Zdravotně postižení lidé a zaměstnání

Zdravotně postižení lidé a zaměstnání

Tato publikace vznikla díky finanční podpoře Moravskoslezského kraje

prosinec 2010

Obsah

Úvod

5

Podporované zaměstnávání

7

Podporované zaměstnávání osob s mentálním postižením

10

Agentury podporovaného zaměstnávání

13

Pracovní rehabilitace

18

Aktivní politika zaměstnanosti

24

Zaměstnávání osob se zdravotním postižením

27

Chráněné dílny v regionu Bruntál

38

Sociálně terapeutické dílny

45

Poskytovatelé v regionu Bruntál – sociálně terapeutické dílny

47

Na co si dát pozor

53

Příklady dobré praxe

54

Informační zdroje

63

2

Úvod Tato publikace vznikla zejména z důvodu potřebnosti shromáždit a utřídit všechna možná data a informace, které souvisí se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením pro jejich celkovou přehlednost a dostupnost pro organizace, které se činnostmi souvisejícími se zaměstnáváním či přípravou k zaměstnávání zdravotně postižených zabývají. Důležitým prvkem při zaměstnávání zdravotně postižených je podporované zaměstnávání a využívání jeho metod v přímé praxi při práci s klientem, agentury podporovaného zaměstnávání, jejichž cílem je pomoc lidem obtížně umístitelným na trhu práce se získáním a udržováním vhodného pracovního uplatnění, vhodnou formou pro pracovní uplatnění jsou také sociálně terapeutické dílny a chráněné dílny. O všech těchto formách naleznete v této publikaci informace. Pro zaměstnavatele existuje řada opatření a určitých výhod při zaměstnávání zdravotně postižených, které jsou obsaženy v zákoně o zaměstnanosti, konkrétně se touto problematikou zabývají oddělení či odbory aktivní politiky zaměstnanosti úřadů práce. Bohužel, ne každý zaměstnavatel je skutečně „společensky odpovědný“ a ochotný umístit zdravotně postiženého člověka na pracovní místo protože jej tam skutečně potřebuje, ale jde mu zejména o využití příspěvků, které se zaměstnáním takového člověka souvisí. I tato problematika je v této publikaci řešena a najdete zde základní pravidla a upozornění, podle nichž lze rozpoznat, zda se jedná o férové zaměstnání zdravotně postiženého člověka, či zda se ho zaměstnavatel může snažit pouze využít. V této publikaci také naleznete informace o sociálně terapeutických dílnách a chráněných dílnách v regionu Bruntál (regionem rozumíme celé území bývalého okresu Bruntál), příklady dobré praxe, které jsou čerpány z vlastních zkušeností tvůrců publikace, ale také z obecně dostupných zdrojů. Jsou zde příklady dobré praxe jak z hlediska zaměstnaných zdravotně postižených osob, tak z hlediska zaměstnavatelů. Doufáme, že vám tato publikace přinese alespoň trochu ucelený pohled na zaměstnávání zdravotně postižených a obecně jinak těžko umístitelných osob na pracovním trhu. Neklademe si za cíl vytvořit vědeckou tématickou práci, naší snahou je shromáždit a zveřejnit informace o zaměstnávání zdravotně postižených, o zaměstnavatelích, kteří zaměstnávají zdravotně postižené, o problematice jejich zaměstnávání obecně.

Kolektiv autorů

3

Podporované zaměstnávání Podporované zaměstnávání je komplex služeb, jejichž cílem je poskytnout člověku takovou podporu, aby si našel a udržel místo na otevřeném trhu práce za rovných platových podmínek. Je určeno pro zájemce znevýhodněné na trhu práce tak, že pro získání a udržení pracovního místa potřebují dlouhodobou podporu přímo na pracovišti. Podpora je poskytována podle individuálních schopností a potřeb konkrétního člověka. Od tradičních služeb v oblasti zaměstnanosti se podporované zaměstnání liší změnou v pořadí trénink - umístění na pracoviště. Zatímco u většiny tradičních metod proběhne nejprve vzdělání či rekvalifikace a teprve po něm následuje nástup na pracoviště, u podporovaného zaměstnání se vychází ze stávajících možností zájemce o práci, na základě kterých se hledá pracovní místo. K tréninku dovedností dochází až po nástupu do práce. Podporované zaměstnávání je časově omezená služba určená lidem, kteří chtějí získat a udržet si placené zaměstnání v běžném pracovním prostředí. Jejich schopnosti získat a zachovat si zaměstnání jsou přitom z různých důvodů omezeny do té míry, že potřebují individuální osobní podporu poskytovanou před nástupem do práce i po něm. Hlavním cílem podporovaného zaměstnávání je umožnit lidem z cílové skupiny získat a udržet si takové zaměstnání na otevřeném trhu práce, které odpovídá jejich zájmům, schopnostem, nadání i osobním možnostem, a zároveň odpovídá potřebám zaměstnavatele. Současně je cílem zvýšit úroveň samostatnosti uživatelů služeb - podpořit rozvoj jejich dovedností potřebných k nalezení, získání a udržení si práce, posílit jejich pracovní návyky a rozšířit zájem o profesní rozvoj. Služba podporovaného zaměstnávání je poskytována po určitou, časově omezenou dobu. Ve většině případů je to období dvou let. Službu podporovaného zaměstnávání lze využít opakovaně, pokud je to v zájmu zachování pracovního místa či nalezení místa nového. Trénink pracovníka přímo na pracovišti Dovednosti, které jsou pro dané pracovní místo požadovány, se člověk využívající služby podporovaného zaměstnání učí přímo na pracovišti, kde jsou optimální podmínky. Tím odpadají potíže spojené s přenosem dovedností z jednoho místa na druhé. Nadto trénink přímo na pracovišti podporuje sociální integraci a usnadňuje ostatním zvyknout si pracovat po boku spolupracovníků s postižením. Konkurenceschopná práce Neoddělitelnou součástí podporovaného zaměstnání je skutečnost, že pracovník s postižením dostává za stejnou práci obdobnou odměnu jako člověk bez postižení. Navíc pracovní doba odpovídá běžnému rozsahu úvazku, včetně možnosti pracovat na zkrácenou pracovní dobu.

4

Zaměstnání v běžném pracovním prostředí Jde o pracovní místa, kde lidé s postižením pracují mezi lidmi bez postižení, sdílí s ostatními nejenom pracovní prostor, ale spolupracují a komunikují při společně vykonávané práci. Takové prostředí umožňuje rozvoj smysluplné sociální integrace. Zaměstnání je na otevřeném trhu práce. To znamená, že většina pracovníků zaměstnavatele není znevýhodněna a nepotřebuje tedy zvláštní pomoc. Práce by měla mít stabilní charakter, pracovní poměr by měl být uzavřen na dobu neurčitou nebo s minimální dobou platnosti 6 měsíců. Dohoda o provedení práce nebo dobrovolnická činnost je akceptována jako fáze vedoucí k uzavření stabilního pracovně právního vztahu. Pracovní místo by mělo odpovídat zájmům, schopnostem, nadání i osobním možnostem uživatele služeb a současně umožňuje jeho profesní rozvoj. Člověk má příležitost na tomto pracovním místě získat nové dovednosti, může u něj dojít k pracovnímu postupu. Klient podporovaného zaměstnávání má obdobné pracovní podmínky (prostředí, vybavení, mzdu) jako ostatní pracovníci. Jde o hodnotnou a smysluplnou práci, zaměstnavatel i zaměstnanec mají z odvedené práce užitek. Klient má na pracovišti příležitost k sociálnímu uplatnění, tedy k setkávání s ostatními pracovníky nebo zákazníky a k účasti na společenských akcích organizovaných zaměstnavatelem srovnatelně s ostatními pracovníky.

Průběžná poskytovaná podpora Aby bylo pracovní umístění úspěšné, je podpora zajištěna na tak dlouho, jak je potřeba (většinou dva roky). Doba trvání podpory je určována potřebami daného člověka. Pro podstatu a míru poskytované podpory jsou určující specifické potřeby člověka – podpora šitá na míru. Cílem podpory a tréninku není změnit člověka, ale v zájmu zajištění úspěšného pracovního uplatnění upravit pracovní náplň a pracovní prostředí. Při zajišťování podpory se vychází z možností člověka, ne z jeho omezení. Poskytovaná podpora by měla být individuální, zaměřená na potřeby konkrétního člověka a zaměstnavatele. Rozvoj samostatnosti uživatele i účinnost poskytované služby by měly být sledovány poskytováním tzv. nejmenší možné efektivní podpory - právě takové míry podpůrných aktivit, která je aktuálně nezbytná k dosažení stanoveného cíle. Podpora je průběžně snižována v závislosti na vývoji dovedností klienta.

Základy podporovaného zaměstnávání položil americký psycholog Mark Gold a tento model – co by alternativa k tradičním, ale neúčinným službám pro lidi s mentálním postižením – se začal prudce rozvíjet ve Spojených státech v 80. a 90. letech minulého století. Z USA se podporované zaměstnávání dostalo nejprve do Kanady a Austrálie, v devadesátých letech pak také do Evropy včetně České republiky. Postoj společnosti vůči zranitelným skupinám, tedy i lidem s postižením, a jejich sociální vyloučenosti se začal přetvářet před více než 5

padesáti lety. Impulzem byla druhá světová válka – zbrojní průmysl v USA trpěl nedostatkem pracovních sil, a proto byli do výroby zapojeni klienti ústavů pro mentálně postižené. Ti prokázali obrovskou schopnost učit se a pracovat. Druhá polovina dvacátého století pak přinesla sílící boj různých skupin a hnutí za lidská a občanská práva: pokud jde o lidi s mentálním postižením, začalo docházet k „normalizaci“, pod kterou se skrývala integrace do běžného sociálního a kulturního prostředí – a tak se postupně začaly měnit i sociální služby včetně služeb zaměstnanosti. Podporované zaměstnávání je pružný systém podpory lidí s těžším mentálním postižením na jeho cestě k zaměstnání v integrovaném prostředí. Podpora se poskytuje jak jedinci s handicapem, tak jeho zaměstnavateli. Vychází se z principu, podle kterého je přínosem nejen zácvik a podpora samotného pracovníka, ale především optimální koordinace zájmů, potřeb, schopností, dovedností a vloh pracovníka s potencionálními požadavky zaměstnavatele. Model podporované zaměstnávání má velkou kapacitu integrovat pracovníka s mentálním postižením a zvyšovat jeho pracovní výkon. Pracovní program je efektivní i proto, se pracovník zacvičuje přímo na pracovišti (place and train) a profesní příprava tak neprobíhá před vlastním nastoupením do práce. Kromě samotného pracovního zácviku si pracovník osvojuje sociální dovednosti potřebné pro styk se spolupracovníky, vyjadřování potřeb a zájmů, rozvíjení interpersonálních vztahů na pracovišti, hygienické návyky. Význam podporovaného zaměstnávání spočívá zejména ve flexibilní podpoře reagující na měnící se potřeby jak zaměstnance s postižením, tak zaměstnavatele. Podporované zaměstnávání je účinným nástrojem boje se sociálním vyloučením.

6

Podporované zaměstnávání osob s mentálním postižením V systému podporovaného zaměstnávání se člověk s postižením dostává do běžného pracovního prostředí a setkává se s lidmi běžné populace. V případě zaměstnávání lidí s mentálním postižením existuje významný rozdíl oproti chráněnému prostředí v tom, že získávají pracovní a sociální dovednosti s individuální podporou asistenta přímo na pracovišti. Podporované zaměstnávání zahrnuje personální poradenství v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením a zároveň pracovní asistenci, která spočívá v přímé podpoře zaměstnance. Pracovní asistent je na pracovišti k dispozici po dobu nezbytnou k zaučení zaměstnance a pomáhá ostatním zaměstnancům a zaměstnavateli v navázání vztahu a komunikaci s novým spolupracovníkem. Cílem je propojit potřeby a požadavky zaměstnavatelů s možnostmi uchazečů, a docílit tak vytvoření stabilního pracovního vztahu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Zaměstnávání osob s mentálním postižením je možné a také žádoucí. Důsledky a omezení plynoucí z mentální retardace se liší člověk od člověka, stejně jako se liší schopnosti lidí bez mentálního postižení. Okolo 87% lidí s mentální retardací je jen mírně postiženo, při přijímání nových informací a zvládání nových dovedností jsou pomalejší, než je obvyklý průměr. V dospělosti jsou schopní vykonávat řadu zaměstnání. Zbývajících 13% lidí s mentální retardací má vážná funkční omezení. Nicméně, s dostatečnou podporou při rozvoji pracovních dovedností a vyhledávání zaměstnání, které jejich schopnostem odpovídá, mohou být i tito lidé v zaměstnání úspěšní. V některých případech potřebují lidé s mentální retardací delší čas ke zvládnutí úkolů s jejich prací spojených. Vedoucí pracovníci budou možná muset v prvních dnech nebo týdnech jejich zaměstnání věnovat těmto pracovníkům více času. Nicméně, po zaškolení efektivita práce lidí s mentální retardací stoupá. Novou možností je podpora tzv. job coache. Job coach je odborník - asistent, který v rámci programu podporovaného zaměstnání doprovází jednotlivce s mentální retardací do práce a pomáhá mu v počáteční době zaškolování. Jednak pomáhá pracovníkovi ve zvládnutí pracovních úkolů, ale také navrhuje zaměstnavateli vhodné úpravy v pracovních postupech ke zlepšení adaptace pracovníka. Když je pracovník již dobře s prací seznámen, zaškolovatel je nadále k disposici pouze pro konzultace v případě potřeby. Lidé s mentální retardací jsou typicky stálí pracovníci, nemění svá zaměstnání. Odměňují své zaměstnavatele loajalitou a přičinlivostí, vlastnostmi, které jsou v dnešní době u pracujících vzácné. Lidé s mentální retardací mohou svým zaměstnavatelům nabídnout mnoho. V průzkumu prováděném ve státě Oklahoma v USA se zaměstnavatelé obecně vyjadřovali o přínosu a schopnostech svých zaměstnanců s mentální retardací pozitivně. Skoro všichni zaměstnavatelé uvedli, že jsou s docházkou svých zaměstnanců do práce velmi spokojeni. 7

Více než tři čtvrtiny zaměstnavatelů bylo spokojeno s jejich pracovním nasazením, a 95% uvedlo, že tito zaměstnanci nemají větší fluktuaci než pracovníci bez postižení, pracující na podobných pracích. Více než polovina zaměstnavatelů oznámila, že je velmi spokojena s produktivitou těchto pracovníků a jejich aktivitou při práci. Lidé s mentální retardací jsou schopni pracovat v různých pracovních pozicích, např. jako ošetřovatelé zvířat, pracovníci v prádelnách, údržbáři, pomocníci v knihovnách, úředníci pro zakládání dat, poštovní úředníci, údržbáři textilních strojů, stavební truhláři, zřízenci ve zdravotnictví, skladníci, dělníci v zahradnické školce, poslíčci, kuchaři, pomocníci automechaniků, pomocníci ve strojírenství, tiskaři, montéři na lince, tovární dělníci, opraváři nábytku, pomocníci rádio a TV opravářů, obsluha kopírek, prodavači v potravinách a jiných obchodech, pomocné síly v nemocnicích a jeslích, pokladníci, domovní správci, dělníci při výrobě automobilových součástek a asistenti duchovních.

