Ze slov papeže Františka

11//2013

LISTOPAD TADY

Tady na´s nikdo neproteˇzˇ´ı jsme–li proteˇzˇovańi pro tam A prˇece tam nenı´ bez tady a vsˇechno tady je pro tam

Vsˇichni si navykli zˇe tento u´speˇch je u´speˇchem i pro tamto Vsˇak sebenepatrneˇjsˇ´ı zlom je–li zasazen do tamte´ moudrosti Je nekonecˇneˇ vıć nezˇ tady potlesk tisıću˚ Josef Javora, Vy´beˇr z hroznu˚, MCM Olomouc 2006 1

ZPRAVODAJ PLZEŇSKÉ DIECÉZE

LISTOPAD 2013

Ze slov papezˇe Frantisˇka „Nynı´ va´m rˇeknu neˇco, co uzˇ jsem rˇekl mnohokra´t, ale znovu mi to vycha´zı´ ze srdce. Kdyzˇ zu˚sta´va´me jako krˇest’ane´ uzavrˇenı´ ve sve´ skupineˇ, hnutı´, farnosti, prostrˇedı´, sta´va´ se to, co se deˇje s kazˇdy´m uzavrˇeny´m prostorem. Jeli neˇjaka´ mı´stnost zavrˇena´, zacˇ´ına´ paćhnout vlhkostı´. Pokud v te´ mı´stnosti zˇije neˇjaky´ cˇloveˇk, onemocnı´. Je-li krˇest’an uzavrˇen ve sve´ skupineˇ, farnosti, cˇi hnutı´, nakonec onemocnı´. Vyjde-li vsˇak do ulic, na periferie, mu˚zˇe se mu prˇihodit to, co se sta´va´ lidem na ulici — neˇjaka´ nehoda. Cˇastokra´t jsme videˇli dopravnı´ nehody. Ja´ ale da´va´m tisıćkra´t prˇednost cı´rkvi po nehodeˇ nezˇ nemocne´ cı´rkvi! Cı´rkvi a katechetovi, ktery´ ma´ odvahu riskovat a vyjı´t, nezˇ katechetovi, ktery´ ma´ vsˇe nastudovańo, vsˇechno vı´, je vsˇak sta´le zavrˇeny´ a nemocny´. Neˇkdy totizˇ ta nemoc vycha´zı´ z hlavy . . . “ z promluvy papezˇe Frantisˇka na Mezina´rodnı´m katecheticke´m kongresu, Rˇ´ım 27. za´rˇ´ı

„Sa´m Jezˇ´ısˇ rˇ´ıkal: Nelze slouzˇit dveˇma pa´’ nu˚m. Bud’ slouzˇ´ısˇ Bohu anebo peneˇzu˚m.‘ V peneˇzıćh veˇzı´ duch zesveˇtsˇteˇnı´. Penı´ze, marnivost, pyćha — to je cesta, kterou nemu˚zˇeme jı´t. Je tristnı´, sˇkrta´me-li jednou rukou to, co jsme napsali druhou. Evangelium je evangeliem. Bu˚h je jediny´! Jezˇ´ısˇ se stal nasˇ´ım sluzˇebnı´kem a duch tohoto sveˇta sem nepatrˇ´ı. Mnozı´ z va´s byli svlecˇeni z tohoto zdivocˇele´ho sveˇta, ktery´ neda´va´ praći, nepoma´ha´. Neza´lezˇ´ı na tom, zˇe deˇti ve sveˇteˇ umı´rajı´ hladem, anebo rodiny nemajı´ co jı´st, je jim odeprˇena du˚stojnost vydeˇla´vat si na zˇivobytı´, zˇe tolik lidı´ musı´ utı´kat prˇed otroctvı´m a hladem a hledat svobodu, a s velkou bolestı´ prˇihlı´zˇ´ıme tomu, jak nacha´zejı´ smrt, jako se stalo vcˇera v Lampeduse. Proto je dnesˇek dnem smutku. Tyto veˇci pu˚sobı´ duch tohoto sveˇta. Je skutecˇneˇ smeˇsˇne´, kdyzˇ se krˇest’an, kneˇz, rˇe2

holnice, biskup, kardina´l, papezˇ chteˇjı´ vydat cestou tohoto zesveˇtsˇteˇnı´, ktere´ je vrazˇedne´. Duchovnı´ zesveˇtsˇteˇnı´ zabı´jı´. Zabı´jı´ dusˇi. Zabı´jı´ lidi. Zabı´jı´ cı´rkev.“ z promluvy papezˇe Frantisˇka ke klientu˚m charity, Assisi 4. rˇ´ıjna

„Deˇkuji za prˇijetı´ va´m kneˇzˇ´ım, rˇeholnicı´m a rˇeholnı´ku˚m, laiku˚m z pastoracˇnıćh rad! Pastoracˇnı´ rady jsou nezbytne´! Biskup nemu˚zˇe rˇ´ıdit diece´zi bez pastoracˇnıćh rad. Fara´rˇ nemu˚zˇe ve´st farnost bez pastoracˇnıćh rad. (zvy´razneˇnı´ redakce ). Jsou za´sadnı´. Myslı´m na fara´rˇe, kterˇ´ı znajı´ sve´ farnı´ky jmeńem a navsˇteˇvujı´ je. Jeden z nich mi rˇ´ıkal, zˇe zna´ v kazˇde´ rodineˇ i jmeńo jejich psa. To je kra´sne´. Cˇasto to opakuji: kraćˇet spolu s nasˇ´ım lidem, neˇkdy vprˇedu, jindy uprostrˇed a neˇkdy vzadu. Vprˇedu kvu˚li vedenı´, uprostrˇed kvu˚li jeho povzbuzovańı´ a podporovańı´, vzadu kvu˚li udrzˇovańı´ jednoty, aby se nikdo neocitl prˇ´ılisˇ moc pozadu a jesˇteˇ z jine´ho du˚vodu, protozˇe lid ma´ „cˇich“ pro nove´ cesty, ma´ sensus fidei, jak rˇ´ıkajı´ teologove´. Co je kra´sneˇjsˇ´ıho? A na synodu musı´ by´t take´ to, co Duch svaty´ rˇ´ıka´ laiku˚m, lidu Bozˇ´ımu, vsˇem.“ papezˇ Frantisˇek k diece´znı´mu spolecˇenstvı´, Assisi 5. rˇ´ıjna

Cı´rkev? Polnı´ nemocnice . . . „Vidı´m jasneˇ — pokracˇuje papezˇ Frantisˇek — zˇe cı´rkev dnes nejvıće potrˇebuje schopnost hojit zraneˇnı´ a rozehrˇ´ıvat srdce veˇrˇ´ıcıćh, tedy schopnost prˇiblı´zˇenı´ a sprˇ´ızneˇnı´. Vidı´m cı´rkev jako polnı´ nemocnici po bitveˇ. Je zbytecˇne´ pta´t se teˇzˇce zraneˇne´ho, zda ma´ zvy´sˇenou hladinu cholesterolu cˇi cukru! Je trˇeba lećˇit jeho rańy. Potom mu˚zˇeme mluvit o vsˇem ostatnı´m. Hojit zraneˇnı´, hojit rańy . . . A je trˇeba zacˇ´ıt zezdola“.


„Cı´rkev se neˇkdy dala uzavrˇ´ıt do malicˇkostı´, do malyćh prˇedpisu˚. Nejdu˚lezˇiteˇjsˇ´ı je vsˇak prvnı´ zveˇst: Jezˇ´ısˇ Kristus teˇ spasil!‘ . ’ A sluzˇebnıći cı´rkve musejı´ by´t prˇedevsˇ´ım sluzˇebnı´ky milosrdenstvı´. Naprˇ´ıklad zpoveˇdnı´k je neusta´le vystaven riziku by´t bud’ rigoristou nebo laxistou. Ani jeden z nich nenı´ milosrdny´, protozˇe nikdo se doopravdy neujı´ma´ konkre´tnı´ho cˇloveˇka. Rigorista si myje ruce, protozˇe jej odkazuje na prˇika´zańı´. Laxista se myje ruce, nebot’ jednodusˇe prohla´sı´, zˇe to ’ nenı´ hrˇ´ıch‘ a podobneˇ. Lide´ musejı´ by´t doprova´zeni, rańy je trˇeba hojit. Jak zacha´zı´me s lidem Bozˇ´ım? Snı´m o cı´rkvi Matce a Pasty´rˇce. Sluzˇebnıći cı´rkve musejı´ by´t milosrdnı´, ujı´mat se lidı´, prova´zet je jako milosrdny´ samaritań, ktery´ sve´ho blizˇnı´ho omy´va´, ocˇisˇt’uje a pozveda´. To je cˇire´ evangelium. Bu˚h je veˇtsˇ´ı nezˇ hrˇ´ıch. Organizacˇnı´ a struktura´lnı´ reformy jsou druhotne´, dojde na neˇ potom. Prvnı´ reforma se musı´ ty´kat postoje. Sluzˇebnıći evangelia musejı´ by´t lidmi schopny´mi zahrˇa´t lidske´ srdce, putovat s nimi nocı´, umeˇt ve´st dialog a take´ sestoupit do jejich temnot, do jejich tmy, anizˇ by se ztratili. Lid Bozˇ´ı chce pasty´rˇe a nikoli funkciona´rˇe cˇi sta´tnı´ kleriky. Zvla´sˇteˇ biskupove´ musejı´ by´t muzˇi schopny´mi trpeˇliveˇ podporovat Bozˇ´ı kroky v Jeho lidu tak, aby nikdo nezu˚stal pozadu, ale take´ doprova´zet sta´dce, ktere´ umı´ veˇtrˇit nove´ cesty. Namı´sto cı´rkve, ktera´ jenom prˇijı´ma´ a necha´va´ otevrˇene´ dverˇe, snazˇme se by´t cı´rkvı´, ktera´ nacha´zı´ nove´ cesty, je schopna´ vycha´zet ze sebe a jı´t k teˇm, kdo do nı´ neprˇicha´zejı´, odesˇli nebo jsou lhostejnı´. Neˇkdy ten, kdo odesˇel, ucˇinil tak z du˚vodu˚, ktere´, jsou-li dobrˇe pochopeny a zhodnoceny, mohou dove´st k na´vratu. Ale chce to smeˇlost, odvahu.“ „Nemu˚zˇeme kla´st du˚raz jenom na ota´zky interrupce, homosexua´lnıćh manzˇelstvı´ a antikoncepci. To nelze. Ja´ jsem nemluvil o teˇchto veˇcech mnoho a bylo mi to vycˇ´ıtańo.

LISTOPAD 2013

Avsˇak, mluvı´-li se o nich, je trˇeba to cˇinit v urcˇite´m kontextu. Na´zor cı´rkve je ostatneˇ zna´m a ja´ jsem synem cı´rkve, ale nenı´ nezbytne´ mluvit o tom neprˇetrzˇiteˇ.“ ( . . . ) „Pokud je krˇest’an restaura´tor, za´konı´k, a chce mı´t vsˇechno jasne´ a bezpecˇne´, pak nenajde nic. Tradice a pameˇt’ minulosti na´m majı´ poma´hat, abychom se odva´zˇili otevı´rat nove´ prostory Bohu. Kdo dnes sta´le hleda´ disciplina´rnı´ rˇesˇenı´, kdo prˇehnaneˇ tı´hne k veˇroucˇne´ jistoteˇ, kdo se snazˇ´ı zarputile obnovit zaniklou minulost, ma´ statickou a involucˇnı´ vizi. A vı´ra se tak sta´va´ jednou z mnoha ideologiı´.“ z rozhovoru pro cˇasopis Civilta´ Cattolica

„Jizˇ jsem vıćekra´t rˇekl — a nynı´ to ra´d opakuji — zˇe krˇest’anstvı´ a antisemitismus jsou v rozporu. Krˇest’an ma´ tak trochu zˇidovske´ korˇeny — a proto nemu˚zˇe by´t antisemita!“ k rˇ´ımske´ zˇidovske´ obci, 11. rˇ´ıjna

„Popravdeˇ rˇecˇeno trpı´m, kdyzˇ v cı´rkvi a neˇkteryćh cı´rkevnıćh organizacıćh vidı´m, zˇe se sluzˇebna´ u´loha, kterou ma´me vsˇichni a kterou musı´me mı´t, u zˇen meˇnı´ v posluhovańı´. Zˇeny vykona´vajı´ sluzˇebne´ praće, a nikoliv sluzˇbu. Zde bych ra´d zdu˚raznil, zˇe zˇena ma´ zvla´sˇtnı´ cit pro Bozˇ´ı veˇci‘ . Zejmeńa na´m ’ mu˚zˇe pomoci, abychom le´pe rozumeˇli milosrdenstvı´, neˇze a la´sce, kterou k na´m ma´ Bu˚h. Lı´bı´ se mi, zˇe slovo cı´rkev je zˇenske´ho rodu — ta‘ cı´rkev, nikoliv ten‘ cı´rkev. Cı´rkev je ’ ’ zˇena! Je to matka, a to je moc kra´sne´. Nad tı´m se musı´te zamyslet a da´le to rozve´st.“ k ućˇastnı´ku˚m semina´rˇe o du˚stojnosti zˇeny v cı´rkvi, porˇa´dane´ho Papezˇskou radou pro laiky, 12. rˇ´ıjna 3


APATIE? V za´rˇ´ı se konaly dveˇ diece´znı´ akce, Setkańı´ deˇtı´ a ministrantu˚ v Plzni a ty´den nato Setkańı´ rodin v Domazˇlicıćh. Obeˇ akce byly propagovańy nejru˚zneˇjsˇ´ımi zpu˚soby — v ACEPu, Zpravodaji plzenˇske´ diece´ze, jednotlivy´mi plaka´tky a take´ pozvańı´m biskupa Frantisˇka, ktere´ se meˇlo cˇ´ıst ve vsˇech farnostech o nedeˇli ty´den, respektive dva prˇed konańı´m teˇchto akcı´. Popravdeˇ rˇecˇeno jsem slysˇel pouze o jedne´ farnosti, kde se toto pozvańı´ cˇetlo (a minima´lneˇ o peˇti, kde ne). ´ cˇast na obou setkańıćh byla velmi mala´, U kdyby na prvnı´ neprˇijel autobus deˇtı´ z Horsˇovske´ho Tyńa a okolı´, zrˇejmeˇ by se daly spocˇ´ıtat na prstech. A podobneˇ v Domazˇlicıćh, kdyby

Eucharistie jako obeˇt’ Na´sˇ cyklus o eucharistii zakoncˇ´ıme zamysˇlenı´m o obeˇtnı´m rozmeˇru msˇe svate´. Cı´rkevnı´ ucˇenı´ cˇasto zdu˚raznˇuje tento rozmeˇr: eucharistie je nekrvavy´m zprˇ´ıtomneˇnı´m jedine´ Kristovy krvave´ obeˇti na krˇ´ızˇi. Prˇi msˇi svate´ se sva´tostny´m zpu˚sobem sta´va´ prˇ´ıtomna´ historicka´ uda´lost velikonocˇnı´ho tajemstvı´, ktere´ ma´ svu˚j vrchol v Kristoveˇ krˇ´ızˇi. Jezˇ´ısˇ prˇi poslednı´ vecˇerˇi se svy´mi ucˇednı´ky zalozˇil eucharistii jako pama´tku na sve´ umucˇenı´ (srov. Lk 22,19). Avsˇak tuto pama´tku nesmı´me cha´pat pouze jako obycˇejnou prˇipomıńku, ny´brzˇ jako dar rea´lne´ prˇ´ıtomnosti Krista, z jehozˇ probodene´ho boku vytryskla krev a voda jako znamenı´ krˇtu a eucharistie, abychom tak sta´le mohli cˇerpat ze zdroje spa´sy (srov. Jan 19,34). Procˇ vsˇak mluvı´me o krˇ´ızˇi a o eucharistii jako o obeˇti? Samotne´ slovo „obeˇt’“ se v nasˇem slovnı´ku jizˇ prˇ´ılisˇ nevykytuje, a kdyzˇ ho pouzˇ´ıva´me, tak spı´sˇe ve vy´znamu negativnı´m, tragicke´m jako naprˇ.: „Nesˇteˇstı´ si vyzˇa´dalo obeˇti na zˇivotech“ apod. Kristu˚v krˇ´ızˇ je vsˇak obeˇtı´ v hlubsˇ´ım slova smyslu. Abychom 4

LISTOPAD 2013

neprˇisˇly rodiny z Domazˇlic a okolı´, potkali byste se pouze se dveˇma manzˇelsky´mi pa´ry (z toho jedni byli prˇedna´sˇejıćı´). Mozˇna´ mi rˇeknete, je toho tolik, ma´me spoustu praće, jsem ra´d, zˇe mohu v sobotu udeˇlat neˇco doma, procˇ bych meˇla deˇti neˇkam v sobotu posı´lat. Procˇ bychom meˇli jet (trˇeba z Plzneˇ) do Domazˇlic (co odtamtud mu˚zˇe vzejı´t dobre´ho ). Mozˇna´ to tak je, ale mozˇna´ je to i vy´poveˇd’ o urcˇite´ apatii, ktera´ se v nasˇ´ı diece´zi zahnı´zdila. Mnohe´ z na´s nejenom zˇe nezajı´majı´ neveˇrˇ´ıcı´ kolem, ale ani to, co se deˇje za hranicemi nasˇich farnostı´ nebo jesˇteˇ u´zˇeji: co se deˇje mimo moji obec, mu˚j kostel . . . a mozˇna´ ani to ne . . . Co myslı´te, jak to je? J. Fencl

ho na´lezˇiteˇ pochopili, museli bychom nastıńit pojı´mańı´ „obeˇti“ ve Stare´m za´koneˇ, k cˇemuzˇ ovsˇem nema´me prostor. Mu˚zˇeme vsˇak rˇ´ıci, zˇe biblicky´ vy´znam „obeˇti“ nejle´pe vyjadrˇuje slovo „dar“. Obeˇt’je v nejsˇirsˇ´ım slova smyslu dar cˇloveˇka Bohu. Ve Stare´m za´koneˇ to byl prˇedevsˇ´ım liturgicky´ dar — jako byly naprˇ. obeˇti zvı´rˇat v chra´meˇ, avsˇak takovy´ kult nemeˇl by´t pouze ritua´lem, ny´brzˇ meˇl vyjadrˇovat skutecˇnost, zˇe cely´ zˇivot cˇloveˇka patrˇ´ı Hospodinu. Jezˇ´ısˇ jako pravy´ Velekneˇz (srov. Zˇid 9,11) a „novy´ chra´m“ (srov. Jan 2,19) zavrsˇuje tuto staroza´konnı´ tradici novy´m zpu˚sobem: Kristus na olta´rˇi krˇ´ızˇe nedaruje sve´mu Otci jenom „neˇco“, ale dokonale obeˇtuje cele´ sve´ bytı´, sebe sama. Podstatou Jezˇ´ısˇovy obeˇti je jeho „bytı´ pro“, jeho la´ska k Bohu a k cˇloveˇku. V te´to la´sce se prˇimlouva´ za na´s hrˇ´ısˇnı´ky (srov. Lk 23,34). Tato la´ska „stra´vila“ celou Jezˇ´ısˇovu existenci, takzˇe pozna´va´me v jeho lidske´ la´sce dokonalou Bozˇ´ı la´sku, ktera´ prˇisˇla cˇloveˇka uzdravit. Jeho la´ska na´s k sobeˇ prˇitahuje, vtahuje do sebe a ucˇ´ı na´s take´ na´sˇ zˇivot darovat Bohu a druhy´m.


