Zdenìk Rumler a sklo. O sportovním areálu a ostatním

4/98

27. února 1998

Cena 4,80 Kè

Co tomu øíkáte? Vážení podnikatelé, pøíznivci našeho mìsta a regionu, vážení sušiètí obèané. V závìru loòského roku uspoøádalo Mìsto Sušice a Mìstské kulturní støedisko setkání nejvìtších podnikatelù našeho regionu, aby je informovalo o zámìrech v oblasti rozvoje nabídky kulturních a spoleèenských aktivit pro obyvatele i návštìvníky mìsta, o plánech na dovybavení a rozvoj kulturních zaøízení, zejména sušické Sokolovny a aby je požádalo o pomoc a spolupráci. Všichni zúèastnìní mìli dostatek pochopení pro to, že nejenom obec, ale i obèané a podniky mohou pøispìt k rozvoji svého mìsta – radou, prací i penìzi. Na zmínìném setkání jsme slíbili, že podnikatele a celou veøejnost se zámìry rozvoje seznámíme a založíme zvláštní úèet, na kterém se budou soustøeïovat finanèní prostøedky pro kulturní zaøízení mìsta. Každý z vás si mùže vybrat, na co by chtìl pøispìt, jak by se chtìl plánovaného rozvoje zúèastnit a MKS bude v Sušických novinách pravidelnì zveøejòovat a skládat úèty z hospodaøení se získanými prostøedky. První odezva na zmínìné setkání se již objevila – Šumavaplan Sušice a sklárny Antonín Rückl a synové v Annínì vìnovaly na nᚠúèet desetitisícové vklady, které jsou urèeny jednak na zajištìní kulturních akcí, jednak na zlepšení vybavení Sokolovny. Svým pøíspìvkem se tedy zmínìné firmy pøipojily k naší výzvì na získání finanèních prostøedkù a vytvoøily tak pøíklad hodný následování. Jaké jsou tedy oblasti rozvoje kulturního života mìsta, v nichž bychom potøebovali vaši pomoc: Sokolovna – jsou dostateènì známy okolnosti, za jakých se Mìsto Sušice stalo vlastníkem a MKS provozovatelem tohoto, alespoò v budoucnosti, doufáme „kulturního domu mìsta“. Do souèasné doby již byly z mìstského rozpoètu vynaloženy znaèné prostøedky na dokonèení nebo údržbu základních podmínek fungování budovy – dokonèení støechy, oprava kotelny, oprava parketu v hlavním sálu apod. V souèasné dobì je nejnovìjším a nejvìtším problémem provozu Sokolovny celková rekon strukce jevištì, jehož veškerá zaøízení jsou podle poslední revize nevyhovující, nebezpeèná a neopravitelná. Budeme-li tedy chtít alespoò

v bu doucnosti poøádat divadelní a jiná pøedstavení, je nutno krok za krokem jevištì opravit, což pøedstavuje miliónové èástky. Kulturní léto – již v letošním roce, ale i v dalších letech bychom rádi pøipravili zajímavý letní program pro sušickou veøejnost i návštìvníky mìsta – na námìstí, pøípadnì na dalších zajímavých místech by se mohly konat koncerty všech hudebních žánrù, folklórní vystoupení, šermíøské souboje a tak dále. Vaše pøíspìvky proto mohou být využity na úhradu nezbytných nákladù tìchto poøadù , a tak pøispìt k oživení a zvýšení atraktivnosti Sušice a okolí. Taneèní klub „Fialka“ pøi MKS a pøípravka taneèní školy – vaše pøíspìvky pomohou lepší reprezentaci taneèních párù na soutìžích, zajištìní kvalitních podmínek pro výuku. Žáci taneèní školy vám odmìnou nabízejí pøedtanèení na plesech, výroèních schùzích, setkáních zamìstnancù a podobných pøíležitostech. Prostøedky získané za tato vystoupení jsou rovnìž formou finanèní pomoci taneèní škole. Jak vidíte, finanèních prostøedkù je tøeba hodnì a vytváøení nebo zlepšování prostøedí pro poøádání kulturních programù, kurzù, vzdìlávacích akcí, poøadù pro dìti, divadelních pøedstavení a koncertù dává základ pro co nejširší nabídku kulturního a spoleèenského vyžití vás, sušických obèanù , i návštìvníkù našeho mìsta a Šumavy. Turisty stále více láká nejen pøíjemné ubytování a dobrá strava, ale hlavnì pøírodní krásy a zajímavá sportovní, kulturní a spoleèenská nabídka. Pøijedou, stráví zde dovolenou a budou-li spokojeni, pøijedou znovu – a prospìch to pøinese nám všem. Závìrem bych chtìla dodat, že jakýkoli námìt, jakákoli forma pomoci èi spolupráce bude vždy vítána, rádi s vámi budeme hovoøit o tom, co v naší nabídce postrádáte, jakou zábavu, formu vzdìlávání, spoleèenskou akci byste v Sušici uvítali. Udìláme pak co je v našich silách a možnostech, abychom èinnost MKS zamìøili podle vašich pøání a požadavkù. Obracejte se na nás písemnì, osobnì nebo telefonicky, èekáme na vaše námìty. Mìstské kulturní støedisko, ul. TGM 120, 342 01 Sušice (Sokolovna), tel., fax 0187/526682, tel. 0187/526629, 528686. Finanèní pøíspìvky poukazujte: IPB, a. s. Sušice, è. ú. 128 676 800/5100 PhDr. Ludmila Szvitková, øeditelka MKS Sušice

PØEÈTÌTE SI… ¯ na druhé stranì si pøeètìte novou vyhlášku o odpadech ¯ zprávy z jednání mìstské rady a mìstského zastupitelstva na stranì 3 ¯ dopis Janu Masarykovi – str. 5 ¯ informace o filmové pøehlídce Projekt 100 a o novince Titanic – str. 7

Zdenìk Rumler a sklo

Pokud zasvìcené titulek zmátl, vìzte, že se jedná o vernisហdvou výstav. V pondìlí 16. února v 17. hodin byla v galerii Muzea Šumavy na Kašperských Horách slavnostnì zahájena výstava obrazù a kreseb Zdeòka Rumlera, spojená s výstavou výrobkù ze souèasné tvorby sklárny Annín. Zdenìk Rumler je autorem, který ve svých dílech pøináší upøímnou výpovìï o zvoleném tématu. Vytváøí vlastní model krajiny nepatetické, zdánlivì obyèejné, krajiny domova. Atraktivní spojení tìchto „šumavských“ expozic stojí jistì za zhlédnutí. K návštìvì Muzea Šumavy do Kašperských Hor vás zve Unie výtvarných umìlcù Plzeòska, Sklárny Antonín Rückl a synové a samozøejmì Muzeum Šumavy, a to až do 2. kvìtna, kdy bude tato výstava ukonèena. –as–

¯ Sušický rockový impuls VII. – str. 7 ¯ sportovní aktuality ¯ kam za kulturním i sportovním vyžitím

O sportovním areálu a ostatním Spokojenost nemocných s usím se pøiznat, že tako- možných variant, které by do buMvou reakci na výzvu smì- doucna znamenaly zásadní úspory kvalitou péèe v NsP Sušice

rem k obèanùm mìsta v oblasti pøípravy zámìru „Sportovního areálu“ jsem neèekal. Proto tento èlánek, proto s tímto názvem, nikoli doplnìk, ale teèka. Svým prvotním èlánkem jsem chtìl oslovit veškeré fandy sportu a oddechu v Sušici, aby pøišli s konstruktivními návrhy nejen v oblasti samotných staveb, ale i v oblasti ideové, tradicionální i místní. Proto zaèínám zeširoka. Doufám, že se shodneme, když si stanovíme tento cíl: Mìsto Sušice jako skuteèná brána do srdce Šumavy, mìsto letovisko, mìsto èisté produkce, rozmanitých a kvalitních služeb, prosperující mìsto. K tomuto cíli vede dlouhá a trnitá cesta. Nutno vyvolat zvýšení zájmu. Jeden z pøedpokladù, jak zvýšit zájem o Sušici v tom dobrém slova smyslu, je tvorba podmínek pro vstup potencionálních investorù do této lokality, která s sebou mùže pøinést další vazby a služby. Sportovní areál jako celek (tím myslím plochy od Pøíkop až na Páteèek) nemùže být závislý pouze na aktivitách souèasných vlastníkù a koordinátorù (ti jsou dnes zákonitì neproduktivní), ale i napø. na uvážlivých investorech a budoucích provozovatelích. Tyto investory èi spoluinvestory musíte vhodnou formou najít a oslovit. Jaké by to bylo, kdybychom jen tak povídali a neèinili? Žádný zodpovìdný investor se nedá pøesvìdèit jen tak. I proto Mìsto Sušice vypsalo veøejnou obchodní soutìž, aby nalezlo autora a projektanta za skuteènì nejvýhodnìjších podmínek. Proto jsme dle výsledkù soutìže objednali zpracování veškerých

provozních nákladù, které dnes i v ostatních provozech táhnou mìsto ke dnu. Proto bych rád vybral pouze nejvhodnìjší variantu, abychom mohli oslovovat investory. Proto chceme najít nejvhodnìjší lokalitu, abychom pomohli živit i ostatní služby (ubytování, hotely…). Proto je projekt zatím objednán pouze do fáze vydání územního rozhodnutí, aby se zbyteènì neprojektovalo s pøedstihem, dokud nebudou ovìøeny zdroje a prostøedky. I proto byl první èlánek, aby bylo co nejvíc podnìtù nejen pro stavby, ale i pro území, abychom mìli možnost vyslechnout názory a použít ty, které skuteènì obohacují. Zatím však shledávám zhrzení a pochybování. No, pravda, každý nech vysloví jakýkoli názor. Samozøejmì, že komunikace jsou hrozné, samozøejmì, že s nemocnicí ještì je a bude boj, samozøejmì, že mìsto je v potížích, samozøejmì, že… Nutno však hledìt na celek a o tom bude i letošní mìstský rozpoèet (alespoò doufám). Nelze jen minimalizovat investice, nutno zefektivnit „vnitøní prostor“ a rezervy, což s sebou pøináší nepopulární opatøení i zpìtné investice, které se musí vyplatit. U akce typu „Sportovní areál“ pøedpokládám vynaložit prostøedky z rozpoètu mìsta do pøípravy a myšlenky, z vlastních zdrojù na realizaci mùžeme využít nástrojù mìsta a souèasné nemovitosti (=pozemky). To není, alespoò vìøím, „krvavý“ øez. Nebylo by snad pohodlnìjší èekat, kdo a co k nám pøijde? Karel Janda, starosta Mìsta Sušice

Podle posledního šetøení kvality péèe v NsP Sušice procentuálnì spokojenost pacientù stoupla oproti prvnímu prùzkumu, kdy se údaje pohybovaly v prùmìru okolo 90 % (prùmìr ze všech oddìlení NsP), o necelé jedno procento. Poslední šetøení prokázalo, že spokojenost pacientù s péèí v nemocnici se nyní pohybuje v rozmezí od 78 do 100 %. Stoprocentní spokojenost dosahují pouze zdravotní sestry v chování, 98 % pacientù je spokojených s chováním a zájmem sester, 97 % s léky

a lékaøskou péèí, s úklidem v nemocnici je spokojeno 96 % pacientù. 83 % nemocných je spokojeno s buzením, informacemi lékaøù a v rozmezí 78 – 83 % se pohybují aspekty jako strava, riziko lékaøù aj. Pochvaly, které pacienti v prùbìhu prùzkumu vyjádøili, se týkají v nejvìtší míøe lidského pøístupu a jednání s pacienty chirurgického oddìlení, hned za ním následuje gynekologicko-porodnické oddìlení, poté RTO a interní odd. –vp, as–

V záøí nastoupí do sušických základních škol 152 prvòáèkù

Zápis do školy – pro nìkoho velká chvíle, pro jiného starosti i pochybování. To se ale ve vìtšinì týká rodièù – dìti se na zápis do školy tìší. Pøipadá jim jako dobrodružství, které jim otevøe cestu do „velkého“ svìta. Jak dopadly zápisy do sušických základních škol letos? Informovali jsme se na jednotlivých školách a tady je struèná statistika: Poèet dìtí poèet u zápisu zapsaných ZŠ Komenského ZŠ Lerchova ZŠ Masarykova celkem

27 113 33 173

24 100 28 152

odklady 3 13 5 21

poèet prvních tøíd 1 4 1 6 –as–

Dárcùm krve

Plánované odbìry krve probìhnou v bøeznu ve stanovených termínech v dobì od 1400 do 1700 hodin na tìchto místech: Sušice 10. 3. 98 Dùm - Penzion pro dùchodce 24. 3. 98 Dùm - Penzion pro dùchodce Hartmanice 30. 3. 98 Základní škola

