10 let propad zhruba o 6 %. Počet obyvatel města zaznamenal za posledních 10 let propad zhruba o 6 %. Dle demografické prognózy lze v příštích letech předpokládat pozvolný růst obyvatel. Pro obyvatele města samotného a přilehlých obcí plní Rožnov pod Radhoštěm funkci správního, kulturního i společenského centra. Řada z akcí, konaných ve městě, přesahuje svým významem jak hranice města tak hranice regionu (akce realizované Valašským muzeem v přírodě). Pro kulturní vyžití mají obyvatelé města široké spektrum možností. Značným nedostatkem se ovšem jeví neexistence kapacitního sálu (300-350 osob), kde by bylo možno pořádat akce většího rozsahu a také špatný technický stav některých zařízení. Nabídka sportovních zařízení se jeví jako dostačující. Kladem jsou zejména široké možnosti outdoorových sportů, a to jak zimních, tak letních. Nabídka školských a předškolních zařízení ve městě je dostačující. Poměrně široká je nabídka středoškolských zařízení různého typu. Chybějící nabídka terciárního vzdělání by měla být od školního roku 2008/2009 částečně uspokojena otevřením bakalářského studia na místní Střední škole informatiky, elektrotechniky a řemesel, kdy ve studijním programu elektrotechnika bude otevřen obor Aplikovaná a komerční elektronika. Z hlediska cestovního ruchu je Rožnov pod Radhoštěm známým turistickým a kulturním centrem s bohatou kulturní tradicí, který může i v budoucnu dále pracovat na upevnění svého postavení v rámci turismu nejen České republiky, ale i v rámci zahraničí. To se ale neobejde bez lepší koordinovanosti všech složek cestovního ruchu, lepší informovanosti a propagaci na veřejnosti. Je také nutné zaměřit se i na ostatní stránky cestovního ruchu, zejména na jejich provázanost a vytvoření produktových balíčků turismu. V oblasti sociální péče dochází zejména u pobytových služeb pro seniory k převisu poptávky nad nabídkou. Lze předpokládat, že vlivem stárnutí společnosti v dalších letech poptávka dále poroste. Tento trend však může být výrazně ovlivněn důsledky zákona č. 108/2006 Sb. Hlavními nedostatky, vyplývající z provedené Analýzy poskytovatelů sociálních služeb na Rožnovsku, jsou absence chráněného bydlení, chráněných dílen, azylového ubytování, denního stacionáře a již zmíněného nedostatku volných míst v pobytových zařízeních. Zásadním problémem města Rožnov pod Radhoštěm po dopravní stránce je stávající průtah silnice I/35, který vnáší do města vysoké procento tranzitní dopravy zatěžující okolí průtahu všemi negativními vlivy a častými kongescemi. Je nutno ve shodě s územním plánem provést homogenizaci tohoto průtahu, upravit křižovatky na něm, případně uplatnit též moderní metody dopravního zklidnění umožňující eliminaci dělícího efektu této komunikace na okolní území a historické příčné vazby. Jako vhodná se jeví formulace jasné městské dopravní politiky, ať již Strategický plán rozvoje města Rožnova pod Radhoštěm

80

pomocí generelu dopravy či koncepce rozvoje dopravní infrastruktury, která stanoví priority rozvoje jednotlivých druhů dopravy. Součástí strategického plánu by měla být rovněž konkretizace opatření pro preferenci šetrné dopravy – tj. dopravy hromadné zajišťované příměstskými linkami, cyklistické a pěšího provozu a aktualizace řešení statické dopravy s uplatněním prvků vhodné regulace v centrální části města a v případě vysokopodlažní zástavby stanovení optimálního poměru stání na terénu oproti jiným způsobům parkování nezatěžujícím pobytové prostory sídlišť. V oblasti technické infrastruktury je klíčovým problémem poměrně zastaralý vodovodní a kanalizační řád v centru města nebo zcela chybějící v okrajových částech města. Základem ekonomiky města je především elektrotechnika, strojírenství a textilní výroba. Tyto průmyslové obory jsou současně největšími zaměstnavateli ve městě. V posledních letech dochází (v souladu s celorepublikovými trendy) k poklesu podílu ekonomicky aktivního obyvatelstva a k souvisejícím změnám na trhu práce. Míra nezaměstnanosti v Rožnově pod Radhoštěm je bez ohledu na zaznamenaný pokles stále vyšší, než průměr okresu Vsetín, Zlínského kraje i České republiky. Nejtíživějším problémem místního trhu práce je především vysoká míra dlouhodobé nezaměstnanosti. Pozitivní skutečností je, že se v nejbližší době neočekává hromadné propouštění u žádného z významných zaměstnavatelů. Perspektivou místního trhu práce je především zvyšování přidané hodnoty dostupných pracovních sil, například zintenzivněním spolupráce podnikatelských subjektů s regionálními vzdělávacími institucemi. Nejvýznamnější rozvojovou plochou pro podnikání je areál bývalého podniku TESLA. V současnosti v něm působí desítky malých, středních i větších firem, přesto zůstává kapacitně nenaplněn. Hlavními limity jeho dalšího rozvoje jsou nedostatek volných ploch (volné prostory pouze ve vyšších podlažích), nedostačující nosnost podlah, nedostatečně zkapacitněné sítě dopravní a technické infrastruktury a vysoké ceny služeb (především energií). Městský úřad sídlí ve čtyřech budovách, což není ve srovnání s jinými městy standardní. Organizační struktura úřadu se nijak významně neliší od struktury městských úřadů podobně velkých měst. V novém programovacím období 2007 – 2013 se očekává, že se město Rožnov pod Radhoštěm, díky nově zřízenému Odboru Strategického rozvoje a investic, dostane k většímu objemu financí z fondů EU. Z analýzy plyne, že z celorepublikového pohledu obklopuje Rožnov pod Radhoštěm velice kvalitní přírodní zázemí (CHKO Beskydy, ptačí oblast NATURA 2000). Prioritním problémem ovzduší v Rožnově pod Radhoštěm je překračování imisních limitů pro suspendované částice frakce PM10 (s ním také související celková prašnost) a zvyšující se koncentrace benzo(a)pyrenu a přízemního ozónu. Jednou ze základních příčin zhoršeného stavu kvality ovzduší je jak spalování tuhých paliv v lokálních topeništích (zdroj primárních emisí TZL), tak i zvýšený provoz automobilové dopravy na hlavních silničních komunikacích města (zejména na silnici I/35), který vede ke zvíření prachových částic usazených v blízkosti komunikací. Strategický plán rozvoje města Rožnova pod Radhoštěm

