TESTY – Závěrečný test – 2. ročník – Skupina A 1. a) b) c) d) 2. a) b) c) d) 3. a) b) c) d) 4. a) b) c) d) 5. a) b) c) d) 6. a) b) c) d) 7. a) b) c) d) 8. 9. a) b) c) d) 10. 11. 12. 13. a) b) c) d) 14. a) b) c) d) 15. a) b) c) d)
Teplota tělesa se zvýšila o 20 oC. Analogicky tomu lze říci, že se snížila o 20 K. zvýšila o 293,15 K snížila o –253,15 K zvýšila o 20 K Částice v látce se pohybují neustáleným a uspořádaným pohybem tzv.(tepelný pohyb) neustálým a neuspořádaným pohybem (tzv. tepelný pohyb) usměrněným uspořádaným pohybem a dle dohody od kladného konce látky k zápornému konci látky ustáleným a neuspořádaným pohybem (tzv. teplotní pohyb) Difůze je působení molekul prostředí na stěnu nádoby způsobena nárazy molekul prostředí na cizorodou částici samovolné pronikání částic jedné látky mezi částice druhé látky spojení částice jedné látky s částicemi druhé látky Částice v pevné látce jsou uspořádány tak těsně vedle sebe, že beze zbytku vyplňují celý prostor látky a proto jsou látky neprůhledné se volně pohybují v krystalické mřížce, v důsledku čeho mají pevná tělesa stálý tvar se přitahují silou F, která je přímoúměrná součtu jejich hmotností a nepřímoúměrná druhé mocnině jejich vzdáleností jsou upořádány v tzv. krystalové mřížce kde kmitají kolem určitých rovnovážných poloh Amorfní látky jsou látky které nemají krystalovou mřížku a jsou izotropní se používají k uspání pacientů, jedná se např. o morfium mají pravidelnou krychlovou strukturu (řec. amorfe = krychle) jsou těkavé a výbušné Anizotropní látky jsou látky, které mají v různých směrech stejné fyzikální vlastnosti mají ve stejných směrech různé fyzikální vlastnosti mají v různých směrech různé fyzikální vlastnosti mají ve všech směrech stejné fyzikální vlastnosti Tekutost kapalin je způsobena tím, že kapaliny nemají vlastní objem přitažlivé síly mezi molekulami mají daleký dosah přitažlivé síly mezi molekulami se projevují jen mezi nejbližšími molekulami kapaliny se dají celkem dobře pít Atom se skládá z a) molekul b) elektronů a protonů c) elektronů a nukleonů d) je nedělitelný Tepelná výměna je výměna teplot mezi dvěma tělesy, dokud se teploty nevyrovnají děj, při kterém částice studenějšího tělesa předávají část své energie částicím teplejšího tělesa a to tak dlouho, dokud se teploty obou těles nevyrovnají děj, při kterém částice teplejšího tělesa předávají část své energie částicím studenějšího tělesa a to tak dlouho, dokud se teploty obou těles nevyrovnají možná prací nebo zářením Měrná tepelná kapacita má jednotku a) kJ.kg-1.K-1 b) kg.K.J-1 c) J d) oC o o Teplo, které přijme voda o hmotnosti 1 kg při zahřátí z 20 C na 70 C je rovno a) 209 000 W b) 209 000 J c) 376 200 J d) 4180 kJ Teplota 50 oC vyjádřená v kelvinech má hodnotu a) -223.15 K b) 50 K c) 323.15 K d) 223.15 oC Adiabatický děj je děj při kterém probíhá tepelná výměna mezi soustavou a okolím neprobíhá tepelná výměna mezi soustavou a okolím nemění se objem plynu nemění se teplota plynu Částice v plynu se pohybují každá jinou rychlostí, přičemž rychlosti částic odpovídají Gaussově křivce rozložení rychlostí všechny stejnou rychlostí všechny stejnou střední kvadratickou rychlostí jinou rychlostí v závislosti na objemu plynu Rychlost částic s rostoucí teplotou klesá roste nemění se kolísá (fluktuuje)
1
TESTY – Závěrečný test – 2. ročník – Skupina A 16. a) b) c) d) 17. a) b) c) d) 18. a) b) c) d) 19. 20. a) b) c) d) 21. a) b) c) d) 22. a) b) c) d) 23. 24. a) b) c) d) 25. a) b) c) d) 26. a) b) c) d) 27. 28. a) b) c) d) 29. a) b) c) d) 30. a) b) c) d)