Kaleidoskop

strana 2 Obecnì závazná vyhláška

è. 2/1998

o nakládání s komunálním a se stavebním odpadem Mìstské zastupitelstvo v Sušici schválilo na svém zasedání dne 28. ledna 1998 podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona ÈNR è. 125/1997 Sb. o odpadech, v souladu s ustanovením § 14 odst. 1 písm. r), § 16 a § 36 odst. 1 písm. f) zákona ÈNR è. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zøízení), ve znìní pozdìjších pøedpisù, tuto obecnì závaznou vyhlášku: Èlánek 1: Závaznost vyhlášky 1) Tato vyhláška øeší nakládání s komunálním odpadem, vznikajícím na území Mìsta Sušice (dále jen „mìsto“), stanovením systému jeho sbìru, tøídìní, využívání a zneškodòování, vèetnì míst urèených k odkládání odpadù. 2) Tato vyhláška dále upravuje systém nakládání se stavebním odpadem vznikajícím na území mìsta. 3) Dále stanoví zpùsob prokazování využívání nebo zneškodòování komunálního odpadu vznikajícího na území mìsta pøi èinnosti fyzických osob, pro které nejsou právními pøedpisy stanovena zvláštní pravidla nebo omezení, s výjimkou odpadù vznikajících u právnických osob nebo fyzických osob oprávnìných k podnikání. 4) Tato vyhláška je závazná pro všechny fyzické osoby, které mají na území mìsta trvalé nebo pøechodné bydlištì a pro další osoby, které se na území mìsta zdržují. Èlánek 2: Základní pojmy 1) Odpad je movitá vìc, která se pro vlastníka stala nepotøebnou a vlastník se jí zbavuje s úmyslem ji odložit nebo která byla vyøazena na základì zvláštního právního pøedpisu. Okruh vìcí, které se považují za odpad, je uveden v pøíloze è. 1 zákona è. 125/1997 Sb., o odpadech. 2) Nebezpeèný odpad je odpad, který má jednu nebo více nebezpeèných vlastností uvedených v pøíloze è. 2 zákona è. 125/1997 Sb., o odpadech, (napø. výbušnost, hoølavost, oxidaèní schopnost, schopnost uvolòovat pøi styku se vzduchem nebo vodou jedovaté plyny, ekotoxicita, akutní toxicita, žíravost, infekènost, radioaktivita). 3) Komunální odpad je veškerý odpad vznikající na území mìsta pøi èinnosti fyzických osob, pro kterou nejsou právními pøedpisy stanovena zvláštní pravidla nebo omezení, s výjimkou odpadù vznikajících u právnických osob nebo fyzických osob oprávnìných k podnikání. Komunální odpad je také odpad vznikající pøi èištìní veøejných komunikací a prostranství, pøi údržbì veøejné zelenì vèetnì høbitovù. 4) Objemný odpad je komunální odpad, který nelze vzhledem k nìkterým jeho vlastnostem (napø. velikost, hmotnost) shromažïovat v bìžných sbìrných odpadových nádobách. 5) Nakládání s odpady je jejich shromažïování, sbìr, výkup, tøídìní, pøeprava a doprava, skladování, úprava, využívání a zneškodòování. 6) Pùvodcem odpadu je právnická osoba, pokud pøi její èinnosti vzniká odpad, nebo fyzická osoba oprávnìná k podnikání, pøi jejíž podnikatelské èinnosti vzniká odpad. Pro komunální odpad vznikající na území mìsta, který má pùvod v èinnosti fyzických osob, na nìž se nevztahují povinnosti pùvodce, se za pùvodce odpadu považuje mìsto. Mìsto se stává pùvodcem komunálního odpadu v okamžiku, kdy fyzická osoba odpad uloží na místì k tomu urèeném. Mìsto se souèasnì stane vlastníkem tohoto odpadu. Èlánek 3: Povinnosti fyzických osob pøi nakládání s komunálním odpadem 1) Fyzické osoby jsou povinny pøedcházet vzniku odpadù, omezovat jejich množství a nebezpeèné vlastnosti. 2) S komunálním odpadem lze nakládat pouze zpùsobem stanoveným zákonem è. 125/1997 Sb., o odpadech (dále jen „zákon“), pøedpisy vydanými k jeho provedení1) a touto vyhláškou. Fyzické osoby jsou povinny ode dne úèinnosti této vyhlášky komunální odpad oddìlenì shromažïovat, tøídit a pøedávat k využití a zneškodnìní podle systému stanoveného vyhláškou, pokud neprokáží, že odpad využily samy nebo samy zneškodnily v souladu se zákonem. Èlánek 4: Nakládání s komunálním odpadem 1) Sbìr, svoz, tøídìní a zneškodòování komunálního odpadu od fyzických osob zajišuje oprávnìná osoba, vybraná mìstem podle zvláštních pøedpisù2), dle smluvnì dohodnutého systému. 2) Odpad je povoleno ukládat pouze do nádob a zaøízení urèených ke shromažïování odpadù. Do nádob lze ukládat pouze tu složku komunálního odpadu, která je na nádobì jednoznaèným zpùsobem vyznaèena. Pokud není na nádobì vyznaèena žádná složka komunálního odpadu, má se za to, že je do ní ukládán komunální odpad, který zbyl po vytøídìní (napø. smetí, popel, saze, nevratné obaly z domácnosti, plastické hmoty, kuchyòské odpady). 3) Nádoby na odpad je zakázáno umisovat na veøejném prostranství, kromì doèasného umístìní odpadových nádob urèených k vyprázdnìní. Výjimku z tohoto ustanovení mùže v odùvodnìných pøípadech povolit Mìstský úøad v Sušici, který souèasnì urèí místo k trvalému umístìní odpadových nádob na veøejném prostranství. 4) Odpadové nádoby musí být vlastníkem, popø. nájemcem po vyprázdnìní odstranìny z veøejného prostranství co nejdøíve, aby nepøekážely chodcùm a vozidlùm. 5) Pro shromažïování a tøídìní komunálního odpadu jsou fyzickým osobám k dispozici tyto sbìrné nádoby a zaøízení: a) sbìrné odpadové nádoby (popelnice, kontejnery) - slouží k ukládání zbytkového odpadu po vytøídìní, vyprazdòování (svoz) tìchto sbìrných odpadových nádob se provádí podle dohodnutého harmonogramu 27×, 42×, 52× nebo 104× roènì, b) velkoobjemové kontejnery na bioodpad (listí, tráva, vìtvièky) slouží k ukládání bioodpadu, vyprazdòování tìchto sbìrných nádob se provádí podle zveøejnìného harmonogramu, c) velkoobjemové kontejnery na objemný odpad - slouží k ukládání objemného odpadu, vyprazdòování kontejnerù se provádí podle zveøejnìného harmonogramu, d) kontejnery na tøídìný odpad (napø. zvony, plastové nádoby, kovové kontejnery) - slouží k ukládání jednotlivých vytøídìných složek komunálního odpadu s cílem získat zdroje druhotných surovin papíru, sklad, PET lahví (do doby zajištìní plného sbìru vytøídìní umìlých hmot), e) sbìrné støedisko odpadù v ulici Na Hrázi 270 (areál veøejnì

prospìšných služeb) - slouží k ukládání nebezpeèných složek komunálního odpadu (napø. olejové filtry, odpadní oleje, zbytky barev a rozpouštìdel a jejich obaly, olovìné akumulátory, odpad rtuti, výbojky, záøivky, textilní materiál zneèistìný organickými škodlivinami, monoèlánky). Dále je možné zde uložit železný šrot, opotøebované pneumatiky, elektrické spotøebièe (televizory, rádia, lednice apod.), f) kontejnery na vyøazené léky v lékárnách, g) kontejnery na monoèlánky ve specializovaných obchodech. 6) Do nádob a zaøízení uvedených pod písm. a), až d), nepatøí a je zakázáno odkládat nebezpeèný odpad vytøídìný z komunálního odpadu uvedený pod písm. e), f) a g). Èlánek 5: Nakládání se stavebním odpadem 1) Stavební odpad, vzniklý pøi stavební èinnosti obèanù, popøípadì právnických nebo fyzických osob oprávnìných k podnikání, bude odkládán do velkoobjemových kontejnerù oprávnìné osoby, které budou odvezeny a zneškodnìny na náklady fyzické osoby (obèana), právnické nebo fyzické osoby oprávnìné k  podnikání. 2) Možnost zajistit si odvoz a zneškodnìní tohoto odpadu v souladu se zákonem vlastními prostøedky se nevyluèuje. Èlánek 6: Nakládání s odpadem z èištìní komunikací, údržby veøejné zelenì a høbitovù Odpad z èištìní veøejných komunikací a odpad ze høbitovù je ukládán na skládku. Bioodpad z veøejné zelenì je ukládán v kompostárnì. Èlánek 7: Prokazování využívání nebo zneškodòování odpadu fyzickými osobami 1) Fyzické osoby jsou povinny mìstu na výzvu prokázat, jakým zpùsobem komunální odpad využívají, resp. zneškodòují. 2) Za zpùsob prokázání je dle této vyhlášky považována jedna z níže uvedených možností: a) doklad o zaplacení minimálnì 27 svozù za rok, b) doklad od oprávnìných osob o odvozu nebo pøevzetí nejménì 200 kg komunálního odpadu a jeho vytøídìných složek na osobu za rok u trvale bydlících vlastníkù nemovitostí, c) doklad od oprávnìných osob o odvozu nebo pøevzetí nejménì 100 kg komunálního odpadu a jeho vytøídìných složek na osobu za rok u majitelù rekreaèních objektù. Èlánek 8: Povinnosti oprávnìné osoby 1) Provádìt sbìr, svoz a zneškodòování komunálního odpadu a poskytovat služby s tím spojené øádnì a v souladu se zákonem a ostatní-

Vážení spoluobèané,

dovolte, abych vás prostøednictvím tohoto èlánku informoval o nìkterých skuteènostech týkajících se nakládání s odpady. Od 1. ledna 1998 nabyl úèinnosti zákon è. 125/1997 Sb., o odpadech, který novì stanovil povinnosti právnickým a fyzickým osobám pøi nakládání s odpady a podmínky pro pøedcházení vzniku odpadù. Dále stanovil pravomoc a pùsobnost obcí pøi výkonu státní správy v oblasti nakládání s odpady. Podle § 9 tohoto zákona obec (v našem pøípadì mìsto) mùže ve své samostatné pùsobnosti stanovit obecnì závaznou vyhláškou systém sbìru, tøídìní, využívání a zneškodòování komunálních odpadù vznikajících na jeho území, vèetnì míst urèených k odkládání odpadù. Touto vyhláškou mùže mìsto upravit i systém nakládání se stavebním odpadem. Fyzické osoby jsou povinny ode dne, kdy tak stanovilo mìsto vyhláškou, komunální odpad oddìlenì shromažïovat, tøídit a pøedávat k využití a zneškodnìní podle stanoveného systému, pokud neprokáží, že tento odpad využily samy nebo samy zneškodnily v souladu se zákonem. Mìsto je povinno do šesti mìsícù od nabytí úèinnosti zákona zajistit místo, kam mohou obèané odkládat nebezpeèné složky komunálního odpadu, a zajistit tyto odpady pøed odcizením nebo únikem ohrožujícím životní prostøedí. Samozøejmì, že výše uvedené nepostihuje celý zákon a je proto nutné si zákon pøeèíst, protože se dotýká každého, a v pøípadì sporu (napø. udìlení pokuty za nedodržování jeho zákazù) platí pravidlo, že neznalost zákona neomlouvá. Mìsto Sušice využilo možnosti dané zákonem a mìstské zastupitelstvo schválilo na svém zasedání dne 28. ledna 1998 obecnì závaznou vyhlášku è. 2/1998, o nakládání s komunálním a se stavebním odpadem. Vyhláška nabývá úèinnosti od 1. bøezna 1998. Celý text této vyhlášky je uveden výše. Nyní mì dovolte, abych struènì okomentoval jednotlivé její èlánky. Èlánek 1 vyhlášky stanoví co

tato vyhláška upravuje a pro koho je závazná. Je dùležité si všimnout, že øeší nakládání s komunálním a se stavebním odpadem vznikajícím na území mìsta a je závazná pro všechny fyzické osoby (obèany), které se na území mìsta zdržují, tj. nerozlišuje „místní“ a „rekreanty“ – platí pro nì stejnì, ale nevztahuje se na právnické osoby a fyzické osoby oprávnìné k podnikání, pokud pøi jejich èinnosti vzniká odpad, protože jejich povinnosti øeší pøímo zákon. Èlánek 2 vysvìtluje pojmy používané zákonem a vyhláškou. Upozoròuji pøedevším na definici odpadu a komunálního odpadu. Èlánek 3 stanovuje povinnosti fyzických osob pøi nakládání s komunálním odpadem. V této souvislosti upozoròuji na povinnosti pøevzaté ze zákona – povinnost pøedcházet vzniku odpadù a povinnost tøídit odpad a pøedávat vytøídìný odpad k využití. V této souvislosti se jistì každému vybaví rùznobarevné plastové zvony umístìné po Sušici, nic nového øeknete, ale vzpomene si každý z nás také, kdy do tìchto nádob na druhotné suroviny nìco ukládal, a jestliže ano, byly to druhotné suroviny vyznaèené na kontejneru? Zkušenost je taková, že do separovaného sbìru se ukládá až 50 % jiných odpadù, což kromì toho, že je to v rozporu se zákonem a pøípadnì vyhláškou, také znaènì znehodnocuje úsilí o získání relativnì èisté složky odpadu k dalšímu využití. Èlánek 4 blíže upravuje nakládání s komunálním odpadem. Svoz komunálního odpadu v souèasnosti zajišuje firma RUMPOLD – P, s. r. o., která byla vybrána mìstem ve výbìrovém øízení podle zákona è. 119/1994 Sb., o zadávání veøejných zakázek, a která také na základì smlouvy provádí pro mìsto vybírání ceny za svoz od obèanù. Dùležitý je zákaz umisování odpadových nádob na veøejném prostranství a s tím související povinnost vlastníkù popø. nájemcù odpadových nádob tyto nádoby po vyprázdnìní odstraòovat z veøejného prostranství, aby nepøekážely chodcùm a vozidlùm. Samozøejmì, že se

mi obecnì závaznými pøedpisy, touto vyhláškou. 2) Pravidelný svoz bude provádìn v dohodnutých svozových dnech a èasových intervalech. 3) Zajišovat èistotu v místì vyprazdòování odpadových nádob a kontejnerù bezprostøednì po svozu, tj. po jejich vyprázdnìní. 4) Zajišovat uložení odpadových nádob a kontejnerù na pùvodní èi smluvními stranami dohodnuté místo. 5) V pøípadì neuskuteènìní svozu vlivem nepøedvídatelných okolností oprávnìná osoba zajistí náhradní svoz. Èlánek 9: Úhrada za svoz, tøídìní a zneškodnìní komunálního odpadu Cenu za svoz, tøídìní a zneškodòování komunálního odpadu platí fyzické osoby mìstu prostøednictvím oprávnìné osoby, která je zmocnìna mìstem, ve výši, která je v souladu s ustanovením § 1 odst. 2 zákona è. 526/1990 Sb., o cenách. Ceník je každoroènì schvalován mìstským zastupitelstvem a zveøejnìn vyvìšením na úøední desce Mìstského úøadu, popø. v tisku. Èlánek 10: Kontrolní èinnost Dohled nad nakládáním s komunálním odpadem provádí Mìstský úøad v Sušici. Èlánek 11: Sankce Porušení povinnosti pøi nakládání s komunálním odpadem a stavebním odpadem bude postihováno podle obecnì závazných právních pøedpisù3). Èlánek 12: Zrušovací ustanovení Zrušuje se obecnì závazná vyhláška o nakládání s domovním odpadem ze dne 8. prosince 1993. Èlánek 13: Úèinnost Tato vyhláška nabývá úèinnost dne 1. bøezna 1998. Vladimír Øíha, zástupce starosty

Karel Janda, starosta

1)

napø. vyhláška è. 337/1997 Sb., kterou se vydává Katalog odpadù a stanoví další seznamy odpadù (Katalog odpadù), vyhláška è. 338/1997 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, vyhláška è. 339/1997 Sb., o hodnocení nebezpeèných vlastností odpadù 2) zákon è. 199/1994 Sb., o zadávání veøejných zakázek, v platném znìní 3) zákon è. 200/1990 Sb., o pøestupcích, v platném znìní, zákon è. 125/1997 Sb., o odpadech

vyskytnou pøípady, kdy bude nutné odpadové nádoby na veøejném prostranství ponechat (napø. majitel nádoby pro zdravotní stav nebo vìk není objektivnì schopen nádobu po vyprázdnìní uklízet, nádobu není technicky možné umístit jinam), pak je možné, aby Mìstský úøad v Sušici na základì žádosti udìlil výjimku ze zákazu a souèasnì urèil místo k trvalému umístìní odpadových nádob. Umisování odpadových nádob na veøejném prostranství bez této výjimky bude posuzováno a postihováno jako porušení vyhlášky. Dùležité dále je, že mìsto zøizuje sbìrné støedisko odpadù v ulici Na Hrázi 270, které zaène fungovat do èervence 1998 tak, jak to ukládá mìstu zákon. Toto sbìrné støedisko bude sloužit k ukládání nebezpeèných složek komunálního odpadu, které budou zneškodòovány podle zákona. V neposlední øadì je nutné dùraznì upozornit, že je zakázáno ukládat nebezpeèný odpad jinam než pøedpokládá vyhláška v tomto èlánku. Èlánky 5 a 6 øeší velmi srozumitelnì nakládání se stavebním odpadem a odpadem z èištìní komunikací a údržby veøejné zelenì a høbitovù. Èlánek 7 vyhlášky je velmi dùležitý, protože upravuje prokazování využívání nebo zneškodòování odpadu. Jednak stanovuje povinnost obèanù (fyzických osob) na výzvu prokazovat využívání pøípadnì zneškodòování odpadù, jednak stanovuje tøi možnosti prokázání. První možností je zaplacení minimálnì 27 svozù za rok. Zde se pøedpokládá, že obèan se zapojil do systému stanoveného mìstem – tøídí odpad a stanovených minimálnì 27 svozù roènì pokryje jeho produkci komunálního odpadu zbylého po vytøídìní. Druhá a tøetí možnost pøedpokládají, že obèan se z nìjakého dùvodu nezapojil do systému stanoveného mìstem a nenechává si vyvážet komunální odpad vybranou firmou, což je jeho právo a nikdo mu to nemùže, a ani nechce naøídit. Samozøejmì je nutné poèítat s tím, že se logicky vnucují otázky: Co s odpadem dìlá? Jakým zpùsobem ho likviduje? Nevytváøí nìkde protiprávnì èernou skládku? Proto je v tìchto pøípadech požadován doklad od jiných oprávnìných

osob (sbìrné suroviny, provozovatelé skládek atd.) o odvozu nebo pøevzetí nejménì 200 kg komunálního odpadu a jeho vytøídìných složek na osobu a rok u trvale bydlících vlastníkù nemovitostí a 100 kg na osobu a rok u majitelù rekreaèních objektù. Zdá se vám 200 kg a 100 kg na osobu moc a jistì se ptáte, jak jsme k nim došli. Abych pøedešel zbyteèným dohadùm – k tìmto èíslùm se dopracujete následovnì: za rok 1997 bylo z území Sušice vyvezeno 2 700 tun odpadù a Sušice má cca 11 600 obyvatel. Když uvedená èísla vydìlíte, získáte prùmìr 232 kg na obèana, pro úèely vyhlášky byla prùmìrná produkce odpadù ponížena na 200 kg u trvale bydlících obèanù a s pøihlédnutím k sezónnosti pobytu rekreantù na 100 kg u majitelù rekreaèních objektù. Èlánek 8 vyhlášky upravuje povinnosti firmy zajišující svoz odpadù a asi není nutné jej zvláštì komentovat. Èlánek 9 sa zabývá úhradou za svoz odpadù, kterou platí obèané mìstu, jak již bylo výše uvedeno, prostøednictvím firmy RUMPOLD – P, s. r. o. Zde je dùležité, že ceník je každoroènì schvalován mìstským zastupitelstvem, což zajišuje kontrolu mìsta nad vývojem cen. Èlánky 10 a 12 se zabývají nepopulární, ale nutnou kontrolní a sankèní èinností. Bohužel, bez nich to nejde. Kdo nezamýšlí porušovat zákon a vyhlášku, mùže následující øádky pøeskoèit, protože tyto informace nepotøebuje. Pro ty zbylé, kterým nevadí èerné skládky, je dùležité vìdìt, že za porušení povinností pøi nakládání s komunálním a stavebním odpadem je možné udìlit fyzické osobì pokutu až do výše 10 000 Kè. Zbývající èlánky 12 a 13 zrušují pøedcházející vyhlášku vydanou ještì podle starého zákona o odpadech a stanovují úèinnost vyhlášky od 1. bøezna 1998. Tolik struèný komentáø vyhlášky. Doufám, že pøispìl k jejímu lepšímu pochopení. Závìrem mi dovolte popøát nám všem a máme lesy, louky a øeky bez èerných skládek a Sušici bez pohozených odpadkù. PETR NOVÁK, tajemník MìÚ

Aktuality Zasedání mìstského zastupitelstva Zpráva z 34. zasedání Mìstského zastupitelstva v Sušici ze dne 11. 2. 1998. Jednání øídil starosta mìsta Karel Janda. 1) MZ projednalo vyhlášku o místním poplatku za provozovaný hrací pøístroj a po diskusi schválilo roèní poplatek ve výši 25 000 Kè. 2) MZ projednávalo ceny za svoz odpadu. MZ si vyžádalo podrobnìjší podklady, rozbory nákladù a

rozhodlo jednání odložit na pøíští zasedání, 3) MZ vzalo na vìdomí zprávu o hospodaøení nemocnice v Sušici za rok 1997 a výhled pro rok 1998. MZ schválilo pracovní skupinu pro operativní øešení otázek nemocnice. 4) MZ odsouhlasilo vyvìšení odprodeje 23/27 domu èp. 75/I v Sušici se stpè. 78/I k.ú. Sušice na úøední desce.

