zeď k němu blízko, vydláždí dvůr pryč se stromem, který ho zanáší listím, ale také opraví kostelík a pokácí strom, aby nezacláněl

Památné stromy Rožďalovic a okolí

Buk lesní (8.třída)

Jírovec maďal (ŠK)

Lípa malolistá (9.třída)

Jírovec maďal (6.třída)


Lípa malolistá (ŠD)

Stromy jsou zvláštní rostliny: z maličkého semenáčku vyrostou během desítek let v mohutný a vysoký strom poskytující lidem mnohonásobný užitek.Mají k lidem blízko, i když ne všichni lidé si jejich přínos a význam uvědomují . Snad je to i tím, že zatím je kolem nás stále ještě stromů dost, proto je lidé tak často berou jako samozřejmost a podle toho se k nim i chovají : potřebují dřevo – pokácí strom, upravují silnici – zlikvidují alej raději po obou stranách, přistaví garáž – odstraní strom, protože postavili zeď k němu blízko, vydláždí dvůr – pryč se stromem, který ho zanáší listím, ale také opraví kostelík – a pokácí strom, aby nezacláněl. Co je to památný strom? Podle § 46, odst. 1, zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny je možno mimořádně významné stromy, jejich skupiny a stromořadí vyhlásit rozhodnutím orgánu ochrany přírody za "památné stromy". Pro zabezpečení památných stromů před škodlivými vlivy je možné, aby orgán ochrany přírody, který vyhlašuje památné stromy, vymezil pro ně ochranné pásmo a stanovil podmínky ochrany, respektive určil činnosti, které je možno v ochranném pásmu konat jen s předchozím souhlasem orgánu ochrany přírody. Pokud nebylo ochranné pásmo takto vymezeno, platí, že každý památný strom má ze zákona určeno základní ochranné pásmo ve tvaru kruhu o poloměru desetinásobku průměru měřeného 130 cm nad zemí. Rovněž ze zákona vyplývají základní ochranné podmínky v tom smyslu, že v tomto pásmu není dovolena žádná pro památný strom škodlivá činnost (§ 46, odst. 3, cit.zákona). Za památné stromy, jejich skupiny nebo stromořadí je možno prohlásit dřeviny vynikající svým vzrůstem, věkem, významné krajinné dominanty, zvlášť cenné introdukované dřeviny a v neposlední řadě dřeviny historicky cenné, které jsou památníky historie, připomínají historické události nebo jsou s nimi spojeny různé pověsti a báje. Podnět k tomu, aby ten který strom byl prohlášen za památný strom, může podat orgánu ochrany přírody každý občan.

2008


Dub „Perníkář“ (MŠ)

Jinan dvojlaločný (5.třída)

Jírovec maďal (7.třída)

Dub letní (4.třída)

Dub letní (2.třída)

Základní škola a Mateřská škola G.A.Lindnera Rožďalovice, Tyršova 278, 289 34 Rožďalovice, ( 325 593 144, 606 617 123, [email protected], www.zs-rozdalovice.cz

K tématu dub Perníkář za mateřskou školu nakreslil kolektiv dětí 2.třídy MŠ.

1 Pondělí Montag Monday Lundi

LEDEN – JANUAR JANUARY - JANVIER Úterý Dienstag Tuesday Mardi

Středa Čtvrtek Mittwoch Donnerstag Wednesday Thursday Mercredi Jeudi

Pátek Freitag Friday Vendredi

Sobota Samstag Saturday Samedi

1 2 3 4 5 7 8 9 10 11 12 14 15 16 17 18 19 21 22 23 24 25 26 28 29 30 31 Nový rok

Karina

Radmila

Diana

Dalimil

Vilma

Čestmír

Vladan

Břetislav

Bohdana

Pravoslav

Radovan

Alice

Ctirad

Drahoslav

Vladislav

Doubravka

Běla

Slavomír

Zdeněk

Milena

Miloš

Zora

Otýlie

Zdislava

Robin

Marika

Základní škola a Mateřská škola G.A.Lindnera, Rožďalovice * Tyršova 278, 289 34 Rožďalovice ( 325 593 144, ) 606 617 123 : [email protected], http://www.zs-rozdalovice.cz

Neděle Sonntag Sunday Dimanche

6 13 20 27 Tři králové

Edita

Ilona

Ingrid

dub Perníkář Památný strom „dub Perníkář“ V turisticky zajímavé oblasti Rožďalovic, u Bučického mlýna a nad jedním z nejkrásnějších rybníků v našem okolí Bučici se nachází zbytky památného stromu dubu Perníkář. Mohutný dub se nacházel v blízkosti bývalé Dudkovy hájenky na rozhraní tří katastrů: rožďalovského, podolského a mlýneckého. Jeho pojmenování souvisí s dobrodružstvím Jiřího Kopidlanského z počátku 16. století. „Po popravě jeho bratra v Praze se Jiřík začal mstít Pražanům, ti se dovolávali pomoci ostatních měst, aby mu pomohla vzpurného šlechtice zajmout. A tak Jiřík odpověděl celé zemi loupeživými výpravami. V letopisech se vypráví, že se Kopidlanskému dostal do rukou perníkář jdoucí z Rožďalovic z jarmarku. Jiřík se dvěma jezdci mu u mohutného dubu usekli obě ruce. Mlejnečtí sedláci přiběhli perníkáři na pomoc, ale bylo již pozdě. Z vyprávění je jasné, že z Křešic, z Kopidlna i z Mlýnce se do Rožďalovic chodilo starou cestou kolem Perníkářova dubu.“ (František Kožík: Škůdce zemský Jiří Kopidlanský) A ještě jednou se historie obrátila k dubu Perníkáři. Za druhé světové války zde seskočila parašutistická skupina „Antigona“ vyslaná z Londýna. Na dubu měla antény, v nedaleké hájovně úkryt a vysílačky. O tomto se může dočíst v knize „Smrt ze zálohy“. Na fotografiích je zobrazen Bučický mlýn a děti kolem pařezu již neexistujícího dubu. Obrázek nakreslila Adélka Pešavová.