Jak zaměstnat pracovníka s mentální retardací? Lidé s mentální retardací se rádi stávají součástí komunity. S oblibou se účastní sportovních akcí, chodí do kina a navazují přátelství. Nadšeně přijímají odpovědnost za to, že se stávají součástí dění. Lidé s mentální retardací se mohou stát produktivními, nezávislými pracujícími občany. Důvodem neúspěchu při získávání práce je špatné chápání pojmu mentální retardace. Stačí jen trochu lepší informovanost a čas, který nadřízený pracovník věnuje osvojení nových znalostí a know-how, a zaměstnanec s mentální retardací se může rozvinout v pracovníka, kterého všechny

firmy chtějí. Nejdůležitější je správný začátek. Je dobré se ujistit, že uchazeč – člověk s mentální retardací správně porozuměl pravidlům firmy. Zaměstnavatel by s ním měl projít pokyny pro zaměstnance a dotazováním se přesvědčit, zda uchazeč pochopil, co se ve firmě může a nesmí dělat. Pro úspěch v práci je důležité, aby ostatní pracovníci přijali nového zaměstnance mezi sebe. V první řadě je dobré nového zaměstnance představit a pověřit některého ze zkušených zaměstnanců, aby ho provedl po pracovišti a zapojil ho do společenského dění, jako jsou společné obědy nebo pracovní přestávky. Některé osoby s mentálním postižením zahajují docházku do práce za přítomnosti asistenta, odborníka, který mu na pracovišti pomáhá v průběhu zkušební doby. I v takovém případě by zaměstnavatel jako nadřízený měl být s novým pracovníkem v kontaktu. Řada osob s mentální retardací může být řízena jako každý jiný pracovník. Jiní vyžadují trochu více pozornosti, aby se mohli lépe zorientovat a zapracovat. Zde je několik tipů pro řízení pracovníků s mentální retardací, s jejichž pomocí zaměstnavatel získá dobrého, produktivního zaměstnance: 1) Názorné ukázky - pracovní činnost nestačí pouze vysvětlit, je třeba ji předvést. Během podrobného vysvětlování je dobré názorně provádět jednotlivé úkony. Pak by si měl nový pracovník každý úkon vyzkoušet a vysvětlit ho. Mnoho lidí s mentální retardací lépe pochopí, co mají dělat, když to vidí a slyší. 8

2) Rozdělení úkolů – řada pracovních činností a úkolů je složena z jednotlivých úkonů. Pokud jsou novému zaměstnanci vysvětlovány příliš rychle, může z toho být zmatený. Účinnější je rozdělit úkol na jednotlivé kroky. Pak každý krok předvést a vysvětlit. Nakonec by měl sám zaměstnanec kroky předvést a vysvětlit. 3) Stručné a zřetelné vyjadřování - při zapracovávání a řízení nového zaměstnance je třeba vyhýbat se technickým nebo komplikovaným výrazům. Vysvětlování pracovních úkolů by mělo být přesné, instrukce věcné. Není vhodné používat abstraktní vysvětlování. Nejúčinnější je jasné a stručné vyjadřování. 4) Zavedení rutinních postupů – je třeba zaměstnance vést k tomu, aby prováděl pracovní úkony vždy ve stejném pořadí. Mnoho lidí s mentální retardací vykonává svoji práci lépe, zvykne-li si na rutinní postup. Jestliže nemá zaměstnanec problémy se čtením, pomůže mu seznam úkolů nebo úkonů, jež má provádět. Během zapracování bývají účinnou pomůckou také diagramy, nebo dokonce po sobě jdoucí obrázky znázorňující pracovní úkony (prvky alternativní komunikace). 5) Komunikace – je dobré vysvětlit zaměstnanci, co se od něj očekává z hlediska množství a kvality jeho práce. Zaměstnavatel by se měl ujistit, že zaměstnanec ví, co má dělat a komu má hlásit ukončení práce. Nový zaměstnanec potřebuje také povzbuzení, aby se zeptal, když mu není něco jasné nebo si není něčím jistý. 6) Zpětná vazba – zaměstnavatel by měl zaměstnanci poskytovat zpětnou vazbu, informovat ho o tom, jak si v práci vede. Měl by si zkontrolovat, že správně proběhlo jeho zaučení na pracovním úkolu. Měl by mu otevřeně sdělit své mínění o kvalitě jeho práce a jeho vztahu k práci, za dobrou práci ho pochválit a povzbudit stejně jako každého jiného zaměstnance. Je prokázáno, že lidé s mentální retardací znamenají pro firmu vysokou produktivitu a nízkou fluktuaci. Bývají velmi loajální. Zaměstnání člověka s mentální retardací a využitím těchto rad získá zaměstnavatel zaměstnance, jaké pro svůj obor potřebuje.

Agentury podporovaného zaměstnávání 9

Podporované zaměstnávání se snaží účelně propojovat dvě cílové skupiny – občany s postižením a zaměstnavatele. Pracovní konzultanti slaďují přání lidí s postižením pracovat na otevřeném trhu práce s požadavky zaměstnavatelů a se zákonnou povinností firem tyto osoby zaměstnávat. Podpora zaměstnávání vychází z individuálních přání a potřeb uchazeče o práci. Pracovní konzultant agentury pro podporované zaměstnávání pomáhá realizovat jeho představy a přizpůsobit jeho přání požadavkům zaměstnavatele. K získávání potřebných pracovních a sociálních dovedností uchazeče dochází přímo na pracovišti, nikoliv tréninkem v nějakém specializovaném zařízení. K začlenění pracovníků s postižením ve firmách napomáhají pracovní konzultanti a pracovní asistenti. Ti jsou nedílnou součástí fungování agentur PZ. Pomáhají se zapracováním uživatele služeb ve firmě, učí ho pracovním dovednostem a podporují navazování kontaktu s ostatními zaměstnanci. To vede k postupnému osamostatnění na pracovišti. Spokojenost zaměstnavatelů je totiž velmi důležitá. Agentury poskytují poradenství v pracovně právních otázkách zaměstnávání osob s postižením, informace o finančních výhodách a řeší případné nesnáze na pracovišti. Zaměstnávání lidí se znevýhodněním je přínosné pro obě strany – zaměstnavatele i lidi znevýhodněné. Zaměstnavatelům přináší finanční a společenské výhody (slevy na daních, příspěvky od úřadu práce, zlepšení image firmy), zaměstnancům se znevýhodněním zlepšení jejich dovedností a schopností a přirozené zapojení do běžné společnosti.

Funkční model spolupráce mezi Úřadem práce Praha-východ a agenturou podporovaného zaměstnávání občanského sdružení Formika

V regionech Středočeský kraj a hlavní město Praha v současné době působí 13 agentur podporovaného zaměstnávání. Pracovníci těchto agentur řadu let úspěšně pomáhají lidem obtížně umístitelným na trh práce se získáním a udržením vhodného pracovního uplatnění. Touto činností se současně podílejí na naplňování účelu služeb zaměstnanosti a z tohoto důvodu spolupracují s úřady práce, kde jsou uživatelé služeb podporovaného zaměstnávání evidováni jako zájemci nebo uchazeči o práci. Snahou pracovníků agentur podporovaného zaměstnávání je spolupracovat s pracovníky úřadů práce tak, aby 10

klienti agentury v evidenci úřadu práce nebyli demotivováni duplicitními nebo




vzájemně si odporujícími si nároky obou stran, a aby poskytování služeb zaměstnanosti vedlo k tomu, že tito lidé v co nejkratší době získají vhodné stabilní pracovní uplatnění, pro náročnou práci pracovníků úřadu práce byly služby podporovaného zaměstnávání




přínosem a pomocí, a aby tito pracovníci nebyli zbytečně zatěžováni potřebami pracovníků agentury podporovaného zaměstnávání, pracovní konzultanti v podporovaném zaměstnávání mohli poskytovat svým klientům




kvalitní a účinné služby a k tomu aby účelně využívali možností úřadu práce. Společným záměrem pracovníků Úřadu práce Praha - východ a občanského sdružení FORMIKA bylo dojednat a ověřit takové postupy, které by nadále umožnily funkční spolupráci s důrazem na zájmy klientů v evidenci úřadu práce. Projekt "Podporované zaměstnávání v regionu Středočeský kraj" byl finančně podpořen z programu Phare 2003 RLZ.

Co je podporované zaměstnávání? Podporované zaměstnávání je program, který pomáhá lidem znevýhodněným na trhu práce získat a udržet si práci na běžném pracovišti, tedy mezi lidmi bez postižení, na základě pracovněprávního vztahu, za odpovídající mzdu. Specifickým záměrem tohoto programu je podpořit je v jejich snaze pracovat za stejných podmínek jako lidé bez postižení a začlenit se tak do většinové společnosti. Současně účastník tohoto programu získá a rozvine takové dovednosti, které jsou potřebné k získání a udržení si vhodného stabilního pracovního uplatnění. Program podporovaného zaměstnávání trvá dva roky (v odůvodněných případech i déle) a jeho součástí je individuální i skupinová forma podpory. Jeho cílem je získání vhodného pracovního místa, které je natolik stabilní, že na něm účastník programu ani zaměstnavatel již

nepotřebují

další

pomoc

ze

strany agentury

podporovaného

zaměstnávání.

Program podporovaného zaměstnávání odpovídá procesu pracovní rehabilitace uvedenému v zákonu o zaměstnanosti č. 435/2004 a je tedy možno financovat jej ze zdrojů služeb zaměstnanosti.

Co je agentura podporovaného zaměstnávání? 11

Agentury podporovaného zaměstnávání jsou v současné době organizačními jednotkami nestátních neziskových organizací. V České republice poskytují své služby již od roku 1995. V současné době pracují ve všech krajích České republiky. Agentury podporovaného zaměstnávání jsou ve většině případů členy celostátní zastřešující organizace, jíž je Česká unie pro podporované zaměstnávání. Ta je členem Evropské unie podporovaného zaměstnávání (EUSE). Pracovníci agentur poskytují služby dle aktuální metodiky podporovaného zaměstnávání a kvalitu jejich práce zabezpečují standardy kvality podporovaného zaměstnávání. Pracovníci agentur jsou pro svou práci odborně připraveni a toto vzdělání si průběžně doplňují v kurzech a seminářích České unie pro podporované zaměstnávání. Metody práce jsou inovovány na základě odborných diskusí a přednášek na pravidelných kolokviích a konferencích. Komu podporované zaměstnávání pomáhá? Podporované zaměstnávání je určeno lidem, kteří jsou na trhu práce znevýhodnění nízkou úrovní dovedností nezbytných pro to, aby pracovní místo získali a také si jej udrželi. Zpravidla se jedná o osoby se zdravotním postižením, o lidi, kteří dlouhodobě žili v institucionálních zařízeních (například v dětských domovech), o osoby po výkonu trestu, bez domova. Těmto lidem nepostačují k zajištění pracovního uplatnění běžné služby úřadu práce.

Model spolupráce Na agenturu podporovaného zaměstnávání se obracejí s žádostí o pomoc při vyhledání vhodného pracovního místa lidé, kteří jsou v evidenci úřadu práce, i ti, kteří se z nejrůznějších důvodů dosud s žádostí o evidenci na úřad práce neobrátili. Často je to právě úřad práce, kde žadatel o službu získá na agenturu podporovaného zaměstnávání kontakt. Zprostředkovatelka pak očekává informaci o tom, zda žadatel účast v programu zahájil. Pracovník agentury - pracovní konzultant v podporovaném zaměstnávání - na první konzultaci s žadatelem proto zjišťuje, zda je v evidenci úřadu práce či nikoli. V kladném případě jej požádá o kontakt na zprostředkovatelku a té telefonicky poskytne informaci, že klient o služby podporovaného zaměstnávání požádal, zda byl zařazen do programu, či zda se klient programu nezúčastní a z jakých důvodů. Pokud žadatel v evidenci úřadu práce zatím není, seznámí ho s výhodami evidence a popíše, jak evidence probíhá, jaké povinnosti má 12

evidovaný zájemce a uchazeč, doporučí mu evidovat se na úřadu práce a případně mu poskytne pomoc (například doprovod, asistenci při jednání). Při zahájení účasti v programu pracovní konzultant zjišťuje při předem dojednané osobní návštěvě, které služby, na základě jakých kritérií a za jakých podmínek úřad práce poskytuje. Dále osobně navštíví zprostředkovatelku účastníka programu a dojedná s ní konkrétní způsob spolupráce (například optimální způsob vyhledávání pracovního místa, frekvenci návštěv účastníka programu na úřadu práce, způsob spolupráce při sestavování individuálního plánu poskytování služeb podporovaného zaměstnávání účastníkovi programu, způsob předávání informací mezi pracovníkem úřadu práce a agenturou podporovaného zaměstnávání, termíny osobních návštěv pracovního konzultanta na úřadu práce apod.). Pracovní konzultant navštíví pracovníka z oddělení trhu práce (z oddělení spolupráce se zaměstnavateli). Tento pracovník mu poskytuje informace o specifických možnostech daného regionu (například o zaměstnavatelích, kteří neplní povinný podíl zaměstnanců se zdravotním postižením přímým plněním) a umožňuje mu zúčastnit se setkání se zaměstnavateli pořádaných úřadem práce. V průběhu služby pracovní konzultant spolupracuje s klientem a se zprostředkovatelkou na navrhování vhodných služeb (například nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti), pokud budou tyto služby dojednány, začlení je do individuálního plánu poskytování služeb podporovaného zaměstnávání. Čtyřikrát ročně bude při osobních návštěvách informovat zprostředkovatele o plánu poskytování služeb podporovaného zaměstnávání (jednou za 3 měsíce), jednání se zúčastní také účastník programu podporovaného zaměstnávání. Zprostředkovatel spolupracuje s účastníkem programu a pracovním konzultantem s ohledem na udržení motivace účastníka programu (například agentura podporovaného zaměstnávání hledá účastníkovi programu vhodné pracovní místo na běžném pracovišti mezi lidmi bez postižení a úřad práce by doporučil práci v chráněné dílně), tedy tak, aby klient nebyl zatěžován duplicitou nebo zbytečným absolvováním aktivit (například klient dochází na úřad práce jen v nezbytně nutných případech, protože každý týden dochází do agentury, nenavštěvuje zaměstnavatele na základě "doporučenek", protože si s podporou pracovního konzultanta hledá pracovní místo na základě individuálního plánu).

13

V případě, že účastník zahájí, přeruší či ukončí účast v programu podporovaného zaměstnávání, případně s ním nebude uzavřena dohoda o poskytování služeb podporovaného zaměstnávání, bude o tom telefonicky nebo osobně informovat zprostředkovatele z úřadu práce a vysvětlí jí důvody této skutečnosti. Před ukončením spolupráce klienta s úřadem práce osobně navštíví s klientem jeho zprostředkovatele a společně zhodnotí průběh spolupráce. Další spolupráci mezi agenturou podporovaného zaměstnávání a úřadem práce koordinuje pověřený pracovník oddělení poradenství úřadu práce. Ten je také kontaktním pracovníkem pro spolupráci pracovníků občanského sdružení Formika s Úřadem práce Praha-východ a v případě potřeby zprostředkuje kontakt mezi pracovníky úřadu a pracovníky občanského sdružení Formika. Pokud tento pracovník v rámci poradenských služeb usoudí, že program podporovaného zaměstnávání by byl pro zájemce či uchazeče o práci vhodným nástrojem k získání a udržení si vhodného pracovního uplatnění, telefonicky nebo prostřednictvím e-mailu mu zprostředkuje kontakt s pracovním konzultantem agentury podporovaného zaměstnávání občanského sdružení Formika.

