ZDRAVÝ ŢIVOTNÍ STYL V MATEŘSKÉ ŠKOLE

MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ PEDAGOGICKÁ FAKULTA

ZDRAVÝ ŢIVOTNÍ STYL V MATEŘSKÉ ŠKOLE Karolina Zuntová

Bakalářská práce Vedoucí práce: PhDr. Mgr. Iva Ţaloudíková, Ph.D. Brno, duben 2011

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a všechny prameny a zdroje informací jsem uvedla v seznamu literatury. V Praze, 2. dubna 2011 Karolina Zuntová 2

Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucí své práce PhDr. Mgr. Ivě Žaloudíkové Ph.D. za velkou vstřícnost, ochotu, cenné rady, připomínky a čas, který mi věnovala. 3

Obsah Úvod

5

Teoretická část 1. Výchova ke zdraví 1.1.

6

Zdraví

6

1.2. Prevence

6

2. Zdravý ţivotní styl

7

2.1. Výţiva

8

2.2. Pohyb

10

2.3. Psychická pohoda 2.4. Nekouření

12

3. Psychologická charakteristika dítěte předškolního věku

13

4. Výchova ke zdraví v mateřské škole

14

Praktická část 5. Cíle výzkumu

17

6. Pracovní předpoklady

17

7. Zkoumaný vzorek

17

8. Výzkumné metody

17

9. Sběr dat

18

10. Výsledky

19

10.1. Dokumenty

19

10.2. Rozhovory

25

11. Diskuze

28

12. Závěr

30

Seznam pouţitých zdrojů

32

Přílohy

33

Resumé

41

4

Úvod Jako téma pro svou bakalářskou práci jsem si vybrala zdravý ţivotní styl v mateřské škole. V médiích a v běţném společenském ţivotě jsme neustále konfrontováni s otázkou zdravého ţivotnho stylu: je nám doporučováno měnit své návyky za ty lepší, přirozenější, zdravější. Konkrétně jsou nám pod pojmem zdravý ţivotní styl předestírány obzváště zdravá výţiva, sloţení stravy, stravovací návyky, potřeba zvýšené pohybové aktivity, umění ţít v psychické pohodě a vnitřní vyrovnanosti, umění čelit stresu nebo ho následně účinně odbourávat, dostatek spánku a odpočinku, pobyt venku a v přírodě, neuţívat omamné a návykové látky, optimistický pohled na svět, a výčet by mohl ještě dále pokračovat. Sama jsem člověkem, pro kterého je zdravý ţivotní styl jednou z hlavních priorit. Pozoruji tedy na sobě, ţe jsem vůči této záplavě informací velmi vnímavá. Vedlo mě to tedy k otázce: Proč je na nápravu ţivotního stylu kladen takový důraz, kdyţ nejjednodušší je přeci včasná a raná výchova ke zdraví? Rozhodla jsem se tedy zvolit si téma zdravý ţivotní styl v mateřských školách, protoţe právě předškolní věk dítěte je klíčovým formativním obdobím pro vytváření návyků. Dítě v této době prochází citlivým obdobím pro rozlišování mezi tím, co je dobré a co je špatné. Správné základy poloţené v takto raném období jen těţko pak někdo můţe zásadně měnit. Přestoţe má na dítě v tomto věku ještě největší vliv rodina, tak i v mateřských školách často děti získají správný vzor a mohou tak zpětně působit na rodinu. V teoretické části pojednávám o tom, co to zdraví vlastně je, jaký význam má prevence, a následuje tematika zdravého ţivotního stylu jako takového. Patří do něj pohybová aktivita, zdravá výţiva, psychická pohoda a nekouření. Kapitola o psychologii dítěte předškolního věku podtrhuje důleţitost právě tohoto období k výchově ke zdravému ţivotnímu stylu, a kapitola o výchově ke zdraví v mateřské škole prezentuje exemplární model výchovy ke zdraví v mateřských školách, jímţ je Kurikulum podpory zdraví v rámci projektu Zdravá MŠ. V praktické části si kladu za cíl zjistit jakými konkrétními prostředky výchova ke zdravému ţivotnímu stylu na mateřských školách probíhá, co je pro mateřské školy v rámci podpory zdravého ţivotního stylu nejdůleţitější, a jakým způsobem je tato oblast vzdělávání dětí předškolního věku realizována.

5

Teoretická část

1. Výchova ke zdraví „Aby člověk mohl uspokojovat své životní potřeby a cíle, potřebuje splňovat přinejmenším dva základní předpoklady: být zdravý a být vzdělaný!“ (www.vychovakezdravi.cz)

1.1. Zdraví Zdraví se řadí mezi nejvýznamější hodnoty ţivota kaţdého člověka. Pokud se člověk těší zdraví, můţe pracovat, můţe uskutečňovat svá přání a realizovat své ţivotní cíle. Zdraví tedy nelze pokládat za smysl ţivota samo o sobě, ale je jednou z podmínek, jak smysluplného a plnohodnotného ţivota dosáhnout. (Machová, 2009, str. 12) Světová zdravotnická organizace v roce 1948 definovala zdraví následovně: „Zdraví je stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody, a nikoli pouze nepřítomnost nemoci nebo vady“. Zdraví je výslednicí několika vzájemně působících faktorů na jedince, které dělíme na čtyři determinanty. Genetickému základu připadá 20%, ţivotnímu prostředí také 20%, zdravotnickým sluţbám 10% a ţivotnímu stylu je přičítáno přibliţně 50% vlivu. (Machová, 2009, str. 13) Jelikoţ genetická výbava je neměnná, tak nejúčinnějším způsobem, jak u lidí podporovat zdraví, je praktikováním ţivotního stylu, který ke zdraví povede, čili ţít podle zásad zdravého ţivotního stylu.

„Proto pouze uvědomělým přístupem lze vést děti k

zodpovědnosti za zdraví své i ostatních. Nejen výchovou samotnou, ale také osobním příkladem a vzděláváním dětí ve zdravých podmínkách můžeme zvýšit šance dětí na zdravý život, který žijí nyní a budou žít v dospělosti.“ (www.vychovakezdravi.cz)

1.2. Prevence Důleţitá je nejen podpora zdraví, ale i na ni úzce navazující prevence. „Prevence je ve své podstatě zaměřena proti nemocem a je vedena snahou jim předcházet“. (Machová, 2009, str. 14) Podpora zdraví je oproti prevenci aktivitou spíše obecnějšího a širšího rázu, zahrnující jak zdravotní výchovu, tak komunitní aktivity, ale i tvorbu celkově příznivějšího prostředí pro ţivot. Prevence je specificky zaměřená a dělí se podle časového hlediska na: primární, sekundární a terciární. Primární prevence je součást podpory zdraví, protoţe se týká období, kdy ještě nedošlo ke vzniku nemoci. Má za cíl zabránit vzniku nemoci, a tak se uplatňuje především aktivitami posilujícími zdraví a odstraňováním rizikových faktorů. Sekundární a terciární prevence jsou jiţ záleţitostí lékařskou. Sekundární prevence je zavčasné diagnostikování nemoci a účinná léčba. Terciární prevence je pak zaměřená na omezení

6

následků nemocí na co nejniţší míru a na udrţení kvality ţivota co nejdéle. (Machová, 2009, str. 15) V dnešní době jsou velkým fenoménem tzv. „civilizační choroby“. Jedná se o choroby neinfekční, ale kvantitativně velmi rozšířené v populaci moderního a pokrokového světa. Vznik a rozvoj těchto nemocí je výrazně podmíněn právě způsobem ţivota obyvatel vyspělých zemí, technikou, stresem, znečištěním ţivotního prostředí, atd. (Machová, 2009, str. 192) Řadíme mezi ně například aterosklerózu (a její komplikace v oblasti srdce, cév a mozku), hypertenzi, cukrovku, obezitu, nádorová onemocnění, a další. V České republice byla v roce 2006 nejčastější příčnou předčasného úmrtí (ÚZIS, 20071) kardiovaskulární onemocnění, za nimi pak nádorová onemocnění, která jsou také hlavní příčinou předčasných úmrtí ve všech evropských státech. (Machová, 2009, str. 192) Příčinou těchto nemocí je moderní způsob ţivota, který nevyţaduje pohyb a dopřává kaloricky bohaté stravě, a rozvoj rizikových faktorů ţivotního stylu, jak jo nadměrná konzumace alkoholu, kouření, přejídání, nevhodné sloţení stravy, nedostatek pohybu, nadměrná psychická zátěţ, nebo i rizikové sexuální chování. (Machová, 2009, str. 192) Proto by zde měla hrát klíčovou roli primární prevence, která předejde vzniku rizikového chování a bude snaţší neţ měnit zaběhnutý neţádoucí styl lidí špatně navyklých. Neopominutelné jsou také u mladých dívek poruchy příjmu potravy, vyskytující se převáţně ve formě mentální anorexie nebo mentální bulimie, které jsou rozšířené v zemích s nadbytekem potravy a s její snadnou dostupností. (Machová, 2009, str. 186) Zdravý ţivotní styl je mimo jiné i prevencí těchto onemocnění. Hlavní roli hraje primárně rodina, respektive matka, ale velký význam má i výchova ke zdraví ve škole. Škola podporující zdraví, Zdraví 21, projekty Zdravá abeceda (Danone), Pyramidáček, nebo Zdravá 5 (Ahold) jsou jen několik příkladů z celé řady projektů, které v naší společnosti vznikají na podporu zdraví. Je důleţité společnost ve zdraví podporovat, protoţe jen tak lze péči o zdraví a podporu zdravého ţivotního stylu zařadit do základních návyků opravdu kaţdého jedince. „Zdraví není všechno, ale všechno ostatní bez zdraví není ničím“. (Halfdan Mahler, generální ředitel WHO).

2. Zdravý životní styl Nejvýznamějším determinantem celkového zdraví je právě ţivotní styl jedince, neboli způsob, jakým člověk vede svůj ţivot. Ţivotní styl lze definovat takto: „Životní styl zahrnuje formy 11

Zdravotnictví České republiky 2006 ve statistických údajích. Praha: ÚZIS, 2007.

7

dobrovolného chování v daných životních situacích, které jsou založené na individuálním výběru z různých možností. Můžeme se rozhodnout pro zdravé alternatvy z možností, které se nabízejí, a odmítnout ty, jež zdraví poškozují. Životní styl je tedy charakterizován souhrou dobrovolného chování (výběrem) a životní situace (možností).“ (Machová, 2009, str.16) Člověk se tedy sám rozhoduje o tom, jaký ţivotní styl povede. A jestliţe má udělat správné rozhodnutí, musí být v této oblasti dostatečně vzdělán. Protoţe ţivotní styl je etapa, kterou si volí na celý ţivot, je zapotřebí jedince vzdělávat, a zároveň i rozvíjet jeho dovednosti a návyky a formovat jeho postoje uţ od nejútlejšího věku. Podílet by se měla jak rodina, tak i škola. Výchova by měla být spojována s odpovědností za vlastní zdraví. Co si tedy pod pojmem zdravého ţivotního stylu můţeme představit? Mezi nejvýznamější činitele ţivotního stylu patří výţiva, pohyb, psychická pohoda a nekouření. Aby byl ţivotní styl zdravý, měla by být samozřejmou součástí ţivota jedince zdravá výţiva, pohyb, psychická pohoda a nekuřáctví. Dále bychom do faktorů ovlivňující ţivotní styl mohli zařadit alkohol, drogy, návykové chování, spánek a odpočinek, optimismus a dobrá nálada, rizikové sexuální chování, ale třeba i působení alternativních náboţenských skupin. Hlavními faktory jsou ale zmíněná výţiva, pohyb, psychická pohoda a nekouření, na které se dále zaměříme.

2.1. Výţiva Výţiva hraje významnou roli při upevňování zdraví nebo naopak jeho zhoršování a vzniku nemoci. Ne bez opodstatnění se říká, ţe „Jste to, co jíte“. Neexistuje jeden recept na správnou výţivu. Kaţdý člověk je individuální a jeho stravovací nároky jsou rozdílné. Důleţité je, aby se člověk uměl zamyslet nad svou stravou z hlediska kvantitativního i kvalitativního. (Machová, 2009, str. 18) Z kvantitativního hlediska by měl přijímat energeticky bohatá jídla úměrná jeho pohybové aktivitě. Strava by neměla být přebytečná, ale ani nedostačující, co se týče potřebné energetické hodnoty. Dalo by se říct, ţe v podstatě neexistuje vyloţeně nezdravá potravina, ale záleţí na zkonzumovaném mnoţství. Jestli lze hodnotit stravování jako zdravé nebo nezdravé, tak tomu tak je u hodnocení celého jídelníčku, ne u jednotlivých potravin. Zdravá výţiva totiţ obsahuje i jiţ zmíněnou stránku kvalitativní, která se zakládá na tom, ţe strava je pestrá a rozmanitá. Jen pestrá strava totiţ dokáţe zajistit dostatečné pokrytí přívodu všech základních ţivin, mezi které patří sacharidy, bílkoviny, tuky, vitamíny, minerální látky a voda. Doporučuje se sníţit mnoţství tuků, a to zvlášťě nasycených, které jsou ţivočišného původu, a při přílišné konzumaci přináší s sebou řadu zdravotních komplikací. Naopak nenasycené tuky, které se nachází v rybách nebo produktech rostlinného původu, jsou pro náš organizmus ţádoucí a proti potíţím vzniklých nasycenými tuky právě bojují. (www.zdravi21.cz) Rozhodně není 8

vhodné se tukům vyhýbat úplně. I strašák dnešní doby jménom cholesterol je v určitém mnoţství pro tělo důleţitý. (Těthlavá, Informatorium 3-8, 2009) Stejně tak je zapotřebí sníţit spotřebu cukru, který je pouze zdrojem energie a nepřináší tělu ţádný jiný uţitek. (www.zdravi21.cz) Sladká chuť je lidkému organizmu přirozená a líbivá, protoţe uţ mateřské mléko, kterým jsme kojeni, je nasládlé. Proto je sladkost oblíbená zejména u dětí. Do výčtu omezování by měla být zařazena i sůl. Podle několika výzkumů je zvýšný příjem slaných potravin významným činitelem při vzniku vysokého krevního tlaku, který dále vede k ateroskloróze,

srdečně

cevním

onemocněním

a

cévním

mozkovým

příhodám.

(www.zdravi21.cz) Nesmíme zapomínat ani na dostatečné mnoţství tekutin, protoţe pitný reţim je často ve zdravém sravování opomíjen. Dehydratace můţe přispívat k onemocnění ledvin, vysokému krevnímu tlaku a i celkové duševní nepohodě. Program Zdravá 5 shrnul tzv. „Desatero zdravé výţivy pro děti“ v následujících bodech: 1.

Nenechte děti, aby se přejídaly nebo hladověly – jíst by měly pravidelně 5-6 krát denně, velikost porce přizpůsobte jejich výšce, hmotnosti a pohybové aktivitě.

2.

Snaţte se podávat dětem v kaţdém jídle dávku ovoce nebo zeleniny. Není to těţké, stačí jedno rajčátko k snídani a jablíčko ke svačině, k obědu malou misku salátu a ke svačině jednu sladkou mrkvičku…

3.

Vitamíny jsou nejúčinnější, kdyţ je přijímáme v jejich přirozených zdrojích a hlavně pravidelně, šumivé tabletky jsou vhodné, kdyţ je dítě nemocné nebo v rekonvalescenci.

4.

Dávejte dětem pravidelně kvalitní zdroje bílkovin, jako jsou drůbeţ nebo ryby.

5.

Denně podávejte dětem mléčné výrobky, nejlépe polotučné.

6.

Upřednostňujte kvalitní rostlinné oleje a tuky namísto ţivočišných tuků.

7.

Učte děti střídmosti v konzumaci sladkostí a slazených nápojů. Sacharidy by děti měly přijímat hlavně z cereálií, ovoce a zeleniny.

8.

Nedosolujte hotové pokrmy; sůl a solené potraviny jim nabídněte jen výjimečně.

9.

Naučte děti správnému pitnému reţimu, měly by vypít alespoň 1.5 aţ 2.5 litrů tekutin denně.