LISTOPAD 2013

Msˇe svata´ jako trvale´ zprˇ´ıtomneˇnı´ Jezˇ´ısˇovy obeˇti na krˇ´ızˇi je tedy prˇedevsˇ´ım zprˇ´ıtomneˇnı´m Kristovy la´sky azˇ do krajnosti (srov. J 13,1), v nı´zˇ se Pań obracı´ s modlitbou k Otci za svou cı´rkev i za cely´ sveˇt. Nasˇe ućˇast na eucharistii se tedy nikdy nesmı´ sta´t pouhy´m ritua´lem, nudny´m divadlem, ale musı´ znamenat vnitrˇnı´

prˇipojenı´ se k Jezˇ´ısˇoveˇ modlitbeˇ a prˇijetı´ jejı´ho plodu: Bozˇ´ı la´sky, ktera´ ma´ moc promeˇnit na´sˇ zˇivot podle vzoru Kristova. Tato promeˇna se ma´ projevit v konkre´tnıćh skutcıćh la´sky: ve vza´jemne´ jednoteˇ mezi krˇest’any a ve sluzˇbeˇ druhy´m, zvla´sˇteˇ chudy´m a trpıćı´m, aby tak sveˇt uveˇrˇil (srv. J 17,21). P. Fry´valdsky´

• Vnı´mańı´ vı´ry v prˇ´ıtomnosti a v reflexi

my´mi slovnı´mi obraty, zˇe krˇest’an je „novy´ cˇloveˇk“, zˇe je tı´m, v neˇmzˇ zˇije Kristus („Nezˇiji uzˇ ja´, ale zˇije ve mneˇ Kristus“), zˇe je cˇloveˇkem, ktery´ zˇije z Ducha Bozˇ´ıho apod. Vı´ra, zbozˇnost, sva´tosti a sva´tostiny jsou pomu˚ckami k zˇivotu krˇest’ana, ktery´ se ma´ blı´zˇit vy´sˇe uvedene´mu idea´lu. Cˇ´ım meńeˇ je dnes krˇest’anstvı´ obvyklou veˇcı´, spolecˇenskou konvencı´, stylem zˇivota veˇtsˇiny, tı´m veˇtsˇ´ı je sˇance, zˇe bude pochopeno tak, jak je vy´sˇe uvedeno. Vı´ra by se tedy meˇla „vteˇlovat“ do zˇivota. Nema´ by´t jen jeho dobrovolnou nebo povinnou soucˇa´stı´, nema´ by´t jen ućˇastı´ na stylu zˇivota okolı´. Je to samozrˇejmeˇ u´kol na´rocˇny´, ktery´ byl v dobeˇ, kdy te´meˇrˇ vsˇichni byli v Evropeˇ krˇest’any, vyhrazen jen neˇktery´m, totizˇ rˇeholnı´ku˚m. Ucˇenı´ 2. vatikańske´ho koncilu o vsˇeobecne´m povolańı´ krˇest’anu˚ ke svatosti (LG) nenı´ jakousi „demokratizacı´ “ svatosti natozˇ neˇjaky´m snı´zˇenı´m u´rovneˇ na´roku˚, ale je vyja´drˇenı´m pra´veˇ te´to skutecˇnosti, zˇe vı´ra kazˇde´ho krˇest’ana ma´ doru˚stat do plnosti, ve ktere´ se vteˇlı´ do cele´ho zˇivota a ten prˇetvorˇ´ı.

Neˇkdy vnı´ma´me svou vı´ru v prˇ´ıme´m za´zˇitku. Naprˇ´ıklad tehdy, kdyzˇ si je cˇloveˇk veˇdom toho, zˇe se rozhoduje nebo jedna´ skutecˇneˇ na za´kladeˇ sve´ vı´ry. Jinou situacı´ je, kdyzˇ vnı´ma´ neˇco jako prˇ´ımy´ Bozˇ´ı dotyk. Teˇzˇko popsatelny´m zpu˚sobem zjisˇt’uje, zˇe ten, s ky´m se v neˇjake´ situaci setkal, kdo se ho „dotkl“ byl Bu˚h. Vı´ru take´ vnı´ma´me v pohledu do minulosti, v reflexi nad uda´lostmi zˇivota. Mnohdy teprve s odstupem rozpozna´va´ veˇrˇ´ıcı´ Bozˇ´ı jednańı´ ve sve´m zˇivoteˇ, ktere´ si ve chvı´lıćh, kdy to nebo ono prozˇ´ıval, neuveˇdomoval. Takto rozpoznana´ Bozˇ´ı pu˚sobenı´, pokud si je cˇloveˇk ukla´da´ v pameˇti, znamenajı´ velmi cenny´ poklad zkusˇenosti vı´ry a mohou v prˇ´ıtomnosti a budoucnosti vı´ru da´l ovlivnˇovat, posilovat a mohou pomoci prˇi prˇekona´vańı´ jejıćh krizı´. Du˚lezˇite´ prˇi reflexi jsou take´ zˇivotnı´ prˇ´ıhody nebo deˇje, v nichzˇ vidı´me, jak se pravdy vı´ry staly skutecˇnostı´. Jde vlastneˇ o naplneˇnı´ Bozˇ´ıch zaslı´benı´, ktera´ cˇloveˇk ve sveˇtle vı´ry ve sve´m zˇivoteˇ odhaluje a cha´pe. • Prvky praxe vı´ry Prozˇ´ıvana´ vı´ra ma´, jak je sta´le vykla´dańo, meˇ• Vteˇlenı´ a vı´ra nit a ovlivnˇovat cely´ zˇivot. Velmi cˇasto se Tak jako se Slovo stalo Teˇlem, ma´ se vı´ra sta´t zde myslı´ prˇedevsˇ´ım na mora´lku, potom na zˇivotem. Tı´m ma´ by´t rˇecˇeno, zˇe vı´ra jakozˇto zbozˇnost a v poslednıćh desetiletıćh take´ du˚odpoveˇd’na Bozˇ´ı slovo se ma´ vyvı´jet z jednot- razneˇ na u´kol cˇinne´ la´sky k blizˇnı´mu. Tyto livyćh „odpoveˇdı´ “ do tvaru, kdy by ovlivnˇo- prvky praxe vı´ry jsou bezpochyby du˚lezˇite´ vala za´sadnı´m zpu˚sobem cely´ zˇivot cˇloveˇka a a pozˇadavek, aby vı´ra ovlivnˇovala mora´lku nebyla by omezena jen na jednotlive´ u´kony cˇi krˇest’ana je zcela opra´vneˇny´. Nesˇt’astne´ ovsˇem projevy vı´ry. Aposˇtol Pavel to vyjadrˇuje zna´- je, kdyzˇ se ktera´koliv z teˇchto charakteristik

5


LISTOPAD 2013

osamostatnı´ a absolutizuje, kdy je tedy krˇest’anska´ vı´ra videˇna jen prizmatem mora´lky, kdy se vı´ra realizuje jen ve zbozˇnosti nebo kdy du˚raz na cˇinnou la´sku zastı´ra´ vsˇe ostatnı´, vcˇetneˇ vykoupenı´. K vy´sˇe uvedeny´m prvku˚m je trˇeba prˇidat jesˇteˇ jeden, ktery´ by meˇl by´t — zvla´sˇt’ v dnesˇnı´ dobeˇ — pro krˇest’anstvı´ vy´razneˇ charakteristicky´. Je jı´m nadeˇje, jak prˇipomıńa´ druha´ encyklika papezˇe Benedikta XVII. Spe salvi. Nadeˇje totizˇ vyru˚sta´ z celku prˇijate´ vı´ry ve spa´su a z rozpoznańı´ Bozˇ´ı la´sky, ktera´ je zdarma da´vana´, nikoliv zasluhovana´. Tato krˇest’anska´ nadeˇje nenı´ jen jakousi vıće cˇi meńeˇ mlhavou nadeˇjı´ na osobnı´ i vesmı´rny´ happy end na konci zˇivota nebo na konci deˇjin sveˇta, ale znamena´ urcˇity´ u´hel

pohledu na sveˇt a deˇnı´ v neˇm, ktery´ bez krˇest’anske´ vı´ry nenı´ dost dobrˇe mozˇny´. Skutecˇna´ krˇest’anska´ vı´ra v sobeˇ nese poselstvı´ o absolutnı´ transcedenci hrˇ´ısˇnı´kova zˇivota. Ma´me zde na mysli vı´ru v prˇekonańı´ hrˇ´ıchu vykoupenı´m a ve vzkrˇ´ısˇenı´, ktere´ je prˇekonańı´m jinak neprˇekonatelne´ lidske´ konecˇnosti. Pokud do zˇivota prˇijata´ vı´ra obsahuje tyto zmıńeˇne´ prvky, neovlivnˇuje jen chovańı´ cˇloveˇka, ale take´ pohled na veˇci zˇivota a smrti, se ktery´mi se cˇloveˇk setka´va´ u druhyćh i u sebe sama. Pra´veˇ tento jedinecˇny´ postoj k zˇivotnı´m uda´lostem, ktery´ vycha´zı´ z krˇest’anske´ vı´ry je urcˇitou sluzˇbou okolnı´mu sveˇtu. Krˇest’an se tak podı´lı´ na u´kolu cı´rkve by´t znamenı´m (LG).

24. Zˇe mu na tu kanona´du...

dou sve´ho bratra, useda´ na kyjevsky´ tru˚n vla´dce Novgorodu a Svjatoslavu˚v syn knı´zˇe Vladimı´r. Zatı´m je vyznavacˇem pohanstvı´, ale sta´le vıće mu docha´zı´, zˇe bude mozˇna´ politicky vy´hodne´ prˇijmout krˇest. Roku 987 se na neˇj obra´til cı´sarˇ Basileios II. se zˇa´dostı´ o poskytnutı´ vojenske´ pomoci na ochranu tru˚nu a sˇest tisıć Varjagu˚ by se mu velmi hodilo.

Kdybychom hra´li sˇachy, rˇekli bychom, dejte nynı´ pozor na prˇ´ısˇtı´ Hospodinu˚v tah. Uzˇ jednou ochrańil sve´ dı´lo a opeˇt prˇicha´zı´ jeho cˇas. Na Kyjevskou Rus se krˇest’anstvı´ patrneˇ dostalo dveˇma zpu˚soby. Patriarcha Fotios sem vyslal prvnı´ misiona´rˇe v roce 865, i kdyzˇ nevı´me s jaky´m vy´sledkem. Sˇirˇiteli vı´ry mohli by´t i kupci, kterˇ´ı obchodovali s Byzancı´, prˇijı´zˇdeˇli sem kazˇdorocˇneˇ na lodıćh a mnozı´ zde mohli by´t pokrˇteˇni. O podmıńkaćh pobytu a obchodovańı´ sveˇdcˇ´ı byzantsko–ruska´ obchodnı´ smlouva uzavrˇena´ v roce 944 s pohansky´m knı´zˇetem Igorem. K prvnı´mu krˇtu v knı´zˇecı´m rodu dosˇlo po Igoroveˇ smrti a jeho prˇ´ıjemkynı´ byla kneˇzˇna Olga, Igorova manzˇelka, jezˇ nastoupila na knı´zˇecı´ stolec za sve´ho nedospeˇle´ho syna Svjatoslava jako regentka. Sva´tost prˇijala prˇi na´vsˇteˇveˇ Konstantinopole (patrneˇ v roce 946), nedosa´hla ale toho, aby na Rusi byla zrˇ´ızena samostatna´ cı´rkevnı´ provincie. O necelyćh cˇtyrˇicet let pozdeˇji, podporovań mocnou vojenskou silou Varjagu˚ a vrazˇ6

Alesˇ Opatrny´, z Maly´ kurz pastorace, www.vira.cz

Svaty´ Vladimı´r, portre´t z ukrajinske´ bankovky


LISTOPAD 2013

„Vla´dcove´ si majı´ poma´hat, u Peruna!“ ˇrekl si Vladimı´r. Zadarmo to ale nebude. A v Konstantinopoli vyslechli neslyćhany´ pozˇadavek: „Da´sˇ mneˇ za zˇenu svou sestru Annu a bude!“ Cı´sarˇ i cely´ dvu˚r se nejprve ulekli, pokrˇizˇovali a pak, prˇes princeznin odpor, vyslali posly se vzkazem: „Dobra´, da´me ti princeznu Annu, ale ty se necha´sˇ pokrˇtı´t ve jmeńu Jezˇ´ısˇe Krista a zapudı´sˇ sve´ dosavadnı´ manzˇelky.“ Tak byl knı´zˇe Vladimı´r na pocˇa´tku roku 988 pokrˇteˇn a na jarˇe byla svatba. Dalo by se mozˇna´ rˇ´ıci, zˇe krˇest byl za´lezˇitostı´ vysoke´ politicke´ hry, ale faktem je a zu˚stane, zˇe pro mnohe´ tı´m zacˇala christianizace Rusi. Legendy, ktere´ zahalily prˇijetı´ krˇtu, podporujı´ mysˇlenku, zˇe azˇ po prˇijetı´ krˇtu z rukou chersonske´ho arcibiskupa a na´sledne´ svatbeˇ narˇ´ıdil knı´zˇe Vladimı´r, aby se vsˇichni obyvatele´ meˇsta dali pokrˇtı´t.

jurisdikcˇneˇ podle´ha´ Konstantinopoli, vznika´ do konce XIII. stoletı´ 18 diece´zı´ s pu˚vodneˇ rˇecky´mi biskupy. Byli postupneˇ nahrazovańi i domaćı´mi hodnosta´rˇi, ale vysoka´ hierarchie zu˚stala po neˇkolik stoletı´ rˇecka´. Nizˇsˇ´ı duchovenstvo vsˇak slouzˇ´ı bohosluzˇby ve srozumitelne´m jazyce. Ve stejne´m stoletı´ byl knı´zˇe Vladimı´r i oficia´lneˇ prohla´sˇen za svate´ho. Semeno vı´ry prˇineslo dalsˇ´ı plody — kla´sˇtery. Ten nejzna´meˇjsˇ´ı vznika´ v polovineˇ 11. stoletı´ v okolı´ Kyjeva. Nejprve jako poustevna mnicha Hilariona. Kdyzˇ se stal kyjevsky´m biskupem prˇisˇel do opusˇteˇne´ poustevny mnich Antonij. Poveˇst o jeho svatosti sem prˇila´kala dalsˇ´ı a cˇasem bylo zalozˇeno spolecˇenstvı´, postavil se prvnı´ kamenny´ kostel a mı´sto zacˇalo by´t sveˇtu zna´me´ jako Kyjevskopecˇerska´ la´vra. Mnichy tohoto kla´sˇtera poznali i sa´zavsˇtı´ bratrˇi, kterˇ´ı byli roku 1055 donuceni svu˚j kla´sˇter na sˇest let opustit. Jejich u´tocˇisˇteˇm se patrneˇ stal rˇecko–slovansky´ kla´sˇter ve Visegradeˇ zalozˇeny´ uhersky´m kra´lem Ondrˇejem I. Jeho manzˇelka Anasta´zie, dcera kyjevske´ho knı´zˇete Jaroslava Moudre´ho, udrzˇovala s mnichy tzv. Skalnı´ho kla´sˇtera v Kyjeveˇ kontakty. Sa´zava a Kyjev v tom pokracˇovaly a do jednoho z olta´rˇu˚ sa´zavske´ho kostela byly ulozˇeny i ostatky ruskyćh prvomucˇednı´ku˚ Borise a jeho druha. Mu˚zˇeme tedy tvrdit, zˇe starosloveˇnska´ literatura se na Rus dosta´vala z Bulharska i z Cˇech, odkud pocha´zela neˇktera´ hagiograficka´ dı´la, ale i naprˇ. na Sa´zaveˇ prˇelozˇene´ a na svou dobu rozsa´hle´ dı´lo Cˇtyrˇicet homiliı´ Rˇehorˇe Velike´ho na evangelia. Mnohe´ ze starosloveˇnske´ literatury se na´m zachovalo pra´veˇ dı´ky rusky´m a jihoslovansky´m opisu˚m. Dı´la, Krˇest sv. Vladimı´ra, Viktor Michailovicˇ Vasneˇcov, ktera´ takovy´ osud nepotkal, jsou pro na´s asi Tret’jakovska´ galerie, Moskva, 19. stol. nena´vratneˇ ztracena´. Na Rusi postupneˇ vznika´ i vlastnı´ tvorba. S princeznou prˇicha´zejı´ nejen jejı´ sluzˇebne´, ale i kneˇzˇ´ı, jsou prˇivezena liturgicka´ rou- Kronika´rˇ Nestor v Kyjevskopecˇerske´m kla´sˇcha, knihy, naćˇinı´ a ikony. Na Rusi, ktera´ terˇe sestavuje nejstarsˇ´ı ruskou kroniku — Po7


