zdarma reklamní magazín českých drah ČD Ski Vlakem na lyže pro slevu Lucie Vondráčková Říkají mi Plekanec

a darm ík 5 / z / ročn

reklamní magazín českých drah

ČD Ski

Vlakem na lyže pro slevu

Lucie Vondráčková

Říkají mi Plekanec

1 / 2014

pro vas

VLAKEM AŽ NA SJEZDOVKU SE SLEVOU NA PERMANENTKU

ČD Ski

Jeďte do některého z našich partnerských skiareálů vlakem a ušetřete za celodenní skipas až 20 %! Q čeká na vás Tanvaldský Špičák, Prkenný Důl-Žacléř, Špičák, Pernink, Ostružná, Mosty u Jablunkova, Karolinka Q nově v Orlických horách Buková hora (Červená Voda a Čenkovice) Q na Slovensku Donovaly, Ružomberok

www.cd.cz/cdski

editorial

Vážení čtenáři, milí spolucestující, pokud při pohledu na nakloněné logo na titulní straně prvního letošního čísla, které právě držíte v rukou, budete mít neochvějný pocit, že jsme to v redakci přehnali se silvestrovskými oslavami, po prolistování následujících stran nás musíte notně podezřívat, že slavíme stále. Nicméně vysvětlení je mnohem méně prozaičtější, než by se na první pohled mohlo zdát. Nakloněné plochy symbolizují úhel naklonění časopisu zavěšeného na háčcích ve vlacích vyšší kvality, mají dodat dynamiku a svěží nadhled. Vždyť svět není jen černý nebo bílý, i plochy bývají nakloněné, a tento prvek se nově prolíná v různých podobách i na vnitřních stranách časopisu. Stalo se již tradicí, že s novým ročníkem přinášíme i v reakci na vaše podněty menší či větší obsahové změny, proto zůstávají nejoblíbenější rubriky jako rozhovor, retro, ze světa železnice nebo cestopis. Nově nabízíme dvě ilustrované strany pro děti a mladistvé se smyslem pro nadsázku, ukázku z knižních novinek nebo výlet do gurmánské mentality národa českého. Doufáme, že zůstaneme vaším příjemným společníkem nejen na cestách po naší malé milé zemi. S přáním mnoha společně najetých kilometrů v roce 2014 Zdeněk Ston, šéfredaktor

foto z kupé TOMÁŠ KOPŘIVA

Jedeme na hory Když krajina zbělá, vem lyže, hůlky, prkno, a pozvi tu, co ti do uší pěla, aby ti nebylo smutno...

PŘEDPLATNÉ

19 Kč za číslo

ČD pro vás – reklamní magazín Českých drah / www.cdprovas.cz / [email protected] Monitorovaný tištěný náklad ABC ČR 130 000 ks / VYDAVATEL České dráhy, a.s. / DATUM A MÍSTO VYDÁNÍ 15. ledna 2014, Praha REDAKCE ČD pro vás, Generální ředitelství ČD, nábřeží L. Svobody 1222, 110 15 Praha 1 / ISSN 1210-9142 / ŠÉFREDAKTOR Zdeněk Ston REDAKČNÍ RADA Michal Štěpán (předseda), Martin Valkovič, Jiří Ješeta, Zdeněk Ston, Petra Kubíčková, Michal Málek, Tomáš Cach, Milan Matoušek INZERCE A PŘedplatné [email protected] / GRAFIKA/sazba/zlom SEVENART s.r.o. / tisk MORAVIAPRESS a.s. Pokyny pro autory:

V případě nároku na honorář je nutné, aby autoři redakci uvedli jméno, příjmení, bankovní spojení, rodné číslo a adresu. V opačném případě nemůže být honorář vyplacen.

1

obsah

TITULNÍ FOTO: ONDŘEJ PÝCHA

2

35 Nepřehlédněte V rubrice ČD průvodce rozhodně nevynechejte minirozhovor s Radkem Štěpánkem. Díky partnerství Českých drah s českým daviscupovým týmem máte možnost vyhrát vstupenky na první utkání Davis Cupu, které se uskuteční na přelomu ledna a února v Ostravě.

7

23

11

Příští číslo vyjde

obsah

3

5. 2. 2014

7

17

rozhovor lucie vondráčková

Česká zpěvačka, herečka a bývalá dětská hvězdička sice přesídlila do Kanady, fanoušků má ale po celém Česku stále mnoho. I přes spokojený rodinný život se hudbě věnuje naplno. Důkazem toho je i platinová deska Oheň, kterou můžete vyhrát v naší soutěži.

11

retro Roboty z plastu, vypínače z bakelitu

Dnes používá nějakého toho robota-pomocníka snad každý. I naše babičky je mívaly, ovšem ty by dnešním hospodyňkám už asi nestačily. Stejně tak vyšly z módy dříve tolik vyhledávané přístroje jako třeba tranzistorové rádio nebo přehrávače na kazety. Aspoň že zůstaly na vašich fotografiích...

17

kultura Tipy a recenze

Přinášíme vám kulturní tipy a recenze vybraných knižních, filmových, hudebních i televizních novinek, které pro vás připravil novinář a publicista Jan Kábrt.

23 52

cestování po ČR praha

Naše hlavní město, to není jen sto věží, Hrad, kláštery a kostely. Pražské kavárny představovaly na začátku minulého století středobody uměleckého světa. Právě zde se rodila velká díla, protože šálek dobré kávy tu kdysi inspiroval nejednoho umělce.

35

cestopis Barevná brána do Afriky

Země na severu Afriky s vůní orientu se v nabídkách cestovních kanceláří objevuje čím dál častěji. Pokud se ale po Maroku vydáte sami, jen tak s batohem na zádech, dobrodružství na sebe nenechají dlouho čekat.

43

zábava aby vám cesta rychleji uběhla

Křížovka se soutěží, zvířátka z depa pro nejmenší a nová rubrika blogerky Pindulíny, která se s vámi humornou formou podělí o osobní zážitky z cest vlakem.

47

47

ze světa železnice Jak se za socialismu (ne)fotografovalo na železnici

Přibližně do roku 1968 měl u nás obyčejný smrtelník problém na železnici cokoli vyfotografovat. A nebylo to technikou, nýbrž obavou státních úřadů z možného zneužití. Železnice totiž plnila obzvlášť významnou politicko-hospodářskou úlohu.

52

ČD průvodce ČD Ski

S exkluzivní nabídkou Českých drah ČD Ski budete rozhodně chtít na hory přijet vlakem. Čeká vás totiž nejen cesta bez starostí, ale zároveň získáte slevu 20 % na permanentku ve vybraných skiareálech v Česku i na Slovensku.

4

novinky

EuroNight Vltava

Psali jsme… Nejen v Jeseníkách vlaky kloužou po spadaných listech

Nejrychlejší pozemní spojení do ruské metropole Moskvy

(č. 24/2013) Barevný podzim s padajícími listy jistě pohladí každou poetickou duši, méně už však strojvedoucí. Kašička z vody a listí totiž dokáže změnit hlavy kolejnic v nebezpečnou skluzavku. Tento problém vzniká každoročně v horských oblastech nejen Jesenicka. Co s tím?

Modernizace uzlu Vác zpožďuje EuroCity z Maďarska (č. 24/2013)

Svezení komfortní vlakovou soupravou sestavenou z nejmodernějších lůžkových vozů – to je novinka na lince Praha – Moskva. Vlak poprvé přijel slavnostně do Prahy na hlavní nádraží ve středu 18. prosince i za účasti ruské delegace. Oproti předchozímu jízdnímu řádu, kdy na této trase jezdily pouze přímé vozy, nabízí nový spoj EuroNight Vltava zkrácení jízdní doby o více než 6 a půl hodiny ve směru z Prahy do Moskvy a o téměř 5 hodin v opačném směru, takže dnes na cestě strávíte pouze jednu noc. Jízda vlaku je zatím plánována v zimním období třikrát, v letním dvakrát týdně. První dny předprodeje se ovšem prodalo tolik jízdenek, že se uvažuje o dalším rozšíření tohoto spoje! Zákazníci Českých drah mohou využít také nové spojení na francouzskou Riviéru vlakem na lince Moskva – Ostrava – Břeclav – Vídeň – Milán – Monte Carlo – Nice a zpět. Tento vlak je v provozu celoročně jedenkrát týdně.

Vlaky EC jedoucí z Maďarska mají často zpoždění v řádu desítek minut. K hlavním příčinám tohoto nepříznivého stavu patří rozsáhlá modernizace stanice Vác, která zásadním způsobem ovlivnila regionální i dálkové spoje tudy projíždějící. Práce mají být dokončené až v červnu 2015.

Mládež a senioři sleva

30 %

Dobříšský pacifik dělá radost nejen rekreantům

skupiny od 6 osob

20 %

(č. 25/2013) Trať z pražských Modřan přes Měchenice do Dobříše byla zprovozněna už v září 1897. Postupem času se stala synonymem pro český tramping. I dnes sem zajíždí významné množství zejména víkendových rekreantů hledajících v kouzelné brdské krajině odpočinek.

Nová aplikace

Pro cestující na vozíku Grafik Jiří Bouda loví detaily z fotografií (č. 25/2013) Akademický malíř a grafik Jiří Bouda je dobře znám i mezi příznivci železnice – jeho práce už totiž vyzdobily značný počet článků i knih s železniční tematikou. Přes blížící se osmdesátku stále tvoří, důkazem toho jsou i půvabné ilustrace v nové knížce pohádek o mašinkách od Roberta Drozdy.

Čtrnáctideník Železničář si můžete předplatit za 300 Kč/rok na [email protected].

S novým jízdním řádem spustily České dráhy i novou webovou aplikaci, která výrazně zjednoduší proces objednávání přeprav cestujících na vozíku nebo asistence ostatních osob s omezenou schopností pohybu a orientace. Nový objednávkový systém je k dispozici nejen pro cestující veřejnost na stránkách www.cd.cz/vozickari, ale i pro veškeré objednávky přepravy uplatněné na pokladních přepážkách ČD nebo v Kontaktním centru ČD. Věříme, že spuštění nové aplikace přispěje ke zkvalitnění a zrychlení vyřizování objednávek a ke zvýšení spokojenosti cestujících v této oblasti.

novinky

ČD Yetti

Železničář

Skiareál Lipno a Kubova Huť Až do 31. března si každý cestující při koupi vybrané jízdenky může vyžádat vydání bezplatného voucheru ČD Yetti, který opravňuje k zakoupení skipasu ve Skiareálu Lipno s 30% slevou. Skipas zároveň platí jako volná jízdenka na skibus, který jezdí o víkendech mezi nádražím v Lipně nad Vltavou a lanovkou ve Skiareálu Lipno. Stejně tak můžete využít tohoto voucheru k zakoupení skipasu ve Skiareálu Kubova Huť. Vlaky Českých drah jezdí ve dvouhodinových intervalech po trati Strakonice – Kubova Huť – Volary a zpět a od nejvýše položeného nádraží v ČD – Kubovy Huti – je to ke sjezdovce pár desítek metrů. Do stanice Lipno nad Vltavou jezdí hned několik vlakových spojů, které ve stanici Rybník navazují na vlaky z Prahy, Českých Budějovic i Lince. Více k nabídce ČD Yetti na internetové stránce www.cd.cz/jiznicechy. Slevy na skipasy také v dalších skiareálech. Více na straně 52 v článku ČD Ski.

Pendolino: 25 let provozu hřebců z italské stáje Od samého vzniku železnice trápila inženýry otázka, jak dosahovat stále vyšší rychlosti a přitom se vyhnout nákladným investicím do nových tratí. Jak ale zrychlit vlaky na konvenčních tratích i tam, kde je řada oblouků a rychlostních omezení? Italská odpověď měla jméno Pendolino. To k nám poprvé zavítalo v roce 1989 u příležitosti oslav 150 let příjezdu prvního vlaku na naše území. Dnes už je tu jako doma. Od prosince 2005 jezdí především na dálkových spojích mezi Prahou a Ostravou, od začátku jízdního řádu 2014 se s ním setkáte každý den dvakrát i na relaci Bohumín – Praha – Plzeň – Cheb – Františkovy Lázně. Více o provozu Pendolin i v ostatních zemích světa čtěte na tematické dvoustraně v Železničáři č. 24/2013.

Výhodná nabídka

InterRail Global PROMO S jízdenkami InterRail Global můžete cestovat ve třiceti zemích Evropy, od 1. února navíc se slevou 15 %. Kromě snížené ceny získáte jako držitelé této síťové jízdenky řadu dalších výhod, např. slevy na některé soukromé železniční dopravce, na plavby lodí, vstupy do muzeí nebo na přenocování v hotelu. Jako benefit si navíc můžete stáhnout aplikaci InterRail Planner, která je v angličtině a obsahuje plánovač cesty, jízdní řády pro celou Evropu, mapy měst a další užitečné informace. Jízdenku si běžně zakoupíte ve všech mezinárodních pokladnách ČD v krajských městech a některých větších městech ČR. Seznam všech třiceti zemí, ve kterých jízdenky platí, druhy jízdenek a jejich platnost najdete na www.cd.cz nebo v aplikaci InterRail Planner ve vašem mobilním telefonu, na obálce jízdenky InterRail Global nebo vám informace poskytnou mezinárodní pokladny ČD. (Příklad užití: InterRail Global Pass – platnost 22 dní, z toho 10 lze využít k cestování, pro cestujícího od 12 do 26 let za cca 6 501 Kč.) Jízdenka neplatí v zemi trvalého bydliště cestujícího, zde je třeba si zakoupit standardní jízdenku z místa bydliště na hranice (a zpět).

Sleva

platí pro nákup od 1. 2. do 31. 3. 2014

5

HARIBO ZA VÝHODNOU CENU! Prodejny PONT Market mají co nabídnout i v novém roce. Nadále můžete v akčních regálech narazit na zajímavé zboží z různých limitovaných edic, produkty s bonusem navíc nebo za akční cenu. Tentokrát je tu opravdová bomba! Velký sáček bonbonů Chamallows se značkou Haribo, který běžně stojí 42 Kč, v lednu v PONTech koupíte za pouhých 20 Kč. Stavte se u nás pro Haribo!

www.ponty.cz

6

novinky z redakce

pošta

Prosincové soutěže Soutěžili jste s minulým číslem ČD pro vás? Přesvědčte se, zda jste odpovídali správně.

Soutěž o 5 tisků Výstavu Olbrama Zoubka můžete navštívit: C) v Jízdárně Pražského hradu

Z dopisů od čtenářů

ČD pro vás

Jak budeme vycházet v roce 2014 Právě držíte v rukou první číslo časopisu ČD pro vás ročníku 2014. Kdy se můžete těšit na další? Číslo

Měsíc

Datum vydání

2

Únor

5. 2. 2014

Do Třeště jezdil v mládí spisovatel:

3

Březen

5. 3. 2014

Soutěž o předplatné časopisu Turista Hřebenovka vede kolem ruin Juránkovy chaty na: C) Svarohu

Soutěž o knihu 333 výletů po rozhlednách Součet nadmořských výšek rozhleden: 1 021 m n. m.

S přáním hezkého dne vás zdraví Dan Klimosz, Český Těšín

Soutěž o 3 kalendáře B) Franz Kafka

Dnes jsem si na poště vyzvedl doporučenou zásilku, která obsahovala tričko I love vlak. Moc vám touto cestou děkuji – mám obrovskou radost a těší mě, že jsem toto perfektní tričko získal. Je úžasné, velikost ideální. Už se těším, jak s ním vyrazím do ulic. Jste super.

4

Duben

2. 4. 2014

5

Květen

30. 4. 2014

6

Červen

4. 6. 2014

7

Červenec

2. 7. 2014

8

Srpen

6. 8. 2014

9

Září

3. 9. 2014

10

Říjen

8. 10. 2014

11

Listopad

5. 11. 2014

12

Prosinec

3. 12. 2014

Upozorňujeme čtenáře, že distribuce do jednotlivých železničních stanic probíhá postupně po dobu až jednoho týdne od data vydání do vyčerpání zásob. Pokud chcete mít časopis doma v den vydání, objednejte si předplatné na [email protected].

Poraďte mi prosím, jakou jízdenku si mám pořídit pro cestu z Prahy do Ostravy? Mám nárok na slevu? Pavel Novák, důchodce z Prahy Vážený pane Nováku, dotazy ohledně jízdného či spojení vám rádi zodpoví zaměstnanci Kontaktního centra na telefonu 840 112 113, na e-mailu [email protected] nebo vyplňte formulář na www.cd.cz.

Soutěž o knihu Anatomie parních lokomotiv Autor vydal v nakladatelství CPress: B) dvě knihy

anketa

články, které vás nejvíce zaujaly Výsledky ankety o nejúspěšnější článek z minulého čísla ČD pro vás:

Soutěž s Elfíkem o knihu Pohádky přednosty Drahoráda V názvu turistické třídy vlaku Indian Pacific Express se objevuje: klokan

Jména všech výherců najdete již nyní na www.cdprovas.cz.

1

 32 % hlasů

2 3

 16 % hlasů

Ze světa železnice – Za slavnými expresy do zámoří (Petr Šťáhlavský)

Cestování po ČR – Kraj Vysočina  14 % hlasů Rozhovor – Jakub Kohák (Pavel Hrabica)

rozhovor

rozhovor

7

LUCIE VONDRÁČKOVÁ

TOVÁ,

ULA FAN

ND FOTO: VE

ica el hrab TEXT: pav imedia.cz prof TAŠOVÁ, LENKA HA

Chodím spát se slepicemi Podařilo se jí překročit stín dětské hvězdy a z idolu dítek základní školou povinných si dokázala vydobýt své místo i v dospělosti. Oblibu zpěvačky žijící poslední roky především v Kanadě, kde hraje její manžel, hokejista Tomáš Plekanec, dokazuje například i platinová deska, pro kterou si na sklonku loňského roku osobně přiletěla z Montrealu do Prahy.

8

rozhovor

Jak vás nejčastěji oslovují lidé doma a za mořem? Lucie, paní Plekancová, paní Vondráčková? V Kanadě jsem Lucie Plekanec a tady pořád stejná Lucka Vondrajda. Jméno Plekancová mám v občance, ale v profesním životě ho nepoužívám. Pohled z ciziny na domov často poskytuje člověku užitečný nadhled. Co vám po delším pobytu za mořem připadá zanedbatelné, malicherné? Nic takového jsem nenašla. Pokud děláte svou práci a děláte ji na 100 procent, tak se nevyhnete řešení detailů, které někomu připadají nepodstatné. Ale teprve detaily dělají mistra, a proto za ně stojí bojovat. Takže malicherné je snad jen zamračené čelo, když se můžete usmát. Co byste naopak z toho, co je doma, jak se tady lidé chovají, jaké mají zvyky, v Kanadě brala? Nikde na světě nejsou Vánoce tak pohádkově krásné jako u nás. A nikde jinde nemají tak nádherné filmové pohádky jako my. Kdyby to věděli, jeli by všichni na Vánoce k nám. Jaká nejvtipnější klišé jste po přestěhování do Kanady na adresu Čechů slyšela? Žádná. Tady o vás vypovídá vaše práce. Předsudky neplatí. Ví se, že čeští hráči jsou dříči, a nikdo nechápe, čím to je, že se jich v tak malé a nenápadné zemi rodí tolik. Nejedna dětská hvězda se nedokázala vyrovnat s příchodem do světa dospělých. Vy jste se zpíváním s ohledem na rodinnou tradici začínala hodně brzy. Bylo nesnadné přesvědčit lidi, že postupem

času už nejste „ta malá Lucka, co zpívá Marmeládu“? Já nikoho nepřesvědčovala. Prostě jsem jen dál pracovala a věnovala se tomu, co mě baví. Ano, někdy mě chtěli zabrzdit ti, co mi nepřáli, a přišla spousta klacků pod nohy. Ale díky věrným fanouškům, divadlu, Slovensku, rodině a motoru, který v sobě mám, to všechno bylo posilující, i když vyčerpávající. Jednu dobu jste byla na rozhraní mezi hraním a zpíváním. Bylo to vyrovnané, nebo jste k něčemu v některou chvíli tíhla více – ptám se především na hereckou práci? Vždycky jsem víc hrála. Herectví jsem vystudovala a patří mu mé srdce. Zpěv je víc vidět a slyšet a má kolem sebe víc lesku a adrenalinu, ale herectví je moje láska.

Soutěž o CD Odpovězte na soutěžní otázku a vyhrajte album Oheň. Za který hokejový klub hraje manžel Lucie Vondráčkové Tomáš Plekanec? A) Edmonton Oilers B) Pitsburg Penguins C) Montreal Canadiens Správnou odpověď jednoduše zadejte do formuláře na www.cdprovas.cz do 23. ledna.

Jak do toho všeho zapadá vaše vysokoškolské studium? Napsala jste zajímavou diplomovou práci, získala doktorský titul PhDr. Proč jste to všechno dělala? Protože mě bavilo číst a studovat a ráda věci v životě dotahuji do konce. Cesty končící někde v půli nedávají smysl. Rigorózní práci jsem psala při zkoušení ve dvou divadlech. Padala jsem únavou na pusu, ale všechno jde, když se chce.

V Kanadě jsem Lucie Plekanec a tady pořád stejná Lucka Vondrajda. V Troškových Babovřeskách jsem vás neviděl, ale ten film se nesetkal u kritiky s nejvlídnějším ohlasem. Vadí vám to? Ten film zachránil spoustu malých kin, protože se lidi vydali po dlouhé době na českou komedii. Zasmáli se, drželi palce lásce hlavních hrdinů a šli domů s úsměvem. Takže teď zas může vznikat spousta filmů, na které nikdo nebude chodit, ale díky Babovřeskám se budou mít kde promítat. A ten fakt mě těší a těším se i na natáčení dalšího dílu. Letos vám vyšlo nové album, teď dokonce v rozšířeném vydání limitované de luxe edice, na kterém máte společnou písničku s Jankem Ledeckým. Nevisel náhodou jeho plakát kdysi dávno ve vašem dětském pokoji?

rozhovor

To ne, ale moc ráda jsem s Jankem dělala rozhovory ve svém pořadu. Byl to jeden z mála zpěváků sportovců a to se mi na něm líbí doteď. Místo piva snowboard. Místo řečí práce. Album Oheň má už platinovou desku, což je v dnešní době malý zázrak. Odpovězte upřímně – co jste věděla o hokeji, než jste potkala svého současného manžela? Dokázala jste vysedávat u klíčových utkání hokejistů na MS nebo olympiádách, případně u fotbalových zápasů či jiného sportu? Na hokej jsem se dívala, když už šlo do tuhého, a fandila jako každý Čech. Ale pravidelně jsem sledovala jiné sporty. Plavání, skoky do vody nebo latinsko-americké tance a box. Na hokeji jsem byla poprvé až tady v Montrealu a byl to příjemný sportovně kulturní šok a obrovský zážitek. Co člověk vaší nátury a aktivního postoje k životu dělá v Kanadě, kde se nemůžete tak zcela věnovat hraní, zpěvu? Neříkejte, že jen starost o dítě a rodinu vás zcela naplňuje. Říkáte „jen“ starost o dítě? To je přece to nejdůležitější, nebo ne? Nevím, jak

vizitka Lucie Vondráčková (33) Lucie Plekancová-Vondráčková se narodila 8. března 1980 v Praze. Otec Jiří je hudebník, maminka Hana Sorrosová hudební textařka, její tetu Helenu není nutné představovat. Lucie patří do úzké skupiny českých umělců a umělkyň s titulem PhDr. Vystudovala na Pražské konzervatoři a zakončila studium kulturologie na FF UK Praha (diplomová práce Tradice české pohádky v československé kinematografii). Titul PhDr. získala za práci Pohádky v československé kinematografii. V roce 2011 se vdala za českého hokejistu Tomáše Plekance hrajícího v NHL, v prosinci téhož roku se jim narodil syn Matyáš.

