ZÁVAZKOVÉ PRÁVO = smluvní, obecné právo Závazkový právní vztah (dále jen ZPV) je občanskoprávní vztah, v němž jeden subjekt (věřitel) je oprávněn něco požadovat od druhého subjektu (dlužníka) a tento druhý subjekt je povinen to (dluh) poskytnout, tj. chovat se tak, jak to odpovídá oprávnění věřitele, přičemž oba subjekty jsou individuálně určené a jejich oprávnění ani povinnosti neplynou z vlastnictví věci. vznik ZPV - zavazovací důvody: -
z právních úkonů (většinou smluv) protiprávních úkonů (způsobené škody, BO) úředního rozhodnutí st. orgánu ze zákona
1. legální definice závazkového právního vztahu - § 488 OZ: „ZPV je právní vztah, ze kterého věřiteli vzniká právo na plnění (pohledávka) od dlužníka a dlužníkovi vzniká povinnost splnit závazek (dluh)“. -
vztah relativní (subjekty navzájem různá práva a povinnosti)
-
subjekty – existují alespoň 2 v opačném postavení
Druhy ZPV: - smluvní a deliktní - jednostranné a dvoustranné - z vůle, bez vůle - nominátní, innominátní (§ 491 – neupravené, použít úpravu v zákoně nejbližší) Závazkový právní vztah nelze měnit bez souhlasu stran - § 493 („pacta sunt servanda“)
2. legální definice závazkového právního vztahu) - z platného závazku je dlužník povinen něco dát, konat, něčeho se zdržet nebo něco strpět a věřitel je oprávněn to od něj požadovat (= 2. legální definice závazkového právního vztahu).
- není-li jakost výslovně sjednána, je dlužník povinen plnil určité množství věcí určeným v průměrné střední jakosti odstoupení od smlouvy: - lze si vymínit odstoupení od smlouvy a sjednat případné odstupné (kdo však již splnil alespoň zčásti, nebo přijal alespoň částečné plnění, nemůže od smlouvy odstoupit)
ODPOVĚDNOST ZA VADY Mimozáruční smluvní odpovědnost – § 499 OZ JUDr. Kateřina Brychtová, PhD. LL.M. Vysoká škola finanční a správní Katedra práva
1
-
právo na plnění bez vad se transformuje na odpovědnost za vady
-
„kdo přenechá jinému věc za úplatu (nikoli darování), odpovídá za to, že věc v době plnění má vlastnosti výslovně vymíněné nebo obvyklé, že je ji možno použít podle povahy a účelu smlouvy nebo podle toho, co účastníci ujednali, a že věc nemá právní vady“
-
následky: 1) právo na odstranění vady, 2) právo na přiměřenou slevu, 3) povinnost strpět odstoupení.
-
u vad zjevných a vad zjistitelných z příslušné evidence nemovitostí, nelze uplatňovat nárok z odpovědnosti za vady, ledaže zcizitel výslovně ujistil, že věc je bez jakýchkoli vad
-
za dluhy váznoucí na věci je odpovědný zcizitel
-
přenechá-li někdo věc jak stoji a leží (tj. plnění úhrnem), zcizitel neodpovídá, ledaže prohlásí, že věc nemá vlastnost, kterou si výslovně vymínil
-
záruční odpovědnost § 502 OZ – garance (tj. jednostranné prohlášení zcizitele o odpovědnosti za vady, které se vyskytují do stanovené nebo sjednané doby po splnění)
-
právní vady nutno bez zbytečného odkladu oznámit svému předchůdci
-
notifikační povinnost – nárok lze uplatnit u soudu teprve poté, co bylo neúspěšně reklamováno u zcizitele (6 měsíců – prekluduje se)
-
vada odstranitelná a neodstranitelná (vada= nedostatky vlastnosti věcí, které vznikly tím, že zcizitel nepřenechal nabyvateli takový předmět plnění, který mu ze smlouvy (popř. ze zákona) náležel - nelze-li vadu odstranit a nelze-li pro nic užívat věc obvyklým způsobem, je nabyvatel oprávněn domáhat se zrušení smlouvy, poskytnutí slevy, nebo opravy či doplnění toho, co chybí
