Závěrečná zpráva projektu IP pro rok 2010
Název projektu: Komunikace českých královských měst v době předbělohorské Řešitel: Phdr. Jana Vojtíšková, Ph.D. (Katedra pomocných věd historických a archivnictví)
Splnění cílů projektů a přínos projektu: Řešitelka se zabývala doposud nedostatečně zpracovaným tématem české historie. Ve svém výzkumu se zaměřila na osvětlení jedné z důležitých stránek fungování české stavovské společnosti v předbělohorském období – na vzájemnou komunikaci mezi subjekty, které tuto společnost (resp. její sociálně politickou strukturu) tvořily. Konkrétně se věnovala komunikaci mezi královskými městy. Těžiště práce spočívalo v rozboru dochované korespondence Nového Města pražského s městskými adresáty v Českém království, v zemích České koruny i mimo ně a zvláště pak v rozboru novoměstské korespondence s jednotlivými městskými obcemi polabského pětiměstí, jmenovitě s Českým Brodem, Kolínem, Kouřimí, Kutnou Horou a Nymburkem.1 Tato pramenná sonda byla doplněna o výzkum doložené korespondence adresované ze sledovaných polabských měst na Nové Město pražské2 a o sledování vzájemných kontaktů mezi Českým Brodem, Nymburkem a Kolínem.3 Důvodem pro tento postup byla snaha o systematický a detailní rozbor skupiny relevantních pramenů, jejichž zhodnocením lze dospět k řadě zobecňujících závěrů. Výběr polabských královských měst byl ovlivněn jednak jejich relativně nevelkou vzdáleností od Nového Města pražského a tedy předpokládanou dostatečnou frekvencí navazovaných kontaktů, jednak pramennou základnou. Výzkum vycházel především ze studia dvaceti tamních dochovaných register,4 která představují pomocné kancelářské knihy vedené 1
AMP, Sbírka rukopisů, Manuál městský 1588-1591 /dále Registra 1588-1591 (1593)/, rkp. č. 407. Výjimku tvoří směr z Českého Brodu do Nového Města pražského, který není možno pro absenci potřebné pramenné základny zrekonstruovat. 3 V případě českobrodském pouze sledování korespondence odesílané do tohoto královského města. 4 Státní okresní archiv Kolín /dále SOkA Kolín/, fond Archiv města Kolín /dále AMK/ (v současné době není zinventarizován, údaje a názvy knih odpovídají „Soupisu archivu města Kolína“ od kolínského archiváře Jaroslava Schneidera (1883-1945): Kniha opisů listů odesílaných 1564 /dále Registra 1564-1565 (1568)/, č. 1; Kniha opisů listů odesílaných 1593 /dále Registra 1593/, č. 2; Kniha opisů listů odesílaných 1595 /dále Registra 1595 /, č. 3; Kniha opisů listů odesílaných 1595 – 1596 /dále Registra 1595-1596 (1597)/, č. 4; Kniha opisů listů odesílaných 1597-1599 /dále Registra 1597-1599 /, č. 5; Kniha opisů listů odesílaných 1599 /dále Registra 15991600/, č. 6; Kniha opisů listů odesílaných 1603 /dále Registra (1601, 1602) 1603/, č. 7; Kniha opisů listů odesílaných 1611-1616 /dále Registra 1611-1616/, č. 8; Kniha opisů listů odesílaných 1612-1616 /dále Registra 1612-1616 (A)/, č. 9; Kniha opisů listů odesílaných 1612-1616 /dále Registra 1612-1616 (B)/, č. 10. Státní okresní archiv Kolín /dále SOkA Kolín/, fond Archiv města Kouřim: Kopiář listů radou odeslaných 1565-1569 2
1
v kancelářích vydavatelů, sloužící zpravidla k zaznamenávání konceptů či opisů misivů a dalších expedovaných písemností. Nashromážděný soubor archiválií, započteme-li do něho i pouhých pět dochovaných misivů pocházejících ze vzájemných písemných kontaktů novoměstských a kutnohorských, mapuje, byť s mezerami, několik desetiletí vývoje této složky městských aktivit v prostředí královských měst.