9

to mají ostatní. Já denně navíc trénuju, abych uzpívala a utancovala celé turné, pracuji na dálku v noci, když celý dům spí, a ve dne se snažím být dobrou mámou dvouletého syna a ucházející manželkou vrcholového sportovce a skvělého muže. To všechno dá celkem zabrat a jsem ráda, že už večer nemusím pospíchat do divadla. Spěchu bylo až až. Lítat tam a zpět můžou tatínkové. Maminky to snášejí hůř. Tedy aspoň já. Kluby se o rodiny svých hráčů starají, organizují se různá setkání, hráči pořádají setkání doma pro spoluhráče a jejich rodiny. Funguje to i v Montrealu? Pořádají hezké akce pro děti. Je moc fajn se jednou za čas potkat s ostatními a vidět, jak děti vyrostly. Je to zázrak v přímém přenosu. Co doma vaříte? Držíte se přísné sportovní stravy, nebo je u vás na stole to, co potěší oči i chutě? Pokud vím, omezila jste i své kdysi jinak striktní vegetariánství… Naše oči a chutě těší maso se zeleninou, špagety, sushi a tuňák. A když hřešit, tak dobrou čokoládou.

10

rozhovor

Poměrně úspěšné herecké období a hezké role jste prožila v Divadle Rokoko. Vyhovovala vám tato spíše menší scéna? Má první divadelní zkušenost byla v Národním divadle, takže Rokoko bylo příjemné a lidské jako pokojíček. Naučila jsem se tam všechno. Techniku řeči, herecké střihy, zcizováky, pravidla komedie, úskalí dramat a hlavně díky režiséru Zdeňku Potužilovi život v blankversu. Od té doby mi nikdo takovou shakespearovskou školu veršů nedal. Jsem mu moc vděčná a vlastně z té školy vycházím dodnes.

Každé moje album přesně zrcadlí to, co jsem zrovna prožívala, čeho se bála a o čem snila. Od 90. let jezdívá do Česka pravidelně hrát do filmů a divadel i na Shakespearovské slavnosti Jan Tříska. Nemáte občas také chuť si za nějakým angažmá domů odskočit? Nemám. Víte, já jsem ranní ptáče. Na Shakespearovských slavnostech jsem hrála dva roky Desdemonu v Othellovi. Byl to můj splněný sen. Je to krásné, ale žádný med pro někoho, kdo chodí spát se slepicemi. Představa, že vás ještě ve 23 hodin musí Othello uškrtit a navíc lije jako z konve, je drsná. Bylo to krásné a bylo toho tak akorát. Sedmnáct hudebních alb a singlů není málo... Jak některé z nich dnes hodnotíte? Je v tom někdy úsměv – bože, to jsem byla opravdu já? Mám ráda všechny naše desky. Každá díky skvělým textům navíc přesně zrcadlí to, co jsem zrovna prožívala, čeho se bála a o čem snila. Proto jsem loni také mohla zařadit na turné i folkovější písničky z doby před dvaceti lety. Kdo tě má rád, Láska na 100 let… Nezestárly.

Kam byste v hudbě ráda zabrousila – opera, lidovky, dechovka, country…? S folkem a country popem koketuji od začátku. Jsou to věci, které jdou krásně zahrát na kytaru a mají úžasně logické a překvapivé harmonie. Až se jednou rozhodnu, že bylo dost tance, přehoupne se u mě vše právě k folku. To vím od začátku. Málokdo se zmiňuje o vašich oceněních za rozhlasovou práci, o ceně za „neviditelné“ herectví. Poslouchala jste jako malá (nebo

možná stále posloucháte) rozhlasové pohádky a hry? Poslouchala. Měla jsem ráda Spejbla s Hurvínkem, Dášeňku… Ale ještě daleko víc mě fascinoval dabing. Ta synchronizace obrazu a zvuku a emocí. To je disciplína snů. Jakou životní moudrost vám přinesla Kristova léta? Že není kam spěchat. Všechno se stane přesně tehdy, kdy se to stát má. ▪

napsali o ní... ▪ Jen jedna věc téhle křehké a chvílemi ledově působící krásce chybí k dokonalosti. Muže po jejím boku totiž můžete zahlédnout jen zřídka, a to jde většinou ještě jen o kolegu z divadla. Šťastný Jim (říjen 2005)

▪ Dost lidí má Lucii Vondráčkovou za „upejpavku“, která raději tráví čas obdivováním krás přírody než akrobacií v peřinách. Zpěvačka připouští: „Já měla dlouho problém vůbec vyslovit slovo sex.“ Pestrý svět (říjen 2011)

▪ Kdybyste měla poslední peníze, za jakou potravinu byste je utratila? Za konzervu tuňáka ve vlastní šťávě. Po něm není hlad. Dieta (červenec 2012)

▪ Lucie Vondráčková je módní chameleon. Při natáčení klipu k písni Stůj předvedla hned několik odvážných modelů, ve kterých dokázala, že i máma téměř dvouletého syna může mít dokonalou postavu. Sedmička (říjen 2013)

retro 11

retro ELEKTROTECHNIKA V DOMÁCNOSTECH TEXT: MA

V RTIN NA

RÁTIL

Roboty z plastu, vypínače z bakelitu Nedostatkovost, omezenost sortimentu, fádnost vzorů, nenápaditost obalů a často také poruchovost a nespolehlivost. Tak nějak by šlo shrnout nemoci domácí techniky infikované socialistickým virem. Ovšem s velkým ALE. Vytoužený kazeťák k 16. narozeninám (1978). Foto: archiv Blanky Strachotové

12

retro

„A

copak asi je v tomhle balíčku od Ježíška, Jaruš­ ko?“ dí ustaraný manžel u štěd­ rovečerního stro­ mečku. Jaruška zašustí barevným papírem, a hned jak na ni vykoukne důvěrně známý, poměr­ ně odpudivý obal, zavýskne radostí: „No teda, Ládíku, kdes to sehnal?!“ A jakmile mixér vybalí, jenom si pomyslí – když už je tak škaredý (do celého Československa byl dodáván výhradně jen v barvě bílé a béžové), aspoň aby ten krám pár let vydržel bez poruchy. Z této vánoční scénky vyplývá hned několik, byť zjednodušených, závěrů, které provázely život s domácími spotřebiči, au­ dioelektronikou a „bílou“ technikou zhruba před čtvrtstoletím a dříve.

Některé vyhynulé nebo ohrožené (elektro)druhy

kHz MHz MHz

Walkman (kazetový)

6.5 66

67

200 7 68

240 8

9 70

10 72

270

DV

11

KV

73

VKV

Tranzistorové rádio

Žárovka Disketa

Ale... Ovšem ona jednoduchost řady výrobků na­ opak umožňovala snadné opravy. I mezi tuc­ tovými předměty chrlenými národními pod­ niky ve statisícových sériích se našly skvosty, které se honosily cenami z designových klání a dodnes jsou (třeba kovové stolní lampy z 50. let nebo elektrotechnika od Stanislava Lachmana) vyhledávanými doplňky mo­ derních bytů. Svébytný byl design vypínačů a zásuvek elektroinstalace, které chtě nechtě ovlivňovaly vzhled domácností. Měli jste bakelit černý nebo světlý, tvar čtvercový nebo kulatý, nebo dokonce s porcelánovými prvky? Konečně i důkladnost konstrukce podpořená relativní kvalitou materiálů a samozřejmě jisté vlažné tempo technického rozvoje umožnily mnohým produktům přežít a fun­ govat často desítky let. Umíte si to představit u dnešního mobilu nebo počítače? „Magneťák hýr, repráky hýr!“ představu­ je domnělé finské studentce herec Pavel Liška ve filmu Pupendo svého jedinečného walkmana s hlasitým poslechem a v džísce vestavěnými reproduktory. Trochu nadsázka, ale nijak přehnaná. Nejen v elektrotechnice v domácnosti (a právě u audiotechniky) asi nejvíc za socialismu platilo, že co si člověk neudělá, nemá. A tak si muži doma s tra­ fopáječkou v ruce bastlili rádia, zesilovače, stmívače pro pokojové osvětlení a později dokonce i dědečky stolních kompjůtrů, co se připojovaly k televizi a jejichž oživování trvalo třeba celé dopoledne. Horší, když se v síťové části přístroje samozvaní odborníci (nepro­

Elektronka

170 6

školení z příslušné Československé státní normy) dopustili nějaké té chybky a zvědavé napětí 220 voltů se pak dostalo třeba i na kovovou schránku výrobku. Násled­ ky takového kutilství končily leckdy bizarními úrazy. Podobná rizika skýtaly i samo-domo

konstrukce traktůrků nebo domácího zavlažování. Díky kutilství, vyvolanému pokrouceným trhem, pak doslova kvetly prodejny, v nichž kutilové stáli fronty na elek­ trosoučástky. Pravda, leccos ze shopping listů se shánělo měsíce (některé komponenty byly záměrně embargované), ale nakonec se

Výkřik techniky Na snímku z 1. září 1965 (kdy jsem slavil své druhé narozeniny) je moje máma u našeho prvního rádia, na němž se daly přehrávat i gramodesky. To byl tehdy výkřik techniky! A krásný hlas „Goťáka“ se už za pár okamžiků rozléhal po bytě...  Vratislav Stříbrný

retro 13

Spolehlivá, kvalitní a přitom přijatelně moder­ ně vyhlížející elektronika byla k mání v zásadě jenom v Tuzexu. Samozřejmě s výjimkami. Pokud dovezl podnik Drobné zboží Středo­ český kraj výjimečně nakoupený stereofonní kazetový magnetofon (přezdívaný jezevčík) Made in Japan, dorazilo ho třeba 30 kousků, z toho dvacítku si rozebrali hned prodavači pro své známé a další část skoupili známí zná­ mých. Na poslední zbylý kus jsem se do výlohy prodejny Elektro rádio chodil asi týden dívat. A dnes? Máte-li doma audiokazety, vězte, že za chvíli je nebudete mít na čem přehrávat. Když mi před časem odešel CD přehrávač v au­ diověži (dříve se ty lepší označovaly zkratkou hi-fi, protože zvuk mohl být i v kvalitě nehi-fi), docela jsem se podivil, že něco tak běžného se už nevyrábí a sehnat to jde jen na objednávku. Kazetový magnetofon – v 80. letech vytou­ žený předmět každého pubertálního jedince – začal na socialistických pultech nahrazovat kotoučové magnetofony z Přelouče až někdy v 70. letech. Hádat se do nekonečna o to, zda má lepší parametry typ B 73 nebo B 93, pat­ řilo k řadě zbytečných debat mezi fandy hi-fi

Stanislav Lachman Ikona domácích elektropřístrojů Vysavač Standard, žehlička ETA 211, fén EN 521 „Brusel“, tranzistorové rádio 3103AB „Rekreant“ – tento výčet představuje jen zlomek z nesmrtelných děl designéra Stanislava Lachmana. Je autorem 1 200 návrhů průmyslo­ vých výrobků, z nichž tři čtvrtiny byly realizovány! Jeho výrobky získaly osm zlatých medailí na veletrzích v Brně, dále získal zlatou medaili na veletrhu v Kolíně nad Rýnem v roce 1973. V roce 2001 mu retrospektivní přehlídku uspořádalo Národní technické muze­ um a roku 2007 byl za celoživotní dílo uveden Akademií designu České repub­ liky do Síně slávy Czech Grand Design. Elektrospotřebiče podle něj vyráběli zejména ve firmě Elektro-Praga Hlinsko a některých výrobních družstvech, cel­ kem asi v osmdesáti závodech.

Počet kusů na 100 domácností

CD ČB TV

Colour TV

Hi-fi

WHS

DVD

Kamera

140 130 120 110 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

techniky. Samozřejmě že to nebyl ani jeden z nich, ale přístroj holandský, západoněmecký nebo japonský. Řadu vynálezů poslal do pro­ padliště dějin pochopitelný a bleskový rozvoj techniky, jiné užitečné věci se pro změnu snaží pohřbít byrokrati v Bruselu – asi všude popu­ lárním je nařízení o zákazu výroby a prodeje žárovek nad určitý výkon.

120 voltů a víc ani chlup! V jakési současné hitparádě nejzbytečnějších elektropřístrojů v domácnosti vyhrál toustovač. A možná že i právem. Tehdejší úzká nabídka sá­ zela spíše na univerzálnost, takže u hospodyněk byl žádaný kuchyňský robot. Jedna z mých babi­ ček mívala obrovskou ocelovou bílou obludu se zkratkou ROBOT UKS. Pračky bývaly z Popradu nebo Fulneku, chladničky a mrazáky výhradně ze Zlatých Moravců, telefony ze Stropkova, reprosoustavy z Valašského Meziříčí, drobné přístroje z Hlinska a dalších závodů ETA (dříve Elektro-Praga) a první videa z Bratislavy. Spo­ třební elektronice kralovaly zázraky se jménem TESLA, které tak trochu odkazovalo na vynález­ ce Nikolu Teslu, nicméně znamenalo zkratku

ZDROJ: ČSÚ

CD přehrávač – co to je?

Vybavenost českých domácností Vybavenost českých domácností vybranou spotřební elektronikou vybranou spotřební elektronikou

1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

vysněný výrobek smontovat podařilo. A jaká to byla krása! Uznejte, takové rádio v plastové dóze na potraviny! Úplné EXPO 58.

TEchnika SLAboproudá a parodií na ni existova­ ly desítky (např. TESLA = technicky slabší). Prakticky zapomenuta je už skutečnost, že část měst mívala ještě distribuční napájecí síť nikoli 220 (250) voltů, ale jen 120. I neznalý jistě pochopí, že pokud sehnat vysavač bylo těžké, získat ho navíc na napájení 120 voltů bylo doslova neřešitelné. Třeba náhrada běžnou žárovkou použitou na poloviční napětí byla možná, stahovací lampa nad kuchyň­ ským stolem hezky teple žhnula, ale přístroje by neběhaly tak, jak měly (spíše vůbec), a pro­ to se používaly poměrně objemné transformá­ tory ukryté do černého bakelitu. Závěrem už jen vzdejme hold plechovým či plastovým pomocníkům v našich obyd­ lích a na trhu, kde prakticky neexistovala konkurence a poptávka výrazně převyšovala nabídku. Těm, které navzdory rzi a úctyhodné­ mu stáří slouží dodnes, dvojnásob.

Kde vidět víc? Určitě v Národním technickém muzeu v Praze, kde je od roku 1994 oddělení průmyslového designu. ▪

Mixér pro babičku V rodině, kde jsem vyrůstala, byla hospodyní babička Růženka. Rodiče se snažili ulehčovat jí práci v domácnosti různými přístroji. Tento mixér z roku 1960 funguje dodnes. Nina Martínková

Proud do Březových Hor Tento účetní doklad z roku 1933 potvrzuje připojení rodinného domku v Příbrami-Březových Horách na elektrickou síť. Elektrifikace všech domácností nebyla v těch letech ještě úplnou samozřejmostí. Jiří Mika

Filmové studio ve skříni V roce 1971 jsem začal natáčet na 8mm kameru a ve staré skříni jsem si zřídil malé filmové studio. V té době to nebylo jako dnes, kdy téměř všechno za vás udělá technika – filmy jsem si vyvolával a zpracovával sám. Jaroslav Kosek

Vlastnoručně vyrobená věž Víceúčelový televizor Kdepak, televize u nás nebyla ani modlou, ani se před ní nepolehávalo... Jenže i tak býval televizní přístroj malým luxusem, a proto dost dobře nechápu, že mě táta při mých horolezeckých pokusech nejenže nepřizabil, ale ještě i vyfotil. V tom roce 1968 mi byly tři a šlapu po televizoru Tesla Oravan. Hm... to dnes si děti na ploché plazmové obrazovce ani nezaskotačí! Roman Kozák

Můj strýc byl odjakživa velkým fanouškem elektrotechniky a také hudby. Na fotografii z roku 1987 je zachycen se svou tehdejší pýchou: vlastnoručně vyrobenou věží s gramofonem, rádiem a magnetofonovým přehrávačem.  Alice Janzová

Vybavená kuchyně Kuchyně mých rodičů v roce 1967, ve které jsou k vidění téměř všechny vymoženosti tehdejší doby: nová lednička, plynový sporák, elektrický robot i oblíbená lahev na výrobu sifonu. Martin Kosek

šance Staňte se spolutvůrci našeho časopisu! Na této dvoustraně najdete i v následujících číslech vždy několik retro fotografií „s příběhem“ (a datem vzniku před rokem 2000) vztahujících se k uveřejněnému tématu a vybraných z vámi zaslaných příspěvků. Fotografie, doplněné několikařádkovým popisem (datum a okolnosti pořízení – zejména místo, zobrazení aktéři atd.), můžete zasílat elektronicky (naskenované) na adresu [email protected], případně poštou na adresu redakce (viz str. 64). Na obálku nebo do předmětu e-mailu uveďte heslo RETRO. Fotografie vám budou vráceny pouze na vyžádání! Každý námi vybraný snímek bude honorován částkou 600 Kč. Pro nejbližší čísla magazínu vyhlašujeme následující témata:

č. 2/2014: NOVINY A ČASOPISY – uzávěrka zaslání 15. ledna č. 3/2014: ZAHRÁDKAŘENÍ – uzávěrka zaslání 12. února

S Reebok v Kondici od 2 990 Kč Běžecký víkend od 3 990 Kč Čas hýčkání a pohody od 3 770 Kč

www.katerinaresort.cz

…harmonie našla své jméno

Tipy a recenze připravuje Jan Kábrt, novinář a publicista.

kultura

kino • fIlmy na doma divadlo • výstavy knihy • cd

Kulturní tipy a recenze BEYONCÉ Beyoncé, jedna z nejlepších a nejzajímavějších zpěvaček současnosti, překvapila novou deskou celý svět, fanoušky nevyjímaje. Bez jakéhokoli varovaní nebo reklamy se najednou v internetovém obchodě iTunes objevilo čtrnáct nových písní a k nim i sedmnáct videoklipů. „Nové album nevydám dříve, než s ním budu na sto procent spokojená,“ tvrdila předtím zpěvačka. A nutno konstatovat, že spokojená být může. Na novince, která je již dostupná i na klasickém CD, totiž zúročila to, kvůli čemu se její desky i koncerty tak dobře prodávají: Beyoncé umí hru se svým dokonalým hlasem zabalit do navenek příjemných melodií, v jejichž podhoubí to však vře a bobtná. Proto její nové album stojí na vrcholku moderního světového popu.

ČD TIP

18

kultura

Kino

Filmy na doma RIVALOVÉ Jeden z nejlepších filmů loňského roku strhujícím způsobem vypráví o rivalitě dvou mužů, která se odehrává jak na závodních okruzích Formule 1, tak v soukromí. Přes to všechno je pojí zvláštní přátelství. Jenže mistrem světa se může stát jen jeden. Playboy a neřízená střela jménem James Hunt, nebo disciplinovaný profesionál Niki Lauda? USA, 123 MIN. / REŽIE – RON HOWARD / HRAJÍ – DANIEL BRÜHL, CHRIS HEMSWORTH, ALEXANDRA MARIA LARA, OLIVIA WILDE, NATALIE DORMER

VLK Z WALL STREET Režisér Martin Scorsese si hodně oblíbil herce Leonarda DiCapria. Natočili spolu Gangy New Yorku, Letce, Skrytou identitu nebo Prokletý ostrov. Nyní se vydali na cestu chamtivosti a výstřednosti, které reprezentuje finančník Jordan Belfort. Když mu bylo 26, vydělal 49 milionů. Prý ho to namíchlo – kdyby udělal další tři, mohl to být milion týdně! USA, 165 MIN. / REŽIE – MARTIN SCORSESE / HRAJÍ – LEONARDO DICAPRIO, MATTHEW MCCONAUGHEY, JONAH HILL, KYLE CHANDLER ❚ V KINECH OD 16. LEDNA

CIZÍ OBĚD Dojemný film o tom, jak vám jedna malá chybička může změnit celý život. Už 120 let posílají ženy v Bombaji svým manželům do práce obědy v kastrůlkách prostřednictvím pozoruhodné sítě poslíčků. Na špatnou adresu doputuje jen jeden z milionu. A právě ten svede dohromady půvabnou a manželem přezíranou Ily a staršího úředníka Saajana. INDIE, 104 MIN. / REŽIE – RITESH BATRA / HRAJÍ – IRRFAN KHAN, NIMRAT KAUR, NAWAZUDDIN SIDDIQUI, LILLETE DUBEY ❚ V KINECH OD 30. LEDNA

ELYSIUM Obrazově dokonalá podívaná z roku 2154, kdy chudí živoří na přelidněné a z velké části zničené Zemi, zatímco ti bohatí žijí ve zhmotnělém ráji vybudovaném na kosmické stanici s názvem Elysium. Její obyvatelé se snaží chránit své luxusní soukromí, lidé na Zemi jsou ochotni udělat cokoli, aby se jim povedlo odcestovat a získat místo na Elysiu. USA, 109 MIN. / REŽIE – NEILL BLOMKAMP / HRAJÍ – MATT DAMON, JODIE FOSTER, WILLIAM FICHTNER, ALICE BRAGA, DIEGO LUNA, MICHAEL SHANKS

Divadlo KOMEDIANTI

BLACKOUT

Na konci loňského roku stihli v pražském Divadle Na Jezerce premiéru Komediantů, nové hry od Arnošta Goldflama. Ta zachycuje týden v životě herců na počátku dvacátého století, jejich dobrodružství, radosti, věčné popichování, ale i smutky. Hru, kterou Goldflam i režíroval, psal hercům z Jezerky přímo na tělo.

V divadle v Českých Budějovicích odstartovali rok thrillerem. Autorská dvojice Martin Glaser a Olga Šubrtová se snažili vžít do situace, která ostatně může kdykoli nastat: vypne proud. Všechno přestává fungovat, nejde topení, neteče voda… To vše hrdiny hry dožene k výpravě na opuštěnou chatu do lesů, která však není vůbec bezpečným útočištěm!

DIVADLO NA JEZERCE, PRAHA / REŽIE – ARNOŠT GOLDFLAM HRAJÍ – JAN HRUŠÍNSKÝ, MILUŠE ŠPLECHTOVÁ, KLÁRA ISSOVÁ, PETR VACEK, ROSTISLAV NOVÁK

JIHOČESKÉ DIVADLO, ČESKÉ BUDĚJOVICE / REŽIE – MARTIN GLASER HRAJÍ – VIKTOR LIMR, VĚRA HLAVÁČKOVÁ, PETR ŠPORCL, BIBIANA ŠIMONOVÁ

kultura 19

Koncerty

Knihy POSLEDNÍ NA ŘADĚ

FALZIFIKÁTOŘI

Detektivka s děsivým příběhem čtrnáctiletého Teddyho. Před pár lety náhodou unikl smrti, když byla vyvražděna celá jeho rodina, teď stejný osud potkal jeho pěstouny. Jane Rizzoliová z bostonské policie zjišťuje, že co se na první pohled jevilo jako shoda okolností, je ve skutečnosti jen hrůznou součástí vrahova plánu. A ten Teddym určitě nekončí.

