Závěrečná zpráva (pracovní skupina č.2)
Podpora samostatného bydlení Chráněné bydlení
projektu „Evaluace poskytování sociálních služeb v Moravskoslezském kraji“ reg. č. CZ.1.04/3.1.00/A9.00019
1
Zpracovatel: Moravskoslezský kraj Pracovní skupina č. 2 (zahrnovala zástupce služeb podpora samostatného bydlení a chráněná bydlení) Vedoucí skupiny: Zuzana Hazan Garant skupiny: Mgr. Martina Chlápková
Datum: 31. 5. 2015 2
Obsah 1.
Úvod ................................................................................................................................................ 5
2.
Podpora samostatného bydlení ...................................................................................................... 7 2.1 Definice druhu služby dle zákona a vyhlášky ................................................................................ 7 2.2 Provozní doba ................................................................................................................................ 9 2.3 Pracovník v přímé práci ............................................................................................................... 11 2.4 Počet uživatelů podle místa bydliště ........................................................................................... 13 2.5 Zájemci o službu .......................................................................................................................... 15 2.6 Mapa poskytovatelů .................................................................................................................... 18 2.7 Odkud uživatelé přicházejí .......................................................................................................... 25 2.8 Kam uživatelé odcházejí, začleňování do běžného společenského prostředí ............................. 28 2.9 Potřeby uživatelů......................................................................................................................... 30 2.10 Činnosti a úkony služby podpora samostatného bydlení .......................................................... 36 2.11 Personální zajištění služby ......................................................................................................... 47 2.12 Náklady na personální zajištění služby ...................................................................................... 52 2.13 Spoluúčast obcí na financování služeb podpory samostatného bydlení................................... 54 2.14 Model sociální služby podporované bydlení ............................................................................. 57 2.15 Příklad dobré praxe služby podporované bydlení ..................................................................... 63 2.16 Návrh rozvoje služby podporované bydlení .............................................................................. 65
3.
Chráněné bydlení .......................................................................................................................... 69 3.1 Definice druhu služby dle zákona a vyhlášky .............................................................................. 69 3.2 Provozní doba .............................................................................................................................. 71 3.3 Pracovník v přímé práci ............................................................................................................... 72 3.4 Počet uživatelů podle místa bydliště ........................................................................................... 74 3.5 Zájemci o službu .......................................................................................................................... 77 3.6 Mapa poskytovatelů .................................................................................................................... 81 3.7 Odkud uživatelé přicházejí .......................................................................................................... 88 3.8 Kam uživatelé odcházejí, začleňování do běžného společenského prostředí ............................. 92 3.9 Potřeby uživatelů......................................................................................................................... 95 3.10 Činnosti a úkony služby chráněné bydlení .............................................................................. 103 3.11 Personální zajištění služby ....................................................................................................... 114 3.12 Náklady na personální zajištění služby .................................................................................... 118 3
3.13 Spoluúčast obcí na financování služeb chráněné bydlení ....................................................... 119 3.14 Model sociální služby chráněné bydlení.................................................................................. 122 3.15 Příklad dobré praxe služby chráněné bydlení ......................................................................... 129 3.16 Návrh rozvoje služby chráněné bydlení .................................................................................. 132
4
1. Úvod Dlouhodobým záměrem Moravskoslezského kraje je dosáhnout transparentního a efektivního rozdělování finančních prostředků pro sociální služby a optimalizace sítě služeb z územního hlediska v návaznosti na proces střednědobého plánování rozvoje sociálních služeb. Odbor sociálních věcí krajského úřadu Moravskoslezského kraje připravil individuální projekt kraje s názvem „Evaluace poskytování sociálních služeb v Moravskoslezském kraji“, s registračním číslem CZ.1.04/3.1.00/A9.00019, který je podpořen z Operačního programu lidské zdroje a zaměstnanost. Cílem projektu je získat první nástroj pro transparentní a efektivní rozdělování finančních prostředků poskytovatelům sociálních služeb. V období června – září 2014 proběhla první klíčová aktivita projektu - dotazování v místě poskytování sociálních služeb, jejíž výstupy jsou nezbytným podkladem pro navazující klíčovou aktivitu 2. Data, získaná v klíčové aktivitě č. 1 byla zpracována do tabulek, grafů a map. Nicméně samotná data nemají vždy potřebnou vypovídací hodnotu, proto byly pracovními skupinami analyzovány a komentovány. Analyzována a okomentovaná data jsou podkladem pro zpracování této závěrečné zprávy. Každý druh sociální služby je popsán zvlášť.
Východiska pro zpracování Závěrečné zprávy: Sociální služba by měla být poskytována jen tomu, kdo ji potřebuje a jen do takové míry do jaké ji člověk potřebuje. Efektivní sociální služba nenahrazuje v rámci svého působení přirozené zdroje (školství, jiné veřejné služby, rodinu, neformální zdroje apod.), ale naopak vede a podporuje uživatele k tomu, aby je využíval (zprostředkovává jejich využití). Předpokladem je, že sociální služby pomáhají řešit nepříznivou sociální situaci osob, ale nemohou ze své podstaty v plné šíři řešit jevy a situace, které k nepříznivé sociální situaci vedou. Sociální služby musí být součástí širšího systémového řešení nepříznivé sociální situace. Závěrečná zpráva je prvním podkladem pro nastavení modelu sociální služby dle daného druhu sociální služby, s ohledem na potřeby uživatelů a realizaci činností za účelem jejich naplnění. To vše v návaznosti na efektivitu a personální zajištění. Závěrečná zpráva obsahuje mj. informace o specifikaci jednotlivých druhů sociálních služeb včetně popisu výjimek a okolností, které je nutné v daném kontextu (tj. financování personálního zajištění služby) zohlednit a nastavuje parametry personálního zajištění služeb v základním, krizovém a optimálním modelu.
5
Podklady pro zpracování závěrečné zprávy - počet služeb a dotazníků: Počet registrovaných sociálních služeb zařazených do dotazníkového šetření
Počet vyplněných dotazníků
Procentuální návratnost dotazníků
Podpora samostatného bydlení
9
9
100%
Chráněné bydlení
30
30
100%
6
2. Podpora samostatného bydlení 2.1 Definice druhu služby dle zákona a vyhlášky Podpora samostatného bydlení je službou sociální péče, kterou zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) definuje takto: „Služby sociální péče napomáhají osobám zajistit jejich fyzickou a psychickou soběstačnost, s cílem umožnit jim v nejvyšší možné míře zapojení do běžného života společnosti, a v případech, kdy toto vylučuje jejich stav, zajistit jim důstojné prostředí a zacházení. Každý má právo na poskytování služeb sociální péče v nejméně omezujícím prostředí.“
Podpora samostatného bydlení § 43 zákona (1) Podpora samostatného bydlení je terénní služba poskytovaná osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu zdravotního postižení nebo chronického onemocnění, včetně duševního onemocnění, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. (2) Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti: a) pomoc při zajištění chodu domácnosti, b) výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, c) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, d) sociálně terapeutické činnosti, e) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.
§ 9 vyhlášky (1) Základní činnosti při poskytování podpory samostatného bydlení se zajišťují v rozsahu těchto úkonů: a) pomoc při zajištění chodu domácnosti: 1. pomoc s úklidem a údržbou domácnosti a osobních věcí, 2. podpora při získávání návyků souvisejících se zajištěním chodu domácnosti, 3. pomoc při údržbě domácích spotřebičů, 4. pomoc se zajištěním stravy, 5. pomoc při zajištění velkého úklidu domácnosti, například sezonního úklidu, úklidu po malování, 6. podpora v hospodaření s penězi včetně pomoci s nákupy a běžnými pochůzkami, b) výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti: 1. podpora při zvládání výchovy dětí v rodině, 2. pracovně výchovná činnost s dětmi, 3. nácvik a upevňování motorických, psychických a sociálních schopností a dovedností, 4. pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s rodinou a pomoc a podpora při dalších aktivitách podporujících sociální začleňování osob, 5. podpora v oblasti partnerských vztahů, 6. podpora při získávání návyků souvisejících se zařazením do pracovního procesu,
7
c) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím: 1. doprovázení dětí do školy, školského zařízení, k lékaři, na zájmové a volnočasové aktivity a doprovázení zpět, 2. doprovázení dospělých do školy, školského zařízení, zaměstnání, k lékaři, na zájmové aktivity, na orgány veřejné moci a instituce poskytující veřejné služby a doprovázení zpět, 3. podpora při získávání návyků souvisejících se zařazením do běžného společenského prostředí včetně využívání běžně dostupných služeb a informačních zdrojů, d) sociálně terapeutické činnosti: socioterapeutické činnosti, jejichž poskytování vede k rozvoji nebo udržení osobních a sociálních schopností a dovedností podporujících sociální začleňování osob, e) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí: 1. pomoc při komunikaci vedoucí k uplatňování práv a oprávněných zájmů, 2. pomoc při vyřizování běžných záležitostí. (2) Maximální výše úhrady za poskytování podpory samostatného bydlení činí 130 Kč za hodinu, podle skutečně spotřebovaného času nezbytného k zajištění úkonů; pokud poskytování služby, včetně času nezbytného k zajištění úkonů, netrvá celou hodinu, výše úhrady se poměrně krátí.
8
2.2 Provozní doba Komentář (popis výstupů dotazníkového šetření): Dotazník vyplnilo celkem 9 poskytovatelů služby podpora samostatného bydlení na území Moravskoslezského kraje. V dotaznících poskytovatelé popsali provozní dobu svých služeb různě. Pracovní skupina doplnila zjištění o provozní době všech poskytovatelů z veřejného registru poskytovatelů sociálních služeb dostupném na iregistr.mpsv.cz (stav k říjnu 2014). Z výše uvedeného zdroje jsme doplnili také údaje o 3 poskytovatelích, kteří zahájili poskytování služby podpora samostatného bydlení v roce 2013 a nebyli tak zapojeni do dotazníkového šetření (stav k říjnu 2014).
1. 2. 3. 4.
Provozní doba uvedená v registru poskytovatelů Po-Pá 9:00 - 19:00 Po-Pá 8:00 - 16:00 Po-Pá 7:00 - 15:30 Po, St, Čt 7:00 - 19:00 Út 7:00 - 18:00 Pá 7:00 - 15:30
Provozní doba uvedená poskytovatelem v dotazníku 30 hodin týdně 40 hodin týdně 40 hodin týdně 55,5 hodin týdně
5.
Po, Út, Čt 8:00 - 16:00 St 8:00 - 18:00 Pá 8:00 - 14:00 So, Ne, svátky - dle potřeby
40 hodin týdně
6. 7.
Po-Pá 8:00 - 20:00 nepřetržitě
8 - 20 h, Po-Pá nepřetržitě podle potřeb
8.
Po - Pá 7:00 - 17:00 (do 20h v případě potřeby)
50 hodin týdně
9.
Po, Čt, Pá 11:30 - 15:00 Út 7:00 - 15:30 St - (služba se neposkytuje)
2012 - průměrně 5h/týdně 2013 - 10h/týdně
10. 11. 12.
Po - Pá 7:00 - 17:00 nepřetržitě Po - Ne 7:00 - 18:00
----
V pracovní skupině jsme diskutovali o tom, jak chápeme provozní dobu ve službě podpora samostatného bydlení vzhledem k tomu, že se jedná o terénní sociální službu. Shodli jsme se, že provozní doba je doba, v rámci které si uživatel může nasmlouvat služby. Konkrétní rozsah a doba poskytování sociální služby je předmětem dojednávání v rámci smluvního vztahu mezi poskytovatelem služby a uživatelem, a to podle jeho skutečných potřeb. Tato dohoda se promítá do individuálního plánu, kde je definováno, v jakých dnech, časech a v čem bude daný uživatel využívat podporu. Mimo tuto konkrétně dojednanou podporu je služba v provozní době dostupná minimálně po telefonu. Ze zjištění z veřejného registru poskytovatelů vyplynulo, že pouze jeden poskytovatel na území kraje uvádí pravidelnou provozní dobu také v sobotu a neděli a dva poskytovatelé uvádějí nepřetržitou provozní dobu. Společně jsme došli k závěru, že služba podpory samostatného bydlení by měla být 9
dostupná také o víkendech a o svátcích. Vycházeli jsme přitom ze zkušenosti, že klientela této služby, zejména pak lidé s mentálním postižením, kteří do služby přišli v rámci procesu transformace pobytových služeb, často potřebují podporu také v tom, jak trávit svůj volný čas, podporu při přípravě stravy o víkendu apod. Navíc o víkendu nejsou dostupné návazné služby, např. sociálně terapeutické dílny. Na rozdíl od služeb zaměřených na pracovní dovednosti a aktivní trávení času v pracovní dny, člověk v podpoře samostatného bydlení bydlí i o víkendu a může potřebovat službu i v tyto dny. Považujeme za důležité zmínit potřebu poskytovat službu v režimu mimořádných situací službu i mimo stanovenou provozní dobu poskytovatele. Vzhledem k tomu, že se jedná o podporu v bydlení, mohou nastat mimořádné situace, které je nutné pro bezpečí uživatele řešit. Za mimořádnou situaci považujeme např. propuštění z léčení v psychiatrické nemocnici, období vánočních svátků, kdy je zvýšená psychická zátěž u uživatelů s duševním onemocněním apod. Doporučujeme zajištění dostupnosti služby minimálně formou pohotovosti na telefonu nebo jiným způsobem sjednaným v rámci krizového plánování s uživatelem. Doporučení: Z výše uvedeného vyplývá, že pro zajištění kontinuity a kvality služby doporučujeme poskytovat službu každý den, včetně sobot, nedělí a svátků v době od 7:00 do 20:00 hodin. Konkrétní rozsah a doba poskytování sociální služby je předmětem individuálního sjednávání v rámci smluvního vztahu mezi poskytovatelem služby a uživatelem, a to podle jeho skutečných potřeb. Doporučujeme registrujícímu orgánu zavést povinnost pro poskytovatele služby podpora samostatného bydlení popsat podmínky pro mimořádné poskytnutí služby mimo zveřejněnou provozní dobu do přílohy Popis realizace služby.
10
2.3 Pracovník v přímé práci V dotazníku v bodě 8. Rozsah úkonů na pracovníka v přímé práci, byl pracovní skupinou v první fázi projektu definován pracovník takto: Pracovníkem v přímé práci se rozumí pracovník s kvalifikací dle § 110 nebo § 116 zákona 108/2006 o sociálních službách v pozdějším znění, který vykonává činnosti služby dle vyhlášky… Pokud má pracovník kumulovanou funkci, např. vedoucí služby / sociální pracovník, do přímé práce je započítán v takovém úvazku, v jakém vykonává činnosti, viz předchozí odstavec. Při následné diskusi nad výstupy dotazníků v pracovní skupině jsme zjistili, že nám zcela chybí informace, kolik pracovníků z uvedeného počtu vykonává funkci sociálního pracovníka a jaké činnosti s výkonem jeho funkce přímo souvisí. Role sociálního pracovníka s dopadem na kvalitu přímé práce nebyla sledována. Role sociálního pracovníka je přímo spojená s výkonem činností zaměřených na osobní rozvoj uživatelů, pojmenovávání a analýzu jejich potřeb, identifikaci zdrojů a příležitostí, plánování a hodnocení rozsahu a průběhu poskytování služby, nácvik nových dovedností vedoucích k sociálnímu začleňování, podporu při uplatňování práv a oprávněných zájmů uživatelů, např. v otázkách svéprávnosti a jiné sociální poradenství. V evropských projektech pro služby prevence bylo stanoveno, že na 10 uživatelů by měl být v týmu minimálně 1 sociální pracovník, který má v rámci své náplně práce prostor poskytovat podporu při výše uvedených činnostech. Složení a kompetence (ve smyslu dovedností) pracovního týmu úzce souvisí s uvědomováním si potřeb uživatelů. Potřebami uživatelů služby podpora samostatného bydlení se blíže zabýváme v bodě 2.9 této zprávy. Obecně ale můžeme konstatovat, že uživatelé v podpoře samostatného bydlení často nemají rodinu, přátele a pracovník musí být vysoce kompetentní a schopný řešit potřeby člověka ve všech souvislostech. Služba se nemůže spokojit s pracovníkem, který zvládá pouze pečovatelské úkony. Ve srovnání např. s pečovatelskou službou, kdy senior má také rodinu a naplňuje si potřeby v oblasti vztahů v rámci rodiny, zde pak pracovník může být ošetřovatel, služba se může orientovat zejména na naplňování základních potřeb jako je péče o domácnost, o vlastní osobu (hygiena, jídlo). Za klíčové dovednosti (kompetence) pracovníka ve službě podpory samostatného bydlení považujeme dovednost objevovat a pojmenovávat potřeby uživatele a objevovat a vytvářet uživateli příležitosti k naplnění jeho potřeb způsobem respektujícím jeho individualitu v místě, kde žije (v komunitě). Doporučení: Doporučujeme poskytovatelům zabývat se kompetencemi (ve smyslu dovedností) pracovníků a jejich zvyšováním v kontextu případové práce. Doporučujeme poskytovatelům i zadavatelům klást důraz na průběžné kvalitní vzdělávání pracovníků v přímé práci s cílem zkvalitňování poskytované služby uživatelům. Doporučujeme poskytovatelům zvážit roli sociálních pracovníků ve službě. Zhodnotit v jakém rozsahu se sociální pracovník věnuje činnostem případového procesu, metodika, odborníka na službu a cílovou skupinu a je-li tento rozsah dostatečný. Máme na mysli činnosti v oblasti osobního rozvoje uživatelů, objevování a analýzu jejich potřeb, identifikaci zdrojů a příležitostí v komunitě, plánování a 11
hodnocení rozsahu a průběhu poskytování služby, nácvik nových dovedností vedoucích k sociálnímu začleňování, podporu při uplatňování práv a oprávněných zájmů uživatelů především v oblasti jeho občanských práv.
12
2.4 Počet uživatelů podle místa bydliště
2012 Trvalé bydliště Ostrava Bruntál Krnov Třinec Frýdek-Místek Opava Dolní Životice Ostatní Celkem
Počet 58 23 18 10 10 4 4 23 149
2013 % 39% 15% 12% 7% 7% 3% 3% 15% 100%
Trvalé bydliště Ostrava Bruntál Krnov Frýdek-Místek Třinec Opava Dolní Životice Ostatní Celkem
Počet 66 25 21 11 11 6 4 25 169
% 39% 15% 12% 7% 7% 4% 2% 15% 100%
Komentář: Z podkladů v dotazníkovém šetření jsme zjistili, že řada uživatelů nemá v místě, kde momentálně bydlí a kde je jim poskytována služba podpory samostatného bydlení, nahlášeno trvalé bydliště. V dotazníkovém šetření byli poskytovatelé vyzváni, aby uvedli trvalé bydliště a v případě, že má uživatel trvalé bydliště v pobytové službě, uvedli místo posledního pobytu. Tím je v mnoha případech obec, kde se nacházel nebo nachází domov pro osoby se zdravotním postižením, dříve ústav sociální péče.
13
Tento stav přikládáme tomu, že dotazníkové šetření probíhalo v době, kdy vrcholí období transformace pobytových služeb v kraji. Doporučení: V případě služby podpora samostatného bydlení, kdy uživatel bydlí ve svém bytě, na který má nájemní nebo podnájemní smlouvu, případně byt vlastní nebo spoluvlastní, by zde měl být přihlášen k trvalému pobytu a v uplatnění tohoto práva by mu neměl nikdo bránit. Považujeme za "normální", aby měl člověk trvalé bydliště v bytě, kde bydlí a stal se tak právoplatným členem komunity, obce, ve které žije se všemi právy i povinnostmi (např. poplatek za odpady).
14
2.5 Zájemci o službu
2012 Důvody odmítnutí zájemců o službu: A B C
D
E
Poskytovatel neposkytuje sociální službu, o kterou osoba žádá. Zájemce nespadá do vymezeného okruhu osob v registru poskytovatelů sociálních služeb. Poskytovatel nemá dostatečnou kapacitu k poskytnutí sociální služby, o kterou osoba žádá. Zdravotní stav osoby, která žádá o poskytnutí pobytové sociální služby, vylučuje poskytnutí takové sociální služby; tyto zdravotní stavy stanoví prováděcí právní předpis. Osobě, která žádá o poskytnutí sociální služby, poskytovatel vypověděl v době kratší než 6 měsíců před touto žádostí smlouvu o poskytnutí téže sociální služby z důvodu porušování povinností vyplývajících ze smlouvy.
2013
Absolutní hodnoty
Podíl %
Absolutní hodnoty
Podíl %
2
7%
2
8%
12
44%
12
50%
13
48%
10
42%
0
0%
0
0%
0
0%
0
0%
27
100%
24
100%
Komentář: Nejčastějším důvodem pro odmítnutí zájemců o službu bylo (výstupy z dotazníkového šetření), že zájemce nespadá do vymezeného okruhu osob. Byť poskytovatelé neuvedli konkrétní důvody, což 15
není jejich povinností a v dotazníku k tomuto nebyl prostor, můžeme se domnívat, že důvody mohly být tyto: Službu lze podle zákona o sociálních službách poskytovat pouze osobám se zdravotním postižením, přičemž z údajů uvedených poskytovateli ve veřejném registru poskytovatelů sociálních služeb (stav k červnu 2013, pouze poskytovatelé zapojení do dotazníkového šetření, tj. 9 registrovaných služeb) vyplývá, že je služba poskytována následujícím cílovým skupinám: osoby s chronickým duševním onemocněním: 5 poskytovatelů osoby s mentálním postižením: 6 poskytovatelů (pozn. 2 poskytovatelé z 9 uvádějí obě cílové skupiny, tj. osoby s chronickým duševním onemocněním a osoby s mentálním postižením) osoby s kombinovaným postižením: 2 poskytovatelé (v obou případech uvedeno spolu s cílovou skupinou osoby s mentálním postižením) osoby se zdravotním postižením: 1 poskytovatel (uvedeno spolu s cílovou skupinou osoby s chronickým duševním onemocněním) Odmítnutými zájemci mohly tudíž být osoby, které: nemají zdravotní postižení. Považujeme za problematické to, že služba podpory samostatného bydlení není v České republice dostupná také jiným potřebným cílovým skupinám, zejména osobám v krizové situaci. Víme, že na území kraje pro tuto cílovou skupinu jsou poskytovány služby, které do jisté míry mohou poskytovat obdobné činnosti jako podpora samostatného bydlení, a to sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi nebo terénní program. V zahraničí je však běžné, že služba podpory samostatného bydlení (supported living) je dostupná také např. cílové skupině osob nebo rodin v krizových situacích. V těchto případech by se však nemohlo jednat o službu péče za úhradu. spadají do negativního vymezení cílové skupiny definovaného poskytovatelem. Např. poskytovat služby pro osoby s chronickým duševním onemocněním se zaměřuje jen na určitou diagnózu nebo diagnostický okruh. Nebo má uvedeno, že není schopen zajistit službu osobám s potřebou vyšší míry podpory apod. Zde chceme opět poukázat na zkušenost ze zahraničí, kde terénní podporu ve svém vlastním bytě čerpají i lidé s vysokou mírou závislosti na pomoci druhé osoby. Při diskusi v pracovní skupině jsme zaznamenali i případ z našeho kraje, kdy byl službou podpory samostatného bydlení v kombinaci s dalšími službami - pečovatelská služba, osobní asistence, dopomoc poskytována dobrovolníky a přáteli, rodinnými příslušníky a asistentem sociální péče - podporován také uživatel s vysokou mírou závislosti na pomoci druhé osoby a mohl tak řadu let bydlet ve svém vlastním bytě. Tento se však rozhodl pro přechod do domova pro osoby se zdravotním postižením z finančních důvodů, kde za služby spojené s péčí zaplatí "jen" do výše příspěvku na péči a není zde již zkoumán rozsah a počet úkonů tak, jak je tomu u podpory samostatného bydlení, pečovatelské služby i osobní asistence, kde uživatel hradí skutečně spotřebovaný čas. V tomto, ale i v mnohých dalších případech, je pak tato služba pro uživatele cenově nedostupná. V domově navíc odpadá nutnost logistiky při plánování služeb hlavně s ohledem na finanční možnosti uživatele, je zde navíc zajištěna i zdravotní péče. Tento fakt pak může uživatele, potažmo jeho opatrovníka významně 16
ovlivňovat při rozhodování o tom, jakou službu využije. Také to nepodporuje trend preference terénních služeb před pobytovými s ohledem na kvalitu života člověka. požadují poskytnutí služby mimo spádovou dostupnost služby. O tomto důvodu můžeme ovšem jen spekulovat. V dalším bodě 2.6 Mapa poskytovatelů se více věnujeme tomu, že služba podpory samostatného bydlení není dostupná zejména ve vesnických oblastech a na některých územích kraje. Předpokládáme tedy, že mohou být zájemci odmítáni také z důvodu, že služba není schopna zájemci poskytnout službu v místě, kde ji potřebuje. Dá se předpokládat, že jsou zájemci v této době okolnostmi nuceni stěhovat se do obcí a do míst, kde je služba pro ně dostupná, což nepovažujeme v každém případě za vhodné, z důvodu zpřetrhání vazeb, které v místě svého bydliště zájemce o službu má. Z výstupů dotazníkového šetření vyplývá, že nejvíce odmítnutých zájemců o službu bylo v letech 2012 a 2013 z důvodu, že poskytovatel nemá dostatečnou kapacitu. Z údajů uvedených poskytovateli v úvodní části dotazníku (hlavička) vyplývá, že kapacita služeb podpora samostatného bydlení v Moravskoslezském kraji byla 144 uživatelů. Při nahlédnutí do dotazníků poskytovatelů chráněných bydlení je kapacita chráněných bydlení 455 lůžek v kraji (stav k srpnu 2014), lze tedy předpokládat, že část uživatelů chráněných bydlení bude připravena a bude mít zájem přejít do vlastního bydlení s podporou samostatného bydlení a kapacita této služby nebude dostatečná. Na toto poukázala již Souhrnná zpráva z procesu transformace v Moravskoslezském kraji (2013). Doporučení: Doporučujeme zadavatelům, aby společně s poskytovateli a uživateli, nejlépe v procesu plánování rozvoje sociálních služeb (komunitní plánování), zkoumali potřebu rozvoje služby podpora samostatného bydlení a to s ohledem na potřeby cílových skupin a v kontextu místní a časové dostupnosti služby. Doporučujeme poskytovatelům služby zaměřit se na potřebu dostupnosti služby pro lidi s vyšší mírou závislosti na pomoci druhé osoby s provázáním se službami osobní asistence a pečovatelské služby. Doporučujeme zadavatelům, zejména Moravskoslezskému kraji, zabývat se otázkou podpory cílových skupin, kterým podle současné legislativy nelze poskytovat službu podpora samostatného bydlení (nedostupná pro osoby v krizové situaci). Doporučujeme Moravskoslezskému kraji zabývat se cenovou dostupností služby pro lidi s nízkými příjmy, minimálně ve smyslu ovlivňování nastavení úhrady za službu podpora samostatného bydlení v příslušné legislativě. Zdůrazňujeme zadavatelům a poskytovatelům povinnost informovat zájemce o službu o vhodné pobytové sociální službě nebo podpoře samostatného bydlení v návaznosti na jejich skutečné potřeby. Toto doporučení vychází ze zkušenosti zadavatelů i poskytovatelů, že zájemce žádá často o službu s vyšší mírou podpory, než skutečně potřebuje.
17
2.6 Mapa poskytovatelů
Komentář: Na mapě vidíme, že jihovýchodní oblast kraje (Odry, Bílovec, Nový Jičín, Kopřivnice, Frýdlant nad Ostravicí), dále oblast severozápad (Rýmařov, Vrbno pod Pradědem, Město Albrechtice, Osoblaha) a sever (Kravaře, Hlučín, Bohumín, Orlová, Karviná) je službou zcela nepokryta. Některé regiony jsou pokryty pouze službou pro určitou cílovou skupinu (vycházíme z údajů uvedených ve veřejném registru poskytovatelů, stav k říjnu 2014): Bruntál - osoby s mentálním postižením, s chronickým duševním onemocněním, s kombinovaným postižením Krnov - osoby s mentálním postižením, s chronickým duševním onemocněním Opava - osoby s mentálním postižením, s chronickým duševním onemocněním, s kombinovaným postižením, se zdravotním postižením Vítkov - osoby s mentálním postižením Ostrava - osoby s mentálním postižením, s chronickým duševním onemocněním Havířov - osoby s chronickým duševním onemocněním Frýdek - Místek - osoby s mentálním postižením, s chronickým duševním onemocněním Třinec - osoby s chronickým duševním onemocněním
18
Týdenní časový Týdenní časový rozsah poskytování rozsah poskytování služby na daném služby na daném území (bez času území (bez času stráveného na cestě) stráveného na cestě) (hod) (hod) 2012 2013 (z toho DO*) (z toho DO*)
počet služeb (z toho DO*)
Bruntál 52 (x) 58 (x) 2 (x) Frýdek-Místek 14 (x) 9 (x) 1 (x) Havířov 2,61 (2,61) 2,7 (2,7) 1 (1) Krnov 94 (x) 130 (x) 1 (x) Opava 8,88 (8,88) 14,81 (14,81) 2 (2) Ostrava 42 43 1 Ostrava-Jih 16,78 (16,78) 9,1 (9,1) Ostrava-Mariánské Hory a Hulváky 6,75 (6,75) 6,93 (6,93) 1 (1) Ostrava-Poruba 11,73 (11,73) 10,47 (10,47) Ostrava-Přívoz 20,43 (20,43) 33,63 (33,63) Třinec 4 (4) 6 (6) 1 (1) Vítkov x x 1 Opava x x 1 Pozn. z 9 služeb zapojených do dotazníkového šetření 1 služba působí na území 3 různých obcí a 1 služba působí na území 2 obcí, proto počet služeb je o 3 více než počet vyplněných dotazníků. * DO - služby pro cílovou skupinu osob s chronickým duševním onemocněním (x) = služba pracuje s lidmi s mentálním postižením i s lidmi s duševním onemocněním, poměr nebyl v dotazníku ani neví v registru poskytovatelů sociálních služeb uveden x = 2 služby s působností na území Vítkova a Opavy neuvedly žádný údaj Z údajů vyplněných poskytovateli v dotaznících k otázce na jakém území službu poskytují a kolik tráví času na přepravě na 1 cestu tam a zpět vyplývá, že služby převážně působí pouze na území obce, kde mají sídlo. Toto může být dle názoru pracovní skupiny způsobeno např. těmito důvody: Ve větších městech jsou lépe dostupné malé byty. Služba na řadě míst vznikla v návaznosti na proces transformace pobytových zařízení, v blízkosti domova pro osoby se zdravotním postižením, dříve ústavu sociální péče. Uživatelé, kteří do služby přišli v rámci procesu transformace, nedisponovali svými vlastními byty ani nebyli v nájmu či podnájmu, stěhovali se za službou. V diskusích v pracovní skupině jsme vyjádřili domněnku, že několik poskytovatelů z řad příspěvkových organizací pravděpodobně poskytuje službu pouze v určitém místě (na jedné adrese) a nikoliv na území celé obce. Můžeme se domnívat, že v současné době nejsou zájemci z malých měst nebo vesnic. V rámci dotazníkového šetření jsou sice uvedeni v bodě u počtu neuspokojených zájemců také zájemci s trvalým pobytem v malých městech či vesnicích, ale dá se předpokládat, že jde převážně o lidi, kteří bydlí v pobytové službě (chráněném bydlení, domově pro osoby se zdravotním postižením). Takto formulovanou hypotézu nelze doložit výstupy dotazníkového
19
šetření. Nízký počet zájemců z území malých měst a vesnic může být způsoben: o Neznalostí zájemců a veřejnosti podmínek služby podpory samostatného bydlení. Zájemci se častěji obracejí na služby domovů pro osoby se zdravotním postižením nebo na chráněná bydlení, jako na služby s delší tradicí v kraji. o Služby ve veřejných závazcích uvádějí, že působí pouze na území města, kde mají sídlo, neformulují dostatečně srozumitelně, že jsou schopny službu poskytnout i ve spádovém regionu obce, kde mají sídlo. o Z finančních důvodů jsou služby skutečně schopny působit pouze na malém území, jelikož čas a finanční prostředky věnované na přesun do vzdálenějších oblastí by byly vysoké. Z důvodu snahy o dosažení efektivity služby, kdy se veřejně mluví o tom, že nepřímé náklady by měly být omezovány ve prospěch přímých nákladů, zejména osobních nákladů na mzdy / platy pracovníků může mít poskytovatel tendenci omezit území, na kterém působí. Dále jsme se zabývali místní návazností služeb chráněného bydlení a podpory samostatného bydlení. Kladli jsme si otázku, zda uživatelé, kteří v rámci procesu transformace pobytových služeb v kraji přešli a žijí v chráněných bydleních, mají v místě, kde nyní žijí, příležitost přejít do samostatného bydlení s podporou. To znamená, je-li v místě dostupná služba podpory samostatného bydlení.
20
Území poskytování služeb (obec)
Bohumín
Počet služeb CHB na území (v obci) 2013 (z toho DO*) 1 (1)
Počet Počet Poznámka adres služeb PSB na na území území (v obci) (v obci) 2013 2013 (z toho (z toho DO*) DO*) 1 (1) spádově nejbližší PSB (DO*) v Ostravě, Havířově
Bruntál Budišov nad Budišovkou Český Těšín Frýdek-Místek Havířov Hlučín Litultovice Karviná Kopřivnice Krnov Město Albrechtice Moravice
2 (x) 1
2
1 2 1 1 1 2 (1) 1 1 1 1
1 2 3 1 1 2 (1) 1 1 8 1
Nový Jičín Opava Orlová Ostrava Pržno Třinec Sedlnice
2 6 (3) 1 (1) 5 (2) 1
3 16 (11) 1 (1) 7 (4) 1
1
1
Široká Niva
1
1
1 1 33 (8)
1 1 56 (18)
Velké Hoštice Vítkov
spádově dostupné PSB ve Vítkově, případně v Opavě návaznost PSB není 1 (x) 1 (1)
návaznost PSB (MP*) není návaznost PSB není spádově nejbližší PSB v Opavě a ve Vítkově návaznost PSB není návaznost PSB není
1 (x) spádově nejbližší PSB v Krnově spádově dostupné PSB ve Vítkově, případně v Opavě návaznost PSB není 3 (2) spádově nejbližší PSB v Ostravě, Havířově 2 (1) spádově nejbližší PSB ve Frýdku - Místku 1 (1) návaznost PSB není, spádovost do Nového Jičína nebo Kopřivnice spádově nejbližší PSB v Bruntále, případně v Krnově spádově nejbližší PSB v Opavě 1 12
Celkem * DO - služby pro cílovou skupinu osob s chronickým duševním onemocněním (x) = služba pracuje s lidmi s mentálním postižením i s lidmi s duševním onemocněním, poměr nebyl v dotazníku uveden *MP - služby pro cílovou skupinu osob s mentálním postižením Z výše zobrazeného srovnání vyplývá, že návaznost služby podpora samostatného bydlení není v obcích Český Těšín, Havířov, Hlučín, Karviná, Kopřivnice, Nový Jičín. U některých obcí jsme uvedli, že se nachází služba podpory samostatného bydlení spádově nedaleko. Zde však zůstává otázkou, zda uvedené služby podpory samostatného bydlení jsou schopny kapacitně 21
a územně nabídnout službu uživatelům z chráněných bydlení. Ze znalostí členů pracovní skupiny vyplývá, že stávající služby podpory samostatného bydlení by velmi problematicky zajišťovaly územní nebo kapacitní dostupnost pro uživatele chráněných bydlení z obcí Bohumín, Litultovice, Moravice, Orlová, Frýdek - Místek, Velké Hoštice. Dále jsme se na setkáních pracovní skupiny zabývali potřebou dostupnosti pracovních příležitostí (chráněná pracovní místa, sociální podniky aj.) a návazných sociálních služeb (sociálně terapeutické dílny, sociální rehabilitace) v místě, případně blízkém okolí, kde žijí lidé s podporou samostatného bydlení. Z dotazníkového šetření jsme byli schopni získat údaje pouze za služby sociálně terapeutické dílny. Náhledem do registru poskytovatelů sociálních služeb jsme doplnili informace o dostupnosti sociální rehabilitace.
pozn. v mapce je zanesen stav za rok 2013. Území poskytování služeb (obec)
Počet služeb PSB na území (v obci) 2013 (z toho DO*)
Bohumín Bruntál
Počet služeb STD na území (v obci) 2013
Poznámka
1 2 (x)
2
návaznost STD pro DO není, je návaznost SR pro DO 22
Český Těšín Frýdek-Místek
1 (x)
1 2
Frýdland nad Ostravicí Havířov
1 (1)
Krnov
1 (x)
1
3 (2)
1 1 1 3
2 (1)
3
Ludgeřovice Město Albrechtice Nový Jičín Opava Orlová Ostrava Pržno Rýmařov Třinec Vítkov
návaznost STD pro DO není, je návaznost SR pro DO
1 návaznost STD pro DO není, nejbližší SR pro DO v Ostravě návaznost STD pro DO není, je návaznost SR pro DO
návaznost STD pro DO není, je návaznost SR pro DO
1 4 1 (1) 1
návaznost na STD pro DO není, je návaznost na SR návaznost na STD pro MP není, je návaznost na SR
12 Celkem * DO - služby pro cílovou skupinu osob s chronickým duševním onemocněním (x) = služba pracuje (i) s lidmi s duševním onemocněním - zjištěno nahlédnutím do veřejného registru poskytovatelů iregistr.mpsv.cz - u služeb STD jsme zjišťovali jen u těch služeb, kde nás to zajímalo vzhledem k blízkosti podpory samostatného bydlení pro osoby s chronickým duševním onemocněním SR - sociální rehabilitace Z výše zobrazeného srovnání vyplývá, že návaznost služeb sociálně terapeutické dílny nebo sociální rehabilitace není v obci Havířov, kde z obce Havířov je pravděpodobně pro uživatele dostupná služba sociální rehabilitace pro osoby s chronickým duševním onemocněním v Ostravě. Doporučení: Poskytovatelům a zadavatelům doporučujeme zajistit dostupnost služby tak, aby se za ní nemuseli zájemci stěhovat. Tady vnímáme zásadní roli procesů plánování rozvoje sociálních služeb na obcích a v regionech, které zjišťují a ověřují potřebnost služby včetně jejího územního působení. Doporučujeme zadavatelům sledovat vývoj místní potřebnosti zejména v návaznosti na proces transformace psychiatrické péče a zajistit dostupnost služeb pro potřebné lidi s duševním onemocněním, pro lidi s duální diagnózou a lidi s poruchami chování. Při plánování služeb pro lidi s těmito diagnózami důsledně zvážit, jaký typ služby a v jaké formě (skupinové nebo v individuální) je pro ně vhodnější. Doporučujeme zadavatelům, aby se společně s poskytovateli služeb chráněného bydlení zabývali zajištěním dostupnosti služby podpora samostatného bydlení v návaznosti na chráněná bydlení v 23
obcích Český Těšín, Havířov, Hlučín, Karviná, Kopřivnice, Nový Jičín, Bohumín, Litultovice, Moravice, Orlová, Frýdek - Místek, Velké Hoštice. Doporučujeme zadavatelům, aby se společně s poskytovateli služeb podpory samostatného bydlení zabývali dostupností návazných služeb, zejména služeb v oblasti zaměstnávání - chráněná pracovní místa, sociální podniky, sociálně terapeutické dílny nebo sociální rehabilitace. Doporučujeme registrujícímu orgánu zavést povinnost pro poskytovatele služby podpora samostatného bydlení uvádět místní dostupnost služby, resp. územní působnost služby.