Nutno podotknout, ţe u dětí mohou nastat problémy při rozšiřování repertoáru potravin, aby výţiva byla vskutku pestrá. U malých dětí můţe vzniknout tzv. potravinová fobie, kdy má dítě strach z konzumace nové, neznámé potraviny. Je zapotřebí děti na nové potraviny postupně navykat ale nenutit je. (www.pyramidacek.cz) Úloha výţivy hraje i velkou roli ve vývoji osobnosti dítěte předškolního věku. Výţiva ovlivňuje organizmus dítěte několika cestami: jako látkové působení (vývoj organizmu, tělesných tkání a systémů), jako psychologický faktor (utváří se osobnost dítěte, jeho postoj k jídlu, 9

preference, averze a návyky, můţe dát i základ k pozdějším poruchám příjmu potravy a nevhodnému vztahu k jídlu), jako sociální a kulturní činitel (výţiva je součást ţivota rodin, malé sociální skupiny i širší společnosti a kultury), a jako prostředek výchovy (výţivu lze vyuţít ve výchovně-vzdělávací činnosti pro rozvoj kognitivního, emočního i sociálního vývoje a k navození zdravého způsobu ţivota). (Mertin, 2010, str. 113)

2.2. Pohyb Pohyb je jedním ze základních projevů existence ţivočichů, včetně člověka. Pohyb slouţil k vyhledávání potravy, k útěku při ohroţení, při vyhledávání druhého pohlaví, atp. V dnešní době je ale současný způsob ţivota převáţně pasivní a sedavý. Aţ moc času se tráví u počítače či televize, namísto schodů pouţíváme výtah, všude se raději dopravujeme autem, neţ abychom se prošli. Děti mají přirozenou potřebu fyzické aktivity, ale důsledkem špatného ţivotního stylu, prostředím, vzorem z okolí a technickému pokroku se postupem času pohybovým aktivitám věnují čím dál méně. Je proto zapotřebí děti k pohybu vést od raného věku, protoţe pohyb je tělu prospěšný z řady důvodů. Pravidelná pohybová aktivita zvyšuje výkon srdečné cévního systému, a tím pádem je prevencí infarktu. Dále zlepšuje metabolizmus cukrů, čímţ působí jako prevence cukrovky. Také zlepšuje sloţení krevních tuků, a tak dochází k celkovému sniţování cholesterolu a zvyšování naopak prospěšného HDL cholesterolu. Fyzická aktivita také sniţuje krevní tlak (prevence hypertenze), zlepšuje strukturu kostí (prevence osteoporózy), zvyšuje výkonnost plic, spaluje energii (prevence nadváhy a obezity), zvyšuje mnoţství aktivní svalové hmoty, a zpomaluje stárnutí. V neposlední řadě přispívá k pozitivnímu psychickému zdraví, protoţe při pohybové aktivitě vznikají hormony endorfiny, které navozují v mozku pocit štěstí. (www.zdravi21.cz) Pohyb přináší celou řadu pozitiv do ţivota člověka. „Na pohyb tedy nelze pohlížet pouze jako na prostředek ovlivňující fyzické zdraví a kondici, ale je třeba si uvědomit také jeho další hodnoty. Kromě účinků socializačních a komunikačních jsou to účinky psychoregenerační, psychoregulační a psychorelaxační, které příznivě působí na duševní stav jedince, neboť jsou prevencí stresu, negativních emocí a dalších nežádoucích jevů. Cíleně prováděný aktivní pohyb by se proto měl stát nezbytnou součástí životního stylu dnešního člověka, jeho denního režimu“. (Machová, 2009, str. 58)

2.3. Psychická pohoda

10

Zdraví, které je chápáno jako pohoda (původní anglický výraz je „well-being“) bio-psychosociální, se týká tedy stránky duševní. V takovém případě hovoříme o duševní vyrovnanosti neboli psychické pohodě. Vnitřní pohoda úzce souvisí s výţivou a pohybovou aktivitou, jelikoţ tyto dvě nedílné součásti ţivotního stylu jedince mají vliv na celkové fungování organismu, tedy i na psychiku člověka. Jiţ bylo zmíněno, ţe pohybová aktivita je pro lidský organizmus přínosná uţ proto, ţe navozuje vnitřní pocit štěstí a vyrovnanosti. Stejně tak vyváţená strava a zdravá výţiva funguje v lidském těle na podobném principu. Vnitřní homeostáza neboli funkční rovnováha je výslednicí interakce mezi organizmem a psychikou, osobnostními vlastnostmi, mezilidskými vztahy a širším prostředím jednotlivce. (Havlínová, 2008, str. 21) Stav pohody se vyznačuje pocitem souladu, harmonie, pozitivního naladění, bezpečí. Stav nepohody je spojován s pocity rozladěnosti, vyvedením z rovnováhy, ohroţením, pocitu bez nálady, nespokojeností. (Havlínová, 2008, str. 21) Děti předškolního věku jsou ve své podstatě většinou optimisticky laděné. Je důleţité uţ od raného věku u dětí posilovat psychickou odolnost vůči zátěţovým situacím. Psychická odolnost umoţňuje člověku ţít šťastnější a kvalitnější ţivot, protoţe „psychická odolnost je úzce provázána i s fyzickou odolností a nemůžeme odhlédnout ani od vlivů prostředí. Všechny tyto tři prvky se stále vzájemně ovlivňují a podílejí se na tom, jak jedinec svůj život zvládá“. (Mertin, 2010, str. 224) Psychická odolnost se dá u dítěte vypěstovat, nejlépe, pokud má ve svých základech tři důleţité prvky. Za prvé se jedná o vrozenou dispozici, na kterou můţe mít vliv matka jiţ při očekávání, kdyţ bude ţít zdravým a optimistickým způsobem ţivota. Za druhé jde o temperament dítěte, geneticky danou dispozici, se kterou se však hýbat nedá. Je na rodičích, aby se na temperament svého dítěte vyladili a přijímali jej s láskou. Za třetí hraje roli vztah k dítěti, který vytváří pocit bezpečí dítěte. Na vztahu s hlavní pečující osobou se do budoucna buduje psychická odolnost. (Mertin, 2010, str. 225) Psychohygiena je soubor opatření, která mají za cíl ochranu duševního zdraví člověka a zvyšují jeho odlnost vůči škodlivým vlivům. Smyslem takovýchto opatření je docílit vnitřní duševní vyváţenosti dítěte, které má přiměřené sebevědomí a nepotýká se s vnitřními konfliky a psychickými obtíţemi. (www.abecedazdravi.cz) Dále je zapotřebí s dítětem pracovat tak, aby umělo čelit stresu. Mezi mechanizmy překonávající stres patří spánek, správné stravovací návyky, a účinná relaxace. (Machová, 2009, str. 142) Důleţité je také přizpůsobit se individuálnímu tempu kaţdého dítěte, dodrţovat pravidelný reţim, který dává dětem jistotu, mluvit s dětmi o tom, co se kolem nich děje, dělo nebo bude dít, stanovit si s dětmi pravidla a řád. Děti jsou totiţ v takové psychické pohodě, jako je jejich nejbliţší okolí. (www.abecedazdravi.cz) 11

Neopomenutelným bodem je i důleţitost psychohygieny pedagogů v mateřské škole. „Protože jen stabilní a vyrovnaný pedagog může dětem poskytnout odpovídající podporu. K tomu slouží vzájemné sdílení na pracovišti a v případě možnosti i supervize jako odborná i lidská podpora zvenčí“. (www.abecedazdravi.cz)

2.4. Nekouření Kdo praktikuje zdravý ţivotní styl, tak nekouří. Kdyţ vidíme člověka se zapálenou cigaretou, rozhodně se nám u něj neasociuje zdravý ţivotní styl. Program pro1.stupeň ZŠ na podporu nekuřáctví má název, který mluví sám za sebe: Normální je nekouřit. Kouření tabáku, který je v cigaretách obsaţen, je jedním z nejrizikovějších faktorů ţivotního stylu, protoţe je nejčastější příčinou zbytečných a předčasných onemocnění a úmrtí. Součástí škodlivého tabákového kouře jsou nikotin, dehty, oxid uhelnatý, amoniak, nitrosaminy, formaldehyd, kyanid, arzenik a další. Většina těchto látek je jedovatých a karcinogenních (Machová, 2009, str. 60). Jedním z cílů programu Zdraví 21 - Zdraví pro všechny do 21. Století, je sníţení škod na zdraví způsobených tabákem, alkoholem a drogami. Návyk na kouření můţe vzniknout kdykoliv během ţivota člověka. Nejkritičtějším obdobím je však označován věk mezi 11 a 15 lety. Vzestup kuřáctví u mládeţe je dán hlavně zvyšujícím se vlivem reklamy na tabákové výrobky, která je pro mládeţ atraktivní. Cigarety jsou také všude dostupné, cenově přijatelné a ve společnosti velmi populární. Kouření mladistvým dává pocit, ţe jsou dospělí, nezávislejší, a napodobují tak chování svých obdivovaných. Mladý kuřák prochází třemi stadii: skupinovým kuřáctvím (pokusy), skupina se zmenšuje (návyk), a konečné je stadium závislosti, do kterého si jiţ dostává kaţdý sám za sebe. (Machová, 2009, str. 61) Rizikové je nejen kouření aktivní, ale i tzv. kouření pasivní, kterému je vystaven kdokoliv, kdo pobývá v prostředí zapálené cigarety. Volně hořící cigareta produkuje velké mnoţství velmi škodlivých plynných látek i pevných částic. Největší nebezpečí hrozí právě dětem. Kuřáctví mladých lidí stále bohuţel stoupá, a v České republice je tak pasivnímu kouření vystaveno na 66% dětí v rodinách, kde rodiče kouří. (Machová, 2009, str.62) Odvykání kouření je záleţitostí komplikovanou a obtíţnou, proto je tedy nejlepší s kouřením vůbec nikdy nezačínat. Nejúčinnější je s prevencí začít u dětí co nejdříve. Předškolní věk, kdy jsou děti velmi vnímavé a učí se nápodobou a dobrým příkladem, je na první seznámení s nekuřáctvím ideální věk. V prevenci by měly být obsaţeny: informace o negativních následcích kouření, hovory o problému kouření, příkladný vzor dospělého člověka, který nekouří (učitel, lékař), vliv rodičů jako příklad, zajistit dětem nepřístupnost k cigaretám v domácnosti, zavést celospolečenskou prevenci skrze legislativu, důsledně dodrţovat zákaz 12

prodávání tabákových výrobků nezletilým, neohroţovat děti pasivním kouřením, zavést účinné preventivní programy proti kouření. (Machová, 2009, str. 64) Mezi tyto programy patří například jiţ zmíněný Normální je nekouřit, ale také My nechceme kouřit ani pasivně, Já kouřit nebudu a vím proč, Kouření a já.

3. Psychologická charakteristika dítěte předškolního věku Se zakládáním zásad zdravého ţivotního stylu je ideální předškolní věk dítěte. „Nyní ve věku předškolním je právě čas, kdy se z pouhého lidského tvora stává tvorem civilizovaným a kulturním… Nyní je také nejvhodnější čas pustit se do zápasu i s náročnějšími úkoly, jako například naučit dítě omezovat se v jídle a nepřejídat se (zvláště tam, kde je rodový sklon k obezitě), omezovat sladkosti, dodržovat určitou životosprávu.“ (Matějček, 2003, str. 51-52) Předškolní věk dítěte, tím máme na mysli věk mezi třetím a šestým rokem ţivota, je jedno z nejzajímavějších a nejdůleţitějších vývojových období člověka. Dítě je velmi aktivní fyzicky i psychicky, těší se zájmu o okolní svět, a právě prostřednictvím hry ukájí svou touhu po poznání. Dochází k velkým změnám v biologickém i psychosociáním vývoji. (Mertin, 2010, str. 13) Právě proto je toto období ideálním a ţádoucím pro zasazení základů zdravého ţivotního stylu. Dítě vstřebává a vnímá všechno kolem sebe, a vytváří si návyky, které budou základem po celý zbytek jeho ţivota. Zásadním opodstatněním této skutečnosti je rozdělení duševního vývoje podle Henriho Wallona, podle kterého představuje předškolní věk třetí stádium vývoje, a jedním z charakteristických jevů tohoto období je napodobování, v němţ se stabilizuje reagování na základě kopírování vzorů. (Čačka, 1997, str. 20-21) Proto je v předšklním odbobí vhodný prostor pro vytvoření podmínek pro nápodobu ţádoucích vzorů, hlavně pedagogických pracovníků, rodiny, ale i ostatních dětí v kolektivu mateřské školy. Stručná charakteristika psychologie dítěte předškolního věku tedy obsahuje následující fakta: Zdokonaluje se a roste kvalita pohybové koordinace, a to jak hrubé motoriky, tak jemné motoriky. Kognitivní vývoj je u předškolních dětí charakteristický silnou schopností představivosti a fantazie. Dále dochází k plnému rozvinutí názorného intuitivního myšlení, které se nazývá předoperačním stádiem. Myšlení je vázáno na konkrétní činnosti a zatím postrádá logiku. Předškolní dítě je zároveň velmi egocentrické, je středem vlastního světa. Dále jsou charakteristické znaky antropomorfismu (předmětům se přikládají lidské vlastnosti), prezentismu (všechno je chápáno ve vztahu k přítomnosti), fantazijního přístupu (fantazie je silnější neţ logická realita). Dále dochází k rozvoji řečových dovedností, a to zvláště v oblasti komunikativní, ale i kognitivní, expresiní a regulační. Je neoddiskutovatelné, ţe dospělý je v tomto věku vnímán jako autorita, která reprezentuje spravedlnost. Další 13

klíčovou oblastí v psychologickém vývoji dítěte předškolního věku je socializace, která probíhá na třech úrovních: sociální reaktivita (odlišné vztahy s různými osobami), sociální kontorla (přijímání společensky ţádoucího chování), a pak osvojování sociálních rolí. Roste význam vrstevníků, ale hlavní roli pořád hraje rodina, obzvláště rodiče, a dítě formuje své vlastní já. Nejdůleţitějším bodem v předškolním vývoji dítěte je hra, kterou se učí, realizuje ale i relaxuje.

4. Výchova ke zdraví v mateřské škole V současné době je nejrozšířenějším programem pro podporu zdraví v mateřských školách tzv. projekt „Zdravá mateřská škola“. V 80.letech 20.století se WHO začala zabývat otázkou, jaké podmínky má Evropa pro působení na podporu a rozvoj zdraví své populace. Výsledkem těchto myšlenek byl projekt určený základním školám, který byl zaměřen na podporu zdravého ţivotního stylu u mladé generace prostřednictvím vzdělávání a výchovy. V ČR připravil Státní zdravotní ústav tento projekt pro školy mateřské, který následně WHO převzala z české iniciativy a zakomponovala ho do svého programu podpory zdraví pro evropskou dimenzi. Od roku 1996 se k tomuto programu hlásí mateřské školy, které na principech podpory zdraví vypracovávají a obhajují svůj program, který je pravidelně vyhodnocovnán. (Koťátková, 2008, str. 178) Zdravá mateřská škola funguje na základě své vlastní filozofie, principů a zásad, mezi něţ se řadí následující: a. Učitelka podporující zdraví V mateřské škole podprující zdraví hraje velkou roli učitelka, která má své kvality a je jednotícím činitelem celé mateřské školy. Děti se od ní učí nápodobou dobrého vzoru. b. Věkově smíšená třída Pro člověka je přirozené ţít v prostředí, kde skupinu lidí tvoří věkově smíšená skupina. Jedna z podmínek MŠPZ je mít věkově smíšené třídy, aby se děti učily z přirozených podmínek socializace, která je hlavním přínosem dítěte v mateřské škole. c. Rytmický řád ţivota a dne Další z podmínek MŠPZ je dodrţování pravidelného uspořádání ţivota a dne, aby mohly být uspokojovány individuální potřeby dětí, byl prostor pro pruţné rozhodování a vzájemnou informovanost a komunikaci s rodiči.

14

d. Tělesná pohoda a volný pohyb Jedním ze stěţejních bodů pro zdravý ţivotní styl je pro dítě dostatek volného pohybu, který je pro zdravý vývoj nepostradatelný, protoţe působí příznivě na celkovou tělesnou i duševní pohodu. e. Správná výţiva Správná výţiva je pro mateřskou školu podporující zdraví zásadní, protoţe výţivá má přímý vliv na tělesnou a duševní pohodu. Správná výţiva je důleţitá pro růst, vývoj, psychickou a fyzickou výkonnost, a obranyschopnost.

f.

Spontánní hra

Mateřská škola podporující zdraví nabízí dětem prostor, čas a prostředky pro realizaci spontánní hry, která je jednou z přirozených potřeb dítěte. g. Podnětné věcné prostředí Mateřská škola podporující zdraví vytváří ve svých prostorách takové prostředí, které je vstřícné, estetické, podnětné a hygienické, protoţe prostředí výrazně ovlivňuje všechny, jichţ se týká. h. Bezpečné sociální prostředí Mateřská škola podporující zdraví vytváří bezpečné a sociální klima na základě vzájemné důvěry, úcty, empatie, solidarity a spolupráce mezi všemi lidmi v mateřské škole.

i.

Participativní a týmové řízení

Mateřská škola podporující zdraví praktikuje a rozvíjí styl řízení, který je zaloţen na participaci a kooperaci všech zúčastněných.

j.

Partnerské vztahy s rodiči

Společenství mateřské školy a rodiny je nejsilnější zárukou účinnosti projektu podpory zdraví. Vzájemné vlivy rodiny a mateřské školy jsou zaloţeny na toleranci, partnerství a otevřenosti. k. Spolupráce MŠ se ZŠ

15

Součinnost se základní školou je podstatné pro to, aby mateřská škola mohla vytvářet podmínky pro plynulý a nestresující příchod dětí z mateřské školy do 1.ročníku.

l.