Falzifikátoři z názvu knihy jsou členy tajné mezinárodní organizace KFR, která falšuje skutečnost, ale jejíž pohnutky nikdo nezná. S jakým cílem seznámila svět s prvním psem Lajkou, který nikdy neexistoval, nebo Kryštofem Kolumbem, který nikdy Ameriku neobjevil? To začne zajímat čerstvého absolventa Sliva, jehož nový šéf Gunnar pro tajnou společnost pracuje.

KNIŽNÍ KLUB, 249 KČ

KNIHA ZLÍN, 369 KČ

TESS GERRITSENOVÁ

MARTA KUBIŠOVÁ Marta Kubišová, legenda české scény, před rokem zpívala v brněnském Bobycentru v rámci svých sedmdesátin, nyní se představí na pódiu Janáčkova divadla. V rámci takřka dvouhodinového koncertu zazní slavné skladby jako Depeše – Nechte zvony znít, Ring-o-ding, Hey Jude nebo Modlitba. Zpěvačku bude doprovázet skupina Petra Maláska. 23. LEDNA, JANÁČKOVO DIVADLO, BRNO

ANTOINE BELLO

Výstavy TRAPPER & BOA Pěknou vzpomínku na umělce ze svého názvu připravila Alšova jihočeská galerie v Českých Budějovicích. Výstava se vrací do Mirotic, kde se malíř a ilustrátor Mikoláš Aleš narodil a kde žil až do odchodu na pražskou Akademii. A kde také tvořil se svým starším bratrem Janem. Ostatně jejich indiánské přezdívky, které kluci používali při dětských hrách, celou výstavu pojmenovaly. Talentovaný kreslíř Jan kromě her zasvěcoval Mikoláše i do tajů umění. Uměleckou idylu ale přerušila tragická událost: v roce 1867 odešel o Velikonocích Jan s nabitou pistolí na lov čápa, pak ho našli s prostřeleným srdcem. Ve skutečnosti šlo o sebevraždu z nešťastné lásky, která Mikoláše velmi poznamenala. Celý život uchovával bratrovy kresby, detaily i celé kompozice z nich používal ve svých dílech. Nejpatrnější je to u jeho cyklu Živly z roku 1881, který společně s dosud nikdy nevystavenými pracemi bratra Jana tvoří páteř českobudějovické výstavy. WORTNERŮV DŮM, ČESKÉ BUDĚJOVICE ❚ OTEVŘENO DO 2. ÚNORA

MANSOS – OCHOČENÍ DIVOŠI CHINASKI Kapela kolem zpěváka Michala Malátného slaví dvacetiny, ale tohle bude bezkonkurenčně nejvější koncert její historie. Chinaski přivítá plná O2 arena, která uslyší hity jako Dlouhej kouř, Tabáček, Klára, 1. signální a celou řadu dalších. Skupina navíc chystá řadu překvapení v podobě čísel mezi písničkami, na konzultaci některých si dokonce přizvala kouzelníka! 6. ÚNORA, O2 ARENA, PRAHA

Španělsky znamená mansos krotký, ochočený. Říká se tak i civilizovaným indiánům, třeba Čamakokům z Paraguaye, indiánům s českou krví, které na svých fotografiích zachycuje a kterým také pomáhá Pavel Frič se sdružením Checomacoco. Lucie Lomová vytvořila komiks o tom, jak tradiční indiánský způsob života ustupuje naší civilizaci. MUZEUM UMĚNÍ, OLOMOUC ❚ OTEVŘENO DO 5. ÚNORA

20

televize

Lednové menu ČTVRTÁ HVĚZDA Líbil se vám Okresní přebor? Jeho scenárista a režisér Jan Prušinovský stojí i za Čtvrtou hvězdou, vtipným seriálem o bizarních postavičkách v hotelu na kraji Prahy. Hereckému obsazení vévodí Ivan Trojan nebo Miroslav Krobot. ČT • KAŽDÉ PONDĚLÍ OD 6. LEDNA / 21.05

Nabídku našich komerčních televizí provází doba zoufalé stagnace. Nova ani Prima nápady na nové divácké hity jednoduše nemají, a tak neustále recyklují zahraniční formáty. S obdobím televizní impotence chce nyní zatočit Vladimír Železný v čele televize Barrandov.

BLÁZNIVÁ, ZATRACENÁ LÁSKA

Bude to rok Vladimíra Železného? S

lovo impotence není přehnané. Nova i Prima se křečovitě upínají k setrvalému zájmu o český seriál, ale na poli zábavy jsou nápady i nabídkou vyhořelé. Tím však šponují čím dál víc trpělivost diváků. Jako první se to začalo nevyplácet Primě, která v poslední době neuspěla s řadou projektů: Marešovým kvízem QI – na vše máme odpověď, talk show Polívka na víně nebo show Česko vaří s Pohlreichem živě. První dva už zrušila a třetí by potkal podobný osud, kdyby to už jaksi „nebylo trapné“. Ani nové ohlášené trumfy Novy a Primy nezavdávají důvod k optimismu. První opět zrecykluje jednu z verzí pěveckých talento-

vých soutěží Hlas Česko Slovenska, druhá obnoví o něco zajímavější šarádu Máme rádi Česko. Oproti tomu Česká televize hned v lednu odstartuje jak nový detektivní seriál Případy 1. oddělení, tak zábavnou sérii Čtvrtá hvězda, za kterou stojí scenárista a režisér Okresního přeboru. A své slovo chce přidat i televize Barrandov, kterou se její nový ředitel Vladimír Železný chystá změnit od základu. Do konce tohoto roku chce z dnešního čtyřprocentního podílu na trhu dosáhnout až na desetiprocentní. A dobře si uvědomuje, že toho lze docílit jedině zajímavou nabídkou. Vzhledem k omezenému rozpočtu na výrobu nových formátů si bude muset Železný poradit takříkajíc s tím, „co dům dá“. Takhle kdysi křísil Novu a při tom celkem jednoduše stvořil fenomén Tele Tele. Bavil neokoukaným pořadem, jehož náklady byly minimální. Teď půjde stejnou cestou – televize podle Železného nabídne vlastní formáty, na které ostatní během posledních let rezignovali. I když informace, o jaké pořady půjde nebo kdo v nich zazáří, zatím tají, je to jednoduchá a chytrá úvaha. Nechme se překvapit, jak zabere. ▪

Calovi se zhroutil svět: po pětadvaceti letech mu byla manželka nevěrná a chce se rozvést. Zlomený Cal vysedává po barech a utápí se v sebelítosti. Do chvíle, než potká Jacoba, který z něj udělá chlapa, po kterém touží každá žena. NOVA • 18. LEDNA / 20.20

COPAK JE TO ZA VOJÁKA Lehká komedie v hlavní roli s Jiřím Langmajerem. Zahrál si svobodníka Koubu, který i na vojně má velkou slabost pro ženy. To se nelíbí jeho veliteli, který ještě netuší, že Koubovým posledním objevem je jeho sestra. PRIMA • 19. LEDNA / 20.15

MAREČKU, PODEJTE MI PERO! Skvěle napsaný (L. Smoljak a Z. Svěrák) a výborně herecky obsazený (J. Sovák, J. Schmitzer, I. Janžurová) film, jehož hrdina Jiří Kroupa může povýšit v práci, podmínkou je však vystudování večerní průmyslovky. A tam se dějí věci! PRIMA • 26. LEDNA / 20.15

TV kupé ■ NEJCHYTŘEJŠÍHO ČECHA VYBERE ŠMUCLER Česká televize chystá zábavnou show Nejchytřejší Čech. Testu v inteligenci a rychlém úsudku se může zúčastnit každý, konkurzy probíhají nyní během ledna. Vítěz show, kterou odmoderuje Roman Šmucler, dostane milion korun.

■ KLÍMA SE PŘESTĚHOVAL NA PRIMU Poté co Nova oznámila, že letos s pořadem Na vlastní oči nepočítá, sáhla po jeho moderátorovi Josefu Klímovi Prima. Od středy 22. ledna zde reportér uvede nový publicistický pořad Očima Josefa Klímy.

■ DAVID SE UTKÁ S ROLINS I VOJTKEM Jasno je v obsazení talentové show Hlas Česko Slovenska, kterou Nova chystá na jaro. Zpěváky budou koučovat Josef Vojtek, Michal David, Marta Jandová, Dara Rolins a slovenský rapper Majk Spirit. Moderovat bude Leoš Mareš s Tinou.

recenze 21

Něžné vlny mohly být něžnější Na žádnou z lednových novinek v kinech není upřena větší pozornost než na nový film Jiřího Vejdělka s poetickým názvem Něžné vlny. Je lepší než jeho poslední film Muži v naději?

J

iří Vejdělek je jedním z nejvýraznějších režisérů současnosti. Kromě zmíněné komedie natočil Účastníky zájezdu, Roming nebo Ženy v pokušení a jeho zatím nejlepším filmem zůstává Václav, příběh lehce retardovaného čtyřicátníka, který lítá z průšvihu do průšvihu. A na tom, že stojí v čele Vejdělkových filmů, nic nezmění ani Něžné vlny.

Zase je v tom žena! Podobně jako spisovatel Viewegh v Báječných létech pod psa režisér čerpá ze svého dětství. Jen víc fabuluje, vrcholem čehož je svébytná a vtipná interpretace začátku sametové revoluce v roce 1989.

V časech dlouho předtím se podíváme do rodiny Vojty, jeho krásné, přepečlivé maminky a cholerického tatínka, ze kterého si každý utahuje kvůli (opět vtipnému) fiasku během přeplavání kanálu La Manche. Brzy začne být Vojtovým středem světa rusovlasá spolužačka Ela. A Vojta na vlastní a velmi nesmělou kůži zažívá, co obnáší první láska, která se z dětského okouzlení mění v cit.

Na půli cesty Asi každý by chtěl do rodinného alba vlepit film, jako jsou Něžné vlny. Epizody z dětství a dospívání, zabalené do malebných obrázků aktivujících v duši pořád živé vzpomínky. Úskalí spočívá v tom, že těmi disponuje Vejdělek a jeho nejbližší, nikoli diváci v kině. A tak je poměrně dlouho poetické výjevy z minulosti nechávají chladnými, fungovat začnou až po čase a zejména v první půlce spíš než dojímají nudí. Ostatně s něhou, která by tady spolu s humorem měla sehrát hlavní roli, mají Něžné vlny problém. To, co fungovalo u Václava, se v jejich případě nedostaví, přestože k tomu poznaná rodinná sounáležitost nebo naplněná láska vybízejí.

Problém s hlavní rolí Podobně na půli cesty zůstává film i s hereckým obsazením. Punc výjimečnosti mu dodává Hynek Čermák jako dřevnatý a rezignovaný otec rodiny, do bludiště podprůměru je naopak strhává představitel nejstaršího Vojty Robert Cejnar, který se ve filmu spíše vyskytuje, než hraje. Díky Čermákovi, zasnění se při několika omamně poetických obrazech a pro hrst zdařilých žertů Vejdělkův film potěší, možná příjemně naladí. Nadšení nečekejte. ▪

hodnocení NĚŽNÉ VLNY REŽIE – JIŘÍ VEJDĚLEK / HRAJÍ – LUCIE ŠTEFLOVÁ, ROBERT CEJNAR, JAN MARŠÁL, HYNEK ČERMÁK, TÁŇA PAUHOFOVÁ, VICA KEREKES, VOJTĚCH DYK, JAN BUDAŘ

V KINECH OD 9. LEDNA

65 %

22

ukázka z knihy

Masérka se jmenuje Oxana, je jí třicet osm, ale vypadá starší. Pochází z Turkmenistánu, který je v Cedernových představách jen dalším mizerným místem někde na severu, dalším místem, které nemá cenu poznat. Ona mu neumožní zjistit o moc víc: když se voják pokusí o rozhovor, žena to utne a ukáže mu lehátko, pokud už skončili, tak dveře. Na otázky odpovídá jednoslabičně a nikdy se ho na nic nezeptá. Cederna, aby se za to pomstil, ji nutí zkrátit trvání masáže. Hned ji popadne za ruku a položí ji tam, kde ho to zajímá. Ona z toho nemá radost, příprava jí umožňuje, aby se tolik nehnusila sama sobě, Cederna není tak necitlivý, aby si toho nevšiml. Tím se to celé vyřídí během několika minut. Pak je voják znovu venku, bloudí po americké základně a snaží se vypořádat se vzrušením, které místo aby opadlo, pořád jen narůstá a narůstá a narůstá. Stačí akorát dojít do stanu, kde jeho kolegové dál vytrvale mlčí a tváří se lítostivě, a už to chce zase. Chce Oxanu. Nedokáže myslet na nic jiného. Jeho gonády nepřetržitě produkují sperma, v nadměrném množství. Během jediného dne navštíví masérku pětkrát. Služba rukou nenabízí dostatečnou kvalitu, nepřináší mu plné uspokojení, ale co může dělat? Ona ho pokaždé odstrčí, když se pokouší získat víc. Když se stane, že najde dveře wellness centra zavřené, kope do nich a buší do nich pěstmi. „Vylez ven,“ huláká. Obejde základnu a vrátí se za necelou půlhodinu. Ona tam už je. Zaútočí na ni otázkami, že by žárlil na prostitutku? Prostě si odskočila na záchod. On se jen s vypětím uklidňuje. Ještě nejsou v Delaramu tři noci a už mu dojdou peníze. Snaží se přesvědčit Oxanu, aby mu poskytla jedno „ošetření“ zdarma. Ani mu nedovolí přiblížit se k lehátku. Cederna ji zasype nadávkami. Ničeho nedosáhne.

Soutěž o knihu Tělo Chcete si knihu Tělo Paula Giordana přečíst celou? Odpovězte na soutěžní otázku a vyhrajte jeden z pěti výtisků. Jaké národnosti je spisovatel Paolo Giordano? Odpověď jednoduše zadejte do formuláře na www.cdprovas.cz do 23. ledna.

Paolo Giordano

Tělo

Vychází v nakladatelství Odeon.

304 stran, 329 Kč

Vrátí se do stanu ještě nervóznější. Požádá Di Salva, aby mu půjčil peníze. Je to nejlepší kamarád, co mu zbyl. „Nepůjčil bych ti ani deset centů, kreténe.“ „Prosím.“ „Nezacláněj, Cederno. Jdi si žebrat někam jinam.“

Požádá Peconeho, Rovereho, Passalacqu, dokonce i Abiba. Všichni mu odpovědí, že nemají nebo jen ne a hotovo, a to s takovou hrubostí, kterou si po svém soudu nezasluhuje. Nakonec to zkusí u Zampieriové. „Na co je potřebuješ?“ „To ti nemůžu říct.“ Zampieriová má oči poznamenané vyčerpáním. „Stejně bych ti je nepůjčila,“ řekne. Je apatická, její duhovky připomínají duhovky jeho babičky, dokud byla ještě naživu, potažené katarem. „ Je to stav nouze.“ „Ne. To teda není. Stav nouze už byl. Teď už není žádná nouze.“ „No tak, Zampierko, pomoz mi.“ „Víš, kolik hodin už jsem nespala? Čtyřiaosmdesát. Počítala jsem to. Čtyřiaosmdesát. Myslím, že už nikdy nedokážu spát.“ Odchází celý nesvůj. Neschrastil ani euro. Neví, co si počne, jestli ty peníze nedá dohromady. ▪

Z italského originálu Il corpo umano vydaného nakladatelstvím Mondadori v Miláně roku 2012 přeložila Alice Flemrová.

autor Paolo Giordano (32) Narodil se v Turíně, kde také absolvoval univerzitu – věnoval se teoretické fyzice, v oboru elementárních částic získal v roce 2010 i doktorát. Za svůj debutový román Osamělost prvočísel (česky 2009) obdržel řadu literárních ocenění. Dílo bylo přeloženo do více než čtyřiceti jazyků a dočkalo se úspěšné filmové adaptace. Druhý román Tělo vychází ve třiceti zemích. Touto knihou se hlásí k linii protiválečných literárních děl. Autor však svým precizním jazykem líčí také civilní bojiště, která se mohou skrývat v kulisách zdánlivě šťastných rodin, kde jsou někdy sváděny tak nelítostné bitvy, že v porovnání s nimi se písečné peklo Afghánistánu člověku jeví jako „bezpečnostní bublina“.

cestování po ČR ZA KRÁSAMI ČESKA

ek máš rez TEXT: to r sváček o FOTO: lib

Praha Málokterému městu sluší zima tak jako Praze. Když metropoli pokryje bílá peřina a všechnu špínu velkoměsta zahalí závoj z bílých vloček, z matičky Prahy se stane nevěsta, která si elegancí podmaňuje našince i turisty. Bohatá sněhová nadílka dokáže udělat z Prahy takřka pohádkové město. Procházka po Karlově mostě s pohledem na zasněžený Hrad patří k těm nejromantičtějším zážitkům, jichž se vám v Praze může dostat. Ať už se vydáte na výlet do Prahy za kulturou, nákupy či byznysem, přijeďte vlakem. V tomto ročním období je na kolejích určitě bezpečněji než na silnicích. Většina dálkových i příměstských vlaků vás navíc doveze až do centra města. Vlakové linky pražského Eska pak představují na mnoha relacích tu nejlepší možnost dopravy po metropoli a okolí. Více na webových stránkách www.cd.cz/esko (Esko Praha).

24

cestování po ČR

Inspirace s vůní kávy Při návštěvě Prahy zavítejte do některé z vyhlášených kaváren, v nichž se při vášnivých debatách formovala nejedna generace kumštýřů. lavně v první polovině minulého století se staly pražské kavárny středobody českého uměleckého světa. Některé z nich už bohužel patří minulosti a žijí jen ve vzpomínkách pamětníků, jiné ale prošly vzkříšením, zdárně navázaly na svůj dřívější věhlas a hostí slavné i všední návštěvníky dodnes. Z nich vynikají hlavně dvě kavárny na Národní třídě – Slavia a Louvre.

Pod pijákem absintu Pokud se poštěstí, najdete v kavárně Slavia volný stůl u oken směrem na nábřeží s výhledem na Vltavu, Petřín, Karlův most a Hradčany. Z obrazu na stěně na vás bude dohlížet piják absintu. Malba Viktora Olivy tu nevisí náhodou. Absint, jemuž se pro opojné účinky přezdívalo zelená víla, rádi popíjeli v kavárně Slavia básníci české avantgardy, inspirováni – jak jinak – bohémskou Paříží. Slavné hosty kavárny Slavia, mezi nimiž nechyběli herci, spisovatelé či světoznámí výtvarníci, připomíná nespočet vystavených fotografií. Nejen šálek kávy si tu dopřávali třeba Václav Havel, Jan Werich, Jaroslav Seifert nebo Jiří Kolář. Své první povídky tu psávali Miloslav Šimek a Jiří Grossmann a dostaveníčko s múzou si v kavárně dával i jejich kolega ze Semaforu Jiří Šlitr.

Do Louvru i na biliár Neméně elegantním prostředím a dokonalým servisem dalece vzdáleným degradujícím kavárenským fastfoodům se může pochlubit i nedaleká kavárna Louvre. Také v ní se hlásí k předválečným tradicím. Stejně jako v první polovině minulého století, kdy kavárna Louvre zažívala svoji zlatou éru, si tu můžete zahrát biliár nebo druhý kavárenský sport – šachy. Ze slavných návštěvníků kavárny zmiňme například Alberta Einsteina nebo Franze Kafku. V roce 1925 se v Louvru dokonce sešlo 38 spisovatelů na ustavující valné hromadě Československého centra PEN

klubu, jemuž předsedal Karel Čapek. A i dnes je kavárna Louvre místem, kde lze snadno natrefit na lecjakého umělce. A pokud snad žádného neuvidíte, z návštěvy pražského Louvru určitě zklamáni nebudete, zejména jestli jste na sladké.

Pražský Montmartre Pokud bychom v Praze hledali ulici s největší kumulací kaváren, pak by asi zvítězila Řetězová na Starém Městě. V uličce dlouhé jen pár desítek metrů vás pohostí hned čtyři. Jestli si kávu rádi vychutnáte na poklidnějším místě s podmanivým geniem loci, pak zajděte do pražského Montmartru. Klenuté stropy, starý inventář a tlumené světlo vytvářejí jedinečnou atmosféru. Fotky a plakáty pak připomínají slavnou minulost. Ty tam jsou bujaré večírky s tancem, kabarety a halasnými zpěvy, jichž si v Montmartru užívala pražská bohéma před první světovou válkou. Právě zde se také poprvé v Praze tančilo argentinské tango. Do Montmartru v té době zavítal každý, kdo v umělecké branži něco znamenal: Vlasta Burian, Jiří Červený, Jaroslav Hašek, ale také třeba E. E. Kisch nebo Franz Kafka. ▪

Foto: archiv kavárny Louvre

H

Kavárna Louvre

spojení Vlakem do Prahy Podle pravidla čím dříve nakoupíte, tím levněji cestujete prodávají České dráhy cenově výhodné Včasné jízdenky Česko. Z většiny českých a moravských měst se na ně dopravíte i do Prahy. Jejich počet je omezen a prodávají se až dva měsíce před odjezdem, a tak s koupí zbytečně neotálejte. Více informací najdete na www.cd.cz (Vlakem po ČR – Jízdenka). z Plzně

od 70 Kč

z Českých Budějovic

od 120 Kč

z Brna

od 150 Kč

z Ostravy

od 200 Kč

Pozn.: Ceny platí pro zákazníky s In Kartou se zákaznickou aplikací.

5 NEJ

pražských kaváren

1

2

3

árny Foto: archiv kav

Slavia

4

5 Neodmyslitelnou součástí kavárny Slavia je obraz Piják absintu od Viktora Olivy. Interiér kavárny Slavia byl ve třicátých letech přestavěn ve stylu art deco.

Nad šálkem dobré kávy můžete posedět i v nejvyšší stavbě metropole – na Žižkovské věži. Kavárna s restaurací a barem se nachází ve výšce 66 metrů. Nejlepší kavárnou Czech Bar Awards 2009 se stala Al Cafetero na pražských Vinohradech, která jako první u nás začala připravovat kávu v tzv. vakuum potu.

Malebnou kavárnu najdete i v přízemí jednoho z nejstarších a nejlépe zachovaných románských domů v Praze – v domě pánů z Kunštátu a Poděbrad v Řetězové ulici. K turisticky nejnavštěvovanějším kavárnám v Praze patří Grand Café Orient v prvním patře domu U Černé Matky Boží (jediná kubistická kavárna na světě).

Mezi nejsnobštější pražské podniky se řadí Cafe-cafe v Rytířské ulici. V oblečení z konfekce se tu budete cítit asi nepatřičně.

