VŠB - TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA
Hornicko - geologická fakulta 17. listopadu 15, 708 33 Ostrava-Poruba
Projekt VaV ČBÚ č. 42-05 „Likvidace hlubinného dolu zakládáním po ukončení báňské činnosti pro snížení bezpečnostních a ekologických rizik“
Závěrečná zpráva Etapa 6 – 7 + výstupy
Zahájení: Ukončení:
plán 1. 8.2005 plán 31.10.2007
skutečnost skutečnost
Objednatel:
ČBÚ Praha
Zhotovitel:
VŠB – Technická univerzita Ostrava, HGF
Koordinátor projektu: Prof. Ing. Vladimír Slivka, CSc. Zprávu vypracoval:
Prof. Ing. Jaroslav Dvořáček, CSc.
Subdodavatelé:
GEMEC-UNION a.s. ENERGIE – stavební a báňská a.s.
Ostrava, říjen 2007
1. 8.2005 31.10.2007
OBSAH 6. ETAPA 6: NÁVRH KRITÉRIÍ EKONOMICKÉ PROVEDITELNOSTI LIKVIDACE HLUBINNÉHO DOLU ZAKLÁDÁNÍM ………………………. 6.1. Základní faktory ovlivňující ekonomiku likvidace dolu zakládáním ……….. 6.2. Simulační propočty vycházející ze základních ovlivňujících faktorů ………. 6.3. Problematika financování likvidace dolu a zahlazování následků hornické činnosti ………………………………………………………………………. 6.3.1. Situace v zahraničí …………………………………………………... 6.3.1.1. Druhy finančních záruk …………………………………… 6.3.1.2. Dílčí shrnutí ………………………………………………. 6.3.2. Situace v České republice …………………………………………… 6.3.2.1. Problematika rezerv v báňské legislativě …………………. 6.3.2.2. Problematika rezerv v ekonomické legislativě ……………. 7. ETAPA 7: NÁVRH DOPLNĚNÍ BÁŇSKÉ LEGISLATIVY K LIKVIDACI HLUBINNÉHO DOLU ZAKLÁDÁNÍM JAKO VARIANTY TECHNICKÉ LIKVIDACE DOLU SNIUJÍ BEZPEČNOSTNÍ A EKOLOGICKÁ RIZIKA 7.1. Vyhláška ČBÚ č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při dobývání nevyhrazených nerostů v podzemí …………………………………………………………… 7.2. Vyhláška ČBÚ č. 26/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem na povrchu …………………………………………… 7.3. Vyhlášky ČBÚ č. 99/1992 Sb., o zřizování, provozu, zajištění a likvidaci zařízení pro ukládání odpadů v podzemních prostorech ……………………. 7.4. Vyhláška ČBÚ č. 435/1992 Sb., o důlně měřické dokumentaci při hornické činnosti a některých činnostech prováděných hornickým způsobem ……….. 7.5. Vyhláška ČBÚ č. 2/1994 Sb., kterou se stanoví podmínky pro stavbu a provoz důlního poţáru ………………………………………………………. 7.6. Vyhláška ČBÚ č. 55/1996 Sb., o poţadavcích k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při činnostech prováděné hornickým způsobem v podzemí ……………………………………………. 7.7. Vyhláška ČBÚ č. 447/2001 Sb., o báňské záchranné sluţbě ……………….. 7.8. Vyhláška ČBÚ č. 165/2002 Sb., o separátním větrání při hornické činnosti v plynujících dolech …………………………………………………………. 7.9. Vyhláška ČBÚ č. 415/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při svislé dopravě a chůzi ……………………………………………………………… 7.10. Příloha závěrečné zprávy č. 1 ………………………………………………. 7.10.1. Zákon č. 44/1988 Sb., zákon o ochraně a vyuţití nerostného bohatství (horní zákon) ……………………………………………… 7.10.2. Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě ……………………………………………………….. 7.10.3. Vyhláška ČBÚ č. 104/1988 Sb., o hospodářském vyuţívání výhradních loţisek, o povolování a ohlašování hornické činnosti a ohlašování činnosti prováděné hornickým způsobem ………………. 7.10.4. Vyhláška ČBÚ č. 52/1997 Sb., kterou se stanoví poţadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti
4 4 7 11 11 12 13 14 14 15
19
20
21 21 22 22
22 22 23
23 23 23 25
25
2
provozu při likvidaci hlavních důlních děl …………………………. 7.10.5. Metodický pokyn k likvidaci hlubinného dolu zakládáním ………… 7.11. Příloha závěrečné zprávy č. 2 ………………………………………………. 7.11.1. Návrh změny legislativy o technických poţadavcích na výrobky (zákon 22/1997 Sb., nařízení vlády 163/2002 Sb.) …………………. 7.11.2. Návrh úpravy legislativy pro stanovení kritérií pro horninový masiv, dobývací prostor …………………………………………………….. VÝSTUPY ŘEŠENÍ ………………………………………………………………….. VÝSTUP č. 1 …………………………………………………………………………... VÝSTUP č. 2 …………………………………………………………………………... VÝSTUP č. 3 …………………………………………………………………………... VÝSTUP č. 4 …………………………………………………………………………... VÝSTUP č. 5 …………………………………………………………………………... PLÁNOVANÉ A DOSAŢENÉ CÍLE ŘEŠENÍ A JEHO VÝSTUPY ……………..
26 29 29
ZÁVĚR ………………………………………………………………………………
73
29 29 31 32 42 44 46 59 67
3
6.
ETAPA 6: NÁVRH KRITÉRIÍ EKONOMICKÉ LIKVIDACE HLUBINNÉHO DOLU ZAKLÁDÁNÍM
PROVEDITELNOSTI
Etapa č. 6 v zásadě představovala aplikaci praktického přístupu k problematice ekonomické analýzy likvidace hlubinného dolu zakládáním, která navazuje na teoretický přístup uvedený v rámci etapy č. 1. Metodou řešení v rámci 6. etapy byl sběr a analýza informací vztahujících se k ekonomické problematice likvidace hlubinného dolu zakládáním a na tomto základě provádění simulačních propočtů. Postup práce pro 6. etapu byl ve smlouvě č. 1084/05 naplánován následujícím způsobem: Podmínkou realizace likvidace hlubinného dolu zakládáním je ekonomická efektivnost této činnosti nebo alespoň dosaţení nezáporného hospodářského výsledku. Tento předpoklad je velmi důleţitý, neboť likvidace hlubinného dolu zakládáním prodlouţí celkovou dobu likvidace dolu oproti zasypání hlavních důlních děl ústících na povrch a podnikatelský subjekt uskutečňující tuto činnost bude se v prvé řadě zajímat o ekonomické výsledky tohoto postupu likvidace. Ekonomický efekt dosaţený likvidací hlubinného dolu zakládáním lze obecně definovat následovně: E=P-V E P V
ekonomický efekt z likvidace dolu zakládáním [Kč/období] přínosy z likvidace dolu zakládáním [Kč/období] náklady a výdaje spojené s likvidací dolu zakládáním [Kč/období]
Podmínku uskutečnění likvidace dolu zakládáním lze zapsat: E≥0 Její dosaţení můţe podnikatelský subjekt realizující likvidace dolu ovlivnit především výběrem zpracovávaných průmyslových odpadů vytvářených základkových hmot, tím i cenou za odběr průmyslových odpadů) zaloţených základkových hmot. Mezi rozhodující faktory pro dosaţení efektivnosti patří i výše trvalých nákladů likvidovaného dolu.
zakládáním (strukturou a objemem ekonomické
Ekonomická proveditelnost likvidace hlubinného dolu zakládáním bude záviset na výši hodnot těchto rozhodujících a ovlivnitelných proměnných a na jejich vzájemných vztazích, coţ bude předmětem simulačních ekonomických propočtů řešení a jejich zobecnění v podobě stanovení příslušných kriteriálních hodnot. Plánovaný postup práce byl dodrţen, na základě jeho realizace lze dosaţené výsledky charakterizovat následovně: 6.1. Základní faktory ovlivňující ekonomiku likvidace dolu zakládáním Cílem etapy č. 6 je ukázat, zda legislativní změna umoţňující likvidaci dolu zpevněnými základkovými hmotami vyrobenými na bázi průmyslových odpadů bude ekonomicky proveditelná, resp. za jakých podmínek. 4
Etapa likvidace dolu a zahlazování následků hornické činnosti je neodmyslitelnou součástí ţivotního cyklu báňské kapacity. Jejím specifikem je skutečnost, ţe probíhá v době, kdy likvidovaný důl není schopen zajistit peněţní tok z výrobní činnosti, resp. tento peněţní tok je velmi omezený – např. prodej zásob suroviny dříve vytěţené, výnosy z likvidace. Znamená to, ţe na tyto činnosti musí mít těţební společnost vytvořeny v minulosti rezervy nebo bude k ní přistupovat jako k podnikatelské činnosti s cílem zajistit si výnosy na pokrytí nezbytných nákladů. Vyjděme z předpokladu, ţe likvidace dolu zakládáním je podnikatelskou aktivitou a podnikatelský subjekt bude v jejím rámci usilovat o dosaţení ekonomického efektu, tedy o stav, kdy výnosy z realizované činnosti budou vyšší neţ náklady s jejím prováděním spojené. Pak lze psát: E=V–N kde: E V N
ekonomický efekt (Kč/období) výnosy z realizace činnosti (Kč/období) náklady na realizovanou činnost (Kč/období)
Za hraniční situaci v této oblasti lze povaţovat rovnost výnosů a nákladů, tedy nulový ekonomický efekt. Pokud jde o organizaci provádění těchto činností, pak na základě zkušeností z OKR lze uvést, ţe likvidace hlavních důlních děl byla prováděna: - ve vlastní reţii těţaře (např. jáma Heřmanice II., Heřmanice III., Přívoz 2, Přívoz 1, Přívoz 4, orlovské jámy, jáma 3 – Majerka) - dodavatelsky (firmy Gemec s.r.o., Gemec-Union a.s., EKO-KARBO apod. na jámách Hlubina, Paskov, Bezruč, Koblov atd.). Likvidace těchto dolů se však týkala pouze hlavních důlních děl a probíhala za situace, kdy podstatná část nákladů na technickou likvidaci byla hrazena ze státního rozpočtu. V současnosti je situace jiná a těţební společnost musí zváţit výnosy a náklady spojené s kaţdou variantou. Vyjděme přitom ze situace, ţe základkové směsi jsou vyráběny z průmyslových odpadů, za jejichţ odběr ke zpracování původce odpadů většinou platí. Pak lze rozlišit: I. Likvidace ve vlastní reţii těţaře Výnosy (přínosy) spojené s likvidací dolu zakládáním: -
trţby za odběr průmyslových odpadů ke zpracování: T úspory z eliminace náhrady důlních škod: Úš úspory z omezení zahlazování následků hornické činnosti: Úz úspora sociálních nákladů útlumu spojená s pracovníky na likvidaci dolu: Ús
5
Náklady spojené s likvidací dolu zakládáním: - trvalé náklady likvidovaného dolu (větrání, čerpání vody, osobní náklady atd.): NT - fixní náklady technologické linky na zpracování průmyslových odpadů (odpisy, údrţba atd.): NF - variabilní náklady dopravy a zpracování průmyslových odpadů a ukládání základkových směsí: Nv Trţby za odběr průmyslových odpadů T lze vyjádřit jako součin objemu Q odebraných a zpracovaných průmyslových odpadů a průměrné ceny, c odebraných odpadů. Celkové variabilní náklady Nv dopravy, zpracování a ukládání lze vyjádřit jako součin odebraných a zpracovaných odpadů Q a jednicových variabilních nákladů těchto činností nv. Pak lze obecně vyjádřit efekt při tvorbě a ukládání základkových směsí vztahem: EI = Q.c + Úš + Úz + Ús – NT – Nf – Q . nv II. Likvidace dodavatelsky Výnosy (přínosy) spojené s likvidací dolu zakládáním pro těţaře: - úspora z eliminace náhrady důlních škod: Úš - úspory z omezení zahlazování následků hornických činností: Úz Náklady spojené s likvidací dolu zakládáním (pro těţaře): trvalé náklady likvidovaného dolu NT - platba za zpracované a uloţené základkové směsi ND
-
Platbu za dodané a uloţené základkové směsi lze vyjádřit:
Q cj
ND = Q . cj zpracované a uloţené odpady (mnoţství základkové směsi) cena za jednotku dodané a uloţené směsi od dodavatele
Efekt vyplývající pro majitele likvidovaného dolu (těţební společnost) při dodavatelském způsobu zajišťování likvidace dolu lze vyjádřit: EII = Úš + Úz – NT – Q . cj Vyjdeme-li z předpokladu stejného mnoţství Q zpracovaných a uloţených průmyslových odpadů za období, stejných trvalých nákladů likvidovaného dolu v obou případech (tj. při likvidaci ve vlastní reţii a dodavatelsky) a zanedbatelnosti fixních nákladů technologické linky, srovnáním ekonomických efektů EI a EII lze zjistit, ţe EI > EII především v důsledku absence trţeb za odběr průmyslových odpadů pro těţební společnost v dodavatelské variantě likvidace. Toto zjištění je v zásadě triviální, avšak bylo jej nutné uvést vzhledem k minulé praxi při likvidaci hlavních důlních děl v OKR. Není nutno zdůrazňovat, ţe ekonomický efekt bude rozdílný, hodnotíme-li jej z pohledu těţaře nebo dodavatelské organizace. Projekt VaV ČBÚ 6
č. 42-05 je však zaměřen na likvidaci dolu, takţe rozhodujícím kritériem je hodnocení ze strany těţaře, provozovatele, resp. majitele těţební kapacity. Budeme-li dále vycházet z varianty likvidace hlubinného dolu ve vlastní reţii, tedy těţební společností provozující důl nebo likvidace nájemcem dolu pro jeho likvidaci (firma Gemec-Union, a.s. a Důl Jan Šverma v Ţacléři) , pak pro úplnost (opět vzhledem k praxi v OKR) lze uvést: - základkové směsi budou vyráběny plně z průmyslových odpadů cizích původců - základkové směsi budou vyráběny převáţně z vlastních průmyslových odpadů těţaře. V prvním případě za odběr průmyslových odpadů dostává podnikatelský subjekt od původců těchto odpadů zaplaceno. Ve druhém případě jde o zpracování flotačních hlušin s popílkem, kde lze počítat s platbou za odběr popílku v řádu desetikorun za tunu. Je opět triviálním zjištěním, ţe druhý případ bude spojen s výrazným záporným ekonomickým efektem a nebude realizován jako podnikatelská aktivita. Shrneme-li, pak z hlediska ekonomické proveditelnosti likvidace dolu zakládáním základkovými hmotami vyrobenými na bázi průmyslových odpadů lze uvaţovat s variantou likvidace dolu ve vlastní reţii s odběrem průmyslových odpadů od jejich původců za úplatu. Za této situace za základní faktory ovlivňující ekonomiku zakládání lze povaţovat: -
průměrná cena za odběr průmyslových odpadů ke zpracování výše úspor spojených s realizací likvidace dolu zakládáním mnoţství zpracovaných průmyslových odpadů trvalé náklady likvidovaného dolu variabilní náklady spojené se zpracováním odpadů a ukládáním základkových směsí
6.2. Simulační propočty vycházející ze základních ovlivňujících faktorů Na základě vstupních informací byly vytvořeny „průměrné“ hodnoty základních ekonomických parametrů ovlivňujících ekonomiku likvidace hlubinného dolu zakládáním. Průměrná „cena“ jednotky základkové směsi Je nutno vyjít z předpokladu, ţe cena, kterou lze očekávat za odběr odpadů ke zpracování, je niţší neţ cena, za kterou se průmyslový odpad ukládá na povrchové skládky. Na základě dat zjištěných z průmyslové praxe lze vytvořit následující srovnání: cena za odběr odpadů pro Cena za odběr odpadů ke uloţení na skládku Kč/t] zpracování Kč/t] odpad s charakterem pojiva odpady ostatní odpady nebezpečné
-
70
200 – 1000
200 – 700
3000
500 - 1000
7
Ze srovnání vyplývá, ţe existuje prostor pro zvýšení cen za odběr průmyslových odpadů ke zpracování vzhledem k cenám za ukládání na povrchové skládky. Navíc lze předpokládat, ţe v souladu se zákonem o odpadech se budou v čase zvyšovat poplatky za ukládání na skládku, coţ také vytváří moţnost zvýšení průměrné „ceny“ základkové směsi vyplývající z odběru průmyslových odpadů. Výše úspor spojených s realizací dolu zakládáním Tyto úspory za dodrţení uvedených předpokladů mají charakter: - úspory z eliminace nebo omezení důlních škod a zahlazování následků hornické činnosti - úspory sociálně zdravotních nákladů spojených s uzavřením dolu Odhad výše těchto nákladů je sloţitý, neboť důlní škody a zahlazování následků hornické činnosti jsou způsobeny především těţební činností v minulosti. U činných hlubinných dolů nelze předpokládat „průběţnou rekultivaci“ jako u povrchového dobývání, proto odhady úspor jsou poměrně nízké, a to na úrovni 1 mil. Kč/rok. Úspora sociálně zdravotních nákladů byla odhadnuta také na 1 mil. Kč, avšak za celou dobu likvidace dolu, coţ průměrné roční hodnoty výrazně sniţuje, takţe celková výše úspor byla brána v úrovni 1 mil. Kč/rok. Mnoţství zpracovaných průmyslových odpadů Na základě údajů o teoretické a skutečné kapacitě jednotlivých podniků realizujících výrobu základkových směsí, na základě skutečných údajů dosaţených za 13 let likvidace Dolu Jan Šverma v Ţacléři a dále s uváţením, ţe většina producentů základkových směsí je pouţívala na likvidaci hlavních důlních děl ústících na povrch, byla za základ pro výpočty vzata hodnota 400 tun bezvodé základkové směsi za den. Tento údaj však nepředstavuje strop a je pouze spojen s předpokladem dostatečného mnoţství průmyslových odpadů na vstupu pro danou podnikatelskou jednotku. Trvalé náklady likvidovaného dolu Trvalé náklady hlubinných dolů likvidovaných v OKR se pohybovaly v rozmezí 2,1 – 20,8 mil. Kč/měsíc. Trvalé náklady jsou ovlivněny přírodními, technickými i technologickými podmínkami, které jsou pro kaţdý hlubinný důl jedinečné. Navíc je nutno vzít v úvahu, ţe značná část nákladů na útlum byla v minulosti kryta ze státní dotace, takţe zde nebyl tlak na minimalizaci těchto nákladů. Vzhledem k rozdílnosti podmínek a nemoţnosti jejich „zprůměrňování“ byly trvalé náklady brány jako vnější faktor, který bude v zásadě rozhodovat o ekonomické proveditelnosti s ohledem na „průměrné“ hodnoty ostatních vstupních faktorů. Variabilní jednicové náklady spojené s výrobou a ukládáním základkové směsi Za variabilní náklady lze v souvislosti s tvorbou a ukládáním základkových směsí povaţovat dopravní a manipulační náklady. Další nákladové poloţky (energie, mzdy) mají 8
smíšený charakter s převahou fixnosti a variabilní sloţka se odděluje obtíţně. S ohledem na tuto skutečnost a na základě podkladových materiálů z firmy Gemec-Union a.s. byla hodnota variabilních nákladů odhadnuta na 180 Kč/t. Srovnáváním s realizačními cenami základkových směsí ostatních výrobců lze předpokládat, ţe hodnota zhruba odpovídá současné praxi. Na základě těchto výchozích údajů byly prováděny simulační propočty vycházející dále z následujících předpokladů: - fixnost receptur konkrétních základkových směsí - povaţování trvalých nákladů likvidovaného dolu za vnější faktor Přes problémové zjištění přesných receptur základkových směsí se vycházelo z konkrétních receptur základkových směsí. Při výpočtu průměrné ceny vyplývající z plateb za odběr průmyslových odpadů ke zpracování je nutno vzít v úvahu, ţe základková směs je zpravidla tvořena více komponentami charakteru průmyslových odpadů i pojiva, přičemţ ceny za odběr těchto průmyslových odpadů se liší, resp. pojivo musí být někdy nakupováno, takţe bude mít charakter záporné ceny. S určitým zjednodušením lze předpokládat, ţe základková směs bude dvousloţková (průmyslový odpad a pojivo) nebo třísloţková (dva druhy průmyslových odpadů a pojivo). Z konkrétních receptur byly odvozeny průměrné „ceny“ jednic základkových směsí vyplývajících z odebraných průmyslových odpadů pro jejich tvorbu. Tyto ceny byly určeny na 417 Kč/t směsi u dvousloţkových a 433 Kč/t u třísloţkových směsí, pokud šlo o jejich horní hranice. S ohledem na výrobní kapacitu se na tomto základě odvodily trţby za odběr průmyslových odpadů ve výši 43,4 – 45,0 mil.Kč/rok a s připočtením úspor vyplývajících z likvidace dolu zakládáním vznikly přínosy v rozmezí 44,4 – 46,0 mil/rok. Stanovení hospodářského výsledku s ohledem na výši trvalých nákladů Hospodářský výsledek při výrobě a pouţití základkových směsí lze vyjádřit: HV = V – N = Ú + Q . c – Q . nvj - NT V N Q c nvj NT Ú
celkové výnosy spojené s produkcí a pouţitím základkových směsí [Kč/rok] celkové náklady spojené s produkcí a pouţitím základkových směsí [Kč/rok] mnoţství vyrobených základkových směsí [t/rok] průměrná cena odvozená od výroby základkové směsi [Kč/t] jednicové variabilní náklady výroby a pouţití základkové směsi [Kč/t] trvalé náklady likvidovaného dolu [Kč/rok] úspory z eliminace důlních škod a zahlazování následků hornické činnost a úspory sociálně zdravotních nákladů při likvidaci dolu [Kč/rok]
V předchozích částech byly určeny „průměrné“ hodnoty jednotlivých parametrů, tedy realitě odpovídající údaje, které lze pouţít pro ekonomické hodnocení. Shrneme-li je, lze uvést: - úspory z eliminace důlních škod, ZNHČ a sociálně zdravotních nákladů = 1 mil. Kč/rok 9
- mnoţství vyrobených základkových hmot: 400 t/den
= 104000 t/rok
- průměrná „cena“ základkové směsi
= 417-433 Kč/t
- jednicové variabilní náklady
= 180 Kč/t
S pouţitím niţší průměrné ceny lze za těchto podmínek určit hospodářský výsledek: HV = 1 . 106 + 104000 (417 – 180) – NT = 25,65 - NT
[mil.Kč/rok]
Konkrétní hodnota hospodářského výsledku závisí na výši trvalých nákladů likvidovaného dolu, za této situace pro nezáporný hospodářský výsledek nesmí být trvalé náklady likvidovaného dolu vyšší neţ 25,65 mil. Kč za rok. Nulový hospodářský výsledek je spodní hranicí ekonomické proveditelnosti likvidace dolu zakládáním zpevněnou základkou. Uvedené „průměrné“ hodnoty se však mohou měnit a tím ovlivní dosahovaný hospodářský výsledek. Proveďme proto výpočty v rámci analýzy citlivosti, kdy při krokových změnách jednotlivých izolovaných parametrů budeme zjišťovat vliv na změnu hospodářského výsledku. Změny vstupních parametrů budeme provádět ve směru zlepšení hospodářského výsledku, a to následovně: -
zvyšování úspor v krocích po 5% zvyšování mnoţství základkové směsi v krocích po 5% zvyšování průměrné ceny základkové směsi v krocích po 5% sniţování jednicových variabilních nákladů v krocích po 5%
Výsledky výpočtů v rámci analýzy citlivosti ukazují, ţe hospodářský výsledek při stejných krokových změnách vstupních proměnných je citlivý na následující vstupní proměnné seřazené v klesajícím pořadí: -
zvýšení průměrné ceny základkové směsi zvýšení mnoţství vyrobené a pouţité základkové směsi sníţení jednicových variabilních nákladů zvýšení úspor z eliminace důlních škod, ZNHČ a sociálně zdravotních nákladů
I kdyţ absolutní hodnoty takto změněných „průměrných“ hodnot vstupních parametrů nejsou zřejmě reálně dosaţitelné, uvedené pořadí ukazuje, kam by měly směřovat snahy o změny vstupních parametrů pro zlepšení ekonomických výsledků při likvidaci dolu zakládáním zpevněnými základkovými hmotami. Zlepšení hospodářského výsledku však lze dosáhnout daleko menšími změnami jednotlivých proměnných, avšak současně. Předpokládejme, ţe oproti uvedeným „průměrným“ hodnotám, z nichţ jsme vycházeli, bude současně docházet: -
ke zvyšování úspor z eliminace důlních škod, ZNHČ a sociálně zdravotních nákladů v krocích po 2% ke zvyšování mnoţství vyrobených základkových směsí v krocích po 1% ke zvyšování průměrné ceny základkové směsi v krocích po 1% ke sniţování variabilních jednicových nákladů v krocích po 0,5%
Změna vstupních proměnných po pěti krocích v rozsahu růstu 5,1% (průměrná cena, mnoţství základkové směsi) a 10,4% (úspory) při poklesu jednicových variabilních nákladů o 2,5% přinesla zvýšení hospodářského výsledku o 4,27 mil. Kč/rok. Zvýšení hospodářského 10
výsledku při této kombinaci odpovídá zvýšení hospodářského výsledku při samotném sníţení jednicových variabilních nákladů o 22,63%, coţ je v praxi v zásadě nereálné. Uvedená kombinace vlivů se snahou o prioritní změnu těch parametrů, které vyplynuly z analýzy citlivosti, je cestou eliminace vysokých nákladů dolu a snahou dosáhnout alespoň nezáporného hospodářského výsledku, který je spodní hranici pro ekonomickou proveditelnost likvidace hlubinného dolu zakládáním při pouţití zpevněné základky. Kromě tohoto způsobu vyrovnávání se s vyššími trvalými náklady likvidovaného dolu lze vyjít také z dalších moţností zlepšení ekonomiky zakládání, a to: -