Jedenkrát ročně pořádá agentura podporovaného zaměstnávání speciální kurz pro uchazeče o práci, kteří jsou v evidenci úřadu práce "Vytipování potenciálních uživatelů služeb podporovaného zaměstnávání". Účelem tohoto kurzu je vytipovat ty uchazeče o práci, pro něž bude podporované zaměstnávání účinnou službou. V průběhu pěti setkání se skupinou dvanácti uchazečů, které doporučili zprostředkovatelé ve spolupráci s pracovníkem poradenství, tito lidé lépe porozumějí vlastní obtížné situaci, získají představu o službách, které jim v jejich situaci mohou pomoci, detailně se seznámí s programem podporovaného zaměstnávání, rozšíří své dovednosti potřebné k získání práce a obdrží zprávu o svých silných a slabých stránkách ve vztahu k vyhledávání vhodného pracovního místa. Současně pracovníci agentury podporovaného zaměstnávání získají dostatek podkladů k posouzení, zda je uchazeč pro hledání práce a pro účast v podporovaném zaměstnávání dostatečně motivován, zda mu okolnosti nebrání program úspěšně absolvovat a zda takové služby vůbec potřebuje. Z devíti úspěšných absolventů kurzu pořádaného pro uchazeče z evidence Úřadu práce Praha - východ bylo do programu Podporované zaměstnávání Formika přijato šest uchazečů. O průběhu a výsledcích kurzu byl každý zprostředkovatel úřadu práce informován prostřednictvím krátké písemné zprávy a při osobním setkání. O termínu kurzu informuje

14

ředitel agentury podporovaného zaměstnávání občanského sdružení Formika pracovníka oddělení úřadu práce.

Pracovní rehabilitace Pracovní rehabilitace je souvislá činnost, zaměřená na získání a udržení vhodného zaměstnání osoby se zdravotním postižením, kterou na základě její žádosti zabezpečuje úřad práce. Pracovní rehabilitace je určena pro osoby se zdravotním postižením. Součástí žádosti o pracovní rehabilitaci musí být doklad osvědčující, že žadatel je osobou se zdravotním postižením. Žádost o pracovní rehabilitaci podává osoba se zdravotním postižením na pobočce úřadu práce, dle místa trvalého bydliště. Pracovní rehabilitace zahrnuje zejména poradenskou činnost zaměřenou na volbu povolání, volbu zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti, teoretickou a praktickou přípravu pro zaměstnání, zprostředkování, udržení a změnu zaměstnání a vytváření vhodných podmínek pro výkon zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti.

Zabezpečení

pracovní

rehabilitace

agenturami

zaměstnávání občanského sdružení Rytmus 15

pro

podporované

Agentura pro podporované zaměstnávání může zabezpečit pracovní rehabilitaci osobě se zdravotním postižením (i jiným znevýhodněním), která chce pracovat na otevřeném trhu práce, ale potřebuje dlouhodobou odbornou individuální podporu postavenou na osobní pomoci, a to před i po nástupu do práce. Podporované zaměstnávání je pro tuto cílovou skupinu osvědčená metoda vedoucí ve většině případů úspěšnému získání a udržení vhodného zaměstnání. Agentura pro podporované zaměstnávání může zabezpečit následující formy pracovní rehabilitace:

PORADENSKÁ ČINNOST Pracovní diagnostika Individuální diagnostika, ověřující předpoklady účastníka pracovní rehabilitace k pracovnímu uplatnění, jeho dovednosti a potřeby podpory v přímých pracovních činnostech a v činnostech nepřímo souvisejících s prací. Diagnostiku provádí odborný pracovník - pracovní konzultant na základě metodiky specializovaně vytvořené pro potřeby osob s výrazným znevýhodněním na trhu práce. Poradenství pro volbu povolání Individuální a skupinové poradenství, jehož cílem je poskytnout srozumitelné informace o povoláních, předpokladech a způsobilosti pro výkon určitého povolání, přípravy na povolání a možnostech pracovního uplatnění. Poradenství poskytuje odborný pracovník (pracovní konzultant). Forma poradenství je speciálně zaměřena na osoby s potížemi v komunikaci, učení, porozumění a sociálních dovednostech. Využívá specializovaných pomůcek jako např. software Stepping Stones, obrazové materiály pro osoby s potížemi ve čtení, specializované pomůcky pro osoby s různým typem zdravotního postižení apod. Poradenství zahrnuje kromě konzultací také praktické poradenství v terénu formou exkurzí a krátkodobých praxí. Poradenství pro volbu a změnu zaměstnání

16

Individuální a skupinové poradenství zaměřené na techniky vyhledávání zaměstnání, posuzování vhodnosti konkrétních nabídek a postup při změně zaměstnání apod. Poradenství poskytuje odborný pracovník (pracovní konzultant). Forma poradenství je speciálně zaměřena na osoby s potížemi v komunikaci, učení, porozumění a sociálních dovednostech. Využívá specializovaných pomůcek - komunikační kompenzační pomůcky a postupy, IT, obrazové materiály pro osoby s potížemi ve čtení, specializované pomůcky pro osoby s různým typem zdravotního postižení apod. Poradenství zahrnuje konzultace, nácviky činností jako vyhledávání nabídek – pc, infobox, noviny, nácviky telefonování, psaní emailů, pohovorů se zaměstnavatelem atd. Probíhá v prostorách agentury i v terénu. Poradenství pro volbu rekvalifikace Individuální poradenství zaměřené na určování obsahu a rozsahu rekvalifikace. Poradenství poskytuje odborný pracovník (pracovní konzultant). Forma poradenství je speciálně zaměřena na osoby s potížemi v komunikaci, učení, porozumění a sociálních dovednostech. Využívá specializovaných pomůcek a postupů k zajištění srozumitelnosti nabízených možností pro účastníka rekvalifikace. Poradenství zahrnuje kromě konzultací v agentuře také doprovody a praktické poradenství při jednáních o rekvalifikaci. Poradenství pro volbu přípravy k práci Individuální poradenství zaměřené na řešení specifických potřeb účastníka PR a na odstranění překážek jeho přístupu na trh práce, poradenství zaměřené na určování obsahu a rozsahu přípravy k práci. Poradenství poskytuje odborný pracovník (pracovní konzultant). Forma poradenství je speciálně zaměřena na osoby s potížemi v komunikaci, učení, porozumění a sociálních dovednostech. Využívá specializovaných pomůcek a postupů k zajištění srozumitelnosti nabízených možností pro účastníka rekvalifikace. Poradenství zahrnuje kromě konzultací v agentuře také doprovody, praktické poradenství při jednáních o přípravě k práci, exkurze na možná místa výkon přípravy k práci, vyhledávání a jednání s případným místem výkonu přípravy k práci.

Poradenství při výběru vhodných nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti 17

Individuální poradenství zaměřené na výběr a dojednání vhodných nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti pro účastníka pracovní rehabilitace. Poradenství poskytuje odborný pracovník (pracovní konzultant). Poradenství je určeno jak účastníkovi pracovní rehabilitace, tak jeho zaměstnavateli. Poradenství je poskytováno v součinnosti s úřadem práce.

PŘÍPRAVA K PRÁCI Příprava k práci na pracovištích zaměstnavatele osoby se zdravotním postižením Směřuje k zapracování účastníka pracovní rehabilitace na vhodné pracovní místo, získání znalostí, dovedností a návyků nutných pro výkon zvoleného zaměstnání. Agentura zajišťuje subdodávkou od zaměstnavatele. Sama agentura dodá na pracoviště asistenta vyškoleného pro podporu na pracovišti a odborného pracovníka (pracovní konzultant), který navrhuje přizpůsobení pracovní náplně, podmínek na pracovišti, speciální pomůcky a postupy pro osoby s různým typem postižení a dojednává je se zaměstnavatelem. Také zajišťuje postupné zakončování přípravy k práci, vytvoření osvědčení a pokračování zaměstnání u zaměstnavatele po skončení pracovní rehabilitace (bez přítomnosti asistenta a konzultanta). Příprava k práci ve vzdělávacím zařízení Směřuje k zapracování účastníka pracovní rehabilitace na vhodné pracovní místo, získání znalostí, dovedností a návyků nutných pro výkon zvoleného zaměstnání. Agentura jakožto vzdělávací zařízení zajišťuje místo, kde bude příprava k práci prováděna (nejlépe běžná firma, kde bude účastník vykonávat přípravu k práci - práci na zkoušku a to dobrovolně, či v rámci dohod konaných mimo pracovní poměr. Agentura zajistí osobu, která bude připravovat účastníka pracovní rehabilitace k práci. Odborný pracovník agentury (pracovní konzultant) bude navrhovat přizpůsobení pracovní náplně, podmínek na pracovišti, speciální pomůcky a postupy pro osoby s různým typem postižení. Také plánuje postupné zakončování přípravy k práci, vytvoření osvědčení a dojednání pracovně právního vztahu mezi místem výkonu přípravy k práci a osobou se zdravotním postižením po skončení pracovní rehabilitace. SPECIALIZOVANÉ REKVALIFIKAČNÍ KURZY 18

Směřují k získání nové či rozšíření stávající kvalifikace účastníka pracovní rehabilitace. Agentura zajišťuje rozšíření vzdělání v akreditovaných rekvalifikačních kurzech. ZPROSTŘEDKOVÁNÍ ZAMĚSTNÁNÍ Poradenství pro zprostředkování vhodného zaměstnání Sestává z části poradenství pro účastníka pracovní rehabilitace a poradenství pro zaměstnavatele. Individuální poradenství pro účastníka pracovní rehabilitace je zaměřeno na posouzení zdravotních, kvalifikačních a osobnostních předpokladů pro doporučení vhodného zaměstnání, přípravy pro povolání a rekvalifikace. Forma poradenství je speciálně zaměřena na osoby s potížemi v komunikaci, učení, porozumění a sociálních dovednostech. Využívá specializovaných pomůcek a postupů k zajištění srozumitelnosti nabízených možností pro účastníka rekvalifikace. Poradenství zahrnuje kromě konzultací v agentuře také doprovody a poradenství v terénu. Poradenství pro zaměstnavatele se zaměřuje na výběr zaměstnanců se zdravotním postižením pro zaměstnavatele, speciální poradenství týkající se zaměstnání osoby se zdravotním postižením. Poradenství zajišťuje odborný pracovník (pracovní konzultant) vyškolený v personalistice zaměřené na osoby se zdravotním postižením a legislativě související se zaměstnaností osob se zdravotním postižením. Zprostředkování zaměstnání Sestává z běžných technik zprostředkování práce doplněných o aspekt zaměstnávání osob se zdravotním postižením – tedy přímé oslovování zaměstnavatelů a vyjednávání vytvoření či úpravu pracovních míst tak, aby vyhovovaly individuálním potřebám a preferencím účastníka pracovní rehabilitace i zaměstnavatele. Zprostředkování obsahuje také podporu při uzavírání zprostředkovaného pracovněprávního vztahu. Zprostředkování probíhá v úzké spolupráci s účastníkem pracovní rehabilitace a s maximální podporou jeho vlastní aktivity. Zprostředkování

provádí

odborný

pracovník

(pracovní

zprostředkování práce pro osoby se zdravotním postižením.

UDRŽENÍ A ZMĚNA ZAMĚSTNÁNÍ 19

konzultant)

vyškolený

ve

Sestává individuálních i skupinových aktivizačních a motivačních programů. Probíhá formou teoretických i terénních konzultací v situacích, které by mohly vést k ukončení pracovněprávního vztahu účastníka PR, případně přímo při ukončování pracovněprávního vztahu. Aktivity provádí odborný pracovník (prac. konzultant), který vytváří a řeší krizové plány, poskytuje specializované poradenství účastníku PR, včetně využití specializovaných pomůcek a postupů zaměřených na osoby se ZP.

VYTVÁŘENÍ VHODNÝCH PODMÍNEK PRO VÝKON ZAMĚSTNÁNÍ Asistované zaměstnání Pracovní asistence slouží k postupnému zaučení účastníka pracovní rehabilitace na pracovišti a vytvoření vhodných podmínek pro výkon zaměstnání, včetně dopravy do zaměstnání. Asistenci poskytuje pracovník proškolený v poskytování podpory osobě se zdravotním postižením na pracovišti (pracovní asistent). Asistenti jsou koordinováni a supervidováni odborným pracovníkem, který také ve spolupráci se všemi zúčastněnými stranami vytváří plán postupného snižování asistence. Poradenství pro výkon zaměstnání Teoretické i terénní poradenství účastníkovi pracovní rehabilitace i jeho zaměstnavateli pro výkon zaměstnání účastníka pracovní rehabilitace. Odborný pracovník (pracovní konzultant) poskytuje poradenství a doprovody při samotném výkonu práce i při aktivitám souvisejícím s výkonem práce (poradenství při začlenění do pracovního kolektivu, při zajišťování vstupních lékařských

prohlídek, výpisu

z rejstříku

trestů,

školení

BOZP, dále

při

čerpání

zaměstnaneckých výhod, dovolené, při pracovní neschopnosti). Konzultant vytváří specializované pomůcky a postupy pro osobu se zdravotním postižením i její spolupracovníky.

Aktivní politika zaměstnanosti 20

Jedním ze základních cílů hospodářské a sociální politiky státu je dosažení plné, produktivní a svobodně zvolené zaměstnanosti. Právo na zaměstnání bez ohledu na rasu, barvu pleti, pohlaví, jazyk, náboženství, politické nebo jiné smýšlení, členství v politických stranách nebo příslušnost k politickým hnutím, národnost, etnický nebo sociální původ, majetek, zdravotní stav nebo věk je jedním ze základních práv občana. Státní politika zaměstnanosti usiluje o dosažení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou po pracovních silách, o produktivní využití zdrojů pracovních sil, o zabezpečení práva občanů na zaměstnání. Součástí státní politiky zaměstnanosti je podpora zřizování nových pracovních míst poskytováním příspěvků zaměstnavatelům při zaměstnávání uchazečů o zaměstnání, i uchazečům samotným. Jedná se zejména o následující opatření (nástroje) aktivní politiky zaměstnanosti: rekvalifikace, investiční pobídky, veřejně prospěšné práce, společensky účelná pracovní místa, příspěvek na zapracování, příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program. Součástí aktivní politiky zaměstnanosti je i poradenství a cílené programy k řešení zaměstnanosti. Rekvalifikace Úřady práce zabezpečují rekvalifikaci pro uchazeče nebo zájemce o zaměstnání v případech, kdy struktura poptávky trhu práce neodpovídá struktuře nabídky pracovních sil a případná rekvalifikace umožňuje nové nebo další uplatnění ve vhodném zaměstnání. Rekvalifikací se rozumí získání nové kvalifikace nebo rozšíření stávající kvalifikace uchazeče o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání. Při určování obsahu a rozsahu rekvalifikace se vychází z dosavadní kvalifikace, zdravotního stavu, schopností a zkušeností fyzické osoby, která má být rekvalifikována formou získání nových teoretických znalostí a praktických dovedností v rámci dalšího profesního vzdělávání. Za rekvalifikaci se nepovažuje řádné studium na středních a vysokých školách. Rekvalifikace může být na základě dohody s úřadem práce prováděna i u zaměstnavatele v zájmu dalšího pracovního uplatnění jeho zaměstnanců. Zaměstnavateli, který provádí rekvalifikaci svých zaměstnanců, nebo rekvalifikačnímu zařízení, které pro zaměstnavatele tuto činnost zajišťuje, mohou být plně nebo částečně hrazeny náklady na rekvalifikaci zaměstnanců. Veřejně prospěšné práce Veřejně prospěšné práce jsou časově omezené pracovní příležitosti vytvořené především pro obtížně umístitelné a dlouhodobě nezaměstnané uchazeče o zaměstnání evidované úřadem práce. Tato místa vytváří zaměstnavatel na základě písemné dohody s úřadem práce ke krátkodobému pracovnímu umístění uchazeče o zaměstnání, nejdéle však na dobu dvanácti po sobě následujících měsíců ode dne sjednaného nástupu uchazeče o zaměstnání do pracovního poměru. Finanční příspěvek na úhradu mzdových nákladů zaměstnance, který byl veden v evidenci úřadu práce, na takto vytvořeném místě může být zaměstnavateli poskytován až do výše skutečných mzdových nákladů, včetně sociálního a zdravotního pojištění.

