2 / 2011 / ročník VI
Časopis Fakultní nemocnice Plzeň
Zdravotní klauni slavili Den dětí čtěte na straně 2
Klinika TRN má spokojené pacienty čtěte na straně 4 a 5
Záchrana životů začíná u anesteziologů čtěte na straně 8
Centrální sterilizace důležitý provoz čtěte na straně 9
Zdravotní klauni slavili s dětmi jejich svátek Malý Honzík měl svátek a přitom narozeniny. 1. června mají svátek všechny děti na celém světě a on se v tento den narodil. Byl by to určitě veselý den, kdyby Honzík nemusel ležet v nemocnici. Jenže letos mu přišli poblahopřát zdravotní klauni. Zdravotní „sestry“ Fauna a Sádra, která stále dokola opakovala, že přijela na mopedu a proto měla na hlavě i v nemocnici helmu, se chovaly jako neuvěřitelné poplety a „lékař“ s červeným klaunským nosem nebyl o nic lepší. Přesto však společně zvládli zazpívat narozeninovou písničku, takže se Honzíkovi rozzářily jeho krásné oči. První červnový den zavítalo do plzeňské fakultní nemocnice dvacet zdravotních klaunů, největší společná výprava tohoto druhu, která kdy zatím nemocnici navštívila. Tým zdravotních klaunů však v plzeňském regionu působí už několik let a pravidelně, dvakrát týdně, navštěvuje dětská oddělení fakultní nemocnice. V České republice přitom působí celkem 75 zdravotních klaunů, kteří docházejí pravidelně do 56 nemocnic. (koř)
Ministr navštívil nemocnici
Ředitelka nemocnice Jaroslava Kunová s ministrem zdravotnictví Leošem Hegerem v prostorách nového onkologického pavilonu v Lochotínské části nemocnice Návštěvou ministra zdravotnictví Leoše Hegera začal oficiálně fungovat ve druhé polovině května nový pavilon onkologie v lochotínské části Fakultní nemocnice Plzeň. Ministr Leoš Heger se setkal s managementem nemocnice a poté i se zdravotníky, zejména přednosty, primáři, vrchními sestrami a zástupci zdravotnických zařízení z Plzeňského kraje, kterým vysvětlil své navržené zdravotnické reformy. Tohoto setkání se zúčastnilo na 150 odborníků. Text a foto: Renata Jenšíková
Jaterní kongres přilákal odborníky i ze zahraničí Již pátý kongres chirurgie jater, žlučových cest a pankreatu se uskutečnil začátkem června v Plzni. Kongres pořádá jednou za dva roky Chirurgická klinika plzeňské fakultní nemocnice. Letos se jej zúčastnili hosté z pěti zemí – krom České republiky též ze Slovenska, Německa, Itálie a Francie – a zdravotníci vyslechli 87 přednášek. (ren)
Tragicky zemřela oblíbená sestřička Jménem vedení Fakultní nemocnice Plzeň a Kliniky ortopedie a traumatologie pohybového ústrojí vyslovujeme upřímnou soustrast rodině všeobecné sestřičky Jindřišky Dlouhé, která tragicky zesnula při dopravní nehodě cestou do zaměstnání 3. července 2011 ve věku 26 let. Odešla nám milá, empatická bytost, která rozdávala radost a vynikající péči nejen pacientům naší nemocnice, ale byla i velkou oporou celého kolektivu pracovníků kliniky. S úctou Bc. Andrea Mašínová, MBA náměstkyně pro ošetřovatelskou péči
2
Naše nemocnice
Pacienti hodnotili kvalitu péče Na konci léta budou známy výsledky šetření spokojenosti pacientů s péčí poskytovanou ve FN Plzeň prováděného pravidelně každý rok v dubnu na většině lůžkových stanic. Loni dosáhla celková spokojenost s naší nemocnicí 82 %, což řadí FN Plzeň k nejlépe hodnoceným nemocnicím v tuzemsku dle stejné metodiky. V dotazníkovém šetření Kvalita očima pacientů se nemocní vyjadřují k různým oblastem péče souvisejícím s jejich pobytem v nemocnici. Nepostihují však medicínskou stránku hospitalizace. Proto hodnotí spokojenost s přijetím do nemocnice, zachováváním respektu, ohledu, úcty, s koordinací a integrací zdravotní péče, způsobem a formou informování o jejich stavu, s pohodlím, citovou oporou, zapojením rodiny a blízkých, propuštěním z nemocnice a navazující nemocniční péčí. Respondenty jsou dospělí pacienti, kteří v nemocnici stráví
na sledovaných lůžkových odděleních nejméně jednu noc a jsou schopni dotazník vyplnit. Zdravotničtí pracovníci nesmějí do vyplňování dotazníku zasahovat, ani při něm pomáhat. Výsledky šetření jsou indikátorem kvality péče a pro vedení nemocnice jsou nástrojem k jejímu zvyšování. Tímto způsobem je možné zjistit, jak nás naši klienti, pacienti, vnímají, co jim v nemocnici vyhovuje a co můžeme změnit. Průzkum spokojenosti pacientů se zdravotnickou péčí „Kvalita očima pacientů – hodnocení zdravotní péče“ se koná podle stejné metodiky i v dalších fakultních nemocnicích a ústavech přímo řízených Ministerstvem zdravotnictví ČR. Výsledky Fakultní nemocnice Plzeň za rok 2011 budou srovnávány s letošními výsledky ostatních fakultních nemocnic v republice a zveřejněny na portálu MZ ČR a projektových stránkách www.hodnoceni-nemocnic.cz. (ren)
Univerzitní upír není přece krvelačný vampýr Univerzitní upír je studentská akce Západočeské univerzity v Plzni, jejímž cílem je podporovat dárcovství krve. Darovat krev chodí nejen studenti, ale i pedagogové.
L
etošní, již desátý, tedy jubilejní semestrník (pořádá se nikoli každý rok, ale každý semestr) byl velmi úspěšný. „Zatímco v prvních devíti semestrnících přišlo na Transfuzní oddělení fakultní nemocnice od 60 do 130 účastníků, letos byl ohromný nárůst. Bylo to dáno mimo jiné tím, že krev už od konce ledna darovalo 97 dobrovolníků. To nás nemocnice požádala, zda můžeme některé své účastníky pozvat již s předstihem, protože měla akutní nedostatek krve,“ vysvětluje jeden z organizátorů Univerzitního upíra Jakub Svoboda. „Největší nápor však zaznamenala hlavní dvoudenní akce na jaře, kdy dorazilo na Transfuzní oddělení rekordních 175 účastníků, takže bylo neustále plno,“ říká. Přibližně přepočteno na litry, každý z předchozích devíti semestrníků znamenal pro plzeňskou transfuzní stanici průměrně třicet litrů nejdražší tekutiny. Nyní to bylo kolem jednoho hektolitru studentské krve. Organizátoři tentokrát rovněž vyhlásili soutěž mezi fakultami o to, ze které přijde relativně nejvíce studentů. „Relativně proto, že jednotlivé součásti ZČU jsou různě velké, proto jsme účastníky přepočítali na počet studentů a vyjádřili v procentech. Vítězem se stala Fakulta zdravotnických studií, která měla cca 3,6 % účastníků,
Jedna ze studentek při odběru krve
Studentky Západočeské univerzity poskytovaly informace kolegům na transfúzním oddělení druhý byl Ústav umění a designu a třetí Fakulta elektrotechnická. Domovská fakulta pořadatelů – Fakulta pedagogická – zaznamenala v absolutních číslech nejvíce účastníků, ale po přepočtu na procenta byla těsně čtvrtá. Dobré je, že přišli studenti ze všech fakult a také několik akademických pracovníků,“ chválí Jakub Svoboda, předseda Studentské komory AS ZČU a člen kolegia rektora. Po dvou odběrových dnech na Transfuzním oddělení pořádají organizátoři Univerzitního upíra pravidelnou after party, nazývanou Upí-
ří rej. „Protože to byl jubilejní semestrník, pojali jsme Upíří rej opravdu slavnostně, jako benefiční večer v plzeňském Buena Vista Clubu. Pokaždé dáváme účastníkům akce drobné dárky, tentokrát byly poněkud hodnotnější – všichni dostali Koncert Dixieland Planá v Buena Vista Clubu
cestovní lékárničky. Ti, kteří s Upírem darovali krev alespoň popáté, dostali trička s logem akce. Kromě vyhlášení vítěze soutěže, děkování a předávání dárků byly hlavní náplní programu koncerty tří kapel – Jahtec Jammin` Job, Dixieland Planá a Chuť, které samozřejmě zahrály bez nároku na honorář,“ informuje Jakub Svoboda. Upíří rej má ještě jedno velmi bohulibé poslání. Zároveň s propagací dárcovství krve podporuje i dárcovství kostní dřeně, neboť mnozí studenti, kteří pravidelně darují krev v rámci Univerzitního upíra, jsou zároveň zapsaní v Českém národním registru dárců dřeně jako možní dárci krvetvorných buněk. Inu, možná je čas začít přepisovat legendy a vyvracet mýty. Text: Jana Kořínková Foto: Míra Vodička Naše nemocnice
3
Sestra Jana Cygánková u lůžka s pacientem s vibrační krunýřovou ventilací zajišťují nepřetržitě lékaři s bronchoskopickou erudicí během služby nebo formou příslužby na telefonu. K léčbě obstrukce velkých dýchacích cest je nově k dispozici diodový laser, dlouhodobě je též používán kryokauter. Pro odběry z extrabronchiálních útvarů je nově využíván videobronchoskop se sondou pro EBUS (endobronchiální sonografii),“ upřesňuje MUDr. František Brůha, který spolu s MUDr. Amírem Hassanem a MUDr. Davidem Havlem vyšetřování provádí. V posledních letech dochází také k rozvoji dia gnostiky poruch plicních funkcí, které se věnují MUDr. Marek Langmajer a MUDr. Petr Šafránek. Kromě běžné spirometrie a bronchomotorických testů se tu opět provádí i vyšetřování bodypletysmografické a vyšetření transfer faktoru. „Dále máme k dispozici přístroj k měření frakce vydechovaného oxidu dusnatého (tzv. FENO), čehož se využívá v diagnostice alergického astmatu,“ uvádí Gabriela Krákorová.
