ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA VERZE

Školní dotazníková studie o návykových látkách, dalších formách rizikového chování a pilotní studie o užívání těkavých látek na základních školách praktických: Karlovarský kraj

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA VERZE 1/2010

SDRUŢENÍ SCAN Tišnov, březen 2010

Název studie:

„Školní dotazníková studie o návykových látkách, dalších formách rizikového chování a pilotní studie o užívání těkavých látek na základních školách praktických“

Zadavatel studie:

Krajský úřad Karlovarského kraje, Závodní 353/88, 360 21, Karlovy Vary

Realizátor:

Sdružení SCAN, Hanákova 710, 666 03, Tišnov

Realizační tým:

PhDr. Filip Lepík PhDr. Martin Dolejš Mgr. Jaroslav Vacek

Odborný garant:

Doc. PhDr. Michal Miovský, PhD.

Počet stran:

133

Počet příloh: 2

Probibliografické citace: Lepík, F., Dolejš, M., Miovský, M., Vacek, J. (2010). Školní dotazníková studie o návykových látkách, dalších formách rizikového chování a pilotní studie o užívání těkavých látek na základních školách praktických: Karlovarský kraj. Tišnov: SCAN.

©

Filip Lepík, Martin Dolejš, Michal Miovský, Jaroslav Vacek Sdružení SCAN, 2009

2

Obsah 1 Úvod .................................................................................................................................................. 5 2 Metodologie výzkumu ...................................................................................................................... 7 2. 1 Výzkumný cíl ............................................................................................................................ 7 2. 2 Metoda výzkumu ....................................................................................................................... 7 3. 2 Výzkumný soubor ..................................................................................................................... 8 2. 4 Proces tvorby a zpracování dat ................................................................................................ 11 2. 5 Etika výzkumu ......................................................................................................................... 12 2. 6 Vyhodnocená data ................................................................................................................... 13 2. 7 Popis výzkumného souboru..................................................................................................... 13 2. 8 Reliabilita a validita................................................................................................................. 19 2. 9 Interpretace výsledků .............................................................................................................. 20 3 Výsledky ......................................................................................................................................... 22 3. 1 Volnočasové aktivity a sport ................................................................................................... 22 3. 1. 1 Finance a utrácení ................................................................................................................ 22 3. 1. 2 Volnočasové aktivity ........................................................................................................... 26 3. 1. 3 Sportovní aktivity ................................................................................................................ 38 3. 1. 4 Tělesná konstituce (váha, výška, BMI) ............................................................................... 40 3. 2 Resumé a doporučení .............................................................................................................. 47 3. 2. 1 Obecná doporučení .............................................................................................................. 47 4 Výsledky ......................................................................................................................................... 49 4. 1 Školní klima ............................................................................................................................ 49 4. 1. 1 Národnostní a etnické skupiny ............................................................................................ 49 4. 1. 2 Školní prostředí ................................................................................................................... 49 4. 1. 3 Hostilní chování .................................................................................................................. 51 4. 1. 4 Vztah k národnostním menšinám ........................................................................................ 57 Národnostní skupina Čechů............................................................................................................ 60 Negativní názory ............................................................................................................................ 60 Neutrální názory ............................................................................................................................. 60 Pozitivní názory.............................................................................................................................. 60 Národnostní skupina Asiatů ........................................................................................................... 60 Negativní názory ............................................................................................................................ 60 Neutrální názory ............................................................................................................................. 60 Pozitivní názory.............................................................................................................................. 61 3

Národnostní skupina Romů ............................................................................................................ 61 Negativní názory ............................................................................................................................ 61 Neutrální názory ............................................................................................................................. 61 Pozitivní názory.............................................................................................................................. 61 Národnostní skupiny rusky hovořících........................................................................................... 62 Negativní názory ............................................................................................................................ 62 Neutrální názory ............................................................................................................................. 62 Pozitivní názory.............................................................................................................................. 62 4. 1. 5 Sexuální chování ................................................................................................................. 62 4. 1. 6 Právní vědomí...................................................................................................................... 67 4. 1. 7 Kriminalita........................................................................................................................... 71 4. 2 Resumé a doporučení .............................................................................................................. 74 4. 2. 1 Obecná doporučení .............................................................................................................. 75 5 Výsledky ......................................................................................................................................... 77 5. 1 Návykové látky........................................................................................................................ 77 5. 1. 1 Tabákové výrobky ............................................................................................................... 77 5. 1. 2 Alkohol ................................................................................................................................ 84 5. 1. 3 Další návykové látky ........................................................................................................... 90 5. 1. 4 Finance a utrácení za návykové látky................................................................................ 104 5. 2 Resumé a doporučení ............................................................................................................ 109 5. 2. 1 Prevence ............................................................................................................................ 110 5. 2. 2 Obecná doporučení ............................................................................................................ 112 6 Výsledky ....................................................................................................................................... 114 6. 1 Interview se ţáky základních škol praktických ..................................................................... 114 7 Srovnání s výsledky obdobných výzkumů.................................................................................... 120 7. 1 Tabák ..................................................................................................................................... 121 7. 2 Alkohol .................................................................................................................................. 123 7. 3 Další návykové látky ............................................................................................................. 125 7. 4 Další rizikové faktory chování .............................................................................................. 127 8 Diskuse .......................................................................................................................................... 129 9 Závěr a doporučení........................................................................................................................ 130

4

1 Úvod Pod pojmem rizikové chování rozumíme chování, v jehoţ důsledku dochází k prokazatelnému nárůstu zdravotních, sociálních, výchovných a dalších rizik pro jedince nebo společnost. Vzorce rizikového chování přitom povaţujeme za soubor fenoménů, jejichţ existenci a důsledky je moţné podrobit vědeckému zkoumání a které lze ovlivňovat preventivními a léčebnými intervencemi. Nejčastěji do konceptu rizikového chování řadíme: uţívání návykových látek, šikanu a násilí ve školách, vč. dalších forem extrémně agresivního jednání, dále kriminální jednání, sexuálně-rizikové chování, vandalismus, xenofobii, rasismus, intoleranci a antisemitismus, komerční zneuţívání dětí, týraní a zneuţívání dětí atd. V případě

předmětné

studie

bude

rizikové

chování

chápáno

v následujících

předem

identifikovaných oblastech, a to v uţívání legálních a nelegálních drog, sexuality, promiskuitního chování, šikany, rasismu. Ţivotní styl v moderní společnosti je zejména ovlivněn během dětství a dospívání1. Pakliţe se zaměřujeme na rizikové chování v širším kontextu, je třeba chápat preventivní snahy jako cestu k ovlivňování a optimalizaci veřejného zdraví, které je značně umocňováno aktuální socioekonomickou situací kaţdého jedince. Studie, jeţ byly realizovány v souvislosti se zmapováním rizikového chování, naznačují, ţe existuje značná spojitost mezi experimentální fází s psychoaktivními látkami, včetně alkoholu a tabáku, v raném věku, se zvýšeným rizikem vzniku patologického chování, chápaného jako predikci uţívání či zneuţívání omamných a psychotropních látek v pozdějším ţivotě2. Současná situace na školách v oblasti prevence rizikového chování, je značně diferencovaná, a to jak na úrovni jednotlivých regionů, měst, obcí, ale je moţné výrazné rozdíly sledovat i s ohledem na typ školy, dokonce i s ohledem na znalosti pedagogů v tomto směru. Na kaţdé škole je primární prevence rizikového chování realizována především v podobě tzv. Minimálních preventivních programů. Pro efektivní plánování a provádění účinných preventivních programů bývají často vyuţívány výsledky průřezových studií, které umoţňují3: 1. určit aktuální výskyt rizikového chování (uţívání návykových látek, šikany, sexuálního zneuţívání a další) 2. určit vliv sociálních faktorů na výskyt rizikového chování (socio-ekonomickou úroveň rodičů, vzdělání rodičů, místo bydliště, region a další) 3. získání informací o vývoji v oblasti rizikového chování (výsledky mohou tvořit v časové ose zpětnou vazbu v závislosti na efektivitě opatření, které byly v minulosti realizovány). 5

Získání validních a spolehlivých odhadů prevalence vybraných forem rizikového chování u reprezentativního souboru ţáků všech zúčastněných typů (základní školy - ZŠ, základní školy praktické - ZŠP, střední školy - SŠ) škol v Karlovarském kraji umoţní srovnání s trendy v dalších regionech, celé ČR a v některých oblastech i v evropském a světovém kontextu. Získaná data mohou s ohledem na sledovanou skupinu (6. aţ 9. třída ZŠ/ZŠP a 1. a 2. ročník SŠ) tvořit podklady pro realizaci primární prevence a provádění „evidence-based“ (na vědeckých důkazech zaloţené) politiky předcházení rizikovému chování a uţívání drog na regionální úrovni.

1

Csémy, L. (2006). Životní styl a zdraví českých školáků: Z výsledků mezinárodní srovnávací studie WHO. Praha: Psychiatrické centrum Praha. 2 Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost (2007). Užívání drog a související problémy mezi dětmi do 15 let. Výroční zpráva za rok 2007: stav drogové problematiky v Evropě. Lisabon: EMCDDA. 3 Vacek, J. (2007). Školní dotazníková studie o návykových látkách, rizikovém chování a volnočasových aktivitách, Praha 2: Závěrečná zpráva z výzkumu. Tišnov: Sdružení SCAN.

6

2 Metodologie výzkumu 2. 1 Výzkumný cíl Výzkumný projekt byl zaměřen především na zmapování situace v oblasti patologického chování s důrazem na uţívání návykových látek u ţáků základních škol (ZŠ) a středních škol (SŠ) v Karlovarském kraji. Samostatná část tohoto projektu se pak zaměřila na pilotní studii, která se soustředila na zmapování situace v oblasti uţívání těkavých látek v základních školách praktických (ZŠP) na území Karlovarského kraje. Cílem studie bylo jednak získat přehled o sklonech k rizikovému chování (především uţívání legálních i ilegálních drog, hazardní zábavy, experimentování a riskování, vztahy a sex, promiskuita, prostituce, sexuální zneuţívání, šikana, vzájemná agrese, násilí, protiprávní jednání a kriminalita), ale také získání přehledu o zájmech dětí, preferenci volnočasových aktivit a znalosti v trestně-právní oblasti.

2. 2 Metoda výzkumu Metodika sběru dat vycházela z dotazníků, které byly vytvořeny pro tento typ výzkumu realizátory studie. Určité podněty byly čerpány z dotazníku ESPAD (The European School Survey Project on Alcohol and Other Drugs) a SAHA (The Social And Health Assessment, Weissberg a kolektiv, 1991), které se tak staly určitým ideovým námětem, ovšem pouze pro určité poloţky. Dotazník ESPAD4, sleduje zejména tři oblasti: zkušenosti s legálními i ilegálními drogami a rozsah jejich uţívání, postoje k uţívání drog a vědomosti ţáků o „drogové problematice“. Dotazník SAHA inspiroval výzkumný tým v oblastech sociálního vývoje školní mládeţe se zaměřením na rizikové protektivní faktory. Vytvořený dotazník musel splňovat několik základních kritérií. Především musel být pro ţáky srozumitelný a z logistického hlediska bylo výhodné, kdyţ jeho vyplňování včetně instruktáţe a sběru nezabralo více neţ jednu vyučovací hodinu. V závislosti na těchto faktorech, byla provedena úprava základní verze dotazníku, která čítala 100 otázek. Vzhledem k tomu, ţe administrace dotazníku neměla přesáhnout 45 minut, byla pracovní verze upravena do výsledné podoby 64 otázek, umoţňujících dostatečně postihnout zkoumanou oblast. Dotazníky byly vytvářeny podobnou metodikou a v mnoha otázkách se překrývají, proto jejich sloučením nedošlo k přílišnému zúţení záběru a ochuzení sledovaných oblastí.

4

http://www.drogy-info.cz/index.php/content/download/33963 /157826/file/esp07Czech_dot.pdf.

7

Výsledný dotazník byl ale v porovnání s původními zjednodušený a zkrácený tak, aby byl vhodný pro cílovou skupinu respondentů. Upravený dotazník prošel dvěma koly připomínek, a to jednak v rámci výzkumného týmu a jednak zadavateli. V konečné fázi byl dotazník autorizován a konsenzuován oběma na výzkumu zúčastněnými stranami. Ţáci ZŠP vyplňovali typově stejný dotazník jako ţáci ZŠ a SŠ, jenţ byl přizpůsoben tak, aby nevznikly problémy během jeho administrace. Respondenti z řad ţáků ZŠP měli na administraci dotazníku více času neţ ostatní ţáci ze ZŠ a SŠ, a to přibliţně 60 minut. Interview u vybraného souboru ţáků ZŠP se svou tématikou zaměřilo na základní cíle studie a trvalo přibliţně 30 minut. Rozhovor prováděl zkušený examinátor a byla dodrţena poţadovaná etická pravidla a normy (anonymita, moţnost odstoupení od rozhovoru atd.). Před samotnou realizací administrace dotazníků byl proveden pilotní test na skupině ţáků dvou tříd ZŠ, a to za účelem sledování chování respondentů, typů dotazů k jednotlivým poloţkám, času potřebného k administraci a standardizaci zadávání dotazníku. Na základě této pilotáţe byla upravena formulace některých otázek a uskutečněna instruktáţ s výzkumnými asistenty. 3. 2 Výzkumný soubor Studie byla realizována na základních a středních školách zřizovaných obcemi nebo krajem na území Karlovarského kraje. Na území kraje se nachází celkem 90 základních škol s druhým stupněm (včetně víceletých gymnázií a základních škol praktických), 43 středních škol. Výběr byl uskutečněn poměrně tak, aby byli ve studii zastoupeni ţáci všech typů škol v kraji, tedy ţáci ZŠ, ZUŠ, ZŠP, SOU, SŠ a víceletých gymnázií. Tabulka č. 2 prezentuje počty ţáků v základním souboru, které jsou rozděleny podle okresů. Tabulka 1: Základní soubor, počty žáků podle okresů, pohlaví a ročníků

5

6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník 1. ročník Pohlaví ZŠ ZŠ ZŠ ZŠ SŠ Chlapci 480 485 488 466 621 Dívky 476 494 489 479 665 Okres CH Celkem 956 979 977 945 1286 Chlapci 568 530 654 590 1113 Dívky 558 675 617 680 1089 Okres KV Celkem 1126 1205 1271 1270 2202 Chlapci 525 540 578 468 660 Dívky 542 568 553 549 621 Okres SO Celkem 1067 1108 1131 1017 1281 Chlapci 1573 1555 1721 1524 2394 Dívky 1576 1737 1658 1708 2375 Celkem ZS Celkem 3148 3292 3379 3232 4769 (Ústav pro informace ve vzdělávání, rok 2008) Okres

5

2. ročník SŠ Celkem ZS 3121 581 3177 574 6298 1155 4397 942 4488 869 8885 1811 3326 555 3342 509 6668 1064 2078 10845 1952 11006 4030 21850

http://www.stistko.uiv.cz/vo/rada.asp

8

Tabulka č. 2 prezentuje počty respondentů, kteří se studie zúčastnili a u nichţ je moţno v závislosti na zodpovězených otázkách určit pohlaví. Celkem se studie zúčastnilo 2 262 respondentů a byl tedy splněn předpoklad objemu výběrového souboru. To znamená, ţe na otázku jakého je respondent pohlaví, neodpovědělo z celkového počtu dotázaných pouze 6 respondentů. Tabulka 2: Výběrový soubor, počty žáků podle okresů, pohlaví a ročníků

Okres Okres CH Okres KV Okres SO Celkem VS

Pohlaví Chlapci Dívky Celkem Chlapci Dívky Celkem Chlapci Dívky Celkem Chlapci Dívky Celkem

6. ročník ZŠ 55 55 110 70 61 131 66 50 116 191 166 357

7. ročník ZŠ 43 52 95 75 58 133 50 47 97 168 157 325

8. ročník ZŠ 42 44 86 61 63 124 72 63 135 175 170 345

9. ročník ZŠ 57 66 123 64 60 124 65 66 131 186 192 378

1. ročník SŠ 64 96 160 129 49 178 47 69 116 240 214 454

2. ročník Celkem SŠ VS 301 40 430 117 731 157 541 142 342 51 883 193 315 15 327 32 642 47 197 1157 200 1099 397 2256

Obrázek č. 1 znázorňuje počty respondentů, kteří se zúčastnili administrace dotazníků, a u kterých je moţné určit pohlaví. Jak je z grafického znázornění patrné, tak nejniţší procentuální počet zúčastněných respondentů byl v okrese Sokolov (29% = 642 probandů), v okrese Cheb (32% = 731 probandů), v okrese Karlovy Vary (39% = 883 probandů). Obrázek 1: Grafické znázornění počtu respondentů zúčastněných ve studii podle okresů (v procentech)

29%

32%

Okres CH Okres KV Okres SO

39%

9

Tabulka č. 3 prezentuje procentuální počty respondentů ve výběrovém souboru vůči souboru základnímu, dle okresů a pohlaví. Realizátoři studie se snaţili získat v kaţdé věkové kohortě ve sledovaném okresu průměrnou hranici 10% respondentů. Jak je z tabulky patrné, tak se studie zúčastnilo 10,33% ţáků navštěvujících školy v Karlovarském kraji. Tabulka 3: Výběrový soubor, podíl respondentů v základním souboru (v procentech)

Okres Okres CH Okres KV Okres SO Celkem VS

Pohlaví Chlapci Dívky Celkem Chlapci Dívky Celkem Chlapci Dívky Celkem Chlapci Dívky Celkem

6. ročník ZŠ 11,55 11,55 11,55 12,32 10,93 11,63 12,62 9,23 10,89 12,19 10,53 11,36

7. ročník 8. ročník ZŠ ZŠ 8,87 8,61 10,53 9,00 9,70 8,80 14,15 9,33 8,66 10,23 11,08 9,76 9,26 12,46 8,27 11,39 8,75 11,94 10,80 10,17 9,06 10,25 9,89 10,21

9. ročník ZŠ 12,23 13,78 13,02 10,85 8,78 9,74 13,89 12,02 12,88 12,20 11,22 11,68

1. ročník SŠ 10,31 14,44 12,44 11,59 4,50 8,08 7,12 11,11 9,06 10,03 9,01 9,52

2. ročník Celkem SŠ VS 9,66 6,88 13,53 20,38 11,61 13,59 12,29 15,01 7,63 5,87 9,94 10,63 9,48 2,70 9,78 6,29 9,63 4,42 9,46 10,67 10,25 9,99 9,84 10,33

Obrázek č. 2 znázorňuje počty respondentů v jednotlivých třídách a ročnících dle okresů. Tento graf paralelně reflektuje počty zúčastněných respondentů ve studii dle okresů. Předpokladem při plánování administrace dotazníků bylo získat zpětně vyhodnocený dotazník od 350 respondentů na jednu ročníkovou kohortu, a to i s ohledem na plánovanou 10% neúčast ve výzkumu, ať uţ z důvodu absence nebo nesouhlasu rodičů. Z tabulky č. 4 je patrné, ţe tento faktor nebyl dodrţen pouze v ročníkových kohortách 7. a 8. tříd základních škol a jednalo se pouze o několik desetin procenta. Obrázek 2: Grafické znázornění počtu respondentů v jednotlivých ročnících dle okresů (v absolutních číslech)

250

200

150 Okres Ch Okres KV

100

Okres So 50

0 6. ročník ZŠ

7. ročník ZŠ

8. ročník ZŠ

9. ročník ZŠ

1. ročník SŠ

2. ročník SŠ

10

Tabulka 4: Počty respondentů v jednotlivých ročnících (v absolutních číslech)

Kategorie 6. ročník ZŠ 7. ročník ZŠ 8. ročník ZŠ 9. ročník ZŠ 1. ročník SŠ 2. ročník SŠ Celkem VS

Okres Ch 110 95 86 123 161 157 732

Okres KV 132 133 124 124 178 193 884

Okres So 118 97 136 132 116 47 646

Celkem 360 325 346 379 455 397 2262

K dosaţení reprezentativnosti studie by stačilo provést dotazníkové šetření s přibliţně 50-70 ţáky v kaţdé věkové kohortě (ročníku) tak, aby byli zastoupeni ţáci všech typů škol. Jak je ovšem z tabulkového vyhodnocení patrné, rozhodli jsme se provést výrazné navýšení počtu ţáků pro výzkum (jedná se o tzv. oversampling) z důvodu zvýšení reprezentativnosti souboru, zvýšení celkové validity výzkumu, ale především pro zachycení i tzv. nízkofrekvenčních jevů, tedy takových, které se týkají pouze několika jedinců v celém souboru (pod 1%, to se můţe týkat určitých specifických forem rizikového chování jako např. příslušnost k sektě nebo uţití kokainu, jak na základě obdobných výzkumů předpokládáme).

2. 4 Proces tvorby a zpracování dat Sběr dat v terénu prováděli proškolení výzkumní asistenti. Jednalo se o studenty psychologie nebo jiţ graduované psychology se zkušenostmi s prací s dětmi zejména v primárně preventivní oblasti. Pro účely tohoto výzkumu byly vytvořeny tři základní dokumenty. Prvním byl Design výzkumné studie, který byl přístupný na internetovém portálu Krajského úřadu Karlovy Vary, slouţící k informování veřejnosti o probíhající studii. Další dva formuláře byly koncipovány za účelem informování ředitelů náhodně vybraných škol do projektu a poslední formulář – souhlas rodičů (viz příloha č. 1) byl nutným předpokladem pro vstup respondentů k administraci dotazníku. Bez tohoto souhlasu nemohl být respondent do studie zařazen. Vyplněný a podepsaný souhlas rodičů byl ponechán zástupcům jednotlivých škol. Na začátku měsíce října 2009 byli kontaktováni ředitelé vybraných škol písemně, telefonicky i prostřednictvím e-mailu. Na základě tohoto kroku byly domluveny termíny k administraci dotazníků tak, aby byla co nejméně ovlivněna struktura vyučovacího rozvrhu dané školy. Vlastní sběr dat probíhal během měsíce října a listopadu 2009. Z logistického hlediska bylo nejvhodnější, aby byly dotazníky administrovány a vybrány tazatelem během jediného vyučovacího dne. Aţ na drobné výjimky se tento předpoklad zdařil. Kaţdý 11

z výzkumných asistentů se do školy dostavil s dostatečnou časovou rezervou, a to z důvodu případných dotazů ze strany vedení školy nebo pověřeným pracovníkem, mnohdy výchovným poradcem. Kaţdý dotazník obsahoval úvodní instruktáţ, v níţ byl kaţdý respondent uvědomen o anonymitě dotazníku a jednotlivých krocích při vyplňování. Dále byl poučen, ţe v případě nejasností se můţe kdykoliv obrátit na asistenta výzkumu s příslušným dotazem. Vyplňování dotazníků bylo ve třídách prováděno bez přítomnosti vyučujícího. Průměrná doba vyplňování nepřesáhla 45 minut, včetně instruktáţe a sběru dotazníků. Kaţdý dílčí soubor (třída/ročník) byl po administraci bezpečně uloţen do obálky a označen průvodkou (viz příloha č. 2), která protokolárně hodnotila průběh šetření ve třídě. 2. 5 Etika výzkumu Základním předpokladem k získání pravdivých a platných údajů bylo vzhledem k citlivé povaze sledovaných dat především získání si důvěry ţáků. Proto byla data sbírána anonymně a bez přímé účasti učitele ve třídě. Etickým předpokladem při získávání informací od ţáků základních škol bylo neohrozit a nepoškodit účastníky výzkumu. Z těchto důvodů byly přijaty a dodrţovány etické normy a pravidla výzkumu, z nichţ uvádíme především tyto: Veškeré dotazníky administrovali pouze zaškolení asistenti bez přítomnosti učitele ve třídě; Veškeré rozhovory prováděl zaškolený a zkušený tazatel bez přítomnosti učitele; Respondenti se účastnili zcela dobrovolně, bez nároku na odměnu; Byl vyţadován písemný souhlas zákonného zástupce u nezletilých

ţáků - bez tohoto

souhlasu se ţák nemohl zúčastnit vyplňování dotazníku a ţáci ZŠP ani interview. Od respondentů nebyly poţadovány ţádné identifikační údaje; Účastníci výzkumu byli vţdy seznámeni se všemi základními informacemi o studii a svých právech, včetně práva odmítnout vyplnění dotazníku; Vyplněné dotazníky byly bezpečně archivovány. Neměl k nim mít přístup nikdo další (např. učitelé či ředitelé škol) a nebyly vyuţity nikým, kdo není členem výzkumného týmu. Obsah interview tvořila stejná témata, která byla obsaţena v předkládaném dotazníku; Interview vedl vyškolený a zkušený asistent, který během rozhovoru dodrţoval etická pravidla týkající se tohoto typu výzkumu.

12

2. 6 Vyhodnocená data Vyhodnocená data jsou s ohledem na zachování a dodrţení etických norem (viz Design studie) diferencována a analyzována podle: okresů pohlaví věkové kohorty ročníky. 2. 7 Popis výzkumného souboru Součástí dotazníku byly i základní demografické údaje, umoţňují popsat výběrový soubor i po této stránce. Ve studii je moţné, na základě tohoto vyhodnocení, charakterizovat skupinu ve věku od 11 let aţ do 23 let. Vzhledem k procentuálnímu počtu zastoupených věkových kohort je třeba zdůraznit, ţe relevantní skupinou pro následnou interpretaci dat je skupina od 11 roků do 17 roků. Záběr studie v tomto rozsahu je tedy splněn v maximální moţné míře. Průměrný věk respondentů byl 14,27 roků. 1% ve výběrovém souboru tvoří 23 respondentů. Tabulka č. 5 a obrázek č. 3 prezentují věkovou charakteristiku výběrového souboru, ze které je moţné přesně identifikovat počet respondentů dle věku. Nejniţší zastoupenou věkovou skupinou jsou respondenti ve věku 19 a více let (věk 19 aţ 23 roků) a následně skupina 18letých. Tabulka 5: Podíl respondentů ve studii dle věku

Index

Věk

11letí 12letí 13letí 14letí 15letí 16letí 17letí 18letí 19letí a více Celá skupina

Podíl v %

Celkem 191 298 327 358 401 416 180 50 24 2256

8,47 13,21 14,49 15,87 17,77 18,44 7,98 2,22 1,06 100,00

13

Obrázek 3: Grafické znázornění podílu respondentů ve studii dle věku (v procentech)

8%

8%

2% 1%

13% 11letí

19%

12letí 13letí 15%

14letí 15letí 16letí

18%

17letí 16%

18letí 19letí a více

Aby byl získán komplexní přehled o výzkumném souboru, rozhodli jsme se do studie zařadit i rozdělení respondentů podle pohlaví. Důvodem je hypotetická úvaha, ţe k některým typům rizikového chování se přiklání spíše konkrétní pohlaví, coţ můţe být dáno dlouhodobým společenským vývojem. Tabulka č. 6 prezentuje zastoupení respondentů dle ročníků a pohlaví. Z vyhodnocení je patrné, ţe aţ na výjimku 9. tříd ZŠ a 2. ročníků SŠ, je podíl zúčastněných chlapců ve studii mírně vyšší, a to v počtu 58 chlapců, neţ podíl zúčastněných dívek. Tabulka 6: Počet chlapců a dívek ve studii dle ročníků

Kategorie 6. ročník ZŠ 7. ročník ZŠ 8. ročník ZŠ 9. ročník ZŠ 1. ročník SŠ 2. ročník SŠ Celkem VS

Index Počet Podíl v % Počet Podíl v % Počet Podíl v % Počet Podíl v % Počet Podíl v % Počet Podíl v % Počet Podíl v %

Chlapci 191 53,50 168 51,69 175 50,72 186 49,21 240 52,86 197 49,62 1157 51,29

Dívky 166 46,50 157 48,31 170 49,28 192 50,79 214 47,14 200 50,38 1099 48,71

Celkem 357 100,00 325 100,00 345 100,00 378 100,00 454 100,00 397 100,00 2256 100,00 14

Z vyhodnocení otázky č. 5 v úvodní části dotazníku pak bylo moţné vyhodnotit počet dojíţdějících respondentů do škol. Tato otázka je ve své podstatě velice zajímavá, protoţe můţeme hypoteticky uvaţovat nad tím, kde tráví oslovení respondenti čas, neţ se dopraví do svého bydliště. Předpokládáme, ţe většina dojíţdějících tráví čas na autobusových nebo vlakových nádraţích, coţ můţe mít do jisté míry vliv na podněty vedoucí k určitému typu rizikového chování. Z tabulky č. 7 je patrné, ţe 43,55% respondentů do škol dojíţdí. Tabulka 7: Počty dojíždějících respondentů do škol dle ročníků

Kategorie 6. ročník ZŠ 7. ročník ZŠ 8. ročník ZŠ 9. ročník ZŠ 1. ročník SŠ 2. ročník SŠ Výběrový soubor

Index Počet Podíl v % Počet Podíl v % Počet Podíl v % Počet Podíl v % Počet Podíl v % Počet Podíl v % Počet Podíl v %

Ano v bydlišti 268 75,71 239 74,22 234 68,22 296 78,10 128 28,13 104 26,33 1269 56,45

Ne v bydlišti 86 24,29 83 25,78 109 31,78 83 21,90 327 71,87 291 73,67 979 43,55

Obrázek č. 4 graficky znázorňuje procentuální počet dojíţdějících respondentů na základní a střední školy ve sledovaných lokalitách. Je moţné zřetelně identifikovat, ţe na střední školy dojíţdí 72,71% respondentů, coţ na druhou stranu plně koresponduje s podobným počtem respondentů (74,18%) navštěvujících základní školy ve své spádové lokalitě.

15

Obrázek 4: Grafické znázornění dojíždějících respondentů s ohledem na ZŠ/SŠ

80,00

74,18

72,71

70,00 60,00 50,00 40,00 30,00

Střední škola 27,29

Základní škola

25,82

20,00 10,00 0,00 Ano v bydlišti

Ne v bydlišti

Tabulky č. 8 a č. 9 prezentují nejvyšší dosaţené vzdělání rodičů u dotázaných respondentů podle typu škol. Jedním ze základních demografických ukazatelů je vzdělání rodičů, které můţe být určitým faktorem, jeţ můţe mít přímou souvislost se vznikem rizikového chování6. Tabulka 8: Nejvyšší dosažené vzdělání rodičů u dotázaných respondentů (v absolutních číslech)

Vzdělání otce Základní škola Vyučený SŠ s maturitou Vysokoškolské Nevím Celkem

Okres CH 108 497 440 181 183 1409

Okres KV

Okres SO 75 519 595 276 239 1704

80 512 317 80 218 1207

Tabulka 9: Nejvyšší dosažené vzdělání rodičů u dotázaných respondentů (v procentech)

Vzdělání otce Základní škola Vyučený SŠ s maturitou Vysokoškolské Nevím

Okres CH 7,67 35,27 31,23 12,85 12,99

Okres KV 4,40 30,46 34,92 16,20 14,03

Okres SO 6,63 42,42 26,26 6,63 18,06

6

např. Evropská školní dotazníková studie o alkoholu a jiných drogách (ESPAD): Výsledky průzkumu v ČR, 2003. Praha, Úřad vlády ČR.