21

Společensky účelná pracovní místa Účel a charakteristika vytváření nebo vyhrazování společensky účelných pracovních míst jsou vymezeny § 113 zákona o zaměstnanosti. Cílem poskytnutí příspěvku na zřízení nebo vyhrazení těchto míst je obsazení míst uchazeči o zaměstnání, kterým nelze zajistit jiným způsobem pracovní umístění, včetně zahájení samostatné výdělečné činnosti uchazečem. Jedním z předpokladů tvorby společensky účelných pracovních míst a jejich efektivního využití je nízký stav nabídky volných pracovních míst z hlediska profesního nebo územního. Společensky účelným pracovním místem se rozumí pracovní místo, které zaměstnavatel zřizuje nebo vyhrazuje na základě písemné dohody s úřadem práce na dobu sjednanou v dohodě a je obsazováno uchazeči evidovanými úřadem práce, kterým nelze zajistit jiným způsobem pracovní uplatnění, nebo také nově zřízené pracovní místo pro uchazeče o zaměstnání evidovaného úřadem práce, který začne vykonávat samostatnou výdělečnou činnost. Příspěvek na zřízení společensky účelného pracovního místa lze poskytnout ve formě návratného příspěvku, příspěvku na úhradu úroků z úvěrů, jiného účelově určeného příspěvku, částečné nebo plné úhrady vyplacených mzdových nákladů, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění. Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program Příspěvek je určen zaměstnavateli, který přechází na nový výrobní program a nemůže pro své zaměstnance zabezpečit práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby. Přechodem na nový podnikatelský program se rozumí taková změna výroby nebo poskytování služeb, při které dochází k zásadním technologickým změnám, nebo změna předmětu podnikání zapsaná v obchodním rejstříku nebo v živnostenském oprávnění. Příspěvek lze poskytovat na částečnou úhradu náhrady mzdy maximálně po dobu šesti měsíců, která zaměstnancům přísluší podle pracovněprávních předpisů. Měsíční příspěvek na jednoho zaměstnance může činit maximálně polovinu minimální mzdy. Chráněné pracovní místo a a chráněná pracovní dílna pro osoby se zdravotním postižením Chráněné pracovní místo je pracovní místo, které vytvořil zaměstnavatel pro osobu se zdravotním postižením na základě písemné dohody s úřadem práce. Může se jednat i o chráněné pracovní místo v domácnostech osob se zdravotním postižením. Úřad práce může uzavřít dohodu o poskytnutí příspěvku na vytvoření chráněné pracovní místo i s osobou se zdravotním postižením, která se rozhodne vykonávat samostatnou výdělečnou činnost. Chráněné pracovní místo musí zaměstnavatel provozovat minimálně 24 měsíců. Na základě písemné dohody může úřad práce na takto vytvořená místa poskytnout zaměstnavateli příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů. Maximální výše příspěvků je stanovena § 75 zákona o zaměstnanosti. Na poskytnutí příspěvků není právní nárok.

22

Chráněná pracovní dílna je pracoviště zaměstnavatele, ve kterém pracuje v průměrném přepočteném stavu nejméně 60% zaměstnanců se zdravotním postižením a které bylo vymezeno na základě dohody s úřadem práce. Chráněná pracovní dílna musí být přizpůsobená pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením z hlediska jejich specifických potřeb, např. z hlediska architektonických bariér, sociálního zařízení atd. Chráněnou pracovní dílnu musí zaměstnavatel provozovat minimálně 24 měsíců. Na základě písemné dohody může úřad práce poskytnout příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněná pracovní dílna. Maximální výše příspěvků je stanovena §76 zákona o zaměstnanosti. Na poskytnutí příspěvků není právní nárok.

23

Zaměstnávání osob se zdravotním postižením Společenská odpovědnost firem Společenská odpovědnost firem (Corporate Social Responsibility) je koncept podnikání, který firmám umožňuje přispívat k ekonomickému růstu a zároveň se chovat eticky. Vychází z předpokladu, že žádná firma nefunguje pouze ve svých ekonomických vztazích, ale ovlivňuje také své okolí, kvalitu života svých zaměstnanců, místní komunitu i společnost jako celek. A zároveň tyto faktory ovlivňují úspěch firmy. Společenská odpovědnost podniků nespočívá v tom, co podniky musí dělat, ale v tom, co mohou dělat. Přihlášením se ke společenské odpovědnosti a dobrovolným převzetím závazků, které přesahují běžnou regulaci a požadavky, usilují firmy o: •

zvýšení standardů společenského rozvoje

•

péče o životní prostředí

•

respektování základních práv

•

zvýšení životní úrovně obyvatel

•

podporu společenského rozvoje

•

respektování základních práv menšin a dalších specifických skupin obyvatelstva (např. osoby se zdravotním postižením)

Hlavní oblasti společenské odpovědnosti •

Péče o lidské zdroje, sociální podmínky a pracovní prostředí ve firmě

•

Péče o životní prostředí

•

Činnosti ve prospěch místních komunit a okolí firmy

•

Širší aktivity v humanitární oblasti a v rozvojové pomoci

•

Další dobrovolné a společensky prospěšné činnosti

Společensky odpovědným přístupem ve vztahu k personálním zdrojům firma podporuje: •

rovné pracovní příležitosti – včetně osob se zdravotním postižením

•

spokojenost zaměstnanců

Firma zaměstnáním osob se zdravotním postižením získá motivované a stálé zaměstnance, kteří si práce váží, možnost, jak odstranit práci přesčas, splnění zákonné povinnosti zaměstnávat osoby se zdravotním postižením, dobrou pověst společensky odpovědné firmy, finanční výhody. Zaměstnanci se zdravotním postižením jsou v převážné většině stálými a 24

loajálními zaměstnanci s velmi malou fluktuací, k práci jsou velmi motivovaní, přičemž hlavní motivací je zařazení do pracovního kolektivu a dobře odvedená práce, nikoliv jen finanční ohodnocení. Zaměstnanec s těžším zdravotním postižením často hledá práci na zkrácený pracovní úvazek, je tedy možné domluvit se na polovičním či nižším pracovním úvazku dle potřeb zaměstnavatele. Zaměstnanec může svou zkrácenou pracovní dobou vypomáhat ostatním zaměstnancům v pracovní „špičce“ dle domluvy se zaměstnavatelem. Zaměstnanec může nahradit nestálou měnící se brigádnickou sílu a být stálým a zaučeným zaměstnancem, na kterého se může zaměstnavatel spolehnout.

Předsudky zaměstnavatelů Nízká míra informovanosti široké veřejnosti a potencionálních zaměstnavatelů osob se zdravotním postižením se začíná postupně lepšit. Díky integračním tendencím se čím dál častěji setkávají osoby s postižením s intaktními spoluobčany. Stále však ještě přetrvávají předsudky a paradigmata v jejich uvažování, neboť jim chybí potřební informace. Výzkumy dokazují, že tzv. „předsudky zaměstnavatelů“ jsou spíše negativní zkušenosti se zaměstnáváním zdravotně postižených z minulých let. Zaměstnavatelé považují spíše za společensky prospěšné zaměstnávat osoby se zdravotním postižením a poukazují na kladné zkušenosti. Nízká míra informovanosti má za následek nižší angažovanost. Zákon o zaměstnanosti vymezuje práva a povinnosti zaměstnavatelů a spolupráci s úřady práce, díky kterým probíhá komunikace týkající se zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Předsudky v pohledu na osoby se zdravotním postižením

Práce vhodná pouze pro nižší pozice Zaměstnávání osob se zdravotním postižením je v podstatě charita

Zaměstnávání osob se zdravotním postižením musí být komplikované Při hledání uchazečů z řad osob se zdravotním postižením je nejlepší spolupracovat s neziskovou organizací – jen tam jsou kandidáti Mentální postižení je nedostatečnost nebo poškození mozku, které je neodstranitelné a je trvalého charakteru. Nejde vyléčit, následkem takového postižení dochází k trvalému snížení rozumových schopností člověka s mentálním postižením. K mentální retardaci jsou často přidruženy i jiné psychické nebo somatické poruchy.

25

Charakteristika osoby se středně těžkým stupněm mentálního postižení Učení - Přesto, že osoby s mentální retardací mají sníženou inteligenci, nemůžeme o nich říci, že nejsou schopni učit se. Učení však vyžaduje určitou dávku trpělivosti a jiný způsob přístupu při nácviku určitých dovedností. Dovedou se učit mechanicky, především na praktické úrovni. Dospělý s mentální retardací, pokud je ponechán bez dalšího vedení, své dovednosti a návyky ztrácí a postupně celkově chátrá. Z tohoto důvodu je vhodné jakékoliv zvládnutelné pracovní začlenění, které by mu poskytlo potřebnou životní náplň a přimělo ho respektovat určitý denní režim. Rada - zadávat jednoduché jasné úkoly s konkrétní praktickou demonstrací; z počátku opakovat – pracovník s postižením si úkoly zautomatizuje a poté je plní přesně, jak si zvykl; problémy v činnostech řeší správně, pokud se s nimi setkal v minulosti a podle předešlého vzorce chování; je dobré, když pracuje ve dvojici s jiným spolupracovníkem, pokud je práce náročnější a vyžaduje neobvyklé řešení; zajistit dohled nad pracovníkem se středně těžkým postižením vzhledem k bezpečnosti práce a také proto, že většinou nemůže pracovat bez dohledu. Vnímání - Má omezenou schopnost vnímání. Zúžení jeho rozsahu ztěžuje orientaci v místech a situacích, jedinci špatně postihují vztahy a souvislosti. Vnímání zaměřuje na výrazné v daném okamžiku nepodstatné vjemy, které ho odpoutávají od pozorného vnímání. Rada - při řešení důležitých pracovních situací si ověřit pomocí kontrolní otázky, zda nás v daní chvíli pracovník s postižením vnímala a zda jeho pozornost není odpoutávána rušivými vjemy. Řeč - je opožděná ve svém vývoji, obsahově chudá a jednoduchá, a to i v dospělosti. Někdy zůstává na nonverbální úrovni s porozuměním jednoduchým verbálním instrukcím. Abstraktní pojmy postižený nepoužívá a nerozumí jim, pokud se s nimi nikdy nesetkal v konkrétní podobě. Někteří z postižených mohou používat náhradní komunikační systémy, např. Makaton (speciální jazykový program), TTT systém (znak do řeči), piktogramy, systém PCS, systém VOKS. Úroveň rozvoje řeči je variabilní. Někteří jsou schopni jednoduché konverzace, zatímco druzí jsou schopni se domluvit pouze o svých základních potřebách.

26

Někteří se nenaučí mluvit nikdy, ale i přesto mohou být schopni sociální interakce a porozumět jednoduchým verbálním instrukcím. Myšlení - myšlení osoby s mentální retardací je příliš konkrétní, neschopno vyšší abstrakce a generalizace, s nepřesnostmi a chybami v analýze a syntéze. Osoba s mentálním postižením má problém při vhledu na určitou situaci, protože není schopna si dát potřebné informace do souvislosti. Na toto navazuje řešení problému, které člověka napadne, pokud získá vhled do situace související s problémem. Člověk s postižením řeší situace dle navyklých vzorců chování, ne pomocí logického myšlení. Konkrétnost v myšlení se opírá o vzpomínky, názorné obrazy. Pozornost - záměrná pozornost osob s mentálním postižením vykazuje úzký rozsah zaměření, nestálost a snadnou unavitelnost, sníženou schopnost rozdělit ji na více činností. Paměť - kvalitu paměti snižuje nižší úroveň myšlení, lépe si zapamatovávají vnější znaky předmětů a jevů než logické souvislosti. Paměť pracuje především mechanicky a může mít menší kapacitu. Z odborné literatury jsou ale také známy některé případy osob s mentálním postižením, jež jsou schopny vyjmenovat zpaměti velké množství mechanicky naučených informací. Rada - k zapamatování potřebuje pracovník s postižením více času a zapamatuje si po vícerém opakování. City - osoba s mentálním postižením může mít sníženou schopnost ovládat se ve srovnání s intaktním pracovníkem. Není to pravidlo. Citová otevřenost souvisí s malou řídící úlohou rozumu. Citová reakce svojí dynamikou a intenzitou neodpovídá podnětu. Buď události vnímá povrchně, nebo neúměrně silně s významným prožitkem. Zdánlivě bezvýznamná narážka může přivodit silný prožitek. Rada - smutek, radost, úspěch prožívá osoba s mentálním postižením stejně jako ostatní pracovníci. Vůle - volní vlastnosti charakterizuje neschopnost řídi své jednání, překonávat překážky. Na druhou stranu pokud je pracovník přesvědčen o zvládnutelnosti úkolu, dokončí ho.

27

Rada - pracovní úkoly by měly být jasné, jednoznačné a jejich obtížnost přiměřená schopnostem. Dosažené vzdělání - osoba s těžším stupněm mentálního postižení může být absolventem základní školy speciální ve vzdělávacím programu pomocné školy. Profesní přípravu absolvuje v praktické škole s jednoletou nebo dvouletou přípravou. Vzdělání je zaměřeno na praktickou stránku života. Osvojení základů trivia (čtení, psaní, počty) je individuální. Někteří mohou číst, ale bez porozumění čteného. Sebeobsluha a pracovní návyky - někteří jedinci potřebují dohled pro celý život, ale podstatná část osob se středně těžkým stupněm postižení jsou soběstační. V dospělosti jsou obvykle schopni vykonávat jednoduchou manuální práci, jestliže pracovní úkoly pečlivě strukturujeme a jestliže je zajištěn odborný dohled. V dospělosti je zřídka kdy možný zcela samostatný život. Zpravidla bývají plně mobilní a fyzicky aktivní.

Zaměstnávání osob se zdravotním postižením ve firmách Stát společnostem nad 25 zaměstnanců ukládá povinnost zaměstnat povinný podíl osob se zdravotním postižením (4%) nebo odebrat zboží vyrobené lidmi se zdravotním postižením, případně odvést do státního rozpočtu kompenzační příspěvek. Měli bychom si vážit každého zaměstnavatele, který vytváří podmínky pro zaměstnávání postižených osob i bez toho, aby čerpal jakoukoliv podporu ze státu. Přidanou hodnotou pro postižené je, že se dostanou pouze mezi zdravou populaci a jsou skutečně uprostřed běžné společnosti. Bohužel chybí mnoho zaměstnavatelů, kteří chtějí zaměstnávat osoby s postižením, na druhou stranu není převaha osob s postižením, kteří jsou schopni jít pracovat na běžný trh. Zaměstnavatelé jsou povinni rozšiřovat podle svých podmínek a ve spolupráci s lékařem závodní preventivní péče možnost zaměstnávání osob se zdravotním postižením individuálním přizpůsobováním pracovních míst a pracovních podmínek a vyhrazováním pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením, spolupracovat s úřadem práce při zajišťování pracovní rehabilitace, vést evidenci zaměstnávaných osob se zdravotním postižením; evidence obsahuje údaje o důvodu, na základě kterého byla uznána osobou se zdravotním postižením, a vést evidenci pracovních míst vyhrazených pro osoby se zdravotním postižením.

28

Povinnost zaměstnávání osob se zdravotním postižením, která je dána zákonem, plní zaměstnavatelé třemi možnými způsoby: 1) zaměstnáváním v pracovním poměru 2) odebíráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, nebo zadáváním zakázek těmto zaměstnavatelům nebo odebíráním výrobků chráněných dílen provozovaných občanským sdružením, státem registrovanou církví nebo náboženskou společností nebo církevní právnickou osobou nebo obecně prospěšnou společností, nebo zadáváním zakázek těmto subjektům. Odebírat výrobky nebo služby je možné i od osob se zdravotním postižením, které jsou osobami samostatně výdělečně činnými a nezaměstnávají žádné zaměstnance, nebo zadáváním zakázek těmto osobám 3) odvodem do státního rozpočtu, nebo vzájemnou kombinací způsobů uvedených v bodech 1, 2 a 3 Výše odvodu do státního rozpočtu činí za každou osobu se zdravotním postižením, kterou by zaměstnavatel měl zaměstnat 2,5násobek průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku, v němž povinnost plnit povinný podíl osob se zdravotním postižením vznikla. Odvod do státního rozpočtu poukazuje zaměstnavatel do 15. února následujícího roku do státního rozpočtu prostřednictvím úřadu práce, v jehož územním obvodu je sídlo zaměstnavatele. Nesplní-li zaměstnavatel tuto povinnost, stanoví mu úřad práce povinnost poukázat odvod do státního rozpočtu rozhodnutím v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. Vymáhání odvodu do státního rozpočtu vykonává místně příslušný územní finanční orgán podle sídla zaměstnavatele. Plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, včetně způsobů plnění, je zaměstnavatel povinen do 15. února následujícího roku písemně ohlásit příslušnému úřadu práce.