Za 1.třídu zpracovaly Marie Muchová a Lucie Beránková.


4 11 18 25 Jarmila

Božena

Gizela

Liliana

Lípa malolistá (Tilia cordata)

ÚNOR – FEBRUAR FEBRUARY - FÉVRIER Středa Mittwoch Wednesday Mercredi

Čtvrtek Donnerstag Thursday Jeudi

5 12 19 26

6 13 20 27

1 2 3 7 8 9 10 14 15 16 17 21 22 23 24 28 29

Dorota

Alexandr

Úterý Dienstag Tuesday Mardi

Dobromila

Slavěna

Patrik

Vanda

Věnceslav

Oldřich




Hynek

Nela/Hromnice

Blažej

Veronika

Milada

Apolena

Mojmír

Valentýn

Jiřina

Ljuba

Miloslava

Lenka

Petr

Svatopluk

Matěj

Lumír

Horymír

Základní škola a Mateřská škola G.A.Lindnera, Rožďalovice * Tyršova 278, 289 34 Rožďalovice, ( 325 593 144, ) 606 617 123 : [email protected], http://www.zs-rozdalovice.cz

Lípa malolistá je listnatý strom, která má tvar vejčitý, listy střídavé, listy řapíkaté, srdčité, okraj listu pilovitý, plody nažky. Je možné ji použít jako solitéru, dřevinu do uličního stromořadí, živý plot stříhaný, zpevňování svahů. Má výrazné podzimní zbarvení listů, nesnáší zasolení a znečištěné ovzduší. Je to rostlina medonosná a léčivá. Za Rožďalovicemi cestou k rybníku Bučice se po levé straně na vyvýšenině zvané Mršník nachází skupina dvou památných stromů lípy malolisté. V současné době se k nim dá dojít po cestě mezi ohradami u Bučice, polní cesty jsou rozorány. Od lip je pěkný výhled do okolí směrem k Bučici, k vrchu Židáku a k Rožďalovicím.

Památný strom se nachází na k. ú. Rožďalovice, p. č. 490, skupina dvou stromů „ Za Bažantnicí“ na křižovatce polních cest Rožďalovice - Bučice - Podolí – Hasina. Památným stromem byl vyhlášen v roce 1978, Obvod kmenů je 360 a 300 cm, výška 18 a 13 m, stáří 150 – 200 let. LISTOPAD Jan Čarek Vzdychla stopka, uronila kapku slzičku: Já už ten list neudržím ani chviličku. Býval lehký jako vánek - vzdychla dojata a teď není k unesení, je jak ze zlata.

Za 2.třídu nakreslili Kateřina Košťáková a Pavel Buryan.


3 10 17 24 31 Kamil

Viktorie

Vlastimil

Gabriel

BŘEZEN – MÄRZ MARCH - MARS Středa Mittwoch Wednesday Mercredi


4 11 18 25

5 12 19 26

1 2 6 7 8 9 13 14 15 16 20 21 22 23 27 28 29 30

Marián

Emanuel


Stela

Anděla

Eduard

Kazimír

Řehoř

Josef




Bedřich

Anežka

Miroslav

Tomáš

Gabriela

Františka

Růžena

Rút/ Matylda

Ida

Elena/Herbert

Světlana

Radek

Leona

Ivona

Dita

Soňa

Taťána

Arnošt

Kvido


Dub zimní (Quercus petrarea) Dub zimní (Quercus petraea Matusch, synonyma Quercus sessilis, Quercus sessiliflora), český též drnák, je mohutný listnatý strom z řádu ořešákokvětých a čeledi bukovitých. Od dubu letního se liší vejčitou korunou, listy dlouze řapíkatými, čepelemi u řapíku klínovitě zúženými a přisedlými žaludy. Oba druhy se často kříží, u mnohých stromů jsme na rozpacích, ke kterému druhu patří. Tento kříženec se často vysazuje a mnohdy bývá hojnější než rodičovské druhy.