5) MZ schválilo pøísedící Okresního soudu v Klatovech. 6) MZ schválilo pøípravu spolupráce v oblasti obchodování s akciemi spoleèností v oblasti energetiky – s firmou Èeská finanèní poradenská a.s. Brno. Návrh zastupitelstvu bude pøedložen po projednání na finanèní komisi. MUDr. J. Prajerová, zástupce starosty

strana 3

Zápisy dìtí do MŠ ¯ ¯ ¯ ¯ ¯ Zápisy dìtí do MŠ v Sušici pro školní rok 1998/99 se uskuteèní

ve støedu dne 11. bøezna 1998 od 800 do 1600 hodin v Mateøské škole 3, Tylova ul. 920, Sušice II., v Mateøské škole 4, Smetanova ul. 1095, Sušice II.

Zasedání mìstské rady

o pøevod nájmu nebytových prostor Lidová beseda (Na Bouchalce) na pana Zdeòka Švelcha, bytem Sušice II, Kaštanová 1180. MR souhlasí s uzavøením nové nájemní smlouvy. 7) MR schválila udìlení výjimky ze stavební uzávìry na ppè. 778/3 manželùm Novákovým, bytem Sušice 1071/II, za pøedpokladu dodržení regulativu. V diskusi upozornila MUDr. Bartošová na neutìšený stav koV letošním roce se od namunikace v ul. Jana Jáši. MUDr. J. Prajerová, šeho státu nabízí možnost zazástupce starosty hájit výstavbu nových nájemních bytù v Sušici, a to formou státní dotace, která ovšem nepokrývá celkové investièní náklady. Mùžeme se v této fázi bavit øádovì o stovce bytù. Otázkou nadále zùstává, jakým zpùsobem dofinancovat celý Podle zákona ÈNR è. 485/91 Sb. ze dne 8. 11. 1991, kterým se mìní a doplòuje zákon ÈNR è. zámìr (cca 400 tis. Kè na 1 by367/90 Sb., § 36 a, odst. 4, Mìstský úøad dává na vìdomí obèanùm zámìry obce s níže uvedetovou jednotku velikosti nými nemovitostmi, a to: 65 m 2 ). Jednou z možností je 1) Odprodej podílu 23/27 domu èp. 75/I se stavební parcelou è. 78/1 k. ú. Sušice, ul. Americké úvìr pro mìsto, avšak nejisté armády. mohou být prostøedky na jeho placení. Daleko vhodnìjší forVyvìšeno dne: 11. 2. 1998 Za Mìstský úøad v Sušici mou mohou být následující sysKarel Janda, starosta témy:

Zpráva ze 4. zasedání mìstské rady v Sušici ze dne 16. 2. 1998. Jednání øídil starosta mìsta Karel Janda. 1) MR se zabývala mandátními smlouvami Mìsta s Bytservisem a vyžádala si další podklady k jednání, které bylo odloženo na další zasedání. 2) MR projednala dopis p. K. Šafaøíka ve vìci dodržení smlouvy o pronájmu. Schválila vyvolání jednání. 3) MR vzala na vìdomí zprávu o èinnosti MìKS za rok 1997. MR

povìøila øeditelku PhDr. Ludmilu Szvitkovou pøípravou možných variant povozování souèasných služeb MìKS. 4) Prodeje a pronájmy: Schválení prodeje a pronájmy i zámìry prodejù a pronájmù budou pøedloženy zastupitelstvu. 5) Bytová agenda: Na návrh VÚ Písek MR schválila pøidìlení bytu 3+1 I. kat. Volšovská 903, Sušice II, (trvale služební byt) Jitce Švecové (obèanský zamìstnanec VÚ Písek). 6) MR projednala žádost p. Chmelaøe, Nuželická 25, Sušice III,

Nové možnosti výstavby nájemních bytových domù v Sušici v roce 1998

Oznámení

○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○

Oznámení Podle zákona ÈNR è. 485/91 Sb., § 36 a, odst. 4, Mìstský úøad dává na vìdomí obèanùm zámìry obce s níže uvedenými nemovitostmi, a to: 1) Pronájem objektu èp. 40 se stavební parcelou è. 31 k. ú. Velká Chmelná. Vyvìšeno dne: 18. 2. 1998

Za Mìstský úøad v Sušici Karel Janda, starosta

a) èlovìk (žadatel o byt v poøadníku) chce brzy bydlet, doplatí cenu na poøízení jednoho bytu (toho, který bude z dùvodu zástavního práva státu užívat jako nájemní po dobu 20 let), tím si pøedplatí velkou èást ceny na tento byt èi podíl na bytovém objektu, pod 20 letech má možnost za výhodných podmínek doplatit a vlastnit pøedmìtný byt èi podíl na objektu, nebo b) èlovìk (žadatel o byt v poøadníku) chce brzy bydlet, pùjèí zbývající peníze na poøízení jednoho bytu, ten bude øádnì užívat jako nájemní po dobu 20 let s tím, že pùjèka mu bude vrácena dle splátkového kalendáøe po dobu 16 let ve splátkách, které se budou rovnat

Povolené výkopové práce Firma SPOJMONT Sušice v dobì od 17. 2. 98 do 17. 3. 98 v ulicích: V Rybníèkách, Villaniho, U kaplièky, Kaštanová, Na Štìbetce, Sadová

výši nájemného s následujícím koeficientem, který má možnost mìsto využít. Pokud vás tato informace zaujala a chcete brzy bydlet, ohlašte se, prosím, písemnou formou, do pátku 13. 3. 1998 na MìÚ Sušice, ing. Gregor, Nám. Svobody 138, 342 20 Sušice 1., heslo „Mùj byt“. Rozhodnutí o realizaci zámìru obdržíte v polovinì roku l998. Karel Janda, starosta mìsta Sušice

PRAVIDELNÉ A VÝROÈNÍ

TRHY

NA SUŠICKÉM NÁMÌSTÍ Únor: 17., Bøezen: 3., 17., 31., Duben: 12. Velikonoèní, 14., 28., Kvìten: 12., 26., Èerven: 9., 23., Èervenec: 5. - Letní, 7., 21., Srpen: 4., 18., Záøí: 1., 5. a 6. Pouový, 15., 29., Øíjen: 13., 27., Listopad: 10., 24., Prosinec: 8., 12. a 13. Vánoèní, 22. - poslední pravidelný trh v roce 1998.

○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○

Mìsto Sušice pøipravuje zámìr stavby patrových garáží v lokalitì sídlištì Vojtìška. Cena jednoho zavøeného garážového stání (cca 6 × 3 m) je kalkulována na cca 125 tis. Kè a bude závislá na celkovém poètu míst. Vážní zájemci se mohou písemnì pøihlásit do 31. 3. 1998 na hospodáøsko-právním odboru MìÚ Sušice, HPO, Nám. Svobody 1348/I, 342 20 Sušice.

Pracovníci støediska VPS Sušice dokonèili proøezávku stromù v ul. Kaštanová.

Foto: –as–

Tak to máme za sebou Letošní listopad a prosinec byl nìèím zvláštní. Nejen proto, že vìtšina studentù septim vidìla strašáka v podobì maturitních plesù. Hledìli jsme totiž k onomu èasovému horizontu 22. 11., respektive 12. 12. s hrùzou v oèích. A pak pøišla ona listopadová sobota, která ukázala, co v nás studentech septimy opravdu je. T ì ž k o mohu posuzovat, jak jste byli spokojeni vy, návštìvníci, ale myslím, že mým kolegùm spolutrpitelùm ze septimy B se maturitní ples skuteènì vyvedl. Skupina Compact se snažila, Men in black byli skvìlí, pøedtanèení bylo urèitì zajímavé a pøedvedený waltz se rozhodnì líbil. Onou tøešnièkou na dortu bylo kratièké vystoupení vicemiss ÈR za rok 1996 Zdeòky Kubelkové. A nakonec pøišlo šokující odhalení studentù septimy B v podobì pøekvapivého pùlnoèního taneèku. Podle mého názoru nasadila septima B pro další tøídy laku hodnì vy-

soko. Pøišel onen oèekávaný 12. prosinec a na øadì jsme byli my – septima A. Nebyla to lehká role, ale snad jsme i my ukázali, že se umíme pobavit. Pøedtanèení v rytmu blues zaèalo v komorní atmosféøe, ale stejnì jako stužkování abiturientù se neslo ve slavnostní náladì. Hudební skupina Fortuna hrála velmi dobøe a snad pro všechny generace. Pùlnoèní „pøekvápko“ rozhodnì nebylo z tìch nejideálnìjších, ale poèitadlo se našemu tøídnímu profesorovi Mazancovi urèitì líbilo. Snad i tanec profesorù bez hudebního doprovodu nebyl nezajímavý. Vždy koneckoncù šlo jen o legraci v duchu mnohaleté tradice abiturientù se slavnostní pøíchutí. Asi nejvíce se líbily pùlnoèní noviny, které možná nìkoho šokovaly, ale byly tím poselstvím, které bychom vám, budoucím abiturientùm, chtìli dát. Maturitní ples je a vždycky bude urèitou prezentací studentù jako obyèejných lidí, kteøí jsou ochotni odkrýt to nejlepší, co v nich je. Zkuste tedy i vy pøíštì ukázat vaše pøednosti, ale hlavnì zùstaòte sví. Maturitní

ples totiž není takovým strašákem, jakým se zdá. My už ho máme za sebou. A co vy? Nás za pár týdnù èekají maturity – držte nám palce. A našemu mìstu popøejme hodnì dalších hezkých maturitních plesù. PETR NOVÝ, VII. A

strana 4

N

Spoleèenská kronika

ìkdy utíká èas tak rychle, a vstoupil do turistického odbože se ani vìøit nechce. ru pøi TJ. Pøipravil a vyznaèil V sobotu, 28. února, to bìžeckou trasu v Luhu, èasto bude již sedm let, co nás navždy jsme ho tu mohli vidìt pøi úpraneèekanì opustil ing. Adolf Do- vì cest. Nìkdy to opravdu nemìl Dne 6. bøezna 1998 oslaví své 70. narozeniny paní nát, známý sušický sportovec, ve- lehké, boterán. Znal jsem ho øadu let, pro- jovat tøeba to mi dovolte nìkolik slov. proti názoIng. Adolf Donát pracoval ru typu: „Okamžitì všechny mnoho let ve výzkumném ústa- znaèky a tabulky v Luhu sundat, ze Sušice. Milé mamince vše nejlepší a hodnì pevného zdraví pøejí vu v Praze, pozdìji pùsobil se zamalovat, bìžci do lesa nepatøí, ženou v poboèce v Bratislavì. Již a si bìhají po silnici!“ Pan Dodìti s rodinami. zde, jako veterán, zaèal aktivnì nát pomáhal turistùm pøi organisportovat, jezdit na kole, na bìž- zování rùzných akcí, turisté zase kách, ale hlavnì bìhal. Nejdøíve pøi prvních roènících „Bìhu pojen tak, pro zdraví, pozdìji na zá- dél Otavy“. Ještì dnes si rád vodech. Po odchodu do dùchodu vzpomenu (a se mnou jistì se rozhodl vrátit zpìt, buï do již- i mnoho dalších), kdy jsme sponích Èech (odkud pochází jeho lu mìli kontrolu pøi lyžaøském 12.12.1997 Anna Jílková (1926), Sušice 1074/II žena), nebo na Šumavu. A tak se pøejezdu „Jízda Povydøím“ na 1. 1. 1998 Jan Kleèka (1914), Kvášòovice 43 díky výmìnì bytù usadil nastálo Ranklovì u Horské Kvildy. Za2. 1. 1998 Marie Smíšková (1929), Svéradice 18 v Sušici. Brzy dal dohromady tímco já jsem dával razítka a obAnežka Holá (1931), Zbynice 47 partu bìžcù a chtìl pøipravit zá- èerstvení (rum), pan Donát tu mìl 3. 1. 1998 Marie Schwarzová (1926), Zábøeží 15 vody. Musel být tehdy nìkde or- první SKI Servis. Zadarmo po4. 1. 1998 Eleonora Hrabová (1915), Vrabcov 8 ganizován, pøišel proto za mnou radil, pomohl a namazal lyže. František Karlík (1916), Sušice 380/II Josef Kováøík (1926), Hrádek 190 5. 1. 1998 Rùžena Kùstková (1924), Petrovice u Sušice, Knìžice 1 8. 1. 1998 Anna Charamzová (1920), Nezdice na Šumavì 62 13. 1. 1998 Karel Heøman (1919), Kolinec 170 19. 1. 1998 Emanuel Waldmann (1909), Hartmanice, èást Javoøí 6 20. 1. 1998 Libuše Matìjovicová (1950), Kolinec 163 75 let Karla Koppová 2.3. 1923 Sušice, Pravdova 1066/II 21. 1. 1998 Jiøina Fušèièová (1910), Sušice 856/III František Nový 2. 3. 1923 Sušice, Dr. E. Beneše 172/III 22. 1. 1998 Anna Laòová (1926), Hartmanice 125 Štìpán Drimuš 12. 3. 1923 Sušice, Volšovská 345/II František Melka (1925), Sušice 972/II Bohumil Mach 12. 3. 1923 Sušice, Scheinostova 965/II František Jùza (1929), Sušice 270/III L. Sedláèková 15. 3. 1923 Sušice, 5. kvìtna 814/II 24. 1. 1998 Jaroslava Korcová (1942), Sušice 981/II A. Houdeèková 20. 3. 1923 Sušice, Palackého 229/II 26. 1. 1998 Marie Dušková (1908), Zbynice 24 František Novák 23. 3. 1923 Sušice, Pravdova 1067/II 28. 1. 1998 Marie Machová (1921), Sušice 965/III M. Weisbauerová 23. 3. 1923 Sušice, Volšovská 860/II 29. 1. 1998 Marie Brabcová (1915), Strašín 164 Mojmír Mašek 27. 3. 1923 Sušice, K Vyhlídce 352/III Magdalena Brejchová (1939), Sušice 356/II 80 let Anna Kalinová 4. 3. 1918 Sušice, Kaštanová 1159/II 30. 1. 1998 Anna Pšeidová (1917), Dobršín 23 85 let Petr Kotal 26. 3. 1913 Sušice, 5. kvìtna 469/II Karolina Pfeiferová (1914), Dlouhá Ves 249 93 let Josef Veith 5. 3. 1905 Sušice, Nádražní 520/II