Zaměstnávání osob se zdravotním postižením v pracovním poměru Přímé zaměstnávání osob se zdravotním postižením je společensky nejefektivnějším způsobem plnění povinností firem při zaměstnávání. Pro samotné firmy je přímé zaměstnávání zvýhodňováno a to jak z hlediska daní a daňových odvodů, tak z hlediska poskytování státních příspěvků na zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Zákon o daních z příjmů uvádí v paragrafu 35 několik druhů slev, z nichž nejvýznamnější je sleva z vypočtené daně z příjmů fyzických a právnických osob ve výši 18 000 Kč za každého zaměstnance se zdravotním postižením a částku 60 000 Kč za každého zaměstnance s těžším zdravotním postižením (v zákoně jsou definovány tyto osoby přesně).

29

Státní příspěvky na zaměstnávání osob se zdravotním postižením Fyzickým osobám, které jsou zdravotně handicapovány, se při přístupu k zaměstnání a při zaměstnávání samém poskytuje zvýšená pomoc a péče. Zdravotně postižení občané jsou umisťováni zpravidla na chráněná pracovní místa nebo na pracovní místa do chráněných pracovních dílen, která pro ně zaměstnavatelé vytvářejí. Vytváření takových chráněných pracovních míst a chráněných pracovních dílen může být velmi náročné a nákladné, proto se zaměstnavatelům mohou, na základě dohody s úřadem práce, poskytovat příspěvky, a to nejen na jejich vytváření, ale i na jejich provoz. Znamená to ale, že náklady na vytvoření míst a jejich provoz nese zaměstnavatel, úřad práce se na těchto nákladech pouze podílí.

Příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením Chráněné pracovní místo je pracovní místo vytvořené zaměstnavatelem pro osobu se zdravotním postižením na základě písemné dohody s úřadem práce. Chráněné pracovní místo musí být provozováno po dobu nejméně dvou let ode dne sjednaného v dohodě. Na vytvoření chráněného pracovního místa poskytuje úřad práce zaměstnavateli příspěvek. Příspěvek může činit maximálně osminásobek a pro osobu s těžším zdravotním postižením maximálně dvanáctinásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku. Vytváří-li zaměstnavatel na základě jedné dohody s úřadem práce 10 a více chráněných pracovních míst, může příspěvek na vytvoření jednoho chráněného pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením činit maximálně desetinásobek a pro osobu s těžším zdravotním postižením maximálně čtrnáctinásobek výše uvedené průměrné mzdy.

Příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením k výkonu samostatné výdělečné činnosti Příspěvek lze poskytnout i na vytvoření chráněného pracovního místa osobou se zdravotním postižením, která se rozhodne vykonávat samostatnou výdělečnou činnost. Výše příspěvku je stejná jako u vytvoření chráněného pracovního místa u zaměstnavatelů.

Příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa/chráněného pracovního místa osoby samostatně výdělečně činné Příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa může úřad práce poskytnout na základě písemné dohody se zaměstnavatelem nebo osobou se zdravotním postižením, která se rozhodne vykonávat samostatnou výdělečnou činnost, 30

příspěvek lze poskytnout pouze tehdy, pokud bylo úřadem práce chráněné pracovní místo vytvářeno a finančně podpořeno. Roční výše příspěvku může činit maximálně trojnásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku. Příspěvek je poskytován zálohově nebo v jiném dohodnutém období. Záloha je splatná nejpozději poslední den prvního měsíce příslušného čtvrtletí nebo jiného dohodnutého období.

Příspěvek na vytvoření chráněné pracovní dílny Chráněná pracovní dílna je pracoviště zaměstnavatele, vymezené na základě dohody s úřadem práce a přizpůsobené pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením, kde je v průměrném ročním přepočteném počtu zaměstnáno nejméně 60% těchto zaměstnanců. Chráněná pracovní dílna musí být provozována po dobu nejméně dvou let ode dne sjednaného v dohodě. Na vytvoření chráněné pracovní dílny poskytuje úřad práce zaměstnavateli příspěvek. Příspěvek může maximálně činit osminásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku na každé pracovní místo v chráněné dílně vytvořené pro osobu se zdravotním postižením a dvanáctinásobek této mzdy na pracovní místo pro osobu s těžším zdravotním postižením. Vytváří-li zaměstnavatel na základě jedné dohody s úřadem práce 10 a více pracovních míst v chráněné pracovní dílně, může příspěvek na vytvoření jednoho pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením činit maximálně desetinásobek a pro osobu s těžším zdravotním postižením maximálně čtrnáctinásobek výše uvedené průměrné mzdy.

Příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněné pracovní dílny Příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněné pracovní dílny může úřad práce poskytnout na základě písemné dohody se zaměstnavatelem. Výše příspěvku může činit maximálně čtyřnásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku na jednoho zaměstnance, který je osobou se zdravotním postižením, a maximálně šestinásobek výše uvedené průměrné mzdy na jednoho zaměstnance, který je osobou s těžším zdravotním postižením. Pro zjištění počtu zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením a osobami s těžším zdravotním postižením, je rozhodný jejich průměrný roční přepočtený počet. Příspěvek je poskytován zálohově nebo v jiném dohodnutém období. Záloha je splatná nejpozději poslední den prvního měsíce příslušného čtvrtletí nebo jiného dohodnutého období. Charakteristika chráněného pracovního místa a chráněné pracovní dílny, způsob výpočtu ročního přepočteného počtu zaměstnanců a druhy nákladů, na které lze poskytnout

31

příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů jsou stanoveny v části druhé prováděcí vyhlášky k zákonu o zaměstnanosti č.518/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Cílené programy k řešení zaměstnanosti Z prostředků aktivní politiky zaměstnanosti lze přispívat i na programy nebo opatření regionálního a celostátního charakteru a projekty zahraničních subjektů přispívající ke zvýšení zaměstnanosti.

Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením Hlavním smyslem poskytování příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením je jejich skutečné trvalé uplatnění na trhu práce. Příspěvek je vázán pouze na zaměstnávání osob se zdravotním postižením v pracovním poměru, nikoliv na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Příspěvek na podporu zaměstnávání může být poskytován jen za každou zaměstnanou osobu se zdravotním postižením v pracovním poměru zaměstnavateli zaměstnávajícímu více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců. Pro splnění podmínky zaměstnávání více než 50 % osob se zdravotním postižením na celkovém počtu zaměstnanců je rozhodný průměrný přepočtený počet zaměstnanců za kalendářní čtvrtletí. Dávka náleží zaměstnavateli měsíčně ve výši skutečně vynaložených mzdových nákladů na zaměstnance v pracovním poměru, který je osobou se zdravotním postižením, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance, nejvýše však částku danou zákonem za osobu se zdravotním postižením. Příspěvek se poskytuje čtvrtletně zpětně na základě písemné žádosti zaměstnavatele. Podmínkou je, že k poslednímu dni příslušného čtvrtletí zaměstnavatel nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky a nemá nedoplatek na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění. Výjimkou jsou případy, kdy: 1) bylo povoleno splácet ve splátkách a zaměstnavatel není v prodlení se splácením splátek nebo bylo povoleno posečkání daně, anebo 2) součet všech splatných nedoplatků zaměstnavatele k poslednímu dni příslušného kalendářního čtvrtletí nepřesáhl 10 000 Kč a zaměstnavatel tyto nedoplatky uhradil do 15. dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním čtvrtletí, za které o příspěvek žádá, nebo je uhradil do pěti pracovních dnů ode dne, kdy se o těchto 32

nedoplatcích od úřadu práce dozvěděl v případě, že si údaje o nedoplatcích zjistil úřad práce sám; uhrazení nedoplatku je zaměstnavatel povinen úřadu práce doložit. Ministerstvo práce a sociálních věcí může na základě písemné a odůvodněné žádosti zaměstnavatele ve výjimečných případech hodných zvláštního zřetele prominout splnění podmínky uvedené pod písm. b), pokud jde o výši součtu všech splatných nedoplatků zaměstnavatele. Proti rozhodnutí o prominutí splnění podmínky výše splatných nedoplatků není přípustný rozklad a rozhodnutí je vyloučeno ze soudního přezkumu. Rovněž nově se stanoví, že požádá-li o příspěvek více zaměstnavatelů, poskytne se zaměstnavateli, u něhož vznikl zaměstnanci – osobě se zdravotním postižením – pracovní poměr nejdříve. Skončí-li tento pracovní poměr v průběhu kalendářního čtvrtletí, poskytne se příspěvek v poměrné části dalšímu zaměstnavateli, který o něj požádal. V případě, že požádalo více zaměstnavatelů, postupuje se podle věty první. Vznikne-li zaměstnanci, který je osobou se zdravotním postižením, ve stejný den pracovní poměr u více zaměstnavatelů, kteří o příspěvek žádají, příspěvek na tohoto zaměstnance nelze poskytnout žádnému z nich. Vznikne-li zaměstnanci, který je osobou se zdravotním postižením, více pracovních poměrů u téhož zaměstnavatele, náleží příspěvek měsíčně nejvýše 8 000 Kč. Pro účely stanovení výše příspěvku se skutečně vynaložené mzdové náklady včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance, ve všech pracovních poměrech tohoto zaměstnance sčítají.

Odvod do státního rozpočtu Za každého zaměstnance – osobu se zdravotním postižením, kterého má zaměstnavatel povinnost zaměstnat a nezaměstnává, je povinen provést odvod do státního rozpočtu (kompenzační příspěvek) ve výši 2,5 násobku průměrné měsíční mzdy ročně. Průměrná měsíční mzda v roce 2009 činila 22 896 Kč, odvod za jednu osobu se zdravotně postižením činil 57 240 Kč ročně.

Odebírání výrobků či služeb od zaměstnavatelů Povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením lze plnit i jiným zákonem daným způsobem – odebíráním služeb nebo výrobků od zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají více než 50% osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců. Výrobky či služby lze odebrat od chráněné dílny provozované občanským sdružením, od osoby samostatně výdělečně činné, která je zároveň osobou se zdravotním postižením, nebo

33

také zadáním zakázky těmto subjektům. V současné době již existuje katalog zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50% osob se zdravotním postižením a osob samostatně výdělečně činných se zdravotním postižením. Je zveřejněn na portálu Ministerstva práce a sociálních věcí - http://portal.mpsv.cz/sz/zamest/zamestnaniosob/katalogorganizaceozp. Od roku 2009 je zavedena ochranná značka „Práce postižených“, pro zboží vyrobené, balené či kompletované zdravotně postiženými nebo pro výkon služeb.

34

Chráněné dílny v regionu Bruntál

Při přípravě této části publikace je využito informací z portálu Ministerstva práce a sociálních věcí, konkrétně z katalogu zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50% osob se zdravotním postižením a osob samostatně výdělečně činných se zdravotním postižením. V závěru uvedené chráněné dílny v katalogu zahrnuty nejsou.

CZASCH spol. s r.o., IČ: 47972947, okres: Bruntál 2000000000243

2005-07-21

2011-02-11

2011-02-11

Právní forma: Společnost s ručením omezeným WWW stránky: http://www.czasch.cz Provozovny: CZASCH, BRUNTÁL, Opavská 8, BRUNTÁL, 792 01, okres: Bruntál 2000000000265

2000000000243

Společnost provozuje stavební a obchodní činnost E-mail Telefon: Fax:

[email protected] 554 711 101 554 716 618

Kontaktní osoby: Bohumila Juříková, personální oddělení

2000000000195

2000000000243

D.A.T.L. complet s.r.o., IČ: 25392328, Sladovnická 137/17, 792 01 Bruntál, okres: Bruntál 2000000002510

2010-09-23

2011-07-20

2010-09-24

Právní forma: Společnost s ručením omezeným WWW stránky: http://datl.cz Provozovny: D.A.T.L. complet s.r.o., Sladovnická 137/17, Bruntál, 792 01, okres: Bruntál 2000000001553

2000000002510

Společnost se zabývá vedením spisovny E-mail Telefon:

[email protected] 775 208 116

Kontaktní osoby: Jan Kovařík, jednatel, e-mail: [email protected] Telefon: 775 208 116 35

CHRPA sociální firma Slezské diakonie o.p.s., IČ: 27839087, Dvořákův okruh 21, Krnov, 794 01, okres: Bruntál 2000000001839

2008-07-28

2011-04-09

2008-07-31

Právní forma: Obecně prospěšná společnost WWW stránky: http://www.chrpakrnov.cz Provozovny: Prodejna dárkových předmětů a bytových doplňků., Hlavní náměstí 29, pošta Krnov, 2000000001218 794 01, okres: Bruntál

2000000001839

Prodej uměleckých dárkových a reklamních předmětů, bytových doplňků E-mail Telefon:

[email protected] 733 142 405

Zahradnictví a umělecká dílna, Hlubčická 18, Krnov, 794 01, okres: Bruntál

2000000001310

2000000001839

Pěstování a prodej rostlin, údržba zeleně, výroba dárkových a reklamních předmětů a bytových doplňků E-mail Telefon:

[email protected] 733 142 405

Kontaktní osoby: Petr Světlík, vedoucí dílny, e-mail: [email protected]

Telefon: 733 142 405

INFRA & TERRA s. r. o., IČ: 28600037, Partyzánská 1461/49, Bruntál, okres: Bruntál 2000000002476

2010-07-13

2010-07-21

2010-07-21

Právní forma: Společnost s ručením omezeným Provozovny: INFRA & TERRA s. r. o., Partyzánská 1461/49, Bruntál, 79201, okres: Bruntál 2000000001537 Společnost se zabývá doprava 36

2000000002476

E-mail

[email protected]

Kontaktní osoby: Ing. Dobromila Balušková, jednatel společnosti, e-mail: [email protected] Telefon: 775 637 001

J.A.C., spol. s r.o., IČ: 60699728, Brantice 305, okres: Bruntál 2000000002461

2010-06-16

2011-02-10

2010-06-17

Právní forma: Společnost s ručením omezeným WWW stránky: http://www.jac.cz Provozovny: J.A.C., spol. s r.o., konzervárna, Brantice 305, 2000000001530 Brantice, 793 93, okres: Bruntál

2000000002461

Společnost se zabývá výrobou krmiv pro masožravá zvířata a prodejem krmiv E-mail Telefon: Fax:

[email protected] 554 620 458 554 620 458

Kontaktní osoby: František Leňko, e-mail: [email protected] Telefon: 777 802 691

Jana Matýsková, IČ: 75862131, E.Hakena 2134/5, 79401 Krnov, okres: Bruntál 2000000002514

2010-09-26

2010-09-26

2010-10-04

Právní forma: Fyzická osoba podnikající dle ŽZ nezapsaná v OR Provozovny: Jana Matýsková, Hlubčická 147/8, 79401 Krnov, 2000000001555 2000000002514 Krnov 1, 794 01, okres: Bruntál Výroba textilních výrobků, oděvů a oděvních doplňků s výšivkami E-mail Telefon:

[email protected] 777 652 379

Kontaktní osoby: Jana Matýsková, majitelka, e-mail: [email protected] Telefon: 777 652 379