16

Obrázek č. 5 znázorňuje podíly vzdělanosti rodičů v okresech. Jak je z grafického znázornění patrné, tak nejvyšší počet rodičů, kteří mají dokončené vzdělání pouze na úrovni základní školy, je nejvíce v okrese Sokolov (6,63%), stejně tak jako dokončené vzdělání ve výučním oboru (42,42%). Ukončené středoškolské vzdělání je dosaţeno nejvíce u rodičů dotázaných respondentů v okrese Karlovy Vary (34,92%), poté v okrese Cheb (31,23%). Nejvyšší procentuální poměr vysokoškolsky vzdělaných rodičů je taktéţ v okrese Karlovy Vary (16,20%) a z průběhu grafu lze interpretovat, ţe následně pak v okrese Cheb (12,85%), zatímco v okrese Sokolov dosahují hodnoty (6,63%). Zajímavé by bylo jistě vyhodnocení, jaký studijní obor rodiče s vysokoškolským vzděláním studovali a zda se jednalo o druh studia prezenčního nebo kombinovaného. Určitě důleţitým faktorem by byl přehled nabídky vysokých škol minimálně v bakalářském studijním programu s ohledem na sledovaný okres, a to s predikcí, ţe okresy Karlovy Vary i Cheb nabízejí mnohem více detašovaných pracovišť jak státních vysokých škol, tak vysokých škol soukromých, tudíţ je dostupnost vysokoškolského vzdělání v těchto okresech mnohem snazší. Obrázek 5: Grafické znázornění nejvyššího dosaženého vzdělání rodičů dle okresů (v procentech)

45,00 40,00 35,00 30,00 25,00

Okres CH

20,00

Okres KV Okres SO

15,00 10,00 5,00 0,00 Základní škola

Vyučený

SŠ s maturitou

Vysokoškolské

Nevím

Tabulka č. 10 rámcově prezentuje školní výsledky respondentů na posledním vysvědčení. Jedná se o prospěch, který byl deklarován samotnými ţáky a studenty. Vzhledem k náročnosti dotazníku, co se počtu otázek týče, nebyl hodnocen prospěch procentuálně, a to i vzhledem k výrazné retrospektivnosti této otázky. Vyhodnocená data charakterizují, ţe nejlepší známkové ohodnocení mají respondenti 6. tříd, přičemţ kvalita známkového ohodnocení s věkem a ročníkem podstatně klesá. 17

Tabulka 10: Školní výsledky respondentů, dle ročníků

Kategorie

Index

Počet Podíl v % Počet Jedničky a dvojky Podíl v % Počet Většinou dvojky Podíl v % Počet Dvojky a trojky Podíl v % Počet Většinou trojky Podíl v % Počet Trojky a čtyřky Podíl v % Počet Většinou čtyřky Podíl v % Počet Čtyřky a pětky Podíl v % Většinou jedničky

Školní ročník 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník 1. ročník 2. ročník Celkem 320 124 50 55 53 27 11 35,13 15,63 16,08 14,17 6,05 2,79 14,36 484 122 109 69 68 94 22 34,56 34,06 20,18 18,18 21,08 5,58 21,71 199 22 19 31 36 52 39 6,23 5,94 9,06 9,63 11,66 9,90 8,93 503 45 61 84 94 114 105 12,75 19,06 24,56 25,13 25,56 26,65 22,57 243 9 16 30 42 62 84 2,55 5,00 8,77 11,23 13,90 21,32 10,90 385 21 46 57 73 73 115 5,95 14,38 16,67 19,52 16,37 29,19 17,27 56 4 6 14 7 11 14 1,13 1,88 4,09 1,87 2,47 3,55 2,51 39 6 13 2 1 13 4 1,70 4,06 0,58 0,27 2,91 1,02 1,75

Tabulka č. 11 prezentuje prospěch respondentů z posledního vysvědčení v závislosti na sledovaných okresech. Na tomto vyhodnocení je patrné, ţe zde můţe být určitá souvislost s dosaţeným vzděláním rodičů (obrázek č. 5) a prospěchem dotázaných respondentů. Potvrzuje se tak očekávání s ohledem na tuto skutečnost, a to zejména u okresu Sokolov. Tabulka 11: Školní výsledky respondentů, dle okresů (v procentech)

Kategorie Většinou jedničky Jedničky a dvojky Většinou dvojky Dvojky a trojky Většinou trojky Trojky a čtyřky Většinou čtyřky Čtyřky a pětky

Okres CH 15,03 21,38 10,48 22,34 12,55 14,90 2,62 0,69

Okres KV 16,11 23,43 10,86 23,43 8,11 15,31 1,71 1,03

Okres SO 11,13 19,71 4,45 21,62 12,88 22,73 3,50 3,97

18

2. 8 Reliabilita a validita Míra reliability získaných dat se dá odhadnout např. na základě konzistence odpovědí na dvě obdobné otázky v rámci téhoţ měření. Ve vytvořeném dotazníku bylo moţné spárovat otázky mezi sebou. Pokud podíl nekonzistentních odpovědí nepřekročí 5%, lze výzkum povaţovat za vysoce spolehlivý. Dalším způsobem, jak zajistit spolehlivost odpovědí, jsou otázky, v nichţ jsou např. předznačené fiktivní odpovědi (např. droga „netalin“, která neexistuje). Jak je patrné z následujícího vyhodnocení (tabulka č. 12a), tak na tuto fiktivní otázku reagovala neadekvátně pouze dvojice dívek. Spolehlivost tedy v tomto případě činí 99,91%. Tabulka 12a: Spolehlivost dotazníku (v procentech)

Chlapci Netalin

Dívky VS

Celkem Podíl v % Celkem Podíl v % Celkem Podíl v %

1122 100,00 1073 99,81 2195 99,91

0 0,00 2 0,19 2 0,09

Validita dotazníkového šetření mohla být sledována pomocí několika faktorů, zejména podle základních a alternativních otázek, průměrného počtu nezodpovězených otázek jednotlivými respondenty, průměrného podílu respondentů, kteří neodpověděli na jednotlivé otázky. Celková míra validity byla hodnocena dle průměrného počtu všech sledovaných poloţek. Dotazník se skládal z 64 otázek, kdy v převáţné většině byly odpovědi k těmto otázkám předznačeny. Na otázky mohlo být odpovězeno v několika kategoriích. Respondent tak mohl vyplnit celkem 234 odpovědí. U takto sestaveného dotazníku byla moţná především standardizace technické stránky – ucelená podoba dotazníku, komu je určen, instrukce pro vyplňování atd. Pokud se bude dotazník zadávat s určitým odstupem, je moţné hodnotit vývojové křivky jednotlivých proměnných, ovšem ne populační normy. Validitu je moţné v této konkrétní studii dále sledovat podle procentuální analýzy jednotlivých odpovědí např. srovnáním otázek „Od koho drogu respondenti získali“ s otázkou „Celoţivotní prevalence drog“. Zde je moţné deklarovat minimální rozdíl, a to na úrovni cca 0,40%, respektive 9 jedinců z výběrového souboru mohlo lţivě administrovat odpověď. Tabulka č. 12b prezentuje spolehlivost dotazníku s vyuţitím spárovaných kontrolních otázek. Ve zvýrazněných částech tabulky je moţné sledovat procentuální odchylku. Na základě tohoto vyhodnocení můţeme povaţovat výzkum v oblasti spolehlivosti za velice kvalitní. V následujících 19

oddílech bude často kladen důraz na validitu i reliabilitu otázek v dotazníku. Tím bude následně deklarována i validita celého výzkumu. Tabulka 12b: Spolehlivost dotazníku (v procentech)

Pouţití kondomu Nesouloţil Nepouţil Pouţil

Pohlaví Chlapci Dívky Chlapci Dívky Chlapci Dívky

Nesouloţil 98,21 98,72 2,37 0,00 0,00 1,14

Pod vlivem drogy Neuţil, ale souloţil 1,49 1,28 80,47 88,27 87,80 87,43

Uţil 0,30 0,00 17,16 11,73 12,20 11,43

2. 9 Interpretace výsledků Pro lepší přehled, orientaci a následné srovnání, jsou výsledky uváděny jak v procentech, tak často i v absolutních počtech. Ke kaţdé tabulce či grafu se vztahuje komentář, který se snaţí interpretovat získaná data. V některých částech jsou pro lepší přehled uvedeny jak celkové hodnoty v Karlovarském kraji, tak hodnoty např. podle pohlaví, věku, typu, druhu školy a zejména podle okresů. Kaţdá tabulka i grafické znázornění jsou vyhodnoceny s ohledem na povahu poloţené otázky v dotazníku a podle toho, zda byly rozdíly (ne)očekávané a/nebo zajímavé. V popisu tabulek neklademe důraz na formulaci rozdílu mezi třídou a ročníkem, přestoţe jsme si plně vědomi toho, ţe ţáci základních škol navštěvují třídy a studenti středních škol ročníky. Všechny věkové kohorty, které jsou rozděleny podle třídy/ročníku, tak mají společné označení „ročník“.

20

I.

část:

Rizikové chování Volnočasové aktivity a sport

21

3 Výsledky 3. 1 Volnočasové aktivity a sport 3. 1. 1 Finance a utrácení Tabulka č. 13 prezentuje jak procentuální tak absolutní vyjádření časové frekvence kapesného u dotázaných respondentů, s přehledným rozdělením dle věku. Predikcí bylo, ţe respondenti, kteří jiţ navštěvují střední školy, pravidelně od svých rodičů kapesné dostávají. Ve vyhodnocení je zcela patrné, ţe tento úzus, tak jak bylo očekáváno, platí. Sledovaný region se v tomto ohledu v republikovém kontextu nevymyká. Nejčastější frekvencí kapesného je kapesné týdenní, následně měsíční. Poměrně vyváţené jsou poté odpovědi, ţe na jedné straně respondenti kapesné nedostávají vůbec (18,57% = 413 dotázaných), oproti odpovědi, ţe dostávají kapesné nepravidelně (21,55% = 484 dotázaných). Lze tedy předpokládat, ţe studenti, kteří dojíţdějí do škol, získávají pravidelně určité finanční prostředky. Můţeme tvrdit, ţe pravidelný příjem kapesného od věku 15 let se stává s ohledem na socio-ekonomický vývoj společnosti standardem. Ovšem je třeba zmínit i fakt, ţe někteří respondenti nezískávají finanční prostředky v podobě běţného kapesného, ale mohou je získat při určitých ţivotních jubileích, jako jsou například narozeniny, Vánoce a další. Tabulka 13: Frekvence kapesného dle věku

Kategorie Index

Věk respondentů

Celkem

11letí 12letí 13letí 14letí 15letí 16letí 17letí 18letí 19letí +

Dostávám Dostávám Dostávám týdně měsíčně nepravidelně Podíl v Podíl v Podíl v Podíl v Počet Počet Počet Počet % % % % Nedostávám

45 58 64 79 68 51 29 13 6 413

23,68 19,59 19,51 22,01 17,09 12,32 16,20 27,08 25,00 18,57

49 69 106 98 144 177 73 19 9 744

25,79 23,31 32,32 27,30 36,18 42,75 40,78 39,58 37,50 33,21

56 94 81 98 105 99 51 7 4 595

29,47 31,76 24,70 27,30 26,38 23,91 28,49 14,58 16,67 26,67

40 75 77 84 81 87 26 9 5 484

21,05 25,34 23,48 23,40 20,35 21,01 14,53 18,75 20,83 21,55

22

Obrázek č. 6 znázorňuje frekvenci kapesného u respondentů ve výběrovém souboru. Lze spatřovat, ţe v součtu procentuálního vyhodnocení, dostává v určité pravidelnosti 81,43% respondentů finanční prostředky. Obrázek 6: Grafické znázornění frekvence kapesného (v procentech)

18,57

21,55

Nedostávám

Dostávám týdně

26,67

33,21

Dostávám měsíčně Dostávám nepravidelně

Tabulka č. 14 prezentuje frekvenci kapesného u respondentů v okresním měřítku. Tato tabulka umoţňuje hlubší náhled do oblasti finančního depositu respondentů. Je moţné přesně vyabstrahovat procentuální frekvenci kapesného u výběrového souboru s ohledem na sledovanou lokalitu. Tabulka 14: Frekvence kapesného u respondentů, dle okresů (v procentech)

Kategorie/Okres

Okres CH

Okres KV

Okres SO

Celkem

Nedostávám

6,37

7,26

4,94

18,57

Dostávám týdně

10,69

12,29

10,24

33,21

Dostávám měsíčně

8,73

11,67

6,28

26,67

Dostávám nepravidelně

6,63

7,88

7,03

21,55

Tabulka č. 15 prezentuje výši měsíčního finančního příspěvku u dotázaných respondentů.

23

Tabulka 15: Hodnota měsíčního kapesného, dle věku a výše finančního prostředku (v procentech)

Věk/Kategorie 11letí 12letí 13letí 14letí 15letí 16letí 17letí 18letí 19letí a více Průměr VS7

Do 100 101-200 201-500 501-1000 1001Kč Kč Kč Kč 2000 Kč 45,21 32,19 17,81 4,11 0,00 38,79 40,95 13,36 4,74 1,72 30,27 38,31 21,46 6,13 1,92 21,71 39,86 23,84 10,32 2,49 15,87 30,54 30,24 14,37 5,09 7,54 31,56 30,17 17,60 8,94 5,48 17,81 35,62 26,71 8,90 0,00 10,53 31,58 18,42 10,53 0,00 11,11 16,67 33,33 16,67 21,19 33,15 25,19 12,35 4,67

Více neţ 2000 Kč 0,68 0,43 1,92 1,78 3,89 4,19 5,48 28,95 22,22 3,46

Obrázek č. 7 znázorňuje výši kapesného u respondentů s ohledem na úroveň okresů. Zajímavostí je, ţe nejčetnější výše kapesného se pohybuje v rozmezí od 100 – 500,- Kč. Z vyhodnocení je zřetelné, ţe s rostoucím věkem se objem finančních prostředků zvyšuje, coţ můţe být dáno například hrazením cestovného nebo stravného u respondentů, kteří dojíţdějí do škol. Zároveň můţeme uvaţovat nad predikcí vyuţití většího objemu peněz za účelem nákupu a pořízení různých legálních či ilegálních drog. Obrázek 7: Grafické vyhodnocení výše měsíčního kapesného u výběrového souboru, dle okresů (v procentech)

40,00 35,00 30,00 25,00 20,00

Okres Ch Okres KV

15,00

Okres SO

10,00 5,00 0,00 Do 100 Kč

7

101-200 Kč

201-500 Kč

501-1000 Kč 1001-2000 Kč Více než 2000 Kč

VS = Výběrový soubor

24

Obrázek č. 8 znázorňuje způsob utrácení největší části finančního depositu u dotázaných respondentů v poměru mezi pohlavími. Vyhodnocení vyplývá z otázky č. 10, která byla definována „Za co utrácíš největší část svých peněz“. V této otázce bylo moţné označit pouze jednu z 11 nabízených odpovědí. Nejčastěji označovanou kategorií byla u chlapců poloţka „CD/DVD/PC hry“ (88,04%). Druhou nejvíce označovanou poloţkou u tohoto pohlaví byla kategorie „Za sportování“ (82,27%), poté kategorie „Jiné drogy“ (80%). Dívky utrácejí v poměru k chlapcům nejvíce za dárky (72,53%), dále za oblečení (71,43%) a jako třetí nejvíce označovaná poloţka byla u dívek kategorie „Kino a koncerty“ (56,86%). Vyváţená hodnota u obou pohlaví je útrata finančních prostředků za telefon, u chlapců 48,89% a u dívek 51,11%. Za zmínku stojí procentuální vyjádření, ţe chlapci jsou překvapivě spořivější neţ dívky. Obrázek 8: Grafické znázornění útraty finančních prostředků, dle pohlaví (v procentech)

120,00 100,00 80,00 60,00 40,00

Dívky Chlapci

20,00 0,00

odpovědělo 2 144 respondentů = 94,78%

Tabulka č. 16 prezentuje, za co respondenti utrácí nejvíce finančních prostředků s ohledem na jednotlivé ročníky. Za cigarety, alkohol a jiné drogy je útrata finančních prostředků respondentů, postupně od 6. třídy ZŠ do 1. ročníku SŠ, vzestupné tendence.

25

Tabulka 16: Útrata finančních prostředků u celého výběrového souboru, dle ročníků (v procentech)

Kategorie/Školní ročník

6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník 1. ročník 2. ročník

Spořím Za dárky Za oblečení Za kino a koncerty Za sportování Za telefon Za CD, DVD a PC hry Za jídlo Za cigarety a alkohol Za jiné drogy Za něco jiného

5,26 2,84 2,23 0,28 0,98 0,14 1,07 1,07 0,05 0,00 1,77

4,23 2,23 2,23 0,14 0,84 0,37 1,16 1,26 0,56 0,00 1,49

4,47 0,74 3,49 0,19 1,16 0,47 0,65 1,72 1,35 0,09 1,07

3,86 0,70 4,60 0,23 1,12 0,37 0,65 1,81 2,88 0,09 0,74

3,40 1,16 3,12 0,84 1,07 0,42 0,56 3,81 3,86 0,14 1,26

3,12 0,79 3,58 0,70 1,40 0,33 0,19 2,65 3,49 0,14 1,35

3. 1. 2 Volnočasové aktivity Jako volnočasové aktivity (otázka č. 11) byly v dotazníku preferovány zejména oblasti sportu, četba literatury, pravidelné návštěvy v klubech pro mládeţ, surfování na internetových stránkách nebo hraní počítačových her. Cílem bylo zjistit, kolik času oslovení respondenti tráví v poměru k výše jmenovaným aktivitám. Následující vyhodnocení bude chronologicky kopírovat předznačené odpovědi v dotazníku, přičemţ ke kaţdé takovéto odpovědi bude analýzu prezentovat příslušná tabulka. Tabulka č. 17 prezentuje, kolik času tráví dotázaní respondenti hraním počítačových her. Vzhledem k tomu, ţe fenomén počítačových her je za poslední desetiletí výrazným podnětem k vyplnění volného času, bylo predikcí, ţe výsledek tuto hypotézu potvrdí. Ze sociálního hlediska není vhodné, aby děti trávily příliš volného času touto pasivní činností, a to nejen z podstaty nedostatečné pohybové aktivity, podporující optimální tělesný vývoj, ale i z podstaty mentálního vývoje. Rizikovou skupinou jsou ve výběrovém souboru především respondenti niţších tříd ZŠ. Pro příklad uvádíme, ţe celých 39,31% dotázaných respondentů, kteří navštěvují 6. třídu ZŠ, tráví denně volný čas hraním PC her. Jak je z vyhodnocení zřetelné, tak se vzrůstajícím věkem klesá četnost v kategorii „téměř denně“.

26

Tabulka 17: Hraji počítačové hry (v procentech)

Ročník 6. ročník ZŠ 7. ročník ZŠ 8. ročník ZŠ 9. ročník ZŠ 1. ročník SŠ 2. ročník SŠ Průměr VS

Párkrát za rok

Nikdy 4,62 4,09 5,06 8,13 8,16 8,84 6,66

8,96 11,32 17,26 17,62 22,90 21,72 17,09

Kategorie Jednou či Aspoň jednou dvakrát za Téměř denně za týden měsíc 13,01 34,10 39,31 17,92 29,87 36,79 11,31 27,38 38,99 14,09 27,10 33,06 17,23 24,49 27,21 17,93 26,77 24,75 15,37 28,06 32,82


Tabulka č. 18 charakterizuje v procentech trávení volného času sportováním u dotázaných respondentů. Je zajímavé, ţe více neţ jedna třetina respondentů výběrového souboru, věnuje kaţdodenně svůj volný čas sportovním a pohybovým aktivitám. Z vyhodnocení je dále patrné, ţe minimálně jednou týdně se věnuje sportu 36,71% dotázaných. Toto zjištění lze povaţovat v kontextu vývoje školní mládeţe za pozitivní. Tabulka 18: Frekvence sportovních a pohybových aktivit (v procentech)

Kategorie Ročník 6. ročník ZŠ 7. ročník ZŠ 8. ročník ZŠ 9. ročník ZŠ 1. ročník SŠ 2. ročník SŠ Průměr VS

Párkrát za rok

Nikdy 5,54 3,83 2,98 2,94 4,30 3,54 3,86

Jednou či dvakrát za měsíc

6,71 10,86 7,44 12,03 16,29 12,88 11,34

9,04 12,46 12,50 14,44 18,78 19,44 14,79

Aspoň jednou Téměř denně za týden 34,99 37,70 37,20 38,50 38,01 33,84 36,71

43,73 35,14 39,88 32,09 22,62 30,30 33,30


Tabulka č. 19 prezentuje procentuální počty respondentů, kteří se věnují sportovním a pohybovým aktivitám v nějakém zájmovém krouţku či sportovním oddílu. Nejčastěji se jedná o masovou tělovýchovu, zejména pak kopaná, florbal, fotbal, tenis, tedy o lokaci sportovních her8.

8

Přijaté žádosti o přidělení účelových dotací na tělovýchovu a sport

27

Tabulka 19: Frekvence účasti respondentů na organizovaných sportovních aktivitách (v procentech)

Ročník

Nikdy

Párkrát za rok

Kategorie Jednou či dvakrát za měsíc

Aspoň jednou Téměř denně za týden

6. ročník ZŠ

17,87

26,33

14,73

27,59

13,48

7. ročník ZŠ

19,86

29,45

15,41

21,92

13,36

8. ročník ZŠ

20,68

30,86

18,21

19,14

11,11

9. ročník ZŠ

24,31

33,98

17,96

14,36

9,39

1. ročník SŠ

25,64

41,96

16,08

13,05

3,26

2. ročník SŠ

29,17

29,43

15,63

17,97

7,81

Průměr VS

23,32

32,51

16,35

18,53

9,29


Tabulka č. 20 prezentuje, kolik respondentů se ve volném čase věnuje četbě literatury. Negativní je zjištění, ţe celých 26,36% dotázaných respondentů nečte vůbec a tento trend dále narůstá s věkem. Tato skutečnost pak můţe mít výrazný vliv na niţší generačně kulturní kapitál, vzdělání, všeobecný přehled a zejména na gramotnost populace. Důkazem můţe být i fakt, ţe adolescentní generace disponuje jen velmi slabou slovní zásobou. Potvrzujícím měřítkem jsou i poznatky z praxe nebo přímo z realizace při zadávání dotazníků, kdy příkladem jsou četné dotazy například na význam slova „snění“, „impulsivní“ a další. Tabulka 20: Frekvence trávení volného času četbou knih (v procentech)


Nikdy

Párkrát za rok

16,36 16,39 27,13 30,08 34,25 29,64 26,36

13,64 18,36 17,38 24,12 31,03 31,96 23,48

Kategorie Jednou či dvakrát za měsíc 21,52 16,72 16,77 17,07 13,56 12,89 16,19

Aspoň jednou Téměř denně za týden 19,70 22,30 17,99 12,47 11,72 13,66 15,87

28,79 26,23 20,73 16,26 9,43 11,86 18,10


Tabulka č. 21 prezentuje, kolik respondentů tráví volný čas surfováním na internetových stránkách. Ze zjištění je zcela zřejmé, ţe se vzrůstajícím věkem, se počet respondentů směrem k této aktivitě zvyšuje. Tento stav byl očekáván, a to vzhledem k tomu, ţe můţeme předpokládat, ţe se vzrůstajícím věkem, tedy s vyšším ročníkem studia, čerpají respondenti z webových portálů informace například nutné ke studiu, třeba i v souvislosti se změnou v metodice vyučování, tzv. Rámcovým vzdělávacím programem a Školním vzdělávacím programem, ale také například 28

z tendence vyhledávání nových sociálních kontaktů. Za zmínku samozřejmě stojí, ţe internet dnešní doby v sobě skrývá řadu nebezpečí, hlavně díky informačním podnětům a dostupnosti drtivé většině obyvatel. Patrné je například rozvíjející se nebezpečí tzv. kyberšikany9. Jedná se o druh šikany, který vyuţívá elektronické prostředky, jako jsou mobilní telefony, e-maily, pagery, internet, blogy a podobně. Řada jejích projevů můţe spadat do oblasti kriminálních činů. Její nejobvyklejší projevy představuje zasílání obtěţujících, uráţejících či útočných mailů a SMS, vytváření stránek a blogů dehonestujících ostatní, popřípadě můţe kyberšikana slouţit k posilování klasických forem šikany, nejčastěji prostřednictvím nahrání scény na mobilní telefon a jejího následného rozeslání známým dotyčného, popřípadě vystavení na internetu. Zejména poslední varianta šikany můţe být extrémně nebezpečná – pokud se spojí s nějakou velmi poniţující situací. Takovéto zveřejnění poniţujících materiálů pro obrovské mnoţství lidí (které nejde vzít zpět) mnohonásobně zvyšuje negativní vliv. Tabulka 21: Surfuji na internetu (v procentech)


Nikdy

Párkrát za rok

11,45 7,31 1,48 2,70 1,36 1,27 3,95

8,13 5,32 4,15 1,89 3,62 2,54 4,14



Tabulka č. 22 prezentuje procentuální počty respondentů, kteří navštěvují programy nebo kluby pro mládeţ. Z charakteristiky je patrné, ţe pouze malá skupina respondentů věnuje volný čas právě této aktivitě. Je třeba mít na zřeteli, jak je vůbec veliká a rozsáhlá spektrální nabídka fungujících klubů pro mládeţ. V zásadě je poptávka ovlivněná nabídkou. Jestliţe neexistuje dostatečné mnoţství klubů, které se věnují mládeţi, nemůţeme proto očekávat, ţe by značná část mládeţe trávila volný čas právě v těchto zařízeních. Můţeme ale prezentovat, ţe kaţdá základní škola nabízí vzhledem ke své profilaci krouţky pro děti. Nejčastější jsou krouţky sportovního a uměleckého charakteru.

9

http://cs.wikipedia.org/wiki/Kyber%C5%A1ikana

29

Tabulka 22: Chodím do programů nebo klubů pro mládež (v procentech)


Nikdy

Párkrát za rok

67,79 67,43 67,18 67,95 68,42 72,75 68,70

10,12 11,18 11,66 11,23 13,50 10,80 11,50



Tabulka č. 23 prezentuje počty respondentů, kteří tráví volný čas pouze s přáteli přesně nedefinovanou aktivitou. Jako rizikovou skupinu je zde moţno charakterizovat tu, ve které respondenti odpověděli, ţe téměř denně chodí s přáteli jen tak pro zábavu (průměr ve výběrovém souboru 33,12%). Výrazný nárůst je moţno spatřovat v kohortě 8. třídy ZŠ, pravděpodobně v souvislosti s tvořením společenských skupin a subkolektivů10. Tabulka 23: Chodím s přáteli jen tak pro zábavu (v procentech)


Nikdy

Párkrát za rok

22,85 15,84 8,31 5,96 5,43 6,08 10,22

14,54 12,87 13,06 8,67 10,18 7,59 10,95



Tabulka č. 24 prezentuje, kolik respondentů tráví volný čas pochůzkami po diskotékách, kavárnách nebo večírcích. Z vyhodnocení je patrné, ţe alespoň jednou týdně navštíví tento typ zábavy průměrně 18,24% respondentů. S ohledem na jednotlivé ročníky je patrná rostoucí tendence v tomto parametru, kdy výrazné navýšení probíhá mezi 8., 9. třídou ZŠ a 1. ročníkem SŠ. Taková situace byla pravděpodobná, a to v souvislosti s tím, ţe v mladším věku je předpoklad, ţe děti zůstávají s rodiči doma. 10

Projekt A nebo…, Sborník příspěvků ze vzdělávacího soustředění (2007). Možnosti a meze ovlivňování rizikového chování ve školách. Olomouc

30

Tabulka 24: Chodím večer za zábavou – disko, kavárny, večírky (v procentech)


Nikdy

Párkrát za rok

65,07 57,38 45,83 31,27 18,75 11,96 36,29

22,69 25,57 30,36 26,68 22,99 17,56 24,09



Tabulka č. 25 prezentuje počet respondentů, kteří tráví volný čas hraním na výherních automatech. V tomto ohledu rizikového chování je prevalence cca 6%. Výsledek je chápán z pohledu celoţivotní prevalence. Přesto průměrně 130 respondentů jiţ trávilo volný čas hraním na automatech a 14 respondentů odpovídá, ţe hrají na výherních automatech téměř denně. Dále můţeme z vyhodnocení deklarovat, ţe hráčství na automatech je spíše doménou chlapců (viz tabulka č. 26). Za poslední rok byl zaznamenán výrazný nárůst soukromých subjektů, podnikajících v tomto druhu činnosti. Můţeme s ohledem na tuto skutečnost proto předpokládat, ţe s tímto druhem rizikového aspektu chování bude identifikováno čím dál více jedinců. Tabulka 25: Hraní na automatech (v procentech)


Nikdy

Párkrát za rok

96,71 95,39 95,24 96,45 87,61 90,40 93,26

1,80 2,63 4,17 2,46 7,43 7,07 4,50



31

Obrázek č. 9 znázorňuje jednotlivé poloţky, které byly vyhodnoceny v předchozích oddílech. Obrázek 9: Grafické znázornění věnovaného času respondentů jednotlivým činnostem (v procentech)

Hraní na automatech Téměř denně

Chodím večer za zábavou -…

Aspoň jednou za týden Jednou či dvakrát za měsíc Párkrát za rok

Chodím s přáteli jen tak pro… Surfuji na internetu Čtu pro zábavu knihy Účastnit se organizovaných…

Nikdy

Sportuji sám nebo s přáteli Hraji počítačové hry 0,00

20,00

40,00

60,00

80,00

100,00

Tabulka č. 26 prezentuje vyhodnocení nejrizikovějších poloţek v otázce č. 11, dle pohlaví. Jak vyplývá z vyhodnocení, tak dívky tráví denně mnohem více času jen tak, chozením s přáteli, neţ chlapci (39,08%). V ostatních poloţkách nejsou však patrné výraznější rozdíly, ovšem s výjimkou hraní na automatech. Tabulka 26: Vyhodnocení nejrizikovějších položek, dle pohlaví (v procentech)

Jednou či Aspoň Párkrát za dvakrát za jednou rok měsíc za týden

Téměř denně

Odpověď

Pohlaví

Chodím s přáteli jen tak pro zábavu Chodím večer za zábavou - disko, kavárna, večírky atd. Hraní na automatech

Chlapci

13,42

12,43

16,58

30,00

27,57

Dívky

6,84

9,47

15,65

28,96

39,08

Chlapci

37,98

22,23

19,62

17,64

2,52

Dívky

34,64

25,86

18,02

18,86

2,61

Chlapci Dívky

90,43 96,25

5,87 3,00

1,99 0,47

0,72 0,09

0,99 0,19

Nikdy

32

V následující stati bude věnován prostor k vyhodnocené otázce č. 12, která se, podobně jako předchozí oblast, věnuje volnočasovým aktivitám. Tabulka č. 27 prezentuje, kolik času (hodin) věnují respondenti domácím úkolům. V této otázce můţeme chápat domácí úkoly jako činnosti týkající se přípravy do školy nebo úkoly související s domácími pracemi. Nejčastěji vyhodnocovanými kategoriemi jsou „Méně neţ půl hodiny“ a kategorie „Půl hodiny“, přičemţ průměrný procentuální výsledek je vţdy počítán za 100% v kaţdé ročníkové kohortě.