GRATULACE

LIBUŠE TOCHÁÈKOVÁ

Pozdìji pro neshody pøešel do atletického oddílu a spolu s atlety a vojáky poøádal závod dál. Nìkolik let trávil vždy zimu na chalupì v Horské Kvildì. Jednou jsem se zdržel na bìžkách ve staré hospodì „U krále Šumavy“ na Kvildì a pan Donát se nabídl, že mne sveze domù. Tehdy ještì pomocníci PS to zjistili a vypustili nám pneumatiky. A my jsme, za stálého nadávání, v zimì a snìhu museli pumpovat kola! V létì jsme pak jezdili autem po okolních závodech. Proto nás to všechny pøed sedmi léty nìjak zaskoèilo. Pan Donát patøil mezi naše nejlepší veterány, nìkolikrát stál na stupních vítìzù pøi mistrovství Evropy veteránù, dvakrát vyhrál ve své kategorii Bìchovice, nìkteré jeho traové rekordy ještì nikdo nepøekonal. Stál u zrodu soutìže „Bìhy mimo dráhu“ na Klatovsku, byl nìkolikrát vybrán ke zdravotním a sportovním testùm. Škoda, že nás neèekanì opustil. Chtìl bych také podìkovat všem tìm ostatním, bez jejichž pomoci by závody nebyly. Pøedevším panu Blahùtovi, Nešporovi, Uhrovi, Miroslavu Houdkovi (bývalému dùstojníkovi), ale také vzpomenout dnes již nežijícího prof. Nováka a mnoho dalších. Všechny pak chci pozvat již tradiènì poslední sobotu v srpnu na sušický stadion, kde se pobìží už 18. roèník závodu na 10 km „Le-

Jak utíká èas

ÚMRTÍ

JUBILEA – bøezen ’98

sem podél Otavy“, zároveò jako Memoriál Ády Donáta. Chtìl bych též popøát paní Donátové hodnì zdraví a pohody v dalších letech – jako èestnému hostu závodu, u jehož zrodu s manželem stáli. Vždy bìh, tøeba jen tak, pro zdraví, je to nejlepší, co mùže být. Sportu zdar a bìhu zvl᚝! J. KUNC

Babièko Stále víc na Tì vzpomínám, èím víc mnì léta utíkají. Stále Tì ve svém srdci mám, jak dìti babièku svou mají. Zas dítìtem bych býti chtìla, schoulená, malá v klínì Tvém, bys pøíbìhy mnì vyprávìla o svém životì nelehkém. Nikdy vzpomínky nevyblednou, jak hladila jsi hlavu mou veèer u lože mého sednou, vrací se jedna za druhou. Dotknu se šedých vlasù Tvých, co v krabièce mám po Tobì vzpomínek, prachem zavátých, a rudých rùží na hrobì. Smrt patøí k životu, k tomu bolestnému, jak ostøí ke hrotu, jak jizvy k srdci mému. Marie MATAŠOVSKÁ

123456789012345678901234567890121234567890123456789012345678901212345678901234567890123456789012123456789012345678901234567890121234567890123456 123456789012345678901234567890121234567890123456789012345678901212345678901234567890123456789012123456789012345678901234567890121234567890123456 123456789012345678901234567890121234567890123456789012345678901212345678901234567890123456789012123456789012345678901234567890121234567890123456 123456789012345678901234567890121234567890123456789012345678901212345678901234567890123456789012123456789012345678901234567890121234567890123456 123456789012345678901234567890121234567890123456789012345678901212345678901234567890123456789012123456789012345678901234567890121234567890123456 123456789012345678901234567890121234567890123456789012345678901212345678901234567890123456789012123456789012345678901234567890121234567890123456 123456789012345678901234567890121234567890123456789012345678901212345678901234567890123456789012123456789012345678901234567890121234567890123456

PRO VOLNOU CHVÍLI …

V dnešní 2. èásti prvního soutìžního kola se dozvíte opìt jednu únorovou pranostiku. Pokud s námi chcete soutìžit o ètvrtletní pøedplatné do kina pro dvì osoby, zasílejte znìní obou tajenek na korespondenèním lístku na adresu redakce nejpozdìji do 6. bøezna. –as–

Z historie

Nad kronikou mìsta Sušice Dùm èp. 38 (1. èást)

Na místì dnešního domu stával starý jednopatrový øadový dùm zvaný Gregoriadovský, se základy ze 14. století, o ètyøech okenních osách s valbovou støechou do námìstí. V pøízemí vlevo býval železáøský obchod s vrátnicemi Heinricha (Jindøicha) Kieslingera, založený v r. 1879. Tento Kieslinger byl Nìmec, konkurent a pravdìpodobnì bratranec Gabriela Kieslingera v èp. 39, který s ním však styky neudržoval.

Vánoèní oznamovatel r. 1909 obsahuje tuto reklamu: „Jindøich Kieslinger obchod železáøský v Sušici na námìstí doporuèuje jako vánoèní a novoroèní dárky – stolní pøíbory, mlýnky na kávu, sekáèky na maso, veškeré nádobí kuchyòské.“ Ve výtisku sušického Svatoboru è. 16 z 26. 3. 1910 je uvedena následující nabídka: „Ob- všeho druhu železa, kuchyòskéchod železáøský v Sušici dopo- ho nádobí, stavebních i truhláøruèuje svùj hojnì zásobný sklad ských potøeb jakož i velký výbìr náhrobních køížù a kamenù. Ceny mírné, obsluha øádná. Jindøich Kieslinger.“ Na kronikáøovì archivní fotografii z roku 1920 je zachycen pùvodní dùm s obchodem a prùjezdem. Jak vidno z pøiloženého dokumentu kronikáøova archivu, obchodní dopisy tohoto Kieslingera byly psány nìmecky. Pokraèování pøíštì. Václav CHOVÍT, kronikáø

K padesátému výroèí násilné smrti Jana Masaryka

Dopis, který nelze doruèit.

Vážený pane ministøe, vím, že bìhem Vašeho života Vás moji spoluobèané oslovovali velmi hezky, pøátelsky, mnozí s láskou. Dopisy èasto nesly oslovení nᚠmilý Jene, Jeníku! Nemohu, aè velmi rád bych i já, právì v tento èas Vás takto srdeènì oslovit. Nemohu proto, nebo v okamžiku Vaší násilné smrti jsem byl devítiletý chlapec a nehodilo by se tak uèinit. Také ne proto, ža Vám nemohu psát dopis, jako nìkomu kdo je, ale nìkomu, kdo v mém srdci je symbolem národní hrdosti, svobody a v neposlední øadì i osobností šlechetnou a laskavou. Pøestože tento mùj dopis Vám nemùže být doruèen, nebylo možné Vám jej napsat ani kdyko-

liv døíve, pøijmìte jej, prosím, jako vyznání Vám, od tehdy školáka, který zásluhou èestných lidí ve své blízkosti vìdìl o násilí spáchaném na Vás! Bylo to násilí na celém národu, národu, ke kterému mám èest se hlásit. Chci právì v tomto listì vyjádøit svoji vdìènost všem, kteøí nám Èechùm dali svobodu. Osvobodili pravdu o Vašem životì a neštìstí, které Vás postihlo spoleènì s národem, ze kterého jste vyšel a jemuž jste sloužil. Mùžeme se pøihlásit k Vám a Vašemu odkazu. Mnozí z tìch, kteøí nemohou být již mezi námi, zanechali nám na Vás svìtlou památku, umocnìnou muèednickou smrtí právì pøed padesáti lety. A vìzte, vážený pane ministøe Masaryku, že Vaším odchodem odešla i demokracie a svoboda. Nastoupila postupující genocida národa, který jste reprezentoval ve svìtì diplomacie. Mnozí ve svém zármutku nad skonem mìli slzy za sebe i své blízké. Dobøí lidé si v tomto okamžiku uvìdomili, že koexistence s nastupujícím režimem je vylouèena, nastoupí nevolnictví a pro mnohé i otroctví v táborech nucené práce. Byl jste zlomem v pøedì-

lu mezi svébytností národa a jeho zajetím v následné všeobjímající diktatuøe. Málo pak na tom, že z tìch, kteøí se snad tìšili z Vaší smrti, krátce na to byli sami odsouzeni a popraveni, nezískajíce ani svou smrtí – ostatnì nesmyslnou– úèastenství porobených. Právì Vᚠskon byl snad vùbec první mezi obìmi. Následovali mnozí, ženy i muži, které jste možná i osobnì znal! Vzpomenu tøeba v jejich jménu jedné osoby, pana generála Piku. Mnozí, aby ochránili vlastní životy, odcházeli do exilu. Dlouhá cesta ke svobodì zapøíèinila, že se v den národního obrození již nemohli vrátit domù. Za všechny tyto muže vzpomenu Vašeho spolupracovníka z váleèného exilu pana Dr. Feierabenda. Dlouhou øadu jmen, které znám z literatury faktù, Vy jste znal osobnì! Velmi hezká slova nachází pro Vás pøítel z váleèných i pováleèných let a pozdìjší exulant, spisovatel a diplomat pan Fischl, žijící v Izraeli. Byli to významní lidé své doby. Z mého dopisu Vám vychází jen smutek, Vy však jste za života mìl pro každého slova povzbuzení, pøedával optimismus a veselou mysl, nadìji do pøíštích èasù! Právì proto Vaše smrt má i bude mít pro každého z nás varující memento, že svoboda je dar, pro který se musí každý den hodnì vykonat! V hluboké úctì se znamenám, vždy VᚠJiøí Sklála

Zveme vás…

U pøíležitosti výstavy manželù Švankmajerových – Animus, anima, animace – probìhne v Galerii Klatovy – Klenová doprovodná akce, která se koná 25. února v 1800 hodin. Tento veèer bude vìnován surrealismu, pøednášce a besedì za úèasti èlenù Surrealistické skupiny – teoretika Františka Dryjeho, básníka Bruno Solaøíka a manželù Švankmajerových. Na programu budou ukázky z aktivit Surrealistické skupiny. –as–

strana 5

Stalo se v Sušici 10. bøezna 1906 Rùzné zprávy: Divadlo. Žákynì pokraèovací školy v Sušici sehrají v nedìli dne 11. bøezna pro dospìlé a v pondìlí dne 12. bøezna pro mládež v pøízemní místnosti ústavu divadelní pøedstavení „Poètáøky“, žertovný výstup pro dvì osoby. – „Svatá Dorota“, legenda o dvou jednáních. Zaèátek vždy o 5. hodinì odpolední. Umìlý chov lososù v Sušici. Správce tohoto zemského ústavu p. Josef Markuzzi zaslal nám zprávu, že obdržel od zemìdìlské rady král. Èeského 60 000 oplozených lososových jiker, 25 000 oplozených jiker obecného pstruha, které vesmìs bez porušení došly. Mimo tìch bylo vytøeno a umìle oplozeno domácích pstruhù 5 000 jiker, takže celkem se nachází v ústavu 90 000 oplozených jiker. Pstruzi se již líhnou a kdo jest milovníkem umìlého pìstování ryb, tomu možno nyní ústav nᚠkaždodennì navštíviti za prùvodu správce ústavu. Vlci na Sušicku. Jak v okolí sušickém, tak i v mìstì samotném kolují povìsti, že byli v lesích nedaleko Stachù, Rehberku a Stubenbachu vidìni pobíhající vlci. Ano, bylo i rozhlašováno mezi lidem, že nedaleko Stachù do školy jdoucí dìvèe a v okolí Rehbergu listonoš vlky tìmi roztrháni a sežráni byli, z listonoše dokonce zbyly prý jen jeho velké zimní kované boty. Zprávy ty dostoupily takového vrchole, že v krajinách shora jmenovaných dítky školu navštìvující – které musí tamìjšími špatnými a lesními cestami ku vzdálené škole se plahoèiti – v takový strach uvedeny byly, že již ani do školy jíti nechtìly. A které se ráno pøece na nejistou cestu pustily, musily býti na zpáteèní cestì uèiteli do domova jejich doprovázeny. A tu vyskytly se ještì osoby, které vlky ty vidìly a sice v blízkosti na 100 krokù, takže mohly zvíøata ta snadno popsati. Jenže popis „šelem“ tìch se velmi rùznil. Jedni vidìli, že byl vlk ten barvy èernošedé, jiní pak udali, že byl barvy èervené a nìkteøí dokonce tvrdili, že byl – strakatý. – Dle nalezených stop a dalším, v tom smìru zavedeném pátrání, vyklubala se šelma, avšak životu lidskému ne nebezpeèná, totiž velký šelma lišák. – Zprávy o vlcích v okolí Stachù mohly vzniknouti také èlánkem, v pražském veèerníku uveøejnìném, v nìmž stálo, že v okolí „Tachau“ mìli býti vidìni vlci, což lehko mohli lidé pøemìniti na „Stachách“. Ponìvadž jak dítky školní tak i dospìlí lidé zprávami tìmi do strachu uvedeni byli, tak že i ze svých pøíbytkù vyjíti se obávali, bylo na rozšiøovaèe tìchto nepravdivých zpráv trestní oznámení hartInzerát vydaný v únoru 1906 ve „Svatoboru, èasopisu politicmanickému c. k. okresnímu soudu kém, vìnovaném zájmùm Pošumaví, pro pouèení a zábavu“. uèinìno. Pøipravila: – as –

Rok v pranostikách – bøezen Název mìsíce „bøezen“ byl pravdìpodobnì mínìn jako oznaèení stavu pøírody, doby, kdy kvetou bøízy. Èím který národ žil severnìji (ve vyšší zemìpisné šíøce), tím mìl „bøezen“ pozdìji. Nᚠkalendáøový bøezen již kvìt bøízy nebere v úvahu, je posunut dopøedu. Podle K. Pejmla pøipadl prùmìrný poèátek kvìtu bøízy bìlokoré v dolním Poohøí v letech 1958 – 1968 až na 17. dubna. Dodejme ale, že nìkteøí jazyko-

vìdci spojují pùvod slova s pojmem „bøezí“, tj. oplodnìný, v jisté analogii k názvu mìsíce øíjna. Ve starém øímském kalendáøi, který podle povìsti zavedl již Romulus, zahajoval mìsíc bøezen nový rok. I Slované slavili nový rok v bøeznu, pøi jarní rovnodennosti. Je to pochopitelné – jaro spolu s jarní rovnodenností symbolicky znamenalo nový život. Bøezen je také mìsícem poèátku polních prací a jarního úklidu

v sadech, na vinicích a zahradách. A teï nìkolik bøeznových pranostik: ¯ Panská láska, ženská chu a bøeznové poèasí není stálé; ¯ Lépe od hada býti uštknut, než v bøeznu od slunce ohøát; ¯ Sníh v bøeznu škodí osení i vinné révì; ¯ Bøeznového prachu za dukát lot; ¯ V bøeznu prach co zlato a støíbro, ale sníh bývá pro osení jed. Pøipravila: –as–

Karel Klostermann – spisovatel Šumavy Letos si pøipomínáme již 150. výroèí narození „spisovatele Šumavy“ Karla Klostermanna, syna MUDr. Josefa Klostermanna (lékaø významné skláøské rodiny Abelù na Hùrkách na Šumavì). (Kniha „Èervánky mého mládí“ obsahuje vzpomínky na otce a prarodièe.) Narodil se 15. února 1848 v rakouském Haagu. Klostermann trávil své dìtství v Žichovicích, Sušici, Nezamyslicích, Kašperských Horách, studentská léta v Písku a v Klatovech. Studia lékaøství ve Vídni nedokonèil a stal se vychovatelem v Žamberku, poté redaktorem a v letech 1873 – 1908 uèil na nìmecké reálce v Plzni. Jeho vstup do literatury pøedznamenaly novinové fejetony, èrty a povídky psané nìmecky, stejnì jako jeho první kniha „Šumavské èrty“, kterou vydal v Plzni vlastním nákladem. Èrty vzbudily zájem Václava Vlèka, redaktora mìsíèníku Osvìta, který Klostermanna získal pro trvalou spolupráci. Díky nìmu se zrodil první už èesky psaný román „Ze svìta lesních samot“. Za ním následovala další díla, inspirovaná Šumavou a dramatickými osu-

dy jejích obyvatel. Všímal si nejen drsné pøírody, ale hlavnì spoleèenských a mravních promìn života. Jeho romány „V ráji šumavském, Kam spìjí dìti, Svìták z Podlesí, Skláøi“ i øada povídek se øadí do proudu èeské venkov-

ské realistické prózy z konce 19. a zaèátku 20. století. Karel Klostermann zemøel 16. èervence 1923 (letos 75. výroèí úmrtí) ve Štìkni u Strakonic a je pochován na èestném místì plzeòského ústøedního høbitova. –as–

