Zavedení Ambassador programu v Jihomoravském kraji

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Zavedení Ambassador programu v Jihomoravském kraji Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Ondřej Dufek, DiS.

Daniela Pásková

Brno 2011

Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu bakalářské práce Ing. Ondřeji Dufkovi, DiS., za cenné připomínky, odborné rady a ochotu. Také bych ráda poděkovala Ing. Lukášovi Bačíkovi za poskytnutí důleţitých informací potřebných k vypracování této práce a za vstřícnost.

Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci s názvem Zavedení Ambassador programu v Jihomoravském kraji vypracovala samostatně pod vedením Ing. Ondřeje Dufka, DiS., a uvedla v seznamu literatury všechny pouţité literární i odborné zdroje. V Brně dne 25. května 2011

__________________

Abstrakt Pásková, D. Zavedení Ambassador programu v Jihomoravském kraji. Bakalářská práce. Brno, Mendelova univerzita v Brně, 2011. Bakalářská práce se zabývá zavedením Ambassador programu v Jihomoravském kraji. Práce analyzuje stav kongresového cestovního ruchu v Jihomoravském kraji spolu s poskytovateli kongresových sluţeb a organizacemi destinačního managementu. Práce dále srovnává Ambassador programy v České republice a v zahraničí podle nástrojů pro podporu kongresového cestovního ruchu. Na základě srovnání Ambassador programů, informací z ICCA a spolupráce s Moravia Convention Bureau se navrhuje zavedení Ambassador programu v Jihomoravském kraji společně s finančním plánem, časovým plánem a nástroji pro hodnocení efektivity navrţeného Ambassador programu. Klíčová slova Ambassador program, kongresový cestovní ruch, Moravia Convention Bureau, Jihomoravský kraj, ICCA

Abstract Pásková, D. Implementation of Ambassador Programme in the South Moravian Region. Bachelor thesis. Brno, Mendel University in Brno, 2011. Bachelor thesis deals with implementation of Ambassador Programme in the South Moravian Region. Bachelor thesis analyses state of congress tourism in the South Moravian Region, providers of congress services and organizations of destination management. Furthermore, bachelor thesis compares Ambassador Programmes in the Czech Republic and in foreign countries based on tools for boost of congress tourism. Implementation of Ambassador Programme is designed according to these comparisons, information from ICCA and cooperation with Moravia Convention Bureau. Implementation of Ambassador Programme includes financial plan, time schedule and tools for evaluation of effectiveness of designed Ambassador Programme. Keywords Ambassador Programme, Congress Tourism, Moravia Convention Bureau, South Moravian Region, ICCA

Obsah 1

2

Úvod a cíl práce 1.1

Úvod ...........................................................................................................7

1.2

Cíl práce .................................................................................................... 8

Přehled literatury

Cestovní ruch ............................................................................................ 9

2.2

Kongresový cestovní ruch ........................................................................10

2.2.1

MICE ................................................................................................10

2.2.2

Trh kongresového cestovního ruchu ............................................... 11

2.2.3

Formy kongresových akcí ................................................................ 11

2.2.4

Charakteristika kongresových zařízení............................................ 12

2.2.5

Charakteristika kongresových měst ................................................ 13

2.2.6

Organizace kongresové akce ............................................................ 14

2.2.7

Mezinárodní organizace působící v kongresovém cestovním ruchu15

Ambassador program .............................................................................. 15

2.3.1

Charakteristika Ambassadora ......................................................... 15

2.3.2

Charakteristika Ambassador programu .......................................... 16

2.3.3

Výhody vyuţití Ambassador programu ........................................... 17

2.3.4

Convention bureau...........................................................................18

2.3.5

Klíčové části Ambassador programu ............................................... 19

2.3.6

Moţnosti podpory Ambassadorů .................................................... 20

2.3.7

Fáze v procesu nabídkového řízení .................................................. 21

2.3.8

Ambassador programy v zahraničí ................................................. 22

2.3.9

„Exit strategie“ a hrozby Ambassador programů ........................... 22

Analýza problému 3.1

4

9

2.1

2.3

3

7

24

Metodika řešení ...................................................................................... 24

Vlastní práce

25

4.1

Charakteristika kongresové turistiky v České republice ........................ 25

4.2

Charakteristika kongresové turistiky v Jihomoravském kraji ............... 26

4.2.1

Profil Jihomoravského kraje........................................................... 26

4.2.2

Kongresová turistika v Jihomoravském kraji .................................26

4.2.3

SWOT analýza ................................................................................. 28

4.2.4

Kongresová zařízení a jejich kapacita .............................................29

4.2.5

Dodavatelé a organizátoři kongresových sluţeb .............................32

4.2.6

Organizace kongresového cestovního ruchu ...................................34

4.3

Ambassador programy v krajích České republiky ..................................36

4.4

Ambassador programy v zahraničí..........................................................39

4.5

Zavedení Ambassador programu v Jihomoravském kraji ......................42

4.5.1

Ambassador program ......................................................................42

4.5.2

Klíčové části Ambassador programu ...............................................43

4.5.3

Charakteristika Ambassadora ......................................................... 47

4.5.4

Časový plán ..................................................................................... 48

4.5.5

Finanční plán .................................................................................. 50

4.6 Nástroje pro hodnocení efektivity Ambassador programu v Jihomoravském kraji...................................................................................... 53 5

Závěr

57

6

Literatura

59

6.1

Literární zdroje ........................................................................................ 59

6.2

Internetové a jiné zdroje......................................................................... 60

A

Organizace kongresového cestovního ruchu v České republice 66

B

Program Be a Host

67

C

Organizace kongresového cestovního ruchu v zahraničí

70

1 Úvod a cíl práce 1.1

Úvod

Cestovní ruch je v současné době jedno z nejvíce rozvíjejících se odvětví na celém světě a stává se významnou součástí lidského ţivota. Pro mnoho zemí je cestovní ruch hlavním zdrojem příjmů státní pokladny a i Česká republika jej povaţuje za důleţitou součást jejího národního hospodářství. Specializovanou formu cestovního ruchu představuje kongresový cestovní ruch, jenţ je typický vysokou úrovní sluţeb, odborným charakterem akcí, velkými nároky na zabezpečení akce, odlišnou sezónností a výrazně vyššími výdaji účastníků. Kongresový cestovní ruch se řadí mezi ekonomicky nejvýznamnější formy cestovního ruchu, jedním z důvodů tvrzení je třikrát vyšší průměrná útrata kongresového návštěvníka neţ běţného turisty. Kongresové akce jsou spojené se setkáváním odborných účastníků za účelem výměny poznatků a zkušeností. Význačné kongresové akce posilují postavení a image země, proto se v poslední době na kongresový cestovní ruch klade velký důraz. Kongresový cestovní ruch má v České republice velký potenciál, není však plně vyuţit. V poslední době se situace mění a stát si uvědomuje důleţitost této formy cestovního ruchu. V České republice se uskutečnilo mnoţství důleţitých akcí mezinárodního charakteru. Dominantní postavení na trhu kongresové turistiky v České republice má hlavní město Praha, poté se kongresový cestovní ruch rozvíjí ve větších městech jako Ostrava, Brno, Plzeň či Karlovy Vary. Trendem kongresového cestovního ruchu v České republice je zakládaní kongresových kanceláří (tzv. convention bureau), jeţ rozvíjí kongresový cestovní ruch v daném kraji. Tyto kongresové kanceláře sdruţuje Czech Convention Bureau, který má kongresový cestovní ruch v České republice a jeho propagaci na starost, a je zřízen pod hlavičkou agentury CzechTourism. Na propagaci kongresového cestovního ruchu v destinaci rovněţ slouţí Ambassador program, který je zaloţen na práci osob zastupujících tento program, tzv. Ambassadorů. Hlavním úkolem programu je přilákání kongresových událostí do destinace na základě práce Ambassadorů. Ambassadoři jsou vlivnými osobami ve významných organizacích (nejčastěji vědecké organizace), vystupují jako zástupci destinace a snaţí se pomocí nabídek a kontaktů v kongresovém cestovním ruchu získat kongresové akce do destinace. Ambassadoři nejsou placeni za tuto funkci a důleţitým je pro ně jiţ tento samotný titul. Ambassador programy většinou vedou místní, regionální nebo státní kongresové kanceláře (convention bureau). Ambassador programy jsou v zahraničí populární, protoţe jsou velmi úspěšné v získávání akcí a prospěšné pro destinaci. V České republice vlastní Ambassador program pouze praţská kongresová kancelář (Prague Convention Bureau) a další kraje tento program plánují do budoucna zaloţit. V rámci této bakalářské práce bude navrhnuto zavedení Ambassador programu v Jihomoravském kraji. Jihomoravský kraj má velký potenciál v oblasti kongresové turistiky vzhledem k jeho významnému postavení krajského města

7

Brna jako tradičního centra výstavnictví a veletrţnictví. Kraj vlastní velký počet kongresových zařízení a mnoţství přírodního, kulturního a historického bohatství. Podstatná je také pozice Brna jako kongresového města první volby s mnoho zkušenostmi s pořádáním velkých kongresových akcí mezinárodního charakteru (mezinárodní konference AUM 2011, 14. celostátní konference DNA diagnostiky, IV. kongres MEKA či summit 15 prezidentů členských zemí EU).

1.2 Cíl práce Cílem bakalářské práce je zavedení Ambassador programu v Jihomoravském kraji včetně časového a finančního plánu a nástrojů pro hodnocení efektivity navrţeného Ambassador programu. Dílčím cílem bakalářské práce je analyzování současného stavu kongresového cestovního ruchu v Jihomoravském kraji. Tato analýza se soustřeďuje hlavně na poskytovatele kongresových sluţeb v kraji a organizace destinačního managementu. Dílčím cílem práce je také zhodnocení stavu poskytování Ambassador programu v České republice a rovněţ v zahraničí. Na základě zhodnocení stavu Ambassador programu jsou vybrána určitá convention bureau, jak z České republiky, tak ze zahraničí, a jsou porovnána s Moravia Convention Bureau v oblasti poskytovaných nástrojů pro podporu kongresového cestovního ruchu v dané destinaci. Podle zmíněných dílčích cílů je navrhnuto zavedení Ambassador programu v Jihomoravském kraji, jeţ je vykonáno ve spolupráci s Moravia Convention Bureau a podle informací z Mezinárodní asociace kongresů a konferencí (ICCA) a jiných convention bureau, které jiţ Ambassador program mají úspěšně zavedený a prosperující.

8

2 Přehled literatury 2.1 Cestovní ruch Cestovní ruch je dynamické odvětví, které se v současné době velmi rychle rozvíjí na celém světě. Význam cestovního ruchu je obrovský a cestovní ruch hraje důleţitou roli v ekonomice státu. Sluţby cestovního ruchu se vyvíjí a zkvalitňují, ale také se zároveň zvyšují nároky účastníků cestovního ruchu na kvalitu sluţeb a zvyšuje se jejich očekávání. Definovat cestovní ruch je velmi sloţité, protoţe je to disciplína, na kterou se dá nahlíţet z více hledisek. Podle Ţáka (2002, s. 89) povaţuje Světová organizace cestovního ruchu (WTO) za cestovní ruch „činnost lidí, spočívající v cestování a pobytu v místech mimo místo jejich obvyklého pobytu po dobu kratší jednoho uceleného roku za účelem vyuţití volného času, obchodu a jinými účely“. Jakubíková (2009, s. 18) jej definuje jako „pohyb lidí mimo jejich vlastní prostředí do míst, která jsou vzdálena od místa jejich bydliště, za různými účely, vyjma migrace a výkonu normální denní práce“. Na základě zmíněných definic lze tvrdit, ţe je cestovní ruch vţdy spojován s pohybem osob. Pásková a Zelenka (2002, s. 45) na cestovní ruch nahlíţejí z jiného pohledu a označují jej jako „komplexní společenský jev jako souhrn účastníků cestovního ruchu“. Základními sloţkami cestovního ruchu jsou objekt a subjekt cestovního ruchu. Tyto sloţky jsou spojeny vzájemnými vazbami a působí na ně politické, sociální, ekonomické, ekologické a technologické prostředí. Za objekt cestovního ruchu je povaţováno místo dočasného pohybu (rekreační prostor, materiálnětechnická základna a sluţby, zboţí a volné statky). Subjektem je účastník cestovního ruchu (orgány a organizace zabývající se cestovním ruchem, pracovníci a účastníci cestovního ruchu). (Ryglová, 2009, s. 10) Důleţitým pojmem cestovního ruchu je destinace, jeţ zahrnuje podle Palátkové (2006, s. 16) „svazek různých sluţeb koncentrovaných v určitém místě nebo oblasti“. Tyto sluţby se poskytují na základě atraktivity místa, která ztělesňuje podstatu destinace a hlavní stimul návštěvnosti oblasti. Cestovní ruch je moţné dělit podle mnoha kritérií, základní členění cestovního ruchu je na druhy a formy cestovního ruchu. V označení druhů a forem cestovního ruchu se však autoři odborných publikací liší. Hesková a kol. (2006, s. 22 – 26) vymezuje druhy cestovního ruchu dle motivace účasti na cestovním ruchu. V praxi se tyto druhy různě vzájemně spojují. Rozlišují se následující druhy - rekreační, tematický, sportovní, dobrodruţný, kulturní, myslivecký, rybářský, náboţenský, zdravotní, lázeňský, kongresový, profesní a stimulační cestovní ruch. Formy cestovního ruchu, které specifikují cestovní ruch podle potřeb a cílů jeho účastníků, rozlišuje Hesková a kol. (2006, s. 27 - 36) podle počtu účastníků, věku účastníků, délky účasti, převaţujícího místa pobytu, dynamiky, z geografického hlediska a další.

9

2.2 Kongresový cestovní ruch Kongresový cestovní ruch je jednou z nejefektivnějších forem cestovního ruchu. Neustále se rozvíjí a to nejen kvůli poţadavkům na výměnu informací, které se v současné době zvyšují, kvůli růstu odbornosti a jeho velkému významu. Přináší do destinací mnoho návštěvníků a s tím mnoţství finančních prostředků. Návštěvníci stráví v destinaci pouze několik dní, proto se destinace snaţí návštěvníky upoutat i jinými prostředky neţ pouhým pořádáním kongresové události. Jsou jimi historické památky, kultura, poznávání přírodních krás destinace a v současnosti i adrenalinové záţitky. CzechTourism (MICE Handbook, 2008, s. 2) popisuje kongresový cestovní ruch jako „specializovanou formu cestovního ruchu spojenou se setkáváním účastníků za účelem výměny odborných poznatků a zkušeností. Zahrnuje zejména pořádání kongresů, konferencí a sympózií pro účastníky a jejich blízké“. Kongresový cestovní ruch má mnoho specifických znaků. Indrová (2007, s. 96) tyto znaky formulovala v následujících bodech:  Hlavním motivem účasti na kongresovém cestovním ruchu je setkání s určeným okruhem lidí, nikoliv návštěva dané destinace, jak je tomu obecně u cestovního ruchu.  Účastníci poznávají místní kulturu a oblast díky společenským akcím, které jsou součástí setkání.  Kongresových akcí se účastní lidé středních a vyšších společenských vrstev. Účastníci poţadují vysokou kvalitu poskytovaných sluţeb.  Vysílající organizace platí velkou část nákladů spojenou s účastí na kongresové akci.  Účastník kongresů má asi třikrát vyšší výdaje neţ klasický účastník cestovního ruchu.  Organizaci kongresů většinou zařizují specializované agentury nebo velké cestovní kanceláře. PCO (Professional Congress Organiser) značí profesionální organizátory kongresů.  Kongresové akce jsou pořádány podle specifických poţadavků pořadatele. Lze říci, ţe kaţdá tato akce je osobitá.  Příprava akcí bývá spíše dlouhodobějšího charakteru. Jedná se o rozmezí několika měsíců aţ několika let.  O rozvoj kongresového cestovního ruchu se běţně stará stát nebo region. Hlavním motivem jsou plynoucí výhody z tohoto rozvoje (nové pracovní moţnosti, zvýšení image destinace, ekonomické přínosy, překlenutí sezónnosti a impulz pro vytvoření dalších sluţeb v rámci doplňkových programů). 2.2.1

MICE

V kongresovém cestovním ruchu se často vyskytuje pojem MICE. Je to zkratka anglických slov Meetings (odborná setkání), Incentives (incentivní cestovní ruch), Conferences (konference) a Exhibitions (výstavy)/Events (události). Vý10

klad tohoto pojmu se liší u mnoha autorů odborných publikací. Ryglová (2009, s. 122) jej označuje jako kongresový průmysl, zatímco CzechTourism (MICE Handbook, 2008) jako kongresový a incentivní cestovní ruch. V řadě odborných publikací také chybí označení Events v samotném názvu nebo mají zkratky anglických písmen prohozené. Například Fenich (2008) nepouţívá zkratku MICE ale MEEC (Meetings, Expositions, Events, Conventions) a tím nezamýšlí incentivní cestovní ruch. Pojem MICE formuluje Pásková a Zelenka (2002, s. 175) jako „označení trhu sluţebních a podnikových cest zahrnujících obchodní schůzky, podnikové zájezdy za odměnu, podnikové motivační a studijní zájezdy, kongresy, konference a výstavy“. 2.2.2

Trh kongresového cestovního ruchu

Trh kongresového cestovního ruchu je místem, kde se střetává nabídka kongresového cestovního ruchu a poptávka po kongresovém cestovním ruchu. Tyto prvky trhu kongresového cestovního ruchu popisuje Orieška (2004, s. 10 - 14) následovně:  Poptávka po kongresovém cestovním ruchu o Účastníci kongresových akcí (kongresoví turisté) – tito účastníci se označují za spotřebitele kongresových sluţeb s potřebou výměny informací, vzdělávání nebo výměny názorů. Náklady za účastníky většinou hradí zaměstnavatel a rovněţ za ně činí rozhodnutí zúčastnit se akce. o Iniciátoři (nositelé) kongresových akcí – patří mezi ně firmy, společnosti nebo asociace. Organizaci kongresové akce má ale na starost profesionální subjekt.  Nabídka kongresového cestovního ruchu o Organizátoři kongresových akcí – mohou jimi být podniky, instituce a společnosti, které vlastní materiálně-technická zařízení a sami organizují akce, nebo, které chtějí organizovat akce a pronajímají si prostory pro její konání. V současné době se organizacemi akcí zabývají profesionální organizátoři kongresových akcí (PCO – Professional Congress Organiser), kteří mohou poskytnout klientům propagaci události, sestavení časového harmonogramu akce a rozpočtu. Kongresové akce také připravují cestovní kanceláře a dopravní společnosti. o Dodavatelé kongresových sluţeb – jsou různé podnikatelské subjekty (hotely, sály, haly a další). Hotely mají zvláštní postavení, mohou být dodavateli sluţeb, ale také se mohou stát organizátory. 2.2.3

Formy kongresových akcí

Kongresové akce se vyznačují místem konání akce, dobou konání akce a také rozebíraným tématem. Akce je moţné dělit podle počtu účastníků, formy, struk-

11

tury účastníků, délky trvání, způsobu organizace, aj. Níţe jsou popsány formy kongresových akcí, jak je popisuje Fenich (2008, s. 10 – 12):  Setkání (meeting) – je událostí ve formě vzdělávacího zasedání, diskuze, setkání nebo další organizované události. Nevystavují se zde ţádné exponáty.  Shromáţdění (convention) – shromáţdění je v základu stejné jako výše rozebrané setkání. Jedinou výjimkou je moţnost vystavovat exponáty.  Seminář (seminar) – se označuje jako přednáška a dialog, který je pod vedením vedoucího experta, nebo jako setkání a série setkání 10 a více specialistů s rozdílnou odborností.  Konference (konference) – představuje setkání za účelem vyřešení problémů, diskuze, konzultace a zjišťování faktů. Událost zajišťuje výměnu názorů, sdělování zpráv, debaty, ale také umoţnuje poskytovat publicitu na specifické problémy. Konference většinou trvají krátkou dobu a mají specifické cíle. Konference bývají menší neţ kongresy.  Kongres (congress) – je pravidelné setkávání velkého mnoţství lidí za účelem probírání určitého tématu. Kongresy trvají více dní, mají současně několik zasedání a jsou pololetní nebo roční.  Fórum (forum) – je otevřená diskuze s obecenstvem, odborníky a vedoucím diskuze.  Výstava (exhibition) – primární aktivitou je výstava na určené ploše. Tato událost je zaměřena na B2B (business-to-business) návštěvníky.  Obchodní výstava (trade show) – je výstava zaměřená pouze na specifickou klientelu.  Expozice (exposition) – je shodná s výstavou (vystavení produktů a sluţeb).  Sympozium (symposium) – je označení setkání odborníků z uţšího specifického oboru s vědeckou diskuzí na určité téma.  Panelová diskuze (panel) – je diskuze dvou a více účastníky s předsedou. Mezi další formy kongresových akcí podle Fenicha (2008, s. 10, 11, 12) patří kurz (workshop), přednáška (lecture), seminář (clinic), break-out sessions, seskupení (assembly), institut (institute), pobídková cesta (incentive travel). U mnoha forem kongresových akcí je problém s českým překladem. Velké mnoţství termínů se označuje jako setkání nebo shromáţdění (například assembly, meeting, convention, aj.). Ryglová (2009, s. 123) rozděluje kongresové akce podle počtu účastníků na malé (seminář, kolokvium, zasedání, aj.), středně velké (konference, sympozium) a velké (kongres, sjezd). Malé jsou do 50 účastníků, středně velké do 300 účastníků a velké více neţ 300 účastníků. 2.2.4

Charakteristika kongresových zařízení

Kongresové sluţby nelze provozovat bez existence materiálně-technické základny. Jako tyto základny slouţí kongresová zařízení, jeţ nabízejí ubytování, stravování a prostory pro jednání. Kongresová zařízení člení Orieška (2004, s. 43 a 44) na následující tři druhy:

12

1.