24
2.7 Odkud uživatelé přicházejí
Místa, odkud uživatelé do služby přicházejí Pořadí
A B.1 B. 2 B.3 C. D. E. 1 E. 2 F.
Odkud uživatelé přišli
2012 2012 Podíl % Podíl %
Z jiných sociálních služeb se stejným druhem sociální služby, tj. z podpory samostatného bydlení Z domovů pro osoby se zdravotním postižením Z domovů se zvláštním režimem Z chráněných bydlení Z domácnosti (rodiny) Ze zdravotních služeb (nemocnice, léčebny) Ze školských zařízení - dětské domovy Ze školských zařízení - středisko výchovné péče, výchovný ústav, diagnostický ústav
1%
1%
32% 0% 10% 26% 11% 0%
34% 0% 22% 28% 10% 1%
0%
0%
Jiné
20%
4%
100%
100%
CELKEM
25
Vzhledem k typu sociální služby - podpora samostatného bydlení a převažujícím cílovým skupinám v kraji - osoby s mentálním postižením a osoby s chronickým duševním onemocněním - zpravidla čerpají službu uživatelé dlouhodobě. Ideálně se mění, klesá nebo je jinak optimalizována míra a rozsah poskytované služby podle individuálních potřeb uživatelů. Nevznikají-li nové služby nebo nové kapacity služby na území kraje (podle údajů ve veřejném registru poskytovatelů vznikla v roce 2012 1 služba, v roce 2013 1 služba, v roce 2014 2 služby; tyto služby nebyly zapojeny do dotazníkového šetření) nejsou pravděpodobně absolutní čísla nově příchozích uživatelů vysoká. V dotazníkovém šetření však absolutní čísla nebyla zjišťována (pouze procenta). Nevíme tedy, kolik nových uživatelů do služeb přišlo. Přes tyto nepřesnosti jsme vyhodnotili poskytovateli uvedené údaje následovně: Nejvyšší průměrný údaj 32% v roce 2012 a 34% v roce 2013 uvádí, že uživatelé přišli z domovů pro osoby se zdravotním postižením. Údaj si dovolíme pro posouzení trendu sloučit s údajem, že uživatelé přicházejí z chráněných bydlení 10% v 2012 a 22% v 2013. Máme za to, že tyto údaje odráží skutečnost, že ve zjišťovacím období vrcholí transformace pobytových zařízení v kraji. Do budoucna předpokládáme, že nebude trendem, aby přecházeli lidé do služby podpora samostatného bydlení z domovů pro osoby se zdravotním postižením v tak vysokém poměru oproti lidem přecházejícím z chráněných bydlení. Výsledek z dotazníkového šetření dokládá, že stále ještě v letech 2012 a 2013 bylo v domovech pro osoby se zdravotním postižením poměrně vysoké procento lidí, kteří tento druh služby nepotřebovali. Druhé nejvyšší procentuální zastoupení ukazuje na to, že uživatelé přicházejí z domácnosti / rodiny, průměrně 26% v 2012 a 28% v 2013. Zde jsme při bližším nahlédnutí do údajů za jednotlivé služby zaznamenali, že tento údaj vyšším procentem označily služby, které pracují pouze nebo převážně s lidmi s chronickým duševním onemocněním. 11% v 2012 a 10% v 2013 bylo uvedeno u údaje, že uživatelé přicházejí ze zdravotnických služeb, nemocnice / léčebny. Také tento údaj se objevil u služeb s cílovou skupinou pouze nebo převáženě osob s chronickým duševním onemocněním. U položky jiné specifikovali zejména služby, které pracují pouze nebo převážně s lidmi s chronickým duševním onemocněním, že uživatelé přišli z azylových domů, ubytoven, nocleháren. V průměru byl tento údaj vyplněn 20% v 2012 a 4% v 2013. Výstupy dotazníkového šetření dokládají fakt, že služba podpora samostatného bydlení hraje významnou roli v pokračujícím procesu transformace pobytových služeb, viz vysoké procento uživatelů, kteří do služby přišli z domovů pro osoby se zdravotním postižením a z chráněných bydlení. Tato skutečnost ale může být do jisté míry překážkou pro zájemce z domácností / rodiny, pro které pak služba již nemá dostatečnou kapacitu, především proto, že se dá předpokládat, zejména u cílové skupiny osob s mentálním postižením, že službu pobírají uživatelé dlouhodobě. U lidí s chronickým duševním onemocněním se dá zase předpokládat, že potřeba dále poroste v důsledku teprve rozbíhající se transformace psychiatrické péče. S tímto ovšem také souvisí otázka, zda lidé s duševním onemocněním budou mít dostatečné příjmy na to, aby byli schopni si za službu, kterou potřebují, platit. Již nyní z praxe poskytovatelů vyplývá, že právě lidé s duševním
26
onemocněním nemají dostatečné příjmy na úhrady za službu. Příspěvky na péči jsou totiž této cílové skupině přiznávány zřídka.
Doporučujeme zadavatelům, aby společně s poskytovateli a uživateli, nejlépe v procesu plánování rozvoje sociálních služeb (komunitní plánování), zkoumali potřebu rozvoje služby podpora samostatného bydlení a to s ohledem na potřeby cílových skupin a v kontextu místní a časové dostupnosti služby. Lze předpokládat, že část uživatelů chráněných bydlení bude připravena a bude mít zájem přejít do vlastního bydlení s podporou samostatného bydlení a kapacita této služby nebude dostatečná. Na toto poukázala již Souhrnná zpráva z procesu transformace v Moravskoslezském kraji (2013). Doporučujeme Moravskoslezskému kraji zabývat se cenovou dostupností služby pro lidi s nízkými příjmy.
27
2.8 Kam uživatelé odcházejí, začleňování do běžného společenského prostředí
Místa, kam uživatelé ze služeb odcházejí 2012 Pořadí
Kam uživatelé odešli
F. G.
Odchod do jiných sociálních služeb se stejným druhem sociální služby, tj. do podpory samostatného bydlení Odchod do domova pro osoby se zdravotním postižením Odchod do domova se zvláštním režimem, chráněné bydlení) Odchod do chráněného bydlení Do domácnosti (rodiny) bez podpory sociální služby Do zdravotních služeb (nemocnice, léčebna) Do školských zařízení (dětské domovy, střediska výchovné péče atd.) Úmrtí Ulice
H.
Jiné
A. B. 1 B. 2 B. 3 C. D. E.
CELKEM
2013
Podíl % Podíl % 0%
0%
13% 8% 3% 48% 0%
31% 0% 18% 19% 2%
0%
0%
1% 0%
0% 0%
28%
30%
100%
100%
Vzhledem k typu sociální služby - podpora samostatného bydlení a převažujícím cílovým skupinám v kraji - osoby s mentálním postižením a osoby s chronickým duševním onemocněním, nedochází v často k ukončování poskytování služby. Uživatelé zpravidla čerpají službu dlouhodobě, ideálně klesá nebo je jinak optimalizována míra a rozsah poskytované služby podle individuálních potřeb uživatelů. Je tudíž pravděpodobné, že ze služby odejdou za kalendářní rok jen jednotlivci, nebo také nikdo. V dotazníkovém šetření však absolutní čísla nebyla zjišťována (pouze procenta). Nevíme tedy, kolik uživatelů ze služeb odešlo. 28
Uvedené údaje jsme vyhodnotili následovně: Nejvyšší procento v roce 2012, celých 48%, bylo uvedeno u údaje, že uživatelé odešli do domácnosti (rodiny) bez podpory sociální služby. V roce 2013 je to pak procento nižší 19%. Můžeme-li předpokládat, že se jedná o uživatele, kteří se osamostatnili a již dále nepotřebovali sociální službu, případně využívají pouze neformální podporu v komunitě, považujeme výsledky za velmi pozitivní a z dlouhodobého hlediska efektivní. Další nejvyšší procento bylo uvedeno u údaje jiné (28% v 2012 a 30% v 2013). U 2 služeb uvedli poskytovatelé, že se jednalo o odchod do azylového domu, v obou případech jde o služby pro osoby s chronickým duševním onemocněním. V jednom případě byl uveden dům na půl cesty. V roce 2013 roste podíl u údaje odchod do domova pro osoby se zdravotním postižením (13% v 2012 a 31% v 2013). V roce 2012 uvedly tento údaj 2 služby, v roce 2013 3 služby. Skutečnost, že dotazník nepracuje s absolutními čísly, nýbrž s procenty a dále také to, že poskytovatelé nespecifikovali důvod, k čemuž nebyl v dotazníku prostor, může značně zkreslovat to, o čem by měl tento výsledek vypovídat. Obdobně je to s údajem o odchodu do chráněného bydlení nebo do domova se zvláštním režimem. Můžeme se pouze dohadovat o tom, jaké příčiny k těmto odchodům vedly. Jednalo-li se o nedostatečnou podporu stran služby, zhoršení zdravotního stavu uživatele nebo šlo o zcela jiný důvod. Doporučení: Jedna služba v dotazníku uvedla, že uživatel odešel do svého vlastního bytu. Vzhledem k tomu, že služba podpory samostatného bydlení je poskytována ve vlastních bytech uživatelů, nerozumíme dobře, co tento údaj znamená. Vede nás ovšem k doporučení poskytovatelům, případně zadavatelům, aby zkoumali podmínky poskytování služby. Tzn., jaký nájemní vztah má uživatel k bytu, ve kterém bydlí a kde je mu poskytována služba a zda může v bytě po ukončení poskytování služby zůstat či nikoliv, případně také kolik uživatelů bydlí na stejné adrese, to znamená - odpovídají-li podmínky principům normality. Doporučujeme Moravskoslezskému kraji blíže zkoumat důvody ukončení služby v návaznosti na cenovou dostupnost služby pro lidi s nízkými příjmy.
29
2.9 Potřeby uživatelů Které oblasti potřeb* uživatelů služba řeší * Potřebou rozumíme to, v/při čem klient podpory samostatného bydlení potřebuje podporu, pomoc, radu, aby mohl žít jako vrstevníci. Dodržování pravidelné hygieny těla
Péče o svou osobu - hygiena, zevnějšek
Zabezpečení výkonu fyziologických potřeb Oblékání, volba oblečení Úprava zevnějšku Péče o zdraví
Péče o zdraví - fyzické i psychické
Životní styl (např. denní režim) Plánování návštěv lékařů Pravidelné užívání léků Používání zdravotnických a kompenzačních pomůcek Plánování stravy s ohledem na zvyky a preference uživatele Zajištění stravy s ohledem na zvyky a preference uživatele
Stravování
Příprava stravy Podávání stravy Nakládání s potravinami – ukládání, data spotřeby Péče o domácnost
Péče o domácnost a okolí
Péče o vybavení domácnosti Úklid a údržba domácnosti Úklid a údržba okolí domácnosti Hospodaření s financemi
Plánování a hospodaření s financemi
Plánování nákupů Nakupování Uvědomování si ceny věcí a vlastních finančních možností Řešení dluhů Porozumění situaci, která nastala nebo by mohla nastat
Rozhodování
Uvědomování si jaká rizika mohou mít některá rozhodnutí Rozhodování se i v běžných věcech
Komunikace
Porozumění informacím, sdělování informací okolí Udržování vztahů s rodinou, blízkými osobami
Vztahy
Navazování a udržování vztahů s partnerem, včetně oblasti sexuálního života Navazování a udržování sociálních kontaktů Znát a dodržovat běžné společenské normy Vyřízení odpovídajících dávek, dokladů, potřebných dokumentů
Vyřizování běžných záležitostí
Jednání u lékařů, na úřadě, u institucí apod. Získání a udržení bytu
30
Uplatňování lidských a občanských práv Uzavírání smluv Mít osobní doklady, např. občanský průkaz Uplatnění politických práv
Uplatnění práv
Uplatnění majetkových práv Sousedské vztahy dle občanského zákoníku Způsobilost k právním úkonům Pracovně - právní vztahy Znalost základních lidských práv Plánování času v návaznosti na představy a potřeby uživatele
Orientace a pohyb v prostředí, prostoru, čase
Dostat k lékaři, na úřad, do obchodu, do práce, volnočasových aktivit apod. Bezpečný pohyb s dopomocí kompenzačních pomůcek Aktivní trávení času v návaznosti na představy a potřeby uživatele Zprostředkování práce
Seberealizace
Vzdělávání dle potřeb a představ uživatele Mít záliby ve volném čase v návaznosti na představy a potřeby uživatele
Za služby celkem (9 služeb) Stravování Plánování stravy s ohledem na zvyky a preference uživatele Zajištění stravy s ohledem na zvyky a preference uživatele Příprava stravy Podávání stravy Nakládání s potravinami – ukládání, data spotřeby
Plánování a hospodaření s financemi Hospodaření s financemi Plánování nákupů Nakupování Uvědomování si ceny věcí a vlastních finančních možností Řešení dluhů
Péče o domácnost a okolí Péče o domácnost Péče o vybavení domácnosti Úklid a údržba domácnosti Úklid a údržba okolí domácnosti
Převažující cílová skupina osoby s mentálním postižením (6 služeb) 15% Stravování 17% 2012:
15% 2013:
15%
Plánování stravy s ohledem na zvyky a preference uživatele Zajištění stravy s ohledem na zvyky a preference uživatele Příprava stravy Podávání stravy Nakládání s potravinami – ukládání, data spotřeby
15% Plánování a hospodaření s 2012: 14% financemi 2013:
15%
Hospodaření s financemi Plánování nákupů Nakupování Uvědomování si ceny věcí a vlastních finančních možností Řešení dluhů
11% Péče o domácnost a okolí 2012:
11% 2013:
11%
Péče o domácnost Péče o vybavení domácnosti Úklid a údržba domácnosti Úklid a údržba okolí domácnosti
2012:
16,5% 2013:
17,5%
Převažující cílová skupina osoby s chronickým duševním onemocněním (3 služby) Plánování a 16,9% hospodaření s 2012: financemi 14,7% Hospodaření s financemi Plánování nákupů Nakupování Uvědomování si ceny věcí a vlastních finančních možností Řešení dluhů
13,2% Péče o domácnost a okolí 2012:
14% 2013:
12,3%
Péče o domácnost Péče o vybavení domácnosti Úklid a údržba domácnosti Úklid a údržba okolí domácnosti
10,1% Seberealizace 2012:
8,2% 2013:
12%
Aktivní trávení času v návaznosti na představy a potřeby uživatele Zprostředkování práce Vzdělávání dle potřeb a představ uživatele
2013:
19%
13,3% 2012:
16,5% 2013:
10,1%
13% 2012:
9,6% 2013:
16,3%
31
Mít záliby ve volném čase v návaznosti na představy a potřeby uživatele
Vyřizování běžných záležitostí Vyřízení odpovídajících dávek, dokladů, potřebných dokumentů Jednání u lékařů, na úřadě, u institucí apod. Získání a udržení bytu
Péče o zdraví - fyzické i psychické Péče o zdraví
9% 2012:
9% 2013:
9%
9%
Životní styl (např. denní režim) Plánování návštěv lékařů Pravidelné užívání léků Používání zdravotnických a kompenzačních pomůcek
2012:
Péče o svou osobu hygiena, zevnějšek
7%
8% 2013:
9%
Péče o zdraví - fyzické i psychické Péče o zdraví
9,3%
Životní styl (např. denní režim) Plánování návštěv lékařů Pravidelné užívání léků Používání zdravotnických a kompenzačních pomůcek
2012:
8,6%
Vyřízení odpovídajících dávek, dokladů, potřebných dokumentů Jednání u lékařů, na úřadě, u institucí apod. Získání a udržení bytu
9,2%
sdělování informací okolí
Komunikace
6,3%
Seberealizace Aktivní trávení času v návaznosti na představy a potřeby uživatele Zprostředkování práce Vzdělávání dle potřeb a představ uživatele Mít záliby ve volném čase v návaznosti na představy a potřeby uživatele
sdělování informací okolí
Rozhodování
6%
7%
Vztahy
2013:
2012:
6% 2013:
8%
9% 2013:
8%
Porozumění informacím,
Porozumění situaci, která nastala nebo by mohla nastat Uvědomování si, jaká rizika mohou mít některá rozhodnutí Rozhodování se i v běžných věcech
8%
12%
7,3%
6%
2012:
8,1% 2013:
2012:
2013:
7%
2012:
Životní styl (např. denní režim) Plánování návštěv lékařů Pravidelné užívání léků Používání zdravotnických a kompenzačních pomůcek
Komunikace
Porozumění informacím,
10,1%
2012:
7%
Komunikace
2013:
10,6%
7,2%
Rozhodování
7%
8%
Vyřízení odpovídajících dávek, dokladů, potřebných dokumentů Jednání u lékařů, na úřadě, u institucí apod. Získání a udržení bytu
2012:
12,7%
Péče o zdraví - fyzické i psychické Péče o zdraví
6%
2012:
2013:
Vyřizování běžných záležitostí
11,7%
8,5%
Dodržování pravidelné hygieny těla Zabezpečení výkonu fyziologických potřeb Oblékání, volba oblečení Úprava zevnějšku
Porozumění situaci, která nastala nebo by mohla nastat Uvědomování si, jaká rizika mohou mít některá rozhodnutí Rozhodování se i v běžných věcech
2012:
Plánování stravy s ohledem na zvyky a preference uživatele Zajištění stravy s ohledem na zvyky a preference uživatele Příprava stravy Podávání stravy Nakládání s potravinami – ukládání, data spotřeby
Péče o svou osobu hygiena, zevnějšek
2012: 2013:
2013:
10,2%
Vyřizování běžných záležitostí
Dodržování pravidelné hygieny těla Zabezpečení výkonu fyziologických potřeb Oblékání, volba oblečení Úprava zevnějšku
7%
8,3%
Stravování
Udržování vztahů s rodinou, blízkými osobami Navazování a udržování vztahů s partnerem, včetně oblasti sexuálního života Navazování a udržování sociálních kontaktů Znát a dodržovat běžné společenské normy
6,7% 2013:
7,7%
Porozumění informacím, 2012:
7,8%
sdělování informací okolí
2012:
7,2%
2013:
2013:
6,7%
5,4%
7,1% 2012:
7,5% 2013:
6,7%
5,5% 2012:
5,7% 2013:
5,3%
Rozhodování Porozumění situaci, která nastala nebo by mohla nastat Uvědomování si, jaká rizika mohou mít některá rozhodnutí Rozhodování se i v běžných věcech
Vztahy Udržování vztahů s rodinou, blízkými osobami Navazování a udržování vztahů s partnerem, včetně oblasti sexuálního života Navazování a udržování sociálních kontaktů Znát a dodržovat běžné společenské normy
6,2% 2012:
6,8% 2013:
5,5%
6,2% 2012: 6,7% 2013:
5,7%
32
Vztahy Udržování vztahů s rodinou, blízkými osobami Navazování a udržování vztahů s partnerem, včetně oblasti sexuálního života Navazování a udržování sociálních kontaktů Znát a dodržovat běžné společenské normy
Uplatnění práv Uplatňování lidských a občanských práv Uzavírání smluv Mít osobní doklady, např. občanský průkaz Uplatnění politických práv Uplatnění majetkových práv Sousedské vztahy dle občanského zákoníku Způsobilost k právním úkonům Pracovně - právní vztahy Znalost základních lidských práv
Orientace a pohyb v prostředí, prostoru, čase
6% 2012:
6% 2013:
5%
4% 2012:
4% 2013:
4%
4% 2012:
4%
Plánování času v návaznosti na představy a potřeby uživatele Dostat k lékaři, na úřad, do obchodu, do práce, volnočasových aktivit apod. Bezpečný pohyb s dopomocí kompenzačních pomůcek
2013:
Další potřeby neuvedené ve výčtu
0%
4%
Uplatnění práv Uplatňování lidských a občanských práv Uzavírání smluv Mít osobní doklady, např. občanský průkaz Uplatnění politických práv Uplatnění majetkových práv Sousedské vztahy dle občanského zákoníku Způsobilost k právním úkonům Pracovně - právní vztahy Znalost základních lidských práv
Seberealizace Aktivní trávení času v návaznosti na představy a potřeby uživatele Zprostředkování práce Vzdělávání dle potřeb a představ uživatele Mít záliby ve volném čase v návaznosti na představy a potřeby uživatele
Orientace a pohyb v prostředí, prostoru, čase Plánování času v návaznosti na představy a potřeby uživatele Dostat k lékaři, na úřad, do obchodu, do práce, volnočasových aktivit apod. Bezpečný pohyb s dopomocí kompenzačních pomůcek
4,7%
Péče o svou osobu hygiena, zevnějšek
3,5%
2012:
2012:
4,3%
Dodržování pravidelné hygieny těla Zabezpečení výkonu fyziologických potřeb Oblékání, volba oblečení Úprava zevnějšku
4,5%
Uplatnění práv
3,1%
5% 2013:
2012:
4,7% 2013:
4,3%
4,5% 2012:
4,2% 2013:
4,7%
0%
Uplatňování lidských a občanských práv Uzavírání smluv Mít osobní doklady, např. občanský průkaz Uplatnění politických práv Uplatnění majetkových práv Sousedské vztahy dle občanského zákoníku Způsobilost k právním úkonům Pracovně - právní vztahy Znalost základních lidských práv
Orientace a pohyb v prostředí, prostoru, čase Plánování času v návaznosti na představy a potřeby uživatele Dostat k lékaři, na úřad, do obchodu, do práce, volnočasových aktivit apod. Bezpečný pohyb s dopomocí kompenzačních pomůcek
4% 2013:
3%
2012:
3% 2013:
3,2%
2,8% 2012:
4,1% 2013:
1,5%
0%
Úvodní diskuse při sestavování dotazníků v pracovní skupině pro poskytovatele o potřebách byla pro výstupy v závěrečné zprávě klíčová. Za významné jsme považovali a považujeme to, aby služby neulpívaly na stereotypech, tedy na tom, v čem jsou pracovníci zvyklí poskytovat podporu, na oblastech, ve kterých jsou si pracovníci jistí, ve kterých získali praxí dovednosti a kompetence pro poskytování podpory. Jedná se zejména o oblasti péče o domácnost a přípravu stravy. Obě tyto potřeby, blíže specifikované jako stravování (plánování stravy s ohledem na zvyky a preference uživatele, zajištění stravy s ohledem na zvyky a preference uživatele, příprava stravy, podávání stravy, nakládání s potravinami – ukládání, data
péče o domácnost a okolí (péče o domácnost, péče o vybavení domácnosti, úklid a údržba domácnosti, úklid a údržba okolí domácnosti) vyšly v dotazníkovém šetření poměrně vysoko (průměr u stravování 15%, u péče o domácnost a okolí 11%). spotřeby) a
33
Pro službu podpora samostatného bydlení není dostačující jen uspokojování základních potřeb uživatelů, které se promítají do péče o vlastní osobu - jídlo, bydlení (mít uklizeno). Ze zkušeností, které jsme diskutovali na pracovních setkáních, vyplynulo, že: u lidí s chronickým duševním onemocněním je klíčová potřeba bezpečí. Její konkrétní rozměr je velmi individuální a promítá se do dalších oblastí potřeb, např. bezpečí v komunikaci s okolím, bezpečí v pohybu mimo svoji domácnost, bezpečí ve vztazích, bezpečí v rozhodování apod. u lidí s mentálním postižením je klíčová potřeba podpora v rozhodování. Ta se promítá do všech oblastí života uživatele, např. rozhodování v oblasti stravování - kdy, jak se stravovat, co si nakoupit, v oblasti vyřizování běžných záležitostí, rozhodování v oblasti seberealizace kam, jak často docházet. V dotazníkovém šetření vyšla u obou cílových skupin jako velmi významná potřeba plánování a hospodaření s financemi. Toho hodnotíme velmi pozitivně. Při definování potřeb do dotazníku jsme se hodně zabývali tím, co vše zahrnuje potřeba podpory v oblasti hospodaření. Shodli jsme se, že se nejedná pouze o rozdělování a vydávání peněz, o plánování nákupů, ale také uvědomování si ceny věcí a vlastních finančních možností. V neposlední řadě také základní poradenství v oblasti dluhové problematiky. U tohoto bodu by jistě bylo zajímavé zjistit, jak by poskytovatelé dále rozdělili procenta k jednotlivým podoblastem této potřeby tak, jak jsme je v pracovní skupině nadefinovali (hospodaření s financemi, plánování nákupů, nakupování, uvědomování si ceny věcí a vlastních finančních možností, řešení dluhů).
Dotazníkové šetření však v této fázi nešlo do takové hloubky. Dále chceme zdůraznit význam potřeby podpory v rozhodování (porozumění situaci, která nastala nebo by mohla nastat, uvědomování si jaká rizika mohou mít některá rozhodnutí, rozhodování se i v běžných věcech), byť tato potřeba v dotazníkovém šetření byla poskytovateli označena nižším procentem (průměrně 7%). Chceme zdůraznit význam této potřeby, která se u lidí s chronickým duševním onemocněním bude primárně vázat s potřebou bezpečí, potřeba dobře se rozhodnout. U lidí s mentálním postižením tato potřeba přímo souvisí s omezenými schopnostmi v oblasti rozhodování vycházející z mentálního postižení. U potřeby podpory ve vztazích (udržování vztahů s rodinou, blízkými osobami, navazování a udržování vztahů s partnerem, včetně oblasti sexuálního života, navazování a udržování sociálních kontaktů, znát a dodržovat běžné společenské normy)
chceme upozornit na možná úskalí. Poměrně nízké hodnocení služeb u této potřeby (průměrně 6%) může znamenat podcenění významu lidské potřeby navazovat a udržovat vztahy sousedské, přátelské, partnerské, rodinné atd., kdy právě podpora uživatelů v této oblasti vede k sociálnímu začlenění. Při poskytování podpory v naplňování této potřeby je zároveň důležité respektovat individualitu každého člověka. Cílem služeb by mělo být nabízet uživateli příležitosti, aby ten se mohl a uměl rozhodovat, zda je využije. Dalším úskalím této potřeby může být tendence uživatele vytvářet si nadměrnou vazbu na pracovníky služby a v důsledku naplnění potřeby z kontaktu s pracovníky omezovat, byť i nevědomé, vztahy s okolím. Mělo by být uměním a kompetencí (dovedností) pracovníka, umět s tímto rizikem pracovat. Uvědomování si potřeb uživatelů, jejich složení, úzce souvisí a určuje složení a kompetence (ve smyslu dovedností) pracovního týmu. Toto jsme uvedli v doporučení již v bodě 2.3 Pracovník v přímé práci. 34
Doporučení: Doporučujeme poskytovatelům věnovat pozornost oblasti zjišťování potřeb uživatelů služby tak, aby vyjednávání o rozsahu a způsobu poskytování služby odráželo skutečné individuální potřeby uživatelů a bylo minimalizováno riziko, že služba bude uživatelům poskytována jen v rozsahu a způsobem pro službu obvyklým, zvykovým. Doporučujeme poskytovatelům prozkoumat potřeby uživatelů v oblasti rozhodování a v oblasti podpory ve vztazích, které byly ohodnoceny průměrně nižším procentem, než jsme očekávali při sestavování dotazníku. Dále doporučujeme zaměřit pozornost na potřebu podpory uživatelů v hospodaření s penězi, jsou-li prozkoumány všechny rozměry této potřeby tak, jak jsme popsali výše.
35
2.10 Činnosti a úkony služby podpora samostatného bydlení Základní činnosti
Úkony / specifikace úkonu* * Úkonem rozumíme aktivitu, činnost, která vede k naplnění potřeby. Přičemž konkrétní forma, způsob poskytnuté pomoci sociální službou - pomoc, podpora, rada, instruktáž, motivace atd. není pro dotazník významná. Forma, způsob poskytnuté pomoci sociální službou se odvíjí od potřeb, očekávání, dovedností a schopností uživatele a nabídky sociální služby, které jsou dojednány až v konkrétním individuálním plánu průběhu poskytování sociální služby. Ukládání věcí v bytě "na své místo" - nádobí, čistící prostředky, oblečení ve skříních aj. Mytí a utírání nádobí Utírání prachu, vysávání, vytírání podlah
a) 1. pomoc s úklidem a údržbou domácnosti a osobních věcí,
Úklid koupelny a WC Praní prádla, sušení, žehlení, přepírání drobného prádla, drobné opravy prádla, čištění obuvi Provádění pravidelných úklidů a údržby okolí - společné prostory, chodník, zahrada Udržování nábytku, pořizování nového, oprava opotřebeného vybavení Nakládání s odpady, třídění Tepelná pohoda v bytě, větrání
a) pomoc při zajištění chodu domácnosti
a) 2. podpora při získávání návyků souvisejících se zajištěním chodu domácnosti,
Užívání vhodných úklidových prostředků Péče o lůžko - stlaní, výměna lůžkovin Péče o květiny Nakládání s odpady, třídění Úklid lednice a mrazničky Obsluha kotle/karmy, radiátorů
a) 3. pomoc při údržbě domácích spotřebičů,
Obsluha spotřebičů - pračky, trouby, lednice, mikrovlnné trouby, varné konvice aj. Udržování spotřebičů, zajištění opravy, kontroly, revize (pračka, trouba, lednice, kotel aj.) Sestavení jídelníčku, receptu, posouzení jaké potraviny, množství je třeba nakoupit Příprava jídla, stolování, uložení a uskladnění potravin, sledování trvanlivosti potravin
a) 4. pomoc se zajištěním stravy,
Nákup potravin Příprava studených jídel - snídaně, svačiny Ohřívání stravy Vaření teplých jídel - obědy, večeře Příprava teplých nápojů - káva, čaj Servírování stravy
36
Přijímání stravy (najedení, napití) Kontakt s dodavatelem stravy - nahlašování, odhlašování stravy Dovoz / donáška stravy
a) 5. pomoc při zajištění velkého úklidu domácnosti, například sezonního úklidu, úklidu po malování,
Mytí oken Velký úklid domácnosti, například sezonní úklid, úklid po malování Plánování financí, rozvržení příjmů tak, aby byly pokryty všechny náklady Plánování rozpočtu uživatele, dodržení stanoveného plánu hospodaření Spoření Vedení bankovního účtu, nakládání s platební kartou, placení složenek Placení pravidelných výdajů - nájem, energie, služby aj.
a) 6. podpora v hospodaření s penězi včetně pomoci s nákupy a běžnými pochůzkami,
Placení nepravidelných a mimořádných nákladů - poplatek za odpady, za telefon aj. Nakládání s hotovostí, rozpoznání peněz Placení platební kartou Užívání internetového bankovnictví Placení na internetu Plánování nákupů, nakupování Vyzvednutí předepsaných léků Zmapování všech závazků (dluhů) Splácení dluhů, dodržování sjednaného splátkového kalendáře Podpora při zvládání výchovy dětí v rodině
b) 1. podpora při zvládání výchovy dětí v rodině,
b) výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti:
b) 2. pracovně výchovná činnost s dětmi,
b) 3. nácvik a upevňování motorických, psychických a sociálních schopností a dovedností,
Zprostředkování služeb v oblasti péče o rodinu (např. sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi)
Pracovně výchovná činnost s dětmi Předcházení zdravotním rizikům spojeným se zdravotním stavem, např. přiměřené oblékání, předcházení infekčním onemocněním, parazitům, pravidelné užívání předepsaných léků Krizové plánování v návaznosti na zdravotní stav, nácvik přivolání pomoci v případě zhoršení nebo změny zdravotního stavu Rozpoznání zhoršujícího se zdravotního stavu, identifikace příznaků onemocnění Nácvik ošetření drobného zranění, použití náplasti,
37
dezinfekce Nácvik výběru vhodného oblečení s ohledem na počasí, příležitost, na vlastní styl a celková úprava vzhledu před zrcadlem, před odchodem ven a během dne Nácvik oblékání, svlékání, obouvání, zouvání Rozpoznání potřeby mít dostatečné množství a vhodnou skladbu oblečení, obuvi, kosmetiky, doplňků Plánování vyváženého dne - práce, odpočinek Orientace v čase (během dne, v týdnu, ročním období) Nácvik dovedností nezbytných pro samostatný pohyb, orientaci a bezpečný pohyb v domácnosti, v bydlení Znalost potravin, které prospívají / škodí, zdravá strava, pitný režim Znalost důsledků rizikového způsobu života pro zdraví (alkohol, kouření, káva aj.) Plánování pravidelných zdravotních vyšetření Dodržování doporučení lékaře Nácvik hospodaření s penězi Nácvik orientace v prodejně Finanční gramotnost, znalost ceny věcí např. potraviny, osobní věci, vybavení domácnosti, spotřebiče, technika aj. Nácvik činností spojených s uplatňováním práv Posilování dovednosti porozumění situaci, která nastala nebo by mohla nastat Posilování dovednosti uvědomovat si jaká rizika mohou mít některá rozhodnutí Porozumění běžným společenským normám, co je ve společnosti obvyklé, jaká pravidla platí v kontaktech mezi lidmi v práci, v sousedství, ve společnosti Navázání a udržování vztahu s rodinnými příslušníky, blízkými osobami
b) 4. pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s rodinou a pomoc a podpora při dalších aktivitách podporujících sociální začleňování osob,
Zajištění osobního kontaktu s rodinou Vytváření a udržování vztahů s vrstevníky, se sousedy Posilování dovedností pro vytváření takových sociálních vazeb, které nevedou ke zhoršení životní situace (např. okradení, zneužití) Zajištění neformální podpory v komunitě (sousedská výpomoc) Využívání Internetu - sociální sítě, email Vytváření funkčních partnerských vztahů, harmonizace vztahů
b) 5. podpora v oblasti partnerských vztahů,
Porozumění důvodům disharmonie ve vztahu Zajištění podmínek pro zdravý sexuální život Příprava na společné bydlení
38
Aktivní činnost dopoledne v pracovní dny (pravidelné docházení do práce, školy, denních služeb apod.)
b) 6. podpora při získávání návyků souvisejících se zařazením do pracovního procesu,
Udržení si práce - pravidelné docházení, omluva v nepřítomnosti, připravenost k práci Vyhledání služeb v oblasti zaměstnanosti Kontakt s Úřadem práce
c) 1. doprovázení dětí do školy, školského zařízení, k lékaři, na zájmové a volnočasové aktivity a doprovázení zpět,
Doprovázení dětí do školy, školského zařízení, k lékaři, na zájmové a volnočasové aktivity a doprovázení zpět
Doprovod k lékaři, do školy, zaměstnání
c) 2. doprovázení dospělých do školy, školského zařízení, zaměstnání, k lékaři, na zájmové aktivity, na orgány veřejné moci a instituce poskytující veřejné služby a doprovázení zpět,
Doprovod na nákup (potravin, léků, oblečení, ...) Doprovod na úřady Doprovod do běžných veřejných služeb (obchod, lékař, restaurace, sportoviště, bazén, kino, divadlo, čistírna, opravna, servis, kadeřník aj.) Doprovod na kulturní, společenské, sportovní akce a do zařízení (cukrárna, restaurace, kino, divadlo, bazén aj.)
c) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím:
Využívání běžných veřejných služeb (obchod, lékař, restaurace, sportoviště, bazén, kino, divadlo, čistírna, opravna, servis, kadeřník aj.) Přístup a využívání informacím o možnostech v okolí (služby, instituce, společenské, sportovní aj. akce a možnosti rekreace aj.) - na vývěskách, v novinách, v médiích apod.
c) 3. podpora při získávání návyků souvisejících se zařazením do běžného společenského prostředí včetně využívání běžně dostupných služeb a informačních zdrojů,
Využívání prostředků veřejné hromadné dopravy, cestování Nácvik dovedností nezbytných pro samostatný pohyb, orientace a bezpečný pohyb v místě bydliště a v okolí Porozumění běžným společenským normám, co je ve společnosti obvyklé, jaká pravidla platí v kontaktech mezi lidmi v práci, v sousedství, ve společnosti Udržování vztahů s ostatními uživateli ve společné domácnosti Zprostředkování nabídky školských zařízení Vyhledání vhodných vzdělávacích aktivit Zvládání učiva Využívání internetu
39
d) sociálně terapeutické činnosti: socioterapeutické činnosti, jejichž poskytování vede k rozvoji nebo udržení osobních a sociálních schopností a dovedností podporujících sociální začleňování osob,
Řešení individuální nepříznivé sociální situace prostřednictvím ostatních uvedených činností
Uvědomování si jaká rizika mohou mít některá rozhodnutí Rozhodovat se i v běžných věcech Navázat kontakt, vyjádřit, sdělit svou potřebu, informaci (případně za užití alternativní komunikace) Porozumění sděleným informacím, sdělování informací Užívání podpisu Čtení s porozuměním písemných dokumentů Užívání telefonu a komunikace po telefonu Užívání počítače za účelem elektronické komunikace Zajištění alternativních komunikačních pomůcek, alternativních způsobů komunikace Zajištění kompenzačních pomůcek Komunikace na úřadech
e) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí:
e) 1. pomoc při komunikaci vedoucí k uplatňování práv a oprávněných zájmů,
Komunikace s dalšími institucemi např. exekutor, věřitelé, energetické společnosti aj. Komunikace s věřiteli při řešení dluhů, vyjednání splátkového kalendáře, odpuštění penále Zprostředkování dluhového nebo jiného odborného poradenství Jednání s opatrovníkem Orientace ve smlouvě, porozumění a uzavření smluv Vlastnictví (mít u sebe) identifikačních a ostatních dokladů občanského průkazu, cestovního dokladu, rodného listu, ZTP atd. Zajištění podmínek pro uplatnění majetkových práv, dědictví, darovaný majetek, majetkové vypořádání (zprostředkování) Úprava způsobilosti k právním úkonům Řešení konfliktních situací se sousedy Dodržování povinností - noční klid, péče o zvíře, úklid společných prostor apod. Znalost základních lidských práv a jejich uplatnění, znalost povinností Znalost kontaktů na pomáhající subjekty v případě zneužití nebo ohrožení zneužitím, uplatňování pomoci ombudsmana
e) 2. pomoc při vyřizování běžných záležitostí.