Ètenáøi nám píší

strana 6

Aromaterapie VI. - vùnì citrónù „To, co vytvoøila pøíroda, je vždycky lepší než to, co bylo vytvoøeno umìle. Dáme–li se vést pøírodou, nemùžeme v nièem pochybit.“ Cicero V zimním období se èasto potýkáme s obtížemi cest dýchacích. V jednom z minulých dílù seriálu o aromaterapii jsme hovoøili o možné prevenci tìchto onemocnìní pomocí tymiánové silice. V této èásti bych se ráda zamìøila na silici citrónovou a na její uplatnìní v zimním období. Citronovník kyselý (citronovník pravý) je subtropický stálezelený keø o výšce 3 – 6 metrù. Vìtve má citronovník trnité s elipsovitými listy a velkými, vonnými, bílými kvìty. Citróny byly døíve bìžnì nazývané limony. Oznaèení „limon“ pøevzaly rùzné jazyky pravdìpodobnì od národù Blízkého východu. Právì jejich prostøednictvím se citróny – limony v letech 1 000 – 1 200 našeho letopoètu dostaly do Španìlska a odtud do jižní Evropy. Ze Španìlska se díky hojným námoøním

výpravám rozšíøily citronovníky na Americký kontinent, do Karibské oblasti a do Austrálie. V èeských zemích se první citrony objevily na trzích v 16. století. Citróny a jejich pozitivní pùsobení na èlovìka velmi záhy ocenili moøeplavci, kteøí zjistili, že citrónová šáva je dobrým lékem proti obávaným kurdìjím. Kapitán Cook zachránil mnohé své námoøníky pøed touto obávanou chorobou tím, že pøi svých dlouhých plavbách podával citrónovou šávu. Od pùvodního slova „limon“ je odvozeno i známé èeské slovo „limonáda“. Hlavním evropským pìstitelem citrónù se brzy stala Itálie. Dnes se citrony pìstují na Sicílii, ve Španìlsku, v Jižní Africe a na Pobøeží slonoviny, v Argentinì, Indii, Støední a Jižní Americe a subtropické èásti Evropy. Silice se získává z oplodí, a to technikou lisování. Citrónová silice má výraznou citrónovou vùni a øadí se k silicím se stimulujícím úèinkem. Svým pùsobením pokrývá tato silice celou øadu

Setkání talentù v Sušici

Na dvì stovky hudebnì, pìvecky i taneènì nadaných dìtí z dìtských domovù západoèeského regionu se setkalo v sobotu 7. února ve Smetanovì sále sušického gymnázia, aby bojovaly o co nejlepší umístìní v soutìži, která se konala pod názvem „Setkání 1998 – nejmilejší koncert.“ Klání se odehrávalo v šesti disciplinách – tanec, sólový a sborový zpìv, hra na hudební nástroj jednotlivcù a hudebních skupin, divadelní vystoupení. Ve funkcích porotcù zasedli uèitelé ze Základní umìlecké školy v Sušici. Poøadatelem celé akce byl Dìtský domov Kašperské Hory, jehož zamìstnanci (i starší dìti) setkání zabezpeèili. Velký dík patøí sponozrùm, kteøí zajistili obèerstvení a drobné dárky, a sušickým školám . Motivem pro maximální výkony byla jistì i pøítomnost Èeské televize, jejíž záznam ze „Setkání“ bychom mohli vidìt 11. dubna v poøadu „Návštìvy u paní hudby“ (v tomto poøadu se dìti seznamují s vážnou hudbou). A jak to všechno dopadlo? V kategorii sólového zpìvu byli horkými favority sourozenci Bartošovi z Plznì – ti také získali „Zlaté pásmo“ (prvenství) a byli vybráni do finále, které se letos uskuteèní v Uherském Hradišti. Sourozenci Miroslav a Bohumila Bartošovi však byli ocenìni vícekrát – Miroslav nejprve za sólový zpìv a Zlaté pásmo získal také za

hru na klavír, když porotì pøedvedl tøi skladby vlastní tvorby. Jeho sestra Bohumila soutìžila spolu se svou kamarádkou v kategorii hudebních skupin a i zde získaly prvenství a vytoužený postup do celostátního kola. V sólovém zpìvu získaly Zlaté pásmo mimo B. Bartošové také Ivana Oláhová z Ostrova nad Ohøí a Kristýna a Pavla Tokárovy z Horšovského Týna. (Všichni postupují do Uh. Hradištì.) Prvenství v disciplínì divadelních vystoupení vybojovaly dìti z Karlových Varù, jako nejlepší taneèní skupinu ocenila porota dìti z Horšovského Týna a Ostrova nad Ohøí. Dìti z Dìtského domova v Kašperských Horách si rozhodnì ostudu neudìlaly a dosáhly i na místa nejvyšší. Nejlepším sólovým taneèníkem byl vyhlášen Mirek Bartoš, který pojede do Uh. Hradištì spolu s pìveckým sborem Zvoneèek a možná také s taneèním souborem LIFE (všichni z K. Hor). Z jejich umístìní se nejvíce radovala vedoucí obou souborù paní Martina Nová. Zvoneèek není v soutìžích žádným zaèáteèníkem – vyhráli už tøikrát a tak na celostátním kole soutìže nebudou poprvé. Programem provázel František Maøík, obyvatel DD K. Hory, ukonèila jej slavnostním vyhlášením výsledkù Dr. Jaroslava Prajerová, zástupce sušického starosty. –as–

žádaných úèinkù. Pøedevším osvìžuje a nervovì stimuluje. Ulevuje pøi nìkterých druzích bolesti hlavy. Výrazné je však, jak již bylo zmínìno v úvodu, její pùsobení pøi onemocnìních typických pro zimní období. Pozitivnì ovlivòuje infekce horních cest dýchacích, angínu, katar, laryngitidu, bolesti v krku a rýmu. V pøípadì ošetøování tìchto obtíží je vhodné silici volnì inhalovat z aromalampy, osvìžovaèù vzduchu èi praèek vzduchu. Možné je také silici nakapat na tampónek položený na radiátoru topení a podobnì. Pøi této aplikaci poslouží citronová silice také k desinfekci vzduchu v místnosti. Dìtem oslabeným opakovanými infekèními chorobami pomùže citrónová silice urychlit rekonvalescenci. V tom pøípadì je vhodné zvolit kromì inhalace také koupele – samozøejmì tehdy, když je již dítì koupelí zdravotnì schopné. Koupel pøipravíme rozøedìním 3 kapek citrónové silice na vanu. Silici je nutno rozpustit v troše mléka a teprve potom vylít do vany.

Ve vanì ponecháme dítì asi 20 minut a poté je zabalíme do osušky a i s ní uložíme alespoò na hodinu do postele. Pro takovouto posilující koupel mùžeme použít i kombinaci citrónu s tymiánem èi levandulí. Celkový poèet kapek pro malé dìti by však nikdy nemìk pøesáhnout 3 kapky. Citrónová silice velmi dobøe snáší kombinování s jinými silicemi. Vhodné jsou silice z ostatních citrusù, tymiánová silice, eukalyptová silice a podobnì. V každé smìsi se však bude citrónová silice prosazovat svou výraznou vùní. Snad právì proto však mùže pøinést do našich domovù pøíjemnou náladu a užiteèné pùsobení zvláštì v zimním období, kdy jsme stále ohroženi infekèními chorobami. Pøíroda je pøeci nevyèerpatelnou studnicí látek, které se nám snaží život zpøíjemnit a obohatit. Proè tedy nevyzkoušet svìží vùni citrónové silice a snad i sami poznat, že v jejím pøípadì nejde pouze o krásnou vùni? Vždy „dáme–li se vést pøírodou, nemùžeme pochybit“. –bn–

GO ’98

faktorù rozvoje okresu. Podìkoval úèastníkùm za prezentaci a zároveò se podivil nad pomìrnì malým zájmem soukromých podnikatelù podílet se na tak významných akcích. Své zastoupení pøi této pøíležitosti mìla Sušice a sušický region. Se slovy pøednosty musíme s politováním souhlasit i my. Kdo neinvestuje do své reklamy, pøipravuje o výdìlek pøedevším sám sebe. Úèast všech vystavovatelù byla iniciována OÚ Klatovy, referátem kultury. –sm–

Ve ètvrtek 12. února se na Okresním úøadì v Klatovech uskuteènilo setkání vystavovatelù našeho regionu na brnìnském veletrhu cetovního ruchu GO 98 k vyhodnocení úèasti na této mezinárodní akci. Shromáždìní uvítal vedoucí Referátu kultury Jaroslav Hamberger a potom se slova ujal pøednosta OÚ Ivan Petrù. Vyzdvihl dùležitost cestovního „prùmyslu“ jako jednoho z nejdlùležitìjších

SOUz Sušice pøipravuje cyklus vzdìlávacích pøednášek Ve Støedním odborném uèilišti zemìdìlském byla v úterý 10. února pøipravena zajímavá pøednáška èeského zástupce firmy VOITH ing. Petra Doláka. Firma VOITH se mimo jiné zabývá výrobou retardérù pro nákladní auta a autobusy. Retardér je pomocná brzda, umožòuje brzdìní bez použití provozních brzd a tím prodlužuje jejich životnost a zvyšuje bezpeènost jízdy. Po tøíhodinové pøednášce následovala živá diskuse. Za

zmínku jistì stojí, že naše zemìdìlské uèilištì je první školou v republice, kde se tato pøednáška uskuteènila. Mimo žákù nástavbového studia byli pøítomni i zástupci ÈSAD Sušice a již vyuèení frekventanti této atraktivní školy. Dík pochopení a zájmu vedení školy se pøipravují další pøednášky s pøedními odborníky a první v øadì bude pravdìpodobnì firma SHELL –sm–

Ukázky výcviku psù Smích – znovu na scénu! služebních plemen

U pøíležitosti konání kurzu bojového chování a pøežití, který se konal zaèátkem února ve Vimperku, pøedvedla Základní kynologická organizace 301 Sušice ukázku výcviku psù. Zúèastnìní tak mohli pøihlížet pøedvedení výcviku poslušnosti podle jednotlivých kategorií, vyhledání pøedmìtù, prùzkumu terénu, vyhledání pachatele, blokování pachatele pøi útìku, zadržení pachatele na útìku a pøi útoku proti psovodovi,

zadržení pachatele na útìku se støelbou na psa i psovoda a další. Úèastníci kurzu byli seznámeni se služebními plemeny psù, rozdìlením služebních psù do jednotlivých kategorií podle urèení (strážný, hlídkový, pátrací…) a rozsahem jejich výcviku. Všichni si také vyzkoušeli na vlastní kùži zadržení psem. V besedì pøítomní projevili zájem hlavnì o metodiku a metody výcviku psù. –pš–

Ráda bych se ještì vrátila k pøedstavení pana Donutila. Bylo vynikající, smíchy breèeli snad všichni pøítomní. Já miluji vtipy o „policajtech“ a tìch jsem si užila dost. A teï si pøedstavte, že po tomto uchechtaném pøedstavení jedeme domù a hned za Sušicí nás zastaví policejní hlídka! Oceòuji jejich práci a došlo mi, že zøejmì nìkoho hledají. Musím se však pøiznat, že jakmile nás pøíslušník zastavil a posvítil nám baterkou do auta, zaèala jsem se dusit smíchy. Chechtala jsem se tak, že se manžel musel dvakrát

ptát o co jde, protože neslyšel co mu policista øíká. Asi ze mnì mìli šok oba, kdybych sedìla za volantem, budu podezøelá z alkoholismu, ale dostala jsem záchvat smíchu, který prostì nešel nijak zastavit. Naši kluci, kteøí sedìli vzadu se jako na povel pøidali ke mì a tak jsme se smáli tøi! Pokynem ruky jsme byli posláni dál (aè jsem se tomu dost divila, protože jsem èekala nejménì pokutu za výsmìch). Byl to zrovna ten nejsympatiètìjší policista ze Sušice a tak se mu ještì dodateènì omlouvám. –mb–

Pod poklièkou Trochu sladkého pro mlsný jazyk… Recept na netradièní rychlé koblihy: 60 dkg hladké mouky, 1/4 l mléka, 1 vejce, sùl, vrchovatá lžíce cukru, 2 dkg droždí. Zadìláme polotuhé tìsto, necháme vykynout a lžící vykrajujeme koblížky, které smažíme. Mažeme sladkým snìhem. Tvarohové koblížky I: 1/4 kg tvarohu, 10 lžic mléka, 3 celá vejce, 20 dkg pol. mouky, špetka soli a 1 kypøící prášek. Pøipravíme hladké tìsto a lžící tvoøíme koblížky, které smažíme. Musí plavat, nabydou a mohou ztrácet tvar. Horké obalujeme v cukru se skoøicí. Jedí se horké. (Smažíme-li je v menším množství oleje, budou jako placièky, které potøeme marmeládou.) Tvarohové koblížky II: 1 tvaroh, 22 dkg hl. mouky, 3 vajíèka, 1 kypøící

prášek, 5 lžic mléka, 2 lžíce rumu, rozinky. Smícháme a zvolna smažíme. Minikoblížky: 25 dkg pol. mouky, 2 vajíèka, 2 lžíce cukru, 5 dkg rozinek, 1 lžíce vanilkového cukru, 1 kypøící prášek. Smícháme v polotuhé tìsto, lžièkou krájíme noèky a smažíme ve vyšší vrstvì oleje. Sypeme cukrem, nebo poléváme èokoládou. Doleèky: 1/2 kg polohrubé mouky, 1/4 l mléka, 4 dkg droždí, 2 lž. cukru, 1 lž. másla, 1 vejce, sùl. Vypracované tìsto kyne asi hodinu. Poté tvarujeme a smažíme. Z tohoto posledního receptu se dají dìlat výborné „sanìžky“. Rozválíme placku, vykrajujeme kroužky a smažíme. Horké hodnì obalujeme v cukru. Jedla jsem je v Moskvì, jsou výborné a strašnì se po nich tloustne. M. BUBENÍKOVÁ

Kolumbovo vejce Když se øekne Amerika, každému se hned vybaví v mysli objevitel a moøeplavec Kryštof Kolumbus. Na jeho vìènou památku tu dnes máme Kolumbii a protože chtìl objevit novou cestu do Indie, zaèalo se øíkat pùvodním obyvatelùm Indiáni. Ale všechno to bylo trochu jinak. Když se Kolumbus vylodil, nebyl první. Na bøehu ho již vítali tøi Stacháci, svìtáci, cirkusáci. Jeden uèil Indiány na harmoniku, druhý na housle a tøetí, pùvodem odkudsi z Pohorska, uèil Indiány dìlat døeváky a nùšky. Øíká se, že si tohle údajnì vymyslel sám spisovatel Klostermann, aby trochu Stacháky pozlobil. Za to prý nesmìl nìjaký èas ve Stachách do hospody! Bylo to však opravdu úplnì jinak! Kdo projíždìl nìkdy Chodskem a Domažlicemi jistì ví, kde je Koloveè. Vìtší vesnice (vlastnì mìsteèko) nedaleko Domažlic. Koloveè byla vždy vyhlášena øemeslníky. Hrnèíøství, truhláøství a obuvnictví, pozdìji výroba kartáèù. Kdo by

dnes neznal koloveèskou keramiku. Obyvatelùm Kolovèe se odpradávna øíkalo KOLOFANTI. Když prý plul Kolumbus do Ameriky, Kolofanti už byli z Ameriky dávno zpátky doma. A tak první objevili Ameriku a celou Novou zemi Chodové. Koloveè je dnes vyhlášena nejen keramikou, ale je tu také další zajímavost. Stojí tu starý mlýn, kde se již mnoho let místo obilí melou staré báby na mladice. Mlýn je stále udržován a vždy jednou roènì pøi oslavách je uveden do provozu. Závìrem jednu pøíhodu. Kdysi pøi jarmarku se v Kolovèi potkal náhodou spisovatel Karel Èapek se spisovatelem Èapkem – Chodem. „Já jsem Èapek – Chod“, pøedstavil se. „A já zase Èapek – Lenochod“, pøedstavil se druhý. Škoda jen, že koloveèský mlýn nestojí nìkde na Otavì u Sušice, tøeba na Fufernách. Stála by tam jistì dlouhá fronta. Nìkdy bych se tam postavil nejradìj i já. Ale takhle nezbývá, než „Hurá do Kolovèe“! JOSEF KUNC

Kultura

Zveme vás do kina ...