Střední kvadratická rychlost částice je nejpravděpodobnější rychlost, kterou se částice pohybují statistický průměr všech rychlostí vypočtený tak aby se celková kinetická energie všech částic byla rovna nule nejméně pravděpodobná rychlost, kterou se částice pohybují statistický průměr všech rychlostí vypočtený tak aby se celková kinetická energie všech částic nezměnila Střední kvadratická rychlost závisí na teplotě přímoúměrně nepřímoúměrně úměrně teplotě umocněné na druhou úměrně odmocnině z teploty Dva různé plyny o téže teplotě budou mít hodnotu střední kvadratické rychlosti stejnou v důsledku jiné hmotnosti jedné částice, přičemž v lehčím plynu se částice budou pohybovat rychleji různou v důsledku jiné hmotnosti jedné částice, přičemž v lehčím plynu se částice budou pohybovat rychleji různou v důsledku jiné hmotnosti jedné částice, přičemž v těžším plynu se částice budou pohybovat rychleji stejnou v důsledku jiné hmotnosti jedné částice, přičemž v těžším plynu se částice budou pohybovat rychleji Stavová rovnice ideálního plynu je a) pV = 3 N mo vk2 b) pV = 1 / 3ρ vk2 c) pV = N kB T d) pV = n Rm / T Kruhový děj je děj při kterém je W = 0 J děj při kterém soustava přejde z počátečního stavu izotermicky do konečného stavu děj při kterém je počáteční stav soustavy totožný s konečným stavem děj při kterém je Q = 0 J Carnotův cyklus je tvořen 2 adiabatickými a 2 izochorickými ději izotermickým, izobarickým, izochorickým a adiabatickým dějem 2 izobarickými a 2 adiabatickými ději 2 izotermickými a 2 adiabatickými ději Čtyřdobý zážehový motor pracuje podle schématu sání, deprese, výfuk, výbuch komprese, výfuk, výbuch, sání sání, komprese, expanze, výfuk expanze, sání, komprese, výfuk Při izotermickém ději se tlak plynu zvětší 3x. Objem plynu se a) zvětší 3x b) zmenší 3x c) zmenší 2x d) nezmění Sníží-li se teplota při izobarickém ději na polovinu, potom se tlak zmenší na polovinu objem zvětší na dvojnásobek tlak zvětší na dvojnásobek objem zmenší na polovinu Monokrystaly jsou amorfní látky, kde rozložení částic se periodicky opakuje v celém, krystalu krystalické látky, kde rozložení částic se periodicky opakuje v celém, krystalu krystalické látky, kde rozložení částic se periodicky opakuje v malé oblasti krystalu amorfní látky, kde rozložení částic se periodicky opakuje v malé oblasti krystalu Ideální krystalová mřížka je složena z elementárních atomů elementárních buněk elementárních molekul elementárních iontů Plošně centrovaná krychlová buňka obsahuje a) 4 částice b) 9 částic c) 12 částic d) 14 částic Vakance je bodová porucha vzniklá obsazením rovnovážné polohy jinou částicí v krystalové mřížce mateřské částice plošná porucha vzniklá neobsazením rovnovážné polohy částicí v krystalové mřížce bodová porucha vzniklá obsazením navíc rovnovážné polohy částicí v krystalové mřížce bodová porucha vzniklá neobsazením rovnovážné polohy částicí v krystalové mřížce Plastická deformace je deformace nepružná, kdy těleso je trvale deformováno deformace plastů pružná deformace, kdy těleso získá po určité době původní tvar deformace tahem Křivka deformace popisuje závislost normálového napětí na prodloužení tělesa působící síly na prodloužení tělesa prodloužení na půpsobící síle normálového napětí na relativním prodloužení
2
TESTY – Závěrečný test – 2. ročník – Skupina A 31. 32. 33. a) b) c) d) 34. a) b) c) d) 35. a) b) c) d) 36. a) b) c) d) 37.