pouţití dalších základkových směsí s odlišnými recepturami pouţití dalších průmyslových odpadů, zejména s vyššími cenami za odběr kombinace různých základkových směsí s různými „cenami“, čímţ se omezuje i problém nedostatku potřebných odpadů na vstupu vyuţívání růstu poplatků za ukládání průmyslových odpadů na povrchové skládky vyuţití postupného sniţování trvalých nákladů při postupu likvidace hlubinného dolu
6.3. Problematika financování likvidace dolu a zahlazování následků hornické činnosti Likvidace báňské kapacity je realizována v době po ukončení těţební činnosti, chybí tedy peněţní toky spojené s prodejem těţených surovin. Po ukončení produkce mohou existovat určité odbytové zásoby nerostné suroviny, jejich výše je však zpravidla velmi omezená. Zůstatková hodnota majetku těţební organizace spojená s likvidovanou báňskou kapacitou je sniţována náklady na jeho prodej (plenění, výkliz, manipulace atd.), jednoúčelovost báňské kapacity omezuje její alternativní vyuţití a moţnost prodeje sniţují i ekologické zátěţe vyplývající z předchozích let provozní činnosti. Chybí-li prostředky na zajištění aktivit spojených s likvidací dolu, není překvapující, ţe řada zejména malých těţařů volí cestu bankrotu. Opuštěná těţební kapacita tak zůstává k řešení orgánům státní správy resp. regionální samosprávy. Tento problém má charakter celosvětový, řešení spočívá v zásadě ve vytváření rezerv pro likvidaci těţebních kapacit a zahlazování následků hornické činnosti nebo v zajištění finančních garancí pro realizaci těchto činností v případech, kdy je nemůţe nebo nechce provést samotný těţař. Vzhledem k obecné povaze problému zajištění finančních prostředků pro likvidaci báňské kapacity a zahlazování následků hornické činnosti je nutné zjistit přístupy pouţívané v zemích s významným báňským průmyslem a srovnat je s řešením této problematiky v České republice. 6.3.1. Situace v zahraničí Po báňských společnostech bylo dlouhodobě poţadováno zajištění potřebných činností spojených s uzavřením báňské kapacita a následným zahlazením následků hornické činnosti. V této souvislosti je nutno poznamenat, ţe termín „uzavření“ se bere jako akt nebo moment ukončení provozu báňské kapacity, aniţ by byl spojován s technickou likvidací dolu nebo lomu a jeho povrchových objektů. Zahlazení následků hornické činnosti je redukováno do pojmu „rekultivace“ označující úpravu lokality do ţádoucího stavu, který však nemusí být totoţný se stavem území před počátkem těţební činnosti. 11
V nedávné minulosti si však vlády a orgány státní správy v řadě zemí uvědomily, ţe existující dohody týkající se rekultivací byly nedostatečné a přistoupily k pouţívání finančních nástrojů obecně označovaných jako environmentální finanční záruky, které by měly zajišťovat ochranu ţivotního prostředí během celého ţivotního cyklu báňské kapacity. Nejčastěji se však pouţívají v souvislosti s uzavřením dolu. Důvodem jsou zkušenosti s příčinami neprovedení rekultivačních aktivit – bankrot těţební společnosti, předčasné uzavření dolu zpravidla v důsledku poklesu cen těţené nerostné suroviny, insolvence těţební společnosti v závěru těţební činnosti. Environmentální finanční záruky představují finanční prostředky, které jsou v těchto případech k dispozici vládě a orgánům státní správy pro financování prací k likvidaci nebo zabezpečení báňské kapacity a pro financování rekultivace, pokud uvedené práce neprovede těţební společnost. V opačném případě jsou tyto peníze nevyuţity a jsou uvolněny. Vláda a orgány státní správy tak zajišťují ochranu ţivotního prostředí, za které jsou odpovědné, a zároveň se vyhnou financování těchto činností z peněz daňových poplatníků. Neméně důleţité však je, aby finanční záruky nadměrně neomezovaly těţební společnosti a neodrazovaly investování do báňského průmyslu. Tento poţadavek je spojen s objektivitou odhadu nákladů na rekultivace, resp. uzavření dolu, coţ je velmi obtíţné, zejména v dlouhodobém časovém intervalu. Navíc se zde projevuje vliv poţadovaných standardů rekultivace a vliv nejistoty (rizika). 6.3.1.1. Druhy finančních záruk Finančních záruk existuje celá řada, zpravidla však všechny nejsou pouţívány v jediné zemi. K základním druhům patří: Zástava peněţní hotovosti: jde o převedení finančních prostředků těţební společnosti na samostatný účel s pravomocí vlády čerpat tyto zdroje pro realizaci rekultivačních prací, jestliţe je neprovede těţební společnost. Jestliţe příslušný orgán shledá, ţe důl byl uzavřen a následky těţby zahlazeny, peníze jsou uvolněny zpět těţební společnosti. Neodvolatelný akreditiv: jde o formu garance třetí stranou na základě dohody bankovní instituce a těţební společnosti, na jejímţ základě banka poskytne peněţní prostředky příjemci, tj. vládě na základě specifických podmínek obsaţených v akreditivu. Ten je neodvolatelný, coţ znamená, ţe vydávající banka musí akceptovat všechny nároky příjemce, které odpovídají podmínkám akreditivu. Normální doba platnosti akreditivu je 1 rok a je vydáván ve výši odhadovaných ročních nákladů rekultivace s prodlouţením o další rok podle hodnocení finančního stavu těţební společnosti vydávající bankou. Vydání akreditivu odráţí podmínky dohody mezi těţební společností a vládou pokud jde o plán uzavření dolu. V dohodě jsou specifikovány případy, kdy příjemce (vláda) můţe prostředky pouţít – např. neprovedení určitých prací v rámci schváleného plánu uzavření a likvidace dolu, nedodrţení určitých standardů kvality rekultivačních prací atd. Prováděcí záruka: nejčastěji má podobu záruční listiny vydávané pojišťovací společností, která z hlediska práva vyjadřuje souhlas s tím, ţe bude odpovídat za případný dluh jiného subjektu. Pojišťovací společnost na sebe bere závazek být finančně odpovědna za všechny nároky a výdaje spojené s uzavřením dolu aţ do určitého limitu. Příjemcem záruky je vláda, veškeré změny musí být odsouhlaseny všemi stranami, tedy výstavcem, vládou a těţební společností. Fungování prováděcí záruky je velmi podobné neodvolatelnému akreditivu z hlediska výše záruky, podmínek obnovování platnosti záruky a jejího získání příjemcem. 12
Svěřenský fond: je vytvářen těţební společností do výše stanovené tak, aby pokryla specifické náklady rekultivace, které jsou obsaţeny v plánu uzavření dolu. Funguje podobným způsobem jako penzijní fond, tedy měl by být ve správě třetí strany – správce a měl by mít investičního manaţera odpovědného za řízení fondu v souladu s určenou investiční politikou. Fond je vytvářen příspěvky formou plateb v určitých časových obdobích. Proto má svěřenský fond menší dopad na finanční situaci těţební společnosti neţ některé jiné nástroje. Prostředky fondu by měly být vyuţívány pouze na pokrytí rekultivačních nákladů vyplývajících z plánu uzavření dolu. Je-li plán uzavření úspěšně realizován, přebytky fondu jsou navráceny těţební společnosti. Je ţádoucí, aby výnosy z fondu nepodléhaly zdanění aţ do jejich pouţití. Pojištění: do počátku 21. století v zásadě neexistovaly přístupy, které by formou pojištění kryly dlouhodobé rekultivační náklady. Počínající zájem byl zasaţen kolapsem amerického trhu pojištění po 11. září 2001, kdy klesající výnosy z předchozích let pojištění byly doplněny mimořádným pojistným plněním po tomto datu. Nicméně existuje systém nabízený Americkou pojišťovací skupinou (American Insurance Group) tvořený kombinací tří hlavních prvků: konvenční záruční listinou, akumulovanou peněţní hotovostí a pojistnou ochranou proti překročení a změně poţadavků. Pojišťovací společnost pracuje s nejlepšími odhady těţaře pokud jde o náklady rekultivace, ty jsou však niţší neţ výše poţadovaná regulátory zástav. Východiskem je odhad ročních nákladů na rekultivace s úpravou o růst cen. Hodnoty jsou diskontovány na současnou úroveň s uváděním úvěruschopnosti těţaře a stávají se základem ročních plateb. Z vytvořených fondů se vydává pro vládu záruční listina a Americká pojišťovací skupina hradí rekultivační náklady. Případný přebytek na konci projektu se vrací těţební společnosti, schodek hradí pojišťovací společnost. Doba pojištění trvá 15 aţ 30 let, po 5 letech lze od tohoto systému odstoupit, má-li těţební společnost lepší nástroj. Testování finančního stavu: tato skupina záruk obsahuje testy rozvahy, účetní nebo finanční rezervy, záruky mateřské společnosti a podobné postupy vykazování finanční solidnosti firmy. Nástroje tohoto typu jsou pouţívány v rámci těţební společnosti v podobě finančních záruk, avšak některé vlády nebo správní orgány je akceptují jako náhradu za přímé záruky (např. hotovostní) nebo jako prostředky pro sníţení výše přímých záruk u společností pokládaných za seriozní v souvislosti s environmentálními riziky. Těţební společnosti, které v těchto testech splní poţadovaná kritéria, mohou se „samy jistit“, ty firmy, které nevyhoví, jsou poţádány o sloţení finanční záruky nebo zajištění podobného nástroje. 6.3.1.2. Dílčí shrnutí Na základě stručného popisu situace z jednotlivých zemí lze k problematice finančních garancí pro likvidaci báňské kapacity a zahlazování následků hornické činnosti uvést: - přes pouţívání rozdílných termínů jako „záruka“ (měla by být dostupná pro vládu v případě selhání těţaře) nebo „finanční zajištění“ (mělo by být k dispozici těţební společnosti pro splnění závazků k ţivotnímu prostředí) mají tyto nástroje společný cíl – dosáhnout bezpečného a přijatelného uzavření báňských kapacit a zahlazení následků hornické činnosti - budeme-li oba nástroje označovat společným termínem „garance“, lze rozlišit jejich několik forem od „měkkých“ k „tvrdým“ formám: -
garance nejsou vůbec vyţadovány 13
-
garance mají podobu „samojištění“: test finančního stavu, majetkové záruky těţební společnosti, účetní rezervy,jištění mateřskou společností atd. postupně vytvářené fondy: svěřenský fond jednorázově vytvořené nebo zajištěné garance: peněţní hotovost, záruky bank, finančních institucí a pojišťoven.
- výše garancí obsahují celý rozsah moţností: 0% (Guinea), 5-10% potřebných nákladů na poţadované činnosti (Ghana), 30-40% nákladů (New South Wales, Austrálie), 70% nákladů (provincie Quebec, Kanada), 100% potřebných nákladů (Northern Territory, Austrálie), více neţ 100% nákladů odhadnutých těţební společností (provincie Ontario, Kanada, stát Nevada, USA) s cílem realizovat rekultivace na základě kontraktu s třetí stranou - garance se vztahují k pojmu „rekultivace“, z věcného obsahu vyplývá spojení s likvidací báňské kapacity - specifickým případem je Polsko tvořící těţařem fond na likvidaci důlního závodu - specifickým případem je i Spolková republika Německo, kde stačí účetní rezervy a pro zahlazování následků hornické činnosti lze vyuţít i jiné zdroje z oblasti ochrany ţivotního prostředí - stanovení výše záruky je realizováno různými subjekty, patří zde: - vláda: Kanada (Quebec, Yukon, Northern Territories), Austrálie (Western Australia), USA (Nevada) - příslušné ministerstvo: Austrálie (Tasmania, Victoria) - Environmentální soud: Švédsko - státní báňská správa: Botswana - nezávislá třetí strana: Kanada (Ontario) - těţební společnost: Jihoafrická republika Lze tedy konstatovat značnou různorodost, přičemţ kaţdé řešení má své klady a zápory. Stěţí lze tedy doporučit absolutní převzetí určitého systému. 6.3.2. Situace v České republice 6.3.2.1.Problematika rezerv v báňské legislativě Z předpisů ČBÚ platných k 1.1.2007 lze do této oblasti zahrnout: - Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a vyuţití nerostného bohatství, (horní zákon), ve znění zákona ČNR č. 541/1991 Sb., zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 168/1993 Sb., zákona č.132/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 366/2000 Sb., zákona č. 315/2001 Sb., zákona č. 61/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 150/2003 Sb., zákona č. 3/2005 Sb., zákona č. 386/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb. a zákona č. 313/2006 Sb. - Zákon ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona ČNR č. 425/1990 Sb., zákona ČNR č. 542/1991 Sb., zákona č. 169/1993 Sb., zákona č. 128/1999 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 315/2001 Sb., zákona č. 206/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., [úplné znění č. 408/2002 Sb.], zákona č. 150/2003 Sb., zákona č. 226/2003 Sb., zákona č. 227/2003 Sb., zákona č. 3/2005 Sb., zákona č. 386/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 313/2006 Sb. a 14
zákona č. 342/2006 Sb. - Vyhláška ČBÚ č. 104/1988 Sb., o racionálním vyuţívání výhradních loţisek, o povolování a ohlašování hornické činnosti a ohlašování činnosti prováděné hornickým způsobem, ve znění vyhlášky ČBÚ č. 242/1993 Sb. a vyhlášky ČBÚ č. 434/2000 Sb. a vyhlášky č. 299/2005 Sb. - Vyhláška ČBÚ č. 172/1992 Sb., o dobývacích prostorech, ve znění vyhlášky č. 351/2000 Sb. 6.3.2.2. Problematika rezerv v ekonomické legislativě Rezerva na vypořádání důlních škod a rezerva na sanace a rekultivace jsou zvláštním případem rezerv, které představují obecnou ekonomickou kategorii. Jejich problematika se objevuje v následující legislativě: - účetní zákony národní: zákon o rezervách, změna zákona o rezervách, zákon o účetnictví, vyhláška k provedení zákona o účetnictví, české účetní standardy pro podnikatele - zákony daňové: zákon o daních z příjmů - účetní zákony mezinárodní: mezinárodní účetní standardy IAS 37 – Rezervy Rezervy jsou zmiňovány také v zákonu o konkurzu a vyrovnání, ale protoţe novela horního zákona vylučuje rezervy na důlní škody a na sanace a rekultivace z konkurzní podstaty a neumoţňuje exekuci ani výkon rozhodnutí v tomto směru, je moţno zákon o konkurzu a vyrovnání pominout. Jestliţe shrneme ekonomickou legislativu s vazbou na rezervu na vypořádání důlních škod a rezervu na sanaci pozemků dotčených těţbou, lze u jednotlivých skupin zákonů konstatovat: 1. účetní zákony národní: ze zákona o rezervách v platném znění plyne , ţe: - lze chápat povinnost vést výše uvedené rezervy ve finanční podobě, a to v penězích na zvláštním účtu nebo ve státních dluhopisech z těchto peněz pořízených - výše uvedené rezervy jsou daňově uznatelnou poloţkou chráněnou pro účel, k němuţ byly vytvořeny - nově se v legislativě objevuje rezerva na restrukturalizaci, kdy jde o činnost, která odpovídá procesu uzavírání a likvidace dolů 2. zákony daňové: v zásadě se potvrzuje daňová uznatelnost rezerv vzniklých podle zákona o rezervách s vazbou na logiku zákona o účetnictví 3. mezinárodní účetní standardy: v zásadě se ukazuje, ţe rezerva na vypořádání důlních škod a rezerva na sanaci pozemků dotčených těţbou odpovídají mezinárodní legislativě. Výsledkem analýzy legislativy byly návrhy na doplnění báňské legislativy s vazbou na legislativu ekonomickou a doplnění báňské legislativy z formálního i věcného hlediska. V prvním případě šlo především o přiřazení technické likvidace dolu nebo lomu do oblasti sanace a tím o zajištění rezervy na likvidaci dolu jako daňově uznatelné poloţky. Při doplnění báňské legislativy z formálního hlediska bylo navrţeno: 15
-
-
formulační oddělení rezervy na vypořádání důlních škod od rezervy na sanace a rekultivace sjednocení definic sanace v horním zákoně formulačně zahrnout likvidaci dolu resp. lomu do oblasti sanace také v horním zákoně a navazujících vyhláškách zváţit pouţívání termínů „měrné náklady na sanaci a rekultivaci“ a „náklady za důlní škody vyplývající z předpokládané výše těţby“, případně tyto pojmy definovat sjednotit formulační vymezení příslušných rezerv a času jejich vytvoření v příslušných přílohách vyhlášky č. 104/1988 Sb.
Při doplnění báňské legislativy z věcného hlediska bylo navrţeno: 1) ručení třetí stranou: šlo by o ručení bankou, pojišťovnou, jinou finanční institucí, která by na komerční bází ručila za závazky těţební společnosti. Nevýhodou jsou především náklady těţaře spojené s touto zárukou a sníţení úvěrového potenciálu těţební společnosti. 2) vytvoření centrálního fondu za zahlazení následků hornické činnosti: fond by byl vytvářen z příspěvků těţebních společností a byl pouţit při nesplnění povinností těţaře. V zahraničí však s touto formou nejsou dobré zkušenosti vlivem neetického chování některých těţařů, kteří přistoupí na tento systém v závěru těţební činnosti, příspěvky platí krátce a pak fingují bankrot, aby náklady na příslušné činnosti byly hrazeny z prostředků fondu. Další nevýhodou by byla nevratnost vloţených peněz, takţe těţební společnost s tvorbou a pouţitím vlastních rezerv by byla zatíţena navíc. U malých firem by byla situace ještě horší. 3) pouţití zástavního práva na nemovitý majetek: při řízení a stanovení dobývacího prostoru, kdy je dle současné legislativy řešena v základních rysech i situace po ukončení dobývání – včetně odhadu nezbytných nákladů – zastavit zejména pozemky a budovy těţaře ve prospěch státní báňské správy pro případy, ţe by těţař nesplnil své povinnosti v oblasti zahlazování následků hornické činnosti. Zapsáním zástavního práva do katastru nemovitostí by tento majetek nemohl být pouţit pro uspokojení věřitelů, ale jeho zpeněţením by byly získány zdroje pro vypořádání důlních škod, sanace a rekultivace. Při postupném vytváření rezerv by majetek v odpovídající hodnotě byl ze zástavy vyňat, takţe teoreticky při ukončení těţební činnosti by měl těţař vytvořený fond v potřebné výši a plně disponoval svým majetkem. Výhodou tohoto systému je finanční nezatíţení těţební společnosti, protoţe firma by nevynakládala ţádné platby do centrálního fondu ani náklady spojené s určením třetí stranou. Nevýhodou by bylo určité omezení úvěrového potenciálu firmy a omezení zdrojů na uspokojení nákladů věřitelů v případě bankrotu těţaře. Nicméně v případě ekonomického zhroucení těţební společnosti zřídka získají všichni věřitelé plnou hodnotu svých pohledávek a vzhledem k riziku podnikání v báňském průmyslu nemůţe firma ve velké míře spoléhat na cizí zdroje. 4) vytvoření zvláštního fondu likvidace dolu: východiskem by mohl být fond likvidace důlního závodu v horním zákoně Polska. Jeho výhodou by bylo stanovení jasných pravidel pro tvorbu tohoto přísně účelového fondu, navíc s moţností vyuţití zkušeností s fungováním tohoto systému v báňském průmyslu Polska. Nevýhodu lze spatřovat v dlouhodobém vázání dalších finančních prostředků v hornictví, které je i tak kapitálově 16
velmi náročné. Pro malé těţební společnosti by tento poţadavek mohl být překáţkou pro jejich působení na trhu. 5) zřízení fondu na úrovni ČBÚ k odstraňování škod a zahlazování následků hornické činnosti podle vzoru zákona o vodách č. 254/2001, který v ustanovení §42 umoţňuje vodoprávnímu orgánu řešit havarijní stavy ve své reţii, a to tak, ţe nelze-li řešení závadných stavů uloţit jeho původci nebo nabyvateli majetku, s nímţ je závadný stav spojen, zabezpečí nezbytná opatření k nápravě příslušný vodoprávní úřad z vlastního podnětu nebo z podnětu České inspekce ţivotního prostředí. Můţe k tomuto účelu uloţit provedení opatření k nápravě právnické nebo fyzické osobě, která je k provedení opatření k nápravě odborně a technicky způsobilá. K tomuto účelu zřizuje vodoprávní úřad v rámci svého rozpočtu zvláštní účet ročně doplňovaný do výše 50 mil. Kč. Výhodou tohoto fondu by byla dostupnost prostředků pro řešení situací nesplnění povinností těţební společnosti. Nevýhodou je problém s odhadem potřebné výše prostředků a zejména poţadavek na státní peníze, i kdyţ by se zde daly přesměrovat prostředky (nebo jejich část) získané z úhrad za vytěţené nerosty. V tomto případě by mohl v hornické veřejnosti vzniknout názor, ţe veškeré problémy spojené s opuštěním lokality bude řešit stát. Lze předpokládat, ţe z hlediska realizace bude otázka finančních garancí nejsloţitější. Uvedené návrhy představují jen ideje, které musí být posouzeny kompetentními orgány. Teorie i praxe prokázaly, ţe pouţití zpevněné základky eliminuje bezpečnostní a ekologická rizika spojená s uzavřenými báňskými lokalitami a zároveň trvale řeší problém velkoobjemových průmyslových odpadů. Prosazení tohoto způsobu technické likvidace je v legislativě velmi ţádoucí, nelze však tyto celospolečenské zájmy (do nichţ lze ochranu ţivotního prostředí zařadit) prosazovat na úkor ekonomických výsledků příslušných podnikatelských subjektů. Předchozí propočty však prokázaly, ţe existuje moţnost provozovat tyto činnosti na komerčním základě. Na druhé straně nelze nechat na libovůli těţaře, zda bude mít dostatek prostředků na zahlazování následků hornické činnosti. Současně platný horní zákon představuje výrazné zlepšení v této oblasti, přesto v báňské legislativě chybí instrument finančních garancí, který by státní správě dal plnou garanci provedení zahlazovacích prací. Navrţené výstupy řešení 1. Změny báňské legislativy z formálního i věcného hlediska obsaţené v příloze závěrečné zprávy. 2. Návrh 5 moţností řešení finančních garancí pro likvidaci dolu a zahlazování následků hornické činnosti obsaţených v závěrečné zprávě 6. etapy ve 2. čtvrtletí jako základ pro diskuzi kompetentních orgánů Předané zprávy v rámci řešení 6. etapy 1. Dvořáček J.: Návrh kritérií ekonomické proveditelnosti likvidace hlubinného dolu zakládáním. VŠB-TUO, březen 2007. Dílčí zpráva za 1. čtvrtletí. 2. Dvořáček J.: Návrh kritérií ekonomické proveditelnosti likvidace hlubinného dolu zakládáním. VŠB-TUO, červen 2007. Závěrečná zpráva 6. etapy. 17
3. Dvořáček J.: Návrh metodiky stanovení kritérií ekonomické proveditelnosti způsobu likvidace hlubinného dolu zakládáním s konkrétními aplikacemi a ve vztahu k nákladům vynakládaným státem. VŠB-TUO, září 2007. Výstup řešení. Publikační výstupy 1. Dvořáček J.: Zahraniční přístup k pouţívání garancí pro likvidaci dolů a rekultivace. Sborník referátů z 12. mezinárodní konference Hornická Ostrava 2007, str. 92-96, ISBN 978-80-02-01927-5.
