Zdaňování příjmů sportovců v České republice

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Zdaňování příjmů sportovců v České republice Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Jana Vrtalová

Tereza Jezdinská

Brno 2010

Tímto bych chtěla poděkovat vedoucí bakalářské práce Ing. Janě Vrtalové za odborné vedení, rady a připomínky, které jsem vyuţila při tvorbě své bakalářské práce.

Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma „Zdaňování příjmů sportovců v České republice“ zpracovala samostatně s pouţitím odborné literatury, kterou uvádím v seznamu. V Brně dne 20. května 2010

__________________

Abstract Jezdinská, T. Assessment of sportsmen´s income in Czech Republic. Bachelor thesis. Brno: MUAF, 2010. This bachelor thesis is concentrated on assessment of sportsmen´s income and sport organizations´ income. In the Theoretical part is stated a division of sport organizations and division of sportsmen. Then the thesis deals only with “Sport club” as a type of sport organization in law form of civil association and sportsmen, who do sport as their career. In the thesis I declare a procedure to find a tax basis and calculation of tax liability. I also deal with problems, which can arise in join with approbation of reform of labour-law relations between sportsmen and sports clubs. The practical part shows described procedures on examples. Keywords Sportsman, sport organization, taxable income, tax expense / tax cost, tax liability.

Abstrakt Jezdinská, T. Zdaňování příjmů sportovců v České republice. Bakalářská práce. Brno: MZLU v Brně, 2010. Bakalářská práce je zaměřena na zdanění příjmů sportovců a sportovních organizací. V teoretické části je uvedeno rozdělení sportovních organizací a sportovců. Následně se práce věnuje pouze organizaci typu „Sportovní klub“ v právní formě občanského sdruţení a sportovci, pro něhoţ je výkon sportovní činnosti povoláním. V práci uvádím postup zjištění základu daně a vypočtení výsledné daňové povinnosti. Zabývám se i problematikou moţného přijetí reformy pracovněprávních vztahů mezi sportovci a sportovními kluby. Praktická část ukazuje popsané postupy na konkrétních příkladech. Klíčová slova Sportovec, sportovní organizace, zdanitelné příjmy/výnosy, daňově uznatelné výdaje/náklady, výsledná daňová povinnost.

Obsah

5

Obsah 1

Úvod a cíl práce

8

1.1

Úvod .......................................................................................................... 8

1.2

Cíl práce .................................................................................................... 9

2

Metodika

10

3

Literární přehled

11

3.1

Základní pojmy ........................................................................................ 11

3.2

Sport ......................................................................................................... 12

3.3

Sportovní organizace ............................................................................... 13

3.3.1

Dělení sportovních organizací z věcného hlediska .......................... 13

3.3.2

Sportovní kluby (tělovýchovné jednoty).......................................... 14

3.3.3

Předmět daně z příjmů sportovních klubů (tělovýchovných jednot)14

3.3.4

Osvobození od daně ......................................................................... 15

3.3.5

Příjmy zdaňované v rámci samostatného základu daně ................. 16

3.3.6

Výdaje vynaloţené na dosaţení, zajištění a udrţení příjmů ............ 16

3.3.7

Stanovení základu daně ................................................................... 17

3.3.8

Sazba daně a vypočtení daně ...........................................................18

3.3.9

Slevy na dani ....................................................................................18

3.3.10 Daňové přiznání sportovních klubů ................................................ 19 3.4

Sportovci ................................................................................................. 20

3.4.1

Vztah sportovců a organizace ......................................................... 20

3.4.2

Předmět daně z příjmů sportovců .................................................. 20

3.4.3

Nezdanitelné části základu daně ..................................................... 21

3.4.4

Osvobození od daně z příjmů u sportovců ..................................... 22

3.4.5

Daňově uznatelné náklady sportovců ............................................. 22

3.4.6

Stanovení základu daně u sportovců .............................................. 22

3.4.7

Sazba daně a vypočtení daně u sportovců ...................................... 22

3.4.8

Slevy na dani ................................................................................... 23

3.4.9

Daňové přiznání sportovců ............................................................. 23

Obsah 3.5 4

6

Připravovaná reforma pracovněprávních vztahů sportovců.................. 24

Vlastní práce 4.1

26

Zdaňování příjmů sportovních organizací ............................................. 26

4.1.1 Výnosy z hlavní činnosti niţší neţ náklady na hlavní činnost a zároveň základ daně do 300 000 Kč ......................................................... 26 4.1.2 Příjmy z hlavní činnosti niţší neţ náklady na hlavní činnost a zároveň základ daně vyšší neţ 300 000 Kč ............................................... 30 4.2

Zdaňování příjmů sportovců .................................................................. 33

4.2.1

Příjmy ze závislé činnosti ................................................................ 33

4.2.2

Příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti ............. 36

4.2.3

Paušální výdaje ............................................................................... 39

4.2.4 Srovnání příjmů sportovců před reformou a po případném přijetí reformy ......................................................................................................... 40 5

Závěr

42

6

Literatura

44

A

6.1

Odborné publikace .................................................................................. 44

6.2

Internetové zdroje ................................................................................... 44

6.3

Právní předpisy ....................................................................................... 44

Výkaz zisku a ztrát sportovního klubu

46

Seznam tabulek

7

Seznam tabulek Tab. 1

Slevy na dani

23

Tab. 2

Sazby pojistného na zdravotní pojištění

24

Tab. 3

Sazby pojistného na sociální pojištění

25

Úvod a cíl práce

8

1 Úvod a cíl práce 1.1

Úvod

Sport je v dnešní době významnou a mnohdy i nedílnou součástí ţivota kaţdého z nás. Stále častěji se také mluví o zdravém ţivotním stylu, ke kterému právě sport bezesporu patří. Někteří lidé se mu věnují aktivně a jiní preferují pasivní přístup, tedy přístup z pozice diváka. Pro některé je to pouze druh zábavy a provozují jej rekreačně. Je pro ně formou odreagování, při které se mohou alespoň na chvíli odpoutat od všedního stereotypu. V tomto slova smyslu se nemusí věnovat jen jednomu druhu sportovní činnosti, ale podle moţností klidně i více druhům. Rozhodujícím faktorem můţe být mimo jiné časová či finanční náročnost. Jiní si vyberou jednu sportovní disciplínu a té se věnují mnohem intenzivněji. Mnohdy jsou k tomuto vedeni jiţ od útlého dětství svými rodiči. V takovém případě se většinou stanou členem nějakého sportovního klubu či oddílu. Sama jsem členkou sportovního klubu stolního tenisu a to je hlavní důvod, proč jsem si pro svoji bakalářskou práci vybrala právě toto téma. Sportovci sdruţení v klubech a oddílech mohou společně trénovat a dále se zlepšovat. Sportovní kluby také umoţňují svým členům účastnit se různých turnajů a soutěţí, které se stupňují například podle věku a podle výkonnosti. Ti nejlepší sportovci si provozováním sportovní činnosti mohou i vydělávat. Pak se sportovní činnost stane jejich povoláním a oni musí řešit vzniklou situaci mimo jiné i z daňového hlediska. A právě na vrcholové sportovce a problematiku jejich zdanění se zaměřuji ve své práci. V bakalářské práci se také zabývám sportovními kluby jako jedním z typů sportovní organizace. Tyto kluby musí řešit otázku zdanění příjmů ze své činnosti stejně jako jiné právnické osoby. Rozhodující je v tomto případě ovšem právní forma daného klubu a s ní spojené reţimy zdanění. Ne všechny sportovní kluby totiţ vznikají za účelem dosaţení zisku, jak se tomu předpokládá u většiny právnických osob. Do oblasti sportu v poslední době plyne čím dál více finančních prostředků a to zejména formou reklamy a sponzoringu. Cílem sponzoringu a reklamy je snaha firem zviditelnit se na trhu a tím se snáze dostat do povědomí široké veřejnosti, především prostřednictvím divácky atraktivních sportů. Firmy tímto způsobem nemusí podporovat jen celé sportovní kluby, ale také mohou sponzorovat přímo jednotlivé sportovce či jednotlivé sportovní akce. Sportovními akcemi mohou v těchto případech být například turnaje, mistrovství republiky, exhibice a to nejen na národní, ale v dnešní době i mezinárodní úrovni. Ve své práci se tedy zabývám zdaněním příjmů vrcholových sportovců a zdaněním příjmů sportovních klubů. Daně obecně jsou hlavními příjmy veřejných rozpočtů a přímé daně se co do objemu řadí na třetí místo. S přímými daněmi přijde v průběhu ţivota do styku kaţdý občan České republiky, a proto jsou stále aktuálním tématem.

Úvod a cíl práce

9

1.2 Cíl práce Cílem mé bakalářské práce je popsat postup zdaňování příjmů sportovců v České republice a zdaňování příjmů sportovních organizací, které sportovce sdruţují. Zaměřuji se na sportovce, kteří vykonávají sportovní činnost jako své povolání a mohou být zaměstnanci sportovního klubu či osobami samostatně výdělečně činnými. Z tohoto pohledu mohou mít různé druhy příjmů a v práci tedy uvádím postup zdanění těchto jednotlivých příjmů. Zabývám se také připravovanou reformou pracovněprávních vztahů mezi sportovci a sportovními kluby. V rámci jejího zhodnocení uvádím výhody a nevýhody, které by přineslo přijetí této reformy, jak pro sportovce, tak pro sportovní kluby. U sportovních organizací sdruţujících sportovce se zaměřuji na sportovní kluby a to jen na ty, které nevznikají za účelem dosahování zisku. Jsou to tedy sportovní kluby v právní formě občanských sdruţení jako jeden z typů neziskových organizací. Neziskové organizace mají v zákoně o daních z příjmů několik výjimek a zvýhodnění oproti ostatním právnickým osobám. Především těmto odlišnostem se v práci věnuji. V praktické části je následně popsaný postup zdanění ukázán na jednotlivých příkladech. Přesný postup výpočtu je uveden v přehledných tabulkách a dále slovně popsán.

Metodika

10

2 Metodika V bakalářské práci bylo pouţito zejména metod deskripce, interpretace, komparace, rozhovoru a práce s odbornou literaturou. V teoretické části za pomoci odborné literatury a příslušných zákonů nejdříve vysvětluji základní pojmy související s tématem. V další části, kdy se jiţ zaměřuji na sportovní organizace, pouţívám metodu deskripce. Organizace rozděluji z věcného hlediska a pro bliţší popis jsem vybrala pouze sportovní klub ve formě občanského sdruţení. Poté jsem podle zákona o daních z příjmů postupně vymezila předmět daně z příjmů sportovních klubů, osvobození od daně, výdaje vynaloţené na dosaţení, zajištění a udrţení příjmů, základ daně a jeho úpravy, sazbu daně a také moţné slevy na dani. Podle zákona o správě daní a poplatků jsem následně určila povinnosti podávání daňového přiznání a placení daně. Obdobným způsobem postupuji i u sportovců. S pomocí odborné literatury specifikuji moţný poměr sportovce a sportovního klubu. Následně podle zákona o daních z příjmů rozděluji jednotlivé příjmy, které sportovec můţe mít. Podle zákona o daních z příjmů vymezuji také nezdanitelné části základu daně, osvobození od daně, daňově uznatelné výdaje, základ daně, sazbu a jednotlivé slevy na dani. Jako poslední uvádím podmínky podání daňového přiznání a placení daně podle zákona o správě daní a poplatků. V závěru teoretické části se zabývám reformou pracovně právních vztahů sportovců a sportovních klubů. Zde je uţito metody komparace. Porovnávám zaměstnanecký poměr a činnost samostatně výdělečně činnou. Uvádím výhody a nevýhody, které by mělo přijetí reformy z pohledu sportovce i sportovního klubu. Zde se zaměřuji nejen na placení daně z příjmů, ale i na rozdíly v odvodech na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení. Veškerá pouţitá odborná literatura, zákony i internetové zdroje jsou jmenovány v průběhu teoretické části a také v seznamu literatury uvedeném na konci bakalářské práce. V praktické části bylo vyuţito metod rozhovoru, interpretace a komparace. Nejdříve je ukázán postup zdanění na příkladech sportovních klubů. Při sestavení zadání příkladů bylo vyuţito rozhovorů s účetní a předsedou sportovního klubu a také poskytnutých účetních výkazů. Postup výpočtu je vţdy přehledně uveden v tabulce a následně slovně okomentován. V druhé části zaměřené na sportovce bylo opět pro sestavení zadání příkladů vyuţito rozhovorů, a to s bývalým sportovním ředitelem prvoligového fotbalového klubu a s několika současnými i bývalými sportovci. V zadání jsou vţdy přesně specifikované jednotlivé druhy příjmů, výdajů a také poloţky, které ovlivňují výši základu daně či slev na dani. Postup výpočtu je stejně jako u příkladů na sportovní kluby uveden v tabulce a poté slovně okomentován. Poslední příklad v této kapitole se zabývá připravovanou reformou pracovněprávních vztahů sportovců a sportovních klubů. Zde pouţívám metody komparace, tedy srovnávám zaměstnanecký poměr a samostatnou výdělečnou činnost.