Památný strom se nachází na k.ú Rožd’alovice p.č. 616/1, lesní oddělení 354 g.14, revír Rožďalovice, okraj lesa Židák, při zeleně značené cestě Rožd’alovice na Bučici. Památným stromem byl vyhlášen v roce 1986, obvod kmene je 383 cm, výška 30m a stáří 250 let. Od pradávných dob býval dub zimní symbolem síly a králem lesních stromů, proto jsou listy a žaludy dodnes odznakem lesníků. Dlouhověkost dubů byla obdivována, což se projevovalo i ve starých bájích, pověstech a lidových písních. Dub zimní se vyskytuje ve východní Evropě, ve střední a jižní Evropě je běžný po 61 stupeň severní šířky. Dubům se daří hlavně na vápenité půdě, kde budˇ tvoří doubravy, nebo rostou majestátně jako solitéry. Duby jsou skutečně obdivuhodné stromymohou dorůst do výšky až 40 m..V mládí mají kůru hladkou, ale u letitých stromů je zvrásněná a popraskaná. Plodem dubu je žalud, jednosemenná nažka. Duby jsou velice léčivé stromy a poskytují také vynikající dřevo. V lékařství se používá kůra z mladých stromů jako svíravý a protikrvácivý prostředek a má protizánětlivé účinky na zanícenou kůži a sliznicí. Dub zimní poskytuje velice hodnotné dřevo, používané při stavbě lodí, podlah, nábytku, sudů.

Za 3.třídu nakreslila Barbora Táborská a Pavel Burian.


7 14 21 28

Heřman/Hermína

Vincenc

Alexandra

Vlastislav


DUBEN – APRIL APRIL - AVRIL Středa Mittwoch Wednesday Mercredi





1 2 8 9 15 16 22 23 29 30

3 10 17 24

4 11 18 25

5 12 19 26

6 13 20 27

Jiří

Marek

Oto

Jaroslav


Hugo

Erika

Ema

Dušan

Anastázie

Irena

Evženie

Vojtěch

Robert

Blahoslav

Richard

Darja

Rudolf

Ivana

Izabela

Valérie

Miroslava

Julius

Rostislav


Vendula

Aleš

Marcela

Lípa malolistá se nachází v Rožďalovicích p.č.10, u zdi před hlavním vchodem do římskokatolického kostela. Byla vysázena v roce 1792 poté, co rožďalovické panství zakoupili Lobkovicové. Vyhlášena památným stromem byla v roce 1978. Její rozměry: obvod 374cm, výška 25m, stáří cca 250 let. Lípa malolistá je statný opadavý listnatý strom s košatou, vysoko klenutou korunou, který dorůstá 30 a více metrů. Statný kmen je pokryt tenkou, tmavou a mělce podélně zvrásnělou kůrou. Pupeny jsou černohnědé, vejcovité. Listy jsou dlouze řapíkaté, nesouměrně srdčité a lysé, pouze v úhlech velkých žilek na spodní straně listů mají rezavé chomáčky chlupů. Kvete od června do července. Květy jsou oboupohlavné, žlutavě bílé, stopka vrcholíků je téměř do poloviny srostlá s jazykovým blanitým listenem. V době květu omamně voní. Plod je jednopouzdrý kulovitý oříšek s tenkostěnným oplodím. Běžně se kříží s lípou velkolistou. Kříženec se nazývá lípa obecná. Ve volné přírodě je celkem vzácný, často je však vysazován ve městech a parcích. Lípa je velmi užitečný strom. Vysazuje se pro dřevo, jako okrasný a stínící strom, jako medonosný strom nebo pro své květy, které jsou vysoce ceněné v lidovém léčitelství. Lipové dřevo je měkké a lehké, dobře opracovatelné, vysoce ceněné řezbáři. Používá se k výrobě hudebních nástrojů, vyřezáváním zdobeného nábytku i k další řezbářské práci. Je surovinou pro přípravu tzv. aktivovaného dřevěného uhlí, které má podobné vlastnosti i použití jako živočišné uhlí (viz např. Carbofit). Lípa má léčivé účinky. Jako droga se užívá květ i s listenem (Flos tiliae). Sbírá se ještě před plným rozkvětem, neboť v něm nesmějí být plody. Natrhané květy se suší a používají pro přípravu lipového čaje nebo kombinovaných léčivých směsí. Při sběru je třeba dát pozor na záměnu s lípou stříbrnou nebo lípou americkou, jejichž květy nemají žádané účinky. Záměna s lípou velkolistou či s jejím křížencem s lípou malolistou není na závadu. Účinné látky mají široké spektrum použití, neboť mají účinky antispasmatické (proti křečím), diaforetické (zvyšují pocení), sedativní (uklidňující), hypotensivní (snižující krevní tlak), zvláčňující pokožku a slabě astringentní (svíravé). Čaj se používá při onemocněních dýchacího ústrojí, zejména při nachlazení a při kašli, kde pomáhá uvolňovat hleny. Dále je užíván při potížích s ledvinami a močovým měchýřem. Uvádí se užitečnost i při slabších problémech se žlučníkem. Reguluje činnost trávicího ústrojí.

Za 4.třídu nakreslili Martin Košťák, Michal Senohrábek, Petr Pešava a Milan Krupka.