18
7.
ETAPA 7: NÁVRH DOPLNĚNÍ BÁŇSKÉ LEGISLATIVY K LIKVIDACI HLUBINNÉHO DOLU ZAKLÁDÁNÍM JAKO VARIANTY TECHNICKÉ LIKVIDACE DOLU SNIŢUJÍCÍ BEZPEČNOSTNÍ A EKOLOGICKÁ RIZIKA
Metodou řešení v rámci 7. etapy byla analýza právních předpisů vztahujících se k likvidaci hlubinného dolu zakládáním a analýza a zobecnění praktických zkušeností spojených s likvidací dolu Jan Šverma v Ţacléři. Postup práce byl ve smlouvě č. 1084/05 stanoven následovně: Na základě analýz báňské legislativy o nakládání s odpady, legislativy o technických poţadavcích na výrobky a legislativy, která přichází se vstupem do Evropské unie (EU) bude nutné stanovit návrh na řešení celé problematiky. Návrh můţe být veden způsobem: Upřesnit stávající platnou báňskou legislativu o potřeby, které plynou z realizace vlastní likvidace dolu pomocí zaloţení podzemních prostor včetně vyrobení základkových směsí. Je nutné se zabývat upřesněním báňské legislativy: -
Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a vyuţití nerostného bohatství (horní zákon) v platném znění, zákon ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě v platném znění
-
Vyhláška ČBÚ č. 104/1988 Sb.,o racionálním vyuţívání výhradních loţisek, o povolování a ohlašování hornické činnosti a ohlašování činnosti prováděné hornickým způsobem v platném znění
-
Vyhláška ČBÚ č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí v platném znění, Vyhláška ČBÚ č. 26/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem na povrchu v platném znění, Vyhláška ČBÚ č. 435/1992 Sb., o důlně měřické dokumentaci při hornické činnosti a některých činnostech prováděných hornickým způsobem v platném znění
-
Vyhláška ČBÚ č. 2/1994 Sb., kterou se stanoví podmínky pro stavbu a provoz důlního poţárního vodovodu
-
Vyhláška ČBÚ č. 55/1996 Sb., o poţadavcích k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při činnostech prováděné hornickým způsobem v podzemí v platném znění
-
Vyhláška ČBÚ č. 52/1997 Sb., kterou se stanoví poţadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při likvidaci hlavních důlních děl v platném znění, Vyhláška ČBÚ č. 73/2002 Sb., o vybraných důlních zařízeních
-
Vyhláška ČBÚ č. 415/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při svislé dopravě a chůzi
-
Vyhláška ČBÚ č. 99/1992 Sb., o zřizování, provozu, zajištění a likvidaci zařízení pro ukládání odpadů v podzemních prostorech 19
-
Vyhláška ČBÚ č. 165/2002 Sb., o separátním větrání při hornické činnosti v plynujících dolech
Dále je vhodné upravit samostatným právním aktem způsob stanovení a druhy potřebných kritérií pro horninový masív, dobývací prostor apod. Jedná se ve smyslu poţadavků EU o: -
geologické hodnocení geomechanické hodnocení hydrogeologické hodnocení geochemické hodnocení hodnocení vlivu na biosféru hodnocení provozní fáze hodnocení z dlouhodobého hlediska hodnocení vlivu přijímacích povrchových zařízení hodnocení dalších rizik
Cílem je návrh na věcnou novelizaci stávající báňské legislativy formou úprav a doplněním stávající legislativy při korespondenci s legislativou o nakládání s odpady, o technických poţadavcích na výrobky a EU. Plánovaný postup práce byl dodrţen, dosaţené výsledky lze charakterizovat takto: Návrh doplnění báňské legislativy: 7.1. Vyhláška Českého báňského úřadu č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při dobývání nevyhrazených nerostů v podzemí novelizace § 7 odst. 1) Prohlídky pracovišť novelizace § 8 odst. 2) Předběţné prohlídky důlních děl novelizace § 10 odst. 2) Inspekční sluţba novelizace § 23 odst. 1) písm. h) Dokumentace a záznamy novelizace § 70 Zakládání volných a vyrubaných prostor ZDŮVODNĚNÍ: Protoţe dosud neexistuje právní norma, která by definovala, které odpady a s jakými limity mohou být pouţity jako vstupní suroviny pro výrobu základky (dle našeho názoru nelze v ţádném případě pouţít vyhlášku MŢP č. 383/2001 Sb., ani její novelu č. 294/2005, neboť tyto neřeší vyuţívání odpadů v podzemí, kromě toho tyto vyhlášky neřeší ani pouţití odpadů jako suroviny k výrobkům i na povrchu, coţ je zřejmě dáno nedostatkem zákona o odpadech – není totiţ rozvedeno materiálové vyuţití odpadů) domníváme se, ţe není v současné době moţné jiné řešení úpravy tohoto paragrafu, neţ odkaz na certifikaci základky dle uvedeného nového technického návodu a upřesnění postupu likvidace dolu v nově navrţené příloze č. 6a vyhlášky ČBÚ č.104/1988 Sb. Tento náš názor byl doloţen i konzultací se soudním znalcem z oboru nakládání s odpady a oceňování ekologických škod (Ing. Milena Veverková). Pokud jsou k výrobě základky pouţity jako vstupní suroviny odpady, podléhají do procesu výroby zákonu o odpadech, pro dané místo musí základka ale i vstupní suroviny a nakládání 20
s nimi vyhovovat zejména zákonu o vodách. Pro stanovení parametrů základky a způsobu jejího pouţití je nutné hodnocení celé lokality, v níţ bude pouţita. novelizace § 106 odst. 3) Opuštěná důlní díla novelizace § 108 odst. 2) Prohlídky větrních cest a větracích zařízení novelizace § 113 odst. 1) Větrní rozvaha novelizace § 171 odst. 2) Poţární sklady novelizace § 172 odst. 1) Důlní poţární vodovod novelizace § 210 odst. 1) Výtlačná potrubí hlavní čerpací stanice 7.2. Vyhláška Českého báňského úřadu č. 26/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem na povrchu novelizace § 39 Práce v závalových polích a v oblastech podzemních prostor novelizace § 40 Opatření proti vzniku poţáru ZDŮVODNĚNÍ: Záměrem doplnění paragrafu 39) je, aby i tato vyhláška, regulující hornickou činnost a činnost prováděnou hornickým způsobem na povrchu, řešila na základě zkušeností z likvidace Dolu Jan Šverma v Ţacléři i způsob zajištění závalových polí a oblastí podzemních prostor při jejich povrchovém dobývání. Doplnění paragrafu 40 o odst. 4) vychází z našich zkušeností při likvidaci nevyřešené zápary ve vyrubaných prostorách Dolu Jan Šverma v hloubce cca 70 m pod povrchem, kdy v provozovaném povrchovém lomu byla těţbou otevřená důlní díla proplavována tekutou samotuhnoucí základkou a dlouhodobou těţbou značně narušený prostor byl těsněn typem základky s vysokou izolační schopností proti prostupu vzdušnin do sanovaného prostoru. Tímto opatřením bylo zabráněno průtahu větrů do prostoru zápary a bylo tak eliminováno nebezpečí znovuzahoření nevytěţené uhelné výplně v této části revíru. Vytypované vstupní suroviny musí při výrobě základky právě tyto poţadavky (parkovatelnost - sedimentační schopnost, nepropustnost, proplavovací schopnost) zabezpečovat. Další zdůvodnění je totoţné k výše uvedené úpravě § 70 vyhlášky ČBÚ č. 22/1989 Sb. 7.3. Vyhláška ČBÚ č. 99/1992 Sb., o zřizování, provozu, zajištění a likvidaci zařízení pro ukládání odpadů v podzemních prostorech Úplné znění vyhlášky č. 99/1992 Sb. jak vyplývá ze změn provedených vyhláškou Českého báňského úřadu č. 300/2005 Sb. Z ustanovení § 1:
21
§ 1 Předmět úpravy Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství a upravuje bliţší podrobnosti pro zřizování, provoz, zajištění a likvidaci zařízení pro ukládání odpadů v podzemních prostorech (dále jen "úloţiště") jako zvláštního zásahu do zemské kůry. Je zřejmé, ţe tato vyhláška se zabývá jen přímým ukládáním odpadů do podzemních struktur. My se však zabýváme v řešeném projektu vyuţíváním odpadů k výrobě základky, nikoliv jejich ukládáním, proto nenavrhujeme ţádnou úpravu vyhlášky č. 99/1992 Sb., neboť její znění záměnu ukládání s vyuţíváním odpadů nenabízí – coţ je dle našeho názoru oproti vyhlášce č. 294/2005 Sb. dobře. 7.4. Vyhláška ČBÚ č. 435/1992 Sb., o důlně měřické dokumentaci při hornické činnosti a některých činnostech prováděných hornickým způsobem novelizace § 10 Obsah dokumentace novelizace § 14 Základní důlní mapa 7.5. Vyhláška ČBÚ č. 2/1994 Sb., kterou se stanoví podmínky pro stavbu a provoz důlního poţárního vodovodu novelizace § 3 Základní ustanovení 7.6. Vyhláška ČBÚ č. 55/1996 Sb., o poţadavcích k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při činnostech prováděné hornickým způsobem v podzemí novelizace § 23 Technologický postup a provozní řád ZDŮVODNĚNÍ: Vzhledem ke „stavebnímu charakteru“ těchto prací navrhujeme doplnění § 23 odst. 2e), kdy k výrobě základky doporučujeme vyuţít vhodné odpady, zejména popeloviny. Cílem našeho návrhu je zabezpečení dodrţení poţadovaných minimálních pevností pouţívané základky, zabezpečení rychlého tuhnutí směsí apod., zlevnění stavebních prací, sníţení spotřeby cementu a dalších stavebních hmot – v současné době jsou k takovým účelům vyuţívány jen „jalové“ betony, cementová a cemento - bentonitová mléka. 7.7. Vyhláška ČBÚ č. 447/2001 Sb., o báňské záchranné sluţbě Domníváme se, ţe k tomuto není nutný návrh ţádné změny, neboť v ustanovení § 7 Závodní báňská záchranná stanice platné vyhlášky ČBÚ č. 447/2001 Sb. je v odstavci 3 uvedeno : (3) Od zřízení závodní báňské záchranné stanice lze na základě doporučení hlavní báňské záchranné stanice a se souhlasem obvodního báňského úřadu upustit, pokud její funkci plní jiná závodní báňská záchranná stanice nebo přímo hlavní báňská záchranná stanice.
22
7.8.
Vyhláška ČBÚ č. 165/2002 Sb., o separátním větrání při hornické činnosti v plynujících dolech
Úplné znění vyhlášky č. 165/2002 Sb. jak vyplývá ze změn provedených vyhláškou Českého báňského úřadu č. 56/2007 Sb. Domníváme se, ţe tato vyhláška se vztahuje především na separátní větrání raţených důlních děl (ustanovení § 15 a 16), na separátně větraná díla bez raţby nemá zvláštní poţadavky, proto její úpravu pro potřeby likvidace dolů nenavrhujeme. 7.9. Vyhláška ČBÚ č. 415/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při svislé dopravě a chůzi novelizace § 54 Volná hloubka a jámová tůň Na základě našich zkušeností si dovolujeme konstatovat: vyuţívání odpadů není v současné době dořešeno, je zaměňováno s ukládáním odpadů, coţ vede k řadě nedorozumění, pochybnostem o správnosti zvolených řešení, dokonce i k osočování o nezákonném jednání. Proto se domníváme, ţe celou problematiku není moţné uzavřít, pokud nebude striktně odděleno vyuţívání odpadů od jejich ukládání. Tímto směrem by se dále měla vést cesta úpravy zákona o odpadech a navazující vyhlášky. Pokud bude jednoznačný výklad této problematiky, potom bude moţné dořešit i technické návody pro autorizované osoby, dořešit i další právní normy, které jsou v současné době díky těmto nesrovnalostem nejednoznačné. Jednoznačným upřednostněním vyuţíváním odpadů před jejich ukládáním na skládky by mělo dojít i k výraznému zvýhodnění jejich vyuţití při likvidaci dalších dolů a tím i řešení základního cíle tohoto projektu : zakládáním hlubinného dolu při jeho likvidaci sníţit bezpečnostní a ekologická rizika, která hrozí při nedokonalé likvidaci zatopením důlní vodou opouštěných podzemních prostor spojených s minulou těţební činností. 7.10. Příloha závěrečné zprávy č. 1 Návrh úprav a doplnění horních předpisů zejména zákona č. 44/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 61/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vyhlášky č. 104/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vyhlášky č. 52/1997 Sb., ve znění vyhlášky č. 32/2000 Sb., 7.10.1. Zákon č. 44/1988 Sb., zákon o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) Konečné změny horního zákona jsou směrovány do dvou základních témat: - Doplnění procesu likvidace dolu do horního zákona - Vyjasnění problematiky tvorby rezerv a financování likvidace dolu. novelizace § 23 Projektování, výstavba a rekonstrukce dolů a lomů a zajišťování a likvidace dolů a lomů 23
ZDŮVODNĚNÍ: Ustanovení § 23 jsme doplnili jiţ v názvu a dále i v bodě 1) , v odstavci (2) v písmenu o) a dále v odstavci (4) a (5) o „ zajišťování a likvidaci dolů a lomů“, neboť se domníváme, ţe toto logicky do tohoto § patří – je to vedle § 32 jediné ustanovení horního zákona, kde se hovoří o povolování důlních děl, chybělo zde tedy právě i povolování jejich zajišťování a likvidace včetně celých dolů. V odstavci (2) jsme doplnili nové písmeno q), v němţ jsme upřesnili i náleţitosti dokumentace k likvidaci dolů, lomů a důlních děl neboť likvidace si vyţaduje jiný postup, neţ výstavba a rekonstrukce. novelizace § 31 Povinnosti a oprávnění organizace při dobývání a ukončení těţby výhradních loţisek novelizace § 31a) Další povinnosti organizace při ukončení těţby výhradních loţisek ZDŮVODNĚNÍ: Tak jako v ustanovení § 23 jsme v souvislosti s doplněním zajišťování a likvidace dolů a lomů upřesnili v písmenu q) odstavce (2) náleţitosti dokumentace k likvidaci dolů, lomů a důlních děl, tak i povinnosti a oprávnění organizace je nutné v souvislosti s ukončením těţby rozšířit. V ustanovení 31 jsme rozšířili povinnosti jiţ v názvu o „ukončení těţby“, v odstavci (5) a (6) jsme doplnili upřesnění povinnosti organizace při zajišťování sanace a rekultivace území dotčeného těţbou, a to při hlubinné těţbě, kdy je nutné řešit i dlouhodobou bezpečnost a ekologickou nezávadnost při opouštění podzemních prostor, které těţební činností vznikly a mohou svými negativními účinky skrytě dlouhodobě ohroţovat zdraví lidí, majetky a ţivotní prostředí. Myslíme si, ţe těţební organizace musí mít pro ukončení těţební činnosti na hlubinném dole striktně uloţeno minimálně zaplnění hlavních důlních děl – podle našeho názoru nestačí jen uzavírací ohlubňové desky a hráze. Odborný znalec (dále uvedený v návrhu změny ustanovení § 43a) musí sehrát rozhodující roli při navrţení způsobu a rozsahu likvidace opouštěných podzemních prostor. Dle našeho názoru tuto roli nemůţe plnit jen báňský projektant. Do odstavce 6 jsme zapracovali připomínku odborného garanta a to formou odkazu na přílohu č.3 vyhlášky ČBÚ č. 104/1988 Sb. Další specifické povinnosti organizace v souvislosti s ukončením těţby jsme doplnili do nového ustanovení § 31a). novelizace § 32 Plány otvírky, přípravy a dobývání výhradních loţisek a plány zajištění a likvidace dolů, hlavních důlních děl a lomů novelizace § 33 Řešení střetů zájmů novelizace § 37a) Vytváření finančních rezerv ZDŮVODNĚNÍ: V odstavci 1 jsme nově doplnili jednoznačnou povinnost organizace vytvářet rezervy nejen na důlní škody, ale i budoucí technickou likvidaci těţební kapacity. Odkazem na bod 1.6 přílohy č. 3 vyhlášky ČBÚ č.104/1988 Sb. určujeme jednoznačný způsob výpočtu a rovněţ i tvorbu těchto rezerv – výpočet musí odpovídat způsobu budoucí likvidace – tedy jeho plánu a dále 24
z ustanovení písmene c) tohoto bodu vyplývá i povinnost předloţení návrhu na vytvoření potřebných finančních rezerv a na časový průběh. Dále je vloţen nový odstavec (7), kde jsme navrhli v souladu s našim návrhem řešení situace, kdy těţební společnost v konkursu nemá vytvořeny prostředky na sanace a důlní škody a pro OBÚ vzniká téměř neřešitelná situace, a to zejména jde-li o prokazatelné neodkladné řešení bezpečnosti osob a ohroţení ţivotního prostředí. K tomu účelu námi navrţený účet ČBÚ by mohl být zřízen a doplňován z úhrad těţebních společností z vytěţených nerostů. Samozřejmě se nabízí i moţnost vedení takového účtu v rámci MPO. Navrţené doplnění § 37a by mělo být vyuţitelné v přechodném období, kdy těţební organizace tvořily jen finanční rezervy účetně, nikoliv na vázaných účtech (coţ je jiţ nyní vyţadováno), a tedy ve fázi konkurzů a likvidací takových organizací nejsou k dispozici většinou ţádné prostředky (většinou ani majetek) k vypořádání důlních škod, sanací a rekultivací pozemků, likvidaci podzemních prostor vzniklých těţbou a objektů na povrchu. novelizace § 40 Důlní vody novelizace § 43a) Přechodná ustanovení k úpravám účinným od nabytí účinnosti zákona České národní rady č. 541/1991 Sb. ZDŮVODNĚNÍ: Doplnění v odstavci (8) vyplývá ze změny ustanovení § 31 odstavec (5), nově doplněným odstavcem (9) se těţební organizaci dává prostor k tomu, aby reagovala na změnu v ustanovení 31 odstavec (5) a (6) horního zákona. Vzhledem k závaţnosti zvolení způsobu likvidace dolu s odkazem na dlouhodobé negativní účinky na zdraví a ekologii při špatně zvoleném způsobu likvidace se domníváme, ţe aktualizovaný plán sanace i rekultivace území dotčeného těţbou musí být doloţen stanoviskem odborného znalce. 7.10.2. Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě novelizace § 2 Hornická činnost novelizace § 10 Otvírka, příprava a dobývání výhradních loţisek, zajištění a likvidace důlních děl, dolů a lomů novelizace § 19 Dobývání loţiska nevyhrazeného nerostu 7.10.3. Vyhláška Českého báňského úřadu č. 104/1988 Sb., o hospodárném využívání výhradních ložisek, o povolování a ohlašování hornické činnosti a ohlašování činnosti prováděné hornickým způsobem Návrhy úprav ve vyhlášce 104/1988 Sb. : V ustanovení § 5 je doplněn jen termín důl. V ustanovení § 6 je doplněn termín důl, dále je nově doplněn odstavec 3) písmeno c),čímţ je dáno, ţe ke způsobu likvidace důlních děl a dolů se musí vyjádřit odborný znalec, který zdůvodní postup likvidace na základě hodnocení bodů 1.2 a 1.3.5 příloh č.6 a 6a této vyhlášky, 25
dále v odstavci 3) písmeno f) je doplněn výraz rozhodnutí a uvedena změna z původního jednoho stanoviska na více stanovisek, je provedena rovněţ změna odkazu 9a), dále v odstavci 3) písmeno h) je doplněn odkaz na nové znění § 31 odstavec 5 zákona č.44/1988 Sb., dále je zrušeno ustanovení odstavce 4, V příloze č. 3 s odkazem na změnu ustanovení § 31 odstavec 6 jsme navrhli změnu bodu 1.6. Organizace jiţ ve fázi zpracování POPD musí s budoucí likvidací dolu a to včetně podzemí a objektů na povrchu počítat, V příloze č. 6 jsme nově provedli její doplnění v bodech 1.1, 1.2, 1.3.5, vloţili nový 1.3.6, doplnili body 1.4.3, 1.5,vloţili nové 1.5.1-1.5.4, doplnili body 1.6, 1.7, 1.9, vloţili nový 1.11, doplnili body 1.13 a 2.2, neboť je nutné upřesnění podkladů k rozhodnutí o způsobu likvidace a posouzení moţných dopadů zvoleného způsobu likvidace jak v oblasti dlouhodobé bezpečnosti v území nad likvidovaným podzemím, tak i v oblasti ţivotního prostředí, dále je nutná i jiná formulace tvorby rezerv. Při zpracování této zprávy jsme si uvědomili, ţe nelze vytvořit jen novou dále uvedenou přílohu č.6a pro specifickou likvidaci celého dolu nebo jeho části základkou, ale ţe je nutno výrazně změnit i přílohu č.6, neboť i kdyţ důl bude zlikvidován zatopením důlní vodou, nebo dojde jen k likvidaci hlavních důlních děl, je nutné posoudit rizika z nezaplněných podzemních prostor, vystupujících důlních plynů a výtoku důlních vod, která hrozí jak v oblasti bezpečnosti, tak i ohroţení ţivotního prostředí. V příloze č. 6a nově doplňujeme znění názvu přílohy – je rozšířena i o samostatná důlní díla, hlavní důlní díla a díla průzkumná, dále je doplněn název odstavce 1.1. a 1.4. a to s odkazem na nové výše uvedené doplnění §6 odstavec 3 písmeno c), jsou textově doplněny body 1.2, 1.3.5, vypustili jsme detailizování popisu základky v bodě 1.4.1 s nově vloţeným odkazem na certifikaci, doplnili bod 1.4.5, vloţili nové 1.5.1-1.5.4, doplnili body 1.7 a 1.15 písmeno b,c, dále je nově doplněna grafická část dokumentace v bodě 2.1 a 2.2. Základka a vstupní suroviny jsou dopřesněny v ustanovení § 70 vyhlášky ČBÚ č.22/1989 Sb. a v ustanovení § 6 vyhlášky ČBÚ č.52/1997 Sb. 7.10.4. Vyhláška ČBÚ č. 52/1997 Sb., kterou se stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při likvidaci hlavních důlních děl novelizace § 3 odst. 2 (2) V dokumentaci se určí zejména: a) – o) beze změny nové písmeno p) monitoring důlních a povrchových vod v okolí likvidovaného HDD, minimálně jednou za měsíc po 3 roky od ukončení likvidace HDD provádět odběry vzorků těchto vod a analýzy dle rozhodnutí vodoprávního orgánu Označení původního písmene p – t) se posouvá na q) – u) 26
novelizace § 6 Poţadavky na zásypový materiál novelizace § 16 Kontroly ZDŮVODNĚNÍ : Ustanovení vyhlášky ČBÚ č. 52/1997 Sb. regulují pouze likvidaci hlavních důlních děl zásypovým materiálem (zpevněným, nezpevněným) a problematiku vyuţívání základkových materiálů a hodnocení jejich potenciálních účinků na ţivotní prostředí neřeší. V § 3 odstavec 2 jsme v souladu s připomínkou odborného znalce doplnili monitoring důlních a povrchových vod, § 6 jsme rovněţ upravili dle těchto připomínek – je stejný jako ustanovení § 70 vyhlášky ČBÚ č. 22/1989 Sb. Doplnění § 16 v odst. 4) a 4c) vychází z praxe při likvidaci DJŠ v Ţacléři, kdy znalec v oboru hydrogeologie ve znaleckých posudcích v průběhu likvidačních prací stanovil přesné poţadavky na monitoring moţného ovlivnění ţivotního prostředí. Tento monitoring v dobývacím prostoru po ukončení likvidace dolu musí vycházet z posudku znalce v oboru těţba - geologie, specializace hydrogeologie, který návrh monitoringu zpracuje na základě vyhodnocení a posouzení výsledků dlouhodobého a systematického monitoringu dopadu likvidační činnosti na hydrosféru širšího regionu daného dobývacího prostoru. V rámci 7. etapy (2. čtvrtletí 2007) byl uveden následující návrh změny ustanovení § 6 této vyhlášky:
§6 Poţadavky na zásypový materiál (1) Požadavky na zásypový materiál jsou definovány v příloze 5. Komentář k § 6 Požadavky na zásypový materiál se rozšiřují. Původní odstavce (1) až (5) se navrhuje přesunout do přílohy 5 z několika důvodů: a) pro docílení kompaktnosti požadavků kladených na zásypový materiál b) pro přehlednost členění požadavků na A. všeobecné, B. geotechnické, C. chemické, a D. ekologické, Dále předkládáme moţné řešení pro chemické a ekologické vlastnosti základky. C. chemické vlastnosti základky S odkazem na TECHNICKÝ NÁVOD PRO ČINNOSTI AUTORIZOVANÝCH OSOB PŘI POSUZOVÁNÍ SHODY STAVEBNÍCH VÝROBKŮ PODLE NAŘÍZENÍ VLÁDY č. 163/2002 Sb. ve znění nařízení vlády č. 312/2005 Sb. (dále jen „nařízení
09.XX §5
vlády“)
27
1.