Kongresové a seminární hotely – kongresové hotely nabízí nejen ubytování a stravování, ale i komplexní kongresové sluţby. Kongresový hotel vlastní kongresový (konferenční) sál s technickým vybavením (videotechnika, ozvučení, písařské, překladatelské sluţby a další). Seminární hotel poskytuje kongresový sál v okolí nebo náhradní prostory obvykle pro maximálně 30 účastníků.

2.

Specializovaná kongresová zařízení – se nachází ve významných místech kongresového cestovního ruchu a obsahují kongresové paláce, kulturněspolečenská centra a kongresová centra. Tato zařízení značí prestiţ města a tvoří pro město zisk. Skládají se z kongresového sálu, nespočtu jednacích místností, výstavních prostor a ostatních prostor. Ve městě se specializovaným kongresovým zařízením by měly být hotely vyšší třídy s dostatečnou kapacitou. Někdy jsou vyuţívány také stadiony a sportovní haly.

3.

Netradiční kongresová zařízení – zajišťují návštěvníkům neobyčejné záţitky. Události se konají v dopravních prostředcích, říčních nebo námořních lodích a na jiných nezvyklých místech. Kongresové sluţby by však měli odpovídat standardu. Podle Fenicha a Hashimoto (in Nelson, 2004, s. 64) se od poloviny 90. let rozvíjí také trend spojení kasin a kongresového průmyslu, kdy si provozovatelé kasin uvědomili, ţe by byli kongresoví návštěvníci vhodnými klienty, a proto uzpůsobili kasina této klientele.

V současnosti se kongresové akce konají nejčastěji v kongresových centrech a kongresových hotelech, ale zvyšuje se také obliba netradičních kongresových zařízení. Aby byla zařízení kvalitní a efektivní, doporučuje Pyo (2001, s. 8) metodu Benchmarking, která funguje na principu sebehodnocení a přejímání zkušeností od jiných organizací, aby byly zjištěné nedostatky napraveny. 2.2.5

Charakteristika kongresových měst

Kongresová města lze dělit podle několika hledisek. Nejznámější je rozdělení podle významu na města první, druhé a třetí volby. Toto rozdělení slouţí pro organizátory kongresových akcí a vypovídá o atraktivnosti města. Města se posuzují podle mnoţství hotelů, jejich kvality, kapacity, existence letišť a dalších faktorů. Podle nároků hledají organizátoři vhodná města pro pořádání událostí. Ryglová (2009, s. 124) popisuje města podle významu níţe:  Města první volby – mají ubytovací kapacitu 2 aţ 3 tisíce pokojů v 4 a 5 hvězdičkových hotelích s kapacitou minimálně 500 lůţek. Vlastní mezinárodní letiště a kongresová centra. V okolí města se musí nacházet mnoţství turistických a přírodních atraktivit.  Města druhé volby – nabízí kapacitu aţ 1,5 tisíce lůţek v hotelích se 4 a 5 hvězdičkami. Mezinárodní letiště se nachází ve vzdálenosti 2 hodin od města. Také tyto města mají kongresové centrum a dostatečné atraktivity v okolí.  Města třetí volby – poskytují kapacitu 500 aţ 1 tisíc pokojů v hotelech se 4 a 5 hvězdičkami. Mezinárodní letiště se nachází více neţ 2 hodiny jízdy

13

od města. Město také vlastní kongresové centrum a dostatečné stravovací a zábavní zařízení. V České republice se vyskytují města první, druhé i třetí volby. Mezi města první volby můţeme zařadit například Brno a Ostravu, mezi města druhé volby Hradec Králové a mezi města třetí volby České Budějovice. 2.2.6

Organizace kongresové akce

Organizace kongresové akce je velmi sloţitou záleţitostí. Kongresové akce se začínají organizovat několik měsíců nebo let dopředu a je potřeba kaţdý prvek tohoto procesu správně naplánovat, aby byli účastníci akce spokojení. Orieška (2004, s. 64) popisuje fáze organizace v následujících bodech:  Organizačně-personální zabezpečení kongresové akce – pro naplánování akce je potřeba dostatek zkušeností a profesionální přístup, který zajišťují specializované firmy zaměřené na profesionální organizování kongresových akcí. Důleţitý je styk s veřejnými institucemi (vláda, ministerstva, aj.).  Příprava kongresové akce – kongresovou akci se rozhodne uskutečnit objednavatel kongresových sluţeb, který určí cíl a věcný obsah akce. Objednatel přijímá rozhodnutí o počtu účastníků, délce a termínu trvání akce, místu konání a dalších záleţitostech. Vzniká přípravný výbor, který slouţí ke komunikaci s organizátorem a přípravě odborného programu. Klíčovým prvkem je správná komunikace mezi organizátorem a objednavatelem. Přípravné činnosti, které je potřeba zajistit, jsou vyjmenovány níţe: o odborný program a časový plán akce, o místo akce a jednací místnosti, o dopravní, ubytovací a stravovací sluţby, o doplňkový program a doplňkové sluţby, o cenová kalkulace, o příprava a tisk kongresových materiálů, o propagace akce.  Realizace kongresové akce – vytváří se realizační skupina z členů přípravného výboru a spolupracovníků organizátora. Mezi přípravné akce se zařazuje kontrola úpravy jednacích prostor, úprava zevnějšku a oblečení pracovníků (ideální je jednotné oblečení). Členové realizační skupiny mají dohled nad dohodnutými sluţbami a členové organizační skupiny mají na starost odbornou část akce.  Závěr kongresové akce – v této etapě se musí splnit povinnosti týkající se ukončení akce, vyúčtování a vyhodnocení. Jednací místnosti se odevzdají majiteli, vrátí se vypůjčená technika, organizátor vypočítá výslednou kalkulaci a vyhodnotí se akce z odborného a organizačního hlediska.  Souhrnný přehled organizačního zabezpečení kongresové akce – v této poslední fázi organizace kongresové akce se vypracuje shrnutí činností spojených s jednotlivými etapami organizace.

14

2.2.7

Mezinárodní organizace působící v kongresovém cestovním ruchu

V rámci kongresového cestovního ruchu existuje mnoho organizací, které se specializují na tuto specifickou oblast cestovního ruchu. Organizace nabízí členům poradenské sluţby, organizační sluţby nebo zprostředkování kontaktů. Níţe jsou vyjmenovány některé mezinárodní organizace kongresového cestovního ruchu:  ICCA (International Congress and Convention Association) – Mezinárodní asociace kongresů a konferencí – je organizace fungující od roku 1963. Jejím hlavním úkolem je pomáhat členům tvořit a udrţovat konkurenční výhodu a radit organizátorům akcí s naplánováním celé události. (ICCA, 2010)  IACC (International Association of Conference Centres) – Mezinárodní asociace konferenčních center – je nezisková organizace sdruţující konferenční centra od roku 1958. Svým členům poskytuje kongresová zařízení vysoké kvality, propaguje konferenční centra, sbírá informace, provádí výměnu zkušeností, aj. (IACC, 2008)  IAPCO (International Association of Professional Congress Organisers) – Mezinárodní asociace profesionálních organizátorů kongresů – je nezisková organizace zaloţená roku 1968. Nabízí svým členům poradenské sluţby, výpomoc s organizací kongresových akcí a zajišťuje vysokou jistotu kvality uznávanou kongresovými klienty a dodavateli. (IAPCO, 2009)

2.3 Ambassador program Ambassador program je nejvýznamnější částí bakalářské práce. Pojem Ambassador a Ambassador program budou blíţe specifikovány v následujících kapitolách. 2.3.1

Charakteristika Ambassadora

Slovo Ambassador pochází z latinského slova ambactus, coţ znamená slouţící neboli sluha. V současné době se definice tohoto slova výrazně odlišila. Na pojem Ambassador lze nahlíţet podle Oxford Reference Online (2004) ze dvou hledisek. Za prvé je Ambassador definován jako „uznávaný diplomat vyslaný státem na misi nebo jako jeho stálý zástupce v cizí zemi“. Ambassadora lze také označit jako „zástupce nebo propagátora specifikované záleţitosti“. Z těchto definic je zřejmé, ţe Ambassador není jiţ pouze slouţícím, ale tento titul získal prestiţ a je velmi uznávaný. Ambassador v rámci kongresového cestovního ruchu je podle ICCA (Congress Ambassador Programmes, 2010) „osoba se znalostmi a významem, která má vliv v jejím poli. Můţe jednat jako zástupce destinace a je připravena pracovat s místními kongresovými profesionály, aby zajistila kongresový obchod pro destinaci“. Davidson a Rogers (2006, s. 137) také dodávají, ţe Ambassadoři

15

jsou prostředkem, přes který jsou soustřeďovány marketingové zprávy a nabídky událostí. Ambassador není osoba, která chce získat tento titul pro nabytí finančních prostředků, ale je to osoba, pro kterou je důleţitá prestiţ titulu. Ambassadoři většinou nejsou za tuto funkci placeni, jedná se o pouze dobrovolnou funkci, u které má nejvyšší hodnotu titul Ambassadora jako prestiţního označení. Ambassadoři nepůsobí pouze v oblasti kongresového cestovního ruchu, ale je mnoho typů. Existuje Brand Ambassador, Youth Ambassador, Sports Ambassador, Student Ambassador, Citizen Ambassador, Online Ambassador, Tourism Ambassador a další. Je velmi důleţité vybrat správného Ambassadora, který bude reprezentovat danou destinaci. Různé Ambassador programy ve světě vyuţívají odlišná kritéria na jeho výběr. Společným bodem tohoto výběru je, aby Ambassador cítil určité pouto k destinaci. Mezi tato pouta patří podle ICCA (Congress Ambassador Programmes, 2010):       

narození v destinaci, ţivot v destinaci, studium v destinaci, určitá tvorba v destinaci (například umělecké práce), rodinné pouto k destinaci, Ambassador jako obdivovatel určité osobnosti spojené s destinací, Ambassador jako obdivovatel destinace nebo charakteristického znaku destinace.

Ambassadoři jsou vybíráni podle Davidsona a Rogerse (2006, s. 144) z následujících pozic: univerzitní vědci, lékařští odborníci, odborníci v průmyslu, lídři v obchodní sféře a odboráři. 2.3.2

Charakteristika Ambassador programu

Ambassador program je významným programem v oblasti kongresového cestovního ruchu. ICCA (Congress Ambassador Programmes, 2010) jej popsala jako „plánovaný set aktivit, nástrojů a podpůrných sluţeb. Je vytvořený místními kongresovými profesionály, aby napomáhal Ambassadorům k získání kongresů pro město a aby přispěl Ambassadorům k vytvoření dědičné výhody pro destinaci nebo místní návštěvníky kongresů“. Z definice je jasné, ţe program je velmi významný pro destinace. Napomáhá destinacím dané události získat a tím přivést nejen nové návštěvníky, ale také finanční prostředky do destinace. Ambassador programy jsou označovány různými organizacemi odlišně. Je pouţíván termín Ambassador program, Ambassador’s program ale i Ambassadors program. Jak jiţ bylo řečeno výše, existují různé druhy Ambassador programů s odlišnými funkcemi a stanovenými cíli. Ambassador program vznikl z důvodu konkurence v nabídkovém řízení v pravidelně opakujících se mezinárodních událostech. Tento program napomáhá získat události pomocí dobře navrhnutých nabídek a pozvánek v konkurenci

16

dalších místních nebo národních organizací. Ambassador programy vznikly v posledním desetiletí poté, co si velké mnoţství měst a národních organizací uvědomilo potřebu sestavit určitý program, který by řídil procesy nabídkového řízení v dané destinaci. Ambassador program musí být vytvořen v závislosti na místních finančních, ekonomických a politických podmínkách, ale také musí být sestaven jako sjednocený prvek destinace nebo strategický plán, pokud chce být efektivní. (ICCA, Congress Ambassador Programmes, 2010) Kaţdá organizace, která vlastní Ambassador program, získá zavedením programu mnohem větší prestiţ. Ambassador programy svědčí o profesionalitě akcí a kvalitě poskytovaných sluţeb a organizátoři akcí spolu s kongresovými návštěvníky si tohoto programu také velmi cení. 2.3.3

Výhody využití Ambassador programu

Ambassador programy přináší velké mnoţství výhod, ale také nevýhod. Mezi nevýhody patří velká časová náročnost a poţadavky na dlouhodobé rozvrţení zdrojů. Výhody jsou popsány v následujících odstavcích. Destinace má podle ICCA (Congress Ambassador Programmes, 2010) moţnost:  Utkávat se o větší objem nabídek Dobře sestavený Ambassador program funguje jako „systém včasné výstrahy“. Destinace si díky programu dříve uvědomí, ţe je potřeba podat nabídkové ţádosti zavčas, a tím získá více moţností potenciálních nabídek.  Vyhrát vyšší podíl nabídek Destinace a místa, kde se konají události, obvykle dosáhnou lepších výsledků v jejich nabídkách, pokud těsně spolupracují s Ambassadory. Toto způsobuje kombinování profesionální podpory s interními znalostmi specifických cílů asociací. Ambassadoři jim poskytují informace o moţnostech nejlepších nabídek, kam je nejvhodnější vloţit nejvíce času a financí a kde je největší pravděpodobnost úspěchu.  Redukovat ztracené nabídky a zbytečné marketingové utrácení Ambassadoři poskytují důleţité rady v rozhodnutí, kdy je nejlepší doba na podání nabídky, a kde je nízká nebo ţádná naděje na úspěch. Úspěšné destinace jen málokdy vynaloţí úsilí v procesu nabídky tam, kde je minimální pravděpodobnost zisku události a to díky zpětné vazbě a radě od Ambassadorů.  Vybudovat politickou podporu pro aktivity kongresových profesionálů Kongresoví profesionálové mají často problémy s přiměřenou podporou a porozuměním pro jejich práci v získávání kongresů pro destinaci. Ambassador program můţe vypomoci v jednání s místními politiky. Kongresoví profesionálové mohou poukázat na pouto mezi jejich prací a ekonomickým vývojem, vědeckou, zdravotní a vzdělávací politikou.  Zlepšit profesionalitu událostí, které destinace hostí

17

Profesionalita událostí se lepší díky partnerství Ambassadorů s kongresovými profesionály. Pak je jednodušší, aby byly finanční, marketingové a operační plány dobře vykonané a realizovatelné.  Vytvořit velmi dobré PR příleţitosti Místní média informují veřejnost o Ambassadorech a jejích úspěších, coţ je často úspěšnější neţ tiskové zprávy informující o vítězství místních convention bureau. Tyto zprávy motivují další potenciální Ambassadory.  Přispívat občanské hrdosti v destinaci Nejvíce přispívá občanské hrdosti oficiální veřejné uznání úspěchů Ambassadorů, kdyţ vyhrají událost pro destinaci.  Nízkonákladové/vysoce výnosné strategie Ambassador programy jsou mnohem méně nákladné na fungování neţ „atraktivní“ prvky v programu marketingu destinace (například zámořské obchodní výstavy, obchodní mise a další).  Přidat kongresové priority k ekonomickým, sociálním a vzdělávacím prioritám destinace Ambassadoři destinace jsou v polích, která jsou strategický důleţitá pro destinaci, vyuţíváni opakovaně. Dobře sestavený Ambassador program vytváří spolupráci místních sil s mezinárodními kongresy, které jsou vhodné pro destinaci. 2.3.4

Convention bureau

Významným pojmem souvisejícím s Ambassador programem je convention bureau. Je to nezisková organizace, často označovaná jako kongresová kancelář, agentura či asociace, která sdruţuje subjekty působící v oblasti kongresové turistiky. Pojem kongresová kancelář pouţívá Czech Convention Bureau (2011), pojem kongresová agentura Ryglová (2009) a pojem kongresová agentura a asociace Orieška (2004). Členy convention bureau jsou především specializované hotely a agentury. Organizace je mezinárodně vnímána jako oficiální reprezentant města, regionu nebo státu v kongresové turistice. Convention bureau je také často označováno zkratkou CVB (Convention and Visitors Bureau) a podle KPMG Česká republika (2011) mezi její činnosti patří:     

aktivní propagace destinace v zahraničí, organizace press tripů a site inspekcí, tvorba komplexních informačních materiálů o destinaci, zajišťování srovnávacích statistik, kampaně kandidatur.

Convention bureau má velkou historii. Podle Weber a Chon (2002, s. 4) vzniklo jiţ v roce 1896 první convention bureau v USA v Detroitu. Od té doby se počet convention bureau neustále rozrůstá.

