ZE ŽIVOTA ŠKOLY PROJEKTOVÝ DEN „ Voda v okolí Deštné“ Ve středu 20.4.2011 se v naší základní škole poprvé uskutečnil projektový den na téma Voda v okolí Deštné. Do projektu se zapojila většina žáků. Co takový projekt obnáší? Je to vyučovací metoda, při které jsou žáci vedeni k řešení komplexních problémů a praktickou činností získávají zkušenosti k danému tématu. Žáci sami vyhledávají informace z různých zdrojů, učí se komunikovat s lidmi ve svém okolí, organizují např. besedy, řeší určité problémy v praxi, pracují v kolektivu. Svou práci se učí hodnotit jak pozitivně, tak i kriticky. Žáci si zde shrnou své poznatky a vědomosti z předepsaného učiva, ale také připojí nové informace nebo praktické zkušenosti, které získali při samostatném vyhledávání. Celkově tato metoda přispívá k rozvoji žákovy osobnosti, ale také umožňuje žákovi dozvědět se o svých schopnostech. Je to den, kdy se organizace ve škole neřídí danou vyučovací hodinou, ale žáci si sami postupně procházejí dílny, kde řeší problém k danému tématu. My jsme měli 9 dílen. Žáci pracovali s interaktivními tabulemi, byla využita učebna informatiky, fyziky, dějepisu, cizího jazyka atd. Někteří žáci si vyzkoušeli roli učitele, protože získané informace nepředával vyučující, ale žák, který se problémem zabýval. Učitel zde přebral roli poradce, do procesu násilně nezasahoval. Jiní vyrobili pro své mladší spolužáky nové učební pomůcky, které zde uvedli do praxe. Na závěr dne šli žáci 1. stupně pouštět papírové lodičky, které si před tím vyrobili, na místní potok a žáci 2. stupně navštívili ČOV ve Světcích a úpravnu vody v Deštné. Žáci novou vyučující metodu přijali kladně. Den se vydařil a splnil své očekávání. Jak se nám projekt „ Voda v okolí Deštné“ povedl, přijďte zhodnotit i vy. Srdečně Vás zveme na výstavu prací žáků k tématu „Voda v okolí Deštné“, která se uskuteční na MěÚ v Deštné . Mgr. Z. Anděrová, Mgr. D. Tupá
Naši budoucí studenti Zatímco žáci 9. třídy mají starost s přijímacím řízením vyřešenou, protože všichni byli přijati na vybranou školu, na žáky 8. třídy výběr budoucí školy teprve čeká. Aby se jim lépe rozhodovalo, kam si mají podat přihlášku, navštívili jsme 5. 4. 2011 Poradenské středisko pro volbu povolání na Úřadu práce v Jindřichově Hradci. Zde se žáci mimo jiné dozvěděli, jak při výběru škol postupovat, nad čím se mají při volbě zamýšlet a mohli si také udělat test, který jim napověděl, jaké povolání by se pro ně hodilo. Žákům 9. třídy přejeme, aby se jim na nových školách dařilo a žákům 8. tříd přejeme, aby si dobře vybrali. Mgr. Hana Böhmová Třídní schůzky ZŠ V úterý 12. dubna 2011 se v naší ZŠ konalo informační odpoledne pro rodiče žáků školy. Schůzky proběhly v jednotlivých ročnících mezi 16.00 a 17.30 hodinou. Program schůzek - chování a prospěch žáků, sběr léčivých bylin, školní výlety a exkurze, přijímací řízení na střední školy, projekty, atd. Schůzek se zúčastnilo zhruba 75 % rodičů. Mgr. F. Poslušný Poděkování
Ředitelství Základní školy a Mateřské školy Deštná a výbor SRPDŠ děkují touto cestou všem sponzorům, kteří přispěli jakýmkoliv způsobem do tomboly, která byla součástí velikonoční zábavy dne 24.4.2011. Výtěžek z této zábavy bude použit na nákup potřeb žáků školy. Za výbor SRPDŠ: J. Jusko
Za ZŠ a MŠ: Mgr. J. Říha
Mariáš V pátek 1.dubna 2011 se uskutečnil XVI. ročník deštenského a učitelského přeboru ve voleném mariáši. Tradičním pořadatelem byla základní škola. V 16.00 hodin zamíchalo karty u jednotlivých stolů 18 hráčů, kteří ve čtyřech kolech urputně bojovali o co nejlepší umístění. Kromě borců z Deštné přijeli změřit síly i hráči z Prahy a Jindřichova Hradce. Vítězem celého turnaje se stal Ríša Rataj z Deštné. Každý hráč si domů odvezl malou pozornost v podobě ceny a účastnický list. Děkuji i pedagogům Mgr. H. Böhmové, Z. Anděrové, L. Říhové, K. Zvonkovi a J. Packovi za zpracování výsledků a organizační zajištění turnaje. ředitel turnaje, J. Říha
Mateřská škola Deštná oznamuje rodičům, že v termínu od 11. července - 19. srpna 2011 bude uzavřena.