81

Z hlediska vodních toků na katastrálním území Rožnova pod Radhoštěm je nutno zmínit pokles znečištění Rožnovské Bečvy na II. třídu jakosti povrchových vod, což klasifikuje řeku jako mírně znečištěnou. Další zlepšování jakosti povrchových vod lze očekávat i během druhé etapy projektu Čistá řeka Bečva, což je podmíněno aktivitami obcí a dalších subjektů v povodí řeky. Potenciálně rizikový je provoz kamiónové dopravy v ochranném pásmu Rožnovské Bečvy. V rámci infrastruktury odpadového hospodářství města Rožnov pod Radhoštěm je nutné systémově a dlouhodobě řešit dva problémy. Z důvodu nevyhovující kapacity je dalším úkolem výstavba nového sběrného střediska odpadů na pozemku města. Město nemá vyhovující pozemek pro vlastní kompostárnu, proto je bioodpad dopravován do Poličné.


82

11

SEZNAM ZKRATEK

BPEJ

Bonitní – půdně ekologická jednotka

CZT

Centrální zásobování teplem

ČHMÚ

Český hydrometeorologický ústav

ČOV

Čistírna odpadních vod

ČSAD

Česká státní automobilová doprava

ČSN

Česká státní norma

ČSOP

Český svaz ochránců přírody

ČSSD

Česká strana sociálně demokratická

ČSÚ

Český statistický úřad

DP

dobývací prostor

DTS

Distribučních transformační stanice

DÚR

Dokumentace k územnímu rozhodnutí

ESF

Evropské strukturální fondy

EU

Evropská Unie

EVVO

Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta

FK

Fotbalový klub

HD

Hromadná doprava

HDP

Hrubý domácí produkt

CHKO

Chráněná krajinná oblast

CHLÚ

Chráněného ložiskového území

KČT

Klub českých turistů

KDU – ČSL

Křesťanská demokratická unie - Československá strana lidová

KO

Komunální odpad

KSČM

Komunistická strana Čech a Moravy

MHD

Městská hromadná doprava

MěÚ

Městský úřad

MK

Místní komunikace

MŠ

Mateřská škola

MŠMT

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy


83

NN

Nízké napětí

NNO

Nestátní nezisková organizace

NK

Nezávislí kandidáti

ODS

Občanská demokratická strana

OKEČ

Odvětvové klasifikace ekonomických činností

OU

Odborné učiliště

OZKO

Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší

REZZO

Registr emisních zdrojů znečištění ovzduší

RS

Rozptylová studie

SLDB

Sčítání lidu, domu a bytu

SN

Sdružení nezávislých

SOU

Střední odborné učiliště

SOŠ

Střední odborná škola

SROP

Společný regionální operační program

SP

Strategický plán

SSO

Sběrné středisko odpadu

SSZ

Světelné signalizační zařízení

SŠ

Střední škola

STL

Středotlak

SVČ

Samostatně výdělečná činnost

SWOT

Analýza silných a slabých stránek, příležitostí a ohrožení

ŠÚ SR

Statistický úřad Slovenské republiky

TJ

Tělovýchovná jednota

TS

Transformační stanice

TZL

Tuhé znečišťující látky

ÚP

Úřad práce

ÚPD

Územně plánovací dokumentace

US – DEU

Unie svobody – Demokratická unie

ÚSES

Územní systémy ekologické stability

VN

Vysoké napětí


84

VVN

Velmi vysoké napětí

VTL

Vysokotlak

WHO

Světová obchodní organizace

ZM

Zdravé město

ZPF

Zemědělský půdní fond

ZŠ

Základní škola

ZUŠ

Základní umělecká škola

ŽP

Životní prostředí


85

Názvy priorit budou upřesněny (konkretizovány) v Cílech priorit. Názvy priorit budou upřesněny (konkretizovány) v Cílech priorit

Recommend Documents