Hookův zákon je vyjádřen vzatem: a) σn = F . S b) σn = F /S c) σn = E . ε Teplotní délková roztažnost pevné látky je vyjádřena vztahem a) l=(l0 + α∆T) b) l=l0 ( 1 - α∆T) c) l=l0 ( 1 + 3α∆T) Různorodé materiály jako např. železo a beton nelze spojit dohromady protože mají stejný součinitel teplotní délkové roztažnosti lze spojit dohromady protože mají různý součinitel teplotní délkové roztažnosti lze spojit dohromady protože mají stejný součinitel teplotní délkové roztažnosti nelze spojit dohromady protože mají různý součinitel teplotní délkové roztažnosti Kapilární deprese je děj při kterém je W = 0 J zvýšení volné hladiny kapaliny v kapiláře snížení volné hladiny kapaliny v kapiláře děj při kterém je Q = 0 J Anomálie vody je jev, při kterém se s rostoucí teplotou zmenšuje objem vody a to v rozmezí (4 – 8) oC se voda mění v led se s klesající teplotou zmenšuje objem vody a to v rozmezí (0 – 4) oC se s rostoucí teplotou zmenšuje objem vody a to v rozmezí (0 – 4) oC Kmitání je nestacionární děj, který je pouze funkcí času kvazistacionární děj, který je pouze funkcí času stacionární děj, který je funkcí polohy kvazistacionární děj, který je pouze funkcí polohy Vlastní frekvence mechanického oscilátoru je dána vztahem a)
38. a) b) c) d) 39. a) b) c) d) 40. a) b) c) d) 41. 42. a) b) c) d) 43.
a) b) c) d) 44. a) b) c) d) 45. a) b) c) d)
f0 =
1 2π
k m
b)
f0 =
1 2π
m k
c)
f 0 = 2π
k m
d)σn = E / ε d) l=l0 ( 1 + α∆T)
d)
Rezonance je jev, který nastává je-li frekvence nuceného kmitání větší než vlastní frekvenci oscilátoru jev, který nastává je-li frekvence nuceného kmitání menší než vlastní frekvenci oscilátoru jev, který nastává je-li frekvence nuceného kmitání rovna vlastní periodě oscilátoru jev, který nastává je-li frekvence nuceného kmitání rovna vlastní frekvenci oscilátoru Vlnění je nestacionární děj, který je pouze funkcí času stacionární děj, který je funkcí polohy a času stacionární děj, který je funkcí času nestacionární děj, který je funkcí času i polohy Při šíření vlnění dochází k přenosu látky ale ne energie nedochází k přenosu energie a látky dochází k přenosu energie ale ne látky nedochází k přenosu energie U příčného vlnění kmitání probíhá a) ve směru šíření vlnění b) kolmo na směr šíření vlnění c) chaoticky Stojaté vlnění vzniká interferencí přímé a odražené vlny interferencí libovolných vln interferencí dvou odražených vln interferencí dvou přímých vln Při odrazu vlnění na pevném konci se fáze vlnění nemění se fáze vlnění mění v závislosti na rychlosti vlnění se vlna odráží se stejnou fází se vlna odráží s opačnou fází Zvuk se šíří pouze pružným prostředím, ve vzduchu rychlostí 340 ms-1 jakýmkoliv prostředím rychlostí 340 ms-1 rychlostí 3x menší než světlo ve vakuu rychlostí stejnou jako světlo Člověk slyší zvuky v pásmu 16 kH – 16 Mz 16 Hz – 16 kHz 160 Hz – 160 kHz 50 Hz – 1 kHz
3
ω0 =
1 2π
k m
d) rychlostí světla
TESTY – Závěrečný test – 2. ročník – Skupina A Sk.A.: 1.