Vyřízení identifikačních dokladů - občanského průkazu, cestovního dokladu, rodného listu Vyřízení ostatních dokladů - zdravotní pojišťovna, ZTP Vyřízení sociálních dávek např. příspěvku na péči, na
40
mobilitu, příspěvku na bydlení aj. Vyřízení invalidního důchodu Vyřízení žádosti o kompenzační pomůcku, mít přehled o nabídce kompenzačních pomůcek Zřízení osobního účtu Registrace u lékařů, změna lékaře, komunikace u lékaře, žádost o změnu medikace Vyřízení dokumentů k zaměstnání - lékařská prohlídka, potvrzení o evidenci Úřadu práce, vyplnění dokumentů Vyřízení reklamace zboží, služeb Vyhledání vhodného bydlení Kontakt s majitelem bydlení (fyzickou osobou nebo institucí) Žádost o obecní bydlení nebo o ubytovnu Prohlídka nabízených bytů Posouzení vhodnosti nabídek bydlení Udržování bytu - provádění drobných oprav, zajištění odborných oprav (voda, plyn, elektro aj.) Zajištění vybavení bytu, vymalování, stěhování
Fakultativní služby **
… … … Činnosti běžné denní hygieny – ranní a večerní hygiena (osprchování, koupání, oholení, hygiena v oblasti obličeje, péče o ústa, holení) Mytí během dne rukou, obličeje, čištění nosu Česání a mytí vlasů, stříhání nehtů, péče o oči a uši
Další specifické činnosti a úkony***
Ošetření těla, péče o pleť Používání prostředků osobní hygieny Výměna inkontinenčních pomůcek, vložek Přesun z/na WC z/na vozík(u), očista po použití WC Oblékání, svlékání, obouvání, zouvání Vyhledání a realizace zájmových aktivit v domácnosti a okolí (péče o domácí zvíře, práce na zahrádce, ruční práce, čtení, procházky, sběratelství, filatelistika aj.)
Za služby celkem (9 služeb) a) 6. podpora v hospodaření s penězi včetně pomoci s nákupy a běžnými pochůzkami,
13,7%
a) 4. pomoc se zajištěním stravy,
12,05%
(2012: 13,4%, 2013: 14%)
(13,5%, 10,6%)
Převažující cílová skupina osoby s mentálním postižením (6 služeb) a) 4. pomoc se zajištěním 14,9% stravy,
a) 6. podpora v hospodaření s penězi včetně pomoci s
(2012: 15%, 2013: 14,8%)
14% (14,3%, 13,7%)
Převažující cílová skupina osoby s duševním onemocněním (3 služby) d) sociálně terapeutické činnosti: socioterapeutické činnosti, jejichž poskytování vede k rozvoji nebo udržení osobních a sociálních schopností a dovedností e) 2. pomoc při vyřizování běžných záležitostí.
19,85% (2012: 19,7%, 2013: 20%)
16,6% (10,3%, 22,9%)
41
d) sociálně terapeutické činnosti: socioterapeutické činnosti, jejichž poskytování vede k rozvoji nebo udržení osobních a sociálních schopností a dovedností b) 3. nácvik a upevňování motorických, psychických a sociálních schopností a dovedností,
10,1%
e) 2. pomoc při vyřizování běžných záležitostí.
9,15%
c) 2. doprovázení dospělých do školy, školského zařízení, zaměstnání, k lékaři, na zájmové aktivity, na orgány veřejné moci a instituce poskytující veřejné služby a doprovázení zpět, a) 1. pomoc s úklidem a údržbou domácnosti a osobních věcí, e) 1. pomoc při komunikaci vedoucí k uplatňování práv a oprávněných zájmů,
c) 3. podpora při získávání návyků souvisejících se zařazením do běžného společenského prostředí včetně využívání běžně dostupných služeb a informačních zdrojů
b) 4. pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s rodinou a pomoc a podpora při dalších aktivitách podporujících sociální začleňování osob a) 2. podpora při získávání návyků souvisejících se zajištěním chodu domácnosti, b) 6. podpora při získávání návyků souvisejících se zařazením do pracovního
(9,9%, 10,3%)
9,25% (7,3%, 11,2%)
(7,3%, 11%)
7,1% (7,8%, 6,4%)
7% (8,1%, 5,9%)
6,3% (6,6%, 6%)
6,2% (6,7%, 5,7%)
4,4% (4,6%, 4,2%)
4% (4,2%, 3,8%)
2,85% (2,7%, 3%)
nákupy a běžnými pochůzkami, c) 2. doprovázení dospělých do školy, školského zařízení, zaměstnání, k lékaři, na zájmové aktivity, na orgány veřejné moci a instituce poskytující veřejné služby a doprovázení zpět, c) 3. podpora při získávání návyků souvisejících se zařazením do běžného společenského prostředí včetně využívání běžně dostupných služeb a informačních zdrojů b) 3. nácvik a upevňování motorických, psychických a sociálních schopností a dovedností,
7,85% (7,9%, 7,8%)
7,85% (7,8%, 7,9%)
7,6% (7,5%, 7,7%)
e) 1. pomoc při komunikaci vedoucí k uplatňování práv a oprávněných zájmů,
(7,1%, 6,7%)
a) 1. pomoc s úklidem a údržbou domácnosti a osobních věcí,
(5,6%, 6,2%)
b) 4. pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s rodinou a pomoc a podpora při dalších aktivitách podporujících sociální začleňování osob e) 2. pomoc při vyřizování běžných záležitostí.
d) sociálně terapeutické činnosti: socioterapeutické činnosti, jejichž poskytování vede k rozvoji nebo udržení osobních a sociálních schopností a dovedností a) 2. podpora při získávání návyků souvisejících se zajištěním chodu domácnosti, b) 6. podpora při získávání návyků souvisejících se zařazením do pracovního
6,9%
5,9%
5,8% (6%, 5,6%)
5,4% (5,8%, 5%)
5,2% (5%, 5,4%)
5% (4,4%, 5,6%)
3,15% (3,4%, 2,9%)
a) 6. podpora v hospodaření s penězi včetně pomoci s nákupy a běžnými pochůzkami,
13,05%
b) 3. nácvik a upevňování motorických, psychických a sociálních schopností a dovedností,
12,55%
a) 1. pomoc s úklidem a údržbou domácnosti a osobních věcí,
9,05%
a) 4. pomoc se zajištěním stravy,
e) 1. pomoc při komunikaci vedoucí k uplatňování práv a oprávněných zájmů, c) 2. doprovázení dospělých do školy, školského zařízení, zaměstnání, k lékaři, na zájmové aktivity, na orgány veřejné moci a instituce poskytující veřejné služby a doprovázení zpět, c) 3. podpora při získávání návyků souvisejících se zařazením do běžného společenského prostředí včetně využívání běžně dostupných služeb a informačních zdrojů
(11,4%, 14,7%)
(7,1%, 18%)
(13%, 5,1x%)
6,4% (10,7%, 2,1%)
5,15% (5,7%, 4,6%)
4,2% (4,7%, 3,7%)
2,95% (4,5%, 1,4%)
b) 6. podpora při získávání návyků souvisejících se zařazením do pracovního procesu,
2,15%
a) 2. podpora při získávání návyků souvisejících se zajištěním chodu domácnosti, a) 3. pomoc při údržbě domácích spotřebičů,
2,1%
(1,3%, 3%)
(4%, 0,2%)
1,9% (2%, 1,8%)
42
procesu, a) 3. pomoc při údržbě domácích spotřebičů,
b) 5. podpora v oblasti partnerských vztahů,
a) 5. pomoc při zajištění velkého úklidu domácnosti, například sezonního úklidu, úklidu po malování, Další specifické činnosti
Fakultativní služby
procesu, 2,05% (2%, 2,1%)
2% (2,1%, 1,9%)
1,55%
b) 5. podpora v oblasti partnerských vztahů,
3,05%
a) 3. pomoc při údržbě domácích spotřebičů,
2,15%
Další specifické činnosti
(1,7%, 1,4%)
1,5% (1,5%, 1,5%)
a) 5. pomoc při zajištění velkého úklidu domácnosti, například sezonního úklidu, úklidu po malování,
0,4%
Fakultativní služby
0,4%
(x%, x%)
b) 1. podpora při zvládání výchovy dětí v rodině,
(x%, x%)
c) 1. doprovázení dětí do školy, školského zařízení, k lékaři, na zájmové a volnočasové aktivity a doprovázení zpět,
0,25%
0,15%
0,1% (x%, x%)
2%
1,85% (2%, 1,7%)
0,6% (0,6%, 0,6%)
Fakultativní služby
(0,4%, 0,4%)
b) 2. pracovně výchovná činnost s dětmi,
(2%, 2,3%)
b) 4. pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s rodinou a pomoc a podpora při dalších aktivitách podporujících sociální začleňování osob a) 5. pomoc při zajištění velkého úklidu domácnosti, například sezonního úklidu, úklidu po malování, Další specifické činnosti
(1,7%, 2,3%)
(0,4%, 0,4%)
Fakultativní služby
(3,2%, 2,9%)
0,6% (0,6%, 0,6%)
b) 2. pracovně výchovná činnost s dětmi,
c) 1. doprovázení dětí do školy, školského zařízení, k lékaři, na zájmové a volnočasové aktivity a doprovázení zpět, b) 1. podpora při zvládání výchovy dětí v rodině,
0,2% (0,2%, 0,2%)
0,2%
1,6% (1,7%, 1,5%)
1,1% (1,2%, 1%)
0,5% (1%, 0%)
b) 1. podpora při zvládání výchovy dětí v rodině,
b) 2. pracovně výchovná činnost s dětmi,
0,4% (0,8%, 0%)
0,4% (0,8%, 0%)
b) 5. podpora v oblasti partnerských vztahů,
0%
c) 1. doprovázení dětí do školy, školského zařízení, k lékaři, na zájmové a volnočasové aktivity a doprovázení zpět, Fakultativní služby
0%
Fakultativní služby
0%
0%
(0,2%, 0,2%)
0%
Průměrně nejvíce procenty (13,7%) je zastoupena činnost a) 6. podpora v hospodaření s penězi včetně pomoci s nákupy a běžnými pochůzkami (plánování financí, rozvržení příjmů tak, aby byly pokryty všechny náklady, plánování rozpočtu uživatele, dodržení stanoveného plánu hospodaření, spoření, vedení bankovního účtu, nakládání s platební kartou, placení složenek, vedení bankovního účtu, nakládání s platební kartou, placení složenek, placení pravidelných výdajů - nájem, energie, služby aj., placení nepravidelných a mimořádných nákladů - poplatek za odpady, za telefon aj., nakládání s hotovostí, rozpoznání peněz, placení platební kartou, užívání internetového bankovnictví, placení na internetu, plánování nákupů, nakupování, vyzvednutí předepsaných léků, zmapování všech závazků (dluhů), splácení dluhů, dodržování sjednaného splátkového kalendáře).
Tento výsledek hodnotíme pozitivně, byť při bližším nahlédnutí jsme zjistili, že u služeb s převažující cílovou skupinou osob s mentálním postižením je tato činnost na druhém místě s 14% a u služeb s převažující cílovou skupinou osob s chronickým duševním onemocněním na třetím místě s 13,05%. U obou cílových skupin činnost meziročně narůstá (z 13,4% na 14% a z 11,4% na 14,7%). Vysoké procentuální hodnocení této činnosti odpovídá předchozímu bodu, kdy v potřebách u lidí s duševním onemocněním byla podpora v hospodaření označena jako nejvýznamnější a u lidí s mentálním postižením jako druhá nejvýznamnější (po stravování). 43
U služeb s převažující cílovou skupinou osob s mentálním postižením byla nejvíce procenty označena činnost a) 4. pomoc se zajištěním stravy (sestavení jídelníčku, receptu, posouzení jaké potraviny, množství je třeba nakoupit, příprava jídla, stolování, uložení a uskladnění potravin, sledování trvanlivosti potravin, nákup potravin, příprava studených jídel - snídaně, svačiny, ohřívání stravy, vaření teplých jídel - obědy, večeře, příprava teplých nápojů - káva, čaj, servírování stravy, přijímání stravy (najedení, napití), kontakt s dodavatelem stravy - nahlašování, odhlašování stravy, dovoz / donáška stravy),
a to v roce 2012: 14,9%, 2013: 14,8%. Domníváme se, že toto může být způsobeno, tím, že v Moravskoslezském kraji vrcholí proces transformace pobytových služeb pro osoby se zdravotním postižením, uživatelé přicházejí z domovů pro osoby se zdravotním postižením, z chráněných bydlení a potřebují v této činnosti významně podpořit. Předpokládáme, že v následujících letech by měla mít tato činnost spíše klesající tendenci u dané cílové skupiny. Tatáž činnost u služeb s převažující cílovou skupinou osob s chronickým duševním onemocněním meziročně významně klesla z 10,7% na 2,1%. Činnost d) socioterapeutické činnosti, jejichž poskytování vede k rozvoji nebo udržení osobních a sociálních schopností a dovedností (řešení individuální nepříznivé sociální situace prostřednictvím ostatních uvedených činností) vyšly průměrně za všechny služby na třetím místě s průměrně 10,1%. Tento průměrný výsledek ovlivnily zejména vyšší hodnoty u služeb s převažující cílovou skupinou osob s chronickým duševním onemocněním, kde tato činnost s průměrně 19,85% byla označena jako nejvýznamnější. Služby pro lidi s duševním onemocněním do socioterapeutických činností zařazují podpůrné socioterapeutické rozhovory, které jsou u této cílové skupiny rozsahem významné. U služeb s převažující cílovou skupinou osob s mentálním postižením pak vychází průměrně 5,2% a objevuje se až na 10. místě v pořadí. Činnost b) 3. nácvik a upevňování motorických, psychických a sociálních schopností a dovedností (vzhledem k obsáhlé specifikaci tuto zde neuvádíme, nahlédněte do tabulky v úvodu tohoto bodu) s průměrně 9,25% hodnotíme opět pozitivně. Vysoké procentuální ohodnocení u obou cílových skupin (7,6%, kdy 2012: 7,5% a 2013: 7,7% a 12,55%, kdy 2012: 7,1 a 2013: 18%) ukazuje na fakt, že poskytovatelé se cíleně věnují nácviku dovedností potřebných k větší samostatnosti uživatelů. Činnost e) 2. pomoc při vyřizování běžných záležitostí (vyřízení identifikačních dokladů - občanského průkazu, cestovního dokladu, rodného listu, vyřízení ostatních dokladů - zdravotní pojišťovna, ZTP, vyřízení sociálních dávek např. příspěvku na péči, na mobilitu, příspěvku na bydlení aj., vyřízení invalidního důchodu, vyřízení žádosti o kompenzační pomůcku, mít přehled o nabídce kompenzačních pomůcek, zřízení osobního účtu, registrace u lékařů, změna lékaře, komunikace u lékaře, žádost o změnu medikace, vyřízení dokumentů k zaměstnání - lékařská prohlídka, potvrzení o evidenci Úřadu práce, vyplnění dokumentů, vyřízení reklamace zboží, služeb, vyhledání vhodného bydlení, kontakt s majitelem bydlení (fyzickou osobou nebo institucí), žádost o obecní bydlení nebo o ubytovnu, prohlídka nabízených bytů, posouzení vhodnosti nabídek bydlení, udržování bytu - provádění drobných oprav, zajištění odborných oprav (voda, plyn, elektro aj.),
s průměrně 9,15% (2012: 7,3%, 2013: 11%) může souviset s rozvojem služby ve sledovaných letech. Při přestěhování uživatelů do nového prostředí je potřeba vyřídit mnoho pochůzek. Se specifickým obdobím rozvoje služby mohou souviset také další poměrně vysoko hodnocené činnosti, a to c) 2. doprovázení dospělých do školy, školského zařízení, zaměstnání, k lékaři, na zájmové aktivity, na orgány veřejné moci a instituce poskytující veřejné služby a doprovázení zpět (průměrně 7,1%, 2012: 7,8%, 2013: 6,4%) a c) 3. podpora při získávání návyků souvisejících se zařazením do běžného společenského prostředí včetně využívání běžně dostupných služeb a informačních zdrojů (využívání běžných veřejných služeb (obchod, lékař, restaurace, sportoviště, bazén, zajištění vybavení bytu, vymalování, stěhování)
kino, divadlo, čistírna, opravna, servis, kadeřník aj.), přístup a využívání informacím o možnostech v okolí (služby, instituce, společenské, sportovní aj. akce a možnosti rekreace aj.) - na vývěskách, v novinách, v médiích apod., využívání prostředků veřejné hromadné dopravy, cestování, nácvik dovedností nezbytných pro samostatný pohyb, orientace a bezpečný pohyb v
44
místě bydliště a v okolí, porozumění běžným společenským normám, co je ve společnosti obvyklé, jaká pravidla platí v kontaktech mezi lidmi v práci, v sousedství, ve společnosti, udržování vztahů s ostatními uživateli ve společné domácnosti, zprostředkování nabídky školských zařízení, vyhledání vhodných vzdělávacích aktivit, zvládání učiva, využívání internetu)
průměrně 6,2%, 2012: 6,7%, 2013: 5,7%. Obecně však máme za to, že činnosti e) 2. pomoc při vyřizování běžných záležitostí a c) 3. podpora při získávání návyků souvisejících se zařazením do běžného společenského prostředí včetně využívání běžně dostupných služeb a informačních zdrojů jsou-li poskytovány tak, že mají za cíl sociální začlenění a podporu samostatnosti uživatele, vyhledávání nových příležitostí, jsou velice významnými činnostmi. Je totiž velice důležité, aby uživatelé služby byli v co nejvyšší míře zapojeni do toho, co se kolem nich děje. Činnost a) 1. pomoc s úklidem a údržbou domácnosti a osobních věcí (ukládání věcí v bytě "na své místo" nádobí, čistící prostředky, oblečení ve skříních aj., mytí a utírání nádobí, utírání prachu, vysávání, vytírání podlah, úklid koupelny a WC, praní prádla, sušení, žehlení, přepírání drobného prádla, drobné opravy prádla, čištění obuvi, provádění pravidelných úklidů a údržby okolí - společné prostory, chodník, zahrada, udržování nábytku, pořizování nového, oprava
s průměrně 7% (2012: 8,1%, 2013: 5,9%) skončila oproti třetímu místu mezi potřebami v předchozím bodě až na místě sedmém a související činnost a) 2. podpora při získávání návyků souvisejících se zajištěním chodu domácnosti (tepelná pohoda v bytě, opotřebeného vybavení, nakládání s odpady, třídění)
větrání, užívání vhodných úklidových prostředků, péče o lůžko - stlaní, výměna lůžkovin, péče o květiny, nakládání s odpady,
s průměrně 4% (2012: 4,2%, 2013: 3,8%) až na místě jedenáctém, což hodnotíme pozitivně. Pozitivně hodnotíme také klesající tendenci. třídění),
Máme za to, že služba podpory samostatného bydlení je dynamická a zcela individuální. Rozsah a průběh poskytovaných činností se bude lišit u jednotlivých uživatelů. Na počátku užívání služby bude služba poskytována více hodin týdně a podpora bude v čase klesat. Složení a rozsah činností se pak také bude v čase měnit. Tímto se služba podpory samostatného bydlení liší od charakterem blízké služby osobní asistence. Rizikem při poskytování služby podpory samostatného bydlení může být fakt zpoplatnění služby (služba poskytovaná za úhradu), kdy sjednávání rozsahu jednotlivých činností služby ze strany uživatele může být zatíženo povinností za činnosti platit v rozsahu skutečně spotřebovaného času. Uživatel pak může mít tendenci odmítat některé činnosti, které poskytovatel považuje za klíčové při dosahování cílů služby, tj. sociální začlenění, samostatnost, soběstačnost, aktivizace. Z tohoto pohledu vnímáme, že uživatel služby podpory samostatného bydlení může být znevýhodněn oproti uživateli např. domova pro osoby se zdravotním postižením, kde uživatel zaplatí za služby tolik, kolik mu dovolují jeho finanční možnosti (se zákonným nárokem ponechání 15% příjmů) a dále již se nezkoumá, jaké činnosti a v jakém rozsahu byly uživateli skutečně poskytnuty. Východiskem by mělo být, a domníváme se, že se tak v praxi děje, byť podklady dotazníkové šetření neposkytuje, že uživateli jsou poskytnuty všechny činnosti tak, jak je skutečně potřebuje a nedosahuje-li uživatel dostatečných příjmů, poskytovatel uživateli neúčtuje částku nad jeho finanční možnosti a tuto dokrývá ze státních zdrojů jako pokrytí oprávněné provozní ztráty. Rozdíl mezi skutečně poskytnutými úkony a uživatelem uhrazenými úkony by byl další ze zajímavých údajů, kterým se však toto dotazníkové šetření nevěnovalo. Z praxe poskytovatelů vyplývá, že za některé úkony uživatelům neúčtují úhradu. Jedná se plánování a hodnocení rozsahu a průběhu poskytované služby.
45
Fakultativní činnosti a další specifické činnosti Poskytované fakultativní činnosti popsaly dvě z devíti služeb, v obou případech se jedná o příspěvkovou organizaci kraje. V celkovém průměru vyšly se zanedbatelným procentem 0,4%. Jednalo se o tyto fakultativní činnosti: přeprava služebním autem zprostředkování telefonického hovoru - služebním mobilem doprovody uživatelů mimo místo poskytování služby První dvě fakultativní činnosti považujeme za více méně obvyklé, byť jsou běžnější u služeb, jako je domov pro osoby se zdravotním postižením, případně chráněné bydlení. Zařazení činnosti doprovody mimo místo poskytování služby do fakultativních služeb hodnotíme jako nesoulad s vyhláškou, která doprovody definuje jako základní činnost služby podpora samostatného bydlení. Další specifické činnosti v dotazníku byly specifikovány jako činnosti běžné denní hygieny – ranní a večerní hygiena (osprchování, koupání, oholení, hygiena v oblasti obličeje, péče o ústa, holení), mytí během dne rukou, obličeje, čištění nosu, česání a mytí vlasů, stříhání nehtů, péče o oči a uši, ošetření těla, péče o pleť, používání prostředků osobní hygieny, výměna inkontinenčních pomůcek, vložek, přesun z/na WC z/na vozík(u), očista po použití WC, oblékání, svlékání, obouvání, zouvání) a
vyhledání a realizace zájmových aktivit v domácnosti a okolí (péče o domácí zvíře, práce na zahrádce, ruční práce, čtení, procházky, sběratelství, filatelistika aj.) s možností doplnit další specifické činnosti. Žádný z poskytovatelů do dotazníků nedopsal další specifické činnosti. Tři poskytovatelé z devíti uvedli procento u specifických činností bez bližšího komentáře, na který nebyl v dotazníku prostor. Můžeme předpokládat, že se jedná o uživatele s vyšší mírou závislosti na pomoci druhé osoby, kterým byly poskytnuty úkony v oblasti činnosti běžné denní hygieny. Také nutno zdůraznit, že v dotazníkovém šetření nebyl zkoumán způsob, forma poskytnutí pomoci, nevíme tedy, byla-li poskytnuta v těchto činnostech pomoc, podpora, rada, instruktáž nebo motivace. Tento fakt může výsledek u dalších specifických, potažmo u všech činností zkreslovat. Doporučení: Navrhujeme Moravskoslezskému kraji v budoucím dotazníkovém šetření rozlišit zjišťování také podle cílových skupin. Výsledky v tomto bodě, ale i dalších bodech zprávy dokládají, že by toto rozlišení bylo užitečné a pro srovnávání přesnější s vyšší vypovídající hodnotou. Doporučujeme Moravskoslezskému kraji blíže prozkoumat, jaký dopad má na rozsah poskytované služby skutečnost, že uživatel platí za skutečně poskytnuté úkony, ve srovnání např. se službou domov pro osoby se zdravotním postižením, kde rozsah poskytnuté podpory (úkonů) je uživatelem placen paušálně.
46
2.11 Personální zajištění služby
Poměry pracovníků v přímé práci k pracovníkům služby celkem 1. Počet uživatelů dle počtu uzavřených smluv
2. Počet přepočtených úvazků za sociální službu celkem
3. Počet přepočtených úvazků pracovníků v přímé práci
4. Počet uživatelů na jednoho pracovníka v přímé práci (1/3)
5. Poměr pracovníků v přímé práci k pracovníkům celkem (3/2)
7,8
82,53%
9,1
86,11%
8,4
84,32%
2012 16,6
3,1
2,7
2013 18,8
3,2
2,8
průměr let 2012 a 2013 17,7
3,2
2,8
Z výstupů z dotazníků je zřejmé, že v každé službě podpory samostatného bydlení bylo v letech 2012 a 2013 průměrně 3,2 pracovníka celkem (přepočtené úvazky), z čehož v přímé práci bylo 2,8 pracovníků. Poměr pracovníků v přímé práci k celkovému počtu pracovníků ve službě byl 84,32 %. Nejvyšší poměr pracovníků v přímé práci, a to 100% uvedli 2 poskytovatelé z celkového počtu 9 služeb, které byly zapojeny do dotazníkového šetření. Předpokládáme, že při vyplnění dotazníku nezohlednili pracovníky vedení služby (oba poskytovatelé jsou příspěvkovými organizacemi kraje). Tento údaj pak zkresluje celkový průměrný výsledek za všechny služby v kraji. Nejmenší průměrný poměr pracovníků v přímé práci popsali 3 poskytovatelé. Zároveň však tito 3 poskytovatelé zaznamenali meziroční rozdíl, ve 2 případech růst a v 1 případě pokles:
pokytovatel 1 pokytovatel 2 pokytovatel 3
2012 48,20% 78,45% 55,56%
2013 78,23% 64,90% 76,92%
meziroční růst (+) /pokles(-) 30,03% -13,55% 21,37%
Průměrný počet uživatelů na jeden úvazek pracovníka v přímé práci za obě léta byl 8,4 (v 2012: 7,8 a v 2013: 9,1). Vůbec nejvyšší počet uživatelů na jeden úvazek pracovníka v přímé práci uvedl 1 poskytovatel, a to 22 uživatelů na 1 pracovníka v roce 2013. Stejný poskytovatel však v roce 2012 uvedl počet 8 uživatelů na1 úvazek pracovníka. Jedná se o příspěvkovou organizaci kraje, která službu poskytuje lidem s mentálním postižením. Další poskytovatel, který uvedl v roce 2012 16 uživatelů na 1 úvazek pracovníka v přímé práci a v roce 2013 12 uživatelů na 1 úvazek pracovníka. Jedná se o nestátní neziskovou organizaci, která službu poskytuje lidem s chronickým duševním onemocněním. Naopak nejnižší údaje uvedené jedním poskytovatelem byly 1,8 uživatele na 1 úvazek pracovníka v roce 2012 a 2,17 uživatele na pracovníka v roce 2013. Jedná se o příspěvkovou organizaci kraje, která 47
službu poskytuje lidem s mentálním postižením. Další jeden poskytovatel uvedl v roce 2012 4,27 uživatelů na 1 úvazek pracovníka v přímé práci a v roce 2013 4,2 uživatele na 1 úvazek pracovníka. Jedná se o nestátní neziskovou organizaci, která službu poskytuje převážně lidem s mentálním postižením i s vyšší mírou závislosti na pomoci druhé osoby a i lidem s chronickým duševním onemocněním. Při hodnocení ukazatele počet uživatelů na úvazek pracovníka v přímé práci je nutné si uvědomit, že dotazník nezkoumal jeden důležitý rozměr, a to čas (např. počet hodin týdně), který pracovník věnoval přímé práci s jedním uživatelem. Právě údaj kolik hodin stráví pracovník v přímé práci s uživatelem a zda je podpora u uživatele nastavena skutečně v rozsahu jeho potřeb, je u služby podpora samostatného bydlení mnohem důležitější, než zabývat se tím, zda služba dosahuje průměrného počtu uživatelů na úvazek.
Kolik % na celkové přímé práci s uživateli tvořila administrativa spojená s poskytnutím služby přímo uživateli? 2012
2013
18%
22%
Z výstupů od poskytovatelů vyplynulo, že administrativa spojená s poskytnutím služby uživateli tvořila v roce 2012 18% a v roce 2013 22%. Přičemž 4 poskytovatelé z 9 uvedli v obou letech stejné procento, 2 poskytovatelé uvedli mírný nárůst o 2% a o 5%. Dva poskytovatelé uvedli významnější nárůst, shodně o 15%. Jeden poskytovatel uvedl mírný pokles o -3%. Nejvyšší administrativní zátěž 35% uvedl 1 poskytovatel, který zároveň uvedl významný meziroční nárůst (z 20% na 35%). Nejnižší administrativní zátěž uvedli 2 poskytovatelé, a to 5% a 7%, kdy uvedli stejný údaj v obou letech. Vzhledem k tomu, že se jedná o terénní službu, je třeba, aby byl ve službě dostatečný prostor na výměnu informací mezi pracovníky a na kvalitně zpracované písemné záznamy o průběhu poskytované služby, což zaručí řádný a kontinuální průběh služby. V tomto bodě jsme si uvědomili, že v dotazníku byl sice zjišťován čas na přesun za uživatelem, ale v jiném bodě, který souvisel s územní působností služby. V bodě týkajícím se personálního zabezpečení služby tento údaj zjišťován nebyl. Nevíme tedy, zda poskytovatelé čas potřebný na přesun za uživatelem zahrnuli do přímé práce, do administrativy spojené s poskytnutím služby uživateli nebo čas nezahrnuli v tomto bodě vůbec. Jedná se o terénní službu s různým časem přesunu za uživatelem, podle různého místa a územní působnosti služby. Čas strávený přesunem za uživatelem by měl být posuzován samostatně v souvislosti s územní působností služby.
48
Návrh rozpětí poměru pracovníků v přímé práci k pracovníkům služby celkem ve třech variantách Optimální varianta: 85 % pracovníci přímé práce, 15 % ostatní pracovníci služby Základní varianta: 83 % pracovníci přímé práce, 17 % ostatní pracovníci služby Krizová varianta: 90 % pracovníci přímé práce, 10 % ostatní pracovníci služby Komentář: Přímou prací rozumíme výkon všech činností uvedených ve vyhlášce. Pod přímou práci zahrnujeme: přímou práci s uživatelem (přímá podpora uživatele za jeho přítomnosti) činnosti ve prospěch uživatele (činnosti, které přímo souvisí s podporou uživatele v rámci případové práce, probíhají bez přímé přítomnosti uživatele; např. vyhledávání informací) administrativní úkony spojené s poskytnutím služby uživateli (záznamy o průběhu služby, výměna případových informací mezi pracovníky služby). čas potřebný na přesuny za uživatelem Ve variantách výše nerozpracováváme, jakým podílem by měla být rozdělena přímá práce pracovníka do jednotlivých činností. Zabývali jsme se však tímto poměrem za účelem stanovení počtu uživatelů na 1 pracovníka v přímé práci a myslíme si, že by se poměr měl pohybovat v optimální variantě asi 70% času pracovníka v přímé práci ve prospěch přímé práce s uživatelem (přímá podpora uživatele za jeho přítomnosti) a 30 % času ve prospěch ostatních činností přímé práce, tedy činnosti ve prospěch uživatele, administrativní úkony spojené s poskytnutím služby uživateli a čas potřebný na přesuny za uživatelem. Tento poměr je však nutno zkoumat a nastavit u každé služby, potažmo každého uživatele individuálně, především s ohledem na přesuny k uživateli, aby v důsledku snahy o zkrácení časů na přesuny nebyli uživatelé nuceni se za službou stěhovat, kdy toto by nebylo v zájmu uživatele. Do činností ostatních pracovníků služby zahrnujeme činnosti řízení sociální služby (řízení pracovníků služby, metodickou, analytickou a koncepční činnost sociální služby, výkaznictví, projektovou činnost za účelem finanční podpory provozu a rozvoje služby, účast na komunitním plánování a další administrativu související se sociální službou). Nezahrnujeme sem činnosti související s provozem organizace např. vedení účetnictví, personální a mzdové agendy, technický provoz budov aj. Pokud se jeden pracovník služby věnuje jak přímé práci, tak činnostem ostatních pracovníků služby, měl by být posuzován jako pracovník v přímé práci jen úvazkem, jakým jej skutečně vykonává. Provoz organizace může být zajišťován jak vlastními pracovníky organizace, tak nakupován formou služeb. Tyto náklady, zvláště pokud jde o osobní náklady na tyto činnosti, by však měly být posuzovány samostatně.
49
Návrh počtu uživatelů na 1 úvazek pracovníka v přímé práci Optimální varianta - 2,8 uživatelů na 1 úvazek pracovníka v přímé práci (70% z úvazku, tj. 28 hodin v přímé podpoře uživatele za jeho přítomnosti) Základní varianta - 3,2 uživatelů na 1 úvazek pracovníka v přímé práci (80% z úvazku, tj. 32 hodin v přímé podpoře uživatele za jeho přítomnosti) Krizová varianta - 3,6 uživatelů na 1 úvazek pracovníka v přímé práci (90% z úvazku, tj. 36 hodin v přímé podpoře uživatele za jeho přítomnosti)
Komentář: Před navržením výše uvedených variant jsme v pracovní skupině stanovili, kolik hodin přímé podpory průměrně potřebuje jeden uživatel služby. Postupovali jsme takto: Jestliže příjem od 1 uživatele za odebrané služby (přímá podpora uživatele za jeho přítomnosti) by byl 2.000,-Kč a sazba za hodinu by byla 50,- Kč, pak by měsíčně pobíral uživatel 40 hodin, týdně 10 hodin. Je důležité si uvědomit, že ve službě mohou uživatelé čerpat různý časový rozsah služby. Ten je dojednáván s každým uživatelem individuálně. Časový rozsah služby u uživatele budou ovlivňovat zejména tyto faktory: individuální potřeby uživatele, včetně míry samostatnosti nebo naopak závislosti na pomoci druhé osoby, které se mohou proměňovat v čase (v průběhu čerpání služby) čas potřebný na přesuny pracovníků k uživateli K přímé podpoře uživatele za jeho přítomnosti jsme připočetli v optimální variantě 30 % času ve prospěch ostatních částí přímé práce (jak je popsáno výše: činnosti ve prospěch uživatele, administrativní úkony spojené s poskytnutím služby uživateli, čas potřebný na přesuny za uživatelem) Výpočtem jsme došli k času přímé práce věnované 1 uživateli celkem 14,29 hodin týdně. Vycházeli jsme ze 40 hodinové pracovní doby týdně. Pak na 1 úvazek pracovníka v přímé práci vychází výpočtem 2,8 uživatelů týdně. V přímé podpoře uživatele za jeho přítomnosti stráví pracovník 28 hodin týdně (70% z podílu přímé práce). Tento výpočet jsme označili jako variantu optimální. Pro stanovení základní a krizové varianty jsme snížili procento ostatních složek přímé práce, při zachování objemu přímé podpory uživatele za jeho přítomnosti (10 hodin/týdně), a to v poměru u základní varianty 80% a 20% a u krizové 90% a 10%. Pak vychází čas přímé práce věnovaný 1 uživateli celkem 12,5 hodin týdně u základní varianty a 11,11 hodin týdně. Přičemž pracovník v přímé práci stráví u základní varianty 32 hodin týdně v přímé podpoře uživatele za jeho přítomnosti a 8 hodin ve prospěch ostatních částí přímé práce (činnosti ve prospěch uživatele, administrativa spojená s poskytnutím služby uživateli, přesun za uživatelem) a u krizové varianty 36 hodin týdně v přímé podpoře uživatele za jeho přítomnosti a 4 hodiny ve prospěch ostatních částí přímé práce. Při srovnání navržených variant s výsledky dotazníků vidíme rozdíly, kdy průměrně za služby za oba zkoumané roky vyšlo na úvazek pracovníka v přímé práci 8,4 uživatelů. Předpokládáme, že 50
poskytovatelé zahrnuli do přímé práce všechny její složky (přímou podporu uživatele za jeho přítomnosti, administrativu spojenou s poskytnutím služby uživateli, přesun za uživatelem). Pak při fondu pracovní doby 40 hodin týdně vychází, že průměrně se služby věnovaly 1 uživateli 4,76 hodin týdně. Poskytovatel, který uvedl počet uživatelů na jednoho pracovníka v přímé práci 12, se pak věnoval 1 uživateli 3,3 hodin týdně. Poskytovatel, který uvedl počet uživatelů na jednoho pracovníka v přímé práci 2,17, se pak věnoval 1 uživateli 18,43 hodin týdně. Toto dokládá různost rozsahu služby poskytnuté jednotlivým uživatelům, což je však naprosto v pořádku, odpovídá-li rozsah skutečným potřebám uživatele. V návrhu variant jsme proto ponechali uvedený výpočet a máme za to, že u služby podpory samostatného bydlení je podstatnější zabývat se údajem, kolik hodin stráví pracovník v přímé práci ve prospěch jednotlivých složek přímé práce a zda je podpora u uživatele nastavena skutečně v rozsahu jeho potřeb, spíše než se zabývat tím, zda služba dosahuje průměrného počtu uživatelů na úvazek. Doporučení: Doporučujeme poskytovatelům a Moravskoslezskému kraji zabývat se dále tím, kolik času věnují pracovníci v přímé práci jednotlivým částem přímé práce (práce s uživatelem „face to face“, práce ve prospěch uživatele), zejména pak době potřebné na přesun za uživatelem, kterou navrhujeme posuzovat samostatně v souvislosti s územní působností služby. Doporučujeme zadavatelům i poskytovatelům při posuzování ukazatele počet uživatelů na úvazek pracovníka v přímé práci posuzovat zároveň čas, který pracovník věnuje přímé práci s jedním uživatelem. Ukazatel počet uživatelů na úvazek pracovníka v přímé práci sám o sobě nemá dostatečnou vypovídající hodnotu.
51
2.12 Náklady na personální zajištění služby Podíl nákladů na pracovníky v přímé práci k celkovým osobním nákladům
Počet pracovníků v přímé práci a personální náklady 1. Průměrný počet pracovníků v přímé práci/průměrný počet přepočtených úvazků
2. Celkové personální náklady
3. Personální náklady na pracovníky v přímé práci
4. Podíl % (3/2 * 100)
2012 2,93
940 610,33 Kč
755 682,11 Kč
78%
767 658,56 Kč
81%
2013 2,75
946 156,22 Kč
Komentář: V tomto bodě vidíme souvislost s bodem předchozím, kde jsme navrhovali rozpětí poměru pracovníků v přímé práce k pracovníkům služby celkem ve třech variantách (optimální varianta 85 % pracovníci přímé práce, 15 % ostatní pracovníci služby; základní varianta 83 % pracovníci přímé práce, 17 % ostatní pracovníci služby; krizová varianta 90 % pracovníci přímé práce, 10 % ostatní pracovníci služby). Popisovali jsme zde, že přímou prací rozumíme výkon všech činností uvedených ve vyhlášce, kdy přímá práce se dá dále rozložit na: přímou podporu uživatele za jeho přítomnosti, činnosti ve prospěch uživatele, administrativní úkony spojené s poskytnutím služby uživateli a čas potřebný na přesuny za uživatelem. Uváděli jsme zde, že do náplně práce ostatních pracovníků služby zahrnujeme činnosti řízení sociální služby (řízení pracovníků služby, metodickou, analytickou a koncepční činnost sociální služby, výkaznictví, projektovou činnost za účelem finanční podpory provozu a rozvoje služby, účast na komunitním plánování a další administrativu související se sociální službou), ale nezahrnujeme sem činnosti související s provozem organizace např. vedení účetnictví, personální a mzdové agendy, technický provoz budov aj. Nevíme však, zda takto uvažovali poskytovatelé při vyplňování dotazníku. Výsledky naznačují, že ne všichni. V jednotlivých dotaznících totiž vidíme velké rozdíly. Nejvyšší podíl nákladů na personální náklady na pracovníky přímé práci k celkovým personálním nákladům, a to 100% uvedli 2 poskytovatelé z celkového počtu 9 služeb, které byly zapojeny do dotazníkového šetření. Předpokládáme, že při vyplnění dotazníku nezohlednili pracovníky vedení služby (oba poskytovatelé jsou příspěvkovými organizacemi kraje). Tento údaj pak zkresluje celkový průměrný výsledek za všechny služby v kraji. Nejnižší průměrný podíl nákladů na personální náklady na pracovníky přímé práci k celkovým personálním nákladům popsali 2 poskytovatelé. Zároveň však tito 2 poskytovatelé zaznamenali meziroční růst: 52
2012 46,72%
2013 73,44%
meziroční růst 26,72%
65,00%
82,00%
17,00%
pokytovatel 1 pokytovatel 2
Doporučení: Doporučujeme poskytovatelům a Moravskoslezskému kraji zabývat se konkrétním popisem jednotlivých činností pracovníků a jejich zařazením do činností přímé práce, činností ostatních pracovníků služby a činností souvisejících s provozem organizace. V současné době různé pojetí zařazování činností může způsobovat nesoulad při snaze srovnávání počtů pracovníků ve službách.