Z DEŠTENSKÉ KRONIKY Z DEŠTENSKÉ KRONIKY Rok 1921- čtvrtý rok samostatného státu - 1. část Strážník V roce 1921 musela obec upravit plat strážníkovi podle zákona, proto jeho žádost o nový stejnokroj obecní zastupitelstvo zamítlo. Doporučili, aby chodil v civilu a nosil odznak. Ale přesto bylo provedeno několik dotazů do okolních obcí. Nic konkrétního však nebylo zjištěno, v každé z dotázaných obcí tuto situaci řešili různě - někde strážník nosil civil, jinde se šatil sám bez příspěvku obce nebo jiný dostával každý rok určitou část stejnokroje. Ani Svaz českých obcí nedal přesnou odpověď, odkazoval na znění služební smlouvy. Nakonec zastupitelstvo rozhodlo tak, že zakoupilo 2,75 m modré látky po 140 Kč, ušití si musel strážník zaplatit sám. Zásobování Zásobování některých věcí bylo stále na lístky. Ještě v září byly chlebenky, cukr a mouka na příděl. Dále přicházela americká pšeničná mouka. Oprava věže Na kostelní věži bylo potřeba dát nový plech a opravit krov. Obec pozvala starosty koloratury na schůzi (17.4.1921): Světce, Rosička, Březina, Chotěmice a Jižná (tehdy se psalo Ižná). Na tesařské práce podal nabídku Jan Fullsack, tesařství v Jarošově, na práce klempířské Karel Dvořák, klempíř v Kamenici. Klempířské práce také Karel Dvořák provedl spolu se svým učedníkem Josefem Fialou z Deštné. Opravu věže platily obce farnosti podle počtu obyvatel, na Deštnou připadla částka 6 447,77 Kč. Trhy Zemská správa politická potvrdila obci Deštná oprávnění podle privilegií konání 7 trhů ročně: Před velikonocemi - plizírový, na Jana Křtitele - 24.6., na Jakuba - 25.7., na Bartoloměje 24.8., na Šimona Judy 28.10., tento, protože připadá na státní svátek byl trvale přeložen na 2.10., na Barboru - 4.12. a v úterý před vánocemi - caletný. Dále byl potvrzen 1 trh místodržitelský - ve středu po Jménu Ježíš (leden). Zároveň byl schválen tržní řád, byly stanoveny poplatky: 4 Kč z 1 kusu hovězího dobytka, 1 Kč ze selat a 2 Kč ze stánku. Handlíři Rozmohlo se „handlování“ v dobytku, zejména na trzích. Deštňáci měli od nepaměti obchodování s dobytkem v krvi, o trhu v Deštné i na jiných místech kupovali dobytek, aby jej zase dále prodávali. Deštenští handlíři v dobytku jezdili po trzích daleko široko a využívali všech možných cest, aby lacino koupili a draho prodali. Měli v tom po předcích snad staleté zkušenosti. Smutné na tom bylo, že dovedli napálit zejména drobného chalupníka, který svoji kravku prodával jednou za několik let. Handlíř dobytče od takového chudáka koupil, ale za pár dní mu vzkázal nebo napsal, že kráva má tu a tu vadu aby si jí vzal do několika dnů zpátky nebo slevil na ceně. A chudák chalupník raději slevil, než aby měl popotahování a nepříjemnosti. Sedlák se tak snadno napálit nedal. Kup byl právoplatně uzavírán plácnutím ruky kupujícího prodávajícímu.