Projekt 100

Titanic Duben 1912, pøístav Southampton, Anglie. V pravé poledne odrazí od mola ke své první plavbì do New Yorku luxusní zaoceánský parník – pyšné dílo lidské inteligence a zruènosti. Složení cestujících je rùzné – od nejbohatších lidí Ameriky, britských aristokratù a pøedstavitelù støedního stavu, po chudáky, kteøí doufají v lepší život v Novém svìtì. A pøichází katastrofa. Ocelový gigant se neodvolatelnì blíží k místu, na kterém bude lidská víra v technický pokrok rozdrcena nemilosrdnou silou pøírody. Titanic je strhující film. S maximálním využitím nových technologií navazuje na nejlepší tradice klasického filmového vyprávìní. Scénáristou a režisérem filmu je James Cameron, mistr svého oboru, který na projektu pracoval 5 let a výsledek stojí za to. Jako zajímavost uvádíme, že natáèení se zúèastnila skupina èeských kaskadérù, jejichž profesionalita je vysoce cenìna (po natáèení Titanicu si je vybral S. Spielberg do svého nového filmu). Titanic je velkolepý, zábavný dojemný, výbornì obsazený, ovìnèený mezinárodními cenami (Zlatý globus), v diváckém smyslu slova nejlepší film posledních let. Užijte si ho.

nedìle 1. bøezna Sbìrné surovosti Sladké hry minulého léta Dva snímky režiséra Juraje Herze promítané v rámci pøehlídky jako pásmo. Sbìrné surovosti (1965) jsou jednou z nejlepších filmových adaptací díla Bohumila Hrabala, která se od doby svého vzniku nedostala do širší distribuce a nyní tedy máme jedineènou možnost film zhlédnout. Sladké hry minulého léta (1969) je snímkem inspirovaným eroticky ladìnou povídkou Guy de Maupassanta Muška a vznikl jako projekt slovenské televize. V roce 1970 získal na televizním festivalu v Monte Carlu nejvyšší ocenìní Grand Prix a Zlatou nymfu za kameru. Na plátnì uvidíme i známé slovenské herce – Františka Veleckého, Milana Lasicu nebo Júlia Satinského. ÈSSR, 97 min., pøístupný.

Sušické sbory reprezentují S blížícím se jarem se sušické pìvecké sbory – dìtské i Svatobor, chystají opìt vyjet do èeských mìst i zahranièí a pøedstavit se novému publiku. Sborový zpìv, jak známo, má v našem mìstì dlouholetou tradici a souèasní zpìváci jí dìlají èest. Jaký tedy bude program? Sušický dìtský sbor: 14. bøezna uspoøádají Vèelky koncert v partnerském Kötztingu 20. – 23. bøezna se hlavní sbor zúèastní pøehlídky v Tachovì 17. – 19. dubna vystoupí sbor v moravském Šumperku 29. – 31. kvìtna uvidí sbor Vèelky v Liberci 30. èervna až 5. èervence Sušický dìtský sbor bude reprezentovat své mìsto na zájezdu do Francie Samozøejmì, že i sušiètí pøíznivci sborového zpìvu uvidí dìtské sbory z jiných mìst, které na oplátku vystoupí u nás: 8. – 10. kvìtna koncert šumperského sboru 5. – 7. èervna vystoupení libereckých dìtí A koneènì jedna z vrcholných akcí dìtského sborového zpìvu – ve dnech 22. až 24. kvìtna se v Sušici bude konat již 2. Festival dìtských sborù pod názvem „Kraj, kde voní tráva“ zúèastní se zpìváci – z Francie a Dánska, z Tachova, Pardubic, Plznì, Horažïovic, Zlivi u Èeských Budìjovic a samozøejmì Sušiètí. V rámci festivalu se mùžeme tìšit na 4 koncerty. Ani smíšený pìvecký sbor Svatobor nezùstane za dìtmi pozadu. Hned 23. bøezna uspoøádá koncert v Klatovech, v srpnu pak navštíví spøátelený sbor v Dánsku, který v Sušici uspoøádá svùj koncert v kvìtnu (20. 5.). Dalším hostem Svatoboru bude v Sušici italský mužský pìvecký sbor z Roveretta, který nám svým koncertem zpøíjemní zaèátek kvìtna. Svatobor pøipravuje i další program, o nìmž vás budeme vèas informovat. – sz –

pondìlí 2. bøezna Vertigo Slavná psychoanalytická detektivka o muži, který trpìl nepøekonatelným strachem z výšek – a tak mìl poskytnout alibi jednomu vražednému komplotu. V dobì svého vzniku (1958) zùstal film nedocenìn, jeho motiv – záhadná žena, k níž mužský hrdina vzplane nekontrolovatelnou vášní – se dnes objevuje v øadì úspìšKulturní støedisko v Horažïovicích ných filmù. Dnes je snímek považován za základní dílo svìtovézve všechny pøíznivce divadla na ho mistra hororu –Alfreda Hitchcocka a do našich kin pøichází ve zvukovì i obrazovì rekonstruované podobì. V hlavních rolích XV. západoèeskou uvidíte Kim Novakovou a Jamese Stewarta. Milovníkùm støíbroblastní pøehlídku ného plátna by tedy film nemìl uniknout, už i proto, že v našich amatérského divadla kinech nebyl dosud nikdy promítán. Udìlejte si èas, bude to stát za to. USA 1958, titulky, 124 min., od 12 let. pátek 13. bøezna v 1930 hod. Antonín Procházka úterý 3. bøezna S tvojí dcerou ne Renomovaný ruský tvùrce AndrejTarkovDivadelní soubor Žlutièan Žlutice Nostalgie skij natoèil film ve spolupráci s jedním z nejlepších italských scénáristù Toninem Guerrou v roce 1983, který zcela akceptoval Tarkovsobota 14. bøezna v 1000 hod. ského požadavek na zvýraznìní typicky ruských psychologických William Gobson rysù ve smyslu hledání základních hodnot života, pouta k rodné zemi. Dva na houpaèce Koncepci filmu uvádìl Tarkovský v roce 1982 v Itálii takto: „Je to Divadlo Dialog Plzeò film o sovìtském intelektuálovi, uznávaném univerzitním profesorovi dìjin italské architektury. Poprvé má pøíležitost na vlastní oèi sobota 14. bøezna ve 1330 hod. vidìt všechny památné stavby, které zatím poznával jen prostøednicClaude Magnier tvím knih a reprodukcí. Ale za svého pobytu v Itálii si uvìdomuje, Vìno sleèny Laury Divadelní soubor Žumbera Plzeò že žádné umìlecké dílo nelze zprostøedkovat, vyložit, poznat, nepatøí-li èlovìk sám ke kultuøe, která toto dílo vytvoøila. Vzdává se tedy úmyslu napsat uèebnici a rozhoduje se místo toho vypovìdìt ètenáøi sobota 14. bøezna v 1630 hod. svou lidskou zkušenost – setkání s Italem, který v malé toskánské Aldo de Benedetti obci sedm let zavíral svou rodinu doma, v naprosté odlouèenosti od Tøicet vteøin lásky ostatních, aby ji uchránil pøed koncem svìta, o jehož blízkosti je Divadlo Propadlo Plzeò pøesvìdèen.“ Po dokonèení filmu se Tarkovský pøiznává: „Chtìl jsem analyzovat stav ducha a pocity sovìtského intelektuála v cizinì, sobota 14. bøezna ve 2000 hod. èili v dané chvíli své vlastní. Film se stal výrazem mého duševního Oldøich Danìk Ètyøicet zlosynù a jedno neviòátko stavu, mého utrpení – ozvìnou pocitu èlovìka, který opustil svou Divadelní studio D 3 Karlovy Vary vlast. Velmi zajímavý film, který má všechny znaky umìleckého díla, vypovídajícího o problémech a pocitech souèasného èlovìka. nedìle 15. bøezna ve 1300 hod. - Snímek byl ocenìn cenou FIPROSCI za autorský film a cenou ekumenické poroty na MFF v Cannes 1983. Itálie/SSSR 1983, titulky, Dùm dìtí 127 min., pøístupný. Tajemství Helšaftu Loutkoherecká skupina Rolnièka Vážení filmoví diváci, pro všechny filmy pøehlídky PROJEKT 100 bylo stanoveno nižší vstupné, než je dnes v kinech obvyklé. Èlenové našeho Filmového klubu zaplatí tedy za nedìle 15. bøezna ve 1430 hod. Slavnostní zakonèení a vyhlášení vstupenku 26 Kè, ostatní 30 Kè. Pokud si v pokladnì kina vítìze nominovaného na Národní nebo v kanceláøi MKS zakoupíte permanentní vstupenku na všech 10 pøedstavení Projektu 100, zaplatíte pouze 190 Kè. pøehlídku Divadelní Tøebíè. Všechna pøedstavení se konají V pokladnì kina nebo v kanceláøi MKS dostanete za 10 Kè v kulturním domì, loutkové divadlo Filmové listy s podrobnými informacemi a zajímavostmi v Domì dìtí a mládeže. Vstupné - k PROJEKTu 100 a dalším filmùm a bezplatnì kompletní dospìlí 30 Kè, dìti a dùchodci 20 Kè. program pøehlídky. V DDM vstupné dobrovolné. Èerpáno z filmového èasopisu Cinema a informaèních materiálù filmových distributorù. – sz –

strana 7

sobota 7. bøezna JESUS CHRIST SUPERSTAR VERZE 97 Odjezd autobusu ze Sušice – nábøeží ve 1200 hod. Zaèátek pøedstavení v 1600 hod. Cena zájezdu je 520 Kè (doprava, vstupenka). Doprodej posledních volných míst ihned v kanceláøi MKS, Sokolovna, 1. poschodí, tel. 0187/528686.

ceny vstupenky. Pøihlášky v kanceláøi MKS, tel.0187/528686. nedìle 22. bøezna Dracula Muzikál – Kongresový sál Paláce kultury Praha. Odjezd autobusu v 1100 hod. z nábøeží v Sušici. Zaèátek pøedstavení v 1500 hod. Zadáno pro nemocnici s poliklinikou Sušice.

nedìle 19. dubna J. K. Tyl – Palièova dcera Praha – Národní dívadlo. Hrají: I. Janžurová, V. Galatíková, Z. Bydžovská, V. Postránecký, O. Kaiser, A. Švehlík, J. Vala a další. Odjezd autobusu v 1000 hod. z nábøeží v nedìle 15. bøezna Sušici. Zaèátek pøedstavení ve 1400 F. Lehár – Paganini hod. Cena zájezdu: 290, 280, 270, Opereta DJKT v Plzni. Odjezd 245 Kè (dle ceny vstupenky). Cena autobusu v 1700 hod. z nábøeží v zahrnuje vstupenku a dopravu. PøiSušici. Zaèátek pøedstavení v 19 00 hlášky v kanceláøi MKS, tel. 0187/ hod. Cena bude upøesnìna dle 528686. Vyprodáno! nedìle 8. bøezna Snìhurka Balet v DJKT v Plzni. Odjezd autobusu ve 1215 od ZŠ Lerchova ul. v Sušici. Zaèátek pøedstavení ve 1400 hod. Zadáno pro ZŠ Lerchova ul.

Sušický rockový puls VII. (1/1998) Brainworker „Život mozkových dìlníkù“ Pokud vyslovím jméno Brainworker, urèitì si každý místní rockový pøíznivec (a doufám, že nejen ten) vybaví èermenskou skupinu, která ve zdejším regionu odehrála øadu koncertù a každoroènì se podílí na poøádání festivalu „Bouda Open Air“, který probíhá na venkovních prostorech poblíž jejich zkušebny. Po hudební stránce je skupina všem, kteøí se s ní setkali naživo, dostateènì známá, ale možná vás bude zajímat i to, co se z pódia nedozvíte. Nìjaké informace z tohoto tábora pøinášely prùbìžnì zprávy v pøechozích dílech tohoto publicistického seriálu, ale doposud nejucelenìjší obraz duše Brainworker, pøenesený na novinový papír, máte právì pøed sebou. Pøed zapoèetím výletu do historie, souèasnosti i budoucnosti skupiny dodám, že se skládá z tìchto person: Jeòýk Míèka – zpìv, Radek Toman Levièák – basa, Petr Turek – kytara a zpìv, František Knetl –

kytara, Tony Polák – zpìv a Pavel Kotál – bicí. (Ke kapele patøí ještì Štera, který obvykle plní funkci bodyguarda.) Nyní mi dovolte pøedložit jednu pozvánku:

aby po té druhé, nìkdy v roce 1995 mohli zaèít cvièit a tvoøit samotní Brainworker. Tato základní fakta o kapele si lze dát dohromady po prolistování kronikou Boudy,

V pátek 13. bøezna 1998 vystoupí v Husovì sále sušické Sokolovny tyto hudební formace:

PROMISES

další dùležití èlenové. Vznik kapely však datuje až nástup Honzy, který jako první dobøe zazpíval „naší“ základní písnièku, pøevzatou vìc od RATM. Samotný Brainworker existuje tøi roky, ale souèasná sestava funguje necelý rok.“ Kapela se od svých zaèátkù vìnuje hudebnímu stylu, který si kluci sami „zaškatulkovali“ slovy „Hop

crash“, aby se vyhnuli zobecòování jejich pùvodní produkce. „Nᚠstyl je zamíchaný guláš, ale v podstatì jde o big beat, k nìmuž naše znìní svádìjí kytary. Máme za to, že to není vùbec špatný smìr, aè je slovy nevysvìtlitelný,“ osvìtluje žánrové rozpoložení Radek a Petr se ujímá úvahy nad textovou stránkou kompozic: „Naše texty se nedají zaøadit

/Doom metal? Doom rock? Dost! KLATOVY/

BRAINWORKER /Pùvodní Hop crash, ÈERMNÁ/

ALLHALLOWS

/Big beat opláchnutý severskou vlnou, ŽICHOVICE/ A teï zpátky k BRAINWORKER. Za dvì pøímé pøedchùdkynì Brainworker se dají považovat formace Kroky Filipa Šrámka a Duševní kolaps. První jmenovaná vznikla již roku 1990,

„Boudníku“, což také uèinil bubeník Pavel Kotál a ke vzniku skupiny doplnil: „Brainworker jsem založil s naším nynìjším baskytaristou Radkem, který hrál tehdy na kytaru. Postupnì zaèali pøicházet

BRAINWORKER na festivalu Bouda Open Air III. v roce 1996.

obecnì, ale dá se øíci, že jsou rozliènými úvahami nebo popisy rùzných událostí. Nejvíce se mi líbí texty songù „Svìdomí“ a „Modøe natøená“. Druhá jmenovaná skladba je napøíklad o psychické krizi...“ O dalším životì, tvorbì, plánovaných akcích i problémech kapely Brainworker se mùžete informovat v dalším èísle SN. –FBB–

Sport

strana 8

Zasloužené výhry sušických hokejistù Další dvì kola okresního pøeboru Strakonicka mužù v ledním hokeji má za sebou TJ Sušice a HC Horažïovice. Po dlouhé dobì se sušiètí hokejisté pøedstavili na domácím stadionu, dokázali porazit tým Pøešovic 4:2 a posunuli se na sedmou pøíèku tabulky. Bohužel podpoøit je pøišla jen hrstka 50 fanouškù. V dalším kole hráli opìt ve Strakonicích, kde nastoupili v derby proti HC Horažïovice. I tentokráte se z vítìzství a dvou bodù radovala Sušice, když svého soupeøe deklasovala výsledkem 10:2. Zisk dvou bodù pøitom pro sušické borce znamenal skok o jednu pøíèku dopøedu, když je šestá se ztrátou jednoho bodu na Katovice. TJ Sušice – TJ Pøešovice 4:2 (2:1, 1:1, 1:0). Domácí vedli 1:0 už v první minutì, kdy se trefil Murcko,

Sušiètí žáci si pøivezli z Domažlic zlato Výbornì si na turnaji v sálové kopané mladších žákù, který uspoøádala Jiskra Domažlice, vedli mladí fotbalisté TJ Sušice. V turnaji ani jednou neprohráli, v pìti zápasech inkasovali pouze jeden jediný gól a odvezli si zlato. Na turnaji se kromì reprezentantù TJ Sušice pøedstavily týmy Støíbra, Kdynì, Horšovského Týna, Bìlé nad Radbuzou a poøádající Jiskry. Sušice si poradila se Støíbrem 4:0, poté porazila Kdyni 4:1, následnì deklasovala výsledkem 9:0 tým Horšovského Týna a brankový pøídìl žákovskému týmu Bìlé nad Radbuzou dokonce zaookrouhlila na deset. V koneèném zúètování tak Sušice obsadila první místo bez ztráty bodu a s vynikajícím skóre 21:1, druzí skonèili domácí fotbalisté Jiskry Domažlice s jednou porážkou, tøetí bylo Støíbro, ètvrtá pøíèka patøila Kdyni, pátý byl Horšovský Týn a poslední skonèilo mužstvo Bìlé nad Radbuzou, které v prùbìhu celého turnaje nedalo ani jednu branku, zato ètyøiadvacet jich inkasovala, z toho od Sušice zmínìných deset branek.