53
2.13 Spoluúčast obcí na financování služeb podpory samostatného bydlení
2012
2013
Meziroční růst (+) / pokles (-)
Obec
Částka
Obec
Částka
Ostrava Frýdek-Místek Krnov Bruntál Opava
690 000 Kč 153 064 Kč 150 000 Kč 74 000 Kč 60 000 Kč
Ostrava Frýdek-Místek Krnov Bruntál Opava
16 000 Kč 170 000 Kč 200 000 Kč 62 167 Kč 50 000 Kč
-674 000 Kč +16 936 Kč +50 000 Kč -11 833 Kč -10 000 Kč 54
23 000 Kč Třinec 50 000 Kč Třinec 73 000 Kč 0 Kč Ostrava-Moravská Ostrava-Moravská 10 000 Kč 10 000 Kč Ostrava Ostrava 8 000 Kč Ostrava-Jih 5 000 Kč Ostrava-Jih 13 000 Kč V případě, že služba uvedla "Ostrava" nebo "SMO", byly tyto položky sloučeny. Pokud služba uvedla konkrétní městský obvod (část), jsou tyto údaje zpracovány samostatně.
SPOLUÚČAST OBCÍ NA FINANCOVÁNÍ SLUŽBY 2012
Území poskytování služby
Bruntál FrýdekMístek Havířov Krnov Opava Ostrava Ostrava-Jih OstravaMariánské Hory a Hulváky OstravaPoruba OstravaPřívoz Třinec
Týdenní časový rozsah poskytování služby na daném území (bez času stráveného na cestě) (hod)
2013
částka poskytnutá obcí
částka poskytnutá Území obcí / týdenní poskytování časový rozsah / služby 52 týdnů
částka poskytnutá obcí
částka poskytnutá obcí / týdenní časový rozsah / 52 týdnů
58
62 167 Kč
20,61 Kč
9
170 000 Kč
363,25 Kč
2,7 130 14,81 43
0 200 000 Kč 50 000 Kč 16 000 Kč
0,00 Kč 29,59 Kč 64,92 Kč 7,16 Kč
času stráveného na cestě) (hod)
52
74 000 Kč
27,37 Kč
14
153 064 Kč
210,25 Kč
2,61 94 8,88 42
0 150 000 Kč 60 000 Kč 690 000 Kč
0,00 Kč 30,69 Kč 129,94 Kč 315,93 Kč
16,78
5 000 Kč
5,73 Kč
OstravaJih
9,1
13 000 Kč
27,47 Kč
OstravaMariánské Hory a Hulváky
6,93
10 000 Kč
27,75 Kč
10,47
x
x
33,63
x
x
6,75
10 000 Kč
28,49 Kč
11,73
x
x
20,43
x
x
4
50 000 Kč
240,38 Kč
Bruntál FrýdekMístek Havířov Krnov Opava Ostrava
Týdenní časový rozsah poskytování služby na daném území (bez
OstravaPoruba OstravaPřívoz Třinec
6
73 000 Kč
233,97 Kč
Komentář: V tomto bodě jsme porovnali body, které nám přišly jako nejvíce relevantní k druhu poskytované služby. Neporovnávali jsme finanční spoluúčast obce s trvalým bydlištěm uživatelů, jelikož z bodu 2.4 Počet uživatelů podle místa bydliště vyplynulo, že uživatelé služby nemají vždy v místě, kde je jim poskytována služba, trvalé bydliště. Neporovnávali jsme finanční spoluúčast obce ani s počtem uživatelů, jelikož z bodu 2.11 Personální zajištění služby vyplynulo, že rozdíly v časovém rozsahu 55
poskytované služby uživatelům jsou výrazné a pokud bychom posuzovali částku na 1 uživatele, pak by u služeb, které pracují s uživateli s vyšší mírou závislosti na pomoci druhé osoby, vyšly částky vyšší. Vzali jsme tedy údaj, který je v současné době pro typ služby a formu jejího poskytování (terénní forma) nejlépe porovnatelný, a to týdenní časový rozsah poskytování služby na daném území. Výsledky uvedené v tabulce ukazují na různý přístup jednotlivých obcí ke spolufinancování služby podpora samostatného bydlení. Z důvodu absence dalších údajů, a to zejména údajů o rozpočtech jednotlivých služeb a o výši oprávněné provozní ztráty nemáme ambici výši dotace jednotlivých obcí komentovat. Doporučení: Obecně se přikláníme ke spoluúčasti obce vyjádřené procentuálním podílem na oprávněné provozní ztrátě ve výši minimálně 20%, jak uvádí, prozatím jen pro nově vznikající služby nebo nové kapacity služby, Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Moravskoslezském kraji na léta 2015 - 2020.
56
2.14 Model sociální služby podporované bydlení Východiskem pro zpracování modelu jsou komentáře a doporučení výše a zkušenosti zpracovatelů z praxe.
Struktura modelu: 1. Definice služby podpora samostatného bydlení, komu je služba určena (vymezení nepříznivé sociální situace a potřeby, úhrada za služby, provozní doba služby) 2. Cíle služby 3. Co potřebujeme k dosahování cílů služby a zajištění služby 4. Optimální výsledek práce služby směrem k uživatelům
Definice služby podpora samostatného bydlení, komu je služba určena (vymezení nepříznivé sociální situace a potřeby) Podpora samostatného bydlení je terénní služba, která je poskytována v přirozeném prostředí uživatele, v bytě, který uživatel vlastní nebo si jej pronajímá (terénní služba). Je poskytovaná osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu zdravotního postižení nebo chronického onemocnění, včetně duševního onemocnění, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby.
Potřeby lidí se zdravotním postižením, na které reaguje služba podpora samostatného bydlení Kromě podpory uživatele v péči o jeho domácnost včetně podpory při plánování a hospodaření s penězi (podpora v bytě) reaguje služba také na potřebu podpory při vyřizování běžných záležitostí, při rozhodování (u cílové skupiny lidé s mentálním postižením), péči o zdraví, péči o svou osobu, podporu v komunikaci, seberealizaci a vztahů. Služba podpora samostatného bydlení umožňuje lidem se zdravotním postižením zůstat běžnou součástí komunity, využívat služby, které jsou zde běžně dostupné. Základní potřeby definované v kontextu služby podpory samostatného bydlení a základních cílových skupin služby U lidí s chronickým duševním onemocněním je klíčová potřeba bezpečí. Její konkrétní rozměr je velmi individuální a promítá se do dalších oblastí potřeb, např. bezpečí v komunikaci s okolím, bezpečí v pohybu mimo svoji domácnost, bezpečí ve vztazích, bezpečí v rozhodování apod. u lidí s mentálním postižením je klíčová potřeba podpora v rozhodování. Ta se promítá do všech oblastí života uživatele, např. rozhodování v oblasti stravování - kdy, jak se stravovat, co si nakoupit, v oblasti vyřizování běžných záležitostí, rozhodování v oblasti seberealizace - kam, jak často docházet. Služba je poskytována za úhradu. Maximální výše úhrady za poskytování podpory samostatného bydlení je stanovena Vyhláškou, cena za hodinu je účtována podle skutečně spotřebovaného času nezbytného k zajištění úkonů; pokud poskytování služby, včetně času nezbytného k zajištění úkonů, netrvá celou hodinu, výše úhrady se poměrně krátí.
57
Uživatel služby podpora samostatného bydlení neplatí za dobu, kdy vede s určeným pracovníkem rozhovory k plánování a hodnocení průběhu poskytované služby (povinnost poskytovatele §88, pís. f, zákona o sociálních službách). Uživateli není účtován čas potřebný na přesun pracovníka za uživatelem ani čas potřebný na zpracování zápisů o průběhu poskytování služby.
Optimální provozní doba Pro zajištění kontinuity a kvality služby doporučujeme poskytovat službu každý den, včetně sobot, nedělí a svátků v době od 7:00 do 20:00 hodin. Konkrétní rozsah a doba poskytování sociální služby je předmětem individuálního sjednávání v rámci smluvního vztahu mezi poskytovatelem služby a uživatelem, a to podle jeho skutečných potřeb.
Cíle služby Cílem služby je: -
Umožnit dospělým lidem se zdravotním postižením žít v běžném prostředí vlastní domácnosti a zvládat nároky samostatného bydlení. Umožnit dospělým lidem se zdravotním postižením využívat příležitosti, které skýtá místní komunita o Vyhledat návazné služby, které pomohou řešit nepříznivou situaci uživatelů služby a informovat je o všech možnostech a zdrojích.
Výsledek – je to uživatel, který využívá službu v optimální míře tak, aby byl součástí místní komunity a využíval všechny dostupné služby a příležitosti, které komunita nabízí.
Jak dosahujeme cíle služby -
přímá práce s uživatelem (přímá podpora uživatele za jeho přítomnosti) činnosti ve prospěch uživatele (činnosti, které přímo souvisí s podporou uživatele v rámci případové práce, probíhají bez přímé přítomnosti uživatele)
-
další činnosti související přímo s poskytováním služby (činnosti poskytovatele, které se netýkají přímé podpory uživatele, celkově souvisí s kvalitou poskytované služby)
58
Přímá práce s uživatelem
Činnosti ve prospěch uživatele
Přímou prací rozumíme výkon všech činností uvedených ve vyhlášce.
Obhajoba a prosazování zájmů uživatele
----
-
podpora uživatele v jeho bytě telefonické a písemné konzultace
vyhledávání informací, zprostředkování kontaktu na jiné služby,
Formy: telefonická, e-mailová, písemná, osobní
podpora uživatele mimo jeho byt - při vyřizování běžných záležitostí (doprovody k lékaři, doprovody na jiné instituce, podpora při nakupování, atd). formy : face to face
Čas pracovníka v přímé práci strávený na cestě za uživatelem Administrativní úkony spojené s poskytnutím služby uživateli -
záznamy o průběhu služby, výměna případových informací mezi pracovníky služby
Optimální varianta poměru přímé práce s uživatelem a činnosti ve prospěch uživatele, činnosti PPP* přímá práce s uživatelem 70% práce ve prospěch uživatele 30%
*PPP – pracovník v přímé práci - pracovník poskytující přímou podporu uživateli
59
Další činnosti související přímo s poskytováním služby •
jednání se zájemci o službu
•
informování o službě
•
vzdělávání pracovníků poskytujících a zajišťujících služby
•
práce s dobrovolníky
•
komunitní plánování na úrovni obcí a krajů
•
intervize
•
metodickou, analytickou a koncepční činnost sociální služby
•
•
odborné a organizační porady týmu (zpravidla 1x měsíčně) supervize (podle pracovníků v přímé práci)
Co potřebujeme k dosahování cílů služby Personální zajištění (Optimální počet pracovníků s ohledem na ekonomickou udržitelnost provozování
1.
služby, charakter služby a cílovou skupinu, optimální složení týmu)
Pracovní tým, který zajišťuje činnosti služby směrem k podpoře uživatele (přímá práce s uživatelem a další činnosti související přímo s poskytováním služby) a činnosti řízení služby.
Návrh rozpětí poměru pracovníků v přímé práci k pracovníkům služby celkem ve třech variantách Optimální varianta: 85 % pracovníci přímé práce, 15 % ostatní pracovníci služby Základní varianta: 83 % pracovníci přímé práce, 17 % ostatní pracovníci služby Krizová varianta: 90 % pracovníci přímé práce, 10 % ostatní pracovníci služby Pracovníci v přímé práci Pracovníkem v přímé práci se rozumí pracovník s kvalifikací dle § 110 nebo § 116 zákona 108/2006 o sociálních službách v pozdějším znění, který vykonává činnosti služby dle vyhlášky. -
sociální pracovník pracovníci v sociálních službách
Role sociálního pracovníka v podpoře samostatného bydlení – SP je metodik, odborník na službu a cílovou skupinu, řídí případový proces, vykonává činnosti sociálního pracovníka dané zákonem
60
Plní klíčovou roli v oblasti osobního rozvoje uživatelů, objevování a analýzu jejich potřeb, identifikaci zdrojů a příležitostí v komunitě, plánování a hodnocení rozsahu a průběhu poskytování služby. Metodicky vede/řídí podporu uživatelů při uplatňování jejich práv a oprávněných zájmů. Role pracovníka v sociálních službách v podpoře samostatného bydlení – pracovník v sociálních službách poskytuje přímou podporu uživatelům v jejich přirozeném prostředí, plní roli klíčového pracovníka, pod vedením sociálního pracovníka sestavuje, plní a průběžně hodnotí individuální plány uživatelů. Podpora pracovníků – supervize (případová) a intervize (podpora SP), metodické vedení SP, spolupráce s externími odborníky v zájmu uživatelů Návrh počtu uživatelů na 1 úvazek pracovníka v přímé péči, který realizuje podporu uživatele v terénu: Optimální varianta - 2,8 uživatelů na 1 úvazek pracovníka v přímé péči (70% z úvazku, tj. 28 hodin v přímé práci za podpoře uživatele za jeho přítomnosti) Základní varianta - 3,2 uživatelů na 1 úvazek pracovníka v přímé péči (80% z úvazku, tj. 32 hodin v přímé podpoře uživatele za jeho přítomnosti) Krizová varianta - 3,6 uživatelů na 1 úvazek pracovníka v přímé péči (90% z úvazku, tj. 36 hodin v přímé podpoře uživatele za jeho přítomnosti) Z dobré praxe služby, ze zkušeností ze zahraničí (VB, Německo, Finsko) je vhodné, aby byl k realizaci podpory uživatelů služby v týmu sociální pracovník (odborník na službu) v tomto zastoupení: Optimální varianta - 10 uživatelů na 1 sociálního pracovníka (60 % času případová práce, 40% rozvojová, projektová, analytická práce). Ostatní pracovníci / podpora služby Do činností ostatních pracovníků služby zahrnujeme činnosti řízení sociální služby (řízení pracovníků služby, výkaznictví, projektovou činnost za účelem finanční podpory provozu a rozvoje služby a další administrativu související se sociální službou). Nezahrnujeme sem činnosti související s provozem služby např. vedení účetnictví, personální a mzdové agendy, aj. Pokud se jeden pracovník služby věnuje jak přímé práci, tak činnostem ostatních pracovníků služby, měl by být posuzován jako pracovník v přímé práci jen úvazkem, jakým jej skutečně vykonává. Provoz služby může být zajišťován jak vlastními pracovníky organizace, tak nakupován formou služeb. Tyto náklady, zvláště pokud jde o osobní náklady na tyto činnosti, by však měly být posuzovány samostatně. 2. Materiální zajištění a podmínky -
prostory pro zázemí terénní služby – zázemí pro vykonávání činností sociálního pracovníka včetně jednání se zájemci, zázemí pro pracovníky v přímé práci – záznamy o průběhu služby, výměna případových informací mezi pracovníky služby, setkávání týmu (porady, supervize, intervize)
-
prostředky na přesun k uživatelům (finanční prostředky na veřejnou dopravu, automobil) 61
-
technické, hygienické a materiální vybavení pracoviště
-
BOZP – procesy, podmínky a prostředky zajišťující bezpečnost práce členů pracovního týmu
-
pojištění prostor, povinné ručení a odpovědnosti
Optimální výsledek práce služby směrem k uživatelům (včetně kvantifikace) Člověk samostatně nebo s potřebnou podporou zvládá život v samostatném bydlení, účastní se všech aktivit běžného života, tedy žije normálně.
62
2.15 Příklad dobré praxe služby podporované bydlení Pan E. byl od dětství umístěn v institucionální péči. Ve svých 18 letech dostal příležitost přestěhovat se do chráněného bydlení. V ústavu byl označen za nevzdělavatelného. V chráněném bydlení v 18 letech začal chodit do školy a dokončil základní vzdělání, na které navázal studiem oboru stravovací a ubytovací služby na odborném učilišti, kde získal výuční list v tomto oboru. V chráněném bydlení si brzy osvojil dovednosti potřebné pro samostatný život. Ve svých 25 letech se přestěhoval do samostatného bydlení, kde žil spolu s dalšími dvěma spolubydlícími. Získal práci v sociální firmě a využíval službu podpory samostatného bydlení. Našel si přítelkyni, se kterou založil rodinu a dnes žije bez podpory sociální služby, vydělává si na živobytí a o rady v případě složitých životních situací se obrací na svou opatrovnici.
Paní I., 50 let trpí duševním onemocněním, které se u ní projevilo při studiích na vyšší odborné škole a vedlo k první hospitalizaci v psychiatrické léčebně ve věku 26 let. V důsledku duševní nemoci byla zbavena svéprávnosti, za opatrovníka ji byl ustanoven rodinný příslušník a byla umístěna v ústavu sociální péče pro mentálně postižené ženy, kde žila tři a půl roku. Poté byla paní I. nabídnuta možnost přestěhovat se do chráněného bydlení pro lidi s mentálním postižením a duševním onemocněním. V chráněném bydlení bydlela pět let, postupně si znova osvojila dovednosti potřebné pro samostatný život, přesto stále bojovala se svojí nemocí a každoročně byla opakovaně hospitalizována v psychiatrické léčebně. V rozhovorech často uváděla, že přestože má možnost bydlet v bytě pouze se dvě dalšími obyvateli a mít svůj pokoj, má problém zvládat ataky nemoci právě proto, že nemá dostatek soukromí. Velkým krokem kupředu pro ni bylo získání zaměstnání v chráněné dílně. Záhy využila příležitosti přestěhovat se do vlastního bytu ve městě. S podporou služby požádala o navrácení svéprávnosti, kterou jí soud navrátil. Službu podpora samostatného bydlení využívala několik let, po té se na období necelého 1 roku se zcela osamostatnila, smlouvy o poskytování služby ukončila. V důsledku zhoršení nemoci se však dostala do složité situace spojené s pocity úzkosti a sama se opět obrátila na službu podpory samostatného bydlení. Dnes službu pobírá v minimální míře, a to 1h za 14 dní. Poskytovaná podpora má formu podpůrných rozhovorů, ve kterých se paní I. ujišťuje o svých rozhodnutích. Pracovník upozorňuje paní I. na objevující se příznaky zhoršování nemoci. V případě potřeby se pak návštěvy pracovníka u paní I. přechodně zintenzivní, což už několikrát pomohlo předejít nutnosti zásadní změny medikace. Pan I. od svého dětství pobýval v ústavních zařízeních. Prošel kojeneckým ústavem, od svých šesti let pobýval v ústavech sociální péče pro muže. Dvakrát krátkodobě pobýval v chráněných bydleních, kde však nedokázal vycházet s ostatními obyvateli bydlení a dostával se s nimi do vážných konfliktů. Vrátil se tedy do domova pro osoby se zdravotním postižením. I zde se však dostával do vážných konfliktů s ostatními obyvateli a navíc podporu v činnostech běžného života potřeboval minimálně. Zvládal si vyřídit své osobní záležitosti samostatně. Díky celoživotnímu pobytu v institucích však nebyl motivován k tomu se postarat o sebe samostatně, vyžadoval ve zvýšené míře neustálou pozornost personálu. Vedení domova pro osoby se zdravotním postižením nabídlo panu I. ubytování ve cvičném bytě, kde se začal s podporou starat sám o sebe. 63
Po dohodě majitele bytu (obec), domov pro osoby se zdravotním postižením a opatrovníka pana I. se z cvičného byt stal běžný nájemní byt. Nájemní smlouva přešla z organizace na pana I., který začal využívat službu podpora samostatného bydlení. Pan I. čerpá podporu služby každý den v týdnu, včetně svátků, potřebuje podporu zejména v oblastech vztahů s okolím s cílem minimalizace konfliktních situací. Pracovníci s panem I. vzniklé konflikty rozebírají, opakovaně mu vysvětlují nutnost dodržování domovního řádu a základních pravidel slušného chování. Dále se snaží působit na sousedy, aby v případě potřeby byli ochotni poskytnout sousedskou výpomoc, s tím samozřejmě souvisí i podpora pana I., aby si v případě oprávněné potřeby vhodně o pomoc zažádal. Významnou podporu potřebuje pan I. v oblasti hospodaření, včetně podpory při zajištění běžných nákupů, jelikož si neuvědomuje hodnotu peněz a je zvýšené riziko, že bude okraden. Podpora formou rady a podpory je mu poskytována v činnostech souvisejících s úklidem a údržbou domácnosti a osobních věcí, při obsluze a údržbě domácích spotřebičů - pračky, elektrického vařiče apod. Z počátku čerpal pan I. služby v rozsahu 42 hodin týdně, po dvou letech se podařilo čerpání služby snížit na průměrných 28 hodin týdně. Pracovníci služby pana I. trpělivě po malých krůčcích vedou k posílení dovedností samostatně jednat a rozhodovat se v konkrétních situacích.
64
2.16 Návrh rozvoje služby podporované bydlení Rizika pro službu podpora samostatného bydlení v Moravskoslezském kraji V rámci setkávání naší pracovní skupiny a z výstupů dotazníkového šetření jsme formulovali pro službu podpora samostatného bydlení tato rizika: -
-
-
-
Specifické období pro vývoj služby podpora samostatného bydlení dané procesem transformace pobytových služeb pro lidi s mentálním postižením a duševním onemocněním, kdy není běžná poptávka po službě, nedá se určit, zda kapacita služby v dané lokalitě odpovídá potřebám komunity – zkreslené údaje. Podpora samostatného bydlení je stále nová služba, poskytovatelé nemají dostatek potřebných zkušeností, stále hledáme, kde jsou její hranice, suplujeme služby, které nejsou dostupné. Dostupnost služby pro lidi, kteří ji potřebují. o Cena za službu daná platnou legislativou je pro velkou většinu uživatelů služby vysoká. Služba může být pro lidi, kteří je potřebují cenově nedostupná. o Dostupnost nájemního bydlení. Provázanost služby podpory samostatného bydlení s jinými službami stejného poskytovatele, což zásadně zkresluje údaje o nákladech služby a zvyšuje se riziko přenosu stereotypů do služby.
Jak tedy dál? 1. Dostupnost služby podpora samostatného bydlení (mapa rozložení služby)
65
pozn. v mapce je zanesen stav za rok 2013 Dostupnost služby podpora samostatného bydlení jsme sledovali společně se službami, se kterými bezprostředně souvisí. Na mapě vidíme, že jihovýchodní oblast kraje (Odry, Bílovec, Nový Jičín, Kopřivnice, Frýdlant nad Ostravicí), dále oblast severozápad (Rýmařov, Vrbno pod Pradědem, Město Albrechtice, Osoblaha) a sever (Kravaře, Hlučín, Bohumín, Orlová, Karviná) je službou zcela nepokryta. Některé regiony jsou pokryty pouze službou pro určitou cílovou skupinu (vycházíme z údajů uvedených ve veřejném registru poskytovatelů, stav k říjnu 2014). Z aktuální situace ve službě podpora samostatného bydlení je zřejmé, že služba je poskytována pouze cílovým skupinám lidé s mentálním postižením a lidem s duševním onemocněním, což opět ukazuje na specifika procesu transformace pobytových služeb, která se právě těmto cílovým skupinám věnuje. Kromě dostupnosti služby ve smyslu nabídky poskytovatele jsme se v pracovní skupině zabývali otázkou dostupnosti nájemního bydlení pro lidi, kteří by službu mohli využít. Aktuálně je v Moravskoslezském kraji situace taková, že poskytovatelé podpory samostatného bydlení velmi aktivně vstupují do podpory zájemců o službu při hledání vhodného, finančně dostupného bydlení. Zde vidíme prostor pro lepší spolupráci s obcemi při plánování bydlení pro lidi zdravotně znevýhodněné. Z výstupů diskuzí je zřejmé, že bez přímé podpory poskytovatele služby, by byla služba podpory samostatného bydlení pro zájemce nedostupná. Otevřeli jsme také otázku střetu zájmu poskytovatele služby podpora samostatného bydlení v případě, kdy je rovněž vlastníkem bytu a poskytování služby je vázáno na nájemní smlouvu. V diskusi jsme také konstatovali, že byty ve vyloučených lokalitách nejsou pro cílovou skupinu lidí s mentálním postižením nebo s duševním onemocněním vhodné. Z výstupů dotazníkového šetření vyplývá, že uživatelé služby podpora samostatného bydlení se musí často za službou stěhovat především do měst. Vzhledem k tomu, že poskytování služby podpora samostatného bydlení je provázáno s procesem transformace (viz výše), vnímáme jako nezbytné zaměřit se na informovanost veřejnosti o této službě, především pak ve spolupráci s obcemi, které řeší problematiku dostupnosti bydlení pro lidi s nižšími příjmy.
2. Změna způsobu poskytování služby s cílem zvýšit kvalitu života lidí s postižením – aneb žijeme v komunitě a. Přístupu pracovníků k podpoře uživatelů služby podpora samostatného bydlení „aneb víme jak“? Z diskusí členů pracovní skupiny, především při formulování potřeb lidí, kteří využívají službu, vyplynulo, že při poskytování podpory pracovníci preferují oblasti, kde jsou si v postupech a výsledcích podpory „jistí“. Stejně jako u služby chráněného bydlení se jedná o podporu lidí v péči o domácnost, vaření, v nakupování, doprovázení při vyřizování běžných záležitostí. U obou cílových skupin, které v Moravskoslezském kraji ve službě podpora samostatného bydlení převažují (lidé 66
s mentálním postižením a lidé s duševním onemocněním) je významná potřeba podpory při rozhodování, která je denně spojena s vyřizováním běžných záležitostí, podpora při komunikaci, podpora ve vztazích a aktivním trávení volného času. Z diskusí v rámci pracovní skupiny dále vyplynulo, že podpora uživatelů při hospodaření s penězi, která je klíčová pro získání nezbytných kompetencí žít „běžný život“ je často, stejně jako ve službě chráněného bydlení zúžená na pouhé „vydávání peněz“. V neposlední řadě vedly tyto naše diskuse k tomu, že pokud je cílem naší služby člověk, který má příležitost využívat všechny nabízené příležitosti místní komunity je nezbytné hledat zdroje podpory uživatelů služby podpora samostatného bydlení právě tady (neformální zdroje podpory). V této souvislosti upozorňujeme na potřebu práce s komunitou, ve které je zvýšený počet lidí se specifickými potřebami, a to na formální i neformální úrovni (sousedské vztahy, destigmatizace uživatelů, využívání dostupných informačních zdrojů, např. místní kabelová televize). Vzhledem k tomu, že podpory samostatného bydlení je terénní služba, pracovník, který poskytuje podporu uživateli v jeho bytě, má méně příležitostí dostávat přímou podporu kolegů. Jsou kladeny vysoké nároky na jeho schopnosti a kompetence řešit situace v terénu, vhodnou formou a flexibilně měnit rozsah a způsob poskytování potřebné podpory a to vše s respektem k autonomii uživatele služby, jedině tak je možné dosáhnout žádoucího výsledku. Vnímáme zde zvýšenou potřebu podpory formou vzdělávání (dlouhodobějšího výcviku) a případové supervize. Máme za to, že se můžeme inspirovat ve službě rané péče v Moravskoslezském kraji, kde mají poskytovatelé možnost se setkávat (platforma poskytovatelů RP) a diskutovat specifika služby. Pozornost je věnována také systematickému a dlouhodobému výcviku poradců rané péče. 3. „Peníze nebo život“ Kvalita života člověka je mimo jiné určena také s množstvím peněz, které má pro svůj život. Vzhledem k tomu, že uživatelé služby podpora samostatného bydlení jsou ve většině případů odkázáni na příjmy pouze od státu (ID, příspěvek na péči, příspěvek na mobilitu) je předmětem častých diskusí na různých fórech, zda pro ně služba dostupná. V případě, že uživatel služby podpora samostatného bydlení má příležitost pracovat, je situace mnohem příznivější. Získat práci pro člověka se zdravotním znevýhodněním je aktuálně na trhu práce velmi těžké, s výjimkou toho, že se nejedná o chráněné pracovní místo, které účelově vytváří některé instituce, u firem je to stále velmi zřídka. Poskytovatelé služby podpora samostatného bydlení řeší tuto situaci v Moravskoslezském kraji následovně: -
-
Intenzivně vstupují do podpory uživatelů ve vyhledávání pracovních míst, což se významně lépe daří u lidí s mentálním postižením. U lidí s psychickým onemocněním je, z důvodu změn jejich schopnosti „pracovat“, vyhledání dlouhodobého pracovního uplatnění složité. Situaci významně ovlivňuje dávkový systém, který nemotivuje příjemce sociálních dávek k aktivnímu řešení jejich finanční situace získáním práce a vlastních příjmů. Cena služby je významně podhodnocená tak, aby byla služba uživatelům dostupná. Přesto právě z důvodu nedostatku peněz na službu uživatel v běžném životě ve svém bytě selhává. Situaci znesnadňuje fakt, že poskytovatelé služby jsou, mimo jiné, v dotačním řízení hodnoceni podle výše úhrad od uživatelů služby. V případě poskytování kvalitní služby podpora samostatného bydlení, tedy tak, aby se zvýšila kvalita života uživatelů, je nezbytné diskutovat o: 67
• • • •
způsobu evidence přímé podpory uživatele v podpoře samostatného bydlení (úkony za úhradu a úkony související s poskytnutím služby bez úhrady) ceně služby za hodinu podpory výše úhrad od uživatelů očekávaná zadavatelem v kontextu skutečných příjmů uživatelů „nezbytném zůstatku“ pro život (léky, oblečení, věci osobní potřeby, zájmy, dovolená), který není v chráněném bydlení na rozdíl od domova pro osoby se zdravotním postižením stanoven.
4. Podpora samostatného bydlení jako řešení … V rámci pracovní skupiny jsme diskutovali nad problematikou nezbytné podpory lidem, kteří potřebují intenzivní podporu, aby dostali příležitost žít „normální život“, přesto jsou pro většinu pobytových i terénních služeb, kteří podporují lidi v bydlení „nezařaditelní“. Jedná se především o ty lidi, kteří velkou část svého života strávili v ústavu a mají nálepku „problémoví“, často je v dokumentaci uvedeno: „poruchy chování.“ Pro tyto lidi je charakteristické, že ve většině činností péče o vlastní osobu a často i při vyřizování běžných záležitostí jsou samostatní, nicméně potřebují intenzivní podporu při řešení situací, které je běžně potkávají, v komunikaci se svým okolím, v přijímání pravidel, které před každého dospělého člověka staví „běžný život“. Často mají společné to, že mají zkušenost z několikerého neúspěšného pokusu začít bydlet v některém z chráněných bydlení, protože službu domova pro osoby se zdravotním postižením nepotřebují. Doporučujeme zvážit, zda forma individuálního chráněného bydlení nebo přímo podpora samostatného bydlení není řešením pro tyto lidi, kteří se ocitají v bezvýchodné situaci (viz Příklady dobré praxe).
68
3. Chráněné bydlení 3.1 Definice druhu služby dle zákona a vyhlášky Chráněné bydlení je službou sociální péče, kterou zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o sociálních službách“) definuje takto: „Služby sociální péče napomáhají osobám zajistit jejich fyzickou a psychickou soběstačnost, s cílem umožnit jim v nejvyšší možné míře zapojení do běžného života společnosti, a v případech, kdy toto vylučuje jejich stav, zajistit jim důstojné prostředí a zacházení. Každý má právo na poskytování služeb sociální péče v nejméně omezujícím prostředí.“
Chráněné bydlení § 51 zákona (1) Chráněné bydlení je pobytová služba poskytovaná osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu zdravotního postižení nebo chronického onemocnění, včetně duševního onemocnění, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Chráněné bydlení má formu skupinového, popřípadě individuálního bydlení. (2) Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti: a) poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, b) poskytnutí ubytování, c) pomoc při zajištění chodu domácnosti, d) pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, e) výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, f) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, g) sociálně terapeutické činnosti, h) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.
§ 17 vyhlášky (1) Základní činnosti při poskytování chráněného bydlení se zajišťují v rozsahu těchto úkonů: a) poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy: 1. pomoc s přípravou stravy, 2. zajištění celodenní stravy odpovídající věku, zásadám racionální výživy a potřebám dietního stravování, minimálně v rozsahu 3 hlavních jídel, b) poskytnutí ubytování: 1. ubytování, které má znaky bydlení v domácnosti, 2. v případě potřeby praní a drobné opravy ložního a osobního prádla a ošacení, žehlení, c) pomoc při zajištění chodu domácnosti: 1. pomoc při běžném úklidu a údržbě domácnosti, 2. pomoc při údržbě domácích spotřebičů, 3. podpora v hospodaření s penězi včetně pomoci s nákupy a běžnými pochůzkami, d) výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti: 1. pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s přirozeným sociálním prostředím, 2. nácvik a upevňování motorických, psychických a sociálních schopností a dovedností, 3. zajištění podmínek pro přiměřené vzdělávání, 4. podpora v oblasti partnerských vztahů, 5. podpora při získávání návyků souvisejících se zařazením do pracovního procesu,
69
e) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím: 1. doprovázení do školy, školského zařízení, zaměstnání, k lékaři, na zájmové aktivity, na orgány veřejné moci a instituce poskytující veřejné služby a doprovázení zpět, 2. podporu a pomoc při využívání běžně dostupných služeb a informačních zdrojů, 3. pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s rodinou a pomoc a podpora při dalších aktivitách podporujících sociální začleňování osob, f) sociálně terapeutické činnosti: socioterapeutické činnosti, jejichž poskytování vede k rozvoji nebo udržení osobních a sociálních schopností a dovedností podporujících sociální začleňování osob, g) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí: 1. pomoc při komunikaci vedoucí k uplatňování práv a oprávněných zájmů, 2. pomoc při vyřizování běžných záležitostí. h) pomoc při osobní hygieně a poskytnutí podmínek pro osobní hygienu: 1. pomoc při úkonech osobní hygieny, 2. pomoc při základní péči o vlasy a nehty, 3. pomoc při využívání WC (2) Maximální výše úhrady za poskytování chráněného bydlení činí a) za úkon uvedený v odstavci 1 písm. a) 1. 170 Kč denně za celodenní stravu, 2. 75 Kč za oběd, včetně provozních nákladů souvisejících s přípravou stravy, b) 210 Kč denně celkem za úkony uvedené v odstavci 1 písm. b), včetně provozních nákladů souvisejících s poskytnutím ubytování, c) 130 Kč za hodinu, podle skutečně spotřebovaného času nezbytného k zajištění úkonů, za úkony uvedené v odstavci 1 písm. c) až h); pokud poskytování těchto úkonů, včetně času nezbytného k jejich zajištění, netrvá celou hodinu, výše úhrady se poměrně krátí.