Oddělení se zásadně neodlišují
Na naší plicní klinice jsou pacienti spokojení Plicní choroby bývají velice těžké a jejich léčba náročná. O to víc si lékaři a ostatní zdravotnický personál Kliniky tuberkulózy a respiračních nemocí cení skutečnosti, že ji pacienti v rámci Fakultní nemocnice v Plzni vysoce hodnotí a dokonce je i mezi plicními klinikami v rámci celé republiky hodnocená na prvním místě.
P
acienti do jediného klinického pracoviště v regionu přijíždějí vskutku z široka daleka, protože pouze klatovská nemocnice a dobřanský ústav mají v Plzeňském kraji vyčleněno několik lůžek pro pacienty s plicními chorobami, ovšem vysoce odborné vyšetření jim tam stejně udělat nemohou. Navíc se v Plzni často starají i o pacienty z Karlovarska. Spád se rozšiřuje i díky tomu, že na klinice pracuje Pneumoonkologické centrum, které zajišťuje péči pro nemocné s plicními nádory Plzeňského, Jihočeského a Karlovarského kraje. „Jedním z hlavních podoborů Kliniky TRN jsou obstrukční plicní choroby (astma a CHOPN atd.), intenzivní péče, pneumoonkologie, intersticiální plicní procesy (IPP), spánková medicína, bronchologie, funkční diagnostika, diagnostika a léčba tuberkulózy,“ uvádí do problematiky primářka kliniky, MUDr. Gabriela Krákorová, Ph.D. Cení si toho, že se na klinice v současné
4
Naše nemocnice
době rozvíjí řada moderních vyšetřovacích metod, především bronchologická diagnostika. „Máme možnost vyšetřování pomocí endoskopické bronchiální ultrasonografie. Díky ultrazvukovému obrazu přes stěnu průdušky si může vyšetřující lékař vizualizovat uzlinové postižení, eventuálně i tumor naléhající na průdušku a provést pomocí punkční jehly odběr materiálu na cytologické i histologické vyšetření, což je obrovský přínos. Využíváme elektromagneticky navigovanou bronchoskopii, kdy se CT nález a nález z bronchoskopické sondy vizualizuje do jednoho obrazu a bronchoskopistu naviguje do místa ložiska v plíci, i periferně uloženého, “ představuje primářka. O tom, jak je bronchoskopické pracoviště vytížené, svědčí skutečnost, že ročně provádí s pomocí flexibilních i rigidních přístrojů na 1800 bronchoskopických výkonů, 1700 cytologických vyšetření a 400 punkcí pleurálních výpotků. „Bronchoskopickou službu
Lůžková oddělení jsou na Klinice TRN dvě, A a B. „Zásadním způsobem se však na odděleních skladba pacientů neliší. Zjistili jsme, že není dobré, když selektujeme. Pokud bychom na jedno oddělení dali například jenom pacienty onkologické, jejich psychice by to rozhodně neprospělo. Takže na obou odděleních je směs pacientů, ale každé oddělení má specializované izolační pokoje,“ přibližuje primářka. Na oddělení A bývá jeden pokoj využíván nejčastěji pro infekční pacienty s pozitivitou MRSA (methicillin-resistant Staphylococcus aureus = zlatý stafylokok necitlivý na běžná protistafylokoková antiobiotika). Lze předpokládat, že pacientů s nosičstvím či infekcemi způsobenými tímto bacilem bude přibývat. Západ s tímto trendem bojuje, u nás je situace prozatím daleko příznivější. Druhý izolační pokoj je pak určen pro pacienty s cystickou fibrózou nebo s pokročilým intersticiálním plicním procesem, a to při zhoršení stavu nebo v rámci vyšetřování před zařazením do transplantačního programu. „Nedílnou součástí naší práce na oddělení je péče o pacienty s respirační nedostatečností. V případě pacientů s chronickým selháváním dechových funkcí, vzniklým na podkladě jakéhokoliv onemocnění, které je pod kontrolou a na něž je nastavevena maximální možná terapie, rozhodujeme o indikaci DDOT (dlouhodobé domácí oxygenoterapie),“ dodává Petr Šafránek. Součástí oddělení B, které vede Marek Langmajer, je izolace se třemi jednolůžkovými pokoji, uzpůsobená pro pobyt pacientů s infekčními onemocněními. „Podle potřeby je možné počet izolačních pokojů rozšířit. V našem povolání je nutná a pro naše klienty prospěšná týmová spolupráce nejen samotných lékařů, ale i lékařů se středním a nižším zdra-
votnickým personálem. To se nám, doufám, na našem oddělení z velké části daří. I když vím, že ne vždy lze pacienta vyléčit, věřím, že se nám i v budoucnu bude dařit vracet lidem zdraví nebo alespoň dobrou kvalitu života bez bolesti a jiných potíží,“ zdůrazňuje vedoucí oddělení B. To je však filozofie celé Kliniky TRN. Významný rozvoj zaznamenala pod vedením MUDr. Davida Havla i oblast intenzivní péče o nemocné s širokou škálou život ohrožujících stavů spojených zejména s dechovou nedostatečností. „Zlepšují se naše možnosti neinvazivní a invazivní ventilace, využívané současně se všemi postupy, které jsou potřebné v péči o polymorbidní pacienty s interními chorobami a různými typy ventilační a respirační insuficience. V pavilonu 22 máme na oddělení JIP jedno ventilované lůžko a další lůžka jsou s neinvazivní ventilací. U neinvazivní ventilace je výhodou, že pacient dýchá spontánně a má pouze ventilační podporu, nemusí být intubovaný. Pro naše chronické pacienty to představuje daleko výhodnější způsob umělé plicní ventilace,“ zdůrazňuje Gabriela Krákorová s tím, že k dispozici je i řada dalších nových přístrojů, například vibrační krunýřová ventilace. Pracovníci Kliniky TRN se těší na novou „JIPku“, k níž už probíhá příprava projektové dokumentace.
Pokrok spánkové medicíny Pět dnů v týdnu pracuje akreditovaná Spánková laboratoř, která je součástí kliniky. Certifikovanými specialisty v oboru somnologie, tedy problematiky poruch dýchání ve spánku, se stali MUDr. Jana Vyskočilová, která je rovněž odborným garantem, dále MUDr. Josef Veverka a MUDr. Helena Ringlerová. „Máme šest monitorovacích lůžek, na jednom z nich provádíme každý večer složitější, na ostatních jednodušší vyšetření. Začínáme s novými trendy léčby. Zejména si ceníme přístrojů na problematiku Cheyne-Stokesova dýchání, při kterém pozvolna klesá hloubka dýchání až k jeho dočasnému vymizení, po němž se opět
pozvolna prohlubuje až k maximu. Vyskytuje se často u kardiaků. Dále navazujeme domácí neinvazivní ventilační podporu na Jednotku intenzivní péče, která nám pacienty v akutní fázi odventiluje a my je pak pak zavádíme na přístroje na noční domácí ventilační podporu. Je to především u pacientů obézních s hypoventilačním syndromem nebo u pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí, kteří potřebují podporu dýchání,“ říká Jana Vyskočilová. Pokud se pacient začne léčit včas, když má například středně těžký syndrom spánkové apnoe, lze zabránit vzniku kardiovaskulárních
Ambulance stále plné K péči pracovníků kliniky o své pacienty samozřejmě neodmyslitelně patří řada ambulancí. „V první řadě je to všeobecná ambulance s nepřetržitým provozem. Sem přicházejí nemocní, doporučení praktickým či odborným lékařem k vyšetření a léčbě, zabezpečujeme tu ošetření akutních stavů, akutní a plánované příjmy, konziliární službu,“ přibližuje zastupující vedoucí ambulantní části kliniky MUDr. Jana Důrová. Široký rejstřík léčby rovněž zajišťují odborné ambulance. Pneumoonkologickou ambulan-
Kolektiv zdravotníků kliniky TRN komplikací, infarktu myokardu, cévní mozkové příhodě. To se podle zkušeností doktorky Vyskočilové mnohonásobně vyplatí než začít léčbu až u těžkého syndromu spánkové apnoe. „Například interní obory mají v rámci Plzně i kraje nesrovnatelně více lůžek, než je lůžek plicních. Na našich dvou standardních odděleních je celkem 44 lůžek, oddělení JIP má šest lůžek a Spánková laboratoř jen několik lůžek vyčleněných speciálně pro pacienty se spánkovou problematikou,“ vypočítává primářka Krákorová. Je ráda, že v poslední době rozvinuli dobrou spolupráci s Infekční klinikou. Pacienty, jejichž pneumonie nejsou příliš komplikované, tam z velké části odesílají k hospitalizaci. Lékař František Brůha při plicní endoskopii
ci vede přednosta kliniky prof. MUDr. Miloš Pešek, CSc. Vedoucí ambulantní části kliniky MUDr. Radka Bittenglová pak má na starosti jednak ambulanci pro dospělé pacienty s cystickou fibrózou, kteří sem přecházejí v dospělosti z Dětské kliniky, a jednak vede ambulanci zaměřenou na intersticiální plicní procesy, která pečuje o zhruba 500 pacientů. „V rámci této ambulance se věnujeme kompletní přípravě pacientů před plicní transplantací, úzce spolupracujeme s Plicní klinikou a III. chirurgickou klinikou FN Motol,“ upozorňuje Radka Bittenglová. Významný je rovněž Dispenzář pro nemocné pacienty s TBC, Centrum pro odvykání tabakismu a ambulance pro léčbu obtížně léčitelného astmatu. V roce 2006 se stala klinika jedním z osmi pracovišť Národního centra pro těžké astma (NCTA). „Skutečně těžkých, obtížně léčitelných astmatiků není v populaci více než 5 % – spotřebují však více než 50 % nákladů na léčbu, včetně času ošetřujícího personálu,“ říká vedoucí pracoviště doc. MUDr. Milan Teřl, Ph.D. „U mnohých nemocných odesílaných do centra, kteří byli dlouhá léta považováni za těžké astmatiky a zatěžováni vedlejšími účinky řady léků, se nakonec zjistí, že astma vůbec nemají nebo příčina jejich potíží je jinde.“ Pro skutečně těžké alergické astmatiky pak klinika zajišťuje – ve spolupráci s Ústavem imunologie a alergologie – biologickou léčbu anti-IgE protilátkou. Text: Jana Kořínková
Naše nemocnice
5
Gabriele Krákorové chrání duši víra Když MUDr. Gabriela Krákorová, Ph.D., nastoupila před pár měsíci do funkce zástupce přednosty Kliniky TRN pro lékařskou péči, nebyla mezi pracovníky na plicní klinice moc dobrá atmosféra. Ona sama měla z toho důvodu také, stejně jako řada jejích kolegů, nakročeno jinam. Pak po velkém zvažování přijala nabídku ředitelky Fakultní nemocnice Ing. Jaroslavy Kunové působit na několik měsíců jako zastupující primářka. Nakonec letos v březnu převzala tuto funkci se vší vahou a odpovědností.