11

3 Literární přehled V části práce nazvané Literární přehled podrobně zpracuji téma z teoretického pohledu. Nejdříve se zaměřím na vysvětlení základních pojmů souvisejících s tématem, a dále podrobně na sportovní organizace a sportovce.

3.1 Základní pojmy V této části uvedu základní definice související s tématem bakalářské práce.  Daň Daň je povinná, nenávratná, zákonem určená platba do veřejného rozpočtu. Je to jednostranný pohyb finančních prostředků od soukromého do veřejného sektoru. Jejími hlavními charakteristikami jsou neúčelovost a neekvivalentnost. Neúčelovost znamená, ţe není předem určeno, jaké veřejné statky budou z částky vybrané na daních financovány. Neekvivalentnost pro poplatníka znamená, ţe nemá nárok na protihodnotu ve stejné výši, jako byla jeho platba. Daň, dle druhu, můţe být odváděna pravidelně ve stanovených časových intervalech nebo nepravidelně. Příkladem pravidelně placených daní mohou být daně z příjmů, naopak příkladem nepravidelně placených daní mohou být daň dědická nebo darovací (Kubátová, 2006).  Daňový subjekt Daňový subjekt je osoba fyzická nebo právnická, která je podle zákona povinna odvádět nebo platit daň. Můţe jím být poplatník nebo plátce. Poplatník je osobou různou nebo totoţnou s plátcem. Přesná definice pojmu je uvedena v zákoně 337/1992 o správě daní a poplatků stejně jako definice dalších dvou uvedených pojmů.  Poplatník Poplatník je daňový subjekt, jehoţ příjem nebo majetek je dani podroben.  Plátce daně Plátce daně je daňový subjekt, který je ze zákona povinen odvést daň vybranou od jiných subjektů nebo sraţenou jiným poplatníkům pod svou majetkovou odpovědností. Musí tedy určit výši daně, daň vybrat či srazit a do přesně dané lhůty daň odvést správci daně.  Daň z příjmů Daň z příjmu řadíme mezi daně přímé, coţ znamená mezi daně s přímým účinkem na poplatníkův důchod. Dále ji můţeme dělit na daň z příjmů fyzických osob (dále jen DPFO) a na daň z příjmů právnických osob (dále jen DPPO). (Kubátová, 2006). Daně z příjmů upravuje zákon č. 586/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů.


12

 Správa daní Správu daní upravuje zákon č. 337/1992 Sb. o správě daní a poplatků ve znění pozdějších předpisů. Je to tedy právo činit různá opatření potřebná ke správnému a úplnému zjištění, stanovení a plnění daňových povinností, zejména právo vyhledávat daňové subjekty, daně vyměřit, vybrat, vyúčtovat, vymáhat, nebo kontrolovat podle zákona jejich splnění ve stanovené výši a době.

3.2 Sport Zákon č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu, ve znění pozdějších předpisů definuje pojem sport jako všechny formy tělesné činnosti, které prostřednictvím organizované i neorganizované účasti si kladou za cíl harmonický rozvoj tělesné i psychické kondice, upevňování zdraví a dosahování sportovních výkonů v soutěţích všech úrovní. Sportem pro všechny se rozumí organizovaný a neorganizovaný sport a pohybová rekreace určená širokým vrstvám obyvatelstva.


13

3.3 Sportovní organizace V České republice je naprostá většina sportovních organizací právní formou občanské sdruţení a to podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdruţování občanů. Ţádná speciální právní norma upravující oblast sportu a tělesné výchovy v České republice neexistuje. Právo svobodně se sdruţovat na ochranu svých hospodářských a sociálních zájmů je zakotveno jiţ v Listině základních lidských práv a svobod, v článku 20 odst. 1. Podle zákona č. 83/1990 je nutné k registraci občanského sdruţení přiloţit stanovy. 3.3.1

Dělení sportovních organizací z věcného hlediska

Jak uţ bylo řečeno, nejvíce sportovních organizací funguje v právní formě občanského sdruţení, proto je následující rozdělení zaměřeno především na ně. Toto rozdělení pouţil Jiří Topinka ve své knize Občanská sdruţení ve sportu. 1.

Zastřešující sportovní asociace Hlavním znakem zastřešujícím sportovní asociace je její neomezená moţnost různých druhů provozovaných sportů. Dále se tato asociace vyznačuje přímým vztahem k příslušnému orgánu státní správy, prostřednictvím kterého čerpá dotace ze státního rozpočtu České republiky. Příkladem těchto organizací v České republice mohou být Český svaz tělesné výchovy (ČSTV), Česká obec sokolská nebo Orel. Zastřešující sportovní organizace většinou sdruţuje více samostatných sportovních asociací.

2.

Samostatná sportovní asociace Hlavním rozdílem samostatné sportovní asociace od zastřešující sportovní asociace je její omezená moţnost různých druhů provozovaných sportů, a to na jeden sport nebo na jednu skupinu sportů. Prostřednictvím zastřešující sportovní organizace čerpá dotace ze státního rozpočtu. Příkladem takovýchto asociací můţe být Česká asociace stolního tenisu (ČAST) anebo jiné sportovní svazy sdruţené v ČSTV.

3.

Sportovní klub Sportovní klub, dříve tělovýchovná jednota, je dalším stupněm sportovní organizace. Tento typ sportovní organizace bude popsán podrobněji v následujícím textu a to z důvodu hlubšího zaměření na tento stupeň. Sportovní oddíl nebo odbor Sportovní oddíl je nejniţším typem sportovní organizace. Existuje vţdy v rámci sportovního klubu. Ve stanovách sportovního klubu jsou většinou vymezeny pravomoci jednotlivých orgánů oddílu. Finanční prostředky čerpá prostřednictvím mateřského sportovního klubu. Rozdíl mezi oddílem a odborem je ten, ţe oddíl má jistou organizační mikrostrukturu, zatímco u odboru je organizační mikrostruktura omezena na jediného funkcionáře anebo ji odbor postrádá zcela.

4.


3.3.2

14

Sportovní kluby (tělovýchovné jednoty)

Sportovní kluby jsou jedním z typů neziskové organizace nejčastěji zakládány v právní formě sdruţení občanů podle zákona č. 83/1999 Sb., o sdruţování občanů ve znění pozdějších předpisů. Sportovní hnutí u tohoto stupně sportovní organizace ovšem umoţňuje existenci i v právní formě obchodních společností. Ve své práci se ovšem zaměřím na sportovní kluby jako občanská sdruţení, která mají odlišný způsob výpočtu daňové povinnosti. Za okamţik jejich vzniku se povaţuje okamţik registrace ministerstvem vnitra. Naopak jejich zánik je spojen s dobrovolným anebo nuceným rozpuštěním. Zákon o dani z příjmů vymezuje občanská sdruţení jako poplatníky, kteří nesmí být zaloţeni nebo zřízeni za účelem podnikání. Podnikání je v Obchodním zákoníku definováno jako činnost prováděná podnikatelem vlastním jménem, na vlastní účet, na vlastní odpovědnost, soustavně a za účelem dosahování zisku. Sportovní kluby ve většině případů sdruţují provozovatele více sportů a mají přímou ekonomickou vazbu na zastřešující sportovní asociace i na samostatné sportovní asociace. Prostřednictvím těchto dvou asociací čerpají finanční prostředky ze státního rozpočtu (Topinka, 2007). 3.3.3

Předmět daně z příjmů sportovních klubů (tělovýchovných jednot)

Podle ZDP § 18 odst. 1 jsou předmětem daně příjmy z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem, pokud sám ZDP dál nestanoví jinak. Naopak předmětem daně nejsou:  Příjmy získané děděním (jsou předmětem daně dědické).  Příjmy získané darováním (jsou předmětem daně darovací).  Příjmy plynoucí z titulu spravedlivého zadostiučinění, přiznaného Evropským soudem pro lidská práva. Tyto výjimky jsou platné pro všechny poplatníky DPPO. Zákon dále v § 18 odst. 3 uvádí, ţe u poplatníků, kteří nejsou zaloţeni nebo zřízeni za účelem podnikání, mezi něţ sportovní kluby patří, jsou předmětem daně vţdy:  Příjmy z reklam.  Příjmy z členských příspěvků. (Ty mohou být od daně osvobozeny.)  Příjmy z nájemného s výjimkou uvedenou ve stejném paragrafu odst. 4 písm. d). Touto výjimkou je pronájem státního majetku, kde příjmy takto nabyté jsou řazeny mezi příjmy státního rozpočtu.


15

Tělovýchovné jednoty a sportovní kluby mají jako neziskové organizace ještě další výjimky. Příjmy, které pro ně nejsou předmětem daně:  Příjmy z činností vyplývajících z jejich poslání za podmínky, ţe náklady vynaloţené podle ZDP v souvislosti s prováděním těchto činností jsou vyšší. Činnosti, které jsou posláním těchto poplatníků, jsou v případě sportovních klubů stanoveny zvláštním předpisem v podobě stanov a nazýváme je hlavními činnostmi. Tyto druhy činností posuzujeme jednotlivě za celé zdaňovací období.  Dotace, příspěvky na provoz a jiné podpory ze státního rozpočtu, rozpočtu kraje a rozpočtu obce poskytnuté podle tzv. rozpočtových pravidel, z prostředků poskytnutých z rozpočtu Evropské unie nebo veřejných rozpočtů cizích států.  Úroky z vkladů na běţném účtu. Zda se jedná o běţný účet, je patrné ze smlouvy s finanční institucí, která musí být sepsána podle obchodního zákoníku.  Příjmy z pronájmů státního majetku. Podle zvláštního předpisu jsou toto příjmy státního rozpočtu. Hned první odráţka jmenovala hlavní činnosti sportovních klubů. Vedle těchto činností mohou sportovní kluby provozovat také vedlejší činnosti neboli hospodářské činnosti. Příjmy z provozování vedlejších činností jiţ předmětem daně jsou. Proti nim lze samozřejmě uplatňovat výdaje na dosaţení, zajištění a udrţení těchto příjmů (Topinka, 2007). 3.3.4

Osvobození od daně

Některé příjmy, které jsou předmětem daně, mohou být od daně osvobozeny. Tyto příjmy jsou uvedeny v § 19 odst. 1 ZDP. Pro názornost budu jmenovat pouze osvobozené příjmy, které mohou souviset s činnostmi sportovních klubů. Jsou jimi:  Členské příspěvky. Jejich výběr musí být uveden ve stanovách.  Příjmy poplatníků, kteří nejsou zaloţeni nebo zřízeni za účelem podnikání, které jim plynou jako odvod části výtěţku loterií a jiných podobných her.  Příjmy z úroků z přeplatků zaviněných správcem daně a z úroků z přeplatků zaviněných orgánem správy sociálního zabezpečení.  Úrokové příjmy, plynoucí z prostředků veřejné sbírky, pořádané k účelům vymezeným ZDP.  Příjmy, plynoucí jako náhrada za věcné břemeno, vzniklé ze zákona nebo rozhodnutím státního orgánu podle zvláštního právního předpisu, a příjmy plynoucí jako náhrada za vyvlastnění na základě zvláštního právního předpisu.