LISTOPAD 2013

veˇst’vremennych let. Oblı´beny´m zˇańrem byla take´ vypra´veˇnı´ poutnı´ku˚ (Chozˇdeˇnija). V teologicke´ literaturˇe pak prˇevla´da´ hagiografie a homilie. Neznalost rˇecˇtiny je du˚vodem, procˇ nevznikajı´ pu˚vodnı´ dogmaticke´ nebo filosoficke´ spisy. Zde se spole´ha´ na zprostrˇedkovane´ prˇeklady. Musı´me po pravdeˇ prˇiznat, zˇe cyrilometodeˇjske´ deˇdictvı´ bylo zachrańeˇno jizˇnı´mi a vyćhodnı´mi Slovany, kterˇ´ı je v neˇjake´ formeˇ pouzˇ´ıvajı´ dodnes. Jeden mnich v bulharske´m kostele u Fonˇ ´ımeˇ mneˇ kdysi rˇekl: „Pratańy di Trevi v R vy´mi deˇdici dı´la svatyćh bratrˇ´ı Cyrila a Metodeˇje jsou Bulharˇi, kde se jejich dı´lo da´l rozvı´jelo, kdyzˇ z Moravy i z Cˇech byli jejich zˇaći vyhnańı´.“ Po ovla´dnutı´ Byzance i Balkańu Turky se centrem pro sˇ´ırˇenı´ vı´ry stalo Rusko, kde jako nova´ hveˇzda na nebi zaza´rˇil moskevsky´ patriarcha´t. Jakzˇe to psal Rostislav ve sve´m listeˇ by- Poveˇst’ vremennych let, staroruska´ kronika psana´ zantske´mu cı´sarˇi? Aby i jine´ zemeˇ, pozorujıće hlaholicı´, origina´l vznika´ r. 1125, dochovańa to, na´s napodobily . . . v rukopisech z 14. a 15. stol. Na´zev dı´lu je vypu˚jcˇena´ citace z knihy K. H. Borovske´ho Krˇest sv. Vladimı´ra. Sve´ra´zna´ „reporta´zˇ“ o zavedenı´ krˇest’anstvı´ na Rusi. Petr Mecl

ˇ ´ımskokatolickou farnost Meˇsto Tousˇkov R vyćh strańkaćh najdeme naprˇ. seznam duchovnıćh od roku 1283, kneˇzˇ´ı od pocˇa´tku 20. stol. jsou zde jizˇ zachyceni vcˇetneˇ fotografie a zˇivotopisu. „Ve zdejsˇ´ı farnosti pu˚sobil v letech 1966 azˇ 1999 P. Jirˇ´ı Mosˇna, mu˚j dlouholety´ prˇ´ıtel. Zvla´sˇtnı´ je, zˇe 4. cˇervence 2010, prˇesneˇ v den, kdy ja´ jsem tousˇkovskou farnost prˇevzal, on zemrˇel. Jesˇteˇ mi stacˇil z kneˇzˇske´ho domova ve Stare´ Boleslavi vzka´zat, zˇe mi prˇeje hodneˇ u´speˇchu˚,“ vzpomıńa´ Mons. Vladimı´r Sedmisetleta´ farnost Gajdusˇek, ktery´ do Meˇsta Tousˇkova nastoupil Rˇ´ımskokatolicka´ farnost Meˇsto Tousˇkov ma´ po P. Jirˇ´ım Barhonˇovi, spisovateli a vtipne´m historii delsˇ´ı nezˇ sedm stoletı´. Na jejıćh webo- glosa´torovi kneˇzˇske´ sluzˇby. „Dvacet azˇ peˇtadvacet procent na´vsˇteˇvnı´ku˚ bohosluzˇeb ve farnosti tvorˇ´ı mladı´ lide´. Z toho ma´m opravdu radost!“ Slova „z toho ma´m radost“ uslysˇ´ım v pru˚beˇhu nasˇeho povı´dańı´ z u´st tousˇkovske´ho fara´rˇe a za´rovenˇ soudnı´ho vika´rˇe Diece´ze plzenˇske´ Mons. ICLic. Vladimı´ra Gajdusˇka jesˇteˇ neˇkolikra´t. A veˇrˇte, je radost poslouchat, zˇe neˇkdo ma´ radost. Obzvla´sˇt’kdyzˇ je to radost opodstatneˇna´.

8


„Prˇedtı´m jsem trˇicet let pu˚sobil ve farnostech Spa´lene´ Porˇ´ıcˇ´ı a Nove´ Mitrovice. To vı´te, byl to trochu sˇok, kdyzˇ cˇloveˇka v sˇedesa´ti prˇelozˇ´ı jinam, ale ted’ jsem v te´to farnosti naprosto spokojeny´, zejmeńa kdyzˇ cı´tı´m pomoc lidı´ kolem sebe,“ rˇ´ıka´ tousˇkovsky´ fara´rˇ. Unika´tnı´ cˇerna´ kuchyneˇ Cı´rkevnı´ restituce. Slovo sklonˇovane´ ve vsˇech pa´dech. A sklonˇuje se i v Meˇsteˇ Tousˇkoveˇ. Mons. Gajdusˇek vysveˇtluje: „Budeme zˇa´dat o navraćenı´ cˇa´sti farnı´ho area´lu, jedna´ se o by´vale´ sta´je a hospoda´rˇske´ budovy. Jde o jeden z ma´la zachovanyćh historickyćh komplexu˚ tohoto druhu, sta´t jej ovsˇem ve sve´ spra´veˇ nechal tota´lneˇ devastovat. Po dohodeˇ s pama´tka´rˇi se pokusı´me jej zachrańit. Po opraveˇ bychom chteˇli tyto prostory vyuzˇ´ıvat jako diece´znı´ sklad materia´lu.“ V prostoraćh tousˇkovske´ho si na´vsˇteˇvnıći mohou prohle´dnout jednu z nejstarsˇ´ıch cˇernyćh kuchynı´ v Za´padnıćh Cˇechaćh.Zatı´m je prˇ´ıstupna´ jen po domluveˇ cˇi v ra´mci Dne evropske´ho deˇdictvı´ a dalsˇ´ıch akcı´, v prˇ´ıpadeˇ za´jmu farnost ra´da vyjde na´vsˇteˇvnı´ku˚m vstrˇ´ıc. Du˚vody k radosti. . . Historicke´ objekty jsou jedna veˇc, ale farnost je hlavneˇ o lidech. A pra´veˇ v te´to souvislosti Mons. Gajdusˇek tak cˇasto pouzˇ´ıva´ spojenı´ „ma´m radost“. Ma´ radost, zˇe v Meˇsteˇ Tousˇkoveˇ uzˇ jedenaćty´m rokem skveˇle funguje chra´movy´ sbor pod vedenı´m Jaroslava Waltera. Ma´ radost, zˇe jsou kolem neˇj zapa´lenı´ aktivnı´ a poma´hajıćı´ lide´, jako naprˇ. pomocnı´k Petr Komanec, ministranti, kostelnı´k a mnoho dalsˇ´ı. Na na´bozˇenstvı´ doprova´zejı´ deˇti i rodicˇe cˇi prarodicˇe. „Oni si tu jednak zopakujı´ veˇrouku a take´ pomohou udrzˇet ka´zenˇ,“ rˇ´ıka´. Ma´ radost, zˇe se s pomocı´ meˇstske´ho u´rˇadu podarˇilo opravit mı´stnı´ kostel Narozenı´ sv. Jana Krˇtitele a pru˚cˇelı´ fary. Ma´ radost, zˇe od 7. listopadu zacˇnou ve farnosti podzimnı´ duchovnı´ obnovy vedene´ Koinoniı´ Jan Krˇtitel, zvańi jsou vsˇichni, kdo majı´ za´-

LISTOPAD 2013

jem, nejen cˇlenove´ farnosti. „Na farˇe je mı´sta dost a nebojte se, bude zatopeno,“ vzkazuje pan fara´rˇ. Obrovsky´ za´jem je i o biblicke´ hodiny. Mons. Gajdusˇek je ra´d, kdyzˇ je na farˇe plno lidı´. „Od toho prˇece fary jsou,“ rˇ´ıka´. . . . a starosti K teˇm meńeˇ radostny´m za´lezˇitostem tousˇkovske´ farnosti patrˇ´ı kostel sv. Sˇteˇpańa v obci Kozolupy. Proble´mem je tu prˇedevsˇ´ım strˇecha, z nı´zˇ padajı´ cˇa´sti brˇidlice na pomeˇrneˇ frekventovanou silnici. „Ma´m strach, aby tu nedosˇlo ke zraneˇnı´, ale nenı´ mozˇne´ dovolat se pomoci,“ konstatuje trpce Mons. Gajdusˇek. „U´rˇady odmı´tajı´ da´t penı´ze na opravu, dokonce i ted’, kdy uzˇ se jedna´ o opravu havarijnı´, kdy kazˇdou chvı´li musı´ zasahovat hasicˇi. Farnost ten milioń cˇi vıće na opravu strˇechy nema´, je to klasicky´ prˇ´ıklad vnitrˇnı´ho dluhu, ktery´ na´m byl prˇeda´m s prvnı´ vlnou restitucı´ — vraćeny´ kostel v havarijnı´m stavu a zˇa´dne´ prostrˇedky na jeho opravu.“ Druhou prozatı´m smutnou veˇcı´ jsou zvony tousˇkovske´ho chra´mu. Je jich sedm, ale zvonit je komplet uslysˇ´ıte momenta´lneˇ jen ze za´znamu na webovyćh strańkaćh farnosti. Procˇ? Na pocˇa´tku za´rˇ´ı 2011 prˇi zvoneˇnı´ upadlo u mensˇ´ıho zvonu srdce. Na´sledneˇ se uka´zalo, zˇe i velky´ zvon ma´ praskle´ zaveˇsˇenı´ srdce. „Nezby´va´ tedy, nezˇ s dobrovzdańı´m pama´tka´rˇu˚ se da´t do oprav. Proble´mem jsou ale penı´ze. Rozpocˇet je kolem sedmdesa´ti tisıć korun,“ rˇ´ıka´ tousˇkovsky´ fara´rˇ s tı´m, zˇe prasknutı´ za´veˇsu zavinil i sˇpatny´ mechanicky´ pohon zvonu. Proto je nutne´ zmeˇnit i u tohoto zvonu zpu˚sob zvoneˇnı´ na zvoneˇnı´ s pomocı´ linea´rnı´ho motoru. A to bude sta´t dalsˇ´ıch asi trˇicet peˇt tisıć korun. Kde je vzı´t? Snad jen doufat, zˇe se najdou da´rci, ktery´m za´lezˇ´ı na tom, aby se z tousˇkovske´ho chra´mu opeˇt rozezneˇly vsˇechny zvony v plne´ kra´se a k chva´le Bozˇ´ı. Alena Ourˇednı´kova´ Vıće o farnosti (vcˇetneˇ fotografiı´, ktere´ se uzˇ nevesˇly): http://farnost.touskov.net/ 9


LISTOPAD 2013

Kostely a kaple sv. Jana Nepomucke´ho ve vikaria´tu Plzenˇ–sever 1. cˇa´st Ani jsem netusˇil, jak je vikaria´t Plzenˇ — sever bohaty´ na kostely a hlavneˇ kaple, zasveˇcene´ nasˇemu na´rodnı´mu sveˇtci. Pu˚vodneˇ, prˇi zacˇa´tku sve´ praće jsem napocˇ´ıtal 11 teˇchto staveb. V pru˚beˇhu cˇasu jsem mohl tento seznam obohatit o dalsˇ´ıch 11, tedy o sto procent a tak se dostal vikaria´t s pocˇtem 22 kostelu˚ a kaplı´ do cˇela pomyslne´ho pelotonu svatojańskyćh staveb v nasˇ´ı diece´zi. Hodneˇ mneˇ pomohly drobne´ publikace Ireny Bukacˇove´ a Jirˇ´ıho Fa´ka Pameˇt’ krajiny I. azˇ VI., vydane´ neda´vno muzeem v Mariańske´ Tyńici. V prvnı´m pokracˇovańı´ se podı´va´me na ty stavby, ktere´ se nacha´zejı´ v blı´zkosti meˇsta Plzneˇ. Nejstarsˇ´ı je kaple sv. Jana Nepomucke´ho v Druztove´. Postavena byla nepochybneˇ s cı´lem, aby svatyneˇ sta´la a slouzˇila uprostrˇed obce a ne jako farnı´ kostel sv. Ma´rˇ´ı Magdaleny za vsı´ pod hradem Veˇzˇkou. Kapli postavil v r. 1745 stavitel Ondrˇej Kondel, spolupracovnı´k Jana Blazˇeje Santiniho na stavbeˇ kla´sˇtera v Plasech. V pu˚dorysu je sˇestiboka´, s mansardovou strˇechou, vrcholıćı´ cibulovou veˇzˇicˇkou. Nad dverˇmi ve vy´klenku je socha patrona kaple. Vnitrˇek je sklenut kopulı´ a je vybaven kvalitnı´m baroknı´m olta´rˇem s pozdeˇjsˇ´ım obrazem sv. Jana od malı´rˇe Josefa Herzoga. O neˇco mladsˇ´ı je peˇkna´ kaple ve Vsˇerubech. Stojı´ prˇi silnici na Sty´skaly za strˇedem obce a byla postavena v roce 1769. Cˇtverhranna´ kaple se zdobny´m sˇtı´tem a veˇzˇicˇkou na strˇesˇe opakuje obvykle´ rˇesˇenı´. Vnitrˇek je ozdoben velmi peˇkny´m novodoby´m relie´fem Svrhnutı´ sv. Jana Nepomucke´ho do Vltavy. Kaple meˇla jizˇ nama´le v 60. letech minule´ho stoletı´, kdy obec pozˇa´dala o sejmutı´ pama´tkove´ ochrany s cı´lem ji zbourat. Zastalo se jı´ Krajske´ strˇedisko pama´tkove´ pećˇe s poukazem na to, zˇe zˇaći nedaleke´ sˇkoly by 10

meˇli by´t vychova´vańi k ućteˇ k odkazu nasˇich prˇedku˚. Obec vyta´hla silny´ kalibr, zˇe se zde kvu˚li prˇeka´zˇejıćı´ kapli srazil cyklista s autem. Argumentem proti bylo nerespektovańı´ stop znacˇky jezdcem, kaple za to nemohla. Tyto spory trvaly celyćh deset let a nakonec bylo rozhodnuto o demolici kaple s podmıńkou zajisˇteˇnı´ jejı´ dokumentace. To se ale nestalo a tak po dalsˇ´ıch deseti letech obec kapli opravila na sve´ na´klady. Ale to uzˇ se psal rok 1987. V zataćˇce u za´mku ve Vlky´sˇi je situovańa peˇkna´ kaple sv. Jana Nepomucke´ho. Byla postavena v roce 1763 hrabeˇtem Janem z Widersperku jako cˇtverhranna´ stavba na jejı´zˇ strˇesˇe je zvonicˇka s cibulovou strˇechou. V roce 1906 byla opravena, rozsˇ´ırˇena a trochu upravena novobarokneˇ. V dobovyćh sˇtukovyćh ozdobaćh i kosˇate´ hmoteˇ je cı´tit secese. V 90. letech 20. stoletı´ byl uvnitrˇ porˇ´ızen olta´rˇ podle na´vrhu arch. Vaćlava Sˇmolı´ka. Cˇasoveˇ pak na´sledujı´ dalsˇ´ı mensˇ´ı kaple, jako naprˇ´ıklad v Chrancˇovicıćh. Kaple je datovańa rokem 1776, ale jejı´ dnesˇnı´ vzhled je dı´lem pocˇa´tku 19. stoletı´. Cˇtverhranna´ prostora je prodlouzˇena´ prˇedsıńı´ v empı´rove´m slohu. Valbova´ strˇecha nese za sˇtı´tem zvonicˇku. Uvnitrˇ opecˇova´vane´ kaple jsou na steˇnaćh velmi pozdnı´ baroknı´ malby. Prˇi me´ prohlı´dce byla i otevrˇena´, cozˇ bylo velmi sympaticke´. Na dalsˇ´ı kapli na´m asi zbyly jen vzpomıńky. Jedna´ se o dvu˚r Krukanice u Pernarce, ktery´ patrˇil tepelske´mu kla´sˇteru. V druhe´ polovineˇ 18. stoletı´ byl dvu˚r prˇestaveˇn a v prˇ´ızemı´ budovy byla zrˇ´ızena kaple, zasveˇcena´ nasˇemu sveˇtci. V dobeˇ komunismu byla vysteˇhovańa a tak, snad jen docˇasneˇ, zanikla.