V
še nasvědčuje tomu, že to bylo dobrá volba. Spokojenost je vidět mezi lékaři i nelékařským personálem. Změnu ve vedení kliniky začali vnímat pozitivně i pacienti. „Snažíme se s přednostou kliniky nastavit komunikaci poněkud jinak, než tomu bylo dříve. Než rozhodneme, co mají lékaři vykonávat, nasloucháme jejich názorům. Zásadní problém tu totiž býval v tom, že komunikace oboustranná nebyla. Naše pravidelné porady teď neprobíhají pouze ve stylu ‚toto jsme rozhodli a to chceme na vás‘, ale vyzýváme lékaře, aby sami přišli s návrhem, jak určitou situaci řešit a o něm pak diskutujeme,“ popisuje primářka. Cení si, že se opět vytvořil stabilní lékařský kolektiv, který chápe týmovost práce v medicíně. Gabriela Krákorová působí na klinice od roku 1993. Vybrala si své budoucí pracoviště již jako studentka 6. ročníku LF v Plzni, kdy tu připravovala SVOČku (Studentskou vědeckou práci) s tehdy začínající spánkovou problematikou. „Nadchlo mne, jak se tu o nás starali asistenti, zejména paní MUDr. Andrea Švábková. To jsem na jiné klinice nezažila,“ vzpomíná a obdobně se nyní jako odborný asistent Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni sama snaží přistupovat ke studentům a mladým kolegům. Na Klinice TRN se od začátku věnuje především plicní onkologii, oboru, který je velmi náročný. „Přežití pacientů máme velmi krátké, ale přesto se nám ho za dobu, kdy se plicní onkologie rozvíjí, povedlo zdvojnásobit, což považuji za úspěch. Jako zásadní vnímám, že pacienty v rámci jejich nádorové choroby vlastně provázíme i nabídkou paliativní péče, která sama o sobě, jak ukázaly poslední práce, dokáže celkovou dobu přežití také prodloužit. Pokud totiž nedokážeme, obrazně řečeno, onkologické pacienty vytrhnout z náruče pozemské smrti, můžeme je důstojně a s co nejlepší péčí ke konci života dovést, doprovodit, a také se pokusit tento konec co nejvíce oddálit,“ vysvětluje primářka. Právě paliativní medicíně, která si klade za cíl udržet dobrou kvalitu života i v situaci pokročilého stadia nevyléčitelného one mocnění a až do samého konce pacientova života, by se ráda více věnovala. „Mám první atestaci z interny, dvojku pneumologickou
6
Naše nemocnice
a teď bych si ráda doplnila atestaci z paliativní medicíny. Velmi bych si přála, aby se u nás vytvořila ambulance paliativní medicíny. I Rada Evropy ukládá svým členským státům, aby taková centra v rámci velkých nemocnic fungovala,“ svěřuje se Gabriela Krákorová, jež je členkou Pneumologické společnosti ČLS Jana
velký problém naučit se relaxovat. Mně osobně pomáhá víra,“ prozrazuje primářka Krákorová. Vysoká, štíhlá a usměvavá žena je vdaná, má tři děti. Jeden syn a dcera jsou už sice prakticky dospělí, ale benjamínkovi je devět. Jak tedy ona sama relaxuje? „Posiluji, hraji na kytaru, máme psa, zahradu. A kde beru čas? Mám fantastického manžela. Máme rozdělené role. On vede výchovu, já se starám o domácnost. Volný čas trávíme nejen spolu, ale necháváme si i určité osobní volno, chvíli mé, chvíli jeho. Spíše mám problém, pokud jsem hodně unavená, abych se donutila k nějaké fyzické činnosti. K tomu je pes výborným prostředníkem. Naše hovawardka pohyb potřebuje. Chodíme spolu na velké procházky, ona si okolo mne běhá a já se modlím. Mám to za pochodu a doufám, že to Bůh chápe,“ směje se Gabriela Krákorová. Dlužno dodat, že její manžel, původní profesí matematik a vědecký pracovník, je v současnosti evangelickým pastorem. V tom je podobný biskupovi
Zeny v
Gabriela Krákorová (vlevo) s vrchní sestrou Lenkou Neklová a přednostou Milošem Peškem
Evangelisty Purkyně, American Association of Anticancer Research, American Society of Clinical Oncology a European Society of Medical Oncology. Mezi pacienty s těžkými, mnohdy nevy léčitelnými chorobami může lékař nebo jaký koliv zdravotník snadno profesně vyhořet. Gabriela Krákorová je přesvědčená, že na jakémkoliv takto citově exponovaném pracovišti musí být člověk vyrovaný sám se sebou, i se svou smrtelností. „Jakmile není sám vnitřně vyrovnaný se svou smrtelností, nemůže přijmout ani konec života těch druhých. K této vyrovnanosti je třeba se určitým způsobem dopracovat, dozrát. Nenaučíte se ji jako poučku v učebnici. Dalo mi práci si tímto procesem projít. Problémem nebyl strach z toho, že umřu. Kladla jsem si ale otázku, zda má naše práce vůbec smysl, když je na jejím konci i konec lidského života. Nyní jsem přesvědčená, že má. Je ale pro nás velmi důležité zachovávat si určitou duševní a duchovní hygienu, věnovat se svým koníčkům, relaxaci. Přitom vím, jak je pro exponované lékaře
plzeňské diecéze Františku Radkovskému, který dříve než vstoupil do litoměřického semináře, vystudoval matematickou statistiku na pražské Matematicko-fyzikální fakultě UK. Také k tomuto duchovnímu má Gabriela Krákorová blízko. „Panu biskupovi jsem vyprávěla o těžkém rozhodování předtím, než jsem paní ředitelce fakultní nemocnice definitivně slíbila, že funkci primářky vezmu. Celou noc jsem se modlila. Říkala jsem si, že to nezvládnu. Bibli jsem měla otevřenou na Knize Přísloví, kde je psáno „Počátek moudrosti je bázeň před Hospodinem“ a “Důvěřuj Hospodinu celým svým srdcem, na svou rozumnost nespoléhej“... Všechno, co se stalo, vnímám jako boží vedení. Každé ráno si říkám: Bože, toto je Tvůj den, Tys mi ho dal, já ho zase vracím a Ty ho veď. A dej, ať Ti nedělám ostudu. Kdybych šla někam, kde mne nechceš mít, tak mě okamžitě zatáhni zpátky,“ uzavírá své povídání primářka Kliniky tuberkulózy a respiračních nemocí Fakultní nemocnice Plzeň. Text: Jana Kořínková Foto: Renata Jenšíková
Vždy jsem chtěla být lékařkou, říká známá uroložka Pavla Toufarová Do konce minulého roku pracovala MUDr. Pavla Toufarová jako primářka Urologické kliniky. Nyní je, jak říká, pracující důchodkyní a na kliniku dochází jako lékařka od pondělí do středy. Potkat ji můžete v ambulanci i na operačním sále. „Ta práce se mi líbí, a nejde dost dobře říci ze dne na den dost a odejít,“ svěřuje se lékařka, která se uroložkou stala v roce 1969 a místo primářky zastávala dvě desetiletí.