26

cestování po ČR

Přírodní park

Prokopské a Dalejské údolí Patří k přírodním a koneckonců i historickým chloubám páté městské části hlavního města. Díky moderní zástavbě se ocitl takřka v sevření dvou velkých sídlišť – na jedné straně se nad ním tyčí barrandovské a na druhé Velká Ohrada. Přesto se v něm ruchu velkoměsta bát nemusíte. TEXT: Světlana Tvrdíková FOTO: Autorka, Profimedia, archiv ČD

S

vůj název údolí získalo podle dvou potoků, které jím protékají. Dalejský je ten delší, který pojme Prokopský, a nakonec se vlévá do Vltavy. Krásné skály, jezírko, stará romantická železniční trať nazývaná Pražský Semmering. To jsou největší lákadla pro návštěvníky, kteří do údolí vyrážejí ve všech ročních obdobích. S kočárky, čtyřnohými mazlíčky, na kolech i na bruslích. Mnozí z nich nejspíš netuší, jak moc tento kout Prahy pamatuje a kolik cenných pokladů ukrývá.

Lovci mamutů

Ráj pro nejmenší u Klukovického koupaliště.

První obyvatele měl už v době kamenné. Naši předci se v těchto místech prý tehdy usazovali opakovaně. Nesmazatelné stopy tu pak zanechali také první Slované. Jejich hradiště, které fungovalo až do desátého století, bylo opravdu rozlehlé, dosahovalo prý až k břehům Vltavy.

←

cestování po ČR 27

Pak se ovšem osídlení Prahy začalo měnit a lokalita na jihozápadě města osiřela, i když její významný obyvatel je v historických záznamech uváděn ještě poté. Na počátku jedenáctého století se v jeskyni, která nejspíš už dávno předtím sloužila lovcům mamutů a dlouho byla tou nejdelší v Praze, usadil jeden z našich prvních světců – Prokop. Pověsti říkají, že odtud vyháněl ďábly. Jeskyně byla odstřelena při zahájení těžby vápence a slavného poustevníka pak připomínal už jen barokní kostelík, který v údolí stál až do roku 1966, a dnes tak činí kříž vysoko na skále. Pokud ho ovšem budete chtít při procházce dnem údolí vidět, musíte pořádně zaklonit hlavu. Přesunu našich předků do jiných končin Prahy nicméně možná vděčíme za to, že se v Prokopském a Dalejském údolí dochovalo celkem dost vzpomínek na hodně dávno minulé časy. Vědci totiž prokázali, že dějiny se v této zajímavé lokalitě začaly psát už před stovkami milionů let.

dna. Když řádila, to musel být rachot! Dávno už naštěstí svými výbuchy nehrozí, kousky lávy tu ale prý lidé občas nacházejí i dnes. Zajímavých míst je v údolí, které vede od pražských částí Řeporyje a Nové Butovice takřka až k Vltavě, mnohem více. Opuštěné vápencové lomy, naleziště vzácných rostlin a také třeba kopec Dívčí hrady, na kterém kdysi stával starý hrad Děvín. Podle pověsti si ho vystavěly ženy po smrti kněžny Libuše a z něj vedly svou dívčí válku. Dnes na vrcholu místo hradu najdete vodárenskou věž, ale i k té stojí za to vyšlápnout. Kdyby pro nic jiného, tak pro krásný rozhled do daleka. Všechny zájemce provedou údolím naučné stezky. Díky jejich jednotlivým zastávkám se dozvíte všechno podstatné o historii i přírodě. Možná trochu unavíte své nohy, ale docela určitě si odpočinete. Jistě mi pak dáte za pravdu, že zběsilé a hlučné tempo jednadvacátého století sem přes vysoké skály zatím nepronikne. ▪

Přírodní poklady metropole

Tento článek vyšel také v časopise Turista č. 4/2011.

Pražský Semmering

Jedním z důkazů jsou četné zkameněliny. Mnohé poklady ukryté ve skalách pomohly odhalit až vápencové lomy, které v lokalitě začaly fungovat v devatenáctém století. Na své si přišli mnozí badatelé, řadu druhů trilobitů tu například objevil slavný paleontolog Joachim Barrande. Odborníci také zjistili, že kdysi dávno bylo údolí nejspíš mořským dnem. A děly se tu věci. Místo, kterému se dnes říká Hemrovy skály, je kupříkladu pozůstatkem staré sopky, která chrlila lávu už před nějakými čtyřmi sty miliony let. Podle výzkumů byla přes pět kilometrů dlouhá, dva kilometry široká a její výška dosahovala dvou až tří stovek metrů od mořského

Nad Dalejským údolím se klenou dva kamenné viadukty jediné „horské“ železnice na území hlavního města, jež si pro svůj profil a okolní přírodní scenerie vysloužila označení Pražský Semmering. Vlaky po ní jezdí pravidelně jako linky S65 pražského Eska ze zastávky Praha-Smíchov Na Knížecí, která se nachází nedaleko výstupu ze stanice Anděl pražského metra trasy B. Zastávkový jízdní řád linky S65 najdete na www.ropid.cz/linky-s.

Praha-Žvahov

Prokopské jezírko mezi skalami.

e→

ostivic

směr H

Prokopské údolí

ý potok

Prokopsk

Jezírko

tok

Dalejský po

Praha-Hlubočepy sídliště Barrandov ěr ov → sm ích m a-S rah

Pražský Semmering sídliště Velká Ohrada P

Soutěž o předplatné

Dalejské údolí |

12 2013

Praha-Holyně

PROSINEC

tok

Dalejský po

← směr Rudná u Prahy Příběh vlčáka Arca alias Arga z Četnických humoresek

Za (druhou) nejhlubší sladkovodní propastí planety Země Lákadla Mikulášovic Vodopád v Kyselce a most v Radošově Největší vodopády u Berounky Rozhledna na Milíři Rozhledna Strupčice „Kameny“ pod Sněžkou Podél Saského Semmeringu ke hnízdu zpustlíka Kuniberta

Toulky s Toulavou kamerou Kolem vlčích jam Rozhledna Kovářka

LII | 125 Cena: 48 Kč

Odpovězte na soutěžní otázku a vyhrajte roční předplatné časopisu Turista! Na titulní straně Turisty je Královský hvozd, který připojil k našemu území Přemysl Otakar II. Tento horský hřbet se táhne podél hranice: A) česko-polské B) česko-slovenské C) česko-bavorské Odpověď zadejte do příslušného formuláře na  www.cdprovas.cz do 23. ledna. Tři správné odpovědi odměníme ročním předplatným časopisu Turista.

cestování po ČR

Z okna vlaku v Praze Výtoň

Stromovka

Výtoň

Komořany

Komořany

Foto: Michaela Hadová, www.fotobanka.cz

Foto: Romain Alexander VORONOV, www.fotobanka.cz

Stromovka

Foto: Petr Dvořák/Český hydrometeorologický ústav

28

Sídla českých králů

Zelené srdce metropole

Zámek plný rosniček

Mezi pražským hlavním a smíchovským nádražím překonávají vlaky řeku Vltavu po železničním mostě, z něhož je dobře vidět na dvě sídla českých králů. Na jedné straně si můžete vychutnat pohled na Pražský hrad, z druhé strany poutají pozornost dvě věže chrámu svatého Petra a Pavla na Vyšehradě. Svatyni založil český král Vratislav II. ve druhé polovině 11. století, když si Vyšehrad zvolil za místo, odkud zemi povládne. Od té doby byla mnohokrát přestavěna a dnešní novogotický vzhled získala na přelomu 19. a 20. století.

K výhodám linek S5 a R5 pražského Eska nepatří jen to, že vás z centra Prahy (z Masarykova nádraží) dopraví do Dejvic už za devět minut. Z okna vlaků těchto linek je také na co se dívat. Provezou vás po Negrelliho viaduktu s výhledem na Hradčany nebo třeba tenisové kurty na Štvanici a nouze není ani o okolní zeleň. Za nádražím Praha-Bubny totiž vlaky projíždějí kolem parku Stromovka, který patří v Praze k nejoblíbenějším místům rekreace. V oáze klidu uprostřed velkoměsta zahlédnete pejskaře, maminky s kočárky i trénující sportovce.

U železniční zastávky Praha-Komořany projíždí vlak kolem komořanského zámku. Původně na jeho místě stávala renesanční tvrz. K přestavbě na barokní zámek došlo  v první polovině 18. století. Zpočátku sloužil k odpočinku zbraslavských opatů. Po zrušení zbraslavského kláštera v roce 1785 se dostal do světských rukou a vystřídal mnoho majitelů. Nakonec propadl státu. Roku 1957 ho získal k užívání Hydrometeorologický ústav a informace o atmosféře a hydrosféře včetně předpovědi počasí se tu zpracovávají a vyhodnocují dodnes.

Po železničním mostě v Praze na Výtoni jezdí vlaky už od roku 1872. Původně šlo ale o most jednokolejný. Na přelomu 19. a 20. století přestal vyhovovat zvyšujícím se nárokům na dopravu a v roce 1901 ho nahradil most nový – dvoukolejný s chodníky pro pěší. Jízda vlakem z pražského hlavního nádraží na nádraží Praha-Smíchov trvá jen sedm minut a vlaky ČD mezi nimi jezdí také jako linka S7 pražského Eska.

Železnice, která lemuje jižní okraj parku Stromovka a spojuje nádraží v Dejvicích a Bubnech, byla zprovozněna 27. dubna 1868. Její součástí je i 104 metrů dlouhý železniční tunel, jeden z nejstarších v Praze. Dnes po této trati jezdí vlaky linek S5 a R5 zajišťující přepravu cestujících mezi Prahou a Kladnem. Těmito linkami se ale vyplatí cestovat i v rámci metropole. Například z Masarykova nádraží do Ruzyně trvá jízda vlakem jen 25 minut.

Komořanský zámek uvidíte na kopci za zastávkou Praha-Komořany směrem na Zbraslav. Zastávka Praha-Komořany slouží cestujícím od roku 1997. Leží na trati tzv. Posázavského pacifiku (trať č. 210 Praha – Vrané nad Vltavou – Čerčany/ Dobříš). Po této železnici se můžete svézt vlakovými linkami S8 a S80 pražského Eska. Ze stanice Praha hl. n. vás do Komořan dopraví vlaky Českých drah už za 22 minut.

cestování po ČR 29

Rájem rozhlednovým ILUSTRACE: JIŘÍ ŠTEKL

Cibulka trať č. 122, nejbližší žel. stanice Praha-Cibulka, vzdálenost 0,6 km

Romantická kamenná vyhlídková věž v podobě hradní zříceniny z dvacátých let 19. století. Plzeňská ul.

V Cibulk

Cibulka

ách

Nad Zámečkem

Košíře

zast. Praha-Cibulka

Ze třináctimetrové otevřené plošiny je výhled pouze severovýchodním směrem (Motol, Petřínská rozhledna, Strahov). Rozhledna se nachází na nejvyšším bodě rozsáhlého parkového areálu na jižním svahu košířského údolí. K rozhledně se dostaneme z Plzeňské ulice. U tramvajové zastávky Kotlářka odbočíme doleva a pokračujeme ulicemi Musílkovou, Pod Školou a Píseckého, která pak ústí do ulice V Cibulkách. Cesta stoupá do prudkého kopce vilovou zástavbou a po dvou táhlých serpentinách a rovince odbočíme doprava ulicí U Lesíka, na jejímž konci je odbočka doleva. K rozhledně pak vede jen asi stometrová parková cesta již téměř po rovině. Sjízdné na silničním kole. Občerstvení v přilehlé vilové zástavbě. Suvenýry na tenisových kurtech Cibulka nebo v pokladně lanovky na Petříně.

Odpovězte na soutěžní otázku a vyhrajte knihu 333 výletů po rozhlednách.

Obora trať č. 091, nejbližší žel. stanice Praha-Holešovice, vzdálenost 4,0 km

Devatenáctimetrová trámová rozhledna z roku 2009. Jedná se o repliku původní dřevěné rozhledny na Smrku v Jizerských horách.

Obora Zoo

Troja

Císařský ostrov

Výstaviště Stromovka

Soutěž

Kruhový výhled z otevřeného ochozu ve výšce 18 metrů (areál zoo s údolím Vltavy, celkem solidní panorama Prahy s výraznými dominantami, jako jsou Hradčany, Petřín, bývalý hotel Internacional). Rozhledna Obora se nachází na nejvyšším místě pražské zoologické zahrady na strmém svahu na západním okraji. Přestože k ní vedou dvě přístupové asfaltové cesty, je provoz cyklistů v celém areálu zahrady zakázán. Kolo proto musíte zaparkovat u některé z pokladen. Cesta k zoo je například z Výstaviště v Holešovicích dobře přístupná. Asfaltová cyklostezka A31 vede kolem levé části Výstaviště Stromovkou, kde po necelém kilometru podjedeme železniční trať a po lávce přes plavební kanál dojedeme na Císařský ostrov. Ten po značené cyklostezce A1 přejedeme a po větší visuté lávce přes Vltavu dojedeme k zámku v Troji. Zde se napojíme na cyklostezku A2 a po pravém břehu Vltavy po necelých 500 metrech dojedeme k jedné z pokladen do zoo. Sjízdné na silničním kole. Občerstvení a suvenýry v kiosku přímo u rozhledny nebo v informacích u hlavní brány.

Před návštěvou rozhleden se informujte o jejich aktuální otevírací době.

Jaký je součet nadmořských výšek rozhleden Cibulka a Obora? Správnou odpověď jednoduše zadejte do formuláře na www.cdprovas.cz do 23. ledna. Nápovědu najdete na www.cykloknihy.cz.

30

cestování po ČR

Hledáte tip na výlet nejen v Praze?

www.cd.cz/zazitky Navštivte olympijský park na Letné

➜

TIP

Inspirovat se můžete na volnočasovém portálu.

Za olympijskou atmosférou nemusíte cestovat až do Soči. Stačí přijet do Prahy. V době konání zimních her si od 7. do 23. února můžete zasportovat v olympijském parku na Letné.

Foto: Český olympijský výbor/Studio HORÁK. Vizualizace jsou pouze ilustrační

Olympiádu nehltejte jen doma u televize. V Praze na Letné bude otevřen ráj zimních sportů – 0lympijský park Soči – Letná, v němž můžete nejen fandit, ale také sportovat. Největším lákadlem se stane jedinečná bruslařská dráha. Zážitkem bude hlavně večerní bruslení se světelnou show. Vyzkoušet si můžete i další olympijské sporty jako hokej, snowboard, běh na lyžích nebo si třeba zastřílet na biatlonové laserové střelnici. Zájemci mohou využít i curlingovou dráhu nebo snowpark. A pokud si nepřivezete vlastní, sportovní vybavení vám tu zapůjčí. O důležité dění na olympiádě nepřijdete. Přenosy ze Soči můžete na Letné sledovat na velkoplošných LED obrazovkách nebo na desítkách velkoformátových displejů rozmístěných po celém olympijském parku. Nejbližší železniční stanice: Praha-Dejvice

Nejbližší železniční zastávka: Hluboká n. Vlt.-Zámostí

Pokud patříte mezi milovníky české vánoční klasiky – pohádky Tři oříšky pro Popelku s Libuší Šafránkovou, pak si udělejte výlet na hrad Švihov. Vodní hrad patří k místům, kde se oblíbená pohádka Václava Vorlíčka před čtyřiceti lety natáčela. U příležitosti tohoto kulatého výročí se na hradě do 2. března koná výstava kostýmů, kulis a scén z filmu. Vydat se můžete i po 3,5 km dlouhé stezce Po stopách Popelky. Zavede vás na další místa natáčení pohádky: do sadu, kam Popelka chodila za Rozárkou, a také k rybníku v Mezihoří, do něhož zajel kočár s macechou a Dorou. Nejbližší železniční zastávka: Švihov u Klatov

Foto: archiv Zoo Praha

Foto: archiv státního hradu Švihov

Foto: Richard Semik l Dreamstime.com

I v zimě se můžete vydat na prohlídku zámku v Hluboké nad Vltavou. Jsou zde nově zpřístupněny vyhřívané prostory, v nichž lze provádět návštěvníky, přestože venku vládne mráz. V rámci speciální zimní prohlídkové trasy navštívíte soukromá apartmá posledních čtyř generací majitelů hlubockého panství, prohlédnout si můžete fotografie členů knížecího rodu Schwarzenbergů, honosnou Loveckou jídelnu nebo třeba soukromé pokoje posledního majitele dr. Adolfa. Kníže Adolf na zámku pobýval do konce roku 1939, kdy emigroval před nacisty s manželkou Hildou do zámoří.

Mláďata v pražské zoo

➜

Na Švihov za Popelkou

➜

➜

Hluboké sluší i sníh

V únoru oslaví v pražské zoologické zahradě první narozeniny orangutan Diri (3. 2.). Jeho narození bylo událostí, naposledy se tu tento ohrožený lidoop narodil před 43 lety. Druhý měsíc v roce ale nebude Diri v zoo jediným oslavencem. První rok života má za sebou také slůně Sita (11. 2.), miláček celého sloního stáda. K nedávným chovatelským úspěchům pražské zoo patří i samička lachtana Wendy, která se narodila loni v květnu. Diri, Situ a Wendy uvidíte po celý den v jejich domovech. Nejbližší železniční stanice: Praha-Holešovice

škola vaření s janou florentýnou zatloukalovou d, pixmac

, Stockfoo

y flor CHIV jan FOTO: AR

Dokonalé o t t o s i r é v o krém

esi lské restauraci kd v nejmenované ita si m íchané jse y om pr kd , , že žik žné dušené rý nám na okam bě mí mi po se vz si lo e sta bř Do do . Moc ové risotto to vůbec nějak v dobré víře krém cené vegetou, aby hu oc í, ěs sm u vo v Praze objednala lenino doprovod tohle rzlou mraženou ze ského eidamu. Jako če ho né k va s ještě částečně zm lšo fa ne íchala a docílila ta é závějí pravého, ych si ji do rýže vm ab , ou chutnalo, a posypan rk ta ta s u i. urku, ale mističk ma, ani v restaurac jídlo nedostalo ok prosím, ne! Ani do le, kh ta k Ta . tu ek ou krémového ef přesnou kuchařsk je nejen naprosto du ža nou vy , ob lie dr o Itá í ná rn ve vykle se jed rafinovanost ze se tu správnou rýži. Ob u: t vin éc Risotto, krémová ro op su o u ch ko su pic jpr ve na ě, ale také ty e. Rýži je třeba ne d techniku při příprav arborio nebo vialon , rem a míchat, doku oli va ar vý rn ca at lév du za rů ze slé po ji, ole olu a baculatou od m str vo vé e se do ka nou cibulkou na oli třebá do rýže, přilij společně s nakráje na dávka vývaru vs jed Itálii připravuje na v se se ile to km ot Ja ris . ne dente. Ano, i al že rý se tekutina nevsák ní žádný odpor. ne d ku ústech nezmůže na pořád dokola, do v k se ta už a , že lší á, da kk ži rý mě k že tak strouhaný do stavu, kdy je rý ta vmíchá máslo a skus, tedy nikoli až do hoto vého risot u, žo vou kaši na nk rý tý í plo jíc na mo mí mi rát už ová slast, připo ém kr , ná milánNakonec se, tentok jem ne sta asi nejznámější je z něj definitivně dochucení, z nichž a b nebo do su parmazán, čímž se po ma h ýc mu zn né rů še přes sto vku o přílohu k du má lii jak te Itá v že n mů Je . to no ot sla dávat ris vené šafránem. Po ryjete. ské, do žluta zbar toho, co do něj uk dle po – lo jíd í vn hla é tn no od sem, jako plnoh ubě společně s ma ikou a dušené v tro pr ích pa oln né šk ve ar hit ý ob o, ám urkou, je zn še české rizot amem a kyselou ok ě Oproti tomu to na eid ejm m zř ný a u ha av ou ípr str hucené adnou př sebe, především sn rozsýpavé, dobře oc ém, leckdy to jídlo má něco do to šenou v aromatick I du n. ži ele rý jíd ší ná ích ob é er kt , a závodn e jinou af jet pil bu ým o už ale potře lním jídlem zvan masa. Na toto rizot ti i spojitost s orientá os čn . ole ná sp pe ve ná a nesle , často navíc zůstane načechra kořeněném vývaru u, která po dušení no rn oz uh dlo a u rýži, tu štíhlo krémového risotta ot, tedy italského riz ů uh dr – napříou ob a míná svým tvarem by se stala příprav co rýži pouze připo , tak vás Hitem moderní do čím A ně i). s on a ot ris riz se ho dušeného rýže (nazývají u ar tv ve i am vin i tradičního sypké těsto t. oupami, drobnými a nechte si chutna klad s bulgurem, kr řím. Šťastnou cestu Florentýna et uš ne es dn já i ostí an tako vých zajímav

en

é loukalov týny zat

32

škola vaření

STŘEDNĚ TĚŽKÉ

35

Milánské risotto

minut

Jeho zářivě žlutou barvu mu dodává šafrán, díky kterému také lahodně chutná. I kdybyste ale toto risotto chtěli připravit bez drahého a vzácného šafránu, můžete si být jisti, že si pochutnáte, když dodržíte základní postup. Musíte pouze oželet, že ho nemůžete nazývat milánské. PRO 4 OSOBY l 1,5 litru vývaru l 100 ml bílého suchého vína l 1 g šafránu l 3 lžíce olivového oleje l 1 cibule l 350 g rýže na risotto (arborio nebo carnaroli) l 4 lžíce nastrouhaného parmazánu l 2 lžíce másla l sůl

1. Do vroucího vývaru vhoďte šafrán.

2. Rýži vsypte k cibuli a ještě minutu

3. Žár plotýnky uzpůsobte tak, aby

Osolte tak, aby vám chuť vývaru byla příjemná, odstavte a nechte 5 minut vyluhovat. Cibuli nakrájejte nadrobno. V kastrolu rozehřejte olej, přihoďte cibuli, osolte špetkou soli a míchejte, dokud cibule nezměkne a nezesklovatí, asi 2 minuty. Nenechte cibuli zhnědnout.

míchejte, dokud se rovnoměrně neobalí tukem. Jakmile začne hrozit připálení, podlijte vínem a dál míchejte, dokud se všechno neodpaří a nevsákne do rýže. Na rýži nyní nalijte jednu velkou naběračku šafránového vývaru a za občasného promíchání nechte tekutinu vsáknout.

se rýže vařila pozvolna, nikoli zběsile. Pokračujte v přidávání vývaru, další naběračku vždy, až po předchozí není téměř ani stopy, dokud všechen vývar nespotřebujete a rýže není uvařená na skus – tedy nikoli rozvařená, ale ani tvrdá uvnitř. Celý proces trvá 18–20 minut.

4. Téměř hotové risotto odstavte z plotýnky, přidejte máslo nakrájené na několik kousků a strouhaný parmazán. Míchejte, dokud se vše nerozpustí, tím se krémová struktura ještě o něco vylepší. Dosolte podle chuti. Ihned podávejte, stáním risotto houstne a ztrácí svou krémovitost.

škola vaření 33

Bulgurové rizoto

STŘEDNĚ TĚŽKÉ

Oblíbené varianty risotta

35 minut

Bulgur není těstovina, jak by někoho mohlo snadno podle jeho barvy a vzhledu zmást, ale předvařená, nasekaná a usušená pšenice. Díky tomu doba i způsob přípravy odpovídají dušení rýže, jak ji doma ve svých kuchyních dobře známe. A tak jsem si dovolila zaměnit rýži za bulgur v tomto zajímavém, dušeném rizotu.