Začlenění MŠ do ţivota obce

Mateřská škola podporující zdraví je i součástí ţivota obce, čímţe se podílí na ţivotě a rozvoji obce na základě pozitivních vztahů uvnitř školy a mezi školou a rodiči. Obohacuje tak kulturní a duchovní ţivot obce. (Havlínová, 2008) Pro výzkumnou část budou relevantní obvzvláště kapitoly Rytmický řád ţivota a dne, Tělesná pohoda a volný pohyb a Správná výţiva.

16

Praktická část

5. Cíle výzkumu Cílem výzkumu je zjistit, co pro mateřské školy v dnešní době znamená zdravý ţivotní styl a jeho podpora. Výzkum by měl zjistit, jaké konkrétní prostředky jednotlivé mateřské školy pouţívají při výchově ke zdraví, respektive jakým způsobem se realizuje podpora zdravého ţivotního stylu na mateřských školách. Dále by měl zjistit, na kterou oblast zdravého ţivotního stylu se jednotlivé mateřské školy zaměřují, jak k podpoře zdravého ţivotního stylu přistupují rodiče, a jakou účinnost opravdu podpora zdravého ţivotního stylu má pro dítě samotné do budoucna.

6. Pracovní předpoklady P1: Podpora zdravého ţivotního stylu je součástí školního vzdělávacího programu v obou MŠ. P2: Podpora zdravého ţivotního stylu je realizována v ŠVP podporou pohybové aktivity, zdravé výţivy, psychickou pohodou a výchovu k nekouření.

7. Zkoumaný vzorek Zkoumaným vzorkem v tomto výzkumu budou dvě regulérní státní mateřské školy z centra Prahy (obě z Prahy 2), respektive jejich vybraní pedagogičtí pracovníci. Z kaţdé školky bude jednou zkoumanou osobou vţdy paní ředitelka a druhou zkoumanou osobou vybraná paní učitelka.

8. Výzkumné metody Pro tento výzkum budou pouţity dvě výzkumné metody: individuální polostrukturovaný rozhovor a analýza dokumentů vybraných mateřských škol.

8.1. Individuální polostrukturovaný rozhovor Výzkum se bude hlavně zakládat na rozhovorech, které budou individuálně provedeny s jednotlivými pracovníky mateřšké školy. Rozhovor bude polostrukturovaný, kde bude pouţit stejný soubor otázek u všech dotazovaných. Otázky budou předem připravené, ale polostrukturace rozhovoru dá moţnost plynulému odbočení od připraveného souboru, pokud 17

to bude pro výzkum ţádoucí. Rozhovor bude mít dvě otázky na úvod a dále 13 základních pro všechny dotazované. Obsahem otázek bude zdravý ţivotní styl v MŠ. Otázky budou formulované tak, aby

byly zjištěny informace ke splnění cíle výzkumu. Rozhovor bude

zaznamenán v audio formě a poté transkribován do písemné podoby pro trvalé zaznamenání informací.

8.2. Analýza dokumentů MŠ Druhou výzkumnou metodou bude analýza dokumentů kaţdé mateřšké školy. Hlavním vodítkem bude školní vzdělávací program, koncepce školy, nebo případné dodatečné projekty, plány nebo přílohy. Zaměření výzkumu dokumentů buda na otázku zdravého ţivotního stylu v MŠ. Jakákoliv zmínka či informace v dokumentaci o tomto tématu bude zakomponována do výzkumu.

9. Sběr dat Nejprve

jsem

emailem

kontaktovala

několik

mateřských

škol

v centru

Prahy.

Z kontaktovaných škol jsem si pak vybrala z praktických důvodů dvě školky sobě navzájem blízké. Nejprve jsem komunikovala s oběma paní ředitelkami pouze emailem, kde jsem jim nastínila svou práci a poţádala je o ochotu se mnou spolupracovat. Po následné domluvě jsem školy fyzicky navštívila, seznámila se s dokumentací, a domluvila si schůzku ohledně provedení rozhovorů. Při další návštěvě školek jsem provedla individuální rozhovory s paní ředitelkou a paní učitelkou z kaţdé školky. Soubor otázek byl pro kaţdou z dotazovaných stejný. Otázky dotazované předem neznaly, rozhovory byly tudíţ spontánní a přirozené. Rozhovory jsem nahrávala na diktafon, abych je mohla poté přesně doslovně zaznamenat (viz příloha). První rozhovor jsem prováděla s paní učitelkou ze školky č.1. Bylo to odpoledne během běţného provozního dne. Paní učitelka měla chvíli volno, neţ jí začínala s dětmi logopedie. Měly jsme ale dostatek času na všechny otázky. Rozhovor se odehrával v prázdné třídě, ve které jsme byly s paní učitelkou samy, čímţ byl dán prostor pro soukromí a osobní atmosféru. Paní učitelka byla velmi přirozená, ráda na otázky odpovídala, byla uvolěná a příjemně naladěná. K otázkám se vyjadřovala někdy i velmi rozvitě, a občas měla tendenci od původního dotazu odbočit. Rozhovor tím ale nabyl na kvantitě a obsahovém obohacení. Druhý rozhovor jsem provedla s paní ředitelkou ze školky č.1. Podmínky pro rozhovor nebyly tak ideální, jako s paní učitelkou v u předchozího rozhovoru. Tento rozhovor se konal totéţ odpoledne ihned po rozhovoru s paní učitelkou, ale paní ředitelka musela být u dětí ve třídě. 18

Během našeho rozhovoru v odpoledních hodinách děti uţ jen čekaly na příchod rodičů a odchod domů, proto jiţ nebyl ve školce připravený program. Děti si volně hrály, se zájmem nás pozorovaly, občas rozhovor pro své potřeby přerušily, a paní ředitelka jednou musela rozhovor na malou chvilku přerušit kvůli rodiči, se kterým potřebovala mluvit. Vzhledem k podmínkám ale rozhovor proběhl velmi dobře. Paní ředitelka se dokázala soustředit na otázky a odpovídat i s malými rozptýleními, byla velmi milá, vstřícná a pozitivně naladěná. Třetí rozhovor proběhl na školce č.2 s paní ředitelkou. Byl to běţný provozní den v poledne kolem oběda dětí. Podmínky pro rozhovor byly také ideální – paní ředitelka a já jsme se byly samy v kanceláři paní ředitelky. Zpočátku odpovídala paní ředitelka velmi věcně a zkraktovitě, nerozpovídávala se tak, jako obě dotazované v předchozí školce. Během rozhovoru se ale z mého pohledu situace vylpešila, paní ředitelka začala být otevřenější a familiérnější, čímţ dala prostor pro delší a specifičtější odpovědi na mé otázky. Ve výsledku proběhl rozhovor velmi dobře. Čtvrtý, a poslední rozhovor probíhal také na školce č.2 ihned po rozhovoru s paní ředitelkou. Paní učitelka se mnou odešla do prázdné třídy a prováděly jsme rozhovor opět v soukromí a naprostém klidu od jakýchkoliv rušivých faktorů. Děti obědvaly a paní učitelka tak měla čas se mi plně věnovat. Byla velmi vstřícná, otevřená a odpovídala velmi věcně a přirozeně.

10. Výsledky 10.1. Dokumenty Mateřská škola č.1 Školní vzdělávací program se jmenuje „Můj dětský svět“. Je v souladu s cíli předškolního vzdělávání a respektuje hlavní cíle předškolního vzdělávání. a. Výţiva V popisu podmínek vzdělávání je psáno, ţe „jídelna zajišťuje pitný režim v průběhu celého dne, vaří dle zásad zdravé výživy“. Mezi základní východiska, charakteristiku a cíle vzdělávacího programu patří i kapitola o „Vytváření předpokladu zdravého ţivotního stylu u dětí předškolního věku podporováním jejich tělesného a pohybového rozvoje“. Děti je nutno podporovat ve zdravém vývoji a rozvoji skrze výchovu ke zdravému ţivotnímu stylu. Ke zdravému způsobu ţivota lze děti v MŠ vychovávat pohybem, úrazovou prevencí a zdravou výţivou. Dítě tak lze vést k cíli, ţe je zodpovědné za vlastní chování a způsob ţivota i ochranu svého zdraví v míře, která je přiměřená jeho věku, schopnostem a dovednostem. Součástí zdravého ţivotního stylu je i

19

stravování a pitný reţim podle zásad zdravé výţivy. Dětem je nabízena kaloricky vyváţená a pestrá strava. Mezi cíle vzdělávacího programu v této kapitole patří na prvním místě výchova dětí ke zdravému ţivotnímu stylu, která je záleţitostí všech zaměstnanců školy. Děti jsou v MŠ seznamovány s faktory, které jejich zdraví ovlivňují pozitivně i negativně. Dalším cílem je vést děti ke zdravému způsobu ţivota a odpověnosti za své zdraví. Konkrétní příklad jídelníčku na jeden týden:

Pondělí

Úterý

Středa

Čtvrtek

Pátek

Pomazánka z tuňáka, chléb, ovoce, čaj Polévka drůbeţí s játrovým kapáním Koprová omáčka, vařené vejce, houskový knedlík, čaj Nekynuté koláčky s dţemem, bílá káva Pomazánka tvarohová s paţitkou, chléb, ovoce, čaj Polévka ze zeleného hrášku Vepřové na paprice, těstoviny, čaj Loupák, ovocné mléko Vanilkový pudink, piškoty, ovoce, čaj Polévka rybí s houskou Kuřecí nugety, brambory, rajský salát, čaj Chléb, pomazánkové máslo, zelenina, dţus Pomazánka játrová, pečivo, ovoce, čaj Polévka hovězí s rýţí Fazole po italsku, chléb, čaj Dalamánek s máslem, banánové mléko Pomazánka sýrová, chléb, ovoce, čaj Polévka krupicová s vejci Vepřové v mrkvi, brambory, dţus Pečivo, medové máslo, čaj

b. Pohyb V podmínkách vzdělávání stojí, ţe třídy a herny jsou vybaveny dostatečným mnoţstvím pomůcek a hraček. Prostor tříd a vybavení tělovýchovným náčiním a nářadím umoţňuje dětem rozvoj pohybových dovedností a schopností. Pro pohybově rekreační program jsou vybaveny i chodby, které jsou dětmi dle jejich zájmu vyuţívány. Hřiště MŠ je ve vnitnřím areálu, rekonstruováno a vybaveno. Organizace vzdělávání zaručuje, ţe „všechny třídy realizují pohybově rekreační program, který je zaměřen na rozvíjení pohybových schopností a dovedností i zájmu jednotlivých dětí.“ Ve vzdělávacím programu se na pohyb zaměřuje hlavně oblast biologická, kde stojí, ţe je třeba podporovat fyzickou pohodu, zlepšovat tělesnou zdatnost i pohybovou a zdravotní kulturu, a ţe je také třeba rozvíjet pohybové a manipulační dovednosti dítěte a vést je ke zdravým ţivotním postojům. Do základních východisek, charakteristiky a cílů vzdělávacího programu je zařazena jiţ zmíněná kapitola „Vytváření předpokladu zdravého ţivotního stylu…“, kde je pohybu věnován velký prostor. V rámci denního programu tříd je zařazován Pohybově rekreační 20

program – „všeobecně rozvíjející pohybový program k upevňování zdraví, zvyšování tělesné kondice, osvojování pro život důležitých pohybových dovedností, zvyšování pohybových schopností, ale také kompenzace a relaxace celodenní zátěže, prevence nepříznivých zdravotních důsledků, prevence úrazovosti.“ PRP je koncepčně zaloţen hlavně na iniciativě dítěte, které vtahuje do vlastní činnosti učitelku, a v takového integraci ji zavazuje k naplňování její základní role. Obsah a prostředky PRP preferují individuální zapojení jednotlivých dětí, moţnost volby vlastní činnnosti, jejího rozsahu a intenzity. PRP rozvíjí základní pohybové dovednosti formou přirozených cvičení v průběhu dne v MŠ, a to skupinově i jednotlivě. Učitelky jsou k těmto aktivitám připraveny studiem metodiky tělesné výchovy. Organizace pohybových aktivit je plně v kompetenci učitelky kaţdé třídy, která dle věku a schopností dětí stanovuje pravidla tak, aby nedocházelo k úrazům. Koncepce MŠ je zaměřena na dva zásadní okruhy, z nichţ první je „Vytváření předpokladu zdravého ţivotního stylu u dětí předškolního věku zejména podporováním jejich tělesného a pohybového rozvoje. Výchova ke zdravému ţivotnímu stylu je důleţitým prvkem pro ochranu dětí před sociálně patologickými jevy pro podporu jejich zdravého vývoje a rozvoje. Pohyb, úrazová prevence a zdravá výţiva jsou stěţejní body pro výchovu dětí MŠ ke zdravému způsobu ţivota a vedení je k cíli ochraně svého zdraví v míře přiměřené jejch věku, schopnostem a dovednostem. Denní program zahrnuje pohybový program, který je zpracován jako všeobecně rozvíjející pohybový program k upevňování zdraví, zvyšování tělesné kondice, osvojování pro ţivot důleţitých pohybových dovedností, zvyšování pohybových schopností, ale také kompenzace a relaxace celodenní zátěţe, prevence nepříznivých zdravotních důsledků, prevence úrazovosti. Konkrétní příklad jedinečné aktivity v MŠ: „Chůdy a švihadla pro naše zdraví“. Děti se nejprve učí skok přes švihadlo, později pak také chůzi na chůdách Obě tyto aktivity jsou pro děti přínosné z následujících důvodů: Posílení sebevědomí, koordinace pohybu, překonání strachu, zlepšuje se drţení těla, lehký pruţný poskok, procvičování plosky nohy, zejména špičky, postoj fair play k soutěţi, smířit se s neúspěchem, a další. c. Psychická pohoda V podmínkách vzdělávání, konkrétně v podtitulu psychosociální podmínky, se zohledňuje hledisko psychohygieny v denním programu dětí, poměr činností mezi spontánními i řízenými. Rozvněţ se zaměřuje na dodrţování psychohygienických zásad.

21

V charakteristice vzdělávacího programu v oblasti psychologické, „dítě a jeho psychika“, se záměr pedagogického působení zaměřuje na rozvíjení duševní pohody dítěte a jeho psychickou zdatnost. d. Nekouření Specifické informace o prevenci kuřáctví nebo aktivit spojených konkrétně s nekouřením v dokumentaci MŠ nejsou.

Mateřská škola č.2 Školní vzdělávací program se jmenuje „Putování časem“. Východiskem pro jeho vytvoření je osobnostně-orientovaný model předškolního vzdělávání, částečně čerpá z programu Zdravá mateřská škola a Začít spolu. a. Výţiva V popisu podmínek vzdělávání se o výţivě píše toto: „Skladba jídelníčků zaručuje zdravou, plnohodnotnou, vyváženou a racionální stravu“. Kuchařky vaří podle zásad zdravé výţivy, konzultují obsah jídelníčků s hospodářkou, a zařazují do stravy dětí i nové pokrmy podle aktuálních trendů. Je jim k dispozici odborná literatura a semináře o výţivě. Pitný reţim je dětem zajišťován v průběhu celého dne, obsluhují se samy, a učitelkami jsou k pití vybízeny. Interval mezi jídly je maximálně 3 hodiny. Stravování probíhá u prostřených stolů a kaţdý jí svým vlastním tempem. Nejsou nuceny k dojídání, ale jsou vybízeny potravinu nejprve ochutnat a aţ poté moci zhodnotit, zda-li jim chutná nebo ne. Nesou také zodpovědnost za velikosti svých porcí, na talíř si nakládají jen tolik, kolik opravdu sní. V charakteristice školního vzdělávacího programu je kapitola zdravý ţivotní styl. V této kapitole se píše, ţe MŠ usiluje o vytvoření u dětí správných stravovacích návyků, které je zaloţené na podávání zdravé stravy. Jedním z cílů školního vzdělávacího programu je i „Vytváření zdravých ţivotních návyků a postojů“. Jedním z podbodů tohoto titulu je také zdravá výţiva. Konkrétní realizace dosaţení tohoto cíle spočívá ve skutečnosti, ţe ve spolupráci se školní jídelnou a hospodářkou školy je dětem zajištěna kaloricky vyáţená, racionální a pestrá strava, denně doplněná o ovoce a zeleninu, a mléko a mléčné výrobky. Další body v konkrétních krocích ke zdravé výţivě zahrnují: -

Eliminaci potravin s prodlouţenou trvanlivostí, uzenin a omezení sladkých nápojů

22

-

Zařazování bezmasých jídel, která jsou nahrazena zeleninovými, dětem nabízet tmavé a celozrnné pečivo, ovocné čaje

-

Upřednostňovat luštěniny, pohanku, jáhly, drůbeţí, sojové, rybí maso a zeleninová jídla a saláty

-

Podporovat pitný reţim v podobě neslazeného pití

-

Zahrnovat i biopotraviny v rámci moţností

-

Vzdělávání kuchařek v oblasti racionálního stravování

Konkrétní příklad jídelníčku na jeden týden:

Pondělí

Úterý

Středa

Čtvrtek

Pátek

Houska, pomazánka z tuňáka, ovoce, čaj Polévka masový krém Těstoviny se zeleninou, sýr, dţus Dalamánek s máslem, šunka, mléko Šlehaný tvaroh s čokoládou, ovoce, čaj Polévka vločková Pečené kuře, brambor, kompot, dţus Toust. chléb s florou, plátkový sýr, zelenina, ochucené mléko Slunečnicový chléb, pomazánka vaječná, ovoce, mléko Polévka kmínová s kapáním Ptáčková omáčka, rýţe s pohankou, dţus Sýrový rohlík s máslem, kakao Chléb, pomazánka tvarohová s kapií, ovoce, čaj Polévka pórková Boloňské fazole, chléb, dţus Chocapic, mléko Ovocné pyré, rohlík, čaj Polévka rajská s vločkami Zapečený pangas na rajčatech, brambor, zeleninový salát, dţus Dalamánek, pomazánka z lučiny, ovoce, bílá káva

b. Pohyb Jiţ v charakteristice školy je obsaţeno, ţe „Škola se zaměřuje zejména na pohybové a estetické aktivity“. MŠ je vyavena ve vnitřním interiéru horolezeckou stěnou a různým vybavením pro pohybové aktivity dětí. Zahrada je prostorově a lokalizačně nevyhovující. V podmínkách vzdělávání je zmíněno, ţe škola je velmi dobře vybavena tělovýchovným nářadím a náčiním. Pobyt venku je přizpůsobován klimatickým podmínkám a stavu ovzduší. Spontánní pohyb je moţný realizovat na zahradě nebo v parku. Co se týče cíleného pohybu, tak jsou denně zařazovány pohybové aktivity, jejichţ nabídka je pestrá. Charakteristika školního vzdělávacího programu obsahuje i kapitolu o pohybových aktivitách. MŠ chce v dětech podporovat vědomí, ţe nečinnost není normální a vést tak děti k tomu, aby děti dokázaly naplňovat svůj volný čas smysluplnými a příjemnými aktivitami. MŠ se chce zaměřit především na podporu pohybových aktivit a vytvořit pozitivní vztah dětí k pohybu takovým způsobem, aby se to stalo prioritou školy.