Citát nakonec: Chovejme se ke svým přátelům tak, jak si přejeme, aby se oni chovali k nám. ARISTOTELES Z kroniky vybrala J. Vichrová
POD DEŠTENSKOU VĚŽÍ Máme právo zapomínat? „Byl čtvrtek 10. května 1945, 10 hodin a 55 minut.“ (Bojová vozidla s vojáky Rudé armády vjela do Deštné. Pozn. F.K.) „Obyvatelstva se zmocnilo nepopsatelné nadšení. Lidé jásali, smáli se, objímali, plakali (…) Opálení, zaprášení důstojníci a vojáci se usmívali, zastavovali svá vozidla a celovali děti, které si k nim přisedaly, byl to vpravdě nezapomenutelný den.“ Výňatek z knihy PhDr. Josefa Klika „Deštná ve dnech květnové revoluce.“ Že doktor Klik psal pravdu o tehdejším osvobození Deštné, mohu potvrdit nejen já, ale všichni dosud žijící pamětníci oněch dnů. Nelze slovy vylíčit vše, co tito frontoví bojovníci museli prožít! Sovětský svaz, po jeho napadení v červnu 1941, sám, po tři roky odrážel na široké východní frontě zuřivé útoky moderně vyzbrojených armád hitlerovského Německa a jeho fašistických spojenců. Pro válečnou výrobu musely pracovat Němci okupované státy téměř celé Evropy, včetně Čechů. Přitom nikdo netušil, jak hrozný osud by nás čekal v případě německého vítězství! Už před válkou bylo v úzkém Hitlerově vedení rozhodnuto o vystěhování Čechů z naší vlasti. Jasně to vyslovil říšský protektor Čech a Moravy, generál policie a SS, Reinhard Heydrich, kat českých vlastenců, na tajné poradě svých podřízených v Praze (únor 1942): „Ostatně Češi nemají v prostoru střední Evropy co pohledávat! Budou po naší vítězné válce vysídleni do východních částí Ruska!“ Proč se na tyto, pro nás tak osudové věci, dnes zapomíná? S velkou nadějí jsme sledovali vítězný postup Rudé armády k nám, a později i tažení spojeneckých armád Francií a Německem. Nesly nám osvobození a nový život. Četl jsem v novinách zmínku učitele na jedné nejmenované střední škole. Zde se studenti při jeho dějepisném výkladu divili, že Rudá armáda na jaře roku 1945 osvobodila převážnou část bývalého Československa. Dosud vždy slyšeli, že nás osvobodili Američané. Není to smutné? Snad jsme se mohli za dvacet let nové demokracie a svobody dopracovat k poznání, že je naší povinností vzdát úctu a dík všem, kteří bojovali i padli kdekoliv proti hitlerovskému nacizmu a japonskému militarizmu! V Deštné bylo pěknou tradicí v den vítězství a osvobození položit květy k pomníku padlých v obou světových válkách. Stála tam čestná stráž, přišli představitelé obce, spolků, mládež. Dokumentuje to i foto z roku 2005. Byl jsem loňského roku v Deštné a čekal obdobnou akci k 65. výročí osvobození. Nebyla. Jen tehdejší zastupitel města, pan S.Š., stačil v předvečer 8. května položit k pomníku věnec, narychlo vytažený z auta. Abych byl objektivní – 8. května akce byla. Sázely se u Kolářova kříže u hradecké silnice spolkové deštenské lípy. Jistě chvályhodné. Ale s uctěním výročí našeho osvobození vůbec nesouvisející, protože bez jeho připomenutí! Kdo nám dal právo zapomínat padlých za naši svobodu?
František Kvapil Foto 1: Na památku květnových dnů 1945 v Deštné. Foto František Růt Foto 2: Položení věnce u pomníku padlých při příležitosti 60. výročí osvobození
ŘÍMSKOKATOLICKÁ FARNOST DEŠTNÁ BLAHOSLAVENÝ PAPEŽ JAN PAVEL II. Bratři a sestry, v sobotu 2. dubna 2005 ve 21:37 hodin k sobě Pán povolal papeže Jana Pavla II. Svatý otec zemřel ve Vatikánu ve svém soukromém apartmá po 26 letech, 5 měsících a 17 dnech svého pontifikátu. Zemřel v předvečer druhé neděle velikonoční – svátku Božího milosrdenství, který právě on během svého pontifikátu zavedl. Když se ve Vatikánu konal jeho pohřeb, mohli jsme si všimnout na zcela zaplněném Svatopetrském náměstí i přilehlých ulicích mnoha transparentů, na kterých bylo napsáno v italštině heslo „Santo subito“, což znamená „Svatý ihned“. Bylo to spontánní lidové vyjádření toho, co jsme všichni v tu chvíli cítili, že papež Jan Pavel II. je vskutku světec. A dnes, po šesti letech, jsme se dočkali. V neděli 1. května 2011 ve Vatikánu prohlásí Svatý otec Benedikt XVI., který byl jako Joseph kardinál Ratzinger dlouholetým nejbližším spolupracovníkem Jana Pavla II., tohoto papeže za blahoslaveného, a tím jej povýší k úctě oltáře. A je více než symbolické, že se tak stane právě o druhé neděli velikonoční – o svátku Božího milosrdenství.