3.3.5

16

Příjmy zdaňované v rámci samostatného základu daně

Do této skupiny zahrnujeme příjmy sportovních klubů plynoucí ze zahraničí. Jejich výše se uvádí včetně daně sraţené v zahraničí. Do samostatného základu daně ovšem nezahrnujeme příjmy od daně osvobozené. Veškeré příjmy zahrnované do samostatného základu daně jsou následně zdaňovány zvláštní sazbou daně 15 % podle § 21 odst. 4 ZDP. 3.3.6

Výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů

Výdaje na dosaţení, zajištění a udrţení příjmů se povaţují za daňově uznatelné výdaje. Mezi dosaţeným zdanitelným příjmem a vynaloţeným výdajem musí tedy existovat přímá nebo nepřímá příčinná souvislost. Tyto uskutečněné výdaje je poplatník povinen prokázat. Nelze tedy uplatnit výdaje související s příjmy, které nejsou předmětem daně nebo které jsou od daně osvobozeny. Poté je moţno prokázané výdaje odečíst ve výši stanovené ZDP a zvláštními předpisy. V ZDP je mimo jiné uveden jak demonstrativní výčet daňově uznatelných nákladů v § 24 tak demonstrativní výčet daňově neuznatelných výdajů v § 25. Pro sportovní kluby jsou tato obecná pravidla upravena. Oproti obchodním společnostem mají neziskové organizace více příjmů, které nemusí být předmětem daně anebo jsou od daně osvobozeny (§ 18 odst. 4), a to zejména v souvislosti s vykonáváním vedlejší činnosti. Výdaje vynaloţené na dosahování takovýchto příjmů jsou pak pro neziskové organizace daňově neúčinnými. Výdaje spojené s výkonem hlavní činnosti jsou však daňově uznatelnými. V některých případech zde ovšem můţe docházet k rozporu. Pro neziskové organizace můţe být například výdajem vynaloţeným na dosaţení, zajištění a udrţení příjmů výdaj, který se zpravidla povaţuje za výdaj nedaňový. Typickou záleţitostí jsou výdaje na dary nebo občerstvení, coţ je spojeno s pořádáním většiny sportovních akcí. Je ovšem velmi obtíţně prokazatelná příčinná souvislost mezi těmito výdaji s příjmy z hlavní činnosti. Specifické druhy daňově uznatelných nákladů TJ/SK (Topinka, 2007)  Odpisy hmotného majetku. Zde je nutné rozlišovat hmotný majetek podle ZDP a dlouhodobý hmotný majetek podle vyhlášky, který je znám z účetnictví. Daňově uznatelnými náklady jsou pouze odpisy hmotného majetku za podmínek určených ZDP. Podstatnou věcí je, ţe odpisovaný majetek se musí vztahovat k dosahování zdanitelných příjmů. Podle toho, zda je majetek evidován u poplatníka jen na začátku zdaňovacího období nebo i na konci, je moţné uplatnit odpis z hmotného majetku buď ve výši jedné poloviny ročního odpisu, nebo v celé výši odpisu. Pro daňové účely je hmotný majetek zařazován do jednotlivých odpisových skupin.  Účetní odpisy z hlavní činnosti. V některých případech je moţné také odpisovat majetek, který podle ZDP není hmotným majetkem, ale v rámci účetnictví je zahrnut do dlouhodobého hmotného majetku, tzn., ţe při pořízení




   



17

nevstupuje do účetních nákladů. Podmínky uznatelnosti jsou podrobně popsány v § 24/2 v) ZDP. Cestovní náhrady. Oproti vyplácení cestovních náhrad zaměstnancům, coţ je upraveno v zákoníku práce, není vyplácení náhrad členů TJ/SK upraveno ţádným předpisem. Aby takovéto výdaje mohly být zahrnuty do daňově uznatelných, musí pro ně TJ/SK vymezit určitá pravidla. Ta jsou pak nejčastěji zahrnuta do vnitřní směrnice. Zaplacené členské příspěvky. Rezervy. Zákon 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů ve znění pozdějších předpisů. Opravné položky k pohledávkám a odpis pohledávky. Nájemné. V mnoha případech TJ/SK potřebují pro svoji vedlejší činnost areály, prostory či zařízení, které nejsou v jejich vlastnictví. Proto jsou nuceny si je pronajímat na základě smlouvy o nájmu. Do této skupiny se zahrnuje nájemné jak za nemovitý majetek, tak i za najatý movitý majetek. Správní (režijní) výdaje a jejich rozdělení mezi hlavní a vedlejší činnost. Rozdělení těchto výdajů je u TJ/SK sloţitým problémem. Je nutné určit, do jaké míry souvisí se zdaňovanými příjmy. Existuje více moţných postupů, jak tyto výdaje rozdělit. Na pouţitém postupu závisí správné stanovení základu daně z příjmů.

3.3.7

Stanovení základu daně

Základ daně se podle § 23 odst. 1 ZDP zjišťuje jako rozdíl mezi příjmy a výdaji, a to při respektování jejich věcné a časové souvislosti v daném zdaňovacím období. Do příjmů přitom nejsou zahrnuty ty příjmy, které nejsou předmětem daně a příjmy od daně osvobozené. U poplatníků, kteří vedou účetnictví, vycházíme z výsledku hospodaření a u poplatníků, kteří nevedou účetnictví, vycházíme z rozdílu mezi příjmy a výdaji. Takto stanovený základ daně se dále upravuje. Lze ho o jisté poloţky zvýšit nebo naopak sníţit. V následující části jsou uvedeny pouze demonstrativní výčty poloţek upravujících základ daně. Výsledek hospodaření se podle § 23 odst. 2 písm. a) zvyšuje o:  Částky, které neoprávněně zkracují příjmy.  Částky, které nelze podle ZDP zahrnout do daňově uznatelných nákladů.  Částky, o které byl sníţen HV podle § 23 odst. 3 písm. c) ZDP za předchozí zdaňovací období.  Částka pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které je povinen platit zaměstnavatel, která byla zaměstnavatelem sraţena a nebyla do konce měsíce následujícího po skončení zdaňovacího období odvedena.  Přijaté úhrady smluvních pokut, pokud byly v předchozích zdaňovacích obdobích poloţkou sniţující výsledek hospodaření.


18

Výsledek hospodaření se podle § 23 odst. 3 písm. b) sniţuje o:  Částky výdajů, které je moţno uplatnit jako daňově účinný výdaj, jen pokud byly zaplaceny, a to tehdy, dojde-li k jejich zaplacení v jiném zdaňovacím období, neţ v jakém ovlivnily výsledek hospodaření.  Částky, o které byly nesprávně zvýšeny příjmy.  Částky nezahrnuté do výdajů, které je moţno jako daňově účinný výdaj uplatnit. Podle § 20 odst. 7 ZDP mohou sportovní kluby navíc jako poplatníci, kteří nejsou zaloţeni nebo zřízeni za účelem podnikání, základ daně zjištěný podle § 34 dále sníţit a to aţ o 30 %, maximálně však o 1 000 000 Kč. Tato výhoda je ovšem vázána na podmínku. Tou je, aby prostředky získané takto dosaţenou úsporou daňové povinnosti byly pouţity ke krytí nákladů souvisejících s činnostmi, z nichţ získané příjmy nejsou předmětem daně, a to nejpozději ve třech bezprostředně následujících zdaňovacích období. Tyto úspory jsou tedy nejčastěji pouţívány na krytí ztrát z hlavní činnosti. V případě, ţe 30 % ze základu daně je niţší neţ 300 000 Kč, lze odečíst částku 300 000 Kč, maximálně však do výše základu daně. 3.3.8

Sazba daně a vypočtení daně

Podle § 21 odst. 1 ZDP činí sazba daně 19 %. Tato sazba daně se vztahuje na základ daně sníţený o poloţky podle § 34 a § 20 odst. 7 a 8, který se zaokrouhluje na celé tisícikoruny dolů. Do 31. prosince 2009 činila tato sazba 20 %. Jiná sazba daně, a to 15 %, se podle § 21 odst. 4 vztahuje na samostatný základ daně podle § 20b zaokrouhlený na celé tisícikoruny dolů. Daň se potom vypočte jako součin upraveného základu daně a sazby daně (ve tvaru desetinného čísla). 3.3.9

Slevy na dani

Od daně vypočtené podle § 21 lze podle § 35 ZDP odečíst částky slevy na dani. Pro sportovní kluby jimi jsou:  Částka 18 000 Kč za kaţdého zaměstnance se zdravotním postiţením nebo poměrná část z této částky, je-li průměrný roční přepočtený počet těchto zaměstnanců desetinné číslo.  Částka 60 000 Kč za kaţdého zaměstnance s těţkým zdravotním postiţením nebo poměrná část z této částky, je-li průměrný roční přepočtený počet těchto zaměstnanců desetinné číslo.  Polovina daně vypočítaná ze základu daně vykázaného z činností provozovaných poplatníky, zaměstnávajících nejméně 25 zaměstnanců, u nichţ podíl zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postiţením, činí více neţ 50 % průměrného ročního přepočteného počtu všech jejich zaměstnanců.


19

3.3.10 Daňové přiznání sportovních klubů Podmínky podání daňového přiznání k DPPO jsou uvedeny v § 38m ZDP a v § 40 zákona o správě daní a poplatků. Pro všechny subjekty obecně platí, ţe jsou povinny podat daňové přiznání i v případě, ţe vykazují nulový základ daně nebo daňovou ztrátu. Sportovní kluby jako poplatníci, kteří nejsou zaloţeni nebo zřízeni za účelem podnikání se však řídí aţ odstavcem 7 § 38m ZDP. Ten říká, ţe tyto subjekty nejsou povinny podat daňové přiznání, pokud nemají příjmy, které jsou předmětem daně, nebo mají pouze příjmy osvobozené a příjmy, z nichţ je daň vybírána sráţkou. Daňové přiznání se podává za zdaňovací období a to do tří měsíců po jeho uplynutí (pokud daňové přiznání zpracovává daňový poradce, je lhůta pro podání prodlouţena o další tři měsíce). Ve stejné lhůtě je splatná i vypočtená daň.