1

PRO 4 OSOBY l 1 lžíce oleje l 1 cibule l 1 mrkev l 1 lžička sladké mleté papriky l 1 hrnek (250 ml) bulguru l 600 ml vývaru l hrst nebo dvě mraženého mladého hrášku l strouhaný sýr na posypání 1. Na oleji krátce, asi 5 minut, poduste nadrobno pokrájenou cibuli a očištěnou, na kostičky nakrájenou mrkev. Zasypte sladkou mletou paprikou a hrnkem bulguru. Krátce promíchejte, jen aby se paprika rozvoněla, a obratem zalijte vroucím vývarem. Osolte podle chuti, zakryjte poklicí a nechte velmi zvolna táhnout, jako byste dusili rýži – tedy dokud se tekutina nevstřebá. U drobného bulguru to trvá 10 minut, u většího a hrubšího až 20 minut. 2. Do hotového rizota vmíchejte hrášek, který jste předem krátce na cedníku propláchli teplou vodou, aby povolil. Rizoto rozdělte na talíře a posypte sýrem. STŘEDNĚ TĚŽKÉ

Paprikové risotto

35 minut

Půvabně zabarvené, po dvojích rajčatech intenzivně chutnající risotto vás jistě potěší svou rychlostí a lehkostí, až zase někdy přijde čas na večeři bez masa. PRO 4 OSOBY l 1,5 litru zeleninového nebo slabšího kuřecího vývaru l 3 lžíce olivového oleje l 1 menší cibule l 3 rajčata l 3 zelené papriky l 350 g rýže na italské risotto l 4 lžíce strouhaného parmazánu l asi 8 kousků sušených rajčat (naložených v oleji) 1. Rajčata spařte horkou vodou a zchlaďte ve studené vodě. Oloupejte je, vydlabte z nich tekutou dužinu a zbytek dužiny pokrájejte na kousky. Vyjádřete a očistěte papriky, nakrájejte je na nudličky a ty ještě na kousky. Přiveďte k varu vývar. 2. V kastrůlku rozehřejte olej a nechte na něm zesklovatět nadrobno pokrájenou cibuli. Přidejte k ní rajčata a papriky a ještě pět minut za občasného míchání restujte. K zelenině vsypte rýži a míchejte, dokud se rýže rovnoměrně neobalí tukem. 3. Na rýži vlijte jednu velkou naběračku horkého vývaru a za občasného promíchávání nechte tekutinu absorbovat. Takto pokračujte, dokud nespotřebujete všechen vývar a rýže není uvařená na skus (podrobnější postup je uveden u milánského risotta). Vaření rýže trvá 18–20 minut. Na závěr vmíchejte 4 lžíce nastrouhaToto risotto bude skvělé, když rýži vyměného parmazánu, hrst sušených a pokrájeníte za těstoviny, které ji svým tvarem ných rajčat a hned podávejte. připomínají, tzv. risoni. Doba vaření se

TIP

autorka

Držte se vždy základního postupu na krémové italské risotto, jak jsme ho tu uvedli, jen vynechte šafrán, který je typický pouze pro milánskou verzi.

2 3 4

5

samozřejmě zkrátí, také se bude trochu lišit množství použitého vývaru.

Jana Florentýna Zatloukalová Je bývalá šéfkuchařka, autorka několika mezinárodně oceněných kuchařských bestsellerů z edice Kuchařka pro dceru. Nyní připravuje k vydání novou knihu do kuchyně. Kromě toho založila gastronomický projekt Chutopis.cz k obnově českých chutí, vůní a tradic. Pokud vás nějaké jídlo provází celý život a rádi byste, aby jeho příběh nebo chuť udělaly radost i jiným a zachovaly se do budoucnosti, podělit se o vše můžete právě na tomto webu.

6

Houbové risotto Do základu k cibuli přidejte očištěné a pokrájené čerstvé houby. Společně je osmahněte a nechte vydusit na tuk, pak teprve vsypte rýži. Cuketové risotto 0blíbená letní varianta vyžaduje velmi mladé cukety. Neloupejte je, pouze pokrájejte na tenké plátky a bleskově orestujte v samostatné pánvi na trošce másla. Do risotta přimíchejte až zcela nakonec, aby se zbytečně nerozvařily. Podaří-li se vám je udržet v konzistenci na skus, body a potlesk pro vás. Hráškové risotto Pro hrášek jako pro jedinou zeleninu platí, že mražený je lepší než čerstvý, tedy pokud kupujete mladý hrášek. V takovém případě ho nenechte s rýží vařit celou dobu, pouze ho letmo prohřejte v horké vodě a přimíchejte scezený a teplý do risotta až nakonec. Dýňové risotto Potěší všechny svou oranžovou barvou a výraznou chutí. Dýni můžete oloupat, zbavit vnitřního chmýří se semínky a nakrájet na kostičky, které pak podusíte nejprve na cibulce, až se téměř rozpadají, a pak ještě společně s rýží. Anebo jen dýni přepůlte, vydlabejte, osolte, pokapejte olivovým olejem a zprudka v troubě rozehřáté na 200 stupňů upečte zcela doměkka. Po vychladnutí oloupejte a rozmixujte dohladka. Toto pyré z pečené dýně pak přidejte k rýži společně s první dávkou vývaru. Risotto s krevetami I toto maso je tak jemné, že je škoda dusit ho celou dobu s rýží. Krevety raději opečte samostatně a jen jimi risotto ozdobte na talíři. Totéž platí pro grilovaná nebo opečená kuřecí prsa. Risotto s medvědím česnekem První jarní bylinka vyžaduje náležitou úctu. Netrapte ji v hrnci s rýží, zato ji přeberte a na cedníku spařte vroucí vodou. Potom ji ihned zchlaďte ve velké míse se studenou vodou a pokud možno i s ledem. Zůstane tak zelená a nezešedne. Rozhodnete-li se ji umixovat nebo jen nasekat, je na vás – tak či tak ji přidejte opět až nakonec.

34

škola míchání Po celý rok s námi budete moci nahlédnout pod pokličku alkoholové alchymie pravých českých míchaček, které vás provedou českou lidovou mixologií.

Rum & víno Když smícháte dva a více alkoholických nápojů, nejde jen o jejich prosté sečtení. Zrodí se zcela nový druh nápoje s úplně novou identitou.

M

íchání nápojů patří do rodiny typicky českých vlastností. Ty vycházejí již z období minulého režimu, který tak trochu nutil k domácímu kutilství. Sami víte, že i „zlaté české ručičky“ mohou dosáhnout výsledků světových rozměrů. V případě mixování nápojů jde o určitý druh experimentování, které se zcela vymyká barmanským pravidlům. Tyto míchačky charakterizují laická výroba a vlastní názvy, které jsou nejen kouzelné a někdy vtipné, ale také odhalují mnohé kulturní souvislosti.

Alkohol měl odjakživa v naší společnosti velmi významný sociální a kulturní vliv.

Více než sto receptů Nejčastěji si k pití alkoholu vybíráme pivo a víno. Oba tyto nápoje se výborně uplatňují i jako ingredience v lidovém míchání (spuštěný panák peprmintky do půllitru piva se změní na magické zelené oko nebo černá cola v červeném víně dá vznik populární houbě). Mezi českými míchačkami nesmějí chybět koktejly vzniklé z domácího tuzemáku (Kuba z Libně jako česká verze světového Cuba Libre), z vodky (míchané obvykle s džusem či energiťákem), proslulé jsou též míchačky s tonikem jako beton či bavorák. Velkou roli zde hrají též levné barevné likéry, především griotka a vaječňák. Postupně se dozvíme vše o koktejlech jako utopenej komunista, semafor, krokodýl v Nilu, žabí hlen a mnohých dalších originálních nápojích.

Chce to odvahu Než se pustíme do jednotlivých receptů lidových míchaček, je třeba představit koktejly jako takové. Název pro všechny míchané nápoje vznikl z anglických slov cock tail, což v překladu znamená kohoutí ocas. Ačkoli teorií, které popisují vznik názvu cocktail, je několik, jednoznačná zůstává podoba mezi barevností kohoutího ocasu a koktejlu. Inspirativní je pravděpodobná souvislost se

Grog kapitána Silvera Co v zimě nejvíc zahřeje? No přece míchačka ze dvou asi nejpopulárnějších hot drinků: svařáku a grogu. Místo abyste rum zalévali vroucí vodou, zkuste použít zmíněné svařené víno. V tu chvíli vznikne grog kapitána Silvera, který odkazuje na proslulého piráta z románu Ostrov pokladů. Maximální vylepšení tohoto „dobrodružného“ grogu spočívá ve způsobu přípravy, kdy se směs ohřívá navíc s kouskem másla, které zabrání vypařování alkoholu.

symbolikou kohoutích zápasů, o kterých píše známý kulturní antropolog Clifford Geertz. Jednou z lidových metod, jak dostat kohouty do bojovné nálady, bylo vmíchání alkoholu do jejich krmiva. Rozohnění kohouti pak během zápasu hrdě zvedali své ocasy. Souběžně se symbolickým propojením kohoutů a mužnosti se možná vžil během kolonizace Latinské Ameriky a Karibiku termín cocktails pro nápoje, které si „drsní“ muži míchali, aby si také dodali odvahy. Pojďte sebrat odvahu a umíchejte si doma každý měsíc pořádnou míchačku i vy s námi. ▪

Podělte se! Při čtení našeho seriálu Pravé české míchačky sami jistě zjistíte, že znáte vlastní varianty popisovaných lidových míchanic, ať už jste je přímo pili či o nich pouze slyšeli… Nenechávejte si to pro sebe a podělte se na www.facebook.com/praveceskemichacky.

autor Alexandr Guha Autor knihy Pravé české míchačky, absolvent a doktorand oboru kulturologie na FF UK. Vedl výběrový kurz Kulturní dimenze legálních psychoaktivních látek. Herec, dramatik a režisér divadla Ztracená existence, stálý host Studia Ypsilon (hry Dentální rapsódie, Privátní mejdla, Vařparáda aj.). Šéfdramaturg televize Óčko, stagemanager hudebně divadelního stanu festivalu Mighty Sounds, člen recesistické punkové kapely Vagyny Dy Praga (album Zřejmě humor).

cestopis 35

cestopis MAROKO Ceuta

Maroko

Rabat Casablanca

Fès

Marrákeš Jbel Toubkalu

Marocké království vždy bylo (a dodnes zůstává) jakýmsi přirozeným předpokojem Afriky. Kdo si ovšem myslí, že jde o čistě turistickou zemi, kde se obyčejně dějí jen věci očekávané a cestovními kancelářemi pečlivě naplánované, bude náležitě překvapen. Stačí vyrazit na vlastní pěst, pouze s batohem na zádech – a dobrodružství se zaručeně sama pohrnou.

Barevná brána do Afriky

RVENKA

E ROMÍR Č

OTO: JA TEXT A F

36

cestopis

M

aroko totiž nereprezentují pouze věhlasná královská města s jejich pohádkovou architekturou či nablýskané fasády hotelových komplexů rozesetých podél pobřeží. Budete-li vytrvalí a zapomenete na báchorky barvitě líčící nebezpečí skrytá uprostřed chudinských čtvrtí, dozajista se vám podaří blíže poznat životy obyčejných lidí obývajících labyrinty předměstských medin, stejně jako místa, kde mají svůj odvěký domov přívětiví a pohostinní venkované. Vždyť ani nepokojné „arabské jaro“, otřásající v základech prakticky celou severní Afrikou, tady (snad až na pár výjimek) nedokázalo nějak výrazně vykolejit vcelku poklidnou marockou společnost.

Bojovka na hranicích Španělsko-marocký hraniční přechod leží těsně za branami přístavu Ceuta. Tady jako by se člověk rázem propadl do jiného světa. Úpravná evropská architektura přímořského města se totiž mžikem oka změní v typickou severoafrickou zástavbu. A s tím se také mění i všechno ostatní... Samotná hranice nabízí neuvěřitelné divadlo. Během hodiny či dvou, kdy jste zde kvůli nezbytným pasovým a celním formalitám nuceni setrvat, uvidíte věci, na něž se jen tak nezapomíná.

Divoká marocká hranice.

Své pochybné služby (samozřejmě za patřičný bakšiš) zde nabízejí desítky státem trpěných pomahačů slibujících přimhouření celníkova oka a hladké proplutí hraničním pásmem na zkrotlém úředním šimlovi. Kolem vládne nepředstavitelný chaos. Prostor je po okraj zaplněný pestře oblečenými pašeráky – ženami, muži i dětmi. Obtíženi rozličným kontrabandem, od potravin po drobnou elektroniku, berou (na jakýsi neviditelný povel) hranici nečekaně prudkou ztečí. A právě teď do hry vstupují maročtí vojáci a policisté. Vyhrnou se z baráků a s pryžovými obušky v rukou si z houfu náhodně vybírají své cíle. Honička se dostává do tempa. Následuje nekonečné kličkování, při němž se vzduchem nese supění, varovné výkřiky i oblaka zvířeného prachu. Po slabé čtvrthodince podivná hra náhle končí stejně rychle, jako začala. Dopadení pašeráci putují s napomenutím zpátky za

Své pochybné služby zde nabízejí desítky státem trpěných pomahačů slibujících přimhouření celníkova oka.

startovací čáru, zatímco nelegální zboží končí na hromadách ve skladišti. Protentokrát je dobojováno! Šťastnější část přenašečů (ti rychlejší, obratnější či zkušenější, kterým se podařilo včas vtisknout pohraničníkům nějaký ten úplateček) zatím odevzdává své těžce vybojované poklady příbuzným netrpělivě čekajícím jen pár set metrů odtud ve vnitrozemí. Většina z nich se pak vzápětí vrací na horkou hraniční půdu, aby znovu pokoušela vrtkavý osud. Jen Bůh – pardon, Alláh – ví, kolikrát za den tu probíhá tato vyvedená bojovka, hra na četníky a zloděje, jejíž nepochopitelná pravidla zůstanou normálnímu smrtelníkovi patrně navždy dokonale skryta. Ať už je to jak chce, právě v tuto chvíli se před vámi otevírá ono tajemné Marocké království, země, která voní i chutná jako horká orientální lázeň.

Čtyři královská města Čtyři nejstarší marocká města, o nichž bude řeč, používají přívlastku „královská“ zcela právem. Ve všech totiž v průběhu věků přebývali králové a vládci jednotlivých dynastií i se svými rodinami a věrnou suitou. Každé z měst je něčím jedinečné, všechna mají svou specifickou atmosféru a mohou se pyšnit pohnutou a neopakovatelnou historií.

cestopis 37

Rabat

Rabat je v současnosti (od r. 1956) hlavním městem Marockého království. Pro nezvyklý dostatek zeleně se mu také říká Zahradní město. Nalezneme tu nejen nový královský palác, nýbrž i mnohem starší památky. Za zmínku stojí třeba Hassanova věž, pozůstatek obrovské mešity rozestavěné (a bohužel nikdy nedokončené) vládcem Jakúbem el-Mansúrem. Červenohnědý minaret se osamoceně vypíná na ploše mezi desítkami 2–3 metry vysokých kamenných sloupů jako připomínka lidské touhy a zároveň pomíjivosti. Na stejném místě najdeme i bílou, až magicky působící stavbu – Mauzoleum Mohammeda V., kde byl před časem pochován též král Hassan II., otec současného marockého vladaře a pokračovatele dynastie Alawitů Mohammeda VI. Místo střeží pěší i jízdní hlídky a během dne jsou zde předčítány vybrané části koránu. Zatímco venku slunce rozpaluje dlažbu a teplota nesnesitelně stoupá, ve zdech mauzolea vládne příjemný chládek. V Rabatu najdeme poměrně rozsáhlou, ale vcelku bezpečnou medinu se spoustou pouličních tržišť, čajoven, jídelen a původních řemeslných dílen. Vzhledem k absolutní nepřehlednosti terénu (vysoké zdi a do kruhu stavěné uličky znemožňující orientaci) doporučuji vzít si s sebou kompas. Díky tomu pak nemusíte podléhat zbytečné nervozitě, že se už nejspíš nikdy nevrátíte zpět do civilizace.

Hassanova věž.

Dalším, a snad i nejkouzelnějším, královským městem je Marrákeš. Leží ve vnitrozemí na jihu Maroka a právem se mu přezdívá Červená perla Afriky (pro typickou barvu mnoha staveb vytvořených z červeně zbarvené lateritové půdy). Marrákeš založil r. 1062 sultán Júsuf ben Tášfin, dobyvatel a podrobitel Andalusie. V palmových hájích můžete potkat pestrou směsici národností: Araby i Berbery, černochy z vnitřní Afriky, Tuaregy a samozřejmě také Evropany. Těch je tady ale mnohem méně než třeba v Rabatu nebo ve Fèsu. Přitom je Marrákeš snad nejexotičtějším místem, jaké si lze vůbec představit. Velice váženou památkou je prastará mešita Koutoubía postavená roku 1153. Její 70 m vysoká věž navíc slouží jako výborný orientační bod, ať už se zrovna pohybujete v kterékoli části Marrákeše. Poblíž středu města jsou umístěny hrobky význačné dynastie Sadidů a je sem též situováno několik paláců, například Palais de la Bahia nebo Palais el-Badi. Především ten první vás doslova ohromí velkolepostí a zároveň přirozenou krásou.

Marrákeš

Nádvoří Palais de la Bahia.

Město je propojeno systémem zdí, městských hradeb a bran vysokých mnohdy až 9 metrů, kde po desítkách hnízdí velcí a ukřičení čápi. Marrákešské mediny jsou nejrozsáhlejší v celém Maroku. Skoro na každém kroku narazíte na kašny s vodou, kde je možné se osvěžit. Obrovské zastřešené súky se táhnou na kilometry daleko, křižují se, proplétají a neberou konce. V samém centru Marrákeše je jedno místo, které vskutku nelze minout. Mám na mysli náměstí Djema el-Fna – prostor, kde byly kdysi obligátně vystavovány nabodnuté hlavy nepřátel. Sto padesát krát sto metrů velké prostranství je přes den plné trhovců. S večerem, sotva se trochu ochladí, vyrojí se pokoutní zaříkávači hadů, cvičitelé opic, hudebníci i tanečníci. Jako mávnutím kouzelného gourmetského proutku se pak celá tato plocha zaplní desítkami pečlivě očíslovaných pouličních jídelen s nepřebernou škálou všelijakých cizokrajných pochutin. Stačí ukázat prstem a pak už jen v poklidu zasednout na dřevěnou lavici. Vysoko nad náměstím se hustý voňavý kouř mísí se žlutým světlem plynových lamp. Ceny i obsluha jsou víc než vlídné, a protože se zde zavírá teprve nad ránem, lze tu bez potíží „prohodovat“ třeba i celou dlouhou noc.

38

cestopis

Meknes

Pouliční žebráci jsou samozřejmou součástí života medin.

Meknes, třetí z královských měst, nestaví ani tak na své současné pověsti, ale spíše na velmi zajímavé, i když vzdálené historii. Nachází se v podhůří Středního Atlasu, původního teritoria dynastie Alawitů. Její představitel, Moulay Ismail (1672–1727), z něj během 55 let své vlády vybudoval nejmohutnější pevnost severní Afriky. Místní hradby, dlouhé 20 km, byly (poté co ztratily svůj obranný význam) paradoxně využívány jako kamenolom. Město Meknes má také svou vlastní univerzitu nesoucí na počest onoho věhlasného megalomanského stavitele (a prý i fantastického milovníka, údajně otce 800 potomků) jeho zvučné jméno. Ještě jedno překvapení – v kraji kolem Meknes se výtečně daří pěstování vína. Poblíž lze také navštívit slavné římské zříceniny Volubilis. Právě odtud čerpali stavitelé Meknes mramor potřebný pro budování městských staveb. Nejzachovalejším pozůstatkem volubilisské památky zůstávají barevné mozaiky tvořící podlahy bývalých domů, mnohé z nich ozdobené originálními zvířecími motivy. Jako poslední v řadě velkých královských sídel zbývá už jen Fès. I když jinak turisticky velmi hojně navštěvované město, uchoval si Fès svou původní patinu dodnes. Je nejstarším ze všech důležitých bodů bývalého impéria. Rozkládá se v kotlině mezi pohořím Rífu a Středního Atlasu a protéká jím řeka Oued Fès. Už odpradávna byl centrem učenosti. Tomu odpovídá i množství zdejších islámských duchovních škol. Dříve než začnete s prohlídkou města, je třeba pečlivě zvážit míru důležitosti jednotlivých památek. Pokud totiž včas nezúžíte svůj výběr jen na omezený počet zajímavostí, nezbude vám prakticky žádná naděje! Budete pak už navěky bloudit Fèsem, podobni mumlajícím šílencům, v ruce

cestopis 39

pomačkaný a věkem umolousaný bedekr… Kromě obvyklých lahůdek ( jakými jsou dozajista pevnost Borj Sud, brána Bab Boujeloud, královský palác, médersa Attarine nebo mešita Karaouiyne) stojí rozhodně za návštěvu i některá z četných hrnčířských manufaktur, do níž vás tak jako tak uvrtají místní, neskonale vlezlí průvodci. Vyplatí se nahlédnout i do pater domů, kde ještě nedospělé dívky tkají za pakatel nádherné vzorované koberce. Ty jsou poté v přízemních krámech nabízeny turistům za vpravdě „nekřesťanské“ ceny. Fès je znám i díky své vyhlášené čtvrti koželuhů a barvířů. V této lokalitě, uprostřed spleti úzkých uliček, každého brzy udeří do nosu nepředstavitelný zápach. Čím blíž jste cíli, tím víc puch zesiluje! Pravé překvápko na vás ale teprve čeká – vnitroblok velikosti solidního náměstí, celý zastavěný oválnými kamennými káděmi až

Koželuhové stojí po kolena v nevábném roztoku a ručně obracejí zpracovávaný materiál.

Čtvrť barvířů a koželuhů.

na hranicích Ze Španělska do Španělska Pokud k přesunu z kontinentu na kontinent nechcete využít drahého leteckého spojení, lze v místě zvaném Algeciras zakoupit lodní lístky a nastoupit na trajekt mířící na jih do přístavu Ceuta. Už od r. 1580 toto 18,5kilometrové „pohraniční“ město, ležící na samé severní výspě Maroka, náleží dle mezinárodních dohod pod jurisdikci Španělska. Po desítky let žádá sice Marocké království o zpětné připojení Ceuty ke svému území, zdá se ale, že marně. Poněkud paradoxně pak působí situace, kdy samotné Španělsko trápí podobně „bolavý“ problém – tedy britská samospráva kolonie Gibraltar.

po okraj naplněnými všemožnými odstíny barviv a činidel. Právě zde se denně máčí, louhuje a barví nepřeberné množství zvířecích kůží. Koželuhové stojí po kolena v nevábném roztoku a ručně obracejí zpracovávaný materiál. Hodiny, dny, týdny, roky – celý život, dá-li se to tak vůbec říct! Co den, to jiná barva, ve všech možných valérech. Je to hrůzné zaměstnání. Bohužel jsem v tomto prostředí viděl pracovat i děti. I tak krásné a zajímavé místo, jakým Fès bezpochyby je, má tedy svou odvrácenou a krutou tvář.