LISTOPAD 2013

Vlky´sˇ

Druztova´

Obora

Chrancˇovice

Tatina´

Vsˇeruby 11


Za Oborou prˇi silnici na Dobrˇ´ıcˇ se nale´za´ velmi prosta´ kaple z konce 18. stoletı´. V soucˇasne´ dobeˇ je opravovańa. Mala´ cˇtverhranna´ kaple je bez vnitrˇnı´ho vybavenı´. Tatina´ se mu˚zˇe chlubit sˇestibokou kaplı´, postavenou na na´vsi v roce 1823. Kaple ma´ zvonovou bańˇ, vrcholıćı´ zvonicˇkou s cibulovou strˇechou. Uvnitrˇ cˇiste´ kaple dominuje

LISTOPAD 2013

pomeˇrneˇ velka´ baroknı´ socha sv. Jana Nepomucke´ho z doby vy´stavby. Prvnı´ pohled do severnı´ho vikaria´tu na´m prˇedstavil mensˇ´ı stavby a tak tomu bude i nada´le. Zde se nenajdou kostely a da´ se rˇ´ıci, zˇe to dokumentuje skutecˇnost ućty ke sveˇtci v lidovyćh vrstvaćh bez ohledu na rodnou rˇecˇ obyvatel. Jan Soukup

„Jako Otec poslal mne, tak i ja´ posı´la´m va´s . . . “ (Jan 20,18) Milı´ prˇa´tele´, v rˇ´ıjnu probeˇhla ve vsˇech nasˇich kostelech Misijnı´ nedeˇle, ktera´ se nesla ve znamenı´ modliteb a prˇ´ımluv za misie (celosveˇtovy´ Misijnı´ most modlitby), ale taky ru˚znyćh aktivit ve farnostech, do kteryćh se zapojily s velky´m nadsˇenı´m hlavneˇ deˇti. V letosˇnı´m roce bylo velky´m hitem pecˇenı´ pernıćˇku˚ a sˇtru´dlu˚. Deˇkujeme vsˇem dobrovolnı´ku˚m, kterˇ´ı se podı´leli na ru˚znyćh misijnıćh aktivitaćh, vsˇem da´rcu˚m za jejich sˇteˇdrost a taky teˇm, kterˇ´ı si vzpomneˇli na misie v modlitbaćh. Vsˇechny prostrˇedky, ktere´ se v tuto nedeˇli vybraly, budou pouzˇity na projekty Papezˇske´ho misijnı´ho dı´la sˇ´ırˇenı´ vı´ry — v letosˇnı´m roce prˇedevsˇ´ım na potrˇeby chudyćh lidı´ na Srı´ Lance. Vy´sledky letosˇnı´ sbı´rky jesˇteˇ nejsou secˇteny, v lonˇske´m roce se v diece´zi vybralo beˇhem Misijnı´ nedeˇle 380 769 Kcˇ. Na vy´sledky misijnıćh sbı´rek z jednotlivyćh farnostı´ je mozˇne´ se podı´vat na www.missio.cz.

• 20 let novodobe´ historie PMD Cı´rkev v CˇR slavı´ letos 20 let od obnovenı´ Papezˇskyćh misijnıćh deˇl (PMD). Za dveˇma deka´dami pomoci v nasˇ´ı zemi se ohlı´zˇ´ı soucˇasny´ rˇeditel P. Jirˇ´ı Sˇle´gr. Co se za tu dobu podarˇilo? Ma´m radost, zˇe jsme se prˇipojili ke kazˇdorocˇnı´mu slavenı´ Misijnı´ nedeˇle. Cela´ rˇada dobrovolnı´ku˚ prˇipravila okolo 20 celosta´tnıćh akcı´ 12

(pouteˇ, kongresy, sympozia, dny deˇtı´ apod.). Prˇiby´va´ cˇlenu˚ v 6 cˇlenskyćh aktivitaćh PMD (Misijnı´ klub, Da´rcovstvı´, Adorace pro misie, Misijnı´ unie, Misijnı´ ru˚zˇe a Misijnı´ klubko). Naprˇ´ıklad skupinek Misijnı´ho klubka pro deˇti vzniklo jizˇ 206. Sveˇtlo sveˇta spatrˇila cela´ rˇada misijnıćh materia´lu˚, mezi neˇzˇ patrˇ´ı jizˇ 15 Misijnıćh kalenda´rˇu˚, 14 Misijnıćh zpravodaju˚, 12 Misijnıćh vy´stav, 35 Misijnıćh magazıńu˚ v TV Noe a 22 dokumenta´rnıćh filmu˚. Zvla´sˇteˇ o nasˇe filmy je velky´ za´jem i v zahranicˇ´ı. Zabydlely se tu tradicˇnı´ akce PMD (Pohled pro misie, Misijnı´ sˇtru´dlovańı´, Jeden da´rek navıć, Misijnı´ jarmark a Misijnı´ kolaćˇ), dı´ky ktery´m se u na´s sˇ´ırˇ´ı misijnı´ poveˇdomı´ a do misiı´ posı´la´ nemala´ financˇnı´ pomoc. Za u´speˇch povazˇuji i prˇ´ıtomnost PMD na webu, Twitteru a Facebooku. Vy´sˇe financˇnıćh daru˚ z CˇR pro papezˇske´ misie na´s rˇadı´ prˇiblizˇneˇ na skveˇle´ 10. mı´sto v Evropeˇ. Za 20 let lide´ veˇnovali na PMD 350,4 milionu˚ Kcˇ. Veˇrˇ´ım, zˇe tato pomoc bude mı´t i nada´le podporu nasˇich da´rcu˚, protozˇe potrˇeb a zˇa´dostı´ sta´le prˇiby´va´! V cˇem ma´me rezervy? Rezervy bych videˇl naprˇ´ıklad v soustavne´ a systematicke´ misijnı´ formaci a vzdeˇla´vańı´, aby misijnı´ tematika byla samozrˇejmou soucˇa´stı´ naprˇ. hodin na´bozˇenstvı´ cˇi vysˇsˇ´ıho studia teologie. Bylo by dobre´, aby jako v rˇadeˇ jinyćh zemı´ vsˇechny deˇti, ktere´ jdou k prvnı´mu svate´mu prˇijı´mańı´, vstupovaly za´rovenˇ do Papezˇske´ho misijnı´ho


dı´la deˇtı´, jehozˇ cˇlenkou byla patronka misiı´ sv. Terezie z Lisieux. Co va´s osobneˇ teˇsˇ´ı? Lide´ u na´s doka´zˇou by´t velmi tvorˇivı´ a sˇteˇdrˇ´ı, cozˇ meˇ osobneˇ inspiruje. Nevı´m, jestli bych meˇl jinde mozˇnost zı´skat tolik prˇa´tel (u na´s a po cele´m sveˇteˇ), ktere´ spojuje modlitba, hla´sańı´ evangelia a pomoc druhy´m. Jako nezaslouzˇeny´ dar cha´pu te´zˇ setkańı´ se svaty´m otcem beˇhem kazˇdo-

LISTOPAD 2013

rocˇnı´ audience. Letosˇnı´ stisk ruky a pozˇehnańı´ od papezˇe Frantisˇka ve mneˇ zanecha´va´ opravdu hlubokou radost. Miriam Svobodova´, za´stupce PMD, [email protected], 608 976 598

Misijnı´ u´mysl na meˇsıć listopad: Za cı´rkve v Latinske´ Americe, jezˇ jsou plodem misiı´ z Evropy, aby vysı´laly misiona´rˇe ostatnı´m cı´rkvı´m.

• Vzpomıńka na Patera Josefa Jirˇ´ıho Mazance OFM Dne 18. listopadu uplyne jizˇ 25 let ode dne, kdy ve veˇku nedozˇityćh 63 let zemrˇel P. Josef Jirˇ´ı Mazanec, cˇlen Rˇa´du sv. Frantisˇka z Assisi, dlouholety´ administra´tor a pozdeˇji i deˇkan nasˇ´ı Farnosti sv. Petra a Pavla v Holy´sˇoveˇ. Pu˚sobil zde v letech 1974–1988. Na Kveˇtnou nedeˇli 1983 byl na holy´sˇovske´ farˇe P. Jirˇ´ı zatcˇen. V budoveˇ Krajske´ho soudu v Plzni se na jarˇe te´hozˇ roku konal proces s dveˇma bratry frantisˇkańy. Pohubly´ P. Jirˇ´ı Mazanec ve zmacˇkane´ kosˇili vypadal pro nezasveˇcene´ho jako zlomeny´ cˇloveˇk. Ovsˇem kdyzˇ vstal a pronesl prˇed soudem: „Jsem frantisˇkań od svyćh 17 let a nikdy jsem toho nelitoval, jsem odhodlany´ za to i trpeˇt, vzˇdyt’to nebude poprve´“, vyrazil cˇlenu˚m poroty na chvı´li dech. Mnohy´m prˇispeˇl P. Jirˇ´ı k osobnı´mu a duchovnı´mu ru˚stu, at’ uzˇ svy´mi prˇeklady nebo vlastnı´mi prˇedna´sˇkami. V jednom ale byl tı´m nejlepsˇ´ım prˇ´ıkladem a prˇ´ınosem pro nasˇi farnost, pro formaci frantisˇkańu˚, a hlavneˇ pro vsˇechny lidi, se ktery´mi se meˇl mozˇnost potka´vat: At’ deˇlal cokoli, vyzarˇoval la´sku, pochopenı´, vyrovnanost, moudrost a nesmı´rnou radost. Poma´hal kazˇde´mu, jak mohl. Jeho zˇivot byl a sta´le pro na´s je velky´m prˇ´ıkladem, a to zvla´sˇteˇ v dnesˇnı´ konzumnı´ dobeˇ.

Na sva´tek Vsˇech svatyćh r. 1988 odslouzˇil ve sve´m holy´sˇovske´m kostelıćˇku msˇi svatou s tı´m, zˇe se necı´tı´ dobrˇe, a za necele´ trˇi nedeˇle se jeho zˇivot koncˇil. V nemocnici rozda´val la´sku do te´ doby, nezˇ ztratil veˇdomı´. Le´karˇi se vypta´vali sestry frantisˇkańky a za´rovenˇ sve´ kolegyneˇ, co je to za cˇloveˇka, zˇe i v poslednıćh chvı´lıćh, kdy toho jizˇ moc nenamluvil, stacˇilo pouhe´ pohlazenı´ a v jeho ocˇ´ıch, i prˇes velke´ tra´penı´, mohli zahle´dnout jiskru radosti. 13


LISTOPAD 2013

Dostalo se jim jasne´ odpoveˇdi: „Va´zˇenı´ kolegove´, to je opravdovy´ frantisˇkań.“ Dne 17. listopadu 1988 se roznesla zpra´va, zˇe P. Jirˇ´ımu zby´va´ jen neˇkolik hodin zˇivota. Strˇ´ıdali jsme se po skupinaćh v modlitbaćh u jeho postele. Vzpomıńa´m na modlitbu jednoho z frantisˇkańskyćh bratrˇ´ı: „Pane, prˇijmi nasˇeho mile´ho otce Jirˇ´ıho, ktery´ prozˇ´ıva´ sve´ poslednı´ chvı´le mezi na´mi. Jeho srdce nevydrzˇelo, protozˇe je na sve´ cesteˇ zˇivotem rozda´val vsˇem, dobry´m i zly´m, a ted’ten vycˇerpany´ sval prˇestal pracovat, aby ukoncˇil jeho zˇivotnı´ pout’. Deˇkujeme Ti za to, zˇes na´m umozˇnil poby´vat s touto zteˇlesneˇnou La´skou, Radostı´ a Dobrem. Amen.“ P. Jirˇ´ı zemrˇel 18. listopadu 1988 ve 215 rańo za prˇ´ıtomnosti sve´ho prˇ´ıtele kneˇze. Lide´ z Holy´sˇova, z Plzneˇ a tercia´rˇi na neˇj vzpomıńajı´ dosud. Vzpomıńkova´ msˇe sv. za P. Josefa Jirˇ´ıho Mazance OFM se uskutecˇnı´ za prˇ´ıtomnosti genera´lnı´ho vika´rˇe Mons. Josefa Zˇa´ka, ˇ urigy (by´vale´ho administra´tora nasˇ´ı P. Jańa D farnosti, v soucˇasnosti spra´vce farnosti v Solcˇanech na Slovensku) a mı´stnı´ho administra´tora P. Huberta Haina v nedeˇli 17. listopadu v 830 ve farnı´m kostele v Holy´sˇoveˇ. Vsˇichni jsou srdecˇneˇ zvańi. Bohu dı´ky za prˇ´ıklad jeho zˇivota i za jeho prˇ´ımluvy z nebe! Jan Jung a tercia´rˇi rˇa´du sv. Frantisˇka z Assisi

• Karmelitańi v Chysˇi, Rabsˇtejneˇ a Tachoveˇ Je zna´mo, zˇe v Chysˇi je cha´trajıćı´ karmelitańsky´ kla´sˇter, mimo jine´ i z porˇadu CˇT Pama´tky na prodej (odvysı´lańo 9. 11. 2008). Muzejnı´ spolek Zˇluticka zaby´vajıćı´ se regiona´lnı´ historiı´ usporˇa´dal 27. cˇervna prˇedna´sˇku P. Gorazda z rˇa´du obutyćh karmelitańu˚ (O. Carm.). Samotne´ prˇedna´sˇce prˇedcha´zela msˇe sv. v kostele v Rabsˇtejneˇ nad Strˇelou. Tam prˇes dvacet ućˇastnı´ku˚ mohlo prozˇ´ıt bohosluzˇbu v ma´lo vyuzˇ´ıvane´m kostele P. Marie Sedmibolestne´. Nejen veˇrˇ´ıcı´ si odnesli hluboke´ prozˇitky. 14

Zaplneˇna´ mı´stnost penzionu Harmonie ve Zˇluticıćh dala tusˇit, zˇe zvolene´ te´ma je pro zˇluticke´ posluchacˇstvo la´kave´. Otec Gorazd osveˇtlil vznik rˇa´du ve Svate´ zemi a pak pohovorˇil o zmıńeˇnyćh trˇech kla´sˇterech. Omezil se na obdobı´ 14.–16. stoletı´, pro ktere´ existujı´ archivnı´ prameny. Pozdeˇjsˇ´ı zˇivot karmelitańskyćh kla´sˇteru˚ je na´m tak trosˇku skryt. I kdyzˇ naprˇ´ıklad je prˇesneˇ zna´mo, kdo byl prˇedstaveny´m chysˇske´ho kla´sˇtera, ktery´ posveˇtil zˇluticky´ sloup Nejsveˇteˇjsˇ´ı Trojice v roce 1712. Jako reflexe na prˇedna´sˇku prˇisˇly zajı´mave´ informace z historie chysˇske´ho kla´sˇtera, ktere´ je nutno proveˇrˇit, ale otevı´ra´ se tı´m prostor pro dalsˇ´ı mozˇnou spolupraći.