Město
Registra Registra 1564-1565 (1568) Registra 1593 Registra 1595 Registra 1595 – 1596 (1597)
Kolín
Registra 1597-1599 Registra 1599-1600 Registra (1601, 1602) 1603 Registra 1611-1616 Registra 1612-1616 A Registra 1612-1616 B
Kouřim
Registra 1565-1569
Kutná Hora
Registra (1545, 1571, 1572, 1573) 1575-1584 (1585,
/dále Registra 1565-1569 /, inv. č. 170, kniha č. 165. Státní okresní archiv Kutná Hora /dále AMKH/, fond AM Kutná Hora (fond je v současné době inventarizován): Kniha kopiářů (1545) 1571-1584 /dále Registra (1545, 1571, 1572, 1573)1575-1584 (1585, 1587)/, kn. č. 1294; Kniha kopiářů 1581-1588 /dále Registra 1581-1588/, kn. č. 1295; Kniha kopiářů 1601-1614 /dále Registra 1601-1614/, kn.č. 1296; Kniha kopiářů 1612-1620 /dále Registra 1612-1620/, kn. č. 1297. Státní okresní archiv Nymburk se sídlem v Lysé nad Labem /dále SOkA Nymburk/, fond Archiv města Nymburk /dále AMN/ (fond není zinventarizován): Liber conceptuum 1572-1575 /dále Registra 1572-1575/; Kopiář 1583-1585 /dále Registra 1583-1585/; Kopiář 1591-1595 /dále Registra 15911598/; Kniha expediti magistrátních 1602-1605 /dále Registra 1602-1605/. AMP, Sbírka rukopisů, Manuál městský 1588-1591 /dále Registra 1588-1591 (1593)/, rkp. č. 407. Uvedená časová rozmezí odpovídají údajům uvedeným v příslušných archivních pomůckách. Na případné nesrovnalosti, které byly objeveny při rozboru jednotlivých knih, upozorňujeme v připojené závorce. Jednadvacátými městskými registry, dochovanými v AM Kutná Hora a zachycujícími meziměstské kontakty, je jejich torzo mapující období 22. října - 10. prosince 1584. (Aktová sbírka, sign. 3671.)
2
1587) Registra 1581-1588 Registra 1601-1614 Registra 1612-1620 Nové Město pražské
Registra 1588-1591 (1593) Registra 1572 – 1575
Nymburk
Registra 1583-1585 Registra 1591-1598 Registra 1602-1605
Přehled dochovaných předbělohorských městských register ve vybraném regionu
Výzkum, navazující zejména na práci disertační,5 přinesl informace o prostředí a okolnostech vzniku městských misivů, o osobách či institucích z městského prostředí, jichž se dotýkaly řešené záležitosti, o městských poslech, kteří komunikaci doručováním zásilek především zprostředkovávali, a v neposlední řadě se zaměřil i na otázky věnující se přijímání korespondence, její soudobé interpretaci a též sledování obsahové skladby projednávaných záležitostí. K řadě závěrů bylo možné se dobrat pouze na základě důkladného diplomatického rozboru. Takto komplexně byla problematika meziměstské komunikace v českých zemích nahlížena vůbec poprvé. Uveďme si tedy nejvýznamnější závěry, které vzešly k pramenné sondy. V centru naší pozornosti se ocitly radní domy sledovaných raně novověkých královských měst, které představovaly důležitá komunikační prostředí. Nejenom uvnitř těchto budov, ale i v jejich nejbližším okolí docházelo k uskutečňování rozmanitých, s nimi souvisejících forem komunikace. Tato pestrost se odvíjela od multifunkčního charakteru radničního domu, v němž se rozhodovalo o důležitých otázkách správních, právních, trestněprávních, hospodářských, společenských, politických i náboženských. Záležitosti, které
5
Jana VOJTÍŠKOVÁ, Ke komunikaci měst v době předbělohorské. Korespondence mezi Novým Městem pražským a královskými městy středního Polabí, disertační práce na Katedře pomocných věd historických a archivního studia FF UK, Praha 2008.