Je moţné vysledovat, ţe s prodluţující se dobou v jednotlivých

kategoriích se také sniţuje procentuální výsledek. Tabulka 27: Kolik hodin tráví respondenti ve všední den domácími úkoly (v procentech)


Méně neţ 1/2 hodiny 32,68 25,63 30,61 38,67 33,41 45,96 34,85

Půl hodiny

1 hodina

2 hodiny

17,75 27,81 23,03 16,53 22,64 17,17 20,68

6,76 7,50 7,58 4,00 7,47 5,56 6,46

37,46 34,69 37,61 37,87 33,41 28,03 34,67

3 aţ 4 hodiny 1,13 0,94 0,29 1,33 1,98 1,77 1,29

5 a více hodin 0,56 0,31 0,00 0,00 0,00 0,51 0,22

Nikdy 3,66 3,13 0,87 1,60 1,10 1,01 1,83


Tabulka č. 28 prezentuje sledování televize respondenty v průběhu obvyklého vyučovacího dne, přičemţ průměrný procentuální výsledek je vţdy počítán za 100% v kaţdé ročníkové kohortě. Je moţné charakterizovat, ţe nejfrekventovanější je sledování televize v rozsahu 1 hodiny aţ 2 hodin. Toto je deklarováno výslednými průměrnými hodnotami u kaţdé věkové kohorty výběrového souboru. Tabulka 28: Kolik hodin tráví respondenti ve všední den sledováním televize (v procentech)


Méně neţ 1/2 hodiny 7,80 5,88 4,06 6,61 16,70 21,66 10,99

Půl hodiny

1 hodina

2 hodiny

29,25 21,36 22,90 23,54 19,56 21,41 22,86

26,46 34,06 38,55 36,77 33,41 31,99 33,50

9,47 8,36 5,22 6,88 10,11 6,80 7,89

3 aţ 4 hodiny 12,53 18,89 17,97 18,78 14,51 15,87 16,30

5 a více hodin 8,36 6,50 8,70 5,82 3,30 1,51 5,49

Nikdy 6,13 4,95 2,61 1,59 2,42 0,76 2,97


33

Tabulka č. 29 prezentuje, kolik času tráví respondenti četbou knih nebo časopisů v průběhu obvyklého vyučovacího dne. Jak je z vyhodnocení patrné, tak přibliţně jedna třetina respondentů se této aktivitě věnuje méně neţ ½ hodiny denně a téměř pětina dotázaných respondentů věnuje denně četbě knih nebo časopisů jednu hodinu. S prodluţujícím se časem má však procentuální vyhodnocení u respondentů klesající tendenci a průměrně 4,09% respondentů z výběrového souboru se této aktivitě nevěnuje vůbec. Tabulka 29: Kolik hodin tráví respondenti ve všední den čtením knih a časopisů (v procentech)


Méně neţ 1/2 hodiny 28,01 27,64 34,49 41,80 43,90 41,41 36,82

Půl hodiny

1 hodina

2 hodiny

23,81 25,16 19,71 17,72 18,40 18,69 20,36

10,64 13,04 8,99 11,64 6,43 9,34 9,83

20,45 22,36 23,48 20,90 23,73 26,26 22,94

3 aţ 4 hodiny 5,32 4,66 6,96 2,12 2,66 1,52 3,73

5 a více hodin 4,76 1,55 2,90 1,06 1,11 2,27 2,22

Nikdy 7,00 5,59 3,48 4,76 3,77 0,51 4,09


Tabulka č. 30 prezentuje, kolik času tráví respondenti hraním PC nebo video her. Poměrně vysoké jsou hodnoty v kategoriích 1 a 2 hodiny. Dále je třeba zdůraznit trávení volného času tímto způsobem u respondentů 6. a 7. tříd ZŠ (cca jedna pětina). Se vzrůstajícím věkem však tyto hodnoty v lokalizovaných kategoriích tabulky klesají a výrazně se zvyšují v kategorii „Méně neţ ½ hodiny“. Tabulka 30: Kolik hodin tráví respondenti ve všední den hraním PC a video her (v procentech)

Kategorie Ročník

Méně neţ 1/2 hodiny

Půl hodiny

6. ročník ZŠ 7. ročník ZŠ 8. ročník ZŠ 9. ročník ZŠ 1. ročník SŠ 2. ročník SŠ Průměr VS

18,06 21,74 24,93 30,24 38,77 41,16 29,90

11,67 15,22 11,01 11,67 13,66 12,12 12,56

1 2 hodina hodiny 20,28 18,32 17,68 13,79 10,79 14,14 15,53

22,78 18,01 17,10 15,92 14,76 14,39 16,99

3 aţ 4 hodiny

5 a více hodin

Nikdy

10,00 10,87 13,04 15,65 10,13 8,59 11,31

8,89 10,87 12,17 6,90 7,71 6,57 8,70

8,33 4,97 4,06 5,84 4,19 3,03 5,01


V tabulce č. 31 je patrné, ţe téměř jedna čtvrtina respondentů věnuje aţ dvě hodiny volného času internetu a téměř jedna třetina respondentů se věnuje internetu kaţdodenně v rozsahu tří a více hodin. 34

Tabulka 31: Kolik hodin tráví respondenti ve všední den na internetu (v procentech)


Méně neţ 1/2 hodiny 13,41 11,46 7,54 4,75 6,37 4,53 7,80

Půl hodiny

1 hodina

2 hodiny

20,67 24,46 20,58 19,00 19,56 19,40 20,47

21,23 20,12 23,19 24,54 26,59 27,20 24,06

17,32 13,93 11,59 8,44 9,45 9,57 11,52

3 aţ 4 hodiny 10,06 12,38 18,26 24,54 21,10 21,91 18,39

5 a více hodin 9,22 12,69 15,65 15,83 13,63 17,13 14,09

Nikdy 8,10 4,95 3,19 2,90 3,30 0,25 3,68


Tabulka č. 32 prezentuje věnovaný čas respondentů staráním se o sourozence. V kategorii „Nikdy“ je procentuální hodnota značně vysoká, ovšem je třeba mít na zřeteli, ţe tito respondenti ve většině případů buď ţádného sourozence nemají, nebo mají sourozence staršího. Také lze hypoteticky usuzovat, ţe určitá část respondentů (téměř jedna osmina), která odpověděla v kategoriích „3 a více hodin“ můţe částečně také suplovat roli rodičů. Tabulka 32: Kolik hodin tráví respondenti ve všední den staráním se o sourozence (v procentech)

Kategorie Méně neţ 1/2 hodiny 6. ročník ZŠ 20,00 7. ročník ZŠ 20,06 8. ročník ZŠ 24,06 9. ročník ZŠ 25,59 1. ročník SŠ 36,48 2. ročník SŠ 35,26 Průměr VS 27,57 Ročník

Půl hodiny

1 hodina

8,89 4,94 8,12 10,29 8,79 5,04 7,74

11,11 10,80 9,57 9,50 10,11 9,57 10,09

2 hodiny 9,44 12,04 9,86 9,23 6,37 7,56 8,89

3 aţ 4 hodiny 7,22 10,19 6,38 7,92 3,52 4,28 6,37

5 a více hodin 5,83 9,57 9,86 4,22 4,84 5,54 6,46

Nikdy 37,50 32,41 32,17 33,25 29,89 32,75 32,88


Tabulka č. 33 prezentuje, kolik hodin tráví respondenti doma bez přítomnosti rodičů. Nejrizikovější skupinou z pohledu vytváření sociálních vazeb a správných ţivotních postojů je věková kohorta nejmladších respondentů. Přestoţe se vzrůstajícím věkem je patrné zvýšení procenta, kdy zůstávají respondenti bez dozoru rodičů, je kategorie ţáků 6. tříd ZŠ ve 12,01% bez dozoru 3 aţ 4 hodiny denně. Zároveň za velice výstiţné povaţujeme zjištění, ţe více neţ 3 hodiny denně tráví průměrně bez dozoru rodičů téměř jedna třetina respondentů výběrového souboru. Pokud bychom propojili data z předchozí tabulky, můţeme spekulovat o tom, ţe určitý okruh respondentů můţe volný čas trávit staráním se o sourozence. 35

Tabulka 33: Kolik hodin tráví respondenti ve všední den doma bez přítomnosti rodičů (v procentech)


Méně neţ 1/2 hodiny 15,36 11,84 12,54 10,08 11,67 10,83 12,00

Půl hodiny

1 hodina

2 hodiny

20,95 19,63 18,08 16,45 16,52 13,85 17,42

19,83 22,43 24,78 25,46 21,37 19,40 22,13

9,78 12,15 8,45 7,16 5,95 6,05 8,04

3 aţ 4 hodiny 12,01 17,13 15,45 21,49 22,03 21,91 18,62

5 a více hodin 9,22 7,79 14,29 12,47 15,64 23,17 14,09

Nikdy 12,85 9,03 6,41 6,90 6,83 4,79 7,69


Tabulka č. 34 naopak charakterizuje, kolik času tráví respondenti rozhovorem nebo jinou činností s rodiči. V průměru výběrového souboru, tráví nejvíce respondentů s rodiči pouze 30 minut za jeden den a jedná se přibliţně o jednu čtvrtinu respondentů. Zároveň průměrně 4,65% respondentů netráví takto s rodiči ţádný čas. S ohledem na tuto skutečnost můţeme poukazovat na nedostatečný čas, který rodiče věnují svým dětem, kdy takové zjištění je výrazně negativního charakteru. Tabulka 34: Kolik hodin tráví respondenti ve všední den doma rozhovorem nebo společnou činností s rodiči (v procentech)



Půl hodiny

1 hodina

2 hodiny

3 aţ 4 hodiny

5 a více hodin

Nikdy

22,22 22,15 27,46 21,96 24,67

29,17 26,77 24,28 27,78 24,45

24,44 24,92 24,86 25,13 26,87

6,94 13,85 11,27 13,76 14,76

5,28 4,00 5,20 4,76 4,85

1,94 2,46 2,60 2,12 1,10

10,00 5,85 4,34 4,50 3,30

20,45 23,15

27,27 26,56

26,52 25,54

13,64 12,48

8,08 5,40

3,28 2,21

0,76 4,65


Tabulka č. 35 prezentuje, kolik času tráví respondenti „poflakováním se v sousedství. Z vyhodnocení je zřejmé, ţe průměrně 51 respondentů výběrového souboru tráví tímto způsobem denně 5 a více hodin a sloučíme-li kategorie „3 aţ 4 hodiny a 5 a více hodin“, získáme průměrnou hodnotu 176 respondentů. Při porovnání tabulky, která vyhodnocuje například počty respondentů, kteří docházejí do klubu pro mládeţ, můţeme hledat souvislosti a moţnou vazbu na téma, zda by při vhodné nabídce trávení volného času byla ovlivněna hodnota, která vystihuje čas respondentů „poflakováním se“ po ulicích. 36

Tabulka 35: Kolik hodin tráví respondenti ve všední den „poflakováním v sousedství“ (v procentech)


Méně neţ 1/2 hodiny 40,11 41,93 38,26 35,37 39,29 44,44 39,89

Půl hodiny

3 aţ 4 hodiny

5 a více hodin

1 hodina

2 hodiny

Nikdy

10,03 9,63 9,28 9,04 7,28 7,83

9,47 14,91 12,75 13,56 10,60 10,10

6,69 5,90 8,70 9,57 13,47 10,35

3,34 4,35 6,96 9,31 7,28 10,35

5,29 3,73 9,28 9,57 11,26 10,35

25,07 19,57 14,78 13,56 10,82 6,57

8,75

11,77

9,37

7,06

8,49

14,66


Tabulka č. 36 charakterizuje, kolik času stráví respondenti ve všední den sportováním. Za pozitivní je moţné chápat, ţe průměrně jedna čtvrtina respondentů ve výběrovém souboru sportuje cca 2 hodiny denně (srovnání viz tabulka č. 18). Tabulka 36: Kolik hodin tráví respondenti ve všední den sportováním (v procentech)


Méně neţ 1/2 hodiny 8,89 13,54 10,40 16,89 24,62 22,17 16,62

Půl hodiny

1 hodina

2 hodiny

21,39 23,69 18,21 24,27 23,08 23,68 22,46

26,94 26,46 31,79 22,43 22,86 24,43 25,60

9,72 12,31 14,16 12,93 12,53 12,85 12,42

3 aţ 4 hodiny 15,56 10,77 10,40 10,29 9,89 9,82 11,05

5 a více hodin 10,56 8,00 9,83 7,39 2,20 4,53 6,81

Nikdy 6,94 5,23 5,20 5,80 4,84 2,52 5,04


Tabulka č. 37 prezentuje, kolik času tráví respondenti sportovními a pohybovými aktivitami s ohledem na pohlaví. V kategorii „Jedné hodiny“ převládají procentuální hodnoty u dívek. Dokonce jednu hodinu ve všední den označilo 15,74% děvčat. Od kategorie „2 hodiny“ a více sportuje více chlapců, a to téměř v průměrné hodnotě jedné čtvrtiny výběrového souboru.

37

Tabulka 37: Kolik hodin tráví respondenti ve všední den sportováním, dle pohlaví (v procentech)

Kategorie Pohlaví

Chlapci Dívky Průměr VS


Půl hodiny

13,05 20,47 16,67

1 hodina

9,33 15,74 12,46

2 hodiny

19,53 25,66 22,52

30,16 20,56 25,49

3 aţ 4 hodiny 14,43 7,46 11,04

5 a více hodin

Nikdy

8,73 4,82 6,83

4,75 5,28 5,01

3. 1. 3 Sportovní aktivity Přestoţe dotazník pokryl oblast sportu téměř ve všech jeho dílčích částech a provázel tak téměř všechny sledované kapitoly, rozhodli jsme se do testové baterie implementovat samostatné otázky pro zjištění aktuálního stavu v oblasti sportu a pohybových aktivit. Jednalo se zejména o otázky č. 13 aţ 23. Snahou realizátorů bylo získat přehled o vztahu respondentů k aktivnímu sportu, vysledovat např. zda oslovení respondenti věnují svůj čas sportu pravidelně nebo jen výjimečně a zároveň bylo předpokladem získat přehled, zda jsou respondenti pro tyto účely členy nějakého sportovního sdruţení. Tabulka č. 38 prezentuje počty respondentů, kteří sportují. Jak vyplývá z procentuálního vyjádření, tak z celého výběrového souboru se věnuje nějaké sportovní či pohybové aktivitě průměrně 82,31% respondentů. V poměru pohlaví se chlapci věnují sportovní aktivitě mnohem více neţli dívky. Tabulka 38: Sportovní aktivity respondentů, dle pohlaví (v procentech)

Kategorie Chlapci Dívky Průměr VS

Ano 85,91 78,52 82,31

Ne 14,09 21,48 17,69

odpovědělo 2 244respondentů = 99,2%

Tabulka č. 39 prezentuje, kolik respondentů má ke sportovním a pohybovým aktivitám kladný vztah. Otázka č. 14 byla definována „Baví tě sportování“. Z vyhodnocení je zřejmé, ţe u chlapců je obecně znatelná větší obliba v souvislosti se sportovními aktivitami neţ u dívek. Rozdíl mezi pohlavím tak činí 7,7% ve prospěch chlapců.

38

Tabulka 39: Zájem respondentů o sportovní aktivity (v procentech)


Ano 87,62 79,89 83,86

Ne 12,38 20,11 16,14


Tabulka č. 40 prezentuje, v kolika ročních obdobích se dotázaní věnují sportu. Z vyhodnocení je moţné usuzovat, ţe respondenti, kteří se věnují sportovním aktivitám celoročně, provádí buď několik různých sportovních aktivit, které pak mohou být závislé na klimatických podmínkách, nebo se věnují takovému druhu sportovní aktivity, kterou je moţno provádět celý rok. Tabulka 40: Sportování respondentů v závislosti na ročním období (v procentech)

Kategorie

Jedno období


16,28 22,41 19,27

Dvě období 18,71 23,16 20,88

Tři období

Celoročně

14,03 14,31 14,17

50,99 40,11 45,68


Tabulka č. 41 prezentuje, jaký je procentuální podíl respondentů, kteří jsou členy nějakého sportovního klubu nebo sportovního subjektu. Jak je z vyhodnocení patrné, tak z výběrového souboru je více neţ jedna třetina respondentů členem nějakého sportovně aktivního spolku. Za zmínku ovšem stojí to, ţe vzhledem k profilaci kaţdé, zejména základní, školy, patří odpolední krouţky, kdy většina z nich je sportovního zaměření. Jsme si vědomi toho, ţe pokud byla otázka definována „Jsi členem nějakého sportovního klubu“, mohlo dojít při administraci ke spojení tohoto termínu, protoţe např. ţáci základních škol nediferencují rozdíl mezi klubem a krouţkem. Domníváme se tedy, ţe není moţné z výsledků vyabstrahovat, zda se jedná o klub, který je registrován pod některým ze sportovních svazů v ČR. Zároveň nebylo předmětem sledování, zda existuje více klubů, které jsou k dispozici konkrétnímu pohlaví, a to vzhledem k tomu, ţe dnes je všeobecným trendem tzv. sportovní feminizace a všechny sporty včetně těch, které aţ do nedávna byly přísně určené třeba jen muţské populaci, mají své zastoupení i v ţenských kategoriích. Tabulka 41: Podíl respondentů, kteří jsou členy sportovního klubu (v procentech)


Ano 46,86 27,67 37,48

Ne 53,14 72,33 62,52


39

Tabulka č. 42 kategorizuje, jaký je procentuální podíl respondentů, účastnících se sportovních soutěţí. Přestoţe se jedná o sportovní soutěţe za určitý klub, nelze rovněţ jako v předchozím vyhodnocení určit přesný počet respondentů, kteří provozují nějaký výkonnostní sport10. Toto by bylo moţné vysledovat např. ze statistiky skutečně registrovaných sportovců, pod konkrétním sportovním svazem. Ovšem, srovnáme-li data z předchozí tabulky, zjistíme, ţe výsledné hodnoty mají minimální diferenci. Tabulka 42: Účast respondentů na sportovních soutěžích (v procentech)


Ano 45,47 27,24 36,57

Ne 54,53 72,76 63,43


3. 1. 4 Tělesná konstituce (váha, výška, BMI) V souvislosti s kapitolou zabývající se sportovními aktivitami, byla vyhodnocena i oblast o tělesné konstituci respondentů. V této části bude krátce zmíněna populační úroveň sledovaného vzorku s ohledem na váhu, výšku a BMI11. Tabulka č. 43 prezentuje průměrnou váhu respondentů ve výběrovém souboru dle pohlaví a věku. V kategorii „Minimum“ jsou zaznamenány nejniţší váhy dle sledovaných kategorií v kilogramech. V kategorii „Maximum“ jsou zaznamenány nejvyšší váhy dle sledovaných kategorií v kilogramech a „Median“ dělí řadu podle velikosti seřazených výsledků na dvě poloviny. „Průměr“ pak prezentuje procenta respondentů, kteří se ve věkové kohortě a pohlaví přiblíţili kategorii (Medianu v kilogramech). Při porovnání průměru a mediánu mezi pohlavími jsou patrné rozdíly. Zatímco chlapci mají průměr spíše vyšší neţ medián, u dívek je tomu naopak. I kdyţ rozdíly nejsou výrazné, lze konstatovat, ţe většina chlapců je spíše hubenějších a extrémy jsou na straně nadváhy, zatímco dívky mají extrémy spíše v podváze.

10

Výkonnostní sport = pravidelná účast na mistrovských sportovních soutěžích, pořádaných příslušným sportovním svazem. 11 2 BMI = Index tělesné hmotnosti. Výpočet: váha v Kg/výškou v m

40

Tabulka 43: Průměrná váha respondentů s ohledem na kilogramy, dle pohlaví (v procentech)

Pohlaví

Chlapci

Dívky

Věk

Průměr

Minimum váha v kg

Maximum váha v kg

Medián váha v kg

11letí

43,58

29

65

42

12letí

46,03

28

72

45

13letí

53,40

30

103

52

14letí

58,77

39

99

59

15letí

65,67

35

110

65

16letí

69,91

45

120

69

17letí

71,16

50

100

70

18letí

73,04

49

95

74

19letí a více

69,55

58

86

68

11letí

41,26

26

60

40

12letí

45,92

31

81

45

13letí

49,91

31

73

49

14letí

53,33

35

86

52

15letí

56,86

38

150

55

16letí

58,27

40

105

58

17letí

57,20

39

84

57

18letí

59,80

44

78

62

19letí a více

62,23

47

90

60

Obrázek č. 10 znázorňuje růst tělesné hmotnosti s ohledem na pohlaví. Z výsledků je patrné, ţe chlapci od 12 let svou váhu zvyšují poměrně rychleji neţ dívky, dále můţeme říci, ţe podle vývoje u dívek je rozhodující 15. rok věku, kdy začíná váha růst velice pozvolna a zůstává delší dobu neměnná a u chlapců můţeme toto spatřovat v průběhu 16. roku.

41

Obrázek 10: Grafické znázornění průměrné váhy respondentů, dle pohlaví

75,00 70,00 65,00 60,00 55,00 50,00 45,00 40,00 35,00 11letí

12letí

13letí

14letí

15letí

16letí

17letí

18letí

19letí a více

Chlapci

43,58

46,03

53,40

58,77

65,67

69,91

71,16

73,04

69,55

Dívky

41,26

45,92

49,91

53,33

56,86

58,27

57,20

59,80

62,23

Tabulka č. 44 prezentuje průměrnou výšku respondentů ve výběrovém souboru dle pohlaví a věku. Předpokládáme, ţe vývoj těchto dvou veličin (váha/výška) v zásadě koresponduje, protoţe v adolescentním věku je předpoklad, ţe se stoupající s tělesnou hmotností roste i výška. Tabulka 44: Průměrná výška respondentů v centimetrech, dle pohlaví (v procentech)

Pohlaví

Chlapci

Dívky

Věk 11letí 12letí 13letí 14letí 15letí 16letí 17letí 18letí 19letí a více 11letí 12letí 13letí 14letí 15letí 16letí 17letí 18letí 19letí a více

Průměr 151,25 154,57 161,89 170,23 174,81 178,40 179,94 178,56 178,64 153,07 156,64 161,70 164,39 165,63 167,90 165,51 163,81 165,31

Minimum Maximum Median výška v cm výška v cm výška v cm 105 171 152 125 200 153 130 189 161 150 196 170 125 205 175 155 198 179 125 195 180 162 194 180 170 186 180 130 176 153 120 177 157 140 182 163 149 177 165 150 200 166 152 183 168 150 180 165 150 175 165,5 140 180 166

42

Obrázek č. 11 znázorňuje průměrnou výšku respondentů v centimetrech. Podobně jako u váhy respondentů, je rozdíl aţ od 13. roku, kdy lze spatřovat podobný vývoj. Dívky a chlapci začnou stagnovat kolem 16. roku, přičemţ u dívek je moţné pozorovat určité tendence jiţ od 14 let Z výsledků je patrné, ţe chlapci od 13 let svou výšku zvyšují poměrně rychleji neţ dívky, dále můţeme říci, ţe podle vývoje u dívek je rozhodující 16. rok věku, zatímco u chlapců můţeme toto spatřovat v průběhu 17. roku. Obrázek 11: Grafické znázornění průměrné výšky respondentů, dle pohlaví

185,00 180,00 175,00 170,00 165,00 160,00 155,00 150,00 145,00 11letí

12letí

13letí

14letí

15letí

16letí

17letí

18letí

19letí a více

Chlapci

151,25

154,57

161,89

170,23

174,81

178,40

179,94

178,56

178,64

Dívka

153,07

156,64

161,70

164,39

165,63

167,90

165,51

163,81

165,31

Tabulka č. 45 prezentuje index tělesné hmotnosti (BMI) u dotázaných respondentů ve výběrovém souboru. Z vyhodnocení je patrné, ţe s ohledem na pohlaví trpí nadváhou spíše více chlapců neţ děvčat. Nadváhou trpí jedna šestnáctina chlapců výběrového souboru a u dívek dosahuje hodnota přibliţně jedné dvacetiny. Obezitou 1. stupně trpí 12 chlapců a 1 dívka. Obezitou 2. stupně trpí 4 chlapci a 2 dívky a 3. stupeň vykazují jen 2 chlapci, coţ odpovídá 0,17% výběrového souboru. Je třeba zdůraznit, ţe výskyt obezity u dětí se u nás pouze odhaduje. Měření dětí ve věku 7-11 let ve školách náhodně vybraných zjistilo 6 % obézních chlapců a 5,6 % obézních dívek12. To je věková kategorie, kdy je nástup obezity nejvyšší. Nicméně připočteme-li děti s nadváhou, pak se procento těchto jedinců u nás odhaduje na 20 – 30 % a je patrný vzestup.

12

http://www.hravezijzdrave.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=58&Itemid=69

43

Tabulka 45: Index tělesné hmotnosti (v absolutních číslech a procentech)

Kategorie BMI méně neţ 18,5

Podváha

18,5 - 24,9

Norma

25,0 - 29,9

Nadváha

30,0 - 34,9

Obezita 1. stupně

35,0 - 39,9

Obezita 2. stupně

40,0 a více

Obezita 3. stupně

Chlapci 266

Dívky 366

Celkem/průměr 632

Podíl v % Počet

22,99 752

33,30 635

28,01 1387

Podíl v % Počet

65,00 73

57,78 58

61,48 131

Podíl v % Počet

6,31 12

5,28 1

5,81 13

Podíl v % Počet

1,04 4

0,09 2

0,58 6

Podíl v % Počet

0,35 2

0,18 0

0,27 2

Podíl v % Počet

0,17 48

0,00 37

0,09 85

Podíl v %

4,15

3,37

3,77

Index Počet

Neuvedeno

Obrázek č. 12 znázorňuje index tělesné hmotnosti bez ohledu na pohlaví. Obrázek 12: Grafické znázornění indexu tělesné hmotnosti ve výběrovém souboru (v procentech)

0,58

0,27 5,81

0,09 3,77 28,01

Podváha Norma Nadváha Obezita 1. st Obezita 2. st. 61,48

Obezita 3. st. Neuvedeno

Obrázek č. 13 znázorňuje potřebu respondentů něco dělat se svou váhou. To můţe být zpětnou vazbou na spokojenost/nespokojenost se svou postavou. V drtivé většině se jedná spíše o fyziognomický aspekt, nikoliv o aspekt zdravotního charakteru. Z průběhu grafu můţeme hypoteticky usuzovat, ţe dívky mají patrně vzhledem k módním trendům přístup ke své váze

44

odlišný neţ chlapci. To potvrzují kategorie „Ne, potřebuji shodit“ a „Ano, drţím dietu“, ve kterých mají dívky výrazně vyšší četnost odpovědí. Obrázek 13: Grafické znázornění potřeby respondentů něco dělat se svou váhou, dle pohlaví (v procentech)

60,00 50,00 40,00 30,00 Chlapci

20,00

Dívky 10,00 0,00 Váhu mám v pořádku

Ne, ale potřebuji shodit

Ne, potřebují spíš přibrat

Ano držím dietu

Kategorie

Tabulka č. 46 prezentuje, jakým způsobem dochází u respondentů k redukci tělesné hmotnosti. Zajímavé je sledovat poloţku „Cvičím kvůli váze a postavě 1x týdně nebo častěji“ u chlapců, kde se bude pravděpodobně jednat o aktivity související s nárůstem svalové hmoty. V následujících poloţkách jsou kategorizované rozdíly v redukci tělesné hmotnosti vyvolané zvracením, uţitím projímadel nebo prášků na hubnutí, spíše u populace dívek. Tabulka 46: Způsob redukce tělesné hmotnosti (v procentech)

Kategorie

Pohlaví

Chlapci Dívky VS Chlapci Zvracení vyvolané ze Dívky strachu z tloušťky VS Uţití projímadel jako Chlapci prostředek kontroly Dívky váhy VS Chlapci Uţití prášku na Dívky hubnutí VS Cvičím kvůli váze a postavě

Nikdy 40,65 29,70 35,30 97,26 91,48 94,41 98,67 98,06 98,37 97,63 91,89 94,79

Kategorie 1x-2x za 1x týdně Občas měsíc nebo častěji 26,72 7,14 25,49 38,65 11,35 20,30 32,55 9,20 22,95 1,89 0,75 0,09 5,52 2,23 0,77 3,68 1,48 0,43 0,76 0,19 0,38 1,36 0,19 0,39 1,06 0,19 0,38 1,89 0,19 0,28 5,98 1,25 0,87 3,92 0,72 0,57

Poznámka: „VS“ – výběrový soubor.

45

Obrázek č. 14 znázorňuje, zda respondenti vůbec někdy optimalizují svou tělesnou hmotnost podle vlastního uváţení a pokud ano, tak jakým způsobem. Graf umocňuje kompletní přehled ve sledované oblasti. Za negativní zjištění lze povaţovat téměř jednu třináctinu dívek, která označila kategorii uţití prášků na hubnutí a zejména dvou třetinovou četnost odpovědí v kategorii, kde dotázaní administrovali, že cvičí kvůli své váze pouze někdy.

Užití projímadel Zvracení jako Cvičím Užití vyvolané prostředek kvůli váze ze strachu kontroly prášku na a postavě z tloušťky váhy hubnutí

Obrázek 14: Grafické znázornění redukce tělesné hmotnosti, v případě její optimalizace, dle odpovědí (v procentech)

8,11

Dívky Chlapci

2,37

Dívky

1,94

Chlapci

1,33 Někdy

8,52

Dívky 2,74

Chlapci

70,30

Dívky 59,35

Chlapci 0,00

20,00

40,00

60,00

80,00


46

3. 2 Resumé a doporučení Doporučení pro oddíl volnočasových aktivit je třeba chápat jako jednu z mnoha alternativ. Pokud se zaměříme na populační, demografický, vzdělávací nebo sociologický vývoj společnosti, je nasnadě konstatovat, ţe se pohybujeme v přetechnizované době. Není proto ţádnou zvláštností, ţe značná část populace tráví volný čas u počítačové techniky. Tím se vytrácí např. zájem o četbu. Z realizovaných studií, které se nacházejí v knihovně FTVS UK v Praze13, zjišťujeme, ţe se např. sportovní aktivity nebo jiné pohybové aktivity z běţného ţivotního standardu pomalu, ale za to jistě, vytrácejí. Z doporučení uvádíme především to, ţe je třeba apelovat, a to buď přímo či nepřímo, na zřizovatele škol, případně ředitele, aby nabízeli více krouţků nebo klubů pro ţáky svých škol. Stejnou měrou by pak samotní pedagogové měli nabádat rodiče, aby se dětem více věnovali, nenechávali je příliš dlouho samotné, zvláště ve věku, kdy se dítě vyrovnává jak s mentálním vývojem, tak s vývojem na úrovni hodnotových parametrů, ale i s vývojem konstitučním, tedy tělesným. Za doporučení můţeme povaţovat např. i to, aby v kaţdé spádové oblasti (sídlištní lokality, nové zástavby) byl věnován prostor na volnočasové vyţití mládeţe. Toto chápejme jako městské, obecní hřiště, kam mohou mít přístup všichni bez ohledu na věk či etnickou skupinu. 3. 2. 1 Obecná doporučení  Více krouţků a klubů ve školách  Dětská hřiště v nových zástavbách  Prostory k volnočasovému vyţití mládeţe v exponovaných lokalitách  Podpora klubů věnujících se práci s mládeţí  Osvětová činnost o zdravém ţivotním stylu

13

Slepičková, I. (2000). Sport a volný čas adolescentů. Fakulta tělesné výchovy a sportu University Karlovy v Praze.

47

II. část: Hostilní chování, vztah k menšinám, vztahy a sexualita, právní vědomí

48

4 Výsledky 4. 1 Školní klima 4. 1. 1 Národnostní a etnické skupiny V předkládaném dotazníku byly zahrnuty i otázky se zaměřením na národnostní a etnické skupiny. Protoţe Karlovarský kraj patří k lokalitám se značným počtem spoluobčanů, kteří jsou členy minoritních národnostních a etnických skupin, navštěvují tedy i příslušné základní a střední školy. Prezentujeme zde procentuální přehled respondentů v intencích národnostních skupin. Obrázek č. 15 znázorňuje procentuální podíl respondentů, příslušících k některé z národnostních skupin. Pro přehlednost grafického vyjádření jsme vynechali nejvíce zastoupenou skupinu, a to skupinu Čechů, která tvořila 92,37%. Z vyhodnocení můţeme sledovat, ţe právě po majoritní národnostní skupině České je nejpočetnější skupinou etnická skupina Vietnamská a posléze národnostní skupina Romů. Obrázek 15: Grafické znázornění zastoupení národnostních menšin (v procentech)

15%

11% Slovenská 27%

Romská Německá

35%

Ukrajinská Vietnamská

9%

Jiná 3%

4. 1. 2 Školní prostředí Tabulka č. 47 prezentuje situaci školního prostředí u výběrového souboru respondentů. Školní atmosféra byla sledována otázkou č. 55. Z vyhodnocení je moţné deklarovat, ţe průměrně má nejlepšího kamaráda ve škole 67,70% respondentů, kdy rozdíl mezi dívkami a chlapci činí pouze 0,95%. Za zajímavé povaţujeme i podíl respondentů, kteří jsou členy „školní party“, jeţ činí 49

průměrně 46,82%, přičemţ ale dívky převyšují v tomto ohledu chlapce o 7,28%. Toto je zpravidla dáno častým setkáváním se v rámci školní výuky. Za rizikové zjištění je však moţné prezentovat procentuální počet odpovědí na otázku „Ve škole se cítím bezpečně“, a to vzhledem k tomu, ţe průměrně vnímá pocit nebezpečí ve škole 22,33%, a to odpovídá kaţdému čtvrtému respondentovi ve třídě. Podobně lze hodnotit otázku „Před školou se cítím bezpečně“, kladně odpovědělo 72,54% a záporně 27,46% respondentů. Rozdíl mezi vnímáním bezpečnosti ve škole a před školou dotázanými respondenty činí 5%. Toto můţe být pochopitelně dáno tím, ţe ve škole jsou tyto projevy částečně potlačeny např. přítomností vyučujících. Dívky v tomto ohledu procentuálně převyšují chlapce o 1,92%. Tabulka 47: Stav školního prostředí, dle pohlaví (v procentech)

Situace Nejlepšího kamaráda Bavím se, se všemi ve třídě Někteří spoluţáci dělají naschvály Ţáci jiné národnosti ve třídě Ve škole se cítím bezpečně Před školou se cítím bezpečně Na WC se cítím bezpečně Patřím do nějaké školní party Členem nějaké jiné party Máš partnera

Kategorie Ano Ne Ano Ne Ano Ne Ano Ne Ano Ne Ano Ne Ano Ne Ano Ne Ano Ne Ano Ne

Chlapci 67,23 32,77 64,75 35,25 77,80 22,20 72,92 27,08 77,44 22,56 73,48 26,52 75,39 24,61 50,32 49,68 43,62 56,38 41,37 58,63

Dívky Průměr VS 68,17 67,70 31,83 32,30 67,53 66,12 32,47 33,88 73,50 75,69 26,50 24,31 81,42 77,10 18,58 22,90 77,90 77,67 22,10 22,33 71,56 72,54 28,44 27,46 80,22 77,78 19,78 22,22 57,58 53,91 42,42 46,09 50,09 46,82 49,91 53,18 49,77 45,52 50,23 54,48

Pro dokreslení a zjednodušení přehledu v otázce školního prostředí slouţí grafické znázornění (obrázek č. 16) jednotlivých poloţek v otázce č. 55.