Algeciras

Gibraltar

■ Španělsko ■ Maroko ■ V. Británie

Tarifa

Gibraltarský průliv Ceuta

Ksar es Sghir

Fès

Fnideq

40

cestopis

Casablanca Nejlidnatějším městem Maroka je bezesporu Casablanca. Leží zhruba sto kilometrů na západ od Rabatu a žije v ní neuvěřitelných 3 200 000 obyvatel. Patří k hospodářsky nejvíce expandujícím místům posledních desetiletí. Moderním velkoměstem, kde je soustředěna více než polovina všech marockých podniků, se totiž Casablanca stala teprve v druhé polovině 20. století. Původně berberská osada (a posléze i obávaný pirátský přístav) se zvolna proměnila v prosperující centrum obchodu. Právě nebývale hluboké přístaviště vyneslo Casablance mezinárodní věhlas. Samo město je pak plné širokých bulvárů, výškových staveb i moderní architektury pojednané v arabském stylu. Nechybějí tu stovky hotelů, úředních budov, ale ani původní mešity a královský palác. Sídlí zde i největší marocká islámská univerzita. V minulosti sehrála Casablanca důležitou politickou roli. V průběhu druhé světové války se totiž ve městě uskutečnila historická konference za účasti F. D. Roosevelta a W. Churchilla týkající se termínu invazních operací. Zlomek aglomerace, na dosah od moře, tvoří tradiční medina. Je obývána převážně místní chudinou. Tady se život pohybuje neměnným tempem, jako by ani čas neexistoval. Na chodnících se nenuceně popíjí mátový čaj, probíhají pokoutní obchody i smlouvání, a všude kolem voní domácí kuchyně. Určitě stojí za to zavítat na pár hodin právě sem, nakouknout do úzkých uliček,

Nad hlavou mi ční zrezlá kovová pyramida s označením dosažené výšky 4 167 m. v klidu posedět a nezávazně poklábosit. Ale pozor – čtvrť je zároveň i hnízdem šikovných kapsářů, kteří v sobě ani na okamžik nezapřou původní pirátské předky! Jen kus odtud, přímo nad Atlantikem, se vypíná teprve nedávno dostavěný „osmý div světa“ – Velká Hassanova mešita. Je druhou největší na světě, přičemž její dvousetmetrový minaret vysílá laserový paprsek směrem, kterým leží posvátná Mekka. Vejde se do ní naráz až 105 000 věřících a na rozdíl od většiny ostatních náboženských staveb v Maroku je přístupná i turistům. Zeleno-bílý kolos, viditelný na desítky kilometrů, ční do dálky jako vztyčený Alláhův prst. Výstavba přišla v přepočtu na tři čtvrtě miliardy dolarů a byla z velké části hraze-

Zasloužená polední siesta.

na z dobrovolných příspěvků více než dvanácti milionů přívrženců islámu. A ještě jedna perlička pro všechny fandy klasiky stříbrného plátna. V Casablance se totiž odehrává i děj stejnojmenného kultovního filmu, obsazeného mimo jiné též idolem meziválečné generace Humphrey Bogartem.

Vzhůru do Vysokého Atlasu Vysoký Atlas je nejvyšším horským masivem v Marockém království. Měří 700 kilometrů a je součástí dlouhého pohoří táhnoucího se od Atlantiku až po vzdálený severovýchod země. Čtyři z vrcholů včetně nejvyšší hory Maroka a zároveň i celé severní Afriky – Jbel Toubkalu – přesahují 4 000 metrů. Krajina v podhůří Vysokého Atlasu se mění podle ročních období. Půda v údolích je úrodná a místním obyvatelům se tak vede celkem slušně. Zjara tu kvetou jabloně, mandloně a dokonce i broskvoně. Cesta do hor vede z doliny Mizane přes městečko Asni až do Ilmilu. Ideální transport zajistí pronajatý náklaďáček, na jehož korbě se celkem bezpečně dokodrcáte až k výchozímu bodu výstupu. Odtud se pak už vyráží pěšky a zde také pro mnohé začíná skutečná zkouška ohněm. Ti, kdo se necítí v dokonalé formě, mohou pro překonání bezmála 2 000 výškových metrů využít pronajaté muly. Ty vynesou batohy až k horské chatě Neltner, která leží v 3 207 metrech. Stezka začíná pomalu, ale jistě stoupat. Míjíme vesnice horských kmenů, jejichž kamenná puebla jsou vyskládána ve svahu jako podivná stavebnice. Kouřovými otvory se valí čpavý dým a seshora, z plochých střech, nás zvědavě pozorují dětské oči. Věkovitý ukazatel nám předpovídá ještě minimálně 10–12 hodin krkolomného výstupu. Batohy řežou do zad a pot štípe v očích. Několikrát překonáváme kamenitá koryta vyschlých řečišť, kde se na chudičké zeleni popásají stáda koz. Po

několika dalších hodinách míjíme bezejmennou osadu s nevelkou modlitebnou, bizarně přikrčenou pod vápnem nabíleným padesátitunovým balvanem. Přemlouvám tělo, aby se vzchopilo, jde to sakra ztuha. Další plahočení a další zastávky. Vím, že k Neltneru musím dorazit ještě před setměním, jinak by mohly nastat problémy. Zítra brzy ráno totiž vyrážíme k vrcholu! Kousek od cíle se proti mně z houstnoucí mlhy vyřítí čtveřice koní. Jako by přicházel čas přeludů… Vzápětí se už na horizontu objevuje toužebně očekávaná chata. Patrová budova, celá poskládaná z kamenů, mi něčím vzdáleně připomíná petřínskou hvězdárnu. Začíná řádně přituhovat, kolem leží sněhové fleky a já zmrzlýma rukama neohrabaně rozbaluju stan. Syčení vařiče, horká polévka, čtyři stroužky česneku proti bolesti hlavy (ideální prostředek proti výškové nemoci), symbolický hlt fernetu – a pak už jen rychle zalehnout! Je 4.30 ráno a někdo pekelně aktivní vytrvale třese mým spacákem: „Vstávej, ospalče, za čtvrt hoďky vyrážíme!“ Jasně, čeká nás přece vrcholový výstup. Další převýšení čítající takřka tisíc metrů, cesta dlouhým sněhovým polem plným zrádných děr, a na závěr pak ještě ostrý krpál, okořeněný sypkou sutí. Tam a zpátky, bratru takových 6 hodin. Škrábu se vzhůru, jak to jen jde.

cestopis 41

Konečně i já dosedám na jeden z balvanů tvořících samý hrot marockého Toubkalu, oddychuju do zásoby a zbytkem sil se kochám kameny posetou krajinou. Nad hlavou mi ční zrezlá kovová pyramida s oficiálním značením dosažené výšky 4 167 m. Teď už označuje i můj vlastní splněný sen. Kde se vzal, tu se vzal, na šutráku přímo proti mně z ničeho nic přistál velký černý havran. „Krá-krá,“ povídá a hodí po mně soucitným okem. „Jo, já přece vím, že už bych měl jít! Jinak se nestihnu vrátit,“ řeknu nahlas sám pro sebe, popadnu batoh i dech… a pak už začnu klouzat po zrádné šotolině, pořád dolů, dolů, dolů...

A to je všechno? Ano, jak jste si jistě správně všimli, o koupání (nezaměňovat s hygienou, prosím!) nepadlo v mém textu ani slovo. Pokud se vám ovšem jen trochu zachce, můžete přece vždycky využít některou z odboček vedoucích k četným přímořským letoviskům, zahrabat se do vlnami omývaného plážového písečku a fascinovaně sledovat bílou příbojovou pěnu... Bude to jen a jen vaše volba! Nakonec – ne nadarmo se v Maroku traduje, že kupříkladu v takovém Agadiru prý svítí slunce až nekonečných 320 dní v roce. ▪

Jako obří maják ční Velká mešita nad vlnami Atlantiku.

Marocké království Rozloha: 446 550 km2 Počet obyvatel: 33 241 000 (2006) Hlavní město: Rabat Časový posun: 0 hodin

42

název rubriky

Hvězda 1. třídy Pindulína bloguje

Ano, je to pravda. Přijala jsem nabídku zaměstnání v Praze a s tím spojené každodenní cestování vlakem. Už jsem si zvykla na soustrastné pohledy lidí v okolí, protože jakmile zmíním, že každý den dojíždím, přicházejí reakce jak přes kopírák – aha, no to musí bejt hrozný. Ale jak je mým zvykem, nadšeně odpovídám, že vůbec ne. Člověk nejen získá hodinu sám pro sebe, může popřemýšlet, ale hlavně si užije spoustu legrace. Nevím, jestli se to děje všem, anebo jen mně. Každopádně jsem se rozhodla se svými příběhy pochlubit.

Erste Klase P

ojďme si povědět upřímně, že já se jen tak ve druhé třídě nevozím. Většinou se paktuju s těma noutbukářema v třídě první. Ale občas se chodím dívat i za obyčejným lidem do třídy druhé, abych pochytala nějaké ty móresy. Cestování první třídou vzbuzuje obecně spousty otázek. Já vás mohu s čistým svědomím uklidnit. Pokud jste si doteď mysleli jako já předtím, že tam lítají pečený holuby až do chřtánu, tak byste se šeredně mýlili. Jediný rozdíl je, že by se to mohlo přejmenovat z první třídy na pracovní třídu. Tito lidé totiž celou cestu ťukají do těch svých noutbuků, vyplňují excely a dělají prezentace a jediná povolená komunikace je ta pracovní, a to po telefonu. Myslím si, že mám nemalý podíl na tom, že tito lidé již nepracují tak často, minimálně ne ráno. A dovoluji si to tvrdit proto, že od doby, co já jezdím vlakem, jsem zavedla spací vagon. Nejeden noutbukář totiž zbystřil mé občasné zachrápnutí, tekoucí slinu či nějakou tu samomluvičku ze spaní, a tak není divu, že závist v tomto případě zvítězila a lidé začali spát se mnou. Jsem pro ně taková modla spánku. Jakmile mě zhlédnou na peronu, je jasné, co přijde. Již není tolik ťukání a o to více chrápání. Už mám také vytipované lidi, kteří řežou dřevo den co den. A to, vážení, raději půjdu sedět do třídy druhé než s některými jet! Ale abych už pokročila k důležitému. Jednoho dne jsem se rozhodla při své odpolední cestě ukázat, že i já mám občas napilno. Přeskočím to, jak jsem chtěla zaujmout čtením knihy s podmanivým titulem PAN SMRAĎOCH. Prostě jsem vlezla do vagonu a vidím opět všechny usilovně pracovat. Jazyky ven z pusy se to doslova hemžilo. Proto jsem hrdě usedla, sklopila stoleček přede mnou, akorát místo noutbuku si vyskládala, respektive vysypala celou krabičku lentilek. Můžu říct, že celou hodinu pracovat na tomto bylo doslova vyčerpávající. Každopádně pozornost jsem musela vzbudit určitě, neboť takovou soustředěnost a důležitost při plnění úkolu ještě nikdy neviděli.

0-14

Ilustrace na dvoustraně: jakub mareš

čest!

Hoj!

!

zvířátka z depa

Zduř

Pantík , Sloník, Pavouček, Žralda

elezniavější ž m jí odí a jz rém ch ty ne , ve kte tavíme u s r d o í e s b ř u p ú m si vám nebo a na co . iformy ostupně sí vědět na této straně íme a p převléct do un ř u t m a p o n é h k ě ě c a n t n č še v o íč s t im a co k n mě dřina a lka vystavuje n jednou z depa, úkol se jak těžká je to ti, vířátka de ě z a o , d z y m é ít m n o m d a k o e t, ja ci ičo vé, h yzkouše terá se  nás bud ádražá Milí rod raví ti praví n Každý z ude si muset v ne mašinka, k ho… . y k in š d h a b z m a čné s tá takto se fese a krásné edoucí, ky spole nebo vá e s vláč bo strojv ete ve vláčku pro e m é n á k í s č ř m d i á č rád jed ů vo řeba pr ři kama o vna vy běžně t řeba zr slet, co my čty t A r. o y oz dávat p ě se zkuste zam íšt ř Předložte jízdenky, p o d A

prosím!

JDE SE DO PRÁCE

Pavouček průvodčím Dnes se do krásně modré uniformy oblékl Pavouček, aby si vyzkoušel, co všechno musí zvládnout průvodčí ve vlaku. A není náhodou, že se přihlásil zrovna Pavouček, který má spoustu nožiček a ručiček, protože takový průvodčí musí s sebou nosit také hodně užitečných věciček. Prochází uličkou ve vlaku a mezi vagony a kontroluje obyčejným lidem, hodným dětem a jejich rodičům, ale také babičkám a dědečkům, jízdenky. To aby do vlaku nenastoupil nějaký černý pasažér. Raději proto kontroluje i záchody, kde se často tito nezbedníci, kteří nechtějí platit za jízdenky, schovávají. Dříve průvodčí nosíval kleštičky a každému, kdo mu ukázal jízdenku, ji těmi kleštičkami procvakl. Proto se mu také přezdívalo „štíplístek“. Dnes už průvodčí používají razítko, protože na razítku je přesně vidět, kdo a kdy cestující kontroloval. Takový správný průvodčí musí být stále usměvavý, aby se lidé ve vlaku cítili příjemně, a když se někdo zeptá, kdy mu jede ze stanice vlak nazpátek, vytáhne takový černý počítač s názvem „POPka“ a vytiskne mu jízdní řád. V kapse nosí zvláštní klíček, kterým zapíná nebo vypíná topení a světlo. Když vlak zastaví, vytáhne zase barevný terčík a mává jeho zelenou stranou na strojvedoucího dopředu, aby věděl, že už všichni v pořádku vystoupili a nastoupili a může se pokračovat v jízdě. Takový průvodčí za den nachodí ve vlaku a po nástupišti stovky, ne-li tisíce metrů a musí přitom zůstat předpisově upravený, a proto ho potěší, když ho na konci cesty, až vystoupíte z vlaku, také pozdravíte. Určitě se na vás usměje a možná vám i daruje jízdenku s obrázkem, kterou má nachystanou pro hodné děti.

PŘEHLÍDKA NA TOČNĚ

Brejlovec

Tuhle motorovou mašinku poznáte nejlépe podle výrazných předních oken, které vypadají jako brejličky, to aby strojvedoucí lépe viděl na cestu. Brejlovce spatříte většinou na hlavních tratích, kde ještě nejsou postaveny stožáry elektrického vedení, třeba na té z Prahy do Kladna, na známém Slezském Semmeringu ze Zábřehu do Jeseníku nebo na expresu z Otrokovic do Zlína. Tyhle výkonné mašinky vozí jak osobní, spěšné vlaky nebo rychlíky, tak si docela dobře poradí i s nákladními vlaky. Ale ne tak dobře jako výkonné elektrické lokomotivy, proto občas musí jezdit ve dvojicích, aby si pomohly a nezůstaly stát v kopci. Brejlovci byli vyrobeni v libeňské továrně ČKD před více než 30 lety, což u mašinek znamená, že mají nejvyšší čas na pořádnou omlazovací kúru. Vybrané mašinky s dobrou kondicí proto prošly nedávno modernizací, aby mohly sloužit dalších 20 let. Byl jim například vyměněn motor, převodovka nebo ovládání a samozřejmě také dostaly zcela nový zářivý lak. Posuďte sami, jak jim to sluší v modro-šedo-bílo-modré kombinaci.

fotosoutěž pro mladé talenty téma: zrození

2

Jitka Honzerová, 21 let První rozhlédnutí

3

Jitka Honzerová, 21 let

Zrosení

Zpracuj naše zadání

svým pohledem…

Foťte na zadané téma a získejte honorář až 3 000 Kč.

Baví vás fotografovat a myslíte, že máte na to stát se profesionálním reportérem, reklamním fotografem či tvůrcem na volné noze? My vám dáme příležitost si to nezávazně vyzkoušet a těm nejlepším vyplatíme honorář.

fotosoutěž 45

1

Tomáš Merta, 24 let Neviňátka

Téma pro únor 2014 – Cesta P okud tě výzva zaujala a dosud jsi publikoval maximálně tak na Facebooku, pošli nám své výtvory dle zadaného tématu. Snímek či série (max. 3 fotografie) mohou být reportážního charakteru, stejně jako ryze volnou tvorbou, kde se fantazii meze nekladou. Záleží jen na tobě, co je ti bližší. Nejpovedenější díla budou oceněna honorářem ve výši 3 000, 2 000 a 1 000 Kč (1., 2. a 3. místo).

Pravidla jsou jednoduchá: Vyber maximálně 3 své snímky a na stránkách www.cdprovas.cz (záložka Soutěže) je přes soutěžní formulář odešli. Na tom samém místě zároveň můžeš hlasovat pro nejhezčí snímek. Soutěž je omezena věkem 30 let. V každém čísle magazínu vyhlašujeme 3 výherce. Pokud se nám však tvoje umění natolik zalíbí, můžeš to být právě ty, komu dáme šanci vyfotit exkluzivní fotografie pro náš časopis nebo kalendář. ▪

Uzávěrka únorového tématu Cesta je 15. ledna 2014. Uzávěrka březnového tématu Přátelství je 15.února 2014.

Kompletní pravidla, termíny uzávěrek, vstupní formulář a hlasovací rozhraní na www.cdprovas.cz.

Sdílejte své snímky na internetu!

křížovka

Soutěž Zašlete nám vyluštěnou tajenku a vyhrajte dárkový poukaz do wellness center Infinit v Praze a Brně. Správnou odpověď jednoduše zadejte do formuláře na www.cdprovas.cz do 23. ledna. POMŮCKA: ANAT, APO, AVI, IDIT

DOUPĚ

HÁJOVÁ BYLINA

ČIRÁ TEKUTINA

❖

VLASTNÍ DRAVCŮM

USMRCEN OHNĚM

JEMNÝ NÁDECH (KNIŽNĚ)

❖

PATŘÍCÍ ILJOVI

SIBIŘSKÝ VELETOK

SAZE (ZASTARALE)

KARPATSKÝ SENÍK

❖

FÁZE MĚSÍCE

MRCHOŽRAVÍ PTÁCI

SMYČKA

STOVKY

ZNAČKA PRACÍHO PRÁŠKU

CIZÍ ZNAČKA AUT JIHOEVROPAN

PÍCNINA RÁJ (KNIŽNĚ)

HOVĚZÍ DOBYTEK NÁSADA

SITUACE

DÁMSKÝ KLOBOUČEK

EGYPTSKÁ BOHYNĚ VÁLKY

PASEKY (V NÁŘEČÍ)

NAFOUKAT

NÁPOR CHOROBY

ZBAVIT POSTROJE VYTÉCI PO KAPKÁCH

2. ČÁST TAJENKY

AVŠAK TŘETIHORNÍ KAM. NÁSTROJ

STAVBA S ÚLY

Z VNITŘKU PRYČ

OPOJITI ALKOHOLEM

TY DRUHÉ

VÝZVA KE SKOKU

Hrajte o 5 poukazů v hodnotě 1 000 Kč

AFRICKÝ SLON

www.infinit.cz

NEVYŘÍZENÝ SPIS

OKOLO (KNIŽNĚ)

❖

PŘÍPONA VIDEOSOUBORŮ

JINÝM ZPŮSOBEM

ČÍSLOVKA

DÍVKA (KNIŽNĚ)

SLOVENSKÁ SPOJKA

ASIJSKÝ JELEN

[ VLB â
QP B[ LPW Pí VL LB[ rivá
Qtn &Wpâ %ÈS ) in P m
QváPtnVí dva Wâ s (9È0SL es% & pri l pro Lin tníLB[ Welln whirpoo È S0 mP)ro dva ) & privá V (9 s % es in â
QP lp va Welln whirpooess (90LmPpW Spool ro d ) & privátní LB[ È Welln% ir h in w m
QPV s (90 l pro âdva W es í oP poL Welln whÈirS rivátn dSj % )&p Y^VY^Y ggg 0 min

TELEVIZNÍ KLUB MLADÝCH (ZKR.)

;Ü4*

VČETNĚ ODKOPNUTÍ

SLEPIČÍ SLABIKA

AMBALÁŽ

;Ü4*

;Ü4*

TAHLE ZÁSTUP

va ess (9 ;Ül 4*pro d Welln whirpoo

dSj

Y^VY^Y

ggg

Relaxace

dSj

Y^VY^Y

ggg

;Ü4*

j

dS Y^VY^Y

Nechte se unášet odpočinkem ve světě saun a ničím nerušenou relaxací v privátním whirlpoolu.

NĚMECKÝ URČITÝ ČLEN

ggg

ZNAČKA ÚSTNÍ VODY

LOVECKÁ FANFÁRA

ŽALUDEČNÍ LÉK

VÝKLADNÍ SKŘÍŇ

PODOBA

RANNÍ VLÁHA

UČITEL DŽUDA BRODIVÝ PTÁK

❖

OTÉKAT

Y^VY^Y

ggg

SHON

4. ČÁST TAJENKY

PREKÉRNÍ SITUACE (HOVOR.)

MÍSTO

MAZADLO LAPONEC

MZDY

PORUB (SLANG.)

PROUD (BÁS.)

SAPONÁT NA NÁDOBÍ

JEVIŠTNÍ ZÁVĚS

DRŽADLA HRNCE EVROPANÉ (SLOV.)

SKUPINA TŘÍ NOT

ŠLEHANÝ POKRM

dSj

Poukaz můžete využít ve wellness Infinit SPA Praha-Holešovice nebo ve wellness Infinit Maximus v Brně.

PAPOUŠEK

❖

MONGOLŠTÍ ROLNÍCI

VIDINY

MUŽSKÉ JMÉNO ŘECKÉHO PŮVODU

❖

NIČIT OSTŘÍ

POVODEŇ

1. ČÁST TAJENKY

❖

3. ČÁST TAJENKY

HMATAT PRIMÁTI JÍDLO

PŘIBLIŽNĚ

BÝVALÉ ITALSKÉ PLATIDLO

FILIPÍNSKÁ SOPKA

POLNÍ PLODINA

POHODNÝ

JEŘABINOVÝ CUKR

ANGLICKÝ ŠLECHTIC

ZNAČKA ČISTICÍHO PRÁŠKU

F. D. Roosevelt (1882–1945) americký státník a prezident: ... (výrok v tajence). Tajenka z minulého čísla: Pes, kterého jsi uzdravil, nikdy tě nepokouše. V tom je hlavní rozdíl mezi zvířetem a člověkem.

ze světa železnice 47

ze světa železnice

historie skrz objektiv

R

SLAV PET

O OTO: MIR TEXT A F

Jak se za socialismu

(ne)fotografovalo na železnici Zdá se to dnes až trochu bizarní, ale přibližně do roku 1968 měl u nás obyčejný smrtelník problém na železnici cokoli vyfotografovat. A nebylo to technikou, nýbrž obavou státních úřadů z možného zneužití, neboť železnice plnila obzvlášť významnou politicko-hospodářskou úlohu. Český človíček si ale, jak už to bývá, dokázal poradit, a proto z oné doby nezůstaly jen vzpomínky v myslích přímých účastníků, ale i řada cenných dokumentárních snímků. Snímek z lesní železnice Covasna unikl rumunské milici jen o vlásek.

