Závěrečná zpráva. (pracovní skupina č. 1) Azylové domy. Domy na půl cesty. Noclehárny. Nízkoprahová denní centra

Závěrečná zpráva (pracovní skupina č. 1)

Azylové domy Domy na půl cesty Noclehárny Nízkoprahová denní centra

projektu „Evaluace poskytování sociálních služeb v Moravskoslezském kraji“ reg. č. CZ.1.04/3.1.00/A9.00019

Zpracovatel: Moravskoslezský kraj Pracovní skupina č. 1 (zahrnovala azylové domy, domy na půl cesty, noclehárny, nízkoprahová denní centra) Vedoucí skupiny: Bc. Tomáš Surovka Garant skupiny: Ing. Hana Buříková Závěrečné metodické a formální úpravy: Mgr. Jaroslava Krömerová a Mgr. Jitka Marková - odborné garantky projektu

Datum: 30. 6. 2015

Obsah 1.

Úvod ................................................................................................................................................ 5

2.

Azylové domy .................................................................................................................................. 7 2.1 Definice druhu služby dle zákona a vyhlášky ................................................................................ 7 2.2 Provozní doba v azylových domech .............................................................................................. 9 2.3 Pracovník v přímé práci ................................................................................................................. 9 2.4 Uživatelé azylových domů podle místa bydliště ......................................................................... 10 2.5 Zájemci o službu .......................................................................................................................... 17 2.6 Mapa poskytovatelů azylových domů v Moravskoslezském kraji ............................................... 19 2.7 Odkud uživatelé přicházejí .......................................................................................................... 22 2.8 Kam uživatelé azylových domů odcházejí ................................................................................... 26 2.9 Potřeby uživatelů......................................................................................................................... 29 2.10 Činnosti a úkony služby azylové domy ...................................................................................... 33 2.11 Personální zajištění služby ......................................................................................................... 38 2.12 Náklady na personální zajištění služby ...................................................................................... 43 2.13 Spoluúčast obcí na financování služby azylové domy ............................................................... 46 2.14 Model sociální služby azylové domy ......................................................................................... 48 2.15 Příklad dobré praxe služby azylové domy ................................................................................. 52 2.16 Návrh rozvoje služby azylové domy .......................................................................................... 53

3.

Domy na půl cesty ......................................................................................................................... 55 3.1 Definice druhu služby dle zákona a vyhlášky .............................................................................. 55 3.2 Provozní doba domů na půl cesty ............................................................................................... 56 3.3 Pracovník v přímé práci ............................................................................................................... 56 3.4 Uživatelé domů na půl cesty podle místa bydliště ...................................................................... 57 3.5 Zájemci o službu .......................................................................................................................... 58 3.6 Mapa poskytovatelů domů na půl cesty v Moravskoslezském kraji ........................................... 60 3.7 Odkud uživatelé přicházejí .......................................................................................................... 62 3.8 Kam uživatelé domů na půl cesty odcházejí................................................................................ 66 3.9 Potřeby uživatelů......................................................................................................................... 68 3.10 Činnosti a úkony služby domy na půl cesty ............................................................................... 72 3.11 Personální zajištění služby ......................................................................................................... 77 3.12 Náklady na personální zajištění služby ...................................................................................... 82 3.13 Spoluúčast obcí na financování služby domy na půl cesty ........................................................ 84 3.14 Model sociální služby domy na půl cesty .................................................................................. 85 3.15 Příklad dobré praxe služby domy na půl cesty .......................................................................... 88 3.16 Návrh rozvoje služby domy na půl cesty ................................................................................... 90

4.

4. Nízkoprahová denní centra ....................................................................................................... 92 4.1 Definice druhu služby dle zákona a vyhlášky .............................................................................. 92 4.2 Provozní doba nízkoprahových denních center .......................................................................... 93 4.3 Pracovník v přímé práci ............................................................................................................... 93 4.4 Uživatelé nízkoprahových denních center podle místa bydliště ................................................. 94 4.5 Zájemci o službu .......................................................................................................................... 97 4.6 Mapa poskytovatelů nízkoprahových denních center v Moravskoslezském kraji ...................... 98 4.7 Odkud uživatelé přicházejí ........................................................................................................ 102 4.8 Kam uživatelé nízkoprahových denních center odcházejí......................................................... 104 4.9 Potřeby uživatelů....................................................................................................................... 105 4.10 Činnosti a úkony služby nízkoprahová denní centra ............................................................... 107 4.11 Personální zajištění služby ....................................................................................................... 110 4.12 Náklady na personální zajištění služby .................................................................................... 114 4.13 Spoluúčast obcí na financování služby nízkoprahová denní centra ........................................ 117 4.14 Model sociální služby nízkoprahová denní centra .................................................................. 118 4.15 Příklad dobré praxe služby nízkoprahová denní centra .......................................................... 120 4.16 Návrh rozvoje služby nízkoprahová denní centra ................................................................... 120

5.

5. Noclehárny .............................................................................................................................. 122 5.1 Definice druhu služby dle zákona a vyhlášky ............................................................................ 122 5.2 Provozní doba ............................................................................................................................ 122 5.3 Pracovník v přímé práci ............................................................................................................. 122 5.4 Uživatelé nocleháren podle místa bydliště ............................................................................... 124 5.5 Zájemci o službu ........................................................................................................................ 126 5.6 Mapa poskytovatelů nocleháren v Moravskoslezském kraji..................................................... 127 5.7 Odkud uživatelé přicházejí ........................................................................................................ 132 5.8 Kam uživatelé nocleháren odcházejí ......................................................................................... 135 5.9 Potřeby uživatelů....................................................................................................................... 136 5.10 Činnosti a úkony služby noclehárny ........................................................................................ 138 5.11 Personální zajištění služby ....................................................................................................... 141 5.12 Náklady na personální zajištění služby .................................................................................... 144 5.13 Spoluúčast obcí na financování služby noclehárny ................................................................. 146 5.14 Model sociální služby noclehárny ........................................................................................... 147 5.15 Příklad dobré praxe služby noclehárny ................................................................................... 148 5.16 Návrh rozvoje služby noclehárny ............................................................................................ 148

1. Úvod Dlouhodobým záměrem Moravskoslezského kraje je dosáhnout transparentního a efektivního rozdělování finančních prostředků pro sociální služby a optimalizace sítě služeb z územního hlediska v návaznosti na proces střednědobého plánování rozvoje sociálních služeb. Odbor sociálních věcí krajského úřadu Moravskoslezského kraje připravil individuální projekt kraje s názvem „Evaluace poskytování sociálních služeb v Moravskoslezském kraji“, s registračním číslem CZ.1.04/3.1.00/A9.00019, který je podpořen z Operačního programu lidské zdroje a zaměstnanost. Cílem projektu je získat první nástroj pro transparentní a efektivní rozdělování finančních prostředků poskytovatelům sociálních služeb. V období června – září 2014 proběhla první klíčová aktivita projektu - dotazování v místě poskytování sociálních služeb, jejíž výstupy jsou nezbytným podkladem pro navazující klíčovou aktivitu 2. Data, získaná v klíčové aktivitě č. 1 byla zpracována do tabulek, grafů a map. Nicméně samotná data nemají vždy potřebnou vypovídací hodnotu, proto byly pracovními skupinami analyzovány a komentovány. Analyzována a okomentovaná data jsou podkladem pro zpracování této závěrečné zprávy. Každý druh sociální služby je popsán zvlášť.

Východiska pro zpracování Závěrečné zprávy: 

Sociální služba by měla být poskytována jen tomu, kdo ji potřebuje a jen do takové míry do jaké ji člověk potřebuje.



Efektivní sociální služba nenahrazuje v rámci svého působení přirozené zdroje (školství, jiné veřejné služby, rodinu, neformální zdroje apod.), ale naopak vede a podporuje uživatele k tomu, aby je využíval (zprostředkovává jejich využití).



Předpokladem je, že sociální služby pomáhají řešit nepříznivou sociální situaci osob, ale nemohou ze své podstaty v plné šíři řešit jevy a situace, které k nepříznivé sociální situaci vedou. Sociální služby musí být součástí širšího systémového řešení nepříznivé sociální situace.

Závěrečná zpráva je prvním podkladem pro nastavení modelu sociální služby dle daného druhu sociální služby, s ohledem na potřeby uživatelů a realizaci činností za účelem jejich naplnění. To vše v návaznosti na efektivitu a personální zajištění. Závěrečná zpráva obsahuje mj. informace o specifikaci jednotlivých druhů sociálních služeb včetně popisu výjimek a okolností, které je nutné v daném kontextu (tj. financování personálního zajištění služby) zohlednit a nastavuje parametry personálního zajištění služeb v základním, krizovém a optimálním modelu.

Podklady pro zpracování závěrečné zprávy - počet služeb a dotazníků: Počet poskytovatelů ke dni 20. 6. 2014

Počet vyplněných dotazníků k 15. 9. 2014

Procentuální návratnost dotazníků

Azylové domy

34

34

100%

Domy na půl cesty

5

5

100%

Noclehárny

15

15

100%

Nízkoprahová denní centra

11

11

100%

Podklady pro zpracování závěrečné zprávy - počet služeb a dotazníků:

Cílová skupina lidí bez domova využívá všechny služby zahrnuté do pracovní skupiny č. 1. Diskuse pracovních skupin se soustředila na specifika cílové skupiny, na které služby reagují. Komentář zastřešující cílovou skupinu v širším kontextu společenského jevu a její definice je okomentována ve službě azylové domy. Jednotlivé oddíly zastřešující ostatní služby jsou patřičně označeny.

2. Azylové domy 2.1 Definice druhu služby dle zákona a vyhlášky Azylové domy, domy na půl cesty, nízkoprahová denní centra a noclehárny jsou služby sociální prevence, které zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o sociálních službách“) definuje takto: „Služby sociální prevence napomáhají zabránit sociálnímu vyloučení osob, které jsou tímto ohroženy pro krizovou sociální situaci, životní návyky a způsob života vedoucí ke konfliktu se společností, sociálně znevýhodněné prostředí a ohrožení práv a oprávněných zájmů trestnou činností jiné fyzické osoby. Cílem služeb sociální prevence je napomáhat osobám k překonání jejich nepříznivé sociální situace a chránit společnost před vznikem a šířením nežádoucích společenských jevů.“

Azylové domy § 57 zákona (1) Azylové domy poskytují pobytové služby na přechodnou dobu osobám v nepříznivé sociální situaci spojené se ztrátou bydlení. (2) Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti: (a) poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, (b) poskytnutí ubytování, (c) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.

§ 22 vyhlášky (1) Základní činnosti při poskytování sociálních služeb v azylových domech se zajišťují v rozsahu těchto úkonů: a) poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy: 1. vytvoření podmínek pro samostatnou přípravu nebo pomoc s přípravou stravy, 2. zajištění nebo poskytnutí stravy odpovídající věku, zásadám racionální výživy a potřebám dietního stravování, tato základní činnost může být zajišťována jen v rozsahu 1 úkonu, b) poskytnutí ubytování 1. ubytování po dobu zpravidla nepřevyšující 1 rok, 2. umožnění celkové hygieny těla, 3. vytvoření podmínek pro zajištění úklidu, praní a žehlení osobního prádla, výměny ložního prádla, c) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí: 1. pomoc při vyřizování běžných záležitostí vyplývajících z individuálních plánů, 2. pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s rodinou a pomoc a podpora při dalších aktivitách podporujících sociální začleňování osob, včetně uplatňování zákonných nároků a pohledávek (2) Maximální výše úhrady za poskytování sociálních služeb v azylových domech činí a) za úkon uvedený v 1 odstavci písmene a) bodě 2 1. 170 Kč denně za celodenní stravu v rozsahu minimálně 3 hlavních jídel, 2. 75 Kč za oběd, Včetně provozních nákladů souvisejících s přípravou stravy, b) za úkony uvedené v 1 odstavci písmene b) celkem 1. 130 Kč denně, nebo

2.

jde-li o rodinu s nezletilými dětmi 100 Kč denně za dospělou osobu a 70 Kč denně za dítě, včetně provozních nákladů souvisejících s poskytnutím ubytování.

2.2 Provozní doba v azylových domech Azylové domy poskytují pobytové služby a jejich provoz je poskytovateli sociálních služeb zajištěn nepřetržitě.

2.3 Pracovník v přímé práci Pracovníky v přímé práci pro službu azylové domy jsou: - pracovník v sociálních službách v azylových domech zajišťuje v zařízení činnosti převážně spojené se základní stabilizací (kapitola 2.10), dále provádí kontrolu zařízení, odpovídá za chod, pořádek a dodržování nočního klidu v objektu azylového domu, pomáhá uživateli při ubytování (dle domovního řádu), reaguje na potřeby uživatelů v průběhu dne a zajišťuje zápisy do evidenčních programů, může vykázat z objektu uživatele či návštěvu, která hrubě porušuje domácí řád atd. Také se podílí na aktivizačních programech s uživateli, v některých zařízeních vykonává pozici tzv. „mentora, pečovatele, klíčového pracovníka,“ - sociální pracovník, vykonává další činnosti, které reagují na potřeby cílové skupiny. Zde je možný výčet činností, které sociální pracovník v rámci této služby zajišťuje: 

   

sociální poradenství, podpora při oddlužení, pomoc při jednání s pronajímateli a úřady, vyhledávání náhradního bydlení, příp. ubytování, zprostředkování možnosti využití institutu zvláštního příjemce dávek, case managementu a jiných forem koordinace v inter-organizační spolupráci (sociální služby, SP obce, OSPOD , Úřad práce aj.) v zájmu zajištění/udržení bydlení atd., sociální šetření (vede k posouzení životní situace ohrožených osob, identifikaci rizik ztráty bydlení či setrvávání v bytové nouzi, nejčastěji probíhá na začátku spolupráce, individuální plánování (individuální řešení konkrétní situace klienta na základě „kontraktu“ s klientem, přináší transparentní výsledky práce a umožní prověřovat úroveň motivace klienta ke změně), sociální pracovník může v kontextu řešení potřeb spojených s bydlením využít případovou konferenci, pokud identifikuje, že s ohroženými osobami pracuje více institucí, odborníků, poskytovatelů služeb, podílí se dle platné legislativy na koncepční a analytické práci, která je zaměřena na konkrétní poskytování služeb ve vztahu ke kvalitě, plánování, rozvoji atp.

- vedoucí služby, koordinátor pracovníků v soc. službách, kteří mají kumulovanou funkci (vedoucí služby/soc. pracovník). U vedoucích pracovníků (vedoucí zařízení, služby, koordinátor, metodik, apod.), kteří současně částečně vykazují přímou práci s klienty, je nutné od přímé práce s klienty odečíst jinou odbornou práci (např. metodické vedení pracovníků, implementace standardů kvality, koordinaci služeb, projektové řízení apod.). Předpokladem přitom je, že tito pracovníci mají přímou práci nastavenou úvazkem v rámci pracovní smlouvy a v popisu pracovní činnosti.

2.4 Uživatelé azylových domů podle místa bydliště Trvalé bydliště uživatelů 2012

Ostrava Karviná Havířov Frýdek-Místek Třinec Opava Bruntál Nový Jičín Krnov Český Těšín Orlová Kopřivnice

1%

19%

26%

2% 2% 3% 3% 4% 4%

12% 5% 5%

8%

6%

Graf AUGUR Consulting s.r.o.

Trvalé bydliště 2013 1%

19%

Ostrava Karviná Havířov Třinec Frýdek-Místek Opava Bruntál Krnov Orlová Kopřivnice Český Těšín

26%

2% 2% 3% 3% 3% 5%

12% 5% 5%

6%

10%

Graf AUGUR Consulting s.r.o.

2012

2013

Trvalé bydliště Počet UŽIVATELŮ Procenta Trvalé bydliště Ostrava 656 26% Ostrava Karviná 313 12% Karviná Havířov 200 8% Havířov Frýdek-Místek 139 6% Třinec Třinec 136 5% Frýdek-Místek Opava 119 5% Opava Bruntál 107 4% Bruntál Nový Jičín 90 4% Krnov Krnov 71 3% Orlová Český Těšín 67 3% Kopřivnice Orlová 61 2% Český Těšín Kopřivnice 55 2% Nový Jičín Ostatní obce 482 19% Ostatní obce Nezjistitelné 17 1% Nezjistitelné CELKEM

2513

100%

CELKEM

Počet UŽIVATELŮ 685 324 263 149 141 133 126 77 77 73 64 59 501 14

Procenta 26% 12% 10% 6% 5% 5% 5% 3% 3% 3% 2% 2% 19% 1%

2686

100%

Službu azylový dům využívá 84% uživatelů s trvalým bydlištěm v rámci Moravskoslezského kraje. Uživatelé jednotlivých azylových domů mají trvalé bydliště převážně v obci sídla azylového domu a v obcích přilehlých. Největší meziroční růst byl zaznamenán u obyvatel Havířova - o 63 osob, což představuje cca 30%. Tento nárůst byl zaznamenán u azylového domu pro ženy, kdy v roce 2012 poskytl službu 90 dospělým osobám, oproti roku 2013, kdy těchto osob bylo vykázáno 139. Tento meziroční nárůst může být způsoben větší obměnou uživatelek v daném zařízení. Počty osob lidí bez domova a struktura osob bez domova (tento komentář je platný pro všechny služby z pracovní skupiny č. 1. azylové domy, domy na půl cesty, noclehárny a nízkoprahová denní centra) V rámci sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011 byla poprvé v historii sčítání sledována kategorie „bezdomovci“. Rozlišováni zde byli tzv. primární bezdomovci (lidé bez domova žijící na ulici) a sekundární bezdomovci (lidé bez domova žijící v zařízeních či dočasně v bytech apod.). Sčítání osob bez domova probíhalo v rámci azylových domů, nocleháren a nízkoprahových denních centrech, v terénu bylo sčítání zjišťováno výjimečně. Výsledkem sčítání, na němž se podíleli sčítací komisaři z řad pracovníků sociálních služeb, byly údaje o bezdomovcích v rámci jednotlivých obcí s rozšířenou působností (ORP), v rámci okresů, krajů i celé republiky. V rámci Moravskoslezského kraje bylo sečteno v roce 2011 2574 osob bez domova. Počet lidí bez domova v Moravskoslezském kraji - SLDB 26. 3. 2011

1

Bílovec - SO ORP

61 Kopřivnice - SO ORP

Bohumín - SO ORP

59 Kravaře - SO ORP

Bruntál - SO ORP

81 Krnov - SO ORP

75

Český Těšín - SO ORP

44 Nový Jičín - SO ORP

31

Frenštát pod Radhoštěm - SO ORP

56 Odry - SO ORP

24

111 Opava - SO ORP

238

7 Orlová - SO ORP

61

Frýdek-Místek - SO ORP Frýdlant nad Ostravicí - SO ORP Havířov - SO ORP

143 Ostrava - SO ORP

187 5

1 115

Hlučín - SO ORP

13 Rýmařov - SO ORP

19

Jablunkov - SO ORP

23 Třinec - SO ORP

82

119 Vítkov - SO ORP

20

Karviná - SO ORP Celkem

2 574 2

Dle údajů uvedených v Koncepci bezdomovectví do roku 2020 jsou údaje o jednotlivých skupinách bezdomovců vyšší. Odhadovaný počet osob bez přístřeší v ČR je dle expertů, kteří vycházeli zejména z výše 3 uvedené definice ETHOS, přibližně 30 000 . Mnohem více je však dle stejné metodiky osob žijících v nejistém anebo nevyhovujícím bydlení. Jedná se o domácnosti vězící v nedoplatcích za bydlení a služby, s nedostatečnými příjmy pro možnost splácet, s dalšími dluhy a alespoň s jedním dlouhodobě nezaměstnaným, s nemožností směny stávajícího bydlení a o osoby vracející se z institucionální péče. Mezi skupiny nejohroženější 1

© Český statistický úřad, Metainformační systém ČSU str. 10, Koncepce bezdomovectví do roku 2020 3 Hradecký et al., 2012. 2

bezdomovectvím patří dle analytické části Koncepce bydlení ČR do roku 2020 (MMR) rodiny seniorů-jednotlivců 4 nad 65 let a domácnosti s jedním dospělým s dětmi, či domácnosti s dlouhodobě nezaměstnaným . Odhadovaný počet potenciálních bezdomovců žijících v ČR v roce 2012 je až 100 tis. osob.

Údaje za služby pro osoby bez domova ze všech dotazníků (tento komentář je platný pro všechny služby z pracovní skupiny č. 1. azylové domy, domy na půl cesty, noclehárny a nízkoprahová denní centra) V absolutních číslech z dotazníků v letech 2012 a 2013, bylo v rámci azylových domů, domů na půl cesty, nocleháren a nízkoprahových denních center sečteno cca 8011 osobám ročně. Osoby za všechny služby Služba Azylové domy

2012

2013

Počet UŽIVATELŮ 2513

Procenta 31%

Počet UŽIVATELŮ 2686

Procenta 34%

Domy na půl cesty

189

2%

189

2%

Noclehárny

2215

27%

2183

28%


3178

39%

2868

36%

CELKEM

8095

100%

7926

100%

Rozdílné hodnoty mezi lety 2011 provedeným ČSÚ a evaluačním dotazováním za roky 2012 a 2013 jsou ovlivněny rozdílnou metodou sběru dat a délkou sledovaného období. Dále hodnoty za sledované období jsou ovlivněny skutečností, že osoba mohla využít více druhů služeb v rámci jednoho města, nebo kraje. Některé výzkumy ukazují na to, že mezi skupinou skrytých bezdomovců přibylo mladých lidí do 25 let, osob se zdravotním postižením a žen, i celých rodin s dětmi. Dle dat z výzkumu Naděje o. s. provedeného mezi lety 5 2002 – 2004 třem z deseti klientů sdružení nebylo ani 30 let. V ČR je bezdomovectvím mezi mladými lidmi ohrožena nejvíce skupina mladých osob opouštějících institucionální péči. Ačkoliv není k dispozici přesná evidence, mládež a mladí dospělí tvoří odhadem méně než 15 % bezdomovců. Nejčastěji se jedná o mladé muže s žádnou či nízkou kvalifikací, bez rodinného zázemí, s užíváním drog v anamnéze a nízkými sociálními 6 dovednostmi . Téměř polovina bezdomovců byla svobodná, dalších 35 % osob je rozvedených. Přes 57 % bezdomovců nemělo žádné děti. Existující výzkumy potvrzují předpoklady o zhoršeném zdravotním stavu oproti bydlící populaci. Mezi bezdomovci zjišťujeme vyšší výskyt chronických onemocnění, vyšší prevalenci infekčních 7 chorob i častější problémy s duševním zdravím.

Poměr mužů a žen (tento komentář je platný pro všechny služby z pracovní skupiny č. 1. azylové domy, domy na půl cesty, noclehárny a nízkoprahová denní centra) Výsledky dotazníku nezodpovídají stanoveného poměru mužů a žen bez domova, tento poměr se dá odvodit 8 z již provedených průzkumů. V průzkumu města Brna je uveden poměr 71,7% mužů ku 28,3% žen , průzkum 9 Frýdku-Místku uvádí poměr 72,2 % mužů ku 27,8 % žen , průzkum města Opavy uvádí poměr 76,8% mužů ku 10 11 23,2% žen , průzkum města Ostravy uvádí poměr 78,0% mužů ku 22,0% žen , průzkum města Plzeň uvádí 12 poměr 63,9% mužů ku 36,1% žen .

In: Kuda, F., Lux, M. (Eds.): Bydlení v regionech. Příbram 2010. PRUDKÝ, Libor a Michaela ŠMÍDOVÁ. Kudy ke dnu: analýza charakteristik klientů Naděje, o.s., středisko Praha, Bolzanova. Vyd. 1. Praha: Socioklub, 135 s. Sešity pro sociální politiku. ISBN 978-808-6140-681. 6 Disdarevič S. M., Šloufová R. National Report on Youth Homelessness and Youth at Risk of Homelessness in the Czech Republic. Praha: FHS UK, 2009. 7 Barták, M. Zdravotní stav populace bezdomovců v ČR a jeho determinanty. II. vyd. Kostelec nad Černými lesy: IZPE, 2005. 8 Zjišťování počtu lidí bez domova v Brně 2014 9 Monitorování osob bez domova města Frýdek-Místek s ohledem na jejich zdravotní péči 2014 10 Zpráva ke sčítání bezdomovců v Opavě a městských částech dne 18. února 2014 4 5

V roce 2000 byl v ČR poměr mužů a žen bez domova 85,5 % ku 14,5%, v USA tento poměr činil 68% mužů a 32% 13 žen . Porovnáním výzkumu z roku 2000 a průzkumy z pozdějšího data se dá vyvodit zvyšování počtu žen v pásmu zjevného bezdomovectví.

Délka bezdomovectví (tento komentář je platný pro všechny služby z pracovní skupiny č. 1. azylové domy, domy na půl cesty, noclehárny a nízkoprahová denní centra) Dotazníky nezodpovídají délku doby bez možnosti bydlení. Tyto hodnoty se dají odvodit z průzkumů měst Frýdek-Místek a Opava. Období, kdy je respondent bez možnosti bydlení Frýdek-Místek

Absolutní četnost

Procenta

1 - 6 měsíců

20

9,6

6 měsíců - 1 rok

24

11,5

1 - 5 let

91

43,5

více let

74

35,4

Celkem

209

100

Období, kdy je respondent bez možnosti bydlení Opava 1 - 6 měsíců

Absolutní četnost

Procenta 13

23,2

6

10,7

15

26,8

5 - 10 let

4

7,1

nad 10 let

13

23,2

Celkem

51

100

6 měsíců - 2 roky 2- 5 let

Doporučení (tento komentář je platný pro všechny služby z pracovní skupiny č. 1. azylové domy, domy na půl cesty, noclehárny a nízkoprahová denní centra) Doporučujeme pro další monitorování sociálních a navazujících služeb využít metodiky ETHOS. Tato jednotná typologie může zajistit jednotný podklad informací k cílové skupině v širším společenském komplexu, jehož sociální služby jsou součástí. Typologii ETHOS vyvinula Evropská federace organizací pracujících v oblasti bezdomovectví FEANTSA. Evropská observatoř bezdomovectví stanovila tři domény, které tvoří domov, jehož absence může být považována za vymezení bezdomovectví. Mít domov může být chápáno jako: mít slušné obydlí (prostor) způsobilé k naplňování potřeb dané osoby a její rodiny (fyzická doména), mít možnost uchovat si soukromí a udržovat společenské vztahy (sociální doména) a mít výlučné vlastnictví, jistotu užívání a právní 14 nárok (právní doména) .

11

http://www.ostrava.cz/cs/urad/magistrat/odbory-magistratu/odbor-socialnich-veci-zdravotnictvi-a-vzdelanosti/oddeleni-socialnichsluzeb/studie-a-analyzy/studie-a-analyzy/c-users-zivcakzd-desktop-komplexna-socia-lna-pra-ce-bezdomovstva-studie-processtudie_o_stavu_bezdomovectvi_v_ostrave_final.pdf 12 Fenomén bezdomovectví 2014 – výzkum města Plzeň 13 Kotýnková, Magdalena: Trendy v prevenci bezdomovectví. In: Příklady nejlepší praxe v boji proti bezdomovectví, Praha 2003. 14 Hradecký, J. a kol. (2007). Definice a typologie bezdomovectví. Praha: Naděje. Dostupné z: http://www.azylovedomy.cz/soubory/48_Definice%20a%20typologie%20bezdomovstvi.pdf.

Z toho vyplývají čtyři formy vyloučení z bydlení:  bez střechy,  bez domova,  nejisté a nevyhovující bydlení,



15

nevyhovující bydlení a sociální izolace v lokálně obývaném obydlí.

Tabulka ETHOS – Evropská typologie bezdomovství a vyloučení z bydlení v prostředí ČR Koncepční kategorie BEZ STŘECHY

BEZ DOMOVA

Operační kategorie

Životní situace

1 Osoby přežívající venku

1.1 Veřejné prostory nebo venku (na ulici)

2 Osoby v noclehárně

2.1 Noclehárna

3 Osoby v ubytovnách pro bezdomovce

3.1 Azylový́ dům pro bezdomovce

3.2 Přechodná ubytovna

3.3 Přechodné podporované ubytování 4 Osoby v pobytových zařízeních pro ženy

5 Osoby v ubytovnách pro imigranty

6 Osoby před opuštěním instituce

4.1 Pobytové zařízení pro ženy

5.1 Přechodné bydlení (azylová zařízení pro žadatele o azyl) 5.2 Ubytovny pro migrující pracovníky 6.1 Věznice a vazební věznice 6.2 Zdravotnická zařízení 6.3 Zařízení pro děti

Generická (druhová) definice Osoby přežívající na ulici nebo ve veřejně přístupných prostorách bez možnosti ubytování

Národní subkategorie

*

1.1.1 Osoby spící venku (např. ulice, pod mostem, nádraží, letiště, veřejné dopravní prostředky, kanály, jeskyně, odstavené vagony, stany, garáže, prádelny, sklepy a půdy domů, vraky aut)

b

Osoby bez obvyklého bydliště, které využívají nízkoprahové noclehárny

2.1.1 Osoby v nízkoprahové noclehárně 2.1.2 Osoby sezonně užívající k přenocování prostory zařízení bez lůžek 3.1.1 Muži v azylovém domě 3.1.2 Ženy v azylovém domě 3.1.3 Matky s dětmi v azylovém domě 3.1.4 Otcové s dětmi v azylovém domě 3.1.5 Úplné rodiny v azylovém domě 3.1.6 Osoby v domě na půli cesty 3.2.1 Osoby ve veřejné komerční ubytovně (nemají jinou možnost bydlení) 3.2.2 Osoby v přístřeší po vystěhování z bytu

b

3.3.1 Bydlení s podporou výslovně určené pro bezdomovce neexistuje

a

4.1.1 Ženy ohrožené domácím násilím pobývající na skryté adrese 4.1.2 Ženy ohrožené domácím násilím pobývající v azylovém domě 5.1.1 Žadatelé o azyl v azylových zařízeních

a

5.2.1 Migrující pracovníci – cizinci ve veřejné komerční ubytovně (nemají jinou možnost bydlení) 6.1.1 Osoby před opuštěním věznice 6.2.1 Osoby před opuštěním zdravotnického zařízení 6.3.1 Osoby před opuštěním dětské instituce 6.3.2 Osoby před opuštěním pěstounské péče

a

Osoby v azylových domech s krátkodobým ubytováním

Osoby ve veřejných ubytovnách s krátkodobým ubytováním, které nemají vlastní bydlení Bezdomovci v přechodném bydlení se sociální podporou Ženy ubytované krátkodobě v zařízení z důvodu ohrožení domácím násilím Imigranti v přechodných ubytovnách z důvodu imigrace Osoby v ubytovnách pro migrující pracovníky Bez možnosti bydlení po propuštění Zůstává déle z důvodu absence bydlení Bez možnosti bydlení

FEANTSA – ETHOS – typology on homelessness and housing excklusion. Dostupné z: http://www.feantsa.org/spip.php?article120&lang=en. 15

b

b b b b

b

b

a

a

a a a a

7 Uživatelé dlouhodobější podpory

NEJISTÉ BYDLENÍ

8 Osoby žijící v nejistém bydlení

9 Osoby ohrožené vystěhováním

10 Osoby ohrožené domácím násilím

NEVYHOVUJÍCÍ BYDLENÍ

11 Osoby žijící v provizorních a v neobvyklých stavbách

7.1 Pobytová péče pro starší bezdomovce

Senioři a osoby invalidní dlouhodobě ubytované v azylovém domě

7.1.1 Muži a ženy v seniorském věku nebo invalidé dlouhodobě ubytovaní v azylovém domě

b

7.2 Podporované bydlení pro bývalé bezdomovce

Dlouhodobé bydlení s podporou pro bývalé bezdomovce

7.2.1 Bydlení s podporou výslovně určené pro bezdomovce neexistuje

a

8.1 Přechodné bydlení u příbuzných nebo přátel

Přechodné bydlení u příbuzných nebo přátel

a

8.2 Bydlení bez právního nároku

Bydlení bez právního nároku, nezákonné obsazení budovy

8.1.1 Osoby přechodně bydlící u příbuzných nebo přátel (nemají jinou možnost bydlení) 8.1.2 Osoby v podnájmu (nemají jinou možnost bydlení) 8.2.1 Osoby bydlící v bytě bez právního důvodu 8.2.2 Osoby v nezákonně obsazené budově

a a

b

8.3 Nezákonné obsazení pozemku

Nezákonné obsazení pozemku

8.3.1 Osoby na nezákonně obsazeném pozemku (zahrádkářské kolonie, zemnice)

b

9.1 Výpověď z nájemního bytu 9.2 Ztráta vlastnictví bytu 10.1 Policejně zaznamenané domácí násilí

Výpověď z nájemního bytu Ztráta vlastnictví bytu

9.1.1 Osoby, které dostaly výpověď z nájemního bytu 9.2.1 Osoby ohrožené vystěhováním z vlastního bytu 10.1.1 Osoby ohrožené domácím násilím – policejně zaznamenané případy – oběti 11.1.1 Osoby žijící v mobilním obydlí, např. maringotka, karavan, hausbót (nemají jinou možnost bydlení) 11.2.1 Osoby žijící v budově, která není určena k bydlení, např. osoby žijící na pracovišti, v zahradních chatkách se souhlasem majitele 11.3.1 Osoby žijící v provizorních stavbách nebo v budovách např. bez kolaudace 12.1.1 Osoby žijící v nevhodném objektu – obydlí se stalo nezpůsobilým k obývání (dříve mohlo být obyvatelné)

a

13.1.1 Osoby žijící v přelidněných bytech

a

11.1 Mobilní obydlí

Případy, kdy policie zasáhla k zajištění bezpečí oběti domácího násilí Mobilní obydlí, které není určené pro obvyklé bydlení

11.2 Neobvyklá stavba

Nouzový přístřešek, bouda, chatrč, barák

11.3 Provizorní stavba

Provizorní stavba

12 Osoby žijící v nevhodném bydlení

12.1 Obydlené neobyvatelné byty

13 Osoby žijící v přelidněném bytě

13.1 Nejvyšší národní norma definující přelidnění

Bydlení v objektu označeném podle národní legislativy jako nevhodné k bydlení Definované jako překračující nejvyšší normu podle rozměru nebo počtu místností

a a

a

a

a

a

* Použité zkratky v posledním sloupci – Stupeň ohrožení: a – ohrožené osoby, b – bezdomovci

Problematiku lidí bez domova nelze posuzovat pouze z jednoho zdroje např. poskytovatelů sociálních služeb, ale je nutné se na tuto skupinu dívat optikou širšího společenského kontextu. To znamená, že je třeba zahrnout do vnímání a posuzování bezdomovství také situace osob, žijících v nejistém bydlení, osob nucených neustále se pohybovat mezi různými formami nevyhovujícího bydlení a těch, kteří musí žít v obydlích nezpůsobilých k bydlení podle běžně přijímaných norem. Pro naplnění strategických záměrů v oblasti lidí bez domova a bydlení je potřeba mít relevantní informace:   

údaje monitorující počet lidí spících venku, údaje o počtu uživatelů služeb pro bezdomovce a počtu dostupných ubytovacích míst, údaje přesně monitorující celkový počet domácností bez domova,

  

údaje o počtu osob žijících v dočasném či nejistém nebo nevyhovujícím obydlí, údaje o počtu osob, kterým hrozí vystěhování, údaje o počtu osob, které mají být propuštěny z institucí a nemají domov.

2.5 Zájemci o službu 2012 Důvody odmítnutí zájemců o službu: A B C

D

E

Poskytovatel neposkytuje sociální službu, o kterou osoba žádá. Zájemce nespadá do vymezeného okruhu osob v registru poskytovatelů sociálních služeb. Poskytovatel nemá dostatečnou kapacitu k poskytnutí sociální služby, o kterou osoba žádá. Zdravotní stav osoby, která žádá o poskytnutí pobytové sociální služby, vylučuje poskytnutí takové sociální služby; tyto zdravotní stavy stanoví prováděcí právní předpis. Osobě, která žádá o poskytnutí sociální služby, poskytovatel vypověděl v době kratší než 6 měsíců před touto žádostí smlouvu o poskytnutí téže sociální služby z důvodu porušování povinností vyplývajících ze smlouvy.

2013

absolutní četnost

podíl %

absolutní četnost

podíl %

7

1%

10

1%

36

3%

45

4%

1068

93%

938

93%

15

1%

9

1%

19

2%

10

1%

1145

100%

1012

100%

Důvody odmítnutí zájemců o službu jsou rozděleny dle zákona 108/2006 do pěti kategorií (A, B, C, D, E). Ve sledovaném období (2012, 2013) je procentuální podíl u jednotlivých důvodů shodný v obou letech. Nejčastějším důvodem odmítnutí zájemců o službu je nedostatečná kapacita k poskytnutí sociální služby (93 %). Ostatní důvody jsou zastoupeny ve značně menší míře. Dalšími důvody jsou: zájemce nespadá do okruhu osob v registru poskytovatelů (3,5 %), zdravotní stav osoby vylučuje poskytnutí služby (1 %), poskytovatel neposkytuje sociální službu, o kterou osoba žádá (1 %), osobě, která žádá o poskytnutí sociální služby, poskytovatel vypověděl v době kratší než 6 měsíců před touto žádostí smlouvu o poskytnutí téže sociální služby z důvodu porušování povinností vyplývajících ze smlouvy (1,5 %). Z údajů vyplývá, že hlavním důvodem neposkytnutí služby je nedostatečná kapacita služby v době, kdy o službu bylo požádáno. Ze zkušeností poskytovatelů azylových domů pro jednotlivce plyne, že k uspokojení poptávky kvalifikovaným odhadem do 3 měsíců od podání žádosti. V případech, kdy azylový dům má delší dobu využitou kapacitu na 100 %, ztrácí služba preventivní charakter. Plná kapacita může být způsobena zejména tím, že část uživatelů využívá službu azylového domu déle než jeden rok. Často jde o uživatele, kteří by bez problémů mohli bydlet mimo azylový dům (např. v ubytovně, podnájmu, nájemním bytě, „sociálním bydlení“). Setrvání v azylových domech je způsobeno nedostatečnou přístupností nájemního bydlení a dluhy uživatelů na službách a nájemném. Uživateli azylových domů jsou pak lidé, kterým by při běžném bydlení stačila „externí“ podpora sociálního pracovníka (pomoc při vyřízení dávek, řešení dluhů, sociální poradenství, pomoc při prosazování práv a zájmů atd.) a kteří by nepotřebovali využívat pomoc v režimu „nepřetržité služby“. Někteří poskytovatelé reagují na tuto skutečnost rozšiřováním kapacity služby v bytech, kam umožňují přejít lidem, kteří nepotřebují zajistit služby 24 hodin. Poskytovatelé azylových domů poskytují cca 10% lůžkového fondu svých služeb v bytech.

Doporučení 





Moravskoslezský kraj vydal doporučení nerozšiřovat kapacitu azylových domů v bytech. Navrhujeme toto doporučení neuplatňovat v případech, že poskytovatel tyto byty použije ke snížení počtu lůžek na pokojích v rámci azylového domu. Doporučujeme zahájit otevřenou diskusi k problematice zachování preventivního charakteru azylového domu, pokud se jedná o „obsazenost“ kapacit. Například je vhodné mít volná lůžka (od 10% do 20 % z udané kapacity služby). Tzn., že při kapacitě 35 lůžek by bylo od 3 do 7 lůžek volných (tato rezervovaná lůžka mohou využít nově příchozí uživatele). Díky tomuto opatření, neztratí azylový dům 16 svou preventivní funkci. Ve městech chybí systémová podpora sociálního bydlení, nebo je kapacitně nedostatečná. Současné služby v bytech pro osoby bez domova v bytech napomáhají osobám využít vlastní možnosti a síly ke zvládání životních situací, zejména v oblasti bydlení a zaměstnanosti. Poskytovatelé azylových domů v některých obcích tak reagují na absenci zákona o sociálním bydlení, v podobě terénního programu a pobytové sociální rehabilitace. Doporučujeme funkční systematizaci prostupného sociálního bydlení dostupnou pro tuto cílovou skupinu. Zajištění této prostupnosti umožní osobám opustit síť pobytových sociálních služeb.

Tři stupně a podmínky sociálního bydlení Stupeň

17

Podmínky

1. Krizové bydlení

nový typ sociální služby na pomezí mezi noclehárnou a azylovým domem, který upraví novela o sociálních službách - pro lidi, kteří potřebují okamžitě ubytovat - pobyt maximálně šest měsíců

2. Sociální byt

zajistí obec - zkolaudovaný prostor k trvalému bydlení se sníženým standardem s klientem bude pracovat sociální pracovník

3. Dostupný byt

zajistí obec - zkolaudovaný prostor k trvalému bydlení s běžným standardem - obec uzavře s klientem nájemní smlouvu na dva roky - úřad jednou ročně prověřuje situaci potřebných - pokud se příjem nájemníka zvedne nad stanovenou hranici, nájemné se může zvýšit maximálně o 15 procent - po zlepšení situace se nájemník či rodina přesunou do běžného bydlení, které si najdou - pokud se situace nezlepší, zůstanou lidé v dostupném bytě - nájemníkům se věnuje sociální pracovník

Vybudováním dalších pobytových služeb (azylové domy, domy na půl cesty) je možné zmírnit důsledky nepříznivé sociální situace lidí bez přístřeší (tj. akutní potřebnost cílové skupiny). Bez vytvoření návazného systému prostupného bydlení, ale budou tyto osoby setrvávat v těchto službách dlouhodobě. Vznik nové sociální služby musí mít vždy veřejného zadavatele (obec, kraj), který tuto službu zadá do systému opatření reagujících na danou sociální situaci.