L
ékařské povolání si vybrala už jako dítě. „Několikrát jsem tehdy byla v nemocnici jako pacient, pozorovala jsem práci sester, doktorů a velmi se mi to zalíbilo,“ říká Pavla Toufarová. Po studiích medicíny v Plzni a pak nastoupila na tehdejší Urologické oddělení plzeňské Fakultní nemocnice. „Byl to v té době velmi neatraktivní obor. Oddělení sídlilo v pavilonu číslo 4, kde byly dva velké pokoje po více než dvaceti lůžkách pro mužské pacienty, dva pokojíčky pro pacientky, děti samostatný pokoj neměly, ležely mezi dospělými. Ale já jsem si urologii zvolila, protože jsem věděla, že se tam operuje, a to mne lákalo,“ vysvětluje Pavla Toufarová. Tehdy zastával místo šéfa oddělení primář Jan Pražák, který měl zkušenosti z pražské Vinohradské nemocnice, kde pracoval pod vedením legendárního chirurga prof. Arnolda Jiráska, a ten mladou lékařku vedl k laskavému přístupu k pacientům. Velmi vzdělaný asistent Vlastimil Křivánek jí odkrýval zásady urologie a vědeckého přístupu. Že by tady byly začátky jejího trpělivého a vstřícného přístupu k mladým kolegům, jak je vyzdvihuje vedení dnešní kliniky? „Byla jsem spokojená, a to i přesto, že práce bylo hodně a nebyla lehká, protože z ženského pohledu na medicínu, konkrétně na obor urologie, která vždy byla a i v současnosti je spíše mužskou doménou, to není jednoduchý obor,“ přiznává. Postupem doby si udělala atestaci z chirurgie I. stupně a z urologie I. i II. stupně a samozřejmě celý život studovala a sledovala doslova převratný vývoj ve svém oboru. V roce 1973 byl v plzeňské fakultní nemocnici otevřen nový pavilon číslo 22, kam se přestěhovala nejen urologie , ale i ortopedie. Operační výkony se prováděly na operačních sálech, které sloužily všem operačním oborům – chirurgii, ortopedii, neurochirurgii, urologii i plastické chirurgii. Pacienti získali 60 lůžek v tehdy moderních pokojích. „Urologie nabývala na významu zejména po příchodu nového primáře, doc. MUDr. Miroslava Pokorného, který se společně s doc. MUDr. Zdeňkem Oudou zasloužil o vznik
n í c
Pavla Toufarová
niky k vybudování samostatné dětské urologie. Byla významně zlepšena urologická péče o nemocné s nefrolitiázou (konkrementy v ledvinách) a také o onkologicko-urologické pacienty“, hodnotí lékařka. Přístrojové vybavení se za léta, kdy Pavla Toufarová pracuje jako uroložka Fakultní nemocnice v Plzni, radikálně změnilo. „Vzpomínám si na své začátky, kdy bylo například velice obtížné diagnostikovat litiázu. Většinou jsme ji řešili otevřenými operacemi a pacienti byli hospitalizováni 14 dní, někdy v komplikovaných případech i déle. Dnes přijde pacient s ledvinovou kolikou, diagnózu lze stanovit během několika hodin. Pokud je indikováno akutní řešení, nález vyžaduje odstranění konkrementu, který se zaklíní v určitém úseku močovodu, můžeme provést ureterorenoskopii jako tzv. akutní operační výkon již v den přijetí nemocného na kliniku. V celkové anestezii zavádíme speciální dlouhý tenký kovový přístroj přes močovou trubici do močovodu, dostaneme se ke konkrementu, který můžeme odstranit buď
ostatní, neměla jsem žádné úlevy, i když byly děti malé. Byli jsme celoživotně sehraný tým, všichni chápali, že nemocnice je velmi důležitá, máma je tuto sobotu a neděli v práci, takže někam pojedou jen s tátou a teprve tu další vyrazíme všichni společně,“ vypráví. Syn rovněž vystudoval medicínu, zvolil oftalmologii, dcera se věnovala studiu jazyků, v současnosti je na mateřské. Ze tří vnoučat má Pavla Toufarová velkou radost, a jak to jen jde, věnuje se jim. Dnes už může rekapitulovat jak ve svém osobním, tak pracovním životě. Liší se hodně dnešní mladí urologové od těch z doby jejích začátků? „Osobně u některých trochu postrádám jednu věc – chuť diskutovat o obecných věcech, naše generace více vnímala tehdejší dění a byla k sobě kolegiálnější. Ale jinak je musím pochválit za lepší jazykové vybavení a především cílený zájem o obor, ve kterém pracují, tedy urologii. Skupina mladých lékařů a lékařek, žen je tady víc než za mého mládí, spolu výborně spolupracuje a vychází vstříc snaze vedení kliniky co nejrychleji a kvalitně se co nejvíc naučit,“ uzavírá Pavla Toufarová. Text: Jana Kořínková
e
i d e m
samostatné urologické kliniky. Došlo k rozšíření škály operativy, zavedení modernějších způsobů diagnostiky a léčby směřujících k endoskopickým operacím. V tomto období také došlo v rámci kli-
pomocí různých speciálních extrakčních nástrojů, nebo jej rozdrtíme laserem.“ Pacienti se tak mohou rychle vracet do pracovního procesu. Lékařka chválí, že současný přednosta kliniky doc. MUDr. Milan Hora je velice nakloněn moderní urologii a klinika se pod jeho vedením stává uznávaným urologickým celorepublikovým lídrem především v laparoskopické operativě. Své poznatky a zkušenosti publikuje v celé řadě odborných českých i zahraničních časopisů a k této aktivitě vede i mladé lékaře a lékařky tak, aby odborná úroveň plzeňské urologické kliniky měla i nadále vzestupnou tendenci. Životní příběh Pavly Toufarové se však neodehrával pouze v nemocnici. Vdala se, vychovala spolu s manželem, který pracoval jako inženýr, dvě děti. „Nezvládala jsem to zrovna lehce, ale díky velkému porozumění mého manžela jsme cestu našli. Byla jsem zapojená do služeb jako
Naše nemocnice
7
Neobejde se bez nich žádná operace První přebírají od záchranářů těžce zraněné bojující o život, aby je pak na sálech a odděleních nemocnice navraceli do života. Lékaři a sestry Anesteziologicko-resuscitační kliniky Fakultní nemocnice Plzeň. Zástupcem přednosty je primář MUDr. Richard Pradl, Ph.D.
K
liniku, která je co do velikosti druhá největší ve fakultní nemocnici, zná dobře. Je jeho profesním domovem již přes dvacet let. Od léta minulého roku zodpovídá Richard Pradl za řízení zdravotní péče, tohoto, jak s úsměvem říká, „podniku střední velikosti“. Přirovnání je namístě: klinika zaměstnává na pět desítek lékařů,
Pradl. Jak zdůrazňuje, na práci kliniky závisí chod celé nemocnice. Na služby ARK jsou odkázána další oddělení. „Spolupracujeme se všemi obory. Hlavně s pracovišti, která provádějí operační výkony a jiné akutní zákroky, jako chirurgie, neurochirurgie či ortopedie,“ dodává primář Richard Pradl.
Brána zvaná emergency
Emergency je pomyslnou bránou nemocnice pro těžce zraněné a všechny nemocné ohrožené na životě. „Měsíčně ošetříme kolem 130 nemocných. Jde hlavně o pacienty v kritickém stavu, velká část z nich je po dopravních nehodách, z nich nezanedbatelnou část tvoří motorkáři a chodci,“ vyjmenovává primář. Naopak zranění z trestných činů jsou podle něj v menšině. „Bodná či střelná poranění jsou v našich zeměpisných šířkách naštěstí vzácností,“ říká. Na těžkých úrazech mají svůj podíl i volnočasové aktivity. „Někdy je těžké okamžitě rozpoznat, zda příčinou bezvědomí je skryté zranění, nebo alkohol. Agresivního člověka ne-
Richard Pradl u lůžka s pacientem
Xxx
stovku sester a nižší zdravotnický personál, celkem 160 lidí. „Správně bychom se měli jmenovat Klinika anesteziologie, resuscitace, intenzivní medicíny a léčby bolesti. Název by lépe vystihl, co všechno děláme,“ domnívá se Richard
8
Naše nemocnice
může lékař odeslat na ‚záchytku’, aniž ho vyšetří,“ uvádí primář. Jde často o lidi, za jejichž agresivitou jsou alkohol nebo drogy. Odtud pak není daleko k fyzickému napadení lékařů a sester. „Není výjimečné, že musíme volat
ochranku nebo policii.“ Ani problémového pacienta však nesmí lékař odmítnout. Část urgentně přijatých končí na lůžkovém oddělení intenzivní péče Anesteziologicko-resuscitační kliniky. „Na 11 lůžkách pečujeme o pacienty, u kterých je kritický stav stabilizovaný, ale stále u nich selhává některá životní funkce. Proto vyžadují zajištění, jako je plicní ventilace. Část z nich tvoří pacienti po neodkladné resuscitaci v terénu.“ Ročně projde oddělením, které je spolu s emergency součástí traumacentra, až 500 pacientů. Pro léčbu nemocných, kteří trpí chronickými bolestivými stavy ať už nádorového, či jiného původu, slouží Centrum pro léčbu bolesti. Jde o speciální ambulantní pracoviště, kde provádějí některé invazivní zákroky nebo přicházejí ke slovu léky. V týmu lékařů je také psycholog.
Primát drží anestezie
Lékaři Anesteziologicko-resuscitační kliniky provedou za rok 21 000 anestezií, což jejich pracoviště řadí na špičku v České republice. Za slovem anestezie se skrývá péče o pacienta související s operací nebo s jiným diagnostickým zákrokem. „Anesteziolog a sestra se starají o to, aby nemocný na sále necítil bolest. Za pomoci léků proto pacienta bezprostředně před výkonem znecitliví, případně ho uvedou do stavu spánku. Pečují o nemocného i během operace a po jejím skončení, až do jeho přemístění na pooperační oddělení,“ vysvětluje primář. „Pokud u kteréhokoliv pacienta dojde k selhání základních životních funkcí, zahájí jeho oživování neboli resuscitaci tak, aby se obnovil krevní oběh, dýchání a vědomí.“ Anestezie a resuscitace by si mnohdy zasloužila větší respekt ze strany ostatních lékařů. Už proto, že dobrá práce erudovaných anesteziologů umožňuje kvalitní práci kolegů v jiných oborech, domnívá se Richard Pradl. „To, jestli poskytujeme kvalitní péči, je zásluhou celého kolektivu. Nejen lékařů, ale i sester, sanitářů a dalších,“ říká primář s tím, že prvními jeho kroky v nové funkci bylo zastavit úbytek lékařů a zlepšit pracovní podmínky pro lidí. „Myslím, že se nám to za podpory vedení nemocnice podařilo, a hlásí se nám dokonce i mladí lékaři.“ Podle jeho slov se zlepšila spolupráce s ostatními odděleními, provoz se zracionalizoval, lékaři a sestry jsou efektivněji využíváni pro operační výkony. Zaměstnanci vědí s větším předstihem, kdy budou mít služby a kdy si mohou vybrat volno. „Pro nás je velkým zadostiučiněním, že naše klinika funguje nejen ke spokojenosti ostatních oborů, ale především ve prospěch nemocných,“ uzavírá primář Richard Pradl. Text: Pavel Ilek
Neviditelné srdce nemocnice tepe neustále Je stejně neviditelná jako nepřítel, s nímž bojuje. Čtyřiadvacet hodin denně, sedm dní v týdnu. Bez ní by lékaři nemohli operovat jediného pacienta. O čem je řeč? O Centrální sterilizaci, pracovišti ukrytém v podzemí Fakultní nemocnice Plzeň na Lochotíně. A tím všudypřítomným nepřítelem je infekce.