70
3.2 Provozní doba Komentář (popis výstupů dotazníkového šetření): Služba chráněné bydlení jako služba pobytová, neměla v dotazníku zahrnutu otázku k provozní době. Pracovní skupina ověřila nahlédnutím do veřejného registru poskytovatelů sociálních služeb, dostupném na iregist.mpsv.cz. Dotazník vyplnilo celkem 30 poskytovatelů sociálních služeb. Kromě těchto uvedených služeb jsme vyhledali další dvě chráněná bydlení, která svou činnost zahájila v roce 2013 nebo 2014 a nebyla do dotazníkového šetření zahrnuta. Z registru poskytovatelů vyplynulo, že 30 z 32 sledovaných poskytovatelů uvádí provozní dobu nepřetržitě. Dva poskytovatelé uvádějí provozní dobu Po - Ne 7:00 - 19:00 hodin a Po - Ne 9:00 - 15:00 hodin. Dotazováním členů pracovní skupiny a z individuálních kontaktů s poskytovateli služby chráněného bydlení vyplynulo, že někteří poskytovatelé si nepřetržitou provozní dobu vykládají jako dobu, kdy je uživateli dostupný úkon ubytování. Dostupnost ostatních činností dle vyhlášky je pak v některých případech omezena jen na určitou denní dobu. Z dotazníku ani z individuálního dotazování poskytovatelů však nemáme dostatek relevantních informací, abychom mohli tuto skutečnost ověřit na území kraje. Proto doporučujeme se zjišťováním této skutečnosti zabývat v případném dalším dotazníkovém šetření či jiným způsobem. Obecně máme za to, že by bylo vhodné, aby poskytovatelé zveřejňovali také údaj o tom, zda a jak je časově omezena dostupnost ostatních činností daných vyhláškou vyjma ubytování. Např. že pracovník poskytovatele není přítomen v nočních hodinách atd. Z charakteru služby daného zákonem a vyhláškou je zřejmé, že doba poskytování základních činností s výjimkou ubytování je přímo odvislá od definovaných potřeb osob, které službu aktuálně využívají. V tomto bodě si dovolujeme doplnit doporučení, že pokud přistoupí poskytovatel k omezení provozní doby, měl by mít zajištěn také postup pro krizové a mimořádné situace. Zde jsme se shodli, že jedná-li se skutečně o mimořádnou situaci, nikoliv o dlouhodobé poskytování služby mimo dobu uvedenou ve veřejném registru poskytovatelů, může a měla by být služba poskytnuta také v době mimo běžnou provozní dobu poskytovatele. Za takovou mimořádnou situaci považujeme např. propuštění z léčení v psychiatrické nemocnici, období vánočních svátků, kdy je zvýšená psychická zátěž u uživatelů s duševním onemocněním apod. Doporučujeme pak zajistit dostupnost služby minimálně formou pohotovosti na telefonu nebo jiným způsobem sjednaným v rámci krizového plánování s uživatelem. Doporučení: Poskytovatelům služby chráněného bydlení doporučujeme věnovat pozornost odpovídajícímu nastavení časové dostupnosti poskytované služby, míněno poskytování základních činností dle vyhlášky vyjma ubytování, tj. poskytnutí služby prostřednictvím pracovníků služby. Časový rozsah poskytování služby by měl odpovídat skutečným potřebám uživatelů služby. V případě omezení časového rozsahu doporučujeme zpracovat postup pro mimořádné situace. Doporučujeme registrujícímu orgánu zavést povinnost pro poskytovatele služby chráněného bydlení uvádět časovou dostupnost služby v rozsahu poskytování základních činností vyjma činnosti ubytování a popsat podmínky pro mimořádné poskytnutí služby mimo zveřejněnou provozní dobu do přílohy Popis realizace služby. 71
3.3 Pracovník v přímé práci V dotazníku v bodě 8. Rozsah úkonů na pracovníka v přímé práci, byl pracovní skupinou v první fázi projektu definován pracovník takto: Pracovníkem v přímé práci se rozumí pracovník s kvalifikací dle § 110 nebo § 116 zákona 108/2006 o sociálních službách v pozdějším znění, který vykonává činnosti služby dle vyhlášky… Pokud má pracovník kumulovanou funkci, např. vedoucí služby / sociální pracovník, do přímé práce je započítán v takovém úvazku, v jakém vykonává činnosti, viz předchozí odstavec. Komentář: Při diskusi nad výstupy dotazníků v pracovní skupině jsme zjistili, že nám zcela chybí informace, kolik pracovníků z uvedeného počtu vykonává funkci sociálního pracovníka a jaké činnosti ve službě chráněného bydlení s výkonem jeho funkce přímo souvisí. Role sociálního pracovníka s dopadem na kvalitu přímé práce nebyla v dotazníkovém šetření sledována. Máme na mysli výkon činností zaměřených na osobní rozvoj uživatelů, mapování a analýzu jejich potřeb, identifikaci zdrojů a příležitostí, plánování a hodnocení rozsahu a průběhu poskytování služby, nácvik nových dovedností vedoucích k sociálnímu začleňování, podporu při uplatňování práv a oprávněných zájmů uživatelů, např. v otázkách svéprávnosti a jiné sociální poradenství. Ze znalostí členů pracovní skupiny vyplývá, že dobrou praxí v neziskových organizacích je, že sociální pracovník v chráněném bydlení je zapojen do přímé práce, je v roli případového manažera, metodika, odborníka na službu a cílovou skupinu. V příspěvkových organizacích je často jeho role vnímána v administrativní rovině – spravuje finance uživatelů, vede depozitní účty, jedná s opatrovníky a na úřadech. Role sociálního pracovníka, tak, jak ji definuje zákon o sociálních službách a katalog prací je tak značně potlačena. Doporučení: Doporučujeme poskytovatelům zvážit roli sociálních pracovníků ve službě. Zhodnotit v jakém rozsahu se sociální pracovník věnuje činnostem případového procesu, metodika, odborníka na službu a cílovou skupinu a je-li tento rozsah dostatečný. Máme na mysli činnosti v oblasti osobního rozvoje uživatelů, objevování a analýzu jejich potřeb, identifikaci zdrojů a příležitostí, plánování a hodnocení rozsahu a průběhu poskytování služby, nácvik nových dovedností vedoucích k sociálnímu začleňování, podporu při uplatňování práv a oprávněných zájmů uživatelů, např. v otázkách svéprávnosti a jiné sociální poradenství. Dále doporučujeme, pokud sociální pracovník tyto role vykonává, sledovat a hodnotit míru jeho spolupráce s ostatními členy týmu služby, zejména s pracovníky pověřenými vedením individuálních plánů uživatelů. Je-li komunikace a přenos informací mezi nimi funkční a přispívá k efektivnímu řešení nepříznivé sociální situace uživatele a k jeho sociálnímu začleňování. Často je pozice sociálního pracovníka v organizační struktuře izolovaná, bez návaznosti na ostatní členy pracovního týmu. Doporučujeme zadavatelům dbát na složení pracovního týmu služby chráněného bydlení a klást důraz na dostatečné zabezpečení sociální práce (řízení případové práce, hodnocení a přehodnocování způsobu a rozsahu poskytování služby apod.). Pouze zabezpečení základních úkonů 72
péče nemůže zaručit poskytování služby v souladu se zásadami poskytování sociálních služeb tak, jak jsou definovány § 2 zákona. Doporučujeme poskytovatelům i zadavatelům klást důraz na průběžné kvalitní vzdělávání pracovníků v přímé práci s cílem zkvalitňování poskytované služby uživatelům.
73
3.4 Počet uživatelů podle místa bydliště
2012 Trvalé bydliště Opava Ostrava Havířov Hlučín Dolní Životice Hošťálkovy Frýdek-Místek Ostatní Nezjistitelné Celkem
Počet 93 48 29 25 22 19 17 168 24 445
2013 Procenta 21% 11% 7% 6% 5% 4% 4% 38% 5%
Trvalé bydliště Opava Ostrava Hlučín Havířov Město Albrechtice Dolní Životice Frýdek-Místek Ostatní Nezjistitelné
100% Celkem
Počet Procenta 118 20% 72 12% 31 5% 31 5% 29 5% 28 5% 21 4% 233 40% 22 4% 585
100%
Komentář: Počet uživatelů služby chráněné bydlení zaznamenal v roce 2013 poměrně vysoký nárůst. V roce 2012 využívalo, dle výstupů z dotazníkového šetření, službu chráněného bydlení celkem 445 uživatelů, v roce 2013 se jejich počet zvýšil na 585. Z výstupů z dotazníkového šetření nelze zjistit, o kolik lůžek byla celkově navýšena kapacita. Víme, že v roce 2013 vzniklo 7 chráněných bydlení. Z výstupů dotazníkového šetření lze dále konstatovat, že většina uživatelů chráněného bydlení má trvalé bydliště v Moravskoslezském kraji, z celkového počtu 585 uživatelů chráněného bydlení (2013) je pouze 31 osob z jiných krajů, nejvíce z krajů sousedících (Olomoucký – 14 osob a Zlínský kraj – 6 osob). Můžeme předpokládat, že tito lidé přišli do Moravskoslezského kraje v rámci procesu transformace pobytových služeb v republice, v kraji mají své kořeny. Vnímáme však do budoucna určité riziko v tom, že vybudované kapacity v chráněných bydleních se budou uvolňovat. Pokud 74
poskytovatelé nebudou na vzniklou situaci reagovat změnou nebo rozšířením cílové skupiny (např. doposud jen lidé s mentálním postižením, do budoucna i pro lidi s chronickým duševním onemocněním), mohou být uvolněné kapacity obsazovány zájemci z jiných krajů. Vysoké procentuální zastoupení uživatelů chráněného bydlení podle místa trvalého bydliště je v největších městech kraje (Ostrava, Opava) a dále pak v místech, kde byl v minulosti ústav sociální péče. Tato zjištění se týkají nejen cílové skupiny lidí s mentálním postižením, ale také cílové skupiny lidí s duševním onemocněním (po dlouhodobém pobytu v psychiatrické nemocnici v Opavě zůstávají v tomto městě). V souhrnné analýze údajů (graf a tabulka v úvodu tohoto bodu) je uveden vysoký počet uživatelů pod údajem ostatní. V roce 2012 je to celkem 192 uživatelů (43 % z celkového počtu uživatelů) a v roce 2013 255 uživatelů (44% z celkového počtu uživatelů). Poskytovatelé v dotaznících uvedli skutečná trvalá bydliště uživatelů, i ty nejmenší obce. Kdo by se chtěl zabývat podrobněji souvislostmi, odkud uživatelé přicházejí, najde podrobné údaje v jednotlivých dotaznících Doporučení: Máme za to, že chráněné bydlení, zejména ve skupinové formě (za individuální formu považujeme domácnost pro 1-2 uživatele) je i při snaze o dodržení všech principů normality, stále specifickým zařízením. Objekt je v majetku nebo správě poskytovatele sociální služby chráněného bydlení a uživateli je poskytován úkon ubytování v rámci poskytování sociální služby, uživatel nemá běžnou nájemní nebo podnájemní smlouvu. Dále sem vstupuje nevyjasněná otázka odpovědnosti obcí postarat se o své občany. Ze zákona o obcích a také ze zákona o sociálních službách sice vyplývá obcím povinnost postarat se o svého občana, nejasná zůstává otázka dalšího přispívání na sociální službu v případě, že obec se o svého občana postará tak, že mu zajistí poskytnutí služby v jiné obci, o čemž se samozřejmě může uživatel rozhodnout sám. Příklad: Občan potřebuje službu chráněného bydlení. Má trvalý pobyt v Kopřivnici. Ale má zájem o chráněné bydlení v Novém Jičíně. Nastěhuje se do chráněného bydlení v Novém Jičíně. Objevují se dvě otázky: Měl by si zde přihlásit trvalé bydliště? Která z obcí by měla přispívat na sociální službu, případně kolik dalších let? Vzhledem k výše uvedenému doporučujeme otevřít tuto diskusi na úrovni obcí (zadavatelů) a vzít v úvahu tyto skutečnosti: Možnost ustanovení odpovědnosti "domovské obce" (termín prvorepublikového práva, kdy obdobného právo je uplatňováno při určení odpovědnosti za občana např. ve Velké Británii). Pouze obec, kde má občan trvalé bydliště, dostává ze státního rozpočtu příspěvek na občana formou rozpočtového určení daní. Uživatel chráněného bydlení může v zařízení strávit i řadu let, na rozdíl např. od domova pro seniory, kde nám přijde nerozumné, aby zde měl uživatel této služby trvalé bydliště. Uživatelé chráněného bydlení jsou v řadě případů omezeni ve svéprávnosti a mívají ustanoveného veřejného opatrovníka, kdy tuto funkci má povinnost vykonávat obec, kde má občan trvalé bydliště, není-li soudem určeno jinak. V místě trvalého bydliště musí občan plnit své občanské povinnosti, např. hradit poplatek za odpady, v místě svého trvalého bydliště uplatňuje také svá občanská práva.
75
Doporučujeme zadavateli, Moravskoslezskému kraji a poskytovatelům zabývat se uvolňováním kapacit chráněných bydlení v souvislosti s úzce vymezenou cílovou skupinou a možným trendem zvýšení zájmu o poskytnutí služby stran zájemců z jiných krajů.
76
3.5 Zájemci o službu
2012
Důvody odmítnutí zájemců o službu: A B C
D
E
Poskytovatel neposkytuje sociální službu, o kterou osoba žádá. Zájemce nespadá do vymezeného okruhu osob v registru poskytovatelů sociálních služeb. Poskytovatel nemá dostatečnou kapacitu k poskytnutí sociální služby, o kterou osoba žádá. Zdravotní stav osoby, která žádá o poskytnutí pobytové sociální služby, vylučuje poskytnutí takové sociální služby; tyto zdravotní stavy stanoví prováděcí právní předpis. Osobě, která žádá o poskytnutí sociální služby, poskytovatel vypověděl v době kratší než 6 měsíců před touto žádostí smlouvu o poskytnutí téže sociální služby z důvodu porušování povinností vyplývajících ze smlouvy.
2013
absolutní podíl % četnost
absolutní četnost
podíl %
52
27%
48
23%
49
25%
36
18%
91
46%
116
57%
4
2%
5
2%
0
0%
0
0%
196
100%
205
100%
Z dotazníkového šetření vyplývá, že nejvyšší počet odmítnutých zájemců o službu bylo v letech 2012 a 2013 z důvodu, že poskytovatel nemá dostatečnou kapacitu. Tento vysoký podíl podle názoru 77
pracovní skupiny vyplývá z faktu, že služba chráněného bydlení je službou poskytovanou dlouhodobě a místa ve službě se neuvolňují často. Chceme upozornit na to, že situace se v dalších letech může vyvíjet různě. Zjišťovací období je totiž obdobím, kdy vrcholí proces transformace pobytových zařízení v kraji a vzniká několik nových chráněných bydlení. Podle údajů poskytnutých poskytovateli v dotazníkovém šetření vzniklo v roce 2013 sedm nových služeb, přičemž se jedná o služby se samostatným registračním číslem. V kraji mohla vznikat nová kapacita míst již v rámci registrovaných služeb chráněného bydlení. Tyto údaje však nemáme k dispozici, dotazníkové šetření na ně nebylo zaměřeno. Zůstává otázkou, jaký bude další vývoj zájmu o službu chráněného bydlení, bude-li kapacita dlouhodobě obsazena a zda se budou generovat zájemci z řad občanů obcí, v jejichž spádovém regionu je vybudováno chráněné bydlení v době, kdy bude proces transformace ukončen. Otázka nedostatečné kapacity se může vztahovat také k cílové skupině osob s duševním onemocněním. V návaznosti na teprve započatou transformaci psychiatrické péče se dá v dalších letech předpokládat spíše nárůst zájemců z řad lidí s duševním onemocněním. Pracovní skupina by se však na tomto místě chtěla pozastavit nad úvahou, zda zrovna služba chráněné bydlení je pro tuto cílovou skupinu vhodná. Máme pochyby zejména o skupinové formě poskytování služby pro tuto cílovou skupinu. Máme za to, že s ohledem na specifické potřeby cílové skupiny osob s duševním onemocněním může být vhodnější forma individuálních chráněných bydlení nebo podpory samostatného bydlení. Otázka cílových skupin se mohla projevit v procentu odmítnutí zájemců z důvodu, že zájemce nespadá do vymezeného okruhu osob. Byť poskytovatelé neuvedli přesnější specifikaci důvodu pro odmítnutí, což není jejich povinností a v dotazníku k tomuto nebyl prostor, můžeme se domnívat, že důvody mohli být tyto: Zájemce je člověk s duální diagnózou, kdy k mentálnímu postižení je přidruženo duševní onemocnění a naopak. Má-li poskytovatel v registru uvedenu pouze cílovou skupinu osob s mentálním postižením, pak osoby s duševním onemocněním případně s duální diagnózou odmítá. Naopak má-li v registru uvedenu cílovou skupinu osob s chronickým duševním onemocněním, pak odmítá zájemce z řad osob s mentálním postižením, případně s duální diagnózou. Zájemci spadají do negativního vymezení cílové skupiny definovaného poskytovatelem. Např. u osob s chronickým duševním onemocněním se zaměřuje jen na určitou diagnózu nebo diagnostický okruh, případně má uvedeno, že není schopen zajistit službu osobám s potřebou vyšší míry podpory apod. Zájemce nemá diagnostikováno žádné zdravotní postižení, ale v důsledku nepodnětného, sociálně slabého prostředí nezvládá samostatný život. Samostatnou kapitolou jsou pak lidé, kteří nejsou schopni kvůli atypickým projevům chování soužití ve skupinové formě bydlení. Zde se opět nabízí myšlenka, zda individuální forma chráněného bydlení nebo podpora samostatného bydlení není vhodnějším řešením. Důvod odmítnutí zájemců z důvodu, že zájemce nespadá do vymezeného okruhu osob, se mohlo vztahovat také k věku zájemců, byť poskytovatelé neuvedli přesnější specifikaci důvodu pro odmítnutí, což není jejich povinností a v dotazníku k tomuto nebyl prostor.
78
Z údajů uvedených poskytovateli zapojenými v dotazníkovém šetření (30 poskytovatelů) ve veřejném registru poskytovatelů sociálních služeb (stav k červnu 2014) vyplývá, že je služba poskytována následujícím cílovým skupinám: osoby s mentálním postižením: 23 registrovaných služeb osoby s chronickým duševním onemocněním: 10 registrovaných služeb osoby s kombinovaným postižením: 12 registrovaných služeb, z toho 10 registrovaných služeb uvedeno spolu s cílovou skupinou osob s mentálním postižením a 2 registrované služby uvedeno spolu s cílovou skupinou osob s chronickým duševním postižením osoby se zrakovým postižením: 1 registrovaná služba (uvedeno spolu s cílovou skupinou osob s mentálním postižením) osoby se zdravotním postižením: 3 registrované služby, z toho 1 uvedena pouze tato cílová skupina, 1 uvedeno spolu s cílovou skupinou osob s mentálním postižením a 1 uvedeno spolu s cílovými skupinami osob s mentálním postižením a osob s chronickým duševním onemocněním u 1 registrované služby uvedena cílová skupina osoby s chronickým onemocněním, osoby s tělesným postižením, rodiny s dítětem/dětmi a osoby s chronickým duševním onemocněním u 1 registrované služby je uvedena cílová skupina osoby v krizi spolu s cílovou skupinou osob s chronickým duševním onemocněním Dále z registru poskytovatelů vyplývá, že je služba poskytována (stav k červnu 2014) těmto věkovým skupinám 16-64 let: 5 registrovaných služeb 16-80 let: 7 registrovaných služeb 19-64 let: 6 registrovaných služeb 27-64 let: 6 registrovaných služeb 19-80 let: 1 registrovaná služba 27-80 let: 1 registrovaná služba 18-80 let: 1 registrovaná služba bez omezení věku: 1 registrovaná služba 1-64 let: 1 registrovaná služba od 18 let - bez bližší věkové specifikace: 1 registrovaná služba Druhé nejvyšší procento u důvodů odmítnutí zájemců o službu byl poskytovateli uveden důvod, že poskytovatel neposkytuje službu, o kterou osoba žádá. Domníváme se, že se mohlo jednat o případy, kdy zájemce mohl požadovat: zajištění zdravotní péče poskytovatelem poskytnutí úkonů péče o vlastní osobu (vyjma úkonů spojených se zajištěním hygieny, které již vyhláška po úpravě obsahuje) bezbariérové nebo jiné specifické vybavení, kterým poskytovatel nedisponuje Doporučení: 79
Doporučujeme zadavatelům sledovat vývoj místní potřebnosti zejména v návaznosti na proces transformace psychiatrické péče a zajistit dostupnost služeb pro potřebné lidi s duševním onemocněním, pro lidi s duální diagnózou a lidi s atypickým chováním, které je vnímáno jako problémové. Při plánování služeb pro lidi s těmito potřebami důsledně zvážit, zda potřebují služby chráněného bydlení ve skupinové nebo v individuální formě nebo je vhodnější služba podpory samostatného bydlení. Doporučujeme zadavatelům a poskytovatelům sledovat vývoj místní potřebnosti a zájmu o službu chráněného bydlení po ukončení procesu transformace a hodnotit, zda vybudované kapacity chráněných bydlení v kraji pro aktuálně nastavené cílové skupiny jsou odpovídající. Doporučujeme poskytovatelům, případně ve společném jednání se zadavateli, zvážit, zda omezení cílové skupiny věkem, neklade překážku při vstupu do služby lidem, kteří službu potřebují. Zdůrazňujeme zadavatelům a poskytovatelům povinnost informovat zájemce o službu o vhodné pobytové sociální službě nebo podpoře samostatného bydlení v návaznosti na jejich skutečné potřeby. Toto doporučení vychází ze zkušenosti zadavatelů i poskytovatelů, že zájemce žádá často o službu s vyšší mírou podpory, než skutečně potřebuje.
80
3.6 Mapa poskytovatelů
V dotazníku v této části vyplňovali poskytovatelé odpověď na 3 podotázky. 1) Místo poskytování služby (obec, část obce) Zde všichni poskytovatelé s výjimkou jednoho (ten zde neuvedl žádný údaj) uvedli obec, případně část obce tak, jak bylo v dotazníku formulováno, a to ve formátu např. "Ostrava" nebo "Ostrava Vítkovice". 2) V případě, že byla služba poskytována ve více místech, uveďte konkrétně, kde. V případě potřeby uvádějte i další budovu, kde je služba v místě poskytována. Zde poskytovatelé, kteří službu poskytovali na více adresách, uvedli konkrétní adresu místa poskytování služby. Z údajů uvedených poskytovateli v podotázkách 1 a 2 vyplývá, že služby byly na území Moravskoslezského kraje poskytovány v níže uvedených obcích v letech 2012 a 2013 na níže uvedeném počtu adres:
81
Počet služeb na území (v obci) 2012 Území poskytování (z toho služeb (obec) DO*) Bohumín 1 (1) Budišov nad Budišovkou Český Těšín Frýdek-Místek Havířov Hlučín Litultovice Karviná Kopřivnice Krnov Město Albrechtice Moravice Nový Jičín Opava Orlová Ostrava Pržno Sedlnice Široká Niva Velké Hoštice Vítkov
1
Počet nárůst Počet Počet nárůst služeb na (+) adres na adres na (+) území (z území území (z (v obci) toho (v obci) (v obci) toho 2013 DO*) 2012 2013 DO*) (z toho (z toho (z toho DO*) DO*) DO*) 1 (1) 0 1 (1) 1 (1) 0 1
0
1
2
1
1 1 0 1 1 0 2 2 0 2 2 0 1 1 0 3 3 0 1 1 0 1 1 0 1 1 0 1 1 0 2 (1) 2 (1) 0 2 (1) 2 (1) 0 0 1 1 0 1 1 1 1 0 1 1 0 1 1 0 7 8 1 0 1 1 0 1 1 2 2 0 3 3 0 5 (3) 6 (3) 1 14 (10) 16 (11) 2 (1) 1 (1) 1 (1) 0 1 (1) 1 (1) 0 3 (2) 5 (2) 2 4 (3) 7 (4) 3 (1) 1 1 0 1 1 0 0 1 1 0 1 1 1 1 0 1 1 0 0 1 1 0 1 1 0 1 1 0 1 1 25 (8) 33 (8) 8 44 (16) 56 (18) 12 (2) Celkem Pozn. z 30 služeb zapojených do dotazníkového šetření působí 3 služby na území 2 různých obcí, proto počet služeb v 2013 je o 3 více než počet vyplněných dotazníků. * DO - služby pro převažující cílovou skupinu osob s chronickým duševním onemocněním Z odpovědí poskytovatelů v těchto bodech dotazníku jsme mohli zjistit, že v roce 2013 vzniklo 12 nových míst poskytování chráněného bydlení (nových adres poskytování služby), z toho 10 pro osoby s mentálním postižením (v Budišově nad Budišovkou, Kopřivnici, Městě Albrechticích, Moravici, v Opavě, v Ostravě, Sedlnicích a Velkých Hošticích) a 2 pro osoby s duševním onemocněním (v Ostravě, Opavě). Některé kapacity vznikly v rámci stávajících registrací, 7 služeb bylo nově registrovaných. Vznik nových chráněných bydlení dokladuje naše úvahy o tom, že v letech 2012 a 2013 vrcholí v Moravskoslezském kraji proces transformace pobytových služeb pro osoby se zdravotním postižením. Z dotazníkového šetření ani z veřejného registru poskytovatelů není možné zjistit, jaké jsou kapacity služby chráněných bydlení na jednotlivých adresách. Pracovní skupina se proto nemohla vyjádřit k otázce počtu uživatelů žijících na jedné adrese. Na základě odborných znalostí a zkušeností členů 82
pracovní skupiny jsme formulovali doporučení, kdy na jedné adrese by mělo žít maximálně 12 uživatelů (též zdroj: Kritéria transformace, humanizace a deinstitucionalizace vybraných služeb sociální péče (květen 2009). 3) Území (obce, části obcí), pro které sociální služba zajišťovala služby v roce 2012/2013 Tuto podotázku pojali poskytovatelé velmi různě. Uvedli např. místa (obce) trvalých bydlišť uživatelů, kterým poskytovali služby místo - obec nebo adresu - kde poskytují službu kraj, nejčastěji Moravskoslezský a Zlínský nevyplněno Z důvodu různého pojetí této otázky poskytovateli a také z důvodu specifické doby, kdy v letech 2012 a 2013 vrcholí proces transformace pobytových služeb v Moravskoslezském kraji, významně ovlivňující typ služby chráněného bydlení, jsme se rozhodli blíže se touto podotázkou nezabývat. Na setkáních pracovní skupiny jsme se dále zabývali místní návazností služeb chráněného bydlení a podpory samostatného bydlení. Kladli jsme si otázku, zda uživatelé, kteří v rámci procesu transformace pobytových služeb v kraji přešli a žijí v chráněných bydleních, mají v místě, kde nyní žijí, příležitost využít službu podpora samostatného bydlení, která je pro ně místně dostupná.
pozn. v mapce je zanesen stav za rok 2013
83
Území poskytování služeb (obec)
Bohumín
Počet služeb CHB na území (v obci) 2013 (z toho DO*) 1 (1)
Bruntál Budišov nad Budišovkou Český Těšín Frýdek-Místek Havířov Hlučín Litultovice
Počet Počet Poznámka adres služeb PSB na na území území (v obci) (v obci) 2013 2013 (z toho (z toho DO*) DO*) 1 (1) spádově nejbližší PSB (DO*) v Ostravě, Havířově 2 (x)
1
2
1 2 1 1 1
1 2 3 1 1
Karviná Kopřivnice Krnov Město Albrechtice Moravice
2 (1) 1 1 1 1
2 (1) 1 1 8 1
1 (x)
Nový Jičín Opava Orlová
2 6 (3) 1 (1)
3 16 (11) 1 (1)
3 (2)
Ostrava Pržno Třinec Sedlnice
5 (2) 1
7 (4) 1
Široká Niva Velké Hoštice Vítkov
spádově dostupné PSB ve Vítkově, případně v Opavě návaznost PSB není 1 (x) 1 (1)
návaznost PSB (MP*) není návaznost PSB není spádově nejbližší PSB v Opavě a ve Vítkově návaznost PSB není návaznost PSB není spádově nejbližší PSB v Krnově spádově dostupné PSB ve Vítkově, případně v Opavě návaznost PSB není spádově nejbližší PSB v Ostravě, Havířově
2 (1) spádově nejbližší PSB ve Frýdku - Místku 1 (1)
1
1
1
1
návaznost PSB není, spádovost do Nového Jičína nebo Kopřivnice spádově nejbližší PSB v Bruntále, případně v Krnově spádově nejbližší PSB v Opavě
1 1 1 1 1 33 (8) 56 (18) 12 Celkem * DO - služby pro cílovou skupinu osob s chronickým duševním onemocněním (x) = služba pracuje s lidmi s mentálním postižením i s lidmi s duševním onemocněním, poměr nebyl v dotazníku uveden *MP - služby pro cílovou skupinu osob s mentálním postižením Z výše popsaného srovnání vyplývá, že návaznost služby podpora samostatného bydlení není v obcích Český Těšín, Havířov, Hlučín, Karviná, Kopřivnice, Nový Jičín. 84
U některých obcí jsme uvedli, že se nachází služba podpory samostatného bydlení spádově nedaleko. Zde však zůstává otázkou, zda uvedené služby podpory samostatného bydlení jsou schopny kapacitně a územně nabídnout službu uživatelům z chráněných bydlení. Ze znalostí členů pracovní skupiny vyplývá, že stávající služby podpory samostatného bydlení by velmi obtížně zajišťovali územní nebo kapacitní dostupnost pro uživatele chráněných bydlení z obcí Bohumín, Litultovice, Moravice, Orlová, Frýdek - Místek, Velké Hoštice. Dále jsme se na setkáních pracovní skupiny zabývali potřebou dostupnosti pracovních příležitostí (chráněná pracovní místa, sociální podniky aj.) a návazných sociálních služeb (sociálně terapeutické dílny, sociální rehabilitace) v místě, případně blízkém okolí, kde žijí lidé v chráněných bydleních. Z dotazníkového šetření jsme byli schopni získat údaje pouze za služby sociálně terapeutické dílny.
pozn. v mapce je zanesen stav za rok 2013 U všech sociálně terapeutických dílen nemáme zjištěno pro jaké cílové skupině je služba poskytována. Tento nedostatek může zkreslovat následující úvahy o zajištěné dostupnosti.
85
Území poskytování služeb (obec)
Bohumín
Počet Počet služeb adres CHB na na území území (v obci) (v 2013 obci) (z toho 2013 DO*) (z toho DO*) 1 (1) 1 (1)
1 (x)
1
2
1 2
1 2
1 1
3 1
Litultovice Karviná Kopřivnice Krnov Ludgeřovice Město Albrechtice Moravice Nový Jičín Opava Orlová
1 2 (1) 1 1
1 2 (1) 1 1
1 1 2 6 (3) 1 (1)
8 1 3 16 (11) 1 (1)
Ostrava
5 (2)
7 (4)
3
Pržno Rýmařov Sedlnice
1
1
1 4
1
1
Široká Niva
1
1
1 1 33 (8)
1 1 56 (18)
Velké Hoštice Vítkov
Poznámka
2
Bruntál Budišov nad Budišovkou Český Těšín Frýdek-Místek Frýdlant nad Ostravicí Havířov Hlučín
Počet služeb STD na území (v obci) 2013
návaznost STD není 1 2 1 návaznost STD není spádově nejbližší STD v Ludgeřovicích návaznost STD není 1 (x) návaznost STD není 1 1 1 návaznost STD není 1 3 (x) spádově nejbližší STD v Karviné návaznost STD pro DO není
spádově nejbližší STD v Novém Jičíně spádově nejbližší STD v Bruntále, případně v Krnově návaznost STD není návaznost STD není
Celkem * DO - služby pro cílovou skupinu osob s chronickým duševním onemocněním
86
(x) = služba pracuje (i) s lidmi s duševním onemocněním - zjištěno nahlédnutím do veřejného registru poskytovatelů iregistr.mpsv.cz - zjišťovali jsme jen u služeb, kde nás to zajímalo vzhledem k blízkosti chráněného bydlení pro osoby s chronickým duševním onemocněním Z výše zobrazeného srovnání vyplývá, že návaznost služby sociálně terapeutické dílny není v obcích Budišov nad Budišovkou, Havířov, Litultovice, Kopřivnice, Moravice a Vítkov. Uživatelé chráněného bydlení v Budišově nad Budišovkou, Vítkově a Moravici mají možnost využít služby sociální rehabilitace. Terénní i ambulantní forma služby je zde poskytována pouze 3 dny v týdnu v kapacitě 14 uživatelů v ambulantní formě služby a 6 uživatelů v terénní formě služby, což je vzhledem k aktuálnímu počtu uživatelů služby chráněného bydlení této oblasti zcela nedostatečné. U některých obcí jsme uvedli, že se nachází služba sociálně terapeutické dílny spádově nedaleko. Zde však zůstává otázkou, zda mají uživatelé chráněných bydlení možnost docestovat do těchto sociálně terapeutických dílen, případně mají-li tyto dílny dostatečnou kapacitu. Domníváme se, že problematická může být dostupnost do sociálně terapeutických dílen pro uživatele z chráněných bydlení z obcí Orlová, Sedlnice, Ostrava (pro cílovou skupinu lidí s duševním onemocněním). Doporučení Doporučujeme registrujícímu orgánu zavést povinnost pro poskytovatele služby chráněného bydlení uvádět kapacitu na jednotlivých adresách chráněného bydlení. Doporučujeme poskytovatelům, aby na jedné adrese bydlelo maximálně 12 uživatelů. Doporučujeme zadavatelům a poskytovatelům zabývat se otázkou územní působnosti, pro které obce sociální služba chráněného bydlení zajišťuje služby. Doporučujeme zadavatelům, aby se společně s poskytovateli služeb chráněného bydlení zabývali zajištěním dostupnosti služby podpora samostatného bydlení v návaznosti na chráněná bydlení v obcích Český Těšín, Havířov, Hlučín, Karviná, Kopřivnice, Nový Jičín, Bohumín, Litultovice, Moravice, Orlová, Frýdek - Místek, Doporučujeme zadavatelům, aby se společně s poskytovateli služeb chráněného bydlení zabývali zajištěním dostupnosti služby sociálně terapeutických dílen, případně sociální rehabilitace v návaznosti na chráněná bydlení v obcích Budišov nad Budišovkou, Havířov, Litultovice, Kopřivnice, Moravice a Vítkov Doporučujeme zadavatelům, aby se zabývali dostupností služeb v oblasti zaměstnanosti - chráněná pracovní místa, sociální podniky aj.
87
3.7 Odkud uživatelé přicházejí
Místa, odkud uživatelé do služby přicházejí Pořadí
Odkud uživatelé přišli
2012 podíl %
2013 podíl %
A.
Z jiných chráněných bydlení
5%
11%
B.1
Z domovů pro osoby se zdravotním postižením
36%
50%
B.2
Z domovů se zvláštním režimem
3%
0%
B.3
Z podpory samostatného bydlení
3%
1%
C.
Z domácnosti (rodiny)
17%
11%
D.
Ze zdravotních služeb (nemocnice, léčebny)
21%
16%
E.1
Ze školských zařízení - dětské domovy Ze školských zařízení - středisko výchovné péče, výchovný ústav, diagnostický ústav
1%
0%
0%
0%
Jiné
14%
10%
E.2 F.
CELKEM 100% 100% V tomto bodě se opět projevují specifika období, ve kterém se v Moravskoslezském kraji aktuálně nacházíme. V roce 2012 i v roce 2013 přišlo do chráněných bydlení nejvíce uživatelů právě z domovů pro osoby se zdravotním postižením (v roce 2013 to bylo celkem 50% všech nových uživatelů. Vzhledem k typu sociální služby - chráněné bydlení a převažující cílové skupině v kraji - osoby s mentálním postižením - nedochází v tomto typu sociální služby často k obměně uživatelů služby. Je pravděpodobné, že se uvolní jedno nebo dvě místa za kalendářní rok, nebo také žádné. V dotazníkovém šetření však absolutní čísla nebyla zjišťována (pouze procenta). Nevíme tedy, kolik nových uživatelů do služeb přišlo.
88
U tohoto typu sociální služby se dá předpokládat, že se v nejbližších letech trend toho, odkud uživatelé do služby přicházejí, významně změní, což bude souviset s ukončeným procesem transformace pobytových zařízení v kraji. Údaje uvedené poskytovateli jsme v této oblasti vyhodnotili tak, že jsme chráněná bydlení rozdělili na dvě podskupiny podle převažující cílové skupiny, a to na cílovou skupinu osob s mentálním postižením a osob s chronickým duševním onemocněním. U chráněných bydlení s cílovou skupinou nebo převažující cílovou skupinou osob s mentálním postižením v roce 2012 jsme vypozorovali tyto trendy: 8 registrovaných služeb (nejvíce) uvedlo, že až 100% uživatelů (50-100%) přišlo z domovů pro osoby se zdravotním postižením. Tento údaj dokládá specifické období vrcholícího procesu transformace v kraji. 2 služby uvedli, že 100% uživatelů přišlo z domácnosti / rodiny. Z tohoto údaje a také z odborných znalostí členů expertní pracovní skupiny vyplývá, že v kraji jsou 2 chráněná bydlení, která vznikla a přijímají převážně obyvatele z daného území / obce. Jedná se o obce Havířov a Frýdek - Místek. Za specifické a hodné zřetele u chráněných bydlení pro osoby s mentálním postižením považujeme následující, poskytovateli uvedené údaje za rok 2012: 1 služba uvedla, že 6% uživatelů přišlo z domova pro seniory. Dle názoru expertní pracovní skupiny toto dokládá již výjimečně se objevující fenomén mnohem obvyklejší v minulosti, a totiž ten, že lidé s mentálním postižením nebo s duševním onemocněním byli umisťováni do domovů pro seniory. 1 služba uvedla, že 6% uživatelů přišlo ze služeb určených pro osoby bez přístřeší (bez bližší specifikace). U ostatních poskytovatelů zaměřujících se na cílovou skupinu lidí s mentálním postižením se neobjevoval údaj "jiné" - z ulice, z azylových domů, z ubytoven apod. 1 služba uvedla, že 50% uživatelů přišlo z podpory samostatného bydlení. Zde ovšem nevíme, jednalo-li se o ojedinělý případ a jaký byl důvod přechodu z tohoto typu služby. Jednalo-li se o zhoršení zdravotního stavu, nezvládnutí samostatného bydlení stran uživatele nebo neposkytnutí dostatečné podpory návaznou službou nebo šlo o zcela jiný důvod. 2 služby uvedly, že uživatelé přišli ze zdravotnických zařízení (nemocnic / léčeben) v procentuálním zastoupení 35% a 6%. U chráněných bydlení s cílovou skupinou nebo převažující cílovou skupinou osob s mentálním postižením v roce 2013 jsme vypozorovali tyto trendy: 16 služeb uvedlo, že až 100% uživatelů (43% - 100%) přišlo z domovů pro osoby se zdravotním postižením. V roce 2013 vzniklo 10 nových míst (adres) chráněných bydlení pro cílovou skupinu osob s mentálním postižením, jak vyplývá z bodu 3.6 Mapa poskytovatelů. u 3 služeb pozorujeme zvyšující se podíl uživatelů, kteří přicházejí z jiných chráněných bydlení (64%, 50%, 43%). Máme za to, že i toto je jev typický pro proces transformace, kdy se uživatelé stěhují do míst, kde mají své blízké nebo jiné vazby nebo jiné příležitosti. Za specifické a hodné zřetele u chráněných bydlení pro osoby s mentálním postižením považujeme následující poskytovateli uvedené údaje za rok 2013: 89
2 služby uvedly, že uživatelé přišli z ubytovny nebo z prostředí bez přístřeší. Z toho 1 služba uvedla, že 7% uživatelů přišlo z prostředí bez přístřeší (bez bližší specifikace) a druhá služba uvedla, že 100% uživatelů přišlo z ubytovny. U obou případů se ale můžeme domnívat, že šlo pravděpodobně o jednotlivce, viz komentář výše ke skutečnosti, že v dotazníku nejsou uvedena absolutní čísla, pouze procenta. 2 služby uvedly, že 14% a 5% uživatelů přišlo z podpory samostatného bydlení. 2 služby, jde o příspěvkové organizace kraje, uvádějí zvyšující se podíl (14% a 29% uživatelů), kteří přišli z domácnosti / rodiny. 1 služba uvedla, že uživatelé přišli ze zdravotnických zařízení (nemocnic / léčeben) v procentuálním zastoupení 7%. U chráněných bydlení s cílovou skupinou nebo převažující cílovou skupinou osob s chronickým duševním onemocněním v roce 2012 jsme vypozorovali tyto trendy: Nejvíce uživatelů přichází z psychiatrické nemocnice, což potvrzuje aktuální trend začínající transformace PN (až 80%), velké procento uživatelů přichází také z rodin (až 50%), z jiných chráněných bydlení (až 50%), z ulice nebo z azylových domů (až 50%). Je to zřejmě důsledek toho, že poskytovatelé stále více pracují s potřebami svých uživatelů, identifikují je se svými možnostmi a nastavením služeb, kdy řešením je pak vyhledání vhodnějšího poskytovatele. Za specifické a hodné zřetele u chráněných bydlení pro osoby s chronickým duševním onemocněním považujeme následující poskytovateli uvedené údaje za rok 2012: 1 služba uvedla, že 50% uživatelů přišlo ze sociálních bytů 1 služba uvedla, že 50% uživatelů přišlo z domova se zvláštním režimem 1 služba uvedla, že 15% uživatelů přišlo z podpory samostatného bydlení U chráněných bydlení s cílovou skupinou nebo převažující cílovou skupinou osob s chronickým duševním onemocněním v roce 20213 jsme vypozorovali tyto trendy: Nejvíce uživatelů přišlo ze zdravotnických služeb (nemocnic /léčeben), a to až 80%. Navíc můžeme pozorovat, že u většího počtu služeb je uváděn vyšší procentuální podíl než v roce 2012. Pozorujeme zde tedy meziroční nárůst. Mírný pokles jsme zaznamenali v počtu osob, kteří přišli z domácností/ rodin (34%). Stejně tak jsme zaznamenali pokles u příchodu uživatelů z jiných chráněných bydlení (20%) a z ulice nebo azylového domu (33 %). Za specifické a hodné zřetele u chráněných bydlení pro osoby s chronickým duševním onemocněním považujeme následující poskytovateli uvedené údaje za rok 2013: 1 služba uvedla, že 33% uživatelů přišlo ze sociálních bytů 1 služba uvedla, že 15% uživatelů přišlo z podpory samostatného bydlení Výše uvedené údaje dokladují fakt, že stále jsme v době, kdy se postupně vyrovnávají příležitosti pro lidi se zdravotním postižením. Ve službách, kde běžně využívali lidé se zdravotním postižením podporu (domov pro osoby se zdravotním postižením, domov se zvláštním režimem, zdravotnická zařízení) dochází k přehodnocení poskytovaných služeb v návaznosti na stávající legislativu 90
(standardy kvality) a možnosti, které otvírá v kraji proces transformace pobytových služeb. Poskytovatelé přehodnocují potřeby svých uživatelů a ve snaze poskytnout jim kvalitní individuální podporu spolupracují s dalšími poskytovateli na jejich přechodu do vhodnějšího typu služby, případně jim poskytují dostatečnou podporu k tomu, aby mohli ze systému sociálních služeb zcela odejít. Doporučení: Doporučujeme zadavatelům sledovat vývoj místní potřebnosti zejména v návaznosti na proces transformace psychiatrické péče a zajistit dostupnost služeb pro potřebné lidi s duševním onemocněním, pro lidi s duální diagnózou a lidí s atypickým chováním, které je vnímáno jako problémové. Při plánování služeb pro lidi s těmito potřebami důsledně zvážit, zda potřebují služby chráněného bydlení ve skupinové nebo v individuální formě nebo je vhodnější služba podpory samostatného bydlení. Doporučujeme zadavatelům a poskytovatelům sledovat vývoj místní potřebnosti a zájmu o službu chráněného bydlení po ukončení procesu transformace a hodnotit, zda vybudované kapacity chráněných bydlení v kraji budou odpovídající potřebám v daných oblastech.