KVĚTEN – MAI MAY - MAI Středa Mittwoch Wednesday Mercredi


7 14 21 28

1 8 15 22 29

Vilém

Maxmilián

Svátek práce

5 6 12 13 19 20 26 27 Klaudie

Radoslav

Pankrác

Servác

Ivo

Zbyšek

Filip

Valdemar

Dub letní (Quercus robur)

Stanislav

Bonifác

Monika

Státní svátek

Žofie

Emil




2 3 4 9 10 11 16 17 18 23 24 25 30 31 Zikmund

Ctibor

Alexej

Blažena

Květoslav

Svatava

Přemysl

Aneta

Nataša

Vladimír

Jana

Viola

Ferdinand

Kamila


Památný strom se nachází v k.ú. Rožďalovice, p.č. 6/8 – dříve v dolní části bývalého zámeckého parku, dnes v soukromé zahradě rodinného domu. Obvod kmene 400 cm, výška 20 m, stáří 150 – 200 let.

Dub byl odjakživa symbolem síly, dlouhověkosti a odolnosti a jako takový si získal výsadní postavení v germánské mytologii. Zde byl zasvěcen bohu blesku – Thórovi. Je považován za německý národní strom a symbol německého národa. Dubové listy jsou též mnohde znakem lesníků. Dub letní (Quercus robur) Lidové názvy: křemelák, letňák Popis: Dub letní je mohutný listnatý strom s nepravidelnou korunou a rozložitými větvemi. Borka je tmavošedá, hrubě rozpukaná. Listy jsou obvejčité, nepravidelně peřenolaločnaté. Kvete v dubnu až květnu. Květy jsou jednopohlavné, samčí květenství má charakter jehněd, samičí jehnědy rostou na letorostech. Plodem je žalud (jednosemenná nažka) sedící v číšce. Stopka je 3-7cm dlouhá. Výskyt: Vyskytuje se téměř v celé Evropě. U nás je rozšířen v původních doubravách i smíšených lesích.Běžně se pěstuje především na kyselejších písčitých půdách. Využití: Kůra se používá ve veterinárním lékařství, slouží i jako technická surovina při zpracování kůží.Dub letní poskytuje velmi tvrdé dřevo, které má široké uplatnění ve stavebnictví. Nejžádanější je ve vodním stavitelství, neboť pobytem ve vodě se jeho vlastnosti zlepšují.

Za 5.třídu nakreslil Ondřej Bartoš.

ČERVEN – JUNI JUNE - JUIN


Jinan dvojlaločný (Ginko biloba)


Středa Mittwoch Wednesday Mercredi





1 6 7 8 13 14 15 20 21 22 27 28 29 Laura

2 3 9 10 16 17 23 24 30 Jarmil

Tamara

Stanislava

Gita

Zbyněk

Adolf

Zdeňka

Jan

4 11 18 25

5 12 19 26

Ivan

Adriana

Dalibor

Bruno

Milan

Dobroslav

Antonie

Leoš

Norbert

Iveta

Medard

Antonín

Roland

Vít

Květa

Alois

Pavla

Ladislav

Lubomír

Petr a Pavel

Šárka


Jinan dvojlaločný se nachází na k.ú.Rožďalovice, p.č. 490, v bývalém parku u Domova důchodců, v horní části zahrady u budovy. Památným stromem byl vyhlášen v roce 1986. Obvod kmene měří 224cm, výška je rovna 18 m a stáří cca 150 let. Jinan sice zařazujeme mezi jehličnany, ale ve skutečnosti je jediným zástupcem skupiny rostlin primitivnějších než pravé jehličnany. Pochází pravděpodobně z Číny, do Evropy byl dovezen poprvé v roce 1727. V našich podmínkách dosahuje výšky kolem 25 m. Má kuželovitou korunu, po opadu listů připomíná hrušeň. Na větvích má silně zkrácené větvičky (brachyblasty) se svazečky vějířovitých laločnatých listů. Kvete v dubnu a v květnu současně s rašením listů. Zdánlivé plody připomínají zelené třešně mají dužnatý obal (osemení), který při dozrávání silně páchne. Semena jsou jedlá, Japonci a Číňané ho používají s oblibou v kuchyni. Patří ke světlomilným rostlinám. Vhodné je osluněné stanoviště a lehká a propustná půda. Nemá rád zastínění, studené a vlhké půdy. Snáší dobře sucho a vedro, chorobami a škůdci netrpí. V půdě je dobře ukotven /má kůlový kořen/, odolává znečištěnému prostředí, a proto je vhodný do městského prostředí . Semena a listy jinanu se vzhledem k obsahu bioflavoindů používají jako léčivo. Sušený list jinanu resp. extrakt z něho pomáhá tlumit projevy Alzheimerovy choroby. Sbírá se list (Folium ginkgo bilobae) a to od jara do začátku léta. Někdy se sbírají i zralé plody. List obsahuje flavonoidy, terpenické laktony, organické kyseliny, fenolické látky, karotenoidní barvivo, sacharidy aj. Semena obsahují organické kyseliny (jež jsou původcem zápachu i možného podráždění pokožky), glyceridy, steroly a estery. Droga rozšiřuje cévy, preventivně se užívá proti náhlým příhodám mozkovým, proti infarktu myokardu i proti poškození buněk vznikající při degenerativních nemocích spojených se stářím. Osvědčila se i při poruchách paměti, otocích mozku, nedokrvení dolních končetin, při Alzheimerově chorobě, jejíž průběh prokazatelně zpomaluje, při impotenci způsobené zhoršeným průtokem krve tepnami penisu, při kochleární hluchotě (hluchota způsobená nedostatečným průtokem krve ke sluchovým nervům), při chronickém pískání v uších i při chronické závrati. Podává se buď ve formě nálevu nebo krátce vařeného odvaru, nebo (a lépe) ve formě tinktury. Vzhledem k tomu ale, že v listech je obsaženo poměrně malé množství účinných látek, je obvykle lepší užívat komerčně připravované výrobky, v nichž je obsah účinných látek zvýšen až na 50-ti násobek oproti přírodnímu materiálu.