16

Ve městech tato rezervní kapacita azylových domů, může být doplňkem tzv. krizových bytů, které se plánují v sociálním bydlení v ČR. Města, které mají ve své síti poskytovatele azylových domů, tak mohou lépe reagovat na krizovou situaci občanů spojenou se ztrátou bydlení a soustředit se na vytvoření portfolia bytů ve druhém stupni 17 http://www.mpsv.cz/cs/20186

2.6 Mapa poskytovatelů azylových domů v Moravskoslezském kraji

Území poskytování služeb

počet azylových domů 2012 2013

jednotlivci - kapacita ANO

37

Bruntál

2

2

Český Těšín Frýdek-Místek

2 3

2 3

ANO

Havířov Karviná

2 2

2 2

ANO ANO

Kopřivnice

2

2

ANO

49 25

Krnov Ludgeřovice

1 1

1 1

ANO

45 18

38 39

Nový Jičín Opava

1 2

1 2

ANO ANO

Orlová

1

1

ANO*

38 *

Ostrava Petrovice u Karviné

11 1

11 1

ANO ANO*

200 *

Rýmařov Studénka

1 1

1 1

ANO

16

ANO

70

Třinec Celkem

3

3

rodiny/matky s dětmi kapacita ANO

32

ANO ANO

24

ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO

26 60 75 18 30 20 39

ANO

42 40

ANO ANO

170 60

ANO

4 31

ANO

36 36 575 lůžek *AD pro matky s dětmi, jež v případě volné kapacity ubytovává i samotné ženy

671 lůžek

2012

2013

Kapacita služby - lůžek

1172,67

1249

z toho: kapacita lůžek v bytech

118

132

Max. počet ubytovaných rodin

205

208

Mapa poskytovatelů sociálních služeb zobrazuje umístění azylových domů na území Moravskoslezského kraje. V letech 2012 a 2013 se nezměnilo umístění ani počet azylových domů MSK. Azylových domů pro matky s dětmi je 15, což je o 4 více než azylových domů pro jednotlivce, kterých je 11. Oba typy azylových domů se nacházejí v 10 městech: Bruntál, Frýdek-Místek, Havířov, Karviná, Kopřivnice, Krnov, Nový Jičín, Opava, Ostrava, Třinec. Ve 3 městech: Český Těšín, Ludgeřovice a Studénka se nachází pouze azylový dům pro matky s dětmi. Ve městech Orlová a Petrovice u Karviné se nachází azylový dům pro matky s dětmi, jenž v případě volné kapacity ubytovává i ženy bez dětí. V Rýmařově se nachází pouze azylový dům pro muže jednotlivce. Azylové domy se nacházejí v obvodech 15 obcí s rozšířenou působností (Bílovec, Bruntál, Český Těšín, FrýdekMístek, Havířov, Karviná, Kopřivnice, Kravaře, Krnov, Nový Jičín, Opava, Orlová, Ostrava, Rýmařov a Třinec). Z toho 12 azylových domů se nachází přímo v obcích s rozšířenou působností a 3 azylové domy se nacházejí mimo tuto obec (Bílovec, Karviná a Kravaře). V obvodech 7 obcí s rozšířenou působností se nenachází žádný azylový dům (Bohumín, Frenštát pod Radhoštěm, Frýdlant nad Ostravicí, Hlučín, Jablunkov, Odry a Vítkov). Největší počet azylových domů je na území Ostravy (11), dále pak tři azylové domy leží na území Frýdku – Místku a Třince, dva azylové domy jsou v Bruntále, Českém Těšíně, Havířově, Karviné, Kopřivnici a Opavě. Jeden azylový dům se nachází v Krnově, Ludgeřovicích, Novém Jičíně, Orlové, Petrovicích u Karviné, Rýmařově a Studénce.

Migrace uživatelů za službou Uživatelé využívají služby mimo své trvalé bydliště převážně, pokud pocházejí z ORP, které tuto službu nezajišťují. Tato skutečnost je patrná u poskytovatelů z Ostravy, kteří poskytují služby uživatelům z celého Moravskoslezského kraje. Velkou spádovou oblast vykazují i azylové domy v Opavě (spádová oblast ORP Vítkov, Kravaře), Třinec (spádová oblast ORP Jablunkov), Frýdek-Místek (spádová oblast ORP Frýdlant nad Ostravicí) viz příloha mapy služeb. Dále má vliv na migraci i charakter podhorských a řídce osídlených oblastí Moravskoslezského kraje, kde má většina obyvatel vlastní dům (i když mnohdy v nevyhovujícím stavu). Pokud se stane, že zde někdo ztratí bydlení, vyhledá pomoc v nejbližším azylovém domě. Týká se to např. obcí Třinec, Bruntál, Krnov apod. O tom vypovídá skutečnost, že např. opavský, bruntálský nebo třinecký azylový dům má až ½ uživatelů s trvalým bydlištěm mimo obec, kde sídlí, oproti azylovým domům ve Frýdku-Místku, Českém Těšíně či Havířově, kde procento „přespolních“ nedosahuje ani jedné čtvrtiny.

Využití více služeb v rámci sledovaného období Poskytovatel azylového domu 1.22, který poskytuje také služby nízkoprahové denní centrum a noclehárny, uvedl v součtu všech služeb celkem 390 osob za rok 2012 a 293 osob v roce 2013. Poskytovatel dodal po doplňujícím šetření podrobnější údaje o počtech osob za sledované období. V roce 2012 poskytl pouze službu azylový dům 319 osobám, v roce 2013 pak 234 osobám. Kombinací služeb azylový dům, noclehárny nebo nízkoprahové denní centrum využilo 18% (71 osob) v roce 2012 a 17% (59 osob) v roce 2013.

U poskytovatele azylového domu 1.7, který zajišťuje služby nízkoprahového denního centra a noclehárny bylo obdobnou metodou zjištěno, že kombinací těchto služeb využilo od 15 do 21% osob.

Využití dalších ubytovacích kapacit mimo sociální služby Cílová skupina využívá mimo sociálních služeb i komerčních ubytoven. Jako příklad lze uvést využití těchto kapacit, které byly zjišťovány v Ostravě a Brně. Monitoring města Ostravy 2012 sečetl v sociálních službách, ubytovnách a na ulici 2681 osob. Srovnatelný monitoring v městě Brně v roce 2014 sečetl 1950 osob, což je oproti roku 2010 nárůst o 44%. Největší nárůst je zaznamenán v komerčních ubytovnách. Doporučení 



18

Doporučujeme zadavatelům (obcím, kraji) vyhodnotit a dále sledovat dostupnost služeb pro lidi bez domova v obcích s rozšířenou působností (dále také „ORP“) Odry, Vítkov, Kravaře; včetně sledování využití kapacit azylových domů v Opavě v návaznosti na jejich využití občany z území těchto obcí 18 s rozšířenou působností . Pracovní skupina doporučuje v těchto ORP vyjednávat o možnostech zajištění služeb a dostupného sociálního bydlení pro tuto cílovou skupinu. Vzhledem k velikosti obcí, ve kterých nejsou poskytovány žádné služby pro osoby bez domova, je vhodné začít pracovat na vybudování terénních služeb, ambulantních služeb. Dále je potřeba zajistit vhodný bytový fond, který bude odpovídat návrhu 19 koncepce sociálního bydlení dle MPSV .

V současnosti klienti využívají služby azylových domů v Opavě a dalších ORP (toto je zřejmé z map uvedených v příloze mapy azylové domy). 19 http://www.mpsv.cz/cs/20186

2.7 Odkud uživatelé přicházejí 2012 Podíl %

2013 Podíl %

Z jiného azylového domu

8%

10%

B.1

Z krizového centra

1%

1%

B. 2

Z noclehárny

14%

16%

B. 3

Z nájemního bydlení s podmínkou registrované sociální služby

0%

0%

B. 4

Z domu na půl cesty

1%

1%

B. 5

Ze služby následné péče

0%

0%

B. 6

Z terapeutické komunity

0%

0%

Z domácnosti

19%

20%

D. 1

Z nemocnice

2%

2%

D. 2

Z léčebny dlouhodobě nemocných

1%

1%

D. 3

Z psychiatrické nemocnice

2%

2%

E.

Ze školských zařízení (dětské domovy, střediska výchovné péče atd.)

0%

0%

F.

Jiné

4%

2%

G

Ztráta vlastnických práv k nemovitosti

2%

3%

H

Z podnájmu

21%

21%

I

Z ubytovny

10%

9%

J

Z výkonu trestu nebo vazby

3%

4%

K

Z „ulice“ (stan, squat, parky, mosty apod.)

11%

7%

100%

100%

Pořadí

Odkud uživatelé přišli

A

C.

CELKEM

KATEGORIZACE odpovědi "Jiné" 2012 Odpovědi

Četnost odpovědí

z nájemních bytů, nevyhovující bydlení

2

občané ČR vracející se z Mexika

1

z domácnosti z důvodu domácího násilí

1

pobytová sociální rehabilitace

1

krátkodobě u známých, širší rodiny

1

U možnosti "JINÉ" uvedlo procentuální podíl 6 služeb. Všechny tuto položku konkretizovaly. Tabulka zobrazuje kategorizaci uvedených odpovědí vyjadřuje počet, kolikrát se daná položka v odpovědích objevila.

2013 ze zahraničí

2

z nájemních bytů, nevyhovující bydlení

2

z domácnosti z důvodu domácího násilí

1


1

krátkodobě u známých, širší rodiny

1

U možnosti "JINÉ" uvedlo procentuální podíl 8 služeb. 7 z nich tuto položku konkretizovalo. Tabulka zobrazuje kategorizaci uvedených odpovědí vyjadřuje počet, kolikrát se daná položka v odpovědích objevila.

Výsledky dotazníkového šetření odráží místo posledního pobytu uživatele před příchodem do azylového domu. V roce 2012 přišlo do azylového bydlení nejvíce osob z podnájmu 21 %, z domácnosti 19 % a z noclehárny 14 %. Dále z „ulice“ 11%, z ubytovny 10%, z jiného azylového domu 8%, z výkonu trestu odnětí svobody nebo vazby 3%, z nemocnice 2%, z důvodu ztráty vlastnických práv k nemovitosti 2%, z krizového centra 1%, z domu na půl cesty 1% a z léčebny dlouhodobě nemocných 1%. Žádný uživatel nepřišel z nájemního bydlení s podmínkou registrované sociální služby, ze služby následné péče, z terapeutické komunity či školských zařízení (dětské domovy, střediska výchovné péče atd.). V roce 2013 byla situace téměř stejná. Rozdíly oproti roku 2012 jsou minimální. Opět uživatelé přicházeli především z podnájmu 21 %, z domácnosti 20 % a z noclehárny 16 %. Dotazník nemohl metodicky oddělit azylové domy pro jednotlivce a rodiny s dětmi. Výsledek je tak zkreslen v oblastech příchodu z nocleháren, ulice a nízkoprahových denních center, zdravotních zařízení, výkonu trestu. Tyto uvedené hodnoty se nevztahují na cílovou skupinu rodin s dětmi. Příčina vzniku bezdomovectví (tento komentář je platný pro všechny služby z pracovní skupiny č. 1. azylové domy, domy na půl cesty, noclehárny a nízkoprahová denní centra) Zde je nutné uvést, že výše uvedené údaje byly zaměřeny na zjištění FAKTU (pozn. nikoliv příčiny), odkud uživatel do služby přichází, Dotazníkové šetření tedy nebylo zaměřeno na objektivní zjišťování dalších skutečností, které mají přímou souvislost se ztrátou bydlení a tedy i vznikem nepříznivé sociální situace potencionálních i faktických uživatelů služeb. Pracovní skupina je však vnímá jako velmi důležité a jistě by stálo za zvážení s těmito oblastmi dále pracovat v případných dalších analýzách zaměřených například na oblast prevence chudoby a sociálního vyloučení: Bezdomovectvím jsou nejvíce ohroženi lidé:      

Dlouhodobě nezaměstnaní Handicapovaní Senioři Lidé adaptovaní na život v institucích Příslušníci etnických minorit Migranti

Faktory vyvolávající fenomén bezdomovectví lze posuzovat z několika stran. 







faktory objektivní, odráží celkové společenské klima. Jsou ovlivněny sociální politikou státu, sociálním zákonodárstvím, politikou zaměstnanosti, bytovou politikou, postavením etnických minorit, postojem většinové společnosti k marginálním skupinám apod. faktory subjektivní - jsou ovlivněny jednotlivci, rodinami, společenskými skupinami, jejich schopnostmi, rysy, temperamentem, charakterem, věkem apod. Obecně lze říci, že jsou dány úrovní vlastních schopností se sociálně adaptovat (faktory materiální, vztahové, osobní, institucionální). faktory materiální - ztráta bydlení, nejisté bydlení, ztráta zaměstnání, dlouhodobá nezaměstnanost, nedostatečné příjmy, zadluženost, neschopnost obhospodařovat vlastní rozpočet, tragická událost ve formě ztráty živitele, majetku apod. faktory vztahové - změny struktury rodiny, rodinné nebo manželské problémy, diskriminace ženy, porušené vztahy mezi partnery, porušené vztahy mezi rodiči a dětmi, rozvod manželů, rozchod partnerů žijících v konkubinátu, rozdělení nebo rozpad rodiny, násilí v rodině, sexuální zneužívání a znásilnění, osamělost.

 

faktory osobní - mentální retardace, duševní či tělesná choroba, nesamostatnost, osamělost, invalidita, alkoholismus a další závislosti, hráčství, sociální nezralost. faktory institucionální - propuštění z ústavu, propuštění z vězení, opuštění dětského domova.

Faktory objektivní i subjektivní svým působením ovlivňují bezdomovectví v různých kombinacích a obměnách s odlišnou silou a zákonitostí. Jejich působení se liší v jednotlivých zemích a oblastech. Co však zůstává konstantní ve všech oblastech světa, ve vyspělých i rozvojových zemích, je skutečnost, že ženy, muži i děti, všichni ti, kteří žijí svůj život bezdomovce, jej žijí ve výrazné chudobě, odlišně od ostatní populace. Příčiny bezdomovectví u mužů a žen se kvalitativně liší Příčinou bezdomovectví mužů bývají obvykle faktory materiální a osobní, méně pak vztahové a institucionální.  



Charakter bezdomovectví mužů je více veřejný. Vedou k tomu dva důvody. U mužů převládá jako prvotní faktor materiální stránka věci (ztráta bytu, ztráta zaměstnání, nedostatečné příjmy) často v kombinaci s faktory osobními (nemoc, osamělost, stáří, alkoholismus či závislosti). Současně je mužům přirozenější tendence demonstrovat své bezdomovectví tím, že aktivně vyhledávají nabízené služby, anebo se předvádějí na veřejnosti.

Příčinou bezdomovectví žen bývají obvykle faktory vztahové, především problémy v partnerských vztazích, ve většině případů doprovázené násilím. Protože ženy většinou chtějí předejít riziku života v podmínkách zjevného bezdomovectví, je u nich charakteristické bezdomovectví skryté.  

Často řeší svůj partnerský problém způsobem, který je vlastní právě znevýhodněným ženám: bydlením u přítele, přítelkyně, rodičů, případně návratem po jistém čase. Nutno zdůraznit ještě další velmi závažnou skutečnost, že ženy zjevného, skrytého či potenciálního bezdomovectví mají často s sebou děti.

Společné faktory bezdomovectví u mužů a žen Příčinou je vleklá chudoba a z ní plynoucí jevy. Nevhodné sociální prostředí zapříčiní, že na osoby určitého typu, negativně působí jejich okolí a naopak, oni se následně dopouštějí protispolečenského jednání kriminálního charakteru. Například porušují trestní zákon a končí často ve věznicích. Mužům i ženám je společná např. nevíra v úspěch. Tu získali po neustálých debaklech. Ztráta sociálních kontaktů, deziluze, uzavřenost do sebe, neschopnost udržet pozornost a z toho plynoucí roztržitost, nesoustředěnost, náhlá únava. Oběma pohlavím je také společná vertikální sociální mobilita, vždy však směrem do nižšího zařazení (jen ojediněle jsme zažili návrat do vyšší sociální vrstvy). Muži i ženy pod vlivem alkoholu zhrubnou, prožívají pocit hostility vzápětí vystřídaný zoufalstvím. Následkem duševní choroby, či působením alkoholu nebo drog, přicházejí do sociální služby ve stavu krajní duševní a tělesné vyčerpanosti a zchátralosti. Příčinou bezdomovectví dětí a mladistvých bývají faktory institucionální (kojenecké ústavy, pak přechod do dětského domova, pobyt v ústavech výchovných), neúplná rodina, násilí v rodině, zanedbávání, týrání a psychická deprivace dítěte, problémy plynoucí ze závislosti na alkoholu a jiných návykových látkách, popř. na hazardní hře. Výrazným faktorem je NESYSTÉMOVÝ PŘÍSTUP SPOLEČNOSTI v této oblasti – pokud se jedná o zajištění institucionální péče o děti a mladistvé, nadužívání tohoto institutu a také nedostatek preventivních programů a služeb nejen pro děti, ale i celé rodiny.

Doporučení (je platné pro všechny služby z pracovní skupiny č. 1. azylové domy, domy na půl cesty, noclehárny a nízkoprahová denní centra)



Pro tvorbu strategií sociální politiky státu a samosprávy doporučujeme sledovat nejen to, odkud uživatel přichází, ale analyzovat také další faktory podílející se na tom, že uživatel zůstává bez domova. S těmito parametry doporučujeme pracovat v případných dalších analýzách zaměřených například na oblast prevence chudoby a sociálního vyloučení.

2.8 Kam uživatelé azylových domů odcházejí, začleňování uživatelů do běžného společenského prostředí 2012 Podíl %

2013 Podíl %

Odchod do jiného azylového domu

12%

11%

B. 1

Domov pro seniory

0%

0%

B. 2

Domov se zvláštním režimem

0%

1%

B. 3

Nájemní bydlení s podmínkou registrované sociální služby

2%

3%

B. 4

Noclehárna

7%

8%

B. 5

Dům na půl cesty

1%

1%

B. 6

Chráněné bydlení

1%

0%

B. 7

Služby následné péče

0%

0%

B. 8

Do terapeutické komunity

0%

0%

Do domácnosti

12%

14%

D. 1

Do zdravotních služeb (hospitalizace)

2%

2%

D. 2

Léčebna dlouhodobě nemocných

1%

1%

D. 3

Psychiatrická nemocnice

2%

1%

E.

Do školských zařízení (dětské domovy, střediska výchovné péče atd.)

1%

1%

F.

Jiné

6%

5%

G.

Získání vlastnických práv k nemovitosti

0%

0%

H.

Podnájem

20%

20%

I.

Ubytovna

16%

15%

J.

Výkon trestu nebo vazba

0%

1%

K.

„Ulice“ (stan, squat, parky, mosty apod.)

4%

3%

L.

Úmrtí

1%

1%

Bez udání důvodu

13%

13%

100%

100%

Pořadí

Kam uživatelé odešli

A

C.

M. CELKEM

KATEGORIZACE odpovědi "Jiné" 2012 Odpovědi

Četnost odpovědí

do zahraničí (Anglie, Slovensko)

2

k příbuzným

2

tréninkové bydlení

1

Porušení pravidel domu

1

lázně

1

z nájemních bytů

1

U možnosti "JINÉ" uvedlo procentuální podíl 8 služeb. Všechny tuto položku konkretizovaly. Následující tabulka zobrazuje kategorizaci uvedených odpovědí - vyjadřuje počet, kolikrát se daná položka v odpovědích objevila. Např. lázně uvedla jedna služba.

startovací byt

1


1 2013

k příbuzným

2

tréninkové bydlení

1

Porušení pravidel domu

1

z nájemních bytů

1

kamarád/ka

1

startovací byt

1


1

zůstávají v DMD OV-Poruba

1

do zahraničí

1

U možnosti "JINÉ" uvedlo procentuální podíl 7 služeb. Všechny tuto položku konkretizovaly. Následující tabulka zobrazuje kategorizaci uvedených odpovědí - vyjadřuje počet, kolikrát se daná položka v odpovědích objevila. Např. startovací byt uvedla jedna služba.

V roce 2012 i 2013 odešlo nejvíce uživatelů z azylových domů do podnájmu 20 %, na ubytovnu 15,5 %, do domácnosti 13 % a do jiného azylového domu 11,5 %. Významná skupina uživatelů opustila službu, aniž by uvedla důvod 13 %. Mezi nimi mohou být započítáni uživatelé, jimž byl ukončem pobyt z důvodu porušení pravidel. V obou letech neodešel žádný z uživatelů do domova pro seniory, služeb následné péče, do terapeutické komunity, nebo nezískal vlastnická práva k nemovitosti. Podíváme-li se na to, odkud uživatelé do služby přichází a kam odchází, zjistíme, že zpět do noclehárny odchází 50 % uživatelů, kteří přišli z noclehárny (tato oblast se vztahuje pouze na jednotlivce). Zpět do domácnosti odchází cca o 6 % méně uživatelů, než je těch příchozích. Tato skutečnost může být ovlivněna dluhy, zpřetrháním rodinných vazeb apod. Odchod a příchod mezi zdravotnickými zařízeními se pochybují okolo hranice 5 %. Do školských zařízení odchází cca 1 % dětí. Rozdílem 1 % odchází a přichází uživatelé z podnájmu. O 6 % více uživatelů odchází do ubytoven, což může odrážet skutečnost, že tyto osoby nemohou získat nájemní byt z důvodu dluhu na energiích apod. Zpět na ulici se vrací od 6 % do 4 % uživatelů. Z azylových domů odchází 1 % uživatelů do výkonu trestu, oproti 3 – 4 % těch, kteří z výkonu trestu přicházejí. Pracovní skupina dále v této oblasti diskutovala následující témata: Nejčastěji odcházejí osoby z azylových domů do podnájemního bydlení, přičemž se jedná většinou o osoby, které hradí své závazky spojené s bydlením a nejsou závislé na alkoholu. Další velkou skupinou jsou lidé, kteří odcházejí do ubytoven, a to především kvůli dluhům na energiích nebo na nájemném v obecních bytech. Z uvedených příčin tito lidé nemohou dosáhnout na vyšší stupeň bydlení (podnájem, byt). Nejčastějším důvodem přechodu na jiný azylový dům nebo noclehárnu jsou problémy s dodržováním pravidel daných zařízením, např. neuhrazení poplatků za služby, agresivní chování atd. Někteří poskytovatelé zajišťují návazné služby např. sociální rehabilitaci spojenou s bydlením, terénní programy, sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi. Zkušenost mezi přechody na tyto navazující služby jsou pozitivní v podobě kontinuální podpory uživatele. Přemostění na návazné služby zajištěné jiným poskytovatelem se mnohdy nepodaří, uživatel nenaváže spolupráci a tak opustí sociální systém, což může vést k opakovanému propadu a nutnosti znovu využít pobytových služeb. Poskytovatelé po odchodu klienta z azylového domu nemají možnost sledovat, s jakou úspěšností si uživatel udrží např. podnájemní bydlení. Příklad: Uživatel azylového domu odejde do podnájmu, kde bydlí 7 dní, než je

mu tam ukončena podnájemní smlouva. „Úspěšný“ bývalý uživatel azylového domou je opět na ulici a žádá o službu v jiném azylovém domu. Přichází tedy z ulice, podnájmu nebo z jiného AD??

Doporučení Vhodnou možností řešení problematiky návazných služeb je vytvoření institutu multidsciplinárního setkávání na dané obci, který by mohl být dobrým základem pro kontinuální spolupráci mezi aktéry podpory uživatele (úřad práce, původní poskytovatel, sociální pracovník na obci, potencionální poskytovatel, správce bytového fondu atd.). Doporučujeme poskytovatelům vycházet při analýzách a sledování úspěšnosti začlenění klientů do běžného společenského prostředí z klasifikace ETHOS – Evropská typologie bezdomovectví.20

str. 10, Hradecký, J. a kol. (2007). Definice a typologie bezdomovectví. Praha: Naděje. Dostupné z: http://www.azylovedomy.cz/soubory/48_Definice%20a%20typologie%20bezdomovstvi.pdf. 20

2.9 Potřeby uživatelů Následující typologie a specifikace potřeb uživatelů azylových domů vznikala v pracovní skupině projektu Evaluace a poskytovatelé služeb se k ní tedy vyjadřovali zpětně. Jedná se proto pouze o kvalifikované odhady, které navíc nemusí vycházet ze shodných představ či porozumění potřebám a jejich možným kategorizacím u jednotlivých poskytovatelů. Které oblasti potřeb uživatelů služba řeší Potřeba zajištění ubytování Potřeba osobního prostoru Potřeba prostoru pro osobní věci Bydlení

Potřeba prostoru pro trávení volného času Potřeba podpory a pomoci při hledání bydlení Potřeba porozumět a orientovat se v nájemní a podnájemní smlouvě Potřeba podpory a pomoci s vedením domácnosti Mít možnost osobní hygieny (sprcha, WC)

Péče o svou osobu - hygiena, zevnějšek

Mít možnost praní a sušení osobních věcí Mít čisté prádlo a dostatek oblečení

Bezpečí

Stravování

Potřeba být v bezpečném prostředí Potřeba být v chráněném prostředí Možnost připravit si stravu Potřeba podpory při zajištění stravy Uplatňování lidských a občanských práv Uzavírání smluv Mít osobní doklady, např. občanský průkaz

Uplatnění práv

Uplatnění politických práv Uplatnění majetkových práv Pracovně - právní vztahy Znalost základních lidských práv Vyřízení odpovídajících dávek, dokladů, potřebných dokumentů

Vyřizování běžných záležitostí

Jednání u lékařů, na úřadě, u institucí apod. Získání a udržení bytu Využití sociálních dávek Uplatnění práva na hmotné zabezpečení ve stáří a invaliditě

Plánování a hospodaření s financemi

Hospodaření s finančními prostředky Řešení dluhové problematiky Vyjasnění vlastnických práv k majetku Vyhledávání pracovní příležitosti

Práce

Obnovení pracovních návyků – příprava na zařazení se na trh práce Vyhledání a zprostředkování rekvalifikačních kurzů

Potřeba získat registraci u lékaře Zdraví

Potřeba řešit závislost (alkohol, drogy apod.) Zajistit základní zdravotní prevenci, vč. očkování Udržování kontaktů, vztahů s rodinou, blízkými osobami Navazování a udržování sociálních kontaktů

Vztahy

Vytváření funkčních sociálních vazeb s vrstevníky Orientace v nájemní a podnájemní smlouvě Pomoc s vedením domácnosti

Zajištění kontaktu se společenským prostředím

Kontakt s institucemi Zvládnout výchovu a péči o dítě

Posílení rodičovských kompetencí

Zajistit bezpečné prostředí pro děti

Seberealizace

Hledání smyslu života, priorit, ukotvení

2012

2013

Podíl procent %

Podíl procent %

Bydlení

22,1%

21,3%


10,7%

10,5%

Stravování

10,0%

9,4%


8,7%

9,4%

Práce

8,2%

8,7%

8%

9%

6,5%

6,5%

5%

6%

Zdraví

5,7%

5,4%


4,4%

4,5%

Posílení rodičovských kompetencí

4,1%

4,3%

Vztahy

3,5%

3,0%

Seberealizace

2,7%

2,8%

100%

100%

Oblasti potřeb uživatelů

Plánování a hospodaření s financemi Bezpečí Uplatnění práv

CELKEM

Získané hodnoty se mezi roky 2012 a 2013 liší minimálně. V komentáři jsou z toho důvodu výsledky zprůměrovány za oba dva roky. Výpočet procentuálního rozdělení potřeb uživatelů je zavádějící, a to kvůli zadání výpočtu. Zadání totiž zní, že při součtu potřeb uživatelů je nutno dojít k 100 %. Uživatelé těchto služeb mají ale kombinaci několika okruhů potřeb, které si prostřednictvím těchto služeb naplňují. Z dotazníku kombinaci nelze vyčíst. Azylové domy zajišťují potřebu bydlení. S bydlením souvisí zajištění přípravy nebo zajištění stravy poskytovatelem služby, péče o osobní hygienu a bezpečí spojené s bydlením. Tyto potřeby klientů uspokojují všechny azylové domy v podobě základní stabilizace (bydlení, bezpečí, strava a hygiena). Dále jsou to potřeby vyplývající z individuálních potřeb uživatelů např. hledání bydlení, plánování a hospodaření s financemi, vyhledávání práce atd. Uživatelé služby azylový dům mají více oblastí potřeb, které prostřednictvím této služby řeší. Rodiny s dětmi mají potřeby rozšířené o podporu v oblasti posílení rodičovských kompetencí.

Potřeba bydlení je uspokojena vstupem uživatele do služby. Uživateli je zajištěna základní stabilizace tzn. ubytování, prostor pro zajištění osobní hygieny, možnost přípravy stravy nebo její zakoupení. Všechny tyto potřeby jsou naplňovány prostřednictvím činností a poskytovatel je zajišťuje již a priori vstupem do služby, tedy u 100 % uživatelů. Metodika dotazování byla vedena snahou kvantifikovat reagování na potřeby z pohledu personálního zajištění služby, tj., kterým potřebám a v jakém rozsahu (podílu %) věnují převážnou pozornost pracovníci v přímé práci. Nedostatečné pochopení tohoto záměru mohlo vést k různému výkladu zjištěných hodnot. Například: procenta vyjadřují potřeby uživatelů, které mají a nikoliv vyjádřený podíl práce pracovníků směrem k naplnění těchto potřeb. Dle metodiky tazatele museli tedy poskytovatelé rozdělit základní stabilizaci do jednotlivých kategorií, což pro ně nebylo jednoduché. Nejčastěji přicházejí osoby do služby azylový dům s potřebou základní stabilizace, do které jsou zahrnuty potřeba ubytování, bezpečí, hygieny a stravy (48,5 %). V rámci základní stabilizace potřebují lidé nejčastěji uspokojit potřebu bydlení na přechodnou dobu (21,7 %), v podobě zajištění ubytování, poskytnutí osobního prostoru pro osobní věci, trávení volného času, pomoc při hledání bydlení, orientací v nájemní smlouvě, nebo pomoc s vedením domácnosti. Potřeba péče o svou osobu – hygienu a zevnějšek 10,6 %, v podobě zajištění možnosti osobní hygieny, praní a sušení prádla a zajištění oblečení. Oblast stravování 9,7 %, zajištění možnosti připravení vlastní stravy nebo podporou při zajištění stravy. Potřeba bezpečí v podobě zajištění bezpečného a chráněného prostředí je naplňována 6,5 %. Další skupina potřeb spadá do oblasti, které uživatele mohou po naplnění vést k začlenění do společnosti nebo nalezení vhodnější sociální služby. Z výsledků dotazníku je patrno, že uživatelé potřebují pomoc při vyřizování běžných záležitosti 9 % (pomoc při vyřízení odpovídajících dávek, dokladů a dokumentů). V 8,5 % potřebují podporu v plánování a hospodaření s financemi (využití sociálních dávek, uplatnění práva na hmotné zabezpečení ve stáří a invaliditě, hospodaření s finančními prostředky, řešení dluhové problematiky a vyjasnění vlastnických práv). V 8,4 % potřebují klienti azylových domů pomoc s hledáním vhodného pracovního uplatnění (pomoc ve vyhledávání pracovních příležitostí, obnovení pracovních návyků, příprava zařazení se na trh práce, vyhledávání a zprostředkování rekvalifikačních kurzů). Potřeby v oblasti zdraví potřebuje řešit 5,6 % klientů (registrace a získání lékaře, řešení závislosti na alkoholu, drogách atd.). Uplatnění práv v podobě lidských a občanských práv, uzavírání smluv, vyřizování osobních dokladů, pracovně právních vztahů a uplatnění majetkových práv) potřebuje saturovat 5,5 %. Zprostředkování kontaktů s institucemi potřebuje řešit 4,5 %, posílení rodičovských kompetencí pak potřebuje rozvíjet 4,2 % klientů (podpora výchovy a péče o děti a zajištění bezpečného prostředí pro děti). Potřeby v oblasti vztahů tvoří 3,3 % (podpora při udržováním kontaktů, vztahů s rodinou a blízkými osobami, navazováním, udržováním sociálních kontaktů, sociálních vazeb s vrstevníky). Poslední oblastí potřeb, se kterou klienti do služby přicházejí je seberealizace s 2,8 % (podpora při pomoci hledání smyslu života, priorit a ukotvení).

Komentář k potřebám uživatelů dle poskytovatelů – z jednání pracovní skupiny Potřeby uživatelů, jež jsou naplňovány pomocí služby azylových domů, mohou být nejen materiální (bydlení, strava, péče o vlastní osobu – hygiena atd.) a sociální (sociální poradenství, prosazování práv a zájmů atd.), ale i psychologické (snížená schopnost řešit problémy, chození v „bludném kruhu“ atd.). Je zde prostor pro využití a aplikaci sociálně terapeutických činností (komunitní a skupinová práce, podpůrné terapeutické aktivity, nácviky sociálních dovedností), které jsou dle současné legislativy nad rámec základních činností azylového domu. V případě uživatelů, kteří jsou závislí na návykových látkách nebo mají psychické problémy (například depresivní stavy, psychózy, poruchu osobnosti), jsou sociálně terapeutické činnosti nutností, a to zejména ve své podpůrné roli. Uživatelé poptávají společensky uznatelné potřeby v oblasti hledání bydlení, práce atd. Výsledky dotazníku nezohledňují prolínání více druhů potřeb jednotlivých uživatelů. Dále se zde nedá stanovit, které potřeby poptávají uživatelé různého věku, pohlaví, jednotlivci, rodiny s dětmi, uživatelé přicházející z výkonu

trestu, zdravotnických zařízení, přicházející do zařízení z jiných sociálních služeb, kteří přichází z nájemního bydlení, opakovaně využívající služby atd. Dle poskytovatelů služby azylové domy jednotlivci především řeší hledání práce, vyrovnaní finančních závazků, hledání bydlení a zdravotní stav. U rodin s dětmi jsou potřeby zaměřené především na hledání vhodného bydlení a posílení rodičovských kompetencí, přípravu dětí do školy, péči o zajištění zdraví dětí, pomoc při narovnání vztahů s prarodiči, partnery, posílení kompetencí péče o domácnost, přípravy stravy pro děti atd. Dále je u žen zvýšená potřeba zajištění bezpečí před domácím násilím. U starších uživatelů se převážně řeší zdravotní stav, který omezuje získání zaměstnání. Tito uživatelé ve své podstatě čekají na uvolnění místa ve vhodnější sociální službě. Z toho důvodu potřebují jinou pobytovou službu, která by zajistila jejich potřeby v oblasti péče, např. domovy pro seniory, nebo domy se zvláštním režimem. Do těchto typů služeb se ale pro své nízké příjmy, zadluženost, zdravotní omezení vč. stanovené diagnózy alkoholismus a další nemohou dostat. Komentář k potřebám uživatelů z jednání projektového týmu Metodika dotazování byla vedena snahou kvantifikovat reagování na potřeby z pohledu personálního zajištění služby, tj., kterým potřebám a v jakém rozsahu (podílu %) věnují převážnou pozornost pracovníci v přímé práci. Nedostatečné pochopení tohoto záměru mohlo vést k různému výkladu zjištěných hodnot. Například: procenta vyjadřují potřeby uživatelů, které mají a nikoliv vyjádřený podíl práce pracovníků směrem k naplnění těchto potřeb. Doporučení 

Vzhledem k tomu, že pro tuto skupinu není ve společnosti nastaven dostupný systém bydlení, nebo navazující systém sociálních služeb. Osoby tak zůstávají v azylových domech delší dobu než je doporučována zákonem o sociálních službách. Poskytovatelé si jsou vědomi toho, že pokud ukončí službu klientovi v azylovém domě, tak pravděpodobně dojde k přesunutí této skupiny uživatelů do nocleháren, nízkoprahových denních center nebo na ulici. Nahrazováním chybějícího stupně bydlení pro tyto osoby, se zvyšuje riziko vzniku jejich závislosti na azylovém domě a zároveň je tím nepříznivě ovlivňována motivace ostatních uživatelů azylového domu. Doporučujeme vytvořit prostupný systém služeb a bytů navazující na azylové domy.



Pro další dotazování doporučujeme ujednotit terminologii potřeb významově a tyto hodnoty sledovat dopředu a ne zpětně. Předejde se tak rozdílným interpretacím u jednotlivých poskytovatelů.

2.10 Činnosti a úkony služby azylové domy Základní činnosti

21

Poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy

22

Úkony / specifikace úkonu

Vytvoření podmínek pro samostatnou přípravu, nebo pomoc s přípravou stravy

Prostor pro samostatnou přípravu stravy – kuchyňka, (kuchyňský kout s vodou vařičem, lednicí)

Zajištění nebo poskytnutí stravy odpovídající věku, zásadám racionální výživy a potřebám dietního stravování

Výdej stravy

Zajištění dovozu stravy Vysvětlení podmínek služby, domovní řád, smlouva, ubytování.

Ubytování po dobu zpravidla nepřevyšující 1rok

Chráněné prostředí Prostor pro osobní věci Prostor pro trávení volného času

Poskytnutí ubytování

Umožnění celkové hygieny těla

Vytvoření podmínek pro zajištění úklidu, praní a žehlení osobního prádla, výměny ložního prádla

Prostor osobní hygienu (sprcha, WC) Zajištění podpory s dodržováním hygieny vyplývající z individuální potřeby Praní a sušení osobních věcí Zajištění výměny ložního prádla Podpora při praní a sušení osobních věcí vyplývající z individuálních potřeb uživatele Podpora při zajištění, osobních dokladů

Pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.

Pomoc při vyřizování běžných záležitostí vyplývajících z individuálních plánů

Podpora při zajištění hmotného zabezpečení při využití sociálních dávek, uplatnění práva na hmotné zabezpečení ve stáří a invaliditě

Podpora při řešení zdravotního stavu: registrace u lékaře preventivní prohlídky, očkování

21 22

dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů dle vyhlášky č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách

Zprostředkování kontaktu institucemi, úřady, doprovody na úřady, policii, ÚP, nákup atd. Kontakt se školou. Podpora při vyřizování dokladů z oblasti rodinného práva (výživné, trestní oznámení, rozvod apod.) Podpora při řešení dluhové problematiky, vyjasnění vlastnických práv k majetku

Podpora se zařazením na trh práce: vyhledávání pracovní příležitosti, vyhledání vhodné rekvalifikace, komunikace se zaměstnavatelem

Podpora při řešení zdravotního stavu: řešení rizikového chování (alkohol, drogy apod.), Pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s rodinou a pomoc a podpora při dalších aktivitách podporujících sociální začleňování osob, včetně uplatňování zákonných nároků a pohledávek

Podpora v oblasti bydlení: hledání vhodného ubytování, podpora při zpracování žádosti o byt, pomoc s organizací stěhování, pomoc při jednání s dodavateli energií, podpora při orientaci v nájemní a podnájemní smlouvě

Zprostředkování kontaktu s rodinou, pomoc při vyhledávání rodiny, podpora při zprostředkování kontaktů s rodinou Zprostředkování nabídky návazných služeb, vyhledávání vhodné sociální služby, zajištění návazné sociální služby Nácvik vedení domácnosti, včetně přípravy stravy a zdravého způsobu života * Další specifické činnosti a úkony

Nácviky změny chování a jednání

Nácvik sestavování domácího rozpočtu Nácvik prezentace své osoby při kontaktu se společenským prostředím vč. úřadů Podpora a instruktáž při úklidu pokoje

Zajištění pracovních aktivit

Řízené pracovní aktivity vedoucí k obnově pracovních návyků a dovedností

---Podpora v uspořádání hodnot a priorit

Hledání smyslu života, priorit, ukotvení. Posilování sebedůvěry při řešení obtíží.

Možnost ubytování v tréninkovém bytě – vyplní služba, která poskytuje službu v bytech umístěných mimo azylový dům, ale jsou součástí kapacity této služby. Pomoc při přípravě dětí do školy pracovníkem zařízení Pomoc při přípravě dětí do školy – externí službou

Fakultativní služby

Zajištění volnočasových aktivit Video trénink při zvládání životních situací Socioterapeutické činnosti – komunitní a skupinové aktivity Podpora psychoterapeuta

2012 2013 Podíl Podíl Poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy


Pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.

Další specifické činnosti a úkony


Vytvoření podmínek pro samostatnou přípravu, nebo pomoc s přípravou stravy

8%

8%

Zajištění nebo poskytnutí stravy odpovídající věku, zásadám racionální výživy a potřebám dietního stravování

2%

2%

Ubytování po dobu zpravidla nepřevyšující 1rok

16%

16%

Umožnění celkové hygieny těla

8%

7%

Vytvoření podmínek pro zajištění úklidu, praní a žehlení osobního prádla, výměny ložního prádla

7%

6%

Pomoc při vyřizování běžných záležitostí vyplývajících z individuálních plánů

21%

21%

Pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s rodinou a pomoc a podpora při dalších aktivitách podporujících sociální začleňování osob, včetně uplatňování zákonných nároků a pohledávek

22%

22%

Nácviky změny chování a jednání

5%

5%


3%

2%

----

0%

0%

Podpora v uspořádání hodnot a priorit

1%

2%

Možnost ubytování v tréninkovém bytě – vyplní služba, která poskytuje službu v bytech umístěných mimo azylový dům, ale jsou součástí kapacity této služby.

2%

1%

Pomoc při přípravě dětí do školy pracovníkem zařízení

1%

1%

Pomoc při přípravě dětí do školy – externí službou

0%

0%

Zajištění volnočasových aktivit

2%

2%

Video trénink při zvládání životních situací

0%

0%

Socioterapeutické činnosti – komunitní a skupinové aktivity

1%

1%

Podpora psychoterapeuta

1%

1%

.