50

Někteří Ve Před Patřím Nejlepší Bavím spolužá Žáci jiné škole se školou Na WC Členém do Máš ho se se ci dělají národn cítím se cítím se cím nějaké nějaké kamará všemi naschvá osti ve bezpečn bezpečn bezpečn školní jiné partner da ve třídě třídě ě party ly ě ě party a

Obrázek 16: Grafické znázornění jednotlivých položek v otázce č. 55 (v procentech)

54,48

Ne 45,52

Ano

53,18

Ne 46,82

Ano

46,09

Ne

53,91

Ano 22,22

Ne

77,78

Ano 27,46

Ne

72,54

Ano 22,33

Ne

77,67

Ano 22,90

Ne

77,10

Ano 24,31

Ne

75,69

Ano 33,88

Ne

66,12

Ano 32,30

Ne

67,70

Ano 0,00

10,00

20,00

30,00

40,00

50,00

60,00

70,00

80,00

4. 1. 3 Hostilní chování Otázka č. 56 sledovala některé projevy hostility a šikany ve školním prostředí. Za hostilní chování můţeme povaţovat nejen fyzické (přímé) napadení, ale i hostilitu v psychické (nepřímé) rovině. Zmíněná otázka, se snaţila zaznamenat obě formy tohoto chování. Pro lepší orientaci v této kapitole, jsou uvedeny všechny předznačené odpovědi v otázce č. 56. Tabulka č. 48 a obrázek č. 17 prezentují, zda byli respondenti ve škole svědky nějakého posmívání nebo zesměšňování spoluţáka. Ze zjištění je patrné, ţe téměř denně je jedna desetina respondentů svědky posmívání nebo zesměšňování spoluţáka. Nejvyšší hodnota je pak zaznamenána v okrese Karlovy Vary (13,34%), v okrese Sokolov (12,50%) a nejniţší hodnota je patrná v okrese Cheb

51

(9,59%). „Jednou za měsíc“ je svědkem téměř jedna pětina respondentů ve výběrovém souboru a „Téměř kaţdý týden“ dosahuje hodnota jedné šestiny. Tabulka 48: Počet respondentů, kteří byli svědky zesměšňování spolužáka ve škole, dle okresů (v procentech)

Okres/Kategorie

Okres CH Okres KV Okres SO Průměr VS

Nesetkal

15,80 15,55 18,34 16,42

Velmi zřídka

39,92 34,92 32,47 35,85

Jednou za měsíc

19,32 19,03 17,86 18,79

Téměř kaţdý týden

Téměř kaţdý den

15,37 17,17 18,83 17,06

9,59 13,34 12,50 11,89

Obrázek 17: Grafické znázornění počtu respondentů, kteří byli svědky zesměšňování spolužáka ve škole, dle okresů

45,00 40,00 35,00 30,00 25,00

Okres CH

20,00

Okres KV

15,00

Okres SO

10,00 5,00 0,00 Nesetkal

Velmi zřídka

Jednou za měsíc

Téměž každý týden

Téměř každý den

Tabulka č. 49 a obrázek č. 18 znázorňují, kolik respondentů samotných bylo vystaveno posměškům a zesměšňování před ostatními. Z vyhodnocení je patrné, ţe „Téměř kaţdý den“ je průměrně z celého výběrového souboru 4,47% respondentů vystaveno tomuto typu hostilního chování. S ohledem na sledované okresy je moţno prezentovat, ţe v této kategorii, je nejniţší hodnota v okrese Cheb (3,12%), poté v okrese Karlovy Vary (4,78%) a nejvyšší v okrese Sokolov (5,59%). Při důkladném pohledu na grafické znázornění lze spatřovat aţ téměř lineární pokles v jednotlivých kategoriích, ovšem v kategorii „jednou za měsíc“ se pohybujeme v rozdílu 1,38% respondentů.

52

Tabulka 49: Počet respondentů, kteří byli zesměšňováni, dle okresů (v procentech)

Okres/Kategorie Okres CH Okres KV Okres SO Průměr VS

Nesetkal

Velmi zřídka

38,81 38,16 36,68 37,95

Jednou za měsíc

40,93 38,74 37,34 39,06

11,61 11,79 12,99 12,07

Téměř Téměř kaţdý kaţdý den týden 5,52 3,12 6,53 4,78 7,40 5,59 6,45 4,47

Obrázek 18: Grafické znázornění „posmívání a zesměšňování“ respondentů, dle okresů (v procentech)

45,00 40,00 35,00 30,00 25,00

Okres CH

20,00

Okres KV

15,00

Okres SO

10,00 5,00 0,00 Nesetkal

Velmi zřídka

Jednou za měsíc

Téměř každý týden


Tabulka č. 50 a obrázek č. 19 prezentují, kolik respondentů bylo a je vystaveno nadávkám a uráţení. Vyhodnocení této otázky koresponduje s předchozím obrázkem, kdy procentuální podíl v jednotlivých kategoriích se výrazně neliší. Za zmínku stojí kategorie „Téměř kaţdý den“, která dosahuje ve výběrovém souboru průměrné hodnoty 5,14% respondentů, kdy nejkritičtější situace je v okrese Sokolov (8,01% = 184 respondentů). Tabulka 50: Počet respondentů, kterým bylo nadáváno, dle okresů (v procentech)


Nesetkal 35,82 34,28 35,56 35,14

Velmi zřídka 43,98 40,21 37,23 40,61

Jednou za měsíc 10,74 13,64 11,52 12,10


53

Obrázek 19: Grafické znázornění „nadávání a urážení“ na samotných respondentech, dle okresů (v procentech)

50,00 45,00 40,00 35,00 30,00 25,00

Okres CH

20,00

Okres KV

15,00

Okres SO

10,00 5,00 0,00 Nesetkal

Velmi zřídka

Jednou za měsíc



Tabulka č. 51 a obrázek č. 20 graficky znázorňuje, kolik respondentů bylo svědkem ubliţování kamarádovi jinými spoluţáky. Za tímto druhem hostilního chování můţeme charakterizovat jiţ přímé fyzické napadení. V průměrném měřítku výběrového souboru se denně setkává s tímto projevem hostility 3,38% respondentů. Jedná se o negativní zjištění, a to vzhledem k tomu, ţe svědkem ubliţování v různých časových kategoriích je 52,59% respondentů. V kratší časové kategorii „téměř kaţdý týden/den“ je nejdramatičtější situace v okrese Sokolov. Tabulka 51: Počet respondentů, kteří byli svědky ubližování kamarádovi jinými spolužáky, dle okresů (v procentech)


Nesetkal 52,65 46,59 42,53 47,41

Velmi zřídka 29,76 34,71 32,18 32,39

Jednou za měsíc 10,44 10,35 13,14 11,17


54

Obrázek 20: Grafické znázornění, kdy byli respondenti svědky ubližování kamarádovi jinými spolužáky, dle okresů (v procentech)

60,00 50,00 40,00 Okres CH

30,00

Okres KV 20,00

Okres SO

10,00 0,00 Nesetkal

Velmi zřídka

Jednou za měsíc



Tabulka č. 52 a obrázek č. 21 vyhodnocují, kolika respondentům je přímo ubliţováno v jednotlivých časových kategoriích. Jednou za měsíc je nejvíce ubliţováno respondentům v okrese Sokolov (4,29%), poté v okrese Karlovy Vary (2,59%) a nejméně v okrese Cheb (2,28%). Rozdíl můţeme spatřovat v kategorii „Téměř kaţdý týden“, ve které dosahují jedinci z okresu Karlovy Vary (2,24%) vyšší hodnoty, neţ v předchozí kategorii Sokolov (1,82%). Tabulka 52: Počet respondentů, kterým je ubližováno, dle okresů (v procentech)


Nesetkal 76,21 74,17 69,80 73,61

Velmi zřídka 19,37 19,34 21,78 20,04

Jednou za měsíc 2,28 2,59 4,29 2,97


55

Obrázek 21: Grafické znázornění kolika respondentům je ubližováno, dle okresů (v procentech)

90,00 80,00 70,00 60,00 50,00

Okres CH

40,00

Okres KV

30,00

Okres SO

20,00 10,00 0,00 Nesetkal

Velmi zřídka

Jednou za měsíc



Tabulka č. 53 prezentuje frekvenci výskytu hostilního chování vůči respondentovu okolí (otázka č. 56a, 56c, 56e). Toto vyhodnocení bylo prováděno součtem administrovaných odpovědí respondentů, z nichţ byla vypočítána průměrná hodnota. Z celkového vyhodnocení výběrového souboru je zřejmé a zcela patrné, ţe v kategorii „denně“ je ubliţováno respondentovu okolí (přímo/nepřímo) nejvíce v okrese Sokolov (9,83%), dále v okrese Karlovy Vary (9,41%) a okrese Cheb dosahují hodnoty (6,53%). Tabulka 53: Frekvence výskytu hostilního chování vůči respondentovu okolí (ot. 56a, 56c, 56e), dle okresů (v procentech)

Okres/Kategorie Okres Cheb Okres Karlovy Vary Okres Sokolov

Nesetkal 29,17 27,13 26,82

Velmi zřídka 36,17 34,23 31,62

Jednou za měsíc 16,48 16,28 17,59

Téměř kaţdý týden 11,65 12,96 14,15

Téměř kaţdý den 6,53 9,41 9,83

Tabulka č. 54 prezentuje frekvenci výskytu hostilního chování vůči samotnému respondentovi (otázka č. 56b, 56d, 56f). Z celkového vyhodnocení výběrového souboru je zřejmé a zcela patrné, ţe v kategorii „denně“, je nejvíce ubliţováno respondentům v okrese Cheb (6,33%), v okrese Sokolov (5,30%) a v okrese Karlovy Vary (3,85%). Můţeme sledovat, ţe v této kategorii je nejkritičtější situace opět v okrese Sokolov.

56

Tabulka 54: Frekvence výskytu hostilního chování vůči samotnému respondentu (ot. 56b, 56d, 56f), dle okresů (v procentech)

Okres/Kategorie

Nesetkal

Okres Cheb Okres Karlovy Vary Okres Sokolov

Velmi zřídka

50,28 48,86 47,38

Jednou za měsíc

34,76 32,77 32,10


8,21 9,34 9,60

4,42 5,18 5,63

Téměř kaţdý den 2,33 3,85 5,30

Obrázek č. 22 znázorňuje hostilní chování vůči respondentovi v časových kategoriích a podle druhu školy. V uváděných kategoriích dosahují nejvyšší hodnoty respondenti ze ZŠ, poté studenti gymnazisté a studenti ze SŠ. Obrázek 22: Grafické vyhodnocení hostility na respondentech, dle druhu školy (v procentech)

12,00

10,00

8,00 Jednou za měsíc

6,00

Téměř každý týden Téměř každý den

4,00

2,00

0,00 GI

ZŠ

ZŠP

GII

SŠ

Za velice zajímavý poznatek spíše negativní podoby pokládáme průměrný procentuální stav v oblasti hostilního chování u sledovaného souboru. Pokud sjednotíme kategorie frekvence hostilního chování bez ohledu na okresy a počínaje kategorií „Velmi zřídka“ měsíc“

„Téměř každý týden“

„Jednou za

„Téměř každý den“, získáme průměrnou hodnotu 4,48%,

která odpovídá 294 respondentům. 4. 1. 4 Vztah k národnostním menšinám Jak bylo úvodem zmíněno v kapitole 4. 1. 1 Národnostní a etnické skupiny, nacházíme se v lokalitě, kde se prolínají sociální vrstvy nejen majoritní skupiny, ale i několika skupin minoritních, a to z pohledu národnostních menšin. Ţádná národnostní menšina však nemá v tomto kraji oficiální

57

státem uznanou registraci (probíhá v době sčítání lidu a musí takováto skupina sdruţovat minimálně 10% obyvatel ţijících trvale na území kraje). V jednotlivých poloţkách se dotazník svým zaměřením zabýval rizikovým chováním, plynoucím ze vztahu k národnostním a etnickým menšinám. Cílem bylo tedy vyhodnotit znaky antipatie k národnostním a etnickým menšinám, především rasismus, xenofobii a nesnášenlivost k sociálním minoritám. Tabulka č. 55 prezentuje vztah dotázaných respondentů ve čtyřech kategoriích k národnostním menšinám. Z vyhodnocení je patrné, ţe 73 respondentů z celého výběrového souboru zaujímá negativní postoje k Čechům (jedná se zřejmě o příslušníky některé z národnostních menšin). K Asiatům zaujímá negativní postoj 176 respondentů. K Romům zaujímá negativní postoj uţ 821 respondentů a k Rusům zaujímá negativní postoj 248 dotázaných (u kategorie Rusů je třeba mít na zřeteli, ţe se nemusí jednat o národnost pouze Ruskou, ale spíše o rusky hovořící jedince). Tabulka 55: Vztah respondentů k národnostním menšinám

Národnostní skupina K Čechům K Asiatům K Romům K Rusům

Index Celkem Podíl v % Celkem Podíl v % Celkem Podíl v % Celkem Podíl v %

Negativní 73 3,24 176 7,80 821 36,39 248 10,99

Vztah Neutrální Pozitivní 137 691 6,07 30,63 61 594 2,70 26,33 179 199 7,93 8,82 47 324 2,08 14,36

Neuveden 1355 60,06 1425 63,16 1057 46,85 1637 72,56

Obrázek č. 23 znázorňuje grafické vyhodnocení vztahu k národnostním a etnickým menšinám, přičemţ je zcela patrný značně negující postoj k romské menšině, který dosahuje u respondentů, kteří odpověděli (1 199 probandů) na tuto otázku 36,39% hodnoty.

58

Obrázek 23: Grafické vyhodnocení vztahu respondentů k národnostním menšinám (v procentech)

40,00

36,39

35,00 30,63 30,00

26,33

25,00 Negativní

20,00

Neutrální 14,36

15,00

Pozitivní

10,99 10,00 6,07 5,00

3,24

7,93

7,80

8,82

2,70

2,08

0,00 K čechům

K asiatům

K romům

K rusům

Pro dokreslení této kapitoly jsme do textu zařadili vyjádření jak pozitivního, tak negativního charakteru, která byly vyabstrahována z jednotlivých dotazníků. Pro autentičnost a lepší orientaci jsme se rozhodli zveřejnit tato vyjádření doslovně - bez úpravy. Texty jsou vloţeny tak, jak byly napsány v dotazníku, nejsou upravovány ani z gramatického či stylistického hlediska. Zásadní prvky rasismu, xenofobie a obecné nesnášenlivosti jsou zvýrazněny. Z některých názorů je moţné vyčíst, ţe se bude jednat o extremisticky zaloţené jedince. Podle zjištění se z těchto jedinců mohou rekrutovat zástupci některých rasisticky či antisemitisticky zaloţených společenských buněk se vztahem k hnutí Skinheads14. Příkladem uvádíme negativní vyjádření na vztah k Romům - „bílá liga, bílá síla“, kdy toto jasně vyjadřuje dogma extremisticky, někdy aţ militantně působících spolků např. White Power nebo White Justice. Lze předpokládat, ţe někteří takto smýšlející jedinci mohou pravidelně navštěvovat veřejná shromáţdění extrémistů, kterých je na území České Republiky cca 260/rok15. Vzhledem k tomu, ţe se jednalo o citaci odpovědí na otevřenou otázku, mají vyhodnocená data z metodologického pohledu kvalitativní charakter. Do skupiny neutrálních názorů byly zahrnuty takové, které nevykazují prvky předpojatosti k některé ze skupin. Negativní rank názorů dával jasně najevo vztah k potlačování základních lidských práv a hodnot.

14 15

Stiftung , B., H. (2009). Nebezpečné známosti. Pravicový extremismus v malém příhraničním styku (SRN – CZ). Obce a extremismus (2009). Institut pro místní správu. Praha

59

Národnostní skupina Čechů Negativní názory „Hromada rasistickejch blbců, kteří tvrdí, ţe nejsou namyšlený, i kdyţ to tak je, jsou to často rasisti; jsou to mrdky, moc si o sobě myslí; jsou to rasisti, ale někteří jsou v pohodě; jsou trošku zlí, myslí jenom na sebe a jsou bezohlední; namyšlení, drzí, sprostí, kradou; přetvářky, pomluvy; sou to zloději; vadí mi jejich časté rasistické narážky; vadí mi, ţe jsou lakomí a závistivý; většina z nich jsou burani a další většina kravaťáci, ale nestěţuju si“. Neutrální názory „Dobře si s nimi rozumím; docela dobré, ale mohlo by to být lepší; jak kteří, někteří jsou normální, jiní se neumí chovat; jak kteří, povětšinou neutrální; jako kaţdý člověk - špatní, dobří, pohodový, namyšlený, prostě jako kaţdej; jsou to bezproblémový, ale i problémový lidi; někteří Češi jsou hodní, jiní zlý, ale i tak jsem tu ráda; nikdo není dokonalý, ale jedna vlaštovka jaro nedělá“. Pozitivní názory „Češi jsou docela v poho, ale jsou i Češi, které nemohu vystát; češi jsou nejslušnější a nejlepší; dobré zkušenosti neměla jsem s nimi problém; chovají se k nám velmi slušně; jsou někdy velmi milí a "tolerantní", kamarádští, sedím s češkou v lavici, stalo se mi ale uţ, ţe se ke mě chovali rasisticky; jsou v pohodě, mám je ráda, v ČR by měli ţít jen Češi; mám s nimi zkušeností a nedělají mi problémy“. Národnostní skupina Asiatů Negativní názory „Aţ na oči a barvu pleti v poho; hrozně vychcaný, chtejí brát ale nedávat; jsou v pořádku, ale v Oloví prodávají cigarety a alkohol nezletilým; měli by táhnout zpátky do Asie a to tak ţe rychle; moc vtíravý, vlezlí, jsou všude; nemusím je; nic proti, ale Asiaty nesnášim; smrdí a neumí mluvit; ukradli nám psa; vadí mi, ţe při návštěvě jejich obchodu mi tykají a uţ z principu se mnou jednají jako bych tam šla pro cigarety atp“. Neutrální názory „Mladší jsou hodní, ale prodavači jsou často agresivní; nic moc ale dá se s nima bavit; s vietnamci u nás ve třídě vycházím skvěle; většina mi nevadí, ale nemám rád, kdyţ dělají nějakou nelegální činnost; všichni jsme lidi, je to spíš na tom, kdo je jak vychovaný; nevšímaví, po seznámení příjemní, plachý“. 60

Pozitivní názory „Díky tomu, ţe se sem všichni přistěhovali z horších míst, jsou vděčni za šanci ţít svobodně a chovají se úţasně; chytří a vzdělaní jdou za svým cílem; jsou přátelští a je s nima sranda; kdyby tady nebyly, asi chodím nahá; mám mezi nimi kamarády, přesto mám pocit ţe se hodně odlišujeme“. Národnostní skupina Romů Negativní názory „99,9% neslušní, problémový; aţ na pár jedinců se všichni chovaj špatně; bílá liga,bílá síla; často je s nimi problém, vyhroţovali mi, chtěli moje peníze a věci; dělaj bordel a smrad, nemám je ráda; dovolují si na slabší, kradou, lţou a jsou to nemakačenka; fuuj, blé, zabít; hluční, vztahovační, agresivní; chtějí mi rozbít hubu; jsou aţ příliš hluční, nezajímá je okolí a myslí si, ţe mají pravdu, i kdyţ to v některém případě není pravda; jsou hluční, bojím se přepadení v ulici, kde bydlí (zkušenost rodiny); jsou to parchanti černí já bych je všechny postřílel; jsou to zaostalí lidé, nepracují, akorát ničí majetek; lemplové a neárijci; měli by je vystěhovat; negři, nejraději je mlátím; nejsem rasista ale negři jsou svině; nemám je rád ničí naši společnost a to co člověk pracně buduje; příšerný, uráţejí, mlátí, myslí si, ţe jsou víc, uţívají drogy“. Neutrální názory „Občas pokřikují na lidi. Ale mají se mezi sebou rádi. Navzájem se brání, je s nima legrace a jsou přátelští; někdy jsou hodní, někdy zlý. Podle vychování; někteří jsou hrozní, kradou, perou se, ale někteří jsou úplně v pohodě; nestěţuji si, nepřipadaj mi nějak jiný; nevadí mi, ale mohli by se ovládat; nevadí mi, ale mohli b y se ovládat; vadími jak se chovají, ale někteří jsou mi přátelé“. Pozitivní názory „Dobré vztahy nemůţu si stěţovat; docela dobře, ale někteří se neumí chovat; mám dobrý zkušenosti s Romy, protoţe sem také na půl Rom; mám s nimi dobré zkušenosti kamarádím se s nimi; některé mám ráda, ale s většinou se nebavím; s některými se dá docela dobře vycházet; tak ty jsou taky uplně fajnový; vede se mi s nimi dobře; většina romů, se kterými se bavím, je velmi vychovaná a působí na mě dobře“.

61

Národnostní skupiny rusky hovořících Negativní názory „Hrozné, jsou jich celé Vary; chovají se jako prasata; je jich moc a jsou namyšlení; jsem na ně trochu zasedlá. Obsadili nás kdysi, ani se neomluvili. Chovají se tu jako doma; jsou moc drsní přád by chtěli někoho mlátit!!! Nemám je ráda; jsou to vrazi; mafie, silní, naštěstí ne tak výbušní; myslí si o sobě příliš moc (převáţně Rusové); myslí si, ţe Češi jsou jejich poskokové; někteří jsou dobří, ale většinou jsou to taky svině; nemám je rád, přivlastňují se české území; nepřizpůsobivé chování; Rusáci vyjebaný bolševici; tyto lidé jsou z mého pohledu hodně škodolibí a zákeřné vůči ostatním; u nás je jich opravdu hodně, sou arogantní, ale jinak s nimi moc ve styku nejsem; v našem městě je snad ani rádi mít nemůţeme. Chápu turistiku nebo přistěhovalce, ale rozkupování města mi vadí. Jsou namyšlení a myslí si, ţe můţou všechno - také individuální“. Neutrální názory „Vlastně tu jsou jen kvůli práci, ti slušní, ale jsou i tací, kteří pašují drogy a prodávají je; všichni jsme lidi, je to spíš na tom, kdo je jak vychovaný; celkem to ujde; znám pouze namyšlené Ukrajince, ale mám s nimi dobrý vztah; v pohodě, neznám nikoho s kým bych si nerozuměla; zkušenosti dobré i špatné; rozdílné názory (muzika, ţivotní styl atd.); ty jsou taky v pohodě, ale jenom někteří“. Pozitivní názory „Nedělají moc problémy, jsou tady, aby pracovali; nejsou nejhorší; nejlíp se s nima chlastá; nemám s nimi moc zkušeností, zatím jsou dobré; s těmito nar. skupinami jsem neměla ţádný problém a to jich znám dost; ty mi ani trochu nevadí, ale bydlí jich tu málo; velmi dobře si s nima pokecám, jsou lepší neţ Češi; zkušenosti mám dobré; znám 1 Rusa a ten je v pohodě. Jinak nevím; znám jen pár a jsou v poho“. 4. 1. 5 Sexuální chování Do této kapitoly je zařazeno vyhodnocení problematiky sexuálního chování. V posledních letech jsme svědky sekulární akcelerace společnosti. Obecně se tento stav projevuje sníţením věkové hranice, kdy mají jedinci první sexuální zkušenosti. Sexualita můţe být od určité hranice rovněţ chápána jako projev rizikového chování, zvláště pak právě s ohledem na sociální vývoj jedince16. V samotném vyhodnocení nebyl věnován jen prostor ke zjištění promiskuitního chování, ale bylo zde zjišťováno i mínění o sexuálním chování nebo o postoji ke zdravotním rizikům, plynoucím z pohlavního styku. 16

Weiss, P. (2008). Sexuální deviace. Praha: Portál

62

Z tabulky č. 56 a obrázku č. 24 je patrné, ţe průměrně ve 46,46% se respondenti výběrového souboru domnívají, ţe věk 15let je vhodný k zahájení sexuálních aktivit. Na tomto vyhodnocení lze prezentovat, ţe výběrový soubor dívek upřednostňuje tento věk k zahájení sexuálních aktivit ve 49,21% a chlapci v 43,80%. Další nejpočetnější skupinou, co do mínění o zahájení sexuálních aktivit, je názor 16letých respondentů, který dosáhl v průměru výběrového souboru 12,73%. Za zajímavé pokládáme to, ţe od 11 do 14 let, se především výběrový soubor chlapců domnívá, ţe věková hranice pro zahájení sexuálních aktivit je optimální ještě před dovršením 15. roku ţivota. Další zajímavostí jsou podíly u věkové kohorty 18letých, kde je znatelné zvýšení hodnot u obou pohlaví. Skupina respondentů ve věku 18 let se průměrně v 14,52% domnívá, ţe optimální čas k zahájení sexuálních aktivit je právě „aţ“ hranice dosaţení plnoletosti. Tabulka 56: Mínění respondentů, „kdy začít se sexuálními aktivitami“ (v procentech)

Pohlaví

Věk

Průměr VS

Dívky

Chlapci 10 let a dříve

1,18

0,37

0,78

11 let

0,36

0,09

0,23

12 let

1,00

0,37

0,69

13 let

3,44

0,56

2,02

14 let

10,14

4,48

7,35

15 let

43,80

49,21

46,46

16 let

9,68

15,87

12,73

17 let

6,33

10,08

8,18

18 let

16,65

12,32

14,52

19 let

1,81

1,68

1,75

20 let a později

5,61

4,95

5,28

63

Obrázek 24: Grafické znázornění mínění respondentů, „kdy začít se sexuálními aktivitami“ (v procentech)

1% 1% 0%

2% 6%

3%

10 let a dříve 10%

11 let

17%

12 let 13 let

6%

14 let 15 let 10%

16 let

44%

17 let 18 let 19 let 20 let a později

Tabulka č. 57 prezentuje počty respondentů z celkového výběrového souboru, kteří uvedli, ţe jiţ měli pohlavní styk, ale nejde o věk, ve kterém měli pohlavní styk poprvé. S ohledem na tento faktor je zaráţející kategorie nejmladších - 11letých, která čítá u chlapců 24,42% a u dívek 25,51% respondentů, kteří jiţ měli pohlavní styk. Celkově se tedy jedná o 191 respondentů. Na dalších kategoriích je patrný procentuální vzestup četnosti pohlavního styku v závislosti na věku respondentů. Zároveň můţeme spatřovat ve většině kategorií vyšší procentuální podíl dívek majících pohlavní styk, neţli chlapců. Tabulka 57: Četnost pohlavního styku v jednotlivých věkových kategoriích (v procentech)

Věk respondentů Pohlaví Kategorie Chlapci Dívky

Ano Ne Ano Ne

11letí 12letí 13letí 14letí 15letí 16letí 17letí 18letí 24,42 75,58 25,51 74,49

31,54 68,46 35,53 64,47

38,18 61,82 39,04 60,96

36,36 63,64 40,80 59,20

44,50 55,50 60,20 39,80

50,46 49,54 63,45 36,55

51,72 48,28 76,14 23,86

63,33 36,67 60,00 40,00

19letí a více 50,00 50,00 76,92 23,08

Tabulka č. 58 prezentuje pouţití kondomu při posledním pohlavním styku u dotázaných respondentů. Z vyhodnocení je patrné, ţe u výběrového souboru chlapců i dívek se s vzrůstajícím věkem, ovšem do kohorty 16let, věnuje vyšší pozornost pouţití kondomu při pohlavním styku. Kdybychom rozdělili soubor podle pohlaví, můţeme deklarovat, ţe u souboru chlapců pouţilo kondom při posledním pohlavním styku 255 respondentů, oproti 174 respondentům, kteří kondom 64

při posledním pohlavním styku nepouţili. U souboru dívek pouţilo při posledním pohlavním styku kondom 175 dívek a nepouţilo 197 dívek. Z tohoto vyhodnocení lze předpokládat, ţe chlapci častěji pouţívají při pohlavním styku ochranu neţli dívky. Tabulka 58: Použití kondomu, při posledním pohlavním styku, dle pohlaví (v procentech)

Věk respondentů Pohlaví Kategorie

Index

11letí 12letí 13letí 14letí 15letí 16letí 17letí 18letí

Nesouloţil

Počet

70

113

137

123

112

87

20

3

Podíl v % 86,42 84,96 81,55 68,72 57,44 41,04 23,53 10,34 Chlapci Nepouţil

Pouţil

Počet

10

13

Podíl v % 12,35

9,77

Počet Podíl v %

Nesouloţil

Počet

15

24

21

51

18

15

8,93 13,41 10,77 24,06 21,18 51,72

1

7

16

32

1,23

5,26

9,52 17,88 31,79 34,91 55,29 37,93

93

141

130

144

62

108

74

67

47

17

11

2

Podíl v % 93,94 94,00 89,66 84,21 54,82 34,18 19,10 12,50 Dívky

Nepouţil

Počet Podíl v %

Pouţil

Počet Podíl v %

5

7

7

5,05

4,67

4,83

1

2

8

1,01

1,33

5,52

11

28

74

45

11

6,43 14,21 37,76 50,56 68,75 16

61

55

27

3

9,36 30,96 28,06 30,34 18,75

Obrázek č. 25 graficky znázorňuje, kolik respondentů pouţilo při posledním pohlavním styku kondom, s ohledem na sledované okresy. Z pohledu rizikovosti je na předním místě okres Sokolov, dále okres Cheb a nejméně rizikoví jsou respondenti z okresu Karlovy Vary.

65

Obrázek 25: Grafické znázornění použití kondomu u respondentů, při posledním pohlavním styku, dle okresů (v procentech)

25,00

20,00

15,00 Okres CH Okres KV

10,00

Okres SO

5,00

0,00 Nepoužil

Použil

Tabulka č. 59 a obrázek č. 26 prezentují, kolik respondentů uţilo drogu před posledním pohlavním stykem. Z vyhodnocení je patrné, ţe drogu takto uţilo průměrně, z počtu souloţících, ve výběrovém souboru 5,65% chlapců oproti 4% dívek. Zároveň je moţné deklarovat, ţe nejvíce uţila drogu při posledním pohlavním styku, z počtu souloţících, kategorie chlapců ve věku 19let a více (50% = 5 respondentů) a u kategorie dívek uţilo drogu při posledním pohlavním styku, z počtu souloţících, nejvíce skupina 17letých (14,61% = 13 respondentů). Dále je moţné vyhodnotit, ţe se vzrůstajícím věkem roste i incidence uţití drogy před pohlavním stykem, a to aţ do 16. roku u chlapců a u dívek do 17. roku. Tabulka 59: Užití drogy při posledním pohlavním styku (v procentech)

Věk respondentů Pohlaví Kategorie

Index

Počet Podíl v % Počet Chlapci Neuţil Podíl v % Počet Uţil Podíl v % Počet Nesouloţil Podíl v % Počet Neuţil Dívky Podíl v % Počet Uţil Podíl v % Nesouloţil

11letí 12letí 13letí 14letí 15letí 16letí 17letí 18letí 70 111 135 122 110 85,37 84,09 81,33 68,54 56,70 12 19 31 49 73 14,63 14,39 18,67 27,53 37,63 0 2 0 7 11 0,00 1,52 0,00 3,93 5,67 90 139 128 145 106 91,84 93,29 88,28 84,80 54,08 8 10 14 22 78 8,16 6,71 9,66 12,87 39,80 0 0 3 4 12 0,00 0,00 2,07 2,34 6,12

86 40,76 101 47,87 24 11,37 67 34,18 121 61,73 8 4,08

20 23,26 59 68,60 7 8,14 16 17,98 60 67,42 13 14,61

3 9,68 22 70,97 6 19,35 2 12,50 12 75,00 2 12,50 66

Obrázek 26: Grafické znázornění užití drogy u respondentů, při posledním pohlavním styku, dle okresů (v procentech)

40,00 35,00 30,00 25,00 Okres CH

20,00

Okres KV 15,00

Okres SO

10,00 5,00 0,00 Neužil

Užil

4. 1. 6 Právní vědomí Znalosti respondentů z trestně-právní oblasti byly sledovány několika typy otázek. V dotazníku se jednalo o poloţky č. 49 aţ č. 53. Charakter odpovědí k jednotlivým otázkám byl takový, ţe mohli respondenti odpovědět pouze typem ano/ne, nebo bylo moţné odpovědět pouze jednou správnou (předznačenou) odpovědí, nebo mohlo být označeno více správných odpovědí. Cílem bylo vysledovat, jaký přehled mají respondenti v této oblasti, v závislosti na realizaci Minimálního preventivního programu na školách, protoţe pod tento se řadí i semináře, které se svým tematickým okruhem zabývají trestně-právní oblastí a delikvencí. Zpravidla jsou realizovány Městskou policií, a to v několika samostatných výukových blocích. Tabulka č. 60 prezentuje, kolik respondentů má povědomí o tom, v jakém věku mohou být stíháni policií za spáchání trestného činu. Tato věková hranice je legislativně stanovena na 15 let. Za zajímavost pokládáme, ţe průměrně se z celého výběrového souboru domnívá 17,16% respondentů, ţe stíháni za trestný čin mohou být aţ po dosaţení 17 let. Přestoţe Minimální preventivní program je realizován především na základních školách, bylo předpokladem, ţe respondenti při administraci zvolí správnou odpověď.