Výrobková skupina (podskupina)
Název:
Popílky a směsi s popílkem pro základkové směsi pro zaplňování volných důlních prostor
číslo technického návodu 09.XX.XX
Základkové směsi Se chemické vlastnosti základky určují dle níţe uvedené tabulky :
Podle technologických postupů stanovených v konkrétním projektu lze tolerovat překročení limitních hodnot jednotlivých ukazatelů, pokud jejich zvýšení odpovídá podmínkám charakteristickým pro dané místo a geologické a hydrogeologické charakteristice místa a jeho okolí. D. ekologické vlastnosti základky V ekologických vlastnostech je posuzována ekotoxicita a radioaktivita základky a to dle těchto kritérií: Ekotoxikologické testy se provádějí pro všechna pouţití materiálu. Pro hodnocení se pouţijí sloupce I nebo II pro horní a spodní část sloupce zásypového materiálu hlavního důlního díla podle dokumentu likvidace. Sloupec I platí pro vytváření horní části sloupce zásypového materiálu (stimulace růstu řas a semene není omezujícím faktorem): Sloupec II platí pro vytváření spodní části sloupce zásypového materiálu.
28
Radioaktivita se posuzuje dle : Vyhláška SÚJB č. 307/2002 Sb. ve znění Mezní hmotnostní aktivita 226Ra max. 1000 vyhlášky č. Bq.kg-1 499/2005 Sb. , příloha č. 10, tabulky č. 1 a 2 Obsah přírodních radionuklidů (index hmot. aktivity 2) základní poţadavek NV: 3 c) 7.10.5. Metodický pokyn k likvidaci hlubinného dolu zakládáním Tento metodický pokyn je zpracováván jako jeden z výstupů řešení projektu ČBÚ č. 42-05 „Typový projekt likvidace hlubinného dolu zakládáním.“ Pokyn vychází z oponovaných závěrečných zpráv jednotlivých etap výše uvedeného projektu a také čerpá z jiţ uzavřeného projektu ČBÚ č. 36-05. Hlavním podkladem je realizační výstup „Návrh metodiky likvidace hlavních důlních děl a hlubinných dolů“, který byl oponován na kontrolním dnu v červenci 2007. Pokyn navazuje na stávající báňskou legislativu a je zaměřen na její sladění a doplnění zvláště s ohledem na dopady likvidace na ţivotní prostředí. 7.11. Příloha závěrečné zprávy č. 2 Návrh úprav souvisejících obecně závazných právních předpisů s likvidací hlavních důlních děl a dolů s cílem dosaţení vzájemné návaznosti stanovených poţadavků. 7.11.1. Návrh změny legislativy o technických požadavcích na výrobky (zákon 22/1997 Sb., nařízení vlády 163/2002 Sb.) 7.11.2. Návrh úpravy legislativy pro stanovení kritérií pro horninový masiv, dobývací prostor
Předané zprávy v rámci řešení 7. etapy: 1. Cigánek J., Dvořáček J., Adamec Z., Novotný K., Rakouš I.: Návrh doplnění báňské legislativy k likvidaci hlubinného dolu zakládáním jako varianty technické likvidace dolu 29
sniţující bezpečnostní a ekologická rizika. Dílčí zpráva za 2. čtvrtletí, VŠB-TUO, červen 2007. 2. Adamec Z., Novotný K., Rakouš I.: Návrh doplnění báňské legislativy k likvidaci hlubinného dolu zakládáním jako varianty technické likvidace dolu sniţující bezpečnostní a ekologická rizika. Dílčí zpráva za 3. čtvrtletí, VŠB-TUO, září 2007. 3. Adamec Z., Novotný K., Rakouš I.: Návrh doplnění báňské legislativy k likvidaci hlubinného dolu zakládáním jako varianty technické likvidace dolu sniţující bezpečnostní a ekologická rizika. Závěrečná zpráva 7. etapy, VŠB-TUO, říjen 2007. Subdodávky: 1. Výše uvedená zpráva pod bodem 2. 2. Výše uvedená zpráva pod bodem 3. 3. Cigánek J.: Návrh na doplnění vybraných vyhlášek ČBÚ. Dílčí zpráva za 2. kvartál, VŠBTUO, srpen 2007 Publikační výstupy: -
30
VÝSTUPY ŘEŠENÍ Seznam výstupů řešení: etapa 1. Případová studie likvidace hlubinného dolu zakládáním na příkladu Dolu Jan Šverma v Ţacléři 2. Návrh úprav a doplnění horních předpisů zejména zákona č. 44/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 61/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vyhlášky č. 52/1997 Sb., ve znění vyhlášky č. 32/2000 Sb., vyhlášky č. 99/1992 Sb. Návrh vyhlášky likvidace hlubinného dolu zakládáním jako varianty technické likvidace podzemí hlubinného dolu. 3. Návrh úprav souvisejících obecně závazných právních předpisů s likvidací hlavních důlních děl a dolů s cílem dosaţení vzájemné návaznosti stanovených poţadavků. 4. Návrh metodiky likvidace hlavních důlních děl a hlubinných dolů. 5. Návrh metodiky stanovení kritérií ekonomické proveditelnosti způsobu likvidace hlubinného dolu zakládáním s konkrétními aplikacemi a ve vztahu k nákladům vynakládaným státem.
31
Stručná charakteristika jednotlivých výstupů VÝSTUP č. 1 PŘÍPADOVÁ STUDIE LIKVIDACE HLUBINNÉHO DOLU ZAKLÁDÁNÍM NA PŘÍKLADU DOLU JAN ŠVERMA V ŢACLÉŘI Úkolem této studie bylo postihnout legislativně (tj. řešit dokumentaci s odkazem na stávající právní normy, tedy zejména ustanovení § 6 a Přílohu č.6 vyhlášky ČBÚ č. 104/1988 Sb. v jejím platném znění) vypracování dokumentace k likvidaci dolu jeho zaplněním základkou a to dle příkladu likvidovaného Dolu Jan Šverma v Ţacléři (dále jen DJŠ). Protoţe tato studie však neřešila celý rozsah likvidace důlního závodu, ale měla za úkol provést shrnutí zkušeností z konkrétní realizované likvidace DJŠ, byla vypracována jako syntéza Technického projektu likvidace dle „Vzorového technického projektu likvidace a konzervace hlubinného dolu“ s moţností aplikace v jednotlivých revírech z prosince 1991 a jiţ citované Přílohy č.6 vyhlášky ČBÚ č. 104/1988 Sb. V tomto smyslu byla i upravena osnova vlastní studie. 1.
Úvod - důvod ukončení těţby na Dole Jan Šverma v Ţacléři, zvolená metoda likvidace dolu, důvod její změny a uvedení stručné charakteristiky realizovaného způsobu likvidace dolu
Likvidace DJŠ byla zahájena v roce 1993 na základě usnesení vlády ČSFR ze dne 11.6.1990 o koncepci sniţování ztrátovosti těţby černého uhlí státního podniku KD Kladno, dopisu ministra pro hospodářskou politiku a rozvoj ČR ing. Karla Dyby z 19.6.1992 o ukončení těţby DJŠ a následném zahájení likvidace tohoto dolu. Pro likvidaci Dolu Jan Šverma v Ţacléři byl BP Ostrava v roce 1992 zpracován projekt likvidace, který počítal se zatopením důlních děl vodou a pouze úvodní důlní díla – svislé jámy – měly být likvidovány zasypáním tříděnou hlušinou z centrálního odvalu DJŠ. Tento projekt byl schválen a jeho realizace byla na základě povolení OBÚ Trutnov (pro Východočeské uhelné doly s.p. – dále VUD s.p. - jako provozovatele DJŠ) započata od ledna 1993. Společnost GEMEC s.r.o. v té době navrhla novou metodu likvidace uzavíraného dolu a to formou zaplňování vydobytých důlních prostor po skončení exploatace černého energetického uhlí samotuhnoucí nerozplavitelnou základkovou směsí, tvořenou na bázi popelovin z uhlí, koksu a flotačních hlušin. Na základě uzavření smlouvy s VUD s.p. připravila společnost GEMEC spol. s r.o. Ostrava novou dokumentaci k likvidaci DJŠ vyuţívající plavenou nerozplavitelnou základku a tuto projednala s dotčenými orgány a organizacemi. Ve změně povolení hornické činnosti pro DJŠ ze 13.7.1993, která jiţ byla vydána na GEMEC spol. s r.o. Ostrava, byly organizaci zejména v podmínkách č.12, 15 a 17 zohledněny poţadavky Okresní hygieny a Referátu ţivotního prostředí Okresního úřadu v Trutnově ke kontrole vstupních materiálů pro výrobu základkové směsi, na kontrolu vlastní základky, nakládání se vstupními materiály a základkou a kontrolu kvality důlních vod. 32
Povolení změny hornické činnosti bylo vydáno OBÚ v Trutnově ve smyslu ustanovení § 2 písm. c) zákona č.61/1988 Sb. : zřizování, zajišťování a likvidace důlních děl a lomů. Nově navržený způsob likvidace DJŠ řešil následující problematiku: - zmenšení poklesu horského masívu po předešlé hornické činnosti, - řízeným odvětráváním důlních děl po celou dobu likvidace zabránit na plynujícím dole vytvoření výbušné směsi, příp. exhalaci výbušné metanovzdušné směsi z likvidovaného dolu na povrch v okolí výchozů a objektů těţního souboru, - zamezit kontaminaci vod v důlním prostředí stykem s průvodními horninami a jejich následnému vytékání do veřejné vodoteče. Pouţití popelovin a flotačních hlušin navíc přineslo také významný ekologický efekt, kdy tyto materiály byly zpět „navráceny“ do podzemí a nebylo tudíţ nutné k jejich odstranění zřizovat povrchová úloţiště. Při přípravě a zahájení této činnosti bylo vyuţito dlouholetých zkušeností polského hornictví, které popeloviny jiţ delší dobu vyuţívalo k zaplňování opuštěných důlních děl a stařin za účelem inertizace těchto prostor a tím zvýšení bezpečnosti práce hornického provozu. Důl Jan Šverma v Ţacléři byl pro tuto likvidaci vytipován z důvodu, ţe z hlediska hydrogeologického tvoří uzavřenou strukturu bez blízkosti zdrojů pitné vody a prakticky nekomunikuje s jinými zvodněnými strukturami v dané oblasti. Nadloţní horniny loţiska a horniny tvořící meziloţí uhelných slojí jsou velmi málo propustné a ve styku s vodou stabilní. 2.
Základní charakteristika Dolu Jan Šverma v Ţacléři
V této kapitole byla podána charakteristika Dolu Jan Šverma v Ţacléři v členění dílčích kapitol: Lokalizace DJŠ Geologické poměry Stratigrafické poměry lokality DJŠ Strukturně - tektonická stavba Hydrogeologické poměry Hydrologické poměry Ochrana vodních zdrojů povrchových a podzemních vod Podzemní vody Povrchová voda Chráněné zájmy ţivotního prostředí Historie a současná situace zájmového území Zásobování dolu elektřinou,výroba stlačeného vzduchu a tepla 33
2.1.
Celkový popis podzemí dolu
2.1.1. Základní údaje o dole V této kapitole bylo uvedeno zatřídění DJŠ do kategorie plynujících dolů I. třídy nebezpečí pro oblast povrch – úroveň 5.patra a do kategorie II. třídy pod úrovní 5.patra. Z hlediska nebezpečí výbuchu uhelného prachu byla jednotlivá pracoviště zařazována individuálně do příslušných SNP. Z hlediska nebezpečí horských otřesů, průtrţí hornin, uhlí a plynů a průvalů vod není DJŠ klasifikován. Dále byl uveden detailní popis rozfárání dolu, popsána důlní doprava. 2.1.1.1. Uhelné zásoby V této kapitole byly uvedeny základní fakta o zásobách černého uhlí a nakládání s nimi v době provozu dolu a po jeho ukončení. 2.1.1.2. Důlní díla Kromě základních údajů: Na DJŠ bylo celkem Jámy
77 000 bm důlních děl z toho: 2003 m
Šibíky
0m
Sváţné ústící na povrch Ostatních důlních děl
788 bm 54709 bm
Velkoprostorová dd
0m
Vrty k likvidaci v podzemí
0m
Dále byl dále uveden popis hlavních důlních děl dolu, přehled starých a opuštěných důlních děl, dále uvedena těţební metoda a kolik na DJŠ zůstalo po ukončení těţby k dispozici volných prostor, které je nutno zaplnit základkou - cca 650 tisíc m3. 2.1.1.3. Větrání a degazace V této kapitole byl uveden větrní systém dolu, hlavní větrací cesty, hlavní ventilátory, exhalace důlních plynů v době těţby, jejím ukončení a v průběhu likvidačních prací. 2.1.1.4. Odvodňování dolu a chemismus důlních vod Tato kapitola se dále členila na : Odvodňování dolu Chemismus důlních vod 34
Analýze odvodňování a chemismu důlních vod byla věnována velká pozornost, neboť zvolený způsob likvidace dolu základkou vyţadoval značný zdroj vody k výrobě základky a její dopravě na místo uloţení v dole, důlní a povrchové vody se staly zdroji moţného ohroţení ţivotního prostředí z titulu zvoleného způsobu likvidace dolu.
2.2. Povrch dolu Povrch dolu Jan Šverma a s ním souvisejících provozů v DP Ţacléř byl umístěn v lokalitách :
hlavní závod – areál DJŠ lokalita Františka lokalita kopce Jiří lokalita Eliška lokalita Královec
u nichţ byl uveden detailní popis objektů, které mají význam pro zvolený způsob likvidace dolu. 3.
Výchozí předpoklady k likvidaci Dolu Jan Šverma v Ţacléři zaplněním všech jeho volných prostor základkou
Z názvu a dalšího členění této kapitoly je zřejmé, ţe jsme se zabývali jednotlivými předpoklady k realizaci likvidace DJŠ v Ţacléři zaloţením základkou všech jeho dostupných prostor. 3.1.
Legislativní a ekonomické předpoklady
3.1.1. Legislativní předpoklady Likvidace Dolu Jan Šverma v Ţacléři byla a je realizována na základě báňské legislativy, protoţe od začátku byly materiálově k výrobě základky vyuţívány odpady, tedy činnost podléhá i odpadové legislativě a od roku 2002 i výrobkové. V průběhu realizace likvidace dolu nebylo vyžadováno posouzení této činnosti na životní prostředí, při tom však veškerá rozhodnutí báňské správy vycházela ze stanovisek orgánů životního prostředí, které si ke svým stanoviskům nechaly zpracovávat znalecké posudky od znalců zejména z oblasti hydrogeologie. Byl uveden plný přehled báňské, odpadové a výrobkové legislativy, která musela být při likvidaci DJŠ aplikována. 3.1.2. Ekonomické předpoklady Byl uveden přehled právních norem, které ovlivňují ekonomiku likvidace dolu, rozebrána povinnost těţařů tvořit rezervy na sanaci a rekultivaci pozemků po ukončení těţby, tvořit rezervy na důlní škody.
35
Protoţe Důl Jan Šverma v Ţacléři byl v době rozhodnutí o ukončení těţby a jeho likvidaci v majetku státního podniku Východočeské uhelné doly, které ještě rezervy do roku 1993 netvořily, byly na základě Technického projektu likvidace (zatopením) vypočteny náklady a tyto byly VUD s.p. uplatněny a následně poskytnuty ze státního rozpočtu. Po uzavření smlouvy mezi VUD s.p. a GEMEC s.r.o v roce 1993 se stala součástí smlouvy i pasáţ o financování likvidace DJŠ, kterou měla po vydání změny povolení hornické činnosti provádět GEMEC s.r.o. (7/1993). Tato spočívala v povinnosti VUD s.p. hradit prokazatelné náklady energetické a mzdové spojené s provozem dolu v době jeho likvidace s pevným termínem ukončení – 31.12.1996 ( stanovený termín ukončení likvidace dolu z povolení změny hornické činnosti ze 13.7.1993). Další financování likvidace DJŠ od 1.1.1997 bylo plně v reţii likvidující společnosti. V průběhu let 1994 -96 bylo provedeno odzkoušení likvidace dolu JŠ s vyuţitím druhotných surovin na bázi odpadů k výrobě základky, moţnosti jejich získávání a cenové relace. Od 1.1.1997 byl jediný zdroj financování likvidace DJŠ z příjmů za zpracovávané odpady. Po dohodě s OBÚ v Trutnově bylo pro sníţení nákladů podáno a následně OBÚ v Trutnově povoleno realizovat úsporná opatření ke sníţení nákladů spojených s provozem dolu ve fázi likvidace - byly povoleny odchylky od platných bezpečnostních předpisů. 3.2.
Hydrogeologické předpoklady
V kapitole 2. je jiţ popsána stručně hydrogeologická situace DJŠ. Protoţe hydrogeologické podmínky DJŠ se staly rozhodujícím kritériem pro povolení likvidace dolu jeho úplným zaplněním základkou na bázi velkoobjemových odpadů, byl uveden dále jejich podrobný rozbor. 3.3.