18

Convention bureau fungují na místní, regionální nebo státní úrovni. Státní convention bureau zpravidla dohlíţí na činnost regionálních nebo místních convention bureau, často se ale také stává, ţe stát má buď místní, regionální, státní nebo ţádné convention bureau. Existuje například Vienna Convention Bureau, Czech Convention Bureau, Puerto Rico Convention Bureau nebo Convention Bureau of Poland. 2.3.5

Klíčové části Ambassador programu

Níţe jsou předloţeny klíčové části Ambassador programu, které sestavila ICCA (Congress Ambassador Programmes, 2010). Kaţdá destinace však nepřebírá všechny tyto prvky a tvoří si svůj vlastní seznam. Tento výčet proto slouţí ke zhodnocení efektivity existujících návrhů. Klíčovými úkoly je:  Rozhodnout, kdo vlastní program - program můţe zaloţit CVB, skupina partnerů a další. Tento vlastník musí rozdělit finance, sestavit priority a určit strategii. Ambassador program však většinou vlastní convention bureau (například Prague Convention Bureau, Toronto Convention Bureau), ale The Halifax Ambassador Program (2009) například není zaloţen na základě convention bureau, ale z iniciativy města Halifax.  Vytvořit programové prohlášení podniku - obsahuje dlouhodobé strategické odůvodnění vzniku Ambassador programu.  Určit strategický přístup a klíčové cíle – obsahuje typ modelu programu, velikost a zmíněné klíčové cíle.  Vymezení financování a organizačních zdrojů – je nutné rozhodnout, kdo bude tuto oblast řídit.  Dokumentovat všechny aspekty Ambassador programu – všechny části Ambassador programu musí být stanoveny písemně.  Vytvořit postup výběru Ambassadora - podstatné je vybírat Ambassadory opatrně. Je vynaloţeno velké mnoţství času na hledání potenciálních Ambassadorů přes místní univerzity a další instituce.  Zhotovit marketingový plán - plán obsahuje letáky, e-bulletiny, investice na databáze, nabídkové materiály a další.  Sestavit PR plán a postupy - PR plány mohou být sestaveny pro mezinárodní kongresová média, místní média a odborná média. Pozitivní vztah s veřejností se snadno vytvoří ziskem významné nabídky a pouţitím Ambassadora jako „obličej“ nebo „hlas“ vítězné nabídky.  Určit podrobné kvalifikace na to být Ambassadorem (pravidla, postupy, vhodnou dobu ukončení činnosti a další).  Vymezit a sdělit očekávání – sdělení očekávání se předpokládá u Ambassadorů a jiných partnerů.  Vytvořit CRM a IT systém - management Ambassador programu je závislý na nástrojích CRM (Customer Relationship Management) a IT procesech.

19

Vedoucí programu má mít přehled o aktivitách, závazcích Ambassadorů, postupu nabídek, potenciálních nabídkových cílech a komunikaci.  Vybudovat vztahy na nejvyšší úrovni – Ambassadoři jednají s vedoucími osobami kongresového průmyslu.  Vytvořit komunikační kanály a síťové příleţitosti – jedná se o elektronickou či osobní komunikaci, která je nejdůleţitější.  Zahrnout klíčové partnery kongresového průmyslu - klíčoví partneři (hotely, PCO a další) by měli být zapojeni v Ambassador programu, protoţe je nutné udrţovat podporu pro dlouhodobé cíle a také ukazovat Ambassadorům profesionální podporu od místních kongresových profesionálů.  Překonat „přirozený“ odpor - mnoho eventuálních Ambassadorů má problém s nervozitou. Dobré programy jim poskytují informace na překonání znepokojení a úplnou asistenci.  Školení Ambassadorů - kaţdý Ambassador by měl projít školením obsahujícím prezentace, mediální schopnosti, znalost destinace a produktu, tvoření povědomí o kongresových záleţitostech a další.  Subvence a další podpory událostí - mezi ně patří bezúročné půjčky, slevy, dary a další.  Motivace a postup udělování odměn - Ambassadoři jsou uznáváni za svůj přínos pomocí odměn, koncertů, slavnostních večeří, mediálních rozhovorů a dalších aktivit. Jsou to ideální příleţitosti jak zlepšit vztahy s politickými lídry, současnými a potenciálními Ambassadory a lídry kongresového průmyslu.  Pokračující obnova a osvěţení programu – u kaţdého programu se liší doba úspěšné periody a doba utlumení. Je podstatné mít určitý systém doplňování nových Ambassadorů, odstoupení neaktivních Ambassadorů a udrţení jejich motivace. 2.3.6

Možnosti podpory Ambassadorů

Programy po celém světě nabízejí Ambassadorům určité druhy podpor. Kaţdý program má jiný rozsah těchto benefitů, váhu a také mnoţství finančních prostředků, které můţe vynaloţit. Programy se jim snaţí umoţnit jednodušší zajištění události v destinaci a vyšší kvalitu. Níţe jsou příklady podpor u určitých Ambassador programů ve světě. Ambassador program města Brighton přináší Ambassadorům následující druhy podpory:      

poradenské sluţby, vyhledávání míst událostí podle speciálních poţadavků, příprava nabídkového dokumentu a prezentace, vytvoření návrhů na výlety a kulturní programy, kontrola výběru správných nástrojů, asistence s výběrem vhodného ubytování,

20

 poskytnutí tištěných a elektronických dokumentů o městě,  propojení s jinými Ambassadory a moţnost výměny zkušeností. (VisitBrighton, 2009) Glasgow Conference Ambassador program nabízí podobné oblasti podpory jako Brighton, má ale navíc tyto druhy podpory:  průzkum ţivotaschopnosti nadcházející události ve městě,  moţnost finanční podpory,  vytvoření marketingové podpory pro maximalizaci návštěvnosti. (Glasgow: Scotland with style, 2010) 2.3.7

Fáze v procesu nabídkového řízení

V následující kapitole jsou popsány fáze probíhající v procesu nabídkového řízení a procesu pořádání událostí. Lze si povšimnout, jak se role Ambassadorů mění v průběhu nabídkového řízení. Fáze dělí ICCA (Congress Ambassador Programmes, 2010) na:  Průzkum Ambassadoři mohou být identifikováni přes různé formy průzkumu. Současní Ambassadoři jsou také důleţitým zdrojem znalostí o nových událostech a příleţitostech.  Identifikace procesu nabídkového řízení a klíčová kritéria rozhodování Výhodou Ambassadorů je, ţe mají nejenom psanou dokumentaci, ale i znalosti interních pracovníků, které obsahují nezaznamenaná kritéria (například osobní pohledy klíčových tvůrců rozhodování nebo politické vlivy).  Rozhodnutí pro nabídku Významným prvkem v procesu rozhodování je místní podpora a ochota k nabídce. Zde jsou motivovaní Ambassadoři neocenitelní.  Podpora procesu nabídkového řízení Je velmi důleţitá spolupráce Ambassadorů s kongresovými profesionály, která prochází často zdlouhavým procesem. Je nutné se ujišťovat, ţe má Ambassador specifické informace o destinaci a potřebné nástroje k uskutečnění efektivní kampaně. Také je důleţité získávání zpětné vazby z asociace o jejich cílech a názorech, které mají na nabídkové destinace.  Oslava úspěchu nabídky Ambassadoři potřebují získávat uznání za jejich úspěchy, jeţ je dobré pro všeobecné blaho programu a k udrţování pokračujícího závazku Ambassadorů.  Event marketing Ambassadora je moţno vyuţít jako „tvář“ marketingového úsilí za účelem získání více zástupců na událost.  Pořádání událostí V okamţiku, kdy se událost začne pořádat v destinaci, vzniká nová příleţitost na uznání úspěchu Ambassadora a získání nových Ambassadorů. Také

21

je tu moţnost navázat kontakty s lídry kongresového průmyslu, politiky a Ambassadory a jejich institucemi.  Stav po události V této fázi jsou shrnuty informace získané během události a událost je zhodnocena podle různých hledisek. 2.3.8

Ambassador programy v zahraničí

Ambassador programy se začaly nejvíce rozvíjet v posledním desetiletí. Za tuto dobu vzniklo mnoţství nových Ambassador programů. Hlavním důvodem bylo uvědomění si silné konkurence a potřeby zviditelnění se. V následujících odstavcích jsou vyjmenovány některé Ambassador programy v zahraničí.  Puerto Rico Ambassador Program – program vznikl v roce 1989 iniciativou Puerto Rico Convention Bureau. Nyní má přes 300 členů, kteří jsou stálými obyvateli Portorika nebo cizinci, kteří však chtějí propagovat Portoriko. Jejich cílem je zlepšení ekonomiky ostrova. Ambassadoři jsou podporováni destinačním týmem, který se skládá z convention bureau (Puerto Rico Convention Bureau), cestovní společnosti (Puerto Rico Tourism Company), kongresového centra (Puerto Rico Convention Center District Authority) a hotelu a turistické organizace (Puerto Rico Hotel & Tourism Association). Kongresový turismus Portorika obsahuje 35 % dopadu cestovního ruchu na ekonomiku. (Puerto Rico Convention Bureau, 2008)  Conference Ambassador Programme Dublin – byl zaloţen Dublin Convention Bureau a Fáilte Ireland. V současnosti má přes 200 členů z akademické, vědecké a obchodní sféry. Dublin je významným místem konání událostí. (Dublin Convention Bureau, 2010)  Polish Congress Ambassadors Program – vznikl v roce 1998 spoluprací turistické organizace (Polish Tourist Organisation) a asociací konferencí a kongresů (Conferences and Congresses in Poland Association). Ambassadoři ale získávají zkušenosti a podporu od Convention Bureau of Poland. V současné době má Ambassador program 100 aktivních členů a kaţdý rok se připojí maximálně 20 dalších členů. (Poland Convention, 2010)  The Halifax Ambassador Program – byl zaloţen roku 1983 organizací World Trade a Convention Centre, od roku 2002 program zajišťuje organizace Destination Halifax. Programu se zúčastnilo více neţ 200 osob a nejvýznamnější jsou oceněni kaţdý rok cenou Paragon Award. (The Ambassador Program – Halifax, 2009) 2.3.9

„Exit strategie“ a hrozby Ambassador programů

Mnoho programů má problémy s odstraňováním neaktivních Ambassadorů. Program potřebuje být pravidelně filtrovaný, aby byl schopen odstranit neproduktivní a neaktivní Ambassadory. Toto však není lehkou záleţitostí. V následujících bodech jsou vyjmenovány druhy exit strategií a hrozeb, jak je stanovuje ICCA (Congress Ambassador Programmes, 2010):

22

 Ţádná exit strategie – Ambassadoři nejsou odstraňováni, i kdyţ jsou neaktivní. Ambassadoři mohou jedině dobrovolně odejít.  Spící Ambassadoři – destinace Ambassadora neodstraní z programu, pokud není déle efektivní, ale označí ho za „Spícího Ambassadora“ a v případě potřeby jej opět aktivuje.  Status Activity-linked – je to systém, který kontroluje úrovně aktivit Ambassadorů a odstraňuje ty neaktivní.  Status Potential capacity – tento systém vyřazuje automaticky Ambassadory, kteří změní práci nebo funkci.  Pravidlo stanovující období – jedná se o pravidlo, které Ambassadorům určí dobu, po kterou budou v této pozici, a v případě oboustranného zájmu bude moţno tuto dobu prodlouţit.  Ochrana pověsti destinace – je to pravidlo, které odstraní postavení Ambassadora, pokud se Ambassador nechová v zájmu destinace.  Ctít dřívější práci Ambassadorů – je to pozitivní způsob, kterým jsou Ambassadoři odstraněni a zároveň jsou odměněni za jejich předchozí práci.  Dvoustupňový status Ambassadora – tento status povoluje jen určité mnoţství „oficiálních“ Ambassadorů. Ambassador programy jsou také náchylné na rozsah nebezpečí a výzev. Níţe jsou vyjmenovány příklady moţných hrozeb:  staţení financí kvůli chybějícímu finančnímu závazku od partnerů,  ztráta institucionální podpory v případě nevyvíjení vztahů s více kontakty v institucích,  přesouvání věrností Ambassadora při uvědomění si lepších kandidátů na reprezentaci,  zaměření Ambassadora na privilegium (večeře, koncerty, aj.) a opomenutí prvotní zodpovědnosti,  nedostačující IT systémy,  přetíţení Ambassadora mnoha povinnostmi,  nesplněné sliby CVB,  nebezpečí nevlastnění Ambassador programu a tím nevyuţití potenciálních Ambassadorů.

23

3 Analýza problému 3.1 Metodika řešení Bakalářská práce věnující se zavedení Ambassador programu v Jihomoravském kraji je rozdělena na dvě hlavní části – Přehled literatury a Vlastní práce. První část bakalářské práce pojednává o odvětví cestovního ruchu, je rozebrán kongresový cestovní ruch a jeho základní charakteristiky a klíčové pojmy a poslední úsek práce se věnuje Ambassador programu, jeho specifikaci, základním souvislostem a důleţitým pojmům. Informace byly získány z odborné literatury, internetových zdrojů a elektronických informačních zdrojů Mendelovy univerzity v Brně. Zdroje týkající se kongresového cestovního ruchu se v českém jazyce příliš nevyskytují, proto byla často vyuţívána anglická odborná literatura. V českém jazyce existuje pouze jediné celistvé dílo věnující se kongresového cestovního ruchu a to od Jána Oriešky. Dále popsaný Ambassador program se v ţádné české a téměř ani anglické literatuře nenalézá. Jedná se o relativně nový program, který nebyl ještě nikde příliš popsán. Ambassador programu se nejvíce věnuje ICCA a je prakticky jediným zdrojem popisujícím jednotlivé části programu a funkce, jelikoţ organizace vlastnící Ambassador programy nechtějí sdílet ţádné informace o jejich programech kvůli konkurenci, a proto je těţké získat jakékoliv informace. Druhá část bakalářské práce analyzuje stav České republiky v kongresovém cestovním ruchu a stav Jihomoravského kraje. Byla pouţita data Českého statistického úřadu a databáze CZeCOT , Moravia Convention Bureau a Czech Convention Bureau, na základě kterých byla specifikována kongresová zařízení (kongresové a seminární hotely, specializovaná kongresová zařízení a netradiční kongresová zařízení), PCO a DMC agentury v Jihomoravském kraji. Rovněţ byla vytvořena SWOT analýza Jihomoravského kraje a popis hlavních organizací kongresového cestovního ruchu. Následně se analyzoval současný stav Ambassador programů v České republice a v zahraničí a tento stav byl zanesen do jednoduché tabulky obsahující rok zaloţení organizace věnující se kongresovému cestovnímu ruchu v destinaci a existenci Ambassador programu. Na získání dostatečných informací o programech a organizacích bylo rozesláno 25 emailů zahraničním convention bureau a veškerým českým organizacím zastupujících jednotlivé kraje. Na základě zjištěných informací byly vytvořeny tabulky, které srovnávají nástroje podpory kongresové turistiky u jednotlivých vybraných organizací ve srovnání s Jihomoravským krajem a její organizací Moravia Convention Bureau. Po těchto krocích se začal zavádět Ambassador program v Jihomoravském kraji podle klíčových částí, které uvádí ICCA, a na základě spolupráce s Moravia Convention Bureau (Ing. Lukáš Bačík). Byly vytvořeny náleţitosti Ambassador programu, rozvrhnut časový a finanční plán zavedení programu a následně byly vytvořeny nástroje pro hodnocení efektivity zavedeného programu (kvalitativní a kvantitativní).

24

4 Vlastní práce 4.1 Charakteristika kongresové turistiky v České republice Kongresový cestovní ruch v České republice se po uvolnění překáţek v roce 1989 neustále rozvíjí. Česká republika se jiţ na konci 90. let umístila mezi nejatraktivnější destinace pro pořádání kongresových akcí. O tomto vypovídá nespočet kongresů, které se od té doby v České republice uspořádaly. Mezi nejdůleţitější akce patří Výroční zasedání Mezinárodního Měnového fondu a Skupiny Světové banky v roce 2000. Organizace této akce zvýšila prestiţ České republiky, zviditelnila Prahu a vytvořila dobré podmínky pro hostování dalších významných akcí, mezi které lze počítat Summit NATO v roce 2002 nebo zasedání Mezinárodního olympijského výboru v roce 2003. Tímto byla Praha zapsána na seznam potenciálních kandidátů pro pořadatelství největších mezinárodních kongresových akcí. (Prochazka, cestovni-ruch.cz, 2010) Česká republika má mnoho atributů, kterými láká její návštěvníky. Návštěvníci jsou přitahováni především na hlavní město Praha jako historické, kulturní a akademické město. Výhodou České republiky je také dobrá geografická poloha v centru Evropy, bezpečnost, mnoţství luxusních hotelů a konferenčních center, široké spektrum aktivit pro volný čas a další. Potenciál pro pořádání kongresových akcí ale není ještě plně vyuţit. Existuje také mnoho nedostatků bránících k rozvoji kongresové turistiky. Patří zde především nedostatečná propagace České republiky jako kongresové destinace, zvyšující se ceny sluţeb, nízká kvalita infrastruktury, nedostatečný rozvoj lidských zdrojů ve sluţbách, špatná spolupráce subjektů věnujících se kongresovému cestovnímu ruchu a další. Pro pořádání středních a větších kongresových akcí mají zázemí pouze větší města jako Brno, Karlovy Vary, Ostrava, Plzeň, Liberec, Hradec Králové, Olomouc a samozřejmě Praha. Na propagaci České republiky jako kongresové a incentivní destinace se zaměřilo Czech Convention Bureau zaloţené 1. 1. 2010. Je to organizace, která funguje pod hlavičkou České centrály cestovního ruchu – CzechTourism, jeţ je zřízena za účelem propagace České republiky v rámci kongresového cestovního ruchu. CzechTourism se také zaměřuje na kongresovou a incentivní turistiku, ale je to pouze dílčí zaměření. (Czech Convention Bureau, 2010) Díky kongresovému cestovnímu ruchu navštíví Českou republiku ročně 600 tisíc turistů. Příjmy těchto návštěv se pohybují kolem 10 miliard korun. Průměrné výdaje kongresového návštěvníka na den převyšují aţ trojnásobně výdaje běţného turisty a jsou v rozmezí 4 aţ 8 tisíc. Kongresový návštěvník je ovšem také dobrým nositelem referencí. V případě, ţe je spokojený se sluţbami, doporučuje destinaci a sám se rád do destinace vrací. (CzechTourism, 2010) V rámci mezinárodního srovnání organizace ICCA skončila Česká republika v roce 2009 na 28. místě se 104 konanými kongresovými akcemi. První místa patří USA (595 akcí), Německu (458 akcí), Španělsku (360 akcí), Itálii (350 akcí) a Velké Británii (345 akcí). Sousední Rakousko skončilo na 10. místě (236

25

akcí), Polsko na 29. místě (103 akcí) a Slovensko aţ na 60. místě (19 akcí). Lze říci, ţe Česká republika má dobré postavení na trhu kongresové turistiky. Velký podíl na tom má Praha, která se umístila v rámci měst na 15. místě s 86 akcemi a překonala 16. Londýn s 83 akcemi. ( ICCA, Statistics Report, 2010)

4.2 Charakteristika kongresové turistiky v Jihomoravském kraji 4.2.1

Profil Jihomoravského kraje

Jihomoravský kraj se nachází při hranicích se Slovenskem a Rakouskem a zaujímá rozlohu 7 195 km2. Je čtvrtým nejlidnatějším krajem České republiky (1 151 708 obyvatel) a za nejlidnatější města je řazeno Brno, Znojmo, Hodonín, Břeclav, Vyškov, Blansko, Kyjov, Veselí nad Moravou a Boskovice. Jihomoravský kraj má velký ekonomický potenciál a hrubý domácí produkt představuje 10, 5 % hrubého domácího produktu České republiky. Dominantní postavení v ekonomice představuje zpracovatelský průmysl (21,2 %). (ČSÚ, Statistická ročenka Jihomoravského kraje 2010, 2010) Jihomoravský kraj je lákavým místem pro turisty, jelikoţ se zde nachází UNESCO památky (Vila Tugendhat, Lednicko-Valtický areál), hrady a zámky, krásná příroda, sportovní aktivity a mnoho dalších. Za centrum Jihomoravského kraje je povaţováno krajské město Brno, které je významným univerzitním městem, známým centrem výstavnictví a veletrţnictví a centrem vědy, výzkumu a inovací. Jihomoravský kraj se dělí na turistické oblasti, kde lze určit dominující formy cestovního ruchu. Jedná se o tyto oblasti a tyto formy cestovního ruchu:     

Brno a okolí – městská a kongresová turistika, vojenská historie, Moravský kras a okolí – přírodní a poznávací turistika, Lednicko-valtický areál – poznávací a vinařská turistika, Znojemsko – poznávací a vinařská turistika, Slovácko – turistika za lidovou architekturou a folklórem, vinařská turistika. (Jihomoravský kraj, Strategie rozvoje Jihomoravského kraje, 2007)