67

Tabulka 60: Právní vědomí o věkové hranici, kdy mohou být respondenti stíháni za spáchání trestného činu (v procentech)

Věk stíhání Věk respondentů 11letí 12letí 13letí 14letí 15letí 16letí 17letí 18letí 19letí a více Průměr VS

14 let

15 let

7,49 6,57 9,03 5,07 7,32 9,00 9,55 6,67 17,39 7,67

16 let

45,45 55,36 67,91 81,41 85,86 79,32 76,40 68,89 60,87 72,42

17 let 7,49 5,19 1,56 0,85 0,51 2,92 3,37 4,44 0,00 2,75

39,57 32,87 21,50 12,68 6,31 8,76 10,67 20,00 21,74 17,16


Tabulka č. 61 prezentuje znalosti z trestně-právní oblasti, a to v rozdílnosti přestupku a trestného činu. Z vyhodnocení je patrné, ţe průměrně 86,32% respondentů z výběrového souboru, odpovědělo správně. Můţeme tedy konstatovat, ţe rozsah znalostí v perimetru odlišností mezi přestupkem a trestným činem jsou na dobré úrovni a dotázaní si tak uvědomují závaţnost jednání. Zajímavé je sledovat kategorii „Trestný čin je závaţnější“, kde procentuální podíl počtu respondentů, kteří takto odpověděli, má vzrůstající tendenci v závislosti na věku. Tabulka 61: Právní vědomí o diferenci mezi přestupkem a trestným činem (v procentech)

Kategorie Věk respondentů 11letí 12letí 13letí 14letí 15letí 16letí 17letí 18letí 19letí a více Průměr VS

Přestupek závaţnější 7,98 9,82 6,67 5,95 3,27 2,91 1,69 0,00 4,35 5,21

Trestný čin závaţnější 75,00 76,14 83,49 86,12 88,19 94,17 94,38 97,87 86,96 86,32

Oba stejně závaţné 17,02 14,04 9,84 7,93 8,54 2,91 3,93 2,13 8,70 8,47


Tabulka č. 62 prezentuje vyhodnocení otázky č. 50, která byla definována „Kolik alkoholických nápojů mohou vypít řidiči před řízením vozidla“. Bylo moţné označit pouze jednu z uvedených moţností. V průměrných 94,85%, se respondenti výběrového souboru shodli na správné odpovědi. Přesto uvádíme, ţe průměrně 4,42% dotázaných se domnívá, ţe je moţné před řízením motorového 68

vozidla poţít jedno pivo. V této kategorii je nejvyšší procentuální podíl u věkové kohorty 16 let, a to téměř u jedné patnáctiny respondentů. Otázkou však zůstává, kolik respondentů bude mít v budoucnu na paměti fakt a dikci zákona, ţe při účasti na silničním provozu se alkohol nesmí poţít v ţádném mnoţství17. Tabulka 62: Právní vědomí respondentů, zda se může před řízením vozidla požít pivo (v procentech)

Kategorie Věk respondentů 11letí 12letí 13letí 14letí 15letí 16letí 17letí 18letí 19letí a více Průměr VS

Nesmí před Pouze jedno jízdou pivo 95,74 3,19 95,10 4,20 93,59 5,45 97,13 2,01 94,43 5,06 92,94 6,57 96,63 2,81 95,65 4,35 95,65 4,35 94,85 4,42

Pouze dvě piva 1,06 0,00 0,64 0,00 0,00 0,24 0,00 0,00 0,00 0,23

Není omezeno 0,00 0,70 0,32 0,86 0,51 0,24 0,56 0,00 0,00 0,50


Tabulka č. 63 prezentuje chybovost respondentů v jednotlivých poloţkách s přehledem nejčastějších chybných odpovědí. Nejčastější chybnou odpovědí v oblasti právního vědomí jsou otázky zaměřené na tabákové a alkoholické nápoje. Zajímavostí je vyhodnocení otázky prodeje marihuany či hašiše, kdy 6,10% dotázaných odpovědělo nesprávně – tedy, ţe je legální prodávat tyto omamné a psychotropní látky. Podobná vyhodnocení jsou téměř ve všech lokacích, které se týkají prodeje drog.

17

http://www.domluvme-se.cz/default.aspx?Ido=93&sh=216022299

69

Tabulka 63: Přehled vyhodnocení správných a nesprávných odpovědí v trestně-právní oblasti (v procentech)

Otázka

Nejčastější Správná Nejčastější chybná odpověď v chybná odpověď v % odpověď %

Od kolika let podle zákona můţeš řídit malý motocykl? Od kolika let podle zákona můţeš řídit automobil? Kolik mohou vypít alkoholických nápojů řidiči, kteří se zrovna chystají řídit auto? Od kolika let podle zákona můţeš kouřit cigarety? Od kolika let podle zákona můţeš kupovat cigarety? Je podle zákona zakázáno prodávat cigarety dětem a mladistvým? Od kolika let podle zákona můţeš pít alkohol? Od kolika let podle zákona můţeš kupovat alkoholické nápoje? Je podle zákona zakázáno prodávat alkohol dětem a mladistvým? Od kolika let podle zákona můţeš kouřit marihuanu? Je podle zákona zakázáno kouřit marihuanu nebo hašiš? Je podle zákona zakázáno kupovat marihuanu nebo hašiš? Je podle zákona zakázáno pěstovat marihuanu? Je podle zákona zakázáno darovat marihuanu nebo hašiš? Je podle zákona zakázáno prodávat marihuanu nebo hašiš? Je podle zákona zakázáno uţívat pervitin nebo heroin? Je podle zákona zakázáno vyrábět pervitin nebo heroin? Je podle zákona zakázáno prodávat pervitin nebo heroin?

78,21 95,12

10,56 2,03

94,89 8,15 92,79

18 let 15 let pouze jedno 18 let 15 let

94,15 4,88

ne 18 let

5,85 87,11

94,25

15 let

2,31

94,43 26,20

ne 18 let

5,57 63,69

22,71

ano

22,71

15,33 81,40

ano ne

84,67 81,40

81,85

ne

81,85

93,90

ne

93,90

16,20

ano

83,80

93,91

ne

93,91

93,29

ne

93,29

4,43 79,81 3,67

Obrázek č. 27 graficky znázorňuje vyhodnocení otázky č. 49 s rozdělením na ročníkové kategorie. Z grafu je patrné, ţe s věkem se zvyšuje, aţ na otázky „pití alkoholických nápojů a kouření cigaret“, četnost správných odpovědí u dotázaných respondentů.

V grafu jsou vyhodnoceny

správné odpovědi na poloţené otázky.

70

Obrázek 27: Grafické znázornění znalosti respondentů o zákonných normách v následujících otázkách (v procentech)

2. ročník SŠ

1. ročník SŠ

9. ročník ZŠ

8. ročník ZŠ

7. ročník ZŠ

6. ročník ZŠ

… kouřit marihuanu … kupovat alkoholické nápoje … můžeš pít alkohol … kupovat cigarety … kouřit cigarety … řídit automobil … řídit malý motocykl 0,00

20,00

40,00

60,00

80,00

100,00

4. 1. 7 Kriminalita Oblastí kriminality se zabývala otázka č. 54, která byla kategorizována na čtyři moţné úrovně, které budou následně samostatně vyhodnoceny a okomentovány. Tabulka č. 64 prezentuje kolik procent oslovených respondentů z výběrového souboru v průměru odcizilo nějaké zboţí v obchodě. Ve sledovaných pohlavích lze vyjádřit, ţe v kategorii „jednou“ dosáhla hodnota u chlapců 26,06% a u dívek 27,09%, zde mají chlapci tedy niţší četnost krádeţí, ovšem v kategorii „víckrát a neustále“ mají vyšší prevalenci. Průměrně neustále odcizuje zboţí v obchodech 0,81% respondentů (více chlapců), coţ odpovídá 20 jedincům. Situace můţe být hypoteticky vyvolána např. socioekonomickou situací atd. Tabulka 64: Krádež v obchodě, dle pohlaví (v procentech)

Pohlaví Okres CH Okres KV Okres SO

Ne

Ano, jednou 63,06 59,82 55,22

28,33 23,42 28,96

Ano víckrát 8,33 15,61 14,87

Ano, víckrát a neustále 0,28 1,15 0,95


Tabulka č. 65 prezentuje průměrný procentuální podíl respondentů ve výběrovém souboru, kteří ukradli peníze rodičům. Tato otázka, stejně jako předchozí, byla kategorizována do čtyř úrovní. Z přehledu je patrné, ţe k tomuto rizikovému chování mají vztah především dívky, které v poloţce 71

„neustále“ dosahují o 0,68% vyšší hodnoty. Průměrně ve výběrovém souboru, bez ohledu na pohlaví, neustále krade peníze rodičům 34 respondentů. Toto můţe být dáno tím, ţe podobný typ rizikového chování nemá většinou takové důsledky jako např. krádeţ v obchodě. Tabulka 65: Krádež peněz rodičům, dle pohlaví (v procentech)

Pohlaví

Ne


Ano, jednou 75,45 72,83 74,16

Ano víckrát

15,56 17,65 16,59

7,91 7,76 7,84



Tabulka č. 66 prezentuje, kolik respondentů záměrně někomu ublíţilo tak, ţe dotyčný musel být ošetřen. Otázka se nesoustředila na ublíţení v případě sebeobrany, ale pouze na vlastní agresivní jednání. Tato tabulka můţe zároveň zpřehlednit kapitolu 4. 1. 3 Hostilní chování. Z vyhodnocení můţeme deklarovat, ţe průměrně ve výběrovém souboru neustále takto jedná 1,05%, v převáţné většině chlapci. Z jiného úhlu pohledu můţeme prokazatelně říci, ţe jedna pětina chlapců má s tímto ţivotní zkušenost a u dívek dosahuje podíl téměř jedné desetiny. To potvrzuje mnohá zjištění a dost moţná i společenský fenomén, ţe chlapci mají mnohem větší sklon k agresivnímu způsobu jednání neţ dívky. Tabulka 66: Ublížení někomu, s následnou potřebou ošetření, dle pohlaví (v procentech)

Pohlaví

Ne


Ano, jednou 80,47 91,22 85,76

12,72 7,12 9,96

Ano víckrát

Ano, víckrát a neustále

5,11 1,29 3,23

1,70 0,37 1,05


Tabulka č. 67 prezentuje, kolik respondentů mělo nějaký problém s policií. Jak dokládají výsledné hodnoty, častěji mají problém s policií chlapci, něţ děvčata, a to ve všech sledovaných poloţkách. Téměř jedna třetina chlapců měla alespoň jednou v ţivotě problémy s policií, u dívek dosahuje procentuální podíl jedné šestiny. Tedy přibliţně dvakrát méně neţ u dotázaných chlapců. Tabulka 67: Problémy s policií, dle pohlaví (v procentech)

Pohlaví Chlapci Dívky Průměr VS

Ne

Ano, jednou 69,24 84,15 76,56

19,82 12,17 16,06

Ano víckrát 9,24 3,13 6,24



72

Obrázek č. 28 graficky znázorňuje vyhodnocení otázky kriminálního jednání dle okresů

18

. Z grafu

je zcela zřejmé, ţe nejhorší situace ve všech sledovaných poloţkách je v okrese Sokolov. Jedná se vţdy o součty kategorií „ano, jednou“, „ano, víckrát“, „ano, víckrát a neustále“. V poloţce, která se zabývala v dotazníku krádeţí v obchodě, je nejhorší situace po okrese Sokolov v okrese Karlovy Vary. V ostatních poloţkách je situace po okrese Sokolov nejhorší v okrese Chebu. Obrázek 28: Grafické znázornění komplexního přehledu aspektů kriminálního jednání, dle okresů (v procentech)

50,00 45,00 40,00 35,00 30,00 25,00 20,00 15,00 10,00 5,00 0,00

18

Krádež v obchodě

Krádež peněz rodičům

Ublížení někomu

Problémy s policií

Okres CH

36,94

26,57

13,91

21,94

Okres KV

40,18

22,95

13,28

22,00

Okres SO

44,78

28,80

15,83

27,07

http://www.policie.cz/clanek/statisticke-prehledy-kriminality-327216.aspx

73

4. 2 Resumé a doporučení V této kapitole jsme zmínili témata, která spadají do dikce rizikového chování. Z vyhodnocení jsou zřetelné projevy rizikovosti na úrovni hostilního chování, negativního postoje k menšinám ţijícím v Karlovarském kraji, ale je zde zřetelný i vztah k sexuálním a partnerským vztahům a kriminalitě. Pokud budeme postupovat chronologicky, tak jak byly zmiňovány jednotlivé tematické okruhy, prvním projevem, a to velice závaţným, je projev hostilního chování, v širším kontextu. Kaţdý den je přímo napadáno průměrně 124 jedinců z výběrového souboru, kteří navštěvují školy v Karlovarském kraji! Uvědomujeme si, ţe odhalení šikany je velice sloţité, v prvních fázích navíc zcela nezřetelné. A mnohem těţší, neţ samotné odhalení, je celý proces preventivní intervence. Ovšem na kaţdé škole působí výchovný poradce, který má v náplni své agendy provádět nejen osvětu, ale má podnikat takové kroky, které povedou k odhalení přímé/nepřímé hostility. Na školách by měl být věnován dostatečný prostor k výchovné činnosti, která předchází projevům šikany. Alternativou ke zjištění aktuální situace je například realizace programu Sociálního klimatu školy, které můţe být provedeno v participaci s metodikem školní prevence v kraji. Právě z tohoto důvodu by bylo zajímavé udělat analýzu šikany/hostility na úrovni jednotlivých škol – určitě by se ukázalo, ţe existují školy, které jsou mnohonásobně problémovější neţ školy jiné. Samotný podnět by měl ale vycházet z pedagogického sboru, protoţe lze předpokládat, ţe erudovaný pedagog je do jisté míry schopen sociálně diagnostikovat třídní kolektiv. Vlastní preventivní vstupy je moţné realizovat přímo v hodinách rodinných, občanských výchov nebo pravidelných třídnických hodinách. Podotýkáme, ţe kvalita výstupů je přímo úměrná kvalitě znalostem pedagoga, který intervenci provádí. Druhým tematickým okruhem v této kapitole byl vztah k národnostním a etnickým menšinám. Ze zjištění je patrné, ţe řada jedinců má negativní postoje především k romskému etniku. V citacích, které jsou necenzurovány, jsou zřetelné prvky téměř pravicového extremismu. Pro další rozvoj společnosti je důleţité, abychom byli schopni rozpoznat a tematizovat snahy pravicově ideologicky zaměřených subkultur. Pokud budeme vycházet z předpokladu a přesvědčení, ţe na extremismus je moţno preventivně působit jen budeme-li reagovat uţ na první jeho snahy usadit se na kulturní úrovni, pak zřejmě nepomohou pouze aktivity státních orgánů. Kroky státních orgánů a veřejnosti musí participovat na společných zájmech. Proto je třeba do vzdělávacích programů začlenit i oblast, která by utvářela vhodné postoje k národnostním a etnickým menšinám. Z mnoha publikací je patrné, ţe čeští neonacisté se shromaţďují především na komunitou pořádaných koncertech. Zde můţe docházet k aktivizaci a podnícení jedinců do takto se vyvíjející subkultury, která reprezentuje sílu (především fyzickou), pokud je pevně semknutá. 74

Oblast vztahů a sexuality je interpretována především dřívějším začátkem sexuálních aktivit. Z vyhodnocení sice vyplývá, ţe nejpočetnější skupina respondentů výběrového souboru míní, ţe nejvhodnější věkovou hranicí pro zahájení sexuálních aktivit je věková hranice 15 let, ovšem nejsou výjimkou ani sexuální zkušenosti v podstatně mladším věku, a to jiţ v 11 letech. Vzdělávací soustava plně respektuje vývoj sekulární akcelerace mládeţe, věnuje dostatečné mnoţství času oblasti jak partnerských vztahů, tak sexualitě a s tím spojeného promiskuitního chování, ale je třeba výrazněji se zaměřit na osvětu v oblasti zdravotních rizik, plynoucích z nechráněného pohlavního styku. Do oblasti znalostí respondentů z trestně-právní roviny není třeba vnášet nové hypotézy. Podstatnou měrou na vývoji hodnotového ţebříčku, který v sobě nese morální a etické normy, tedy i znalost toho,“co je a není dovoleno“, se podílí především rodina. Pedagog ve škole sice můţe podstatnou měrou působit na optimální vývoj jedince, ale bez podpory rodičů, kteří nepraktikují správné vzorce chování, jeţ jsou v souladu s právními předpisy a obecně morálními hodnotami, toho příliš nezmůţe. Je však moţné v rámci hodin výchov pravidelně poučovat o správném chování. Pro dokreslení trestně-právní oblasti je zde věnován prostor samotné kriminalitě. Ve vyhodnocení je zřetelné, kolik dotázaných se vystavuje kriminálnímu jednání, ať ve výjimečných případech nebo ve frekvenci pravidelné. Z vyhodnocení však nevíme, zda je k tomuto chování jedinec nucen, nebo zda se u něj jedná o poruchu chování nebo poruchu ve vývoji. Nevíme tedy, jaké pohnutky vyvolávají tuto patologii rizikového chování a předkládaný dotazník je v tomto ohledu příliš svázaný. 4. 2. 1 Obecná doporučení  Diagnostika třídního kolektivu samotnými pedagogy  Osvětová činnost jiţ na úrovni předškolních školských zařízení  Osvětová činnost pro rodiče (např. třídní schůzky)  Zjišťování sociálního klima školy  Pořádání kohezních skupinových akcí  Spolupráce škol s krajským koordinátorem prevence kriminality  Doplnění znalostí pedagogů formou seminářů  Preventivní intervence samotnými výchovnými poradci včetně s kvalitních výstupů

75

III. část: Návykové látky: zkušenosti a názory

76

5 Výsledky 5. 1 Návykové látky 5. 1. 1 Tabákové výrobky Podstatná část dotazníku se zaměřila na návykové látky, v jejichţ výčtu jsou i tabákové produkty. Otázky č. 32, 34, 46, 47 a 48 se zaměřili na problematiku cigaret. Tabulka č. 68 prezentuje průměrné hodnoty u výběrového souboru, a to v jaké věkové kohortě a jaké kategorii (frekvenci) respondenti kouřili cigarety. Při celkovém pohledu můţeme interpretovat, ţe ve věkové kohortě 11letých cigarety vyzkoušelo průměrně z výběrového souboru 24,61% respondentů, ve věkové kohortě 12letých má tuto zkušenost průměrně 37,04% respondentů, ve věkové kohortě 13letých průměrně 56,27% respondentů, ve věkové kohortě 14letých disponuje těmito zkušenostmi průměrně 69,08% respondentů, v kohortě 15letých kouřilo průměrně 75,25% probandů, v kohortě 16letých kouřilo průměrně 79,9% respondentů, v kohortě 17letých kouřilo průměrně 84,92% respondentů a v kategorii 18letých kouřilo průměrně 85,42% respondentů. S ohledem na četnost zastoupení kohorty 19 a více uvádíme hodnoty pouze v tabulce, nikoliv v komentáři. Zřetelné je, ţe od věkové kohorty 13letých v kategorii „40krát a více“, je silně vzrůstající tendence v závislosti na věku. S ohledem na interpretaci zastoupených věkových kohort je nejvyšší nárůst mezi 14. a 15. rokem. Zároveň uvádíme, ţe se můţe jednat jen o pouhou krátkodobou zkušenost, není ale zdaleka vyloučeno, ţe určitá skupina respondentů kouří i nadále. Tabulka 68: Zkušenosti s kouřením tabáku za celý život, dle věku (v procentech)

Věk 11letí 12letí 13letí 14letí 15letí 16letí 17letí 18letí 19letí + Průměr VS

Nikdy 75,39 62,96 43,73 30,92 24,75 20,10 15,08 14,58 20,83 35,92

Max 2 krát 11,52 19,53 24,16 17,55 18,69 15,50 12,85 6,25 8,33 17,51

Max 5 krát 4,71 4,71 7,65 10,58 6,31 10,17 10,06 4,17 8,33 7,80

Kategorie Max 9 Max 19 krát krát 3,66 2,36 3,98 5,01 5,05 3,39 2,23 0,00 4,17 3,74

2,09 2,69 3,36 6,41 4,29 6,05 5,03 10,42 0,00 4,55

Max 39 krát 0,52 2,36 3,98 5,01 6,82 4,36 6,70 2,08 0,00 4,32

Víc 40 krát 2,09 5,39 13,15 24,51 34,09 40,44 48,04 62,50 58,33 26,16


77

Tabulka č. 69 prezentuje, kolikrát v ţivotě respondenti kouřili cigaretové výrobky. Z vyhodnocení lze deklarovat, ţe průměrně z výběrového souboru vyzkoušelo cigarety v kategorii maximálně 2krát 19,25% chlapců a 15,67% dívek. Z výsledků je patrné, ţe pravidelně (odhadujeme u kategorie „40krát a více“) kouří cigarety průměrně z celého výběrového souboru 26,14%, přičemţ dívky kouří ve 29,49% a chlapci ve 22,98%. Při pohledu na vyhodnocenou tabulku je zřetelné, ţe v kategoriích „Max 9krát“ a kategoriích dalších mají dívky četnější prevalenci uţívání tabákových výrobků neţ chlapci. Tabulka 69: Zkušenosti s kouřením tabáku za celý život, dle pohlaví (v procentech)


Nikdy 38,77 32,81 35,88

Max 2 krát 19,25 15,67 17,52

Max 5 krát 7,89 7,74 7,82

Kategorie Max 9 Max 19 krát krát 3,21 4,08 4,33 5,07 3,75 4,56

Max 39 krát 3,82 4,88 4,33

Víc 40 krát 22,98 29,49 26,14


Obrázek č. 29 graficky podtrhuje tabulkové vyhodnocení celoţivotní prevalence dle pohlaví. Z obrázku je jasně patrný procentuální podíl dívek v kategorii uţil. Rozdíl mezi skupinou chlapců a dívek v kategorii uţil pak činí 5,96%. Obrázek 29: Grafické znázornění životní prevalence kouření, dle pohlaví (v procentech)

80,00 67,19

70,00 61,23 60,00 50,00 40,00

38,77 32,81

Chlapec

30,00

Dívka 20,00 10,00 0,00 Neužil

Užil Kategorie

78

Obrázek č. 30 graficky vyhodnocuje ţivotní prevalenci kouření dle věkových kohort. Přehledné schéma predikuje, ţe těsně před 13. rokem ţivota ve zkoumaném vzorku dochází ke zlomu v prevalenci kouření tabákových výrobků. Na základě tohoto zjištění lze tedy usuzovat, ţe zahájení preventivních opatření pro oblast kouření je nejlépe načasovat jiţ na 1. stupni ZŠ. Obrázek 30: Grafické znázornění životní prevalence kouření, dle věku (v procentech)

90,00 80,00 70,00 60,00 Kategorie Neužil

50,00 40,00 30,00

Kategorie Užil

20,00 10,00 0,00 11letí

12letí

13letí

14letí

15letí

16letí

17letí

18letí

19letí a více

Pro zpřehlednění aktuálního stavu jsme se rozhodli do této kapitoly vloţit i rozdělení vyhodnocených dat dle jednotlivých druhů škol (GI = prima – kvarta víceletého gymnázia, GII = studenti 1. a 2 ročníku gymnázií). Tabulka č. 70 prezentuje procentuální podíl respondentů se ţivotními zkušenostmi s kouřením tabáku, podle druhů škol19. Ze zjištění je patrné, ţe v kategorii „40krát a více“ má průměrně z výběrového souboru, jenţ byl tvořen ţáky příslušných druhů škol, celoţivotní zkušenost 27,45% respondentů ze základních škol praktických, dále respondenti ze sledovaných škol středních, a to průměrně v 45,96% a následně škol základních v 18,04%.

19

Druh školy = víceletá gymnázia prima až kvarta, gymnázia, střední odborné školy, střední odborná učeliště, základní školy, základní školy praktické.

79

Tabulka 70: Zkušenosti s kouřením tabáku za celý život, dle druhů škol (v procentech)

Druh školy GI GII SŠ ZŠ ZŠP Průměr VS

Nikdy 67,58 32,67 18,87 41,20 37,25 35,92

Max 2 krát

Kategorie Max 9 Max 19 krát krát

Max 5 krát

15,53 28,71 12,53 20,07 19,61 17,51

6,39 11,88 8,36 7,34 7,84 7,80

1,83 2,97 3,37 4,60 0,00 3,74

Max 39 krát

2,74 3,96 5,80 4,24 1,96 4,55

Víc 40 krát

0,91 2,97 5,12 4,51 5,88 4,32

5,02 16,83 45,96 18,04 27,45 26,16


Na obrázku č. 31 lze přesně sledovat průběh a tendenci růstu prevalence kouření tabáku u respondentů podle druhu školy. Zobrazená křivka sděluje, ţe v průběhu docházky do ZŠ je ţivotní prevalence u výběrového souboru jiţ 58,80% a u respondentů, kteří navštěvují základní školy praktické, jiţ 62,75%. Rozdíl je patrný v období studia na SŠ, kdy křivka dosahuje u výběrového souboru respondentů průměrné hodnoty 81,13%. Obrázek 31: Grafické znázornění životní prevalence kouření, dle druhu školy (v procentech)

90,00 81,13 80,00 70,00

67,58

67,33 58,80

60,00

62,75

50,00 41,20 40,00

Neužil 37,25 32,67

32,42

Užil

30,00 18,87

20,00 10,00 0,00 GI

ZŠ

ZŠP

GII

SŠ

80

Tabulka č. 71 prezentuje procentuální podíl respondentů se ţivotními zkušenostmi s kouřením tabáku podle typu školy20. Ze zjištění je patrné, ţe v kategorii „40krát a více“ má průměrně z výběrového souboru, jenţ byl tvořen studenty středních škol, celoţivotní zkušenost 42,47% respondentů a ze souboru tvořeného ţáky škol základních má průměrně tuto zkušenost více neţ jedna šestina (16,35%) respondentů. Tabulka 71: Zkušenosti s kouřením tabáku za celý život dle typů škol (v procentech)

Typ školy

Nikdy

Max 2 krát

Max 5 krát

Kategorie Max 9 krát

Max 19 krát

Max 39 krát

Víc 40 krát

Střední školy

20,52

14,47

8,78

3,32

5,58

4,86

42,47

Základní školy Průměr VS

45,18 35,92

19,34 17,51

7,21 7,80

4,00 3,74

3,93 4,55

4,00 4,32

16,35 26,16


Obrázek č. 32 graficky znázorňuje odpovědi respondentů na otázku č. 34. Tato otázka se zabývala tématem, kolik cigaret respondenti vykouřili za posledních 30 dnů. Z průběhu křivek, které interpretují jednotlivé kategorie (počet vykouřených cigaret/měsíc), můţeme průměrně porovnat u věkových kohort počet vykouřených cigaret v tomto časovém úseku. V kategorii „Více neţ 20 cigaret“ je nejfrekventovanější skupina respondentů ve věku 17 let (8,33%), skupina respondentů ve věku 16 let (5,30%) a skupina ve věku 15 let (5,28%). Můţeme tedy sledovat, ţe procentuální podíly stoupají s věkem respondentů. Obrázek 32: Grafické znázornění počtu vykouřených cigaret za posledních 30 dnů, dle věku (v procentech)

100% 90%

19letí a více

80%

18letí

70%

17letí

60%

16letí 15letí

50%

14letí

40%

13letí

30%

12letí

20%

11letí

10% 0% Méně než 1 Kouřil ne denně Do 5 cigaret

20

Do 10 cigaret

Do 20 cigaret

Více než 20 cigaret

Typ školy = základní školy, střední školy

81

Obrázek č. 33 Graficky vyhodnocuje denní prevalenci spotřeby cigaret u sledovaného souboru podle věkových kohort. Nejstrměji probíhající křivka interpretuje kategorii „Do 10 cigaret/den“, kdy je jasně zřetelný nárůst od 11 roků do 14 roků, dále je patrný vzestup ve věkové kohortě 16 let. Nepříznivá situace je patrná v kategorii „Do 20 cigaret/den“, ve které se průběh křivky zvyšuje zhruba od 12 let a radikálně pak od 17 let. Zde je zřetelný lineární vzestup procentuálního podílu, který roste s věkem respondentů. Obrázek 33: Grafické znázornění denní prevalence kouření a počtu cigaret, dle věku (v procentech)

30,00 25,00 Do 5 cigaret 20,00 Do 10 cigaret 15,00 Do 20 cigaret 10,00


5,00 0,00 11letí

12letí

13letí

14letí

15letí

16letí

17letí

18letí

19letí a více

Obrázek č. 34 graficky znázorňuje denní prevalenci spotřeby cigaret u sledovaného souboru podle pohlaví. Z vyhodnocení je patrné, ţe dívky vykouří více cigaret za den neţ chlapci, a to téměř ve všech sledovaných kategoriích. Tento stav zároveň dokládá tvrzení, ţe dívky ve výběrovém souboru „holdují“ tabákovým výrobkům ve zřetelně vyšší míře neţ chlapci.

82

Obrázek 34: Grafické znázornění denní prevalence kouření a počtu cigaret, dle pohlaví (v procentech)

18,00 16,00 14,00 12,00 10,00 Chlapci

8,00

Dívky

6,00 4,00 2,00 0,00 Méně než 1

Kouřil ne denně

Do 5 cigaret

Do 10 cigaret Do 20 cigaret


Tabulka č. 72 prezentuje, kolik cigaret denně respondenti vykouřili za posledních 30 dní. Z vyhodnocení je patrné, ţe v Sokolově kouří nejvíce respondentů, zároveň v Sokolově v porovnání s dalšími okresy výrazně převaţují kuřáci kouřící více neţ 5 cigaret denně. Tabulka 72: Denní prevalence v počtu vykouřených cigaret, dle okresů (v procentech)

Kategorie/Okres Nekouřil Méně neţ 1 Kouřil ne denně Do 5 cigaret denně Do 10 cigaret denně Do 20 cigaret denně Více neţ 20 cigaret denně

Okres CH 59,97 6,60 7,84 8,25 8,67 5,23 3,44

Okres KV 70,58 5,36 6,04 4,68 7,18 3,08 3,08

Okres SO 56,65 4,23 5,79 7,82 13,15 7,67 4,69

Průměr VS 63,17 5,44 6,55 6,73 9,36 5,08 3,66

Obrázek č. 35 graficky znázorňuje vyhodnocení tabulky č. 72. Je zde jasně patrná velice nepříznivá situace v okrese Sokolov v kategorii denní prevalence „Do 10 cigaret“. Obecně se tedy dá říci, ţe kategorie „10; 20, a více neţ 20 cigaret denně“, můţeme chápat jako určitý indikátor závislosti na tabáku, kdy nejvyšší podíly jsou právě v okrese Sokolov. Grafické vyhodnocení jsme zařadili do závěrečné zprávy, abychom zřetelně demonstrovali a podtrhli aktuální stav v krajském měřítku.