Papež Jan Pavel II. se stal jednou z nejvýraznějších osobností 20. a počátku 21. století. Během svého pontifikátu urazil na cestách 1 247 613 kilometrů a navštívil 129 zemí, udělil 1160 generálních audiencí, jichž se zúčastnilo 17 milionů lidí, při více než tisícovce audiencí jednal s 1590 hlavami států, vydal 14 encyklik, 45 apoštolských dopisů, 14 apoštolských exhortací a 11 apoštolských konstitucí, 4 knihy, prohlásil za blahoslavené 1338 lidí, za svaté pak 468 lidí, od svého zvolení v roce 1978 pokřtil 1501 lidí, z toho 814 dospělých. Tato suchá čísla však nemohou vystihnout, kým Jan Pavel II. byl pro katolické křesťany. Novináři, publicisté, sociologové a mnozí další odborníci si častokrát kladli otázku, čím přitahuje papež statisíce lidí z nejrůznějších věkových i sociálních skupin, bez ohledu na národnost, barvu pleti, zaměstnání či společenské postavení. Jistě, byla zde autorita jeho úřadu a jeho – můžeme-li to tak říci – přirozený šarm. Jan Pavel II. byl hlavou katolické církve a státu Vatikán. To však zdaleka není vše. Pro katolické křesťany celého světa byl Jan Pavel II. především otcem. Všichni, kdo měli možnost se s ním setkat při nejrůznějších příležitostech, mohli dosvědčit, že měl ke všem lidem – ať to byli státníci nebo anonymní návštěvníci velkých setkání – blízký a láskyplný vztah. Některým lidem možná vadí tradiční oslovení papeže „Svatý otec“. Tento titul však charakterizoval Jana Pavla II. víc než mnohá jiná označení. Jeden luteránský duchovní to vyjádřil slovy: „My někdy katolické církvi vyčítáme, že si váží svatých, že nazývá papeže Svatým otcem. Ale říkám vám, já, luterán, na adresu Jana Pavla II.: jen víc takových otců, jen víc takových svatých.“ My katoličtí křesťané jsme již tehdy doufali, že naše rozloučení s Janem Pavlem II. bylo jen dočasné. Složili jsme svou naději ve vzkříšeného Pána. Byla to naděje, v níž umíral i Svatý otec. Smrt Svatého otce Jana Pavla II. v sobě nesla smutný i radostný okamžik zároveň. Smutný ve smyslu prázdnoty, která po něm zde zůstala, a naopak radostný v jeho spojení s Bohem, kterému doslova daroval svůj život. Jan Pavel II. byl především velký člověk, velký křesťan, velký tím, že měl živou víru a osobní vztah ke zmrtvýchvstalému Kristu, který je skutečně přítomen ve své církvi. Jan Pavel II. byl velkým člověkem, plným Ducha svatého, z jehož moci jednal. Projevem tohoto vztahu byla láska k chudým, trpícím a pronásledovaným, k mládeži a ke všem lidem. Za všech okolností byl věrný Kristu a jeho evangeliu. Dovedl rozpoznávat v Duchu svatém znamení časů a vtělovat správně evangelium do naší doby. Byl otevřený vůči všem křesťanům i vůči světu, který miloval. Jednal vždy pod mateřským vedením Panny Marie, jejímž byl opravdu mimořádným ctitelem. Bůh stojí za svou církví, kterou miluje. Stojí za svým papežem, i jeho miluje a chce mu dát dobro ještě větší. Bůh prohlubuje naši víru a učí nás naději. Naše srdce je plné vděčnosti, že Bůh dal dnešní církvi tak velikého papeže a plni naděje se díváme do budoucnosti. Papež odešel na věčnost v týdnu, kdy byla liturgie plná Krista zmrtvýchvstalého, plná velikonočního aleluja. V dnešní slavný den beatifikace Svatého otce Jana Pavla II. cítíme především vděčnost Bohu za veliký dar, který jsme v osobě Jana Pavla II. dostali. A také vděčnost papeži za vše, co vykonal pro církev i svět, ale také konkrétně pro naši vlast, kterou třikrát navštívil. Dovedl ukazovat správný směr, strhnout mladé a zaujmout i lidi Bohu vzdálené. V závěru svého života významně ukázal na hodnotu života i ve stáří a nemoci. Nyní je na nás, abychom jeho odkaz nesli dál. Kéž nám Bůh pomáhá a jemu dopřeje plnou radost ve slávě Boha, kterého na zemi poznával vírou, a k němuž vedl mnohé lidi.