Jihomoravský kraj poskytuje velké mnoţství hromadných ubytovacích kapacit (507 zařízení s 32 260 lůţky). Hromadná ubytovací zařízení v Jihomoravském kraji se podílí 7 % na celkovém počtu ubytovacích zařízeních v České republice. Ročně ubytovací zařízení navštíví 1 041 492 osob, coţ je 8 % celkové návštěvnosti v České republice. (ČSÚ, Statistická ročenka Jihomoravského kraje 2010, 2010) 4.2.2

Kongresová turistika v Jihomoravském kraji

Jihomoravský kraj je jednou z nejvýznamnějších kongresových destinací České republiky. Leţí ve výhodné poloze uprostřed Evropy, která je ideální pro pořádání kongresových akcí. Jihomoravský kraj nabízí návštěvníkům nejenom širo-

26

kou nabídku ubytovacích a kongresových zařízení, ale také bohaté moţnosti trávení volného času (kulturní, přírodní a společenské atraktivity). Za centrum kongresové turistiky je povaţováno Brno jako veletrţní město středoevropského významu. Velkou zásluhu na tom mají Veletrhy Brno s moderním výstavním areálem a s tradicí od roku 1928. Brno má strategickou pozici, leţí na průsečíku tras mezi Bratislavou, Prahou a Vídní, a poskytuje dobrá letecká spojení s důleţitými metropolemi (Londýn, Moskva, Milán a Praha). Jihomoravský kraj se můţe pyšnit hostováním několika důleţitých kongresových akcí mezinárodního formátu. Během posledních tří let proběhly v Brně významné akce vědeckého a lékařského rázu: mezinárodní konference AUM 2011, 14. celostátní konference DNA diagnostiky v roce 2010 a IV. kongres MEKA v roce 2009. V Brně se také konal summit 15 prezidentů členských zemí EU v roce 2007 nebo zasedání Zvláštního zemědělského výboru Rady EU v roce 2009. Tyto události svědčí o významnosti kongresové turistiky v kraji. (Moravia Convention Bureau, 2011a) Problémem kongresové turistiky v kraji je často nízká kvalita sluţeb a úroveň profesionálů, malá podpora propagace kongresového cestovního ruchu, nedostatečná agresivita marketingu a další problémy. V současné době se problémy postupně sniţují a lze vidět značný pokrok. Kongresová turistika v Jihomoravském kraji má značný potenciál a neustále se rozvíjí. Koná se zde velké mnoţství konferencí v průběhu roku. Následující tabulka značí počet akcí a počet účastníků v určených letech. V letech 2006 aţ 2008 se ale liší metodika. Dříve byly započítávány do databáze akce od 100 účastníků, od roku 2009 jsou ale započítávány akce jiţ od 50 účastníků. Proto je v tabulce značný rozdíl mezi lety 2008 a 2009 způsobený touto úpravou metodiky. Zvýšení počtu konferencí v roce 2009 je také způsobeno předsednictvím České republiky v EU a tím větší potřeby konferenčních aktivit. (ČSÚ, 2011) Tab. 1

Konference v Jihomoravském kraji

2006 Počet akcí Počet účastníků

2007

2008

2009

2010

540

593

649

1 608

1692

131 978

131 630

167 696

227 786

222 603

Zdroj: ČSÚ, 2011

Jihomoravský kraj se podílí velkou měrou na počtu konferencí v České republice. V následujícím grafu jsou uvedeny podíly krajů na počtu konferencí v roce 2010.

27

Obr. 1

Podíl krajů na počtu konferencí v ČR v roce 2010

Zdroj: ČSÚ, 2011

Podle následujícího grafu lze vidět, ţe se Jihomoravský kraj umístil na druhém místě v počtu konferencí v roce 2010. Nejvíce konferencí měla Praha a to 4 230 (41,91 %), Jihomoravský kraj měl 1 692 konferencí (16,76 %) a Středočeský kraj 748 konferencí (7,41%). Toto vypovídá o dominantním postavení Prahy v rámci kongresového cestovního ruchu. Jihomoravský kraj má však výborný potenciál zvýšit počet konferencí a zkvalitnit své sluţby. 4.2.3

SWOT analýza

Na základě poznatků získaných o Jihomoravském kraji byla vytvořena analýza kongresového cestovního ruchu v kraji. Jedná se o rozbor silných a slabých stránek vztahujících se k vnitřnímu prostředí a zhodnocení moţných příleţitostí a hrozeb patřících k vnějšímu prostředí. Silné stránky           

rostoucí kvalita sluţeb, silná pozice kraje, úspěšné organizace náročných akcí a kongresů v kraji, atraktivita Brna jako centra veletrţnictví a výstavnictví v ČR, vhodná geografická poloha kraje v Evropě, existence Moravia Convention Bureau zabývající se kongresovým cestovním ruchem, všechny předpoklady pro pořádání kongresů, Brno je centrem vědy, výzkumu a inovací a známým univerzitním městem, letiště Brno Tuřany s mezinárodním statutem a moderní odbavovací halou, rozvoj nízkonákladové dopravy na letišti Brno Tuřany (Ryanair, Wizz Air), nabídka přírodních, společenských a kulturních atraktivit v celém kraji.

28

Slabé stránky  malé mnoţství finančních prostředků na rozvoj kongresového cestovního ruchu v kraji,  nedostatky v rozvoji marketingu (chybí segmentace) a lidských zdrojích (špatná jazyková vybavenost, orientace na zákazníka),  image Brna jako veletrţního města, ostatní oblasti kraje silně zaostávají,  nízká kvalita infrastruktury (silniční komunikace, ţelezniční tratě),  nedostatečné kapacity a výstavní plochy v kraji kromě Brna,  image „východní Evropy“,  absence ubytovacích tříd 5 *,  slabá propagace Jihomoravského kraje jako destinace vhodné pro kongresové akce,  rozdíly v kvalitě poskytovaných sluţeb,  chybí ucelené informace o kongresovém cestovním ruchu v kraji,  nedostatečné zapojení podnikatelské sféry v rámci koordinace cestovního ruchu v kraji. Příležitosti  oţivení světové ekonomiky, překonání ekonomické krize,  zvýšení atraktivity letiště Brno Tuřany, rozšíření pravidelných linek, trend rozvoje nízkonákladové dopravy,  vyuţití finančních prostředků z fondů Evropské unie,  příchod nových tuzemských a zahraničních investorů,  vyuţití potenciálu Brna a jeho veletrţního areálu,  prezentace Jihomoravského kraje prostřednictvím Czech Convention Bureau a CzechTourism,  vytvoření efektivního systému financování. Hrozby  rostoucí konkurence mezi domácími a zahraničními destinacemi,  vysoké ceny ropy,  nedostatek finančních prostředků na rozvoj kraje,  negativní vliv teroristických útoků a častých přírodních katastrof (povodně, hurikány, tsunami, aj.),  nestabilní politická situace. 4.2.4

Kongresová zařízení a jejich kapacita

Kongresová a ubytovací zařízení Jihomoravského kraje jsou soustředěna do krajského města Brna. Kongresová zařízení jsou uzpůsobena i na konání velkých akcí kongresového cestovního ruchu a poskytují dobrou úroveň sluţeb. Kongresová zařízení lze dělit na kongresové a seminární hotely, specializovaná kongresová zařízení a netradiční kongresová zařízení. Databázi kongreso-

29

vých zařízení v Jihomoravském kraji nabízí Moravia Convention Bureau a CZeCOT. CZeCOT má databázi propracovanější a dělí zařízení podle více kritérií, Moravia Convention Bureau má však databázi aktuálnější. Zařízení lze také dělit podle uspořádání – divadlo, raut, škola, banket, zasedání a další. Nejčastěji je však pouţíváno divadelní uspořádání, jeţ má sedadla uspořádaná v rovnoběţných řadách. Dle dat ČSÚ (Statistická ročenka Jihomoravského kraje 2010, 2010) se nacházelo k 31. 12. 2009 v Jihomoravském kraji 1 hotel s 5*, 18 hotelů se 4*, 100 hotelů se 3* a 17 hotelů se 2*. Pro kongresové akce slouţí podle Moravia Convention Bureau (2011b) v roce 2011 23 hotelů se 4*, 88 hotelů se 3* a 9 hotelů se 2*. Toto značí neustálé zvyšování třídy hotelů. Kapacitně pro kongresy (akce nad 300 účastníků) vyhovuje podle CZeCOT (2010a) 27 zařízení. Jedná se například o Veletrhy Brno, Wannieck Gallery nebo Holiday Inn Brno. CZeCOT a Moravia Convention Bureau zobrazuje shodně 165 kongresových zařízení. Tato zařízení však nejsou stejná. Důvodem je častá registrace poskytovatelů sluţeb pouze na jeden server. Také některá tato zařízení nelze jasně rozdělit do následujících kategorií (například kina, restaurace, aj.). Kongresové a seminární hotely Kongresové a seminární hotely nenabízí pouze kongresové sluţby, ale také ubytování a stravování. V následující tabulce jsou zobrazeny tyto hotely v Jihomoravském kraji podle divadelního uspořádání a uspořádání typu raut. V tabulce jsou vypsány pouze zařízení se třídou 4* a třídou 4* superior (Best Western Premier Hotel International a Holiday Inn Brno). Třída 5* se v kraji vůbec nevyskytuje, coţ je velkým nedostatkem, protoţe kongresoví návštěvníci mají rádi luxusní hotely. Hotely však v současné době neusilují o označení 5* a nebo jej sniţují z 5* na 4*, jelikoţ v rámci velkých finančních nákladů volí nyní organizátoři a návštěvníci hotely se 4*. Hotel Holiday Inn Brno například změnil ještě nedávné označení 5* na 4* superior.

30

Tab. 2

Kongresová zařízení

Zařízení Best Western Premier Hotel International Brno Comsa Brno Palace Hotel Grandhotel Brno Holiday Inn Brno Hotel Avanti Hotel Bobycentrum Hotel Continental Hotel Galant Hotel Kaskáda Hotel Moravia Hotel Prestige Znojmo Hotel Royal Ricc Hotel Savannah Hotel Slavia Hotel Terasa Hotel Vinum Coeli Hraniční zámeček My Hotel Noem Arch OREA Hotel Voroněţ Parkhotel Brno Penzion Mlýn Sluneční Dvůr

Lokace

Maximální kapacita sálu Divadlo Raut

Brno

350

290

Brno Brno Brno Brno Brno Brno Mikulov Kuřim Boskovice Znojmo Brno Znojmo Brno Jedovnice Dolní Kounice Hlohovec Lednice Brno Brno Brno Bořetice Brno

160 100 370 250 800 300 400 150 70 150 30 213 80 50 130 70 200 150 350 80 60

200 130 250 600 300 400 120 50 200 150 200 180 300

Zdroj: vlastní práce na základě informací z Moravia Convention Bureau (2011b), CZeCOT (2010a)

Na základě uvedené tabulky lze vidět, ţe většina kongresových a seminárních hotelů je situována v Brně a další lokality Jihomoravského kraje nemají velké mnoţství těchto zařízení. Je to dáno postavením Brna jako krajského města a rozvinutého zdejšího kongresového cestovního ruchu. Ostatní oblasti Jihomoravského kraje velmi zaostávají. Rovněţ kapacita sálů příliš neodpovídá poţadavkům kongresových organizátorů. Největší kapacitu má hotel Bobycentrum, který v divadelním uspořádání je schopen pojmout 800 účastníků a v uspořádání raut 600 účastníků. U některých kongresových zařízení také není uvedena kapacita, coţ je velkým nedostatkem. Jihomoravský kraj má velký počet ubytovacího zařízení. V databázi se však některé hotely opakují, protoţe jsou tato zařízení často rozdělena na dvě třídy hodnocení. Například OREA Hotel Voroněţ je rozdělen na OREA Hotel Voroněţ I se 4* a OREA Hotel Voroněţ II se 3*.

31

Specializovaná kongresová zařízení Specializovaná kongresová zařízení zahrnují kongresová centra, kongresové paláce, kongresové sály a kulturně-společenská centra. Do této kategorie lze podle CZeCOT (2010a) v Jihomoravském kraji zařadit pouze Veletrhy Brno a Wannieck Gallery, které se nachází v Brně. Veletrhy Brno poskytují maximální kapacitu sálu pro 450 osob v divadelním uspořádání. Pokud by však byly sečteny kapacity všech sálů Veletrhů Brno, nabízely by Veletrhy Brno kapacitu pro 4 203 účastníků v divadelním uspořádání. Wannieck Gallery nabízí maximální kapacitu sálu pro 650 kongresových návštěvníků v divadelním uspořádání. Netradiční kongresová zařízení U tohoto typu zařízení se kongresové akce konají na nezvyklých místech. Mezi netradiční zařízení se zařazují hlavně dopravní prostředky, říční nebo námořní lodě. V Jihomoravském kraji se tato moţnost pořádání kongresových akcí nevyskytuje, proto jsou za netradiční kongresová zařízení označeny zámky, hrady, vinné sklepy nebo kláštery. V kraji je kongresovému cestovnímu ruchu uzpůsoben 1 hrad, 13 zámků, 1 opatství, 1 letohrádek a 1 klášter. Lze jmenovat Zámek Boskovice (kapacita 80 míst), Vranov nad Dyjí (kapacita 350 míst), Letohrádek Mitrovských (kapacita 70 míst) nebo Loucký klášter s kapacitou 400 míst. (CZeCOT, 2010a) Důleţitým typem kongresových zařízení jsou ale i univerzity, které hrají hlavně v městě Brně významnou roli, jelikoţ se Brno označuje za univerzitní město. Brno má 5 veřejných škol, 1 státní školu a řadu soukromých škol, coţ značí velké mnoţství zařízení pro uskutečňování kongresových akcí. Nevýhodou vysokých škol je časté neposkytování ubytování a stravování pro účastníky kongresových akcí. Výhodou je, ţe jsou centry výzkumu a vědy a kongresoví návštěvníci jsou nakloněni této oblasti. Na Mendelově univerzitě v Brně se podle MENDELU (2011) v roce 2011 uskutečnily tyto konference: International Nutrition & Diagnostics Conference, XI. pracovní setkání fyzikálních chemiků a elektrochemiků, V. letní elektrochemická škola a další. 4.2.5

Dodavatelé a organizátoři kongresových služeb

Jihomoravský kraj nabízí velký počet dodavatelů sluţeb potřebných pro kongresové akce, organizátorů akcí se zde však vyskytuje málo. Tyto organizátory se nedá přímo označit za typické PCO (Professional Congress Organiser), jak jsou známé ve světě i v Praze. Jsou to organizace, které se nezabývají výhradně organizováním kongresových akcí, ale poskytují i jiné sluţby, proto tedy v Jihomoravském kraji často fungují i praţské PCO. Podobně jsou na tom i DMC (Destination Management Company), které rovněţ nelze označit za klasické DMC, které jsou zaměřené na hlavní produkty destinace, jelikoţ poskytují více sluţeb. V následujících tabulkách jsou rozděleny organizace podle hlavní specializace.

32

Tab. 3

PCO v Jihomoravském kraji

Společnost Konference s.r.o. TA-SERVIS s.r.o. BVV-Veletrhy Brno a.s. AVEDON s.r.o. Arkadia s.r.o. SYMMA spol. s.r.o.

Město Brno Brno Brno Mikulov Brno Brno

Zdroj: vlastní práce na základě informací z Czech Convention Bureau (Czech Convention Catalogue, 2010)

Tyto organizace jsou jedny z nejznámějších organizátorů akcí na trhu kongresové turistiky v kraji. Působí zde ovšem i praţské PCO, mezi které lze počítat například GUARANT International spol. s.r.o., Terinvest spol. s.r.o. nebo Liberty Incentives & Congresses. Společnosti DMC jsou zobrazeny v tabulce níţe. Jak jiţ bylo řečeno, nejedná se ale o klasické DMC neboli destinační agentury či společnosti destinačního managementu, protoţe poskytují nejenom sluţby destinačního managementu. Jejich hlavním cílem je prodej destinace a prosazení na trhu cestovního ruchu. Tab. 4

DMC v Jihomoravském kraji

Společnost Amber travel s.r.o. ARC Mikulov s.r.o. AVEDON s.r.o. Hotel MBZM Mikulov Hotel Prestige Hotel Savannah Deluxe Letohrádek Mitrovských

Město Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov Znojmo Znojmo Brno

Zdroj: vlastní práce na základě informací Czech Convention Bureau (Czech Convention Catalogue, 2010)

Catering poskytuje nespočet společností a hotelů v Jihomoravském kraji. Hotely často kromě ubytovacích a stravovacích sluţeb nabízí právě tyto cateringové sluţby. Jde o obvyklou sluţbu, která není pro hotely příliš obtíţná. Specializovaných cateringových společností je jiţ méně, ale nabízí větší rozsah cateringových sluţeb neţ hotely. Tyto specializované cateringové společnosti jsou vypsány v následující tabulce.

33

Tab. 5

Catering v Jihomoravském kraji

Společnost Brixton gastro s.r.o. Albergo Agency s.r.o. Goodwill s.r.o. CROY Concept s.r.o. Royal Party Servis spol. s.r.o. Barservice s.r.o. Delikatering s.r.o. Expo restaurace a.s. Gastro full servis s.r.o. Foodex s.r.o. Happycatering s.r.o. HM catering s.r.o. Milan Orlický SUF Trade s.r.o. Valoria Party Servis s.r.o.

