Závěrečná zpráva o působení učitele u krajanů Školní rok 2015/2016 Destinace (země, místo): Srbsko, Vojvodina, Bela Crkva a okolí Jméno, příjmení: Ilona Kirchnerová
Charakteristika výuky Kurzy češtiny pokračovaly v tomto školním roce s mírnými obměnami, a to v pěti obcích: Bela Crkva, Kruščice, Češko Selo, Gaj a Vršac. V Kruščici probíhá výuka v nezměněné formě jako v předchozích letech, tj. ve dvou kurzech pro děti, které jsou rozděleny podle jazykových schopností na začátečníky a pokročilé, pokračuji ve spolupráci s pěveckým sborem České besedy a repertoár českých písní se nám podařilo rozšířit také o scénická čtení. Dívčí pěvecko-recitační skupina Kruška Lejdis ve svém působení pokračovala i celý následující školní rok. V Bele Crkvi tento rok probíhaly kurzy pro děti ve dvou skupinách a kurz pro dospělé, a to ve spolupráci s organizací Škola plus, která také poskytla kvalitní prostory pro výuku. Také jsem s touto institucí spolupracovala na několika akcích konajících se během školního roku nejen pro děti z české národnostní menšiny – Dan Dunava, Bicykliáda a další. V Českém Sele je situace, co se výuky týče, nezměněna. V letošním roce se nám ve spolupráci s ambasádou České republiky v Bělehradě podařilo úspěšně zopakovat mezinárodní Noc s Andersenem, na které se podílely i pracovnice knihovny v Bělehradě a překladatelka z češtiny do srbštiny paní Zorica Ilić. V Gáji byla zopakována Svatováclavská jízda a podařilo se mi obnovit spolupráci s folklorním souborem a místní choreografkou Katarinou Kosovac. Na základě toho byly také obnoveny kurzy českého jazyka, v tomto roce zatím jenom nárazově a bez větší pravidelnosti, ale v příštím školním roce hodláme výuku prohloubit a vyučovat pravidelně jednou týdně. Výuka ve Vršci úspěšně pokračuje ve třech kurzech – v jednom kurzu pro děti a dvou kurzech pro dospělé, kteří jsou rozděleni na začátečníky a pokročilé. Zcela nově se mi podařilo navázat úzkou spolupráci se skautským oddílem Žarko Zrenjanin UČA v Bele Crkvi, která vyvrcholila letošním společným česko-srbským letním táborem pro děti, na kterém se podílel také skautský oddíl Žamber, s nímž máme v plánu spolupracovat i v budoucích letech. Je velmi pravděpodobné, že od následujícího školního roku otevře kurz českého jazyka také v rámci této organizace. Proběhl také individuální přípravný kurz studentů, kteří se letos zúčastní kurzu v Dobrušce a studia na vysoké škole v ČR.
Podmínky výuky V Bele Crkvi byly využívány prostory třídy v budově Školy Plus, které jsou vyhovující jak pro tradiční výuku, tak i pro volnočasové aktivity dětí a mládeže. V Kruščici se učilo převážně v sále Českého domu, když byl potřeba větší prostor, v jarních a letních měsících také venku, což bylo spojeno s nejrůznějšími aktivitami (hry, divadlo, sportovní aktivity, zpěv). Zároveň se snažíme přenést část výuky také do historického objektu zvaného prozatím Etnokuća (jeden z nejstarších domů českých krajanů v Kruščici), který v letošním roce zakoupila Česká beseda Kruščice a hodlá v něm vybudovat interaktivní formu muzea. Výuka v těchto prostorách je přínosná zejména v souvislosti s poznáváním historie a kořenů českých krajanů v Kruščici. V Českém Sele vzhledem k malému počtu dětí se výuka jako taková nekoná, nicméně Česká beseda, její příslušníci a mládež jsou pravidelně zapojováni do akcí, které se konají v Českém domě a Českém muzeu. Ve Vršci se výuka již v minulém pololetí přenesla do prostor České besedy, kde jsou podmínky vyhovující. Náplň výuky Kruščice Práce s malými dětmi se opírá zejména o učení českých písniček lidových i umělých, dětský pěvecký sbor Hruštičky pokračuje v činnosti. Stejně jako s předchozím učitelem i se mnou děti procvičovaly měsíce, data, hodiny, názvy dnů, zvířat, barev, oblečení atd., jinými slovy stále rozšiřujeme slovní zásobu, často formou her a kvízů, ale snažíme se také rozšířit znalosti z gramatiky a pravopisu. Se skupinou pokročilých jsme se také zaměřili na konverzaci a výuka probíhá už pouze v českém jazyce. Tradice vynášení Morany pokračuje, letos proběhl již třetí ročník. Akce vyvrcholila opět zasazením hrušně jako symbolu obce Kruščice. V únoru jsme nově