0%

0%

Celkem

100% 100%

Procentuální podíly jednotlivých činností a úkonů jsou kvalifikovaným odhadem poskytovatelů pro účely tohoto dotazníku. Získané hodnoty se mezi roky 2012 a 2013 liší minimálně. V komentáři jsou výsledky zprůměrovány za oba dva roky. Azylové domy poskytují služby celodenního ubytování a v rámci této služby je zajištěno umožnění celkové hygieny těla, podmínek pro úklid, praní a žehlení osobního prádla vč. výměny ložního prádla. Součástí služby je zajištění podmínek pro přípravu stravy nebo zajištění stravy prostřednictvím poskytovatele. Ubytování je zajištěno ve dvou až čtyřlůžkových pokojích. U rodin s dětmi se dá navýšit kapacita pokoje o dvoulůžkové postele, přistýlky atd. Umožnění celkové hygieny těla je zajištěno ve společných koupelnách, dále jsou k dispozici automatické pračky pro praní osobního prádla. Součástí služby je poskytování sociální pomoci při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. Služba zajišťuje základní stabilizaci prostřednictvím ubytování: Z interpretace výsledků dotazníkového šetření vyplývá, že 40% poskytnutých úkonů ve službě azylové domy směřuje k základní stabilizaci klienta. Ubytování mj. zahrnuje vysvětlení podmínek služby, domovního řádu, smlouvy, ubytování, zajištění chráněného prostředí vč. prostoru pro osobní věci a trávení volného času. Je nutný dohled nad dodržováním pravidel, které zaručují ubytovaným uživatelům bezpečí. Součástí ubytování je umožnění celkové hygieny těla. Dále jsou to podmínky pro zajištění úklidu, praní a žehlení osobního prádla včetně jeho výměny. Součástí stabilizace je vytvoření podmínek pro samostatnou přípravu nebo pomoc s přípravou stravy 8 %, nebo zajištění stravy prostřednictvím sociální služby s výsledkem 2 %. Vzhledem k tomu, že strava je základní fyziologickou potřebou, dá se tento výsledek interpretovat tak, že 80 % uživatelů služby využívá kuchyňky nebo podporu s přípravou stravy a 20 % uživatelů služby si nechává zajišťovat stravu prostřednictvím sociální služby. Rodiny s dětmi tuto potřebu z 100% zajišťují prostřednictvím využívání kuchyněk v zařízení. 43% prováděných činností se váže k pomoci při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávaní osobních záležitostí. Z toho: 21 % úkonů směřuje k pomoci při vyřizování běžných záležitostí vyplývajících z individuálních plánů. Do oblasti činností lze zahrnout: podporu při zajištění osobních dokladů; podporu při zajištění hmotného zabezpečení při využití sociálních dávek, uplatnění práva na hmotné zabezpečení ve stáří a invaliditě; podporu při řešení zdravotního stavu: registrace u lékaře preventivní prohlídky, očkování; zprostředkování kontaktu institucemi, úřady, doprovody na úřady, policii, ÚP, nákup atd., kontakt se školou. 22 % poskytovaných úkonů napomáhá při obnovení nebo upevnění kontaktu s rodinou. Pomoc a podporu při dalších aktivitách podporujících sociální začleňování osob, včetně uplatňování zákonných nároků a pohledávek zajistilo 22 % činností. Do těchto činností lze zahrnout tyto úkony: podpora při vyřizování dokladů z oblasti rodinného práva (výživné, trestní oznámení, rozvod apod.); podpora při řešení dluhové

problematiky, vyjasnění vlastnických práv k majetku; podpora se zařazením na trh práce: vyhledávání pracovní příležitosti, vyhledání vhodné rekvalifikace, komunikace se zaměstnavatelem; podpora při řešení zdravotního stavu: řešení rizikového chování (alkohol, drogy apod.); podpora v oblasti bydlení: hledání vhodného ubytování, podpora při zpracování žádosti o byt, pomoc s organizací stěhování, pomoc při jednání s dodavateli energií, podpora při orientaci v nájemní a podnájemní smlouvě; zprostředkování kontaktu s rodinou, pomoc při vyhledávání rodiny, podpora při zprostředkování kontaktů s rodinou; zprostředkování nabídky návazných služeb, vyhledávání vhodné sociální služby, zajištění návazné sociální služby. Je možné, že některé výše uvedené činnosti, jež jsou zařazeny do oblasti „pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávaní osobních záležitostí“, hraničí v praxi s výkonem sociálně terapeutických činností, v rámci kterých jde sociální pracovník více do hloubky uživatelových problémů. Další činnosti Azylové domy zajišťují také další činnosti v objemu 7,5 %. Z toho nácviky změny chování a jednání, vedení domácnosti, včetně přípravy stravy a zdravého způsobu života, sestavování domácího rozpočtu, prezentace své osoby při kontaktu se společenským prostředím vč. úřadů, podpora a instruktáž při úklidu pokoje tvoří 5 % z poskytovaných úkonů a zajištění pracovních aktivit v podobě řízené pracovní aktivity vedoucí k obnově pracovních návyků a dovedností tvoří 2,5 % z poskytovaných úkonů. Fakultativní činnosti Azylové domy zajišťují při naplňování potřeb uživatelů další fakultativní činnosti. Jejich realizace se odvíjí od místních podmínek a personálních kapacit služby. Celkově identifikovali poskytovatelé, že fakultativní činnost v rámci poskytování sociální služby tvoří 6 %. Z toho: k zajištění volnočasových aktivit směřuje 2 % úkonů, k hledání smyslu života, priorit, ukotvení, posilování sebedůvěry při řešení obtíží směřuje 1, 5% poskytovaných úkonů, k podpoře bydlení v tréninkovém bytě se váže 1,5% úkonů, s pomocí při přípravě dětí do školy pracovníkem zařízení souvisí 1 % poskytovaných úkonů, podpora psychoterapeuta je zahrnuta v 1 % poskytovaných úkonů, stejně tak socioterapeutické činnosti – komunitní a skupinové aktivity představují 1 % poskytovaných úkonů v rámci sociální služby. Doporučení: 

V azylových domech doporučujeme zvýšit poměr sociální práce realizované odborně vzdělanými pracovníky. Pro službu azylový dům je důležité umět reagovat na potřeby cílové skupiny zaměřených na adiktologii, psychologii, rodinnou problematiku apod., tzn., že je potřebné mít pracovníky, kteří by byli schopni více do hloubky řešit jednotlivé záležitosti uživatelů, nebo zajistit tyto odborníky z venku.



Doporučujeme poskytovatelům při práci s klienty v rámci základní stabilizace uživatelů budovat jejich kompetence prostřednictvím aktivizačních programů. Důležité je zachování principu participace uživatelů při řešení své sociální situace, k dodržení tohoto principu je nutné zajištění dostatečného počtu pracovníků.



Doporučujeme MSK v rámci připomínkování legislativních materiálů v souladu s výše uvedenými doporučeními klást větší důraz na sociálně terapeutické činnosti (komunitní a skupinová práce, podpůrné terapeutické aktivity, nácviky sociálních dovedností), které jsou dle současné legislativy nad rámec základních činností azylových domů. V případě uživatelů, kteří jsou závislí na návykových látkách nebo mají psychické problémy (například depresivní stavy, psychózy, poruchy osobnosti), jsou sociálně terapeutické činnosti nutností, a to zejména ve své podpůrné roli.

Personální zajištění služby

Počet uživatelů - dle počtu uzavřených smluv

Počet přepočtených úvazků za sociální službu celkem

Počet přepočtených úvazků pracovníků v přímé práci

Počet uživatelů na jednoho pracovníka v přímé práci (1/3)

2012 72,7

7,4

5,5

16

po korekci 72,7

7,6

6

12,6

5,7

17,4

2013 76,8

7,6

po korekci 76,8

7,8

6,2

13,4

Co se týče počtu přepočtených úvazků pracovníků v přímé práci, bylo nutné v letech 2012 i 2013 provést korekturu, a to nezapočítat data od dvou registrovaných sociálních služeb (1.39, 1.56), jež se nedržely definice pracovníka v přímé práci uvedené v dotazníku. Po této korekci vychází, že v roce 2012 činil počet přepočtených úvazků pracovníků v přímé práci 5,8 úvazků a v roce 2013 6 úvazků. Pokud by byly vyjmuty i údaje registrované sociální služby 1.51, jež se vymykají ostatním datům, dostaneme se na počet přepočtených úvazků pracovníků v přímé práci v roce 2012 6 úvazků a v roce 2013 6,2 úvazků. Kapacita azylových domů byla v roce 2012 - 1173 lůžek a v roce 2013 - 1249 lůžek. Průměrně se v azylových domech obmění ročně 46% uživatelů. Přepočtené úvazky na počty uživatelů odpovídají ročnímu přepočtu v daném roce. Tento přepočet ale neodpovídá okamžité kapacitě azylových domů v přepočtu na jednoho pracovníka, tento propočet je dle výsledků dotazníků uveden v kapitole návrh přepočtených úvazků.

A = Počet úkonů provedených v přímé práci za rok

B = Počet přepočtených úvazků pracovníků v přímé práci poskytujících daný úkon v roce Služby průměr

Úkony 1.

Vytvoření podmínek pro samostatnou přípravu, nebo pomoc s přípravou stravy 2. Zajištění nebo poskytnutí stravy odpovídající věku, zásadám racionální výživy a potřebám dietního stravování 3. Ubytování po dobu zpravidla nepřevyšující 1rok 5.

4. Umožnění celkové hygieny těla Vytvoření podmínek pro zajištění úklidu, praní a žehlení osobního prádla, výměny ložního prádla 6. Pomoc při vyřizování běžných záležitostí vyplývajících z individuálních plánů

A. 2012

B. 2012

A. 2013

B. 2013

14 116

0,7

17 073

0,8

2 506

0,5

2 281

0,4

20 479

1,7

23 915

1,9

15 192

0,9

18 736

0,9

21 774

1,0

26 613

1,0

10 913

1,6

13 250

1,7

7. Pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s rodinou a pomoc a podpora při dalších aktivitách podporujících sociální začleňování osob, včetně uplatňování zákonných nároků a pohledávek 8. Nácviky změny chování a jednání 9.


10 301

1,2

12 315

1,2

1 915

0,4

2 237

0,5

4 861

0,5

5 527

0,5

----

0

0,0

0

0,0

10. Podpora v uspořádání hodnot a priorit 11. Možnost ubytování v tréninkovém bytě – vyplní služba, která poskytuje službu v bytech umístěných mimo azylový dům, ale jsou součástí kapacity této služby. 12. Pomoc při přípravě dětí do školy pracovníkem zařízení 13. Pomoc při přípravě dětí do školy – externí službou 14. Zajištění volnočasových aktivit

1 879

0,4

2 107

0,4

614

0,1

585

0,1

421

0,0

484

0,0

42

0,0

51

0,0

3 119

0,4

3 436

0,4

15. Video trénink při zvládání životních situací 16. Socioterapeutické činnosti – komunitní a skupinové aktivity 17. Distribuce potravin z potravinové banky

42

0,0

34

0,0

2 223

0,1

2 410

0,1

62

0,0

72

0,0

18. Podpora psychoterapeuta

168

0,0

291

0,0

Korekce údajů U poskytovatele číslo 1.15 nebylo započteno 38 úvazků na zajištění úkonu stravy v roce 2012. U poskytovatele číslo 1.57 nebylo započteno 18 úvazků v roce 2012, v dalším roce poskytovatel uvedl 3,5 úvazků na zajištění cca stejného počtu úkonů. Údaje nejsou ve výsledné tabulce zpracovány. Azylové domy ustupují od plošného zajišťování stravy ze strany poskytovatele a v rámci azylových domů budují kuchyňské kouty. Tento trend odráží řádky 1 a 2. Úkony spojené s vytvořením podmínek stravy zahrnují podporu uživatelů při vedení oblasti přípravy stravy, uchovávání potravin atd. V úkonu zajišťujícím ubytování je potřeba započíst práci sociálního pracovníka, který vysvětluje pravidla daného zařízení, podepisuje smlouvu apod., dále práci pracovníků v sociálních službách zajišťujících nepřetržitý chod zařízení. U řádků 6 a 7 není jednoznačný výklad, kdy například činnosti související s hledáním práce může poskytovatel evidovat v rámci podpory vyplývající z individuálních plánů, jiný v podpoře při dalších aktivitách podporujících sociální začleňování osob. Dále údaje mohou být zkresleny hloubkou podpory (umožnění dokončení přípravy na pracovní uplatnění, vyhledávání a zajištění kvalifikačního vzdělávání, vyhledávání a zajištění rekvalifikačního vzdělávání, nácvik komunikace se zaměstnavatelem telefonicky/emailem, nácvik sepsání CV, nácvik sebeprezentace, úpravy vzhledu, vystupování atd.). Odhad úvazku ke stanoveným úkonům Kvalifikovaný odhad přepočtených úvazku pracovníků v přímé práci činí 9,3 úvazků pro rok 2012. Skutečnost přepočtených úvazku v daném roce byla 6,0 úvazků pracovníků v přímé práci. Kvalifikovaný odhad přepočtených úvazku pracovníků v přímé práci činí 9,9 úvazků pro rok 2013. Skutečnost přepočtených úvazku v daném roce byla 6,2 úvazků pracovníků v přímé práci.

Doporučení Poskytovatelé preventivních služeb nepracují ve své praxi s měřením úkonu s přepočtením na úvazek přímé práce. U azylových domů se ve skutečnosti sledují tyto ukazatele: počty ubytovaných uživatelů/obsazených lůžek, stravy, doby individuálních setkání atd. Každý poskytovatel použil vlastní přepočet ke stanovení úvazku na jednotlivé úkony. Údaje stanovených úkonů na přepočtené úvazky nemají odpovídající výpovědní hodnotu. Dalším vysvětlením rozdílů mezi skutečností a odhadem úvazku může být také propojenost více služeb v rámci jednoho projektu např. nízkoprahové denní centrum a noclehárna atd. Druhý faktor ovlivňující počty pracovníků a tzv. úkonů ovlivňují „dovednosti“ cílové skupiny. Např. jeden poskytovatel azylového domu v Praze zajišťuje služby pouze v utajovaných bytech. Tato služba je zajištěna „pouze“ čtyřmi sociálními pracovníky, oproti službě kde cílovou skupinou jsou muži, kteří potřebují dohled nad dodržením pravidel, které umožňují vzájemné soužití v daných prostorech azylového domu. Zde je potřeba počítat se zajištěním minimálně 5 úvazky pracovníků v přímé práci na zajištění 24 hodinové služby 7 dní v týdnu. Vzhledem k rozdílné interpretaci úkon/přepočtený na jednotku úvazku pracovníků v přímé práci, doporučuje pracovní skupina k těmto údajům nepřihlížet.

Kolik % na celkové přímé práci s uživateli tvořila administrativa spojená s poskytnutím služby přímo uživateli? rok

2012

2013

celkový průměr

29%

34%

Tento odhad zahrnuje čas potřebný k vedení dokumentace a práce na zakázkách uživatelů. Otázka nebyla rozdělena na pracovníky v sociálních službách a sociální pracovníky. Z výsledku se dá namodelovat, že ze 40 minutové přímé práce s uživatelem potřebuje sociální pracovník kolem 20 minut na administrativní zpracování. Dotazník, ale nepracoval s hodnotou administrativní práce na jednotlivé pracovní pozice. Dá se předpokládat, že u pracovníků v sociálních službách bude přepočet mezi přímou prací a administrativou spojenou s přímou prací menší a u sociálních pracovníků bude zase vyšší. Dále se do této činnosti započítává práce na přípravě komunitních setkání atd. U služeb je třeba počítat i s administrativní prací, která „nesouvisí“ s přímou prací. Např. administrativní práce s různými druhy výkazů, kdy pro MPSV se vykazují hodnoty setkání evidovaných do 15, 30, 60, 120 minut. Individuální projekty počítají s hodnotou 10 minut – kontakt, 30 minut intervence atd. Tato různá snaha o kvantifikaci sociální práce je poskytovatele demotivující vzhledem k času strávených k vykazování, které stejně neovlivní kvalitu práce. Zohlednit je potřeba i činnosti zajišťující provoz a rozvoj poskytovatele (metodiky služby, účetnictví, provozní práce, vzdělávání atd.).

Návrh rozpětí poměru počtu přepočtených úvazků v nepřímé práci na 1 úvazek v přímé práci ve třech variantách, viz Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v MSK na období 20152020. Návrh rozpětí poměru počtu přepočtených úvazků na jednoho uživatele není možné nastavit bez zohlednění velikosti zařízení. Další skutečností, která ovlivňuje tyto přepočty je skutečnost poskytování více druhů služeb v jednom zařízení. Služba, která získá více finančních prostředků, zajišťuje údržbu celé budovy a další režijní náklady. Poskytovatele v roce 2012 museli reagovat na snížení objemu finančních prostředků k většímu propojování služeb, v oblasti rozložení úvazků na další služby, zajištění společné údržby, společných nákupů a služeb atd. Velikost azylových domů se liší v počtu poskytovaných lůžek od 4 lůžek do 75 lůžek. Vzhledem k velkému rozdílu kapacity zajištěných lůžek, byly tyto služby rozděleny podle kapacity lůžek do tří skupin: azylový dům od 4 do 29 lůžek, azylový dům od 30 do 39 lůžek a azylový dům od 40 lůžek. Údaje a nastavení pro poskytovatele azylového domu, který zajišťuje pouze 4 lůžka, nejsou v následujících tabulkách zohledněny pro velkou statistickou odchylku od ostatních poskytovatelů. V krizové variantě je navržen stávající stav, další omezení personálu povede ke snížení poskytovaných služeb nebo k uzavření služby.

Varianty

Počet přepočtených Počet přepočtených úvazků za sociální úvazků ostatní službu celkem pracovníci

První skupina od 12 do29 lůžek (15 poskytovatelů z 34)

Počet přepočtených úvazků pracovníků v přímé práci

Počet uživatelů na jednoho pracovníka v přímé práci

Průměr lůžek 20,6

Optimální

8,5

2,5

6

3,4

Základní

7,5

2

5,5

3,7

Krizová

6,5

1,5

5

4,1

Skutečnost

5,8

1,3

4,5

4,6

Druhá skupina od 30 do 39 lůžek (5 poskytovatelů z 34)


Optimální

11

3

8

4,1

Základní

10

2,5

7,5

4,4

Krizová

8

2

6

5,5

Skutečnost

7,3

1,6

5,7

5,8

Třetí skupina od 40 do 75 lůžek (14 poskytovatelů z 34)


Optimální

14

3

11

5,1

Základní

12,5

2,5

10

5,6

Krizová

10

2

8

7,0

Skutečnost

9,6

1,9

7,7

7,2

Z uvedených údajů je patrný rozdíl počtu uživatelů na jednoho pracovníka v přímé práci. Nejvíce uživatelů na jednoho pracovníka je ve třetí skupině. Tato skutečnost, ale nemusí automaticky znamenat horší kvalitu poskytovaných služeb oproti menším poskytovatelům. Devět poskytovatelů z 14 ve třetí skupině jsou azylové domy pro rodiny s dětmi. U velkých azylových domů pro jednotlivce je vhodné tento azylový dům provozně rozdělit do menších komunit, s dostatečným personálním obsazením.

U první a druhé skupině je v základní variantě navržen stav pracovníků na jednoho uživatele bez sdílení s jinou sociální službou. Toto nastavení pracovníků v přímé práci dostačuje na zajištění 24 hodinové služby 7 dní v týdnu. Další specifika azylových domů pro ženy s dětmi a poskytování služeb v bytech jsou uvedena v následující tabulce. Průměrný počet rodin Kapacita lůžek 12-29, průměr lůžek 20,6 (15 poskytovatelů z 34)

Další specifika poskytovaných služeb

Počet poskytovatelů

Průměr lůžek

Azylové domy pro ženy s dětmi

8

7,9

x

Byty

4

x

2

Kapacita lůžek 30-39, průměr lůžek 33, (15 poskytovatelů z 34) Azylové domy pro ženy s dětmi

2

10,2

x

Byty

4

x

6,5

Kapacita lůžek 40-75, průměr lůžek 55,8 (14 poskytovatelů z 34) Azylové domy pro ženy s dětmi

9

13,4

x

Byty

7

x

14

Doporučení: Doporučujeme poskytovatelům v rámci přímé práce zvyšovat podíl sociálních pracovníků, kteří disponují dostatečnými kompetencemi odpovídajícími potřebám cílové skupiny. Podíl práce spojené se základní stabilizací, kterou v současné době vykonávají pracovníci v sociálních službách, musí rovněž reflektovat potřeby cílové skupiny v dané službě, př. osoby se sníženou soběstačností o svou osobu, lidé závislí na návykových látkách, maminky s oslabenou sociální vazbou atd.

2.12 Náklady na personální zajištění služby 1. Průměrný počet pracovníků v přímé práci/průměrný počet přepočtených úvazků

2. Průměrné celkové personální náklady za rok na službu

3. Průměrné personální náklady na pracovníky v přímé práci na službu za rok

Podíl % (ř. 3/ř. 2 * 100)

2012 78 %

2 038 516 Kč

1 384 238 Kč

68%

2013 79 %

2 134 320 Kč

1 431 016 Kč

68%

Rozdělení podle velikosti služby

Rok

1. Průměrný počet pracovníků v přímé práci/průměrný počet přepočtených úvazků

2. Průměrné celkové personální náklady za rok na službu

3. Průměrné personální náklady na pracovníky v přímé práci na službu za rok

Podíl % (ř. 3/ř. 2 * 100)

kapacita lůžek 12-29 2012

78%

1 530 162 Kč

1 130 815 Kč

72%

2013

76%

1 510 290 Kč

1 013 398 Kč

69%


76%

2 004 975 Kč

1 238 308 Kč

73%

2013

78%

2 140 910 Kč

1 284 265 Kč

68%


81%

2 561 755 Kč

1 899 186 Kč

76%

2013

81%

2 720 596 Kč

2 051 435 Kč

77%

Personální náklady na zabezpečení služby azylový dům v kraji činily v roce 2012 celkem 68 539 750,- Kč a v roce 2013 celkem 72 566 878,- Kč. Personální náklady na pracovníky v přímé práci činily v roce 2012 celkem 45 679 845,- Kč a v roce 2013 celkem 48 654 531,- Kč. Náklady na zajištění přímé práce v obou letech představovaly 68 % z celkových personálních nákladů, přičemž podíl úvazků činil v jednotlivých letech 78 % a 79 %. Při bližším zkoumání dat od jednotlivých poskytovatelů jsme došli k závěru, že někteří z 34 dotázaných neuvedli v otázce personálních nákladů relevantní data, jelikož podíl nákladů pracovníků v přímé péči na celkových personálních nákladech je u nich nižší než 27 %, a přitom podíl úvazků se pohybuje stejně jako u ostatních poskytovatelů okolo 80 %. S daty z těchto dotazníků jsme v následujících rozborech nepočítali.

Personální náklady na jeden úvazek Poměrně rozdílné jsou také průměrné náklady na 1 úvazek za měsíc. Zatímco v jedné ze služeb činily v roce 2012 náklady 11 805,- Kč na úvazek a měsíc, v jiné to bylo 40 934,- Kč. Náklady o rok později, tj. v roce 2013, pak byly nejnižší 14 077,- Kč a nejvyšší 28 512,- Kč. Průměrné měsíční náklady na 1 úvazek byly v roce 2013 22 451,- Kč (jedná se o superhrubou mzdu, což je cca 16 800 Kč hrubé mzdy). Tato hodnota vyjadřuje průměr za všechny pracovní pozice zahrnuté do personálních nákladů služby azylový dům, tedy i mzdy managementu. Personální náklady na pracovníky v přímé péči se pohybovaly v roce 2012 od 10 851,- Kč po 35 344,- Kč na úvazek a měsíc. V roce 2013 se pak pohybovaly od 12 965,- Kč po 25 730,- Kč na úvazek a měsíc. Průměrné měsíční náklady na 1 úvazek pracovníka v přímé péči v roce 2013 byly 20 437,- Kč (což je cca 15 200 Kč hrubé mzdy). Z výsledku dotazníkového šetření není lehké udělat jednoznačný závěr. Výsledky může zkreslovat skutečnost, že nevíme, zda celkové personální náklady jednotlivých poskytovatelů obsahují i náklady na obslužné činnosti (jako je zpracování účetnictví, tvorba metodik, úklid apod.). Pokud jsou služby některým z poskytovatelů nakupovány a jiným nikoli, údaje pak nejsou porovnatelná. Dále může výsledky zkreslovat skutečnost, že pokud je obsaženo v jednom zařízení více druhů sociálních služeb a mezi jednotlivými službami je personální provázanost, dochází k úhradě personálních nákladů tou službou nebo těmi službami, které jsou více finančně podpořeny. V minulosti v důsledku nutnosti hledat úspory, zefektivňovat práci a snižovat náklady, je v současné době běžná provázanost několika sociálních služeb v jednom zařízení, a to nejen místně, ale především personálně. Kdyby mělo dojít k oddělení jednotlivých služeb, nebyly by schopny samostatné existence z důvodu nedostatečného finančního pokrytí. Doporučení: Uvažujeme-li o definici poměru pracovníků v přímé práci k ostatním pracovníkům služby, musíme si prvotně nadefinovat nezbytné činnosti, jež musí každý poskytovatel zajistit vedle přímé práce s klientem. Jedná se o tyto činnosti:         

řízení organizace tvorba metodik sociální práce ekonomické a účetní činnosti personalistika tvorba projektů za účelem zkvalitnění služby a získání finančních prostředků od donátorů ICT služby úklid opravy a údržba atd.

Je logické, že objem činností v přímé práci musí převažovat nad těmi „ostatními“. Podle velikosti poskytovatele však některé činnosti budou nakupovány a jiné zajišťovány vlastními zaměstnanci. Dostáváme se tak do roviny, že navrhujeme nedefinovat poměr úvazků přímé práce k úvazkům ostatních pracovníků, ale definovat poměr nákladů na nezbytné ostatní činnosti k personálním nákladům na pracovníky v přímé práci. Doporučujeme, aby náklady na nezbytné ostatní činnosti byly pokrývány ve výši: -

krizová varianta – 30-50 % základní varianta – 50-70 %

-

optimální varianta – 70-90 %

personálních nákladů připadajících na přímou práci. Pokud se procento pokrytí ostatních činností bude blížit k horní hranici, bude mít zařízení dostatek prostředků na zkvalitňování poskytované sociální služby.

2.13 Spoluúčast obcí na financování služby azylové domy 2012

obec

Albrechtičky

2013 kvantifikovaný odhad nepřímé podpory v Kč

částka v Kč

částka v Kč

3 000

3 000

Bílovec

15 000

20 000

Bohumín

10 000

75 000

275 542 271 856

247 600

Bruntál Český Těšín Dobrá

2 387

Dolní Lutyně

2 000

Frenštát pod Radhoštěm Frýdek-Místek Frýdlant nad Ostravicí Havířov Hlučín

600 000

6 000 10 000

10 000 1 179 011

kvantifikovaný odhad nepřímé podpory v Kč

644 250

50 000

865 250

5 000 1 358 000

884 462

100 000

60 000

Horní Benešov

1 027

Ostatní

2 000

Karviná

1 656 500

366 160

1 024 382

325 160

Kateřinice

1 000

1 000

Kopřivnice

766 310

429 455

Krnov

500 000

850 000

Kujavy

500

500

2 000

2 000

Opava

1 210 000

403 334

Orlová

70 000

153 000

240 000

Mošnov

Ostrava

9 370 000

1 080 000

7 680 000

1 080 000

Ostrava-Poruba Ostrava-Slezská Ostrava

2 457 556

312 000

2 435 000

312 000

Paskov

1 295 078 8 000

Petrovice u Karviná Příbor Rybí Rýmařov

1 559 600 300 000

300 000 20 000

20 000

2 000

2 000

22 000

20 000

Starý Jičín

1 100 250 000

Straník Studénka

45 000

30 000

Šenov

2 000

Štramberk

9 000

9 000

Trnávka

2 000

2 000

Třinec

1 169 907

Václavov

5 759

Věřnovice

3 000

Veřovice

3 000

Vrbno pod Pradědem

5 000

Ženklava

3 000

Životice u Nového Jičína

5 000

CELKEM

21 868 433

700 200 70 000

2 778 410

16 672 633

3 972 410

V roce 2012 činila spoluúčast obcí MSK na financování služby azylové domy 24 646 843,- Kč, z toho 21 868 433,Kč bylo formou peněžního plnění a 2 778 410,- Kč formou nepeněžního plnění. V roce 2013 činila spoluúčast obcí MSK na financování služby azylové domy 20 645 043,- Kč, z toho 16 672 633,Kč bylo formou peněžního plnění a 3 972 410,- formou nepeněžního plnění. Oproti roku 2012 došlo v roce 2013 ve finančním vyjádření k poklesu finančních prostředků vyčleněných z rozpočtu obcí ve prospěch uvedené služby. Vliv na toto měla především velká města MSK, kterými jsou Ostrava, Frýdek-Místek, Opava, Karviná, Havířov, Třinec, Kopřivnice a Český Těšín, jež se podíleli na propadu ve financování formou peněžního plnění celkovou částkou mínus 5 809 751,- Kč. Ke zmírnění výrazného propadu nepřispěla ani skutečnost, že některé obce (Ostrava-Slezská Ostrava a Krnov) naopak na podporu služby vyčlenili ze svého rozpočtu v roce 2013 více finančních prostředků než v roce 2012, a to v souhrnné výši plus 614 522,- Kč. Podíl nepeněžního plnění na celkovém financování ze strany obcí byl v roce 2012 ve výši 12,7 % a v roce 2013 ve výši 23,8 %. Nepeněžní podpora ze strany obcí je především formou bezplatných nájmů a zvýhodněných nájmů nemovitostí, v nichž je služba poskytována. Je vidět pochopitelná snaha obcí „nepřelévat“ dotační peníze tam a zpět ve smyslu k poskytovateli a od něj ve formě nájmu opět na město. Nepeněžní podpora je dále zastoupena úhradou energií a poskytnutím účetních služeb, avšak svým podílem na celkové nefinanční podpoře se jedná o zanedbatelné položky. Dotace města jsou poskytovány obvykle službám působícím na území donátora bez ohledu na zohlednění trvalého bydliště uživatelů využívající tyto služby. Model spolufinancování obcí sociálních služeb odráží rozdílnou dotační politiku v daných obcích. Obce zpravidla financují území, na kterém jsou služby poskytovány. Některé obce přispívají na pobyt svých občanů v zařízeních, která nejsou poskytovány na území vlastní obce. Doporučení Ve finanční podpoře stávajících sociálních služeb ze strany obcí se neodráží skutečný rozsah poskytovaných služeb jednotlivých poskytovatelů. Výše poskytnutých částek konkrétní službě se ve své výši někdy i velmi výrazně liší v průběhu let. Poskytovatel dopředu často neví, jaký příspěvek na svou činnost od obce dostane. Žádoucí je prohloubit spolupráci obcí s poskytovateli služeb a koncept financování budovat na základě potřeb uživatelů definovaných v komunitních plánech rozvoje sociálních služeb.

Financování ze strany obcí by mělo vycházet z povinnosti postarat se o vlastní občany a tudíž i přispívat na poskytování sociálních služeb těmto občanům.

2.14 Model sociální služby azylové domy Služby azylového domu napomáhají zabránit sociálnímu vyloučení osob. „Cílem je napomáhat osobám k překonání nepříznivé sociální situace spojené se ztrátou bydlení a chránit společnost před vznikem a šířením nežádoucích společenských jevů.“ 

vymezení typických nepříznivých situací, na které služba reaguje Ztráta bydlení (přístřeší), nejisté a nevyhovující bydlení. Materiální problémy (nízký příjem, zadlužení, exekuce). Rizikový způsob života (konzumace alkoholu, gamblerství, trestná činnost) - životní návyky a způsob života vedoucí ke konfliktu se společností. Ohrožení práv a zájmů – oběť agrese, trestné činnosti (např. „bílý kůň“), domácího násilí. Ztráta zaměstnání. Sociální vyloučení Služba azylový dům reaguje nejčastěji na nepříznivou situaci uživatelů v oblasti bydlení, zaměstnání, rozpadu rodinných vztahu, zadluženosti, alkoholismu, zhoršujícího se zdravotního stavu po dlouhodobém pobytu na ulici, apod.



specifikace potřeb, na které služba reaguje Materiální potřeby – bydlení (bezpečné zázemí, soukromí, prostor pro péči o svou osobu, stravování), hygiena, stravování nebo vytvoření podmínek pro přípravu stravy, zajištění oblečení. Sociální potřeby – potřeba „někam patřit“ (společenství), potřeba sociálního kontaktu se projevuje touhou po společnosti, po okamžicích lidské vzájemnosti, družnosti, po možnosti s někým si promluvit, někomu být nablízku (naplňováno v rámci individuálních rozhovorů nebo v rámci komunitně-skupinových setkání); prosazování práv a oprávněných zájmů; zajištění kontaktu se společenským prostředím (naplňováno v rámci sociálního poradenství). Psychologické potřeby – potřeba citového vyžití, být v bezpečí, být chráněn, mít se kam uchýlit, mít sociální odezvu přátelství, lásku, moci s někým spolupracovat (naplňováno v rámci individuálních rozhovorů nebo komunitně-skupinových setkání); potřeba seberealizace (naplňováno v rámci aktivizačních programů, pracovní terapie apod.). Spirituální potřeby – hledání smyslu života; proč žiju: „odkud jsem vyšel, kdo jsem a kam jdu kam vlastně směřuje můj život?“ (naplňováno v rámci pohovorů se sociálním pracovníkem, zprostředkování na pastorační službu, biblických hodin, bohoslužeb). -

První potřebou, kterou zájemce o službu azylový dům má je bydlení. Potřebuje mít střechu nad hlavou a zajištěné hygienické podmínky. Potřeba být prostě v teple je vyslovena drtivou většinou žadatelů. Často pak následuje potřeba odrazit se, začít znovu, od začátku. Najít si jiné bydlení je v žádostech o sociální službu uváděno častěji, než najít si zaměstnání. Je to i způsobeno tím, že uživatelé stárnou a na hledání zaměstnání již často rezignovali z důvodu častého odmítání potencionálních zaměstnavatelů, různorodého zdravotního omezení, vyššího věku (nad 50 let), kdy už se hledá práce těžko. Tito uživatelé, mezi 50 a 60 lety poté zůstávají v azylových domech dlouhodobě, protože nemají práci a do důchodu je „daleko“. Co se týče uživatelů nad 60 let bez přiznání starobního důchodu nebo s nízkým důchodem, je také problém tyto uživatele umístit. Nemají ještě nárok na příspěvek na péči, takže pro klasické domovy pro seniory nejsou prioritou a domovy se zvláštním režimem jsou přeplněné a čekací doby dlouhé. Tito uživatelé mají

-

-

především potřebu mít malý pokoj, garsonku, kde by mohli již v klidu „žít“! Když se jejich zdravotní stav zhorší natolik, že přestanou být soběstační, kolují pak mezi nemocnicí, léčebnou a LDN. U mladých uživatelů (nejčastěji do 26 let, odhadem 10% uživatelů služeb), kteří přicházejí do azylového domu je první potřebou vždy zaměstnání. Často jim však chybí jakékoliv pracovní návyky a jsou ohroženi drogami a kriminální činností. Jedná se v drtivé většině o muže jednotlivce ze sociálně znevýhodněného prostředí (z rozvrácených rodin s chybějícím otcem). Již v tak mladém věku mají za sebou výkon trestu, někdy i opakovaný, je u nich také častý výskyt závislosti na drogách (THC, pervitin) a někdy jsou již také zadlužení. Na azylovém domě jsou ubytování většinou tři měsíce až půl roku (pokud porušují domovní řád i kratší dobu). Jsou vybízení (někdy i trochu více motivováni) k větší aktivitě a plnění si svých povinností. Odcházejí buď opravdu do zaměstnání (převážně na dohodu) nebo někdy do výkonu trestu, či dostanou podmínku s výkonem obecně prospěšných prací. Potřeba oddlužení je nejčastějším tématem u uživatelů ve věku od 30 do 48 let. Jejich dluhy bývají hodně vysoké, někdy jde až o půl milionu. Peníze dluží většinou nebankovním společnostem (Provident, Home credit). Uvědomují si, že bez práce to nepůjde, zaměstnání si však hledají poměrně dlouho a hodně si vybírají, co budou dělat a za kolik peněz. K osobnímu bankrotu se zatím dopracoval pouze jeden uživatel za posledních pět let, na konci roku 2015 by měl jeho bankrot skončit. Po celou dobu je v našich službách, konkrétně na bytě, který je součástí azylového domu Armády spásy. Dobrou spolupráci se daří navázat se zdravotními pojišťovnami, kde má dluh snad skoro každý uživatel. Pokud je uživatel aktivní a začne svůj dluh po malých částkách (stačí 150,-Kč) splácet, nemají problém takovému uživateli odpustit penále i v částce 5 tisíc korun.



optimální počet uživatelů s ohledem na ekonomickou udržitelnost provozování služby, charakter služby a cílovou skupinu s ohledem na ekonomickou udržitelnost provozování služby, charakter služby a cílovou skupinu se jeví jako optimální velikost pro jednotlivce od 30 do 40 lůžek, v rámci této služby je potřeba pracovat s menší skupinou uživatelů, u domů pro rodiny je to od 8 do 10 rodin pro jednotlivce jedno nebo dvoulůžkové pokoje, které umožní větší prostor pro soukromí, u domů pro rodiny je ideální zajištění ubytování se samostatnou kuchyňkou a sociálním zázemím. Maximální počet vytíženosti doporučujeme obsazovat do 80% dané kapacity, 20% jako krizová místa v zájmu zachování preventivního charakteru služby azylového domu.



optimální počet pracovníků s ohledem na ekonomickou udržitelnost provozování služby, charakter služby a cílovou skupinu Pouhý přepočet na jednoho uživatele nemůže zohlednit náročnost práce s cílovou skupinou a dynamikou změn, která se projevuje v cílové skupině. V současnosti se v cílové skupině objevují lidé s různým psychickým onemocněním. Tato skutečnost vede poskytovatele ke zvyšování kvalifikace stávajících pracovníků – „specialistů“ zaměřených na adiktologii, psychologii apod., nebo se uchyluje k zaměstnávání externích odborníků. Doporučování uživatelů azylových domů k využití externích odborníků je pro tuto cílovou skupinu téměř nemožné, což souvisí s celkovou „neatraktivitou“ této cílové skupiny ve společnosti. Azylový dům může využívat i cílová skupina, která neřeší více oblastí potřeb prostřednictvím této služby (viz. kapitola 2.9) , služba je tak schopna obsloužit větší počet uživatelů na jeden úvazek. Jednoznačně lze doporučit více sociálních pracovníků na počet uživatelů, podporu externích odporníků (psycholog, psychoterapeut, socioterapeut); potřebnost externích „specialistů“ působících na AD.



optimální provozní doba vzhledem k charakteru služby se počítá s nepřetržitým provozem včetně personálního zajištění.



optimální výsledek práce služby směrem k uživatelům (včetně kvantifikace), minimalizovat množství vnějších překážek; tak abychom mohli říct, že jsme opravdu udělali maximum Ideálním výsledkem (cílem, účelem, záměrem) je úplné osamostatnění uživatele, tj. jeho maximální integrace (začlenění, zapojení, sjednocení, splynutí) do běžného (normálního, standardního) života. Rozložení cílů uživatelů z azylového domů 1. Nalezení vhodného bydlení. 50 - 60% (domovy pro seniory, garsonky, komerční ubytovny, podnájmy) 2. Nalezení práce na smlouvu. 5 - 40 % 3. Řešení specifických problémů: 5 - 35%  oddlužení,  stabilizace zdravotního stavu,  uzdravení (narovnání, napřímení) rodinných vztahů – návrat k rodině,  získání návyku racionálního hospodaření s penězi,  prohloubení dovednosti (kompetence) uplatňovat svá práva a respektovat práva druhých,  upevnění hygienických návyků,  vyřízení důchodu (invalidní, starobní). Příklad jednoho poskytovatele z „Co se daří ve službě: vytváření místa pro pracovníky veřejně prospěšných prací, v současnosti jich pracuje 10 a z toho 7 jsou uživatelé našich služeb. Jsou to všechno uživatelé nad 37 let, nejčastěji nad 50 let. Pracovní smlouvu mají na 1 rok. Většina z nich pracuje na farmě. Jsou však mezi nimi i dvě ženy, které pracují v CSS v prádelně a výdejně jídla, nebo muži na pozici údržbáře. Tito zaměstnanci buď bydlí v azylovém domě pro muže, nebo ženy, nebo na tréninkových bytech. Všichni mají dluhy, ale díky práci je úspěšně splácí a získávají pracovní návyky. Zatím se však nedaří tyto zaměstnance po skončení roční smlouvy posunout dále (najít jiné zaměstnání mimo CSS, najít jiné bydlení). V měsíci březnu 2015 budou zaměstnáni další tři lidé a z toho dva uživatelé azylového domu, z toho 1 uživatel je ve věku do 26 let a ve věku 38 let. Vzrůstá tendence, že je na azylovém domě a bytech je více uživatelů, kteří chodí do zaměstnání, v současnosti je to 8 uživatelů a z toho 4 pracují přes VPP a 4 v běžných firmách. Dále se nám podařilo umístit jednoho uživatele do Domova Přístav 1 a to po pěti letech od podání žádosti. Co se nedaří, co chybí: pokud přijde uživatel z Psychiatrické nemocnice, není dostatek volných kapacit pro umístění v kvalitním chráněném bydlení, které tento uživatel potřebuje nejvíce, chybí domov se zvláštním režimem přímo v Opavě, případně v Krnově, chybí sociální podniky, které by zaměstnaly naše uživatele se zdravotním omezením či ve věku nad 50 let, chybí sociální bydlení, kde by mohli bydlet uživatelé s nízkými příjmy (sociální dávky, uživatelé s minimální mzdou, soběstační senioři s malým důchodem). Nedaří se nám uživatele posouvat do výše jmenovaných zařízení či institucí, protože prostě v Opavě nejsou, nebo není místo. Potřebnost široké škály možností pomoci („mokré služby, chráněné pracovní místa, prostupné a dostupné sociální bydlení apod.), v podstatě každý uživatel vyžaduje individualizovaný přístup; to co běžný člověk v populaci zvládne bez sociálních služeb, jinému trvá měsíce nebo to nezvládne vůbec. Psycho-sociální potřeby uživatelů (jít více do hloubky) – doplnění o sociálně terapeutické činnosti (komunitní a skupinová práce, podpůrné terapeutické aktivity, nácviky sociálních dovedností) v rámci legislativy.