Pater Gorazd doka´zal prˇedat informace o kla´sˇterech v prˇ´ıjemne´ atmosfe´rˇe a najı´t si cestu k posluchacˇu˚m. Za obojı´ mu patrˇ´ı podeˇkovańı´. Petr Brodsky´, Muzejnı´ spolek Zˇluticka

• 20 let spolupraće mezi Ackermann–Gemeinde arcidiece´ze Freiburg a katolı´ky plzenˇske´ diece´ze Ackermann–Gemeinde byla zalozˇena r. 1946 jako katolicky´ spolek v Mnichoveˇ, pozdeˇji i v ostatnıćh diece´zıćh. Stavıće na krˇest’anske´ zodpoveˇdnosti si pro svoji budoucı´ praći stanovila neˇkolik u´kolu˚, ktere´ se s nadeˇjı´ hledeˇly do budoucnosti: prˇedevsˇ´ım to bylo zasazenı´ se o mı´r a usmı´rˇenı´ ve Strˇednı´ Evropeˇ, zasazenı´ se o prˇekonańı´ nespravedlnosti a bezpra´vı´ z minulosti a budovańı´ dobryćh sousedskyćh vztahu˚ mezi Neˇmci, Cˇechy a Slova´ky. Sve´ jmeńo si Ackermann–Gemeinde (da´le AG) vybrala podle ba´snicke´ho dı´la Jana z Zˇatce z doby kolem r. 1400 „Oraćˇ z Cˇech“ (neˇmecky: „Ackermann aus Bo¨hmen“). V tomto spisu postihne „Oraćˇe“ teˇzˇky´ osud — smrt jeho milovane´ zˇeny — a tak vede spor se Smrtı´ o hodnoteˇ cˇloveˇka a jeho existenci. Nakonec z Bozˇ´ıch rukou prˇijme svu˚j osud a prosı´ Boha o pozˇehnańı´. Takto se chteˇla zachovat i AG v souvislosti s odsunem Neˇmcu˚. Protozˇe beˇhem komunisticke´ho rezˇimu AG podporovala cˇeskoslovenskou cı´rkev, bylo samozrˇejmostı´, zˇe toto cı´rkevnı´ spojenectvı´ se bude nada´le prohlubovat i po revoluci. Na podzim roku 1993 se zacˇaly navazovat prvnı´ kontakty mezi AG z arcidiece´ze Freiburg a tehdy noveˇ zalozˇenou plzenˇskou diece´zı´. Dı´ky znalostem neˇmcˇiny na cˇeske´ straneˇ nikdy nebyla, a ani dnes nenı´, jazykova´ barie´ra proble´mem. Do roku 1996 se navazovaly nove´ kontakty, ktere´ se pak beˇhem spolecˇne´ho setkańı´ v Plzni s te´matem „Spiritualita ve vsˇednı´m dni“ jesˇteˇ vıće upevnily. V roce 1997 na´sledovala na´vsˇteˇva pl-

LISTOPAD 2013

zenˇskyćh hostu˚ na „Waldhoftagung“ ve Freiburgu. Bylo to hezke´ shledańı´. Po desı´tky let byla tato akce vedena Prof. Dr. Rainerem Go¨tzem, ktery´ bohuzˇel roku 2007 zesnul. Na tomto mı´steˇ chceme te´zˇ vzpomenout na vsˇechny, kterˇ´ı nasˇi spolupraći neusta´le podporovali, ale kterˇ´ı bohuzˇel jizˇ zesnuli: Dr. Robert Falkenauer, Brigitte Ziegler, Elisabeth Niedermeier. Roku 2003 jsme slavili 10-lete´ jubileum zalozˇenı´ diece´ze, jako i nasˇ´ı spolupraće. Pote´ jsme spolu s nasˇimi prˇa´teli jeli do Hornı´ Blatne´, kde jsme pozna´vali severnı´ cˇa´st diece´ze. V roce 2004 jsme spolu slavili 50 let „Waldhoftagung“ s bohosluzˇbou ve Freiburske´m do´mu, po ktere´ na´sledovalo pohosˇteˇnı´ s vysoky´mi politicky´mi a duchovnı´mi osobnostmi. Roku 2008 na´s zavedlo dalsˇ´ı setkańı´ — „Plzenˇsky´ podzim“ — do Ostrova. Ve vlasti Sibylly Augusty, ktera´ prˇinesla sv. Nepomuka do Badenu, jsme objevili spojitost mezi meˇsty Ostrov a Rastatt. Jizˇ vıće nezˇ 20 let porˇa´da´me v Ettlingen, starobnı´m sı´dle Sibylly Augusty, Nepomucke´ slavnosti AG. Uzˇ neˇkolik let na´s v tom podporujı´ i nasˇi plzenˇsˇtı´ prˇa´tele´. Hlavnı´m bodem pa´tecˇnı´ho vecˇera je vzˇdy bohosluzˇba, v sobotu na´sleduje spolecˇne´ setkańı´ a v nedeˇli se uzˇ zase musı´ odjı´zˇdeˇt. I pouteˇ na´s velice sblizˇujı´: beˇhem vza´jemnyćh na´vsˇteˇv jsme se ućˇastnili poutı´ do Teple´, Kladrub a Walldu¨rn. V r. 2011 mnoho z na´s prˇijelo do Prachatic oslavit 200. vy´rocˇ´ı narozenı´ sv. Jana Neumanna. Take´ pout’plzenˇske´ mla´dezˇe vedla jizˇ dvakra´t do Freiburgu. Beˇhem 20 let se konalo nespocˇet setkańı´: vy´meˇna sboru˚, ućˇast na Dnech vı´ry v Plzni, otevrˇenı´ diece´znı´ho domu v Perninku . . . Na za´kladeˇ nasˇeho krˇest’anske´ho prˇa´telstvı´ je nasˇim spolecˇny´m cı´lem podporovat cı´rkev ve Strˇednı´ Evropeˇ a zasazovat se o mı´rumilovnou a sjednocenou Evropu, ktera´ bude i v budoucnu nada´le sru˚stat dohromady. Tato 15


Evropa, ktera´ se nesesta´va´ pouze z ekonomiky, ale ktera´ ma´ i jine´ hodnoty, tato Evropa potrˇebuje lidi, kterˇ´ı doka´zˇou prˇemoci minulost a dı´ky odpusˇteˇnı´ a usmı´rˇenı´ se zasadit o lepsˇ´ı souzˇitı´ ru˚znyćh na´rodu˚ a na´bozˇenstvı´. Roland Stindl, prˇeklad Anezˇka Ra´zkova´

• Svaty´ Basil — ucˇitel cı´rkve zvany´ Veliky´ nebo Filosof Patrˇ´ı mezi nejvy´znamneˇjsˇ´ı rˇecke´ raneˇ krˇest’anske´ teology 4. stoletı´. Otec vyćhodnıćh mnichu˚, svaty´ Basil je take´ jednı´m z nejveˇtsˇ´ıch cı´rkevnıćh ucˇitelu˚, obha´jcem vı´ry proti ariańu˚m a spolu s bratrem ˇ ehorˇem Naziańsky´m Rˇehorˇem a prˇ´ıtelem R jsou oznacˇovańi jako kapadocˇtı´ otcove´. Byl jednı´m z deseti deˇtı´ a narodil se kolem roku 330 v Ce´sareji v dnesˇnı´m Turecku v rodineˇ, ktera´ cı´rkvi dala neˇkolik sveˇtcu˚. Jeho rodicˇe byli svaty´ Basil starsˇ´ı a svata´ Eme´lie. Svaty´mi se stali i bratrˇi — svaty´ Rˇehorˇ biskup z Nyssy, svaty´ Petr, biskup v Sebasteˇ a sestra Makrina. Na biskupsky´ stolec usedl i dalsˇ´ı bratr a to Naucratius. O jeho vyćhovu se sta-

Vezmi a cˇti celou Bibli V ra´mci pastoracˇnı´ho projektu brneˇnske´ diece´ze Vezmi a cˇti (praće s nedeˇlnı´mi texty) byl v nedeˇli 6. rˇ´ıjna slavnostneˇ zaha´jen dvoulety´ program „Vezmi a cˇti celou Bibli“. Pokud jste neˇkdo nestihl cˇ´ıst Bibli s nasˇ´ı diece´zı´, mu˚zˇete se prˇidat k Brnˇa´ku˚m, pouzˇ´ıvajı´ stejny´ rozpis, ktery´ jsme jim zprostrˇedkovali. Vıće na www.vezmiacti.cz. 16

LISTOPAD 2013

raly matka Eme´lia a zejmeńa babicˇka, svata´ Makrina starsˇ´ı, ktera´ byla odchovankou svaˇ ehorˇe Divotvu˚rce. Po otcoveˇ smrti, se te´ho R o jeho vyćhovu starala i sestra Makrina. Na atheńske´ Akademii, kde studoval s bratrem ˇ ehorˇem z Nazianzu. Rˇehorˇem, se sprˇa´telil s R Sa´m Basil po studiıćh pu˚sobil jako pra´vnı´k a vyucˇoval re´toriku. Nakonec se rozhodl pro zˇivot mnicha, kdyzˇ v roce 358 prˇijal krˇest. Nejdrˇ´ıve se ale sezna´mil s zˇivotem poustevnı´ku˚ a prosˇel mnisˇske´ komunity v Sy´rii, Palestineˇ, Mezopota´mii a Egypteˇ. Po na´vratu z cest zalozˇil na rodinnyćh statcıćh kla´sˇter, kde zˇil i jeho bratr Petr a nedaleko jesˇteˇ zˇensky´ kla´sˇter, kde zˇila jeho ovdoveˇla´ matka a sestra. Pro oba kla´sˇtery sepsal rˇeholi, ktera´ se nazy´va´ basiliańskou, ta se stala za´kladem vyćhodnı´ho rˇecke´ho mnisˇstvı´. Na kneˇze byl vysveˇcen v roce 364 v Ce´sareji a byl blı´zky´m spolupracovnı´kem biskupa Eusebia. Po jeho smrti v roce 370 usedl na upra´zdneˇny´ biskupsky´ stolec. Byl velice moudry´ a vzdeˇlany´. Vynikal jako spisovatel, kazatel a teolog. Vyznal se v astronomii, matematice, le´karˇstvı´ a historii. Napsal rˇadu spisu˚, z nichzˇ se zachovaly naprˇ.: Mnisˇska´ pravidla, Trakta´t o Duchu ˇ ecˇi k mla´dezˇi. svate´m, Mora´lnı´ pravidla, R Byl cˇasto nemocen a nakonec v necelyćh 50 letech, 1. ledna 379 patron vyćhodnı´ho mnisˇstvı´ zemrˇel. Jeho ostatky se nacha´zejı´ v Kappadokii. Veronika Pechova´

Spolecˇenstvı´ od srdce k srdci Jsme otevrˇene´ spolecˇenstvı´ mladyćh, kterˇ´ı touzˇ´ı by´t blı´zko vsˇem potrˇebny´m, nemocny´m, stary´m, opusˇteˇny´m, trpıćı´m, lidem v nouzi, at’ uzˇ konkre´tnı´ pomocı´, na´vsˇteˇvou nebo modlitbou cˇi obeˇtı´. Scha´zı´me se dvakra´t do meˇsıće v u´tery´ ke spolecˇne´ modlitbeˇ za ty, ktere´ na´m Pań sveˇrˇil i za vsˇechny ostatnı´, kterˇ´ı majı´ neˇjake´ teˇzˇkosti a tra´penı´. Nedı´lnou soucˇa´stı´ na-


LISTOPAD 2013

sˇeho setkańı´ je sdı´lenı´, co jsme v uplynule´m cˇase sluzˇby prozˇili, co na´s teˇsˇilo, ale take´ co bylo teˇzˇke´. Je na´s zatı´m sedm: Lucie, Marke´ta, Marie, Marusˇka, Kristyńka, Otı´k a Pepa. Beˇhem nasˇeho prvnı´ho setkańı´ na P. Marii Ru˚zˇencovou jsme nasˇe spolecˇenstvı´ zasveˇtili Duchu svate´mu s du˚veˇrou, zˇe kazˇde´ho z na´s povede a bude vyucˇovat la´sce . . . „nebot’Bozˇ´ı la´ska je vylita do nasˇich srdcı´ skrze Ducha ˇ ´ım 5,5). svate´ho, ktery´ na´m byl dań.“ (R Sluzˇba je pro na´s velky´m a nezaslouzˇeny´m darem, ktery´ na´s neusta´le ucˇ´ı videˇt v nasˇich malicˇkyćh bratrech a sestraćh samotne´ho Krista, doty´kat se Jeho svatyćh ran. Sluzˇba na´s ucˇ´ı la´sce, ktera´ se sklańı´ a umy´va´ nohy svy´m bratrˇ´ım. Na konci roku uvidı´me, jak i my jsme byli touto sluzˇbou promeˇneˇni.

Kazˇdy´ z na´s ma´ jinak plne´ dny a jine´ mozˇnosti, ale snazˇ´ıme se deˇlat „male´ veˇci s velkou la´skou“ — tak to cely´ zˇivot deˇlala bl. Terezie z Kalkaty. Sluzˇba je ru˚zna´, je to naprˇ. na´vsˇteˇva nemocnyćh v nemocnici, cˇi domoveˇ, pomoc prˇi msˇi sv. se sva´zˇenı´m a rozva´zˇenı´m nemocnyćh, program pro deˇti v azylove´m domeˇ, adopce nemocne´ho, adopce studenta nemocny´m, duchovnı´ orientacˇnı´ beˇh, mikula´sˇska´ pro nemocne´ a deˇti, hudebnı´ na´vsˇteˇvy. Pokud by meˇl neˇkdo za´jem se prˇidat k setka´vańı´, modlitbeˇ, sluzˇbeˇ, napisˇte mi prosı´m na [email protected] cˇi zavolejte na: 734 241 053. Dalsˇ´ı setkańı´ ve Frantisˇkańske´ na DCM kazˇde´ druhe´ u´tery´ v 1815 (22. rˇ´ıjna, 5. listopadu . . . ). Vıće na www.dcm.krestan.org Lucie Vavrusˇkova´

• Slavnostnı´ zakoncˇenı´ Roku vı´ry

roce byla z nasˇ´ı republiky jednotlivy´m Biblicky´m spolecˇnostem pouka´zańo 1 651 116 Kcˇ. Pomoc smeˇrˇovala do Ekva´doru a Panamy, Zambie a Sierra Leone. V roce 2014 podporˇ´ıme tyto projekty: ? Eritrea — prˇeklad Bible do jazyka „bilen“ ? Libe´rie — prˇeklad SZ do jazyka „kpelle“ ? Botswana — prˇeklad SZ do jazyka „naro“. ? Malawi — prˇeklad Bible do j. „tumbuka“. Celkoveˇ jsme tedy prˇislı´bili pomoc cˇtyrˇem projektu˚m. Pokud by podzimnı´ sbı´rka na africke´ prˇeklady (Dny Bible 2013) prˇekrocˇila prˇislı´benou cˇa´stku, podporˇ´ıme navıć prˇekladatelske´ projekty Tanzanie a Mosambiku. Veˇrˇ´ıme, zˇe take´ letosˇnı´ projekty pomohou sˇ´ırˇit Bozˇ´ı slovo v dalsˇ´ıch africkyćh jazycıćh. Na cˇinnost Cˇeske´ biblicke´ spolecˇnosti (a take´ Cˇeske´ho katolicke´ho biblicke´ho dı´la) mu˚zˇete prˇispeˇt prˇi sbı´rce v nedeˇli 17. listopadu nebo prˇ´ımo prˇevodem na ućˇet cˇ´ıslo 129876273/0300, VS. 9999 (CˇBS) nebo 101 550 2075/5500 (CˇKBD).

v cele´ cı´rkvi 24. listopadu na Slavnost Krista Kra´le. Prˇi msˇ´ıch zaznı´ pro tuto uda´lost prˇipravene´ prˇ´ımluvy a slavnostnı´ vyznańı´ vı´ry.

• Exerciie s P. Eliasem Vellou Poslednı´ cˇa´st cˇtyrˇdı´lne´ho cyklu exerciciı´ P. Eliase Velly se bude konat 9.–13. srpna v Plzni. Exercicie jsou nabı´dkou i pro ty, kterˇ´ı se nezućˇastnili prˇedchozıćh. Te´ma exerciciı´ je „Jezˇ´ısˇ — mu˚j Pań“. Prˇedpokla´dana´ cena 2 600 Kcˇ, prˇihla´sˇky na [email protected].

• Vy´stava „Jan Nepomucky´ — 620 let od mucˇednicke´ smrti cˇeske´ho patrona“ v Muzeu cı´rk. umeˇnı´ plz. diece´ze do 1. prosince. Denneˇ 1000–1800 kromeˇ pondeˇlı´.