Za 6.třídu nakreslily Michala Görnerová a Lucie Švábenská.

ČERVENEC - JULY JULI - JUILLET


7 14 21 28 Bohuslava

Karolína

Vítězslav

Viktor



1 2 8 9 15 16 22 23 29 30 Jaroslava

Patricie

Nora




3 4 5 10 11 12 17 18 19 24 25 26 31 Radomír

Prokop

Cyril a Metoděj

Drahoslava

Libuše/Amálie

Olga

Bořek

Jindřich

Luboš

Martina

Drahomíra

Čeněk

Magdaléna

Libor

Kristýna

Jakub

Anna

Marta

Bořivoj

Ignác



6 13 20 27 Mistr Jan Hus

Markéta

Ilja

Věroslav

Jírovec maďal (Aesculus hippocastanum) Památnými stromy byla skupina tří jírovců maďalů vyhlášena v roce 1978. Nachází se v k.ú. Žitovlice, p.č. 793, na okraji lesa Hájek u polní cesty Žitovlice Rožďalovice. Obvody jejich kmenů jsou 230, 265 a 310 cm, výška 25 m a stáří cca 170 let. Kůra jírovců je v mládí tmavošedá a hladká, borka se později loupe v tenkých černohnědých a černošedých šupinách. Strom má kulovitý až široce vejčitý tvar koruny. Listy jsou vstřícné pěti- až sedmičetné. Květy v bohatých vzpřímených latách jsou bílé s červenými tečkami. Většinou lidé tomuto stromu říkají kaštan ale, když řeknete kaštan tak jsou různé druhy a tak nikdy se neví o jakém druhu se mluví. Původně pochází z jihovýchodní Evropy (tj. Balkánský poloostrov). Dnes jej ale můžeme naleznout téměř všude (především v Evropě), hlavně v parcích a zahradách, ale poměrně snadno i zplaňuje. Pěstuje se jako okrasná dřevina nebo i v lesích pro zvěř. V posledních letech jsou kaštany v Česku a v celé Evropě ohrožovány klíněnkou jírovcovou, jejíž larvy parazitují v listech kaštanů a způsobují jejich předčasný opad. Historická událost: Dne 30.9.1937 mezi 20. a 21. hodinou došlo u lesa Hájku severně od silnice Rožďalovice – Žitovlice, na místě zvaném u „Křížku“ k milenecké tragédii. Josef Korda ze Žitovlic, který měl druhého dne narukovat na vojnu, střelil svoji milenku Ludmilu Benešovou, služebnou z Doubravan, dvěma ranami do prsou a zastřelil ji. Sám se střelil do prsou též, ale nikoliv smrtelně, takže zůstal na živu a vyléčil se. Jelikož prý milenci měli smluvenou společnou smrt, byl vrah později jičínskou porotou pro nedostatek důkazů osvobozen. (citace z rožďalovické kroniky)

Za 7.třídu nakreslily Anna Dvořáková a Sandra Bartošová.


SRPEN – AUGUST AUGUST – AOÛT


4 5 11 12 18 19 25 26 Dominik

Kristián

Zuzana

Klára

Helena

Ludvík

Radim

Luděk



6 13 20 27

7 14 21 28

Otakar

Augustýn

Oldřiška

Alena

Bernard

Lada

Alan

Johana




1 2 3 8 9 10 15 16 17 22 23 24 29 30 31 Oskar

Gustav

Miluše

Soběslav

Roman

Vavřinec

Hana

Jáchym

Petra

Bohuslav

Sandra

Bartoloměj

Evelína

Vladěna

Pavlína

Jírovec maďal (Aesculus hippocastanum) Památné stromy jírovce se nacházejí v k.ú.Rožďalovice, p.č. 953/2. Jedná se o skupinu dvou stromů proti vchodu do zámku v Rožďalovicích vedle sochy sv.Václava. Památnými stromy byly vyhlášeny v roce 1997. Obvod kmene je 295 a 300 cm, výška 14 a 15 m a stáří 270 let. Celá rostlina (a nejvíce zřejmě semena) je jedovatá, hlavní (nebo jedinou?) toxickou látkou v jírovci je saponin escin. Při použití v léčitelství se sbírají zejména plody (kaštany), méně květ a ještě méně kůra. Kaštany se sbírají na podzim v době plné zralosti, květ v době plného rozkvětu a kůra na jaře z mladých větviček. Droga obsahuje zejména glykosid eskulin (=aeskulin) a dále saponiny (např. escin), flavonoidy, éterické oleje, pektin aj. Jírovcová droga má výrazný účinek na cévní stěny, které zpevňuje a zvyšuje jejich pružnost, dále působí protizánětlivě a tlumí otoky (zejména lymfatických žláz). Užívá se na křečové žíly, hemoroidy, bércové vředy, trombózy nebo při nedostatečném prokrvení končetin. Aplikuje se ve formě tinktury. Čaj z květů se někdy užívá na kožní záněty nebo slabší popáleniny. Jírovec se obvykle podává dlouhodobě, ale protože ve větších dávkách působí toxicky a ovlivňuje funkci nadledvinek, je vhodné léčbu vždy po 2 měsících na 1 měsíc přerušit.

pupen

list

plodenství

zdravá rostlina

napadení škůdci

borka


Za 8.třídu nakreslila Hana Tumová.