91
3.8 Kam uživatelé odcházejí, začleňování do běžného společenského prostředí Pořadí A. B.1 B.2 B.2 C. D. E. F. G. H.
Kam uživatelé odešli Odchod do jiných chráněných bydlení Odchod do domovů pro osoby se zdravotním postižením Odchod do domovů se zvláštním režimem Odchod do podpory samostatného bydlení Do domácnosti (rodiny) bez podpory sociální služby Do zdravotnických služeb (nemocnice, léčebny) Do školských zařízení (dětské domovy, střediska výchovné péče atd.) Úmrtí Ulice Jiné CELKEM
2012 podíl %
2013 podíl %
8%
9%
20%
32%
3% 4%
2% 16%
30%
10%
10%
6%
1%
0%
0% 0% 23%
6% 0% 19%
100%
100%
Vzhledem k typu sociální služby - chráněné bydlení a převažující cílové skupině v kraji - osoby s mentálním postižením - nedochází v tomto typu sociální služby často k obměně uživatelů služby. Je pravděpodobné, že ze služby odejdou za kalendářní rok jen jednotlivci, nebo také nikdo. Údaje poskytovatelé podle instrukcí uváděli v procentech. Ta však nejsou podložena absolutními čísly. U chráněných bydlení v roce 2012 jsme vypozorovali tyto trendy: Procentuálně nejvýše (30%) byl zastoupen odchod uživatelů služby chráněného bydlení do domácnosti (rodiny) bez podpory sociální služby. - u služeb s převažující cílovou skupinou osob s mentálním postižením toto uvedli 3 služby (50%, 100%, 43%) - u služeb s převažující cílovou skupinou osob s chronickým duševním onemocněním uvedlo toto 5 služeb (100%, 100%, 10%, 30%, 75%) Druhé nevyšší procento (23%) bylo uvedeno v průměru za údaj jiné, z toho - 3 služby uvedli "neukončili žádní uživatelé", "pokračovali ve službě", "neodešli" - 1 služba uvedla "ubytovna" ve 100% Zařazujeme pod tento bod také údaj "ulice", který uvedla 1 služba ve 2%. Třetí nejvyšší procento (20%) je uvedeno v průměru za údaj odchod do domovů pro osoby se zdravotním postižením - u služeb s převažující cílovou skupinou osob s mentálním postižením toto uvedli 4 služby (100%, 29%, 100%, 33%) - u služeb s převažující cílovou skupinou osob s chronickým duševním onemocněním uvedlo toto 2 služby (40%, 5%) Průměrně 10% vyšlo za údaj odchod do zdravotnických služeb (nemocnice, léčebny) - u služeb s převažující cílovou skupinou osob s mentálním postižením toto uvedly 2 služby (14%, 100%) 92
- u služeb s převažující cílovou skupinou osob s chronickým duševním onemocněním uvedly toto 2 služby (5%, 15%) Průměrně 8% vyšlo za údaj odchod do jiných chráněných bydlení - ovšem u 8 služeb bylo v kolonce uvedeno "x" a kolonka byla šedá, jakoby služby kolonku neměly vyplnit. Neporozuměli jsme tomu, o čem tento údaj vypovídá a máme za to, že mohl výsledek zkreslit. - u dalších služeb s převažující cílovou skupinou osob s mentálním postižením toto uvedly 2 služby (100%, 33%) - u služeb s převažující cílovou skupinou osob s chronickým duševním onemocněním uvedla toto 1 služba (8%) Průměrně 4% vyšla za údaj odchod do podpory samostatného bydlení - u služeb s převažující cílovou skupinou osob s mentálním postižením toto uvedla 1 služba (34%) - u služeb s převažující cílovou skupinou osob s chronickým duševním onemocněním uvedly toto 3 služby (10%, 4%, 15%) U chráněných bydlení v roce 2013 jsme vypozorovali tyto trendy: Nejvyšší procento (32%) je uvedeno v průměru za údaj odchod do domovů pro osoby se zdravotním postižením. U tohoto údaje pozorujeme nárůst oproti roku 2012. - u služeb s převažující cílovou skupinou osob s mentálním postižením toto uvedlo 9 služeb (3x 100%, 5x 50%, 67%) - u služeb s převažující cílovou skupinou osob s chronickým duševním onemocněním uvedla toto 1 služba (42%) Druhé nevyšší procento (19%) je uvedeno v průměru za údaj jiné, z toho - 2 služby uvedli "neodešli" (100%, 70%) - 3 služby uvedly "ubytovna" (29%, 100%, 67%). Zde pozorujeme nárůst oproti roku 2012. Zařazujeme pod tento bod také údaj "ulice", který uvedla 1 služba ve 2%. Dále zde zařazujeme pod tento bod také údaj "úmrtí", který uvedly 2 služby ve 34% a 100% (průměrně 6% celkem). Průměrně 16% vyšlo za údaj odchod do podpory samostatného bydlení, což je významný nárůst oproti roku 2012. - u služeb s převažující cílovou skupinou osob s mentálním postižením toto uvedlo 6 služeb (88%,11%,50%,50%,25%,33%) - u služeb s převažující cílovou skupinou osob s chronickým duševním onemocněním uvedly toto 3 služby (100%, 14%, 17%) 10% průměrně je uvedeno za údaj odchod do domácnosti (rodiny) bez podpory sociální služby. Zde pozorujeme pokles oproti roku 2012. - u služeb s převažující cílovou skupinou osob s mentálním postižením toto uvedli 3 služby (12%, 11%, 50%) - u služeb s převažující cílovou skupinou osob s chronickým duševním onemocněním uvedly toto 4 služby (43%, 10%, 80%, 28%) Průměrně 9% vyšlo za údaj odchod do jiných chráněných bydlení - ovšem u 9 služeb bylo v kolonce uvedeno "x" a kolonka byla šedá, jakoby služby kolonku 93
neměly vyplnit. Neporozuměli jsme tomu, o čem tento údaj vypovídá a máme za to, že mohl výsledek zkreslit. - u dalších služeb s převažující cílovou skupinou osob s mentálním postižením toto uvedly 3 služby (33%, 50%, 100%) - u služeb s převažující cílovou skupinou osob s chronickým duševním onemocněním uvedly toto 3 služby (14%, 10%, 13%). U tohoto údaje pozorujeme tedy nárůst oproti roku 2012.¨ Průměrně 6% vyšlo za údaj odchod do zdravotnických služeb (nemocnice, léčebny) - u služeb s převažující cílovou skupinou osob s mentálním postižením toto uvedly 2 služby (11%, 100%) - u služeb s převažující cílovou skupinou osob s chronickým duševním onemocněním uvedly toto 3 služby (10%, 5%, 13%) Průměrně nevýznamné procento 2% vyšlo za údaj odchod do domovů se zvláštním režimem - u služeb s převažující cílovou skupinou osob s mentálním postižením toto uvedla 1 služba (25%) - u služeb s převažující cílovou skupinou osob s chronickým duševním onemocněním uvedla toto 1 služba (33%) Údaj uvádíme přes to, že je statisticky nevýznamný. Pro srovnání v roce 2012 tento údaj vyplnila pouze 1 služba s cílovou skupinou osob s mentálním postižením 50% (průměrné procento bylo 3%). Z výše popsaných dat je zřejmý trend odchodu uživatelů do služeb s vyšší mírou podpory. Přestože v Moravskoslezském kraji na rozdíl od jiných krajů je možnost bydlet v chráněných bydleních s tak zvanou vyšší mírou podpory, zaznamenali jsme, že určitý počet uživatelů služby odešlo ve sledovaných letech do domovů pro osoby se zdravotním postižením. Opět nemůžeme doložit absolutní čísla, víme, že z celkového počtu těch, kteří z chráněných bydlení odešli, jich v roce 2012 odešlo do domovů pro osoby se zdravotním postižením nebo domovů se zvláštním režimem celkem 23 %. V roce 2013 to bylo až 34 %. Vzhledem k tomu, že v roce 2014 byla do základních činností chráněných bydlení (viz zákon o sociálních službách) zařazena také podpora v oblasti hygieny, je to k zamyšlení. Doporučení: Doporučujeme poskytovatelům a zadavatelům blíže se zabývat důvody, kvůli kterým odcházejí uživatelé z chráněných bydlení zpět do domovů pro osoby se zdravotním postižením. Souvisí-li tento přechod s důvody ekonomickými, s neposkytnutím 24 hodinové péče nebo neposkytnutím úkonů péče o osobu v chráněných bydleních (nejsou mezi základními činnostmi chráněného bydlení ve vyhlášce, vyjma pomoci při poskytnutí hygieny) a zda vyšší péči uživatelé skutečně potřebují nebo jsou důvody jiné, včetně schopnosti služby reagovat na měnící se potřeby uživatelů (např. zintenzivnění služby na určité období, práce s novými metodami apod.) V návaznosti na nárůst počtu uživatelů, kteří odešli do podpory samostatného bydlení, doporučujeme zadavatelům, aby společně s poskytovateli zkoumali kapacitní a místní dostupnost služby podpora samostatného bydlení. Lze předpokládat, že část uživatelů chráněných bydlení bude připravena a bude mít zájem přejít do vlastního bydlení s podporou samostatného bydlení a kapacita této služby nebude dostatečná. Na toto poukázala již Souhrnná zpráva z procesu transformace v Moravskoslezském kraji (2013). 94
3.9 Potřeby uživatelů Které oblasti potřeb* uživatelů služba řeší * Potřebou rozumíme to, v/při čem klient chráněného bydlení potřebuje podporu, pomoc, radu, aby mohl žít jako vrstevníci. Dodržování pravidelné hygieny těla
Péče o svou osobu hygiena, zevnějšek
Zabezpečení výkonu fyziologických potřeb Oblékání, volba oblečení Úprava zevnějšku Péče o zdraví Životní styl (např. denní režim)
Péče o zdraví fyzické i psychické
Plánování návštěv lékařů Pravidelné užívání léků Používání zdravotnických a kompenzačních pomůcek Plánování stravy s ohledem na zvyky a preference uživatele Zajištění stravy s ohledem na zvyky a preference uživatele
Stravování
Příprava stravy Podávání stravy Nakládání s potravinami – ukládání, data spotřeby Odpovídající, důstojné, klidné prostředí k bydlení Mít se na koho obrátit
Bydlení a péče o domácnost a okolí
Mít dostatek soukromí Péče o domácnost Péče o vybavení domácnosti Úklid a údržba domácnosti Úklid a údržba okolí domácnosti Hospodaření s financemi
Plánování a hospodaření s financemi
Plánování nákupů Nakupování Uvědomování si ceny věcí a vlastních finančních možností Řešení dluhů Porozumění situaci, která nastala nebo by mohla nastat
Rozhodování
Uvědomování si jaká rizika mohou mít některá rozhodnutí Rozhodování se i v běžných věcech
Komunikace
Porozumění informacím, sdělování informací okolí
95
Udržování vztahů s rodinou, blízkými osobami Navazování a udržování vztahů s partnerem, včetně oblasti sexuálního života
Vztahy
Navazování a udržování sociálních kontaktů Znát a dodržovat běžné společenské normy
Vyřizování běžných záležitostí
Vyřízení odpovídajících dávek, dokladů, potřebných dokumentů Jednání u lékařů, na úřadě, u institucí apod. Uplatňování lidských a občanských práv Uzavírání smluv Mít osobní doklady, např. občanský průkaz Uplatnění politických práv
Uplatnění práv
Uplatnění majetkových práv Sousedské vztahy dle občanského zákoníku Způsobilost k právním úkonům Pracovně - právní vztahy Znalost základních lidských práv
Orientace a pohyb v prostředí, prostoru, čase
Plánování času v návaznosti na představy a potřeby uživatele Dostat k lékaři, na úřad, do obchodu, do práce, volnočasových aktivit apod. Bezpečný pohyb s dopomocí kompenzačních pomůcek Aktivní trávení času v návaznosti na představy a potřeby uživatele Zprostředkování práce
Seberealizace
Vzdělávání dle potřeb a představ uživatele Mít záliby ve volném čase v návaznosti na představy a potřeby uživatele
Za služby celkem (30 služeb)
Bydlení a péče o domácnost a okolí Odpovídající, důstojné, klidné prostředí k bydlení Mít se na koho obrátit Mít dostatek soukromí Péče o domácnost Péče o vybavení domácnosti Úklid a údržba domácnosti Úklid a údržba okolí domácnosti
Plánování a hospodaření s financemi Hospodaření s financemi
Převažující cílová skupina - osoby Převažující cílová skupina - osoby s mentálním postižením (2012: s chronickým duševním 15 služeb, onemocněním (8 služeb) 2013: 22 služeb) 13,3% Bydlení a péče o 13,9% Plánování a hospodaření 12,4% domácnost a okolí s financemi 2012:
13,8% 2013:
12,9%
Odpovídající, důstojné, klidné prostředí k bydlení Mít se na koho obrátit Mít dostatek soukromí Péče o domácnost Péče o vybavení domácnosti Úklid a údržba domácnosti Úklid a údržba okolí domácnosti
11,1% Stravování 2012:
11% 2013:
Plánování stravy s ohledem na zvyky a preference uživatele Zajištění stravy s ohledem na zvyky a preference uživatele
2012:
14,6% 2013:
13,2%
Hospodaření s financemi Plánování nákupů Nakupování Uvědomování si ceny věcí a vlastních finančních možností Řešení dluhů
11,1% Bydlení a péče o domácnost a okolí 2012:
11,3% 2013:
Odpovídající, důstojné, klidné prostředí k bydlení
2012:
12,1% 2013:
12,8%
12,1% 2012:
12,1% 2013:
96
Plánování nákupů Nakupování Uvědomování si ceny věcí a vlastních finančních možností Řešení dluhů
11,2%
Stravování
10,7% Plánování a hospodaření s financemi
Plánování stravy s ohledem na zvyky a preference uživatele Zajištění stravy s ohledem na zvyky a preference uživatele Příprava stravy Podávání stravy Nakládání s potravinami – ukládání, data spotřeby
Seberealizace Aktivní trávení času v návaznosti na představy a potřeby uživatele Zprostředkování práce Vzdělávání dle potřeb a představ uživatele Mít záliby ve volném čase v návaznosti na představy a potřeby uživatele
Péče o zdraví - fyzické i psychické
2012:
10,6%
Hospodaření s financemi Plánování nákupů Nakupování Uvědomování si ceny věcí a vlastních finančních možností Řešení dluhů
9,2%
Seberealizace
10,9% 2013:
2012:
9,7% 2013:
8,7%
8,6%
Péče o zdraví Životní styl (např. denní režim) Plánování návštěv lékařů Pravidelné užívání léků Používání zdravotnických a kompenzačních pomůcek
2012:
Vyřizování běžných záležitostí
8,4%
Vyřízení odpovídajících dávek, dokladů, potřebných dokumentů Jednání u lékařů, na úřadě, u institucí apod. Získání a udržení bytu
8,3%
8,9% 2013:
8,2%
2012: 2013:
8,5%
Orientace a pohyb v prostředí, prostoru, čase
7,4%
Plánování času v návaznosti na představy a potřeby uživatele Dostat k lékaři, na úřad, do obchodu, do práce, volnočasových aktivit apod. Bezpečný pohyb s dopomocí kompenzačních pomůcek
2013:
Rozhodování Porozumění situaci, která nastala nebo by mohla nastat
Příprava stravy Podávání stravy Nakládání s potravinami – ukládání, data spotřeby
2012:
Aktivní trávení času v návaznosti na představy a potřeby uživatele Zprostředkování práce Vzdělávání dle potřeb a představ uživatele Mít záliby ve volném čase v návaznosti na představy a potřeby uživatele
10,9%
10,5% Péče o zdraví - fyzické i psychické 2012:
10,7%
Péče o zdraví Životní styl (např. denní režim) Plánování návštěv lékařů Pravidelné užívání léků Používání zdravotnických a kompenzačních pomůcek
9,3%
Stravování
10,3% 2013:
8,5%
Plánování stravy s ohledem na zvyky a preference uživatele Zajištění stravy s ohledem na zvyky a preference uživatele Příprava stravy Podávání stravy Nakládání s potravinami – ukládání, data spotřeby
Vyřizování běžných záležitostí
8,6%
Seberealizace
Vyřízení odpovídajících dávek, dokladů, potřebných dokumentů Jednání u lékařů, na úřadě, u institucí apod. Získání a udržení bytu
8,5%
Orientace a pohyb v prostředí, prostoru, čase
2012:
10% 2013:
2012: 2013:
8,7%
7,9%
Plánování času v návaznosti na představy a potřeby uživatele Dostat k lékaři, na úřad, do obchodu, do práce, volnočasových aktivit apod. Bezpečný pohyb s dopomocí kompenzačních pomůcek
2012:
Péče o zdraví - fyzické i psychické
7,8%
7,7% 2013:
8%
2012:
7,6%
Péče o zdraví Životní styl (např. denní režim) Plánování návštěv lékařů Pravidelné užívání léků Používání zdravotnických a kompenzačních pomůcek
7,3%
Rozhodování
7,2%
2012:
Porozumění situaci, která nastala nebo by mohla nastat
2012:
7,3%
Mít se na koho obrátit Mít dostatek soukromí Péče o domácnost Péče o vybavení domácnosti Úklid a údržba domácnosti Úklid a údržba okolí domácnosti
8,1% 2013:
7,6%
Aktivní trávení času v návaznosti na představy a potřeby uživatele Zprostředkování práce Vzdělávání dle potřeb a představ uživatele Mít záliby ve volném čase v návaznosti na představy a potřeby uživatele
Vyřizování běžných záležitostí Vyřízení odpovídajících dávek, dokladů, potřebných dokumentů Jednání u lékařů, na úřadě, u institucí apod. Získání a udržení bytu
Rozhodování Porozumění situaci, která nastala nebo by mohla nastat Uvědomování si, jaká rizika mohou mít některá rozhodnutí Rozhodování se i v běžných věcech
Orientace a pohyb v prostředí, prostoru, čase Plánování času v návaznosti na
12,1%
10,3% 2012:
10,4% 2013:
10,1%
10% 2012:
10,1% 2013:
9,9%
9,1% 2012:
9,1% 2013:
9,1%
8% 2012:
8% 2013:
8%
7,5% 2012:
7,5% 2013:
7,5%
6,5% 2012:
97
Uvědomování si, jaká rizika mohou mít některá rozhodnutí Rozhodování se i v běžných věcech
Uplatnění práv Uplatňování lidských a občanských práv Uzavírání smluv Mít osobní doklady, např. občanský průkaz Uplatnění politických práv Uplatnění majetkových práv Sousedské vztahy dle občanského zákoníku Způsobilost k právním úkonům Pracovně - právní vztahy Znalost základních lidských práv
Péče o svou osobu hygiena, zevnějšek
7,1% 7,5%
Uvědomování si, jaká rizika mohou mít některá rozhodnutí Rozhodování se i v běžných věcech
6,7%
Uplatnění práv
2013:
2012:
6,3% 2013:
7%
6%
Dodržování pravidelné hygieny těla Zabezpečení výkonu fyziologických potřeb Oblékání, volba oblečení Úprava zevnějšku
2012:
Vztahy Udržování vztahů s rodinou, blízkými osobami Navazování a udržování vztahů s partnerem, včetně oblasti sexuálního života Navazování a udržování sociálních kontaktů Znát a dodržovat běžné společenské normy
Komunikace
Péče o svou osobu hygiena, zevnějšek
7,5%
6,8% 2012:
6,3% 2013:
7,3%
5,9% 2012:
5,9%
Dodržování pravidelné hygieny těla Zabezpečení výkonu fyziologických potřeb Oblékání, volba oblečení Úprava zevnějšku
5,7%
Komunikace
6,1% 2013:
2012:
5,5%
Porozumění informacím, sdělování informací okolí
2012:
5,3% 2013:
5,8%
Péče o svou osobu hygiena, zevnějšek
6,3% 2012:
6,3% 2013:
6,4%
6,2%
5,5%
Vztahy
6,1%
2012:
5,1% 6%
Udržování vztahů s rodinou, blízkými osobami Navazování a udržování vztahů s partnerem, včetně oblasti sexuálního života Navazování a udržování sociálních kontaktů Znát a dodržovat běžné společenské normy
Uplatňování lidských a občanských práv Uzavírání smluv Mít osobní doklady, např. občanský průkaz Uplatnění politických práv Uplatnění majetkových práv Sousedské vztahy dle občanského zákoníku Způsobilost k právním úkonům Pracovně - právní vztahy Znalost základních lidských práv
6,5%
5,8%
2013:
6%
Vztahy
Uplatnění práv
6,5% 2013:
2012:
2013:
5,5%
představy a potřeby uživatele Dostat k lékaři, na úřad, do obchodu, do práce, volnočasových aktivit apod. Bezpečný pohyb s dopomocí kompenzačních pomůcek
Dodržování pravidelné hygieny těla Zabezpečení výkonu fyziologických potřeb Oblékání, volba oblečení Úprava zevnějšku
6%
2013:
Porozumění informacím, sdělování informací okolí
Uplatňování lidských a občanských práv Uzavírání smluv Mít osobní doklady, např. občanský průkaz Uplatnění politických práv Uplatnění majetkových práv Sousedské vztahy dle občanského zákoníku Způsobilost k právním úkonům Pracovně - právní vztahy Znalost základních lidských práv
7% 2013:
5,5% 2012:
5,1%
Udržování vztahů s rodinou, blízkými osobami Navazování a udržování vztahů s partnerem, včetně oblasti sexuálního života Navazování a udržování sociálních kontaktů
Komunikace Porozumění informacím, sdělování informací okolí
6,1% 2013:
6,3%
2012:
6,1% 2013:
6,1%
5,4% 2012:
5,6%
2013:
2013:
6%
5,3%
Komentář: Procentuální vyjádření potřeb poskytovateli bylo u služby chráněného bydlení poměrně vyrovnané, s minimem významnějších odchylek. Toto přikládáme skutečnosti, že služba chráněného bydlení je poskytována v republice a v kraji déle, vyskytuje se častěji (30 služeb v dotazníkovém šetření) než služba podpory samostatného bydlení (9 služeb v dotazníkovém šetření), kde zaznamenané výkyvy byly mnohem významnější. Procentuální hodnocení potřeb nebylo odlišné ani u různých cílových 98
skupin, resp. dvou hlavních, kterým je služba chráněného bydlení poskytována (lidé s mentálním postižením a lidé s chronickým duševním postižením). Úvodní diskuse při sestavování dotazníků v pracovní skupině pro poskytovatele o potřebách byla klíčová. Za nejdůležitější jsme považovali a považujeme to, aby služby neulpívali na zvycích, tedy na tom, v čem jsou pracovníci zvyklí poskytovat podporu, na oblastech, ve kterých jsou si pracovníci jistí, ve kterých získali praxí dovednosti a kompetence pro poskytování podpory. Jedná se zejména o oblasti péče o domácnost a přípravu stravy. Obě tyto oblasti potřeb, blíže specifikované jako bydlení a péče o domácnost a okolí (odpovídající, důstojné, klidné prostředí k bydlení, mít se na koho obrátit, mít dostatek soukromí, péče o domácnost, péče o vybavení domácnosti, úklid a údržba domácnosti, úklid a údržba okolí domácnosti) a
stravování (plánování stravy s ohledem na zvyky a preference uživatele, zajištění stravy s ohledem na zvyky a preference uživatele, příprava stravy, podávání stravy, nakládání s potravinami – ukládání, data spotřeby) byly ohodnoceny vysoko. Oblast potřeb bydlení a péče o domácnost a okolí za všechny služby průměrně 13,3% (nejvýše hodnocená potřeba) služby pro osoby s mentálním postižením 13, 9% (nejvýše hodnocená potřeba) služby pro převažující cílovou skupinu osob s chronickým duševním onemocněním 12,1% (druhá nejvýše hodnocená potřeba) Oblast potřeba stravování za všechny služby průměrně 10,7% (třetí nejvýše hodnocená potřeba) služby pro osoby s mentálním postižením 11, 1% (druhá nejvýše hodnocená potřeba) služby pro převažující cílovou skupinu osob s chronickým duševním onemocněním 12,1% (čtvrtá nejvýše hodnocená potřeba) Pro službu chráněného bydlení není dostačující jen uspokojování základních potřeb, které se promítají do péče o vlastní osobu - bydlení, jídlo, mít uklizeno. Ale v pozadí by neměly zůstat také další potřeby, k nimž se následně vyjadřujeme. Plánování a hospodaření s financemi (hospodaření s financemi, plánování nákupů, nakupování, uvědomování si ceny věcí a vlastních finančních možností, řešení dluhů). Výsledky dotazníkového šetření: za všechny služby průměrně 11,1% (druhá nejvýše hodnocená potřeba) služby pro osoby s mentálním postižením 10,5% (třetí nejvýše hodnocená potřeba) služby pro převažující cílovou skupinu osob s chronickým duševním onemocněním 12,4% (nejvýše hodnocená potřeba) zaznamenali jsme pouze jednu výjimku, kdy služba ohodnotila potřebu významně méně, než byl průměr, a to 4%. Jedná se o příspěvkovou organizaci kraje s významně vyšší kapacitou bydlení na jedné adrese (50 uživatelů), než je průměr v kraji. Vysoké průměrné hodnocení této oblasti potřeb službami vnímáme velmi pozitivně. Při definování potřeb do dotazníku jsme se v pracovní skupině hodně zabývali tím, co vše zahrnuje potřeba podpory v oblasti hospodaření. Shodli jsme se, že se nejedná pouze o rozdělování a vydávání peněz, o plánování nákupů, ale především uvědomování si ceny věcí a vlastních finančních možností a v 99
neposlední řadě také podpory v oblasti dluhové problematiky. U tohoto bodu by jistě bylo zajímavé zjistit, jak by poskytovatelé dále rozdělili procenta k jednotlivým podoblastem této potřeby tak, jak jsme je v pracovní skupině nadefinovali (hospodaření s financemi, plánování nákupů, nakupování, uvědomování si ceny věcí a vlastních finančních možností, řešení dluhů). Dotazníkové šetření však v této fázi nešlo do takové hloubky. Přes pozitivní výsledek v dotazníkovém šetření si dovolíme vyjádřit domněnku, že služby, zejména pak služby pro lidi s mentálním postižením, se v oblasti plánování a hospodaření s financemi věnují hlavně otázkám správy uživatelových financí, vydáváním „kapesného“, správou depozitních účtů uživatelů apod. V oblasti práce s uvědomováním si ceny věcí, plánováním financí, mají služby stále rezervy. Rozhodování (porozumění situaci, která nastala nebo by mohla nastat, uvědomování si jaká rizika mohou mít některá rozhodnutí, rozhodování se i v běžných věcech). Výsledky dotazníkového šetření: za všechny služby průměrně 7,3% (osmá z dvanácti oblastí potřeb) služby pro lidi s mentálním postižením 7,2% (osmá z dvanácti oblastí potřeb) služby pro převažující cílovou skupinu osob s chronickým duševním onemocněním 7,5% (sedmá z dvanácti oblastí potřeb) 7 služeb (z třiceti) ohodnotilo tuto oblast potřeb 4% a méně (3x 4%, 2x 3%, 1x 2%, 1x 1%). Chceme zdůraznit význam této potřeby. U lidí s chronickým duševním onemocněním se bude potřeba vázat s primární potřebou bezpečí, potřeba dobře se rozhodnout. U lidí s mentálním postižením potřeba podpory v rozhodování přímo souvisí s omezenými schopnostmi v oblasti rozhodování vycházejícími z mentálního postižení. Tato potřeba se promítá do všech oblastí života uživatele, např. rozhodování v oblasti stravování - kdy, jak se stravovat, co si nakoupit, v oblasti vyřizování běžných záležitostí, rozhodování v oblasti seberealizace - kam, jak často docházet. Poměrně nízké ohodnocení této potřeby vnímáme jako rizikové, jelikož význam této potřeby může být poskytovateli podceňován. Vztahy (udržování vztahů s rodinou, blízkými osobami, navazování a udržování vztahů s partnerem, včetně oblasti sexuálního života, navazování a udržování sociálních kontaktů, znát a dodržovat běžné společenské normy). Výsledky dotazníkového šetření: za všechny služby průměrně 5,7% (jedenáctá z dvanácti oblastí potřeb) služby pro lidi s mentálním postižením 5,5% (poslední z dvanácti oblastí potřeb) služby pro převažující cílovou skupinu osob s chronickým duševním onemocněním 6,1% (jedenáctá z dvanácti oblastí potřeb) 6 služeb (z třiceti) ohodnotilo tuto oblast potřeb 3% a méně (1x 3%, 4x 2%, 1x 1%). Chceme upozornit, že nízké hodnocení služeb u této potřeby může znamenat podcenění významu lidské potřeby navazovat a udržovat vztahy - sousedské, přátelské, partnerské, rodinné atd., kdy právě podpora uživatelů v této oblasti vede k sociálnímu začlenění. Při poskytování podpory v naplňování této potřeby je zároveň důležité respektovat individualitu každého člověka. Cílem služeb by mělo být nabízet uživateli příležitosti, aby ten se mohl a uměl rozhodovat, zda je využije.
100
Dalším úskalím této potřeby může být tendence uživatele vytvářet si nadměrnou vazbu na pracovníky služby a v důsledku naplnění potřeby z kontaktu s pracovníky omezovat vztahy s okolím. Mělo by být uměním a kompetencí (dovedností) pracovníka služby, umět s tímto rizikem pracovat. Komunikace (porozumění informacím, sdělování informací okolí). Výsledky dotazníkového šetření: za všechny služby průměrně 5,5% (poslední z dvanácti oblastí potřeb) služby pro lidi s mentálním postižením 5,5% (jedenáctá z dvanácti oblastí potřeb) služby pro převažující cílovou skupinu osob s chronickým duševním onemocněním 5,4% (poslední z dvanácti oblastí potřeb) 7 služeb (z třiceti) ohodnotilo tuto oblast potřeb 3% a méně (3x 1%, 1x 0%). Komunikace významně přispívá k samostatnosti a sociálnímu začlenění uživatele. Je velice důležité, aby uživatelé služby byli v co nejvyšší míře zapojeni do toho, co se kolem nich děje. Je možné, že význam této potřeby není poskytovateli doceněn. Uplatnění práv (uplatňování lidských a občanských práv, uzavírání smluv, mít osobní doklady, např. občanský průkaz, uplatnění politických práv, uplatnění majetkových práv, sousedské vztahy dle občanského zákoníku, způsobilost k právním úkonům, pracovně - právní vztahy, znalost základních lidských práv). Výsledky dotazníkového šetření:
za všechny služby průměrně 6,7% služby pro lidi s mentálním postižením 6,8% služby pro převažující cílovou skupinu osob s chronickým duševním onemocněním 6,3% 5 služeb (z třiceti) ohodnotilo tuto oblast potřeb 4% a méně (2x 1%). V jednom případě se jedná o příspěvkovou organizaci kraje s významně vyšší kapacitou bydlení na jedné adrese (50 uživatelů), než je průměr v kraji. V dalším případě jde o neziskovou organizaci, která působí v Ostravě. Pozitivně hodnotíme průměrný výsledek v dotazníkovém šetření a zdůrazňujeme význam této potřeby, jejíž naplňování přispívá k sociálnímu začleňování a posilování autonomie jednotlivce. Doporučení: Doporučujeme poskytovatelům věnovat pozornost oblasti zjišťování potřeb uživatelů služby tak, aby vyjednávání o rozsahu a způsobu poskytování služby odráželo skutečné individuální potřeby uživatelů a bylo minimalizováno riziko, že služba bude uživatelům poskytována pouze v rozsahu a způsoby pro službu obvyklými, zvykovými. Doporučujeme poskytovatelům služby chráněného bydlení zaměřit se na uvědomování si a práci s potřebou podpory v rozhodování (porozumění situaci, která nastala nebo by mohla nastat, uvědomování si jaká rizika mohou mít některá rozhodnutí, rozhodování se i v běžných věcech) s přihlédnutím ke specifikům této oblasti potřeb u různých cílových skupin (u lidí s duševním onemocněním spojení s potřebou bezpečí, u lidí s mentálním postižením souvislost s omezenými schopnostmi v oblasti rozhodování vycházející z mentálního postižení). 101
V oblasti plánování a hospodaření s financemi (hospodaření s financemi, plánování nákupů, nakupování, uvědomování si ceny věcí a vlastních finančních možností, řešení dluhů) doporučujeme poskytovatelům věnovat pozornost také práci s uvědomováním si ceny věcí, plánováním financí, nezužovat pozornost pouze na správu uživatelových financí, vydávání kapesného, správu depozitních účtů uživatelů. Poskytovatelům doporučujeme zaměřit pozornost na potřeby v oblastech: vztahů (udržování vztahů s rodinou, blízkými osobami, navazování a udržování vztahů s partnerem, včetně oblasti sexuálního života, navazování a udržování sociálních kontaktů, znát a dodržovat běžné společenské normy).
komunikace (porozumění informacím, sdělování informací okolí). uplatnění práv (uplatňování lidských a občanských práv, uzavírání smluv, mít osobní doklady, např. občanský průkaz, uplatnění politických práv, uplatnění majetkových práv, sousedské vztahy dle občanského zákoníku, způsobilost k právním úkonům, pracovně - právní vztahy, znalost základních lidských práv).
Souhrnně poskytovatelům doporučujeme pracovat s potřebami, které jsou klíčové pro sociální začlenění uživatelů. Za klíčovou při práci s potřebami pak považujeme dovednost pracovníků objevovat a pojmenovávat potřeby uživatele a také objevovat a vytvářet uživateli příležitosti k naplnění jeho potřeb způsobem respektujícím jeho individualitu.