48

ze světa železnice

J

ak je obecně známo, už za císaře Františka Josefa I. bylo ze strategických důvodů zakázáno na železnici fotografovat. Po vyřešení administrativních úkonů šlo ale už tehdy pořídit obrázky skoro všech lokomotiv i budov a k tomu zpravidla i personálu a „obecenstva“.

realizovat, o dokumentování historie jim nešlo. Slabší obecný rozhled jim zpravidla ani neumožnil, aby rozpoznali, co je pro uchování obrazu společnosti důležitější. Podle některých údajů připadal přibližně na jednoho aktivního běžného člověka v té době jeden agent Státní bezpečnosti, pří-

padně pomocník tehdejší policie neboli Veřejné bezpečnosti. Udávání i pro takovou maličkost, jako bylo vyfotografování lokomotivy, patřilo bohužel mezi běžné praktiky a přistižení bylo vítanou záminkou pro činnost represivního aparátu. I profesionálům z řad Veřejné bezpečnosti muselo být jasné, že na snímku lokomotivy není nic tajného. Ale když už měli udání k dispozici, našel se důvod prolustrovat přistiženou osobu. Co kdyby se pod tlakem okolností přiznala, že chystá třetí světovou válku? Takový mechanismus jsem poznal osobně při celodenním výslechu v září 1973.

Zlatá šedesátá Ani osmašedesátý rok ale nepřinesl okamžitou úplnou změnu poměrů. Mnoho řadových členů komunistické strany, rozmístěných napříč společností, nevzalo uvolnění poměrů a zákonné změny vůbec v potaz. Když už jim člověk vysvětlil, že jejich aktivita je zbytečná a z nástupiště na nádraží fotografovat lokomotivy lze, začali se chovat alespoň agresivně. Občas zavolali i příslušníky Veřejné bezpečnosti, ale ti byli o situaci kupodivu lépe informováni než udavači. S příslušníky VB se člověk zpravidla dohodl, ale zname-

Fotografie Krasina 464.055 ze stanice Plzeň-Valcha už byla kdysi publikována v časopise Železničář.

Každý měl svého fízla Zákaz fotografování na dráze však přetrval i po vzniku ČSR v roce 1918. Zpřísnění pak samozřejmě přinesla druhá světová válka. Po osvobození se poměry na přechodnou dobu uvolnily, ale pak nastalo období tvrdého zákazu, přetrvávajícího až do konce padesátých let. Teprve v té době tuhý stalinský režim v Československu začal zvolna ustupovat. Dokonce byly přijaty i zákony, které za určitých okolností fotografování z veřejně přístupných míst povolovaly. Jenže ty zákony skoro nikdo neznal. I z tvrdé doby zákazů se ale dochovala řada snímků, které pořizovali hlavně firemní fotografové a novináři, občas si troufl i některý z amatérů. Ale musel být velmi opatrný. Jedním ze způsobů, jak zákaz obejít, bylo ustavení kroužku fotoamatérů v některé z výkonných jednotek ČSD (Československých státních drah). Tito nadšenci pak fotili zpravidla sami sebe, eventuálně brigádníky, zlepšovatele či úderníky; technika a stavby je moc nezajímaly. Spíš se snažili osobně

ze světa železnice 49

technika Jak se fotilo Do devadesátých let minulého století nikdo neměl o digitální fotografii a všech jejích výhodách ani potuchy. Fotilo se, jak se mezi fotografy někdy říká, na klasiku, tedy na filmový pás. Pro své kompaktní rozměry a relativně široký výběr příslušenství byly ideálem kinofilmové zrcadlovky (rozměr filmového políčka 24 x 36 mm). Na zavedené japonské značky či západoněmeckou Leicu dosáhlo jen pár vyvolených, takže kromě ruských Zenitů se největší oblibě těšily vcelku solidně zpracované fotoaparáty Praktica z tehdejší NDR. Stejně jako u dnešních digitálních čipů i kinofilm měl své limity v rozlišení a u vyšších citlivostí filmu i v zrnitosti (ekvivalent digitálního šumu). Pro koho tedy byla prioritou

špičková technická kvalita snímku, ten musel sáhnout po středním formátu (6 x 6, případně 6 x 9 cm). Zatímco dnešní full-frame zrcadlovky mají de facto identické rozměry se stroji vybavenými menšími APS čipy, středoformátové aparáty už byly oproti kinofilmovým sourozencům znatelně větší a těžší. O integrovaném měření světla, neřku-li poloautomatickém nastavení expozice, nemohla být u tehdy dostupných aparátů většinou řeč (tuzemský Flexaret, východoněmecký Pentacon Six či sovětský Kiev – nepokrytá napodobenina legendárního švédského Hasselbladu), takže nezbytným doplňkem byl i expozimetr, pomocí kterého fotograf nastavil odpovídající hodnoty clony a času. Navíc svitkový film měl kapacitu pouhých 12 snímků oproti cca 36 políčkům kinofilmu. Na druhou stranu mělo toto omezení i svou

nalo to zdržení, během kterého občas cenná lokomotiva ujela. Někdy musel být fotograf tak opatrný, že když už pořídil opravdu cenný snímek, bylo vhodné dál neriskovat, fotoaparát schovat a rychle odejít. V železničářském tisku vyšlo v roce 1969 vysvětlení, že fotografování může povolit osobně i náčelník výkonné jednotky ve svém obvodu. Ne každý vedoucí nebo řadový ajznboňák se k této pravomoci postavil čelem. Komickou se stala například událost ve stanici Březno u Postoloprt. Výpravčí mě přijel „zatknout“ na širou trať na kole, protože jsem „mu“ ve stanici fotil Mazutku 555.3242. Nemohl tušit, jak vzácný stroj mu ve stanici stál. Vyrobený byl za války v plzeňské Škodovce pro německé dráhy, pak ukořistěný sovětskými vojsky a posléze odkoupený zpět do Československa. Nakonec jsme se s výpravčím na místě přece jen domluvili. Stejně jako s některými aktivními pochůzkáři VB: poprvé u Chrástu u Plzně, jindy u Moravského Písku. Na jaře 1970 jsem požádal železárny v Hrádku u Rokycan, zda mohu přijet vyfotografovat jejich lokomotivu 421.010. Než by mi to

Posunující pruská řada P8 ve stanici Oradea byla v roce 1985 v Rumunsku už vzácností.

výhodu. Zatímco dnes může fotograf bez uzardění sekat stovky záběrů a často to pak podle toho vypadá, tehdy si dvakrát rozmyslel, zda opravdu zmáčkne spoušť. Digitální revoluce přinesla do světa fotografie mnoho nesporných pozitiv, o kterých se předchozím generacím ani nesnilo. Zároveň však fotografický proces ochudila o kouzlo tajemna a napjatého očekávání. A tak stejně jako někteří audiofilové dávají přednost klasickým vinylovým deskám a utrácejí horentní sumy za elektronkové zesilovače, i někteří fotografové zůstávají věrni focení na film a mokrému procesu výroby fotografií. Pokud i vás láká si to opět, či snad dokonce zcela poprvé, vyzkoušet, neváhejte. Bazary jsou dnes plné špičkových fotoaparátů, které zde pořídíte za zlomek jejich původní ceny. A radost z takto získaných fotografií je v dnešní bláznivé digitální době k nezaplacení.

povolili, „raději“ stroj sešrotovali a poslali mi jen snímek z produkce závodního fotografa.

Tenkrát na východě Jedinou zemí, kde se dalo v klidu dokumentovat, byla bývalá Německá demokratická republika. Snad nejhorší chvilky naopak zažívali fotografové v Polsku. Patřilo k zemím, kde se parní provoz dochoval se značnou intenzitou ještě v 70. a 80. letech minulého století. Jezdili jsme tam zpravidla vybaveni zvacím dopisem z polského ministerstva dopravy, který současně osvětloval, kdo může v železničním provozu fotografování povolit. Někdy nám ale ani dopis a povolenka nestačily. Postupně nás zatklo vojsko, železniční ostraha, takzvaní SOK a také milice, tedy dnešní policie. Bylo kouzelné pozorovat, jak si policista ručně, dokonce přes kopírovací papír, na koleni opisuje naši povolenku u širé tratě. Zavolali ho tam místní občané, aby proti nám zakročil. Žalovali navíc, že jsme fotografovali i vlaky „towarowe“, tedy nákladní! Občas jsme při mnohahodinovém vyřizování formalit k povolení fotografování v depu smutně pozorovali, jak nám postupně odjíždějí ty nejzajímavější lokomotivy. A vyfotografovat je z nástupiště se dalo jen těžko. Někdy nám připadalo, že skoro na každém

50

ze světa železnice

Momentku z depa Sierpc zachránilo jen platné povolení z ministerstva železnic.

peronu mají tajného, který vyhlíží S uvolněním poměrů ve východoevjen fotografy! ropských zemích došlo také k přehodV Maďarsku zase občas nešlo nocení přístupu ke studiu historie žefotografovat ani parní lokomotivy leznic. Ale pokud existuje nedostatek stojící jako „pomníky“ před nádraarchivní dokumentace u nás v České žími. Po zatčení u širé tratě u města republice, pak je v popsaných zemích Szerencz nás po skoro celonočním situace ještě horší. výslechu z města vykázali. Filmy nám ▪ naštěstí zůstaly. Vydávali jsme se Doba zákazu fotografování, které se za turisty a hlásili, že jsme železničáři. netýkalo jen drah, se stala součástí Jeden z policistů naštěstí uměl trochu celku přispívající k trvalému kulturrusky, což nás zachránilo. nímu úpadku. Svého času jsme se avy. Tragická bývala situace i v Rumuns přáteli dokonce shodli, že i z obz Bratisl 9 8 2 .3 5 je 55 ímek stro sku. Na síti „velkých“ železnic se dalo dobí války se dochovalo víc snímků našich sn zí á poch ce 1970 Z červen svobodněji fotografovat jen na trati lokomotiv, než existuje z 50. let minulého Oravita – Anina a na zubačce z Boutari Stejné problémy po léta století. Čím ale byla doba zákazů fotografování do Subcetate. Zde personál fotografy přímo hlásili kolegové i na železnicích krutější, tím cennější a hodnotnější snímky vyhlížel, protože očekával úplatky. Nejhorší v Jugoslávii a Bulharsku. Vypisovat všechny vznikaly. Přestože technika dávných fotograzážitek, spojený se zabavením filmů, jsme abpřípady by vydalo na knihu. Dokonce ještě fů se jeví z dnešního pohledu jako primitivní solvovali na lesní železnici Oituz v roce 1984. v roce 2011 (!) jsem byl svědkem toho, jak a do zad jim tenkrát dýchali udavači, posouvali Sloužil tam v té době vůbec nejstarší stroj provozní pracovník bulharských železnic BDŽ tito fotografové drážní kulturu kupředu. Přesto na síti CFF, vyrobený v roce 1912 továrnou zakazoval fotografování na úzkorozchodce zakazovat a vůbec škodit bylo po dlouhá léta Orenstein & Koppel v Berlíně. Museli jsme ze stanice Septemvri. Vypadalo to komicky, snadnější než tvořit (a tak to bohužel kolináš automobil, kterým jsme do Rumunska protože historický vlak si u bulharských drah krát funguje i dnes, když se vývoj společnosti přijeli, odstavit a za lokomotivou dojít několik objednali a zaplatili přátelé železnic z mnoha po roce 1989 vydal mnohdy špatným směrem). kilometrů pěšky až do výhybny. Brzy tam ale evropských zemí jen proto, aby ho fotograV podvědomí řady lidí se trvale usadil pocit, že přijela milice a v součinnosti s jedním vojákem ficky zdokumentovali. A současně pomohli je třeba jít cestou nejmenšího odporu. Snazší lidové armády nás zatkla. K nákladnímu autu, ekonomické bilanci jejich železnic… bylo stát na straně zakazovatelů, dnes byroodvážejícímu nás k výslechu, jsem šel se sakratů a neschopných politiků, než lidí, kteří mopalem v zádech. U našeho auta, které jsme něco tvoří. Každopádně když objevím nový si z neznalosti zaparkovali přímo před služebneznámý snímek z doby, kdy fotografování nou milice, nám navíc schválně vypustili duše bývalo přísně postihováno, vždy si uvědomím, u všech kol. Přišli jsme o všechny filmy a jen jak odvážný byl jeho autor. A ptám se, proč zázrakem se podařilo uchránit neexponovaný raději neseděl na nějaké schůzi a nezvedal ruku materiál a filmy, které byly z předchozích dní jako statisíce jiných? A odpovídám – nemohl, uloženy v kufru auta. protože se choval čestně a slušně! ▪

Ještě v roce 2011 jsem byl svědkem toho, jak provozní pracovník bulharských železnic BDŽ zakazoval fotografování.

ČD Ski Vlakem na lyže ČD Restaurant Zimní nabídka ČéDés Hledáme strojvedoucí Články v této rubrice mají pouze informativní charakter. Přeprava ve vlacích ČD se řídí tarifem TR 10 a SPPO.

Foto: park snow donovaly

průvodce

52

ČD průvodce

Vlakem až na sjezdovku

pro 20% slevu

Více na adrese www.cd.cz/ /cdski

Díky nabídce ČD Ski poskytují vybrané lyžařské areály návštěvníkům, kteří přijedou vlakem ČD, od 11. ledna do 23. března 2014 slevu 20 % na celodenní, na Slovensku dokonce na dvoudenní permanentky.

T

radiční zimní nabídka pro lyžaře cestující vlaky ČD je opět tady. Letos můžete využít slevu na permanentky v osmi partnerských lyžařských skiareálech v sedmi pohořích Čech a Moravy. Novinku ČD Ski v sezoně 2014 představuje dvojice vyhlášených skiareálů Červená Voda a Čenkovice v Orlických horách, které jsou pod společným názvem Skiresort Buková hora dobře dostupné z Pardubic vlakem a návazným skibusem. Tato osvědčená kombinace vlak + skibus dobře funguje také z Trutnova do areálu Ski Žacléř-Prkenný Důl.

Špičák

S lyžemi i snowboardy vlakem

Arrakis Prkeňák

Nechte se zlákat k jednodenní návštěvě ski­ areálů a využijte pohodlné cestování vlakem. Areály projektu ČD Ski jsou dostupné do jedné až dvou hodin z krajské metropole tak, aby se lyžaři dostali na sjezdovku před 9. hodinou. Zpět vytipované vlakové spoje ČD přijíždějí po 16. hodině. ▪

Karolinka

SKI Bižu

Buková hora

Mosty

Pernink

ČD průvodce 53

Proč jet vlakem na lyže? ▪ sleva na permanentky ve výši 20 % Děčín

Pernink

Ústí nad Labem

www.pernink.info www.ski-pernink.cz

(skiareál Pernink 10 %)

Tanvaldský Špičák

Liberec

▪ přeprava lyží zdarma ▪ možnost skupinové a jiné slevy na jízdné ▪ cesta za zážitkem bez starostí

www.skijizerky.cz

Žacléř-Prkenný Důl Skibus

www.skizacler.com

s parkováním nebo sjízdností silnic

JONAS PARK Ostružná

Cheb Karlovy Vary Plzeň

www.ostruzna.cz

Hradec Králové

Praha

▪ návazné skibusy

Skiresort Buková hora Pardubice

Ski bus

www.skibukovka.cz

Ostrava

Mosty u Jablunkova www.skimosty.cz

Olomouc

Ski & Bike Špičák

Brno

www.spicak.cz

Karolinka

www.skikarolinka.cz

Žilina

Ružomberok-Malinô Brdo www.skipark.sk

PARK SNOW Donovaly www.parksnow.sk

Skiareály ČR zařazené do projektu ČD Ski

Ostružná

Jizerské hory ▪ SKI areál Tanvaldský Špičák ▪ www.skijizerky.cz ▪ Největší lyžařský areál v Jizerských horách Krkonoše ▪ Ski Žacléř-Prkenný Důl ▪ www.skizacler.com ▪ Výjimečně prostorné sjezdovky na nejvýchodnějším okraji Krkonoš Jeseníky ▪ JONAS PARK Ostružná ▪ www.ostruzna.cz ▪ Šest upravovaných sjezdovek s délkou více než 2 kilometry Beskydy ▪ SKI areál Mosty u Jablunkova ▪ www.skimosty.cz ▪ 3 upravované sjezdovky o celkové délce 2 100 m Skiareál Karolinka ▪ www.skikarolinka.cz ▪ Skiareál v malebném prostřední Valašska mezi hřebeny Vsetínských vrchů a Javorníků Krušné hory ▪ Pernink (sleva pouze 10 %) ▪ www.pernink.info, www.ski-pernink.cz ▪ 2 skiareály: Nad nádražím, Pod nádražím Šumava ▪ Ski & Bike Špičák ▪ www.spicak.cz ▪ Nejlepší možnosti lyžování na české straně Šumavy Orlické hory ▪ Skiresort Buková hora ▪ www.skibukovka.cz ▪ Největší lyžařské centrum severovýchodních Čech

54

ČD průvodce

Vlakem ČD do skiareálů ČD Ski Zde nabízíme orientační přehled vlakových spojení ideálních pro návštěvu skiareálů zařazených do projektu ČD Ski v České republice. Aktuální informace o spojích, další tipy na jízdenky a podmínky pro bezplatnou cestu skibusem najdete na www.cd.cz/cdski.

Z Valašského Meziříčí a Vsetína do Karolinky Ze Vsetína se do Karolinky dostanete pohodlně osobním vlakem již za necelou hodinu. Lyžaři mířící za sněhem z Valašského Meziříčí mají o víkendu k tomuto vlaku přípoj jak při cestě na lyže, tak při návratu. TAM

ZPĚT

Os 3203/ /Os 13259

Os3205/ /Os 13261

7.09 †*

9.24*

odj.

Valašské Meziříčí

7.35

9.47

odj.

8.22

10.36

příj.

Vlakem a skibusem z Hradce Králové na Prkenný Důl V sobotu a v neděli se z Hradce Králové dostanete přímými vlaky ČD do Trutnova a odtud přímo ke sjezdovkám v areálu Ski Žacléř-Prkenný Důl návazným bezplatným skibusem MisServis za 1 hodinu 50 minut.

Os 13270

Os 13272/ /Os 3216

příj.

–

18.41*

Hradec Králové hl. n.

7.01

Vsetín

příj.

16.56

18.07

Jaroměř

7.18

Karolinka

odj.

16.11

17.21

Česká Skalice

7.32

Trutnov hl. n. (příj.)

8.21

Při cestě z a do Valašského Meziříčí vždy přestup ve Vsetíně. † Jede v sobotu a v neděli. * Přípoj.

Sp 1782 Hradec Králové hl. n. – Trutnov hl. n.

Skibus od Sp 1782 – v sobotu a neděli od 11. 1. do 16. 3. 2014 Trutnov žel. st.

8.30

Vlakem do Mostů u Jablunkova

Trutnov u autobusového nádraží

8.32

Ideálním spojením z Českého Těšína je osobní vlak v 8.22 h, který zastavuje v Třinci v 8.32 h. V Mostech dojdete k lyžařským vlekům vzdáleným 500 m bez problémů i pěšky.

Trutnov-Zelená louka

8.35

Ski Žacléř-Prkenný Důl (příj.)

8.50

TAM

Ski Žacléř-Prkenný Důl

ZPĚT

Os 2927

Os 2929

7.40

8.40

odj.

Bohumín

7.58

8.58

odj.

Karviná hl. n.

8.22

9.22

odj.

Český Těšín

8.32

9.32

odj.

Třinec (Trzyniec)

8.55

9.55

Os 2946

Os 2948

příj.

18.16

19.16

příj.

17.58

18.58

příj.

17.36

18.36

příj.

17.27

18.27

příj. Mosty u Jablunkova odj.

17.02

18.02

Vlakem z Karlových Varů do Perninku Cesta vlakem ČD trvá z Karlových Varů až do Perninku hodinu a pět minut. Lyžařské areály se zde nacházejí přímo u nádraží. TAM

Skibus k R 922 – v sobotu a neděli od 11. 1. do 16. 3. 2014

ZPĚT

Os 17104

Os 17106

Os 5297

Os 17111

7.46

9.45

odj. Karlovy Vary dolní n. příj.

16.08

17.47

7.52

9.51

odj.

Karlovy Vary

příj.

16.02

17.40

8.19

10.19

odj.

Nejdek

příj.

15.30

17.12

8.47

10.47

příj.

Pernink

odj.

15.00

16.44

16.05

Trutnov žel. st.

16.30

Trutnov-zastávka U okresu

16.32*

Trutnov-Zelená louka

16.35*

* Zajíždí nejdříve do zastávky Trutnov hl. n.

R 922 Trutnov hl. n. – Hradec Králové hl. n. Trutnov hl. n. (odj.)

16.40

Česká Skalice (příj.)

17.28

Jaroměř (příj.)

17.40

Hradec Králové hl. n. (příj.)

17.55

ČD průvodce 55

Vlakem z Plzně na Špičák V sobotu a v neděli se již za dvě hodiny dostanete z Plzně přímým spěšným vlakem téměř ke sjezdovkám Ski & Bike na Špičáku. Z vlakové zastávky Špičák dojdete k lyžařským vlekům vzdáleným 250 m bez problémů i pěšky. TAM

ZPĚT

Sp 1960*

R 779

7.02

odj.

Plzeň hl. n.

příj.

18.56

8.02

odj.

Klatovy

příj.

17.56

9.02

příj.

Špičák

odj.

17.03

* V sobotu, neděli a svátky jako přímý vlak; v pracovní dny je nutno přestoupit v Klatovech.

Z Liberce a Jablonce na Tanvaldský Špičák Z Liberce se do stanice Tanvaldský Špičák svezete osobním vlakem s přestupem ve Smržovce za pouhých 50 minut, k nástupní stanici lanové dráhy to je z vlakové zastávky Tanvaldský Špičák 200 m. TAM

ZPĚT

Os 16207/ /Os 26310

Os 16209/ /Os 26312

7.17

7.57

odj.

odj. Jablonec nad Nisou příj.

16.11

16.51 16.36*

Liberec

příj.

Os 26331/ /Os 16234

Os 26333/ /Os 16236

16.36

17.16

7.36

8.16

7.53

8.33

8.01*

8.41*

příj. odj.

odj. příj.

15.56* 15.49

16.29

8.08

8.48

příj. Tanvaldský Špičák odj.

15.42

16.22

Smržovka

Vlakem a skibusem z Pardubic na Bukovou horu Do nově otevřeného Skiresortu Buková hora (SKIPARK Čenkovice a Červená Voda) se z Pardubic v sobotu a neděli dostanete přímými vlaky ČD do Jablonného nad Orlicí a odtud přímo ke sjezdovkám v Skiresortu Buková hora, do SKIPARKU Čenkovice návazným bezplatným skibusem.

* Vlak s přestupem ve Smržovce.

Vlakem z Olomouce a Brna do Ostružné

Sp 1651 Pardubice hl. n. – Jablonné n. O.

V sobotu a v neděli se do Ostružné dopravíte například spěšným vlakem z Olomouce za necelé dvě hodiny. Lyžařský areál Ostružná je dostupný také přímým rychlíkem z Brna. Od vlaku Sp 1701 s příjezdem do Ostružné v 8.35 h můžete pokračovat s platnou jízdenkou ČD skibusem zdarma, ovšem po předchozí objednávce u provozovatele areálu.

Pardubice hl. n.

7.36

Choceň

8.10

Ústí n. O.

8.26

Jablonné n. O. (příj.)

8.52

Skibus od Sp 1651 – v sobotu a neděli od 11. 1. do 16. 3. 2014 TAM

ZPĚT

Jablonné n. O.