Buk lesní (Fagus silvatica)

ZÁŘÍ – SEPTEMBER SEPTEMBER-SEPTEMBRE Úterý Dienstag Tuesday Mardi

1 2 8 9 15 16 22 23 29 30 Linda / Samuel

Adéla

Mariana

Daniela

Jolana

Ludmila

Darina

Berta

Michal

Jeroným



3 10 17 24

4 11 18 25

Jaromír

Zlata

Bronislav

Irma

Naděžda

Jindřiška

Denisa

Kryštof




5 6 7 12 13 14 19 20 21 26 27 28 Boris

Boleslav

Regína

Marie

Lubor

Radka

Zita

Oleg

Matouš

Andrea

Jonáš

Václav


Buk lesní se nachází na okraji lesa Kálek při levé straně silnice Rožďalovice – Tuchom a památným stromem byl vyhlášen v roce 1986. Má obvod kmene 344 cm, výšku 30 m a stáří 200 let. Z Rožďalovické kroniky jsme se dozvěděli, že poblíž památného buku v lese Kálku se stala tato událost: „Dne 5.listopadu 1629 držena však byla slavná honba v lesích Tuchomských, při které Jakub Kulich, lesní pana Adama Valdštejna, zastřelil medvěda anžto vážil 280 liber (asi 120 kg). Viz stará cechovní knížka řezníků Rožďalovských „Medvěd brtník“ (Ursus arctos ).“ Až 40 m vysoké stromy z čeledi bukovitých (Fagaceae) s charakteristickou šedou hladkou borkou; v zapojeném porostu se jejich sloupovité přímé kmeny začínají větvit až ve značné výšce, u solitérních stromů níže. Plody jsou trojhranné nažky zvané bukvice, obvykle po dvou v ostnité číšce; dozrávají v říjnu a mají příjemnou oříškovou chuť. Dříve byl naší nejběžnější lesní dřevinou v podhorských a horských polohách, od 17. století byl postupně nahrazen pěstovaným smrkem, takže původní bučiny jsou dnes již vzácné, a mají-li bohatý bylinný podrost s typickými druhy, které se v jiných typech lesů nevyskytují, jsou často vyhlašovány jako chráněná území. Často je pěstován v parcích v řadě ozdobných kultivarů. Lidé Buku Buk je stromem těch, kteří se narodili o zimním slunovratu, tedy 21.prosince. Lidé, narození v tento den, dostali do vínku celou řadu jedinečných vlastností. V zaměstnání najdeme tyto lidi velmi často na vedoucích místech, pro něž jsou přímo předurčeni. Jde totiž o lidi, kteří nejenže mívají odvážné životní plány, ale dokáži je většinou proměnit ve skutečnost. Bývají velmi houževnatí, cílevědomí a pracovití. Ve sporu s nimi jejich protivníci velmi brzo zjistí, jak tvrdé a houževnaté je dřevo buku i povaha těchto lidí. Pokud je buk přesvědčen o své pravdě, neustoupí ani o píď, nesleví ze svého přesvědčení, ani za cenu vlastního ohrožení. Proto bývá člověk-buk velmi dobrou oporou pro ostatní. Pokud patříte mezi jeho přátele, lepšího ochránce nenajdete. Nebezpečná však je pro ně možnost ztráty kontaktu s realitou, která pokud se projeví vede k despotickým projevům těchto lidí. Přestože bývají lidé buku velmi šetrní, jejich šetrnost nikdy nepřeroste v lakotu. Naopak bývají velmi nenároční, vděční a dokáží se těšit doslova z každé maličkosti. Protože si příliš nelámou hlavu zbytečnými starostmi, působí někdy navenek trochu dojmem lehkomyslných lidí, ale těmi lidé buku nikdy nejsou. Je to dojem vyvolaný tím, že oni vždycky velmi dobře vědí co chtějí a skoro vždycky toho dosáhnou. Přesto to nemají jednoduché ti, kteří žijí s nimi. Soužití s lidmi buku vyžaduje často velkou dávku tolerance a někdy velkou přizpůsobivost. V lásce jsou opatrní a vybíraví. Nedá se však říci, že by měli malou fantazii a rozhodně s nimi není nuda. V manželství se buk projevuje jako spolehlivý partner, který dokáže věnovat své rodině, zázemí a domovu ohromné úsilí. Člověk, narozený ve znamení buku, bývá skutečně „zdravý jako buk“. Tito lidé mají od přírody nadělenou přirozenou odolnost proti běžným neduhům. O své zdraví a stejně i o svůj zevnějšek většinou velmi aktivně pečují, někdy až příliš. Choroby je postihují až ve velmi pokročilém stáří a nejvíce pak bývají ohroženi infarktem a oběhovými poruchami. Zrozenci buku často mívají rádi hnědou nebo černou barvu, milují kočky a měděné nebo bronzové ozdoby. Mezi vždy něčím výjimečnými lidmi zrozenými ve dni buku, tj. o zimním slunovratu, najdeme jak vynikající umělce, jakým byl např. Zdeněk Fibich, tak i nebezpečného despotu Josefa V. Stalina. Na zpracování textu se podílely Lucie Antošová a Iveta Diblíčková.