102
3.10 Činnosti a úkony služby chráněné bydlení Základní činnosti
Úkony / specifikace úkonu * * Úkonem rozumíme aktivitu, činnost, která vede k naplnění potřeby. Přičemž konkrétní forma, způsob poskytnuté pomoci sociální službou - pomoc, podpora, rada, instruktáž, motivace atd. není pro dotazník významná. Forma, způsob poskytnuté pomoci sociální službou se odvíjí od potřeb, očekávání, dovedností a schopností uživatele a nabídky sociální služby, které jsou dojednány až v konkrétním individuálním plánu průběhu poskytování sociální služby. Sestavení jídelníčku, receptu, posouzení jaké potraviny, množství je třeba nakoupit
a) 1. Pomoc s přípravou stravy a) Poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy
Příprava studených jídel - snídaně, svačiny Ohřívání stravy Vaření teplých jídel - obědy, večeře Příprava teplých nápojů - káva, čaj
a) 2. Zajištění nebo poskytnutí stravy odpovídající věku, zásadám racionální výživy a potřebám dietního stravování
Kontakt s dodavatelem stravy - nahlašování, odhlašování stravy Dovoz / donáška stravy Zajištění potravin pro přípravu stravy Servírování stravy Zajištění základního vybavení bytu odpovídající potřebám uživatele
b) Poskytnutí ubytování
b) 1. Ubytování, které má znaky bydlení v domácnosti
Zajištění soukromí, mít možnost uzamknout si své věci
b) 2. V případě potřeby praní a drobné opravy ložního a osobního prádla a ošacení, žehlení
Praní prádla, sušení, žehlení, přepírání drobného prádla, drobné opravy prádla
Zajištění podmínek samostatného vstupu do objektu, do bytu (mít klíče, ovládání domovního zvonku)
Ukládání věcí v bytě "na své místo" - nádobí, čistící prostředky, oblečení ve skříních aj. Mytí a utírání nádobí Péče o lůžko - stlaní, výměna lůžkovin Tepelná pohoda v bytě, větrání
c) Pomoc při zajištění chodu domácnosti
c) 1. Pomoc při běžném úklidu a údržbě domácnosti
Utírání prachu, vysávání, vytírání podlah Péče o květiny Úklid koupelny a WC Praní prádla, sušení, žehlení, přepírání drobného prádla, drobné opravy prádla Nakládání s odpady, třídění Mytí oken
103
Užívání vhodných úklidových prostředků Provádění pravidelných úklidů a údržby okolí - společné prostory, chodník, zahrada Udržování nábytku, pořizování nového, oprava opotřebeného vybavení Úklid lednice a mrazničky
c) 2. Pomoc při údržbě domácích spotřebičů
Obsluha spotřebičů - pračky, trouby, lednice, mikrovlnné trouby, varné konvice aj. Obsluha kotle/karmy, radiátorů Udržování spotřebičů, zajištění opravy, kontroly, revize (pračka, trouba, lednice, kotel aj.) Plánování financí, rozvržení příjmů tak, aby byly pokryty všechny náklady Plánování rozpočtu uživatele, dodržení stanoveného plánu hospodaření Placení pravidelných výdajů - nájem, energie, služby aj. Placení nepravidelných a mimořádných nákladů - poplatek za odpady, za telefon aj. Spoření
c) 3. Podpora v hospodaření s penězi včetně pomoci s nákupy a běžnými pochůzkami
Vedení bankovního účtu, nakládání s platební kartou, placení složenek Nakládání s hotovostí, rozpoznání peněz Placení platební kartou Užívání internetového bankovnictví Placení na internetu Plánování nákupů, nakupování Vyzvednutí předepsaných léků Zmapování všech závazků (dluhů) Splácení dluhů, dodržování sjednaného splátkového kalendáře Navázat kontakt, vyjádřit, sdělit svou potřebu, informaci (případně za užití alternativní komunikace) Porozumění sděleným informacím, sdělování informací
d) Výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti
d) 1. Pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s přirozeným sociálním prostředím
Upevňování dovedností nezbytných pro samostatný pohyb, orientace a bezpečný pohyb v místě bydliště a v okolí Využívání prostředků veřejné hromadné dopravy, cestování Posilování dovedností pro vytváření takových sociálních vazeb, které nevedou ke zhoršení životní situace (např. okradení, zneužití) Vytváření a udržování vztahů s vrstevníky, se sousedy
d) 2. Nácvik a upevňování motorických, psychických a sociálních schopností a dovedností
Předcházení zdravotním rizikům spojeným se zdravotním stavem, např. přiměřené oblékání, předcházení infekčním onemocněním, parazitům, pravidelné užívání předepsaných léků Rozpoznání zhoršujícího se zdravotního stavu, identifikace příznaků onemocnění Krizové plánování v návaznosti na zdravotní stav, nácvik přivolání
104
pomoci v případě zhoršení nebo změny zdravotního stavu Nácvik ošetření drobného zranění, použití náplasti, dezinfekce Nácvik výběru vhodného oblečení s ohledem na počasí, příležitost, na vlastní styl a celková úprava vzhledu před zrcadlem, před odchodem ven a během dne Rozpoznání potřeby mít dostatečné množství a vhodnou skladbu oblečení, obuvi, kosmetiky, doplňků Nácvik oblékání, svlékání, obouvání, zouvání Plánování vyváženého dne - práce, odpočinek Orientace v čase (během dne, v týdnu, ročním období) Nácvik dovedností nezbytných pro samostatný pohyb, orientaci a bezpečný pohyb v domácnosti, v bydlení Nácvik orientace v prodejně Znalost potravin, které prospívají / škodí, zdravá strava, pitný režim Znalost důsledků rizikového způsobu života pro zdraví (alkohol, kouření, káva aj.) Plánování pravidelných zdravotních vyšetření Dodržování doporučení lékaře Instruktáž k přípravě jídla, stolování, uložení a uskladnění potravin, sledování trvanlivosti potravin Nácvik dovedností spojených s úklidem domácnosti Nakládání s odpady, třídění Nácvik hospodaření s penězi Finanční gramotnost, znalost ceny věcí např. potraviny, osobní věci, vybavení domácnosti, spotřebiče, technika aj. Nácvik činností spojených s uplatňováním práv Posilování dovednosti porozumění situaci, která nastala nebo by mohla nastat Posilování dovednosti uvědomovat si jaká rizika mohou mít některá rozhodnutí Porozumění běžným společenským normám, co je ve společnosti obvyklé, jaká pravidla platí v kontaktech mezi lidmi v práci, v sousedství, ve společnosti
d) 3. Zajištění podmínek pro přiměřené vzdělávání
Zprostředkování nabídky školských zařízení Vyhledání vhodných vzdělávacích aktivit Zvládání učiva Vytváření funkčních partnerských vztahů, harmonizace vztahů
d) 4. Podpora v oblasti partnerských vztahů
Porozumění důvodům disharmonie ve vztahu Zajištění podmínek pro zdravý sexuální život Příprava na společné bydlení
d) 5. Podpora při
Aktivní činnost dopoledne v pracovní dny (pravidelné docházení do práce, školy, denních služeb apod.)
105
získávání návyků souvisejících se zařazením do pracovního procesu
Udržení si práce - pravidelné docházení, omluva v nepřítomnosti, připravenost k práci Vyhledání služeb v oblasti zaměstnanosti Kontakt s Úřadem práce Doprovod k lékaři, do školy, zaměstnání
e) 1. Doprovázení do školy, školského zařízení, zaměstnání, k lékaři, na zájmové aktivity, na orgány veřejné moci a instituce poskytující veřejné služby a doprovázení zpět
Doprovod na nákup (potravin, léků, oblečení, ...) Doprovod na úřady Doprovod do běžných veřejných služeb (obchod, lékař, restaurace, sportoviště, bazén, kino, divadlo, čistírna, opravna, servis, kadeřník aj.) Doprovod na kulturní, společenské, sportovní akce a do zařízení (cukrárna, restaurace, kino, divadlo, bazén aj.) Využívání běžných veřejných služeb (obchod, lékař, restaurace, sportoviště, bazén, kino, divadlo, čistírna, opravna, servis, kadeřník aj.) Zajistit podmínky pro změnu prostředí během dne
e) Zprostředkování kontaktu se společenským prostředím
e) 2. Podpora a pomoc při využívání běžně dostupných služeb a informačních zdrojů
Zajištění kompenzačních pomůcek Přístup a využívání informacím o možnostech v okolí (služby, instituce, společenské, sportovní aj. akce a možnosti rekreace aj.) na vývěskách, v novinách, v médiích apod. Využívání prostředků veřejné hromadné dopravy, cestování Využívání Internetu - sociální sítě, email Zprostředkování odborného poradenství Navázání a udržování vztahu s rodinnými příslušníky, blízkými osobami Zajištění osobního kontaktu s rodinou
e) 3. Pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s rodinou a pomoc a podpora při dalších aktivitách podporujících sociální začleňování osob
Zajištění neformální podpory v komunitě (sousedská výpomoc) Vytváření a udržování vztahů s vrstevníky, se sousedy Udržování vztahů s ostatními uživateli ve společném bydlení Porozumění běžným společenským normám, co je ve společnosti obvyklé, jaká pravidla platí v kontaktech mezi lidmi v práci, v sousedství, ve společnosti Posilování dovedností pro vytváření takových sociálních vazeb, které nevedou ke zhoršení jeho životní situace (např. okradení, zneužití)
f) Sociálně terapeutické činnosti
f) 1. Socioterapeutické činnosti, jejichž poskytování vede k rozvoji nebo udržení osobních a sociálních schopností a dovedností
Řešení individuální nepříznivé sociální situace prostřednictvím ostatních uvedených činností
106
podporujících sociální začleňování osob Porozumění situaci, která nastala nebo by mohla nastat Uvědomování si jaká rizika mohou mít některá rozhodnutí Rozhodovat se i v běžných věcech Navázat kontakt, vyjádřit, sdělit svou potřebu, informaci (případně za užití alternativní komunikace) Porozumění sděleným informacím, sdělování informací Užívání podpisu Čtení s porozuměním písemných dokumentů Užívání telefonu a komunikace po telefonu Užívání počítače za účelem elektronické komunikace Zajištění alternativních komunikačních pomůcek, alternativních způsobů komunikace Zajištění kompenzačních pomůcek Komunikace na úřadech Zprostředkování dluhového nebo jiného odborného poradenství
g) Pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí
g) 1. Pomoc při komunikaci vedoucí k uplatňování práv a oprávněných zájmů
Komunikace s věřiteli při řešení dluhů, vyjednání splátkového kalendáře, odpuštění penále Komunikace s dalšími institucemi např. exekutor, věřitelé, energetické společnosti aj. Jednání s opatrovníkem Orientace ve smlouvě, porozumění a uzavření smluv Vlastnictví (mít u sebe) identifikačních a ostatních dokladů občanského průkazu, cestovního dokladu, rodného listu, ZTP atd. Účast na zasedání zastupitelstva Uplatnění práva volit Uplatnění petičního práva Uplatnění práva být členem politické strany Zajištění podmínek pro uplatnění majetkových práv, dědictví, darovaný majetek, majetkové vypořádání (zprostředkování) Úprava způsobilosti k právním úkonům Znalost základních lidských práv a jejich uplatnění, znalost povinností Dodržování povinností - noční klid, péče o zvíře, úklid společných prostor apod. Řešení konfliktních situací se sousedy Znalost kontaktů na pomáhající subjekty v případě zneužití nebo ohrožení zneužitím, uplatňování pomoci ombudsmana
g) 2. Pomoc při vyřizování běžných záležitostí
Vyřízení identifikačních dokladů - občanského průkazu, cestovního dokladu, rodného listu Vyřízení ostatních dokladů - zdravotní pojišťovna, ZTP Vyřízení sociálních dávek např. příspěvku na péči, na mobilitu,
107
příspěvku na bydlení aj. Vyřízení invalidního důchodu Vyřízení žádosti o kompenzační pomůcku, mít přehled o nabídce kompenzačních pomůcek Zřízení osobního účtu Registrace u lékařů, změna lékaře, komunikace u lékaře, žádost o změnu medikace Vyřízení dokumentů k zaměstnání - lékařská prohlídka, potvrzení o evidenci Úřadu práce, vyplnění dokumentů Vyřízení reklamace zboží, služeb Vyhledání vlastního samostatného bydlení, případně služby, která působí v oblasti podpory samostatného bydlení Činnosti běžné denní hygieny – ranní a večerní hygiena (osprchování, koupání, oholení, hygiena v oblasti obličeje, péče o dutinu ústní, holení)
h) Pomoc při osobní hygieně a poskytnutí podmínek pro osobní hygienu
h) 1. Pomoc při úkonech osobní hygieny
Mytí během dne rukou, obličeje, čištění nosu Péče o oči a uši Používání prostředků osobní hygieny
h) 2. Pomoc při základní péči o vlasy a nehty h) 3. Pomoc při použití WC
Fakultativní služby **
Ošetření těla, péče o pleť
Česání a mytí vlasů Stříhání nehtů Výměna inkontinenčních pomůcek, vložek Přesun z/na WC z/na vozík(u) Očista po použití WC
… … … Přivolání pomoci v případě zhoršení nebo změny zdravotního stavu Oblékání, svlékání, obouvání, zouvání
Další specifické činnosti a úkony ***
Celková úprava vzhledu před zrcadlem, před odchodem ven a během dne Ošetření drobného zranění, použití náplasti, dezinfekce Pravidelné užívání léků Přijímání stravy (najedení, napití) Vyhledání a realizace zájmových aktivit v domácnosti a okolí (péče o domácí zvíře, práce na zahrádce, ruční práce, čtení, procházky, sběratelství, filatelistika aj.)
108
Za služby celkem (30 služeb) d) 2. Nácvik a upevňování motorických, psychických a sociálních schopností a dovedností
a) 1. Pomoc s přípravou stravy
c) 3. Podpora v hospodaření s penězi včetně pomoci s nákupy a běžnými pochůzkami c) 1. Pomoc při běžném úklidu a údržbě domácnosti g) 2. Pomoc při vyřizování běžných záležitostí g) 1. Pomoc při komunikaci vedoucí k uplatňování práv a oprávněných zájmů f) 1. Socioterapeutické činnosti, jejichž poskytování vede k rozvoji nebo udržení osobních a sociálních schopností a dovedností podporujících sociální začleňování osob e) 1. Doprovázení do školy, školského zařízení, zaměstnání, k lékaři, na zájmové aktivity, na orgány veřejné moci a instituce poskytující veřejné služby a doprovázení zpět e) 2. Podpora a pomoc při využívání běžně dostupných služeb a informačních zdrojů d) 1. Pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s přirozeným sociálním prostředím
a) 2. Zajištění nebo poskytnutí stravy odpovídající věku, zásadám racionální výživy a potřebám dietního stravování
Převažující cílová skupina osoby s mentálním postižením (2012: 15 služeb, 2013: 22 služeb) 10,2% (2012: 10,8%, 2013: 9,6%)
8,5% (8,3%, 8,6%)
8% (8,1%, 7,9%)
7,6% (7,7%, 7,4%)
6,3% (6,7%, 6%)
6% (6,1%, 6%)
5,9% (5,9%, 5,9%)
5,1% (4,9%, 5,3%)
5,1% (4,9%, 5,2%)
4,5% (4,6%, 4,5%)
3,7% (4,2%, 3,2%)
d) 2. Nácvik a upevňování motorických, psychických a sociálních schopností a dovedností
a) 1. Pomoc s přípravou stravy
c) 1. Pomoc při běžném úklidu a údržbě domácnosti
c) 3. Podpora v hospodaření s penězi včetně pomoci s nákupy a běžnými pochůzkami g) 2. Pomoc při vyřizování běžných záležitostí g) 1. Pomoc při komunikaci vedoucí k uplatňování práv a oprávněných zájmů e) 2. Podpora a pomoc při využívání běžně dostupných služeb a informačních zdrojů
e) 1. Doprovázení do školy, školského zařízení, zaměstnání, k lékaři, na zájmové aktivity, na orgány veřejné moci a instituce poskytující veřejné služby a doprovázení zpět d) 1. Pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s přirozeným sociálním prostředím f) 1. Socioterapeutické činnosti, jejichž poskytování vede k rozvoji nebo udržení osobních a sociálních schopností a dovedností podporujících sociální začleňování osob a) 2. Zajištění nebo poskytnutí stravy odpovídající věku, zásadám racionální výživy a potřebám dietního stravování
11,1% (2012: 12,3%, 2013: 9,9%)
8,6% (8,6%, 8,6%)
8,1% (8,5%, 7,8%)
7,8% (7,9%, 7,8%)
6,8% (7,5%, 6,2%)
6,6% (6,8%, 6,4%)
5,4% (5,3%, 5,6%)
5,2% (4,8%, 5,5%)
4,7% (4,7%, 4,6%)
4% (3,7%, 4,4%)
3,5% (4%, 2,9%)
Převažující cílová skupina osoby s chronickým duševním onemocněním (8 služeb) f) 1. Socioterapeutické činnosti, jejichž poskytování vede k rozvoji nebo udržení osobních a sociálních schopností a dovedností podporujících sociální začleňování osob c) 3. Podpora v hospodaření s penězi včetně pomoci s nákupy a běžnými pochůzkami d) 2. Nácvik a upevňování motorických, psychických a sociálních schopností a dovedností a) 1. Pomoc s přípravou stravy
c) 1. Pomoc při běžném úklidu a údržbě domácnosti g) 2. Pomoc při vyřizování běžných záležitostí e) 1. Doprovázení do školy, školského zařízení, zaměstnání, k lékaři, na zájmové aktivity, na orgány veřejné moci a instituce poskytující veřejné služby a doprovázení zpět e) 3. Pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s rodinou a pomoc a podpora při dalších aktivitách podporujících sociální začleňování osob d) 5. Podpora při získávání návyků souvisejících se zařazením do pracovního procesu g) 1. Pomoc při komunikaci vedoucí k uplatňování práv a oprávněných zájmů
a) 2. Zajištění nebo poskytnutí stravy odpovídající věku, zásadám racionální výživy a potřebám dietního stravování
10,1% (2012: 10,1%, 2013: 10%)
8,4% (8,5%, 8,3%)
8,4% (8,1%, 8,8%)
8,1% (7,8%, 8,5%)
6,3% (6,4%, 6,3%)
5,3% (5,1%, 5,4%)
4,9% (5%, 4,8%)
4,8% (4,8%, 4,8%)
4,7% (4,9%, 4,5%)
4,7% (4,6%, 4,8%)
4,3% (4,6%, 4%)
109
e) 3. Pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s rodinou a pomoc a podpora při dalších aktivitách podporujících sociální začleňování osob b) 2. V případě potřeby praní a drobné opravy ložního a osobního prádla a ošacení, žehlení h) 1. Pomoc při úkonech osobní hygieny
d) 5. Podpora při získávání návyků souvisejících se zařazením do pracovního procesu
b) 1. Ubytování, které má znaky bydlení v domácnosti
další potřeby - viz specifikace v dotazníku c) 2. Pomoc při údržbě domácích spotřebičů d) 4. Podpora v oblasti partnerských vztahů d) 3. Zajištění podmínek pro přiměřené vzdělávání h) 2. Pomoc při základní péči o vlasy a nehty
fakultativní 3 - přeprava, tisk, kopírování, telefonování, vlastní spotřebiče h) 3. Pomoc při použití WC
3,6% (3,6%, 3,5%)
3,5% (3,5%, 3,5%)
3,5% (3,4%, 3,6%)
3,4% (3,8%, 3,1%)
3% (3%, 3%)
3% (1,5%, 4,5%)
2,4% (2,2%, 2,5%)
2,3% (2,5%, 2,2%)
1,5% (1,6%, 1,5%)
1,3% (1,3%, 1,3%)
1,2%
h) 1. Pomoc při úkonech osobní hygieny
další potřeby - viz specifikace v dotazníku
b) 2. V případě potřeby praní a drobné opravy ložního a osobního prádla a ošacení, žehlení e) 3. Pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s rodinou a pomoc a podpora při dalších aktivitách podporujících sociální začleňování osob d) 5. Podpora při získávání návyků souvisejících se zařazením do pracovního procesu b) 1. Ubytování, které má znaky bydlení v domácnosti c) 2. Pomoc při údržbě domácích spotřebičů d) 4. Podpora v oblasti partnerských vztahů d) 3. Zajištění podmínek pro přiměřené vzdělávání h) 2. Pomoc při základní péči o vlasy a nehty
(1%, 1,4%)
fakultativní 3 - přeprava, tisk, kopírování, telefonování, vlastní spotřebiče
0,5%
h) 3. Pomoc při použití WC
(0,5%, 0,5%)
3,5% (3,4%, 3,7%)
3,5% (1,4%, 5,5%)
3,4% (3,4%, 3,4%)
3% (3%, 3,1%)
2,9% (3,2%, 2,6%)
2,6% (2,6%, 2,7%)
2,5% (2,4%, 2,7%)
2,1% (2,3%, 1,9%)
1,5% (1,6%, 1,4%)
1,5% (1,6%, 1,5%)
1,2%
d) 1. Pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s přirozeným sociálním prostředím
e) 2. Podpora a pomoc při využívání běžně dostupných služeb a informačních zdrojů b) 1. Ubytování, které má znaky bydlení v domácnosti
b) 2. V případě potřeby praní a drobné opravy ložního a osobního prádla a ošacení, žehlení
h) 1. Pomoc při úkonech osobní hygieny
d) 4. Podpora v oblasti partnerských vztahů c) 2. Pomoc při údržbě domácích spotřebičů d) 3. Zajištění podmínek pro přiměřené vzdělávání další potřeby - viz specifikace v dotazníku fakultativní 3 - přeprava, tisk, kopírování, telefonování, vlastní spotřebiče h) 3. Pomoc při použití WC
(1%, 1,5%)
0,4% (0,4%, 0,5%)
4,3% (4,4%, 4,1%)
4,3% (4,3%, 4,4%)
3,9% (3,9%, 3,9%)
3,8% (3,8%, 3,8%)
3,4% (3,5%, 3,4%)
2,8% (2,8%, 2,9%)
2% (2%, 2%)
1,7% (1,6%, 1,8%)
1,7% (1,7%, 1,7%)
0,9% (0,9%, 1%)
0,8% (0,9%, 0,6%)
h) 2. Pomoc při základní péči o vlasy a nehty
0,7% (0,8%, 0,6%)
Průměrně nejvíce procenty (10,2% a u služeb s převažující cílovou skupinou osob s mentálním postižením 11,1%) je ohodnocena činnost d) 2. Nácvik a upevňování motorických, psychických a sociálních schopností a dovedností (vzhledem k obsáhlé specifikaci tuto zde neuvádíme, nahlédněte do tabulky v úvodu tohoto bodu). Tento výsledek ukazuje na fakt, že služby se zaměřují na nácviky dovedností, které vedou k vyšší míře samostatnosti a přispívají k sociálnímu začleňování uživatelů. Velká váha u této činnosti odráží také specifickou dobu, kdy ve zjišťovacím období vrcholí proces transformace pobytových služeb v kraji. Uživatelé s mentálním postižením přechází ve velkých počtech z domovů pro osoby se zdravotním postižením do nově vznikajících i stávajících chráněných bydlení, učí se novým dovednostem, poskytovatelé mění způsob poskytování služby - od péče k podpoře. 110
Pozitivně hodnotíme výsledek u činnosti a) 6. podpora v hospodaření s penězi včetně pomoci s nákupy a běžnými pochůzkami (plánování financí, rozvržení příjmů tak, aby byly pokryty všechny náklady, plánování rozpočtu uživatele, dodržení stanoveného plánu hospodaření, spoření, vedení bankovního účtu, nakládání s platební kartou, placení složenek, vedení bankovního účtu, nakládání s platební kartou, placení složenek, placení pravidelných výdajů nájem, energie, služby aj., placení nepravidelných a mimořádných nákladů - poplatek za odpady, za telefon aj., nakládání s hotovostí, rozpoznání peněz, placení platební kartou, užívání internetového bankovnictví, placení na internetu, plánování nákupů, nakupování, vyzvednutí předepsaných léků, zmapování všech závazků (dluhů), splácení dluhů, dodržování
za služby celkem průměrně 8%. Jak jsme již uvedli v předchozím bodě, zaměřeném na zkoumání potřeb uživatelů, dovolíme se domnívat, že služby, zejména pak služby pro lidi s mentálním postižením, se v oblasti podpory v hospodaření s penězi věnují hlavně otázkám správy uživatelových financí, vydávání „kapesného“, správou depozitních účtů uživatelů apod. a v oblasti práce s uvědomováním si ceny věcí, vlastních finančních možností a plánováním financí, není podpora uživatelů ještě dostatečně rozvinuta. sjednaného splátkového kalendáře)
Činnost g) 1. Pomoc při komunikaci vedoucí k uplatňování práv a oprávněných zájmů (vzhledem k obsáhlé specifikaci tuto zde neuvádíme, nahlédněte do tabulky v úvodu tohoto bodu) byla ohodnocena 6%, což ji řadí na šesté místo v seznamu činností. Oproti výsledku v předchozím bodě, který se zabýval hodnocení potřeb a kde byla potřeba podpory v komunikaci až na posledním místě, je to mnohem lepší výsledek. Naznačuje, že poskytovatelé uměli lépe ohodnotit váhu z pohledu činností než z pohledu potřeb. Komunikace významně přispívá k samostatnosti a sociálnímu začlenění uživatele. Je velice důležité, aby uživatelé služby byli v co nejvyšší míře zapojeni do toho, co se kolem nich děje. Proto poskytovatelům doporučujeme kontinuální zaměření se na další rozvoj činností v této oblasti. Činnost e) 2. Podpora a pomoc při využívání běžně dostupných služeb a informačních zdrojů (využívání běžných veřejných služeb (obchod, lékař, restaurace, sportoviště, bazén, kino, divadlo, čistírna, opravna, servis, kadeřník aj.), zajistit podmínky pro změnu prostředí během dne, zajištění kompenzačních pomůcek, přístup a využívání informacím o možnostech v okolí (služby, instituce, společenské, sportovní aj. akce a možnosti rekreace aj.) - na vývěskách, v novinách, v médiích apod., využívání prostředků veřejné hromadné dopravy, cestování, využívání prostředků veřejné hromadné dopravy, cestování, využívání Internetu - sociální sítě, email, zprostředkování odborného poradenství) byla
ohodnocena 5,1% a hned následně 4,5% byla ohodnocena činnost
d) 1. Pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s přirozeným sociálním prostředím (navázat kontakt, vyjádřit, sdělit svou potřebu, informaci (případně za užití alternativní komunikace), porozumění sděleným informacím, sdělování informací, upevňování dovedností nezbytných pro samostatný pohyb, orientace a bezpečný pohyb v místě bydliště a v okolí, využívání prostředků veřejné hromadné dopravy, cestování, využívání prostředků veřejné hromadné dopravy, cestování, posilování dovedností pro vytváření takových sociálních vazeb, které nevedou ke zhoršení životní situace (např. okradení, zneužití), vytváření a udržování vztahů s vrstevníky, se sousedy).
Kvalitní podpora v těchto oblastech úzce souvisí s dostatečným personálním zajištěním služby a potažmo s využitím pracovní doby personálu ve prospěch jednotlivých činností. Jestliže se personál ve velké míře věnuje činnostem "uvnitř" chráněného bydlení (stravování, úklid domácnosti apod.), nemusí se dostávat dostatek času na podporu uživatelů v dalších činnostech (využívání běžně dostupných služeb, kontakt s přirozeným sociálním prostředím). Pro kvalitní podporu v těchto oblastech je nezbytné, aby pracovníci služby pracovali s uživateli mimo prostředí chráněného bydlení. Poměrně nízkým procentem byla ohodnocena činnost d) 4. Podpora v oblasti partnerských vztahů. Společně s nízkým výsledkem v předchozím bodě u zkoumání potřeb (předposlední místo) výsledek naznačuje nízkou podporu uživatelů v této oblasti. Když se zamyslíme, jakou váhu a význam mají partnerské vztahy v životě člověka, můžeme se domnívat, že u cílových skupin, se kterými pracuje služba chráněného bydlení, není věnováno této oblasti dostatečná pozornost. 111
Fakultativní činnosti a další specifické činnosti Poskytování fakultativních činností ve službě chráněného bydlení popsalo 8 z 30 služeb. 6 služeb jsou příspěvkové organizace kraje, 2 služby jsou nestátní neziskové organizace. V celkovém průměru vyšly s nízkým až zanedbatelným procentem 0,9% (rok 2012) a 1,1% (rok 2013). Jednalo se o tyto fakultativní činnosti: zajištění dopravy služebním autem (uvedlo 7 služeb) zprostředkování telefonického hovoru, užití služebního telefonu (uvedlo 7 služeb) tisk, kopírování (uvedlo 6 služeb) používání vlastních spotřebičů (uvedla 1 služba)
Další specifické činnosti a úkony pracovní skupina v dotazníku definovala takto: (1) přivolání pomoci v případě zhoršení nebo změny zdravotního stavu (2) oblékání, svlékání, obouvání, zouvání (3) celková úprava vzhledu před zrcadlem, před odchodem ven a během dne (4) ošetření drobného zranění, použití náplasti, dezinfekce (5) pravidelné užívání léků (6) přijímání stravy (najedení, napití) (7) vyhledání a realizace zájmových aktivit v domácnosti a okolí (péče o domácí zvíře, práce na zahrádce, ruční práce, čtení, procházky, sběratelství, filatelistika aj.) Při sestavování dotazníku jsme postupovali tak, že jsme nejdříve definovali činnosti, kterými jsou naplňovány potřeby uvedené v dotazníku v předchozím bodě. Následně jsme pak definované činnosti přiřazovali k základním činnostem, úkonům, uvedeným ve vyhlášce. Pod další specifické činnosti a úkony jsme pak zařadili ty, které se nám nepodařilo zařadit podle vyhlášky. Poskytování dalších činností uvedlo celkem 18 z 30 služeb (údaj za rok 2013). Z toho 4 služby pro převažující cílovou skupinu osob s chronickým duševním onemocněním a 14 služeb pro cílovou skupinu osob s mentálním postižením (z toho 11 služeb jsou příspěvkové organizace kraje, 1 příspěvková organizace obce a 2 nestátní neziskové organizace). Vysoký počet služeb, který se v dotaznících přihlásil k poskytování dalších služeb definovaných pracovní skupinou, dokládá nedostatky ve stávajícím znění vyhlášky. Meziročně u dalších specifických činností pozorujeme nárůst (v 2012 1,5%, v 2013 4,5%). Domníváme se, že nárůst způsobuje otevření 10 nových míst (adres) chráněného bydlení pro lidi s mentálním postižením v rámci procesu transformace pobytových služeb. Do chráněných bydlení přichází uživatelé s vyšší potřebou podpory zejména v oblastech péče o svou osobu. Doporučení: Doporučujeme poskytovatelům zaměřit se na rozvoj činností v oblasti podpory hospodaření s penězi, a to v oblasti práce s uvědomováním si ceny věcí, vlastních finančních možností a plánování financí. Dále pak na rozvoj činností v oblasti v oblasti komunikace vedoucí k uplatňování práv a oprávněných zájmů, využívaní běžně dostupných služeb a informačních zdrojů a obnovení nebo upevnění 112
kontaktu s přirozeným sociálním prostředím, kdy právě tyto činnosti mohou významně přispívat k sociálnímu začleňování uživatelů. Dále doporučujeme poskytovatelům věnovat pozornost oblasti partnerských vztahů. Doporučujeme poskytovatelům a zadavatelům blíže se zabývat tím, jaký dopad má skutečnost, že péče o osobu v chráněných bydleních není mezi základními činnostmi chráněného bydlení ve vyhlášce (vyjma pomoci při poskytnutí hygieny). Zda tato skutečnost nevede u některých chráněných bydlení k tomu, že uživatelé odcházejí z chráněných bydlení do domovů pro osoby se zdravotním postižením nebo že do chráněných bydlení nejsou vůbec přijímáni.
113
3.11 Personální zajištění služby
Poměry pracovníků v přímé práci k pracovníkům služby celkem 2012 1. Počet uživatelů dle počtu uzavřených smluv
2. Počet přepočtených úvazků za sociální službu celkem
3. Počet přepočtených úvazků pracovníků v přímé práci
18,4
6,4
5,5
4. Počet uživatelů 5. Poměr pracovníků na jednoho v přímé práci k pracovníka v přímé pracovníkům celkem práci (1/3) (3/2)
5,0
83,12%
bez 2 významně vyšších výjimek
3,8
2013 18,7
6,4
5,5
4,6 3,4
86,23%
4,8 3,6
84,67%
průměr let 2012 a 2013 18,5
6,4
5,5
Komentář: Z výstupů z dotazníků je zřejmé, že v každé službě chráněného bydlení bylo v letech 2012 a 2013 průměrně 6,4 pracovníka celkem (přepočtené úvazky) z čehož v přímé práci bylo 5,5 pracovníků. Poměr pracovníků v přímé práci k pracovníkům za službu byl 84,67 %. Nejvyšší poměr pracovníků v přímé práci, a to 100% uvedli v roce 2012 3 poskytovatelé z celkového počtu 23 služeb a v roce 2013 7 poskytovatelů z počtu 30 služeb, které byly zapojeny do dotazníkového šetření. Předpokládáme, že tito při vyplnění dotazníku nezohlednili pracovníky vedení služby (poskytovatelé jsou v šesti případech příspěvkovými organizacemi kraje, jeden poskytovatel je nestátní nezisková organizace). Tento údaj pak zkresluje celkový průměrný výsledek za všechny služby v kraji. Nejnižší průměrný poměr pracovníků v přímé práci popsali 4 poskytovatelé, a to v rozpětí od 55,56% do 69,8% (poskytovatelé jsou dvě nestátní neziskové organizace, jedna příspěvková organizace kraje a jedna příspěvková organizace obce). Průměrný počet uživatelů na jeden úvazek pracovníka v přímé práci za obě léta byl 4,8. Průměr však ovlivnily v roce 2012 2 služby a v roce 2013 3 služby, které uvedly významně vyšší počet uživatelů. Pokud jsme vyjmuly z průměru tyto služby, byl pak průměrný počet uživatelů na jeden úvazek pracovníka v přímé práci za obě léta 3,6 (v 2012: 3,8 a v 2013: 3,4). Významně vyšší počty uživatelů uvedli poskytovatelé takto:
114
poskytovatel 1
2012 21,8
2013 19,5
meziroční růst (+) /pokles(-) -2,2
poskytovatel 2 poskytovatel 3
8,0 13,2
16,0 7,4
8,0 -5,8
poskytovatel 4
6,0
11,3
5,2
Výsledky může zkreslovat také fakt, že počet uživatelů byl poskytovateli uveden jako počet uzavřených smluv. Pokud se tedy na místě (lůžku) v chráněném bydlení během 1 roku vystřídalo více uživatelů, poměr to zkreslilo. Nejnižší údaje uvedli 4 poskytovatelé v rozmezí od 1,5 - 1,9 uživatele na 1 úvazek pracovníka v přímé práci. Složení pracovního týmu - role sociálního pracovníka v chráněném bydlení V dotazníkovém šetření nebylo zkoumáno složení pracovního týmu služby. Nevíme, v jakém úvazku je na službách sociální pracovník. Neznáme jeho kompetence a můžeme pouze předpokládat to, zda je zařazován mezi pracovníky v přímé práci. Některé služby však mohly sociálního pracovníka z části úvazku započítat i do ostatních pracovníků organizace, kteří zajišťují řízení služby. Role sociálního pracovníka nebyla v rámci dotazníkového šetření vymezena. Ze znalostí členů pracovní skupiny vyplývá, že praxí neziskových organizací je, že sociální pracovník je minimálně z části úvazku zapojen do přímé práce, je v roli případového manažera, metodika, odborníka na službu a cílovou skupinu. V příspěvkových organizacích je často jeho role v administrativní rovině – spravuje finance uživatelů, vede depozitní účty, jedná s opatrovníky a na úřadech.
115
Kolik % na celkové přímé práci s uživateli tvořila administrativa spojená s poskytnutím služby přímo uživateli? 2012
2013
22%
27%
Z výstupů od poskytovatelů vyplynulo, že administrativa spojená s poskytnutím služby uživateli tvořila v roce 2012 22% a v roce 2013 27%. Přičemž s výjimkou 4 poskytovatelů, kteří uvedli v obou letech stejné procento, ostatní poskytovatelé uvedli nárůst nejčastěji 5% nebo 10%, ve 2 případech o 15%. Zaznamenaný růst dáváme do souvislosti s povinností vykazovat skutečně poskytnuté úkony uživatelům chráněného bydlení a zvýšené požadavky na zaznamenávání průběhu poskytování služby. Nejvyšší administrativní zátěž 40% v 2012 a 45% v 2013 uvedl 1 poskytovatel. Nejnižší administrativní zátěž uvedli 3 poskytovatelé, a to v rozmezí 6,8 - 7%.
Návrh rozpětí poměru pracovníků v přímé práci k pracovníkům služby celkem ve třech variantách Optimální varianta - 80 % na 20%, to je 5,12 pracovníků v přímé práci k 1,28 ostatních pracovníků, když 6,4 je pracovníků ve službě celkem. Toto rozložení týmu umožní realizovat projektové aktivity, plánovat a realizovat inovace, vykonávat analytickou, koncepční činnost, strategické plánování. Základní varianta - 85 % na 15 %, to je 5,44 pracovníků v přímé práci k 0,96 ostatních pracovníků, když 6,4 je pracovníků ve službě celkem. V tomto modelu se sociální pracovník se pohybuje v přímé práci a vykonává i činnosti ostatních pracovníků v rozsahu, jak to vyžaduje nastavení služby. Krizová varianta - 90% na 10%, to je 5,76 pracovníků v přímé práci k 0,64 ostatních pracovníků, když 6,4 je pracovníků ve službě celkem. V tomto modelu vykonává sociální pracovník pouze podporu v rozsahu případové práce a základní činnosti sociálního pracovníka (jednání se zájemci, evidence smluv), vedoucí služby vykonává pouze základní nezbytné řízení služby - zajištění technického zázemí, základní řízení pracovního týmu. Komentář: Přímou prací rozumíme výkon všech činností uvedených ve vyhlášce. Pod přímou práci zahrnujeme: přímou podporu uživatele za jeho přítomnosti v chráněném bydlení přímou podporu uživatele za jeho přítomnosti mimo chráněné bydlení (doprovody) činnosti ve prospěch uživatele bez jeho přítomnosti (např. jednání s opatrovníkem) 116
administrativní úkony spojené s poskytnutím služby uživateli (záznamy o průběhu služby, výměna případových informací mezi pracovníky služby, vzdělávání pracovníků služby). přítomnost pracovníka ve službě, kdy je k dispozici uživatelům služby, připraven poskytnout potřebnou podporu (zejména noční služba) Ve variantách výše neuvádíme, jakým podílem by měla být rozdělena přímá práce pracovníka mezi jednotlivé části přímé práce. Shodli jsme se, že by se poměr měl pohybovat v optimální variantě asi 80% času pracovníka ve prospěch přímé podpory uživatele za jeho přítomnosti a 20 % času ve prospěch ostatních částí přímé práce, bez zahrnutí noční služby. Pod práci ostatních pracovníků služby zahrnujeme činnosti řízení sociální služby (řízení pracovníků služby, metodickou, analytickou a koncepční činnost sociální služby, výkaznictví, projektovou činnost za účelem finanční podpory provozu a rozvoje služby, účast na komunitním plánování a další administrativu související se sociální službou). Nezahrnujeme zde činnosti související s provozem organizace např. vedení účetnictví, personální a mzdové agendy, technický provoz budov aj. Pokud se jeden pracovník služby věnuje jak přímé práci, tak činnostem ostatních pracovníků služby, měl být posuzován jako pracovník v přímé práci jen úvazkem, jakým jej skutečně vykonává. Provoz organizace může být zajišťován jak vlastními pracovníky organizace, tak nakupován formou služeb. Tyto náklady, zvláště pokud jde o osobní náklady na tyto činnosti, by však měly být posuzovány samostatně.