Sterilizace dříve a nyní
Že existují mikroorganismy, schopné přenášet nemoci, způsobovat hnisání ran a horečnaté stavy, způsobující až smrt pacientů ve špitálech, bylo lékařům známo už v polovině 19. století. Odpověď přišla v podobě chemické látky fenolu, která bývá označovaná jako „vůně nemocnice“. Na konci předminulého století se pak zrodila sterilizace parou, která je dodnes nejrozšířenější metodou ničení protivníka – mikroorganismů a virů na zdravotnických předmětech a nástrojích, s nimiž přicházejí ošetřovaní do styku a které by se mohly stát zdrojem infekčního onemocnění ohrožujícího nemocného. Rozvoj medicíny a stále se zvyšující požadavky na sterilní nástroje a pomůcky vynutily vznik centralizovaných, moderně vybavených pracovišť. Jedním z nich je od roku 1999 oddělení Centrální sterilizace plzeňské fakultní nemocnice, v jejímž čele stojí vrchní sestra Drahomíra Loužecká. „Centrální sterilizace bývala dřív tak trochu popelkou, umístěnou v suterénech a podzemí. Možná i to přispívalo mnohdy k jejímu nedocenění, její důležitost a nezastupitelnost se málo vryla do povědomí lékařského personálu,“ konstatuje vrchní sestra a s hrdostí dodává: „To už ale neplatí. Zdravotníci vědí, že se bez nás neobejdou. Zároveň jim šetříme práci, protože se nemusejí na rozdíl od minulosti zabývat činnostmi, které jim poskytneme my.“ To „my“ znamená pracoviště sterilizace, umístěné v prvním podzemním podlaží, bezpečně oddělené od ostatních provozů nemocnice. Více než tři desítky zaměstnanců zde nepřetržitě zajišťují sterilizaci nástrojů a pomůcek i prádla pro 18 operačních sálů lochotínského areálu. „K tomu provádíme sterilizaci pro jednotky intenzivní péče, ambulance,všechna lůžková oddělení a další pracoviště nemocnice,“ vypočítává Drahomíra Loužecká, která začínala v roce 1982 na ortopedickém oddělení na Borech a poté
jako instrumentářka na operačních sálech. „Dříve musely sterilizaci provádět samy sestry na jednotlivých odděleních v horkovzdušných sterilizátorech a sestry na operačních sálech sterilizovaly nástroje v příručních sterilizátorech,“ připomíná vrchní sestra s tím, že tento způsob byl nahrazen modernějším a efektivnějším kontejnerovým systémem. Sestry na operačních sálech zkompletují a uloží do přepravních boxů sady nejen použitých, ale i nepoužitých lékařských nástrojů a další pomůcky. Přibalí i nespotřebované operační prádlo. „Ve srovnání s minulostí je ho méně, protože se již používá jednorázový materiál,“ konstatuje Drahomíra Loužecká s tím, že to neznamená pro její odDrahomíra Loužecká ukazuje myčku nástrojů
Strážci kvality
Právě čas, teplota a tlak jsou nesledovanějším parametry jednotlivého sterilizačního cyklu. Odpovídají-li předepsaným normám, znamená to, že sterilizační proces proběhl v pořádku, což obsluha zaznamená do dokladů, které jsou součástí dokumentace každé zásilky. Aby zdravotníci na sálech měli stoprocentní jistotu, že se jim vrátí materiál sterilní, prochází sterilizace i dalšími kontrolami. Jde o testy chemickými indikátory, které „hlídají“ sterilizační cyklus, či vakuové testy a testy na průnik páry před spuštěním sterilizačních přístrojů. Podle vrchní sestry mnohonásobná kontrola snižuje možnost selhání techniky či člověka na minimum. A protože „co je psáno, to je dáno“, vše se zaznamenává do sterilizačních deníků. Sterilizaci končí kontrola neporušenosti obalů, po níž následuje rozdělení materiálu pro jednotlivá oddělení a uložení do pojízdných kontejnerů. „Sterilizovaný materiál pak co nejrychleji vracíme na operační sály a na oddělení, kde ho personál převezme, uloží a přichystá pro další operaci nebo vyšetření,“ popisuje Drahomíra Loužecká závěr nikdy nekončícího maratonu.
Lidé na svém místě
dělení méně práce. „Kromě nemocnice sterilizujeme pro 11 soukromých zdravotnických zařízení a chemickou sterilizaci provádíme pro celou nemocnici.“ Pracovníci Centrální sterilizace svezou každý den v určené hodiny řádně označený materiál na své pracoviště, kde následuje jeho převzetí a příprava ke sterilizaci. „Nástroje se předmyjí v dezinfekčním roztoku a pak na ně čeká mycí program v myčce. Poté lze zkontrolovat, zda jejich počty souhlasí s průvodními listy a zda fungují, jak mají.“ Výsledkem jsou dekontaminované, zkompletované a zabalené sady jednotlivých nástrojů, na něž čeká vlastní sterilizace. „Používáme sterilizaci parní, chemickou a nejnověji také plazmovou,“ vypočítává vrchní sestra s tím, že každá z nich se hodí jen pro určité druhy lékařských nástrojů. „U těch, které nesnesou vyšší teploty a mohly by se tak poškodit, nahradila dražší, plazmová sterilizace běžné parní sterilizátory.“ Zatímco v nich trvá cyklus zničení mikroorganismů 60 minut při teplotě až 134 °C a chemická sterilizace vyžaduje při 80 stupních čas třikrát delší, plazma je s 45 minutami pomyslným šampionem.
Slovo maraton je namístě. „Denně složíme kolem stovky kontejnerů. Zkompletovat jednotlivé sady nástrojů, kterých je skoro300 druhů, tak aby nedošlo k záměně, klade vysoké nároky na naše zaměstnankyně,“ uvádí. Ano, řeč je o ženách. Tým jejích podřízených totiž tvoří sedm sester, čtyři ošetřovatelky a jeden ošetřovatel, dále 21 pomocných pracovníků, z nich je šest mužů. Ženy převažují i na dvou detašovaných pracovištích – Sterilizačních centrech na Borech a Stomatologické klinice. „Moc si svých lidí za jejich práci vážím,“ oceňuje šéfka zodpovědnou práci svých spolupracovníků. Už proto, že k náročnosti povolání přispívá i rizikové prostředí. Sterilizace a příprava nástrojů a pomůcek k ní je spojena s nebezpečím infekce a karcinogenních látek – z formaldehydu a EO. Přináší to povinnost zaměstnanců užívat ochranné oděvy, rukavice, obuv a štíty. „Všichni zaměstnanci docházejí na pravidelné preventivní prohlídky,“ vysvětluje Drahomíra Loužecká s vědomím, že přes moderní techniku rozhodují o kvalitě práce oddělení Centrální sterilizace lidé. Výhled do budoucna vidí pro své oddělení její vedoucí optimisticky. „Letos nás čeká modernizace provozu,“ těší se Drahomíra Loužecká. V rámci projektu „Modernizace a obnova přístrojového vybavení pro zvýšení prevence nozokomiálních nákaz ve FN Plzeň“ financovaného z fondů IOP totiž dostane pracoviště nejmodernější sterilizátory a myčky. Text: Pavel Ilek Naše nemocnice
9
Přátelský přístup na dětské stomatologii Bezmála čtyři sta nových malých pacientů přišlo jen v loňském roce s doporučením od praktického zubního lékaře, pediatra nebo jiného specialisty do ordinace dětské stomatologie FN Plzeň. K tomu si připočítejte značný počet těch stávajících, o které pečují řadu let, a dalších sto dětí, které přišly s nějakým krátkodobým problémem. Děti, o které se tu starají ve věku od narození do 15 let, nejsou jen z Plzeňského kraje, ale i okolních regionů. Není divu, že v každém ze čtyř stomatologických křesel, která na oddělení mají, neustále nějaký pacient sedí.
N
ejčastější příčinou potíží u dětí je zubní kaz. „Dokonce už dvou- či tříletým dětem musíme extrahovat dočasné zuby, protože jsou úplně zkažené. Mohou za to maminky, které se svým potomkům o zuby řádně nestarají, a velkým viníkem je kromě cukrovinek především sladké pití z kojeneckých lahví,“ stěžuje si uznávaná odbornice doc. MUDr. Vlasta Merglová, vedoucí oddělení dětské stomatologie Stomatologické kliniky FN Plzeň. Léta jejích zkušeností jsou násobená tím, že je předsedkyní Společnosti pro dětskou stomatologii. „Někdy se nám zdá, že rodiče snad ani nemají velký zájem, aby jejich děti měly zdravý chrup. Jsou smíření s tím, že dočasné zuby stejně vypadají, takže mít kaz je pro ně normální. Ale nejedná se jen o samotný zubní kaz, ale o všechny komplikace s ním spojené. U zubního kazu obvykle nezůstane a často se k němu i u malých dětí přidávají záněty dřeně, záněty periodontálních tkání, někdy i hnisavé abscesy, záněty okostice. A jestli si dovedete představit, jak je zánět okostice bolestivý, jak komplikované a nepříjemné je jeho léčení, není divu, že dítě získá velmi špatný vztah k návštěvě zubního lékaře, protože se ho bojí,“ varuje lékařka.