8.55

Skiresort Buková hora/SKIPARK Čenkovice (příj.)

9.52

Sp 1701*

R 1403**

Sp 1704*

R 1402***

–

6.28

odj.

Brno hl. n.

příj.

–

20.39

Skibus k Sp 1654 v sobotu a neděli od 11. 1. do 16. 3. 2014

6.56

7.56

odj.

Olomouc hl. n.

příj.

18.04

19.03

Skiresort Buková hora/SKIPARK Čenkovice

16.30 16.50

7.31

8.32

odj.

Zábřeh na M.

příj.

17.23

18.28

Jablonné n. O.

8.34

9.33

příj.

Ostružná

odj.

16.10

17.29

Sp 1654 Jablonné n. O. – Pardubice hl. n.

* Sp 1701 v úseku Olomouc – Zábřeh na Mor. jede jen v sobotu, neděli a svátek. * Sp 1704 jede v úseku Jeseník – Zábřeh na Mor. jen v sobotu, neděli a svátek, v úseku Zábřeh na Mor. – Olomouc v soboru, v neděli, ve svátky. ** R 1403 – jede v úseku Olomouc – Zábřeh na Mor. jen v sobotu, 1. I.,1., 8. V., 28. X. *** R 1402 – v úseku Olomouc – Brno hl. n. jede jen v sobotu, neděli a ve svátek.

Jablonné n. O.

16.59

Ústí n. O.

17.28

Choceň

17.42

Pardubice hl. n. (příj.)

18.12

56

ČD průvodce

noční spoje Jak ušetřit za cestu Na cestu do slovenských hor využijte zpáteční jízdenku City Star Slovensko. Při cestě nočním lůžkovým vlakem si k ní ještě dokupte lůžkový příplatek na konkrétní spoj. Z Prahy do Ružomberoka zaplatí 3 spolucestující s jízdenkou City Star Slovensko 3 451 Kč (127,80 eur) za cestu tam i zpět. Z Plzně do Ružomberka a zpět zaplatí 3 spolucestující 4 228 Kč (156,60 eur). Za lůžkový příplatek zaplatí každý 324 Kč (12 eur) za jednu cestu. Jedna cesta tak cestujícího z Prahy vyjde na 575 Kč, z Plzně 704 Kč plus lůžkový příplatek. Při cestě do Banské Bystrice z Prahy zaplatí 3 cestující 3 709 Kč (137,40 eur) za cestu tam i zpět. Jedna cesta pro každého tak vyjde na 618 Kč, v případě nočního spoje s lůžkovým příplatkem 324 Kč do třímístného oddílu. Z Olomouce do Banské Bystrice vyjde jízdenka City Star Slovensko pro 3 osoby tam i zpět 2 090 Kč (77,40 eur), pro jednoho tedy jedním směrem 348 Kč. Orientační kurz pro přepočet je 1 euro = 27 Kč. Přeprava lyží je v lůžkovém oddílu pro cestující zdarma za souhlasu spolucestujících v oddílu.

Skiareály SR zařazené do projektu ČD Ski Banská Bystrica ▪ skiareál PARK SNOW Donovaly Ružomberok ▪ skiareál Ružomberok-Malinô Brdo

Dva dny lyžování na Slovensku N

abídka ČD Ski zahrnuje také slovenské skiareály PARK SNOW Donovaly a lyžařský areál Ružomberok-Malinô Brdo ve Velké Fatře. Pokud se sem vydáte vlakem, oceníte pohodlí a bezpečí nočního lůžkového spoje. Na Donovaly lze dojet přes noc vlakem EN 445 Slovakia z Prahy, Pardubic a Olomouce do Banské Bystrice, kde navazuje v 8 hodin ráno skibus. Přes den lze dojet do Banské Bystrice vlaky EC 221 a 223. Ružomberok je dobře

dostupný přes noc ze západních Čech – z Chebu, Karlových Varů a Ústí nad Labem, ale i z Plzně a Prahy vlakem R 441 Excelsior, na který v Ružomberoku navazuje skibus do skiareálu. Slovenské partnerské skiareály poskytují cestujícím ČD slevu 20 % na denní nebo dvoudenní permanentku po předložení lůžkového příplatku nebo platné jízdenky s cílovou stanicí Banská Bystrica nebo Ružomberok, zakoupené na pokladnách ČD. ▪

City Star Slovensko ▪ pro jednotlivce i skupiny (max. 5 dospělých a 1 dítě) ▪ pro cestu TAM a ZPĚT v 1. nebo 2. třídě ▪ 2. až 5. cestující se slevou až 50 % z jízdného pro prvního cestujícího ▪ platnost jízdenky 1 měsíc od prvního dne platnosti

ČD průvodce 57

SOUTĚŽ O VSTUPENKY

Na Davis Cup s Radkem Štěpánkem České dráhy, hrdý partner českého daviscupového týmu, vás společně s Radkem Štěpánkem zvou na první kolo Davis Cupu 2014 do Ostravy. Vyrazit můžete vlakem, ti šťastnější i se vstupenkou od nás!

Velká soutěž o vstupenky Odpovězte na soutěžní otázku a vyhrajte vstupenky na daviscupové utkání v Ostravě, které se koná od 31. ledna do 2. února 2014. Kolikátý ročník týmové soutěže Davis Cup se letos uskuteční? Odpověď zadejte do příslušného formuláře na stránkách www.cdprovas.cz. Po dvou vstupenkách získá pětice nejrychleji správně odpovídajících.

na Floridě a od prosince jsem byl v Austrálii. Trochu teplotní šok…

P

rvní kolo soutěže rozehrají čeští hráči na domácí a oblíbené ostravské půdě v čele s Radkem Štěpánkem a Tomášem Berdychem proti Nizozemsku. Přijeďte je podpořit! V naší soutěži máte jedinečnou možnost získat vstupenky na všechny zápasy 1. kola. Co nám prozradil Radek Štěpánek, nejzkušenější opora českého týmu, před zápasem s Nizozemskem? Těším se moc, bude krásné ukázat skvělému ostravskému publiku trofej, kterou se nám díky vítězství v Bělehradě podařilo opět vrátit do Česka. Atmosféra v Ostravě je úžasná, pomohla nám k řadě vítězství, která stála na počátku naší úspěšné cesty. Připravoval jsem se

Radek Štěpánek Narodil se 27. listopadu 1978 v Karviné. Za Českou republiku hraje Davis Cup od roku 2003. Třikrát postoupil s mužstvem až do finále (2009, 2012, 2013), dvakrát se stal vítězem slavné soutěže. Ve dvouhře získal pět titulů na turnajích ATP, s Indem Paesem získali ve čtyřhře dva tituly na velkých grandslamových turnajích Australia Open a US Open, celkem 17 titulů ATP. V současnosti žije v Praze, jeho partnerkou je momentálně 6. hráčka světového žebříčku Petra Kvitová.

Co pro něj znamená Davis Cup? Maximum, vrchol, splněný sen, něco nenapodobitelného a vlastně i nepopsatelného. Vidí v některém z mladších hráčů svého budoucího následovníka? Raději nebudu nikoho jmenovat, abych ho nedostával pod zbytečný tlak. Není to tak, že bych viděl někoho a mohl říct: takový jsem byl já před 20 roky, ale u některých hráčů vidím něco ze sebe a těší mě to. Co vzkazuje fanouškům před zahájením Davis Cupu 2014? Díky za podporu a přijeďte v lednu Pendolinem do Ostravy, my tak také jezdíme. Těšíme se na vás! ▪

58

ČD průvodce

ZIMNÍ NADÍLKA V JÍDELNÍCH VOZECH

Kolínko nebo stehýnko? Zimní sezona je v plném proudu! V restauračních vozech ČD máte nyní možnost ochutnat speciality, které jsme pro vás právě pro toto chladné období připravili.

T

radiční sortiment ČD Restaurant, ke kterému patří například svíčková nebo hovězí guláš s houskovými knedlíky, od poloviny prosince doplnila nejen zimní sezonní nabídka, ale nově se též rozrostl sortiment vín či nabízených cukrovinek.

Mistři kuchaři I letos si tak cestující na mezinárodních spojích i v SC Pendolino pochutnají na pokrmech z kvalitních tuzemských surovin připravených nejlepšími mistry kuchaři, kterými se Česká republika může pochlubit a kteří nás reprezentují i daleko za našimi hranicemi. Jsou jimi například Jiří Král a Jaroslav Sapík. Tedy opravdoví mistři mezi šéfkuchaři, které ani není třeba dále představovat. Jejich um a odborná zdatnost jsou již všeobecně známé. ▪

45 Kč*

Povidlové vdolečky s tvarohem a šlehačkou

49 Kč*

Zakarpatský boršč se zakysanou smetanou

Zimní nabídka Více info na www.cd.cz/cdrestaurant.

99 Kč*

Salát Waldorf (ledový salát, jablka, ořechy, řapíkatý celer, citronová majonéza)

* Ceny happy hours.

129 Kč * 159 Kč *

Stehno z mladého kuřátka à la bažant s krupicovými noky

Grilované vepřové koleno podávané s čerstvým křenem, hořčicí a pečivem

ČD průvodce 59

RECEPT Chutnalo vám v restauračním voze a rádi byste si takovou pochoutku připravili i doma? Nabízíme recept, který jistě zvládnete. Grilované vepřové koleno podávané s čerstvým křenem, hořčicí a pečivem Co budete potřebovat 2 cibule 1 vepřové koleno 2 lžíce sádla 2 stroužky česneku 1 čerstvou chilli papričku sůl, kmín 250 ml uzeného vývaru 2 lžíce kečupu

Jak postupovat Vepřové koleno zbavené kostí a přebytečné kůže vložíme do připravené nádoby a promícháme s nálevem se solí a kmínem, nahrubo nasekanou cibulí, chilli, kečupem, nasekaným česnekem a zalijeme 2/3 uzeného vývaru. Takto naložené maso necháme marinovat cca 1 hodinu. V pečicí nádobě rozehřejeme sádlo a vložíme marinované koleno. Do nádoby po marinování nalijeme zbytek vývaru a promícháme se zbylou marinádou, kterou zalijeme koleno v pekáči. Nejdříve vepřové koleno pečeme přikryté (60 minut při 180 °C), později koleno odkryjeme a dopékáme (30 minut při 200 °C), aby kůže byla křupavá. Během pečení podle potřeby podléváme vývarem a koleno potíráme vypečenou šťávou. Vepřové pečené koleno podáváme se sterilovanými cibulkami (šalotkami) nebo jen s hořčicí, křenem a pečivem. Další recepty najdete také na www.cd.cz/cdrestaurant. Přejeme vám dobrou chuť!

chystáme pro vás

Z PRAHY DO MOSKVY NYNÍ VLAKEM RYCHLEJI

Tam i zpět 3x týdně

Hlavní město Ruska máte z Prahy na dosah jen den jízdy vlakem. Využijte noc během cesty k odpočinku v pohodlí moderních klimatizovaných lůžkových vozů! ▪ nejrychlejší přímé pozemní spojení ▪ dostupné ceny a kvalitní vlakový servis ▪ výhodné ceny pro skupiny, mládež a seniory Po celou cestu se můžete v klidu věnovat sobě nebo svým blízkým.

www.cd.cz/evropa

Vždy o něco lepší cesta

ČD průvodce 61

MŮŽETE POTKAT VE VLAKU

Poetický průvodčí veršuje Vážení cestující, pokud jedete vlakem ČD v oblasti Letohradska a Králicka, může vám jízdenky prodávat či kontrolovat opravdový básník. jak říká, píše jen někdy. Třeba jako v básni Flamendrák, která zrcadlí letní atmosféru různých zvuků, hlášení, klepání kol a řinčení nárazníků nesoucích se do dálky z nádraží. I ta se dočkala polského překladu. A pak si řekněte – obyčejný průvodčí... ▪

Text a foto: Martin Navrátil

M

artin Vídenský – mimochodem nenápadný a skromný muž – vystudoval zcela nepoetický obor Elektrická trakce na českotřebovské průmyslovce, aby brzy zakotvil v domovské stanici vlakových čet v Letohradě. Doprovází převážně vlaky mezi Pardubicemi, Ústím nad Orlicí, Letohradem a polským Miedzylesiem. Kromě toho, že pracuje jako vlakvedoucí, stačí Martin Vídenský psát a posílat básničky do sborníků a antologií a vydávat vlastní básnické sbírky.

Od sportu k poezii Dříve, v 90. letech, Martin propadl paraglidingu. Třikrát se zúčastnil prestižního štafetového závodu Dolomitenmann v rakouských Alpách. V roce 2002 se při ostrém tréninku vážně zranil, což ho na půl roku vyřadilo „z provozu“. Ale pohled z ptačí perspektivy na „svoji“ lokálku v okolí Červené Vody si pamatuje stále. Poté Martin začal publikovat básničky v časopisech Host, Tvar, v Literárních novinách, v Almanachu mladých básníků Podorlicka a dalších sbornících či antologiích. Vydal sbírky Ozvěny ticha, Slza na ciferníku, Písky, hrady, zříceniny či Potichu i nahlas. V roce 2011 mu vyšel autorský výběr nejlepších básniček pod názvem Uzavřená kapitola. Již druhým rokem je členem Víkendové poroty Orlického deníku, kde pravidelně odpovídá na všetečné otázky šéfredaktora Karla Pokorného. Ve Středisku východočeských spisovatelů vede oblast Orlicko. Velice rád vystupuje na autorských čteních, která často sám pořádá a organizuje. Zpětná vazba je pro Martina důležitá, avšak tvůrčí svoboda nedocenitelná.

Zachytit a poznamenat si nápad Letos v létě bylo několik jeho básniček zařazeno do polské antologie Letni expres poetycki, kterou vydala Literacka PKP-Jazda (Varšava). Současně byl představen v časo-

Martin Vídenský Pochází z Ústí nad Orlicí, bydlí v Letohradě. Publikovat začal v časopisech Host, Tvar a v Literárních novinách. Jeho poezie je zastoupena v šestnácti sbornících a antologiích. Přispívá do bulletinu Kruh a do časopisu Partonyma. Vydal sbírky Ozvěny ticha, Slza na ciferníku, Písky, hrady, zříceniny, Potichu i nahlas a Uzavřená kapitola. V roce 2008 obdržel na Šrámkově Sobotce čestné uznání. Řada jeho básniček byla přeložena do polštiny. Pracuje jako vedoucí obsluhy vlaku RCVD Pardubice, SVČ Letohrad.

pise Moja kolej (polská obdoba ČD pro vás). Martin tak získal další zajímavé kontakty. Letohradský básník-vlakvedoucí tvoří všude, kde ho zrovna něco napadne. „Ná­pad si musím hlavně poznamenat, myšlenku je třeba zachytit v okamžiku zrodu,“ popisuje vlakvedoucí, který za bezesporu inspirující považuje i prostředí železnice. I když o té,

Medailonek Jsem rodák z Ústí nad Orlicí.

Jsem poletucha věčně snící.

Jsem průvodčí i cestující.

62

ČD průvodce

ČéDés

Staň se strojvedoucím Láká tě práce na železnici? Pokud ano, máš jedinečnou šanci získat praxi z provozu a uplatnit se u nás jako strojvedoucí po dokončení studia na střední škole.

P

rostřednictvím Stipendijního programu ČéDés podporujeme studium na dopravních školách a rozvoj odborných dovedností žáků, kteří vědí, kam chtějí profesně směřovat, a mají zájem uplatnit se v oblasti železniční dopravy. Proto letos vyhlašujeme již 6. ročník programu určeného pro žáky 9. ročníku základních škol, kteří mají zájem uplatnit se u společnosti České dráhy na pozici strojvedoucího. O stipendijní program se mohou ucházet také žáci, kteří již na partnerské střední škole studují vybraný maturitní obor.

Co očekáváme: ▪ dobrý zdravotní stav ▪ výborné studijní výsledky na střední škole ▪ úspěšné absolvování zvoleného maturitního oboru ▪ schopnost pracovat v týmu ▪ samostatnost, spolehlivost a odpovědnost ▪ nástup do pracovního poměru k ČD. Co nabízíme: ▪ pravidelný měsíční příspěvek na studium ▪ příspěvek na ubytování v domově mládeže ▪ příspěvek na studijní pomůcky ▪ jízdní výhody ▪ odbornou praxi v provozu ČD ▪ jisté pracovní uplatnění. Přihlášku do stipendijního programu je možné posílat do 28. února 2014. Více informací o Stipendijním programu ČéDés, podmínkách výběrového řízení a přihlášku ke stažení najdete na webových stránkách www.ceskedrahy.cz v sekci Kariéra. V případě dotazů nás můžete kontaktovat na e-mailové adrese [email protected] nebo na tel. 972 232 763.▪

Kam na školu Seznam partnerských škol, na kterých je možné studovat vybraný maturitní obor se stipendijním programem: Střední průmyslová škola Edvarda Beneše a Obchodní akademie, Břeclav www.spsbv.cz Vyšší odborná škola a Střední škola technická, Česká Třebová www.vda.cz Střední škola, České Velenice www.sscv.cz Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola strojní, stavební a dopravní, Děčín www.prumkadc.cz Střední odborná škola, Nové Město na Moravě www.sos-nmor.cz Střední škola železniční a stavební, Šumperk www.soszs.cz Střední škola technická a obchodní, Olomouc www.kosinka.com Střední škola technická a dopravní, Ostrava-Vítkovice www.sstd.cz Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola dopravní, Praha 1 www.spsdmasna.cz Střední škola elektrotechniky a strojírenství, Praha 10 www.ssesp10.cz Střední průmyslová škola dopravní, Plzeň www.dopskopl.cz

ČD průvodce 63

JUNIOR PROGRAM ČD Ahoj, holky a kluci, všichni mě určitě znáte jako průvodce této stránky pro děti a časopisu Můj vláček, ale vidět mě můžete i jinde. Zvláště děti jezdící vlakem mě mohou spatřit na Dětských jízdenkách, které dostanou od průvodčích ve vlaku. Mým obrázkem jsou také ve vlacích označeny oddíly vyhrazené právě pro cestování dětí s dospělými. Ve vlacích SC Pendolino je na takto označených místech umístěna na stolcích společenská hra Elfíkova cesta. Ta vás určitě pobaví a zkrátí dlouho cestu. Od roku 2011 vydávají České dráhy Elfíkův sešit proti nudě, velký sešit plný her a úkolů, který si můžete koupit ve vybraných železničních stanicích nebo ho dostanete na našich akcích. V prosinci loňského roku jste pak mohli získat speciální Elfíkův vánoční sešit proti nudě a s podobnými speciálními sešity počítáme i pro tento rok. Takže se máte určitě na co těšit, protože v nich budu cestovat po celém světě a seznámím vás s kulturními a přírodními památkami a také tam bude spousta zábavy. Už tři roky je v provozu dětská webová stránka www.elfikuvweb.cz plná her, pohádek, informací a soutěží. A samozřejmě i zde jsem průvodcem já. Vidět mě můžete také na akcích jako Bambiriáda, S Elfíkem do zoo a v prosinci jsem byl na adventních jízdách. Těším se na setkání s vámi v roce 2014 a přeji všem šťastnou cestu vlakem!

Váš Elfík

křížovka

V

íte, milé děti, jak se říká lokomotivě, jejíž přední skla připomínají brýle? Správnou odpověď vyplňte do příslušného formuláře na www.cdprovas.cz do 23. ledna.

'âWÔ(anglicky) 0DOĘREUD] 0DWNDNXāHWH 2OLYRYĘĽ 0DOĘEDOâN +RGLQ\QDUXNX 2YâYDË 6XN 2KRGQRWLW

Tři z vás, kteří správně vyluští křížovku, obdrží knihu Železnice.

soutěž pro chytré hlavy

1 2 3 4

Který hokejista je manželem Lucie Vondráčkové? A B C

Soutěžit můžete na www.cdprovas.cz, kde vyplníte příslušný formulář, nebo své odpovědi zasílejte poštou do 23. ledna 2014. Nezapomeňte uvést svůj e-mailový kontakt nebo zpětnou adresu.

Tomáš Plekanec Tomáš Fleischmann Milan Michálek

Adresa: Redakce ČD pro vás České dráhy, a.s., Odbor marketingu nábřeží Ludvíka Svobody 1222, 110 15 Praha 1 Na obálku napište PRO CHYTRÉ HLAVY.

Od kterého roku užívá komořanský zámek Hydrometeorologický ústav? A B C

1857 1897 1957

Tři správné odpovědi odměníme Kilometrickou bankou ČD – poukazem na volné cestování vlaky ČD v hodnotě 2 200 Kč – a další tři z vás obdrží poukázky do obchodní sítě PONT v celkové hodnotě 1 000 Kč.

Na kterém hradě či zámku probíhá výstava kostýmů z pohádky Tři oříšky pro Popelku? A B C

Výherce z minulého čísla najdete na stránkách www.cdprovas.cz. Správné odpovědi z minulého čísla: 1 – z Ukrajiny, 2 – Nové Město na Moravě, 3 – Ledeč nad Sázavou, 4 – The Blue Train, 5 – v Praze

Hluboká nad Vltavou Švihov Sychrov

Kompletní pravidla soutěže najdete na www.cdprovas.cz.

Hlavním městem Marockého království je: A B C

Marrákeš Rabat Meknes

5

Kde se uskuteční první kolo Davis Cupu 2014?

6

Který článek v tomto čísle vás nejvíce zaujal? *

A B C

Hrajte o Kilometerické banky ČD za 2 200 Kč a o poukázky v hodnotě 1 000 Kč do obchodní sítě PONT.

v Praze v Ostravě v Brně

PONT-2013_190x80mm_voucher-500Kc_tisk.indd 1

12.11.2013 16:18:50

* Na tuto otázku je nutné odpovědět, její správnost se však neposuzuje. PONT-2013_190x80mm_voucher-500Kc_tisk.indd 1

12.11.2013 16:18:50

VLAKEM DO ŠKOLY S IN KARTOU A ŽÁKOVSKÝM PRŮKAZEM

Nová sleva pro žáky a studenty

Nyní můžete díky kombinaci jakékoliv aplikace na In Kartě s žákovským průkazem ušetřit na jízdném ve vlaku ČD až 55 %! Q kombinace slev platí na jednosměrné, zpáteční i traťové jízdenky pro žáky a studenty do 26 let na trase potvrzené v žákovském průkazu

www.cd.cz/inkarta

netuší, Má milá asi vůbec buší, dce rozb jak se mi štěstím sr šem nádražžíí. a n a n í p u o st y v ž y kd závaží… Ta dálka mě tíží jak u obálkou, ro d o m ji ím p a v k ře Dnes p nad dálkou, už mávneme rukou jet kdykoli, ři p že ů m si su u p pro d dovolí... jak nám to jízdní řá

DEJ K VALENTÝNU PŘEKVÁPKO A PUSA TI PŘIJEDE ZAKRÁTKO

Dárkový voucher ČD

Potěšte svou lásku k svátku zamilovaných voucherem od ČD k nákupu jízdenek a usnadněte si k sobě cestu! ▪ pořídíte za 200, 500 nebo 1000 Kč ▪ lze použít i k nákupu In Karty a splnění cestovatelských snů po ČR i Evropě ▪ hodnotu voucherů je možné sčítat

Žádejte v pokladnách ČD.

www.cd.cz/voucher