Město Brno Znojmo Brno Tvrdonice Brno Brno Brno Brno Brno Brno Brno Brno Hlohovec Těšany Brno

Zdroj: vlastní práce na základě informací z CZeCOT (2010a), Czech Convention Bureau (Czech Convention Catalogue, 2010)

Pro organizátory kongresových akcí je k dispozici mnoho dalších společností, které nabízí pronájem kongresové techniky, tlumočnické a překladatelské sluţby, poskytování hostesek a další sluţby. 4.2.6

Organizace kongresového cestovního ruchu

V České republice je ústředním orgánem na národní úrovni zabývající se cestovním ruchem Ministerstvo pro místní rozvoj ČR (MMR), které se v odboru cestovního ruchu soustřeďuje i na podporu kongresového a incentivního turismu v ČR. Jeho nástrojem je Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2007 – 2013. (Ministerstvo pro místní rozvoj, 2011) Nejdůleţitějšími organizacemi kongresového cestovního ruchu v ČR je ale Česká centrála cestovního ruchu – CzechTourism a Czech Convention Bureau. CzechTourism byl zřízen roku 1993 Ministerstvem pro místní rozvoj ČR a je státní příspěvkovou organizací. Jeho cílem je propagace České republiky jako atraktivní turistické organizace na domácím a zahraničním trhu. Zaměřuje se na 3 oblasti cestovního ruchu – lázeňství, kongresová a incentivní turistika a golfová turistika. Má 26 zahraničních zastoupení, pořádá fam tripy a press tripy, představuje Českou republiku na veletrzích a vykonává mnoho dalších činností. V rámci kongresové turistiky nabízí CzechTourism databázi kongresů a konferencí, aktuální zprávy ze světa MICE, seznam MICE akcí pro stávající rok, Bid book prezentaci, MICE Handbook, incentivní katalog a podporu MICE akcí v České republice. Bid book slouţí jako prezentace kongresových sluţeb Prahy a celé České republiky. MICE Handbook je dokument vytvořený za účelem obeznámení především zástupců měst a obcí se základní problematikou MICE. (CzechTourism, 2011) 34

Czech Convention Bureau je projektem vzniklým 1. 1. 2010 pod hlavičkou CzechTourism. Za hlavní cíl se pokládá jednotná propagace České republiky jako kongresové a incentivní destinace na domácím a zahraničním trhu. Czech Convention Bureau chce vyuţít veškerý potenciál k pořádání kongresových akcí v ČR a to tak, ţe bude zastřešovat kongresové kanceláře v jednotlivých krajích a bude pracovat na sjednocení prezentací krajů ČR. Nyní je přihlášeno do projektu 9 regionálních kanceláří. (Czech Convention Bureau, 2010) V Jihomoravském kraji se kongresovému cestovnímu ruchu věnuje Moravia Convention Bureau jako specializovaná součást Centrály cestovního ruchu Jižní Morava (CCR JM). CCR JM byla zaloţena 14. 12. 2005 a zakládajícími členy bylo Statutární město Brno, Jihomoravský kraj a Svaz obchodu a cestovního ruchu. Jejím úkolem je koordinovat rozvoj cestovního ruchu v kraji a plně vyuţít jeho potenciál. Za strategické cíle bylo určeno vytvoření konkurenceschopné turistické destinace, zvýšení počtu návštěvníků, prodlouţení pobytu návštěvníků a zvýšení ekonomické výnosnosti cestovního ruchu. Základní činností je spolupráce se subjekty cestovního ruchu, vzdělávání v oblasti sluţeb a projektová činnost. CCR JM také vytváří propagační materiály, prezentuje kraj na domácích a zahraničních veletrzích, v tiskovinách, poskytuje informaci o kraji, blíţících se událostech, nabízí tipy na výlety a databázi pro vyhledání vhodné dovolené. (Centrála cestovního ruchu – Jiţní Morava, 2008) Moravia Convention Bureau Moravia Convention Bureau (MCB) je specializovanou součástí organizace destinačního managementu a marketingu Centrály cestovního ruchu – Jiţní Morava. MCB vzniklo v roce 2008 jako nezisková organizace. Podnětem pro vznik byl projekt Kongresová, veletrţní a incentivní turistika v regionu jiţní Morava, který byl částečně financován strukturálními fondy Evropské unie. Tento projekt se uskutečnil od dubna roku 2008 do dubna roku 2010. Na projekt CCR JM zareagoval také Odbor vnějších vztahů Jihomoravského kraje a vytvořil projekt Kongresová a incentivní turistika na jiţní Moravě aneb Připraveni na 100 %. V rámci tohoto projektu byla provedena velká mediální kampaň MICE a značky MICE a proběhlo k oslovení organizátorů kongresů a konferencí. (Moravia Convention Bureau, 2011c) MCB za hlavní cíl pokládá zvýšení počtu pořádaných kongresových akcí v Jihomoravském kraji. Tohoto chce dosáhnout díky propagaci jiţní Moravy a Brna jako destinace, která se hodí na organizování kongresů, konferencí, veletrhů a incentivních programů, a také poskytováním asistence organizátorům akcí a poskytováním komplexních informací pro plánování kongresových akcí. MCB spolupracuje se zástupci veřejné správy a poskytovateli sluţeb, MCB však není přímým organizátorem akcí, pouze těmto organizátorům pomáhá. (Moravia Convention Bureau, 2011c) V současné době má za sebou Moravia Convention Bureau ve spolupráci s Czech Convention Bureau mnoţství realizovaných aktivit na podporu kongresové turistiky v Jihomoravském kraji. Lze zmínit tyto činnosti:

35

 press a fam tripy (Polsko, Maďarsko, Španělsko, Spojené Arabské Emiráty – Emirates Airlines, Rusko, Velká Británie – The Guardian, aj.),  prezentace kraje na IMEX 2010 ve Frankfurtu, MICE 2010 v Brně, GO/REGIONTOUR v Brně, Eko - Etno v Zadaru a další,  MICE roadshow v Německu a Itálii,  prezentace MCB na Ambasádě ČR v Londýně  účast na ICCA European Chapter Spring Meeting,  prezentace v katalogu TTG,  vydání magazínu Meetings & Incentive Travel UK, aj. (Centrála cestovního ruchu – Jiţní Morava, 2011) MCB nabízí na svých webových stránkách bezplatně mnohé sluţby:  propagační materiály (katalog kongresových, veletrţních a incentivních moţností – meetings & incentive planners guide, katalog Golf na Jiţní Moravě, plán města Brna a turistické zajímavosti jiţní Moravy),  databáze kongresových zařízení a poptávkový formulář,  pomoc ke kandidatuře na hostování kongresové akce v destinaci,  zabezpečení poznávací cesty pro organizátory akcí, pre a post tours, doprovodné a incentivní programy,  poskytnutí informací o jednotlivých dodavatelích sluţeb a asistence při získání jejich komplexní nabídky,  rezervace konferenčních místností a ubytovacích kapacit,  placené sluţby (zajištění publicity akce a podporu oslovení potenciálních účastníků, asistenci při registraci účastníků a získání finanční podpory, obstarání informačního pultu a zabezpečení ubytovacích, stravovacích nebo průvodcovských sluţeb). V současné době pracuje MCB na mnoha projektech. Jeden z hlavních projektů je Ambassador program, který bude rozebrán v práci později. Na projekty kongresové turistiky často přispívá Evropská unie pomocí strukturálních fondů. Pro Jihomoravský kraj lze pouţít regionální operační program (ROP), konkrétně ROP NUTS II Jihovýchod, prioritní osa 2 Rozvoj udrţitelného cestovního ruchu, oblast podpory 2.1 nebo 2.2. V programovém období 2007 – 2013 těchto fondů vyuţila například Centrála cestovního ruchu – Jiţní Morava na výše zmíněný projekt Kongresová, veletrţní a incentivní turistika v regionu Jiţní Morava nebo Jihomoravský kraj na projekt Propagace jiţní Moravy jako kongresové a incentivní destinace budoucnosti aneb Připraveni na 100 %. Oba tyto projekty úspěšně proběhly. (Regionální rada regionu soudrţnosti Jihovýchod, Seznam příjemců, 2011)

4.3 Ambassador programy v krajích České republiky Ambassador programy v České republice nejsou rozvinuty. Národní Ambassador program neexistuje, ani se nepřipravuje, a regionální Ambassador program existuje pouze v Praze a vzniká v Jihomoravském kraji. V současné do-

36

bě se teprve v některých krajích zakládají organizace věnující se výhradně kongresovému cestovnímu ruchu v kraji (convention bureau). Vzhledem k tomuto stavu nemají organizace Ambassador programy zavedeny. Některé kraje ani nevlastní specializované organizace a kongresový cestovní ruch je brán pouze jako okrajová oblast organizací cestovního ruchu. V tabulce (viz příloha A) lze vidět současný stav organizací kongresové turistiky a Ambassador programů v krajích. Česká republika má pouze 8 regionálních convention bureau, coţ jsou organizace přímo zaměřené na MICE v kraji nebo zemi. Tyto organizace spolupracují s Czech Convention Bureau, jeţ pomáhá propagovat kongresovou turistiku v krajích a finančně podporuje akce. Další kraje mají organizace zaměřené na cestovní ruch, kde se zabývají částečně i kongresovým cestovním ruchem, a Středočeský, Královéhradecký a Moravskoslezský kraj mají pouze krajské úřady s odbory cestovního ruchu. Nejvíce aktivit v rámci podpory kongresové turistiky vyvíjí Moravia Convention Bureau, Carlsbad Convention Bureau a Prague Convention Bureau. Prague Convention Bureau Nejstarší regionální kanceláří v ČR je Prague Convention Bureau (PCB), které navázalo činnost na Praţskou asociaci kongresové turistiky (PAKT). Jedná se o asociaci privátních subjektů, coţ je světově ojedinělý model. PCB nabízí velké mnoţství sluţeb organizátorům a účastníkům kongresů, pořádá fam a press tripy, roadshow, workshopy, propaguje Prahu, účastní se mezinárodních výstav, veletrhů a nabízí rozsáhlou databázi poskytovatelů kongresových sluţeb. PCB také neustále rozšiřuje počet členů, nabízí jim členské balíčky (Gold, Platinum) a výhodné sluţby (Platinum členové se zapojují se do Ambassador programu). Novinkou je sběr statistik kongresové turistiky v Praze, kdy tento sběr provádí členové PCB, a získaná data slouţí PCB i asociaci ICCA. PCB rovněţ nabízí promo materiály obsahující také Meeting Planners Guide (katalog poskytující organizátorům veškeré informace o kongresové turistice v Praze), Key Selling Points (dokument propagující Prahu a PCB) nebo Výroční zprávu PCB. (Prague Convention Bureau, 2010) V roce 2009 zahájilo Prague Convention Bureau s podporou Magistrátu hlavního města Prahy vlastní Ambassador program. Podnětem pro zaloţení programu byla návštěva členských PCO agentur Kodaně a její Copenhagen Convention Bureau. PCO agentury se tímto convention bureau inspirovaly a na základě jeho programu vytvořily společně s PCB tzv. „Prague Convention Ambassadors program“. Tento program je velmi úspěšný. O tom svědčí i slavnostní bankety, které se pořádají na uznání práce Ambassadorů jako kongresových vyslanců. Banket Ambassador Award Evening je událostí, kde jsou předávány ocenění v kategoriích: Kongres roku, Kandidatura roku a ocenění za zásluhy o kongresovou turistiku. Spolupráce s Ambassadory se neustále rozvíjí. V roce 2010 byl spuštěn program Be a Host (viz příloha B), který má tomuto rozvoji napomoci tím, ţe usiluje o zvýšení zájmu českých zástupců mezinárodních organizací o členství. V současné době má PCB 20 aktivních Ambassadorů a tři hlavní PCO agentury mají dohromady 31 aktivních Ambassadorů. Ambassadoři pochází

37

ze všech vědních oborů, nejvíce jsou ale zastoupeny lékařské vědy a nejméně sociální vědy. (interní informace Prague Convention Bureau) Jedním z úkolů bakalářské práce je srovnat aktuální nástroje pro podporu kongresové turistiky v krajích. Pro srovnání byl vybrán Zlínský kraj, hlavní město Praha a Jihomoravský kraj. Srovnání je soustředěno na regionální kanceláře kongresové turistiky a jejich nástroje, kterými podporují kongresový cestovní ruch v jednotlivých krajích. Lze říci, ţe regionální kanceláře se nejvíce podílejí na této podpoře, proto jsou vybrány pouze regionální kanceláře a ne celý kraj. Tab. 6 Způsoby podpory kongresové turistiky v Jihomoravském kraji, hlavním městě Praze a Zlínském kraji

Druhy podpory Katalog s nabídkou kongresových sluţeb Databáze kongresových zařízení Databáze poskytovatelů sluţeb Organizace fam a press tripů Prezentace kraje na veletrzích a kongresových akcích Podpora při plánování akcí, poradenství Členství v ICCA Poptávkový formulář Prezentace v médiích Propagační materiály Ambassador program Členské balíčky Organizace MICE workshopů Rezervace ubytování na webových stránkách

Moravia Convention Bureau

Prague Convention Bureau

East Moravia Convention Bureau

Ano

Ano

Ne

Ano

Ano

Ano

Ne

Ano

Ano

Ano

Ano

Ne

Ano

Ano

Ano

Ano

Ano

Ano

Ano Ano Ano Ano Příprava Ne

Ano Ano Ano Ano Ano Ano

Ne Ne Ano Ne Ne Ne

Ano

Ano

Ano

Ano

Ne

Ne

Zdroj: vlastní práce na základě informací z MCB, PCB a EMCB

Podle informací z tabulky se zdá, ţe všechny tyto tři convention bureau poskytují téměř stejnou podporu kongresové turistiky v jednotlivých krajích, není to ale pravda. Všechna convention bureau sice nabízí téměř shodné sluţby, Prague Convention Bureau má však tyto sluţby nejrozpracovanější a East Moravia Convention Bureau nejméně rozpracované, protoţe činnost tohoto convention bure-

38

au začala teprve nedávno. Výhodou Prague Convention Bureau také je, ţe má velkou zaměstnaneckou základnu (tým PCB má 6 osob a představenstvo se skládá z 9 osob), zatímco Moravia Convention Bureau má 0,25 zaměstnance, jelikoţ se tento zaměstnanec věnuje i záleţitostem Centrály cestovního ruchu – Jiţní Morava. Proto nelze srovnávat činnosti Prague Convention Bureau s jinými convention bureau, i kdyţ Moravia Convention Bureau se mu velmi rychle stává dobrým konkurentem.

4.4 Ambassador programy v zahraničí Stav Ambassador programů v zahraničí se velmi liší. Evropské státy vlastní velké mnoţství Ambassador programů a mají je dobře rozpracované, zatímco například africké státy často nemají ani ţádné organizace věnující se kongresovému cestovnímu ruchu. Proto je těţké srovnávat tyto programy s programy v České republice. V tabulce (viz příloha C) jsou vybrané určité státy nebo města a jejich organizace věnující se kongresovému cestovnímu ruchu. Rok zaloţení organizace v Portoriku a Kanadě nebyl uveden. Jak lze vidět v tabulce, i organizace fungující několik desetiletí nevlastní Ambassador program. Je to často dáno tím, ţe kongresovou turistiku mají na takové úrovni, ţe Ambassador program nepotřebují. Tímto příkladem je například Vienna Convention Bureau, Barcelona Convention Bureau a Paris Convention and Visitors Bureau. Tato města jsou natolik známá a úspěšná, ţe speciální podpora ve formě Ambassador programů není nutná. Podle ICCA (Statistics Report, 2010) obsazují nejvyšší pozice v počtu kongresových akcí za rok. Vídeň hostovala v roce 2009 160 akcí, Barcelona 135 akcí a Paříţ 131 akcí. Oproti tomu Slovensko a hlavní město Bratislava, které Ambassador program nemá, se umístilo podle ICCA (Statistics Report, 2010) v roce 2009 na 72. místě s 13 pořádanými akcemi. Toto je ale také dáno tím, ţe slovenské convention bureau bylo zaloţeno aţ v roce 2010 a do té doby zde takováto organizace kongresového cestovního ruchu chyběla. Ambassador programy fungující v zahraničí jsou velmi prospěšné pro organizace, a proto je také do nich vkládáno velké mnoţství finančních prostředků. Pro bliţší představu o propracovanosti Ambassador programů a jejich přínosech, budou v následujících odstavcích analyzovány Glasgow Convention Bureau, Hungarian Convention Bureau a Meet in Ireland. Glasgow Convention Bureau Glasgow Convention Bureau (GCB) je jedním z nejvýznamnějších convention bureau ve světě. Bylo zaloţeno roku 2005, vlastní první Ambassador program ve Velké Británii (rok 1990) a získalo prestiţní ocenění pro nejlepší convention bureau ve Velké Británii. GCB poskytuje velké mnoţství sluţeb organizátorům akcí, od základních (poradenství, propagační materiály, databáze a dalších) po speciální ve formě informačních balíčků a neomezených jízdenek po kraji pro účastníky konferencí přesahujících 1000 osob. Glasgow Conference Ambassador program získal jiţ 2000 Ambassadorů, z toho je 400 aktivních. Nejvíce Ambassadorů pochází z University of Glasgow. GCB pomáhá Ambassadorům 39

vybrat nejlepší místa událostí, realizovat PR kampaně, poskytovat nabídkové dokumenty a další. Ambassadoři obdrţí za vykonané sluţby určité výhody - Ambassadoři dostávají vstupenky na kulturní události, jsou pro ně organizovány workshopy nebo speciální tematické víkendy. Ambassador program je velmi prosperující a kaţdý rok získá 40 % akcí konaných v Glasgow. (Glasgow: Scotland with style, 2010) Hungarian Convention Bureau Hungarian Convention Bureau (HCB) vzniklo v roce 2010. Ve srovnání s Glasgow Convention Bureau nabízí na svých webových stránkách výrazně méně informací o Ambassador programu a sluţbách pro organizátory kongresů. Na stránkách jsou k dispozici propagační materiály s katalogem Meeting Planners Guide to Hungary, databáze hotelů, restaurací, organizátorů a kongresových zařízení a poptávkový formulář. Z interních materiálů HCB bylo zjištěno, ţe Ambassador program byl spuštěn v roce 2004 podle informací z jiných evropských convention bureau. Na základě působení Ambassador programu Maďarsko získalo 55 kongresových akcí, kterých se zúčastnilo 48 820 osob s 234 920 strávenými nocemi. V současné době se HCB zaměřilo na projekt Green Meetings, který usiluje o zlepšení stavu ţivotního prostředí prostřednictvím šetrnějšího organizování akcí. Na své webové stránky HCB také umístilo CO2 kalkulačku, kde je moţno spočítat, kolik emisí způsobí určitá kongresová akce. Toto je zajímavý způsob, jak přilákat nové ekologicky-smýšlející klienty do destinace. (HCB, 2011) Meet in Ireland Meet in Ireland je značkou MICE, kterou spravují tři organizace cestovního ruchu Irska (Fáilte Ireland, Tourism Ireland, Northern Ireland Tourist Board). Conference Ambassador program vznikl v roce 2007 a od té doby získal 83 konferencí se 75 800 účastníky, kteří utratili 114 miliónů Eur. Meet in Ireland zajišťuje organizátorům akcí a Ambassadorům mnoho druhů podpory (vytvoření bid dokumentů, prezentací, propagaci akce, inspekční cesty, checklist neboli podrobný rozvrh plánování akce a jiné). Další podporu jim poskytují regionální convention bureau (Dublin, Shannon, Derry, Cork a Belfast). Celý tento systém je velmi rozpracovaný a obsahuje širokou nabídku statistik, dokumentů, videí a případových studií. (Meet in Ireland, 2010) Pro bliţší porovnání poskytovaných druhů podpory byla pouţita tabulka srovnávající Moravia Convention Bureau, Glasgow Convention Bureau a Meet in Ireland. Hungarian Convention Bureau nelze porovnávat vzhledem k malému mnoţství informací.

40

Tab. 7 Způsoby podpory kongresové turistiky v Moravia Convention Bureau, Glasgow Convention Bureau a Meet in Ireland

Druhy podpory Katalog s nabídkou kongresových sluţeb Databáze kongresových zařízení Databáze poskytovatelů sluţeb Organizace fam a press tripů Prezentace destinace na veletrzích a kongresových akcích Podpora při plánování akcí, poradenství Členství v ICCA Poptávkový formulář Prezentace v médiích Propagační materiály Ambassador program Členské balíčky Organizace MICE workshopů Rezervace ubytování na webových stránkách

Moravia Convention Bureau

Glasgow Convention Bureau

Meet in Ireland

Ano

Ano

Ano

Ano

Ano

Ano

Ne

Ano

Ano

Ano

Ano

Ano

Ano

Ano

Ano

Ano

Ano

Ano

Ano Ano Ano Ano Příprava Ne

Ano Ano Ano Ano Ano Ne

Ano Ano Ano Ano Ano Ne

Ano

Ano

Ano

Ano

Ano

Ne

Zdroj: Vlastní práce na základě informací z Moravia Convention Bureau, Glasgow Convention Bureau a Meet in Ireland

Jak lze vidět z tabulky, tyto zahraniční organizace mají dobře vypracovaný systém podpory. Nejde pouze o druhy podpory, ale také o vysokou kvalitu poskytovaných sluţeb, protoţe se jedná o jedny z nejlepších evropských organizací. Moravia Convention Bureau má tyto sluţby méně rozvinuté, ale jak jiţ bylo řečeno, je to způsobeno teprve nedávným zaloţením organizace. Kvalitu convention bureau je moţné také srovnávat na základě informací z ICCA, která sepsala seznam sluţeb, které doporučuje, aby convention bureau zajišťovalo. Podle ICCA (Working with international suppliers, 2008) má být primární rolí convention bureau prodávat destinaci a získávat kongresové akce, dále má vytvářet propagační materiály, organizovat vzdělávací výlety a inspekční cesty, mít dobré webové stránky, má jednat jako prostředník mezi kongresovým průmyslem a organizátory, radit v otázce kulturních programů a incentivních balíčků, podporovat proces kandidatury destinace, provádět předčasné rezervace hotelů a kongresových zařízení, zajišťovat publicitu akce, propagovat destinaci, vytvářet informační a uvítací balíčky pro účastníky akcí nebo nabízet 41

kongresovou kartu umoţňující slevy účastníkům akcí do muzeí, restaurací, na dopravu a jiné sluţby. Všechny tyto sluţby nabízí z tří srovnávaných organizací pouze Glasgow Convention Bureau a toto svědčí o jeho vysoké kvalitě. Meet in Ireland postrádá kongresovou kartu a Moravia Convention Bureau chybí rovněţ kongresová karta. Tato karta je zajímavou formou podpory, v České republice ale zcela chybí, i přestoţe Prague Convention Bureau o kongresovou kartu usiluje, v Jihomoravském kraji se bude připravovat turistická karta Brno Card a Olomoucký kraj jiţ má turistickou kartu Olomouc Region Card. V závěru lze říci, ţe Česká republika je dobrým konkurentem ostatním zahraničním destinacím. I přesto ţe má méně finančních prostředků na rozvoj organizace a propagaci země a vykazuje špatnou spolupráci subjektů na trhu kongresové turistiky, je Česká republika vyhledávanou destinací. Velkou výhodou je bohatá historie, krásné památky a příroda. Jihomoravský kraj jako samostatná oblast je také úspěšný a s Brnem jako známým městem výstavnictví a veletrţnictví má velký potenciál pro správný vývoj.