Další návazné služby Zejména samostatné bydlení – obecní a komerční ubytovny, které spolupracují se sociálními službami, tréninkové byty a dispoziční byty… doba pobytu na AD - cca 40% klientů do 1/2 roku, 30% do 1 roku a 30% nad 1 rok, cca 20% kapacity bývá „zablokováno“ klienty (senioři s nízkým příjmem, příp. bez příjmu, lidé zbavení způsobilosti), kteří jsou na hraně cílové skupiny, ale které nelze nikam posunout – chybí následné služby, např. DZR z praxe vyplývá, že určitý počet klientů do následných služeb nedochází, i když je to potřebné; velkou roli hraje vybudovaný vztah klienta s pracovníkem, pocit bezpečí ve známém prostředí



Pracovní aktivity - Pracovní aktivity s uživateli usilují u cílové skupiny osob bez domova o její uplatnění na trhu práce, a tím pomáhá minimalizovat riziko sociálního vyloučení jednak prostřednictvím přímého zaměstnávání ve společnosti azylového domu a jednak prostřednictvím socioterapeutické podpory. V rámci projektu se jedná zejména o podporu při sociálním začleňování, nácviku dovedností pro obnovení soběstačnosti a dalších činností vedoucích k sociálnímu začlenění, pomoci při uplatňování práv a při obstarávání osobních záležitostí. Posláním projektu je také zprostředkování kontaktů se společenským prostředím.

Zapojení azylového domu v schéma koncepce řešení bezdomovství

23

23

http://www.vlada.cz/assets/media-centrum/aktualne/Koncepce-prevence-a-reseni-problematikybezdomovectvi-v-CR-do-roku-2020.pdf

2.15 Příklad dobré praxe služby azylové domy Příběh 1. Panu V. bylo 21 let, byl svobodný, bezdětný, měl oba rodiče a několik sourozenců. Protože neukončil střední školu ani podruhé neuspěl u maturity, otec jej vyhodil z domu. Důvodem tohoto jednání byl nedostatečný finanční příspěvek pana V. do společného rodinného rozpočtu. Pan V. sice požádal o sociální dávky, ale nestačilo to otcovu požadavku. Pracovnice Úřadu práce ČR, referátu hmotné nouze mu doporučila využít pobytovou sociální službu. Nejprve pan V. přespával na noclehárně a po krátké době přešel do azylového domu. S klíčovým pracovníkem služby se dohodl, že jej pracovník podpoří při hledání práce a při přípravě na další opravnou maturitní zkoušku. Pan V. si chtěl najít práci v oboru. Připravil si životopis, který mu klíčový pracovník pomohl upravit, při hledání využíval Internet a také služby městské knihovny. Dále se p. V. připravoval na maturitní zkoušku, vypůjčil si učebnice, prováděl cvičné testy na počítači. Do dvou měsíců si našel práci, do práce dojížděl a přihlásil se ve škole na opravnou maturitu. Začal dokonce uvažovat o vlastním bydlení. Jeho plány však překazilo zrušení pracovního místa, kde byl zaměstnán. Po počátečním zklamání se pan V. znovu pustil do hledání práce a nadále se připravoval na maturitu. Nakonec byl v hledání zaměstnání úspěšný, našel si práci v Brně a následně i ubytování blízko nového pracoviště. Všechny tyto změny zvládl za necelý rok nejen díky motivaci, kterou měl, ale také díky podpoře pracovníků služby.

Příběh 2. Paní N. se musela odstěhovat z bytu, protože dlužila vysoké částky na nájemném a dalších platbách. Do té doby měla potíže, které nedokázala sama řešit. Kromě toho se spolu se svým druhem často opíjela. Po příchodu do azylového domu se paní N. za podpory pracovníků začala zajímat o své děti, spolupracovala například při řešení jejich zdravotních potíží. Její pobyt v zařízení nebyl bez problémů. Několikrát za ní přijel její druh a problémy s alkoholem se opakovaly, navíc ji partner připravil o finanční prostředky. Paní N. s ním však na základě vlastního rozhodnutí přerušila veškerý kontakt a za podpory pracovníků služby začala své psychické problémy a závislost konzultovat s psychologem. Daří se jí postupně splácet dluhy, které má z předchozího bydlení. Za podpory pracovníků služby si v současné době hledá vyhovující bydlení pro sebe a své děti – podmínkou je, aby to bylo mimo dosah bývalého druha a jeho příbuzných.

Příběh 3. Pan M. přišel do azylového domu poté, kdy asi měsíc pravidelně využíval služeb noclehárny. Důvodem jeho nepříznivé sociální situace byla ztráta zaměstnání a zároveň bydlení, údajně kvůli nepoctivosti bývalého zaměstnavatele. Pan M. byl zvyklý celý život pracovat a od začátku byl velmi motivovaný najít si zaměstnání. Využil proto příležitost začít pracovat na farmě, která je provozovaná v rámci sociální rehabilitace. Pan M. se velmi rychle projevil jako spolehlivý a schopný pracovník, proto mu bylo v dalších měsících nabídnuto zaměstnání na roční smlouvu na pozici pomocného pracovníka pro zemědělskou a stavební činnost v rámci spolupráce Úřadu práce a poskytovatele sociálních služeb. Zhruba po dvou letech začal pan M. bydlet v nově vzniklém tréninkovém bytě přímo na farmě. V současnosti pan M. díky pravidelným výplatám splácí svoje dluhy a současně šetří na obnovu svých řidičských průkazů, které využije jak v současném zaměstnání, tak tím zvýší možnost uplatnit se na trhu práce při hledání dalšího zaměstnání.

Příběh 4. Paní Z. přišla do azylového domu poté, co se rozešla se svým přítelem. Je matkou tříletého syna, který byl po jednání u soudu svěřen do péče otci, který si mezitím našel novou partnerku. Paní Z. byla na začátku pobytu v zařízení velmi smutná, a těžce zvládala situaci, kdy nemohla být se synem. Za podpory pracovníků služby se její stav postupně začal zlepšovat. Paní Z. začala plánovat, jak co nejlépe využít společný čas, který může na základě

rozhodnutí soudu trávit se synem. Pracovníci služby paní Z. v tomto snažení hodně podporovali, Trávila čas se synem například na výstavách, v parku apod. Pracovníci sociální služby ve spolupráci s pracovníky obce pomáhali paní Z. s hledáním vhodného bydlení. Po několika týdnech se tak paní Z. mohla přestěhovat do vlastního bytu, který jí byl přidělen městem. Současně pracovníci služby podpořili paní Z. při kontaktu s další humanitární organizací, která jí bezplatně poskytla starší vybavení do bytu. Paní Z. bydlí samostatně a daří se jí dobře.

2.16 Návrh rozvoje služby azylové domy Azylový dům pro manželské páry. Služba azylový dům v současnosti nereaguje adekvátním způsobem na zajištění služeb pro rodinné páry. Tuto problematiku rozšířenými službami v bytech v rámci azylového domu, nebo v bytech s doprovodnou sociální službou, kdy „rozdělený“ pár využívající dvou samostatných služeb azylový dům pro muže a azylový dům pro ženy. Preventivní charakter služby. Pro zachování preventivního charakteru azylový dům je vhodné mít volná lůžka (od 10 do 20 % z udané kapacity služby). Tzn., že při kapacitě 35 lůžek by bylo od 3 do 7 lůžek volných (krizová lůžka pro příchozí uživatele). Ve městech tato rezervní kapacita může být doplňkem tzv. krizových bytů, které slouží k vykrytí mimořádných událostí v životech občanů. Preventivní služba a její financování – v Pardubickém kraji 65 % obsazení lůžek bylo považováno za 100 % funkci služby a měli nárok na 100 % finančních prostředků. Finanční podmínění 100% využití lůžek = 100% získání finančních prostředků alokovaných smlouvou z individuálních projektů. Tato podmínka je v rozporu s preventivním charakterem služby azylový dům. Doporučujeme alokaci finančních prostředků potřebných pro provoz azylového domu vázat na 75% obložnosti, to znamená 75% obsazených lůžek = 100 % financí. Tlak na 100% obložnost ovlivňuje i kvalitu poskytovaných služeb v oblasti práce s motivací uživatelů, může to vést k tomu, že je lepší mít co nejvíce „vzorných“ uživatelů (což vede ke střetu zájmů: nechám si bezproblémového uživatele v AD, než abych ho posunul do bytu…). Azylový dům a poskytování služeb osobám zohledňující zdravotní dispozicí vč. závislostí V současnosti je ve službách pro jednotlivce zaznamenán trend využívání této služby osobami s psychickým onemocněním (často spojené v kombinaci se závislostí). Tyto osoby velmi často v této službě „nevydrží“ vzhledem k charakteru ubytování na dvou a vícelůžkových pokojích. Tato cílová skupina vyžaduje vzdělaný personál, který dokáže adekvátně reagovat na potřeby této cílové skupiny. Ve stávajících službách a nastaveným režimem služba azylový dům nedokáže pracovat s lidmi závislých na alkoholu. V zahraničí je těmto osobám umožněno konzumovat alkohol v zařízení – vyžaduje jednolůžkové pokoje, kde se vede uživatel na základě individuálního plánu ke snížení konzumace alkoholu. Obdobným způsobem je možné pracovat i u zvyšujícího se podílu uživatelů závislých na nealkoholových drogách a u kombinace závislostí. Současné nastavení azylových domů neumožňuje účinnou pomoc těmto lidem, kteří tak zůstávají v noclehárnách, nízkoprahových denních centrech, nebo na ulici. Systém prostupného bydlení V současnosti chybí systémová podpora bydlení osob bez domova v bytech s podporou sociální služby. Tyto služby napomáhají osobám využít vlastní možnosti a síly ke zvládání životních situací, zejména v oblasti bydlení

a zaměstnanosti. Poskytovatelé ve spolupráci s obcemi tak reagují na absenci zákona o sociálním bydlení, kdy poskytovatelé tuto situaci řeší registrovanými sociálními službami v podobě terénního programu, sociální rehabilitace, případně sociálně aktivizačními službami. Relativně nová je možnost bydlení za podpory sociální služby v bytech, kdy má podpořená osoba uzavřenou smlouvu o podnájmu s poskytovatelem sociální služby, který na několik let přebírá roli zprostředkovatele bydlení mezi vlastníkem bytu za podpořenou osobou. Hlavní výhodou takto nastavené služby je fakt, že je-li práce s uživatelem služby úspěšná, vystoupí poskytovatel služby po několika letech z nájemního vztahu zcela a vlastník uzavírá nájemní smlouvu přímo s podpořenou osobou jako s nájemníkem. Takový způsob opuštění sociální služby není pro bývalé uživatele spojen se stěhováním do dalšího bytu, pro vlastníka bytu je tento způsob práce zajímavý tím, že získá prověřeného nájemníka. Oba výše uvedené způsoby umožní lépe pracovat s motivovanými uživateli azylových domů a může se tak snížit celková doba setrvání uživatele ve službě. Aktivizace uživatelů Další oblastí v rámci poskytovaných služeb azylového domu je práce s lidmi, kteří jsou dlouhodobě nezaměstnaní. Důležitým nástrojem v této oblasti je zakládání sociálních podniků, nebo vytváření „chráněných“ pracovišť v rámci sociálních služeb, kde podpořené osoby vykonávají například práci v prádelnách a kuchyních, zajištují úklid městských částí, stěhování, drobné stavební práce atd. Na tato vzniklá pracovní místa získávají poskytovatelé prostředky dotace z ESF, nebo prostřednictvím úřadů práce. Takovéto zaměstnávání není ale zatím možné zajistit dlouhodobě. Hlavní přidanou hodnotou je znovuzískaná sebedůvěra ve vlastní schopnosti a dovednosti a možnost podpořených osob snížit své finanční závazky. Některé služby azylových domů poskytují služby v bytech. Takto poskytované služby využívají osoby, které pracují, ale nemohou dosáhnout na vlastní bydlení z důvodu zadlužení. Dále je tato forma využívána pro poskytnutí služby pro rodiny s dětmi. Takovéto nastavení dává poskytovatelům prostor pro práci s lidmi, pro které není zajištění celodenní podpory ze strany azylového domu vhodné. Sledování lůžkodnů u azylových domů pro rodiny s dětmi. U azylových domů pro rodiny s dětmi doporučujeme doplnit registraci o počet ubytovaných rodin. Údaje vztahující se pouze ke kapacitě lůžek a jejich obsazení je závislá na počtu dospělých osob v jednom pokoji, nebo bytové jednotce. Kapacita azylového domu je podle stávající metody evidována pouze na lůžka, př. 35 lůžek/10 pokojů. V případě, že poskytovatel ubytuje 10 rodin s 1 dítětem, tak využití lůžek je pouze 57%, přitom je funkčně obsazen na 100%. Doporučujeme tedy sledovat pouze obsazenost využití počtu ubytovaných rodin.

3. Domy na půl cesty 3.1 Definice druhu služby dle zákona a vyhlášky Domy na půl cesty § 58 zákona (1) Domy na půl cesty poskytují pobytové služby zpravidla pro osoby do 26 let věku, které po dosažení zletilosti opouštějí školská zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, popřípadě pro osoby z jiných zařízení pro péči o děti a mládež, a pro osoby, které jsou propuštěny z výkonu trestu odnětí svobody nebo ochranné léčby. Způsob poskytování sociálních služeb v těchto zařízeních je přizpůsoben specifickým potřebám těchto osob. (2) Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti: (a) poskytnutí ubytování, (b) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, (c) sociálně terapeutické činnosti, (d) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a obstarávání osobních záležitostí.

§ 23 vyhlášky (1) Základní činnosti při poskytování sociálních služeb v domech na půl cesty se zajišťují v rozsahu těchto úkonů: a) poskytnutí ubytování: 1. ubytování v prostředí, které má znaky bydlení v domácnosti, po dobu zpravidla nepřevyšující 1 rok, 2. vytvoření podmínek pro zajištění úklidu, praní a žehlení osobního prádla, výměny ložního prádla, b) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím: 1. pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s rodinou a pomoc a podpora při dalších aktivitách podporujících sociální začleňování osob, 2. podpora a pomoc při využívání běžně dostupných služeb a informačních zdrojů, c) sociálně terapeutické činnosti: 1. socioterapeutické činnosti, jejichž poskytování vede k rozvoji nebo udržení osobních a sociálních schopností a dovedností podporujících sociální začleňování osob, 2. aktivity zaměřené na budování a rozvoj pracovních návyků a dovedností nezbytných pro integraci osob na trh práce, d) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí: 1. pomoc při vyřizování běžných záležitostí, 2. pomoc při komunikaci vedoucí k uplatňování práv a oprávněných zájmů. (2) Maximální výše úhrady za poskytování sociálních služeb v domech na půl cesty činí za úkony uvedené v odstavci 1 písm. a) 130 Kč denně celkem, včetně provozních nákladů souvisejících s poskytnutím ubytování.

3.2 Provozní doba domů na půl cesty Domy na půl cesty poskytují pobytové služby a jejich provoz je poskytovateli sociálních služeb zajištěn nepřetržitě.

3.3 Pracovník v přímé práci Pracovníky v přímé práci pro službu domy na půl cesty jsou: - pracovník v sociálních službách v domech na půli cesty zajišťuje provoz v zařízení v převážně spojené s činnostmi základní stabilizace (kapitola 2.10), dále provádí kontrolu zařízení, odpovídá za chod, pořádek a dodržování nočního klidu v objektu domu na půl cesty, provádí ubytování uživatele dle domovního řádu, reaguje na potřeby uživatelů v průběhu dne a zajišťuje zápisy do evidenčních programů, může vykázat z objektu uživatele či návštěvu, která hrubě porušuje domácí řád atd. Také se podílí na aktivizačních programech s uživateli, v některých zařízeních vykonává pozici tzv. „mentora, pečovatele, klíčového pracovníka,“ - sociální pracovník, vykonává rozdílné činnosti odvislé od cílové skupiny, která je hodně rozrůzněná věkem, pohlavím, sociální událostí atd. Zde je možný výčet činností, které sociální pracovník v rámci této služby zajišťuje: 

sociální poradenství, oddlužení, pomoc při jednání s pronajímateli a úřady, vyhledávání náhradního bydlení, příp. ubytování, zprostředkování možnosti využití institutu zvláštního příjemce dávek, case managementu a jiných forem koordinace v inter-organizační spolupráci (sociální služby, SP obce, OSPOD , Úřad práce aj.) v zájmu zajištění/udržení bydlení atd.,



sociální šetření (vede k posouzení životní situace ohrožených osob, identifikaci rizik ztráty bydlení či setrvávání v bytové nouzi, často probíhá na začátku spolupráce,



individuální plánování (individuální řešení konkrétní situace klienta na základě „kontraktu“ s klientem, přináší transparentní výsledky práce a umožní prověřovat úroveň motivace klienta ke změně),



sociální pracovník může v kontextu řešení potřeb spojených s bydlením využít případovou konferenci, pokud identifikuje, že s ohroženými osobami pracuje více institucí, odborníků, poskytovatelů služeb.

- vedoucí služby, koordinátor pracovníků v soc. službách, kteří mají kumulovanou funkci (vedoucí služby/soc. pracovník). U vedoucích pracovníků (vedoucí zařízení, služby, koordinátor, metodik, apod.), kteří současně částečně vykazují přímou práci s klienty, je nutné od přímé práce s klienty odečíst jinou odbornou práci (např. metodické vedení pracovníků, implementace standardů kvality, koordinaci služeb, projektové řízení, apod.). Předpokladem přitom je, že tito pracovníci mají přímou práci nastavenou přímo úvazkem v rámci pracovní smlouvy a popisu pracovní činnosti.

3.4 Uživatelé domů na půl cesty podle místa bydliště Trvalé bydliště 2012 24%

30%

Ostrava Bruntál Karviná Třinec Frýdek-Místek Orlová Havírov Ostatní obce

5% 5% 11%

6% 8%

10%

Trvalé bydliště 2013 18%

26%

Ostrava Bruntál Karviná Havířov Třinec Frýdek-Místek Orlová Ostatní obce

14% 6% 6% 14%

7%

8%

2012 Trvalé bydliště

2013

Počet

Procenta

Ostrava

57

30%

Bruntál

21

Karviná

Trvalé bydliště

Počet

Procenta

Ostrava

34

18%

11%

Bruntál

27

14%

18

10%

Karviná

26

14%

Třinec

16

8%

Havířov

15

8%

Frýdek-Místek

12

6%

Třinec

14

7%

Orlová

10

5%

Frýdek-Místek

12

6%

Havířov

10

5%

Orlová

12

6%

Ostatní obce

45

24%

Ostatní obce

49

26%

CELKEM

189

100%

CELKEM

189

100%

Počet uživatelů domů na půl cesty v Moravskoslezském kraji je v letech 2012 a 2013 shodný, tj. 189 uživatelů. Podle výsledků dotazníkového šetření můžeme konstatovat, že většina uživatelů této služby má trvalé bydliště na území Moravskoslezského kraje. Uživatelů s trvalých bydlištěm v jiných krajích bylo v roce 2012 5, což je 2,6 % z celkového počtu a v roce 2013 to bylo 11 osob, což je 5,8 %. Zastoupení uživatelů dle jednotlivých obcí MSK odpovídají místům působení služby, jež je v kraji zajišťována pěti zařízeními. Když vezmeme na zřetel místo trvalého bydliště uživatelů ve vztahu k místu působení služby, vidíme, že většina uživatelů je z obce působení služby a z obcí přilehlých. Z tohoto lze odvodit, že většina mladých lidí se vrací do míst, jež jsou jim známá a kde mají vazby a kořeny. V Bruntále dům na půl cesty vykázal po oba roky cca 21 osob z Bruntálu. Z dotazníku není zřejmé, kam odchází děti z dětských domovů např. v Opavě, Melči a Velkých Heraltic. V dotaznících, jež se zabývaly službou azylové domy, nebyli vykázáni žádní klienti, kteří by do služby azylový dům přicházeli ze školských zařízení.

3.5 Zájemci o službu 2012 Důvody odmítnutí zájemců o službu: C B A

D

E

Poskytovatel nemá dostatečnou kapacitu k poskytnutí sociální služby, o kterou osoba žádá. Zájemce nespadá do vymezeného okruhu osob v registru poskytovatelů sociálních služeb. Poskytovatel neposkytuje sociální službu, o kterou osoba žádá. Zdravotní stav osoby, která žádá o poskytnutí pobytové sociální služby, vylučuje poskytnutí takové sociální služby; tyto zdravotní stavy stanoví prováděcí právní předpis. Osobě, která žádá o poskytnutí sociální služby, poskytovatel vypověděl v době kratší než 6 měsíců před touto žádostí smlouvu o poskytnutí téže sociální služby z důvodu porušování povinností vyplývajících ze smlouvy.

2013

Absolutní četnost

%

Absolutní četnost

%

35

81%

56

81%

7

16%

2

3%

1

2%

6

9%

0

0%

2

3%

0

0%

3

4%

43

100%

69

100%

2012 Celkem služby uvedly, že odmítly 107 zájemců o službu. U 43 zájemců o službu byly specifikovány důvody odmítnutí.

2013 Celkem služby uvedly, že odmítly 120 zájemců o službu.

U 69 zájemců o službu byly specifikovány důvody odmítnutí. Otázku č. 2. vyplnilo služeb

2012

2013

vyplnilo

5

5

Ve službě domů na půl cesty se projevuje sezónnost ve formě přechodně zvýšeného zájmu spojeného s ukončováním školní docházky a ústavní výchovy před prázdninami. V průběhu roku vykazují služby určitou rezervu v nabízených kapacitách. Počet zájemců o službu mezi léty 2012 a 2013 vzrostl o 26 zájemců. Značnou mírou se na tomto počtu podílí jedno z pěti zařízení, jež poskytlo vysvětlení, co zapříčinilo zvýšený zájem o službu na počátku roku 2013: „Služba DPC se v prosinci 2012 přestěhovala do nové zrekonstruované budovy v centru města. Dříve byla služba poskytovaná v 19 nájemních bytech v budově, kde v dalších 24 bytech byly ubytovány sociálně slabší rodiny s dětmi. Atraktivní prostředí nově zrekonstruované a plně vybavené budovy, a rovněž oddělení služby DPC ze společných ubytovacích prostor pro rodiny s dětmi, vidíme jako důvod přechodně zvýšené poptávky o službu v prvním pololetí roku 2013.“ Důvody odmítnutí zájemců o službu jsou rozděleny dle zákona 108/2006 do pěti kategorií (A, B, C, D, E). Ve sledovaném období (2012, 2013) je procentuální podíl u jednotlivých důvodů shodný v obou letech. Nejčastějším důvodem odmítnutí zájemců o službu je nedostatečná kapacita k poskytnutí sociální služby (v obou letech 81 %). Ostatní důvody jsou zastoupeny v menší míře. Jedná se např. o tyto situace - zájemce nespadá do okruhu osob v registru poskytovatelů (16 % a 3 %), poskytovatel neposkytuje sociální službu, o kterou osoba žádá (2 % a 9 %), zdravotní stav osoby vylučuje poskytnutí služby (0 % a 3 %), poskytovatel vypověděl v době kratší než 6 měsíců před touto žádostí smlouvu o poskytnutí téže sociální služby z důvodu porušování povinností vyplývajících ze smlouvy (0 % a 4 %).

3.6 Mapa poskytovatelů domů na půl cesty v Moravskoslezském kraji

Kapacita služby

Z toho kapacita lůžek v bytech

2012

2013

2012

2013

71

70

7,75

8

Služby domů na půl cesty jsou rozmístěny rovnoměrně až na spádovou oblast ORP Opavy a Nového Jičína. Tři poskytovatelé mají zařazenou do kapacity službu v bytech. Zařazení bytů do kapacity pobytové služby se věnuje kapitola 3.14

Srovnání počtu DPC s ostatními kraji Kraj

24

Počet obyvatel

Hrubá mzda

Nezaměstnanost

Počty DPC

Středočeský kraj

1 312 481

25 117 Kč

6,52%

4

Hlavní město Praha

1 252 202

32 910 Kč

5,08%

5

Moravskoslezský kraj

1 218 732

22 964 Kč

9,96%

5

Jihomoravský kraj

1 171 158

24 329 Kč

8,42%

3

Ústecký kraj

824 160

22 593 Kč

10,89%

2

Jihočeský kraj

637 143

22 591 Kč

6,67%

2

Olomoucký kraj

636 015

22 284 Kč

9,20%

1

Zlínský kraj

585 583

22 137 Kč

7,57%

2

Plzeňský kraj

574 688

24 008 Kč

5,90%

1

Královéhradecký kraj

551 689

22 842 Kč

6,45%

1

Pardubický kraj

516 315

22 193 Kč

6,53%

4

Kraj Vysočina

510 099

22 706 Kč

7,60%

1

Liberecký kraj

438 767

23 163 Kč

7,77%

1

Karlovarský kraj

299 445

21 553 Kč

8,43%

2

V Moravskoslezském kraji je ve srovnání na počet obyvatel srovnatelný počet služeb ve srovnání se Středočeským krajem, který zajišťuje 4 domy na půl cesty a Hlavním městem Praha, která zajišťuje 5 domů na půl cesty. Menší počet služeb zajišťuje pouze Jihomoravský kraj s celkovým počtem tří služeb na srovnatelný počet obyvatel. Výjimku ve srovnání na počty obyvatel má Pardubický kraj, který zajištuje 4 domy. Pokud by došlo ke stejnému přepočtu ve srovnání s Pardubickým krajem, tak v Moravskoslezském kraji chybí cca 5 domů na půl cesty. Ve srovnání s ostatními kraji, by měl Moravskoslezský kraj zajišťovat pouze 2 domy na půl cesty. Doporučení Určitou absenci této služby vykazuje spádová oblast Opavy a Nového Jičína. Do jisté míry tuto absenci služeb zajištují ostatní domy na půl cesty, azylové domy nebo ubytovny v Moravskoslezském kraji. Pro případný vznik dalšího domu na půl cesty je potřeba zapojit všechny subjekty včetně školských zařízení, poskytovatele sociálních služeb, města a kraje. Problematiku této cílové skupiny je potřeba brát v širším společenském kontextu problematiky latentního bezdomovectví. Bez vytvoření návazného systému prostupného bydlení, ale budou tyto osoby setrvávat v těchto službách dlouhodobě. Vznik nové sociální služby musí mít vždy veřejného zadavatele (obec, kraj), který tuto službu zadá do systému opatření reagující na danou sociální situaci.

24

CSTU 2014 a registr sociálních služeb MPSV

3.7 Odkud uživatelé přicházejí Pořadí


2012 Podíl %

2013 Podíl %

Z jiného domu na půl cesty

4%

2%

B. 1

Z krizového centra

0%

0%

B. 2

Z nájemního bydlení s podmínkou registrované sociální služby

0%

0%

B. 3

Z azylového domu

8%

7%

B. 4

Ze služby následné péče

0%

0%

B. 5

Z terapeutické komunity

0%

1%

C.

Z domácnosti

22%

19%

D. 1

Z nemocnice

0%

0%

D. 2

Z psychiatrické nemocnice

1%

0%

E. 1

Z dětských domovů

12%

12%

E. 2

Z výchovných ústavů

12%

11%

E. 3

Z diagnostických ústavů

4%

5%

F.

Jiné

17%

19%

G

Ztráta vlastnických práv k nemovitosti

2%

1%

H

Z podnájmu

2%

1%

I

Z ubytovny

1%

5%

J

Z výkonu trestu nebo vazby

5%

5%

K

Z „ulice“ (stan, squat, parky, mosty apod.)

8%

11%

100%

100%

A

CELKEM

KATEGORIZACE odpovědi "Jiné" 2012 pěstounská péče

4

ZDVOP

1

z nájemních bytů

1

ze sociálně znevýhodněného prostředí

1

2013 pěstounská péče

3

ZDVOP

1

z nájemních bytů

1

ze sociálně znevýhodněného prostředí

1

U možnosti "JINÉ" uvedlo procentuální podíl 5 služeb. Všechny tuto položku konkretizovaly. Následující tabulka zobrazuje kategorizaci uvedených odpovědí - vyjadřuje počet, kolikrát se daná položka v odpovědích objevila.

U možnosti "JINÉ" uvedly procentuální podíl 4 služby. Všechny tuto položku konkretizovaly. Následující tabulka zobrazuje kategorizaci uvedených odpovědí - vyjadřuje počet, kolikrát se daná položka v odpovědích objevila.

Procentuální podíly odkud uživatelé přicházejí se v letech 2012 a 2013 liší minimálně.

Uživatelé domu na půl cesty jsou mladí lidé zpravidla do 26 let věku, kteří po dosažení zletilosti opouštějí školská zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, popřípadě přicházejí z jiných zařízení pro péči o děti a mládež, nebo jsou propuštěny z výkonu trestu odnětí svobody nebo ochranné léčby. Dále tato zařízení poskytují služby osobám ze sociálně znevýhodněného prostředí a osobám přicházejícím z pěstounské péče. Možnost příchodu do služby z pěstounské péče nebyla v části dotazníků, jež monitorovala, odkud uživatelé do služby přišli, zahrnuta. Ve výsledcích je tedy s největší pravděpodobností obsažena v kategorii C - z domácnosti a F – jiné. Tomuto odpovídá výstup dotazníkového šetření, odkud uživatelé služby přicházejí. Nejpočetnější skupinou jsou uživatelé zařazení do kategorie E a F. Obě skupiny spolu úzce souvisí. Jedná se o příchody z dětských domovů, z výchovných ústavů, z diagnostických ústavů a z pěstounských rodin a ze zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Uživatelé služby, jež přišli z důvodů kategorie E a F se podílejí na všech příchodech cca 45 %. Druhou významnou skupinou cca 20 % jsou uživatelé přicházející z domácností. Zde se často jedná o sociálně znevýhodněné prostředí, kdy u rodičů či jiných příbuzných jsou vztahové problémy a uživatelé „byli vyhozeni z domova“. V takových rodinách se nezřídka vyskytují patologické vzory – zneužívání návykových látek, „záměrná“ dlouhodobá nezaměstnanost, závislost na sociálních dávkách. Uživateli služby se dále stávají mladí lidé, jež zažili ústavní výchovu a po ukončení, se zkoušeli neúspěšně vrátit k rodině nebo zažili střídavě nařízenou ústavní výchovu (péče rodičů se střídala s péčí ústavní). U těchto uživatelů je dle zkušeností poskytovatelů služeb zaznamenán horší přístup k udržování osobní hygieny, služba DPC tak v této oblasti nastavuje podporu pro získání a ukotvení péče o vlastní hygienu. Nemůžeme opomenout skupinu uživatelů, jež přichází do domu na půl cesty přímo z ulice (cca 10 %) nebo z „mezistanice“ z azylového domu (cca 7,5 %). Uživatelé, jež přichází do DPC, mají ve své historii řadu velmi náročných a traumatizujících okolností. Je zřejmé, že každá individuální historie má svá specifika, svou jedinečnou cestu. Mladí lidé vstupují do DPC často se zátěží zneužití, násilí, separace, zanedbávání, deprivace, šikany a institucionální péče. Cílová skupina uživatelů DPC tak ve své minulosti má určitou kombinaci nepříznivých životních okolností ve své anamnéze, což se projevuje zejména v tom, že tito mladí lidé zanedbávají školní docházku, nepracují, i když nemají dostatečný zdroj obživy, požívají alkohol nebo návykové látky, jsou ohroženy závislostí, živí se prostitucí, dopustili se provinění či spáchaly trestný čin nebo, jde-li o děti mladší než patnáct let, spáchaly čin, který by jinak byl trestným činem, opakovaně nebo soustavně páchají přestupky, nebo jinak ohrožují občanské soužití; opakovaně se dopouští útěků od rodičů nebo jiných fyzických nebo právnických osob odpovědných za výchovu dítěte. Jsou to lidé, na kterých byl spáchán trestný čin ohrožující život, zdraví, svobodu, jejich lidskou důstojnost, mravní vývoj nebo jmění, nebo je podezření ze spáchání takového činu; lidé, kteří jsou na základě žádostí rodičů nebo jiných osob odpovědných za výchovu dítěte opakovaně umísťovány do zařízení zajišťujících nepřetržitou péči o děti nebo jejich umístění v takových zařízeních trvá déle než 6 měsíců; lidé, kteří jsou ohrožováni násilím mezi rodiči nebo jinými osobami odpovědnými za výchovu dítěte, popřípadě násilím mezi dalšími fyzickými osobami.

Hlavní typy ohrožení v životě rizikové mládeže: 

    

Selhávání rodiny v základních funkcích, kdy jsou děti vystavovány situacím, které mohou být nad jejich adaptační možnosti. Toto selhání je pravděpodobnější v rodinách, kde je samotný rodič, situace rozvodu, zneužívání návykových látek a hracích automatů, přechod mezi školou a zaměstnáním, odklon ze standardní vzdělávací dráhy. Dlouhodobý pobyt v ústavním zařízení, které dítě i mladistvého hendikepuje, deprivuje, pokud jde o psychologické a sociální potřeby. Obstarávání prostředků na živobytí za pomocí prostituce spojené s dalšími sekundárními riziky spojenými se zdravím. Závislosti na návykových látkách jako jsou alkohol, a tzv. tvrdé drogy, nebo i závislost na hracích automatech. Kriminální chování – krádeže, úvěrové podvody atd. 25 Bezdomovectví s nemožností získání dostupného a bezpečného bydlení.

Život po příchodu z ústavního zařízení představuje pro jedince tím větší zátěž, čím déle byl člověk izolován. 26 Příchozí uživatel může prožívat tzv. „krizi ze svobody“ , která je jakýmsi traumatem z náhlé změny prostředí. Adaptační fáze na život na svobodě je typická postpenitenciárními problémy osob propuštěných z výkonu trestu odnětí svobody. Velmi podobné, ne-li shodné problémy zakouší většina jedinců po propuštění z jakékoliv ústavní péče. V tomto období přicházejí zájemci do DPC. Uživatelé DPC se obtížně, vyrovnávají s těmito problémovými okruhy: 1.

Ztráta sociálního zázemí Mladý člověk odešel ze „svého“ prostředí z důvodu věku, nebo ukončené školní docházky (často to bývá druhý nebo třetí den). Takto propuštěný člověk nemá kam jít, nikam nepatří, nikdo na něj nečeká. Lepší perspektivu mají samozřejmě ti, jejichž sociální zázemí se zachovalo v podobě rodiny, nebo příbuzných.

2.

Chybějící finanční prostředky a motivace k práci Lidé propuštěni z ústavních zařízení nebývají schopni zvládnout stereotyp a námahu, kterou pracovní poměry přináší. Tito mladí lidé mají představu, že získají zaměstnání, které bude dobře finančně ohodnocené, které přináší vysoký společenský status. V reálu pak dochází k jejich frustraci a demotivaci, neboť vzhledem k nízké kvalifikaci si nemohou na takovéto zaměstnání dosáhnout.

3.

Nereálná očekávání Dlouhodobá omezení v uspokojování potřeb navozuje nereálná očekávání a motivaci k jejich bezodkladnému nasycení. Dlouhodobě izolovaný jedinec, náhle propuštěný na svobodu, si chce rychle užít všeho, co nebylo v ústavu možné. Z toho vyplývá další riziko selhání, např. v důsledku 27 nepřiměřené sexuální aktivity, násilnosti pod vlivem alkoholu apod.

MATOUSEK O., KODYMOVÁ P., KOLÁČKOVÁ J., Sociální práce v praxi, Praha: Portál, 2005, str. 269 VÁGNEROVÁ, M. Psychopatologie pro pomáhající profese. 1. vyd. Praha: Portál, 1999, s. 424 27 VÁGNEROVÁ, M. Psychopatologie pro pomáhající profese. 1. vyd. Praha: Portál, 1999, s. 424 25 26

Doporučení V rámci sociální práce poskytované v domu na půl cesty je potřeba pracovat se skupinou osob pohybujících se v systému náhradní rodinné péče (pěstounské péče). Tento trend postupně narůstá a dá se předpokládat, že tato tendence bude setrvalá. Poskytování služeb osobám ze sociálně znevýhodněného prostředí, které ve své minulosti naplňovali znaky definované v zákoně o sociální právní ochraně dětí § 6, písmena a) - g).

3.8 Kam uživatelé domů na půl cesty odcházejí, začleňování uživatelů do běžného společenského prostředí Pořadí

Kam uživatelé odešli

A

2012 Podíl % 2013 Podíl %

Odchod do jiného domu na půl cesty

3%

4%

B. 1

Azylový dům

15%

10%

B. 2

Nájemní bydlení s podmínkou registrované sociální služby

0%

1%

B. 3

Služba následné péče

0%

0%

B. 4

Do terapeutické komunity

0%

0%

B. 5

Domov se zvláštním režimem

0%

0%

B. 6

Chráněné bydlení

0%

0%

Do domácnosti

20%

23%

D. 1

Do zdravotních služeb (nemocnice)

0%

0%

D. 2

Psychiatrická léčebna

2%

1%

E.


0%

0%

F.

Jiné (uveďte konkrétně)

5%

8%

G.

Získání vlastnických práv k nemovitosti

0%

1%

H.

Podnájem

24%

19%

I.

Ubytovna

5%

12%

J.


2%

2%

K.


8%

8%

L.

Bez udání důvodu

16%

13%

CELKEM

100%

100%

C.

KATEGORIZACE odpovědi "Jiné" 2012 internát

1

jinam za prací

1

U možnosti "JINÉ" uvedly procentuální podíl 3 služby. 2 služby tuto položku konkretizovaly. Následující tabulka zobrazuje kategorizaci uvedených odpovědí - vyjadřuje počet, kolikrát se daná položka v odpovědích objevila.

1

U možnosti "JINÉ" uvedly procentuální podíl 3 služby. 1 služba tuto položku konkretizovala. Následující tabulka zobrazuje kategorizaci uvedených odpovědí - vyjadřuje počet, kolikrát se daná položka v odpovědích objevila.

2013 jinam za prací

V roce 2012 i 2013 odešlo nejvíce uživatelů z domů na půl cesty do domácnosti a podnájmu v obou letech je to nad 40 %.

V roce 2013 se do domácnosti po využití služby DPC meziročně „vrátilo“ více osob, než v roce 2012. V součtu za dva sledované roky je rozdíl mezi příchozí a odchozí do stejné oblasti vyšší o 2 % odchodu do domácnosti. Druhou největší oblastí odchodu z DPC je podnájem cca 20 %. Meziročně je zde zaznamenán pokles o 5%. Další oblastí je odchod do jiné sociální služby, kdy velká skupina odchází do azylových domů (15 % v roce 2012 a 10% v roce 2013). Mezi domy na půl cesty je migrace uživatelů ve výši 3,5 % za oba roky. Znatelný meziroční nárůst o 7 % odchozích uživatelů směřuje na ubytovny, kdy v roce 2013 odešlo na ubytovny celkem 12 % uživatelů. V položce jiné odchází nejvíce uživatelů za prací 5 % – 8 %. Bez údání důvodů odchází okolo 14,5 % klientů DPC a na ulici odchází 8 % uživatelů těchto služeb. Hlavním důvodem odchodu z DPC je problém s dodržováním pravidel daných zařízení. Toto číslo se může, dle zkušeností poskytovatelů služeb pohybovat okolo 45% všech odcházejících uživatelů dané ze služby DPC. Okolo 2 % uživatelů odchází do výkonu trestu odnětí svobody a do psychiatrické nemocnice. Tato skutečnost odráží předchozí minulost uživatelů spojenou se zvýšenou psychickou zátěží a problémy s výchovou během svého dospívání.