• Dny Bible 2013 Cˇeska´ biblicka´ spolecˇnost spolecˇneˇ s krˇest’ansky´mi cı´rkvemi v CˇR vyhlasˇuje jizˇ po jednadvaca´te´ kazˇdorocˇnı´ sbı´rku na biblicke´ prˇeklady v chudyćh zemıćh, jejı´zˇ vy´teˇzˇek bude tentokra´t smeˇrˇovat opeˇt do Afriky. V lonˇske´m

17


LISTOPAD 2013

• 20 let jsme s Va´mi

• Stoletı´ ru˚zˇencove´ho chra´mu

Diece´znı´ charita Plzenˇ zve na 1. listopadu do Plzneˇ: 1400 msˇe svata´ v katedra´le Da´le Kulturnı´ du˚m Peklo: 1530 zaha´jenı´ vy´stavy 30 16 slavnostnı´ zaha´jenı´ programu, projevy hostu˚, prˇedańı´ oceneˇnı´ 1730 kytarovy´ recita´l L. Brabce 1815 raut pro pozvane´ 1900 koncert Touch of Gospel

Sveˇtlo vı´ry — encyklika dvou papezˇu˚. O nejnoveˇjsˇ´ım dokumentu Benedikta XVI. a papezˇe Frantisˇka prˇedna´sˇ´ı Mons. Alesˇ Opatrny´ z KTF UK 21. listopadu v 1915 v sa´le kla´sˇtera dominikańu˚ v Plzni, Jira´skovo na´meˇstı´

• Vecˇery chval

? Plasy 2. listopadu v 1830 ve farnı´m domeˇ ? Plzenˇ 7. listopadu od 2000 v Domecˇku ? Plzenˇ 20. listopadu v 1930 na DCM • Koncert skupiny OBOROH

• Vı´kend pro nezadane´ katolı´ky ve veˇku 30–43 let kterˇ´ı hledajı´ svu˚j proteˇjsˇek, v Centru Nazaret v Praze 29. listopadu – 1. prosince. Cena 700 Kcˇ. Info: Facebook: Spolecˇneˇ70; [email protected]

• Studentska´ duch. spra´va Plzenˇ P. Vojteˇch Soudsky´ OP ([email protected]) P. Pavel Petrasˇovsky´ [email protected] 737 814 525

v kostele Narozenı´ Panny Marie ve Stare´m Pravidelne´ akce: ? Nedeˇle 2000 msˇe sv. s ućˇastı´ studentu˚ v kosPlzenci v nedeˇli 3. listopadu od 18 hod. tele Nanebevzetı´ Panny Marie ve Frantisˇkań• Duchovnı´ obnovy v Klatovech ske´ ulici, po nı´ se jde na kofolu, kafe cˇi pivo 7., 14., 21. a 28. listopadu vede Koinoia Jan ? Pondeˇlı´ 1800 Prˇ´ıprava na sva´tosti — stuKrˇtitel z Plzneˇ–Litic. dentsky´ klub ve Frantisˇkańske´ ul., P. Vojteˇch ˇ • Koncerty Ceske´ pı´sneˇ ? U´tery´ 1500–1630 prˇ´ılezˇitost ke sv. smı´rˇenı´, nebo jen tak posezenı´, studentsky´ ? 10. listopadu 1600 kostel sv. Barbory Ma- rozhovoru klub Frantisˇkańska´ ul., P. Pavel; 2000 volejbal neˇtıń, A. Dvorˇa´k: Msˇe D dur „Luzˇanska´“; v teˇlocvicˇneˇ C. gymna´zia, Mikula´sˇske´ na´m. Vojteˇch Nova´k varhany, diriguje J. Pleticha ˇ eda 1900 hlavnı´ studentska´ msˇe v kos? 27. listopadu 1900 kostel sv. Jana Nepo- ?teleStrNanebevzetı ´ P. Marie, Frantisˇkańska´ ul., mucke´ho Plzenˇ, Chodske´ na´meˇstı´, A. Dvo- po nı´ od 2015 program na farˇe, nesˇpory ve 2200 rˇa´k: Msˇe D dur „Luzˇanska´“, Biblicke´ pı´sneˇ; 00 30 ˇ Andrea Brozˇa´kova´ soprań, Jana Piorecka´ alt, ? Ctvrtek 20 – 21 msˇe sv. a adorace Toma´sˇ Korˇ´ınek tenor, Jirˇ´ı Ha´jek bas, Vojteˇch v kapli na farˇe (Frantisˇkańska´ ul). Beˇhem adorace prˇ´ılezˇitost ke sv. smı´rˇenı´ nebo duchovNova´k varhany, dirigent Vojteˇch Jouza nı´mu rozhovoru (P. Vojteˇch nebo P. Pavel) • Koncert gospelove´ skupiny ? Sobota 2000 anglicka´ msˇe sv. v kostele Na„Oh Jessas. . . “ nebevzetı´ P. Marie ve Frantisˇkańske´ ul. ze Sattelbogenu (SRN) v sobotu 16. listopadu ? Kazˇdy´ vsˇednı´ den v 720 modlitba rannıćh v 1800 v arcideˇkanske´m kostele v Klatovech. chval ve studentske´m klubu ve Frantisˇk. ulici 18


HORAcke´ strˇedy (strˇeda 2015 ve farnı´m sa´le, Frantisˇkańska´ 11) — 6. listopadu PANYCHIDA, rˇeckokatolicka´ bohosluzˇba za zemrˇele´, 2030 kostel sv. Mikula´sˇe — 13. listopadu Cvicˇenı´ dobre´ smrti — 20. listopadu Navazovańı´ cest minulyćh a soucˇastnyćh — beseda s P. Michalem Fr. Pometlem OFM — 27. listopadu Film: Zapomenute´ sveˇtlo ? Aktua´lneˇ: http://hora.signaly.cz

Meditacˇnı´ zahrada Pama´tnı´k obeˇtem zla v Plzni

? zavrˇeno do dubna 2014 ? msˇe svate´ 2., 14. a 28. listopadu v 16 hod. ? Kontakt: 603 809 798, [email protected]

LISTOPAD 2013

? strˇeda P. St. Uhlı´rˇ 1030–1200; 1230–1330 ? cˇtvrtek bratrˇi frantisˇkańi 1430–1630 ? pa´tek P. Ludolf Kazda 1530–1615 (adorace) ? prvnı´ pa´tek 700–1100 ru˚znı´ zpoveˇdnıći • Knihovna na biskupstvı´ Pastoracˇnı´ oddeˇlenı´ nabı´zı´ pu˚jcˇovańı´ knih na pastoracˇnı´m oddeˇlenı´ (3. patro biskupstvı´) od pondeˇlı´ do pa´tku 900–1500, jindy po domluveˇ, 377 223 112, [email protected].

• Duchovnı´ sluzˇba nemocny´m Tel. cˇ. 777 167 004 (nonstop) pro domluvu na´vsˇteˇvy kneˇze cˇi pastoracˇnı´ asistentky v plzenˇskyćh nemocnicıćh (mozˇnost rozhovoru, sv. smı´rˇenı´, eucharistie, pomazańı´ nemocnyćh).

3. listopadu 1400 Skoky, Dusˇicˇkova´ pout’ s pobozˇnostı´ na hrˇbitoveˇ v kostele Nanebevzetı´ Panny Marie v Plzni: 10. listopadu 1430 Klatovy–Hu˚rka

• Nabı´dka sluzˇby sva´tostı´ smı´rˇenı´

• Duchovnı´ obnova s P. Jo´zefem Augustynem SJ Te´ma znı´ Uzdravenı´ z pocitu zraneˇnı´ na za´kladeˇ evangelia. Obnova se kona´ 8.–9. listopadu v Pastoracˇnı´m strˇedisku v Praze– Dejvicıćh. Program bude zaha´jen v pa´tek od 1800 registracı´ a v 1830 slavenı´m eucharistie. Sobotnı´ program potrva´ do vecˇernıćh hodin. Rekolekce volneˇ navazuje na lonˇskou, exercita´tor nabı´zı´ ućˇastnı´ku˚m te´mata souvisejıćı´ s uzdravenı´m z pocitu zraneˇnı´, ublı´zˇenı´ cˇi krˇivdy ve sveˇtle Jezˇ´ısˇovy osvobozujıćı´ radostne´ zveˇsti. Jako ućˇinnou a osveˇdcˇenou metodu k uzdravenı´ z teˇchto zkusˇenostı´ prˇedkla´da´ zdrave´ zpytovańı´ sveˇdomı´. Jeho slovo poslouzˇ´ı jako u´vod k vlastnı´ reflexi a modlitbeˇ, ke ktere´ bude nabı´dnut dostatecˇny´ pro-

stor prˇi adoraci Nejsveˇteˇjsˇ´ı Sva´tosti. Soucˇa´stı´ programu je slavenı´ eucharistie i nabı´dka sv. smı´rˇenı´ cˇi osobnı´ho duchovnı´ho rozhovoru. Prˇ´ıspeˇvek na na´klady rekolekce cˇinı´ 150 Kcˇ (+ 30 Kcˇ v prˇ´ıpadeˇ objednańı´ bagety k sobotnı´mu obeˇdu). Prˇihla´sˇky do 4. listopadu na http://ps.apha.cz

• Semina´rˇ o Farnıćh evangelizacˇnıćh bunˇkaćh 14.–17. listopadu v domeˇ Komunity Blahoslavenstvı´ v Dolanech u Olomouce. Prezentace syste´mu farnıćh evangelizacˇnıćh buneˇk, sdı´lenı´ zkusˇenostı´ od na´s i ze zahranicˇ´ı, inspirace a konkre´tnı´ pomoc pro ty, kterˇ´ı by chteˇli zacˇ´ıt, nabı´dka materia´lu˚. Vıće informacı´ a prˇihla´sˇky naleznete na: www.evangelizacnibunky.cz 19


• Ekumenicka´ modlitba za obeˇti totality se kona´ 17. listopadu v katedra´le sv. Vı´ta v Praze od 18 hod.

• Podzimnı´ TAMMI´M 2013 duchovnı´ obnova pro mlade´ muzˇe (od 15 do 30 let). Hebrejske´ slovo TAMMI´M mu˚zˇeme do cˇesˇtiny prˇelozˇit ve vy´znamu bezu´honny´, tota´lnı´, naprosty´, dokonaly´. Snaha by´t TAMMI´M pro Hospodina by meˇla by´t u´kolem pro kazˇde´ho krˇest’ana. A k tomu se snazˇ´ıme prˇispeˇt i my skrze toto setkańı´. Zveme mlade´ muzˇe na spolecˇny´ duchovnı´ vı´kend s bohoslovci i prˇedstaveny´mi semina´rˇe a hlavneˇ s vrstevnı´ky, kterˇ´ı se take´ snazˇ´ı objevovat a promy´sˇlet svoji muzˇskou spiritualitu — svu˚j vztah k Hospodinu. TAMMI´M je prˇ´ılezˇitostı´ prozˇ´ıt vı´kend v modlitbeˇ, na-

• Biblicke´ hodiny na biskupstvı´ Pastoracˇnı´ centrum zve na pravidelne´ biblicke´ hodiny s Josefem Kasˇe. Tento cˇas s Pı´smem nabı´zı´ prostor nejen ke cˇtenı´ a naslouchańı´, ale Bozˇ´ı slovo promlouva´ ke kazˇde´mu z na´s. Sejdeme se 4. a 18. listopadu v 19 hod. na biskupstvı´, abychom se povzbuzovali na cesteˇ vı´ry i vza´jemny´m sveˇdectvı´m. Pokracˇujeme v cˇetbeˇ a exegezi textu˚ Janova evangelia. Teˇsˇ´ıme se na Va´s v hezke´m spolecˇenstvı´. Info za organizacˇnı´ ty´m Majka na 728 930 030. Lachmanova´ a Anicˇka Sˇlajsova´

• Krˇest’anske´ vańoce Zveme va´s k zapojenı´ do projektu Krˇest’anske´ Vańoce, jehozˇ smyslem je prˇiblı´zˇit duchovnı´ poselstvı´ krˇest’anskyćh Vańoc nejsˇirsˇ´ı verˇejnosti. V lonˇske´m roce se do projektu zapojilo na 160 farnostı´ a sboru˚ z cele´ republiky. Beˇhem Adventu a Vańoc nabı´dly vıće nezˇ 1 000 programu˚ vcˇetneˇ mozˇnostı´ na´vsˇteˇv betle´mu˚ a prˇehledu bohosluzˇeb ve vańocˇnı´ dobeˇ. 20

LISTOPAD 2013

slouchańı´, spolecˇnyćh rozhovorech o hledańı´ a prozˇ´ıvańı´ vı´ry mezi sebou, s bohoslovci i prˇedstaveny´mi semina´rˇe. Jeho soucˇa´stı´ jsou i ru˚zne´ workshopy, sport, spolecˇenske´ hry, zajı´mavı´ hoste´ . . . Vytva´rˇ´ıme tak prostor i pro hledańı´ zˇivotnı´ cesty a prohloubenı´ osobnı´ho vztahu s Bohem, nabı´zı´me i mozˇnost duchovnı´ho rozhovoru, prˇ´ıpadneˇ sva´tosti smı´rˇenı´. Je to take´ velka´ prˇ´ılezˇitost poznat nove´ veˇrˇ´ıcı´ kamara´dy a prˇa´tele. TAMMI´M se uskutecˇnı´ 22.–24. listopadu v Arcibiskupske´m semina´rˇi, Tha´kurova 3, Praha 6. Te´ma: Ke korˇenu˚m vı´ry. Cena: prˇ´ıspeˇvek dle Tvyćh financˇnıćh mozˇnostı´. Informace a prˇihla´sˇky (do 19. listopadu): www.arcs.cuni.cz; www.tammim.spolco.cz.

Farnosti mohou nabı´zet adventnı´ a vańocˇnı´ akce na www.KrestanskeVanoce.cz Pro prˇihla´sˇenı´ farnosti stacˇ´ı vyplnit elektronickou prˇihla´sˇku tamte´zˇ. Garantem duchovnı´ho rozmeˇru programu˚ je prˇ´ıslusˇny´ duchovnı´ spra´vce, ktery´ mu˚zˇe poveˇrˇit k administraci strańek farnı´ kontaktnı´ osobu. Programem mu˚zˇe by´t naprˇ. zˇehnańı´ adventnıćh veˇncu˚, rora´ty, Mikula´sˇske´ besı´dky, adventnı´ a vańocˇnı´ koncerty, pu˚lnocˇnı´ bohosluzˇby, bohosluzˇby pro deˇti, zˇivy´ betle´m, vańocˇnı´ besı´dky, sˇteˇpańska´ koleda, u´daje o termıńech otevrˇenı´ kostela pro na´vsˇteˇvu betle´mu˚, jeslicˇkove´ pobozˇnosti, zˇehnańı´ vıńa, obnova manzˇelskyćh slibu˚, deˇkovne´ bohosluzˇby na Silvestra, zˇehnańı´ kadidla, vody a krˇ´ıdy, trˇ´ıkra´lova´ koleda, zˇehnańı´ obydlı´ . . . Pokud byste potrˇebovali graficke´ podklady pro vlastnı´ vy´robu tiskovin, obrat’te se na Majku Lachmanovou, [email protected]). Vsˇechno ostatnı´ bude mozˇno nale´zt na webu www.krestanskevanoce.cz/materialy.


Centrum pro rodinu [email protected],

731 619 704

Duchovnı´ obnova pro zˇeny Je rˇ´ıjen jedenaćte´ho. Pa´tek vecˇer. Tady, v Lochotıńske´m pavilonku, na´s — vycˇerpane´ po teˇzˇke´m a dlouhe´m ty´dnu — srdecˇneˇ vı´tajı´ sestra Veronika a sestra Lucie z Komunity Blahoslavenstvı´, ktere´ majı´ tuto akci „na povel“. Obnova na kra´sne´ te´ma: Kra´sa a du˚stojnost zˇeny. Prˇestozˇe na´s tento pa´tecˇnı´ vecˇer nenı´ mnoho, panuje vsˇeobecna´ prˇ´ıveˇtiva´ atmosfe´ra. Sestry na´s seznamujı´ s programem a my uzˇ vı´me, zˇe se ma´me nacˇ teˇsˇit. Vza´jemneˇ se prˇedstavujeme a pozna´va´me. Zacˇ´ınajı´ ochutna´vky biblickyćh tancu˚ vedene´ sestrou Luciı´. Radost v mozˇnosti prozˇ´ıvat ´ zˇasne´. V tom nejlepmodlitbu pohybem. U sˇ´ım je konec a s podeˇkovańı´m v srdci za tento pozˇehnany´ vecˇer se rozcha´zı´me do svyćh domovu˚. Druhy´ den na´s hned po rańu cˇeka´ msˇe. Opeˇt se vracı´me k nasˇemu te´matu. Od sestry Veroniky se na´m dosta´va´ nema´lo zajı´mave´ prˇedna´sˇky. Po jejı´m skoncˇenı´ na´sledujı´ dalsˇ´ı kroky a variace biblickyćh tancu˚, ktere´ trvajı´ azˇ do obeˇda. Vsˇichni jsou jizˇ dostatecˇneˇ vycˇerpańi. Po takto naplneˇne´m dopoledni vsˇem pomeˇrneˇ vyhla´dlo a vy´borny´ obeˇd, jenzˇ zahrnoval skveˇlou kulajdu, vydatny´ gula´sˇ a nakonec i trochu piva „na splaćhnutı´ “, na´m tedy opravdu prˇisˇel k chuti. Nasta´va´ odpoledne plne´ silnyćh prozˇitku˚. Sestra Veronika pokracˇuje ve sve´ prˇ´ınosne´ prˇedna´sˇce, po ktere´ prˇicha´zı´ adorace. Na´sleduje opeˇt tanec. Kdyzˇ uzˇ ma´me pocit, zˇe na´m kroky jdou, zˇe jsme i v rytmu a zacˇ´ına´me si to opravdu uzˇ´ıvat, je konec. Spolecˇneˇ prˇ´ıjemneˇ stra´veny´ cˇas na´m utekl jako voda a my se pokojneˇ loucˇ´ıme. Myslı´m, zˇe pro na´s byla tato rekolekce povzbuzujıćı´ v nasˇ´ı vı´rˇe, doda´vajıćı´ sı´lu do kazˇ-

LISTOPAD 2013

dodennı´ho zˇivota. Prosteˇ mila´ „ochutna´vka“ nabı´dky te´to Komunity. Deˇkuji za kra´sne´ okamzˇiky stra´vene´ v prˇ´ıjemne´m spolecˇenstvı´. Da´sˇa Pavlı´kova´

• Vı´kend pro chlapy 15.–17. listopadu v Teˇnovicıćh, tentokra´t s te´matem „Muzˇ a zmeˇna“. Chceme se podı´vat na nasˇi ochotu meˇnit se, jak se zmeˇna´m brańı´me; jak se vu˚bec (z)meˇnit, kudy vede cesta . . . Jak ale mnozı´ z va´s jisteˇ vı´te a zazˇili jste, te´ma nakonec nemusı´ by´t to nejdu˚lezˇiteˇjsˇ´ı, tı´m mu˚zˇe by´t prostor pro bytı´ s Hospodinem a spolecˇenstvı´ chlapu˚, kde mohu cˇerpat sı´lu a odvahu pro svou dalsˇ´ı cestu. Jste zvańi!