3
přesahovaly svým obsahem hranice tamního práva, se stávaly obsahem listů posélacích neboli misivů doručovaných prostřednictvím poslů k adresátům z různých společenských vrstev. Náš výzkum se zaměřil především na příjemce listů posélacích z řad královských měst. Na jejich městské rady se obraceli jako na svou zastupující instituci jejich příslušní měšťané, sousedé a obyvatelé, popř. jejich zprostředkujících služeb využili lidé spadající pod jinou právní oblast či obyvatelstvo přespolní. Klíčovou roli v celém komunikačním procesu tak sehrávala městská rada, která měla v době předbělohorské dva typy pravomocí: jednak přímé městské pravomoci, tj. hospodářské záležitosti a správu vlastního majetku města, jednak přenesené pravomoci, tj. soudnictví a veřejnou správu. Strukturu městské agendy v tomto smyslu v podstatě do značné míry odrážejí sestavené přehledy obsahu zápisů ze sledovaných register. Výzkum jednotlivých směrů odesílané korespondence i rozbor všech konceptů misivů v novoměstských registrech 1588-1591 (1593), v nichž bylo zachyceno 134 adresátů z řad měst a městeček, potvrdil, že obsah konceptů či opisů listů posélacích se týkal v naprosté většině případů majetkových záležitostí jednotlivců. Vedle dominujícího vymáhání finančních pohledávek jsme do tohoto souboru řadili i záležitosti dědické a věnné. V zájmu obyvatelstva spadajícího pod pravomoc příslušné městské rady byly řešeny i další otázky právní a trestněprávní. Některé zápisy dokládají ojedinělé kontakty též v otázkách cechovních. Obecní záležitosti jsou zastoupeny žádostmi a odpověďmi zejména z oblasti hospodářské. Jedním ze zásadních zjištění celého výzkumu je závěr, že odesílané misivy nebyly ve 2. polovině 16. století využívány pro řešení otázek politických a že tedy města jakožto třetí stav tímto způsobem nevytvářela žádnou formu vzájemné spolupráce. Výjimečně lze dohledat zápisy se sněmovní problematikou dotýkající se ovšem výhradně finančních problémů při odvádění zemské berně či defensí, určeného na financování války proti Turkům. Na skladbu řešených záležitostí měly vliv jak celková atraktivita obou komunikujících stran, tak i jejich vzájemná vzdálenost. Tyto okolnosti ovlivňovaly zejména četnost projednávaných záležitostí a v případě majetkových záležitostí jednotlivců též výši vymáhaných finančních pohledávek a poměr dlužníků a věřitelů. Nepůsobily však primárně na celkový počet písemností, které byly v určité záležitosti vyhotoveny. V souvislosti s podrobným pramenným rozborem dochovaných misivů a městských register sledovaných lokalit, v nichž dominuje řešení majetkových záležitostí jednotlivců, bylo zjištěno, že už v době předbělohorské můžeme zachytit pokles kontaktů mezi 4
královskými městy v souvislosti s rozvojem poddanských měst a vrchnostenského podnikání, kdy došlo k narušení dosavadních tržních oblastí, a též v souvislosti s finančními problémy královských měst po uvalení sankcí Ferdinandem I. v roce 1547. V důsledku těchto dvou fenoménů si tato města začala vytvářet hlavní vazby spíše v rámci užšího regionu. K tomu je třeba dodat, že tento proces probíhal u sledovaných měst individuálně a byl určován jejich celkovou prosperitou a též jejich sousedy, ať již z řad měst či vrchností. Exkurz do meziměstské komunikace v době třicetileté války též naznačil, že bude i nadále pokračovat klesající trend v navazování kontaktů. Vedle dopadu válečných událostí se na tom budou podílet zásahy státu do systému státní a městské správy a další pokles významu královských měst. Závěrem je možno konstatovat, že pramenný výzkum přinesl řadu naprosto nových poznatků o sledované problematice a umožnil naplnit cíle, které si projekt předsevzal.
Publikační výstupy: Jana VOJTÍŠKOVÁ, Písemná komunikace mezi českými královskými městy v době předbělohorské, Scriptorium, Praha 2011. (monografie podle parametrů RIV, v tisku) Jana VOJTÍŠKOVÁ, Právní aspekty předbělohorské úřední korespondence mezi českými královskými městy na příkladu komunikace mezi Kutnou Horou a Novým Městem pražským, Pravněhistorické studie 41, 2010. (studie podle parametrů RIV, v tisku) Jana VOJTÍŠKOVÁ, Korespondence mezi Novým Městem pražským a Nymburkem v době předbělohorské (Materiálová studie), Vlastivědný zpravodaj Polabí, 40, 2008-2009, s. 4-28. (ISSN 0231-5769) Pozn.: Text byl redakční radě skutečně poskytnut v roce 2010; Polabí vyšlo v prosinci 2010.
Na základě zájmu odborné veřejnosti o téma předbělohorské meziměstské komunikace řešitelka již nad rámec IP 2010 v současné době zpracovává stať pro Český časopis historický. Termín odevzdání textu je stanoven na únor 2011.
5
Rozpočet: 62.500 Kč (60.000 Kč na vydání monografie, 2.500 Kč na kancelářské potřeby a služby). Rozpočet byl naplněn (viz příloha).
Termín ukončení projektu: 31. prosinec 2010
PhDr. Jana Vojtíšková, Ph.D.
V Hradci Králové 30. prosince 2010
6