V elektrické pračce se ohřívá voda o hmotnosti 30 kg. Jaké teplo přijme, zvýší-li se její teplota z 15 0C na 90 oC? Jak dlouho trvá ohřívání, je-li příkon topného tělesa pračky 2,5 kW? Účinnost pračky při ohřívání vody je 90 %.
2.
Jaký je tlak kyslíku v uzavřené nádobě při teplotě 0 oC, je-li jeho hustota 1,41 kg m-3? Střední kvadratická rychlost molekul kyslíku při teplotě 0 oC je 461 ms-1.
3.
Při jaké změně teploty zinkového drátu ( α = 2,9 . 10-5 K-1) je jeho relativní prodloužení 0,09 %? Jaké je prodloužení drátu při této změně teploty, je-li počáteční délka drátu 321,0 mm?
4.
Urči fázový rozdíl kmitání dvou bodů, které leží na přímce rovnoběžné se směrem šíření zvukového vlnění, je-li vzájemná vzdálenost bodů 1,7 m. Frekvence vlnění je 500 Hz.
5.
Harmonické kmitání hmotného bodu je popsáno rovnicí y = 0,05 sin ( {π/2} t + π/4). Urči amplitudu výchylky, periodu a počáteční fázi kmitání. Urči dobu od počátku kmitání, za kterou okamžitá výchylka dosáhne hodnoty amplitudy výchylky.
6.
Reproduktor je připojen k tónovému generátoru a je zdrojem zvuku o frekvenci 1360 Hz. Přiložením reproduktoru ke skleněné trubici délky 0,75 m (otevřené na obou koncích) v ní bylo vzbuzeno rezonanční chvění. Na jakou nejblíže vyšší frekvenci musíme přeladit tónový generátor, aby opět vzniklo rezonanční chvění?
4
TESTY – Závěrečný test – 2. ročník – Skupina A Sk.B.: 1. Železný předmět o hmotnosti 0,5 kg byl vložen do vody o objemu 2,0 l a teplotě 15 oC. Výsledná teplota soustavy po dosažení rovnovážného stavu je 28 oC. Jakou teplotu měl železný předmět před vložením do vody, předpokládáme-li, že tepelná výměna nastala jen mezi železem a vodou? 2. Vzduch má tlak 0,1 MPa a teplotu –23 oC. Jaký bude tlak vzduchu, jestliže se jeho objem zmenší na 1/10 původního objemu a teplota se zvýší na 3 oC? 3. Litinový sloup kruhového průřezu může být zatížen do 2 MN. Vypočti průměr kruhu, je-li mez pevnosti litiny v tlaku 700 Mpa a součinitel bezpečnosti byl zvolen 5. 4. Mechanický oscilátor kmitá harmonicky s amplitudou výchylky 2,0 cm a jeho energie kmitání je 3,0 . 10-4 J. Urči okamžitou výchylku, při níž na těleso oscilátoru působí síla o velikosti 2,25 . 10-2 N. 5. Jak se změní základní frekvence chvění vzduchového sloupce ve válci délky 20 cm, který je na jednom konci uzavřen, když teplota vzduchu se zvýší z 10 oC na 20oC? 6. Ocelová tyč délky 1 m je upevněna uprostřed a její konec opatřený pístem je vsunut do dlouhé, na obou koncích otevřené trubice. Podélným rozkmitáním tyče vznikne chvění, které se přenese do trubice. V ní vznikne stojaté vlnění o vlnové délce 13,6 cm. Urči rychlost zvuku v oceli.
5