-
odpovědnost za vady nevylučuje nárok z odpovědnosti za škodu, která z vad vznikla
Vztah odpovědnosti za vady a odpovědnosti za škodu způsobenou vadami Odpovědnost za vady:
-
zvláštní odpovědnost cílem je odstranění majetkové újmy musí být notifikována (tj. oznámena odpovědnému subjektu) promlčení podléhá obecnému režimu
Odpovědnost za škodu způsobenou vadami: -
obecná odpovědnost dle § 420 OZ spočívající na zavinění jedná se nápravu další majetkové újmy nevyžaduje reklamaci speciální režim promlčení - § 106 OZ
X tomu právo na náhradu škody – samostatné, nezávislé právo JUDr. Kateřina Brychtová, PhD. LL.M. Vysoká škola finanční a správní Katedra práva
2
Společná závazky a společná práva - mnohost (pluralita) subjektů -
pasivní solidarita – má-li více dlužníků plnil společně a nerozdílně (solidárně) vůči jednomu věřiteli, je věřitel oprávněn požadovat plnění po kterémkoli z nich; splněním dluhu jednám z dlužníků, dluh zanikne plnící dlužník má vůči ostatním dlužníkům právo preventivního regresu (tj. vyzvat ostatní dlužníky a umožnit jim učinit námitky) a právo následného regresu (tj. požadovat po ostatních náhradu) - zvyšuje jistotu věřitelovy pohledávky - usnadňuje uplatnění před soudem
-
dílčí, dělené závazky – má-li dlužník splnit dluh více věřitelů a jde-li o plnění dělitelné, může každý z věřitelů požadovat jen svůj díl
-
nedílné závazky – nedělitelné plnění více věřitelům lze plnit kterémukoli z věřitelů, pokud nebylo dohodnuto jinak; splněním jednomu z věřitelů závazek zanikne; dlužník však není povinen plnit bez souhlasu ostatních věřitelů
-
solidarita věřitelů – je-li dlužník zavázán ke stejnému plnění více věřitelům, kteří jsou oprávněně společně a nerozdílně, může kdokoli z věřitelů požádat o plnění a dlužník věřitel je povinen splnit v celém rozsahu tomu, kdo o plnění požádá první
Změny v obsahu závazků 1) dohoda stran - § 546 OZ 2) prodlení dlužníka – 517 OZ – „odpovědnost z prodlení“ (bez ohledu na zavinění) - dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní je v prodlení - s případě, že nesplní ani v dodatečně přiměřené lhůtě věřitelem mu poskytnuté, má právo věřitel od smlouvy odstoupit - prodlení s plněním peněžitého dluhu zakládá právo věřitele na úroky z prodlení, popř. poplatek z prodlení 3) prodlení věřitele – věřitel nepřijme včas a řádně nabídnuté plnění
Změny v osobě věřitele nebo dlužníka - změny v subjektem závazkového právního vztahu 1) postoupení pohledávky (§ 525 OZ) – změna v osobě věřitele („cesse“) - písemnou smlouvou JUDr. Kateřina Brychtová, PhD. LL.M. Vysoká škola finanční a správní Katedra práva
3
- bez souhlasu dlužníka, dlužníkovi je nutné postoupení oznámit - postupitel odpovídá za bonitu (dobytnost) postoupené pohledávky do výše přijaté úplaty (jen jestli se však k tomu zavázal) 2) převzetí dluhu (§ 531 OZ) – změna v osobě dlužníka - kdo se dohodne s dlužníkem, že převezme jeho dluh, nastoupí na jeho místo - nutný souhlas věřitele (bez dohody s věřitelem je zavázaný vedle dlužníka) - písemná forma - lze i u nepeněžitého dluhu 3) přistoupení k závazku (§533 OZ) – změna v osobě dlužníka - kdo se dohodne s věřitelem, že splní za dlužníka, stane se spoludlužníkem vedle původního dlužníka (oba budou zavázáni společně a nerozdílně) - není nutný souhlas dlužníka - písemná forma - jen u peněžitého závazku 4) poukázka, poukázka na cenné papíry (§ 535, § 540)