3.9 Potřeby uživatelů Následující typologie a specifikace potřeb uživatelů domů na půl cesty vznikala v pracovní skupině projektu Evaluace a poskytovatelé služeb se k ní tedy vyjadřovali zpětně. Jedná se proto pouze o kvalifikované odhady, které navíc nemusí vycházet ze shodných představ či porozumění potřebám a jejich možným kategorizacím u jednotlivých poskytovatelů. Které oblasti potřeb uživatelů služba řeší Chráněné prostředí Praní a sušení osobních věcí vč. ložního prádla Materiální pomoc, např. šatník Ubytování v rámci sociální služby Osobní hygiena (sprcha, WC) Prostor pro osobní věci Prostor pro trávení volného času Možnost připravit si stravu Stravování Naučit se připravovat stravu Identifikační doklady Zajištění základních dokladů

Ostatní osobní doklady Doklady z oblasti rodinného práva (výživné, trestní oznámení, rozvod apod.) Využití sociálních dávek Uplatnění práva na hmotné zabezpečení ve stáří a invaliditě

Hmotné zabezpečení

Hospodaření s finančními prostředky Řešení dluhové problematiky Vyjasnění vlastnických práv k majetku Vyhledávání pracovní příležitosti

Zařazení na trh práce

Vyhledání a zprostředkování rekvalifikačních kurzů Získání pracovních návyků – příprava na zařazení se na trh práce Kontakt se školou

Vzdělávání Doplnění, nebo rozšíření vzdělání ve školském systému Registrace u lékaře Zdraví

Řešení zdravotního stavu Řešení rizikového chování (alkohol, drogy apod.) Preventivní prohlídky, očkování Hledání bydlení

Bydlení Orientace v nájemní a podnájemní smlouvě

Nácvik vedení domácnosti Kontakt s rodinou Zajištění kontaktu se společenským prostředím

Vytváření funkčních sociálních vazeb s vrstevníky Kontakt s institucemi Kontakt se školou

Seberealizace

Hledání smyslu života, priorit, ukotvení


2012 Podíl %

2013 Podíl %


12%

13%

Plánování a hospodaření s financemi

11% 11%

12% 11%

Stravování

11% 10%

12% 10%


9%

9%

Bezpečí

8%

7%

Potřeba orientace ve vlastní situaci

8%

8%

Uplatnění práv

7%

6%

Vztahy

5%

4%

Zdraví

4%

4%


4%

5%

100%

100%

Bydlení Práce

CELKEM

Stanovená otázka oblasti potřeb uživatelů měla definovat v procentech potřeby uživatelů, které prostřednictvím domu na půl cesty řeší. Výsledky jsou kvalifikovaným odhadem poskytovatelů pro účely tohoto dotazníku. Získané hodnoty se mezi roky 2012 a 2013 neliší rozdílem větším než jedno procento. V komentáři jsou tak výsledky zprůměrovány za oba dva roky. Výpočet procentuálního rozdělení potřeb uživatelů je zavádějící, a to kvůli zadání výpočtu. Zadání totiž zní, že při součtu potřeb uživatelů je nutno dojít k 100 %. Uživatelé těchto služeb mají minimálně kombinaci 4 okruhů, které si prostřednictvím těchto služeb naplňují. Skutečností je, že čtyři potřeby má každý uživatel vstupující do domu na půl cesty. Jedná se o potřeby: bydlení, péče o svou osobu, bezpečí a stravování. Naplnění těchto potřeb vede ke stabilizaci uživatele. Uživatelé mají kde spát, mohou využít společné koupelny, mohou si uvařit ve společné kuchyni, mohou se v bezpečí rozvíjet. Ihned po příchodu do DPC jsou tedy tyto potřeby naplněny a většina uživatelů si je již do svých individuálních plánů nezadává, pokud se nejedná o další úroveň těchto potřeb (např. najít si vlastní bydlení, učení vaření aj.). Při stanovování svých osobních potřeb (cílů) většina uživatelů stanovuje ty, které jsou dle jejich názoru „společensky“ žádané. Prvotní individuální plány pracují s cíli: najít si práci, dostudovat, najít si své vlastní bydlení. V posledních letech se však uživatelé do práce či do školy příliš „nehrnou“. Nejčastěji si přinášejí tato témata: závislosti, sebevědomí a potřeba realizace, hledání vztahů a orientace se ve vlastním životě, dodržování pravidel běžné společnosti aj. Úkolem pracovníků je motivovat uživatele k běžnému způsobu života. Jedná se však o velice těžký úkol, a to zejména v době, kdy jsou sociální dávky vypláceny téměř ve stejné výši jako je minimální mzda. Dalším problémem jsou také drogy a trestná činnost s tímto fenoménem spojená. Mladí lidé totiž velmi brzy přijdou na

to, že v běžném životě příliš možností na úspěch nemají, jednodušší cestou je pro ně v poslední době zejména přivýdělek z prodeje drog. Další velkou oblastí potřeb je domácnost a její vedení tj. domácí rozpočet, vaření, úklid, žehlení, aj. Tyto potřeby má cca třetina z klientů. Až polovina z klientů domů na půl cesty má dluhy, ne všichni dojdou k možnosti reálně hradit splátky svých závazků (je obtížně usebrat se a řešit zadlužení, pokud se opravdu a vnitřně pro toto rozhodl. Nereálné výše požadovaných splátek, čas splácení, často složitost vyřizování, dohledávání, domlouvání…., odradí už na počátku). Uživatelé chtějí nejčastěji řešit dluhy, které je dle jejich názorů ovlivní do budoucna, tj. dluhy vůči obci, kde mají trvalý pobyt (pozn. kvůli bezdlužnosti nutné k žádosti o městský byt), dluhy z trestné činnosti. Málokterý uživatel se aktivně snaží splácet dluhy u nebankovních společností či operátorů. Důvodem je to, že se již řadu let nedaří s těmito společnostmi dohodnout splátkové kalendáře. Dluhová problematika je součástí potřeby „Plánování a hospodaření s financemi“, která je ohodnocena 12 %. Nelze tedy přesně zjistit, kolik uživatelů míní potřebu naučit se hospodařit s domácím rozpočtem a kolik z nich již řeší svou zadluženost. Nadpoloviční většina uživatelů potřebuje podporu v orientaci ve vlastní situaci, ve vztazích (celkem 13 %). Tyto záležitosti bývají mnohdy natolik citlivé, že někteří poskytovatelé přistoupili k nabídce psychoterapeutických služeb. Objevují se mladí lidé s depresemi či jiným duševním onemocněním, u nichž hrozí sebevražedné jednání. V posledních letech také stoupá agresivita přijímaných uživatelů, kdy u 20 % přijímaných uživatelů proběhla v minulosti trestná činnost spojená s násilím, agresivitou vůči vychovatelům v dětském domově či výchovném ústavu, s agresivitou v rodině či s agresivním chováním vyvolaným užíváním návykových látek. „Běžné potřeby“ se mění dle fáze pobytu uživatele: V první fázi pobytu uživatele se jedná zejména o potřeby spojené s nutnou stabilizací, a to jak fyzickou ta i psychickou. Uživatel si musí vyřídit sociální dávky, kdy často nemá ani doklady, lékaře, aj. V této fázi může být uživatel podpořen prostřednictvím potravinové pomoci. Uživatel si také zvyká na pravidla služby a základní pravidla soužití ve skupině. Druhá fáze je ve znamení „rozkoukávání se“, vztah pracovník / uživatel se prohlubuje a uživatel sděluje své intimnější potřeby - potřeba rodiny, vztahů, řešení závislostí, potřeby terapeutické péče, řešení trestné činnosti, učení se hospodaření s penězi), občas je zde i téma hygieny aj. Je potřeba pracovat s konfrontačními situacemi (dodržet pravidla, dohodnuté kroky, být v daném čase na daném místě, překonat „nechce se mi“, nejistotu z neznámého, neodkládat povinnost…) Třetí fází je příprava na odchod uživatele do vlastního bydlení. Nejčastěji se řeší dluhy, u kterých hrozí exekuce. Dále pak lidé v této fázi hledají vlastní bydlení, práci a spoří si na vybavení bytu. Oblasti potřeb se v průběhu poskytování služeb proměňují a do velké míry jsou ovlivňovány vnitřní vybaveností každého uživatele, kteří reagují rozdílným způsobem na měnící se podmínky vnější a vnitřní. Tato skutečnost se odráží na měnících se potřebách uživatelů. Například uživatel intenzivně pracuje na doplnění vzdělání, které chce předčasně ukončit jenom pro neúspěch v jednom z předmětů (vnější faktor). Tuto skutečnost si vnitřně vyhodnotí jako nepřekonatelný problém, který není schopen zpracovat a překonat (vnitřní faktor). Sociální služba v těchto případech pomáhá uživatelům zpracovat tyto faktory. Sociální služba dům na půl cesty většinou pracuje v těchto oblastech potřeb -

potřeba dokončení vzdělání získání práce získání vlastního bydlení podpora při vyřizování osobních záležitostí doprovody bez motivace získat práci, studovat… trestná činnost, návykové látky, závislosti,

-

rychlé přivydělávání si vliv prostředí odkud přišli

Osoby využívající služby domů na půl cest jsou to převážně vnitřně zranění mladí lidé, často na hranici potřeby terapeutického působení (kterému se ovšem vědomě brání a jako doplňkovou či zprostředkovanou službu odmítají), brání se dalšímu selhání, proto odmítají směřovat tam, kde selhání a nepřijetí z něho hrozí – škola, práce… Tito lidé nejsou vybaveni volními vlastnostmi překonávat překážky a neúspěchy - dotáhnout, vyřešit…, schází jim „zdravé vzory.“ Doporučení pro poskytovatele Doporučujeme mít pracovníky vybavené terapeutickými dovednostmi, alespoň pro práci s touto cílovou skupinou v DPC, kde je, vzhledem k věku, šance ke změně. Doporučení pro příští dotazování Uživatelé služby dům na půl cesty mají více oblastí potřeb, které prostřednictvím této služby řeší. Doporučení pro příští dotazování je ujednocení terminologie potřeb – významově a tyto hodnoty sledovat dopředu a ne zpětně. Předejde se tak k rozdílným interpretacím u jednotlivých pojmů a jejich evidence.

3.10 Činnosti a úkony služby domy na půl cesty Základní činnosti28

Úkony29 / specifikace úkonu Vysvětlení podmínek služby, domovní řád, smlouva, ubytování. Poskytnutí chráněného prostředí, prostor pro trávení volného času Ubytování po dobu zpravidla nepřevyšující 1 rok

Poskytnutí prostoru pro osobní hygienu (sprcha, WC)


Zprostředkování kontaktu se společenským prostředím

Poskytnutí prostoru pro osobní věci

Poskytnutí prostoru pro samostatnou přípravu stravy – kuchyňka) Vytvoření podmínek pro zajištění úklidu, praní a žehlení osobního prádla, výměny ložního prádla

Podpora při praní a sušení osobních věcí vyplývající z individuálních potřeb uživatele

Pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s rodinou a pomoc a podpora při dalších aktivitách podporujících sociální začleňování osob

Zprostředkování kontaktu s rodinou, pomoc při vyhledávání rodiny, podpora při zprostředkování kontaktů s rodinou

Praní a sušení osobních věcí vč. ložního prádla

Podpora při vytváření funkčních sociálních vazeb s vrstevníky Podpora při docházce do zaměstnání nebo školy

Podpora a pomoc při využívání běžně dostupných služeb a informačních zdrojů

Rozvoj samostatnosti v oblasti vyřizování vlastních záležitostí, komunikace na úřadech, u lékařů, ve škole atd., orientace v základní legislativě, orientace v právech a povinnostech Rozvoj samostatnosti ve využití dostupných služeb a zdrojů

Sociálně terapeutické činnosti

Socioterapeutické činnosti, jejichž poskytování vede k rozvoji nebo udržení osobních a sociálních schopností a dovedností podporujících sociální začleňování osob

Podpora v uspořádání hodnot a priorit. Hledání smyslu života, priorit, ukotvení. Práce s osobní historií. Posilování sebedůvěry při řešení obtíží. Nácvik prezentace své osoby při kontaktu se společenským prostředím, vč. Nácviku při jednání s úřady Nácvik vedení domácnosti, včetně přípravy stravy a zdravého způsobu života

28 29


Rozvoj samostatnosti s hospodařením, rozpočet, plánování Získání pracovních návyků – příprava na zařazení na trh práce Aktivity zaměřené na budování a rozvoj pracovních návyků a dovedností nezbytných pro integraci osob na trh práce

Řízené pracovní aktivity vedoucí k získání, nebo obnově pracovních návyků a dovedností Orientace v pracovní smlouvě, osvojení si dovedností k získání zaměstnání (psaní CV, vyhledávání pracovních příležitostí) Zprostředkování dalšího vzdělávání Podpora při zajištění, osobních a identifikačních dokladů

Pomoc při vyřizování běžných záležitostí

Podpora při zajištění hmotného zabezpečení při využití sociálních dávek Podpora při řešení zdravotního stavu: registrace u lékaře preventivní prohlídky, očkování Zprostředkování kontaktu institucemi, úřady, doprovody na úřady, policii, ÚP, školou atd.

Pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí Pomoc při komunikaci vedoucí k uplatňování práv a oprávněných zájmů

Podpora v oblasti bydlení: hledání vhodného ubytování, podpora při zpracování žádosti o byt, pomoc s organizací stěhování, pomoc při jednání s dodavateli energií, podpora při orientaci v nájemní a podnájemní smlouvě Podpora se zařazením na trh práce: vyhledávání pracovní příležitosti, vyhledání vhodné rekvalifikace, komunikace se zaměstnavatelem Pomoc při řešení dluhové problematiky, pomoc při vyjasnění vlastnických práv k majetku Zprostředkování nabídky návazných služeb, vyhledávání vhodné sociální služby, zajištění návazné sociální služby

* Další specifické činnosti a úkony

Zajištění volnočasových aktivit …. Možnost ubytování v tréninkovém bytě – vyplní služba, která poskytuje službu v bytech umístěných mimo dům na půl cesty, ale jsou součástí kapacity této služby.

**Fakultativní služby Podpora psychoterapeuta …

2012

2013

Podíl %

Podíl %

26%

25%

12%

11%

4%

4%

8%

8%

17%

18%

10%

10%


7%

7%

Pomoc při komunikaci vedoucí k uplatňování práv a oprávněných zájmů

7%

7%

1%

1%

0%

1%

1%

1%

1%

1%

4%

4%

Základní činnosti

Úkony Ubytování v prostředí, které má znaky bydlení v domácnosti, po dobu zpravidla nepřevyšující 1rok Vytvoření podmínek pro zajištění úklidu, praní a žehlení osobního prádla, výměny ložního prádla Pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s rodinou a pomoc a podpora při dalších aktivitách podporujících sociální začleňování osob


Zprostředkování kontaktu se společenským prostředím

Podpora a pomoc při využívání běžně dostupných služeb a informačních zdrojů Socioterapeutické činnosti, jejichž poskytování vede k rozvoji nebo udržení osobních a sociálních schopností a dovedností podporujících sociální začleňování osob Aktivity zaměřené na budování a rozvoj pracovních návyků a dovedností nezbytných pro integraci osob na trh práce

Sociálně terapeutické činnosti

Pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí


viz tabulka kategorizace


viz tabulka kategorizace Celkem

3%

3%

0%

0%

100% 100%

Fakultativní činnosti 2012 Odpovědi

Četnost výskytu v odpovědích

Možnost ubytování v tréninkovém bytě

7

Duchovní a pastorační péče

1

Praní prádla

1

Fakultativní činnosti procentuálně vyčíslily 2 služby. Obě služby položky specifikovaly. Následující tabulka zobrazuje kategorizaci uvedených odpovědí - vyjadřuje počet, kolikrát se daná položka v odpovědích objevila.

Fakultativní činnosti 2013 Odpovědi


Podpora při řešení závislostí

1

Podpora v procesu trestního řízení

1

Komunitní práce

1

Půjčky z kauce

1

Komunity, předvánoční akce

1

Jednání se zájemci/odmítnutí zájemci

1

Jednání za DPC navenek

1

Další specifické činnosti procentuálně vyčíslily 3 služby. Všechny služby položky specifikovaly. Následující tabulka zobrazuje kategorizaci uvedených odpovědí - vyjadřuje počet, kolikrát se daná položka v odpovědích objevila.

Procentuální vyčíslení činností a úkonů jsou kvalifikovaným odhadem poskytovatelů pro účely tohoto dotazníku. Získané hodnoty se mezi roky 2012 a 2013 neliší rozdílem větším než jedno procento. V komentáři jsou výsledky zprůměrovány za oba dva roky. Služba zajišťuje základní stabilizaci prostřednictvím ubytování: Ubytování zahrnuje: vysvětlení podmínek služby, domovní řád, smlouva, ubytování, zajištění chráněného prostředí vč. prostoru pro osobní věci a trávení volného času. Je nutná každodenní kontrola vybavení společných prostor, zejména pak společné kuchyně. Vzhledem k tomu, že uživatelé služby se téměř vše okolo domácnosti teprve učí a nemají vztah k majetku, je potřeba často tento majetek opravovat. Dále je potřeba poskytnout základní vybavení pokojů. Služba uživatelům zapůjčuje také základní sadu nádobí a povlečení. Každodenně poskytují pracovníci zpětnou vazbu uživatelům při běžném úklidu. Jedenkrát týdně probíhá generální úklid, který ve středisku trvá celé jedno dopoledne. Pracovníci také dávají uživatelům podporu při praní vlastního i zapůjčeného prádla. Tato oblast základní stabilizace byla stanovena na 36 %.

Zprostředkování kontaktu se společenským prostředím tyto činnosti jsou odhadnuty 12 %. V této oblasti se jedná nejčastěji o kontakt s lékaři, se školou, s úřady. Pracovník každý kontakt s uživatelem prvotně nacvičí (např. v případě telefonní komunikace společně první rozhovor vyzkouší, v případě e-mailové komunikace je často nutné první e-mail společně vytvořit apod.). Dále je to pomoc při obnovení kontaktů s rodinou, která byla stanovena 4 %. Sociálně terapeutické činnosti, které jsou odhadnuty na 28 %. Sociálně terapeutická činnost - činnosti, jejichž poskytování vede k rozvoji nebo udržení osobních a sociálních schopností a dovedností podporujících sociální začleňování osob. V rámci této činnosti se vedou zejména rozhovory s uživateli, zjišťují se jejich potřeby, přání, kompetence, schopnosti, dovednosti. Pracovník v rámci těchto činností mobilizuje vnitřní zdroje uživatele, společně s uživatelem hledá cestu možné podpory a míru podpory tak, aby uživatel byl v rámci svých možností co nejméně závislý na poskytované službě, využíval pouze adekvátní služby, čímž se zvyšuje kvalita jeho života. Pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí, které jsou odhadnuty 14 % činností. Do oblasti těchto činností lze zahrnout: podporu při zajištění, osobních dokladů; podporu při zajištění hmotného zabezpečení při využití sociálních dávek, uplatnění práva na hmotné zabezpečení ve stáří a invaliditě; podporu při řešení zdravotního stavu: registrace u lékaře, zajištění preventivní prohlídky, očkování;

zprostředkování kontaktu institucemi, úřady, doprovody na úřady, Policii ČR, Úřad práce, nákup atd., kontakt se školou. Fakultativní činnosti Zahrnují v hlavní míře podporu uživatelů bydlících v tzv. tréninkových bytech, dále je to duchovní práce, podpora při řešení závislostí aj.

3.11 Personální zajištění služby 1. Počet 2. Počet přepočtených 3. Počet přepočtených 4. Počet uživatelů na obsloužených úvazků za sociální službu úvazků pracovníků v přímé jednoho pracovníka v uživatelů celkem práci přímé práci (1/3) 2012 Celkový průměr

37,8

5,3

3,6

11,5

Celkový součet

189

26,7

18,2

57,6

2013 Celkový průměr Celkový součet

37,2

4,8

3,2

11,8

186

24,2

16,2

59,1

Ve službách došlo v letech 2012 a 2013 ke snížení přepočteného úvazků pracovníků v přímé práci o 0,4 úvazku. Kapacita domů na půl cesty činila v roce 2012 - 71 lůžek a v roce 2013 - 70 lůžek. Průměrně se v domech na půl cesty obmění ročně 62% uživatelů. Přepočtené úvazky na počty uživatelů odpovídají ročnímu přepočtu v daném roce. Tento přepočet ale neodpovídá okamžité kapacitě domů na půl cesty v přepočtu na jednoho pracovníka, tento propočet je dle výsledků dotazníků uveden v kapitole návrh přepočtených úvazků.

A = Počet úkonů provedených v přímé práci za rok

Úkony

B = Počet přepočtených úvazků pracovníků v přímé práci poskytujících daný úkon v roce Služby průměr B. 2012 A. 2013

A. 2012

B. 2013

1. Ubytování v prostředí, které má znaky bydlení v domácnosti, po dobu zpravidla nepřevyšující 1 rok

5 068

0,6

5 267

0,7

2. Vytvoření podmínek pro zajištění úklidu, praní a žehlení osobního prádla, výměny ložního prádla

3 467

0,3

3 773

0,3

553

0,2

619

0,3

3. Pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s rodinou a pomoc a podpora při dalších aktivitách podporujících sociální začleňování osob 4. Podpora a pomoc při využívání běžně dostupných služeb a informačních zdrojů 5. Socioterapeutické činnosti, jejichž poskytování vede k rozvoji nebo udržení osobních a sociálních schopností a dovedností podporujících sociální začleňování osob

782

0,2

824

0,3

2 576

0,5

3 010

0,4

6. Aktivity zaměřené na budování a rozvoj pracovních návyků a dovedností nezbytných pro integraci osob na trh práce

1 349

0,4

1 505

0,4

1 833

0,3

1 911

0,2

967

0,4

1 268

0,3

0

0,0

42

0,0

112

0,1

171

0,1

71

0,0

98

0,1

7. Pomoc při vyřizování běžných záležitostí 8. Pomoc při komunikaci vedoucí k uplatňování práv a oprávněných zájmů 9. Půjčky z kauce 10. Komunita, Vánoční aktivity 11. Jednání se zájemci o službu/odmítnutí zájemci/pořadník

12. Jednání za DPC navenek, informace poskytovatelům služeb, jednání s domovníky, majiteli bytů, MMO, ÚP, Policie (bez návaznosti na konkrétní uživatele, jedná se o službu obecně, popř. o zprostředkovanou. Zájemců, zákl. poradenství, soc. firma), přímo se neprojeví v kontaktech a intervencích ve vztahu k určitému uživateli

0

0,0

0

0,0

Korekce údajů Do celkového souhrnu nebyl započítán dotazník 1.62, kde nebyla uvedena data úkonů, pouze data za pracovníky. Rozdíl ve vykazování úkonů je způsoben tím, že takto se uvedené úkony jednotným způsobem nesledují a neevidují. Každý z poskytovatelů si vede vlastní způsob evidence, který není vzájemně kompatibilní. Klíč pro výpočet úkonů nebyl přesně stanoven, služby nemají sjednocenou terminologii. Poskytovatelé během vyplňování volili vlastní cestu pro výpočet jednotlivých úkonů. Příklad pro výpočet úkonů pro řádek č. 1 (ubytování), který byl uveden v dotazníku, byl výpočet pro lůžkodny, což je indikátor vypovídající o naplnění kapacity. Během poskytnutého „lůžkodne“ se odehrává mnoho dalších specifických úkonů souvisejících s ubytováním. V řádku 12 jde o činnosti, které běžně poskytují všechny služby DPC, jen nebyly jednotně vykázány, tedy i toto číslo úkonů není vypovídající. Odhad úvazku ke stanoveným úkonům Kvalifikovaný odhad přepočtených úvazku pracovníků v přímé práci činí 3 úvazky pro rok 2012. Skutečnost přepočtených úvazku v daném roce byla 3,64 úvazků pracovníků v přímé práci. Kvalifikovaný odhad přepočtených úvazku pracovníků v přímé práci činí 2,9 úvazků pro rok 2013. Skutečnost přepočtených úvazku v daném roce byla 3,24 úvazků pracovníků v přímé práci. Kvalifikovaný odhad pracovníků DPC vyjadřuje, že největší podíl práce je věnován činnostem spojeným s bydlením a sociálně-terapeutickými činnostmi. Pod službami spojenými s bydlením však v určitých případech vidíme také sociálně-terapeutické činnosti, zejména jde-li o dodržování pravidel, dále nácvik vaření, úklidu či praní. Dále se jedná o aktivity zaměřené na budování a rozvoj pracovních návyků a dovedností nezbytných pro integraci osob na trh práce. Doporučení Poskytovatelé preventivních služeb nepracují při své praxi s měřením úkonu dle vyhlášky 505/2006 na přepočtení na úvazky. U domů na půl cesty se sleduje ukazatel počet ubytovaných uživatelů/obsazených lůžek přes noc, doba setkání s klientem. Toto základní východisko vedlo k rozdílným výsledkům mezi skutečností pracovníků v přímé práci a odhadem pracovníků na stanovené úkony. Sledováním úkonů tímto způsobem, dochází u preventivních služeb ke zkreslení. Například při dojednávání podmínek smlouvy o poskytnutých službách je přizpůsobena tempu vnímání uživatele, kdy tento jeden úkon muže trvat 1 hodinu u jednoho uživatele, nebo 3 hodiny u druhého uživatele. Na tomto příkladu je možné vykázat pouze 1 úkon s rozdílnou časovou hodnotou. Pracovník, který vysvětlil podmínky smlouvy za 1 hodinu, může vykonávat další „měřitelné úkony“ a ve vykazování bude „úspěšnější“. Tato veličina nevypovídá o čase ani o složitosti, náročnosti. Druhá proměnná, která ovlivňuje tento způsob je kvalita a osobní předpoklady pracovníka, kdy přepočet doby nevypovídá o kvalitě práce a rovněž nevypovídá o tom, zda přímá práce byla dostatečná, zda byl pro ni dostatek času, zda čas jí věnovaný nebyl poddimenzován, protože ho pracovník více neměl. Vzhledem k rozdílné interpretaci úkon/přepočtený na jednotku úvazku pracovníků v přímé práci doporučuje pracovní skupina k těmto údajům nepřihlížet.

Kolik % na celkové přímé práci s uživateli tvořila administrativa spojená s poskytnutím služby přímo uživateli? 2012

2013

28%

28%

Tento odhad zahrnuje čas potřebný k vedení dokumentace a práce na zakázkách uživatelů. Otázka nebyla rozdělena na pracovníky v sociálních službách a sociální pracovníky. Z výsledku se dá namodelovat, že ze 43 minutové přímé práce s uživatelem potřebuje sociální pracovník kolem 17 minut na administrativní zpracování. Dotazník, ale nepracoval s hodnotou administrativní práce na jednotlivé pracovní pozice. Dá se předpokládat, že u pracovníků v sociálních službách bude přepočet mezi přímou prací a administrativou spojenou s přímou prací menší a u sociálních pracovníků bude zase vyšší. Dále se do této činnosti započítává práce na přípravě komunitních setkání a záznamy o nich, záznamy z jednání se zájemci, záznamy z individuálních setkání a jeho vyhodnocování, evidence databází, vyřizování připomínek a stížností, mimořádných situací, příprava smluv, čas potřebný na promyšlení a zhodnocení před jednáním samotným. U služeb je třeba počítat i s administrativní prací, která „nesouvisí“ s přímou prací. Např. administrativní práce s různými druhy výkazů, kdy pro MPSV se vykazují hodnoty setkání evidovaných do 15, 30, 60, 120 minut. Individuální projekty počítají s hodnotou 10 minut – kontakt, 30 minut intervence atd. Tato různá snaha o kvantifikaci sociální práce je pro poskytovatele demotivující vzhledem k času strávených k vykazování, které stejně neovlivní kvalitu této práce. Zohlednit je potřeba i činnosti zajišťující provoz a rozvoj poskytovatele (metodiky služby, účetnictví, provozní práce, vzdělávání atd.).

Návrh rozpětí poměru počtu přepočtených úvazků v nepřímé práci na 1 úvazek v přímé práci ve třech variantách, viz Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v MSK na období 20152020. Návrh rozpětí poměru počtu přepočtených úvazků na jednoho uživatele není možné nastavit bez zohlednění velikosti zařízení. Další skutečností, která ovlivňuje tyto přepočty je skutečnost poskytování více druhů služby v jednom zařízení, to ovlivňuje i rozložení úvazků na jednotlivé služby. Dále tuto skutečnost ovlivňuje i alokace finančních prostředků na dané typy služeb, což má za následek to, že služba, která má více finančních prostředků zajišťuje údržbu celé budovy. Poskytovatele v roce 2012 museli reagovat na snížení objemu finančních prostředků, ještě větším propojováním v oblastech zajištění pracovníků v přímé práci ale především v redukci pracovníků v nepřímé práci. Velikost domů na půl cesty je rozdílná v počtu poskytovaných lůžek od 6 lůžek po zařízení až se 21 lůžky. Vzhledem k rozdílu v kapacitě poskytovaných služeb byla tyto zařízení rozdělena do tří skupin od 6 do 9 lůžek, od 10 do 18 lůžek a od 19 do 21 lůžek. V krizové variantě je navržen stávající stav, další omezení personálu povede ke snížení poskytovaných služeb nebo k uzavření služby.

Varianty


Počet přepočtených Počet přepočtených Počet uživatelů na úvazků ostatní úvazků pracovníků v jednoho pracovníka pracovníci přímé práci v přímé práci

První skupina od 6 do 9 lůžek (2 poskytovatelé z 5)


Optimální

4

1

3

2,6

Základní

3,5

1

2,5

3,1

Krizová

3

1

2

3,9

Skutečnost

2,6

0,8

1,8

4,3

Druhá skupina 15 lůžek (1 poskytovatel z 5)

Průměr lůžek 15

Optimální

7,5

1,5

6

2,5

Základní

6

1

5

3,0

Krizová

4,5

1

3,5

4,3

Skutečnost

4,2

0,7

3,5

4,3

Třetí skupina od 19 do 21 lůžek (2 poskytovatelé z 5)

Průměr lůžek 20

Optimální

9,5

2

7,5

2,7

Základní

8,5

2

6,5

3,1

Krizová

8

1,5

6,5

3,1

Skutečnost

8,1

3*

5,1

3,9

Z uvedených údajů je patrný rozdíl počtu uživatelů na jednoho pracovníka v přímé práci. Dva domy na půl cesty nesdílí prostory a zaměstnance z ostatních služeb (tyto domy jsou uvedeny ve třetí skupině). V těchto službách je nižší poměr uživatelů na jednoho pracovníka v sociálních službách. Ve třetí skupině jeden poskytovatel uvedl dle metodiky pro dotazník do nepřímé práce domovníky*, kteří nejsou pracovníky v sociálních službách a zajištují noční provoz domu na půl cesty. Průměrný počet pracovníků v přímé práci je podhodnocen, jelikož dva z pěti DPC sdílí své prostory a pracovníky s dalšími službami (např. zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, azylový dům). Jeden poskytovatel v první skupině poskytuje službu pouze v bytech. Uvedená skutečnost se odráží na personálním poddimenzování služeb na daný počet uživatelů při zajištění podmínky zajištění nepřetržitého chodu služeb. Tato skutečnost vede k vykonávání velkého množství přesčasové práce, obtížnému čerpání řádné dovolené a znesnadňuje to vysílání pracovníků na dlouhodobé školení či výcviky. Přestože poskytované služby jsou poskytovány na vysoce odborné úrovni, nemohou se pracovníci v přímé práci kvalitně vzdělávat ani kvalitně odpočívat. Je žádoucí, aby sociální práce v domu na půl cesty byla zajišťována pracovníky na hlavní pracovní poměr, využívání DPP a DPČ nezaručuje kontinuitu poskytované služby. Průměry může zkreslovat především velké množství „rozúvazkování“ pracovníků domů na půl cesty. Je potřeba si uvědomit, že domy na půl cesty jsou službou pobytovou, ve které je nutné zajistit také kvalitní „bydlení“. Tzn. vybavení, opravy, energie, BOZP, stavební povolení aj. Služba také potřebuje administrativně-technické zázemí. Je nutné zopakovat, že domy na půl cesty v první a druhé skupině mohou službu provozovat jenom díky tomu, že sdílí pracovníky s jinými službami či formami poskytování činností (např. sociálně-právní ochrana dětí), nebo zajišťují službu v bytech. Služby tak vykazují velké množství přesčasových hodin pracovníků. Dohled nad nočním klidem zajišťují pracovníci ostatních služeb, nebo domovníci, kteří si v případě potřeby řešení konfliktů vyžádají

podporu pracovníka na telefonní pohotovosti. Dále je potřeba v rámci přímé práce započítat i intervence s externími odborníky, psychology, terapeuty atd.

Doporučení Zlepšení stávajícího stavu brání nedostatečné finanční zajištění služby DPC. Služba je často hodnocena jako „menší a dražší azylový dům“. Není oceněna specifická práce s uživateli služby. Služba je čím dál častěji porovnávána pouze kvantitativně, a to bohužel jak od úřadů, tak mnohdy i od kolegů z azylových domů. Ve službě mají své místo každodenní sociálně-terapeutické činnosti, doprovody, nácviky činností, své místo zde mají i komunitní prvky apod. Cílová skupina představuje mladé dospělé, kteří se často teprve ve svém životě hledají. Projevy tohoto „hledání“ bývají mnohdy bouřlivé a je potřeba s nimi více každodenně pracovat a věnovat se každodenní zpětné vazbě na jednání a (ne)dodržování pravidel, motivaci k převzetí zodpovědnosti na svůj život či k hledání správných řešení.

3.12 Náklady na personální zajištění služby Počet pracovníků v přímé práci a personální náklady 2012 1. Průměrný počet pracovníků v přímé práci/průměrný počet přepočtených úvazků

2. Celkové personální náklady

3. Personální náklady na pracovníky v přímé práci

Podíl % (3/2 * 100)

68 %

1 510 970,15 Kč

925 023,61 Kč

67 %

776 348,24 Kč

64 %

2013 67 %

1 254 377,88 Kč

Podíl nákladů na pracovníky v přímé péči k celkovým osobním nákladům Rozdělení podle velikosti služby




Podíl % (3/2 * 100)

První skupina do 9 lůžek 2012

73%

995 594 Kč

700 587 Kč

70%

2013

70%

1 131 932 Kč

752 599 Kč

66%

Druhá skupina 10 - 18 lůžek 2012

88%

1 184 275 Kč

1 003 018 Kč

85%

2013

76%

1 148 043 Kč

842 207 Kč

73%

Třetí skupina od 19 do 21 lůžek 2012

63%

2 687 491 Kč

1 460 757 Kč

56%

2013

64%

1 995 957 Kč

1 143 468 Kč

57%

Personální náklady na zabezpečení služby dům na půl cesty v MSK činily v roce 2012 celkem 7 554 851,- Kč a v roce 2013 celkem 6 271 889,- Kč. Personální náklady na pracovníky v přímé práci činily v roce 2012 celkem 4 625 118,- Kč a v roce 2013 celkem 3 881 741,- Kč. Náklady na zajištění přímé práce v DPC představovaly 67 % (rok 2012) a 64 % (rok 2013) z celkových personálních nákladů, přičemž podíl úvazků činil v jednotlivých letech 68 % a 67 %. Personální náklady na jeden úvazek Poměrně rozdílné jsou také průměrné náklady na 1 úvazek za měsíc. Zatímco v jedné ze služeb činily v roce 2012 náklady 9 596,- Kč na úvazek a měsíc, v jiné to bylo 31 343,- Kč. Náklady o rok později, tj. v roce 2013, pak byly nejnižší 13 916,- Kč a nejvyšší 30 689,- Kč. Průměrné měsíční náklady na 1 úvazek v roce 2013 byly 21 588,-

Kč (jedná se o superhrubou mzdu, což je cca 16 000 Kč hrubé mzdy). Tato hodnota vyjadřuje průměr za všechny pracovní pozice zahrnuté do personálních nákladů služby dům na půl cesty, tedy i mzdy managementu. Personální náklady na pracovníky v přímé péči se pohybovaly v roce 2012 od 9 300,- Kč po 30 159,- Kč na úvazek a měsíc. V roce 2013 se pak pohybovaly od 13 380,- Kč po 28 480,- Kč na úvazek a měsíc. Průměrné měsíční náklady na 1 úvazek pracovníka v přímé péči v roce 2013 byly 19 968,- Kč (což je cca 14 900,- Kč hrubé mzdy). Doporučení: Uvažujeme-li o definici poměru pracovníků v přímé práci k ostatním pracovníkům služby, musíme si prvotně definovat nezbytné činnosti, jež musí každý poskytovatel zajistit vedle přímé práce s klientem. Jedná se o tyto činnosti:         


Je logické, že objem činností v přímé práci musí převažovat nad těmi „ostatními“. Podle velikosti poskytovatele však některé činnosti budou nakupovány a jiné zajišťovány vlastními zaměstnanci. Dostáváme se tak do roviny, že navrhujeme nedefinovat poměr úvazků přímé práce k úvazkům ostatních pracovníků, ale definovat poměr nákladů na nezbytné ostatní činnosti k personálním nákladům na pracovníky v přímé práci. Doporučujeme, aby náklady na nezbytné ostatní činnosti byly pokrývány ve výši: -

krizová varianta – 30-50 % základní varianta – 50-70 % optimální varianta – 70-90 %

personálních nákladů připadajících na přímou práci. Pokud se procento pokrytí ostatních činností bude blížit k horní hranici, bude mít zařízení dostatek prostředků na zkvalitňování poskytované sociální služby.

3.13 Spoluúčast obcí na financování služby domy na půl cesty obec

částka v Kč

Ostrava Třinec Frýdek-Místek Bruntál Karviná Orlová Havířov Bohumín CELKEM

kvantifikovaný odhad nepřímé podpory

1 649 000 232 145 210 000 125 817 118 000 40 000 26 000 10 000 2 410 962

částka v Kč


300 000 136 634 121 400 77 000 40 000 24 000 10 000 0

709 034

0

V roce 2012 činila spoluúčast obcí MSK na financování služby domů na půl cesty 2 410 962,- Kč a v roce 2013 činila 709 034,- Kč. Domům na půl cesty není poskytována podpora ze strany obcí formou nepeněžního plnění. Oproti roku 2012 došlo v roce 2013 ve finančním vyjádření k poklesu finančních prostředků vyčleněných z rozpočtu obcí ve prospěch uvedené služby. Vliv na toto měla především velká města MSK, kterými jsou Ostrava, Třinec, Frýdek-Místek, Karviná, jež se podíleli na propadu ve financování souhrnnou částkou mínus 1 695 511,- Kč. Žádná z obcí nevyčlenila ze svého rozpočtu v roce 2013 více finančních prostředků než v roce 2012.

Doporučení Ve finanční podpoře stávajících sociálních služeb ze strany obcí se neodráží skutečný rozsah poskytovaných služeb jednotlivých poskytovatelů. Výše poskytnutých částek konkrétní službě se ve své výši někdy i velmi výrazně liší v průběhu let. Poskytovatel dopředu často neví, jaký příspěvek na svou činnost od obce dostane. Žádoucí je prohloubit spolupráci obcí s poskytovateli služeb a koncept financování budovat na základě potřeb uživatelů definovaných v komunitních plánech rozvoje sociálních služeb. Financování ze strany obcí by mělo vycházet z povinnosti postarat se o vlastní občany a tudíž i přispívat na poskytování sociálních služeb těmto občanům.

3.14 Model sociální služby domy na půl cesty Východiskem pro zpracování modelu jsou komentáře a doporučení výše a zkušenosti zpracovatelů z praxe. a)

vymezení typických nepříznivých situací, na které služba reaguje - Mladý dospělý se nachází v nestabilním rodinném prostředí (sociálně slabá rodina, prarodiče na místě rodičů, pěstounská rodina). Dosažení zletilostí je příležitost pro opuštění „rodiny“, kterou tento mladý člověk využije a odchází. Nejprve zkouší „štěstí“ u svých kamarádů či vzdálené rodiny, poté buďto přichází do služby domu na půl cesty, nebo bohužel pokračuje do vězení a do DPC přichází až odtud. Nepříznivá sociálních situace je u velké části uživatelů služby stejná: nestabilní rodinná situace (často nemají kde bydlet ani rodiče uživatelů DPC, mladí lidé tedy často řeší i krizové situace svých rodinných příslušníků), ukončená školní docházka spojená s nedostatečnou kvalifikací (ve většině případů mají mladí dospělí ukončen pouze první ročník učňovského oboru), zkušenosti s trestnou činností a návykovými látkami (v lepším případě se jedná o drobné krádeže a užívání marihuany), neschopnost hospodaření s finančními prostředky, neznalost základní sebeobsluhy, často také vyloučení z evidence úřadu práce (v poslední době se situace zlepšujeúřad práce již používá i vyloučení na „pouhé“ tři měsíce- původně bylo jen šest). Většina uživatelů z této skupiny má nedostatek ošacení, nemají finanční prostředky na zajištění stravy a úhradu nákladů za službu, až do vyřízení první sociální dávky. -

V případě příchodu dítěte z dětského domova je situace uživatele paradoxně stabilnější a tento uživatel je zpočátku více připraven na přechod do samostatného života. Totéž se týká příchodů ze ZDVOP. Tyto děti jsou alespoň teoreticky připraveny na to, co je čeká. Přinášejí si sebou „odchodné“- a to ve formě finanční i věcné podpory (nádobí, povlečení, oblečení, aj.).

-

V případě uživatele, který přichází z vězení je situace relativně odlišná. Jedná se o dvě skupiny uživatelů. Jedna z nich jsou vlastně pokračovatelé z prvního příkladu. Druhou skupinu však tvoří mladí lidé s relativně dobrým rodinným zázemí, kteří však zpět do této rodiny nemohou kvůli narušeným vztahům. K narušení vztahů došlo většinou před nástupem výkonu trestu, tedy v průběhu konání trestné činnost.

-

Ukončení ústavní výchovy (DD, VÚ, VT) nebo NRP – objevuje se vakuum kam jít, co se životem dál, jak to v něm dělat, co je /není normální, s kým to sdílet, o koho se opřít, komu věřit. Častá je absence vzorů nebo ztotožnění se se vzorci chybnými.

-

Sociálně znevýhodněné prostředí rodiny či její absence zcela - mladí lidé z rodin, které selhaly, děti z nich byly opakovaně umísťovány do ústavních výchov a zpět se vraceli do rodin, vzory chování a žebříček hodnot v rodině nejsou společensky normální – nepracuje se, kriminalita, násilí v rodině, AT závislosti, zanedbaná péče /výchova, rodina děti vyhazuje pro jejich nepřijatelné chování nebo jí opouštějí oni sami pro trvalé konflikty, napětí, neshody a nepřijetí.

-

Jde vesměs o vnitřně hluboce zraněné a traumatizované lidi, kteří své trauma „zapomněli“ a nevědomě jej promítají do každodenního jednání. Zpravidla nedůvěřují světu, nejsou vybaveni osobní silou a vůlí překonávat překážky, schází jim sebevědomí a ocenění, nesou si zakořeněné pocity (a prožitky) opakovaného selhávání, chybných vzorů, se kterými se ztotožnili. Jsou „zralí“ pro pomoc psycho-sociálních terapií (aniž si jsou této skutečnost vědomi). Služba DPC jim nabízí jen malý díl toho, co potřebují, dočasný azyl /ochranu a bezpečný prostor, možnost zkusit žít jinak, vidět se jinak, měnit své přijaté vzory, chovat se tak, jak je to běžné ve většinové společnosti (začleňovat se, uplatňovat se v ní).