uspořádali první Český masopustní průvod masek vesnicí Kruščice – akce se setkala s velikým ohlasem. Celý masopust byl koncipován jako krátké divadelní představení – průvod začínal před katolickým kostelem v Kruščici, kde masopust obřadně požádal starostu města o propůjčení klíče od „bran“ a o povolení vstupu do vesnice a tradiční masky (Medvěd a Medvědář, Nevěsta s Ženichem, Smrt, Masopust, Handlíři s kobylou …) se zastavovaly u každé chalupy, kde měly svoje jednotlivé i společné výstupy. S děvčaty druhého stupně základní školy pokračujeme v činnosti s pěvecko-recitačním tělesem Kruška Ladys, se kterým jsme natrénovaly voicebandové pásmo, které se posléze stalo hymnou festivalu Lepota različitosti – Krása různorodosti, jehož čtvrtý ročník proběhl v červenci tohoto roku, na dalším pásmu se pracuje a repertoár českých písní byl obohacen o další kousky. Jak bylo uvedeno výše, spolupracuji také s pěveckým sborem České besedy Kruščice, ve kterém se učíme české lidové i umělé písně a zároveň zde probíhá i konverzace pouze v češtině, což vnímám také jako jistou speciální formu výuky. Pokračujeme také v kombinování písní a čteného textu, tedy vytváření pásem na dané téma. Veliký úspěch jsme slavili s minipředstavením Osídlení Kruščice, o příchodu a životě prvních českých osadníků v Kruščici kolem roku 1834. Folklorní taneční soubor České besedy Kruščice čeká v září tohoto roku vystupování v rámci hodů v Břeclavi, na které nás pozval dětský folklorní soubor Břeclavánek, jehož členové byli našimi hosty v minulém roce. Proběhl čtvrtý ročník festivalu Lepota različitosti – Krása různorodosti, a troufám si říci, že tento ročník byl nejúspěšnější akcí tohoto roku vůbec. Festival byl již v minulém roce rozšířen na
dva plné dny a jeden „předkoncert“ v kostele Svatého Jana Nepomuckého v Českém Sele. Toto schéma jsme dodrželi i v tomto roce. Naše pozvání přijal pěvecký sbor Corale ze Žamberka, který vytvořil neuvěřitelnou atmosféru, a také mnoho folklorních souborů různých národnostních menšin žijících na území Vojvodiny. Dovoluji si říci, že to byl festival vskutku multikulturní. V rámci festivalu byla otevřena prodejna s výrobky krajanů a krajanských dětí, jejíž výdělek se využije také pro potřeby České besedy Kruščice, a nemalé pozornosti se také těšila výstava fotografií z předchozích ročníků festivalu, která byla instalována právě v historickém objektu Etnokuća. V letošním roce se nám podařilo realizovat projekt Kruščice na startu na stránkách www.startovac.cz, a vybrat tak peníze na nové kroje pro folklorní taneční soubor. Kroje byly z ČR přivezeny v průběhu prázdnin a děti v nich již absolvovaly několik vystoupení. Češko Selo Výuka jako taková v Českém Sele neprobíhá, ale jako i v předešlých letech se snažíme využívat prostory Českého Sela i jiným způsobem, a to k řekněme mimoškolním aktivitám všech studentů. V letošním roce za největší úspěch považuji zopakování Noci s Andersenem v prostorách Českého muzea v Českém Sele a v prostorách Českého domu. Akce se zúčastnilo okolo 40 dětí ze všech obcí, ve kterých učím, a také velký počet dospělých. Speciálními hosty byly také děti z Bělehradu, které se zúčastinili Noci s Andersenem v městské knihovně. Hvězdou Noci s Andersenem byla pak paní Zorica Ilić, překladatelka nejen dětské literatury, která v letošním roce přeložila do srbštiny dětskou knihu Pavla Šruta Lichožrouti – a to bylo také hlavní téma celého literárního večera. Děti a někteří dospělí absolvovali bojovou hru s tematikou Lichožroutů a ponožek, hlavními cenami byly knihy v českém i srbském jazyce. Celá akce proběhla jako i v minulém roce s velikou podporou ambasády České republiky v Bělehradě, zejména s podporou paní konzulky Veroniky Senjukové. Bela Crkva Po trvalých neshodách s vedením České besedy Bela Crkva jsem v letošním roce přesunula výuku do prostor Školy plus, což je instituce zabývající se volnočasovými aktivitami pro děti a výukou cizích jazyků (rumunštiny, němčina, angličtina,...), a disponuje tak vyhovujícími prostorami. Ve vedení této instituce jsou taktéž lidé s českými kořeny, tudíž domluva nebyla nijak složitá a jednání s nimi je velmi vstřícné. Vzhledem