Zajištění závazků Zabezpečení právního postavení věřitele hlavního závazkového právního vztahu se realizuje vznikem dalšího – vedlejšího (akcesorického) právního vztahu. -
zvláštní občanskoprávní zajišťovací prostředky
-
funkce zajišťovací a uhrazovací
-
plněním hlavního závazku zaniknou, nemohou existovat samostatně (akcesorita)
1) smluvní pokuta (§ 544 OZ) - sjednávají strany pro případ porušení smluvní povinnosti - tzv. paušalizovaná náhrada škody, bez ohledu na zavinění - lze ji sjednat pouze písemně - musí být určena její výše, nebo stanoven způsob jejího určení 2) ručení (§ 546 OZ) - „zákonná cesse“ - právní vztah mezi věřitelem a ručitelem, závazek ručitele, že uspokojí pohledávku věřitele v případe, že tak neučiní dlužník - vzniká písemným prohlášením ručitele - ručitel je povinen splnil dluh, nesplnil-li jej dlužník, ačkoli byl k tomu věřitelem písemně vyzván JUDr. Kateřina Brychtová, PhD. LL.M. 4 Vysoká škola finanční a správní Katedra práva
- uznání dluhu ze strany dlužníka je vůči ručiteli účinné pouze, vysloví-li s tím souhlas 3) dohoda o srážkách ze mzdy (§551 OZ) 4) zástavní smlouva (552 OZ) 5) zajištění závazku převodem práva nebo postoupením pohledávky (§§553, 554 OZ) 6) jistota (§ 555 OZ) - kauce 7) uznání dluhu (§ 558 OZ) – písemně, co do důvodu a výše - promlčený dluh - význam jen, pokud uznávající věděl, že uznává promlčený dluh - význam pro běh promlčecí lhůty (10 let)
Zánik závazků 1) splněním dluhu (soluce) - § 559 OZ - dluh musí být splněn řádně a včas - zásada vzájemné podmíněnosti plnění - alternativní plnění závazku -právo volby dlužník - doba plnění: 1) dle dohody, 2) stanovení právním předpisem, 3) následujícího dne poté, co byl věřitelem požádán - místo plnění: dle dohody,jinak bydliště dlužníka 2) dohoda (novace) – § 570 OZ - o jiném plnění, či o zrušení závazku, možnost vzdání se pohledávky 3) nemožnost plnění – § 575 OZ - stane-li se plnění nemožným, závazek zanikne (dodatečně, po uzavření závazku) - nemožnost nenastává, lze-li uskutečnit za ztížených podmínek či s vyššími náklady 4) uplynutí doby – byly-li práva a povinnosti omezeny na urč.dobu 5) smrt dlužníka nebo věřitele – (nepřechází-li na právní nástupce) 6) započtení (kompenzace) - 580 OZ - vzájemné odečtení pohledávek (mají-li věřitel a dlužník vzájemné pohledávky, jejichž plnění je stejného druhu, zaniknou započtením, pokud se vzájemně kryjí, jestliže některý z účastníků učiní vůči druhému projev směřující k započtení) - zánik nastává v okamžiku, kdy se setkaly pohledávky způsobilé k započtení - nelze započíst proti pohledávce na náhradu škody na zdraví, nelze započíst promlčené pohledávky, pohledávky, které nelze vymáhat u soudu (dohodou však lze) JUDr. Kateřina Brychtová, PhD. LL.M. Vysoká škola finanční a správní Katedra práva
5
7) výpověď – jednostranný právní úkon, kterým lze vypovědět závazek nebo právo k nepřetržité nebo opakované činnosti nebo závazek zdržet se určité činnosti nebo strpět určitou činnost 8) neuplatnění práva - prekluze 9) splynutí (konsolidace) – splynutí práva a povinnosti v jedné osobě 10) narovnání (= smír) - dohoda o narovnání k upravení práv mezi účastníky sporných - dosavadní závazek je nahrazen závazkem, který vyplývá z narovnání
PRÁVO NA OCHRANU OSOBNOSTI -
právo tvořící morální a fyzickou integritu fyzické osoby
-