Sušice na bronzové pøíèce

Žáci ZŠ Lerchova ulice Sušice obsadili tøetí místo v okresním finále žákù 6. – 9. tøíd základních škol okresu Klatovy v sálové kopané, které se uskuteènilo v Kolinci. Na prvním místì skonèila ZŠ Školní ulice Nýrsko, druzí byli žáci ZŠ Tolstého ulici Klatovy. Ètvrtá pøíèka ve finále patøila ZŠ Blatenská ulice Horažïovice. Výsledky družstva ZŠ Lerchova ulice Sušice: ZŠ Lerchova Sušice – ZŠ Tolstého Klatovy 1:5, ZŠ Lerchova Sušice – ZŠ Školní ul. Nýrsko 1:1, ZŠ Lerchova Sušice – ZŠ Blatenská Horažïovice 5:0.

Pøátelský fotbal dorostu

Dorostenci TJ Sušice v rámci zimní pøípravy absolvovali také nìkolik pøípravných zápasù. Zde jsou jejich výsledky: TJ Sušice dorost – Start VD Luby 0:3 (0:2). Sušiètí dorostenci na škvárovém høišti v Klatovech pøíliš nepøesvìdèili a po nevýrazném výkonu prohráli. TJ Sušice dorost – TJ Žichovice 1:3 (0:0). Sušiètí dorostenci byli lepším týmem. Žichovice snižovaly až v úplném závìru zápasu na koneèných 1:3.

a v páté minutì už vedli 2:0, když tentokráte se do listiny støelcù zapsal Svoboda. Na rozdíl branky snížily Pøešovice v 15. minutì. Druhá tøetina byla vyrovnaná a hosté dokonce pøi pøesilové høe vyrovnali. Sušice ve snaze zvítìzit si vytvoøila øadu šancí, ale promìnila jen jednu – tøi minuty pøed koncem druhé tøetiny skoroval Kopp. Závìr patøil domácímu celku, za který na koneèných 4:2 upravil v 53. minutì Kozel. HC Horažïovice – TJ Sušice 2:10 (0:1, 2:7, 0:2). V tradièním derby byla Sušice stejnì jako v minulém klání lepší. Nekompletní Horažïovice držely kontakt se soupeøem jen v první tøetinì, v druhé èásti inkasovaly sedmkrát a bylo rozhodnuto. V týmu Sušice se støelecky daøilo Klementovi a Kalnému, kteøí v zápase zaznamenali hattrick, o další branky se podìlili: Kozel, Jùn, Vladimír Pitel a Hyha.

Nìco z dìjin a událostí SK Sušice

kteøí za oddíl odehráli nejvíce rokù, zápasù a v neposlední øadì nastøíleli soupeøùm nejvíce branek. Pøíznivcùm a ètenáøùm pro informaci uvádím, že první èíslo znamená odehrané sezony, druhé zápasy a další poèet vstøelených branek. Hráè Puchar za oddíl odePØÁTELSKÝ HOKEJ hrál 13 rokù, 287 zápasù a nastøíV dalším pøátelském klání lel 327 branek. Tento vynikající porazili hokejisté TJ Sušice své fotbalista byl vychován, jak krotradièní rivaly ze Startu VD Luby nika uvádí, ve vídeòském klubu – na domácím stadionu 6:4. BAG a do našeho mìsta a klubu V pøedchozích duelech Sušice pøišel po první svìtové válce a stal vždy prohrála, tentokráte si však se u nás po dlouhá léta nejlepším vítìzství vzít nenechala. Po první hráèem a støelcem mužstva. Nátøetinì vedli domácí 3:1, ve druhé sledoval ho Vanìk Jos. 12–185– tøetinì dokonce zvýšili svùj ná83, Fuchs Fr. 10–132–19, Šebesskok až na rozdíl pìti branek 6:1. ta Ant. 9–138–10, Švarc Karel 9– Luby v závìru korigovaly na ko135–12, Dach Fr. 8–85–16, Tichý neèných 6:4. Branky za domácí Fr. 8–93–44, Tichý Ant. 7–108– tým TJ Sušice dali: PitelV. 2, Otta, 11, Sternschuss 7–152–24, Šašek Macháèek, Urbánek a Niebauer. Jar. 6–128–51, Konvalinka Em. 6–131–23, Bartùnìk 5–71–37. Po PØIJÏTE FANDIT tìchto dlouhých letech nebudu Již tøetí roèník hokejového pochopitelnì uvádìt ani symbolicturnaje mužù chystá zítra oddíl TJ ky jména hráèù všech mužstev od Sušice na svém stadionu. roku 1912 – 1931, protože pøízSUŠICKÁ EXTRALIGA V tradièním klání “O pohár Sklárnivcùm ani ètenáøùm by dnes nic PRACUJÍCH ny Annín A. Rückl a synové” se neøíkala. Uvedu proto jen hráèe se chýlí ke svému závìru, pøedstaví již tradièní soupeøi. Kromužstva v roce 1932, v dobì kdy když poslední kolo ligy je na pro- mì dvou domácích týmù TJ Sušioslavovali své 20. výroèí. Mužgramu 4. bøezna. Støetne se v nìm ce a TJ Sušice senioøi se stvo tehdy tvoøili: Žaloudek, v tabulce druhý tým SKP Sušice v zápasech pøedstaví také švýcarŠastný, Tichý Fr. Vanìk Teo., s vedoucím družstvem Starých ský tým SC Uettendorf a nìmecký Lávièka, Skolek, Vondroušek, pánù Sušice. klub Rancinger Devills. Turnaj Volmùt, Novotný, Matouš, KonVýsledky: odstartuje prvním zápasem v 8.00 valinka, Daneš. Jak první pamìtStaøí páni Sušice – Sokol Týnec 5:3. hodin ráno. Na programu je sedm ní list informoval, je tato doba pro Sušická stavební – Staøí páni Sušice 3:8. zápasù, které se budou hrát na tøinìkoho v životì obèanském krátSolo Sušice – Kalovy team Suši- krát patnáct minut èistého èasu. ká, ale pøedlouhá v životì sportovce 5:2. Neváhejte a pøijïte se podívat. ním. Nyní budeme pokraèovat z materiálù získaných od kronikáøù, ale úvodem je tøeba podotknout, že nebyly provádìny tak preciznì, jako je uvádìl autor kroniky do uvedeného roku 1932. Kopanou jako její skalní pøíznivec sleduji od svých dìtských let, stále jí fandím a nepøestávám ji sledovat.Trochu mì mrzí, že ku své nelibosti musím uznat to málo populární poøekadlo starší generace – Bože jak ten èas letí – za pravdivé. Domnívám se, jsem o tom pøesvìdèen, že opravdový pøíznivec naší kopané musí bezesporu vìdìt, že pøed pìti léty, v roce 1992, vydalo vedení oddílu další pamìtní list, nebo kopaná u nás oslavovala další významné jubileum – osmdesátileté trvání. Dnes pøedpokládám, že ne každý pøíznivec ví, proto rád všem zapomnìtlivým pøipomenu, že v uplynulém roce sušická kopaná mìla (již bez oslav) 85. narozeniny. Musím jen konstatovat, že toto údobí je relativnì dlouhá doba, Bronzové mužstvo ZŠ Lerchova ul. Sušice. Horní øada zleva: Jiøík, Nemrava, Ludvík, Soukup, proto nemohlo býti žádným pøeKoèí, Živèák. Dolní øada zleva: Marek, Prchlík, Kahoun, Musil. kvapením, že za své existence protaké mužstva oblastního pøeboru žívala dlouhá léta na výsluní, ale FSC Bolevec a SK Cheb, posled- pravdou také zùstává, že se ocitla Celkovým vítìzem zimního fotba- ve prospìch Sušice 3:0. Tito dva ním úèastníkem pak byl západo- až na chvostu fotbalových soutìlového turnaje ve Strakonicích se soupeøi se nicménì pøece jen utka- èeský výbìr patnáctiletých. Hrálo stali fotbalisté divizní TJ Sušice, li, a to v samotném finále. Úspìš- se ve dvou skupinách systémem když ve finále porazili Prachatice nìjší byla nakonec Sušice každý s každým. Pro fanoušky automobilových 2:0. Sušice tak v prùbìhu celého a radovala se z vítìzství. Pøejme Sušice, která do Plznì kvùli velturnaje ani jednou neprohrála. Sušici, aby tak, jak jí vyšlo turna- ké marodce pøijela jen s osmi soutìží pøipravili agilní poøadateV úvodním kole Sušice zdolala jové finále s Prachaticemi, vyšel hráèi mladšího dorostu, byla na- lé z Autoklubu Blovice velmi zaúèastníka oblastního pøeboru již- i mistrovský divizní zápas s tímto losována do skupiny A, v níž ji jímavou akci. V sobotu 7. bøezna èekaly zápas s Viktorií Plzeò A, poøádají již III. roèník Rallye Šou ních Èech, Písek, 2:1, pak vyhrá- soupeøem. FK Ostrov a FSC Bolevec. Su- Blovice, který se letos jede jako la nad Èížovou 2:0 (opìt oblastní pøebor jižních Èech), následova- Dorostenci na sálovce šiètí fotbalisté bohužel nastou- volný motoristický podnik v ralpili v letošní zimní pøípravì na lye. Závod startuje v 900 hodin na la výhra nad domácím divizním v Plzni poslední SK Strakonice 3:1 a v posledním Peèlivì se na jarní èást mistrov- prvním turnaji v sálové kopané tradièním okruhu na letišti u obce kole základní èásti turnaje pora- ské divizní sezony pøipravují této úrovnì, a tak se jim pøíliš Komorno. Potom se jezdci pøesuzila i Protivín 3:1 (úèastník i dorostenci TJ Sušice, kteøí pod nedaøilo. V úvodním duelu Su- nou na rychlostní zkoušku BloviI. A tøídy). V základní skupinì vedením svého trenéra Jaroslava šice remizovala s Ostrovem 0:0, ce–Struhaøe, kterou absolvují dvaSušice ovšem nesehrála zápas Staòka absolvovali turnaj v sálové v následném zápase pak podleh- krát se starty v 1000 a 1100 hodin. s Prachaticemi, protože v øádném kopané v hale Lokomotivy Plzeò. la favorizované Viktorce 0:4 Posledním rychlostním testem termínu soupeø odmítl kvùli teré- Sešla se zde silná konkurence a v posledním zápase skupiny bude ve 1230 hodin opìt okruhonu škvárové høištì ve Strakonicích osmi mužstev, mezi nimiž nechy- remizovala s Bolevcem 3:3. vá zkouška u Komorna. Pohled do startovní listiny nastoupit a pak nesouhlasil ani se bìly ani dva týmy ligové Viktorie Tyto výsledky Sušici vynesly zápasem v náhradním termínu. Plzeò, divizního FK Ostrov èi FC umístìní na poslední 4. pøíèce prozrazuje, že vìtšina jezdcù otestuje nové stroje pøed nadcházející Utkání proto bylo kontumováno Pøíbram. Zároveò zde startovala tabulky. Sokol Týnec – SKP Sušice 0:8. O jasné vítìzství v tabulce druhého týmu SKP Sušice se svými brankami zasloužili: Marek a Hrabý po 2, Havel, Uxa, Šmat V. a Kopp.

Sušice získala prvenství

Na podkladì dochovaných archivních dokumentù byl nìkolika místními nadšenci a milovníky sportu založen ve mìstì v roce 1912 fotbalový klub, který záhy poèal zapouštìt své koøeny do veøejného života. U jeho zrození a kolébky stáli tehdy pan Žaloudek jako iniciátor a spoluzakladatel, dlouholetý sekretáø klubu Hugo Gans jako financier–spoluzakladatel a první pøedseda klubu, Picka, MUDr. Balcar, Puchar a první èlenové výboru Svoboda, Eber, Dr. Weger, G. Gans, J. Fürt, J. Koèárek, Ad. Živný, R. Barth a Oto Polák. Tento výbor vydal ku svému dvacetiletému trvání èinnosti klubu pamìtní list, ve kterém uvedl statistiku svých fotbalových mužstev až do jeho 20. jubilea, které oslavovali v roce 1932. Pøipomenu jen, že od založení klubu do skonèení první svìtové války nebylo možno statistiku dostateènì pøesnì zjistit, jelikož se nìkteøí funkcionáøi po skonèení války do Sušice nevrátili a bylo tìžko záznamy doplnit. Evidentní však bylo, že první svìtová válka na dlouhé ètyøi roky rozvoj a rozkvìt klubu zarazila a navíc si vyžádala i obìti z øad mladého nového klubu. Jak tato první kronika, která byla v roce 1932 ukonèena uvádí, bylo za tato uplynulá léta registrováno celkem 119 hráèù. Pochopitelnì nelze pro velký poèet všechny vyjmenovat, uvedu však jen ty nejúspìšnìjší,

ží – v okresním pøeboru. Jak kroniky dokladují, mužstva SK Sušice prošla všemi tøídami soutìží kopané, až do divize. Ve mìstì zùstala jedním z hlavních sportù a brzo dosáhla nevídané obliby u øady obèanù, kteøí rádi trávili a dosud tráví nedìlní odpoledne na høišti a podporují své mužstvo v bojích se soupeøi. Na základì získaných dokumentù a své pamìti, vynasnažím se ve struènosti seznámit pøíznivce kopané s její historií a dosaženými úspìchy. V roce 1925 byl zvolen nový výbor oddílu kopané, jehož èleny se stali: Bláhovec, Cink, Veber, Hloušek, Dolanský, Dach, Tichý, Šlechta, Vanìk, Vlèek, Fuchs, Živný, Eger, Žaloudek, Dr. Balcar, Puchar a Šmíd. Souèasnì od tohoto roku hrálo první mužstvo do roku 1929 I. B. tøídu s tímto širším kádrem hráèù: Hálek, Loukota, Voráè, Tichý, Boublík, Vondroušek, Švarc, Šebesta, Tichý Fr., Veber, Dach, Sternschuss, Živný, Tichý J., Puchar, Šlechta, Konvalinka, Vanìk, Košálek, Dolanský, Matouš, Skala, Snopek, Lávièka, Bartùnìk, Hrach, Šastný, ing. Majer, Novotný, Daneš, Votava a Volmùt. Od roku 1930, za doby fašistické okupace za druhé svìtové války, byla kopaná v našem mìstì na vysoké úrovni. Mužstva hrála nepøetržitì až do roku 1941 I. A. tøídu, což v té dobì bylo velkým úspìchem. Bylo by však vùèi vedení oddílu nespravedlivé nezmínit se také o dorostenecké kopané, která u nás zaznamenala nevídaného vzestupu, nebo dorostenci se stali v roce 1940 mistrem jihoèeské fotbalové župy. O tento neoèekávaný úspìch mladých hráèù se zasloužili: Pùrok, Hájek, Martan, Zíka, Kotoun, Zroun, Filinger, Šperl, Pavlovský, Prantl, Švelch, Urban, Míèka a Vanìk. Ještì i v dalších dorosteneckých roènících do roku 1944 byli perspektivní hráèi jako Holeèek, Hrabý, Valdman, Brejcha Fr., Brechja K., Švelch. Nutno pøiznat, že jen o málo pozdìji byli nìkteøí dorostenci z tìchto celkù stavìni do prvního již divizního mužstva a nìkteøí z nich byli dokonce i posilou. Bezesporu nebylo pochyb o tom, že úspìch dorosteneckého celku svìdèil o dobré metodické práci vedení oddílu. Mimoøádného a kýženého úspìchu pro naše mìsto dosáhli naši fotbalisté v soutìžním roèníku 1942 – 43, kdy se stali k radosti funkcionáøù a pochopitelnì i svých pøíznivcù vítìzem jihoèeské fotbalové župy a vybudovali si vytoužený postup do divize èeského venkova. Pokraèování pøíštì B. JELÍNEK