23

V cíli školního vzdělávacího programu, „Vytváření zdravých ţivotních návyků a postojů“, je obsaţen i podbod pohybové aktivity. V prostředí mateřské školy tak konkrétně tyto následující aktivity vedou k naplnění stanovených cílů: Přímo v prostorách MŠ: -

Vytvoření aktivního prostředí, které podněcuje děti k pohybovým aktivitám

-

Vyuţívání potenciálu učitelek a zaměření na tělesnou výchovu

-

Pravidelné obměňování a doplňování tělovýchovného vybavení MŠ

-

Další vzdělávání pedagogických pracovníku směřované k získávání nových podnětů a metod, studium odborné literatury

-

Ranní cvičení, tělovýchovné chvilky, kompenzace sedavé činnosti pohybovými aktivitami, které jsou realizované spontánně nebo pod vedením učitelky

-

Pobyt venku, hlavně v letních měsících

-

Zařazování novinek z oblasti tělovýchovného vzdělávání

-

Dětský aerobic, pilates, jóga, zdravotní cvičení, cvičení pro správné drţení těla, cvičení s masáţními míčky, atd.

-

Vybavování školy rehabilitačním tělovýchovným náčiním a nářadím

-

Vedení dětí k účinné relaxaci

Mimo MŠ: -

Předplavecká výchova a otuţování

-

Cvičení Bugi Fit

-

Celodenní výlety

-

Školy v přírodě, lyţařský výcvik, sportovně-turistický pobyt

-

Letní sportovní týden

-

Výlety do příměstských parků

-

Vybavení zahrady herními prvky a ostatním vybavením (kola, koloběţky, atd.)

Ve spolupráci s rodiči: -

Vést osvětu směrem k rodičům o nutnosti zajištění dostatečného prostoru pro pohybové aktivity dětí

-

Organizovat společné pohybové aktivity ve formě her rodičů a dětí

-

Organizovat prodlouţené víkendy s pobytem mimo Prahu

-

Zařazovat a obměňovat aktivity podle zájmu rodičů a aktuální nabídky c. Psychická pohoda

24

Podmínky školy zahrnují v ţivotosprávě denní reţim, který zajišťuje pravidelný denní rytmus a řád. Kromě pohybové aktivity mají děti také zajištěný odpočinek, kdy po obědě odpočívají na polštářku. V charakteristice školního vzdělávacího programu je přímo kapitola s názvem psychosociální podmínky. K dětem se přistupuje jako k jedinečným, neopakovatelným bytostem, které mají uţ v tomto věku být sama sebou. Přístup je zaloţen na vstřícnosti, partnerství, náklonnosti a důvěře. Projevuje se zde také uznání a pozitivní motivace. -

Ve škole je vytvořeno prostředí duševní pohody pro všechny zúčastněné, v ţádném případě sem nepatří strach a stres

-

Zvláštní pozornost je věnována rozvoji individuálních schopností kaţdého dítěte

-

Učitelky a ostatní zaměstnanci pouţívají takový styl vedení, který podpoří touhu dětí po poznání, bude podporovat spoluúčast a samostatné rozhodování dítěte

-

Učitelky podporují prosociální a neformální vztahy mezi dětmi, svým vedením se zaměřují na prevenci šikany a jiných společensky neţádoucích jevů

-

Volnost a osobní svoboda dětí je vyvaţována nezbytnou mírou omezení, vyplývajících z nutnosti dodrţovat při formálním vzdělávání určitý řád

-

Ve vztazích dospělý-dítě, dítě-dítě, dospělý-dospělý se projevuje důvěra, tolerance, ohleduplnost, zdvořilost, solidarita, empatie, vzájemná pomoc a podpora. d. Nekouření

Ve školním vzdělávacím programu není specificky o prevenci kouření nic zmíněno. V podmínkách vzdělávání, v ţivotosprávě a v kapitole podpora zdravého ţivotního stylu je psáno: „Chování pedagogů je vzorem zdravého ţivotního stylu, zdravě se stravují, mají dostatek pohybu, dodrţují pitný reţim“. Dále pak v charakteristice školního vzdělávacího programu stojí, ţe výchova ke zdravému ţivotnímu stylu je záleţitostí všech pracovníků školy. Děti je zapotřebí vést k tomu, aby si uvědomovaly, ţe za své zdraví je kaţdý sám odpovědný. Děti jsou seznamovány s faktory, které jejich zdraví ovlivňují jak v pozitivním, tak v negativním smyslu.

10.2. Rozhovory Mateřská škola č.1 Z kombinace obou rozhovorů, čili rozhovoru s paní ředitelkou a paní učitelkou, vyplynuly následující závěry na dané otázky:

25

Nejdůleţitější na zdravém ţivotním stylu je podle paní ředitelky psychická pohoda, která celkově zdravému ţivotnímu stylu dává svou podstatu, protoţe bez ní by to vůbec nešlo, zatímco podle paní učitelky je to o celkovém zdraví jakoţto fyzickém a psychickém stavu, kde důleţitou roli hraje také pohybová aktivita. Podle paní učitelky je úpadek pohybové aktivity společnosti zapříčiněn také zaměstnáními dnešní doby (asi tak posledních deset let), protoţe pracovní doba se posunula do pozdějších hodin dne, takţe po skončení práce rodičů jiţ není na nic čas, protoţe je pozdě odpoledne nebo i večer. Obě se povaţují za osoby, které ţijí podle zásad zdravého ţivotního stylu. Paní ředitelka je z tělovýchovné rodiny, a paní učitelka klade důraz na všechny oblasti zdravého ţivotního stylu. Konkrétně podporuje mateřská škola zdravý ţivotní styl pohybově-rekreačním programem, na kterém je koncepce školy zaloţená. Dětem jsou kaţdodenně nabízeny pohybové aktivity, spontánní i řízené, a to po celý den. Děti mají různé pomůcky, jako například chůdy, horolezecké stěny, švihadla, a mohou se těmto aktivitám věnovat v průběhu celého dne, samostatně nebo skupinově. Tyto aktivity jsou doplňovány ještě tzv. klasickou tělesnou výchovou a zájmovými pohybovými krouţky. Pobyt venku a venkovní vybavení také umoţňuje dětem pohybové vyţití, které si mohou nabídnout dle svých moţností a potřeb. Učitelky jsou instruované děti k pohybu celodenně vybízet. Dále je kladen důraz na zdravé stravování a hlavně pitný reţim. Paní ředitelka kontroluje skladbu jídleníčku, aby byl pestrý a střídaly se všechny potraviny, které mají děti přijímat, a byl tak podle zásad zdravé výţivy. Přiměřeným oblékáním přispívá MŠ také k podpoře zdravého ţivotního stylu. Nekouřením jdou příkladem dětem všechny učitelky i pracovnice MŠ. Ve školce je i program na zubní hygienu. A co se týče psychické pohody, tak ve školce panuje vzájemná tolerance a klidná atmosféra, aby nedocházelo ke konfliktům. MŠ se nejvíce ze zdravého ţivotního stylu zaměřuje na pohyb. Vyloţeně něco vylepšovat paní ředitelka nepovaţuje za otázku. Zastává názor, ţe kaţdá z učitelek by se s dětmi měla věnovat tomu, co ji baví a co umí, aby tak dětem mohla dát nejvíc. Domnívá se, ţe všichni dělají maximum a snaha po neustálém zdokonalování není zapotřebí. Naopak podle paní učitelky „je vylepšovat pořád co“. Měly by být stále zdokonalovány a vyměňovány pomůcky, aby dětem byly nabídnuty ještě další pohybové aktivity, ale v podstatě není otázka vylepšování tématem, protoţe školka je na tom velmi dobře. V oblasti prevence se školka zaměřuje na prevenci úrazu a zubní prevenci. Dále na základě odborné literatury, školení a odborníků je program občas obohacován podle situace.

26

MŠ je začleněna do připraveného programu od Bonduelle, zaměřeného na zdravou výţivu. Dále spolupracuje s městskou policií kvůli prevenci úrazovosti a šikany, coţ také patří do zdravého ţivotního stylu v oblasti psychické. Zdravá mateřská škola vznikla později neţ pohybově-rekreační program této školky, čili z něho MŠ nečerpá. Jsou si v mnohém ale v zásadě podobní. Spolupráce s rodiči probíhá v otázce podpory zdravého ţivotního stylu velmi dobře. Rodiče jsou zároveň zpětnou vazbou pro MŠ, nakolik si děti aktivity ze školky odnesly i domů a následně do ţivota, a to i poté, co školku opustí vstupem do základní školy. Častým případem je, ţe MŠ nastartovala děti na pohyb, ve kterém v dalších letech nadále pokračují. Za tři nebo čtyři roky, kterými děti v MŠ projdou, odcházejí do první třídy s větším rozhledem, naučí se ve školce jíst, ochutnávat, překonat sebe sama. Kdyţ se něco naučí v mateřské škole, a projdou mateřskou školou, tak jsou do ţivota strašně moc vybavení.

Mateřská škola č.2 Z kombinace obou rozhovorů, čili rozhovoru s paní ředitelkou a paní učitelkou, vyplynuly následující závěry na dané otázky: Nejdůleţitější na zdravém ţivotním stylu je podle paní ředitelky celistvost této ţivotní filozofie. Zdravý ţivotní styl je právěţe o tom, ţe všechno souvisí se vším. Pro paní učitelku je osobně je to hlavně o pohybu, a bereme-li to z pohledu dětí a mateřské školy, tak je to také hlavně ten pohyb, ale velkou roli hraje zdravé stravování, protoţe se o něm mluví asi více neţ o pohybu. Paní ředitelka i paní učitelka jsou obě osobami, které ţijí podle zásad zdravého ţivotního stylu. Paní učitelka celý ţivot sportovala a dodnes sportuje a předcvičuje pilates. Konkrétně pro podporu zdravého ţivotního stylu se školka hodně zaměřuje hlavně na pohybové aktivity. Jezdí se na lyţařské výcviky, na sportovně-turistické pobyty, chodí plavat, a denně mají děti moţnost tělovýchovných aktivit. Dále je podstatnou sloţkou také racionální výţiva, děti denně dostávají ovoce, zeleninu, ovocné dţusy nebo čaje, aby byly pokryty výţivové potřeby dětí. I kuchařky změnily styl vaření, ţe se v jídelníčku hodně objevují luštěniny a méně masa. Na stravování je kladen velký důraz. Nejvíce se MŠ ale zaměřuje na pohybové aktivity. Co se týče psychické odolnosti, tak k dětem je přistupováno jako k individualitám, čímţ je sniţována jejich stresová zátěţ. Psychická pohoda je hodně o dýchání, soustředění a vnitřním klidu, čemuţ se děti učí při relaxaci. Nejvíce se MŠ zaměřuje na pohybové aktivity a na zdravé stravování.

27

V otázce vylepšování je jasnou odpovědí lokalita a řešení pobytu dětí venku. Jako školka v centru Prahy nejsou prostorové podmínky pro vlastní zahradu nejlepší, a děti tak nemají moţnost plného pohybového vyţití při pobytu venku. Školka má malou zahradu, ale s dětmi chodí paní učitelky i do nedalekých parků. Podle paní učitelky by navíc bylo dobré mít uţší spolupráci s rodinou. Jakmile nespolupracuje rodina ve stejném stylu jako školka, tak veškerá snaha je vlastně zbytečná. Prevence jako taková ve školním vzdělávacím programu zakomponovaná není. Školka nevytváří vyloţeně uzpůsobené tematické bloky, ale spíše se daným záleţitostem věnuje aktuálně podle příleţitostí. Takováto témata nelze zakomponovávat do programu jednorázově, a proto jsou zmiňována v průběhu celého roku. MŠ se staví silně k protidrogové prevenci. Občas dochází zubní lékař. Předem připravené programy na podporu zdravého ţivotního stylu ve školce nejsou. Učitelky čerpají z různých publikací a kníţek. Program Zdravé mateřské školy nemá MŠ zapotřebí, protoţe paní ředitelka věří, ţe má v kolektivu dobré lidi, kteří jsou schopní společně sestavit program, který je kvalitní, a proto není třeba se vázat na nějaký jiţ zpracovaný a tím pádem limitující program. Spolupráce s rodiči je velmi dobrá, a i co se týče zdravého ţivotního stylu, tak slouţí jako dobrá zpětná vazba pro to, jaký vliv má působení MŠ na ţivot dítěte i mimo školku. Nakonec vlastně záleţí hlavně na rodině, v jakém ţivotím stylu dítě povedou. Rodiče jsou ale s principy a způsoby ţivota v mateřské škole spokojeni. V oblasti stravování si například velmi cení nových prvků v jídelníčcích a racionálního zaměření. Paní učitelka pozná, ţe si děti něco opravdu odnesly do ţivota, kdyţ z toho mají radost. Za tři nebo čtyři roky působění dítěte v mateřské škole je dítě schopno si vybrat v jídle a umí rozlišovat, co je zdraví prospěšné a co nikoliv. V přiměřené míře konzumuje sladkosti. Vědí, ţe kaţdá práce na počítači musí být vyváţená pohybem. Dítě, které odchází z této školy, by se mělo projevovat tak, ţe má naprosto pozitivní vztah k pohybovým aktivitám. Jak řekla doslova paní učitelka: „Spokojené, šťastné, zdravé dítě“.