-

b) specifikace potřeb, na které služba reaguje Uživatelé naší služby mají tyto potřeby: -

c)

bydlení (bezpečné zázemí, soukromí, možnost stabilizace) uznání (dokončit vzdělání, rekvalifikaci, získat práci) finanční zabezpečení (vyřídit osobní doklady, evidenci na úřadě práce, sociální dávky, sirotčí důchod, j.) prevence trestné činnosti - (uhradit škodu poškozeným, spolupráce s probační službou, výkon veřejně prospěšných prací) sebeobsluha (naučit se hospodařit a nepodléhat vlivu „přátel“, splácet své dluhy a nedělat si další, naučit se nakupovat a vařit, naučit se základní hygienické návyky, naučit se prát a žehlit)

optimální počet uživatelů s ohledem na ekonomickou udržitelnost provozování služby, charakter služby a cílovou skupinu -

-

Optimální je 2. fázový systém služby (1. fáze komunitní, ubytování „pod jednou střechou“, soukromé a společné prostory, s možností potkávání se v běžných situacích, s možností přirozených kontrolních mechanismů, 2. fáze samostatné bydlení v bytě, s podporou ambulantní nebo terénní. Optimální počet DPC 1. fáze (cca 15 osob, vhodný počet pro komunitu, 1-2 lůžkové pokoje), 2. fáze (cca 5-6 osob ve dvou bytech). Doporučená velikost domů na půl cesty se dá stanovit od 15 do 20 osob. Větší koncentrace osob snižuje dostatečnou oporu sociální kontroly pracovníků.

d) optimální počet pracovníků s ohledem na ekonomickou udržitelnost provozování služby, charakter služby a cílovou skupinu -

e)

Doporučení z praxe: počítáme-li s provozem 24hodin pro DPC s kapacitou 19 uživatelů je základní nastavení 7 úvazků pracovníků v přímé práci, (tento počet umožní čerpání dovolené, vzdělávání, porady, supervize aj.)

optimální provozní doba -

-

První fáze - 24 hodin Příklad ze služby: Službu domu na půl cesty je nutné provozovat nepřetržitě. V našem domě jsme se roky snažili najít jinou cestu, ale nikdy se to nevyplatilo. Uživatelé se opravdu často nacházejí v bouřlivém období svého života. V situaci, kdy se zklidňují a začínají dodržovat pravidla, přecházejí „trénovat“ do cvičného bytu. Během roku se nám několikrát stalo, že noční službu měl pracovník ze služby azylového domu, který je nebral až tak vážně. V těchto obdobích však prokazatelně docházelo k porušování Domovního řádu. Porušování řádu však mělo velký vliv na všechny uživatele služby (i na ty, kteří jej neporušovali). Nadměrné užívání alkoholických nápojů vedlo k únavě uživatelů v průběhu dne, klienti tak nemohli pracovat na svých cílech, docházelo k prohlubování závislostí na alkoholu. Dalším aspektem tohoto porušování bylo i to, že pít se naučili i ti z uživatelů, kteří dosud alkohol nepili. Uživatelé také utráceli peníze ze sociálních dávek, poté neměli co jíst a neměli jsme prostředky pro nácvik hospodaření, vaření. Stejně zvládne narušit i jediný uživatel závislý na návykových látkách. Určitý „noční“ stabilní dohled nad pravidly je tedy opravdu potřeba, alespoň část problémů totiž dokáže potlačit či jim předejít. Druhá fáze - uživatel se s SP domlouvá, SP má pružnou 8h pracovní dobu Příklad ze služby: Služba je poskytována v tréninkových bytech a uživatel má nastaveno setkání se sociálním pracovníkem využití zázemí domu na půl cesty

f)

optimální výsledek práce služby směrem k uživatelům (včetně kvantifikace) -

-

-

-

výsledek práce není vždy měřitelný, v sociální práci lze kvantifikovat potřeby uživatele, nabídnutou podporu, poskytnutou podporu (druh, počet, čas), lze kvantifikovat počty: pracuje, rekvalifikuje se, studuje, splácí dluhy, není však měřitelné, co bylo „poskytnuto a vloženo“ a neprojevilo se hned, může se projevit za dlouho dobu pomalu a postupně nebo se nemusí projevit vůbec, neznamená to, že byla sociální práce špatná, chybná (nabízí se přirovnání k terapii psychosomatických onemocnění, pacient se léčí s různými výsledky: rychlá viditelná změna, nepatrné posuny, neposunuje vůbec). Poskytovatelé služeb DPC se shodli na tom, že velkou roli na změnách v postojích uživatele hraje vybudovaný vztah, důvěra a působení pracovníka v bezpečí tam, kde to klient zná (externista zde může mít situaci ztíženou, na druhou stranu má výhodu nezávislého, mlčenlivého, bezpečného) potřeby k řešení směrem ke službě: o potřebnost podpory pro pracovní uplatnění (systém podporovaného zaměstnávání, dohody s firmami o vyčleněných pracovních místech) o potřebnost podpory pro dosažení běžného bydlení po ukončení služby (př. dobré praxe z terénního programu AS Prevence „bezdomovectví“ v OV: vlastník bytu XY – nájemce je poskytovatel služby – podnájemcem je uživatel v rámci poskytování služby, pokud uživatel „funguje OK“, stává se po dohodě, kterou zprostředkuje organizace, on nájemcem bytu (uživatel bydlí tak, jak je běžné, má zodpovědnost, ze služby odchází, nepotřebuje ji, pozn.: je to optimální příběh, ne všichni uživatelé dosáhnou, ale podstatné, že je daná cesta /možnost a rovněž velká motivace pro uživatele) o psycho-sociálně-terapeutické potřeby uživatelů, potřeby na psychoterapeutické dovednosti pracovníka, systém průběžného vzdělávání pracovníků o obložnost služby 75% dané kapacity, je zachován preventivní charakter služby, poskytovatel neudržuje ve službě uživatele, kteří službu „už nepotřebují“ nebo opakovaně nenaplňují daná pravidla služby Mladý člověk, který bydlí v obecním bytě. Má práci (nebo spíš má zajištěny sociální dávky a s financemi umí efektivně hospodařit. Má základní vybavení domácnosti. Svou domácnost dokáže zdárně obhospodařit, umí uvařit základní jídla, vyprat své oblečení. Umí se účinně bránit manipulaci a nenechává se strhnout ke svému zadlužování, trestné činnosti či zneužívání návykových látek. V případě potíží umí najít vhodnou pomoc. Udržuje vztahy s rodinou a kamarády.

3.15 Příklad dobré praxe služby domy na půl cesty Příběh 1. P. přišel do domu na půl cesty před necelými pěti lety z dětského domova. V domově žil od jeho 3 let. Začátky v domě na půl cesty pro něj byly náročné - neuměl samostatně zacházet s penězi, nedokázal si uvařit ani základní jídla…Protože to byl lehce ovlivnitelný chlapec, „zapletl se“ s partou kluků a společně začali krást. Za trestnou činnost byl podmínečně odsouzen. Za podpory pracovníků služby se P. začal učit hospodařit s penězi, vařit a starat se o domácnost, pracovat na sobě – například se učil říkat „ne“ tzv. kamarádům. Netrvalo dlouho a P. byl připraven na zkušební pobyt na tréninkovém bytě. Bylo to pro něj zpočátku hodně těžké, ale ve svém snažení vytrval. Během tohoto pobytu si našel přítelkyni, která má malé dítě, o které se společně starají. V současné době již několik let společně bydlí v nájemním bytě a do domu na půl cesty občas přicházejí na neformální návštěvy.

Příběh 2. Dívka K. žila ještě před měsícem s matkou v bytě 1+1. Má další sourozence. Svého otce nezná, bratr je nyní ve výchovném ústavu a sestra už si založila svou rodinu. Matka K. má velké obtíže s nadužíváním alkoholu a v partnerských vztazích. K. často neměla co jíst, kde se učit, matka ji fyzicky trestala. K sestře jít nemohla, protože s tím přítel sestry nesouhlasil. K. se proto rozhodla k útěku z domova. Se sbalenou taškou přišla na úřad za sociální pracovnicí. Ta jí doporučila jít do domu na půli cesty. Dívka zde získala možnost bydlet ve vlastním pokoji, dostává se jí nejen jídla, ale také další podpory v její nelehké situaci.

Příběh 3. Osmnáctiletý J. přišel do domu na půl cesty z dlouhodobého pobytu ve výchovném ústavu. Je vyučen v oboru kuchař. V pozadí stojí výchovné problémy, krádeže, drogy. Později v rozhovorech J. sdělil, že otec v rodině byl násilnický vůči matce i dětem, hovořil o psychickém týrání, otec ho nepřijal, neocenil, matka byla slabá, nebránila se. Tento model „sama sebe“ a rodinných vazeb si nese v sobě. Stručně z mezníků a průběhu poskytování služby: S podporou služby J. nalezl pracovní uplatnění a začal docházet do práce (v rámci projektu na podporu zaměstnatelnost mladých dospělých) ve vyučeném oboru kuchař. Řešil mnoho problémů s překonáváním běžných překážek na pracovišti – komunikace, nepochopení zadání, kvalita práce, pomalost v práci. Vzniklé konfliktní situace pro něho byly obtížně zvladatelné pro jeho vznětlivost, vztahovačnost, neobjektivní vyhodnocení situací, nepřiměřené reakce. J. nedokázal rozlišit, co je asertivní X agresivní, obtížně přijímal kritiku a autority ve svém okolí. Opakovaně byly s J. tyto situace za podpory pracovníků služby konzultovány a řešeny (vhledy, doporučení, cvičení, motivační rozhovory). J. si práci udržel. Zaměstnavatel ho zaměstnal i po skončení dotačního programu, získal pracovní smlouvu na dobu neurčitou. V pracovním týmu měl své místo, byl mu zvýšen plat. Navázal partnerský vztah, z jeho strany velmi silný. Prospíval a psychicky sděloval spokojenost. Obnovil kontakt s původní rodinou. Začal si šetřit prostředky na vlastní bydlení s partnerkou. Před sjednaným ukončením poskytování sociální služby se s J. partnerka rozešla. J. prožíval nesmírné zranění ze vztahu. Přes poskytnutou podporu (sdílení, vhledy, poradna) situaci nezvládl. Podal sám výpověď ze zaměstnání, protože po rozchodu nezvládl být na společném pracovišti s bývalou partnerkou, následně se vrátil k osvědčené metodě úniku z minulosti - marihuana aj., vyčerpal své spoření. Přes opakovanou podporu služby a přes vlastní pokusy a odhodlání řešit konstruktivně „sebe sama“ a pro něho obtížnou situaci (psychika,

marihuana, jiná práce, jiné město, jiný dům na půl cesty), vždy započal dohodnuté kroky, které však nedokončil a nakonec službu ukončil. Odešel dle sdělení k původní rodině. Z vyjádření supervizora k tomuto případu a k pochybnostem pracovníka služby o selhání v podpoře a provázení: „Podpora a konzultované postupy podpory byly pořádku, dostatečné, správné, nešlo udělat více, pracovník podpořil a respektoval osobnost. Slovy supervizora /psychoterapeuta: J. si ze služby nese prožitý model, že se dalo žít jinak, zažil, že byl přijímán, že něco dokázal, získal zkušenost 1,5 rok běžného života, bez poskytnuté služby by ji neměl. Příběh 4. J. přišla do domu na půl cesty z původní nefunkční rodiny na doporučení pracovníka orgánu sociálně právní ochrany dětí, který ji na první jednání se zájemcem o službu doprovázel (pozn. dohled OSPOD nad výchovou, v rodině další 3 děti, v pozadí podprůměrný intelekt, submisivita, psychická labilita, v péči psychologa.). J. studovala ve 2. ročníku praktické školy obor kuchař. Stručně z mezníků a průběhu poskytování služby: J. potřebovala pomoc a podporu v základní orientaci v situacích kolem sebe (vztahy v rodině a s druhými, učivo ve škole, jak vyřídit osobní záležitosti, nezapomenout být včas na daném místě a jak se tam dostat, jak nakládat s penězi ad.). Vyjmuto z 1. individuálního plánu (dále jen „IP“): chodit do školy, zvládnout hospodaření s penězi, včas doplatit ubytování, zvládnout si uvařit a pečovat o pokoj. Vyjmuto z 2. IP: chodit včas na schůzky na úřadě, zvládnout hospodaření s penězi - včas doplatit ubytování, splácet dluh dopravními podniku, učit se a vykonat závěrečné zkoušky. Janě byla službou poskytnuta pomoc a podpora v těchto jejích potřebách. Janě se podařilo absolvovat 2. ročník praktické školy a nastoupila do 3. ročníku. Dařilo se jí splácet dluh, odkládat do spoření, vyjít s částkou na měsíc, připravovat se na závěrečné zkoušky (večer se pracovníkem nechala zkoušet z učiva). V domově na půl cesty navázala partnerský vztah. Oběma mladým lidem bylo po čase umožněno zkusit společné bydlení v pokoji. Před závěrečnými zkouškami se Jana a partner rozhodli ukončit službu a uzavřít smlouvu o podnájmu. Před koncem školního roku přišla J. do domu na půl cesty sdělit informaci o úspěšně složených závěrečných zkouškách a získání výučního listu. Pozn.: Doposud dům na půl cesty neformálně navštěvuje, sděluje, že jsou s partnerem stále spolu. Nepracuje, hledá si práci. Službu začala využívat její mladší sestra.

3.16 Návrh rozvoje služby domy na půl cesty Služba DPC, aby mohla plnit preventivní charakter, musí zůstat určitá rezervní kapacita. Pro zachování preventivního charakteru DPC je vhodné mít volná lůžka (od 10 do 25 % z udané kapacity služby). Tzn., že při kapacitě 35 lůžek by bylo od 3 do 7 lůžek volných (krizová lůžka pro příchozí uživatele).

Preventivní služba a její financování – v Pardubickém kraji 65 % obsazení lůžek bylo považováno za 100 % funkci služby a měli nárok na 100 % finančních prostředků. Pokud je financování spojené se 100% naplněností kapacity, považujeme toto nastavení za chybné, tlačí poskytovatele „udržet nemotivované uživatele ve službě“. Toto nastavení vede u uživatelů ke zneužívání poskytované služby, snížení motivace ostatních uživatelů, konfliktní situace, ztížená práce pracovníků + rovněž jejich psychická nepohoda, prožívání nesmysluplnosti práce.

Doporučení Doporučujeme alokaci finančních prostředků potřebných pro provoz domů na půl cesty vázat na 75% obložnosti, to znamená 75% obsazených lůžek = 100 % financí. Tlak na 100% obložnost ovlivňuje i kvalitu poskytovaných služeb v oblasti práce s motivací uživatelů, může to vést k tomu, že je lepší mít co nejvíce „vzorných“ uživatelů (což vede ke střetu zájmů: nechám si bezproblémového uživatele v DPC, než bych ho posunul mimo službu…).

Změna zákona o sociálních službách -

Rozšíření cílové skupiny ze sociálně znevýhodněného prostředí (ohrožených rodin, pěstounské péče).

-

Změnu přístupu v lékařském potvrzení při vstupu do služby.

Struktura služby 2 fázový systém služby počet uživatelů 1. fáze (cca 15) a 2. fáze (cca 5) potřeba sjednané kvalitní podpory: zaměstnanost, bydlení, psycho-socio terapie personální: systematické vzdělávání pracovníků (delší výcviky, počítat s financemi a prostorem + třeba i závazkem pracovníka odpracovat v organizaci dohodnutý počet let) optimální počet pracovníků v týmu a rozložení jejich odbornosti potřebná míra terapeutických dovedností SP

Systém prostupného bydlení Osvědčilo se tréninkové bydlení na cvičných (tréninkových) bytech. Uživatelé při „tréninkovém bydlení“ mnohdy až teprve tam přišli na to, co jim to vlastně nejde. Tréninkové byty nám také pomáhají s motivací uživatelů stanovit si životní priority a cíle. Poskytovatelé sociálních služeb provozují pro uživatele sociálních pobytových služeb tento systém: 1.

poskytovaná pobytová služba, na kterou navazují

2.

3.

tréninkové byty (každá služba má své byty, svá pravidla. Pokud se uživatel osvědčí, může získat podnájemní byt převodem od poskytovatele sociální služby na město. V rámci pravidel domu na půl cesty si v tomto období uživatel aktivně spoří na kauci, postupně si také zajišťuje vybavení domácnosti.) podnájemní byty (V této fázi je mezi poskytovatelem a nájemníky běžný podnájemní smluvní vztah. Bývalí uživatelé již nepobírají žádnou sociální službu. Poskytujeme však od minulého roku podporu jednoho pracovníka, který pravidelně obchází bývalé uživatele a nabízí podporu, kterou bývalí uživatele mohou či nemusí využít.

U osob s oslabenou přirozenou sociální vazbou se osvědčuje udržování sociálního kontaktu, který je účinnou prevencí návratu do sociální služby.

Další spolupracující organizace Doporučujeme rozvinutí spolupráce před příchodem do služby v rámci probační a mediační službou a věznicí. Velice často řeší drogová problematika, kam s mladými lidmi, kteří jsou závislí na návykových látkách? Tyto služby v kraji chybí, nebo nejsou dostatečné svou kapacitou.

4. Nízkoprahová denní centra 4.1 Definice druhu služby dle zákona a vyhlášky Nízkoprahová denní centra § 61 zákona (1) Nízkoprahová denní centra poskytují ambulantní, popřípadě terénní služby pro osoby bez přístřeší. (2) Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti: a) pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, b) poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, c) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a obstarávání osobních záležitostí.

§ 26 vyhlášky (1) Základní činnosti při poskytování sociálních služeb v nízkoprahových denních centrech se zajišťují v rozsahu těchto úkonů: a) pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu: 1. umožnění celkové hygieny těla, 2. pomoc při osobní hygieně, b) poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy: 1. vytvoření podmínek pro přípravu stravy, 2. poskytnutí stravy odpovídající věku, zásadám racionální výživy a potřebám dietního stravování; tato základní činnost může být zajišťována jen v rozsahu 1 úkonu, c) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí: 1. pomoc při vyřizování běžných záležitostí, 2. pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s rodinou a pomoc a podpora při dalších aktivitách podporujících sociální začleňování osob.

4.2 Provozní doba nízkoprahových denních center Průměrná provozní doba ambulantní formy nízkoprahových denních center na území kraje je v zimních měsících 42 hodin týdně, v ostatních měsících v roce 41,5 hodin týdně. Provozní dobu terénní formy služby, jež poskytují čtyři z jedenácti poskytovatelů, nelze vyčíslit, jelikož v registru není uvedena odděleně od ambulantní formy. V Moravskoslezském kraji je registrováno 11 služeb nízkoprahové denní centrum, přičemž - 6 zařízení poskytuje svou službu denně, tj. 7 dnů v týdnu, - 1 zařízení poskytuje službu od pondělí do pátku plus neděle, tj. 6 dnů v týdnu, - 3 zařízení poskytují svou službu od pondělí do pátku, - 1 zařízení je pak v provozu pouze v pondělí, středu a pátek. Počet hodin v provozu za den je v jednotlivých zařízeních různý, pohybuje se od 4 hodin do 11,5 hodiny.

Město

Služba zajišťována ve dnech

Bohumín

po, st, pá

Český Těšín

denně

Frýdek-Místek

denně

Havířov

po-pá

Karviná

denně

Kopřivnice

po-pá

Krnov

denně

Opava

denně

Ostrava

po-pá + neděle

Třinec

denně

Doporučení 



Doporučujeme poskytovat služby 7 dnů v týdnu, minimálně 6 hodin denně. V případě zajištění nepřetržitého provozu v krizových obdobích spojených s mrazy je potřeba zajistit technologické přestávky umožňující úklid zařízení. Zadavatelům spolu s poskytovateli doporučujeme s ohledem na výše uvedené diskutovat skutečnou potřebnost kapacit služeb v návaznosti na principy dostupnosti a nízkoprahovosti služeb – s ohledem na charakter služby, kdy cílem poskytování je uspokojování základních potřeb lidí bez přístřeší. Především se jedná o stabilizaci základních lidských potřeb prostřednictvím zajištění bezpečného prostředí, tepla, hygieny, čistého oblečení, stravy.

4.3 Pracovník v přímé práci Pracovníky v přímé práci pro službu nízkoprahová denní centra jsou: - pracovník v sociálních službách, - terénní pracovník, - sociální pracovník, - vedoucí služby, - koordinátor pracovníků v soc. službách - pracovníci s kumulovanou funkcí – nejčastěji vedoucí služby/soc. pracovník U vedoucích pracovníků (vedoucí zařízení, služby, koordinátor, apod.), kteří současně částečně vykazují přímou práci s klienty, je nutné od přímé práce s klienty odečíst jinou odbornou práci (např. metodické vedení pracovníků, implementace standardů kvality, koordinaci služeb, projektové řízení, apod.).

Doporučení 



Doporučujeme poskytovatelům v případě kumulace funkcí, kdy vedoucí pracovník je současně pracovníkem v přímé práci nastavit poměr vykonávaných aktivit přímo úvazkem v rámci pracovní smlouvy a popisu pracovní činnosti. Doporučujeme poskytovatelům na základě výstupů z diskusního fóra realizovaného v návaznosti na zpracování této závěrečné zprávy diskutovat úlohu a roli sociálního pracovníka ve službě nízkoprahové denní centrum, včetně jeho „dostupnosti“ pro možnou spolupráci přímo s klienty NDC. To vše v návaznosti na témata podpory metodologie služby, podpory pracovníků v přímé práci především s ohledem na hledání dalších možných zdrojů a způsobů pro začleňování uživatelů do běžného společenského prostředí. Nezanedbatelná je rovněž diskuse k roli sociálního pracovníka služby směrem k veřejnosti – preventivní charakter služby a povědomí veřejnosti, návaznost na komunitní plánování atp.

4.4 Uživatelé nízkoprahových denních center podle místa bydliště 2012 Trvalé bydliště

Počet

2013 Procenta

Počet

Procenta

Ostrava Ostatní Opava Nezjistitelné Havířov Frýdek-Místek Karviná Krnov Český Těšín

1422 551 232 210 194 188 150 137 94

45% 17% 7% 7% 6% 6% 5% 4% 3%

1164 518 220 187 149 199 183 139 109

41% 18% 8% 7% 5% 7% 6% 5% 4%

Celkem

3178

100%

2868

100%

Celková kapacita nízkoprahových denních center v Moravskoslezském kraji dle registrace činí 306 uživatelů, přičemž krajní kapacita služby (kapacita dosažitelná v případě nutnosti např. v zimním období) činí 419 uživatelů.

Služba nízkoprahové denní centrum je službou anonymní a ne vždy má poskytovatel informaci o tom, odkud uživatel pochází, nebo kde má trvalé bydliště. Uvedení trvalého bydliště uživatelů se v dotazníku často opíralo o odhady a o informace o bydlišti pouze části uživatelů, kteří spolupracující se sociálními pracovníky. Podle výsledků dotazníkového šetření a odhadů z praxe můžeme konstatovat, že více jak 90 % uživatelů této služby má trvalé bydliště na území Moravskoslezského kraje. Zbývajících necelých 10 % tvoří lidé z jiných krajů ČR a ze zahraničí (významnou skupinu tvoří Slováci). Počet uživatelů mezi léty 2012 a 2013 má mírně klesající tendenci. Nižší počet uživatelů v roce 2013 oproti roku 2012 mohl vyvolat nárůst počtu komerčních ubytoven a jejich větší využívání lidmi, jež byli do té doby bez přístřeší. Dalším důvodem může být lepší dostupnost nájemních bytů (RPG byty či byty v osobním vlastnictví pronajímané sociálně slabým osobám s přímou platbou příspěvku na bydlení majitelům bytů) i to, že některá zařízení v roce 2013 (oproti roku 2012) začala více sledovat, zda uživatelé jejich služby spadají do cílové skupiny a následně přestali poskytovat službu lidem, kteří bydlí na ubytovnách. Na nižší počet uživatelů v roce 2013 mohla mít vliv i velmi mírná zima 2013/14. „Duplicita“ vykazovaných osob Uživatelé mohou být současně vykazováni v rámci Ostravy u dvou poskytovatelů v jednom roce. Důvodem využití různých zařízení může být rozdílná otevírací doba či využití jiných výhod. Z praxe víme, že uživatelé mohou přecházet i mezi jednotlivými městy, tato migrace je lépe sledovatelná u služby noclehárna. Doporučení 

Doporučujeme realizátorovi projektu a zadavatelům pro zjišťování místa bydliště uživatelů vzhledem k charakteru služby nepoužívat roční odhad místa trvalého bydliště uživatelů, ale kvalitativní průzkum za určité období. Dále se dají využít k odhadu místa bydliště uživatelů údaje z noclehárny. Toto kvalitativní dotazování dokáže lépe zodpovědět na otázku místa trvalého bydliště.

4.5 Zájemci o službu Počet odmítnutých zájemců je minimální vzhledem k celkovému počtu klientů nízkoprahových denních center. K nepřijetí uživatele do služby z důvodu kapacity téměř nedochází. V roce 2012 navštívilo službu NDC 3178 osob, v roce 2013 2868 osob. Počet neuspokojených zájemců o službu v roce 2012 činil celkem 58 osob, což je 1,8 %. V roce 2013 pak činil 83 osob, což je 2,89 %. Přesto lze tento údaj považovat z hlediska absolutního počtu odmítnutých zájemců za poměrně vysoký – znamená, že téměř stovka osob bez přístřeší nedosáhla ani na nejnižší práh podpory. Z celkového počtu 11 poskytovatelů čtyři z nich uvedli, že v jejich zařízení nedošlo za sledované roky k odmítnutí zájemce o službu. Jaký je poměr mezi jednotlivými důvody odmítnutí zájemce o službu, je procentuálně vyjádřen v následující tabulce. 2012 Důvody odmítnutí zájemců o službu: A B C D

E

Poskytovatel neposkytuje sociální službu, o kterou osoba žádá. Zájemce nespadá do vymezeného okruhu osob v registru poskytovatelů sociálních služeb. Poskytovatel nemá dostatečnou kapacitu k poskytnutí sociální služby, o kterou osoba žádá. Zdravotní stav osoby, která žádá o poskytnutí pobytové sociální služby, vylučuje poskytnutí takové sociální služby; tyto zdravotní stavy stanoví prováděcí právní předpis. Osobě, která žádá o poskytnutí sociální služby, poskytovatel vypověděl v době kratší než 6 měsíců před touto žádostí smlouvu o poskytnutí téže sociální služby z důvodu porušování povinností vyplývajících ze smlouvy.

2013

absolutní četnost

%

absolutní četnost

%

1

2%

11

13%

40

69%

55

66%

2

3%

3

4%

7

12%

4

5%

8

14%

10

12%

58

100%

83

100%

Nejvíce odmítnutých zájemců o službu spadá do kategorie B: Zájemce nespadá do vymezeného okruhu osob v registru poskytovatelů sociálních služeb. Pod tímto bodem jsou zahrnuty případy odmítnutých zájemců vyžadujících bezbariérový přístup, jímž zařízení nedisponují či jinak zdravotně hendikepovaných zájemců. Dále jsou zde případy tzv. zneužití služby. Osoby přicházejí za účelem bezplatného či velmi levného získání stravy a oblečení. Jedná se o osoby žijící na ubytovnách nebo využívající službu azylových domů nebo o osoby, které mají kde bydlet. Do této poslední skupiny často patří lidé závislí na drogách.

4.6 Mapa poskytovatelů nízkoprahových denních center v Moravskoslezském kraji

Služba nízkoprahová denní centra je v Moravskoslezském kraji zajišťována ve větších městech: Bohumín, Český Těšín, Frýdek-Místek, Havířov, Karviná, Kopřivnice, Krnov, Opava, Ostrava a Třinec, přičemž v Ostravě jsou zařízení dvě. V malých obcích není služba poskytována a potřebu jejich obyvatel pak uspokojují nejbližší velká města. V příloze Mapy nízkoprahových denních center je patrná u některých poskytovatelů spádovost využívaných služeb z jednotlivých ORP. Tyto údaje, ale neodráží skutečnost vzhledem k anonymitě této služby. Migrace uživatelů se dá do jisté míry odvodit z map služeb noclehárny, kterou využívá stejný segment uživatelů. Opětovně je patrná absence veškerých služeb pro cílovou skupinu v ORP Vítkov, Odry, Kravaře, Frýdlant nad Ostravicí a Frenštát pod Radhoštěm. Ze zkušeností poskytovatelů, diskuse v pracovní skupině a v rámci diskusního fóra, včetně dotazníkového šetření vyplynulo, že lidé ztrácí střechu nad hlavou většinou ve městech oproti menším městům a venkovu. Mimo jiné to může být způsobeno vyšší mírou angažovanosti okolí, neformální podporou komunity, nebo tím, že lidé žijí v rodinných domech (často vícegeneračních), nebo v méně finančně náročném bydlení. Pokud se lidé z těchto míst do nepříznivé sociální situace spojené se ztrátou bydlení dostanou, pak se mnohdy často stěhují, nebo prostě odcházejí do větších měst s vidinou vyřešení svých obtíží.

Doporučení 



Doporučujeme poskytovatelům zahájit jednání se zadavateli o možnostech zajištění kapacit nízkoprahových denních center s ohledem na předpokládané využití služeb jejich občany – tj. nejen stávajících uživatelů z jiných obcí, kteří čerpají služby v jiných městech. Vzhledem k nastavenému financování služeb je vhodné zahájit jednání o způsobu spolufinancování sociálních služeb občanů využívající služby v jiných obcích s rozšířenou působností a městech. Doporučujeme zadavatelům zaměřit se na zjišťování potřebnosti dostupnosti služeb nízkoprahových denních center na území těchto obcí s rozšířenou působností: Vítkov, Odry, Kravaře, Frýdlant nad Ostravicí a Frenštát pod Radhoštěm.

Terénní forma poskytování služby 2012

2013

CELKEM CELKEM CELKEM CELKEM Týdenní Počet Týdenní Počet CELKEM CELKEM časový rozsah pracovníků časový rozsah pracovníků Průměrný Průměrný poskytování v přímé poskytování v přímé Území čas Území čas služby na práci na služby na práci na poskytování přepravy poskytování přepravy daném území uvedený daném území uvedený na 1 cestu na 1 cestu služby služby (bez času časový (bez času časový tam a zpět tam a zpět stráveného na rozsah na stráveného na rozsah na (hod) (hod) cestě) daném cestě) daném (hod) území (hod) území Kopřivnice

4

3

0

Kopřivnice

4

2

0

Opava

25

1

1

Opava

15

1

0,5

1

0,043

0,5

0,5

0,022

0,5

OstravaMoravská Ostrava a Přívoz

1

0,043

0,5

OstravaMoravská Ostrava a Přívoz

0,5

0,022

0,5

OstravaHošťálkovice

OstravaHrabová

1

0,043

0,5

OstravaHrabová

1

0,043

0,5

Ostrava-Jih

7

0,304

0,5

Ostrava-Jih

7

0,304

0,5

OstravaKunčice

0,25

0,011

0,5

OstravaKunčice

0,25

0,011

0,5

OstravaKunčičky

0,25

0,011

0,5

OstravaKunčičky

0,25

0,011

0,5

OstravaHošťálkovice

OstravaMariánské Hory a Hulváky

2

0,087

0,25

OstravaMariánské Hory a Hulváky

Ostrava-Nová Ves

0,5

0,022

0,25

OstravaPetřkovice

0,5

0,022

OstravaPoruba

3,5

OstravaPustkovec OstravaRadvanice

2

0,087

0,25

Ostrava-Nová Ves

0,5

0,022

0,25

0,5

OstravaPetřkovice

0,5

0,022

0,5

0,152

0,4

OstravaPoruba

3,5

0,152

0,4

0,5

0,022

0,5

OstravaPustkovec

0,5

0,022

0,5

0,5

0,022

0,5

OstravaRadvanice

0,5

0,022

0,5

OstravaSvinov

1

0,043

0,3

OstravaSvinov

1

0,043

0,3

OstravaTřebovice

1

0,043

0,5

OstravaTřebovice

1

0,043

0,5

OstravaVítkovice

1

0,043

0,5

OstravaVítkovice

1

0,043

0,5

2

0,087

0,5

0,5

0,022

0,5

OstravaSlezská Ostrava

2

0,087

0,5

OstravaSlezská Ostrava

Vratimov

0,5

0,022

0,5

Vratimov

Terénní formu služby v rámci nízkoprahového denního centra zajišťují pouze tři poskytovatelé ve městech Opava, Kopřivnice a Ostrava. V Opavě tuto činnost zajišťuje jeden pracovník, který této činnosti věnoval 25 hodin týdně v roce 2012 a 15 hodin týdně v roce 2013. V Kopřivnici tuto činnost zajišťovali tři pracovníci v roce 2012, dva pracovníci v roce 2013, přičemž časový rozsah za týden byl po oba roky stejný a to v rozsahu 4 hodin. V Ostravě tuto činnost zajišťoval v městských částech jeden pracovník po oba roky 23 hodin týdně, čas potřebný na přesun do jednotlivých lokalit činil cca 7 hodin za daný týden. Vzhledem k velikosti Ostravy je tento čas na uvedený počet pracovníku nezbytný. Doporučení 



Doporučujeme poskytovatelům a zadavatelům zahájit společné vyjednávání o potřebnosti navýšení úvazků terénních pracovníků v území, kde je předpokládána nejvyšší míra potřebnosti – především v Ostravě a dalších větších městech. Doporučujeme poskytovatelům a zadavatelům uvolnit finanční prostředky pro tuto formu služby. Současný početní stav terénních pracovníků je vzhledem k zásadám bezpečnosti pracovníků nevhodný,

i přes přínos, který tato služba pro cílovou skupinu vykonává. Personální podstav této služby je možné do určité míry doplnit dobrovolníky. Na koordinování dobrovolnické činnosti je potřeba rovněž počítat s úvazkem pracovníka, který ji bude zajišťovat.

4.7 Odkud uživatelé přicházejí Vzhledem k charakteru nízkého prahu služby se tyto údaje primárně ve službách nesledují, neprověřují. Následující data jsou pouze kvalifikovaným odhadem. Dotazník neměl za cíl zjišťovat příčinu toho, jak se uživatelé služby nízkoprahových denních center dostali na ulici. Stanovení příčiny vzniku bezdomovectví je kombinací více faktorů (ztráta bytu, ztráta práce, finanční problémy, dluhy, partnerské – rodinné problémy, důchodce s malým příjmem, zdravotní stav, potíže se zákonem, závislost na návykových látkách, osamělost aj.)


2012 Podíl %

2013 Podíl %

A.

Z jiných sociálních služeb se stejným druhem sociální služby

X

X

B.1

Azylový dům

4%

4%

B. 2

Noclehárna

27%

31%

Z domácnosti

5%

5%

D. 1

Ze zdravotních služeb

4%

3%

D. 2


2%

2%

E.


1%

1%

F.

Jiné

1%

1%

G.


37%

37%

H.

Ubytovna

7%

6%

I.


3%

3%

J.

Nezjistitelné

9%

8%

100%

100%

Pořadí

C.

CELKEM

Odhad, kolik % uživatelů NDC využívá zároveň noclehárnu:

celkový průměr

2012

2013

49 %

50 %

Odhad, kolik % uživatelů využívá zároveň jiná nízkoprahová denní centra:

celkový průměr

2012

2013

13 %

14 %

Procentuální podíly odkud uživatelé přicházejí se v letech 2012 a 2013 téměř neliší. Je důležité si uvědomit, že všichni uživatelé nízkoprahových denních center přicházejí z ulice. Ne vždy je možno přesně identifikovat, kde byl uživatel bezprostředně před tím, než se na ulici dostal.

V komentáři jsou sloučeny tři různé druhy „příchodů“. 1) Příchod z ulice – osoby bez přístřeší jsou cílovou skupinou nízkoprahových denních center, tzn., že z ulice přicházejí všichni uživatelé služby. 2) Příchod z noclehárny – nízkoprahová denní centra, jak vyplývá z názvu, jsou v provozu přes den a na noc se uzavírají. Uživatelé služby tak často využívají doplňkovou službu k této službě a tou je noclehárna (využití noclehárny – viz níže). 3) Místo, odkud uživatelé přišli na ulici – zde je možno vypozorovat častý příchod na ulici z ubytoven, z domácností a z azylových domů. Výsledek „nezjistitelné“ ve výši 10 % odpovídá charakteru anonymního využití služby. Kvalifikovaný odhad dotazníkového šetření hovoří o tom, že cca 50 % uživatelů nízkoprahových denních center využívá služby nocleháren. Procento využití nocleháren je vyšší v těch zařízeních, kde je nízkoprahové denní centrum umístěno v bezprostřední blízkosti nocleháren. Vzniká zde často úzká vazba. Z 11 zařízení 8 z nich sousedí s noclehárnou (Bohumín, Český Těšín, Frýdek - Místek, Třinec, Karviná, Opava, Ostrava). Přesto ne všichni uživatelé nízkoprahového denního centra využívají k přenocování noclehárnu. Mnozí přespávají v garážích, v pronajatých přístavcích bez základního hygienického zázemí, v autě, v rozpadlých domech, stanech apod. V MSK se pouze na území města Ostravy nachází dvě zařízení poskytující službu nízkoprahové denní centrum. Z dotazníkového šetření vyplynulo, že poskytovatelé odhadují, že až 60 % uživatelů migruje mezi těmito dvěma zařízeními. V dalších městech kraje je vždy jedno zařízení a využití služby v různých zařízeních je omezeno vzdáleností jednotlivých měst. Přesto k určité migraci dochází, a ta je odhadována na 4 % uživatelů. Zprůměrovaný výsledek pro celý kraj tak není vypovídající. Údaje z IP projektu Optimalizace: Za NDC v Ostravě vykazovaly za rok 2013 – 2014 své klienty služby Armády spásy i Charity Ostrava. Celkem bylo za tuto dobu podpořeno 938 fyzických osob (133 žen, 805 mužů), z čehož se 134 osob opakovalo v obou službách (tito uživatelé udali stejné údaje u obou poskytovatelů). Doporučení 



Doporučujeme poskytovatelům pro zpřesnění údajů pohybu uživatelů kvalitativní dotazování za určité období (od 1 do 3 dnů). Toto dotazování je vhodné periodicky opakovat ve stejném období. Důležité je neporušit tímto dotazováním zásadu anonymního využití služby a respektovat odmítnutí uživatele účastnit se tohoto dotazování. Na základě takto zjištěných údajů (viz výše) lze vzájemně dále diskutovat takto zjištěné údaje v rámci neformálního sdílení napříč poskytovateli a následně také v rámci plánování kapacit v daném území v procesu komunitního plánování obcí.

4.8 Kam uživatelé nízkoprahových denních center odcházejí, začleňování uživatelů do běžného společenského prostředí Kam uživatelé odešli

2012 Podíl %

2013 Podíl %

Odchod do jiných sociálních služeb se stejným druhem sociální služby

x

x

B. 1

Azylový dům

14%

13%

B. 2

Domov pro seniory

0%

0%

Do domácnosti

3%

3%

D. 1

Do zdravotních služeb (nemocnice)

4%

4%

D. 2

Do psychiatrické nemocnice

2%

2%

E.


0%

0%

F.

Jiné

6%

6%

G.

Ubytovna

13%

15%

H.

Výkon trestu odnětí svobody

7%

7%

I.

Odstěhoval se

5%

4%

J.

Zemřel

3%

2%

K.


10%

11%

L.

Nezjistitelné

31%

30%

100%

100%

Pořadí

A

C.

CELKEM

Téměř u jedné třetiny osob, jež využily službu nízkoprahové denní centrum, je nezjistitelné, kam odešly. Souvisí to s charakterem služby, její nízkoprahovostí a s její funkcí základní stabilizace. Významný podíl uživatelů služby (14 a 13 %) odchází do navazující služby azylový dům. Stejně početná skupina jsou uživatelé, kteří odchází bydlet na ubytovnu. V roce 2012 to bylo 13 % a v roce 2013 již 15 %. Vzrůstající tendence odpovídá skutečnosti, že komerčních ubytoven přibývá a získat zde ubytování je podmíněno často pouze získáním příspěvku na bydlení. Dle kvalifikovaného odhadu jedna desetina klientů, kteří přestanou využívat služby nízkoprahového denního centra, zůstává na ulici, přičemž migrují a s největší pravděpodobností využívají službu zařízení v jiném městě. Za povšimnutí stojí odhad 7 % podíl klientů, jež odcházejí do výkonu trestu odnětí svobody.

4.9 Potřeby uživatelů Následující typologie a specifikace potřeb relevantních pro poskytování nízkoprahových denních center vznikala v pracovní skupině projektu a poskytovatelé služeb se k ní tedy vyjadřovali zpětně. Jedná se proto pouze o kvalifikované odhady, které navíc nemusí vycházet ze shodných představ či porozumění potřebám a jejich možným kategorizacím. Které oblasti potřeb uživatelů služba řeší Chráněné prostředí Základní stabilizace

Čisté prádlo, výměna Praní a sušení osobních věcí Osobní hygiena (sprcha, WC)

Stravování

Prostor pro přípravu stravy Zajištění stravy poskytovatelem Potřeba zajistit identifikační doklady, ostatní osobní doklady

Potřeba podpory při uplatňování práv, oprávněných zájmů

Potřeba orientovat se v informacích a dokladech z oblasti rodinného práva (výživné, trestní oznámení, rozvod apod.) Nehodnotící přístup

Potřeba být respektován

Úcta Svoboda rozhodnutí (respekt k vlastní volbě) Využití sociálních dávek Uplatnění práva na hmotné zabezpečení ve stáří a invaliditě


Hospodaření s finančními prostředky Řešení dluhové problematiky Vyjasnění vlastnických práv k majetku

Zařazení na trh práce

Vyhledávání pracovní příležitosti Registrace u lékaře

Zdraví

Řešení zdravotního stavu Řešení rizikového chování (alkohol, drogy apod.)