RALLYE ŠOU BLOVICE 98

sezónou. Mezi pøihlášenými dominuje posádka Škoda Motorsport Triner – Hùlka s vozem Škoda Octavia Kit Car. Zajímavou podívanou slibuje též úèast Trojana ml. (Toyota Celica), Klokoèky (Mitsubishi EVO III), Petáka (Proton Wira EVO III) a mladého Pecha (Subaru Impresa EVO IV.). Loòské vítìzství bude obhajovat Pech starší s vozem Lancia Delta EVO II. Také Sušicko bude mít na startu svého zástupce, protože mezi pøihlášenými se objevuje i Jaroslav Kalný z Èimic. Tento loòský mistr Evropy v rallyecrossu pojede s vozem Peugeot 205 Rallye. –VK–

Kultura

strana 12

strana 9

Oblastní kulturní pøehled od 28. února do 6. bøezna 1998 SUŠICE Program kina Zaèátky pøedstavení, není-li uvedeno jinak, vždy ve 2000 hod. Tituly oznaèené ¯ uvádíme premiérovì. Podrobné informace o zajímavých filmech uvádíme na str. 7. 26. – 28. 2. (ètvrtek–sobota) ¯ Titanic Velký milostný pøíbìh, napínavé drama, dobrodružství a katastrofa – vše se odehrává na palubì legendární zaoceánské lodi. Režisérem filmu je James Cameron – napø. Vetøelec, Terminátor aj. USA, titulky, 200 min., pøístupný. 1. 3. (nedìle) Projekt 100 ¯ Sladké hry minulého léta Film režiséra Juraje Herze na motivy povídky Guy de Maupassanta. Hlavní cena na festivalu v Monte Carlu 1970. Sbìrné surovosti Jedna z nejlepších adaptací díla B. Hrabala, poprvé v distribuci v èeských kinech. ÈSSR 1965, 1969, pøístupný, celkem 97 min. 2. 3. (pondìlí) Projekt 100 ¯ Vertigo Slavný film Alfreda Hitchcocka uvádìný v nové zvukové a obrazové rekonstruované verzi. USA, titulky, 124 min., od 12 let. 3. 3. (úterý) Projekt 100 ¯ Nostalgie Poslední film významného svìtového režiséra A. Tarkovského, velká cena na MFF v Cannes 1983. Itálie/SSSR 1983, titulky, 127 min., pøístupný.

ženy nepøiznají Michaela Dolinová a Jiøí Datel Novotný. Pøedplatné, prodej vstupenek v kanceláøi MKS nedìle 22. bøezna v 1930 hod. Dívèí dechová kapela Èeské buchty Vstupné 90, 80, 70 Kè. Pøedprodej vstupenek v kanceláøi MKS. Pøipravujeme: sobota 28. bøezna v 1600 hod. Benefièní folkový koncert na podporu kampanì Hnutí Duha „Kašperské Hory nad zlato“. Úèinkuje: Štìpán Rak a Alfréd Strejèek, Vladimír Merta, Pepa Nos, Oldøich Janota, Slávek Janoušek a jiní. Vstupné – v pøedprodeji 80 Kè, pøed koncertem 100 Kè. Pøedprodej vstupenek v kanceláøi MKS a CK Tempo Tours Sušice. støeda 22. dubna Severní vítr je krutý. Hudební poøad Jaroslava Uhlíøe.

6. – 7. 3. (pátek – sobota v 1730) Galerie U bílého jednorožce Herkules Animovaný film o dobrodružství antického hrdiny. Jan Švankmajer, Eva Švankmajerová Animus, anima, animace USA, dabing. 1. retrospektivní pøehlídka tvorby. Potrvá do 29. bøezna. 6. – 7. 3. (pátek – sobota ve 2000) Èeská soda Nejlepší èeská filmová legrace všech dob! Pøednášky ÈR, pøístupný. Nový vzdìlávací projekt „Cesty k porozumìní øeèi 13. – 14. 3. (pátek – sobota ve 2000) souèasného výtvarného umìní“. Cyklus pøednáSvatba mého nejlepšího pøítele šek a výstav pro žáky, studenty i dospìlé. Projekt je Romantická komedie s Julií Robertsovou v hl. roli. zamìøen zejména na rozvíjení citlivosti a tvùrèího USA, titulky, pøístupný. myšlení jako základního pøedpokladu komunikace Pøedprodej vstupenek v kinì Otava pondìlí až pá- mezi souèasným umìním a divákem. tek 9 – 12 a 13 – 16 hod., jednu hodinu pøed zaèátVýstavy kem pøedstavení. úterý 24. bøezna 13 30 (1. stupeò ZŠ) a 1600 (2. st. FOTO FIŠER – nám. Svobody ZŠ, studenti) Výstava fotografií NICARAGUA II. Autor: Jiøí „Psychologie vnímání umìleckého díla“ Spoleèenská zábava Šebesta. První pøednáška nového cyklu. Komponovaný poøad – Kulturní dùm diaprojekce, hudba, mluvené slovo – Radim Vašinka. sobota 28. února ve 2000 hod. Dìtské poøady Rockový bál Koncerty Sokolovna – Husùv sál Hrají skupiny Staøí psi a The Stars z Plznì. Vstupné každý pátek v 1700 hod. 80 Kè. Pøedprodej vstupenek v kinì Otava. nedìle 15. bøezna v 1000 hod. 27. 2. Honza a zlá princezna II. matiné sobota 7. bøezna od 2000 do 0200 hod. 6. 3. Zakletý princ Jana Nováková – housle, Diskomaratón hitù 13. 3. Princezna Vèelka Petr Novák – klavír Agentura DISK–CENTRUM Praha uvádí velkou Program: B. Smetana, J. S. Bach, F. Chopin, J. Suk 20. 3. Honza kováø a èert show. Vstupné 50 Kè. Pøipravujeme: Sokolovna – Velký sál støeda 25. bøezna Okresní kolo v recitaci dìtí a nedìle 22. bøezna v 1000 hod. III. matiné sobota 21. bøezna ve 2000 hod. mládeže koncert žákù ZUŠ Kdynì a jejich hostù úterý 21. dubna Pavel Novák – poøady pro dìti. Josefovská taneèní zábava Hraje skupina Melodion ze Strakonic. Vstupné 50 Program: Z. Fibich, W. A. Mozart, J. S. Bach, A. Dvoøák, B. Smetana Kè, pøedprodej v kinì Otava.

Tìlovýchova, sport, relaxace

Tìlocvik pro tìhotné ženy Sokolovna úterý 1730 – 18 30 hod. Relax klub – posilovna Františka Procházky 119, tel. 52 32 75 zacvièit v posilovnì si mùžete: pondìlí – pátek 10 – 12 a 13 – 21 hod. nedìle 17 – 21 hod. Za hodinu zaplatíte 18 Kè, mìsiènì 210 Kè 5. – 6. 3. (ètvrtek–pátek) ¯ pøedplatné ètvrtletnì 480 Kè Pøísnì dùvìrné Kriminální pøíbìh soustøedìný na korupci a vzrùs- v dobì provozu posilovny lze využít solárium – 1 min. tající kriminalitu v období rozvoje Los Angeles ve 1,50 Kè. Možnost pronájmu sportovní haly dle dohody. svìtovou metropoli. Vynikající obsazení – Kim Basingerová, Kevin Spacey a Dany DeVito. Informace USA, titulky, od 12 let. Mìstská knihovna, tel. 52 65 31 7. – 8. 3. (sobota–nedìle) odd. pro dospìlé vèetnì oddìlení nauèné literatury, Sedm èasopisy pondìlí, støeda, pátek 8 – 12 a 13 – 17 hod. Naposledy uvádíme jeden z nejúspìšnìjších thrillerù oddìlení pro dìti pondìlí, støeda, pátek 13 – 17 hod. o dvojici detektivù pátrajících po pachateli vražd in- v období prázdnin 8 – 12 13 – 17 hod. spirovaných sedmi hlavními høíchy. V hl. rolích Brad Rozhledna Svatobor, tel. 52 33 81 Pitt a M. Freeman. USA, titulky, 127 min., od 15 let. otevøeno dennì 10 – 18 hod. Vstupné 5 Kè dospìlí, dìti a dùchodci 3 Kè, dìti do 6 let zdarma Mìstské kulturní støedisko – Sokolovna pøedproSpoleèenská zábava dej vstupenek na kulturní akce, tel. 52 86 86 Dancing club Granát, nám. Svobody pondìlí – ètvrtek 830 – 12 a 13 – 15 hod. 00 00 pátek a sobota – 21 – 4 hod. redakce SN – tel. 52 66 82 Diskotéky. Do 2200 hod. – vstup zdarma. Sokolovna – tel. 52 66 29 Hotel Paleèek Pokladna kina otevøena od 1830 hod., tel. 52 33 60. 30 pátek 27. února ve 20 hod. Taneèní veèer. Hraje skupina p. Brabce Sokolovna sobota 28. února Velký reprezentaèní ples DEA Mineraloel ÈR a Muzea, výstavy MKS Sušice. Vyprodáno! 30 sobota 7. bøezna 19 Muzeum Dr. Šimona Adlera K tanci i poslechu otevøeno støeda – nedìle 830 – 17 hod. Skladby 60. až 80. let uvádí Jiøí Machatý v pøíjem- Stálá expozice vìnovaná židovské komunitì regionu. Inforném klubovém prostøedí. Vstupné 25 Kè. maèní støedisko NP Šumava nachází se ve stejné budovì. sobota 14. bøezna 2000 Josefská taneèní zábava pøi dechovce Hraje Solovaèka ze Sušice. Vstupné 50 Kè. Zahajujeme pravidelné poøádání taneèních zábav pøi dechovce. 4. 3. (støeda) Rozpoutané peklo Dramatický pøíbìh obyvatel mìsteèka na úpatí zdánlivì vyhaslé sopky podává výpovìï o jednom z nejnièivìjších pøírodních živlù. USA, titulky, 109 min., od 12 let.

HARTMANICE

HORAŽÏOVICE

Divadlo, zábavné poøady

KLATOVY

Americká komedie. USA, dabing, pøístupný.

Kino Otava 27. – 28. 2. (pátek 2000; sobota 1730 a 2000 ) Král džungle Bláznivá komedie s opièím mužem a krásnou dívkou v nesnázích. USA, dabing, pøístupný.

Sokolovna – Husùv sál pátek 13. bøezna v 1830 hod. Rockový koncert pondìlí 9. bøezna v 1930 hod. Jen kostel, postel a plotna 2. – 3. 3. (pondìlí 2000 ; úterý 1730 a 2000) Tøi italské grotesky uvádí divadlo Dagmar. Pøed- Muži v èerném platné sk. P/3, doprodej vstupenek v kanceláøi MKS Sci–fi z produkce Stevena Spielberga. USA, dabing, od 12 let. Sokolovna – velký sál úterý 17. bøezna v 1930 hod. 4. – 5. 3. (støeda 2000 ; ètvrtek 1730 a 2000 ) Láskyplné karamboly aneb Co muži nevìdí a Z džungle do džungle

Programy pro dìti Dùm dìtí a mládeže Loutkové divadlo Rolnièka pátek 6. 3. Jak švec èerta ošidil pátek 20. 3. Drak sobota 29. února ve 1400 hod. Dìtský karneval. Hraje Fortuna, pøedtanèení, soutìže, hry, vyhodnocení masek, vystoupení MISS Poupì.Vstupné 20 Kè.

ÚØEDNÍ HODINY pro vyøizování vašich záležitostí Sušice Mìstský úøad – tel. 52 65 61 pondìlí 730 – 1800 hod. støeda 730 – 1700 hod. pátek 730 – 1200 a 1300 – 1400 hod. úterý a ètvrtek nejsou úøední dny

Úøad práce – tel. 52 89 83 (radnice 1. poschodí) pondìlí 800 – 1700 hod. 800 – 1100 hod. Pøedprodej vstupenek na všechny kulturní akce i filmová úterý pøedstavení v kinì Otava (hlavní vchod), tel. 51 22 37 støeda 800 – 1700 hod. pondìlí – pátek 9 – 12 a 13 – 16 hod. pátek 800 – 1100 hod. není úøední den Ve stejnou dobu je otevøena pùjèovna videokazet. ètvrtek Mìstské muzeum – tel. 0187/51 22 71. Referát státní sociální podpory OÚ – tel. 52 64 36 (budova polikliniky na námìstí – ve dvoøe) pondìlí 800 – 1700 hod. støeda 800 – 1700 hod. pátek 800 – 1400 hod. Hotel Srní, tel. 99212 úterý a ètvrtek není úøední den Vyøizuje se: porodné, rodièovský pøíspìvek, pøíspìVyhøívaný bazén každý den 13 – 1550 hod. vek pìstounské péèe, zaopatøovací pøíspìvek, poProdej vstupenek v recepci – dìti do 10 let 25 Kè, dospìlí 50 Kè høebné, pøídavek na dítì, sociální pøíplatek, pøíspìvek na bydlení, pøíspìvek na dopravu Sauna pondìlí až pátek 16 – 21 hod. Notáø (radnice 2. patro) Poplatek – dospìlí 50 Kè/hod., dìti 30/hod. pondìlí 830 – 1200 hod. Posilovna pondìlí až pátek 13 – 21 hod. Automatický kuželník Katastrální úøad – tel. 52 87 39 (radnice – pøízemí) støeda až nedìle 16 – 22 hod. pondìlí 730 – 1700 hod. možnost obèerstvení, 100 Kè/hod. støeda 800 – 1700 hod. Kuleèník støeda až nedìle 16 – 24 hod. Finanèní úøad – tel. 52 64 05, 52 89 02, 52 64 03 Masáže (nemovitosti). Klostermannova ul. 629 (za bývalou pondìlí až pátek 13 – 16 hod. divizí) pondìlí, støeda 800 – 1700 hod.

Informace

SRNÍ

ŽELEZNÁ RUDA

Pasové oddìlení Klatovy pracovištì Sušice – Policie ÈR

dennì

Muzeum úterý – sobota nedìle

Dopravní inspektorát Klatovy 9 – 12 a 1245 – 17 hod. pracovištì Sušice – budova Policie ÈR 9 – 12 hod. každé sudé úterý 900 – 1500 hod.

jako pravidelný ètrnáctideník vydává Mìstské kulturní støedisko v Sušici. Øídí redakèní rada, která si vyhrazuje právo vybrat k otištìní pøíspìvky pisatelù podle potøeb SN. Pøíspìvky pøedstavují názory a postoje pisatelù. Adresa redakce: MKS, T.G.M. 120/I, 342 01 Sušice, tel. 52 66 82. Aktuální informace o mìstì na INTERNETU: www.retour.cz/mesta/susice. Odpovìdný redaktor PhDr. Ludmila Szvitková. Grafická úprava Milena Hálková, Karel Viták, tiskne Typos Klatovy. Cena 4,80 Kè. Náklad 3 100 výtiskù. Povoleno OÚ Klatovy pod è.j. 72/92 0340472/92.