11. Diskuze Z teoretické části je zřejmé, ţe za nejdůleţitější body zdravého ţivotního stylu jsou povaţovány pohybová aktivita a zdravá výţiva. I z praktické části vyplynulo, ţe hlavně na těchto dvou základech je výchova ke zdravému ţivotnímu stylu v mateřských školách postavena. Vezmeme-li v potaz předpoklady, ze kterých jsme na začátku výzkumu vycházeli, čili: 28

P1: Podpora zdravého ţivotního stylu je součástí školního vzdělávacího programu v obou MŠ. P2: Podpora zdravého ţivotního stylu je realizována v ŠVP podporou zdravé výţivy, pohybové aktivity, psychickou pohodou a výchovu k nekouření. Po zhodnocení výzkumu byl P1 potvrzen aP2 nebyl potvrzen. P1 byl potvrzen protoţe ve školním vzdělávacím programu obou MŠ byl zdravý ţivotní styl zakomponován do filozofie a principů, na kterých se školka zakládá. Zdravý ţivotní styl byl významným bodem jak v podmínkách škol, tak v charakteristice a cílech vzdělávacího programu. Obě MŠ byly nejvíce zaměřeny na pohybovou aktivitu, a tato skutečnost byla několikrát zdůrazněna jak v dokumentaci MŠ, tak v rozhovorech s dotazovanými osobami. P2 neby potvrzen, protoţe ani jedna ze školek se cíleně nezaměřovala na psychické zdraví a nekouření. Ač první dva body, zdravá výţiva a pohybová aktivita, měly velkou základnu a podporu, tak psychická pohoda a nekouření neměly specificky orientované aktivity na tyto činnosti. Srovnáme-li teoretickou a praktickou část, tak se dostaneme ke skutečnosti, ţe otázka zdravého ţivotního stylu zahrnuje v teorii celou řadu bodů, skutečností, faktorů a prvků, ale v praxi to v mateřské škole znamená v podstatě pouze zdravou výţivu a pohybovou aktivitu. Na tyto dvě činnosti jsou školky zaměřené a jejich podpora je rozsáhlá, ale podpora psychického zdraví a výchova k nekuřáctví nejsou vyloţeně vnímány jako hodné fixního zakomponování do výchovy ke zdravému ţivotnímu stylu. Tato skutečnost můţe vyplývat z celé řady důvodů. První a neopominutelný důvod je určitě ten, ţe zdravý ţivotní styl je záleţitostí celkového vedení ţivota jedince. Jde o propojenost všech sloţek ţivotního stylu, čili jak výţivy, tak vztahu k pohybu, psychické rovnováhy, dostatku spánku, pozitivního pohledu na svět, atd. Všechno souvisí se vším. Bez vyváţené stravy nemůţe být člověk vyváţený ani duševně, bez dostatku spánku nemůţe být dostatečně pohybově aktivní, atd. Zároveň je otázka ţivotního stylu, a obzvláště u malých dětí, záleţitostí rodinného kruhu. Mateřská škola a posléze i škola základní a střední jsou sice pro dítě primárním vzdělávací, sociální a interakční realitou, avšak vţdycky se jedná pouze o instituci, kterou dítě navštěvuje. Ve škole a skrze školu ale neţije. Stěţejní část ţivota je stejně zaloţena na rodině a domácím prostředí. Ač mají tyto instituce velký vliv, tak rodina má slovo výsledné. Právě proto je rodina hlavním faktorem, který ovlivňuje ţivotní styl dítěte předškolního věku. Druhým důvodem můţe být fakt, ţe zdravý ţivotní styl musí být u dětí zaloţen na konkrétních prezentabilních činnostech. Z psychologie víme, ţe děti předškolního věku vyţadují konkretizaci veškerých činností. Musí jim být blízké a musí pro ně být uchopitelné. Proto je záhodno začínat právě se zdravou výţivou a pohybovou aktivitou k poloţení základů zdravého 29

ţivotního stylu, protoţe se tyto dvě oblasti jednoduše prezentují a realizují a jsou pro děti aktuální. Psychická pohoda a vztak k nekuřáctví je pro ně ještě v tomto věku podstatně abstraktnější a vzdálenější. Na to tedy navazuje právě třetí moţný důvod, kterým je skutečnost, ţe na psychické zdraví a prevenci kuřáctví se zaměřují programy spíše aţ u starších dětí, kdy jsou tyto záleţitosti aktuálnější a dítě více oslovují. Domnívám se, ţe začít s podporou psychického zdraví a vztahu k nekuřáctví jako správné ţivotní volby není nikdy moc brzo, ale účinnější je asi klást důraz na tyto aktivity aţ například na prvním stupni základní školy, kdy si z toho dítě více odnese, protoţe je jiţ na vyspělejší úrovni vývoje.

12. Závěr Praktická část poukázala na konkrétní prostředky, kterými jednotlivé mateřské školy realizují podporu zdravého ţivotního stylu ve svém školním vzdělávacím programu. Ukázalo se, ţe nejvíce se mateřské školy zaměřují na podporu pohybové aktivity a na zdravou výţivu. Zaměření na pohybovou aktivitu je ţádoucí a vhodné hlavně z toho důvodu, ţe v předškolním věku je dítě přirozeně aktivní a k pohybu samo od sebe inklinuje. Proto je důleţité tuto touhu v dítěti podporovat a rozvíjet, aby i později na základě naučeného návyku samo vyhledávalo pohybovou aktivitu pro svůj zdravý ţivotní styl. V obou zkoumaných MŠ je pohybová aktivita prioritou nebo na ní je dokonce celá koncepce školy postavená. Pohybová aktivita je dětem nabízena jak spontánně, tak při řízených činnostech. Školy poskytují dětem nejenom pestrost a různorodost aktivního vyţití, ale i všelijaké zvláštní pomůcky a sportovní náčiní. Děti jsou tak přirozeně motivovány a k aktivnímu ţivotímu stylu si budují pozitivní a celoţivotní vztah. Moţná proto, ţe je pohyb pro děti tak přirozený, se v médiích a ve společnosti mluví více o zdravé výţivě. Vytvořit u dítěte zdravé stravovací návyky co nejdříve je ţádoucí pro to, aby si i později umělo díte vybrat takové potraviny, kterými bude prospívat svému zdraví. Nejen vhodný výběr potravin, ale i pitný reţim je nutné vypěstovat jiţ takhle záhy. Dětem je nabízena pestrá a nutričně odpovídající skladba stravy, čímţ si děti budují normální pozitivní vztah k jídlu. Skrze pozitivní vztah ke stravování tak mají od malička základ ke zdravému ţivotnímu stylu, díky kterému je velká pravděpodobnost, ţe se do dospělosti vyvarují jak přejídání a obezity, tak i neméně nebezpečného protipólu poruch příjmu potravy, mezi něţ se řadí anorexie a bulimie. Pokud funguje spolupráce s rodinou a doma je dítě vedeno ve stejném duchu jako v mateřské škole, tak má dítě jen ty nejlepší předpoklady pro to, aby z něj vyrostl zdravý a za své zdraví zodpovědný jedinec.

30

Co se týče psychické pohody a nekouření, tak psychická pohoda není přímo povaţovaná v mateřské škole za sloţku zdravého ţivotního stylu, ale spíše vypovídá o celkovém klimatu školy. Nekouření je ve školkách zavedeno jen všeobecně anebo při sporadických událostech, aktivitách a při spolupráci s externími osobami, společnostmi nebo institucemi, kteří v rámci svých projektů příjdou do mateřské školy o svých záměrech referovat. Výsledky výzkumu v této práci by bylo moţné dále rozvést právě o konkrétní podobu realizace a podpory psychické pohody v mateřských školkách. Kdybych měla s výzkumem nadále pokračovat, zaměřila bych se tentokrát více na psychikou stránku zdravého ţivotního stylu, protoţe při rozhovoru s paní ředitelkou ze MŠ č.1 mi utkvělo v mysli její tvrzení, ţe nejdůleţitější na zdravém ţivotním stylu je právě ta psychika, protoţe bez ní by všechny ostatní aspekty nebyly moţné. Na samotný závěr si dovoluji konstatovat, ţe není v ţivotě člověka ideálnějšího věku pro podporu zdravého ţivotního stylu, neţ právě v předškolním věku dítěte. Dítě je přímo nastavené na naprogramování na zdravé ţivotní návyky, které ho budou provázet po celý ţivot: samo od sebe pohybovou aktivitu vyhledává, je otevřené přijímání nových vzorů chování, návyků, zvyklostí a způsobů, a je optimisticky laděné. Je to nepopsaný list, který ještě nemá zaběhnuté špatné návyky, kterých je třeba se zbavit a vyměnit je za ty nové a lepší, ale můţe od počátku přijímat jen to dobré a tím si základy o tolik více upevnit. Navíc skrze hru, která je jeho nejdůleţitějším spojníkem po celé předškolní období, lze naprosto přirozeně zakomponovat zdravý ţivotní styl do jeho vznikající osobnosti. Jak řekla paní ředitelka ze druhé školky, tak nejspíše neexistuje mateřská škola, která není zdravá. Podpora zdravého ţivotního stylu do mateřských škol neodmyslitelně patří jako jeden ze základních pilířů předškolního vzdělávání, a je jenom dobře, ţe se tento fakt jenom potvrdil. Nedokáţu si představit, ţe by se v mateřských školách podpora zdravého ţivotního stylu ubírala k horšímu, neţ tomu doposud bylo. Naopak, z rozhovorů s pracovníky škol je jasné, ţe se naopak podmínky pro výchovu ke zdraví neustále zlepšují. Otázkou je, jestli není tím víc vynakládán tlak na primární prevenci nezdravého ţivotního stylu, čím více se vyskytuje ve společnosti mezi normální dospělou populací. Skutečností ale zůstává, ţe podpora zdravého ţivotního stylu je v mateřských školách na velmi dobré úrovni, a nezbývá neţ doufat, ţe si kaţdé dítě ze svých raných let vezme dále do ţivota co nejvíc: aby vyrostlo v dospělého člověka, schopného plnohodnotného a radostného ţivota, jenţ je ţaloţen na zdravém ţivotním stylu.

31

Seznam použitých zdrojů

Čačka, Otto: PSYCHOLOGIE DÍTĚTE. Sursum, 1997. Havlínová, Miluše a kol.: KURIKULUM PODPORY ZDRAVÍ V MATEŘSKÉ ŠKOLE. Portál, 2008. Koťátková, Soňa: DÍTĚ A MATEŘSKÁ ŠKOLA. Grada, 2008. Machová, Jitka a kol.: VÝCHOVA KE ZDRAVÍ. Grada, 2009. Matějček, Zdeněk: CO KDY A JAK VE VÝCHOVĚ DĚTÍ. Portál, 2003. Mertin, Václav a kol.: PSYCHOLOGIE PRO UČITELKY MATEŘSKÉ ŠKOLY. Portál, 2010. Pelikán, Jiří: ZÁKLADY EMPIRICKÉHO VÝZKUMU PEDAGOGICKÝCH JEVŮ. Karolinum, 1998. Těthlavá, Marie. Cholesterol – dobrý sluha, ale zlý pán. INFORMATORIUM 3-8, 1/2009, str. 20-21. 2009 Vágnerová, Marie: VÝVOJOVÁ PSYCHOLOGIE. Karolinum, 1999. www.szu.cz www.zdrava5.cz www.zdrava-abeceda.cz www.zdravi21.cz

32

Přílohy Přepisy rozhovorů Mateřská škola č.1: Paní ředitelka Dobrý den. Jak se dnes máte? Já? Já se mám dobře. To ráda slyším. Mohla bych se Vás zeptat, jak jste se vlastně dostala k práci, kterou vykonáváte? Rozhodla jsem se po ukončení gymnázia, ţe jsem zvaţovala buď jít studovat hudbu, nebo ţe by mě zajímalo… pardon. Nebo jsem chtěla jít učit, a tak jsem zvaţovala, co udělám dřív. Udělala jsem přijímačky na pedagogickou nástavbu, ţe to vezmu postupně, no a práce v mateřské škole se mi líbila, takţe jsem u ní uţ zůstala. No a následně, kdyţ jsem nastoupila do mateřské školy, tak jsem si pak udělala vysokou školu, zaměření předškolní pedagogika a s přeryvem šesti let, kdy jsem byla ve výzkumném ústavu pedagogickém, jsem se zase k tomu vrátila, protoţe prostě je to hezká práce. Je to krásná práce, souhasím. Moje bakalářská práce je na téma „Zdravý životní styl v MŠ“. Jestli mohu, tak bych zdravý životní styl definovala jako: Takový zvolený způsob života, který člověku přináší co nejvyšší kvalitu zdraví v oblasti fyzické i psychické. Patří do něj zdravá výživa, pohybová aktivita, psychická pohoda a nekouření. Co je podle Vás na zdravém životním stylu to nejdůležitější? Myslím si, ţe je důleţitá psychika, myslím všechno, co jste řekla, těţko bych dávala vyloţeně prioritu, ale pokud by to bylo bez té psychiky, a bez té pohody a spokojenosti, tak si myslím, ţe asi by se tam promítaly ne všechny ty věci pozitivně. Mohla bych se zeptat, zda si myslíte, že Vy osobně vedete zdravý životní styl? Domnívám se, ţe ano. Ale vím, ţe v tom hrozně velikou roli hraje také genetika. Protoţe musím říct, ţe oba s muţem leta ţijeme, dalo by se říci, zdravě, a jak leta přibývají, tak má teď váţné zdravotní problémy a on je profesí tělocvikář, a vţdycky to byl zdravý ţivotní styl a pohyb a výţiva, nekouření, ale s lety se nabalují teď zdravotní problémy. Takţe já to vím, ţe i ta genetika, i kdyţ se domníváte, ţe děláte pro to všechno, tak v tom hraje tu svou roli. Ale i tak si myslim, ţe i s problémy zdravotními, ţijeme spokojeně a zdravě. Co konkrétně ve školce děláte pro podporu zdravého životního stylu? Konkrétně, co děláme. Tak z pozice ředitelky, rozhodně všechny třídy uplatňují takzvaně pohybově-rekreační program, který před lety jsem vlastně řešila s manţelem, jako grant ministerstva školství, a je to vlastně zaměřený nabídnout dětem pohybové aktivity spontánní, řízené, v průběhu vlastně celého dne kaţdý den. S tím, ţe to doplňujeme tělesnou výchovou, řekla bych asi klasickou, s tím, ţe jsou tu další pohybové krouţky a s tím, ţe vlastně kaţdá třída i celá mateřská škola, a řekla bych i vybavení venkovní, je uzpůsobeno k tomu, aby děti za zvládnutých organizačních podmínek, protoţe přeci jenom to hledisko prevence úrazovosti taky svojí roli, tak aby ten pohyb prostě měly. Mohly si ho nabídnout dle svých moţností a potřeb, a vlastně všechny učitelky jsou k tomu instruované, zacvičené, takţe všechny vědí proč a všechny vlastně svým způsobem a v rámci denní organizace ten pohyb nabízejí. To je asi jedna věc. Sledování, řekla bych, prevence úrazovosti a vytváření podmínek, aby nedošlo k úrazu, coţ moţná říkala kolegyně, ţe máme pravidla, v kaţdé třídě, jak ten pohyb organizovat, pravidla pohybu vlastně v kaţdé třídě. Dál bych řekla, z hlediska, a promítá se to pochopitelně do mé práce i učitelky, toto, co říkám. Potom je to dále sledování, bych řekla, zdravé výţivy, čili já z pozice ředitelky sleduji, jaká je skladba stravování, dělám kontroly jídelníčku, spotřebních košil a prostě chci, aby byla dodrţena ta skladba tak, aby docházelo k pravidelnému střídání, a aby všechny ty děti od všech těch druhů potravin, které mají oni mít, aby opravdu to bylo tak, jak má být. Takţe to je, bych řekla, má role řídící v té stravovací stránce. Pochopitelně, do technologie nemluvím, protoţe to je role vedoucí kuchařky, aby si to ohlídala, ale ten můj pohled, to stravování, a tak, jak by to mělo být, aby to bylo, tak se snaţím, aby to tak probíhalo, i moţná s tím, ţe před lety jsem úzce spolupracovala s paní docentkou Fraňkovou, která pracovala na katedře výţivy na filozofické fakultě, takţe zase o dní tím, ţe jsem se zůčastňovala různých grantů a všeho, tak mám dostatek zase informací, jak by ta zdravá výţiva měla vypadat, a tudíţ to, co ona do mě vloţila, tak já to zase snaţím šířit dál. To je výţiva. Co jsme ještě… Výţiva, pohyb a kouření pochopitelně je tady zakázáno a ţádná paní učitelka nekouří ani z kuchařek nekouří. Občas měla úlety paní hospodářka, ale vzhledem k zdravotnímu stavu uţ taky ne, takţe si myslim, ţe to se nám podařilo taky tak ňák vystrkat. No a kdyţ vezmu asi to další, ta psychika, nevim, jak na to nahlíţejí kolegyně, ale zase snaţim se, aby jsme vzájemně se tolerovaly, řešily vše v klidu, v podstatě, aby jsme tu neměly konfliktní situace. Coţ, z mého pohledu, si v konfliktu tady já nejsem s nikym, ani se mi nezdá, ţe by byly vzájemně. Takţe se domnívám, ţe se tohleto nám docela daří, i v tom ţenském kolektivu. Jak zajistíte, aby děti na tyto aktivity přistoupily? Účastní se všechny bez váhání, nebo k tomu musejí být motivovány? Zase se asi vrátím k tomu grantu výchozímu, protoţe rozdělení populace, asi bych řekla tak obecněji, jedna třetina inklunuje a má zvýšenou potřebu pohybu, třetina je standard, a třetina je ten průměr, který neinklinuje, a pak to souvisí s tim, ţe ty děti mají problémy ve vztahu s kamarádami, protoţe ať je to, jak je to, tak ty děti mladšího školního věku se spíše hodnotí podle toho, jak to dítě je úspěšné v pohybových aktivitách. Ne, ţe umí číst, ne, ţe umí… A v momentě kdy není, tak víceméně ho odsunují. Takţe se snaţíme ty děti přitáhnout, nabízet, a zase ta učitelka má tam tu roli dopomoci, přesvědčování a nenásilného vtahnutí. Tím, ţe nevyţadujete, ţe to to dítě musí