Výběr vhodných surovin a jejich dostupnost, certifikace základkových hmot Výběr vhodných surovin
Jak je uvedeno v úvodu kapitoly 3, jediným ustanovením v báňské legislativě, které cituje a vymezuje základku je § 70 odst.1 ve vyhl. ČBÚ č.22/1989.: Pro zakládání vyrubaných prostor lze použít jen nehořlavého a hygienicky nezávadného materiálu. Z tohoto je zřejmé a jasné vymezení vlastností vstupních surovin a konečného určení vlastní základky. Výběr vhodných druhotných surovin - skupin odpadů pro vyuţívání jako vstupních surovin na výrobu základkových směsí na DJŠ nebyl stanoven legislativně, ale jejich výběr byl stanoven báňskými odborníky a specialisty na odpadovou problematiku pro konkrétní podmínky likvidovaného Dolu Jan Šverma v Ţacléři. Dále byl uveden detailní souhrn vyuţívaných odpadů. Dostupnost surovin k výrobě základky Byly uvedeny zdroje velkoobjemových odpadů – suroviny k výrobě základky v konkrétních podmínkách DJŠ. Certifikace základkových směsí 36
Na základě postupného vývoje legislativy dospěla organizace provádějící likvidaci DJŠ k úkolu, ţe základka musela být certifikována jako stanovený výrobek v souladu s ustanovením zákona č.22/1997 Sb., o technických poţadavcích na výrobky a na něj navazující nařízení vlády č. 163/2002 Sb. a 312/2005 Sb.Tato však mohla proběhnout jen díky pruţnému přístupu autorizované osoby, neboť k certifikaci základky se nehodil ţádný platný návod pro autorizované osoby, certifikace tedy proběhla na podkladě znaleckých posudků a výsledků monitoringu jiţ probíhající likvidace. Výsledkem certifikace bylo 5 typů výrobků pro likvidaci určených okruhů důlních děl. 3.4. Dispoziční předpoklady
- moţnost vyuţití objektů na povrchu - moţnost vyuţití důlní vody - moţnost vyuţití stávajících potrubních rozvodů - min. moţnost ohroţení ţivotního prostředí
V kapitole 2. jsme uvedli základní charakteristiku dolu a jeho návaznost na veřejné komunikace, způsob zajištění elektrické energie, odvodňování dolu a mnoţství čerpaných důlních vod, vybavení dolu potrubními rozvody, v kapitole 2.2. jsme se poněkud rozsáhleji věnovali objektům na povrchu DJŠ, a to jak v hlavním závodě, tak i v dalších lokalitách DP Ţacléř. V popisu jsme uvedli objekty, které měly a mají další význam při zvoleném dlouhém způsobu likvidace dolu. Bezpečnostní předpoklady – přímá návaznost likvidace dolu na provozovaný důl ihned po ukončení těţby (dostatek potřebných báňských profesních pracovníků a odborníků, plně funkční důlní provozní a bezpečnostní zařízení, vytvoření kontrolních mechanismů pro nakládání s odpady) V této kapitole jsou popsána moţná báňská rizika včetně rizika z nakládání s odpady. Likvidace dolu spadala plně pod báňskou legislativu, přičemţ organizace získala vzhledem k jednodušším poměrům na likvidovaném dole proti těţebnímu provozu řadu výjimek z bezpečnostních předpisů. 4. Vlastní realizace likvidace dolu Pro vlastní realizaci likvidace dolu JŠ bylo rozhodující vydání změny povolení hornické činnosti ze 13.7.1993, další změna z 2.2.1995 a její další povolení z 9.1.1997. Toto platí stále, neboť jeho časové omezení je dáno jen povolením pro nakládání s důlními vodami, a to Rozhodnutím Městského úřadu v Trutnově – PNV pro GEMEC – UNION a.s. ze dne 25.1.2005 – tedy do 31.12.2015. Před zahájením likvidace vyhotovila GEMEC s.r.o. projekt „Technická instalace přípravy záplavové směsi pro likvidaci DJŠ z 15.5.1993 a projekt „Dokumentace přípravy zařízení v jámě Jan a Julie na 8.patro a všech důlních prostor na 9. a 8. patře DJŠ Ţacléř“. Tyto materiály se staly základní dokumentací – technologickým postupem pro výrobu základky ve smyslu jiţ dříve citovaného ustanovení § 70 vyhlášky ČBÚ č. 22/1989 Sb.
37
4.1. Přípravné práce na povrchu – výstavba zařízení pro příjem, dočasné skladování druhotných surovin – odpadů - a výrobu základkových hmot V podmínkách likvidovaného Dolu Jan Šverma v Ţacléři byla s odkazem i na zkušenosti z pouţívání hydraulické základky instalována a provozována tato schválená technologická zařízení: 1. Homogenizační semimobilní linka na výrobu sypané základky – Modrý pták 2. Semimobilní linka na výrobu popílkových suspenzí 3. Technologická popílková plavící linka jáma Jan č.1 4. Technologická popílková plavící linka jáma Jan č.2 Zpevněná betonová plocha pro dočasné skladování odpadů a jejich předmíchávání pro konečné zpracování na zařízeních 1-4 Hala Dolmen – mezisklad pro nebezpečné odpady 4.2. Přípravné práce v dole – rozvody pro plavenou základku, ekologický výkliz, plavící hráze Na DJŠ bylo moţné vyuţít k plavení a dopravě základky na jednotlivá důlní díla stávající potrubní vybavení dolu. Dále byla díla k vlastnímu plavení základky připravena ekologickým výklizem zařízení a přípravou plavících hrází. 4.3. Harmonogram postupu likvidace důlních a hlavních důlních děl (HDD aţ od 1.p dle vyhl. 52/1997!), TBO pro kaţdé likvidované patro Dle první povolení změny hornické činnosti pro likvidaci DJŠ z roku 1993 měla být likvidace dolu ukončena do 31.12.1996. Povolením z ledna 1997 jiţ není přesně likvidace DJŠ časově omezena – za omezující hranici zvolil OBÚ Trutnov pro organizaci časové omezení pro nakládání s důlními vodami. Dle Rozhodnutí RŢP OkÚ Trutnov ze dne 2.12.1996 /16/ byla likvidace DJŠ povolena do 31.12.2001, dále byla prodlouţena Rozhodnutím ze 307.2001 /21/ a v současné době je časově omezena do 31.12.2015 dle Rozhodnutí MÚ Trutnov ze dne 25.1.2005 /27/. Základní harmogram likvidace DJŠ plavenou základkou vycházel z této zásady : -
likvidace bude probíhat od nejspodnějšího patra k povrchu díla budou zaplňována z pole domů za likvidaci HDD ve smyslu vyhlášky ČBÚ č.52/1997 Sb. bude povaţována aţ jejich likvidace od 1.patra k povrchu, do tohoto okamţiku byl důl povaţován za plně činný.
K tomu byl zvolen a v technologickém postupu likvidace rozpracován způsob: 4.4.
Likvidace horizontálních důlních děl Likvidace důlních děl v okrajových částech dobývacího prostoru (DP) Likvidace důlních děl z hořejšího patra Likvidace hlavních důlních děl Vyuţití zbytkových zásob uhlí
V rámci likvidace DJŠ jsou od roku 1998 dobývány zbytkové zásoby uhlí ţacléřských slojí (9. – 14. nadloţní sloje) při výchozech na povrch, které v podmínkách provozu hlubinného dolu nemohly být z bezpečnostních důvodů dobývány. Vyuţití těchto zásob bylo 38
stanoveno ve „Výpočtu zbytkových zásob vybraných slojí Dolu Jan Šverma v Ţacléři na základě podmínek vyuţitelnosti. 4.5.
Stanovení opatření k zamezení nepříznivých vlivů na povrch a vyznačení ochranných pásem (HDD aţ od 1.p dle vyhl. 52/1997) Monitoring důlních vod
Vzhledem ke zvolenému a realizovanému způsobu likvidace DJŠ s vyuţíváním velkoobjemových odpadů k výrobě základky, jejich dočasnému skladování a dalšímu manipulování s nimi ve fázi výroby základky, vlastnostem základky, byly od počátku této likvidace stanoveny bezpečnostní podmínky orgánů ţivotního prostředí a hygienické sluţby, které dále uvedl OBÚ ve svých rozhodnutích . Zásadním bezpečnostním opatřením pro vyuţívání odpadů k výrobě základky bylo stanovení systému monitoringu důlních vod a vod v Lampertickém potoce za výpustí vod z areálu DJŠ. K realizaci způsobu likvidace DJŠ byl monitoring zásadně stanoven ve znaleckém posudku: Projekt monitorovacího systému kontroly reţimu přítoků a kvality důlních vod na DJŠ v Ţacléři a znalecké posouzení jejich hydrogeologické a hydrologické účinnosti. Vyznačení ochranných pásem HDD na povrchu V souladu s projekty likvidace HDD bylo rozhodnuto, ţe likvidace HDD začíná a vyhlášce ČBÚ č. 52/1997 Sb. v platném znění podléhá aţ od úrovně 1. patra. Bezpečnostní prostor HDD byl tedy na povrchu vyznačen a zabezpečen aţ od zahájení likvidace HDD od úrovně 1.patra. Jen jáma Františka, která byla likvidována od úrovně 4. patra v krátké době aţ na povrch měla bezpečnostní prostor vyznačen a zabezpečen od zahájení její likvidace. 5. Základní opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu, opatření v souvislosti se starými důlními díly a okolními doly a lomy, zejména z hlediska výskytu výbušných plynů, prachu, samovznícení, průtrţí hornin, uhlí a plynů, průvalu vod a bahnin a jiných nebezpečných jevů. Základní opatření proti nebezpečí : a) výbuchu plynů a prachů Byly uvedeny opatření vedoucího větrání v prevenci proti vzniku rizika výbuchů plynů a prachů. b) samovznícení poţárů v podzemí Opět byla uvedena opatření ke sníţení a eliminaci rizik samovznícení a poţárů v podzemí – na DJŠ specifické i s ohledem na povrchovou těţbu uhlí v lomech Ţacléř. c) průvalů vod a bahnin Opatření proti nebezpečí průvalu vod a bahnin se nestanovovala, protoţe území jimi není ohroţeno. V blízkém okolí dolu nejsou ţádné vodní toky a nádrţe. d) průtrţí hornin, uhlí a plynů Opatření proti nebezpečí průtrţí, uhlí a plynů se nestanovovala, protoţe území jimi není ohroţeno. e) důlních otřesů 39
Opatření proti nebezpečí otřesů se nestanovovala, protoţe území jimi není ohroţeno. f) ionizujícího záření Opatření proti nebezpečí ionizujícího záření se nestanovovala, protoţe zdroje tohoto nebezpečí se při těţbě a likvidační činnosti nepouţívali a základkové hmoty vykazují dle dosavadních zkoušek a výsledků podlimitní hodnoty poţadavků hygienických norem na stavební materiály. g) sesuvů v lomech, na odvalech a výsypkách Tato opatření byla stanovena jen pro těţené lomy Ţacléř. Likvidovaný důl jiţ ţádné výsypky a odvaly netvořil. h) jiných nebezpečných jevů Dle zkušenosti z provozu dolu Ţacléř se jiné nebezpečné jevy nepředpokládaly. Případné úniky základky nebo odpadů na povrchu dolu byly řešeny v havarijním plánu dolu. 6. Závěr - Shrnutí výhod a nevýhod likvidace dolu způsobem dle DJŠ v současném právním prostředí Likvidace Dolu Jan Šverma v Ţacléři jeho zaplněním základkou na bázi odpadů byla realizována na základě nepřipravené báňské legislativy, vyvíjející se legislativy odpadové a zejména s vyvíjejícím se názorem státní správy – tedy od roku 2002 nařízeno vyrábět základku s odkazem na výrobkovou legislativu, ale s nepřipravenými návody pro autorizované osoby. V průběhu její realizace nebylo vyţadováno posouzení vlivu likvidace dolu zakládáním základkou vyráběnou z odpadů na ţivotní prostředí. Organizace nechala jen sama o své vlastní vůli vypracovat ekologický audit a celou řadu znaleckých posudků, zejména z oboru hydrogeologie, které byly podkladem k vydání stanovisek orgánů ţivotního prostředí. Na jejich základě byl i stanoven rozsah a vlastnosti vstupních odpadů, konečné parametry základky, monitoring důlních vod a vod v okolních vodotečích. Domníváme se, ţe zkušenosti z likvidace DJŠ jsou jednoznačně pozitivní. -
Organizace svojí činností vyuţila dosud více neţ 600 tisíc tun velkoobjemových odpadů, které by jinak skončily většinou na povrchových skládkách nebo popílkových úloţištích.
-
Při likvidačních pracích bylo z dolu vypleněno více neţ 30000 kompletů ocelové důlní výztuţe, kolejnic a potrubí a další zařízení, která na zatápěných dolech většinou zůstala.
-
Od roku 1993 organizace zaměstnává na likvidovaném dole v průměru cca 100 zaměstnanců (v počáteční fázi 150, nyní jen 70), areál dolu je stále ţivý a vznikají v něm bez dotací státu nové výroby.
-
Úplným zaplněním volných prostor bývalého dolu by mělo dojít k sanování původních geomechanických a hydrogeologických podmínek, celé území bude moci být vyuţíváno jinou kvalitou, neţ nad zatápěnými doly.
-
Nezanedbatelnou výhodou likvidace DJŠ je i vyuţití dostupných zbytkových zásob vyhrazeného nerostu. 40
Zpráva této případové studie potvrzuje závěry 2.etapy tohoto VaV. Je tedy nutné : -
Provést takovou úpravu zákona o odpadech, která nejen deklarovaně, ale i zcela jasně vymezí materiálové vyuţití odpadů pro výrobu základky a bude tento způsob nakládání s odpady preferovat i navazující legislativa.
-
Změnit báňskou legislativu, která by jednak řešila likvidaci celého dolu (doplňky zákonů č.44 a 61/1988 Sb. a vyhlášky ČBÚ č.104/1988 Sb.), jednak by upřesnila pouţívání základky na bázi velkoobjemových odpadů (doplňky vyhlášky ČBÚ č.104/1988 Sb., č.22/1989 Sb. a č. 26/1989 Sb. a č.52/1997 Sb. v jejich platném znění).
-
Vytvořit nový technický návod, který umoţní výrobu základky nejen pro hlavní důlní díla dle platného Technického návodu pro autorizované osoby.
Vedle toho si myslíme, ţe je nutné navrhnout i další změny vyhlášek ČBÚ (např. 22/1989, 415/2003 a 2/1992 ), aby pro likvidované doly nemusely být povolovány výjimky. 7. Seznam příloh 1. Dobývací prostor Ţacléř 2. Přehledná mapa areálu DJŠ a jeho okolí 3. Letecký snímek areálu DJŠ a jeho okolí 4. Axonometrický snímek DJŠ 5. Parametry hlavních ventilátorů jámy Julie a Františka 6. Větrní schéma 1988 a 1977 7. Schéma jam a jejich propojení
41
VÝSTUP č. 2 Návrh úprav a doplnění horních předpisů, zejména zákona č. 44/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 61/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vyhlášky č. 52/1977 Sb., ve znění vyhlášky č. 32/2000 Sb., vyhlášky č. 99/1992 Sb. návrh vyhlášky likvidace hlubinného dolu zakládáním jako varianty technické likvidace podzemí hlubinného dolu 1.
Horní předpisy Navrhované změny se týkají následujících právních předpisů a jejich částí:
1.1. Zákon č. 44/1988 Sb., zákon o ochraně a vyuţití nerostného bohatství (horní zákon) nové znění § 23
Projektování, výstavba a rekonstrukce dolů a lomů a zajišťování a likvidace dolů a lomů nové znění § 31 Povinnosti a oprávnění organizace při dobývání a ukončení těţby výhradních loţisek nové znění § 31a) Další povinnosti organizace při ukončení těţby výhradních loţisek nové znění § 32
Plány otvírky, přípravy a dobývání výhradních loţisek a plány zajištění a likvidace dolů , hlavních důlních děl a lomů
nové znění § 33 nové znění § 37a nové znění § 40 nové znění § 43a
Řešení střetů zájmů Vytváření finančních rezerv Důlní vody Přechodná ustanovení k úpravám účinným od nabytí účinnosti zákona České národní rady č. 541/1991 Sb.
1.2. Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě nové znění § 2 nové znění § 10 nové znění § 19
hornická činnost Otvírka, příprava a dobývání výhradních loţisek, zajištění a likvidace důlních děl, dolů a lomů Dobývání loţiska nevyhrazeného nerostu
1.3. Vyhláška Českého báňského úřadu č. 104/1988 Sb. o hospodárném vyuţívání výhradních loţisek, o povolování a ohlašování hornické činnosti a ohlašování činnosti prováděné hornickým způsobem nové znění § 5 Druhy povolení hornické činnosti nové znění § 6 Ţádost o povolení hornické činnosti Nové znění přílohy č. 3, bod 1.6 Plán otvírky, přípravy a dobývání výhradního loţiska hlubinným a povrchovým způsobem Nové znění přílohy č. 6 Plán zajištění důlních děl, dolů a lomů a likvidace hlavních důlních děl, dolů a lomů Nová příloha č. 6a Plán likvidace dolů, jejich částí, nebo jen samostatných hlavních důlních děl, a to i průzkumných zaloţením zpevněnou základkou 42
Úprava vyhlášky ČBÚ č. 172/1992 Sb., o dobývacích prostorech, která navazuje na uvedenou změnu vyhlášky ČBÚ č.104/1988 Sb. 1.4. Vyhláška ČBÚ č. 52/1997 Sb., kterou se stanoví poţadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při likvidaci hlavních důlních děl nové znění § 3 nové znění § 6 nové znění § 16
odstavec 2 Poţadavky na zásypový materiál Kontroly
2. Metodický pokyn k likvidaci hlubinného dolu zakládáním V zásadě jde o součást výstupu č. 2 s názvem Návrh vyhlášky likvidace hlubinného dolu zakládáním jako varianty technické likvidace podzemí hlubinného dolu. Procesní podmínky horních a jiných právních předpisů souvisejících s likvidací Ochrana povrchových a podzemních vod, nakládání s vodami, posouzení ekologických vlivů Technické poţadavky na materiál k zakládání Nakládání s odpady Bezpečnostní aspekty likvidace HDD, dolu a opuštěného podzemí Poţadavky na technickou likvidaci hlubinných dolů Větrání a degazace v době likvidace Hodnocení horninového prostředí Stanovení druhu a kvality základkového materiálu Certifikace základkového materiálu Stanovení postupu technické likvidace Zásady pro ošetření vydobytého podzemí a dobývek likvidovaného dolu Technologický proces zakládání Stanovení kontrolních mechanismů v procesu likvidace dolu zakládáním Monitoring vod Monitoring kvality základkové směsi Monitoring ovlivnění ţivotního prostředí v dobývacím prostoru po ukončení likvidace dolu Kontrola větrání a sloţení důlních větrů likvidovaných důlních děl Monitoring – obecné závěry Poţadavky na projektovou dokumentaci likvidace dolu, HDD
43
VÝSTUP č. 3 NÁVRH ÚPRAV SOUVISEJÍCÍCH OBECNĚ ZÁVAZNÝCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ S LIKVIDACÍ HLAVNÍCH DŮLNÍCH DĚL A DOLŮ S CÍLEM DOSAŢENÍ VZÁJEMNÉ NÁVAZNOSTI STANOVENÝCH POŢADAVKŮ Výstup obsahuje:
Návrh změny legislativy o technických poţadavcích na výrobky (zákon 22/1997 Sb., nařízení vlády 163/2002 Sb.)
Z analýzy báňských předpisů a jiných souvisejících obecně závazných právních předpisů vztahujících se k likvidaci hlubinného dolu a materiálům pouţitým při likvidaci zakládáním provedené ve 2. etapě řešeného úkoly VaV ČBÚ 42-05 vyplývá, ţe podle zákona 22/1997 Sb., o technických poţadavcích na výrobky v platném znění a souvisejícího nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické poţadavky na vybrané stavební výrobky ve znění nařízení vlády č. 312/2005 Sb. je na základkovou směs nahlíţeno jako na stavební výrobek, který podléhá certifikaci. Obecně platná kriteria pro její pouţívání proto vyplývají z Technických návodů pro činnosti autorizovaných osob při posuzování shody stavebních výrobků podle nařízení vlády č. 163/2002 Sb., ve znění nařízení vlády č. 312/2005 Sb. V seznamu stanovených výrobků jsou ve skupině 9 Zvláštní materiály, výrobky, konstrukce a zařízení, mezi které mohou být základkové směsi zařazeny. 9. skupina pak obsahuje mimo jiné také podskupiny 09.12. – „Popílky a směsi s popílkem pro násypy a zásypy pro stavby mimo pozemních komunikací“ jejichţ postup pro posuzování shody byl stanoven podle § 5 NV. Vzhledem k tomu, ţe ani další poloţky uvedeného seznamu, např. 09.11. „Popílky a směsi s popílkem pro konstrukční vrstvy vozovek a pro násypy a zásypy při stavbě pozemních komunikací“, nebo 09.14 – „Granulát a aditivovaný granulát do výsypek povrchových dolů pro násypy a zásypy při zahlazování důlní činnosti“, popř. „Granulát pro rekultivaci báňských výsypek“ nedefinují přesně výrobek „Základková směs“, pouţívá se při certifikaci poloţka č. 09.12 – „Popílky a směsi s popílkem pro násypy a zásypy pro stavby mimo pozemních komunikací“. Tento Technický návod (09.12.01) vymezuje způsob pouţití výrobku ve stavbě následovně: -
Popílek a směsi s popílkem pro násypy a zásypy pro ostatní stavby (mimo stavby pozemních komunikací) podle technologických postupů stavby se zohledněním místních geologických a hydrogeologických podmínek prováděné podle konkrétního projektu stavby.
TN 09.12.01 uvádí v bodě 8. Vymezení sledovaných vlastností a způsobu jejich posouzení, kromě jiného i posouzení vodného výluhu podle přílohy č. 12 Vyhlášky 294/2005 Sb. s uvedením parametrů v tabulce 8b zmíněného TN. Sledované parametry a jejich limitní hodnoty odpovídají I třídě vyluhovatelnosti Vyhlášky 294/2005 Sb. Porovnáním s technickými návody 09.11. Popílky a směsi s popílkem pro konstrukční vrstvy vozovek a pro násypy a zásypy při stavbě pozemních komunikací a 09.14.03 Granulát pro rekultivaci báňských výsypek zjistíme, ţe v těchto TN je vodný výluh posuzován také podle Vyhlášky 294/2005 Sb. avšak s tím, ţe sledované parametry uvedené v tabulce I těchto TN se nekryjí s parametry platnými pro TN 09.12.01 a jejich limitní hodnoty jsou ve všech případech vyšší (mnohdy aţ dvojnásobné) v porovnání s limity směsi v TN 09.12.01. V novém TN návodu by 44
tedy bylo vhodné, kdyby byly obě tabulky sjednoceny. Další nesoulad dotčených TN je v hodnocení sušiny směsí. Nový TN nezahrnuje hodnocení chemického sloţení sušiny, neboť na základě zákona o zachování hmoty je jisté, ţe mnoţství látek obsaţených ve výsledné směsi bude takové, jaká je suma těchto látek v pouţitých vstupních surovinách. V průběhu výroby směsí však dochází k procesu stabilizace, při kterém jsou polutanty zapracovány do matrice vzniklého materiálu a je výrazně omezena jejich migrace. Jak vyplývá ze závěrečné zprávy za 3. etapu řešení projektu, je tato skutečnost potvrzena řadou zahraničních i tuzemských studií a je vyuţívána i v praxi. Smyslem testování by tedy nemělo být zjišťování, kolik polutantů směs po vyrobení obsahuje, ale kolik jich je schopno se za daných podmínek uvolňovat do výluhu. K tomuto účelu pak slouţí testy vodného výluhu. Ve výstupu je uveden návrh technického návodu pro činnosti autorizovaných osob pro posuzování shody stavebních výrobků 09.XX.XX - Popílky a směsi s popílkem pro základkové směsi pro zaplňování volných důlních prostor, a to v následující struktuře: 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16.