4.5 Zavedení Ambassador programu v Jihomoravském kraji 4.5.1

Ambassador program

Ambassador program je důleţitým projektem, který má zajistit zvýšení počtu kongresových akcí v Jihomoravském kraji, zvýšit profesionalitu akcí, zkvalitnit propagaci Jihomoravského kraje v zahraničí a přispět k ekonomickému vývoji Jihomoravského kraje. Ambassadoři jsou neocenitelní, jednají jako zástupci destinace, pracují s kongresovými profesionály a informují destinaci o moţnostech dobrých nabídek akcí. Convention bureau v zahraničí a v Praze se nejčastěji při zakládání Ambassador programu inspirují Ambassador programy v cizích convention bureau. Ambassador program v Jihomoravském kraji se zavádí na základě informací z ICCA a rovněţ z cizích Ambassador programů. Informace z ICCA nebyly často pouţity zahraničními convention bureau, protoţe nejdůleţitější dokument Congress Ambassador Programmes od ICCA byl vytvořen aţ v srpnu roku 2010. Ambassador program je vytvářen ve spolupráci s Moravia Convention Bureau a zaměřuje se na lékařské vědy, které jsou v Brně velmi rozvinuté. Jihomoravský kraj je jedním z vedoucích krajů České republiky v oblasti výzkumu a inovací, je významným centrem vzdělávání a nachází se zde důleţitá výzkumná centra. V současné době se také připravují projekty na výstavbu vědeckovýzkumných kapacit. Podle Programu rozvoje cestovního ruchu města Brna (Brno, 2010) se jedná o CEITEC (Středoevropský technologický institut), CERIT (Centrum vzdělávání, výzkumu a inovací pro ICT v Brně) a FNUSA-ICRC (Mezinárodní centrum klinického výzkumu Brno). Za nejlepšího zástupce vědy a výzkumu pro Brno lze povaţovat Johanna Gregora Mendela, zakladatele moderní genetiky a významnou osobnost pro zahraniční vědce. S touto osobou je také spojeno 150. výročí zrození genetiky v roce 2015, na které se Ambassador program zaměří.

42

Ambassador program nyní vyhledává pouze 3 aţ 5 Ambassadorů, v budoucnu se ale jejich počet bude rozšiřovat. Podrobněji bude osoba Ambassadora popsána v kapitole Charakteristika Ambassadora. 4.5.2

Klíčové části Ambassador programu

Klíčové části Ambassador programu jsou významnými body pro vznik programu a jsou vytvořeny na základě informací z ICCA (Congress Ambassador Programmes, 2010) a spolupráce s Moravia Convention Bureau. Kdo vlastní program Program vlastní Moravia Convention Bureau, jehoţ členy je Jihomoravský kraj, Statutární město Brno a Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR. Jihomoravský kraj a Statutární město Brno přispívá na Ambassador program finančně, Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR pomáhá Moravia Convention Bureau se spoluprací s dodavateli kongresových sluţeb. Programové prohlášení podniku Důvodem pro zavedení Ambassador programu je nevyhovující stav kongresové turistiky v Jihomoravském kraji. Programovým prohlášením se vyjadřuje vůle zlepšit stav kongresové turistiky. Jedná se o zvýšení počtu kongresů v Jihomoravském kraji, zvýšení profesionality akcí, zkvalitnění propagace Jihomoravského kraje v zahraničí a také přispění k ekonomickému vývoji Jihomoravského kraje. Tyto aktivity budou vykonávány na základě spolupráce Moravia Convention Bureau s Jihomoravským inovačním centrem (JIC). Moravia Convention Bureau na tuto práci vyhledává nového zaměstnance, který se bude zabývat zmíněnou problematikou, bude vést Ambassador program, podporovat Ambassadory, zajišťovat marketingové aktivity programu a zároveň připravovat koncepci fondu na podporu kongresového cestovního ruchu v Jihomoravském kraji. Ambassadoři jsou prioritně vyhledáváni z vedoucích pozic Evropských center excelence a regionálních výzkumných a vývojových center, poté následuje školení a nakonec vykonávání aktivit na přilákání kongresových akcí do kraje. Ambassador program zajišťuje dlouhodobou podporu pro kongresové organizátory, poskytovatele kongresových sluţeb a především samotné Ambassadory. Rovněţ je důleţitý soulad Ambassador programu s Koncepcí ekonomického rozvoje města, Regionální inovační strategií, Programem rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje pro roky 2007 – 2013 a Programem rozvoje cestovního ruchu města Brna 2010 – 2015. Všechny tyto strategické dokumenty zmiňují potenciál Jihomoravského kraje v kongresovém cestovním ruchu a chtějí jej vyuţít. Strategický přístup a klíčové cíle V rámci strategického přístupu je schválen tzv. jednořadý model programu, který se věnuje pouze skupině hlavních Ambassadorů a nemá ţádné další Ambassadory. Jedná se o skupinu 3 aţ 5 Ambassadorů.

43

Za cíle jsou povaţovány jiţ zmíněné body – zvýšení počtu kongresů, zvýšení profesionality akcí, zkvalitnění propagace kraje, přispění k ekonomickému vývoji kraje. Také je důleţité řídit se čtyřmi strategickými dokumenty, které jsou vyjmenovány výše. Financování a organizační zdroje Za vedoucí osobu, která řídí financování a zavádění programu, je určen pracovník Moravia Convention Bureau, který se momentálně vyhledává. Ambassador program funguje díky financím z fondu na podporu kongresového cestovního ruchu v Jihomoravském kraji a příspěvků od podnikatelských subjektů a dodavatelů kongresového cestovního ruchu. Fond na podporu kongresového cestovního ruchu je teprve ve fázi zakládání, prostředky budou poskytnuty Jihomoravským krajem a Statutárním městem Brnem a budou slouţit jako nástroje podpory Ambassadorů. Dodavatelé kongresového cestovního ruchu, kteří spolupracují s Moravia Convention Bureau, jsou povinni dávat Moravia Convention Bureau provize z dohodnuté události. Podnikatelské subjekty jsou také dávány v potaz, jelikoţ jsou potenciálními sponzory a partnery. Aktivity Moravia Convention Bureau financuje rovněţ Czech Convention Bureau a v budoucnu Integrovaný operační program (IOP). Czech Convention Bureau a IOP však financují obecné marketingové aktivity na propagaci Jihomoravského kraje, ale na Ambassador program finance neposkytují. Blíţe budou všechny finanční prostředky vysvětleny v samostatné kapitole Finanční plán. Postup výběru Ambassadora Ambassador se vybírá ve spolupráci pracovníka Moravia Convention Bureau a Jihomoravského inovačního centra. Prioritně jsou osloveny Evropská centra excelence a regionální výzkumná a vývojová centra, poté jsou osloveny jihomoravské univerzity. Za Ambassadory se vybírají klíčové osoby nebo zástupci těchto organizací a vedoucí osoby, které jsou uznávanými experty v oblasti lékařských věd, konkrétně genetiky, molekulární medicíny, IT nebo biologie. Nyní se usiluje o získání 3 aţ 5 Ambassadorů, jejich počet se bude časem ale zvyšovat. Za Evropská centra excelence je zvolen CEITEC, CzechGlobe, FNUSA-ICRC a IT4Innovations. Mezi regionální výzkumná a vývojová centra patří AdMas, AdmireVet, ALISI, Centrum materiálového výzkumu na Fakultě chemické VUT v Brně, Centrum pro nízkonákladové plazmové a nanotechnologické povrchové úpravy, Centrum výzkumu a vyuţití obnovitelných zdrojů energie, CETOCOEN, Dopravní VaV centrum, NETME Centre, RECAMO a SIX Research Centre. (interní dokumenty Moravia Convention Bureau) Marketingový plán V rámci Ambassador programu se také sestavuje marketingový plán. Marketingový plán je však uţ vytvořen Moravia Convention Bureau, plán se ale nezaměřuje na propagaci Ambassador programu, nýbrţ na propagaci Jihomoravského kraje jako kongresové destinace. Moravia Convention Bureau zviditelňuje kraj

44

pomocí fam a press tripů, účasti na veletrzích, propagačními předměty a dalšími aktivitami. Marketingový plán obsahující Ambassador program vychází z původního marketingového plánu a zaměřuje na organizátory kongresových akcí a vědecké asociace. Plán je sestaven na následující 2 roky od ledna 2012, kdy začne masivní kampaň. Je nutné vykonat mnoho marketingových aktivit na úspěšnou propagaci Ambassador programu. Katalog Moravia Convention Bureau je jiţ zastaralý a potřebuje aktualizovat. Nejdůleţitější je však vytvoření Bid Booku v tištěné a elektronické podobě, který je speciálně sestavený na přilákání organizátorů akcí do destinace a je zásadní pro zvolení destinace organizátory. Obsahuje představení destinace, politické poměry, legislativu, praktické informace, kapacity pro kongresovou turistiku a hlavně argumenty, proč si zvolit danou destinaci. Dále je podstatné informovat partnery a odbornou veřejnost o vzniku Ambassador programu prostřednictvím zaslání newsletterů partnerům a informováním veřejnosti pomocí článků v tisku. V současné době jsou často pouţívány PPC kampaně, které jsou velmi efektivní, a proto také Moravia Convention Bureau zvolilo tento druh reklamy, která vytvoří takové slovní spojení, jeţ přinese webovým stránkám Moravia Convention Bureau více návštěvníků z odborné veřejnosti. Rovněţ je důleţité prezentovat osobnost Johanna Gregora Mendela a Brna jako centra vědy, výzkumu a inovací v zahraničí a to prostřednictvím opakované účasti Moravia Convention Bureau na veletrzích, kdy je moţné ke klasické prezentaci kraje zdůraznit tuto osobnost a Brno a to pomocí letáků a bannerů. Johann Gregor Mendel a Brno jako centrum vědy, výzkumu a inovací bude také zmíněno v aktualizovaném katalogu kongresových sluţeb, Bid Booku a na webových stránkách Moravia Convention Bureau. Zisk kongresových akcí pro Jihomoravský kraj a vítězství Ambassadora je další příleţitostí na poctění práce Ambassadora a zároveň zviditelnění Jihomoravského kraje. Toto je vykonáno formou tiskových zpráv a zpráv na webových stránkách Moravia Convention Bureau. Na ocenění Ambassadora jsou také pořádány slavnostní galavečery, o kterých bude rovněţ informována odborná veřejnost a partneři Moravia Convention Bureau. V současné době se neustále zvyšuje počet společností, které si tvoří stránky na sociální síti Facebook a Twitter, proto také Moravia Convention Bureau učiní tento krok a vytvoří si zde vlastní stránky. Další marketingové aktivity budou neustále doplňovány v budoucnu. Nyní se jedná o základní propagaci Ambassador programu. Podrobné kvalifikace Ambassadora Ambassadoři nejsou svázáni určitými systémy pravidel chování a zodpovědnosti v Moravia Convention Bureau. Vzhledem k tomu, ţe se jedná o váţené osoby, nebyl by tento přístup vhodný a některé osoby by tento systém mohl odradit. Rovněţ nejsou stanoveny podmínky na dobu ukončení činnosti Ambassadora (ţádná exit strategie není určena) a není vymezeno očekávání ze stejného důvodu. Činnost Ambassadora je ukončena pouze v případě, kdy Ambassador ničí 45

pověst destinace. Je důleţité, aby se vztahy s Ambassadory budovaly na nejvyšší úrovni. CRM a IT systém Nyní jsou vytvořené pouze webové stránky Moravia Convention Bureau a speciální CRM systém se nechystá zakládat. Rovněţ nefunguje ţádná elektronická databáze Ambassadorů s jejich činnostmi, postupy nabídek a dalšími aktivitami. Pro takto malou skupinu Ambassadorů to není potřebné, v budoucnu, aţ bude skupina Ambassadorů rozsáhlejší, se však tato databáze sestaví. Komunikační kanály a síťové příležitosti Důleţitá je osobní komunikace Moravia Convention Bureau s Ambassadory, protoţe je udrţuje aktivní a motivované. Místem komunikace s Ambassadory bude nová zasedací místnost Moravia Convention Bureau. Mezi další formy komunikace s Ambassadory patří telefonická a elektronická komunikace, nejvíce se ale preferuje osobní komunikace. Klíčoví dodavatelé kongresového průmyslu Do programu jsou rovněţ zapojeni dodavatelé kongresového průmyslu. Jedná se o organizátory kongresových akcí, kongresová zařízení a další místní dodavatele. Je významné, aby Ambassadoři viděli toto zapojení dodavatelů, jelikoţ mohou spatřit celou profesionální podporu, jíţ mohou také vyuţít. Musí se ale jednat o kvalitní dodavatele, s kterými nejsou ani nebudou ţádné problémy. Tito dodavatelé jsou jiţ vypsáni v kapitole Charakteristika kongresové turistiky v Jihomoravském kraji. Z kongresových zařízení se jedná nejčastěji o zmíněné kongresové a seminární hotely (23 hotelů se 4*), poté 6 zmíněných PCO , 7 DMC a 15 vybraných cateringových společností. Školení pro Ambassadory Po získání Ambassadorů je nutné zorganizovat jejich školení. Na školení je Ambassadorům představen Jihomoravský kraj a jeho zajímavosti, místní dodavatelé kongresových sluţeb a způsoby organizace kongresových akcí. Také je jim vysvětleno, jaké mají moţnosti podpory, jak se prezentovat, aby byla nabídka úspěšně získána, a další. Ambassadoři bývají často nervózní z organizování velkých akcí, proto je jim poskytnuta úplná asistence, se kterou mohou počítat. Subvence a další podpory událostí Moravia Convention Bureau poskytuje Ambassadorům mnoţství podpory, aby získali událost do destinace. Nabízí jim pomoc s organizováním akcí (vyhledání vhodných prostor, asistence při kandidatuře, organizaci akce a získávání zvýhodněných cen u dodavatelů kongresových sluţeb a rezervace sluţeb), propagační materiály s Bid Bookem, pomoc s naplánováním pre a post tours, poskytuje jim finanční prostředky na návštěvy událostí a organizuje kaţdoroční školící semináře pro Ambassadory. Úspěšní Ambassadoři jsou oceňováni na kaţdoročních galavečerech, kde jim jsou předány ocenění od významných politických

46

osob (hejtman kraje nebo primátor města). Ambassadorům však nejsou poskytovány ţádné další výhody, zejména ţádné peněţní odměny. Pro tyto osobnosti je nejvýznamnějším uznáním jejich činnosti jiţ zmíněná ocenění a také mediální rozhovory s nimi a uveřejněné tiskové zprávy o jejich úspěších. Motivace a postup udělování odměn Ambassadoři jsou odměňováni na slavnostních galavečerech, kde mají moţnost získat ocenění v kategorii Kongres roku, Kandidatura roku a ocenění za zásluhy o kongresovou turistiku. Galavečery se pořádají v luxusních prostorech za přítomnosti médií a s významnými osobnostmi kongresového průmyslu, ale také s politickými osobami a partnery Moravia Convention Bureau. Dále jsou Ambassadoři zváni na důleţité večeře a kulturní události v Jihomoravském kraji, jsou s nimi uskutečňovány mediální rozhovory a v tisku jsou zmiňovány jejich úspěchy v nabídkových řízeních. Tyto příleţitosti tvoří dobré vztahy mezi Ambassadory, organizací a dalšími subjekty v kongresovém cestovním ruchu. Pokračující obnova a osvěžení programu Po úspěšném zavedení programu je nutné neustále udrţovat Ambassadory motivované, udrţovat profesionální přístup a podporu, ale rovněţ doplňovat nové Ambassadory. 4.5.3

Charakteristika Ambassadora

Ambassador je váţená osoba, která zajišťuje kongresový obchod pro destinaci. Moravia Convention Bureau se rozhodlo tyto osoby vyhledávat z oblasti lékařských věd a to konkrétně z oblasti genetiky, molekulární medicíny, IT a biologie. Důvodem je velký počet kongresových akcí právě v této sféře a moţnost vyuţití Johanna Gregora Mendela a Brna jako centra vědy, výzkumu a inovací na získání mezinárodních asociací, které na Johanna Gregora Mendela velmi pozitivně reagují. Jméno J. G. Mendela se vyskytuje v Brně velmi často – Mendelova univerzita v Brně, Mendelovo muzeum, Mendeliana (oddělení Moravské zemského muzea), Mendlovo náměstí a mnoho konferencí pořádaných ve jménu J. G. Mendela. Ambassador je osoba, která má určité pozitivní emociální pouto k destinaci, proto ji chce zastupovat a zároveň pomoci s organizováním kongresových akcí v destinaci. Ambassador Moravia Convention Bureau má toto pouto (narození, pobyt, studium, práce v kraji nebo je obdivovatelem osoby J. G. Mendela a jeho studií). Jedná se o vědce, lékařského odborníka nebo akademika v oblasti lékařských věd, který je aktivně zapojen v mezinárodních asociacích. Jak jiţ bylo řečeno, osobnosti jsou vyhledávány z Evropských center excelence a regionálních výzkumných a vývojových center a jejich počet se pohybuje od 3 do 5 osob. Je to váţená osoba, která za práci Ambassadora nevyţaduje peněţní odměnu, protoţe si uvědomuje prestiţ tohoto titulu a ocenění, které můţe získat. Na ocenění Ambassadora slouţí kromě galavečerů, také mediální rozhovory, tiskové zprávy a pozvánky na večeře a kulturní události v Jihomoravském kraji.