20

3.4 Sportovci Sportovec jako fyzická osoba je obecně známým pojmem, který ovšem není v ţádné právní normě definován. Z teoretického hlediska lze sportovce dělit na profesionální sportovce, amatéry a neamatéry. V následujícím textu se zaměřím především na sportovce profesionály, kteří mají provozování sportovní činnosti jako své povolání. 3.4.1

Vztah sportovců a organizace

Uzavírání právních vztahů se členy je nezbytnou součástí činnosti všech sportovních organizací. V praxi existuje mnoho druhů právních vztahů mezi sportovci a organizacemi a z nich vyplývají specifická práva a povinnosti. Jako základní vztah můţeme jmenovat členský poměr. Hlavními znaky členského poměru jsou dobrovolnost, člen se nepodílí na majetkové účasti a člen neručí za závazky občanského sdruţení. Členovi sdruţení vyplývají z uzavření členského poměru jistá práva a povinnosti. Jsou jimi práva volební, procesní, hmotná a právo účastnit se činnosti sdruţení. Naopak mezi jejich povinnosti patří povinnosti související s uţíváním majetku sdruţení, povinnost účastnit se činnosti sdruţení, procesní povinnosti a povinnost účastnit se na hrazení nákladů na provoz sdruţení a to nejčastěji v podobě členských příspěvků. V praxi je problematickou oblastí uzavírání právních vztahů se členy mladšími 18 let. Obecně se doporučuje, aby tyto vztahy byly ošetřeny ve stanovách organizace. Výše jmenovaný členský poměr je hlavní podmínkou pro to, aby člen mohl pro organizaci vykonávat nějakou činnost. Velmi často jsou se členy uzavírány další právní vztahy, většinou ve formě příkazní či mandátní smlouvy, pracovního poměru nebo nepojmenované smlouvy podle občanského zákoníku. Nejčastější formou smluvního vztahu mezi členem a organizací je pracovněprávní vztah uzavřený podle zákoníku práce. Mezi pracovněprávní vztahy se řadí i dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti. Ty jsou zvláště v oblasti sportu hodně pouţívané, protoţe jde o specifický druh činnosti a s ním je spojena specifická pracovní doba a pracovní rozsah. Dohody mají pro smluvní strany jisté výhody. Mezi ně patří, ţe příjmy většinou podléhají sráţkové dani, poměry jsou výrazně jednodušší, u dohod o provedení práce se neodvádí zdravotní a sociální pojištění a u dohod o pracovní činnosti se za určitých podmínek také neodvádí zdravotní a sociální pojištění (Topinka, 2001). 3.4.2

Předmět daně z příjmů sportovců

Předmět daně z příjmů fyzických osob upravuje § 3 ZDP. Podle něj jsou předmětem daně příjmy ze závislé činnosti a funkční poţitky, příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti, příjmy z kapitálového majetku, příjmy z pronájmu a ostatní příjmy. Jako příjem se rozumí příjem peněţní i nepeněţní dosaţený i směnou a to podle § 3 odst. 2 ZDP. Zde je důleţité určit, v jakém poměru je sportovec vůči sportovnímu klubu. Jestli je sportovec jeho zaměstnan-


21

cem nebo jestli je sportovec osobou samostatně výdělečně činnou (dále jen OSVČ). OSVČ můţeme dále ještě rozdělit na ty, které provozují ţivnost a na ty, které vykonávají nezávislé povolání. V následujících odstavcích se zaměřím především na příjmy, které souvisejí s výkonem sportovní činnosti. Příjmy ze závislé činnosti jsou upraveny v § 6 odst. 1 ZDP. Ten uvádí pod písm. a), ţe příjmy ze závislé činnosti jsou příjmy ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, sluţebního nebo členského poměru a obdobného poměru, v nichţ poplatník při výkonu práce pro plátce příjmu je povinen dbát příkazů plátce. Těmito příjmy se rozumějí i příjmy za práci ţáků a studentů z praktického výcviku. Sportovec je zde v klasickém zaměstnaneckém poměru a je mu strhávána zálohová daň. Zaměstnavatel za něj také odvádí zdravotní a sociální pojištění. Příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti upravuje § 7 ZDP. Jak jiţ bylo řečeno, sportovec můţe vystupovat jako osoba samostatně výdělečně činná, která buď provozuje ţivnost, nebo vykonává nezávislé povolání. V ZDP jsou tyto příjmy uvedeny v § 7 odst. 1 písm. c) a v odst. 2 písm. b). Sportovec, který dosahuje takovýchto příjmů, je povinen vést daňovou evidenci. Daňová evidence obsahuje údaje o příjmech a výdajích, v členění potřebném pro zjištění základu daně, a údaje o majetku a závazcích. Z uvedeného vyplývá, ţe sportovec má moţnost proti těmto příjmům uplatnit výdaje. Výdajům, které sportovci mohou uplatnit, bude věnována samostatná část. Ostatní příjmy jsou vymezeny v § 10 ZDP. Mezi ně se řadí příjmy z příleţitostných činností nebo z příleţitostného pronájmu movitých věcí, příjmy z převodu nemovitostí, bytů či nebytových prostor nebo spoluvlastnického podílu na nich, přijaté výţivné, důchody a obdobné opakující se poţitky, výhry v loteriích, sázkách a reklamních soutěţích, příjmy z veřejných soutěţí, sportovních soutěţí atd. I některé z těchto ostatních příjmů jsou dále osvobozeny podle § 4 ZDP (například ceny ze sportovních soutěţí nepřevyšující 10 000 Kč). 3.4.3

Nezdanitelné části základu daně

Od základu lze podle § 15 ZDP odečíst například hodnotu darů na obecně prospěšné účely (odst. 1), úroky zaplacené ve zdaňovacím období z úvěru ze stavebního spoření, úroky z hypotečního úvěru, či úroky z jiných úvěrů, které souvisejí s financováním bytové potřeby (odst. 3). Dále můţeme od základu daně odečíst příspěvek zaplacený poplatníkem na penzijní připojištění se státním příspěvkem (odst. 5) a zaplacené pojistné na soukromé ţivotní pojištění (odst. 6). Částka, kterou lze odečíst v případě penzijního připojištění, je rovna sumě příspěvků sníţené o 6 000 Kč. Maximálně lze za zdaňovací období odečíst 12 000 Kč. U ţivotního pojištění je po splnění podmínek souvisejících s délkou pojištění a pojistnou částkou moţno odečíst aţ 12 000 Kč.


3.4.4

22

Osvobození od daně z příjmů u sportovců

Příjmy fyzických osob, které jsou od daně osvobozeny, jsou vyjmenovány v § 4 odst. 1 ZDP. Další osvobození od daně můţeme nalézt u jednotlivých druhů příjmů, a to v § 6 odst. 9 a v § 10 odst. 3 ZDP. U sportovců se bude nejčastěji jednat o:  Ceny ze sportovní soutěţe v hodnotě nepřevyšující 10 000 Kč s výjimkou ceny ze sportovní soutěţe u poplatníků, u nichţ je sportovní činnost podnikáním (§ 4 odst. 1 písm. f) ZDP).  Podpory a příspěvky z prostředků nadací, nadačních fondů a občanských sdruţení (§ 4 odst. 1 písm. k) ZDP).  Dotace ze státního rozpočtu, z rozpočtu obcí, krajů, státních fondů a dotace z přidělených grantů na pořízení hmotného investičního majetku (§ 4 odst. 1 písm. t) ZDP).  Příjmy z prodeje movitých věcí nezařazených do obchodního majetku (§ 4 odst. 1 písm. c) ZDP).  Přijaté náhrady škod a pojistná plnění (§ 4 odst. 1 písm. d) ZDP). 3.4.5

Daňově uznatelné náklady sportovců

Daňově uznatelné výdaje lze u sportovců uplatňovat pouze proti příjmům z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti podle § 7 ZDP. Sportovec můţe uplatnit výdaje prokazatelně vynaloţené na dosaţení, zajištění a udrţení příjmu, anebo můţe podle § 7 odst. 7 uplatnit výdaje v paušální výši. Sportovec provozující ţivnost se řídí písm. b) a můţe tedy uplatnit výdaje ve výši 60 % z příjmů. Sportovec provozující sportovní činnost jako nezávislé povolání můţe uplatnit výdaje ve výši 40 % z příjmů a to podle písm. c). 3.4.6

Stanovení základu daně u sportovců

Základem daně je podle § 5 odst. 1 ZDP částka, o kterou příjmy plynoucí poplatníkovi ve zdaňovacím období přesahují výdaje prokazatelně vynaloţené na jejich dosaţení, zajištění a udrţení pokud ZDP nestanoví jinak. Od základu daně lze dále odečíst nezdanitelné části podle § 15 ZDP. 3.4.7

Sazba daně a vypočtení daně u sportovců

Sazba daně činí dle § 16 ZDP 15 %. Daň se potom vypočte jako součin upraveného základu daně a sazby daně (ve tvaru desetinného místa).


3.4.8

23

Slevy na dani

Daň vypočtená podle § 16 ZDP můţe být sníţena o příslušné částky. Následující tabulka uvádí slevy na dani, které u sportovců můţeme očekávat. Vynechávám tedy slevy na dani, které uplatňuje poplatník pobírající invalidní důchod nebo poplatník, jenţ je drţitelem průkazu ZTP/P. Slevy jsou uvedeny v roční výši. Tab. 1

Slevy na dani

Sleva na poplatníka Sleva na manţelku Sleva na studenta

Částka 24 840 Kč 24 840 Kč 4 020 Kč

Zdroj: § 35ba ZDP

Sleva na manţelku uvedená na druhém řádku tabulky je podmíněna jejím příjmem do 68 000 Kč za zdaňovací období a zároveň společnou domácností s poplatníkem. Protoţe je nutné vědět výši příjmu za celé zdaňovací období, můţe poplatník tuto slevu uplatnit aţ v ročním zúčtování. Pokud by byla manţelka drţitelkou průkazu ZTP/P, pak se částka slevy zdvojnásobuje. Zvláštním případem je daňové zvýhodnění na vyţivované děti ţijící s poplatníkem v jedné domácnosti. Toto daňové zvýhodnění ve výši 11 604 Kč je moţné uplatnit formou slevy na dani, daňového bonusu nebo slevy na dani a daňového bonusu. Slevu na dani můţe poplatník uplatnit pouze do výše vypočtené daňové povinnosti. Pokud je daňové zvýhodnění vyšší neţ daňová povinnost, je daný rozdíl daňovým bonusem. Výsledná daň je tedy daň vypočtená podle § 16 sníţená podle § 35ba a § 35c. 3.4.9

Daňové přiznání sportovců

Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob upravuje § 38g ZDP a § 40 zákona o správě daní a poplatků. Daňové přiznání je povinna podat kaţdá osoba, jejíţ příjmy, které jsou předmětem daně, přesáhly 15 000 Kč a pokud se nejedná o příjmy osvobozené nebo příjmy, z nichţ je daň vybírána sráţkou. Dále je povinen podat daňové přiznání kaţdý, kdo vykazuje daňovou ztrátu. Naopak daňové přiznání není povinen podat poplatník, který má příjmy podle § 6 tedy příjmy ze závislé činnosti a z funkčních poţitků a to od jednoho nebo postupně od více zaměstnavatelů, u kterých podepsal prohlášení k dani, a nemá jiné příjmy podle § 7 aţ 10, které by byly vyšší neţ 6 000 Kč.


24

3.5 Připravovaná reforma pracovněprávních vztahů sportovců Jiţ delší dobu se mluví o připravované reformě, která by se měla týkat vztahů mezi sportovci a sportovními organizacemi. V současné době můţe být sportovec ve vztahu ke sportovnímu klubu jeho zaměstnancem nebo můţe být osobou mající příjmy z podnikání. První návrh nového zákona se zaměřuje především na sportovce kolektivních sportů, které platí klub. Těmi jsou například fotbalisté, hokejisté, basketbalisté či volejbalisté. Bývalý náměstek ministra financí přes daně Peter Chrenko přímo uvedl, ţe nechtějí, aby tito sportovci podnikali jako ţivnostníci. (Česká televize 24) Výhodou, kterou tito sportovci mají, je, ţe si od svých příjmů mohou jako podnikatelé odečítat skutečné výdaje (například sportovní vybavení a další) popřípadě si mohou podle § 7 odst. 7 odčítat výdaje v paušální výši. Tyto paušální výdaje jsou od 1. ledna 2010 ve výši 60 % u příjmů ze ţivnosti nebo 40 % u příjmů z jiného podnikání podle zvláštních předpisů a u příjmů z provozování nezávislého povolání. V důsledku odečtení nákladů platí daň z niţší částky. Mezi další výhody můţeme zařadit odvody na zdravotní pojištění a odvody na sociální zabezpečení. V případě zdravotního pojištění tvoří skutečný vyměřovací základ pouze polovina z rozdílu mezi příjmy a výdaji. I kdyţ je tedy sazba pro osoby samostatně výdělečně činné stejná jako v součtu pro zaměstnavatele a zaměstnance, jak můţeme vidět z následující tabulky, musíme zde brát v úvahu, ţe OSVČ touto sazbou násobí pouze polovinu z rozdílu mezi příjmy a výdaji. Ve výsledku tedy OSVČ platí niţší pojistné neţ zaměstnanec (bere se v úvahu i pojistné, které za zaměstnance platí zaměstnavatel). Tab. 2

Sazby pojistného na zdravotní pojištění

2009, 2010 Zaměstnavatel 19,0% Zaměstnanec 14,5% OSVČ 13,5% Zdroj: Finance.cz

U odvodů na sociální zabezpečení je tomu podobně. Opět je skutečný vyměřovací základ vypočten jako polovina z rozdílu mezi příjmy a výdaji. V tomto případě je rozdíl pouze v tom, ţe tento vyměřovací základ je pro osoby samostatně výdělečně činné povaţován za minimální a tyto osoby tedy mohou platit i vyšší odvody, pokud je to v jejich zájmu. Následující tabulka uvádí přehled sazeb pojistného na sociální zabezpečení.