Výrobková skupina (podskupina) Vymezení způsobu pouţití výrobku ve stavbě Základní poţadavky a vymezení posuzovaných vlastností Podklady pro zpracování STO Přehled dalších technických předpisů, které se vztahují na výrobek (souběh, doplňkové poţadavky) Popis vzorku (případně reprezentanta) pro provedení zkoušek dle tab. 8 Poţadavky na technickou dokumentaci Vymezení sledovaných vlastností a způsobu jejich posouzení Upřesňující poţadavky na posouzení systému řízení výroby u výrobce nebo popis způsobu kontroly výrobků dovozcem Postup posuzování shody autorizovanou osobou a návazné termíny Zpracovatel Poznámky k jednotlivým tabulkám Registrace technického návodu pro jednotný postup autorizovaných osob při posuzování shody stavebních výrobků
V příloze výstupu jsou uvedeny výše zmíněné technické návody, a to pro následující podskupiny: - Popílek a směsi s popílkem pro násypy a zásypy při stavbě pozemních komunikací - Popílek a směsi s popílkem pro násypy a zásypy - Granulát pro technickou rekultivaci
45
VÝSTUP č. 4 NÁVRH METODIKY LIKVIDACE HLAVNÍCH DŮLNÍCH DĚL A HLUBINNÝCH DOLŮ Návrh metodiky vychází se stávající báňské legislativy a je zaměřen na její sladění a doplnění zvláště s ohledem na dopady likvidace dolu na ţivotní prostředí. Struktura materiálu je následující: 1. Výklad pojmů V této části jsou vymezeny základní pojmy pro jejich jednoznačné chápání v dalších kapitolách. 2. Procesní podmínky horních předpisů Na technickou likvidaci dolu se vztahují zákon č.44/1988 Sb., o ochraně a vyuţití nerostného bohatství, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů, a předpisy vydané na jejich základě a jiné obecně závazné právní předpisy. Likvidace dolu a hlavních důlních děl je podle § 2 písm.b) zákona č. 61/1988 Sb. hornickou činností v působnosti zákonů č. 44/1988 Sb., č.61/1988 Sb. a dalších příslušných horních předpisů. Ţádost zpracuje organizace v obsahu stanoveném § 6 vyhlášky č. 104/1988 Sb., o racionálním vyuţívání výhradních loţisek, o povolování a ohlašování hornické činnosti a ohlašování činnosti prováděné hornickým způsobem, ve znění vyhlášky č. 242/1993 Sb., vyhlášky č. 434/2000 Sb., vyhlášky č. 299/2005 Sb. (dále jen vyhláška č. 104/1988 Sb.). Technické a bezpečnostní opatření, postupy a způsoby likvidace hlavních důlních děl určí organizace v dokumentaci zpracované v rozsahu stanoveném vyhláškou ČBÚ č. 52/1997 Sb., kterou se stanoví poţadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při likvidaci hlavních důlních děl, ve znění vyhlášky č. 32/2000 Sb., vyhlášky č. 592/2005 Sb. (dále jen vyhláška č. 52/1997 Sb.). 2.1.
Procesní podmínky jiných právních předpisů, souvisejících s likvidací dolu
Podmínky ochrany povrchových a podzemních vod a podmínky pro hospodárné vyuţívání vodních zdrojů stanoví zákon č.254/2001 Sb., o vodách a změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Při na nakládání s důlními vodami při vedení hornické činnosti, likvidaci dolu postupuje organizace podle ust. §40 zákona č. 44/1988 Sb. Důlní vody se pro účely vodního zákona (§4 odst.2 zákona č. 254/2001 Sb.) povaţují za vody povrchové popřípadě vody podzemní, pokud zvláštní zákon (např. zákon č. 44/1988 Sb., vzn.) nestanoví jinak. Posuzování vlivů na ţivotní prostředí při likvidaci dolu, HDD zabezpečí organizace postupem stanoveným zákonem č. 100/2001Sb., o posuzování vlivů na ţivotní prostředí 46
a o změně některých souvisejících zákonů ve znění pozdějších předpisů ( dále zákon č.100/2001 Sb.). Likvidace dolu ,HDD není vymezeným záměrem podle § 4 zákona č, 100/2001 Sb. Pro způsob technické likvidace dolu, HDD zakládáním důlních prostor základkou vyrobenou na bázi průmyslových velkoobjemových odpadů jsou stavby (podle zákona č.183/2006Sb.), činnosti, technologie (podle zákona č. 185/2001 Sb.) spojené s jeho realizací, předmětem posuzování popř. zjišťovacího řízení jako záměry uvedené v příloze č.1 zákona č.100/2001Sb. 2.2.
Materiál k zakládání dolu, HDD
K plnění veřejného zájmu těţební organizace při činnostech likvidace dolu, HDD upravených vyhláškou č.22/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při dobývání nevyhrazených nerostů v podzemí, zabezpečí k plnění poţadavku § 6 odst. 1 provozování zařízení a pouţívání materiálů, které odpovídají předpisům k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu. Do pouţívání uvedou jen zařízení a výrobky, které svou konstrukcí, provedením a technickým stavem splňují poţadavky na bezpečný výrobek ve smyslu §§ 12 a 13 zákona č. 22/1997 Sb., technických poţadavcích na výrobky, ve znění pozdějších zákonů. Při pouţívání strojů, zařízení, přístrojů, pomůcek a materiálů musí být dodrţeny pokyny nebo technické podmínky výrobce a podmínky stanovené při jejich schválení nebo povolení (§ 6 odst.2 vyhl. č.22/1989 Sb.). Pouţití základkového materiálu v báňské technologii je určeno technickým předpisem: a) vyhláškou č.22/1989 Sb.v §70 odst.1, k zakládání vyrubaných prostor: pro ochranu povrchu před účinky důlní činnosti, ochranu výhradního loţiska nebo vyţaduje-li to ochrana důlních děl nebo k plnění bezpečnostních technických poţadavků, před nebezpečím zejména ujetí průvodních hornin, průtahu důlních větrů, b) vyhláškou č. 52/1997 Sb., kterou se stanoví poţadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při likvidaci hlavních důlních děl, ve znění pozdějších předpisů, v §5 k likvidaci hlavních důlních děl a důlních děl do nich ústících zasypáním zpevněným nebo nezpevněným materiálem. Jiné poţadavky nezbytné z důvodu ochrany oprávněného zájmu, ve smyslu § 2 písm.h) zákona č.22/1997 Sb., o technických poţadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších zákonů, stanoví obecně právní předpisy, např. Vyhláška č. 307/2002 Sb., Státního úřadu pro jadernou bezpečnost o poţadavcích na zajištění radiační ochrany. 2.3.
Technická specifikace materiálu zásypu a základky a její určení
Poţadované charakteristiky, úrovně jakosti, uţitné vlastnosti zásypových materiálů k zasypání HDD, SDD a zakládání likvidovaných dolů nejsou v určených normách plně obsaţeny a technické předpisy nekonkretizují jejich základní poţadavky z hlediska určeného pouţití v likvidaci HDD,SDD a dolu. Zjištění vlastností výrobku zásypových a základkových materiálů musí proto zajistit výrobce podle § 2 NV 163/2002 Sb. autorizovanou osobou. Na základě těchto technických 47
zjištění vydá autorizovaná osoba výrobci stavební technické osvědčení, kterým vymezuje technické vlastnosti výrobku ve vztahu k základním poţadavkům na likvidaci dolu, HDD,SDD podle toho jakou úlohu má výrobek v likvidaci plnit. Pro technické zjištění vlastností výrobku výrobce materiálů autorizované osobě předkládá podklady, popř. vzorky výrobku nebo i výsledky předchozích ověřovacích zkoušek (§3 NV č. 163/2002 Sb.). Posouzení shody výrobku základky, zasypu provede autorizovaná osoba postupem certifikace podle § 5 NV č. 163/2002 Sb., při kterém: 2.4.
přezkoumá podklady předloţené výrobcem, provede počáteční zkoušky typu výrobku na vzorku a posoudí zda výrobek splňuje technickou specifikaci určenou stavebním technickým osvědčením, posoudí systém řízení výroby.
Nakládání s odpady
Odpady smí organizace při likvidaci dolu uţít při činnostech podléhajících zákonu č. 44/1988 Sb. a zákonu č. 61/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jejich materiálovým vyuţitím jako druhotnou surovinu. Podmínky uţití tohoto materiálu v procesu báňské technologie určí organizace způsobem stanoveným projektovou a provozní dokumentací. Nakládat s odpady k jejich vyuţití při vedení hornické činnosti likvidaci dolu, SDD, ODD smí jen oprávněná osoba podle zákona č. 185/2001Sb. nebo podle zvláštních právních předpisů, které bylo vydáno oprávnění k podnikání: 1.
2.
3.
4. 5.
Ţivnostenský list pro nakládání s odpady (vyjma nebezpečných) podle zákona č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání ,ve znění platných předpisů, ţivnostenským úřadem obce s rozšířenou působností. Koncesní listina pro předmět podnikání nakládání s nebezpečnými odpady podle § 54 odst.2 zákona č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání ,ve znění platných předpisů, ţivnostenským úřadem obce s rozšířenou působností. Souhlas k provozování zařízení k vyuţívání odpadu, výrobního zařízení základkového materiálu, se souhlasem s provozním řádem zařízení podle § 14 odst.1 zákona č. 185/2001Sb., udělený krajským úřadem podle § 78 odst.2 písm.a) tohoto zákona. Souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady podle § 16 odst.3 zákona č. 185/2001Sb., místně příslušným orgánem státní správy. Souhlas s míšením nebezpečných odpadů navzájem nebo s ostatními odpady podle § 12 odst. 3 zákona č. 185/2001 Sb., krajským úřadem podle § 78 odst. 2 písm. c) zákona č. 185/2001 Sb.
Ţádost o souhlas k provozování zařízení k vyuţívání odpadů, ţádost o souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady vypracuje provozovatel v náleţitostech stanovených §1, §2 vyhlášky Ministerstva ţivotního prostředí č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů.
48
2.5.
Hranice procesní působnosti
Pokud organizace pouţije jako vstupní suroviny pro výrobu základky, zásypu odpady, podléhá nakládání s odpady působnosti zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů a právních předpisů vydaných podle tohoto zákona, aţ do ukončení procesu úprav zařízením k materiálovému vyuţití odpadů. Výroba materiálu základky, zásypu jako výrobku , podléhá působnosti zákona č. 22/1997Sb., o technických poţadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Vstupem do báňského technologického procesu hornické činnosti je nakládání s materiálem základky, zásypu v působnosti horních předpisů.
3. Bezpečnostní aspekty likvidace HDD, dolu a opuštěného podzemí Moţnými riziky při likvidaci hlavních důlních děl jsou: -
3.1.
porušení stability ústí jámy (propadnutí ústí díla a jeho nesoudrţného okolí do jámy vlivem ujetí zásypového materiálu nebo prolomením uzavíracího povalu) náhlý pokles povrchu (např. vlivem zavalení štoly) výstup důlních plynů na povrch (s moţností nahromadění plynů v objektech a s následným výbuchem, vzplanutím nebo otravou). Porušení stability opuštěných děl v podzemí
Porušením stability ústí jámy se rozumí ujetí ústí jámy a jeho nesoudrţného okolí do volných prostorů v jámě nebo přilehlých chodeb vlivem nedostatečné likvidace jámy v minulosti. Největší riziko hrozí v případech, kdy objekty byly postaveny přímo nad jámou nebo v jejich těsné blízkosti. V praxi se setkáváme s několika typy nedostatečné likvidace jam. 3.2.
Propady na povrchu
Dalším nebezpečím, škodlivým vlivem opuštěných děl v podzemí, je vytvoření propadliny na povrchu způsobené zavalením starých štol nebo následným sedáním výrubů slojí v malé hloubce pod povrchem, především stařin slojí ve strmém uloţení. Toto hrozí zejména u loţisek mělce uloţených s prosakující povrchovou vodou, která můţe způsobit zamokření terénu a ovlivnění poměrů povrchových objektů. Zde je třeba usilovat o jejich likvidaci přiměřeným dodatečným vyplněním. Na povrchu se mohou vytvořit propadliny vlivem náhlého poklesu povrchu, coţ můţe stejným způsobem ohrozit nebezpečnost na povrchu jako ztráta stability ústí jámy. 3.3.
Výstup důlních plynů na povrch
Po ukončení hornické činnosti a likvidaci dolu se z karbonského masivu i nadále uvolňují důlní plyny, především metan. Hovoříme o tzv. zbytkové plynodajnosti. Výstup důlních plynů na povrch je ovlivněn řadou přírodních, atmosférických a báňsko-technických faktorů. Po ukončení řízeného větrání dolu důlní plyny mohou vystupovat nekontrolovatelně 49
přírodními a umělými komunikacemi na povrch. O této skutečnosti svědčí řada mimořádných událostí. 3.4.
Problematika propojení se sousedními doly
Pro zajištění bezproblémového postupu likvidačních prací je nutné řešit také následující aspekty: 3.5.
práce na hranicí dobývacího prostoru, moţné dopady likvidace na vedlejší dobývací prostor, změny větrání v souvislosti s likvidací některého z propojených dobývacích prostor změny v čerpání vod v souvislosti s likvidací některého z propojených dobývacích prostor převod zásob
Zásady pro ošetření vydobytého podzemí a dobývek likvidovaného dolu
Při likvidaci dolu zaloţením jeho podzemních prostor základkou jde o to, aby bylo dlouhodobě zajištěno jednak samotné podzemí dolu, jednak byly minimalizovány dopady hornické činnosti na povrch a samozřejmě také o to, aby práce byly ekonomicky proveditelné a celý likvidační postup byl ekologicky nezávadný. Základní bezpečnostní podmínkou postupu likvidace dolu zakládáním je zaplňování volných důlních prostor od nejhlubšího patra k povrchu a od hranice dobývacího prostoru k jámám.
4. Poţadavky na technickou likvidaci hlubinných dolů Způsob technické likvidace dolu musí vycházet z důlně- geologických podmínek lokality loţiska, morfologie a geologie širšího okolí, hydrogeologických a geomechanických poměrů, situování báňské kapacity v krajině, zejména ve vztahu k osídlení, způsobu otvírky loţiska, uplatnění dobývacích metod. Přijaté technické řešení likvidace dolu musí zajistit odstranění, nebo alespoň minimalizaci rizik spojených s opuštěním lokality, zejména bezpečnostního, zdravotního a ekologického charakteru. 4.1.
Způsob technické likvidace dolu
Vlastní technické řešení likvidace konkrétního dolu je specifické, vycházející z důlně geologických podmínek loţiska, morfologie, hydrogeologických poměrů lokality i oblasti, situování báňské kapacity v území, zejména ve vztahu k osídlení, způsobu otvírky loţiska a uplatněných metod při jeho vyuţívání. Technickou likvidaci hlubinného dolu, hlavních důlních děl (dále jen HDD) nutno posuzovat z hlediska trvalého řešení území. Navrţené technické řešení musí zajistit: -
fyzickou likvidaci dolu, odstranění nebo alespoň minimalizaci všech rizik spojených s opuštěním lokality, zejména bezpečnostního, ekologického a zdravotního charakteru, 50
-
zahlazení následků hornické činnosti zahrnující: vypořádání důlních škod fyzických a právnických osob a sanaci a rekultivaci území komplexním řešením po ukončeném hornickém provozu
Větrání a degazace dolu v etapě likvidace
4.2.
Po ukončení těţební činnosti je hlubinný důl nadále ovětráván větrním systémem provozovaným za účelem exploatace loţiska, nebo jeho části, uspořádaným podle poţadavků vyhlášky č. 22/1989Sb., ve znění pozdějších předpisů. Této působnosti je podřízeno i větrání likvidovaného dolu. Po zastavení otvírkových, přípravných a dobývacích prací, dochází u likvidovaného dolu k postupným změnám ve větrním systému dolu uzavřením porubů, přípravných dlouhých důlních děl, uzavíráním samostatných větrních oddělení a uzavíráním důlních polí, aţ do vytvoření malého větrního okruhu mezi hlavními důlními díly(dále HDD). Postupem likvidace dochází ke zmenšení rozsahu udrţovaných důlních děl a úpravám a redukci větrní sítě, v členění do samostatných větrních oddělení, zahrnující jednotlivá pracoviště likvidace důlních děl, coţ vede ke zvyšování odporu dolu. V průběhu těchto změn je důl větrán umělým způsobem průchodním větráním účinkem hlavního důlního ventilátoru (dále jen HDV). Výstavbou a uzavřením hrází uzavírajících poslední větrní okruh končí systém průchodního větrání dolu. Při více jamách bude důl větrán alespoň na jednu výdušnou jámu. Poslední jámou k likvidaci zaloţením bude proto jáma výdušná. V postupu likvidace dolu je zásadním poţadavkem udrţet větrní systém zabezpečující průchodní větrní proud v provozu, dokud se nedosáhne poslední propojení mezi HDD.
Hodnocení horninového prostředí lokality dolu k rozhodnutí o způsobu likvidace
5.
Základním předpokladem pro rozhodnutí o způsobu likvidace podzemí dolu a zvolení likvidace jeho zaloţením všech dostupných prostor základkou vyrobenou z druhotných surovin je posouzení řady kritérií. Základní kritéria poziční
5.1
Do těchto kritérií patří : -
Geologie likvidovaného dolu a celého loţiska Hydrogeologie likvidovaného dolu a celého loţiska Důlně technická kritéria
5.2
Do těchto kritérií patří: -
Typ otvírky likvidovaného dolu, důlní díla a geomechanické vlastnosti průvodních hornin. Důlní vody likvidovaného dolu, jejich mnoţství, chemismus, čerpací systém a další nakládání s nimi. Posouzení vlivu pouţitých technologií při exploataci dobývacího prostoru na reálný stav dobývacího prostoru před zahájením likvidace dolu. Vyuţití technologií dolu v procesu jeho likvidace. Větrání a další bezpečnostní aspekty při likvidaci dolu. 51
6. Poţadavky na technickou specifikaci zásypových a základkových materiálů Vlastnosti zásypového materiálu pro likvidaci hlavních důlních děl a děl přilehlých definuje vyhláška ČBÚ č. 52/1997 Sb. Zásady pro stanovení druhu a kvality základkového materiálu, výběr vhodných surovin k jeho výrobě, certifikace
6.1
Pokud budou k výrobě základky pro likvidaci podzemí dolu nebo jeho části při zvolení této metody likvidace materiálově vyuţity druhotné suroviny – vhodné velkoobjemové odpady, musí být v dokumentaci k likvidaci podrobně analyzovány: 6.2
zdůvodnění volby metody likvidace podzemí dolu nebo jeho části základkou vyráběnou s vyuţitím odpadů, stanovení fyzikálně mechanických vlastností základky s cílem dosaţení dlouhodobé stability a ekologické nezávadnosti, výběr vhodných surovin k výrobě základky s cílem dosaţení předchozího bodu, moţnosti výroby zvolené základky z vybraných surovin. Stanovení druhu a kvality základkového materiálu
Vzhledem k tomu, ţe vyplnění vydobytých důlních prostor základkovými směsmi je řešení trvalé a náprava při zvolení nevhodné základky je téměř nereálná, nebo by představovala sloţitý a nákladný problém, je třeba stanovení kvality a ekologické přijatelnosti finálního výrobku – základkových směsí věnovat mimořádnou pozornost. Poţadavky na kvalitu hydraulicky plavených základkových směsí vyplývají tedy zejména: -
z geologického, geomechanického, hydrogeologického a geochemického hodnocení lokality likvidovaného dolu nebo důlního díla, otvírky, přípravy a dobývání v dotčené části loţiska,
-
ze stavu důlních děl dolu včetně opuštěných a případně i starých v dotčené oblasti, z moţnosti zřízení dopravy hydraulické základky, zřízení zařízení pro příjem a dočasné deponování velkoobjemových odpadů, zřízení technologie výroby základky.