Se vším si umí poradit
Dítě, které má v dutině ústní rozpadlé zuby s gangrenózní dření či zánět dásní, není zdravé, protože má infekci. To se může projevit v jeho organismu kdekoli jinde, zvlášť pokud jsou některé jeho orgány oslabené. „Máme řadu dětí, které mají srdeční vadu, a u nich každý infekční fokus v dutině ústní může znamenat závažnou komplikaci. Pečujeme také o děti, které mají problémy s krvácivostí, se srážlivostí krve. U těchto dětí je každé vytažení zubu problém, protože se k tomu musí přistupovat pouze za určitých podmínek,“ říká Vlasta Merglová s tím, že v péči o děti s celkovým závažným onemocněním spolupracují s Dětskou klinikou FN Plzeň. Kromě zubních kazů často lékaři dětského oddělení Stomatologické kliniky řeší úrazy, a to jak v dočasném, tak i ve stálém chrupu. Ovládají všechny drobné ambulantní chirurgické výkony v dutině ústní. „Nejčastější jsou samozřejmě extrakce zubů, ale jsou to také úrazy zubů, měkkých tkání v dutině ústní, čelistních kostí
10
Naše nemocnice
Vlasta Merglová ošetřuje chrup dítěte
a podobně. Provádíme rovněž operace uzdiček, vazivového pruhu jak na horním, tak dolním rtu. Zkrácené bývají i podjazykové uzdičky, a proto bývá někdy nutné je odstranit již v novorozeneckém věku,“ vysvětluje Vlasta Merglová. Setkávají se tu bohužel i se závažnými stavy malých pacientů, jako je onemocnění lymfatických uzlin, slinných žláz a nádory v dutině ústní. „Náš nejmladší pacient, kterého jsme v poslední době vyšetřovali a léčili, kromě toho, že chodíme na konzilia na Neonatologické oddělení, byla dvoudenní holčička, která měla nádor, naštěstí nezhoubný, v dutině ústní. Také se čas od času narodí dítě už s prořezanými zoubky,“ informuje vedoucí dětského oddělení. S Neonatologickým oddělením a Gynekologicko-porodnickou klinikou mají velmi dobrou spolupráci, posvěcenou ještě současným společným grantem na péči o děti od narození, zejména na ty s nízkou porodní hmotností. „Na naše oddělení posílají děti narozené s nízkou porodní hmotností ve věku jednoho roku a my, pokud rodiče mají zájem, si je necháváme v péči, protože jsou ohrožené vznikem zubního kazu, mají obvykle poruchy mineralizace zubních tkání. Nevím o žádném jiném pracovišti v republice,
které by se staralo o nedonošené děti i po stomatologické stránce,“ chválí Vlasta Merglová.
Kdy s péčí o chrup začít?
Na dětském oddělení Stomatologické kliniky doporučují maminkám, aby se staraly o zoubky svých potomků hned, jakmile se jim prořežou v dutině ústní, tedy obvykle okolo šestého měsíce. Speciálními gumovými návleky na prsty nebo kouskem gázy by z nich maminka měla stírat povlaky. A když má dítě okolo druhého roku prořezané i dočasné stoličky, je již třeba začít používat dětský kartáček. „Zpočátku bez zubní pasty, a pokud už si dítě umí vypláchnout ústa, tak s trochou zubní pasty, nejlépe s fluoridy. U malých dětí je třeba, aby si dítě s kartáčkem formou hry zkoušelo čistit zuby a pak aby maminka kartáček vzala a dítěti zoubky dočistila. A takhle to musí dělat celý předškolní věk, ale i u řady dětí ještě v mladším školním věku. Protože pokud rodiče čištění zubů nekontrolují, nepomáhají řádně dočistit, pak se na nich samozřejmě hromadí zubní mikrobiální plak a reakce dásní je zánět.“ Možná vás to překvapí, ale podle Vlasty Merglové nejsou záněty dásní u dětí nijak výjimečné. Na oddělení rodiče i děti podrobně instruu-
jí, jak zoubky čistit, a když to nepomůže, pošlou je o pár dveří dál za dentální hygienistkou Annou Polcarovou, která se na péči o dutinu ústní specializuje. „Každodenní péče je však na rodičích, a jestliže nemají zájem spolupracovat, často si sami pořádně zuby nečistí, tak je veškerá naše snaha marná,“ povzdechne si lékařka. Na návštěvu ordinace zubního lékaře je nejlépe s dítětem zajít, když završí první rok. V té době ještě nepotřebuje žádné ošetření, bílý plášť v něm tedy nevyvolá nepříjemné pocity, a když je maminka informovaná o prevenci, je velká naděje, že pokud se bude starat, zabrání vzniku zubního kazu. Do tří let se všechny děti považují za tak zvaně nespolupracující, protože se dají těžko přemluvit, motivovat. „Od tří let by dítě mělo být již přístupné domluvě, vysvětlení a už by takové jednodušší a krátkodobé výkony mělo zvládat, spolupracovat. Samozřejmě to neplatí pro všechny děti,“ popisuje Vlasta Merglová. Nespolupracující děti jsou určitá vada na kráse dětské stomatologie, jinak velice hezkého a zajímavého oboru. Ošetřovat dítě, které se brání, křičí, je stresující záležitost pro ošetřujícího, rodiče, personál v ordinaci. Lékaři mají z takových dětí obavy, a pokud nemají dostatečné zkušenosti, nezvládnou je. „Máme možnosti například ošetření v premedikaci, kdy dáváme dětem na lžičce Dormicum. Tento lék by měl dítě zklidnit, zbavit trochu strachu a současně má účinky, že dítě by si nemělo na ošetření pamatovat. Jako poslední možnost pak máme v záloze celkovou anestezii,“ vysvětluje lékařka. Tu podle ní musí využívat, zejména pokud ošetřují hendikepované děti, o jejichž chrup se starají jako jediní v regionu. Především u mentálně hendikepovaných je to velmi náročné.
Slovo injekce je zakázané
Na dětském oddělení pracují kromě doc. Merglové čtyři lékaři. Ludmila Heřmanová, Marcela Drobná, Vasileios Tzigkounakis a Lucie Baborská. „Na dvou stomatologických křeslech ošetřujeme děti, které lépe spolupracují. Odehrává se tam totiž výuka, protože u nás praktikují studenti zubního lékařství a jsme také akreditované pracoviště pro doškolování. Na zbývajících dvou křeslech naše zkušené lékařky ošetřují zejména hendikepované děti, děti, které hůř spolupracují,“ vysvětluje vedoucí oddělení. Studenty vedou k tomu, aby dodržovali nepsaný zákon – vlídný a přátelský přístup k dítěti i jeho rodičům. „Snažíme se naučit studenty, aby uměli s dítětem různých věkových kategorií promluvit, a to jim někdy dělá problémy. Musí volit správný slovník, aby mu malé dítě rozumělo a příliš ho netraumatizovali. Slovo injekce je u nás například zakázané. Malým dětem neříkáme, že použijeme vrtačku, ale košťátko, kterým zoubek očistíme,“ usmívá se Vlasta Merglová. Text: Jana Kořínková
Vzdělávání s využitím internetu pomáhá v laboratořích Ústav klinické biochemie a hematologie FN Plzeň je nemocničním pracovištěm a zároveň školským zařízením Lékařské fakulty. Vzdělává již čtvrtým rokem studenty, lékaře a zdravotníky elektronickými výukovými programy, známými jako e-learning. Jaroslav Racek
V testu využívajícím animace si pak ověřil to, co se naučil,“ popisuje Jaroslav Racek. „Vybrali jsme témata, která jsme považovali za aktuální. Snažili jsme se, aby zájemce dostal přesné informace přístupným a zajímavým způsobem.“ Výsledky projektu si pochvaluje: „Kladné ohlasy potvrdily, že se nám podařilo zatraktivnit zdánlivě nezajímavé kapitoly medicíny.“ Počátkem roku získal pilotní projekt své následovníky. Stala se jimi dvojice internetových programů BIOHEMA a E-BIOCHEMIE. První slouží ke vzdělávání středních zdravotnických pracovníků v klinické biochemii a hematologii a chce oslovit zejména laboranty a sestry. Druhý pomůže budoucím lékařům při studiu klinické biochemie. Jaroslav Racek je přesvědčen, že oba projekty, za nimiž stojí i univerzity z Brna a Ostravy, mají šanci na úspěch. „Ve srovnání se svým předchůdcem pokrývají celý obor klinické biochemie a hematologie. K tomu budou více využívat animace, video a mluvené slovo. Materiály jsou tak rozmanitější, zajímavější a srozumitelnější,“ domnívá se. „Po vyzkoušení v praxi chceme pro projekty BIOHEMA a E-BIOCHEMIE získat akreditaci od Lékařské komory a Asociace sester. Lékaři a sestry by pak dostali kredity, aniž by museli cestovat na vzdělávací akce, což by jim ušetřilo čas i peníze,“ uzavírá Jaroslav Racek. Text: Pavel Ilek
Experimentální chirurgie „Snažíme se o názornou, moderní a efektivní výuku. Vedle adeptů na lékařské povolání učíme i lékaře z praxe v rámci jejich postgraduálního vzdělávání. Byli jsme vůbec první lékařská fakulta v ČR, která zavedla povinnou výuku předmětu klinická biochemie, zakončenou zkouškou. Počáteční obavy mediků vystřídala vděčnost za možnost dozvědět se co nejvíce z oboru,“ říká prof. MUDr. Jaroslav Racek, DrSc., přednosta Ústavu klinické biochemie a hematologie FN Plzeň. Možnost vzdělávat v laboratorní medicíně studenty a lékaře metodou e-learningu ukázal pilotní projekt E-LABMED, financovaný z peněz Evropské unie, uvádí Jaroslav Racek, který stál u jeho zrodu. Doktoři si mohli poprvé vyzkoušet nový způsob vzdělávání, který prokazatelně ukáže, zda student či lékař získané informace dokáže zvládnout v praxi. „Účastník prostřednictvím webových stránek a přístupového hesla vstoupil do virtuální učebny, kde si samostatně nastudoval vybrané kapitoly učiva.