83

Obrázek 35: Grafické znázornění denní prevalence v počtu vykouřených cigaret, dle okresů (v procentech)

14,00 12,00 10,00 8,00 Okres CH 6,00

Okres KV Okres SO

4,00 2,00 0,00 Méně než 1

Kouřil ne denně

Do 5 cigaret denně

Do 10 cigaret denně

Do 20 cigaret denně

Více než 20 cigaret denně

5. 1. 2 Alkohol Dotazník se svou tematikou zaměřil i na oblast konzumace alkoholických nápojů. Z vyhodnocených poloţek v tabulce č. 73 lze usoudit, ţe alespoň jednu zkušenost s pitím alkoholických nápojů mají téměř dvě třetiny (56%) dotázaných respondentů, a to jiţ ve věku 11let. S rostoucím věkem respondentů vzrůstají i procentuální hodnoty celoţivotní prevalence uţití alkoholu, přičemţ můţeme tvrdit, ţe po 16. roce jde jen o několik málo procent jedinců nemajících zkušenost s alkoholickým nápojem. Tabulka 73: Zkušenost s alkoholem, dle věku (v procentech)

Věk

11letí 12letí 13letí 14letí 15letí 16letí 17letí 18letí 19letí a více

Neuţil

Uţil 43,16 39,66 23,27 10,29 5,37 2,68 2,27 2,04 0,00

56,84 60,34 76,73 89,71 94,63 97,32 97,73 97,96 100,00


84

Tabulka č. 74 prezentuje celoţivotní prevalenci uţití alkoholu s ohledem na pohlaví. Z vyhodnocení je patrné, ţe výběrový soubor dívek uţil průměrně v 82,96% alkohol, zatímco výběrový soubor chlapců uţil alkohol v 85,55%. Rozdíl mezi chlapci a děvčaty činí 2,59%. Z vyhodnocení je tedy moţné deklarovat, ţe chlapci mají celoţivotní prevalenci v uţití alkoholu vyšší neţ dívky. Srovnáme-li diferenci rizikovosti vzhledem k pohlaví mezi tabákovými výrobky a alkoholickými výrobky, tak zatímco dívky oproti chlapcům více kouří, situace u alkoholu je opačná, chlapci mají v tomto vyšší podíl rizikovosti. Tabulka 74: Celoživotní prevalence užívání alkoholu, dle pohlaví (v procentech)


Neuţil

Uţil 14,45 17,04 15,71

85,55 82,96 84,29


Tabulka č. 75 prezentuje, v jakém věku vypili respondenti první skleničku alkoholu. Ve věkové kohortě od 9 do 11 let vypilo svou první skleničku alkoholu průměrně 10,9% respondentů. Zatímco v kohortách 9 a 10 let to byla většina chlapců, v kohortě 11 dosahují vyšší hodnoty dívky výběrového souboru. Ve věkových kohortách 12 aţ 15 let vypilo svou první skleničku alkoholu průměrně 12,26% respondentů a ve větší míře výběrový soubor dívek neţ chlapců. Za nejběţnější věk s ohledem na první vypitou skleničku lze povaţovat vzhledem k vyhodnocení tohoto souboru věk mezi 12 – 14 roky. Tabulka 75: V jakém věku vypili probandi první skleničku alkoholu, dle pohlaví (v procentech)

Pohlaví Nikdy 9 let 10 let 11 let 12 let 13 let 14 let 15 let Celkem

Chlapci 16,94 15,54 12,64 8,78 13,70 11,76 12,38 8,25 100,00

Dívky 19,36 8,35 9,63 10,55 14,31 16,33 15,60 5,87 100,00

Průměr VS 18,12 12,02 11,17 9,65 14,00 14,00 13,95 7,09 100,00


Tabulka č. 76 prezentuje prevalenci uţívání alkoholu u chlapců a dívek během časových úseků. Alespoň polovina respondentů výběrového souboru za posledních třicet dní uţila alkohol. Za poslední měsíc uţilo alkohol více chlapců neţ děvčat. Nejčastější frekvencí uţití alkoholu v posledním měsíci je nejvýše „1-2krát“, a to průměrně bez ohledu na pohlaví v 27,52%. 85

Z vyhodnocení je patrné, ţe s rostoucí frekvencí alkoholu (kolikrát/časový úsek), klesají i procentuální hodnoty v této kategorii. Za posledních 12 měsíců uţily průměrně alkohol, přibliţně tři čtvrtiny sledovaných respondentů. Alkohol za poslední rok uţilo více děvčat neţ chlapců. Nejčastěji vyhodnocovanou kategorií byla rovněţ kategorie „1-2krát“, a to průměrně bez ohledu na pohlaví v 20,34%. Za celý ţivot uţilo alkohol průměrně 84% respondentů výběrového souboru. Nejčastěji vyhodnocovanou kategorií v tomto časovém úseku byla kategorie „40krát a >“, a to v 18,53%. Tabulka 76: Prevalence pití alkoholu u respondentů, dle pohlaví (v procentech)

Prevalence

Pohlaví

Chlapci Dívky Průměr VS Chlapci 12 měsíců Dívky Průměr VS Chlapci 1 měsíc Dívky Průměr VS V ţivotě

Nikdy 14,45 17,04 15,71 27,95 29,06 28,49 48,21 48,05 48,13

1-2x 15,60 14,71 15,17 19,91 20,80 20,34 26,13 28,96 27,52

Kategorie 3-5x 6-9x 10-19x 20-39x 11,44 9,13 15,69 12,06 13,50 12,57 15,08 11,82 12,44 10,81 15,40 11,94 13,61 12,15 12,05 6,48 16,05 12,63 10,54 6,27 14,80 12,38 11,31 6,38 13,80 6,72 3,59 1,10 12,92 6,93 2,18 0,57 13,36 6,82 2,90 0,84

40x > 21,63 15,27 18,53 7,85 4,65 6,28 0,46 0,38 0,42


Tabulka č. 77 prezentuje celoţivotní prevalenci alkoholu u respondentů výběrového souboru dle druhu školy. Nejvyšší hodnoty jsou dosahovány na SŠ a gymnáziích, coţ lze odůvodnit dosaţením určité věkové hranice (16 let a výše). Ovšem za velice zaráţející povaţujeme vyhodnocení u ZŠ a víceletých gymnázií (prima – kvarta), kde jsou přesaţeny tří čtvrtinové hodnoty. Na ZŠP má zkušenost s alkoholem více jak polovina dotázaných respondentů a pokud bychom u těchto ţáků srovnali zkušenosti s tabákem, tak podíl zkušeností dosahuje více neţ dvě třetiny. Tabulka 77: Celoživotní prevalence užití alkoholu, dle druhu školy (v procentech)

Druh školy GI ZŠ ZŠP GII SŠ

Neuţil

Uţil 24,88 22,97 45,83 3,96 1,90

75,12 77,03 54,17 96,04 98,10

Obrázek č. 36 graficky znázorňuje vyhodnocení otázky č. 37, která definovala, „Jaký alkohol respondenti konzumovali, za posledních třicet dní“. Z vyhodnocení je patrné, ţe v posledních 30 86

dnech, dávali respondenti přednost téměř v polovině (48%) alkoholickému pivu a shodně v 26 % vínu i destilátům. Lze tedy prezentovat, ţe více neţ čtvrtina dotázaných respondentů, kteří odpověděli na otázku, ţe konzumovali alkohol v posledních třiceti dnech, preferuje spíše destiláty neţ procentuálně méně silné alkoholické nápoje. Obrázek 36: Grafické vyhodnocení typu konzumovaného alkoholu, za poslední měsíc (v procentech)

26%

48% Pivo Víno Destiláty 26%

Tabulka č. 78 prezentuje, v jakém věku respondenti zaţili první subjektivní pocit opilosti. Z vyhodnocení je patrné, ţe celých 50 % respondentů vnímalo ve sledovaných kohortách subjektivní pocit opilosti. Je moţné interpretovat, ţe s věkem rostou i hodnoty sledující tento jev. Z vyhodnocení je patrné, ţe dívky zaţívají svojí první opilost později neţ chlapci. Ovšem rozdíly v tomto ohledu jsou minimální (1,36 %). Tabulka 78: Prevalence subjektivní opilosti podle věku a pohlaví (v procentech)

Kategorie/Pohlaví Nikdy 9 let 10 let 11 let 12 let 13 let 14 let 15 let Celkem

Chlapci 50,14 1,17 1,80 2,80 5,95 10,55 11,90 15,69 100,00

Dívky 50,00 0,47 0,47 1,50 5,34 11,33 16,57 14,33 100,00

Průměr VS 50,07 0,83 1,15 2,16 5,65 10,93 14,19 15,02 100,00

87

Obrázek č. 37 graficky vyhodnocuje prevalenci subjektivního pocitu opilosti u sledovaného vzorku respondentů dle okresů. Z průběhu křivek je moţné vysledovat, ţe největší procentuální nárůst je u respondentů v okrese Sokolov, a to zhruba do 13 let, poté má křivka se vzrůstajícím věkem tendenci klesající. Navzdory mírnějšímu vzestupu křivky, která reprezentuje okres Cheb, do věkové kohorty 12 let se průběh křivky vyvíjí tak, ţe zaujímá druhé místo v pořadí co do procentuálního vyhodnocení prevalence první opilosti s ohledem na věk respondentů. Okres Karlovy Vary je v průběhu vzestupu křivky a procent poměrně konstantní, kdy s věkem stoupá téměř lineárně i procento vnímání subjektivní opilosti. Obrázek 37: Grafické vyhodnocení prevalence subjektivní opilosti, dle okresů (v procentech)

20,00 18,00 16,00 14,00 12,00 Okres CH

10,00

Okres KV 8,00

Okres SO

6,00 4,00 2,00 0,00 9 let

10 let

11 let

12 let

13 let

14 let

15 let

Obrázek č. 38 graficky vyhodnocuje nejčastější místo poslední konzumace alkoholu. Jedna čtvrtina respondentů konzumovala alkohol doma, více neţ jedna šestina konzumovala alkohol na diskotéce a jedna desetina v baru.

88

Obrázek 38: Grafické vyhodnocení místa poslední konzumace alkoholu (v procentech)

1,94

9,43

4,47 16,91

7,71

Více odpovědí Nikdy

10,01

Doma U někoho doma 20,16

Na ulici a v parku V baru

17,64

Na diskotéce 11,73

V restauraci Na jiném místě

Obrázek č. 39 graficky vyhodnocuje, kolik respondentů mělo konflikt s policií a jaký podíl těchto konfliktů vznikl v souvislosti s konzumací alkoholu u sledovaného souboru probandů. Z vyhodnocení je patrné, ţe konflikt s policií mělo mnohem více probandů, kteří uţili alkohol, oproti probandům, kteří alkohol neuţili. V kategorii „Víckrát“ mělo „oplétačky“ s policií průměrně 10,29% chlapců a 3,74% dívek a v kategorii „Víckrát a neustále“ má konflikt s policií průměrně 2,01% chlapců a 0,57% dívek. Lze tedy deklarovat, ţe chlapci mají častěji a ve větší míře problémy s policií při konzumaci alkoholu neţ dívky, a ţe z celkového pohledu je skupina konzumující alkohol výrazně rizikovější co do konfliktu neţ skupina respondentů, kteří alkohol nekonzumují.

89

Obrázek 39: Grafické vyhodnocení počtu respondentů, kteří měli/mají konflikt s policií v souvislosti s alkoholem, dle pohlaví (v procentech)

25,00 21,42 20,00 Neužil Chlapci

14,38

15,00

Neužil Dívky

10,00

10,29

9,62

Užil Chlapci

Užil Dívky

5,00

3,74 2,56 1,12

2,01 0,00

0,00

0,56

0,57

0,00 Ano, jednou

Ano víckrát

Ano, víckrát a neustále

odpovědělo 2 161 respondentů = 95,5% (byla vynechána kategorie „nikdy neměl problém s policí“)

5. 1. 3 Další návykové látky Mezi dalšími návykovými látkami byly sledovány jednak obecně rozšířené ilegální drogy (zejm. drogy konopné, halucinogeny, extáze, stimulancia, opiáty a kokain) a jednak uţívání léků bez doporučení lékaře, uţívání halucinogenních hub a čichání rozpouštědel. Některou drogu uţilo v průměru více neţ 31% respondentů celého výběrového souboru (Tabulka č. 79). Tato hodnota tedy odpovídá jedné třetině (713 respondentů). Podle vyhodnocení uţilo drogu více chlapců neţ dívek. Rozdělíme-li drogy jednotlivě, tak Sedativa uţilo v podílu z této kategorie 9 chlapců a 12 dívek, coţ odpovídá 0,95 % respondentům. Marihuanu uţilo v podílu z kategorie 291 chlapců a 270 dívek, to odpovídá 25,37 %, tudíţ jedné čtvrtině dotázaných respondentům. LSD uţilo v podílu z kategorie 3 chlapci a 1 dívka, tedy 0,18 % respondentům. Pervitin uţily v podílu z kategorie pouze dívky (4), a to se rovná 0,18 % respondentům. Krak uţila v podílu z kategorie pouze 1 dívka, 0,05 % respondentům z výběrového souboru. Kokain uţili v podílu z kategorie 2 chlapci a 1dívka, tedy 0,14 % respondentům. Heroin uţili v podílu z kategorie shodně 1 chlapec a 1 dívka, toto odpovídá ve výběrovém vzorku respondentů 0,09 %. Extazi uţili v podílu z kategorie 2 chlapci a 2 dívky, tedy 0,18% respondentů. Halucinogenní houby uţilo v podílu z kategorie 7 chlapců a 6 dívek, 0,59% respondentů. Toluen uţili v podílu z kategorie shodně 2 chlapci a 2 dívky, coţ odpovídá 0,18% respondentů. Poloţku „Jinou“ označili v podílu z kategorií 4 chlapci a 8 dívek, tedy 0,54% respondentů. 0,59% respondentů z výběrového souboru označilo poloţku 90

„Nevím co“, podle pohlaví takto odpovědělo 6 chlapců a 7 děvčat. Více odpovědí pak označilo 16 chlapců a 9 dívek, to vyjadřuje 1,13% respondentů ve výběrovém souboru. Z vyhodnocení je patrné, ţe nějakou ze jmenovaných drog nebo z drog, které nebyly specifikovány v zadání, uţilo 667 probandů. Alespoň jedna čtvrtina probandů vyzkoušela marihuanu, která se tak řadí na přední místo v prevalenci první uţité nelegální drogy. Zaráţející je, ţe vstupní drogou u některých respondentů je např. kokain. Toto zjištění povaţujme za alarmující, protoţe zamyslíme-li se nad tím, ţe celá třetina respondentů má zkušenost s některou s drog dokládá, ţe je třeba důrazně se zaměřit na preventivní opatření. Tato doporučení budou následně nastíněna v kapitole „Resumé a doporučení“. Tabulka 79: Druh první užité drogy, dle pohlaví (v procentech)

Druh drogy Nikdy Sedativa Marihuana LSD Pervitin Krak Kokain Heroin Extaze Halucinogenní houby Toluen Jinou Nevím co Více odpovědí

Index Celkem Podíl z VS % Celkem Podíl z VS % Celkem Podíl z VS % Celkem Podíl z VS % Celkem Podíl z VS % Celkem Podíl z VS % Celkem Podíl z VS % Celkem Podíl z VS % Celkem Podíl z VS % Celkem Podíl z VS % Celkem Podíl z kategorie v % Podíl z VS % Celkem Podíl z VS % Celkem Podíl z VS % Celkem Podíl z VS %

Pohlaví Chlapci Dívky 789 755 69,70 69,97 9 12 0,80 1,11 291 270 25,71 25,02 3 1 0,27 0,09 0 4 0,00 0,37 0 1 0,00 0,09 2 1 0,18 0,09 1 1 0,09 0,09 2 2 0,18 0,19 7 6 0,62 0,56 2 2 50,00 50,00 0,18 0,19 4 8 0,35 0,74 6 7 0,53 0,65 16 9 1,41 0,83

Celkem/ Průměr 1544 69,83 21 0,95 561 25,37 4 0,18 4 0,18 1 0,05 3 0,14 2 0,09 4 0,18 13 0,59 4 100,00 0,18 12 0,54 13 0,59 25 1,13


91

Obrázek č. 40 graficky znázorňuje procentuální poměr jednotlivých drog vzhledem k prvnímu uţití u výběrového vzorku respondentů. Obrázek 40: Grafické vyhodnocení první užité drogy (v procentech)

0,95

1,13

Sedativa Haluc. houby Toluen 0,59

0,59

LSD Pervitin Extazi

0,18 0,18 0,54

0,18 0,05 0,09 0,14

0,18

Kokain Heroin Krak Jinou Nevím co Více odpovědí


Obrázek č. 41 graficky znázorňuje celoţivotní prevalenci uţití vybraných návykových látek (Otázka č. 39). Značně vysoké hodnoty dosahuje kategorie „Léky“ a kategorie „Alkohol společně s léky“, kde dotázaní respondenti odpověděli téměř v jedné desetině. Kategorie „LSD“ a kategorie „halucinogenní houby“ dosahují hodnoty cca 5%. Z vyhodnocení je dále patrné, ţe 2,96% respondentů čichalo nebo čichá těkavé látky, 2,81% respondentů označilo kategorii „Pervitin“ a 1,86% kategorii „Anabolické steroidy“. Vzhledem k tomu, ţe se otázka ve svých poloţkách nezaměřila na marihuanu či hašiš, bude věnována těmto drogám samostatná část. Z grafického vyhodnocení povaţujeme za velice důleţité zdůraznit patrný trend uţití léků nebo alkoholu společně s léky. Ovšem i podíl v kategorii pervitinu je zaráţející, tento stav můţe být dán zejména tím, ţe se jedná v karlovarském kraji o velice oblíbenou drogu, jejíţ dostupnost je pak poměrně snadná.

92

Obrázek 41: Grafické vyhodnocení životní prevalence užití drog (v procentech)

10,00 9,00 8,00 7,00 6,00 5,00 4,00 3,00 2,00 1,00 0,00

vyhodnoceny pouze odpovědi respondentů, kteří drogu užili

Obrázek č. 42 graficky vyhodnocuje průběh křivek, které odpovídají hodnotám získaným z vybraných poloţek otázky č. 39, která byla definována „Kolikrát za svůj ţivot jsi uţil/a některou z následujících drog“. Pro lepší orientaci jsme rozhodli vyhodnocená data rozdělit podle věku respondentů výběrového souboru. Pro interpretaci dat je, vzhledem k počtu respondentů zastupujících jednotlivé věkové kohorty, nejvhodnější skupina od 11 do 17 roků. V 11 letech mají respondenti ve větší míře zkušenosti s alkoholem a léky neţ s jinou zmíněnou drogou. Z průběhu křivky je zřetelné, ţe zhruba ve 12. roku je tendence křivky vzestupná, a to do 14 let. V kohortě 14 a 15letých je tendence mírně klesající, přičemţ ale od 16. roku aţ do 17. roku je křivka ve výrazné stoupající tendenci a dosahuje procentuálních hodnot 22,41%. Zajímavý průběh má kategorie „Halucinogenní houby“, která je svým průběhem relativně konstantní, kdy ovšem v období mezi 15. a 16. rokem dochází k nárůstu aţ o 5% a nejvýraznější nárůst je charakterizován v období mezi 16. a 17. rokem, který je interpretován aţ 7% nárůstem hodnoty. Pervitin je charakterizován křivkou, která má vzestupný tendenční průběh nejdramatičtější od poloviny 16. roku a výše, a to o téměř 7%. Uţití LSD má vzestupnou tendenci od 13 do 17 roků a nejdramatičtěji nad věkovou kohortu 17 let, kdy procentuální nárůst činí téměř 11%. Čichání rozpustidel dosahuje nejniţších hodnot, kdy vrchol nastává v 15. roku a začíná klesat do období roku 18. Z celkového pohledu je průměrně z výběrového souboru celoţivotní prevalence ze zobrazených kategorií interpretována pro „Akohol s léky“ hodnotou 9,29%, „Halucinogenní houby“ hodnotou 5,68%, „LSD“ hodnotou 4,09%, „Čichání rozpustidel“ hodnotou 2,95% a „Pervitin“ hodnotou 2,81%. 93

Obrázek 42: Grafické vyhodnocení životní prevalence drog, ve vybraných položkách, dle věku (v procentech)

35,00 30,00 25,00 LSD

20,00

Halucinogení drogy 15,00

Pervitin Čichal

10,00

Alkohol s léky

5,00 0,00 11

12

13

14

15

16

17

18

19 a více

Obrázek č. 43 graficky vyhodnocuje otázku č. 42, která byla definována „Jak si drogu získal/a“. Cílem bylo obdrţet informace o tom, jak respondenti získali svou první drogu. V otázce bylo moţné označit pouze jednu z uvedených moţností, kterých měl respondent na výběr 13. Z vyhodnocení je zcela zřetelné, ţe téměř jedna třetina respondentů získala drogu od staršího kamaráda. Další velice frekventovanou poloţkou bylo, ţe respondent uţil marihuanu ve skupině přátel (24%) a 16% respondentů odpovědělo, ţe získalo tuto drogu od stejně starého nebo mladšího kamaráda. Lze tedy předpokládat, ţe respondenti získávají nejčastěji marihuanu ve vrstevnických skupinách, a to buď tak, ţe přímo nebo se ocitnou ve skupině, která marihuanu zrovna přímo uţívá. Za interpretaci stojí procentuální hodnota v poloţce „Nic z toho“, která dosahuje 7%, můţeme se domnívat, ţe se jedná o vlastní pěstění, koupě nebo získání ve formě daru.

94

Obrázek 43: Grafické vyhodnocení, jak probandi drogu získali (v procentech)

4%

1%

1% 2%

2% 7% 31%

8%

Dostal od staršího bratra/sestry Dostal od staršího kamaráda Dostal od mladšího/stejně starého kamaráda Dostal od mně neznáme osoby Dostal od cizího člověka Bral ve skupině přátel Koupil od kamaráda

25% 16%

Koupil od mně neznámé osoby Koupil od cizího člověka 1%

2%

Dostal od rodičů Vzal jsem ji doma bez dovolení Nic z toho

Obrázek č. 44 graficky vyhodnocuje, jak respondenti drogu získali, s ohledem na pohlaví. Výrazné rozdíly jsou patrné u poloţek „Bral ve skupině přátel, Dostal od staršího kamaráda, Dostal od mladšího nebo stejně starého kamaráda, Dostal od mně neznámé osoby, Vzal jsem ji doma bez dovolení rodičů“, kde vyšší hodnoty dosahuje soubor dívek neţ chlapců. Predikcí pro toto vyhodnocení můţe být to, ţe dívky se od určitého věku identifikují se staršími chlapci, coţ jasně deklaruje tuto procentuální odlišnost.

95

Obrázek 44: Grafické vyhodnocení, jak respondenti drogu získali, dle pohlaví (v procentech)

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

Dívky Chlapci

Tabulka č. 80 a obrázek č. 45 prezentují celoţivotní prevalenci uţití marihuany. Z vyhodnocení je patrné, ţe marihuanu uţila průměrně jedna třetina respondentů výběrového souboru (31,15%). Tabulka přehledně vyhodnocuje frekvenci uţívání marihuany. V kategorii „1-2krát“ je patrný vzrůstající procentuální podíl od věkové kohorty 11 let do 16 let, kdy hodnota v 16 letech činí 19,13%. V kategorii „3-5krát“ jsou hodnoty vzestupné u respondentů do 17. roku a výše (uvádíme záměrně hodnotu 17letých, vzhledem k počtu respondentů v této kohortě), která činí 11,30%. V kategorii „6-9krát“ jsou hodnoty nejvyšší ve věku 14 let (3,68%), kdy s věkem tato procenta klesají (výjimkou je kohorta 18 let). V kategorii „10-19krát“ dosahuje nejvyšších hodnot věková kohorta respondentů 16letých, a to aţ rozdílem 4%! V kategorii „20-39“ je nejrizikovější kohorta 17letých s hodnotou 5,65%. V kategorii „40krát a >“ jsou nejvyšší hodnoty od 17 let výše. Z obecného pohledu lze interpretovat, ţe nejrizikovější skupinou jsou respondenti ve věku 16 a 17 let, a ţe ve frekvenci pravidelné prevalence (reprezentována kategoriemi „20-39krát a 40 krát a >“) rostou procentuální hodnoty s věkem.

96

Tabulka 80: Celoživotní prevalence užití marihuany, dle věku (v procentech)

Věk/Frekvence

Nikdy

11letí 12letí 13letí 14letí 15letí 16letí 17letí 18letí 19letí a více Průměr VS

93,72 91,86 84,62 75,07 60,51 46,49 47,46 36,73 30,43 68,85

1-2x

3-5x

4,71 4,75 8,92 13,03 18,23 19,13 14,12 16,33 8,70 12,77

0,52 1,36 2,15 3,40 7,59 11,14 11,30 12,24 4,35 5,74

6-9x

10-19x

0,52 0,34 2,46 3,68 3,54 3,39 2,26 4,08 0,00 2,60

0,52 0,34 0,92 2,27 2,03 7,02 3,39 2,04 4,35 2,60

20-39x 0,00 0,00 0,62 0,57 1,52 4,36 5,65 4,08 8,70 1,93

40x a > 0,00 1,36 0,31 1,98 6,58 8,47 15,82 24,49 43,48 5,51

odpovědělo 2 231 respondentů = 98,6% Obrázek 45: Grafické vyhodnocení celoživotní prevalence užití marihuany, dle věku (v procentech)

100,00 90,00 80,00 70,00

40 a >

60,00

20-39x

50,00

10-19x

40,00

6-9x

30,00

3-5x 1-2x

20,00

Nikdy

10,00 0,00 11letí

12letí

13letí

14letí

15letí

16letí

17letí

18letí

19letí a Průměr více VS

Tabulka č. 81 a obrázek č. 46 prezentují roční prevalenci uţití marihuany u výběrového souboru respondentů. Alespoň „1-2krát“ za poslední rok uţila marihuanu desetina respondentů z celé sledované skupiny. S rostoucí frekvencí uţití zároveň klesá procentuální podíl respondentů, ale přesto je procentuální podíl dosti vysoký. Od 14 do 17 let v kategorii prevalence „40 a >“ uţilo marihuanu 247 respondentů, postupně tak dochází k jejímu určitému nárůstu! Nejrizikovější skupinou jsou opět respondenti ve věku 16 a 17 let. Od 18 let a výše se sice dramaticky zvyšuje podíl respondentů, kteří v této kategorii marihuanu uţili a pravděpodobně pravidelně uţívají, ale vzhledem k interpretovatelnosti dat, uvádíme z tohoto důvodu, podobně jako v předchozích oddílech, komentář do věkové kohorty 17 let. 97

Tabulka 81: Prevalence užití marihuany za poslední rok, dle věku (v procentech)

Věk/Frekvence 11letí 12letí 13letí 14letí 15letí 16letí 17letí 18letí 19letí a více Celá skupina

Nikdy 98,40 96,80 89,46 83,43 74,35 61,37 61,14 64,58 38,10 78,94

1-2x

3-5x

0,53 2,49 7,03 8,00 15,03 17,85 12,57 12,50 19,05 10,18

0,53 0,00 1,92 4,29 2,85 7,09 5,14 0,00 4,76 3,30

6-9x

10-19x

0,53 0,00 0,96 1,71 2,33 4,40 2,86 4,17 4,76 2,06

0,00 0,00 0,64 1,43 1,81 2,69 6,86 0,00 0,00 1,70

20-39x 0,00 0,00 0,00 0,57 1,04 2,44 8,00 4,17 0,00 1,47

40x a > 0,00 0,71 0,00 0,57 2,59 4,16 3,43 14,58 33,33 2,34

odpovědělo 2 180 respondentů = 96,3% Obrázek 46: Grafické vyhodnocení prevalence užití marihuany za poslední rok, dle věku (v procentech)

35,00 30,00 25,00 1-2x 20,00

3-5x 6-9x

15,00

10-19x 10,00

20-39x 40x a >

5,00 0,00 11letí

12letí

13letí

14letí

15letí

16letí

17letí

18letí

19letí a Celá více skupina

v grafickém vyhodnocení nejsou registrovány odpovědi na položku „Nikdy“

Tabulka č. 82 prezentuje měsíční prevalenci uţití marihuany u výběrového souboru respondentů. Podobně, jako v předchozím vyjádření, mají nevyšší měsíční prevalenci respodnenti ve věku 16 a 17 let. Lze deklarovat, ţe měsíčně uţívá marihuanu s ohledem na jednotlivé nabízené kategorie průměrně 11,21%, to odpovídá 258 respondentům.

98

Tabulka 82: Prevalence užití marihuany za poslední měsíc, dle věku (v procentech)

Věk/Frekvence 11letí 12letí 13letí 14letí 15letí 16letí 17letí 18letí 19letí a více Celá skupina

Nikdy 98,93 98,58 95,82 91,35 88,37 78,73 74,86 81,25 57,14 88,79

1-2x 0,00 0,71 2,57 6,05 4,13 11,25 8,57 0,00 9,52 5,10

3-5x

6-9x

0,53 0,00 1,29 0,29 4,39 3,18 5,71 4,17 0,00 2,21

0,53 0,00 0,00 1,73 0,78 1,71 4,57 0,00 4,76 1,19

10-19x 0,00 0,00 0,32 0,00 1,29 1,96 4,57 2,08 9,52 1,15

20-39x 0,00 0,36 0,00 0,29 0,52 1,47 1,14 2,08 14,29 0,74

40x a > 0,00 0,36 0,00 0,29 0,52 1,71 0,57 10,42 4,76 0,83


Tabulka č. 83 prezentuje celoţivotní prevalenci uţití marihuany ve sledovaných okresech. Nejvyšší podíl v uţití marihuany je podobně jako v uţívání alkoholu v okrese Sokolov (33,91%), dále v okrese Cheb (31,03%) a v okrese Karlovy Vary dosahují hodnoty 29,09%. Rozdíl (nejvyšší a nejniţší hodnota) mezi jednotlivými okresy tedy činí 4,82%. Tabulka 83: Celoživotní prevalence užití marihuany, dle okresů (v procentech)

Okres/Frekvence Okres CH Okres KV Okres SO

Nikdy 68,97 70,91 66,09

1-2x 11,45 12,73 14,26

3-5x 5,66 4,89 6,97

6-9x 2,76 2,39 2,69

10-19x 2,90 2,50 2,38

20-39x 2,90 1,59 1,27

40x a > 5,38 5,00 6,34

Tabulka č. 84 prezentuje roční prevalenci uţití marihuany ve sledovaných okresech. Nejvyšší podíl je v uţití marihuany v okrese Cheb, 21,81%, dále v okrese Sokolov, 20,36%, a v okrese Karlovy Vary dosahují hodnoty 19,06%. Rozdíl (nejvyšší a nejniţší hodnota) mezi jednotlivými okresy tedy činí 2,75%. Tabulka 84: Prevalence užití marihuany za poslední rok, dle okresů (v procentech)


Nikdy 78,19 80,94 79,64

1-2x 10,28 9,70 10,02

3-5x 3,75 2,28 3,39

6-9x 1,94 2,05 1,78

10-19x 1,81 1,83 0,97

20-39x 2,36 0,80 1,29

40x a > 1,67 2,40 2,91

Tabulka č. 85 prezentuje měsíční prevalenci uţití marihuany ve sledovaných okresech. Nejvyšší podíl je v měsíčním uţití marihuany v okrese Cheb, 11,79%, dále v okrese Sokolov, 11,13% a v okrese Karlovy Vary dosahují hodnoty 9,82%. Rozdíl (nejvyšší a nejniţší hodnota) mezi 99

jednotlivými okresy tedy činní 1,97% a s ohledem na jednotlivé druhy prevalence klesá. Podotýkáme, ţe v měsíční prevalenci jsou na prvním místě respondenti z okresu Cheb, ale v okrese Sokolov je mnohem více denních uţivatelů (viz kategorie „20-39 krát a 40 a >“). Tabulka 85: Prevalence užití marihuany za poslední měsíc, dle okresů (v procentech)


Nikdy

1-2x

88,21 90,18 88,87

4,85 5,14 4,68

3-5x 2,22 1,94 2,26

6-9x

10-19x

2,36 0,23 0,97

1,25 1,26 0,81

20-39x 0,42 0,57 1,29

40x a > 0,69 0,68 1,13

Obrázek č. 47 graficky znázorňuje prevalenci uţití marihuany s ohledem na sledované okresy v jednotlivých časových kategoriích a podtrhuje tak předchozí tabulkové vyjádření analyzovaných hodnot. Je moţné sledovat klesající úroveň v řádu přibliţně 10% mezi jednotlivými časovými kategoriemi. Obrázek 47: Grafické vyhodnocení prevalence užití marihuany, dle okresů (v procentech)

40,00 35,00 30,00 25,00 20,00 15,00 10,00 5,00 0,00

Život

Rok

Měsíc 11,79

Okres Cheb

31,03

21,81

Okres Karlovy Vary

29,09

19,06

9,82

Okres Sokolov

33,91

20,36

11,13

Obrázek č. 48 prezentuje, kolik respondentů průměrně uţilo marihuanu společně s konzumací alkoholických nápojů za poslední rok. Z průběhu křivky je moţné vysledovat, ţe dramatický nárůst začíná v období 12. roku. V 16 letech činí procentuální hodnota uţ 26,57% a pomalu ve svém průběhu klesá, a to přibliţně do 17. roku na hodnotu 23,08%, aby se poté její průběh opět výrazně zvýšil.