Rád bych v závěru poukázal na takové čtyři „střípky“, které mně navždy zůstanou v hlavě jako hlavní vzpomínky na papeže Jana Pavla II. Prvním střípkem mozaiky byla jeho neuvěřitelná ochota vést dialog nejen napříč náboženskými směry. Marně si vzpomínám na osobnost, vyjma Matky Terezy, kterou by provázely modlitby většiny světových náboženství, církví a denominací. Druhým střípkem v mozaice je jeho krásný vztah k mládeži. Ten, kdo nevidí v mladých lidech budoucnost, nepřekročí stín vlastního života. Domnívám se, že papež Jan Pavel II. ho přestoupil několikrát. Třetím kamínkem z mozaiky je jeho jinakost. Přestože jako představitel církve i státu byl svázaný mnohými předpisy a protokoly, dokázal dělat více. Jistě bychom pochopili, pokud by nemocný papež odmítl cestovat. Ale on ne. Do poslední chvíle chtěl létat po světě a posilovat ty, o nichž se domníval, že jeho podporu potřebují. A posledním kouskem do mozaiky je papežova touha po míru. Byl neústupný a nekompromisní. „Válkou míru nikdy nedosáhneme,“ tvrdil papež. O velkých osobnostech jako byl papež Jan Pavel II. není třeba říkat mnoho slov. Můžeme pouze jediné: poděkovat Bohu za to, že tu byl s námi a pro nás... Bratře milý, sestřičko drahá, věříš tomu? Jeho poslední slova byla: „Buďte šťastní, jako jsem šťastný i já.“ Buďme tedy Bohu vděční za všechno, co pro nás Jan Pavel II. znamenal, a šťastní, že se Svatý otec mohl setkat s tím, který je Cesta, Pravda a Život a k němuž celým svým životem směřoval. A v pevné víře ve společenství svatých smíme říci, že tento veliký papež zůstává stále s námi, a že jsme v osobě blahoslaveného Jana Pavla II. získali nového přímluvce před tváří Boží. Blahoslavený Jane Pavle, přimlouvej se u svého Mistra a Pána za náš český národ, od tohoto času až na věky věků. Amen. Váš služebník a duchovní otec P. Jan Špaček POŘAD BOHOSLUŽEB V KVĚTNU V DEŠTNÉ (kostel sv. Ottona): - Neděle 1.5.2011 v 11 h – 2. NEDĚLE VELIKONOČNÍ (svátek Božího milosrdenství) ; dnes bude ve Vatikánu prohlášen za blahoslaveného (tzv. obřad beatifikace) papež Jan Pavel II. !!! - Středa 4.5.2011 v 17 h – středa po 2. neděli velikonoční ; po mši svaté – MÁJOVÁ POBOŽNOST - Pátek 6.5.2011 v 17 h – votivní mše „O Nejsvětějším Srdci Ježíšově“ ; PRVNÍ PÁTEK V MĚSÍCI (po mši sv. – výstav Velebné svátosti, adorace, litanie k BSJ, zásvětná