33

na poprvé, na podruhé, na potřetí zvládnout nějakou pohybovou aktivitu, má moţnost, čas pro sebe, má moţnost zvolit si svoje tempo, zvolit si místo, a ještě k tomu má tu učitelku, která prostě v rámci organizace zase na to taky musí přistoupit, tak ty děti přece jenom mají lepší vjezd do těch pohybových aktivit, aby je i oni zvládly a aby si ověřily, ţe to dokáţou. Na kterou obast zdravého životního stylu se nejvíce zaměřujete? Tady, v práci? Ano, tady, ve školce. No já pochopitelně na ten pohyb. Já jak dávám vţdy k dobrému, pardon, ţe odbočím, já mám státnice z výtvarné výchovy, ale můj muţ je tělocvikář a celoţivotně jsem prostě přes tělocvik, takţe prostě naháním děti a i učitelky k pohybu. Co Vám naopak ve výhově ke zdraví chybí? Co byste ráda vylepšila? Víte, ono z pohledu vlastně mateřské školy, řekla bych asi školního vzdělávacího programu, se těţko můţete něco… Těţko budu řikat, ţe prostě tady uberu a přidám tam, já si myslim, ţe v rámci zase moţností a zase taky musim vycházet z učitelek, z jejich zaměření, kdy zase kolegyně, se kterou jste mluvila, je speciální pedagog, takţe pochopitelně na ní zase nebudu tlačit, ţe v té míře bude dělat tolik pohyb. Já se domnívám, ţe tak jak vlastně znám kolegyně, tak tlačim na to, aby kvalitně a zvýšenou měrou dělaly to, co je baví, co umějí, a kde dětem dají nejvíc. A myslim si, ţe se zase snaţíme v rámci sluţeb, a tím ţe jsme na jednom, řekla bych, patře, takţe se i střídáme ve třídách vţdycky dát těm dětem to maximum. Já asi bych uţ zase tam toho moc necpala dál. On není čas a ty děti taky potřebujou trošku volnější program. Máte ve školce zavedeny nějaké aktivity na prevenci? Aktivity na prevenci… Řekla bych, ţe nemáme, ale v podstatě z hlediska, zaměřujeme se na prevenci úrazu. To určitě. A k tomu vlastně děti jsou pravidelně proškolovány a v programu výchovně našem teda vzdělávacím máme různé činnosti a aktivity, které se dělají přímo s dětmi, no a vlastně se to snaţíme ještě takovou nadstavbou, ţe učitelky, odborná literatura, ale i školení, jo, ţe prostě zveme si sem odborníky, abychom teda zase i z naší strany pro to udělaly maximum, a aktualizovaly si svoje poznatky, ale i svoje dovednosti. Využíváte nějakých již připravených programů na podporu zdravého životního stylu? Jsme v jakémsi… Teď to teda ale přesně nenazvu… Zdravě jíme, nebo v takovémhle programu, jako přes zdravou výţivu, vlastně jsme i v takovém programu bezpečnostním z hlediska úrazové prevence a potom, no. Určitě spolupracujeme i s městskou policií, protoţe i tam je ta prevence vlastně úrazovosti, a šikany a všeho, coţ taky patří do zdravýho ţivotního stylu do psychické prevence. Jaký vztah má vaše školka k projektu Zdravá MŠ? Já se domnívám, protoţe Zdravá mateřská škola vznikla aţ v době, kdy my uţ jsme byli začleněni do řešení pohybových různých programů, takţe v mnohém, mnohém, jsme si velmi podobní, ale nečerpáme z toho. Jak poznáte, že si z aktivit ve školce děti něco odnesly i domů (do života)? To je velmi těţko říci, protoţe ještě na tom prvním stupni, pokud sem děti přejdou do školy, tak tam máme o nich povědomí a kontaktuju se s rodiči, oni mnohdy říkaj třeba vrátím se k tomu pohybu, vy jste nás nastartovali na pohyb, a my jsme si mysleli, ţe to naše díte nebude. I vlastně mám s nimi takovou domluvu z hlediska toho, jak to dítě bylo připravené na školu, jaké mají výsledky, tak to jednak mohu slyšet ze školy, od učitelek, ředitelky i od rodičů. Na tom druhém stupni, tam uţ se to začíná přelejvat a uhybat, tam uţ mám pocit, ţe asi to, nechci říci ovlivnění, ale ţe… Jestli ten základ tam byl, moţná ţe jo, tam uţ o tom nejsem tak stoprocentně přesvědčená. Jak u vás funguje spolupráce s rodiči, co se týče zdravého životního stylu? Domnívám se, ţe tak jak s nimi se stýkáme, děláme schůzky, tak si neprotiřečíme, a oni vlastně to, co my, na čem stavíme, tak to berou za své, a zase mě mnohdy těší, ţe chodí a říkají z hlediska stravování, ţe tam prostě vaříme jídlo, který oni nevaří, ţádají si recepty, a kuchyň si chválí. Z hlediska toho pohybu vim, ţe zase na to reagují s tim, ţe děti docházejí do dalších různých pohybových krouţků, coţ mě taky těší, protoţe pak to bezcílné sezení u televize… Je obecně známé, že na dítě předškolního věku má formativní vliv ještě především rodina. Stalo se Vám někdy, že by nastal konflikt v pojetí výchovy ke zdraví mezi rodiči a školkou? Nene, to určitě ne, vůbec ne. A na závěr… Kdybyste měla popsat teoretické ideální dítě, které do Vaší školky začalo chodit ve 3 letech a poté ji v 6 opouští nástupem do základní školy, jak je toto dítě vybavené, co se týče výchovy ke zdraví a zdravému životnímu stylu? Určitě u tříletých dětí bych řekla, schopnost odloučit se od rodiny, přistoupit na to, ţe nějakou část budu pobývat v jiném kolektivu. Děláme adaptační odpoledne s tim, aby dítě poznalo prostředí, aby prostě pro něj nebylo prostředí a učitelky cizí. Tento vkluz a vlastně jeho psychika byla v pohodě. Předpoklad je, aby se samo najedlo, a sdělilo nám o hygieně, ţe potřebuje na záchod, a přiměřeně bylo schopné si dopomoci taky s oblečením. Tohle bych asi tak brala u toho tříletého dítěte. A šestileté dítě, určitě tady nejvíc stavim na sociální oblasti. Aby se domluvilo, aby bylo schopno navázat kontakt, aby mělo dostatek sebevědomí o sobě a dovedlo si říct, co potřebuje, dovelo odmítnout, případně, pokud se mu nelíbí něco, coţ na tom stavim úplně nejvíc pro vstup do školy. Pochopitelně přiměřeně věku znalosti, ale rozhodně nepreferuju, ţe kdyţ umí číst a psát, tak je připraven na školu, to není to rozhodující. A pochopitelně, mělo by umět stolovat. Přiměřeně jíst všechno, co se mu nabídne, s minimálním odmítnutím, to je základ z té školky, kde by se mělo teda naučit za tu dobu, ţe teda přijme tu stravu, no a, to by snad stačilo. Děkuji za Váš čas a myšlenky, moc jste mi pomohla. Paní učitelka Dobrý den. Jak se dnes máte?

34

Děkuji, mám se dobře. Mohla bych se Vás zeptat, jak jste se vlastně k práci v mateřšké škole dostala? Uţ od páté třídy asi jsem uţ měla zájem o to. Zajímala jsem se o výtvarku, hrála jsem na klavír, i kdyţ jsem začala chodit asi aţ od té páté třídy, a postupně jsem vlastně k tomu směřovala. Takţe i zájmy potom, kreslení, výtvarný činnosti, hudebka, chodila jsem do sboru někdy asi od třetí třídy, takţe se to tam uţ kumulovalo. A mám dva mladší sourozence, takţe jsem se starala i o ně. A jelikoţ sestra je vlastně o deset let mladší, takţe to byla taková škola uţ tenkrát. Takže máte rovnou střední pedagogickou? Mám střední pedagogickou, obor vlastně pro mateřský školy, po roce jsem si dodělávala doplňkový vychovatelství, protoţe tenkrát to bylo zvlášť, a pak jsem si dodělávala v devadesátym šestym vlastně bakalářský studium speciální pedagogiky. Moje bakalářská práce je na téma „Zdravý životní styl v MŠ“. Jestli mohu, tak bych zdravý životní styl definovala jako: Takový zvolený způsob života, který člověku přináší co nejvyšší kvalitu zdraví v oblasti fyzické i psychické. Patří do něj zdravá výživa, pohybová aktivita, psychická pohoda a nekouření. Co je podle Vás na zdravém životním stylu to nejdůležitější? No já bych řekla ţe to zdraví je v první řadě, protoţe kdyţ člověk kolem sebe vidí jak narůstají lidi alergický, viz teda děti, na zvířata a podobně, ale i potravinový alergie, s tím se hodně setkáváme, takţe u nás je to hodně o tý výţivě. Řekla bych, ţe ten pohyb je taky důleţitý. Hodně toho způsobují zaměstnání. Dřív se chodilo od sedmi do práce a děti měly od tří od půl čtvrtý uţ rodiče volný pro sebe. Chodilo se ven, chodilo se na hřiště, toho pohybu bylo mnohem víc. Dneska uţ se spíš přizpůsobují právě tomu zaměstnavateli, to znamená, je moţnost chodit na osm, na půl devátou, na devět, ale taky vlastně na úkor toho, ţe dítě si tady vyzvedávají třeba aţ některý rodiče v těch půl šestý. To znamená, co v půl šestý? S dítětem ven, nejdou. To znamená, nakoupit, uvařit, a domů. A pak uţ zůstávají jenom soboty neděle. Kdy si myslíte, že tento zlom nastal? V devadesátých letech, tak jak můţu posoudit, uţ se k tomu lehce schylovalo, ale těch jakoby, neřeknu ani soukromníků, ale cizích firem tady bylo zatím pozvolna. Ale řekla bych takový ten boom nastal s počátkem toho roku 2000. A řekla bych i vlastně, ţe jsme tomu upravovali provoz. Protoţe dřív jsme mívali provoz od 6.30, dneska máme provoz od 7. Mívali jsme do 17, a to opravdu ve tři čtvrtě na pět uţ tu skoro nikdo nebyl, a dneska za minutu půl šestý teprv děti odchází domů. Myslím si, ţe kdybysmě měli i do šesti hodin, tak bysme měli rodiče, který toho vyuţijou. Protoţe kdyţ si volají třeba před zápisy, jak máme provozní dobu, tak mnohdy vlastně jim nestačí ani naše provozní doba, a to bych řekla ţe na obvodě nás je jenom malinkato, který máme provoz aţ do půl šestý. Takţe vlastně tady ob ulici je týdenní mateřská škola, kde si můţou rodiče vyzvednout dítě aţ do osmi hodin. Takţe, je to hrozný, ale zase chápu, ţe to jsou profese, kde mají třísměný provozy, kdyţ jsou třeba zdravotníci, ţelezničáři, a takový ty profese, kde holt teda ty trojsměnný provozy jsou. Takţe tam to chápu. Ale nechápu tak jako… No. Vím ţe taky byla povinnost si do hodiny vyzvednout dítě po skončení pracovní doby. Dneska to není. Dneska víme, ţe maminka třeba končí ve tři, a příjde si pro dítě v půl šestý, a doma se podívá na seriály a podobně. Takţe řekla bych, ţe ten společně strávený čas s těma rodičema je strašně málo. Mohla bych se zeptat, zda si myslíte, že Vy osobně vedete zdravý životní styl? Ano, určitě. Zdravě se stravuji, pohybuji se, a hlavně dbám na psychickou pohodu. Věnujeme se hodně pohybu, a soustředíme se na zdravou výţivu. Máme podle toho sestavený tematický plán. S dětmi také vaříme a pečeme. Takţe vlastně uţ vlastně na podzim začínáme vitamínama, podzimníma plodinama, pole na podzim, takţe to znamená plodiny, nosíme je sem, děláme ochutnávky, děláme si saláty, a i samy děti vaří. Dělali jsme si štrůdl, děti samy vaří, takţe k tomu vlastně sáhnou i z druhý strany, takţe mám zkušenost, ţe doma třeba byly děti, který štrůdl v ţivotě nejedly, ale protoţe tady si ho od začátku udělaly, tak tady ho jedly. A maminka řikala: Ale doma mi ho nejí! Takţe potom se stal zlom, a dítě ozkoušelo, dítě samo pracovalo, a potom začalo jíst. To samý máme v únoru, protoţe to máme řekla bych ten únor máme… více se věnujeme zdravýmu stylu, máme tam i zubní prevenci, a vlastně tam máme i prevenci jakoby v chřipkovym období, takţe si s dětma děláme vitamínovou bombu. A taky děláme tak, ţe některý děti víme, ţe to ovoce určitý nejedi, takţe děláme si tři varianty, přisypáváme to ovoce, a protoţe některý vitamíny jsou uvolňovány díky oleji, kterej je obsaţenej v kokosu, to znamená, ţe my si to zasypáváme kokosovou moučkou. Ale některý děti kokos nejí. Nejdřív si to vezme třeba bez kokosu, pak ale i ochutná, takţe zjistí, ţe vlastně to je dobrý, takţe přijímá další potraviny, takţe já bych řekla ţe to je ta zkušenost. Taky dovedu říct, ţe to nejim. Ale kdyţ to neochutnám a nemám tu zkušenost, a vícekrát tu zkušenost, tak to nejim. Takţe bych řekla ţe ten zdravej ţivotní styl tady předvádíme těm dětem, a děti to přebírají, a pak je to baví dělat chtějí doma dělat třeba ten štrůdl. Takţe maminka to dělá špatně, co řekne paní učitelka, tak to je to správný. Pak je úţasná ta zpětná vazba, kdyţ maminky příjdou, a řikaj jak se s dětmi doma vařily a ty děti to baví. Co konkrétně ve školce děláte pro podporu zdravého životního stylu? Určitě bych řekla na prvním místě je tady pohyb, protoţe jsme škola s pohybově-rekreačním programem, takţe kaţdý den máme nějaký pohyb. Máme tady různé pomůcky pro rozvíjení pohybové aktivity a podle toho se taky školka vybavuje. Dřív tady byly rotopedy, který já jsem, kdyţ jsem přišla, tak jsem je dřív vůbec neznala, byly tady horolezecký stěny, coţ pro mě v tom, já jsem přišla v devadesátym pátym, tak pro mě to bylo strašný nóvum, děti se učily chodit na chůdách, do tý doby jsem si nedovadla představit, ţe by předškolní děti zvládly chůdy. Švihadla jsme samozřejmě pouţívali, a spoustu pomůcek, ale opravdu ta školka byla od tý doby, co jsem tady, vybavena úţasnejma pohybovejma pomůckama. Chodí k nám i zvenčí vlastně ukázkově nabízet různé pomůcky. Takţe bych řekla, ţe tady maj děti ten pohyb nabídnutý celý den. Některé věci si berou samy, některé jim rozkládáme, aby měly kaţdý den, dá se říct, jiný pohyb. To, co vidim jako úţasný, protoţe kde já učim, tak jsme třída integrační, kde jsou teda děti s určitým hendikepem, a nebo děti který mají menší pohyblivost, jsou introvertní, málo se prosazují a tak dále, tak vidím, ţe ten pohyb jim strašně pomáhá. A pak bych řekla ještě strava. Jedna věc je ten pohyb, ale