Za 9.třídu nakreslili Michal Vít a Petr Švábenský.



ŘÍJEN – OKTOBER OCTOBER-OCTOBRE Středa Mittwoch Wednesday Mercredi


1 8 15 22 29

2 9 16 23 30

Silvie

Tadeáš

Igor

6 7 13 14 20 21 27 28 Hanuš

Justýna

Renáta

Agáta

Vendelín

Brigita

Šarlota/Zoe

Státní svátek

Věra

Tereza

Sabina

Olívie/Oliver

Štefan/Sára

Havel

Teodor




3 4 5 10 11 12 17 18 19 24 25 26 31 Bohumil

František

Eliška

Marina

Andrej

Marcel

Hedvika

Lukáš

Michaela

Nina

Beáta

Erik

Štěpánka


Lípa malolistá (Tilia cordata) Lípa malolistá se nachází v k.ú. Doubravany, p.č.1633, na křižovatce silnic Doubravany – Košík – Rožďalovice, na severní okraj Doubravan, kóta 217. Památným stromem byla vyhlášena v roce 1978. Obvod kmene měří 295 cm, výška 16m a stáří 200 let. Definice: Památné stromy jsou mimořádně významné stromy, jejich skupiny a stromořadí označené tabulí s malým státním znakem ČR. Historie: Jednou z prvních vyhlášek, která zajišťovala ochranu konkrétních stromů, byl patent z roku 1714, chránící lipovou alej mezi Pražským hradem a Královskou oborou v Bubenči. První seznam památných a chráněných stromů vypracoval a vydal v roce 1899 Jan Evangelista Chadt-Ševětínský, vrchní lesní správce hlubockých Schwarzenbergů.

pupen

list

plodenství

V léčitelství se sbírá květ včetně blanitého listenu ihned po rozkvětu za suchého počasí. Suší se co možná nejrychleji za teplot do 40°C. Přes všeobecnou oblíbenost lipového květu není droga dodnes detailně prozkoumána, obsahuje asi 0,04% silice s farnesolem, nerolidolem a geraniolem, sliz, třísloviny, flavony, organické kyseliny, saponiny a fytosteroly. Droga působí potopudně, močopudně, žlučopudně a protikřečově. Užívá se zejména při nachlazení, horečkách, při nemocech v oblasti trávícího a močového ústrojí nebo při špatné funkci žlučníku. Z měkkého a lehkého lipového dřeva se vyrábějí bedny, tužky, překližky, rýsovací prkna apod., je to také dřevo velmi vhodné pro práce řezbářské. Z lipového lýka se v minulosti vyráběly střevíce, rohože nebo nádoby na obilí. Často se lípa malolistá uplatňuje v sadovnictví nebo jako meliorační či půdoochranná dřevina.

K tématu lípy před bývalou školou zpracovali žáci školní družiny.



LISTOPAD-NOVEMBER NOVEMBER-NOVEMBRE Středa Mittwoch Wednesday Mercredi





2 9 16 23 30 Ondřej

3 10 17 24

4 11 18 25

5 12 19 26

6 13 20 27

7 14 21 28

1 8 15 22 29

Emílie

Kateřina

Artur

Xenie

René

Zina

Felix

Hubert

Evžen

Mahulena

Karel

Martin

Romana


Miriam

Benedikt

Alžběta

Liběna

Tibor

Nikola

Saskie

Sáva

Albert

Bohumír

Leopold

Cecílie


Památka zesnulých

Bohdan

Otmar

Klement

Lípa Velkolistá – Lípa Svobody, zasazena 12. 4. 1919 v pondělí Velikonoční, původní umístění kolmo proti vchodu školy, trvaly stálé boje o její umístění, nakonec 1. 12. 1922 tajně v noci přesazena neznámou osobou Lípa Malolistá – Lípa Masarykova, zasazena 4. 12. 1922 vedle Lípy Svobody, socha mezi obě lípy byla postavena dodatečně Strom může být vyhlášen památným stromem z následujících důvodů: - strom mimořádného vzrůstu - strom mimořádného stáří - strom mající zvláštní habitus (celkový vzhled) - strom, který je krajinnou dominantou nebo jinak výrazně přispívá ke krajinnému rázu - stromu upomínající na určitou historickou událost nebo pověst - strom doprovázející nějakou kulturní památku (kaple, kostel, boží muka, studánka apod.)

Za školní klub nakreslili Milan Krupka, Nikola Sekaninová, Helena Kolmanová, František Štěpánek, Eliška Nováková a Monika Nováková.