100

Obrázek 48: Prevalence užití marihuany v kombinaci s alkoholem, dle věku (v procentech)

60,00 54,55 50,00 43,18 40,00 30,00 26,57 23,08

20,00

19,10 10,62

10,00 4,50 0,00

0,70

0,54 11letí

12letí

13letí

14letí

15letí

16letí

17letí

18letí

19letí a více

Tabulka č. 86 prezentuje, kolik respondentů kouřilo marihuanu samotných, za poslední rok. Z vyhodnocení je patrné, ţe 8,06% respondentů samotných uţilo za posledních 12 měsíců marihuanu. Lze jasně spatřovat, ţe v kaţdé kategorii se zvyšuje procentuální podíl hodnot, jejichţ navýšení koresponduje s rostoucím věkem. Tabulka 86: Prevalence kouření marihuany „sám“ za poslední rok, dle věku (v procentech)

Věk/Frekvence 11letí 12letí 13letí 14letí 15letí 16letí 17letí 18letí 19letí a více Průměr VS

Nikdy 98,93 97,54 96,12 93,20 91,22 87,88 82,14 79,55 63,64 91,94

Zřídka 1,07 1,41 3,24 5,33 5,85 7,83 7,74 11,36 13,64 5,06

Občas 0,00 0,70 0,65 1,18 1,86 2,02 5,36 6,82 18,18 1,83

Celkem často 0,00 0,00 0,00 0,00 0,53 1,52 3,57 0,00 0,00 0,66

Velmi často 0,00 0,35 0,00 0,30 0,53 0,76 1,19 2,27 4,55 0,52


Dotazník ve svých otázkách sledoval i preferenci uţití marihuany před polednem za poslední rok. Následující tabulku (č. 87) jsme zařadili do textu, abychom prezentovali i tento faktor. „Velmi často“ kouří marihuanu před polednem 1,33% respondentů ve věku 15 let. V kategorii „občas“ se

101

procentuální hodnota u skupiny respondentů ve věku 17 pohybuje průměrně na 8,14% a zřídka kouří před polednem marihuanu také nejvíce 17letých respodentů (15,12%). Tabulka 87: Prevalence užití marihuany před polednem za poslední rok, dle věku (v procentech)

Věk/Frekvence 11letí 12letí 13letí 14letí 15letí 16letí 17letí 18letí 19letí a více Průměr VS

Nikdy 98,94 99,32 96,56 91,57 86,40 83,29 74,42 73,33 63,64 89,59

Zřídka 1,06 0,34 1,88 4,65 9,60 9,73 15,12 8,89 13,64 6,12

Občas 0,00 0,34 1,56 2,33 1,87 5,49 8,14 4,44 13,64 2,85

Celkem často

Velmi často

0,00 0,00 0,00 1,16 0,80 0,75 2,33 8,89 4,55 0,87

0,00 0,00 0,00 0,29 1,33 0,75 0,00 4,44 4,55 0,55


Obrázek č. 49 graficky vyhodnocuje, kolik respondentů mělo konflikt s policií a jaký podíl těchto konfliktů vznikl v souvislosti s uţitím marihuany u sledovaného souboru probandů. Z vyhodnocení je patrné, ţe konflikt s policií mělo mnohem více respodentů, kteří uţili marihuanu oproti těm, kteří marihuanu neuţili (odpovědi respondentů, kteří označili jednu z nabízených odpovědí). V kategorii „Jednou“ mělo „oplétačky“ s policií průměrně 22,49% chlapců a 23,01% dívek. V kategorii „Víckrát“ má konflikt s policií průměrně 15,68% chlapců a 17,18% dívek. V kategorii „Neustále“ má konflikt policií v souvislosti s uţitím marihuany 1,18% chlapců a 3,99% dívek. Lze tedy deklarovat, ţe dívky mají častěji a ve větší míře problémy s policií při uţití marihuany neţ chlapci a ţe z celkového pohledu je skupina uţivatelů marihuany výrazně rizikovější co do konfliktu, neţ skupina respondentů, kteří marihuanu neuţívají. Poměr chlapců a dívek je v tomto ohledu diferentní od skupiny, která má konflikt s policií v souvislosti s konzumací alkoholu (viz obrázek č. 39).

102

Obrázek 49: Grafické vyhodnocení počtu respondentů, kteří měli/mají konflikt s policií v souvislosti s užitím marihuany, dle pohlaví (v procentech)

25,00 20,00 15,00 10,00 5,00 0,00

Ano, jednou

Ano víckrát

Ano, víkrát a neustále

Neužil Chlapci

12,34

4,33

1,05

Neužil Dívky

15,41

3,38

0,68

Užil Chlapci

22,49

15,68

1,18

Užil Dívky

23,01

17,18

3,99

Tabulka č. 88 prezentuje, v jakém věku respondenti (pokud vůbec) uţili nebo zkusili látky, které byly definovány v otázce č. 43. Z vyhodnocených dat je moţné sledovat, ţe nejzastoupenější kategorií je „Pil alkohol“, ve které odpovědělo průměrně z celkového počtu respondentů 81,88%. Opilo se průměrně 49,93% respondentů. Marihuanu kouřilo průměrně 28,72% respondentů (rozdíl hodnoty s ohledem na ţivotní prevalenci, který je dán špatným vyplněním ze strany dotázaných). Extázi uţilo 2,25% respondentů. Heroin uţilo 0,83% respondentů. Pervitin uţilo 2,53% respondentů. Toluen čichalo 2,9% respondentů. Je moţné interpretovat, ţe nejvyšší hodnoty jsou u alkoholu dosahovány u věkové kohorty 14 let a k drogám je nejrizikovější skupinou vyhodnocená věková kohorta 15 let. Tabulka 88: Prevalence prvního užití návykových látek, dle věku (v procentech)

Kategorie Pil alkohol Nikdy 9 let 10 let 11 let 12 let 13 let 14 let 15 let Celkem

18,12 12,02 11,17 9,65 14,00 14,00 13,95 7,09 100,00

Opil se 50,07 0,83 1,15 2,16 5,65 10,93 14,19 15,02 100,00

Kouřil Zkusil Zkusil Zkusil Čichal marihuanu extázi heroin pervitin toluen 71,28 97,75 99,17 97,47 97,10 0,51 0,09 0,09 0,05 0,32 0,55 0,00 0,00 0,00 0,23 0,83 0,00 0,00 0,00 0,18 1,75 0,14 0,00 0,09 0,37 5,70 0,23 0,18 0,18 0,28 8,41 0,46 0,05 0,32 0,64 10,98 1,33 0,51 1,88 0,87 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 103

Obrázek č. 50 graficky znázorňuje přehled v uţití alkoholu, tabáku a marihuany u vzorku probandů s ohledem na jednotlivé sledované okresy. V uţití alkoholu jsou dosaţena téměř shodná procenta v okresech Cheb a Karlovy Vary, zatímco v okrese Sokolov jsou hodnoty nejniţší. U tabáku a marihuany se uţ situace mění, kdy navzdory příznivé situaci v konzumaci alkoholu je na prvním místě okres Sokolov, na druhém Cheb a na třetím Karlovy Vary. Obrázek 50: Grafické vyhodnocení celoživotní prevalence užití alkoholu, tabáku a marihuany, dle okresů (v procentech)

90,00 80,00 70,00 60,00 50,00 40,00 30,00 20,00 10,00 0,00

Alkohol

Tabák

Marihuana

Okres CH

85,61

64,83

30,94

Okres KV

85,58

60,68

28,85

Okres SO

80,77

67,92

33,28

5. 1. 4 Finance a utrácení za návykové látky Otázka č. 48 definovala „Kolik peněz utratili respondenti v posledních 30 dnech za tabák, alkohol, marihuanu nebo hašiš“. V této otázce bylo na výběr ze sedmi kategorií, které se lišily specifikovanou finanční částkou. Tabulka č. 89 prezentuje, kolik utratili respondenti peněz za tabákové výrobky. Alespoň jedna třetina respondentů výběrového souboru zaplatila za posledních třicet dní peníze za tabákové výrobky. Z vyhodnocení je patrné, ţe za posledních třicet dní utratilo průměrně 9,18% respondentů z výběrového souboru částku do 100,- Kč. Do 200,- Kč utratilo za tabákové výrobky průměrně 6,66% respondentů. Průměrně 5,94% respodentů výběrového souboru utratilo za tabák v posledním měsíci částku do 400,- Kč. Do 800,- Kč utratilo průměrně 3,56% respondentů výběrového souboru. Do 1 500,- Kč utratilo za tabák průměrně 1,53% respondentů výběrového souboru a v poslední kategorii „Více neţ 1 500,- Kč“ utratilo za tabák v průměru 1,35% respondentů. Pokud budeme interpretovat skupinu od 11 do 17 roků, můţeme prezentovat, ţe s věkem roste i výše vydaných 104

finančních prostředků za tabákové výrobky. Pro názornost uvádíme, ţe ve věkové kohortě 17letých zaplatí za tabákové výrobky určitou částku průměrně 47,46% respondentů, tedy téměř polovina dotázaných respondentů (u všech tří tabulek dodáváme, ţe věkové kohorty 18 a 19 jsou vzhledem k počtu respondentů nevhodné pro následnou interpretaci). Tabulka 89: Utracené peníze za tabákové výrobky v posledním měsíci, dle věku (v procentech)

Finanční částka Věk 11letí 12letí 13letí 14letí 15letí 16letí 17letí 18letí 19letí a více Průměr VS

0 Kč 97,89 93,13 85,76 68,45 63,29 58,01 52,54 43,48 43,48 71,78

do 100Kč 1,58 3,44 7,43 14,65 10,63 10,92 11,30 10,87 8,70 9,18

do 200Kč 0,00 2,75 4,33 6,76 10,89 9,95 5,65 6,52 13,04 6,66

do 400Kč 0,00 0,00 1,24 5,92 8,86 10,92 12,99 6,52 4,35 5,94

do 800Kč 0,00 0,34 0,31 2,82 3,29 6,07 11,86 10,87 13,04 3,56

do více 1500Kč 1500Kč 0,53 0,00 0,62 0,56 2,28 2,18 3,39 8,70 0,00 1,53

0,00 0,34 0,31 0,85 0,76 1,94 2,26 13,04 17,39 1,35


Tabulka č. 90 prezentuje, kolik utratili respondenti peněz za alkohol. Více neţ jedna třetina respondentů výběrového souboru zaplatila za posledních třicet dní peníze za alkoholické výrobky. Z vyhodnocení je patrné, ţe za posledních třicet dní utratilo průměrně 12,97% respondentů z výběrového souboru částku do 100,- Kč. Do 200,- Kč utratilo za alkohol průměrně 9,04% respondentů. Průměrně 6,33% respondentů výběrového souboru utratilo za alkohol v posledním měsíci částku do 400,- Kč. Do 800,- Kč utratilo průměrně 2,89% respondentů výběrového souboru. Do 1 500,- Kč utratilo za alkohol průměrně 0,68% respondentů výběrového souboru a v poslední kategorii „Více neţ 1 500,- Kč“ utratilo za alkohol v průměru 0,59% respondentů. Přestoţe respondenti za alkohol utrácí častěji neţ za tabákové výrobky, tak se ale pohybují v lacinějších kategoriích, tedy od 100,- Kč aţ do 400,- Kč. Ostatní kategorie jsou proti předchozímu vyhodnocení v tabulce č. 89, která se zaměřila na utrácení za tabákové výrobky, procentuálně méně zastoupené. Všimněme si věkové kohorty šestnáctiletých, ve které respondenti utrácí za alkohol alespoň nějakou částku v 60,15 %, a podobně v 17 letech utrácí peníze za alkohol průměrně 62,29% respondentů.

105

Tabulka 90: Utracené peníze za tabákové výrobky v posledním měsíci, dle věku (v procentech)


0 Kč 96,84 95,12 87,50 72,60 62,16 39,85 37,71 19,57 30,43 67,51

do 100Kč 2,11 3,14 8,44 14,69 15,79 21,27 18,86 19,57 8,70 12,97

do 200Kč 0,53 0,35 2,50 6,50 13,78 17,85 16,00 17,39 13,04 9,04

do 400Kč 0,00 0,35 0,31 4,24 6,02 13,45 16,57 21,74 17,39 6,33

do do více 800Kč 1500Kč 1500Kč 0,53 0,00 0,00 0,35 0,35 0,35 0,94 0,00 0,31 1,69 0,00 0,28 1,25 0,25 0,75 5,62 1,71 0,24 8,00 1,71 1,14 13,04 2,17 6,52 17,39 8,70 4,35 2,89 0,68 0,59


Tabulka č. 91 prezentuje, kolik utratili respondenti peněz za konopné drogy (marihuana/hašiš). Necelá desetina respondentů výběrového souboru zaplatila za posledních třicet dní peníze za konopné drogy. Z vyhodnocení je patrné, ţe za posledních třicet dní utratilo průměrně 1,95% respondentů z výběrového souboru částku do 100,- Kč. Do 200,- Kč utratilo za konopné drogy průměrně 2,08% respondentů. Průměrně 1,13% respondentů výběrového souboru utratilo za konopné drogy v posledním měsíci částku do 400,- Kč. Do 800,- Kč utratilo průměrně 1,22% respondentů výběrového souboru. Do 1 500,- Kč utratilo za konopné drogy průměrně 0,27% respondentů výběrového souboru a v poslední kategorii „Více neţ 1 500,- Kč“ utratilo za konopné drogy v průměru 0,63% respondentů. Nejčastěji utratili respondenti za konopné drogy v posledním měsíci částku 100,- aţ 200,- Kč. Za povšimnutí stojí, ţe 14 respondentů z výběrového souboru utratí měsíčně za konopné drogy částku nad 1 500,- Kč. Nejrizikovější věkovou kohortou je stejně jako v předchozích dvou tabulkách skupina respondentů ve věku 17 let. Otázka by potom v této souvislosti mohla znít, kde na tyto produkty berou např. ţáci základních škol nebo adolescenti peníze? Nasnadě je odpověď, ţe kromě určitého finančního fondu, který byl uveden v předchozích kapitolách (kapesné, peněţní dary při různých ţivotních jubileích a další), se můţe jednat o získávání prostředků kriminálním jednáním.

106

Tabulka 91: Utracené peníze za konopné drogy v posledním měsíci, dle věku (v procentech)


0 Kč 98,95 98,61 97,49 91,50 93,40 88,29 85,71 78,26 65,22 92,71

do 100Kč 0,00 0,70 1,25 3,40 1,52 2,93 2,86 4,35 0,00 1,95

do 200Kč 0,00 0,35 0,31 3,40 3,05 2,68 3,43 2,17 8,70 2,08

do 400Kč 0,53 0,00 0,00 0,85 0,51 2,44 4,00 2,17 4,35 1,13

do do více 800Kč 1500Kč 1500Kč 0,00 0,00 0,53 0,00 0,00 0,35 0,63 0,00 0,31 0,85 0,00 0,00 0,76 0,00 0,76 2,20 0,49 0,98 2,29 0,57 1,14 6,52 2,17 4,35 13,04 8,70 0,00 1,22 0,27 0,63


Obrázek č. 51 graficky znázorňuje průběh křivky reflektující utrácení peněz za tabákové výrobky v posledním měsíci u respondentů podle sledovaných okresů. Nejvyšších průměrných hodnot dosahuje okres Sokolov (33,7%), ovšem s výjimkou v kategorii „Do 400,- Kč“, kde jej předstihli respondenti z okresu Cheb. Průměrně 33,51% respondentů v okrese Cheb utratí určitou částku peněz měsíčně za tabákové výrobky. Nejméně utrácejí měsíčně za tabákové výrobky respondenti z okresu Karlovy Vary (22,32%), coţ potvrzuje průběh příslušné křivky. Obecně se ale dá říci, ţe křivky mají podobné tendence směru, ale procentuální zastoupení ve všech sledovaných kategoriích je nejvyšší u respondentů z okresu Sokolov. Obrázek 51: Grafické vyhodnocení útraty peněz za tabákové výrobky v posledním měsíci, dle okresů (v procentech)

12,00

10,00

8,00 Okres CH

6,00

Okres KV Okres SO

4,00

2,00

0,00 do 100Kč

do 200Kč

do 400Kč

do 800Kč

do 1500Kč více 1500Kč

107

Obrázek č. 52 graficky znázorňuje průběh křivky reflektující utrácení peněz za alkoholické výrobky v posledním měsíci u respondentů podle sledovaných okresů. Nejvyšších průměrných hodnot dosahuje okres Cheb (35,37%), který je následován okresem Karlovy Vary (32,18%). Nejméně utrácejí měsíčně za alkoholické výrobky respondenti z okresu Sokolov (29,6%). Zajímavé je sledovat, ţe u kategorie „Do 400 Kč“ se procentuální hodnoty vyrovnávají. Obrázek 52: Grafické vyhodnocení útraty peněz za alkohol v posledním měsíci, dle okresů (v procentech)

16,00 14,00 12,00 10,00 Okres CH

8,00

Okres KV 6,00

Okres SO

4,00 2,00 0,00 do 100Kč

do 200Kč

do 400Kč

do 800Kč

do 1500Kč

více 1500Kč

Obrázek č. 53 graficky znázorňuje průběh křivky reflektující utrácení peněz za konopné drogy v posledním měsíci u respondentů podle sledovaných okresů. Nejvyšších průměrných hodnot dosahuje okres Sokolov (8,29%), který je následován okresem Karlovy Vary (7,06%). Nejméně utrácejí za konopné drogy respondenti z okresu Cheb (6,7%). Vzhledem k tomu, ţe na černém trhu se jeden gram marihuany pohybuje v rozmezí 200 – 250,- Kč, tak více neţ jedno procento dotázaných si koupí měsíčně více neţ cca 6 - 8 gramů. Toto mnoţství můţe být aplikováno v podobě cca 35 marihuanových cigaret.

108

Obrázek 53: Grafické vyhodnocení útraty peněz za konopné drogy v posledním měsíci, dle okresů (v procentech)

2,50

2,00

1,50 Okres CH Okres KV 1,00

Okres SO

0,50

0,00 do 100Kč

do 200Kč

do 400Kč

do 800Kč

do 1500Kč

více 1500Kč

5. 2 Resumé a doporučení Prezentovaná data v této kapitole poukazují na existující problematiku s legálními a ilegálními drogami. Při pohledu na kapitolu o návykových látkách musíme upozornit, ţe situace v oblasti uţívání návykových látek v Karlovarském kraji se nikterak nevymyká z celorepublikového standardu. Upozorňujeme však, ţe vzhledem ke zjištění, jsou průměrně ve výběrovém souboru pravidelnými uţivateli konopných drog respondenti v počtu 260 respondentů (11,3%)! Nejfrekventovanější látkou s ohledem na zjištění je alkohol, který je následován tabákovými výrobky, a dále své místo zaujímají zmíněné konopné drogy. Přesto se zde objevují určité předpoklady k uţívání např. pervitinu, extáze nebo čichání toluenu. Podnětem můţe být blízkost hned několika hraničních přechodů, lze tedy uvaţovat o tom, ţe zde bude existovat určitý prostor pro tzv. drogovou turistiku. Tím, ţe v Karlovarském kraji ţije značné mnoţství cizinců, a to hned z několika zemí, jsou zkušenosti s drogami širokospektrální, dokladem mohou být např. v poslední době zachycené velkopěstírny marihuany, přestoţe nemusí mít získaný produkt odbyt jen a přímo v ČR. Kaţdá droga, která byla v dotazníku specifikována, byla i některým z respondentů v určitých časových horizontech uţita. Lze také hypoteticky předpokládat, podíváme-li se na výši a frekvenci kapesného, ţe probandi mají dostatek finančních prostředků nejen na zajištění svých potřeb (stravování, cestovné), nýbrţ i dostatek peněz třeba i na drogy. 109

5. 2. 1 Prevence Úvodem je třeba zdůraznit, ţe neexistuje ţádný stoprocentně účinný model prevence, který by zaručoval, ţe ti, na něţ bude působeno, budou zcela ochráněni. Ani při sebelepším projektu, na jehoţ realizaci se budou podílet ti nejschopnější aktivisté s těmi nejlepšími úmysly, se nedosáhne stoprocentního účinku. Přesto však existuje celá řada strategií, u nichţ se nejenţe předpokládá, ale je i empiricky doloţeno, ţe jsou účinnější neţ některé strategie jiné. V podstatě lze strategie, které lemují cíle prevence, rozdělit do dvou velkých balíků. V prvním se nachází opatření, která vedou ke sniţování nabídky, ve druhém pak strategie, jejichţ snahou je dosáhnout sníţení poptávky. Obě skupiny se mohou doplňovat, je ale jistě perspektivnější věnovat se spíše sniţování poptávky, a to z několika důvodů. Jednak, existuje-li poptávka, nabídka vznikne vţdy. Dalším dobrým důvodem, proč se zaměřit spíše na sniţování poptávky je fakt, ţe jde o věc, kterou můţe ovlivnit kaţdý, neboť k ní nemusí být vybaven legislativními či jinými politickými pravomocemi. Třetím a nejzávaţnějším důvodem je víra v zodpovědnost a svobodu rozhodování kaţdého člověka. Kaţdý má právo mít přístup k pravdivým informacím a na jejich základě se po zváţení negativ a pozitiv svobodně rozhodnout. Většinu nástrojů následujícího výčtu má v ruce ekonomicko-politická elita státu vybavená patřičnými pravomocemi. To samozřejmě nezbavuje řadového občana ani práv, ani odpovědnosti (Radimecký, 2005, Váchová, 2002). Co tedy konkrétně můţe stát při omezování nabídky podniknout? Přijmout opatření v cenové oblasti a oblasti daňové. O nevelké účinnosti takovýchto opatření svědčí například neklesající počet kuřáků, přestoţe ceny tabákových výrobků neustále rostou a nejvýraznější efekt, jaký přineslo například zavedení povinného kolku v případě cigaret, je rozmach černého trhu s těmito výrobky. Zajímavým způsobem, jak vyjádřit nutnost komplexnosti působících sloţek, chceme-li dosáhnout efektivní prevence, je představa prevence jako vzájemně se ovlivňujících faktorů (obrázek č. 54). V jejichţ středu stojí dítě, jeţ je obklopeno jednotlivými faktory, které vyjadřují preventivní sloţky (podle Nešpor, Pernicová, Csémy, 1999): Obrázek 54: Preventivní faktory

DÍTĚ

110

Z uvedeného schématu lze vyčíst, odkud odevšad mohou přicházet impulsy vedoucí k rozhodnutí pro ţivot bez drog. Pro prevenci v rodině platí, ţe neexistuje způsob, jak zcela zabránit výskytu problémů s drogami. Mýtus, ţe závislí pocházejí výhradně z rozvrácených a disfunkčních rodin nejenţe je daleko od pravdy, ale přispívá k pocitům viny a sebeobviňování u rodičů, jejichţ dítě se dostane do problémů. O tom, ţe takové pocity jistě k vyřešení situace nenapomáhají, není pochyb. I zde se však respektováním některých zásad dá pravděpodobnost výskytu problému alespoň omezit. Obecně za vhodný výchovný styl, který je pro prevenci nejvýhodnější, označuje Nešpor a Csémy (1996) vřelou, středně omezující výchovu. „Rodič má zájem, stará se, snaţí se porozumět, prosazuje však také rozumná pravidla, na jejichţ dodrţování trvá“. Autoři dále uvádějí osm zásad, jejichţ dodrţování působí v této oblasti preventivně: Získat důvěru dítěte Umět s dítětem o návykových látkách hovořit Předcházet nudě Pomáhat dítěti přijmout hodnoty, které mu usnadní návykové látky odmítat Vytvořit zdravá rodinná pravidla Posílit sebevědomí dítěte Pomoci dítěti bránit se nevhodné společnosti Spolupracovat s dalšími dospělými. Podobný itinerář zásad, z nichţ vyplývá, ţe jde o působení na celkovou strukturu osobnosti dítěte, sestavil i Presl (1995), který jej nazval rodičovským desaterem. Pro prevenci ve školách je nutné, aby bylo dbáno na kvalitní proškolení pedagogů, a nemusí se jednat pouze o pedagoga, který zastává pozici výchovného poradce. Kaţdý z učitelů by měl do určité míry obsáhnout ve svém ranku znalostí i znalosti z oblasti rizikového chování. Nejvhodnějším řešením se jeví sestavení projektu pro oblast prevence rizikového chování, který můţe reflektovat na některou z výzev Operačních programů. Pro poskytovatele peněz by mělo být prioritní, aby důsledně dbal na efektivitu činností, pro které byly finanční prostředky vyčleněny. Příkladem uvádíme, ţe v Karlovarském kraji by se měly programy (na základě tohoto výzkumu) zaměřit na prevenci zejména v oblasti šikany, pití alkoholu, uţívání tabákových výrobků a uţívání drog převáţně konopných. Jinak řečeno, nemá smysl vynakládat peníze např. na prevenci proti heroinu, protoţe prevalence v tomto kraji není příliš frekventována, ale bylo by jistě efektivnější 111

zaměřit se na konopné drogy a tam směřovat finanční prostředky na zkvalitnění preventivních programů. Pro zajištění vlastních preventivních programů je moţné oslovit zástupce některých občanských sdruţení, které se touto problematikou zabývají a vymezit konkrétní téma, které je ušito „na míru“ dané lokalitě. 5. 2. 2 Obecná doporučení  Provádění pravidelných průzkumů a šetření, ze kterých je moţné zjišťovat aktuální situaci v oblasti rizikového chování, efektivně se zaměřovat na aktuální problematiku  Projektová příprava pro oblast prevence a reagování na vhodné Operační programy  Monitorování posunu prevalence v rizikovém chování v závislosti na preventivních opatřeních  Zefektivnění vynakládaných finančních prostředků na prevenci  Zajištění pravidelných kvalitních seminářů a besed pro pedagogické pracovníky  Proškolení celého pedagogického sboru (nejen výchovných poradců)  Pravidelné schůzky výchovných poradců s diskusí o nových tématech a trendech  Diagnostika třídního kolektivu samotnými pedagogy  Osvětová činnost jiţ na prvním stupni ZŠ  Osvětová činnost pro rodiče (např. třídní schůzky)  Spolupráce škol mezi sebou  Podpora a realizace „evidence based“ prevence – komplexní prevence (ne pouze na drogy zaměřená)

112

IV. část: Interview se žáky základních škol praktických

113

6 Výsledky 6. . Interview se žáky základních škol praktických V rámci tohoto projektu byla provedena individuální interview s ţáky základních škol praktických, které se nacházejí na území Karlovarského kraje. Cílem těchto interview bylo zjistit prevalenci uţívání drog se zaměřením na těkavé látky, ale i socio-demografické informace o respondentech a v neposlední řadě názory a postoje ţáků k lidem uţívajícím alkohol, drogy a tabákové výrobky. V měsíci říjnu 2009 bylo provedeno 16 interview, a to se 14 chlapci a 2 dívkami. Průměrný věk zúčastněných respondentů byl 14,6 let, přičemţ věkové rozmezí respondentů se pohybovalo od 12 do 17 let. Podíváme-li se na socioekonomickou situaci respondentů, zjistíme, ţe 44 % respondentů pochází z úplných rodin (otec, matka a popřípadě sourozenci), 37 % ţáků ţije v neúplných rodinách, a to často s maminkou a sourozenci. Jen 19 % (tj. 3 ze 16) oslovených ţáků ţije v dětském domově. Ze zpracovaných dat lze vyčíst, ţe více neţ polovina respondentů (56 %) ţije v bytě a pětina ţáků v rodinném domě nebo v dětském domově. Jen jeden respondent (6 %) uvedl, ţe v současné době obývá s rodiči chatu. V průměru mají respondenti 2,375 sourozenců, přičemţ počet osciluje v rozmezí 0 aţ 7 a nejčastější odpovědí byl počet 2 a 3. Počet jedinců bydlících spolu s respondentem se průměrně pohybuje okolo hodnoty 4,6. Také se v několika případech objevily výpovědi, ţe sourozenci ţijí v dětských domovech nebo ve výchovných ústavech. Respondenti udávali od 2 do 10 osob, které ţijí v jedné domácnosti, a medián ve zkoumaném vzorku je 5. Často s těmito jedinci kromě matky, otce a sourozenců, bydlí prarodiče, strýcové, tety a jejich děti. Zajímalo nás také, zda rodiče respondentů pracují nebo jsou nezaměstnaní. Z analýzy lze zjistit, ţe 62 % matek a 80 % otců jsou zaměstnaní, přičemţ jde často o jednoduché manuální práce. Např. „Ano, mama dělá - šije a táta dává do kamionu záclony.“. V další části této analýzy se zaměříme na uţívání a zneuţívání legálních a ilegálních drog u zkoumaného vzorku ţáků základních škol praktických. Z celkového počtu respondentů nemělo v době realizace interview zkušenost s alkoholem jen 13 % ţáků. Celoţivotní prevalence u těchto dětí se tedy pohybuje okolo 87 %. Nejčastějšími alkoholickými nápoji jsou víno a pivo, ale objevili se i respondenti, kteří uţili destiláty. Jejich první zkušenost se často datuje do věku 12–15 let, ale i zde někteří uvedli například věk 7 nebo 9 let. První zkušenost s alkoholickými nápoji mají většinou v rámci nějaké rodinné oslavy: „Slavili jsme narozeniny, venku na zahradě, pivo, sklenička alkoholu.“. V polovině případů rodiče věděli, ţe jejich děti uţily alkoholické nápoje: „Oni to poznali na mně pak, jsem ráno vstala a táta řekl, jestli jsem nebyla napitá, a já jsem řekla, ţe jo.“ a druhá polovina respondentů odpověděla, ţe rodiče nic netušili: „Nevěděla, trochu by jí to vadilo.“. Z výpovědí respondentů vyplývá, ţe není problém si obstarat alkoholické nápoje, a to buď 114

doma, anebo nákupem: „Poprvé to bylo víno a vodka s dţusem, to si normálně koupíme, jeden kamarád vypadá starší, tak to jde, oni se neptají.“ nebo „14 let, málo, víno s kolou, s kamarádama, on to koupil, ne starší, také mu je patnáct.“. Další otázky směřovaly na uţívání ilegálních drog. Z celkového počtu uvedla menší polovina respondentů (44 %), ţe zkusili nějakou ilegální drogu. Jako vstupní droga byla často uváděna marihuana a první zkušenosti s ní jsou nejčastěji ve věkovém období 13–14 let. V této skupině se objevilo několik adolescentů, kteří marihuanu uţívají běţně. Z tohoto důvodu uvádíme výpovědi několika z nich: „Trávu, poprvé jsem ji dostal, a my si ji teď kupujeme, to je lepší neţ alkohol, levnější a víc srandy si člověk uţije.“ nebo „Zkusil jsem trávu ve 14 letech, byl to dobrej pocit, zkusil jsem to několikrát, je to dobrej stav (poznámka dotazovatele: chce to znovu opakovat), naposledy jsem měl tak před těma dvouma tejdnama.“. Kromě pozitivních zkušeností s marihuanou byly zaznamenány i negativní zkušenosti s touto drogou „Já uţ jsem přestal, tak dva tři měsíce uţ ne, uţ to prostě nechci, to jsem měl takovej divnej stav, ţe jsem se všeho bál, takţe uţ to nechci, já jsem se přitom dusil, tak uţ nechci kouřit znova, bojím se, ţe se mi to zase stane a ţe umřu.“. Na otázku ohledně uţívání těkavých látek (hlavně toluenu) byly zaznamenány jen tři kladné odpovědi, přičemţ celoţivotní prevalence u této drogy se pohybuje okolo hranice 20 % u dětí ze základních praktických škol. Srovnáme-li to s výpověďmi v předkládaném dotazníku, zjistíme, ţe celoţivotní prevalence je u ţáků, kteří vyplnili dotazník, čtyřikrát menší. Rozdíl v těchto dvou hodnotách můţe být ovlivněn nezávislými proměnnými, přičemţ realizační tým se domnívá, ţe tento rozdíl je způsoben tím, ţe ţáci měli jednu velice negativní zkušenost, kterou nepovaţovali za nutnou uvést v dotazníku. Jak jiţ bylo řečeno, z interview lze vyčíst, ţe často se jednalo o ojedinělou zkušenost s touto drogou „Pálí z toho nos, je to hnusný, uţ ne.“ a to v rámci skupiny vrstevníků „To bylo venku, kde jsme tehdy bydleli, byli tam kamarádi, co měli zkušenosti.“. Jiné drogy nebyly ve výzkumném vzorku detekovány. Respondenti byli dotazováni, zda ve svém okolí potkávají jedince pod vlivem drog. Celkem 87 % uvedlo, ţe ano, a to několikrát týdně. Nejčastěji je potkávají v některých částech svého bydliště – parky, autobusové zastávky „Je to docela časté, hodně na zastávkách a v parcích.“, ale i v centru města „Jednou za tři dni, ve městě ve středu města.“. Na otázku, jak tyto jedince poznávají, se objevovaly tyto výpovědi: „Červené oči, se furt smějou, marihuanou, pervitin je drsnej“ nebo „Jo, mají vlašku; jo poznám, protoţe já se zeptam kolik je hodin, oni se začnou smát, mají prostě výbuchy a maj ty oči červený, to poznám, já jsem hulila taky.“. Poslední částí rozhovorů byly postoje k lidem, kteří uţívají některou ze sledovaných látek (alkoholické nápoje, tabákové výrobky, těkavé a další ilegální látky). Pro lepší přehlednost budeme

115

prezentovat jednoduché zhodnocení všech respondentů a některé z našeho pohledu zajímavé názory. Alkoholické nápoje: obecně lze říci, ţe občasné uţívání alkoholických nápojů vnímají oslovení ţáci jako normální společenskou věc „Občas je to normální, kdyţ si daj pivo na oslavě.“. Negativní postoje se u většiny respondentů objevily v rámci častého pití alkoholických nápojů „Ty oţraly nenávidím, šel jeden oţralej chlap, chtěl půjčit oheň a já neměla, tak mě obejmul.“ nebo „Kdyţ to pijou furt, tak ne (kroutí hlavou), to je můţe pomalu rozeţrat, u nás jsou takový ty bezdomovci, jak to furt pijou to víno a jsou divný, motaj se, můţou mít otravu, rozeţrat jim to můţe ledviny.“. Tabákové výrobky: dotazovaní adolescenti vnímají uţívání tabáku jako normální společenskou věc „Normální, je to taky taková droga, ale ne tak velká.“, přičemţ si uvědomují, ţe kouření tabákových výrobků je škodlivé „Nedělají dobře, můţou mít rakovinu, a nevydrţí dlouho běhat.“ a „No tak to jsou lidi, kteří si chtějí zkrátit ţivot, protoţe kouření není zdravé.“. Ilegální drogy: z interview vyplývá, ţe ţáci základních praktických škol si uvědomují závaţnost tohoto jevu „To je prostě hrozný, kdyţ si lidí píchaj nebo šňupou, já bych se toho bál.“ a „Ţe je to ničí, vypadaj divně a nemyslí jim to.“. Objevili se i ti, kteří neznají kromě marihuany jiné ilegální drogy „Neznám vůbec ţádný další drogy, jenom si pamatuju marihuanu, nějakej AIDS tam byl, a LSD, ale nevím, co to znamená.“ /pozn. chlapec, 14 let/. Těkavé látky: podobné negativní výpovědi se objevily i v této kategorii. Velká část respondentů se domnívá, ţe jde o velice rizikové chování, které vede ke zdravotním potíţím „Dělají kravinu, protoţe si tím můţou ublíţit, jo, můţou být nemocný z toho, jo, po lékařích chodí atd.“ a „Hnus, bláznivý, ještě horší.“. V několika interview se objevilo srovnání s jinými typy drog a pro přehlednost uvádíme tyto výpovědi: „Taky feťáci, spíš marihuana je problém.“, „Ničí to zdraví, není to horší neţ heroin, ty co čichaj lepidlo, tak to jde.“ a „Ţe jsou to blázni; ty těkavý látky jsou nebezpečnější.“. Pro lepší orientaci v dané problematice uvádíme ještě několik výsledků, které se zaměřují na ţáky ze základních škol praktických. Jde o vyextrahovaná data z předloţeného dotazníku. V tabulce č. 92 a obrázku č. 55 jsou prezentovány výsledky celoţivotní prevalence u vybraných legálních a ilegálních drog. Z dat můţeme vysledovat určitou vývojovou tendenci. Nejvyšší hodnotu sledujeme u tabáku a tabákových výrobků (62,75%), které jsou následovány alkoholickými nápoji (54,17%) a marihuanou (27,08%). Nejniţšího výsledku dosáhli ţáci v kategorii „ilegální drogy“, kam výzkumný tým zařadil různé druhy drog – pervitin, heroin, extáze, těkavé látky atd.