k tomu, že složení žáků bylo víceméně stejné jako v předchozích letech, musím konstatovat, že problémy přetrvávají. V prvním pololetí byla docházka dětí celkem pravidelná, utvořily se tak dva kurzy – děti předškolního věku a první třídy základní školy a děti druhého stupně základní školy. V druhém pololetí nicméně opět převážily klasické problémy, a to zejména docházka čistě náhodná pramenící z nezájmu rodičů a možnosti dalších aktivit, kterým se děti věnují (mažoretky, karate, hra na kytaru, atd.), a tím pádem nebylo možné udržet větší kontinuitu předávané látky, o nacvičování nějakého kulturního programu ani nemluvě. Kurz pro dospělé navštěvovala pouze jedna studentka, která byla systematicky připravována na studium na Filozofické fakultě MU v Brně, kam by měla nastoupit v září tohoto roku. Pozitivně hodnotím spolupráci na akcích Školy plus, a to zejména ekologicko-vzdělávacího výletu na Dunaj pod názvem Den Dunaje (Dan Dunava) a zejména čtvrtý ročník akce Bicykliáda. Jedná se o cyklistický výlet z Bele Crkve do Českého Sela, kde se děti zúčastní programu, který je zaměřen na historii Čechů na tomto území a na pochopení funkce a důležitosti Českého Sela jako takového. Bicykliádu hodláme zopakovat také v září tohoto roku. Přesunutí výuky mimo rámec České besedy Bela Crkva ještě prohloubilo problémy v komunikaci s touto institucí a nechuť jejích představitelů spolupracovat se mnou téměř na čemkoli, případně změnit způsob chování k mojí osobě a funkci, kterou zde vykonávám. Totéž se týká také Matice
české, což je z mého pohledu instituce „prázdná“, již dávno nenaplňující svůj program, v níž jsou v podstatě ti samí členové jako v České besedě Bela Crkva. O to více si cením velmi dobré spolupráce s českou národní radou, která mi vychází velmi vstříc, zejména pak s jejím předsedou panem Jože Siváčkem. Gáj V Gáji byl uspořádán druhý ročník Svatováclavské jízdy, na které vystoupil místním folklorní soubor. Také v Gaji je situace složitější, neboť asimilace českého a srbského obyvatelstva je zde nejvýraznější, tudíž pro rodiče dětí a tím pádem také pro děti není motivace k učení českého jazyka nebo k zapojování se do aktivit České besedy nijak silná. Přesto se mi podařilo opět navázat kontakt s choreografkou folklorního souboru, která ač Srbka projevuje velikou snahu o znovuzavedení pravidelné výuky českého jazyka v Gaji. Společně doufáme, že uspějeme v příštím školním roce. Vršac Ve Vršci se výuka stala již běžnou součástí fungování České besedy. Nejmenší účast je stále v dětské skupině, která je věkově nesourodá (od předškolních dětí po děti druhého stupně základní školy). Dva kurzy pro dospělé – začátečníci a pokročilí – pracují velice dobře. Vršacká beseda se i nadále velmi aktivně ujímá pořádání kulturních akcí české menšiny ve městě (Měsíc české kultury, Vánoční a Velikonoční koncerty za účasti pěveckých souborů z ČR, organizace turistických výletů pro české návštěvníky apod. Pokračuje také spolupráce s Ústeckým krajem, který bychom měli navštívit v září tohoto roku a zároveň by nám měli návštěvu oplatit v rámci folklorní kulturní akce Groždjenbal v říjnu. Nejvíce si na České besedě Vršac cením otevřenosti ve spolupráci s ostatními besedami a také to, že jsou schopni plnohodnotně využívat možnosti města Vršac a okolí pro akce spojené s českou krajanskou menšinou a hosty z ČR. Nejvýznamnější aktivity během roku
26. 9. – Bicykliáda Češko Selo – spolupráce se Školou Plus Bela Crkva 3. – 6. 12. – série koncertů pěveckého sboru Mendik a sboru Sbor se Z z Českých Budějovic v Kruščici, Bele Crkvi a ve Vršci 13. 12. – účast na festivalu Ponesi opanki v Bělehradě – jeden z nejprestižnějších folklorních festivalů v Srbsku prosinec – pečení a vytváření prvního perníkového betlému v Kruščici – členky České besedy Kruščice 30. 1. – český tradiční Pinglbal za účasti muziky Bohemia z Gerníku – organizace Česká beseda Kruščice 7. 2. – uspořádání prvního Českého masopustního průvodu v Kruščici 21. 2. – účast na Dni mateřského jazyka v Bělehradě – děti z České besedy Kruščice s recitací básní Jiřího Žáčka 20. 3. Vynášení Morany – děti a členové České besedy Kruščice 24. 3. - Velikonoční koncert – organizace Česká beseda Vršac 25. 3. - bohoslužba v evangelickém kostele ve Velikom Središti za přítomnosti pana faráře Petra Brodského – organizace Česká beseda Vršac 16. 4. – Noc a Andersenem – organizace všechny České besedy kromě České besedy Bela Crkva, Škola Plus, ambasáda ČR