všeobecné právo – patřící každé FO (x zvláštní osobnostní práva, která vznikají z výsledků duševní činnosti: práva autorská, k vynálezům, zlepšovacím návrhům)
-
absolutní právo
-
občanskoprávní ochrana ryze osobních (osobnostních) práv
-
zahrnuje, zejména:
-
generální klausule - § 11 OZ
-
použití písemností osobní povahy, podobizny, obrazových snímků a obrazových a zvukových záznamů jen se svolením FO (s výjimkou zákonné úřední licence, a dále pokud nejme o písemnosti výjimka platí pro tzv. zákonnou uměleckou licenci a zákonnou licenci zpravodajskou a reportážní)
-
specifické prostředky ochrany osobnosti - § 13 OZ - právo domáhat se:
a) právo na tělesnou integritu b) právo na osobní svobodu c) právo na jméno a jeho ochranu d) pr. na občanskou čest a lidskou důstojnost e) pr. na podobu a práva k podobizně f) pr. na soukromí
1) upuštění od neoprávněného zásahu od práva na ochranu osobnosti, 2) odstranění následků těchto zásahů, 3) přiměřené zadostiučinění (satisfakce, morální či materiální). -
obecné prostředky ochrany osobnosti – odpovědnost za škodu dle § 420 OZ
-
tzv. posmrtná ochrana osobnosti – po smrti FO se mohou práva na ochranu osobnosti zemřelého dovolávat jeho manžel, děti, a není-li jich i rodiče (zvláštní právní nástupci, nikoli z titulu dědictví)
JUDr. Kateřina Brychtová, PhD. LL.M. Vysoká škola finanční a správní Katedra práva
6
DĚDICKÉ PRÁVO -
úhrnný přechod všech práv a povinností zůstavitele do majetku dědice za předpokladu, že se nejedná o ryze osobnostní práva (např. bolestné, ztížení společenského uplatnění, výživné) – dědické právní nástupnictví, dědická sukcese (universální sukcese: zahrnuje aktiva i pasiva)
-
dědicem může být i PO (pouze na základě závěti)
-
zemřelá osoba – zůstavitel, smrtí dochází k zániku právní subjektivity, majetek zůstavitele - pozůstalost
-
uplatňuje se zásada familiarizace (preferující rodinné dědické nástupnictví) a zásada individualizace (= testovací volnosti), dle které zůstavitel může se svým majetkem naložit pro případ smrti zcela libovolně
-
dědictví se nabývá smrtí zůstavitele
-
dědí se ze závěti, ze zákona, nebo z obou těchto důvodů A) Dědění za závěti závěť: formální jednostranný kdykoli odvolatelný právní úkon komu se má pro případ smrti pořizovatele přenechat majetek - formy závětí:
a) holografní (vlastnoruční + datována a podepsána) b) alografní (nesepsána vlastní rukou zůstavitele, musí jím být ale přede dvěma současně přítomnými svědky podepsána) c) ve formě notářského zápisu (i osoba nezletilá, dovršila-li 15 rok věku)
- pozdější závěť ruší předchozí B) Dědění ze zákona (intestátní dědická posloupnost): 4 dědické skupiny -
možnost odmítnutí dědictví
-
přechod dluhů (dědic odpovídá do výše ceny nabytého dědictví)
-
dědická nezpůsobilost (tzv. nehodný dědic – dopustil-li se úmyslného trestného činu proti zůstaviteli, jeho manželů, dětem a rodičům, nebo zavrženíhodného jednání proti projevu poslední vůle) - § 469 OZ
-
možnost vydědění potomka (exheredace), tax. důvody v § 469a OZ (např. v rozporu s dobrými mravy neposkytl zůstaviteli potřebnou pomoc v nemoci, ve stáří, nebo neprojevuje o zůstavitele opravdový zájem, či byl odsouzen pro úmyslný trestní čin k trestu odnětí svobodu nejméně jednoho roku)
-
dědictví, které nenabude žádný dědic přechází na stát (tzv. odúmrť)
JUDr. Kateřina Brychtová, PhD. LL.M. Vysoká škola finanční a správní Katedra práva
7
