Deník Aloise Kráčmery SKLO A BIŽUTERIE V blízkosti přehradní nádrže Mšenské nachází se město Gablonz an der Neisse, menšinou českou Jablonec nad Nisou nazývané.Kráčeje bulvárem přepychovým zahlédl jsem záblesk kamenů drahých na šíjích dam půvabných. Poněkud rozrušen vzpomněl jsem na chot‘ svou a rozhodl se dar z cest svých jí přivézt. Obával jsem se, že obsah portmonky mé velmi utrpí při transakci této. Mile překvapem byl jsem zjištěním, že kameny skleněné od skutečných k nerozeznáních jsou, však nádheru tuto za peníz slušný opatřiti možno. Krása třpytivá , (náhrdelníky, prsteny, náušnice, bangle, brože, spínadla, skleněné knoflíky, repliky drahých kamenů, sklo toaletní i kancelářské) vzniknuvší v kraji tomto nehostinném z písku, dřeva a vody je dokladem úsilí nezměrného, schopnosti popadnout příležitost za pačesy a z mála mnoho vytvořiti.
Vždyť zboží Jablonecké věhlas umu a poctivé práce sklářů českých po celé zemi šíří. Z kuchyňských výroben brusičů, rytců, mačkářů a malířů skla, knoflíkářů a pasířů staly se moderní továrny a exportní domy.Tato prudce rostoucí životní úroveň přilákala podnikavce nové, ze sousedního Pruska.
1.
Domácká sklářská a bižuterní práce na Jablonecku
1.) Pohledy na park
Návštěvník „malé Paříže“ či „Rakouské Kalifornie“ jak město kvetoucí nazýváno jest, může oko své kochat nejen nádherou produkce zdejší, ale i vil přepychových v novém stylu secesním vystavěných.Úžasný park okrašlovacím spolkem založený, městské lázně, divadlo, plynárna, elektrárna, městský vodovod – to vše skýtá šanci na příjemný a pohodlný život.Člověk přichází tam, kde jsou dobré možnosti život svůj zaopatřiti. Velmi výmluvný jest tedy nárůst počtu obyvatel Jablonce více než tisíciprocentní za sto let (z 2000 osob v r. 1809 na 29, 5 tisíc v r. 1910). To ukazuje a dobré šance dosáhnout prosperity pro Němce a Čechy pospolu zde žijící.
Deník Aloise Kráčmery JIZERSKÉ HORY Větry prudké dohnaly můj balón do nejsevernějšího koutu Čech. Jizerské hory, tak nazývají Češi zdejší pohoří, pro Němce to je Isergebierge. Toto pohoří tvoří hranici monarchie a odděluje Čechy od zemí polských a německých. Přistál jsem na vrcholu Bukovce. Tato čedičová hora kontrastuje z žulovým masivem okolních hor. Název hory Bukové pochází od stromu listnatého, přestože převládající dřevinou začíná býti smrk.
1.Bukovec 2.Svoz dřeva-rohačky Hory jsou to mrazivé. Sněhová pokrývka leží zde až pět měsíců v roce.A dosahuje mocnosti až tři metry. Katastrofické vichřice lámaly stromy jako sirky a kroupy dosahovaly nezřídka velikosti slepičiho vejce.
1.Stromy jako sirky
2.Dům poničený vichřicí
3.Obří kroupy
Pod sebou vidím osadu Jizerka. Jizerka patří k nejvýše položeným osadám v zemi. Obyvatelstvo zdejší živí se odjakživa dřevařstvím. Dřevo se sváželo do údolí na saních zvaných rohačky. Také vyrábí šindele pro pokrytí střech a chalup.Usedlíci zdejší zakládali pily, celnice, hostince. Nejznámější naleziště drahých kamenů je Safírový potok.. Dokladem starobylosti místa jsou rašeliniště. Je jich zde více než 50. Cesty turistické protínají krajinu. Vždyť už v 19.století německý horský spolek značil zde cesty a budoval chaty a útulny. Kromě řady krásných kamenných a dřevěných rozhleden vznikl unikát. Nejstarší kovová rozhledna Slovanka (1887)
1.Pohostinství na Smědavě
2.Rozhledna Slovanka byla smontována na Maxovském hřebenu na návrší Siebthübel z jednotlivých jedenáct metrů vysokých dílů (exponát průmyslové výstavy ve Vidni)
Deník Aloise Kráčmery NEUGABLONZ Chtěl jsem v mysli své uchovati a blízkým přátelům místo pozoruhodné představiti. Pohlednice, které jsem v tomto podhorském městě zakoupil, nadepsány jsou názvem německým Gablonz.