• Kdyzˇ dı´teˇ neprˇicha´zı´ Semina´rˇ pro manzˇele, kterˇ´ı chteˇjı´ deˇti a deˇti neprˇicha´zejı´, se kona´ na Klokotech u Ta´bora v domeˇ Emauzy 23. listopadu od 9 hod. Prˇedna´sˇejıćı´: MUDr. Tat’jańa Horka´: Asistovana´ reprodukce a jejı´ u´skalı´, Mgr. Darja Tolknerova´: Peˇstounska´ pećˇe, sveˇdectvı´ adoptivnı´ rodiny, diskuze, mozˇnost rozhovoru s kneˇzem. . . Prˇihla´sˇky na www.dcr.bcb.cz.

• Adventnı´ rekolekce pro manzˇele 7. prosince v Teˇnovicıćh od 930 do 1600 s te´matem „Toto je cesta, jdeˇte po nı´“ (Iz 30,21). Prˇ´ılezˇitost spocˇinout v tichu (i v teple), zastavit se, adorovat, projı´t se, prˇipravit se . . .

• Poradna PPR Vysˇkolene´ instruktorky nabı´zejı´ bezpl. konzultace ohledneˇ symptoterma´lnı´ metody prˇirozene´ho plań. rodicˇovstvı´. Domluva na tel. 774 213 186 (Veˇrka), 776 200 028 (Hanka).

• Pojd’me chva´lit Pańa tancem Modlitebnı´ setkańı´ pro ty, kdo chteˇjı´ chva´lit Pańa tancem i slovem — 19. listopadu v 1830 v ucˇebneˇ biskupstvı´ v Plzni. Info: M. Linkova´ 736 748 440, M. Fenclova´ 606 739 549. 21


LISTOPAD 2013

zanyćh veˇtvı´ se blı´zˇ´ı cˇas adventnıćh veˇncu˚ a s nimi i ocˇeka´vańı´ Narozenı´ Krista, „sveˇtla sveˇta jezˇ vysˇlo v temnosti, svı´tıćı´ po vsˇe le´ta nebeskou jasnostı´.“ Prˇeji na´dherne´ dny plne´ vu˚neˇ tu´jı´, podzimnı´ho jehlicˇ´ı a pecˇene´ho cukrovı´ z pernı´ku. Majka Lachmanova´ S Plzen ˇ sky ´mi panenkami jsme prˇipravily tak Sady 5. kveˇtna cˇ. 8, Plzenˇ pestry´ a bohaty´ program v materˇske´m centru, www.plzenskepanenky.cz zˇe si vybere snad u´plneˇ kazˇdy´. Ke´zˇ Va´s poteˇsˇ´ı trˇeba i jen prˇecˇtenı´ nabı´dky na nasˇich strań• Program v listopadu Meˇsıć listopad by se v indiańske´ rˇecˇi mohl kaćh www.plzenskepanenky.cz. A ponazy´vat Meˇsıć kra´lovny tu´je. Napadlo meˇ to kud se vyda´te do Sadu˚ 5. kveˇtna 8 v Plzni, tak v souvislosti s kaćenı´m a veˇtvicˇkovańı´m tu´jı´, ke´zˇ se Va´m tam dostane to, po cˇem touzˇ´ıte. ktere´ slouzˇ´ı k dusˇicˇkove´ vy´zdobeˇ hrˇbitovu˚, AKCE PRO RODINY k zazimovańı´ kveˇtinovyćh a bylinkovyćh za´honu˚ a hlavneˇ k vy´robeˇ adventnıćh veˇncu˚. Za • SVE ˇ TY´LKA NA CESTE ˇ ta le´ta, kdy jsem uzˇ s maminkami navinula V pa´tek 1. listopadu v 1600 na sva´tek Vsˇech stovky adventnıćh veˇncu˚, mi prosˇlo rukama svatyćh zveme rodiny s deˇtmi na lampiońovy´ neuveˇrˇitelne´ mnozˇstvı´ a druhu˚ tu´je. Navı´jenı´ pru˚vod s lucernicˇkami z Roudne´ na hrˇbitov veˇncu˚ ma´m nesmı´rneˇ ra´da a to pra´veˇ kvu˚li ke Vsˇem Svaty´m. Po sveˇteˇ potka´me jednoho tu´ji. Na´dherneˇ mi vonı´ ruce a cely´ meˇsıć vonı´ z da´vnyćh sveˇtcu˚ a dozvı´me se, jaky´ zajı´mavy´ i nasˇe domaćnost. Vsˇude jsou veˇtvicˇky a vu˚neˇ zˇivot prozˇil a jake´ poselstvı´ by na´m mohl prˇeblı´zˇ´ıcı´ho se adventu. Sezna´mila jsem se s veldat do nasˇ´ı doby. Budeme putovat na mı´sto ky´m mnozˇstvı´m tu´jı´ a prˇipada´ mi, zˇe majı´ poslednı´ho odpocˇinku teˇch, kterˇ´ı uzˇ nejsou neˇco spolecˇne´ho s lidmi. Jsou jako druh velmi mezi na´mi a na ktere´ nechceme nikdy zaporozdı´lne´ a za´rovenˇ se navza´jem doplnˇujı´. Tak menout. Ma´me pro Va´s prˇipravene´ na´dherne´ trˇeba, kdyzˇ z tu´jı´ vyra´bı´me veˇnce, tak tuhe´ a lampiońky, ktere´ si mu˚zˇete za 30 Kcˇ zakoupit nepruzˇne´ veˇtve slouzˇ´ı jako podklad pro veˇtna mı´steˇ schu˚zky. Sraz u autobusove´ zasta´vky vicˇky meˇkke´ a poddajne´, ktere´ pak kra´sneˇ drzˇ´ı Rondel (smeˇr Kosˇutka) v 1600 hod. na hezky vypadajıćı´m veˇnci. Nebo tu´je rezave´ teˇsˇ´ı se na Va´s a na Vasˇe deˇti rozrusˇ´ı nehybnost jednolityćh zelenyćh veˇtvı´ organiza´torky Plzenˇske´ panenky a dodajı´ veˇnci trochu veselı´. Tu´je se sˇisˇticˇ´ sˇka a za´dusˇnı´ msˇe svata´ kami jsou velmi kra´sne´, a v kombinaci se ze- • Prˇedna leny´m podkladem doka´zˇ´ı ozdobit veˇnec tak, V sobotu 2. listopadu 2013 v 1800 hod. v kazˇe nenı´ trˇeba nic doda´vat. Tu´je s husty´m veˇt- tedra´le sv. Bartolomeˇje v Plzni zveme na vovı´m jsou stabilnı´m za´kladem pro tenoucˇke´ prˇedna´sˇku Zdroje u´teˇchy tva´rˇ´ı v tva´rˇ smrti veˇtvicˇky, podobne´ vlasu˚m co vlajı´ ve veˇtru. nasˇich blizˇnıćh. Prˇedna´sˇ´ı PhD. Katerˇina Obzvla´sˇt’ aromaticke´ druhy tu´jı´ zase provonı´ Lachmanova´, ThD. V 1900 hod. tamte´zˇ, unaveneˇjsˇ´ı druhy osameˇle rostoucıćh stromu˚, v katedra´le sv. Bartolomeˇje slouzˇ´ı P. Krveˇnec z nich zaujme, a prˇesto neoma´mı´. Je zysztof Dedek za´dusˇnı´ msˇi svatou, ve ktere´ to kra´sne´ prˇemy´sˇlenı´ prˇi praći s tu´jı´ a teˇsˇ´ım mu˚zˇeme prozˇ´ıt u´kon smı´rˇenı´ vu˚cˇi prˇedku˚m. se na chvı´li, kdy vezmu do ruky prvnı´ veˇtve Srdecˇneˇ vsˇechny zveme. Pastoracˇnı´ centrum a pozdravı´m kra´lovnu tu´ji. S vu˚nı´ jejıćh orˇeBiskupstvı´ plzenˇske´ho a MC Plzenˇske´ panenky 22


LISTOPAD 2013

• ADVENTNI´ VEˇNCE a tvu˚rcˇ´ı dı´lny na biskupstvı´

sˇ´ıme se na Va´s, spolecˇneˇ vstoupı´me do adventu a otevrˇeme sva´ srdce pokoji a radosti.

V sobotu 30. 11. 900–1200 a 1500–1800 zveme na ADVENTNI´ DI´LNY v ucˇebneˇ biskupstvı´, na´m. Republiky 35, Plzenˇ. Kromeˇ adventnıćh veˇncu˚, ktere´ si vyrobı´te dle svyćh prˇedstav, si mu˚zˇete nazdobit pernı´kove´ veˇnce a betle´my, svıćˇky a jine´ dekorace. Pro deˇti je prˇipravena vy´tvarna´ dı´lna KOUZLO ADVENTU. Obcˇerstvenı´ a maly´ koutek pro nejmensˇ´ı zajisˇteˇny. Veˇnce pozˇehna´ kneˇz. Teˇ-

• Prˇedna´sˇka pro verˇejnost zveme ve strˇedu 20. 11. 2013 ve 2000 hod. na prˇedna´sˇku, ktera´ se kona´ v ucˇebneˇ biskupˇ EST ˇ AN — BOstvı´ v Plzni. Na te´ma KR HATY´ NEBO CHUDY´? prˇedna´sˇ´ı P. Doc. Ing. Mgr. Alesˇ Opatrny´, Th.D. Prˇedna´sˇka je pro vsˇechny za´jemce. Vstupne´ obvykle´: jednotlive´ 30,–Kcˇ, pa´r 50,–Kcˇ. Teˇsˇ´ıme se na Va´s. Info na 728 930 030.

KVS z Plas pod vedenı´m P. Vlastı´ka Kadlece, takzˇe to urcˇiteˇ nebude zˇa´dna´ nuda! Druhy´ listopadovy´ vı´kend se teˇsˇ´ıme na setkańı´ v Rokycanech. Je nejvysˇsˇ´ı cˇas se prˇihla´sit! V r. 2014 se teˇsˇte na setkańı´ v Asˇi (leden), Domazˇlicıćh (uńor) a Sokoloveˇ (brˇezen).

• Face to Face ´ ternı´ adorace za mla´dezˇ Plzenˇske´ diece´ze. U Srdecˇneˇ zveme kazˇde´ u´tery´ v 1930 hodin do kaple DCM ke ztisˇenı´ a modlitbeˇ za mla´dezˇ diece´ze. Vchod na DCM se nale´za´ na parkovisˇti mezi kostelem Naneb. P. Marie a sporˇitelnou. I kdyzˇ v tuto rocˇnı´ dobu uzˇ by´va´ parkovisˇteˇ setmeˇle´, nemusı´te se ba´t prˇijı´t. Pote´ mozˇnost setkańı´ u cˇaje. . . Prˇijı´t mu˚zˇe kazˇdy´.

• Filmovy´ vecˇer na DCM V listopadu opeˇt nava´zˇeme na u´speˇsˇny´ cyklus filmovyćh vecˇeru˚ na DCM — v pondeˇlı´ 4. listopadu v 1930 budeme promı´tat japonsky´ film Pru˚vodce (rezˇie: Jo´dzˇiro´ Takita). Prˇijd’te si uzˇ´ıt hezky´ vecˇer v prˇ´ıjemne´m prostrˇedı´.

• Dny du˚veˇry na zemi — Praha 15.–17. listopadu Jak mozˇna´ vı´te, komunita bratrˇ´ı v Taize´ kazˇdorocˇneˇ organizuje takzvanou Pout’du˚veˇry na Zemi. Tentokra´t se uskutecˇnı´ u na´s v Praze! Setkańı´ na´m mu˚zˇe pomoci podı´vat se na na´sˇ kazˇdodennı´ zˇivot ve sveˇtle evangelia: skrze spolecˇnou modlitbu, biblicke´ dı´lny, vy´meˇnu zkusˇenostı´ a semina´rˇe zameˇrˇene´ na prohloubenı´ vztahu mezi vı´rou a zˇivotem v oblastech studia a praće, soc. ota´zek, umeˇnı´ a kultury atd. Info a registrace: www.dnyduvery.cz

• Vecˇer chval na DCM 19. 11.

Na vecˇerech chval na´m jde o to, abychom skrze pı´sneˇ, modlitby a slova opeˇtovali la´sku nasˇemu Bohu, Otci, Synu i Duchu Svate´mu, ucˇili se prˇeby´vat v jeho blı´zkosti a sta´vali se • Setkańı´ mla´dezˇe vikaria´tu mu podobny´mi. Dalsˇ´ı se uskutecˇnı´ opeˇt trˇetı´ Rokycany 8.–10. listopadu u´tery´ v meˇsıći — tedy 19. listopadu v 1930 S novy´m sˇkolnı´m rokem rozjı´zˇdı´me projekt v sa´le frantisˇkańske´ho kla´sˇtera v Plzni. Posetkańı´ mla´dezˇe ve vikaria´tech. Garantem je zvańı´ platı´ pro vsˇechny — chvalme Pańa! 23


LISTOPAD 2013

litba, prˇedna´sˇky, bohosluzˇby a zpeˇv. Pokud jesˇteˇ nema´te zˇa´dne´ plańy, moc va´m doporucˇujeme vyrazit na Silvestra pra´veˇ tam. Blizˇsˇ´ı Srdecˇneˇ vsˇechny zveme na zaha´jenı´ plesove´ informace najdete na www.taize.fr/cs, sezońy — nenechte si ujı´t Diece´znı´ ples krˇes- na te´to adrese se take´ mu˚zˇete (nejpozdeˇji do t’anske´ mla´dezˇe v Plzni! Opeˇt se bude ko- 1. prosince) online prˇihla´sit. nat v centru SECESE v pivovaru Plzenˇsky´ ´ tory 2013/14 Prazdroj 23. listopadu od 19 hod. Teˇsˇit se mu˚- • Kurz pro anima Prvnı ´ setka ´ nı ´ se uskutec ˇ nilo v rˇ´ıjnu, ale jesˇteˇ zˇeme na hudebnı´ doprovod kapely Trˇi cˇunıći a bohaty´ zajı´mavy´ program plny´ prˇekvapenı´, je mozˇne´ se prˇihla´sit. Dalsˇ´ı termıńy: 10.– mozˇna´ prˇijde i Leosˇ Maresˇ . . . . Prˇedpro- 12. ledna, 31. ledna–2. uńora, 28. uńora– dej poslednıćh volnyćh vstupenek (120 Kcˇ) 2. brˇezna, 25.–27. dubna, 23.–25. kveˇtna. Teˇsˇ´ı DCM Plzenˇ; rezervace lı´stku˚ (prˇ´ıp. noclehu) se na tebe DCM Plzenˇ a . . . ja´hen Elva Frouz — koordina´tor kurzu a dotazy na: [email protected]

• „Let‘ s dance!“ — zaha´jenı´ plesove´ sezońy 23. listopadu

• Gate to the World 25. 11.