dále :
Stanovení druhů a kvality vyráběné základky Podnikové normě, popř. Technologickém postupu. 6.3
by mělo být obsaţeno ve vydané
Zásady pro výběr vhodných odpadů – surovin pro výrobu a uţití důlně stavebních hmot
Hlavní omezení se týkají fyzikálních a chemických vlastností jak vstupních surovin – odpadů, tak finálního výrobku – základkových směsí. K těmto kritériím se v neposlední řadě přidávají kritéria legislativní. Základní kritéria výběru a hodnocení vhodných odpadů u finálního produktu lze definovat následovně: a) b) c)
kritérium vhodnosti odpadu, kritérium dodrţení limitních vlastností výrobku, kritérium ekologické přijatelnosti výrobku. 52
Certifikace základkového materiálu
6.4
Pro potřeby autorizované osoby – certifikačního orgánu - TZÚS, s.p., aby mohlo být provedeno posouzení shody výrobku s technickou dokumentací a posouzení systému řízení výroby, je nutné vypracovat technickou dokumentaci. 7. Stanovení postupu technické likvidace dolu Základním předpokladem pro rozhodnutí o způsobu likvidace podzemí dolu a zvolení systému likvidace jsou jiţ výše uvedené parametry. V textové části dokumentace musí být popsán důvod likvidace, buď jiţ byly vytěţeny všechny zásoby těţeného nerostu, nebo další provoz dolu jiţ není z ekonomických důvodů moţný a dále způsob a rozsah likvidace dolu nebo jeho částí. Zásady pro ošetření vydobytého podzemí a dobývek likvidovaného dolu
7.1
Při likvidaci dolu zaloţením jeho podzemních prostor základkou jde o to, aby bylo dlouhodobě zajištěno jednak samotné podzemí dolu, jednak byly minimalizovány dopady hornické činnosti na povrch a samozřejmě také o to, aby práce byly ekonomicky proveditelné a celý likvidační postup byl ekologicky nezávadný. Výsledné vyuţití ošetřeného území dobývacího prostoru likvidovaného dolu
7.2
V dokumentaci bude řešen nejen způsob a vlastní provedení likvidace podzemí dolu, sanace a rekultivace hornicky ovlivněného území v lokalitě likvidovaného dolu a v celém dotčeném dobývacím prostoru, ale také následné vyuţití sanovaného povrchu. Na rozdíl od opuštěného nezaplněného podzemí dolu lze v našem případě navrhnout v dokumentaci likvidovaného dolu zaplněného podzemí základkou variantní řešení vyuţití povrchového areálu dolu, případně dalších zařízení v dobývacím prostoru, které dříve slouţily hornické činnosti. 8. Technologický proces zakládání Pro rozhodnutí o druhu hydraulické základky je nutné respektovat tyto faktory: -
8.1
poţadavek orgánů hygienické sluţby, který ukládá „zabránit jakémukoliv styku pracovníků se základkou“ z důvodu zdravotního nebezpečí, dostatečný minimální světlý profil přepravní trati pro dopravu základky s ohledem na „parkovatelnost“ dopravované technologické směsi, vyhodnocení typu základky, zejména maximální velikost zrna materiálu s ohledem na pouţitou přepravní trasu, vyhodnocení pevnostních parametrů přepravní trasy s ohledem na hydrostatický a hydrodynamický tlak přepravovaného hydraulického média, vyhodnocení výškových poměrů vzhledem k nadmořské výšce ohlubně jámy, kde bude základka spouštěna a nadmořské výšce koncového bodu, kde bude v dole základka vypouštěna a ukládána. Stanovení postupu likvidace před jejím zahájením Zvolený systém likvidace dolu musí zabezpečit nepřetrţitě a trvale: 53
-
-
vyuţití průchodního větrního proudu umělého větrání dolu s minimalizací separátních větrných tahů při dodrţení minimální rychlosti větrů ve smyslu Vyhl. č. 22/89 Sb. v platném znění, moţnost kontinuálního měření vytlačovaných vzdušin z postupně zaplňovaných důlních děl s vyhodnocováním objemu důlních plynů, vizuální kontrolu likvidovaného důlního díla (sedimentace základkové směsi, stav vycezené důlní vody, indikace důlních plynů u filtračních hrází), kontrolní vzorkování kvality sedimentované základkové směsi na fyzikálně-chemické vlastnosti (pevnost, stlačitelnost, případný výluh), nepřerušený odtok a jímání vycezených důlních vod v důlní čerpací stanici, vyhodnocování a zaznamenávání postupu likvidace důlních děl v základních důlních mapách, vyhodnocování objemu tonáţe spuštěné do likvidovaného díla s vypočteným předpokládaným objemem základky dle provozní dokumentace. Postup při likvidaci horizontálních a úklonných děl
8.2
Stanovení postupu likvidace jednotlivých důlních děl je odvislé od systému rozfárání důlního pole. Rozfárání je zpravidla provedeno tak, aby vzhledem k úklonu horninových vrstev byla vzdálenost jednotlivých pater ekonomicky výhodná a dobývky (rubání) zpravidla mohly být situovány z těţního aţ na výdušné patro bez zřizování mezipater. Likvidace horizontálních děl je moţno provádět s ohledem na skutečný úklon raţby díla po jednotlivých úsecích tak, aby se prakticky zabránilo vzniku zbylých volných prostor bez zaplnění základkou. Platí zásada, čím větší úklon likvidovaného důlního díla, tak kratší likvidovaný úsek plněný základkou. Při likvidaci úklonných děl je prvořadé provádět zaplňování z nejvyššího místa, případně z vyššího patra,které je s likvidovaným dílem propojeno. Technologický proces plavení základky na hlavních důlních dílech s úklony k jámě vyuţívá hrázových objektů, speciálně projektovaných na moţnost vyčeřování přebytečné vody ze základkové hmoty v přepravním stavu. Po vyčeření vody, která ve vyšším mnoţství usnadňuje transport a zvyšuje parkovatelnost v potrubí, je zahájeno vytvrzování základkové hmoty v čase asi jako u cementových hmot. Kvalita základkové směsi se posuzuje z těchto pohledů po 28 dnech. Systém ztraceného potrubí v dobývkách
8.3
Při likvidaci důlních děl se vyskytují také zvláštní úseky, které je nutno zaplňovat zvláštními způsoby. Jedná se zejména o velkoprostorová důlní díla (křiţovatky chodeb apod.) a postupné doplňování dobývej vinou dlouhodobého sedání základky. V těchto případech se vyuţije metoda spouštění základky pomocí „ztraceného potrubí“. a)
Při plnění velkoprostorových důlních děl Při likvidaci důlních děl v jednotlivých úsecích se při průchodu velkoprostorového díla nedosáhne úplné likvidace volných prostor. Tento problém je řešitelný ponecháním „ztraceného“ záplavového potrubí v důlním díle tak, aby výpusť byla 54
zafixována ve zbývající volné prostoře důlního díla, tj. prakticky v nejvyšším místě velkoprostorového díla. b)
Při doplňování starých dobývek: I pro tento případ je vhodné ponechat „ztracené“ záplavové potrubí a provést doplnění zpravidla z nejvyššího místa dobývky. S doplňováním pokračovat do okamţiku, kdy ponechané potrubí bude přijímat záplavové hmoty. Systém ztraceného potrubí v likvidovaném dole ke zvýšení účinnosti záplavu
8.4
Ztracené záplavové potrubí je výhodné vyuţít nejen pro likvidaci velkoprostorových důlních děl a dobývek, ale je vhodné i pro konečnou likvidaci uzavřených revírů, zpravidla vertikálních pater hlavních důlních děl. Po opuštění patra a přechodu k likvidaci svrchního patra je moţné provádět „doplňování“ základky v opuštěném patře ztraceným potrubím. Zejména se jedná o zaplnění „stařin“, tvořených starými (neregistrovanými) důlními díly v revírech včetně zaplňování vzniklých dutin v Trompeterových pásmech okolí důlních děl. Pokud tyto dutiny vznikly následně po likvidaci vinou sedání nadloţních vrstev nebo sekundárním pohybem horského masivu, je moţné této metody vyuţít k postupnému zaplnění. Dispoziční předpoklady dolu pro likvidaci zakládáním
8.5
K realizaci technologie způsobu likvidace zakládáním musí být v rámci přípravných zjištění a zpracování dokumentace posouzeny a ověřeny: -
-
-
stávající povrchová zařízení a plochy dolu k moţnosti jejich vyuţití pro mezisklady, skládky, manipulační plochy surovin, druhotných surovin a k instalaci zařízení na výrobu základkových směsí, přístupové a příjezdové trasy, moţnosti přívodu důlní vody z povrchových nádrţí a elektřiny k budoucím technologickým linkám pro přípravu základky, způsob otvírky dolu hlavními důlními díly (svislá díla, úklonná díla, případně jiná spojení s povrchem např. větrní vrty ), situování hlavních důlních děl likvidovaného dolu v terénu, dopravní moţností a přístupové cesty od jednotlivých zařízení na vyuţívání odpadů k likvidovaným hlavním důlním dílům, umístění centrální technologické záplavové linky s dopravou k jednotlivým hlavním důlním dílům základky, nebo umístění instalací více technologických linek u jednotlivých hlavních důlních děl, moţné přepravní trasy pro dopravu hydraulické základky v dole, legislativní moţnosti instalace potřebných zařízení, projednání jejich schválení s dotčenými obcemi a povolovacími orgány . Výrobní zařízení stavebních hmot
8.6
Při vyuţití odpadů jako druhotných surovin k výrobě základky musí výrobní zařízení splňovat tato rozhodující kritéria: -
musí mít povolení příslušného krajského úřadu podle ustanovení § 14 odstavec 1 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech v jeho platném znění, 55
-
musí splňovat poţadavky na bezpečné uskladnění a další zpracování vybraných vhodných typů odpadů (suchých, zvlhčených a tekutých), dále musí splňovat poţadavky dané technologie pro dopravu vyrobené základky – zejména granulace, obsah vody, a konečně musí být vhodně umístěno přímo u HDD, nebo v blízkosti pro zjednodušení dopravy základky do dolu. Dopravní zařízení stavebních hmot
8.7
Pro dopravu základkových směsí je především moţné vyuţít stávající potrubní řady, které jsou v důlních dílech instalovány jako součást výstroje. Důlní díla jsou vybavena ve smyslu Vyhlášky ČBÚ č. 22/89 Sb. v platném znění § 172 a zejména Vyhlášky ČBÚ č. 2/94 Sb. poţárními vodovody s nařízenou minimální přepravní kapacitou v případě havárie, tedy likvidace endogenních nebo exogenních poţárů. Poţární vodovody v dole jsou však instalovány pro přepravu vody, tedy je uvaţováno s únosností přepravovaného media se specifickou hmotností l t/m3. Je potřeba uvaţovat při pouţití těchto řadů s vyšší hmotností přepravované základky a to s minimální hmotností 1,6 t/l m3 základky. Vyuţití zařízení pro výrobu a dopravu důlně stavebních hmot v důlním prostředí
8.8
Technologické zařízení pro výrobu a dopravu důlně stavebních hmot musí pro pouţití v důlním prostředí splňovat technologické podmínky: -
z hlediska bezpečnosti provozu nevýbušné provedení elektrických částí, snadná demontovatelnost pro přemisťování v důlních dílech, jednotlivé technologické části nepřesahující povolené hmotnosti pro ruční manipulaci při montáţi, všechny části technologického a dopravního zařízení musí vykazovat protipoţární bezpečnost (bez hořlavých součástí).
9. Kontrola procesu a postupu likvidace dolu a ovlivnění ţivotního prostředí 9.1
Zásady kontroly procesu a postupu likvidace dolu zakládáním zpevněnou základkou a ovlivnění ţivotního prostředí v dobývacím prostoru likvidovaného dolu
Protoţe likvidace podzemí dolu nebo jeho části základkou s materiálovým vyuţitím druhotných surovin je sloţitý legislativní proces, vstupuje do něj řada státních správních orgánů, je při něm nakládáno s velkým mnoţstvím odpadů a za určitých stanovených podmínek i vhodných nebezpečných odpadů a můţe tedy významně dojít k ovlivnění ţivotního prostředí celé lokality, musí být součástí předkládané dokumentace k ţádosti o povolení hornické činnosti také stanoveny zásady kontroly procesu a postupu likvidace dolu zakládáním zpevněnou základkou a ovlivnění ţivotního prostředí v dobývacím prostoru likvidovaného dolu.
56
Stanovení kontrolních mechanismů v procesu likvidace dolu zakládáním
9.2
K vlastnímu přijímání a manipulaci s odpady – vstupními surovinami, k zajištění jejich kontroly, výrobě základky a její kontrole vydá organizace řadu svých vnitřních předpisů, na základě kterých bude prováděn způsob výběru vhodných odpadů, jejich přejímání a dočasné deponování v areálu dolu a konečně k jejich vlastnímu zpracování do základkových směsí. Tyto řídící akty musí vycházet z platné legislativy a musí být projednány a odsouhlaseny orgány hygienické sluţby a ţivotního prostředí. Tvoří základní pravidla k minimalizaci dopadů výroby základky na ţivotní prostředí ve fázi příjmu, skladování a přípravy surovin a vlastní výroby základky. Nejsou však taxativně stanoveny legislativou. Nakládání s odpady
9.3
Stanovení podmínek pro vyuţívaní odpadů na výrobu základky k zaplňování podzemních prostor není v současné době v ČR legislativně stanoveno. Pouze pro oblast ukládání odpadů do podzemních struktur (v takovém případě se jedná o skládku odpadů) platí podmínky vyhlášky ČBÚ č. 99/1992 Sb. a č.104/1988 Sb. a dále vyhlášky MŢP č. 294/2005 Sb.v jejich platném znění. V současné době lze tedy navrhovat odpady vyuţitelné jako druhotná surovina k výrobě základky jen na základě znaleckých posouzení široké škály aspektů, zejména však geologických, hydrogeologických a hydrologických celé lokality likvidovaného dolu, případně hlavního důlního díla. Schvalování seznamu vyuţívaných odpadů, které budou pouţity k výrobě základkových směsí, je v kompetenci příslušného krajského úřadu a seznam je součástí vydaného rozhodnutí i schváleného provozního řádu zařízení. Takto povolené druhy odpadů se mohou stát vstupní surovinou pro výrobu základky ve schváleném zařízení. Certifikační orgán se na toto povolení zařízení a znalecké posudky ve stavebně technickém osvědčení odvolává. Kontrola větrání a sloţení důlních větrů likvidovaných důlních děl
9.4
U likvidovaných provozovaných dolů je nutno kontrolovat: -
větrání v návaznosti na způsob a postup likvidace dolu nebo jeho části (objemový průtok větrů), rozsah udrţovaných a provozovaných důlních děl, změny v oblasti kapacity větrání v době likvidace, mnoţství větrů v místech, kde dojde ke změně větrního systému (v čárových průřezech), prognózu zbytkové plynodajnosti i při postupné likvidaci dolu exhalace důlních plynů, vyuţití degazačního systému, nekontrolovatelné úniky plynů na povrch a opatření k zamezení jejich úniku. Obecné závěry
9.5 -
v případě ukončení čerpání důlních vod na likvidovaném dole ukončit i monitoring kvality a kvantity vypouštěných důlních vod, stanovený projektem a podle rozhodnutí příslušného OBÚ (jestliţe jiţ nelze důlní vody čerpat, nelze je ani vypouštět), 57
-
v terénu zajistit identifikaci a zdokumentovat stav důlních děl, nalézajících se nejníţe, která by a mohla být potencionálními místy výtoků stařinových vod. Tato díla zahrnout do systému následného monitoringu po ukončení činnosti likvidace dolu,
-
vzorkování vytékajících vod provádět pouze při zjevných výtocích (cca nad 10 l/min), zejména následně po období vydatných dlouhodobých sráţek. V případě odběru vzorku na kvalitu vody stanovit zejména : pH, RL, NL, SO42-, Cl-, Mg2+, O2 rozp., BSK5, CHSKCr – ostatní podle potřeby a po konzultaci s vodoprávními orgány. ostatní vybrané lokality monitorovat kontrolou místa ústí důlního díla minimálně 1x ročně (následně po období zvýšených jarních sráţek). Případné výtoky vod kvantifikovat odborným odhadem,
-
-
v případě zjištění zvýšených a setrvalých výtoků (cca nad 10 l/min) provést odběr vzorků na základní hydrogeochemický rozbor a situaci vzniklou situaci řešit se specialisty v důlní hydrogeologii, vodohospodářskými orgány a příslušným orgánem povodí,
-
v případě, ţe budou v období sledování zaznamenány výtoky i v místech, které nebyly označeny a zařazeny do navrhovaného monitoringu, tyto ihned do seznamu lokalit doplnit,
-
ustanovit organizaci, která bude realizovat monitoring na vybraných lokalitách,
-
stanovit akreditovanou hydrochemickou laboratoř pro analyzování vzorků vod (včetně určení způsobu a techniky vzorkování).
Navrţený monitoring stavu podzemních vod a jejich vlivu na povrchové vodoteče provádět systémově včetně jejich pravidelného ročního vyhodnocování znalcem.
10.
Poţadavky na projektovou dokumentaci likvidace dolu, HDD
Zpracovatel dokumentace k likvidaci podzemí dolu nebo jeho části uvedenou analýzu završuje: Doklady o certifikaci základky včetně stavebně technického osvědčení. Tyto přikládá k ţádosti o povolení hornické činnosti. 10.1
Stanovení osnovy k postupu pro likvidaci podzemních prostor dolu jejich zaloţením základkou – nová příloha vyhlášky ČBÚ č.104/1988 Sb. ve znění pozdějších předpisů 6a) Plán likvidace dolu zaloţením zpevněnou základkou Výstup obsahuje navrhovanou strukturu Přílohy 6a).
58
VÝSTUP č. 5 NÁVRH METODIKY STANOVENÍ KRITÉRIÍ EKONOMICKÉ PROVEDITELNOSTI ZPŮSOBU LIKVIDACE HLUBINNÉHO DOLU ZAKLÁDÁNÍM S KONKRÉTNÍMI APLIKACEMI A VE VZTAHU K NÁKLADŮM VYNAKLÁDANÝM STÁTEM 1. Úvod Předkládaný výstup řešení se týká stanovení podmínek, za nichţ je pouţití zpevněných základkových hmot přijatelné z ekonomického hlediska. Je v něm rozeznávána dvojí úroveň: -
úroveň firmy likvidující hlubinný důl: jde o stanovení faktorů ovlivňujících dosaţení alespoň nezáporného hospodářského výsledku této činnosti a kvantifikaci hodnoty těchto faktorů
-
úroveň státu: jde o vytvoření podmínek, aby stát v konečném důsledku nemusel nést náklady spojené s eliminací nebo omezením rizik spojených s uzavřenými doly v případech, kdy soukromá těţební společnost nesplní své povinnosti vyplývající z příslušné legislativy.
Tímto přístupem by byla ekonomická problematika pojata komplexním způsobem, který odpovídá postupům v hornicky rozvinutých zemích světa. Výstup řešení vychází především z 6. etapy projektu s názvem „Návrh kritérií ekonomické proveditelnosti likvidace hlubinného dolu zakládáním“ řešené v průběhu 1. pololetí roku 2007. ÚROVEŇ FIRMY – METODIKA Z analýzy v 6. etapě vyplynulo, ţe z hlediska ekonomické proveditelnosti likvidace dolu zakládáním základkovými hmotami vyrobenými na bázi průmyslových odpadů lze uvaţovat s variantou likvidace dolu ve vlastní reţii s odběrem průmyslových odpadů od jejich původců za úplatu. Za této situace za základní faktory ovlivňující ekonomiku zakládání lze povaţovat: -
průměrná cena za odběr průmyslových odpadů ke zpracování výše úspor spojených s realizací likvidace dolu zakládáním mnoţství zpracovaných průmyslových odpadů trvalé náklady likvidovaného dolu variabilní náklady spojené se zpracováním odpadů a ukládáním základkových směsí
Průměrná cena za odběr průmyslových odpadů ke zpracování Odebírá-li zpracovatel průmyslových odpadů tyto odpady od jejich původců, musí cena za tento odběr být konkurenceschopná ceně poţadované za zbavení průmyslových odpadů formou uloţení na povrchové skládky v nezpracovaném stavu, tedy cena zpracovatele průmyslových odpadů musí být niţší neţ cena za uloţení na povrchu. Konkrétní sazby pro daný průmyslový odpad se odlišují v důsledku: -
konkurenčního boje jednotlivých firem ukládajících odpady na skládkách; 59
-
pouţití části průmyslových odpadů jako materiál ke stavbě vnějšího pláště skládky, kde plné sazby ze zákona neplatí; započítávání dopravních nákladů; odběru průmyslových odpadů ne pro uloţení, ale pro další prodej atd.
1.2. Výše úspor spojených s realizací likvidace dolu zakládáním Z jednotlivých poloţek úspor vyplývajících z likvidace dolu zakládáním lze vytvořit v zásadě dvě skupiny: -
úspory z eliminace (nebo omezení) náhrady důlních škod a zahlazování následků hornické činnosti
-
úspory sociálních nákladů útlumu
V prvém případě lze uvaţovat, ţe zaloţení volných prostor v podzemí omezí nebo eliminuje poklesy povrchu, čím se omezí náhrada důlních škod a provádění sanačních prací, v druhém případě zaměstnanci likvidovaného dolu, kteří budou provádět likvidační práce (v časovém horizontu několika let) nebudou propuštěni v souvislosti s ukončením těţby a těţební společnost nebude nucena vynakládat obligatorní resp. fakultativní náklady spojené s uvolňováním zaměstnanců. 1.3. Mnoţství zpracovaných průmyslových odpadů Objem odebraného průmyslového odpadu má dvojí vliv - jeho růst zvyšuje trţby za odběr průmyslových odpadů (přes jednicovou průměrnou cenu) a sniţuje podíl stálých (fixních) nákladů spojených s provozem solidifikační linky na jednici zpracované směsi. Zvyšuje-li se tímto způsobem jednicový zisk, roste i masa zisku za hodnocené období - např. za rok. Zpracovatel odpadu by pak měl usilovat o co největší objem odebraných odpadů, a tedy i vyrobené a zaloţené směsi. Tento objem je v zásadě určen velikostí prostor určených pro zakládání, resp. pro další pouţití vyrobených směsí. Uvedený závěr platí za předpokladu proporcionálního průběhu celkových variabilních nákladů. Rostou-li celkové variabilní náklady progresivně, lze určit optimální objem zaloţené směsi pro minimalizaci jednicových nákladů. Tento optimální objem je menší neţ moţné maximum výrobní kapacity. 1.4.
Trvalé náklady likvidovaného dolu
Jako trvalé náklady likvidovaného dolu jsou označovány náklady spojené se zajišťováním nezbytného provozu zařízení v dole a na povrchu uzavírané lokality a náklady činností spojených s řízením likvidovaného dolu. Odhad konkrétní hodnoty trvalých nákladů za časové období (např. za rok nebo za měsíc) je poměrně sloţitý, neboť závisí jednak na rozsahu likvidované kapacity a způsobu likvidace, jednak na metodickém vymezení trvalých nákladů. Věcná nezbytnost vynakládání trvalých nákladů můţe vést ke snaze zahrnout do této činnosti náklady, které by měly spadat do jiných aktivit, čímţ by došlo ke zkreslení, tedy k nadhodnocení realizovaných činností. Údaje z praxe vykazují značný rozptyl a je zřejmé, ţe likvidované doly mohou mít různý způsob i rozsah otvírky a mohou se lišit dalšími parametry, takţe jakékoli průměrování 60
by výsledky pouze zkreslilo. Rozumnější bude povaţovat trvalé náklady za nezávisle proměnnou, která v zásadě bude rozhodovat o ekonomické proveditelnosti likvidace dolu zakládáním. 1.5. Variabilní náklady spojené se zpracováním odpadů a ukládáním základkových směsí Z hlediska vymezení jsou variabilní náklady takové náklady, které mají přímou vazbu na objem zpracovaných průmyslových odpadů a zaloţených základkových směsí. Součet zpracovaných průmyslových odpadů se rovná objemu zaloţených směsí v bezvodném stavu, neboť vyrobená základková směs musí být ihned dopravena na místo určení a zaloţena, jinak dojde k solidifikaci a znehodnocení dopravního potrubí, resp. technologické linky. Pokud jde o jednotlivé nákladové poloţky, pak dělníci jsou zpravidla placeni časovou mzdou s prémií, takţe mzda včetně odvodů má převáţně nebo zcela fixní charakter. Energie potřebná pro činnost technologické linky je vykazována v celkové energetické spotřebě (čerpání vody, větrání, osvětlení), která má fixní charakter. Odpisy technologické linky mají také fixní charakter, mohou být zahrnuty i do trvalých nákladů likvidovaného dolu, pokud jednotlivé součásti technologické linky byly jiţ dříve v majetku podniku. Za skutečně variabilní náklady lze povaţovat především dopravní náklady průmyslových odpadů a náklady na manipulaci s nimi.
ÚROVEŇ STÁTU – METODIKA ZAHRANIČNÍ Po vyřešení technických, organizačních a legislativních problémů spočívá realizace likvidace hlubinného dolu zakládáním zpevněnými základkovými hmotami v zásadě především na financování této činnosti. Chybí-li prostředky na zajištění aktivit spojených s likvidací dolu, není překvapující, ţe řada zejména malých těţařů volí cestu bankrotu. Opuštěná těţební kapacita tak zůstává k řešení orgánům státní správy resp. regionální samosprávy. Tento problém má charakter celosvětový, řešení spočívá v zásadě ve vytváření rezerv pro likvidaci těţebních kapacit a zahlazování následků hornické činnosti nebo v zajištění finančních garancí pro realizaci těchto činností v případech, kdy je nemůţe nebo nechce provést samotný těţař. Na základě stručného popisu situace z jednotlivých zemí lze k problematice finančních garancí pro likvidaci báňské kapacity a zahlazování následků hornické činnosti uvést: - přes pouţívání rozdílných termínů jako „záruka“ (měla by být dostupná pro vládu v případě selhání těţaře) nebo „finanční zajištění“ (mělo by být k dispozici těţební společnosti pro splnění závazků k ţivotnímu prostředí) mají tyto nástroje společný cíl – dosáhnout bezpečného a přijatelného uzavření báňských kapacit a zahlazení následků hornické činnosti - budeme-li oba nástroje označovat společným termínem „garance“, lze rozlišit jejich několik forem od „měkkých“ k „tvrdým“ formám: -
garance nejsou vůbec vyţadovány 61
-
garance mají podobu „samojištění“: test finančního stavu, majetkové záruky těţební společnosti, účetní rezervy,jištění mateřskou společností atd.
-
postupně vytvářené fondy: svěřenský fond
-
jednorázově vytvořené nebo zajištěné garance: peněţní hotovost, záruky bank, finančních institucí a pojišťoven.