1.) Město toto věhlasné v půvabném náručí předhůří hor Jizerských ukryto jest a spojeno s vlídnou oblastí Českého ráje, místem výrazně přívětivějším a teplejším, o čemž i pouhý název povědomost dává. 2.) Měniti obraz města svého radní zdejší neváhají. Socha rytíře Růdigera z německých bájí o Nibelunzích před svatou Annou stojící přemístěna byla před nově zbudovaný kostel katolický. Důvod tohoto tkví v početně silném německém osídlení obce. Po třicetileté válce oblast Jablonecka zasídlena byla novoborskými skláři německého původu.Usadili se zde i schopní a zámožní obchodníci díky vhodnosti místa ve strategicky významném bodu poblíž spojnice centra monarchie s Libercem a Žitavou. Ze strategicko vojenských důvodů byla realizována stavba Krkonošské silnice ve směru Liberec-Jablonec-Trutnov. Na železniční trať do Liberce se zastávkou v Rychnově navázala na Jablonecku od roku 1900 síť tramvajové dopravy, sloužící pro nákladní i osobní přepravu. To vše svědčí o technické vyspělosti tohoto koutu monarchie. Vedle sklářství a výroby bižuterie rozvíjelo se v podhůří Jizerskohorském také plátenictví a soukenictví. V sousedství rozvinuté tradice v Liberci textilní průmysl obzvláště v době Napoleonských válek odezvu našel i na Jablonecku. Opět se jednalo o využití příležitosti - na to jsou zdejší obyvatelé experty – a ztráta anglické konkurence díky kontinentální blokádě, ale také zvýšená potřeba sukna pro výrobu vojenských uniforem, probudily textilní výrobu. Ostatně úspěchy hospodářské byly prezentovány na výstavě Českých Němců v Liberci v roce 1906.Při té příležitosti mocnář císař František Josef I. návštěvou poctil i Jablonec. Přivezl s sebou listiny znakové privilegium stvrzující, zároveň oficiální název z pouhého Gablonz na Gablonz an der Neisse zpřesněn byl.
Jako se příznivě rozvíjely vztahy česko – německé v horách Jizerských, zavál nyní svěží vítr, který slibuje můj balón na hranici Deutschböhmen donésti a k sousedům se podívati.
1.) Socha rytíře Rüdigera z Německé báje o Niebelunzich v českém městě symblo toť českoněmeckých vazeb
Deník Aloise Kráčmery PŘEHRADY Před přistáním z výše značné zahlédl jsem mezi lesy několik hladin jezerních, jejichž krása vzbudila údiv můj. Zajisté plochy tyto vodní ozdobou a chloubou kraje zdejšího jsou. Díky setkání s občanem ochotným technicky vzdělaným zjistil jsem, že život obyvatel v podhůří jizerskohorském chráněny jsou nyní soustavou děl vodních největší a nejrozsáhlejší v celém Rakousku-Uhersku.Ničivé povodně totiž opakovaně destovaly krajinu severních Čech. Záplavová katastrofa z roku 1897 donutila lidi k akci. Z iniciativy členů vodního družstva využito bylo příležitosti oslovit odborníka německého profesora Otto Intzeho, který navrhl projekt šesti přehrad se zděnými hrázemi.
Vodní nádrž Bedřichov je nejvýše položenou přehradou z celé soustavy Přehrady nejenže zadržují vody při tání sněhu a prudkých deštích, ale umožňují též regulaci a splavnost toků vodních v období sucha. Vedle ochrany domovů zajištěn byl pravidelný pohon vodní a parní pro stroje zdejších přádelen, skláren, brusíren, pil, mlýnů, zkrátka továren
vybavených stroji moderními. Soustava přehrad na potoce Harcovském, Albrechtickém, Fojteckém, Mšenském, na Černé Nise a Jeřici byla po roce 1906 doplněna přehradami na Černé a Bílé Desné v povodí Kamenice. Hráze budované podle návrhů pražského architekta ing. Plenknera byly sypané. Vodní plochy tyto nejen zkrášlují krajinu ale také skýtají možnost odpočinku a rekreace. Některé napájejí vodní řady a jsou tak zdrojem vody pitné.
2.) Souš je rezervoárem pitné vody
3.) Mšesnská přehrada byla postavena v těsné blískosti Jablonce Pozoruhodné jest, že ne všichni myšlenkou stavby nádrží přehradních nadšeni byli. Majitelé domků v okolí potoka Mšenského, jejichž stavení budoucí přehradě ustoupiti musela, dokonce protestní petici císaři Františku Josefovi I. předložili. Se zlou se však potázali. Vztah jejich k místu rodnému musel tak zájmům všeobecným ustoupiti a pouta jejich k místu rodnému zpřetrhati.
1.Bedřichov
2.Souš
3.Mšeno