47

4.5.4

Časový plán

Zavedení Ambassador programu je dlouhodobou záleţitostí. Nejprve musí být vybrán zaměstnanec, který má činnost Moravia Convention Bureau a Ambassador programu na starost. Po vybrání zaměstnance se projednává návrh programu, vypracovává se záměr, vykonává se průzkum analýza potřeb a zájmu o program, poté je program schválen členy Moravia Convention Bureau a následně zaveden. Ambassadoři jsou vyhledáváni oficiálně aţ v den platnosti programu, jsou však jiţ vyhledáváni v průběhu zavádění programu. Jednotlivé fáze Ambassador programu jsou vypsány a blíţe specifikovány v těchto bodech:  Výběr zaměstnance – výběrové řízení na pozici zaměstnance Moravia Convention Bureau probíhá v měsíci dubnu a květnu. Je to osoba, která má bohaté zkušenosti z kongresového trhu a případně pochází z významných pozic dodavatelů kongresových sluţeb. Tento zaměstnanec se po zvolení zabývá záleţitostmi Moravia Convention Bureau a hlavně navrhováním a zavedením programu a následným správným fungováním spolu s komunikováním tématu J. G. Mendel a Brno jako centrum vědy, výzkumu a inovací. Rovněţ má za úkol přípravu koncepce fondu na podporu kongresového cestovního ruchu. Prostředky fondu budou krýt také výdaje spojené s realizací Ambassador programu jako jednoho z nástrojů podpory.  Projednání návrhu Ambassador programu – první návrh Ambassador programu projednává Moravia Convention Bureau s partnery v červenci, kdy má zaměstnanec měsíc na vypracování návrhu a porozumění této problematice. Návrh obsahuje základní popsání a fungování programu, časový a finanční plán.  Vypracování záměru Ambassador programu – konkrétní záměr je zpracován na základě projednání návrhu. Vypracování záměru je uskutečněno v srpnu.  Provedení průzkumu analýzy potřeb a zájmu o Ambassador program – v srpnu a září je vykonán průzkum analýzy potřeb a zájmu o Ambassador program u potenciálních Ambassadorů. Díky tomuto je stanoven uţší výběr Ambassadorů. Případní vybraní Ambassadoři se jiţ mohou zúčastnit biddingu a získávat nabídky pro Jihomoravský kraj.  Schvalování programu – v říjnu jsou dokončeny podmínky pro vznik programu a program se dostává do fáze schvalování, která trvá od listopadu do prosince. Ambassador program včetně fondu na podporu kongresového cestovního ruchu schvaluje Rada Jihomoravského kraje a Rada města Brna.  Zavedení programu – program je oficiálně zaveden v lednu roku 2012, kdy vstupuje v platnost. V této fázi začíná probíhat masivní kampaň, ve které figuruje Ambassador program, Johann Gregor Mendel a Brno jako centrum vědy, výzkumu a inovací. O tomto tématu je informována odborná veřejnost a partneři Moravia Convention Bureau formou marketingových ak-

48

tivit (inzerce v médiích, newslettery, Bid Book, prezentace na veletrzích, workshopech, webových stránkách a mediální rozhovory s Ambassadory). Kromě toho probíhá lobbing Ambassadorů, jejich školení a vyhledávání potenciálních vědeckých asociací, které by měly zájem organizovat určitou kongresovou akci v Jihomoravském kraji. Plánování kongresových akcí trvá dlouhou dobu, někdy aţ několik let, proto se počítá s tím, ţe by v roce 2012 byly v Jihomoravském kraji uspořádány pouze menší kongresové akce získané za podpory Ambassadorů, které nepotřebují dlouhou dobu na realizování, a další získané větší akce by proběhly aţ v dalších letech. Dále je důleţité stanovit podmínky spolupráce Moravia Convention Bureau s kongresovými dodavateli. Můţe se jednat o vztah na základě členských poplatků nebo provizí. Moravia Convention Bureau si vybírá provize, které jsou získávány v hodnotě 5 % ze zisku za kaţdou organizovanou akci v subjektu, se kterým Moravia Convention Bureau spolupracuje.  Činnosti po zavedení programu – po zavedení programu pokračují stávající aktivity ve formě lobbingu, přípravy konkrétních nabídek kampaně kandidatur, organizování získaných kongresových akcí. Dále jsou vyhledávány potenciální vědecké asociace, spolupracuje se s dodavateli kongresových sluţeb a probíhají prezentace případných úspěšných Ambassadorů. V prosinci je uskutečněn slavnostní galavečer, kde jsou předány ocenění Ambassadorům, kteří zvítězili v kategorii Kongres roku, Kandidatura roku nebo ocenění za zásluhy o kongresovou turistiku.

49

Tab. 8

Rok

Časový plán zavedení Ambassador programu

Měsíc duben – květen červen červenec

2011

srpen srpen - září říjen listopad - prosinec

leden

2012

Činnost Výběrové řízení na pozici zaměstnance MCB Zvolení nového zaměstnance MCB Získání dotace od Jihomoravského kraje Projednání 1. návrhu Ambassador programu a fondu na podporu kongresového cestovního ruchu s dalšími subjekty a partnery Vypracování konkrétního záměru Ambassador programu Průzkum analýzy potřeb a zájmu o Ambassador program Příprava podmínek pro čerpání z fondu Finální dokončení podmínek pro zaloţení fondu a zároveň Ambassador programu Odsouhlasení fondu včetně Ambassador programu schvalovacími orgány kraje a Brna Platnost Ambassador programu a následující masivní kampaň, lobbing, vyhledávání potenciálních vědeckých asociací, školení Ambassadorů Fond doplněn o příspěvky od města, obdrţení finančních prostředků od Czech Convention Bureau

únor - prosinec

Příprava konkrétních nabídek kampaně kandidatur, prezentace případných úspěšných Ambassadorů, lobbing, organizace získaných akcí, vyhledávání potenciálních vědeckých asociací, spolupráce s dodavateli kongresových sluţeb a schválení IOP (duben nebo květen)

prosinec

Uskutečnění galavečeru a ocenění Ambassadorů

Zdroj: vlastní práce

Ambassador program není ovlivněn sezónností kongresového průmyslu. Vědecké asociace často organizují akce v době, kdy se jiné události nekonají (například letní měsíce), proto neexistuje v rámci Ambassador programu období, ve kterém by Ambassadoři měli více práce neţ v jiném období. Vše záleţí pouze na rozhodnutí Ambassadora, o jaké události se chce ucházet a v jakém období. 4.5.5

Finanční plán

Na zavedení Ambassador programu a realizaci souvisejících nástrojů podpory organizátorům kongresových akcí je potřebné velké mnoţství finančních prostředků. Tyto prostředky jsou kryty příspěvky a dotacemi, jelikoţ je činnost Moravia Convention Bureau nevýdělečná. 50

Náklady na zavedení Ambassador programu se započítávají od doby nástupu nového zaměstnance do Moravia Convention Bureau, coţ znamená od června roku 2011, aţ do konce roku 2011, kdy je program zaveden. Tyto náklady jsou specifikovány níţe:  Mzdové náklady – náklady na zaměstnance představuji 365 000 Kč za 7 měsíců práce a zahrnují také 15 000 Kč odměny.  Administrativní náklady – tyto náklady jsou vyčísleny na 30 000 Kč a tvoří je kancelářské potřeby, tonery, kancelářský papír a další potřeby na administrativu.  Cestovní výdaje Ambassadorů – cesty, které Ambassadoři vykonávají za účelem návštěvy vědecké asociace, veletrhu a propagace kraje, jsou financovány 100 000 Kč a obsahují cestovné, stravné a ubytovací náklady.  Marketing – náklady na marketing zahrnují nákup 3 bannerů (15 000 Kč), zpracování Bid Booku (corporate identity a grafika 40 000 Kč, tisk 50 000 Kč), inzerci v Be The Best (29 000 Kč), TOP Travel Business (26 000) a EIBTM Daily (75 000 Kč), vystavení banneru na webových stránkách IMEXu (45 000 Kč), tisk letáků a katalogů (70 000 Kč) a PPC kampaň (90 000).  Právní poradenství – poskytování právních sluţeb je ohodnoceno na 60 000 Kč.  Drobné náklady – tyto náklady jsou vyhrazeny na podporu setkání s Ambassadory a případné další vzniklé drobné náklady. Všechny zmíněné náklady jsou hrazeny příspěvkem Jihomoravského kraje ve výši 1 000 000 Kč. Moravia Convention Bureau v roce 2011 rovněţ získala příspěvek od Czech Convention Bureau v hodnotě 600 000 Kč, který se vztahuje na účast na veletrzích, roadshow, workshopech a další marketingové aktivity spojené s Czech Convention Bureau.

51

Tab. 9

Finanční plán zavedení Ambassador programu

Rok

2011

Položka Náklady Mzdy Administrativní náklady Cestovní výdaje Ambassadorů Marketing Právní poradenství Marketingové aktivity s Czech Convention Bureau Drobné náklady

Celkem 2011

Výnosy Příspěvek od Jihomoravského kraje Příspěvek od Czech Convention Bureau

Celkem

Finance (Kč) 365 000 30 000 100 000 440 000 60 000 600 000 5 000 1 600 000 1 000 000 600 000 1 600 000

Zdroj: vlastní práce

V roce 2012 jsou finance vynaloţeny na stejné poloţky, ale existencí fondu na podporu kongresového cestovního ruchu v Jihomoravském kraji je jejich objem vyšší. V dolní tabulce jsou hodnoty fondu rozepsány a také je tu zmíněn příspěvek z Czech Convention Bureau a dotaze z IOP, které však neposkytují přímou podporu Ambassador programu. Příjem z provizí je prvotní rok nízký, protoţe se nepředpokládá, ţe by se v roce 2012 konalo mnoho kongresových akcí na základě Ambassador programu, jelikoţ v roce 2012 se stihnou vykonat pouze akce menšího rázu. Příspěvky od podnikatelských subjektů budou spíše formou sponzorských darů na veletrhy a ceny na ocenění galavečerů, proto je tato částka tak nízká. Tab. 10

Rok

2012

Výnosy Ambassador programu v roce 2012

Výnosy Příspěvek fondu od Jihomoravského kraje Příspěvek fondu od statutárního města Brn Příjem fondu z provizí Příspěvek od Czech Convention Bureau Dotace z Integrovaného operačního programu (IOP) Příspěvek od podnikatelských subjektů

Celkem Zdroj: vlastní práce

52

Finance (Kč) 1 000 000 1 000 000 150 000 600 000 800 000 80 000 3 630 000

4.6 Nástroje pro hodnocení efektivity Ambassador programu v Jihomoravském kraji Součástí zavedení Ambasador programu je také vytvoření určitých nástrojů pro hodnocení efektivity, které jsou pouţity na zhodnocení funkce stávajícího Ambasador programu. Tyto nástroje vypovídají o správném chodu programu a přínosech či ztrátách pro Moravia Convention Bureau a celý Jihomoravský kraj. V případě zjištění ztráty je navrhnuto program zrušit nebo upravit. Aby byly nástroje efektivity relevantní, je nutné stanovit výchozí pozici. Výchozí pozice je určena na rok 2010 a porovnává se s rokem 2011, kdy se Ambassador program zakládá, a následujícími lety, kdy jiţ Ambasador program funguje. Výsledky působení Ambasador programu budou ale spíše znát aţ v roce 2012 a později, protoţe ne všechny kongresové akce, které budou domluveny, proběhnou jiţ v roce 2011 nebo 2012. Často trvá naplánování velkých kongresových akcí několik let. Překáţkami ve správném hodnocení jsou chybějící statistiky kongresového cestovního ruchu v Jihomoravském kraji, ale také v celé České republice. Statistiky kongresového cestovního ruchu provádí pouze Český statistický úřad, ale statistiky nejsou dostačující, protoţe jsou málo podrobné. Po zavedení Ambassador programu bude vytvořen systém na zaznamenávání kongresových akcí, které proběhnou z iniciativy Ambassadorů. Ambassadoři, spolupracující kongresová zařízení a organizátoři kongresových akcí budou informovat Moravia Convention Bureau o pořádaných akcích a Moravia Convention Bureau z těchto informací bude vytvářet podrobné statistiky, díky nimţ bude jednodušší zjišťovat vývoj akcí v Jihomoravském kraji a dopad Ambassador programu. Statistiky budou řazeny podle velikosti akce, místa akce, oboru, země původu asociace, délky trvání akce a dle měsíce, kdy je akce pořádána. Toto jsou informace, které lze získat, ale je prakticky nemoţné vyhledat informace o počtu kongresových účastníků ubytovaných v hotelech. Kaţdý hotel si chrání statistiky před konkurencí a nemá zájem je s někým sdílet. Proto se jedná pouze vţdy o dohady, kolik finančních prostředků utratí návštěvníci za ubytování v průběhu konání kongresové akce. Dalším problémem je stávající ekonomická krize, jeţ silně ovlivňuje kongresovou turistiku a způsobuje, ţe získaná data nejsou často důvěryhodná. Předpokládá se, ţe první roky přinese Ambassador program do Jihomoravského kraje 2 aţ 5 kongresových akcí ročně, coţ naprosto stačí, aby byly pokryty náklady, které Ambassador spotřebuje (rok 2011 – 1 milion Kč, rok 2012 – 2 230 000 Kč, rok 2013 – 2 800 000 Kč). Náklady na kongresové akce se velmi liší. Pokud by bylo počítáno s 3, 5 miliony na jednu akci, v Jihomoravském kraji by bylo utraceno ročně mezi 7 aţ 17,5 miliony Kč za pouhou organizaci akcí (2 aţ 5 akcí ročně) a za návštěvníky mezi 5,4 aţ 13,5 miliony Kč, pokud by se účastnilo akce v průměru 150 účastníků s průměrnou útratou 6000 Kč/den a strávili by v kraji 3 dny. Objem finančních prostředků získaných z akcí sice neobdrţí přímo Moravia Convention Bureau, ale kongresoví návštěvníci budou zvyšovat příjmy hoteliérů, kongresových zařízení, obchodníků, restauratérů, dopravců a dalších poskytovatelů sluţeb, čímţ přispějí nemalými finančními prostředky Jihomoravskému kraji.

53

Obr. 2

Náklady Ambassador programu a získané výnosy z akcí v letech 2011 aţ 2013

Zdroj: vlastní práce

Podle grafu lze vidět, ţe objem finančních prostředků získaných Ambassador programem kromě prvního roku vţdy převyšuje náklady. Náklady by v dalších letech měly zůstat prakticky stejné jako v roce 2012, budou se však zvyšovat výnosy slouţící na chod Ambassador programu. Jiţ v roce 2013 se odhadují výnosy ve výši 2 800 000 Kč, protoţe příspěvky od dodavatelů kongresových sluţeb a podnikatelských subjektů budou vyšší. Ambassador program i přes zvyšující se mnoţství finančních prostředků vloţených do programu, bude mnohonásobně tyto prostředky vracet do kraje díky získaným akcím. Všechny ceny jsou uváděny v reálných cenách daného roku. O prospěšném dopadu Ambassador programu na ekonomiku státu či oblasti rovněţ píše Rogers (2008, s. 367, 369) na příkladu Edinburgh Convention Bureau (ECB), které od roku 1996 získalo díky Ambassador programu přes 200 kongresových akcí tvořících příjem 87 milionů £. V roce 2004 náklady ECB byly ve výši 675 555 £ a příjmy z událostí s vyuţitím Ambassador programu ve výši 8 277 594 £, v roce 2005 náklady ECB odpovídaly 741 600 £ a příjmy z událostí 12 406 680 £. Na tomto příkladu lze vidět mnohonásobné vrácení nákladů vloţených činnosti Ambassador programu. Pro hodnocení efektivity Ambassador programu jsou navrhnuty kvantitativní a kvalitativní nástroje, které jsou blíţe specifikovány níţe: Kvalitativní nástroje  Prestiţ Jihomoravského kraje – zavedením Ambassador programu získává destinace větší prestiţ. Pokud organizátoři akcí vědí o existenci programu, hodnotí destinaci lépe, protoţe se očekává vysoká úroveň sluţeb. Prestiţ kraje bude dána větším zájmem zahraničních organizátorů akcí o pořádání události v kraji, ale také vyšší známostí kraje mezi odbornou veřejností.  Profesionalita akcí – se zavedením programu se zvyšuje profesionalita akcí, jelikoţ záštita akce Ambassadorem vyţaduje vyšší profesionalitu vzhledem 54

k organizování důleţitých vědeckých akcí. Ambassador má také zkušenosti ze zahraničních akcí a tyto zkušenosti aplikuje i na akce v kraji. Vyšší profesionalita akcí bude zjišťována dotazníky u organizátorů akcí, kteří jiţ organizovali akci v kraji.  Atraktivita destinace – s existencí Ambassador programu se rovněţ zvyšuje atraktivita destinace a organizátoři akcí a kongresová účastníci o ni budou mít vyšší zájem. Kvantitativní nástroje  Návštěvnost webových stránek Moravia Convention Bureau – čím bude vyšší návštěvnost webových stránek, tím se zvyšuje propagace kraje. Na zvýšení návštěvnosti webových stránek slouţí PPC kampaň a další marketingové aktivity. Vysoká návštěvnost webových stránek rovněţ slouţí jako pozitivní ukazatel zájmu o Jihomoravský kraj pro organizátory kongresů a vědecké asociace.  Počet kongresových akcí s mezinárodní účastí – zvýšení počtu kongresových akcí s mezinárodní účastí svědčí o atraktivitě kraje a zároveň dobré práci Ambassadorů. Tyto akce mají vyšší hodnotu pro Jihomoravský kraj.  Počet kongresových akcí v oborech genetiky, molekulární medicíny, IT a biologie – zvýšení počtu vědeckých kongresových akcí je hlavním cílem Ambassador programu, jelikoţ v tomto oboru vidí velký potenciál. Pokud se zvýší počet těchto akcí, bude splněn hlavní cíl a zároveň to bude důkazem, ţe Ambassador funguje správně a vyvíjí se dobrým směrem.  Počet kongresových akcí – Ambassador usiluje také o celkové zvýšení kongresových akcí, které přináší do kraje velké mnoţství finančních prostředků. Počet kongresových akcí přilákaných do kraje bude měřen díky vytvořeným statistikám Moravia Convention Bureau stejně jako výše zmíněné kongresové akce.  Počet účastníků – svědčí o velikosti akce a určuje celkové náklady na akci, proto je podstatné sledovat tento počet. Počet účastníků bude také sledován Moravia Convention Bureau.  Počet strávených nocí – objem finančních prostředků, které zanechá návštěvník v kraji, není moţné získat kvůli neochotě hotelů poskytovat tyto informace. Proto je měřen počet dní trvání akce, jelikoţ je v současné době trendem sniţování počtu dní konání akce a je zajímavé sledovat, jak tento trend funguje v Jihomoravském kraji.  Objem finančních prostředků – nástrojem efektivity jsou příjmy z akcí a z účastníků, které slouţí jako hlavní ukazatele úspěšnosti Ambassador programu. Ambassador program je zaveden, aby přinesl finanční prostředky do kraje, proto je tento ukazatel velmi sledovaný. Objem finančních prostředků na účastníka ale nejde v současné době zjistit, lze je pouze odhado-

55

vat, jak to dělá CzechTourism a tvrdí, ţe je průměrná útrata kongresového turisty od 4 do 8 tisíc Kč.  Počet Ambassadorů – vypovídá o ochotě vědců se stávat Ambassadory a schopnostech Moravia Convention Bureau je získat.  Postup v kaţdoročním ţebříčku ICCA - v roce 2009 bylo Moravia Convention Bureau na 181. místě v ţebříčku ICCA, v roce 2010 se vůbec neumístilo, proto Moravia Convention Bureau usiluje o zvýšení počtu akcí a umístění se v prestiţním ţebříčku.