37

Marek Stuchlík, IČ: 60758571, Bezručova 5, Krnov, okres: Bruntál 2000000002517

2010-09-29

2010-09-29

2010-09-29

Právní forma: Fyzická osoba podnikající dle jiného zákona nezapsaná v OR Provozovny: Marek Stuchlík , Opavska 1116, Krnov, Krnov, 2000000001558 2000000002517 79401, okres: Bruntál Hostinská činnost Telefon:

777 848 487

Kontaktní osoby: Marek Stuchlík Telefon: 777 848 487 Martin Schwarz, IČ: 86670506, Hraniční 17, 747 21 Kravaře, okres: Opava 2000000001526

2007-10-01

2010-10-18

2007-11-15

Právní forma: Fyzická osoba podnikající dle ŽZ nezapsaná v OR Provozovny: Martin Schwarz, Čsl. armády 808/43b, Krnov 2000000001080 2000000001526 Pod cvilínem, 79401, okres: Bruntál výroba a prodej pracovních oděvů, prodej osobních ochranných pomůcek včetně drogistického zboží. E-mail Telefon: Fax:

[email protected] 737 443 584, 552 302 188 552 302 189

Kontaktní osoby: Ingrid Schwarzová Telefon: 552 302 188

PAVEL GOJNÝ , IČ: 46138129, nám.Minoritů 129/20, 794 01 Krnov, okres: Bruntál 2000000000202

2005-07-21

2010-09-29

2008-08-25

Právní forma: Fyzická osoba podnikající dle ŽZ nezapsaná v OR Provozovny: PAVEL GOJNÝ , Nám. Minoritů 20, Krnov, KRNOV, 794 01, okres: Bruntál 2000000000229 2000000000202 nákup a prodej pracovních oděvů, rukavic, obuvi a dalších ochranných pomůcek Telefon:

554 614 504 38

Fax:

554 614 504

Kontaktní osoby: Pavel Gojný, majitel Telefon: 554 614 504

PRESFIN CZ, IČ: 26805391, Nádražní 2, 794 01 Krnov, okres: Bruntál 2000000002214

2009-06-24

2009-07-23

2009-07-20

Právní forma: Společnost s ručením omezeným WWW stránky: http://www.presfin.cz Provozovny: PRESFIN CZ s.r.o., Nádražní 2, 794 01 Krnov, 2000000001406 Krnov 1, 794 01, okres: Bruntál

2000000002214

- polygrafická výroba - ruční kompletační práce - balení do smrštitelné fólie - distribuce directmailing - vkládání produktů do tiskovin Kontaktní osoby: Radim Hampel, jednatel Telefon: 603 188 362 REINTEGRA, IČ: 68333552, Chářovská 54, Krnov - Pod Cvilínem, PSČ 794 01, okres: Bruntál 2000000000178

2005-07-21

2010-10-04

2007-02-02

Právní forma: Zájmové sdružení WWW stránky: http://www.reintegra.cz Poznámka: zájmové sdružení Provozovny: REINTEGRA, KRNOV CHÁŘOVSKÁ, Chářovská 54, KRNOV, 794 01, okres: Bruntál 2000000000212

2000000000178

výroba a opravy drobných užitkových předmětů, specializovaný maloobchod E-mail Telefon: Fax:

[email protected] 603 415 635, 554 618 000 554 617 899

REINTEGRA, Tiskařská dílna, Čsl. armády 43A/807, KRNOV, 794 01, okres: Bruntál

2000000000213

2000000000178

reklamní potisk triček a textilu na přání zákazníka, výšivky na textil E-mail Telefon:

[email protected] 737 602 178

39

Kontaktní osoby: Ing. Vladimír Plesník

2000000000153

Zdeněk Sedláček

Slezská prodejní společnost, s r.o., IČ: 25835637, Teslova 2, Moravská Ostrava - Přívoz, okres: Bruntál 2000000000821

2009-06-04

2009-06-04

2009-06-04

Právní forma: Společnost s ručením omezeným Poznámka: Pracoviště: Sokolovská 7, 793 13 Svobodné Heřmanice Provozovny: Svobodné Heřmanice, Sokolovská 7, Svobodné Heřmanice, 79313, okres: 2000000001397 2000000000821 Bruntál nákup a prodej zboží, zprostředkovatelská činnost, provádění staveb, jejich změn a odstraňování Telefon: Fax:

554 761 031 554 761 007

Kontaktní osoby: Mgr. Jan Balušek, jednatel, e-mail: [email protected] Telefon: 554 761 031

Stolařství a truhlářství s.r.o., IČ: 25825364, Jindřichov 223, okres: Bruntál 2000000002515

2010-09-29

2010-09-29

2010-10-04

Právní forma: Společnost s ručením omezeným Provozovny: Stolařstvi a truhlářství s.r.o., Jindřichov 223, Jindřichov, 79383, okres: Bruntál 2000000001556 Společnost vykonává truhlářské práce Telefon:

731 446 812

Kontaktní osoby: Jiří Kolek Telefon: 731 446 812

40

2000000002515

2000000000178

VK oděvy s.r.o., IČ: 28566955, Pod Vrbami 3, 79201 Bruntál, okres: Bruntál 2000000001204

2007-04-08

2010-09-30

2007-04-13

Právní forma: Společnost s ručením omezeným WWW stránky: http://www.vkodevy.ic.cz Provozovny: Vladimír Kraus, Pod Vrbami 3, 2000000001017 2000000001204 Bruntál, 792 01, okres: Bruntál Společnost se zabývá výrobou oděvů, pracovních oděvů, triček, letních šatů, plenkových kalhotek sandra, výrobou zakázek o větším množství kusů, výrobky pro automobilový průmysl-obaly na nářadí E-mail Telefon:

[email protected] 602 866 144

Kontaktní osoby: Vladimír Kraus, Jednatel, e-mail: [email protected] Telefon: 602 866 144

Mudr. LENKA KLECHOVÁ , IČ: 68188323, Staré Město 107, 792 01 Bruntál, okres: Bruntál 2000000000202

2005-07-21

2010-09-29

2008-08-25

Právní forma: Fyzická osoba podnikající dle ŽZ nezapsaná v OR Provozovny: Mudr. LENKA KLECHOVÁ, Nádražní 29a, Bruntál, 792 01, okres: Bruntál 2000000000229 2000000000202 Mudr. LENKA KLECHOVÁ, Revoluční 20, Bruntál, 792 01, okres: Bruntál kosmetické služby, zprostředkování obchodu a služeb, velkoobchod a maloobchod, poskytování služeb pro rodinu a domácnost

Telefon: Fax:

554 725 221 554 725 221

Kontaktní osoby: Mudr. Lenka Klechová, majitel Telefon: 554 725 221 41

ZELENÁ DÍLNA s.r.o., IČ: 28586719, Lidická 1817/33, 79201 Bruntál, okres: Bruntál 2000000001204

2007-04-08

2010-09-30

2007-04-13

Právní forma: Společnost s ručením omezeným WWW stránky: Provozovny: ZELENÁ DÍLNA, areál Fügnerova, Bruntál, 792 01, okres: Bruntál 2000000001017

2000000001204

Společnost se zabývá ekologickou recyklací odpadního elektrického a elektronického zboží E-mail Telefon:

[email protected] 554 725 159

Kontaktní osoby: Lubomír Janda, jednatel, e-mail: [email protected] Telefon: 603 523 768

Další chráněné dílny v regionu:

Třempek Třemešná Emont Krnov Uniflex Moravia Bruntál Družstvo Soustav Horní Benešov

Sociálně terapeutické dílny

Sociálně terapeutické dílny jsou zařízení poskytující ambulantní služby sociální prevence, které jsou určeny osobám se sníženou soběstačností z důvodu zdravotního postižení, které 42

nejsou z tohoto důvodu umístitelné na otevřeném ani chráněném trhu práce. Jejich účelem je dlouhodobá a pravidelná podpora zdokonalování pracovních návyků a dovedností prostřednictvím sociálně pracovní terapie. Pomáhají mládeži a dospělým osobám s mentálním, tělesným a kombinovaným postižením předcházet sociální izolaci, přispívají k rozvoji a zachování jejich stávajících schopností pro plnohodnotný, kvalitní život.

Výklad zákona o sociálních službách Sociálně terapeutické dílny (1) Sociálně terapeutické dílny jsou ambulantní služby poskytované osobám se sníženou soběstačností z důvodu zdravotního postižení, které nejsou z tohoto důvodu umístitelné na otevřeném ani chráněném trhu práce. Jejich účelem je dlouhodobá a pravidelná podpora zdokonalování pracovních návyků a dovedností prostřednictvím sociálně pracovní terapie. (2) Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti: a) pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, b) poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, c) nácvik dovedností pro zvládání péče o vlastní osobu, soběstačnosti a dalších činností vedoucích k sociálnímu začlenění, d) podpora vytváření a zdokonalování základních pracovních návyků a dovedností.

Terapeutické komunity (1) Terapeutické komunity poskytují pobytové služby i na přechodnou dobu pro osoby závislé na návykových látkách nebo osoby s chronickým duševním onemocněním, které mají zájem o začlenění do běžného života. (2) Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti: a) poskytnutí stravy, b) poskytnutí ubytování, c) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, d) sociálně terapeutické činnosti,

43

e) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. Sociální rehabilitace (1) Sociální rehabilitace je soubor specifických činností směřujících k dosažení samostatnosti, nezávislosti a soběstačnosti osob, a to rozvojem jejich specifických schopností a dovedností, posilováním návyků a nácvikem výkonu běžných, pro samostatný život nezbytných činností alternativním způsobem využívajícím zachovaných schopností, potenciálů a kompetencí. Sociální rehabilitace se poskytuje formou terénních a ambulantních služeb, nebo formou pobytových služeb poskytovaných v centrech sociálně rehabilitačních služeb. (2) Služba podle odstavce 1 poskytovaná formou terénních nebo ambulantních služeb obsahuje tyto základní činnosti: a) nácvik dovedností pro zvládání péče o vlastní osobu, soběstačnosti a dalších činností vedoucích k sociálnímu začlenění, b) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, c) výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, d) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. (3) Služba podle odstavce 1 poskytovaná formou pobytových služeb v centrech sociálně rehabilitačních služeb obsahuje vedle základních činností, obsažených v odstavci 2 tyto základní činnosti: a) poskytnutí ubytování, b) poskytnutí stravy, c) pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu.

Poskytovatelé v regionu Bruntál – sociálně terapeutické dílny Diakonie ČCE - středisko v Rýmařově

44

Posláním střediska je provázet a podporovat člověka znevýhodněného stářím, mentálním či tělesným postižením, a pomáhat mu dosáhnout nebo udržet stav tělesného, duševního a sociálního zdraví, pohody a souladu s prostředím, v němž žije. Podporují soběstačnost člověka v péči o sebe sama. Pomoc je založena na křesťanské lásce, úctě k jedinečnosti a lidské důstojnosti každého člověka a na vzájemném, oboustranném respektu. Snaží se poskytovat co nejkvalitnější sociální služby (osobní asistence, pečovatelskou, týdenního stacionáře, domova pro seniory, domova se zvláštním režimem, sociálně terapeutické dílny) – a službu ošetřovatelskou (domácí péče), a tím přispívat ke zlepšení života těch, kterým pomáháme. Jako křesťanská organizace usilují také o zajištění jejich duchovních potřeb a pastorační péče. Klientům umožňují být aktivní, realizovat činnosti, které jejich život činí smysluplnějšími, v mezích svých možností odbourávají jejich periferní postavení a staví je do svého středu, do středu společenství. V terapeutických dílnách klienti vyrábějí stolařské, košíkářské, tkalcovské, keramické, arte výrobky, vyrábí také ruční papír a zabývají se různými ručními pracemi. Ve stolařské dílně se zaměřují na výrobu ptačích budek, krmítek, škrabadel pro kočky a dekorativních předmětů na zahradu. V košíkárně vyrábějí spousty různých druhů košíků jako košíky kulaté, oválné, koše pro psy, dárkové koše. Tato dílna se zabývá i pletením dekorativních věcí. Ve tkalcovské dílně se uživatelé zaměřují na tkaní tašek a koberečků z motouzu a textilu. Fotoalba vyráběné z ručního papíru nebo různé druhy přání a poznámkové bloky uživatelé vyrábí v dílně na výrobu ručního papíru. Dekorativní předměty z hlíny uživatelé vyrábí v dílně keramické. V arte dílně se zaměřují na výrobu dekorací z přírodnin a dalších ozdob. Výroba bižuterie nebo vyšívání polštářků a deček je v dílně samozřejmostí. Zařízení poskytovatele: Sociálně terapeutická dílna (Divadelní 383/10, 795 01 Rýmařov) Sociálně terapeutická dílna (Lidická 1328/14, 795 01 Rýmařov) Formy poskytování sociálních služeb: ambulantní Cílová skupina klientů: osoby s kombinovaným postižením osoby s mentálním postižením Věková kategorie klientů: dorost (16 – 18 let) mladí dospělí (19 – 26 let) dospělí (27 – 64 let) Harmonie, příspěvková organizace Harmonie, příspěvková organizace, působí v Krnově od roku 2007, kdy se zařízení přestěhovalo z hošťálkovského zámku do nově zrekonstruovaného objektu na Chářovské 45

ulici. Během let 2009 a 2010 byla s Harmonií sloučena organizace Naděje Jindřichov a Krajánek Město Albrechtice. Momentálně poskytuje sociální službu 200 klientům a zaměstnává 170 pracovníků. V současné době prochází část organizace významným procesem transformace pobytových sociálních služeb. Cílem transformačního procesu Harmonie je: umožnit klientům bydlení v domácnostech v běžné zástavbě měst a obcí využívat návazné služby – lékaři, obchody, kadeřnice, kino, divadlo apod. začlenit naše klienty do běžné společnosti, vytvářet příležitosti k normálnímu životu mezi lidmi bez postižení umožnit žít život jako žije jeho vrstevník v domácím prostředí.

Proces transformace se daří naplňovat díky využití prostředků EU a za podpory zřizovatele, Krajského úřadu Moravskoslezského kraje. V dubnu 2010 bylo otevřeno nové chráněné bydlení v Albrechticích, kde ve dvou bytech žije celkem 11 klientů bývalého zařízení Krajánek, do dvou let vznikne nové bydlení v Osoblaze, Vrbně pod Pradědem a Rýmařově pro klienty z bývalé organizace Naděje Jindřichov.

Terapeutická dílna: Keramická Košíkářská Výroba dekorativního materiálu Výroba glycerinových mýdel

Zařízení poskytovatele: Harmonie, příspěvková organizace (Míru 230/7, 793 95 Město Albrechtice) Harmonie, příspěvková organizace (Opavská 294/40, Pod Cvilínem, 794 01 Krnov 1) Formy poskytování sociálních služeb: ambulantní Cílová skupina klientů: osoby s kombinovaným postižením osoby s mentálním postižením

46

Věková kategorie klientů: od 18 do 80 let

Sagapo, příspěvková organizace Posláním organizace je poskytovat sociální služby domácího typu osobám, které z důvodu svého zdravotního postižení potřebují soustavnou péči druhé osoby a nemohou žít ve svém přirozeném prostředí. Cíl směřuje ke zlepšení nebo stabilizaci (udržení) sociálního, psychického a tělesného stavu uživatele sociální služby. Organizace podporuje své klienty v tom, aby prožívali aktivní, smysluplný a důstojný život, s vazbami na rodinu a veřejné služby. Poskytuje služby individuálně s dostatkem prostoru pro trávení volného času a intimního soukromí.

Terapeutická dílna: keramická stolařská košíkářská textilní

V rámci sociálně terapeutických dílen navíc probíhají další činnosti z oblasti arteterapie, tkaní, výroby ručního papíru. malování na sklo, malování na hedvábí, výroba šperků a bižuterie, nácvik komunikačních dovedností v rámci stálé prodejní výstavy, nácvik sebeobslužných činností.