Literární přehled Tab. 3

25

Sazby pojistného na sociální pojištění

Zaměstnavatelé celkem nemocenské pojištění důchodové pojištění státní politika zaměstnanosti Zaměstnanci celkem nemocenské pojištění důchodové pojištění státní politika zaměstnanosti OSVČ celkem nemocenské pojištění důchodové pojištění státní politika zaměstnanosti

2009, 2010 25,0% 22,3% 21,5% 21,2% 26,5% x 26,5% x 30,6% (1,4%) 28,0% 21,2%

Zdroj: Finance.cz

Z celkového pohledu je tedy výhodnější být OSVČ neţ zaměstnanec. OSVČ platí niţší pojistné na zdravotní pojištění a na sociální zabezpečení a platí také niţší daně. Výhodou zaměstnance je tedy pouze fakt, ţe za něj pojistné a daň odvádí zaměstnavatel a tedy zaměstnanec nemusí podávat daňové přiznání, pokud nemá jiné příjmy, které by bylo nutno zdanit. I pro sportovní klub je sportovec v podobě OSVČ výhodnější. Oproti zaměstnanci je pro něho levnější a to o zaplacené pojistné, které hradí zaměstnavatel. Zároveň za něho neodvádí daň. Tato reforma by byla velice nevýhodná pro sportovce s nadprůměrnými příjmy, řádově ve statisících korun. Ti by museli rázem platit velmi vysoké pojistné a také vyšší daň. Zároveň by se i pro klub stali draţšími. Z těchto důvodů se sportovci a sportovní kluby brání přijetí reformy.

Vlastní práce

26

4 Vlastní práce V části nazvané Vlastní práce se budu věnovat jednotlivým případům z praktického hlediska. Nejdříve se zaměřím na sportovní kluby. Uvedu příklady, na kterých se promítne celý postup zdanění jejich příjmů. Příklady jsou z části zaloţené na skutečných výkazech sportovního klubu. Tyto výkazy jsou v příloze bakalářské práce. Další příklady jsou zaměřeny na zdanění příjmů sportovců. Nejdříve sportovce, který je v roli zaměstnance sportovního klubu a dále sportovce v roli osoby samostatně výdělečně činné. Jeden příklad ukáţe zdanění příjmů sportovce, který uplatňuje paušální výdaje. V posledním příkladu pak srovnám příjmy dvou sportovců, a to z pohledu, k jakým změnám by došlo po přijetí jiţ zmiňované reformy pracovněprávních vztahů sportovců a sportovních klubů, a jak jsou tyto změny pro sportovce a sportovní kluby výhodné či nevýhodné.

4.1 Zdaňování příjmů sportovních organizací U obou příkladů v této kapitole budou v zadání výnosy sportovního klubu z hlavní činnosti niţší neţ náklady na hlavní činnost. Je to z toho důvodu, ţe v praxi se jen zřídka stává, aby tyto náklady byly niţší neţ výnosy. Samy kluby se snaţí tuto podmínku splnit a ztráty z hlavní činnosti poté kryjí z výnosů z vedlejších činností. Do vedlejších činností se řadí například příjmy z pronájmu, provozování obchodu se sportovními potřebami, provozování občerstvení či příjmy z reklamy. V praxi je výjimkou, kdyţ má sportovní klub příjmy pouze z hlavní činnosti. 4.1.1

Výnosy z hlavní činnosti nižší než náklady na hlavní činnost a zároveň základ daně do 300 000 Kč

Sportovní klub stolního tenisu působí jako občanské sdruţení. Má řádově desítky členů a to jak registrovaných tak neregistrovaných. Hlavní činností klubu je tedy provozování sportovní činnosti formou stolního tenisu. Klub vlastní sportovní halu, kde jsou dvě herny, kaţdá po pěti hracích stolech, dále kancelář, klubovna a šatny se sociálním zařízením pro sportovce a trenéry. Jeho hráči hrají soutěţe druţstev (ligové, krajské i městské) i turnaje jednotlivců a to i na mezinárodní úrovni. Jako vedlejší činnost pak klub provozuje kamennou prodejnu sportovního vybavení a internetový obchod s tímto vybavením. Dále má klub příjmy z pronájmu volných hracích stolů mimo tréninkové jednotky a z reklamy. V příloze této práce je uvedený výkaz zisku a ztrát v jeho úplné podobě. V následujících tabulkách vyuţiji pouze souhrnné částky pro jednotlivé skupiny nákladů a výnosů.

Vlastní práce

Jednotlivé položky nákladů Spotřebované nákupy Sluţby Osobní náklady Ostatní náklady Odpisy Poskytnuté členské příspěvky Celkem

27

Činnosti Hlavní Vedlejší 281 000 193 000 517 000 100 000 194 000 42 000 23 000 7 000 60 000 x 26 000 x 1 101 000 342 000

Tabulka nákladů uvádí náklady v souhrnné podobě, proto teď jednotlivé poloţky popíši blíţe. Mezi spotřebované nákupy řadíme spotřebu materiálu, spotřebu energie a prodané zboţí. Jako materiál určený ke spotřebě si můţeme u sportovního klubu představit pingpongové míčky, ohrádky, potahy, dřeva, lepidla, tuning, počítadla a také kancelářské potřeby. Prodaným zboţím se pak míní zboţí prodané v kamenném či internetovém obchodě. Do sluţeb lze zařadit náklady na opravy a udrţování, cestovné a jiné sluţby. Cestovné je vypláceno hráčům ligových soutěţí a hráčům divize. Dále hráči dostávají stravné při zápase trvajícím více neţ 6 hodin a klub platí také nocleh u soutěţí, které trvají více dní. Mezi ostatní sluţby můţeme zařadit náklady na soustředění, které sportovní klub nabízí svým hráčům. V našem případě je sportovní klub pouze zprostředkovatelem a tedy si proti těmto nákladům dá do výnosů z prodeje sluţeb peníze přijaté od hráčů na platbu soustředění. Osobními náklady jsou náklady mzdové a to na trenéry, správce, účetní a administrativní činnost atp. Do odpisů řadíme odpisy jak dlouhodobého nehmotného majetku, tak odpisy dlouhodobého hmotného majetku. Dlouhodobým hmotným majetkem jsou v případě tohoto sportovního klubu hrací stoly v souhrnné hodnotě 120 000 Kč, které se odepisují 2 roky. Budovu herny klub neodepisuje, tu dostal darem po rozpadu Československého svazu tělesné výchovy (ČSTV). Poskytnuté členské příspěvky jsou příspěvky, které klub platí sportovní asociaci. V případě stolního tenisu jde o ČAST – Českou asociaci stolního tenisu. Té platí příspěvky například v podobě startovného do soutěţí druţstev. Dále klub hradí členské příspěvky Brněnskému tělovýchovnému sdruţení (BTS) a to vţdy podle počtu členů klubu. Jednotlivé položky výnosů Trţby z prodeje sluţeb Trţby za prodané zboţí Přijaté příspěvky Provozní dotace Celkem

Činnosti Hlavní 80 000 0 519 000 380 000 979 000

Vedlejší 414 000 142 000 x x 556 000

Vlastní práce

28

Tabulka výnosů opět uvádí výnosy v souhrnné podobě, tudíţ jednotlivé poloţky také rozvedu. Trţbami z prodeje sluţeb mohou u hlavní činnosti být peníze vybrané od hráčů na soustředění, jak jiţ bylo výše zmíněno. Do vedlejší činnosti řadíme výnosy z reklamy, z pronájmu stolů či z pořádání různých turnajů, jak pro hráče registrované, tak pro veřejnost. Trţby za prodané zboţí jsou uvedeny pouze u vedlejší činnosti, jde tedy o trţby kamenného a internetového obchodu za prodej sportovního vybavení. Přijatými příspěvky jsou členské příspěvky od hráčů, přijaté příspěvky ve formě darů a příspěvky zúčtované mezi organizačními sloţkami. Řadíme sem tedy i příspěvky od výše zmiňovaného ČASTu a také od BTS. Provozní dotace získává klub od města Brna a od Jihomoravského kraje a to vţdy na základě ţádosti. V tomto uvedeném zdaňovacím období dostal klub pouze provozní dotace, avšak klub můţe ţádat i o účelové dotace, například na rozšíření sportovní haly apod. Hlavní činnost Náklady celkem Výnosy bez příspěvků a dotací Přijaté příspěvky Provozní dotace 80 000 < 1 101 000

Částka v Kč 1 101 000 80 000 519 000 380 000

Z uvedených tabulek vyplývá, ţe po odečtení dotací a členských příspěvků, jsou výnosy z hlavní činnosti niţší neţ náklady s ní související. Tyto výnosy z hlavní činnosti tedy nejsou předmětem daně a náklady jsou daňově neúčinnými. Přijaté členské příspěvky jsou předmětem daně vţdy, ale následně jsou od daně osvobozeny. Přijaté příspěvky ve formě darů nejsou vůbec předmětem daně z příjmů právnických (ani fyzických) osob, jsou předmětem daně darovací. Provozní dotace nejsou předmětem daně nikdy, proto nebyly zahrnuty do výše zmíněné podmínky. Vedlejší činnost Náklady celkem Výnosy celkem Hospodářský výsledek

Částka v Kč 342 000 556 000 214 000

Příjmy z vedlejší činnosti jsou předmětem daně vţdy. V našem případě převyšují dané příjmy náklady na vedlejší činnost, tudíţ má klub z vedlejší činnosti zisk. Tento zisk bude základem daně. Následně základ daně upravíme tak, ţe od něj odečteme 30 %, maximálně 1 000 000 Kč. Upravený základ daně vynásobíme sazbou daně 19 % a vypočteme celkovou daňovou povinnost. Celkovou proto, ţe klub neuplatňuje ţádné slevy na dani. Postup výpočtu s příslušnými částkami uvádí následující tabulka.

Vlastní práce

29

Částka v Kč Základ daně Sníţení základu Upravený základ daně Daňová povinnost

214 000 214 000 0 0

Základ daně před úpravou činí 214 000 Kč. Podle zákona lze základ daně sníţit aţ o 30 %, maximálně však o 1 000 000 Kč. 30 % ze základu daně v našem případě činí 64 200 Kč. Kdyţ je 30 % ze základu niţší neţ 300 000 Kč, lze odečíst těchto 300 000 Kč, maximálně však do výše základu daně. Od základu daně tedy odečteme celých 214 000 Kč. Daňová povinnost se následně vypočítá jako součin sazby daně a upraveného základu daně a vyjde ve výši 0 Kč. Stejně jako jiné právnické osoby je klub povinen podat daňové přiznání, protoţe má příjmy, kterou jsou předmětem daně, i kdyţ ve výsledku neplatí ţádnou daň. Daňové přiznání podává v tomto případě účetní klubu a to do 31. 3. roku následujícího po zdaňovacím období. Daňové přiznání musí být podepsáno předsedou klubu a musí na něm být otisk razítka klubu.