23. 6. – účast na festivalu Karneval Květin Bela Crkva s folklorním tanečním souborem Česká beseda Gaj 15. – 17. 7. - festival Lepota različitosti – Krása různorodosti 2016 – organizace Česká beseda Kruščice 21. – 23. 7. – hostování souborů cimbálová muzika Kordulka a folklorní taneční soubor Kotár na Dnech české kultury ve Vršci – organizace Česká beseda Vršac 8. – 14. 8. – společný dětský letní česko – srbský tábor – organizace skautský oddíl Žarko Zrenjanin UČA z Bele Crkve a skautský oddíl Žamberk 13. 4. – účast na tradiční soutěží ve vaření paprikáše – Paprikašijáda – organizace Česká beseda Češko Selo 17. – 21. 8. – Festival Banát – odehrává se v Rumunsku, v české vesnici Eibenthal – vystoupil Folklorní taneční soubor České besedy Kruščice a České besedy Gaj, série přednášek na téma českých krajanů v Srbsku a propojení rumunské a srbské části Banátu a tím také krajanských menšin tady žijících Další: spolupráce na organizaci kulturního dění – vystoupení českých souborů spolupráce při kulturních aktivitách všech Českých besed a České národní rady spolupráce s místní katolickou obcí (koncerty v katolickém kostele ve Vršci…) spolupráce s místními folklorními soubory, zejména s Folklorním tanečním souborem České besedy Kruščice (vystoupení v Grebenaci, Babušinci, Bělehradě, Ostrovu, Michajovci, Boljevaci, ….) spolupráce s lokální televizí Banát, s televizní stanicí RTS a RTN, spolupráce s lokálním rádiem Bela Crkva četná vystoupení se všemi hudebními tělesy, která tady vedu (Kragujevac, Vršac, Grabenac…), a zároveň aktivní spolupráce s folklorními tanečními soubory překladatelská a korektorská činnost
Plánované akce na rok 2016/2017
udržení, resp. rozvinutí tradic, festivalů a spolupráce, které se nám podařilo v předchozím školním roce uskutečnit prohloubení spolupráce s rumunskými krajany prohloubení spolupráce s neziskovými organizacemi vytvoření kvalitních internetových stránek pro Českou besedu Kruščice realizace několikadenního vzdělávacího workshopu v Bele Crkvi pro místní krajany ve spolupráci s Českou národní radou. Účast přislíbili zástupci Filozofické fakulty v Bělehradě a filozofických fakult v Brně, v Praze a v Olomouci – termín akce je stanoven na konec října 2016
Závěr Práce českého učitele v Srbsku je bezpochyby smysluplná, výuky se přímo účastní cca 50 osob, další desítky až stovky mají užitek z činnosti mimo kurzy (rozhlas, TV, divadlo, atd.) Jako největší přínos vnímám hlubší kontakt s českým prostředím a komunikaci s rodilým mluvčím. Práce s jednotlivými Českými besedami je víceméně dobrá. Největší podporu zde vnímám od svých studentů a některých rodičů a vůbec místních obyvatel, ať už se jedná o české krajany, nebo srbské obyvatelstvo, které se do aktivit Čechů také rádo zapojuje. Nejaktivnější besedou je nadále
Česká beseda Kruščice. Jako jednu z nejpřínosnějších aktivit tohoto roku vidím navázání a utužení kontaktu s českým skautským oddílem Žamberk a skautskou organizací v Bele Crkvi (ve vedení místních skaut jsou z 90 % také příslušníci české menšiny). Ráda bych také poděkovala dalším osobám aktivně pracujícím s mládeží, což je zejména předseda České besedy Kruščice Jozef Irović, choreograf místního folklorního tanečního spolku Zlatko Irović, choreografka folklorního tanečního souboru České Besedy Gaj Katarina Kosovac, vedení skautského oddílu Bela Crkva, jmenovitě Fraňovi Kiskému, Ivanovi Žakovi, Milanu Frumosovi, Marjanu Strnadovi a mnoha dalším. V neposlední řadě chci také poděkovat ambasádě České republiky v Bělehradě, jmenovitě paní velvyslankyni Ivaně Hlavsové, paní konzulce Veronice Senjukové a nyní již bohužel bývalému zástupci paní velvyslankyně Jiřímu Kyriánovi, bez jejichž podpory a pochopení by to nešlo. Speciální díky patří také paní Olze Vlachové a všem pracovníkům DZS za podporu, záštitu a pochopení v oblasti mých nedostatků.