Zařízení poskytovatele: Sociálně terapeutické dílny (Hybešova 508/2, Bruntál, 792 01 Bruntál 1) Formy poskytování sociálních služeb: ambulantní Cílová skupina klientů: osoby s kombinovaným postižením osoby s mentálním postižením 47

Věková kategorie klientů: dorost (16 – 18 let) mladí dospělí (19 – 26 let) dospělí (27 – 64 let)

Slezská diakonie

Slezská diakonie je nestátní nezisková organizace, která poskytuje své služby v sociálně zdravotní oblasti. Svou činnost zakotvuje na praktické realizaci biblických zásad lásky a služby lidem potřebným a lidem v nouzi. V centru pozornosti Slezské diakonie stojí lidé s postižením, senioři, lidé bez domova a všichni ti, kteří se dostali do nejrůznějších těžkých životních situací. Slezská diakonie působí na území Moravskoslezského kraje již od roku 1990, kdy navázala na dřívější charitativní působnost Slezské církve evangelické augsburského vyznání započatou na počátku 20. století. V roce 2005 rozšířila Slezská diakonie svou působnost i do Jihomoravského kraje. V současné době provozuje Slezská diakonie více než čtyřicet středisek, která nemají samostatnou právní subjektivitu a jsou řízena centrálně ústředím Slezské diakonie v Českém Těšíně.

Sociální služby pro lidi s postižením Lidský život je poklad vysoké hodnoty. Je třeba ho chránit, rozvíjet v mnoha směrech a zachovávat důstojnost každého jednoho člověka. Lidem s postižením byl do života vložen určitý handicap, který se jim Slezská diakonie snaží pomoci nést. Nabízí jim kvalifikovanou péči v centrech denních služeb, terapeutických a pracovních dílnách, chráněném bydlení a lidskou, ale odbornou pomoc v mnoha oblastech jejich potřeb. Cílem této činnosti Slezské diakonie je poskytnout osobám s postižením takovou podporu, aby mohli bydlet, učit se a pracovat srovnatelně se svými vrstevníky bez postižení.

Pro dospělé: Archa Krnov, Široká Niva Benjamín Krnov 48

Betezda Komorní Lhotka Eben-Ezer ČT Horní Žukov Eden Český Těšín Domov Tichá Hosana Karviná Jordán Třinec Ninive Krnov Agentura podporovaného zaměstnávání Český Těšín, Třinec, Bruntál, Krnov Rút Krnov, Bruntál Tabita Český Těšín, Karviná, Třinec, Jablunkov

Společnost pro podporu lidí s mentálním postižením v České republice, o.s., Okresní organizace SPMP ČR v Bruntále Náplní práce občanského sdružení je podpora rodin s mentálně postiženými dětmi a dospělými; poradenská činnost v sociální oblasti mentální retardace, osvětová a publikační činnost v regionálním i celostátním tisku, provoz denní sociálně terapeutické dílny a pořádání kulturních, společenských a sportovních akcí. Muzikoterapie je moderní metodou psychoterapie. Muzikoterapie využívá hudby, rytmu, zvuků, tónů, zpěvu, případně i v návaznosti na pohyb či výtvarnou tvorbu. Muzikoterapie využívá verbální i neverbální prostředky. Verbalizace zpěvem. Neverbální práce s hudbou, rytmem, zvuky. Muzikoterapie může uvolňovat napětí. Zpěv a práce s dechem má velký vliv na další tělesné a psychické procesy. Hudba, rytmus a zvuky jsou prostředkem vzájemné komunikace.

Arteterapie je léčebný postup, který využívá výtvarného projevu jako prostředku poznání a ovlivnění lidské psychiky a mezilidských vztahů. Obvykle se rozlišují dva základní proudy, a to terapie uměním, v níž se klade důraz na léčebný potenciál tvůrčí činnosti samotné a artpsychoterapie, kde výtvory a prožitky z procesu tvorby jsou dále psychoterapeuticky 49

zpracovávány.

Dramaterapie Prostřednictvím dramaterapie se mohou mentálně postižení lidé realizovat,vyzkoušet si spoustu věcí, prožít sami sebe v situacích, do jakých by se pravděpodobně nikdy nedostali. Uživatelé jsou po dramaterapii otevřenější, sebevědomější, v některých situacích se dovedou lépe orientovat a výrazně odbourávají negativní postoje mezi sebou. Třeba agresivitu. Dramaterapie tak otvírá cesty k vyjádření podvědomých konfliktů. Je to systematické a záměrné použití dramatických čili divadelních procesů, které mají podpořit emocionální růst jedince a psychologickou integraci. Canisterapie je způsob terapie, která využívá pozitivního působení psa na zdraví člověka. Psi slouží k navození klidu, uvolnění a prohřátí člověka. Dochází k příjemné a hluboké relaxaci a uvolnění. Uvolněný člověk je připraven k dalším činnostem

Zařízení poskytovatele: Sociálně terapeutická dílna Polárka (nám. J. Žižky 39/2, Bruntál, 792 01 Bruntál 1) Formy poskytování sociálních služeb: ambulantní Cílová skupina klientů: osoby s mentálním postižením Věková kategorie klientů: mladí dospělí (19 – 26 let) dospělí (27 – 64 let)

Na co si dát pozor Zneužívání zdravotně postižených zaměstnavateli

50

Někteří zaměstnavatelé zdravotně postižených osob zneužívají tyto pracovníky v určité míře ve svůj osobní prospěch. Tedy ne konkrétně samotné zaměstnance, ale spíš finanční příspěvky, které jim mohou plynout na základě zákona o zaměstnanosti, konkrétně využitím paragrafu 78. Našli se někteří zaměstnavatelé a věříme, že jich není mnoho, kteří přišli na to, jak část příspěvku využít pro sebe. Jak? Mzda je sice zaměstnavatelem vyplácena ve výši, která se rovná minimálně 8 000 Kč „hrubého“, avšak zaměstnanec je při uzavření pracovní smlouvy donucen podepsat smlouvu např. na e-learningové kurzy. Na tento kurz odvede např. částku rovnající se 3.000 Kč, přičemž tato výuka nemá žádný výstup, neprobíhá testování, přezkoušení. Zaměstnavatel tento kurz zajistí bez zpětné vazby na to, zda daný typ výuky je pro výkon pracovní pozice zapotřebí. Uzavření smlouvy je podmíněno uzavřením další smlouvy (jiná společnost) např. právě na e-learningový kurz. V jiných případech např. zaměstnavatelé vybírají od zaměstnanců finanční částka na praní stejnokrojů, které zaměstnanec nikdy neměl u sebe ani stejnokroje nepoužívá. Ti „nejdrsnější“ zaměstnavatelé při výplatě mzdy, kterou vyplácí tzv. na ruku, vyberou 50% mzdy přímo od postiženého se slovy: „Buď rád, že máš alespoň něco!“ Pokud osoby se zdravotním postižením sami neřeknou dost, pokud sami o této problematice nezačnou hovořit, pokud se sami nezačnou starat o svá práva, není vyhráno a „pšenka vykukům“ pokvete dále a radostně. Nenechat se zneužívat! Zásadní je, že zdravotně postižení mají stejná práva jako osoby zdravé, zaměstnavatelé by k nim měli mít stejný rovný přístup a neměli by je jakkoliv využívat a zneužívat. Pracovník se zdravotním postižením, který pracuje ve firmě zaměstnávající více než 50% osob se zdravotním postižením, by si měl zkontrolovat svou pracovní smlouvu, aby tak zamezil možnostem svého zneužívání ve prospěch zaměstnavatele. V pracovní smlouvě musí být podle platného Zákoníku práce jasně vymezeno pracovní zařazení (druh práce), den nástupu do práce, pracovní úvazek, typ smlouvy na dobu určitou nebo neurčitou, místo kde je pracovní činnost vykonávána. V pracovní smlouvě nebo mzdovém výměru, který tvoří součást pracovní smlouvy, by měla být jasně stanovena mzda. Pracovník se zdravotním postižením by měl být zaměstnavatelem řádně informován o výplatním termínu zaměstnavatele, např. jej lze nalézt ve mzdovém předpisu zaměstnavatele. Pracovní náplň by měla být jasně vymezena, stejně tak práva a povinnosti, a začátek a konec pracovní doby.

Příklady dobré praxe Sattech - AUTO

51

APPN, o. s. a spolupracující firma SATECH-AUTO Na přelomu roku 2009/2010 zaznamenala agentura APPN, o. s. velký příliv neslyšících klientů. Obracejí se na nás lidé z celé České republiky, kteří se ocitli bez práce, často se do Prahy za prací stěhují. Najít pro ně zaměstnání není v současné době jednoduché, přesto se najdou firmy, které s námi chtějí navázat spolupráci. Jednou z takových zaměstnavatelů je i firma SATECH, s.r.o., jejíž majitel Miroslav Dražil se na začátku roku 2010 rozhodl otevřít automyčku a zaměstnat v ní neslyšící. Ve své firmě dnes zaměstnává čtyři neslyšící, jejichž hlavními předpoklady jsou pracovitost, spolehlivost a schopnost spolupráce. Na dílně jsou z důvodu bezpečnosti se čtyřmi neslyšícími společně dva slyšící. Vytvořila se tak situace, že převažujícím komunikačním prostředkem mezi zaměstnanci je znakový jazyk. Neslyšící se nedostávají do izolace a zažívají většinou poprvé ve svém pracovním životě bezbariérové prostředí. Navíc denně přicházejí do kontaktu se zákazníky, kteří mají možnost se na vlastní oči přesvědčit, že neslyšící jsou dobří pracovníci. Firma SATECH-AUTO má svou dílnu na Praze 5. Nabízí velmi kvalitní ruční mytí aut, které trvá maximálně jednu hodinu, během níž je k dispozici zdarma WIFI, káva, nealko nápoje, které čekání velmi zpříjemní. Firma také nabízí cenové zvýhodnění pro stálé zákazníky a náhradní plnění, více informací naleznete na www.automyti.cz. Nyní majitel plánuje otevření dalších poboček, tak mu společně držme palce, aby se mu to povedlo a další neslyšící tak našli práci.

HANDICAP výrobní družstvo invalidů V rámci projektu Jistota zaměstnání, který získala APPN, o. s. ve spolupráci s firmou VDI Handicap se vytvořila místa pro 12 osob se sluchovým postižením na pozici skenování dokumentů, digitalizace. Po několikakolovém vývěrovém řízení byli vybráni ti uchazeči, kteří splňovali podmínky a také projevili zájem o tuto pozici. Firma VDI Handicap zaměstnává 97 osob se zdravotním postižením a zabývá se převážně zpracování digitalizovaných dokumentů a řadí se k největším digitalizačním zpracovatelům v ČR. Na začátku bylo pro nové zaměstnance připraveno školení digitalizace dokumentů a v současné době se již neslyšící zapracovávají a začínají pracovat samostatně. Díky spolupráci s firmou VDI Handicap doufáme, že i ostatní firmy zabývající se digitalizací dat se také budou inspirovat jejich příkladem a budou zaměstnávat osoby se zdravotním postižením. 52

Pan Jan Pan Jan se na agenturu pro podporované zaměstnávání občanského sdružení Rytmus obrátil v říjnu roku 2007. Po roce začal spolupracovat s pracovní konzultantkou a společně hledali práci. Tu se pro Jana podařila najít velmi brzy, jelikož agentura pro podporované zaměstnávání měla v době navázání spolupráce s Janem rozjednané možné zaměstnání u firmy Schachermayer. S touto firmou agentura již spolupracovala při zaměstnání jiného uživatele. Nástup do práce proběhl do dvou měsíců, kdy si Jan za podpory pracovní konzultantky a opatrovníka vyřídil veškeré náležitosti k nástupu. Jan pracuje na pozici expedient. Náplní jeho práce je balení zakázek – používání počítače, odhad způsobu zabalení zakázky, používání baličky. Jan se s pomocí asistence práci naučil a začlenil se do kolektivu. Po zaškolení se rozhodl navýšit svůj pracovní úvazek ze 6 hodin na 8 hodin. S rozhodnutím mu pomáhal jak vedoucí ve firmě Schachermayer, opatrovník, i pracovní konzultantka o.s. Rytmus. V současné době (duben 2009) je Jan v práci zcela samostatný a podporu agentury pro podporované zaměstnávání již nepotřebuje.

Názor zaměstnavatele: Jaké máte zkušenosti se zaměstnáváním lidí se zdravotním postižením? „První naše zkušenost ve skladovém hospodářství dopadla špatně. Tento nezdar nás neodradil od hledání dalšího zaměstnance se zdravotním postižením ve spolupráci s o.s.Rytmus. Naše druhá zkušenost dopadla na výbornou, protože jsme s Vaší pomocí objevili pana Jana.“ Pan Jan pracuje mezi zdravými zaměstnanci. Jsou o jeho znevýhodnění nějakým způsobem informováni? Vyvolalo to nějaké negativní reakce? „Samozřejmě naši zaměstnanci byli informováni o našem záměru zaměstnat ve skladovém hospodářství člověka se zdravotním postižením, abychom předešli zbytečným konfliktům. Naši zaměstnanci jsou duševně na vysoké úrovni. Pana Jana přijali velice dobře. Pan Jan se stal v kolektivu celkem oblíbeným.“ Jak jste spokojeni s prací, kterou pan Jana odvádí? „S prací pana Jana jsme velice spokojeni. Výborně se začlenil do celého kolektivu zaměstnanců logistiky. O jeho schopnostech vypovídá to, že v měsíci březnu byl vybrán do TOP týmu za měsíc únor. Tímto naše fa oceňuje nejlepší pracovníky za uplynulý měsíc.“ Názor pana Jana: V čem spočívala pomoc Rytmusu při nástupu do práce? „Při schůzce v Schachermayeru. Při pohovoru, při podpisu smlouvy. Při rozhovoru s ředitelem a s vedoucím pracoviště. Naučit se práci. Trvalo to cca 14 dní až měsíc. Pak jsem tam byl sám. 53

Chodili asistentky z Rytmusu, pak jsem začal sám - ovládat počítače, jak balit.“ Pořádá zaměstnavatel i nějaké mimopracovní aktivity, kterých se můžete zúčastnit? Např. zájezd na hory? „Byl jsem s nima na horách v Rakousku. V létě jsou sportovní hry. V létě mohu jet na podnikovou chatu. Jezdí se na kola.“ Co je náplní vaší práce? „Je tam počítač. Zabalit věc i- kuchyňské věci - kliky, šroubky, dřezy, umělé šuplíky. Zabalit paletu. Naskládat zboží, je tam balička- musí to umět všichni a pak to vážeme, musím dát pozor na zakázky. Když se to pošle jinam, tak to vracej, je to práce dobrá. Jsou se mnou spokojení. Byl jsem vyhlášený 2 krát jako nejlepší balič. Dostal jsem za to peníze. Spokojenost tam je. Hlavní je, že jsou spokojení mistři. Je tam teploučko. Někdy je to dřina, ale jinak se to dá zvládnout. Byl tam jeden kluk a já ho to učil. Zkusil si to a líbilo se mu to. Kdyby měl někdo zájem, tak mu to klidně doporučím - pracovat tam.“

Názor opatrovníka: Jakým způsobem probíhala spolupráce mezi Vámi a pracovní konzultantkou? „Pracovní konzultantka konzultovala a podnikala veškeré kroky s mým souhlasem a podporou, kontakty byly částečně formou osobních schůzek a zejména telefonické.“ Doporučil byste službu podporované zaměstnávání lidem se zdravotním znevýhodnění? Proč? „Rozhodně bych tuto formu i organizaci (Rytmus) velmi doporučil, bohužel se domnívám, že jejich kapacity jsou značně omezené. Důvodem pro doporučení je zejména jejich orientace z hlediska potřeb jednotlivých zaměstnavatelů a znalost místních poměrů a zejména jejich osobní a aktivní účast při začátcích na pracovišti.“