a nové technologie v medicíně Klinika zobrazovacích metod Fakultní nemocnice Plzeň se od letošního roku podílí jako partner Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni na řešení projektu OP VK „Experimentální chirurgie – nové technologie v medicíně“. Tento projekt má za cíl implementovat experimentální chirurgii a medicínu využívající nové technologie do vzdělávacího systému studentů všeobecného lékařství a seznámit je s možnostmi, které moderní medicínské praxi a výzkumu nabízejí ostatní vědecké disciplíny a to nejen teoretické. Díky tomu, že Klinika zobrazovacích metod FN Plzeň disponuje úplným spektrem diagnostických přístrojů, mohou se její specialisté podílet zejména na ukázkách konkrétní aplikace radiodiagnostiky v experimentální chirurgii a biomechanice, které pak budou realizovány v počítačových laboratořích ZČU a laboratořích Lékařské fakulty UK. (maš)
Naše nemocnice
11
Fakultní nemocnice Plzeň m
jnsk á
U Ja
í Hořejš
P Dv ode or y e Oko ávc nov u- rokop á
Záp
m
adní
28. října
Plas ká
Ta
Nadkem Šídlová
U Ja
Jesenická
š te
ab
R
c ho v
ká
ě Man tíns
Rabštejnská
Košinář
1PEF%WPSZ
oleve c
lý B
Rá ji
K
Na Ro ud
í čn Ja te
í
sk
ičn
ář
an St
nič
lez Že
Masarykova
Dítětova
dinná
Revoluční
Živnostenská
há
Dlou
pu kánbliská
Pod V
Ro
Cvo kař ská
Pa U ho pír mlýnick na é-
Pilařs
Spolková
Na Sklárně l-
U náhe
á
D
Jateční
Duch covská-
za dbu Ra
Sirková
Na Pláni
Kolmá Sta U rá Za Nad Týnc em Dí stáv ta le k
Úsla va ka Be rou n
o
U Sv. Rocha Zelinářská
s Š truncovy a d y Füg rov nea
m
Pod Strá ží
u
Na R ou dn é
nnova
říkovy cké nábř. Anglick Šafa Angli é sady Křižíkovy sady vo nábřež Deniso í
. Sme
Fran kánstiš ká
tany
láč
Sed
s 5. kvady ětna
K nic a
Do nikámn-iská
va
ů
ko
átník
Pětatř ic
sady
V Šipce Petá kova Škroupov Junga ma- B
Re
rche
Ryb y
Jan a
ba
P V od sv šem atý i mi
Kř
Keř vá o-
Jízdec
Puš novaki-
Kar ,BS diná E la# Ber FSB ana OB
Skr 4LSétov ÁUPWa B
28. říj
M sk teckla- á á
Pla
ická
Lid
Jak u
Pod Mikulko
éh o
Ko
ick á
Lid
Pob ř
Tovární
Kovářská
U Tržiště
Koperníkova
Ma
Hyn sovaai-
Ka z
lovs ká Sok o
Sokolovská Kalikova
Roosev eltova Perlová
ami
há
Pod Vrc hem
Vy
e zská
šeh a r
SpoNa jce N Příč a ce
Jav
Strmá
ná
Ječ
íns k věto á var u
Ce
US
Pe tř
Na
sk
en
Bla t
ko va
Piv ova rská
oj ov a
Ju bil e
jní
ná
Ječ
Sp
y
Květná
Cu sk krářá
om
á
lch u
če
ch ma
U
Sk Na alc e
dbu ské nábř. za
slá v s ká
ova
Ha
brm
Habro vá
Chemická
M
Zborovská
lý n
Prům yslov á
ov a
Jasano v
Arbesova
va
Čecho
Raisova
Baarova
Ba aro va
up
Ba
u
Ovocná
ah
ck mu
Révová Mělnická
růt
ská Koterov
Ra
P Na
po
Ne
á ick
len
Úhlavská
á
Chvojová
vá Ch
vá říko
Še
vá olo
ová
Top
d Skla
ská
Ru
Pod Hájem
Sk
ann
rní
Plov á
Vrchlického
vězňů
h
ov a
Ra is
ýc
Dlou
Pařížská
Pa pír nic ká
Čer nická
Resslova
Radobyčická
Tře b
Lukavická
nce Nemocniční
Přeštická
ká tř.
Klatovs
Skrétova
Klatovská tř.
o ci
om
Schwarzo va
Hří ma lého
Mánesova
Schwarzo va
Němejcova Koper níkova
Břeňkova
Karla V ok áče
á
Erb e no va
tic k
7µ$)0%/¥1°&%.¤45¥
á
d u Po omolko H
Ra iso Ba va ar ov a
ká
dovSlaic n ká
s
Ru
lní Po
Ka
Po li
a kov
va íko tař
ská
í
ř. ská t couz Fran
ch Ry
van Slo
ln Po
o va
í
dn
Boettin ge r
ova
ská
Čerm
hlídc e
S
v Kyje
hra
M
tná
tř.
kou
Lo
á
í
Za
Kvě
ská
Měsíční
Jasná
Hvěz dná
-0#
y Pik
vsk
Gruzínská
ln Po
Kla
ub
í žn
á Dr
á sk ez
b Lo
la
erá
en
Kyje
okera v nko Stadičky Vo
G m.
l Wo
ná
ská van Slo
ová
Luďka Pika
Naše nemocnice, červen 2011
So
á sk lav Ús
á sk
ká
Buk
Ze
%06%-&7$&
Polední
ká
í čn olu Rev
vs ko
ňs dy
Ra
ká vs ro
tov
ní
ž
šská
a uz
Doudlevecká
ká
n ějovská
lovic ká
Kra
ká
lov a
Ge rs
Šp á
ká
lova rs
P Jezod erem
Špá lov a
Kar
K Sytné
mec h
Lo
vská
á
Kotkova Kar lova
K
á
vabin
Sokolská
vou Úsla
Korandova
Ke Kukačce
Jitřní
voz
by
Par tyzánská
Pod Š
oluč Rev
V
už
Vác lavs k
Republikánská
Nad
Úslava
va
ek ihrád Pec Dr
e Těšínská
Partyzánská
Bo
á Mikul
Na Pomezí
cesta
ubravc
Pod Švabinami
ká
á vsk ma ŠuPlzeň - Hlavní nádraží
Zb
U Letiště
ská
ařs
ražní
ová
í lejn Ko
Do
ká
Opavská
Sousedská
Suli- Su lislavav ská sl ská -
č Zru
Senecká
Rokycanská
ok Cv
ká
O s t r uh
zien a W gov
ov s
va -
eVocva lo
ní
U z Lá
N ád
Lin Ž d au ero va
a rov peV Klic koever
ínská Těš
H V káomo ch
S sklezá
rav s
a
nské Letenábř.