´ LE SI POZNAMENEJTE . . . DA

— Volgograd & okolı´ pohledem studentky ? Duchovnı´ obnova pro dı´vky Doksany, 8.– Dalsˇ´ı z cestovatelskyćh prˇedna´sˇek na´s tento- 10. listopadu (www.klasterdoksany.cz) kra´t zavede do Ruska. Studentka Anna, ktera´ ? Gate to the World — Volgograd & okolı´ tam stra´vila vıć jak pu˚l roku, na´m uka´zˇe fotky pohledem studentky 25. listopadu a podeˇlı´ se o sve´ za´zˇitky. I tentokra´t se zajiste´ ? Sveˇtovy´ den mla´dezˇe v Plzenˇske´ diece´zi dozvı´te se veˇci, ktere´ va´m nerˇekne zˇa´dna´ te- 11.–12. dubna levize . Teˇsˇ´ıme se v 1900 na DCM . . . ? VIII. fotbalovy´ BiskupCUP v Domazˇli• 8. celodiece´znı´ volejbalovy´ cıćh 14. cˇervna turnaj o putovnı´ poha´r ? PilsALIVE 2014 26. 6. - 29. 6. plzenˇske´ho biskupa 7. prosince ? Kajaky v zahranicˇ´ı 30. 6.–12. 7. Vsˇechny amate´rske´ i (polo)profesiona´lnı´ ? Celosta´tnı´ setkańı´ anima´toru˚ v Trˇesˇti ty´my jsou zvańy k ućˇasti na sedme´m ce- 17.–23. srpna lodiece´znı´m volejbalove´m „BiskupCUPu“. MALE´ OHLE´DNUTI´ Opeˇt se uskutecˇnı´ v sobotu prˇed druhou nedeˇlı´ adventnı´ v teˇlocvicˇneˇ 4. ZSˇ v Plzni na Ko- • Setkat se Bozˇ´ım milosrdenstvı´m sˇutce (Kralovicka´ 12). Hra´t se bude klasicky´ Nenı´ tomu tak da´vno, co kdosi napsal, zˇe toho, turnaj, tentokra´t v kazˇde´ sˇestici musı´ hra´t kdo doufa´ v Hospodina, obklopuje milosrdenmin. dveˇ zˇeny cˇi dı´vky . Na´zev druzˇstva stvı´ (Zˇ 32,10), tak nacˇ kvu˚li neˇmu jezdit do a kontakt na kapitańa nahlaste na DCM do Plzneˇ? Zvla´sˇt’ kdyzˇ je (asponˇ podle Zˇ 33,5) konce listopadu. Pro mimoplzenˇske´ nabı´zı´me Bozˇ´ı milosrdenstvı´ vsˇude? Ono totizˇ vsˇude nejspı´sˇ vskutku je, ale rozmozˇnost noclehu (nutno domluvit prˇedem). hodne ˇ nenı´ jiste´, zˇe jej umı´me rozpoznat, po• Silvestr ve Sˇtrasburku — Pout’ cı´tit, prˇijmout . Proto byly pozvańy sestry du˚veˇry 2012/13 Matky Bozˇ´ıho milosrdenstvı´ (kdo take´ jiny´, I letos na´s bratrˇi z Taize´ zvou ke slavenı´ konce zˇe), aby na´m s tı´m Bozˇ´ım milosrdenstvı´m troroku, tentokra´t do Sˇtrasburku (28. prosince chu pomohly. A ony tuto nabı´dku, dı´ky Bohu, – 1. ledna). Na programu bude spolecˇna´ mod- prˇijaly. 24


A tak na´s cˇekal vı´kend, v ktere´m jsme se sezna´mili s duchovnı´m odkazem sv. Faustiny, modlili se Korunku k Bozˇ´ımu milosrdenstvı´, zamysleli se nad tı´m, s cˇ´ım jsme prˇisˇli a kam kraćˇ´ıme a popovı´dali si o veˇcˇne´ lidske´ touze pra´veˇ po Bozˇ´ım milosrdenstvı´. Prˇ´ıtomnost sester jsme take´ na´lezˇiteˇ vyuzˇili pro zodpoveˇzenı´ vsˇelikyćh ota´zek ohledneˇ zasveˇcene´ho

LISTOPAD 2013

zˇivota. Abychom nebyli sta´le jen zavrˇenı´ na DCMku, zasˇli jsme si do Muzea cı´rkevnı´ho umeˇnı´ Plzenˇske´ diece´ze a navsˇtı´vili i Hrusˇkovu meditacˇnı´ zahradu. Vı´kend byl v mnohe´m prˇ´ınosny´ a snad ve vsˇem prˇ´ıjemny´. Rozhodneˇ sta´l za to a sestra´m i vsˇem, kterˇ´ı se podı´leli na jeho prˇ´ıpraveˇ a realizaci, patrˇ´ı velky´ dı´k. Ba´ra

• Vı´kend s vy´bornou mla´dezˇ´ı, bis- hrany´ na nejveˇtsˇ´ı kostelnı´ varhany na cele´m kupem, pocˇası´m – co vıć si prˇa´t! sveˇteˇ. Navecˇer jsme se vydali do pasovske´ho V pa´tek 18. rˇ´ıjna jsme se s Diece´znı´m centrem mla´dezˇe a s plzenˇsky´m biskupem Frantisˇkem Radkovsky´m vydali na pout’ do Paˇ ezna. Uzˇ dlouho doprˇedu jsme se sova a R na tento vy´let strasˇneˇ teˇsˇili. I kdyzˇ cesta do Pasova byla dlouha´, rozhodneˇ jsme se nenudili. Navza´jem jsme se seznamovali, poslouchali jsme prˇ´ıhody jednoho pana fara´rˇe, Anicˇka na´m vypra´veˇla, jake´ bylo setkańı´ s papezˇem Frantisˇkem v Riu, a dozveˇdeˇli jsme se, zˇe by´t biskupem obna´sˇ´ı docela dost povinnostı´ a starostı´. V Pasoveˇ jsme navsˇtı´vili tameˇjsˇ´ı do´m, kde jsme take´ slysˇeli koncert

akvaparku, ktery´ se na´m, jak jinak, lı´bil asi ze vsˇeho nejvıće.

Druhy´ den brzy rańo jsme prˇejeli do Regensburgu na nedeˇlnı´ msˇi svatou, ktere´ jsme sice moc nerozumeˇli, ale asponˇ evangeliu ano, protozˇe na´m ho pater Krysˇtof prˇecˇetl cˇesky. Myslı´m, zˇe jsme vsˇichni byli prˇekvapenı´, kolik bylo na msˇi ministrantu˚. Sice jsme je nepocˇ´ıtali, ale muselo jich by´t alesponˇ dvacet! Stejneˇ tak jsme byli prˇ´ıjemneˇ prˇekvapeni pocˇtem lidı´ v kostele. Nejenom v Pasoveˇ jsme slysˇeli ty nej–varhany, ale i v Regensburgu — tam pro zmeˇnu majı´ nejveˇtsˇ´ı visıćı´ varhany na sveˇteˇ. Po kra´tke´ prohlı´dce meˇsta, kde jsme vi25


LISTOPAD 2013

deˇli zbytky stare´ho rˇ´ımske´ho ta´bora a mnoho NABI´DKA DCM: jine´ho, jsme se vydali na cestu zpeˇt do Plzneˇ. I kdyzˇ na na´s v Plzni cˇekal de´sˇt’ a vsˇichni ? Jste nadeˇjı´ cı´rkve I. a II. – kniha mapujıćı´ jsme jizˇ byli unaveni, myslı´m, zˇe mluvı´m za vztah Benedikta XVI. k mla´dezˇi 130 Kcˇ vsˇechny, kdyzˇ rˇeknu, zˇe to byl velmi peˇkny´ a ? YOUCAT Prˇ´ıprava na birˇmovańı´ 110 Kcˇ dobrˇe zorganizovany´ vy´let. Anicˇka a Karolıńa z DCM zdravı´ P. Krysˇtof & Petr

´ mrtı´ • U

P. Ferdinand Kondrys, kneˇz plzenˇske´ diece´ze, zemrˇel 14. rˇ´ıjna v Kneˇzˇske´m domoveˇ v Cˇeskyćh Budeˇjovicıćh–Suche´m Vrbne´m ve veˇku nedozˇityćh 100 let. Po vysveˇcenı´ 5. 4. 1945 pu˚sobil ve farnostech cˇeskobudeˇjovicke´ diece´ze Pocˇa´tky, ˇ ecˇice, Pluhu˚v Pacov, Zhorˇ, Kardasˇova R ˇZd’a´r, Zˇihobce, Bukovnı´k, Strasˇ´ın, Albrech-

• Jabok — Vysˇsˇ´ı odborna´ sˇkola soc. pedagogicka´ a teologicka´

? Kvalifikacˇnı´ kurzy:

Pedagog — vedoucı´ za´jmovyćh krouzˇku˚ (42 hod., od 29. 11., 2 300 Kcˇ) Pedagog volne´ho cˇasu (120 hod., strˇedy vecˇer, od 8. 1., 6 350 Kcˇ) Pedagog volne´ho cˇasu (120 hod., vı´kendy, od 12. 4., 6 350 Kcˇ) Pracovnı´k v soc.sluzˇbaćh — pecˇovatelstvı´ (200 hod., intenzivnı´, od 17. 3., 6 200 Kcˇ) Pracovnı´k v socia´lnıćh sluzˇbaćh se zameˇrˇenı´m na aktivizacˇnı´ a vyćhovne´ techniky (200 hod., intenzivnı´, od 17. 3., 6 200 Kcˇ) ? Kurzy dalsˇ´ıho vzdeˇla´vańı´ pro pedagogy a socia´lnı´ pracovnı´ky: Praće se vztahy deˇtı´ ve trˇ´ıdeˇ a v deˇtske´ skupineˇ (8 hod., 21. 11., 900 Kcˇ) Metody psychohygieny pro seberozvoj a praxi (8 a 7 hod., 21. a 22. 11., 1 600 Kcˇ) Plańovańı´ prˇedmeˇtu eticka´ vyćhova (7 hod., 29. 11. , 500 Kcˇ) 26

tice u Susˇice, Sˇvihov, Nezdice a Vrˇeskovice. Po vzniku plzenˇske´ diece´ze v roce 1993 zu˚stal ve Sˇvihoveˇ, a stal se jejı´m kneˇzem. Pu˚sobil zde azˇ do odchodu na zaslouzˇeny´ odpocˇinek. Za´dusˇnı´ msˇe byla slouzˇena 21. rˇ´ıjna v kostele sv. Cyrila a Metodeˇje v Cˇeskyćh Budeˇjovicıćh–Suche´m Vrbne´m. Pote´ byl ulozˇen do kneˇzˇske´ho hrobu na hrˇbitoveˇ u sv. Oty´lie v Cˇeskyćh Budeˇjovicıćh.

Mozˇnosti komunikace ve skupineˇ prostrˇednictvı´m hudby, pohybu a vy´tvarne´ cˇinnosti (8 hod., 29. 11., 900 Kcˇ) Specifika praće se seniorem s demencı´ (8 hod., 12. 12.) Vyuzˇitı´ principu˚ za´zˇitkove´ pedagogiky prˇi indoorove´ vyúce ZSV a prˇi praći s mla´dezˇ´ı (8 hod., 13. 12.) Vedenı´ poradenskyćh rozhovoru˚ s deˇtmi a dospı´vajıćı´mi (8 hod., 9. 1.) Aplikace rodinne´ho pra´va v praxi socia´lnı´ho pracovnı´ka (6 hod., 10. 1.) Socia´lnı´ zabezpecˇenı´ v kontextu socia´lnı´ praće s rodinou (2x6 hod., 16. a 17. 1.) Prevence syndromu vyhorˇenı´ prostrˇednictvı´m rozvoje osob., profes. a socia´l. kompetencı´ (2x8 hod., 23. a 24. 1.) Biblicke´ inspirace pro socia´lnı´ praći: o spiritua´lnı´ dimenzi socia´lneˇ–pastoracˇnı´ho pracovnı´ka (8 hod., 31. 1.) ? Kontakt: RNDr. Mgr. Ivana Cˇihańkova´, tel. 603 330 793, mail: [email protected], www.jabok.cz/cdv.


LISTOPAD 2013

Knihkupectví

Karmelitańske´

Jungmannovo n. 18 110 00 PRAHA 1, 224 818 757, [email protected], www.paulinky.cz

nakladatelstvı´ www.ikarmel.cz

? Frantisˇek — J. M. Bergoglio: Otevrˇena´ ? Karel Herbst: mysl, veˇrˇ´ıcı´ srdce

Texty me´ho srdce

Kniha obsahuje cˇtyrˇi cykly duchovnıćh cvicˇenı´, v nichzˇ je krˇest’ansky´ zˇivot prˇedstavovań jako neuńavne´ u´silı´ o zlepsˇenı´ kvality zˇivota, a to jak ve vztahu k Bohu, tak k lidem a sveˇtu.

Otec Karel byl vzˇdycky zna´my´ tı´m, zˇe prˇi svyćh promluvaćh pouzˇ´ıval u´ryvky z beletrie. Z velke´ za´soba´rny jich do te´to publikace vybral trˇicet. va´z., 200 str., 249 Kcˇ va´z., 320 str., 295 Kcˇ

? Kdo je papezˇ Frantisˇek? (DVD) Dokument o zˇivotnı´ cesteˇ a postojıćh papezˇe Frantisˇka s dosud nezverˇejneˇny´mi za´beˇry z jeho pu˚sobenı´ v Argentineˇ. O sve´m pohledu na J. M. Bergoglia hovorˇ´ı prˇedstavitele´ Tovarysˇstva Jezˇ´ısˇova, univerzitnı´ profesorˇi, biskupove´ a novina´rˇi.

? Hana Pinknerova´:

To prave´ mı´sto Zˇivot mu˚zˇeme prozˇ´ıt jako nudneˇ se opakujıćı´ stereotyp. Ale take´ jako bohate´ obdarovańı´ jedinecˇny´mi okamzˇiky. cˇesky´ dabing, 44 minut, 199 K cˇ na´s autorka vede ? Oficia´lnı´ portre´t papezˇe Frantisˇka, s jeho Takto vlastnı´mi zˇivotnı´mi popodpisem a znakem. strˇehy a zkusˇenostmi. lamino, forma´t 20 x 30 cm, 30 Kcˇ

?

Nakladatelstvı´ Paulıńky si dovoluje upozornit, zˇe jesˇteˇ sta´le jsou k zakoupenı´: Liturgicky´ kalenda´rˇ 2014 (48 Kcˇ), Kapesnı´ dia´rˇ 2014 (88 Kcˇ) a Velky´ dia´rˇ 2014 (200 Kcˇ). Zˇa´dejte je u vasˇich knihkupcu˚ nebo prˇ´ımo u na´s.

brozˇ., 113 str., 129 Kcˇ

? Jaro Krˇivohlavy´: Nenı´ radost jako radost Vı´ se, zˇe nenı´ radost jako radost, zˇe radost se lisˇ´ı od veselı´, existuje radost meˇlka´, i radost hluboka´, radost trvajıćı´ jen kra´tce, a radost, ktera´ na´s mu˚zˇe prova´zet cely´ zˇivot. va´z., 88 str., 109 Kcˇ 27

1. 11.

1400

Plzenˇ, katedra´la sv. Bartolomeˇje, msˇe sv. prˇi prˇ´ılezˇitosti 20 let DCHP a na´sledne´ oslavy v KD 2. 11. vizitace farnosti Zbiroh 3. 11. vizitace farnosti Rokycany 00 15 Zˇelezna´, zˇehnańı´ kaplicˇky sv. Huberta 00 4. 11. 10 Plzenˇ, Techmańia, zˇehnańı´ planeta´ria 1730 Prˇesˇtice, Kulturnı´ a komunitnı´ centrum, „Osobnosti Prˇesˇticka“ 5. 11. 930 Praha, arcibiskupstvı´, setkańı´ biskupu˚ Cˇeske´ cı´rkevnı´ provincie s biskupy Freisinske´ konference 6. 11. 830 Plzenˇ, MSˇ kard. Berana, setkańı´ s velvyslancem SRN 1000 Plzenˇ, ZCˇU, spra´vnı´ rada a slavnostnı´ zasedańı´ veˇdecke´ rady ZCˇU 7.–10. 11. Izrael, Na´rodnı´ pout’do Svate´ Zemeˇ 12. 11. 1400 Praha, KTF UK, veˇdecka´ rada KTF UK 13.–18. 11. vizitace farnosti Rokycany 16. 11. 1900 Beˇla´ n. Radbuzou, kostel Panny Marie Sedmibolestne´, msˇe sv. za obeˇti va´lek 19. 11. 900 Praha, CˇBK, zasedańı´ SR CˇBK 20. 11. 1600 Plzenˇ, Biskupstvı´ plzenˇske´, ekonomicka´ rada diece´ze 21. 11. 1800 Stra´zˇov, ZSˇ, prˇedna´sˇka o Turıńske´m pla´tneˇ 22. 11. 930 Plzenˇ, Biskupstvı´ plzenˇske´, pastoracˇnı´ kurie 1500 Klatovy, jezuitsky´ kostel, oslava 2. vy´rocˇ´ı Klatovskyćh katakomb 23.–24. 11. vizitace farnosti Plzenˇ–Lobzy 25.–27. 11. Berlıń, setkańı´ biskupu˚ hnutı´ Fokola´re 28. 11. 1730 Praha, Arcibiskupsky´ semina´rˇ, msˇe sv. 29. 11. 900 Plzenˇ–Litice, kaple Navsˇtı´venı´, ja´henske´ sveˇcenı´ 30. 11.–1. 12. vizitace farnosti Plzenˇ–Litice U´daje jsou podle stavu v dobeˇ uza´veˇrky, prˇ´ıpadne´ zmeˇny nejsou vyloucˇeny.

INZERCE Hleda´m vhodny´ objekt k prona´jmu na vy´stavbu minipivovaru. Podmıńky: 60–150 m2, male´ stavebnı´ u´pravy, meˇstsky´ nebo obecnı´ vodovod, plyn, elektrˇina, kanalizace u objektu. Nejle´pe Plzenˇ a okolı´, prˇ´ıpadneˇ i jiny´ kraj. Pı´semne´ nabı´dky zası´lejte na Adolf Mra´z, 332 03 Sˇt’a´hlavy 245.

ˇ SKE´ DIECE´ZE, pastoracˇnı´ a informacˇnı´ meˇsıćˇnı´k pro vnitrˇnı´ potrˇebu diece´ze. Vyda´va´ 1x meˇsıćˇneˇ BISKUPSTVI´ PLZEN ˇ SKE´, Na´m. Republiky 35, ZPRAVODAJ PLZEN 301 14 Plzenˇ. Odpoveˇdny´ redaktor Jindrˇich Fencl, 377 223 112; mailova´ adresa redakce: [email protected]. Redakce si vyhrazuje pra´vo kra´tit a redakcˇneˇ upravovat zaslane´ prˇ´ıspeˇvky. Sazba a tisk Jirˇ´ı Broucˇek, 377 221 887. Sazba v syste´mu LATEX. Prˇ´ıp. vadne´ vy´tisky vyreklamujte v mı´steˇ distribuce za zdrave´. Zpravodaj na Internetu: http://www.bip.cz. Toto cˇı´slo vycha´zı´ 31. rˇ´ıjna, prˇ´ısˇtı´ cˇı´slo vyjde 28. listopadu, uza´veˇrka je 20. listopadu. Prˇ´ıspeˇvek na 1 vy´tisk 5 Kcˇ (kromeˇ posˇtovne´ho).

Ze slov papeže Františka

Recommend Documents