Pan Ondřej Na počátku roku 2007 oslovil pan Ondřej agenturu pro podporované zaměstnávání s přáním najít si pracovní místo mimo areál ústavu sociální péče. Během svého dlouholetého pobytu 54

v ÚSP získal pan Ondřej pracovní zkušenosti v různých oblastech (např. zahradnictví, prádelna, zednické práce). Dlouhodobě pracoval v ústavu sociální péče jako vrátný a také pomáhal při organizování fotbalových zápasů, ale tato činnost byla odměňována jen symbolicky. Své pracovní povinnosti v rámci ústavu sociální péče plnil svědomitě a odpovědně. Přesto pan Ondřej pociťoval potřebu změny. Po několikaměsíční čekací době uzavřel Dohodu o poskytování služby podporované zaměstnávání, a tak se svým pracovním konzultantem začal aktivně hledat nové zaměstnání. Doba plánování cesty k vhodnému zaměstnání, oslovování zaměstnavatelů a osobního jednání s nimi trvala několik měsíců. Poté byla objevena nabídka firmy, která hledala pracovníka na roznos svých reklamních letáků. Pan Ondřej se rozhodl tuto činnost zkusit. Na počátku byla zajištěna asistence, která se postupně snižovala. Uživatel služby se osamostatnil a roznos již zajišťuje samostatně. Protože tuto pracovní činnost pan Ondřej vykonává pouze jeden den v týdnu, pokračoval se svým pracovním konzultantem v hledání dalšího zaměstnání. Agentura pro podporované zaměstnávání provedla svůj první tzv. audit pracovních příležitostí, což je jeden z efektivních nástrojů vyhledávání volných pracovních míst (knowhow o.s. Jurta, Osmý den). Tento audit byl proveden v obchodním řetězci a bylo zde nalezeno několik možných pracovních pozic, které byly vhodné i pro osoby se zdravotním postižením. Pan Ondřej se rozhodl vykonávat práci v třídírně lahví. Součástí jeho pracovní náplně byl také úklid nákupních vozíků na parkovišti. Do zaměstnání nastoupil po vstupní lékařské prohlídce. Byla podepsána dohoda o pracovní činnosti. Na počátku práce byla poskytnuta podpora ze strany asistentky, která pomohla uživateli především s rozlišováním jednotlivých druhů lahví a přepravek. I zde se asistentce postupně snižovala a po několika málo týdnech pan Ondřej svoji práci vykonával plně bez podpory. Když skončila platnost dohody o pracovní činnosti, nebyla podepsána další smlouva, protože obchodní řetězec provedl veliké personální změny. Pan Ondřej přišel o práci. Tuto negativní situaci řešil pan Ondřej opětovným aktivním hledáním dalšího možného zaměstnání. Absolvoval několik bezvýsledných jednání se zaměstnavateli. Poté agentura opět provedla audit pracovních příležitostí v jedné potravinářské firmě. Zde bylo volné pracovní místo u mytí nádobí. Zaměstnavatel uvítal možnost bezplatné praxe, aby si obě strany vyzkoušely, zda jim bude spolupráce vyhovovat. Přestože pan Ondřej práci vykonával kvalitně, zaměstnavatel měl obavy uzavřít pracovně-právní poměr s osobou s mentálním postižením a zbavenou způsobilosti k právním úkonům. Vedení firmy umožnilo osobní schůzku nejen s pracovním konzultantem, ale i s opatrovnicí pana Ondřeje. Zde se vyjasnily některé zbytečné obavy a byly vysvětleny mýty a předsudky o zaměstnávání lidí s mentálním postižením. Pan Ondřej zde nakonec nastoupil do práce, má pracovní smlouvu na dobu určitou se zkušební dobou na tři měsíce. Pracovní smlouvu na dobu určitou zde mají všichni noví pracovníci. Je-li výkon pracovních povinností uspokojivý, je smlouva dále prodloužena na dobu neurčitou. 55

I zde měl zprvu pan Ondřej asistentku, která jej podpořila v orientaci v novém zaměstnání a při zvládání pracovních úkonů. Opět došlo k postupnému snížení podpory ze strany asistentky, výborně navíc funguje přirozená podpora na pracovišti. Pan Ondřej samostatně komunikuje s kolegyněmi a je zde platným členem pracovního kolektivu. Asistence byly po několika týdnech - po dohodě s uživatelem i zaměstnavatelem - plně ukončeny. A co říká o své práci pan Ondřej osobně? „Jsem zde šťastný a práci zvládám sám. Paní vedoucí mě chválí a je spokojená.“ Změna nastala ve výkonu roznosu letáků. Pan Ondřej tuto práci již nechtěl vykonávat, a tak si našel za sebe náhradního pracovníka, kterého v této činnosti sám zaučil a práci mu přenechal. V současné době je pan Ondřej plně samostatný a i nadále trvá jeho spokojenost na pracovišti v potravinářské firmě. Spolupráci s organizací Rytmus Benešov o.p.s., která trvala bez jednoho měsíce dva roky, ukončil pan Ondřej dohodou, neboť získal vhodné pracovní místo a dál již nepotřebuje podporu.

Slečna Monika Monika chodila do Rytmusu od srpna 2008. Pracovala dříve jako uklízečka a chtěla hledat podobnou práci. Na schůzkách s pracovní konzultantkou se Monika učila, jak se vyznat v inzerátech a jak na ně odpovídat, trénovala pracovní pohovor, napsala si životopis a učila se potřebné věci o pracovně právních vztazích. Monika se účastnila několika pracovních pohovorů. Práci ale nebylo snadné získat. V lednu 2009 Monika uspěla. Začala pracovat v o.s. Letní dům. Chodila tam jednou za týden uklízet. Protože chtěla Monika pracovat každý den, pokračovala v hledání další práce. Na schůzkách s pracovní konzultantkou Monika pokračovala v trénování nových dovedností a mluvili spolu také o tom, jaká další práce by Moniku zajímala. Kromě úklidu tak Monika začala hledat ještě práce v kanceláři. Byla na dalších pohovorech. V červnu 2010 Monika uspěla ve výběrovém řízení v kavárně Starbucks. Začala zde pomáhat s úklidem lobby – sbírá nádobí a v kuchyňce ho skládá do myčky, dohlíží na čistotu stolů, doplňuje cukry a další potřebné věci. Ze začátku pomáhal Monice v práci asistent. Monika se práci postupně naučila. Když si byla jistá, že vše dobře zvládne, asistent za ní přestal docházet a spolupráci s Rytmusem ukončila. Monika již pracuje v kavárně půl roku. Každý den chodí pracovat na 2 hodiny. Pomáhá kolegům v době, kdy přichází nejvíce zákazníků. Monika je v práci spokojená a kolegové její pomoct oceňují.

56

Pan Karel Karel využíval v o.s. Rytmus nejprve službu Tranzitní program a spolu se svou pracovní konzultantkou našel praxi. V červenci 2010 začal užívat službu podporované zaměstnávání. Říkal: „Po skončení Praktické školy jsem se 1.9.2009 zapsal na úřadě práce jako uchazeč o práci. Jedno dopoledne v týdnu, vždycky ve středu od 9 do 13 hodin jsem byl na brigádě v Bille v Šimůnkově ulici, pomáhal jsem účetní, asistentka z Rytmusu mi pomáhala hlavně při nové práci jako zadávání přepravek do dodacího listu.“ Dlouho se nedařilo domluvit práci s pracovní smlouvou. Mezitím se Karel spolu s pracovní konzultantkou zajímal na úřadu práce Praha východ o pracovní rehabilitaci. A pracovní konzultantka začala vyjednávat ve společnosti Ufon práci operátora v call centru. Vyjednala úpravu pracovní náplně a pracovní doby. Karel prošel individuálním výběrovým řízením a nastoupil do práce 8. 2. 2010. Začal pracovat na poloviční úvazek a vyřizoval telefonáty na tak zvané „houpačce“. Dotazoval se zákazníků, kteří si zakoupili novou službu, jestli ji už mají aktivovanou, jak jsou s ní spokojení, popřípadě zodpovídal jejich další dotazy nebo je navigoval na další služby. Karel využil pomoc pracovní asistentky z Rytmusu například při tréninku soustředěné práce s klávesnicí a myší nebo při telefonátu se zákazníkem, například při zvládání nervozity. Slova nadřízeného před koncem zkušební doby: „Karel se v práci hodně naučil, komunikaci s ním považujeme za bezproblémovou. Jsme přesvědčení, že se Karel postupně zbaví trémy a rozhovor bude působit přirozeně, klidně. Doporučujeme soustředit se na osobnější tón.“ A po půl roce: „Karel má dobrý hlasový projev, je určitě samostatnější, informovanější, plní měsíční testy. Z našeho pohledu nepotřebuje v tuto chvíli žádnou další pomoc. Pochopitelně se bude dál vzdělávat, sledovat novinky.“ V současné době pracuje Karel samostatně, bez asistence. Se zaměstnavatelem by rád ještě domluvil spolupráci s pracovní konzultantkou 1x za měsíc při vyplňování testu, který má 40 otázek. Využije pomoc při rozhodování, ve kterém pracovním postupu hledat odpověď nebo při čtení textů psaných příliš malým písmem. Závěrem Karel říká: „V současnosti zvládnu i dost náročný hovor a rozšířil jsem si úvazek na 6 hodin denně. “

57

Zelená dílna Zelená dílna byla založena v roce 2005 jako sociálně podnikatelská aktivita občanského sdružení LIGA o. s. Bruntál a do dnešních dnů zaměstnává více než 85% osob se zdravotním postižením. V září roku 2009 prošla dílna transformací a stala se samostatnou společností s ručením omezeným. Hlavní činností dílny je ekologická recyklace odpadních elektrických a elektronických zařízení. Při těchto činnostech, které probíhají strojní i ruční technologií, je dostatek příležitostí pro práci pro osoby se zdravotním postižením. V dílně tradičně pracují také lidé s těžkým zdravotním hendikepem, v některých případech s kombinovaným zdravotním postižením. Práce s těmito lidmi je sice náročná, ale pracovníci s těžkými handicapy jsou podle zkušeností mistrů v dílně po zaučení těmi nejlepšími. Jsou to lidé velmi trpěliví a snaživí, kteří jsou vděční za jakoukoliv práci a snaží se jí vykonat co nejlépe. Práce s mentálně postiženými je velmi různorodá a měl by jí vykonávat člověk se zkušenostmi s podobnou skupinou lidí a určitou dávkou empatie, který je schopen se naladit na jejich způsob myšlení a humoru. Lidé s těžkými postiženími si váží získané práce, pracují bez jakýchkoliv „bočních“ úmyslů zneužívat pracovní dobu, lenošit, nepracovat. Často se stává, že mistři upozorňují zaměstnance, že je již čas na přestávku, že by se měli jít nasvačit a odpočinout si. U těchto lidí končí pracovní poměr většinou z důvodu zhoršení zdravotního stavu, který jim již neumožňuje danou činnost vykonávat. Z praktické zkušenosti mistrů v dílně lze mluvit pouze o jednom případu, kdy těžce postižený zaměstnanec ukončil pracovní poměr z jiného než zdravotního důvodu.

Z vyprávění mistrů jsme zaznamenali několik příběhů těžce handicapovaných zaměstnanců:

Pan Toníček Pan Toníček je člověk s kombinovaným mentálním a pohybovým postižením. Z počátku potřeboval pomoc asistenta, ale postupem času ve spolupráci s mistry vychytali různá úskalí a překážky a pomoc asistenta již nebyla nutná. Pan Toníček čistil měděné kabely a třídil a rozbíjel součástky určené k likvidaci. V této činnosti se doslova realizoval a postupem času ji bezvadně zvládal. Stal se jedním z nejzkušenějších a nejlepších pracovníků, stal se „šéfem“ po něm příchozích pracovníků s těžkými postiženími. V dílně pracoval několik let a z důvodu zhoršení svého zdravotního stavu musel práci opustit. Dodnes na něj v dílně vzpomínají a pokud by to jeho zdravotní stav v budoucnu dovolil, vždy má cestu do dílny otevřenou.

58

Pan František I. Pan František je mentálně postižený člověk. Z počátku nikdo nevěřil, že se nějakou činnost v dílně naučí zvládat tak, aby nepotřeboval asistenci a mohl samostatně pracovat. Byl hodně na drobnou práci s materiálem nešikovný. Vlastní neskutečnou pílí a snahou a neustálými pokusy, kterými se snažil zlepšovat své pracovní výkony, se postupem času vypracoval na velmi dobrého pracovníka, bez kterého si ruční vytěžování v dílně lze jen těžko představit.

Pan František II. Pan František je člověkem s mentálním postižením. Od počátku svého zaměstnání v dílně se snažil být nejlepším pracovníkem, i když se mu v práci příliš nedařilo. Byl k sobě často velmi přísný a málokdy byl se svou prací spokojen. Od ostatních se odlišoval hlavně tím, že chtěl zavádět svá vlastní pravidla bezpečnosti při práci a odmítal bezpečnostní oděvy a prvky nosit. Vůbec třeba nechtěl nosit ochrannou přilbu. Vždy si ji nasadil, když mu mistr řekl, ale jakmile mistr odešel na jiné pracoviště, ihned ji sundal. Dokázal se kvůli tomu zlobit jako malé dítě, když ho mistr přistihl bez přilby. Nakonec pomohla až skutečnost, že mu mistři nechtěli dovolit pracovat, pokud přilbu nebude nosit. Když už si pak na ni zvykl, zase ji nechtěl sundat z hlavy ani o pracovních přestávkách. Někdy se snažil vylepšit pracovní postupy a urychlit některé z činností. Občas to bývalo úsměvné, někdy až trochu nebezpečné. Příkladně, jednou se snažil ulehčit si a urychlit práci tím, že rozebrané součásti nechtěl dávat do přenosného koše, ale chtěl je rovnou házet do nedalekého kontejneru pro součástky určeného. Začal takto součástky na dálku házet a vůbec si neuvědomil, že ohrožuje ostatní pracovníky, kteří se kolem kontejneru pohybují. Nedokázal ani po vysvětlení rozlišit, že je to nebezpečné, ale protože si to mistři nepřáli, přestal tento svůj pracovní postup ihned používat. Nakonec z dílny odešel, protože neunesl rozchod se svou přítelkyní a odstěhoval se k rodičům na Ostravsko.

Pracovní agentura LIGA o.s. Pracovní agenturu provozuje občanské sdružení LIGA o.s. již více než pět let. Je zaměřena na dlouhodobě nezaměstnané osoby s kumulací sociálních zátěží. Za dobu existence se podařilo zajistit pracovní místo pro více než 60 lidí, z nichž 80% tvoří zdravotně postižení s kumulací sociálních znevýhodnění – dlouhodobě nezaměstnaní (déle než dva roky v evidenci uchazečů o zaměstnání), lidé nad 50 let věku, samovižitelky, osoby z etnických menšin, absolventi. Velká část uchazečů byla umístěna na nově vytvořená pracovní místa přímo v občanském sdružení, menší část byla umístěna na volném pracovním trhu. Sdružení organizuje také činnosti směřující ke zvyšování zaměstnatelnosti obtížně umístitelných skupin obyvatelstva.

59

60

Informační zdroje Při zpracovávání této publikace bylo využito množství informačních zdrojů. Část záznamů je tvořena záznamem přímých diskuzí a rozhovorů, velká část je uspořádána podle zjištění u jednotlivých institucí a na volně přístupných webových stránkách:

Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky Registr poskytovatelů sociálních služeb Nadační fond pro podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením www.formika.org www.unie-pz.cz www.czp-msk.cz www.finance.cz www.rytmus.org www.fokus-mb.cz www.dobromysl.cz www.mpsv.cz www.ligabruntal.cz www.automyti.cz www.appn.cz/sattechauto www.handicapvdi.cz portal.mpsv.cz www.nrzp.cz

61

Zpracoval realizační tým pod vedením Bc. Jany Juřenové občanské sdružení LIGA o.s. Bruntál prosinec 2010

Financováno z rozpočtu Moravskoslezského kraje

62

63