1 8 15 22 29 Iva

Květoslava

Radana

Šimon

Judita

PROSINEC-DECEMBER DECEMBER-DÉCEMBRE Středa Mittwoch Wednesday Mercredi





2 3 9 10 16 17 23 24 30 31

4 11 18 25

5 12 19 26

6 13 20 27

7 14 21 28

Hod boží

Štěpán

Žaneta


Blanka

Svatoslav

Vratislav

Julie

Albína

Daniel

Vlasta

Adam a Eva

David

Barbora

Dana

Miloslav

Jitka

Simona

Ester

Mikuláš

Benjamín/Ambrož

Lucie

Lýdie

Dagmar

Jírovec maďal (Aesculus hippocastanum) Památné stromy Vidět krásu stromu záleží nejen na zaměření našeho pohledu, ale i schopnosti si všimnout. Nečekat ohromující divadlo – spíš jemné promlouvání. A to chce vstřícnost. Pochopit, v čem je mimořádnost stromu před vámi.

Natálie

Bohumila

Skupina dvou stromů jírovce maďal se nachází v k.ú. Rožďalovice, p.č. 343 u sv. Isidora na křižovatce silnic Rožďalovice – Doubraviny – Košík. Památnými stromy byly vyhlášeny v roce 1978. Obvod kmene měří 402 a 250 cm, výška 20 -25 m, stáří cca 250 let.

Silvestr

Kategorie památných stromů Památné stromy pracovně rozdělujeme do tří kategorií - I. kategorie: památné stromy kmetského věku (starší 400 let) - II. kategorie: památné stromy zralého věku (200 až 400 let) - III. kategorie: památné

Základní škola a Mateřská škola G.A.Lindnera, Rožďalovice * Tyršova 278, 289 34 Rožďalovice, ( 325 593 144, ) 606 617 123 : [email protected], http://www.zs-rozdalovice.cz -

ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA G.A.LINDNERA ROŽĎALOVICE Začátek výuky Vysvědčení za 1.pololetí Pololetní prázdniny Jarní prázdniny

Čt 3.1.2008 Čt 31.1.2008 Pá 1.2.2008 Po-Ne 25.2.-2.3.2008 Velikonoční prázdniny

Vysvědčení za 2.pololetí Hlavní prázdniny Začátek školního roku Čt-Pá 20.-21.3.2008 Podzimní prázdniny

Přehled prázdnin

Pá 27.6.2008 Po-Ne 30.6. až 31.8.2008 Po 3.9.2008 Čt-Pá 25.-26.10.2008

Hymna školy (text Václava Vinecká, hudba Mgr. Drahomíra Říhová) V našich žácích se snažíme budovat pocit hrdosti na naši školu, protože to je škola, ve které tráví velkou část svého dosavadního života. K tomu jsme považovali za nutné vytvořit symboly školy, a proto jsme se po dokončení loga a vlajky školy pustili do zpracování hymny školy. Zvláštní poděkování patří dvěma lidem, kteří mají na jejím dokončení výsadní zásluhu a jsou jimi paní Václava Vinecká a Drahomíra Říhova. Zde jsou slova hymny naší školy: Hola, hola, hola. Kdo to na nás volá? Volá na nás volá, rožďalovická škola, je to škola pro život, s názvem Lindnerova.

Hola, hola, hola. Zvonek do tříd volá. Do tříd plných poznání, která nudu zahání, smích se odtud ozývá, žádný žáček nezívá.

Hola, hola, hola. Naše škola volá. Svolává nás do svých tříd, budem se v nich dobře mít. Učit se budeme hrou, škola bude zábavou. Hola, hola, hola.

Těchto symbolů školy chceme pravidelně využívat při slavnostních příležitostech.

Žákovský parlament 3.třída Barbora Táborská Jan Nešněra 4.třída Přemysl Čech Libor Pletka 5.třída Nikola Sekaninová Ondřej Bartoš 6.třída Veronika Gušlbauerová Petr Saska 7.třída Nikola Burdová Veronika Švarcová 8.třída Lucie Antošová Jan Černý 9.třída Lenka Nejedlá – předseda Josef Chlomek - místopředseda

Kruh spolupracujících škol Kruh spolupracujících škol je uskupení škol, které projevily zájem spolupracovat při přípravě vlastních školních vzdělávacích programů a jejich implementaci do pedagogické praxe. Učitelé 2.stupně budou několikrát ročně spolupracovat formou společných workshopů, vzdělávacích kurzů, vzájemných návštěv ve školách i ve vyučování, setkají se na tematických projektových dnech a budou i jinými způsoby sdílet příklady dobré praxe. Mezitím budou průběžně komunikovat a spolupracovat prostřednictvím internetu. Autor projektu: Základní škola a Mateřská škola Chraštice - Mgr. Karel Derfl

Do projektu je celkem zapojeno 26 škol z téměř celé České republiky. Jsme rádi, že mezi ně patří i naše škola. Upřímně děkujeme všem, kteří se aktivně podíleli na tvorbě kalendáře naší školy.

zeď k němu blízko, vydláždí dvůr pryč se stromem, který ho zanáší listím, ale také opraví kostelík a pokácí strom, aby nezacláněl

Recommend Documents