Bydlení

Hledání bydlení nebo ubytování Kontakt s rodinou

Kontakt se společenským prostředím

Kontakt s vrstevníky Kontakt s institucemi

2012

2013

Podíl procent %

Podíl procent %

Základní stabilizace

26%

27%

Stravování

23%

22%

Potřeba podpory při uplatňování práv, oprávněných zájmů

11%

12%


Bydlení

11%

12%


7%

7%

Zařazení na trh práce Zdraví Kontakt se společenským prostředím

6% 6% 6%

6% 6% 5%

Potřeba být respektován

3%

3%

CELKEM

100%

100%

Stanovená otázka oblasti potřeb uživatelů měla za cíl vydefinovat v procentech potřeby uživatelů, na které prostřednictvím činností realizovaných pracovníky nízkoprahového denního centra služba reaguje. Výsledky jsou kvalifikovaným odhadem poskytovatelů pro účely tohoto dotazníku. Získané hodnoty se mezi roky 2012 a 2013 liší minimálně. V komentáři jsou tak výsledky zprůměrovány za oba dva roky. Všichni uživatelé prostřednictvím služby využívají základní stabilizace, kterou služba poskytuje v podobě zajištění bezpečného místa, hygienického servisu, výměny oblečení nebo možností vyprání. V praxi tedy téměř všichni příchozí řeší potřebu stravování – odeberou hotovou stravu nebo využijí kuchyňku s rozdílnou mírou podpory, kterou dostávají od pracovníků služby. Otázkou zůstává, nakolik objektivní zjištěná data jsou, vzhledem k obtížím spojeným s pochopením vyžadovaných údajů a také s ohledem na to, že poskytovatelé neměli dopředu připravené podklady (sběr dat) k tomu, aby mohli odpovídat ze skutečných zjištění. Vždy se tedy jedná o kvalifikované odhady. Na potřebu podpory při uplatňování práv a oprávněných zájmů reagují NDC u 12 % uživatelů, se shodně velkou skupinou řeší služba potřebu podpory v oblasti bydlení. Potřeba v oblastech hmotného zabezpečení, trhu práce, zdraví, nebo kontaktu se společenským prostředí je řešena od 7 do 5 %, potřeba respektu pouze ve 3 %. Zde je nutno uvést, že pracovníci služby musí být schopni respektovat případnou „pasivitu“ uživatele, pokud ten nechce řešit svou sociální situaci prostřednictvím sociální služby. Doporučení 

Doporučujeme zahájit diskusi o možnostech zajištění dostupné zdravotní péče lidem, kteří službu využívají – napříč poskytovateli služeb. Tuto službu v podobě zdravotní služby zajišťuje pouze jeden poskytovatel formou dohody o provedení práce. Zajištěním této služby se významně sníží zdravotní rizika spojená s pobytem na ulici.

4.10 Činnosti a úkony služby nízkoprahová denní centra Základní činnosti

30

Pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu

Poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy

31

Úkony / specifikace úkonu Umožnění celkové hygieny těla

Zajištění materiálních podmínek pro hygienu ručník, mýdlo

Pomoc při osobní hygieně

Zajištění podpory s dodržováním hygieny vyplívající z individuální potřeby

Praní prádla

Zajištění pračky

Šatník

Výměna oblečení

Vytvoření podmínek pro přípravu stravy

Zajištění základní kuchyňky pro přípravu stravy uživatelů

Poskytnutí stravy odpovídající věku, zásadám racionální výživy a potřebám dietního stravování

Výdej jednoduché stravy, např. polévky, chleba atd.

Chráněné prostředí

Bezpečný prostor pro trávení volného času, nepřízni počasí. Kontraktování sociální služby, zajištění příchodu a odchodu do sociální služby. Pomoc při zajištění identifikačních dokladů

Podpora při zajištění základních dokladů

Ostatní osobní doklady Pomoc při vyřizování dokladů z oblasti rodinného práva (výživné, trestní oznámení, rozvod apod.) Pomoc při využití sociálních dávek


Podpora při zajištění hmotného zabezpečení

Pomoc při uplatnění práva na hmotné zabezpečení ve stáří a invaliditě Pomoc při řešení dluhové problematiky Pomoc při vyjasnění vlastnických práv k majetku Hospodaření s finančními prostředky

Podpora se zařazením na trh práce

Podpora při vyhledávání pracovní příležitosti Podpora při vyhledání vhodné rekvalifikace Registrace u lékaře

Podpora při řešení zdravotního stavu

Řešení zdravotního stavu Řešení rizikového chování (alkohol, drogy apod.)

30 31

Podpora v oblasti bydlení

Podpora při hledání vhodného ubytování

Zajištění kontaktu se

Pomoc při vyhledávání rodiny


společenským prostředím

Zprostředkování komunikace s úřady

Spolupráce na vyhledávání navazující sociální služby

Vyhledávání vhodné sociální služby Zajištění návazné sociální služby

Doprovod uživatele Další specifické činnosti a úkony

… …..


Zajištěná podpora v přirozeném prostředí uživatele

Vyhledávání, kontaktování, vyřizování dokladů, kontraktování zakázky atd.

…

2012

2013

Podíl %

Podíl %

19%

20%

Poskytnutí stravy odpovídající věku, zásadám racionální výživy a potřebám dietního stravování

31%

30%


25%

24%

Pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s rodinou a pomoc a podpora při dalších aktivitách podporujících sociální začleňování osob

17%

18%

3% 2% 0% 0% 0% 3% 0% 0%

3% 2% 0% 0% 0% 2% 0% 0%

100%

100%

Základní činnosti Pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu Poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy


Úkony Umožnění celkové hygieny těla Pomoc při osobní hygieně Vytvoření podmínek pro přípravu stravy


Fakultativní služby Celkem

Procentuální podíly jednotlivých činností a úkonů jsou kvalifikovaným odhadem poskytovatelů pro účely tohoto dotazníku. Získané hodnoty se mezi roky 2012 a 2013 liší minimálně. V komentáři jsou výsledky zprůměrovány za oba dva roky.

Nízkoprahová denní centra uspokojují základní životní potřeby a poskytují svým uživatelům úkony související se základní životní stabilizací. K této stabilizaci patří: zajištění střechy nad hlavou a vytvoření podmínek pro přípravu stravy a poskytnutí stravy. V praxi to znamená, že je ve službě uživatelům poskytována polévka zdarma či za velmi malý poplatek, totéž platí pro čaj a kávu. Všichni pak mají možnost připravit si stravu z přinesených surovin. Podmínek pro přípravu stravy či její poskytnutí využilo 30,5 % uživatelů. Druhou největší oblastí základní stabilizace je využití hygienického zázemí, což využívá 19,5 %. Jedná se přitom o prvek, který významně souvisí s preventivním charakterem služby a současně může uživatele významně podpořit v oblasti důstojnosti a osobního prožívání. Pomoc při vyřizování běžných záležitostí bylo odhadnuto 24,5 % činností, do kterých lze zahrnout např. využití základního poradenství, získání přehledu o dalších službách, pomoc při orientaci ve vlastní situaci, možnost komunikace přes telefon, e-mail a písemní komunikace, podpora při realizaci vlastních plánů, vyhledávání zaměstnání, bydlení atd. Pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s rodinou a pomoc a podpora při dalších aktivitách podporujících sociální začleňování osob bylo odhadnuto 17, 5% činností, do kterých lze zahrnout např. obnovení sociálních vazeb, prostor pro získání nebo obnovení schopnosti sebeprezentace (úprava vzhledu, vystupování), získání, nebo obnovení schopnosti orientace na pracovním trhu (umět najít zaměstnavatele na internetu) atd. Fakultativní činnosti a další specifické činnosti Poskytovatelé charakterizovali další specifické činnosti, úkony a fakultativní činnosti v níže uvedených oblastech. Jelikož není jasně dána specifikace, co kam patří, došlo k prolínání mezi těmito skupinami: 1) Ošacení – úkony související s výdejem použitého ošacení, provozem šatníku, praním a sušením prádla. Tyto úkony věcně souvisí s kategorií Osobní hygiena uživatelů služby a významnou měrou přispívají k základní stabilizaci klientů. 2) Podpora psychoterapeuta, socioterapeutická činnost – význam těchto činností vzrůstá a jejich využívání má vliv na úspěšnost práce s klienty ve významu posunu klienta do navazujících služeb. 3) Potravinová pomoc – úkony související s příjmem darovaných potravin, jejich skladováním a následnou distribucí mezi uživatele služby. 4) Pracovní terapie – úkony související se zapojením klientů do obslužných činností nízkoprahového denního centra, organizace těchto činností, kontrola a hodnocení. Další specifikované činnosti s minimální četnosti výskytu v odpovědích jsou: doprovod uživatele na jednání, pastorační činnost, organizace výletu či jiných akcí, zdravotní služba. Doporučení 

Doporučujeme poskytovatelům zahájit diskusi a nastavit sjednocené parametry jednotlivých úkonů a činností (základních a fakultativních) do jednotné metodiky. Takto získané údaje budou mít větší validitu při srovnávání podílu jednotlivých činností s ohledem na zapojení klientů, pracovníků - v návaznosti na financování služby, změny v poskytování, hledání nových směrů a způsobů práce, změny ve výkaznictví atd..

4.11 Personální zajištění služby Rozsah úkonů na pracovníka v přímé práci

2012

2013

1. Průměrný počet uživatelů služby na den (na den provozu služby)

27

25,4

2. Počet přepočtených úvazků za sociální službu celkem

3,1

2,9

3. Počet přepočtených úvazků pracovníků v přímé práci

2,4

2,3

4. Počet uživatelů na jednoho pracovníka v přímé práci (1/3)

11,0

10,7

Průměrný počet uživatelů u řádku 1. zkreslují dvě služby za Ostravu, kde za den obslouží 110 uživatelů. Mimo Ostravu obslouží v průměru denně 19 uživatelů. U řádku 3. průměrný počet uživatelů v přepočtu na jednoho pracovníka v přímé práci činí v Ostravě celkem 17,8 uživatelů, mimo Ostravu činí přepočet uživatelů na jednoho pracovníka celkem 9,3 uživatelů.

Kvalifikovaný odhad úkonů na pracovníka v přímé práci A = Počet úkonů provedených v přímé práci za rok B = Počet přepočtených úvazků pracovníků v přímé práci poskytujících daný úkon v roce Úkony

A. 2012

B. 2012

A. 2013

B.2013

1. Umožnění celkové hygieny těla

13830

0,8

14915

0,8

17

0,2

10

0,2

3. Vytvoření podmínek pro přípravu stravy

17210

1,6

17935

1,6

4. Poskytnutí stravy odpovídající věku, zásadám racionální výživy a potřebám dietního stravování

2676

0,7

2034

0,7

5. Pomoc při vyřizování běžných záležitostí

1663

1,0

1729

1,0

6. Pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s rodinou a pomoc a podpora při dalších aktivitách podporujících sociální začleňování osob

874

1,0

845

1,0

2. Pomoc při osobní hygieně

Korekce výsledných údajů Vzhledem k rozdílným údajům u jednotlivých poskytovatelů se dá pouze stanovit poměr práce a to v oblasti základní stabilizace, která činí 92 % (řádky 1. až 4.), a 8 % pro pomoc při vyřizování běžných záležitostí a obnovení kontaktů se společenským prostředím (řádky 5. a 6.) Rozdíl mezi množstvím sociální práce (pomoc při vyřizování běžných záležitostí a obnovení kontaktů se společenským prostředím) a poskytnutím základních úkonů a činností (hygiena, strava, přístřeší) je velký. Rozdíl je dán tím, že nosnou částí služby je základní stabilizace. Tento poměr je rozdílný oproti tabulce 4.10, kde je poměr 50/50.

Meziročně u některých poskytovatelů došlo k nárůstu nebo k poklesu úkonů. Obslouženo bylo o 300 osob méně, ale úkonů bylo zaznamenáno více. Zde by mohl být patrný vliv nastavení Individuálního projektu kraje v roce 2013, ze kterého byly služby financovány. Odhad úvazku ke stanoveným úkonům Kvalifikovaný odhad přepočtených úvazků pracovníků v přímé práci činí 5,3 úvazky pro rok 2012. Skutečnost přepočtených úvazků v daném roce byla 2,4 úvazků pracovníků v přímé práci. Kvalifikovaný odhad přepočtených úvazku pracovníků v přímé práci činí 5,3 úvazků pro rok 2013. Skutečnost přepočtených úvazku v daném roce byla 2,3 úvazků pracovníků v přímé práci. V obou případech poskytovatelé odhadli větší potřebu úvazků pracovníků v přímé práci, než byla zjištěná skutečnost. Doporučení Poskytovatelé preventivních služeb nepracují ve své praxi s přepočtem úkonů na úvazky. Toto základní východisko vedlo k rozdílným výsledkům mezi skutečností pracovníků v přímé práci a odhadem pracovníků na stanovené úkony. Vzhledem k rozdílné interpretaci úkon/přepočtený na jednotku úvazku pracovníků v přímé práci doporučuje pracovní skupina k těmto údajům nepřihlížet.

Kolik % na celkové přímé práci s uživateli tvořila administrativa spojená s poskytnutím služby přímo uživateli? 2012: 25%

2013: 30%

Tento odhad zahrnuje čas potřebný k vedení dokumentace a práce na zakázkách uživatelů. Otázka nebyla rozdělena na pracovníky v sociálních službách a sociální pracovníky. Z výsledku se dá namodelovat rozdělení práce takto: ze 40 minutové přímé práce s uživatelem potřebuje sociální pracovník kolem 20 minut na administrativní zpracování. Dotazník, ale nepracoval s hodnotou administrativní práce na jednotlivé pracovní pozice. Dá se předpokládat, že u pracovníků v sociálních službách bude přepočet mezi přímou prací a administrativou spojenou s přímou prací menší a u sociálních pracovníků bude zase vyšší. Dále se do této činnosti započítává práce na přípravě komunitních setkání a záznamy o nich, záznamy z jednání se zájemci, záznamy z individuálních setkání a jeho vyhodnocování, evidence databází, vyřizování připomínek a stížností, mimořádných situací, příprava smluv, čas potřebný na promyšlení a zhodnocení před jednáním samotným. U služeb je potřeba počítat i s administrativní prací, která „nesouvisí“ s přímou prací. Administrativní práce s různými druhy výkazů. Např. pro MPSV se vykazují hodnoty setkání evidovaných po 15, 30, 60, 120 minutách, individuální projekty počítají s hodnotou 10 minut kontakt, 30 minut intervence atd. Zohlednit je potřeba i činnosti zajišťující provoz a rozvoj poskytovatele (metodiky služby, účetnictví, provozní práce, vzdělávání atd).

Návrh rozpětí poměru počtu přepočtených úvazků v nepřímé práci na 1 úvazek v přímé práci ve třech variantách, viz Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v MSK na období 20152020. -

Návrh rozpětí poměru počtu přepočtených úvazků na jednoho uživatele není možné nastavit bez zohlednění velikosti zařízení. Další skutečností, která ovlivňuje tyto přepočty je skutečnost poskytování více druhů služeb v jednom zařízení. Služba, která získá více finančních prostředků, zajišťuje údržbu celé budovy a další režijní náklady. Poskytovatele v roce 2012 museli reagovat na snížení objemu finančních prostředků větším propojováním služeb, rozložením úvazků na další služby, zajištěním společné údržby, společných nákupů a služeb atd. Nízkoprahová denní centra vzhledem k přepočtu na počty obsloužených osob jsou nejefektivnější službou. Velikost nízkoprahových denních center je rozdílná v počtu obsloužených osob za den od 10 do 65 osob. Vzhledem k velkému rozdílu v kapacitě poskytovaných služeb byla tyto zařízení rozdělena do tří skupin: první skupina - 10 osob, druhá skupina - denní centrum od 20 do 30 osob, třetí skupina denní centrum od 60 do 65 osob. Údaje v řádku skutečnost jsou za oba roky zprůměrovány. U první skupiny, ve které se nachází jeden poskytovatel, doporučujeme vzhledem k malé kapacitě pouze mírný nárůst. V optimální variantě je uveden počet pracovníků pro zajištění 7 dní / v rozsahu 3 - 4 hodin. Ve třetí skupině je nutné doplnit finanční prostředky na pracovníky v přímé práci! Skutečnost nedosahuje hodnot nutného personálního zajištění v krizové variantě. K zajištění krizové varianty je nutné navýšení o 60% na mzdy v přímé práci. Stávající stav umožňuje poskytovatelům zajistit pouze nutné úkony v oblastech základní stabilizace. Rozvoj sociální práce v podobě individualizované podpory v současném personálním obsazení není možný!

Varianty


Počet přepočtených úvazků ostatní pracovníci

První skupina do 10 uživatelů (1 poskytovatel z 11) Optimální Základní Krizová Skutečnost

Základní

Okamžitá kapacita 10 uživatelů

2

0,5

2,5

4,0

2

0,5

1,5

6,7

1,6

0,2

1,4

7,1

1,6

0,2

1,4

7,1

Druhá skupina od 20 do 30 uživatelů (8 poskytovatelů z 11) Optimální

Počet Počet uživatelů na přepočtených jednoho pracovníka úvazků pracovníků v přímé práci v přímé práci


5

1

4

7,5

4,5

1

3,5

8,6

Krizová Skutečnost

3,5

0,5

3

10,0

2,8

0,5

2,3

13,0

Třetí skupina od 60 do 65 uživatelů (2 poskytovatelé z 11) Optimální Základní Krizová Skutečnost


10

2

8

8,1

9

2

7

9,3

6,5

1,5

6

10,8

4,3

1,1

3,2

20,3

Doporučení:  Doporučujeme Moravskoslezskému kraji a obcím jako zadavatelům sociálních služeb zabývat se ve spolupráci s poskytovateli následujícími fakty a tato zohlednit v procesech plánování sítě a nastavování financování služeb:

-

Pouhý přepočet na jednoho uživatele nemůže zohlednit náročnost práce s cílovou skupinou a dynamikou změn, které se projevují v cílové skupině. V současnosti se v cílové skupině objevují lidé s různým psychickým omezením. Tato skutečnost vede poskytovatele ke zvyšování kvalifikace stávajících pracovníků – „specialistů“ zaměřených na adiktologii, psychologii apod., nebo zaměstnávání externích odborníků.

-

Další oblast, která není systémově ošetřena, je oblast zdravotní péče o uživatele služeb (viz doporučení výše).

-

Doporučujeme navýšit dotaci pro služby zajišťované na území města Ostravy, neboť tyto služby v současnosti zajišťují dvojnásobný počet uživatelů vzhledem k množství personálu. Prostředky jsou nezbytné také pro podporu zvyšování kompetencí u pracovníků v přímé práci a zvyšování úvazků sociálních pracovníků v pracovních týmech.

4.12 Náklady na personální zajištění služby Počet pracovníků v přímé práci a personální náklady

2012

2013

1. Průměrný počet pracovníků v přímé práci/průměrný počet přepočtených úvazků 2. Celkové personální náklady 3. Personální náklady na pracovníky v přímé práci 4. Podíl % (řádek 3/řádek 2 * 100)

80 % 836 957 Kč 637 140 Kč 79 %

82 % 854 800 Kč 652 402 Kč 79 %

Personální náklady dle kapacity zařízení

Rozdělení podle velikosti služby




Podíl % (3/2 * 100)

Denní centrum kapacita 10 osob 2012

87%

435 682 Kč

377 534 Kč

87%

2013

88%

351 176 Kč

322 070 Kč

92%

Denní centrum kapacita 20-30 osob 2012

84%

6 577 909 Kč

5 342 536 Kč

82%

2013

84%

6 695 177 Kč

5 237 057 Kč

79%

Denní centrum kapacita 60-65 osob 2012

75%

2 192 937 Kč

1 288 471 Kč

64%

2013

81%

2 356 446 Kč

1 617 291 Kč

70%

Celkové personální náklady na zabezpečení služby nízkoprahová denní centra činily v roce 2012 celkem 9 206 528,00 Kč a v roce 2013 celkem 9 402 799,00 Kč. Personální náklady na pracovníky v přímé práci činily v roce 2012 celkem 7 008 541,00 Kč a v roce 2013 celkem 7 176 418,00 Kč. Náklady na zajištění přímé práce v obou letech představovaly 79 % z celkových personálních nákladů, což přibližně odpovídá poměru úvazků. Personální náklady na zabezpečení jedné hodiny provozu ambulantní služby Při bližším zkoumání dat od jednotlivých poskytovatelů jsme došli k závěru, že jeden z dotázaných neuvedl v otázce personálních nákladů relevantní data, jelikož podíl nákladů na pracovníky v přímé péči tvoří jednu polovinu všech personálních nákladů. S daty z tohoto dotazníku jsme v následujících rozborech nepočítali. Celkové personální náklady na zabezpečení jedné hodiny provozu ambulantní služby v kraji byly v roce 2012 v průměru 348,- Kč a v roce 2013 v průměru 362,- Kč.

Personální náklady na zabezpečení jedné hodiny provozu ambulantní služby pracovníky v přímé práci byl v roce 2012 v průměru 283,- Kč a v roce 2013 v průměru 284,- Kč. Rozdíly mezi službami jsou v rozsahu značné, a to od 196 Kč po 698 Kč za hodinu v souvislosti s celkovými personálními náklady a to od 172 Kč po 605 Kč za hodinu v souvislosti s personálními náklady na pracovníky v přímé práci. Personální náklady na jeden úvazek Poměrně rozdílné jsou také průměrné náklady na 1 úvazek za měsíc. Zatímco v jedné ze služeb činily v roce 2012 náklady 17 214,- Kč na úvazek a měsíc, v jiné to bylo 34 043,- Kč. Situace o rok později, tj. v roce 2013 pak byla, co se týče poměru, podobná, jen částky byly v absolutní hodnotě o cca 3 tisíce vyšší. Průměrné měsíční náklady na 1 úvazek byly v roce 2013 23 563,- Kč (jedná se o superhrubou mzdu, což je cca 17 650 Kč hrubé mzdy). Tato hodnota vyjadřuje průměr za všechny pracovní pozice zahrnuté do personálních nákladů služby nízkoprahová denní centra, tedy i mzdy managementu. Personální náklady na pracovníky v přímé péči se pohybovaly v roce 2012 od 13 389,- Kč po 25 869,- Kč na úvazek a měsíc. V roce 2013 pak byla situace „lepší“ a personální náklady na pracovníky v přímé péči vzrostly o cca 5 tis. korun. Výše nákladů se pak v službách pohybovala mezi 18 510,- Kč a 31 229,- Kč na úvazek a měsíc. Průměrné měsíční náklady na 1 úvazek byly v roce 2013 25 170,- Kč

Výsledky dotazníkového šetření může zkreslovat skutečnost, že nevíme, zda celkové personální náklady jednotlivých poskytovatelů obsahují i náklady na obslužné činnosti (jako je zpracování účetnictví, tvorba metodik, úklid apod.). Pokud jsou služby některým z poskytovatelů nakupovány a jiným nikoli, údaje pak nejsou porovnatelná. Dále může výsledky zkreslovat skutečnost, že pokud je obsaženo v jednom zařízení více druhů sociálních služeb a mezi jednotlivými službami je personální provázanost, dochází k úhradě personálních nákladů tou službou nebo těmi službami, které jsou více finančně podpořeny. V důsledku toho, že v minulosti bylo nutné snižovat náklady (r. 2012), je v současné době již běžná provázanost několika sociálních služeb v jednom zařízení, což ale není ideální stav. Kdyby mělo dojít k oddělení jednotlivých služeb, nebyly by schopny samostatné existence z důvodu nedostatečného finančního pokrytí.

Doporučení: Uvažujeme-li o definici poměru pracovníků v přímé práci k ostatním pracovníkům služby, musíme si prvotně nadefinovat nezbytné činnosti, jež musí každý poskytovatel zajistit vedle přímé práce s klientem. Jedná se o tyto činnosti:         


Je logické, že objem činností v přímé práci musí převažovat nad těmi „ostatními“. Podle velikosti poskytovatele však některé činnosti budou nakupovány a jiné zajišťovány vlastními zaměstnanci. Dostáváme se tak do roviny, že navrhujeme nedefinovat poměr úvazků přímé práce k úvazkům ostatních pracovníků, ale definovat poměr nákladů na nezbytné ostatní činnosti k personálním nákladům na pracovníky v přímé práci. Doporučujeme, aby náklady na nezbytné ostatní činnosti byly pokrývány ve výši: krizová varianta – 30-50 % základní varianta – 50-70 % optimální varianta – 70-90 % personálních nákladů připadajících na přímou práci. Pokud se procento pokrytí ostatních činností bude blížit k horní hranici, bude mít zařízení dostatek prostředků na zkvalitňování poskytované sociální služby.

Doporučujeme navýšit finance na mzdové prostředky u velkých nízkoprahových denních center až o 100% z důvodu jejich současné výrazné finanční a tudíž i personální pod dimenzovanosti.

4.13 Spoluúčast obcí na financování služby nízkoprahová denní centra 2012

2013

Obec

částka


Bohumín

130 000

50 000

Český Těšín

165 000

63 300

140 000

63 300

Frýdek-Místek

150 000

28 800

50 000

28 800

Havířov

1 025 397

Karviná

60 000

30 240

Kopřivnice

320 000

100 000

Krnov

20 000

6 667

Opava

90 000

16 667

Ostrava

745 000

325 000

Třinec

120 000

120 000

CELKEM

2 825 397

částka

kvantifikovaný odhad nepřímé podpory 50 000

665 159

272 340

30 240 180 000

1 503 493

100 000

272 340

V roce 2012 činila spoluúčast obcí MSK na financování služby nízkoprahové denní centrum 3 097 737,- Kč, z toho 2 825 397,- Kč bylo formou peněžního plnění a 272 340,- Kč formou nepeněžního plnění. V roce 2013 činila spoluúčast obcí MSK na financování služby azylové domy 1 775 833,- Kč, z toho 1 503 493,- Kč bylo formou peněžního plnění a 272 340,- formou nepeněžního plnění. Oproti roku 2012 došlo v roce 2013 ve finančním vyjádření k poklesu finančních prostředků vyčleněných z rozpočtu obcí ve prospěch uvedené služby. Vliv na toto měla především města Bohumín, Frýdek-Místek, Havířov, Kopřivnice, a Ostrava, jež se podílela na propadu ve financování formou peněžního plnění celkovou částkou mínus 1 150 238,- Kč. Žádná z obcí nevyčlenila ze svého rozpočtu v roce 2013 více finančních prostředků než v roce 2012. Na tento fakt může mít vliv mj. skutečnost, že náklady služeb byly v daném období financovány prostřednictvím individuálního projektu kraje - Optimalizace sítě služeb sociální prevence v Moravskoslezském kraji. Podíl nepeněžního plnění na celkovém financování ze strany obcí byl v roce 2012 ve výši 8,8 % a v roce 2013 ve výši 15,3 %. Nepeněžní podpora ze strany obcí je ve všech případech formou bezplatných nájmů a zvýhodněných nájmů nemovitostí, v nichž je služba poskytována. Dotace obcí jsou poskytovány obvykle službám působícím na území donátora bez ohledu na zohlednění trvalého bydliště uživatelů využívající tyto služby. Model spolufinancování obcí sociálních služeb odráží rozdílnou dotační politiku v daných obcích. Ve finanční podpoře stávajících sociálních služeb ze strany obcí se neodráží skutečný rozsah poskytovaných služeb jednotlivých poskytovatelů. Výše poskytnutých částek konkrétní službě se ve své výši někdy i velmi výrazně liší v průběhu let. Poskytovatel dopředu často neví, jaký příspěvek na svou činnost od obce dostane.

Doporučení  

Doporučujeme zadavatelům a poskytovatelům prohloubit vzájemnou spolupráci a koncept financování budovat na základě potřeb občanů definovaných v komunitních plánech rozvoje sociálních služeb. Při financování služeb nízkoprahových denních center doporučujeme obcím zohlednit fakt, že legislativa ukládá obcím povinnost postarat se o vlastní občany a tedy také přispívat na financování sociálních služeb těmto občanům.

4.14 Model sociální služby nízkoprahová denní centra Východiskem pro zpracování modelu jsou komentáře a doporučení výše a zkušenosti zpracovatelů z praxe. 

Vymezení typických nepříznivých situací, na které služba reaguje Sociální vyloučení spojené se ztrátou bydlení, rizikovým způsobem života, materiálními problémy, přičemž postupně selhávají všechny další možné zdroje podpory, které člověk do té doby využíval (např. člověk přišel o práci, pak o bydlení, spal u kamaráda, ten ho vyhodil… a už nemá ani peníze, má hlad, je mu zima ad.)

Konkrétně se může jednat například o tyto uživatele, kteří žijí ve výše popsané situaci: Uživatelé, kteří využívají nízkoprahové denní centrum dlouhodobě a nepravidelně, často ve spojení s využíváním noclehárny. Jejich aktuální způsob života a nízká míra motivace jim prozatím neumožňuje s ohledem na pravidla dalších druhů sociálních (nebo veřejných) služeb, tyto využívat.



-

Uživatelé, kteří využívají nízkoprahové denní centrum dlouhodobě a pravidelně, rovněž ve spojení s využíváním noclehárny. Jedná se o uživatele s vysokou mírou motivace, kteří aktivně spolupracují na změně ve svém životě.

-

Uživatelé, kteří řeší akutním problém a využijí služby nízkoprahového denního centra krátkodobě. Například člověk žijící v sociálním vyloučení, který ztratil občanský průkaz, má složenku se sociální dávkou a nemá ji jak vybrat - potřebuje rychlou pomoc. Když se tato akutní situace vyřeší, uživatel další podporu sociálního pracovníka nevyužívá. Využívá služby základní stabilizace, již nebo službu nevyužívá vůbec.

-

Uživatelé, kteří žijí v sociálním vyloučení – například ve squatech, chatkách, stanech atd. Tito lidé vědí, co služba poskytuje, využívají jen určité nabídky služby nízkoprahové denní centrum. Jedná se o potřeby, které mají problém zajistit vlastními silami ve svém „bydlení“(např. šatník a praní prádla), o větší podporu a změnu své sociální situace zatím nemají zájem.

Specifikace potřeb, na které služba reaguje Materiální potřeby – hygiena (osprchování, zapůjčení ručníku, poskytnutí mýdla), poskytnutí stravy, pomoc při přípravě stravy, možnost vyprat si osobní věci, oblečení ze šatníku. Sociální potřeby – prosazování práv a oprávněných zájmů a zajištění kontaktu se společenským prostředím, pomoc při obnovení či upevnění kontaktu s rodinou (naplňováno v rámci sociálního poradenství a individuálního rozhovoru s pracovníkem). Psychologické potřeby – potřeba sdílet s někým své problémy, svěřit se - „odložit břímě“, být vyslechnut a respektován se všemi klady i nedostatky osobnosti (naplňováno v rámci individuálního rozhovoru s pracovníkem).

-



Optimální počet uživatelů s ohledem na ekonomickou udržitelnost provozování služby, charakter služby a cílovou skupinu

-



Individuální spirituální potřeby – hledání smyslu života; proč žiju: „odkud jsem vyšel, kdo jsem a kam jdu - kam vlastně směřuje můj život?“

optimální počet uživatelů je od 20 do 30 osob, ideálně v objektu, který má stavebně oddělené prostory a tyto jsou vhodně strukturovány pro možnost zachování alespoň částečného soukromí

Optimální počet pracovníků s ohledem na ekonomickou udržitelnost provozování služby, charakter služby a cílovou skupinu

-

Počet pracovníků souvisí s velikosti okamžité kapacity (viz kapitola 4.11)



Optimální provozní doba službu je vhodné provozovat 7 dní v týdnu, provozní doba 6 hodin umožní případnou obměnu uživatelů v průběhu dne vhodné s ohledem na charakter služby je pracovat s vyhodnocováním potřeb a změnami provozní doby především například s ohledem na aktuální roční období, období svátků, změny potřeb cílové skupiny atp.



Optimální výsledek práce služby směrem k uživatelům Ideálním výsledkem poskytování sociálních služeb je osamostatnění uživatele, tj. zvládnutí jeho nepříznivé sociální situace a jejích důsledků, přičemž postupně dojde k jeho začlenění do běžné společnosti. Preventivní charakter služby je dán především tím, že uživatelé mohou naplnit své základní životní potřeby a potřeby spojené s pocitem bezpečí a přijetí. Snižují se tak rizika spojená s aktuálním prožíváním velmi nepříznivých okolností spojených se sociálním vyloučením, které mohou mít dopady nejen na uživatele samotné, ale také na život komunity (pozn. většinové společnosti). Dílčí optimální výsledky: 1. Nalezení vhodného bydlení/ubytování (zpočátku alespoň přenocování v noclehárně, přechod do azylového domu, případně jiných forem nájemního bydlení) 2. Vyřešení dílčích obtíží  vyřízení osobních dokladů (např. OP, karta pojištěnce, rodný list ad.),  stabilizace zdravotního stavu (např. zprostředkování vyšetření u lékaře),  umožnění hygieny, upevnění hygienických návyků,  prohloubení dovedností a kompetencí při uplatňování svých práv a respekt k právům druhých.

4.15 Příklady dobré praxe služby nízkoprahová denní centra Příběh 1. Pan L. pobírá invalidní důchod, je již v pokročilejším věku. Dostal se však do složité situace a neměl kam jít. Přespával na noclehárně a souběžně využíval službu nízkoprahového denního centra. Sám se nabídl a často pak pomáhal při ranních úklidech na noclehárně i denním centru. S podporou pracovníka a také kamaráda z centra se naučil pracovat s počítačem. Založil si e - mailovou adresu a hledal si nějakou brigádu. To se mu nakonec podařilo. Dnes je zaměstnán v supermarketu, kde převáží nákupní vozíky a stará se o čistotu parkoviště. Příběh 2. Paní Z. začala využívat služby nízkoprahového denního centra po absolvování léčby v psychiatrické léčebně. Na její těžké situaci se výrazně podílí rozpad rodiny, který těžce snáší a exekuce na její majetek. V průběhu využívání služeb nízkoprahového denního centra řešila postupně své problémy s podporou sociálního pracovníka a dobrovolníků. Následně začala využívat také noclehárnu pro ženy. Příběh 3. Pan J. je cca 65 letý muž, který nemá kde bydlet. Po absolvování operačního zákroku v nemocnici následně pobýval nějakou dobu v léčebně dlouhodobě nemocných. Po propuštění z léčebny využívá nízkoprahové denní centrum poměrně často. Den tráví tím, že sedí v denní místnosti, nebo se prochází s berličkou venku. Nocuje v noclehárně. Pan J. byl již několikrát okraden o důchod, který pobírá a následně pak má problémy nejen s placením noclehu, ale také s nákupem věcí denní potřeby. Pracovníky služby mu proto byla nabídnuta podpora ve formě doprovodu na poštu při výběru důchodu a při následném zaplacení služeb. Současně je podporován v dovednosti hospodařit s penězi tak, aby mu nevznikaly například dluhy za neuhrazené služby. Příběh 4. Pan V. je cca 45letý muž, který již několik let žije „na ulici“. I přes svou složitou situaci se vždy snažil „pracovat jak se dá“ na stavbách a podobně. Do nízkoprahového denního centra se chodil sprchovat, z šatníku si kupoval nějaké oblečení, na noc docházel spát na noclehárnu. V současnosti využívá služby azylového domu a pracuje za podpory pracovníků na dalších krocích k samostatnému životu. Příběh 5. Pan J. žije na ulici asi 15 let. Za tu dobu se výrazně izoloval od společnosti. Jde to poznat z jeho opatrného jednání s lidmi a bydlení v přírodních podmínkách. Přespává převážně na bunkrech, v lesících, prostě tam, kde se lidé minimálně pohybují. Za poslední 2 roky ho asi 8x kontaktoval terénní pracovník nízkoprahového denního centra. I přes počáteční odměřené chování chtěl sdílet svá zklamání, prožitky. Při některých setkáních čas rozhovorů překročil i hodinu trvání, někdy došlo k ostré slovní výměně názorů. I přesto při dalších setkáních na tyto rozpory pan J. zapomněl a toužil se sdílet znovu. V současné době občas využije služeb nízkoprahového denního centra, aby si koupil čisté oblečení a nabral teplý čaj.

4.16 Návrh rozvoje služby nízkoprahová denní centra 





Nízkoprahové denní centrum slouží k prvotnímu kontaktu uživatelů se sítí sociálních služeb. Je proto žádoucí s ohledem na nárůst lidí, kteří se ocitají v sociálním vyloučení, které je spojené se ztrátou bydlení a dalšími nepříznivými okolnostmi klást důraz na rozvoj terénní práce v Ostravě a dalších velkých městech v Moravskoslezském kraji. Další rozvoj služeb je dán nejen nárůstem kapacit, ale především možností zajistit dostatečně stávající personální kapacity služeb. To znamená mít k dispozici dostatečné personální obsazení stávajících služeb s ohledem na počet uživatelů. Pouze tak je možné zakotvit do práce nízkoprahových denních center kvalitní sociální práci, která povede k minimalizaci rizik jak pro uživatele samotné, tak pro běžnou společnost. Bude tak podpořena možnost pracovníků těchto služeb reagovat nejen na zajištění a uspokojení základních životních potřeb uživatelů, ale budou tak mít možnost více cílit na oblast motivace, hledání východisek, podpory při dalších krocích směrem například jiným druhům sociálních služeb atp. Na základě výstupů z diskusních fór k dané problematice vnímáme jako užitečnou společnou setkávací platformu poskytovatelů, kteří se věnují dané cílové skupině. Tato platforma by měla dále diskutovat otázky spojené s poskytováním služeb v nízkoprahových denních centrech.

5. Noclehárny 5.1 Definice druhu služby dle zákona a vyhlášky Noclehárny § 63 zákona (1) Noclehárny poskytují ambulantní služby osobám bez přístřeší, které mají zájem o využití hygienického zařízení a přenocování. (2) Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti: a) pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, b) poskytnutí přenocování.

§ 28 vyhlášky Základní činnosti při poskytování sociálních služeb v noclehárnách se zajišťují v rozsahu těchto úkonů: a) pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu: 1. zajištění podmínek pro běžné úkony osobní hygieny, 2. zajištění podmínek pro celkovou hygienu těla, b) poskytnutí přenocování: 1. přenocování, 2. úklid, výměna ložního prádla.

5.2 Provozní doba Služba noclehárny je vždy poskytována od večerních do ranních hodin, a to v rozsahu od 11,5 hodin až do 13,5 hodin denně. Všechny noclehárny v Moravskoslezském kraji jsou otevřeny 7 dnů v týdnu.

5.3 Pracovník v přímé práci Pracovníky v přímé práci pro daný druh služby jsou: - pracovník v sociálních službách, - sociální pracovník - vedoucí služby, koordinátor pracovníků v soc. službách, kteří mají kumulovanou funkci (vedoucí služby/soc. pracovník) U vedoucích pracovníků (vedoucí zařízení, služby, koordinátor, apod.), kteří současně částečně vykazují přímou práci s klienty, je nutné od přímé práce s klienty odečíst jinou odbornou práci (např. metodické vedení pracovníků, implementace standardů kvality, koordinaci služeb, projektové řízení, apod.).

Doporučení 

Doporučujeme poskytovatelům v případě kumulace funkcí, kdy vedoucí pracovník je současně pracovníkem v přímé práci nastavit poměr vykonávaných aktivit přímo úvazkem v rámci pracovní smlouvy a popisu pracovní činnosti.



Doporučujeme poskytovatelům na základě výstupů z diskusního fóra realizovaného v návaznosti na zpracování této závěrečné zprávy diskutovat úlohu a roli sociálního pracovníka ve službě noclehárna, včetně jeho „dostupnosti“ pro možnou spolupráci přímo s klienty nocleháren. Nezanedbatelná je rovněž diskuse k roli sociálního pracovníka služby směrem k veřejnosti – preventivní charakter služby a povědomí veřejnosti, návaznost na komunitní plánování atp.



Doporučujeme poskytovatelům rovněž na základě výstupů z diskusního fóra diskutovat metodologii služby nocleháren s ohledem na charakter služby, témata skutečné dostupnosti pro cílovou skupinu, možné snižování administrativní zátěže, podněty ke změnám legislativy atp.

5.4 Uživatelé nocleháren podle místa bydliště 2012 Trvalé bydliště

Počet

2013 Procenta

Počet

Procenta

Ostrava

762

34%

653

30%

Ostatní obce

444

23%

486

26%

Nezjistitelné

187

6%

220

6%

Havířov

158

7%

167

8%

Karviná

139

6%

144

7%

Opava

124

6%

105

5%

Frýdek-Místek

122

6%

118

5%

Český Těšín

88

4%

99

5%

Bohumín

77

3%

71

3%

Krnov

59

3%

x

x

Třinec

55

2%

58

3%

x

x

62

3%

2215

100%

2183

100%

Nový Jičín Celkem

Přiložené mapy ukazují počty uživatelů podle trvalého bydliště, a to dle příslušnosti k obci s rozšířenou působností. Toto rozdělení slouží k porovnání zajištěných služeb v jednotlivých ORP a počtu uživatelů využívajících služeb mimo své ORP. Noclehárny jsou často první službou, jež osoby v tíživé sociální situaci využijí v případě ztráty bydlení. Služba noclehárny může být poskytována anonymně a ne vždy tak má poskytovatel informaci o trvalém bydlišti uživatele služby. V našem případě se jedná o 6 % klientů, u nichž je uvedeno trvalé bydliště „nezjistitelné“. Jeden uživatel může využívat více nocleháren. To znamená, že může být v této tabulce započítán několikrát. Souvisí to s využíváním služeb mimo spádovou oblast obce s rozšířenou působností (11 z 22 obcí s rozšířenou působností nemá na svém území službu noclehárna) a potenciální migrací uživatelů za službou mezi jednotlivými zařízeními. Důvodem může být naplněná kapacita či využití omezeného počtu bezplatných služeb či poskytování jiných výhod v jednotlivých zařízeních. Podle výsledků dotazníkového šetření a odhadů z praxe můžeme konstatovat, že více jak 90 % uživatelů této služby má trvalé bydliště na území Moravskoslezského kraje. Zbývajících 17 % tvoří lidé z jiných krajů ČR a ze zahraničí (významnou skupinu tvoří Slováci). Tento výsledek koresponduje s výsledkem dotazníkového šetření u služby nízkoprahová denní centra. Zájem uživatelů o služby nocleháren mezi léty 2012 a 2013 má mírně klesající tendenci. Důvodem je především využívání komerčních ubytoven a dostupnost nájemních bytů (RPG byty či byty v osobním vlastnictví pronajímané sociálně slabým osobám s přímou platbou příspěvku na bydlení majitelům bytů).