Vlastní práce

4.1.2

30

Příjmy z hlavní činnosti nižší než náklady na hlavní činnost a zároveň základ daně vyšší než 300 000 Kč

Sportovní tenisový klub působí ve formě občanského sdruţení. Má vlastní správní budovu se zázemím pro sportovce a jedenáct tenisových kurtů. Deset z nich je venkovních s antukovým povrchem a jeden vnitřní s umělým kobercovým povrchem. Dva z venkovních kurtů by chtěl klub vybavit nafukovací vyhřívanou halou, aby zde bylo moţné hrát i v zimě. Proto klub poţádal město Brno o přidělení účelové dotace. Jako vedlejší činnost klub pronajímá tenisové kurty veřejnosti a k nim provozuje občerstvení a obchod se sportovními potřebami. Následující tabulky uvádí veškeré náklady a výnosy, které sportovní klub má. Jednotlivé položky nákladů Spotřebované nákupy Sluţby Osobní náklady Ostatní náklady Odpisy Poskytnuté členské příspěvky Celkem

Činnosti Hlavní 500 000 700 000 300 000 50 000 0 30 000 1 580 000

Vedlejší 380 000 200 000 80 000 15 000 x x 675 000

Spotřebovanými nákupy jsou spotřeba energie, spotřeba materiálu a prodané zboţí. Materiálem se myslí tenisové míče, hrabla a kartáče na úpravu antukových kurtů, antuka, sítě, chemické prostředky na odstranění trávy a plevele, zahradnické nářadí na úpravu okolí kurtů atp. Prodané zboţí potom patří do vedlejší činnosti, protoţe jsou to náklady na zboţí nakoupené do provozovaného občerstvení a do obchodu se sportovními potřebami. Do sluţeb řadíme náklady na opravy a údrţby tenisového areálu, cestovné a jiné sluţby, například náklady na pořádání letních soustředění pro hráče. Osobními náklady jsou převáţně mzdové náklady na trenéry, správce, obsluhu občerstvení, recepční, prodejce ve sportovních potřebách a samozřejmě na účetní a administrativní činnost. Členské příspěvky platí klub nadřazené sportovní asociaci.

Vlastní práce

Jednotlivé položky výnosů Trţby z prodeje sluţeb Trţby za prodané zboţí Přijaté příspěvky Účelová dotace Celkem

31

Činnosti Hlavní Vedlejší 120 000 800 000 0 500 000 600 000 x 300 000 x 1 020 000 1 300 000

Do trţeb z prodeje sluţeb řadíme výnosy z reklamy, z pronájmu kurtů, z pořádání různých sportovních akcí pro veřejnost, ale i z turnajů pořádaných pro hráče. Protoţe je klub, stejně jako v předchozím příkladu, pouze zprostředkovatelem soustředění, tak sem zahrnujeme i peníze na soustředění vybrané od hráčů. Trţby za prodej zboţí jsou pouze u vedlejší činnosti a to proto, ţe to jsou výnosy z provozu občerstvení a z prodeje sportovního vybavení. Přijaté příspěvky jsou příspěvky vybrané od registrovaných hráčů za členství v klubu, příspěvky vybrané od neregistrovaných členů klubu a také příspěvky na provoz od tenisové asociace a od různých tělovýchovných sdruţení. Účelovou dotaci získal klub od města na základě ţádosti. Dostal ji na zakoupení vyhřívané nafukovací haly, aby hráči mohli trénovat celoročně na větším počtu kurtů. Pokud by ovšem nebyla v příslušném roce dotace vyčerpána na tento účel, muselo by dojít k jejímu vrácení. Hlavní činnost Náklady celkem Výnosy bez příspěvků a dotací Přijaté příspěvky Účelová dotace 120 000 < 1 580 000

Částka v Kč 1 580 000 120 000 600 000 300 000

Výnosy z hlavní činnosti jsou po odečtení dotací a přijatých příspěvků niţší neţ náklady na hlavní činnost. Podmínka je tedy splněna a výnosy z hlavní činnosti nejsou předmětem daně. Zároveň se náklady na hlavní činnost stanou daňově neúčinnými. Vedlejší činnost Náklady celkem Výnosy celkem Hospodářský výsledek

Částka v Kč 675 000 1 300 000 625 000

Výnosy z vedlejší činnosti jsou předmětem daně vţdy a tedy i náklady s ní související jsou daňově účinné. Výsledný zisk ve výši 625 000 Kč bude následně základem daně.

Vlastní práce

32

Částka v Kč Základ daně Sníţení základu Upravený základ daně Daňová povinnost

625 000 300 000 325 000 61 750

Základ daně před úpravami činí 625 000 Kč. Základ daně lze sníţit aţ o 30 %. Těchto 30 % je v našem případě rovno 187 500 Kč. V zákoně je řečeno, ţe pokud je hodnota sníţení základu daně niţší neţ 300 000 Kč, lze odečíst 300 000 Kč, ovšem jen do výše základu daně. Z toho plyne, ţe od částky 625 000 Kč můţeme odečíst celých 300 000 Kč. Upravený základ daně tedy činí 325 000 Kč. Výslednou daň vypočteme jako součin upraveného základu daně a 19% sazby daně ve tvaru desetinného čísla. Výše daňové povinnosti je 61 750 Kč. Sportovní klub si nenechává daňové přiznání zpracovat daňovým poradcem, a proto musí daňové přiznání podat na příslušný finanční úřad do 31. 3. roku následujícího po zdaňovacím období. Do stejného data je klub povinen daň i uhradit.

Vlastní práce

33

4.2 Zdaňování příjmů sportovců 4.2.1

Příjmy ze závislé činnosti

Pan Novák je hokejista a je zaměstnancem sportovního klubu. Jeho hrubý příjem činí 25 000 Kč měsíčně a od klubu dostává navíc osobní ohodnocení ve výši 5 000 Kč/měsíc. Dále má pan Novák moţnost získat bonusy, které jsou určeny tabulkově v klubové směrnici, a to například za počet odehraných minut nebo počet vstřelených branek. Klub také hráčům jeho druţstva slíbil jednorázovou odměnu ve výši 30 000 Kč kaţdému hráči za obsazení 1. aţ 3. příčky tabulky soutěţe. O osobní ohodnocení pan Novák nepřišel v ţádném měsíci. Bonusy získal po ukončení sezony (vyplaceny v květnu) ve výši 5 000 Kč za vstřelené branky a 8 000 Kč za počet odehraných minut. Na konci sezony obsadilo jeho druţstvo 2. pozici v tabulce a tedy mu byla přiznána odměna. Pan Novák ţije ve společné domácnosti s pracující manţelkou, která má příjem za zdaňovací období vyšší neţ 68 000 Kč, a dětmi ve věku 8 a 10 let. Kaţdý měsíc si platí 1 000 Kč na penzijní připojištění. Jiţ pátým rokem splácí hypoteční úvěr, kde roční zaplacené úroky činí 50 000 Kč. Leden Hrubá mzda + osobní ohodnocení = Celková hrubá mzda + 25 % sociální pojištění hrazené zaměstnavatelem + 9 % zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem = Superhrubá mzda – Záloha na daň z příjmů Slevy na dani – na poplatníka Daňové zvýhodnění – na vyţivované děti Záloha na daň po odečtení slev a zvýhodnění – 6,5 % sociální pojištění hrazené zaměstnancem – 4,5 % zdravotní pojištění hrazené zaměstnancem Čistá mzda

Částka v Kč 25 000 5 000 30 000 7 500 2 700 40 200 6 030 2 070 2 * 967 = 1934 2 026 1 950 1 350 24 674

Leden – v měsíci lednu se k hrubé mzdě připočítá pouze osobní ohodnocení ve výši 5 000 Kč. Celková hrubá mzda, ze které se dále počítají odvody na sociální a zdravotní pojištění, tedy činí 30 000 Kč. V dalším kroku se přičtením 25 % celkové hrubé mzdy jako odvodu na sociální pojištění a 9 % celkové hrubé mzdy jako odvodu na zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem vypočte tzv. superhrubá mzda. Záloha na daň se rovná 15 % ze superhrubé mzdy. Od výše zálo-

Vlastní práce

34

hy na daň se odečte sleva na dani na poplatníka a daňové zvýhodnění na děti. Daňové zvýhodnění se v tomto případě uplatnilo jako sleva na dani, protoţe bylo niţší neţ vypočtená daňová povinnost. Nakonec se od celkové hrubé mzdy odečte záloha na daň, 6,5 % celkové hrubé mzdy jako odvod na sociální zabezpečení a 4,5 % celkové hrubé mzdy jako odvod na zdravotní pojištění placené zaměstnancem a takto dostaneme výslednou čistou mzdu vyplacenou zaměstnanci za měsíc leden. V následujících měsících únoru, březnu a dubnu bude záloha na daň a následně čistá mzda stejná jako v měsíci lednu. Rozdílný bude aţ měsíc květen, kdy pan Novák dostane vyplacené bonusy a odměnu. Květen Hrubá mzda + osobní ohodnocení + bonusy + odměna = Celková hrubá mzda + 25 % sociální pojištění hrazené zaměstnavatelem + 9 % zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem = Superhrubá mzda – Záloha na daň z příjmů Slevy na dani – na poplatníka Daňové zvýhodnění – na vyţivované děti Záloha na daň po odečtení slev a zvýhodnění – 6,5 % sociální pojištění hrazené zaměstnancem – 4,5 % zdravotní pojištění hrazené zaměstnancem Čistá mzda

Částka v Kč 25 000 5 000 13 000 30 000 73 000 18 250 6 570 97 900 14 685 2 070 2 * 967 = 1934 10 681 4 745 3 285 54 289

Květen – Postup výpočtu je stejný jako v měsíci lednu, rozdílné jsou pouze částky. K hrubé mzdě se v tomto měsíci přičtou navíc bonusy a odměna, tím se změní i odvody na sociální a zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem a následná superhrubá mzda. Superhrubou mzdu je oproti měsíci lednu nutné zaokrouhlit na celé stokoruny nahoru tedy z 97 820 Kč na 97 900 Kč. Stejným způsobem se vypočte i výsledná záloha na daň, která je v měsíci květnu výrazně vyšší neţ v měsíci lednu. Následně se od celkové hrubé mzdy opět odečte záloha na daň a pojistné hrazené zaměstnancem. Čistá mzda vyplacená panu Novákovi za měsíc květen činí 54 289 Kč. Další měsíce aţ do konce kalendářního roku vypadají stejně jako měsíc leden. Následně pak zaměstnavatel provede roční zúčtování, ve kterém zohlední zaplacené úroky z hypotečního úvěru a zaplacené příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem.

Vlastní práce

Roční zúčtování Celkový hrubý příjem + 25 % sociální pojištění hrazené zaměstnavatelem + 9 % zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem = Základ daně – úroky z hypotečního úvěru – příspěvky na penzijní připojištění (sníţené o 6 000) = Upravený základ daně Daň z příjmů Slevy na dani – na poplatníka Daňové zvýhodnění – na vyţivované děti Daň z příjmů po odečtení slev a zvýhodnění Zaplacené zálohy na daň Nedoplatek/přeplatek

35

Částka v Kč 403 000 100 750 36 270 540 000 50 000 6 000 484 000 72 600 24 840 23 208 24 552 32 967 -8 415

Při ročním zúčtování se jako základ daně bere úhrn zdanitelných příjmů. Základ daně se zaokrouhluje na celé stokoruny dolů, tedy z 540 020 Kč na 540 000 Kč. Od základu daně se odečtou zaplacené úroky z hypotečního úvěru a zaplacené příspěvky na penzijní připojištění. Z upraveného základu daně se vypočte daň ve výši 15 %. Následně od daně odečteme roční výši slev na dani a daňových zvýhodnění. Výslednou daň porovnáme se zaplacenými zálohami a vyjde nedoplatek nebo přeplatek. V daném případě přeplatek, který bude panu Novákovi v následujícím zdaňovacím období vrácen.