Návrh počtu uživatelů na 1 úvazek pracovníka v přímé práci Optimální varianta - 2 uživatelé v případě, že jsou dostupné návazné služby pro denní aktivity - sociálně terapeutické dílny, sociální rehabilitace Základní varianta - 4 uživatelé, kdy není ve službě pracovník na noční směně Krizová varianta - 4 uživatelé, kdy je ve službě pracovník na noční směně 6 uživatelů, kdy není ve službě pracovník na noční směně Co ovlivňuje počet uživatelů na pracovníka v přímé práci: -
-
cílová skupina a individuálně určené potřeby uživatelů, míra jejich samostatnosti nebo naopak závislosti na pomoci druhé osoby poměr skupinové a individuální práce s uživateli – individuální nácviky, které souvisí s posunem uživatelů k samostatnosti s cílem možného přechodu do jiného typu služby (podpora samostatného bydlení) poměr práce v prostorách chráněného bydlení a v terénu časový rozsah poskytování služby (noční směny) kvalita služby v návaznosti na kvalitu života uživatelů věk uživatelů a doba jejich pobytu v ústavní péči dostupnost návazných služeb (sociálně terapeutické dílny, sociální rehabilitace) – možnost trávit část dne mimo bydlení
117
3.12 Náklady na personální zajištění služby Počet pracovníků v přímé práci a personální náklady 1. Průměrný počet 3. Personální pracovníků v přímé 2. Celkové náklady na práci/průměrný počet personální pracovníky v 4. Podíl % přepočtených úvazků náklady přímé práci (3/2 * 100) 2012 5,4
1 720 556 Kč
1 394 830 Kč
81%
1 467 449 Kč
83%
2013 5,4
1 757 586 Kč
Komentář: V tomto bodě vidíme souvislost s bodem předchozím, kde jsme navrhovali rozpětí poměru pracovníků v přímé práce k pracovníkům služby celkem ve třech variantách (optimální varianta 80 % pracovníci přímé práce, 20 % ostatní pracovníci služby; základní varianta 85 % pracovníci přímé práce, 15 % ostatní pracovníci služby; krizová varianta 90 % pracovníci přímé práce, 10 % ostatní pracovníci služby). Popisovali jsme zde, že přímou prací rozumíme výkon všech činností uvedených ve vyhlášce, kdy přímá práce se dá dále rozložit na: přímou podporu uživatele za jeho přítomnosti v chráněném bydlení, mimo chráněné bydlení, práci ve prospěch uživatele bez jeho přítomnosti (např. jednání s opatrovníkem), administrativní úkony spojené s poskytnutím služby uživateli a přítomnost pracovníka ve službě, kdy je k dispozici uživatelům služby, připraven poskytnout potřebnou podporu (zejména noční služba). Že pod práci ostatních pracovníků služby zahrnujeme činnosti řízení sociální služby (řízení pracovníků služby, metodickou, analytickou a koncepční činnost sociální služby, výkaznictví, projektovou činnost za účelem finanční podpory provozu a rozvoje služby, účast na komunitním plánování a další administrativu související se sociální službou), ale nezahrnujeme zde činnosti související s provozem organizace např. vedení účetnictví, personální a mzdové agendy, technický provoz budov aj. Nevíme však, zda takto uvažovali poskytovatelé při vyplňování dotazníku. Výsledky naznačují, že ne všichni, v jednotlivých dotaznících můžeme vidět rozdíly. 5 poskytovatelů uvedlo, že náklady na pracovníky v přímé práci v poměru k pracovníkům služby celkem byly 100% a 3 služby tuto část dotazníku nevyplnily. Doporučení: Doporučujeme ujasnit, které činnosti pracovníků spadají do přímé práce, do práce ostatních pracovníků a do zajištění provozu organizace. Podle tohoto rozdělení pak rozdělit i personální náklady. Toto ujasnění by dle našeho názoru měl iniciovat kraj jako zadavatel sociálních služeb. Jedině tak lze srovnávat náklady služeb a organizací mezi sebou.
118
3.13 Spoluúčast obcí na financování služeb chráněné bydlení
119
Spoluúčast obcí na financování služby 2013
2012 Obec
Finanční částka
Ostrava
Nepřímá podpora
Obec
Finanční částka
1 637 000 Kč
Ostrava
3 836 496 Kč
Frýdek-Místek
1 542 000 Kč
Havířov
1 280 000 Kč
Orlová
1 161 740 Kč
Havířov Opava Karviná Nový Jičín
795 000 Kč 680 000 Kč 385 000 Kč 155 472 Kč
Český Těšín
60 000 Kč
Český Těšín
50 000 Kč
Široká Niva
10 000 Kč
Příbor
10 000 Kč
Bruntál
7 000 Kč
Široká Niva
10 000 Kč
Věřňovice
3 000 Kč
70 000 Kč
Dolní Lutyně
2 000 Kč
6 000 Kč
Vrbno pod Pradědem
2 000 Kč
Horní Dolní
500 Kč
120 000 Kč
40 000 Kč 165 330 Kč
FrýdekMístek Opava Orlová Karviná Nový Jičín
Město Albrechtice Vrbno pod Pradědem
Nepřímá podpora
1 117 000 Kč 700 000 Kč 455 000 Kč 299 916 Kč 146 624 Kč
120 000 Kč 166 482 Kč
6 000 Kč 2 000 Kč
Komentář: Při nahlédnutí do jednotlivých dotazníků jsme zjistili, že obce přispívají nejvíce na ta chráněná bydlení, která zřizují. Jedná se o obce Ostrava, Karviná, Orlová, Frýdek Místek, Havířov. Dále z dotazníkového šetření vyplývá, že obce přispívají různé částky na chráněná bydlení provozovaná neziskovými organizacemi a na chráněná bydlení zřizovaná krajem nepřispívají. Jakým podílem obce na provoz chráněných bydlení přispívají, z dotazníkového šetření nebylo možné zjistit, dotazník nezjišťoval údaje o celkových rozpočtech ani o výši úhrad od uživatelů. Jako nepřímou podporu obcí uvedli neziskové organizace zvýhodněné nájemné nebo také osvobození od plateb komunálního odpadu. Od poskytovatelů služby chráněného bydlení víme, že oslovují obce o příspěvek na provoz služby podle trvalého bydliště obyvatel anebo od obce, kde je chráněné bydlení umístěno. Otázkou místa, kde by měl mít uživatel chráněného bydlení hlášeno trvalé bydliště, jsme se zabývali v bodě 3.4 Počet uživatelů podle místa bydliště. Zmiňovali jsme zde i politicky nevyjasněnou otázku odpovědností obcí, kdy ze zákona o obcích i zákona o sociálních službách vyplývá povinnost obcím postarat se o svého občana. Není však dořešena otázka dalšího přispívání na sociální službu. 120
Doporučení: Doporučujeme otevřít diskusi na úrovni obcí (zadavatelů) o odpovědnosti za přispívání na sociální službu v případě změny trvalého bydliště občana v chráněném bydlení. V této diskusi doporučujeme přihlédnout k těmto skutečnostem: Pouze obec, kde má občan trvalé bydliště, dostává ze státního rozpočtu příspěvek na občana formou rozpočtového určení daní. Uživatel chráněného bydlení může v zařízení strávit i řadu let, na rozdíl např. od domova pro seniory, kde nám přijde nerozumné, aby zde měl uživatel této služby trvalé bydliště. Uživatelé chráněného bydlení jsou v řadě případů omezeni ve svéprávnosti a mívají ustanoveného veřejného opatrovníka, kdy tuto funkci má povinnost vykonávat obec, kde má občan trvalé bydliště, není-li soudem určeno jinak. V místě trvalého bydliště musí občan plnit své občanské povinnosti, např. hradit poplatek za odpady, v místě svého trvalého bydliště uplatňuje také svá občanská práva. Uživatel má právo se rozhodnout pro život v jiném chráněném bydlení než v obci, kde má trvalé bydliště a která zřizuje chráněné bydlení. Sociální služba je povinna poskytnout službu osobě, která spadá do cílové skupiny služby bez ohledu na místo trvalého bydliště. Možnost ustanovení odpovědnosti "domovské obce" (termín prvorepublikového práva, kdy obdobného právo je uplatňováno při určení odpovědnosti za občana např. ve Velké Británii).
121
3.14 Model sociální služby chráněné bydlení Východiskem pro zpracování modelu jsou komentáře a doporučení výše a zkušenosti zpracovatelů z praxe.
Struktura modelu: 1. Definice služby chráněné bydlení, komu je služba určena (vymezení nepříznivé sociální situace a potřeby, úhrada za služby, provozní doba služby) 2. Cíle služby 3. Co potřebujeme k dosahování cílů služby a zajištění služby 4. Optimální výsledek práce služby směrem k uživatelům
Definice služby chráněné bydlení, komu je služba určena (vymezení nepříznivé sociální situace a potřeby), úhrada za službu Chráněné bydlení je pobytová služba poskytovaná osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu zdravotního postižení nebo chronického onemocnění, včetně duševního onemocnění, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Chráněné bydlení má formu skupinového, popřípadě individuálního bydlení (§51, zákona o sociálních službách)
Služba chráněné bydlení je určená lidem se zdravotním postižením, kteří nepotřebují podporu pracovníka celých 24 hodin a nepotřebují stálou ošetřovatelskou péči (podporu zdravotníka). Potřeby lidí se zdravotním postižením, na které reaguje služba chráněné bydlení a které určují nepříznivou sociální situaci člověka. Služba chráněné bydlení reaguje na tyto oblasti potřeb uživatelů služby: -
bydlení a péče o domácnost, stravování plánování a hospodaření s penězi vyřizování běžných záležitostí seberealizace péče o zdraví orientace a pohyb v prostředí, prostoru a čase rozhodování uplatnění práv péče o svou osobu, zevnějšek komunikace a vztahy
Mapování potřeb uživatele služby a jejich naplňování zajistí, že dostane příležitost stát se běžnou součástí komunity, žít „normální“ život
122
Základní potřeby definované v kontextu chráněného bydlení a základních cílových skupin služby U lidí s chronickým duševním onemocněním je klíčová potřeba bezpečí. Její konkrétní rozměr je velmi individuální a promítá se do dalších oblastí potřeb, např. bezpečí v komunikaci s okolím, bezpečí v pohybu mimo svoji domácnost, bezpečí ve vztazích, bezpečí v rozhodování apod. u lidí s mentálním postižením je klíčová potřeba podpora v rozhodování. Ta se promítá do všech oblastí života uživatele, např. rozhodování v oblasti stravování - kdy, jak se stravovat, co si nakoupit, v oblasti vyřizování běžných záležitostí, rozhodování v oblasti seberealizace - kam, jak často docházet. Služba je poskytována za úhradu. Maximální výše úhrady za poskytování služby chráněné bydlení je stanovena Vyhláškou 505/2006 sb., §17. Uživatel hradí stanovenou částku za bydlení, stravu (zajištění stravy, pomoc s přípravou stravy) a skutečně spotřebovaný čas nezbytný k zajištění úkonů v odstavci 1, písmeno c až h. Uživatel služby chráněné bydlení neplatí za dobu, kdy vede s určeným pracovníkem rozhovory k plánování a hodnocení průběhu poskytované služby (povinnost poskytovatele §88, pís. f, zákona o sociálních službách).
Optimální provozní doba Služba chráněného bydlení poskytuje podporu uživatelům v oblastech bydlení, zajištění stravy nebo pomoc s přípravou stravy a činnostech, které můžeme souhrnně nazvat jako úkony péče a podpory. Činnost „ubytování“ je z tohoto úhlu pohledu zajištěna nepřetržitě, ostatní činnosti pak na základě individuální potřeby uživatelů služby. Registrační orgán aktuálně neukládá povinnost poskytovatelům služby chráněného bydlení uvádět časovou dostupnost služby v rozsahu poskytování základních činností vyjma činnosti ubytování a popsat podmínky pro mimořádné poskytnutí služby mimo zveřejněnou provozní dobu do přílohy Popis realizace služby, což považujeme za významné. Doba poskytování podpory a péče je zcela odvislá od potřeb stávajících uživatelů služby, nevyžaduje tedy přítomnost pracovníka v přímé práci v rozsahu celých 24 hodin, nicméně dle potřeb konkrétních uživatelů může nastat situace, kdy bude pracovník v přímé práci přítomen celý den.
Cíle služby Cílem služby je: -
Umožnit dospělým lidem se zdravotním postižením žít ve skupinové nebo individuální domácnosti a zvládat nároky samostatného bydlení s potřebnou podporou. Umožnit dospělým lidem se zdravotním postižením využívat všechny příležitosti, které nabízí místní komunita, žít „normální“ život se všemi výhodami i úskalími. o Vyhledat uživatelům služby „neformální podporu v komunitě“ tak, aby služba chráněného bydlení vstupovala do podpory uživatele pouze v nezbytně nutné míře (zajištění podpory v domácnosti)
123
o
Vyhledat návazné služby, které pomohou řešit nepříznivou situaci uživatelů služby a informovat je o všech možnostech a zdrojích.
Jak dosahujeme cíle služby -
přímá práce s uživatelem o
přímá podpora uživatele za jeho přítomnosti
o
činnosti ve prospěch uživatele (činnosti, které přímo souvisí s podporou uživatele v rámci případové práce, probíhají bez přímé přítomnosti uživatele)
-
další činnosti související přímo s poskytováním služby (činnosti poskytovatele, které se netýkají přímé podpory uživatele, celkově souvisí s kvalitou poskytované služby)
Přímá práce s uživatelem Přímá podpora uživatele za jeho přítomnosti Přímou prací rozumíme výkon všech činností uvedených ve vyhlášce.
Činnosti ve prospěch uživatele Obhajoba a prosazování zájmů uživatele - vyhledávání informací, - zprostředkování kontaktu na jiné služby,
- podpora uživatele v jeho bytě - podpora uživatele mimo jeho byt - při vyřizování běžných záležitostí (doprovody k lékaři,
Formy: telefonická, e-mailová, písemná, osobní
doprovody na jiné instituce, podpora při nakupování, atd).
Formy: face to face
Administrativní úkony spojené s poskytnutím služby uživateli - záznamy o průběhu služby, - výměna případových informací mezi pracovníky služby
Optimální varianta poměru přímé práce s uživatelem a činnosti ve prospěch uživatele, činnosti PPP* přímá práce s uživatelem 70% práce ve prospěch uživatele 30%
*PPP – pracovník v přímé práci - pracovník poskytující přímou podporu uživateli 124
Další činnosti související přímo s poskytováním služby •
jednání se zájemci o službu
•
informování o službě
•
vzdělávání pracovníků poskytujících a zajišťujících služby
•
práce s dobrovolníky
•
komunitní plánování na úrovni obcí a krajů
•
intervize
•
metodickou, analytickou a koncepční činnost sociální služby
•
•
odborné a organizační porady týmu (zpravidla 1x měsíčně) supervize (podle pracovníků v přímé práci)
Pracovník v sociálních službách, který zajišťuje přímou práci s uživatelem, se pravidelně účastní vzdělávání, porad, supervizí v rámci času určenému na práci ve prospěch uživatele.
Co potřebujeme k dosahování cílů služby 1.
Personální zajištění (optimální počet pracovníků s ohledem na ekonomickou udržitelnost
provozování služby, charakter služby a cílovou skupinu, optimální složení týmu)
Pracovní tým, který zajišťuje činnosti služby směrem k podpoře uživatele (přímá práce s uživatelem a další činnosti související přímo s poskytováním služby) a činnosti řízení služby. Pracovníci v přímé práci Pracovníkem v přímé práci se rozumí pracovník s kvalifikací dle § 110 nebo § 116 zákona 108/2006 o sociálních službách v pozdějším znění, který vykonává činnosti služby dle vyhlášky. -
sociální pracovník pracovníci v sociálních službách
Role sociálního pracovníka v chráněném bydlení – SP je metodik, odborník na službu a cílovou skupinu, řídí případový proces, vykonává činnosti sociálního pracovníka dané zákonem. Plní klíčovou roli v oblasti osobního rozvoje uživatelů, objevování a analýzu jejich potřeb, identifikaci zdrojů a příležitostí v komunitě, plánování a hodnocení rozsahu a průběhu poskytování služby. Metodicky vede/řídí podporu uživatelů při uplatňování jejich práv a oprávněných zájmů. Role pracovníka v sociálních službách v chráněném bydlení – pracovník v sociálních službách poskytuje přímou podporu uživatelům v jejich přirozeném prostředí, plní roli klíčového pracovníka, pod vedením sociálního pracovníka sestavuje, plní a průběžně hodnotí individuální plány uživatelů. Podpora pracovníků v přímé práci – supervize (případová) a intervize (podpora sociálním pracovníkem), metodické vedení sociálním pracovníkem, spolupráce s externími odborníky v zájmu uživatelů
125
Návrh rozpětí poměru pracovníků v přímé práci k pracovníkům služby celkem ve třech variantách Optimální varianta - 80 % na 20%, to je 5,12 pracovníků v přímé práci k 1,28 ostatních pracovníků, když 6,4 je pracovníků ve službě celkem. Toto rozložení týmu umožní realizovat projektové aktivity, plánovat a realizovat inovace, vykonávat analytickou, koncepční činnost, strategické plánování.
rozložení pracovního týmu, optimální varianta
pracovníci v přímé práci 80% ostatní pracovníci 20 %
Základní varianta - 85 % na 15 %, to je 5,44 pracovníků v přímé práci k 0,96 ostatních pracovníků, když 6,4 je pracovníků ve službě celkem. V tomto modelu se sociální pracovník se pohybuje v přímé práci a vykonává i činnosti ostatních pracovníků v rozsahu, jak to vyžaduje nastavení služby. Krizová varianta - 90% na 10%, to je 5,76 pracovníků v přímé práci k 0,64 ostatních pracovníků, když 6,4 je pracovníků ve službě celkem. V tomto modelu vykonává sociální pracovník pouze podporu v rozsahu případové práce a základní činnosti sociálního pracovníka (jednání se zájemci, evidence smluv), vedoucí služby vykonává pouze základní nezbytné řízení služby - zajištění technického zázemí, základní řízení pracovního týmu. Návrh počtu uživatelů na 1 úvazek pracovníka v přímé práci, který realizuje podporu uživatele: Optimální varianta - 2 uživatelé v případě, že jsou dostupné návazné služby pro denní aktivity - sociálně terapeutické dílny, sociální rehabilitace Základní varianta - 4 uživatelé, kdy není ve službě pracovník na noční směně Krizová varianta - 4 uživatelé, kdy je ve službě pracovník na noční směně 6 uživatelů, kdy není ve službě pracovník na noční směně Z dobré praxe služby, ze zkušeností ze zahraničí (VB, Německo, Finsko) je vhodné, aby byl k realizaci podpory uživatelů služby v týmu sociální pracovník (odborník na službu) v tomto zastoupení: 126
Optimální varianta - 10 uživatelů na 1 sociálního pracovníka (60 % času případová práce, 40% rozvojová, projektová, analytická práce). Co ovlivňuje počet uživatelů na pracovníka v přímé práci: -
-
cílová skupina a individuálně určené potřeby uživatelů, míra jejich samostatnosti nebo naopak závislosti na pomoci druhé osoby poměr skupinové a individuální práce s uživateli – individuální nácviky, které souvisí s posunem uživatelů k samostatnosti s cílem možného přechodu do jiného typu služby (podpora samostatného bydlení) časový rozsah poskytování služby (noční směny) věk uživatelů a doba jejich pobytu v ústavní péči dostupnost návazných služeb (sociálně terapeutické dílny, sociální rehabilitace) – možnost trávit část dne mimo bydlení
Ostatní pracovníci/ podpora služby Do činností ostatních pracovníků služby zahrnujeme činnosti řízení sociální služby (řízení pracovníků služby, výkaznictví, projektovou činnost za účelem finanční podpory provozu a rozvoje služby a další administrativu související se sociální službou). Nezahrnujeme sem činnosti související s provozem služby např. vedení účetnictví, personální a mzdové agendy, aj. Pokud se jeden pracovník služby věnuje jak přímé práci, tak činnostem ostatních pracovníků služby, měl by být posuzován jako pracovník v přímé práci jen úvazkem, jakým jej skutečně vykonává. Provoz služby může být zajišťován jak vlastními pracovníky organizace, tak nakupován formou služeb. Tyto náklady, zvláště pokud jde o osobní náklady na tyto činnosti, by však měly být posuzovány samostatně. 2.
Materiální zajištění a podmínky
Prostory pro zázemí služby – zázemí pro vykonávání činností sociálního pracovníka včetně jednání se zájemci, zázemí pro pracovníky v přímé práci – záznamy o průběhu služby, výměna případových informací mezi pracovníky služby, setkávání týmu (porady, supervize, intervize), nezbytný je také vymezený prostor pro bezpečné uložení dokumentace služby. Takto vymezené prostory nejsou v rámci bytové jednotky uživatelů služby. Technické, hygienické a materiální vybavení pracoviště odpovídá počtu pracovníků a potřebám uživatelů služby. Technické, hygienické a materiální vybavení prostor určených pro bydlení odpovídá legislativnímu rámci a také kritériím transformace (viz Kritéria transformace, humanizace a deinstitucionalizace vybraných služeb sociální péče publikovaná MPSV v roce 2009), resp. požadavkům definovaným Moravskoslezským krajem (viz Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Moravskoslezském kraji na léta 2015 – 2020, str. 46). Za dobrou praxi v chráněných bydleních považujeme:
127
nebydlí-li v jednom objektu lidé s mentálním postižením a duševním onemocněním. Zaměřuje-li se poskytovatel na obě cílové skupiny, dbá na to, aby tito lidé nebyli ubytováni společně na jedné adrese. disponuje-li chráněné bydlení dostatečným počtem jednolůžkových pokojů (2/3 a více z kapacity) umožňuje-li chráněné bydlení uživatelům vybavit si domácnost vlastním vybavením dle svých přání a představ Optimální výsledek práce služby směrem k uživatelům (včetně kvantifikace) Uživatel, který využívá službu v optimální míře tak, aby byl součástí místní komunity a využíval všechny dostupné služby a příležitosti, které komunita nabízí. S potřebnou podporou se účastní všech aktivit běžného života, tedy žije normálně. Má možnost docházet do práce, realizovat své zájmy a záliby. Přímou podporu služby (podporu pracovníka) potřebuje 4 a více hodin denně.
128
3.15 Příklad dobré praxe služby chráněné bydlení Paní A. žila odmalička do svých 54 let v pobytových sociálních službách pro osoby s mentálním postižením. V té době neměla možnost hospodařit se svými penězi, chodit nakupovat. Nevěděla, kolik stojí jídlo, oblečení a boty, služby kadeřnice, pedikérky, jak se jezdí hromadnou dopravou. Jídlo jí připravili v kuchyni, prádlo vyprali v prádelně. Lékař nebo kadeřnice přijeli do zařízení. O pokoj se paní A. dělila se čtyřmi spolubydlícími, o celý prostor k bydlení téměř se stovkou dalších obyvatel. V roce 2010 se v rámci procesu transformace pobytových sociálních přestěhovala z domova pro osoby se zdravotním postižením v okrajové části malého města do chráněného bydlení. Toto chráněné bydlení na předměstí okresního města je dům se dvěma byty s jednolůžkovými nebo dvoulůžkovými pokoji. Bylo toho hodně, co se musela učit – jak se starat o domácnost, plánovat nákup, naučit se nakupovat, jezdit autobusem a taky chodit pěšky. Hovořit s lidmi a dodržovat společenské normy. Těžké byly i každodenní volby, které musela udělat – co si připraví ke snídani, k večeři, co si oblékne, co bude dělat ve volném čase. Za rok dostala možnost jít bydlet do dvoupokojového bytu na městské sídliště. Tři měsíce trvalo, než si sama rozmyslela, jaký přínos to pro ni může mít – bude se muset sama o spoustu věcí více starat. Bude v noci, ale často i přes den sama doma. Ale poprvé v životě bude mít pokoj sama pro sebe a v bytě jen jednu spolubydlící. Rozhodla se a v roce 2011 se z chráněného domu přestěhovala do chráněného bytu v panelovém domě na městském sídlišti. Její nezpůsobilost k právním úkonům byla v roce 2013 přehodnocena a kromě možnosti samostatně hospodařit s určitou částkou peněz má teď i právo volit. Toto právo si u soudu obhájila sama. Dochází do sociálně terapeutických dílen a v současné době spolupracuje s pracovní konzultantkou na tom, aby si našla práci, která by ji bavila. V celém procesu adaptace na nový způsob poskytování služby se asistentky snažily, aby paní A. dostala možnost uspořádat si svůj život na základě svých vlastních rozhodnutí, se všemi právy, povinnostmi i riziky. Do bytu nyní dochází asistentky chráněného bydlení přibližně na hodinu denně. Někdy během týdne stačí jen podpora či asistence telefonická. O víkendech je služba plánovaná individuálně, přináší prostor např. k cestování, návštěvám atp. Důležitý je pro paní A. klíčový pracovník, který dochází častěji, protože právě s ním plánuje, co, jak a kdy se bude dělat. Asistentky chráněného bydlení absolvovaly několik školení o principech poskytování služby v chráněném bydlení, o deinstitucionalizaci a individuálním přístupu k člověku, o efektivním způsobu individuálního plánování průběhu služby. Organizací poskytovatele služby byly posíleny kompetence klíčového pracovníka, který má v tomto procesu významnou roli. Cílem práce služby je umožnit paní A. přechod do podpory samostatného bydlení, která v tuto chvíli není v místě, kde paní A. žije, dostupná. Příběh paní A. je motivací nejen pracovníkům služby, ale i dalším uživatelům chráněného bydlení. 129
Pan J. byl od roku 1989 opakovaně hospitalizován, včetně nařízené ústavní léčby z důvodu duševního onemocnění. To mu bylo diagnostikováno v jeho 28 letech. Před nástupem do služby chráněného bydlení začátkem roku 2012 ve věku 59 let byl hospitalizován 3 roky, byl zbaven způsobilosti k právním úkonům a opatrovníkem byla obec. Je rozvedený, 2 dospělé děti s ním nebyly téměř v žádném kontaktu, trvalé bydliště měl na obci, splácel velké dluhy. Jeho matka žije v domě s pečovatelskou službou a je ve vysoké míře závislá na pomoci druhé osoby. Pan J. byl ubytován v chráněném bytě 2+kk s 1 spolubydlícím. Jako hlavní cíl si zvolil naučit se lépe hospodařit s penězi, stabilizovat zdravotní stav a zvládnout samostatné bydlení (soběstačnost). Ve spolupráci s opatrovnicí byla sepsána dohoda o spravování osobních financí, podle které si vyzvedával dle denního limitu částku na osobní potřeby a stravu, byly zmapovány oblasti potřebné podpory, ze kterých vyplynuly další konkrétní cíle: naučit se dodržovat hospodaření s financemi a podat žádost na soud o změnu (pouze na omezení nebo zrušení omezení způsobilosti), obnovit kontakt s žijícími dětmi a bývalou ženou, najít si cenově dostupné bydlení a zkusit obnovit koníčekrybaření. Byl sepsán krizový plán na základě zkušeností pana J. s předchozími atakami, které končily hospitalizací. V polovině r. 2012 v důsledku nedodržení abstinence došlo k dobrovolné hospitalizaci v psychiatrické nemocnici, které pro následné těžké plicní onemocnění trvalo 4 měsíce a pan J. se ocitl v ohrožení života. Pracovníci chráněného bydlení byli v kontaktu s panem J. po celou dobu hospitalizace (podpora a provázení, zajišťování potřebných záležitostí), spolupracovali také s lékaři, opatrovníkem i jeho rodinou. Vzhledem k vážnosti jeho stavu se zlepšily vztahy s jeho dalšími příbuznými – bývalou manželkou a sourozenci, kteří žijí daleko, ale jezdili na návštěvy. Pan Jan, 27 let, je muž s mentálním postižením, s Downovým syndromem. Od svého dětství žil v rodinném prostředí, přičemž se o něho starala jeho matka. Ve věku dvanácti let však matku postihla mozková mrtvice a ocitla se na invalidním vozíku. Potřebovala stálou péči. Z toho důvodu umístila rodina pana Jana do týdenního stacionáře a na víkendy si ho bral domů otec. Když bylo panu Janovi dvacet let, ukončil jeho otec smlouvu se stacionářem a vzal si pana Jana domů, do své péče. Otec svého syna velmi přepečovával, všechno za něho dělal, vše mu nachystal, přinesl, podal, pan Jan se nemusel zapojovat do žádných domácích prací. Postupem času otec neunesl tíhu starat se o svého syna a začal mít vážné problémy s alkoholem. Pan Jan se k otci i k dalšímu okolí choval nadřazeně, poroučel, používal vulgarismy a často fabuloval. V té době se otcův zdravotní stav zhoršil natolik, že během půl roku zemřel. Pan Jan zůstal ve svých 26 letech sám, nedokázal se o sebe postarat, neměl vybudován žádný smysl pro odpovědnost. Soud ustanovil panu Janovi opatrovníka, jeho sestřenici. Ta se ale o pana Jana nemohla celodenně starat, neboť měla časově náročné zaměstnání. Proto vyhledala pro pana Jana v roce 2013 chráněné bydlení v malém městě. Pan Jan byl ubytován v bytě s dalšími pěti spolubydlícími, kterým poskytuje podporu celkem pět pracovníků. Zpočátku potřeboval intenzivnější podporu pracovníků, kteří ho zároveň při všech činnostech pozorovali a vše nezbytné zaznamenávali. Výstupem monitoringu celého průběhu adaptačního období bylo zjištění, že potřebná podpora je nutná v oblasti nácviku běžných domácích činností. Nedokázal si na talíř naservírovat teplou ani studenou stravu, používal pouze lžíci, neumyl si nádobí, neschoval nádobí do linky, nevytíral. Pan Jan potřeboval individuální vedení. Na všechno reagoval argumenty, že to on nemůže a nemusí dělat, protože to neumí. Vše vyžadoval po 130
pracovníkovi. Tento přístup a také nadměrné používání vulgarismů vedly k častým konfliktům se spolubydlícími. Pracovníci, v rozmezí asi jednoho roku, svou mravenčí prací, dlouhodobou a trpělivou motivací docílili u pana Jana velkých pokroků. Pan Jan postupně začal sám projevovat zájem o nácvik dalších běžných činností. Dnes se bez větších problémů zapojuje do domácích prací, jeho život se hodně přiblížil životu jeho vrstevníků. Také s ostatními obyvateli chráněného bydlení vychází již mnohem lépe, přestal používat vulgarizmy, kterými na sebe upozorňoval.
Paní M. přišla do služby chráněného bydlení v roce 2011 v rámci procesu transformace z domova pro osoby se zdravotním postižením. V domově žila od roku 1970. Poslední rok v domově se paní M. připravovala na přechod do služby chráněného bydlení. Společně s pracovníky domova zpracovali plán přechodu na bydlení v komunitě se znaky života domácnosti. Klientka bydlí v chráněném bydlení v bytě spolu s dalšími dvěma spolubydlícími. V bytě má svůj pokoj. Pracovníci chráněného bydlení se museli naučit a porozumět posunkům, které paní M. používala pro komunikaci a dorozumívání se, které jí vyhovovalo. Pracovníci chráněného bydlení se vzdělávali v oblasti základní alternativní komunikace a motivovali paní M. k používání některých nových pomůcek pro zvládání běžného života (např. kartičky pro cestování – pomocí kartičky se sama dokáže dopravit, kam chce, kartičku řidiči ukáže a cestu sama zvládne). K významnému posunu v oblasti komunikace přispělo, když pracovníci společně s paní M. přišli na to, že paní M. dokáže své potřeby a přání lépe vyjádřit s použitím fotoaparátu. Ten si paní M. následně pořídila a používá jej pro komunikaci s okolím. Při ostatních činnostech v domácnosti potřebovala paní M. od počátku jen malou podporu. Vítala ovšem příležitosti, že si mohla sama chystat snídaně a večeře, později všechna jídla dne. Také nákupy potravin, drogérie a dalších osobních věcí se postupně naučila zvládat samostatně. Tuto příležitost v domově neměla. Paní M. docházela do sociálně terapeutických dílen. Zde jí pracovníci pomohli najít práci v prádelně na dohodu o pracovní činnosti. Dnes již zvládá samostatně i vyřizování běžných pracovních věcí přímo se zaměstnavatelem. Paní M. dnes asistenti v bydlení dopomáhají pouze slovně či ukázkou v oblastech, ve kterých si paní M. sama požádá o pomoc. Jejím cílem a velkým přáním je mít svou vlastní domácnost, svůj byt. O přechodu do samostatného bydlení klíčový pracovník s paní M. hovoří, společně mapují možná rizika a plánují přechod. Vedení služby vyjednává s obcí možnosti získání samostatného bytu pro paní M. Služba podpory samostatného bydlení není v obci dostupná. Paní M. chce ale v obci zůstat, protože se jí zde líbí a má zde práci.
131
3.16 Návrh rozvoje služby chráněné bydlení Rizika pro službu chráněného bydlení v Moravskoslezském kraji V rámci setkávání naší pracovní skupiny a z výstupů dotazníkového šetření jsme formulovali pro službu chráněné bydlení tato rizika: -
-
Specifické období pro vývoj služby chráněné bydlení dané procesem transformace pobytových služeb pro lidi s mentálním postižením a duševním onemocněním – není běžná poptávka po službě, nedá se určit, zda kapacita služby v dané lokalitě odpovídá potřebám komunity – zkreslené údaje. Přenos zvykových ústavních prvků do služby chráněného bydlení. Kumulace lidí s postižením v určitých lokalitách.
Jak tedy dál? 5. Dostupnost služby chráněného bydlení (mapa rozložení služby) Z výstupů dotazníkové šetření vyplynulo, že poskytovatelé chráněných bydlení nemají dostatečnou kapacitu (2012 46%, 2013 57%). Absolutní čísla, tedy kolik žadatelů bylo kvůli kapacitě odmítnuto, nebylo možné z dotazníků zjistit. Doporučujeme zadavatelům sledovat vývoj místní potřebnosti zejména v návaznosti na proces transformace psychiatrické péče a zajistit dostupnost služeb pro potřebné lidi s duševním onemocněním, pro lidi s duální diagnózou a lidi s atypickým chováním, které je vnímáno jako problémové. Při plánování služeb pro lidi s těmito potřebami důsledně zvážit, zda potřebují služby chráněného bydlení ve skupinové nebo v individuální formě nebo je vhodnější služba podpory samostatného bydlení. Doporučujeme zadavatelům a poskytovatelům sledovat vývoj místní potřebnosti a zájmu o službu chráněného bydlení po ukončení procesu transformace a hodnotit, zda vybudované kapacity chráněných bydlení v kraji pro aktuálně nastavené cílové skupiny jsou odpovídající. V průběhu setkávání naší skupiny jsme diskutovali odlišnosti při poskytování služby chráněného bydlení při práci s různými cílovými skupinami. Ze zkušeností účastníků setkávání vyplynulo, že pro lidi s duševním onemocněním je na zvážení, zda přistoupit na skupinovou formu chráněného bydlení. Je třeba si uvědomit, že velká část chráněných bydlení určených k podpoře lidí byla vytvořena v procesu transformace a lidé, kteří zde bydlí, spolu dlouhá léta žili. Ze zkušeností z jiných evropských zemí, kde proces transformace pobytových služeb probíhal v minulém století, víme, že pro podporu lidí s duševním onemocněním se využívá chráněné bydlení individuální, častěji pak podpora samostatného bydlení. V následující mapě je možné sledovat rozložení služby chráněného bydlení společně se službami, které s bydlením pro lidi se zdravotním postižením velmi úzce a zásadně souvisejí (podpora samostatného bydlení a sociálně terapeutické dílny). Obdobně bychom mohli doplnit pokrytí službou sociální rehabilitace, pokud je určená pro cílovou skupinu lidé se zdravotním postižením a pracuje metodou podporovaného zaměstnávání.
132
Doporučujeme zadavatelům, aby se společně s poskytovateli služeb chráněného bydlení zabývali zajištěním dostupnosti služby podpora samostatného bydlení v návaznosti na chráněná bydlení v obcích Český Těšín, Havířov, Hlučín, Karviná, Kopřivnice, Nový Jičín, Bohumín, Litultovice, Moravice, Orlová, Frýdek – Místek. Doporučujeme zadavatelům, aby se společně s poskytovateli služeb chráněného bydlení zabývali zajištěním dostupnosti služby sociálně terapeutických dílen, případně sociální rehabilitace v návaznosti na chráněná bydlení v obcích Budišov nad Budišovkou, Havířov, Litultovice, Kopřivnice, Moravice a Vítkov Doporučujeme zadavatelům, aby se zabývali dostupností služeb v oblasti zaměstnanosti - chráněná pracovní místa, sociální podniky aj. 6. Kumulace lidí s postižením na jednom místě/ adrese/ obci nebo městě Vzhledem k tomu, že se stále pohybujeme v procesu transformace pobytových služeb, který nastavuje v podpoře lidí se zdravotním postižením „normální“ podmínky pro život, je nezbytné zabývat se tím, že prostředí, které tito lidé znají a kde mají své vazby, je vázáno na místa, kde v ústavu sociální péče strávili velkou část svého života. Tento fakt sám o sobě předpokládá větší kumulaci lidí s postižením v určitých částech kraje. V případě, že budeme respektovat přání lidí v těchto místech zůstat, je nezbytné pracovat s několika rizikovými faktory: -
Zvýšené nároky na vybavenost těchto lokalit návaznými sociálními službami a veřejnými službami dostupnými pro lidi se zdravotním postižením (nejen bezbariérovost) 133
-
Práce s veřejností v kontextu aktivit vedoucích k sociálnímu začlenění uživatelů služby chráněného bydlení. Hledání možností – společných komunitních projektů, přijímání lidí se zdravotním postižením v komunitě.
7. Změna způsobu poskytování služby s cílem zvýšit kvalitu života lidí s postižením – aneb žijeme v komunitě a. Změna přístupu pracovníků k podpoře uživatelů služby chráněné bydlení aneb „riziko zvyku“ Z diskusí členů pracovní skupiny, především při formulování potřeb lidí, kteří využívají službu chráněné bydlení, vyplynulo, že při poskytování podpory pracovníci preferují oblasti, kde jsou si v postupech a výsledcích podpory „jistí“. Jedná se především o podporu lidí v péči o domácnost, vaření, v nakupování, doprovázení. U obou cílových skupin, které v Moravskoslezském kraji v chráněných bydleních převažují (lidé s mentálním postižením a lidé s duševním onemocněním) je významná potřeba podpory při rozhodování, která je denně spojena s vyřizováním běžných záležitostí, podpora při komunikaci, podpora ve vztazích a aktivním trávení volného času. Z diskusí v rámci pracovní skupiny dále vyplynulo, že podpora uživatelů při hospodaření s penězi, která je klíčová pro získání nezbytných kompetencí žít „běžný život“ je často zúžená na pouhé „vydávání peněz“. V neposlední řadě vedly tyto naše diskuse k tomu, že pokud je cílem naší služby člověk, který má příležitost využívat všechny nabízené příležitosti místní komunity je nezbytné hledat zdroje podpory uživatelů chráněného bydlení právě tady (neformální zdroje podpory). V této souvislosti upozorňujeme na potřebu práce s komunitou, ve které je zvýšený počet lidí se specifickými potřebami, a to na formální i neformální úrovni (sousedské vztahy, destigmatizace uživatelů, využívání dostupných informačních zdrojů, např. místní kabelová televize). b. „Peníze nebo život“ Kvalita života člověka je mimo jiné určena také s množstvím peněz, které má pro svůj život. Vzhledem k tomu, že uživatelé služby chráněného bydlení jsou ve většině případů odkázáni na příjmy pouze od státu (invalidní důchod, příspěvek na péči, příspěvek na mobilitu) je předmětem častých diskusí na různých fórech, zda pro ně není výhodnější být v domově pro osoby se zdravotním postižením. V případě poskytování kvalitní služby chráněného bydlení, tedy tak, aby se zvýšila kvalita jejich života, je nezbytné diskutovat o: -
-
způsobu evidence přímé podpory uživatele v chráněném bydlení ceně služby za hodinu podpory výše úhrad od uživatelů očekávaná zadavatelem v kontextu skutečných příjmů uživatelů „nezbytném zůstatku“ pro život (léky, oblečení, věci osobní potřeby, zájmy, dovolená), který není v chráněném bydlení na rozdíl od domova pro osoby se zdravotním postižením stanoven. - ceně za ubytování v chráněném bydlení ve srovnání s tržními cenami bytů v okolí aktivní podpora uživatelů chráněných bydlení, kteří usilují o přechod do vlastního samostatného bydlení s podporou, ušetřit si na vybavení vlastního bytu. Zároveň zde ale upozorňujeme na riziko přeceňování této otázky, kdy údajný nedostatek vlastního vybavení bývá překážkou pro přechod uživatele do vlastního bytu. 134