5.5 Zájemci o službu 2012 Důvody odmítnutí zájemců o službu: Poskytovatel nemá dostatečnou kapacitu k poskytnutí sociální služby, o kterou osoba žádá. Zájemce nespadá do vymezeného okruhu osob v registru poskytovatelů sociálních služeb. Poskytovatel neposkytuje sociální službu, o kterou osoba žádá. Zdravotní stav osoby, která žádá o poskytnutí pobytové sociální služby, vylučuje poskytnutí takové sociální služby; tyto zdravotní stavy stanoví prováděcí právní předpis. Osobě, která žádá o poskytnutí sociální služby, poskytovatel vypověděl v době kratší než 6 měsíců před touto žádostí smlouvu o poskytnutí téže sociální služby z důvodu porušování povinností vyplývajících ze smlouvy.

C B A D

E

2013

Absolutní četnost

%

Absolutní četnost

%

229

92%

239

91%

14

5,6%

11

4%

5

2%

3

1%

1

0,4%

3

1%

0

0%

7

3%

249

100%

263

100%

Nejvíce odmítnutých zájemců o službu (více jak 90 % v obou letech) spadá do kategorie C: Poskytovatel nemá dostatečnou kapacitu k poskytnutí sociální služby, o kterou osoba žádá. A to i přesto, že v 10 z 15 zařízení jsou schopni v případě potřeby rozšířit svou kapacitu a umístit klienta na nouzové lůžko či „na židli“. Služby nocleháren tak nemohly být poskytnuty 229 osobám. Významným faktem je rozdílnost v naplnění kapacit v závislosti na ročním období. V létě je obsazenost např. 75 % a v zimě 180 % kapacity. Další důvody odmítnutí jsou v poměru k celkovému počtu uživatelů služby bezvýznamné až na kategorii B: Zájemce nespadá do vymezeného okruhu osob v registru poskytovatelů sociálních služeb. Pod tímto bodem jsou zahrnuty případy odmítnutých zájemců vyžadujících bezbariérový přístup, jež zařízení nedisponují či jinak zdravotně hendikepovaných zájemců. Doporučení 

Doporučujeme poskytovatelům a zadavatelům v rámci jednání komunitního plánování vést diskusi o důvodech odmítnutí zájemců – včetně sledování počtu a důvodu odmítnutých zájemců o službu. V návaznosti na zjištění spolupracovat při jednáních k možným změnám dostupných kapacit.



Důležitým aspektem pro možné využití těchto služeb je snižování architektonických barier, včetně snižování počtu lůžek na pokojích. Doporučujeme proto poskytovatelům ve spolupráci s donátory pracovat na změnách stávajícího stavu, aby mohl být zachován princip nízkoprahovosti služby pro cílovou skupinu uživatelů.

5.6 Mapa poskytovatelů nocleháren v Moravskoslezském kraji

Celková kapacita nocleháren v Moravskoslezském kraji dle registrace je 314 uživatelů, přičemž krajní kapacita služby (kapacita dosažitelná v případě nutnosti např. v zimním období) je 413 uživatelů. V praxi se často služba noclehárny váže na službu azylový dům. V Moravskoslezském kraji z celkového počtu 15 nocleháren je 12 z nich v těsném sousedství azylového domu, jež je charakterem své služby považován za navazující službu pro klienty nocleháren. Zbývající 3 zařízení nocleháren sousedí se službou nízkoprahového denního centra. Migrace uživatelů za službou V následující tabulce jsou uvedeny počty uživatelů nocleháren z jednotlivých obcí s rozšířenou působností (dále jen „ORP“). Růžovou barvou jsou označeny ORP, ve kterých není provozována služba noclehárny. Znamená to tedy, že uživatelé z těchto ORP migrují za službou do jiných obvodů, nebo obcí. ORP 2012 1. Bílovec

Počet uživatelů 9

ORP 2013

Počet uživatelů

1. Bílovec

11

2. Bohumín

81

2. Bohumín

80

3. Bruntál

21

3. Bruntál

15

4. Český Těšín

88

4. Český Těšín

99

5. Frenštát pod Radhoštěm

1

5. Frenštát pod Radhoštěm

2

6. Frýdek-Místek 7. Frýdlant nad Ostravicí

138 4

6. Frýdek-Místek 7. Frýdlant nad Ostravicí

132 5

8. Havířov

169

8. Havířov

175

9. Hlučín

16

9. Hlučín

20

10. Jablunkov 11. Karviná

7 139

10. Jablunkov 11. Karviná

12. Kopřivnice

4

12. Kopřivnice

13. Kravaře

9

13. Kravaře

2 145 19 6

14. Krnov

78

14. Krnov

67

15. Nový Jičín

24

15. Nový Jičín

74

16. Odry

3

16. Odry

7

17. Opava

149

17. Opava

130

18. Orlová

37

18. Orlová

32

19. Ostrava

764

19. Ostrava

660

20. Rýmařov

6

20. Rýmařov

3

21. Třinec

57

21. Třinec

64

22. Vítkov

7

22. Vítkov

10

Nezařaditelné v Moravském kraji

13

Nezařaditelné v Moravském kraji

17

CELKEM MORAVSKOSLEZSKÝ

1828

CELKEM MORAVSKOSLEZSKÝ

1771

Ostatní kraje + nezjistitelné + ostatní obce

387

Ostatní kraje + nezjistitelné + ostatní obce

412

Celkem

Počty osob, které využívají služby mimo svou obec.

2215

120

Celkem

Počty osob, které využívají služby mimo svou obec.

Polovina obcí s rozšířenou působností v Moravskoslezském kraji nezajišťuje službu noclehárna.

2183

113

Mapy využití služeb v daných městech V mapách je možné sledovat z jakých vzdáleností a ORP uživatelé službu využívají. Všechny mapy jsou uvedeny v příloze noclehárna. ORP Ostrava Služby nocleháren využívají obyvatelé z oblastí, ve kterých je služba zajišťována. Z mapy je patrné, že služby v Ostravě využívají obyvatele z celého území Moravskoslezského kraje.

ORP Krnov Služby nocleháren využívají obyvatelé z daného ORP. Spádová oblast této služby reaguje na chybějící službu v sousedních ORP Bruntál, Rýmařov, Vítkov.

ORP Opava Služby nocleháren využívají obyvatelé z daného ORP. Spádová oblast této služby reaguje na chybějící službu v sousedních ORP Bruntál, Rýmařov, Vítkov, Odry, Bílovec, Kravaře a Hlučín.

ORP Nový Jičín Služby nocleháren využívají obyvatelé z daného ORP. Spádová oblast této služby reaguje na chybějící službu v sousedních ORP Odry, Bílovec, Kopřivnice.

Doporučení 

Doporučujeme poskytovatelům a zadavatelům v rámci jednání komunitního plánování sledovat a zjišťovat aktuální dostupnost služeb v návaznosti na zjištění k pokrytí území noclehárnami. Především v návaznosti na zjištění vztahující se k migraci uživatelů „za službou“ sledovat a vzájemně se informovat o kapacitách využívání uživateli (potencionálními uživateli) z Bruntálu, Rýmařova, Vítkova, Oder, Bílovce, Kopřivnice, Hlučína, Kravař.

5.7 Odkud uživatelé přicházejí Odkud uživatelé přišli

2012 podíl %

2013 podíl %

Z jiné noclehárny

3%

2%

B.1

Azylový dům

6%

7%

B. 2


23%

24%

Z domácnosti

10%

7%

D. 1

Ze zdravotních služeb

3%

2%

D. 2


2%

2%

E.


1%

0%

F.

Jiné

2%

4%

G


30%

29%

H

Ubytovna

10%

11%

I


3%

3%

J

Nezjistitelné

8%

8%

100%

100%

Pořadí

A

C.

CELKEM

2012

2013

Odhad, kolik % uživatelů nocleháren využívá nízkoprahové denní centrum celkový průměr

70%

71%

Odhad, kolik % uživatelů využívá zároveň jinou noclehárnu celkový průměr

17%

19%

Procentuální podíly, odkud uživatelé přicházejí se v letech 2012 a 2013 téměř neliší. Je důležité si uvědomit, že všichni uživatelé noclehárny přicházejí z ulice a ne vždy je možno přesně identifikovat, kde byl uživatel bezprostředně před tím, než se na ulici dostal. V tabulce jsou sloučeny tři různé druhy „příchodů“. 1) Příchod z ulice – osoby bez přístřeší jsou cílovou skupinou nocleháren, tzn., že z ulice přicházejí všichni uživatelé služby. 2) Příchod z nízkoprahového denního centra – noclehárny, jak vyplývá z jejich názvu, jsou určeny k přenocování klientů. Otevírají se večer a ráno se zavírají. Uživatelé služby proto často využívají doplňkovou službu k této službě a tou je nízkoprahové denní centrum.

3) Místo, odkud uživatelé přišli na ulici – zde je možno vypozorovat častý příchod na ulici z ubytoven, z domácností a z azylových domů. Dotazník neměl za cíl zjišťovat příčinu toho, jak se uživatelé služby noclehárny dostali na ulici. Stanovení příčiny vzniku bezdomovectví je kombinací více faktorů a vzájemných kombinací (ztráta bytu, ztráta práce, finanční problémy, dluhy, partnerské – rodinné problémy, důchodce s malým příjmem, zdravotní stav, potíže se zákonem, závislost na návykových látkách, osamělost aj.) Výsledek „nezjistitelné“ ve výši 8 % odpovídá službě, její anonymitě a cílové skupině. Kvalifikovaný odhad v dotazníkovém šetření hovoří o tom, že asi 70 % uživatelů nocleháren využívá službu nízkoprahových denních center. Procento využití nocleháren je vyšší v těch zařízeních, kde je nízkoprahové denní centrum umístěno v bezprostřední blízkosti nocleháren. Vzniká zde často úzká vazba. Z 15 zařízení 8 z nich sousedí s noclehárnou (města Bohumín, Český Těšín, Frýdek - Místek, Třinec, Krnov, Opava, Karviná, Ostrava). Odborným odhadem bylo zjištěno, že v Ostravě cca 65% uživatelů využívá střídavě nocleháren různých poskytovatelů. V ostatních městech je migrace mezi noclehárnami omezena z důvodu větší vzdálenosti mezi nimi, přesto k ní dochází cca v 5 % uživatelů. Průměrný výsledek 17 % a 19 % proto nemá příliš vypovídající hodnotu.

5.8 Kam uživatelé nocleháren odcházejí, začleňování uživatelů do běžného společenského prostředí Kam uživatelé odešli

2012 Podíl %

2013 Podíl %

Odchod do jiných nocleháren

X

X

B.1

Azylový dům

28%

28%

B. 2

Domov pro seniory

0%

0%

Do domácnosti

4%

4%

D. 1

Do zdravotnických zařízení

3%

2%

D. 2

Do psychiatrické nemocnice

1%

1%

E.


X

X

F.

Jiné

2%

2%

G.

Ubytovna

16%

14%

H.

Výkon trestu odnětí svobody

3%

2%

I.

Odstěhoval se

4%

4%

J.

Zemřel

1%

2%

K.


17%

19%

L.

Nezjistitelné

21%

21%

100%

100%

Pořadí

A

C.

CELKEM

U více jak jedné pětiny osob, jež využili službu noclehárny, je nezjistitelné, kam odešly. Souvisí to s charakterem služby, její nízkoprahovostí a s její funkcí uspokojení základních životních potřeb. Významný podíl uživatelů služby (28 % v obou letech) odchází do navazující služby azylový dům. Téměř poloviční je skupina klientů, jež odchází bydlet na ubytovnu. V roce 2012 to bylo 16 % a v roce 2013 pak 14 %. Dle kvalifikovaného odhadu téměř jedna pětina klientů, kteří přestanou využívat služeb nocleháren, zůstává na ulici, přičemž migrují a s největší pravděpodobností využívají službu zařízení v jiném městě. K této jedné pětině můžeme přiřadit velkou skupinu klientů v kategorii „nezjistitelné“, jelikož s největší pravděpodobností tito klienti odchází ze služby bez udání důvodů zpět na ulici. Procentuální podíl klientů odcházejících na ulici se nám tak zvedne na cca 40 % uživatelů služby. Návrat klientů „z ulice“ do domácností je velmi obtížný. Pokud se některým klientům návrat podaří, zkušenosti poskytovatelů ukazují, že často se tato situace váže na navázání partnerského vztahu (nalezení druha či družky) klienta. V obou letech je odhad, že se jedná o 4 % klientů.

5.9 Potřeby uživatelů Následující typologie a specifikace potřeb uživatelů noclehárny vznikala v pracovní skupině projektu Evaluace a poskytovatelé služeb se k ní tedy vztahovali zpětně. Jedná se proto pouze o kvalifikované odhady, které navíc nemusí vycházet ze shodných představ či porozumění potřebám a jejich možným kategorizacím u jednotlivých poskytovatelů. Které oblasti potřeb uživatelů služba řeší Přenocování

Zajištění noclehu, vč. kontraktování sociální služby Osobní hygiena (sprcha, WC)

Hygiena

Praní a sušení osobních věcí Čisté prádlo, výměna Prostor pro přípravu stravy

Stravování Zajištění stravy poskytovatelem Řešení základních dokladů Hmotné zabezpečení Řešení dluhové problematiky Poskytnutí informací v oblastech ostatních potřeb uživatelů

Řešení zdravotního stavu Řešení ubytování Řešení kontaktu se společenským prostře Řešení vyhledávání pracovních příležitosti

2012

2013

podíl %

podíl %

Přenocování

41%

40%


26%

27%

Stravování

9%

9%

Bezpečí

10%

9%

Potřeby v oblasti uplatňování oprávněných práv a zájmů vč. osobních záležitostí

9%

10%

Potřeba kontaktu se společenským prostředím

4%

4%

Další potřeby, které nebyly v seznamu uvedeny

1%

1%

CELKEM

100%

100%


Stanovená otázka oblasti potřeb uživatelů měla za cíl vydefinovat v procentech potřeby uživatelů, na které prostřednictvím činností realizovaných pracovníky nocleháren služba reaguje. Výsledky jsou kvalifikovaným odhadem poskytovatelů pro účely tohoto dotazníku. Získané hodnoty se mezi roky 2012 a 2013 liší minimálně. V komentáři jsou tak výsledky zprůměrovány za oba dva roky. Všichni uživatelé prostřednictvím služby využívají základní stabilizace, kterou služba zajišťuje v podobě podpory pracovníků při přenocování 40 % ve sledovaném období a hygienického servisu 27 % ve sledovaném období. Celkem 28 % uživatelů řeší prostřednictvím této služby také stravování, zajištění bezpečí a základní poradenství vždy okolo 10 % v daných oblastech potřeb. Potřeba bezpečí je větší o třetinu u skupiny žen. Službu noclehárny využívají také lidé, kterým nevyhovuje režim azylového domu a například stálí spolubydlící. Dále ve službě mohou zůstávat lidé, kteří nechtějí využít stupňového řešení azylových domů. Vzhledem k vysokému poměru využívání služeb uživateli nízkoprahového denního centra je zde náročnější práce s motivací uživatelů ke změně jejich situace.

5.10 Činnosti a úkony služby noclehárny Základní činnosti

32

Pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu

Poskytnutí přenocování

33

Úkony / specifikace úkonu Zajištění podmínek pro běžné úkony osobní hygieny

Poskytnutí hygienických podmínek, sprchy, WC Poskytnutí hygienických potřeb, např.: ručník, mýdlo a zajištění úklidu hygienického zázemí

Zajištění podmínek pro celkovou hygienu těla

Zajištění podpory s dodržováním hygieny vyplývající z individuální potřeby

Přenocování

Zajištění noclehu, včetně kontraktování sociální služby, zajištění příchodu a odchodu do sociální služby.

Úklid, výměna ložního prádla

Zajištění výměny ložního prádla, Úklid Zprostředkování pomoci ve vyřízení základních identifikačních dokladů Zajištění kontaktů s institucemi, úřady, policií, soudy Spolupráce na vyhledávání navazující sociální služby

* Další specifické činnosti a úkony

Zprostředkování pomoci

Zprostředkování pomoci ve využití sociálních dávek Zprostředkování informací o volných pracovním příležitostech Zprostředkování kontaktů na zajištění základní lékařské péče při řešení svého zdravotního stavu Zprostředkování vhodného ubytování

**Fakultativní služby

Vytvoření podmínek pro přípravu stravy Zajištění stravy poskytovatelem Zajištění praní osobního prádla

**Fakultativní služby

Zajištění šatníku ---

32 33


2012

2013

podíl %

podíl %

Zajištění podmínek pro běžné úkony osobní hygieny

20%

19%

Zajištění podmínek pro celkovou hygienu těla

9%

9%

Přenocování

37%

37%

Úklid, výměna ložního prádla

12%

12%

5%

5%

8%

8%

Zajištění kontaktů s institucemi, úřady, policií, soudy

0%

0%

Spolupráce na vyhledávání navazující sociální služby

3%

2%

Zprostředkování pomoci ve využití sociálních dávek

4%

4%

0%

0%

0%

0%

2%

2%

100%

100%

Základní činnosti

Úkony

Pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu Poskytnutí přenocování

Možnost zakoupení stravy Nabídka duchovních programů


Při plné kapacitě noclehárny nabízíme možnost využití volné židle (přenocování ve společenské místnosti) Zprostředkování pomoci ve vyřízení základních identifikačních dokladů


Zprostředkování informací o volných pracovních příležitostech Zprostředkování kontaktů na zajištění základní lékařské péče při řešení svého zdravotního stavu Zprostředkování vhodného ubytování Celkem

KATEGORIZACE Fakultativní služby 2012 + 2013 Odpovědi


Zajištění potřebného ošacení

4

Praní a žehlení osobního prádla

3

Distribuce potravin z potravinové banky

3

Prodej potravin

2

Duchovní práce, programy

2

Vytvoření podmínek pro přípravu stravy a tekutin

2

Možnost využití volné židle

2

Volnočasové aktivity

1

Přístup na internet

1

Prodej základních hygienických potřeb

1

Fakultativní činnosti specifikovalo 9 služeb, všechny konkretizovaly. Následující tabulka zobrazuje kategorizaci uvedených odpovědí - vyjadřuje počet, kolikrát se daná položka v odpovědích objevila.

Procentuální podíly jednotlivých činností a úkonů jsou kvalifikovaným odhadem poskytovatelů pro účely tohoto dotazníku. Získané hodnoty se mezi roky 2012 a 2013 liší minimálně. V komentáři jsou výsledky zprůměrovány za oba dva roky. Noclehárny uspokojují základní životní potřeby a poskytují svým uživatelům úkony související se základní životní stabilizací. Ke stabilizaci u nocleháren patří poskytnutí přenocování 49% a poskytnutí zázemí pro osobní hygienu 28,5%. Tyto dvě oblasti využívá 78,5% uživatelů služeb. Fakultativní činnosti 5 % úkonů Poskytovatele charakterizovali další specifické činnosti a úkony a fakultativní činnosti v níže uvedených oblastech. 1. 2. 3.

Možnost zakoupení stravy Nabídka duchovních programů Při plné kapacitě noclehárny nabízíme možnost využití volné židle (přenocování ve společenské místnosti) Další činnosti 16,5 % úkonů 1. 2. 3. 4.

Zprostředkování pomoci ve vyřízení základních identifikačních dokladů Spolupráce na vyhledávání navazující sociální služby Zprostředkování pomoci ve využití sociálních dávek Zprostředkování vhodného ubytování

Doporučení: 

Na základě výstupů a poznatků z diskusního fóra, které navazovalo na veřejné připomínkování této Závěrečné zprávy, doporučujeme poskytovatelům: v rámci sdílené platformy dále diskutovat konkrétní rozsah činností v daném druhu službu (noclehárna), včetně například stanovení specifikace fakultativních činností, rozsahu úkonů sociální práce (viz povinnost zajistit základní sociální poradenství) a další konkrétní oblasti sociální práce směrem k začleňování uživatelů – hranice služby atp.

5.11 Personální zajištění služby Rozsah úkonů na pracovníka v přímé práci

2012

Celkový součet

2013

Celkový součet

18,5

276,9

18,5

277,9

3,3

46,1

3,6

51,5

2,8

39,2

2,8

41,6

6,9

97,2

6,6

98,7

1. Průměrný počet uživatelů služby na noc (na noc provozu služby) 2. Počet přepočtených úvazků za sociální službu celkem 3. Počet přepočtených úvazků pracovníků v přímé práci 4. Počet uživatelů na jednoho pracovníka v přímé práci (1/3)

Komentář Dva poskytovatele v regionu vykazují dle smlouvy 128 uživatelů z celkového součtu 277, což činí 44% uživatelů v regionu. U jednoho poskytovatele, který nesdílí společné prostory s další službou, je zaznamenán vyšší počet přepočtených úvazků za sociální službu - 7,1 úvazku, z toho činí 5,9 úvazků pro pracovníky v přímé práci. Nárůst úvazků za sociální službu je ovlivněn vstupem nového poskytovatele ve sledovaném období.

Kvalifikovaný odhad úkonů na pracovníka v přímé práci Úkony

A. 2012

B. 2012

A. 2013

B. 2013

24 632

1,0

20 844

0,9

24 313

1,0

20 512

0,8

3. Přenocování

24 222

2,0

20 653

1,9

4. Úklid, výměna ložního prádla

24 737

0,9

20 548

0,9

5. Základní poradenství, zprostředkování vhodné návazné služby, kontaktů na úřady, pomoc s využíváním dávek

9

0,0

7

0,0

6. Distribuce potravin z potravinové banky

4

0,0

5

0,0

1. Zajištění podmínek pro běžné úkony osobní hygieny 2. Zajištění podmínek pro celkovou hygienu těla

A = Počet úkonů provedených v přímé práci za rok B = Počet přepočtených úvazků pracovníků v přímé práci poskytujících daný úkon v roce

Korekce údajů Do součtu úkonů nejsou zahrnuty data z dotazníků poskytovatele 1.34. Meziročně tento poskytovatel vykazuje vyšší počet uživatelů se zajištěním nižšího počtu úkonů. U ostatních poskytovatelů počet úkonů s pohybem uživatelů souhlasí.

Odhad úvazků ke stanoveným úkonům Kvalifikovaný odhad přepočtených úvazků pracovníků v přímé práci činí 4,9 úvazky pro rok 2012. Skutečnost přepočtených úvazků v daném roce byla 2,8 úvazků pracovníků v přímé práci. Kvalifikovaný odhad přepočtených úvazku pracovníků v přímé práci činí 4,5 úvazků pro rok 2013. Skutečnost přepočtených úvazku v daném roce byla 2,8 úvazků pracovníků v přímé práci. V obou případech poskytovatelé odhadli větší potřebu úvazků pracovníků v přímé práci, než byla zjištěná skutečnost. Doporučení 

Poskytovatelé preventivních služeb nepracují ve své praxi s přepočtem úkonů na úvazky. Toto základní východisko vedlo k rozdílným výsledkům mezi skutečností pracovníků v přímé práci a odhadem pracovníků na stanovené úkony. Vzhledem k rozdílné interpretaci úkon/přepočtený na jednotku úvazku pracovníků v přímé práci doporučuje pracovní skupina k těmto údajům nepřihlížet.

Kolik % na celkové přímé práci s uživateli tvořila administrativa spojená s poskytnutím služby přímo uživateli?

CELKOVÝ PRŮMĚR

2012 - 28%

2013 - 33%

Tento odhad zahrnuje čas potřebný k vedení dokumentace a práce na zakázkách uživatelů. Otázka nebyla rozdělena na pracovníky v sociálních službách a sociální pracovníky. Z výsledku se dá namodelovat, že ze 40 minutové přímé práce s uživatelem potřebuje sociální pracovník kolem 20 minut na administrativní zpracování. Dotazník, ale nepracoval s hodnotou administrativní práce na jednotlivé pracovní pozice. Dá se předpokládat, že u pracovníků v sociálních službách bude přepočet mezi přímou prací a administrativou spojenou s přímou prací menší a u sociálních pracovníků bude zase vyšší.

Návrh rozpětí poměru počtu přepočtených úvazků v nepřímé práci na 1 úvazek v přímé práci ve třech variantách, viz Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v MSK na období 20152020. Návrh rozpětí poměru počtu přepočtených úvazků na jednoho uživatele není možné nastavit bez zohlednění velikosti zařízení. Další skutečností, která ovlivňuje tyto přepočty je skutečnost poskytování více druhů služeb v jednom zařízení. Služba, která získá více finančních prostředků, zajišťuje údržbu celé budovy a další režijní náklady. V praxi se služba noclehárny váže na službu azylový dům. V Moravskoslezském kraji z celkového počtu 15 nocleháren je 12 z nich propojeno s azylovým domem. Zbývající 3 zařízení nocleháren sousedí se službou nízkoprahového denního centra. Velikost nocleháren je rozdílná v počtu poskytovaných lůžek od 7 lůžek, po zařízení až s 80 lůžky. Vzhledem k velkému rozdílu v kapacitě poskytovaných služeb byla tyto zařízení rozdělena do tří skupin noclehárna od 7 do 14 lůžek, noclehárna od 14 do 30 lůžek a noclehárna s 80 lůžky. Uvedené přepočty pracovníků a uživatelů jsou zprůměrovány za oba sledované roky

Optimální varianta zahrnuje stav pracovníků samostatné služby, bez sdílení s další službou. Základní varianta obsahuje standard služby na daný počet lůžek. Krizová varianta popisuje stávající stav.

Varianty


Počet přepočtených úvazků ostatní pracovníci

První skupina od 7 do 14 lůžek (5 poskytovatelů z 15)

Počet Počet uživatelů na přepočtených jednoho pracovníka úvazků pracovníků v přímé práci v přímé práci

Kapacita lůžek 14

Optimální

4,5

1

3,5

4,0

Základní

4

1

3

4,7

Krizová

2,5

0,5

2

7,0

Skutečnost

2,2

0,5

1,7

8,2

Druhá skupina od 15 do 30 lůžek (9 poskytovatelů z 15)

Kapacita lůžek 30

Optimální

5,5

1,5

4

7,5

Základní

5

1,5

3,5

8,6

Krizová

3,5

0,5

3

10,0

Skutečnost

3,4

0,5

2,9

10,3

Kapacita 80 uživatelů

Třetí skupina 80 lůžek (1 poskytovatel z 15) Optimální

8

1,5

6,5

12,3

Základní

7,5

1,5

6

13,3

Krizová

6,5

1

5,5

14,5

Skutečnost

5

1

4

20,0

Doporučení  -

-

Doporučujeme zadavatelům a poskytovatelům v procesu plánování rozvoje sociálních služeb zohlednit následující parametry a okolnosti poskytování (především s ohledem na financování služeb): Optimální varianta velikosti noclehárny je od 15 do 30 lůžek. Pouhý přepočet na jednoho uživatele nemůže zohlednit náročnost práce s cílovou skupinou a dynamikou změn, které se projevují v cílové skupině. Současný stav nelze v současnosti pokládat za optimální variantu. Případné snížení finančních prostředků ovlivní i služby propojené s touto službou (azylové domy a nízkoprahová denní centra).

5.12 Náklady na personální zajištění služby Počet pracovníků v přímé práci a personální náklady

2012

2013


85 %

78 %

2. Celkové personální náklady 3. Personální náklady na pracovníky v přímé práci

4. Podíl % (řádek 3/řádek 2 * 100)

1 006 062 Kč

1 055 454 Kč

779 264 Kč

785 342 Kč

77 %

73 %

Celkové personální náklady na zabezpečení služby noclehárny činily v roce 2012 celkem 12 582 749,- Kč a v roce 2013 celkem 15 321 755,- Kč. Personální náklady na pracovníky v přímé práci činily v roce 2012 celkem 10 331 280,- Kč a v roce 2013 celkem 11 161 362,- Kč. Podíl nákladů na pracovníky v přímé práci k celkovým personálním nákladům se v letech 2012 a 2013 snížil ze 77 % na 73 %, což koresponduje s poklesem poměrů úvazků pracovníků v přímé práci na celkovém počtu pracovníků. Personální náklady na zabezpečení noclehu pro jednoho klienta Z výstupu dotazníkového šetření je nám znám průměrný počet uživatelů služby za noc a jsou nám známy personální náklady na zajištění služby. Nabízí se proto možnost zjistit, jaká výše personálních nákladů celkem a jaká výše personálních nákladů na pracovníka v přímé práci připadá na jednoho obslouženého klienta a noc. Celkové personální náklady na poskytnutí služby noclehárna jednomu klientovi za noc činila v roce 2012 v průměru 137,- Kč a v roce 2013 v průměru 155,- Kč. Personální náklady na poskytnutí služby noclehárny jednomu klientovi za noc pracovníky v přímé práci byl v roce 2012 v průměru 105,- Kč a v roce 2013 v průměru 113,- Kč. Rozdíly mezi jednotlivými službami jsou v značné. Např. v roce 2013 se hodnoty za jednotlivé služby pohybovaly v rozmezí od 34,- Kč po 2508,- Kč za jednoho obslouženého klienta za noc v souvislosti s celkovými personálními náklady a od 28,- Kč po 1882,- Kč za jednoho obslouženého klienta a noc v souvislosti s personálními náklady na pracovníky v přímé práci. Personální náklady na jeden úvazek ve službě Poměrně rozdílné jsou také průměrné náklady na 1 úvazek. Zatímco v jedné ze služeb činily v roce 2012 náklady 23 147,- Kč na úvazek a měsíc, v jiné to bylo 26 884,- Kč. Situace o rok později, tj. v roce 2013 byla následující: Nejnižší měsíční náklad na 1 úvazek byl 21 048,- a nejvyšší 33 093,- Kč. Průměrné měsíční náklady na 1 úvazek byly v roce 2013 25 500,- Kč (jedná se o superhrubou mzdu, což je cca 19 000 Kč hrubé mzdy). Tato hodnota vyjadřuje průměr za všechny pracovní pozice zahrnuté do personálních nákladů služby noclehárna, tedy i mzdy managementu.

Výsledky dotazníkového šetření může zkreslovat skutečnost, že nevíme, zda celkové personální náklady jednotlivých poskytovatelů obsahují i náklady na obslužné činnosti (jako je zpracování účetnictví, tvorba metodik, úklid apod.). Pokud jsou služby některým z poskytovatelů nakupovány a jiným nikoli, údaje pak nejsou porovnatelné. Dále může výsledky zkreslovat skutečnost, že pokud je obsaženo v jednom zařízení více druhů sociálních služeb a mezi jednotlivými službami je personální provázanost, dochází k úhradě personálních nákladů tou službou nebo těmi službami, které jsou více finančně podpořeny. V minulosti byly služby nuceny v důsledku nedostatku finančních prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu snižovat náklady (r. 2012). Z tohoto důvodu je v současné době běžná provázanost několika sociálních služeb v jednom zařízení, a to nejen místně, ale především personálně. Kdyby mělo dojít k oddělení jednotlivých služeb, nebyly by schopny samostatné existence z důvodu nedostatečného finančního pokrytí. Doporučení: Uvažujeme-li o definici poměru pracovníků v přímé práci k ostatním pracovníkům služby, musíme si prvotně nadefinovat nezbytné činnosti, jež musí každý poskytovatel zajistit vedle přímé práce s klientem. Jedná se například o tyto činnosti:     

řízení organizace tvorba metodik sociální práce ekonomické a účetní činnosti personalistika tvorba projektů za účelem zkvalitnění služby a získání finančních prostředků od donátorů  ICT služby  úklid  opravy a údržba  atd. Je logické, že objem činností v přímé práci musí převažovat nad těmi „ostatními“. Podle velikosti poskytovatele však některé činnosti budou nakupovány a jiné zajišťovány vlastními zaměstnanci. Dostáváme se tak do roviny, že navrhujeme nedefinovat poměr úvazků přímé práce k úvazkům ostatních pracovníků, ale definovat poměr nákladů na nezbytné ostatní činnosti k personálním nákladům na pracovníky v přímé práci. Doporučujeme, aby náklady na nezbytné ostatní činnosti byly pokrývány ve výši: krizová varianta – 30-50 % základní varianta – 50-70 % optimální varianta – 70-90 % personálních nákladů připadajících na přímou práci. Pokud se procento pokrytí ostatních činností bude blížit k horní hranici, bude mít zařízení dostatek prostředků na zkvalitňování poskytované sociální služby.

5.13 Spoluúčast obcí na financování služby noclehárny 2012

2013

obec

částka v Kč


částka v Kč


Bohumín

160 000

60 000

180 000

60 000

Český Těšín

145 000

46 800

140 000

46 800

Frýdek Místek

320 000

156 600

285 000

81 000

Havířov

237 000

Karviná

110 000

Kopřivnice

191 108

191 922

Krnov

480 000

840 000

482 884 154 080

Nový Jičín

100 000

550 000

Opava

278 000

Ostrava

1 650 000

Třinec

200 000

CELKEM

3 771 108

154 080

100 000

310 000 240 000

1 650 000

240 000

200 000 657 480

4 929 806

681 880

V roce 2012 činila spoluúčast obcí MSK na financování služby nízkoprahové denní centrum 4 428 588,- Kč, z toho 3 771 108,- Kč bylo formou peněžního plnění a 657 480,- Kč formou nepeněžního plnění. V roce 2013 činila spoluúčast obcí MSK na financování služby nízkoprahové denní centrum 5 611 686,- Kč, z toho 4 929 806,- Kč bylo formou peněžního plnění a 681 880,- formou nepeněžního plnění. Oproti roku 2012 došlo v roce 2013 ve finančním vyjádření k nárůstu finančních prostředků vyčleněných z rozpočtu obcí ve prospěch uvedené služby. Vliv na toto měla především města Havířov, Krnov a Nový Jičín, jež se podílela na nárůstu ve financování formou peněžního plnění celkovou částkou plus 1 155 884,- Kč. Podíl nepeněžního plnění na celkovém financování ze strany obcí byl v roce 2012 ve výši 14,8 % a v roce 2013 ve výši 12,2 %. Nepeněžní podpora ze strany obcí je ve všech případech formou bezplatných nájmů a zvýhodněných nájmů nemovitostí, v nichž je služba poskytována. Je vidět pochopitelná snaha obcí „nepřelévat“ dotační peníze tam a zpět ve smyslu k poskytovateli a od něj ve formě nájmu opět na město. Ve finanční podpoře stávajících sociálních služeb ze strany obcí se neodráží skutečný rozsah poskytovaných služeb jednotlivých poskytovatelů. Výše poskytnutých částek konkrétní službě se ve své výši někdy i velmi výrazně liší v průběhu let. Poskytovatel dopředu často neví, jaký příspěvek na svou činnost od obce dostane. Doporučení  

Doporučujeme zadavatelům a poskytovatelům prohloubit vzájemnou spolupráci a koncept financování budovat na základě potřeb občanů definovaných v komunitních plánech rozvoje sociálních služeb. Při financování služeb nocleháren doporučujeme obcím zohlednit fakt, že legislativa ukládá obcím povinnost postarat se o vlastní občany a tedy také přispívat na financování sociálních služeb těmto občanům.

5.14 Model sociální služby noclehárny Východiskem pro zpracování modelu jsou komentáře a doporučení výše a zkušenosti zpracovatelů z praxe. a)

Vymezení typických nepříznivých situací, na které služba reaguje Sociální vyloučení Rizikový způsob života (konzumace alkoholu, gamblerství, trestná činnost) - životní návyky a způsob života vedoucí ke konfliktu se společností Materiální problémy (ztráta dokladů, nízký příjem, zadlužení, exekuce) Ztráta bydlení (přístřeší), nejisté a nevyhovující bydlení

-

Bližší specifikace potencionálních uživatelů služeb – ze stávajících zkušeností poskytovatelů: Lidé, kteří využívají služby noclehárny krátkodobě - využijí noclehárnu jen potřebnou dobu a odcházejí „dál“ Lidé, kteří využívají noclehárnu dlouhodobě, opakovaně, nebo například střídají část měsíce 34 na noclehárně a část měsíce někde jinde

b) Specifikace potřeb, na které služba reaguje Materiální potřeby – přenocování, hygiena, výměna lůžkovin, oblečení ze šatníku, poskytnutí večeře/možnost připravit si stravu, možnost vyprat si osobní věci. Sociální potřeby – prosazování práv a oprávněných zájmů a zajištění kontaktu se společenským prostředím (naplňováno v rámci sociálního poradenství). Psychologické potřeby – potřeba sdílet s někým své problémy, svěřit se - „odložit břímě“, být vyslechnut (naplňováno v rámci individuálního rozhovoru s pracovníkem). c)

Optimální počet uživatelů s ohledem na ekonomickou udržitelnost provozování služby, charakter služby a cílovou skupinu

-

optimální okamžitá kapacita noclehárny je od 15 do 30 osob, doporučení je poskytovat služby v pokojích s menším počtem lůžek na pokoji (od 1 do 4 lůžek) zajištění alespoň „částečné“ bezbariérovosti pro uživatele, kteří mají například obtíže s pohybem

d) Optimální počet pracovníků s ohledem na ekonomickou udržitelnost provozování služby, charakter služby a cílovou skupinu

-

Počet pracovníků souvisí s nastavením okamžité kapacity (viz. kapitola 5.11)

e) Optimální provozní doba Služba noclehárny poskytuje základní stabilizaci v oblasti základních potřeb, vzhledem k této skutečnosti je nutné tuto službu poskytovat každodenně. Pro nastavení času otevírací doby je potřeba zohlednit další zdroje v obci pro potřeby cílové skupiny. Například zda mají možnost přes den využít nízkoprahového denního centra. Parametrem ovlivňujícím nastavení provozní doby je také roční období a podmínky (zima vs. léto atp.) Zachovat délku otevření noclehárny v rozpětí od 11,5 do 13,5 hodin. 34

Uživatelům, kteří jsou evidováni na Úřadu práce, napomáhá tato okolnost k možnosti spaní na noclehárně (možnost využívat opakovaně dávku mimořádné okamžité pomoci)



Optimální výsledek práce služby Ideálním výsledkem poskytování sociálních služeb je osamostatnění uživatele, tj. zvládnutí jeho nepříznivé sociální situace a jejích důsledků, přičemž postupně dojde k jeho začlenění do běžné společnosti. Preventivní charakter služby je dán především tím, že uživatelé mohou naplnit své základní životní potřeby a potřeby spojené s pocitem bezpečí a přijetí. Snižují se tak rizika spojená s aktuálním prožíváním velmi nepříznivých okolností spojených se sociálním vyloučením, které mohou mít dopady nejen na uživatele samotné, ale také na život komunity (pozn. většinové společnosti). Dílčí optimální výsledky: 1. Nalezení vhodného bydlení /ubytování (přechod do azylového domu, případně jiných forem nájemního bydlení) 2. Vyřešení dílčích obtíží  vyřízení osobních dokladů (např. OP, karta pojištěnce, rodný list ad.),  stabilizace zdravotního stavu (např. zprostředkování vyšetření u lékaře),  umožnění hygieny, upevnění hygienických návyků,  prohloubení dovedností a kompetencí při uplatňování svých práv a respekt k právům druhých.

5.15 Příklad dobré praxe služby noclehárny Příběh 1. Pan M. žije na ulici. Má problémy s alkoholem, poměrně často mívá epileptické záchvaty a pracovníkům na záchytce, ani lékařům na záchrance není neznámý. Prozatím se jej nedaří motivovat k řešení jeho sociální a zdravotní situace a využívání jakékoliv jiné služby je pro něj problematické. Využívá proto střídavě sociální službu nízkoprahového denního centra a noclehárny. Mnohdy přichází ve velmi špatném stavu – špinavý, zkrvavený a hladový - a odchází vykoupaný, nasycený a vyspaný. Protože noclehárna je jedna velká místnost, ve které lidé přespávají ve větším počtu, umožnili jsme panu M. přespávat na přistýlce mimo místnost noclehárny, abychom jemu i ostatním zajistili klidný spánek. Důvodem tohoto opatření je skutečnost, že pan M. následkem úrazu nosu ve spánku nahlas chrčí.

Příběh 2. Pan V. využíval službu noclehárny střídavě s přestávkami několik měsíců. V průběhu této doby ztratil dvakrát své doklady. Za podpory terénního pracovníka mu byla poskytnuta sociální půjčka na vyřízení nových dokladů. Současně se za podpory pracovníků služby podařilo dojednat na Úřadu práce v obci v místě jeho bydliště proplácení noclehů na noclehárně formou dávky mimořádné okamžité pomoci.

5.16 Návrh rozvoje služby noclehárny Standard služby Doporučujeme v rámci další sdílené platformy diskutovat vzájemně mezi poskytovateli a následně také směrem k zadavatelům nastavení standardu služby. Vycházíme přitom z následujících změn a okolností, které mají vliv na současnou praxi poskytovaných služeb a souvisí s možnými cestami rozvoje služeb nocleháren v Moravskoslezském kraji: -

-

-

V současnosti noclehárny nejsou připraveny na generační obnovu uživatelů těchto služeb, která je spojena s rozšířením nealkoholových závislostí, „omlazením“ cílové skupiny, častějším využíváním služby lidmi, kteří mají psychické onemocnění atd. Na tyto skutečnosti je vhodné reagovat přiměřeným standardem ubytování, např. snížením kapacity pokojů, rozšířením dostupnosti sociálních pracovníků. Potřeba podpory při řešení dalších obtíží spojených s nepříznivou sociální situací uživatelů bývá saturována u některých uživatelů prostřednictvím služby nízkoprahové denní centrum. Může tak docházet k nepřirozenému tlaku na řešení životní situace prostřednictvím dvou služeb s přibližně stejnými možnostmi. Druhý protiklad může vést k dlouhodobému setrvání v sociální službě, bez odpovídající podpory prostřednictvím cílené, kvalitní sociální práce. Je důležité situaci odborně diskutovat a nastavit parametry hranic služby, případně pracovat na změnách v poskytování. O rozvoji sociálních služeb je možné hovořit v případě dostatečného personálního obsazení stávajících služeb na počet uživatelů. Současné personální podhodnocení se projevuje do velké míry v „neukojenosti“ sociální práce sociálních pracovníků na „úkor“ zajištění uspokojení základních životních potřeb uživatelů.

Závěrečná zpráva. (pracovní skupina č. 1) Azylové domy. Domy na půl cesty. Noclehárny. Nízkoprahová denní centra

Recommend Documents