Vlastní práce

4.2.2

36

Příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti

Pan Svoboda je fotbalista hrající za prvoligový klub. Je osobou samostatně výdělečně činnou, ale nemá ţivnostenský list, tudíţ povolání provádí jako nezávislé. Se sportovním klubem má podepsaný kontrakt na dobu tří let, který mu zaručuje pravidelný měsíční příjem ve výši 30 000 Kč. Vedení sportovního klubu před sezónou vypsalo odměny a to za vyhrané zápasy 5 000 Kč a za remizované zápasy 2 500 Kč. V předchozí sezóně se druţstvu pana Svobody podařilo postoupit do vyšší soutěţe, a tudíţ vedení klubu vypsalo i prémie za udrţení se v soutěţi ve výši 20 000 Kč na hráče. Ve smlouvě se sportovním klubem má pan Svoboda určeny také osobní prémie. Za odehrání více neţ 2/3 zápasů obdrţí na konci sezóny 10 000 Kč a za kaţdý vstřelený gól v zápase 1 000 Kč. V červenci absolvoval pan Svoboda se sportovním klubem soustředění v Krkonoších, které musí na základě dokladů, které dostal od klubu, vykázat jako nepeněţní příjem. V domácnosti ţije se svou manţelkou, která má vlastní příjem vyšší neţ 68 000 Kč za zdaňovací období, a dvouletým synem. V jarní půlce sezóny byla bilance druţstva pana Svobody tři výhry, pět remíz a sedm proher. Na konci této sezóny se druţstvu podařilo v soutěţi udrţet. V podzimní půlce následné sezóny pak bilance byla čtyři výhry, šest remíz a pět proher. Pan Svoboda odehrál v sezóně více neţ 2/3 zápasů a během příslušného období vstřelil tři góly. Roční příjmy Pravidelný měsíční příjem Odměny za vyhrané zápasy Odměny za remízované zápasy Prémie za udrţení se v soutěţi Osobní prémie Nepeněţní příjmy Celkem

Částka v Kč 12 * 30 000 = 360 000 7 * 5 000 = 35 000 11 * 2 500 = 27 500 20 000 10 000 + 3 000 = 13 000 10 000 465 500

Zálohy na veřejné zdravotní pojištění platí pan Svoboda v minimální výši 1 601 Kč za měsíc a zálohy na sociální zabezpečení ve výši 2 250 Kč za měsíc. Kaţdý měsíc si platí 1 000 Kč na penzijní připojištění. Pan Svoboda má také uzavřeno ţivotní (rizikové) pojištění na dobu 30 let, pojistná částka je 1 500 000 Kč a měsíčně platí pojistné ve výši 600 Kč. Další poloţky, které si dal pan Svoboda do výdajů, a souvisejí se sportovní činností, jsou: sportovní oblečení a obuv v hodnotě 20 000 Kč, sportovní vybavení jako brusle, běţecké lyţe a boty a posilovací stroj v hodnotě 35 000 Kč, doplňky stravy, iontové nápoje, vitamíny apod. v hodnotě 10 000 Kč, masáţní a relaxační vana v hodnotě 100 000 Kč pro regeneraci organismu po zápasech a cestovní výdaje ve výši 10 000 Kč.

Vlastní práce

Roční výdaje Sociální zabezpečení Zdravotní pojištění Penzijní připojištění Ţivotní pojištění Sportovní oblečení a obuv Sportovní vybavení Doplňky stravy Masáţní vana Cestovní výdaje Celkem

37

Částka v Kč 12 * 2 250 = 27 000 12 * 1 601 = 19 212 12 * 1 000 – 6 000 = 6 000 12 * 600 = 7 200 20 000 35 000 10 000 100 000 10 000 234 412

Výdaje uvedené v tabulce jsou veškeré výdaje, které souvisí s výkonem povolání pana Svobody. Ne všechny tyto výdaje jsou daňově uznatelné. Zaplacené pojistné na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení nejsou daňově uznatelnými výdaji. Zaplacené pojistné na penzijní připojištění a na ţivotní pojištění jsou poloţkami sniţujícími základ daně. Zbylé poloţky tabulky jsou jiţ daňově uznatelnými náklady. Jejich výše je 250 000 Kč. Následující tabulka uvádí výpočet daňové povinnosti. Zúčtování Celkové příjmy Celkové daňově uznatelné výdaje Základ daně Poloţky sniţující základ daně Upravený základ daně Daň z příjmů Slevy na dani – na poplatníka Daňové zvýhodnění – na vyţivované děti Daň z příjmů po odečtení slev a zvýhodnění

Částka v Kč 465 500 175 000 290 500 6 000 + 7 200 = 13 200 277 300 0,15 * 277 300 = 41 595 24 840 11 604 5 151

Základ daně se vypočte jako rozdíl mezi celkovými příjmy a celkovými daňově uznatelnými náklady. Dále základ daně sníţíme o poloţky sniţující základ daně, kterými jsou pojistné na penzijní připojištění a pojistné na úrazové pojištění. Daň z příjmů zjistíme jako součin upraveného základu daně a sazby daně 15 % ve tvaru desetinného čísla. Od daně odečteme slevu na poplatníka a zjišťujeme, zda budeme daňové zvýhodnění vyuţívat ve formě slevy, bonusu, či kombinace obou. V našem případě vyšla daňová povinnost po odečtení slevy na poplatníka vyšší neţ daňové zvýhodnění, tudíţ daňové zvýhodnění uplatníme ve formě slevy. Po odečtení této slevy vyjde daň 4 251 Kč. Tu je pan Svoboda povi-

Vlastní práce

38

nen vykázat v daňovém přiznání podaném do 31. 3. roku následujícího po zdaňovacím období a do 31. 3. ji také uhradit. V uvedeném příkladu si pan Svoboda dal do nákladů masáţní a relaxační vanu, různé doplňky stravy a sportovní vybavení. V praxi si sportovci dávají do nákladů skoro vše, co i jen okrajově souvisí s jejich sportovní činností. Například televize a DVD přehrávače, které zdůvodní tím, ţe potřebují sledovat soupeře pro vymýšlení taktiky proti němu, či sledovat vlastní zápasy ze záznamu kvůli odhalení chyb atp. Pračky si kupují z důvodu, aby mohli prát své dresy a ostatní sportovní vybavení, které potřebují. Posilovací stroje si kupují za účelem udrţení dobré fyzické kondice. Stejně jako jiné podnikatelské subjekty chtějí mít co nejniţší základ daně a následně platit co nejniţší daň.

Vlastní práce

4.2.3

39

Paušální výdaje

Basketbalový hráč pan Kovář má uzavřenou smlouvu se sportovním klubem na dobu tří let. Basketbal provozuje jako nezávislé povolání. S klubem má ve smlouvě dohodnutý měsíční příjem ve výši 25 000 Kč. Dále můţe získat odměny za vyhrané zápasy a to 1 000 Kč za zápas a za počet odehraných minut na hřišti. Prémie jsou vypsány za získání titulu, to jest obsazení první příčky tabulky. Pan Kovář se rozhodl, ţe pro něho bude jednodušší uplatnit výdaje ve formě paušálu. Paušální výdaje pro výkon nezávislého povolání jsou ve výši 40 % z příjmů. Pan Kovář studuje poslední ročník vysoké školy prezenční formou studia. Za příslušné období se týmu pana Kováře podařilo vyhrát 35 zápasů a celkem odehrál více minut, neţ bylo potřebné na dosaţení odměny 10 000 Kč. Na konci sezóny se týmu, za který hraje, podařilo obsadit druhou příčku tabulky, tedy titul nezískali. Roční zúčtování Pravidelné měsíční příjmy Odměny Prémie Celkové příjmy Výdaje (40 %) Základ daně Poloţky sniţující základ daně Upravený základ daně Daň z příjmů Slevy na dani – na poplatníka – na studenta Daň z příjmů po odečtení slev

Částka v Kč 12 * 25 000 = 300 000 35 * 1 000 + 10 000 = 45 000 0 345 000 0,4 * 345 000 =138 000 207 000 0 207 000 0,15 * 207 000 = 31 050 24 840 4 020 2 190

Součtem měsíčního příjmu, odměn za vyhrané zápasy a odehrané minuty a prémií získáme celkový příjem pan Kováře, který následně pouţijeme pro výpočet paušálních výdajů. Základem daně je rozdíl celkových příjmů a vypočtených paušálních výdajů. Pan Kovář neuzavřel ţádné ţivotní pojištění ani důchodové připojištění a ani nesplácí úvěr na bytové potřeby, tudíţ poloţky sniţující základ daně jsou nulové. Od vypočtené daně se odečtou slevy na dani a to sleva na poplatníka, kterou uplatňuje kaţdý, a také sleva na studenta, protoţe pan Kovář studuje vysokou školu v prezenční formě studia a zatím nedovršil věku 26 let. Uvedené údaje vykáţe v daňovém přiznání, které podá nejpozději do 31. 3. roku následujícího po zdaňovacím období. V témţe termínu daň uhradí.

Vlastní práce

4.2.4

40

Srovnání příjmů sportovců před reformou a po případném přijetí reformy

Na následujícím příkladu ukáţu dopady, jaké by mělo přijetí reformy. Po přijetí reformy by sportovci kolektivních sportů nebyli jiţ OSVČ, ale stali by se zaměstnanci sportovního klubu. Od sportovního klubu má pan Bartoš, který je OSVČ, slíben měsíční příjem ve výši 40 000 Kč. V tomto příkladu zjednoduším zadání pouze na jeden souhrnný měsíční příjem bez rozdělení na mzdu, odměny a další prémie a zjednodušení pouţiji i u slev na dani, kdy oba sportovci budou uplatňovat pouze základní slevu na poplatníka. Stejný příjem má i pan Kolner, který je zaměstnancem klubu. Příjem pana Kolnera je hrubý, tzn., ţe mu z něj ještě bude strţeno pojistné na sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnancem a dále také záloha na daň z příjmů. Navíc musí klub z pozice zaměstnavatele zaplatit za pana Kolnera pojistné na sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem a odvést strţenou zálohu na daň z příjmů. Z celkového pohledu jsou náklady sportovního klubu na pana Kolnera vyšší neţ na pana Bartoše a to o zaplacené pojistné na sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem, které činí dohromady 34 %. V absolutní hodnotě jsou náklady vyšší o 13 600 Kč. I pan Bartoš musí platit pojistné na sociální a zdravotní pojištění. Pan Bartoš však platí v průběhu roku pouze zálohy vypočtené z hodnot předchozího roku a následně dojde k vyúčtování. Pro výpočet záloh budu uvaţovat příjmy za předchozí rok ve stejné výši a výdaje ve výši 60 % z příjmů. V tomto případě výdaje ve výši 60% nepředstavují paušální výdaje, ale pouze pro zjednodušení uvaţuji, ţe suma skutečných výdajů je rovna těmto 60 %. Daň z příjmů zaplatí a daňového přiznání podá do 31. 3. roku následujícího po zdaňovacím období. Oproti panu Kolnerovi tedy neplatí zálohy na daň. Od klubu tedy dostane celou částku 40 000 Kč, ze které sám odvede zálohy na zdravotní a sociální pojištění ve výši uvedené v následující tabulce. Bartoš Celkové roční příjmy Daňově uznatelné výdaje Skutečný roční vyměřovací základ Zálohy na sociální zabezpečení (29,2 %) Zálohy na zdravotní pojištění (13,5 %) Základ daně Sleva na dani na poplatníka Daň

Částka v Kč 480 000 0,6 * 480 000 = 288 000 (480 000 – 288 000) * 0,5 = 96 000 (0,292 * 96 000) / 12 = 2 336 (0,135 * 96 000) / 12 = 1 080 480 000 – 288 000 = 192 000 24 840 3 960

Pan Kolner dostane od klubu čistou měsíční mzdu ve výši 29 630 Kč jak je vidět z následující tabulky. Sportovní klub je povinen za pana Kolnera zaplatit pojistné hrazené zaměstnavatelem a také odvést pojistné strţené ze mzdy a odvést strţenou zálohu na daň.