35

zadruhý strava. A přiměřené oblékání. Jsou maminky, který, začíná zima, bylo pět, sedm nad nulou a děti měly koţíšek. Dítě dostalo nový koţíšek, pod to mělo svetr a tričko s dlouhym rukávem, to znamená určitě přiměřeně oblíkat. Řekla bych, ţe se v některých školkách můţe i otuţovat. Tady u nás ale z provozních důvodů, my máme tak strašně malý ty umývárničky, ţe tady to vůbec není moţný, máme prostě hodně malý prostory, takţe neotuţujem. Ale zaţila jsem ve školce ţe i otuţovali. Dále máme programy pro zubní hygienu. Zuby si teda tady nečistíme, protoţe nemáme kam ukládat kartáčky, ale vlastně v únoru máme celý program věnovaný zubní hygieně a v průběhu roku dětem řikáme jak se správně čistí zuby, proč nejíst bonbóny, ţe je důleţitý vyčištění zubů večer, nepít slazený nápoje, a tak jak to známe, ţe jo, děti dostanou kolu, dţusíky, jupíky a podobně, takţe samý sladký. Ještě asi pitný reţim bych zmínila. To bych tady asi vyzvedla, protoţe děti mají celý den moţnost napít se kdykoliv vody, mají tady vodu v barelu, která je jenom lehce ochucená, a střídají se tady ovocný čaje a černý čaje, a jsou jenom minimálně slazený. Takţe to bych řekla ţe je ještě taky důleţitý. Takţe pitný reţim. Některý děti donutit, aby vypily skleničku čaje nebo vody při jídle je hrozný problém. Jak zajistíte, aby děti na tyto aktivity přistoupily? Účastní se všechny bez váhání, nebo k tomu musejí být motivovány? Máme tady právě děti které se nechtějí zapojovat, tak zaprvé od začátku, kdyţ příjdou, tak je necháváme okoukávat, a pak se snaţim ty děti do těch činností, protoţe je nechci nutit, násilím určitě ne, protoţe potom by mohly vniknou různý averze, snaţim se ho vtáhnout do té hry, a nebo přes kamaráda, se kterým si hraje. Máme tady ty speciální pomůcky, které nám zaplaťpánbůh paní ředitelka můţe dopřávat. Takţe tady máme kouzelný skříně, kam si mohou děti chodit říct, a my jim půjčíme hračku. Protoţe oni jí zase musej vrátit v takovém tom opravdu dobrém stavu a naučit se, ţe tu hračku musim uklízet. Snaţim se a opravdu bych řekla, ţe ty děti se včleňují. Máme tady teda jednoho chlapce s podezřením na autismus, on teda ještě není oficiálně diagnostikovaný, ale vykazuje všechny prvky uţ teď, takţe se snaţíme ho začlenit, jak to jde. Na kterou obast zdravého životního stylu se nejvíce zaměřujete? Řekla bych, ţe na ten pohyb. Co Vám naopak ve výhově ke zdraví chybí? Co byste ráda vylepšila? Tak vylepšovat je pořád co. Zdokonalovat a vyměňovat různé pomůcky co máme, abychom přiblíţili dětem více pohybovou aktivitu. Záleţí, odkud si to kupujeme nebo objednáváme. Samozřejmě ţe z ciziny je to draţší, ale zase třeba kvalitnější. Pak se dá nakupovat třeba v běţných obchodech, ale tam samozřejmě neseţeneme všechno. Takţe bych řekla, ţe dneska uţ ta dostupnost je lepší neţ dřív. Problém jsou asi finance, jako obecně ve školství, takţe velmi rozmýšlíme, jaké pomůcky koupit, a pani ředitelka, pokud má, tak bych řekla, ţe je štědrá a dopřává nám a doplňuje s rozmyslem. U nás tohle asi není problém bych řekla. Pokud jsou finance. Ale důleţitý taky je, aby to bylo vyuţitý. Aby se něco nekoupilo jenom proto, aby to pak leţelo někde uklizený ve skříni. Máte ve školce zavedeny nějaké aktivity na prevenci? Prevence ke zdravému ţivotnímu stylu… Určitě ta zubní prevence. Potom tady míváme programy, pokud teda dělají různě granty a nabízejí nám různé pořady jakoby výchovné. Takţe jsme tady měli třeba ohledně právě stravování. Měli jsme tady ještě jeden pořad, a teďka ale přesně nevim jak se jmenoval… To bylo o stravování taky, ale byl tam i pitný reţim a byl v tom i právě ten pohyb. Loni byla ta zdravá strava. Tak to bylo na to zaměřený. Takţe i programy který různě nabízí. Třeba nekouření, to něco máte? Nekouření máme prevenci, ţe si povídáme vlasntě v našem programu o tom co je zdravý pro maminky, co není zdravý pro maminky, to znamená alkohol. Drogy, bych řekla, ţe pak aţ u těch předškoláků lehounce, ale do nich moc nevstupujeme, takţe spíš to kouření, ţe není zdravý, ţe by byly nemocný, takţe lehce předcházení bych řekla ţe ano. Alkohol a kouření, drogy moc ne. Dále tady máme taky programy na prevenci různé rasové nenávisti a tak, protoţe tady máme několik dětí cizinců, jiné barvy pleti, a tak dále. Využíváte nějakých již připravených programů na podporu zdravého životního stylu? Máme tady letos nový projekt v kuchyni, ty jedou projekt s Bonduelle, takţe to je vlastně velký, celoškolkový program. Pak jsme tady mívali pani, která proškolovala ohledně zdravýho ţivotního stylu a dostali jsme různý materiály od ní. Takţe neřeknu, ţe pravidelně, ale zařazujeme, kdyţ se nám k tomu tématu školnímu hodí, tak to tam vkládáme taky. Jaký vztah má vaše školka k projektu Zdravá MŠ? Přiznám se, ţe tím, ţe my vysloveně Zdravá mateřská škola, se k tomu nehlásíme, ale částečně vyuţíváme. Takţe ano, ale jenom částečně. Takže kurikulum podpory zdraví? Ne ne ne, jenom prvky toho. Měli jsme moţnost se s tím seznámit při dalším vzdělávání, ale máme část. Protoţe my tím, ţe máme hodně ten pohyb, tak vlastně máme svůj program pohbový, který máme na to zaměřený, takţe je to trošičku jinak směřovaný. Jak poznáte, že si z aktivit ve školce děti něco odnesly i domů (do života)? Rodiče chodí, takţe zaprvé máme zpětnou vazbu rodičů, kdy je různě učí, nebo maminky říkají, ţe si hrajou na školu a poslouchají co dělají, a máme tady děti právě který se vůbec nezapojují, ale rodiče příjdou a řikají: My víme, ţe jste dělali to a to. Takţe opravdu ta zpětná vazba je, a dá se říct, ţe i částečně skrz naše internetové stránky. Jak u vás funguje spolupráce s rodiči, co se týče zdravého životního stylu? Tak určitě na velký schůzce vlastně pani ředitelka k nim promlouvá, zaprvé co se vaří, co se musí dodrţovat, spotřební koš, vaříme hodně ryby, nejenom ryby jako hlavní jídlo ale i pomazánky, polívky, a tak dále, takţe aby byla ta strava pestrá. Takţe tam se dozví skladbu zhruba jídelníčku. Je tam taky hodně ovoce, zelenina, řekla bych, ţe teďka, tím jak máme ten projekt s tim Bonduelle, tak vlastně různě i saláty ze zeleniny. Hlavně čerstvou zeleninu a mléčný výrobky. Takţe to oni vědi. Jsou i rodiče, který si nás nacházej na interentu, protoţe vědí, ţe tady ten zdravý ţivotní styl máme, ţe je moţnost tady to dítě se zdravě stravovat, protoţe někde vaří třeba hodně

36

omáčky, zeleninu moc ne, a ta strava není tak pestrá. Ještě bych asi vyzvedla, ţe jsme jedna z mála školek, kde se daří umístit děti, které mají bezlepkovou dietu. Máme tady dvě děti, které si tu stravu nosí, a my jim umoţňujeme to ohřívat a musíme dohlíţet, aby to opravdu všechno snědlo, protoţe jinak mají tyhle děti zdravotní problémy. Takţe bych řekla, ţe to je naše trošičku zodpovědnost, a nechci říct dobrá vůle, ale jak je vidět, tak dobrou vůli ne všude maj, takţe my jsme byli snad desátá školka, která byla ochotná tyto děti přijmout. Takţe to bych řekla, ţe asi taky ty rodiče oceňují, ţe u nás je tady ta moţnost. Je obecně známé, že na dítě předškolního věku má formativní vliv ještě především rodina. Stalo se Vám někdy, že by nastal konflikt v pojetí výchovy ke zdraví mezi rodiči a školkou? Nene. Třeba to kuřáctví se tady u nás nějak moc neprolíná, protoţe tím, jak se o tom kouření s dětmi bavíme, tak děti třeba řeknou: ano, maminka kouří. Tak se zeptám jsetli třeba kouří jako doma, a děti třeba řeknou, ţe jenom na balkóně nebo venku. Ne, konflikty s rodiči nemáme. Příjdou se hodně poradit, tak to je příjemný, ale ţe by se tady třeba řešil konflikt i ohledně stravování, tak to taky ne, protoţe jsou děti, který třeba nemají rádi luštěniny, a podobně, takţe snaţíme se, aby to dětem chutnalo, ale nenutíme je do něčeho, co vyloţeně nechtějí. Jinak s pohybem, tak tam si myslim ţe problém určitě nenastává, naopak vlastně vyhledávaj ten pohyb. A na závěr… Kdybyste měla popsat teoretické ideální dítě, které do Vaší školky začalo chodit ve 3 letech a poté ji v 6 opouští nástupem do základní školy, jak je toto dítě vybavené, co se týče výchovy ke zdraví a zdravému životnímu stylu? Tak určitě… Já bych řekla ideální. Co je ideální dítě ve třech letech? Já bych řekla, ţe rozmezí asi je široký. Já bych právě, spíš jako za ty tři roky, co pochytilo. Rozvoj toho dítěte za ty tři roky? Ano, přesně tak. Protoţe sem příjdou v těch třech letech děti opravdu rozličný. Jsou děti, který se nechtěj pohybovat, takţe tam je ta podpora toho pohybu, pozvolný zapojování, takţe oni tam překonají, řekla bych, sami sebe. Tady bych si troufla říct, tím, ţe máme, ve čtvrté třídě, coţ je čistě předškolní třída, tak tam děti ke konci školního roku mají soutěţ, ale soutěţ v uvozovkách, v chůzi na chůdách, ve skoku přes švihadlo, kde je porota, v uvozovkách. Chodí sem paní ředitelka ze základky, další učitelky, někdy i rodiče, nebo pokud sem chodí studenti na souvislé praxe, které koncem školního roku často jsou, tak sedí v porotě i oni. A nejde o to, jestli to dítě zdolá to, co má, ale je to o tom, ţe to dítě překoná samo sebe. Ţe se naučí chodit na chůdách, naučí skákat přes švihadlo a kdyţ to není úplně dokonalý, tak ale stejně překonalo samo sebe. Aby se něco naučilo. Takţe bych řekla, ţe děti jsou posílený za ty tři, čtyři roky, mají širší rozhled, neţ ty ostatní děti, který odchází. Pak je otázkou ta zdravá strava, jestli to dítě se tady naučí jíst, nebo aspoň ochutnávat, přijímat, ţe i to co nejí nebo vysloveně nepřijímá je nandaná na tom talíři a on jí aspoň ochutná. To bych řekla, ţe ty děti taky vlastně překonávaj sama sebe. A řekla bych, ţe za ty tři rok opravdu od takovýho toho neohrabanýho dítěte, to je prostě úţasnej človíček. Takţe si myslím, ţe tam je pokrok velký. Jak teda z pohybovýho hlediska, a to asi bych řekla nejvíc, tak i z tý zdravý stravy. Já bych řekla, ţe kdyţ se to naučí v tý mateřský škole, a projdou mateřskou školou, tak bych řekla, ţe do ţivota jsou tímhle strašně moc vybavení. Děkuji za Váš čas a myšlenky, moc jste mi pomohla. Mateřská škola č.2: Paní ředitelka Dobrý den. Jak se dnes máte? Pracovně (smích). Mohla bych se Vás zeptat, jak jste se vlastně dostala k práci, kterou vykonáváte? No dělala jsem střední pedagogickou, pak magisterský, předškolní pedagogiku a pak teda postgraduál pedagogiku. Moje bakalářská práce je na téma „Zdravý životní styl v MŠ“. Jestli mohu, tak bych zdravý životní styl definovala jako: Takový zvolený způsob života, který člověku přináší co nejvyšší kvalitu zdraví v oblasti fyzické i psychické. Patří do něj zdravá výživa, pohybová aktivita, psychická pohoda a nekouření. Co je podle Vás na zdravém životním stylu to nejdůležitější? Já myslim, ţe to nejde takhle oddělit. Zdravý ţivotní styl je právěţe o tom, ţe všechno souvisí se vším. Mohla bych se zeptat, zda si myslíte, že Vy osobně vedete zdravý životní styl? Já? Ano, určitě. Co konkrétně ve školce děláte pro podporu zdravého životního stylu? V rámcovém vzdělávacím progamu jako ve školním vzdělávacím programu jsou zařazeny aktivity. My se hodně zaměřujeme na pohybové aktivity, teď dokonce nám budou otevírat novou tělocvičnu, která teda bude patřit školce. Jezdíme s dětmi na lyţařské výcviky, jezdíme na sportovně-turistický týden, pobyt. Denodenně mají děti tělovýchovné aktivity, zařazujeme prvky racionální výţivy do stravování, děti mají denně ovoce, zeleninu, ovocné dţusy, ovocné čaje, takţe klasicky se snaţíme pokrýt tyhle výţivové potřeby, a řekla bych ţe na to stravování konkrétně se teda zaměřujeme hodně. Jak zajistíte, aby děti na tyto aktivity přistoupily? Účastní se všechny bez váhání, nebo k tomu musejí být motivovány? Malé děti se dobrovoně zapojují. Naopak, děti milují pohybové aktivity. Kdyby někdo z dětí v podstatě, předškoláků teda, neinklinoval nebo nechtěl pohybové aktivity, tak to asi vypovídá o nějakém problému, který tam je a je narušena nějaká základní biologická potřeba. Samozřejmě, učitelky je motivují a postupně se snaţí děti, pokud nechtějí, zapojit a nebo pokud nechtějí, tak je nechají, sedět v podstatě, a děti si samy vyberou z těch pohybových aktivit, která je osloví, a zapojí se třeba postupně. Tam jako… s tím problém nemáme. Na kterou obast zdravého životního stylu se nejvíce zaměřujete? Jako školka? Na pohybové aktivity, bych řekla nejvíc.

37

Co Vám naopak ve výhově ke zdraví chybí? Co byste ráda vylepšila? Tak umístění školky v centru Prahy, takţe tady ty moţnosti si jako, pohybových aktivit, hlavně venku, jsou teda omezené, takţe my máme vlastně, to se týká i té druhé naší školky, takové zhoršené podmínky ohledně pobytu dětí venku, takţe to bych řekla jako největší balvan, který nás tíţí, ale bohuţel s tím nic neuděláme, prostě ta zahrada je mrňavá, zaplaťpánbů za ní, ţe je aspoň taková, jaká je. Vyuţíváme teda parku v rámci moţností, ale ten pohyb je tady… Ten venkovní pohyb - samozřejmě ideál je tak, jak je to nastavený ve vyhláškách, ţe zahrada přímo souvisí s budovou mateřské školy, coţ tady samozřejmě není, takţe to bych řekla, ţe je náš největší hendikep, ve smyslu naplňování té naší filozofie. Takže byste řekla, že i ten pobyt venku patří do toho zdravého životního stylu? Určitě. Určitě. A kam teda jako s dětmi chodíte? No buď tedy na tu zahradu tady, a nebo teda chodí tady do Riegrových sadů, kde je velké hřiště. Myslím, ţe městská část Praha 2 zrovna docela zainvestovala do těhletěch dětských hřišť a jsou tam bezvadné herní prvky, které vlastně motivují děti k pohybovým aktivitám a děti rády ty aktivity realizují. No a nebo kdyţ je pak lepší počasí, tak třeba jezdíme pak do takových těch příměstských parků. Já nevim, vy jste z Prahy? Ano, jsem z Prahy. Anebo v létě dokonce s nima jezdily paní učitelky na Gutovku, kde teda byly i ňáký hrátky s vodou, a tak dále, takţe prostě záleţí to na učitelkách a na ochotě pro to něco udělat i navíc, i třeba vyrazit s dětmi dřív. Samozřejmě výlety taky se dělaj, ţe se vyjede i autobusem na celý den, ţe opravdu zmizíme z Prahy ráno v osm a vrátíme se v šest večer. Takţe tam samozřejmě děti venku taky jsou. Máte ve školce zavedeny nějaké aktivity na prevenci? Takhle… Jako je to v obsahu školního vzdělávacího programu. Neděláme na to vyloţeně uzpůsobené tematické bloky, ale v podstatě, kdykoliv se naskytne příleţitost, zejména teda protidrogovou prevenci, samozřejmě kouření taky, protoţe vţdycky, kaţdý rok je určitě téma „Naše zdraví“ a tam v tom tématu se k tomu děti dostanou, ale jako nezaměřujem se vyloţeně-Tam jsou vyloţeně třeba drogy nebo nekouření jenom ťukne, ale v podstatě, a třeba to téma je celkově zaměřený na ochranu vlastního zdraví, co maj pro to udělat, aby byly zdravé. Nelze to udělat jednorázově, takţe vlastně v průběhu toho školního roku, kdykoliv se vlastně naskytne příleţitost, kdy, já nevim, děti se třeba setkají s injekční stříkačkou na ulici nebo někdo příjde s nějakým podnětem, tak na to učitelky reagují a samozřejmě na to téma s nimi udělají diskuzi. A jistě k tomu máme i nějaké materiály, jako protidrogovou prevenci, a to si myslim jako, ţe to je důleţité, a chceme to s dětmi dělat dál. Tu protidrogovou. Hlavně tu protidrogovou. Využíváte nějakých již připravených programů na podporu zdravého životního stlyu? Ne, nene. Já jsem se na to měla moţnost podívat, ale nic mě z toho neoslovilo, abychom si to vyloţeně přivlastnili a jeli podle toho. Jaký vztah má vaše školka k projektu Zdravá MŠ? Která mateřská škola můţe být nezdravá? Takţe jako… Samozřejmě myšlenka je to dobrá, ale já si myslim, ţe to vzniklo jako první program tady po revoluci a nebyly ředitelky, nebyly si schopny vytvořit vlastní vzdělávací program, ţe pro ně to byla ňáká taková pomůcka, k čemu se vlastně vrhnout, aby měly ten program vlastně zpracovanej, aniţ by ony pro to musely něco udělat, takţe jako chápu, ţe se toho chytly. Já prostě odmítám jakýkoliv program brát, proto si myslím, ţe tady mám lidi, kteří jsou dobří, nebo které jsou dobré, kdyţ mluvím o učitelkách, sestavit program společně, který je kvalitní. Nakonec i ten náš školní vzdělávací program inspekce ocenila jako dobře udělaný a takţe já se jako tomuhle bráním a nevim, no. Zdravá mateřská škola… Takový trend v dnešní době…? No já uţ jsem slyšela, ţe to zase takovej trend není, ţe přeci jenom je to dost svazující, právě proto jsem ani nechtěla, tim ţe vlastně, k tomu přistoupit, nebo se připojit, protoţe vlastně oni maj nějaký systém kontrol, jak jsem teda slyšlela, já s tím zkušenost nemám, a vlastně se kontroluje jak naplňují ty jejich osnovy a tu jejich filozofii, ty jejich principy a trošku mi to právě zavání tím systémem před rokem 89, nechci jim křivdit, třeba to tak není, beru jak jsem slyšela ale proto jako, já jako… Dobře, je to nějaký nápad, je to nějaká alternativa tady, ryze česká, nepřevzatá, ano, ale… Nemůţe být nezdravá mateřská škola. Já si myslim, ţe zrovna tak jako Zdravá mateřská škola my ty principy naplňujeme taky, ale nejsme prostě zaháčkovaný pod ţádným svazujícím programem. Moţná ţe jsem to řekla trochu brutálně… Já si myslím, že jste to řekla moc hezky. Jak poznáte, že si z aktivit ve školce děti něco odnesly i domů (do života)? Jak to poznám? Tak jednak teda my máme zpětnou vazbu od rodičů, protoţe bych řekla, zrovna včera jsme měli rodičovsk schůzku a měli jsme z toho všichni docela jako hodně dobrý pocit, ţe ta spolupráce s rodiči je dobrá a máme teda vlastně zpětnou vazbu jednak od rodičů, v průběhu té docházky dětí do mateřské školy. Ţe děti o tom mluví, těší se na ty aktivity, pokud vlastně napíšeme co se chystá v tom měsíci. Mám odezvu i v tom, kdyţ se objeví vývěska „Jedeme na lyţařský výcvik“, coţ nás čeká teď za měsíc, nebo na ten sportovně-turistický, tak je to okamţitě plné, prostě tam se ty děti baví, úplně děsným způsobem se tam perou o místečka. A zpětně… zpětně moc tu kontrolu nemám, spíš pokud mi začnou chodit sourozenci dětí, které třeba školku opustí a uţ jsou v základní škole, tak můţu s rodiči diskutovat, nebo vim, jak oni sami ţijí, jaký ţivotní styl preferují. Ono to není jenom o školce. Ono záleţí taky – my tady můţeme předestírat zdravý ţivotní styl, ale záleţí hlavně na rodině, jestli pak doma to dítě v tom stylu povede. Pak uţ záleţí na dítěti, co si aspoň z tý školky odneslo a jak to potom samo ve svém ţivotě uplatní. Ale moc teda jako, abych pravdu řekla, tu zpětnou vazbu jako nemám. Vim o rodinách, které ten ţivotní styl, zdravý ţivotní styl preferují, a vim, ţe tak prostě ţijí. O těch vím. Ale tak jako ty běţné rodiny, nevím. To vám neřeknu. Tam tu kontrolu nemám. Jak u vás funguje spolupráce s rodiči, co se týče zdravého životního stylu?