modlitba, svátostné požehnání) - Neděle 8.5.2011 v 11 h – 3. NEDĚLE VELIKONOČNÍ - Středa 11.5.2011 v 17 h – TE DEUM – děkovná mše sv. ve výroční den kněžského svěcení - Pátek 13.5.2011 v 17 h – památka Panny Marie Fatimské; po mši svaté – MÁJOVÁ POBOŽNOST - Neděle 15.5.2011 v 11 h – 4. NEDĚLE VELIKONOČNÍ (neděle Dobrého pastýře – den modliteb za nová kněžská povolání) - Středa 18.5.2011 v 17 h – středa po 4. neděli velikonoční; po mši svaté – MÁJOVÁ POBOŽNOST - Pátek 20.5.2011 v 17 h – pátek po 4. neděli velikonoční
- Středa 25.5.2011 v 17 h – středa po 5. neděli velikonoční; po mši svaté – MÁJOVÁ POBOŽNOST - Neděle 29.5.2011 v 11 h – 6. NEDĚLE VELIKONOČNÍ - Středa 1.6.2011 v 17 h – středa po 6. neděli velikonoční - Pátek 3.6.2011 v 17 h – památka sv. Karla Lwangy a druhů; PRVNÍ PÁTEK V MĚSÍCI (po mši sv. – výstav Velebné svátosti, adorace, litanie k BSJ, zásvětná modlitba, svátostné požehnání)
Pamatuji si důvod pro každou z Tvých vrásek, úsměv i pohlazení a kdybych se nestyděl, znovu bych padl do objetí, ze kterých jsem se tak rád celý život vysmekal… (Tomáš Zdechovský – Maminka)
V neděli 8.5.2011 – o druhé májové neděli – si opět připomínáme a slavíme Svátek matek. Dovolte i mně, milé maminky, babičky, dívky a ženy, abych se připojil k dlouhé řadě gratulantů, a z celého srdce vám k vašemu krásnému svátku poblahopřál. Především však vás všechny svěřuji pod ochranný mateřský plášť naší nebeské Matky, blahoslavené Marie vždy Panny. Přijměte ode mne veliké poděkování za vaši lásku, symbolickou duchovní kytičku a vroucí + požehnání! V neděli 8.5.2011 se bude konat při mši svaté kostelní sbírka na Televizi NOE. Za vaše dary upřímné Pán Bůh zaplať! Ve středu 11.5.2011 v 17 hodin ve farním kostele sv. Ottona v Deštné poděkuji Pánu Bohu při slavném Te Deum – děkovné mši svaté za nezasloužený dar kněžství. Dnes je tomu právě 9 let, kdy mne tehdejší diecézní biskup českobudějovický Mons. ThDr. Antonín Liška vysvětil na kněze. Všechny vás srdečně zvu! BOHOSLUŽBY V KVĚTNU NA ČERVENÉ LHOTĚ U NEJSVĚTĚJŠÍ TROJICE: - Neděle 1.5.2011 v 16 h – 2. NEDĚLE VELIKONOČNÍ (svátek Božího milosrdenství) ; první mše sv. v letošní sezóně na Červené Lhotě !!!
POUTNÍ MŠE SVATÉ V KVĚTNU VE FARNOSTI DEŠTNÁ: - Neděle 22.5.2011 v 11:15 h – Březina (sv. Jan Nepomucký) ; mše svatá ve farním kostele sv. Ottona v Deštné NEBUDE !!!