56

5 Závěr Cílem bakalářské práce bylo zavedení Ambassador programu v Jihomoravském kraji. Pro naplnění cíle bylo potřebné nejprve zhodnotit stav kongresového cestovního ruchu v Jihomoravském kraji společně s poskytovateli kongresových sluţeb a organizacemi destinačního managementu v kraji, dále analyzovat poskytování Ambassador programu v České republice a v zahraničí včetně srovnání nástrojů na podporu kongresového cestovního ruchu mezi určenými organizacemi a na základě zjištěných informací navrhnout zavedení Ambassador programu včetně finančního a časového plánu a nástrojů pro hodnocení efektivity zavedeného Ambassador programu. Kongresový cestovní ruch v Jihomoravském kraji se vyvíjí dobrým směrem. Je jednou z nejvýznamnějších kongresových destinací v České republice, má dobrou pozici krajského města Brna jako kongresového města první volby a zároveň známého centra veletrţnictví a výstavnictví, vykazuje mnoho zkušeností s pořádáním důleţitých kongresových akcí mezinárodního charakteru (mezinárodní konference AUM, summit 15 prezidentů členských zemí EU, IV. kongres MEKA, aj.) a počet pořádaných kongresových akcí se neustále zvyšuje (rok 2009 – 1608 akcí, 2010 – 1692 akcí). Velkou výhodou Jihomoravského kraje je vlastnictví regionální kongresové kanceláře (Moravia Convention Bureau), která se stará o kongresový cestovní ruch v kraji, propaguje Jihomoravský kraj jako kongresovou destinaci a sdruţuje poskytovatele kongresových sluţeb. Nedostatkem Jihomoravského kraje jsou právě zmínění poskytovatelé kongresových sluţeb. V Jihomoravském kraji se nenachází ţádné certifikované PCO ani DMC, které je ovšem potřeba, proto v Jihomoravském kraji fungují často i praţské PCO. Mezi další nedostatky spadá hlavně nepostačující rozvíjení kongresového cestovního ruchu v jiných oblastech kraje mimo Brna, jelikoţ Brno je hlavním centrem kongresové turistiky, ale ostatní oblasti značně zaostávají. A mezi další nedostatky rovněţ náleţí nízká kvalita infrastruktury, rozdíly v kvalitě poskytovaných sluţeb a nedostatečné zapojení podnikatelské sféry. Na základě srovnání Ambassador programů v České republice bylo zjištěno, ţe Ambassador program vlastní pouze Prague Convention Bureau, Moravia Convention Bureau program připravuje a další kraje o tomto zatím neuvaţují, jelikoţ často nemají zaloţena ani krajská convention bureau. Organizace sice většinou nabízí téměř shodné nástroje podpory kongresového cestovního ruchu v kraji, ale Prague Convention Bureau je má nejrozpracovanější na základě mnoha zkušeností a také vlastnictví programu. V zahraničí se poskytování Ambassador programů velmi liší. Některé země nemají ani ţádné convention bureau (např. Libye), některé země zaloţily convention bureau nedávno (např. Slovensko), některé země convention bureau mají, ale nevlastní program (např. Rakousko) a jiné mají convention bureau i program (např. Dánsko). Convention bureau, které program mají, nabízí většinou jiţ shodné sluţby a Ambassador program povaţují za úspěšný a prosperující projekt. Ambassador program v Jihomoravském kraji byl zaveden na základě těchto srovnání, spolupráce s Moravia Convention Bureau a informací z ICCA. Nejprve

57

byly vytvořeny klíčové části Ambassador programu, kde bylo sjednáno, ţe program vlastní Moravia Convention Bureau a vyhledává se 3 aţ 5 Ambassadorů z oblasti lékařských věd, konkrétně z genetiky, molekulární medicíny, IT a biologie, jelikoţ je Jihomoravský kraj spojen se jménem Johanna Gregora Mendela, který je významnou osobností i pro zahraniční vědce. Dalším důvodem zvolení této oblasti je statut Brna jako centra vědy, výzkumu a inovací a vlastnictví významných výzkumných center. Ambassadoři jsou vyhledáváni ve spolupráci Moravia Convention Bureau a Jihomoravského inovačního centra z Evropských center excelence a regionálních výzkumných a vývojových center. Proces zavedení Ambassador programu začíná měsícem dubnem roku 2011, kdy se začíná vyhledávat pracovník, který bude řídit Ambassador program a starat se o záleţitosti Moravia Convention Bureu, a končí lednem 2012, kdy vchází Ambassador program v platnost a začíná marketingová kampaň. Z hlediska finanční stránky je Ambassador program výdělečný. V roce 2011 jsou na něj vynaloţeny náklady za mzdy, administrativu, sluţební cesty Ambassadorů, marketing, právní poradenství a drobné náklady ve výši 1 milion Kč a výnosy jsou rovněţ v hodnotě 1 milionu Kč jako příspěvku od Jihomoravského kraje. V dalších letech budou náklady na program mírně vyšší, ale zároveň se výrazně budou zvyšovat výnosy, jelikoţ bude zaveden fond na podporu kongresového cestovního ruchu v kraji, budou obdrţeny příspěvky od spolupracujících poskytovatelů kongresových sluţeb ve formě provizí a rovněţ jiţ budou obdrţeny první příjmy z uskutečněných kongresových akcí. Na základě výpočtů bude Ambassador program úspěšný, protoţe náklady, které jsou do něj vloţeny, se vrátí jiţ po jedné kongresové akci, pokud by bylo počítáno s průměrnou cenou akce 3, 5 milionu Kč. Nástroje na hodnocení efektivity byly rozděleny na kvalitativní (prestiţ kraje, profesionalita akcí a atraktivita kraje) a kvantitativní (počet kongresových akcí, počet účastníků, objem finančních prostředků, počet strávených nocí, počet Ambassadorů a postup v ţebříčku ICCA). Jihomoravský kraj má značný potenciál pro rozvoj kongresového cestovního ruchu a zásluhou Ambassador programu bude tento potenciál dobře vyuţit. Ambassador program je téměř vţdy prosperujícím prvkem pro destinaci, proto se očekává, ţe počet kongresových akcí bude postupně růst a Jihomoravský kraj se stane významnou kongresovou destinací.

58

6 Literatura 6.1 Literární zdroje 1. 2. 3.

4. 5. 6. 7.

8. 9. 10. 11. 12. 13.

14.

DAVIDSON, R.; ROGERS, T. Marketing Destinations and Venues for Conferences, Conventions and Business Events. Oxford : Butterworth - Heinemann publications, 2006. 296 s. ISBN 978-0-7506-6700-5. FENICH, G. G. Meetings, Expositions, Events, and Conventions: An Introduction to the Industry. 2. vyd. New Jersey : Pearson Education, 2008. 532 s. ISBN 0-13-234057-7. FENICH, G. G.; HASHIMOTO, K. Casinos and Conventions: Strange Bedfellows. In NELSON, R. R. Current Issues in Convention and Exhibition Facility Development. New York : Haworth Hospitality Press, 2004. s. 164 . ISBN 0-7890-2598-1. HESKOVÁ, M. a kol. Cestovní ruch pro vyšší odborné školy a vysoké školy. 2006. Praha : FORTUNA, 2006. 224 s. ISBN 80-7168-948-3. INDROVÁ, J. a kol. Cestovní ruch. 1. vyd. Praha : Oeconomica, 2007. 120 s. ISBN 978-80-245-1252-5. JAKUBÍKOVÁ, D. Marketing v cestovním ruchu. 1. Vyd. Praha : Grada Publishing, 2009. 288 s. ISBN 978-80-247-3247-3 KOZAK, M.; NIELD, K. An Overview of Benchmarking Literature : Its Strengths and Weaknesses. In PYO, S. Benchmarks in Hospitality and Tourism. New York : The Haworth Hospitality Press, 2001. s. 164 . ISBN 07890-1914-0. ORIEŠKA, J. Kongresový cestovní ruch. 1. vyd. Praha : IDEA SERVIS, 2004. 139 s. ISBN 80-85970-45-7. PALÁTKOVÁ, M. Marketingová strategie destinace cestovního ruchu : Jak získat více příjmů z cestovního ruchu. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 2006. 341 s. ISBN 80-247-1014-5. PÁSKOVÁ, M.; ZELENKA, J. Výkladový slovník cestovního ruchu. 1. vyd. Praha : Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002. 448 s. ROGERS, T. Conferences and Conventions: A Global Industry. 2. vyd. Oxford : Butterworth-Heinemann publications, 2008. 400 s. ISBN 978-07506-8544-3. RYGLOVÁ, K. Cestovní ruch. 3. v. Brno : KEY Publishing, 2009. 187 s. ISBN 978-80-7418-028-6. WEBER, K.; CHON, K. S. Convention Tourism: International Research and Industry Perspectives. New York : Haworth Hospitality Press, 2002. 255 s. ISBN 0-7890-1283-9. ŢÁK, M. a kol. Velká ekonomická encyklopedie. 2. vyd. Praha : LINDE Praha, 2002. 888 s.

59

6.2 Internetové a jiné zdroje 1. BARBER, K. OXFORD REFERENCE ONLINE [online].Oxford University Press, 2004 [cit. 2011-03-10]. The Canadian Oxford Dictionary. Dostupné z WWW: . 2. CENTRÁLA CESTOVNÍHO RUCHU - JIŢNÍ MORAVA : Prezentace a veletrhy [online]. 2011 [cit. 2011-04-25]. Dostupné z WWW: . 3. CENTRÁLA CESTOVNÍHO RUCHU - JIŢNÍ MORAVA [online]. 2008 [cit. 201104-25]. Dostupné z WWW: . 4. CZECH CONVENTION BUREAU : Czech Convention Catalogue [online]. 2010 [cit. 2011-04-25]. Dostupné z WWW: . 5. CZECHTOURISM : Kongresová turistika v České republice [online]. 2010 [cit. 2011-03-24]. Dostupné z WWW: . 6. ČSÚ : Statistická ročenka Jihomoravského kraje [online]. 2010 [cit. 201104-20]. Dostupné z WWW: . 7. IAPCO: THE INTERNATIONAL ASSOCIATION OF PROFESSIONAL CONGRESS ORGANISERS [online]. 2009 [cit. 2011-03-15]. Dostupné z WWW: . 8. ICCA - INTERNATIONAL CONGRESS AND CONVENTION ASSOCIATION [online]. 2010 [cit. 2011-03-15]. About ICCA. Dostupné z WWW: . 9. ICCA - INTERNATIONAL CONGRESS AND CONVENTION ASSOCIATION : Congress Ambassador Programmes [online]. 2010 [cit. 2011-03-21]. Dostupné z WWW: . 10. ICCA – INTERNATIONAL CONGRESS AND CONVENTION ASSOCIATION : Statistics Report 2010 interní materiály Moravia Convention Bureau na základě členství v ICCA. 11. ICCA – INTERNATIONAL CONGRESS AND CONVENTION ASSOCIATION : Working with international suppliers [online]. 2008 [cit. 2011-05-01]. Dostupné z WWW: . 12. INTERNATIONAL ASSSOCIATION OF CONFERENCE CENTERS [online]. 2008 [cit. 2011-03-15]. Dostupné z WWW: .

60

13. JESENÍKY - HORSKÝ RÁJ V LÉTĚ I V ZIMĚ [online]. 2011 [cit. 2011-04-26]. Dostupné z WWW: . 14. JIHOMORAVSKÝ KRAJ : Strategie rozvoje Jihomoravského kraje [online]. 2007 [cit. 2011-04-20]. Dostupné z WWW: . 15. KPMG ČESKÁ REPUBLIKA. Databáze výzkumů a analýz Agentury CzechTourism : Analýza kongresového a incentivního segmentu cestovního ruchu [online].Ministerstvo pro místní rozvoj, 2011 [cit. 2011-05-10]. Dostupné z WWW: . 16. MORAVIA CONVENTION BUREAU : Kongresová zařízení [online]. 2011b [cit. 2011-04-24]. Dostupné z WWW: . 17. MORAVIA CONVENTION BUREAU : Moravia Convention Bureau - představení [online]. 2011c [cit. 2011-03-25]. Dostupné z WWW: . 18. MORAVIA CONVENTION BUREAU : Reference [online]. 2011a [cit. 2011-0420]. Dostupné z WWW: . 19. PROCHÁZKA, K. CESTOVNI-RUCH.CZ : Postavení ČR v rámci evropského kongresového CR [online]. 2010 [cit. 2011-03-24]. Dostupné z WWW: . 20.REGIONÁLNÍ RADA REGIONU SOUDRŢNOSTI JIHOVÝCHOD : Pro příjemce [online]. 2011 [cit. 2011-04-26]. Dostupné z WWW: . 21. STŘEDNÍ MORAVA - SRDCE A BRÁNY DOKOŘÁN [online]. 2011 [cit. 2011-0426]. Dostupné z WWW: . 22. TORONTO CONVENTION & VISITORS ASSOCIATION [online]. 2010 [cit. 201104-30]. Dostupné z WWW: . 23. MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ : Cestovní ruch [online]. 2011 [cit. 201105-25]. Dostupné z WWW: . 24. BRNO : Program rozvoje cestovního ruchu města Brna 2010 - 2015 [online]. 2010 [cit. 2011-05-25]. Dostupné z WWW: . 25. CZECHTOURISM. MICE Handbook [online]. 2008 [cit. 2011-03-20]. Dostupné z WWW: . 26. DUBLIN CONVENTION BUREAU [online]. 2010 [cit. 2011-03-22]. Dostupné z WWW: . 27. GLASGOW: SCOTLAND WITH STYLE [online]. 2010 [cit. 2011-03-22]. Dostupné z WWW: .

61

28.POLAND CONVENTION [online]. 2010 [cit. 2011-03-22]. Dostupné z WWW: . 29. THE AMBASSADOR PROGRAM - HALIFAX [online]. 2009 [cit. 2011-03-22]. Dostupné z WWW: . 30.VISITBRIGHTON [online]. 2009 [cit. 2011-03-22]. Dostupné z WWW: . 31. CZECH CONVENTION BUREAU [online]. 2010 [cit. 2011-03-24]. Dostupné z WWW: . 32. MENDELU [online]. 2010 [cit. 2011-03-25]. Dostupné z WWW: . 33. JIHOČESKÁ CENTRÁLA CESTOVNÍHO RUCHU [online]. 2010 [cit. 2011-04-26]. Dostupné z WWW: . 34. NORTH WEST BOHEMIA CONVENTION BUREAU [online]. 2011 [cit. 2011-0426]. Dostupné z WWW: . 35. CZECOT : Vyhledání kongresu [online]. 2010a [cit. 2011-04-24]. Dostupné z WWW: . 36. ČSÚ : Cestovní ruch - časové řady [online]. 2011 [cit. 2011-04-24]. Dostupné z WWW: . 37. CZECHTOURISM [online]. 2011 [cit. 2011-04-25]. Dostupné z WWW: . 38. CARLSBAD CONVENTION BUREAU [online]. 2011 [cit. 2011-04-26]. Dostupné z WWW: . 39. EAST MORAVIA CONVENTION BUREAU [online]. 2010 [cit. 2011-04-26]. Dostupné z WWW: . 40.KLACR [online]. 2010 [cit. 2011-04-26]. Dostupné z WWW: . 41. KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ [online]. 2009 [cit. 2011-04-26]. Dostupné z WWW: . 42. NORTH BOHEMIA CONVENTION BUREAU [online]. 2011 [cit. 2011-04-26]. Dostupné z WWW: . 43. PILSEN CONVENTION BUREAU [online]. 2011 [cit. 2011-04-26]. Dostupné z WWW: . 44. PRAGUE CONVENTION BUREAU [online]. 2010 [cit. 2011-04-26]. Dostupné z WWW: . 45. STŘEDOČESKÝ KRAJ [online]. 2008 [cit. 2011-04-26]. Dostupné z WWW: . 46. VÝCHODNÍ ČECHY [online]. 2011 [cit. 2011-04-26]. Dostupné z WWW: . 47. VYSOČINA TOURISM [online]. 2008 [cit. 2011-04-26]. Dostupné z WWW: . 48.BARCELONA TURISME [online]. 2011 [cit. 2011-04-30]. Dostupné z WWW: . 62

49. BUSINESS EVENTS SYDNEY [online]. 2010 [cit. 2011-04-30]. Dostupné z WWW: . 50. GERMAN CONVENTION BUREAU [online]. 2011 [cit. 2011-04-30]. Dostupné z WWW: . 51. HUNGARIAN CONVENTION BUREAU [online]. 2011 [cit. 2011-04-30]. Dostupné z WWW: . 52. MEET IN IRELAND [online]. 2010 [cit. 2011-04-30]. Dostupné z WWW: . 53. PARIS CONVENTION BUREAU [online]. 2010 [cit. 2011-04-30]. Dostupné z WWW: . 54. PUERTO RICO CONVENTION BUREAU [online]. 2008 [cit. 2011-04-30]. Dostupné z WWW: . 55. SLOVAK CONVENTION BUREAU [online]. 2011 [cit. 2011-04-30]. Dostupné z WWW: . 56. SPAIN CONVENTION BUREAU [online]. 2010 [cit. 2011-04-30]. Dostupné z WWW: . 57. VIENNA CONVENTION BUREAU [online]. 2011 [cit. 2011-04-30]. Dostupné z WWW: .

63

7 Seznam obrázků a tabulek Seznam obrázků Obr. 1 Obr. 2

Podíl krajů na počtu konferencí v ČR v roce 2010 ......................................... 28 Náklady Ambassador programu a získané výnosy z akcí v letech 2011 až 2013 ................................................................................................................. 54

Seznam tabulek Konference v Jihomoravském kraji................................................................. 27 Kongresová zařízení ........................................................................................ 31 PCO v Jihomoravském kraji ........................................................................... 33 DMC v Jihomoravském kraji .......................................................................... 33 Catering v Jihomoravském kraji ..................................................................... 34 Způsoby podpory kongresové turistiky v Jihomoravském kraji, hlavním městě Praze a Zlínském kraji .......................................................................... 38 Tab. 7 Způsoby podpory kongresové turistiky v Moravia Convention Bureau, Glasgow Convention Bureau a Meet in Ireland .............................................. 41 Tab. 8 Časový plán zavedení Ambassador programu ................................................ 50 Tab. 9 Finanční plán zavedení Ambassador programu .............................................. 52 Tab. 10 Výnosy Ambassador programu v roce 2012 ................................................... 52 Tab. 1 Tab. 2 Tab. 3 Tab. 4 Tab. 5 Tab. 6

Přílohy

A Organizace kongresového cestovního ruchu v České republice Kraje

Organizace

Prague Convention Bureau Krajský úřad (Odbor Středočeský kraj regionálního rozvoje) East Bohemia Pardubický kraj Convention Bureau Krajský úřad (Odbor regionálního rozvoje, Královéhradecký kraj cestovního ruchu a kultury) North Bohemia Liberecký kraj Convention Bureau North West Bohemia Ústecký kraj Convention Bureau Carlsbad Convention Karlovarský kraj Bureau Pilsen Convention Plzeňský kraj Bureau Jihočeská centrála Jihočeský kraj cestovního ruchu Kraj Vysočina Vysočina Tourism Jeseníky – Sdruţení cestovního ruchu, Olomoucký kraj Střední Morava – Sdruţení cestovního ruchu Moravskoslezský Moravskoslezský klastr cestovního kraj ruchu (KLACR) East Moravia Zlínský kraj Convention Bureau Moravia Convention Jihomoravský kraj Bureau Hlavní město Praha

Rok založení organizace 3. 4. 2008 1. 1. 2001 1. 1. 2011

Ambassador program Ano Ne Ne

1. 1. 2001 Ne 25. 11. 2009 1. 1. 2001 9. 1. 2009 8. 11. 2010

Ne Ne Ne

30. 4. 2010 2. 1. 2008 19. 3. 1999, 1. 1. 2006

Ne Ne

17. 10. 2008 Ne 1. 4. 2010 1. 4. 2008

Ne Příprava

Zdroj: vlastní práce na základě informací z CZeCOT, Czech Convention Bureau a jednotlivých organizací

B Program Be a Host

Zdroj: Prague Convention Bureau – interní zdroje

C Organizace kongresového cestovního ruchu v zahraničí Země Rakousko (Vídeň) Německo Velká Británie (Glasgow) Slovensko Maďarsko Irsko Austrálie (Sydney) Kanada (Toronto) Španělsko Portoriko Španělsko (Barcelona) Francie (Paříţ)

Organizace Vienna Convention Bureau German Convention Bureau Glasgow Convention Bureau Slovak Convention Bureau Hungarian Convention Bureau Meet in Ireland Business Events Sydney Toronto Convention & Visitors Association Spain Convention Bureau Puerto Rico Convention Bureau Barcelona Convention Bureau Paris Convention and Visitors Bureau

Rok založení organizace

Ambassador program

1969

Ne

1973

Ne

2005

Ano

2010

Ne

2000

Ano

2006

Ano

1969

Ano Ano

1984

Ne Ano

1983

Ne

1971

Ne

Zdroj: Vlastní práce na základě informací z jednotlivých organizací