38

No to já bych řekla ţe docela… protoţe… docela jako dobře, protoţe rodiče jsou tady, kdyţ to řeknu jako trošku ošklivě, ale v takový pozici jako takový rejpalové. Ţe upozorňují na věci docela… My se scházíme pravidelně s výborem rodičovským, coţ jsou jako zástupci z obou mateřských škol, tady se scházíme a vlastně s nimi o tom diskutujeme, o jejich představách a já mám teď bezvadnou paní hospodářku, která teda se o to hodně zajímá, o zdravé stravování, takţe jako spoustu věcí teda, vţdycky se narazí na největší problém kuchařky, které jako přesvědčit, aby teda začaly vařit něco jinak, neţ byly zvyklé, nebo neţ tradiční českou kuchyni, tak trošku musí člověk mít trpělivost a přesvědčovat je, aby teda se do toho pustily, ale musim říct, ţe začaly zařazovat prvky zdravé výţivy a musim říct, ţe to rodiče ocenily, protoţe zrovna v říjnu jsme dávaly takovou dotazníkovou exploraci ohledně spokojenosti rodičů, kromě jiného i se stravováním, a kde teda právě to zařazování prvků racionální výţitvy, ta to teda ocenily hodně vysoko. Takţe jako tu zpětnou vazbu máme, my jednou za tři roky vlastně těm rodičům rozdáváme dotazníky, abychom měli zpětnou vazbu ze strany rodičů, jak jsou spokojení s různými principy, způsoby ţivota v mateřské škole nebo tak. A takţe jedna z nich je právě to stravování. Je obecně známé, že na dítě předškolního věku má formativní vliv ještě především rodina. Stalo se Vám někdy, že by nastal konflikt v pojetí výchovy ke zdraví mezi rodiči a školkou? Ne, to se nikdy naštěstí nestalo. Rodiče jsou veskrze s námi a nemáme důvod mít konflikty. A na závěr… Kdybyste měla popsat teoretické ideální dítě, které do Vaší školky začalo chodit ve 3 letech a poté ji v 6 opouští nástupem do základní školy, jak je toto dítě vybavené, co se týče výchovy ke zdraví a zdravému životnímu stylu? Dovede si vybrat v jídle, dovede si vybrat to, co je zdraví prospěšné, co naopak jako zdraví škodí. Dokáţe v přiměřené míře konzumovat sladkosti. Protoţe pracujeme i s počítačema, to jste moţná si tam dočetla, tak by měly vědět, ţe ano počítače, potřebujeme je k práci, dělá se, dneska se bez počítače v podstatě neobejdem, ale kaţdá práce u počítače musí být vyváţená pohybem, to se do nich vtlouká, a dítě, které odejde od nás ze školky, by mělo se projevovat tak, ţe má naprosto pozitivní vztah k pohybovým aktivitám, to bych řekla, ţe takový opravdu náše… ten top. Děkuji za Váš čas a myšlenky, moc jste mi pomohla. Paní učitelka Dobrý den. Jak se dnes máte? Dobře. Mohla bych se Vás zeptat, jak jste se vlastně dostala k práci, kterou vykonáváte? Já jsem dělala elektrotechnickej gympl a vţdycky mě strašně bavily děti, takţe jsem vlastně chtěla jít buď na KTVS, protoţe jsem hrála volejbal závodně, a nebo jsem chtěla jít dělat s dětma. A protoţe se mi na vysokou nechtělo tenkrát v těch osmnácti, tak jsem šla do školky a dodělávala jsem si vlastně nástavbu. Moje bakalářská práce je na téma „Zdravý životní styl v MŠ“. Jestli mohu, tak bych zdravý životní styl definovala jako: Takový zvolený způsob života, který člověku přináší co nejvyšší kvalitu zdraví v oblasti fyzické i psychické. Patří do něj zdravá výživa, pohybová aktivita, psychická pohoda a nekouření. Co je podle Vás na zdravém životním stylu to nejdůležitější? Pro mě, jako pro mě osobně je pohyb. A obecně třeba pro děti? Obecně si myslim, ţe pro děti je to v dnešní době ten pohyb taky. Jako samozřejmě s tim, zdravý stravování, to si myslím, ţe se o tom i mluví víc, neţ o tom pohybu, ale ten pohyb podle mě je základ, protoţe kdyţ se opravdu přestane hejbat, tak to je problém. Prostě podle mě je prioritní ten pohyb. Mohla bych se zeptat, zda si myslíte, že Vy osobně vedete zdravý životní styl? S tim pohybem ano, protoţe opravdu sportuji od osmi let, dělám snad úplně všechno, předcvičuju pilates, hodně chodím na přednášky a zabývám se tím, takţe v tom jo. Ve zdravym ţivotnim stylu co se týče stravování vím všechno, mám pocit, jo, ale ne vţdy samozřejmě. Mám ráda sladký, bohuţel, takţe občas ujedu na sladkym, ale v podstatě jakoby řídim se těma hlavníma věcma kdy, co má člověk jíst a v jakém mnoţství, nepřejídat se. Co konkrétně ve školce děláte pro podporu zdravého životního stylu? U nás je hodně důleţitá, si myslím, ta kuchyně, kdy kuchařky se vzdělávají a opravdu se změnilo, změnil styl vaření. Protoţe se tam objevily luštěniny hodně, pohanka, já nevím co všechno, takţe v podstatě dvakrát do týdne je nějaký hodně zdravý jídlo. Sníţily se dávky masa, taková ta česká klasika, jestli je jednou za čtrnáct dní? Co se týče knedlíky. A jinak bych řekla, ţe jsou tady všechno kolegyně, který ten pohyb hodně maj rádi a v podstatě kaţdej den s dětma cvičí. Jezdíme na čtyři školky ročně v přírodě, máme lyţáky, chodí děti plavat. Jo, takţe si myslim, ţe je to hodně o lidech, který v tý školce dělaj a hlavně o vedení, který si vybírá ty lidi, který maj práci pak vykonávat. A něco pro podporu psychické odolnosti dětí? Přistupujeme k nim jako k individualitám, takţe si myslím, ţe sniţujeme jejich stresové zátěţe. A jinak, třeba já při cvičení při pilates, ţe jo, je to hodně o dýchání, o soustředění, o vnitřním klidu, takţe vlastně i při relaxaci si myslím, ţe ty děti učej i tím, ţe se učej dýchat, tak se učej vlastně být v pohodě, něco je zklidní. Jak zajistíte, aby děti na tyto aktivity přistoupily? Účastní se všechny bez váhání, nebo k tomu musejí být motivovány? Já mám tu zkušenost, ţe to je pravda, a vţdycky je to na začátku roku. A já mám tu zkušenost, ţe pokud to člověk dělá zajímavou formou, tak do toho ty děti vţdycky vtáhne. Co se týče pohybu, tak mám zkušenost, ţe sto procent dětí cvičí. Jo, ţe to není na začátku, jsou dvě, tři, pak tam máme chlapečka, kterej prostě uprostřed cvičení najednou sebou plácne na zem a řekne „Já jsem unavenej, já uţ nemůţu“. Ale jako baví ho to, dělá to, protoţe v podstatě to je jim nejbliţší, ţe jo, dětem. Na kterou obast zdravého životního stylu se nejvíce zaměřujete?

39

Já bych řekla na ten pohyb. I na to stravování. Já… Já nevim. Já bych řekla, ţe je to v rovině, ale já jak osobně rozumim víc pohybu, tak bych řekla, ţe se to víc zaměřuje tímhle směrem. Co Vám naopak ve výchově ke zdraví chybí? Co byste ráda vylepšila? Já bych chtěla vylepšit, aby se to víc jako týkalo i rodiny. Protoţe já mám pocit, ţe kdyţ v tý školce jim dáte nějaký základ, ţe teda takhle by se mělo ţít a tohleto mě baví a takhle já chci, a kdyţ ta rodina v tom nepokračuje, tak to vyjde v niveč. Jo, ţe většinou… Dám příklad. Stalo se nám, ţe tady byl chlapeček, kterej byl strašně pohybově šikovnej a v podstatě, kdyţ měl výběr, vybral si vţdycky nějakou aktivitu takovýhleho směru, strašně šikovnej, strašně pruţnej. Potkala jsem ho za pět let, obézní dítě prostě. Pro mě to je vţdycky hroznej šok. Takţe pokud… Tam teda byl problém, ţe maminka umřela, takţe v podstatě tatínek ho k tomu neved, ale stane se to hodně často. Jo, takţe pro mě, spolupráce s rodinou, aby i ty dospělí pochopili, ţe tudy vede cesta. Pokud oni to nepochopěj a to dítě k tomu nepovedou, tak my se můţem přetrhnout. Máte ve školce zavedeny nějaké aktivity na prevenci? Máme prevenci, chodí sem zubní lékař. Chodí sem doktor na… kontrolovat nohy, plochý nohy. Třeba nekuřácká prevence? Bývala tady, nevim proč to skončilo. Já vlastně, kdyţ jsem šla na mateřskou, tak uţ přestala paní chodit, a to bylo vlastně vůbec jakoby prevence proti alkoholu, kouření, drogám. Nevim, proč uţ nechodí, jestli uţ to přestalo fungovat. Využíváte nějakých již připravených programů na podporu zdravého životního stylu? Určitě… Tak čerpáme hodně z kníţek, z publikací, to člověk sám nevymyslí. Já myslim, ţe tady máme, ale já teda konkrétně teďko jsem z ničeho moc nečerpala. Jo, my tady máme opravdu hrozně moc publikací, takţe kdyţ potřebujete, šáhnete, přečtete a inspirujete se. Jaký vztah má vaše školka k projektu Zdravá MŠ? Já ho moc neznám. Já jsem o něm slyšela na různejch kurzech, kde jsem byla, ţe tam třeba bývalí zástupci, takţe já v podstatě nevim. Já jakoby… Mně se nelíbí, já nevim jak to, to není kritika toho programu, protoţe o něm nic nevím v podstatě, ale co se mně… Já nemám ráda extrémy. Já nemám ráda takový to buď je to černý, nebo bílý. Já mám ráda střední cestu. Protoţe si myslim, ţe zas nejde jakoby v dnešní civilizaci vzít dítě a dát ho do prostředí absolutně zdravýho na nějakej statek, ţe jo, protoţe já se domnívám, ţe to není správná cesta. Jo, ţe by se mělo jít zlatou střední cestou. Jak poznáte, že si z aktivit ve školce děti něco odnesly i domů (do života)? Vidím, ţe mají z toho radost, to je taková ta zpětná vazba hned, a stává se mi, ţe se mi z těch mejch dětí, který já jsem měla ve školce, stávaj sportovci, nebo jakoby je potkám po x letech a oni si vzpomenou na to, kde jsme co dělali, naučili jsme je lyţovat, tak jako si myslím, ţe to je docela dobrý. Jak u vás funguje spolupráce s rodiči, co se týče zdravého životního stylu? Řekla bych, ţe dobře. Řekla bych, ţe na bídu, co dneska je, tak dobře, ţe děláme vlastně i společný akce. Já jsem teď, protoţe pořádám takový wellness pobyty s mojí kamarádkou, pilates, jóga, tak tady prezentuju, ţe můţou i maminky jet s náma. Ale hrozně záleţí na tom, co ten rodič vlastně, jakym způsobem ţije, ţe jo, protoţe jeho nepředěláte, můţete mu vlastně řikat, to, co si myslíte, ale spolupráce je tady dobrá. Je obecně známé, že na dítě předškolního věku má formativní vliv ještě především rodina. Stalo se Vám někdy, že by nastal konflikt v pojetí výchovy ke zdraví mezi rodiči a školkou? Spíš ne ne ne, spíš jsou takový ty jako… Dáváme občas jako odměnu bonbón, coţ zase já si myslím, ţe vůbec… Nebo mít dítě, který nikdy nesmělo vzít bonbón, je další extrém. Jo, takţe prostě kdyţ dostane jednou za čtrnáct dní ve školce bonbón, tak si myslím, ţe to není vůbec jako škodlivý. Takţe spíš jsme měli takový konflikty, ţe jsou maminky, který jsou právě na tý straně toho ex zdravýho ţivotního stylu, ţe sladký bonbón v ţivotě do pusy nedostalo, a ty děti jsou z toho nešťastný, jo, protoţe samozřejmě zakázaný ovoce nejvíc chutná. Takţe. Spíš tyhlety extrémy, no a pak takový ty rodiče co běţně mekáč a to, tak ty zas jako to moc neřešej vůbec, ty jako ţe by byl problém, tak to fakt ne. A na závěr… Kdybyste měla popsat teoretické ideální dítě, které do Vaší školky začalo chodit ve 3 letech a poté ji v 6 opouští nástupem do základní školy, jak je toto dítě vybavené, co se týče výchovy ke zdraví a zdravému životnímu stylu? Šťastný, spokojený dítě, který na to bude rádo vzpomínat, a nebude mít ţádný stresy a bude vzpomínat jenom na ty dobrý věci, nepřinese si to co já ze školky. Do mě někdo nacpal něco co jsem nejedla. Spokojený, šťastný, zdravý dítě. Děkuji za Váš čas a myšlenky, moc jste mi pomohla.

40

Resumé Bakalářská práce „Zdravý ţivotní styl v mateřské škole“ pojednává o zdravém ţivotním stylu a jeho praktické realizaci u dětí předškolního věku v mateřských školách. Zabývá se tím, jakými konkrétními prostředky je v mateřských školách podporován zdravý ţivotní styl, a to specificky ve čtyřech následujících kategoriích: zdravá výţiva, pohybová aktivita, psychická pohoda a podpora nekuřáctví. Zjišťuje, která oblast zdravého ţivotního stylu je pro mateřské školy nejvýznamější a proč. Výzkumnou metodou je analýza dokumentů vybraných dvou mateřských škol a rozhovory s jejími pedagogickými pracovníky. The Bachelor thesis „Healthy Lifestyle in Preschools“ talks about the healthy lifestyle and its practical implementation in preschool aged children in preschools. It deals with which specific means are used to support a healthy lifestyle in preschools, particularly in the four following categories: healthy food, physical activity, mental well-being and support of nonsmoking. It finds out with area of a healthy lifestyle is most significant for preschools and why. The research method is analysis of documents of two chosen preschools and interviews with their educators.

Klíčová slova: Zdravý ţivotní styl, mateřská škola, výţiva, pohyb, psychická pohoda, nekouření.

Keywords: Healthy lifestyle, preschool, healthy food, physical activity, mental well-being, non-smoking.

41