KULTURA, ZAJÍMAVOSTI A VOLNÝ ČAS Netradiční zdravotní terapie a zábava – orientální tanec Tento nyní velmi moderní skupinový tanec léčí tělo i duši. Výuka i předvádění orientálních tanců se těší u nás velké oblibě. Patrně je tomu tak, že při nich vynikne krása žen, zajímavý oděv i krásná hudba. Hlavním efektem jsou však zdravotní přednosti tance – tedy správné držení těla a posílení mnoha svalů, zejména pánevních a břišních, podle čehož se i dříve tance nazývaly. Tanec vznikl již tisíc let před naším letopočtem na středním východě. Učily se ho již mladičké dívky a jeho původním cílem bylo posílit svaly usnadňující porod. Společný tanec několika tanečnic pak předváděly ženy pomáhající při porodu, rodící ženě předávaly energii a symbolicky jí odnímaly její bolesti. Toto o historii. Dnes se při nacvičování těchto tanců procvičují i boky, hrudník, ramena, ruce, hlava, svaly stehenní a svaly trupu, tedy takřka celé tělo. V Jindřichově Hradci je hned několik těchto kurzů improvizovaného orientálního tance. Celkově se tímto zabývá Státní institut regenerace těla. Tanec má blahodárné účinky nejen na tělo, ale i na mysl. Plynulé pohyby upravují i proces trávení a klimakterické obtíže, dokonce se uvádí, že mají příznivý vliv při léčení neplodnosti i dalších různých problémů žen a dívek. Tělo a psychika jsou vždy spojeny, takže při uvolňování tělesných zablokování se uvolňují i psychické bloky a neurózy. Při tanci se zlepšuje i pohyblivost kloubů celého těla a díky uvolnění hrudního koše se usnadňuje přirozené hluboké dýchání a dobře se okysličuje organismus. Nemalý příjemný vliv má i barevné oblečení a závoje. Cvičení není příliš náročné a ženy při něm pociťují radost ze života a brzy se zbavují úzkosti a stresu. Tento pohyb se hodí pro všechny ženy bez rozdílu věku, váhy a úrovně pohybového nadání. Dokonce začínají tuto aktivitu provozovat i muži v normálním cvičebním úboru. Na svaly celého těla působí u nich tak jako u žen, navíc však prospívá mužským funkcím a jako prevence problémů s prostatou. Abychom Vám přiblížili tuto velmi oblíbenou a zdravou aktivitu, pozvali jsme z jindřichohradeckého souboru orientálního tance dvě tanečnice na ukázku předtančení před kostelíčkem sv. Jana Křtitele při koncertu dne 11. června 2011 v 16. hod. Určitě se Vám bude tato ukázka v přírodním prostředí líbit. Radost ze života vyjadřuje i zajímavá myšlenka: „Když se člověk ráno vzbudí, má šanci si říci buď – DNES BUDU CELÝ DEN ŠŤASTNÝ, ANEBO – JSEM NEŠŤASTNÝ“ a toto přání se mu prý vyplní. V krásném měsíci máji slaví svůj svátek i naše drahé maminky a zamilovaní. Nechť prožívají všichni šťastné dny plné slunce.
_____________________________________________________________________________________
V kostelíčku sv. Jana Křtitele v Deštné uvedeme jarní koncert k poctě sv. Jana Křtitele, patrona svatojánských lázní v Deštné. V sobotu dne 11. června 2011 v 16. hod. vystoupí: Vynikající pěvecký sbor „Lípa“ z Kamenice nad Lipou pod vedením sbormistra pana Marela, předtančení před kostelíčkem, členové hudebního souboru sv. Jana Křtitele v Deštné a hosté. Těšíme se na Vaši návštěvu. Hudební soubor sv. Jana Křtitele v Deštné _____________________________________________________________________________________
Vážení čtenáři, ráda bych Vám napsala i pár postřehů z Velikonočního hudebního setkání v kostelíčku sv. Jana Křtitele v Lázních v Deštné, které se konalo dne 25.4.2011 v 15. hod. odpoledne. Koncert zahájil Vítek Zeman, oblíbený svým projevem již na dřívějších akcích. Dále Eva Kadlecová přednesla velikonoční „Báseň o Marii“ od milánského mnicha, ve které je vyjádřena bolest Matky Marie nad nespravedlivou a násilnou smrtí své milovaného syna Ježíše. Pak zazněla píseň F. Schuberta „Ave Maria“ a skladba od paní Věry Šimonkové „Pane Ježíši – králi nejvyšší“. Vítek Zeman přiblížil krátce všem pašijové velikonoční hry za doprovodu hudby a přednesl báseň od Jana Nerudy „Ku vzkříšení“. Pak zahrála Kateřinka Štiplová krásnou klasickou skladbu na zobcovou flétnu. Eva Kadlecová přednesla známou báseň V. Hálka „Přilítlo jaro zdaleka“ a Baruška Šlajchrtová báseň „Pantoflíček“. Ondrášek Zeman nás seznámil s velikonočními koledníky básničkou „Koleda“. Jarní taneček předvedli členové hudebního souboru sv. Jana Křtitele v Deštné s písničkami „Pásla ovečky“ a „Prší, prší“. Španělskou lidovou písničku „Perico“ (papoušek) zazpívala Eva Kadlecová. Nakonec vystoupila vzácná zpěvačka v krásném moravském kroji paní Daniela Vrňáková s písničkami „Ej od Buchtova“ a za doprovodu druhého hlasu v podání Evy Kadlecové lidové písně „Čí to husky na tej vodě“, „V širom poli“ a „Sedí sokol“.