Vlastní práce

41

Kolner Hrubá měsíční mzda Superhrubá mzda Pojistné strţené ze mzdy Záloha na daň z příjmu Sleva na dani na poplatníka Záloha na daň po odečtení slev Čistá měsíční mzda

Částka v Kč 40 000 53 600 4 400 8 040 2 070 5 970 29 630

Z pohledu sportovního klubu jsou náklady na pana Kolnera vyšší neţ náklady na pana Bartoše a také má klub povinnost odvést pojistné a zálohu na daň. Sociální zabezpečení Zdravotní pojištění Pojistné hrazené klubem

Bartoš 2 336 * 12 = 28 032 1 080 * 12 = 12 960 x

Kolner 2600 * 12 = 31 200 1800 * 12 = 21 600 13 600 * 12 = 163 200

Při srovnání zaplaceného pojistného je z tabulky vidět, ţe pan Bartoš jako OSVČ platí niţší roční pojistné neţ pan Kolner. Za pana Kolnera navíc pojistné odvádí i klub, tudíţ je rozdíl mnohem výraznější. Celkové roční příjmy Čistý příjem od klubu Odečtení záloh Daň z příjmů

Bartoš 12 * 40 000 = 480 000 480 000 40 992 3 960

Kolner 12 * 40 000 = 480 000 12 * 29 630 = 355 560 x 71 640

Kdyţ srovnám odvedené zálohy na daň, které za pana Kolnera odvádí klub, a daň zaplacenou panem Bartošem, je rozdíl značný. Je to tedy hlavní důvod, proč se sportovci OSVČ brání přijetí reformy a nechtějí se stát zaměstnanci sportovních klubů. Při srovnání zdanění příjmů OSVČ a zaměstnance v tomto příkladu jsem došla k závěru, ţe výhodnější je provozování sportovní činnosti jako činnosti samostatně výdělečné. A to i z pohledu sportovního klubu i z pohledu samotného sportovce. OSVČ odvádí jak niţší daň, tak i pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. Stát v takovémto případě přichází o příjmy, a proto se snaţí o prosazení reformy. Tato reforma by se týkala, jak jiţ bylo řečeno, sportovců kolektivních sportů, protoţe zde sportovec většinou nevystupuje jako jednotlivec, ale je součástí druţstva.

Závěr

42

5 Závěr V práci jsem se zabývala zdaňováním příjmů sportovců a sportovních organizací v České republic. V teoretické části jsem uvedla rozdělení sportovních organizací a následně si vybrala pro bliţší popis sportovní klub. Ty bývají nejčastěji ve formě občanského sdruţení, ale mohou být i obchodními společnostmi. Občanská sdruţení mají ovšem v zákoně několik výjimek a zvýhodnění, a proto jsem se zaměřila na ně. Hned při stanovování základu daně jsou u sportovních klubů odlišnosti. Předmětem daně jsou totiţ vţdy příjmy z reklamy, příjmy z členských příspěvků a příjmy z pronájmu nestátního majetku. Naopak předmětem daně nejsou příjmy z hlavní činnosti, pokud náklady na ni jsou vyšší. Důleţité je, ţe pokud podmínka platí, pak ani náklady nejsou daňově uznatelnými. Dále nejsou předmětem daně dotace, příspěvky na provoz, úroky z běţného účtu a příjmy z pronájmů státního majetku. Příklady v praktické části proto uvádí v tabulkách rozdělené náklady na hlavní činnost a vedlejší činnost a také výnosy z hlavní činnosti a vedlejší činnosti. Obě tabulky jsou okomentovány, aby bylo moţné si pod souhrnnými poloţkami představit konkrétní náklady a výnosy, které klub má. V obou příkladech splňují kluby podmínku pro hlavní činnost, a proto je základem daně rozdíl výnosů a nákladů z vedlejší činnosti. Do podmínky nejsou zahrnuty dotace a přijaté příspěvky a to z důvodu, ţe dotace nejsou předmětem daně nikdy a přijaté příspěvky jsou naopak vţdy předmětem daně a jsou následně od daně osvobozeny. Hlavním zvýhodněním sportovních klubů jako poplatníků, kteří nejsou zaloţeni nebo zřízeni za účelem podnikání, je, ţe mohou zjištěný základ daně sníţit. Sníţení základu můţe činit aţ 30 %, maximálně však 1 000 000 Kč. Příklady v praktické části se tedy liší výší základu daně, abych ukázala moţné sníţení. Pokud totiţ není 30 % ze základu daně vyšší neţ 1 000 000 Kč, lze základ daně sníţit aţ o 300 000 Kč, maximálně však do výše základu daně. V prvním příkladu byl základ daně niţší neţ 300 000 Kč a tudíţ byla odečtena celá výše základu daně. Ve druhém příkladu byl základ daně vyšší neţ 300 000 Kč, ale niţší neţ 1 000 000 Kč a tedy bylo odečteno 300 000 Kč. Daňová povinnost byla poté rovna 19 % ze základu daně. Sazba 19 % je sazba platná pro zdaňovací období rok 2010. Pro předchozí rok 2009 byla sazba rovna 20 %. Oba sportovní kluby musí podat daňové přiznání, i kdyţ první z nich má vypočtenou nulovou daňovou povinnost. Je to z toho důvodu, ţe oba mají příjmy, které jsou předmětem daně a nejsou od daně osvobozeny. Ani jednomu klubu nezpracovává daňové přiznání daňový poradce a tedy jsou povinny přiznání podat do 31. 3. roku následujícího po zdaňovacím období. Druhý klub, kterému vyšla kladná daňová povinnost, je povinen tuto daň do stejného data uhradit. V teoretické části jsem rozdělila i sportovce a dále se zabývala jen těmi, kteří vykonávají sportovní činnost jako své povolání. Tito sportovci mohou být ve vztahu ke sportovnímu klubu jeho zaměstnanci nebo mohou sportovní činnost

Závěr

43

vykonávat jako samostatně výdělečnou. Z tohoto pohledu mají příjmy podle § 6 a § 7 ZDP. To samozřejmě nevylučuje, aby měli ještě další příjmy podle § 7 aţ 10. V prvním příkladu jsem se zabývala sportovcem-zaměstnancem. Ten dostává od klubu hrubou mzdu, ze které je mu strţeno pojistné na zdravotní pojištění a na sociální zabezpečení a záloha na daň. Záloha na daň se počítá ze superhrubé mzdy, coţ je hrubá mzda navýšená o pojistné, které za zaměstnance platí zaměstnavatel, tedy klub. V průběhu roku si můţe sportovec odečítat od vypočtené daně slevy na dani. Ke konci roku došlo k vyúčtování a sportovec si mohl navíc uplatnit nezdanitelné části základu daně. Tím sníţil základ daně o úroky z hypotečního úvěru a o příspěvky na penzijní připojištění. Sníţením základu daně došlo i ke sníţení celkové daňové povinnosti. Ta byla niţší neţ celkové zaplacené zálohy v průběhu roku a sportovec měl tedy nárok na vrácení přeplatku. V dalším příkladu jsem ukázala zdanění příjmů sportovce-OSVČ. Ten má od klubu příjmy peněţní i nepeněţní v podobě soustředění. Jako OSVČ si od těchto příjmů můţe odečíst výdaje související s výkonem sportovní činnosti. Výdaje mohou být uplatněny v reálné výši či paušálně. Výpočet daňové povinnosti s pouţitím paušálních výdajů byl ukázán na samostatném příkladu. Pojistné na sociální zabezpečení a na zdravotní pojištění, které si sportovec-OSVČ platí sám, není daňově uznatelným nákladem. Odečtením výdajů si sportovec sníţil základ daně. Od základu daně dále odečetl pojistné na penzijní připojištění a na ţivotní pojištění. Z upraveného základu daně byla vypočtena daňová povinnost. Daň následně stejně jako sportovec-zaměstnanec sníţil o slevy na dani a o daňová zvýhodnění na vyţivované děti. Daňové přiznání si sportovec OSVČ podal sám do 31. 3. roku následujícího po zdaňovacím období a do stejného data daň uhradil. V posledním příkladu praktické části jsem srovnávala zaměstnanecký poměr a činnost samostatně výdělečnou a to z důvodu moţného přijetí reformy pracovněprávních vztahů sportovců a sportovních klubů. Oba sportovci měli příjem od klubu ve výši 40 000 Kč. Sportovci-zaměstnanci z něho sportovní klub strhnul pojistné na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení a také zálohu na daň. Klub navíc za tohoto hráče zaplatil pojistné z pozice zaměstnavatele. Sportovec-OSVČ za sebe odvedl pojistné sám. Při srovnání bylo pojistné odvedené za sportovce-zaměstnance několikanásobně vyšší. I po vypočtení daňové povinnosti byla částka u sportovce-zaměstnance vyšší, dokonce řádově. Důvodem byl vyšší vyměřovací základ, který představuje tzv. superhrubá mzda. Sportovec-OSVČ si naopak vyměřovací základ sníţil odečtením výdajů souvisejících se sportovní činností. Z uvedeného příkladu jsem došla k závěru, ţe pro sportovce i pro sportovní kluby je výhodnější, kdyţ je sportovec osobou samostatně výdělečně činnou.

Literatura

44

6 Literatura 6.1 Odborné publikace KUBÁTOVÁ, K. Daňová teorie a politika. 4. vyd. Praha: ASPI, 2006. 279 s. ISBN 80-7357-205-2. MARKOVÁ, H. Daňové zákony 2009, úplná znění platná k 1.1. 2009. Praha: Grada Publishing, 2009. 216 s. ISBN 978-80-247-2803-2. ŠIROKÝ, J. A KOL. Daňové teorie : s praktickou aplikací. 2. vyd. Praha: C.H. Beck, 2008. 301 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 978-80-7400-005-8. TOPINKA, J. Daňové povinnosti tělovýchovných jednot a sportovních klubů . Praha: Olympia, 2007. 216 s. ISBN 80-7376-014-2. TOPINKA, J. -- STANJURA, J. Občanská sdružení ve sportu, právní, účetní, daňové problémy. Praha: Olympia, 2001. 262 s. ISBN 80-7033-223-9.

6.2 Internetové zdroje ČT24 [online]. 2008 [cit. 2010-01-20]. Sportovci, které platí klub, mají platit vyšší daně. Dostupné z WWW: . HRABAL, Jan. HC Eaton Pardubice [online]. 2008 [cit. 2010-01-20]. Reforma danění sportovců. Dostupné z WWW: . Deník sport [online]. 2008 [cit. 2010-01-20]. Sportovci zaplatí víc na daních. Dostupné z WWW: . Finance [online]. 2010 [cit. 2010-01-20]. Dostupné z WWW: .

6.3 Právní předpisy Zákon č. 83/1990 Sb., o sdruţování občanů, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu, ve znění pozdějších předpisů

Přílohy

45

Přílohy

Výkaz zisku a ztrát sportovního klubu

46

A Výkaz zisku a ztrát sportovního klubu Výkaz zisku a ztrát (v tisících Kč)

činnost

I. 1. 2. 3. 4. II. 5. 6. 8. III. 9. V. 24. VI. 25. VII. 32. I. 2. 3. VI. 26. 27. 28. VII. 29. C. D.

Číslo řádku hlavní vedlejší Spotřebované nákupy celkem 002 281,00 193,00 Spotřeba materiálu 003 120,00 19,00 Spotřeby energie 004 145,00 54,00 Spotřeby ostatních neskladovatelných dodávek 005 16,00 6,00 Prodané zboţí 006 0,00 114,00 Sluţby celkem 007 517,00 100,00 Opravy a udrţování 008 179,00 66,00 Cestovné 009 150,00 x Ostatní sluţby 011 188,00 34,00 Osobní náklady celkem 012 194,00 42,00 Mzdové náklady 013 194,00 42,00 Ostatní náklady celkem 022 23,00 7,00 Jiné ostatní náklady 030 23,00 7,00 Odpisy, prodaný majetek, tvorba rezerv a OP celkem 031 60,00 x Odpisy dl. nehmotného a hmotného majetku 032 60,00 x Poskytnuté příspěvky celkem 038 26,00 x Poskytnuté členské příspěvky 040 26,00 x Náklady celkem 043 1 101,00 342,00 Trţby za vlastní výkony a za zboţí celkem 045 80,00 556,00 Trţby z prodeje sluţeb 047 80,00 414,00 Trţby za prodané zboţí 048 0,00 142,00 Přijaté příspěvky celkem 075 519,00 x Přijaté příspěvky zúčtované mezi org. sloţkami 076 55,00 x Přijaté příspěvky (dary) 077 218,00 x Přijaté členské příspěvky 078 246,00 x Provozní dotace celkem 079 380,00 x Provozní dotace celkem 080 380,00 x Výnosy celkem 081 979,00 556,00 Výsledek hospodaření před zdaněním 082 -122,00 214,00 Výsledek hospodaření po zdanění 084 -122,00 214,00

Zdaňování příjmů sportovců v České republice

Recommend Documents