- výše garancí obsahují celý rozsah moţností: 0% (Guinea), 5-10% potřebných nákladů na poţadované činnosti (Ghana), 30-40% nákladů (New South Wales, Austrálie), 70% nákladů (provincie Quebec, Kanada), 100% potřebných nákladů (Northern Territory, Austrálie), více neţ 100% nákladů odhadnutých těţební společností (provincie Ontario, Kanada, stát Nevada, USA) s cílem realizovat rekultivace na základě kontraktu s třetí stranou - garance se vztahují k pojmu „rekultivace“, z věcného obsahu vyplývá spojení s likvidací báňské kapacity - specifickým případem je Polsko tvořící těţařem fond na likvidaci důlního závodu - specifickým případem je i Spolková republika Německo, kde stačí účetní rezervy a pro zahlazování následků hornické činnosti lze vyuţít i jiné zdroje z oblasti ochrany ţivotního prostředí - stanovení výše záruky je realizováno různými subjekty, patří zde: -
vláda: Kanada (Quebec, Yukon, Northern Territories), Austrálie (Western Australia), USA (Nevada)
-
příslušné ministerstvo: Austrálie (Tasmania, Victoria)
-
Environmentální soud: Švédsko
-
státní báňská správa: Botswana
-
nezávislá třetí strana: Kanada (Ontario)
-
těţební společnost: Jihoafrická republika
Lze tedy konstatovat značnou různorodost, přičemţ kaţdé řešení má své klady a zápory. Stěţí lze tedy doporučit absolutní převzetí určitého systému. ÚROVEŇ STÁTU – ČESKÁ REPUBLIKA V České republice z báňské i ekonomické legislativy vyplývá: -
existuje rezerva na vypořádání důlních škod a rezerva na sanace a rekultivace, které mají podobu finančních rezerv s moţností pořízení státních dluhopisů
-
výše rezervy závisí na věcném objemu plánovaných prací
-
tvorbu a čerpání rezervy schvaluje příslušný obvodní báňský úřad
-
rezervy jsou daňově uznatelné a odpovídají mezinárodním účetním standardům
Jestliţe shrneme ekonomickou legislativu s vazbou na rezervu na vypořádání důlních škod a rezervu na sanaci pozemků dotčených těţbou, lze u jednotlivých skupin zákonů konstatovat: 62
1. účetní zákony národní: ze zákona o rezervách v platném znění plyne , ţe: -
lze chápat povinnost vést výše uvedené rezervy ve finanční podobě, a to v penězích na zvláštním účtu nebo ve státních dluhopisech z těchto peněz pořízených
-
výše uvedené rezervy jsou daňově uznatelnou poloţkou chráněnou pro účel, k němuţ byly vytvořeny
-
nově se v legislativě objevuje rezerva na restrukturalizaci, kdy jde o činnost, která odpovídá procesu uzavírání a likvidace dolů
2. zákony daňové: v zásadě se potvrzuje daňová uznatelnost rezerv vzniklých podle zákona o rezervách s vazbou na logiku zákona o účetnictví 3. mezinárodní účetní standardy: v zásadě se ukazuje, ţe rezerva na vypořádání důlních škod a rezerva na sanaci pozemků dotčených těţbou odpovídají mezinárodní legislativě. Protoţe je zřejmé, ţe ekonomická legislativa má obecnější charakter, lze uvést návrhy na doplnění báňské legislativy, aby odpovídala obecným zásadám legislativy ekonomické a pak návrhy na doplnění báňské legislativy z hlediska formálního a věcného. ÚROVEŇ FIRMY – APLIKAČNÍ ČÁST Na základě informací z praxe byly určeny „průměrné“ hodnoty jednotlivých parametrů, tedy realitě odpovídající údaje, které lze pouţít pro ekonomické hodnocení. Shrneme-li je, lze uvést: - úspory z eliminace důlních škod, ZNHČ a sociálně zdravotních nákladů = 1 mil. Kč/rok - mnoţství vyrobených základkových hmot: 400 t/den
= 104000 t/rok
- průměrná „cena“ základkové směsi
= 417-433 Kč/t
- jednicové variabilní náklady
= 180 Kč/t
S pouţitím niţší průměrné ceny lze za těchto podmínek určit hospodářský výsledek: HV = 1 . 106 + 104000 (417 – 180) – NT = 25,65 - NT
[mil.Kč/rok]
Konkrétní hodnota hospodářského výsledku závisí na výši trvalých nákladů likvidovaného dolu, za této situace pro nezáporný hospodářský výsledek nesmí být trvalé náklady likvidovaného dolu vyšší neţ 25,65 mil. Kč za rok. Nulový hospodářský výsledek je spodní hranicí ekonomické proveditelnosti likvidace dolu zakládáním zpevněnou základkou. Uvedené „průměrné“ hodnoty se však mohou měnit a tím ovlivní dosahovaný hospodářský výsledek. Proveďme proto výpočty v rámci analýzy citlivosti, kdy při krokových změnách jednotlivých izolovaných parametrů budeme zjišťovat vliv na změnu hospodářského výsledku. Výsledky výpočtů v rámci analýzy citlivosti ukazují, ţe hospodářský výsledek při stejných krokových změnách vstupních proměnných je citlivý na následující vstupní proměnné seřazené v klesajícím pořadí: 63
- zvýšení průměrné ceny základkové směsi - zvýšení mnoţství vyrobené a pouţité základkové směsi - sníţení jednicových variabilních nákladů - zvýšení úspor z eliminace důlních škod, ZNHČ a sociálně zdravotních nákladů Zlepšení hospodářského výsledku však lze dosáhnout daleko menšími změnami jednotlivých proměnných, avšak současně. Předpokládejme, ţe oproti uvedeným „průměrným“ hodnotám, z nichţ jsme vycházeli, bude současně docházet: -
ke zvyšování úspor z eliminace důlních škod. ZNHČ a sociálně zdravotních nákladů v krocích po 2%
-
ke zvyšování mnoţství vyrobených základkových směsí v krocích po 1%
-
ke zvyšování průměrné ceny základkové směsi v krocích po 1%
-
ke sniţování variabilních jednicových nákladů v krocích po 0,5%
Změna vstupních proměnných pro pěti krocích v rozsahu růstu 5,1% (průměrná cena, mnoţství základkové směsi) a 10,4% (úspory) při poklesu jednicových variabilních nákladů o 2,5% přinesla zvýšení hospodářského výsledku o 4,27 mil. Kč/rok. Zvýšení hospodářského výsledku při této kombinaci odpovídá zvýšení hospodářského výsledku při samotném sníţení jednicových variabilních nákladů o 22,63%, coţ je v praxi v zásadě nereálné. Uvedená kombinace vlivů se snahou o prioritní změnu těch parametrů, které vyplynuly z analýzy citlivosti, je cestou eliminace vysokých základů dolu a snahou dosáhnout alespoň nezáporného hospodářského výsledku, který je spodní hranici pro ekonomickou proveditelnost likvidace hlubinného dolu zakládáním při pouţití zpevněné základky. ÚROVEŇ STÁTU – APLIKAČNÍ ČÁST Výsledkem analýzy legislativy byly návrhy na doplnění báňské legislativy s vazbou na legislativu ekonomickou a doplnění báňské legislativy z formálního i věcného hlediska. V prvním případě šlo především o přiřazení technické likvidace dolu nebo lomu do oblasti sanace a tím o zajištění rezervy na likvidaci dolu jako daňově uznatelné poloţky. Při doplnění báňské legislativy z formálního hlediska bylo navrţeno: -
formulační oddělení rezervy na vypořádání důlních škod od rezervy na sanace a rekultivace
-
sjednocení definic sanace v horním zákoně
-
formulačně zahrnout likvidaci dolu resp. lomu do oblasti sanace také v horním zákoně a navazujících vyhláškách
-
zváţit pouţívání termínů „měrné náklady na sanaci a rekultivaci“ a „náklady za důlní škody vyplývající z předpokládané výše těţby“, případně tyto pojmy definovat
-
sjednotit formulační vymezení příslušných rezerv a času jejich vytvoření v příslušných přílohách vyhlášky č. 104/1988 Sb. Při doplnění báňské legislativy z věcného hlediska bylo navrţeno: 64
způsobu řešení. Tento jiný způsob by mohl zahrnovat: 1) ručení třetí stranou: šlo by o ručení bankou, pojišťovnou, jinou finanční institucí, která by na komerční bází ručila za závazky těţební společnosti. Nevýhodou jsou především náklady těţaře spojené s touto zárukou a sníţení úvěrového potenciálu těţební společnosti. 2) vytvoření centrálního fondu za zahlazení následků hornické činnosti: fond by byl vytvářen z příspěvků těţebních společností a byl pouţit při nesplnění povinností těţaře. V zahraničí však s touto formou nejsou dobré zkušenosti vlivem neetického chování některých těţařů, kteří přistoupí na tento systém v závěru těţební činnosti, příspěvky platí krátce a pak fingují bankrot, aby náklady na příslušné činnosti byly hrazeny z prostředků fondu. Další nevýhodou by byla nevratnost vloţených peněz, takţe těţební společnost s tvorbou a pouţitím vlastních rezerv by byla zatíţena navíc. U malých firem by byla situace ještě horší. 3) pouţití zástavního práva na nemovitý majetek: při řízení a stanovení dobývacího prostoru, kdy je dle současné legislativy řešena v základních rysech i situace po ukončení dobývání – včetně odhadu nezbytných nákladů – zastavit zejména pozemky a budovy těţaře ve prospěch státní báňské správy pro případy, ţe by těţař nesplnil své povinnosti v oblasti zahlazování následků hornické činnosti. Zapsáním zástavního práva do katastru nemovitostí by tento majetek nemohl být pouţit pro uspokojení věřitelů, ale jeho zpeněţením by byly získány zdroje pro vypořádání důlních škod, sanace a rekultivace. Při postupném vytváření rezerv by majetek v odpovídající hodnotě byl ze zástavy vyňat, takţe teoreticky při ukončení těţební činnosti by měl těţař vytvořený fond v potřebné výši a plně disponoval svým majetkem. 4) vytvoření zvláštního fondu likvidace dolu: východiskem by mohl být fond likvidace důlního závodu v horním zákoně Polska. Jeho výhodou by bylo stanovení jasných pravidel pro tvorbu tohoto přísně účelového fondu, navíc s moţností vyuţití zkušeností s fungováním tohoto systému v báňském průmyslu Polska. Nevýhodu lze spatřovat v dlouhodobém vázání dalších finančních prostředků v hornictví, které je i tak kapitálově velmi náročné. Pro malé těţební společnosti by tento poţadavek mohl být překáţkou pro jejich působení na trhu. 5) zřízení fondu na úrovni ČBÚ k odstraňování škod a zahlazování následků hornické činnosti podle vzoru zákona o vodách č. 254/2001, který v ustanovení §42 umoţňuje vodoprávnímu orgánu řešit havarijní stavy ve své reţii, a to tak, ţe nelze-li řešení závadných stavů uloţit jeho původci nebo nabyvateli majetku, s nímţ je závadný stav spojen, zabezpečí nezbytná opatření k nápravě příslušný vodoprávní úřad z vlastního podnětu nebo z podnětu České inspekce ţivotního prostředí. Můţe k tomuto účelu uloţit provedení opatření k nápravě právnické nebo fyzické osobě, která je k provedení opatření k nápravě odborně a technicky způsobilá. K tomuto účelu zřizuje vodoprávní úřad v rámci svého rozpočtu zvláštní účet ročně doplňovaný do výše 50 mil. Kč. Výhodou tohoto fondu by byla dostupnost prostředků pro řešení situací nesplnění povinností těţební společnosti. Nevýhodou je problém s odhadem potřebné výše prostředků a zejména poţadavek na státní peníze, i kdyţ by se zde daly přesměrovat prostředky (nebo jejich část) získané z úhrad za vytěţené nerosty. V tomto případě by mohl v hornické veřejnosti vzniknout názor, ţe veškeré problémy spojené s opuštěním lokality bude řešit stát. Výběr určitého návrhu musí být předjednán v odborné i politické úrovni a teprve pak lze navrhnout paragrafové znění. 65
Teorie i praxe prokázaly, ţe pouţití zpevněné základky eliminuje bezpečnostní a ekologická rizika spojená s uzavřenými báňskými lokalitami a zároveň trvale řeší problém velkoobjemových průmyslových odpadů. Prosazení tohoto způsobu technické likvidace je v legislativě velmi ţádoucí, nelze však tyto celospolečenské zájmy (do nichţ lze ochranu ţivotního prostředí zařadit) prosazovat na úkor ekonomických výsledků příslušných podnikatelských subjektů. Předchozí propočty však prokázaly, ţe existuje moţnost provozovat tyto činnosti na komerčním základě. Na druhé straně nelze nechat na libovůli těţaře, zda bude mít dostatek prostředků na zahlazování následků hornické činnosti. Současně platný horní zákon představuje výrazné zlepšení v této oblasti, přesto v báňské legislativě chybí instrument finančních garancí, který by státní správě dal plnou garanci provedení zahlazovacích prací.
66
PLÁNOVANÉ A DOSAŢENÉ CÍLE ŘEŠENÍ A JEHO VÝSTUPY Deklarovaný obecný cíl řešení projektu „Likvidace hlubinného dolu zakládáním po ukončení báňské činnosti pro sníţení bezpečnostních a ekologických rizik“ byl obsaţen ve smlouvě č. 1084/05, kde byl formulován následovně: „Cílem je návrh na věcnou novelizaci stávající báňské legislativy formou úprav a doplněním stávající legislativy při korespondenci s legislativou o nakládání s odpady, o technických poţadavcích na výrobky a EU“. K prezentaci stanoveného obecného cíle bylo v uvedené smlouvě stanoveno 5 výstupů uvedených v subkapitole 0.1. Smluvní podmínky projektu VaV ČBÚ vyplývající ze smlouvy č. 1084/05. Jednotlivé výstupy byly výsledkem řešení celkem 7 etap, do nichţ byl projekt rozdělen. Vzájemné přiřazení výstupů a jednotlivých etap řešení lze provést následovně (výstupy jsou označeny zkráceno formou): Výstup č. 1:
Případová studie likvidace hlubinného dolu zakládáním: - etapa 3 - etapa 4
Výstup č. 2:
Návrh úprav a doplnění horních předpisů: - etapa 2 (báňské předpisy) - etapa 7
Výstup č. 3:
Návrh úprav souvisejících obecně závazných právních předpisů: - etapa 2 (obecně závazné předpisy)
Výstup č. 4:
Návrh metodiky likvidace hlubinných dolů: - etapa 1 - etapa 5
Výstup č. 5:
Návrh metodiky stanovení kritérií ekonomické proveditelnosti likvidace: - etapa 6
Etapy řešení měly stanoveny své dílčí cíle. Na tomto základě lze jednotlivé dílčí cíle příslušných výstupů charakterizovat následovně: VÝSTUP č. 1: Případová studie likvidace hlubinného dolu zakládáním na příkladu Dolu Jan Šverma v Ţacléři Shrnutí cílů etapy č. 3: Analýza technologie likvidace dolu zakládáním vycházející z technického projektu likvidace dolu: Předprojektová příprava: - posouzení důlně-geologické a hydrogeologické situace - výběr odpadů, receptur směsí a technologických zařízení Projekt likvidace: - způsob likvidace hlubinného dolu, organizace prací 67
- posouzení environmentálních rizik Shrnutí cílů etapy č. 4: Analýza technických podmínek zakládání a báňských, bezpečnostních a ekologických rizik likvidace hlubinného dolu zakládáním včetně zatopených hlavních důlních děl. - posouzení přírodních podmínek - dostupnost podzemních prostor pro zaloţení - technologie výroby a dopravy základkové směsi - monitoring vod a bezpečnostních charakteristik Realizace cílů ve výstupu č. 1: - popis Dolu Jan Šverma, jeho přírodních a důlně-technických podmínek - legislativní, ekonomické a hydrogeologické předpoklady - výběr vhodných průmyslových odpadů, dispoziční a bezpečnostní předpoklady - vlastní realizace likvidace dolu: přípravné práce, harmonogram, organizace prací, technologie - bezpečností opatření, monitoring. Lze konstatovat, ţe dílčí cíle realizované ve výstupu č. 1 byly splněny. Výstup zabezpečuje nejen zkušenosti z vlastní realizace likvidace hlubinného dolu, nýbrţ i ukazuje zejména na legislativní předpoklady a nedostatky právních předpisů v době průběhu likvidačních prací jako základ navrhovaných změn v dalších výstupech.
68
VÝSTUP č. 2: Návrh úprav a doplnění horních předpisů, zejména zákona č. 44/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 61/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vyhlášky č. 52/1997 Sb., ve znění vyhlášky č. 32/2000 Sb., vyhlášky č. 99/1992 Sb. Návrh vyhlášky likvidace hlubinného dolu zakládáním jako varianty technické likvidace podzemí dolu. Shrnutí cílů etapy č. 2: Analýza báňských předpisů a jiných souvisejících obecně závazných právních předpisů vztahujících se k likvidaci hlubinného dolu a materiálům pouţitým při likvidaci zakládáním. Báňská legislativa: -
analýza báňské legislativy týkající se likvidace hlavních důlních děl, ale i zahlazování následků hornické činnosti
Shrnutí cílů etapy č. 7: Návrh doplnění báňské legislativy k likvidaci hlubinného dolu zakládáním jako varianty technické likvidace dolu sniţující bezpečností a ekologická rizika. -
návrh na věcnou novelizaci stávající báňské legislativy s vazbou na odpadovou legislativu, právní předpisy EU a legislativu týkající se technických poţadavků na výrobky
Realizace cílů ve výstupu č. 2: -
návrh úprav báňské legislativy metodický pokyn k likvidaci hlubinného dolu zakládáním
Výstup č. 2 představuje extrakt řešené problematiky, podrobněji jsou navrhované změny uvedeny a zdůvodněny především v závěrečné zprávě 7. etapy.
VÝSTUP č. 3: Návrh úprav souvisejících obecně závazných právních předpisů s likvidací hlavních důlních děl a dolů s cílem dosaţení vzájemné návaznosti stanovených poţadavků Shrnutí cílů etapy č. 2: Analýza báňských předpisů a jiných souvisejících obecně závazných právních předpisů vztahujících se k likvidaci hlubinného dolu a materiálům pouţitým při likvidaci zakládáním. Cíle v oblasti obecně závazných předpisů: 69
- analýza legislativy o nakládání s odpady - analýza zákona č. 22/1997 Sb., o technických poţadavcích na výrobky - realizace sladění uvedených zákonů s báňskou legislativou Realizace cílů ve výstupu č. 3: - z analýzy odpadové legislativy vyplynulo doporučení hodnotit základkové směsi jako stavení výrobky ve smyslu zákona č. 22/1997 Sb., o technických poţadavcích na výrobky, neboť nejde o ukládání odpadů - návrh na vytvoření nového Technického návodu pro činnosti autorizovaných osob při posuzování shody stavebních výrobků pro výrobkovou skupinu Popílky a směsi s popílkem pro základkové směsi pro zaplňování volných důlních prostor Lze konstatovat, ţe dílčí cíle realizované ve výstupu č. 3 byly splněny.
70
VÝSTUP č. 4: Návrh metodiky likvidace hlavních důlních děl a hlubinných dolů Shrnutí cílů etapy č. 1: Technicko-ekonomická analýza způsobu technické likvidace hlubinného dolu zakládáním: - popis likvidace hlubinných dolů uplatňované v 90. letech 20. století - technicko-ekonomická analýza likvidace 2 dolů zaloţením všech volných podzemních prostor (rudný důl Křiţanovice, uhelný důl Jan Šverma v Ţacléři) - zhodnocení bezpečnostních a ekologických parametrů při likvidaci dolu zakládáním, moţnost zobecnění zakládání všech podzemních prostor jako metody technické likvidace Shrnutí cílů etapy č. 5: Vypracování typového projektu technické likvidace hlubinného dolu zakládáním: - stanovení postupu pro likvidaci podzemních prostor dolu - stanovení zásad aplikace základkových hmot a technologií - stanovení průběhu technické likvidace - vymezení hranic báňské a ostatní legislativy Realizace cílů ve výstupu č. 4: - zpracování návrhu metodiky likvidace hlubinných dolů zakládáním všech podzemních prostor jako obecné metody technické likvidace sniţující ekologická a bezpečnostní rizika, a to jako výsledek analýzy jednotlivých metod technické likvidace hlubinného dolu - rozlišení báňské legislativy a ostatní legislativy související s likvidací dolu - stanovení předpokladů pro likvidaci hlubinného dolu zakládáním - výběr materiálů pro zakládání podzemních prostor - stanovení technologie a organizace práce při likvidaci hlubinného dolu zakládáním - nakládání s odpady a monitorování vlivů na ţivotní prostředí jako akceptování ostatní legislativy spojené s likvidací dolu Lze konstatovat, ţe dílčí cíle realizované ve výstupu č. 4 byly splněny. Výstup obsahuje zobecnění praktických zkušeností z více neţ desetiletí likvidace hlubinného dolu zakládáním a představuje návod usnadňující realizaci této formy technické likvidace hlubinných dolů. Na základě dohody s poskytovatelem dotace na řešení projektu tato metodika nahrazuje návrh vyhlášky likvidace hlubinného dolu zakládáním, která byla původně plánována jako součást výstupu řešení č. 2.
71
VÝSTUP č. 5: Návrh metodiky stanovení kritérií ekonomické proveditelnosti způsobu technické likvidace hlubinného dolu zakládáním s konkrétními aplikacemi a ve vztahu k nákladům vynakládaným státem Shrnutí cílů etapy č. 6: Návrh kritérií ekonomické proveditelnosti likvidace hlubinného dolu zakládáním: - kvantifikace faktorů ovlivňujících ekonomický efekt dosaţený likvidací hlubinného dolu jako podnikatelské aktivity: - výběr zpracovávaných průmyslových odpadů (druhy základkových hmot a ceny za odběr komponent pro jejich přípravu) - objem zaloţených základkových hmot - trvalé náklady likvidovaného dolu - provedení simulačních propočtů pro zjištění podmínek dosaţené alespoň nezáporného hospodářského výsledku Realizace cílů ve výstupu č. 5: - výčet a kvantifikace faktorů ovlivnitelných podnikatelským subjektem při likvidaci dolu zakládáním - stanovení trvalých nákladů likvidovaného dolu jako vnějšího faktoru rozhodujícího o dosaţeném hospodářském výsledku - provedení simulačních propočtů určujících hodnoty ovlivnitelných proměnných pro dosaţení alespoň nezáporného hospodářského výsledku - přehled finančních garancí v zahraničí slouţících k zajištění financování likvidace dolu při nesplnění povinností těţební společnosti - návrh na druhy finančních garancí pouţitelných v legislativě ČR Lze konstatovat, ţe dílčí cíle realizované ve výstupu č. 5 byly splněny. Oproti původním dílčím cílům 6. etapy byla dopracována problematiky finančních garancí, a to v zahraničí s návrhem pro uplatnění v podmínkách legislativy České republiky.
72
ZÁVĚR Řešení projektu VaV ČBÚ č. 42-05 „Likvidace hlubinného dolu zakládáním po ukončení báňské činnosti pro sníţení bezpečnostních a ekologických rizik“ probíhalo od 1.8.2005 po dobu 27 měsíců do roku 2007. V souladu se smlouvou č. 1084/05 bylo zpracováno 7 etap vyúsťujících v 5 výstupů, v rámci jednotlivých etap byly vypracovány dílčí a závěrečné zprávy, za celý projekt byla vypracována závěrečná zpráva a příloha k ní. Výsledkem řešení bylo zobecnění zkušeností s praktickou realizací likvidace dolu Jan Šverma v Ţacléři základkovými hmotami vyrobenými z velkoobjemových průmyslových odpadů, při němţ se realizovalo propojení výsledků laboratorního výzkumu HGF VŠB-TUO s hornickou praxí. Praktická realizace se setkávala s řadou problémů vyplývajících z nepřipravené legislativy v této oblasti, proto jsou významnými výstupy i návrhy na změnu báňské legislativy a obecně závazných právních předpisů souvisejících s likvidací dolu. Jejich úplné znění je v příloze závěrečné zprávy stejné jako návrh metodiky likvidace hlavních důlních děl a hlubinných dolů. Řešitelé projektu vyjadřují upřímné poděkování ČBÚ, především jeho předsedovi panu prof. JUDr. Ing. Romanu Makariovi, CSc. a dalším zaměstnancům státní báňské správy za moţnost shrnout a zachovat teoretické poznatky i praktické zkušenosti týkající se likvidace dolů zakládáním na základě podpory ze strany ČBÚ.
73