U
á ckŠ ate vih
roje Prazd
Mo
vs V ká M ká alé
Americká
e neš Be da var Ed
í
Univerzitní
hy lov
Op
Jateční
ova
žská
ká Do u dlevec
á
Kopeckého sady
ho
Do
sk
an
bř
Zpč. univerzita
še Bene arda E dv
va cho Če
dnikatelská
1MBDIÁIP
neMáova s
ova žík
#PSTL¹QPMF
Nákupní centrum Borská pole
sova
Bro
Folmavská
Máne
FN Plzeň-Bory +*j/¥ Dr. E. Beneše 13 1°&%.¤45¥ 305 99 Plzeň – Bory ,"3-07 telefon: +420 377 401 111 fax: +420 377 441 850
va ko Žiž
Ke Karlovu
bř. ná
Mo
á ck ve bra ou
Lo be ní Havlíčko a zs znič va ká Žele Úsla dovGu Ne WBrudo lde Jagellons ká vs va n ne Slu rra ká park r nám. a ne B K a ova Be ndova Přátelství v T. G. o č Rejskova t šo íška er Masaryka ěž ní Na rkyňova Plzeň ná Hálkova U Jež ov Rube 1&530)3"% i d t Pu Ú a Jižní r Da sla T sk Na Předměstí U lm vs á Mikulášské atin Vršíčká ká o c R U Borská ch a k a h Trati HaranU nám. ov db á ne á Rohoé uz R š tova rsk sk ze Na vá y ad be Ja Pl Zámečnická bo ov Belá b Tá Ru H dk A.Uxy Pre sslova Havířá ou Slabl nám. K n ská ot on šk Těloc vič á Českých Thámova er ov Čelakovsk Soukenick Heldova bratří ov a ského éh Chodské va ízskéh o á Bolzanova nám. ozino o K rsk ká Na Cukrova Rolnické o c b e a Štefánikovo rská Ci h n á va v T e nám. Za nám. lářce o no ní ds k á Plz van o hr an ova ů Zikmunda tel m a h ad l r s Ste hlík Hank é b H sk a ří ní Wintra Ko ova d H r L á Jiráskovo U Tomanova Fa Monov a Ply V Bezo ní nám. nárnhov vce ter í lová No b Dobrovského áš 7:f&)3"% Jed áKl rm L e Mírová už Na Č kova i á Na Vyhlídce Na Vy Papírenský c o k ká HvězděH uš va ťs ug J park o iš k d ická ru st Na šk Hra Čá tálkáŠpio va va Su voro ko Alešova Sušic ch vova tevní ká á V a v Družs e v lenic o Lilio ká stk Sudova U Čá Neun-n Zá K a vo B á í v Klosterm ará ote annova m n r Sla Lilio vép Žižk kov á í rov tev dov a US telov ov ej č e r žsHu e J n s K š u a ická ká nám. de ro a Dr Čapkovo J Ba bn cí a Míru a n r týlí o nám. v á í Sukova á o ot M pit ý lí ojo 17. listopa Motýlí Ka Ko du ny ter ová dár vá ov do Olš Samaritská věz BoettingeH sk vá Olšo #03: Sla U rova ůžku á Na R lená Maje Na r 47¤507"3 á št B rova v R oháči a nová ro va o o ko d Adelova na Poln Str Jirás Májová í Hlubok j šínsk ová Kaplířova e u l s ib e L a Říční He Dv Vř á vá y ro oř ská Srázná ák cho Má vs van ov Ostrovní Oře ké ch Hl a Slo á Příkrá ov u k Mo s b stn U a í ok Útušick Bo M alost ra n ská van alej R á á so airsk Slo Malostranská va éh nám. op Neb ílovs 4-07"/: ká Milady ar ku Horákové Verdunská Borský park olk 7FML¹ Předenická Šimerova Šk U )PNPMLB a K Vodoov jemu Sportovní hradská ová up Vino areál Jasmín Plzeň Sk va Na dlo py an M - Doudlevce Bradum lavce á UP Hrozv o nová K Parku mín o Jas Heyrovskéh elChkého čic
1-;&ª
Americká
nu vo Pra
ces
tecká
cká bra ve Dou
š Tyr
ero ing Em Plzeň - Skvrňany
á
trati ažlické U Dom
a ov Pall
UZ
opova Prok
Na pě s Vý
Na
Naile P
Slo
Mže
Pražsk
Goethova Martinská
h
c ání Str
Plachého
í
Lučn
Podmostní
Ú ká žlic y ma ráh Do
á ová Bělohorsk Lip
kové eníš lie B Otý
á
UD
č
Lu
Kolmá
Chrás
ní
1°&%/¥306%/
Úzká
Lazaretn
306%/
Plánásk
Riegrova Dřevěnám. Prešovsk Republiky ná á Zbrojnická Bezručova
eta sadynovy
PWB Tylo va
i Pod Všemi sva tým
Locho tínsk
á prnick ké údolí vans
Divadelní Husova Sm
Husova
ká
á
Tylova
va
o
Solní
nec
sk
Husova nám. Emila Škody Husovo nám.
ac ké h
a ilov
CAN
brado
Bud
Kollárova
Podě
Pal
e
á
sick
Skv Tylova
Přemyslova Palackého nám.
1FDJIS¹
Ke
rní Dv Pitt V L nerov užá a nká ch
m
ar lov
ká
ns rňa
Vejprnická
lce
íka
břežní
Nad Priorem
ku rád
r Ka
mi inice
ká čic ad
Školní N nám.
J Na
tKráá k
ží
M ade
ba Jakaurdy Šk
K
Tichá
Male
uDlo Naých zcáh h one h J. P r ůc hy
Stříbrská
ká řimic
á-
vško Touá sk
Na Okraji
C p. ha ký tova rv Vejprni c
ářRysbká
ª"/:
me-
Na
/B3PVEOÁ
amenní
ká Tru Roose-hlářsk sady á veltův 5. Malá kmost větn Veleslavíno a va
káPo-
výstaviště žní e
Koželužská
tr
vecká Bole
P R
Nad Ferono u
né ud Ro
né
Lip ová ova ížk Ma lická
Na Poříčí
era u Nad Bnovko K Pecihr ádku
íka
Jateční
KS
á sk
Pr
Pod Z áhor ske
most gen. Pattona
6,BMJLPWTLÁIPNMÕOB
áži
Na H
Lochotínská
yb n
Řep ová
FN Plzeň-Lochotín alej Svobody 80 304 60 Plzeň – Lochotín telefon: +420 377 103 111 +420 377 104 111 Bero unk fax: +420 377 103 959 a
.JLVMLB
;"%/¥306%/
výstaviště
na
Plzeň - Bílá Hora
4&7&3/¥1°&%.¤45¥
že
or
;"7"%*-,"
vadilce Na Za
y
Dělnická Kleisslova
M
Ve lké h
ecký p. Bolev
od
Vanču rova
Nárožní
Yacht club
Kubátova
y zin
ar
Bzenecká
V
U
#¥- )03"
e Št N louo- Řekad ou
Velký bolevecký rybník
e Bř
na Libuši
ov Karl
nsk
Strážnická
od
zov á
So K lovnkoěS
Malý bolevecký rybník
J anáčkova
ského
vob
Žo Podlipfie ské
Lékařská Lochotínský park St fakulta UK v Plzni Děkanát, Husova 3 Bzenecká telefon: 377 593 400 ká +420 Botanická Vrbovec zahrada alej SvobodyZOO spojovatelka: +420 377 593 600 i m inice Pod V ul. Karlovarská a Lidická spojovatelka: +420 377 593 100
s Šatov
jS
tina
á
Boženy Němcové
hm elni cích Br ká ně ns Brně
mská oje Zn
;¹NFÀFL
ale
Vlas
Světlé
n Ja
a tov ar oz M sefa Jo dy La
Vlasati n
na Libuši
Karoliny
va ko áč
Viléma Blodka
k
Růženy Svobodové
Na C
Břecla rážnická
ns me
é
alej Svobody
vsk tíko Ko
7*/*$&
Krásn oh Elišky
k ors
rní Ho
í edn Stř Dolní
Hodon í nská
decká
u ko
-0$)05¥/
á vsk tíko Ko
4ZMW¹OTLÕWSDI
Le-
ut
Ka
vá Jaro Ma jako nám. sla Mla Ježka va - v Odboje teck K Tolu á po UP rad ony nců Spoje Fra íčnze Vanva Boh Lisz ko usla ta va M Pod ar ti Cvičišnů těm Fib icho Oto Dolejší va kara
cká
š Ko
V
ská
Lede
va do an Šv še e r Bu rla
olov
o Ko menskéh
Karlovarsk á
d
d Po
o Heydu- P kova
DI
m
arská arlov
nická
ne
lvá
Sy
Cihelnou
Pále
IČO: 00669806, DIČ: CZ 00669806 íka Studentská Mec Účet: hoSok ČSOB, číslo účtu 117 047 873/0300 Studentská
K Pecím
Turistic ká -
Pod
ká dents Stu
K
Ger ská
cká
Studentská
lkéh o rybn
U
u škova náves
Bře
esta čská c Zru
Žluti
."-µ #0-&7&$
Na d
Ún
Ný
[email protected] řan Kap ská Ps rová ašn hovtráuy www.fnplzen.cz Vo n Bolevecká Ve dr
vská Krašo
vská ěšo
/B7FMLÕDILVTFDI
,0f65,"
UK
žimská Tou
KP
#0-&7&$ Návštěvní hodiny pro veřejnost: všední dny 15–17 hodin, víkendy, svátky 14–16 hodin
Do
bř
an
sk
á
Vydala: Fakultní nemocnice Plzeň. Neprodejné. Ev. číslo MK ČR E 16852. ou Za Vodá rn Adresa redakce: FN Plzeň, Dr. E. Beneše 13, 305 99 Plzeň-Bory, telefon: +420 dolí 377 402 766, fax: +420 377 441 850, e-mail:
[email protected]. ké Ú FTLÁÒEPMÅ Památník Čes Šéfredaktorka: Mgr. Renata Jenšíková obětem zla ům vodní nádrž České údolí ní k K Češ Odpovědná redaktorka: Mgr. Jana Kořínková, Spolupráce, korektury: Mgr. Pavel Ilek Radbuza ná Sp or Redakční rada: Bc. Andrea Mašínová, MBA, doc. MUDr. Eduard Kasal, CSc., doc. MUDr. Boris Kreuzberg, CSc., prof. MUDr. Martin Matějovič, Ph.D., MUDr. Jiří Šourek, prof. MUDr. Vladislav Třeška, DrSc. m alů v ým Prepress: EUROVERLAG, spol. s r. o., Bolzanova 5, 301 00 Plzeň, grafika: Iva Kokošková, telefon: +420 378 772 517, e-mail:
[email protected] tar ora KS dv a Na B
P l zeň ská cesta
tř.
ou
est a
ská c
US te
L
Sp
á
éln
Ry bá rn
d Po
o len
Za
e
Ze
ůrc
h
KH
ce
LukV ách
rnov
olíc VP
Klatovská
ích
Nová
K Ho
á
ck mu
po
Výsluní
Boř
i cem
o i éh Siln U Č e sk ce e ezi Ře olím ráz d M K Ú stin K D dy cov Nad no u spo íše r uč a B o d h L Po é Na tar ho zky zdě Ko rsk U S Brá s á Na #36 tincova zi
Ko
$IMVN
Tyršův sad
d NaraH těm diš va co
in
Valcha
Ne
st Ko
e jnerc
Výslunípřátelům a partnerům Fakultní nemocnice Plzeň, Velice děkujeme všem milým sponzorům, &$)6307 Pod Tyršovým kteří nám svou finanční podporou pomáhají v rozvoji nemocnice a zlepšování našich služeb. sadem
Na