116

Tabulka 92: Celoživotní prevalence drog u žáků základních škol praktických (v procentech)

Kategorie

Ilegální drogy

Alkohol

Tabák

Marihuana

Neuţil

82,00

45,83

37,25

72,92

Uţil

18,00

54,17

62,75

27,08

Obrázek 55: Grafické vyhodnocení celoživotní prevalence drog u žáků základních škol praktických (v procentech)

18,00

27,08

Jiné ilegální drogy 54,17

Alkohol Tabák

62,75

Marihuana

V hledáčku výzkumného týmu se objevila také kriminalita sledované populace. Z tabulky č. 93 lze vypozorovat, ţe ve třech ze čtyř sledovaných oblastí se neobjevil ţádný respondent v kategorii „Ano, vícekrát a neustále“. Nejvyšší celoţivotní prevalenci mají krádeţe v obchodech (27,08%), které jsou následovány problémy s policií (21,74%). Ţáci základních škol praktických vykazují nejniţší frekvenci agresivního chování vůči svému okolí, které by vedlo k zranění napadeného. Několik respondentů vypovědělo, ţe často a víckrát odcizili, respektive odcizují, peníze svým rodičům. Tabulka 93: Kriminalita žáků na základních školách praktických (v procentech)

Kategorie

Krádeţ v obchodě

Krádeţ peněz rodičů

Ublíţení s ošetřením

Problémy s policií

Ne

72,92

82,22

84,44

78,26

Ano, jednou

16,67

2,22

8,89

15,22

Ano, vícekrát

10,42

13,33

6,67

6,52

Ano, neustále

0,00

2,22

0,00

0,00 117

V následující tabulce (č. 94) je zajímavá hlavně poslední nabízená moţnost odpovědi, která byla součástí otázek zaměřených na hostilitu vůči respondentovi a jeho okolí. Sledujeme, ţe 4,10 % ţáků zaţívá téměř kaţdý den vůči své osobě projevy agresivního chování ve vyšší míře, neţ vidí ve svém okolí. Obecně můţe být řečeno, ţe ţáci se setkávají s hostilním chováním vůči svému okolí častěji neţ vůči své osobě. Tabulka 94: Hostilita na základních školách praktických (v procentech)

Kategorie Nesetkal

Hostilita vůči okolí respondenta 62,02

Hostilita vůči respondentovi 69,67

Velmi zřídka

14,73

17,21

Jednou za měsíc

12,40

4,92


6,98

4,10

Téměř kaţdý den

3,88

4,10

Realizovaná interview měla přinést hlavně podrobnější informace o abúzu těkavých látek ve sledované skupině. Ze získaných dat lze konstatovat, ţe oslovení ţáci se nijak neodlišují od svých vrstevníků navštěvujících jiné typy škol. Z rozhovorů s vedením těchto škol bylo zjištěno, ţe i oni pociťují a vnímají určité sníţení frekvence této formy rizikového chování ve své škole. Nesmíme si myslet, ţe u populace preadolescentů a adolescentů (11–16let) tato forma vymizela. Musíme si uvědomit, ţe jedince, které můţeme označit jako problémové uţivatele, jiţ nenajdeme ve školních lavicích, ale většinou na ulici s označením „děti ulice“, z tohoto důvodu můţe být míra uţívání psychotropních látek v populaci vyšší neţ námi zjištěné hodnoty.

118

V. část: Závěr - srovnání s obdobnými studiemi

119

7 Srovnání s výsledky obdobných výzkumů Srovnání s výsledky obdobných studií je poměrně problematické. Vypovídající hodnota následujících tabulek a grafů, v nichţ jsou výsledky srovnávány, je omezená, a to zejména z těchto důvodů21: 1. Aktuálnost: Situace ve sledované oblasti (zejm. ve zkušenostech s uţíváním návykových látek) podléhá vývoji a velmi rychle se mění, coţ se nejvíce projevuje u nejmladší populace. Výzkumy, s nimiţ je moţné výsledky srovnávat, probíhaly ve více či méně vzdálené minulosti 2. Územní specifičnost: V České republice existují velké rozdíly mezi různými regiony, srovnání s celorepublikovými průměry tedy můţe být zavádějící. 3. Srovnatelnost dat: Ačkoliv dotazník pouţitý v tomto výzkumu ideově vychází z jiţ realizovaných podobných studií, ne všechny otázky jsou formulovány úplně stejně, coţ je z metodologického hlediska podmínkou (spolu se stejným způsobem jejich sběru) pro vzájemnou srovnatelnost. V České republice v posledních letech proběhly tři významné výzkumné studie zaměřené na rizikové chování a zacílené na přibliţně stejnou populaci. Jedná se o následující výzkumy: 1. HBSC: Mezinárodní studie „Mládeţ a zdraví“ (Health Behaviour in School-Aged Children) je koordinována Oddělením výzkumu zdraví dětí a mládeţe Univerzity v Edinburghu a Světovou zdravotnickou organizací. Česká republika se do mezinárodního projektu zapojila v letech 1994, 1998, 2002 a 2006. Projekt je zaměřen na zdraví dětí a jejich ţivotní styl, chování a návyky ve věku 11, 13 a 15 let. U patnáctiletých byly do dotazníku zahrnuty i otázky na uţívání nelegálních drog. Soubor v České republice tvořilo více neţ 5 000 respondentů (ve věku 15 let 1 700)22. 2. ESPAD: „Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách“ (The European School Survey Project on Alcohol and Other Drugs) je zaměřena na uţívání alkoholu a jiných návykových látek, tedy tabáku a nezákonných drog, mezi mládeţí ve věku 15 - 16 let. Hlavními cíli projektu ESPAD je získání spolehlivých odhadů prevalence uţívání návykových látek u mládeţe, srovnání situace v jednotlivých evropských zemích a analýza trendů v čase. 21

Vacek, J. (2007). Školní dotazníková studie o návykových látkách, rizikovém chování a volnočasových aktivitách, Praha 2: Závěrečná zpráva z výzkumu. Tišnov: Sdružení SCAN. 22 Základní údaje o studii dostupné na http://www.hbsc.org/

120

Česká republika se do mezinárodního projektu zapojila v letech 1995, 1999, 2003 a 2007. Výzkumný soubor v roce 2007 tvořilo 3 914 šestnáctiletých (studenti narození v roce 1991)23. 3. SAHA: Mezinárodní projekt SAHA (The Social And Health Assessment) se zabývá rizikovými a protektivními faktory sociálního a zdravotního vývoje školní mládeţe z městských oblastí ve věku 12, 14 a 16 let (většinu souboru tvoří ţáci základních škol). V České republice byl výzkum realizován v roce 2004, celkem se ho zúčastnilo 4 876 respondentů (1 447, 1 526, resp. 1 903 v jednotlivých věkových kohortách)24. Vzhledem k tomu, ţe dotazníkem výzkumné studie „Karlovarského kraje“ byl sledován i věk respondentů, teoreticky lze provést srovnání u ţáků ve věku, kdy navštěvují 6. – 9. třídu ZŠ a 1. – 2. ročník SŠ. Prakticky je ale třeba akceptovat věkové omezení od 11 do 17 let, protoţe respondentů s vyšším věkem bylo vzhledem k interpretovatelnosti výsledků málo. Jinak lze samozřejmě provádět srovnání podle ročníků. Pro potřeby této studie jsme se však rozhodli srovnávat výsledky vţdy v rozsahu celého výběrového souboru, a to v průměrných hodnotách a s porovnáním se studiemi SAHA, HBSC, Praha 2. 7. 1 Tabák Celoţivotní prevalenci kouření lze srovnat s výsledky studie SAHA (celostátní průměr, školní mládeţ z městských oblastí, rok 2004). Obrázek č. 56 vyhodnocuje rozdíly v prevalenci kouření ve výběrovém souboru respondentů věkových kohortách v jednotlivých studiích. Z grafu je patrné, ţe zkušenosti s kouřením má v dané věkové kohortě vţdy menší podíl respondentů v Praze 2 neţ v souboru studie Karlovarského kraje a studie SAHA.

23

Csémy, L., Chomynová, P., Sadílek, P. (2008). ESPAD 07: Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách, Česká republika, 2007. Dostupné na http://img.sidliste.cz/download/ESPAD-2007.pdf. 24

Blatný, M., Hrdlička, M., Květoň, P., Vobořil, D., Jelínek, M. (2004). Výsledky české části mezinárodního projektu

121

Obrázek 56: Grafické vyhodnocení celoživotní prevalence kouření respondentů ve výběrovém souboru (v procentech)

16,00 14,00 12,00 10,00 8,00 Průměr 6,00 4,00 2,00 0,00 Karlovarský kraj

Praha 2

SAHA/HBSC

Aktuální prevalenci kouření sledovaly všechny studie zaměřené na populaci ţáků základních škol. Výzkum HBSC (2006)25 definoval pravidelné kuřáky (kouří 1x týdně nebo častěji) a sledoval kohorty 11, 13 a 15 let, studie SAHA (2004) aktuální prevalenci kouření (za posledních 30 dnů kouřil většinu dnů nebo kaţdý den) ve věku 12 a 14 let. Studie Karlovarského kraje kategorizovala kouření (denně alespoň 5 cigaret) u respondentů ve věku 11 aţ 19 let. Obrázek č. 57 srovnává prevalenci výše popsaných typů uţívání tabáku. Nejvíce pravidelných uţivatelů tabákových výrobků vyplývá ze studie Praha 2, dále ze studií SAHA/HBSC a nejméně pravidelných uţivatelů je ve studii Karlovarského kraje.

25

Csémy, L., Sovinová, H., Rážová, J., Provazníková, H. (2008). Trendy v kuřáctví dětí a dospívajících v České republice v období 1994 až 2006 a vybrané souvislosti kouření mezi adolescenty. Hygiena, 53, 2.

122

Obrázek 57: Grafické vyhodnocení aktuálního kouření respondentů ve výběrovém souboru (v procentech)

16,00 14,00 12,00 10,00 8,00 Průměr 6,00 4,00 2,00 0,00 Karlovarský kraj

Praha 2

SAHA/HBSC

7. 2 Alkohol Data ze studie HBSC (2006) umoţňují provést srovnání výskytu pravidelné konzumace alkoholu. Obrázek č. 58 vyhodnocuje podíl respondentů, kteří pijí alkohol alespoň jednou s frekvencí ve 30 dnech. Respondenti z Karlovarského kraje výrazně častěji konzumují alkoholické nápoje, a to v podílu cca 8,5%, v Praze 2 konzumují alkoholické nápoje respondenti v procentuálním podílu těsně pod hranicí 8% a respondenti ve studii HBSC konzumovali alkohol v posledním měsíci v poměru cca 5,5%.

123

Obrázek 58: Grafické vyhodnocení konzumace alkoholu za poslední měsíc (v procentech)

10,00 9,00

8,00 7,00 6,00 5,00

Průměr

4,00 3,00 2,00 1,00 0,00 Karlovarský kraj

Praha 2

HBSC

Srovnání prevalence uţívání alkoholu u výběrového souboru respondentů umoţňují výsledky studie „Evaluace komunitního programu primární prevence“ zaměřené na hodnocení efektivity dlouhodobého programu specifické primární prevence realizovaného Centrem primární prevence, o.s. Prev-Centrum na území městské části Praha 626. Pro sledování účinnosti primárněpreventivního působení bylo mj. vyuţito dotazníku ESPAD, jehoţ sběr byl realizován postupně v 5. (rok 2003), 7. (2005) a 9. ročnících (2007). Obrázek č. 59 vyhodnocuje prevalenci uţívání alkoholu v 5. a 7. ročnících (evaluační studie Prahy 6 tedy v letech 2003 a 2005, průměr experimentální a kontrolní skupiny). Prevalenční ukazatele uţívání alkoholu jsou nejvyšší u respondentů v Karlovarském kraji, poté v Praze 6 a nejniţší hodnoty jsou u respondentů ze studie v Praze 2.

26

Miovský, M., Miovská, L. & Trapková, B. (2006). Užívání alkoholu u dětí 5. a 7. tříd základních škol – výsledky kvaziexperimentální evaluační studie. Adiktologie č. 2, ročník 6, 162 – 173.

124

Obrázek 59: Grafické vyhodnocení celoživotní prevalence užití alkoholu (v procentech)

90,00 80,00 70,00 60,00 50,00

40,00

Průměr

30,00 20,00

10,00 0,00 Karlovarský kraj

Praha 2

Praha 6

7. 3 Další návykové látky Obrázek č. 60 srovnává celoţivotní prevalenci uţití dalších návykových látek u respondentů (studie HBSC z roku 2002. V grafu jsou patrné výrazné rozdíly s ohledem na jednotlivé druhy drog. Konopné drogy jsou nejvíce zneuţívány u respondentů v Praze 2, podíl respondentů ze studie Karlovarského kraje a studie HBSC je poměrně vyrovnaný. Sedativa jsou opět nejčastěji zneuţívána u respondentů z Prahy 2, poté u respondentů Karlovarského kraje a nejméně u respondentů ze studie HBSC. Amfetaminy jsou nejčastěji zneuţívány u respondentů Karlovarského kraje, dále u respondentů Prahy 2 a HBSC. Zajímavý rozdíl je moţno sledovat u respondentů, kteří zneuţívají rozpustidla a těkavé látky, kdy nejniţší podíl je patrný u respondentů v Karlovarském kraji, dále v Praze 2 a nejvyšší hodnoty jsou dosahovány ve studii HBSC.

125

Obrázek 60: Grafické vyhodnocení celoživotní prevalence vybraných drog u jednotlivých studií (v procentech)

45 40 35 30

25 20

Karlovarský kraj

15

Praha 2

10

HBSC

5 0

Obrázek č. 61 deklaruje podíl respondentů, kteří uţili konopné drogy v posledních 30 dnech. Jde o srovnání s daty ze studie SAHA (2004): Konopné drogy (marihuanu nebo hašiš méně) uţilo nejvíce respondentů, kteří se zúčastnili studie SAHA, v pořadí druhém jsou respondenti ze studie Karlovarského kraje a nejniţší je procentuální průměr u respondentů z Prahy 2. Obrázek 61: Grafické vyhodnocení prevalence užití konopných drog za poslední měsíc (v procentech)

20,00 18,00 16,00 14,00 12,00 10,00 8,00 6,00 4,00 2,00 0,00 Karlovarský kraj

Praha 2

SAHA

ve studii Karlovarského kraje jsou využity výsledky pouze z kategorie užití marihuany

126

7. 4 Další rizikové faktory chování Obrázek č. 61 graficky vyhodnocuje procentuální podíl respondentů v 6. třídách ZŠ a primě víceletých gymnázií, ve studiích Praha 2 a Karlovarského kraje, kteří jiţ měli pohlavní styk. Z vyhodnocení vyplývá, ţe procentuální podíl je vyšší u respondentů z Prahy 2, kde hodnoty dosahují 11,67% a u respondentů z Karlovarského kraje dosahují hodnoty 10,17%. Obrázek 61: Grafické vyhodnocení podílu respondentů z 6. tříd, kteří již měli zkušenost s pohlavním stykem (v procentech)

12,00

11,50 11,00 10,50 10,00 9,50

9,00 Karlovarský kraj

Praha 2

Obrázek č. 62 graficky vyhodnocuje hostilní chování vůči samotným respondentům. Kategorie byly rozděleny na „Někdo mě zesměšňoval“, „Někdo mě uráţel“, Někdo mi ubliţoval“. Ve všech sledovaných kategoriích převyšují v hostilitě respondenti z Prahy 2.

127

Obrázek 62: Grafické vyhodnocení hostilního chování vůči respondentovi (v procentech)

60,00 50,00 40,00 30,00

Karlovarský kraj Praha 2

20,00 10,00 0,00 Nesetkal Velmi zřídka Jednou za Téměř každý Téměř každý měsíc týden den

128

8 Diskuse Míra spolehlivosti a platnost výsledků je u dotazníkových šetření vţdy do jisté míry sporná, protoţe: 1) účast ve výzkumu je dobrovolná, navíc je třeba souhlasu zákonných zástupců; 2) respondenti nemusí všem otázkám rozumět; 3) respondenti mohou odpovídat jen na ty otázky, na které odpovídat chtějí; 4) pokud se respondenti rozhodnou odpovědět nepravdivě, neexistuje zaručený způsob, jak nepravdivou odpověď odhalit. Sledování nedokončených dotazníků, nekonzistence odpovědí, odpovědí na tzv. chytáky nebo otázky po upřímnosti odpovědí, jsou pouze pomůckou, jak míru spolehlivosti odhadnout, nicméně v této studii bylo dosaţeno vysoké reliability (a tím i validity). Také zkušenosti tazatelů z realizace dotazníkového šetření a informace z protokolů o průběhu šetření ve třídách ukazují, ţe respondenti v drtivé většině případů přistupovali k vyplňování dotazníků odpovědně a se zájmem. Pokud pomineme rozdíly mezi jednotlivými školami, které nemohou být z etických důvodů zveřejněny (hrozí neopodstatněné odsouzení jednotlivých škol a/nebo jejich zástupců, a následně moţná identifikace jednotlivců vykazujících nízkoprevalenční rizikové chování, např. uţívání pervitinu a další), lze ve výsledcích pozorovat některá zajímavá (neočekávaná) zjištění. Překvapivé je např. zjištění, které se týkají sexuálního chování, hostilního chování, uţívání tabákových výrobků, alkoholu nebo kriminality. Pokud se nám toto zjištění zdá nevěrohodné, lze hledat jeho zdůvodnění např. v určité chvástavosti respondentů. Co se týče srovnání zjištění tohoto výzkumu s výsledky obdobných studií, aktuální uţívání legálních drog deklarují ţáci a studenti škol zřizovaných krajem, městy, obcemi nebo svazkem obcí Karlovarského kraje, mnohdy častěji, neţ respondenti celorepublikových průzkumů, které v ČR proběhly v uplynulých letech. Důvodem můţe být trend narůstajícího výskytu uţívání tabáku a alkoholu mezi mladistvými obecně27, nebo rozdíl v prevalenci rizikového chování s ohledem na krajská měřítka.

27

to potvrzuje např. i studie ESPAD (1995-2007): Csémy, L., Chomynová, P., Sadílek, P. (2008). ESPAD 07: Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách, Česká republika, 2007.

129

9 Závěr a doporučení Výsledky „Školní dotazníkové studie“ mohou tvořit základ pro tvorbu koncepce programů cílené primární prevence v regionu. Průřezový záběr studie tak umoţňuje odhadnout vývojové tendence a do určité míry predikovat počátek rizikového chování. Zlomy v určitých věkových obdobích, které jsou z grafů srovnávajících jednotlivé ročníky patrné, dávají šanci zacílit preventivní působení přesně do určitého věku a konkrétního pohlaví. Výskyt hostilního chování (téměř kaţdý den se s nějakými hostilními projevy setkává 294 respondentů) potvrzuje potřebu systematické práce s třídními kolektivy v oblasti osobnostního rozvoje (posilování sebejistoty, zvládání konfliktních situací, práce s emocemi, efektivní komunikace, sebepoznání, schopnost čelit sociálnímu tlaku, rozvíjení spolupráce ve třídě), prevalence zkušeností s návykovými látkami zase ukazuje na potřebu podpory rozvoje zdravého ţivotního stylu (zejm. nabídku pozitivních alternativ pro trávení volného času). Z výsledků je také vidět, ţe téma partnerských vztahů a sexuality by mohlo být součástí preventivních intervencí jiţ v niţších ročnících (jiţ I. stupeň) základních škol. Pedagogičtí pracovníci, či pracovníci speciálních pedagogických center, by se měli více zaměřit na osvětu a další formy cílené preventivní práce a intervencí v oblasti sexuality a partnerských vztahů. Vezmeme-li v úvahu, ţe nejvíce prostoru se lidskému tělu věnuje především v osmém ročníku základních škol, kdy tématem přírodopisu je biologie lidského těla a tedy do jisté míry je v tomto výukovém bloku věnováno více času partiím pohlavního ústrojí a v provázanosti předmětů obecné sexualitě, můţeme tedy tvrdit s ohledem na trend poslední doby, ţe v tomto věku je načasování edukace a dalších intervencí poněkud zpoţděné. Jistě můţeme chápat, ţe sexualita je poněkud tabuizována, ale tak je probíhá sekulární akcelerace dospívání, musíme zároveň vnímat potřebu správného načasování osvěty a prevence. Kromě informací o míře výskytu sledovaných forem rizikového chování lze vyuţít také zjištěná data o preferenci volnočasových aktivit k rozšíření nebo lepšímu zacílení nabídky zájmových činností. Podobně lze vyuţít i informace o tom, do čeho respondenti investují největší část svého kapesného nebo největší díl svého času před televizní obrazovkou. Doporučujeme proto zkvalitnění a rozšíření nabídky pro volnočasové a sportovní aktivity v rámci jednotlivých škol obecně. To znamená, ţe jednotlivé obce a města, by se měla snaţit nabídnout dětem a dospívající mládeţi více prostoru např. pro sportování a všeobecné trávení volného času a současnou úroveň nabídky nelze chápat jako dostatečnou ve vztahu ke zjištěním studie. Jistě je moţnost zaměřit se na nabízené operační programy, ať uţ v rovině „měkkých“ projektů, tak v rovině projektů „tvrdých“ – investičních, ovšem za účelem realizace výstavby, třeba víceúčelových sportovních areálů (viz webový portál http://www.kudyznudy.cz/cs/index.html). 130

Odpovědi na otázky z trestně-právní oblasti sice potvrzují, ţe respondenti mají poměrně dobré znalosti o tom, co je dovoleno a co ne, nicméně i tak zůstává nemalý prostor pro vzdělávání, a to zejména u niţších ročníků. Podobně jako v oblasti partnerských vztahů, je situace v míře osvěty trestně-právní oblasti značně nevyváţená. Vzhledem k tomu, ţe RVP/ŠVP mohou být jistě v určitých oblastech efektivní, zde vnímáme právě moţnost škol, které si vytvářejí metodiku samostatně, byť dle určitého manuálu, jako nevýhodnou, a to zejména v tom, ţe si zařazují oblast trestně-právní do určitých předmětů a konkrétních hodin mnohdy jen zřídka. Mezipředmětové vazby jsou sice dobré, ale je nutno dbát na jejich aplikaci a důsledné dodrţování. Intervence je v případě nevhodné aplikace v rámci mezipředmětové provázanosti příliš rozmělněná na to, aby mohla mít včasný nástup i pozitivní vliv. Nestačí pouze čekat na minimální preventivní program, který na školách sice funguje, ale je třeba vnášet do této oblasti opakované vlastní invence. V obecném měřítku prevence, dávají školy přednost spíše jednorázovým a lépe vykazovatelným programům (přednášky, besedy, soutěţe), které obecně vykazují nízkou nebo ţádnou efektivitu, stejně tak jako nárazové a do širšího rámce prevence nezasazené programy zajištěné Policií ČR, případně jinými druhově podobnými sloţkami. Málo škol se snaţí o účinné interaktivní programy. Současná skladba většiny programů je zcela nedostatečná a chybí zde jiţ lepší metodické zázemí, podpora i nezbytná finanční motivace. Větší část současných programů v podstatě obecně povaţujeme za málo efektivní nebo dokonce za zcela neefektivní a jedná se více méně o „mrhání“ časem metodiků i dalších participujících odborníků. Za velice slabou, v rámci celé republiky, povaţujeme návaznost programů na jednotlivých školách (progresivní rozvíjení a navazování programů od jednodušších a méně náročnějších, po sloţitější a specificky cílené programy pro rizikové skupiny). Provázanost škol s vnějšími subjekty např. neziskovými organizacemi, zdravotnickými organizacemi a policií, je v širším pohledu také nedostatečná. Právě zde, lze vidět nejslabší místa současného systému, která sniţují celkový efekt preventivních intervencí. Bezpochyby by dalším krokem na úrovni kraje měla být diskuse o vzájemné harmonizaci jednotlivých linií (školská, sociální, zdravotní a prevence kriminality) s adekvátním promítnutím do krajské koordinace a na místní úrovni do konkrétní provázanosti jednotlivých programů. Na úrovni školy by se tak výsledek projevil jednoduše tím, ţe by bylo zřejmé přesně co, kdy, kdo a komu má poskytnout za preventivní intervenci a jak tyto intervence na sebe navazují a jak se doplňují (obsahově, tematicky, realizačně atd.). Z výsledků je patrné, ţe kumulace rizikových faktorů jako je dostupnost návykových látek a finanční prostředky na ně a způsob trávení volného času jsou takové, ţe prakticky vylučuje moţnost ovlivnit cílovou skupinu jinak, neţ pozitivně orientovanými programy zaměřenými na znalosti a postoje. Populisticky laděné programy slibují rychlé výsledky, stavěné především na 131

nepřiměřených represivních opatřeních či výhradně apelují na přísnou edukaci, ovšem takové mohou situaci spíše dále zhoršovat. V této rovině je obecným doporučením, zváţit zda by školám bylo moţné nabídnout různé typy dlouhodobých a ověřených programů a vytvořit pro ně podmínky na jejich zavedení a realizaci, včetně odpovídajícího metodického zázemí a vzdělání28. Do něj je třeba však zahrnout také programy pro rodiče. Současně je patrné, ţe bez dalšího většího důrazu na práci s řediteli škol, lze v této oblasti jen těţko očekávat výraznější posun kupředu. Aby byla preventivní opatření efektivní a účinná, je třeba tento faktor dostatečně sledovat a ověřovat. Předpokládáme, ţe na základě této studie, budou upraveny mnohé preventivní programy a rámcové i celý intervenční přístup. Účinné a kvalitní programy je jistě moţno zprostředkovat renomovanými organizacemi, které se problematice rizikového chování věnují. Pro ověření dopadů případných nově inkomportovaných programů, lze doporučit retest obdobné dotazníkové studie se stejným nebo srovnatelným dotazníkem a se zaměřením na nové trendy v oblasti rizikového chování a porovnat efektivitu nejen samotných programů, ale získat i zpětnou vazbu vzhledem k vynakládaným finančním prostředkům. Závěrem je nutné výrazněji ocenit a vyzdvihnout práci těch ředitelů, kteří se této oblasti věnují a jejichţ škola se snaţí realizovat kvalitní a efektivní programy a naopak přistoupit k důslednějšímu vyvození důsledků tam, kde ředitel rizikové chování systematicky podceňuje a bagatelizuje, coţ představuje riziko nejen pro děti, ale samozřejmě sekundárně ve střednědobé a dlouhodobé perspektivě také pro zřizovatele a další orgány, které metodicky dohlíţejí na činnost školy29. Vzhledem k menší míře strukturovanosti současných aktivit doporučujeme zváţit, zda postupně v návaznosti na předchozí doporučení nezačít do škol v Karlovarském kraji zavádět pevnější a přesnější kritéria hodnocení škol. Současný systém umoţňuje některým školám příliš volný výklad a určité lavírování ve výkazu preventivních programů a aktivit. Současně je tento krok nutné z druhé strany provázat s lepším zázemím a podporou škol, je moţné z otevřených zdrojů zjistit (např. hodnocení MŠMT ČR a údaje zveřejněné na internetových stránkách), ţe celkový objem finančních prostředků vynakládaných na prevenci neodpovídá reálné potřebě škol a poskytovatelů. Pro sledování účinnosti primárně preventivních programů, které budou na základních školách a středních školách v Karlovarském kraji v budoucnosti realizovány, lze doporučit zopakování obdobné dotazníkové studie se stejným nebo srovnatelným dotazníkem a se zaměřením na nové trendy v oblasti rizikového chování. 28

http://www.drogy-info.cz/index.php/pomoc_a_podpora/prevence Vacek, J., Šejvl, J., Miovský, M. (2008). Školní dotazníková studie o návykových látkách, rizikovém chování a volnočasových aktivitách, Plzeň: Závěrečná zpráva z výzkumu. Tišnov: Sdružení SCAN. 29

132

Přílohy

133

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA VERZE

Recommend Documents